Strana I
ZBYTKY RÝMOVANÝCH ALEXANDREID STAROČESKÝCH. VYDALI MARTIN HATTALA A ADOLF PATERA. DÍL I. TEXTY A TRANSKRIPCE. V PRAZE. NÁKLADEM KNIHKUPECTVÍ FRANT. ŘIVNÁČE. 1881

Strana II
Knhtiskárna: J. OTTO v Praze.

Strana III
PŘEDMLUVA. Je tomu již bez mála deset let, co sem i veřejně 1) oznámil, že míním s p. Paterou spolu vydati přítomné zbytky. Že se to teprva nyní děje a sice bez výkladu, přiměřeného tak vzácné památce starého básnictví českého, za jakou jsou ony již i samy o sobě vůbec uznány, toho je více příčin, z nichžto však jen asi následujících nesluší zamlčeti. Budějovický zbytek patří neomylně k nejstarším a nejznamenitějším i dle toho, jak byl od prof. Koubka poprvé vydán a s V. Hankou spolu po- někud i objasněn v Časopise mus. r. 1841 na str. 73—90 a 337—340. Potom byl original jeho sl. Magistratu budějovickému vrácen a v archivě městském během času tak založen, že sme se ho nemohli dopíditi dříve než teprva loni po zřízení Musea městského. Odtud byl mně, přibylému schválně do Budějovic s počátku srpna minulého roku, s nevšední ochotou půjčen, abych jej mohl v tamějším obydlí svém pohodlněji proskoumati a přepsati. S touž ochotou bylo svoleno i ku fotografování jeho na mé útraty. To však teprva po mém odjezdě mohlo býti předsevzato a bylo i skutečně zvláště přičiněním p. F. Stulíka, dozorce Musea dotčeného, a prof. Fr. Šembery i J. Kryštůfka tak výtečně vykonáno, že se nemohu zdržeti, abych nevzdal nejsrdečnějších díků svých za řídkou laskavosť, které se mi v té příčině dostalo jak od právě jmenovaných pánů, tak i od městského sekretáře, p. Dra. H. Kneissela. K vydání zbytku téhož bez ohledu k originalu nemohli sme se nikterak odhodlati hlavně proto, že sme, srovnavše již dříve přepisy ostatních zbytků, shotovené od p. Patery, s originaly a s nejvíce na slovo vzatými otisky jejich, spozorovali v těch, vyjma Šafaříkův, přemnoho chyb. Zejmena pak vydání, spořádaná od V. Hanky, oplývají jimi tak hojně, jako kdy by mu schválně bylo šlo o důkazy toho, co mu Fr. Palacký2) i ve- řejně vyčetl a čemu on též tak neodporoval nikdy, čili že „Hanka's Un- geübtheit im alten Schriftwesen noch im J. 1826 so gross war, dass ihm selbst einfache Urkunden des XIII Jahrhunderts im Lesen unüberwindliche Schwierigkeiten machten, und er deshalb seine fehlerhaften Copien, auf Ge- heiss der Museumsvorstände, Palacký’s Verbesserungen gemäss überschreiben musste.“ 1) Počátečné skupeniny souhlásek československých. Zvláštní otisk z Akt kr. české Společnosti nauk v Praze 1870, str. 65, pozn. 3. Beiträge zur Kritik der Königinhofer und Grünberger Handschrift ve Zprávách o zasedání Společnosti též 1871 r. d. II, str. 23, pozn. 3. 1) Bráně Kralovédvorský a Zelenohorský rukopis proti Tagesbote aus Böhmen ve zdejší Bohemii r. 1858, č. 292, str. 986.

Strana IV
IV Největší a nejmladší ze zbytků přítomných, Svatovitský, psán je na papíře na mnoze ovšem chybně, ale tak zřetedlně, že se dá mnohem snadněji čísti než ostatní pergamenové mimo zase Šafaříkův. Hanka však dopustil se vydáním SV (Starobylá skládánie. II. V Praze 1818, str. 151—264) i tolika a tak vážných omylů, že zejmena i ti sotva vědí, co činí, jižto se neostýchají pokládati Hanku za hlavního z domnělých padělatelův i Kralovédvorského rukopisu samého. Vytknu z omylů jeho již i tu několik nejmakavějších a nejdůležitějších, připomínaje předně, že Hanka přijal do počtu veršův i ten, který patrně chybí v originale po v. 1443, poněvadž se ten nerýmuje ani se předchozím ani s následujícím. Pročež od verše téhož až do konce třeba citované ode mne u Hanky pokaždé o jeden níže hledati. Podruhé zastaralý pravopis vy- dání Hankova nahrazuji zcela věrně nynějším. Potřetí přidávám k opravám vytčených omylův i novočeský výklad, kdekoli se mi to potřebným zdálo, aby výčitky mé snadněji a jasněji vyšly na jevo. Tak obsahuje verš 5 pak za však; 25, 1796 a 2001 kehdyž za když, 72 loži za zboží, nčes. bohatství; 95 stáše za sta sě, nč. stala se; 110 sice za pyče, nč. pykaje; 120 vieru za viery, nč. věrnosti; 146 Ktožto za kdažto, nč. kdyžto; 161 kdež za kdaž, nč. když; 212 chlapského za chlapie(h)o, 266 ne- hodný za nehoden, ačkoli tak podnes nejen píšeme než i mluvíme; 303 ja- kožto za jakož tu, 331 radú za rada, 376 že za a, 403 proto za pro ty, 633 kdaž za kdaś, nč. kdys, kdysi; 700 zda za da, nč. dal; 726 a jmá za mimo, 764 vztrna sě za vstrhna sě, nč. vztrh anebo vztrhnuv se; 775 kněžie za kně- žic, 786 a jako za Ajaka, 798 jenžto za jenž tu, 814 zpomínati za zpomanúti, nč. zpomenouti; 839 beze za též a za žádané rýmem téže, 853 pokoje za po- koju, 892 vida za vídal, 928 vsě za sě, nč. se; 931 prvé za pravé, 933 ottud za ottad, 954 jenžby za jímž by, nč. čím by; 1000 již za že již, 1043 broji za vojí, nč. vojska; 1044 rozbrojí za roj bro(j)í, 1087 svú za vši, nč. všecku; 1110 číte zajtra za čite s jitra, nč. počítal od rána; 1111 nevědě za ne- zvědě, nč. nezvěděl; 1115 v stádu za v stádo, 1166 poče za počen, nč. počav; 1201 zazněji za z šalmějí, 1327 potomě za polomie, nč. porazí; 1389 tako ho za tak toho, 1394 Na nem za na 'nom, nč. na onom; 1476 na onu za na 'nu, 1519 potěhnú za poběhnú, 1540 sě koruchwy stkvěchu za sč korúhvy stviechu, nč. se korouhve skvěly; 1642 kóň za boj, 1673 což za jest, 1722 z toho za zlého, 1728 druhé za druhde, nč. jinde; 1819 nepoběže za na pobězě, nč. na útěku; 1879 ponoše i ponošky tahú za panoše i panošky táhnú, kde však rým opravdu žádá tahú, nč. táhnou; 1906 muže za ruce, 1994 juž za jež, nč. že; 2049 však zasě za a však zavše, nč. vždy; zavše však u Slovákův a Poláků podnes žije; 2061 vsiudy běže jak myšice za všady běžie jako mšice, 2168 ač kdy za vezdy, nč. vždy; 2189 stonachu za stonuchu, nč. utopili se; 2298 tě země poli za těženie polí, nč. výtěžek hoří; 2328 do tak v těstě za dotad v cestě. Vydavatelé Výboru z literatury české (D. I. V Praze 1845, slp. 135 a 136) vyznávají sic i sami, že jim „nebylo lze s pramenem svým srovnati“ zbytku SV.

Strana V
Dovedli přece několik chyb Hankových aspoň poněkud opraviti, položivše na př. na sloupci 1092 do řádku 26 přízň za přizň a priezeň verše 58. Jako tu, tak i u následujících dokladů prvé z čísel před ně postavených znamená sloupec a druhé řádek Výboru, třetí pak stojící po nich verš Hankova a na- šeho vydání: 1098, 18 kniežiče za kniežeče a kněžiče 267; 1104, 21 nepřítele dostiehne za nepřitele dostěhne a neprietelé dostihne 492; 1107, 28 Meothydes za Meochydes a Meotideš 610; 142, 25 když uzřieš za když uzřiec a kdež uzríš 905; 1124, 26 a 27 tlačí a sě vláčí za tlači a sě vláči, tlačie a sě vláčie 1751 a 1752; 1135, 35 pojeti za bojeti a (p)ojéti 2167. Ale nepodařených konjektur je ve Výboře mnohem více, z nichžto nej- vážnější vytknu též už tu spůsobem výš oznámeným, zejmena: 1094, 9 po- rušené za poručené 110; 1095, 21 kněžice za kněžece a kniežecie 159, nč. kní- žecí; 1097, 25 tvé za své 237; 1098, 1 osazovati za otazovati a utazovati 250; 1099, 1 rozkoší sě neobložiž za v rozkoši sě neobložíš a neobložij 287, nč. neobložuj, ostatně viz i verš 853; 1099, 2 neumnožiž za neumnožíš a ne- umnožij 288, nč. nebuď přílišným; 1099, 6 s rozkoší za v a u rozkoši 292; 1109, 14 ač za ož 670; 138, 29 jablko za jablka 761; 140, 4 přemoženú za přemnoženú a prěmnoženú 810; 141. 6 a 7 stániem a osedlániem za stáním a osedláním — osědláním 849 a 850; 143, 8 prokáza za pokáza 925; 146, 18 spíle za síle a sílě 1046; 150, 3 počekav za Přečekav a prěčekav 1178; 1109, 31 Nejeden hržal za a nejeden řal a rzal 1202, nč. řehtal; 1110, 35 sedieše za jeděše a jedieše 1243, nč. jel; 1112, 4 jistě za jitře a jitrě 1286, nč. zejtra; 1113, 8 my za ny 1327, nč. nás; 1114, 12 a 13 zda za za 1368 a 1369, nč. zda-li; 1114, 23 dbáti za ptáti 1379; 1115, 24 přejiesti sě za přijiesti sě a prijésti sč 1417, nč. zajísti si spolu, srv. přiživiti se; 1124, 13 tako hoře za jako moři a jako moci 1738, nč. celý ten verš znamená: že se mu moci přidalo čili že mu moci přibylo; 1126, 20 co za že 1819; 1127, 24 velím za velmi a velmi 1860; 1134, 33 jedno za jednú 2128, nč. najednou, spolu; 1136, 14 a 15 koni a zahrazú za koní a zahřazú 2183 a 2184, nč. za- hřížili se nebo zabředli; 1141, 24 ostavil za ustavil 2378, nč. ustanovil; 1141, 31 jest za ten a Ten 2385. Z ostatních zbytků vzal Šafaříkův během času největší zkázu, byv při- lepen na desce jakési knihy a odtud beze vší pomoci chemické odtržen, čím kromě klihu a kůže i třísky z desky velmi pevně uvázly na něm. Šafařík, neuznav za dobré pokusiti se o náležité očistění jeho, přečetl v něm jen to, co se právě dalo bez chemické pomoci, a sice mnohem lépe, nežli se toho dříve dostalo kterémukoli z ostatních zbytkův. Téže chvály hoden jest i gram- matický výklad, kterým Šafařík opatřil zbytek týž. Co se dále zbytku Š týče, ten byl teprva letos3) „24 a 30 března pod- vržen opatrnému a trvalému obkladu z destillované vody“ od kommisse, 1) Dle netištěného ještě Protokolu o chemické zkoušce rasur Kralovédvorského ruko- pisu a musejných Alexandreid.

Strana VI
VI kterou sl. Výbor Musea království českého na mou prosbu, danou 8 ledna téhož roku, ustanoviti ráčil i ku chemickému proskoumaní rasur Kralové- dvorského rukopisu a zbytkův Alexandreid patřících Museu. Obkladem právě zpomenutým „podařilo se úplně a beze vší škody sníti se zbytku Š velmi pevně lpěvší na něm pásky kůže z vazby a třísky dřeva bukového z desky. Dne 1 dubna t. r. pak zbytek týž úplně vysušený na místech dříve naskrze nečitelných byl sirníkem ammonatým natřen, čím tato velmi zřetelně a jasně vyšla na jevo“. Jmenovitě přečetli sme potom deset veršů celých a sice 27—30, 49, 64 a 115—118. Částečně objevily se čitelnými v. 46—54 a 75. Ostatních menších prospěchů té zkoušky dopátrá se snadno každý i sám, srovná-li bedlivě vydání naše se Šafaříkovým v Časopise mus. 1847 r. I. 305—308. Kromě toho byl i zbytek budějovickomusejný a musejný chemicky pro- skoumán a přečten na více místech snadněji a tuším i lépe než to bylo možná poprvé Fr. Palackému a V. Hankovi dle Časopisu mus. 1828 r. III, 86—96 a IV, 110—114; podruhé vydavatelům dílu I Výboru z literatury české 1845 r. dle sloupce jeho 150—159 a 1086—1090. I tu i onde však jen tran- skripce týchže zbytků byla vytištěna. Jindřichohradecký zbytek neobsahuje žádných rasur nejspíše proto, že je psán na velmi jemném anebo tenkém pergameně. Diplomatické čtení jeho nebylo též ještě nikde vydáno než jen transkripce, jejížto nejtěžší čásť a sice třetího listu, zbaveného podnes tří proužků, pochází od P. J. Šafaříka, ostatek pak od vydavatelů dílu I Výboru z literatury české, kde je celá vytištěna na sloupci 1071—1086. Tím a předešlými výčitkami je tuším potřeba nového vydání všech zbytků dostatečně ospravedlněna. Výkladu potřebují ony snad i více ještě, ale ten odložen býti musel, pokud nenabudeme jistoty, že vydáním jeho ne- ublížíme sobě samým ani komu jinému. Vzniknutím zejmena spolků tak zva- ných Stálců dostalo se sice literarným snahám našim znamenitého povzbu- zení a podpory, reklama nevědomých a podlých špekulantův ochabla sic, ale zuří ještě i nyní u nás o mnoho hrozněji, než bychom se byli bezpečně mohli odvážiti tak drahého vydání přítomných zbytků, jakým by ono býti muselo, kdy by vyšlo spolu s výkladem tak rozsáhlým, jakého jsou zbytky tyto jistě hodny a my jim dopřáti míníme, seč jsme. Přítomným vydáním chceme dle možnosti vyhověti předně těm, kdo se obírají starou češtinou s jakékoli strany a příčiny. Těch pak je za našich časů již o mnoho více, než by slušno bylo nepřáti jim ani tak skrovné po- moci, jaké jim toto vydání poskytnouti může. Míníme zejmena posluchactvo slovanských čtení na universitách, kdekoli se ona právě odbývají, jako na všech ruských, na většině rakouských a na několika německých, francouz- kých i anglických. Podruhé jsme o tom úplně přesvědčeni, že bez diplo- matického vydání přítomných zbytků nelze hádek, vzniklých právě znova i o RK samém, vlastné ani začíti, jak náleží, neřku-li k žádoucímu konci je

Strana VII
VII přivésti. Že na to žádný z dosavadních původců hádek týchž ani sebe slaběji nenarazil nikde, to je sice pravda; ale nesvědčí proti nám než proti nim, jak o krátký čas určitěji a jasněji vyjde na jevo. Nyní oznámím zkrátka jen to ještě, bez čeho naskrze nelze náležitě užiti vydání tohoto ani spravedlivě souditi o něm. Co se předně titulu jeho týče, tím jen beze všeho rozpaku přisvědču- jeme předchůdcům svým, v té příčině hodným úvahy zvláštní, zejmena J. Jungmannovi, V. Nebeskému a P. J. Šafaříkovi, kteří 1) svorně hlásají aspoň to, že tyto zbytky nepatří k jedné a též recensi Alexandreidy než ku více, rozdílným i časem i obsahem. Nejpatrněji vysvitá to ze zbytku SV proti JH. Verš 1170—1295 onoho totiž na mnoze se srovnává s v. 1—164 tohoto. Právě tak se má v. 1892— 2064 SV ku v. 165—328 JH a v. 2296—2430 SV ku v. 329—493 JH. Re- cense JH však vyniká nad SV nejen stářím než i správností metra a obsahu tak znamenitě, že jen srovnáním obou bylo poněkud možno všelijak smodrcha- nému znění SV porozuměti, jako na př. pálení mrtvol, kterého se týče v. 1995—2000 SV a v. 284—289 JH. Ale rozumí se samo sebou, že nám i zbytek SV nemálo přispěl k objasnění JH vůbec a třetího listu jeho zvláště, z něhož tři proužky chybí podnes a sice tam, kde jsou mezery tím vzniklé vyplněny od nás literami a celými slovy, postavenými do závorek. Kromě toho přidali sme do zbytku téhož i celý verš 424 ze SV, kde stojí pod č. 2383. Jelikož toho onde žádné stopy není mimo metrum, které ho ovšem žádá, nepodobá se pravdě, že by písař SV byl předělával svou recensi dle zacho- vaného zbytku JH. S druhé strany však připomínám, že se ve v. 1898 SV a ve 179 JH objevuje jedna a táž chyba. Jen oprava její je rozdílná. SV totižto celé slovo mlade podškrtl a JH jen lade přeškrtl prostředkem řádku, čeho však nebylo možno nápodobiti tiskem. S touž obtíží potkali sme se v JH ještě i ve v. 136, 155 a 314; ve SV jen dvakrát a sice ve v. 46 a 1531, v B jen jednou a sice ve v. 339 a v BM jen v rasuře verše 19. Budějovický zbytek patří dle Jungmanna a jiných k jedné a též recensi s BM a dle Šafaříka od něho nalezený „velice se blíží zevnitřní i vnitřní po- vahou a podobou, písmem i pravopisem k“ musejnému. Nám se i B a BM zdají býti representanty dvou zvláštních, ač i velmi podobných recensí. Paleograficky toho ovšem nemůžeme dokázati, poněvadž paleografie české podnes nemáme, ačkoli by jí zejmena i původcové hádek výše dotčených velice potřebovali, jak o krátký čas určitěji vyjde na jevo. Jen přípravy ke složení paleografie české dějí se s nevšední pílí od mužův obecně známých. Příspě- vek k ní vydaný od J. H. Hulákovského 5) známe, ale neublížíme mu jistě, po- kládajíce jej za nepatrný. 1) Historie literatury české. 2 vyd. V Praze 1849, str. 29 a 30. Časopis mus. 1847 r. I, 304, 309 a II, 155. 5) Abbreviaturae vocabulorum, usitatae in scripturis praecipue latinis medii aevi, tum etiam slavicis et germanicis. Pragae 1852.

Strana VIII
VIII Nezbývá nám tedy nic rozumnějšího ani slušnějšího než obrátiti se v té příčině k řeči těchto zbytků vůbec a ku přehlasování samohlásky u zvlášť. O tom už P. J. Šafařík 6) dobře učí, že „v XIVtém století mnohem dále bylo provedeno, nežli později, aby se zachovalo, za dobré uznáno; tak ku př. tehdáž psáváno i: pečiji, naplniji, osvěciji, zamuciji, ponižiji, kraliji povyšiji, anobrž i šimí místo šumí (hluk v povětří šimí, Pass.) atd., s čehož později zase sešlo“. Já sem hleděl i počátek přehlasování téhož ustanoviti a položil sem jej i skutečně poprvé7) na konec XIII století, podruhé však o tři roky později pomknul sem jej už do XIV. Mínění toto ujalo se i tam, kde bych toho nejméně byl očekával, ale nezastavuji se nad tím příliš, maje mezi jiným i to na mysli, že žádná z nejstarších památek jazyka českého mimo jednotlivá slova, vyskytající se v listinách, nenaráží na věk, kdy byla psána, tak patrně jako zbytek Legendy o Jidáši. Počátku jeho, nemýlím-li se, V. Hanka 8) prvý tak rozuměl, že se týká zavraždění k. Václava III, které se stalo 4 srpna 1306 r. Mínění tomu přisvědčují nejen vydavatelé Výboru (I, 169 a 170) než každý, kdokoli se podnes i veřejně zmínil o věku dotčené Legendy. Ale k určení toho, oč nám právě jde, neobrátil jí nikdo posavad. Maje se proti tomu jinde zvlášť ozvati, přestanu tu na následujícím výkladě. Ve zbytku též Legendy objevuje se přehláska i z u jen dvakrát a sice: ve předložce mezi a ve příslovce v čilě (1, 19 a 22, kde je tato psána: wchzilé a ona Mezi). Že mezi vzniklo přehlasováním u v i z mezu a toto z dvojného lokalu mezú, to uzná každý, komu jsou dosavadní výsledky jazyko- zpytu slovanského s dostatek známy. Týž nebude ani o tom pochybovati, že lokal jedn. čilě též tak vznikl z čulč, jemužto přiměřený nominativ zní čulo a ten není nic jiného než činné příčestí minulé, pošlé od čuju, které se v dotčené Legendě na 2b, 36 též objevuje co Chzíuyu za nynější čiji. Že tamže není jiných přehlásek i zu, o tom se možná s dostatek přesvědčiti i dle Výboru (I, 169—174) samého. Ve překrásných a přečetných spisech Tomáše ze Štítného, † okolo r. 1404, naproti tomu přehlasování u v i již opravdu tak daleko dospělo, jak sem výše slovy Šafaříkovými oznámil. Maje konečně i několik místných jmen složených s mezi v listinách XIII století a spolu i to na mysli, že prvopočátky všech věcí jsou nepatrné, vracím se nyní ku prvotnému mínění svému o počátku přehlasování u v i, klada jej ovšem do druhé polovice XIII století vůbec. Co se pak týče konce přehlaso- vání téhož, ten sem též už s dostatek určil na str. 113 a 114 Brusu svého. Proskoumav s té strany zbytky přítomné, dospěl sem konečně k tomu přesvědčení, že nejstarším z nich je BM a že se ostatní tak mají věkem k sobě vespolek, jak je právě vyčtu, klada na prvé místo JH, na druhé B, na třetí M, na čtvrté Š a na páté SV. 6) Počátkové staročeské mluvnice. V Praze 1845, str. 15. 7) Zvukosloví jazyka staro- i novo-českého a slovenského. V Praze 1854. str. 52 a 53. Srovnávací mluvnice jazyka čes. a slovens. V Praze 1857, str. 124. 3) Časopis mus. 1841 r. str. 338.

Strana IX
IX BM zbytek totižto neobsahuje v sobě žádné jiné přehlásky i z u kromě mezi, které se v něm s instrumentalem tiem objevuje dvakrát a sice ve v. 22 a 206. Maje kromě toho z ostatních archaismů jeho zvláště vieru jéti na mysli, neváhám aspoň originalu jeho, dokáže-li ho kdo býti přepisem, polo- žiti do druhé polovice XIII století. Idiotismus právě vytčený z verše 91 totižto pokládati sluší za prastarý a v češtině tak řídký, že sem ho nenašel v žádné z ostatních památek staré češtiny, ačkoli po něm ode dávna pátrám, jelikož odpovídající mu starobulharský věra jeti již P. J. Šafařík9) přijal mezi důkazy posledního mínění svého o glagolici proti cyrillici. Jak řídkým je týž idiotismus u nás, to vysvitá tuším i odtud dosti jasně, že mu mezi jinými ani vydavatelé Výboru (I, 152, 32) nerozuměli, nahradivše jej tímto: vieru jmieti. Ten se vyskytá sice též i ve zbytku, o kterém je právě řeč, jmenovitě ve v. 98, ale neznamená věřiti než věrnost míti nebo věrnosti se těšiti. Ostatně nejen v. 98 než i 102 chybně jsou vytištěny ve Výboře (153, 2 a 6) takto: neb juž nejmáš viery na nich, Protož mi tomu věř právě. O chybě, spáchané ve prvém z těch veršů, svědčí dostatečně metrum, prvotné psaní patřičného slova a kontext. Proti druhé pak srovnati třeba verš jí obtížený s 91 a s tím, co na str. XVIII pod č. 4 následuje o předložkách, aby se výčitka její nepokládala za křivdu. Ve zbytku JH nalezl sem jen dvě přehlásky i z u a sice: zrádci za zrádcu ve v. 273 a čilý za čulý ve 359. Tato je tuším už výše dosť objasněna, pokud nám právě o ni jde. Prvou však ani já sám nepokládám za dosti jistou, poněvadž pochybuji o tom, že by staří Čechové byli říkávali v nom. jedn. i zrádec, jak bychom se snad domnívati mohli mezi jiným dle nom. prorádce a skládce ve v. 1 a 2 BM. Spíše se podobá pravdě, že jsou to již patrné doklady zkázy, kterou dual v češtině od nepaměti bráti počal a ve příčině RK míním zevrubněji vylíčiti. Tu jen to ještě připomínám, že by zbytek týž obsahoval více přehlásek i zu, kdy by nepatřil též do druhé polovice XIII století než do počátku XIV se zbytkem Legendy o Jidáši, poněvadž ten obnáší jen 172 verše, onen pak 493, z nichž ovšem jsou 164 kusé a jeden je k nim přidán ze SV, jak už i na str. VII zaznamenáno. Zbytek B obsahuje již sedm přehlásek i z u, ale jen jedna z nich a sice čilěji za čulěji ve v. 286 psána je správně, šest ostatních naproti tomu vzniklo vyškrábaním litery u, zejmena: po strielění ve v. 46, po králi v 97 a 122, po její ve 128, po sččí a rěči ve 130 a 131. Pocházejí-li rasury ty, jak se mně skutečně zdá, od též osoby, která psala celý zbytek B, nezbývá nám nic jiného než pokládati zbytek ten za poněkud mladší od Legendy o Jidáši. Aby o tom i jiní snadněji a jistěji souditi mohli, připomínám jim, že i s počátku Žaltáře klementinského, jmenovitě na str. 4 v ř. 3, 7, 8, 17, 9) Uber den Ursprung und die Heimath des Glagolitismus. Prag 1858, II, 40. Slovinci týž idiotismus stáhli v jedno slovo verjeti, jak sem to již 1862 r. v Časopise mus. na str. 340 zevrubněji vyložil, dokládaje se tam i jiných podobných složenin, zejmena rus. gore-mykatь, a mir-volita se srb. dan-gubiti.

Strana X
X 21 a 22, na str. 7 v ř. 1 a na str. 9 v ř. 21, pozorovati je několik podobných rasur a sice v následujících slovech: pokogíu, wolanyu, kralíu, mnoſtwiu, prſi- kazanyu, Wzradugiu a uzdwenyu. Zbytek M přestává na dvou přehláskách sem patřících: věcí za věcú ve v. 34 a ni za ňu v 52. Ty však jsou zejmena proti mezi, čilý, čilě a čilěji tak rázné a proti ostatním též už výše dotčeným tak jisté, že i pro ně samy mů- žeme bezpečně míti zbytek M též za mladší o málo rokův od Legendy o Jidáši. Zbytek Š naproti tomu obsahuje již pět přehlásek právě tak rázných a jistých jako předešlé, zejmena: vokativ králi za králu ve v. 29 a 110, niž za ňuž v 69, n(e)jmajíce k králi za nejmajúce k králu v 75 a větší za většiu ve 116. Zbytek týž kromě toho obnášeti by měl 118 veršův, ale po 22 z nich nezbylo ani stopy, ze 6 zachovalo se jen 8 liter a z 21 jen po několika slo- vech. Mezi ostatními 59 verši konečně je ještě několik víc anebo méně ku- sých, kdežto zbytek M obsahuje 124 celé a ne 160, jak to po V. Hankovi (Čas. mus. 1828 r. IV, 110) nejen vydavatelé Výboru (I, 135) než i Jungmann (Hist. lit. čes. 1849 r. str. 29) ještě hlásají, zapomenuvše nejspíše spočítati verše zbytku téhož. Ale i tak musí zbytek M značně vynikati stářím nad Š a sice, jak se nám zdá, aspoň potud, že M patří do počátku a Š do konce prvé polovice XIV století. Zbytek SV naproti tomu náleží již do druhé polovice století téhož, jelikož v něm je již o mnoho více přehlásek i a í nežli prvotných u a ú po měkkých souhláskách. O tom se každý může přesvědčiti i sám, zvláště když obrátí zřetel svůj ke slovům, která přehláskou svou odporují rýmu, jako na př. lidi proti blúdi ve v. 25 a 26, lidie proti posúdie 35 a 36, okrašlije proti tu je 242 a 243, všidy proti onudy 493 a 494, neklidné proti bludné 807 a 808, lidí proti blúdí 843 a 844, zemi proti svému 935 a 936, lidí proti vylúdi 1978 a 1979, lidí proti pripudi 2003 a 2004, boju proti nepokoji 2231 a 2232, ludí proti vyklidi 2281 a 2282 i pod. Dříve než bych se dále bral, za povinnosť sobě pokládám užiti již i tu právě předešlého výkladu k ospravedlnění výčitky, které sem dopřál původ- cům hádek výše zpomenutých. Jeden z tak zvaných filologických důkazů jejich zní i tak, že prý domnělý falsarius „chtěje výtvorům svým dáti podobu XIII století zavedl v nich nepřehl. ju; jen několikrát se zapomenul, tak že mu ji vyklouzlo, jako v Jarosl. pod ocelí“. Proti čemu jest ovšem těžko ne- psati satyry, ale nemaje k tomu nyní ani místa ani času potřebného, pře- stanu na této otázce a krátké odpovědi na ni: který ze zbytků přítomných mohl by bezpečně obstáti před kritiky takými, jakým je původce právě cito- vaného ortele? Myslím, že žádný vůbec a o M zvláště měli bychom se co báti, poněvadž i nalezení jeho od V. Hanky je jistě více tajemným anebo, jak by dotčení kritikové řekli, podezřelým než RK. S druhé strany však předešlý výklad neposkytuje, ani odjinud nelze nabyti tolik jistoty o věku těchto zbytků, kolik by jí bylo třeba ku bez-

Strana XI
XI pečnému spořádaní jejich dle času. Spořádali sme je tedy dle obsahu, aby je každý, komu právě o to půjde, aspoň pohodlněji mohl srovnati s jinými Alexandreidami vůbec a s latinskou, složenou od F. Valtera châtillonského o 10 knihách ve XII století, zvláště, jížto se ony nejvíce podobají ze všech nám posavad známých. Zejmena zbytek SV srovnává se na mnoze obsahem svým se třemi prvými knihami Alexandreidy Valterovy 10) a sice tak, že prvé z těch od verše 45 odpovídá kapitole III od v. 176 do kap. XV onoho, druhé kap. XVI—XXV a třetí XXVI—XXXV. Jak se má zbytek JH k též Alexandreidě, to snadno určí každý i sám dle připomenutí předešlého na str. VII. Verš 1—69 zbytku B patří na konec IV knihy Valterovy, počna od v. 571; v. 70—171 na počátek kn. V asi do v. 45; ostatní na počátek VI kn. do v. 52. Zbytek BM odpovídá konci VI knihy od v. 451 a počátku VII do v. 50. Verš 1—80 zbytku M patří do VI kn. asi od v. 63—162, ostatní pak na konec VII asi od v. 232—302. Konečně zbytek Š náleží veskrze do IX kn. a sice od v. 205—297, 330—340, 346—360 a 453—476. Srovnalosť ta oblehčuje ovšem porozumění zbytkům našim, ale jistě méně, než bychom potřebovali, a sice předně proto, že sobě básníci naši velmi volně vedou proti Valterovi i strany látky, rozmnožujíce a zmenšujíce ji, jak a kde se jim to neb ono právě líbí. Tak na př. SV rozvedl zmínku Valterovu o Paridovi a vyvrácení Troje (I, 452—467) ve dvě zvláštní kapitole, XII a XIII, z nichžto prvá obnáší 53 a druhá 55 veršů. Budějovický zase rozmnožil vypravování Valterovo o Ale- xandrovi v Babyloně, líče verši 172—219 rozličné slavnosti, jak za jeho času nejspíš o korunování králů českých, aspoň co se podstaty jejich týče, byly provozovány. Ve v. 226—244 a 275—278 ozývá se týž opravdu vlastenecky proti svému vlastnímu králi, ale tak opatrně, že nemůžeme ještě ustanoviti, kterého tím vlastně míní. Podruhé i forma zbytků přítomných je značně vinna tím, že jim ne- můžeme tak porozuměti, jak bychom sobě toho směli rozumně přáti. Básníci naši totižto vynikají značně nad Valtera nedostatkem objektivného smýšlení o minulých osobách a událostech, přenášejíce je víc anebo méně směle čili spíše naivně do své vlastní doby a líčíce je spůsoby této přiměřenými a sro- zumitelnými. Tak na př. žádný z básníků našich Alexandreid neodvážil se sice po- kládati Alexandra za křesťana, ale ani pohanem nejmenuje ho žádný. Tak a Saraceny slují u nich obyčejně jen Darius a poddaní jeho. Těm oni patrně 16) Vydané nejnověji od F. A. W. Miildenera pod timto titulem: M. Philippi Gualtheri ab Insulis dicti de Castellione Alexandreis ad fidem librorum mss. et impress. Lipsiae 1863.

Strana XII
XII nepřejí, nadržujíce Alexandrovi mezi jiným i tak, jako kdy by byl býval nej- výtečnějším z hrdin křižáckých. Kromě toho již i ve družině Dariově obje- vuje se dle v. 185 a 186 JH mnoho vévod, kniežat i markrabí, svobodných pánov i hrabí. Ani rytieri a purgrabie nechybí tamže, vyskytajíce se ve v. 114 a 246. Ve v. 118 a 119 B přichází též hrabie a markrabie. Dle v. 1388—1391 SV páni ve družině Alexandrově zovou panoše své již i českými jmény: Jan, Mladota, Radota, Radvan atd. Kromě toho dle §. 19 Brusu mého nemáme historie osvěty české po- dnes. Kdy bychom však i sebe důkladnější již měli, nestačila by ona přece úplně osvítiti přítomných zbytkův a sice hlavně proto, že i politická historie aspoň těch dob, do kterých nejstarší ze zbytků těchto patří, je ještě na mnoze temnou, ačkoli kronikáři naši i jiní mnohem bedlivěji zaznamenávali politické děje než jakékoli jiné. Podobně se mají přítomné zbytky i strany řeči své. Podnes dospěli sme jen k výtečným Počátkům staročeské mluvnice. I to, čím J. Jungmann a Fr. L. Čelakovský přispěli k objasnění staré češtiny s lexikalné strany, hodno je slouti výtečným počátkem. Kdy bychom však kromě úplné mluvnice a takéhože slovníka staré češtiny ještě i sebe důkladnější historii češtiny vůbec měli, zůstala by přece ještě naše známosť staré češtiny na mnoze kusou, jelikož nejen ohromná většina památek jejích žalostně zahynula než i Ascoli, patřící mezi nejzna- menitější z jazykozpytců nynějších, úplně pravdu má, hlásaje 11) o řeči vůbec mezi jiným i toto: Die Sprache stellt in jeder ihrer Phasen gleichsam einen zufälligen Abschnitt eines Stromes unausgesetzter Umgestaltungen dar, in welchem Abschnitte sich gleichzeitig die Reste eines absterbenden und die Vorläufer eines herannahenden Typus bemerken lassen. S toho stanoviska souzeno budiž předně o tom, nač sem už výše na- razil, t. j. smíme-li sobě rozumně toho přáti, abychom dokonale porozuměli tak starým památkám, jakými jsou tyto zbytky. Já myslím, že nesmíme, poněvadž pokládám takové porozumění za nemožnou věc a takých nepřeje sobě žádný rozumný člověk. Pročež neváhal bych co filolog ani za podvržené pokládati těch a podobných památek, kdy by jim bylo možno dokonale po- rozuměti. Původcové hádek dříve zpomenutých vedou sobě ovšem i v té pří- čině naopak, ale s jakým prospěchem, to vyjde bohdá brzo na jevo. Podruhé přál bych sobě, aby se stanoviska téhož bylo hleděno i na všecko to, čím se ještě níže dotknu řeči těchto zbytků, maje tu dříve zkrátka oznámiti, jak se má vydání naše zevnitřně k originalům jejich. V těch není předně žádných čísel. Z patrných v našem vydání arabských větší znamenají pokaždé stranu, a vedle nich prvý a b druhý sloupec origi- nalu. Menší z týchže čísel před otisky originalů značí řádky sloupcův; u tran- 11) Kritische Studien zur Sprachwissenschaft von G. J. Ascoli. Autorisirte Ubersetzung von R. Merzdorf, zu Ende geführt von B. Mangold. Weimar 1878, S. V.

