z 218 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
Chelčický a literatura o něm
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
Soupis díla
22
23
24
25
26
27
28
Dílo Petra Chelčického
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
Rejstřík incipitů
79
80
81
82
83
Literatura o Chelčickém
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
Věcný rejstřík
186
187
188
Chronologický rejstřík
189
190
191
192
193
Zkratky
194
Přílohy
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
Obsah
215
216
217
218
- s. 61: ...Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaroslav Goll. Bd. 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto...
- s. 62: ...Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaroslav Goll. Bd. 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto...
- s. 75: ...Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaroslav Goll. Bd. 2.: Petr Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto...
- s. 92: ...jeho pří- klad. (Referát.) V: Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Jaroslav Goll a jeho příklad. (Referát.) 25. Bartoš, František M.: K datování...
- s. 129: ...a krve. In: Zpráva o českých rukopisech v Zhořelci. Podává Jaroslav Goll. ČČM 52(1878), str. 391—404. Traktát podává zprávu o Postile a...
Název:
Soupis díla Petra Chelčického a literatury o něm
Autor:
Petrů, Eduard
Rok vydání:
1957
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
218
Počet stran předmluvy plus obsahu:
218
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 7: Chelčický a literatura o něm
- 22: Soupis díla
- 29: Dílo Petra Chelčického
- 79: Rejstřík incipitů
- 84: Literatura o Chelčickém
- 186: Věcný rejstřík
- 189: Chronologický rejstřík
- 194: Zkratky
- 195: Přílohy
- 215: Obsah
upravit
Strana 1
SOUPIS DÍLA PETRA CHELČICKÉHO A LITERATURY O NĚM
SOUPIS DÍLA PETRA CHELČICKÉHO A LITERATURY O NĚM
Strana 2
wiewaci me poromi wie apwſznie Rozy A pnsle webie nte Gya: gwnic latGize gehone cHam fie & c wße gedno naypośniey Spee wyſl wámił ſibyź ſ ani pow litr & gmof pomſne Gecine asy ☞ßo pokamelyako błoznowſwie wro namiſti/ ſkiacanchonane neßo ſwoo trßid iinwiś wicncz ſumeßo &á viewn&wAeſm ſeße poAtwcza- wwwoby tpieſwie priyałá ooßw= Ppitrawete Otie &o neohencreſ tuket yß goſonw/ á yoabow pozAr wenie/niak Koouo puiwc áoi= nenm Gica mice necpaftme & wic. TKIA raa ScaS miet & ſereu enamaſeyaby poroteng nes- ☞ ae Aatumcáneho l geſá eſeatu vánie aa ioc vetnnam pemyſlezan vaa nano mchoaSyea he mecr Se & nelikega �ie poraA trene ii TS TWAAi& nomauiſawie va= ☞Baraw Eſan penMt up ooom ſuue paiferic an E ☞ac &&ein A V
wiewaci me poromi wie apwſznie Rozy A pnsle webie nte Gya: gwnic latGize gehone cHam fie & c wße gedno naypośniey Spee wyſl wámił ſibyź ſ ani pow litr & gmof pomſne Gecine asy ☞ßo pokamelyako błoznowſwie wro namiſti/ ſkiacanchonane neßo ſwoo trßid iinwiś wicncz ſumeßo &á viewn&wAeſm ſeße poAtwcza- wwwoby tpieſwie priyałá ooßw= Ppitrawete Otie &o neohencreſ tuket yß goſonw/ á yoabow pozAr wenie/niak Koouo puiwc áoi= nenm Gica mice necpaftme & wic. TKIA raa ScaS miet & ſereu enamaſeyaby poroteng nes- ☞ ae Aatumcáneho l geſá eſeatu vánie aa ioc vetnnam pemyſlezan vaa nano mchoaSyea he mecr Se & nelikega �ie poraA trene ii TS TWAAi& nomauiſawie va= ☞Baraw Eſan penMt up ooom ſuue paiferic an E ☞ac &&ein A V
Strana 3
UNIVERSITNÍ KNIHOVNA VOLOMOUCI SOUPIS DÍLA PETRA CHELČICKÉHO a literatury o něm EDUARD PETRŮ PRAHA 1957 Státní pedagogické nakladatelství
UNIVERSITNÍ KNIHOVNA VOLOMOUCI SOUPIS DÍLA PETRA CHELČICKÉHO a literatury o něm EDUARD PETRŮ PRAHA 1957 Státní pedagogické nakladatelství
Strana 4
Strana 5
ÚVODEM Petr Chelčický, sociální reformátor, z jehož ideo- vého odkazu vznikla Jednota bratrská, byl pro pů- vodnost svého učení a pro jeho sociální dosah před- mětem trvalého zájmu nejen vědy české, ale také vědy zahraniční, ruské, německé, švýcarské a anglické. Tohoto zájmu si zaslouží jak pro mimořádnost svého učení, tak i pro jeho důslednost, s níž je domyšleno až do nejzazších mezí, i když ve svých výsledcích je jeho učení závislé na době, v níž vzniklo, a na způsobu myšlení v theologických kategoriích. Je třeba však ocenit zejména pravdivý obraz středověké společnosti, který ve svých spisech podává s velkou hodnotou do- kumentární a básnickou, přehled rozporů mezi třídami feudální společnosti a pokus o jejich vyřešení. Je však přirozené, že při množství badatelů, kteří se zabývali literárním odkazem Chelčického, od au- torů obrozenských až po nové studie marxistické, bylo sneseno tolik materiálu, že přehled a zpřístupnění to- hoto vědního úseku se jeví jako naprostá nutnost pro 5
ÚVODEM Petr Chelčický, sociální reformátor, z jehož ideo- vého odkazu vznikla Jednota bratrská, byl pro pů- vodnost svého učení a pro jeho sociální dosah před- mětem trvalého zájmu nejen vědy české, ale také vědy zahraniční, ruské, německé, švýcarské a anglické. Tohoto zájmu si zaslouží jak pro mimořádnost svého učení, tak i pro jeho důslednost, s níž je domyšleno až do nejzazších mezí, i když ve svých výsledcích je jeho učení závislé na době, v níž vzniklo, a na způsobu myšlení v theologických kategoriích. Je třeba však ocenit zejména pravdivý obraz středověké společnosti, který ve svých spisech podává s velkou hodnotou do- kumentární a básnickou, přehled rozporů mezi třídami feudální společnosti a pokus o jejich vyřešení. Je však přirozené, že při množství badatelů, kteří se zabývali literárním odkazem Chelčického, od au- torů obrozenských až po nové studie marxistické, bylo sneseno tolik materiálu, že přehled a zpřístupnění to- hoto vědního úseku se jeví jako naprostá nutnost pro 5
Strana 6
každou další práci jak v oboru vlastní historie, tak i v literární historii a jazykovědě. Poněvadž se tato potřeba projevila i na specialisovaných pracovištích v okruhu Universitní knihovny v Olomouci, vyhovuje knihovna tomuto požadavku vydáním bibliografie Petra Chelčického. Tato práce má orientovat v díle Chelčického a v li- teratuře o něm, která byla shromážděna za více než 150 let bádání o Chelčickém. Nemůže a nechce být náhradou za soustavný rozbor a zhodnocení díla Chel- čického, ani za studii o vývoji bádání o Chelčickém. Tuto funkci může plnit jen úvodní stať bibliografie. Vlastní bibliografická část publikace má za účel umož- nit co nejrychlejší nalezení a identifikaci jednotlivých prací a podat v nejstručnější formě základní infor- maci o nich, po případě ukázat podíl jednotlivých pra- covníků na bádání o Chelčickém. Jde tedy v podstaté o dílo analytické, předcházející nutně pozdějšímu zpra- cování synthetickému. Tím, že bibliografie podá pře- hled shromážděného materiálu, ukáže cestu pro další práci a ke konečnému zhodnocení díla českého mysli- tele, který byl právem stavěn co do významu vedle mistra Jana Husi již Františkem Palackým. 6
každou další práci jak v oboru vlastní historie, tak i v literární historii a jazykovědě. Poněvadž se tato potřeba projevila i na specialisovaných pracovištích v okruhu Universitní knihovny v Olomouci, vyhovuje knihovna tomuto požadavku vydáním bibliografie Petra Chelčického. Tato práce má orientovat v díle Chelčického a v li- teratuře o něm, která byla shromážděna za více než 150 let bádání o Chelčickém. Nemůže a nechce být náhradou za soustavný rozbor a zhodnocení díla Chel- čického, ani za studii o vývoji bádání o Chelčickém. Tuto funkci může plnit jen úvodní stať bibliografie. Vlastní bibliografická část publikace má za účel umož- nit co nejrychlejší nalezení a identifikaci jednotlivých prací a podat v nejstručnější formě základní infor- maci o nich, po případě ukázat podíl jednotlivých pra- covníků na bádání o Chelčickém. Jde tedy v podstaté o dílo analytické, předcházející nutně pozdějšímu zpra- cování synthetickému. Tím, že bibliografie podá pře- hled shromážděného materiálu, ukáže cestu pro další práci a ke konečnému zhodnocení díla českého mysli- tele, který byl právem stavěn co do významu vedle mistra Jana Husi již Františkem Palackým. 6
Strana 7
PETR CHELČICKÝ A LITERATURA O NĚM Ačkoliv Petru Chelčickému bylo brzy přiznáno význačné místo v dějinách husitské literatury a ačko- liv byl nejednou srovnáván se samotným mistrem Janem Husem, bývalo zvykem uvádět práce o něm citátem z Dějin Palackého o tolikeré tmě a pochyb- nostech, která obklopila jeho osobní život a jeho dílo. Avšak i tuto práci musíme uvést tímto tak obvyklým citátem, který je dodnes plně pravdivý, jde-li o soupis díla Chelčického a literatury o něm. Když Jaroslav Vlček v 1. vydání svých Dějin české literatury napsal že: „soustavné bibliografie Chelčic- kého dosud nemáme“,1) mluvil nejen o minulosti, ale charakterisoval vývoj bádání o Chelčickém na mnoho dalších let. K jednotlivým studiím nebo monografiím o Chelčickém býval sice připojován soupis literatury, někde obsáhlejší, jinde pouze výběrový, ale nikde ne- byl podán soustavný přehled jeho děl zachovaných v rukopisech (mimo stručný přehled M. Cedlové v Ča- sopise českého musea) ani literatury o něm, a pokud 1) V této předmluvě neuvádím přesné citace podle obvyklých pra- videl, poněvadž druhá část práce představuje soupis literatury, kde čte- nář najde pod citovanými jmény autorů podrobná bibliografická data o citované práci a stručnou anotaci k ní.
PETR CHELČICKÝ A LITERATURA O NĚM Ačkoliv Petru Chelčickému bylo brzy přiznáno význačné místo v dějinách husitské literatury a ačko- liv byl nejednou srovnáván se samotným mistrem Janem Husem, bývalo zvykem uvádět práce o něm citátem z Dějin Palackého o tolikeré tmě a pochyb- nostech, která obklopila jeho osobní život a jeho dílo. Avšak i tuto práci musíme uvést tímto tak obvyklým citátem, který je dodnes plně pravdivý, jde-li o soupis díla Chelčického a literatury o něm. Když Jaroslav Vlček v 1. vydání svých Dějin české literatury napsal že: „soustavné bibliografie Chelčic- kého dosud nemáme“,1) mluvil nejen o minulosti, ale charakterisoval vývoj bádání o Chelčickém na mnoho dalších let. K jednotlivým studiím nebo monografiím o Chelčickém býval sice připojován soupis literatury, někde obsáhlejší, jinde pouze výběrový, ale nikde ne- byl podán soustavný přehled jeho děl zachovaných v rukopisech (mimo stručný přehled M. Cedlové v Ča- sopise českého musea) ani literatury o něm, a pokud 1) V této předmluvě neuvádím přesné citace podle obvyklých pra- videl, poněvadž druhá část práce představuje soupis literatury, kde čte- nář najde pod citovanými jmény autorů podrobná bibliografická data o citované práci a stručnou anotaci k ní.
Strana 8
byly podobné pokusy uskutečněny, zůstaly vždy ča- sově omezeny. Tak určitou část literatury o Chelčic- kém zachycuje Zibrtova Bibliografie české historie (zejména nejstarší literaturu o Chelčickém) a její or- ganické pokračování ve formě bibliografie ČČH, do novější doby je dovedena přehledná bibliografie Ja- kubcova, připojená ke kapitolám o Chelčickém v Ději- nách české literatury; obdobná, i když stručnější, je bibliografie v Dějinách Vlčkových, několik cenných záznamů najdeme i v Obrátilově Čítance Petra Chel- čického a v Kroftově vydání Gollových spisů o Chel- čickém a Jednotě bratrské. Také ostatní studie o Chel- čickém (na př. Jagićova k vydání Síti víry a Repliky proti Rokycanovi) obsahují v jednotlivostech cenné bibliografické poznámky; ty se pak ve většině údajů překrývají. Doposud zůstal však nepředstižen, pokud jde o bohatství bibliografického materiálu o Chelčic- kém, poznámkový aparát kapitoly o Chelčickém a Jed- notě, kterou zařadil Rudolf Urbánek do své části Čes- kých dějin, nazvané Věk poděbradský. Tato obsáhlá kapitola je nejen dosud nejúplnější monografií o Chel- čickém v české literatuře, ale i nejbohatším shrnutím studijního materiálu; jeho jedinou nevýhodou je za- řazení do poznámkového aparátu a stručnost, vynu- cená rozsahem práce. Od vydání Urbánkovy mono- grafie všechny práce o Chelčickém přinášejí jen stručná a nejnutnější bibliografická data. Tak na rozdíl od svých předchůdců, kterým byly věnovány přesné a vyčerpávající bibliografické práce (na př. práce Kybalova Matěj z Janova, práce Flajš- 8
byly podobné pokusy uskutečněny, zůstaly vždy ča- sově omezeny. Tak určitou část literatury o Chelčic- kém zachycuje Zibrtova Bibliografie české historie (zejména nejstarší literaturu o Chelčickém) a její or- ganické pokračování ve formě bibliografie ČČH, do novější doby je dovedena přehledná bibliografie Ja- kubcova, připojená ke kapitolám o Chelčickém v Ději- nách české literatury; obdobná, i když stručnější, je bibliografie v Dějinách Vlčkových, několik cenných záznamů najdeme i v Obrátilově Čítance Petra Chel- čického a v Kroftově vydání Gollových spisů o Chel- čickém a Jednotě bratrské. Také ostatní studie o Chel- čickém (na př. Jagićova k vydání Síti víry a Repliky proti Rokycanovi) obsahují v jednotlivostech cenné bibliografické poznámky; ty se pak ve většině údajů překrývají. Doposud zůstal však nepředstižen, pokud jde o bohatství bibliografického materiálu o Chelčic- kém, poznámkový aparát kapitoly o Chelčickém a Jed- notě, kterou zařadil Rudolf Urbánek do své části Čes- kých dějin, nazvané Věk poděbradský. Tato obsáhlá kapitola je nejen dosud nejúplnější monografií o Chel- čickém v české literatuře, ale i nejbohatším shrnutím studijního materiálu; jeho jedinou nevýhodou je za- řazení do poznámkového aparátu a stručnost, vynu- cená rozsahem práce. Od vydání Urbánkovy mono- grafie všechny práce o Chelčickém přinášejí jen stručná a nejnutnější bibliografická data. Tak na rozdíl od svých předchůdců, kterým byly věnovány přesné a vyčerpávající bibliografické práce (na př. práce Kybalova Matěj z Janova, práce Flajš- 8
Strana 9
hansova a F. M. Bartošova o mistru J. Husovi), Petr Chelčický byl sice předmětem četných vědeckých i populárních studií a prací monografických, ale sa- mostatná studie bibliografická mu dosud věnována nebyla. Tomuto úkolu pak je věnována tato práce, k její- muž uspořádání i zaměření je třeba zde uvést několik stručných poznámek. Bádání o Chelčickém, které v první polovině mi- nulého století bylo započato Palackým a Šafaříkem, přineslo po stoletém úsilí literaturu dnes již tak bo- hatou, často málo dostupnou nebo téměř neznámou, že vytvoření přehledu této literatury i vlastního díla Chelčického a jeho edic by mohlo být užitečné v mnoha směrech. Soupis literatury o Petru Chelčickém, který tvoří jednu z částí práce, ukazuje především vývoj, kterým studium života a díla Chelčického procházelo od sta- rých a kusých záznamů o něm v literatuře reformační a protireformační až po soudobé práce k sociální a po- litické problematice jeho díla. Vývoj, rozsah i zamě- ření jednotlivých studií, monografií i vydání textu je do té míry zajímavý i charakteristický, že je možno stanovit několik období v bádání o Chelčickém i určit obecnější proudy v literatuře o něm. Nejstarší období bylo zachyceno P. J. Šafaříkem v Časopise českého musea úryvky ze starších spisů re- formačních a hlavně protireformačních, které se za- bývají osobou Petra Chelčického. Podrobným zkou- máním tohoto období by jistě bylo možno snést větší 9
hansova a F. M. Bartošova o mistru J. Husovi), Petr Chelčický byl sice předmětem četných vědeckých i populárních studií a prací monografických, ale sa- mostatná studie bibliografická mu dosud věnována nebyla. Tomuto úkolu pak je věnována tato práce, k její- muž uspořádání i zaměření je třeba zde uvést několik stručných poznámek. Bádání o Chelčickém, které v první polovině mi- nulého století bylo započato Palackým a Šafaříkem, přineslo po stoletém úsilí literaturu dnes již tak bo- hatou, často málo dostupnou nebo téměř neznámou, že vytvoření přehledu této literatury i vlastního díla Chelčického a jeho edic by mohlo být užitečné v mnoha směrech. Soupis literatury o Petru Chelčickém, který tvoří jednu z částí práce, ukazuje především vývoj, kterým studium života a díla Chelčického procházelo od sta- rých a kusých záznamů o něm v literatuře reformační a protireformační až po soudobé práce k sociální a po- litické problematice jeho díla. Vývoj, rozsah i zamě- ření jednotlivých studií, monografií i vydání textu je do té míry zajímavý i charakteristický, že je možno stanovit několik období v bádání o Chelčickém i určit obecnější proudy v literatuře o něm. Nejstarší období bylo zachyceno P. J. Šafaříkem v Časopise českého musea úryvky ze starších spisů re- formačních a hlavně protireformačních, které se za- bývají osobou Petra Chelčického. Podrobným zkou- máním tohoto období by jistě bylo možno snést větší 9
Strana 10
množství materiálu než uvádí Šafařík, ale základní starší portrét Chelčického, platný až do prací Fran- tiška Palackého a Šafaříkových, by jimi nemohl být již podstatně doplněn. V tomto předobrozenském období se vyskytuje jméno Petra Chelčického jen ojediněle a je spojeno většinou s polemikou proti jeho učení, operující často i s otázkami skreslenými nebo zcela vymyšlenými. Mezi ně patří zejména omyl spočívající ve špatném výkladu zkráceného názvu kapitol v rukopise Chelčic- kého, z něhož chybným čtením vznikl titul Liber co- pytorum, a Chelčickému bylo tak přisouzeno ševcov- ské řemeslo. Přes zjevnou nepodloženost tohoto názoru a přes možnost jasného výkladu omylu se udržel tento názor velmi dlouho, z protireformačního období pře- šel i do studií Dobrovského a teprve později byl opuš- těn v polemikách o sociální původ Chelčického. To- muto období však náleží velká zásluha o vydání dvou základních spisů Chelčického poč. 16. stol., které dalo základ ke všem novým edicím Postily a Síti víry. Polemický zájem o Chelčického a jeho dílo vedl v tomto prvním období k tomu, že zásoba fakt zůstala úzce vymezena a nebyla nijak doplněna, takže lite- rární historie i jazykověda počátkem 19. stol. a vlastně během jeho celé první poloviny znala z Chelčického velmi skromný počet děl a některá z nich pouze z ne- přímé citace. Ještě Palacký, který již znal na př. ruko- kopis pařížský spisů Chelčického, založil svou studii v Dějinách zejména na tiscích Chelčického spisů, po- dobně jako dříve Josef Dobrovský. 10
množství materiálu než uvádí Šafařík, ale základní starší portrét Chelčického, platný až do prací Fran- tiška Palackého a Šafaříkových, by jimi nemohl být již podstatně doplněn. V tomto předobrozenském období se vyskytuje jméno Petra Chelčického jen ojediněle a je spojeno většinou s polemikou proti jeho učení, operující často i s otázkami skreslenými nebo zcela vymyšlenými. Mezi ně patří zejména omyl spočívající ve špatném výkladu zkráceného názvu kapitol v rukopise Chelčic- kého, z něhož chybným čtením vznikl titul Liber co- pytorum, a Chelčickému bylo tak přisouzeno ševcov- ské řemeslo. Přes zjevnou nepodloženost tohoto názoru a přes možnost jasného výkladu omylu se udržel tento názor velmi dlouho, z protireformačního období pře- šel i do studií Dobrovského a teprve později byl opuš- těn v polemikách o sociální původ Chelčického. To- muto období však náleží velká zásluha o vydání dvou základních spisů Chelčického poč. 16. stol., které dalo základ ke všem novým edicím Postily a Síti víry. Polemický zájem o Chelčického a jeho dílo vedl v tomto prvním období k tomu, že zásoba fakt zůstala úzce vymezena a nebyla nijak doplněna, takže lite- rární historie i jazykověda počátkem 19. stol. a vlastně během jeho celé první poloviny znala z Chelčického velmi skromný počet děl a některá z nich pouze z ne- přímé citace. Ještě Palacký, který již znal na př. ruko- kopis pařížský spisů Chelčického, založil svou studii v Dějinách zejména na tiscích Chelčického spisů, po- dobně jako dříve Josef Dobrovský. 10
Strana 11
Tak druhé období bádání o Chelčickém, které za- hrnuje první polovinu 19. století a končí ve skutec- nosti statí Palackého v Dějinách národu českého, při- neslo sice, přes omyly tradované z období předcháze- jícího, nezaujatá hlediska pro hodnocení díla Petra Chelčického, ale nerozhojnilo nijak podstatně ani bio- grafická, ani bibliografická data o Chelčickém. V této době zůstala literatura omezena na stručné sumární portréty a osobnost Chelčického vedle postavy mistra J. Husa zůstává ještě daleko v pozadí. Teprve František Palacký, který uzavírá toto ob- dobí a připravuje zároveň období třetí, přinesl jak nová data o Chelčickém (rukopis pařížský), tak i zá- klad nového vědeckého hodnocení Chelčického, jehož po prvé významem srovnal s mistrem J. Husem, a dal mu tak pravé místo v dějinách husitského hnutí i jeho literatury. Tak jako Palacký otevřel cestu ke správnému hod- nocení významu Petra Chelčického pro české dějiny a pro českou literaturu, Pavel Josef Šafařík se pokusil o první skutečnou monografii o Chelčickém na boha- tém materiálovém základě. Torso, které publikoval r. 1874 Jireček, ukazuje, že Šafařík jak v biografii Chelčického, kde odmítl ševcovský původ Chelčic- kého a vytvořil domněnku, že byl knězem, tak i ve znalosti jeho spisů (znal již jedenáct tištěných nebo rukopisných traktátů a listy Chelčického), pokročil daleko za své předchůdce a vytvořil tak dílo, třeba nedokončené, které již plně představuje třetí období bádání o Chelčickém. Toto období je charakteriso- 11
Tak druhé období bádání o Chelčickém, které za- hrnuje první polovinu 19. století a končí ve skutec- nosti statí Palackého v Dějinách národu českého, při- neslo sice, přes omyly tradované z období předcháze- jícího, nezaujatá hlediska pro hodnocení díla Petra Chelčického, ale nerozhojnilo nijak podstatně ani bio- grafická, ani bibliografická data o Chelčickém. V této době zůstala literatura omezena na stručné sumární portréty a osobnost Chelčického vedle postavy mistra J. Husa zůstává ještě daleko v pozadí. Teprve František Palacký, který uzavírá toto ob- dobí a připravuje zároveň období třetí, přinesl jak nová data o Chelčickém (rukopis pařížský), tak i zá- klad nového vědeckého hodnocení Chelčického, jehož po prvé významem srovnal s mistrem J. Husem, a dal mu tak pravé místo v dějinách husitského hnutí i jeho literatury. Tak jako Palacký otevřel cestu ke správnému hod- nocení významu Petra Chelčického pro české dějiny a pro českou literaturu, Pavel Josef Šafařík se pokusil o první skutečnou monografii o Chelčickém na boha- tém materiálovém základě. Torso, které publikoval r. 1874 Jireček, ukazuje, že Šafařík jak v biografii Chelčického, kde odmítl ševcovský původ Chelčic- kého a vytvořil domněnku, že byl knězem, tak i ve znalosti jeho spisů (znal již jedenáct tištěných nebo rukopisných traktátů a listy Chelčického), pokročil daleko za své předchůdce a vytvořil tak dílo, třeba nedokončené, které již plně představuje třetí období bádání o Chelčickém. Toto období je charakteriso- 11
Strana 12
váno snahou o doplnění materiálu o Chelčickém v oboru biografickém i bibliografickém; časově spadá přibližně do druhé poloviny 19. století. Pro toto období jsou již příznačné jednak práce monografické, jednak snaha o bezprostřední poznání a zpřístupnění díla Chelčického edicemi známých textů a zjišťováním textů neznámých. Můžeme dnes říci, že právě toto období položilo po materiálové stránce základ ke všemu dalšímu bádání o Chelčickém Tak se roku 1875 dostalo Chelčickému nejen první ukončené monografie, a to prací Ferdinanda Schulze v Osvětě ( o sedm let později byla publikována samo- statně), ale i dalších souhrnnějších portrétů; na př. v Jirečkově Rukověti a zejména v souboru prací Gollových, věnovaných Jednotě bratrské i samotnému Petru Chelčickému. Gollova studie, uveřejněná v ČČM (Petr Chelčický a spisy jeho), je považována dodnes za výchozí materiál každé práce o Petru Chelčickém. představuje shrnutí výsledků práce Šafaříkovy, Ji- rečkovy a Schulzovy a ve své době podala vyčerpá- vající souhrn i rozbor života a učení Chelčického. Vedle této základní práce však věnoval Goll Chelčic- kému drobnější studie, referáty a články, které si všímaly jednotlivých problémů, položil základ k po- znání Chelčického v cizině svou německou studií Peter Chelčický und seine Lehre a připojenými vý- tahy ze spisů a byl prvním skutečným badatelem o Chelčickém, který se neomezoval na životopisná a bibliografická data, ale snažil se postihnout i zá- klad jeho učení. 12
váno snahou o doplnění materiálu o Chelčickém v oboru biografickém i bibliografickém; časově spadá přibližně do druhé poloviny 19. století. Pro toto období jsou již příznačné jednak práce monografické, jednak snaha o bezprostřední poznání a zpřístupnění díla Chelčického edicemi známých textů a zjišťováním textů neznámých. Můžeme dnes říci, že právě toto období položilo po materiálové stránce základ ke všemu dalšímu bádání o Chelčickém Tak se roku 1875 dostalo Chelčickému nejen první ukončené monografie, a to prací Ferdinanda Schulze v Osvětě ( o sedm let později byla publikována samo- statně), ale i dalších souhrnnějších portrétů; na př. v Jirečkově Rukověti a zejména v souboru prací Gollových, věnovaných Jednotě bratrské i samotnému Petru Chelčickému. Gollova studie, uveřejněná v ČČM (Petr Chelčický a spisy jeho), je považována dodnes za výchozí materiál každé práce o Petru Chelčickém. představuje shrnutí výsledků práce Šafaříkovy, Ji- rečkovy a Schulzovy a ve své době podala vyčerpá- vající souhrn i rozbor života a učení Chelčického. Vedle této základní práce však věnoval Goll Chelčic- kému drobnější studie, referáty a články, které si všímaly jednotlivých problémů, položil základ k po- znání Chelčického v cizině svou německou studií Peter Chelčický und seine Lehre a připojenými vý- tahy ze spisů a byl prvním skutečným badatelem o Chelčickém, který se neomezoval na životopisná a bibliografická data, ale snažil se postihnout i zá- klad jeho učení. 12
Strana 13
Chelčickému byly v této době věnovány sice ještě další monografické články a drobné studie nebo por- tréty, ty měly však ráz více nebo méně popularisační a vycházely vždy z materiálu i pojetí uvedených mo- nografií obsáhlých. Tomuto období patří rovněž zásluha prvního po- kusu o kritické vydávání textu. Jde především o vy- dání Postily, která roku 1890 vycházela jako příloha časopisu Český bratr za redakce Benjamina Košúta; jde také o vydání menších spisů Chelčického z olo- mouckého sborníku, který v letech 1891—1892 vydal Josef Karásek; konečně jde o vydání Síti víry a Rep- liky proti Biskupcovi Petrohradskou Akademií nauk v r. 1893, které bylo vypracováno péčí Ju. S. Annen- kova a uvedeno obsáhlou a informativní studií V. Jagiče. Ve zkrácené formě a v ruském překladu vyšla Síť víry ještě jednou r. 1907. Péčí M. V. Jastrebova byl čtyři roky předtím vydán i traktát O trojiem lidu řeč, obsahující jednak vlastní text, jednak jeho překlad, takže ruská literární historie i širší okruh badatelů měl možnost seznámit se se základy učení Chelčického. Z těchto spisů čerpal bližší informace o Chelčickém i Lev Nikolajevič Tolstoj, který v něm nalezl mnohé shody se svým učením. Je zde třeba zvláště připomenout velký význam, který pro poznání a rozbor učení Petra Chelčického měli ruští badatelé, zejména Annenkov a Jastrebov. Jejich edice jsou v mnoha případech přesnější nežli edice české z tohoto období a jejich samostatné studie třeba řadit mezi základní práce Šafaříkovy a Gollovy, 13
Chelčickému byly v této době věnovány sice ještě další monografické články a drobné studie nebo por- tréty, ty měly však ráz více nebo méně popularisační a vycházely vždy z materiálu i pojetí uvedených mo- nografií obsáhlých. Tomuto období patří rovněž zásluha prvního po- kusu o kritické vydávání textu. Jde především o vy- dání Postily, která roku 1890 vycházela jako příloha časopisu Český bratr za redakce Benjamina Košúta; jde také o vydání menších spisů Chelčického z olo- mouckého sborníku, který v letech 1891—1892 vydal Josef Karásek; konečně jde o vydání Síti víry a Rep- liky proti Biskupcovi Petrohradskou Akademií nauk v r. 1893, které bylo vypracováno péčí Ju. S. Annen- kova a uvedeno obsáhlou a informativní studií V. Jagiče. Ve zkrácené formě a v ruském překladu vyšla Síť víry ještě jednou r. 1907. Péčí M. V. Jastrebova byl čtyři roky předtím vydán i traktát O trojiem lidu řeč, obsahující jednak vlastní text, jednak jeho překlad, takže ruská literární historie i širší okruh badatelů měl možnost seznámit se se základy učení Chelčického. Z těchto spisů čerpal bližší informace o Chelčickém i Lev Nikolajevič Tolstoj, který v něm nalezl mnohé shody se svým učením. Je zde třeba zvláště připomenout velký význam, který pro poznání a rozbor učení Petra Chelčického měli ruští badatelé, zejména Annenkov a Jastrebov. Jejich edice jsou v mnoha případech přesnější nežli edice české z tohoto období a jejich samostatné studie třeba řadit mezi základní práce Šafaříkovy a Gollovy, 13
Strana 14
stejně tak i Jagićovu studii o Chelčickém v úvodu k Annenkově edici Síti víry. Na konec tohoto období spadá i nové české vydání Postily a Síti víry (v prvních desítiletích 20. stol.), připravené Emilem Smetánkou a vydané stejně jako edice Karáskova v Comeniu, a řada drobnějších textů a úryvků, publikovaných většinou časopisecky, na př. textů z pařížského rukopisu, které r. 1898 otiskl v Lis- tech filologických K. Černý. Vedle těchto větších monografií a edicí byl však v tomto období naznačen směr bádání o Chelčickém i pro čtvrté období, a to položením některých speciál- ních otázek, mezi něž patří zvláště problém, koho třeba rozumět mistrem Protivou u Chelčického. Bo- hatá diskuse, která kolem tohoto thematu probíhala koncem 19. století a počátkem století 20., byla však uzavřena teprve v dalším období prací Františka Ry- šánka a představuje již typ ryze analytické studie, charakteristické pro období následující. Stranou těchto edic, synthetických i prvních ana- lytických studií, stály práce Antonína Lenze, které svým zaměřením i formou tvořily vlastně pokračování protireformační polemiky s Chelčickým. I když mnohde přinášely soustavné přehledy učení Chelčic- kého o různých otázkách (eucharistie, očistec, sociální učení) a snažily se o srovnání učení Chelčického, Tá- borů a Jednoty, jejich účelem nebyl rozbor učení Chelčického, ale jeho vyvrácení s hlediska katolické theologie. Z toho důvodu se staly všechny spisy Len- zovy předmětem prudké polemiky ve své době a ani 14
stejně tak i Jagićovu studii o Chelčickém v úvodu k Annenkově edici Síti víry. Na konec tohoto období spadá i nové české vydání Postily a Síti víry (v prvních desítiletích 20. stol.), připravené Emilem Smetánkou a vydané stejně jako edice Karáskova v Comeniu, a řada drobnějších textů a úryvků, publikovaných většinou časopisecky, na př. textů z pařížského rukopisu, které r. 1898 otiskl v Lis- tech filologických K. Černý. Vedle těchto větších monografií a edicí byl však v tomto období naznačen směr bádání o Chelčickém i pro čtvrté období, a to položením některých speciál- ních otázek, mezi něž patří zvláště problém, koho třeba rozumět mistrem Protivou u Chelčického. Bo- hatá diskuse, která kolem tohoto thematu probíhala koncem 19. století a počátkem století 20., byla však uzavřena teprve v dalším období prací Františka Ry- šánka a představuje již typ ryze analytické studie, charakteristické pro období následující. Stranou těchto edic, synthetických i prvních ana- lytických studií, stály práce Antonína Lenze, které svým zaměřením i formou tvořily vlastně pokračování protireformační polemiky s Chelčickým. I když mnohde přinášely soustavné přehledy učení Chelčic- kého o různých otázkách (eucharistie, očistec, sociální učení) a snažily se o srovnání učení Chelčického, Tá- borů a Jednoty, jejich účelem nebyl rozbor učení Chelčického, ale jeho vyvrácení s hlediska katolické theologie. Z toho důvodu se staly všechny spisy Len- zovy předmětem prudké polemiky ve své době a ani 14
Strana 15
jejich materiálové části nebylo častěji užíváno v době pozdější. Do třetího období spadá konečně i objevení něko- lika dalších významných spisů Chelčického, které bylo publikováno Annenkovem a Paterou v Časopise českého musea, a bližší seznámení s dvěma známými sborníky Chelčického, s olomouckým ve vydání Ka- ráskově a s pařížským zvláště ve vydání Černého v Listech filologických, ale i ve výpiscích Annenko- vových v Časopise českého musea. Nesporně nejdůležitějším materiálovým objevem byl však především arcibiskupský sborník Chelčic- kého, určený a rozebraný Annenkovem a Paterou r. 1882. Tato velmi podrobná práce obsahuje přehled všech traktátů Chelčického, obsažených v rukopise arcibiskupské knihovny, jejich incipity a v některých případech explicity a konečně důkazy o tom, že jed- notlivé traktáty lze považovat za dílo Chelčického. V tomto období měl však Chelčický i svou úlohu politickou. Na počátku let sedmdesátých byla v časo- pise Politik uveřejněna zpráva (17. 5. 1871) o zamýš- lené slavnosti při jubileu Petra Chelčického, spojené s odhalením pamětní desky ve Vodňanech a vydáním studentského almanachu. Téhož roku nalézáme stej- nou zprávu i v časopise Svoboda, která pod titulem Památka Petra Chelčického mluví o slavnosti připra- vované na léto 1871 a o jejím jasně protikatolickém zaměření. O protiřímském zaměření slavnosti mluví konečně i Ferdinand Schulz v článku Oslava Petra Chel- čického v Národních listech (14. 7. 1871). Tato jasná 15
jejich materiálové části nebylo častěji užíváno v době pozdější. Do třetího období spadá konečně i objevení něko- lika dalších významných spisů Chelčického, které bylo publikováno Annenkovem a Paterou v Časopise českého musea, a bližší seznámení s dvěma známými sborníky Chelčického, s olomouckým ve vydání Ka- ráskově a s pařížským zvláště ve vydání Černého v Listech filologických, ale i ve výpiscích Annenko- vových v Časopise českého musea. Nesporně nejdůležitějším materiálovým objevem byl však především arcibiskupský sborník Chelčic- kého, určený a rozebraný Annenkovem a Paterou r. 1882. Tato velmi podrobná práce obsahuje přehled všech traktátů Chelčického, obsažených v rukopise arcibiskupské knihovny, jejich incipity a v některých případech explicity a konečně důkazy o tom, že jed- notlivé traktáty lze považovat za dílo Chelčického. V tomto období měl však Chelčický i svou úlohu politickou. Na počátku let sedmdesátých byla v časo- pise Politik uveřejněna zpráva (17. 5. 1871) o zamýš- lené slavnosti při jubileu Petra Chelčického, spojené s odhalením pamětní desky ve Vodňanech a vydáním studentského almanachu. Téhož roku nalézáme stej- nou zprávu i v časopise Svoboda, která pod titulem Památka Petra Chelčického mluví o slavnosti připra- vované na léto 1871 a o jejím jasně protikatolickém zaměření. O protiřímském zaměření slavnosti mluví konečně i Ferdinand Schulz v článku Oslava Petra Chel- čického v Národních listech (14. 7. 1871). Tato jasná 15
Strana 16
tendence vedla nakonec k tomu, že slavnost nebyla povolena a k odhalení pomníku nedošlo. Mohlo k němu dojít teprve o více než 75 let později, r. 1947. V celkovém hodnocení práce jednotlivých období bude stát toto třetí období nesporně nejvýše tím, že vedle nových objevů přineslo studie jak synthetické, tak i analytické, přineslo základní vydání spisů Chel- čického a Chelčickému dalo i úlohu v politickém životě národa. Díváme-li se na další rozvoj studií o Chelčickém, lze konstatovati, že čtvrté období nedosáhlo takové šíře bádání, i když jednotlivé studie dospívaly k do- konalé a přesné analyse díla a jejich výsledky byly shrnuty ve velké synthetické práci Urbánkově. Toto období má své styčné rysy s třetím obdobím, kde vedle vydání spisů a synthetických studií nachá- zíme již také studie analytické (na př. v otázce mistra Protivy). Tyto analytické studie se však ve čtvrtém období staly základem literatury o Chelčickém a byly pro toto období charakteristické. Chronologicky lze začátek období (pro styčné body mezi oběma obdobími) obtížně stanovit s naprostou přesností. Prakticky je však tvoří celá první polovina 20. století a je tedy dosud posledním obdobím bádání o Chelčickém. Tendencí třetího období bylo zahrnout do díla Chelčického co největší počet traktátů a považovat za dílo Chelčického i ty sporné traktáty, které se později ukázaly jako dílo jiných autorů, redigované pouze Chelčickým nebo stojící pod jeho vlivem. Postup 16
tendence vedla nakonec k tomu, že slavnost nebyla povolena a k odhalení pomníku nedošlo. Mohlo k němu dojít teprve o více než 75 let později, r. 1947. V celkovém hodnocení práce jednotlivých období bude stát toto třetí období nesporně nejvýše tím, že vedle nových objevů přineslo studie jak synthetické, tak i analytické, přineslo základní vydání spisů Chel- čického a Chelčickému dalo i úlohu v politickém životě národa. Díváme-li se na další rozvoj studií o Chelčickém, lze konstatovati, že čtvrté období nedosáhlo takové šíře bádání, i když jednotlivé studie dospívaly k do- konalé a přesné analyse díla a jejich výsledky byly shrnuty ve velké synthetické práci Urbánkově. Toto období má své styčné rysy s třetím obdobím, kde vedle vydání spisů a synthetických studií nachá- zíme již také studie analytické (na př. v otázce mistra Protivy). Tyto analytické studie se však ve čtvrtém období staly základem literatury o Chelčickém a byly pro toto období charakteristické. Chronologicky lze začátek období (pro styčné body mezi oběma obdobími) obtížně stanovit s naprostou přesností. Prakticky je však tvoří celá první polovina 20. století a je tedy dosud posledním obdobím bádání o Chelčickém. Tendencí třetího období bylo zahrnout do díla Chelčického co největší počet traktátů a považovat za dílo Chelčického i ty sporné traktáty, které se později ukázaly jako dílo jiných autorů, redigované pouze Chelčickým nebo stojící pod jeho vlivem. Postup 16
Strana 17
čtvrtého období byl opačný. Velká zásluha tu patří Františku Ryšánkovi a jeho rozborům pařížského rukopisu, které vedly k přesnému určení autorství Chelčického a rozsahu jednotlivých traktátů a jejich vzájemného poměru. V tomto duchu pokračují nej- nověji i práce Dagmar Marečkové a jejich výsledkem je stále přesnější určení jednotlivých traktátů, jejichž celek tvoří dílo Chelčického. V určení vzájemného poměru traktátů Chelčického třeba připomenout ze- jména polemiky kolem olomouckého rukopisu a po- stavení traktátu O šelmě a obrazu jejím. Řadu analytických studií doplňují pak pokusy o roz- bor sociálního učení Petra Chelčického, které nej- nověji podává R. N. Foustka, a některé disertační práce dosud netištěné, články věnované poměru Chel- čického k selské otázce, ale také studie stanovící po- měr Chelčického k jednotlivým zjevům předhusit- ského reformního a husitského revolučního hnutí, ze- jména k Tomáši ze Štítného, k Husovi a k Rokycanovi. F. M. Bartošovy práce se vedle již uvedených otázek vracejí ještě k problémům životopisným a vyvrcho- lily v poslední době pokusem o ztotožnění Petra Chel- čického s Petrem Záhorkou ze Záhoří. Ovšem rozsah otázek, které v tomto období byly analyticky řešeny, je daleko bohatší a jeho zachycení je předmětem vlastní bibliografie. Zde je nutno upo- zornit spíše na skutečnost, že převaha analytických studií nevedla nutně k tomu, aby studie synthetické a práce jiného typu zcela vymizely. Vedle reedice spisů Gollových nacházíme práce Kamila Krofty, por- 2 73.08 17
čtvrtého období byl opačný. Velká zásluha tu patří Františku Ryšánkovi a jeho rozborům pařížského rukopisu, které vedly k přesnému určení autorství Chelčického a rozsahu jednotlivých traktátů a jejich vzájemného poměru. V tomto duchu pokračují nej- nověji i práce Dagmar Marečkové a jejich výsledkem je stále přesnější určení jednotlivých traktátů, jejichž celek tvoří dílo Chelčického. V určení vzájemného poměru traktátů Chelčického třeba připomenout ze- jména polemiky kolem olomouckého rukopisu a po- stavení traktátu O šelmě a obrazu jejím. Řadu analytických studií doplňují pak pokusy o roz- bor sociálního učení Petra Chelčického, které nej- nověji podává R. N. Foustka, a některé disertační práce dosud netištěné, články věnované poměru Chel- čického k selské otázce, ale také studie stanovící po- měr Chelčického k jednotlivým zjevům předhusit- ského reformního a husitského revolučního hnutí, ze- jména k Tomáši ze Štítného, k Husovi a k Rokycanovi. F. M. Bartošovy práce se vedle již uvedených otázek vracejí ještě k problémům životopisným a vyvrcho- lily v poslední době pokusem o ztotožnění Petra Chel- čického s Petrem Záhorkou ze Záhoří. Ovšem rozsah otázek, které v tomto období byly analyticky řešeny, je daleko bohatší a jeho zachycení je předmětem vlastní bibliografie. Zde je nutno upo- zornit spíše na skutečnost, že převaha analytických studií nevedla nutně k tomu, aby studie synthetické a práce jiného typu zcela vymizely. Vedle reedice spisů Gollových nacházíme práce Kamila Krofty, por- 2 73.08 17
Strana 18
tréty Jakubcovy a Vlčkovy v Dějinách české litera- tury, souhrnné přehledy v encyklopediích i populární synthetické spisy, jejichž vznik však byl často vyvo- lán jinými podněty než vědeckými; proto také jejich hodnota bývá často problematická. Studie a práce o Chelčickém do roku 1930 byly shrnuty v dosud nejobsáhlejší monografii o Chelčic- kém, materiálově i obsahově nejúplnější. Je to samo- statná kapitola věnovaná Chelčickému v Urbánkově Věku poděbradském. Studie, které následovaly po této monografii, byly buď věnovány užším otázkám o Petru Chelčickém nebo nedosáhly úplnosti a přes- nosti studie Urbánkovy, takže po pracích Gollových tvoří tato monografie jak vyvrcholení čtvrtého období bádání o Chelčickém, tak i synthesu a vyvrcholení bádání o Chelčickém vůbec a je dosud nutným výcho- diskem každé další práce dílčí i souborné. Bez povšimnutí nezůstala ani ediční složka bádání o Chelčickém. Dosavadní edice byly doplněny Krofto- vou edicí traktátů O boji duchovním a O trojím lidu novým Smetánkovým vydáním Síti víry z roku 1929 a novočeským přepisem Šimkovým z roku 1950, Sme- tánkovým vydáním traktátů O základu zákonů lidských a Výkladu na 2. epištolu sv. Jana, Holinkovým vydá- ním spisů O trojím lidu a O církvi svaté z r. 1940 a některými edičními pracemi, které v poslední době tvořily součást netištěných prací disertačních jako jejich materiál. K soubornému vydání spisů Chelčic- kého, ačkoliv bylo na př. F. M. Bartošem požadováno jako nutný předpoklad další práce, ani v tomto období 18
tréty Jakubcovy a Vlčkovy v Dějinách české litera- tury, souhrnné přehledy v encyklopediích i populární synthetické spisy, jejichž vznik však byl často vyvo- lán jinými podněty než vědeckými; proto také jejich hodnota bývá často problematická. Studie a práce o Chelčickém do roku 1930 byly shrnuty v dosud nejobsáhlejší monografii o Chelčic- kém, materiálově i obsahově nejúplnější. Je to samo- statná kapitola věnovaná Chelčickému v Urbánkově Věku poděbradském. Studie, které následovaly po této monografii, byly buď věnovány užším otázkám o Petru Chelčickém nebo nedosáhly úplnosti a přes- nosti studie Urbánkovy, takže po pracích Gollových tvoří tato monografie jak vyvrcholení čtvrtého období bádání o Chelčickém, tak i synthesu a vyvrcholení bádání o Chelčickém vůbec a je dosud nutným výcho- diskem každé další práce dílčí i souborné. Bez povšimnutí nezůstala ani ediční složka bádání o Chelčickém. Dosavadní edice byly doplněny Krofto- vou edicí traktátů O boji duchovním a O trojím lidu novým Smetánkovým vydáním Síti víry z roku 1929 a novočeským přepisem Šimkovým z roku 1950, Sme- tánkovým vydáním traktátů O základu zákonů lidských a Výkladu na 2. epištolu sv. Jana, Holinkovým vydá- ním spisů O trojím lidu a O církvi svaté z r. 1940 a některými edičními pracemi, které v poslední době tvořily součást netištěných prací disertačních jako jejich materiál. K soubornému vydání spisů Chelčic- kého, ačkoliv bylo na př. F. M. Bartošem požadováno jako nutný předpoklad další práce, ani v tomto období 18
Strana 19
nedošlo, takže stále existují práce netištěné a málo dostupné nebo téměř nedostupné vedle chybných vydání i edic roztroušených po časopisech. Vedle překladů do ruštiny, které byly pořízeny v minulém období, vznikaly i překlady do němčiny a to jak překlady celků (Voglův volný překlad Síti víry, Mágrův překlad traktátu O základu zákonů lid- ských), tak i překlady úryvků, publikované zejména A. St. Mágrem v Prager Presse a v různých soukro- mých tiscích. Toto širší zpřístupnění základních textů Chelčického vedlo k tomu, že se ve větší míře obje- vovaly obsáhlejší studie o Chelčickém i v neslovan- ských zemích; z nich nejobsáhlejší je studie Voglova (Peter Cheltschizki. Ein Prophet an der Wende der Zeiten), publikovaná r. 1926 ve Švýcarsku, Pann- witzova, publikovaná r. 1919 ve Vídni, i Friedrichova, uveřejněná r. 1936 ve Švýcarsku. Zásluhou těchto studií i zásluhou drobné recensní práce časopisecké, kterou soustředil A. St. Mágr v Prager Presse, pro- niklo jméno Chelčického i do cizojazyčných encyklo- pedií, nejnověji na př. do vídeňského vydání slovníku světové literatury z r. 1951. Většina těchto studií není založena na přímém studiu materiálu a tím je ovšem platnost jejich závěrů značně omezena, jejich velký význam však spočívá v tom, že seznamují cizinu s osob- ností a dílem Chelčického, takže nacházíme zmínky o Chelčickém i ve spisech anglických, jako je na př. studie R. F. Younga, které předcházela práce E. de Schweinitze. Poměrně málo zájmu bylo jak v minulých obdo- 23 19
nedošlo, takže stále existují práce netištěné a málo dostupné nebo téměř nedostupné vedle chybných vydání i edic roztroušených po časopisech. Vedle překladů do ruštiny, které byly pořízeny v minulém období, vznikaly i překlady do němčiny a to jak překlady celků (Voglův volný překlad Síti víry, Mágrův překlad traktátu O základu zákonů lid- ských), tak i překlady úryvků, publikované zejména A. St. Mágrem v Prager Presse a v různých soukro- mých tiscích. Toto širší zpřístupnění základních textů Chelčického vedlo k tomu, že se ve větší míře obje- vovaly obsáhlejší studie o Chelčickém i v neslovan- ských zemích; z nich nejobsáhlejší je studie Voglova (Peter Cheltschizki. Ein Prophet an der Wende der Zeiten), publikovaná r. 1926 ve Švýcarsku, Pann- witzova, publikovaná r. 1919 ve Vídni, i Friedrichova, uveřejněná r. 1936 ve Švýcarsku. Zásluhou těchto studií i zásluhou drobné recensní práce časopisecké, kterou soustředil A. St. Mágr v Prager Presse, pro- niklo jméno Chelčického i do cizojazyčných encyklo- pedií, nejnověji na př. do vídeňského vydání slovníku světové literatury z r. 1951. Většina těchto studií není založena na přímém studiu materiálu a tím je ovšem platnost jejich závěrů značně omezena, jejich velký význam však spočívá v tom, že seznamují cizinu s osob- ností a dílem Chelčického, takže nacházíme zmínky o Chelčickém i ve spisech anglických, jako je na př. studie R. F. Younga, které předcházela práce E. de Schweinitze. Poměrně málo zájmu bylo jak v minulých obdo- 23 19
Strana 20
bích tak i v tomto období věnováno jazykové stránce díla Chelčického, takže vedle práce Hylmarovy a po- známek Zubatého nemáme zhodnocení jazyka Chel- čického dodnes. Ani toto období nezůstalo zcela bez objevů v ob- lasti rukopisů Chelčického. Pro knihovnu Národního musea byl získán norimberský rukopis Postily a za objev možno považovat i nové zjištění arcibiskupského sborníku Chelčického, postrádaného po dlouhá léta, které patří mezi zásluhy F. M. Bartošovy v bádání o Chelčickém. A konečně i některé traktáty známých sborníků byly na základě nových výzkumů přisouzeny Chelčickému, ať již jejich úprava nebo vůbec jejich sepsání, i když celkový počet spisů Chelčického proti období předcházejícímu nijak podstatně nevzrostl. Vcelku však zjišťujeme, že po Urbánkově syn- these v letech třicátých se bádání o Chelčickém roz- ptýlilo do drobných analytických studií i větších ana- lytických prací, které řeší jednotlivé problémy, v po- slední době zejména postavení Chelčického v husit- ském hnutí a jeho úlohu v něm. Z tohoto stavu i z jeho přehledu, který jsme podali, vyplývá i několik požadavků, které se zdají být nut- ným předpokladem rozvoje další práce o Chelčickém. Náš přehled ukázal dva základní nedostatky v do- savadním bádání o Chelčickém. Předně nedošlo dosud k soubornému vydání spisů Chelčického a ani v roz- ptýlených edicích nejsou vydána všechna díla Chel- čického, takže některé traktáty jsou dosud zaznamená- ny jen v rukopisné formě a jiné opět vydány neúplně 20
bích tak i v tomto období věnováno jazykové stránce díla Chelčického, takže vedle práce Hylmarovy a po- známek Zubatého nemáme zhodnocení jazyka Chel- čického dodnes. Ani toto období nezůstalo zcela bez objevů v ob- lasti rukopisů Chelčického. Pro knihovnu Národního musea byl získán norimberský rukopis Postily a za objev možno považovat i nové zjištění arcibiskupského sborníku Chelčického, postrádaného po dlouhá léta, které patří mezi zásluhy F. M. Bartošovy v bádání o Chelčickém. A konečně i některé traktáty známých sborníků byly na základě nových výzkumů přisouzeny Chelčickému, ať již jejich úprava nebo vůbec jejich sepsání, i když celkový počet spisů Chelčického proti období předcházejícímu nijak podstatně nevzrostl. Vcelku však zjišťujeme, že po Urbánkově syn- these v letech třicátých se bádání o Chelčickém roz- ptýlilo do drobných analytických studií i větších ana- lytických prací, které řeší jednotlivé problémy, v po- slední době zejména postavení Chelčického v husit- ském hnutí a jeho úlohu v něm. Z tohoto stavu i z jeho přehledu, který jsme podali, vyplývá i několik požadavků, které se zdají být nut- ným předpokladem rozvoje další práce o Chelčickém. Náš přehled ukázal dva základní nedostatky v do- savadním bádání o Chelčickém. Předně nedošlo dosud k soubornému vydání spisů Chelčického a ani v roz- ptýlených edicích nejsou vydána všechna díla Chel- čického, takže některé traktáty jsou dosud zaznamená- ny jen v rukopisné formě a jiné opět vydány neúplně 20
Strana 21
a chybně. Za druhé po studii Urbánkově nebyla dosud zpracována soustavná monografie o Chelčickém, která by zahrnula nové objevy a mohla být srovnávána s prací Urbánkovou. Charakteristické však zůstává pro vše- chny dosud vydané práce o Chelčickém, že jsou z větší části dílem historiků, ať již jde o práci Urbánkovu, nebo o práce z let dřívějších jako jsou práce Palac- kého, Gollovy, Kroftovy, F. M. Bartošovy, Müllerovy atd. Z toho nutně vyplývá, že podíl literární historie a filologie (mimo práce Ryšánkovy) zůstává v bádání o Chelčickém poměrně malý, že není dosud dostatečně zhodnocena literární a jazyková stránka díla Chel- čického. Úkolem nové monografie o Chelčickém, která by vznikla na základě monografie Urbánkovy a do- plnila ji, by tedy bylo nejen shrnutí nových objevů, ale zejména všestranné zhodnocení díla Chelčického nejen methodami historickými, ale i methodami lite- rárně vědeckými a jazykovědnými, konfrontace a dialektické prozkoumání díla Chelčického a soudobé sociální, politické a hospodářské skutečnosti. Ovšem k takové práci bude třeba ještě dalších detailních studií, pracujících novými vědními methodami. Souborné vydání díla Chelčického zůstává tedy prvním nutným předpokladem další práce; na jeho pořízení závisí vznik dalších detailních prací i ko- nečné zpracování monografie o Chelčickém, shrnující historický, literární i jazykovědný aspekt na jeho dílo. Tak teprve může být vědecky stanoveno místo Petra Chelčického jak v dějinách české společnosti, tak i v české literatuře a ve vývoji českého jazyka. 21
a chybně. Za druhé po studii Urbánkově nebyla dosud zpracována soustavná monografie o Chelčickém, která by zahrnula nové objevy a mohla být srovnávána s prací Urbánkovou. Charakteristické však zůstává pro vše- chny dosud vydané práce o Chelčickém, že jsou z větší části dílem historiků, ať již jde o práci Urbánkovu, nebo o práce z let dřívějších jako jsou práce Palac- kého, Gollovy, Kroftovy, F. M. Bartošovy, Müllerovy atd. Z toho nutně vyplývá, že podíl literární historie a filologie (mimo práce Ryšánkovy) zůstává v bádání o Chelčickém poměrně malý, že není dosud dostatečně zhodnocena literární a jazyková stránka díla Chel- čického. Úkolem nové monografie o Chelčickém, která by vznikla na základě monografie Urbánkovy a do- plnila ji, by tedy bylo nejen shrnutí nových objevů, ale zejména všestranné zhodnocení díla Chelčického nejen methodami historickými, ale i methodami lite- rárně vědeckými a jazykovědnými, konfrontace a dialektické prozkoumání díla Chelčického a soudobé sociální, politické a hospodářské skutečnosti. Ovšem k takové práci bude třeba ještě dalších detailních studií, pracujících novými vědními methodami. Souborné vydání díla Chelčického zůstává tedy prvním nutným předpokladem další práce; na jeho pořízení závisí vznik dalších detailních prací i ko- nečné zpracování monografie o Chelčickém, shrnující historický, literární i jazykovědný aspekt na jeho dílo. Tak teprve může být vědecky stanoveno místo Petra Chelčického jak v dějinách české společnosti, tak i v české literatuře a ve vývoji českého jazyka. 21
Strana 22
Naše práce je drobným příspěvkem pro podobnou synthesu v tom smyslu, že se pokouší o vytvoření přehledu díla Chelčického i literatury o něm tak, aby další práce o Chelčickém měla po ruce soupis pra- menů, a tím aby bylo usnadněno využití a hodnocení práce dosud vykonané. Jestliže by se i v této formě stala podnětem pro zvýšení badatelského zájmu o dílo Chelčického a vedla snad v konečném stadiu k pokusu o realisaci právě vyslovených požadavků, byla by její funkce zcela splněna. Současný stav literatury o Chelčickém však vedl k tomu, že tato práce má v základě některá nutná ome- zení, o nichž je třeba se zmínit, aby byl správně určen její rozsah i způsob její použitelnosti. SOUPIS DÍLA PETRA CHELČICKÉHO O LITERATURY O NĚM A JEHO SESTAVENÍ Soupis díla vznikl ze snahy podat vyčerpávající přehled díla Chelčického, jeho rukopisných zápisů a pozdějších vydání, i ze snahy soustavně a pokud možno nejúplněji zachytit literaturu o Chelčickém bez časového, jazykového a místního omezení. Jak již vyplývá z plánu bibliografie, skládá se ze dvou základních částí. První část zahrnuje dílo Chelčic- kého, druhá část literaturu o Chelčickém. Ovšem jak při sestavení první části, tak i při zpracování části druhé vznikly některé základní potíže, které měly vliv na vlastní charakter práce. V soupise díla Chel- čického mezi tyto základní potíže patřila skutečnost, 22
Naše práce je drobným příspěvkem pro podobnou synthesu v tom smyslu, že se pokouší o vytvoření přehledu díla Chelčického i literatury o něm tak, aby další práce o Chelčickém měla po ruce soupis pra- menů, a tím aby bylo usnadněno využití a hodnocení práce dosud vykonané. Jestliže by se i v této formě stala podnětem pro zvýšení badatelského zájmu o dílo Chelčického a vedla snad v konečném stadiu k pokusu o realisaci právě vyslovených požadavků, byla by její funkce zcela splněna. Současný stav literatury o Chelčickém však vedl k tomu, že tato práce má v základě některá nutná ome- zení, o nichž je třeba se zmínit, aby byl správně určen její rozsah i způsob její použitelnosti. SOUPIS DÍLA PETRA CHELČICKÉHO O LITERATURY O NĚM A JEHO SESTAVENÍ Soupis díla vznikl ze snahy podat vyčerpávající přehled díla Chelčického, jeho rukopisných zápisů a pozdějších vydání, i ze snahy soustavně a pokud možno nejúplněji zachytit literaturu o Chelčickém bez časového, jazykového a místního omezení. Jak již vyplývá z plánu bibliografie, skládá se ze dvou základních částí. První část zahrnuje dílo Chelčic- kého, druhá část literaturu o Chelčickém. Ovšem jak při sestavení první části, tak i při zpracování části druhé vznikly některé základní potíže, které měly vliv na vlastní charakter práce. V soupise díla Chel- čického mezi tyto základní potíže patřila skutečnost, 22
Strana 23
že rukopis pařížský nám byl dostupný pouze v opise knihovny Národního musea (sign. V A 22), takže údaje z něho čerpané mohou být v drobnostech skresleny. Také arcibiskupský sborník nám nebyl dostupný v originále a je v bibliografii uváděn na základě sou- kromého opisu akademika Fr. Ryšánka a na základě citací v literatuře, zejména na základě popisu Annen- kovova a Paterova. Protože oba tyto rukopisy obsahují značnou část díla Chelčického, byla tím práce na bibliografii značně ztížena. Přesto však bylo naší snahou, aby data o všech spisech Chelčického byla co nejpřesnější a aby každý traktát byl charakterisován vyčerpávajícím způso- bem. Proto vedle příslušného základního názvu podle abecedního pořádku uvádíme v seznamu názvů trak- tátů pokud možno i názvy variační (u nichž v celko- vém seznamu díla odkazujeme k základnímu názvu). V soupise dále uvádíme data o autorství Chelčického, pokud bylo v literatuře určováno, obsahové určení každého samostatného díla, dále vztahy k jiným trak- tátům nebo k dílu jiných autorů, dataci s udáním jména autora, který na udaný rok vznik díla určuje, rukopisy díla, folia, na nichž je traktát zapsán, inci- pity (+ explicity) traktátů a konečně seznam všech vydání traktátu od nejstarší doby do současnosti v chronologickém pořadí. Touto formou se uvedená část naší práce blíží zá- kladnímu dílu podobného druhu, F. M. Bartošovu sou- pisu Literární činnost mistra Jana Husi, s tím základ- ním rozdílem, že naše práce registruje výsledky dosa- 23
že rukopis pařížský nám byl dostupný pouze v opise knihovny Národního musea (sign. V A 22), takže údaje z něho čerpané mohou být v drobnostech skresleny. Také arcibiskupský sborník nám nebyl dostupný v originále a je v bibliografii uváděn na základě sou- kromého opisu akademika Fr. Ryšánka a na základě citací v literatuře, zejména na základě popisu Annen- kovova a Paterova. Protože oba tyto rukopisy obsahují značnou část díla Chelčického, byla tím práce na bibliografii značně ztížena. Přesto však bylo naší snahou, aby data o všech spisech Chelčického byla co nejpřesnější a aby každý traktát byl charakterisován vyčerpávajícím způso- bem. Proto vedle příslušného základního názvu podle abecedního pořádku uvádíme v seznamu názvů trak- tátů pokud možno i názvy variační (u nichž v celko- vém seznamu díla odkazujeme k základnímu názvu). V soupise dále uvádíme data o autorství Chelčického, pokud bylo v literatuře určováno, obsahové určení každého samostatného díla, dále vztahy k jiným trak- tátům nebo k dílu jiných autorů, dataci s udáním jména autora, který na udaný rok vznik díla určuje, rukopisy díla, folia, na nichž je traktát zapsán, inci- pity (+ explicity) traktátů a konečně seznam všech vydání traktátu od nejstarší doby do současnosti v chronologickém pořadí. Touto formou se uvedená část naší práce blíží zá- kladnímu dílu podobného druhu, F. M. Bartošovu sou- pisu Literární činnost mistra Jana Husi, s tím základ- ním rozdílem, že naše práce registruje výsledky dosa- 23
Strana 24
vadní vědecké práce o Chelčickém a přidržuje se jen těch výsledků práce autora soupisu, pokud jsou ve- řejně dostupné, zatím co F. M. Bartošova práce je výsledkem jeho celoživotní badatelské práce na díle mistra Jana Husa a může být tedy založena převážně na jeho vlastních závěrech. Pro práci takového druhu je naše práce pouze přípravným dílem. Poněvadž tedy většina dat byla čerpána z literatury o Chelčickém, objevují se i v této části některe me- zery, a to u těch traktátů, které dosud nebyly časově a obsahově určeny a vydány, takže data o některých traktátech se omezují na udání rukopisu. Toto ome- zení považujeme za účelné proto, že v podobných pří- padech by bylo třeba závěry zdůvodňovat, a tím by záznam o těchto dosud nerozebraných traktátech pře- rostl a znepřehlednil záznamy o traktátech určených. Naše bibliografie si klade za úkol upozornit na tyto nerozřešené otázky tak, aby se staly předmětem mo- nografického zájmu a při dalším zpracování díla Chel- čického byly určeny již podrobněji. V názvech traktátů Chelčického od počátku nalé- záme jistou volnost a kolísání zejména proto, že vět- šina zápisů nemá samostatný titul. V těchto sporných případech jsme jeden titul určili jako základní a pod ním jsme uvedli všechna data, ale u ostatních názvů jsou vždy odkazy. Přesto však ani tímto způsobem ne- bylo možno považovat traktáty za určené, a proto k soupisu díla Chelčického připojujeme rejstřík in- cipitů jeho spisů, který usnadní hledání ve sporných případech, pod který titul byl spis zařazen. 24
vadní vědecké práce o Chelčickém a přidržuje se jen těch výsledků práce autora soupisu, pokud jsou ve- řejně dostupné, zatím co F. M. Bartošova práce je výsledkem jeho celoživotní badatelské práce na díle mistra Jana Husa a může být tedy založena převážně na jeho vlastních závěrech. Pro práci takového druhu je naše práce pouze přípravným dílem. Poněvadž tedy většina dat byla čerpána z literatury o Chelčickém, objevují se i v této části některe me- zery, a to u těch traktátů, které dosud nebyly časově a obsahově určeny a vydány, takže data o některých traktátech se omezují na udání rukopisu. Toto ome- zení považujeme za účelné proto, že v podobných pří- padech by bylo třeba závěry zdůvodňovat, a tím by záznam o těchto dosud nerozebraných traktátech pře- rostl a znepřehlednil záznamy o traktátech určených. Naše bibliografie si klade za úkol upozornit na tyto nerozřešené otázky tak, aby se staly předmětem mo- nografického zájmu a při dalším zpracování díla Chel- čického byly určeny již podrobněji. V názvech traktátů Chelčického od počátku nalé- záme jistou volnost a kolísání zejména proto, že vět- šina zápisů nemá samostatný titul. V těchto sporných případech jsme jeden titul určili jako základní a pod ním jsme uvedli všechna data, ale u ostatních názvů jsou vždy odkazy. Přesto však ani tímto způsobem ne- bylo možno považovat traktáty za určené, a proto k soupisu díla Chelčického připojujeme rejstřík in- cipitů jeho spisů, který usnadní hledání ve sporných případech, pod který titul byl spis zařazen. 24
Strana 25
Ve všech případech se snažíme, aby v této části byla všechna data co nejstručnější a tím aby bylo do- saženo žádoucího přehledu. Proto na př. u datace uvá- dím pouze jméno autora, který spis datoval, a bližší údaje o jeho spisech o Chelčickém je třeba vyhledat v druhé části soupisu, která má stručné anotace u kaž- dého spisu, takže vyhledání spisu, kde je traktát da- tován, nebude působit potíže. Na rozdíl od prvé části, která byla vedena snahou po úplném vyčerpání díla Chelčického, část druhá, věnovaná literatuře o Chelčickém, si může dělat nárok jen na relativní úplnost. Úplnost této části je omezena tím, že starší literatura (před r. 1800) je citována na základě materiálu Šafaříkova, a že při časovém ome- zení, v němž soupis vznikal, nebylo možno projít množství starých tisků bez rejstříků a jiných pomoc- ných přehledů a určovat v nich pasáže o Chelčickém, které ostatně pro rozbor díla Chelčického nejsou nijak závažné, uvážíme-li, že jde z největší části o protire- formační polemiky. U soupisu ostatní literatury jsme vycházeli z údajů již existujících bibliografií, doplňo- vali jsme je o literaturu, citovanou v analytických i monografických spisech o Chelčickém, v bibliografiích autorů, kteří se zabývali Chelčickým, dále o údaje ve všeobecných bibliografiích a bibliografických ka- talozích našich i cizích, které však zachycují práce pouze knižní, v biografických a encyklopedických slovnících. Takto získané údaje byly dále doplněny přímou excerpcí časopisů, která však musela zůstat omezena na hlavní historické a filologické časopisy. 25
Ve všech případech se snažíme, aby v této části byla všechna data co nejstručnější a tím aby bylo do- saženo žádoucího přehledu. Proto na př. u datace uvá- dím pouze jméno autora, který spis datoval, a bližší údaje o jeho spisech o Chelčickém je třeba vyhledat v druhé části soupisu, která má stručné anotace u kaž- dého spisu, takže vyhledání spisu, kde je traktát da- tován, nebude působit potíže. Na rozdíl od prvé části, která byla vedena snahou po úplném vyčerpání díla Chelčického, část druhá, věnovaná literatuře o Chelčickém, si může dělat nárok jen na relativní úplnost. Úplnost této části je omezena tím, že starší literatura (před r. 1800) je citována na základě materiálu Šafaříkova, a že při časovém ome- zení, v němž soupis vznikal, nebylo možno projít množství starých tisků bez rejstříků a jiných pomoc- ných přehledů a určovat v nich pasáže o Chelčickém, které ostatně pro rozbor díla Chelčického nejsou nijak závažné, uvážíme-li, že jde z největší části o protire- formační polemiky. U soupisu ostatní literatury jsme vycházeli z údajů již existujících bibliografií, doplňo- vali jsme je o literaturu, citovanou v analytických i monografických spisech o Chelčickém, v bibliografiích autorů, kteří se zabývali Chelčickým, dále o údaje ve všeobecných bibliografiích a bibliografických ka- talozích našich i cizích, které však zachycují práce pouze knižní, v biografických a encyklopedických slovnících. Takto získané údaje byly dále doplněny přímou excerpcí časopisů, která však musela zůstat omezena na hlavní historické a filologické časopisy. 25
Strana 26
Tak mimo excerpci zůstal denní tisk, kde nebylo možno užít rejstříků. Pokud v bibliografii uvádíme citace z denního tisku, byly převzaty z literatury a nepocházejí z vlastní excerpce. Z takto získaného materiálu bylo vyloučeno pouze několik nevýznamných polemických článků, drobné a nevýznamné údaje v cizích lexikonech, které se omezují na několikařádkové noticky, a nepatrné (často jednořádkové) zmínky o Chelčickém ve spisech zcela jiného druhu (na př. v F. X. Šaldově studii o Dante Alighierim). Uvedení literatury tohoto druhu by sou- pis zatížilo natolik, že by nemohl plnit svou vlastní funkci, t. j. podávat rychlou a přesnou informaci. Základem druhé části bibliografie je abecední au- torský seznam prací o Chelčickém bez časových, jazy- kových a obsahových hledisek. V této části uvádíme co nejúplnější bibliografická data u každé práce a její stručnou anotaci. Na rozdíl od prací podobného druhu připojujeme ještě signaturu Universitní knihovny v Olomouci a jiných knihoven. K této úpravě jsme byli přivedeni tím, že se již při práci na bibliografii prací o Chelčickém ukázalo, jak těžko je některý materiál dostupný, a bylo třeba několikaměsíčního zjišťování dříve, než mohl být ex- cerpován. Ve snaze usnadnit ostatním badatelům tuto pramennou část práce rozhodli jsme se připojit signa- tury těch knihoven, které ve svých fondech citovanou literaturu mají, a to v té formě, že u knižních mono- grafií uvádíme signaturu Universitní knihovny v Olo- mouci a signatury všech státních vědeckých knihoven 26
Tak mimo excerpci zůstal denní tisk, kde nebylo možno užít rejstříků. Pokud v bibliografii uvádíme citace z denního tisku, byly převzaty z literatury a nepocházejí z vlastní excerpce. Z takto získaného materiálu bylo vyloučeno pouze několik nevýznamných polemických článků, drobné a nevýznamné údaje v cizích lexikonech, které se omezují na několikařádkové noticky, a nepatrné (často jednořádkové) zmínky o Chelčickém ve spisech zcela jiného druhu (na př. v F. X. Šaldově studii o Dante Alighierim). Uvedení literatury tohoto druhu by sou- pis zatížilo natolik, že by nemohl plnit svou vlastní funkci, t. j. podávat rychlou a přesnou informaci. Základem druhé části bibliografie je abecední au- torský seznam prací o Chelčickém bez časových, jazy- kových a obsahových hledisek. V této části uvádíme co nejúplnější bibliografická data u každé práce a její stručnou anotaci. Na rozdíl od prací podobného druhu připojujeme ještě signaturu Universitní knihovny v Olomouci a jiných knihoven. K této úpravě jsme byli přivedeni tím, že se již při práci na bibliografii prací o Chelčickém ukázalo, jak těžko je některý materiál dostupný, a bylo třeba několikaměsíčního zjišťování dříve, než mohl být ex- cerpován. Ve snaze usnadnit ostatním badatelům tuto pramennou část práce rozhodli jsme se připojit signa- tury těch knihoven, které ve svých fondech citovanou literaturu mají, a to v té formě, že u knižních mono- grafií uvádíme signaturu Universitní knihovny v Olo- mouci a signatury všech státních vědeckých knihoven 26
Strana 27
které knihu mají. U časopiseckých prací uvádíme pouze signaturu Universitní knihovny v Olomouci, která může poskytnout literaturu badateli na Mo- ravě. Čtenář může bezpečně předpokládat, že Uni- vesitní knihovna v Praze má příslušný časopis, neboť dostává a uschovává povinné výtisky. Teprve v pří- padě, že Universitní knihovna v Olomouci nemá cito- vaný časopis, uvádíme přímo signaturu Universitní knihovny pražské nebo jiné knihovny (na př. knihovny Národního musea), v jejíchž fondech je časopis uložen. Názvy knihoven jsou uvedeny zkratkami, jejichž vy- ložení je připojeno za rejstříky. K tomu, abychom mohli uvést signatury, bylo třeba spolupráce všech státních vědeckých knihoven, které naší žádosti o soupis monografií o Chelčickém ve svých fondech ve většině případů velmi ochotně vyhověly. Považujeme zde za svou povinnost poděko- vat jim za porozumění pro naši práci, která by bez jejich pomoci vznikala mnohem déle. Tato základní část poskytuje tedy přehled prací jednotlivých autorů o Chelčickém, určení jejich ob- sahu a existence v knihovnách. To ovšem zdaleka ne- stačí pro úplnou informaci. Proto k základnímu sou- pisu, který je průběžně číslován, připojujeme číselné odkazy rejstříků, a to rejstříku chronologického, který ukazuje podíl jednotlivých období na práci o Chel- čickém, rejstříku věcného, který shrnuje zásadní práce monografické, analytické studie a recense, a rej- stříku zkratek. Ve všech rejstřících místo citace práce uvádíme 27
které knihu mají. U časopiseckých prací uvádíme pouze signaturu Universitní knihovny v Olomouci, která může poskytnout literaturu badateli na Mo- ravě. Čtenář může bezpečně předpokládat, že Uni- vesitní knihovna v Praze má příslušný časopis, neboť dostává a uschovává povinné výtisky. Teprve v pří- padě, že Universitní knihovna v Olomouci nemá cito- vaný časopis, uvádíme přímo signaturu Universitní knihovny pražské nebo jiné knihovny (na př. knihovny Národního musea), v jejíchž fondech je časopis uložen. Názvy knihoven jsou uvedeny zkratkami, jejichž vy- ložení je připojeno za rejstříky. K tomu, abychom mohli uvést signatury, bylo třeba spolupráce všech státních vědeckých knihoven, které naší žádosti o soupis monografií o Chelčickém ve svých fondech ve většině případů velmi ochotně vyhověly. Považujeme zde za svou povinnost poděko- vat jim za porozumění pro naši práci, která by bez jejich pomoci vznikala mnohem déle. Tato základní část poskytuje tedy přehled prací jednotlivých autorů o Chelčickém, určení jejich ob- sahu a existence v knihovnách. To ovšem zdaleka ne- stačí pro úplnou informaci. Proto k základnímu sou- pisu, který je průběžně číslován, připojujeme číselné odkazy rejstříků, a to rejstříku chronologického, který ukazuje podíl jednotlivých období na práci o Chel- čickém, rejstříku věcného, který shrnuje zásadní práce monografické, analytické studie a recense, a rej- stříku zkratek. Ve všech rejstřících místo citace práce uvádíme 27
Strana 28
pouze její pořadové číslo v základní části. Rejstřík autorský pak můžeme považovat za zbytečný vzhle- dem k tomu, že autorsky je uspořádána základní část. Proti tomuto uspořádání práce by bylo možno vznést především tu námitku, že plný přehled o lite- ratuře o Chelčickém by poskytl spíše základní seznam literatury členěný věcně, nikoliv autorsky. Při zpraco- vání soupisu se však ukázalo, že tímto způsobem by se práce nesmírně rozrostla již tím, že velká část mo- nografických prací se dotýká téměř všech prací Chel- čického. Tak na př. práci Urbánkovu by bylo třeba citovat nejen ve všeobecných monografiích, ale i u všech jednotlivých spisů a problémů. I kdyby byla citována jen odkazem, práce by se natolik rozrostla, že by již neposkytovala skutečný přehled. Proto bylo věcné hledisko uplatněno v rejstříku a jako základ byl zvolen přehledný seznam autorský. Těchto několik věcí bylo třeba uvést, abychom ukázali methodu práce i její uspořádání a usnadnili tak užívání díla. 28
pouze její pořadové číslo v základní části. Rejstřík autorský pak můžeme považovat za zbytečný vzhle- dem k tomu, že autorsky je uspořádána základní část. Proti tomuto uspořádání práce by bylo možno vznést především tu námitku, že plný přehled o lite- ratuře o Chelčickém by poskytl spíše základní seznam literatury členěný věcně, nikoliv autorsky. Při zpraco- vání soupisu se však ukázalo, že tímto způsobem by se práce nesmírně rozrostla již tím, že velká část mo- nografických prací se dotýká téměř všech prací Chel- čického. Tak na př. práci Urbánkovu by bylo třeba citovat nejen ve všeobecných monografiích, ale i u všech jednotlivých spisů a problémů. I kdyby byla citována jen odkazem, práce by se natolik rozrostla, že by již neposkytovala skutečný přehled. Proto bylo věcné hledisko uplatněno v rejstříku a jako základ byl zvolen přehledný seznam autorský. Těchto několik věcí bylo třeba uvést, abychom ukázali methodu práce i její uspořádání a usnadnili tak užívání díla. 28
Strana 29
DILO PETRA CHELČICKÉHO Soupis díla Petra Chelčického je seřazen abecedně podle obvyklých názvů jednotlivých traktátů. Jiné názvy, méně obvyklé, ale přesto užívané, jsou v sou- pise s odkazy k názvu základnímu. U každého trak- tátu jsou uvedena bibliografická data v tomto pořadí: odchylky titulu, určení autorství, obsahové vztahy, da- tace, rukopis textu, jeho incipity a explicity a vydáni textu, pokud se ovšem všechna tato data podařilo zjis- tit. V tom případě, že všechna data nebylo lze zjistit, je zachováno uvedené pořadí a pouze nezjištěný údaj je vynechán. To platí zejména o datech z rukopisu ar- cibiskupského, který nám nebyl dostupný a jehož po- pis jsme čerpali z opisu akademika Ryšánka, který nám jej laskavě zapůjčil, a z popisu Annenkovova a Paterova; platí to také o těch traktátech, které nebyly dosud autorsky, obsahově a časově určeny nebo vy- dány. Traktáty, u nichž je autorství sporné, jsou uve- deny s příslušnou poznámkou mezi dílem Chelčického, stejně jako traktáty jiných autorů, u nichž bylo zjiš- 29
DILO PETRA CHELČICKÉHO Soupis díla Petra Chelčického je seřazen abecedně podle obvyklých názvů jednotlivých traktátů. Jiné názvy, méně obvyklé, ale přesto užívané, jsou v sou- pise s odkazy k názvu základnímu. U každého trak- tátu jsou uvedena bibliografická data v tomto pořadí: odchylky titulu, určení autorství, obsahové vztahy, da- tace, rukopis textu, jeho incipity a explicity a vydáni textu, pokud se ovšem všechna tato data podařilo zjis- tit. V tom případě, že všechna data nebylo lze zjistit, je zachováno uvedené pořadí a pouze nezjištěný údaj je vynechán. To platí zejména o datech z rukopisu ar- cibiskupského, který nám nebyl dostupný a jehož po- pis jsme čerpali z opisu akademika Ryšánka, který nám jej laskavě zapůjčil, a z popisu Annenkovova a Paterova; platí to také o těch traktátech, které nebyly dosud autorsky, obsahově a časově určeny nebo vy- dány. Traktáty, u nichž je autorství sporné, jsou uve- deny s příslušnou poznámkou mezi dílem Chelčického, stejně jako traktáty jiných autorů, u nichž bylo zjiš- 29
Strana 30
těno, že Chelčický jejich text jen přepracoval. Jména autorů, která jsou citována u jednotlivých bibliogra- fických dat, odkazují na druhou část bibliografie, která obsahuje soupis prací o Chelčickém. Signatura je uváděna čísly arabskými. Pokud existuje více vy- dání rukopisu, jsou uvedena za sebou v chronologic- kém pořadí; za nimi jsou pak překlady textu do cizích jazyků, a to opět v chronologickém pořadí. 30
těno, že Chelčický jejich text jen přepracoval. Jména autorů, která jsou citována u jednotlivých bibliogra- fických dat, odkazují na druhou část bibliografie, která obsahuje soupis prací o Chelčickém. Signatura je uváděna čísly arabskými. Pokud existuje více vy- dání rukopisu, jsou uvedena za sebou v chronologic- kém pořadí; za nimi jsou pak překlady textu do cizích jazyků, a to opět v chronologickém pořadí. 30
Strana 31