Strana XIII
XIII skripce naproti tomu jdou ona pořád od počátku až do konce každého ze zbytků přítomných, znamenajíce verše jeho bez ohledu k mezerám, označe- ným pokaždé větší pausou, jmenovitě na str. 63, 67, 76 a 90—96. Myslíme, že tak i citování i srovnávaní čili kontrolování citatů s originaly bude po- hodlnějším. Vytkne-li kdo dle našeho vydání na př. verš 110 SV a půjde-li čtenáři o to, aby verš týž v originale spatřil, pohledna na protější otisk jeho a na čísla k tomu patřící, v okamžení pozná, že týž verš stojí v originale na str. 2 v řádku 34 sloupce druhého. Římskými čísly opatřil už V. Hanka nejspíše kapitole zbytku SV a my sme ho následovali, nemajíce proč pochybo- vati zvlášť o tom, že se tak aspoň celé kapitole pohodlněji dají citovati nežli dle veršů, jako na př. výše (str. XI) dotčené o Paridovi a vyvrácení Troje. Latinským titulům a jiným přípisům dopřáli sme místa aspoň u otiskův originalů, poněvadž i to se hodí ke všeličemu. Tak na př. není v BM nic přiměřeného titulům, otištěným z B na str. 73 a 79. Pročež tím sluší méně odporovati našemu mínění, dle něhož ty zbytky nepatří k jedné a též recensi. I čarami řádků liší se B od BM značně a sice tak, že v B jen některé z nich jsou oběma sloupcům společné, sahajíce od přední kolmé čáry prvého sloupce až ke zadní druhého, a v BM všecky. Ze skrácenin latinských dali sme nápodobiti tiskem jen « v luň na str. 58 hlavně proto, že se ona objevuje i ve SV textě samém a sice ve v. 774 a 2240, Hanka pak patrně jí nerozuměl, dav ve prvém z těch veršů vytisknouti divné za dávné. Vydavatelé Výboru (I, 139, 5 a 1137, 34) drží se ho obakrát. Jinde « znamená ra a rá, ale jen ve SV často, jako na př. ve v. 251, 254, 373 a jinde; v B a BM jen po jednou: onde ve v. 275, tu ve 310, který však o řádek výše stojí v otisku originalu a sice proto, že sme do transkripce vřadili verš od písaře originalu na 4 po ř. 33 vynechaný a teprva po ř. 43 připsaný tam, kam právě patří nejen dle kontextu než i dle litery a, stojící před kolmou čarou řádku 33 i připsaného. Dle toho měl by připsaný řádek státi ovšem i v otisku našem vlastně před 4 a ne po tom. I poslední řádek na str. 82. znamenaný literou a a křížkem, patří vlastně na str. 83 před 2°. Písaři zbytkův ostatních neužili skráceniny « ani jednou a štítili se i jiných o mnoho více nežli SV, B a BM. Kromě skrácenin dali sme nápodobiti tiskem i všeliké chyby originalův a opravy jejich, jak sme právě nejlépe mohli, kojíce se nádějí, že tím o mnoho více přispějeme ku pomoci vědě vůbec a k obraně básnických památek někdejší osvěty české zvláště, než kdy bychom vnášeli jakékoli domysly své i do samých originalů. Může-li se na př. střícům ubohého Mastičkáře dostati lepší obrany než je ta, které jim diplomatický otisk zbytku SV ochotně poskytuje nejen svými śtříci ve v. 779 než i řitieři v 1025 a partikulou, hodící se právě i k od- hánění protivníků jejich, t. j. přič. v 909, 1052, 1610 a jinde? Nemaje nyní kde obírati se tím déle, připomínám poprvé jen to, že vydavatelé Výboru (I, 81, 31 a 139, 10) jen Mastičkářovým strýcům dopřáli

Strana XIV
XIV ří za rý. V naší transkripci dostalo se toho a ry za ři dvěma ostatním ze právě předešlých slov tak jako jiným konjekturám našim, t. j. v závorkách. Těmi a jejich obsahem dáváme jen to na jevo, že se odchylujeme od origi- nalů a že sobě přejeme, aby těm čtenář snadněji porozuměl. Zkrátka obsah našich závorek neliší se hodnověrností svou nijak od jiných konjektur. Aby o tom ani nejmenší pochybnosti nezbylo, připomínám podruhé, že i sám po- chybuji o nejedné z našich konjektur, zejmena pak i o výše dotčené, nemaje proč pokládati za neomylnou pravdu, že by Čechové XIV století veskrze byli říkávali jen strýc, rytieř a pryč. Dále nemohu zamlčeti ani toho, že v naší transkripci není tolik závo- rek, kolik je v originalech omylův, ačkoli se ony netýkají jen těch než i jiných věcí víc anebo méně důležitých a tak rozmanitých, že výklad jejich do druhého dílu musím odložiti, přestana tu na pokynutích nejpotřebnějších. Prvé z nich týká se těch oprav originalů, které písaři jejich sami beze všeho škrábaní vykonali a opatřili znaky, nápodobenými od nás dle možnosti. Po těch dopátrá se jich snadno každý, komu o ně zvláště půjde, i bez našich narážek na ně v transkripci. Narážíme však i v té závorkami aspoň na ně- kolik dle našeho zdání nejdůležitějších z týchž oprav. Aby se hledání jejich stalo ještě snadnějším, odkazuje ct. čtenáře k tomu, čím sem na str. VII a XIII mimochodem objasnil škrtání a literu a samu i s křížkem, uznávám zvláštní zmínky hodnými ještě i tyto znaky: 1) Vodorovnou čáru, kterou písař SV ve v. 201 oznámil, že se kdy nemá čísti. 2) Kolmá čára odděluje častěji slova sepsaná dohromady, jako ve v. 139 JH, ve 14 B a j. 3) " „ ve v. 42 BM znamená, že slova patřičná třeba naopak čísti. Ve v. 334 však chybí znamení též a na to ukazuje závorka transkripce. Verši 7 M zase dopřáli sme jí proto, že se jiní písaři staročeští domáhají křížky obyčejně jiného cíle, jako na př. i SV ve v. 1815 a BM na místě vyloženém už na str. XIII. Aby rozdíl ten ještě jasněji vyšel na jevo, připomínám i to, že jsou patřičná slova verše 7 M. v originale samém o mnoho těsněji sepsána než vytištěna. Jmenovitě mezi byty a zyel je tak malá mezera, že se do ní křížek jen stíží dostal, pro " však je tam dosti místa a po toho až nazbyt. 4) Tečka objevuje se velmi často pod literami, které se nemají čísti, jako ve v. 475, 1417 a jiných SV, ve 135 JH, ve 39 B atd. Dvě se vysky- tají tuším jen ve v. 186 B a jedna nad literou též jen tam a sice ve v. 227. Písař SV postavil ji ve v. 1333 vedle ſ nejspíše jen proto, že jeho s pravi- delně přesahuje dolní čáru řádku. Nejednou však tečka i zcela chybí, jako ve v. 2040 a 2168 SV u f a l, z nichžto prvé však není dopsáno svrchu. Co se pak oprav i škrábaním vykonaných aneb aspoň zamyšlených týče, o ty sme dbali se zvláštní pílí. Šlo nám u nich přede vším jiným o to, aby- chom i uhodli vyškrábané litery. Většina těch, které se nedaly rozeznati v originalech samých ani lupou, vyšla na jevo víc anebo méně jasně foto-

Strana XV
XV grafií, jiných dopátrala se též tak kommisse dotčená na str. V a VI, ostatních pak já s p. Stulíkem a Paterou spolu. Ale jen v otiscích originalů dali sme je označiti všecky a sice tímto spůsobem: všecky ty z nich, kterých je ke správnosti textu třeba, jsou tištěny jen ležatými typy, jako na př. a ve v. 935 SV; ostatní pak opatřeny jsou i závorkami, jako c ve v. 284 SV, u a w ve 46 B a jiné, vyjma: krz a s ve v. 1519 a 2281 SV a h ve 448 JH, kteréžto písaři vlastně jen prstem smazali. Závorky ty však netýkají se ma- linkých liter, které písaři sami napsali nad vyškrábanými a my též dali men- šími typy stojatými vytisknouti, jako na př. a a e ve v. 108 a 115 BM. Kromě těch závorek obsahují přítomné otisky originalů ještě i takové, do kterých sme dali stojatými typy obyčejnými vytisknouti litery, slova a jednou i celý verš, jakožto víc anebo méně pochybné konjektury. Nejvíce jich najde ct. čtenář ve v. 329—493 JH z příčiny, vytčené již výše na str. VII. Ve transkripci pak narážíme závorkami též jen na několik takých škrá- banin, které se nám zvláště zdály býti toho hodnými z rozličných příčin, jako na př. ve v. 1766 SV proto, že se tam neobjevuje dříve žádná podobná. Ve v. 173 B zase t dáno do závorky proto, že tam vlastně h mělo býti vyškrá- báno. Mohlo však tamž i zůstati t vedle h, jelikož i písař B nejednou napsal th za t a t, jako na př. ve v. 152, 153, 190, 246, 309 a j. Konečně aby se píle naše v té příčině nemohla slušně zdáti nikomu malichernou, připomínám už i tu aspoň tři neomylné pravdy a sice: a) o ra- surách v RK rozjímáno bylo již u nás i veřejně a hojně, ale beze všeho ohledu k jiným rukopisům staročeským; b) užilo se týchže škrábanin též ve- řejně a tak chatrně s každé strany proti RK, že to vlastně není hodno ani veřejné zmínky; c) nejedna i z vyškrábaných, ale přečtených liter zbytků těchto znamenitě se hodí ke všeličemu, jako na př. a ve v. 68 a 140 B k dů- kazu toho, že čeština velmi dávno začala přenášeti zavřené kmeny podstat- ných jmen, jakým je prvotně kořen beze vší pochyby, mezi otevřené, co se skloňování jejich týče. Genitiv kořena je totižto již patrně těmto přiměřen, maje dle oněch zníti kořene, jako břemene, knížete, mateře a pod. Abych objasnil i důležitosť diplomatického otištění neopravených omylů několika příklady, ráznějšími od výše vytčených k obraně rozpustilého Masti- čkáře, zaznamenávám předně, že vydavatelé Výboru (I, 1079, 14) takto dali vytisknouti verš 255 JH: j pomluvením dosti málem. Nejvíce na slovo vzatý slavista našeho věku, prof. Miklosich, dokládá se jich ještě i 1876 r. (Vergl. gramm. III2, 353) takto: promluvením dosti málem. Má tedy j a pomluvením nejspíše za chyby tisku, vynechav j a přidav do následujícího slova r. Tím pak a předchozími doklady hledí dokázati, že je málem neurčitý instr. jedn. středního rodu jakožto přívlastek předchozího jména podstatného. Kdy by se mu to bylo podařilo, byl by se nám ovšem poněkud zavděčil zejmena i v pří- čině RK, kterému již i „tendentiöse Vorliebe für die nominalen Formen des Adjectivs“ byla skutečně vyčtena. Ale Miklosich dotčeného mínění svého nedo-

Strana XVI
XVI kázal a nedokáže ho nikdo proto, že domnělý doklad podstatně jináče zní v originale a nejpřirozeněji dá se tak opraviti, jak se v naší transkripci čte. Z mnoha důkazů toho přestanu tu na následujících: a) v. 10 a 36 B podobají se vazbou svou velice mé opravě, zníce takto: v slově ač si velmi malém, u prě (š)čení dosti malém; chybou pak vytčené velmi podobnou obtížen je v. 284 BM; b) v Žaltáři klementinském vyskytá se též více chyb těm podob- ných, t. j. i v něm je základné slovo častěji připodobeno ku přívlastku svému, jako na př. na str. 5 v ř. 2 a 3: Padnú ot myšlěních svých, co latinsky v žalmě 5, v. 11 dle Vulgaty takto zní: Decidant in cogitationibus suis; na str. 36 v ř. 1 a 2: Daj jim otplatu vedle činov jich a podle zlosti nalězeních jich 17), co zase srovnati třeba se žalm. 27, v. 4 Vulgaty: Da illis secundum opera eorum, et secundum nequitiam adinventionum ipsorum; c) ani knihy za našich časů vyšlé nejsou bez připodobení sem náležitých, jako na příklad Časopis mus. (1846 r. str. 282, ř. 8—10), kde mezi jiným i toto čteme: „tak časem zrostla mythická postava co poetický sen, pomíjející při prvním do- tknutím se rozboru“; dle Osvěty p. Vlčkovy (1880 r. str. 817, ř. 17 a 18) zase rukopis Kralovédvorský „převyšuje vše, co se dosavade starých básních našlo“. Tak smýšlím o něm i já, nepochybuje mezi jiným ani o tom, že se k obraně jeho wſía lefa, kde prof. Miklosich dle str. 367 výše citované knihy i nyní ještě „unerhört“ bloudí, znamenitě hodí kromě právě vytčených chyb zvláště ty, kde je naopak přívlastek připodoben základnému slovu, jako na př. ve v. 2309 SV, na ruce pravice za pravici v glossovaném Žaltáři mus. a vi- temberském dle Časopisu mus. (1879 r. str. 507 pod ruce), otmladové ščepové za ščepoví v Žalt. klem. (dle téhože str. 508 pod sázenie) a mnoho jiných. „Rai- sonniren dagegen hilft nichts; je mehr man sich in einzelne Denkmäler vertieft, desto vertrauter wird man mit ihnen, man liest aus ihnen Dinge heraus, die nicht in jeder Grammatik zu finden sind.“ Tak se ozval nedávno původce výše dotčené výčitky theoreticky. Aby se pak i on i jiní tím také prakticky snadněji a be- dlivěji mohli říditi než posavad zejmena ve příčině RK, připomínám jim i tu již aspoň to ještě, že se písaři zbytků přítomných často dopustili i jiných chyb, podobných předešlým vůbec, t. j. že nejednou připodobili slova násle- dující předchozím a naopak i beze všeho ladu a skladu, jako na př. SV ve v. 199, 1251, 1366, 2020, 2112, 2161 a jiných; JH ve 36, kde vydavatelé Výboru (1073, 14) i skutečně dali vytisknouti nejedné. Co tím vlastně mínili, o tom nemohu nic určitého říci a hádati nemám nyní proč ani kde. K obraně opravy své však oznamuji, že se zakládá na v. 1205 SV, který se jen druhým ze přívlastků svých podstatně liší od JH. Ale mnohem důležitěji liší se vydání právě dotčené od našeho v té pří- čině zejmena následujícími věcmi: 12) Ta a předešlá též ležatě tištěná slova psána jsou v originale takto: míſleních ſwich a nalezeních gich.

Strana XVII
XVII 1) Vydavatelé Výboru hleděli zbaviti zbytky tyto mimo Š i metrických chyb. I těmi vyniká SV značně nad ostatní, jak tuším už i z toho dostatečně vysvitá, co sem o něm zaznamenal na str. X. Kdo kromě momentu, o který tam jde, ještě aspoň to náležitě rozváží, že se dřívější protivníci RK i s té strany opírali proti němu o jedinkou syllabu, ten bude spíše chváliti než tupiti nedbalosť naši o takovou zásluhu, jaké sobě vydobyl na příklad i sám K. J. Erben po str. 212 a 213 Brusu mého známým pokusem svým o napravení metra Legendy o sv. Kateřině. Podobného tomu násilí totižto musil by se odvážiti každý, komu by opravdu šlo o metrickou správnosť zbytku SV. Nicméně však opravil sem v něm aspoň takých veršů několik, které se bez toho buď nehodily do kontextu, jako na př. 2309, buď zdály se mi býti toho zvláště hodnými v příčině RK, jako 673, 1559 a 1972, kde však jen o to jde, smí-li se w i jako vu čísti a litera j sloves jmieti, jdu, jmu a podobných v prosodii staročeské i za i pokládati. Proč sem přisvědčil otázce té opravou svou, to jinde vyložím zevrubněji. Tu jen to ještě oznamuji, že se v. 103 zbytku B počíná právě tím lokalem, o který se výše dotčení har- covníci jedině opírali proti RK, chtíce, ale nemohouce dokázati, že by o syllabu byl delším a proto nesprávným tento verš jeho: Jaroslav veš ve krvi s orěm zbrocen. Ani tu ani onde totižto nezněl lokal ve krvi nynějším spůsobem čili třemi slabikami než jen dvěma, jak to v polštině slýchati podnes. Ostatně viz o tom i str. 46 Počátečných skupenin souhlásek československých. 2) Zbytek SV liší se znamenitě od ostatních i počtem a rázností dialek- tických zvláštností. Kdo by neváhal zbavovati je těch zejmena nyní? Kdo by se spíše neměl zasazovati, seč právě jest, o to, aby zvláštnosti ty mnohem určitěji a hojněji vyšly na jevo, nežli se jim toho dostane naším vydáním? Myslím, že je to svatou povinností každého, komu u hádek, dotčených i pod číslem právě předešlým, o nic jiného nejde než o pravdu a prospěch vědy vůbec. A jak medle sluší zastírati se tím i takým účastníkům týchže hádek, kteří neznají neb úmyslně nešetří ani té neomylné pravdy, že Čechové teprva v XVI století dospěli k jednotě písemného jazyka? Pročež mohu tuším bez- pečně přestati tu na následujících zmínkách. Zbytek SV tak často má ý za é v jedn. genitivě, dat. a lok. ženském skloňování složeného a zájmenného, že se mi zbytkem zdálo narážeti na to v transkripci závorkami. Tak na př. už ve v. 69 a 70 stojí rěcký a světský za rěcké a světské. Z ostatních zbytkův objevuje se zvláštnosť táž jen ve v. 13 B, ale pochybně, jelikož písař jeho připsal e nad y. Týž a BM píší stále g za k u kdy, kde a podobných partikul, z čeho aspoň to vysvitá po- někud, že žádný z nich nepocházel z těch krajů českých, kde je slýchati nyní již i hdo, ni-hdo atd. Ostatně viz o tom str. 62 a 71 Počátečných skupenin souhlásek českoslov. I spojce i jen písař B a BM předsouvají stále h, čeho v naší transkripci též pilně šetřeno, ačkoli nevíme, bylo-li po h slýchati i či y. Ať o tom hádají jiní! Pročež připomínám, že mi u konjektury, patrné ve v. 462 SV a 310 JH, jen o to jde, aby ct. čtenář snadněji porozuměl B

Strana XVIII
XVIII textu. Ostatně odkazuji je ke str. 67 Šafaříkových Počátkův a k Biblí kró- lowej Zofii z kodexu szaroszpatackiego, vydané od prof. A. Maleckého ve Lvově 1871. V té je totižto ještě na za naj u superlativů pravidlem a časté v ní lepak hodí se též k objasnění partikuly lětak, která mi je jen z v. 1970 SV známa a ve Výboře (1130, 23) tak vytištěna, jako kdy by neomylně byla vznikla z ale tak, čemu se ona spolu s a tak ve v. 244 JH rovná smyslem. 3) Prvopočátky toho zmatku, který se skončil známým vítěztvím slova jenž nad jeho příbuznými, sahají velmi hluboko do minulosti. Již v Homiliáři opatovickém objevuje se jednou zeze za ježe a to za jiže co muz. nom. množný (Čas. mus. 1880 r. str. 115). Ze zbytků přítomných vyniká zase SV značně nad ostatní týmže zmatkem, maje na př. jež už ve v. 42 za již; ve 610, 737, 738, 740 a j. jenž za jež. Hanka a s ním vydavatelé Výboru jen ku prospěchu rýmu odchýlili se tu i tam od originalu v té příčině. My sme se však ani toho neodvážili, nepochybujíce mezi jiným ani o tom, že se tak více zavděčíme aspoň budoucím historikům řeči české, než kdy bychom i sebe dokonaleji byli dovedli zbaviti zbytek SV všech jeho metrických vad. Podobnou nádějí kojím se i já sám, připomínaje, že mimo zbytek M a Š všecky ostatní často kladou nejen střední akkusativ zájmena téhož, t. j. ježe a jež za nynější sko- moleninu jeho že než i za jiné pády vztažného co nebo což, jako na př. SV ve v. 34, 617, 954 a jinde; JH ve 298, 308 atd. 4) Nejen Hanka než i vydavatelé Výboru mnohem více se zastavují na čistých pádech zbytků těchto, přidávajíce k nim předložky, nežli vlastně sluší. Důvodů výčitky té mám tolik a věc, které se týče, je tak důležita, že mi nezbývá nic jiného než odložiti výklad její do dílu II a přestati tu na vybídnutí všech, jimž o ni zvláště jde, aby ráčili aspoň následující verše srovnati a sice: a) strany genitivu verš 1118 SV s v. 114, 497, 549 téhož, se 270 JH, 236 B; 118, 132, 135 a 282 BM; b) strany dativu v. 263 SV a 141 BM se 734 a 1436 SV; c) strany lokalu v. 2208 SV s 241 B; v. 324 JH nejprvé se 73 M a potom s 1286 a 2033 SV, 397 JH a 57 B; d) strany instrumentalu v. 424 SV se 318 JH; v. 1961 SV a 268 JH se 103 JH a 24 M; konečně v. 2140 a 2141 SV s doklady staroruskými, obrácenými ode mne proti prof. Buslajevu v Časopise mus. 1862 na str. 338. Řeči zbytků těchto vůbec dostalo se již hojně nadšených chval. Vážím jí sobě i já velice, ale jistě mnohem méně nežli zejmena ti z vrstevníků mých, kteří i nyní ještě nadržují slovy i skutky marnému mínění Nejedlého o tak zvané klassické češtině. Ti totižto pokládají nejspíše za neomylnou pravdu. že zbytky tyto, nevynikají-li řečí svou nad RK, aspoň se mu vyrovnají a sice, jak se jim zdá, zvláště proto, že již i enklitického ž a ť bez mála tak rády užívají jako písemná čeština za D. A. z Veleslavína. Smýšlení tichého genia o té a spolu i moje, Fr. Palackého a K. Havlíčka mohlo by již dosti býti známo i po §. 38—41 Brusu mého. Tamže v §. 36 a 37 objasnil sem už i po- vahu enklisí ž a ť a jak se oběma má RK k obecné a písemné češtině. Maje

Strana XIX
XIX kromě těch §. ještě i 33 o šlechtické a měšťanské češtině zvláště na mysli, neváhám nic pokládati za pravdu, že se zbytky tyto řečí svou jen asi tak mají k RK jako uměle a krásně, ale více dle fantasie nežli dle skutečnosti udělaná květina ku přirozené. Zcela přirozenou však je jen řeč lyrických písní téhož rukopisu, v epických naproti tomu objevuje se ona již i víc anebo méně pě- stovanou a sice uměním, nadšeným vznešeností přírody nad výmysly i sebe bujnější fantasie. Každé podobenství kulhá. Proto sotva bude zbytkem, oznámím-li již i tu poněkud určitěji mínění své nejen o řeči než i o duchu veškeré té poesie staročeské, jejímžto nejkrásnějším plodem jsou právě rýmované Alexandreidy, známé nám jen po těchto zbytcích. Ale i jazyk a duch těch objevují se dosti zřetedlně velmi podobnými německým vrstevníkům svým, které nejznameni- tější ze všech dosavadních historiků literatury německé, G. G. Gervinus, ná- sledujícími slovy 17) líčí: Das flaue Wohlgefallen an den schalsten Stoffen der Arthurmährchen untergrub in der kürzesten Zeit allen gesunden und kerni- gen Geschmack; der Minnegesang der Troubadours pfropfte auf das heimisch- deutsche Naturlied des Volks ein unverträgliches Reiss von romanischem Con- ceptenstil und amatorischer Sophistik; die vollendete Technicalität, die nach französischen Vorbildern fortan das Grundgesetz der höfischen Dichtung ward, gewann ein schädliches Übergewicht über Geist und Stoff der Dichtung; die Sprache selbst ward in dem Augenblick, da sie sich ihrer mundartlichen Be- sonderheiten zu Gunsten einer gemeinsamen Schriftsprache abthat, von einem neuen Verderbniss heimgesucht: eine Menge fremder Ausdrücke ging in die Arbeiten der oft sehr sprachunkundigen deutschen Übersetzer über; auf so vielen eingetragenen Gegenständen und Bräuchen hafteten die fremden Be- nennungen; französische Wörter und Sätze gingen in die Dichtungen gerade unserer besten Poeten, in Scherz oder Ernst gebraucht, als Schmuck oder Entstellung über. Schon dies allein war genug, den Werken der neuen hö- fischen Kunst eine tief eingreifende und volksthümliche Wirkung und Be- deutung von vorn herein abzuschneiden: im grossen Ganzen war sie ihnen durch ihren ausschliesslichen Bezug auf die Eine ritterliche Kaste benommen. K té pak neomylně náležel aspoň původce Alexandreidy SV. Ačkoli se totiž odjinud velice podobá pravdě, že nevládl velikým jměním, znevažuje přece chlapy příliš ve v. 204—248. Sotva mu tedy ublížím, domnívaje se již i proto o něm, že nesmýšlel ani o chlapské čili obecné češtině příznivěji než Nejedlý, ačkoliv ten ani nebyl šlechtického rodu. Jsou však i jiné důkazy nedbalosti právě vytčené nejen ve zbytku SV než i v ostatních. Míním přede vším více patrných germanismů, na př. jakým je mieti za to ve v. 1226 a 2420 SV; v 59 a 477 JH, proti čemu viz str. 158—161 Brusu mého; proti na svú ruku ve v. 1639 SV a potomku jeho na svou pěst 15) Těch a důkazů chvály právě předešlé dočísti se možno již i na str 86 a 87 Brusu mého a v Osvětě p. Vlčkově 1872 r. na str. 624—628.

Strana XX
XX pak str. 282 a 293; na špici za a vedle v čelě ve v. 1449 a 1453 SV; pomoci s gen. věci ve v. 750 SV, v 1 a 35 M i jinde; ačkoli několik dokladů té vazby najdeš už i u Jungmanna a Lindeho, strany němčiny pak u bratří Grimmů pod helfen atd. Latinou zavánějí tuším: listy ve v. 991, 1010 a 1015 SV, v jehož v. 964 se však i list vyskytá; nesprávná negace ve v. 1163, 1806 a 2006 SV. Ve druhém z těch veršův i rým žádá nikdy. Ostatně viz o tom §. 55 Brusu mého, o tautologii jako stlúpem ve v. 106 JH pak tamže str. 116—118, kde najdeš i více věcí, hodících se k objasnění těchto zbytků. Dále téže zbytky obsahují více slov, o kterých můžeme právem po- chybovati, že by jich i jádro národa českého, lid obecný, byl kdy tak užíval, jak se to v nich děje, na př. se slovesem vznímati se ve v. 1204 SV a 35 JH. Koně tehdejších chlapů českých se totižto nejspíše jen vzpínali nebo zpínali, jak tomu i rodáci moji podnes říkají a RK nasvědčuje veršem, zní- cím o jelenu takto: vz horu v listie piená táhlé hrdlo. Podobně se má řeč těchto zbytků k obecné vrstevnici své i několika příliš odvážlivými vazbami, odporujíc tak velmi často zejmena pravidlům, platným o shodě slov i v jednoduchých i ve složených větách. Rozpustilostí tou vyniká zase SV nemálo nad ostatní, jako na př. hned ve v. 224, jehož přísudek by měl vlastně zníti nemohú, patře k zamlčenému podmětu ti a ne k nikto, nčes. nikdo, které básník anebo přepisovač měli na mysli. Hanka a vydavatelé Výboru (I, 1097, 11 a 12) jim patrně nerozuměli, majíce ve vedlejší větě 3 os. jedn. aoristu, chtě za naši 3 mn. přít. času ukazovacího, jaké se celý kontext neodolatelně domáhá. Pravý opak vazby právě dotčené vyskytá se ve v. 240 a 241. Té Hanka též nepochopil a vy- davatelé Výboru konjekturami svými neobjasnili než jen tak zatemnili, jak se toho každý již i sám snadno může domysliti, není-li ho zvláště to tajno, že zbožného ve v. 239 znamená bohatého (srv. v. 72). Touž nádějí kojím se i strany nevázanosti spáchané ve v. 641—646, připomenu-li, že opustil stojí tam za nynější pustým učinil, sloven. spustošil. Ve v. 2317 slovem ho míní se jelen, ačkoli jen stopa jeho předchází. Verš 356 JH drží se nejspíše jen té. Ale ve v. 209 a 210 téhož očekávali bychom právem též buď jemuž a je- hož, buď jimž a jichž za jemuž a jich, jelikož obě ta zájmena nesou se ke hromadnému po smyslu podstatnému jménu bor, nčes. sbor anebo zástup, a taká jména vůbec objevují se syntakticky i jednotnými i množnými nejen u Čechů než i u jiných Slovanů za starých dob. Ostatně jich ještě i proto patří sem, že nemá příklonného ž anebo že. Dále ve v. 293—295 básník JH má na mysli měšťany za město a ještě směleji sobě vede ve 395—397, pře- stav tam na to za v tom a vynechav než. BM ve v. 193 zájmenem v němž míní čas, kterého tam není, jak bychom i dle 191 právem očekávali; ko- nečně ve v. 251 vede sobě on právě tak jako SV ve 2317. Celkem však vládne i nejmladší z básníků našich Alexandreid, SV, če- štinou tak obratně, že sobě toho tím výše vážiti máme, čím se více podobá

Strana XXI
XXI pravdě, že zachovalý zbytek její psán byl od Němce, který se ovšem znal i v češtině, ale snad méně, než by toho byl potřeboval ke správnému pře- pisování starších od sebe a těžších básní českých. Prvému z těch mínění nejpatrněji nasvědčují chyby, kterých se písař SV dopustil u souhlásek, napsav častěji temnou z nich za jasnou a naopak. Většinu jich ovšem opravil, ale vesměs tak, že mě tím jen utvrzuje v mí- nění mém. Literu b na př. často předělal pérem vp a naopak p vb, ale na tom obyčejně i přestal, nepostarav se nijak o vyhlazení stop liter přede- šlých. Těch a podobných oprav nebylo možno tiskem nápodobiti. V díle II však vylíčím je tím bedlivěji, čím patrněji vysvitá potřeba toho již i z právě dotčených. Tu jen to ještě zaznamenám, že domnělý Němeček náš dvou z týchž oprav ani nevykonal, zůstaviv ve v. 1746 Pyly za byly a ve 2167 bogyety za pojéti. Hanka prvou z těch chyb opravil, druhé se domakali teprva vydavatelé Výboru, jak sem už připomenul ke cti a slávě jejich na str. V. Že je zbytek SV zejmena proti JH nemálo smodrchán, o tom sem se též už zmínil na str. VII a může se snadno každý přesvědčiti, kdo bedlivěji srovná oba na místech tamže vytčených. Ale zachovali bychom se jistě velmi nevděčně i nemoudře, kdy bychom se odvážili viniti jen písaře SV samého všemi těmi nesnázemi, pro které nemůžeme přepisu jeho ani tak porozuměti, jak bychom sobě toho směli rozumně přáti. Vinny jsou tím neomylně i jiné osoby a okolnosti, z nichžto se tu jen jedné na spěch dotknu. Od napsání zbytku SV minulo jistě již i více než pět set let. „Čas vše mění i časy“. Těmi slovy nehlásá nám ovšem slavný původce Slávy dcery nic nového než jen pravdu od nepaměti známou. Původcové hádek častěji dotčených však nemohou nebo nechtí ani té náležitě porozuměti. Je- den z nich na př. i to má za pravdu, že se přízvuk český ani během nej- méně pěti set let nezměnil. Aby se pak domyslům jeho na této takořka ma- kavé nepravdě osnovaným snadněji uvěřilo, dokládá se i auktority, ale takové, která nejspíš i nyní ještě míchá přízvuk se závažím samohlásek. Pročež není divu, že se týž pán a jiní protivníci RK i toho domáhají, aby všecky ty zvláštnosti, kterými se liší řeč zejmena i RK od užívané v ostat- ních památkách staročeských anebo kterým nelze porozuměti bez ohledu k ostatním jazykům slovanským, byly pokládány za neomylné důkazy domnělé podvrženosti jeho. Jakkoli se to ostatně má, tolik je pravda, že bez takých zvláštností nejsou ani přítomné zbytky. Jedné z nich, partikuly lětak, dotekl sem se již mimochodem na str. XVIII. Aby jich bylo z téhož oboru aspoň do třetice, od- kazuji ještě ct. čtenáře i ke slovesům, užitým ve v. 913 a 2038. Prvé z nich znamená stalo se a známo mi je s měkkým l jen ze staré bulharštiny, ale bez přehlásky čili co salučiti se. Znala se však ona i ke salučiti se s tvr- dým l, jaké je slýchati podnes i ve srb. slučiti se, v rus. slučatusia, slučaj a pod. V. Hanka a vydavatelé Výboru (I, 142, 33) slovesu témuž jistě ne- rozuměli, davše vytisknouti zlíči za slíči. Druhé z vytčených sloves rovná se

Strana XXII
XXII smyslem nynějšímu tisknou nebo tlačí se a patří spolu se stbulh. tištati se a srb. tištati se do III třídy pod vzor držeti, stbulh. dražati a srb. držati. Naposledy mám se ještě dotknouti věci, o které bych i nyní ještě nej- raději mlčel, nemaje naskrze proč smýšleti o cíli filologie vůbec a naší zvláště jináče, nežli se toho dočísti možno již i na konci §. 30 anebo na str. 135 Brusu mého. Míním pravopis transkripce přítomné. Že se ten nebude líbiti každému, to se rozumí samo sebou. Ani toho netřeba dokazovati, že jsem po- vinen postarati se, jak právě mohu, o to, aby protivníci moji v té příčině ne- ubližovali zejmena společníku mému, p. Paterovi. Pročež oznamuji jim beze všech okolkův a rozpaků toto: 1) P. Patera není nikterak vinen ani pravopisnými ani jinými vadami přítomné transkripce. Za ty za všecky mám odpovídati já sám. Společně ru- číme jen za otisky textů, vyznávajíce též tak a upřímně, že sme se neštítili žádné práce ani žádných útrat, které se nám zdály potřebnými býti k tomu, aby se otisky naše srovnávaly s originaly aspoň potud, pokud toho právě dosíci možná typografií. Toho pak dosáhli sme i více, než bychom se nesměli kojiti nádějí, že se dle našich otisků bezpečně, ostatně však o své vlastní ujmě i vině může odvážiti každý jiné transkripce, komu by přítomná nebyla vhod. To je konečně hlavním cílem našeho vydání. Transkripce v něm obsažená pak určena je hlavně pro ty, kteří méně dbají o litery než o poznání ducha, ozývajícího se k nám výtečnými zbytky těmito. 2) Ani ve snách mi nikdy nepřišlo na mysl domáhati se u p. Patery toho, aby se držel přítomné transkripce jakožto vzoru, kdykoli bude vydávati co staročeského sám o sobě. Jsem o něm i bez toho úplně přesvědčen, že se tak rád zachová, kdekoli mu bude možná. 3) Obecně přijatého pravopisu staročeského nyní není a nebylo nikdy. Do M. J. Husa psal každý česky, jak právě dovedl. Pravopis Husův neujal se též nikdy zcela než jen tak, jak jej Bratří čeští v XVI století a ve prvé polovici tohoto budičové národa našeho přispůsobili k nové již češtině. Aby tu zbavili skvrn a nedostatků, kterými ji hrozně zanesla zloba cizí a domácí, jali se budičové naši vynášeti na jevo i staré památky její a dospěli pro ně i ke dvěma pravopisům. Původcem jednoho z nich je P. J. Šafařík, druhý vznikl společnou prací více vlastencův a drží se ho nejen vydavatelé Výboru z literatury české než i značná většina těch, kterým o starou češtinu s jaké- koli strany a příčiny jde. Dle P. J. Šafaříka vydavatelé Výboru (I, 8), „pře- nesše pravopis již dříve pro plody prostředního věku přijatý a dobře se hodící i na nejstarší památky, řídili se v té věci více ohledem praktickým nežli nauko- vým, snažíce se čtenářům svým usnadniti ponímání a zažívání těchto výtečných plodův; pročež některých v tom ohledu ovšem méně důležitých věcí, jako rozdílu mezi měkkými a tvrdými souhláskami, mezi jotovaným e (čili je) a č atd., ne- tuze šetřeno“. Šafařík sám, „konaje povinnosti grammatika, jehož cíl theore- tický jest, musel se postaviti na jiné stanoviště, s něhož by mu na zvetšelou

Strana XXIII
XXIII a temnou osnovu našeho jazyka jasněji vzhlédati a posledních základův mnohých, jinak nevystižných úkazův pozdějšího jazyka jistěji dobrati se bylo možno: pročež se přinucena viděl věc přísněji na váhu bráti, a z ohledu do- tčeného označování měkkých, též různění jotovaného e od původního č jíti svou cestou, kteráž ostatně nechať před soudným, střízlivě skoumavým čte- nářem sama se ospravedlní.“ Takým skumatelem chce slouti prof. Miklosich snad i proto, že se podnes drží Šafaříkova pravopisu staročeského mimo ?; ale dosť opatrným a znalým věcí našich jistě není, poněvadž nedovedl spozoro- vati a tomu přiměřeně se zachovati, že se ten z nejnovějších pravopisů staro- českých, který se pod jeho egidou domáhá vítěztví nade všemi ostatními, zakládá na zjevné nepravdě čili na tom, že prý str. 275—436 a 451—490 Passionalu musejného pochází z konce XIII anebo z počátku XIV století. Kromě vydavatelů Výboru (I, 263) odporuje tomu zejmena i prof. Emler (Spisové cís. Karla IV. V Praze 1878, str. XVII), klada dotčený Passional celý „asi do polo- vice věku XIV.“ Povaha jazyka pak i výše vytčeného obsahu jeho neodolatelně žádá toho, aby týž obsah byl pokládán za mladší i od zbytku SV. V tom totižto je ještě mnohem více nepřehlásených u a ú než onde, i když juž vezmeme do počtu, čemu však odporuje nynější čeština, znajíc se nejen k již než i k juž a už. Maje o tom jinde zevrubněji se vysloviti, přestanu tu na vybídnutí každého, kdo by mi nevěřil, aby spočítal zachovalé u a ú po měkkých souhláskách třebas i ve všech vyňatcích, otištěných ve Výboru (I, 263—322) nebo na výše vytčených stranách z téhož Passionalu, a postavil je proti nalezeným ve zbytku SV. 4) Můj pravopis staročeský jest o mnoho starší než by se komu na prvý pohled zdáti mohlo. Prvopočátky jeho vězí neomylně již v mé Srovná- vací mluvnici jazyka českého a slovenského, vyšlé zcela teprva 1857 r. Již i tam totiž a sice v §. 91 anebo na str. 114 hlásám, že by se ř „ani před i ani před ě nemělo čárkou obměkčovací opatřovati, jako se d, t a n neozna- čují“. Na str. 152 pak učím i tomu, že „Čechové mění r vř tam, kde Slováci d, t, nalvď, ť, ň a I, t. j. nejen před i, í a e m. ě a slov. a a ia: kuře, předu, hřál, přál atd. m. slov. kura, pradiem, hrial, prial, cyr. kurę, pręda, grějala, prějala; než s nepatrnými, větším dílem nedávno vzniklými výnim- kami i před původním e: bratře, mistře, ale dare, výre m. daře, výře; mř-eš. -e, -eme, -ete; ale ber-eš, -e atd. m. a v. beř-eš, -e. Před e m. slov. o anebo cyr. a zůstává r přirozeně tvrdým: dar-em, -ek m. slov. dar-om, -ok.“ V po- známce k tomu patřící konečně připomínám, že „psání ři a ře m. ri a re podle li a le, anebo místo ri a rě podle di, ti, ni a dě, tě, ně nedá se ničím jiným než zvykem poněkud ospravedlniti.“ Od pravopisu ve Výboře užívaného pak liší se můj nejvíce tím, že měkkosť souhlásek vůbec a plynných l a r zvláště bedlivěji a duchu pravo- pisu Husova i přirozené povaze češtiny přiměřeněji hledí označiti než onen. Vydavatelé Výboru totiž l a r píší vesměs nynějším spůsobem, kdežto by, nechtíce se spustiti pravopisu pro novou češtinu ustáleného a chopiti se zcela fonetického, byli měli měkkosť obou právě tak znamenati jako u d, t

Strana XXIV
XXIV a n, t. j. před i, í, č, ia, ie a iu přestávati na čistém l a r, ostatně bratr- ského i polského l a ? právě naopak užívati, t. j. ť aneb 7 psáti tam, kde l znělo měkce; a l, kde bylo tvrdým anebo jen tak zvaným středním. O tom opravdu, že staří Čechové nepřestávali na jediném l, nepochy- bovali vydavatelé Výboru a nepochybuje žádný, kdo se poněkud důkladněji zná ve staré češtině. Co se pak obdoby právě dotčené týče, tu již důmyslný rodák můj, Vavřinec Benedicti Nudožerský, nejen podivu hodně znal, než i proti l, co se podstaty týče, právě tak obrátil jako já 1857 r. na výše vytčených místech z mé Srovnávací mluvnice, neznaje ještě tehdáž nauky jeho o tom. Sotva ji znal i Miklosich, nejvážnější z tehdejších pomocníků mých po Šafaříkovi. Nicméně však dokázal i on se svého stanoviska čili srovnáním češtiny se starou bulharštinou s dostatek aspoň tolik, že stará čeština l a r a nová r i častěji obměkčují než d, t a n, t. j. mimo konec slov a slabik nejen před samohláskami a dvojhláskami výše vytčenými než pravidelně i před těmi, které starobulharským e, e a a odpovídají. Já měv při tom kromě polštiny a ruštiny zvláště slovenčinu na zřeteli, učím už na obou výše vytčených místech, že nová čeština své r pravidelně tam obměk- čuje, kde slovenčina d, t, n a l. Na str. 37 a 38 rozpravy své o Počátečných skupeninách souhlásek českoslov. konečně obrátil sem to již i na starou češtinu tak, že ona l a r pravidelně tam obměkčovala, kde to slovenčina sd, t, n a l, ruština pak a polština i s r posud činí. Tamž a na str. 39 vyložil sem i to proti hlavnímu z nynějších původců pravopisu staročeského zevrubněji, že on i sobě samému odporuje, drže se strany l a l Bratří českých a Polákův, ale docela marně. Nespustil se on podnes té nedůslednosti ani theoreticky ani prakticky, ačkoli ho v tom už ani hlavní z jeho pomocníků nepodporuje. Kdy by to však i tak odhodlaně činil jako strany r ař, nespomohl by tím vlastně ani sobě samému nic a sice z té jednoduché příčiny, že týž nejspíš i nyní chybně smýšlí o tom, kde ob- měkčuje stará čeština l a r, uče tomu v nejlepší ze svých dosavadních prací mezi jiným i takto: „staročeské l mění se prý v všude tam, kde rvř a kde i jiné tvrdé souhlásky ve své měkké se mění.“ Kdokoli se totižto při tom aspoň na výše vytčené vokativy bratře a mistře proti hade, kate a pane rozpomene a jen o pravdu dbá, ten ochotně přisvědčí předešlému mínění mému. Ostatně má se týž pán i proti jiným předchůdcům svým tak. Z mnoha důkazů toho přestanu tu na jednom a sice takém, který se sem zvláště hodí, týkaje se počátku zbytku SV. O tom již V. Nebeský ve výtečné za svého času a i nyní ještě čtení hodné rozpravě své dobře zaznamenal (Čas. mus. 1847 r. II, 147), že se jím míní kap. 30 v. 18 a 19 Přísloví Šalomounových, znící ve Frenclově Biblí české, vydané v Praze 1862, takto: „Tři věci jsou mi nesnadné a čtvrté dokonce neznám: Cesty orla na nebi, cesty hada na skále, cesty lodi u prostřed moře, a cesty muže v mladosti.“ Dle dříve zpomenutého pána naproti tomu původcem dotčené moudrosti není nikdo jiný než Aristoteles!