1. Antikristova poznánie tato sú Obsahově: V kapitulním rukopise je pod tímto titulem shrnut nejen vlastní traktát na fol. 236a—241a, ale také traktát O základu zákonů lidských na fol. 241a—249b a s ním spojený trak- tát O očistci na fol. 249b—260a. Bližší údaje pod názvy jednotlivých traktátů. Podle Golla je tento traktát součástí většího celku Výklad 1. epištoly sv. Jana. Bližší pod názvem tohoto celku. Datace: Urbánek kolem 1441. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 236a—241a. Inc.: „Antikristova poznánie tato sú. Potom die sv. Jan: Oni z světa sú, protož o světu mlu- vie. ..“ Expl.: „... velikáť jest milost od Boha, komuž jie on po přiezni ukáže.“ Pařížský, fol. 243b—248a. Inc.: „Potom die sv. Jan: Oni z světa jsú, protož o světu mluvie... Expl.: „... velikáť jest milost od Boha, komuž ji on po přiezni ukáže.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. 2. Devět kusův zlatých Obsahově: Traktát Husův, k němuž podal výklad Petr Chelčický. Důkaz o autorství Chelčického v Ryšánkově článku Husových „Devět kusův zla- tých“ a jejich rozbor od Petra Chelčického. Datace: Ryšánek i Urbánek po 1430. 31
1. Antikristova poznánie tato sú Obsahově: V kapitulním rukopise je pod tímto titulem shrnut nejen vlastní traktát na fol. 236a—241a, ale také traktát O základu zákonů lidských na fol. 241a—249b a s ním spojený trak- tát O očistci na fol. 249b—260a. Bližší údaje pod názvy jednotlivých traktátů. Podle Golla je tento traktát součástí většího celku Výklad 1. epištoly sv. Jana. Bližší pod názvem tohoto celku. Datace: Urbánek kolem 1441. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 236a—241a. Inc.: „Antikristova poznánie tato sú. Potom die sv. Jan: Oni z světa sú, protož o světu mlu- vie. ..“ Expl.: „... velikáť jest milost od Boha, komuž jie on po přiezni ukáže.“ Pařížský, fol. 243b—248a. Inc.: „Potom die sv. Jan: Oni z světa jsú, protož o světu mluvie... Expl.: „... velikáť jest milost od Boha, komuž ji on po přiezni ukáže.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. 2. Devět kusův zlatých Obsahově: Traktát Husův, k němuž podal výklad Petr Chelčický. Důkaz o autorství Chelčického v Ryšánkově článku Husových „Devět kusův zla- tých“ a jejich rozbor od Petra Chelčického. Datace: Ryšánek i Urbánek po 1430. 31
Strana 32
Rukopis: Pařížský, fol. 248a—251b. Inc.: „První artikul neb kus zlatý jest tento: Ktož dá jeden haléř ... Expl.: „... i nemóž skrze nižádnú věc líbiti Bohu.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22 a III A 37. Uměl. beseda, 2 E 2, fol. 349—354. Inc.: „Devět artykulúv aneb kusúv zlatých od sv. paměti m. J. Husi z Husince sepsaných . .. Vydání: Mistra Jana Husi Sebrané spisy české Z nejstarších známých pramenů k vydání upravil Karel Jaromír Erben. Díl 3. Praha, Bedřich Tempský 1868. Str. 147—151. 3. Jiná řeč o šelmě a obrazu jejiem Obsahově: Podle Novotného, Golla a Bartoše sou- část většího traktátového celku, označeného cel- kovým titulem O šelmě. Podle E. Petrů součást traktátového celku, nazvaného Řeč o úraziech Antikristových. Viz též traktát O šelmě a obrazu jejiem, ruko- pis Universitní knihovny v Olomouci, M I 164, fol. 236a—263a a 267a—293b, kde tvoří Jiná šelma tři úvodní kapitoly k druhému opisu trak- tátu O šelmě a obrazu jejiem. Datace: Petrů kolem 1433. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 263a—267a. Inc.: „Tu se již počíná jiná řeč o šelmě a obrazu " jejiem. Aj, děl jesti sv. Jan... 32
Rukopis: Pařížský, fol. 248a—251b. Inc.: „První artikul neb kus zlatý jest tento: Ktož dá jeden haléř ... Expl.: „... i nemóž skrze nižádnú věc líbiti Bohu.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22 a III A 37. Uměl. beseda, 2 E 2, fol. 349—354. Inc.: „Devět artykulúv aneb kusúv zlatých od sv. paměti m. J. Husi z Husince sepsaných . .. Vydání: Mistra Jana Husi Sebrané spisy české Z nejstarších známých pramenů k vydání upravil Karel Jaromír Erben. Díl 3. Praha, Bedřich Tempský 1868. Str. 147—151. 3. Jiná řeč o šelmě a obrazu jejiem Obsahově: Podle Novotného, Golla a Bartoše sou- část většího traktátového celku, označeného cel- kovým titulem O šelmě. Podle E. Petrů součást traktátového celku, nazvaného Řeč o úraziech Antikristových. Viz též traktát O šelmě a obrazu jejiem, ruko- pis Universitní knihovny v Olomouci, M I 164, fol. 236a—263a a 267a—293b, kde tvoří Jiná šelma tři úvodní kapitoly k druhému opisu trak- tátu O šelmě a obrazu jejiem. Datace: Petrů kolem 1433. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 263a—267a. Inc.: „Tu se již počíná jiná řeč o šelmě a obrazu " jejiem. Aj, děl jesti sv. Jan... 32
Strana 33
Expl.: „..., aby dali panstvie a královstvie jejie, až se tak dokonají slova božie. Amen." Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč a zprá- va o těle Božím, O Šelmě a obraze jejím, Řeč o zá- kladu zákonů lidských, O očistci). Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 67—72. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, čís. 1.: Památky reformace české 1. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 126—129. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. Petra Chelčického Řeč o šelmě a obrazu jejiem. (K vydání připravil.) Eduard Petrů. Olomouc, vl. n. 1952. 123 str. Disertační práce filosofické fa- kulty PU v Olomouci. Krátké sepsání z Písem svatých o Antikristu V: O rozeznání duchuov pro blud řeč Kterak kněžie lidi často zpovídají a jim pokánie ukládají bez zouostanie hřiechuov V: List knězi Mikulášovi 4. Kterak ne ve všem za prvotnie církve vokazovali kněžie aneb podávali Obsahově: Závěr Repliky proti Rokycanovi, za- znamenané v rukopise pařížském, který již An- nenkov a Patera považovali za samostatný trak- tát. Jejich mínění potvrdil F. Ryšánek v Pastrn- kově sborníku. 5 73.08 33
Expl.: „..., aby dali panstvie a královstvie jejie, až se tak dokonají slova božie. Amen." Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč a zprá- va o těle Božím, O Šelmě a obraze jejím, Řeč o zá- kladu zákonů lidských, O očistci). Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 67—72. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, čís. 1.: Památky reformace české 1. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 126—129. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. Petra Chelčického Řeč o šelmě a obrazu jejiem. (K vydání připravil.) Eduard Petrů. Olomouc, vl. n. 1952. 123 str. Disertační práce filosofické fa- kulty PU v Olomouci. Krátké sepsání z Písem svatých o Antikristu V: O rozeznání duchuov pro blud řeč Kterak kněžie lidi často zpovídají a jim pokánie ukládají bez zouostanie hřiechuov V: List knězi Mikulášovi 4. Kterak ne ve všem za prvotnie církve vokazovali kněžie aneb podávali Obsahově: Závěr Repliky proti Rokycanovi, za- znamenané v rukopise pařížském, který již An- nenkov a Patera považovali za samostatný trak- tát. Jejich mínění potvrdil F. Ryšánek v Pastrn- kově sborníku. 5 73.08 33
Strana 34
Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 181b—187b. Inc.: „Toto zlé, nehodné i nepodobné ne i proti vieře viděti jest nynie do mistróv i do všech kněží, ješto sě přidržie té strany, i do všech kněží táborských zlehčenie veliké svátosti těla a krve Pána Ježíše. Expl.: „..., nebo ta moc připuzujície táž jest v pohanech, v židech i křesťanech.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 9a—16а. Inc.: „Toto zlé i nehodné i nepodobné ne i proti vieře viděti jest nynie do mistruov i do všech kněží, ješto se přidržie této strany, i do všech kněží táborských zlehčenie veliké svátosti těla a krve Pána Ježíše. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. Otiskuje K. Černý. LF 25(1898), str. 466—471. 5. Kterak života svého nemáme milovati, ale raději nenáviděti Obsahově: Výklad na Evangelium sv. Jana 12, 25—26. Annenkov a Patera považují traktát za samostatné dílo Chelčického, Urbánek soudí, že jde o volné zpracování dané cizí nebo domácí látky. Datace: Urbánek po 1443. 34
Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 181b—187b. Inc.: „Toto zlé, nehodné i nepodobné ne i proti vieře viděti jest nynie do mistróv i do všech kněží, ješto sě přidržie té strany, i do všech kněží táborských zlehčenie veliké svátosti těla a krve Pána Ježíše. Expl.: „..., nebo ta moc připuzujície táž jest v pohanech, v židech i křesťanech.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 9a—16а. Inc.: „Toto zlé i nehodné i nepodobné ne i proti vieře viděti jest nynie do mistruov i do všech kněží, ješto se přidržie této strany, i do všech kněží táborských zlehčenie veliké svátosti těla a krve Pána Ježíše. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. Otiskuje K. Černý. LF 25(1898), str. 466—471. 5. Kterak života svého nemáme milovati, ale raději nenáviděti Obsahově: Výklad na Evangelium sv. Jana 12, 25—26. Annenkov a Patera považují traktát za samostatné dílo Chelčického, Urbánek soudí, že jde o volné zpracování dané cizí nebo domácí látky. Datace: Urbánek po 1443. 34
Strana 35
Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 1a—9a. Inc.: „Ktož miluje duši svú, ztratí ji, a ktož ne- návidí duše své v tomto světě, k životu věčné- mu ostřiehá ji...“ Expl.: "..., ač nynie zdá se slúženie robotné, však u múdrých nebude počteno za těžké, když po něm čaká se se Pánem spřiezněnie tak milé a věčně a na věky nerozdielně.“ 6. List knězi Mikulášovi Odchylka titulu: Annenkov a Patera jej označují názvem Kterak kněžie lidi často zpovídají a jim pokánie ukládají bez zuostanie hřiechuov. Autorství: Dokazuje Jaroslav Bidlo v Aktech jed- noty bratrské, sv. 1., str. 142—144. Obsahově: Podle srovnání Annenkovova a Pate- rova obsahuje znění arcibiskupského sborníku text úplnější nežli znění rukopisu pařížského, takže nesouhlasí na př. explicity obou versí. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Archiv bratrský, A I, fol. 332a—338b. Inc.: „Žádost spasenie vzkazuji knězi Mikulášovi, přieteli našemu v Pánu Kristu... Expl.: „Toť teď posielám. Buoh daj, aby sě obrá- tilo v dobré. Dajž milý Buoh. Amen. Pařížský, fol. 187b—195b. Ine.: „Žádost spasenie vzkazuji knězi Mikulášovi, přieteli našemu v Pánu Kristu... 3* 35
Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 1a—9a. Inc.: „Ktož miluje duši svú, ztratí ji, a ktož ne- návidí duše své v tomto světě, k životu věčné- mu ostřiehá ji...“ Expl.: "..., ač nynie zdá se slúženie robotné, však u múdrých nebude počteno za těžké, když po něm čaká se se Pánem spřiezněnie tak milé a věčně a na věky nerozdielně.“ 6. List knězi Mikulášovi Odchylka titulu: Annenkov a Patera jej označují názvem Kterak kněžie lidi často zpovídají a jim pokánie ukládají bez zuostanie hřiechuov. Autorství: Dokazuje Jaroslav Bidlo v Aktech jed- noty bratrské, sv. 1., str. 142—144. Obsahově: Podle srovnání Annenkovova a Pate- rova obsahuje znění arcibiskupského sborníku text úplnější nežli znění rukopisu pařížského, takže nesouhlasí na př. explicity obou versí. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Archiv bratrský, A I, fol. 332a—338b. Inc.: „Žádost spasenie vzkazuji knězi Mikulášovi, přieteli našemu v Pánu Kristu... Expl.: „Toť teď posielám. Buoh daj, aby sě obrá- tilo v dobré. Dajž milý Buoh. Amen. Pařížský, fol. 187b—195b. Ine.: „Žádost spasenie vzkazuji knězi Mikulášovi, přieteli našemu v Pánu Kristu... 3* 35
Strana 36
Expl.: „A těmi kázaními aby tvrdili služby svato- kupecké, na očistci založené. Toť teď posielám. Buoh daj, aby sě obrátilo v dobré. Dajž milý Buoh. Amen. Opis textu v KNM, sign. III A 37 a V A 22. Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 16a—26a. Inc.: „Žádost spasenie vzkazuji knězi N., přieteli našemu v Pánu Kristu... Expl.: „..., takoví nečakajte očistce, když se zde čistiti nechcete, ošustnete se, to shledáte, žet vám líbo nebude. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. Otiskuje K. Černý LF 25(1898), str. 471—478. Akty jednoty bratrské. Vydává Jaroslav Bidlo. Sv. 1. Brno, Historická komise při Matici mo- ravské 1915. Str. 568—578. Prameny dějin mo- ravských, sv. 3. (Na str. 142—144 shrnuty názory na autorství Chelčického.) 7. List Mikuláši a Martinovi Odchylka titulu: Psání toto jest Petra Chelčického dvěma kněžím, kteréž tu jmenuje. Datace: Goll 1450, Bidlo 1450?, Urbánek po 1443. Autorství: Dokazuje Jaroslav Bidlo v Aktech jed- noty bratrské, sv. 2., str. 88—89. Rukopis: Archiv bratrský, A II, fol. 229b—231b. Inc.: „Žádost svou vzkazuji pravého dobrého knězi Mikulášovi i knězi Martinovi ... 36
Expl.: „A těmi kázaními aby tvrdili služby svato- kupecké, na očistci založené. Toť teď posielám. Buoh daj, aby sě obrátilo v dobré. Dajž milý Buoh. Amen. Opis textu v KNM, sign. III A 37 a V A 22. Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 16a—26a. Inc.: „Žádost spasenie vzkazuji knězi N., přieteli našemu v Pánu Kristu... Expl.: „..., takoví nečakajte očistce, když se zde čistiti nechcete, ošustnete se, to shledáte, žet vám líbo nebude. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. Otiskuje K. Černý LF 25(1898), str. 471—478. Akty jednoty bratrské. Vydává Jaroslav Bidlo. Sv. 1. Brno, Historická komise při Matici mo- ravské 1915. Str. 568—578. Prameny dějin mo- ravských, sv. 3. (Na str. 142—144 shrnuty názory na autorství Chelčického.) 7. List Mikuláši a Martinovi Odchylka titulu: Psání toto jest Petra Chelčického dvěma kněžím, kteréž tu jmenuje. Datace: Goll 1450, Bidlo 1450?, Urbánek po 1443. Autorství: Dokazuje Jaroslav Bidlo v Aktech jed- noty bratrské, sv. 2., str. 88—89. Rukopis: Archiv bratrský, A II, fol. 229b—231b. Inc.: „Žádost svou vzkazuji pravého dobrého knězi Mikulášovi i knězi Martinovi ... 36
Strana 37
Expl.: „Tohoť vám žádám a z milosti jako sám sobě. Amen. Vydání: Akty jednoty bratrské. Vydává Jaroslav Bidlo. Sv. 2. Brno, Historická komise při Matici moravské 1923. Str. 265—269. Prameny dějin moravských, sv. 4. P. J. Šafaříka studie o Petru Chelčickém. In: ČČM 48(1874), str. 92—102. 8. List Mistru Janovi Odchylka titulu: Psaní Mistra Jana Rokycana Petrovi Chelčickému. Autorství: Bidlo v Aktech jednoty bratrské po- pírá nejen autorství Chelčického, ale i to, že by Chelčický byl adresátem listu. Müller, Ryšánek i F. M. Bartoš naopak soudí, že autorem listu je Petr Chelčický. Hrejsa předpokládá, že autorem je některý následovník Chelčického. Datace: Bidlo 1437—1438. Rukopis: Archiv bratrský, A II, fol. 224a—227b. Inc.: „Bratře můj, v Kristu Pánu milý! Když sme měli spolu rozmlouvání o těch lidech, kteříž slo- vou kněží, proč nic neprospívají lidem svým učením .. Expl.: „Neb kdož se bojí Pána Boha, ten se ne- bude žádného báti, jakož tato písma oznamují; ale kdož se Boha nebojí, ten se musí báti lidí.“ Vydání: P. J. Šafaříka studie o Petru Chelčickém. In: ČČM 48(1874), str. 103. (Výtah.) Akty jednoty bratrské. Vydává Jaroslav Bidlo. 37
Expl.: „Tohoť vám žádám a z milosti jako sám sobě. Amen. Vydání: Akty jednoty bratrské. Vydává Jaroslav Bidlo. Sv. 2. Brno, Historická komise při Matici moravské 1923. Str. 265—269. Prameny dějin moravských, sv. 4. P. J. Šafaříka studie o Petru Chelčickém. In: ČČM 48(1874), str. 92—102. 8. List Mistru Janovi Odchylka titulu: Psaní Mistra Jana Rokycana Petrovi Chelčickému. Autorství: Bidlo v Aktech jednoty bratrské po- pírá nejen autorství Chelčického, ale i to, že by Chelčický byl adresátem listu. Müller, Ryšánek i F. M. Bartoš naopak soudí, že autorem listu je Petr Chelčický. Hrejsa předpokládá, že autorem je některý následovník Chelčického. Datace: Bidlo 1437—1438. Rukopis: Archiv bratrský, A II, fol. 224a—227b. Inc.: „Bratře můj, v Kristu Pánu milý! Když sme měli spolu rozmlouvání o těch lidech, kteříž slo- vou kněží, proč nic neprospívají lidem svým učením .. Expl.: „Neb kdož se bojí Pána Boha, ten se ne- bude žádného báti, jakož tato písma oznamují; ale kdož se Boha nebojí, ten se musí báti lidí.“ Vydání: P. J. Šafaříka studie o Petru Chelčickém. In: ČČM 48(1874), str. 103. (Výtah.) Akty jednoty bratrské. Vydává Jaroslav Bidlo. 37
Strana 38
Sv. 2. Brno, Historická komise při Matici morav- ské 1923. Str. 255—262. Prameny dějin morav- ských, sv. 4. 9. My blázni pro Krista Obsahově: Původně považováno za závěr Repliky proti Rokycanovi. Teprve později určeno F. Ry- šánkem (Pastrnkův sborník) jako samostatný traktát. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 173b—175b. Inc.: „Bude napomenutie z slov sv. Pavla, jenž sě tobě zdají potřebná a jsú ovšem každému po- třebná jako velmi dokonalá, o nichž die: My blázni pro Krista, ale vy múdří v Kristu.“ Expl.: „A s tiem v Kristově vieře múdře chtie sobě cestu nalézti bez protivenstvie a bez poha- něnie. Opis textu v KNM, sign. V A 22. Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 294b—297b. Inc.: „My blázni pro Krista, vy múdří v Kristu...“ Expl.: ,... bez protivenstvie etc. Jde o úryvek textu, který je jako celek obsažen v rukopise pařížském. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rpk. Pařížském. Otiskuje K. Černý. In: LF 25(1898), str. 459—460. Wir Narren um Christi Willen. Aus den Trak- 38
Sv. 2. Brno, Historická komise při Matici morav- ské 1923. Str. 255—262. Prameny dějin morav- ských, sv. 4. 9. My blázni pro Krista Obsahově: Původně považováno za závěr Repliky proti Rokycanovi. Teprve později určeno F. Ry- šánkem (Pastrnkův sborník) jako samostatný traktát. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 173b—175b. Inc.: „Bude napomenutie z slov sv. Pavla, jenž sě tobě zdají potřebná a jsú ovšem každému po- třebná jako velmi dokonalá, o nichž die: My blázni pro Krista, ale vy múdří v Kristu.“ Expl.: „A s tiem v Kristově vieře múdře chtie sobě cestu nalézti bez protivenstvie a bez poha- něnie. Opis textu v KNM, sign. V A 22. Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 294b—297b. Inc.: „My blázni pro Krista, vy múdří v Kristu...“ Expl.: ,... bez protivenstvie etc. Jde o úryvek textu, který je jako celek obsažen v rukopise pařížském. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rpk. Pařížském. Otiskuje K. Černý. In: LF 25(1898), str. 459—460. Wir Narren um Christi Willen. Aus den Trak- 38
Strana 39
taten Chelčicky’s in der Pariser Handschrift über- setzt von A. St. Mágr. Prag, Orbis 1929. 9 str. 10. Nebo neposlal mě jest Kristus křtíti, ale kázati Obsahově: Původně považováno za závěr Repliky proti Rokycanovi. Teprve později určeno F. Ry- šánkem v Pastrnkově sborníku jako samostatný traktát. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 175b—181b. Inc.: „Nebo neposlal mě jest Kristus křtíti, ale ká- zati. Ta slova mluví apoštol a činí v nich roz- diel křtu a kázanie ... Expl.: „A že slibují tak zachovati dětí svých, jakož jim rozkázáno bude. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. Otiskuje K. Černý. In: LF 25(1898), str. 460—466. O Antikristu Obsahově: Bartoš označuje tímto sběrným titu- lem spojení tří traktátů obsahově příbuzných, a to: 1. Výklad 1. epištoly sv. Jana, který se skládá z: a) O rozeznání duchuov pro blud, b) Antikristova poznánie tato sú, 2. Řeč o základu zákonů lidských, 3. O očistci. Toto spojení připouští jako možnost i Urbánek, 39
taten Chelčicky’s in der Pariser Handschrift über- setzt von A. St. Mágr. Prag, Orbis 1929. 9 str. 10. Nebo neposlal mě jest Kristus křtíti, ale kázati Obsahově: Původně považováno za závěr Repliky proti Rokycanovi. Teprve později určeno F. Ry- šánkem v Pastrnkově sborníku jako samostatný traktát. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 175b—181b. Inc.: „Nebo neposlal mě jest Kristus křtíti, ale ká- zati. Ta slova mluví apoštol a činí v nich roz- diel křtu a kázanie ... Expl.: „A že slibují tak zachovati dětí svých, jakož jim rozkázáno bude. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. Otiskuje K. Černý. In: LF 25(1898), str. 460—466. O Antikristu Obsahově: Bartoš označuje tímto sběrným titu- lem spojení tří traktátů obsahově příbuzných, a to: 1. Výklad 1. epištoly sv. Jana, který se skládá z: a) O rozeznání duchuov pro blud, b) Antikristova poznánie tato sú, 2. Řeč o základu zákonů lidských, 3. O očistci. Toto spojení připouští jako možnost i Urbánek, 39
Strana 40
ale doplňuje ještě na začátek tohoto celku trak- tát O trestání srdce. Bližší údaje viz pod názvy jednotlivých traktátů. Jindy bývá tímto názvem označován traktát O šelmě a obrazu jejiem. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Urbánek kolem 1441. 11. O boji duchovním Odchylka titulu: Výklad na slova sv. Pavla. Autorství: Dokázal Jastrebov v Etjudách a K. Krofta v ČČH 1909. Datace: Jastrebov 1419—1421, Urbánek 1. pol. 1421. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 347a—424a. Inc.: „Od toho miesta, bratři, posilte se v Bohu a v moci síly jeho . . . Expl.: „... a sami se toho nechtie prstem dotýkati i ti nosatí preláti. Amen." Vydání: Petr Chelčický: O boji duchovním a O tro- jím lidu. Vydal Kamil Krofta. Praha, J. Otto 1911. 30, 192 str. Světová knihovna, sv. 916—918. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 60—93. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje jen úryvek textu v novočeské úpravě.) 40
ale doplňuje ještě na začátek tohoto celku trak- tát O trestání srdce. Bližší údaje viz pod názvy jednotlivých traktátů. Jindy bývá tímto názvem označován traktát O šelmě a obrazu jejiem. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Urbánek kolem 1441. 11. O boji duchovním Odchylka titulu: Výklad na slova sv. Pavla. Autorství: Dokázal Jastrebov v Etjudách a K. Krofta v ČČH 1909. Datace: Jastrebov 1419—1421, Urbánek 1. pol. 1421. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 347a—424a. Inc.: „Od toho miesta, bratři, posilte se v Bohu a v moci síly jeho . . . Expl.: „... a sami se toho nechtie prstem dotýkati i ti nosatí preláti. Amen." Vydání: Petr Chelčický: O boji duchovním a O tro- jím lidu. Vydal Kamil Krofta. Praha, J. Otto 1911. 30, 192 str. Světová knihovna, sv. 916—918. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 60—93. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje jen úryvek textu v novočeské úpravě.) 40
Strana 41
12. O církvi svaté Autorství: Dokázali Patera a Annenkov, potvrdil Jastrebov. Datace: Jastrebov okolo 1420, Urbánek brzy po 1421. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 312a—319a. Inc.: „Tuto něco přizříme k těmto slovóm, ješto sě mluví, že cierkev svatá jsú sbor vyvolených k spasení. Expl.: „..., oč sě pokusí skrze moc tohoto světa, ale bez pomoci ostala by jako sirá vdova." Vydání: Traktáty Petra Chelčického O trojím lidu — O církvi svaté. K vydání připravil a úvodní studií spolu s poznámkami doprovodil Rudolf Holinka. Praha, Melantrich 1940. Str. 77—86. Odkaz minulosti české, sv. 4. O dělnících na vinici Páně V: Řeč na 20. kap. sv. Matouše 13. O milování Boha Autorství: Annenkov a Patera nepovažují tento spis za dílo Chelčického, Urbánek připouští mož- nost, že jde o jeho volné zpracování některého domácího nebo cizího textu. Obsahově: Jireček mluví o Spisu o milování Boha, který podle zprávy Dobrovského byl v majetku Rybajově a jenž podle mínění Jirečkova byl jen 41
12. O církvi svaté Autorství: Dokázali Patera a Annenkov, potvrdil Jastrebov. Datace: Jastrebov okolo 1420, Urbánek brzy po 1421. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 312a—319a. Inc.: „Tuto něco přizříme k těmto slovóm, ješto sě mluví, že cierkev svatá jsú sbor vyvolených k spasení. Expl.: „..., oč sě pokusí skrze moc tohoto světa, ale bez pomoci ostala by jako sirá vdova." Vydání: Traktáty Petra Chelčického O trojím lidu — O církvi svaté. K vydání připravil a úvodní studií spolu s poznámkami doprovodil Rudolf Holinka. Praha, Melantrich 1940. Str. 77—86. Odkaz minulosti české, sv. 4. O dělnících na vinici Páně V: Řeč na 20. kap. sv. Matouše 13. O milování Boha Autorství: Annenkov a Patera nepovažují tento spis za dílo Chelčického, Urbánek připouští mož- nost, že jde o jeho volné zpracování některého domácího nebo cizího textu. Obsahově: Jireček mluví o Spisu o milování Boha, který podle zprávy Dobrovského byl v majetku Rybajově a jenž podle mínění Jirečkova byl jen 41
Strana 42
výňatkem z Postily. Nedostatek bližších údajů brání oba traktáty ztotožnit. Podle mínění Urbánkova není tento traktát to- tožný s traktátem Řeč o milování božím ve sbor- níku kapitulním. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 208a—215a. Inc.: „Miluj Boha nade všeckny jiné věci, přiká- zaní jeho drž, hřiechuov želej ze všeho srdce. Expl.: „..., aby ve mně k témuž stála síla v mi- losti Otce, Syna i Ducha svatého skrze Jezu- krista na věky požehnaného. Amen. 14. O moci světa Obsahově: Původně považováno za závěr Repliky proti Rokycanovi. Teprve později určeno Františ- kem Ryšánkem v Pastrnkově sborníku jako samo- statný traktát. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 164a—173b. Inc.: „Jakož přivodie řeč Apoštola, chtiec z jeho řeči moc kniežat s mečem u vieře ustano- viti. .. Expl.: „... dělají to, k čemuž jich srdce přichý- leno." Opis v KNM, sign. V A 22. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. In: LF 25(1898), str. 401—404, 453—459. 42
výňatkem z Postily. Nedostatek bližších údajů brání oba traktáty ztotožnit. Podle mínění Urbánkova není tento traktát to- tožný s traktátem Řeč o milování božím ve sbor- níku kapitulním. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 208a—215a. Inc.: „Miluj Boha nade všeckny jiné věci, přiká- zaní jeho drž, hřiechuov želej ze všeho srdce. Expl.: „..., aby ve mně k témuž stála síla v mi- losti Otce, Syna i Ducha svatého skrze Jezu- krista na věky požehnaného. Amen. 14. O moci světa Obsahově: Původně považováno za závěr Repliky proti Rokycanovi. Teprve později určeno Františ- kem Ryšánkem v Pastrnkově sborníku jako samo- statný traktát. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 164a—173b. Inc.: „Jakož přivodie řeč Apoštola, chtiec z jeho řeči moc kniežat s mečem u vieře ustano- viti. .. Expl.: „... dělají to, k čemuž jich srdce přichý- leno." Opis v KNM, sign. V A 22. Vydání: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. In: LF 25(1898), str. 401—404, 453—459. 42
Strana 43
15. O nejvyšším biskupu Pánu Kristu Datace: Urbánek po 1450. Rukopis: Knihovna Národního musea, II G 13 (4 D 1s), fol. 25a—29b. Inc.: „O nejvyžším biskupu Pánu Kristu, aby- chom k němu největší zření měli nade všecky svaté. A že jest čas chudoby, zámutku, úz- kosti . . . Expl.: „... lapaje zemi a práhna ...“ 16. O očistci Obsahově: Podle zjištění Ryšánkova v Pastrnkově sborníku má tento traktát některá shodná místa s traktátem O pravém a jistém a nejistém očistci, který je zapsán v rukopise pařížském. Podle Golla jde o součást většího celku, nazva- ného O šelmě, podle Bartoše a Urbánka o sou- část celku pojmenovaného O Antikristu, podle E. Petrů o část traktátového celku, nazvaného O zá- konech. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Petrů po 1433, Urbánek kolem 1441. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 159a—176b. Inc.: „Capitola osmá. Tato řeč bude o očistci. Ještě jesti tato přezlá nemoc ... Expl.: „A protož lid zapletený v bludy a v svět nemóž držeti přikázaní božích ani se káti s těmi 43
15. O nejvyšším biskupu Pánu Kristu Datace: Urbánek po 1450. Rukopis: Knihovna Národního musea, II G 13 (4 D 1s), fol. 25a—29b. Inc.: „O nejvyžším biskupu Pánu Kristu, aby- chom k němu největší zření měli nade všecky svaté. A že jest čas chudoby, zámutku, úz- kosti . . . Expl.: „... lapaje zemi a práhna ...“ 16. O očistci Obsahově: Podle zjištění Ryšánkova v Pastrnkově sborníku má tento traktát některá shodná místa s traktátem O pravém a jistém a nejistém očistci, který je zapsán v rukopise pařížském. Podle Golla jde o součást většího celku, nazva- ného O šelmě, podle Bartoše a Urbánka o sou- část celku pojmenovaného O Antikristu, podle E. Petrů o část traktátového celku, nazvaného O zá- konech. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Petrů po 1433, Urbánek kolem 1441. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 159a—176b. Inc.: „Capitola osmá. Tato řeč bude o očistci. Ještě jesti tato přezlá nemoc ... Expl.: „A protož lid zapletený v bludy a v svět nemóž držeti přikázaní božích ani se káti s těmi 43
Strana 44
zapleteními, a ovšem ten lid, ješto nevie přiká- zanie božích. Opis v KNM, sign. V A 12. Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 249b—260a. Inc.: „Ještě jest tato přezlá nemoc, stojéci upro- střed těch zákonuov ... Expl.: „Protož lid zapletený v bludy a v svět ne- muož držeti přikázaní božích ani se káti s těmi zapleteními, a ovšem ten lid, ješto nevie přiká- zaní božích. A tak mylný mina očistec pro svá zmeškánie a zanetbánie, vstúpí do čistého pekla a věčného. Dokonala se řeč o rozeznání duchuov a o vočisci nejistém." Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč a zpráva o těle Božím, O Šelmě a obraze jejím, Řeč o zá- kladu zákonů lidských, O očistci). Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 86—104. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, č. 1.: Památky reformace české 1. 17. O očistci pravém a jistém a nejistém Odchylka titulu: Annenkov užívá rovněž titulu Rozprava o pravém a jistém a nejistém očistci. Autorství: Určil Annenkov v ČČM 59(1885). Datace: Urbánek po 1443. Obsahově: Jde o samostatný spis, který má však shodná místa s traktátem O očistci, zapsaným v rukopise olomouckém a kapitulním. Ačkoliv jej Annenkov považuje za složení dvou různých cel- 44
zapleteními, a ovšem ten lid, ješto nevie přiká- zanie božích. Opis v KNM, sign. V A 12. Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 249b—260a. Inc.: „Ještě jest tato přezlá nemoc, stojéci upro- střed těch zákonuov ... Expl.: „Protož lid zapletený v bludy a v svět ne- muož držeti přikázaní božích ani se káti s těmi zapleteními, a ovšem ten lid, ješto nevie přiká- zaní božích. A tak mylný mina očistec pro svá zmeškánie a zanetbánie, vstúpí do čistého pekla a věčného. Dokonala se řeč o rozeznání duchuov a o vočisci nejistém." Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč a zpráva o těle Božím, O Šelmě a obraze jejím, Řeč o zá- kladu zákonů lidských, O očistci). Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 86—104. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, č. 1.: Památky reformace české 1. 17. O očistci pravém a jistém a nejistém Odchylka titulu: Annenkov užívá rovněž titulu Rozprava o pravém a jistém a nejistém očistci. Autorství: Určil Annenkov v ČČM 59(1885). Datace: Urbánek po 1443. Obsahově: Jde o samostatný spis, který má však shodná místa s traktátem O očistci, zapsaným v rukopise olomouckém a kapitulním. Ačkoliv jej Annenkov považuje za složení dvou různých cel- 44
Strana 45
ků, Ryšánek v Pastrnkově sborníku dokázal, že jde jen o dvě části téhož celku. Rukopis: Pařížský, fol. 195b—208a. 1. část: Inc.: „Pravý a jistý očistec pravé a jisté cierkve svaté, vyvolené choti Jezukristovy, ukazují evangelistové i světí apoštolé... Expl.: „... toť jest viera jednú daná svatým o pra- vém a jistém očistci etc." 2. část: Inc.: „Již pak bude řeč o nejistém očistci, jehož hledají ti, kteříž o tomto nevěřie ani sě v něm čistiti chtie... Expl.: „Protož sú nic neprospěli lidu to(m)u, die Pán všemohúcí. A tak konec této řeči jest.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. 18. O pokoře Odchylka titulu: Annenkov a Patera citují jako Utěšený a potřebný spis o pokoře, Urbánek jen jako O pokoře. Autorství: Annenkov a Patera nepovažují tento spis za dílo Chelčického, Urbánek připouští mož- nost, že jde o volné zpracování některého domá- cího nebo cizího textu Petrem Chelčickým. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 155a—166a. Inc.: „Ktož chce nedostatek srdečným okem, to 45
ků, Ryšánek v Pastrnkově sborníku dokázal, že jde jen o dvě části téhož celku. Rukopis: Pařížský, fol. 195b—208a. 1. část: Inc.: „Pravý a jistý očistec pravé a jisté cierkve svaté, vyvolené choti Jezukristovy, ukazují evangelistové i světí apoštolé... Expl.: „... toť jest viera jednú daná svatým o pra- vém a jistém očistci etc." 2. část: Inc.: „Již pak bude řeč o nejistém očistci, jehož hledají ti, kteříž o tomto nevěřie ani sě v něm čistiti chtie... Expl.: „Protož sú nic neprospěli lidu to(m)u, die Pán všemohúcí. A tak konec této řeči jest.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. 18. O pokoře Odchylka titulu: Annenkov a Patera citují jako Utěšený a potřebný spis o pokoře, Urbánek jen jako O pokoře. Autorství: Annenkov a Patera nepovažují tento spis za dílo Chelčického, Urbánek připouští mož- nost, že jde o volné zpracování některého domá- cího nebo cizího textu Petrem Chelčickým. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 155a—166a. Inc.: „Ktož chce nedostatek srdečným okem, to 45
Strana 46
jest rozumem, opatřiti, tomu jest potřebí, aby do sebe měl pravú pokoru... Expl.: „..., aby tebe poznali a s tebú se rado- vali, a protož tebú budú nasyceni a s tebú budú na věky kralovati. Amen.“ 19. O poznání sebe samého Autorství: Annenkov a Patera nepovažují tento spis za dílo Chelčického, Urbánek připouští mož- nost, že jde o volné zpracování některého domá- cího textu Petrem Chelčickým. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 149a—155a. Inc.: „Ktož chce k svrchovanému životu přijíti, ten sám sě má najprvé poznati. Expl.: „... tomu chtěj tělo tvé a potom tak dlúho stuoj, až i vejdeš v pokoj chotě svého, jenž kraluje na věky. 20. O rotách českých Rukopis: Nebyl dochován jako celek. Spis je znám jen z úryvků v Jaffetově Hlasu strážného. Jeho opis, pořízený Šafaříkem, je v knihovně Národ- ního musea, sign. IV A 6. Vydání: Úryvky textu otiskl Goll v ČČM 55(1881), str. 22—23. 21. O rozeznání duchuov pro blud řeč Odchylka titulu: Krátké sepsání z Písem svatých o Antikristu. 46
jest rozumem, opatřiti, tomu jest potřebí, aby do sebe měl pravú pokoru... Expl.: „..., aby tebe poznali a s tebú se rado- vali, a protož tebú budú nasyceni a s tebú budú na věky kralovati. Amen.“ 19. O poznání sebe samého Autorství: Annenkov a Patera nepovažují tento spis za dílo Chelčického, Urbánek připouští mož- nost, že jde o volné zpracování některého domá- cího textu Petrem Chelčickým. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 149a—155a. Inc.: „Ktož chce k svrchovanému životu přijíti, ten sám sě má najprvé poznati. Expl.: „... tomu chtěj tělo tvé a potom tak dlúho stuoj, až i vejdeš v pokoj chotě svého, jenž kraluje na věky. 20. O rotách českých Rukopis: Nebyl dochován jako celek. Spis je znám jen z úryvků v Jaffetově Hlasu strážného. Jeho opis, pořízený Šafaříkem, je v knihovně Národ- ního musea, sign. IV A 6. Vydání: Úryvky textu otiskl Goll v ČČM 55(1881), str. 22—23. 21. O rozeznání duchuov pro blud řeč Odchylka titulu: Krátké sepsání z Písem svatých o Antikristu. 46
Strana 47
Obsahově: Součást většího celku Výklad 1. epi- štoly sv. Jana. Bližší údaje pod tímto názvem. Datace: Urbánek kolem 1441. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 216b—236a. Inc.: „O rozeznání duchuov pro blud řeč. Potom die svatý Jan: Najmilejší, neroďte každému duchu věřiti, ale zkuste duchuov ...“ Expl.: „... tolik hříchóv na se nabéře, kolikrát pokušením přemožen bývá, netrpělivý, jako nežid neduotčivý mnoho utěží ran na svú duši. Pařížský, fol. 227a—243a. Inc.: „Potom die sv. Jan: Najmilejší, neroďte každému duchu věřiti, ale zkuste duchóv... Expl.: „... tolik hřiechóv na sě nabéře, kolikrát pokušením přemožen bývá. Opis textu v KNM, sign. V A 22. Knihovna Národního musea, II G 13 (4 D 1s), fol. 1a—24b. Inc.: „Krátké sepsání z Písem svatých o Anti- kristu a jak a po čem se poznává Antikrist. 1578. Pobožný spis o Antikristu z Písem sv. vybraný. Dí sv. Jan: Najmilejší, nechtějte kaž- dému duchu věřiti... Expl.: „... poznal ducha pravdy a ducha bludu. 22. O sedmi hřieších hlavních Obsahově: Podle zprávy v Urbánkově monogra- fii, kde je uveden nepublikovaný názor Fran- 47
Obsahově: Součást většího celku Výklad 1. epi- štoly sv. Jana. Bližší údaje pod tímto názvem. Datace: Urbánek kolem 1441. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 216b—236a. Inc.: „O rozeznání duchuov pro blud řeč. Potom die svatý Jan: Najmilejší, neroďte každému duchu věřiti, ale zkuste duchuov ...“ Expl.: „... tolik hříchóv na se nabéře, kolikrát pokušením přemožen bývá, netrpělivý, jako nežid neduotčivý mnoho utěží ran na svú duši. Pařížský, fol. 227a—243a. Inc.: „Potom die sv. Jan: Najmilejší, neroďte každému duchu věřiti, ale zkuste duchóv... Expl.: „... tolik hřiechóv na sě nabéře, kolikrát pokušením přemožen bývá. Opis textu v KNM, sign. V A 22. Knihovna Národního musea, II G 13 (4 D 1s), fol. 1a—24b. Inc.: „Krátké sepsání z Písem svatých o Anti- kristu a jak a po čem se poznává Antikrist. 1578. Pobožný spis o Antikristu z Písem sv. vybraný. Dí sv. Jan: Najmilejší, nechtějte kaž- dému duchu věřiti... Expl.: „... poznal ducha pravdy a ducha bludu. 22. O sedmi hřieších hlavních Obsahově: Podle zprávy v Urbánkově monogra- fii, kde je uveden nepublikovaný názor Fran- 47
Strana 48
tiška Ryšánka, považuje Ryšánek tuto část Řečí besedních za samostatný traktát, na rozdíl od první části Řečí besedních v tomtéž rukopise, kterou považuje jen za zpracování textu Štít- ného. Rukopis: Pařížský, fol. 80a—125a. Inc.: „Pýcha silně dme, aby pokoru potlačila a sama miesto v srdci obsedla." Expl.: „Protož ze všie potřeby ta jedna jest ni- žádných úrazóv na sobě nedávati slovem ani skutkem." Opis textu v KNM, sign. V A 22. 23. O staré a nové víře a o obcování svatých Odchylka titulu: Annenkov a Patera uvádějí též jako Spis o staré a nové víře a o obcování sva- tých. Autorství: Určil Annenkov a Patera na základě srovnání s jinými známými spisy Chelčického. Obsahově: Protiklad víry apoštolské a nové v první části, v druhé části o obcování svatých. Datace: Urbánek po 1450. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 49a—66a. Inc.: „Duch svatý, kdyžť přijde, zpravíť a naučíť vás všie pravdě k spasení potřebné. Expl.: „A tak v tom obcování každý dobrý jest účasten.“ 48
tiška Ryšánka, považuje Ryšánek tuto část Řečí besedních za samostatný traktát, na rozdíl od první části Řečí besedních v tomtéž rukopise, kterou považuje jen za zpracování textu Štít- ného. Rukopis: Pařížský, fol. 80a—125a. Inc.: „Pýcha silně dme, aby pokoru potlačila a sama miesto v srdci obsedla." Expl.: „Protož ze všie potřeby ta jedna jest ni- žádných úrazóv na sobě nedávati slovem ani skutkem." Opis textu v KNM, sign. V A 22. 23. O staré a nové víře a o obcování svatých Odchylka titulu: Annenkov a Patera uvádějí též jako Spis o staré a nové víře a o obcování sva- tých. Autorství: Určil Annenkov a Patera na základě srovnání s jinými známými spisy Chelčického. Obsahově: Protiklad víry apoštolské a nové v první části, v druhé části o obcování svatých. Datace: Urbánek po 1450. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 49a—66a. Inc.: „Duch svatý, kdyžť přijde, zpravíť a naučíť vás všie pravdě k spasení potřebné. Expl.: „A tak v tom obcování každý dobrý jest účasten.“ 48
Strana 49
24. O svědectví Autorství: Původní zjištění autorství provedl An- nenkov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. Obsahově: Podle zjištění Urbánkova součást Vý- kladu na pašiji sv. Jana. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 334b—339b. Inc.: „Ten, který jest viděl, svědectvie jest vy- dal a pravé jest svědectvie jeho ... Expl.: „Neb súdové křivým svědecstvím, dary, přiezní, přísahami nynie založili sú. Protož mne poslúchati nebudú, aby podlé pravdy sú- dili." Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 286b—294b. Inc.: „(A) ten jenž jest viděl, svědectvie jest vy- dal...“ Expl.: „Protož mne poslúchati nebudú, aby podlé pravdy súdili. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy. (Řeč sva- tého Pavla o starém člověku, Řeč na dvacátou kapitolu svatého Matouše: O dělnících na vinici Páně, Výklad na pašiji svatého Jana.) Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1892. Str. 125— 129. Comenium, sv. 3. Vědecký odbor, čís. 1.: Památky reformace české 1. 4 73-08 49
24. O svědectví Autorství: Původní zjištění autorství provedl An- nenkov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. Obsahově: Podle zjištění Urbánkova součást Vý- kladu na pašiji sv. Jana. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 334b—339b. Inc.: „Ten, který jest viděl, svědectvie jest vy- dal a pravé jest svědectvie jeho ... Expl.: „Neb súdové křivým svědecstvím, dary, přiezní, přísahami nynie založili sú. Protož mne poslúchati nebudú, aby podlé pravdy sú- dili." Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 286b—294b. Inc.: „(A) ten jenž jest viděl, svědectvie jest vy- dal...“ Expl.: „Protož mne poslúchati nebudú, aby podlé pravdy súdili. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy. (Řeč sva- tého Pavla o starém člověku, Řeč na dvacátou kapitolu svatého Matouše: O dělnících na vinici Páně, Výklad na pašiji svatého Jana.) Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1892. Str. 125— 129. Comenium, sv. 3. Vědecký odbor, čís. 1.: Památky reformace české 1. 4 73-08 49
Strana 50
25. O svědomí Autorství: Určení podal Annenkov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 297b—301b. Inc.: „Také nynější čas slušie nám toto zachovati, abychom neměli svědomie šamavého, jakožto mají lidé svedení a slepí .. Expl.: „A toť jisto bude mieti, ale jinak nikoli. Etc. Laudetur deus. O šelmě: Obsahově: Celkový titul, kterým Goll označuje spojení čtyř traktátů Chelčického, mezi nimiž vidí obsahovou souvislost, a to: 1. Jiná řeč o šelmě a obrazu jejiem, 2. O šelmě a obrazu jejiem (jiný titul O Anti- kristu), 3. Řeč o základu zákonů lidských, 4. O očistci. Novotný shrnuje pod tento titul tytéž traktáty mimo traktát O očistci. Bližší údaje u názvů jed- notlivých traktátů. Bartoš tímto titulem rozumí spojení tří traktátů. a to: 1. Výklad na řeč sv. Jana v 2. epištole, 2. Řeč a zpráva o těle božím, 3. O šelmě a obrazu jejiem (bez zvláštního uve- dení Jiné řeči o šelmě). 50
25. O svědomí Autorství: Určení podal Annenkov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 297b—301b. Inc.: „Také nynější čas slušie nám toto zachovati, abychom neměli svědomie šamavého, jakožto mají lidé svedení a slepí .. Expl.: „A toť jisto bude mieti, ale jinak nikoli. Etc. Laudetur deus. O šelmě: Obsahově: Celkový titul, kterým Goll označuje spojení čtyř traktátů Chelčického, mezi nimiž vidí obsahovou souvislost, a to: 1. Jiná řeč o šelmě a obrazu jejiem, 2. O šelmě a obrazu jejiem (jiný titul O Anti- kristu), 3. Řeč o základu zákonů lidských, 4. O očistci. Novotný shrnuje pod tento titul tytéž traktáty mimo traktát O očistci. Bližší údaje u názvů jed- notlivých traktátů. Bartoš tímto titulem rozumí spojení tří traktátů. a to: 1. Výklad na řeč sv. Jana v 2. epištole, 2. Řeč a zpráva o těle božím, 3. O šelmě a obrazu jejiem (bez zvláštního uve- dení Jiné řeči o šelmě). 50
Strana 51
Traktáty, které pod tímto titulem uvádí Goll a Novotný, shrnuje Bartoš do jiné souvislosti pod názvem O Antikristovi (t. j. Řeč o základu zákonů lidských a O očistci). Bližší údaje viz pod názvy jednotlivých traktátů a pod sběrným názvem O Antikristovi. Možnost spojení Bartošova připouští i Urbánek. Datace: Urbánek rámcově do let 1434—1440, Bartoš nejprve do 1433, později kolem 1440. 26. O šelmě a obrazu jejiem Odchylka titulu: Řeč o šelmě a obrazu jejiem; O Antikristu. Obsahově: V olomouckém rukopise vlastně sou- část většího celku Řeč a zpráva o těle božím, fol. 199a—263a. Viz též po tomto celku následující Jinou řeč o šelmě a obrazu jejiem na fol. 263a— 293b. Podle Golla, Novotného, Bartoše a Urbánka součást většího celku, označeného celkovým ti- tulem O šelmě. Podle E. Petrů součást traktáto- vého celku, nazvaného Řeč o úraziech Antikris- tových. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Petrů po 1433, Urbánek 1434—1440. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 236a—263a a po druhé fol. 267a—293b. 1. Inc.: „A o to jsú pak najtěžší nebezpečenstvie křesťanóm ... 51
Traktáty, které pod tímto titulem uvádí Goll a Novotný, shrnuje Bartoš do jiné souvislosti pod názvem O Antikristovi (t. j. Řeč o základu zákonů lidských a O očistci). Bližší údaje viz pod názvy jednotlivých traktátů a pod sběrným názvem O Antikristovi. Možnost spojení Bartošova připouští i Urbánek. Datace: Urbánek rámcově do let 1434—1440, Bartoš nejprve do 1433, později kolem 1440. 26. O šelmě a obrazu jejiem Odchylka titulu: Řeč o šelmě a obrazu jejiem; O Antikristu. Obsahově: V olomouckém rukopise vlastně sou- část většího celku Řeč a zpráva o těle božím, fol. 199a—263a. Viz též po tomto celku následující Jinou řeč o šelmě a obrazu jejiem na fol. 263a— 293b. Podle Golla, Novotného, Bartoše a Urbánka součást většího celku, označeného celkovým ti- tulem O šelmě. Podle E. Petrů součást traktáto- vého celku, nazvaného Řeč o úraziech Antikris- tových. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Petrů po 1433, Urbánek 1434—1440. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 236a—263a a po druhé fol. 267a—293b. 1. Inc.: „A o to jsú pak najtěžší nebezpečenstvie křesťanóm ... 51
Strana 52
Expl.: „..., které se zjevně dějí z klamánie duší před námi etc. 2. Inc.: „Capitola třetie. A v to jsú pak najvětšie nebezpečenstvie křesťanóm... Expl.: „..., v kterýchž se zjevně dějí zklamání duší před námi etc. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Ržeč na Zgewenij Swatého Jana z kap: xiij O Sselmě y o obrazu gegijm Petra Chelčic- ského Cžecha wěrného a w Zákoně Božijm Muže oswijceného ... Gest kniha na čtyři listy litera Q (Exemplář tohoto tisku není dochován a vydání je známo pouze z literatury. Viz blíže v Kniho- pise českých a slovenských tisků, díl 2., část 3., str. 428.) Petr Chelčický: Menší spisy. (Řeč a zpráva o těle Božím, O Šelmě a obrazu jejím, Řeč o zá- kladu zákonů lidských, O očistci.) Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 39—67. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, čís. 1.: Památky reformace české 1. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 107—126. Sobkova sbír- ka dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje kapitolu 1.—14. traktátu v novočeské úpravě.) Petra Chelčického Řeč o šelmě a obrazu jejiem. (K vydání připravil:) Eduard Petrů. Olomouc, vl. n. 1952. 123 str. Disertační práce filosofické fakulty PU v Olomouci. 52
Expl.: „..., které se zjevně dějí z klamánie duší před námi etc. 2. Inc.: „Capitola třetie. A v to jsú pak najvětšie nebezpečenstvie křesťanóm... Expl.: „..., v kterýchž se zjevně dějí zklamání duší před námi etc. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Ržeč na Zgewenij Swatého Jana z kap: xiij O Sselmě y o obrazu gegijm Petra Chelčic- ského Cžecha wěrného a w Zákoně Božijm Muže oswijceného ... Gest kniha na čtyři listy litera Q (Exemplář tohoto tisku není dochován a vydání je známo pouze z literatury. Viz blíže v Kniho- pise českých a slovenských tisků, díl 2., část 3., str. 428.) Petr Chelčický: Menší spisy. (Řeč a zpráva o těle Božím, O Šelmě a obrazu jejím, Řeč o zá- kladu zákonů lidských, O očistci.) Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 39—67. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, čís. 1.: Památky reformace české 1. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 107—126. Sobkova sbír- ka dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje kapitolu 1.—14. traktátu v novočeské úpravě.) Petra Chelčického Řeč o šelmě a obrazu jejiem. (K vydání připravil:) Eduard Petrů. Olomouc, vl. n. 1952. 123 str. Disertační práce filosofické fakulty PU v Olomouci. 52
Strana 53
27. O těle božím Autorství: Dokázal F. M. Bartoš v článku K po- čátkům Petra Chelčického. Goll a po něm Pod- laha považovali tento traktát za anonymní tá- borský traktát o božím těle. Datace: Urbánek po 1422. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 287a—298b. Inc.: „Běda zemi a moři, nebo ďábel stúpil jest k vám, maje hněv veliký, ... Expl.: „... před Bohem bez podstaty božské, jenž jest Kristus Ježíš.“ O těle Kristově V: Řeč a zpráva o těle božím 28. O tělu a krvi Páně Odchylka titulu: Traktát o tělu a krvi Páně. Obsahově: Goll považuje za volné zpracování Řeči a zprávy o těle božím. Datace: Bartoš klade mezi 1422—1425. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 263a—284a. Inc.: „Traktát o tělu a krvi Páně. Mnoho zajisté předešlo již časuov minulých od umučenie Pána Ježíše... Expl.: „... i dal člověku vuoběť dostatečnú, aby s ní mohl s doufáním k Bohu přistúpiti v svých potřebách. Etc. 53
27. O těle božím Autorství: Dokázal F. M. Bartoš v článku K po- čátkům Petra Chelčického. Goll a po něm Pod- laha považovali tento traktát za anonymní tá- borský traktát o božím těle. Datace: Urbánek po 1422. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 287a—298b. Inc.: „Běda zemi a moři, nebo ďábel stúpil jest k vám, maje hněv veliký, ... Expl.: „... před Bohem bez podstaty božské, jenž jest Kristus Ježíš.“ O těle Kristově V: Řeč a zpráva o těle božím 28. O tělu a krvi Páně Odchylka titulu: Traktát o tělu a krvi Páně. Obsahově: Goll považuje za volné zpracování Řeči a zprávy o těle božím. Datace: Bartoš klade mezi 1422—1425. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 263a—284a. Inc.: „Traktát o tělu a krvi Páně. Mnoho zajisté předešlo již časuov minulých od umučenie Pána Ježíše... Expl.: „... i dal člověku vuoběť dostatečnú, aby s ní mohl s doufáním k Bohu přistúpiti v svých potřebách. Etc. 53
Strana 54
29. O trestání srdce Odchylka titulu: O trestání srdce velmi potřebné a užitečné. Obsahově: Podle Urbánka součást většího traktá- tového celku, nazvaného O Antikristovi. Datace: Urbánek kolem 1441. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 206b—216b. Inc.: „O trestání srdce velmi potřebné a užitečné. Tuto s pomocí boží považme těch řečí, kteréž svatý Jan evanjelista v své kanonice položil. kdež die: Nebo ač potresce nás srdce naše ... Expl.: „... podlé řeči sv. Pavla, ješto die: Všickni. kteříž sú synové boží, duchem božím se zpra- vujie. Pařížský, fol. 217a—227a. Inc.: „Nebo ač potreskce nás srdce naše, větčí jest Bóh srdce našeho a zná všecko. Najmilejší, ač srdce naše nebude nás tresktati... Expl.: „... tak jakož jest sám mluvil, řka: A přie- bytek u něho učiníme.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. 30. O trojiem lidu řeč Odchylka titulu: Řeč o trojím lidu. Autorství: Dokázal Jastrebov v Etjudách. Obsahově: Podle mínění Urbánkova adresátem byl patrně Markold ze Zbraslavic. Datace: Jastrebov 1425, Bartoš 1422—1425, Hoch 1430, Urbánek 1425. 54
29. O trestání srdce Odchylka titulu: O trestání srdce velmi potřebné a užitečné. Obsahově: Podle Urbánka součást většího traktá- tového celku, nazvaného O Antikristovi. Datace: Urbánek kolem 1441. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 206b—216b. Inc.: „O trestání srdce velmi potřebné a užitečné. Tuto s pomocí boží považme těch řečí, kteréž svatý Jan evanjelista v své kanonice položil. kdež die: Nebo ač potresce nás srdce naše ... Expl.: „... podlé řeči sv. Pavla, ješto die: Všickni. kteříž sú synové boží, duchem božím se zpra- vujie. Pařížský, fol. 217a—227a. Inc.: „Nebo ač potreskce nás srdce naše, větčí jest Bóh srdce našeho a zná všecko. Najmilejší, ač srdce naše nebude nás tresktati... Expl.: „... tak jakož jest sám mluvil, řka: A přie- bytek u něho učiníme.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. 30. O trojiem lidu řeč Odchylka titulu: Řeč o trojím lidu. Autorství: Dokázal Jastrebov v Etjudách. Obsahově: Podle mínění Urbánkova adresátem byl patrně Markold ze Zbraslavic. Datace: Jastrebov 1425, Bartoš 1422—1425, Hoch 1430, Urbánek 1425. 54
Strana 55
Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 74a—103а. Inc.: „O trojiem lidu řeč, o duchovních a o svět- ských. Již pochybení, kteréž mám a k kterému rozumu o rozdělení trojího lidu... Expl.: „... pro tu svornost. Deo gracias, laus deo amen. Finitum a. 1478 f. V. ante Nicolají." Vydání: Petra Chel'čickago O trogiem lidu rzec o duchowných a o swietských. Češskij tekst s vve- denijem i russkim perevodom. N. V. Jastrebov. Sanktpeterburg, Imp. Akademija nauk 1903. 15, 57 str. Sbornik otdelenija russkago jazyka i slo- vesnosti Imp. Akad. nauk, tom 77, No. 1. Petr Chelčický: O boji duchovním a O trojím lidu. Vydal Kamil Krofta. Praha, J. Otto 1911. 30, 192 str. Světová knihovna, sv. 916—918. Petr Chelčický: O trojím lidu. Do nové češtiny převedl Rudolf Šenk. Tábor, Sbor Husův 1945. 54 str. Traktáty Petra Chelčického O trojím lidu O církvi svaté. K vydání připravil a úvodní studií spolu s poznámkami doprovodil Rudolf Holinka. Praha, Melantrich 1940. Str. 39—76. Odkaz minu- losti české, sv. 4. O základu zákonů lidských V: Řeč o základu zákonů lidských 55
Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 74a—103а. Inc.: „O trojiem lidu řeč, o duchovních a o svět- ských. Již pochybení, kteréž mám a k kterému rozumu o rozdělení trojího lidu... Expl.: „... pro tu svornost. Deo gracias, laus deo amen. Finitum a. 1478 f. V. ante Nicolají." Vydání: Petra Chel'čickago O trogiem lidu rzec o duchowných a o swietských. Češskij tekst s vve- denijem i russkim perevodom. N. V. Jastrebov. Sanktpeterburg, Imp. Akademija nauk 1903. 15, 57 str. Sbornik otdelenija russkago jazyka i slo- vesnosti Imp. Akad. nauk, tom 77, No. 1. Petr Chelčický: O boji duchovním a O trojím lidu. Vydal Kamil Krofta. Praha, J. Otto 1911. 30, 192 str. Světová knihovna, sv. 916—918. Petr Chelčický: O trojím lidu. Do nové češtiny převedl Rudolf Šenk. Tábor, Sbor Husův 1945. 54 str. Traktáty Petra Chelčického O trojím lidu O církvi svaté. K vydání připravil a úvodní studií spolu s poznámkami doprovodil Rudolf Holinka. Praha, Melantrich 1940. Str. 39—76. Odkaz minu- losti české, sv. 4. O základu zákonů lidských V: Řeč o základu zákonů lidských 55
Strana 56
O zákonech Obsahově: Tímto sběrným titulem označuje E. Petrů skupinu traktátů obsahově příbuzných, a to: 1. Řeč o úraziech Antikristových, která je sběr- ným titulem pro traktáty: a) Řeč a zpráva o těle božím, b) Řeč o jiných nebezpečenstvích, c) Řeč o šelmě a obrazu jejiem + Jiná řeč o šelmě. 2. Řeč o základu zákonů lidských + O očistci. Bližší údaje pod názvy jednotlivých traktátů. 31. O zlých kněžích Autorství: Dokázal Ryšánek v Pastrnkově sbor- níku. Datace: Ryšánek před Zprávu o svátostech, t. j. před r. 1437, Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 208a—216a. Inc.: „K žádosti věrným lidem tato písma vy- brána a sepsána jsú z knih Starého i Nového zákona ... Expl.: „Nenie tělo božie, což oddělenci posvěcují, poněvadž pravdú se zpravujie papežové všickni po Konstantinovi etc. Opis textu v KNM, sign. V A 22. 32. O ztraceném synu Odchylka titulu: Řeč o synu marnotratném. Autorství: Goll pochybuje o tom, jde-li o spis 56
O zákonech Obsahově: Tímto sběrným titulem označuje E. Petrů skupinu traktátů obsahově příbuzných, a to: 1. Řeč o úraziech Antikristových, která je sběr- ným titulem pro traktáty: a) Řeč a zpráva o těle božím, b) Řeč o jiných nebezpečenstvích, c) Řeč o šelmě a obrazu jejiem + Jiná řeč o šelmě. 2. Řeč o základu zákonů lidských + O očistci. Bližší údaje pod názvy jednotlivých traktátů. 31. O zlých kněžích Autorství: Dokázal Ryšánek v Pastrnkově sbor- níku. Datace: Ryšánek před Zprávu o svátostech, t. j. před r. 1437, Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 208a—216a. Inc.: „K žádosti věrným lidem tato písma vy- brána a sepsána jsú z knih Starého i Nového zákona ... Expl.: „Nenie tělo božie, což oddělenci posvěcují, poněvadž pravdú se zpravujie papežové všickni po Konstantinovi etc. Opis textu v KNM, sign. V A 22. 32. O ztraceném synu Odchylka titulu: Řeč o synu marnotratném. Autorství: Goll pochybuje o tom, jde-li o spis 56
Strana 57
Chelčického. Urbánek traktát však mezi spisy Chelčického uvádí. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 1a—45b. Inc.: „Řeč o synu marnotratném, kterúž mluvil Pán Ježíš v podobenství, takto sě počíná. Ten čas řekl jest opět Ježíš: Člověk jeden měl dva syny . . . Expl.: „... vidúci, že ji s radostí otec zase přijme. Dokonala se řeč o synu marnotratném.“ 33. Obrana Markoltova Obsahově: F. Ryšánek v Pastrnkově sborníku po- važuje tuto část pařížského rukopisu za Chelčic- kého zpracování textu Markoltova. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 216a—217a. Inc.: „Jedni kněží zlí sú, ješto majíce vieru pravú o všech věcech, tak jakož Bóh chce ...“ Expl.: „A z těch řečí zevno jest, že by užitečnějie bylo lidu, kdyby nemohli dobrých kněží a řád- ných mieti, aby žádného neměli takového.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. 34. Postilla Datace: Jireček před 1436, Schulz před 1436, Goll po 1434, Flajšhans 1441, Müller 1440, Smetánka po 1437, Bartoš 1434—1435, Lenz 1434—1436, 57
Chelčického. Urbánek traktát však mezi spisy Chelčického uvádí. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 1a—45b. Inc.: „Řeč o synu marnotratném, kterúž mluvil Pán Ježíš v podobenství, takto sě počíná. Ten čas řekl jest opět Ježíš: Člověk jeden měl dva syny . . . Expl.: „... vidúci, že ji s radostí otec zase přijme. Dokonala se řeč o synu marnotratném.“ 33. Obrana Markoltova Obsahově: F. Ryšánek v Pastrnkově sborníku po- važuje tuto část pařížského rukopisu za Chelčic- kého zpracování textu Markoltova. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 216a—217a. Inc.: „Jedni kněží zlí sú, ješto majíce vieru pravú o všech věcech, tak jakož Bóh chce ...“ Expl.: „A z těch řečí zevno jest, že by užitečnějie bylo lidu, kdyby nemohli dobrých kněží a řád- ných mieti, aby žádného neměli takového.“ Opis textu v KNM, sign. V A 22. 34. Postilla Datace: Jireček před 1436, Schulz před 1436, Goll po 1434, Flajšhans 1441, Müller 1440, Smetánka po 1437, Bartoš 1434—1435, Lenz 1434—1436, 57
Strana 58
Hrubý 1434—1436, Denis 1435—1443, Jagić po 1434, Vlček po 1434, Urbánek 1434—1436. Rukopis: norimberský, nyní Knihovna Národního musea, XVII E 5, fol. 1a—261b. Inc.: „Pán Buoh, jenž jest počátek...“ Expl.: „..., že jest v kacieřstvie upadl než pro- zřel...“ (přípisek: reliqua desiderantur.) Tento rukopis byl omylem považován dříve (Dob- rovský, Erben, Jireček) za Postillu Husovu. Ve skutečnosti jde o text 1. čtvrtiny Postilly Chel- čického, jak určil J. Th. Müller. Vydání: Knijha wýkladuow Spasytedlnych na Cžtenie Nedielnij czeleho roku. Wierneho a dob- reho Muže a Cžecha Petra Chelssiczkeho.. Praha, Pawel Seweryn 1522. 282 11. (Viz Kniho- pis, čís. 3.300.) Knijha wykladuw Spasytedlnych na Cžtenij Nedielnij celeho roku. Wierneho a dobrého Muže a Cžecha Petra Chelssyczkého... Praha, Pawel Seweryn z Kapi Hory 1532. 261 ll. (Viz Knihopis. čís. 3.301.) Výbor z literatury české, díl 2: Od počátku 15. až do konce 16. století. Od Karla Jaromíra Erbena. Praha, České museum 1868. Str. 621—640. (Úry- vek textu, skládající se z úvodu k Postille a ze čtení na 1. neděli po sv. Trojici.) In: Svoboda 5(1871), str. 203—207, 219—225, 249—256, 273—278, 297—303, 318—323, 373—377. (Jednotlivé části.) Kniha výkladů spasitelných na čtení nedělní 58
Hrubý 1434—1436, Denis 1435—1443, Jagić po 1434, Vlček po 1434, Urbánek 1434—1436. Rukopis: norimberský, nyní Knihovna Národního musea, XVII E 5, fol. 1a—261b. Inc.: „Pán Buoh, jenž jest počátek...“ Expl.: „..., že jest v kacieřstvie upadl než pro- zřel...“ (přípisek: reliqua desiderantur.) Tento rukopis byl omylem považován dříve (Dob- rovský, Erben, Jireček) za Postillu Husovu. Ve skutečnosti jde o text 1. čtvrtiny Postilly Chel- čického, jak určil J. Th. Müller. Vydání: Knijha wýkladuow Spasytedlnych na Cžtenie Nedielnij czeleho roku. Wierneho a dob- reho Muže a Cžecha Petra Chelssiczkeho.. Praha, Pawel Seweryn 1522. 282 11. (Viz Kniho- pis, čís. 3.300.) Knijha wykladuw Spasytedlnych na Cžtenij Nedielnij celeho roku. Wierneho a dobrého Muže a Cžecha Petra Chelssyczkého... Praha, Pawel Seweryn z Kapi Hory 1532. 261 ll. (Viz Knihopis. čís. 3.301.) Výbor z literatury české, díl 2: Od počátku 15. až do konce 16. století. Od Karla Jaromíra Erbena. Praha, České museum 1868. Str. 621—640. (Úry- vek textu, skládající se z úvodu k Postille a ze čtení na 1. neděli po sv. Trojici.) In: Svoboda 5(1871), str. 203—207, 219—225, 249—256, 273—278, 297—303, 318—323, 373—377. (Jednotlivé části.) Kniha výkladů spasitelných na čtení nedělní 58
Strana 59
celého roku věrného a dobrého muže a Čecha Petra Chelčického. K tisku upravil Benjamin Košút. Praha, typ. B. Grund 1890. Přiloha časo- pisu Český bratr. Petra Chelčického Postilla. Díl 1.—2. K vydání upravil Emil Smetánka. Praha, Comenium 1900 až 1903. 438, 432, 102 str. Comenium, sv. 14, 16. Vědecký odbor, čís. 8—9. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 19—37. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. (V novočeské úpravě zachycuje čtení na 2. neděli adventní a na Den posvěcení.) Petr Chelčický: Vom Frieden Gottes. Aus der Postille übersetzt von Anton Stanislav Mágr. Leipzig, typ. Philipp Reclam 1920. Nestr. Petr Chelčický: Vom guten Willen. Aus der Postille ins deutsche gebr. von A. St. Mágr. Leip- zig, typ. Philipp Reclam 1921. Nestr. 35. Pro krádež nenie hodné člověka na smrť vydati Autorství: Určení autorství Chelčického provedl Annenkov a Patera na základě srovnání se zná- mými texty Chelčického. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 301b—310b. Inc.: „Všeliký člověk, jenž jest přijal vieru křes- 59
celého roku věrného a dobrého muže a Čecha Petra Chelčického. K tisku upravil Benjamin Košút. Praha, typ. B. Grund 1890. Přiloha časo- pisu Český bratr. Petra Chelčického Postilla. Díl 1.—2. K vydání upravil Emil Smetánka. Praha, Comenium 1900 až 1903. 438, 432, 102 str. Comenium, sv. 14, 16. Vědecký odbor, čís. 8—9. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 19—37. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. (V novočeské úpravě zachycuje čtení na 2. neděli adventní a na Den posvěcení.) Petr Chelčický: Vom Frieden Gottes. Aus der Postille übersetzt von Anton Stanislav Mágr. Leipzig, typ. Philipp Reclam 1920. Nestr. Petr Chelčický: Vom guten Willen. Aus der Postille ins deutsche gebr. von A. St. Mágr. Leip- zig, typ. Philipp Reclam 1921. Nestr. 35. Pro krádež nenie hodné člověka na smrť vydati Autorství: Určení autorství Chelčického provedl Annenkov a Patera na základě srovnání se zná- mými texty Chelčického. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 301b—310b. Inc.: „Všeliký člověk, jenž jest přijal vieru křes- 59
Strana 60
ťanskú, ten přijal jest i poddal sě zákonu bo- žiemu ...“ Expl.: „Dajž na to uhoditi, Pane Bože, každému věrnému. Amen.“ Proti kněžím V: Spis proti kněžím Psání mistra Jana Rokycana Petrovi Chelčickému V: List mistru Janovi Psání toto jest Petra Chelčického dvěma kněžím, kteréž tu jmenuje V: List Mikuláši a Martinovi Replika proti Biskupcovi V: Replika proti Mikuláši Biskupcovi 36. Replika proti Mikuláši Biskupcovi Odchylka titulu: Replika proti Biskupcovi. Datace: Goll po 1420, Jagić 1423—1424, Jastrebov kolem 1430, Krofta kolem 1430, Bartoš 1420—1425, Jireček 1443—1445, Obrátil 1445, Urbánek po 1425. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 1a—88a. Inc.: „Poněvadž mé pozdravenie a prošenie hoře jest padlo v tobě...“ Expl.: „..., ale dosahuje pekla hlubokého. Zacho- vajž nás jeho náš milý Pán Ježíš. Amen. 60
ťanskú, ten přijal jest i poddal sě zákonu bo- žiemu ...“ Expl.: „Dajž na to uhoditi, Pane Bože, každému věrnému. Amen.“ Proti kněžím V: Spis proti kněžím Psání mistra Jana Rokycana Petrovi Chelčickému V: List mistru Janovi Psání toto jest Petra Chelčického dvěma kněžím, kteréž tu jmenuje V: List Mikuláši a Martinovi Replika proti Biskupcovi V: Replika proti Mikuláši Biskupcovi 36. Replika proti Mikuláši Biskupcovi Odchylka titulu: Replika proti Biskupcovi. Datace: Goll po 1420, Jagić 1423—1424, Jastrebov kolem 1430, Krofta kolem 1430, Bartoš 1420—1425, Jireček 1443—1445, Obrátil 1445, Urbánek po 1425. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 1a—88a. Inc.: „Poněvadž mé pozdravenie a prošenie hoře jest padlo v tobě...“ Expl.: „..., ale dosahuje pekla hlubokého. Zacho- vajž nás jeho náš milý Pán Ježíš. Amen. 60
Strana 61
Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Výbor z literatury české, díl 2: Od po- čátku 15. až do konce 16. století. Od Karla Jaro- míra Erbena. Praha, České museum 1868. Str. 605—610. (Úryvek textu.) Sočinenija Petra Chel'čickago, 1. Sět' věry. 2. Replika protiv Biskupca. Trud Ju. S. Annen- kova. Okončil po poručeniju Otdělenija russkago jazyka i slovesnosti ... I. V. Jagič. Sanktpeter- burg, tip. Imperatorskoj Akademiji nauk 1893. Str. 409—501. (Po českém vydání textu následuje vždy ruský obsah.) Petra Chelčického Replika proti Mikuláši Bis- kupci Táborskému. Vydal Josef Straka. Tábor, typ. Šafránek 1930. 17—80 str. Prameny dějin táborských, sv. 2. (příloha Jihočeského sborníku historického). Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaroslav Goll. Bd. 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. Str. 69—73. (Obsahuje německý výtah z textu Repliky.) 37. Replika proti Rokycanovi Obsahově: Po oddělení traktátů z fol. 164a—182a, které chápe F. Ryšánek jako samostatné části (Pastrnkův sborník), zůstává Replika nedokon- čena, což vysvětluje F. M. Bartoš neodesláním Repliky a zaniknutím styků Chelčického a Roky- cany, Urbánek naopak odesláním Repliky. 61
Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Výbor z literatury české, díl 2: Od po- čátku 15. až do konce 16. století. Od Karla Jaro- míra Erbena. Praha, České museum 1868. Str. 605—610. (Úryvek textu.) Sočinenija Petra Chel'čickago, 1. Sět' věry. 2. Replika protiv Biskupca. Trud Ju. S. Annen- kova. Okončil po poručeniju Otdělenija russkago jazyka i slovesnosti ... I. V. Jagič. Sanktpeter- burg, tip. Imperatorskoj Akademiji nauk 1893. Str. 409—501. (Po českém vydání textu následuje vždy ruský obsah.) Petra Chelčického Replika proti Mikuláši Bis- kupci Táborskému. Vydal Josef Straka. Tábor, typ. Šafránek 1930. 17—80 str. Prameny dějin táborských, sv. 2. (příloha Jihočeského sborníku historického). Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaroslav Goll. Bd. 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. Str. 69—73. (Obsahuje německý výtah z textu Repliky.) 37. Replika proti Rokycanovi Obsahově: Po oddělení traktátů z fol. 164a—182a, které chápe F. Ryšánek jako samostatné části (Pastrnkův sborník), zůstává Replika nedokon- čena, což vysvětluje F. M. Bartoš neodesláním Repliky a zaniknutím styků Chelčického a Roky- cany, Urbánek naopak odesláním Repliky. 61
Strana 62
Datace: Goll 1437—1448, Jastrebov 1433—1435, Müller 1433—1435, Bartoš 1435—1436, Urbánek 1433—1434. Rukopis: Pařížský, fol. 125b—164a. Inc.: „Žádost všeho dobrého vzkazuji Mistru Ja- novi, přieteli našemu v Kristu Ježíši...“ Expl.: „Nebo v těch, jenž sú poběhli od zákona božieho, nižádné vymyšlenie nenie pravé.“ Opis textu v KNM, sign. III A 37 a V A 22. Vydání: K. Černý: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. In: LF 25(1898), str. 261—280, 384—401. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno. Otakar Sobek 1925. Str. 129—150. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje novočeskou úpravu textu Repliky.) Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaroslav Goll. Bd. 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. Str. 82—96. (Obsahuje německý text Repliky.) Rozprava o pravém a jistém a nejistém očistci V: O očistci pravém a jistém a nejistém 38. Řeč a zpráva o těle božím Odchylka titulu: O těle Kristově nebo Traktát o těle Kristově. Obsahově: Podle Bartoše součást traktátového 62
Datace: Goll 1437—1448, Jastrebov 1433—1435, Müller 1433—1435, Bartoš 1435—1436, Urbánek 1433—1434. Rukopis: Pařížský, fol. 125b—164a. Inc.: „Žádost všeho dobrého vzkazuji Mistru Ja- novi, přieteli našemu v Kristu Ježíši...“ Expl.: „Nebo v těch, jenž sú poběhli od zákona božieho, nižádné vymyšlenie nenie pravé.“ Opis textu v KNM, sign. III A 37 a V A 22. Vydání: K. Černý: Klasobraní po rukopisích. 55. Rozpravy Chelčického v rkp. Pařížském. In: LF 25(1898), str. 261—280, 384—401. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno. Otakar Sobek 1925. Str. 129—150. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje novočeskou úpravu textu Repliky.) Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaroslav Goll. Bd. 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. Str. 82—96. (Obsahuje německý text Repliky.) Rozprava o pravém a jistém a nejistém očistci V: O očistci pravém a jistém a nejistém 38. Řeč a zpráva o těle božím Odchylka titulu: O těle Kristově nebo Traktát o těle Kristově. Obsahově: Podle Bartoše součást traktátového 62
Strana 63
celku O šelmě. Podle E. Petrů součást traktáto- vého celku, pojmenovaného Řeč o úraziech Anti- kristových. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Petrů po 1433, Urbánek 1434—1440. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 199a—236a. Inc.: „Tuto se počíná řeč a zpráva o těle božiem. Kapitola prvá. Než ještě tuto bych chtěl o ně- kterých nebezpečenstvích velmi těžkých pově- děti... Expl.: „... a ješto počnúce dobré věci vézti i ne- jdú před se v nich i zhynú necitedlně. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč a zprá- va o těle Božím, O Šelmě a obrazu jejím, Řeč o základu zákonů lidských, O očistci). Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 1—39. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, čís. 1.: Památky reformace české 1. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 93—107. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje kapitolu 1.—9. traktátu v novočeské úpravě.) 39. Řeč na 20. kap. sv. Matouše Odchylka titulu: Řeč o dělnících na vinici Páně nebo O dělnících na vinici Páně. Obsahově: Podle důkazu Františka Ryšánka ne- 63
celku O šelmě. Podle E. Petrů součást traktáto- vého celku, pojmenovaného Řeč o úraziech Anti- kristových. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Petrů po 1433, Urbánek 1434—1440. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 199a—236a. Inc.: „Tuto se počíná řeč a zpráva o těle božiem. Kapitola prvá. Než ještě tuto bych chtěl o ně- kterých nebezpečenstvích velmi těžkých pově- děti... Expl.: „... a ješto počnúce dobré věci vézti i ne- jdú před se v nich i zhynú necitedlně. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč a zprá- va o těle Božím, O Šelmě a obrazu jejím, Řeč o základu zákonů lidských, O očistci). Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 1—39. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, čís. 1.: Památky reformace české 1. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 93—107. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje kapitolu 1.—9. traktátu v novočeské úpravě.) 39. Řeč na 20. kap. sv. Matouše Odchylka titulu: Řeč o dělnících na vinici Páně nebo O dělnících na vinici Páně. Obsahově: Podle důkazu Františka Ryšánka ne- 63
Strana 64
jde o samostatný traktát, ale o výpisky z konce homilie na 8. neděli po Narození Páně, obsažené v Postille. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 176b—198b. Inc.: „Tato řeč stojí psána ve dvadcáté kapitole svatého Matúše, kteréžto čtenie bývá v osmú neděli po Božiem narození. Takto bude prvnie kapitola. A když se sta večer... Expl.: „... jinak léný, chladolezný, tesklivý, ne- dotčivý a strašlivý nic neprospěje u vinici boží etc. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč sva- tého Pavla o starém člověku. Řeč na dvacátou ka- pitolu svatého Matouše O dělnících na vinici Páně. Výklad na pašiji svatého Jana.) Upravil Jo- sef Karásek. Praha, Comenium 1892. Str. 59—79. Comenium, sv. 3. Vědecký odbor, čís. 2.: Památky reformace české 1. Řeč na pašiji sv. Jana V: Výklad na pašiji sv. Jana Řeč o dělnících na vinici Páně V: Řeč na 20. kap. sv. Matouše Řeč o jiných nebezpečenstvích Obsahově: Tímto pomocným titulem označuje E. Petrů 17.—21. kap. Řeči a zprávy o těle božím, která tvoří samostatný obsahový celek. 64
jde o samostatný traktát, ale o výpisky z konce homilie na 8. neděli po Narození Páně, obsažené v Postille. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 176b—198b. Inc.: „Tato řeč stojí psána ve dvadcáté kapitole svatého Matúše, kteréžto čtenie bývá v osmú neděli po Božiem narození. Takto bude prvnie kapitola. A když se sta večer... Expl.: „... jinak léný, chladolezný, tesklivý, ne- dotčivý a strašlivý nic neprospěje u vinici boží etc. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč sva- tého Pavla o starém člověku. Řeč na dvacátou ka- pitolu svatého Matouše O dělnících na vinici Páně. Výklad na pašiji svatého Jana.) Upravil Jo- sef Karásek. Praha, Comenium 1892. Str. 59—79. Comenium, sv. 3. Vědecký odbor, čís. 2.: Památky reformace české 1. Řeč na pašiji sv. Jana V: Výklad na pašiji sv. Jana Řeč o dělnících na vinici Páně V: Řeč na 20. kap. sv. Matouše Řeč o jiných nebezpečenstvích Obsahově: Tímto pomocným titulem označuje E. Petrů 17.—21. kap. Řeči a zprávy o těle božím, která tvoří samostatný obsahový celek. 64
Strana 65
40. Řeč o milování božím Obsahově: Podle zjištění Urbánkova není traktát totožný s podobným traktátem ze sborníku arci- biskupského O milování božím. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 432b—438b. Inc.: „Tuto se počíná řeč o milování božím. Ač kto miluje mě, řeč mú zachová ... Expl.: „. .., že chce Buoh, Trojice svatá, v nás bydliti a rozkoši své mieti s námi.“ Reč o synu marnotratném V: O ztraceném synu Reč o selmě a obrazu jejíem V: O šelmě a obrazu jejiem Řeč o trojím lidu V: O trojiem lidu řeč Řeč o úraziech Antikristových Obsahově: Tímto sběrným titulem označuje E. Petrů skupinu traktátů obsahově příbuzných, a to: a) Řeč a zpráva o těle božím, b) Řeč o jiných nebezpečenstvích, c) Řeč o šelmě a obrazu jejiem a Jiná řeč o šelmě, které tvoří součást většího celku, nazvaného sběr- § 15-08 65
40. Řeč o milování božím Obsahově: Podle zjištění Urbánkova není traktát totožný s podobným traktátem ze sborníku arci- biskupského O milování božím. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 432b—438b. Inc.: „Tuto se počíná řeč o milování božím. Ač kto miluje mě, řeč mú zachová ... Expl.: „. .., že chce Buoh, Trojice svatá, v nás bydliti a rozkoši své mieti s námi.“ Reč o synu marnotratném V: O ztraceném synu Reč o selmě a obrazu jejíem V: O šelmě a obrazu jejiem Řeč o trojím lidu V: O trojiem lidu řeč Řeč o úraziech Antikristových Obsahově: Tímto sběrným titulem označuje E. Petrů skupinu traktátů obsahově příbuzných, a to: a) Řeč a zpráva o těle božím, b) Řeč o jiných nebezpečenstvích, c) Řeč o šelmě a obrazu jejiem a Jiná řeč o šelmě, které tvoří součást většího celku, nazvaného sběr- § 15-08 65
Strana 66
ným titulem O zákonech. Bližší údaje pod názvy jednotlivých traktátů. 41. Řeč o základu zákonů lidských Odchylka titulu: O základu zákonů lidských. Obsahově: Podle Golla a Novotného součást vět- šího celku se sběrným titulem O šelmě, podle Bartoše a Urbánka součást traktátového celku, nazvaného O Antikristovi, podle E. Petrů součást většího celku pojmenovaného O zákonech. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Petrů po 1433, Urbánek kolem 1441. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 241a—249b. Inc.: „Již sem něco pověděl o nepřiezni a zlosti Antikristově, což sem já mohl,... Expl.: „... nižádnú cestú jako skrze ty zákony jedovaté, jenž se stkvie a všecky dělé od něho. Rukopis traktátu je zde vložen bez bližšího ozna- čení do spisu Antikristova poznánie tato sú, za- čínajícího na fol. 236a, a po něm opět, bez bliž- šího označení, následuje traktát O očistci, začína- jící na fol. 249b a končící na fol. 260a. Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 146b—159a. Inc.: „Počíná se řeč o základu zákonóv lidských. Capitola prvá. Již sem něco pověděl o nepřiezni a o úrazích Antikristových... Expl.: „... nižádnú cestú jako skrze ty zákony 66
ným titulem O zákonech. Bližší údaje pod názvy jednotlivých traktátů. 41. Řeč o základu zákonů lidských Odchylka titulu: O základu zákonů lidských. Obsahově: Podle Golla a Novotného součást vět- šího celku se sběrným titulem O šelmě, podle Bartoše a Urbánka součást traktátového celku, nazvaného O Antikristovi, podle E. Petrů součást většího celku pojmenovaného O zákonech. Datace: Goll poč. 1450, Bartoš po 1433, Petrů po 1433, Urbánek kolem 1441. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 241a—249b. Inc.: „Již sem něco pověděl o nepřiezni a zlosti Antikristově, což sem já mohl,... Expl.: „... nižádnú cestú jako skrze ty zákony jedovaté, jenž se stkvie a všecky dělé od něho. Rukopis traktátu je zde vložen bez bližšího ozna- čení do spisu Antikristova poznánie tato sú, za- čínajícího na fol. 236a, a po něm opět, bez bliž- šího označení, následuje traktát O očistci, začína- jící na fol. 249b a končící na fol. 260a. Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 146b—159a. Inc.: „Počíná se řeč o základu zákonóv lidských. Capitola prvá. Již sem něco pověděl o nepřiezni a o úrazích Antikristových... Expl.: „... nižádnú cestú jako skrze ty zákony 66