Strana XXV
XXV Co se pak měkkého l a r ve přítomných zbytcích týče, prvého z nich neoznačuje JH nijak. Ostatní dbají o to víc anebo méně rády jen před u, přidávajíce po l litery i a y, někdy i s čárkou neb tečkou. Před e našel sem ly za l jen jednou a sice ve v. 1794 SV. Kromě toho viděl jsem na své vlastní oči líe za lě nebo le jen v RK na str. 8 v ř. 28 a 30, kde zcela zřetedlně se čte políe; podruhé lie za lě nebo le v deliegie na listě 472 v ř. 10 a 11 Hradeckého rukopisu, který p. Patera právě dává tisknouti; konečně lye za lie a nč. lí jen v kuolye, za něž vydavatelé Výboru (II, 62, 13) v Bruncvíkovi též mým spůsobem dali vytisknouti kuolie. V originale samém, rukopise zdejší bibliotheky universitské z XV věku (XI. B. 4), čte se ono na 1. 205a v ř. 8. Kdo by se proto nad mými lě a lie zastavoval, tomu by nezbylo nic rozumnějšího ani slušnějšího než právě tak se zachovati mezi jiným i proti tomu, že v transkripci své rozeznávám i s od šaš, z od źažacod č, poněvadž do M. J. Husa žádný písař český nedovedl důsledně šetřiti rozdílu toho. Co se pak ć týče, to mám s prof. Miklosichem (Vergl. gramm. I2, 512) za pouhý výmysl novějších grammatikářů našich. K čemu jen to ještě při- dávám, že sem i s a z podřídil pravidlu, platnému v nynějším pravopise če- ském o d, t a n. Pročež na př. slabiky sě a zě zcela tak čísti třeba, jako kdy by byly tištěny se a že, t. j. beze vší stopy i sebe slabšího i před e. Právě tak smýšlím i o rě proti nynějšímu ře, jsa úplně o tom pře- svědčen, že staří písaři čeští lépe slyšeli, co splývá u vyslovování ř v ne- rozlučitelný celek, než ti z novověkých grammatikářů našich, kteří prý i fysiologickým badáním dospěli k tomu vědomí, že se ř rovná zněním svým spřežkám rý a rá, čemu prof. Miklosich (l. 1. p. 502) též odporuje, klada ř srž a rš na roveň ovšem též tak, že u říkání ř splývají rž a rš v celek vlastně nerozlučitelný. Maje kromě toho i jiné podobné omyly týchže gram- matikářů na mysli, nedivím se naskrze nic ani tomu, že oni ve psaní předků svých před J. Husem rſie, rzte, rſye, rzye a pod. i takové zádrhliny spatřují, že jich ani slovy nedovedou označiti, kdežto v t a y, opatřených někdy i čárkou nebo tečkou, vlastně nic jiného nevězí než pokynutí čtenáři, aby buď jen před- chozí s a z měl za š a ž aneb s a y spolu i za prvý živel dvojhlásek je, ia a podobných, před nimižto se zdálo zbytkem označovati ještě zvláště dříve řečené znění liter s a z jakožto druhé částky měkkého ř. Ku větší určitosti nedospěli v tom ani ti ze starých písařů českých, kteří se nedrželi pravopisu Husova, ačkoli je pravda, že i předchůdcové a vzory jejich skutečně mnohem bedlivěji a důsledněji označovali měkkosť souhlásky r nežli kterékoli z ostatních. Vysvitne to každému dosti jasně i z těchto zbytků, proskoumá-li pravopisy jejich aspoň tak zevrubně, jak sme to my již vykonali, ale teprva v díle II míníme vyložiti. Mezitím ať ráčí každý, koho se právě týče, přestati na následujícím přídavku ku předešlému vykladu. Že ani písařům těchto zbytkův ani jiným před Husem nešlo skutečně u dotčeného psaní o nic jiného než o pokynutí též už oznámená čili pouze o krátké a přiměřené těm dlouhé slabiky: ře-řie, řa-řia a podobné, toho nej-

Strana XXVI
XXVI bližším a nejhodnověrnějším svědkem je právě J. Hus. Traktát jeho o pravo- pise českém 14) obsahuje dosti důkazů toho, že Hus byl tak bystrým a stříz- livým pozorovatelem hlásek lidských vůbec a českých zvlášť i s fysiologické strany, jakým se za jeho času sotva který jiný národ europský mohl honositi. Ani o tom nelze již rozumně pochybovati, že písař na str. XXIII dotčené části Passionalu mus. žil buď s Husem spolu buď jen o málo dříve. Nicméně však není ve Traktátě Husově ani sebe slabší narážky na zádrhliny, proti kterým se právě ozývám. Ve knihách pak dle něho psaných pozorovati je jen víc anebo méně krutý boj mezi zvykem a novotou, jak to právě i jinde bývá. Konečně nedbal žádný z nynějších tvůrců pravopisu staročeského mimo p. Vymazala naskrze nic vůbec ani na polský pravopis, podnes více podobný vzoru svému, staročeskému od Husa neopravenému, než nynějšímu českému, ani na řeči češtině nejpodobnější: polštinu, moravštinu a slovenčinu. Maje se o tom jinde zevrubněji vysloviti, dávám nyní každému, koho se týče, na rozchodnou jen tu dobře míněnou radu, aby hleděl svědomitě vyhověti té neomylné pravdě, hlásané a výtečně vyložené již i od našeho A. Komenského, že žádné věci nelze opravdu poznati samé o sobě než jen tak, srovná-li se s jinými, aby vyšlo na jevo, čím a proč se těm podobá nebo nepodobá. „Nemo rem perfecte novit qui solam novit, etiamsi analytice et synthetice norit: demum si, quid aliae similiter aut dissimiliter habeant et cur, intelligit, plene intelligit. Hinc philologus bonus melius intelligit linguas, si polyglottus fuerit, quam possunt qui tantum intelligunt singulas.“ Tak zní a obrácena jest i ku prospěchu filologie dotčená pravda v originale samém (Opera di- dactica omnia. Amsterodami 1657. Vol. II, cap. X, §. 63); ale neřídil se jí žádný ani z pánů, dotčených na str. XV pod a a b. 14) Vydaný i s ukázkami knih dle něho psaných v Miklosichově Slavische bibliothek. II. Wien 1858, str. 173—197. V PRAZE 8 srpna 1880. M. Hattala.

Strana 1
ZBYTEK SVATOVÍTSKÝ. Hic incipitur Boemicalis Alexander. 1* Genz zeymene byl wyehlaffny Gehoz rozum byl tak yafny Ze gmu bylo wfyeczko znamo Wzemy vmorzi whwyezdach tamo 5'Ten wfak tíftweru wyecz wyczita Gez przied geho (myflem fkrita Kak mam prawye (irdeze radne Wíak mam trzy wyeczi nefmadne A pak owfyem cztwrte wyeczi 10 Smy/lem nemohu doffyeczi Kdez [fye czlun v wodach plazi Akdez had polkalach lazi Kdez orel witupi woblaky Kto ma tako fwyetla zraky 15 By mohl ty czyefti poznaty Ande [y kazda potraty Iakz ta trogye wyecz pomyne Tako gye gich fled pohyne Ty trzy cziefti znaty pylno :» Ale ze owffyem vfylno Czyeltu czlowyeka mladeho Znaty wrozko[fy chowaleho Wtoho myfíly wezdy bluzi Ny gye kdy czele poluzy ss A kdyz ten wnyeczem bludy Gyenz fmyflem wfyel nawfye lydi 2* Acz [ye kde vmych flowyech potknu Snad mne pron wtom nycz nedo'knu Neb ffem prziednym tako maly Iakz prziedelwem zwyerz vítali 5 A przied flüczem woffcztyena [wyeczka Neb prziedmorziem myelka rzieczka Wíak ffyem to zmladoft1 (lychal Gehoz ffemffye wzd1 vftichal Tu myl magy mnozi lyde 10 Ze tak brzo zle pofudye Wtom rziedko wynde zprzifflowye Gedny proto nepochwale Ze mayuez fmyfla vmale 1* I. Jenz ze jmene byl véhlasny, jehož rozum byl tak jasný, že j'mu bylo všecko známo v zemi, v mori, v hvězdách tamo; 5 ten však čtveru věc vyčítá, jeż préd jeho smyslem skryta: kak mám, pravě, srdce radné, však mám tri věci nesnadné, a pak ovšem čtvrté věci 10 smyslem nemohu dosieci: kdež sě člun u vodách plazí a kdež had po skalách lazí, kdež orel vstúpí v oblaky. Kto má tako světlá zraky, 15 by mohl ty cesty poznati, ande s(é) kaZdá potratí? Jakž ta troje věc pomine, tako jejich sléd pohyne. Ty tri cesty znáti pilno, so alé že ovšem úsiľno cestu člověka mladého znáti v rozkoši chovalého. V toho mysli vezdy blúzi, ni jé kdy celé posüzi. % A když ten u něčem blúdi, jenž smyslem všel na(d) vše lidi, 2" ač sě kde v mých sloviech potknu, snad mne proń vtom nic nedo(t)kni; neb sem pród nim tako maly, so jakż próde Ivem zvór ustaly à préd sluncem voštěná sviečka neb préd morém mélká riečka. Však sem to z mladosti slýchal, jehož sem sě vždy ustýchal: sstu mys? maji mnozi lid(i)e, że tak brzo zlć posûdie. V tom riedk(y) vynde z prislovie. Jedni proto nepochválie, Ze, majüc smysla u málé, 1 

Strana 2
Ne rozumyegycz fkladanye 15 Czuzye flowa brzo wzhanye Druz take gyez neprziegy Ty [ye fnad fwyetle newfmyegi Wobecz mych flow fnad pochwale A yakz otstupie dale 2 Czoz nahy nayhorfyeho wyedye O mych Ilowyech ppowyedye Ny przezen magy nawezrzieny Alfrdcze wzdy zloby inyeny Oblyczey magy pokoyny 25 Amyfllcze wzdy zada woyny To Ifye wflye bez dywa dyege Ktoz kak vmye ten tak pyege Krrt wdobrich lukach rad ryge WIk na owcze rad wzdy wyge so Tez zawyftywy zloby tyge A wlfak acz wczem moge Ilowa Zbludye prziezen gest wzdi hotowa Czoz by [proftneho wydyela By to [wym plaftyem zaltrziela 35 Proto ktoz chcze ten pochwaly Neprzietel tenffye oddali Iaz naty gyltye nechczi dbaty Chczy zyewnyc wyedyety daty Tyem wfyem kterzyz pocz[fty ftogye 10 Aneczftnych fye nych nebogye Okraly czffty feho [wyeta Gelto wty czaly ofwyeta KRa philypp byl wzemy rzieczky Muz flowutny weczíty [wyeezky 45 Pofwem prawu mylye zenu Wzbozi weczlty porozenu Olympyas tak flowyeffye Owffem dywne krafy byefye Daru ma otboha mnoho 5e Kdyz czítnu zenu darzi koho 2^ Kteraz zalozenye kazny Tey netrzieba czalte bazny Vítaly rad pytye [aha Zefchlym lukam czaffna wlaha 5 Czftna zena muzi prziedraha ZBYTEK 4o nerozuméjíc skládanie, cuzie slova brzo vzhanie; druzí také, jeZ nepréjí, ti sé snaď svètlé nevsméji, vóbec mých slov snaď pochválie, 45 a jakž otstúpie dálě, což najhoršieho vědie, o mých sloviech propovědie ; ni pr(i)ezeñ majf na vezréni a srdce vżdy zloby mienf; so obličej mají pokojný a myslce vždy žádá vojny. To sě vše bez diva děje: ktož kak umie, ten tak pěje; krt v dobrých lukách rád ryje, ss vlk na ovce rád vždy vyje, též závistivý zlobí tyje. A však, ač v čem moje slova zblúdie, priezeň jest vždy hotova; což by sprostného viděla, eo by to svým pláštěm zastrěla. Proto, ktož chce, ten pochválí; nepriete! — ten sě oddálí. Jaz na ty jistě nechci dbáti; chci zjevně věděti dáti es těm všem, kteríž po čsti stojé a nečstných sě nic nebojé, o králi, čsti sčho světa, ježto v ty časy osvěta. II. Krát Filip byl v zemi rčcký to muž slovutny ve ésti svétsky; po svém právu míše ženu, v zbożi, ve ćsti porozeni; Olympias — tak sloviese, ovšem divné krásy biese. 15 Daru má ot Boha mnoho, když čstnú Zenü darí koho; 9 kteráž založenie kázni, tej netréba časté bázni. Ustalý rád pitie sahá, so zeschlým lukám časna vláha, čstná žena muži prědraha. 

Strana 3
SVATOVÍTSKY. Powfye czafy toho krale Gez pokoyny lyde chwale Rzyecz'ka zemye vmyrzíe ftafye Neprzatel [ye nycz nebalye 10 Tehdy praigide czftna hodyna Kralowa porody fyna Allexander wzdyechu gemu By [yn rob kralewy czftnemu Nebo by yuz natey dobye 15 Iakoz mu trzieba poffobye Byefye oftawyty hlawu Swey d'edynye naoprawu Tehdyi pomalem czafye Kraly zla przihoda ftalye 2» Pronyz vpade wofidlo Poffla zenu wgyne bydlo A ten yenz gy prowodyelye Pauzonyas tak flowyefye Wzem [fobye protywnu radu 2 Zawrzie [ye fny nalwem hradu Ktoffye moze toho ftrzieczi Komuz porucze (we wyeczi Nenyet nycz tak protywneho Iakz neprziezen czlowyeka (weho so Neb ma oto potaz (nadny Ktoz gelt wkterem domu wnadny Ten moz kdyz chcze byty zradny By kra] wfmutcze ywzalofty Pycze poruczene czftnofty 35 Azlfye [we rady dolozi Przied tyem fye hradem polozi Kratky czas toho wynyde Az kral philyp fwyeta fnyde Zradu to neprzietel doby 10 Smalem lydy krale poby Ach czlowyecze kak fy krziwy Kak gífy fwev hofpodie lftywy Gehozty czelt wzdana wífaka Genz ottebe wyeri czeka 65 Toho hlawy twoy mecz laka Knyez allexander wtu dobu Spade V welyku [yrobu Otczyka yuz neymyegelye Po vše časy toho králé, jež pokojní lidé chválie, rěcká země v mírě stáše, ss nepřátel sě nic nebáše. Tehdy prijide čstná hodina, králová porodi syna, Alexander vzděchu jemu. By syn rob králévi éstnému; so nebo by juž na tej době, jakoż mu tréba po sobé biese ostaviti hlavu svej d(é)diné na opravu. Tehdy i po malém časě ss króli zla prihoda sta sé, pro niż upade v osidlo. Posla ženu v jiné bydlo, a ten, jenž ji provodiese, Pauz(a)niaš — tak slovieše, 100 vzém sobě protivnú radu, zavré sé s nf na svém hradu. Kto sé móze toho strieci, komuz porüéce své věci? Nenief nic tak protivného, 105 jakZ nepriezeh élovéka svého; neb má o to potaz snadny, ktoz jest v kterém domu vnadny, ten móž, když chce, býti zradny. By král v smutce i v Zalosti, 1o pyée poruéené éstnosti. Až sě své rady dolozi, préd tiem sé hradem polozi. Krátký čas toho vynide, až krát Filip světa snide. 115 Zradá to neprietel doby, s málem lidí králé pobi. Ach élovéce, kak si krivy, kak jsi svej hospodé Istivy; jehoż ti éest vzdána vSaká, 1:0 jenž ot tebe viery čeká, toho hlavy tvój meč láká! Kněž Alexander v tu dobu spade v velikü sirobu. Otéika juz nejméjése, 

Strana 4
4 ZBYTEK Matky take newydyefie 5o Gedno myelye myftra fweho 3* Naywyeczeho (wyeta feho Gemuz gey byl kral poruczyl By gey czity mudrolti vczyl Myegefye wfobye fmyffl mlady 5 Neumye flobye daty radi Neprzetele wfydy wítachu Swogy onyem nepodbachu Tak ffye zemye zhuby wfyeczka Gez prwe byefye plneczka 10 Neby dofty ot blyznych horzie Az ylone [trany morzie Kral darus lydy wylla Ze tu zemy bez czyfla Zbawychu kazdeho prawa dobra 15 Ktoz czo moze ten to pobra Konmy [kotem zbozym ruchem Gehoz kto neflichal (luchem Iakz czoz czyzy nepogechu /iwgy To wfye ponych czizy wzyechu хо Kdazto bude wzlem pobyeda Nenye kto czo powyeda Gedno kazdy horzie byeda. Hic soluebatur tributum Cesari. Gyz zemye vporobye Itafye Azamorze dan dawalye 25 Neb ten byelye geftye dyetye Wgehoz gye ftaty ofwyetye Newyeda czo zdyety [fobye Wtey [tralty wtey porobye Tak wzdy bywa wtaku dobu » Kdyz hlawa wftonye mdlobu Vdy fotnye wladnu ffobu Tyech let zemye welmy zhynu Az knyezeczye mladoft mynu Almyfla wyecze prziftupy 35 Kdaz zdetynych let wyftupi Vrozomye dobrzie tomu Zlo vporobye byty komu Snad mozelye tak gyz gmyety Druhe leto podefety 125 matky také nevidieše; jedno mieše mistra svého, 9" najvé&(&)ieho svéta sého, jemuž jej byl krát poručil, by jej čsti, múdrosti učil. 130 Mějéše v sobě smysl mladý, neumě sobě dáti rady. Neprietel(i)e vsidy vstachu, svoji o něm nepodbachu. Tak sé zemé zhubi všecka, 185 jež prvé bie&e plneéka. Neby dosti ot bližních horě, až i s oné strany morě kráľ Dariuš lidi vysla, že tu zemi bez čísla 10 zbavichu každého dobra. Ktož co može, ten to pobra: koňmi, skotem, zbožím, rúchem, jehož kto neslýchal sluchem; jakž což cizí nepojechu, 145 t0 Vše po nich svoji vzéchu. Kdažto bude v zlém poběda, nenie kto co povéda, jedno każdy: horć, běda! III. Již země v porobó staże 150 à za morě daň dáváše; neb ten bieše ještě dietě, v jehož je státi osvětě, nevěda co sdieti sobě v tej strasti, v tej porobě. 155 Tak vždy bývá v takú dobu, když hlava vstóně mdlobi, üdi sotné vládnü sobü. Téch lét zemé velmi zhynu, aZ knieZecie mladost minu 160 a smysla viece pristüpi; kdaż z detinnych lét vystüpi, urozomć dobre tomu, zlo v porobě býti komu. Snad moz(i)ese tak jiż jmieti 165 druhé 1éto po deséti; 

Strana 5
SVATOVÍTSKÝ. 40 Vzrzie ze zemye porobena Wiyeho dobreho zbawena Pocze klobye fam mluwyty Rzka ach kda geft tomu byty Iakz bych 1a [woy kon okroczyl 4 Sweho wraha krwy vtoczyl Sylnu ranu meho mecze Tepruw byl bych tu bezpecze Toho genz my otcze pobyl I gens mu zemy porobyl 9* Gífy neptalabomo plemye Mnyecze wyecz tak nezwole mye Kralem ptaku nezradu Boh my neday tu nehodu 5 Dele offobye [(lyffyety Radyegy bych chtyel vmrziety To mluwyelye hroznye lkaye Na [wu zaloft fpomynage Iakzto lwowy ftyenecz prawye 10 Genz geltye nenye naftawye Agenz geltye netwrd wnolu Ny mu doffel zubek mnohi Vzrze nyekde [tado wolow Wíak pocheze knym fhory dolow 15 Nemoha te moczi gmyety Stana ypoczne tam chtyety Czoz nefkona nanyez myeny Wíak to pokaze wfwem chtyeny Tehdy myftr flyffaw rzyecz taku so Wyda wnyem mocz negednaku Wyz1 wecze moy knyezycze Ze gyz dofty znas czfty lycze Dobreho gffy zalozenye Nyczty tak filneho neho 25 Bytoho nemohl doffyeczi Acz budes me rady kdy (trzieczi Hic docet magister Alexandrum. Pofluchay mne tuto lada Tot geít moge prwnye rada Gmyeg dwor fwoy po knyefky wnadye so Swe (lechtycze gmyey wfwey radye Chowayllye obogetnykow ov uzré, Ze zemé porobena, všeho dobrého zbavena, poče k sobě sám mluviti, řka: ach kda jest tomu býti, 110 jakž bych já svój kóň okročil, svého vraha krvi utočil silnd rand mého meče! Tepruv byl bych tu bez péče toho, jenž mi otce pobil 1151 jenż mu zemi porobil. 3” „Jsi Ne(ktanabov)o plémé!* Mniece viec tak, nezvolie mé králém pro taki nezr(o)du. Bóh mi nedaj tu nehodu 180 délé o sobé sly&eti, radéji bych chtél umrieti! To mluvieše, hrozně lkaje, na svi Zalost zpomfnaje, Makżto Ivovy Sténec právě, 185 jenZ jesté nenie na stavé a jenZ jesté netvrd v nohy, ni mu došel zúbek mnohý, uzrě někde stádo volov, však pochce k nim s hory dolóv ; 190 nemoha té moci jmieti, stana i počne tam chtieti; což neskoná, na něž miení, však to pokáže v svém chtění Tehdy mistr, slyšav rěč takú, 195 Vida V něm moc nejednaků: vizi, vece, mój kněžiče, že již dosti znáš čsti líce ; dobrého jsi založenie, nic ti tak silného ne(nie), 200 by toho nemohl dosieci, ač budeš mé rady strieci. IV. Poslúchaj mne tuto sada, tof jest moje prvnie rada: jméj dvór svój po knézky vnadé, sos SVÉ Sléchtice jméj v svej radé, chovaj sé obojetníkov, 

Strana 6
Hofpodnye czfty proradnykow Ty toho glfu obyczege Oko fye gych wezdy [myegie ss Jazyk gmagy wnyz mecz wífobye Genz [lecze (tranye naobye Zchlapiecho rzada nykoly Igednoho wczelt newoly Nebo chlap kdyz yeft powyflen 40 Nefnadnye bude vtyffen Ze kolo naywyecze fkrzipa Maly had naywyecze fypa Achlapye naywyecze chlypa Afpis flowe hadek geden 45 Tek Ten yelt tak welmy nezbeden Iakz nedba ygednyech kuzel Hlawu ftahne yako vzel Kdyz kto kuzly ktye gey gyety 4° Nemoze nyczle profpyety Gedno vcho kzemy [tuly Adruhe chwoftem zatuly À takez chlap kdyz bude wyffy 6 Dobrzie flyffye wfak nelhify Kterziz potok woden bude Ten ffye wzdy wyecze zabude Nez ktera hluboka rzyeka Geíto fyrocze wyteka 10 Takez chlap kdyz obohatye Kdyz fyedy dany neplatye Dobrze znaw wlak nepofna tye Awfak ktoz gma dobre nrawy Ktolyz geft [we wyeri prawy 15 Nebo acz gye pokolenye Nyekter1 zbozneho nenye Wíak gífu doftoyny czltnofty Kdyz dbayu omudrofty Neb naywyeczlye flechta tu gye 20 Kdez [myffl nrawy okraflyge Ch Slechetny fezep bywa [plany Kdyzflye ftar1 pen oplany Tak zchuzfych byuagy pany Kdyz zbozye neb fmylla nenye 25 Wilechtye bude porulenye A paklyfve kdy to vda ZBYTEK hospodnie ésti proradníkov! Ti toho jsú obyčeje: oko sě jich vezdy směje, 210 jazyk mají vniž meč v sobě, jenž sěče straně na obě. Z chlapie(h)o řáda nikoli i jednoho v česť nevoli; nebo chlap když jest povýšen, 215 nesnadné bude utisen; że kolo najviece skrípá, maly had najviece sípá & chlápé najviece chlípá. Aspiš slove hádek jeden, 220 ten jest tak vełmi nezbeden, jakž nedbá i jedněch kúzel, hlavu stáhne jako uzel; když kto kúzly (ch)tie jej jéti, 4" nemóže ničse prospěti; 225 jedno ucho k zemi stúlí a druhé chvostem zatúlí. A takéž chlap, když bude vyšší, dobrč slyše, však neslyší. Kte(rý)ž potok voden bude, sso ten sè vždy viece zabude než která hluboká rčka, ježto široce vyt(j)eká. Takéž chlap když obohatie, když sědí, daní neplatě, 235 dobré znav, však nepozná tč. A však ktož jmá dobré nravy, ktoliž jest své viery pravý: nebo ač (i) pokolenie nékterý zbožného nenie, зло však jsú dóstojni čstnosti, když dbajú o múdrosti: neb najvéésie šlechta tu je, kdež smysl nravy okrašlije. Sléchetnÿ ščep bývá z pláni, 245 kdyZ sé starý peň oplaní; tak z chuzších bývají páni. Když zbožie neb smysla nenie, v 8léchté bude porusenie. À pakli sé kdy to udé 

Strana 7
SVATOVÍTSKÝ. Vtazowaty tobye [fuda Prodar neprziewraczuy pwa Iakz yuz pohrzyechu fye ftawa 30 Kteruz ftranu penyez [fudy Druha fye napfdno trudy Negeden [ye tyem obludy Bud lehek proty chudemu ptywen bud protywnemu 35 Nenyet nykde tako tuhy Chezeffly budes gemu druhy Przyedzaftupem prwny bywal Swych fye lydy nepokryway Akdyz tyto vzrzye twogy 40 Tu rad kazdy tobye ftogy Kdyz paftyrz praed wlkem [rly Toho [ye ftado rozprfy Ten yeft nehoden fwe wrfy Potom moy knyezycze wyez to «5 Acz kde dobudes myefto Dobytek poklad wybera Wiyeczky [woge lydy zbera Otplaczyz kazdemu myle Podle fkutkow vfyle 50 Juz wfluzbye nynye otplatka 4» Ze hofpodnye myloft wratka Zleffye brz nez dobrzie zraczy Iakífye zmraczna nebe zmraczy Takfye hofpoda rozpaczy s Znad gífy chud ze neymas daty Vezczífye wtom rady chowaty Kdyz dobudes tehdy daway A kdyz neymas obyeczeway Lekarz wzdy gma czaku klfyeczy 10 Ptak rad flyffy kdezto fkrzyeczy Slu(c)ha wyerz flybny wyeczy Toty napolled powyedye Genz ktey czlty naylepfye wyedye Wrozkofy fye neoblozyg 15 Vpanofty neumnozyg Aezífye wtom dwem neoftrzyezes Sam [ye tye naywyecz fwyezes Plodu neda mokle pole А слей wrozkofy wole 250 utazovati tobě süda, pro dar neprévracuj práva, jakž juž po hriechu sě stává. Kterúž stranu peniež súdí, druhá sé na prázdno trudí, sss nejeden sč tiem oblúdí. Buď lehek proti chudému, protiven buď protivnému. Nenief nik(t)e tako tuhy, chceš-li, budeš jemu druhý. 260 Préd zástupem první býva(j), svých sě lidí nepokrývaj! A když ti to uzrie tvoji, tu rád každý tobě stojí. Když pastýř prěd vlkem srší, se5 toho sě stádo rozprší, ten jest nehoden své vrši. Potom, mój kněžiče, věz to: ač kde dobudeš město, dobytek, poklad vybera, 210 všecky svoje lidi sbera, otplaciž každému mile podle skutkov, úsilie. Juz v sluzbé n(e)nic otplatka, 4" Ze hospodnie milost vrátka, 215 zle Sé brZ než dobré zračí, jak sé z mraćna nebe zmraći, tak sě hospoda rozpáčí. Snaď jsi chud, že nejmáš dáti? Ué sé v tom rady chovati: zso když dobudeš, tehdy dávaj, a když nejmáš, oběcevaj. Liekař vždy jmá čáku k sééi; pták rád slyší, kdežto skřěčí; sluha věrí slibný (rěč)i. s& To ti na posléd povědě, jenž k t(v)ej ésti najlépsie védé: v rozkoši sé neobloZij, u panosti neumnožij; ač sč vtom dvém neostrěžeš, 290 sám sč té najviec sviežeš. Plodu nedá moklé polě a česť u rozkosi volé 

Strana 8
ZBYTEK 8 2» Neffedy nagednom [tole Gyuzty wlyczku radu kraczy Wgedno flowo [ye nawraczi Mylofrdden bud knewynemu Naywyecze kczlowyeku fwemu 25 Chowayz twrde moge flowa Budet fluzba wzdy hotowa Aweczty wzdy obnowa Hic consentit magistro Allexander. On tu radu przige myle Wítupy frdcze kewly [yle so Neb yakoztu fmyftram (tafye Tako [ye mu gyltye zdalye Ze nenye wlwyetye gedna [trana By mu nebyla poddana Nelo obrowe [rdcze gmyegelye 35 Kakz koly dyeta'ko byelye Trn ffye zmladu oftrzye puczy Sam [ye wnady [tyenecz ruczy Slechta [ye wzdy keczty luczy Hic Rex Allexander coronatur. Gert koryntus myefto dawne 4) w[y weczlty welmy vprawne Krzyeczky zemy yako hlawa Ze [lye wnyem dyegye poprawa Iakoz (wyedczy pyfmo [wate Bylo to myelto proklate 45 Ale [waty pawel potom Poymyel mnuho truda otom Iakzftu kaezerftwo zatratyl Pobozye lydy obratyl Tehdy allexander knyezye 5" Swym [ye rytyerzítwem potyeze Ofypaty fye tu kaza Wewlye kralowítwo [ye vwaza A kdyz geho offypachu 5 Wlyczkny okolo nyeho ftachu Ale wlakoty nayblyzye Pozyte rytyerítwo gyze Wíy zemfku wyecz vprawychu A gyz geho rada byechu nesédí na jednom stole. Juz ti vsicku radu kraci, 295 V jedno slovo sé navráci: milosrden buď k nevinnému, najviece k člověku svému. Chovajž tvrd(č) moje slova, budeť služba vždy hotova so à ve cti vždy obnova. V. On tu radu prije milé, vstúpi srdce ke vsí sílé; neb jakoż tu s mistr(e)m stá&e, tako sé mu jistě zdáše, 305 Ze nenie v svété jedna strana, by mu nebyla poddána; nebo obrovć srdce jmójeśe, kakzkoli dietä(t)ko bie&e. Trn sé z mladu ostré puéí, 310 sám sé vnadí Sténec rúčí, šlechta sě vždy ke cti lučí. VI. Jest Korintuš město dávné, vší ve čsti velmi úpravné, k rěcký zemi jako hlava, sis že sě V něm děje poprava. Jakož svědčí písmo svaté, bylo to město proklaté; alé svatý Pavel potom pojměl mn(o)ho truda o tom, sso jakž tu kac(i)erstvo zatratil, po Bozé lidi obrátil. Tehdy Alexander knieže 5" svým sě rytierstvem potieže, osypati sě tu káza, ses Ve vše královstvo sě uváza. A když jeho osypachu, všickni okolo něho stachu; alé véako ti najblíže, požité rytierstvo, jiže sso vši zemskú věc uprávíchu a již jeho rada biechu. 

Strana 9
SVATOVITSKŸ. 10 Ty bydlechu vpokogy Ze (fye yuz nehodyechu kbogy Bye obyczey czala toho Iakoze vzrziechu koho Genz byl dobry wiwey mladofty 15 À yakz dofiel ftaroflty Dano mu zbozye tolyko Dofmrty trzyeba kolyko Iuz malo zapenyez zlatta Neb na kohoz [padne (trata 30 Zawrzy przyednym dyegy wrata Potyech ftachu malem dale Wftranu podle (weho krale Gynofye rytyerftwo mlade Gymyz geftye mladoft wlde 2 Ty czoz neuczynye mudrofty To oblepfye fwu rychlofty Awflak przyedftarymy tyemy Itake mladfymy wfyemy Aryltotyles (fedyelye so Genz tehdy kralew myítr byefye Sweho myftrowftwa vzywagye Brzyeczitanowy wyenecz magye Ten gmyegefye nato znamenye Ze ponyem wyeczfyeho nenye ss lakz ffye brzyeczítan wzdy zelena Tak ho mudroft powyf(ena Nebude wyecz polepfena Tehdy kral mezy nymy ftogye Wezrzyew narytyerftwo [woge 4» Nefna*d bych mohl wylezety Iakz tyem pocze weffel byty Tak flechetne lydy gmage Stafye wfye pecze neymage Neb acz by byl tak pokogen «5 By nedbal ygednyech wogen Awfak take lydy gmyefye Pronyez drz byty mufyefye Wten czas taczy dny byechu Wnychz wfye offenye ktwyechu so Zyto wyno drzyewe trawa 5^ Kazde podle fweho pwa Allexander ezafa toho Ti bydliechu u pokoji, Ze sé juZ nehodiechu k boji. Bě obyčej časa toho, sss jakože uzréchu koho, jenž byl dobrý v svej mladosti a jakž došel starosti, dáno mu zbožie toliko, do smrti tréba koliko. so Już móło za peniež zlata, neb na kohoż spadne ztráta: zavri prěd ním, dějí, vrata. Po těch stáchu málem dálě, v stranu podlě svého králě ss jinoše, rytierstvo mladé, jimiž ještě mladosťt vl(á)de. Ti eoZ neucinie müdrostí, to oblepsie svü rychlostí. A však prěd starými těmi sso j také mladšími všemi Aristot(e)leš sědieše, jenž tehdy králév mistr bieše; svého mistrovstva užívaje, brěčtanový věnec maje. sss Ten jmějéše na to znamenie, že po něm věčšieho nenie. Jakž sě brěčtan vždy zelénâ, tak (j)ho müdrost povy&ena, nebude viec polépsena. seo Tehdy král mezi nimi stoje, vezrév na rytierstvo svoje, nesnází, bych mohl vyl(íči)ti, jakž tiem poče vesel býti, tak Sléchetné lidi jmaje. ses Stáše vše, péče nejmaje; neb ač by byl tak pokojen, by nedbal i jedněch vojen, pro něž drz býti musieše. sio V ten čas tací dni biechu, v nichž vše osénie ktviechu: žito, víno, driev(i)e, tráva, D^ kazdé podlé svého práva. Alexander casa toho 

Strana 10
10 ZBYTEK Sebra lydy owfyem mnoho A kdys fye nawoynu wybra s Wfyech lydy pyet tyffycz [ета Gedne byechu wly te wole Iakz kdy wyndu na pole Dobrzye by zato przifahal Ze bratrow zaltup wytahl 19 À yakz yey rada nauezy Saftupy lepfym poruczy Tak genz zaltup opwyelye Zítyech zewfyech geden nebyelye By nebyl (tar let pyetydczat 15 Nebo naywyecze feftydczat Iakoz gych [tarofty byechu Kdyz kbogy pogedyechu By kto tehdy patrzyl nanye Zagylte przyfahlby zanye зо Ne rytyerfku gífu poftawu Ale wfy knyezfku vpwu Ktomu kczy powyedyety Gmyegyelye tylyczow trzydczety Ato wfye pyefyeho lyda 25 Gez nehledachu klyda Kazdy tyech oruzye gmyechu Hraly mecz puklerz neífyechu Azelezny klobuk ktomu Hlawy [trzyeha yako wdomu so Kabat twrdy nebo platy Mnohy proty doffel ftraty Hic Allexander surgit ad expedi- tionem. 'W ten den allexander kdyze Nawoynu fye [moczy zdwyzye Wlye [ye rzyeczka zemye wzhrozy ss Awlak gedno fye chorozy Myelto chtyelye mu przyeczyty Swu hrdofty wznyeho byty Atene fye to wzywalye Vwelykey fye moczi znalye «o Wlydech vplak vpokladycch wtwrdofty I wewlyey welykey czftnolty Allexander kdyzty rzyeczy sv sebra lidí ovšem mnoho, a kdyz sé na vojnu vybra, všech lidí péf tisic sebra. Jedné biechu vši té vole, jakž kdy vyndůú na polé; sso dobrě by za to prisá(hl), že bratrov zástup vytáhl. A jakž jej rada nauči, zástupy lépším poruči, tak jenž zástup oprávieše, sss z těch ze všech jeden nebieše, by nebyl stár lét péticát nebo najviece šesticát. Jakož jich starosty biechu, když k boji pojediechu, soo by kto tehdy patril na ně, zajisté prisáhl by za ně: ne rytierskü jsü postavü, ale vsi knezkü üpravü. K tomu (ch)ci pověděti: so5 jmějéše tisícov třiceti, a to vše pěšieho lida, jež nehlédáchu klida. Každý těch oružie jmiechu: hrály, meč, puklieř nesiechu 4 a želézný klobúk k tomu, hlavy stréha jako v domu, kabát tvrdý nebo pláty. Mnohý pro ty došel ztráty. VII. V ten den, Alexander kdyže 405 na vojnu sě s mocí zdviže, vie sé réckd zemé vzhrozi, a však jedno sě chorozi město, chtě sě mu priečiti, svú hrdostí vz něho býti. 410 Atene sě to vzýváše, v velikej sě moci znáše v lidech, v pokladiech, v tvrdosti i ve všej velikej čstnosti. Alexander když ty rěči 

Strana 11
SVATOVÍTSKÝ. 11 Wzwyedye ze mufye myefto przyczy Nyfye [kym oto potaza 45 Inhed wtom myeítye rozkaza Aby fye hotowy gmyely Iakz by nahle kmyeftu gely Netak brzo kral rozkaza Az zye woy przyedmyeftem [kaza so Snadno ktomu ponuczety Ktoz czo fam bude chtyety Acz yfkodu wíak tam gyety 6* Woy [ye pocze hotowaty Achtye myelta dobywaty Tu fpade ftrach lydy nawfye Starzyeyly [ye potazawfye 5 Rzechu doftupym wíye [kody Neprzymemly fwe hofpody Vfylnofye wzwodu braty Afye oftnowy Ipyeraty Naywecz wzhozpodu ftaty 10 Protoz tu radu wzemlye Krale [mylofty przygemfye Dobychu wyeczne twrdolty By neopaczyl gych hrdolty De iuramento facto ab Allexandro pro nunciis interfectis. Kayz fye ftyem myeftem vmyrzy 15 Pofla ottad pofly tr cztyrzy Kmyeítu gemuz teba dyechu Gez take wnyeho byechu Aby gey myle przigely Nebo mu otpowyedyely го ух kak byl to łyd nelmyerny Afwy hofpodye newyerny Gez pofly fweho krale Nepomefkawlye nemale Kazachu zywy zahrzyefty 35 Nedawfye pofelftwa fnefty Krale rzyecz dogyde taka Tyech pofłow rodyna wzplaka Wecze kral boh ífefly ranu Namye acz toho zapomanu so Wtey rzyeczi nycz nevmnozy 45 Vzvédé, Ze mu sé mésto prićf, ni sé s kym o to potáza, inhed v tom miesté rozkáza, aby sé hotovy jméli, jakž by náhlé k městu jeli. 420 Ne tak brzo kráľ rozkáza, aZ sé voj préd městem zkáza. Snadno k tomu ponúceti, ktož co sám bude chtieti, ać i skodi, vsak tam jeti. 6“ Voj sé poée hotovati 8 chté mésta dobyvati. Tu spade strach lidi na vše. Staréjší sé potázavše, riechu: dostúpím všie škody, 48$ nepri(j)mem-li své hospody. Úsiľno sč vz vodu bráti a sě ostnovi zpierati, najv(i)ec vz hospodu státi. Protož tu radu vzémše, 4355 králé s milostí prijemše, dobychu věčné tvrdosti, by neopáčil jich hrdosti. VIII. Když sě stiem městem umíri, posla ottad posly čtyri 440 k městu, jemuž Teba diechu, jež také u něho biechu, aby jej milé prijeli nebo mu otpovédéli. Viz, kak byl to lid nesmierny 45 a svý hospodě nevěrný, jež posly svého králě nepomeškavše n(i) málě, kázachu živy zahriesti, nedavše poselstva snésti! 15 Králé réé dojide taká. Téch poslov rodina vzplaka. Vece král: Bóh sešli ránu na mě, ač toho zapomanu! V tej rěči nic neumnoži, 

Strana 12
12 ZBYTEK Przyedtyem myeltem [ye polozy Kaza fye wfyem hotowaty A chtye myefta dobywaty To myefto by wtaky myfly ss Branyti {ye gmu pomyfly À kdyz kíturmu poteku Vmyeftye fye wfykny leku A nawyecze proten fkutek Z nyehoz kral gmyefye fmutek «o Bychu wlychny bcznadyegye Ze [ye gym wlyeczko horzie dyege Tu [ye wtu dobu fturm pocze Gyz zewfyech [tran twarzy toczye Podnymyz pyelczem [taty «5 Gymz zed bylo podebraty Neprzyetele w[ydy oftupy Ktoz ffye kde nazdy wykupy Ottoho pak (trzyelezi byechu Iakz wyzrzyety nedadyechu so By krzyk vmyeftye welyky Poddal byefye rad wlyelyky Ale toho czala nenye By oto myely pomluwenye Neb kdyz wczem bude powada 6° Any potaz any rada Nenye kto czaky przydada Zamaleczko pomefkachu Az [ed wlydy podebrachu s Tak byechu ftrachu poddany Przyemohu gye bez wíye brany By proftana wíudy czyefta Ktoz kady chtye gde domyefta A kdez kto koho potka 10 Tu neyma przyednym zywotka Wfyem bye [trachi frdeze zhnylo Rado by(e) fye dyetye fkrylo A kdez kto kam przybyehne Tu neprzyetele doftyhne 15 Tehdy myelto zazhu wlydy Neprzyetel (ta zde onudy A ktoz kde zohnye vtecze Ten obak vpadne vmecze A ktoz fye meczow vkradne 456 préd tiem méstem sé poloii, káza sé v&em hotovati a chtě města dobývati. To město by v taký mysli, brániti sé j'mu pomysli; 460 a když k Sturmu potekd, u městě sě vši(c)kni lékú, a na(j)viece pro ten skutek, z něhož kráľ jmieše smutek, bychu všichni bez náděje, 4&5 Ze sé jim všecko horě děje. Tu sé v tu dobu Sturm poce, již se všech stran tvari točie, pod nimiž (bě) pěšcem státi, jimž zeď bylo podebrati. «10 Neprietelé vsidy ostipi; ktoz sé kde na zdi vykupi, ot toho pak strélci biechu, jakż vyzrieti nedadiechu. By krik u městě veliký, 4115 poddal by sě rád všeliký, alé toho časa nenie, by o to měli pomluvenie; neb když v čem bude povada, 6° ani potaz ani rada 480 nenie kto čáky pridada. Za maléčko pomeškachu, až zeď všidy podebrachu, tak běchu strachu poddáni, pfemohá je bez všie brani. «s5 By prost(r)ana vsudy cesta; ktož kady chtě, jde do města; a kdež kto koho potká, tu nejmá préd ním Zivótka. Všem bě strachy srdce z(ny)lo, 490 rádo by sě dietě skrylo; a kdež kto kam priběhne, tu neprietelé dostihne. Tehdy město zažhů všidy, neprietel sta zde onudy; 495 a ktož kde z ohně uteče, ten obak upadne v meče; a ktož sě mečov ukradne, 

Strana 13
SVATOVÍTSKÝ. 13 so Ten wlelyk wog wohen vpadne Powyedyety wlyeczko [profta Geden czlowyek zyw neofta Neb yakoz zdyely byechu Takuz otplatu wzyechu s Zloba zlym [ye wzdy obraty Dobre fye dobrym wzdy otplaty A ktoz zle myeny ten wzdy [traty Porufyeny toho myelta Kdyz wfye bezpokoge przyefta 3o Iakoz yuz nykte nebyefye Genz proty gmu (myety byefye Pomefkaw rok welmy maly Kaza by fye hotowaly A chtyefye zamorzie braty 35 Netolyk [tyem bogewaty Genz geho zemy ochudyl Ale tak fye byefye wzbudyl Wfyem kralem wzdawagye przyetu A czoz knyezat nawlyem [wyetu 40 Zatyem [ebra wiye [we woge I wfelyke lydy fwoge A kterzyz kak nedofpyely Nebo kwoynye neumyely Tyem poruczy myefta hrady 45 Wfwey zemy zde yonady Wtu dobu bye yuz dofpyelo O korabyech wlyeczko dyelo Iakoz czoz trzyeba ftrawy I wfyelyke vprawy 5 To wfye przymorfkem by brzyeze Wkorabyech na kotwach wyeze Kral kaza kotwy wynyety Awyetrnyky wfye rozpyety Wztrze [ye wyetr owlyem czalny 7 Iby ten den welmy yafny A kdyz pogydu koraby Negeden [wu mylfl oflaby Genz pro korzyft rad gel zdomu s Bybylo lze opyet tomu Doma byty víwych dyetek Przygal byto zallen [wyetek A trzyeba gym byefye toho ten všelik v oheň upadne. Pověděti všecko z prosta: so0 jeden člověk živ neosta; neb jakož sděli biechu, taküz otplatu vzéchu. Zloba zlým sě vždy obrátí, dobré sé dobrým vždy otplatí, 505 a ktož zlé miení, ten vždy ztratí. Po rušení toho mésta, když vše bezpokojé présta, jakož juž nikte nebieše, jenż proti j'mu smieti bieše, 510 pomeskav rok velmi maly, káza, by sé hotovali; a chté sé za moré bráti, netolik s tiem bojevati, jenž jeho zemi ochudil, 515 alé tak sě bieše vzbudil, všem králém vzdávaje prětu, a což kniežat na všem světu. Zatiem sebra vše své voje i všeliké lidi svoje; 520 a kteríž kak nedospéli nebo k vojně neuměli, těm poruči města, hrady v svej zemi zde i onady. V tu dobu bě juž dospělo 525 o korábiech všecko dielo, jakoż coż tréba stravy i všeliké úpravy, to vše pri morském by brézé, v korábiech na kotvách vézé. sso Kráľ káza kotvy vynieti a větrníky vše rozpieti. Vztrže sě vietr ovšem časný 7 i by ten den veľmi jasný. A když pojidá korábi, 53 nejeden svi mys! oslabi, jenž pro korist rid jel z domu; by bylo №ё орёё tomu doma býti u svých dietek, prijal by to za sén svietek. s40 A tréba jim bie&e toho, 

Strana 14
14 Ze kakz gych bye welmy mnoho 1o Zelta geden [e newratyl A to kazdy zywot Itratyl Neb zagylte kdyz otbrzyehu Wilyrzy koraby potahu Zprozftrzyechu hlas ad az podzorzye m Suad nafwe buducze horzye Czlowyek wzdy nawfye fehne Dobreho [pyefe pobyehne Wezlem gffa pak [ye nehne Kazdy yakoz ty fem pwyl 2 Rad bylye te czefte zbawyl Profwe dyetky yrodynu Gedyny kral wtu hodynu Tam [ye przycz obratyl byefye Iakz otom wfyem nedbagyefye 25 Kromye gedna zadolt geho Poznàty neprzyetele fweho Hic transfretat mare Allexander. Gyuz byechu pomynuly Ottat yakoz namorze wzplynuly Czafy gednoho myeffyecze so Nebo ktomu malem wyecze Az ten genz korab ofwye Zbycze tu rzyecz kraly pwye Ze gyz achfke zemye znaty Tu kdez bylo gym przyftaty ss By kralowa radoft wele Spade v wog to wefele Az wyfwyty nemohu Kaku wzdachu chwalu bohu Tehdyz kral wkoraby wella Kaza wlyem przygety wefla Czoz hnaty wyetr nemozefye Welly dopomoczy chtyefye Netak brzo well dofyehu Az byechu blyz przybrzyehu s By otbrzyeha planye taka Iakz by mohl dowrczy [praka Kral fye wfwey radofty wfchopye Wzchity podle febe kopye Moczy takeho wytyeze P3 o 5 vi ZBYTEK že kakž jich bě vehmi mnoho, ze sta jeden sé nevrátil a to každý život ztratil; neb zajisté když ot brehu 545 V Sfri koráby potahiü, zprostréchu hlas aZ pod zoré snad na své budüc(i)e horé. Člověk vždy na v&e siehne, dobrého spie&e pobéhne, sso ve zlém jsa, pak sé nehne. Každý, jakož ti sem pravil, rád by sě té cest(y) zbavil pro své dietky i rodinu. Jediný král v tu hodinu 555 tam sě p(ryjč obrátil biese, jakž o tom všem nedbajéše, kromě jedna žádost jeho: poznati neprietelé svého. IX. Już bóchu pominuli seu Otta(d), jakoż na more vzplynuli, časi jednoho měsiece nebo k tomu málem viece; aZ ten, jenZ koráb oprávé, zběže, tu rěč králi pravě, 565 Ze již achské země znáti tu, kdež bylo jim prista'i. By králova radost velé, spade u voj to veselie, až vypraviti nemohu, 570 kakü vzdachu chválu Bohu. Tehdyž krát v koráby vesla, káza všem prijéti vesla; coz hnáti vietr nemozZ(i)e8e, vesly dopomoci chtiese. s: Ne tak brzo vesl dosiehi, aż bóchu bliż pri bréhu, by ot bróha planě taká, jakż by mohl dovrci z praka. Král sě v svej radosti vzchopě, aso Vzchyti podle sebe kopie, mocí takého vítézé 

Strana 15
SVATOVÍTSKÝ. 15 so Wrzye az vítrnu vbrzyezye Wtu dobu ftachu namyele 7° Dwyelte korabow dofpyele Gez wfy naplnyeny hoynye Czoz ktera potrzyeba(?)woynye Tu [ye nabrzyeh polozychu 5 Stanowyltye [wa rozbychu Pokrmye dofty [fobu Ayakz [ye omraczy nebe Sotnye mohu doczekaty Kdy bybylo leczy fpaty 10 Tak byechu trudem hynuly Ze byechu dluho vmorzye pluly Nebo kdyz czlowyek vitane Apoftaty [ye doltane Dyety ny domu fpomene Hic nominat terras. 15 TRzyetye fyeho fwyeta [trana Azya gelt gmenowana Tu ftranu otfluneze wzchoda Okczeana morze woda I otnadze wzchody wzorzye 20 Obtecze poflednye morzye Otnas gy dyely hluboka Profrzyednyeho morze (toka Toho morze ponyemz plowu Putnyezy kbozemu hrobu ?5 Ot polnoczy gy zatyeka Ta nayflowutnyeyfye rzyeka I genz meothides flowe Ta gy take ypplowe Tonam lyde wznawagy so Ze wty ft'anye bywagy Su wny wlafty negednake Wnyz geft bohatftwo wfake Dwakrat leta tkwu ktwu offenye Gehoz wtyechto zemyech nenye 35 Nyczlye wnych nedoltawa Gymz zywa czlowyecze hlawa Czoz kamenye wyborneho Nebo zlatta przyedraheho Gez morzye neb zemye plody vrZe, aZ ustrnu v brézé. V tu dobu stachu na mélé 1^ dvé sté korábov dospélé, 585 jež vši naplnění hojně, což která potréba vojné. Tu sé na bréh položichu, stanoviště svá rozbichu, pokrmě dosti s sobú; 5» & jakZ sé omraci nebe sotné mohû doëekati, kdy by bylo lieci spáti. Tak béchu trudem hynuli, Ze biechu dluho v mori pluli; 555 nebo když člověk ustanc a postáti sě dostane, dètf ni domu zpomenc. X. Trétie sého svéta strana Asia jest jmenována. so Tu stranu ot slunce vzchoda o(c)eana moré voda i odnadZe vzchodí v zoré, obtece poslédnie moré. Ot nás ji délí hluboká 603 prosrédnieho moré stoka, toho moré, po němž plovü pütníci k boz(i)emu hrobu. Ot pólnoci ji zatieká ta najslovutnéjsie réka, sio à jenz Meotides slove, ta ji také i (o)plove. To nám lidé v(y)znávají, (ji)jže v tý st(r)aně bývají. Sú v ni vlasti nejednaké, eis vni(ch)Z jest bohatstvo vsaké: dvakrát léta ktvú osčěnic, jehož v těchto zemiech nenie; nic sě v nich (ne)nedostává, jímž živa člověč(i)e hlava. eso Což kamenie výborného nebo zlata prédrahého, jež morě neb země plodí, 

Strana 16
16 ZBYTEK 40 To wfyeczko ottad przichody Ryzye zlatto zarabye Drahe kamenye zydye Wíye fam fobye czlowyek drazy Sam [fa nadewfye zlatto drazy «5 Wfak pronye czelt dufy wazy To my take zpyfma znamo Iez bylo wtey [tranye tamo Babylon myefto welyke Wnyemz bye bohatítwo welyke 8' Tu [ye kdaz obrzy febraly Kdyz [u [ye potopy baly Wyezy czynity poczechu Nanyzto byty chtyechu 5 Acz byfye kdy boh rozhnyewal I poflal nafwyet drzyewny przyewal Iakoz to geft byl vezynyl Kdyz proty gmu byl lyd zawynyl Tu nykomu neotpuftyl 19 Neb wefken [wyet byl opuftyl Kromye noe gedyneho A ktomu trzyem fynom geho Itake gich cztyrzy zeny Ty gilu potopy zbaweny 15 Tyech obrow myflenye dywne Bohu by welmy protywne O to fye fnadno potaze Wíyem fye gym rozgyti kaza Daw kazdemu hlaol gyny 20 To [ye fta wtu hodynu (rez prwe rzecz gednu gmyechu Druh druhu nerozumyechu Dwa afedmdeffat gych bylo Tolykez rzyeczy przibylo 26 Protoz babylon flowe Promyena rzyeczy obrowe Gelty take wtey ftranye Wfyeho fwyeta wnyz rozhranye Ierufalem myefto dawne 80 Probozy [mrt owfyem flawne Tu prony nas tworzyecz [waty mily Ponyzyw [we [wate fyly - Raezyl zany fmrt podgety to všecko ottad prichodí: ryzie zlato z Arabie, 935 drahé kamenie z Indie. Vše sám sobě člověk draží, sám sa nade vše zlato draží, však pro ně cest, duši váží. To mi také z písma známo, sso jež bylo v tej straně tamo Babylon, město veliké, v némZ bé bohatstvo v(&)eliké. 8' Tu sé kdaś obri sebrali, kdyZ sá sé potopy báli, es5 věži činiti počechu, na nížto by(dlě)ti chtiechu, ač by sě kdy Bóh rozhněval i poslal na svět drévní prieval; jakož to jest byl učinil, 6 když proti j'mu byl lid zavinil. Tu nikomu neotpustil, neb vešken svět byl opustil, kromě Noe jediného a k tomu tróm synom jeho es i také jich čtyri ženy, ti jsú potopy zbaveni. Téch obrov myslénie divné Bohu by velmi protivné. O to sé snadno potáz(a), 650 váem sé jim rozjíti káza, dav každému hla(h)ol jiný. To sé sta v tu hodinu, jež prvé rěč jednu jmiechu, druh druhu nerozumiechu. es Dva a sedmdesát jich bylo, tolikéž rěčí pribylo. Protož Babylon slove proměna rěči obrové. Jesti také v tej straně eso všeho světa vniž rozhranie, Jerusalem, město dávné, pro boží smrť ovšem slavné. Tu pro ny nds tvoréc mily, poníživ své svaté síly, ces ráčil za ny smrť podjéti, 

Strana 17
SVATOVITSKŸ, 17 Nechtye dyablu moczy przyety 35 Ktyelli bych to wfye klalty Czo wtey ftranye myelt ywlalty Dotadty bych rzyecz rozwlaczyl Az byfye [mad yrozpaczyl Protoz tu rzecz yukraczi 4) W[we pwenye [ye nawraczy Hic contra diescentem. Gyz by czas protywzorzy Kdyz bywa krzyk ptaczı zborzy Kdalto fye nocz fednem dyely Akdyz fluneze nafwyet fpyely 45 Allexander wzweda zraky Wezrzye nazorzie oblaky Vzrzyew den yako [ye lecze Witana rucze [ye oblecze Sed yíta nagedny horzye 5» Obezrzye tu wlaít otmorzie Potom fye wzemy obraty Pocze myelta fhledowaty 8” Akamfye koly obratyefye Tu nawfye (trany wydyefye Kdelto wyna zyta ktwyechu Kdez ktera lowyftye byechu 5Zrzyew wfady dly ynaprzieky Vzrzye ande fylne rzyeky Znych tecze fyrocze woda Amoczna wnych ryboproda Wyda to welmy fye [zada 10 Wzmluwy tak kfwym lydem [ada Zrzyete nawlye ftrany vpole Kaka wtyechto zemyech wole Zde kralowítwo zde chez: gmyety Awam chezi fwe zemye prziety 15 Rzka tak nycz neotyeze Da ktoz czo doltogen byele Wtom ffye nycz byl nerozpaczyl Wnyz by welwyet byl podtlaczyl To fdyew kaza wogem wfítaty 20 Doczylyczy ffye braty Pofla kmyeftom ynahrady Aktwrzem zde y onady nechtě ďáblu moci prieti. (Ch)těl-li bych to vše klásti, co v tej straně měst i vlastí, dotad ti bych rěč rozvláčil, 6:0 aZ by sé snad i rozpacil. Protoż tu róć i ukrści, v své pravenie sé navráci. XI. Již by cas protivu zori, když bývá krik ptací sbori, 6:5 kdaZto sé noc se dnem délí a když slunce na svět spělí. Alexander vzveda zraky, vezré na zoré oblaky; uzrév dei, jako sé léée, 680 vstana, rice sé obléce. Sed i sta na jedny hors, obezré tu vlast ot more; potom sě v zemi obráti, poče mésta shlédovati; 8° a kam sé koli obrátie&e, tu na vše strany vidiese, kdežto vína, žita ktviechu, kdež která loviště biechu. Zrëv všady dlí i na prěky, eso Uzrě, ande silné róky, z nich teče široce voda a mocná v nich rybop(l)oda. Vida to, velmi sé sZáda, vzmluvi tak, k svým lidem sada: 695 zrěte na vše strany v polé, kaká v těchto zemiech vólě; zde královstvo, zde chci jmieti, a vám chci své země prieti! Řka tak, nic neotieže, 700 da, ktož co dóstojen bieše. V tom sě nic byl nerozpáčil, vniž by ve(š) svět byl podtlačil. To sděv, káza vojem vstáti, do Cilici(e) sé bráti ; 105 posla k méstom i na hrady a k tvrzem zde i onady; 2 

Strana 18
18 ZBYTEK Ayakz ho nahle zwyedyechu Tak gey finylofty przıge hu 25 Tehdy ffye wtu wlaft vwyeze Hlube tam przyedeze potyeze Vda [ye gmu gyety tady Kdefto [u troyfke ohrady Geltye gedynke znamenye so Tu kdezto lezy kamenye Nynyelytye len (hffety Aty budu wypwyty Procz ffye mu ruffyenye [talo Proczty fegye to wfye dalo Hic commendat ducem. s Byl gelt paris knyczycz wtrogy Wzchowan weczlty vpokogy Gehoz otczyk ymatka Prolafku fweho dyetatka Tak byechu myle wzchowaly 10 Iakz mu woly wewfyem daly Gmyegefye to knyeze klowu Mymo wfyeczko mylfl hotowu Sta [fie to czafa gednoho Kdyz gezdy wleffe mnoho 45 Az ffye otlowezow zbludy Akon fye mu welmy ztrudy Przyboda fye fezyelty vpufezy Pod krafny buk wgednu hufty Wzwrha naffuk vzdu fkonye so Pocze [paty drzycwu [ye klonye Zdyefe fye gemu wtey hodynye Vzrzye wefnye trzy bohynye Gednu genz wladne mylofty 9* Druhu genz wladne mudrofty I ffeho fwyeta vdatítwem Trzyety yenz wladne boha'ftwem Aty zlatte yablko gmyechu 5 О nyezto fye welmy prziechu Nebo byefye nanyem pyfano Ktera kraffye tey bude dano Wzwolychu ho fudezy [fobye Rzkucz dawame tu mocz tobye 10 Acz ffye neprzyem dele oto a jakž ho náhlé zvěděchu, tak jej s milostí prije(c)hu. Tehdy sě v tu vlasť uvieže, mo hlúbe tam préd (sč) potieže. Uda sě j'mu jeti tady, kdežto sú trojské ohrady, ještě jedinké znamenie tu, kdezto lézí kamenie. "5 N(e)nie-li té lén slyseti, a(ž) ti budu vypráv(č)ti, proč sč mu rušenie stalo, proč ti sč je to vše dálo. XII. Byl jest Pariš, kněžic v Troji, 120 vzchován ve ésti, u pokoji, jehož otčík i matka pro lásku svého dietátka tak béchu milé vzchovali, jakž mu vóli ve všem dali. 725 Jmějéše to knieže k lovu mimo všecko mysl hotovü. Sta sě to časa jednoho, když jezdi v lésě mnoho, až sě ot lovcov zblúdi 130 a kóń sć mu velmi ztrudi; priboda sé s cesty v puści pod krásný buk v jednu húšti, vzvrha na suk uzdu s koně, pote spâti, drévu sé kloně. 155 Zdiese sé jemu v tej hodině, uzré ve snë tri bohyně: jednu, jenž vládne milostí ; 9“ druhú, jenž vládne múdrostí i sého světa udatstvem; mo trětí, jenž vládne boha(t)stvem. A ty zlaté jablko jmiechu, o néZto sé velmi priechu; nebo bieše na něm pisáno: která krašše, tej bude dáno. 145 Vzvolichu ho súdcí sobě, řkúc: dáváme tu moc tobě, alt) sě neprem dele, o to, 

Strana 19
SVATOVÍTSKÝ. 19 Day ktery chczes yablko toto Anadczym nas ktera moze Toho tobye wzdy pomozye Tehdy [ye [ta wtu dobu 16 On pocze fye radyty fam [ffobu Wecze czo ([ye nedoftawa Mnye podle knyezeczyeho pua Mam przyelis mnoho bohatítwa Atake [e gmam podle vdatltwa zo Podle gynych fmyfla dofty Czoz wyecz trzyeba mudrofty Wityelty take mam woly czallnu Bych gedno gmyel zenu krafnu Rzka tak tey yablka dohody ss Gez nadmylofty wewody Ayakz brzo gye rozífudy Wztrhna fye wyetr gey vbudy. Pronz muífy pricz ottad gyety Gmagye tu wyecz napamyety so Kak by [ye mu to doftalo Gelto [ye gmu wefnye dalo Tehdy mu namyll tanu Nagednu wyecz rozpomanu Znyez myefye Ilycznu przyczynu 35 Proty rzyekom zgyewnu wynu De dampno Troye. Diala tye gelt byla. kdalfy Skoda trogy wdwne czally Hercules byl knyezycz rzyeczky Wudatítwye wybrany dyetfky 40 Ten byl trogy prwnye byeda Pobyl pariffowa dyeda Ktomu zabyl gemu dwa Itrzicze Pronyez lezy trogye nyczye Awzal mu byl wtez czaffy 15 Te'ku owffyem dywne krafy Efyonye czftnu dyewyczy Tu dal gednomu knyezety Telamonu genz [ny knyezye Doby ayaka wytyeze 50 To gelt byla woyna troge Pronyz parys knyeze ztrogye daj, ktery chceś, jablko toto; a nad čím nás která móže, 150 toho tobě vždy pomóže. Tehdy sě sta v tu dobu, on poče sě raditi sám s sobú, vece: co sě nedostává mně podlé kniežecieho práva? 155 Mám prieliš mnoho bohatstva & také sé jmám podlé udatstva, podlé jiných smysla dosti. Coz viec tréba müdrosti? V štěstí také mám vóli časnú, 760 bych jedno jmél Zenu krásnü! Rka tak, tej jablka dohodi, jež nad milostí vévodí. A jakž brzo je rozsúdi, vztrhna sé vietr, jej ubudi, 765 prońż musi pryć ottad jeti, jmaje tu věc na paměti, kak by sé mu to dostalo, jezto sé j'mu ve sné dálo. Tehdy mu na myst tanu, 770 na jednu vëc rozpomanu, z niež mieše sličnú príčinu, proti Rěkom zjevnú vinu. XIII. (S)tala sé jest byla kdasi škoda Troji v dávné časy. 715 Herkuleš byl kněžic rěcký, v udatstvě vybraný, dětský. Ten byl Troji prvnie bieda, pobil Parišova děda, k tomu zabil jemu dva st(ry)ce, v pro néZ lézí Troje nice, a vzal mu byl v též časy te(t)ku ovšem divné krásy, (H)esion(e), éstnû dévici. Tu dal jednomu kniežeti, v5 Telamonu, jenż s ní knézé doby, Ajaka vítézé. To jest byla vojna Troje, pro niz Paris, knieZe z Troje, + 

Strana 20
20 9" Proty rzekom Irdczem ftonal Az gelt to ydokonal Iakoz gye gym vnelíl zenu Naykraffy wf[wyetye helenu 5 Pronyz fye gelt [tala voyna Rzyckom ftrogy nepokoyna Glfu przyedny delfet let Italy Tu wytyezy wogewaly Negeden toho zlym vzyl w (jenz tu [woy zywotek Ilozyl Tyech wytyezow Ifobu [tranu Nanyez kdyz [fye rozpomanu Az mylye wírdezy zawyne Protak malu wyecz gedyne 15 Plakala negedna matka Sbywffy tu fweho myleho dyetatka Lkalo frdczem mnohe druzye Zbyw fweho myleho muzye Ach frdcze czlowyecze bludne zo Ach zamyflenye neklydne Gez progednu zenu Ginyela krafu przyemnozenu Wefken [ye fwyet byl zbudyl Deffet let [fe woynu trudyl #5 Az wgedenadezte leto Kak my zpomanuty zle to Czítne myefto trogye dobyto Tu bezczylla lydy zbyto Iakoz rzyedky kto hoftawen » Stary ymlady zywota zbyl zbawen Napofled myefto ffezzeno Rzyedko geft kdy pochwaleno Beztrawy luka [eczena Bezprzifflowye krafna zena s To take pyfmo wyklada Stoho myefta czítna ohrada Deffet let plnye horzala Skoda geft takeho dyela Tak fye geft ftalo ruffyenye « Gyz Ifye wraczy wfwe puenye Lakoz naprzyed pwy Allexander tu [fye [tawy ZBYTEK 9^ proti Rékom srdcem stonal, 79» aZ jest to i dokonał, jakož je jim unesl ženu najkrašší v světě, Helenu, pro niž sě jest stala vojna Rěkom s Trojí nepokojná. 75 Jsá pród ni desěť lět stáli, tu vítézi vojevali. Nejeden toho zlým užil, jenž tu svój živótek složil, téch vítézov s obü stranü, sw na néZ kdyZ sé rozpomanu, a£ mi sé v srdci zavine. Pro tak malá véc jediné plakala nejedna matka, zbyvsi tu svého diefátka ; scs Ikalo srdcem mnohć druże, zbyv svého milého muže. Ach srdce člověč(i)e bludné, ach zamy&lénie neklidné ! jež pro jednu ženu, $10 jméla krásu prémnozeniü, vešken sč svět byl zbudil, desčť lét sé vojnü trudil, aż v jedenácté léto, kak mi zpomanüti zlé to! sis čstné město Troje dobyto. Tu bez čísla lidí zbito, jakož riedký kto hostaven, starý i mladý života zbaven, na posléd imésto seZZeno. s: Riedko jest kdy pochváléno: bez trávy lüka sécená, bez príslovie krásná žena. To také písmo vykládá, ž toho města čstná ohrada sa5 desěť lèt plně hořala. Škoda jest takého diela! Tak sě jest stalo rušenie. Již sě vraci v své pravenie. XIV. Jakoz napréd pravi, 530 Alexander tu sé stavi. 

Strana 21
SVATOVÍTSKÝ. 21 Wtu dobu genz fnym tu byechu Taku zahubu vzrzyechu 45 Neby geden tu nepycze Azalofty lomye rucze Wyducz nawytyezfkych rowyech O gych fkutezech ogych flowyech Kdez nakameny wyryto so Kdez wfyemu [wyetu nefkryto Rzeku doydem tez ftrafty Wellyfmy wnezname wlalty Znych Iye wyecz newypwyme 10* Az (lye zywota zbawyme Kral vilyllaw rzyecz [wych lydy Wecze procz was (myffl wtom bludy Nykdy nenye ezíty doftogen s Kto cze byty wzdy pokogen Donadz konye nepokuffy Peczy wzdy nan gmyety muffy Ten ffye takez [kazy [tanym Iakoz czaftym offedlanym 10 Takez yelt kazdy czlowyek Maly pokoyny tento wyek Pokoyu fye tak oblozy Az [nad wlenofty vmorzy Protoz me [rdcze tam [pyege 15 Kdez myfye bohda czeft zdegye Hic loquitur de visione. Gedno chczeteh pohowyety Chczy wam nyeczfo powyedyety rronyz gmam w[íyczku nadyegy Ze tam kneprzyetely fpyegy 20 Kdaz my moy otczyk pohynu Zde myfye wnoezny hodynu Myllech leze fam gedyny Neczygelye nykte gyny Czo bymy bylo [obye zdyety 25 Newyedyech ffye czo przygety Wrahom lyfye otpyeraty Czyly tak vporobye ftaty Tak my myfflcze wobem ftafye Ktoz tu byechu kazdy [palye so Myflech 1akzto ptak nyektery V tu dobu jenž s ním tu biechu, takü záhubu uzréchu; neby jeden tu nepyce a Zalosti lomé ruce; ss5 vidûc na vitézkÿch roviech o jich skute(i)ech, o jich slovicch, kdeż na kameni vyryto, kdež všemu světu neskryto, rekü: dojdem též strasti, so vešli smy v neznámé vlasti, z nich sě viec nevypravíme, 10“ až sě života zbavíme. Král uslyšav rěč svých lidí, vece: proč váš smysl v tom blúdí? sis Nikdy nenie ćsti dóstojen, kto (ch)ce byti vżdy pokojen. Doňadž koně nepokusí, péči vždy naň jmieti musí. Ten sé takéž zkazí stáním, sso jakož častým osědláním. Takéž jest každý člověk, má-li pokojný tento věk; pokoju sě tak obloží, až snaď v lénosti umorí. sss Protož mé srdce tam spěje, kdež mi sě, Bóh dá, česť sděje. XV. Jedno chcete-li pohověti, chci vám něčso pověděti, pro n(é)ž jmám všicku náději, seo že tam k neprieteli spěji. Kdaž mi mój otčík pohynu, zdč mi sč v noční hodinu, myšliech, léže sám jediný, nečije sě nikte jiný, ses co by mi bylo sobě sdicti, nevědiech sě co prijéti: vrahom-li sě otpierati čili tak v porobě státi. Tak mi myslce v obém stáše; sw ktož tu biechu, každý spáše. Myšliech, jakžto pták některý, 

Strana 22
22 Genz (fobye nedoyme wyery Kdyzto fobye pta pokogye Kde by chowal dyetky [wogye Nefmyegye lap hnyezda fklafty ss Bogye fye wfyelyke napalîty Aby hnyezda wyetr neoborzyl Neb fye had kdyetem newznorzyl Letye dluho wlelfy vpoly Az [mad nyekde myelto zwoly 40 Tak my [ye vda vzrzyety Ande [ye tako profwyety Iakzto kdyz bude zhromu blefk Pronyez ffobye tak welmy ftefk Az zapomanuch fam febe 4» Iwezrzyech nalyty znebe Geden krafny czlowyek (tupy Genz kemnye blyz prziftupye Wíyeczka nanyem czítnoft byelye Atak dywne rucho gmyelye so Iakz myfye nezda nykake By kdy czlowyek wydal take To ífyem tak wydyal pwye Gez gmyefye nafwy hlawye Korunu zlatta (wyetleho 10^ Azkamenye przyedraheho Nemoh gmu gmene zwyedyety Gedno to mohu fpomnyety Czoz mu bye naczele plano s Gezmy wydyety nedano Kdyz ho chtyech potazaty On prwe [wu rzyecz vchwaty Wynyd wecze z krage [weho Podamt wly czelt [wyeta [eho 10 Akdez mye vzrzys potom Nemyll zleho lydu otom Tehdy pak brzo to powyedye Kam [ye podye zyw newyedye Ale yakz Ifye przicz obraty, 15 Wfyeflye ta [wyetloft zatty Wtomz twrda gelt ma nadyege ZBYTEK jenž sobě nedojme viery, kdyžto sobě ptá pokoje, kde by choval dietky svoje, 8:5 nesměje lap hniezda sklásti, boje sč všeliké nápasti, aby hniezda vietr neobofil neb sé had k détem nevznoril, létie dluho v lés(&), v poli, sso až snaď někde miesto zvolí. Tak mi sě uda uzrieti, ande sé tako prosvieti, jakžto když bude z hromu blěsk, pro něž sobě tak velmi stesk, sss až zapomanuch sám sebc; i vezréch nalit i s nebe jeden krásný člověk stúpi, jenž ke mně blíž pristúp(i); vSecka na ném éstnosf biese sw à tak divné rúcho jmieše, jakž mi sé nezdá nikake, by kdy člověk vídal také. To sem tak viďal právě, jež jmieše na svý hlavě sss korunu zlata světlého 10° a z kamenie prédrahého. Nemoh j'mu jmene zvédéti, jedno to mohu zpomněti, coż mu bé na čelé psáno, sno jeZ mi vidéti nedáno. Kdy# (sé) ho chtiech potázati, on prvé svi ré¢ uchvati: vynid, vece, z kraje svého, podámť vši Cesf svèta sého, sos a kdež mě uzríš potom, nemysľ zlého lidu o tom. Tehdy (j)ak brzo to povědě, kam sě podě, živ nevědě; ale jakž sé p(ry)¢ obrati, это Vše sé ta světlost zatrati. V tomž tvrda jest má náděje, Czoz geft mluwyl ze myfye zdyegye To ffye wkrateze wíyeczko zlyczy Ta rzyecz gyz gym kral wylyezy což jest mluvil, Ze mi sé sdéje. To sě v krátce všecko slíči, ta rôč, již jim kráľ vylíči, 

Strana 23
SVATOVÍTSKÝ. 23 zo Ze kdyz flye vda gemu Przygety kyeruzalemu Tu gey ten potka tyeleftnye Gehoz byelye wydyal welnye Stakym znamenym welykym :» Szydowfkym zaftupem wfelykym Ayakoz gey nahle potka Pade przyednym welmy fkrotka Tomu fye dywyty gechu Ty wíyezkny genz fnym byechu 3o Akdyz mu tu czelt pokaza Wogem doftonow rozkaza Sed domyefta (malem lydy Myloftywye fye poklydy I yakz gey ten muz nauczi ss Tak [ye tu bohu poruczy Daw pwe przyezny [twrzenye Wzem ímylofty otpuftyenye Kaza wogem ottad wítaty Chtye fye kneprzatelom braty « Gyz byl wtahl daleko wzem: Proty neprzyetely (wemu Maczedo ten opwytel Ifwe wlafty obranytel Akdyz przyde powyelt ta 45 Wperfke hrady y vmyefta Tehdy ftyech okolnych twrzy Potoczychu poffel brzy Aby fye kral darius ftrzyehl Ze geho neprzyetel przytyehl so Akdyz ítyem poffel przytecze Darius ffe welmy lecze Kak by mnoho przyczynyegy Pokladem lydmy fylnyegy Neb gmyefye kralowftwo dwogye ss Znych naden mohl gmyety wogye 11* Ale ze wzdy byl pokogen Ze nedbal ygednyech wogen Tyem proty mu byefye mdlegy Gymz by mohl byty fylnyegy 5 Àcz bybyl frdcze toho Knyemuz gmyegelfye lydy mnoho 915 Ze, kdyZ sé uda jemu prijeti k Jerusalemu, tu jej ten potka télestué, jehož biese vidal ve sné s takym znamením velikým, 9:0 S židovským zástupem všelikým; a jakož jej náhlé potka, pade préd ním velmi z krotka. Tomu sě diviti jechu ti všickni, jenž s ním biechu. 935 ÀA kdyZ mu tu éest pokáza, vojem do st(a)nov rozkáza. Sed do města s málem lidí, milostivě sě poklidi, i jakž jej ten muž naući, 930 tak sć tu Bohu porući. Dav pravé priezni stvrzenie, vzém s milostí otpuštěnie, káza vojem ottad vstáti, chtě sě k nepřátelom bráti. sss XVI. Již byl vtáhl daléko v zemi proti neprieteli svému Macedo, ten opravitel i své vlasti obranitel. A když príde povést ta so V perské hrady i u města, tehdy z těch okolních tvrzí potocichu posel brzy, aby sé král Darius stréhl, że jeho neprietel pritiehl. ss A kdyż s tiem posel priteée, Darius sé velmi lece. Kak by mnoho príčinněji, pokladem, lidmi silněji; neb jmiese královstvo dvoje, sso z nich nadeh mohl jmieti voje; 11" alé že vždy byl pokojen, že nedbal i jedněch vojen, tiem proti mu bie&e mdléji, jímž by mohl býti silněji, sss ač by byl srdce toho, k němuž jmějéše lidí mnoho. 