Strana 67
jedovaté, jenž se stkvějí Bohem a všecky dělé od něho. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč a zprá- va o těle božím, O Šelmě a obraze jejím, Řeč o základu zákonů lidských, O očistci.) Uspořádal Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 73 až 86. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, čís. 1.: Pa- mátky reformace české 1. Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad na 2. epištolu sv. Jana a O základu zákonů lidských.) K tisku upravil a poznámkami opatřil Emil Sme- tánka. Praha, Karel Reichel 1932. Str. 105—145. Spalíček, sv. 9. Peter Chelčický: Sermon von der Grundlage der menschlichen Gesetze. Nachwort von Kamil Krofta. Aus dem Tschechischen übertragen von A. St. Mágr. Prag, t. Orbis 1936. 21 str. 42. Řeč sv. Pavla o člověku starém a novém Odchylka titulu: Řeč sv. Pavla o starém člověku. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 88b—146a. Inc.: „Tuto se počíná jiná řeč sv. Pavla o starém “ člověku. A když jesti rozmnožen hřiech... Expl.: „..., neb poddáni budú spravedlnosti boží skutečně. Opis textu v KNM, sign. V A 12. 67
jedovaté, jenž se stkvějí Bohem a všecky dělé od něho. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Řeč a zprá- va o těle božím, O Šelmě a obraze jejím, Řeč o základu zákonů lidských, O očistci.) Uspořádal Josef Karásek. Praha, Comenium 1891. Str. 73 až 86. Comenium, sv. 2. Vědecký odbor, čís. 1.: Pa- mátky reformace české 1. Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad na 2. epištolu sv. Jana a O základu zákonů lidských.) K tisku upravil a poznámkami opatřil Emil Sme- tánka. Praha, Karel Reichel 1932. Str. 105—145. Spalíček, sv. 9. Peter Chelčický: Sermon von der Grundlage der menschlichen Gesetze. Nachwort von Kamil Krofta. Aus dem Tschechischen übertragen von A. St. Mágr. Prag, t. Orbis 1936. 21 str. 42. Řeč sv. Pavla o člověku starém a novém Odchylka titulu: Řeč sv. Pavla o starém člověku. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 88b—146a. Inc.: „Tuto se počíná jiná řeč sv. Pavla o starém “ člověku. A když jesti rozmnožen hřiech... Expl.: „..., neb poddáni budú spravedlnosti boží skutečně. Opis textu v KNM, sign. V A 12. 67
Strana 68
Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Reč svatého Pavla o starém člověku. Řeč na dvacátou kapi- tolu svatého Matouše O dělnících na vinici Páně. Výklad na pašiji svatého Jana.) Upravil Josef Ka- rásek. Praha, Comenium 1892. Str. 1—58. Come- nium, sv. 3. Vědecký odbor, čís. 2.: Památky re- formace české 1. Řeč sv. Pavla o starém člověku V: Reč sv. Pavla o člověku starém a novém 43. Řeči besední Tomáše ze Štítného Obsahově: Jak ukázal Ryšánek v nepublikované práci (viz zprávu o ní v monografii Urbánkově). je možno považovat první část Besedních řečí, za- psaných v rukopise pařížském, za samostatnou redakci Petra Chelčického, jejich druhou část, traktát O sedmi hřieších hlavních, za samostatný traktát Chelčického. Rukopis: Pařížský, fol. 1a—79b. Inc.: „Otiež otce svého a povieť, svých starších otiež a ukážíť. Expl.: „A tak ctnosti a hřiechové jaký svár v srdci mají a mútie dobré lidi. Opis textu v KNM, sign. VA 22. 44. Sief viery Odchylka titulu: Síť víry. Datace: Šafařík, Jireček, Schulz 1455—1456, Coll a Palacký poč. 1440, Bartoš poč. 1440 (původně poč. 1450), Urbánek 1440—1443. 68
Vydání: Petr Chelčický: Menší spisy (Reč svatého Pavla o starém člověku. Řeč na dvacátou kapi- tolu svatého Matouše O dělnících na vinici Páně. Výklad na pašiji svatého Jana.) Upravil Josef Ka- rásek. Praha, Comenium 1892. Str. 1—58. Come- nium, sv. 3. Vědecký odbor, čís. 2.: Památky re- formace české 1. Řeč sv. Pavla o starém člověku V: Reč sv. Pavla o člověku starém a novém 43. Řeči besední Tomáše ze Štítného Obsahově: Jak ukázal Ryšánek v nepublikované práci (viz zprávu o ní v monografii Urbánkově). je možno považovat první část Besedních řečí, za- psaných v rukopise pařížském, za samostatnou redakci Petra Chelčického, jejich druhou část, traktát O sedmi hřieších hlavních, za samostatný traktát Chelčického. Rukopis: Pařížský, fol. 1a—79b. Inc.: „Otiež otce svého a povieť, svých starších otiež a ukážíť. Expl.: „A tak ctnosti a hřiechové jaký svár v srdci mají a mútie dobré lidi. Opis textu v KNM, sign. VA 22. 44. Sief viery Odchylka titulu: Síť víry. Datace: Šafařík, Jireček, Schulz 1455—1456, Coll a Palacký poč. 1440, Bartoš poč. 1440 (původně poč. 1450), Urbánek 1440—1443. 68
Strana 69
Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 109a—120a. Inc.: „(M)alé majíce předloženie slov čtenie sva- tého, o nichž chceme mluviti... Expl.: „... před Pánem Bohem. Všemohúcí Pane, pomož nám.“ Jungmann v Historii, str. 98, uvádí rukopis z roku 1471, jehož opis byl u p. Miltnera ve Smečně. Mimo poznámku Jungmannovu bližší data o rukopise nebyla nalezena. Vydání: Siet wiery: kteraž sepsana složena gest od Muže ... Gmenem Petra z Cheležicz ... Klass- ter Wylemowsky, Chwal Dubanek 1521. 240 11. (Viz Knihopis, čís. 3.303.) Rukopisný přepis to- hoto tistěného textu v KNM, sign. I G 6. Pochází z 19. stol. Sočinenija Petra Chel'čickago. 1. Sět' věry. 2. Replika protiv Biskupca. Trud Ju. S. Annen- kova. Okončil po poručeniju Otdělenija russkago jazyka i slovesnosti ... I. V. Jagić. Sanktpeter- burg, tip. Imperatorskoj Akademiji nauk 1893. Str. 1—339. (Po českém vydání textu následuje vždy ruské résumé.) Petra Chelčického Síť víry. K vydání upravil Emil Smetánka. Praha, Comenium 1912. 386 str. Comenium, sv. 22. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 37—60. Sobkova sbírka 69
Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 109a—120a. Inc.: „(M)alé majíce předloženie slov čtenie sva- tého, o nichž chceme mluviti... Expl.: „... před Pánem Bohem. Všemohúcí Pane, pomož nám.“ Jungmann v Historii, str. 98, uvádí rukopis z roku 1471, jehož opis byl u p. Miltnera ve Smečně. Mimo poznámku Jungmannovu bližší data o rukopise nebyla nalezena. Vydání: Siet wiery: kteraž sepsana složena gest od Muže ... Gmenem Petra z Cheležicz ... Klass- ter Wylemowsky, Chwal Dubanek 1521. 240 11. (Viz Knihopis, čís. 3.303.) Rukopisný přepis to- hoto tistěného textu v KNM, sign. I G 6. Pochází z 19. stol. Sočinenija Petra Chel'čickago. 1. Sět' věry. 2. Replika protiv Biskupca. Trud Ju. S. Annen- kova. Okončil po poručeniju Otdělenija russkago jazyka i slovesnosti ... I. V. Jagić. Sanktpeter- burg, tip. Imperatorskoj Akademiji nauk 1893. Str. 1—339. (Po českém vydání textu následuje vždy ruské résumé.) Petra Chelčického Síť víry. K vydání upravil Emil Smetánka. Praha, Comenium 1912. 386 str. Comenium, sv. 22. Čítanka Petra Chelčického. Uspořádal Karel Josef Obrátil. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. Str. 37—60. Sobkova sbírka 69
Strana 70
dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje 6.—13., 15., 17., 37. kapitolu Síti víry v novočeské úpravě.) Petr Chelčický: Siet wiery. Praha, Neuber, Pour a spol. 1926. 472 str. + dodatek (Zd. V. To- bolka: Tisk Chelčického Síti víry z roku 1521) 14 str. Monumenta Bohemiae typographica. (Foto- typický otisk tří neúplných výtisků Síti víry, po- řízených Chvalem Dubánkem v klášteře vilé- movském roku 1521.) Petr Chelčický: Síť víry. K vyd. nově upravil Emil Smetánka. Praha, Melantrich 1929. 446 str Petr Chelčický: Síť víry. Novočesky upravil a poznámkami opatřil František Šimek. Úvodní slovo napsal Radim N. Foustka. 1. vyd. Praha. Orbis 1950. 323 str. Politická knihovna. Petr Chel'čickij: Sět' věry. S češskago izložil Ju S. Annenkov. Moskva, Posrednik 1907. 19,101 str Peter Cheltschizki: Das Netz des Glaubens Aus dem Alttschechischen ins Deutsche über- tragen von Carl Vogl. Dachau bei München, Ein- horn-Verlag (1923). 316 str. Spis o staré a nové víře a o obcování svatých V: O staré a nové víře a o obcování svatých 45. Spis proti kněžím Odchylka titulu: Užíván rovněž název Proti kně- žím. Autorství: Určil Annenkov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. 70
dobré četby lidové, sv. 9. (Obsahuje 6.—13., 15., 17., 37. kapitolu Síti víry v novočeské úpravě.) Petr Chelčický: Siet wiery. Praha, Neuber, Pour a spol. 1926. 472 str. + dodatek (Zd. V. To- bolka: Tisk Chelčického Síti víry z roku 1521) 14 str. Monumenta Bohemiae typographica. (Foto- typický otisk tří neúplných výtisků Síti víry, po- řízených Chvalem Dubánkem v klášteře vilé- movském roku 1521.) Petr Chelčický: Síť víry. K vyd. nově upravil Emil Smetánka. Praha, Melantrich 1929. 446 str Petr Chelčický: Síť víry. Novočesky upravil a poznámkami opatřil František Šimek. Úvodní slovo napsal Radim N. Foustka. 1. vyd. Praha. Orbis 1950. 323 str. Politická knihovna. Petr Chel'čickij: Sět' věry. S češskago izložil Ju S. Annenkov. Moskva, Posrednik 1907. 19,101 str Peter Cheltschizki: Das Netz des Glaubens Aus dem Alttschechischen ins Deutsche über- tragen von Carl Vogl. Dachau bei München, Ein- horn-Verlag (1923). 316 str. Spis o staré a nové víře a o obcování svatých V: O staré a nové víře a o obcování svatých 45. Spis proti kněžím Odchylka titulu: Užíván rovněž název Proti kně- žím. Autorství: Určil Annenkov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. 70
Strana 71
Obsahově: Namířeno jednak proti kněžím, kteří neumějí kázat, jednak věnováno otázce zpovědi. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 26b—36b. Inc.: „Mohú-li kněžie z úřadu a z poslánie v prav- dě křtíti a tělo božie rozdávati, a kázati ne- “ umějíc? Expl.: „..., aby v ničemž sveden a oklamán ne- byl." Traktát o těle Kristově V: Řeč a zpráva o těle božím Traktát o tělu a krvi Páně V: O tělu a krvi Páně 46. Traktát o večeři Páně proti Biskupcovi Obsahově: Tento traktát uvádí jako samostatné dílo, napsané po roce 1443 a nyní ztracené, K. J. Obrátil. Neuvádí však pramen, z něhož informaci o tomto traktátu čerpá, a zprávu o podobném spise jinde v literatuře nenacházíme. Utěšený a potřebný spis o pokoře V: O pokoře 47. Výklad na čtenie sv. Jana v 1. kap. Autorství: Goll považuje autorství Chelčického za sporné. Ve skutečnosti jde o volné zpracování 71
Obsahově: Namířeno jednak proti kněžím, kteří neumějí kázat, jednak věnováno otázce zpovědi. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 26b—36b. Inc.: „Mohú-li kněžie z úřadu a z poslánie v prav- dě křtíti a tělo božie rozdávati, a kázati ne- “ umějíc? Expl.: „..., aby v ničemž sveden a oklamán ne- byl." Traktát o těle Kristově V: Řeč a zpráva o těle božím Traktát o tělu a krvi Páně V: O tělu a krvi Páně 46. Traktát o večeři Páně proti Biskupcovi Obsahově: Tento traktát uvádí jako samostatné dílo, napsané po roce 1443 a nyní ztracené, K. J. Obrátil. Neuvádí však pramen, z něhož informaci o tomto traktátu čerpá, a zprávu o podobném spise jinde v literatuře nenacházíme. Utěšený a potřebný spis o pokoře V: O pokoře 47. Výklad na čtenie sv. Jana v 1. kap. Autorství: Goll považuje autorství Chelčického za sporné. Ve skutečnosti jde o volné zpracování 71
Strana 72
Husova kázání Evanjelium na den Božího naro- zení na veliké mši svatého Jana v první kapitole. jak dokázala Dagmar Marečková ve studii Petra Chelčického Výklad na čtení sv. Jana v 1. ka- pitole. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Universitní knihovna, Praha, XVII D 40, fol. 436a—457b. Inc.: „Vejklad osvíceného, muže Petra Chelčic- kého na čtení sv. Jana v první kapitole ... Expl.: „Laus Deo omnipotenti. G. K. scripsit Anno 1597 t. g. Norimberský, nyní knihovna Národního musea, Praha, XVII E 5, fol. 262a—271b. Inc.: „V počátku bieše slovo a slovo bieše u Boha a Buoh bieše slovo. To bieše na počátku u Bo- ha ... Expl.: „Potom jim praví, když k němu volati budú v své poslední núzi, že nechce... Vydání: Petra Chelčického Výklad na evange- lium Svatého Jana (1. kap.) (K vydání připra- vila:) Dagmar Marečková. Sv. 2. Praha, vl. n. 1952. Nestr. Disertační práce filologické fakulty KU v Praze. 48. Výklad na kap. 14. epištoly sv. Pavla k Římanům Autorství: Chelčickému přisuzuje práci F. Ryšá- nek podle zprávy Urbánkovy. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 252a—282a. 72
Husova kázání Evanjelium na den Božího naro- zení na veliké mši svatého Jana v první kapitole. jak dokázala Dagmar Marečková ve studii Petra Chelčického Výklad na čtení sv. Jana v 1. ka- pitole. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Universitní knihovna, Praha, XVII D 40, fol. 436a—457b. Inc.: „Vejklad osvíceného, muže Petra Chelčic- kého na čtení sv. Jana v první kapitole ... Expl.: „Laus Deo omnipotenti. G. K. scripsit Anno 1597 t. g. Norimberský, nyní knihovna Národního musea, Praha, XVII E 5, fol. 262a—271b. Inc.: „V počátku bieše slovo a slovo bieše u Boha a Buoh bieše slovo. To bieše na počátku u Bo- ha ... Expl.: „Potom jim praví, když k němu volati budú v své poslední núzi, že nechce... Vydání: Petra Chelčického Výklad na evange- lium Svatého Jana (1. kap.) (K vydání připra- vila:) Dagmar Marečková. Sv. 2. Praha, vl. n. 1952. Nestr. Disertační práce filologické fakulty KU v Praze. 48. Výklad na kap. 14. epištoly sv. Pavla k Římanům Autorství: Chelčickému přisuzuje práci F. Ryšá- nek podle zprávy Urbánkovy. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Pařížský, fol. 252a—282a. 72
Strana 73
Inc.: „Ale nemocného u vieře přijměte ne v há- daní myšlení, nebo někteří věřie, že všecko móž jiesti, ale ktož jest nemocen, jez zelé. Tu řeč sv. Pavel... Expl.: „... a šeředstvie jich zakrývají těmi zákony zmalovanými. Protož sú veliký hřiech ti zá- konové." Opis textu v KNM, sign. V A 22. 49. Výklad na Mat. 22, 37—9 Autorství: Chelčického jako autora určil F. M. Bartoš v článku Nový Chelčický na základě myšlenkových paralel s jinými spisy Chelčického. Datace: F. M. Bartoš kolem 1420. Rukopis: Peštský sborník. Rukopis objevený Ma- cůrkem byl rozebrán z mikrofilmu F. M. Barto- šem, ale nebyl publikován. Ani originál rukopisu ani jeho mikrofilm nám nebyl při práci dostupný, proto neuvádíme další data. 50. Výklad na Otčenáš Autorství: Chelčického jako autora určil Annen- kov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. Nový důkaz o autorství Chel- čického podal F. M. Bartoš v Jihočeském sbor- níku historickém (1933). Datace: Urbánek 1455—1456, Bartoš před rokem 1420. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 217a—286b. 73
Inc.: „Ale nemocného u vieře přijměte ne v há- daní myšlení, nebo někteří věřie, že všecko móž jiesti, ale ktož jest nemocen, jez zelé. Tu řeč sv. Pavel... Expl.: „... a šeředstvie jich zakrývají těmi zákony zmalovanými. Protož sú veliký hřiech ti zá- konové." Opis textu v KNM, sign. V A 22. 49. Výklad na Mat. 22, 37—9 Autorství: Chelčického jako autora určil F. M. Bartoš v článku Nový Chelčický na základě myšlenkových paralel s jinými spisy Chelčického. Datace: F. M. Bartoš kolem 1420. Rukopis: Peštský sborník. Rukopis objevený Ma- cůrkem byl rozebrán z mikrofilmu F. M. Barto- šem, ale nebyl publikován. Ani originál rukopisu ani jeho mikrofilm nám nebyl při práci dostupný, proto neuvádíme další data. 50. Výklad na Otčenáš Autorství: Chelčického jako autora určil Annen- kov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. Nový důkaz o autorství Chel- čického podal F. M. Bartoš v Jihočeském sbor- níku historickém (1933). Datace: Urbánek 1455—1456, Bartoš před rokem 1420. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32, fol. 217a—286b. 73
Strana 74
Inc.: „Pane Buože všemohúcí, požehnaj úsilé na- šeho, jakož si slíbil bojícím se tebe, a my se tebe bojíme, ač velmi mdle, ale pro svú dob- rotu požehnaj naši práci. Expl.: „A potom věčného odlúčenie od sebe za- chovati nás. Amen, tak se staň, jakož ve všech prosbách prosíme. Etc. Výklad na pašije sv. Jana V: Výklad na pašiji sv. Jana 51. Výklad na pašiji sv. Jana Odchylka titulu: Výklad na pašije sv. Jana nebo Řeč na pašiji sv. Jana. Datace: Urbánek po 1443—1450. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 299a—342а. Inc.: „V ten čas vedechu s Ježíšem jiné dva zlo- syny, aby je zabili. Expl.: „... a vládněte královstvím vám připrave- ným od ustavenie světa. Etc. Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 293b—341a. Inc.: „Tuto se počíná výklad na pašiji svatého Jana. Ten čas vedli sú ... Expl.: „... a vládněte královstvím vám připrave- ným od ustanovenie světa. Amen. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Výbor z literatury české, díl 2.: Od po- čátku 15. až do konce 16. století. Od Karla Jaro- 74
Inc.: „Pane Buože všemohúcí, požehnaj úsilé na- šeho, jakož si slíbil bojícím se tebe, a my se tebe bojíme, ač velmi mdle, ale pro svú dob- rotu požehnaj naši práci. Expl.: „A potom věčného odlúčenie od sebe za- chovati nás. Amen, tak se staň, jakož ve všech prosbách prosíme. Etc. Výklad na pašije sv. Jana V: Výklad na pašiji sv. Jana 51. Výklad na pašiji sv. Jana Odchylka titulu: Výklad na pašije sv. Jana nebo Řeč na pašiji sv. Jana. Datace: Urbánek po 1443—1450. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 299a—342а. Inc.: „V ten čas vedechu s Ježíšem jiné dva zlo- syny, aby je zabili. Expl.: „... a vládněte královstvím vám připrave- ným od ustavenie světa. Etc. Universitní knihovna v Olomouci, M I 164, fol. 293b—341a. Inc.: „Tuto se počíná výklad na pašiji svatého Jana. Ten čas vedli sú ... Expl.: „... a vládněte královstvím vám připrave- ným od ustanovenie světa. Amen. Opis textu v KNM, sign. V A 12. Vydání: Výbor z literatury české, díl 2.: Od po- čátku 15. až do konce 16. století. Od Karla Jaro- 74
Strana 75
míra Erbena. Praha, České museum 1868. Str. 609—622. (Úryvek textu.) Petr Chelčický: Menší spisy. (Řeč svatého Pavla o starém člověku. Řeč na dvacátou kapitolu sva- tého Matouše O dělnících na vinici Páně. Výklad na pašiji svatého Jana.) Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1892. Str. 80—132. Comenium, sv. 3. Vědecký odbor, čís 2.: Památky reformace české 1. Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaroslav Goll. Bd. 2.: Petr Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. Str. 73—75. (Německý výtah z textu Výkladu.) 52. Výklad na řeč sv. Jana v 2. epištole Odchylka titulu: Výklad řeči sv. Jana v 2. epiš- tole jeho. Obsahově: Součást traktátového celku, nazvaného podle Bartoše O šelmě. Datace: Urbánek 1434—1440, Bartoš kolem 1440. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 46b—72b. Inc.: „Starší zvolené paní a synóm jijím, kteréžto já miluji v pravdě... Expl.: „... nebo pro jich puzenie kterým blu- dóm povoliti. Dokonala se řeč o cierkvi Kris- tově a o synu marnotratném léta božího tisi- cého pětistého osmého. Vydání: Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad 75
míra Erbena. Praha, České museum 1868. Str. 609—622. (Úryvek textu.) Petr Chelčický: Menší spisy. (Řeč svatého Pavla o starém člověku. Řeč na dvacátou kapitolu sva- tého Matouše O dělnících na vinici Páně. Výklad na pašiji svatého Jana.) Upravil Josef Karásek. Praha, Comenium 1892. Str. 80—132. Comenium, sv. 3. Vědecký odbor, čís 2.: Památky reformace české 1. Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaroslav Goll. Bd. 2.: Petr Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. Str. 73—75. (Německý výtah z textu Výkladu.) 52. Výklad na řeč sv. Jana v 2. epištole Odchylka titulu: Výklad řeči sv. Jana v 2. epiš- tole jeho. Obsahově: Součást traktátového celku, nazvaného podle Bartoše O šelmě. Datace: Urbánek 1434—1440, Bartoš kolem 1440. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 46b—72b. Inc.: „Starší zvolené paní a synóm jijím, kteréžto já miluji v pravdě... Expl.: „... nebo pro jich puzenie kterým blu- dóm povoliti. Dokonala se řeč o cierkvi Kris- tově a o synu marnotratném léta božího tisi- cého pětistého osmého. Vydání: Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad 75
Strana 76
na 2. epištolu sv. Jana a O základu zákonů lid- ských.) K tisku upravil a poznámkami opatřil Emil Smetánka. Praha, Karel Reichel 1932. Str. 11—101. Špalíček, sv. 9. 53. Výklad na řeč sv. Pavla Autorství: Goll nepovažuje tento traktát za dílo Chelčického, ale za dílo psané pouze v jeho duchu. Důkaz však nepodává. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 438b—442b. Inc.: „Tuto se počíná řeč svatého Pavla. To čijte na sobě, což na Kristu Ježíši, jenž když byl v zpuosobu božím... Expl.: „..., ale v té, kteréž nevidíme a živa bude na věky. Amen. Výklad na slova sv. Pavla V: O boji duchovním 54. Výklad na slova sv. Pavla (Epišt. k Tim., 1, 5—8) Autorství: Určil Annenkov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. Obsahově: Rozdělen na tři části: O lásce, O svě- domí a O víře omylné. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32. fol. 166a—179b. 76
na 2. epištolu sv. Jana a O základu zákonů lid- ských.) K tisku upravil a poznámkami opatřil Emil Smetánka. Praha, Karel Reichel 1932. Str. 11—101. Špalíček, sv. 9. 53. Výklad na řeč sv. Pavla Autorství: Goll nepovažuje tento traktát za dílo Chelčického, ale za dílo psané pouze v jeho duchu. Důkaz však nepodává. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 438b—442b. Inc.: „Tuto se počíná řeč svatého Pavla. To čijte na sobě, což na Kristu Ježíši, jenž když byl v zpuosobu božím... Expl.: „..., ale v té, kteréž nevidíme a živa bude na věky. Amen. Výklad na slova sv. Pavla V: O boji duchovním 54. Výklad na slova sv. Pavla (Epišt. k Tim., 1, 5—8) Autorství: Určil Annenkov a Patera na základě srovnání se známými texty Chelčického. Obsahově: Rozdělen na tři části: O lásce, O svě- domí a O víře omylné. Datace: Urbánek po 1443. Rukopis: Arcibiskupská knihovna, Praha, C 32. fol. 166a—179b. 76
Strana 77
Inc.: „Ale konec přikázání jest láska z srdce čis- tého a z svědomí dobrého a viery neomylné Expl.: „David, obinuv sě všech jiných dieluov zde na zemi, tento jest zvolil: ostř(i)ehati zákona jeho, věda, že jiní dielové za tiem neobmeš- kají.“ Výklad 1. epištoly sv. Jana Obsahově: Tímto souborným názvem označuje Goll dva samostatné výklady, a to: 1. O rozeznání duchuov pro blud, 2. Antikristova poznání tato sú. Bližší údaje viz u jednotlivých traktátů. Podle Bartoše jde o součást většího traktátového celku, nazvaného O Antikristovi. Datace: Urbánek kolem 1441. Výklad řeči sv. Jana v 2. epištole jeho V: Výklad na řeč sv. Jana v 2. epištole 55. Výklad Řím. 13, 1—3 Autorství: Chelčického jako autora určil F. M. Bartoš v článku Nový Chelčický na základě myšlenkových paralel s jinými spisy Chelčického. Datace: F. M. Bartoš po 1440. Rukopis: Peštský sborník. Rukopis objevený Ma- cůrkem byl rozebrán z mikrofilmu F. M. Barto- šem, ale nebyl publikován. Ani originál rukopisu ani jeho mikrofilm nám nebyl při práci dostupný, proto neuvádíme další data. 77
Inc.: „Ale konec přikázání jest láska z srdce čis- tého a z svědomí dobrého a viery neomylné Expl.: „David, obinuv sě všech jiných dieluov zde na zemi, tento jest zvolil: ostř(i)ehati zákona jeho, věda, že jiní dielové za tiem neobmeš- kají.“ Výklad 1. epištoly sv. Jana Obsahově: Tímto souborným názvem označuje Goll dva samostatné výklady, a to: 1. O rozeznání duchuov pro blud, 2. Antikristova poznání tato sú. Bližší údaje viz u jednotlivých traktátů. Podle Bartoše jde o součást většího traktátového celku, nazvaného O Antikristovi. Datace: Urbánek kolem 1441. Výklad řeči sv. Jana v 2. epištole jeho V: Výklad na řeč sv. Jana v 2. epištole 55. Výklad Řím. 13, 1—3 Autorství: Chelčického jako autora určil F. M. Bartoš v článku Nový Chelčický na základě myšlenkových paralel s jinými spisy Chelčického. Datace: F. M. Bartoš po 1440. Rukopis: Peštský sborník. Rukopis objevený Ma- cůrkem byl rozebrán z mikrofilmu F. M. Barto- šem, ale nebyl publikován. Ani originál rukopisu ani jeho mikrofilm nám nebyl při práci dostupný, proto neuvádíme další data. 77
Strana 78
56. Zpráva o svátostech Obsahově: Podle mínění Gollova byla Zpráva předlohou některým místům Repliky proti Ro- kycanovi. Datace: Goll 1425, Novotný 1425, Bartoš 1434 až 1436, Urbánek 1432. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 121a—206a. Inc.: „Počínajie se zprávy sepsané a užitečné z kruntu zákona nového o sedmi svátostech ...“ Expl.: „... svátost poslednieho mazánie dávav jemu. Amen.“ Vydáni: Quellen und Untersuchungen zur Ge- schichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaro- slav Goll. Bd. 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. Str. 75—82. (Obsahuje ně- mecký výtah z textu Zprávy.) 78
56. Zpráva o svátostech Obsahově: Podle mínění Gollova byla Zpráva předlohou některým místům Repliky proti Ro- kycanovi. Datace: Goll 1425, Novotný 1425, Bartoš 1434 až 1436, Urbánek 1432. Rukopis: Kapitulní knihovna, Praha, D 82, fol. 121a—206a. Inc.: „Počínajie se zprávy sepsané a užitečné z kruntu zákona nového o sedmi svátostech ...“ Expl.: „... svátost poslednieho mazánie dávav jemu. Amen.“ Vydáni: Quellen und Untersuchungen zur Ge- schichte der Böhmischen Brüder. Hrsg. von Jaro- slav Goll. Bd. 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. Str. 75—82. (Obsahuje ně- mecký výtah z textu Zprávy.) 78
Strana 79
REJSTŘÍK INCIPITŮ * Rejstřík je sestaven abecedně a uvádí skutečné po- čátky traktátů, tedy v některých případech i t. zv. nepravé incipity. Tento postup byl zvolen proto, že rejstřík má pomoci při orientaci v tom případě, kdy máme k disposici skutečný začátek traktátu a nemů- žeme z literatury rekonstruovat název, to znamená v těch případech, kdy badatel pracuje přímo s ruko- pisem některého sborníku Chelčického. Číslo, které následuje za incipitem, uvádí pořadí traktátu v před- cházejícím abecedním soupisu díla Chelčického, v němž jsou již udána všechna potřebná data. A o to jsú pak najtěžší nebezpečenstvie křesťa- — — nóm — A ten, jenž jest viděl, svědectví jest vydal A v to jsú pak najvětšie nebezpečenstvie křesťa- — nóm Ale konec přikázaní jest láska z srdce čistého — Ale nemocného u vieře přijměte ne v hádaní myš- — — — lení— 48 Antikristova poznánie tato sú — 1 Běda zemi a moři, nebo dábel stúpil jest k vám 27 26 24 26 54 79
REJSTŘÍK INCIPITŮ * Rejstřík je sestaven abecedně a uvádí skutečné po- čátky traktátů, tedy v některých případech i t. zv. nepravé incipity. Tento postup byl zvolen proto, že rejstřík má pomoci při orientaci v tom případě, kdy máme k disposici skutečný začátek traktátu a nemů- žeme z literatury rekonstruovat název, to znamená v těch případech, kdy badatel pracuje přímo s ruko- pisem některého sborníku Chelčického. Číslo, které následuje za incipitem, uvádí pořadí traktátu v před- cházejícím abecedním soupisu díla Chelčického, v němž jsou již udána všechna potřebná data. A o to jsú pak najtěžší nebezpečenstvie křesťa- — — nóm — A ten, jenž jest viděl, svědectví jest vydal A v to jsú pak najvětšie nebezpečenstvie křesťa- — nóm Ale konec přikázaní jest láska z srdce čistého — Ale nemocného u vieře přijměte ne v hádaní myš- — — — lení— 48 Antikristova poznánie tato sú — 1 Běda zemi a moři, nebo dábel stúpil jest k vám 27 26 24 26 54 79
Strana 80
Bratře můj, v Kristu Pánu milý. Když sme měli spolu rozmlouvání o těch lidech — Bude napomenutie z slov sv. Pavla, jenž sě tobě — — zdají potřebná Devět artykulův aneb kusúv zlatých Duch svatý, kdyžť přijde, zpravíť a naučít vás Jakož přivodie řeč Apoštola, chtiec z jeho řeči Jedni kněží zlí sú, ješto majíce vieru pravú Ještě jest tato přezlá nemoc — Již sem něco pověděl o nepřiezni a zlosti Anti- — — kristově — K žádosti věrným lidem tato písma vybrána a se- — 31 psána — Krátké sepsání z písem svatých o Antikristu — 21 19 — Ktož chce k svrchovanému životu přijíti Ktož chce nedostatek srdečným okem, to jest — — — rozumem, opatřiti Ktož miluje duši svú, ztratí ji — Malé majíce předloženie slov čtenie svatého Miluj Boha nade všeckny jiné věci, přikázaní jeho — — — — — — — drž — Mohú-li kněžie z úřadu a z poslánie v pravdě — — křtíti My blázni pro Krista, vy múdří v Kristu — Nebo ač potreskce nás srdce naše, větčí jest Bóh srdce našeho — Nebo neposlal mě jest Kristus křtíti, ale kázati O nejvyžším biskupu Pánu Kristu, abychom k němu největší zření měli — 2 23 — — 14 — 33 16 — 9 41 18 5 13 45 9 29 10 8 15 80
Bratře můj, v Kristu Pánu milý. Když sme měli spolu rozmlouvání o těch lidech — Bude napomenutie z slov sv. Pavla, jenž sě tobě — — zdají potřebná Devět artykulův aneb kusúv zlatých Duch svatý, kdyžť přijde, zpravíť a naučít vás Jakož přivodie řeč Apoštola, chtiec z jeho řeči Jedni kněží zlí sú, ješto majíce vieru pravú Ještě jest tato přezlá nemoc — Již sem něco pověděl o nepřiezni a zlosti Anti- — — kristově — K žádosti věrným lidem tato písma vybrána a se- — 31 psána — Krátké sepsání z písem svatých o Antikristu — 21 19 — Ktož chce k svrchovanému životu přijíti Ktož chce nedostatek srdečným okem, to jest — — — rozumem, opatřiti Ktož miluje duši svú, ztratí ji — Malé majíce předloženie slov čtenie svatého Miluj Boha nade všeckny jiné věci, přikázaní jeho — — — — — — — drž — Mohú-li kněžie z úřadu a z poslánie v pravdě — — křtíti My blázni pro Krista, vy múdří v Kristu — Nebo ač potreskce nás srdce naše, větčí jest Bóh srdce našeho — Nebo neposlal mě jest Kristus křtíti, ale kázati O nejvyžším biskupu Pánu Kristu, abychom k němu největší zření měli — 2 23 — — 14 — 33 16 — 9 41 18 5 13 45 9 29 10 8 15 80
Strana 81
O rozeznání duchuov pro blud řeč. Potom die — — — — svatý Jan O trestání srdce velmi potřebné a užitečné. Tuto — — s pomocí boží považme těch řečí — O trojiem lidu řeč, o duchovních a o světských. — — Již pochybení, kteréž mám — 30 11 Od toho miesta, bratři, posilte se v Bohu — — — 43 Otiež otce svého a povieť — — — — — 34 Pán Buoh, jenž jest počátek — Pane Buože všemohúcí, požehnaj úsilé našeho — 49 Počíná se řeč o základu zákonóv lidských. Capi- tola prvá. Již sem něco pověděl o nepřiezni — Počínajie se zprávy sepsané a užitečné z kruntu — zákona nového — Poněvadž mé pozdravenie a prošenie hoře jest — padlo v tobě Potom die sv. Jan: „Najmilejší nerodte každému — duchu věřiti“ — — — — Potom die sv. Jan: „Oni z světa jsú“ — Pravý a jistý očistec pravé a jisté cierkve — — — První artikul neb kus zlatý jest tento — Pýcha silně dme, aby pokoru potlačila — Řeč o synu marnotratném, kterúž mluvil Pán — Ježíš Starší zvolené paní a synóm jijím, kteréžto já miluji — Také nynější čas slušie nám toto zachovati — Tato řeč bude o očistci. Ještě jesti tato přezlá — — 21 29 41 56 36 21 17 22 32 52 25 nemoc 16 6 133 81
O rozeznání duchuov pro blud řeč. Potom die — — — — svatý Jan O trestání srdce velmi potřebné a užitečné. Tuto — — s pomocí boží považme těch řečí — O trojiem lidu řeč, o duchovních a o světských. — — Již pochybení, kteréž mám — 30 11 Od toho miesta, bratři, posilte se v Bohu — — — 43 Otiež otce svého a povieť — — — — — 34 Pán Buoh, jenž jest počátek — Pane Buože všemohúcí, požehnaj úsilé našeho — 49 Počíná se řeč o základu zákonóv lidských. Capi- tola prvá. Již sem něco pověděl o nepřiezni — Počínajie se zprávy sepsané a užitečné z kruntu — zákona nového — Poněvadž mé pozdravenie a prošenie hoře jest — padlo v tobě Potom die sv. Jan: „Najmilejší nerodte každému — duchu věřiti“ — — — — Potom die sv. Jan: „Oni z světa jsú“ — Pravý a jistý očistec pravé a jisté cierkve — — — První artikul neb kus zlatý jest tento — Pýcha silně dme, aby pokoru potlačila — Řeč o synu marnotratném, kterúž mluvil Pán — Ježíš Starší zvolené paní a synóm jijím, kteréžto já miluji — Také nynější čas slušie nám toto zachovati — Tato řeč bude o očistci. Ještě jesti tato přezlá — — 21 29 41 56 36 21 17 22 32 52 25 nemoc 16 6 133 81
Strana 82
Tato řeč stojí psána ve dvadcáté kapitole svatého — Matúše — Ten, který jest viděl, svědectvie jest vydal — Toto zlé i nehodné i nepodobné ne i proti vieře — viděti jest nynie — Toto zlé, nehodné i nepodobné ne i proti vieře — viděti jest nynie — Traktát o tělu a krvi Páně. Mnoho zajisté pře- — dešlo již časuov minulých — Tu se již počíná jiná řeč o šelmě a obrazu jejiem. Aj, děl jesti sv. Jan — Tuto něco přizříme k těmto slovóm, ješto sě — — - mluví, Tuto se počíná jiná řeč sv. Pavla o starém člo- — věku. A když jesti rozmnožen hřiech — Tuto se počíná řeč a zpráva o těle Božiem. Kapi- tola prvá. Než ještě tuto bych chtěl o někte- rých nebezpečenstvích Tuto se počíná řeč o milování božím. Ač kto mi- — — 40 luje mě, řeč mú zachová — Tuto se počíná řeč svatého Pavla. To čijte na — — sobě, což na Kristu Ježíši — — Tuto se počíná výklad na pašiji svatého Jana. — Ten čas vedli sú — — V počátku bieše slovo a slovo bieše u Boha V ten čas vedechu s Ježíšem jiná dva zlosyny, — 51 aby je zabili Vejklad osvíceného muže Petra Chelčického na — 47 čtení sv. Jana v první kapitole — Všeliký člověk, jenž jest přijal vieru křesťanskú 35 28 3 12 42 38 53 51 47 39 24 82
Tato řeč stojí psána ve dvadcáté kapitole svatého — Matúše — Ten, který jest viděl, svědectvie jest vydal — Toto zlé i nehodné i nepodobné ne i proti vieře — viděti jest nynie — Toto zlé, nehodné i nepodobné ne i proti vieře — viděti jest nynie — Traktát o tělu a krvi Páně. Mnoho zajisté pře- — dešlo již časuov minulých — Tu se již počíná jiná řeč o šelmě a obrazu jejiem. Aj, děl jesti sv. Jan — Tuto něco přizříme k těmto slovóm, ješto sě — — - mluví, Tuto se počíná jiná řeč sv. Pavla o starém člo- — věku. A když jesti rozmnožen hřiech — Tuto se počíná řeč a zpráva o těle Božiem. Kapi- tola prvá. Než ještě tuto bych chtěl o někte- rých nebezpečenstvích Tuto se počíná řeč o milování božím. Ač kto mi- — — 40 luje mě, řeč mú zachová — Tuto se počíná řeč svatého Pavla. To čijte na — — sobě, což na Kristu Ježíši — — Tuto se počíná výklad na pašiji svatého Jana. — Ten čas vedli sú — — V počátku bieše slovo a slovo bieše u Boha V ten čas vedechu s Ježíšem jiná dva zlosyny, — 51 aby je zabili Vejklad osvíceného muže Petra Chelčického na — 47 čtení sv. Jana v první kapitole — Všeliký člověk, jenž jest přijal vieru křesťanskú 35 28 3 12 42 38 53 51 47 39 24 82
Strana 83
Žádost spasenie vzkazuji knězi Mikulášovi, přie- — teli našemu v Pánu Kristu Žádost svou vzkazuji pravého dobrého knězi Mi- kulášovi i knězi Martinovi — Žádost všeho dobrého vzkazuji Mistru Janovi, — přieteli našemu v Kristu Ježíši — 6 37 6* 83
Žádost spasenie vzkazuji knězi Mikulášovi, přie- — teli našemu v Pánu Kristu Žádost svou vzkazuji pravého dobrého knězi Mi- kulášovi i knězi Martinovi — Žádost všeho dobrého vzkazuji Mistru Janovi, — přieteli našemu v Kristu Ježíši — 6 37 6* 83
Strana 84
LITERATURA O CHELČICKÉM * Soupis literatury o Chelčickém je seřazen abecedně podle jmen autorů nebo podle prvních slov názvů u prací anonymních. Každá samostatná práce má po- řadové číslo, na které odkazují následující rejstříky. Recense jednotlivých prací jsou řazeny tím způsobem, že anonymní recense jsou vedeny pod samostatným číslem za recensovanou prací a pod titulem recenso- vané práce, za nímž následuje v závorce označení „Referát“. Tento způsob byl zvolen proto, že většina těchto recensí neměla samostatný titul a zařazení pod první slovo recense by bylo nepřehledné. U těch re- censí, kde bylo možno zjistit autora, je zařazena recen- se pod jménem autora v běžném pořadí jako samo- statná práce a za recensovanou prací je připojen odkaz na jména všech autorů, kteří práci recensovali. To- muto odkazu předchází opět jako hlavička titul re- censované práce s označením „Referát“, ale vlastní odkazy nejsou samostatně číslovány jako v případě referátů anonymních. Tím způsobem bylo možno do- sáhnout jednak možnosti úplného knihovnického po- pisu, jednak spojení všech referátů přímo s recenso- vanou prací. 84
LITERATURA O CHELČICKÉM * Soupis literatury o Chelčickém je seřazen abecedně podle jmen autorů nebo podle prvních slov názvů u prací anonymních. Každá samostatná práce má po- řadové číslo, na které odkazují následující rejstříky. Recense jednotlivých prací jsou řazeny tím způsobem, že anonymní recense jsou vedeny pod samostatným číslem za recensovanou prací a pod titulem recenso- vané práce, za nímž následuje v závorce označení „Referát“. Tento způsob byl zvolen proto, že většina těchto recensí neměla samostatný titul a zařazení pod první slovo recense by bylo nepřehledné. U těch re- censí, kde bylo možno zjistit autora, je zařazena recen- se pod jménem autora v běžném pořadí jako samo- statná práce a za recensovanou prací je připojen odkaz na jména všech autorů, kteří práci recensovali. To- muto odkazu předchází opět jako hlavička titul re- censované práce s označením „Referát“, ale vlastní odkazy nejsou samostatně číslovány jako v případě referátů anonymních. Tím způsobem bylo možno do- sáhnout jednak možnosti úplného knihovnického po- pisu, jednak spojení všech referátů přímo s recenso- vanou prací. 84
Strana 85
Jednotlivé záznamy se skládají z popisné části, kde jsou uvedena všechna zjištěná bibliografická data v běžném pořadí: autor, název, podnázev, místo vy- dání, nakladatel, rok vydání a počet stran. U těch prací, které byly uveřejněny v některé knižnici nebo sbírce, je připojen ještě odkaz na tuto sbírku. U časo- piseckých prací uvádíme po jménu autora, názvu a podnázvu název časopisu, ročník a v závorce rok vy- dání a strany, na nichž je článek uveřejněn, u novin také číslo a den vydání. K této popisné části je připo- jena anotace a po ní následuje seznam knihoven, které monografii nebo časopisy mají ve svých fondech, a to podle pořadí a zásad, které byly stanoveny v úvodě k této práci. 85
Jednotlivé záznamy se skládají z popisné části, kde jsou uvedena všechna zjištěná bibliografická data v běžném pořadí: autor, název, podnázev, místo vy- dání, nakladatel, rok vydání a počet stran. U těch prací, které byly uveřejněny v některé knižnici nebo sbírce, je připojen ještě odkaz na tuto sbírku. U časo- piseckých prací uvádíme po jménu autora, názvu a podnázvu název časopisu, ročník a v závorce rok vy- dání a strany, na nichž je článek uveřejněn, u novin také číslo a den vydání. K této popisné části je připo- jena anotace a po ní následuje seznam knihoven, které monografii nebo časopisy mají ve svých fondech, a to podle pořadí a zásad, které byly stanoveny v úvodě k této práci. 85
Strana 86
A 1. Adámek, Karel: Památky českých reformátorův. Cestopisné a historické rozhledy. Psal ... Praha. J. Otto 1873. Str. 74. V souvislosti se sborníkem La Bohême historique, pittoresque et littéraire se autor zmiňuje o tom, že o Petru Chelčickém psal ve Francii Alfons de L'Ambre. Tato bibliografická zpráva nebyla ověřena. SKSV G 8.109 2. Analysis sex paralogismorum Venceslai Sturmii. In: ČČM 48(1874), str. 107—108. Šafaříkem publikovaná zmínka o omylech Chelčického ve víře. UKOL 52.114 3. Annenkov, Jurij: Mistr Protiva, „novyj češskij pisatel XV věka.“ In: Sbornik statej po slavjano- věděniju, sostavlennyj i izdannyj učenikami V. I. Lamanskago po slučaju 25-lětija jego učenoj i professorskoj dějatel'nosti. Sanktpeterburg, tip. Imper. Akademiji nauk 1883. Str. 119—126. Annenkov přispívá tímto článkem k známé diskusi o osobě Mistra Protivy u Chelčického a dospívá k závěru, který byl definitivně potvrzen rozborem F. Ryšánka, že Mistrem Protivou u Chelčic- KNM 76 A kého třeba rozumět Viklefa. 4. Annenkov, Jurij: Novaja kniga o Chel'čickom. (Referát.) In: Izvěstija S.-Peterburgskago slav- janskago blagotvoritel'nago obščestva 2(1885), str. 95—96. 86
A 1. Adámek, Karel: Památky českých reformátorův. Cestopisné a historické rozhledy. Psal ... Praha. J. Otto 1873. Str. 74. V souvislosti se sborníkem La Bohême historique, pittoresque et littéraire se autor zmiňuje o tom, že o Petru Chelčickém psal ve Francii Alfons de L'Ambre. Tato bibliografická zpráva nebyla ověřena. SKSV G 8.109 2. Analysis sex paralogismorum Venceslai Sturmii. In: ČČM 48(1874), str. 107—108. Šafaříkem publikovaná zmínka o omylech Chelčického ve víře. UKOL 52.114 3. Annenkov, Jurij: Mistr Protiva, „novyj češskij pisatel XV věka.“ In: Sbornik statej po slavjano- věděniju, sostavlennyj i izdannyj učenikami V. I. Lamanskago po slučaju 25-lětija jego učenoj i professorskoj dějatel'nosti. Sanktpeterburg, tip. Imper. Akademiji nauk 1883. Str. 119—126. Annenkov přispívá tímto článkem k známé diskusi o osobě Mistra Protivy u Chelčického a dospívá k závěru, který byl definitivně potvrzen rozborem F. Ryšánka, že Mistrem Protivou u Chelčic- KNM 76 A kého třeba rozumět Viklefa. 4. Annenkov, Jurij: Novaja kniga o Chel'čickom. (Referát.) In: Izvěstija S.-Peterburgskago slav- janskago blagotvoritel'nago obščestva 2(1885), str. 95—96. 86
Strana 87
Recense práce Antonína Lenze Učení Petra Chelčického o eucha- ristii, která vyšla roku 1885. Seznamuje stručně s methodou i vý- sledky práce Lenzovy, vytýká katolické stanovisko autorovo, ale v zásadě výsledky práce neodmítá. KNM 78 C 105 5. Annenkov, Jurij: O nově nalezeném rukopise spisů Petra Chelčického. Podávají zprávu ... a Adolf Patera. In: ČČM 51(1882), str. 270—288. Zpráva je věnována nově nalezenému arcibiskupskému sborníku Chelčického. Podává velmi podrobný přehled všech traktátů v rukopise obsažených, jejich explicit i incipit, odkazy na výskyt v jiných rukopisech prací Chelčického i celkový popis rukopisu. U každého traktátu je rovněž připojen stručný obsah a závěrem zprávy i seznam těch traktátů sborníku, které nelze považovat za dílo Chelčického. UKOL 52.114 6. Annenkov, Jurij: Petr Chelčickij: Sět věry. S češ- skago izložil . . . Moskva, Posrednik 1907. 19, 101 str. Krácený ruský překlad Síti, který je vlastně otištěním ruské úpravy Síti v Annenkově akademickém vydání z roku 1893. Jako ve vydání z r. 1893 je připojen i zde úvod V. Jagiće. 7. Annenkov, Jurij: Petr Chelčickij: Sět' věry. S češ- skago izložil ... (Referát.) In: ČČH 13(1907), str. 355. Anonymní referát, který informuje o překladu a jeho vnitřním UKOL 62.933 uspořádání. 8. Annenkov, Jurij: Příspěvek k životopisu Petra Chelčického. Podává ... In: ČČM 54(1880), str. 537—541. Studie se zabývá určením, koho mínil Chelčický Mistrem Proti- vou, odmítá mínění, že šlo o Mistra Protivu z Nové vsi a na zá- kladě srovnání citátů z Chelčického se spisy Viklefovými dochází k závěru, že Mistrem Protivou mínil Chelčický Viklefa. UKOL 52.114 9. Annenkov, Jurij: Sočinenija Petra Chel'čickago. 1. Sět' věry. 2. Replika protiv Biskupca. Trud Ju. 87
Recense práce Antonína Lenze Učení Petra Chelčického o eucha- ristii, která vyšla roku 1885. Seznamuje stručně s methodou i vý- sledky práce Lenzovy, vytýká katolické stanovisko autorovo, ale v zásadě výsledky práce neodmítá. KNM 78 C 105 5. Annenkov, Jurij: O nově nalezeném rukopise spisů Petra Chelčického. Podávají zprávu ... a Adolf Patera. In: ČČM 51(1882), str. 270—288. Zpráva je věnována nově nalezenému arcibiskupskému sborníku Chelčického. Podává velmi podrobný přehled všech traktátů v rukopise obsažených, jejich explicit i incipit, odkazy na výskyt v jiných rukopisech prací Chelčického i celkový popis rukopisu. U každého traktátu je rovněž připojen stručný obsah a závěrem zprávy i seznam těch traktátů sborníku, které nelze považovat za dílo Chelčického. UKOL 52.114 6. Annenkov, Jurij: Petr Chelčickij: Sět věry. S češ- skago izložil . . . Moskva, Posrednik 1907. 19, 101 str. Krácený ruský překlad Síti, který je vlastně otištěním ruské úpravy Síti v Annenkově akademickém vydání z roku 1893. Jako ve vydání z r. 1893 je připojen i zde úvod V. Jagiće. 7. Annenkov, Jurij: Petr Chelčickij: Sět' věry. S češ- skago izložil ... (Referát.) In: ČČH 13(1907), str. 355. Anonymní referát, který informuje o překladu a jeho vnitřním UKOL 62.933 uspořádání. 8. Annenkov, Jurij: Příspěvek k životopisu Petra Chelčického. Podává ... In: ČČM 54(1880), str. 537—541. Studie se zabývá určením, koho mínil Chelčický Mistrem Proti- vou, odmítá mínění, že šlo o Mistra Protivu z Nové vsi a na zá- kladě srovnání citátů z Chelčického se spisy Viklefovými dochází k závěru, že Mistrem Protivou mínil Chelčický Viklefa. UKOL 52.114 9. Annenkov, Jurij: Sočinenija Petra Chel'čickago. 1. Sět' věry. 2. Replika protiv Biskupca. Trud Ju. 87
Strana 88
S. Annenkova. Okončil po poručeniju Otdělenija russkago jazyka i slovesnosti ... I. V. Jagić. Sanktpeterburg, tip. Imper. Akademiji nauk 1893. 542 str. Vedle obsáhlého a informativního úvodu Jagićova s cennými daty o ruském podílu bádání o Chelčickém obsahuje práce vydáni textů, za nimiž následuje vždy stručné ruské obsahové résumé. UKOL 55.739, UKP 38 E 43155, 21 D 1460, SKP Rp 508, SVKP VI G 100. Annenkov, Jurij: Sočinenija Petra Chel'čickago. 1. Sět věry. 2. Replika protiv Biskupca. Trud. Okončil ... I. V. Jagić. (Referát.) V: Truhlář, Antonín: Spisy Petra Chelčického. 1. Síť víry. 2. Replika proti Biskupcovi. (Referát.) 10. Annenkov, Jurij: Výpisky z Pařížského rukopisu ... In: spisů Štítného a Chelčického. Podává ČČM 59(1885), str. 394—402. Annenkov podává ve výpiscích jednak přehled spisů Štítného v rukopise pařížském, jednak uvádí a určuje spis O očistci pra- vém a jistém a nejistém jako dílo Chelčického. Těch spisů Chel- čického, které z rukopisu pařížského byly opsány již V. Staňkem a uloženy v pozůstalosti Šafaříkově, se práce nedotýká. Zároveň je studie uvedena nekrologem, který hodnotí životní dílo Annen- UKOL 52.114 kovovo. 11. Aquensis, Joannes: Locustarium de sectis et di- versitate atque multiplicatione Begardorum in terra Boemiae. In: ČČM 48(1874), str. 107. Šafaříkem publikovaná zmínka o Janu Chelčickém a Petru Chel- čickém, spojená opět s omylem o ševcovském řemesle Chelčického. UKOL 52.114 12. Arnosti, K.: Die Bedeutung Petr Chelčický's. Nach Jaroslav Vlček. In: Politik 33(1894), Nro. 143 (26. 5. 1894), str. 1—2. 88
S. Annenkova. Okončil po poručeniju Otdělenija russkago jazyka i slovesnosti ... I. V. Jagić. Sanktpeterburg, tip. Imper. Akademiji nauk 1893. 542 str. Vedle obsáhlého a informativního úvodu Jagićova s cennými daty o ruském podílu bádání o Chelčickém obsahuje práce vydáni textů, za nimiž následuje vždy stručné ruské obsahové résumé. UKOL 55.739, UKP 38 E 43155, 21 D 1460, SKP Rp 508, SVKP VI G 100. Annenkov, Jurij: Sočinenija Petra Chel'čickago. 1. Sět věry. 2. Replika protiv Biskupca. Trud. Okončil ... I. V. Jagić. (Referát.) V: Truhlář, Antonín: Spisy Petra Chelčického. 1. Síť víry. 2. Replika proti Biskupcovi. (Referát.) 10. Annenkov, Jurij: Výpisky z Pařížského rukopisu ... In: spisů Štítného a Chelčického. Podává ČČM 59(1885), str. 394—402. Annenkov podává ve výpiscích jednak přehled spisů Štítného v rukopise pařížském, jednak uvádí a určuje spis O očistci pra- vém a jistém a nejistém jako dílo Chelčického. Těch spisů Chel- čického, které z rukopisu pařížského byly opsány již V. Staňkem a uloženy v pozůstalosti Šafaříkově, se práce nedotýká. Zároveň je studie uvedena nekrologem, který hodnotí životní dílo Annen- UKOL 52.114 kovovo. 11. Aquensis, Joannes: Locustarium de sectis et di- versitate atque multiplicatione Begardorum in terra Boemiae. In: ČČM 48(1874), str. 107. Šafaříkem publikovaná zmínka o Janu Chelčickém a Petru Chel- čickém, spojená opět s omylem o ševcovském řemesle Chelčického. UKOL 52.114 12. Arnosti, K.: Die Bedeutung Petr Chelčický's. Nach Jaroslav Vlček. In: Politik 33(1894), Nro. 143 (26. 5. 1894), str. 1—2. 88
Strana 89
Seznámení s obsahem 3. sešitu Vlčkových Dějin české literatury, který vyšel v roce 1894 a byl věnován zčásti i Chelčickému. Autor se omezuje na pouhé referování o Vlčkových názorech. UKP 52 A 58 B 13. Bartoš, František M.: Aug. Neumann: České sekty ve stol. XIV. a XV. Knihovna Cyrilomethoděj- ského tiskového spolku sv. 8. Velehrad 1920. Str. 85+91. Cena 20,— Kč. (Referát.) In: Naše věda 3(1919—1920), str. 199—204. Celkové zhodnocení práce. V poměru k Chelčickému vytýká autor užívání nespolehlivých pramenů při řešení otázky vztahu Chel- UKOL II 67.698 čického k počátkům Jednoty. 14. Bartoš, František M.: Bojovníci a mučedníci. 2. vyd. Praha, Kalich 1946. Str. 26—29. Postavy a pokolení, sv. 3. Stručný portrét Chelčického, snažící se o postižení jeho úlohy v dějinách české reformace. UKOL 96.346, sv. 3 15. Bartoš, František M.: Devět kusů zlatých M. J. Husa a jejich vzor. In: Křesťanská revue — theo- logická příloha 19(1952), str. 74—78. Vedle řešení otázky, co bylo předlohou Husových Devíti kusů zlatých, se zmiňuje autor i o poměru Chelčického k Albertu Veli- kému. UKOL 76.107 16. Bartoš, František M.: Die Heimgekehrte Chel- čický-Handschrift. Das Prager National-Museum erwirbt im Tausch die Nürnberger Handschrift der Postille Petr Chelčickýs. In: Prager Presse (Morgen-Ausgabe) 7(1927), č. 316 (17. 11. 1927), str. 4. Autor seznamuje s osudem rukopisu Postily až po jeho získání pro Národní museum. Článek má především informační charakter. UKOL III 71.583 89
Seznámení s obsahem 3. sešitu Vlčkových Dějin české literatury, který vyšel v roce 1894 a byl věnován zčásti i Chelčickému. Autor se omezuje na pouhé referování o Vlčkových názorech. UKP 52 A 58 B 13. Bartoš, František M.: Aug. Neumann: České sekty ve stol. XIV. a XV. Knihovna Cyrilomethoděj- ského tiskového spolku sv. 8. Velehrad 1920. Str. 85+91. Cena 20,— Kč. (Referát.) In: Naše věda 3(1919—1920), str. 199—204. Celkové zhodnocení práce. V poměru k Chelčickému vytýká autor užívání nespolehlivých pramenů při řešení otázky vztahu Chel- UKOL II 67.698 čického k počátkům Jednoty. 14. Bartoš, František M.: Bojovníci a mučedníci. 2. vyd. Praha, Kalich 1946. Str. 26—29. Postavy a pokolení, sv. 3. Stručný portrét Chelčického, snažící se o postižení jeho úlohy v dějinách české reformace. UKOL 96.346, sv. 3 15. Bartoš, František M.: Devět kusů zlatých M. J. Husa a jejich vzor. In: Křesťanská revue — theo- logická příloha 19(1952), str. 74—78. Vedle řešení otázky, co bylo předlohou Husových Devíti kusů zlatých, se zmiňuje autor i o poměru Chelčického k Albertu Veli- kému. UKOL 76.107 16. Bartoš, František M.: Die Heimgekehrte Chel- čický-Handschrift. Das Prager National-Museum erwirbt im Tausch die Nürnberger Handschrift der Postille Petr Chelčickýs. In: Prager Presse (Morgen-Ausgabe) 7(1927), č. 316 (17. 11. 1927), str. 4. Autor seznamuje s osudem rukopisu Postily až po jeho získání pro Národní museum. Článek má především informační charakter. UKOL III 71.583 89
Strana 90
17. Bartoš, František M.: F. J. Ryšánka „Petr Chel- čický a mistr Protiva.“ (Referát.) In: ČČM 89(1915), str. 379—380. Autor kritisuje Ryšánkovu studii, věnovanou otázce Mistra Pro- tivy, a vytýká, že Ryšánek přetížil svou práci příliš dlouhým úvodem a rozborem různých názorů a že jeho názory na tuto otázku neinterpretuje přesně. UKOL 52.114 18. Bartoš, František M.: Havlíčkovo republikánství a jeho husitský předchůdce. In: Právo lidu 35(1926), č. 177 (29. 7. 1926), str. 3. Ideové srovnání Havlíčkových Epištol a Siti víry Petra Chelčic- kého, kde autor objevuje shodné rysy v otázce poměru církve a státu. Ukazuje, že oba autoři se shodují v názoru o nutnosti UKP 54 A 458 naprosté odluky církve od státu. 19. Bartoš, František M.: Chelčický a Rokycana. Na- psal ... In: LF 48(1921), str. 30—40, 118—135. Studie podává nejen výklad o poměru Chelčického a Rokycany. ale i pokus o soustavné chronologické zařazení spisů Chelčického. spojený s analysou poměru Chelčického k Matěji z Janova UKOL 57.743 a bratru Rehořovi. Bartoš, František M.: Chelčický a Rokycana. (Referát.) V: Borovička, Josef: F. M. Bartoš: Chelčický a Rokycana. (Referát.) 20. Bartoš, František M.: Chelčický a Valdenští. In: Jihočeský sborník historický 16(1947), str. 33—38. Předmětem studie je důkaz, že vliv Valdenských na počátky husit- ského hnutí i na Petra Chelčického byl přeceňován. Autor zde polemisuje zejména s názorem Holinkovým, vysloveným v jeho edici spisů O trojím lidu a O církvi svaté z roku 1940, který vidí vliv Valdenských v podstatě stejně, jak byl formulován již Palac- kým. Naopak autor studie se snaží ukázat, že vliv Valdenských na Chelčického byl poměrně malý a že důkazy, na nichž je názor o vlivu Valdenských založen, jsou mylně vykládány. Uzavírá pak domněnkou, že se Chelčický snad ani s Valdenskými nesetkal UKOL 100.471 a nepoznal je. 90
17. Bartoš, František M.: F. J. Ryšánka „Petr Chel- čický a mistr Protiva.“ (Referát.) In: ČČM 89(1915), str. 379—380. Autor kritisuje Ryšánkovu studii, věnovanou otázce Mistra Pro- tivy, a vytýká, že Ryšánek přetížil svou práci příliš dlouhým úvodem a rozborem různých názorů a že jeho názory na tuto otázku neinterpretuje přesně. UKOL 52.114 18. Bartoš, František M.: Havlíčkovo republikánství a jeho husitský předchůdce. In: Právo lidu 35(1926), č. 177 (29. 7. 1926), str. 3. Ideové srovnání Havlíčkových Epištol a Siti víry Petra Chelčic- kého, kde autor objevuje shodné rysy v otázce poměru církve a státu. Ukazuje, že oba autoři se shodují v názoru o nutnosti UKP 54 A 458 naprosté odluky církve od státu. 19. Bartoš, František M.: Chelčický a Rokycana. Na- psal ... In: LF 48(1921), str. 30—40, 118—135. Studie podává nejen výklad o poměru Chelčického a Rokycany. ale i pokus o soustavné chronologické zařazení spisů Chelčického. spojený s analysou poměru Chelčického k Matěji z Janova UKOL 57.743 a bratru Rehořovi. Bartoš, František M.: Chelčický a Rokycana. (Referát.) V: Borovička, Josef: F. M. Bartoš: Chelčický a Rokycana. (Referát.) 20. Bartoš, František M.: Chelčický a Valdenští. In: Jihočeský sborník historický 16(1947), str. 33—38. Předmětem studie je důkaz, že vliv Valdenských na počátky husit- ského hnutí i na Petra Chelčického byl přeceňován. Autor zde polemisuje zejména s názorem Holinkovým, vysloveným v jeho edici spisů O trojím lidu a O církvi svaté z roku 1940, který vidí vliv Valdenských v podstatě stejně, jak byl formulován již Palac- kým. Naopak autor studie se snaží ukázat, že vliv Valdenských na Chelčického byl poměrně malý a že důkazy, na nichž je názor o vlivu Valdenských založen, jsou mylně vykládány. Uzavírá pak domněnkou, že se Chelčický snad ani s Valdenskými nesetkal UKOL 100.471 a nepoznal je. 90
Strana 91
Bartoš, František M.: Chelčický a Valdenští. (Re- ferát.) V: Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Chel- čický a Valdenští. (Referát.) V: Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Chelčický a Valdenští. (Referát.) 21. Bartoš, František M.: Chelčický a velký učitel táborského komunismu. In: Jihočeský sborník historický 19(1950), str. 33—37. Ve své studii podává Bartoš důkaz, že Chelčického názory na společnost nejsou v přímé souvislosti s valdenstvím, jak se do- mnívá Holinka a Chaloupecký, ale že se formovaly pod vlivem UKOL 100.471 učení Viklefova. 22. Bartoš, František M.: Chelčický, Petr. In: Masa- rykův slovník naučný, díl 3., str. 442—444. Stručný přehled života a díla Chelčického s udáním nejdůležitější literatury k tomuto předmětu. Rozsah i argumentace článku je omezena určením pro všeobecné poučení. UKOL II 71.913 23. Bartoš, František M.: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. stol. Nové spisy o Valdenských. K vydání při- pravil Kamil Krofta. Nákladem Historického klubu v Praze 1916. XX+328. (Referát.) In: ČČM 91(1917), str. 203—210. Podrobná zpráva a zhodnocení Gollovy práce na dějinách Jednoty i postavy Petra Chelčického. Bartoš v ní vidí klasické dílo české historie i cestu za novými problémy, kterou Goll ve své knize UKOL 52.114 otvírá. 24. Bartoš, František M.: Jaroslav Goll a jeho pří- klad. In: Jihočeský sborník historický 15(1946), str. 8—12. 91
Bartoš, František M.: Chelčický a Valdenští. (Re- ferát.) V: Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Chel- čický a Valdenští. (Referát.) V: Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Chelčický a Valdenští. (Referát.) 21. Bartoš, František M.: Chelčický a velký učitel táborského komunismu. In: Jihočeský sborník historický 19(1950), str. 33—37. Ve své studii podává Bartoš důkaz, že Chelčického názory na společnost nejsou v přímé souvislosti s valdenstvím, jak se do- mnívá Holinka a Chaloupecký, ale že se formovaly pod vlivem UKOL 100.471 učení Viklefova. 22. Bartoš, František M.: Chelčický, Petr. In: Masa- rykův slovník naučný, díl 3., str. 442—444. Stručný přehled života a díla Chelčického s udáním nejdůležitější literatury k tomuto předmětu. Rozsah i argumentace článku je omezena určením pro všeobecné poučení. UKOL II 71.913 23. Bartoš, František M.: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. stol. Nové spisy o Valdenských. K vydání při- pravil Kamil Krofta. Nákladem Historického klubu v Praze 1916. XX+328. (Referát.) In: ČČM 91(1917), str. 203—210. Podrobná zpráva a zhodnocení Gollovy práce na dějinách Jednoty i postavy Petra Chelčického. Bartoš v ní vidí klasické dílo české historie i cestu za novými problémy, kterou Goll ve své knize UKOL 52.114 otvírá. 24. Bartoš, František M.: Jaroslav Goll a jeho pří- klad. In: Jihočeský sborník historický 15(1946), str. 8—12. 91
Strana 92
Autor si zde všímá oslavy Chelčického, chystané v roce 1871. a situace v hodnocení díla Chelčického z té doby, z níž pak vy- chází jeho výklad Gollovy práce na Chelčickém, kterou hodnotí jako pokračování v odkazu Palackého. UKP 54 E 5993 Bartoš, František M.: Jaroslav Goll a jeho pří- klad. (Referát.) V: Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Jaroslav Goll a jeho příklad. (Referát.) 25. Bartoš, František M.: K datování Chelčického „Síti víry“ a traktátu „O šelmě a obrazu jejím. In: ČČH 20(1914), str. 77—80. Studie podává pokus o posunutí datace traktátového cyklu O šelmè a obrazu jejiem do třicátých let 15. stol. a zařazení Síti víry ve shodě s Gollem na poč. let čtyřicátých. Posunutí datace Síti do let padesátých odmítá. Základem pro datování traktátového cyklu proti určení Gollovu je autorovi zmínka o obchodu s odpustky. který byl prováděn před čtyřiceti lety, zaznamenaná v traktátu UKOL 62.933 O šelmě a obrazu jejiem. 26. Bartoš, František M.: K počátkům Petra Chel- čického. In: ČČM 88(1914), str. 27—35, 149—160. 303—314. Studie obsahuje jednak důkaz, že traktát O těle božím z kapitul- ního sborníku D 82, fol. 288a —296b, je dílem Chelčického, jed- nak vyvrácení mínění Jastrebovova, že Replika proti Biskupcovi vznikla až v letech 1431—1432. Bartoš uznává původní dataci Gollovu a na základě podrobného rozboru poměru Chelčického k Biskupcovi a celému hnutí táborskému dospívá k závěru, že datace Jastrebovova a jeho důvody jsou mylné. V této souvislosti si také podrobněji všímá traktátu O trojím lidu. UKOL 52.114 27. Bartoš, František M.: K počátkům Petra Chelčic- kého. (Referát.) In: ČČH 20(1914), str. 494—495. Krátké seznámení s obsahem Bartošovy studie s kritickým posto- jem k Bartošovu rozboru styků Chelčického s Tábory. UKOL 62.933 Bartoš, František M.: K počátkům Petra Chelčic- kého. (Referát.) 92
Autor si zde všímá oslavy Chelčického, chystané v roce 1871. a situace v hodnocení díla Chelčického z té doby, z níž pak vy- chází jeho výklad Gollovy práce na Chelčickém, kterou hodnotí jako pokračování v odkazu Palackého. UKP 54 E 5993 Bartoš, František M.: Jaroslav Goll a jeho pří- klad. (Referát.) V: Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Jaroslav Goll a jeho příklad. (Referát.) 25. Bartoš, František M.: K datování Chelčického „Síti víry“ a traktátu „O šelmě a obrazu jejím. In: ČČH 20(1914), str. 77—80. Studie podává pokus o posunutí datace traktátového cyklu O šelmè a obrazu jejiem do třicátých let 15. stol. a zařazení Síti víry ve shodě s Gollem na poč. let čtyřicátých. Posunutí datace Síti do let padesátých odmítá. Základem pro datování traktátového cyklu proti určení Gollovu je autorovi zmínka o obchodu s odpustky. který byl prováděn před čtyřiceti lety, zaznamenaná v traktátu UKOL 62.933 O šelmě a obrazu jejiem. 26. Bartoš, František M.: K počátkům Petra Chel- čického. In: ČČM 88(1914), str. 27—35, 149—160. 303—314. Studie obsahuje jednak důkaz, že traktát O těle božím z kapitul- ního sborníku D 82, fol. 288a —296b, je dílem Chelčického, jed- nak vyvrácení mínění Jastrebovova, že Replika proti Biskupcovi vznikla až v letech 1431—1432. Bartoš uznává původní dataci Gollovu a na základě podrobného rozboru poměru Chelčického k Biskupcovi a celému hnutí táborskému dospívá k závěru, že datace Jastrebovova a jeho důvody jsou mylné. V této souvislosti si také podrobněji všímá traktátu O trojím lidu. UKOL 52.114 27. Bartoš, František M.: K počátkům Petra Chelčic- kého. (Referát.) In: ČČH 20(1914), str. 494—495. Krátké seznámení s obsahem Bartošovy studie s kritickým posto- jem k Bartošovu rozboru styků Chelčického s Tábory. UKOL 62.933 Bartoš, František M.: K počátkům Petra Chelčic- kého. (Referát.) 92
Strana 93
V: Sokol, V.: F. Bartoš: K počátkům Petra Chel- čického (v ČČM, 88, 1914, str. 27). (Referát.) 28. Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? In: Jihočeský sborník historický 15(1946), str. 1—8. Autor podává přehled fakt, která svědčí pro možnost, že Petr Chelčický je totožný se zemanem Petrem zvaným Záhorkou, který sídlil v Záhorčí, počítaném k Chelčicům. Žil v letech 1373 (příp. 1371) a zprávy o něm končí r. 1424. Autor soudí, že se tehdy změnil v Petra Chelčického, který nikde sám neužíval jméno Chelčický, ale jen Petr. Autor však považuje toto mínění za hypothesu, kterou předkládá teprve k odborné diskusi. UKP 54 E 5993 Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) V: Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) V: Volf, Miloslav: Bartoš. F. M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) 29. Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? In: Národní osvobození 17(1946), č. 217 (20. 9. 1946), 2. vyd., str. 4. Výtah z článku v Jihočeském sborníku historickém, kde je rovněž vyslovena hypothesa, že Petr Chelčický je totožný s Petrem Zá- horkou. Úvodní odstavec připomíná historii pomníku v Chelčicích UKP 54 A 1179 a zmaření jeho zřízení před 75 lety. 30. Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Polemika.) In: Jihočeský sborník historický 19(1950), str. 112—113. Stručná odpověď na polemiku V. Chaloupeckého v ČČH s člán- kem Bartošovým z Jihočeského sbor. hist. 15(1946). Autor zde vyvrací dvě zásadní námitky proti svému ztotožnění Chelčického a Petra Záhorky, a to podpis Záhorkův na smírčí smlouvě strany táborské a královské z roku 1424 a valdenství Chelčického, UKOL 100.471 o němž se zmiňuje Chaloupecký. 93
V: Sokol, V.: F. Bartoš: K počátkům Petra Chel- čického (v ČČM, 88, 1914, str. 27). (Referát.) 28. Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? In: Jihočeský sborník historický 15(1946), str. 1—8. Autor podává přehled fakt, která svědčí pro možnost, že Petr Chelčický je totožný se zemanem Petrem zvaným Záhorkou, který sídlil v Záhorčí, počítaném k Chelčicům. Žil v letech 1373 (příp. 1371) a zprávy o něm končí r. 1424. Autor soudí, že se tehdy změnil v Petra Chelčického, který nikde sám neužíval jméno Chelčický, ale jen Petr. Autor však považuje toto mínění za hypothesu, kterou předkládá teprve k odborné diskusi. UKP 54 E 5993 Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) V: Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) V: Volf, Miloslav: Bartoš. F. M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) 29. Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? In: Národní osvobození 17(1946), č. 217 (20. 9. 1946), 2. vyd., str. 4. Výtah z článku v Jihočeském sborníku historickém, kde je rovněž vyslovena hypothesa, že Petr Chelčický je totožný s Petrem Zá- horkou. Úvodní odstavec připomíná historii pomníku v Chelčicích UKP 54 A 1179 a zmaření jeho zřízení před 75 lety. 30. Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Polemika.) In: Jihočeský sborník historický 19(1950), str. 112—113. Stručná odpověď na polemiku V. Chaloupeckého v ČČH s člán- kem Bartošovým z Jihočeského sbor. hist. 15(1946). Autor zde vyvrací dvě zásadní námitky proti svému ztotožnění Chelčického a Petra Záhorky, a to podpis Záhorkův na smírčí smlouvě strany táborské a královské z roku 1424 a valdenství Chelčického, UKOL 100.471 o němž se zmiňuje Chaloupecký. 93
Strana 94
31. Bartoš, František M.: Literární činnost M. Jana Rokycany, M. Jana Příbrama a M. Petra Payna. Napsal ... Praha, Čes. akademie věd a umění 1928. Str. 53. Sbírka pramenů k poznání literár- ního života československého, skupina 3.: Práce bibliografické, čís. 9. V kapitole o Rokycanovi si všímá F. M. Bartoš i t. zv. Psání mistra Jana Rokycana Petrovi Chelčickému, vydaného v Aktech Jednoty bratrské 2. Vydavatel textu soudí, že jde o list Rokyca- nův, stejně jako dříve P. J. Šafařík, kdežto F. M. Bartoš ve shodě s Ryšánkem a Müllerem soudí, že jde o psaní Petra Chelčického. UKOL II 99.873, tř 3., čís 9 32. Bartoš, František M.: M. Jakoubka ze Stříbra Překlad Viklefova Dialogu. Vydal M. Svoboda. (Referát.) In: ČČH 16(1910), str. 421—426. Druhá část referátu o knize je zaměřena k rozboru Svobodova stanoviska, že Mistr Protiva je totožný s Jakoubkem ze Stříbra, který již hájil v ČČM 1906. Také v tomto případě referent jeho UKOL 62.933 vývody odmítá. 33. Bartoš, František M.: Matka Petra Chelčického. In: Národní osvobození 18(1947), č. 1 (1. 1. 1947), str. 5. Na základě svého ztotožnění Petra Chelčického a Petra Záhorky podává autor další data o předcích Petra Chelčického. Článek byl UKOL III 72.485 znovu otištěn ve Zlaté stezce. 34. Bartoš, František M.: Matka Petra Chelčického In: Zlatá stezka 17(1948—1949), str. 140—142 Otisk článku z Národního osvobození, v němž Bartoš navazuje na předchozí studie o Chelčickém jako Petru Záhorkovi ze Záhoří a doplňuje další rodová data, zejména o matce a strýci Petra UKOL 91.490 Chelčického. 35. Bartoš, František M.: Neznámý spis proti Chel- čickému a prvotní Jednotě bratrské. In: Jiho- český sborník historický 17(1948), str. 60—64. 94
31. Bartoš, František M.: Literární činnost M. Jana Rokycany, M. Jana Příbrama a M. Petra Payna. Napsal ... Praha, Čes. akademie věd a umění 1928. Str. 53. Sbírka pramenů k poznání literár- ního života československého, skupina 3.: Práce bibliografické, čís. 9. V kapitole o Rokycanovi si všímá F. M. Bartoš i t. zv. Psání mistra Jana Rokycana Petrovi Chelčickému, vydaného v Aktech Jednoty bratrské 2. Vydavatel textu soudí, že jde o list Rokyca- nův, stejně jako dříve P. J. Šafařík, kdežto F. M. Bartoš ve shodě s Ryšánkem a Müllerem soudí, že jde o psaní Petra Chelčického. UKOL II 99.873, tř 3., čís 9 32. Bartoš, František M.: M. Jakoubka ze Stříbra Překlad Viklefova Dialogu. Vydal M. Svoboda. (Referát.) In: ČČH 16(1910), str. 421—426. Druhá část referátu o knize je zaměřena k rozboru Svobodova stanoviska, že Mistr Protiva je totožný s Jakoubkem ze Stříbra, který již hájil v ČČM 1906. Také v tomto případě referent jeho UKOL 62.933 vývody odmítá. 33. Bartoš, František M.: Matka Petra Chelčického. In: Národní osvobození 18(1947), č. 1 (1. 1. 1947), str. 5. Na základě svého ztotožnění Petra Chelčického a Petra Záhorky podává autor další data o předcích Petra Chelčického. Článek byl UKOL III 72.485 znovu otištěn ve Zlaté stezce. 34. Bartoš, František M.: Matka Petra Chelčického In: Zlatá stezka 17(1948—1949), str. 140—142 Otisk článku z Národního osvobození, v němž Bartoš navazuje na předchozí studie o Chelčickém jako Petru Záhorkovi ze Záhoří a doplňuje další rodová data, zejména o matce a strýci Petra UKOL 91.490 Chelčického. 35. Bartoš, František M.: Neznámý spis proti Chel- čickému a prvotní Jednotě bratrské. In: Jiho- český sborník historický 17(1948), str. 60—64. 94
Strana 95
Autor zde podává zprávu o anonymním traktátu Národní kníhovny vídeňské 4549, zaměřeném proti Chelčickému a Jednotě, a určuje jako možného autora M. Václava Korandu ml. Úryvek týkající se Chelčického byl otištěn již r. 1792, ale zůstal nepovšimnut, a proto byl uveden znovu Bartošem v Jihočeském sborníku 15(1946), str. 6, pozn. 19. Na str. 63 tohoto článku byla pak otištěna část týkající se Chelčického v plném latinském znění. Obsah uvedené části je silně polemicky zahrocen proti Chelčic- UKOL 100.471 kému, který je chápán jako odpadlík. 36. Bartoš, František M.: Nový Chelčický. In: Kost- nické jiskry 37(1952), čís. 9 (28. 2. 1952), str. 1, 3. Zpráva o nově objeveném rukopise peštském, který obsahuje vedle spisu Příbramova také dva spisy Chelčického, a to: Výklad Řím. 13, 1—3 (starší než Síť víry a neúplný) a Výklad na Mat. 23, 37—9 (patřící mezi první spisy Chelčického). Autor poukazuje na paralely s jinými spisy Chelčického a otiskuje úryvky textu. UKB Nov. 128.749 37. Bartoš, František M.: Památce Petra Chelčického. In: Jihočeský sborník historický 16(1947), str. 1—9. Populární přednáška o Chelčickém pronesená dne 22. září 1946 při odhalení pomníku Chelčickému v Chelčicích. K ní je připojen odkaz na nejdůležitější literaturu v tomto oboru, zvláště na biblio- grafické souhrny Urbánkovy a Jakubcovy a na vlastní práce Bartošovy. UKOL 100.471 Bartoš, František M.: Památce Petra Chelčického. (Referát.) V: Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Památce Petra Chelčického. (Referát.) 38. Bartoš, František M.: Peštský sborník Chelčic- kého. In: Jihočeský sborník historický 21(1952), str. 35. Bližší určení textů Chelčického, o nichž referoval autor v Kost- nických jiskrách 37(1952) a v Jihočes. sbor. hist. 20(1951). Zjišťuje zde, že první část sborníku byla určena jako dílo Chel- čického omylem. Text Chelčického začíná až na fol. 85, a to nejprve Výkladem na Mat. 22, 37—9 (protějšek spisu O boji duchovním, mladší než tento spis), po němž následuje Výklad 95
Autor zde podává zprávu o anonymním traktátu Národní kníhovny vídeňské 4549, zaměřeném proti Chelčickému a Jednotě, a určuje jako možného autora M. Václava Korandu ml. Úryvek týkající se Chelčického byl otištěn již r. 1792, ale zůstal nepovšimnut, a proto byl uveden znovu Bartošem v Jihočeském sborníku 15(1946), str. 6, pozn. 19. Na str. 63 tohoto článku byla pak otištěna část týkající se Chelčického v plném latinském znění. Obsah uvedené části je silně polemicky zahrocen proti Chelčic- UKOL 100.471 kému, který je chápán jako odpadlík. 36. Bartoš, František M.: Nový Chelčický. In: Kost- nické jiskry 37(1952), čís. 9 (28. 2. 1952), str. 1, 3. Zpráva o nově objeveném rukopise peštském, který obsahuje vedle spisu Příbramova také dva spisy Chelčického, a to: Výklad Řím. 13, 1—3 (starší než Síť víry a neúplný) a Výklad na Mat. 23, 37—9 (patřící mezi první spisy Chelčického). Autor poukazuje na paralely s jinými spisy Chelčického a otiskuje úryvky textu. UKB Nov. 128.749 37. Bartoš, František M.: Památce Petra Chelčického. In: Jihočeský sborník historický 16(1947), str. 1—9. Populární přednáška o Chelčickém pronesená dne 22. září 1946 při odhalení pomníku Chelčickému v Chelčicích. K ní je připojen odkaz na nejdůležitější literaturu v tomto oboru, zvláště na biblio- grafické souhrny Urbánkovy a Jakubcovy a na vlastní práce Bartošovy. UKOL 100.471 Bartoš, František M.: Památce Petra Chelčického. (Referát.) V: Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Památce Petra Chelčického. (Referát.) 38. Bartoš, František M.: Peštský sborník Chelčic- kého. In: Jihočeský sborník historický 21(1952), str. 35. Bližší určení textů Chelčického, o nichž referoval autor v Kost- nických jiskrách 37(1952) a v Jihočes. sbor. hist. 20(1951). Zjišťuje zde, že první část sborníku byla určena jako dílo Chel- čického omylem. Text Chelčického začíná až na fol. 85, a to nejprve Výkladem na Mat. 22, 37—9 (protějšek spisu O boji duchovním, mladší než tento spis), po němž následuje Výklad 95
Strana 96
epištoly sv. Pavla k Řím. 13.1. který však není úplný pro po- UKOL 100.471 škození rukopisu. 39. Bartoš, František M.: Petr Chelčický: Dva trak- táty. (Referát.) In: Jihočeský sborník historický 6(1933), str. 46. Referát o Smetánkově vydání Řeči o základu zákonů lidských a Výkladu na 2. epištolu sv. Jana. Uvádí obsah spisů a vítá edici jako další krok k soubornému vydání spisů Chelčického. UKP 54 E 5993 40. Bartoš, František M.: Po léta nezvěstný sborník spisů Chelčického objevuje se v dražbě pozůsta- losti biskupa Podlahy. In: Právo lidu 41(1932). č. 219 (16. 9. 1932), str. 6. Zpráva o dražbě arcibiskupského sborníku Chelčického a identi- fikace sborníku, založená na srovnání katalogu dražby a popisu Annenkovova a Paterova. Aby bylo zamezeno dalšímu podobnému zmizení sborníku, ke kterému takto již jednou došlo, navrhuje UKP 54 A 458 autor deponování v některé veřejné knihově. 41. Bartoš, František M.: Soupis rukopisů národního musea v Praze. Sestavil .. . Sv. 2. Praha, Melan- trich 1926. Str. 97, 113, 243, 244. Na uvedených stranách podává autor stručná data o dvou přepi- sech pařížského sborníku Chelčického a přepisu olomouckého sborníku Chelčického a o Sborníku prací Petra Chelčického a Habrovanských, kde jsou traktáty Chelčického O Antikristu UKOL II 74.889 a O nejvyšším biskupu Pánu Kristu. 42. Bartoš, František M.: Trest smrti v husitské re- voluci. In: Kostnické jiskry 5/8/(1923), č. 12 (22. 3. 1923), str. 71—72. Výklad souvisící s anketou o trestu smrti v témže čísle, který připomíná i naprosto odmítavé stanovisko k trestu smrti u Chel- UKP 54 A 943 čického. 43. Bartoš, František M.: Zapomenuté dílo Petra Chel- čického. In: Jihočeský sborník historický 6(1933) str. 12—17. 96
epištoly sv. Pavla k Řím. 13.1. který však není úplný pro po- UKOL 100.471 škození rukopisu. 39. Bartoš, František M.: Petr Chelčický: Dva trak- táty. (Referát.) In: Jihočeský sborník historický 6(1933), str. 46. Referát o Smetánkově vydání Řeči o základu zákonů lidských a Výkladu na 2. epištolu sv. Jana. Uvádí obsah spisů a vítá edici jako další krok k soubornému vydání spisů Chelčického. UKP 54 E 5993 40. Bartoš, František M.: Po léta nezvěstný sborník spisů Chelčického objevuje se v dražbě pozůsta- losti biskupa Podlahy. In: Právo lidu 41(1932). č. 219 (16. 9. 1932), str. 6. Zpráva o dražbě arcibiskupského sborníku Chelčického a identi- fikace sborníku, založená na srovnání katalogu dražby a popisu Annenkovova a Paterova. Aby bylo zamezeno dalšímu podobnému zmizení sborníku, ke kterému takto již jednou došlo, navrhuje UKP 54 A 458 autor deponování v některé veřejné knihově. 41. Bartoš, František M.: Soupis rukopisů národního musea v Praze. Sestavil .. . Sv. 2. Praha, Melan- trich 1926. Str. 97, 113, 243, 244. Na uvedených stranách podává autor stručná data o dvou přepi- sech pařížského sborníku Chelčického a přepisu olomouckého sborníku Chelčického a o Sborníku prací Petra Chelčického a Habrovanských, kde jsou traktáty Chelčického O Antikristu UKOL II 74.889 a O nejvyšším biskupu Pánu Kristu. 42. Bartoš, František M.: Trest smrti v husitské re- voluci. In: Kostnické jiskry 5/8/(1923), č. 12 (22. 3. 1923), str. 71—72. Výklad souvisící s anketou o trestu smrti v témže čísle, který připomíná i naprosto odmítavé stanovisko k trestu smrti u Chel- UKP 54 A 943 čického. 43. Bartoš, František M.: Zapomenuté dílo Petra Chel- čického. In: Jihočeský sborník historický 6(1933) str. 12—17. 96
Strana 97
Obsahuje důkaz, že Výklad na Otčenáš z arcibiskupského sbor- níku (fol. 217a—286b) je dílem Chelčického. Srovnáním s ostat- ními pracemi Chelčického dochází Bartoš k mínění, že vznik trak- tátu třeba klást před vypuknutí husitských válek, t. j. přesněji UKP 54 E 5993 před r. 1420. Bartoš, František M. V: Pazdera, Ant.: Petr Chelčický. 44. Bauer, Jaroslav: Chelčického Síť víry v novo- české úpravě. (Referát.) In: LF 74(1950), str. 239. Referát o Šimkově novočeském vydání Síti, který ukazuje na obtížnost převodu do nové češtiny, ale vyslovuje názor, že se pře- tlumočení podařilo při zachování plné jazykové hodnoty staro- UKOL 57.743 českého originálu. 45. B. H.: Chelčického Postilla. (Referát.) In: Besedy Času 7(1903), č. 24—25, str. 187—188, 195—196. Článek přesahuje rámec referátu o Smetánkově vydání, které je zhodnoceno jen na několika řádcích; je cele věnován popularisaci Postily a jejímu výkladu pro laické čtenáře, motivovanému tím, že podle mínění autorova není dosud věnována dostatečná po- zornost dílu Chelčického. Samostatné závěry však jeho práce nepřináší a je vlastně jen výčtem názorů Chelčického. UKOL II 82.975 46. Bidlo, Jaroslav: Akty jednoty bratrské. Vydává Sv. 1.—2. Brno, Historická komise při Matici . . . moravské 1915—1923. 704, 290 str. Prameny dě- jin moravských, sv. 3—4. Mimo četné zmínky a odkazy na Chelčického (viz rejstřík obou dílů) obsahuje práce zhodnocení a vydání těch spisů Chelčického, které jsou zapsány v archivu bratrském (A II a A I), t. j. jeho listů. UKOL II 63.701, PeB 1440. 47. Bidlo, Jaroslav: N. V. Jastrebov: Petra Chel'čic- kago O trogiem lidu rzec o duchownych a o swiet- skych. Češskij tekst s vvedenijem i russkim pe- revodom. (Referát.) In: ČČH 10(1904), str. 232—233. 733 97