Strana 24
24 ZBYTEK Wfak nechtye byfye kto domnyel By wczem fwe moczy zapomnyel Kaza fye wfyem hotowaty 10 Chtye neprzately potkaty Ayakz brzo prowolachu Tak wfyczkny nawoynu witachu Zatyem [ye take potaza Allexandru lyft rozkaza Hic Darius mittit alexandro lite- ram cum donis videlicet frenum cum bursa et pila. 15 Rzka kral dariuś kral nad kraly Gehoz [ye moczy wfye newzdaly Allexandru flufye fivemu Dyetyety obak czftnemu Spowyedayu myloft (wogy so Ket[czy radye ypokogy Wyedye ze gffy poletech mlady Pronyez geltye neymas rady Czefes yablka nedofpyela Waruylle takeho dyela 25 Kdez owocze nedolpyelo Czelefly to tratis dyelo Poddal [lye v wogenfke bydlo Chowayfe byt neoftydlo Ale nayakezífy dobye so Gyez fluzye poflal ffem tobye Vzdu myeffecz myecz okruhly Gez obrownan nawfye vhly Ten Ifye twym letom podoba Pakly ktera twa chudoba ss Myelcze [ye gedno dotyezes Az fpotrziebu wywyezes Affnad Гу(е)Гуе tako [plafyl Mnys bytye nykte neuftrafyl Vzdy fye nato dotyeze « Wnyz plachi kon tak tye (wyeze Hic perlegit literam alexander et ymaginans construit eam. Allexand* lyfty przyeczta Vllyfaw kaka gelt rzecz ta Wecze lepe rozumyegy Však nechtě, by sě kto domněl, by v čem své moci zapomněl, käza sé véem hotovati, sco chtě nepřátely potkati. A jakž brzo provolachu, tak všickni na vojnu vstachu. Zatiem sě také potáza, Alexandru list rozkáza, se5 XVII. řka: král Dariuš, krát nad králi, jehoż sć moci vś(i v)zdali, Alexandru, slizć svćmu, dietéti obak ćstnómu, zpoviedaju milost svoji это Ке (čst)i, radě i pokoji. Vědě, že jsi po létech mladý, proněž ještě nejmáš rady; češeš jablka nedospělá. Varuj sé takého diela! 9:5 Kdeż ovoce nedospólo, Ce&eá-li to, tratíS dielo. Poddal$ sé v vojenské bydlo, chovaj sé, byf neostydlo! Alè na jakéž si době, 980 jéZ slúže, poslal sem tobě, uzdu, měšec, mieč okrúhlý, jež obrovnán na vše uhly. Ten sé tvým létom podobá. Pakli která tvá chudoba, sss méSce sé jedno dotiezes, aZ s potrébu vyvieZei ; a snad si sé tako splasil, mnís, by té nikte neustrasil, uzdy sé na to dotieże, 99 vniž plachý kóň, tak tě svieze. XVIII. Alexander listy prěčta, uslyáav, kaká jest róć ta, vece: liepe rozumóji, 

Strana 25
SVATOVÍTSKÝ. 25 Kak fye ty darzy wyprawugy 45 Tento [ye myecz nato magye Genz okruhly nawlye kragye Stogyte wlyczkny wyducze 11° Ze gyey drzy twrdye wrucze Takezto wyezte prawye kak sé ti dari vypräv(é)jf. 995 Tento sé miec na to maje, jenž okrúhlý na vsě kraje; stojíte všickni, vidúce, 11° Ze jej drži tvrdě v ruce; takéž to vězte pravě, Ze gyz wes [wyet gmam wfwey porawye 100 žejiž veš svět jmám v svej po(p)ravě. Tento myellecz to wyklada s Ze czoz was kral ma poklada Skrze ten moz te wyedyety Ze to wfyeczko budu gmyety Vzda my fye hody ktomu Kdyz yuz fadu wgeho domu 10 Wfyeczko czoz gma [ye rozpleny Ayey [wyezy wnyz wol leny Rozkazaw pollom ta flowa Da gym lyfty ktomu znowa Potom darzy y kazdeho 15 Podle (wa kralewfkeho Wzemiye polly lyfty geho Nefu gye przyedkrale [weho Przyeczíta lyfty kral pohafky Gezmnu bye poflal kral rzyeezfky 20 Pocze fye tomu dywyty Ze [myel kdy to powyedyety Arzka gmam [wyet wlwey porucze Iakz ten myecz drzy wrucze Podywylye take tomu 25 Ze rzekl fadu wgeho domu Wladna wfyemy myefty hrady Wgeho zemy zde yonady Swym rzityerzom to rozpwye Swu korunu nafye wítawye so Wfak ya (fem wecze kral nadkraly Mne [ye powfyem fwyetu baly Wíy kralowe yknyezata Dawagycze dan otzlatta Kak mu moze to przygyty ss By mohl wtaku czeít kdy wnyty Ikaz by obyal me kralewitwo Wyzte kake plal blaznowftwo Rzka to kaza pollom fyefty Vzel maku gemu nefty Tento měšec to vykládá, že, což váš krář má poklada, skrzć ten móżte védéti, że to vsecko budu jmieti. wos Uzda mi sé hodí k tomu, kdyż już sadu v jeho domu, všecko, coż jmś, sé rozpléni a jej svieżi vniZ vól lény. Rozkazav posłom ta slova, 1010 da jim listy k tomu z nova; potom dari i každého podlé práva králévského. Vzémše posli listy jeho, nesû je préd králé svého. 1015 Prěčta listy král pohanský, jež mu bě poslal kra? rócky, poče sě tomu diviti, že směl kdy to pověděti a řka: jmám svét v svej poruce, 1020 jakZ ten inieć drżi v ruce. Podivi sé také tomu, Ze fekl: sadu v.jeho domu, vládna všemi městy, hrady v jeho zemi zde i onady. 1025 Svým (ry)tieřom to rozprávě, svú korunu na sě vstavě: však já sem, vece, krát nad králi, mne sě po všem světu báli vši králové i kniežata, 1030 dávajíce daň ot zlata. Kak mu móze to prijiti, by mohl v takú česť kdy vníti i ka(k)ž by objal mé králčvstvo? Vizte, kaké psal bláznovstvo ! 1035 Řka to, káza poslom siesti, uzel máku jemu nésti 

Strana 26
26 ZBYTEK Hic mittit papauer Alexandro. 1 Arzka wyezto pyfne robye Pofyelagy ten mak tobye Aby wyedyel czo gmam moczy Wlaftnych lydy bezpomoczy Tu geft owfyem maku mnoho «s Ty nemozes czyfty toho Tolykez gmam ya wogi Wíudy lyd fye wnyz rog brody Okolo mne zatrzy myle 12* Nynye czyfla tey wlyey fyle Tyffycz nagednoho tweho Gmam rytyerzftwa wyborneho Kako chezes boy (femnu wzety 5 Nemoha te moczy gmyety Razyt byfye mnye pokorzye Bral ffye zafye przycz zamorzye Acz zbyti chezes zde horzye Chtye kralowftwa zde dobyty 10 Mozes tam fweho zbyty Alexander tu rzyecz flyffye Ande poffel mluwy tyífye Kaza vzel rozwazaty I pocze ten mak zobaty w Afwym rzyekom vdawaty Kazdy geho hrít nachwaty Zobte wecze mogy rzyeczy Czy wem nyeczlfo dobreho rzyeczy Znyehoz wam bude wfyem radolt zo Apohanom wírdezy zaloft Tento mak to znamenawa Ze nam boh gye wfye poddawa Gelykoz ho zrn zzobete Kdyz vbogy yuz budete 2 Tolykez pohan pobygete Wtom fye wam nycz nepomyetye Iakoz ten mak zuby zetrzyem Tak zaftupy gych wlye potrzyem Potom poflom tyem powyedye so To yaz gyltye wecze wyedye Ze müho lyda geft przykraly Ale to ya welmy chwaly XIX. a fka: věz to, pyšné robé, posielaji ten mák tobě, aby védél, co jmám moci 1040 Vlastnich lidí bez pomoci. Tu jest ovšem máku mnoho, ty nemóžeš čísti toho. Tolikéž imám já vojí, všudy lid sě vniž roj bro(j)í 1015 okolo mne za tri mílě. 12" N(e)nie čísla tej všej sílč. Tisíc na jednoho tvého jmám rytierstva výborného. Kako chceš boj se mnü vzieti, 1050 nemoha tć moci jmieti? Razit, by sé mné pokoré, bral sé zasé p(ry)é za moré, ać zbýti chceš zde horě. Chtě královstva zde dobyti, 1055 móZe8 tam svého zbyti. XX. Alexander tu réé sly&e, ande posel mluvi tiše, káza uzel rozvázati i poče ten mák zobati 1060 & svým Rěkom udávati. Každý jeho hrsť nachvati. Zobte, vece, moji Rěci, (ch)ci vem něčso dobrého rieci, z něhož vám bude všem radost 1065 a pohanom v srdci žalost. Tento mák to znamenává, že nám Bóh je vsě poddává. Jelikož ho zrn zzobete, když u boji juž budete, 1070 tolikéž pohan pobijete. V tom sě vám nic nepoměte. Jakoż ten mak zuby zetróm, tak zástupy jich vse potróm. Potom poslom těm povědě: 1076 to jaz jistě, vece, vědě, že mn(o)ho lida jest pri králi; alé to já velmi chváli, 

Strana 27
SVATOVÍTSKÝ. 27 Ze tak myekke lydy wody Vffagy vboh ze my neufk'dy ss Jakz to ten mak rzyeczy zoby Tak waleho krale poby Rzka to kaza poflom wítaty Apeprzye gym vzlyk daty Aby nelly kraly (wemu «o Zpowyedagye tu rzyecz gemu Rzka poflals [my maku myeru Apwye to nawfy wyeru Ze tolykez gmas fwych lydy Wíak otobye zle [ye klydy 4» Acz gych ftobu gelt przyemnoho Czoz yeft obak dotoho Kdaz gífu myekey wnyz mak zraly Wnychz gmas vbogy [tatek maly Powyz rucze vzla meho so Czymt gelt twrze maku tweho 12° A taka gde hor*koft znyeho Wnyemz bybylo nyeczífo zleho Tyech yeít zrnecz welmy malo Wfak by ozywot tobye ftalo s Nemohl by gych wfyech zzobaty Skrzye to racz znamenaty Malot lydy gmam przillobye Budut vbogy horczy tobye Hic numerat exercitum Darius. 'W tu dobu darius ftafye 10 Kdez [wych lydy mocz zbyeralye A kdyz gyz [febra woge Chtye zwyedyety lyda czo gye Spudy wfye wgednu ohradu Iakz to paítyrz czyny ftadu 15 Czyte zgytra az donoczy Wfak nezwyedye wlye [we moczy Tak nyektera domownycze Zgytra przeczte [we owczycze Aby paftrz tez przychnal za Owczycze gez witado wyhnal Ale mnoha newfye przydu Owczycze gez witado wydu Nyektera [nad [kaly [padne že tak měkké lidi vodí, ufaji v Bóh, že mi neušk(o)dí. 1080 Jakžto ten mák Rěci zobí, tak vašeho królć pobi. Řka to, káza poslom vstáti & pepré jim uzlík dáti, aby nesli králi svému, 1085 zpoviedaje tu róć jemu, tka: poslalś mi máku mieru a pravě to na vši vieru, že tolikéž jmáš svých lidí, však o tobě zlé sě klidí. 1090 Ač jich s tobú jest prěmnoho, což jest obak do toho, kdaž jsú měk(c)i vniž mák zralý, v nichž jmáš v boji statek malý? Poviz rúče uzla mého: 1095 čímť jest tvrz(í) máku tvého? 12° a taká jde ho(f)kost z ného, v němž by bylo něčso zlého. Těch jest zrnec velmi málo, však by o život tobě stálo, 1100 nemohl by jich všech zzobati. Skrzé to rac znamenati: málot lidí jmám pri sobé, budát v boji ho(f)ci tobé! XXI. V tu dobu Darius stáse, nos kdež svých lidí moc sbieráse; a když již sebra voje, chtě zvěděti, lida co je, spudi vše v jednu ohradu, jakž to pastýř činí stádu; ni: Cite s jitra aZ do noci, však nezvědě všie své moci. Tak některá domovnice s jitra próćte své ovčice, aby past(y)r też pri(h)nal 1115 ovéice, jeż V stádo vyhnal; alé mnohá, ne vše prídú ovčice, jež v stádo vydi. Některá snaď skály spadne 

Strana 28
28 ZBYTEK Anyekteru wlk popadne 35 Takez [fye tyem lydem dofta Rzyedky opyet domow pofta Zatyem wybera lechezeyfych Lydy nakonych ruczeyfych Seftdeffat tyffyczew ponye so S nymyz pofla [we podkonye Czftneho rytyerze menona Genz Iwu geldu zle dokona Tento rozkazanye gmyelye Zemu Iledaty woy byelye 35 Kdebyfye febraly rzyeczy Proty gym gemu byefye leczy Kral maczedo kdyz to wzwyedye Swe lydy kbogy porzyedye Gez vwyerzyty protywno 4 [take zagylte dywno Ze tak mage lydy malo Awfak fye mu to doftalo Gez poby ty wfye woge Iakoz brzo doffyel woge 15 Tak yakz czoz neprzatel bylo Nycz nebo welmy malo zbylo Akdyz ten bog odrzye Woynu ottad nahle wrze Kakz byl vital wzakz neprzyelta so Hnaw doby gednoho myelta 19* Gez fardys ydnes flowe To fgedne ftrany oplowe Sagarius fylna rzyeka Zdruhe [fye fny morzye [tycka s Atu byechu kola dawna Tak chytra ytak vprawna Iakz gych nykte nemozelye Rozebraty ny vmyelye Wtom ty lyde myechu wyeru 10 Ktoz by poznal gych rozmyeru Ze te zemye kralem bude Ito czoz chtye to dobude Ta byl vítawyl kral myda Tehdy alexander wnyda 16 Ohledaw kola ywzdwyze Wzpodeyma ypufty nyze a některú vlk popadne. 1:0 TakéZ sé tém lidem dosta, riedkf opét dom(a) posta. Zatiem vybera lé(h)éejsich lidí na koních rúčejších šestdesát tisícev poně, 1 S nimiž posla své podkonie, ćstnóho rytierć Me(m)nona, jenž svú jézdu zlë dokona. Tento rozkázanie jmieše, Ze mu s(h)lédati voj biese, 1130 kde by sé sebrali Rěci, proti jim jemu bieše lieci. Král Macedo když to vzvédé, své lidi k boji poriedě, jež uvěriti protivno 1535 i také zajisté divno, že tak maje lidí málo, avšak sě mu to dostalo, jež pobi ty vše voje, jakož brzo došel (b)oje; 1140 tak jakž, což nepřátel bylo, nic nebo velmi málo zbylo. A když ten boj održe, vojnu ottad náhlé vrze. Kakż byl ustal, vsakż neprósta; 1145 hnav, doby jednoho města, 13" jež Sardiš i dnes slove. To s jedné strany oplove Sa(n)gariuš, silná réka, s druhé sě s ní morě stieká. 1150 A tu biechu kola dávná, tak chytrá i tak úpravná, jakž jich nikte nemož(i)eše rozebrati ni umieše. V tom ti lidé miechu vieru, 1155 ktoż by poznal jich rozměru, Ze té zemé králém bude i to, což chtě, to dobude. Ta byl ustavil krát Mida. Tehdy Alexander vnida, 1160 ohlédav kola i vzdvize, vzpodejma i pusti níže; 

Strana 29
SVATOVÍTSKÝ. 29 Toczyw gymy ffyem ytamo Nycz my wyecze gelt wnych znamo Czo wyeczeho trzyeba trudu so Jakz mohu tak gych dobudu Wyma mecz poczen otwrchu Roztye kola az wlye prchu Akdyz tu wfy wyecz poklydy Pofla ottad wgezdu lydy 25 Aby wfyezkny wtu wlaft wehnaly Myeft yhradow dobywaly Sta Ifye to nakratte roky Podbychu wfye kapadoky Agednu zemyczy lydu so Ottad kdyz zafye przigydu Do tyrze kdez kral byefye Kdez gych czekage lezefye Przeczczekaw tu nocz gedynu Ayakz brzo ta nocz mynu ss Aden ffye nafwyet pokaza Tak wogem wítaky kaza Dofty dywno ze to mohl zdyety Hna toho dne myl trzydczety Kneprzyetely pofpyechagye «0 Wzdy [ye toho domnyewagye Zda byto da'us zwyeda Potkal gey whorach przyedgeda Hic congregat Darius exercitum. Dertu blyz eufrates rzyeka Gez flyly zragye wytyeka 4s Wnyez kral darius woge Sebra nalwe bezpokogye Wzwyedyew ze ten blyz przytaha Genz nageho wfy czelt [aha 13" Hnu (lye fwoym:i ftoho myefta Kadyz mu vprzyemna czyefta Proty alexandru gyty Byt fye vdalo tu byty s Czo by tu vflyffal hrozy Kdyz [ye hnuchu ottud wozy Ato by take vílyffal Szalmyegy zbubnow hrozny fal Anegeden tu komon rzal tociv jimi sém i tamo: nic mi, v(e)ce, jest v nich známo; co véé(s)ieho tréba trudu ? 1165 jakž mohu, tak jich dobudu ! Vy(j)ma mec, poéen ot vrchu, roztě kola, az vse prchü. A když tu vši věc poklidi, posla ottad v jézdu lidi, 1170 aby všickni у tu vlast vehnali, měst i hradov dobývali. Sta sě to na krát(k)é roky. Podbichu vše Kapadoky a jednu zemici Lydu. 1175 Ottad kdyZ zasé prijidü do Tyré, kdež krá? bieše, kdeZ jich éekaje, léz(i)ese. Prééekav tu noc jedind, a jakž brzo ta noc minu 1180 a deň sé na svét pokáza, tak vojem vstá(t)i káza. Dosti divno, Ze to mohl sdieti, hna toho dne mil triceti, k neprieteli pospiechaje, uss vidy sé toho domnievaje, zda by to Da(r)ius zvéda, potkal jej v horach, prédjeda. XXII. (J)es(t) tu blf7 Eufrates réka, jež, slyši, z ráje vytieká, 1190 u nież kra? Darius voje sebra na své bezpokojé. Vzvédév, Ze ten blíZ pritahá, jenž na jeho vši česť sahá, 19" hnu sé s vojmi z toho mieste, 156 kadyž mu upriemnd cesta proti Alexandru jíti. Byť sě udalo tu býti, co by tu uslyšal hrózy, kdyZz sé hnuchu ottud vozi! 1200 A to by také uslyśal: z šalmějí, z bubnov hrozný sal. A nejeden tu komoň rzal, 

Strana 30
30 ZBYTEK 10 Swu podkowu czeft potwrzal Kdyz ffye wznymal lomye zuby Negedny zubrowe truby Wíkalach fwe proftrziely hlafly Iakz [ye zdafye by wtyczafiy 15 Wfyeczky fye fkaly borzyly Taky byechu krzyk ftworzily Taky dyefye wzuk podzorzye Wnyz bylye trzalll (wyet ymorzye Tak fye bye wyprawyl hrdye so Wfy wyeczy [ylnye ytwrdye Przedfaftupem pwye wczele Genz pohanfka wyera wele Tahnucz woz ofmy kony Aty byechu wfyczkny brony 25 Natom woze zlatta fkrzynye Wnyez lezelye gych [waczynye Sobu ftranu toho woza Kdez gych wyera ywfye hroza Gedyefye dwanadczet muzy so Gych kazdy tey (krzyny luzy Akazdy vmye rzecz gynu Rucho rozlyczneho czynu Pohanftwo tak zato gmagy Ze ty lyde neumyeragy 35 Rzkucz fu nawyeky zywy Awlak gllu wtey wyerzye krzywy Neb rzyeky morzye wiye [plyne Czoz nafwyetye wfyeczko myne Kromye flow bozych gedyne «0 Zatym wozem blyz gedyechu Gez rodyna kraly byechu Dwadczety tyffyczow vplnye Awlytey hedwabny wlnye Byechu yprzyedrahem rufye 45 [akz hrabyem knyezatom (lufye Ty wlyczkny byechu naprzyedku Sam kral gedyefye vprofrzyedku Genz prowelyke bohatltwo Pro rozkos yproftraczftwo so Nazlattem woze gedyefye Aten problefk wefken horzyelye 14* Nadwozem proletny zparu svá podkovü cest potvrzal, když sé vznímal, lomé zuby. 1205 Nejedny zubrové trüby v skalách své prostrély hlasy, jakž sě zdáše, by v ty časy všecky sě skály borily. Taký běchu krik stvorily. 1410 Taký (j)dieše (zv)uk pod zoré, vniž by sě třásl svět i morě. Tak sě bě vypravil hrdě, vší věcí silně i tvrdě. Préd zástupem právé v éelé, 125 (v ném)Z pohanská viera velé, táhn(iechu) vóz osmi koni, a ti biechu v&ickni broni. Na tom vozé zlatá skríné, v niež léž(i)eše jich svacině. 1220 S obi stranú toho voza, kdež jich viera i vše hróza, jedieše dvanácet muží, jich každý tej skríni slúží a každý (jmaje) réč jinú, 1225 rúcho rozličného činu. Pohanstvo tak za to jmají, že ti lidé neumierají, řkúc: sú na věky živi, a však jsú v tej vierě krivi; 1230 neb réky, moré, vše splyne; což na světě, všecko mine, kromě slov božích jediné. Za tím vozem blíž jediechu, jež rodina králi biechu, 128, dvaceti tisícov vplné a vši tej hedvábný vlně biechu i predrahem rüße, jakž hrabiem, kniežatom slušie. Ti všickni biechu na prědku. 130 Sám král jediese v prosrédku, jenž pro veliké bohatstvo, pro rozkoš i pro (oz)račstvo na zlatém vozě jedieše, a ten pro blésk vešken horieše. 14^ Nad vozem pro létní zparu, 

Strana 31
SVATOVÍTSKÝ. Proty flunecznemu waru Orlycze bye powyellena Gez byefye chitrze wymyllena 5 Aby podny horkoft ftydla Ta gmyegelye zlatta krzidla Podle woze genz byechu Gez ffye wdy krale drzechu Geho blyffye. przyrozenye 10 Kralowfkeho pokolenye Dwye ftye gynochow wybornyeylych Swu flechtu przyrozenyeyfich Malo dale pak przyedtyemy Kralowfkymy gynofemy 15 Deffettyffyczew wzaltupye Gyez dyechu wfy wgednom Ilupye To wfye wyborny rytyerzy Tyech komonítwo podkropyerzy Ratyftye gych poftrzyebrzyena 20 Apye wfye pozzlaczena Gezczes kromye toho wfyeho Gmyegyefye lyda pyefyeho mnoho Dwakrat tyffyczew trzydczety Ty byechu nato pogyety 25 Aby protyech lydy hrozu Neprotrzyel ffye nykte kwozu Bye obyczey czala toho Iakoze doma nykoho Swe czeledy neoftawyly so Zeny dyety wlye pogely Abyefye kral wzal wtu dobu Matku zenu dyety ífobu Aczot mzhow patľet mozechu To ffnym poklada nyeffyechu 35 Zatyem lechczeyfy lyd przyde Genz mnozftwem zezyfla wynyde Iu blyz febe ftachu dwogye Rzyeczfke ypohanfke woge Czekayucze [fobu [tranu 40 Druheho dne fwyetlolt ranu Neb gym bye wyety dano Ze yakz gytrzye bude rano Kdaffye fluneze profwyety 31 proti slunečnému varu orlice bě pověšena, jež bieše chytré vymysléna, aby pod ní horkosť stydla. 1250 Ta jméjéše zlatá krídla. Podlé voz(a) jenž biechu, jez sé v(z)dy králé drz(i)echu. jeho bližšie prirozenie kráľovského pokolčnie, 1265 dvě stě jinochov výbornějších, svú šlóchtú prirozenéjších. Málo dálé pak préd témi královskými jinosemi deséf tisícev v zástupé 1260 jezdiechu, vài v jednom slüpé. To vše výborní rytieri, těch komonstvo pod kropieri, ratisté jich postriebréna a (ko)pie vse pozlacena. 1265 Ješčež kromě toho všeho jmějéše lida pěšieho dvakrát tisícev triceti. Ti béchu na to pojeti, aby pro téch lidí hrózu 1270 neprotrél sé nikte k vozu. Bé obyčej časa toho, jakože doma nikoho své čeledi neostavili; ženy, děti, vše pojeli. 1275 A bieše kráľ vzal v tu dobu matku, ženu, děti s sobú; a coť mzhov patset mož(i)echu, to s ním poklada nesiechu. Za tiem lé(h)éejáí lid pride, 1280 jenż mnoztvem z čísla vynide. XXIII. Juž blíž sebe stachu dvoje, rěcké i pohanské voje, čekajúce s obú stranú druhého dne světlost ranú; 1285 neb jim bé v(éd)éti dáno, Ze jakž jitré bude ráno, kda sé slunce prosvietí, 

Strana 32
32 Tu [ye [polu wogem fnyty 45 Idogyty bylo bogye Tehdy kral darius ftogye Kfwym wogyem przygedny horzye Mluwy v wely pokorzye 14^ Iakz ktoz tu byefye taky Lecz bohat ychudy wfaky Geho rzyecz pokornu flyfyc An knym mluwy velmy myle tyfye s Neb tak [rdcze twrdeho — By nepolitowal geho Slyfte wecze czítny otezyczy Wlye flechty przyedfy dyedyczy Kazdy was [wu (lechtu wzwyeda 10 Wzpyenfye nafweho dyeda Zkakehos poffel poroda Nenye tak twrda przyhoda By te nemohl podrzety Chczefly fwu flechtu pomnyety i5 Kak yeft fpaezyty doftoyna Icz ffye nynye dyege woyna Kdezfto yeft fluha wzhofpodu Wnyz mlady zwyerz plowe wzwodu Neb ypoflez wezme fkodu 20 Takez to blaznywe robye Gyez myc wzbuzugye proty fobye Nanyehoz nalehu tako Iakz mne nezbude nykako Czo gye wzpachal famy wyzte 2 Gyez protywno gyelt zagyfte Iwas kazdy dywfye tomu Kdyz [fe kto przyeczy komu Gehoz fu fye moczny kraly Imoczna knyezata baly so Wzpomyentez ze fte fwobodny Atyto hoftye nehodny Gyz ffu porobeny wamy Pomyffl te nato famy Profwu czeft ytake promye 35 Àcz ny fwu moczy polomye Czeft yzbozye potratyme Iakz ffye wyecz neopwyme V wyerzye fobye wfytey ftoyte ZBYTEK tu sé spolu vojem sníti i dojíti bylo boje. 120 Tehdy krä? Darius stoje, k svým vojem pri jedný horé mluvi u velí pokorě, 14" jakž ktož tu bieše (k)aký, léč bohat i chudý, všaký 1295 jeho rčč pokorni slyśe, an k nim mluvi veľmi tiše, neb(y) tak srdce tvrdého, by nepolitoval jeho. Slyšte, vece, čstní otčíci, 1800 Všie šléchty prědci, dědici! každý vás svú šléchtu vzvéda, vzp(om)éh sé na svého déda, z kakćhoś posel poroda. Nenie tak tvrda prihoda, 1305 by té nemohl podrżeti, chces-li svû ślóchtu pomnśti, kak jest spáciti dóstojna, je£ sé nynie déje vojna, kdežto jest sluha vz hospodu, 1310 vniž mlady zvéf plove vz vodu, neb i posliez vezme škodu. Takéž to bláznivé robě, jež mě vzbuzuje proti sobě, na néhoz naléhu tako, 1315 jakż mne nezbude nikako. Co je vzpáchal, sami vizte, jež protivno jest zajisté; i vás každý div sě tomu, když sě kto priečí komu, 132 jehož sú sě mocní králi i mocná kniežata báli. Vzpoměňtež, že ste svobodni, a tito hostie nehodní již sú porobeni vámi. 1325 Pomysite na to sami pro svû cest i také pro mé; ač ny svú mocí polomie, cest i zbožie potratíme, jakž sě viec neopravime. 15s V vieré sobě vši tej stojte 

Strana 33
SVATOVITSKY. 33 I memu [ye fnu okoyte 4 Nebo [ye ten acz boh raczy Pomey [. czity nagyewye zraczy Wydyech wefnye rzyeczfke ftany Gez fu nam bohda poddany Ande ponych ohen taky 45 Ot zemye az podoblaky Agych kral ftafye przyedemnu, Chtye czoffy mluwyty femnu Anyem zlatte okowy Aplaft akfamyta nowy so Ipofta przyedemnu malo 15* Tot myfye yeft wefnye zdalo Gyeltye wyecz leplyeho wyedye Gefto wam potom powyedye On tak gyeltye [togye mluwy 5 Acz przytecze zrzyeczkych wogy Apwye ty nowyny Ze gyz rzyeczfke hrdyny Swym kralem yfwu wfy moczy Zaífye byezye y dnem ynoczy 10 Kromye czelty whory fkaly By krzyk vwogyech nemaly Ande fye wlyczkny wellele Akonye przydaty wele Ayakz gym kony przydachu 16 Aprzyelrzyeku fye przyebrachu Kromye rozmyllenye wfyeho Netbagycz nakrale [weho Czoz mohu wybofty fkony To bez czefty kazdy hony 2 Chtye ponych prwe vteczy Mnyecze by byezely rzyczy Kam twa kraly mocz pofpyecha Kdezty nebude dofinyecha Kam tam newyehlafnye byezys 2 Kamo taku zbrogy [tyezys Za mnys by tam vtyezal Za mnys ze by przyedtobu byezal Gehoz gelt gedyna pecze Byty nezbyl geho mecze i mému sě snu okojte; nebo sě ten, ač Bóh ráčí, po mej čsti na jevě zračí. Vidiech ve sné récké stany, 1555 jež sü nám, Bóh dá, poddány, ande po nich oheň taký, ot země až pod oblaky; a jich krář stáse préde mni, chtě cosi mluviti se mnü, 140 & (na) něm zlaté okovy a plášť aksamíta nový, i posta próde mni mólo. 15* Tot mi sé jest ve sné zdálo. Ještě viec lépšieho vědě, 1845 ježto Vám potom povědě. On tak ještě (mluvě, stojí), a(ž) priteče z rěckých vojí (posel), pravě ty noviny, že již rěcké hrdiny 1850 svým králém i svú vší mocí za Sé běžie i dnem i nocí kromě cesty v hory, skály. By krik u vojech nemalý, ande sě všickni veselie 1355 & konie pridati velie. A jakž jim koní pridachu a prés réku sé prébrachu kromě rozmyšlěnie všeho, ne(d)bajíc na králé svého, 1360 coż mohiu vybósti z koni, to bez cesty každý honí, chtě po nich prvé utéci, mniece, by běželi R(ě)ci. Kam tvá, králi, moc pospiechá, 1365 kdeż ti nebude do siniecha; kam ta(k) nevěhlasně běžíš, kamo takü sbroji stézís; za mníš, by tam utěžal; za mníš, že by pred tobü běžal, 1310 jehož jest jediná péče, by ty nezbyl jeho meče? 

Strana 34
34 ZBYTEK so Iuz blyz faraczeny byechu Kmyeftu gemuz yfkon dyechu Wnyemz kral rzyeczfky tehdy byefye Kdez fwymy woyny lezefye Tehdy rzyeczfka ftrazye pozna ss Ze pohanftwa zbrogye hrozna Alnadno byelye poznaty Komuz bylo nato ptaty Neb gych bye mnoho bezczifla Kazdy zena bezrozmylla 10 Akadyz koly hnachu Iakzto mhla byelye otpchu Sehna gezdecz ftrazye nahly Prawye ze pohany przitahly Tu krzyk fproftryechu welyky 4» Odyeny cheze rad wfyelyky Ayakz ktery panofye flowe Tak toho pan yeho zowe On radwana zen mladotu Allen 1ana on radotu 50 On [palnyerz yuz nafye wlecze Affen potrzyebugye mecze 15° Nanom gyz zeleza brnye Affen tepruw vfypa brnye Nektery gyz wzpyna platy Allen yuz drzy Ityt zlatty 5 Onen yuz [ledy nakony Affen dofpyew (z)orz yuz prohony Druh druhu konye przydawa Podle wogenfkeho pwa Zamaly czas pohowyechu 10 Az wfychny zayedno dofpyechu Wíak nayprwe kral byl dofpyel Aktoz mohl ten ponyem pofpyel Wtu dobu fpolu fye potkachu Zporzyedywlye wfychnu fwu drahu 15 Kral rzyeczfky naprwe wzwaza Awfyem [wym teze rozkaza Rytyerltwo fye onyem fhrnu Tu kneprzatelom poprnu Iakzto koly wlk zamrly зо lenz prohlad otwyef krly Zanymz laczny ftyencz teku XXIV. Juž blíž Saraceni biechu k městu, jemuž Is(s)on diechu, v němž krá? rěécký tehdy bieše, 1375 kdež svými vojny lěž(iješe. Tehdy rěcká stráže pozna, že pohanstva sbroje hrozna. A snadno bieše poznati, komuž bylo na to ptáti; 1se0 neb jich bě mnoho bez čísla, každý žena bez rozmysla; a kadyž koli hnáchu, jakžto mhla bicše ot prachu. Sehna jezdec stráže náhly, 1385 pravé, Ze pohani pritáhli. Tu krik zprostréchu veliky. Odění chce rád vseliky. A jakž který panoše slove, tak toho pán jeho zove: 1390 on Radvana, són Mladotu a stn Jana, on Radotu; on spalnief juz na sé vléce a sén potrébuje mece; 15" na "nom jiz Zeléza brnie 1595 à sèn tepruv usypá brné; n(č)který již vzpíná pláty a sčn juž drží štít zlatý; onen juž sédi na koni a stn dospév, of juz prohoni. 1400 Druh druhu koně pridává podlé vojenského práva. Za malý čas pohověchu, až všichni za jedno dospěchu; však najprvé král byl dospěl 1405 a ktož mohl, ten po něm pospěl. V tu dobu spolu sě potkachu, sporiedivše všichnu svú dráhu. Kral récky na(j)prvé vzväza a všem svým téže rozkäza. 140 Rytierstvo sé o ném shrnu, tu k nepratelom poprnu, jakżto koli vlk zamrly, jenž pro hlad otvěsí krli, za nímž lační štěnc(i) tekú, 

Strana 35
SVATOVÍTSKÝ. 35 ‘Hladem fotnye nohy wleku Poteku zanym mlaftyecze Przygyeltu [ye rady kchtyecze ss Akdez vzrzye [tado vpoly Wyffunucze fye nanye zdoly Kakz wlku przybude [yly Alczenczy mu budu czyly Ayakz [ye kftadu przyprne so Kazde fkotye ftrachi ftrne Nefmyeti fye bude hnuty Any kamo pobyehnuty Iakoz wlezye czynye [tadu Tak rzyeczy vpohany [padu 35 Kral pohanfky by tyem wzruzen Vzrzyew to ze yelt obluzen Otítupy ho wfye nadyegye Newyedyefye czo zyw zdyegye Tak fye byefye hroznye vftra[yl 10 Aktomu wefken lyd fplafyl Pocze fye ftawyety ochotnye Ze ftrachy mluwyelye fotnye Nahloft fye nyczemu nehody Ktoz fye fkrotkofty obchody 45 Nadneprzately wewody Awlak [ye domylly toho Magye wyecze lydy mnoho Ayakz naltupy nanye Offadt gye fkazde (tranye so Polomyw gye bezpakolty Dobrzye bye vmylílyl tako Ale wfak [ye [ta gynako Nebo ktoz [am [fobye hrzyma 16* Tomu burzye nycz neotgyma Lecz bud leto lecz bud zyma Iuz nafpyezy pwye ftalye Kral rzyeczlky kdez boge czekalye s Zporzyedyw kazdeho ktomu Wkterem krzydle byty komu Afam przyedlaltupem wczele Kboyowy hotow dofpyele Podle nyeho vpwe [trany 10 Byechu wytyezy [tawany 115 hladem sotné nohy vlékd; potekü za ním mla&tiece, prijésti sé rádi chtiece, a kdež uzrie stádo v poli, vysuni(f) sé na né s doli. 1420 Kakž vlku pribude síly a štěnci mu budú čili a jakž sě k stádu priprne, každé skotě strachy strne; nesméti sé bude hnüti 1435 ani kamo pobéhnüti. Jakož vlcie činie stádu, tak Rěci v pohany spadi. Král pohanský by tiem vzruzen, uzrév to, Ze jest oblüzen; 1430 Otstúpi ho vše nädèje; nevědieše, co živ sděje. Tak sé bieSe hrozné vstrasil a k tomu vesken lid zplasil; poce sě stavěti ochotně, 15 Ze strachy mluvieše sotně. Náhlost sé nicemu nehodí; ktoz sé s krotkost{ obchodí, nad nepřátely vévodí. A vsak sé domysli toho, 1440 maje viece lidf mnoho; a jakž nastúpi na ně, osadi je s každé stráně, polomiv je bez pakosti. Dobrě bě umyslil tako, 145 alé však sě sta jinako; nebo ktož sám sobě hrímá, 16" tomu búrě nic neotjímá, léé bud léto léé bud zima. XXV. Juz na špici právě stáše 1450 krář rěcký, kdež boje čekáše. Sporiediv každého k tomu, v kterém kridl6 byti komu; a sám prěd zástupem v čelě k bojovi hotov dospélé. 1455 Podlé ného (s) pravé strany běchu vítězi stavani: * 

Strana 36
36 ZBYTEK Syn permenyow nykanor Ayeho bratr polykanor Zatym zenos ptolomeus Perdykas klytus tydeus 1$ To wfyeczko gynofye mlade Akazdy zaftupem wladne Potyech pak nalewey ftranye Kdez poczatek kazdy ranye Permenyo byelye poftawen 20 Pozyty muz wlak nezbawen Zatym geho [yn pylota To pak byefye lepfye rota Tu byefye antygon kraterus Apotyech wytyez fewerus 5 Jakz ty pwy to ty byechu Gez zaftupy wladnyechu Tehdy kral kopye dofahna Maleczko orzye powítahna Swe flechtycze vpomanu % Zrzye nanu ynafly ftranu Chtye poznaty gych vtrobu Kto [nym myeny wtu dobu Neb czo ktere frdcze myeny Wkterey woly neb wechtyeny 35 To wlye znaty nawezrzyeny Pany prozbu ochotywye A chuzfym dary flybugye Zatyem maleczko poftogye Prwe nez dogyedu bogye 4 Ktoz fte wecze [ľem pozwany Chuzflye panoltwo ypany Waly dyedowe yprzyedczy Rozlyczny fu nato [wyedezy Glu nepokoy wezdy [trzyely 45 Pronyez to glu yczeft wzely Ayakz gífu byly dyedowe Takez budte ywnukowe Kazdy nalwoy rod fpomana Dnes wam yelt czeft wrucze dana so Àcz yedno budete chtyety Swu flechtu yrod pomnyety Dnes yeft yuz czas przyllal toho Iehoz [fyem zadal przyemnoho syn P(a)rmeniov, Nikanor, a jeho bratr Polykanor, za tím (C)eno$, Ptol(e)meus, 1460 Perdikaż, Klytuś, Tydeuś. To všecko jinoše mladé a každý zástupem vládne. Po těch pak na lévej straně, kdež počátek každý ráně, 1465 P(a)rmenio bieše postaven, požitý muž, však nezbaven; za tím jeho syn (F)ilota. To pak bieše lépšie rota. Tu bieše Antigon, Krateruš 1470 a po těch vítěž Severuš. Jakž ti pravi, to ti biechu, jež zástupy vládniechu. Tehdy kráľ kopie dosáhna, malččko oré povztáhna, 1475 své Sléchtice upomanu; zré na "nu i na si stranu, chté poznati jich ütrobu, kto s ním miení (kak) v tu dobu; neb co které srdce miení, 1480 v které-j' vóli neb ve chtění, to vše znáti na vezréní. Pány prosbü ocho(tu)je- a chuzším dary slibuje. Zatiem malécko postoje, 185 prvé neZ dojedü boje: ktoż ste, vece, sém pozváni, chuzsie panostvo i péni! vasi dédové i prédci, rozliční sú na to svědci, 1490 jsú nepokoj vezdy strěli, proněžto jsú i česť vzčli; a jakž jsú byli dědové, takéž buďte i vnukové, každý na svój rod zpomana. 1495 Dnes vám jest česť v ruce dána, ač jedno budete chtieti svi šléchtu i rod pomnieti. Dnes jest juž čas prišal toho, jehoz sem Zádal prémnoho; 

Strana 37
SVATOVÍTSKÝ. 37 16° Dnes nepokoy bude kraczen Awas kazdy pobohaczen Mnye dobreho flowa przyeyte Afobye wlye zbozye myeyte s Patrzy kazdy nany wogye Kakt fye vzlatywlye [togye Snad gífu fye nayhru wybraly Aneproto by boy braly Wyzte kakt nanych zlatto horzy 10 Pronyz to dnes budu whorzy Kdyz to prokorzyft gye wzwlaczye Akonmy gye nahy wítlaczye Kakt ftogye febe fyrocze Wyzy ze fu napofkocze 15 Czoz mluwy dobrzie poznate Az [krzycze gych Ityty zlatte Zelena kopye profkoczye Az gych frdeze krwe vtoczye Gyeftye bych kwam mluwyl wyecze zo Ale ftrach ze pobyehnu (krz) krzyeezye Pofpyefmyz yuzty [írífye Drzyewe nezífye pryez rozprífye Rzka tak kopye nawrzye Spade wneprzately brzye 25 Nez kdy kamen wrhu zpraka Taky krzyk yhroza taka By v wogyech ftranu obu Iakoz ffye zdafye wtu dobu By ffye yuz wefwyet borzyl so Taky fye tu krzyk bye ftworzyl Ande kony wtyefknye rzyechezy Ameczy wod wodyeny fkrzyechezy Ande zluczyfít negedna ftrzyela Wynde yffamoftrzyela ss Nykdy zprzyewala ygednoho Nefpadne kropy tak mnoho Iuz bye trub nycz nellilyety Proprach nebe newydyety Tehdy naprwnyem pohnany 4 Kdez lepfy ftachu pohany Kdeztofye koruhwy [twyechu Kdez ffye [tyty zlattem lfknyechu 16" dnes nepokoj bude krácen a vás každý pobohacen; mně dobrého slova prějte a sobě vše zbožie mějte ! Patri každý na 'ny voje, 1505 kakť sě uzlativše stojé! Snad jsû sé na jhru vybrali a ne proto, by boj brali? Vizte, kakt na nich zlato horí, pron(ě)žto dnes budú v hori, 1610 kdyżto pro korist je vzvlátie a koňmi je nahy vztlačie. Kakť stojé sebe široce! Vizi, že sú na poskoce. Což mluvi, dobrě poznáte, 1515 až zkričie jich štíty zlaté, zeléná kopie proskočie a z jich srdce krve utočie. Ještě bych k vám mluvil viece, alé strach, Ze pobéhnü k réce. 15:0 Pospé&myZ, juZ ti sr&ie, drieve než sě pryč rozpriie! Řka tak, kopie navrže, spade v nepřátely brže, než kdy kameň vrhů z praka. 1685 Takÿ krik i hrôza také by u vojech stranü obü, jakož sě zdáše v tu dobu, by sě juž ve(š) svět boril. Taký sě tu krik bě stvoril, 1530 ande koni v tieskn(i) rě(h)cí a meči v odění skrě(h)cí, ande z lučišť nejedna strěla vynde i z samostrěla. Nikdy s prievala i jednoho 1585 nespadne kropí tak mnoho! XXVI. Juž bě trub nic neslyseti, pro prach nebe neviděti. Tehdy na prvniem pohnání, kdeZ lép&í stáchu pohani, 1540 kdežto sé korühvy stviechu, kdež sě štíti zlatem Iskniechu, 

Strana 38
38 ZBYTEK Tam ffye kral rzyeczfky oborzy Wznymagye [ye nafwem orzy 45 Patrzye bye fye czftny nahodyl Gehoz by fye kopym hodyl Sta fye mu czftna przyhoda Potka gey fyrfky wewoda Aretas bye menowany so Nayleply mezy pohany Ten gmyelye nahelmye kamen Pyrop genz [wyety wnyz plamen Ten potka krale rzyeczkeho 17" Prwu ranu kopye [weho Profrzyed ftyta fye ho hody Zetrzye kopye wíak neufkody Kral fye mu brzo oplaty 5 Àrychle mu zywotka vkraty Neb yakoz gyey rychle potka Neymye przyednym zywotka Styt platy brnye gmu protcze On fpade kon [yemu poteze 1 Wfamem frdczy kopye przyekla Ten prwy gyde dopekla Tehdy [ye zaltup zamyely Byechu v woyftye lyty czyefy Ande ptolomeus fklytem 15 Iffen yon zlattym ftytem Inkzto dwa lwy hladowyta Nebo dwa wlky neffyta Profrzyed ftada owczye [wyeze Takez ona dwa wytyeze s» Nakoh fye obratyta Tomu zywotka vkratyta Neb kdyz klytus fartofilem Sen yon naorzy czylem Bodeta nafye kopyma :; Wznydu drzyzhy mezy nyma Zatyem [ye potkalta fama Konmy prfmy yhlawama Ayakz ffye druh zdruhem frazy Spadefta konma przyez wazy зо Так Пуе twrdye fella byelta Iakz zaumrla lezyefta Nemohucze wlafty ffobu tam sč kráľ récký obori, vznímaje sé na svém ori, patré, by sé éstny nahodil, 1545 jehož by sě kopím hodil. Sta sé mu éstná príhoda, potka jej syrský vévoda, Aretaš bě menovaný, najlepsi mezi pohany. 1550 Ten jmieše na helmě kameň pyrop, jenž svietí vniž plameň. Ten potka králé réckého, 17° prvü ranü kopie svého prosréd štíta sé ho hodi, 1555 zetrč kopie, však neuškodi. Kráľ sč mu brzo oplati a rychlé mu živótka ukráti; neb jakož jej rychlé potka, neimč préd ním živótka: 1560 Štít, pláty, brně j'mu protée, on spade, kóň sě mu potče; v samém srdci kopie prěkla. Ten prvý jide do pekla. Tehdy sě zástup zamiesi. 1565 Biechu v vojště lítí Češi. Ande Ptol(e)meuš s Klytem, i sen i on zlatým štítem, jakžto dva lvy hladovitá nebo dva vlky nesytá 1570 prosrěd stáda ovce svězie, takéZ ona dva vitézé na koh(o) sé obrátíta, tomu Zivótka ukrátíta. Neb kdyZ Klytus s A(ndr)ofilem, 1575 Són i on na ori čilém bodeta na sć kopima, vznidń drizhy mezi nima. Zatiem sć potkasta sama końmi, prśmi i hlavama, 1580 a jakż sć druh s druhem srazi, spadesta końma próz vazy. Tak sě tvrdě sešla bésta, jakž za umrlá lěžiesta, nemohüce vlästi sobü 

Strana 39
SVATOVÍTSKÝ. 39 Zotrapa welyku mdlobu Inhcd clytus wtu hodynu 35 Jakz malo ho mdloba mynu Drzyewe [ye nez on opwye Przyftupye mu blyzye khlawye Prwe nezly fye nadwyzye Hlawu gemu meczem Itrzyzye 40 By boy twrdy fkazde (trany Mezy rzyeky ypohany Az mazeus pohan wytyezye wytecze Proty neprzatelom krzycze Ten naprwnyem [wem potkany 45 Pyet rzyekow dofmrty rany O gednoho kopye przyekla Wadruheho noz dopyefty wekla Trzyetyeho meczem vhlawy Cztwrteho mlatem vnawy 5» Napateho fye nawraty Toho yfkonyem przyewraty Tu fyecz kdyz vzrzye phylota By gmu lyto fwych zywota 17 Namazea tam pomyeny An [ye ftwye wzlattem odyeny Prwe nezly vnyeho by Deífet pohan mlatem zby 5 Ottyech [ye tam przycz obratye Wytyezfky fwoy mecz wychwatye Tu (ye mu (elt namyerzy Ty wfyczkny byechu rytyerzy Ty gey wezly czas potkachu 10 Phylotafow mecz poznachu Nedluho onych oftupa Az dogylecz mecz wnych [kupa Awledmem mecze otehna Tu gey pohanítwo obehna 15 Iakz to koly weprz dywoky Ienzto ma [yroke [koky Kdyz nan wywru lagy Nyekde wluzye nebo whagy Budely neuczyena lagye 20 Stane weprz nycz nedbagye Acz ktery pes knyemu wnoczy Wezma ranu yotfkoczy 1585 Z Otrapa velikü mdlobü. Inhed Klytuš v tu hodinu, jakž málo ho mdloba minu, drieve sé než on opravě, pristúpě mu blíže k hlavě, 1590 prvé nežli sě nadviže, hlavu jemu mečem striže. By boj tvrdý s každé strany mezi Rěky i pohany, až Mazeuš pohan vyteče, 1595 proti nepřátelom kriče. Ten na prvniem svém potkání pěť Rěkov do smrti rani: o jednoho kopie prěkla, v druhého nóž do pěsti vekla, 1600 trětieho mečem uhlavi, čtvrtého mlatem unavi, na pátého sě navráti, toho i s koněm prěvráti. Tu sěč když uzrě (F)ilota, 1605 by j'mu líto svých života; 17° na Mazea tam pomieni, an sé stvé v zlatém odění. Prvé nezli u ného by, desét pohan mlatem zbi. 1610 Ot téch sé tam p(ry)é obrátie, vitézkÿ svój mec vychváté. Tu sé mu (jich) šest naměri, ti v8ickni biechu rytieri, ti jej ve zly Gas potkachu, 1615 (F)ilotasov meé poznachu. Nedluho o nich ostüpa, aZ do jilec meé v nich sküpa; a v sedmém meče otehna, tu jej pohanstvo obehna. 1620 Jakžto koli vepř divoký, jenžto má široké skoky, když naň vyvrú láji někde v luzě nebo v háji; bude-li neučená láje, 1625 stane vepř, nic nedbaje; ač který pes k němu vnočí, vezma ránu i otskočí; 

Strana 40
Pakly nan wywru pfy wnadne Lowecz gey yako vkradne 35 Takez wytyeze onoho Potka (araczenftwa mnoho Wten czas budyefye beznyeho By nebylo otcze geho Ten fkraterem afwolkonem 3o Sczenoffen afantygonem Przyfpyechu brzo kfylotye Czoz [y gych flychal wty rotye Wtom pobyty ywtom hluku Ten kazdy fam nafwu ruku 85 Czlowyekow blyz dofta zaby Wíak [we fyly nepoflaby Tu ten boy pofta nadluzye Mnohy proto doffal nuzye Zdruhe ftrany tu blyz ftafye 4 Bratr philotow genz boy brafye Seka lydy zde onady Tu nan wytyeze gynoch mlady Gemus endynyus dyechu Zly mu czas przygyde pohrzyechu « Neb yakz potka nykonora Nakratcze [obu obora Kopym gemu [tyt obrazy Wfak ho nyczlye nepokazy Tak [ye mdle otruty kopye to Iakzto kdyz zborzye kropye Nyekde natwrdy dom [padne Tak ono dyetye neradne 18* Nykanoru [ye otruty Hnyewy fye nykanor (muty Zle [ye [tawa proty zlemu Brzo [ye oplaty gyemu s Bezewfyeho pomefkanye Pufty mecz polewy [tranye Poczen ot oka leweho Przyepufty az dodruheho Staffye take blyz ottoho 1» Zaftup wewody gednoho Genz neguzal flowyefye Ten rzyeky [wyetu dywyelye K woynye nafylnye rozumny Kazdy fyeczy welny vmny ZBYTEK pakli naň vyvrú psy vnadné, lovec jej jako ukradne: 16:0 takéZ vítézé onoho potka Saracenstva mnoho. V ten čas budieše bez něho, by nebylo otce jeho. Ten s Kraterem a s Volkonem, 1635 S Cenoše(m) a s Antigonem prispěchu brzo k Filotě. Což si jich slýchal v tý rotě, v tom pobití i v tom hluku, ten každý sám na svú ruku 1640 člověkov blíž do sta zabi, však své síly neposlabi. Tu ten boj posta na dluzé, mnohý proto došal núze. S druhé strany tu blíž stáše 1645 bratr (F)ilotov, jenž boj bráše, séka lidi zde onady. Tu naň vytieže jinoch mladý, jemuž Endiniuš diechu, zly mu Cas prijide po hriechu! 1650 neb jakż potka Nik(a)nora, na kratce sobi obora, kopím jemu štít obrazi, však ho ničse nepokazi; tak sé mdlé otruti kopie, 1655 jakZto kdyZ s b(ü)ré kropé nékde na tvrdj dóm spadne: tak ono dieté neradné 18* Nikanoru sé otruti. Hnévy sé Nikanor smüti. 1660 Zlé sé stává proti zlému, brzo sé oplatí jemu: beze všeho pomeškánie pusti meč po lévy straně, počen ot oka lévého, 1665 prépusti aZ do druhého. Stáše také blíž ot toho zástup vévody jednoho, jenž Neguza(r) slovieše. Ten Rěky, svět (u)divieše, 1670 k vojně násilně rozumný, každý séči veľmi umný: 

Strana 41
SVATOVÍTSKÝ. 15 Iakz czoz kazdeho oruzye Geft kwoyny ykbogy flufye Ktomu wfyemu byl dofpyely Inadyw owfyem vmyely Kopym boda naproftranye го Wk Wtyelkny mlatem nozé ranye Kam [ye ten obraty ffeka Tu krew tecze yako rzyeka A kdyz to vzrzye phylota Ze proty gmu mdle ta rota % Ande krwawy gdu potoczy Hna tam aktye [wym pomoczy Kneguzaru fye przyboda Stat fye mu dobra przyhoda Vderzy gey whelm powrchu во Az gylkry wylloko zprchu Neuderzyl byefye lechcze Pogyde mecz zhelma [krzyehczye Geltye byes ruky neotrhl Kteruztofye byefye zawrhl 35 Tak ho byefye doffahl krutye Ruku mu poloket vtye Neguzar fye welmy fmuty Iakz mozefye to wfak fkuty Zdwyhna fye zprzyednyeho luku «o Geftye [tu [pofledny ruku Oborzy fye pophilotye Gyez yuz bye vwelykem potye Hna nan ffuoftru bradatyczy Chtye gey zatyety polyczy « Affnad by ho tu byl zabyl By gemu rany o neoflabyl Amyntas yez [czyt nawrzye Wtye gmu wíezyt az newytrzye 18° On tu wztrha bradatyczy An mu [tye druhu ruczyczy By neguzar yakzto klada Pogyde febu newlada 5 Czafto fye to welmy ftawa Ze boleft moczy przydawa Tak fye neguzaru dofta Kdyz yuz fam bez ruky ofta Wzdechna wzwey zalofty kbohu 41 jakž což každého oružie jest k vojn(ě) i k boji slúžie, k tomu všemu byl dospělý 1675 i na(d) div ovšem umělý, kopím boda na prostranie, v tieskni mlatem, nožem raně. Kam sé ten obráti séka, tu krev teče jako rěka. 1680 A když to uzrě (F)ilota, že proti j'mu mdlie ta rota; ande krvaví jdú potoci, hna tam a (ch)tě svým pomoci, k Neguzaru sě priboda; 1685 Stat sé mu dobrá príhoda: uderi jej v helm po vrchu, af jiskry vysoko zprcháü. Neuderil biese lé(h)ce, pojide meć z helma, skróhce ; 1690 ještě bies’ ruky neo(t)trhl, kterüzto sé biese zavrhl, tak ho bieše dosáhl krutě, ruku mu po lokef uté.. Neguzar sé velmi smüti; 1695 jakž mož(i)eše, to však skuti: zdvihna sé z prédnieho luku, jesté s tá s poslédní ruku obori sé po (F)iloté, jež juž bě v velikém potě; 1700 hna naň s vostrú bradaticí, chtě jej zatieti po líci, a snaď by ho tu byl zabil, by jemu rány neoslabil Amyntaš, jež ščít navrže, 1705 vt& j'mu v ščít, až nevytrže. 18° On tu vztrha bradatici, an mu stě druhů ruëici, by Neguzar jakžto kláda, pojide, sebú nevláda. 1110 Často sě to velmi stává, že bolésí moci pridává. Tak sé Neguzaru dosta, kdyz juZ sám bez ruky osta. Vzdechna v svej Zalosti k Bohu: 

Strana 42
42 ZBYTEK 10 Zdyegy wecze gyefto mohu Wneprzately kon oborzy Wzwem neftyelty yw[wem horzy Hnaw ypolomy cztyry [fobu Affam tu fpade promdlobu 15 Tyem polepfy fweho fmutka Ztak przyewaznyeho fkutka Kdyz yuz nelzye zbyty zleho Nyfye moz ftaty gyneho Nelytuyz zywota [weho го Gyuz byefye neznaty twarzy Zlydy tu propotok krwawy Iakz kazdy duol krwy natekl Adruhde fye prach krwy [pekl Awfak wyecze [fone [trany 25 Otnyadfto fekly pohany By zafítup pohanfky rzyedek Obraty fye tylem vprzyedek Zamaly czas przycz pobyehu Tam keufratefkemu brzyehu so Kaz gych koly mnoho bylo Wíak kfyeczy gych malo zbylo Maczedonfky kral to wyda Iako [ye gmu moczy przyda Vzrzyewlye to take rzyeczy ss Wfyeku gye yzbodu vpleczy Kdez mecz ynegedna ftrzyela Kdez lezye vbyta tyela Tady hnahu bezrozpaczi Ach czo [fye tu cztn'chych cztnych tyel [tlaczy «o Kam [ye kto obraty koly Pyly zbytczow hory doly Negeden vmrzyel bezczala On yuz lezy nohu trzyafa Druhy yuz lezye vinyera «5 Allen gyeftye dulfy zbyera Nyektereho konmy tlaczye Apoffem [ye droby wlaczye On lezy zbytu hlawu Affen mra wtyal zuby wtrawu so On lezy zabyt otmlata Affemu pak hlawa [tata 1718 Sdéji, vece, jezto mohu. V nepřátely kóň obori, v svém neštěstí i v svém hori hnav i polomi čtyry s sobi a sám tu spade pro mdlobu. 1130 Tiem polépsi svého smutka ztak préváznieho skutka. Kdyż już nelzé zbýti zlého, ni sě móž státi jiného, nelitujž života svého. 1135 Juž bieše neznati tvári z lidí tu pro potok krvavý, jakž každý duol krví natekl a druhde sě prach krví spekl; a však viece s oné strany, 1730 otňadžto sékli pohany. By zástup pohanský riedek, obráti sé tylem v prédek. Za malý cas p(ry)é pobéhü tam k eufrateskému bréhu. 1135 Ka(k)ž jich koli mnoho bylo, však k sěči jich málo zbylo. Macedonsk$ kráľ to vida, jako вё mu moci prida, uzrčvše to také Réci, rao vsékü je i zbodü v pléci. Kdež meč i nejedna strěla, kdež lěžie ubitá těla, tady hná(c)hu bez rozpači. Ach, co sč tu ctných tél ztlači! 1745 Kam sě kto obráti koli, (b)yly zbitcov hory, doli. Nejeden umrél bez casa, on już léZí, nohü tfasa; druhý już leże, umierá, 1750 a són ještě duši sbierá; některého koňmi tlačie & po sém sé drobi vláčie; on lézf zbitû hlavû a sén mra, vťal zuby v trávu, 1:55 on léZí zabit ot mlata a sému pak hlava s(f)ata; 

Strana 43
SVATOVÍTSKÝ. 43 19* On fye gyeltye zyw obraczye Alen gyuz mra krwy wraczye Onomu krew frdeze tecze Seho kon poffobye wleczye 5 Onomu vtata ruka Senfye fotnye drzy luka Zaoftrohu wyffy mnohy Amnohemu ftaty nohy Mnohy geftye cztwerzno lazy 10 Adru(%)1 yuz lezye nazy Nykdy otedne prweho Az fnad ydodne fudneho Any bude ny geft byla Iakoz tu by zbytych [yla 15 Geltye ftachu boy berucze Opobyezye newyeduczye Wgednom krzydle pohan malo Genz byefye geftye oftalo Ty proczeft zeny dyety zo Nechtyechu rady byezety Wyetr protywny wiye rozwyegye Lap [ye ktery (kutek dyegye Kdyz lepfye nenye nadyegye Tak [ye [ta tomu ofta'ku 25 Gyemz .dyefye kuprzyewratku Neb gyuz fkonye kral gych zboden Genz toho byefye nehoden By fye kryl kda vpyefyey zbrogy Ny onyem yuz dbagy fwogy 30 Az anfon rytyerz gyeho Syede gemu fkonye fweho Ten ho przyefrzyeku przyenefye Dobabylona polezye Vdatítwo fye wftrach promeny 35 Ktoz kam wye ten tam pomyeny Wfyelika fye nemocz wzbudy Kdaz to fye hlawa ztrudy Tu zemdlyegy wfyezkny vdy Takez gych chezy czfty by namale 4 Kdyz pomdle mocz gych krale Akdyz yuz przybyehu krzyecze Tu knym nalehu naywyecze Naywyeczy tu wzyechu fkodu 19* on sé je&té Ziv obracie a sén juZ mra, krví vracie; onomu krev srdce teče, 1760 sého kóň po sobě vléée; onomu u(ť)ata ruka, sén sě sotně drží luka; za ostrohu visí mnohý a mnohému s(ť)aty nohy; & dru(z)í juZ léZie nazi. Nikdy ote dne prvého, aZ snad i do dne südného ani bude ni jest byla, 1770 jakož tu by zbitých síla. Ještě stáchu, boj berúce, o pobézé nevédüce, v jednom krídlé pohan málo, jenž bieše ještě ostalo. 1n5 Ti pro česť žen i dětí nechtiechu radi bézeti. Vietr protivny vse rozvéje, lap sé ktery skutek déje, kdyZ lép&ie nenie nâdèje. 1780 Tak sé sta tomu osta(t)ku, jem(u)z (j)dieše ku prévratku; neb juž s koně krá? jich sboden, jenž toho bieše nehoden, by sě kryl kda v pěšej sbroji; 1785 ni O něm juž dbají svoji, až A(u)son, rytieř jeho, séde jemu s koně svého. Ten ho prés réku prénes(e), do Babylona poléz(e). 1190 Udatstvo sć v strach prom(ć)ni, ktoż kam vie, ten tam pomieni. Všeliká sć nemoc vzbudf, kdażto sć hlava strudf, tu zemdléjf v&ickni üdi. 1795 Takóż jich csti by na málé, kdyż pomdlć moc jich králé; a kdyż już pribehi k róce, tu k nim naléhü najviece, najvěč(šjí tu vzěchu škodu. 

Strana 44
44 Iakz ye vpleczy wfyeku wzbodu «5 Tak acz kto zbude mecze Ten wfak wrzyeku nafmrt tecze Nyektery by rad zbyl rzyeky Awfak tam gyety bezdyeky Neb acz [ye lekne wody so Wlak wzdy nezbyty [kody Ach nelzye wyedyety brodu 19* Nebo kde myelczyeyffy wodu Mnoho tyffyez by przyepluly Gez hanebnye tu ftonuly Druh druha fye tona lapa s Natylyez ftran kazdy tapa Anegeden fobye fteftye Podnymz to kon tona pryftye Ande X druha doffyeha X druh Chtyefye rad dobraty brzycha 10 Kaka (koda [amy wyzte Izdamy [ye to zagyfte Ze tyech lydy napobyezye Tu ftonu whlubokem brzyezye Takz ze nemalem menye 15 Gelykoz gych zbogye nenye Awfak fye gych dofty obra Wnychz czftne frdcze ymyfl dobra Nadobrodruftwo pomnyecze Hanebnye fmty nechtyecze so Boy nafamem brzyezye wzyechu Ty czítnyegye obak vmrzyechu Nebo fnad neby beztoho By rzyekow nezbyli mnoho Hic post bellum rapiunt bona. Iuz bye lyud ykony ftaly ss Gyelto byechu bogyewaly Vífylym wefken lyd wznogen Ikazdy mecz krwy napogen Genz yeft krwy poplul tako Ze nemoz wnoznycze nykako so Tehdy wfye mecze powrhu Tam fye mezy korzyft wrhu Kto by mohl tolyk poczyfty Gyelykoz wzyechu korzyfty ZBYTEK 1800 JakZ je v pléci vsékü, vzbodi, tak, ac kto zbude mece, ten však v réku na smrí teče; některý by rád zbyl réky, a však tam jeti bez děky; 1905 Deb, ac sé lékne vody, však vždy nezbyti škody. Ach nelzé v(i)déti brodu 19* nebo kde mělčejší vodu, mnoho tisíc by prépluli, 1810 jež hanebně tu stonuli! Druh druha sě tona lapá, na tisíc stran každý tápá a nejeden sobě stéště, pod nímžto kóň tona prýště; 1815 ande druh druha dosiehá, chté sé rád dobrati bréha. Kaká škoda, sami vizte! I zdá mi sě to za jisté, že těch lidí na pobězě 1820 tu stonu v hlubokém brězě ta(k), že ne málem méně, jelikož jich s boje nenie. A však sě jich dosti obra, v nichž čstné srdce i myst dobrd, 19: n& dobrodruztvo pomniece, hanebné sníti nechtiece, boj na samém brézé vzéchu. Ti éstnéje obak umréchu; nebo snad neby bez toho, 180 by Rékov nezbili mnoho. XXVII. Juz bé lud i koni stali, ježto biechu bojevali. Úsilím vešken lid vznojen i každý meč krví napojen, 1835 jenž jest krví poplul tako, Ze nemóZ v noZnice nikako. Tehdy vše meče povrhá, tam sć mezi korist vrhü. Kto by mohl tolik počísti, 1940 jelikoZ vzéchu koristi! 

Strana 45
SVATOVÍTSKÝ. 45 Kdyz yuz korzyft fkadu ss Wfyuczknu nagednu hromadu Tu kral darzy kazdeho Podle doftogyenftwye geho Tu korzyft wzkladu nakonye Kazdy kon pogyde ftonye «o Wztrzyeltyechu offy ykola Nebo gym korzyft odola Kazdy myech tlumok natlaczen Awlak czlowyek wezdy laczen Wiye tyelo bera vítalo 45 Awlak [ye dzda gyeftye malo Branym ruka yakzto zbyta Wfak berucze wzdy neffyta Akdyz neymyechu w(y)ecz braty Poczechu zanadra klafty so Dyw czlowyecze kak fye trudys Ikak fobu fam wtom Iludys 90* Prozbozye [woy zywot wazye Ito czoz gyelt welmy drazye Swu dulfy den zadnem topyff Prozbozye fye nafmrt wffchopys s Byezys wohen y v wody Neltrzyeha [ye ygedne [kody Awzdy zbozye chtye nabyty Gehoz mufys obak zbyty Nebo gyelt twoy zywotek kratek 10 Wyz kak yelt tento [wyet wratek Dnes fnad chodys zdraw y yaffen Awyutrzye budes fnad vhaffen Wyz ze czo nalydech dobudes Так; vmrzyes wfyeho zbudes 15 Shoramy fye neprzyebudes Hic vadunt ad dominas. Potom gydu mezy panye Gych nebyefye kto gyuz branye Anegedna horzyem nygye Ande fgyegye byele fygye so Krzno nebo komzy drahu Panofye ypanofky tahnu Negedna flowutna zena Nedoftoynye obnazena Když juz korist sk(l)adá všucknu na jednu hromadu, tu kráľ dari každého podlé dóstojenstvie jeho. 1866 Tu korisť vzkladú na koně, každý kóň pojide stoně, vztrěštěchu osi i kola; nebo jim korisť odola. Každý méch, tlumok natlačen. 180 A však člověk vezdy lačen. Vše tělo bera, ustalo; a však sě zdá ještě málo. Bráním ruka jakžto zbita, však berúc(i)e vždy nesyta. 1865 A když nejmiechu več bráti, počechu za (ň)adra klásti. Div, člověče, kak sě trudíš i kak sobů sám v tom slúdíš, 20* pro zbožie svój život váže 1860 j to, což jest velmi dráze, svú duši, deň za dnem topíš; pro zbožie sč na smrť vzchopís, běžíš v oheň i u vody, nestréha sé i jedné škody 1885 a vždy zbožie chté nabyti, jehož musíš obak zbýti; nebo jest tvój živótek krátek. Viz, kak jest tento svět vrátek! Dnes snaď chodíš zdráv i jasen 1870 a v jutré budeš snaď uhašen. Viz, Że co na lidech dobudeś, jakž umrěš, všeho zbudeš, s horami sć nepróbudeś. XXVIII. Potom jidi mezi panie, 1875 jich nebieše kto juž bráně; & nejedna horém nyje, ande s jeje bielé šíje krzno nebo komżi drahi panose i panośsky tahni. 1880 Nejedna slovutná Zena nedóstojné obnażena 

Strana 46
46 ZBYTEK Azagyfte dyw otdywa 2 Ze gye mohla kdy byty zywa Ande wedu nawíye ftrany Dyewky zeny mezy ftany Negedna fwe czftnolty zele Ande gy pogyty wele zo Kdezto gyey wydyety wraha Auwech przyepulto neblaha Negedna [wych flez vnorzy Wfwey zalofty ywfwem horzy Alomyeczy byele ruczye 35 Ande gyu neznamoz fmuczye Akdyz ffye yuz wíyeczko to [ta Zamaleczko kral tu pofta Az powedu daryowu Matku feftru ykralewu 40 Awledmylet dyetye mlade male Spolu przyed rzyeczkeho krale Stachu przyednym wímutnem lyczy Afrdcze gde rozno czftyczy Ande nenye kto ottufye 4 Dyw ze newyfkoczy dulfye Wtakem ftogyecze ohromye Kdezto nawlye ftrany lomye Ruczye czeft zbozye ftratywfye Iwfeho dobreho zbywfye 20" Sama [ye wzdy flechta kazye Czo gye mylofrdye drazye Kdez kto ottulfy fmutnemu Anaywyecze neznamemu s Acz kto komu yzawyny Takez kral rzyeczky yvczyny Vzrzyew tak chl (lechetne lyudy Mylofrdye [ye wnyem zbudy Ochotnye fye knym przychyle 19 Zagyfte przygma gye myle Matku fobye wzye zamatku Syn my wecze bud dyetatku À kto pak onye obye Seftru myefto przygye ffobye 15 Kak byl myloftywy zamladu Donyadz newzye horfy wnadu Nad wlye krale fycho fwyeta a zajisté div ot diva, že je mohla kdy býti živa; ande vedú na vše strany 1885 dievky, ženy mezi stany. Nejedna své čstnosti želie, ande jí pojíti velie, kdežto jej viděti vraha. Auvech, prépusto neblahá! 1890 Nejedna svych slez unofi v svej žalosti i v svém hori a lomieci bielé ruce, ande ju neznámos(t) smicie. A když sě juž všecko to sta, 1895 za malěéčko krář tu posta, a£ povedá Dariovu matku, sestru i králévü a v sedmi lét dietě malé spolu préd réckého králé. 1900 Stáchu préd ním v smutném líci a srdce jde rózno (t)šticí, ande nenie kto ottuše; div, že nevyskočí duše. V takém stojéce ohromě, 1905 kdežto na vše strany lomie ruce, česť, zbožie ztrativše i všeho dobrého zbyvše. 20” Sama sć vżdy ślóchta káže, co je milosrdie dráze, 19210 kdeZ kto ottusí smutnému a najviece neznámému, ač kto komu i zaviní. Takéž (i) krář rěcký utini, uzróv tak sléchetné udi, 1915 milosrdie sé v ném zbudi; ochotné sé k nim prichylé, zajisté prijma je milé: matku sobé vzé za matku, „syn mi (bud!*) vece dietátku, 1920 a k to(mu) pak oně obě sestrü miesto prije sobě. Kak byl milostivý za mladu, doňadž nevzě horší vnadu, nad v$e králé sého svéta 

Strana 47
SVATOVÍTSKÝ. 47 Bylby yakozto ofwyeta Take bye wnyem mylofrdye zo Ale kdyz yuz zbozym wzhrdye Dobroft wzlobu [ye obrazy Dobra walnye [ye pokazy Ipocze fwych byty dawczye Genz prwe byes obranczye 25 Porufyw wlye prwnye Ilowa Izamyfly prawa nowa Promeny wlye lepfye prawa Neb fye ygeftye to ftawa Ze czeft nrawy promenyewa so Ach [wyete kak fy obludny Kak yeft twoy przyebytek trudny Wyedye ze wzdy pecze nabywa Ktoz natobye ezfty dobywa Mdle poffedy natom ftole s5 Ktoz czíty zada natwem kole Ochoten gffy napoczatcze Alle wfak welmy kratczye Acz kde poczatek olladys Gyedem [konczyenye obnadys 10 Poddas [febe fprwa lacznye Czeft data otplatys pracznye Dobrzye flowes fwyet ze gffy fwyetel Ze gífy nas zgyewny neprzyetel Protywnye fye wfak [wyet wzywas 45 Nebo newzdy [wyetel bywas Acz ffye komu wczem profwyetys Tyem gedno lyd kfobye drzyetis Iakz brzo czlowyeka wzplodys Zleho gmu opyet dohodys so Wtom [ye dobrzye dawas znaty Ze nemozes nadluzye trwaty 21* Czo natobye kde przyebywa Iwgedny czlty neprzyebywa Zle ffye namy [wyete peczes Iakzto ptaczkom pruhla leczes s Ayakzto rozye brzo [teczes 1925 byl by jakožto osvěta. Také bé v ném milosrdie, alé když juž zbožím vzhrdé, dobrosť v zlobu sé obrazi, dobrá vášně sě pokazi 198s0 i poče svých býti dávce, jenž prvé bieš(e) obrance; porušiv vše prvnie slova i zamysli práva nová, prom(é)ni vàe lépsie priva; 1935 neb sě i ještě to stává, Ze česť nravy prom(ě)nievá. Ach, světe, kak si obludný, kak jest tvój priebytek trudny! Védé, Ze vždy péče nabývá, 1:40 ktoZ na tobě čsti dobývá; mdlé posédí na tom stolé, ktoz ésti Zádá na tvém kolé. Ochoten jsi na pocitce, alé viak velmi (na) krátce: 145 a6 kde počátek osladís, jedem skonécenie obnadis; poddás sebe s prva lacné, Gest dat(ü) otplatíS pracné. Dobré sloves svét, Ze jsi světel, 1950 že jsi náš zjevný neprietel; protivně sě však svět vzýváš, nebo nevždy světel býváš: ač sě komu v čem prosvietíš, tiem jedno lid k sobě drietis; 1955 jakž brzo člověka vzplodíš, zlého j'mu opěť dohodíš. V tom sě dobrě dáváš znáti, že nemóžeš na dluzě trvati; 21" co na tobě kde prěbývá, 1960 i u jedný čsti nebývá. Zlé sě námi, světe, pečeš, jakžto ptáčkom pruhla liečeš a jakžto róže brzo stečeš. 

Strana 48
In crastino post bellum mittit Damascum nuntios. Pogyednom dny toho bogye Potoczy kral polly fwogye Wzkazugye gym tu rzyecz wyeftu Dodamafíka ktomu myeítu 10 Aby gyey myle przygely Nebo gmu otpowyedely Letak yakz by fye poddaly Itako plat wydawaly Genz yeft kral darius gmyel 15 Naly yuz fam tomu chtyel Zly opraweze toho myelta Gemuz poly byelyelta Wyda ze ffye czas promyenyl An ynhed nazle pomyenyl zo Wfyeczky czoz tu byefye lydy Przyedmyefto fobu wyludy Podvmluwenym przyelftywym Zradu myfly frdczem krzywym Podda nafmrt ty wfye lydy 35 Zle fye to obak poklydy Neb yakz ty lyudy pobychu Gemíye ho nakolo zbychu À kdyz to darius wzwyedye Popofle genz mu powyedye 3» Ze [fye tak tomu zradczi ftalo Kak bye yuz ftratyl nemalo Wfak ottuffy [rdezy [wemu Ze [ye tak byelye ftalo zlemu Zyfk zeztratu wzdy nawazye s5 Neb fye to czalto przyhazye Gyez zle zdobrym przychazye Gyuz bye feft dny pomynulo Anafedmy den [ye hnulo Podle pohan obyczegye « Iakz fye geftye vnych dyegye Kterzy byechu zbyty rzyeczy Skladffe kral kaza gye fezzyeczy Akdyz toho pokona Obraty fye dofydona 4 Czoz wtey wlafty byefye Туду ZBYTEK XXIX. Po jednom dni toho boje 1965 potoči krát posly svoje (> Damaška, k tomu městu, vzkazuje jim tu réé véstü, aby jej milé prijeli nebo j'mu otpovéd(é)li; 19:0 létak, jakZ by sé poddali i tako plat vydávali, jenz jest krá! Darius imél. Nali juZ sám tomu chtél zly oprávce toho města, 1976 jemuž posly b(e)sé(die)sta, vida, Ze sé cas proménil, an inhed na zlé pomienil. Všecky, což tu bie&e lidí, préd mésto sobú vylúdi 1960 pod umluvenfm prółstivym, zradu mysli srdcem krivým, podda na smrť ty vše lidi. Zlé sé to obak poklidi; neb jakz ty ludi pobichu, 1985 jem3e ho, na kolo zbichu. A kdyz to Darius vzvédé po poslé, jenZ mu povédé, že sě tak tomu zrádci stalo, kak bě juž ztratil nemálo, 1990 Však ottuši srdci svému, že sě tak bieše stalo zlému. Zysk se ztrátú vždy na vázě; neb sě to často priházie, jež zlé s dobrým pricházie. 1996 JuZ bé šest dní pominulo a na sedmý deň sě hnulo, podlé pohan obyčeje, jakž sě ještě u nich děje, kteří běchu zbiti Rěci, 2000 sklad3e, król kaza je seżieci. A kdyż toho pokona, obráti sé do Sidona. Což v tej vlasti bieše lidí, 

Strana 49
SVATOVÍTSKÝ. 49 Wíyeczky podfwu mocz przypudy Ottad prycz obraty wogye Nechtye kdy gmyety pokogye Kmyeftu gemuz tyrus dyechu so Ty gyey protywnye przygechu 21^ Ktozye mozye wztoho braty Komuz boh chze czo daty Tomu nemoz nycz oftaty Allexander kdyz to wzwyedye 5Ze ty lyude kbrany rzyedye By tyem radoften tolyko Newyedy rzyeczy kolykd Wyz [rdcze wytyeze toho Vzrzye nazdy lydy mnoho 10 Gezífye gynym zda pakoftno Tyem gmu by welmy radoftno Wyda czafta wyeze wezdy Wíak fye muto nyczfye nezdy Negedna fmrtedlna [trzyela 15 Przyety fezdy famoftrzyela Wíyudy fye ftwye ftyty zlatty Gymyz [ye bye zaftyeraty Huftye ftachu nazdy kopye Iakzto trztye neb (lama wfnopye 20 Kdyzto kfturmu poteku Vmyeftye [ye nycz neleku Gedny fezdy kamen wale Druzy pak fkytu hrale Ottrzyetych pak [trzyely letye zs Jakzto kropye zdezltye letye Kral [ye tym nycz nerozpaczy Kaza by tekly kopaczy Nadnymyzto twarzy nelfu Owlífyem fprzyetwrdeho leffu so Zew[yech ftan fye kezdy tyítye Iakzto zyzely zmrawyftye všecky pod svú moc pripudi. 20s Ottad pryč obráti voje, nechtě kdy jmieti pokoje, k městu, jemuž Tyruš diechu. Ti jej protivně prijechu. 21" Ktože móže vz toho bráti, zo10 komuž Bóh (ne)chce co dáti, tomu nemóž nic ostati. Alexander když to vzvědě, Ze ti ludé k brani riedie, by tiem radosten toliko, :)5 nevéd(é) rieci koliko. Viz srdce vitézé toho! Uzrě na zdi lidí mnoho, jež sě jiným zdá pakostno, tiem j'mu by velmi radostno. 020 Vida Cast(é) véze ve zdi, však sě mu to ničs(e) nezdí. Nejedna smrtedlná strěla prétí se zdi (z) samostréla. V$udy sé stvie &títi zlatí, 2025 jimiz sé bé zastierati; husté stáchu na zdi kopie jakzto tftie neb sláma v snopé. Kdyžto k šturmu potekü, u mésté sé nic nelékü; :00 jedni se zdi kameň valie, druzí pak skytá hrálé, ot trétiech pak strély létie jakžto kropě z deště lětčě. Kral sé tím nic nerozpáči; 2035 káza, by tekli kopáči, nad nimižto tvari nesú oviem z prétvrdého lésu. Se vsech st(r)an sé ke zdi tistie jakito ZíZely z mravisté; Tyufyez fye | gych rzyebrzye chwaty 2o«o tusíc sé jich rébrie chvatí, Chtyecze fye nazed wzebraty Obogy fye ofmrt dyele ss Anegeden fyp wítrzyele Tako nafmrt teku llepye Wnyuz ptaczy waznu nalepye Sto gych gednu [ezdy zabyg chtiece sé na zed vzcbrati; oboji sé o smrt délie a nejeden šíp v(y)strélie. Tako na smrť tekü slépé, 3045 ViuZ. ptáci váznü na lépé. Sto jich jednú se zdi zabijí, 4 

Strana 50
50 ZBYTEK Awlak [ye wzdy kezdy hraby 4) Pobytych dwyeftye powleku Awfak zawlye podzed poteku Tu bezczila lyudy zbychu Drzyewe nez myefta dobychu Ten fturm [ta zadwa myefyecze 45 Neb geltye ktomu wyecze Nakazdy den fturmowachu Az wfak zed podebrachu Nafto [tran fye zed oborzy Anegeden by tu whorzy 5o Sta neprzyetel fkazde ftrany Neby yuz potrzyeba brany Wíyudy horzye wfyudy czítyczye 22* W[ady byezye yako mífyczye Zeny dyety akrzyczyecze Kam (ye dyety newyeduczye Tehdy zazhu nalto czefty s By [ye bylo Izye zahrzyefty Tyufycz by nalezl takych Dyety zen muzy takych wlakych Tak gym bye przylfal czas trudny Kazdy mny by byl dez ffudny 10 Neb lecz dyetye muz zena Wffyem zagedno fmrt flozena Nellychany dyw otdywa. Gedna hlawa neby zywa Ne bez wyny [ye gym to [ta 15 Ze tu zyw nygeden ofta Ze kdyz kral chtyel kmyeltu gyety Pollal dawagye wyedyety By gyey przgyely myloftnye Any wzemfye radu [proftnye :) Sefty poflom oczy zbodu Pronyez wzyechu wíyczku fkodu Gedno nechachu fedmemu Genz by gye wedl kraly kfwemu Awfak fwyedezy pyfmo otom 25 Iakoz to myefto potom Opyet fye gelt opwylo Iakz czoz tu pohanftwa bylo To wfye przyllo kfwatey wyerzye Iakz yuz dobrzye vboh wyerzye a však sě vždy ke zdi hrabí. Pobitých dvě stě povlěků, a však zavše pod zeď potekü. 2050 Tu bez čísla ludí zbichu drieve, nez mésta dobychu. Ten Sturm sta za dva mésiece neb ještě k tomu viece. Na každý deň šturmováchu, 1055 aZ však zeď podebrachu, na sto stran sě zeď obori a nejeden by tu v hori. Sta neprieteľ s každé strany, neby juZ potréha brány; zoc0 všudy horě, všudy (t)štice, 22" všady běžie jako mšice ženy, děti a kričiece, kam se dieti nevedüce. Tehdy zazhá na sto ć(i)esti; 2065 by sé bylo lzé zahriesti, fusic by nalézl takych détí, Zen, muZí vSakych. Tak jim bé prisal éas trudny; každý mní, by byl de(ň) súdný; 2070 neb léč dietč, muž, žena, všem zajedno smrť složena. Neslýchaný div ot diva, jedna hlava neby živa! Ne bez viny sé jim to sta, 2075 Ze tu Żiv ni jeden osta; že když krát chtěl k městu jeti, poslal, dávaje věděti, by jej prijeli milostné; a’ ni vzémše radu sprostné, 2080 Šesti poslom oči zbodú, proněž vzéchu všicku škodu, jedno nechachu sedmému, jenž by je vedl králi k svému. A však svčdčí písmo o tom, 2085 jakož to město potom opěť sě jest opravilo, jakž což tu pohanstva bylo, to vše prišlo k svatej vieré, jakž juž dobrě u Bóh věrie. 