Obsahuje důkaz, že Výklad na Otčenáš z arcibiskupského sbor- níku (fol. 217a—286b) je dílem Chelčického. Srovnáním s ostat- ními pracemi Chelčického dochází Bartoš k mínění, že vznik trak- tátu třeba klást před vypuknutí husitských válek, t. j. přesněji UKP 54 E 5993 před r. 1420. Bartoš, František M. V: Pazdera, Ant.: Petr Chelčický. 44. Bauer, Jaroslav: Chelčického Síť víry v novo- české úpravě. (Referát.) In: LF 74(1950), str. 239. Referát o Šimkově novočeském vydání Síti, který ukazuje na obtížnost převodu do nové češtiny, ale vyslovuje názor, že se pře- tlumočení podařilo při zachování plné jazykové hodnoty staro- UKOL 57.743 českého originálu. 45. B. H.: Chelčického Postilla. (Referát.) In: Besedy Času 7(1903), č. 24—25, str. 187—188, 195—196. Článek přesahuje rámec referátu o Smetánkově vydání, které je zhodnoceno jen na několika řádcích; je cele věnován popularisaci Postily a jejímu výkladu pro laické čtenáře, motivovanému tím, že podle mínění autorova není dosud věnována dostatečná po- zornost dílu Chelčického. Samostatné závěry však jeho práce nepřináší a je vlastně jen výčtem názorů Chelčického. UKOL II 82.975 46. Bidlo, Jaroslav: Akty jednoty bratrské. Vydává Sv. 1.—2. Brno, Historická komise při Matici . . . moravské 1915—1923. 704, 290 str. Prameny dě- jin moravských, sv. 3—4. Mimo četné zmínky a odkazy na Chelčického (viz rejstřík obou dílů) obsahuje práce zhodnocení a vydání těch spisů Chelčického, které jsou zapsány v archivu bratrském (A II a A I), t. j. jeho listů. UKOL II 63.701, PeB 1440. 47. Bidlo, Jaroslav: N. V. Jastrebov: Petra Chel'čic- kago O trogiem lidu rzec o duchownych a o swiet- skych. Češskij tekst s vvedenijem i russkim pe- revodom. (Referát.) In: ČČH 10(1904), str. 232—233. 733 97
Strana 98
Obsahové seznámení s vydáním Jastrebovovým a jeho výsledky. Hodnocení se omezuje jen na všeobecné zjištění, že došlo k publi- kaci málo přístupného rukopisu. UKOL 62.933 48. Bidlo, Jaroslav: F. Zigel o práci N. V. Jastrebova, Etjudy o Petrě Chelčickom i ego vremeni. (Re- ferát.) In: ČČH 16(1910), str. 107—108. Stručný výtah z práce F. Zigela, který kriticky referuje o Jastre- bovových Etjudách v Žurnale Ministerstva Narodnago Prosvěšče- nija, 1909, seš. 4. Zigelova práce obsahuje zejména výhrady k řešení poměru Chelčického k otázce války a výhrady k hodno- cení jeho významu. UKOL 62.933 49. Bidlo, Jaroslav: Victor - L. Tapié: Une église tchè- que au XVe siècle: L'unité des frères. (Referát.) In: ČČM 108(1934), str. 278—279. Referát o knize, hodnotící zejména její funkci propagační a se- znamující bez dalšího hodnocení s některými vlastními názory autorovými. UKOL 52.114 50. Bittner, Konrad: Otto Friedrich: Helden des Geistes. Hus - Cheltschicky - Komensky. Europa- Verlag Zürich 1936, 194 S. (Referát.) In: Ger- manoslavica 4(1936), str. 210—211. Autor ostře kritisuje odvozenost publikace, která je ideově závislá na humanitní koncepci Masarykově a omezuje se jen na životo- písná data a fakta, často tradovaná nepřesně. Za nejcennější po- važuje srovnání shodných míst těchto tří autorů, ovšem zase pře- vzaté z různých pramenů. Propagační hodnotu takového spisu UKOL 79.063 pomíjí vůbec. 51. Blahoslav, Jan: Grammatika česká. In: CČM 48(1874), str. 107. Šafaříkem otištěná krátká zmínka o Chelčickém, v níž jsou vy- týkány gramatické nesprávnosti, ale zároveň je nazýván: „sic UKOL 52.11 nezlý Čech. 52. Blahoslav, Jan: Historie Bratří. In: ČČM 48(1874). str. 107. Šafaříkem publikovaný citát, v němž je Chelčický jmenován v souvislosti s Rokycanovým doporučením svých spisů Bratřím. UKOL 52.114 98
Obsahové seznámení s vydáním Jastrebovovým a jeho výsledky. Hodnocení se omezuje jen na všeobecné zjištění, že došlo k publi- kaci málo přístupného rukopisu. UKOL 62.933 48. Bidlo, Jaroslav: F. Zigel o práci N. V. Jastrebova, Etjudy o Petrě Chelčickom i ego vremeni. (Re- ferát.) In: ČČH 16(1910), str. 107—108. Stručný výtah z práce F. Zigela, který kriticky referuje o Jastre- bovových Etjudách v Žurnale Ministerstva Narodnago Prosvěšče- nija, 1909, seš. 4. Zigelova práce obsahuje zejména výhrady k řešení poměru Chelčického k otázce války a výhrady k hodno- cení jeho významu. UKOL 62.933 49. Bidlo, Jaroslav: Victor - L. Tapié: Une église tchè- que au XVe siècle: L'unité des frères. (Referát.) In: ČČM 108(1934), str. 278—279. Referát o knize, hodnotící zejména její funkci propagační a se- znamující bez dalšího hodnocení s některými vlastními názory autorovými. UKOL 52.114 50. Bittner, Konrad: Otto Friedrich: Helden des Geistes. Hus - Cheltschicky - Komensky. Europa- Verlag Zürich 1936, 194 S. (Referát.) In: Ger- manoslavica 4(1936), str. 210—211. Autor ostře kritisuje odvozenost publikace, která je ideově závislá na humanitní koncepci Masarykově a omezuje se jen na životo- písná data a fakta, často tradovaná nepřesně. Za nejcennější po- važuje srovnání shodných míst těchto tří autorů, ovšem zase pře- vzaté z různých pramenů. Propagační hodnotu takového spisu UKOL 79.063 pomíjí vůbec. 51. Blahoslav, Jan: Grammatika česká. In: CČM 48(1874), str. 107. Šafaříkem otištěná krátká zmínka o Chelčickém, v níž jsou vy- týkány gramatické nesprávnosti, ale zároveň je nazýván: „sic UKOL 52.11 nezlý Čech. 52. Blahoslav, Jan: Historie Bratří. In: ČČM 48(1874). str. 107. Šafaříkem publikovaný citát, v němž je Chelčický jmenován v souvislosti s Rokycanovým doporučením svých spisů Bratřím. UKOL 52.114 98
Strana 99
53. Borovička, Josef: F. M. Bartoš, Chelčický a Ro- kycana. (Referát.) In: ČČH 27(1921), str. 493. Referát seznamuje dosti podrobně s obsahem Bartošovy studie, UKOL 62.933 nepřináší však vlastní stanovisko autorovo. 54. Bubeníček, R.: Petr Chelčický, jeho doba, učení a význam. Předneseno v cyklu přednášek pořá- daných Stráží Osvojených ... Chicago, Stráž Osvojených 1909. 36 str. Populární přednáška o Chelčickém s četnými chybnými závěry UKP 54 K 14.925 a nedoloženými generalisacemi. C 55. Camerarius, Joachim: Historica narratio de Fra- trum ecclesiis in Bohemia. In: CČM 48(1874), str. 108. Šafaříkem publikovaný citát, jenž mluví o zbožnosti, ale nevzdě- lanosti Chelčického, který je svými protivníky nazýván doctor UKOL 52.114 kopitorum. 56. Cedlová, Marie: Náboženské názory Petra Chel- čického a bratra Rehoře i jejich vzájemný po- měr. In: ČČM 106(1932), str. 63—115, 278—322. Obsáhlá studie M. Cedlové je závažná pro bádání o Chelčickém nejen vlastními závěry druhé části, věnované poměru učení Chel- čického a bratra Rehoře, ale i bibliografickou první částí, obsa- hující seznam spisů Chelčického a jejich datování. I když zde autorka podává jen přehled existujících mínění a nezaujímá k nim vlastní stanovisko, jde o přehledné uspořádání materiálu, cenné jako východisko k vlastním rozborům. Po přehledu Gollově po- dala takto M. Cedlová přehled práce na datování a určení spisů Chelčického za více než padesát let. V otázce poměru Rehoře a Chelčického dovozuje, že Rehoř sice přejal některé these učení UKOL 52.114 Chelčického, ale samostatně je domyslel. 57. Cedlová, Marie: Náboženské názory Petra Chel- čického a bratra Rehoře i jejich vzájemný poměr. (Referát.) In: ČČH 39(1933), str. 170—171. 99
53. Borovička, Josef: F. M. Bartoš, Chelčický a Ro- kycana. (Referát.) In: ČČH 27(1921), str. 493. Referát seznamuje dosti podrobně s obsahem Bartošovy studie, UKOL 62.933 nepřináší však vlastní stanovisko autorovo. 54. Bubeníček, R.: Petr Chelčický, jeho doba, učení a význam. Předneseno v cyklu přednášek pořá- daných Stráží Osvojených ... Chicago, Stráž Osvojených 1909. 36 str. Populární přednáška o Chelčickém s četnými chybnými závěry UKP 54 K 14.925 a nedoloženými generalisacemi. C 55. Camerarius, Joachim: Historica narratio de Fra- trum ecclesiis in Bohemia. In: CČM 48(1874), str. 108. Šafaříkem publikovaný citát, jenž mluví o zbožnosti, ale nevzdě- lanosti Chelčického, který je svými protivníky nazýván doctor UKOL 52.114 kopitorum. 56. Cedlová, Marie: Náboženské názory Petra Chel- čického a bratra Rehoře i jejich vzájemný po- měr. In: ČČM 106(1932), str. 63—115, 278—322. Obsáhlá studie M. Cedlové je závažná pro bádání o Chelčickém nejen vlastními závěry druhé části, věnované poměru učení Chel- čického a bratra Rehoře, ale i bibliografickou první částí, obsa- hující seznam spisů Chelčického a jejich datování. I když zde autorka podává jen přehled existujících mínění a nezaujímá k nim vlastní stanovisko, jde o přehledné uspořádání materiálu, cenné jako východisko k vlastním rozborům. Po přehledu Gollově po- dala takto M. Cedlová přehled práce na datování a určení spisů Chelčického za více než padesát let. V otázce poměru Rehoře a Chelčického dovozuje, že Rehoř sice přejal některé these učení UKOL 52.114 Chelčického, ale samostatně je domyslel. 57. Cedlová, Marie: Náboženské názory Petra Chel- čického a bratra Rehoře i jejich vzájemný poměr. (Referát.) In: ČČH 39(1933), str. 170—171. 99
Strana 100
Zpráva o studii M. Cedlové, v níž je zvláště hodnocena její pře- hlednost v otázce chronologie spisů obou autorů i v jejich srov- nání. Zároveň je však studii vytýkán nedostatek hlubšího rozboru UKOL 62.933 textů. 58. Collinus Choterinaeus, Matthaeus: Antiqua et con- stans confessio fidei catholicae. In: ČČM 48(1874). str. 107. Šafaříkem publikovaná zmínka o Cheičickém ve spojení s Petrem Paynem. Chelčický je zde nazván „vir famosus . UKOL 52.1F4 Č 59. Černý, Karel: Klasobraní po rukopisích. 55. Roz- pravy Chelčického v rkp. Pařížském. Otiskuje ... In: LF 25(1898), str. 259—280, 384—404, 453—478. Studie obsahuje jednak stručný úvod o rukopise, pocházející od Jana Gebauera, jednak paleografické vydání textu Repliky proti Rokycanovi, Listu knězi Mikulášovi a ostatních traktátů, obsaže ných na foliu 125a—195a pařížského rukopisu. Některé omyly v členění traktátů zde obsažených opravil František Ryšánek UKOL 57.743 v Pastrnkově sborníku. 60. Černý, Karel: Klasobraní po rukopisích. (Refe- rát.) In: ČČH 5(1899), str. 130. Prostá zpráva o článku bez dalšího hodnocení. UKOL 62.94? D 61. Denis, Ernest: Jednota českobratrská. Z A. De- nise upravil B. Vítek. Praha, J. Pelel b. r. Str. 6—8. Chvilky, sv. 12. Samostatně vydaná kapitola Konce samostatnosti české, v níž je stanoven poměr Petra Chelčického ke vznikající Jednotě bratrské. SKSV G 9.009, UKP 54 I 3.401 62. Denis, Ernest: Konec samostatnosti české. Na- psal . . . Se svolením spisovatelovým přeložil Jin- 100
Zpráva o studii M. Cedlové, v níž je zvláště hodnocena její pře- hlednost v otázce chronologie spisů obou autorů i v jejich srov- nání. Zároveň je však studii vytýkán nedostatek hlubšího rozboru UKOL 62.933 textů. 58. Collinus Choterinaeus, Matthaeus: Antiqua et con- stans confessio fidei catholicae. In: ČČM 48(1874). str. 107. Šafaříkem publikovaná zmínka o Cheičickém ve spojení s Petrem Paynem. Chelčický je zde nazván „vir famosus . UKOL 52.1F4 Č 59. Černý, Karel: Klasobraní po rukopisích. 55. Roz- pravy Chelčického v rkp. Pařížském. Otiskuje ... In: LF 25(1898), str. 259—280, 384—404, 453—478. Studie obsahuje jednak stručný úvod o rukopise, pocházející od Jana Gebauera, jednak paleografické vydání textu Repliky proti Rokycanovi, Listu knězi Mikulášovi a ostatních traktátů, obsaže ných na foliu 125a—195a pařížského rukopisu. Některé omyly v členění traktátů zde obsažených opravil František Ryšánek UKOL 57.743 v Pastrnkově sborníku. 60. Černý, Karel: Klasobraní po rukopisích. (Refe- rát.) In: ČČH 5(1899), str. 130. Prostá zpráva o článku bez dalšího hodnocení. UKOL 62.94? D 61. Denis, Ernest: Jednota českobratrská. Z A. De- nise upravil B. Vítek. Praha, J. Pelel b. r. Str. 6—8. Chvilky, sv. 12. Samostatně vydaná kapitola Konce samostatnosti české, v níž je stanoven poměr Petra Chelčického ke vznikající Jednotě bratrské. SKSV G 9.009, UKP 54 I 3.401 62. Denis, Ernest: Konec samostatnosti české. Na- psal . . . Se svolením spisovatelovým přeložil Jin- 100
Strana 101
dřich Vančura. Praha, Bursík a Kohout 1893. Str. 222—236. Samostatná studie o Chelčickém, která je založena na českých pramenech a nepřináší zásadně nové závěry. Obsahově čerpá hlavně z práce Gollovy a Schulzovy a podává stručný monogra- fický obraz Chelčického. UKOL 150.168, PeB 10.738, SSO A 209, 3639 63. Dobrovský, Josef: Dějiny české řeči a literatury. Přeložil, k vydání připravil a úvodní studii na- psal Benjamin Jedlička. Praha, Československý spisovatel 1951. Str. 87—88. Kritická knihovna, SV. 4. Drobná zmínka o Chelčickém v dějinách husitské litratury, kde Dobrovský opakuje dlouho vládnoucí názor o „kopytech“ jako kapitolách v díle Chelčického bez podrobnější charakteristiky. Do- plněné německé vydání z roku 1818 obsahuje podrobnější zmínku UKOL 138.751 o Chelčickém. 64. Dobrovský, Josef: Geschichte der Böhmischen Sprache und älteren Literatur von ... Ganz um- gearb. Ausgabe. Prag, Gottlieb Haase 1818. Str. 229. Obsáhlejší zmínka o Chelčickém nežli v prvním vydání obsahuje po věcné stránce starší omyly, směšuje českého bratra Chelčického s Petrem Chelčickým po životopisné stránce (smrt r. 1484), ale uvádí již tisk Síti víry Chvalem Dubánkem. Také zde se opakuje terminologický omyl u názvů kapitol „kopyta“ a odvozuje se z něj názor o ševcovském povolání Chelčického, převzatý od UKOL 34.839 Heinricha Institoris. 65. Doktor Antonín Lenz, probošt královské kapitoly Vyšehradské, a jeho spis „Učení Petra Chelčic- kého o sedmeře svátostí“, a poměr učení tohoto k Janu Viklifovi. (Referát.) In: Český bratr 5(1890), str. 81—85, 101—108. Ostrá kritika Lenzovy studie, vedená snahou obhájit učení evan- gelické. Přináší však rovněž některé věcné námitky proti thesím UKP 54 C 526 Lenzovým. 101
dřich Vančura. Praha, Bursík a Kohout 1893. Str. 222—236. Samostatná studie o Chelčickém, která je založena na českých pramenech a nepřináší zásadně nové závěry. Obsahově čerpá hlavně z práce Gollovy a Schulzovy a podává stručný monogra- fický obraz Chelčického. UKOL 150.168, PeB 10.738, SSO A 209, 3639 63. Dobrovský, Josef: Dějiny české řeči a literatury. Přeložil, k vydání připravil a úvodní studii na- psal Benjamin Jedlička. Praha, Československý spisovatel 1951. Str. 87—88. Kritická knihovna, SV. 4. Drobná zmínka o Chelčickém v dějinách husitské litratury, kde Dobrovský opakuje dlouho vládnoucí názor o „kopytech“ jako kapitolách v díle Chelčického bez podrobnější charakteristiky. Do- plněné německé vydání z roku 1818 obsahuje podrobnější zmínku UKOL 138.751 o Chelčickém. 64. Dobrovský, Josef: Geschichte der Böhmischen Sprache und älteren Literatur von ... Ganz um- gearb. Ausgabe. Prag, Gottlieb Haase 1818. Str. 229. Obsáhlejší zmínka o Chelčickém nežli v prvním vydání obsahuje po věcné stránce starší omyly, směšuje českého bratra Chelčického s Petrem Chelčickým po životopisné stránce (smrt r. 1484), ale uvádí již tisk Síti víry Chvalem Dubánkem. Také zde se opakuje terminologický omyl u názvů kapitol „kopyta“ a odvozuje se z něj názor o ševcovském povolání Chelčického, převzatý od UKOL 34.839 Heinricha Institoris. 65. Doktor Antonín Lenz, probošt královské kapitoly Vyšehradské, a jeho spis „Učení Petra Chelčic- kého o sedmeře svátostí“, a poměr učení tohoto k Janu Viklifovi. (Referát.) In: Český bratr 5(1890), str. 81—85, 101—108. Ostrá kritika Lenzovy studie, vedená snahou obhájit učení evan- gelické. Přináší však rovněž některé věcné námitky proti thesím UKP 54 C 526 Lenzovým. 101
Strana 102
66. Dostál, J.: Petr Chelčický, církev a lid. (Referát.) In: České slovo 32(1940), č. 299 (21. 12. 1940), str. 8. Referát o Holinkově vydání traktátů O trojím lidu a O církvi svaté. Kladně hodnotí jak ediční stránku tak i úvodní studii a po- kouší se o zařazení Chelčického do husitského hnutí, zejména vyzvednutím ethické stránky jeho postoje. UKP 54 B 1006 E 67. Erben, Karel Jaromír: Mistra Jana Husi Sebrané spisy české. Z nejstarších známých pramenů k vy- dání upravil ... Díl 3. Praha, Bedřich Tempský 1868. Str. 147—151. Vydání obsahuje i edici textu Devíti kusů zlatých z rukopisu pařížského, které jsou Chelčického recensí Husova textu. UKOL 103.193 3 68. Erben, Karel Jaromír: Výbor z literatury české. díl 2.: Od počátku 15. až do konce 16. století. Od ... Praha, Ceské museum 1868. Str. 605—640. Samostatná kapitola, věnovaná Chelčickému, je uvedena krátkým. ale přehledným úvodem o Chelčickém, za nímž následují úryvky z Repliky proti Biskupcovi, z Výkladu na pašiji sv. Jana a z Pos- UKOL 76.84* tily. F 69. Fischer, Josef Ludvík: Glossy k české otázce Kdyně, Okresní osvětový sbor 1926. Str. 10—14, 47. Knihovna Okresního sboru osvětového ve Kdyni, sv. 7. Subjektivní stanovisko autorovo k Chelčickému, kterého na rozdíl od Husa odmítá pro nihilistické stránky systému. Úvahy nejsou dokumentovány a přesvědčují jen o postoji autorově. UKOL 73.433, sv. 7 102
66. Dostál, J.: Petr Chelčický, církev a lid. (Referát.) In: České slovo 32(1940), č. 299 (21. 12. 1940), str. 8. Referát o Holinkově vydání traktátů O trojím lidu a O církvi svaté. Kladně hodnotí jak ediční stránku tak i úvodní studii a po- kouší se o zařazení Chelčického do husitského hnutí, zejména vyzvednutím ethické stránky jeho postoje. UKP 54 B 1006 E 67. Erben, Karel Jaromír: Mistra Jana Husi Sebrané spisy české. Z nejstarších známých pramenů k vy- dání upravil ... Díl 3. Praha, Bedřich Tempský 1868. Str. 147—151. Vydání obsahuje i edici textu Devíti kusů zlatých z rukopisu pařížského, které jsou Chelčického recensí Husova textu. UKOL 103.193 3 68. Erben, Karel Jaromír: Výbor z literatury české. díl 2.: Od počátku 15. až do konce 16. století. Od ... Praha, Ceské museum 1868. Str. 605—640. Samostatná kapitola, věnovaná Chelčickému, je uvedena krátkým. ale přehledným úvodem o Chelčickém, za nímž následují úryvky z Repliky proti Biskupcovi, z Výkladu na pašiji sv. Jana a z Pos- UKOL 76.84* tily. F 69. Fischer, Josef Ludvík: Glossy k české otázce Kdyně, Okresní osvětový sbor 1926. Str. 10—14, 47. Knihovna Okresního sboru osvětového ve Kdyni, sv. 7. Subjektivní stanovisko autorovo k Chelčickému, kterého na rozdíl od Husa odmítá pro nihilistické stránky systému. Úvahy nejsou dokumentovány a přesvědčují jen o postoji autorově. UKOL 73.433, sv. 7 102
Strana 103
70. Flajšhans, Václav: Dodatky a opravy k biogra- fiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii. 5. Chelčického Postilla. In: CČM 79(1905), str. 132—133. V krátké poznámce jsou uvedeny Flajshansovy důvody pro dato- vání Postily do roku 1441. Ty časové narážky v Postile, které s tímto datováním nesouhlasí, vysvětluje Flajšhans přejetím z Husa, bez něhož si vůbec literární činnost Chelčického nedovede vysvětlit. Proto uzavírá svou poznámku tvrzením, že: „bez Husa UKOL 52.114 nebylo by Chelčického. 71. Flajšhans, Václav: Husovy Knížky o svatokupec- tví. In: Sborník filologický 1(1910), str. 69—74. Na str. 72 a násl. se autor věnuje poměru Husa a Chelčického, zvláště užití citátů z Knížek o svatokupectví v Síti víry, které je pro Flajšhanse dokladem, že existovalo více známých rukopisů Knížek nežli rukopis zde popisovaný. Citáty jsou však uváděny anonymně a jako dokladový materiál uvádí Flajšhans jen tři případy, takže jde jen o dílčí zpracování problému, které je roz- UKOL II 64.308 vedeno v ČČM 79(1905), str. 132 — 133. 72. Flajšhans, Václav: Jazykozpytná práce v Musej- níku. In: ČČM 100(1926), str. 52—119. Na str. 79. hodnotí autor účast ČČM v bádání o Chelčickém. Uvádí pouze studii Annenkovovu a Paterovu a studii Truhlářovu o vydání Síti víry a vidí hlavní důvod malého rozšíření studií o Chelčickém v odporu Palackého k autorům tohoto typu. Jeho zhodnocení opomíjí však několik závažných studií o Chelčickém i různých recensí a ve zdůvodnění je sporné. UKOL 52.114 — 73. Flajšhans, Václav: O Husově kněžství, o Štěpánu z Pálče, o Jakoubku ze Stříbra, o knězi Michalu, o Chelčického Postille, o Prokopu Lupáčovi, o Štěpánu z Kolína, o Smilu Flašce z Pardubic. (Referát.) In: ČČH 12 (1906), str. 105. Souhrnná zpráva o drobných pracích Flajšhansových v ČČM 79(1905) se stručnou obsahovou charakteristikou. UKOL 62.933 74. Flajšhans, Václav: O rukopisech Husových. In: Osvěta 30(1900), str. 1014—1016. 103
70. Flajšhans, Václav: Dodatky a opravy k biogra- fiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii. 5. Chelčického Postilla. In: CČM 79(1905), str. 132—133. V krátké poznámce jsou uvedeny Flajshansovy důvody pro dato- vání Postily do roku 1441. Ty časové narážky v Postile, které s tímto datováním nesouhlasí, vysvětluje Flajšhans přejetím z Husa, bez něhož si vůbec literární činnost Chelčického nedovede vysvětlit. Proto uzavírá svou poznámku tvrzením, že: „bez Husa UKOL 52.114 nebylo by Chelčického. 71. Flajšhans, Václav: Husovy Knížky o svatokupec- tví. In: Sborník filologický 1(1910), str. 69—74. Na str. 72 a násl. se autor věnuje poměru Husa a Chelčického, zvláště užití citátů z Knížek o svatokupectví v Síti víry, které je pro Flajšhanse dokladem, že existovalo více známých rukopisů Knížek nežli rukopis zde popisovaný. Citáty jsou však uváděny anonymně a jako dokladový materiál uvádí Flajšhans jen tři případy, takže jde jen o dílčí zpracování problému, které je roz- UKOL II 64.308 vedeno v ČČM 79(1905), str. 132 — 133. 72. Flajšhans, Václav: Jazykozpytná práce v Musej- níku. In: ČČM 100(1926), str. 52—119. Na str. 79. hodnotí autor účast ČČM v bádání o Chelčickém. Uvádí pouze studii Annenkovovu a Paterovu a studii Truhlářovu o vydání Síti víry a vidí hlavní důvod malého rozšíření studií o Chelčickém v odporu Palackého k autorům tohoto typu. Jeho zhodnocení opomíjí však několik závažných studií o Chelčickém i různých recensí a ve zdůvodnění je sporné. UKOL 52.114 — 73. Flajšhans, Václav: O Husově kněžství, o Štěpánu z Pálče, o Jakoubku ze Stříbra, o knězi Michalu, o Chelčického Postille, o Prokopu Lupáčovi, o Štěpánu z Kolína, o Smilu Flašce z Pardubic. (Referát.) In: ČČH 12 (1906), str. 105. Souhrnná zpráva o drobných pracích Flajšhansových v ČČM 79(1905) se stručnou obsahovou charakteristikou. UKOL 62.933 74. Flajšhans, Václav: O rukopisech Husových. In: Osvěta 30(1900), str. 1014—1016. 103
Strana 104
Při zprávě o studiu Husových rukopisů podává Flajshans své mínění o dataci Postily Chelčického (str. 1016), kterou shodně s Gollem datuje do r. 1435, a to na základě počtu neděl, které UKOL 68.00! se v Postille vyskytují. 75. Flajšhans, Václav: Paběrky rukopisné. Podává . .. In: Věstník České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 13(1904), str. 54—56. Flajšhansovi se podařilo zjistit, že rukopis Musea království českého III B 11, obsahující Husovu Postilu, obsahuje zároveň i velkou část Viklefova Dialogu. Považuje tedy Husa nejen za překladatele Trialogu, jak bylo dokázáno dříve, ale i za překla- datele dalších spisů, které byly snad uloženy v jediném sborníku, jehož používá Chelčický, když cituje Viklefa anonymně jako Mistra Protivu, poněvadž oba doložené překlady jsou anonymní. Článek však nepodává vysvětlení, proč užívá Chelčický právě termínu Mistr Protiva a necituje vůbec anonymně, jak se po- dařilo vysvětlit později. UKOL II 55.709 76. Flajšhans, Václav: Petra Chelčického Postilla. K vydání upravil Emil Smetánka. V Praze 1900— 1903. Díl 1. (str. 8438) a 2. (str. 4+432+102) Comenium, XIV+XVI; Vědecký odbor, č. 8. a 9.; nákladem Comenia, evangelické matice Komen- ského. (Referát.) In: Osvěta 35(1905) díl 1., str. 171—175. Velmi podrobný filologický rozbor vede autora článku k názoru, že Smetánka použil chybné vydavatelské methody tím, že se snaží tisk z r. 1522 uniformovat na jazykovou normu doby Chelčického v připojeném slovníku. I když vlastní text je vydán přesně, vy- týká Flajšhans případy chybných výkladů, dále nepřesnost datace, kterou sám stanoví na r. 1441, špatný rozbor pramenů Chelčic- kého (zejména ve vztahu k Husovi) a malý kulturní rozhled autorův. Vcelku charakterisuje vydání jako methodicky zastaralé. UKOL 68.00! 77. Flajšhans, Václav: Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy. Praha, Grosman a Svoboda 1901. Str. 218—233. 104
Při zprávě o studiu Husových rukopisů podává Flajshans své mínění o dataci Postily Chelčického (str. 1016), kterou shodně s Gollem datuje do r. 1435, a to na základě počtu neděl, které UKOL 68.00! se v Postille vyskytují. 75. Flajšhans, Václav: Paběrky rukopisné. Podává . .. In: Věstník České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 13(1904), str. 54—56. Flajšhansovi se podařilo zjistit, že rukopis Musea království českého III B 11, obsahující Husovu Postilu, obsahuje zároveň i velkou část Viklefova Dialogu. Považuje tedy Husa nejen za překladatele Trialogu, jak bylo dokázáno dříve, ale i za překla- datele dalších spisů, které byly snad uloženy v jediném sborníku, jehož používá Chelčický, když cituje Viklefa anonymně jako Mistra Protivu, poněvadž oba doložené překlady jsou anonymní. Článek však nepodává vysvětlení, proč užívá Chelčický právě termínu Mistr Protiva a necituje vůbec anonymně, jak se po- dařilo vysvětlit později. UKOL II 55.709 76. Flajšhans, Václav: Petra Chelčického Postilla. K vydání upravil Emil Smetánka. V Praze 1900— 1903. Díl 1. (str. 8438) a 2. (str. 4+432+102) Comenium, XIV+XVI; Vědecký odbor, č. 8. a 9.; nákladem Comenia, evangelické matice Komen- ského. (Referát.) In: Osvěta 35(1905) díl 1., str. 171—175. Velmi podrobný filologický rozbor vede autora článku k názoru, že Smetánka použil chybné vydavatelské methody tím, že se snaží tisk z r. 1522 uniformovat na jazykovou normu doby Chelčického v připojeném slovníku. I když vlastní text je vydán přesně, vy- týká Flajšhans případy chybných výkladů, dále nepřesnost datace, kterou sám stanoví na r. 1441, špatný rozbor pramenů Chelčic- kého (zejména ve vztahu k Husovi) a malý kulturní rozhled autorův. Vcelku charakterisuje vydání jako methodicky zastaralé. UKOL 68.00! 77. Flajšhans, Václav: Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy. Praha, Grosman a Svoboda 1901. Str. 218—233. 104
Strana 105
Populárně zaměřený rozbor života a učení Chelčického založený na současné literatuře o Chelčickém, ale nepřinášející nové úsudky. S populárním zaměřením souvisí i četné ukázkové texty a ilustrace. Studie ukazuje znalost materiálu i literatury o Chel- UKOL II 58.604 čickém a podává ucelený obraz o jeho díle. 78. Flajšhans, Václav: Postilla Chelčického. (Referát.) In: ČČH 11(1905), str. 351. Anonymní referát o Flajšhansově rozboru nového vydání Postily. UKOL 62.933 79. Flajšhans, Václav: Ruský spis o českých bratřích. (Referát.) In: Osvěta 35(1905), str. 567. Pochvalná recense práce Ivana Palmova, věnovaná zčásti i osobě Petra Chelčického, u níž oceňuje recensent zvláště rozsáhlost a snesení materiálu v nebývalých rozměrech. UKOL 68.001 80. Flajšhans, Václav: Staročeské texty v nových vydáních. In: ČČM 84(1910), str. 227—239. Na str. 228 v krátké poznámce vytýká autor Smetánkovi nejistotu při vydání Chelčického Postily a při vypracování slovníku k ní. Jeho ediční technika se při vydání Staročeských životů sv. otců UKOL 52.114 značně zlepšila. 81. Foustka, Radim N.: Petra Chelčického názory na stát a právo. Praha, Karlova universita 1955. 71 str. Acta universitatis Carolinae — Iuridica 1(1954). Marxistický rozbor učení Petra Chelčického v otázkách politic- kých, který je přepracováním starší práce Politické názory Petra Chelčického. Autor dospívá k závěru, že kritika společnosti u Chelčického vyplývá z třídního postavení Chelčického jako majetného sedláka, je správná ve skutečnostech, které kritisuje, ale vzdálená lidovému hnutí ve formě boje za odstranění nedo- statků. UKOL 157.048, PeP II-37.891. AKP C 14.693, NK II 45.176 82. Foustka, Radim N.: Politické názory Petra Chel- čického. Praha, Práce 1948. 69 str. Autor probírá názory Chelčického na právní řád, stát, církev, složení lidské společnosti a postavení jedince ve společnosti 105
Populárně zaměřený rozbor života a učení Chelčického založený na současné literatuře o Chelčickém, ale nepřinášející nové úsudky. S populárním zaměřením souvisí i četné ukázkové texty a ilustrace. Studie ukazuje znalost materiálu i literatury o Chel- UKOL II 58.604 čickém a podává ucelený obraz o jeho díle. 78. Flajšhans, Václav: Postilla Chelčického. (Referát.) In: ČČH 11(1905), str. 351. Anonymní referát o Flajšhansově rozboru nového vydání Postily. UKOL 62.933 79. Flajšhans, Václav: Ruský spis o českých bratřích. (Referát.) In: Osvěta 35(1905), str. 567. Pochvalná recense práce Ivana Palmova, věnovaná zčásti i osobě Petra Chelčického, u níž oceňuje recensent zvláště rozsáhlost a snesení materiálu v nebývalých rozměrech. UKOL 68.001 80. Flajšhans, Václav: Staročeské texty v nových vydáních. In: ČČM 84(1910), str. 227—239. Na str. 228 v krátké poznámce vytýká autor Smetánkovi nejistotu při vydání Chelčického Postily a při vypracování slovníku k ní. Jeho ediční technika se při vydání Staročeských životů sv. otců UKOL 52.114 značně zlepšila. 81. Foustka, Radim N.: Petra Chelčického názory na stát a právo. Praha, Karlova universita 1955. 71 str. Acta universitatis Carolinae — Iuridica 1(1954). Marxistický rozbor učení Petra Chelčického v otázkách politic- kých, který je přepracováním starší práce Politické názory Petra Chelčického. Autor dospívá k závěru, že kritika společnosti u Chelčického vyplývá z třídního postavení Chelčického jako majetného sedláka, je správná ve skutečnostech, které kritisuje, ale vzdálená lidovému hnutí ve formě boje za odstranění nedo- statků. UKOL 157.048, PeP II-37.891. AKP C 14.693, NK II 45.176 82. Foustka, Radim N.: Politické názory Petra Chel- čického. Praha, Práce 1948. 69 str. Autor probírá názory Chelčického na právní řád, stát, církev, složení lidské společnosti a postavení jedince ve společnosti 105
Strana 106
a snaží se zařadit Chelčického společensky jako ideologa a dog- matika selského hnutí. UKOL 107.591, SKSV 3F 2902, PeP II-16.956, SVKHK 19.391. PeB 1-25.436, NK I 42.387. Foustka, Radim N. V: Šimek, František: Petr Chelčický: Síť víry. No- vočesky upravil a poznámkami opatřil František Šimek. Úvodní slovo napsal Radim N. Foustka. 83. Friedrich, Otto: Helden des Geistes. Hus - Chelt- schicky - Komensky. Zürich, Europa-Verlag 1936. 8°, 183 str. V kapitole Der Menschenfischer Peter Cheltschicky (str. 83— 116) je podán ideový rozbor učení Petra Chelčického, závislý značně na ideové koncepci Chelčického u Masaryka. Závažné nedostatky takové pracovní methody, zejména odtržení práce od konkretního materiálu, vedou nutně k tomu, že publikace má spíš propagační a informativní hodnotu pro cizinu. UKOL 104.152, UKP 22 H 2346. 21 G 1426, UKB 2 — 136.229 Friedrich, Otto: Helden des Geistes. Hus - Chelt- schicky - Komensky. (Referát.) V: Bittner, Konrad: Otto Friedrich: Helden des Geistes. Hus - Cheltschicky - Komensky. Europa- Verlag Zürich 1936, 194 S. (Referát.) 84. F. SR.: Slavnost Petra Chelčického a její význam. (Z českého jihu.) Pokrok 1871, čís. 159 (10. 6. 1871), str. 1—2. Fejeton o chystané slavnosti Petra Chelčického ve Vodňanech. v němž je zdůrazněn náboženský a národní význam slavnosti Pisatel dokazuje, že slavnost není v rozporu se zájmy katolickými a že Chelčický je bližší skutečné církvi nežli moderní literatura. Článek souvisí s novinářským ohlasem slavnosti, který v r. 1871 KNM Periodica 17—32 nacházíme i v jiných listech. 106
a snaží se zařadit Chelčického společensky jako ideologa a dog- matika selského hnutí. UKOL 107.591, SKSV 3F 2902, PeP II-16.956, SVKHK 19.391. PeB 1-25.436, NK I 42.387. Foustka, Radim N. V: Šimek, František: Petr Chelčický: Síť víry. No- vočesky upravil a poznámkami opatřil František Šimek. Úvodní slovo napsal Radim N. Foustka. 83. Friedrich, Otto: Helden des Geistes. Hus - Chelt- schicky - Komensky. Zürich, Europa-Verlag 1936. 8°, 183 str. V kapitole Der Menschenfischer Peter Cheltschicky (str. 83— 116) je podán ideový rozbor učení Petra Chelčického, závislý značně na ideové koncepci Chelčického u Masaryka. Závažné nedostatky takové pracovní methody, zejména odtržení práce od konkretního materiálu, vedou nutně k tomu, že publikace má spíš propagační a informativní hodnotu pro cizinu. UKOL 104.152, UKP 22 H 2346. 21 G 1426, UKB 2 — 136.229 Friedrich, Otto: Helden des Geistes. Hus - Chelt- schicky - Komensky. (Referát.) V: Bittner, Konrad: Otto Friedrich: Helden des Geistes. Hus - Cheltschicky - Komensky. Europa- Verlag Zürich 1936, 194 S. (Referát.) 84. F. SR.: Slavnost Petra Chelčického a její význam. (Z českého jihu.) Pokrok 1871, čís. 159 (10. 6. 1871), str. 1—2. Fejeton o chystané slavnosti Petra Chelčického ve Vodňanech. v němž je zdůrazněn náboženský a národní význam slavnosti Pisatel dokazuje, že slavnost není v rozporu se zájmy katolickými a že Chelčický je bližší skutečné církvi nežli moderní literatura. Článek souvisí s novinářským ohlasem slavnosti, který v r. 1871 KNM Periodica 17—32 nacházíme i v jiných listech. 106
Strana 107
G 85. Gaj: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v 15. století. Nový otisk prací P. Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v 15. stol. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. Nákl. Hist. Klubu 1916. S. XXX+327 za 8 K; pro členy Klubu 6 K. (Referát.) In: Naše doba 24(1917), str. 381—383. Osobně zaměřený referát o Gollově práci, z níž je podtrženo především to, co má vztah k vlastním otázkám autorovým. Kom- paratistická methoda a široké pojetí vede ke značné roztříštěnosti referátu, který nepodává ani celkový obraz o Gollově práci, ani UKOL 67.142 její skutečné zhodnocení 86. Gebauer, Jan: O životě a spisích Tomáše ze Štít- ného. Napsal ... Praha, Česká akademie věd a umění 1923. Str. 19—20. Spisy Tomáše ze Štít- ného. Čís. 1.: Prolegomena. Při popisu rukopisů Řečí besedních je shrnuta i literatura a data o pařížském rukopise spisů Stítného a Chelčického. UKOL II 99.884, č. 1 Gebauer, Jan V: Černý, K.: Klasobraní po rukopisích. 55. Roz- pravy Chelčického v rkp. Pařížském. 87. Die Gedenkfeier Peter Chelčický's. In: Politik 5(1871), Nr. 116 — Abendblatt (17. 5. 1871), str. 2. Zpráva o záměru oslavit jubileum Chelčického pamětní deskou ve Vodňanech a vydáním studentského almanachu. UKP 52 A 58 88. Gindely, Anton: Geschichte der Böhmischen Brü- der. Bd. 1. (1450—1564). Prag, Carl Bellmann 1857. Str. 13—17, 25, 49, 489—491. Na str. 13—17 podává autor přehled znalostí o Chelčickém ve své době, na str. 489—491 podrobný a informovaný soupis jeho 107
G 85. Gaj: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v 15. století. Nový otisk prací P. Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v 15. stol. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. Nákl. Hist. Klubu 1916. S. XXX+327 za 8 K; pro členy Klubu 6 K. (Referát.) In: Naše doba 24(1917), str. 381—383. Osobně zaměřený referát o Gollově práci, z níž je podtrženo především to, co má vztah k vlastním otázkám autorovým. Kom- paratistická methoda a široké pojetí vede ke značné roztříštěnosti referátu, který nepodává ani celkový obraz o Gollově práci, ani UKOL 67.142 její skutečné zhodnocení 86. Gebauer, Jan: O životě a spisích Tomáše ze Štít- ného. Napsal ... Praha, Česká akademie věd a umění 1923. Str. 19—20. Spisy Tomáše ze Štít- ného. Čís. 1.: Prolegomena. Při popisu rukopisů Řečí besedních je shrnuta i literatura a data o pařížském rukopise spisů Stítného a Chelčického. UKOL II 99.884, č. 1 Gebauer, Jan V: Černý, K.: Klasobraní po rukopisích. 55. Roz- pravy Chelčického v rkp. Pařížském. 87. Die Gedenkfeier Peter Chelčický's. In: Politik 5(1871), Nr. 116 — Abendblatt (17. 5. 1871), str. 2. Zpráva o záměru oslavit jubileum Chelčického pamětní deskou ve Vodňanech a vydáním studentského almanachu. UKP 52 A 58 88. Gindely, Anton: Geschichte der Böhmischen Brü- der. Bd. 1. (1450—1564). Prag, Carl Bellmann 1857. Str. 13—17, 25, 49, 489—491. Na str. 13—17 podává autor přehled znalostí o Chelčickém ve své době, na str. 489—491 podrobný a informovaný soupis jeho 107
Strana 108
spisů. Na str. 23 a 49 přináší jen stručné zmínky. Ackoliv práce Gindelyho je zaměřena jiným směrem a zmiňuje se o Chelčickém jen okrajově, je cenným prehledem znalostí o Chelčickém v po- čátečním období bádání o něm. i když nedosahuje charakteru UKOL 33.682, SSO 10.495 monografie. 89. Glücklich, Julius: Petr Chelčický: O boji duchov- ním a O trojím lidu. Vydal Kamil Krofta. Světová knihovna. Nákl. J. Otty (1911). (Referát.) In: ČČH 17(1911), str. 447—451. Mimo stručné zhodnocení edice je referát věnován převážně ideo vému rozboru obou spisů, u nichž hodnotí zvláště slohovou přes- nost na rozdíl od pozdějších spisů s častou paralelností myšlenek Všechny základní myšlenky Chelčického však autor zjišťuje i v těchto prvních spisech. UKOL 62.93; 90. Goll, Jaroslav: Antonín Lenz, Vzájemný poměr učení Petra Chelčického, starší jednoty Českých Bratří a Táborů k nauce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa. V Praze 1895 (173 str. 8°). (Re- ferát.) In: ČČH 2(1896). str. 246—249. Kritický referát polemisující s věcnými omyly práce i s její nedo- UKOL 62.933 statečnou dokumentací. 91. Goll, Jaroslav: De Christo et suo adversario Anti- christo. Ein polemischer Tractat Johann Wielifs nach den Handschriften der k. k. Hofbibliothek zu Wien und der Universitätsbibliothek zu Prag zum ersten Male herausgegeben von Dr. Rudolf Buddensieg. — Gotha 1880. 4°. (Referát.) In: ČČM 55(1881), str. 166—167. Velká část recense je věnována otázce poměru Chelčického a Vi- klefa a srovnání shodných textů. Goll ukazuje nejen na shody, ale i na rozdíly jejich učení (na př. v otázce státní moci) a uza vírá, že nelze souhlasit s Annenkovem, že by Chelčický nazýva! Viklefa Mistrem Protivou. UKOL 52.11 92. Goll, Jaroslav: Chelčický a jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. 108
spisů. Na str. 23 a 49 přináší jen stručné zmínky. Ackoliv práce Gindelyho je zaměřena jiným směrem a zmiňuje se o Chelčickém jen okrajově, je cenným prehledem znalostí o Chelčickém v po- čátečním období bádání o něm. i když nedosahuje charakteru UKOL 33.682, SSO 10.495 monografie. 89. Glücklich, Julius: Petr Chelčický: O boji duchov- ním a O trojím lidu. Vydal Kamil Krofta. Světová knihovna. Nákl. J. Otty (1911). (Referát.) In: ČČH 17(1911), str. 447—451. Mimo stručné zhodnocení edice je referát věnován převážně ideo vému rozboru obou spisů, u nichž hodnotí zvláště slohovou přes- nost na rozdíl od pozdějších spisů s častou paralelností myšlenek Všechny základní myšlenky Chelčického však autor zjišťuje i v těchto prvních spisech. UKOL 62.93; 90. Goll, Jaroslav: Antonín Lenz, Vzájemný poměr učení Petra Chelčického, starší jednoty Českých Bratří a Táborů k nauce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa. V Praze 1895 (173 str. 8°). (Re- ferát.) In: ČČH 2(1896). str. 246—249. Kritický referát polemisující s věcnými omyly práce i s její nedo- UKOL 62.933 statečnou dokumentací. 91. Goll, Jaroslav: De Christo et suo adversario Anti- christo. Ein polemischer Tractat Johann Wielifs nach den Handschriften der k. k. Hofbibliothek zu Wien und der Universitätsbibliothek zu Prag zum ersten Male herausgegeben von Dr. Rudolf Buddensieg. — Gotha 1880. 4°. (Referát.) In: ČČM 55(1881), str. 166—167. Velká část recense je věnována otázce poměru Chelčického a Vi- klefa a srovnání shodných textů. Goll ukazuje nejen na shody, ale i na rozdíly jejich učení (na př. v otázce státní moci) a uza vírá, že nelze souhlasit s Annenkovem, že by Chelčický nazýva! Viklefa Mistrem Protivou. UKOL 52.11 92. Goll, Jaroslav: Chelčický a jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. 108
Strana 109
Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o val- denských. K vydání připravil Kamil Krofta. Praha, Historický klub 1916. Str. 1—42. Kroftovo vydání Gollových spisů, doplněné poznámkami a hodno- tícím úvodem. Obsahově je stat o Chelčickém překladem z Quel- len. Zmínky o Chelčickém nacházíme pak i v ostatních studiích, zejména ve studii o Jednotě v 15. století. Na počátku studie o Chelčickém je připojen stručný přehled literatury, který však zachycuje jen spisy základní. UKOL 95.272, SKP Č 5898, PeP II 17.619, SSB C 20.782, SVKHK 5.755,33.520, SVKP III J 258, PeB II 35.583, SVKL A 4831, NK II 29.945. Goll, Jaroslav: Chelčický a Jednota v XV. sto- letí. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. (Referát.) V: Bartoš, František M.: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v 15. sto- letí. Nové spisy o Valdenských. K vydání připra- vil Kamil Krofta. Nákladem Historického klubu v Praze 1916. XX+328. (Referát.) V: Gaj:: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. Nákl. Hist. Klubu 1916. S. XXX+327 za 8 K; pro členy Klubu 6 K. (Referát.) V: K.: Jaroslav Goll, Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. 109
Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o val- denských. K vydání připravil Kamil Krofta. Praha, Historický klub 1916. Str. 1—42. Kroftovo vydání Gollových spisů, doplněné poznámkami a hodno- tícím úvodem. Obsahově je stat o Chelčickém překladem z Quel- len. Zmínky o Chelčickém nacházíme pak i v ostatních studiích, zejména ve studii o Jednotě v 15. století. Na počátku studie o Chelčickém je připojen stručný přehled literatury, který však zachycuje jen spisy základní. UKOL 95.272, SKP Č 5898, PeP II 17.619, SSB C 20.782, SVKHK 5.755,33.520, SVKP III J 258, PeB II 35.583, SVKL A 4831, NK II 29.945. Goll, Jaroslav: Chelčický a Jednota v XV. sto- letí. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. (Referát.) V: Bartoš, František M.: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v 15. sto- letí. Nové spisy o Valdenských. K vydání připra- vil Kamil Krofta. Nákladem Historického klubu v Praze 1916. XX+328. (Referát.) V: Gaj:: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. Nákl. Hist. Klubu 1916. S. XXX+327 za 8 K; pro členy Klubu 6 K. (Referát.) V: K.: Jaroslav Goll, Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. 109
Strana 110
Nákladem Historického klubu. Praha I. - Kle- mentinum. 1916. (Referát.) V: Pekař, Josef: Jaroslav Goll, Chelčický a Jed- nota v XV. století. (Referát.) V: Sokol, V.: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. V Praze 1916. Nákladem Historického klubu. Str. XXX+327+ (1). 8°. (Referát.) V: Sokol, V.: „Historický klub“ k uctění sedmde- sátiletých narozenin Gollových vydal pod titulem „Chelčický a Jednota v XV. století“ nový otisk jeho prací: Petr Chelčický a jeho učení, Jednota bratrská v XV. století a Nové spisy o Valden- ských. K vydání připravil Kamil Krofta. (V Praze 1916. Nákladem Historického klubu. Str. XXX+ 327+1 8°.) (Referát.) V: Urbánek, Rudolf: Jubileum Gollovo a Jednota bratrská. (Referát.) 93. Goll, Jaroslav: Jednota bratrská v 15. století. Na- psal ... In: ČČM 58(1884), str. 36—53, 157—173, 447—471; 59(1885), str. 45—74; 60(1886), str. 121—129, 297—331, 468—517. Studie věnovaná vývoji Jednoty obsahuje i určení poměru Jednoty a jednotlivých bratří k Petru Chelčickému. Přetisk pod č. 85. UKOL 52.114 94. Goll, Jaroslav: Ještě jednou — kdo jest Chelčic- kého Mistr Protiva? In: ČČH 1(1895), str. 47—49. Stať přináší námitky proti mínění Vlčkovu v Dějinách literatury české, že Mistr Protiva je totožný s Viklefem. UKOL 62.933 110
Nákladem Historického klubu. Praha I. - Kle- mentinum. 1916. (Referát.) V: Pekař, Josef: Jaroslav Goll, Chelčický a Jed- nota v XV. století. (Referát.) V: Sokol, V.: Jaroslav Goll: Chelčický a Jednota v XV. století. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. V Praze 1916. Nákladem Historického klubu. Str. XXX+327+ (1). 8°. (Referát.) V: Sokol, V.: „Historický klub“ k uctění sedmde- sátiletých narozenin Gollových vydal pod titulem „Chelčický a Jednota v XV. století“ nový otisk jeho prací: Petr Chelčický a jeho učení, Jednota bratrská v XV. století a Nové spisy o Valden- ských. K vydání připravil Kamil Krofta. (V Praze 1916. Nákladem Historického klubu. Str. XXX+ 327+1 8°.) (Referát.) V: Urbánek, Rudolf: Jubileum Gollovo a Jednota bratrská. (Referát.) 93. Goll, Jaroslav: Jednota bratrská v 15. století. Na- psal ... In: ČČM 58(1884), str. 36—53, 157—173, 447—471; 59(1885), str. 45—74; 60(1886), str. 121—129, 297—331, 468—517. Studie věnovaná vývoji Jednoty obsahuje i určení poměru Jednoty a jednotlivých bratří k Petru Chelčickému. Přetisk pod č. 85. UKOL 52.114 94. Goll, Jaroslav: Ještě jednou — kdo jest Chelčic- kého Mistr Protiva? In: ČČH 1(1895), str. 47—49. Stať přináší námitky proti mínění Vlčkovu v Dějinách literatury české, že Mistr Protiva je totožný s Viklefem. UKOL 62.933 110
Strana 111
Goll, Jaroslav: Ještě jednou — kdo jest Chelčic- kého Mistr Protiva? (Referát.) V: Lenz, Antonín: Veliký a svatý papež Rehoř VII. a Petr Chelčický. (Referát.) 95. Goll, Jaroslav: Na počátku října t. r. zemřel Dr Ant. Lenz. In: ČČH 7(1901), str. 499—500. Stručná zpráva přináší zhodnocení Lenzových prací o Petru Chelčickém, jimž vytýká Goll zvláště ahistoričnost. UKOL 62.933 96. Goll, Jaroslav: Nové spisy o Valdenských. Refe- ruje ... In: Athenaeum 5(1888), str. 25—30, 57—63, 89—110. Na str. 105— 106 charakterisuje autor postoj Chelčického k Val- denským a trvá na tom, že přes některé podobnosti v učení Petr Chelčický vytvořil samostatnou věroučnou soustavu. Přetisk pod č. 89. UKOL II 35.856 97. Goll, Jaroslav: O Chelčickém. In: Zprávy o zase- dání královské České společnosti nauk v Praze 1880, str. XVII. Záznam o přednášce konané dne 21. června 1880. UKOL 53.433 98. Goll, Jaroslav: O některých dosud neznámých spisích Chelčického. In: Zprávy o zasedání krá- lovské České společnosti nauk v Praze 1880, str. XVII. Zpráva o přednášce konané dne 10. října 1880. UKOL 53.433 99. Goll, Jaroslav: Petr Chelčický a spisy jeho. Podává ... In: ČČM 55(1881), str. 3—37. Studie představuje první soustavné shrnutí výsledků práce Šafa- říkovy, Jirečkovy a Schulzovy, a to jak pokud jde o data životo- pisná, tak pokud jde o rozbor spisů. Po všeobecném historickém úvodě následuje přehled a datování jednotlivých spisů a rozbor jeho učení. Jde o první skutečnou monografii o Chelčickém, která na dlouhou dobu byla základem dalšího studia a jejíž vý- sledky byly převzaty často i do monografií nových. UKOL 52.114 111
Goll, Jaroslav: Ještě jednou — kdo jest Chelčic- kého Mistr Protiva? (Referát.) V: Lenz, Antonín: Veliký a svatý papež Rehoř VII. a Petr Chelčický. (Referát.) 95. Goll, Jaroslav: Na počátku října t. r. zemřel Dr Ant. Lenz. In: ČČH 7(1901), str. 499—500. Stručná zpráva přináší zhodnocení Lenzových prací o Petru Chelčickém, jimž vytýká Goll zvláště ahistoričnost. UKOL 62.933 96. Goll, Jaroslav: Nové spisy o Valdenských. Refe- ruje ... In: Athenaeum 5(1888), str. 25—30, 57—63, 89—110. Na str. 105— 106 charakterisuje autor postoj Chelčického k Val- denským a trvá na tom, že přes některé podobnosti v učení Petr Chelčický vytvořil samostatnou věroučnou soustavu. Přetisk pod č. 89. UKOL II 35.856 97. Goll, Jaroslav: O Chelčickém. In: Zprávy o zase- dání královské České společnosti nauk v Praze 1880, str. XVII. Záznam o přednášce konané dne 21. června 1880. UKOL 53.433 98. Goll, Jaroslav: O některých dosud neznámých spisích Chelčického. In: Zprávy o zasedání krá- lovské České společnosti nauk v Praze 1880, str. XVII. Zpráva o přednášce konané dne 10. října 1880. UKOL 53.433 99. Goll, Jaroslav: Petr Chelčický a spisy jeho. Podává ... In: ČČM 55(1881), str. 3—37. Studie představuje první soustavné shrnutí výsledků práce Šafa- říkovy, Jirečkovy a Schulzovy, a to jak pokud jde o data životo- pisná, tak pokud jde o rozbor spisů. Po všeobecném historickém úvodě následuje přehled a datování jednotlivých spisů a rozbor jeho učení. Jde o první skutečnou monografii o Chelčickém, která na dlouhou dobu byla základem dalšího studia a jejíž vý- sledky byly převzaty často i do monografií nových. UKOL 52.114 111
Strana 112
100. Goll, Jaroslav: Petr Chelčický a jeho spisy. Praha, Historický klub 1929. Str. 70—98. Vybrané spisy drobné, sv. 2. Otisk stati z ČČM. UKOL 75.139 101. Goll, Jaroslav: Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. 96 str. Vedle monografické studie Peter Chelčicky und seine Lehre obsa- huje práce velmi přehledný seznam spisů Chelčického se základ- ními daty (Goll zná 22 spisů Chelčického) a výtahy z jeho spisů. Studie souvisí s česky psanou prací, uveřejněnou na toto thema v ČČM. UKOL 113.677, sv. 2, SKP Č 4403, SKSV F 25.762, PeB 11.262 Goll, Jaroslav: Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. (Referát.) V: Kalousek, J.: Jaroslav Goll, Quellen und Un- tersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. (Referát.) 102. Goll, Jaroslav: Učení Petra Chelčického o eucha- ristii. Na základě jeho spisův a učení katolické církve. Napsal Dr Ant. Lenz, kanovník Vyšehrad- ský. V Praze. Tisk Cyrillo-Methodějské tiskárny (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theolo- gického časopisu „Pastýře“.) (1. Referát.) In: Athenaeum 2(1885), str. 152—153. První část souborného referátu Gollova a Masarykova, kde Goll dovozuje, že Lenz se s ním shoduje v této otázce ve většině zá- kladních názorů. Ukazuje jen na neúplnost pramenů, ale zároveň vítá Lenzův spis jako první souhrnné zpracování této otázky Záporně hodnotí jen katolicky polemický tón spisu. UKOL II 35.856 112
100. Goll, Jaroslav: Petr Chelčický a jeho spisy. Praha, Historický klub 1929. Str. 70—98. Vybrané spisy drobné, sv. 2. Otisk stati z ČČM. UKOL 75.139 101. Goll, Jaroslav: Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder 2.: Peter Chelčicky und seine Lehre. Prag, J. Otto 1882. 96 str. Vedle monografické studie Peter Chelčicky und seine Lehre obsa- huje práce velmi přehledný seznam spisů Chelčického se základ- ními daty (Goll zná 22 spisů Chelčického) a výtahy z jeho spisů. Studie souvisí s česky psanou prací, uveřejněnou na toto thema v ČČM. UKOL 113.677, sv. 2, SKP Č 4403, SKSV F 25.762, PeB 11.262 Goll, Jaroslav: Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. (Referát.) V: Kalousek, J.: Jaroslav Goll, Quellen und Un- tersuchungen zur Geschichte der Böhmischen Brüder. (Referát.) 102. Goll, Jaroslav: Učení Petra Chelčického o eucha- ristii. Na základě jeho spisův a učení katolické církve. Napsal Dr Ant. Lenz, kanovník Vyšehrad- ský. V Praze. Tisk Cyrillo-Methodějské tiskárny (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theolo- gického časopisu „Pastýře“.) (1. Referát.) In: Athenaeum 2(1885), str. 152—153. První část souborného referátu Gollova a Masarykova, kde Goll dovozuje, že Lenz se s ním shoduje v této otázce ve většině zá- kladních názorů. Ukazuje jen na neúplnost pramenů, ale zároveň vítá Lenzův spis jako první souhrnné zpracování této otázky Záporně hodnotí jen katolicky polemický tón spisu. UKOL II 35.856 112
Strana 113
Goll, Jaroslav: Zpráva o českých rukopisech v Zhořelci. V: Krasonický, Vavřinec: O svátosti těla a krve. H 103. Hájek, Viktor: Petr Chelčický. Bratislava, Kost- nická jednota 1929. 8°, 23 str. Naše iskry, sv. 5. Otisk přednášky z 1. 4. 1928 na večírku Kostnické jednoty v Bra- tislavě. Funkcí i časovým omezením je dána popularisační hod- nota přednášky, která se mimo to dopouští i některých omylů věcných, zejména přílišným zdůrazněním theologického charak- teru myšlení Chelčického. Uvádí jednak přehled jeho života a spisů, jednak soustavu jeho myšlení. UKOL 64.168, sv. 5, UKP 54 K 6540/5, NK I 26.718 104. Hanka, Václav: České prvotisky. In: ČČM 26 (1852), sv. 4, str. 82—83, 103—104. Na uvedených stranách podává Hanka popis starých tisků Síti víry a Postily z 1. pol. 16. stol., které později popsal A. Patera UKOL 52.114 a znovu Z. Tobolka. 105. Hanuš, Ignác Jan: Quellenkunde und Biblio- graphie der böhmisch-slovenischen Literatur- geschichte vom Jahre 1348—1868. Bearbeitet von ... Prag, K. böhm. Gesellschaft der Wissen- schaften 1868. Str. 53. Bibliograſie odkazuje na dílo Esroma Rüdingera, kde nalezl zmínky o životě a díle Petra Chelčického. Jde o bibliografický UKB I 26.705 záznam bez dalších vysvětlivek. 106. Hattala, Martin: Besední řeči Tomáše ze Štítného. Podle rukopisu budyšínského vydal ... Praha, Čes. akademie cís. Františka Josefa pro vědy, slo- vesnost a umění 1897. Str. V. Sbírka pramenův 113
Goll, Jaroslav: Zpráva o českých rukopisech v Zhořelci. V: Krasonický, Vavřinec: O svátosti těla a krve. H 103. Hájek, Viktor: Petr Chelčický. Bratislava, Kost- nická jednota 1929. 8°, 23 str. Naše iskry, sv. 5. Otisk přednášky z 1. 4. 1928 na večírku Kostnické jednoty v Bra- tislavě. Funkcí i časovým omezením je dána popularisační hod- nota přednášky, která se mimo to dopouští i některých omylů věcných, zejména přílišným zdůrazněním theologického charak- teru myšlení Chelčického. Uvádí jednak přehled jeho života a spisů, jednak soustavu jeho myšlení. UKOL 64.168, sv. 5, UKP 54 K 6540/5, NK I 26.718 104. Hanka, Václav: České prvotisky. In: ČČM 26 (1852), sv. 4, str. 82—83, 103—104. Na uvedených stranách podává Hanka popis starých tisků Síti víry a Postily z 1. pol. 16. stol., které později popsal A. Patera UKOL 52.114 a znovu Z. Tobolka. 105. Hanuš, Ignác Jan: Quellenkunde und Biblio- graphie der böhmisch-slovenischen Literatur- geschichte vom Jahre 1348—1868. Bearbeitet von ... Prag, K. böhm. Gesellschaft der Wissen- schaften 1868. Str. 53. Bibliograſie odkazuje na dílo Esroma Rüdingera, kde nalezl zmínky o životě a díle Petra Chelčického. Jde o bibliografický UKB I 26.705 záznam bez dalších vysvětlivek. 106. Hattala, Martin: Besední řeči Tomáše ze Štítného. Podle rukopisu budyšínského vydal ... Praha, Čes. akademie cís. Františka Josefa pro vědy, slo- vesnost a umění 1897. Str. V. Sbírka pramenův 113
Strana 114
ku poznání literárního života v Čechách, na Mo- ravě a ve Slezsku, skupina 1., řada 1.: Památky řeči a literatury české, čís. 1. Vydavatel se zmiňuje i o pařížském rukopise Štítného a Chelčic- kého a zjišťuje značnou odchylnost textu budyšínského a paříž- ského do té míry, že od uvádění variant upustil vůbec. UKOL II 55.713, sk. 1, ř. 1, čís. 1 107. Hoffmann, G.: Chelčický o válce. In: Tvorba 12(1937), str. 511—512. Na základě citátů z díla dokazuje autor článku, že názory Chel- čického o tělesném boji je možno označit jako selský pacifismus. Odmítání boje však není tak jednoznačné, jak se běžně soudí, a autor se pokouší dokázat, že i když se Chelčický neshodoval s Tábory, přece nehlásal podrobení panské třídě a usiloval o usku- tečnění společnosti podle svého ideálu. Tento názor je možno podepřít i závěrem kratšího traktátu o Šelmě a obrazu jejiem. Viz o tom Eduard Petrů: Chelčického traktát O šelmě a obrazu UKOL II 74.412 jejiem. 108. Hoffmann, G.: Petr Chelčický. In: Tvorba 12 (1937), str. 490—491. Marxistická studie, která odmítá zjednodušující výklad, předsta- vovaný zvláště Masarykovou koncepcí, který zjednodušuje učení Chelčického na otázku neodporování zlému tělesným bojem. Tento jediný rys je zde doplněn o další rysy učení, zejména o Chelčic- kého rozbory třídní společnosti, sociální názory vůbec a o poměr Chelčického k revolučnímu hnutí táborskému. Tím je dosaženo mnohem všestrannějšího pochopení učení Chelčického i jeho UKOL II 74.412 správného smyslu. 109. Hoch, Karel: Husité a válka. (Wiclif, Hus, Táboři, Chelčický.) In: Česká mysl 8(1907), str. 131—143, 193—208, 285—300, 375—391, 439—453. Poslední část studie řeší poměr Petra Chelčického k válce. V ko- nečných výsledcích se nijak neodchyluje od běžného vyjádření jeho postoje k této otázce, charakterisovaného obyčejně jako odpor k tělesnému boji v jakékoliv formě. Nedostatečný materiál, kte- rého autor užívá, však nedovoluje postihnout příčiny tohoto ná- zoru ani proměny, kterými procházel v průběhu jeho života. Proto UKOL II 63.927 má práce celkově ráz značně spekulativní. 114
ku poznání literárního života v Čechách, na Mo- ravě a ve Slezsku, skupina 1., řada 1.: Památky řeči a literatury české, čís. 1. Vydavatel se zmiňuje i o pařížském rukopise Štítného a Chelčic- kého a zjišťuje značnou odchylnost textu budyšínského a paříž- ského do té míry, že od uvádění variant upustil vůbec. UKOL II 55.713, sk. 1, ř. 1, čís. 1 107. Hoffmann, G.: Chelčický o válce. In: Tvorba 12(1937), str. 511—512. Na základě citátů z díla dokazuje autor článku, že názory Chel- čického o tělesném boji je možno označit jako selský pacifismus. Odmítání boje však není tak jednoznačné, jak se běžně soudí, a autor se pokouší dokázat, že i když se Chelčický neshodoval s Tábory, přece nehlásal podrobení panské třídě a usiloval o usku- tečnění společnosti podle svého ideálu. Tento názor je možno podepřít i závěrem kratšího traktátu o Šelmě a obrazu jejiem. Viz o tom Eduard Petrů: Chelčického traktát O šelmě a obrazu UKOL II 74.412 jejiem. 108. Hoffmann, G.: Petr Chelčický. In: Tvorba 12 (1937), str. 490—491. Marxistická studie, která odmítá zjednodušující výklad, předsta- vovaný zvláště Masarykovou koncepcí, který zjednodušuje učení Chelčického na otázku neodporování zlému tělesným bojem. Tento jediný rys je zde doplněn o další rysy učení, zejména o Chelčic- kého rozbory třídní společnosti, sociální názory vůbec a o poměr Chelčického k revolučnímu hnutí táborskému. Tím je dosaženo mnohem všestrannějšího pochopení učení Chelčického i jeho UKOL II 74.412 správného smyslu. 109. Hoch, Karel: Husité a válka. (Wiclif, Hus, Táboři, Chelčický.) In: Česká mysl 8(1907), str. 131—143, 193—208, 285—300, 375—391, 439—453. Poslední část studie řeší poměr Petra Chelčického k válce. V ko- nečných výsledcích se nijak neodchyluje od běžného vyjádření jeho postoje k této otázce, charakterisovaného obyčejně jako odpor k tělesnému boji v jakékoliv formě. Nedostatečný materiál, kte- rého autor užívá, však nedovoluje postihnout příčiny tohoto ná- zoru ani proměny, kterými procházel v průběhu jeho života. Proto UKOL II 63.927 má práce celkově ráz značně spekulativní. 114
Strana 115
110. Hoch, Karel: Husité a válka. (Referát.) In: CČH 14(1908), str. 363. Stručný hodnotící referát o studii, jejíž partie jsou věnovány UKOL 62.933 i postoji Chelčického k naznačené otázce. 111. Holinka, Rudolf: Traktáty Petra Chelčického O trojím lidu — O církvi svaté. K vydání při- pravil a úvodní studií spolu s poznámkami do- provodil ... Praha, Melantrich 1940. 109 str. Od- kaz minulosti české, sv. 4. Edice textů v transkribované formě, úvod a podrobný kritický aparát. UKOL 84.280, sv. 4, UKP 54 H 11. 009, AKP K 4484, SSB 2 F 483, SVKHK 8.577, SVKP III J 884/IV, PeB A 2040, SSO 22.593, NK I 17.041 Holinka, Rudolf: Traktáty Petra Chelčického: O trojím lidu — O církvi svaté. K vydání při- pravil a úvodní studií spolu s poznámkami dopro- vodil... (Referát.) V: D(ostál), J.: Petr Chelčický, církev a stát. (Re- ferát.) V: Hujer, Oldřich: Dva nejstarší spisky Petra Chelčického. (Referát.) V: Vilikovský, Jan: Traktáty Petra Chelčického. (Referát.) 112. Hrabák, Josef: Síť víry pravé a Všenáprava. (Re- ferát.) In: Rovnost 1950, čís. 67(19. 3. 1950), str. 8. Referát o Šimkově vydání Síti víry, v němž je kladně hodnoceno zpřístupnění, které přináší novočeská úprava textu. Zároveň upo- zorňuje referent na aktuálnost politických myšlenek Chelčického a chápe Síť jako dílo vysloveně politické. UKOL III 55.521 113. Hrejsa, Ferdinand: Dějiny křesťanství v Česko- slovensku. 2. Hus a husitství. (Čechové v zápase 115
110. Hoch, Karel: Husité a válka. (Referát.) In: CČH 14(1908), str. 363. Stručný hodnotící referát o studii, jejíž partie jsou věnovány UKOL 62.933 i postoji Chelčického k naznačené otázce. 111. Holinka, Rudolf: Traktáty Petra Chelčického O trojím lidu — O církvi svaté. K vydání při- pravil a úvodní studií spolu s poznámkami do- provodil ... Praha, Melantrich 1940. 109 str. Od- kaz minulosti české, sv. 4. Edice textů v transkribované formě, úvod a podrobný kritický aparát. UKOL 84.280, sv. 4, UKP 54 H 11. 009, AKP K 4484, SSB 2 F 483, SVKHK 8.577, SVKP III J 884/IV, PeB A 2040, SSO 22.593, NK I 17.041 Holinka, Rudolf: Traktáty Petra Chelčického: O trojím lidu — O církvi svaté. K vydání při- pravil a úvodní studií spolu s poznámkami dopro- vodil... (Referát.) V: D(ostál), J.: Petr Chelčický, církev a stát. (Re- ferát.) V: Hujer, Oldřich: Dva nejstarší spisky Petra Chelčického. (Referát.) V: Vilikovský, Jan: Traktáty Petra Chelčického. (Referát.) 112. Hrabák, Josef: Síť víry pravé a Všenáprava. (Re- ferát.) In: Rovnost 1950, čís. 67(19. 3. 1950), str. 8. Referát o Šimkově vydání Síti víry, v němž je kladně hodnoceno zpřístupnění, které přináší novočeská úprava textu. Zároveň upo- zorňuje referent na aktuálnost politických myšlenek Chelčického a chápe Síť jako dílo vysloveně politické. UKOL III 55.521 113. Hrejsa, Ferdinand: Dějiny křesťanství v Česko- slovensku. 2. Hus a husitství. (Čechové v zápase 115
Strana 116
o ryzí křesťanství.) Praha, Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká 1947. Str. 160 až 168, 309—314. Spisy Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké, řada A, sv. 2. Monografická kapitola je zde rozdělena do dvou různých částí, takže celkový obraz učení Chelčického je skreslen zřetelem k chronologické periodisaci hnutí, bez zachování vnitřní konti- nuity díla. Zmínky o Chelčickém jsou porůznu i v ostatních kapi- tolách (viz rejstřík). UKB 2 205.022 114. Hrejsa, Ferdinand: K českým dějinám nábožen- ským za prvních let Ferdinanda I. Napsal ... In: ČČH 21(1915), str. 161—216. Na str. 215—216 si všímá Hrejsa opisů některých spisů Chelčic- kého v musejním rukopise II G 13, který pochází z roku 1578 a je označen u F. M. Bartoše (Soupis rukopisů Národního musea v Praze, sv. 1, str. 96) jako Sborník prací P. Chelčického a Hab rovanských. Dokazuje, že spisy Chelčického bývaly spojovány se UKOL 62.933 spisy Optátovými a Habrovanských. 115. Hrejsa, Ferdinand: Psání mistra Rokycána Petrovi Chelčickému. In: Reformační sborník 8(1941). str. 39—44. Obsah studie je zamèřen k rozboru autorství listu. Autor dospíva k závěru, že nelze sice vyloučit jako autora Chelčického, ale že spíše je možno připsat autorství některému jeho radikálnímu žákovi, na př. B. Rehořovi, B. Krasonickému, B. Lukáši atd. IIU VŠPC 225 s 116. Hrubý, Hynek: České postilly. Studie literárně a kulturně historická. Praha, Jubil. fond Král. čes. spol. náuk 1901. Str. 48—66. Spisův poctě- ných jubilejní cenou Král. české společnosti náuk čís. 12. Na uvedených stránkách podává Hrubý rozbor Postily Chelčic- kého, zejména ve vztahu k Viklefovi a valdenským. Rozbor tohoto vztahu i Postily samé je založen ve velké míře na názorech Vlčkových. Cenné je však zařazení Postily do vývoje českých UKOL II 58.83. postil vůbec. 116
o ryzí křesťanství.) Praha, Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká 1947. Str. 160 až 168, 309—314. Spisy Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké, řada A, sv. 2. Monografická kapitola je zde rozdělena do dvou různých částí, takže celkový obraz učení Chelčického je skreslen zřetelem k chronologické periodisaci hnutí, bez zachování vnitřní konti- nuity díla. Zmínky o Chelčickém jsou porůznu i v ostatních kapi- tolách (viz rejstřík). UKB 2 205.022 114. Hrejsa, Ferdinand: K českým dějinám nábožen- ským za prvních let Ferdinanda I. Napsal ... In: ČČH 21(1915), str. 161—216. Na str. 215—216 si všímá Hrejsa opisů některých spisů Chelčic- kého v musejním rukopise II G 13, který pochází z roku 1578 a je označen u F. M. Bartoše (Soupis rukopisů Národního musea v Praze, sv. 1, str. 96) jako Sborník prací P. Chelčického a Hab rovanských. Dokazuje, že spisy Chelčického bývaly spojovány se UKOL 62.933 spisy Optátovými a Habrovanských. 115. Hrejsa, Ferdinand: Psání mistra Rokycána Petrovi Chelčickému. In: Reformační sborník 8(1941). str. 39—44. Obsah studie je zamèřen k rozboru autorství listu. Autor dospíva k závěru, že nelze sice vyloučit jako autora Chelčického, ale že spíše je možno připsat autorství některému jeho radikálnímu žákovi, na př. B. Rehořovi, B. Krasonickému, B. Lukáši atd. IIU VŠPC 225 s 116. Hrubý, Hynek: České postilly. Studie literárně a kulturně historická. Praha, Jubil. fond Král. čes. spol. náuk 1901. Str. 48—66. Spisův poctě- ných jubilejní cenou Král. české společnosti náuk čís. 12. Na uvedených stránkách podává Hrubý rozbor Postily Chelčic- kého, zejména ve vztahu k Viklefovi a valdenským. Rozbor tohoto vztahu i Postily samé je založen ve velké míře na názorech Vlčkových. Cenné je však zařazení Postily do vývoje českých UKOL II 58.83. postil vůbec. 116
Strana 117
117. Hujer, Oldřich: Dva nejstarší spisky Petra Chel- čického. (Referát.) In: LF 68(1941), str. 428—429. Recense vydání Rudolfa Holinky Traktáty Petra Chelčického O trojím lidu — O církvi svaté, která si všímá celkového uspo- řádání edice, ale hlavně filologické stránky textu, kde vytýká uvádění některých zbytečností v textově kritickém aparátě a ne- správnosti v interpretaci vlastního textu, zejména v interpunkci. UKOL 57.743 118. Hylmar, Václav: O některých stránkách mluvy Petra Chelčického, zvláště syntaktických. In: De- sátá výroční zpráva o obecním gymnasiu reálném spojeném s vyššími třídami gymnasijními i reál- ními (městské střední škole) v Praze, vydaná kon- cem roku školního 1877, str. 3—21. Jediná práce hodnotící souborně jazykovou stránku díla Chelčic- kého, která si všímá nejen jeho větné skladby, ale i otázek mor- fologických a hláskoslovných. Již z toho vyplývá její značný vý- znam ve srovnání s ostatními pracemi toho druhu, které řeší jen jednotlivé otázky (na př. Zubatý). Autor však neliší dosti ta místa, kde jde o skutečný jazyk Chelčického, a možné úpravy písařů rukopisu a jeho práce je podmíněna i stavem jazykovědy UKP 57 B 32, r 1877, SVKP IX E 845/1877 jeho doby CH 119. Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Chelčický a Valdenští. (Referát.) In: ČČH 48—49(1947— 1948), str. 483—485. Autor polemisuje se studií F. M. Bartoše, která omezuje vliv učení valdenských na Petra Chelčického a hájí mínění Holinkovo, že vliv valdenských na Petra Chelčického vyloučit nelze. Na tuto polemiku odpověděl F. M. Bartoš ve svém článku Kdo byl Petr Chelčický? v Jihočeském sbor. histor. 19(1950), str. 112— 113. UKOL 62.933 Chaloupecký, Václav: Bartoš. F. M.: Chelčický a Valdenští. (Referát.) 117
117. Hujer, Oldřich: Dva nejstarší spisky Petra Chel- čického. (Referát.) In: LF 68(1941), str. 428—429. Recense vydání Rudolfa Holinky Traktáty Petra Chelčického O trojím lidu — O církvi svaté, která si všímá celkového uspo- řádání edice, ale hlavně filologické stránky textu, kde vytýká uvádění některých zbytečností v textově kritickém aparátě a ne- správnosti v interpretaci vlastního textu, zejména v interpunkci. UKOL 57.743 118. Hylmar, Václav: O některých stránkách mluvy Petra Chelčického, zvláště syntaktických. In: De- sátá výroční zpráva o obecním gymnasiu reálném spojeném s vyššími třídami gymnasijními i reál- ními (městské střední škole) v Praze, vydaná kon- cem roku školního 1877, str. 3—21. Jediná práce hodnotící souborně jazykovou stránku díla Chelčic- kého, která si všímá nejen jeho větné skladby, ale i otázek mor- fologických a hláskoslovných. Již z toho vyplývá její značný vý- znam ve srovnání s ostatními pracemi toho druhu, které řeší jen jednotlivé otázky (na př. Zubatý). Autor však neliší dosti ta místa, kde jde o skutečný jazyk Chelčického, a možné úpravy písařů rukopisu a jeho práce je podmíněna i stavem jazykovědy UKP 57 B 32, r 1877, SVKP IX E 845/1877 jeho doby CH 119. Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Chelčický a Valdenští. (Referát.) In: ČČH 48—49(1947— 1948), str. 483—485. Autor polemisuje se studií F. M. Bartoše, která omezuje vliv učení valdenských na Petra Chelčického a hájí mínění Holinkovo, že vliv valdenských na Petra Chelčického vyloučit nelze. Na tuto polemiku odpověděl F. M. Bartoš ve svém článku Kdo byl Petr Chelčický? v Jihočeském sbor. histor. 19(1950), str. 112— 113. UKOL 62.933 Chaloupecký, Václav: Bartoš. F. M.: Chelčický a Valdenští. (Referát.) 117
Strana 118
V: Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Polemika.) 120. Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) In: ČČH 48—49(1947— 1948), str. 482—483. Autor rozebírá hypothesu F M. Bartoše, že Petr Chelčický by mohl být považován za Petra Záhorku ze Záhoří. Považuje tento názor za velmi pozoruhodný, ale ukazuje, že některé skutečnosti svědčí proti ztotožňování obou osob, zejména účast Petra Záhorky na smlouvě mezi stranou táborskou a královskou a valdenství Chelčického. Na tuto recensi odpověděl F. M. Bartoš v Jihočeském sborníku histor. 19(1950), str. 112—113. UKOL 02 933 Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) V: Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Polemika.) 121. Chaloupecký, Václav: Selská otázka v husitství. Příspěvek k ideologii doby a revoluce. Bratislava Academie 1926. Str. 41—47. Sbírka přednášek a rozprav extense University Komenského v Bra- tislavě, sv. 12. Autor zde podává přehled politických a sociálních názorů Chel čického, které charakterisuje ne dosti přesně jako křesťanský ro- mantismus. Podtržením utopické stránky učení Chelčického mu pak uniká konkretní materiál, který je obsažen ve spisech Chel čického pro historika sociálního hnutí a portrét Chelčického se UKOL 72.620, sv 12 skresluje. 122. Chaloupecký, Václav: Štítný a Chelčický. In: ČMM 38(1914), str. 72—81. Studie správně stanoví úzký poměr Chelčického ke Štítnému, a to jak na základě obsahových shod jejich spisů, tak i shod filologic- kých, z nichž několik autor uvádí jako příklad. Možnosti filo- logické methody však nevyčerpává až ke konečnému rozboru a ne- chává otevřenou otázku účasti Chelčického na pařížském rukopise. 118
V: Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Polemika.) 120. Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) In: ČČH 48—49(1947— 1948), str. 482—483. Autor rozebírá hypothesu F M. Bartoše, že Petr Chelčický by mohl být považován za Petra Záhorku ze Záhoří. Považuje tento názor za velmi pozoruhodný, ale ukazuje, že některé skutečnosti svědčí proti ztotožňování obou osob, zejména účast Petra Záhorky na smlouvě mezi stranou táborskou a královskou a valdenství Chelčického. Na tuto recensi odpověděl F. M. Bartoš v Jihočeském sborníku histor. 19(1950), str. 112—113. UKOL 02 933 Chaloupecký, Václav: Bartoš, F. M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Referát.) V: Bartoš, František M.: Kdo byl Petr Chelčický? (Polemika.) 121. Chaloupecký, Václav: Selská otázka v husitství. Příspěvek k ideologii doby a revoluce. Bratislava Academie 1926. Str. 41—47. Sbírka přednášek a rozprav extense University Komenského v Bra- tislavě, sv. 12. Autor zde podává přehled politických a sociálních názorů Chel čického, které charakterisuje ne dosti přesně jako křesťanský ro- mantismus. Podtržením utopické stránky učení Chelčického mu pak uniká konkretní materiál, který je obsažen ve spisech Chel čického pro historika sociálního hnutí a portrét Chelčického se UKOL 72.620, sv 12 skresluje. 122. Chaloupecký, Václav: Štítný a Chelčický. In: ČMM 38(1914), str. 72—81. Studie správně stanoví úzký poměr Chelčického ke Štítnému, a to jak na základě obsahových shod jejich spisů, tak i shod filologic- kých, z nichž několik autor uvádí jako příklad. Možnosti filo- logické methody však nevyčerpává až ke konečnému rozboru a ne- chává otevřenou otázku účasti Chelčického na pařížském rukopise. 118
Strana 119
kde odkazuje pravděpodobně na netištěnou práci Františka Ry- šánka, řešící problém recense Štítného v tomto rukopise. UKOL 146.169 Chaloupecký, Václav: Štítný a Chelčický. (Re- ferát.) V: Krofta, Kamil: V. Chaloupecký, Štítný a Chel- čický. (Referát.) V: Sokol, V.: V. Chaloupecký: Štítný a Chelčický (ČMM 38, (1914), str. 72—81). (Referát.) 123. Chalupný, Emanuel: Sociologie. Díl 2.: Dějiny so- ciologie. Sv. 1.: Od prvopočátku až po Comtea. Praha, vl. n. 1922. Str. 39—43. Autor se zde zmiňuje o názorech Chelčického na společnost a snaží se postihnout, v čem spočívá po methodické stránce vý- znam myšlení Chelčického. Vidí jej v zásahu zdravého rozumu do scholastického systému a podtrhuje věcnou historickou hodnotu všech zmínek o současném životě v jeho spisech. Jeho rozbor však zůstává omezen pouze na dějiny myšlení. UKOL 69.088 124. Chelčický. In: Svoboda 4(1870), str. 326—373. Krátká studie podává základní biografická a bibliografická data o Chelčickém. Zdůrazňuje zvláště sociální stránku jeho učení a ty rysy, v nichž Chelčický má vztah k současnému životu. Zvláštní pozornost je věnována tisku Postily, který pak byl s novou studií vé výňatcích přetištěn v následujícím ročníku Svobody. V: Petr Chelčický. UKP 54 B 319 125. Chelčický - Peter. In: Die Weltliteratur. Biogra- phisches, literar-historisches und bibliographi- sches Lexikon in Ubersichten und Stichwörtern Bd. 1. Wien, Brüder Hollinek 1951. Str. 282. Elementární poučení, které neudává více než základní data životo- pisná a knihopisná, uvádí však i německou literaturu k thematu. UKOL 245.074 126. Chelčický - Petr. In: Komenského slovník naučný, sv. 5., str. 396—398. 119
kde odkazuje pravděpodobně na netištěnou práci Františka Ry- šánka, řešící problém recense Štítného v tomto rukopise. UKOL 146.169 Chaloupecký, Václav: Štítný a Chelčický. (Re- ferát.) V: Krofta, Kamil: V. Chaloupecký, Štítný a Chel- čický. (Referát.) V: Sokol, V.: V. Chaloupecký: Štítný a Chelčický (ČMM 38, (1914), str. 72—81). (Referát.) 123. Chalupný, Emanuel: Sociologie. Díl 2.: Dějiny so- ciologie. Sv. 1.: Od prvopočátku až po Comtea. Praha, vl. n. 1922. Str. 39—43. Autor se zde zmiňuje o názorech Chelčického na společnost a snaží se postihnout, v čem spočívá po methodické stránce vý- znam myšlení Chelčického. Vidí jej v zásahu zdravého rozumu do scholastického systému a podtrhuje věcnou historickou hodnotu všech zmínek o současném životě v jeho spisech. Jeho rozbor však zůstává omezen pouze na dějiny myšlení. UKOL 69.088 124. Chelčický. In: Svoboda 4(1870), str. 326—373. Krátká studie podává základní biografická a bibliografická data o Chelčickém. Zdůrazňuje zvláště sociální stránku jeho učení a ty rysy, v nichž Chelčický má vztah k současnému životu. Zvláštní pozornost je věnována tisku Postily, který pak byl s novou studií vé výňatcích přetištěn v následujícím ročníku Svobody. V: Petr Chelčický. UKP 54 B 319 125. Chelčický - Peter. In: Die Weltliteratur. Biogra- phisches, literar-historisches und bibliographi- sches Lexikon in Ubersichten und Stichwörtern Bd. 1. Wien, Brüder Hollinek 1951. Str. 282. Elementární poučení, které neudává více než základní data životo- pisná a knihopisná, uvádí však i německou literaturu k thematu. UKOL 245.074 126. Chelčický - Petr. In: Komenského slovník naučný, sv. 5., str. 396—398. 119
Strana 120
Stručné celkové poučení o Chelčickém s uvedením literatury k tomuto thematu. Je založeno na literatuře a nepřináší nové UKOL 140.089 závěry. 127. Chelčický - Petr. In: Slovník naučný. Redaktor František Ladislav Rieger. Díl 3., str. 1048—1049 Celkové poučení o Chelčickém závislé na dobové literatuře. zvláště na závěrech Palackého, jehož dějiny uvádí jako jediný pramen. UKOL II 33.221 I 128. Institoris, Henricus: Sanctae Romanae ecclesiae fidei defensionis clypeus adversus Valdensium seu Pikhardorum haeresim. In: ČČM 48(1874) str. 106. Šafaříkem otištěná citace, v níž je Chelčický spojován s sevcov- ským řemeslem. UKOL 52.114 129. Jaffet, Jan: Hlas strážného. In: ČČM 48(1874). str. 108. Šafaříkův odkaz na Jaffetovu knihu, v níž se dotýká jednak Chel- čického a jednak cituje z jeho knih. UKOL 52.114 130. Jaffet, Jan: O původu Jednoty Bratrské historia. In: ČČM 48(1874), str. 108. Šafaříkem publikovaný citát, v němž Jaffet odmítá učení Chel- UKOL 52.114 čického o světské moci. Jagič, Vatroslav V: Annenkov, Jurij: Sočinenija Petra Chel'čic- kago. 131. Jakubec, Jan: Dějiny literatury české 1. Od nej- starších dob do probuzení politického. 2. vyd. 120
Stručné celkové poučení o Chelčickém s uvedením literatury k tomuto thematu. Je založeno na literatuře a nepřináší nové UKOL 140.089 závěry. 127. Chelčický - Petr. In: Slovník naučný. Redaktor František Ladislav Rieger. Díl 3., str. 1048—1049 Celkové poučení o Chelčickém závislé na dobové literatuře. zvláště na závěrech Palackého, jehož dějiny uvádí jako jediný pramen. UKOL II 33.221 I 128. Institoris, Henricus: Sanctae Romanae ecclesiae fidei defensionis clypeus adversus Valdensium seu Pikhardorum haeresim. In: ČČM 48(1874) str. 106. Šafaříkem otištěná citace, v níž je Chelčický spojován s sevcov- ským řemeslem. UKOL 52.114 129. Jaffet, Jan: Hlas strážného. In: ČČM 48(1874). str. 108. Šafaříkův odkaz na Jaffetovu knihu, v níž se dotýká jednak Chel- čického a jednak cituje z jeho knih. UKOL 52.114 130. Jaffet, Jan: O původu Jednoty Bratrské historia. In: ČČM 48(1874), str. 108. Šafaříkem publikovaný citát, v němž Jaffet odmítá učení Chel- UKOL 52.114 čického o světské moci. Jagič, Vatroslav V: Annenkov, Jurij: Sočinenija Petra Chel'čic- kago. 131. Jakubec, Jan: Dějiny literatury české 1. Od nej- starších dob do probuzení politického. 2. vyd. 120
Strana 121
Praha, J. Laichter 1929. Str. 465—500. Laichterův výbor nejlepších spisů poučných, kniha 53. Samostatné kapitoly o Chelčickém s biografickými daty a roz- borem díla, které jsou doplněny velmi podrobnými bibliografic- kými údaji, představujícími jeden z pokusů o úplnou bibliografii Chelčického. 1. vyd. vyšlo r. 1911. UKOL 58.971/53, PeB 6869 132. Jakubec, Jan: Masaryk a česká literatura. In: Slavia 1(1922—1923), str. 84—98. Na str. 97 je hodnocena úloha Masarykova v bádání o Chelčic- kém, zejména jeho polemické články proti Lenzovi. Je zde zdůraz- něna jejich odvaha v polemice, ale bez rozboru věcné a vědecké hodnoty článků, takže zhodnocení významu je jen velmi kusé. UKOL II 74.459 133. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Etjudy o Petrě Chel'čickom i jego vremeni. (Iz istoriji gusitskoj mysli.) Vypusk 1. S.-Peterburg, tip. Ministerstva Putej soobščenija 1908. 258, 10 str. Zejména v druhé části (str. 116.258) řeší autor velmi důkladně poměr Chelčického k táborskému hnutí a naopak poměr Táborů k Chelčickému, rozbírá postoj Chelčického k válce, a to na zá- kladě traktátů O boji duchovním, O církvi svaté a O trojím lidu, a v závěru srovnává Repliku proti Mikuláši Biskupcovi a Roky- canův spis De non existencia. Methodicky i obsahově patří tato práce mezi významné příspěvky v literatuře o Chelčickém. Obsa- huje přehled literatury o Chelčickém. UKP 21 B 293, 21 B 803, SKP Č 1894. SVKP VI E 76, UKB 2—36203 Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Etjudy o Petrě Chel'čickom i jego vremeni. (Iz istoriji gusitskoj mysli.) (Referát.) V: Krofta, Kamil: Jastrebov, N. V.: Etjudy o Petrě Chelčickom i jego vremeni. (Iz istoriji gusitskoj mysli.) (Referát.) V: Krofta, Kamil: N. V. Jastrebova Studie o Petru Chelčickém a jeho době. (Referát.) 121
Praha, J. Laichter 1929. Str. 465—500. Laichterův výbor nejlepších spisů poučných, kniha 53. Samostatné kapitoly o Chelčickém s biografickými daty a roz- borem díla, které jsou doplněny velmi podrobnými bibliografic- kými údaji, představujícími jeden z pokusů o úplnou bibliografii Chelčického. 1. vyd. vyšlo r. 1911. UKOL 58.971/53, PeB 6869 132. Jakubec, Jan: Masaryk a česká literatura. In: Slavia 1(1922—1923), str. 84—98. Na str. 97 je hodnocena úloha Masarykova v bádání o Chelčic- kém, zejména jeho polemické články proti Lenzovi. Je zde zdůraz- něna jejich odvaha v polemice, ale bez rozboru věcné a vědecké hodnoty článků, takže zhodnocení významu je jen velmi kusé. UKOL II 74.459 133. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Etjudy o Petrě Chel'čickom i jego vremeni. (Iz istoriji gusitskoj mysli.) Vypusk 1. S.-Peterburg, tip. Ministerstva Putej soobščenija 1908. 258, 10 str. Zejména v druhé části (str. 116.258) řeší autor velmi důkladně poměr Chelčického k táborskému hnutí a naopak poměr Táborů k Chelčickému, rozbírá postoj Chelčického k válce, a to na zá- kladě traktátů O boji duchovním, O církvi svaté a O trojím lidu, a v závěru srovnává Repliku proti Mikuláši Biskupcovi a Roky- canův spis De non existencia. Methodicky i obsahově patří tato práce mezi významné příspěvky v literatuře o Chelčickém. Obsa- huje přehled literatury o Chelčickém. UKP 21 B 293, 21 B 803, SKP Č 1894. SVKP VI E 76, UKB 2—36203 Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Etjudy o Petrě Chel'čickom i jego vremeni. (Iz istoriji gusitskoj mysli.) (Referát.) V: Krofta, Kamil: Jastrebov, N. V.: Etjudy o Petrě Chelčickom i jego vremeni. (Iz istoriji gusitskoj mysli.) (Referát.) V: Krofta, Kamil: N. V. Jastrebova Studie o Petru Chelčickém a jeho době. (Referát.) 121
Strana 122
V: Zigel, F. F.: N. V. Jastrebov: Etjudy o Petrě Chel'čickom i jego vremeni. (Iz istroriji gusitskoj mysli.) Vyp. 1. — S. Pb. 1908 g. VII+258 str. (Referát.) 134. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Chel'čickij i Gus. In: Novyj sbornik statej po slavjanověděniju. So- stavlennyj i izdannyj učenikami V. I. Lamanskago pri učastiji ich učenikov po slučaju 50-lětija jego učeno-literaturnoj dějatelnosti. S.-Peterburg, Tip. Imper. Akademiji nauk 1905. Str. 468—490. Srovnáním textů Husových, zejména Postily, s texty Chelčického. zejména Sítí víry a Postilou, dospívá Jastrebov k názoru, že Chelčický znal Husovo učení, v některých částech je dokonce přejímal, ale že byl na rozdíl od svých současníků kritický k ne- KNM 77 G 173, SKP Č 4847 dostatkům jeho soustavy. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Chel'čickij i Gus. (Referát.) V: Pekař, Josef: N. V. Jastrebov: Chel'čickij i Gus (Referát.) 135. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Kogda napisal P. Chel'čickij svoju Repliku protiv Rokycany? In: Sborník ke cti N. Karějeva (1914). Studie posunuje dataci Repliky do let 1433—1435, na rozdíl od datování Gollova na rok 1450. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Kogda napisal P. Chel'čickij svoju Repliku protiv Rokycany? (Referát.) V: Krofta, Kamil: N. V. Jastrebov, Kogda napisal P. Chelčickij svoju Repliku protiv Rokycany? (Referát.) 122
V: Zigel, F. F.: N. V. Jastrebov: Etjudy o Petrě Chel'čickom i jego vremeni. (Iz istroriji gusitskoj mysli.) Vyp. 1. — S. Pb. 1908 g. VII+258 str. (Referát.) 134. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Chel'čickij i Gus. In: Novyj sbornik statej po slavjanověděniju. So- stavlennyj i izdannyj učenikami V. I. Lamanskago pri učastiji ich učenikov po slučaju 50-lětija jego učeno-literaturnoj dějatelnosti. S.-Peterburg, Tip. Imper. Akademiji nauk 1905. Str. 468—490. Srovnáním textů Husových, zejména Postily, s texty Chelčického. zejména Sítí víry a Postilou, dospívá Jastrebov k názoru, že Chelčický znal Husovo učení, v některých částech je dokonce přejímal, ale že byl na rozdíl od svých současníků kritický k ne- KNM 77 G 173, SKP Č 4847 dostatkům jeho soustavy. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Chel'čickij i Gus. (Referát.) V: Pekař, Josef: N. V. Jastrebov: Chel'čickij i Gus (Referát.) 135. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Kogda napisal P. Chel'čickij svoju Repliku protiv Rokycany? In: Sborník ke cti N. Karějeva (1914). Studie posunuje dataci Repliky do let 1433—1435, na rozdíl od datování Gollova na rok 1450. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Kogda napisal P. Chel'čickij svoju Repliku protiv Rokycany? (Referát.) V: Krofta, Kamil: N. V. Jastrebov, Kogda napisal P. Chelčickij svoju Repliku protiv Rokycany? (Referát.) 122
Strana 123
136. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Očerk žizni i li- teraturnoj dějatel'nosti Petra Chel'čickago. (Iz istorii gussitstva.) In: Žurnal ministerstva narod- nago prosvěščenija 7(1895), čast 302, str. 224—280. Obsáhlá monografická studie o Chelčickém, souvisící s prací Gollovou. Obsahuje jednak výklad o husitském hnutí vůbec, jed- nak životopisná data a rozbor spisů Chelčického. Vedle klasické práce Gollovy byla studie Jastrebovova jednou z nejlepších mono- grafických prací o Chelčickém, přes připomínky, které k ní byly v recensích vysloveny. UKP 37 D 44 137. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Náčrtek života a literární činnosti Petra Chelčického. (Referát.) In: ČČH 2(1896), str. 53. Stručný hodnotící referát o článku Jastrebovově, který vytýká nepůvodnost jeho práce. UKOL 62.933 138. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Očerk žizni i li- teraturnoj dějatel'nosti Petra Chelčickago. Iz istorii gussitstva. (Referát.) In: ČČH 2(1896), str. 392. Druhá zpráva v uvedeném ročníku ČČH o práci Jastrebovově, která ji hodnotí stejně jako referát na str. 53. UKOL 62.933 139. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Petra Chel'čic- kago O trogiem lidu rzec — o duchowných a o swietských. Češskij tekst s vvedenijem i rus- skim perevodom. Sanktpeterburg, Imper. Akade- mija nauk 1903. 15, 57 str. Sborník otdelenija russkago jazyka i slovesnosti Imp. Akad. nauk, tom 77, No. 1. Úvod, edice textu a ruský překlad. UKP 54 D 8405, SKP Č 4848, Rp 508, SVKP VI G 144, UKB 1196 —23.730 Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Petra Chel'čic- kago O trogiem lidu rzec — o duchowných a 123
136. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Očerk žizni i li- teraturnoj dějatel'nosti Petra Chel'čickago. (Iz istorii gussitstva.) In: Žurnal ministerstva narod- nago prosvěščenija 7(1895), čast 302, str. 224—280. Obsáhlá monografická studie o Chelčickém, souvisící s prací Gollovou. Obsahuje jednak výklad o husitském hnutí vůbec, jed- nak životopisná data a rozbor spisů Chelčického. Vedle klasické práce Gollovy byla studie Jastrebovova jednou z nejlepších mono- grafických prací o Chelčickém, přes připomínky, které k ní byly v recensích vysloveny. UKP 37 D 44 137. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Náčrtek života a literární činnosti Petra Chelčického. (Referát.) In: ČČH 2(1896), str. 53. Stručný hodnotící referát o článku Jastrebovově, který vytýká nepůvodnost jeho práce. UKOL 62.933 138. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Očerk žizni i li- teraturnoj dějatel'nosti Petra Chelčickago. Iz istorii gussitstva. (Referát.) In: ČČH 2(1896), str. 392. Druhá zpráva v uvedeném ročníku ČČH o práci Jastrebovově, která ji hodnotí stejně jako referát na str. 53. UKOL 62.933 139. Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Petra Chel'čic- kago O trogiem lidu rzec — o duchowných a o swietských. Češskij tekst s vvedenijem i rus- skim perevodom. Sanktpeterburg, Imper. Akade- mija nauk 1903. 15, 57 str. Sborník otdelenija russkago jazyka i slovesnosti Imp. Akad. nauk, tom 77, No. 1. Úvod, edice textu a ruský překlad. UKP 54 D 8405, SKP Č 4848, Rp 508, SVKP VI G 144, UKB 1196 —23.730 Jastrebov, Nikolaj Vladimirovič: Petra Chel'čic- kago O trogiem lidu rzec — o duchowných a 123
Strana 124
o swietských. Češskij tekst s vvedenijem i rus- skim perevodom. (Referát.) V: Bidlo, Jaroslav: Jastrebov, N. V.: Petra Chel- čickago O trogiem lidu rzec — o duchownych a o swietskych. Češskij tekst s vvedenijem i rus- skim perevodom. (Referát.) V: Krofta, Kamil: Em. Smetánka, Petra Chelčic- kého Postilla ... (Referát.) Jireček, Josef: P. J. Šafaříka studie o Petru Chel- čickém. Vydal .. . V: Šafařík, Pavel Josef: . .. studie o Petru Chel- čickém. 140. Jireček, Josef: Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku ve spůsobě slovníka ži- votopisného a knihoslovného. Sv. 1.: A—L. Praha. B. Tempský 1875. Str. 285—292. Dějiny litera- tury české. Díl 1.: Slovník životopisný a kniho- slovný. Heslo o Chelčickém podává základní biografická data, k nimž je připojen na str. 291—292 seznam 17 Jirečkovi známých spisů Chelčického, podstatně rozhojněný proti seznamu Jungmannovu. Data o Chelčickém jsou doplněna ve 2. dílu cit. Rukověti na str. 154, kde mluví Jireček o stycích Chelčického s knězem Janem Protivou z Nové Vsi a tvoří tak úvod k dlouholeté polemice o osobě Jana Protivy. UKOL 49.155 1—2, PeB II—1412, SSO 20.345 Jonáš, K. V: Tolstoj, Lev Nikolajevič: Petr Chelčický a Lev Tolstoj. 141. Jungmann, Josef: Historie literatury české. Aneb: Saustawný přehled spisů českých s krátkau his- torií národu, oswícení a jazyka. 2. vyd. Praha, 124
o swietských. Češskij tekst s vvedenijem i rus- skim perevodom. (Referát.) V: Bidlo, Jaroslav: Jastrebov, N. V.: Petra Chel- čickago O trogiem lidu rzec — o duchownych a o swietskych. Češskij tekst s vvedenijem i rus- skim perevodom. (Referát.) V: Krofta, Kamil: Em. Smetánka, Petra Chelčic- kého Postilla ... (Referát.) Jireček, Josef: P. J. Šafaříka studie o Petru Chel- čickém. Vydal .. . V: Šafařík, Pavel Josef: . .. studie o Petru Chel- čickém. 140. Jireček, Josef: Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku ve spůsobě slovníka ži- votopisného a knihoslovného. Sv. 1.: A—L. Praha. B. Tempský 1875. Str. 285—292. Dějiny litera- tury české. Díl 1.: Slovník životopisný a kniho- slovný. Heslo o Chelčickém podává základní biografická data, k nimž je připojen na str. 291—292 seznam 17 Jirečkovi známých spisů Chelčického, podstatně rozhojněný proti seznamu Jungmannovu. Data o Chelčickém jsou doplněna ve 2. dílu cit. Rukověti na str. 154, kde mluví Jireček o stycích Chelčického s knězem Janem Protivou z Nové Vsi a tvoří tak úvod k dlouholeté polemice o osobě Jana Protivy. UKOL 49.155 1—2, PeB II—1412, SSO 20.345 Jonáš, K. V: Tolstoj, Lev Nikolajevič: Petr Chelčický a Lev Tolstoj. 141. Jungmann, Josef: Historie literatury české. Aneb: Saustawný přehled spisů českých s krátkau his- torií národu, oswícení a jazyka. 2. vyd. Praha, 124
Strana 125
F. Řiwnáč 1849. Str. 569. Nákladem Českého mu- seum, čís. 32. Jedna z prvních stručných zmínek o Chelčickém, která se při- držuje tradičního omylu o povolání Chelčického a uvádí soupis osmi Jungmannovi známých spisů Chelčického. Popisy spisů Chelčického uvádí autor mimo uvedenou stranu ještě na str. 99 (č. 648), 107 (č. 830), 108 (č. 837), 109 (č. 851), kde jsou ze- jména data o uložení rukopisů a tisků v době Jungmannově. UKOL II 34.083 K 142. K.: Jaroslav Goll, Chelčický a Jednota v XV. sto- letí. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. V Praze. Nákladem Historického klubu. Praha-I. Klementinum. 1916. (Referát.) In: Hlídka 34 (1917), str. 95—98. V celkovém zhodnocení Gollovy práce je zdůrazněna jeho věcnost a založení práce na pramenech. U Chelčického jde referent ještě dále a snaží se formulovat vztah Chelčického ke katolické církvi. Konkretní filologický materiál však u svých thesí nepodává. UKOL 56.765 143. Kalousek, Josef: A. Lenz: Učení Petra Chelčic- kého o eucharistii. (Referát.) In: Osvěta 15(1885), str. 759—760. Recense připomíná Lenzovu dobrou znalost otázek věroučných, ale zároveň upozorňuje na nebezpečí jeho ahistorické methody, která srovnáváním s katolickou dogmatikou vede k tomu, že i učení Petra Chelčického je chápáno jako ztrnulá soustava, a ne- přihlíží se k jejímu utváření a příčinám jejího vývoje. Za zvláště důležitou považuje tedy Kaloušek chronologii spisů a tu Lenz UKOL 68.001 zanedbává vůbec. 144. Kalousek, Josef: Jaroslav Goll, Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der böhmischen 125
F. Řiwnáč 1849. Str. 569. Nákladem Českého mu- seum, čís. 32. Jedna z prvních stručných zmínek o Chelčickém, která se při- držuje tradičního omylu o povolání Chelčického a uvádí soupis osmi Jungmannovi známých spisů Chelčického. Popisy spisů Chelčického uvádí autor mimo uvedenou stranu ještě na str. 99 (č. 648), 107 (č. 830), 108 (č. 837), 109 (č. 851), kde jsou ze- jména data o uložení rukopisů a tisků v době Jungmannově. UKOL II 34.083 K 142. K.: Jaroslav Goll, Chelčický a Jednota v XV. sto- letí. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. V Praze. Nákladem Historického klubu. Praha-I. Klementinum. 1916. (Referát.) In: Hlídka 34 (1917), str. 95—98. V celkovém zhodnocení Gollovy práce je zdůrazněna jeho věcnost a založení práce na pramenech. U Chelčického jde referent ještě dále a snaží se formulovat vztah Chelčického ke katolické církvi. Konkretní filologický materiál však u svých thesí nepodává. UKOL 56.765 143. Kalousek, Josef: A. Lenz: Učení Petra Chelčic- kého o eucharistii. (Referát.) In: Osvěta 15(1885), str. 759—760. Recense připomíná Lenzovu dobrou znalost otázek věroučných, ale zároveň upozorňuje na nebezpečí jeho ahistorické methody, která srovnáváním s katolickou dogmatikou vede k tomu, že i učení Petra Chelčického je chápáno jako ztrnulá soustava, a ne- přihlíží se k jejímu utváření a příčinám jejího vývoje. Za zvláště důležitou považuje tedy Kaloušek chronologii spisů a tu Lenz UKOL 68.001 zanedbává vůbec. 144. Kalousek, Josef: Jaroslav Goll, Quellen und Untersuchungen zur Geschichte der böhmischen 125
Strana 126
Brüder. (Referát.) In: Osvěta 13(1883), str. 375- 376. Autor zde recensuje 2. sešit Quellen, kde je uveřejněna studie a materiál o Petru Chelčickém. Nemá proti jejímu obsahu námitek. uznává přesnost vědecké práce Gollovy a vytýká jen, že prameny překládá do němčiny, ačkoliv u zájemců o české dějiny třeba UKOL 68.001 předpokládat znalost češtiny. 145. Kameníček, František: Josef Pekař: Žižka a jeho doba. Díl 1. Se zvláštním zřetelem k Táboru V Praze 1927. Nákladem „Vesmíru“. Stran 283 Kč 54,—. Díl 2. Praha, Vesmír 1928. Stran 281. Kč 54,—. (Referát.) In: ČČM 102(1928), str. 296—305. Celkový referát o knize, v němž je krátká poznámka věnována i osobnosti Chelčického. Omezuje se však jen na reprodukci ná- zorů Pekařových. UKOL 52.114 146. Karásek, Josef: Petr Chelčický: Menší spisy Upravil ... Praha, Comenium 1891—1892. 108 132 str. Comenium, sv. 2.—3. Vědecký odbor, čís 1—2. Památky reformace české 1. Mimo stručné úvody obou svazků obsahuje kniha vydání traktátů olomouckého rukopisu M I 164. Transkribovaná forma vydáni má četné nedostatky a není filologicky dosti spolehlivá, u mno- hých traktátů však jde o vydání jediné. UKOL 85.959/3, 1, UKP 63 C 437, 54 H 816/2—3, SKP Č 4388 AKP Ca 644, Ca 5433, PeP I1— 13.012, SVKP 3 E 144/II, 4 247 147. Kleych, Václav: Evangelický kancional. In: CČM 48(1874), str. 108. Šafaříkem publikovaná zmínka o kancionále Chelčického. UKOL 52.114 148. Klíma, Stanislav: České náboženství. 3. vyd. Praha, B. Kočí b. r. Str. 12—17. Samostatná kapitola o Chelčickém se stručným výkladem jeho učení náboženského. Sociální myšlenky Chelčického nejsou zmí- SKSV G 9.009 něny. 126
Brüder. (Referát.) In: Osvěta 13(1883), str. 375- 376. Autor zde recensuje 2. sešit Quellen, kde je uveřejněna studie a materiál o Petru Chelčickém. Nemá proti jejímu obsahu námitek. uznává přesnost vědecké práce Gollovy a vytýká jen, že prameny překládá do němčiny, ačkoliv u zájemců o české dějiny třeba UKOL 68.001 předpokládat znalost češtiny. 145. Kameníček, František: Josef Pekař: Žižka a jeho doba. Díl 1. Se zvláštním zřetelem k Táboru V Praze 1927. Nákladem „Vesmíru“. Stran 283 Kč 54,—. Díl 2. Praha, Vesmír 1928. Stran 281. Kč 54,—. (Referát.) In: ČČM 102(1928), str. 296—305. Celkový referát o knize, v němž je krátká poznámka věnována i osobnosti Chelčického. Omezuje se však jen na reprodukci ná- zorů Pekařových. UKOL 52.114 146. Karásek, Josef: Petr Chelčický: Menší spisy Upravil ... Praha, Comenium 1891—1892. 108 132 str. Comenium, sv. 2.—3. Vědecký odbor, čís 1—2. Památky reformace české 1. Mimo stručné úvody obou svazků obsahuje kniha vydání traktátů olomouckého rukopisu M I 164. Transkribovaná forma vydáni má četné nedostatky a není filologicky dosti spolehlivá, u mno- hých traktátů však jde o vydání jediné. UKOL 85.959/3, 1, UKP 63 C 437, 54 H 816/2—3, SKP Č 4388 AKP Ca 644, Ca 5433, PeP I1— 13.012, SVKP 3 E 144/II, 4 247 147. Kleych, Václav: Evangelický kancional. In: CČM 48(1874), str. 108. Šafaříkem publikovaná zmínka o kancionále Chelčického. UKOL 52.114 148. Klíma, Stanislav: České náboženství. 3. vyd. Praha, B. Kočí b. r. Str. 12—17. Samostatná kapitola o Chelčickém se stručným výkladem jeho učení náboženského. Sociální myšlenky Chelčického nejsou zmí- SKSV G 9.009 něny. 126
Strana 127
149. Klíma, Stanislav: Čeští bratří. Šest postav z české minulosti. Bratislava, Bratrská Jednota 1924. Str. 7—27. Velmi populární rozbor života a učení Chelčického jako propa- ULKP D 4177 gační příručka Jednoty bratrské. 150. Klimeš, Lumír: Jak vydávati staročeské texty? (K Šimkovu vydání Sítě víry.) (Referát.) In: Slovo a slovesnost 15(1954), str. 136—140. Recensent posuzuje novočeský převod Sítě víry a klade širší otázku, jak vydávat staročeské texty vůbec. Ukazuje na potíže, které vyplývají čtenáři při četbě textu staročeského a na po- tíže a nepřesnosti převodu. Stanoví pět možných typů vydání a uzavírá, že za nejvhodnější formu vydání třeba považovat transkripci textu s poznámkami pod čarou a stručnými obsahy kapitol v nové češtině. Závěry, které zakládá na vydání Šimkově, UKOL 82.293 mají tak platnost mnohem širší. Kolín z Chotěřiny, Matouš: V: Collinus. 151. Komenský, Jan Amos: Didaktika. In: CČM 48(1874), str. 108. Šafaříkův odkaz na chválu češtiny Chelčického v Didaktice. UKOL 52.114 152. Kopal, L.: Petra Chelčického názory o manželství, čistotě a rodině. In: Besedy Času 18(1913), čís. 26—30, str. 202—204, 212—214, 217—219, 228— 231, 234—237. Studie charakterisuje postoj Chelčického k otázce manželství a všímá si zvláště jeho odchylek od názoru katolické církve a učení protestantského. Specifičnost učení Chelčického v tomto směru vidí autor ve zdůraznění čistoty pohlavních vztahů a v je- jich plastickém vylíčení. Nedospěl však k promyšlení duchovního života v manželství a tím se liší od názorů Lutherových. Tím, že tento problém je postaven samostatně, bez ohledu na celek učení Chelčického, výsledky zkoumání jsou mechanické a málo přesvědčivé a neodpovídají na otázku, kde je vznik názorů Chel- čického na manželství. UKOL II 82.975 127
149. Klíma, Stanislav: Čeští bratří. Šest postav z české minulosti. Bratislava, Bratrská Jednota 1924. Str. 7—27. Velmi populární rozbor života a učení Chelčického jako propa- ULKP D 4177 gační příručka Jednoty bratrské. 150. Klimeš, Lumír: Jak vydávati staročeské texty? (K Šimkovu vydání Sítě víry.) (Referát.) In: Slovo a slovesnost 15(1954), str. 136—140. Recensent posuzuje novočeský převod Sítě víry a klade širší otázku, jak vydávat staročeské texty vůbec. Ukazuje na potíže, které vyplývají čtenáři při četbě textu staročeského a na po- tíže a nepřesnosti převodu. Stanoví pět možných typů vydání a uzavírá, že za nejvhodnější formu vydání třeba považovat transkripci textu s poznámkami pod čarou a stručnými obsahy kapitol v nové češtině. Závěry, které zakládá na vydání Šimkově, UKOL 82.293 mají tak platnost mnohem širší. Kolín z Chotěřiny, Matouš: V: Collinus. 151. Komenský, Jan Amos: Didaktika. In: CČM 48(1874), str. 108. Šafaříkův odkaz na chválu češtiny Chelčického v Didaktice. UKOL 52.114 152. Kopal, L.: Petra Chelčického názory o manželství, čistotě a rodině. In: Besedy Času 18(1913), čís. 26—30, str. 202—204, 212—214, 217—219, 228— 231, 234—237. Studie charakterisuje postoj Chelčického k otázce manželství a všímá si zvláště jeho odchylek od názoru katolické církve a učení protestantského. Specifičnost učení Chelčického v tomto směru vidí autor ve zdůraznění čistoty pohlavních vztahů a v je- jich plastickém vylíčení. Nedospěl však k promyšlení duchovního života v manželství a tím se liší od názorů Lutherových. Tím, že tento problém je postaven samostatně, bez ohledu na celek učení Chelčického, výsledky zkoumání jsou mechanické a málo přesvědčivé a neodpovídají na otázku, kde je vznik názorů Chel- čického na manželství. UKOL II 82.975 127
Strana 128
Kopal, L.: V: Stěhule, J. 153. Košút, Benjamin: Kniha výkladů spasitelných na čtení nedělní celého roku věrného a dobrého muže a Čecha Petra Chelčického. K tisku upra- vil ... Praha, typ. B. Grund 1890. Příloha časo- pisu Český bratr. UKP 54 C 64 První pokus o edici textu Postily 154. Košút, Benjamin: Petr Chelčický. Píše ... In: Český bratr 5(1890), str. 5—8, 19—22, 36—38. Monografická studie o Chelčickém, obsahující jak data o životě tak výklad učení. Tvořila úvod k vydání Postily, která vycházela v tomtéž ročníku časopisu jako příloha. UKP 54 C 520 155. Kotyza, Jan: Názor na vzdělanost v dílech Petra Chelčického, Jana Augusty a Jana Blahoslava. Praha, vl. n. 1952. 89 str. Disertační práce filolo- gické fakulty KU v Praze. Ve stati o Petru Chelčickém je větší část věnována přehledu jeho života a díla a teprve závěr se dotýká problému poměru Chelčic- kého ke vzdělání. Tato otázka je však řešena jen rámcově, není uveden dostatek materiálu, takže výsledky jsou značně obecne UKB 4—299.550 a přinášejí málo nových zjištění. 156. Kovaříček, Ladislav Josef: O činnosti Jednoty bratří českých na poli kulturním. O vylíčení se pokusil ... Praha, Fr. A. Urbánek 1886. Str 13—17. Urbánkova bibliotéka paedagogická, sv 114. Kapitola o Chelčickém přináší jen prosté a na některých místech i věcně nesprávné vylíčení učení Chelčického. ULK D 184 157. Král, Josef: Dodatek k posouzení spisu Lenzova „Učení Petra Chelčického o eucharistii“ v Athe- 128
Kopal, L.: V: Stěhule, J. 153. Košút, Benjamin: Kniha výkladů spasitelných na čtení nedělní celého roku věrného a dobrého muže a Čecha Petra Chelčického. K tisku upra- vil ... Praha, typ. B. Grund 1890. Příloha časo- pisu Český bratr. UKP 54 C 64 První pokus o edici textu Postily 154. Košút, Benjamin: Petr Chelčický. Píše ... In: Český bratr 5(1890), str. 5—8, 19—22, 36—38. Monografická studie o Chelčickém, obsahující jak data o životě tak výklad učení. Tvořila úvod k vydání Postily, která vycházela v tomtéž ročníku časopisu jako příloha. UKP 54 C 520 155. Kotyza, Jan: Názor na vzdělanost v dílech Petra Chelčického, Jana Augusty a Jana Blahoslava. Praha, vl. n. 1952. 89 str. Disertační práce filolo- gické fakulty KU v Praze. Ve stati o Petru Chelčickém je větší část věnována přehledu jeho života a díla a teprve závěr se dotýká problému poměru Chelčic- kého ke vzdělání. Tato otázka je však řešena jen rámcově, není uveden dostatek materiálu, takže výsledky jsou značně obecne UKB 4—299.550 a přinášejí málo nových zjištění. 156. Kovaříček, Ladislav Josef: O činnosti Jednoty bratří českých na poli kulturním. O vylíčení se pokusil ... Praha, Fr. A. Urbánek 1886. Str 13—17. Urbánkova bibliotéka paedagogická, sv 114. Kapitola o Chelčickém přináší jen prosté a na některých místech i věcně nesprávné vylíčení učení Chelčického. ULK D 184 157. Král, Josef: Dodatek k posouzení spisu Lenzova „Učení Petra Chelčického o eucharistii“ v Athe- 128
Strana 129
naeu 1885, str. 152 n. (Referát.) In: Athenaeum 2(1885), str. 187. Autor zde dokazuje, že chybné čtení epištoly ke Korintským (11, 27) u Chelčického není dílem Chelčického, ale že existovaly v době Chelčického exempláře porušené v tomto smyslu chybným UKOL II 35.856 čtením písařů. 153. Krasonický, Vavřinec: O svátosti těla a krve. In: Zpráva o českých rukopisech v Zhořelci. Podává Jaroslav Goll. ČČM 52(1878), str. 391—404. Traktát podává zprávu o Postile a jiných knihách Chelčického, které byly známy Vavřinci Krasonickému a vysoko hodnoceny. UKOL 52.114 159. Krejčí, František Václav: České vzdělání. Úvahy o jeho podstatě a budoucnosti. Praha, G. Voleský 1924. Str. 87. Okna, knihy zkušeností a úvah, sV. 7. Autor dovozuje, že zájem českého čtenáře patří především dílům moralistním, jako jsou díla Husova a Chelčického. Své mínění blíže nedokládá. UKOL 70.307, sv. 7 160. Krofta, Kamil: Dějiny československé. Praha, Sfinx - B. Janda 1946. Str. 205, 210—211, 236, 247. Věda lidu 20. věku, sv. 3. Nové cíle, sv. 974. Zvláště na str. 210—211 je podáno zhodnocení Petra Chelčického ve vztahu k husitské literatuře, omezující se na nejvšeobecnější UKOL 70.572, sv. 974 zásady. 161. Krofta, Kamil: Duchovní odkaz husitství. Sest. J. Borovička. Předmluva Z. Nejedlého. Praha, Svoboda 1946. Str. 150—176. Studie o Chelčickém je otiskem z Listů z náboženských dějin UKOL 93.135 českých bez dalších změn. 162. Krofta, Kamil: Em. Smetánka, Petra Chelčického Postilla, díl I. 1900; díl II. 1903. V Praze. (Come- nium XIV a XVI.) — N. V. Jastrebov, Petra Chel- čickago O trogiem lidu rzec — o duchownych 9 73.08 129
naeu 1885, str. 152 n. (Referát.) In: Athenaeum 2(1885), str. 187. Autor zde dokazuje, že chybné čtení epištoly ke Korintským (11, 27) u Chelčického není dílem Chelčického, ale že existovaly v době Chelčického exempláře porušené v tomto smyslu chybným UKOL II 35.856 čtením písařů. 153. Krasonický, Vavřinec: O svátosti těla a krve. In: Zpráva o českých rukopisech v Zhořelci. Podává Jaroslav Goll. ČČM 52(1878), str. 391—404. Traktát podává zprávu o Postile a jiných knihách Chelčického, které byly známy Vavřinci Krasonickému a vysoko hodnoceny. UKOL 52.114 159. Krejčí, František Václav: České vzdělání. Úvahy o jeho podstatě a budoucnosti. Praha, G. Voleský 1924. Str. 87. Okna, knihy zkušeností a úvah, sV. 7. Autor dovozuje, že zájem českého čtenáře patří především dílům moralistním, jako jsou díla Husova a Chelčického. Své mínění blíže nedokládá. UKOL 70.307, sv. 7 160. Krofta, Kamil: Dějiny československé. Praha, Sfinx - B. Janda 1946. Str. 205, 210—211, 236, 247. Věda lidu 20. věku, sv. 3. Nové cíle, sv. 974. Zvláště na str. 210—211 je podáno zhodnocení Petra Chelčického ve vztahu k husitské literatuře, omezující se na nejvšeobecnější UKOL 70.572, sv. 974 zásady. 161. Krofta, Kamil: Duchovní odkaz husitství. Sest. J. Borovička. Předmluva Z. Nejedlého. Praha, Svoboda 1946. Str. 150—176. Studie o Chelčickém je otiskem z Listů z náboženských dějin UKOL 93.135 českých bez dalších změn. 162. Krofta, Kamil: Em. Smetánka, Petra Chelčického Postilla, díl I. 1900; díl II. 1903. V Praze. (Come- nium XIV a XVI.) — N. V. Jastrebov, Petra Chel- čickago O trogiem lidu rzec — o duchownych 9 73.08 129
Strana 130
a o swietskych. Češskij text s vvedenijem i rus- skim perevodom. Sankt-Peterburg 1903. (Otděl- nyj ottisk iz Sbornika Otdělenija russkago jazyka i slovesnosti Imperatorskoj akademiji Nauk, t. LXXVII.) (Referát.) In: LF 31(1904), str. 140—145. Referát o obou uvedených edicích, obsahující jednak textový roz- bor ediční techniky, jednak ideový rozbor vydaných textů. UKOL 57.743 Krofta, Kamil: Jaroslav Goll: Chelčický a Jed- nota v XV. století. K vydání připravil... V: Goll, Jaroslav: Chelčický a Jednota v XV. sto- letí. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o valdenských. V: (Pekař, Josef): Jaroslav Goll, Chelčický a Jed- nota v XV. století. (Referát.) 163. Krofta, Kamil: Jastrebov, N. V.: Etjudy o Petrě Chelčickom i jego vremeni. Iz istorii gusitskoj mysli. (Referát.) In: ČČH 14(1908), str. 473. Stručné seznámení s obsahem studie. Kritický rozbor má být UKOL 62.933 podán později. 164. Krofta, Kamil: Kněz Jan Protiva z Nové Vsi a Chelčického „mistr Protiva“. Napsal ... In: ČČM 74(1900), str. 190—220. Studie je věnována otázce, koho mínil Chelčický ve svých spisech Mistrem Protivou. Vlastnímu řešení je předeslána úvodní část s daty o životě a spisech Jana Protivy z Nové Vsi, po ní násle- duje srovnání textu obou autorů, které vede k závěru, že Chel- čický cituje z Protivových spisů jen ty části, které jsou shodné s příslušnými místy spisů Viklefových, tedy vlastně již u Protivy místa přejatá. Uzavírá tedy, že jde pravděpodobně o citace Vi- klefa, který je míněn mistrem Protivou, ale nedovede si vysvětlit, UKOL 52.114 proč jej Chelčický takto nazývá. 130
a o swietskych. Češskij text s vvedenijem i rus- skim perevodom. Sankt-Peterburg 1903. (Otděl- nyj ottisk iz Sbornika Otdělenija russkago jazyka i slovesnosti Imperatorskoj akademiji Nauk, t. LXXVII.) (Referát.) In: LF 31(1904), str. 140—145. Referát o obou uvedených edicích, obsahující jednak textový roz- bor ediční techniky, jednak ideový rozbor vydaných textů. UKOL 57.743 Krofta, Kamil: Jaroslav Goll: Chelčický a Jed- nota v XV. století. K vydání připravil... V: Goll, Jaroslav: Chelčický a Jednota v XV. sto- letí. Nový otisk prací: Petr Chelčický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. století. Nové spisy o valdenských. V: (Pekař, Josef): Jaroslav Goll, Chelčický a Jed- nota v XV. století. (Referát.) 163. Krofta, Kamil: Jastrebov, N. V.: Etjudy o Petrě Chelčickom i jego vremeni. Iz istorii gusitskoj mysli. (Referát.) In: ČČH 14(1908), str. 473. Stručné seznámení s obsahem studie. Kritický rozbor má být UKOL 62.933 podán později. 164. Krofta, Kamil: Kněz Jan Protiva z Nové Vsi a Chelčického „mistr Protiva“. Napsal ... In: ČČM 74(1900), str. 190—220. Studie je věnována otázce, koho mínil Chelčický ve svých spisech Mistrem Protivou. Vlastnímu řešení je předeslána úvodní část s daty o životě a spisech Jana Protivy z Nové Vsi, po ní násle- duje srovnání textu obou autorů, které vede k závěru, že Chel- čický cituje z Protivových spisů jen ty části, které jsou shodné s příslušnými místy spisů Viklefových, tedy vlastně již u Protivy místa přejatá. Uzavírá tedy, že jde pravděpodobně o citace Vi- klefa, který je míněn mistrem Protivou, ale nedovede si vysvětlit, UKOL 52.114 proč jej Chelčický takto nazývá. 130
Strana 131
165. Krofta, Kamil: Kněz Jan Protiva z Nové Vsi a Chelčického „mistr Protiva“. (Referát.) In: ČČH 7(1901), str. 91. Je zde podán stručný obsah Kroftovy práce a vytknuto, že nebyla nalezena odpověď na otázku, proč cituje Chelčický Viklefa pod UKOL 62.933 jménem Mistra Protivy. 166. Krofta, Kamil: Listy z náboženských dějin čes- kých. Praha, Historický klub 1936. Str. 205—221. Samostatná kapitola „Petr Chelčický“ představuje nepatrně zkrá- cený otisk přednášky, proslovené 3. 2. 1924 ve spolku „Chel- čický“ ve Vídni a otištěné v revui Dunaj. Jejím základem byl spis Petr Chelčický, který Krofta publikoval ve Vodňanech r 1913. Autor zde podává jednak portrét Chelčického, jednak se snaží řešit otázku, co může přinést Chelčický modernímu člověku. UKOL 140.817 167. Krofta, Kamil: Novější bádání o Husovi a hnutí husitském. 3. Husitství po Husovi. Napsal ... In: ČČH 21(1915), str. 347—379. Na str. 368—372 je podán výčet a zhodnocení literatury o Chel- čickém, která vyšla do r. 1915. Soupis je uspořádán chronologicky a představuje první soubornější bibliografii Chelčického. UKOL 62.933 168. Krofta, Kamil: N. V. Jastrebov, Kogda napisal P. Chelčickij svoju Repliku protiv Rokycany? (Referát.) In: ČČH 20(1914), str. 359—360. Krofta rozebírá důvody, které vedou Jastrebova k posunutí datace Repliky do let 1433—1435 proti mínění Gollovu, který ji klade do r. 1450. Neshledává tyto důvody za plně přesvědčivé, ale přesto hodnotí Jastrebovův pokus datace jako vědecky závažný. UKOL 62.933 169. Krofta, Kamil: N. V. Jastrebova Studie o Petru Chelčického a jeho době. Napsal... (Referát.) In: ČČH 15(1909), str. 59—72, 152—172. Podrobná informace o obsahu Jastrebovových studií, věnovaná i jednotlivým kapitolám a rozboru jejich argumentace. Mimo drobné výhrady hodnotí práci jako celek velmi kladně a srovnává 131
165. Krofta, Kamil: Kněz Jan Protiva z Nové Vsi a Chelčického „mistr Protiva“. (Referát.) In: ČČH 7(1901), str. 91. Je zde podán stručný obsah Kroftovy práce a vytknuto, že nebyla nalezena odpověď na otázku, proč cituje Chelčický Viklefa pod UKOL 62.933 jménem Mistra Protivy. 166. Krofta, Kamil: Listy z náboženských dějin čes- kých. Praha, Historický klub 1936. Str. 205—221. Samostatná kapitola „Petr Chelčický“ představuje nepatrně zkrá- cený otisk přednášky, proslovené 3. 2. 1924 ve spolku „Chel- čický“ ve Vídni a otištěné v revui Dunaj. Jejím základem byl spis Petr Chelčický, který Krofta publikoval ve Vodňanech r 1913. Autor zde podává jednak portrét Chelčického, jednak se snaží řešit otázku, co může přinést Chelčický modernímu člověku. UKOL 140.817 167. Krofta, Kamil: Novější bádání o Husovi a hnutí husitském. 3. Husitství po Husovi. Napsal ... In: ČČH 21(1915), str. 347—379. Na str. 368—372 je podán výčet a zhodnocení literatury o Chel- čickém, která vyšla do r. 1915. Soupis je uspořádán chronologicky a představuje první soubornější bibliografii Chelčického. UKOL 62.933 168. Krofta, Kamil: N. V. Jastrebov, Kogda napisal P. Chelčickij svoju Repliku protiv Rokycany? (Referát.) In: ČČH 20(1914), str. 359—360. Krofta rozebírá důvody, které vedou Jastrebova k posunutí datace Repliky do let 1433—1435 proti mínění Gollovu, který ji klade do r. 1450. Neshledává tyto důvody za plně přesvědčivé, ale přesto hodnotí Jastrebovův pokus datace jako vědecky závažný. UKOL 62.933 169. Krofta, Kamil: N. V. Jastrebova Studie o Petru Chelčického a jeho době. Napsal... (Referát.) In: ČČH 15(1909), str. 59—72, 152—172. Podrobná informace o obsahu Jastrebovových studií, věnovaná i jednotlivým kapitolám a rozboru jejich argumentace. Mimo drobné výhrady hodnotí práci jako celek velmi kladně a srovnává 131
Strana 132
ji s významem prací Gollových v tomto oboru. V různých ohle dech však doplňuje Jastrebovovy Studie, zejména pokud jde UKOL 62.933 o znalost materiálu. 170. Krofta, Kamil: Petr Chelčický. Vodňany, Spolek pro zbudování památníku Chelčickému v Chelči- cích (1914). 46 str. Monografie o Chelčickém, zaměřená sice populárně, ale přináše jící souhrn všech základních vědomostí o Chelčickém. Byla zá kladem k přednášce ve spolku „Chelčický“ ve Vídni (3. 2. 1924) která byla otištěna v revui Dunaj a znovu v publikacích Duchovní odkaz husitství a Listy z náboženských dějin českých (viz). UKOL 140.285, UKP 60 D 161, 54 HI 4160, SSB C 18.666 SVKP 2 G 587 Krofta, Kamil: Petr Chelčický. (Referát.) V: Vydra, Boh.: Petr Chelčický. Napsal Kamil Krofta. Nákladem Spolku pro zbudování památ- níku Chelčickému se sídlem ve Vodňanech. Ve Vodňanech 1914. Stran 48. (Referát.) 171. Krofta, Kamil: Petr Chelčický. Vídeň, Komenský (1924). 19 str. Zvl. ot. z časopisu Dunaj. Otisk přednášky, uveřejněné v časopise Dunaj a původně před nesené 3. 2. 1924 na schůzi spolku Chelčický ve Vídni. Později byla tato přednáška otištěna v souborech Kroftových článků a doplněna poznámkami a Kroftovým komentářem. UKP 54 E 14.774, SSB C 16.396 172. Krofta, Kamil: Petr Chelčický: O boji duchovním a O trojím lidu. Vydal ... Praha, J. Otto 1911. 30, 192 str. Světová knihovna, čís. 916—918. Edice textu spojená s úvodem. UKP 54 J 1404/916—918, PeP 1— 6808, AKP A 200, SSB ( 21.046, SVKHK 3.707, SVKL A 8664, SVKP III K 95/916—918. PeB 1—9014, NK I 79.865 Krofta, Kamil: Petr Chelčický: O boji duchovním a O trojím lidu. Vydal... (Referát.) V: Glücklich, Julius: O boji duchovním a O tro- 132
ji s významem prací Gollových v tomto oboru. V různých ohle dech však doplňuje Jastrebovovy Studie, zejména pokud jde UKOL 62.933 o znalost materiálu. 170. Krofta, Kamil: Petr Chelčický. Vodňany, Spolek pro zbudování památníku Chelčickému v Chelči- cích (1914). 46 str. Monografie o Chelčickém, zaměřená sice populárně, ale přináše jící souhrn všech základních vědomostí o Chelčickém. Byla zá kladem k přednášce ve spolku „Chelčický“ ve Vídni (3. 2. 1924) která byla otištěna v revui Dunaj a znovu v publikacích Duchovní odkaz husitství a Listy z náboženských dějin českých (viz). UKOL 140.285, UKP 60 D 161, 54 HI 4160, SSB C 18.666 SVKP 2 G 587 Krofta, Kamil: Petr Chelčický. (Referát.) V: Vydra, Boh.: Petr Chelčický. Napsal Kamil Krofta. Nákladem Spolku pro zbudování památ- níku Chelčickému se sídlem ve Vodňanech. Ve Vodňanech 1914. Stran 48. (Referát.) 171. Krofta, Kamil: Petr Chelčický. Vídeň, Komenský (1924). 19 str. Zvl. ot. z časopisu Dunaj. Otisk přednášky, uveřejněné v časopise Dunaj a původně před nesené 3. 2. 1924 na schůzi spolku Chelčický ve Vídni. Později byla tato přednáška otištěna v souborech Kroftových článků a doplněna poznámkami a Kroftovým komentářem. UKP 54 E 14.774, SSB C 16.396 172. Krofta, Kamil: Petr Chelčický: O boji duchovním a O trojím lidu. Vydal ... Praha, J. Otto 1911. 30, 192 str. Světová knihovna, čís. 916—918. Edice textu spojená s úvodem. UKP 54 J 1404/916—918, PeP 1— 6808, AKP A 200, SSB ( 21.046, SVKHK 3.707, SVKL A 8664, SVKP III K 95/916—918. PeB 1—9014, NK I 79.865 Krofta, Kamil: Petr Chelčický: O boji duchovním a O trojím lidu. Vydal... (Referát.) V: Glücklich, Julius: O boji duchovním a O tro- 132
Strana 133
jím lidu. Vydal Kamil Krofta. Světová knihovna. Nákl. J. Otty (1911). (Referát.) 173. Krofta, Kamil: Počátky Petra Chelčického, ná- sledníka Husova. In: Národní listy 51(1911), č. 184 (6. 7. 1911), str. 1. Fejeton věnovaný rozboru spisu O boji duchovním (r. 1421) a jeho vztahu k předcházejícímu reformačnímu hnutí, zejména ke Štítnému. Je zde nadhozena otázka poměru Štítného a Chelčic- kého, později zpracovaná v samostatné studii Václava Chalou- UKP 54 A 150 peckého „Štítný a Chelčický“. 174. Krofta, Kamil: Přehled dějin selského stavu v Če- chách a na Moravě. (Opravený a doplněný otisk z Agrárního Archivu I.—V.) Praha, vl. n. 1919. Str. 39—41. Stručná charakteristika společenských názorů Chelčického, zalo- žená na Síti víry a traktátu O trojím lidu. Její schematičnost je podmíněna začleněním do většího, jinak zaměřeného celku. UKOL 66.977 175. Krofta, Kamil: V. Chaloupecký, Štítný a Chel- čický. (Referát.) In: ČČH 20(1914), str. 357. Krátký kritický referát, v němž Krofta souhlasí s vývody o vzá- jemné souvislosti Chelčického a Štítného, ale odmítá zařazení UKOL 62.933 Chelčického do vladyckého stavu. Krofta, Kamil: V: Mágr, Antonín Stanislav: Peter Chelčický: Sermon von der Grundlage der menschlichen Gesetze. 176. Křemenák, Bořivoj: Chelčický, dnešek a Tomáš Morus. (K novému vydání Sítě víry.) In: Slo- vesná věda 3(1949—1950), str. 31—33. Autor vítá Šimkův novočeský přepis Síti víry a domnívá se, že jde o nejlepší přístup k problematice popularisace starší české literatury. Zdůrazňuje, že nejzajímavější částí díla Chelčického jsou partie, týkající se sociálních otázek a že v této oblasti má 133
jím lidu. Vydal Kamil Krofta. Světová knihovna. Nákl. J. Otty (1911). (Referát.) 173. Krofta, Kamil: Počátky Petra Chelčického, ná- sledníka Husova. In: Národní listy 51(1911), č. 184 (6. 7. 1911), str. 1. Fejeton věnovaný rozboru spisu O boji duchovním (r. 1421) a jeho vztahu k předcházejícímu reformačnímu hnutí, zejména ke Štítnému. Je zde nadhozena otázka poměru Štítného a Chelčic- kého, později zpracovaná v samostatné studii Václava Chalou- UKP 54 A 150 peckého „Štítný a Chelčický“. 174. Krofta, Kamil: Přehled dějin selského stavu v Če- chách a na Moravě. (Opravený a doplněný otisk z Agrárního Archivu I.—V.) Praha, vl. n. 1919. Str. 39—41. Stručná charakteristika společenských názorů Chelčického, zalo- žená na Síti víry a traktátu O trojím lidu. Její schematičnost je podmíněna začleněním do většího, jinak zaměřeného celku. UKOL 66.977 175. Krofta, Kamil: V. Chaloupecký, Štítný a Chel- čický. (Referát.) In: ČČH 20(1914), str. 357. Krátký kritický referát, v němž Krofta souhlasí s vývody o vzá- jemné souvislosti Chelčického a Štítného, ale odmítá zařazení UKOL 62.933 Chelčického do vladyckého stavu. Krofta, Kamil: V: Mágr, Antonín Stanislav: Peter Chelčický: Sermon von der Grundlage der menschlichen Gesetze. 176. Křemenák, Bořivoj: Chelčický, dnešek a Tomáš Morus. (K novému vydání Sítě víry.) In: Slo- vesná věda 3(1949—1950), str. 31—33. Autor vítá Šimkův novočeský přepis Síti víry a domnívá se, že jde o nejlepší přístup k problematice popularisace starší české literatury. Zdůrazňuje, že nejzajímavější částí díla Chelčického jsou partie, týkající se sociálních otázek a že v této oblasti má 133
Strana 134
Chelčický mnoho společného s Tomášem Morem. Konkretní dů- kazy ze spisů obou autorů však nepodává, takže srovnání obou zůstává v mezích konstatování, v němž některé these nejsou dosti prokazatelné, jako na př. otázka přechodu k utopii. UKOL 110.376 177. Kučera, Jar.: Chelčický a Štítného teorie trojího lidu. Praha, vl. n. b. r. (Rukopis.) Práce filosofic- kého semináře KU v Praze. Údaj o této práci je převzat z disertační práce Evy Mádrové. Petr Chelčický a selská otázka, str. 187. Její obsah a uložení se nepo- dařilo zjistit. 178. Kühne, Walter: Der Christus der alten Tschechen Cheltschizki und der Jesus der modernen Russen Tolstoj. In: Geisteskultur 34(1925), str. 223—235 Studie se snaží o zachycení základních rysů učení Chelčického a stanovení poměru L. N. Tolstého k Chelčickému. Samotný vý- klad učení Chelčického však zůstává v kategoriích ryze spiritua- UKP 2 F 98 listických a theologických. 179. Kul'bakin, Stefan: Petr Chel'čickij, češskij Tolstoy XV-go stoletija. (Po povodu 500-lětija Kutnogor- skago dekreta.) In: Vestnik Jevropy 1909, seš. 11 Stručný článek o Chelčickém, založený na dobré znalosti mate riálu, který upozorňuje na vztah L. N. Tolstého k Chelčickému 180. Kul'bakin, Stefan: Petr Chel'čickij, češskij Tolsto, XV-go stoletija. (Referát.) In: ČČH 16(1910), str. 108. Krátký obsahový referát o Kulbakinově studii, hodnotící zvláště UKOL 62.933 znalost materiálu. 181. Kurš, J.: O poměru Petra Chelčického k jednotě bratří českých. In: Světozor 6(1872), str. 102, 114. 123—124. Populární výklad o vzniku Jednoty, který jako úvod obsahuje biografická data o Petru Chelčickém, rozbor jeho učení, založený zejména na Postile. Teprve v závěru je konstatováno, že na základě jeho učení vznikla Jednota, ovšem bez bližších důkazů, jak vyplývá z populárního zaměření časopisu. UKP 54 A 226 134
Chelčický mnoho společného s Tomášem Morem. Konkretní dů- kazy ze spisů obou autorů však nepodává, takže srovnání obou zůstává v mezích konstatování, v němž některé these nejsou dosti prokazatelné, jako na př. otázka přechodu k utopii. UKOL 110.376 177. Kučera, Jar.: Chelčický a Štítného teorie trojího lidu. Praha, vl. n. b. r. (Rukopis.) Práce filosofic- kého semináře KU v Praze. Údaj o této práci je převzat z disertační práce Evy Mádrové. Petr Chelčický a selská otázka, str. 187. Její obsah a uložení se nepo- dařilo zjistit. 178. Kühne, Walter: Der Christus der alten Tschechen Cheltschizki und der Jesus der modernen Russen Tolstoj. In: Geisteskultur 34(1925), str. 223—235 Studie se snaží o zachycení základních rysů učení Chelčického a stanovení poměru L. N. Tolstého k Chelčickému. Samotný vý- klad učení Chelčického však zůstává v kategoriích ryze spiritua- UKP 2 F 98 listických a theologických. 179. Kul'bakin, Stefan: Petr Chel'čickij, češskij Tolstoy XV-go stoletija. (Po povodu 500-lětija Kutnogor- skago dekreta.) In: Vestnik Jevropy 1909, seš. 11 Stručný článek o Chelčickém, založený na dobré znalosti mate riálu, který upozorňuje na vztah L. N. Tolstého k Chelčickému 180. Kul'bakin, Stefan: Petr Chel'čickij, češskij Tolsto, XV-go stoletija. (Referát.) In: ČČH 16(1910), str. 108. Krátký obsahový referát o Kulbakinově studii, hodnotící zvláště UKOL 62.933 znalost materiálu. 181. Kurš, J.: O poměru Petra Chelčického k jednotě bratří českých. In: Světozor 6(1872), str. 102, 114. 123—124. Populární výklad o vzniku Jednoty, který jako úvod obsahuje biografická data o Petru Chelčickém, rozbor jeho učení, založený zejména na Postile. Teprve v závěru je konstatováno, že na základě jeho učení vznikla Jednota, ovšem bez bližších důkazů, jak vyplývá z populárního zaměření časopisu. UKP 54 A 226 134
Strana 135
L L'Ambre, Alfons de: V: Adámek, Karel: Památky českých reformáto- rův. Cestopisné a historické rozhledy. 182. Lenz, Antonín: Kritika prof. dokt. Masaryka o mém spisu: „Učení Chelčického o eucharistii“ a má odpověď. (Referát.) In: Pastýř duchovní 5(1885), str. 313—316. Lenz zde zásadně odmítá Masarykovu kritiku v Athenaeu, uve- řejněnou v r. 2(1885), str. 153—155 spolu s článkem Gollovým, který uznává Lenz jako objektivně kritický. Na tento článek Len- zův odpověděl Masaryk znovu v Athenaeu 2(1885), str. 222—223 a polemika pokračovala ještě v r. 1886 v Athenaeu i Pastýři duchovním. Jádrem sporu byl názor Lenzův, že Chelčický a bratří upravovali citáty ke svým závěrům, který Masaryk odmítl. V tomto článku se Lenz snaží obhájit své these, ovšem celá polemika je vedena v kategoriích theologických. UKP 54 D 1064 Lenz, Antonín: Kritika prof. dokt. Masaryka " o mém spisu: „Učení Chelčického o eucharistii“, a má odpověď. In: Pastýř duchovní 5(1885), str. 313—316. (Referát.) V: Masaryk, Tomáš Garrigue: Replika p. kanov- níkovi dru. Ant. Lenzovi. (Referát.) 183. Lenz, Antonín: Nástin učení Jana Amosa Komen- ského a učení Petra Chelčického. Napsal ... In: Vlasť 11(1894—1895), str. 1—11, 97—106, 193— 202, 289—300, 385—393. Předmětem studie je věroučné srovnání učení katolické církve, Petra Chelčického a J. A. Komenského. Lenz dospívá k názoru, že Komenský se odchýlil jak od učení katolické církve, tak od učení Chelčického, a to pod vlivem německé reformace, zejména 135
L L'Ambre, Alfons de: V: Adámek, Karel: Památky českých reformáto- rův. Cestopisné a historické rozhledy. 182. Lenz, Antonín: Kritika prof. dokt. Masaryka o mém spisu: „Učení Chelčického o eucharistii“ a má odpověď. (Referát.) In: Pastýř duchovní 5(1885), str. 313—316. Lenz zde zásadně odmítá Masarykovu kritiku v Athenaeu, uve- řejněnou v r. 2(1885), str. 153—155 spolu s článkem Gollovým, který uznává Lenz jako objektivně kritický. Na tento článek Len- zův odpověděl Masaryk znovu v Athenaeu 2(1885), str. 222—223 a polemika pokračovala ještě v r. 1886 v Athenaeu i Pastýři duchovním. Jádrem sporu byl názor Lenzův, že Chelčický a bratří upravovali citáty ke svým závěrům, který Masaryk odmítl. V tomto článku se Lenz snaží obhájit své these, ovšem celá polemika je vedena v kategoriích theologických. UKP 54 D 1064 Lenz, Antonín: Kritika prof. dokt. Masaryka " o mém spisu: „Učení Chelčického o eucharistii“, a má odpověď. In: Pastýř duchovní 5(1885), str. 313—316. (Referát.) V: Masaryk, Tomáš Garrigue: Replika p. kanov- níkovi dru. Ant. Lenzovi. (Referát.) 183. Lenz, Antonín: Nástin učení Jana Amosa Komen- ského a učení Petra Chelčického. Napsal ... In: Vlasť 11(1894—1895), str. 1—11, 97—106, 193— 202, 289—300, 385—393. Předmětem studie je věroučné srovnání učení katolické církve, Petra Chelčického a J. A. Komenského. Lenz dospívá k názoru, že Komenský se odchýlil jak od učení katolické církve, tak od učení Chelčického, a to pod vlivem německé reformace, zejména 135
Strana 136
Luthera. Jeho srovnání je však založeno na omezeném materiálu u Komenského a zaměřeno jako v jiných případech apologeticky, UKOL 84.010 čímž jsou omezeny i výsledky jeho práce. 184. Lenz, Antonín: Nástin učení J. A. Komenského a učení P. Chelčického. (Referát.) In: CČH 1(1895), str. 126. UKOL 62.933 Stručné zhodnocení článku. 185. Lenz, Antonín: Obrana mé cti naproti replice o mém spisu „Učení Chelčického o eucharistii“ jižto uveřejnil p. dr. Garrigue Massaryk v Athe- naeum č. 7 z r. 1885. (Referát.) In: Pastýř du- chovní 6(1886), str. 125—127, 177—186. Ostrá polemika s Masarykovou kritikou, v níž Lenz hájí své pú- vodní these. Jde o druhou odpověď Masarykovi. První byla uve- řejněna v Pastýři duchovním 5(1885), str. 313—316 a byla pod- nětem k Masarykově replice v Athenaeu 2 (1885), str. 222—223. na niž Lenz odpovídá v této Obraně. Odpověď na tuto Obranu a polemiku s ní uzavřel Masaryk v Athenaeu 3(1886), str. 131 UKP 54 D 1064 Lenz, Antonín: Obrana mé cti naproti replice o mém spisu „Učení Chelčického o eucharistii" jižto uveřejnil p. dr. Garrigue Massaryk v Athe- naeum č. 7 z r. 1885. In: Pastýř duchovní 6(1886), str. 125—127, 177—186. (Referát.) V: Masaryk, Tomáš Garrigue: Dr. A. Lenz, Obra- na mé cti naproti replice o mém spisu „Učení Chelčického o eucharistii“, jižto uveřejnil p. dr. G. Masaryk v Athenaeum č. 7 (1885). (Vytištěn v Pastýři duchovním 1886, č. 2, 3.) (Referát.) 186. Lenz, Antonín: Petr Chelčický a Slovník naučný XII., 124 seq. (Referát.) In: Vlasť 13(1896—1897). str. 968—978. 136
Luthera. Jeho srovnání je však založeno na omezeném materiálu u Komenského a zaměřeno jako v jiných případech apologeticky, UKOL 84.010 čímž jsou omezeny i výsledky jeho práce. 184. Lenz, Antonín: Nástin učení J. A. Komenského a učení P. Chelčického. (Referát.) In: CČH 1(1895), str. 126. UKOL 62.933 Stručné zhodnocení článku. 185. Lenz, Antonín: Obrana mé cti naproti replice o mém spisu „Učení Chelčického o eucharistii“ jižto uveřejnil p. dr. Garrigue Massaryk v Athe- naeum č. 7 z r. 1885. (Referát.) In: Pastýř du- chovní 6(1886), str. 125—127, 177—186. Ostrá polemika s Masarykovou kritikou, v níž Lenz hájí své pú- vodní these. Jde o druhou odpověď Masarykovi. První byla uve- řejněna v Pastýři duchovním 5(1885), str. 313—316 a byla pod- nětem k Masarykově replice v Athenaeu 2 (1885), str. 222—223. na niž Lenz odpovídá v této Obraně. Odpověď na tuto Obranu a polemiku s ní uzavřel Masaryk v Athenaeu 3(1886), str. 131 UKP 54 D 1064 Lenz, Antonín: Obrana mé cti naproti replice o mém spisu „Učení Chelčického o eucharistii" jižto uveřejnil p. dr. Garrigue Massaryk v Athe- naeum č. 7 z r. 1885. In: Pastýř duchovní 6(1886), str. 125—127, 177—186. (Referát.) V: Masaryk, Tomáš Garrigue: Dr. A. Lenz, Obra- na mé cti naproti replice o mém spisu „Učení Chelčického o eucharistii“, jižto uveřejnil p. dr. G. Masaryk v Athenaeum č. 7 (1885). (Vytištěn v Pastýři duchovním 1886, č. 2, 3.) (Referát.) 186. Lenz, Antonín: Petr Chelčický a Slovník naučný XII., 124 seq. (Referát.) In: Vlasť 13(1896—1897). str. 968—978. 136
Strana 137
Podrobná recense článku Václava Novotného v OSN kriticky a polemicky hodnotící jeho závěry s katolického hlediska. Lenz vytýká hlavně, že přecenil Chelčického jako myslitele, že nepodal výrazný přehled jeho učení a že v přehledu literatury kritisoval autorovy spisy. Článek Lenzův je zaměřen velmi osobně a s tohoto hlediska je třeba hledět i na jeho výsledky. V. Novotný na něj UKOL 84.016 pak odpovídá v ČČH (viz Novotný, Václav). Lenz, Antonín: Petr Chelčický a Slovník naučný XII, 124 seq. (Referát.) V: Novotný, V.: A. Lenz, Petr Chelčický a Slov- ník naučný XII, 124 seq. (Referát.) 187. Lenz, Antonín: Petra Chelčického učení o sed- meře svátostí a poměr učení tohoto k Janu Vikli- fovi. Praha, Cyrilo-Methodějská knihtiskárna 1889. 135 str. Methodou srovnání učení Chelčického, katolické církve a Viklefa dochází Lenz stejně jako v jiných svých spisech k závěru, že Chelčický se v podstatě odchyluje od katolické věrouky a užívá tohoto zjištění k apologii církve. UKOL 140.061, SVKL A 4827. SVKP 8 F 35 Lenz, Antonín: Petra Chelčického učení o sed- meře svátostí, a poměr učení tohoto k Janu Vikli- fovi. (Referát.) V: Doktor Antonín Lenz, probošt královské ka- pitoly Vyšehradské, a jeho spis: „Učení Petra Chelčického o sedmeře svátostí, a poměr učení tohoto k Janu Viklifovi.“ (Referát.) 188. Lenz, Antonín: Socialismus v dějinách lidstva a jeho povaha a církev katolická jedině schopná ku řešení sociální otázky. Praha, Cyrillo-metho- dějské knihkupectví 1893. Str. 79—98. Přehled učení Petra Chelčického o lidské společnosti s naprostým odmítnutím názorů Chelčického na základě učení katolické církve. 137
Podrobná recense článku Václava Novotného v OSN kriticky a polemicky hodnotící jeho závěry s katolického hlediska. Lenz vytýká hlavně, že přecenil Chelčického jako myslitele, že nepodal výrazný přehled jeho učení a že v přehledu literatury kritisoval autorovy spisy. Článek Lenzův je zaměřen velmi osobně a s tohoto hlediska je třeba hledět i na jeho výsledky. V. Novotný na něj UKOL 84.016 pak odpovídá v ČČH (viz Novotný, Václav). Lenz, Antonín: Petr Chelčický a Slovník naučný XII, 124 seq. (Referát.) V: Novotný, V.: A. Lenz, Petr Chelčický a Slov- ník naučný XII, 124 seq. (Referát.) 187. Lenz, Antonín: Petra Chelčického učení o sed- meře svátostí a poměr učení tohoto k Janu Vikli- fovi. Praha, Cyrilo-Methodějská knihtiskárna 1889. 135 str. Methodou srovnání učení Chelčického, katolické církve a Viklefa dochází Lenz stejně jako v jiných svých spisech k závěru, že Chelčický se v podstatě odchyluje od katolické věrouky a užívá tohoto zjištění k apologii církve. UKOL 140.061, SVKL A 4827. SVKP 8 F 35 Lenz, Antonín: Petra Chelčického učení o sed- meře svátostí, a poměr učení tohoto k Janu Vikli- fovi. (Referát.) V: Doktor Antonín Lenz, probošt královské ka- pitoly Vyšehradské, a jeho spis: „Učení Petra Chelčického o sedmeře svátostí, a poměr učení tohoto k Janu Viklifovi.“ (Referát.) 188. Lenz, Antonín: Socialismus v dějinách lidstva a jeho povaha a církev katolická jedině schopná ku řešení sociální otázky. Praha, Cyrillo-metho- dějské knihkupectví 1893. Str. 79—98. Přehled učení Petra Chelčického o lidské společnosti s naprostým odmítnutím názorů Chelčického na základě učení katolické církve. 137
Strana 138
Methoda i argumentace je stejná jako u přímých studií Lenzových o Chelčickém. UKOL 148.114 189. Lenz, Antonín: Soustava učení Petra Chelčického na základě pramenů. Napsal ... In: Sborník his- torického kroužku 1(1900), str. 130—160, 193— 224; 2(1901), str. 1—25, 65—81, 129—145, 193— 205. Souhrnným zhodnocením učení Petra Chelčického dospívá autor k závěru, že toto učení je svým původem jednak převzato z Jana Viklefa, jednak z názorů valdenských. V kritice církve však po- stupuje Chelčický ještě dále, zejména k odstranění celé církve a tím se liší od Jana Husa i Viklefa, kteří směřovali k její ná- pravě. Celá práce Lenzova je srovnáním názorů Chelčického, uve- dených pod různými thematickými hesly, s učením katolické církve a její výsledky jsou motivovány záměrem autorovým podat odsouzení jeho učení, takže větší část práce je vlastně polemikou UKOL 68.011 s Chelčickým. 190. Lenz, Antonín: Soustava učení Petra Chelčického. (Referát.) In: ČČH 8(1902), str. 106. Zpráva o nedokončené práci Lenzově, zaměřená k jejímu obsahu bez kritických poznámek. UKOL 62.933 191. Lenz, Antonín: Učení katolické a učení Petra Chelčického o societě občanské. In: Vlasť 10 (1893—1894), str. 4—14, 98—107, 193—201, 301—303. Způsobem obvyklým i z jiných spisů zde podává Lenz nejprve přehled učení katolické církve v této otázce, pak přehled učení Petra Chelčického a polemiku s ním. Celá studie je jasně myšlena jako apologie učení katolického a důkaz omylů Chelčického. UKOL 84.016 192. Lenz, Antonín: Učení katolické o Antikristovi, o theologických domněnkách stran jeho osoby i konání jeho, a učení Petra Chelčického o těchže předmětech. In: Vlasť 12(1895—1896), str. 423— 430, 519—529, 625—635, 729—737, 832—839. 138
Methoda i argumentace je stejná jako u přímých studií Lenzových o Chelčickém. UKOL 148.114 189. Lenz, Antonín: Soustava učení Petra Chelčického na základě pramenů. Napsal ... In: Sborník his- torického kroužku 1(1900), str. 130—160, 193— 224; 2(1901), str. 1—25, 65—81, 129—145, 193— 205. Souhrnným zhodnocením učení Petra Chelčického dospívá autor k závěru, že toto učení je svým původem jednak převzato z Jana Viklefa, jednak z názorů valdenských. V kritice církve však po- stupuje Chelčický ještě dále, zejména k odstranění celé církve a tím se liší od Jana Husa i Viklefa, kteří směřovali k její ná- pravě. Celá práce Lenzova je srovnáním názorů Chelčického, uve- dených pod různými thematickými hesly, s učením katolické církve a její výsledky jsou motivovány záměrem autorovým podat odsouzení jeho učení, takže větší část práce je vlastně polemikou UKOL 68.011 s Chelčickým. 190. Lenz, Antonín: Soustava učení Petra Chelčického. (Referát.) In: ČČH 8(1902), str. 106. Zpráva o nedokončené práci Lenzově, zaměřená k jejímu obsahu bez kritických poznámek. UKOL 62.933 191. Lenz, Antonín: Učení katolické a učení Petra Chelčického o societě občanské. In: Vlasť 10 (1893—1894), str. 4—14, 98—107, 193—201, 301—303. Způsobem obvyklým i z jiných spisů zde podává Lenz nejprve přehled učení katolické církve v této otázce, pak přehled učení Petra Chelčického a polemiku s ním. Celá studie je jasně myšlena jako apologie učení katolického a důkaz omylů Chelčického. UKOL 84.016 192. Lenz, Antonín: Učení katolické o Antikristovi, o theologických domněnkách stran jeho osoby i konání jeho, a učení Petra Chelčického o těchže předmětech. In: Vlasť 12(1895—1896), str. 423— 430, 519—529, 625—635, 729—737, 832—839. 138
Strana 139
Jako v jiných studiích tohoto typu provádí Lenz srovnání kato- lického učení o Antikristu a učení Chelčického. Dospívá k názoru, že se Chelčický shoduje s církví v mínění, že Antikrist je původu lidského, ne dábelského, rozchází se pak v tom, že za Antikrista nepovažuje jednotlivou fysickou osobu, ale všechny kacíře církve. Zkoumání názorů Chelčického je zde Lenzovi podnětem k četným UKOL 84.016 exkursům apologetickým. 193. Lenz, Antonín: Učení katolické o Antikristovi, o theologických domněnkách stran jeho osoby i konání jeho a učení Petra Chelčického o těchže předmětech. (Referát.) In: ČČH 2(1896), str. 262. Jednořádková poznámka, vyjadřující výsledek práce. UKOL 62.933 194. Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o bytu očistce. Přednášel ... dne 15. prosince 1884. In: Zprávy o zasedání královské České společnosti nauk, třída filos.-histor.-filolog., 1885, str. 57—66. Text přednášky podává prostý přehled učení Petra Chelčického o očistci bez dalšího hodnocení, v pouhém srovnání s učením katolickým. Tento spis Lenzův nemá vysloveně polemické zamě- ření, které se objevuje pouze v některých případech v poznámkách, a uznává i některé kladné vlastnosti učení Chelčického. Viz též Lenzův spis Učení Petra Chelčického o Očistci, na základě jeho spisů, a Učení katolické církve. UKOL 53.433 195. Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o Eucha- ristii. Na základě jeho spisů, a učení katolické církve. Sepsal ... In: Pastýř duchovní 4(1884), str. 605—628, 671—696, 735—756; 5(1885), str. 33—46, 97—116. Svým obvyklým způsobem podává Lenz rozdělení problému na jednotlivé dílčí otázky, u nich pak mínění katolické církve a Chel- čického. V závěru pak srovnává učení Chelčického ještě s jinými větvemi reformačního hnutí, ve všech případech s jasnou tendencí ukázat na omyly Chelčického a obhájit učení katolické. Zvláště tento jeho spis byl předmětem živé polemiky, vedené většinou v následujících ročnících Athenaea a Pastýře duchovního. Zvl. ot. UKOL 140.055, UKP 54 D 1064. 139
Jako v jiných studiích tohoto typu provádí Lenz srovnání kato- lického učení o Antikristu a učení Chelčického. Dospívá k názoru, že se Chelčický shoduje s církví v mínění, že Antikrist je původu lidského, ne dábelského, rozchází se pak v tom, že za Antikrista nepovažuje jednotlivou fysickou osobu, ale všechny kacíře církve. Zkoumání názorů Chelčického je zde Lenzovi podnětem k četným UKOL 84.016 exkursům apologetickým. 193. Lenz, Antonín: Učení katolické o Antikristovi, o theologických domněnkách stran jeho osoby i konání jeho a učení Petra Chelčického o těchže předmětech. (Referát.) In: ČČH 2(1896), str. 262. Jednořádková poznámka, vyjadřující výsledek práce. UKOL 62.933 194. Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o bytu očistce. Přednášel ... dne 15. prosince 1884. In: Zprávy o zasedání královské České společnosti nauk, třída filos.-histor.-filolog., 1885, str. 57—66. Text přednášky podává prostý přehled učení Petra Chelčického o očistci bez dalšího hodnocení, v pouhém srovnání s učením katolickým. Tento spis Lenzův nemá vysloveně polemické zamě- ření, které se objevuje pouze v některých případech v poznámkách, a uznává i některé kladné vlastnosti učení Chelčického. Viz též Lenzův spis Učení Petra Chelčického o Očistci, na základě jeho spisů, a Učení katolické církve. UKOL 53.433 195. Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o Eucha- ristii. Na základě jeho spisů, a učení katolické církve. Sepsal ... In: Pastýř duchovní 4(1884), str. 605—628, 671—696, 735—756; 5(1885), str. 33—46, 97—116. Svým obvyklým způsobem podává Lenz rozdělení problému na jednotlivé dílčí otázky, u nich pak mínění katolické církve a Chel- čického. V závěru pak srovnává učení Chelčického ještě s jinými větvemi reformačního hnutí, ve všech případech s jasnou tendencí ukázat na omyly Chelčického a obhájit učení katolické. Zvláště tento jeho spis byl předmětem živé polemiky, vedené většinou v následujících ročnících Athenaea a Pastýře duchovního. Zvl. ot. UKOL 140.055, UKP 54 D 1064. 139
Strana 140
Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o Eucha- ristii. (Referát.) V: Annenkov, Jurij: Novaja kniga o Chel čickom. (Referát.) V: Goll, Jaroslav: Učení Petra Chelčického o eucharistii. Na základě jeho spisův a učení ka- tolické církve. Napsal dr. Ant. Lenz, kanovník Vyšehradský. V Praze. Tisk Cyrillo-Methodějské tiskárny. (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theologického časopisu „Pastýře“.) (1. Referát.) V: Kalousek, J.: A. Lenz: Učení Petra Chelčic- kého o eucharistii. (Referát.) V: Král, Josef: Dodatek k posouzení spisu Len- zova „Učení Petra Chelčického o eucharistii v Athenaeu 1885, str. 152 n. (Referát.) V: Masaryk, Tomáš Garrigue: Učení Petra Chel- čického o eucharistii. Na základě jeho spisův a učení katolické církve. Napsal dr. Ant. Lenz, ka- novník Vyšehradský. V Praze. Tisk Cyrillo- Methodějské knihtiskárny. (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theologického časopisu „Pastýře“. (2. Referát.) 196. Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o křtu, zvláště o křtu nemluvňat a učení katolické. Na- psal ... In: ČČM 59(1885), str. 75—90, 244—265. 541—556. Studie podává podrobný přehled theologických rozdílů učení Petra Chelčického o křtu a učení církve katolické, a to tak, že ke každé theologické otázce křtu je předesláno stanovisko katolicke 140
Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o Eucha- ristii. (Referát.) V: Annenkov, Jurij: Novaja kniga o Chel čickom. (Referát.) V: Goll, Jaroslav: Učení Petra Chelčického o eucharistii. Na základě jeho spisův a učení ka- tolické církve. Napsal dr. Ant. Lenz, kanovník Vyšehradský. V Praze. Tisk Cyrillo-Methodějské tiskárny. (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theologického časopisu „Pastýře“.) (1. Referát.) V: Kalousek, J.: A. Lenz: Učení Petra Chelčic- kého o eucharistii. (Referát.) V: Král, Josef: Dodatek k posouzení spisu Len- zova „Učení Petra Chelčického o eucharistii v Athenaeu 1885, str. 152 n. (Referát.) V: Masaryk, Tomáš Garrigue: Učení Petra Chel- čického o eucharistii. Na základě jeho spisův a učení katolické církve. Napsal dr. Ant. Lenz, ka- novník Vyšehradský. V Praze. Tisk Cyrillo- Methodějské knihtiskárny. (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theologického časopisu „Pastýře“. (2. Referát.) 196. Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o křtu, zvláště o křtu nemluvňat a učení katolické. Na- psal ... In: ČČM 59(1885), str. 75—90, 244—265. 541—556. Studie podává podrobný přehled theologických rozdílů učení Petra Chelčického o křtu a učení církve katolické, a to tak, že ke každé theologické otázce křtu je předesláno stanovisko katolicke 140
Strana 141
a po něm následuje mínění Chelčického. Rozbor učení je prove- den výrazně s katolického hlediska, jeho výsledkem je jednak zjištění rozdílu učení Chelčického a katolického, jednak závěr, že v otázce křtu zaujímá Chelčický i jiné stanovisko než Jan Hus. UKOL 52.114 197. Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o Očistci, na základě jeho spisů, a Učení katolické církve. In: Pastýř duchovní 5(1885), str. 161—166, 225— 236, 289—300, 353—365, 417—430, 481—494, 545—560. Předmětem práce je studie otázky, nakolik se shodoval Chelčický s katolickou církví ve víře v očistec a nakolik se s ní rozešel. Rozpadá se na tři části. V 1. části je pojednáno o jsoucnosti očistce vůbec, v 2. o učení, je-li možné duším v očistci pomáhat ve 3. o poměru učení Chelčického k Janu Husovi, Viklefovi. Jednotě a pravoslaví. Lenz volí jako ve všech svých pracích me thodu výkladu katolického učení, jeho srovnání s učením Chel- čického a jiných reformátorů. Tím, že s učením Chelčického zá- roveň polemisuje, dává své práci jasné zaměření apologetické. UKOL 140.057, UKP 54 D 1064 Zvl. ot. 198. Lenz, Antonín: Veliký a svatý papež Rehoř VII. a Petr Chelčický. (Referát.) In: Vlasť 11(1894— 1895), str. 856—861, 947—952. Srovnání bylo podníceno výrokem Gollovým v článku Ještě jed- nou — kdo jest Chelčického Mistr Protiva?, v němž tvrdí, že Chelčický se shodoval s papežem Řehořem VII. v názoru na lidský původ světské moci. Lenz polemisuje jak s názorem Gollo- vým, že Mistrem Protivou nemůže být Viklef, tak hlavně s jeho srovnáním papeže a Petra Chelčického a dovozuje, že Řehož VII. uznával jen božský původ světské moci. Celá studie nevybočuje z mezí theologických otázek a je silně polemicky zahrocena vůči UKOL 84.016 Gollovi. 199. Lenz, Antonín: Velký a svatý papež Řehoř VII. a Petr Chelčický. (Referát.) In: ČČH 1(1895), str. 423. Jednořádkový záznam článku. UKOL 62.933 141
a po něm následuje mínění Chelčického. Rozbor učení je prove- den výrazně s katolického hlediska, jeho výsledkem je jednak zjištění rozdílu učení Chelčického a katolického, jednak závěr, že v otázce křtu zaujímá Chelčický i jiné stanovisko než Jan Hus. UKOL 52.114 197. Lenz, Antonín: Učení Petra Chelčického o Očistci, na základě jeho spisů, a Učení katolické církve. In: Pastýř duchovní 5(1885), str. 161—166, 225— 236, 289—300, 353—365, 417—430, 481—494, 545—560. Předmětem práce je studie otázky, nakolik se shodoval Chelčický s katolickou církví ve víře v očistec a nakolik se s ní rozešel. Rozpadá se na tři části. V 1. části je pojednáno o jsoucnosti očistce vůbec, v 2. o učení, je-li možné duším v očistci pomáhat ve 3. o poměru učení Chelčického k Janu Husovi, Viklefovi. Jednotě a pravoslaví. Lenz volí jako ve všech svých pracích me thodu výkladu katolického učení, jeho srovnání s učením Chel- čického a jiných reformátorů. Tím, že s učením Chelčického zá- roveň polemisuje, dává své práci jasné zaměření apologetické. UKOL 140.057, UKP 54 D 1064 Zvl. ot. 198. Lenz, Antonín: Veliký a svatý papež Rehoř VII. a Petr Chelčický. (Referát.) In: Vlasť 11(1894— 1895), str. 856—861, 947—952. Srovnání bylo podníceno výrokem Gollovým v článku Ještě jed- nou — kdo jest Chelčického Mistr Protiva?, v němž tvrdí, že Chelčický se shodoval s papežem Řehořem VII. v názoru na lidský původ světské moci. Lenz polemisuje jak s názorem Gollo- vým, že Mistrem Protivou nemůže být Viklef, tak hlavně s jeho srovnáním papeže a Petra Chelčického a dovozuje, že Řehož VII. uznával jen božský původ světské moci. Celá studie nevybočuje z mezí theologických otázek a je silně polemicky zahrocena vůči UKOL 84.016 Gollovi. 199. Lenz, Antonín: Velký a svatý papež Řehoř VII. a Petr Chelčický. (Referát.) In: ČČH 1(1895), str. 423. Jednořádkový záznam článku. UKOL 62.933 141
Strana 142
200. Lenz, Antonín: Vzájemný poměr učeni Petra Chelčického, starší Jednoty českých bratří a Tá- borů k náuce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa. Praha, Vlast 1895. 173 str. Lenz se snaží postihnout vzájemný poměr českých sekt, učení Husova, Viklifova a Chelčického srovnáním dogmatiky jednotli- vých autorů a směrů s dogmatikou katolické církve. Stejně jako v jiných případech je mu výklad dogmatických odchylek od učeni katolické církve podnětem k její apologii. Význam mají spíše pří- pady, kdy zjišťuje podobnost mezi učením jednotlivých reformač- ních skupin a učením Chelčického. UKOL 140.056, SKP Č 4846, SVKHK 3932, SVKP III F 147 5 Lenz, Antonín: Vzájemný poměr učení Petra Chelčického, starší jednoty Českých bratří a Tá- borů k náuce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa. (Referát.) V: Goll, Jaroslav: Antonín Lenz, Vzájemný po- měr učení Petra Chelčického, starší jednoty Čes- kých Bratří a Táborů k nauce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa. V Praze 1895 (173 str. 8°). (Referát.) 201. Lenz, Antonín: Z jakých příčin jmenuje Petr Chelčický M. Jana Viklifa Protivou? In: Vlasť 17(1900—1901), str. 48—61, 97—108, 193—203. 297—305, 393—402, 489—497, 601—610, 697— 708, 793—805. Autor se snaží dokázat proti mínění Kroftovu, že Mistrem Proti- vou u Chelčického je míněn Jan Viklef, a to tím, že podrobně ukazuje na shody a rozdíly v jejich učení. Svým rozborem dospívá k tolika zásadním rozdílům zejména v otázkách společnosti cír- kevní i světské, že se domnívá, že je možno vykládat Viklefa jako protivníka Chelčického. Tento názor byl pozněji korigován Fran- tiškem Ryšánkem, který poukázal na skutečné příčiny, proč jme- nuje Chelčický Viklefa Mistrem Protivou. UKOL 84.016 142
200. Lenz, Antonín: Vzájemný poměr učeni Petra Chelčického, starší Jednoty českých bratří a Tá- borů k náuce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa. Praha, Vlast 1895. 173 str. Lenz se snaží postihnout vzájemný poměr českých sekt, učení Husova, Viklifova a Chelčického srovnáním dogmatiky jednotli- vých autorů a směrů s dogmatikou katolické církve. Stejně jako v jiných případech je mu výklad dogmatických odchylek od učeni katolické církve podnětem k její apologii. Význam mají spíše pří- pady, kdy zjišťuje podobnost mezi učením jednotlivých reformač- ních skupin a učením Chelčického. UKOL 140.056, SKP Č 4846, SVKHK 3932, SVKP III F 147 5 Lenz, Antonín: Vzájemný poměr učení Petra Chelčického, starší jednoty Českých bratří a Tá- borů k náuce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa. (Referát.) V: Goll, Jaroslav: Antonín Lenz, Vzájemný po- měr učení Petra Chelčického, starší jednoty Čes- kých Bratří a Táborů k nauce Valdenských, Jana Husi a Jana Viklifa. V Praze 1895 (173 str. 8°). (Referát.) 201. Lenz, Antonín: Z jakých příčin jmenuje Petr Chelčický M. Jana Viklifa Protivou? In: Vlasť 17(1900—1901), str. 48—61, 97—108, 193—203. 297—305, 393—402, 489—497, 601—610, 697— 708, 793—805. Autor se snaží dokázat proti mínění Kroftovu, že Mistrem Proti- vou u Chelčického je míněn Jan Viklef, a to tím, že podrobně ukazuje na shody a rozdíly v jejich učení. Svým rozborem dospívá k tolika zásadním rozdílům zejména v otázkách společnosti cír- kevní i světské, že se domnívá, že je možno vykládat Viklefa jako protivníka Chelčického. Tento názor byl pozněji korigován Fran- tiškem Ryšánkem, který poukázal na skutečné příčiny, proč jme- nuje Chelčický Viklefa Mistrem Protivou. UKOL 84.016 142
Strana 143
202. Lenz, Antonín: Z jakých příčin jmenuje Petr Chelčický mistra Jana Viklifa Protivou. (Refe- rát.) In: ČČH 7(1901), str. 497. Prostý bibliografický záznam poukazující na souvislost s Krofto- UKOL 62.933 vým článkem ČČM 74(1900). 203. Lilienstayn, Jacobus: Tractatus contra Waldenses fratres erroneos, quos vulgus vocat Pickardos, fratres sine regula, sine lege et sine obedientia. ln: ČČM 48(1874), str. 106. Šafaříkem publikovaný autor, u něhož nenalezl zmínku o Chel- UKOL 52.114 čickém, ačkoliv se věnoval učení Jednoty. 204. Lukáš - Bratr: Odpis proti Odtržencuom, jenž se Malau Stránkau nazývají. In: ČČM 48(1874), str. 104—105. Šafaříkem otištěné obsáhlé odmítnutí spisů Chelčického, založené jednak na theologické kritice, jednak na výtce o slohové roztříště- UKOL 52.114 nosti jeho díla. M 205. Macek, Josef: Tábor v husitském revolučním hnutí. Díl 1.—2. Praha, Rovnost (2. díl ČSAV) 1952, 1955. 1. díl str. 26, 60—64, 98, 105, 117, 127—128, 137—138, 150, 182; 2. díl str. 73, 133, 170, 171, 172, 173, 174, 358. Spisů Chelčického a jeho učení je zde užíváno spíše jako dokladu společenských poměrů husitské doby, přesto však přináší práce nové prvky i k samostatnému hodnocení Chelčického s hlediska marxistické historie. UKOL 143.288 206. Mádrová, Eva: Petr Chelčický a selská otázka. Brno, vl. n. 1952. 190 str. Disertační práce filoso- fické fakulty MU v Brně. 143
202. Lenz, Antonín: Z jakých příčin jmenuje Petr Chelčický mistra Jana Viklifa Protivou. (Refe- rát.) In: ČČH 7(1901), str. 497. Prostý bibliografický záznam poukazující na souvislost s Krofto- UKOL 62.933 vým článkem ČČM 74(1900). 203. Lilienstayn, Jacobus: Tractatus contra Waldenses fratres erroneos, quos vulgus vocat Pickardos, fratres sine regula, sine lege et sine obedientia. ln: ČČM 48(1874), str. 106. Šafaříkem publikovaný autor, u něhož nenalezl zmínku o Chel- UKOL 52.114 čickém, ačkoliv se věnoval učení Jednoty. 204. Lukáš - Bratr: Odpis proti Odtržencuom, jenž se Malau Stránkau nazývají. In: ČČM 48(1874), str. 104—105. Šafaříkem otištěné obsáhlé odmítnutí spisů Chelčického, založené jednak na theologické kritice, jednak na výtce o slohové roztříště- UKOL 52.114 nosti jeho díla. M 205. Macek, Josef: Tábor v husitském revolučním hnutí. Díl 1.—2. Praha, Rovnost (2. díl ČSAV) 1952, 1955. 1. díl str. 26, 60—64, 98, 105, 117, 127—128, 137—138, 150, 182; 2. díl str. 73, 133, 170, 171, 172, 173, 174, 358. Spisů Chelčického a jeho učení je zde užíváno spíše jako dokladu společenských poměrů husitské doby, přesto však přináší práce nové prvky i k samostatnému hodnocení Chelčického s hlediska marxistické historie. UKOL 143.288 206. Mádrová, Eva: Petr Chelčický a selská otázka. Brno, vl. n. 1952. 190 str. Disertační práce filoso- fické fakulty MU v Brně. 143
Strana 144