Strana 51
SVATOVÍTSKÝ. 51 so Kak [ye tu bye pomíta [tala Iowfyem pakoft nemala Gymz fye kazdy mohl wítrafyty Iakz by nefmyel wznyeho byty Protak protywnu przyhodu 35 Ipak toho myelta fkodu Awfakz myefto gaza Tu hrdoft nafye pokaza Kíwemu kraly wyeru magye Iwfwey twrdofty (ye znagye «o Allexandru otpowyedye Ayakz on to brzo zwyedye Przyed to myelto fye polozy Kak mu gdyelye wfye pozbozy Awfak fye wtom neoftrzyeze 15 Geden myeltyenyn przybyezye Iakzto czlowyek wypowyedny Mezy fwymy ftogye gyedyny Da kralowy meczem ranu Stogye proffrzyed geho ftanu so To gelt prawda wewfyey wyeczy Ze kohoz boh cheze oftrzyeczy Nemoh ho kto lap doffyeczy 22" Tak [ye [ta tomu czlowyeku Gehoz potom rozífyeku Vderzy krale pohlawye Chtye gemu otgyety zdrawye s Sta gyemu nepozbozyu Sotnye kralowy protye kozyu Pronyez gyey rozífyeczy kaza Tehdyz lyudem yrozkaza Achtye fnymy kfturmu teczy 10 Inhed poteku rzyeczy Wfyczkny zagedno fwym kralem Tu fturmowawfye zamalem Krale wruku za(trzyelychu Pronyez ffye wfyczkny fmutychu 15 Ifam kral [ye wyecze fmuty Wfyem [ye gednu kaza hnuty Nyez nedbagye naíwe rany Tehdyz 1nhed nawíye ftrany Poteku yakzto ptaczy klepu 20 Acz gych kde [to potepu 2090 Kak sé tu bé pomsta stala i ovšem pakosťt nemalá, jímž sě každý mohl vstrašiti, jakž by nesměl vz něho býti pro tak protivni prihodu 2095 i pak toho města škodu. A všakž město Gaza tu hrdost na sé pokáza; k svému králi vieru maje i v svej tvrdosti sé znaje, 2100 Alexandru otpovéde. A jakž on to brzo zvědě, préd to mésto sé položi. Kak mu jdieše vše po zboží, a však sě v tom neostrěže. 2105 Jeden mésténin pribèze jakžto člověk výpovědný, mezi svými stoje jediný, da královi mečem ránu, stoje prosród jeho stanu. 2110 To jest pravda ve v8ej véci, że kohoż Bóh chce ostrieci, nemó(ż) ho kto lap dosieci. 22" Tak sě sta tomu člověku, jehož potom rozséki. 215 Uderi králé po hlavě, chtě jemu otjéti zdravie; sta jemu ne po zboziu, sotné královi proté kózu, pronéz jej rozsieci káza. 3120 TehdyZ Tudem i rozkáza a chtě s nimi k šturmu téci. Inhed potekü Réci všickni zajedno svým králém. Tu šturmovavše, za málem 2125 králé v ruku zastrélichu, pronéZ sé vsickni smûtichu i sim král sé viece smüti, všem sé jednü káza hnüti, nic nedbaje na své rány. zs TehdyZ inhed na vse strany potekú jakžto ptáci k lépu; ač jich kde sto potepü, * 

Strana 52
o N Wifak wto myefto tyffycz gdyeffye Wten czas bezmyefta budyefye Byfye lepe nedomnyely Afkralem przymyerzye wzely 25 Zatyem [ye pak potyezyucze Dachu fye kralowy wrucze On gych myff pokornu wyda Swymy lyudmy vmyefto wnyda Wogyem dobrzye otpoczynu 30 Az ponye [elt nedyel mynu Hic dirigit gressus in Egiptum. Tehdys fye dotaza rady Obfady myefta yhrady Poklyudyw wfye zemfke wycczy Pocze nawyetezy czeft ffyeczy 3 Do egypta przyedlye dale Pomefkaw tu dofty vmale Tu wfyu zemy podíye poby Zatyem dale przyedfye whloby Dolybye wzyemy taku 40 Kdez wzye [kodu negednaku Ieft ta zemye wfye bezwody Pufta otewfye vrody Any kde wny ptaezek fpyewa Any kde wydyety drzyewa 4» Nykde fledu czlowycczeho Any take zwyerzyeczeho Othorkolty wlye wnycy poly Nykde czelty znaty vpoly Gedno pyeffek znady wfady so Wtey zemy zde yonady Kral maczedo kdyz to pozna 23* Ze wtey zemy wyecz tak hrozna Nechtye fye wfak rozpaczyty Kaza [ye wlyem hotowyty Gez chtyefye ffobu bogyety 5 Wezdy tamo 1 chtye dogyety Kdez pohanfka modla byefye Tu wgednom dubye fedyefye Wtey zemy welmy daleko Kak tam dogyety nelehko 10 Negednoho zby czlowyeka ZBYTEK však v to miesto tisíc jdieše. V ten čas bez mčsta budieše, 2135 by sé liepe nedomnéli a s králém prímérie vzéli; zatiem sé pak potieZüce, dachu se královi v ruce. On jich mys? pokornû vida, 2140 svfmi ludmi v mèsto vnida, vojem dobré otpocinu, až poné šesť nedčľ minu. XXX. Tehdyž sč dotáza rady, obsadi města i hrady; 2115 pokľudiv vše zemské včci, poče na včtčí česť sieci do Egypta préd sé dálé. Pomeskav tu dosti v málé, tu všu zemi pod sě pobi. 2130 Zatiem ddlé préd sé vhlobi do Libye, v zemi taki, kdež vzě škodu nejednaků. Jest ta země vše bez vody, pusta ote všie úrody, 2155 ani kde v ni pticek zpievá, ani kde vidéti dréva, nikde slédu člověč(i)cho ani také zvieréc(i)cho; ot horkosti vse v něj polí, 2160 nikde cesty znáti v poli, jedno piesek zná(t)i všady v tej zemi zde i onady. Krát Macedo kdyz to pozna, 23* że v tej zemi věc tak hrozná, 2165 nechté sé vSak rozpaciti, káza sé v$em hotoviti, jeż chtiese s sobü (p)ojéti, vezdy tamo chté dojeti, kdež pohanská modla bieše. 2170 T(a) V jednom dubé sédiese, v tej zemi velmi dalcko; kak tam dojeti neléhko, nejednoho zby člověka. 

Strana 53
SVATOVÍTSKÝ. 53 By fycz byla morzka rzyeka Aly bybylo bezdywa Ande gedno pyeffek zplywa Ato onfluneczne fpaly 15 Tak fye onen pyefek kaly Mutye fye wnyz morzyefamo Akdyz yuz pogydu tamo Kony gducz czeltu vbychu Wyetrowe [ye oborzychu 20 Mnoho [to kony vwazu Snymyz ylyude zahrzazu Wonom pyelcze an [ye muty Iakz [ye lepke morzye kruty Drzyewe nez feft dny pomynu 25 Az [traty lydu trzyetynu Gyez wtom pyefcze ftonuchu Akdyz feft dny pomynuchu Afedmy Iluncze ofwyety Vda fye mu tu przygyety so Kdezto ta modla przyebywa Vnyez lyudy fyla bywa Wileffye yenz hamor flowe Tu kraffye ftudnycze plowe Nez yu wydal czlowyck ktery ss Tu podle pohanfke wyery Ktoz cheze vte modly byty Mully [te ftudnyezye pyty Gelt ta toho obyczegye Zekdyz fluncze zhory fpyegye 4 Tak [ye gegye woda wzwarzy Iakz horky vkrop tak parzy Iakz fluneze vpolodne wzmyeny Tak fye ta woda promeny Tak lyute bude ftudena 45 Jakzto ledu nakladena Akdyz flunezye khorzye fpyefy Opyet fye woda rozrzyefy Tu gyey horkofty przybude Pakly prwe nezbude so Gyelyz bude kupolnoczy Opyet gyey moczy przybude Studenofty gyey przybywa Wnyulto kdyz poledna bywa By sic byla morska róka, 2115 asi by bylo bez diva: ande jedno piesek zplyvá, a to o(t) slunečné spály tak sé onen piesek kalí, müté sé vniZ moré samo. 180 A když juž pojidú tamo, koni jdúc cestú ubychu, větrové sě oborichu, mnoho sto koní uvázü, s nimiż i ludé zahfazü 2185 V OnOm piesce, an sé mütí, jakz sé lépké moré krütí. Drieve neż šest dní pominu, aż ztrati lidu trótinu, jeź v tom piesce stonuchu. 2190 A kdyż sest dnf pontinuchu a sedmy slunce osvieti, uda sé mu tu prijeti, kdežto ta modla prébyva, u niez ludi sfla bývá, 219; V lésé, jenž Ham(m)on slove. Tu krassie studnice plove, než ju vídal člověk který. Tu podlé pohanské viery, ktož chce u té modly byti, 2200 MUSÍ Z té studnice píti. Jest ta toho obyčeje, že když slunce s hory spěje, tak sé jeje voda vzvarí, jakž horký úkrop tak parí; 2:05 jakž slunce v polodne vzmieni, tak sć ta voda prom(ć)nf, tak ľút(č) bude studena jakžto lčdu nakladená; a když slunce k horě spěší, 210 Opét sé voda rozróśi, tu jej horkosti pribude, pakli prvé nezbude; jeliz ku pélnoci (bude), opěť jej moci pribude, 2215 Studenosti jej pribývá, vňužto když poledna bývá. 

Strana 54
54 ZBYTEK 23" Tehdyz kral daw byeífu obyet Muffy fye wratyty opyet Kak bye przycz przyedfye pomyenyl By byl toho nepromyenyl s Poffel genz [lye zanym przybral Prawye ze [ye darius [ebral Chtye ho potitupyty bogyem Kaza [ye wratyty wogyem Snymyz chtyefye namurzyny 10 By nezwyedyel te nowyny Toho fye naywyecze vba Ze [ye ponyem wpyna hruba Byefye wzbudyla wtey chwyly Donyadzto wlyby były 15 Gyez gdyefye lydu obogyu Kftrafty kfmutku knepokogy Kf Kezafu owfyem vkrutnemu Zagyíte przyelys kfmutnemu Hic Darius nullí ex suis parcit, omnes conveniunt. Mezy tyem yakzto yuz ozyw so Darius fwu mocz przyemnozyw Byelye wfye zemye opultyl Ze nykomu neotpultyl By neffal nawoynu ftraftnu Wiyem [wym chwyly naneltyftnu :; Kmet yenz oral powlye leta Igenz robyl ploty pleta Wony vpokoyne ezafy Nemohl vzyty nekrafy Mufyl gyty neffa kopye 3o Ienz lepe wyedyel ofnopye Iten yenz wyedyel oczepu Nebo kdy czas wzyety rzyepu Prazden czep kazdy lezyefye Kto by mlatyl nykte nebyefye 35 Lezyechu prazdny motyky Awzdychafye wol wfyelyky Ande nenye kto gym orzye Nebyefye kto hromad borzye Any krzowye kto kopagye 4» Opadly byechu wfye ftagye Nebyefye zyw kto gych pleta 23” Tehdyż krół, dav bésu obét, musi sé vrátiti opét; kak bé p(ry)é préd sé pomienil, 2220 by byl toho neproměnil posel, jenž sě za ním pribral, pravé, Ze sé Darius sebral, chté ho po(d)stápiti bojem: káza sé vrátiti vojem, z22c S nimiž chtieše na Muríny, by nezvěděl té noviny. Toho sé najviece ubá, Ze sé po ném vojna hrubá bieše vzbudila v tej chvíli, z2a0 doňadžto v Liby(i) byli; jež jdieše lidu o boju k strasti, k smutku, k nepokoji, k času ovšem ukrutnému, zajisté prieliš k smutnému. s235 XXXI. Mezitiem, jakžto juž oživ Darius, svi moc prémnoziv, bieše vše země opustil, že nikomu neotpustil, by nešal na vojnu strastni, 2240 Všem svým chvíli na nestastnü. Kmeť, jenž oral po vše léta i jenż robil, ploty plóta v ony u pokojné časy, nemohl užiti nekrasy, 2:45 Inusil jíti, nesa kopie, jenż liepe védél o snopé; i ten, jenž věděl o cepu nebo kdy čas vzieti rěpu. Prázden cep každý lěžieše, 2250 kto by mlátil, nikte nebieše; léžiechu prázdny motyky a vzdycháše vól všeliký, ande nenie kto jím oré, nebieše kto hromad borě 2255 ani křovie kto kopaje; opadly běchu vše stáje, nebieše živ, kto jich pléta, 

Strana 55
SVATOVÍTSKÝ. 55 Przyfla byechu fmutna leta Lydy myelye owfyem mnoho Ale czo bylo dotoho «5 Straty czlowyek wkazdem myeľtye Kdyz ktomu nenye [tyeftye Wyezto kazdy wyezto wyeltye Mnoho bye lyuda [proftneho Atad Atak dofty twrdeho so Gymyz by mohl boy zdyety 24" By mu boh chtyel toho przyety Ale czo doktere moczy Wynydu mdle wfytey rocy Kdyz bozye nenye pomoczy s Gdyefye ffobu (lony ftyezye Nanych byechu dobre wyczye Blyz gmyefye tyffycz buwolow Gez whoru ydolow Nawozyech wyezye tahnyechu 1» Nanyemz to (trzyelezy fedyechu Anegedna ottad [trzyela Slechetny kon proletyela Dofty fye wyfwy [ylnye Wlyelyku wyeczy pylnye 15 Wyecze nez Ito tyffycz lyuds Sobu nawoynu wyklydy Wíak fye wfye gyeffyutnye dyegye Acz kto nakteru czeft dyegye Kdyz czo boh komu neprzyegye Hic Sarraceni committunt ignem, ut Alexander reuerteretur. 20 Wtu dobu paky kral rzyeczky Kew(yemu przyewazny dyetecz(ky Swu moczy yfwymy rzyeky Stafye nany (tranye rzyeky Ta yelto eufrates flowe 25 Gyez fkrzye ty zemye plowe Tehdyz pocze dale Nafaraczenfkeho krale Naly ten yuz kazal zeczy Kadyz chtyely gyety rzyeczy so Ikadyz gych byla czyefta Tady fezhu wífy ymyefta prišla béchu smutná léta. Lidí mieše ovšem mnoho, 260 ale co bylo do toho? Ztratí člověk v každém miestě, když k tomu nenie štěstie; věz to každý, věz to věstě. Mnoho bé luda sprostného e365 a tak(é) dosti tvrdého, jimiž by mohl boj sdieti, 24" by mu Bóh chtěl toho prieti. Alé co do které moci? Vynidá mdlé vài tej roci, 220 kdyż bożie nenie pomoci. Jdiese s sobi slony stóże, na nich biechu dobré věže; blíž jmieše tisíc buvolov, jež v(z) horu i dolóv 2215 na Voziech věže táhniechu, na n(ich)zto strélei sédiechu, a nejedna ottad stréla Sléchetny kén prolétéla. Dosti sé vypravi silng, 2280 VŠšeliků věcí pilně, viece neZ sto tisíc ludf sobi na vojnu vyklidi. Však sě vše ješutně děje, ač kto na kterú česť (sp)ěje, 2285 když co Bóh komu neprěje. XXXII. V tu dobu paky kráľ rčcký ke všemu prěvážný, dětecký, svú mocí i svými Rěky stáše na "ny strané réky 2:90 t(6), jeZto Eufrates slove, jez skrzé ty zemé plove. Tehdyz poée (hnáti) dálé na saracenského králé. Nali ten juž kázal ž(i)eci, s296 kadyž chtěli jeti Rěci; i kadyž jich byla cesta, tady sežhú vsi i města; 

Strana 56
Wirye tyezenye ohnyem poly Vmyeftech wewfyech yupoly Dofty byla [proftna rada ss Zaby yuz [ye bogye hlada Przyedfye tamo netahl hlube Ale zamyflenye hrube Nanyezbye [rdcze obratyl Kromye by fye zywot tratyl 40 Tak by (nad mulyl przyeftaty Inhed tu nahle chwaty Kaza brzo wítaty wogyem Hna fnewelykem nepokogyem Przyewazyw fye wlye fwe wyeczy 45 Chtye neprzyetele dofyeczy Hna zanym wezdy pofledu Kadyzto gyey wodeze wedu Iakzto wnadny flednyk koly 24* Nyekde wleffe neb vpolyu Stopy fye gelenye chopye Wzdy fye ho drzy poftopye Acz yelt mnoho gyne zwyerzy 5 Wífakz gyney neuwyerzy Wezdy fye przydrzy truda Wtom neyma nycz obluda Nanyez nayprwe pomyeny Nykak toho nepromeny 1 Acz zwyerz ydaleko zbychne Wfak tecze az ho dofyehne Takez alexander tyezye Az wfak neprzatel dofyezye Dotad gezdu wcyeftye dyela 15 Az przyhna doarbyela Wnyuz to dobu fye [umraczy Tu fye gych dofty rozpaczy Gymz kony fnyde mnoho Pyczyucz nakrale [toho zo Onyem wleczko zle peczyugycze Mnozy mdlobu [otnye gducze Kazdy rzka czo to pomozye Az naz kazdy zywot zmozye Proczlowyeka gyedyneho 25 Ienz tak Irdcze lakomcho Gyemuz [ye zda wfyeezko malo ZBYTEK vše těženie ohněm polí v méstech, ve vséch i u poli. 230 Dosti byla sprostná rada, za by już sé boje hlada, préd sé tamo netáhl hlübe; alé zamyślenie hrubé, na něž bě srdce obrátil, 2:05 kromě by sě život tratil, tak by snaď musil prěstati inhed tu náhlé chvá(ta)ti. Káza brzo vstáti vojem, hna s (v)elik(y)m nepokojem, 2910 prévaziv sé vSie své věci, chté neprietelé dosieci; hna za ním vezdy po slédu, kadyzto jej vódce vedü. JakZto vnadny slédník koli 24^ nékde v lésé neb u polu stopy sé jelénie chopé, vždy sě ho drží po stopě; ač jest mnoho jiné zvěri, všakž jinej neuvěrí, 2320 Vezdy sé pridrZí truda, v tom neimá nic obluda; na néZ najprvé pomiení, nikak toho neprom(é)ní; ać zvór i daleko zbéhne, 2325 vsak tele, aż ho dosiehne: takóż Alexander tieZe, až však nepřátel dosieže; dotad jézdu v cestě děla, až prihna do Arbiela, 2530 v huZto dobu sě súmrači. Tu sě jich dosti rozpáči, jimž koní snide mnoho, pyéüc na králé z toho, o něm všecko zlé peëujice, #335 mnozí mdlobü sotné jdüce, każdy fka: co to pomóże, aż nas każdy żivot zmóże pro člověka jediného, jenž tak srdce lakomého, 2s40 jemuž sě zdá všecko málo, 

Strana 57
SVATOVÍTSKÝ. 57 Czoz wiwyetye by mufye dalo Tak pykachu fweho truda Za tyem fye pak ynhed vda Hic luna permutatur. s Pokaza fye zwyerzynycze Iakzto zyutra domownycze Potom pak myeffyecz wznyde Inhed mu wfwyetlofty fnyde Iako fye promeny owfyem ss Ze by tma fwyetu powfyem To [ye gyeltye czafto ftawa T Ze ho fwyetloft promyenyewa Imluwye to fproftny dyety By gyey tehdy gyedly wyedy 4» Tehdy fye wes lyud zamuty Rzka czo fye nadnamy [kuty Tato tma gyeft przyklat toho Ze nas vmrzye gi zagyt mnoho Toho kral nas dopwy « Ze ny nafych zywotow zbawy Podeymem [kodu nemalu Wfycczko gyednomu nachwalu Ze kto nam gyelt to poruczyl By fye nas kazdy pron muczyl so Lepy yelt fam vmra zany 25* Nezto horzye [padne nany Kral vilyfaw rzyecz [wych lyudy Vzrzye ze fye zle onyem klyudy Nycz [ye tyem neultralye s Iczo“wecze rzeczy walye Pronyuz cztete mogyu wynu Kazda wyecz gma (wu hodynu Ikak gyu ftworzytel vitawyl Kto yelt wam taku rzyecz pwyl 10 Byto bylo zle znamenye Vmyefyeczy promenyenye Myftrzy otom dobrzye wyedye Kak [ye wfyczkny czafy rzyedye Ikaz gye boh vítawyl tako 15 Ze fye nepromyenye gynako což v svété by mu sé dálo? Tak pykáchu svého truda. Zatiem sé pak inhed uda: XXXIII. pokáza sé zvérinice 2315 jakZto s jutra domovnice ; potom pak mésiec vznide, inhed mu v svétlosti snide, jako sě prom(ě)ni ovšem, že by tma světu po všem. Z (sé j)ho svétlost proménievá. I mluvie to sprostní dé(d)i, by jej tehdy jedli Védi. Tehdy sé ves lud zamáti, 2355 Fka: co sé nad námi skutí? Tato tma jest príkla(d) toho, Ze nás umré za(j)tra mnoho. Toho (sé) krát nés dopravi, že ny našich životov zbaví; 2sco podejmem škodu nemalú všecko jednomu na chválu; (a) kto nám jest to poručil, by sé nás kazdy proh mucil? Lépí jest sám umra za ny, 25" než to horě spadne na ny. XXXIV. Král uslyšav rěč svých udí, uzrév, Ze sé zlé o ném kludí, nic sé tiem neustraSe: (c)o (si), vece, réci vase, 2370 pro ňuž čtete moju vinu? Každá včc jmá svú hodinu, i kak ju stvoritel ustavil. Kto jest vám takú rčč pravil, by to bylo zlé znamenie, 2375 u mósieci prom(6)nenie? Mistri o tom dobré védie, kak sé vSickni éasi riedie i ka(k)z je Boh ustavil tako, Ze sé neproménie jinako. 

Strana 58
58 ZBYTEK Hic Aristotiles de lun exponit. Tak powyedye alexander Tehdy prziltupye aryftander Gyenz byefye myftr welyky Slyfto wecze was wlyeliky го Nedrztefye wtom obluda Ten ftworzytel wfeho lyuda Iwfye wyeczy fwyeta [eho Czoz gyelt vítawenye gyeho Ot nayprwnyeho poczatka :; Wtom nenye nyczfye przyewratka Slunezye myeffecz yplanety Otpoczatka wfyemy lety Wzdy fye drzye (weho byeha Morzye rzyeky [weho brzyeha so Acz kdy zly deft fpadne Neb fye kde myefto propadne Nebo mor wftupy nalyudy Nebo [ye kde walka wzbudy Iakz prwny den vítaweno ss Tak nebude promenyeno Wyztez proczty fye to [tawa Iez fye myefyecz promyenawa Nyeterdy kdyz tak przybyehna Ze kdyz rohem hor dofyehne « Apodzemy yuz pomyeny Wtu dobu fye wzdy promeny Swyedcze take myftrzy vmny Ze (ye gmu [wyetloft vmny Kdyz pryftupy kflunczy blyzye 45 Imluwye tak mylftrzy tyze Iakz pochodnye [wyety wyecze Nezly przynyey mala fwyeczye 25° Takez yakz [ye flunczem Пеуте Slunczye gmu fwyetloft oteyme Nycz ty wtom gyneho nenye Iedno gmyeyte znamenye s Ze kdyz fye myelfyecz omraczy Tehdy [ye pohan czelt potlaczy Akdyz flunczye pobledye Tehdy rzyeczy [wu [kodu wzwyedye Gmyeytez wecze wlyczkny zato 2380 XXXV. Tak povědě Alexander. Tehdy pristúpě Aristander, jenž bieše mistr veliký: slyš to, vece, vás všeliký, nedrzte sé v tom obluda! 2385 Ten stvorite! vSeho luda i vsie véci svèta sého, což jest ustavenie jeho ot najprvnieho pocátka, v tom nenie niés(e) prévratka. 2390 Slunce, més(i)ec i planety ot pocátka vsemi léty vždy sě držie svého běha, moré, réky svého bréha. Ač kdy zlý déšť spadne, 2595 neby sě kde město propadne, nebo mor vstüpf na ludi, nebo sé kde válka vzbudí: jakž první deň ustaveno, tak nebude prom(é)néno. 2400 Viztež, proč ti sě to stává, jeż sě měsiec proměn(ijavá. Ně(k)terdy když tak pribehn(e), že když rohem hor dosiehne a pod zemi juž pomiení, 2405 V tu dobu sě vždy prom(é)ní. Svědčie také mistri umní, Ze sé j(e)mu svétlost umnf, když pristúpí k slunci blíže. I mluvie tak mistri tíže: 2410 jakž pochodně svietí viece nežli pri něj malá sviece, 25" takéz jakzi sé sluncem sejme, slunce j'mu světlost otejme. Nic ti v tom jiného nenie, 2415 jedno imějte znamenie, že když sě měsiec omračí, tehdy sé pohan čest potlačí; a když slunce poblédie, tehdy Réci svi škodu vzvědie. 2:20 Jmójteż, vece, vsickni za to, 

Strana 59
SVATOVITSKY. 59 10 Ze yeft pobledyel myeflecz nato Iakoz gyltye to wydyte Tak tento boy obdrzyte To powyedye ten ftarofta Ibyefye to wfye rzyecz pro/ta 15 Neb to dolyczichu ffamy Starych kralow przyhodamy Tyemz przyelta zle vmyflenye Stak radneho promluwenye Tyemz zawrhu wfye [trachy so Ktoz byl poczal byty plachy Ten przyelta wlye [we drzyewnye rz1eczy Iffa yuz hotow kewfyey [fyeczy On vzrzyew myffl fweho lyuda Ze 1uz nezada klyda 25 Kaza by fye lyud oblaczyl By fye opyet nerozpaczyl Profrzyed noczy nahle wftachu lakz trubaczy hlas poznachu Afam kral hna przyedfaztupy so Negeden panofye hlupy Geltye lezyelye achrapye Ande geho [nowe trapye Nyektereho Iwoy pan wola An drzyemye lezye podkola 36 Achtye geltye rad polpaty Awlak by czo bylo braty Nebiloby gmu dofpanye Ale tu neby czas branye Nebo dyefye kezaífu tomu 4. Kdez bye pecze neodomu Gyedno zywotye gyedynem Ato ny oczemz gynem Hic intrat Alexander montium altitudines. Wtu dobu kral maczedonye Geho woy geho podkonye 45 Wtake fye hory tahnyefye Gyezt wyffoft taka byelye Iakz gych fotnye moz dozrzyety Tahdy gyemu byefye gyety Tehdy gyemuzbye newykla że jest poblédél més(i)ec na to: jakoż jisté to vidíte, tak tento boj obdrzíte. To povédé ten starosta, 2251 bieSe to v$e rec prosta; neb to dolfcichu sami starfch králov príhodami. TiemZ présta zlé umyslénie z tak radnóho promluvenie. 2430 TiemZ zavrhü vée strachy. Ktoż byl pocal byti plachy, ten prósta vsie svć dróvnie róći, jsa już hotov ke vścj sóći. On uzrév mysl svého luda, 2435 Ze juZ neZádá klida, káza, by sé lud obláéil, by sé opét nerozpáGil. Prosréd noci náhlé vstachu, jakż trubaći hlas poznachu, 240 3 sám král hna préd zástupy. Nejeden panose hlüpf jesté léziese a chrápé, ande jeho snové trâpie. Nékterého svój pán volá, 2445 an driemé, léz(e) pod kola & chté jesté rád pospati; avsak by co bylo bróti, nebylo by j'mu do spánie. Alé tu neby Gas branie, 2150 nebo (j)diese k ćasu tomu, kdeż bó póce ne o domu, jedno Zivoté jediném a to ni 0 èemz jiném. XXXVI. Vtu dobu krát Macedonie, 2455 jeho voj, jeho podkonie v také sé hory téhniese, je(jich)żt vysost taká biese, jakż jich sotné móz dozrieti. Tahdy jemu biese jeti, 260 tehdy jemuZ bé nevykla AH po 

Strana 60
1 > - e - o N o to > w > to ZBYTEK JINDRICHOHRADECKY. aby wtu wífu wlazt wehnalí míezt yhradow dobywaly zta zie to pokratke roky podbychu wffie kapadoky agednu zemfezu lydu odnads gedifto przigidu do thyrie kdes kral byelfe kdes gich chzakagie lesieffe prziechzakaw tu nocz gedínu ayaks byrzo ta nocz mínu aden zie nazwiet pokaza woylchze odtad wztaty kaza dywno dozty se to mohl zdycty hna toho dne mil trziedcziety knepraztelom pozpiechagie toho zie wffdy domnawagye zda by to darfus wzwieda potkal gho whorach przigieda Gezt tu blyz eufrates rzıeka 1es zlyffu zragie wytyeka vnyes babylonzky wogie zzebra nazwe bezpokogie wzwiediew se ten bliz przitaha 1enzto nageho chzezt zaha 5 hnu zie inhed ztoho miezta kadys mu vprziema czielta prothy nepratelom gyty komu zie tu dalo byty czo gezt tu vzhľľal hrozí 1edyfto rus hnuchu wozi aczo 1ezt take vzliffal z[falmfegy zbubnow wzuchzni [chal negeden tu komon hyrzal zwu podkowu cziezt potwirzal 5 kdys zie wznymal lomíe zuby ^negedne hlazne truby wzkalach zwe zproztrzieli hlazi tak zie zdaffe by wty chzazí wlIfeezk1 zie. zkali zborzilí 1* aby v tu vsu vlast vehnali, měst i hradov dobývali. Sta sě to po krátké roky. Podbichu vše Kapadoky s a jednu zemicu Lydu, odhadZz jedyzto prijidd do Thy(r)ie, kdeż král biese, kdež jich čakaje, léžieše; prččakav tu noc jedinú, 104 jakž brzo ta noc minu a deh sé na svét pokáza, vojsce odtad vstáti káza. Divno dosti, Ze to mohl sdieti, hna toho dne mil trécieti, 15 k nep(fá)telom pospiechaje, toho sć vżdy domn(i)avaje, zda by to Darius vzveda, potkal j'ho v horách, prijeda. Jest tu blíž Eufrateš rěka, 20 jež, slyšu, z ráje vytieká, u niež Babylonský voje sebra na své bezpokojé. Vzvěděv, že ten blíž pritahá, jenžto na jeho česť sahá, 2» hnu sé inhed z toho miesta, kadyz mu upriemá cesta proti nep(f)átelom jíti. Komu sé tu 'dalo býti, co jest tu uslysal hrôzy, so jedyZto juZ hnuchu vozi! A co jest také uslysal ? z šalmějí, z bubnov (zv)učný šal. Nejeden tu komoň hrzal, svü podkovü cest potvrzal, 35 kdyZ sé vznímal, lomé zuby; a nejedn(y) hlasné trüby v skalách své zprostrély hlasy. Tak sč zdáše, by v ty časy všecky sě skály zborily. 

Strana 61
ZBYTEK JINDŘICHOHRADECKÝ. 61 so taky biechu krzik ztworzili taky dyeffe zwk podzorzie 1^ wnus by zie trzafzzl zwiet ymorze tak zie by wiprawil hyrdye wifu wieczu zilnye ytwirdye Praedzaztupem wzamem chzele 5 wnyems pohanka wiera wele tahnfechu woz ozzm kony athy byh wíficzi brony natom wozie zlata fferzínye wnys lefala gich zwatíníe 10 ohen prons podle gich wierí pop miewal chzazte offiery zobu ztranu toho woza ies gich wiera ygich hroza Gedielle dwanaczte musi 15 gichs kafldy tey fferzinÿ flusy akazdi gmagie rzechz ginu rucho rozlichzneho chzinu pohanztwo tak zato gmayu se ty ludie nevmierayu «o Taky béchu krik stvorili, taký (j)dieše zvuk pod zorě, 1" v(ň)už by sě třásl svět i moré. Tak sě by vypravil hrdě, všú věcú silně i tvrdě. 15 Prěd zástupem v samém čelě, v némz pohan(s)ká viera velé, táhniechu vóz osm koní, a ti byli vśi(c)ci broni. Na tom vozě zlatá skríně, so v níž leżala jich svatyně, oheň, proňž podlé jich viery pop mieval casté oféry. S obû stranû toho voza, jež jich viera i jich hróza, ss jedieše dvanácte muží, jichž každý tej skrini slúží a każdy jmaje rěč jinu, rûcho rozliéného činu. Pohanstvo tak za to jmajü, so Ze ti ludie neumierajû, 20 rzkucze sey zu bez naywieky konczie sywí Tküce, Ze jsü (na véky) Zivi, awífaks zv wte rzechzi krzíwí neb rzieky ymorze zplyne czos nazwietye wfleczko mine kromíe zlow bosich gedíne 25 Potyech fnhed malem dale patruyucze zweho krale hlufchnfmi zaztupi diechu gis geho rodína biechu dwadezieezi czizuczow pilnye so gis wffhiezi whedbabney wilnye biechu vprziedrahem ruffie 1aks takym knyesatom zluffie ty wfficzi biechu naprziedku zam kral ydyelle naprozriedku 35 1ens prowelike orafztwo prorozkos yprobohacztwo gedyeffe nawozie wizatem aten weff horzieffe zlatém awlfak netolik pozlatye a všakž sú v té ré&i krivi; neb réky i moré splyne; což na světě, všecko mine, es kromě slov božích jediné. Po těch inhed málem dálě, patrujúce svého králé, hluénymi zástupy (j)diechu, již jeho rodina bicchu, zo dvacieci cisücov plně, již vsic(c)i v hedbábnej vlně biechu, u predrahem rüße, jakZ takym knieZatom slusie. Ti vSic(c)i biechu na predku. 15 Sám král jdieše na prosrědku, jenž pro veliké o(z)ractvo, pro rozkoš i pro bohactvo jedieše na vozě visatém, a ten veš horieše zlatem. so A však netolik po zlatě, 

Strana 62
62 40 gims bie woz zdielan bohatye powffiech ztranach obapoli 2* yaks ogyemi tako koly ale podrahem kameny dal zie bie wtakem znameny 1akos wte vprawie bylo s se gho moczi nícz nezbylo nadwozem pak wzletnu zparu prothy zlunechznemu waru orliczie bye powiffena ges bie chitrzie wimffflena 10 aby podnu horkozt ztydla a ta gmielle zlata krzidla owozie pak bez odenfe geho blizne przirozenye dwieztie funoff wiborney(ífich 15 zwu fflechtu przirozeneyffich biechu mu przizluhuyucze obychzenye przinem zucze zpozlufzenztwím [zthy nemale wkomornylztwie zweho krale зо {у wildy bydhlf przidworzie mayucz pechzu okomorzie awífak naprzied prziedewffiemf knyezieczímí yuno[fiemí diechu zpolu yako ztlupem #5 dirsiecze zie zwim zaztupem dwadczieczi czizuczow ponye kaffdy vzweho komonye zdrahotu przieliff nemalu zwim odyenym yzwim fchzitem so ypak prziedrahim kurfzitem wiprawiw zie naprziechału athy wifi byli rytyerzf tyech komonztwo podkropierzí bez pozlathy poluzene ss kopie magie neruzene barbu od czínobra wzatu ale wlaztnye rudu zlatu geffchzes wiecze kromfe toho luda zeho neb onoho 4) nyeczo malem zproztneyf[lieho míegieffe luda pieffieho ZBYTEK jímz bé vóz sdélán bohaté po všech stranách oba poly, 2° jakž ojemi tako koly, alé po drahém kamení 85 dal sé bë v takém znamení, jakož v té úpravě bylo, že j'ho moci nic nezbylo. Nad vozem pak vz letni zparu proti slunečnému varu so orlice bě povýšena, jeż bè chytré vymyšléna, aby pod (h)ü horkost stydla, a ta jmiese zlatá krídla. O vozé pak bez od(é)nie s jeho blizn(i)e prirozenie, dvě sté junos vyborn(é)jsich, svi Sléchtü prirozen(é)jsich, biechu mu prisluhujice, obyée(j)né pri n(é)m süce 100 8 poslusenstvim cti nemalé v komornictvé svého králé. Ti vżdy bydlili pri dvore, majúc péču o komorě. A v&ak na préd préde v&emi i5 knieZecfmi junosemi (j)diechu spolu jako stlipem, držiece s(e) svým zástupem dvacieci cisúcov poně, každý u svého komoně, uo S drahotú prieliš nemalú vypraviv sé na préch(v)alu svým oděním i svým ščítem i pak pródrahym kursitem. A ti vši byli rytieri, us téch komonstvo pod kropieri bez pozlaty polúzené, kopie maje neruzené barbú od cinobra vzatú, alé vlastné rudü zlatú. 120 Ješčež viece kromě toho luda sěho neb onoho něco málem sprostn(é)jsieho mějéše luda pěšieho, 

Strana 63
JINDRICHOHRADECKY. 63 9" przfzínye wdobrem odieny wnus ten iens Wífu moczu mieny potkaty zie bogem zilnye tak ty bye wyprawil pilnye s yprogich mocz yprohrozu nepotrziel zie lap kto kwozu ybyl ten zwyízey wtudobu se wíídi poygmaly zobu czos kake chzeledy mfel 19 kdyfto nawoynu kam gieli ywzal byl kral tese chwile zobie naywietffie vzile maters senu yzwu seztru senu naztratu zobie zuzenu 15 nechtye by czo wtom by mfna poyal bye zobu ylzína weza zie take zewlfiemí zwe kralowe yunoffiemí czos gich paddezat woz tahlo зо wile sey gmu kboyu nenahlo aczos pak trzizta welbludow apatczet mzhow zilnych vdow poklada znym mohl nezzty to bylo wildy znym nalezty 25 satyem gina zbrogie wild: sla 1es zobie neymiela chzizla Tv bhz zebe ztachu dwogie hrzeczke ypohanzke wogie chzakayucze zobu ztranu so druheho dne zwietlozt ranu neb gím bye widiety dano se 1aks futrzie bude an rano gedas zie zluncze prozwiety tu zie zpolu wogem znyety 35 ydogit1 bylo bogie tehdy kral darıus ztogıe kzwim wogem przigedne horzie wzmluwı welıkey pokorzıe yakífe ktos tu byelle taky 40 lecz bohat ychudy wífaky geho rzechz pokornu zlyífe 9^ priciné v dobrém odéní 135 v(ň)už ten, jenž všú mocü miení potkati sě bojem silně. Tak ty bě vypravil pilně, (b)y pro jich moc i pro hrózu nep(r)otrél sé lap kto k vozu. 130 I byl ten zvyéej v tu dobu, že vždy poj(í)mali sobú, coz kaké celédi meéli, kdyžto na vojnu kam jeli. I vzal byl krář téže chvil® 135 sobě na většie úsilie, mateř svú, sestru (i) ženu, na ztrátu sobé süzenü; nechtě, by co v tom by(l) mina, pojal bě sobú i syna, 10 veza sé také se všemi své králové juno&Semi, což jich pa(t)desát vóz táhlo, vše, ž(e) j'mu k boju nenáhlo. A což pak tri sta velblúdov 145 a pat(s)et mzhov silnych üdov poklada s ním mohli nésti, to bylo vždy s ním naliezti. Za tiem jiná sbroje vždy šla, jež sobě nejměla čísla. 150 Tu bliż sebe stachu dvoje, hrécké i pohanské voje, Cakajüce s obá stranü druhého dne světlost rani; neb jim bé v(é)déti dáno, 15 Ze jakž jutrě bude ráno, jedaž sě slunce prosvietí, tu sě spolu vojem snieti i dojiti bylo boje. Tehdy krát Dariuš stoje, 160 k svým vojem pri jedné hore vzmluvi velikej pokorě, jakže ktož tu bieše (k)aký, 166 bohat i chudý, všaký jeho réé pokornü slyse 

Strana 64
64 3 5 10 - o ro o se o ZBYTEK alomecze byele ruczie ande iu neznamozt zmutye kdes ıus nebyl kto pomoha ny rady przidaty moha wchwilu tak ztraztne hodíny zbywífe chzty yzwe rodyny ona zweho neby musie tato zwe zmílele drusie ponems zirdczem wiecz ztonala as y zobu pokonola Akdys wífeczko fus zie to zta zamalefzkem kral tu pozta as powedu dariowu matku zeztru ykralowu awzedmi let dyetye mlade ale syna pohanzkeho krale — aktomu bratra wlaztneho zmnohem knyesat rodu gcho gíto byechu tudyes giety zzprzieweliku zbroyu dycty wewod knyesat y markraby zwobodnych panow yhraby tak kdys gie przied. kral prziwedu azirdeze gim yakíto wledu wone hrozie ywsiezty kde zie kaffdy muzil trziezty kdes zirdeze [flo ztrachy rozno tu kdes bylo byty hrozno wtakem ztogiece ohromíe ande naw[fe ztrany lomíe ruczie taku chzezt ztratywífe zbosie yrodfny zbywlfe zama zie wífdy fflechta kase czo gezt milozirdye drase s kdys kto odtulfi zmutnemu anaywiecze neznamemu yaks tu kral hrzeczky vchziny y yaks take chzíníe gyny uinzto 1ezt prziede dnem rano pogich przirozenyu dano yaks nemohu byty twirdy pochzenffe ziey vmilozirdy wnems zie y gemu tu sziely 3" a lomiec(i) bielé ruce, ande ju neznámost smi(cjie, kdež juž nebyl kto pomoha, ni rady pridati moha. V chvílu tak strastné hodiny, 170 zbyvše čsti i své rodiny, ona svého neby muže, tato své zmilélé druže, po n(ć)mż srdcem vicc stonala, až i sobi pokon(a)la. 115 A když všecko juž sě to sta, za malóćkem król tu posta, až povedú Dariovu matku, sestru i kráľovú a v sedmi lét dieté malé, 1s0 syna pohauského králě, a k tomu bratra vlastného s mnohem kniežat rodu jeho, jižto běchu tudiež jeti, s prévelikü sbrojá détí, 185 vévod, knieZat i markrabí, svobodných pánov i hrabí. Tak když je préd kráľ privedú, a srdce jim jakzto v lédu v oné hrózé i v üZesti, 19 kde sé każdy musil triesti, kdež srdce šlo strachy rózno, tu kdež bylo býti hrozno, v takém stojéce ohromě, ande na vše strany lomie 195 ruce, takú česť ztrativše, zbožie i rodiny zbyvše. Sama sě vždy šlěéchta káže, co jest milosrdie dráže, když kto odtuší smutnému, 200 à najvicce neznámému, jakż tu król hrócky učini i jakž také činie jiní, jimżto jest prěde dnem ráno po jich prirozeniu dáno, sos jakž nemohůú býti tvrdi, 3" počenše s(č) v milosrdí, v němž sě i jemu tu sželi, 