Autorka ukazuje na kritiku feudálního řádu, která je obsažena v učení Chelčického a na další osudy jeho učení v Jednotě bra- trské, kde bylo třeba vyloučit všechny prvky nepokrokové, ne- měl-li být brzděn další vývoj Jednoty. Jako nepokrokový prvek učení Chelčického vytýká záporný postoj k praktickému uskuteč nění revoluce, jako kladný prvek analysu třídních rozporů feudál- ního řádu. UKB 4—305.89 207. Mágr, Antonín Stanislav: Ein Chelčický-Jubi- läum. In: Prager Presse 1(1921), Nr. 65 (2. 6. 1921 — Abendausgabe, str. 4. Článek připomíná čtyřsté výročí tisku Síti víry Chvalem Dubán kem, ale spojuje tuto zprávu s některými daty o životě Chelčic kého a s informací o obsahu Síti. V závěru si klade autor otázku co může Chelčický dát dnešku a vidí jeho odkaz především v humanismu. UKP 52 A 219 208. Mágr, Antonín Stanislav: Eine deutsche Chel- čický-Monographie. (Referát.) In: Prager Presse (Morgen-Ausgabe) 6(1926), č. 319 (21. 11. 1926). str. 9. Recense knihy C. Vogla: Peter Cheltschizki, ein Prophet an der Wende der Zeiten. Autor srovnává tuto práci s monografii Schulzovou z r. 1882 a soudí, že přes některé nedostatky se po dařilo Voglovi postihnout základní rysy učení Chelčického. UKOL III 71.583 209. Mágr, Antonín Stanislav: Chelčický ewiges Ant- litz. (Referát.) In: Prager Presse 9(1929), č. 125 (8. 5. 1929), str. 6. Recense knihy F. O. Navrátila: Petr Chelčický, která uvádí kri- tické výhrady jak k její pracovní methodě, tak k malému rozhledu UKOL III 71.583 po cizí literatuře na toto thema. 210. Mágr, Antonín Stanislav: Chelčický und der tsche- chische Geist. In: Geisteskultur 36(1927), str. 329—344. Autor podává na počátku přehled literatury o Chelčickém v ně- meckém jazyce, hodnotí ji a přechází pak k formulaci, co je třeba rozumět t. zv. českým duchem a jakou měrou k jeho vytvoření 144
Autorka ukazuje na kritiku feudálního řádu, která je obsažena v učení Chelčického a na další osudy jeho učení v Jednotě bra- trské, kde bylo třeba vyloučit všechny prvky nepokrokové, ne- měl-li být brzděn další vývoj Jednoty. Jako nepokrokový prvek učení Chelčického vytýká záporný postoj k praktickému uskuteč nění revoluce, jako kladný prvek analysu třídních rozporů feudál- ního řádu. UKB 4—305.89 207. Mágr, Antonín Stanislav: Ein Chelčický-Jubi- läum. In: Prager Presse 1(1921), Nr. 65 (2. 6. 1921 — Abendausgabe, str. 4. Článek připomíná čtyřsté výročí tisku Síti víry Chvalem Dubán kem, ale spojuje tuto zprávu s některými daty o životě Chelčic kého a s informací o obsahu Síti. V závěru si klade autor otázku co může Chelčický dát dnešku a vidí jeho odkaz především v humanismu. UKP 52 A 219 208. Mágr, Antonín Stanislav: Eine deutsche Chel- čický-Monographie. (Referát.) In: Prager Presse (Morgen-Ausgabe) 6(1926), č. 319 (21. 11. 1926). str. 9. Recense knihy C. Vogla: Peter Cheltschizki, ein Prophet an der Wende der Zeiten. Autor srovnává tuto práci s monografii Schulzovou z r. 1882 a soudí, že přes některé nedostatky se po dařilo Voglovi postihnout základní rysy učení Chelčického. UKOL III 71.583 209. Mágr, Antonín Stanislav: Chelčický ewiges Ant- litz. (Referát.) In: Prager Presse 9(1929), č. 125 (8. 5. 1929), str. 6. Recense knihy F. O. Navrátila: Petr Chelčický, která uvádí kri- tické výhrady jak k její pracovní methodě, tak k malému rozhledu UKOL III 71.583 po cizí literatuře na toto thema. 210. Mágr, Antonín Stanislav: Chelčický und der tsche- chische Geist. In: Geisteskultur 36(1927), str. 329—344. Autor podává na počátku přehled literatury o Chelčickém v ně- meckém jazyce, hodnotí ji a přechází pak k formulaci, co je třeba rozumět t. zv. českým duchem a jakou měrou k jeho vytvoření 144
Strana 145
přispělo u různých novodobých českých spisovatelů dílo Chelčic- kého (na př. Holeček, Nováková). Zároveň však podává ohlas díla Chelčického i u spisovatelů cizích, takže jeho článek je pře- vážně studií o ohlasu díla Chelčického v 19. a 20. století. UKP 2 F 98 211. Mágr, Antonín Stanislav: Chelčickýs Síť víry. (Referát.) In: Prager Presse 9(1929), č. 312 (17. 11. 1929), str. 10. Recense vydání Síti víry z r. 1929, která vítá toto nové Smetán- kovo vydání Síti víry, podává přehled vydání starších a vyslovuje požadavek vydání dalších spisů Chelčického. UKOL III 71.583 212. Mágr, Antonín Stanislav: Jubileum Chelčického. In: Naše kniha 1(1920), čís. 12, str. 178. Stručná vzpomínka k čtyřstému výročí vytištění Síti víry Chvalem Dubánkem, která uvádí Chelčického v souvislost především s kra- jinským prostředím, v němž žil. Celým zaměřením je článek jasně UKOL II 70.998 popularisační. 213. Mágr, Antonín Stanislav: Marxistické poznámky k Chelčickému. In: Jihočeský sborník historický 19(1950), str. 74—79. Studie se zabývá otázkou třídní příslušnosti Chelčického ve středo- věké společnosti a důsledky, které z ní vyplynuly pro literární tvorbu Chelčického. Výklad autorův je založen v podstatě na mínění F. M. Bartoše, že Petr Chelčický je totožný s Petrem Záhorkou ze Záhoří. Přináší však přehled postavení šlechty v Evropě vůbec v poměru k reformačnímu hnutí a s tohoto hle- UKOL 100.471 diska hodnotí i postavení Chelčického. 214. Mágr, Antonín Stanislav: Peter Chelčický: Ser- mon von der Grundlage der menschlichen Ge- setze. Aus dem Tschechischen übertragen von ... Nachwort von Kamil Krofta. Prag, typ. Orbis 1936. 21 str. Německý překlad traktátu O základu zákonů lidských se závěrem Kamila Krofty. UKOL 90.649, UKP 21 B 665, SKP Č 5754, UKB 2— 139.108, NK II 4383 10 73.08 145
přispělo u různých novodobých českých spisovatelů dílo Chelčic- kého (na př. Holeček, Nováková). Zároveň však podává ohlas díla Chelčického i u spisovatelů cizích, takže jeho článek je pře- vážně studií o ohlasu díla Chelčického v 19. a 20. století. UKP 2 F 98 211. Mágr, Antonín Stanislav: Chelčickýs Síť víry. (Referát.) In: Prager Presse 9(1929), č. 312 (17. 11. 1929), str. 10. Recense vydání Síti víry z r. 1929, která vítá toto nové Smetán- kovo vydání Síti víry, podává přehled vydání starších a vyslovuje požadavek vydání dalších spisů Chelčického. UKOL III 71.583 212. Mágr, Antonín Stanislav: Jubileum Chelčického. In: Naše kniha 1(1920), čís. 12, str. 178. Stručná vzpomínka k čtyřstému výročí vytištění Síti víry Chvalem Dubánkem, která uvádí Chelčického v souvislost především s kra- jinským prostředím, v němž žil. Celým zaměřením je článek jasně UKOL II 70.998 popularisační. 213. Mágr, Antonín Stanislav: Marxistické poznámky k Chelčickému. In: Jihočeský sborník historický 19(1950), str. 74—79. Studie se zabývá otázkou třídní příslušnosti Chelčického ve středo- věké společnosti a důsledky, které z ní vyplynuly pro literární tvorbu Chelčického. Výklad autorův je založen v podstatě na mínění F. M. Bartoše, že Petr Chelčický je totožný s Petrem Záhorkou ze Záhoří. Přináší však přehled postavení šlechty v Evropě vůbec v poměru k reformačnímu hnutí a s tohoto hle- UKOL 100.471 diska hodnotí i postavení Chelčického. 214. Mágr, Antonín Stanislav: Peter Chelčický: Ser- mon von der Grundlage der menschlichen Ge- setze. Aus dem Tschechischen übertragen von ... Nachwort von Kamil Krofta. Prag, typ. Orbis 1936. 21 str. Německý překlad traktátu O základu zákonů lidských se závěrem Kamila Krofty. UKOL 90.649, UKP 21 B 665, SKP Č 5754, UKB 2— 139.108, NK II 4383 10 73.08 145
Strana 146
215. Mágr, Antonín Stanislav: Petr Chelčický: Das Ge- setz Gottes. (Ubertragung von:) ... In: Prager Presse 2(1922), Nr. 353 (24. 12. 1922) — Morgen- ausgabe, str. 8. Výňatek ze soukromého tisku A. St. Mágra, obsahujícího překlad UKP 52 A 219 Chelčického do němčiny. 216. Mágr, Antonín Stanislav: Petr Chelčický: Vom Frieden Gottes. Aus der Postille übersetzt von ... Leipzig, typ. Philipp Reclam 1920. Nestr. UKP 36 C 300 Německý překlad úryvku textu Postily. 217. Mágr, Antonín Stanislav: Petr Chelčický: Vom gu- ten Willen. Aus der Postille ins Deutsche gebr. von ... Leipzig, typ. Philipp Reclam 1921. Nestr. UKP 36 F 631 Německý překlad úryvku textu Postily. 218. Mágr, Antonín Stanislav: V. Novotný, Petr Chel- čický. (Referát.) In: Prager Presse (Morgen-Aus- gabe) 5(1925), č. 270 (3. 10. 1925), str. 6—7. Prostá recense knihy V. Novotného, publikované ve sbírce České hlavy sv. 33, v níž zdůrazňuje autor populární charakter celé UKOL III 71.583 studie. 219. Mágr, Antonín Stanislav: Wir Narren um Christi Willen. Aus den Traktaten Chelčický's in der Pariser Handschrift übersetzt von ...Prag, Orbis 1929. 9 str. Překlad drobného traktátu, jehož samostatná existence byla zjiš- těna F. Ryšánkem při rozboru pařížského rukopisu. UKP 36 F 973, 54 J 12.851, SKP Č 486 220. Mágr, Antonín Stanislav: Zu zwei Traktaten Chel- čickýs. (Referát.) In: Prager Presse-Beilage Dich- tung und Welt 12(1932), č. 52 (25. 12. 1932), str. IV Recense Smetánkova vydání Výkladu na 2. epišt. sv. Jana a Řeči o základu zákonů lidských, v níž podává rozbor obou vydaných 146
215. Mágr, Antonín Stanislav: Petr Chelčický: Das Ge- setz Gottes. (Ubertragung von:) ... In: Prager Presse 2(1922), Nr. 353 (24. 12. 1922) — Morgen- ausgabe, str. 8. Výňatek ze soukromého tisku A. St. Mágra, obsahujícího překlad UKP 52 A 219 Chelčického do němčiny. 216. Mágr, Antonín Stanislav: Petr Chelčický: Vom Frieden Gottes. Aus der Postille übersetzt von ... Leipzig, typ. Philipp Reclam 1920. Nestr. UKP 36 C 300 Německý překlad úryvku textu Postily. 217. Mágr, Antonín Stanislav: Petr Chelčický: Vom gu- ten Willen. Aus der Postille ins Deutsche gebr. von ... Leipzig, typ. Philipp Reclam 1921. Nestr. UKP 36 F 631 Německý překlad úryvku textu Postily. 218. Mágr, Antonín Stanislav: V. Novotný, Petr Chel- čický. (Referát.) In: Prager Presse (Morgen-Aus- gabe) 5(1925), č. 270 (3. 10. 1925), str. 6—7. Prostá recense knihy V. Novotného, publikované ve sbírce České hlavy sv. 33, v níž zdůrazňuje autor populární charakter celé UKOL III 71.583 studie. 219. Mágr, Antonín Stanislav: Wir Narren um Christi Willen. Aus den Traktaten Chelčický's in der Pariser Handschrift übersetzt von ...Prag, Orbis 1929. 9 str. Překlad drobného traktátu, jehož samostatná existence byla zjiš- těna F. Ryšánkem při rozboru pařížského rukopisu. UKP 36 F 973, 54 J 12.851, SKP Č 486 220. Mágr, Antonín Stanislav: Zu zwei Traktaten Chel- čickýs. (Referát.) In: Prager Presse-Beilage Dich- tung und Welt 12(1932), č. 52 (25. 12. 1932), str. IV Recense Smetánkova vydání Výkladu na 2. epišt. sv. Jana a Řeči o základu zákonů lidských, v níž podává rozbor obou vydaných 146
Strana 147
traktátů, které podle názoru recensenta nepřinášejí k poznaní Chelčického nic nového a dokreslují jen jeho profil známý z ji- UKOL III 71.583 ných edic. Mágr, Antonín Stanislav: V: Navrátil, F. O.: Eigentum, Erbschaft und Fa- milie bei Petr Chelčický. (Ubersetzt v. ...) 9) 221. Máchal, Jan: Slovanské literatury. Díl 1. Praha, Matice česká 1922. Str. 138—139. Novočeská bi- bliotéka, čís. 36. Čís. spisů musejních 181. Velmi stručné zhodnocení významu a díla Chelčického jako sou UKOL 95.238 část přehledu literatury husitského hnutí. 99 222. Marečková, Dagmar: Petra Chelčického Výklad na čtení sv. Jana v 1. kapitole. In: LF 78(1955), str. 236—240; 79(1956), str. 80—87. Předmětem studie je důkaz, že Chelčického traktát je volným zpracováním Husova kázání Euanjelium na den Božího narození na veliké mši svatého Jana v první kapitole ze sbírky svátečních kázání. UKOL 57.743 223. Marečková, Dagmar: Petra Chelčického Výklad na evangelium Svatého Jana (1. kap.). Sv. 1.—2. Praha, vl. n. 1952. 150 str. + nestr. opis textu. Disertační práce filologické fakulty KU v Praze. Stejně jako v pozdějším článku na stejné thema v LF podává autorka důkaz, že Výklad je zpracováním kázání M. J. Husa na text evangelia Janova I, 1— 14, které je dochováno v rkp Stra- hovském D E IV 23 a v tisku norimberském z r. 1563 a pražském (1564). Závěry obou prací jsou shodné, pozdější verse má však UKB 4—294.485 propracovanější formulace. 224. Martinof, P.: Les Manuscrits slaves de la Biblio- thèque impériale de Paris. Paris, Julien, Lanier, Cosnard 1858. Str. 103—105. V tomto popise pařížského rukopisu Chelčického rozlišil již autor na základě informací Palackého dvě části pařížského rukopisu, a to Štítného Řeči besední a traktáty Chelčického a odmítá pů- vodní názor, že jde o srbochorvatskou Postilu. Za stručným po- 10* 147
traktátů, které podle názoru recensenta nepřinášejí k poznaní Chelčického nic nového a dokreslují jen jeho profil známý z ji- UKOL III 71.583 ných edic. Mágr, Antonín Stanislav: V: Navrátil, F. O.: Eigentum, Erbschaft und Fa- milie bei Petr Chelčický. (Ubersetzt v. ...) 9) 221. Máchal, Jan: Slovanské literatury. Díl 1. Praha, Matice česká 1922. Str. 138—139. Novočeská bi- bliotéka, čís. 36. Čís. spisů musejních 181. Velmi stručné zhodnocení významu a díla Chelčického jako sou UKOL 95.238 část přehledu literatury husitského hnutí. 99 222. Marečková, Dagmar: Petra Chelčického Výklad na čtení sv. Jana v 1. kapitole. In: LF 78(1955), str. 236—240; 79(1956), str. 80—87. Předmětem studie je důkaz, že Chelčického traktát je volným zpracováním Husova kázání Euanjelium na den Božího narození na veliké mši svatého Jana v první kapitole ze sbírky svátečních kázání. UKOL 57.743 223. Marečková, Dagmar: Petra Chelčického Výklad na evangelium Svatého Jana (1. kap.). Sv. 1.—2. Praha, vl. n. 1952. 150 str. + nestr. opis textu. Disertační práce filologické fakulty KU v Praze. Stejně jako v pozdějším článku na stejné thema v LF podává autorka důkaz, že Výklad je zpracováním kázání M. J. Husa na text evangelia Janova I, 1— 14, které je dochováno v rkp Stra- hovském D E IV 23 a v tisku norimberském z r. 1563 a pražském (1564). Závěry obou prací jsou shodné, pozdější verse má však UKB 4—294.485 propracovanější formulace. 224. Martinof, P.: Les Manuscrits slaves de la Biblio- thèque impériale de Paris. Paris, Julien, Lanier, Cosnard 1858. Str. 103—105. V tomto popise pařížského rukopisu Chelčického rozlišil již autor na základě informací Palackého dvě části pařížského rukopisu, a to Štítného Řeči besední a traktáty Chelčického a odmítá pů- vodní názor, že jde o srbochorvatskou Postilu. Za stručným po- 10* 147
Strana 148
pisem obsahu rukopisu následuje obsáhlejší poučení o Štítném a Chelčickém, založené na tehdejší české literatuře k tomuto před- mětu. UKP 4 F 430 225. Masaryk, Tomáš Garrigue: Dr. A. Lenz, Obrana mé cti naproti replice o mém spisu „Učení Chel- čického o eucharistii“, jižto uveřejnil p. dr. G. Ma- saryk v Athenaeum č. 7, 1885. (Vytištěno v Pas- týři duchovním 1886, č. 2., 3.) (Referát.) In: Athe- naeum 3(1886), str. 131. V článku jde o závěr polemiky, vedené v Athenaeu a Pastýři duchovním o Lenzovu práci Učení Petra Chelčického o eucha- ristii. Autor odmítá Lenzovu obranu v Pastýři duchovním, ale nepřináší žádné nové závěry pro polemiku. UKOL II 35.856 226. Masaryk, Tomáš Garrigue: Replika p. kanovní- kovi dru. Ant. Lenzovi. (Referát.) In: Athenaeum 2(1885), str. 222—223. Polemika o knihu Lenzovu Učení Petra Chelčického o eucharistii, kterou autor kritisoval na str. 153—155 téhož ročníku Athenaea Tento článek je odpovědí na Lenzovu repliku v Pastýři duchov- ním 1885, vyvolanou článkem prvním. Autor zde znovu dokazuje, že Lenzův postoj k Chelčickému a Jednotě je zaujatý a že se ne- zakládá na historickém materiálu. UKOL II 35.856 227. Masaryk, Tomáš Garrigue: Učení Petra Chelčic- kého o eucharistii. Na základě jeho spisův a učení katolické církve. Napsal dr. Ant. Lenz, kanovník Vyšehradský. V Praze. Tisk Cyrillo-Methodějské knihtiskárny (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theologického časopisu „Pastýře“.) (2. Re- ferát.) In: Athenaeum 2(1885), str. 153—155. Druhá část recense, jejíž první část tvoří referát Gollův. Masaryk zde vytýká hlavně zaujatost Lenzovu v těch partiích, kde před- pokládá, že Chelčický a Jednota falšovali Písmo ke svým důka- zům. Jeho názor, že tato chybná místa z Písma jsou písařské omyly, nezávislé na Chelčickém, potvrzuje ve svém referátu na stejné thema Josef Král. Na rozdíl od první části považuje autor UKOL II 35.856 referátu Lenzův spis za špatný v zásadě. 148
pisem obsahu rukopisu následuje obsáhlejší poučení o Štítném a Chelčickém, založené na tehdejší české literatuře k tomuto před- mětu. UKP 4 F 430 225. Masaryk, Tomáš Garrigue: Dr. A. Lenz, Obrana mé cti naproti replice o mém spisu „Učení Chel- čického o eucharistii“, jižto uveřejnil p. dr. G. Ma- saryk v Athenaeum č. 7, 1885. (Vytištěno v Pas- týři duchovním 1886, č. 2., 3.) (Referát.) In: Athe- naeum 3(1886), str. 131. V článku jde o závěr polemiky, vedené v Athenaeu a Pastýři duchovním o Lenzovu práci Učení Petra Chelčického o eucha- ristii. Autor odmítá Lenzovu obranu v Pastýři duchovním, ale nepřináší žádné nové závěry pro polemiku. UKOL II 35.856 226. Masaryk, Tomáš Garrigue: Replika p. kanovní- kovi dru. Ant. Lenzovi. (Referát.) In: Athenaeum 2(1885), str. 222—223. Polemika o knihu Lenzovu Učení Petra Chelčického o eucharistii, kterou autor kritisoval na str. 153—155 téhož ročníku Athenaea Tento článek je odpovědí na Lenzovu repliku v Pastýři duchov- ním 1885, vyvolanou článkem prvním. Autor zde znovu dokazuje, že Lenzův postoj k Chelčickému a Jednotě je zaujatý a že se ne- zakládá na historickém materiálu. UKOL II 35.856 227. Masaryk, Tomáš Garrigue: Učení Petra Chelčic- kého o eucharistii. Na základě jeho spisův a učení katolické církve. Napsal dr. Ant. Lenz, kanovník Vyšehradský. V Praze. Tisk Cyrillo-Methodějské knihtiskárny (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theologického časopisu „Pastýře“.) (2. Re- ferát.) In: Athenaeum 2(1885), str. 153—155. Druhá část recense, jejíž první část tvoří referát Gollův. Masaryk zde vytýká hlavně zaujatost Lenzovu v těch partiích, kde před- pokládá, že Chelčický a Jednota falšovali Písmo ke svým důka- zům. Jeho názor, že tato chybná místa z Písma jsou písařské omyly, nezávislé na Chelčickém, potvrzuje ve svém referátu na stejné thema Josef Král. Na rozdíl od první části považuje autor UKOL II 35.856 referátu Lenzův spis za špatný v zásadě. 148
Strana 149
Masaryk, Tomáš Garrigue: Učení Petra Chelčic- kého o eucharistii. Na základě jeho spisův a učení katolické církve. Napsal dr. Ant. Lenz, kanovník Vyšehradský. V Praze. Tisk Cyrillo-Methodějské knihtiskárny (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theologického časopisu „Pastýře“.) (2. Referát.) V: Lenz, Antonín: Kritika prof. dokt. Masaryka o mém spisu: „Učení Chelčického o eucharistii“, a má odpověď. (Referát.) 228. M(ašek), J. L.: Petr Chelčický a bratr Rehoř, za- kladatel jednoty bratří českých. In: Budečská za- hrada 4(1873), str. 118—119. Velmi populární krátký životopis Chelčického, obsahující ne- správná tvrzení a nepodložené domněnky. Pro vědeckou práci na UKP 54 C 306 Chelčickém nemá praktický význam. 229. Místopis jednoty bratrské. In: Památky. Listy pro archaeologii a historii 9(1871—1873), str. 328— 366. Na str. 343 jsou určeny Chelčice jako rodiště Petra Chelčického i Jana Chelčického, ovšem bez uvedení dokladů. UKOL II 33.220 230. Molnár, Amedeo: Strážná samota Petra Chelčic- kého. (Železný Brod), Bratrská škola 1945. 15 s. Rozbor učení Petra Chelčického s hlediska evangelické theologie. Materiálově je založen převážně na Postile a Síti víry UKP 54 G 22.285, NK I 32.780 231. Molnár, K.: Petr Chelčický. In: Hlasy ze Siona 11(1871), str. 112—113. Populární životopisný článek, hodnotící Chelčického převážně s hlediska národního. Práce je míněna pouze jako podnět k celko- vému monografickému zpracování, které v době sepsání dosud neexistovalo. UKP 54 B 294 149
Masaryk, Tomáš Garrigue: Učení Petra Chelčic- kého o eucharistii. Na základě jeho spisův a učení katolické církve. Napsal dr. Ant. Lenz, kanovník Vyšehradský. V Praze. Tisk Cyrillo-Methodějské knihtiskárny (J. Zeman a spol.) 1884. Str. 112. (Otisk z theologického časopisu „Pastýře“.) (2. Referát.) V: Lenz, Antonín: Kritika prof. dokt. Masaryka o mém spisu: „Učení Chelčického o eucharistii“, a má odpověď. (Referát.) 228. M(ašek), J. L.: Petr Chelčický a bratr Rehoř, za- kladatel jednoty bratří českých. In: Budečská za- hrada 4(1873), str. 118—119. Velmi populární krátký životopis Chelčického, obsahující ne- správná tvrzení a nepodložené domněnky. Pro vědeckou práci na UKP 54 C 306 Chelčickém nemá praktický význam. 229. Místopis jednoty bratrské. In: Památky. Listy pro archaeologii a historii 9(1871—1873), str. 328— 366. Na str. 343 jsou určeny Chelčice jako rodiště Petra Chelčického i Jana Chelčického, ovšem bez uvedení dokladů. UKOL II 33.220 230. Molnár, Amedeo: Strážná samota Petra Chelčic- kého. (Železný Brod), Bratrská škola 1945. 15 s. Rozbor učení Petra Chelčického s hlediska evangelické theologie. Materiálově je založen převážně na Postile a Síti víry UKP 54 G 22.285, NK I 32.780 231. Molnár, K.: Petr Chelčický. In: Hlasy ze Siona 11(1871), str. 112—113. Populární životopisný článek, hodnotící Chelčického převážně s hlediska národního. Práce je míněna pouze jako podnět k celko- vému monografickému zpracování, které v době sepsání dosud neexistovalo. UKP 54 B 294 149
Strana 150
231a. Mostecký, Václav: Je Petr Záhorka P. Chelčic- kým? In: Jihočeský sborník historický 25(1956) str. 97—100. Autor vychází ze ztotožnění Petra Chelčického s Petrem Záhor- kou, které provedl v tomtéž časopise F. M. Bartoš, potvrzuje novým materiálem jeho domněnku a vypracovává již celý rodo- kmen Chelčického s tohoto hlediska. Článek je významným do- UKOL 100.47I plňkem studií Bartošových. 232. Müller, Joseph Th.: Dějiny Jednoty bratrské. Na- psal ... Přeložil F. M. Bartoš. I. Praha, Jednota bratrská 1923. Str. 29—33, 34, 36, 38, 53, 54, 56. 68, 69, 94, 95, 126, 129, 131, 138, 142, 143, 150, 154, 155, 170, 271, 275, 288, 342. Přehled života a spisů Chelčického, pokud mají vztah k dějinám Jednoty bratrské, t. zn. především vylíčení vztahu Chelčického a Rokycany a vzniku Jednoty. Časově je tedy zachyceno jen po- slední období života Chelčického, o celém životě nalézáme pouze stručnou zmínku. UKOI 70.611 Müller, Joseph Th.: Dějiny Jednoty bratrské. I. Napsal ... Přeložil F. M. Bartoš. (Referát.) V: Volf, Josef: Dějiny Jednoty bratrské. I. Napsal D. Jos. Th. Müller ... Přeložil F. M. Bartoš. Praha, nákladem Jednoty bratrské 1923, 8°, str. XVI+368. (Referát.) 233. Müller, Joseph Th.: Geschichte der Böhmischen Brüder. Bd. 1.: 1400—1528. Herrnhut, Missions- buchhandlung 1922. Str. 66—71, 72, 75, 77, 97— 100, 117, 118, 153, 154, 197, 201, 204, 215, 222, 223, 227, 233, 238—240, 261, 426, 437, 559. O německém vydání dějin platí totéž, co o českém překladu. UKOL 77.357 150
231a. Mostecký, Václav: Je Petr Záhorka P. Chelčic- kým? In: Jihočeský sborník historický 25(1956) str. 97—100. Autor vychází ze ztotožnění Petra Chelčického s Petrem Záhor- kou, které provedl v tomtéž časopise F. M. Bartoš, potvrzuje novým materiálem jeho domněnku a vypracovává již celý rodo- kmen Chelčického s tohoto hlediska. Článek je významným do- UKOL 100.47I plňkem studií Bartošových. 232. Müller, Joseph Th.: Dějiny Jednoty bratrské. Na- psal ... Přeložil F. M. Bartoš. I. Praha, Jednota bratrská 1923. Str. 29—33, 34, 36, 38, 53, 54, 56. 68, 69, 94, 95, 126, 129, 131, 138, 142, 143, 150, 154, 155, 170, 271, 275, 288, 342. Přehled života a spisů Chelčického, pokud mají vztah k dějinám Jednoty bratrské, t. zn. především vylíčení vztahu Chelčického a Rokycany a vzniku Jednoty. Časově je tedy zachyceno jen po- slední období života Chelčického, o celém životě nalézáme pouze stručnou zmínku. UKOI 70.611 Müller, Joseph Th.: Dějiny Jednoty bratrské. I. Napsal ... Přeložil F. M. Bartoš. (Referát.) V: Volf, Josef: Dějiny Jednoty bratrské. I. Napsal D. Jos. Th. Müller ... Přeložil F. M. Bartoš. Praha, nákladem Jednoty bratrské 1923, 8°, str. XVI+368. (Referát.) 233. Müller, Joseph Th.: Geschichte der Böhmischen Brüder. Bd. 1.: 1400—1528. Herrnhut, Missions- buchhandlung 1922. Str. 66—71, 72, 75, 77, 97— 100, 117, 118, 153, 154, 197, 201, 204, 215, 222, 223, 227, 233, 238—240, 261, 426, 437, 559. O německém vydání dějin platí totéž, co o českém překladu. UKOL 77.357 150
Strana 151
234. Müller, Joseph Th.: Starý rukopis dvou spisů Petra Chelčického. Napsal ... In: ČČH 13(1907), str. 163—171. Článek obsahuje popis norimberského rukopisu Postily (nyní knihovna Nár. musea, sign. XVII E 5) a určení autorství Petra Chelčického proti staršímu mínění o autorství Husově. V druhé části tohoto rukopisu určen pak Výklad na čtení sv. Jana 1. kap. UKOL 62.933 N 235. Navrátil, F. O.: Eigentum, Erbschaft und Familie bei Petr Chelčický. (Ubersetzt v. A. St. Mágr.) In: Prager Presse — Beilage Dichtung und Welt 9(1929), č. 17 (28. 4. 1929), str. I—II. Anonymní překlad A. St. Mágra z knihy F. O. Navrátila: Petr UKOL III 71.583 Chelčický. 236. Navrátil, F. O.: Petr Chelčický. Národohospodář- ský, sociologický rozbor náboženské osobnosti. Kdyně, Okresní osvětový sbor 1929. 141 str. Knihovna Okresního sboru osvětového ve Kdyni, sV. 16. Jeden z prvních soustavných pokusů o rozbor společenských ná- zorů Petra Chelčického, kterému recense vytýkají anachronistické pojetí výkladu na základě srovnávání se současným stavem a vlast- ními názory autorovými. Tato problematika byla později propra- cována Radimem N. Foustkou s marxistického hlediska. UKP 54 K 4799/21 a, SKP Č 585, NK I 23.708 237. Navrátil, F. O.: Petr Chelčický. (Referát.) In: ČČH 35(1929), str. 448. UKOL 62.933 Pouhá bibliografická registrace. Navrátil, F. O.: Petr Chelčický. (Referát.) V: Mágr, A. St.: Chelčický ewiges Antlitz. (Re- ferát.) 151
234. Müller, Joseph Th.: Starý rukopis dvou spisů Petra Chelčického. Napsal ... In: ČČH 13(1907), str. 163—171. Článek obsahuje popis norimberského rukopisu Postily (nyní knihovna Nár. musea, sign. XVII E 5) a určení autorství Petra Chelčického proti staršímu mínění o autorství Husově. V druhé části tohoto rukopisu určen pak Výklad na čtení sv. Jana 1. kap. UKOL 62.933 N 235. Navrátil, F. O.: Eigentum, Erbschaft und Familie bei Petr Chelčický. (Ubersetzt v. A. St. Mágr.) In: Prager Presse — Beilage Dichtung und Welt 9(1929), č. 17 (28. 4. 1929), str. I—II. Anonymní překlad A. St. Mágra z knihy F. O. Navrátila: Petr UKOL III 71.583 Chelčický. 236. Navrátil, F. O.: Petr Chelčický. Národohospodář- ský, sociologický rozbor náboženské osobnosti. Kdyně, Okresní osvětový sbor 1929. 141 str. Knihovna Okresního sboru osvětového ve Kdyni, sV. 16. Jeden z prvních soustavných pokusů o rozbor společenských ná- zorů Petra Chelčického, kterému recense vytýkají anachronistické pojetí výkladu na základě srovnávání se současným stavem a vlast- ními názory autorovými. Tato problematika byla později propra- cována Radimem N. Foustkou s marxistického hlediska. UKP 54 K 4799/21 a, SKP Č 585, NK I 23.708 237. Navrátil, F. O.: Petr Chelčický. (Referát.) In: ČČH 35(1929), str. 448. UKOL 62.933 Pouhá bibliografická registrace. Navrátil, F. O.: Petr Chelčický. (Referát.) V: Mágr, A. St.: Chelčický ewiges Antlitz. (Re- ferát.) 151
Strana 152
V: Vašica, J.: F. O. Navrátil: Petr Chelčický. (Knihovna okres. osvětového sboru ve Kdyni, sv. 16, Praha, Orbis 1929.) Stran 132. Cena 27,— Kč. (Referát.) 238. Neumann, Augustin: České sekty ve století XIV. a XV. Na základě archivních pramenů podává Velehrad, Cyrilometodějský tiskový spolek 1920. Str. 68, 76, 78, 83 a přílohy str. 42, 48, 78. Práce se dotýká Chelčického a jeho učení jen okrajově, a to ze- jména tam, kde jde o stanovení poměru učení valdenského k Jed- notě bratrské. Autor dokazuje, že zásady Chelčického, které pře- vzala Jednota, jsou totožné se zásadami valdenských a označuje UKOL 67.03) dokonce Chelčického jako živel valdenský. Neumann, Augustin: České sekty ve stol. XIV a XV. (Referát.) V: Bartoš, František M.: Aug. Neumann: České sekty ve stol. XIV. a XV. Knihovna Cyrilometo- dějského tiskového spolku sv. 8. Velehrad 1920 Str. 85+91. Cena 20,— Kč. (Referát.) Novák, Arne: V: Novák, Jan V.: Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. 239. Novák, J. B.: Carl Vogl: Peter Cheltschizki, ein Prophet an der Wende der Zeiten. (Referát.) In ČČH 33(1927), str. 202—203. Obsahová zpráva o Voglově knize, z níž hodnotí referent nejvíce osobní zaujetí autorovo pro Chelčického a odborné ocenění po- UKOL 62.933 nechává církevním historikům. 240. Novák, J. B.: Peter Cheltschizki: Das Netz des Glaubens. Aus dem Alttschechischen ins Deut- sche übertragen von Carl Vogl. (Referát.) In: ČČH 30(1924). str. 378. 152
V: Vašica, J.: F. O. Navrátil: Petr Chelčický. (Knihovna okres. osvětového sboru ve Kdyni, sv. 16, Praha, Orbis 1929.) Stran 132. Cena 27,— Kč. (Referát.) 238. Neumann, Augustin: České sekty ve století XIV. a XV. Na základě archivních pramenů podává Velehrad, Cyrilometodějský tiskový spolek 1920. Str. 68, 76, 78, 83 a přílohy str. 42, 48, 78. Práce se dotýká Chelčického a jeho učení jen okrajově, a to ze- jména tam, kde jde o stanovení poměru učení valdenského k Jed- notě bratrské. Autor dokazuje, že zásady Chelčického, které pře- vzala Jednota, jsou totožné se zásadami valdenských a označuje UKOL 67.03) dokonce Chelčického jako živel valdenský. Neumann, Augustin: České sekty ve stol. XIV a XV. (Referát.) V: Bartoš, František M.: Aug. Neumann: České sekty ve stol. XIV. a XV. Knihovna Cyrilometo- dějského tiskového spolku sv. 8. Velehrad 1920 Str. 85+91. Cena 20,— Kč. (Referát.) Novák, Arne: V: Novák, Jan V.: Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. 239. Novák, J. B.: Carl Vogl: Peter Cheltschizki, ein Prophet an der Wende der Zeiten. (Referát.) In ČČH 33(1927), str. 202—203. Obsahová zpráva o Voglově knize, z níž hodnotí referent nejvíce osobní zaujetí autorovo pro Chelčického a odborné ocenění po- UKOL 62.933 nechává církevním historikům. 240. Novák, J. B.: Peter Cheltschizki: Das Netz des Glaubens. Aus dem Alttschechischen ins Deut- sche übertragen von Carl Vogl. (Referát.) In: ČČH 30(1924). str. 378. 152
Strana 153
Zpráva o vydání německého překladu Síti víry, hodnotící zejména jeho plynulost a ponechávající kritický rozbor filologickému zkou- UKOL 62.933 mání. 241. Novák, Jan V.: Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. Napsali ... a Arne Novák. 4. přepr. a rozš. vyd. Olomouc, R. Promberger 1936—1939. Str. 64—66. Povrchní charakteristika díla a významu Petra Chelčického s udá- ním některých vydání a závažnějších pramenů. UKOL 84.245 242. Novotný, Václav: A. Lenz, Petr Chelčický a Slov- ník naučný XII, 124 seq. (Referát.) In: ČČH 3(1897), str. 324. Autor odmítá Lenzovu kritiku svého článku v Ottově slovníku UKOL 62.933 naučném po věcné stránce i pro její formu. 243. Novotný, Václav: Chelčický Petr. In: Ottův slov- ník naučný 12(1897), str. 126—131. Heslo představuje stručnou monografii o Chelčickém, obsahující jednak přehled spisů a učení, jednak stručný výčet literatury Práce je sice v jednotlivostech závislá na stavu bádání o Chel- čickém na konci 19. stol., podává však ucelený a methodický obraz o jeho spísech a učení v mezích funkce slovníkového hesla. UKOL 36.237, PeB II— 1199 Novotný, Václav: Chelčický Petr. (Referát.) V: Lenz, Antonín: Petr Chelčický a Slovník naučný XII., 124 seq. (Referát.) 244. Novotný, Václav: Petr Chelčický. Praha, F. Topič (1925). 8°, 16 str. České hlavy, sv. 33. Portrét Chelčického, který časově navazuje na heslo v Ottově slovníku naučném 12(1897), str. 126—131. Ačkoliv je zde psán se zřeteli popularisačními, je možno jej zařadit vedle odborných prací Gollových, poněvadž i když neudává přímo prameny a dů- vody svých názorů, jeho práce je založena na obsáhlé znalosti materiálu. Bývá ji proto užíváno v kritických pracích o Chelčic- kém jako práce ryze vědecké. UKOL 131.786, UKP 54 J 13.210, 54 J 19.189, SSB C 19.181, SVKL F 938, SVKP 16.365. SSO A 3664, NK I 75.755 153
Zpráva o vydání německého překladu Síti víry, hodnotící zejména jeho plynulost a ponechávající kritický rozbor filologickému zkou- UKOL 62.933 mání. 241. Novák, Jan V.: Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. Napsali ... a Arne Novák. 4. přepr. a rozš. vyd. Olomouc, R. Promberger 1936—1939. Str. 64—66. Povrchní charakteristika díla a významu Petra Chelčického s udá- ním některých vydání a závažnějších pramenů. UKOL 84.245 242. Novotný, Václav: A. Lenz, Petr Chelčický a Slov- ník naučný XII, 124 seq. (Referát.) In: ČČH 3(1897), str. 324. Autor odmítá Lenzovu kritiku svého článku v Ottově slovníku UKOL 62.933 naučném po věcné stránce i pro její formu. 243. Novotný, Václav: Chelčický Petr. In: Ottův slov- ník naučný 12(1897), str. 126—131. Heslo představuje stručnou monografii o Chelčickém, obsahující jednak přehled spisů a učení, jednak stručný výčet literatury Práce je sice v jednotlivostech závislá na stavu bádání o Chel- čickém na konci 19. stol., podává však ucelený a methodický obraz o jeho spísech a učení v mezích funkce slovníkového hesla. UKOL 36.237, PeB II— 1199 Novotný, Václav: Chelčický Petr. (Referát.) V: Lenz, Antonín: Petr Chelčický a Slovník naučný XII., 124 seq. (Referát.) 244. Novotný, Václav: Petr Chelčický. Praha, F. Topič (1925). 8°, 16 str. České hlavy, sv. 33. Portrét Chelčického, který časově navazuje na heslo v Ottově slovníku naučném 12(1897), str. 126—131. Ačkoliv je zde psán se zřeteli popularisačními, je možno jej zařadit vedle odborných prací Gollových, poněvadž i když neudává přímo prameny a dů- vody svých názorů, jeho práce je založena na obsáhlé znalosti materiálu. Bývá ji proto užíváno v kritických pracích o Chelčic- kém jako práce ryze vědecké. UKOL 131.786, UKP 54 J 13.210, 54 J 19.189, SSB C 19.181, SVKL F 938, SVKP 16.365. SSO A 3664, NK I 75.755 153
Strana 154
Novotný, Václav: Petr Chelčický. (Referát.) V: Mágr, A. St.: V. Novotný, Petr Chelčický. (Re- ferát.) O 245. Obrátil, Karel Jaroslav: Čítanka Petra Chelčic- kého. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. 160 str. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. Vedle populárního úvodu, který má čtenáře připravit k cetbě Chelčického, obsahuje čítanka novočeské úryvky ze Síti víry. Postily, traktátů O boji duchovním. Řeč a zpráva o těle božím. O šelmě a obrazu jejím a Repliky proti Rokycanovi. Za těmito ukázkami následují hodnocení různých autorů a bibliografie Chel- čického, která je poměrně úplná, i když poněkud nepřesná. Výběr i hodnocení ukázek je však problematické. UKOL 66.735, UKP 54 E 3934/9, AKP Ca 7559, SSO 4213 246. Odložilík, Otakar: Petr Chelčický. In: Tvůrcové dějin. Díl 2.: Středověk. Praha, L. Mazáč 1934. Str. 528—536. Drobná monografie o Chelčickém, snažící se spíše o charaktero- logický výklad než o rozbor života a díla, jak vyplývá z celko- vého zaměření encyklopedie. UKOL 129.624, sv. 2, SVKP III B 895/II, PeB II — 848612 247. Odložilík, Otakar: Petr Chelčický: Dva traktáty Výklad na druhou epištolu sv. Jana a O základu zákonů lidských. K tisku upr. a pozn. opatř. Emil Smetánka. (Referát.) In: ČMM 57(1933), str. 381 Stručná recense vydání, v níž je hodnocena filologická přesnost. ale zároveň vytýkán nedostatek vlastních závěrů v otázce datace a poměru k ostatním traktátům. Neprávem však hodnotí Odložilík oba traktáty jako málo významné v díle Chelčického a ve stručné recensi nepodává žádný důkaz pro své labilní tvrzení. UKOL 146.169 154
Novotný, Václav: Petr Chelčický. (Referát.) V: Mágr, A. St.: V. Novotný, Petr Chelčický. (Re- ferát.) O 245. Obrátil, Karel Jaroslav: Čítanka Petra Chelčic- kého. Novočesky upravil Fr. Jilík. Brno, Otakar Sobek 1925. 160 str. Sobkova sbírka dobré četby lidové, sv. 9. Vedle populárního úvodu, který má čtenáře připravit k cetbě Chelčického, obsahuje čítanka novočeské úryvky ze Síti víry. Postily, traktátů O boji duchovním. Řeč a zpráva o těle božím. O šelmě a obrazu jejím a Repliky proti Rokycanovi. Za těmito ukázkami následují hodnocení různých autorů a bibliografie Chel- čického, která je poměrně úplná, i když poněkud nepřesná. Výběr i hodnocení ukázek je však problematické. UKOL 66.735, UKP 54 E 3934/9, AKP Ca 7559, SSO 4213 246. Odložilík, Otakar: Petr Chelčický. In: Tvůrcové dějin. Díl 2.: Středověk. Praha, L. Mazáč 1934. Str. 528—536. Drobná monografie o Chelčickém, snažící se spíše o charaktero- logický výklad než o rozbor života a díla, jak vyplývá z celko- vého zaměření encyklopedie. UKOL 129.624, sv. 2, SVKP III B 895/II, PeB II — 848612 247. Odložilík, Otakar: Petr Chelčický: Dva traktáty Výklad na druhou epištolu sv. Jana a O základu zákonů lidských. K tisku upr. a pozn. opatř. Emil Smetánka. (Referát.) In: ČMM 57(1933), str. 381 Stručná recense vydání, v níž je hodnocena filologická přesnost. ale zároveň vytýkán nedostatek vlastních závěrů v otázce datace a poměru k ostatním traktátům. Neprávem však hodnotí Odložilík oba traktáty jako málo významné v díle Chelčického a ve stručné recensi nepodává žádný důkaz pro své labilní tvrzení. UKOL 146.169 154
Strana 155
248. Palacký, František: Bericht an die akademische Commission zur Herausgabe der Acta Concilio- rum, über die in der Pariser Bibliothek vorhan- denen Handschriften zur Geschichte des Basler Consils. In: Sitzungsberichte der kaiserlichen Aka- demie der Wissenschaften, philosophisch-histori- sche Classe, 11(1854), str. 277—307. Na str. 291—292 podává Palacký zprávu o pařížském rukopise, považovaném dříve za chorvatskou postilu. Správně určuje jako autora první části Tomáše ze Štítného (Řeči besední), jako autora druhé části Petra Chelčického, o němž však opakuje omyl dřívěj- ších autorů tím, že ho nazývá učeným ševcem. UKOL 39.866 249. Palacký, František: Dějiny národu českého w Če- chách a w Morawě dle půwodních pramenůw wy- prawuje... Díl 4.: Wěk Jiřího z Poděbrad. Částka 1. Od roku 1439 do 1457 čili do smrti krále Ladi- slava. Praha, Bedřich Tempský 1857. Str. 408— 423. Stručná monografie o Chelčickém, tvořící součást dějin české reformace, znamená ve skutečnosti objevení Chelčického pro čes- kou historii a literaturu a zároveň správné zhodnocení jeho vý- znamu. I když Palacký nedochází pro nedostatek pramenů na některých místech k přesným závěrům o Chelčickém, přece jen se k mnoha názorům a formulacím, na př. pokud jde o původ Chelčického, dnešní historie vrací. UKOL 32.543, PeB 1224 250. Palacký, František: O stycích a poměru sekty Wal- denské k někdejším sektám v Čechách. Psal ... (Čteno v posezení král. české společnosti nauk dne 2. listopadu 1868.) In: ČČM 42(1868), str. 291—320. Zvláště na str. 315—316 si Palacký všímá postavy Petra Chel- čického, kterého označuje jako spisovatele dosud neznámého, jemuž však přiřkl ve svých Dějinách přední místo po Husovi. Předpokládá u Chelčického znalost učení valdenského a domnívá UKOL 52.114 se, že Chelčický byl jeho zastáncem. 155
248. Palacký, František: Bericht an die akademische Commission zur Herausgabe der Acta Concilio- rum, über die in der Pariser Bibliothek vorhan- denen Handschriften zur Geschichte des Basler Consils. In: Sitzungsberichte der kaiserlichen Aka- demie der Wissenschaften, philosophisch-histori- sche Classe, 11(1854), str. 277—307. Na str. 291—292 podává Palacký zprávu o pařížském rukopise, považovaném dříve za chorvatskou postilu. Správně určuje jako autora první části Tomáše ze Štítného (Řeči besední), jako autora druhé části Petra Chelčického, o němž však opakuje omyl dřívěj- ších autorů tím, že ho nazývá učeným ševcem. UKOL 39.866 249. Palacký, František: Dějiny národu českého w Če- chách a w Morawě dle půwodních pramenůw wy- prawuje... Díl 4.: Wěk Jiřího z Poděbrad. Částka 1. Od roku 1439 do 1457 čili do smrti krále Ladi- slava. Praha, Bedřich Tempský 1857. Str. 408— 423. Stručná monografie o Chelčickém, tvořící součást dějin české reformace, znamená ve skutečnosti objevení Chelčického pro čes- kou historii a literaturu a zároveň správné zhodnocení jeho vý- znamu. I když Palacký nedochází pro nedostatek pramenů na některých místech k přesným závěrům o Chelčickém, přece jen se k mnoha názorům a formulacím, na př. pokud jde o původ Chelčického, dnešní historie vrací. UKOL 32.543, PeB 1224 250. Palacký, František: O stycích a poměru sekty Wal- denské k někdejším sektám v Čechách. Psal ... (Čteno v posezení král. české společnosti nauk dne 2. listopadu 1868.) In: ČČM 42(1868), str. 291—320. Zvláště na str. 315—316 si Palacký všímá postavy Petra Chel- čického, kterého označuje jako spisovatele dosud neznámého, jemuž však přiřkl ve svých Dějinách přední místo po Husovi. Předpokládá u Chelčického znalost učení valdenského a domnívá UKOL 52.114 se, že Chelčický byl jeho zastáncem. 155
Strana 156
251. Palacký, František: O stycích a poměru sekty Waldenské k někdejším sektám v Čechách. (Čteno w posezení král. české společnosti nauk dne 2. lis- topadu 1868 a tištěno w Časopisu česk. Museum, 1868, IV, 291—320.) In: Radhost. Sbírka spisůw drobných z oboru řeči a literatury české, kráso- wědy, historie a politiky. Díl 2.: Spisy z oboru historie. Wydal... Praha, Bedřich Tempský 1872. Str. 463—466. Nový otisk přednášky, uveřejněné již v ČČM (viz). UKOL 32.482 252. Pallas, Gustav: Slovníček literární. Praha, J. Otto 1923. Str. 101. Drobná a ne dosti vhodná charakteristika s uvedením dvou zá- UKOL 119.554 kladních děl. 253. Pal'mov, Ivan: Češskije brat'ja v svojich konfessi- jach. Do načala sbliženija ich s protestantami v koncě pervoj četverti XVI stolětija. Tom. 1., Vypusk 1.: Glavnějšie istočniki i važnějšija poso- bija. Vypusk 2.: Priloženija. Confessiones fidei Fratrum Bohemorum. Praga, typ. Politika 1904. 463 str., 400 str. Vedle samostatného pojednání o Chelčickém na str. 326—336 1. sv., které obsahuje důkladný seznam spisů Chelčického a po- drobný poznámkový aparát s odkazy na českou literaturu, obsa- huje 1. i 2. díl četné zmínky o Chelčickém (viz rejstřík). Zejména v 2. díle je podchycení těchto zmínek ve jmenném rejstříku velmi důležité tím, že podává přehled zmínek o Chelčickém v textu bratrských konfesí a tím materiál ke stanovení jeho poměru k Jednotě bratrské. UKP 21 D 411 Pal'mov, Ivan: Češskije brat'ja v svojich konfessi- jach. (Referát.) V: Flajšhans, V.: Ruský spis o českých bratřích. (Referát.) 156
251. Palacký, František: O stycích a poměru sekty Waldenské k někdejším sektám v Čechách. (Čteno w posezení král. české společnosti nauk dne 2. lis- topadu 1868 a tištěno w Časopisu česk. Museum, 1868, IV, 291—320.) In: Radhost. Sbírka spisůw drobných z oboru řeči a literatury české, kráso- wědy, historie a politiky. Díl 2.: Spisy z oboru historie. Wydal... Praha, Bedřich Tempský 1872. Str. 463—466. Nový otisk přednášky, uveřejněné již v ČČM (viz). UKOL 32.482 252. Pallas, Gustav: Slovníček literární. Praha, J. Otto 1923. Str. 101. Drobná a ne dosti vhodná charakteristika s uvedením dvou zá- UKOL 119.554 kladních děl. 253. Pal'mov, Ivan: Češskije brat'ja v svojich konfessi- jach. Do načala sbliženija ich s protestantami v koncě pervoj četverti XVI stolětija. Tom. 1., Vypusk 1.: Glavnějšie istočniki i važnějšija poso- bija. Vypusk 2.: Priloženija. Confessiones fidei Fratrum Bohemorum. Praga, typ. Politika 1904. 463 str., 400 str. Vedle samostatného pojednání o Chelčickém na str. 326—336 1. sv., které obsahuje důkladný seznam spisů Chelčického a po- drobný poznámkový aparát s odkazy na českou literaturu, obsa- huje 1. i 2. díl četné zmínky o Chelčickém (viz rejstřík). Zejména v 2. díle je podchycení těchto zmínek ve jmenném rejstříku velmi důležité tím, že podává přehled zmínek o Chelčickém v textu bratrských konfesí a tím materiál ke stanovení jeho poměru k Jednotě bratrské. UKP 21 D 411 Pal'mov, Ivan: Češskije brat'ja v svojich konfessi- jach. (Referát.) V: Flajšhans, V.: Ruský spis o českých bratřích. (Referát.) 156
Strana 157
254. Památka Petra Chelčického. In: Svoboda 5(1871), str. 260. Zpráva o slavnosti Chelčického, připravované na léto roku 1871, která měla být projevem boje proti římské církvi. UKP 54 B 319 255. Pannwitz, Rudolf: Der Geist der Tschechen. Wien, der Friede 1919. Str. 67—76. Zeit- und Streit- schriften des „Friede“, Bd. 3. Na základě k tomu přeložených úryvků z díla Chelčického podává autor charakteristiku jeho učení, pro samotnou methodu práce již UKOL 103.970 nutně neúplnou. 256. Patera, Adolf: Biblioteka Musea království Čes- kého. 2. Prvotisky české z 1. 1468—1526. Podává ... In: Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 3(1894), str. 208, 215. Stručné popisy tisku Síti víry a Postily z 1. pol. 16. stol. UKOL II 55.709 Patera, Adolf: O nově nalezeném rukopise spisů Petra Chelčického. V: Annenkov, Jurij: O nově nalezeném rukopise spisů Petra Chelčického. Podávají zprávu . . . a Adolf Patera. 257. Patera, Adolf: Soupis rukopisů knihovny Metro- politní kapitoly pražské. Sestavili ... a Ant. Po- dlaha. Část 1. Praha, Česká akademie věd císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1910. Str. 387. Soupis rukopisů knihoven a ar- chivů zemí českých, jakož i rukopisných bohemik mimočeských, vydávaný I. a III. třídou České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slo- vesnost a umění, č. 1. 157
254. Památka Petra Chelčického. In: Svoboda 5(1871), str. 260. Zpráva o slavnosti Chelčického, připravované na léto roku 1871, která měla být projevem boje proti římské církvi. UKP 54 B 319 255. Pannwitz, Rudolf: Der Geist der Tschechen. Wien, der Friede 1919. Str. 67—76. Zeit- und Streit- schriften des „Friede“, Bd. 3. Na základě k tomu přeložených úryvků z díla Chelčického podává autor charakteristiku jeho učení, pro samotnou methodu práce již UKOL 103.970 nutně neúplnou. 256. Patera, Adolf: Biblioteka Musea království Čes- kého. 2. Prvotisky české z 1. 1468—1526. Podává ... In: Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 3(1894), str. 208, 215. Stručné popisy tisku Síti víry a Postily z 1. pol. 16. stol. UKOL II 55.709 Patera, Adolf: O nově nalezeném rukopise spisů Petra Chelčického. V: Annenkov, Jurij: O nově nalezeném rukopise spisů Petra Chelčického. Podávají zprávu . . . a Adolf Patera. 257. Patera, Adolf: Soupis rukopisů knihovny Metro- politní kapitoly pražské. Sestavili ... a Ant. Po- dlaha. Část 1. Praha, Česká akademie věd císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1910. Str. 387. Soupis rukopisů knihoven a ar- chivů zemí českých, jakož i rukopisných bohemik mimočeských, vydávaný I. a III. třídou České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slo- vesnost a umění, č. 1. 157
Strana 158
Autoři podávají stručný popis rukopisu D 82, zvaného kapitulní sborník Chelčického. UKOL II 64.307 258. Pavlenskyj, V.: Petro Chelčyc'kyj. Sprobunok narysu jogo žytja i včenja ta deščo do pytanja pro- jogo etyčnu sistemu. In: Žyte i slovo. Vistnyk literatury, polityky i nauky 3(1896), str. 434—442 Drobná monografie o Chelčickém, zaměřená zejména k etickým otázkám, která uvádí z celkového díla sedm nejznámějších spisů. Je založena na českých pramenech a měla převážně účel seznámit SKP U 80 29 s nimi cizí čtenáře. 259. Pavlens'kyj, V.: Petro Chelčyc'kyj. (Referát.) In: ČČH 3(1897), str. 189. Zpráva o uveřejnění článku, všímající si pramenů a jazykové UKOL 62.933 správnosti. 260. Pazdera, Antonín: Petr Chelčický. In: Zlatá stezka 15(1946—1947), str. 18—19. Vedle stručné zmínky o slavnosti odhalení pomníku Petru Chel- čickému přináší článek výtah z práce F. M. Bartoše v Národním osvobození ze dne 21. 9. 1946, kde je ztotožněn Petr Chelčický UKOL 91.490 a Petr Záhorka ze Záhoří. 261. Pekař, Josef: Jan Žižka. Žižkovo prostředí, zejmé- na táborské, v lícni vrstevníků. 9. Petr Chelčický. In: ČČH 31(1925), str. 109—112. Studie obsahuje samostatnou kapitolu, věnovanou poměru Chel- čického k táborskému hnutí a Janu Žižkovi, v níž autor na zá- kladě spisů Chelčického a vlastních kombinací podává obraz od- mítavého postoje k táborskému hnutí, zvláště v otázce duchovního boje. UKOL 62.933 262. (Pekař, Josef): Jaroslav Goll, Chelčický a Jednota v XV. století. (Referát.) In: ČČH 22(1916), str. 370. Zhodnocení Kroftova vydání Gollových studií v krátkém obsaho- UKOL 62.933 vém přehledu. 263. Pekař, Josef: N. V. Jastrebov: Chelčickij i Gus. (Referát.) In: ČČH 11(1905), str. 243. Zpráva o obsahu citované práce. UKOL 62.933 158
Autoři podávají stručný popis rukopisu D 82, zvaného kapitulní sborník Chelčického. UKOL II 64.307 258. Pavlenskyj, V.: Petro Chelčyc'kyj. Sprobunok narysu jogo žytja i včenja ta deščo do pytanja pro- jogo etyčnu sistemu. In: Žyte i slovo. Vistnyk literatury, polityky i nauky 3(1896), str. 434—442 Drobná monografie o Chelčickém, zaměřená zejména k etickým otázkám, která uvádí z celkového díla sedm nejznámějších spisů. Je založena na českých pramenech a měla převážně účel seznámit SKP U 80 29 s nimi cizí čtenáře. 259. Pavlens'kyj, V.: Petro Chelčyc'kyj. (Referát.) In: ČČH 3(1897), str. 189. Zpráva o uveřejnění článku, všímající si pramenů a jazykové UKOL 62.933 správnosti. 260. Pazdera, Antonín: Petr Chelčický. In: Zlatá stezka 15(1946—1947), str. 18—19. Vedle stručné zmínky o slavnosti odhalení pomníku Petru Chel- čickému přináší článek výtah z práce F. M. Bartoše v Národním osvobození ze dne 21. 9. 1946, kde je ztotožněn Petr Chelčický UKOL 91.490 a Petr Záhorka ze Záhoří. 261. Pekař, Josef: Jan Žižka. Žižkovo prostředí, zejmé- na táborské, v lícni vrstevníků. 9. Petr Chelčický. In: ČČH 31(1925), str. 109—112. Studie obsahuje samostatnou kapitolu, věnovanou poměru Chel- čického k táborskému hnutí a Janu Žižkovi, v níž autor na zá- kladě spisů Chelčického a vlastních kombinací podává obraz od- mítavého postoje k táborskému hnutí, zvláště v otázce duchovního boje. UKOL 62.933 262. (Pekař, Josef): Jaroslav Goll, Chelčický a Jednota v XV. století. (Referát.) In: ČČH 22(1916), str. 370. Zhodnocení Kroftova vydání Gollových studií v krátkém obsaho- UKOL 62.933 vém přehledu. 263. Pekař, Josef: N. V. Jastrebov: Chelčickij i Gus. (Referát.) In: ČČH 11(1905), str. 243. Zpráva o obsahu citované práce. UKOL 62.933 158
Strana 159
264. Pekař, Josef: Petra Chelčického Dva traktáty (1932, str. 195). (Referát.) In: ČČH 38(1932) str. 640. Stručný referát o Smetánkově vydání Výkladu na 2. epištolu sv. Jana a traktátu O základu zákonů lidských. Vedle seznámení s obsahem vydání upozorňuje recensent na dvě zajímavá místa ve vydaných traktátech, která mají hodnotu kulturně historickou. UKOL 62.933 265. Pekař, Josef: Žižka a jeho doba. Díl 1.: Doba se zvláštním zřetelem k Táboru. Praha, Vesmír 1927. Str. 155—159, 186—191. Monografie o Žižkovi obsahuje jednak portrét Chelčického, publi- kovaný již dříve v ČČH (viz), jednak vylíčení postoje Chelčic- kého k Táboru, který se jeví Pekařovi jako zcela odmítavý. Mimo tyto obsáhlejší části najdeme v textu množství drobných zmínek UKOL 74.046/sv. (viz rejstřík k monografii). I Pekař, Josef: Žižka a jeho doba. (Referát.) V: Kameníček, F.: Josef Pekař: Žižka a jeho doba. Díl 1. Se zvláštním zřetelem k Táboru. V Praze 1927. Nákladem „Vesmíru“. Stran 283. Kč 54,—. Díl 2. Praha. Vesmír 1928. Stran 281. Kč 54,— (Referát.) 266. Pešek, Josef: Naše vzory. Životem a dílem vzác- ných mužů a žen československého národa pro- vází ... Praha, Vesmír 1925. Str. 39—42. Populární, mládeži určená charakteristika Chelčického, podávající obraz dosti povrchní, zejména v interpretaci učení Chelčického. UKOL II 73.017 267. Petr Chelčický. In: Svoboda 5(1871), str. 203—207, 219—225, 249—256, 272—278, 297—303, 318— 323, 373—377. Účelem článku je seznámit čtenáře s dílem Chelčického, zejména s Postilou. Proto po krátkém životopisném úvodě následují v tran- skribované formě úryvky z Postily, uzavřené obecným zhodnoce- 159
264. Pekař, Josef: Petra Chelčického Dva traktáty (1932, str. 195). (Referát.) In: ČČH 38(1932) str. 640. Stručný referát o Smetánkově vydání Výkladu na 2. epištolu sv. Jana a traktátu O základu zákonů lidských. Vedle seznámení s obsahem vydání upozorňuje recensent na dvě zajímavá místa ve vydaných traktátech, která mají hodnotu kulturně historickou. UKOL 62.933 265. Pekař, Josef: Žižka a jeho doba. Díl 1.: Doba se zvláštním zřetelem k Táboru. Praha, Vesmír 1927. Str. 155—159, 186—191. Monografie o Žižkovi obsahuje jednak portrét Chelčického, publi- kovaný již dříve v ČČH (viz), jednak vylíčení postoje Chelčic- kého k Táboru, který se jeví Pekařovi jako zcela odmítavý. Mimo tyto obsáhlejší části najdeme v textu množství drobných zmínek UKOL 74.046/sv. (viz rejstřík k monografii). I Pekař, Josef: Žižka a jeho doba. (Referát.) V: Kameníček, F.: Josef Pekař: Žižka a jeho doba. Díl 1. Se zvláštním zřetelem k Táboru. V Praze 1927. Nákladem „Vesmíru“. Stran 283. Kč 54,—. Díl 2. Praha. Vesmír 1928. Stran 281. Kč 54,— (Referát.) 266. Pešek, Josef: Naše vzory. Životem a dílem vzác- ných mužů a žen československého národa pro- vází ... Praha, Vesmír 1925. Str. 39—42. Populární, mládeži určená charakteristika Chelčického, podávající obraz dosti povrchní, zejména v interpretaci učení Chelčického. UKOL II 73.017 267. Petr Chelčický. In: Svoboda 5(1871), str. 203—207, 219—225, 249—256, 272—278, 297—303, 318— 323, 373—377. Účelem článku je seznámit čtenáře s dílem Chelčického, zejména s Postilou. Proto po krátkém životopisném úvodě následují v tran- skribované formě úryvky z Postily, uzavřené obecným zhodnoce- 159
Strana 160
ním díla Chelčického. Článek je ideově zaměřen proti katolické církvi a k tomuto hledisku jsou zaměřeny i závěry práce. UKP 54 B 319 268. Petr z Chelčic. In: Libuša, list pro lid a domácnost 2(1864), str. 47. Uveřejněn anonymní portrét Chelčického s odkazem na článek o Chelčickém, který je obsažen v r. 1(1863) téhož časopisu. Uve- dený portrét je zřejmě míněn jako doplněk studie z předcházejí- cího ročníku. UKP 54 B 320 269. Petr z Chelčic. Filosof český z věku patnáctého. In: Libuša, list pro lid a domácnost 1(1863), str. 16—21, 31—34. Anonymní studie o Chelčickém, v níž po stručném úvodu o hu- sitském hnutí následují biografická data o Chelčickém. Obsáhlá část je věnována polemice jezuity Václava Šturma s Chelčickým a teprve po jejím rozboru uvádí autor přehled učení Chelčického, v němž dokazuje, že Chelčický uvedl pouze v soustavu existující již učení a obratně je obhájil. Výklad názorů Chelčického je zde založen pouze na známém tisku Síti víry, takže i v tomto směru KNM 69 B 151 jsou výsledky studie skreslené. 270. Petr z Chelčic. Filosof český z věku patnáctého. In: Posel míru 1(1862), str. 16—, 31—34. Ideový rozbor díla Chelčického, značně nesystematický a založený na malé znalosti materiálu. Studie obsahuje zároveň polemiku s učením Chelčického ve smyslu katolické theologie. UKP neúplně 271. Petrů, Eduard: Petra Chelčického Řeč o šelmě a obrazu jejiem. Olomouc, vl. n. 1952. 123 str. (Disertační práce.) Pokus o dataci, myšlenkový rozbor a zařazení traktátu do celku díla Chelčického, spojený s přepisem traktátu. V otázce datace se přiklání autor k určení na r. 1433, v otázce zařazení mezi ostatní traktáty předpokládá, že je Traktát c šelmě součástí většího celku. nazvaného Traktát o zákonech, a to jeho první části, nazvané Řeč o úraziech Antikristových. Myšlenkový rozbor vede k charakteris- tice Chelčického jako myslitele typicky sociálního. UKOL II 203.558 160
ním díla Chelčického. Článek je ideově zaměřen proti katolické církvi a k tomuto hledisku jsou zaměřeny i závěry práce. UKP 54 B 319 268. Petr z Chelčic. In: Libuša, list pro lid a domácnost 2(1864), str. 47. Uveřejněn anonymní portrét Chelčického s odkazem na článek o Chelčickém, který je obsažen v r. 1(1863) téhož časopisu. Uve- dený portrét je zřejmě míněn jako doplněk studie z předcházejí- cího ročníku. UKP 54 B 320 269. Petr z Chelčic. Filosof český z věku patnáctého. In: Libuša, list pro lid a domácnost 1(1863), str. 16—21, 31—34. Anonymní studie o Chelčickém, v níž po stručném úvodu o hu- sitském hnutí následují biografická data o Chelčickém. Obsáhlá část je věnována polemice jezuity Václava Šturma s Chelčickým a teprve po jejím rozboru uvádí autor přehled učení Chelčického, v němž dokazuje, že Chelčický uvedl pouze v soustavu existující již učení a obratně je obhájil. Výklad názorů Chelčického je zde založen pouze na známém tisku Síti víry, takže i v tomto směru KNM 69 B 151 jsou výsledky studie skreslené. 270. Petr z Chelčic. Filosof český z věku patnáctého. In: Posel míru 1(1862), str. 16—, 31—34. Ideový rozbor díla Chelčického, značně nesystematický a založený na malé znalosti materiálu. Studie obsahuje zároveň polemiku s učením Chelčického ve smyslu katolické theologie. UKP neúplně 271. Petrů, Eduard: Petra Chelčického Řeč o šelmě a obrazu jejiem. Olomouc, vl. n. 1952. 123 str. (Disertační práce.) Pokus o dataci, myšlenkový rozbor a zařazení traktátu do celku díla Chelčického, spojený s přepisem traktátu. V otázce datace se přiklání autor k určení na r. 1433, v otázce zařazení mezi ostatní traktáty předpokládá, že je Traktát c šelmě součástí většího celku. nazvaného Traktát o zákonech, a to jeho první části, nazvané Řeč o úraziech Antikristových. Myšlenkový rozbor vede k charakteris- tice Chelčického jako myslitele typicky sociálního. UKOL II 203.558 160
Strana 161
272. Pitter, Přemysl: Chelčický, Tolstoj, Masaryk. Praha, Helios 1931. 30 str. Knihy Helios, sv. 14. Česká verse německé publikace, vydané v tomtéž roce. UKP 54 J 9395/15, SVKHK 20.722 273. Pitter, Přemysl: Chelčický, Tolstoj, Masaryk. Ubersetzt von Richard Brandeis. Prag, Deutsche Gesellschaft für sittliche Erziehung im Buch- handel durch J. G. Calvesche Univesitäts-Buch- handlung 1931. 16 str. Schriften der Deutschen Gesellschaft für sittliche Erziehung in Prag, Bd. 12. Stručná a populární monografie. UKP 12 D 1141/12, SKSV 4 F 2849 Podlaha, Antonín V: Patera, Adolf: Soupis rukopisů knihovny Me- tropolitní kapitoly pražské. 274. Prokeš, Jaroslav: Urbánek, Rudolf, České dějiny. Dílu 3. část 3. Věk poděbradský. Laichterův vý- bor nejlepších spisů poučných, kniha 54; České dějiny, red. V. Novotný. Praha 1930, str. 1083. (Referát.) In: ČČM 104(1930), str. 306—310. Celková recense hodnotí i kapitolu, věnovanou Petru Chelčickému UKOL 52.114 a Jednotě bratrské. 275. Proti bludným a potupným artikulům pikhart- ským s kruntovnými duovody traktát pod otáz- kami a odpovědmi. In: ČČM 48(1874), str. 107. Šafaříkem publikovaný citát, v němž se opakuje omyl o ševcov- ském řemesle Chelčického a Chelčický je spojován s Jednotou. UKOL 52.114 Jde o tisk z roku 1510. 276. Pypin, Aleksandr Nikolajevič: Historie literatur slovanských. Sepsali ... a V. D. Spasovič. Podle 11 73-08 161
272. Pitter, Přemysl: Chelčický, Tolstoj, Masaryk. Praha, Helios 1931. 30 str. Knihy Helios, sv. 14. Česká verse německé publikace, vydané v tomtéž roce. UKP 54 J 9395/15, SVKHK 20.722 273. Pitter, Přemysl: Chelčický, Tolstoj, Masaryk. Ubersetzt von Richard Brandeis. Prag, Deutsche Gesellschaft für sittliche Erziehung im Buch- handel durch J. G. Calvesche Univesitäts-Buch- handlung 1931. 16 str. Schriften der Deutschen Gesellschaft für sittliche Erziehung in Prag, Bd. 12. Stručná a populární monografie. UKP 12 D 1141/12, SKSV 4 F 2849 Podlaha, Antonín V: Patera, Adolf: Soupis rukopisů knihovny Me- tropolitní kapitoly pražské. 274. Prokeš, Jaroslav: Urbánek, Rudolf, České dějiny. Dílu 3. část 3. Věk poděbradský. Laichterův vý- bor nejlepších spisů poučných, kniha 54; České dějiny, red. V. Novotný. Praha 1930, str. 1083. (Referát.) In: ČČM 104(1930), str. 306—310. Celková recense hodnotí i kapitolu, věnovanou Petru Chelčickému UKOL 52.114 a Jednotě bratrské. 275. Proti bludným a potupným artikulům pikhart- ským s kruntovnými duovody traktát pod otáz- kami a odpovědmi. In: ČČM 48(1874), str. 107. Šafaříkem publikovaný citát, v němž se opakuje omyl o ševcov- ském řemesle Chelčického a Chelčický je spojován s Jednotou. UKOL 52.114 Jde o tisk z roku 1510. 276. Pypin, Aleksandr Nikolajevič: Historie literatur slovanských. Sepsali ... a V. D. Spasovič. Podle 11 73-08 161
Strana 162
2., zcela přepr. a dopl. vyd. z ruštiny přeložil An- tonín Kotík. Díl 2. Praha, František Šimáček 1882. Str. 342—347. Stručná charakteristika Chelčického, založená na Palackém, Gin- delym a Schulzovi, ale podávající výstižně přehled o celé proble- UKOL 103.218 2 matice. R 277. Rádl, Emanuel: Poznámky ke katolickému sjezdu. In: Křesťanská revue 8(1935), str. 257—263. V článku, který si všímá rostoucího katolického hnutí, vyslovuje Rádl názor, že Chelčický nemá již pro dnešní konkretní život politický význam. Jde hlavně o polemiku s míněním Masaryko- vým v tomto bodě. UKP 54 C 229.1 Rádl, Emanuel: Poznámky ke katolickému sjezdu. (Referát.) V: Slavík, Jan: Hus, Chelčický ani Palacký ne- mohou nám dnes nic říci. (Referát.) 278. Regenwolscius, Andr.: Systema hist.-chronol. eccle- siarum slavonicarum. In: ČČM 48(1874), str. 108. Šafaříkem publikovaná zmínka o Chelčickém z cit. spisu. Jde UKOL 52.114 o tisk z roku 1652. 279. Ryšánek, František: Husových „Devět kusův zla- tých“ a jejich rozbor od Petra Chelčického. Na- psal ... In: LF 49(1922), str. 32—46, 118—134. Studie uzavírá na základě rozboru všech známých textů Husova traktátu, že vykladačem traktátu v rukopise pařížském je Petr Chelčický. K tomuto závěru vede autora ideová i slohová shoda mezi rozebíraným textem a prokázanými díly Chelčického. UKOL 57.743 280. Ryšánek, František: Mistr Protiva u Chelčického. Napsal ... In: LF 42(1915), str. 244—277. 162
2., zcela přepr. a dopl. vyd. z ruštiny přeložil An- tonín Kotík. Díl 2. Praha, František Šimáček 1882. Str. 342—347. Stručná charakteristika Chelčického, založená na Palackém, Gin- delym a Schulzovi, ale podávající výstižně přehled o celé proble- UKOL 103.218 2 matice. R 277. Rádl, Emanuel: Poznámky ke katolickému sjezdu. In: Křesťanská revue 8(1935), str. 257—263. V článku, který si všímá rostoucího katolického hnutí, vyslovuje Rádl názor, že Chelčický nemá již pro dnešní konkretní život politický význam. Jde hlavně o polemiku s míněním Masaryko- vým v tomto bodě. UKP 54 C 229.1 Rádl, Emanuel: Poznámky ke katolickému sjezdu. (Referát.) V: Slavík, Jan: Hus, Chelčický ani Palacký ne- mohou nám dnes nic říci. (Referát.) 278. Regenwolscius, Andr.: Systema hist.-chronol. eccle- siarum slavonicarum. In: ČČM 48(1874), str. 108. Šafaříkem publikovaná zmínka o Chelčickém z cit. spisu. Jde UKOL 52.114 o tisk z roku 1652. 279. Ryšánek, František: Husových „Devět kusův zla- tých“ a jejich rozbor od Petra Chelčického. Na- psal ... In: LF 49(1922), str. 32—46, 118—134. Studie uzavírá na základě rozboru všech známých textů Husova traktátu, že vykladačem traktátu v rukopise pařížském je Petr Chelčický. K tomuto závěru vede autora ideová i slohová shoda mezi rozebíraným textem a prokázanými díly Chelčického. UKOL 57.743 280. Ryšánek, František: Mistr Protiva u Chelčického. Napsal ... In: LF 42(1915), str. 244—277. 162
Strana 163
V prvé kapitole práce podává Ryšánek přehled dosavadních ná- zorů na to, koho mínil Chelčický Mistrem Protivou, v druhé kapi- tole je přehled materiálu dokazující, že Mistrem Protivou je míněn UKOL 57.743 Jan Viklef. 281. Ryšánek, František: Znovu Mistr Protiva u Chel- čického. (Referát.) In: ČČH 21(1915), str. 302— 303. UKOL 62.933 Zpráva o výsledcích Ryšánkovy studie. Ryšánek, František: Mistr Protiva u Chelčického. (Referát.) V: Bartoš, František M.: F. J. Ryšánka „Petr Chelčický a Mistr Protiva“. (Referát.) V: Sokol, V.: František Ryšánek: Mistr Protiva u Chelčického (Listy filolog. 42(1915), str. 244— 277). (Referát.) 282. Ryšánek, František: P. Chelčického „O jistém a nejistém očistci“ a „O zlých kněžích“ s obranou Markoltovou. In: Slovanský sborník věnovaný Jeho Magnificenci prof. Františku Pastrnkovi, rektoru university Karlovy, k sedmdesátým na- rozeninám. 1853—1923. Redigoval Miloš Wein- gart. Praha, Klub moderních filologů 1923. Str. 272—293. Detailním rozborem textu dospívá autor studie k závěru, že folio 164a — 182a pařížského rukopisu, které se považuje za součást Repliky proti Rokycanovi, obsahuje tři drobné práce, a to O moci světské, My blázni pro Krista a Nebo neposlal jest mě Kristus křtíti, ale kázati. Po tomto zjištění následuje rozbor traktátu O pravém a jistém a nejistém očistci (fol. 195a —208a), který se rozpadá na dvě části a v části druhé se shoduje s traktátem O očistci z rukopisu olo- mouckého. V poslední části si autor všímá traktátu O zlých kně- žích (fol 208a—217a), který je vlastně sbírkou citátů. Ryšánek l1 * 163
V prvé kapitole práce podává Ryšánek přehled dosavadních ná- zorů na to, koho mínil Chelčický Mistrem Protivou, v druhé kapi- tole je přehled materiálu dokazující, že Mistrem Protivou je míněn UKOL 57.743 Jan Viklef. 281. Ryšánek, František: Znovu Mistr Protiva u Chel- čického. (Referát.) In: ČČH 21(1915), str. 302— 303. UKOL 62.933 Zpráva o výsledcích Ryšánkovy studie. Ryšánek, František: Mistr Protiva u Chelčického. (Referát.) V: Bartoš, František M.: F. J. Ryšánka „Petr Chelčický a Mistr Protiva“. (Referát.) V: Sokol, V.: František Ryšánek: Mistr Protiva u Chelčického (Listy filolog. 42(1915), str. 244— 277). (Referát.) 282. Ryšánek, František: P. Chelčického „O jistém a nejistém očistci“ a „O zlých kněžích“ s obranou Markoltovou. In: Slovanský sborník věnovaný Jeho Magnificenci prof. Františku Pastrnkovi, rektoru university Karlovy, k sedmdesátým na- rozeninám. 1853—1923. Redigoval Miloš Wein- gart. Praha, Klub moderních filologů 1923. Str. 272—293. Detailním rozborem textu dospívá autor studie k závěru, že folio 164a — 182a pařížského rukopisu, které se považuje za součást Repliky proti Rokycanovi, obsahuje tři drobné práce, a to O moci světské, My blázni pro Krista a Nebo neposlal jest mě Kristus křtíti, ale kázati. Po tomto zjištění následuje rozbor traktátu O pravém a jistém a nejistém očistci (fol. 195a —208a), který se rozpadá na dvě části a v části druhé se shoduje s traktátem O očistci z rukopisu olo- mouckého. V poslední části si autor všímá traktátu O zlých kně- žích (fol 208a—217a), který je vlastně sbírkou citátů. Ryšánek l1 * 163
Strana 164
ukazuje shody a příbuznost s jinými spisy Chelčického, zejména O řádu kněžském v rukopise kapitulním a Postilou. Na základě obsahové souvislosti připojil pak Chelčický, podle autorova zjištění, na fol. 216a—217a český ohlas Markoltovy obrany proti Příbramovi. Studie vyjasňuje složité vztahy v ruko- píse pařížském a představuje jeden z nejdůležitějších nových pří- UKOL II 70.449, PeB 10.257 spěvků v bádání o Chelčickém. 283. Ryšánek, František: P. Chelčického „O jistém a nejistém očistci“ a „O zlých kněžích“ s obranou Markoltovou. (Referát). In: ČČH 32(1926), str. 639 Drobná obsahová zpráva v celkové recensi Pastrnkova Slovan- UKOL 62.933 ského sborníku. 284. Ryšánek, František: Výklad Petra Chelčického na podobenství o dělnících na vinici Páně. In: Z dě- jin české literatury. Sborník statí, věnovaný Ja- roslavu Vlčkovi k šedesátinám od jeho spolupra- covníků a žáků. Pořádali Miloslav Hýsek a Jan Jakubec. Praha, J. Laichter 1920. Str. 88—101. Předmětem studie je přesvědčivý důkaz, že Výklad o dělnících na vinici Páně není samostatným traktátem, ale že jde o dva výpisky z konce homilie na 8. neděli po Narození Páně, obsažené v Pos- tile. Jde tedy vlastně o část nezkráceného vydání Postily, jejíž torso je zachováno v rukopise norimberském. UKOL 76.502, PeB I1—5.047, NK I 63.690 Ř 285. Rehák, Karel Lev: Sedlák Petr Chelčický, praotec „českých bratrů“. Napsal a v historickém kroužku „Vlasti“ přednesl ... Praha, Vlast 1907. 39 str Populární práce, zaměřená k obraně katolické věrouky proti Petru Chelčickému. V mnoha ohledech nalézáme shody s methodou i výsledky podobných spisů Antonína Lenze; práce však nemá u Lenze obvyklé množství sneseného materiálu a omezuje se jen na stručné zpracování Postily a Sítě, takže i v tomto ohledu jsou SSB C 15.912 její výsledky skreslené. 164
ukazuje shody a příbuznost s jinými spisy Chelčického, zejména O řádu kněžském v rukopise kapitulním a Postilou. Na základě obsahové souvislosti připojil pak Chelčický, podle autorova zjištění, na fol. 216a—217a český ohlas Markoltovy obrany proti Příbramovi. Studie vyjasňuje složité vztahy v ruko- píse pařížském a představuje jeden z nejdůležitějších nových pří- UKOL II 70.449, PeB 10.257 spěvků v bádání o Chelčickém. 283. Ryšánek, František: P. Chelčického „O jistém a nejistém očistci“ a „O zlých kněžích“ s obranou Markoltovou. (Referát). In: ČČH 32(1926), str. 639 Drobná obsahová zpráva v celkové recensi Pastrnkova Slovan- UKOL 62.933 ského sborníku. 284. Ryšánek, František: Výklad Petra Chelčického na podobenství o dělnících na vinici Páně. In: Z dě- jin české literatury. Sborník statí, věnovaný Ja- roslavu Vlčkovi k šedesátinám od jeho spolupra- covníků a žáků. Pořádali Miloslav Hýsek a Jan Jakubec. Praha, J. Laichter 1920. Str. 88—101. Předmětem studie je přesvědčivý důkaz, že Výklad o dělnících na vinici Páně není samostatným traktátem, ale že jde o dva výpisky z konce homilie na 8. neděli po Narození Páně, obsažené v Pos- tile. Jde tedy vlastně o část nezkráceného vydání Postily, jejíž torso je zachováno v rukopise norimberském. UKOL 76.502, PeB I1—5.047, NK I 63.690 Ř 285. Rehák, Karel Lev: Sedlák Petr Chelčický, praotec „českých bratrů“. Napsal a v historickém kroužku „Vlasti“ přednesl ... Praha, Vlast 1907. 39 str Populární práce, zaměřená k obraně katolické věrouky proti Petru Chelčickému. V mnoha ohledech nalézáme shody s methodou i výsledky podobných spisů Antonína Lenze; práce však nemá u Lenze obvyklé množství sneseného materiálu a omezuje se jen na stručné zpracování Postily a Sítě, takže i v tomto ohledu jsou SSB C 15.912 její výsledky skreslené. 164
Strana 165
S 286. Sabina, Karel: Dějepis literatury československé staré a střední doby. Praha, Al. Štorch 1866. Str. 517, 562, 836, 933. Chelčickému není věnována samostatná analysa a je jen okrajově zmíněn. Pouze na str. 836 je podán pokus o ideový rozbor učení Chelčického, který však zůstává na povrchu a spokojuje se vše- obecným konstatováním. UKOL 34.659 287. Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze králov- ství českého. Popisuje ... Díl 7. Praha, František Šimáček 1890. Str. 123. Ve stati Chelčice tvrz podává Sedláček svůj názor na původ Petra UKOL III 43.782 Chelčického formou stručné zmínky. 288. Sedlák, Jan: O táborských traktátech eucharistic- kých. In: Hlídka 30(1913), str. 647—652. V druhé části práce (str. 649—652) řeší autor otázku, které trak- táty táborské Chelčický znal a užil ve své práci, zejména v Re- plice proti Mikuláši Biskupcovi. Dochází k závěru, že mimo tři traktáty Mikulášovy užil Chelčický spisu Jana Němce Žateckého, dále traktátů Multi a patre luminum, De 4 modis essendi a snad i Nota duo. Předpokládá však, že Chelčický znal ještě jiné eucha- UKOL 56.765 ristické traktáty táborské. Schulz, Ferdinand: Petr Chelčický. Od ... In: Osvěta 5(1875), str. 36—51, 146—152, 207—215, 293—308, 374—383, 443—457. Schulzova práce je prvním monografickým pokusem věnovaným postavě Petra Chelčického. Je založena na 17 spisech Chelčického, které byly Schulzovi známy, a podává jednak přehled života Chelčického a ohlasu jeho spisů, jednak rozbor jeho učení. Autor volí určité thematické skupiny (na př. vraždění, manželství, papež, Antikrist) a vykládá postoj Chelčického k nim. Tím sice dosahuje jisté přehlednosti, ale zároveň nepodává nikde rozbor konkretních spisů a názorového vývoje. Jeho pracovní methoda je statická a nepodařilo se mu tak vytvořit to, co nalézáme v monografii Gollově, t. j. přehled soustavy učení Petra Chelčického. V tomto smyslu tvoří Schulzova práce jen přípravu k monografii Gollově. UKOL 68.001 289. 165
S 286. Sabina, Karel: Dějepis literatury československé staré a střední doby. Praha, Al. Štorch 1866. Str. 517, 562, 836, 933. Chelčickému není věnována samostatná analysa a je jen okrajově zmíněn. Pouze na str. 836 je podán pokus o ideový rozbor učení Chelčického, který však zůstává na povrchu a spokojuje se vše- obecným konstatováním. UKOL 34.659 287. Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze králov- ství českého. Popisuje ... Díl 7. Praha, František Šimáček 1890. Str. 123. Ve stati Chelčice tvrz podává Sedláček svůj názor na původ Petra UKOL III 43.782 Chelčického formou stručné zmínky. 288. Sedlák, Jan: O táborských traktátech eucharistic- kých. In: Hlídka 30(1913), str. 647—652. V druhé části práce (str. 649—652) řeší autor otázku, které trak- táty táborské Chelčický znal a užil ve své práci, zejména v Re- plice proti Mikuláši Biskupcovi. Dochází k závěru, že mimo tři traktáty Mikulášovy užil Chelčický spisu Jana Němce Žateckého, dále traktátů Multi a patre luminum, De 4 modis essendi a snad i Nota duo. Předpokládá však, že Chelčický znal ještě jiné eucha- UKOL 56.765 ristické traktáty táborské. Schulz, Ferdinand: Petr Chelčický. Od ... In: Osvěta 5(1875), str. 36—51, 146—152, 207—215, 293—308, 374—383, 443—457. Schulzova práce je prvním monografickým pokusem věnovaným postavě Petra Chelčického. Je založena na 17 spisech Chelčického, které byly Schulzovi známy, a podává jednak přehled života Chelčického a ohlasu jeho spisů, jednak rozbor jeho učení. Autor volí určité thematické skupiny (na př. vraždění, manželství, papež, Antikrist) a vykládá postoj Chelčického k nim. Tím sice dosahuje jisté přehlednosti, ale zároveň nepodává nikde rozbor konkretních spisů a názorového vývoje. Jeho pracovní methoda je statická a nepodařilo se mu tak vytvořit to, co nalézáme v monografii Gollově, t. j. přehled soustavy učení Petra Chelčického. V tomto smyslu tvoří Schulzova práce jen přípravu k monografii Gollově. UKOL 68.001 289. 165
Strana 166
290. Schulz, Ferdinand: Petr Chelčický. Sepsal .. . Praha, Matice lidu 1882. 127 str. Matice lidu, roč. 16, č. 2 (běž. čís. 92). Knižní vydání práce, která byla roku 1875 publikována v časo- pise Osvěta. PeP I 6821, SKSV G 232, SVKP 4G I, NK I 29.044 291. Schulz, Ferdinand: Oslava Petra Chelčického. In: Národní listy 1871, čís. 190 (14. 7. 1871), str. 1. Fejeton, v němž Schulz dokazuje, že oslavám Chelčického patří stejná pozornost jako oslavám Husovým, poněvadž Chelčický představuje třetí kapitolu ve vývoji reformace, stejně významnou jako kapitola Husova. Zároveň připomíná, že oslava Chelčického musí mít charakter odporu proti římské církvi, i když byly činěny pokusy chápat ji jako smíření Chelčického s církví. Fejeton Schul zův je tedy motivován spíse současnou politickou situací než dí lem Chelčického. UKP 54 A 150 292. Schulz, Ferdinand: Z dějin poroby lidu v Čechách In: Osvěta 1(1871), str. 161—172, 295—305, 435. 459, 499—513, 587—592. Na str. 590—591 si všímá autor postavy Mistra Jana Protivy z Nové Vsi a ztotožňuje jej s Mistrem Protivou u Chelčického Svůj názor spojuje autor s mylným tvrzením, že citáty v díle Chelčického jsou jediným zachovaným dílem Jana Protivy z Nově Vsi. UKOL 68.00! 293. Schweinitz, Edmund de: The History of the church known as the Unitas Fratrum or the Unity of the Brethren, founded by the followers of John Hus. the Bohemian reformer and martyr. Bethlehem (Pennsylvania), Moravian Publication Office 1885. 15, 693 str. Jedna z prvních publikací, která šířila znalost o Jednotě a Petru Chelčickém v neslovanských zemích. 294. Slavík, Jan: Hus, Chelčický ani Palacký nemohou nám dnes nic říci. (Referát.) In: Národní osvobo- zení 12(1935), čís. 157 (6. 7. 1935), str. 4. Polemika s článkem Emanuela Rádla Poznámky ke katolickému 166
290. Schulz, Ferdinand: Petr Chelčický. Sepsal .. . Praha, Matice lidu 1882. 127 str. Matice lidu, roč. 16, č. 2 (běž. čís. 92). Knižní vydání práce, která byla roku 1875 publikována v časo- pise Osvěta. PeP I 6821, SKSV G 232, SVKP 4G I, NK I 29.044 291. Schulz, Ferdinand: Oslava Petra Chelčického. In: Národní listy 1871, čís. 190 (14. 7. 1871), str. 1. Fejeton, v němž Schulz dokazuje, že oslavám Chelčického patří stejná pozornost jako oslavám Husovým, poněvadž Chelčický představuje třetí kapitolu ve vývoji reformace, stejně významnou jako kapitola Husova. Zároveň připomíná, že oslava Chelčického musí mít charakter odporu proti římské církvi, i když byly činěny pokusy chápat ji jako smíření Chelčického s církví. Fejeton Schul zův je tedy motivován spíse současnou politickou situací než dí lem Chelčického. UKP 54 A 150 292. Schulz, Ferdinand: Z dějin poroby lidu v Čechách In: Osvěta 1(1871), str. 161—172, 295—305, 435. 459, 499—513, 587—592. Na str. 590—591 si všímá autor postavy Mistra Jana Protivy z Nové Vsi a ztotožňuje jej s Mistrem Protivou u Chelčického Svůj názor spojuje autor s mylným tvrzením, že citáty v díle Chelčického jsou jediným zachovaným dílem Jana Protivy z Nově Vsi. UKOL 68.00! 293. Schweinitz, Edmund de: The History of the church known as the Unitas Fratrum or the Unity of the Brethren, founded by the followers of John Hus. the Bohemian reformer and martyr. Bethlehem (Pennsylvania), Moravian Publication Office 1885. 15, 693 str. Jedna z prvních publikací, která šířila znalost o Jednotě a Petru Chelčickém v neslovanských zemích. 294. Slavík, Jan: Hus, Chelčický ani Palacký nemohou nám dnes nic říci. (Referát.) In: Národní osvobo- zení 12(1935), čís. 157 (6. 7. 1935), str. 4. Polemika s článkem Emanuela Rádla Poznámky ke katolickému 166
Strana 167
sjezdu, publikovaným v Křesťanské revui. Článek je psán čistě žurnalistickým způsobem a polemika je vedena nevěcně. V zásadě oponuje Slavík Rádlovi v tom, v jakém smyslu může mít husitská tradice vztah k dnešnímu politickému životu, a na rozdíl od Rádla, který možnost vlivu popírá, Slavík v možnost vlivu věří. Nevědecká argumentace však jeho názoru nesporně škodí. UKOL III 72.845 295. Slavnost Petra Chelčického. In: Hlasy ze Siona 11(1871), str. 96. Zpráva o přípravě slavnosti Chelčického ve Vodňanech. UKP 54 B 294 296. Smetánka, Emil: Chelčický Petr. In: Ottův slov- ník naučný nové doby. Dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému. Díl 2., sv. 2., str. 1330—1331. Slovníková stať podává hlavně přehled novějších výzkumů a lite- ratury, které nejsou podchyceny v původní stati Václava Novot- ného o Chelčickém v Ottově slovníku naučném, sv. 12., str. 126 až 131 a které byly publikovány do roku 1933. UKOL 36.237 297. Smetánka, Emil: K Postille Chelčického. Několik poznámek ... In: LF 30(1903), str. 233—238. Ve Smetánkovè práci je řešena otázka datace Postily. Na počátku je podán přehled již vyslovených názorů, po něm následuje srov- nání průkazných textů, které uzavírá Smetánka tím, že Postila vznikla po roce 1437. Druhá poznámka je věnována tištěným vydáním Postily a třetí část poměru Husa a Chelčického. V této části Smetánka uzavírá, že Chelčický Husovu Postilu znal a že UKOL 57.743 jí při sestavení své Postily užíval. 298. Smetánka, Emil: Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad na 2. epištolu sv. Jana a O základu zá- konů lidských.) K tisku upravil a poznámkami opatřil ... Praha, Karel Reichl 1932. 194 str. Špalíček, sv. 9. Edice textů, která obsahuje vedle textově kritických poznámek v závěru rozbor obou traktátů. UKOL 179.316, UKP 54 K 6599/9, SKP Č 1118, SSB 4 G 256, UKB Bf. 1—327.822 167
sjezdu, publikovaným v Křesťanské revui. Článek je psán čistě žurnalistickým způsobem a polemika je vedena nevěcně. V zásadě oponuje Slavík Rádlovi v tom, v jakém smyslu může mít husitská tradice vztah k dnešnímu politickému životu, a na rozdíl od Rádla, který možnost vlivu popírá, Slavík v možnost vlivu věří. Nevědecká argumentace však jeho názoru nesporně škodí. UKOL III 72.845 295. Slavnost Petra Chelčického. In: Hlasy ze Siona 11(1871), str. 96. Zpráva o přípravě slavnosti Chelčického ve Vodňanech. UKP 54 B 294 296. Smetánka, Emil: Chelčický Petr. In: Ottův slov- ník naučný nové doby. Dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému. Díl 2., sv. 2., str. 1330—1331. Slovníková stať podává hlavně přehled novějších výzkumů a lite- ratury, které nejsou podchyceny v původní stati Václava Novot- ného o Chelčickém v Ottově slovníku naučném, sv. 12., str. 126 až 131 a které byly publikovány do roku 1933. UKOL 36.237 297. Smetánka, Emil: K Postille Chelčického. Několik poznámek ... In: LF 30(1903), str. 233—238. Ve Smetánkovè práci je řešena otázka datace Postily. Na počátku je podán přehled již vyslovených názorů, po něm následuje srov- nání průkazných textů, které uzavírá Smetánka tím, že Postila vznikla po roce 1437. Druhá poznámka je věnována tištěným vydáním Postily a třetí část poměru Husa a Chelčického. V této části Smetánka uzavírá, že Chelčický Husovu Postilu znal a že UKOL 57.743 jí při sestavení své Postily užíval. 298. Smetánka, Emil: Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad na 2. epištolu sv. Jana a O základu zá- konů lidských.) K tisku upravil a poznámkami opatřil ... Praha, Karel Reichl 1932. 194 str. Špalíček, sv. 9. Edice textů, která obsahuje vedle textově kritických poznámek v závěru rozbor obou traktátů. UKOL 179.316, UKP 54 K 6599/9, SKP Č 1118, SSB 4 G 256, UKB Bf. 1—327.822 167
Strana 168
Smetánka, Emil: Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad na 2. epištolu sv. Jana a O základu zá- konů lidských.) K tisku upravil a poznámkami opatřil ... (Referát.) V: Bartoš, František M.: Petr Chelčický: Dva traktáty (Referát.) V: Mágr, Antonín St.: Zu zwei Traktaten Chel- čickýs. (Referát.) V: Odložilík, O.: Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad na 2. epištolu sv. Jana a O základu zá- konů lidských.) K tisku upr. a poz. opatř. Emil Smetánka. (Referát.) V: Pekař, Josef: Petra Chelčického Dva traktáty (1932, str. 195). (Referát.) 299. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. Díl 1.—2. K vydání upravil ... Praha, Comenium 1900—1903. 438, 432, 102 str. Comenium, sv. 14. 16. Vědecký odbor, čís. 8—9. Paleografická edice textu. UKOL 63.678, UKP 54 H 816/14, 54 G 39718/1, 71 D 23611,2 SKP Č 5.100, AKP Ca 7295/1—2, PeP II 11.539, SVKP 3 E 144'8—9 300. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. Díl 1. K vydání upravil... (Referát.) In: ČČH 7(1901). str. 106. Zpráva o vydání 1. dílu Postily a o možnostech vydání 2. dílu. UKOL 62.933 301. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. Díl 2. K vydání upravil... (Referát.) In: ČČH 9(1903), str. 354. 168
Smetánka, Emil: Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad na 2. epištolu sv. Jana a O základu zá- konů lidských.) K tisku upravil a poznámkami opatřil ... (Referát.) V: Bartoš, František M.: Petr Chelčický: Dva traktáty (Referát.) V: Mágr, Antonín St.: Zu zwei Traktaten Chel- čickýs. (Referát.) V: Odložilík, O.: Petr Chelčický: Dva traktáty. (Výklad na 2. epištolu sv. Jana a O základu zá- konů lidských.) K tisku upr. a poz. opatř. Emil Smetánka. (Referát.) V: Pekař, Josef: Petra Chelčického Dva traktáty (1932, str. 195). (Referát.) 299. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. Díl 1.—2. K vydání upravil ... Praha, Comenium 1900—1903. 438, 432, 102 str. Comenium, sv. 14. 16. Vědecký odbor, čís. 8—9. Paleografická edice textu. UKOL 63.678, UKP 54 H 816/14, 54 G 39718/1, 71 D 23611,2 SKP Č 5.100, AKP Ca 7295/1—2, PeP II 11.539, SVKP 3 E 144'8—9 300. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. Díl 1. K vydání upravil... (Referát.) In: ČČH 7(1901). str. 106. Zpráva o vydání 1. dílu Postily a o možnostech vydání 2. dílu. UKOL 62.933 301. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. Díl 2. K vydání upravil... (Referát.) In: ČČH 9(1903), str. 354. 168
Strana 169
Zpráva o vydání 2. dílu Postily, v níž je zvláště zdůrazněno, že ve vydání jsou opraveny mylné názory Lenzovy a provedeno UKOL 62.933 srovnání s Husovou Postilou. 302. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. K vy- dání upravil ... (Referát.) In: ČČH 11(1905), str. 351. Stručný výtah z referátu V. Flajšhanse v Osvětě 35(1905) UKOL 62.933 Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. K vy- dání upravil... (Referát.) V: B. H. Chelčického Postilla. (Referát.) V: Flajšhans, V.: Petra Chelčického Postila. K vy- dání upravil Emil Smetánka. V Praze 1900—1903. Díl 1. (str. 8438) a 2. (str. 4+432 102). Come- nium, 14 16; Vědecký odbor, č. 8 a 9; nákladem Comenia, evangelické matice Komenského. (Re- ferát.) V: Krofta, Kamil: E. Smetánka, Petra Chelčic- kého Postilla, díl I. 1900; díl II. 1903. V Praze. (Comenium XIV a XVI.) ... (Referát.) V: Vlček, Jaroslav: Hlavní spis Petra Chelčic- kého. (Referát.) 303. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Síť víry. K vy- dání upravil ... Praha, Comenium 1912. 386 str. Comenium, sv. 22. Transkribované vydání textu, o němž autor v úvodě říká, že je určeno především čtenářům neodborným. Proto není připojen ani slovník, ani obsáhlejší index. UKOL 85.959, sv. 22; UKP 54 H 816/22, 54 E 8.179, 54 E 14.830, 71 D 237; PeP I1— 3.062; SVKP III C 69/XXII, 3 E 144: SSO 4.226; NK II 19.325 169
Zpráva o vydání 2. dílu Postily, v níž je zvláště zdůrazněno, že ve vydání jsou opraveny mylné názory Lenzovy a provedeno UKOL 62.933 srovnání s Husovou Postilou. 302. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. K vy- dání upravil ... (Referát.) In: ČČH 11(1905), str. 351. Stručný výtah z referátu V. Flajšhanse v Osvětě 35(1905) UKOL 62.933 Smetánka, Emil: Petra Chelčického Postilla. K vy- dání upravil... (Referát.) V: B. H. Chelčického Postilla. (Referát.) V: Flajšhans, V.: Petra Chelčického Postila. K vy- dání upravil Emil Smetánka. V Praze 1900—1903. Díl 1. (str. 8438) a 2. (str. 4+432 102). Come- nium, 14 16; Vědecký odbor, č. 8 a 9; nákladem Comenia, evangelické matice Komenského. (Re- ferát.) V: Krofta, Kamil: E. Smetánka, Petra Chelčic- kého Postilla, díl I. 1900; díl II. 1903. V Praze. (Comenium XIV a XVI.) ... (Referát.) V: Vlček, Jaroslav: Hlavní spis Petra Chelčic- kého. (Referát.) 303. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Síť víry. K vy- dání upravil ... Praha, Comenium 1912. 386 str. Comenium, sv. 22. Transkribované vydání textu, o němž autor v úvodě říká, že je určeno především čtenářům neodborným. Proto není připojen ani slovník, ani obsáhlejší index. UKOL 85.959, sv. 22; UKP 54 H 816/22, 54 E 8.179, 54 E 14.830, 71 D 237; PeP I1— 3.062; SVKP III C 69/XXII, 3 E 144: SSO 4.226; NK II 19.325 169
Strana 170
304. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Síť víry. K vy- dání upravil ... (Referát.) In: ČČH 18(1912), str. 500. Srovnání Smetánkova vydání s vydáním Annenkovovým, v němž je kladně zhodnocena vydavatelská methoda Smetánkova a upo- zorněno na nedostatky vydání Annenkovova. UKOL 62.933 Smetánka, Emil: Petra Chelčického Síť víry. K vydání upravil ... (Referát.) V: Zubatý, Josef: K Chelčického Sieti viery. (Re- ferát.) 305. Smetánka, Emil: Petr Chelčický: Síť víry. K vyd. nově upravil ... Praha, Melantrich 1929. 446 str. Edice textu Síti, navazující na první vydání v Comeniu z roku 1912. UKP 54 F 7.943, 54 F 7.675, SKP Č 4.360, PeP I1—3.602 V 2. SVKLA I.III, SVKP III H 693, PeB II— 15.077 Smetánka, Emil: Petr Chelčický, Síť víry. K vy- dání nově upravil ... (Referát.) V: Mágr, A. St.: Chelčickýs Síť víry. (Referát.) V: Vašica, J.: Petra Chelčického Síť víry. K vy- dání upravil Emil Smetánka. (Melantrich, Praha 1929, str. XVII+446). (Referát.) 306. Sokol, Vojtěch: F. Bartoš: K počátkům Petra Chelčického (v ČČM., 88, 1914, str. 27). (Referát.) In: Česká věda 2(1915—1918), str. 205. Referát o Bartošově článku, v němž autor vidí nové myšlenky, ale i zaujatost vůči Táborům a věcné omyly, které se týkají hlavně první kapitoly studie, v níž jsou otištěny ukázky traktátu, připi- sovaného Chelčickému. Sokol poukazuje v referátu na chybná čtení a na chybné uniformování kolísajícího ie a í veskrze na i UKOL II 67.698 307. Sokol, Vojtěch: František Ryšánek: Mistr Protiva u Chelčického (Listy filolog. 42(1915), str. 244 až 170
304. Smetánka, Emil: Petra Chelčického Síť víry. K vy- dání upravil ... (Referát.) In: ČČH 18(1912), str. 500. Srovnání Smetánkova vydání s vydáním Annenkovovým, v němž je kladně zhodnocena vydavatelská methoda Smetánkova a upo- zorněno na nedostatky vydání Annenkovova. UKOL 62.933 Smetánka, Emil: Petra Chelčického Síť víry. K vydání upravil ... (Referát.) V: Zubatý, Josef: K Chelčického Sieti viery. (Re- ferát.) 305. Smetánka, Emil: Petr Chelčický: Síť víry. K vyd. nově upravil ... Praha, Melantrich 1929. 446 str. Edice textu Síti, navazující na první vydání v Comeniu z roku 1912. UKP 54 F 7.943, 54 F 7.675, SKP Č 4.360, PeP I1—3.602 V 2. SVKLA I.III, SVKP III H 693, PeB II— 15.077 Smetánka, Emil: Petr Chelčický, Síť víry. K vy- dání nově upravil ... (Referát.) V: Mágr, A. St.: Chelčickýs Síť víry. (Referát.) V: Vašica, J.: Petra Chelčického Síť víry. K vy- dání upravil Emil Smetánka. (Melantrich, Praha 1929, str. XVII+446). (Referát.) 306. Sokol, Vojtěch: F. Bartoš: K počátkům Petra Chelčického (v ČČM., 88, 1914, str. 27). (Referát.) In: Česká věda 2(1915—1918), str. 205. Referát o Bartošově článku, v němž autor vidí nové myšlenky, ale i zaujatost vůči Táborům a věcné omyly, které se týkají hlavně první kapitoly studie, v níž jsou otištěny ukázky traktátu, připi- sovaného Chelčickému. Sokol poukazuje v referátu na chybná čtení a na chybné uniformování kolísajícího ie a í veskrze na i UKOL II 67.698 307. Sokol, Vojtěch: František Ryšánek: Mistr Protiva u Chelčického (Listy filolog. 42(1915), str. 244 až 170
Strana 171
277). (Referát.) In: Česká věda 2(1915—1918), str. 205—206. Autor považuje článek Rysánkův za konečné řešení protivovské otázky a ukazuje, že řešení Ryšánkovo, i když věcně shodné s řešením F. M. Bartošovým, je mnohem přirozenější a důklad- něji doloženo. Proto odmítá příkrý tón referátu F. M. Bartošova v ČČM (viz Bartoš, František M.). UKOL II 67.698 308. Sokol, Vojtěch: „Historický klub“ k uctění sedm- desátiletých narozenin Gollových vydal pod titu- lem „Chelčický a Jednota v XV. století“ nový otisk jeho prací: Petr Chelčický a jeho učení, Jed- nota bratrská a XV stol. a Nové spisy o Valden- ských. K vydání připravil Kamil Krofta. (V Praze 1916. Nákladem Historického klubu. Str. XXX- 327 1 8°.) (Referát.) In: Česká věda 2(1915—1918), str. 201—202. Autor poukazuje v referáte na skutečnost, že ačkoliv jde o otisky prací starších, neztratily tyto práce nic na své platnosti a naopak byly dalším bádáním potvrzeny. Ediční techniku Kroftovu pova- žuje za správnou, vytýká jen jedno nedopatření. UKOL II 67.698 309. Sokol, Vojtěch: Jaroslav Goll: Chelčický a Jed- nota v XV. století. Nový otisk prací Petr Chel- čický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. stol. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. V Praze 1916. Nákladem Historic- kého klubu. Str. XXX+327(1). 8°. (Referát.) In: ČMM 41—42(1917—1918), str. 393—402. Velmi podrobný referát je věnován spíše obsahovému přehledu než kritickým připomínkám. Práci o Chelčickém hodnotí jako první a dosud nepřekonanou monografii, v níž se podařilo Gollovi hlavně vyjádřit soustavu učení Chelčického. Drobné kritické po- známky jsou věnovány jen ediční technice Kroftově. UKOL 146.169 171
277). (Referát.) In: Česká věda 2(1915—1918), str. 205—206. Autor považuje článek Rysánkův za konečné řešení protivovské otázky a ukazuje, že řešení Ryšánkovo, i když věcně shodné s řešením F. M. Bartošovým, je mnohem přirozenější a důklad- něji doloženo. Proto odmítá příkrý tón referátu F. M. Bartošova v ČČM (viz Bartoš, František M.). UKOL II 67.698 308. Sokol, Vojtěch: „Historický klub“ k uctění sedm- desátiletých narozenin Gollových vydal pod titu- lem „Chelčický a Jednota v XV. století“ nový otisk jeho prací: Petr Chelčický a jeho učení, Jed- nota bratrská a XV stol. a Nové spisy o Valden- ských. K vydání připravil Kamil Krofta. (V Praze 1916. Nákladem Historického klubu. Str. XXX- 327 1 8°.) (Referát.) In: Česká věda 2(1915—1918), str. 201—202. Autor poukazuje v referáte na skutečnost, že ačkoliv jde o otisky prací starších, neztratily tyto práce nic na své platnosti a naopak byly dalším bádáním potvrzeny. Ediční techniku Kroftovu pova- žuje za správnou, vytýká jen jedno nedopatření. UKOL II 67.698 309. Sokol, Vojtěch: Jaroslav Goll: Chelčický a Jed- nota v XV. století. Nový otisk prací Petr Chel- čický a jeho učení. Jednota bratrská v XV. stol. Nové spisy o Valdenských. K vydání připravil Kamil Krofta. V Praze 1916. Nákladem Historic- kého klubu. Str. XXX+327(1). 8°. (Referát.) In: ČMM 41—42(1917—1918), str. 393—402. Velmi podrobný referát je věnován spíše obsahovému přehledu než kritickým připomínkám. Práci o Chelčickém hodnotí jako první a dosud nepřekonanou monografii, v níž se podařilo Gollovi hlavně vyjádřit soustavu učení Chelčického. Drobné kritické po- známky jsou věnovány jen ediční technice Kroftově. UKOL 146.169 171
Strana 172
310. Sokol, Vojtěch: V. Chaloupecký: Štítný a Chel- čický (ČMM. 38, (1914), str. 72—81). (Referát.) In: Česká věda 2(1915—1918), str. 205—206. Recense podává jen stručný obsah studie a vyslovuje naději, že poměr Chelčického a Štítného bude řešen v chystané studii Fran UKOL II 67.698 tiška Ryšánka již definitivně. Spasovič, V. D.: V: Pypin, Aleksandr Nikolajevič: Historie litera- tur slovanských. 311. Stěhule, Jan: Učení Petra Chelčického o lásce k bližnímu jako pravé službě bohu. Napsal ... In: Naše doba 17(1910), str. 491—497, 575—582. Studie podává přehled názorů Chelčického o životě lidí ve spo- lečnosti na základě lásky k bližnímu. Autor svou studii zakládá většinou na materiálu z Postily, čímž omezuje prozkoumání na- zorů Chelčického v plné šíři, a omezuje se na pouhý popis jeho názorů a ethické důsledky z nich plynoucí, aniž podal výklad o příčinách vzniku učení Chelčického v této otázce a jeho spole UKOL 67.142 čenském dosahu. Stěhule, Jan: Učení Petra Chelčického o lásce k bližnímu jako pravé službě bohu. (Referát.) In ČČH 17(1911), str. 468. Referát pouze stručně seznamuje s obsahem a výsledkem studie. UKOL 62.933 313. Straka, Cyrill: Nově objevené zlomky spisů Mistra Jana Husi v knihovně Strahovské. 2. In: ČČM 87(1913), str. 46—66. Na str. 51 a násl. vyvrací autor mínění Milana Svobody, že pře- kladatelem spisů Viklefových do češtiny a tedy i Chelčického Mistrem Protivou je Jakoubek ze Stříbra. Vyslovuje pak mínění, že překladatelem Viklefa na základě strahovského zlomku by mohl být sám M. J. Hus a připojuje text zlomku jako podklad ke UKOL 52.114 konečnému řešení. 312. 314. Straka, Josef: Petra Chelčického Replika proti Mi- kuláši Biskupci Táborskému. Vydal ... Tábor, 172
310. Sokol, Vojtěch: V. Chaloupecký: Štítný a Chel- čický (ČMM. 38, (1914), str. 72—81). (Referát.) In: Česká věda 2(1915—1918), str. 205—206. Recense podává jen stručný obsah studie a vyslovuje naději, že poměr Chelčického a Štítného bude řešen v chystané studii Fran UKOL II 67.698 tiška Ryšánka již definitivně. Spasovič, V. D.: V: Pypin, Aleksandr Nikolajevič: Historie litera- tur slovanských. 311. Stěhule, Jan: Učení Petra Chelčického o lásce k bližnímu jako pravé službě bohu. Napsal ... In: Naše doba 17(1910), str. 491—497, 575—582. Studie podává přehled názorů Chelčického o životě lidí ve spo- lečnosti na základě lásky k bližnímu. Autor svou studii zakládá většinou na materiálu z Postily, čímž omezuje prozkoumání na- zorů Chelčického v plné šíři, a omezuje se na pouhý popis jeho názorů a ethické důsledky z nich plynoucí, aniž podal výklad o příčinách vzniku učení Chelčického v této otázce a jeho spole UKOL 67.142 čenském dosahu. Stěhule, Jan: Učení Petra Chelčického o lásce k bližnímu jako pravé službě bohu. (Referát.) In ČČH 17(1911), str. 468. Referát pouze stručně seznamuje s obsahem a výsledkem studie. UKOL 62.933 313. Straka, Cyrill: Nově objevené zlomky spisů Mistra Jana Husi v knihovně Strahovské. 2. In: ČČM 87(1913), str. 46—66. Na str. 51 a násl. vyvrací autor mínění Milana Svobody, že pře- kladatelem spisů Viklefových do češtiny a tedy i Chelčického Mistrem Protivou je Jakoubek ze Stříbra. Vyslovuje pak mínění, že překladatelem Viklefa na základě strahovského zlomku by mohl být sám M. J. Hus a připojuje text zlomku jako podklad ke UKOL 52.114 konečnému řešení. 312. 314. Straka, Josef: Petra Chelčického Replika proti Mi- kuláši Biskupci Táborskému. Vydal ... Tábor, 172
Strana 173
typ. Šafránek 1930. 17—80 str. Prameny dějin táborských, sv. 2. (příloha Jihočeského sborníku historického). Edice textu. UKP 54 E 6215/2, AKP C 3315, SVKHK 11.794, UKB 2— 112.070 315. Svoboda, Milan: Mistra Jakoubka ze Stříbra Pře- klad Viklefova Dialogu. Z rukopisu knihovny Musea království českého k tísku upravil, úvod napsal a slovník napsal ... Praha, Česká akade- mie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1909. Str. 23—34. Sbírka pramenův ku poznání literárního života v Čechách, na Moravě a v Slezsku, skupina 1, řada 2., č. 7. Podobně jako v ČČM (1906) dokazuje autor, že Chelčický citoval z Jakoubkova překladu Viklefova Dialogu, že užíval i jiných jeho překladů Viklefa a že tedy Mistrem Protivou míní Chelčický Jakoubka ze Stříbra. Tento názor byl později vyvrácen F. Ry- šánkem. UKOL II 55.713, sk. 1, ř. 2., č. 7 Svoboda, Milan: M. Jakoubka ze Stříbra Překlad Viklefova Dialogu. Vydal ... (Referát.) V: Bartoš, František M.: M. Jakoubka ze Stříbra Překlad Viklefova Dialogu. Vydal M. Svoboda. (Referát.) 316. Svoboda, Milan: Příspěvek k otázce Chelčického „Mistra Protivy“. In: CČM 80(1906), str. 467—471. Autor zde podává důkaz, že citát Viklefova Dialogu, užitý v Chel- čického Síti víry, je převzat z českého překladu Dialogu, poříze- ného Jakoubkem ze Stříbra. Z toho dovozuje, že i ostatní citace Viklefa u Chelčického jsou převzaty z českých překladů tří zá- kladních děl Viklefových (Dialogus, Trialogus a De dominio civili), který byl podle jeho mínění pořízen opět Jakoubkem, takže mistrem Protivou je míněn český překladatel Viklefa, Jakoubek UKOL 52.114 ze Stříbra. 173
typ. Šafránek 1930. 17—80 str. Prameny dějin táborských, sv. 2. (příloha Jihočeského sborníku historického). Edice textu. UKP 54 E 6215/2, AKP C 3315, SVKHK 11.794, UKB 2— 112.070 315. Svoboda, Milan: Mistra Jakoubka ze Stříbra Pře- klad Viklefova Dialogu. Z rukopisu knihovny Musea království českého k tísku upravil, úvod napsal a slovník napsal ... Praha, Česká akade- mie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1909. Str. 23—34. Sbírka pramenův ku poznání literárního života v Čechách, na Moravě a v Slezsku, skupina 1, řada 2., č. 7. Podobně jako v ČČM (1906) dokazuje autor, že Chelčický citoval z Jakoubkova překladu Viklefova Dialogu, že užíval i jiných jeho překladů Viklefa a že tedy Mistrem Protivou míní Chelčický Jakoubka ze Stříbra. Tento názor byl později vyvrácen F. Ry- šánkem. UKOL II 55.713, sk. 1, ř. 2., č. 7 Svoboda, Milan: M. Jakoubka ze Stříbra Překlad Viklefova Dialogu. Vydal ... (Referát.) V: Bartoš, František M.: M. Jakoubka ze Stříbra Překlad Viklefova Dialogu. Vydal M. Svoboda. (Referát.) 316. Svoboda, Milan: Příspěvek k otázce Chelčického „Mistra Protivy“. In: CČM 80(1906), str. 467—471. Autor zde podává důkaz, že citát Viklefova Dialogu, užitý v Chel- čického Síti víry, je převzat z českého překladu Dialogu, poříze- ného Jakoubkem ze Stříbra. Z toho dovozuje, že i ostatní citace Viklefa u Chelčického jsou převzaty z českých překladů tří zá- kladních děl Viklefových (Dialogus, Trialogus a De dominio civili), který byl podle jeho mínění pořízen opět Jakoubkem, takže mistrem Protivou je míněn český překladatel Viklefa, Jakoubek UKOL 52.114 ze Stříbra. 173
Strana 174
317. Svoboda, Milan: Příspěvek k otázce Chelčického „Mistra Protivy“. (Referát.) In: ČČH 13(1907), str. 101. Krátká zpráva o výsledcích Svobodova článku, zaměřeného k dů- kazu, že Mistr Protiva je Jakoubek ze Stříbra. UKOL 62.933 Š 318. Šafařík, Pavel Josef: ... studie o Petru Chelčic- kém. Vydal J. Jireček. In: ČČH 48(1874), str. 91— 109. Práce zahrnuje přípravný materiál Šafaříkův a opisy některých spisů Chelčického. V životopisné části je probrána hlavně otázka povolání (odmítá omyl o ševcovství Chelčického a předpokládá že byl knězem). V části věnované spisům je mu známo 11 trak- tátů, mezi nimi zvláště Postila, Síť víry, O šelmě a obrazu jejím a některé drobné spisy. V přílohách, kde jsou soustředěny opisy materiálu, je sebrána jednak část listů Chelčického, jednak řada zmínek o něm u spisovatelů bratrských i katolických. Cena studie je zvláště v tomto soustředění materiálu, které dalo základ k dal ším souvislým pracem. UKOL 62.933 319. Šembera Aloys: Český kodex w Paříži. In: ČČM 16(1842), str. 453—454. Článek podává zprávu o pařížském rukopise spisů Chelčického. který je hodnocen buď jako sborník díla M. Jana Husi nebo jako dílo jeho školy. Hlavní zájem je věnován Devíti kusům zlatým. UKOL 52.114 320. Šenk, Rudolf: Petr Chelčický: O trojím lidu. Do nové češtiny převedl ... Tábor, Husův sbor 1945. 54 str. Novočeská edice textu. UKP 54 K 15.772, AKP K 9473, PeB 1—20.668, NK I 34.252 321. Šimek, František: Petr Chelčický: Síť víry. Novo- česky upravil a poznámkami opatřil ... Úvodní 174
317. Svoboda, Milan: Příspěvek k otázce Chelčického „Mistra Protivy“. (Referát.) In: ČČH 13(1907), str. 101. Krátká zpráva o výsledcích Svobodova článku, zaměřeného k dů- kazu, že Mistr Protiva je Jakoubek ze Stříbra. UKOL 62.933 Š 318. Šafařík, Pavel Josef: ... studie o Petru Chelčic- kém. Vydal J. Jireček. In: ČČH 48(1874), str. 91— 109. Práce zahrnuje přípravný materiál Šafaříkův a opisy některých spisů Chelčického. V životopisné části je probrána hlavně otázka povolání (odmítá omyl o ševcovství Chelčického a předpokládá že byl knězem). V části věnované spisům je mu známo 11 trak- tátů, mezi nimi zvláště Postila, Síť víry, O šelmě a obrazu jejím a některé drobné spisy. V přílohách, kde jsou soustředěny opisy materiálu, je sebrána jednak část listů Chelčického, jednak řada zmínek o něm u spisovatelů bratrských i katolických. Cena studie je zvláště v tomto soustředění materiálu, které dalo základ k dal ším souvislým pracem. UKOL 62.933 319. Šembera Aloys: Český kodex w Paříži. In: ČČM 16(1842), str. 453—454. Článek podává zprávu o pařížském rukopise spisů Chelčického. který je hodnocen buď jako sborník díla M. Jana Husi nebo jako dílo jeho školy. Hlavní zájem je věnován Devíti kusům zlatým. UKOL 52.114 320. Šenk, Rudolf: Petr Chelčický: O trojím lidu. Do nové češtiny převedl ... Tábor, Husův sbor 1945. 54 str. Novočeská edice textu. UKP 54 K 15.772, AKP K 9473, PeB 1—20.668, NK I 34.252 321. Šimek, František: Petr Chelčický: Síť víry. Novo- česky upravil a poznámkami opatřil ... Úvodní 174
Strana 175
slovo napsal Radim N. Foustka. 1. vyd. Praha, Orbis 1950. 323 str. Politická knihovna. Text Síti, převedený do nové češtiny, s úvodem Radima N. Foustky a závěrem Františka Šimka. UKOL 131.829, UKP 54 G 33.660, SKP Ld 2863, AKP Ca 6659, Ca 6723, PeP II 23.383, SSB C 49, SVKHK 22.097, SVKP 112.385, PeB II 28.670, SSO 20.720, NK II 36.707 Šimek, František: Petr Chelčický: Síť víry. Novo- česky upravil a poznámkami opatřil... (Referát.) V: Bauer, Jaroslav: Síť víry v novočeské úpravě. (Referát.) V: Hrabák, Josef: Síť víry pravé a Všenáprava. (Referát.) V: Klimeš, Lumír: Jak vydávati staročeské texty? (K Šimkovu vydání Sítě víry.) (Referát.) V: Křemenák, Bořivoj: Chelčický, dnešek a To- máš Morus. (K novému vydání Sítě víry.) (Re- ferát.) 322. Škarka, Antonín: Nástin dějin starší české slo- vesnosti. Část 1. Praha, Státní pedagogické nakla- datelství 1953. Str. 117—125. Učební texty vy- sokých škol. Karlova universita v Praze — fa- kulta filologická. Informativní, obsáhlá kapitola o Chelčickém, tvořící součást vy- sokoškolské učebnice, která marxisticky hodnotí dílo Chelčického UKOL 147.120 a jeho úlohu v husitském hnutí. 323. Štechová, Marie: Petr Chelčický. Kmen 1(1918), čís. 37, str. 3—4. Všeobecná úvaha, která se snaží zařadit myšlení Chelčického do dějin světového myšlení srovnáním s filosofií východní. Essayis- tická forma a terminologická neujasněnost však vedou k charak- teristice zcela mlhavé, tím spíše, že rozbor je prováděn s hlediska ryze idealistické filosofie. KNM 125 c 34 175
slovo napsal Radim N. Foustka. 1. vyd. Praha, Orbis 1950. 323 str. Politická knihovna. Text Síti, převedený do nové češtiny, s úvodem Radima N. Foustky a závěrem Františka Šimka. UKOL 131.829, UKP 54 G 33.660, SKP Ld 2863, AKP Ca 6659, Ca 6723, PeP II 23.383, SSB C 49, SVKHK 22.097, SVKP 112.385, PeB II 28.670, SSO 20.720, NK II 36.707 Šimek, František: Petr Chelčický: Síť víry. Novo- česky upravil a poznámkami opatřil... (Referát.) V: Bauer, Jaroslav: Síť víry v novočeské úpravě. (Referát.) V: Hrabák, Josef: Síť víry pravé a Všenáprava. (Referát.) V: Klimeš, Lumír: Jak vydávati staročeské texty? (K Šimkovu vydání Sítě víry.) (Referát.) V: Křemenák, Bořivoj: Chelčický, dnešek a To- máš Morus. (K novému vydání Sítě víry.) (Re- ferát.) 322. Škarka, Antonín: Nástin dějin starší české slo- vesnosti. Část 1. Praha, Státní pedagogické nakla- datelství 1953. Str. 117—125. Učební texty vy- sokých škol. Karlova universita v Praze — fa- kulta filologická. Informativní, obsáhlá kapitola o Chelčickém, tvořící součást vy- sokoškolské učebnice, která marxisticky hodnotí dílo Chelčického UKOL 147.120 a jeho úlohu v husitském hnutí. 323. Štechová, Marie: Petr Chelčický. Kmen 1(1918), čís. 37, str. 3—4. Všeobecná úvaha, která se snaží zařadit myšlení Chelčického do dějin světového myšlení srovnáním s filosofií východní. Essayis- tická forma a terminologická neujasněnost však vedou k charak- teristice zcela mlhavé, tím spíše, že rozbor je prováděn s hlediska ryze idealistické filosofie. KNM 125 c 34 175
Strana 176
324. Štechová, Marie: Životní moudrost Petra Chel- čického. In: Lípa 1(1918), str. 209—211, 233—236. 245—247, 263—266. Pokus o spiritualisticky zaměřené zkoumání filosofie Chelčického v souvislosti s filosofií východní. Samo thema srovnání i methoda, založená na spekulaci bez dokladového materiálu, vede k tomu, že práce nedospívá k žádným konkretním výsledkům a shody mezi oběma filosofiemi, které se autorce podařilo najít, jsou na- UKOL 68.010 prosto nepřesvědčivé. T 325. Tapié, Victor - L.: Une église tchèque au XV siècle: L'unité des frères. Paris 1934. 125 str. Práce založená převážně na české historické vědě má přesto ně- které samostatné závěry v hodnocení. Zejména v osobě Chelčic- kého je hodnocen zakladatel nové církve bez ohledu na mnohem složitější podmínky jejího vzniku, čímž je sice vznik nové církve zpřehledněn, ale zato příliš zjednodušen. Tapié, Victor - L.: Une église tchèque au XV siècle: L'unité des fr'ères. (Referát.) V: Bidlo, J.: Victor - L. Tapié: Une église tchèque au XVe siècle: L'unité des frères. (Referát.) 326.Tichý, Josef: Petr Chelčický. In: Hrdinové a věštci českého národa. Redigoval Rudolf Holinka za spolupráce Jana Čeřovského a Františka Marka. Přerov, Společenské podniky 1948. Str. 269—279 Populární monografická studie, založená na práci Gollově a Ur- bánkově, směřující, tak jako ostatní studie tohoto sborníku, k šíření základních vědomostí o Petru Chelčickém, zejména v ohledu životopisném. Studie si však všímá i učení Chelčického a podává sice stručný, ale dobrý přehled o Chelčickém, v němž jsou zachyceny i výsledky moderní literatury. UKOL 100.014, NK III 13.532 327. Tille, Václav: Seznam českých rukopisů c. k. stu- dijní knihovny v Olomúci. In: Věstník České aka- 176
324. Štechová, Marie: Životní moudrost Petra Chel- čického. In: Lípa 1(1918), str. 209—211, 233—236. 245—247, 263—266. Pokus o spiritualisticky zaměřené zkoumání filosofie Chelčického v souvislosti s filosofií východní. Samo thema srovnání i methoda, založená na spekulaci bez dokladového materiálu, vede k tomu, že práce nedospívá k žádným konkretním výsledkům a shody mezi oběma filosofiemi, které se autorce podařilo najít, jsou na- UKOL 68.010 prosto nepřesvědčivé. T 325. Tapié, Victor - L.: Une église tchèque au XV siècle: L'unité des frères. Paris 1934. 125 str. Práce založená převážně na české historické vědě má přesto ně- které samostatné závěry v hodnocení. Zejména v osobě Chelčic- kého je hodnocen zakladatel nové církve bez ohledu na mnohem složitější podmínky jejího vzniku, čímž je sice vznik nové církve zpřehledněn, ale zato příliš zjednodušen. Tapié, Victor - L.: Une église tchèque au XV siècle: L'unité des fr'ères. (Referát.) V: Bidlo, J.: Victor - L. Tapié: Une église tchèque au XVe siècle: L'unité des frères. (Referát.) 326.Tichý, Josef: Petr Chelčický. In: Hrdinové a věštci českého národa. Redigoval Rudolf Holinka za spolupráce Jana Čeřovského a Františka Marka. Přerov, Společenské podniky 1948. Str. 269—279 Populární monografická studie, založená na práci Gollově a Ur- bánkově, směřující, tak jako ostatní studie tohoto sborníku, k šíření základních vědomostí o Petru Chelčickém, zejména v ohledu životopisném. Studie si však všímá i učení Chelčického a podává sice stručný, ale dobrý přehled o Chelčickém, v němž jsou zachyceny i výsledky moderní literatury. UKOL 100.014, NK III 13.532 327. Tille, Václav: Seznam českých rukopisů c. k. stu- dijní knihovny v Olomúci. In: Věstník České aka- 176
Strana 177
demie císaře Františka Josefa pro vědy, sloves- nost a umění 4(1895), č. 8—9. Podán popis olomouckého rukopisu Petra Chelčického pod starou signaturou I G 18, bez incipitů a explicitů a se stručným přehle- UKOL 56.714 dem literatury. 328. Tobolka, Zdeněk V.: Knihopis českých a sloven- ských tisků od doby nejstarší až do konce 18. sto- letí. Redigoval: .. . Díl 2.: Tisky z let 1501—1800. Část 3. Praha, Komise pro knihopisný soupis čes- kých a slovenských tisků až do konce 18. stol. 1946. Str. 427—428. Mimo krátký úvod o Chelčickém podává heslo Chelčický přehled UKOL 85.846 o všech známých tiscích díla Chelčického. 329. Tobolka, Zdeněk V.: Tisk Chelčického Síti víry z roku 1521. In: Petr Chelčický: Siet wiery. Praha, Neuber a Pour 1926. 472 str. (jako volně připo- jený dodatek o rozsahu 14 str.). Zhodnocení tisku Síti víry z roku 1521, který byl vydán péčí Chvala Dubánka v klášteře Vilémovském a dlouho sloužil jako jediný text Síti. Toto zhodnocení tvoří závěr fototypického vydání tisku z roku 1521, který byl publikován ve sbírce Monumenta Bohemiae typographica. UKOL B 176.342, UKP 54 G 6788—6789, SKP Č 8001/Ia, T 8002/Ia, PeP II— 31.898, SVKP 8 A 617 Ia, PeB sine sign., NK II 41.479 " 330. Tobolka, Zdeněk V.: Petra Chelčického „Síť víry“. Vydal ... (Referát.) In: ČČH 36(1930), str. 197. Stručná zpráva o vydání sbírky Monumenta Bohemiae typogra- phica. UKOL 62.933 331. Tolstoj, Lev Nikolajevič: Petr Chelčický a ... In: Venkov 15(1920), č. 204 (29. 8. 1920), str. 1. Překlad dopisu L. N. Tolstého z roku 1910, adresovaného redak- toru Venkova K. Jonášovi, v němž Tolstoj hodnotí význam Petra Chelčického. Vlastní filosofické zaměření vede k tomu, že při zhodnocení se omezuje jen na otázku násilí v díle Chelčického a opomíjí kladné rysy jeho sociální filosofie. UKOL III 68.351 12 73.08 177
demie císaře Františka Josefa pro vědy, sloves- nost a umění 4(1895), č. 8—9. Podán popis olomouckého rukopisu Petra Chelčického pod starou signaturou I G 18, bez incipitů a explicitů a se stručným přehle- UKOL 56.714 dem literatury. 328. Tobolka, Zdeněk V.: Knihopis českých a sloven- ských tisků od doby nejstarší až do konce 18. sto- letí. Redigoval: .. . Díl 2.: Tisky z let 1501—1800. Část 3. Praha, Komise pro knihopisný soupis čes- kých a slovenských tisků až do konce 18. stol. 1946. Str. 427—428. Mimo krátký úvod o Chelčickém podává heslo Chelčický přehled UKOL 85.846 o všech známých tiscích díla Chelčického. 329. Tobolka, Zdeněk V.: Tisk Chelčického Síti víry z roku 1521. In: Petr Chelčický: Siet wiery. Praha, Neuber a Pour 1926. 472 str. (jako volně připo- jený dodatek o rozsahu 14 str.). Zhodnocení tisku Síti víry z roku 1521, který byl vydán péčí Chvala Dubánka v klášteře Vilémovském a dlouho sloužil jako jediný text Síti. Toto zhodnocení tvoří závěr fototypického vydání tisku z roku 1521, který byl publikován ve sbírce Monumenta Bohemiae typographica. UKOL B 176.342, UKP 54 G 6788—6789, SKP Č 8001/Ia, T 8002/Ia, PeP II— 31.898, SVKP 8 A 617 Ia, PeB sine sign., NK II 41.479 " 330. Tobolka, Zdeněk V.: Petra Chelčického „Síť víry“. Vydal ... (Referát.) In: ČČH 36(1930), str. 197. Stručná zpráva o vydání sbírky Monumenta Bohemiae typogra- phica. UKOL 62.933 331. Tolstoj, Lev Nikolajevič: Petr Chelčický a ... In: Venkov 15(1920), č. 204 (29. 8. 1920), str. 1. Překlad dopisu L. N. Tolstého z roku 1910, adresovaného redak- toru Venkova K. Jonášovi, v němž Tolstoj hodnotí význam Petra Chelčického. Vlastní filosofické zaměření vede k tomu, že při zhodnocení se omezuje jen na otázku násilí v díle Chelčického a opomíjí kladné rysy jeho sociální filosofie. UKOL III 68.351 12 73.08 177
Strana 178
332. Tolstoj, Lev Nikolajevič: Spása ve vás čili křesťan- ství nikoliv jako mystické učení, ale jako nové pojímání života. Z ruského přeložil K. Štěpánek. Praha, Rozhledy 1896. Str. 19—22. Knihovna Roz- hledů, sv. 2. Obsahuje historii poznání Chelčického L. N. Tolstojem a stručný výklad učení, založený na Pypinově historii české literatury a torsu Síti víry. Originál této stati vyšel v Petrohradě roku 1906 UKOI 69.287 (Krug čtenija). 333. Truhlář, Antonín: Spisy Petra Chelčického. 1. Síť víry. 2. Replika proti Biskupcovi. — Sočinenija Petra Chelčickago. 1. Sět věry — 2. Replika pro- tiv Biskupca. Trud Ju. S. Annenkova. Okon- čil po poručeniju otdělenija russkago jazyka i slovesnosti ordinarnyj akademik I. V. Jagić. Sankt-Peterburg. 1893. (Referát.) In: ČČM 67(1893), str. 634—638. Podrobný rozbor obsahu i pracovního postupu Annenkovova vy- dání, hodnotící publikaci až na drobné výhrady příznivě. UKOL 52.114 334. Truhlář, Josef: Katalog českých rukopisů c. k. veřejné universitní knihovny pražské. Sepsal ... Praha, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1906. Str. 66. Stručný popis rukopisu XVII D 40, který obsahuje Výklad na čtení sv. Jana v 1. kap. UKOL II 99.849 335. Truhlář, Josef: Paběrky z rukopisů Klementin- ských. Podává ... 15. Příspěvek k životopisu kněze Jana Protivy. In: Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 7(1898), str. 590. 178
332. Tolstoj, Lev Nikolajevič: Spása ve vás čili křesťan- ství nikoliv jako mystické učení, ale jako nové pojímání života. Z ruského přeložil K. Štěpánek. Praha, Rozhledy 1896. Str. 19—22. Knihovna Roz- hledů, sv. 2. Obsahuje historii poznání Chelčického L. N. Tolstojem a stručný výklad učení, založený na Pypinově historii české literatury a torsu Síti víry. Originál této stati vyšel v Petrohradě roku 1906 UKOI 69.287 (Krug čtenija). 333. Truhlář, Antonín: Spisy Petra Chelčického. 1. Síť víry. 2. Replika proti Biskupcovi. — Sočinenija Petra Chelčickago. 1. Sět věry — 2. Replika pro- tiv Biskupca. Trud Ju. S. Annenkova. Okon- čil po poručeniju otdělenija russkago jazyka i slovesnosti ordinarnyj akademik I. V. Jagić. Sankt-Peterburg. 1893. (Referát.) In: ČČM 67(1893), str. 634—638. Podrobný rozbor obsahu i pracovního postupu Annenkovova vy- dání, hodnotící publikaci až na drobné výhrady příznivě. UKOL 52.114 334. Truhlář, Josef: Katalog českých rukopisů c. k. veřejné universitní knihovny pražské. Sepsal ... Praha, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1906. Str. 66. Stručný popis rukopisu XVII D 40, který obsahuje Výklad na čtení sv. Jana v 1. kap. UKOL II 99.849 335. Truhlář, Josef: Paběrky z rukopisů Klementin- ských. Podává ... 15. Příspěvek k životopisu kněze Jana Protivy. In: Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 7(1898), str. 590. 178
Strana 179
Truhlář zde shrnuje nejdůležitější data ze života kněze Jana Pro- tivy z Nové Vsi, který byl v mnoha ohledech chápán jako Mistr Protiva u Chelčického. O této otázce se však v krátkém článku UKOL II 55.709 Truhlář vůbec nezmiňuje. U 336. Urbánek, Rudolf: České dějiny. Dílu 3. část 3.: Věk poděbradský 3. Napsal ... Praha, J. Laichter 1930. Str. 882—989. Laichterův výbor nejlepších spisů poučných, kniha 54. Nejobsáhlejší a materiálovè nejbohatší monografie o Petru Chel- čickém, která uvádí všechnu dostupnou literaturu do r. 1930 a ve spojení s rukopisným materiálem podává dosud nejpřesnější cel- kový obraz života i díla Petra Chelčického. Pro každou další práci v tomto oboru představuje monografie Urbánkova nutné výcho- disko. UKOL 58.971154, SKSV F 572, PeB 7604/III/3 Urbánek, Rudolf: České dějiny. (Referát.) V: Prokeš, Jaroslav: Urbánek Rudolf, České dě- jiny. Dílu 3. část 3. Věk poděbradský. Laichterův výbor nejlepších spisů poučných, kniha 54; České dějiny, red. V. Novotný. Praha 1930, str. 1083. (Referát.) 337. Urbánek, Rudolf: Jubileum Gollovo a Jednota bratrská. (Referát.) In: Naše doba 24(1917), str. 77—79. Krátká zpráva o příčinách nového vydání Gollových spisů, vzta- UKOL 67.142 hujících se k Jednotě a Petru Chelčickému. V 338. Vašica, Josef: F. O. Navrátil: Petr Chelčický. (Knihovna okres. osvětového sboru ve Kdyni, sv. 16, Praha, Orbis 1929.) Stran 132. Cena 27,— Kč. 179
Truhlář zde shrnuje nejdůležitější data ze života kněze Jana Pro- tivy z Nové Vsi, který byl v mnoha ohledech chápán jako Mistr Protiva u Chelčického. O této otázce se však v krátkém článku UKOL II 55.709 Truhlář vůbec nezmiňuje. U 336. Urbánek, Rudolf: České dějiny. Dílu 3. část 3.: Věk poděbradský 3. Napsal ... Praha, J. Laichter 1930. Str. 882—989. Laichterův výbor nejlepších spisů poučných, kniha 54. Nejobsáhlejší a materiálovè nejbohatší monografie o Petru Chel- čickém, která uvádí všechnu dostupnou literaturu do r. 1930 a ve spojení s rukopisným materiálem podává dosud nejpřesnější cel- kový obraz života i díla Petra Chelčického. Pro každou další práci v tomto oboru představuje monografie Urbánkova nutné výcho- disko. UKOL 58.971154, SKSV F 572, PeB 7604/III/3 Urbánek, Rudolf: České dějiny. (Referát.) V: Prokeš, Jaroslav: Urbánek Rudolf, České dě- jiny. Dílu 3. část 3. Věk poděbradský. Laichterův výbor nejlepších spisů poučných, kniha 54; České dějiny, red. V. Novotný. Praha 1930, str. 1083. (Referát.) 337. Urbánek, Rudolf: Jubileum Gollovo a Jednota bratrská. (Referát.) In: Naše doba 24(1917), str. 77—79. Krátká zpráva o příčinách nového vydání Gollových spisů, vzta- UKOL 67.142 hujících se k Jednotě a Petru Chelčickému. V 338. Vašica, Josef: F. O. Navrátil: Petr Chelčický. (Knihovna okres. osvětového sboru ve Kdyni, sv. 16, Praha, Orbis 1929.) Stran 132. Cena 27,— Kč. 179
Strana 180
(Referát.) In: Časopis Vlasteneckého spolku mu- sejního v Olomouci 43(1930), str. 294—295. Zpráva vytýká sociologické methodě Navrátilově, že srovnáním se současnými názory na společnost je sice dosaženo určitého při- blížení, zároveň však nejsou dosti odlišeny názory autorovy a Chelčického. Tento nedostatek je spojen s tím, že autor nemá dostatečnou průpravu theologickou a vykládá některá místa mylně. V každém případě je třeba považovat za správnou výtku o ana- chroničnosti v pracovní methodě. UKOL 86.769 339. Vašica, Josef: Petra Chelčického Síť víry. K vy- dání upravil Emil Smetánka. (Melantrich, Praha 1929, str. XVII+446.) (Referát.) In: Časopis Vlas- teneckého spolku musejního v Olomouci 43(1930). str. 294. Zpráva je věnována převážně způsobu vydání, proti němuž ne- přináší námitky, a zdůvodnění potřeby nového vydání. Tuto po třebu vidí správně v osobním zaujetí autorově a v bohatosti jeho řeči, nikoliv v názorech theologických, ale nepřipomíná důležitou UKOL 86.760 stránku sociálně dokumentární. 340. Vilikovský, Jan: Traktáty Petra Chelčického. (Re- ferát.) In: Řád 7(1941), str. 159—160. Referát o Holinkově vydání traktátů O trojím lidu a O církvi svaté, který hodnotí vydavatelskou techniku a poukazuje na místa sporné interpretace. Uvodní studii k vydání hodnotí zejména tam kde Holinka postihuje poměr Chelčického ke Štítnému a k Val- UKP 54 F 10.524 denským. Vítek, B. V: Denis, Ernest: Jednota českobratrská. Z A. De- nise upravil... 341. Vlček, Jaroslav: Dějiny české literatury. 1. Od nejstarších dob až po „věk zlatý“. 2. dopl. vyd. Praha, L. Mazáč 1931. Str. 154—185. Na rozdíl od monografie Jakubcovy v Dějinách spočívá význam Vlčkovy monografie spíše ve snaze o postižení ideových souvis- lostí nežli v biografické a bibliografické přesnosti. Proto jeho bibliografie, připojená na str. 182—185, obsahuje pouze výběr 180
(Referát.) In: Časopis Vlasteneckého spolku mu- sejního v Olomouci 43(1930), str. 294—295. Zpráva vytýká sociologické methodě Navrátilově, že srovnáním se současnými názory na společnost je sice dosaženo určitého při- blížení, zároveň však nejsou dosti odlišeny názory autorovy a Chelčického. Tento nedostatek je spojen s tím, že autor nemá dostatečnou průpravu theologickou a vykládá některá místa mylně. V každém případě je třeba považovat za správnou výtku o ana- chroničnosti v pracovní methodě. UKOL 86.769 339. Vašica, Josef: Petra Chelčického Síť víry. K vy- dání upravil Emil Smetánka. (Melantrich, Praha 1929, str. XVII+446.) (Referát.) In: Časopis Vlas- teneckého spolku musejního v Olomouci 43(1930). str. 294. Zpráva je věnována převážně způsobu vydání, proti němuž ne- přináší námitky, a zdůvodnění potřeby nového vydání. Tuto po třebu vidí správně v osobním zaujetí autorově a v bohatosti jeho řeči, nikoliv v názorech theologických, ale nepřipomíná důležitou UKOL 86.760 stránku sociálně dokumentární. 340. Vilikovský, Jan: Traktáty Petra Chelčického. (Re- ferát.) In: Řád 7(1941), str. 159—160. Referát o Holinkově vydání traktátů O trojím lidu a O církvi svaté, který hodnotí vydavatelskou techniku a poukazuje na místa sporné interpretace. Uvodní studii k vydání hodnotí zejména tam kde Holinka postihuje poměr Chelčického ke Štítnému a k Val- UKP 54 F 10.524 denským. Vítek, B. V: Denis, Ernest: Jednota českobratrská. Z A. De- nise upravil... 341. Vlček, Jaroslav: Dějiny české literatury. 1. Od nejstarších dob až po „věk zlatý“. 2. dopl. vyd. Praha, L. Mazáč 1931. Str. 154—185. Na rozdíl od monografie Jakubcovy v Dějinách spočívá význam Vlčkovy monografie spíše ve snaze o postižení ideových souvis- lostí nežli v biografické a bibliografické přesnosti. Proto jeho bibliografie, připojená na str. 182—185, obsahuje pouze výběr 180
Strana 181
literatury, i když na druhé straně zahrnuje některé práce mladší, nezachycené již v bibliografii Jakubcově, a práce hraniční. UKOL 77.733, PeB II 27.344 Vlček, Jaroslav Die Bedeutung Petr Chelčický's. Nach... V: Arnosti, K.: Die Bedeutung Petr Chelčický's. Nach Jaroslav Vlček. 342. Vlček, Jaroslav: Hlavní spis Petra Chelčického. (Referát.) In: Národní listy 53(1913), čís. 51 (21. 2. 1913), str. 1—2. Fejeton, věnovaný referátu o novém vydání Síti víry z r. 1912 (vyd. Smetánkovo). Referát je pojat poměrně široce, obsahuje základní data o Chelčickém vůbec, rozbor Síti po obsahové stránce a teprve v závěru stručné zhodnocení Smetánkova vydání, které autor považuje za vzorné stejně jako úvod k edici. UKP 54 A 150 343. Vogl, Carl: Peter Cheltschizki. Ein Prophet an der Wende der Zeiten. Zürich und Leipzig, Rot- apfel-Verlag 1926. 268 str. Na základě bohatých citací z díla Chelčického podává autor po- drobný rozbor jeho učení sociálního i náboženského a spojuje jej s výkladem o době Chelčického. Význam publikace spočívá pře- devším v jazykovém zpřístupnění učení a úryvkovitých textů Chelčického pro cizí čtenáře. UKP 1 G 555, SSB C 6.227 Vogl, Carl: Peter Cheltschitzki. Ein Prophet an der Wende der Zeiten. (Referát.) V: Mágr, Antonín St.: Eine deutsche Chelčický- Monographie. (Referát.) V: Novák: J. B.: Carl Vogl: Peter Cheltschizki, ein Prophet an der Wende der Zeiten. (Referát.) 344. Vogl, Carl: Peter Cheltschizki: Das Netz des Glaubens. Aus dem Alttschechischen ins Deut- sche übertragen von ... Dachau bei München, Einhorn-Verlag (1923). 316 str. 181
literatury, i když na druhé straně zahrnuje některé práce mladší, nezachycené již v bibliografii Jakubcově, a práce hraniční. UKOL 77.733, PeB II 27.344 Vlček, Jaroslav Die Bedeutung Petr Chelčický's. Nach... V: Arnosti, K.: Die Bedeutung Petr Chelčický's. Nach Jaroslav Vlček. 342. Vlček, Jaroslav: Hlavní spis Petra Chelčického. (Referát.) In: Národní listy 53(1913), čís. 51 (21. 2. 1913), str. 1—2. Fejeton, věnovaný referátu o novém vydání Síti víry z r. 1912 (vyd. Smetánkovo). Referát je pojat poměrně široce, obsahuje základní data o Chelčickém vůbec, rozbor Síti po obsahové stránce a teprve v závěru stručné zhodnocení Smetánkova vydání, které autor považuje za vzorné stejně jako úvod k edici. UKP 54 A 150 343. Vogl, Carl: Peter Cheltschizki. Ein Prophet an der Wende der Zeiten. Zürich und Leipzig, Rot- apfel-Verlag 1926. 268 str. Na základě bohatých citací z díla Chelčického podává autor po- drobný rozbor jeho učení sociálního i náboženského a spojuje jej s výkladem o době Chelčického. Význam publikace spočívá pře- devším v jazykovém zpřístupnění učení a úryvkovitých textů Chelčického pro cizí čtenáře. UKP 1 G 555, SSB C 6.227 Vogl, Carl: Peter Cheltschitzki. Ein Prophet an der Wende der Zeiten. (Referát.) V: Mágr, Antonín St.: Eine deutsche Chelčický- Monographie. (Referát.) V: Novák: J. B.: Carl Vogl: Peter Cheltschizki, ein Prophet an der Wende der Zeiten. (Referát.) 344. Vogl, Carl: Peter Cheltschizki: Das Netz des Glaubens. Aus dem Alttschechischen ins Deut- sche übertragen von ... Dachau bei München, Einhorn-Verlag (1923). 316 str. 181
Strana 182
Německý překlad Síti víry s velmi stručným obecným uvedením do problematiky tvorby Petra Chelčického a jeho doby. UKOL 113.918, UKP 36 D 370, UKB 2—284.907, NK II 46.223 Vogl, Carl: Peter Cheltschizki, Das Netz des Glau- bens. Aus dem Alttschechischen ins Deutsche übertragen von ... (Referát.) V: Novák, J. B.: Peter Cheltschizki, Das Netz des Glaubens. Aus dem Alttschechischen ins Deutsche übertragen von Carl Vogl. (Referát.) 345. Volf, Josef: Dějiny Jednoty bratrské 1. Napsal D. Jos. Th. Müller ... Přeložil F. M. Bartoš. Praha, nákladem Jednoty bratrské 1923. 8°, str. XVI+368. (Referát.) In: ČČM 97(1923), str. 277—281. V celkové recensi se dotýká autor i partií, věnovaných poměru Petra Chelčického a Jednoty, ale omezuje se na pouhou registraci UKOL 52.114 výsledků práce J. Th. Müllera. 346. Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Chelčický a Valden- ští. (Referát.) In: ČČH 48—49(1947—1948), str. 360—361. Obsahová zpráva o Bartošově článku, která odkazuje na obsáh- lejší zhodnocení V. Chaloupeckého v tomtéž ročníku CCH. UKOL 62.933 347. Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Jaroslav Goll a jeho příklad. (Referát.) In: ČČH 48—49(1947—1948), str. 361. UKOL 62.933 Stručná obsahová zpráva o Bartošově studii. 348. Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Kdo byl Petr Chel- čický? (Referát.) In: ČČH 48—49(1947—1948), str. 360—361. Obsahová zpráva o Bartošově článku, která odkazuje na obsáh- lejší zhodnocení V. Chaloupeckého v tomtéž ročníku CCH. UKOL 62.933 182
Německý překlad Síti víry s velmi stručným obecným uvedením do problematiky tvorby Petra Chelčického a jeho doby. UKOL 113.918, UKP 36 D 370, UKB 2—284.907, NK II 46.223 Vogl, Carl: Peter Cheltschizki, Das Netz des Glau- bens. Aus dem Alttschechischen ins Deutsche übertragen von ... (Referát.) V: Novák, J. B.: Peter Cheltschizki, Das Netz des Glaubens. Aus dem Alttschechischen ins Deutsche übertragen von Carl Vogl. (Referát.) 345. Volf, Josef: Dějiny Jednoty bratrské 1. Napsal D. Jos. Th. Müller ... Přeložil F. M. Bartoš. Praha, nákladem Jednoty bratrské 1923. 8°, str. XVI+368. (Referát.) In: ČČM 97(1923), str. 277—281. V celkové recensi se dotýká autor i partií, věnovaných poměru Petra Chelčického a Jednoty, ale omezuje se na pouhou registraci UKOL 52.114 výsledků práce J. Th. Müllera. 346. Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Chelčický a Valden- ští. (Referát.) In: ČČH 48—49(1947—1948), str. 360—361. Obsahová zpráva o Bartošově článku, která odkazuje na obsáh- lejší zhodnocení V. Chaloupeckého v tomtéž ročníku CCH. UKOL 62.933 347. Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Jaroslav Goll a jeho příklad. (Referát.) In: ČČH 48—49(1947—1948), str. 361. UKOL 62.933 Stručná obsahová zpráva o Bartošově studii. 348. Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Kdo byl Petr Chel- čický? (Referát.) In: ČČH 48—49(1947—1948), str. 360—361. Obsahová zpráva o Bartošově článku, která odkazuje na obsáh- lejší zhodnocení V. Chaloupeckého v tomtéž ročníku CCH. UKOL 62.933 182
Strana 183
349. Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Památce Petra Chelčického. (Referát.) In: ČČH 48—49(1947— 1948), str. 360—361. Obsahová zpráva o Bartošově článku, která odkazuje na obsáh- lejší hodnocení V. Chaloupeckého v tomtéž ročníku ČČH. UKOL 62.933 350. V. S.: Obličitel XV věka. In: Knižki neděli 1895, čís. 1, str. 7—16. Krátká informace o životě a díle Chelčického, založená zejména na literatuře o Chelčickém, která do této doby vyšla v ruštině. Stať má účel seznámit s Chelčickým jako s literární postavou a nepřistupuje k hlubší analyse. KNM 79 E 154 351. Vydra, Boh.: Petr Chelčický. Napsal Kamil Krof- ta. Nákladem spolku pro zbudování památníku Chelčickému se sídlem ve Vodňanech. Ve Vodňa- nech 1914. Stran 48. (Referát.) In: ČČM 88(1914), str. 337—339. Stručná obsahová zpráva o populární Kroftově práci, hodnotící její obsah i formu jako naprosto odpovídající zaměření publikace. UKOL 52.114 W 352. Wollman, Frank: Slovesnost Slovanů. Napsal ... Praha, Vesmír 1928. Str. 28, 29—32, 36, 64, 138, 234. Slované, díl 2. Stručné zmínky o Chelčickém, jehož dílo je hodnoceno v souvis- losti s celým dobovým hnutím, nikoliv monograficky. UKOL 95.239, sv. 2 Y 353. Young, Robert Fitzgibbon: A Bohemian Scholar at Heidelberg and Oxford in the 16th Century. Jan 183
349. Volf, Miloslav: Bartoš, F. M.: Památce Petra Chelčického. (Referát.) In: ČČH 48—49(1947— 1948), str. 360—361. Obsahová zpráva o Bartošově článku, která odkazuje na obsáh- lejší hodnocení V. Chaloupeckého v tomtéž ročníku ČČH. UKOL 62.933 350. V. S.: Obličitel XV věka. In: Knižki neděli 1895, čís. 1, str. 7—16. Krátká informace o životě a díle Chelčického, založená zejména na literatuře o Chelčickém, která do této doby vyšla v ruštině. Stať má účel seznámit s Chelčickým jako s literární postavou a nepřistupuje k hlubší analyse. KNM 79 E 154 351. Vydra, Boh.: Petr Chelčický. Napsal Kamil Krof- ta. Nákladem spolku pro zbudování památníku Chelčickému se sídlem ve Vodňanech. Ve Vodňa- nech 1914. Stran 48. (Referát.) In: ČČM 88(1914), str. 337—339. Stručná obsahová zpráva o populární Kroftově práci, hodnotící její obsah i formu jako naprosto odpovídající zaměření publikace. UKOL 52.114 W 352. Wollman, Frank: Slovesnost Slovanů. Napsal ... Praha, Vesmír 1928. Str. 28, 29—32, 36, 64, 138, 234. Slované, díl 2. Stručné zmínky o Chelčickém, jehož dílo je hodnoceno v souvis- losti s celým dobovým hnutím, nikoliv monograficky. UKOL 95.239, sv. 2 Y 353. Young, Robert Fitzgibbon: A Bohemian Scholar at Heidelberg and Oxford in the 16th Century. Jan 183
Strana 184
Bernart of Přerov (1553—1600). London, School of Slavonic Studies 1928. Str. 1—2. Stručná zmínka o Chelčickém, který je chápán jako slovanský interpret tradičního křesťanství. Výklad o něm je založen na existující české literatuře a omezuje se na nejnutnější obecnou informaci. Z 354. Zamlklý, Jaromír: Petr Chelčický. In: Čech 25 (1893), č. 49 (1. 3. 1893), str. 1—2. Katolicky motivovaný rozbor učení Petra Chelčického, který má za cíl dokázat, že učení Chelčického není nijak originální. Cha rakter článku je značně populární a ostře polemický. UKP 54 A IIS 355. Zíbrt, Ceněk: Bibliografie české historie. Sestavil . .. Díl 3. 2. zprac. Praha, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1906. Str. 136—139. Souborná bibliografie Chelčického, zachycující literaturu do r. 1906. Bibliografie obsahuje některé nepřesnosti v bibliografic- kých datech, která jsou v mnoha případech velmi kusá, ale cel- UKOL II 99.659 kový přehled je vyčerpávající. 356. Zigel, F. F.: N. V. Jastrebov: Etjudy o Petrě Chel'čickom i jego vremeni. (Iz istorii gusitskoj mysli.) Vyp. 1. — S. — Pb. 1908 g. VII+258 str. (Referát.) In: Žurnal ministerstva narodnago pro- svěščenija, novaja serija, časť 20(1909), str. 365— 402. Velmi obsáhlý referát o Jastrebovově studii, který vlastně před- stavuje samostatnou práci, věnovanou celému husitskému hnutí. Kriticky hodnotí závěry Jastrebovovy, na některých místech je doplňuje i domýšlí, ale celkově Jastrebovovu práci hodnotí velmi UKP 37 D 44 kladně. 184
Bernart of Přerov (1553—1600). London, School of Slavonic Studies 1928. Str. 1—2. Stručná zmínka o Chelčickém, který je chápán jako slovanský interpret tradičního křesťanství. Výklad o něm je založen na existující české literatuře a omezuje se na nejnutnější obecnou informaci. Z 354. Zamlklý, Jaromír: Petr Chelčický. In: Čech 25 (1893), č. 49 (1. 3. 1893), str. 1—2. Katolicky motivovaný rozbor učení Petra Chelčického, který má za cíl dokázat, že učení Chelčického není nijak originální. Cha rakter článku je značně populární a ostře polemický. UKP 54 A IIS 355. Zíbrt, Ceněk: Bibliografie české historie. Sestavil . .. Díl 3. 2. zprac. Praha, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1906. Str. 136—139. Souborná bibliografie Chelčického, zachycující literaturu do r. 1906. Bibliografie obsahuje některé nepřesnosti v bibliografic- kých datech, která jsou v mnoha případech velmi kusá, ale cel- UKOL II 99.659 kový přehled je vyčerpávající. 356. Zigel, F. F.: N. V. Jastrebov: Etjudy o Petrě Chel'čickom i jego vremeni. (Iz istorii gusitskoj mysli.) Vyp. 1. — S. — Pb. 1908 g. VII+258 str. (Referát.) In: Žurnal ministerstva narodnago pro- svěščenija, novaja serija, časť 20(1909), str. 365— 402. Velmi obsáhlý referát o Jastrebovově studii, který vlastně před- stavuje samostatnou práci, věnovanou celému husitskému hnutí. Kriticky hodnotí závěry Jastrebovovy, na některých místech je doplňuje i domýšlí, ale celkově Jastrebovovu práci hodnotí velmi UKP 37 D 44 kladně. 184
Strana 185
Zigel, F. F.: N. V. Jastrebov, Etjudy o Petrě Chel'- čickom i jego vremeni. (Referát.) V: Bidlo, J.: F. Zigel: O práci N. V. Jastrebova, Etjudy o Petrě Chelčickom i jego vremeni. (Re- ferát.) 357. Zubatý, Josef: K Chelčického Sieti viery. Napsal .. In: LF 40(1913), str. 26—36, 102—112, 262— 280. Studie navazuje na Smetánkovo vydání Síti víry a podává vý- klady některých míst, v nichž se autor neshoduje s vydavatelem textu. Přehled odlišných výkladů je uspořádán podle pořadí ruko- UKOL 57.743 pisu. 358. Zubatý, Josef: Ložnost. (K Chelčického spisu „O boji duchovním“.) Napsal ... In: LF 42(1915), str. 20—21. Filologický výklad slova ložnost, které se vyskytuje v traktátu Petra Chelčického O boji duchovním, Kroftovo vydání, str. 117. UKOL 57.743 185
Zigel, F. F.: N. V. Jastrebov, Etjudy o Petrě Chel'- čickom i jego vremeni. (Referát.) V: Bidlo, J.: F. Zigel: O práci N. V. Jastrebova, Etjudy o Petrě Chelčickom i jego vremeni. (Re- ferát.) 357. Zubatý, Josef: K Chelčického Sieti viery. Napsal .. In: LF 40(1913), str. 26—36, 102—112, 262— 280. Studie navazuje na Smetánkovo vydání Síti víry a podává vý- klady některých míst, v nichž se autor neshoduje s vydavatelem textu. Přehled odlišných výkladů je uspořádán podle pořadí ruko- UKOL 57.743 pisu. 358. Zubatý, Josef: Ložnost. (K Chelčického spisu „O boji duchovním“.) Napsal ... In: LF 42(1915), str. 20—21. Filologický výklad slova ložnost, které se vyskytuje v traktátu Petra Chelčického O boji duchovním, Kroftovo vydání, str. 117. UKOL 57.743 185
Strana 186
VĚCNÝ REJSTŘÍK Ve věcném rejstříku jsou práce zařazeny pod tou otázkou, které je věnován základ studie. Rozvedení do více hesel je provedeno jen v mi- mořádných případech, poněvadž při detailnějším dělení by bylo třeba rozpisovat na př. jednotlivé monografie pod všechna hesla a vždy znovu citovat. Čísla, uvedená za hesly, odkazují na předcházející abecední soupis. Pořadí hesel v rejstříku je abecední. Autorství Chelčického 26, 31, 43, 115 Bibliografické zprávy o díle Chelčického 1, 72, 105, 132, 141, 147, 151, 158, 167, 203, 210, 245, 355 Biografie Chelčického 8, 28, 29, 30, 33, 34, 51, 52, 35, 58, 63, 64, 70, 97, 213, 229 231, 231a, 260, 268, 269, 278, 287 Datování spisů 25, 135, 297 Chelčický a Albert Veliký 15 Chelčický a Havlíček 18 Chelčický a Hus 71, 109, 134, 200 Chelčický a Jednota bratrská 13, 49, 61, 88, 92, 93, 181, 200, 232, 233, 238, 253, 293, 325, 353 Chelčický a Komenský 151, 183 Chelčický a Rokycana 19 186
VĚCNÝ REJSTŘÍK Ve věcném rejstříku jsou práce zařazeny pod tou otázkou, které je věnován základ studie. Rozvedení do více hesel je provedeno jen v mi- mořádných případech, poněvadž při detailnějším dělení by bylo třeba rozpisovat na př. jednotlivé monografie pod všechna hesla a vždy znovu citovat. Čísla, uvedená za hesly, odkazují na předcházející abecední soupis. Pořadí hesel v rejstříku je abecední. Autorství Chelčického 26, 31, 43, 115 Bibliografické zprávy o díle Chelčického 1, 72, 105, 132, 141, 147, 151, 158, 167, 203, 210, 245, 355 Biografie Chelčického 8, 28, 29, 30, 33, 34, 51, 52, 35, 58, 63, 64, 70, 97, 213, 229 231, 231a, 260, 268, 269, 278, 287 Datování spisů 25, 135, 297 Chelčický a Albert Veliký 15 Chelčický a Havlíček 18 Chelčický a Hus 71, 109, 134, 200 Chelčický a Jednota bratrská 13, 49, 61, 88, 92, 93, 181, 200, 232, 233, 238, 253, 293, 325, 353 Chelčický a Komenský 151, 183 Chelčický a Rokycana 19 186
Strana 187
Chelčický a Rehoř 56, 228 Chelčický a Štítný 122, 173, 177 Chelčický a Táborští 109, 200, 261, 265, 288 Chelčický a Tolstoj 178, 179, 272, 273, 331, 332 Chelčický a Tomáš Morus 176 Chelčický a Valdenští 20. 21, 96, 200, 238, 250, 251 Chelčický a Viklef 91, 109, 187, 200 Jazyk Chelčického 118, 151, 357, 358 Mistr Protiva u Chelčického 3, 8, 17, 32, 94, 164, 201, 280, 292, 313, 315, 316, 335 Monografie odborné 22. 50, 62, 68, 92, 99, 100. 101. 113, 126, 131, 133, 136, 140, 160, 161, 166, 170, 171, 221,236, 241, 243, 244, 249, 253,258, 276, 289, 290, 296, 318, 322. 336, 341, 343, 352 Monografie popularisující 14. 37, 54, 77, 103, 124, 125, 127, 149, 154, 245, 246, 252, 266, 267, 269, 270, 272, 273, 286, 326, 350 Polemiky s učením Chelčického, zvláště katolické 2. 11, 35, 55, 83, 128, 129, 130, 187, 188, 189, 191, 192, 194, 195, 196, 197, 198, 200, 203, 275, 285, 354 Politická úloha Chelčického v 19. a 20. stol. 24, 84, 87, 254, 277, 291, 294, 295 Popis rukopisů díla Chelčického a jejich rozbor filologický 5, 10, 16, 27, 36, 38, 40, 41, 74, 75, 86, 98, 104, 106, 114, 116, 222, 223, 224, 234, 248, 257, 271, 279, 282, 284, 319, 327, 334, 357 Překlady spisů Chelčického 6. 9, 101, 139, 214. 215, 216, 217, 219, 344 187
Chelčický a Rehoř 56, 228 Chelčický a Štítný 122, 173, 177 Chelčický a Táborští 109, 200, 261, 265, 288 Chelčický a Tolstoj 178, 179, 272, 273, 331, 332 Chelčický a Tomáš Morus 176 Chelčický a Valdenští 20. 21, 96, 200, 238, 250, 251 Chelčický a Viklef 91, 109, 187, 200 Jazyk Chelčického 118, 151, 357, 358 Mistr Protiva u Chelčického 3, 8, 17, 32, 94, 164, 201, 280, 292, 313, 315, 316, 335 Monografie odborné 22. 50, 62, 68, 92, 99, 100. 101. 113, 126, 131, 133, 136, 140, 160, 161, 166, 170, 171, 221,236, 241, 243, 244, 249, 253,258, 276, 289, 290, 296, 318, 322. 336, 341, 343, 352 Monografie popularisující 14. 37, 54, 77, 103, 124, 125, 127, 149, 154, 245, 246, 252, 266, 267, 269, 270, 272, 273, 286, 326, 350 Polemiky s učením Chelčického, zvláště katolické 2. 11, 35, 55, 83, 128, 129, 130, 187, 188, 189, 191, 192, 194, 195, 196, 197, 198, 200, 203, 275, 285, 354 Politická úloha Chelčického v 19. a 20. stol. 24, 84, 87, 254, 277, 291, 294, 295 Popis rukopisů díla Chelčického a jejich rozbor filologický 5, 10, 16, 27, 36, 38, 40, 41, 74, 75, 86, 98, 104, 106, 114, 116, 222, 223, 224, 234, 248, 257, 271, 279, 282, 284, 319, 327, 334, 357 Překlady spisů Chelčického 6. 9, 101, 139, 214. 215, 216, 217, 219, 344 187
Strana 188
Recense vydání spisů Chelčického a studii o Chelčickém 4, 7, 12, 23, 32, 39, 44, 45, 47, 48, 53, 57, 60, 65, 66, 73, 76, 78, 79, 80, 85, 89, 90, 95, 102, 110, 112, 117, 119, 120, 137, 138, 142, 143, 144, 145, 150, 157, 162, 163, 165, 168, 169, 175, 180, 182, 184, 185, 186, 190, 193, 198, 199, 202, 208, 209, 211, 218. 220, 225, 226, 227, 237, 239, 240, 242, 247, 259, 262, 263, 264. 274, 281, 283, 300, 301, 302, 304, 306, 307, 308, 309, 310, 312, 317, 330, 333, 337, 338, 339, 340, 342, 345, 346, 347, 348, 349. 351, 356 Rozbory učení Chelčického 42, 69, 81, 82, 83, 107, 108, 116, 121, 123, 148, 152. 155, 156. 159, 174, 187, 188, 189, 191, 192, 194, 195, 196, 197, 198. 200. 205, 206, 210, 230, 235, 236, 255, 288, 311, 323, 324 Vydání spisů Chelčického 9, 46, 59, 67, 68, 111, 139, 146. 153, 172, 207, 212, 223, 24, 256. 271, 298, 299, 303, 305, 314, 318, 320, 321, 328, 329 188
Recense vydání spisů Chelčického a studii o Chelčickém 4, 7, 12, 23, 32, 39, 44, 45, 47, 48, 53, 57, 60, 65, 66, 73, 76, 78, 79, 80, 85, 89, 90, 95, 102, 110, 112, 117, 119, 120, 137, 138, 142, 143, 144, 145, 150, 157, 162, 163, 165, 168, 169, 175, 180, 182, 184, 185, 186, 190, 193, 198, 199, 202, 208, 209, 211, 218. 220, 225, 226, 227, 237, 239, 240, 242, 247, 259, 262, 263, 264. 274, 281, 283, 300, 301, 302, 304, 306, 307, 308, 309, 310, 312, 317, 330, 333, 337, 338, 339, 340, 342, 345, 346, 347, 348, 349. 351, 356 Rozbory učení Chelčického 42, 69, 81, 82, 83, 107, 108, 116, 121, 123, 148, 152. 155, 156. 159, 174, 187, 188, 189, 191, 192, 194, 195, 196, 197, 198. 200. 205, 206, 210, 230, 235, 236, 255, 288, 311, 323, 324 Vydání spisů Chelčického 9, 46, 59, 67, 68, 111, 139, 146. 153, 172, 207, 212, 223, 24, 256. 271, 298, 299, 303, 305, 314, 318, 320, 321, 328, 329 188
Strana 189
CHRONOLOGICKÝ REJSTŘÍK Rejstřík uvádí seznam prací o Chelčickém podle let vydání. Čísla uvedená za letopočtem odkazují na pořadové číslo záznamu v základním soupise abecedním. 1818: 64 (Dobrovský, J.) 1842: 319 (Šembera, A.) 141 (Jungmann, J.) 1849: 1852: (Hanka, V.) 104 1854: (Palacký, F.) 248 88 (Gindely, A.) 1857: 249 (Palacký, F.) 1858: 224 (Martinof, P.) 1862. 270 (Petr z Chelčic) 269 (Petr z Chelčic) 1863. 127 (Chelčický-P.) (Petr z Chelčic) 1864: 268 1866: 286 (Sabina, K.) 67 (Erben, K. J.) 1868. 68 (Erben, K. J.) 105 (Hanuš, I. J.) 250 (Palacký, F.) 124 (Chelčický) 84 (F. SR.) 87 (Gedenkfeier...) 229 (Místopis...) 231 (Molnár, K.) (Památka . . .) 254 267 (Petr Chelčický) (Schulz, F.) 291 292 (Schulz, F.) 295 (Slavnost...) 181 (Kurš, J.) 251 (Palacký, F ) 1870. 1871: 1874: 1875: 1877. 1878: 1880: 1 (Adámek, K.) 228 (Mašek, J. L.) 2 (Analysis) 11 (Aquensis, J.) 51 (Blahoslav, J.) 52 (Blahoslav, J.) (Camerarius, J.) 55 58 (Collinus Choteri- naeus, M.) (Institoris, H.) 128 129 (Jaffet, J.) (Jaffet, J.) 130 (Kleych, V.) 147 151 (Komenský, J. A.) 203 (Lilienstayn, J.) (Lukáš) 204 275 (Proti...) 278 (Regenwolscius, A.) 318 (Šafařík, P. J.) 140 (Jireček, J.) 289 (Schulz, F.) 118 (Hylmar, V.) 158 (Krasonický, V.) 8 (Annenkov, J.) 97 (Goll, J.) 98 (Goll, J.) (Goll, J.) 91 99 (Goll. J.) 1873. 1572. 1881: 189
CHRONOLOGICKÝ REJSTŘÍK Rejstřík uvádí seznam prací o Chelčickém podle let vydání. Čísla uvedená za letopočtem odkazují na pořadové číslo záznamu v základním soupise abecedním. 1818: 64 (Dobrovský, J.) 1842: 319 (Šembera, A.) 141 (Jungmann, J.) 1849: 1852: (Hanka, V.) 104 1854: (Palacký, F.) 248 88 (Gindely, A.) 1857: 249 (Palacký, F.) 1858: 224 (Martinof, P.) 1862. 270 (Petr z Chelčic) 269 (Petr z Chelčic) 1863. 127 (Chelčický-P.) (Petr z Chelčic) 1864: 268 1866: 286 (Sabina, K.) 67 (Erben, K. J.) 1868. 68 (Erben, K. J.) 105 (Hanuš, I. J.) 250 (Palacký, F.) 124 (Chelčický) 84 (F. SR.) 87 (Gedenkfeier...) 229 (Místopis...) 231 (Molnár, K.) (Památka . . .) 254 267 (Petr Chelčický) (Schulz, F.) 291 292 (Schulz, F.) 295 (Slavnost...) 181 (Kurš, J.) 251 (Palacký, F ) 1870. 1871: 1874: 1875: 1877. 1878: 1880: 1 (Adámek, K.) 228 (Mašek, J. L.) 2 (Analysis) 11 (Aquensis, J.) 51 (Blahoslav, J.) 52 (Blahoslav, J.) (Camerarius, J.) 55 58 (Collinus Choteri- naeus, M.) (Institoris, H.) 128 129 (Jaffet, J.) (Jaffet, J.) 130 (Kleych, V.) 147 151 (Komenský, J. A.) 203 (Lilienstayn, J.) (Lukáš) 204 275 (Proti...) 278 (Regenwolscius, A.) 318 (Šafařík, P. J.) 140 (Jireček, J.) 289 (Schulz, F.) 118 (Hylmar, V.) 158 (Krasonický, V.) 8 (Annenkov, J.) 97 (Goll, J.) 98 (Goll, J.) (Goll, J.) 91 99 (Goll. J.) 1873. 1572. 1881: 189
Strana 190
1862: 1883: 1884: 1685: 1886: 1888: 1889: 1890: 1891: 1893: 1894: 1895: 101 276 290 144 102 195 10 143 157 182 194 196 197 226 227 293 156 185 225 96 187 125 153 154 287 146 62 188 191 333 354 12 183 198 256 94 136 184 192 (Annenkov, J.) (Goll, J.) (Pypin, A. N.) (Schulz, F.) (Annenkov, J.) (Kalousek, J.) (Goll, J.) (Goll, J.) (Lenz, A.) (Annenkov, J.) (Annenkov, ].) (Kalousek, J.) (Král, J.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Masaryk, T. G.) (Masaryk, T. G.) (Schweinitz, E. de) (Kovaříček, L. I.) (Lenz, A.) (Masaryk, T. G) (Goll, J.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Chelčický, P.) (Košút, B.) (Košút, B.) (Sedláček, A.) (Karásek, J.) (Annenkov, J.) (Denis, E.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Truhlář, A.) (Zamlklý, J.) (Arnosti, K.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Patera, A.) (Goll, J.) (Jastrebov, N. V.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) 1896: 1897. 1898: 1899: 1900: 1901: 1902: 1903: 1904: 1905: 190 199 200 327 350 90 137 138 186 193 258 332 106 242 243 259 59 335 74 164 201 299 77 95 116 165 189 202 300 190 45 139 297 301 47 75 162 253 70 76 78 79 134 263 302 (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Tille, V.) (V. S.) (Goll, ].) (Jastrebov, N V. (Jastrebov, N. V. (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Pavlens'kyj, V.) (Tolstoj, L. N.) (Hattala, M.) (Novotný, V.) (Novotný, V.) (Pavlens'kyj, V.) (Černý, K.) (Truhlář, J.) (Černý, K.) (Flajšhans, V.) (Krofta, K.) (Lenz, A.) (Smetánka, E.) (Flajšhans, V.) (Goll, J.) (Hrubý, H.) (Krofta, K.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Smetánka, E.) (Lenz, A.) (B. H.) (Jastrebov, N. V.) (Smetánka, E.) (Smetánka, E.) (Bidlo, J.) (Flajshans, V.) (Krofta, K.) (Pal'mov, I.) (Flajs$hans, V.) (Flajshans, V.) (Flajśhans, V.) (Flajshans, V.) (Jastrebov, N. V.) (Pekař, J.) (Smetanka, E.) J )
1862: 1883: 1884: 1685: 1886: 1888: 1889: 1890: 1891: 1893: 1894: 1895: 101 276 290 144 102 195 10 143 157 182 194 196 197 226 227 293 156 185 225 96 187 125 153 154 287 146 62 188 191 333 354 12 183 198 256 94 136 184 192 (Annenkov, J.) (Goll, J.) (Pypin, A. N.) (Schulz, F.) (Annenkov, J.) (Kalousek, J.) (Goll, J.) (Goll, J.) (Lenz, A.) (Annenkov, J.) (Annenkov, ].) (Kalousek, J.) (Král, J.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Masaryk, T. G.) (Masaryk, T. G.) (Schweinitz, E. de) (Kovaříček, L. I.) (Lenz, A.) (Masaryk, T. G) (Goll, J.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Chelčický, P.) (Košút, B.) (Košút, B.) (Sedláček, A.) (Karásek, J.) (Annenkov, J.) (Denis, E.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Truhlář, A.) (Zamlklý, J.) (Arnosti, K.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Patera, A.) (Goll, J.) (Jastrebov, N. V.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) 1896: 1897. 1898: 1899: 1900: 1901: 1902: 1903: 1904: 1905: 190 199 200 327 350 90 137 138 186 193 258 332 106 242 243 259 59 335 74 164 201 299 77 95 116 165 189 202 300 190 45 139 297 301 47 75 162 253 70 76 78 79 134 263 302 (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Tille, V.) (V. S.) (Goll, ].) (Jastrebov, N V. (Jastrebov, N. V. (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Pavlens'kyj, V.) (Tolstoj, L. N.) (Hattala, M.) (Novotný, V.) (Novotný, V.) (Pavlens'kyj, V.) (Černý, K.) (Truhlář, J.) (Černý, K.) (Flajšhans, V.) (Krofta, K.) (Lenz, A.) (Smetánka, E.) (Flajšhans, V.) (Goll, J.) (Hrubý, H.) (Krofta, K.) (Lenz, A.) (Lenz, A.) (Smetánka, E.) (Lenz, A.) (B. H.) (Jastrebov, N. V.) (Smetánka, E.) (Smetánka, E.) (Bidlo, J.) (Flajshans, V.) (Krofta, K.) (Pal'mov, I.) (Flajs$hans, V.) (Flajshans, V.) (Flajśhans, V.) (Flajshans, V.) (Jastrebov, N. V.) (Pekař, J.) (Smetanka, E.) J )
Strana 191
1906: 1915. 1907 1908 1909. 1910: 1911 1912: 1913 1914: 73 (Flajšhans, V.) (Svoboda, M.) 316 (Truhlář, J.) 334 355 (Zibrt, Č.) 6 (Annenkov, J.) (Annenkov, J.) 7 (Hoch, K.) 109 (Müller, J. Th.) 234 285 (Rehák, K. L.) (Svoboda, M.) 317 110 (Hoch, K.) (Jastrebov, N. V.) 133 (Krofta, K.) 163 (Bubeníček, R.) 54 169 (Krofta, K.) (Kul'bakin, S.) 179 (Svoboda, M.) 315 (Zigel, F. F.) 356 (Bartoš, F. M.) 32 48 (Bidlo, J.) 71 (Flajšhans, V.) 80 (Flajšhans, V.) 180 (Kul'bakin, S.) (Patera, A.) 257 (Stěhule, J.) 311 (Glücklich, J.) 89 172 (Krofta, K.) 173 (Krofta, K.) (Stěhule, J.) 312 303 (Smetánka, E.) (Smetánka, E.) 304 (Kopal, L.) 152 (Sedlák, J.) 288 (Straka, C.) 313 (Vlček, J.) 342 (Zubatý, J.) 357 25 (Bartoš, F. M.) 26 (Bartoš, F. M.) 27 (Bartoš, F. M.) (Chaloupecký, V.) 122 (Jastrebov, N. V.) 135 168 (Krofta, K.) (Krofta, K.) 170 (Krofta, K.) 175 351 (Vydra, B.) 1916: 1917: 1918: 1919: 1920: 1921: 1922: 1923. 17 (Bartoš, F. M.) 46 (Bidlo, J.) (Hrejsa, F.) 114 (Krofta, K.) 167 280 (Ryšánek, F.) 281 (Ryšánek, F.) 306 (Sokol, V.) (Sokol, V.) 307 308 (Sokol, V.) (Sokol, V.) 310 358 (Zubatý, J.) 92 (Goll, J.) (Pekař, J.) 262 (Bartoš, F. M.) 23 (Gaj.) 85 142 (K.) (Sokol, V.) 309 (Urbánek, R.) 337 (Štechová, M.) 323 (Štechová, M.) 324 (Bartoš, F. M.) 13 174 (Krofta, K.) (Pannwitz, R.) 255 (Mágr, A. S.) 212 (Mágr, A. S.) 216 (Neumann, A.) 238 284 (Ryšánek, F.) (Tolstoj, L. N.) 331 19 (Bartoš, F. M.) 53 (Borovička, J.) (Mágr. A. S.) 207 (Mágr, A. S.) 217 (Chalupný, E.) 123 (Jakubec, J.) 132 215 (Mágr, A. S.) (Máchal, J.) 221 (Müller, J. Th.) 233 (Ryšánek, F.) 279 42 (Bartoš, F. M.) (Gebauer, J.) 86 (Müller, J. Th.) 232 (Pallas, G.) 252 (Ryšánek, F.) 282 344 (Vogl, C.) 345 (Volf, J.) 191
1906: 1915. 1907 1908 1909. 1910: 1911 1912: 1913 1914: 73 (Flajšhans, V.) (Svoboda, M.) 316 (Truhlář, J.) 334 355 (Zibrt, Č.) 6 (Annenkov, J.) (Annenkov, J.) 7 (Hoch, K.) 109 (Müller, J. Th.) 234 285 (Rehák, K. L.) (Svoboda, M.) 317 110 (Hoch, K.) (Jastrebov, N. V.) 133 (Krofta, K.) 163 (Bubeníček, R.) 54 169 (Krofta, K.) (Kul'bakin, S.) 179 (Svoboda, M.) 315 (Zigel, F. F.) 356 (Bartoš, F. M.) 32 48 (Bidlo, J.) 71 (Flajšhans, V.) 80 (Flajšhans, V.) 180 (Kul'bakin, S.) (Patera, A.) 257 (Stěhule, J.) 311 (Glücklich, J.) 89 172 (Krofta, K.) 173 (Krofta, K.) (Stěhule, J.) 312 303 (Smetánka, E.) (Smetánka, E.) 304 (Kopal, L.) 152 (Sedlák, J.) 288 (Straka, C.) 313 (Vlček, J.) 342 (Zubatý, J.) 357 25 (Bartoš, F. M.) 26 (Bartoš, F. M.) 27 (Bartoš, F. M.) (Chaloupecký, V.) 122 (Jastrebov, N. V.) 135 168 (Krofta, K.) (Krofta, K.) 170 (Krofta, K.) 175 351 (Vydra, B.) 1916: 1917: 1918: 1919: 1920: 1921: 1922: 1923. 17 (Bartoš, F. M.) 46 (Bidlo, J.) (Hrejsa, F.) 114 (Krofta, K.) 167 280 (Ryšánek, F.) 281 (Ryšánek, F.) 306 (Sokol, V.) (Sokol, V.) 307 308 (Sokol, V.) (Sokol, V.) 310 358 (Zubatý, J.) 92 (Goll, J.) (Pekař, J.) 262 (Bartoš, F. M.) 23 (Gaj.) 85 142 (K.) (Sokol, V.) 309 (Urbánek, R.) 337 (Štechová, M.) 323 (Štechová, M.) 324 (Bartoš, F. M.) 13 174 (Krofta, K.) (Pannwitz, R.) 255 (Mágr, A. S.) 212 (Mágr, A. S.) 216 (Neumann, A.) 238 284 (Ryšánek, F.) (Tolstoj, L. N.) 331 19 (Bartoš, F. M.) 53 (Borovička, J.) (Mágr. A. S.) 207 (Mágr, A. S.) 217 (Chalupný, E.) 123 (Jakubec, J.) 132 215 (Mágr, A. S.) (Máchal, J.) 221 (Müller, J. Th.) 233 (Ryšánek, F.) 279 42 (Bartoš, F. M.) (Gebauer, J.) 86 (Müller, J. Th.) 232 (Pallas, G.) 252 (Ryšánek, F.) 282 344 (Vogl, C.) 345 (Volf, J.) 191
Strana 192
1924: 1925: 1926: 1927: 1929: 1930: 1931: 149 159 171 240 178 218 244 245 261 266 18 41 69 72 121 208 283 329 343 16 22 210 239 265 145 352 353 100 103 131 209 211 219 235 236 237 305 274 314 330 336 338 339 272 (Klíma, S.) (Krejčí, F. V.) (Krofta, K.) (Novák, J. B.) (Kühne, W.) (Mágr, A. S.) (Novotný, V.) (Obrátil, K. J.) (Pekař, J.) (Pešek, J.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, F. M.) (Fischer, J. L.) (Flajšhans, V.) (Chaloupecký, V.) (Mágr, A. S.) (Ryšánek, F.) (Tobolka, Z. V.) (Vogl, C.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, I. M.) (Mágr, A. S.) (Novák, J. B.) (Pekař, J.) (Bartoš, F. M.) (Kameníček, F.) (Wollman, F.) (Young, R. F.) (Goll, J.) (Hájek, V.) (Jakubec, J.) (Mágr, A. (Mágr, A. (Mágr, A. (Navrátil, (Navrátil, (Navrátil, (Smetánka, E.) (Prokeš, J.) (Straka, T.) (Tobolka, Z. V.) (Urbánek, R.) (Vašica, J.) (Vašica, J.) (Pitter, P.) S. S. S. F. O.) F. O.) F. O.) 1932: 1933: 1934. 1935: 1936: 1937: 1956. 1940. 1941: 1945: 1946: 1947: 192 273 341 40 56 220 264 298 39 43 57 247 296 49 246 325 277 294 50 83 166 214 241 107 108 126 66 111 115 117 340 230 320 14 24 28 29 160 161 260 328 20 33 37 113 119 (Pitter, P.) (Vlček, J.) (Bartoš, F. M.) (Cedlová, M.) (Mágr, A. S:;) (Pekař, J.) (Smetánka, E.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, F. M.) (Cedlová, M.) (Odložilík, O.) (Smetänka, E.) (Bidlo, J.) (Odložilík, O.) (Tapié, V.-L.) (Rádl, E.) (Slavík, J.) (Bittner, K.) (Friedrich, O.) (Krofta, K.) (Mágr, A. S.) (Novák, J. V.) (Hoffman, G.) (Hoffman, G.) (Chelčický-P.) (Dostál, J.) (Holinka, R ) (Hrejsa, F.) (Hujer, O.) (Vilikovsky, ].) (Molnár, A.) (Senk, R.) (Bartoš, F. (Bartoš, F (Bartoš, F. (Bartoš, F. K K EEEE (Krofta, (Krofta, (Pazdera, A.) (Tobolka, Z. V.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, F. M.) (Hrejsa, F.) (Chaloupecký, V.) we .
1924: 1925: 1926: 1927: 1929: 1930: 1931: 149 159 171 240 178 218 244 245 261 266 18 41 69 72 121 208 283 329 343 16 22 210 239 265 145 352 353 100 103 131 209 211 219 235 236 237 305 274 314 330 336 338 339 272 (Klíma, S.) (Krejčí, F. V.) (Krofta, K.) (Novák, J. B.) (Kühne, W.) (Mágr, A. S.) (Novotný, V.) (Obrátil, K. J.) (Pekař, J.) (Pešek, J.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, F. M.) (Fischer, J. L.) (Flajšhans, V.) (Chaloupecký, V.) (Mágr, A. S.) (Ryšánek, F.) (Tobolka, Z. V.) (Vogl, C.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, I. M.) (Mágr, A. S.) (Novák, J. B.) (Pekař, J.) (Bartoš, F. M.) (Kameníček, F.) (Wollman, F.) (Young, R. F.) (Goll, J.) (Hájek, V.) (Jakubec, J.) (Mágr, A. (Mágr, A. (Mágr, A. (Navrátil, (Navrátil, (Navrátil, (Smetánka, E.) (Prokeš, J.) (Straka, T.) (Tobolka, Z. V.) (Urbánek, R.) (Vašica, J.) (Vašica, J.) (Pitter, P.) S. S. S. F. O.) F. O.) F. O.) 1932: 1933: 1934. 1935: 1936: 1937: 1956. 1940. 1941: 1945: 1946: 1947: 192 273 341 40 56 220 264 298 39 43 57 247 296 49 246 325 277 294 50 83 166 214 241 107 108 126 66 111 115 117 340 230 320 14 24 28 29 160 161 260 328 20 33 37 113 119 (Pitter, P.) (Vlček, J.) (Bartoš, F. M.) (Cedlová, M.) (Mágr, A. S:;) (Pekař, J.) (Smetánka, E.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, F. M.) (Cedlová, M.) (Odložilík, O.) (Smetänka, E.) (Bidlo, J.) (Odložilík, O.) (Tapié, V.-L.) (Rádl, E.) (Slavík, J.) (Bittner, K.) (Friedrich, O.) (Krofta, K.) (Mágr, A. S.) (Novák, J. V.) (Hoffman, G.) (Hoffman, G.) (Chelčický-P.) (Dostál, J.) (Holinka, R ) (Hrejsa, F.) (Hujer, O.) (Vilikovsky, ].) (Molnár, A.) (Senk, R.) (Bartoš, F. (Bartoš, F (Bartoš, F. (Bartoš, F. K K EEEE (Krofta, (Krofta, (Pazdera, A.) (Tobolka, Z. V.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, F. M.) (Bartoš, F. M.) (Hrejsa, F.) (Chaloupecký, V.) we .
Strana 193
1952: 1948: 1949: 1950: 1951 120 (Chaloupecký, V.) 346 (Volf, M.) 347 (Volf, M.) 348 (Volf, M.) (Volf, M.) 349 (Bartoš, F. M.) 34 (Bartoš, F. M.) 35 82 (Foustka, R. N.) (Tichý, J.) 326 176 (Křemenák, B.) (Bartoš, F. M.) 21 (Bartoš, F. M.) 30 44 (Bauer, J.) 112 (Hrabák, J.) (Mágr, A. S.) 213 321 (Šimek, F.) 63 (Dobrovský, J.) 125 (Chelčický-P.) 1953: 1954: 1955: 1956: B. r.: 15 (Bartoš, F. M.) 36 (Bartoš, F. M.) 38 (Bartoš, F. M.) (Kotyza, J.) 155 (Macek, J.) 205 (Mádrová, E.) 206 (Marečková, D.) 223 (Petrů, E.) 271 (Škarka, A.) 322 150 (Klimeš, L.) (Foustka, R. N.) 81 (Macek, J.) 205 222 (Marečková, D.) 223 (Marečková, D.) 231a (Mostecký, V.) 61 (Denis, E.) 148 (Klíma, S.) 177 (Kučera, J.) 13 73.08 193
1952: 1948: 1949: 1950: 1951 120 (Chaloupecký, V.) 346 (Volf, M.) 347 (Volf, M.) 348 (Volf, M.) (Volf, M.) 349 (Bartoš, F. M.) 34 (Bartoš, F. M.) 35 82 (Foustka, R. N.) (Tichý, J.) 326 176 (Křemenák, B.) (Bartoš, F. M.) 21 (Bartoš, F. M.) 30 44 (Bauer, J.) 112 (Hrabák, J.) (Mágr, A. S.) 213 321 (Šimek, F.) 63 (Dobrovský, J.) 125 (Chelčický-P.) 1953: 1954: 1955: 1956: B. r.: 15 (Bartoš, F. M.) 36 (Bartoš, F. M.) 38 (Bartoš, F. M.) (Kotyza, J.) 155 (Macek, J.) 205 (Mádrová, E.) 206 (Marečková, D.) 223 (Petrů, E.) 271 (Škarka, A.) 322 150 (Klimeš, L.) (Foustka, R. N.) 81 (Macek, J.) 205 222 (Marečková, D.) 223 (Marečková, D.) 231a (Mostecký, V.) 61 (Denis, E.) 148 (Klíma, S.) 177 (Kučera, J.) 13 73.08 193
Strana 194
PREHLED ZKRATEK AKP ČČH ČČM HU VŠP KNM LF NK PeB PeP SKP SKSV SSB SSO SVKL SVK HK SVKP UKB UKOL UKP ÚLKP — Akademická knihovna, Praha I. Liliová 5 Český časopis historický — — Časopis Musea království českého — Historický ústav vysoké školy pedagogické v Olomouci — Knihovna Národního musea, Praha. Václavské nám — Listy filologické Národní knihovna, Praha I, Klementinum Státní pedagogická knihovna, Brno, Solniční 12 Státní pedagogická knihovna Komenského. Praha II, Mi kulandská 5 Slovanská knihovna, Praha I, Klementinum Státní knihovna společenských věd, Praha II, Horská 3 Státní vědecká knihovna Dr Z. Nejedlého v Českých Bu- dějovicích Slezská studijní knihovna v Opavě Státní vědecká knihovna v Liberci — — Státní vědecká knihovna Dr Z. Nejedlého v Hradci Krá lové, Eliščino n. 626 — Státní vědecká knihovna v Plzni, B. Smetany 14 — Universitní knihovna v Brně, Leninova 5—7 — Universitní knihovna v Olomouci, Bezručova 2 — Universitní knihovna, Praha I, Klementinum — Ústřední lidová knihovna hl. města Prahy — viz — — — — V: 194
PREHLED ZKRATEK AKP ČČH ČČM HU VŠP KNM LF NK PeB PeP SKP SKSV SSB SSO SVKL SVK HK SVKP UKB UKOL UKP ÚLKP — Akademická knihovna, Praha I. Liliová 5 Český časopis historický — — Časopis Musea království českého — Historický ústav vysoké školy pedagogické v Olomouci — Knihovna Národního musea, Praha. Václavské nám — Listy filologické Národní knihovna, Praha I, Klementinum Státní pedagogická knihovna, Brno, Solniční 12 Státní pedagogická knihovna Komenského. Praha II, Mi kulandská 5 Slovanská knihovna, Praha I, Klementinum Státní knihovna společenských věd, Praha II, Horská 3 Státní vědecká knihovna Dr Z. Nejedlého v Českých Bu- dějovicích Slezská studijní knihovna v Opavě Státní vědecká knihovna v Liberci — — Státní vědecká knihovna Dr Z. Nejedlého v Hradci Krá lové, Eliščino n. 626 — Státní vědecká knihovna v Plzni, B. Smetany 14 — Universitní knihovna v Brně, Leninova 5—7 — Universitní knihovna v Olomouci, Bezručova 2 — Universitní knihovna, Praha I, Klementinum — Ústřední lidová knihovna hl. města Prahy — viz — — — — V: 194
Strana 195
PŘILOHY Příloha 1 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise arcibiskupském Fol. 1a— 9a Kterak života svého nemáme milo- vati, ale raději nenáviděti 9a— 16a Kterak ne ve všem za prvotnie církve vokazovali kněžie aneb podávali 16a— 26a List knězi Mikulášovi 36b Spis proti kněžím 26b— 49a— 66a O staré a nové víře a obcování sva- tých 149a—155a O poznání sebe samého 155a—166a O pokoře 166a—179a Výklad na slova sv. Pavla (Epišt. k Tim., 1, 5—8) 208a—215a O milování Boha 217a—286b Výklad na Otčenáš 286b—294b O svědectví 294b—297b My blázni pro Krista 297b—301b O svědomí 302a—310b Pro krádež nenie hodné člověka na smrť vydati 312a—319a O církvi svaté 13" 195
PŘILOHY Příloha 1 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise arcibiskupském Fol. 1a— 9a Kterak života svého nemáme milo- vati, ale raději nenáviděti 9a— 16a Kterak ne ve všem za prvotnie církve vokazovali kněžie aneb podávali 16a— 26a List knězi Mikulášovi 36b Spis proti kněžím 26b— 49a— 66a O staré a nové víře a obcování sva- tých 149a—155a O poznání sebe samého 155a—166a O pokoře 166a—179a Výklad na slova sv. Pavla (Epišt. k Tim., 1, 5—8) 208a—215a O milování Boha 217a—286b Výklad na Otčenáš 286b—294b O svědectví 294b—297b My blázni pro Krista 297b—301b O svědomí 302a—310b Pro krádež nenie hodné člověka na smrť vydati 312a—319a O církvi svaté 13" 195
Strana 196
Příloha 2 Pořadí traktátů Chelčického v rukopisech archivu bratrského A I fol. 332a—338b List knězi Mikulášovi A II fol. 224a—227b List Mistru Janovi 229b—231b List Mikuláši a Martinovi 196
Příloha 2 Pořadí traktátů Chelčického v rukopisech archivu bratrského A I fol. 332a—338b List knězi Mikulášovi A II fol. 224a—227b List Mistru Janovi 229b—231b List Mikuláši a Martinovi 196
Strana 197
Příloha 3 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise kapitulním Fol. 1a— 45b O ztraceném synu 46b— 72b Výklad na řeč sv. Jana v 2. epištole 74a—103a O trojiem lidu řeč 109a—120a Sieť viery 121a—206a Zpráva o svátostech 206b—216b O trestání srdce 216b—236a O rozeznání duchuov pro blud řeč 236a—241a Antikristova poznánie tato sú 241a—249b Řeč o základu zákonů lidských 249b—260a O očistci 263a—284a O tělu a krvi Páně 287a—298b O těle božím 299a—342a Výklad na pašiji sv. Jana 347a—424a O boji duchovním 432b—438b Řeč o milování božím 438b—442b Výklad na řeč sv. Pavla 197
Příloha 3 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise kapitulním Fol. 1a— 45b O ztraceném synu 46b— 72b Výklad na řeč sv. Jana v 2. epištole 74a—103a O trojiem lidu řeč 109a—120a Sieť viery 121a—206a Zpráva o svátostech 206b—216b O trestání srdce 216b—236a O rozeznání duchuov pro blud řeč 236a—241a Antikristova poznánie tato sú 241a—249b Řeč o základu zákonů lidských 249b—260a O očistci 263a—284a O tělu a krvi Páně 287a—298b O těle božím 299a—342a Výklad na pašiji sv. Jana 347a—424a O boji duchovním 432b—438b Řeč o milování božím 438b—442b Výklad na řeč sv. Pavla 197
Strana 198
Příloha 4 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise olomouckém Fol. 1a— 88a Replika proti Mikuláši Biskupcovi 88b—146a Reč sv. Pavla o člověku starém a no- vém 146b—159a Řeč o základu zákonů lidských 159a—176b O očistci 176b—198b Řeč na 20. kap. sv. Matouše 199a—236a Řeč a zpráva o těle božím 236a—263a O šelmě a obrazu jejiem (1. verse) 263a—267a Jiná řeč o šelmě a obrazu jejiem 267a—293b O šelmě a obrazu jejiem (2. verse) 293b—341a Výklad na pašiji sv. Jana 334b—339b O svědectví (součást předcház. trak- tátu) 198
Příloha 4 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise olomouckém Fol. 1a— 88a Replika proti Mikuláši Biskupcovi 88b—146a Reč sv. Pavla o člověku starém a no- vém 146b—159a Řeč o základu zákonů lidských 159a—176b O očistci 176b—198b Řeč na 20. kap. sv. Matouše 199a—236a Řeč a zpráva o těle božím 236a—263a O šelmě a obrazu jejiem (1. verse) 263a—267a Jiná řeč o šelmě a obrazu jejiem 267a—293b O šelmě a obrazu jejiem (2. verse) 293b—341a Výklad na pašiji sv. Jana 334b—339b O svědectví (součást předcház. trak- tátu) 198
Strana 199
Příloha 5 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise pařížském Fol. 1a— 79b Reči besední Tomáše ze Štítného 80a—125a O sedmi hřieších hlavních 125b—164a Replika proti Rokycanovi 164a—173b O moci světa 173b—175b My blázni pro Krista 175b—181b Nebo neposlal mě jest Kristus křtíti, ale kázati 181b—187b Kterak ne ve všem za prvotnie církve vokazovali kněžie aneb podávali 187b—195b List knězi Mikulášovi 195b—208a O očistci pravém a jistém a nejistém 208a—216a O zlých kněžích 216a—217a Obrana Markoltova 217a—227a O trestání srdce 227a—243a O rozeznání duchuov pro blud řeč 243b—248a Antikristova poznánie tato sú 248a—251b Devět kusův zlatých m. Jana Husi 252a—282a Výklad na kap. 14. epištoly sv. Pavla k Řím. 199
Příloha 5 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise pařížském Fol. 1a— 79b Reči besední Tomáše ze Štítného 80a—125a O sedmi hřieších hlavních 125b—164a Replika proti Rokycanovi 164a—173b O moci světa 173b—175b My blázni pro Krista 175b—181b Nebo neposlal mě jest Kristus křtíti, ale kázati 181b—187b Kterak ne ve všem za prvotnie církve vokazovali kněžie aneb podávali 187b—195b List knězi Mikulášovi 195b—208a O očistci pravém a jistém a nejistém 208a—216a O zlých kněžích 216a—217a Obrana Markoltova 217a—227a O trestání srdce 227a—243a O rozeznání duchuov pro blud řeč 243b—248a Antikristova poznánie tato sú 248a—251b Devět kusův zlatých m. Jana Husi 252a—282a Výklad na kap. 14. epištoly sv. Pavla k Řím. 199
Strana 200
Příloha 6 Pořadí traktátů Chelčického v rukopisech musejních Rkp II G 13 fol. 1a— 24b O rozeznání duchuov pro blud řeč 25a— 29b O nejvyšším biskupu Pánu Kristu Rkp norimberský fol. 1a—261b Postilla 262a—271b Výklad na čtenie sv. Jana v 1. kap. 200
Příloha 6 Pořadí traktátů Chelčického v rukopisech musejních Rkp II G 13 fol. 1a— 24b O rozeznání duchuov pro blud řeč 25a— 29b O nejvyšším biskupu Pánu Kristu Rkp norimberský fol. 1a—261b Postilla 262a—271b Výklad na čtenie sv. Jana v 1. kap. 200
Strana 201
Příloha 7 Traktát Chelčického v rukopise Universitní knihovny v Praze Fol. 436a—457b Výklad na čtenie sv. Jana v 1. kap. 201
Příloha 7 Traktát Chelčického v rukopise Universitní knihovny v Praze Fol. 436a—457b Výklad na čtenie sv. Jana v 1. kap. 201
Strana 202
Příloha 8 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise peštském Fol. 85— Výklad na Mat. 22, 37—9 Výklad Řím. 13, 1—3 (neúplný) 202
Příloha 8 Pořadí traktátů Chelčického v rukopise peštském Fol. 85— Výklad na Mat. 22, 37—9 Výklad Řím. 13, 1—3 (neúplný) 202
Strana 203
PEZЮME Петр Хельчицкий, светский представитель критики общественного строя, друг и противник таборитов, поле- мист с умеренной партией чашников (с пражанами) и осно- воположник идеологии «Чешских братьев», родился, веро- ятнее всего, в 1390 г. Для воссоздания его жизни не имеется уже в нашем распоряжении достаточно источни- ков, но можно предполагать, что Хельчицкий был сво- бодный крестьянин в деревне Водняны; в новейших исто- рических исследованиях есть также попытки отожествить его с Петром Загоркой из деревни Загоржи. Несмотря на то, что Петр Хельчицкий не прошел це- лым процессом средневекового образования и не приобрел. очевидно, глубоких знаний по латинскому языку, он имел возможность познакомиться с реформатской литературой написанной на чешском языке и переведенной на чешский язык. Позтому у него наблюдается как влияние переве- денных на чешский язык сочинений Д. Виклифа, так и влияние Т. Штитного и Я. Гуса, сочинения которьх он подверг самостоятельной обработке в парижской рукописи. Самостоятельное отношение к сочинениям предшествен- ников свидетельствует о том, что Хельчицкий критически относился и к их учению и перенимал только то, что не противоречило его собственной концепции общества, госу- дарства и церкви. Начало литературной деятельности Хельчицкого надо отнести ко времени около 1420 г., когда появились его первые трактаты, подвергающие критике физическую (те- лесную) борьбу и церковь, а именно, трактат «О духовной борьбе» и «О святой церкви». Вопрос о положении отдель- ных сословий в средневековом обществе, затронутый Хель- чицким в трактате «О святой церкви», несколько позднее был подробнее решен в его сочинении «О тройном народе». Как результат евхаристических прений с таборитами появился трактат «О божьем теле», которому по содержа- нию близки также трактатыl «Реплика против Микулаша 203
PEZЮME Петр Хельчицкий, светский представитель критики общественного строя, друг и противник таборитов, поле- мист с умеренной партией чашников (с пражанами) и осно- воположник идеологии «Чешских братьев», родился, веро- ятнее всего, в 1390 г. Для воссоздания его жизни не имеется уже в нашем распоряжении достаточно источни- ков, но можно предполагать, что Хельчицкий был сво- бодный крестьянин в деревне Водняны; в новейших исто- рических исследованиях есть также попытки отожествить его с Петром Загоркой из деревни Загоржи. Несмотря на то, что Петр Хельчицкий не прошел це- лым процессом средневекового образования и не приобрел. очевидно, глубоких знаний по латинскому языку, он имел возможность познакомиться с реформатской литературой написанной на чешском языке и переведенной на чешский язык. Позтому у него наблюдается как влияние переве- денных на чешский язык сочинений Д. Виклифа, так и влияние Т. Штитного и Я. Гуса, сочинения которьх он подверг самостоятельной обработке в парижской рукописи. Самостоятельное отношение к сочинениям предшествен- ников свидетельствует о том, что Хельчицкий критически относился и к их учению и перенимал только то, что не противоречило его собственной концепции общества, госу- дарства и церкви. Начало литературной деятельности Хельчицкого надо отнести ко времени около 1420 г., когда появились его первые трактаты, подвергающие критике физическую (те- лесную) борьбу и церковь, а именно, трактат «О духовной борьбе» и «О святой церкви». Вопрос о положении отдель- ных сословий в средневековом обществе, затронутый Хель- чицким в трактате «О святой церкви», несколько позднее был подробнее решен в его сочинении «О тройном народе». Как результат евхаристических прений с таборитами появился трактат «О божьем теле», которому по содержа- нию близки также трактатыl «Реплика против Микулаша 203
Strana 204
Бискупца» и «Поучение (Zprá�va) о таинствах». Против умеренной партии чашников (пражан) направлена «Реп- лика против Рокицань», появление которой относится K 30�bм гг. XV века. Оти прения кончились столкновением Хельчицкого с пражанами и таборитами. Во время зтого конфликта и появилось обобщающее все учение Хельчиц- кого сочинение «Постилла» (сборник проповедей), продол- жающее традицию чешских реформатских постилл и под- вергающее критике высшие сословия и положение крестьян. На компромисс и соглашение, заключенное с римской церковью по догматическим вопросам, Хельчицкий ответил целым циклом апокалипсических сочинений. Зтот цикл хронологически более поздний чем «Постилла». В него вошел целый ряд разных трактатов. Цикл объединен цен- тральной темой антихриста и апокалипсического чудовища. так что для его обочначения в литературе иногда приме- няется название «О чудовище» и «Об Антихристе». Отот период деятельности Хельчицкого заканчивается сочинением «Сеть верь», которое представляет собой вто- рой синтез его учения. Оно возникло в сороковых годах и по отношению к апокалипсическим сочинениям предста- вляет собой возврат к социально�актуальным вопросам. После зтого синтетического сочинения не появилось больше никакого крупного произведения, так что конец жизни Хельчицкого характеризуется мелкими трактатами и более глубокой обработкой прежнего материала. Не исключена возможность, что некоторый из зтих более поздних трактатов был предназначен для «Чешских бра- тьев», с которыми Хельчицкий сблизился посредством Яна Рокицаны в последние годыl своей жизни. На основании релятивной хронологии смерть Хельчицкого можно отнести К 60�bIM гГ. XV века. Во всей своей деятельности Хельчицкий является про- ницательным наблюдателем и критиком средневекового общества и его устройства. Его сочинения представляют интерес не только как источник изучения зкономических и культурных отношений тогдашней жизни, но также как оригинальная попытка решить противоречия средневеко- вого общества, аналогию которой мы находим и в новой литературе у Льва Николаевича Толстого. Задачей настоящего труда является составление списка. с одной стороны, всех рукописей трактатов Хельчицкого и их изданий, с другой стороны, всей важнейшей литера- туры о Хельчицком. Позтому наш труд разделяется на две части. 204
Бискупца» и «Поучение (Zprá�va) о таинствах». Против умеренной партии чашников (пражан) направлена «Реп- лика против Рокицань», появление которой относится K 30�bм гг. XV века. Оти прения кончились столкновением Хельчицкого с пражанами и таборитами. Во время зтого конфликта и появилось обобщающее все учение Хельчиц- кого сочинение «Постилла» (сборник проповедей), продол- жающее традицию чешских реформатских постилл и под- вергающее критике высшие сословия и положение крестьян. На компромисс и соглашение, заключенное с римской церковью по догматическим вопросам, Хельчицкий ответил целым циклом апокалипсических сочинений. Зтот цикл хронологически более поздний чем «Постилла». В него вошел целый ряд разных трактатов. Цикл объединен цен- тральной темой антихриста и апокалипсического чудовища. так что для его обочначения в литературе иногда приме- няется название «О чудовище» и «Об Антихристе». Отот период деятельности Хельчицкого заканчивается сочинением «Сеть верь», которое представляет собой вто- рой синтез его учения. Оно возникло в сороковых годах и по отношению к апокалипсическим сочинениям предста- вляет собой возврат к социально�актуальным вопросам. После зтого синтетического сочинения не появилось больше никакого крупного произведения, так что конец жизни Хельчицкого характеризуется мелкими трактатами и более глубокой обработкой прежнего материала. Не исключена возможность, что некоторый из зтих более поздних трактатов был предназначен для «Чешских бра- тьев», с которыми Хельчицкий сблизился посредством Яна Рокицаны в последние годыl своей жизни. На основании релятивной хронологии смерть Хельчицкого можно отнести К 60�bIM гГ. XV века. Во всей своей деятельности Хельчицкий является про- ницательным наблюдателем и критиком средневекового общества и его устройства. Его сочинения представляют интерес не только как источник изучения зкономических и культурных отношений тогдашней жизни, но также как оригинальная попытка решить противоречия средневеко- вого общества, аналогию которой мы находим и в новой литературе у Льва Николаевича Толстого. Задачей настоящего труда является составление списка. с одной стороны, всех рукописей трактатов Хельчицкого и их изданий, с другой стороны, всей важнейшей литера- туры о Хельчицком. Позтому наш труд разделяется на две части. 204
Strana 205
Всписке трудов Хельчицкого отмечаются нами 54 трактата. Некоторые из них представляют собой явную переработку чужих сочинений (например сочинений Я. Гуса и Т. Штит- ного), другие не вполне установлены как труды Хельчиц- кого, или же являются только частью больших комплексов и позтому их нельзя считать самостоятельными тракта- тами. У каждого трактата, кроме указаний о рукописи, страницах, на которьх он записан, инципитов и оксплици- тов, добавлено еще примечание о содержании. В зтом при- мечании указано соотношение трактата к другим сочине- ниям Хельчицкого, приведены варианты титула, авторство, датирование и издания трактата в печати. Для более лег- кой ориентации в конце отого отдела приводится указатель инципитов, содержащий ссылки на предыдущий алфавит- ный перечень. Вторая часть нашего труда, посвященная литературе о Хельчицком, по объему гораздо больше. Ввиду того, что сюда входят большей частью монографические труды, составить список по содержанию не было возможности. Позтому и зта часть списка составлена в алфавитном по- рядке. Но у каждого труда имеется краткая характерис- тика и оценка содержания, так что и в зтой части ориен- тация в содержании возможна, тем более, что к ней прило- жен также хронологический и тематический указатель трудов о Хельчицком. При более подробной оценке литературы о Хельчицком во введении к настоящему труду было указано, что на основании обработки материала в исследовании вопроса о Хельчицком можно установить четьре периода. Первый период заканчивается 1800 г. и характеризуется противо- реформационной полемикой с Хельчицким, часто основан- ной на плохом знании материалов и враждебно относя- щейся к Хельчицкому. Только во второй период, хроноло- гически совпадающий с первой половиной XІX столетия, Хельчицкий становится предметом исторических и исто- рико�литературных исследований, хотя и в отот период литература о Хельчицком не обогащается ни биографичес- кими, ни библиографическими новыми данными. Зтот период заканчивается статьей Франтишка Палацкого в «Истории чешского народа». Палацкий ставит Хельчиц- кого по его значению рядом с Я. Гусом и, таким образом, прокладывает дорогу третьему периоду, принесшему самые успешные открытия о Хельчицком. Зтот период хроноло- гически относится ко второй половине XІX века и к пер- вым годам хѫ века. Он отличается как открытием новьх 205
Всписке трудов Хельчицкого отмечаются нами 54 трактата. Некоторые из них представляют собой явную переработку чужих сочинений (например сочинений Я. Гуса и Т. Штит- ного), другие не вполне установлены как труды Хельчиц- кого, или же являются только частью больших комплексов и позтому их нельзя считать самостоятельными тракта- тами. У каждого трактата, кроме указаний о рукописи, страницах, на которьх он записан, инципитов и оксплици- тов, добавлено еще примечание о содержании. В зтом при- мечании указано соотношение трактата к другим сочине- ниям Хельчицкого, приведены варианты титула, авторство, датирование и издания трактата в печати. Для более лег- кой ориентации в конце отого отдела приводится указатель инципитов, содержащий ссылки на предыдущий алфавит- ный перечень. Вторая часть нашего труда, посвященная литературе о Хельчицком, по объему гораздо больше. Ввиду того, что сюда входят большей частью монографические труды, составить список по содержанию не было возможности. Позтому и зта часть списка составлена в алфавитном по- рядке. Но у каждого труда имеется краткая характерис- тика и оценка содержания, так что и в зтой части ориен- тация в содержании возможна, тем более, что к ней прило- жен также хронологический и тематический указатель трудов о Хельчицком. При более подробной оценке литературы о Хельчицком во введении к настоящему труду было указано, что на основании обработки материала в исследовании вопроса о Хельчицком можно установить четьре периода. Первый период заканчивается 1800 г. и характеризуется противо- реформационной полемикой с Хельчицким, часто основан- ной на плохом знании материалов и враждебно относя- щейся к Хельчицкому. Только во второй период, хроноло- гически совпадающий с первой половиной XІX столетия, Хельчицкий становится предметом исторических и исто- рико�литературных исследований, хотя и в отот период литература о Хельчицком не обогащается ни биографичес- кими, ни библиографическими новыми данными. Зтот период заканчивается статьей Франтишка Палацкого в «Истории чешского народа». Палацкий ставит Хельчиц- кого по его значению рядом с Я. Гусом и, таким образом, прокладывает дорогу третьему периоду, принесшему самые успешные открытия о Хельчицком. Зтот период хроноло- гически относится ко второй половине XІX века и к пер- вым годам хѫ века. Он отличается как открытием новьх 205
Strana 206
рукописей и трактатов Хельчицкого, так и новыми синте- тическими трудами о Хельчицком, которые устанавливают его личность и решают некоторые отдельные проблемыl, главным образом, проблему Мастера Противы Хельчиц- кого. В зтот период появляются, наконец, и более обшир- ные издания материалов, а также исследовательские трудь иностранных, в особенности русских, специалистов. Зтот период можно считать самым плодотворным, хотя и следу- ющий, четвертый, период, относящийся к первой половине хѫ века, принес, в свою очередь, более точные методь исследовательской работы и более проницательные ре- зультаты. Однако большая часть всех исследовательских работ о Хельчицком до такой степени аналитически на- правлена, что труд Урбанека до сих пор все еще является единственным синтетическим трудом. Во всех же осталь- ных трудах зтого времени находим ответы только на от- дельные периоды деятельности Хельчицкого. Итак, заканчивая настоящую работу, мы пришли к за- ключению, что в настоящее время необходимо составить всестороннюю монографию о Хельчицком, которая бь) подвергла оценке его творческую деятельность не только с исторической, но также и с историко�литературной и фи- лологической точки зрения. Предпосылкой для такого труда должно быть предварительное издание полного собрания сочинений Хельчицкого, значительная часть ко торых до сих пор не была еще издана. Наш труд должен помочь в осуществлении зтих двух задач. Собирая и систематически распределяя имеющиеся материалы, он является первым шагом к осуществлению 9тих задач. 206
рукописей и трактатов Хельчицкого, так и новыми синте- тическими трудами о Хельчицком, которые устанавливают его личность и решают некоторые отдельные проблемыl, главным образом, проблему Мастера Противы Хельчиц- кого. В зтот период появляются, наконец, и более обшир- ные издания материалов, а также исследовательские трудь иностранных, в особенности русских, специалистов. Зтот период можно считать самым плодотворным, хотя и следу- ющий, четвертый, период, относящийся к первой половине хѫ века, принес, в свою очередь, более точные методь исследовательской работы и более проницательные ре- зультаты. Однако большая часть всех исследовательских работ о Хельчицком до такой степени аналитически на- правлена, что труд Урбанека до сих пор все еще является единственным синтетическим трудом. Во всех же осталь- ных трудах зтого времени находим ответы только на от- дельные периоды деятельности Хельчицкого. Итак, заканчивая настоящую работу, мы пришли к за- ключению, что в настоящее время необходимо составить всестороннюю монографию о Хельчицком, которая бь) подвергла оценке его творческую деятельность не только с исторической, но также и с историко�литературной и фи- лологической точки зрения. Предпосылкой для такого труда должно быть предварительное издание полного собрания сочинений Хельчицкого, значительная часть ко торых до сих пор не была еще издана. Наш труд должен помочь в осуществлении зтих двух задач. Собирая и систематически распределяя имеющиеся материалы, он является первым шагом к осуществлению 9тих задач. 206
Strana 207
CONCLUSION Petr Chelčicky, the lay representative of the criticism of the social order, both friend and enemy of the Taborites, a polemic with the Prague fraction and ideological founder of the Czech Brethren, was born most probably about 1390. Unfortunately, there are not enough documents left to reconstruct his life; nevertheless, we can assume that he was a free peasant at Vodňany (South Bohemia), and there has been recently an attempt to identify him with Petr Záhorka of Záhoří. Chelčický did not go through the whole process of mediaeval education and probably did not acquire any profound knowledge of Latin, yet he had the opportunity to learn the Czech reformation litera- fure, written in and translated into Czech. Thus we find in him an in- luence of Wycliff's work, translated into Czech, and also that of Štítný and Hus, whose works he treated in the Paris manuscript. This inde- pendent attitude towards his predecessors' works shows his criticism, and he accepted only those elements that were not contrary to his own conception of the society, the state and the church. We must seek the beginning of his literary activity about the year 1420, when his first treatises were written, dealing with the physical fight, and with the criticism of the church ; these are „On the Spiritual Fight“ and „On the Holy Church“. The question of the status of the different classes of the mediaeval society, mentioned in the treatise On the Holy Church, was solved in more detail a little later in his work On the Three Peoples“. His eucharistical controversies with the Taborites led to the trea- tise „On the Eucharist“, related to the treatises „A replication against Mikuláš — Biskupec“, and „On the Sacraments“. In this connection he wrote „A Replication against Rokycana“, pointed against the Prague fraction, the beginning of which dates to the thirties of the tifteenth century. In consequence of these controversies he turned against himself both the Prague and Taborite fraction. This period saw the creation of his „Postilla“, a summary of his teaching, built on the tradition of the Czech Reformation Postillas and criticizing the position of the higher estates and the peasants. The dogmatical compromise and the agreement with the Roman Church was followed by an apocalyptic cyclus of a later date than 207
CONCLUSION Petr Chelčicky, the lay representative of the criticism of the social order, both friend and enemy of the Taborites, a polemic with the Prague fraction and ideological founder of the Czech Brethren, was born most probably about 1390. Unfortunately, there are not enough documents left to reconstruct his life; nevertheless, we can assume that he was a free peasant at Vodňany (South Bohemia), and there has been recently an attempt to identify him with Petr Záhorka of Záhoří. Chelčický did not go through the whole process of mediaeval education and probably did not acquire any profound knowledge of Latin, yet he had the opportunity to learn the Czech reformation litera- fure, written in and translated into Czech. Thus we find in him an in- luence of Wycliff's work, translated into Czech, and also that of Štítný and Hus, whose works he treated in the Paris manuscript. This inde- pendent attitude towards his predecessors' works shows his criticism, and he accepted only those elements that were not contrary to his own conception of the society, the state and the church. We must seek the beginning of his literary activity about the year 1420, when his first treatises were written, dealing with the physical fight, and with the criticism of the church ; these are „On the Spiritual Fight“ and „On the Holy Church“. The question of the status of the different classes of the mediaeval society, mentioned in the treatise On the Holy Church, was solved in more detail a little later in his work On the Three Peoples“. His eucharistical controversies with the Taborites led to the trea- tise „On the Eucharist“, related to the treatises „A replication against Mikuláš — Biskupec“, and „On the Sacraments“. In this connection he wrote „A Replication against Rokycana“, pointed against the Prague fraction, the beginning of which dates to the thirties of the tifteenth century. In consequence of these controversies he turned against himself both the Prague and Taborite fraction. This period saw the creation of his „Postilla“, a summary of his teaching, built on the tradition of the Czech Reformation Postillas and criticizing the position of the higher estates and the peasants. The dogmatical compromise and the agreement with the Roman Church was followed by an apocalyptic cyclus of a later date than 207
Strana 208
Postilla, containing many treatises, connected by a central motive of the Antichrist and the beast from the Apocalypsis, known sometimes in literature as „On the Beast“ and „About the Antichrist“. This period of Chelčický's activity is closed by another synthesis of his teaching, „The Net of Faith“, written in the forties, which is a return to actual social problems. This synthesis was not followed by any greater work and the close of Chelčický's activity il characterized by short treatises and further elaboration of former material. It may be possible that some of these later treatises were devoted to the Czech Brethren, to which Chelčický was brought closer through Jan Rokycana in the last years of his life. The relative chronology would date his death to the sixties of the fif- teenth century. In the whole of his work Chelčický appears today as a penetrating observer and sharp critic of the mediaeval society and its arrangement, and his work is therefore not only an interesting source for the study of economic and cultural conditions, but an original attempt to solve the mediaeval social conflicts; a similar feature may be found in mo- dern literature with L. N. Tolstoj. The present work tries to list all manuscripts of Chelčický's trea- tises, their editions in print, and also all literature of some importance about him. It consist, therefore, of two parts. 56 treatises are registred in the list of Chelčický's works; some of them are probably only other authors' works treated by Chelčický (as for instance those of Hus and Štítny), some are without proved authorship of him. Finally, there are the parts of some treatises of greater extent which cannot be considered as particular treatises. An annotation concerning the relation to Chel- čický's other works, variants of titles, authorship, dating and editions in print is added to each treatise besides the characteristics of the manuscript, the folios, on which it is written, incipits and explicits. With the purpose of easy orientation this part is concluded by a register of incipients referring to the preceding alphabetical list. The second part of present work dealing with the literature about Chelčický is of greater extent. As the monografical literature makes a great part of it, it was not possible to disjoint the basic list accor- ding to the kinds of the material; that means that even this part of the list is arranged alphabetically. Each work is shortly characterized and appreciated so that theoretical orientation is also possible the more so that there is a chronological and subject matter index joined to it. As it was said in the preface, the study of materials about Chel- čický has shown that there are four periods in researches referring to Chelčický. During the first period, which ended in 1800, only polemics with Chelčický written by Counter-Reformation authors were published. They are very often based on unsufficient knowledge of materials and 208
Postilla, containing many treatises, connected by a central motive of the Antichrist and the beast from the Apocalypsis, known sometimes in literature as „On the Beast“ and „About the Antichrist“. This period of Chelčický's activity is closed by another synthesis of his teaching, „The Net of Faith“, written in the forties, which is a return to actual social problems. This synthesis was not followed by any greater work and the close of Chelčický's activity il characterized by short treatises and further elaboration of former material. It may be possible that some of these later treatises were devoted to the Czech Brethren, to which Chelčický was brought closer through Jan Rokycana in the last years of his life. The relative chronology would date his death to the sixties of the fif- teenth century. In the whole of his work Chelčický appears today as a penetrating observer and sharp critic of the mediaeval society and its arrangement, and his work is therefore not only an interesting source for the study of economic and cultural conditions, but an original attempt to solve the mediaeval social conflicts; a similar feature may be found in mo- dern literature with L. N. Tolstoj. The present work tries to list all manuscripts of Chelčický's trea- tises, their editions in print, and also all literature of some importance about him. It consist, therefore, of two parts. 56 treatises are registred in the list of Chelčický's works; some of them are probably only other authors' works treated by Chelčický (as for instance those of Hus and Štítny), some are without proved authorship of him. Finally, there are the parts of some treatises of greater extent which cannot be considered as particular treatises. An annotation concerning the relation to Chel- čický's other works, variants of titles, authorship, dating and editions in print is added to each treatise besides the characteristics of the manuscript, the folios, on which it is written, incipits and explicits. With the purpose of easy orientation this part is concluded by a register of incipients referring to the preceding alphabetical list. The second part of present work dealing with the literature about Chelčický is of greater extent. As the monografical literature makes a great part of it, it was not possible to disjoint the basic list accor- ding to the kinds of the material; that means that even this part of the list is arranged alphabetically. Each work is shortly characterized and appreciated so that theoretical orientation is also possible the more so that there is a chronological and subject matter index joined to it. As it was said in the preface, the study of materials about Chel- čický has shown that there are four periods in researches referring to Chelčický. During the first period, which ended in 1800, only polemics with Chelčický written by Counter-Reformation authors were published. They are very often based on unsufficient knowledge of materials and 208
Strana 209
based against Chelčicky. The second period (1800—1850) discovers Chelčický for history and literary history without augmenting both biographical and bibliographical dates. It is concluded by the article of Fr. Palacký in The History of the Czech Nation where Chelčický is considered as a man of the same significance as Jan Hus. In this way the ground is prepared for appreciation of the third period in which the greatest discoveries about Chelčický were made. It includes the second half of the 19th century along with the first years of the 20th century. It can be characterized by the new discoveries of Chel- cický's manuscripts, treatises and at the same time by new synthetical works dealing both with Chelčicky's person and some special problems, especially with the question of Master Protiva. During this period the materials and studies about Chelčický were published, also written by foreign, especially Russian specialists. This is the most fruitful period of studies on Chelčický, although the fourth period which followed (1900—1955) has shown more precise research methods and more positive results, too. The great part of these studies is of analytical character and the only synthetical work is that by Urbánek. Summarily we can say that the last period answers only some questions of Chel- dický's work. The result of the present work is that it is extremely necessary to elaborate a universal monography about Chelčický appreciating him not only from a historical, but also from a literary historical and philo- logical point of view. The basis for the work of this kind should be a complete edition of Chelčický's work the greaf part of which has not vet been published. The present work would make easy the mentioned tasks by collec- ting and systematically arranging materials already known. It is, there- fore, the first step to their realization. 14 75.08 209
based against Chelčicky. The second period (1800—1850) discovers Chelčický for history and literary history without augmenting both biographical and bibliographical dates. It is concluded by the article of Fr. Palacký in The History of the Czech Nation where Chelčický is considered as a man of the same significance as Jan Hus. In this way the ground is prepared for appreciation of the third period in which the greatest discoveries about Chelčický were made. It includes the second half of the 19th century along with the first years of the 20th century. It can be characterized by the new discoveries of Chel- cický's manuscripts, treatises and at the same time by new synthetical works dealing both with Chelčicky's person and some special problems, especially with the question of Master Protiva. During this period the materials and studies about Chelčický were published, also written by foreign, especially Russian specialists. This is the most fruitful period of studies on Chelčický, although the fourth period which followed (1900—1955) has shown more precise research methods and more positive results, too. The great part of these studies is of analytical character and the only synthetical work is that by Urbánek. Summarily we can say that the last period answers only some questions of Chel- dický's work. The result of the present work is that it is extremely necessary to elaborate a universal monography about Chelčický appreciating him not only from a historical, but also from a literary historical and philo- logical point of view. The basis for the work of this kind should be a complete edition of Chelčický's work the greaf part of which has not vet been published. The present work would make easy the mentioned tasks by collec- ting and systematically arranging materials already known. It is, there- fore, the first step to their realization. 14 75.08 209
Strana 210
ZUSAMMENFASSUNG Petr Chelčický, ein Laienkritiker der damaligen Gesellschaftsord- nung, Gönner und Widersacher der Taboriten, Polemiker gegen die Prager Partei und ideologischer Begründer der Brüdergemeinde, wurde wahrscheinlich im Jahre 1390 geboren. Für eine Rekonstruktion seines Lebens mangelt es heute schon an Quellen; man kann jedoch voraus- setzen, daß er ein freier Bauer in Vodňany war Die neuesten histo- rischen Studien versuchten, ihn mit Petr Záhorka von Záhoří zu iden- tifizieren. Obzwar Chelčický nicht den gesamten Prozeß mittelalterlicher Bil- dung absolvieren konnte und wahrscheinlich keine tiefere Kenntnis der lateinischen Sprache besaß, hatte er doch die Möglichkeit, die tsche chisch geschriebene und ins Tschechische übersetzte Reformations literatur kennenzulernen. Man kann bei ihm den Einfluß der ins Tschechische übersetzten Schriften Viklefs, sowie deren von Stítny und Hus finden. Ihre Schriften hat er selbstständig in der Pariser Hand- schrift verarbeitet. Schon diese selbstständige Einstellung zu den Werken seiner Vorläufer beweist, daß er ihre Lehre kritisch einschätzte und nux diejenigen Elemente daraus übernahm, die in keinem Gegensatz zu seiner eigenen Konzeption der Gesellschaft, des Staates und der Kirche standen. Den Anfang seiner literarischen Tätigkeit muß man in die Zeit um das Jahr 1420 verlegen, in der die ersten Traktate erschienen die auf die Kritik vom physischen Kampf sowie auf den mit der Kirche orientiert waren, nämlich die Trakte „Uber den geistigen Kampf“ und „Uber die heilige Kirche“. Die Frage der Position einzelner Stande der mittelalterlichen Gesellschaft, die im Traktat „Uber die heilige Kirche" berührt worden ist, wurde einige Zeit spater eingehender in der Schrift „Uber die Dreiteilung des Volkes gelöst. Die eucharistischen Streite mit der Taboritenpartei führten zur Entstehung des Traktates „Uber den Leib Gottes“, an den inhaltlich auch die Schriften „Replik gegen Mikuláš Biskupec“ und „Bericht über die Sakramente anknüpsen. Gegen die Prager Partei ist in die- sen Fragen die „Replik gegen Rokycana" gerichtet, deren Entstehung schon in den dreißiger Jahren des 15. Jahrhunderts zu suchen ist. In- folge dieser Auseinandersetzungen geriet Chelčický in Konflikt sowohl 210
ZUSAMMENFASSUNG Petr Chelčický, ein Laienkritiker der damaligen Gesellschaftsord- nung, Gönner und Widersacher der Taboriten, Polemiker gegen die Prager Partei und ideologischer Begründer der Brüdergemeinde, wurde wahrscheinlich im Jahre 1390 geboren. Für eine Rekonstruktion seines Lebens mangelt es heute schon an Quellen; man kann jedoch voraus- setzen, daß er ein freier Bauer in Vodňany war Die neuesten histo- rischen Studien versuchten, ihn mit Petr Záhorka von Záhoří zu iden- tifizieren. Obzwar Chelčický nicht den gesamten Prozeß mittelalterlicher Bil- dung absolvieren konnte und wahrscheinlich keine tiefere Kenntnis der lateinischen Sprache besaß, hatte er doch die Möglichkeit, die tsche chisch geschriebene und ins Tschechische übersetzte Reformations literatur kennenzulernen. Man kann bei ihm den Einfluß der ins Tschechische übersetzten Schriften Viklefs, sowie deren von Stítny und Hus finden. Ihre Schriften hat er selbstständig in der Pariser Hand- schrift verarbeitet. Schon diese selbstständige Einstellung zu den Werken seiner Vorläufer beweist, daß er ihre Lehre kritisch einschätzte und nux diejenigen Elemente daraus übernahm, die in keinem Gegensatz zu seiner eigenen Konzeption der Gesellschaft, des Staates und der Kirche standen. Den Anfang seiner literarischen Tätigkeit muß man in die Zeit um das Jahr 1420 verlegen, in der die ersten Traktate erschienen die auf die Kritik vom physischen Kampf sowie auf den mit der Kirche orientiert waren, nämlich die Trakte „Uber den geistigen Kampf“ und „Uber die heilige Kirche“. Die Frage der Position einzelner Stande der mittelalterlichen Gesellschaft, die im Traktat „Uber die heilige Kirche" berührt worden ist, wurde einige Zeit spater eingehender in der Schrift „Uber die Dreiteilung des Volkes gelöst. Die eucharistischen Streite mit der Taboritenpartei führten zur Entstehung des Traktates „Uber den Leib Gottes“, an den inhaltlich auch die Schriften „Replik gegen Mikuláš Biskupec“ und „Bericht über die Sakramente anknüpsen. Gegen die Prager Partei ist in die- sen Fragen die „Replik gegen Rokycana" gerichtet, deren Entstehung schon in den dreißiger Jahren des 15. Jahrhunderts zu suchen ist. In- folge dieser Auseinandersetzungen geriet Chelčický in Konflikt sowohl 210
Strana 211
mit den Pragern, als auch mit den Taboriten. In der Zeit des Zer- würfnisses entstand die Zusammenfassung seiner Lehre, die Postille, die an die Tradition tschechischer Reformationspostillen anknüpft und eine Kritik der Position höherer Stände sowie des Bauernvolkes dar- stellt. Der theologische Kompromiß und Vertragsabschluß mit der römi- schen Kirche führten zur Entstehung eines apokalyptischen Zyklus, der jünger als die Postille ist und eine Reihe von Traktaten umfaßt, wobei alle durch das Zentralmotiv vom Antichrist und vom Raubtier aus der Apokalypse verbunden sind, so daß in der Literatur öfters die Bezeichnung „Uber das Raubtier“ und „Uber den Antichrist“ ge- braucht wird. Diese Periode in der Tätigkeit Chelčickýs ist durch eine andere Synthese seiner Lehre abgeschlossen, und zwar durch das „Netz des Glaubens“, das in den vierziger Jahren entstanden ist und nach dem apokalyptischen Zyklus eine Rückkehr zu den sozial-aktuel- len Fragen bildet. Nach dieser Synthese entstand kein Werk von Bedeutung mehr. Das Ende der Tätigkeit Chelčickýs ist durch kleinere Trakte und Be- arbeitungen älterer Stoffe gekennzeichnet. Es ist nicht ausgeschlossen, daß mancher dieser neueren Traktate schon der Brüdergemeinde ge- widmet war, welcher sich Chelčický durch die Vermittlung von Jan Rokycana in den letzten Jahren seines Lebens näherte. Auf Grund relativer Chronologie kann man seinen Tod in die sechziger Jahre des 15. Jahrhunderts verlegen. In seinem gesamten Werk erscheint er als scharfsinniger Beobachter und Kritiker der mittelalterlichen Gesell- schaft und deren Aufbaus. Sein Werk ist deshalb nicht nur eine inte- ressante Quelle für das Studium ökonomischer und kultureller Verhält- nisse, sondern auch ein origineller Versuch, die Gegensätze der mittelalterlichen Gesellschaft zu lösen, ein Versuch, dessen Analogie wir auch in der modernen Literatur bei L. N. Tolstoj finden. Die vorliegende Arbeit hat sich die Aufgabe gestellt, alle hand- schriftlichen Aufzeichnungen der Traktate Chelčickýs, sowie die ge- samte bedeutungsvolle Literatur über Chelčický zusammenzufassen. Schon durch ihre Zielsetzung zerfällt sie in zwei Teile. Das Ver- zeichnis des literarischen Werkes von Chelčický enthält 56 Traktate, von denen manche nachweisbar als Verarbeitung fremder Schriften zu betrachten sind (z. B. von Hus und Štítny), andere wurden nicht voll- ständig als Werke Chelčickýs identifiziert oder stellen nur einen Teil größerer Werke dar, und können also nicht als selbstständige Traktate betrachtet werden. Bei jedem Traktat ist neben der Bestimmung der Handschrift, der Folien, auf denen sie verzeichnet ist, neben der In- cipita und Explicita eine Inhaltsglosse angeführt, welche die Beziehung zu den anderen Schriften Chelčickýs festsetzt, weiter Varianten des Titels, Bestimmung der Autorschaft der Schrift, Datierung und Druck- ausgabe. Zur leichteren Orientation ist dieser Teil mit einem Register 15 73-08 211
mit den Pragern, als auch mit den Taboriten. In der Zeit des Zer- würfnisses entstand die Zusammenfassung seiner Lehre, die Postille, die an die Tradition tschechischer Reformationspostillen anknüpft und eine Kritik der Position höherer Stände sowie des Bauernvolkes dar- stellt. Der theologische Kompromiß und Vertragsabschluß mit der römi- schen Kirche führten zur Entstehung eines apokalyptischen Zyklus, der jünger als die Postille ist und eine Reihe von Traktaten umfaßt, wobei alle durch das Zentralmotiv vom Antichrist und vom Raubtier aus der Apokalypse verbunden sind, so daß in der Literatur öfters die Bezeichnung „Uber das Raubtier“ und „Uber den Antichrist“ ge- braucht wird. Diese Periode in der Tätigkeit Chelčickýs ist durch eine andere Synthese seiner Lehre abgeschlossen, und zwar durch das „Netz des Glaubens“, das in den vierziger Jahren entstanden ist und nach dem apokalyptischen Zyklus eine Rückkehr zu den sozial-aktuel- len Fragen bildet. Nach dieser Synthese entstand kein Werk von Bedeutung mehr. Das Ende der Tätigkeit Chelčickýs ist durch kleinere Trakte und Be- arbeitungen älterer Stoffe gekennzeichnet. Es ist nicht ausgeschlossen, daß mancher dieser neueren Traktate schon der Brüdergemeinde ge- widmet war, welcher sich Chelčický durch die Vermittlung von Jan Rokycana in den letzten Jahren seines Lebens näherte. Auf Grund relativer Chronologie kann man seinen Tod in die sechziger Jahre des 15. Jahrhunderts verlegen. In seinem gesamten Werk erscheint er als scharfsinniger Beobachter und Kritiker der mittelalterlichen Gesell- schaft und deren Aufbaus. Sein Werk ist deshalb nicht nur eine inte- ressante Quelle für das Studium ökonomischer und kultureller Verhält- nisse, sondern auch ein origineller Versuch, die Gegensätze der mittelalterlichen Gesellschaft zu lösen, ein Versuch, dessen Analogie wir auch in der modernen Literatur bei L. N. Tolstoj finden. Die vorliegende Arbeit hat sich die Aufgabe gestellt, alle hand- schriftlichen Aufzeichnungen der Traktate Chelčickýs, sowie die ge- samte bedeutungsvolle Literatur über Chelčický zusammenzufassen. Schon durch ihre Zielsetzung zerfällt sie in zwei Teile. Das Ver- zeichnis des literarischen Werkes von Chelčický enthält 56 Traktate, von denen manche nachweisbar als Verarbeitung fremder Schriften zu betrachten sind (z. B. von Hus und Štítny), andere wurden nicht voll- ständig als Werke Chelčickýs identifiziert oder stellen nur einen Teil größerer Werke dar, und können also nicht als selbstständige Traktate betrachtet werden. Bei jedem Traktat ist neben der Bestimmung der Handschrift, der Folien, auf denen sie verzeichnet ist, neben der In- cipita und Explicita eine Inhaltsglosse angeführt, welche die Beziehung zu den anderen Schriften Chelčickýs festsetzt, weiter Varianten des Titels, Bestimmung der Autorschaft der Schrift, Datierung und Druck- ausgabe. Zur leichteren Orientation ist dieser Teil mit einem Register 15 73-08 211
Strana 212
der Incipita abgeschlossen, welches auf das vorangehende alphabe- tische Verzeichnis hinweist. Der zweite Teil der Arbeit, welcher der Literatur über Chelčický gewidmet ist, ist wesentlich umfangreicher. Da ihn größtenteils mono- graphische Literatur bildet, war es nicht möglich, das Grundverzeichnis sachlich zu gliedern, so daß auch dieser Teil alphabetisch geordnet ist. Jede Arbeit ist aber kurz charakterisiert und beurteilt, so daß alse eine sachliche Orientierung in diesem Teil ebenso möglich ist, beson- ders deshalb, weil ein chronologisches und thematisches Register der Arbeiten beigefügt ist. Wie in der Einleitung zu dieser Arbeit bei der Beurteilung der Lite ratur über Chelčický ausführlich erklärt wurde, zeigt die Verarbeitung des Materials, daßs in der Forschung über Chelčický vier Perioden fest zustellen sind. Die erste Periode wird durch das Jahr 1800 abge schlossen und als gegenreformatorische Polemik mit Chelčický charak terisiert, die oft auf ungenügender Kenntnis des Materials aufbaur und gegen Chelčicky voreingenommen ist. Erst die zweite Periode, die zeitlich mit der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts übereinstimmt entdeckte Chelčický für die Geschichtswissenschaft und die Literatur- geschichte, vermehrte jedoch keinesfalls die biographischen und biblio graphischen Daten. Diese Periode wird durch einen Aufsatz vor František Palacký in seiner Geschichte des tschechischen Volkes ab- geschlossen, der Chelčický seiner Bedeutung nach neben Jan Hus stellt und so die Grundlagen für die dritte Periode vorbereitet, die bisher die größten Entdeckungen über Chelčický gebracht hat. Sie stimmt zeitlich mit der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts (und mit den ersten Jahren des 20. Jahrhunderts) überein und ist durch die Entdeckung neuer Handschriften und Traktate von Chelčický sowie durch neue synthetische Arbeiten über Chelčický gekennzeichnet, die sich mit seiner Persönlichkeit und manchen Teilproblemen auseinandersetzen besonders mit der Frage des Meisters Protiva bei Chelčický. Diese Periode bringt schließlich umfangreiche Editionen des Materials und Studien über Chelčický auch von fremden Autoren, besonders auch von russischen. Sie ist als die fruchtbarste Periode in der Chelčický Forschung zu betrachten, obzwar der folgende Zeitabschnitt (nämlich die erste Hälfte des 20. Jahrhunderts) genauere Arbeitsmethoden und durchschlagendere Erfolge aufweisen kann. Die Mehrzahl der Studien ist analytisch orientiert und die größte synthetische Arbeit von Urbá- nek bleibt bisher vereinzelt. Diese Periode gibt Aufschluß über die Teilprobleme in dem Werk Chelčickýs. Die Zusammenfassung erwies also, daß es als absolut notwendig erscheint, eine allseitige Monographie über Chelčický auszuarbeiten, die ihn nicht nur vom historischen, sondern auch vom literarisch- historischen und sprachwissenschaftlichen Standpunkt aus beurteilen könnte. Als Grundlage zu einem solchen Werk sollte eine Gesamtaus- 212
der Incipita abgeschlossen, welches auf das vorangehende alphabe- tische Verzeichnis hinweist. Der zweite Teil der Arbeit, welcher der Literatur über Chelčický gewidmet ist, ist wesentlich umfangreicher. Da ihn größtenteils mono- graphische Literatur bildet, war es nicht möglich, das Grundverzeichnis sachlich zu gliedern, so daß auch dieser Teil alphabetisch geordnet ist. Jede Arbeit ist aber kurz charakterisiert und beurteilt, so daß alse eine sachliche Orientierung in diesem Teil ebenso möglich ist, beson- ders deshalb, weil ein chronologisches und thematisches Register der Arbeiten beigefügt ist. Wie in der Einleitung zu dieser Arbeit bei der Beurteilung der Lite ratur über Chelčický ausführlich erklärt wurde, zeigt die Verarbeitung des Materials, daßs in der Forschung über Chelčický vier Perioden fest zustellen sind. Die erste Periode wird durch das Jahr 1800 abge schlossen und als gegenreformatorische Polemik mit Chelčický charak terisiert, die oft auf ungenügender Kenntnis des Materials aufbaur und gegen Chelčicky voreingenommen ist. Erst die zweite Periode, die zeitlich mit der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts übereinstimmt entdeckte Chelčický für die Geschichtswissenschaft und die Literatur- geschichte, vermehrte jedoch keinesfalls die biographischen und biblio graphischen Daten. Diese Periode wird durch einen Aufsatz vor František Palacký in seiner Geschichte des tschechischen Volkes ab- geschlossen, der Chelčický seiner Bedeutung nach neben Jan Hus stellt und so die Grundlagen für die dritte Periode vorbereitet, die bisher die größten Entdeckungen über Chelčický gebracht hat. Sie stimmt zeitlich mit der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts (und mit den ersten Jahren des 20. Jahrhunderts) überein und ist durch die Entdeckung neuer Handschriften und Traktate von Chelčický sowie durch neue synthetische Arbeiten über Chelčický gekennzeichnet, die sich mit seiner Persönlichkeit und manchen Teilproblemen auseinandersetzen besonders mit der Frage des Meisters Protiva bei Chelčický. Diese Periode bringt schließlich umfangreiche Editionen des Materials und Studien über Chelčický auch von fremden Autoren, besonders auch von russischen. Sie ist als die fruchtbarste Periode in der Chelčický Forschung zu betrachten, obzwar der folgende Zeitabschnitt (nämlich die erste Hälfte des 20. Jahrhunderts) genauere Arbeitsmethoden und durchschlagendere Erfolge aufweisen kann. Die Mehrzahl der Studien ist analytisch orientiert und die größte synthetische Arbeit von Urbá- nek bleibt bisher vereinzelt. Diese Periode gibt Aufschluß über die Teilprobleme in dem Werk Chelčickýs. Die Zusammenfassung erwies also, daß es als absolut notwendig erscheint, eine allseitige Monographie über Chelčický auszuarbeiten, die ihn nicht nur vom historischen, sondern auch vom literarisch- historischen und sprachwissenschaftlichen Standpunkt aus beurteilen könnte. Als Grundlage zu einem solchen Werk sollte eine Gesamtaus- 212
Strana 213
gabe der Schriften Chelčickýs dienen. Ein großer Teil dieser Schriften ist noch gar nicht herausgegeben worden. Die vorliegende Arbeit will beide gesetzten Aufgaben dadurch er- leichtern, daß sie bekanntes Material sammelt, es systematisch ordnet und den ersten Schritt zur Realisation dieser Aufgaben darstellt. 213
gabe der Schriften Chelčickýs dienen. Ein großer Teil dieser Schriften ist noch gar nicht herausgegeben worden. Die vorliegende Arbeit will beide gesetzten Aufgaben dadurch er- leichtern, daß sie bekanntes Material sammelt, es systematisch ordnet und den ersten Schritt zur Realisation dieser Aufgaben darstellt. 213
Strana 214
Děkuji knihovnám a archivům, které mi poskytly informace o lite- ratuře o Chelčickém a rukopisy Chelčického i publikace o Chelčickém zapůjčily, akademiku Františku Ryšánkovi, který mi poskytl opis arci- biskupského rukopisu a rukopisnou práci o pařížském sborníku, jež mne uvedla do problematiky tohoto rukopisu, prof. dr. Františku M. Bartošovi a Antonínu St. Mágrovi, kteří mne informovali o svých pracích, věnovaných Petru Chelčickému, a své paní, bez jejíž trpělivé pomoci by tato práce nemohla být dokončena. E. P. 214
Děkuji knihovnám a archivům, které mi poskytly informace o lite- ratuře o Chelčickém a rukopisy Chelčického i publikace o Chelčickém zapůjčily, akademiku Františku Ryšánkovi, který mi poskytl opis arci- biskupského rukopisu a rukopisnou práci o pařížském sborníku, jež mne uvedla do problematiky tohoto rukopisu, prof. dr. Františku M. Bartošovi a Antonínu St. Mágrovi, kteří mne informovali o svých pracích, věnovaných Petru Chelčickému, a své paní, bez jejíž trpělivé pomoci by tato práce nemohla být dokončena. E. P. 214
Strana 215
OBSAH Petr Chelčický a literatura o něm. Soupis díla Petra Chelčického a literatury o něm . a jeho sestavení Dílo Petra Chelčického Rejstřík incipitů . Literatura o Chelčickém Věcný rejstřík Chronologický rejstřík Přehled zkratek Přílohy (pořadí traktátů v rukopisech) Резюме Conclusion 22 29 79 84 186 189 194 195 203 207 210 Zusammenfassung 215
OBSAH Petr Chelčický a literatura o něm. Soupis díla Petra Chelčického a literatury o něm . a jeho sestavení Dílo Petra Chelčického Rejstřík incipitů . Literatura o Chelčickém Věcný rejstřík Chronologický rejstřík Přehled zkratek Přílohy (pořadí traktátů v rukopisech) Резюме Conclusion 22 29 79 84 186 189 194 195 203 207 210 Zusammenfassung 215
Strana 216
СОДЕРЖАНИЕ II. Хельчицкий и ним занимающаяся лите- ратура . . Библиография дела Хельчицкого и ее составление Дело П. Хельчицкого Указатель инципитов Литература о Хельчицком Предметный указатель Указатель сокращений Приложения (последовательность тракта- тов в манускриптах) . Резюме 22 29 79 84 186 194 195 203 216
СОДЕРЖАНИЕ II. Хельчицкий и ним занимающаяся лите- ратура . . Библиография дела Хельчицкого и ее составление Дело П. Хельчицкого Указатель инципитов Литература о Хельчицком Предметный указатель Указатель сокращений Приложения (последовательность тракта- тов в манускриптах) . Резюме 22 29 79 84 186 194 195 203 216
Strana 217
CONTENTS Peter Chelčický and literature about him Chelčický's bibliography and its classification. Chelčický's work . Index of incipits . Literature about Chelčický Index of subject matter Chronological index . Index of abbreviations Supplements (order of treatises in manuscripts) Conclusion 22 29 79 84 186 189 194 195 207 217
CONTENTS Peter Chelčický and literature about him Chelčický's bibliography and its classification. Chelčický's work . Index of incipits . Literature about Chelčický Index of subject matter Chronological index . Index of abbreviations Supplements (order of treatises in manuscripts) Conclusion 22 29 79 84 186 189 194 195 207 217
Strana 218
INHALT Petr Chelčický und die sich mit befassende Lite- ratur Chelčickýs Bibliographie und ihre Zusammen- stellung Chelčickýs Werk Incipitenregister Literatur über Chelčický Sachregister . Chronologisches Register Ubersicht der Abkürzungen Beilagen (Traktatenfolge in Manuskripten) Zusammenfassung 22 29 79 84 186 189 194 195 210 218
INHALT Petr Chelčický und die sich mit befassende Lite- ratur Chelčickýs Bibliographie und ihre Zusammen- stellung Chelčickýs Werk Incipitenregister Literatur über Chelčický Sachregister . Chronologisches Register Ubersicht der Abkürzungen Beilagen (Traktatenfolge in Manuskripten) Zusammenfassung 22 29 79 84 186 189 194 195 210 218
- 1: Array
- 5: Array
- 7: Array
- 22: Array
- 29: Array
- 79: Array
- 84: Array
- 186: Array
- 189: Array
- 194: Array
- 195: Array
- 215: Array