Strana 65
JINDŘICHOHRADECKÝ. 65 wida se onen bor kwiely gemus zie w[fie salozt zkladla sagich chzty corona zpadla taks inhed knym zie przichile zprzigie kfobye wffeczky mfle matku zobye wzie za matku syn bud mí wecze kdyetatku 10 aktomu pak onye obye wzeztru miezto przigie zobye tak bye Miloztyw zamladu donads newzie horffu wnadu nadwífie krale zeho zwieta 15 byl by wiecz yako ozwieta chzty kazny y milozirdie ale kdys pak zboffím wzhirde pochzie byty ludzky dawczie byw drzewe gich chzty oprawczie 20 y zmfeny wifie pirwnye zlowa zamízliw gím prawa nowa wzbludy zie myzlu wemmnohem achtye zie wziwaty bohem ztyirpiety to moha wiekem 25 by zie 1us wziwal chzlowiekem samiffliw wife horlfie prawa neb tak zie y gellchze ztawa se chzezt nrawy promíenawa Pogednom dnu toho bogie so potochzi kral pozli zwogie dodamazka ktomu míeztu wzkazuge gím tu rzechz zwieztu se bez wífeho vzile achz gho kralem przigmu míle 35 y chtye zie gemu poddaty s da gím przi vlhe chzty oztaty yprziwflem gich drzewnyem prawie gie y gich dyety oztawie atak achz gemu widadie «o czos tu gich kral gmiel vpokladye nali 1us purgrabie zmiezta 4* gemulto pozluzbye zie zta vzrzie se zie chzaz promíenyl an take nazle pomíenyl vida, Ze onen bor kvieli, jemuz sé vse Zalosf skladla 210 à jich ésti korona spadla. Takz inhed k nim sé prichylé, zprije k sobé v&ecky milé: matku sobé vzé za matku, „syn buď mi!^ vece k diefátku, 215 a k tomu pak oně obě v sestrú miesto prije sobě. Tak bě milostiv za mladu, do(ň)adž nevzč horš(i)u vnadu. Nad vše králé sého svéta 220 byl by viec jako osvéta čsti, kázni i milosrdie; alé kdyz pak zboZim vzhrd(é), poče byti ludsky davce, byv dr(i)eve jich ćsti oprávce, 2» 1 zmčni vše prvnie slova, zamysliv jim práva nová, vzblidi sé myshi ve (m)nohém, a chté sé vzyvati Bohem, strpéti to moha vékem, 250 by sé juZ vzÿval élovékem, zamysliv vše horšie práva; neb tak sě i ješče stává, Ze test nravy promén(i)avé. Po jednom dnu toho boje sss potoči krát posly svoje do Dama(š)ka, k tomu městu, vzkazuje jim tu rěč zvéstü, že bez všeho úsilie, ač j'ho králém prijmú milé 201 chtie sé jemu poddati, Z' dá jim pri v&ie ésti ostati i pri všem jich dróvniem právě je i jich děti ostavě; a tak, ač jemu vydadie, sss COŽ tu jich král jměl v pokladě. Nali juž purgrabie z města, 4“ jemužto po službě sě sta, uzré, Ze sé čas proměnil, an také na zlé pomienil, 5 

Strana 66
66 ZBYTEK w[he mieffczke wisie ozadyw sazie zam na zmírt proradyw podvmluwenym lztywím zwe mizli potazem krziwfm chtye zie zkludyty zím kralem vpomluwenym dozty malem zobu lud zmíezta wyludy zle zie tak obafz pokludy chty fzuff zhonczi zie pobyty akdys 1us by tomu byty prziwede lud as wzaztawu zwe pohuby nenazbawu se zi zhinuchu boy wzemlfe gemu hlawu ztiechu gemfífe tak yaks onyem wzkopal yamu tak tudies vpadl wnu zamu vztlaw gynym wnawi bydlo yvpadl zam wtes ozidlo neb kto zie zle druhem pechze aozidlo ginym lechze rziedko zam geho vtefze - o r o 3 Kral darius kdys to wzwiedie odpozzla gens powiedye se zie tak tomu zradczi ztalo kak bye fus ztratyl neymalo wífaks odtuffi zirdczu zwemu s zie tak bylo ztalo zlemu nebo nenye nicz tak zleho by wtom nebyl zizk gineho protos yprzikaffdem zkutczie zizk weztratye radozt wzmutczie zu zprziezena wgedno putczie wteys rzechzi kral doby miezta tus wnym nykolik dny przielta yak mus ssezt dny bie Minulo anazedmí den zie hnulo 4o tehdy podle zwich obychziegie yak zie ydnes wlitwie diege 4* thy gis biechu zbity hrzeczí zneffe kral rozkaza zseczi akdys te wieczi pokona obraty zie do zidona to m w o eo e 250 Vée méscké v(é)ze osadiv a sč sám na smrť proradiv, pod umluvením Istivym, své mysli potazem krivým chté sé skluditi sím králém, 255 V pomluven(f) dosti malém sobü lud z mésta vyládi. Zlé sé tak obaé pokludi: cht(ć) cuś s honci sé pobiti, a když juž by tomu býti, seo privede lud aZ v zástavu své pohuby, ne na zbavu, że si zhynuchu, boj vz(ć)mse, jemu hlavu stéchu, jemśe. Tak, jakž oněm vzkopal jámu, 266 tak tudiež upadl v (ň)u samu; ustlav jiným v návi bydlo i vpadl sám v též osidlo; neb kto sě zlé druhem peče a osidlo jiným lieče, 170 gjedko sám jeho uteče. Kráľ Dariuš když to vzvédé od posla, jenž povědě, že sě tak tomu zrádci stalo, kak bě juž ztratil n(e)málo, 216 všakž odtuši srdcu svémy, ž' sě tak bylo stalo zlému. Nebo nenie nic tak zlého, by v tom nebyl zysk jiného; protož i pri každém skutce 280 zysk ve ztrátě, radosť v smutce sú sprěžena v jedno pütce. V tejž rěči krář doby města, tuž v n(é)m n(é)kolik dnf préstá. Jak juž šesť dní bé minulo sss a na sedmý deň sé hnulo, tehdy podlé svých obyčeje, jak sé i dne$ v Litvé děje, 4" ty, jiz béchu zbiti Hréci, snesse, král rozkáza sZ(i)eci. 20 A když té věci pokona, obráti sě do Sidona, 

Strana 67
JINDŘICHOHRADECKÝ. 67 skmieztu gemus tyrus diechu ty gho protywnie vzrziechu poddaty zie gmu nechtyecze aobranyty zie mnfecze aus nazdy luda tolik 10 yaks newiedie rzeczi kolik gims zie by wzirdczu raduge vzrziew se tolik luda tu ge wífaks czos gínemu vzilno toy gmu zie zda wife pochilno 15 neb kaks mnoho wies bie wezdy wífak zie gemu nícz to nezdy negedna zmfrtelna ztrziela prziety zezdy zamoztrziela wífady huftye ztala copie so yakfto trezt neb zlama wznopie gíms nícz mízh nezatochzie zewffiech naypirwe [turin pochzie kdes nawiecze kamen wale akdes chzieztye zkytu hrale 25 zt0 znym podgednu odtepu &czizucz wnus ptaczi klepu zto gich pobiclhtych odwleku aczizucz gich podzed teku taks ten (turm zta geffchze wiecze so nesli pilua dwa Miezieczie dnem ynoczu bezprzieztanye nodpochzmu fturmowanye yaks obyrtli tako pracky nodpochzinueze chzaz wlí(aky ss yakfto kluky tak blydamy tak y twirdimi kofzkamy dne ny noczi przieztanucze kbranam zie zawlle berucze pokogie zobie nedachu 40 as Wllak vmfezto zie webrachu tehdys míezto zaffhu wlfady 5° 1adıs wzem(1 byla) cziefta tahdy wzellbu (wh) ymiezta neztatechzne (wzemlle) radu zda by chzus (boge) zie hladu s netahl zany(m wze)mu hlube k městu, jemuz Tyruà diechu. Ti j'ho protivné uzréchu, poddati sé j'mu nechtiece :9: a obrániti sé mnicce. A już na zdi luda tolik, jakž nevědě r(i)eci kolik; jímž sě by v srdcu raduje, uzrév, Ze tolik luda tu je. soo Všakž což jinému üsilno, t(o) j'mu sć zda vse pochyłno; neb kakž mnoho věž bě ve zdi, však sé jemu nic to nezdí. Nejedna smrtelná stréla 305 próti se zdi (z) samostréla; všady hustě stála kopie jakžto trest neb sláma v snopé; jímž nic mysli nezatoče, ze všech najprvé šturm poče, 310 kdeż na(j)viece kameń valie a kdez éesté skytü hrálé; sto s ním pod jednü odtepü a cisúc v(ň)už ptáci k lépu; sto jich pobitych odvlékü sis a cisúc jich pod zed teki. Takž ten šturm sta ješče viece nežli plná dva měsiece; dnem i nocü bez préstánie n'odpotinu $turmovánie ; szojakż obrtli tako pra(k)y n'odpoCinüce Gas v8Saky, jakžto kluky tak blidami tak i tvrdými kočkami, dne ni noci préstanüce, ses k branám sě zavše berüce, pokoje sobé nedáchu; aż v$ak v mésto sé vebrachu, tehdyž město zažhú všady 5* jadyż v zem(i byla) cesta, sso tahdy vzezhü (vsi) i mésta, nestatečn(č) (vzémše) radu: zda by cuż, (boje) sé hladu, netáhl za ní(m v ze)m(i)u hlübe; * 

Strana 68
68 ZBYTEK ale zamyzlen(ye hr)ube nanes bie zi(rdeze o)bratyl kromie sbi (zie siw)ot kratył tak by znad (muzil) vztaty 10 yaks nato (pochze) netbaty achz z1 wífe (tyezen)ye polí vmfeztiech (we wlyjech ynapolf kdes nedał b(raty pot)rawie konzke pycy(e ku pot)rawie 15 an pak wlfl(eczky o)hny mina zwich koruh(wy n)ezawina yakíto ten ge(ns wffie) 1us znasie nazizk naztr(atu z)rziewalhe hna chzi toho (dle) nemnoho 20 trzidczieczi m(il dn)e gednoho prziewasiw (zie wf)he zwe wieczí chtye wífdy (neprza)tel dozieci bera zie yak(o poz)ledu iadyfto ho w(odezie) wedu 25 wnufto wla(dny z)lednyk koly nyekde wlez(ie neb vp)olu chwatyw zie (ztopy) gelenye tyehne zie p(onye) nelenye netbagie wffe(ho ob)luda so neb achz zie g(emu kdy) vda se zie chzili z(wier)s namierzi wilak z1e ge(nu n)evwierzf dirsie z1e w(ffdy tr)uda zweho as wífak y do(fyehn)e geho 35 takes koli w(tu ho)dynu wffie hradi y (mielt)a minu y ztrzielniczie (horz)kich twirzf pokazuge zie (wífd) hírzí se netbal vzi(lna) dyela 40 as yprzihna (doar)biela wnufto dobu (zie zu)mrachzf 5” (tu zie gich dozty rozpaczy) gimzto kony znyde mnoho zle pomluwaiucz nan ztoho zrzkucze czo zobie pomose(my) s achz zie wsywotieh zmose(my) wífeczko gednomu nachwal(u) gense to chzta wiecz zamal(u) alé zamy&lén(ie hr)ubé, sss n& n(é)Z bé s(rdce o)brátil, kromé Z' by (sé Ziv)ot krátil, tak by snad (musil) ustati, jakZ na to (poëe) ne(d)bati, ač si vše (těžen)ie polí 340 v méstiech (ve vs)èch i na poli, kdež nedal b(ráti po t)rávě konské píc(e ku pot)ravě. A'n pak vš(ecky o)hni mina, svých korúh(ví n)ezavina, s4 jakZto ten, je(nż vśe) już znáse, na, zysk, na ztr(átu z)rievá&e, hna ci toho (dle) nemnoho, tricieci m(il dn)e jednoho, préváziv (sé v&)ie své véci, sso chtě vždy (nepfá)tel dosieci, bera sé jak(o po s)lédu, jadyżto ho v(ódce) vedi. V(ü)uzto vlá(dny s)lédník koli, nékde v lés(é neb u p)olu sss chvativ sć (stopy) jelenie, tiehne sé p(o nie) neléné, ne(d)baje vse(ho ob)luda ; neb aé sé j(emu kdy) udá, že sě čilý (zvěř) naměrí, seo Však sč je(mu n)euvěrí, držie sě v(ždy tr)uda svého, až však i do(siehn)e jeho: takéž koli v (tu ho)dinu vše hrady i (měst)a minu se5 i strélnice (hors)kych tvrzí, pokazuje sć (vżdy) hrzí, że ne(d)bal üsi(Ina) diela, aZ i prihna (do Ar)biela, v (ň)užto dobu (sé sü)mraéi. 5" (Tu sě jich dosti rozpáči), jimžto koní snide mnoho, zlć pomlúvajúc naň z toho, (ř)kúce: co sobě pomóže(my), ač sě v životie(c)h zmóže(my), sas všecko jednomu na chvál(u), jenže to čta věc za mal(ú), 

Strana 69
JINDŘICHOHRADECKÝ. 69 zobie ny nam odpchzíne any lakomztwem czo míne 10 yaks y mluwie gíny mno(z1) se zie 1u8 hnyewayu yboz(1) yakos ypochzieziech zna(my) wníchíto zazraky widamy giz zu wífe ztraty zname(nye) 15 achz bohow mílozty nen(ye) Te rziechzi mnoho przieg(ide) zatyem fnhed mieziecz (wzmide) pokazaw zie welmíe yazzn(íe) fnheds malo poztaw kraz(níe) го by zwu zwietlozt welmfe (rzyedye) as pak owífem ypobledye wnus by krwu bie obhl w(ffady) hrzeczi rzechu fus nykady ztraty nam gezt nevteczi zs ktos nas kam chzce tam z(mie tecz1) neb to ges widím zname(nye) wtom 1us nícz gíneho ne(nye) se welldy boy futrzie ztrat(ym) procz zamí zwoy sfuot k(ratym) зо (Пер: zam gezt vmra zany nes ta ztrata zpadne nany (k)affdy nas zwe horze wida (p)rochz gmu sywu byti kdy (da) (p)rochz № 1us meffkaty wie(cze) ss (neb) czos widim odmiezieczie (s)e 1us nam neprziege zw(ietla) (to) gezt sny bude zmfrt zt(rzetla) (n)edaymes gmu sywu byty (a)chz chzceme zweho horze z(byty) « Kral víliffaw rzechz zwich (ludy) wida zie onem zle kludy 6^ (wffak zie tyem) niez nevztraffie (czo zu wecze) rzechzi waffie (kteru m)í dawate wínu (kaffda wiecz gma) chztnu przichzfpu в (ве zie) otomto hnyewate (malo rzechz1) mudrich znate (myftrzy tyt)o wam powiedie sobě ni nám odp(o)čine ani lakomstvem co mine? Jakž i mluvie jiní mno(zí), sso Ze së juz hněvajú i Boz(i); jakoż i po éesiech znä(my), v nichžto zázraky vídámy, již sú vš(i)e ztráty zname(nie), ać Bohov milosti nen(ie). sss Té rěči mnoho préj(ide). Zatiem inhed měsiec (vznide), pokázav sé velmé jasn(€); inhedž málo postáv krás(ně), by svú světlost velmě (róde), sso až pak ovšem i poblědě, v(ň)už by krv(i)ú by(l) obli(t) v(šady). Hrěci r(i)echu: juž nikady ztráty nám jest neutéci; ktoż nas kam chce, tam s(mie teci); 395 neb to, jeż vidfm zname(nie), v tom juz nic jiného ne(nie), že vezdy boj jutré ztrat(ím), proč sami svój život k(rátím)? (L)épf sám jest umra za ny, 40 než ta ztráta spadne na ny. (K)aždý nás své horě vida, (p)roč j'mu živu býti kdy (da), (p)roč-li juž meškati vie(ce)? (Neb) což vidím od měsiece, 45 (Z)e juZ nám nepréje sv(étla), (to) jest, Z' ny bude smrt st(rétla). (N)edajinež j'mu živu býti, (a)č chceme svého horé zb(yti). Kral uslySav réé svych (ludź), 41 vida, (Z) sé o n(é)m zlé kludf, 6° (vsak sé tiem) nic neustrase: (co sû, vece), réci vase, (kterú m)i dáváte vinu? (Každá věc jmá) čstnú príčinu. us (Ze sé) o tomto hněváte, (málo rěčí) múdrých znáte. (Mistri ti t)o vám povědie, 

Strana 70
70 ZBYTEK (gılto hwı)ezdılzrzıecze wıedıe (se yaks zie kte)r1 chzas míeny 10 (mieziecz gezt w)ginem widieny (Tak promlu)wiw allexand® (tehdy prz)ida ariltand* (myítr wc)hytrofty weliky (zlyff to wecze was wllyeliky) 15 (chcetely wtom prawdu wzwiediety (yaz wam 1u) chcu powiediety (a wy druh dr)uhu powiete (yakos 1u o)demne wzwiete (netba two)rzecz zwieta wileho zo (oduztawen)ye pirweho (yaks chz)as poffel odpochzatka (wtom nen)ye wiecz nicz prziewratka (tak zu wífeczky) wieczi ztale (yaks wemn)ozie tak vmale ss (tak gezt wez zw)iet wgeho chtyeny (se zie 1us) wiecz nepromeny (acz kdy zl)y mor nazkot zpadne (neb kde miez)to zie ppadne (nebo zije kde walka wzbudy so (nebo zmirtcz)ie zpadne wludy (yakoz pir)wny den ztaweno (tak neb)ude promyeneno (uztaw)enye lubo bohu (gemus wie)dy wzen nemohu 35 (wiztes pr)ochzty zie to ztawa (yes zie mie)ziecz promíenawa (onyems mlu)wie ztarzi diedy (by gey teh)dy zniedli (h)wiezdy (konopie) potmie przaducze «o (tonu m)iezta nedaducze (wiezte se) to wile zobluda (neb niekdy z1)e gemu vda 6° (kh)oram wzapad przie(biehn)uty (ch)tye gich proluky (minu)ty (k)zapadu dolow pr(omien)y (tu) zie mnohokrat p(romien)y s (m)inuge proluky h(orzke) (ta)hna zie. podzeme" (morz)ke (n)fekdy zie pak zta(wa tak)e (jiźto hvézdy) zriece, védie, (že, jakž sě kte)rý čas mění 47» (Imésiee, jest v) jiném vidění. (Tak promlu)vi(l) Alexander. (Tehdy pr)ida Aristander, (mistr v c)hytrosti veliký: (slyš to, vece, vás všeliký)! 425 (Chcete-li v) tom pravdu vzvédéti, (jaz vám ju) chcu pověděti; (a vy druh dr)uhu poviete, (jakož ju o)de mne vzviete. (Ne(d)bá tvo)réc svéta vSeho 435» (od ustaven)ie prvého. (Jakž č)as pošel od počátka, (v tom nen)ie viec nic prévratka. (Tak sú všecky) věci stálé, (jakž ve mn)ozé tak u málé; «35 (tak jest ves sv)ét v jeho chténi, (Ze sé juz) viec neprom(á)nf. (Ač kdy zl)ý mor na skot spadne, (neb kde měs)to sé propadne, (nebo sjé kde válka vzbudí, «o (nebo smrtc)e spadne v ludi: (jakoż pr)vnf deń staveno, (tak neb)ude promén(é)no (ustav)enie lubo Bohu, (jemuż Ve)di v żeń nemohi. 46 (VizteZ, pr)oé ti sà to stává, (jez sé mé)siec promén(i)avá, (o němž mlu)vie starí dédi, (by jej teh)dy snědli Vědi, (konopé) po tmé pfadüce. 450 (Tomu m)iesta nedadice, (vězte, že) to vše z obluda. (Neb někdy sjé jemu udá 6° (k h)orám v západ prě(běhn)úti; (ch)tě jich proluky (minú)ti, 455 (k) západu dolóv p(omien)í; (tu) sé mnohokrát p(roměn)í, (m)inuje proluky h(orské), (tá)hna sé pod meze (mors)ké. (N)ékdy sé pak stá(vá tak)é, 

Strana 71
JINDŘICHOHRADECKÝ. 71 (n)e wffaks chwile (wffelyka)ke (ya)kos mluwie m(iltrzy) tyse 10 (s)e kdys przide kzlu(nczu) blise (te)hdy zie gmu zwie(tloft) vmny (y mluwie tak mift(rzy vm)ny (s)e yaks złuncze prz(1 miezi)eczu (y)aks pochodnye p(roti zw)iecy 15 (z)wu zwietlozt wie(cze wyd)awa (takes podle zweho (nraw)a (y)aks pochodnye p(odle zw)ieczie (t)ak zluncze podle (miezi)ecze (w)effdy welím wie(cze zw)iety 20(y) gezt wam to zato (gmiet)y se pohanztwo kwa(ffey m)oczí gezt wnus kupoch(odny) wnoczi zwiechzka awnus(to wpo)lodne Mieziecz bywa kz(lunczvy) wedne 25 protos giztye mí(eyte z)ato se mieziecz poble(dye n)ato yakos to giztye w(idyte) tak tento boy obdir(syte) y rzku geffchze na(dto wy)ífe so se pohanzka wífie (mocz) zmíffe zbledie rozbiehffi zie. (pla)ffie zilnu hrozu moczi (walffr)e pakli kda zluncze (poble)die tehdy hrzeczi zwu (ztrazt) wzwiedie ss y byla to wffie rze(chz pro)zta czos gie mluwil te(n ftar)ofta neb to zhíüechu y (zamy) dawních hrzekow p(rzyho)damí ymínu zle zamif(fleny)e «o ztak mudreho roz(mluwe)nye tak zrziecze wíficzi (zwych) panow 46 (ne) váakZ chvílé (v&elika)ké, (ja)koż mluvie m(istri) tiże, (ż)e kdyż pride k slu(ncu) bliże, (te)hdy sé j'mu své(tlost) umnf. (I mluvie tak mist(ri um)nf, 465 (Ž)e jakž slunce pr(i mési)ecu, (j)akž pochodně p(roti sv)ieci (s)vú světlost vie(ce vyd)ává, (t)akéZ podlé svého (nrav)a, (j)akZ pochodné p(odlé sv)icce, a0 (t)ak slunce podlé (mési)ece vezdy velím vie(ce sv)ietí. (I) jest vám to za to (jmiet)i, Ze pohanstvo k va(sej m)oci jest, v(i)uz ku poch(odni) v noci «15 Bviećka a v(ń)uż(to v po)lodne měsiec bývá k s(luncu) ve dne. Protož jistě mě(jte z)a to, že mésiec poblé(dé n)a to, jakož to jisté v(idíte), 480 tak tento boj obdr(Zíte). I fku jeśce na(d to vý)še, že pohanská vše (moc) zmiše, zblédie, rozbéhsi sé (pla)še silnd hrozú moci (vaši)e. 485 Pakli kda slunce (poblé)die, tehdy Hréci svü (strast) vzvédie. I byla to vse r(ść pro)sta, coż je mluvil te(n star)osta; neb to slySiechu i (sami) 490 dávných Hrékov p(rího)dami. I minu zlć zamyś(leni)e z tak midreho roz(mluvejnie. Tak zriece vši(c)ci (svých) pánov 

Strana 72
ZBYTEK BUDĚJOVICKÝ. 1* achz podle waffíe fztty prawa chczte zobíe víernye pomoczf proty tey ne zztaley moczi hi to wlleczko zzobie zlahte s gefto 1akfto wruku mate achz ruka takefe kmeczu gma 1akíto kebranyu peczu vy zobíe wlfe zbofíe míeyte amnye gedno té [zty prffeyte 10 Wzlouie alz zí velmí malem bych gedno zlul waffím kralem zza ulzazten fzty wtey rhelzf Ale czos gelt wktery zielzi te mí wífdy dayte uczaftnu byty 15 pro walliu czelt wlaftnu paklí mfe waz kto upatrhy zadufe neb crofzfegie zatr(í bich potupil wzaltnp zazfe ktereho bogfe lekna zie ») Zkyta prííed zfe waz ktercho ne prfieyte mi nycz dobreho hi byl by znad mluufl viecze Tdy zíe gmu uda vezrífecze znamenaty giezdezow mnoho 2 Senucz ot krale onoho zgednyem hrabíu velmí moczny zchzloufekem owffem pomoczny gehos on kral vypouíedyel Aten byl to zrady wzwedyel so S chtyet ne prfately prfielztyty gdes zfe bylo boyu znyty kotwy byli naw(le [trany kralem pohanzkym metany zabÿ tofzus az fus tady ss vczínyl nýeczo prffewady 1* ać podlé vasie čsti práva chcete sobě věrně pomoci proti tej nestálej moci hi to všecko sobě ž(e)lá(t)e, s ježto jakžto v rukú máte; ač ruka takéže k meču jmá jakžto ke brániu péču, vy sobě vše zbožie mějte a mně jedno té čsti prějte, 10 Y Slové ač si velmi malém, bych jedno slul vaším králém, sa účasten čsti v tej rěči. Alè coZ jest v kterej sěči, té mi vždy dajte účastnu 15 bÿti pro vasu česť vlastnú. Pakli mě vás kto upatrí, za dvě neb kročeje za tri bych postúpil v zástup za sě, kterého boje lékna sé, zo Skyta préd sé vás kterého: nepréjte mi nic dobrého. Hi byl by snad mluvil viece; tdy sé j'mu uda, vezriece, znamenati jezdcov mnoho, 25 Zenûc ot králé onoho s jedniem hrabiü velmi mocnym, s člověkem ovšem pomocným, jehož on král vypověděl. A ten byl to (z) zrady vzvěděl, so Z' chtie£ nepfátely prélstiti: gdeZ sé bylo boju sníti, kotvy byly na vše strany králém pohanským metány; z(d)a by točuž a$ juž tady ss učinil něco prévady 

Strana 73
ZBYTEK BUDĚJOVICKÝ. uprfelfzeny dozty malem Taks ten hrabie mluwiw zkrale wzlufbu zíe príícaza gemu odpoduíedyew kralíu zwemu 40 patron ten zlowutny hrabfe Hic est distinctio quinta. Aíus wífady ztranye nabie ne geden zboden nahnany 1" pred zaltupy wczekczowany Chtye druh druhu byty ffcoden zen zaztrňelen onen zboden wtoms ztrficleny(u) l (w) wtey zfefzf s uwferfiw fus wewífey rífefzí kral hrfeczky tomu pohanu hnu zaftupem wgínu ftranu Czos mu trfieba wife rozgazaw wduífe zíe zwoy helm zawafaw 1, taks faks gey nahle za dírfe prfigem copie hf nawfrfe ne tahil by kto hnuczf okem tak zie nahlim znydu zkokem nawífíe ftrany [trffelf letye 15 fakíto cropfe zburffe letÿe zde hf onde (cro) copíe trfeffzíe 1akfto trfcye neb zechle leífzíe ahlaz zíe wzdufehl as woblaky taký zwuk trffezk hf crfik taky го Бу wzaltupiech ftranu obu 1aks zie zdaffe by (č)wtu dobu zto hromow zpolu wzehrfmíelí tak zíe bíechu twirdye znyelí wnus by koly zfírmamenta зв Wífeczka fztyrfí elementa chtyela zíe vydrfíety zkorfen(a) taky bye zwk hí crfik ftworfen Wtu dobu kral zmaczedonýe pobodl bíeffe zweho konye so Wzaltup 1akfto lew ne zkrotka Tehdyfe zíe fnhed potka zgednyem zlowutnym pohanem 73 u prěl(š)čení dosti malém. Takž ten hrabie mluviv s králém, v službu sě prikáza jemu, odpovédév králu svému, 40 Patron, ten slovutny hrabie. A już vsady stranć na 'bé nejeden zboden na hnání, 1° pred zástupy v cekcování, chtě druh druhu býti škoden; 45 sén zastrélen, onen zboden v tomZ strieléní hi v tej séci. Uvériv juz ve vsej réci król hrócky tomu pohanu, hnu zástupem v jinü stranu. so Coż mu tróba, vse roz(k)ázav, v(z)dviZe sé, svój helm zavásav; takž jakž jej náhlé zadrże, prijem kopie hi navrže. Netáhl by kto hnüci okem, 55tak sé náhlym snidá skokem. Na vše strany strély létie jakzto kropé z büré lété, zde hi onde kopie trěščie jakżto trscie neb ze(s)chlé lésèie co a hlas sé vzdviehl aZ v oblaky. Takÿ zvuk, trésk hi krik taky by v zéstupiech stranû obu, jakž sě zdáše, by v tu dobu sto hromov spolu vzehřměli. es Tak sě běchu tvrdě sněli, v(ň)už by koli z firmamenta všecka čtyri elementa chtěla sě vydrieti z koren, taký bě zvuk hi krik stvoren. 10 V tu dobu král z Macedonie pobodl bieše svého koně v zástup jakžto lév, ne z krotka; tehdyže sč inhed potka s jedniem slovutným pohanem 

Strana 74
74 ZBYTEK zindie zarıftomanem a ten zedyel na welbludye ss vítýezky zíe zkopim pudye akral na zwem bucifale Tens pak pohan potka krale 15 Z Indie, s Aristom(e)nem. A ten sěděl na velblúdě, vítězky sě s kopím pudě, a kra? na svém Bucifalé. Tenż pak pohan potka králé, wnemszíe gmu zzta nyecz po sfzety — so» v n(é)mZ sé j'mu sta né& po &ée(s)tf, zetrfie copie as dopiezty «o gims obacz nycz ne pollcody kral zie pak welbluda hody podle placze wzamé hrudy wnemito take he pobludy 2* nebo bíe welblud vyzzoky Aktomu pak czynyl zkoky pronyefto zie nyzko uda Copfe znezzty na welbluda s inheds zíe welblud prifewraty wnus koly gdis zie vywraty iawor ot moczf vfetrowe tak to tyelo welbludowe vczíny lom kzemí zpadna 10 znadna crfiku hrfeezí znadna Stane zíe nam czelt hi chwala gdys zie krali(u) ta czeft [tala By boy twírdy zzobu ftrauu ne gednu zmírtelnu ranu 15 obogíe zobíe tu dachu gdes zie naypfrwe potkachu ande bradatyczie hrale vekrwí 1akfto vodye kale Akral hrfeczky tam wzaftupy 20 Trfiel zíe zíeka on lud hlupy gdes mecz hrale bradatycze zíekucze nan tak hí zícze geho hlauíe zíe otruty gims zfe myzl ho nycz nezkruty s5 tak bye kzíefzf prfihotowan wnus by byl zfeleza zkowan Aznadno gmu wífe pak znezty Se gmu [ilo wieczko pofíztezty Taks tu otneho zmyrt wzieffta so ges nay lepfíe ztyech tu byefta phares gednomu gmíe bieffe zetré kopie aZ do pésti, jímz obaé nie neposkodi. Kral sé pak velblida hodi podlé plá(tjce v samé hrudi, 85 v n(ć)inżto takć nepoblidi; 2* nebo bě velblúd vysoký a k tomu pak činil skoky, pro nézto sé nízko uda kopie snésti na velbláda. v InhedZz sé velblád prévráti, v(ii)uż koli gdyZ sé vyvrátí javor ot moci vétrové, tak to télo velblüdové uëini lom, k zemi spadna. ss Snadná, krikú Hrěci, snadná stane sč nám česť hi chvála, gdyž sč králi ta česť stala! By boj tvrdý s obú stranú, nejednu smrtelnú ránu 100 oboje sobě tu dachu, gdež sč najprvé potkachu. Ande bradatice, hrálé ve krvi jakito vodé kalie; a kráľ hrécký tam v zástupy 105 tról sč, seka on lud hlüpy; gdež meč, hrálě, bradatice, séküce nah tak hi sice, jeho hlavé sé otrutf, jimz sé mys! (j)ho nic neskriti. 10 Tak bé k séci prihotován, v(ń)uż by byl z zeléza skován; a snadno j'mu vše pak snésti, że j mu šlo všecko po š(č)estí. Takž tu ot n(č)ho smrť vzěsta, 115 jež najlépše z těch tu běsta: (F)ar(o)š jednomu jmě bieše, 

Strana 75
BUDÉJOVICKŸ. 75 druhí Eliphar zloufeffe gens byl ot egypta hrabfe azen pak zlirzka Marcrabie ss Czlowiekÿ obie bohata wnus zie zzta velika zztrata tomu kralí(w) pohanzkemu hí geho pak ludu wffemu czo gích wzíe w[(uotye ftratu «o Flfecze dvu vdacztwo natu gis zie ziekli welfm vfecze onu dwu udacztwa zrfiecze neb gegí(w) prfíemoczna zila 2" Mnoho hrfekow bye zhubíla bytym bodenfm hí zíefzí(w) ale wffakos 1akfto rfíefzí(w) Proty hrfekom nyez ne bylo s czos zie bíe pohan zhubilo wífady p(r)oprachu potrauíe tekl potok zemíu krwauíe wnems íus lefal lud hubeny wnus lezz neb haj porubeny 10 zobu ftranu zzta zíe (trata ftala cztwera pkelna vrata otworfena as do korfen(a) taky byl krfík dyably ztworfen mnyecze by zie zemie zrfekla 15 Chtyeczf gie vyhnaty zpekla tak duífíe letyelí huztye iakfto gdys ftada rozpuztÿe Czos bylo gde prafnych kutow Mohl gelt byty pfln dom plutow zo neb wtom boyu rfiedky zbawen by ne byl hrfieky unawen Ande wífudy ludy hlupíj leffe zzíefzeny wnus trupf lefíí Enos od phflothÿ »; Zlowutny mus zpohan rothí zabiw tudyes efiphfla wnemfto wele pomocz byla wfffem lepffm hrfeczkeho krale zled zabytych ne umale druhý Eli(faś) sloviese, jenż byl ot Egypta hrabie a són pak z Syrska markrabie; 120 člověky obě bohatá, v (ň)úž sě sta veliká ztráta tomu králi pohanskému hi jeho pak ludu vsemu: co jich vzě v životě ztrátu, 125 (z)riece dvú udactvo na tú, již sě sěkli velím viece, onü dvü udactva zriece; neb její prémocná síla 2" mnoho Hrékov by zhubila 130 bitím, bodením hi sécf. Ale vsakoż, jakżto róći, proti Hrékom nic nebylo, coZ sé bé pohan zhubilo. Všady po prachu, po trávě 135 tekl potok zemiú krvavě, v n(ć)mż już léžal lud hubeny v(ň)už lés neb háj porubeny. S obü stranü sta sé ztráta. Stála étvera pkelná vrata 40 Otvoréna az do korén. Taký byl krik débly stvorën, mniece, by sé zemé srékla, chtieci je vyhnati z pekla. Tak duše letěly hustě, 145 jakžto gdyž stáda rozpustie. Což bylo gde prázných kútov, mohl jest býti pln dóm Plutov; neb vtom boju riedký zbaven, by nebyl Hréky unaven. 150 Ande všudy ludi hlápí léžic ssěčeni v(ň)už trúpi: lézí Enoš od (F)ilo(t)y, slovutný muž z pohan ro(t)y, zabiv tudiež (H)esi(f)ila, 155 V n(č)mžto velé pomoc byla všem lépším hrěckého kräle, š(č)ed zabitých ne u málč. 

Strana 76
76 so Bíes tu take ober geden kralem pohanzkým výueden Tam odczirweneho morffe ten bie prhifel na zwe horfe Czloufek poztanu ne kratku 35 Murfín otczem ober matku gehos ktos uzrffel ten ztyrnu pronu twars mocznu hí czírnu hí pro tak zilnu poftawu iakfto Kadezu magie hlawu «o Azird wnus pawuzu nezza iaks iu gdezz byl wytfrhi zleffa taks fadys [fel tady pírfíe prííednym byehal precz lud zírífíe 3* Gis dobrodru/nye dle chwali zilnye zfe pofhÿkowalf prhietwirdeho copíe ranu Gdefto mnohÿ zzobu ftranu s Gelíks rozumíety mohu zboden drffel zedlo oftrohu To rytyrfke kratochwile pofta dofcy dluhe chwile as zam kral ludem pokynu 10 taks ta chwfle biwff mfnu Tehdy czos bíe mfefchzan prffednych- hi gínych panow ludy urfiednych pogidu prfíed zweho krale neffucze dary nemalć 15 Zzpechzztu doftoyenftwa geho zbofie onoho hí zeho gefto chzloufeczíemu oku lubofcy (y) dawa pozzoku Ot darow drahothy wífake so prfiechwalu chzety negednaka Zatyem powezu parduzy lwy hf mnohe wele fftruzzy hf czos gfne ptachzfe zbierff hí prfielute dywíe zwíerlf » Gefto kletczíemí lomíeczí ZBYTEK Bie$' tu také ober jeden králém pohanskfm vyveden 160 tam od érveného more. Ten bé prisel na své horé: člověk posta(v)ú ne krótki, murin otcem, ober matki, jehoż ktoż uzrél, ten ztrnu 15 pro "nu tváf mocná hi érnû hi pro tak silná postavu, jakzto kádcu maje hlavu, & zrd v(h)uZ pavuzu nesa, jakż ju gdeś byl vytrhl z lésa. 170 Takż jadyż šel, tady prše, prčd ním běhal preč tud, srše 3“ již dobrodruZnie dlé chvály silné sé po(t)ykovali prétvrdého kopie rani; 15 gdežto mnohý s obi strani, jelikZ rozuméti mohu, zboden drél sédlo ostrohi. To rytírské kratochvilie postá dosci dluhé chvílé, 180 až sám kráľ ľudem pokynu. Takž ta chvílé byvši, minu. Tehdy což bě měščan prědních hi jiných pánov, udí úředních, pojidá préd svého králé, 1ss Nesúce dary nemalé se ćs(t)i dóstojenstva jeho zbožie onoho hi sého, ježto človččiemu oku ľubosci dává posoku, 190 Ot darov drahoty vsaké préchvalu é(s)ti nejednak(é). Zatiem povezü pardusy, lvy hi mnohé velie štrusy hi což jiné ptačie sběri 195 hi prétüté, divie zvèri, jezto klétciemi lomieci. 

Strana 77
BUDĚJOVICKÝ. rfula zwe zchraný nechtýecý Czos by lepfiho gde gmeli neb czo łubeho vfedyelf Gefto by gmu bylo wzaczno so Toy gmu bie daty wille laczno ato wile wtakem velffelíf iakehos nygdy neymfelf Ot herczow ot meczow wífakych Pfefnotworow wffelikakych ss Gimfto pylnÿ ulfczfe Radofcy take hi ziczfe hi chutoztyu wffake hudby Tohos veffele dotud by Gelfs wffeczka ta nocz zgide 40 Tolfs lud pak domow gfde nygdye nechzftem by tak wele Bÿwalo wzufetÿe weffele Any gdys rfímzka moez zweho 3" wolíla krale ktereho By tak wehkey radofezí hí wtak prfíemnofeney cznofcy zweho czfefarffe prffyala s nes taku czelt pokafala Azprawem zie gmu to dalo Czos zíe gmu geft chzft(y) gde ftalo Se zíe wybraw zmalem luda hf poygmíew mnoho ne cluda 10 ZWu wfeczíu tak znaínye píli As zie gmu wes zufet pochilíl By boh vzlifffety rachzil zwe krfeztyenítwà hí to zrachzíl By takys byl czefkym kralem 15 vphal bích wto fby za malem lecz bud lithwa lecz thaterfi kaks zu menowany kterfi Bezzermene nebo pruzzf lecz nepotwyrzeny ruzzi zo prfiffly by ktakey prffprfietye 1aks by zie krzta prfichopiecze bylf zwich. modl odítupfecze hi to by zíe ftaty mohlo achz by to czo ius pomohlo 77 řula, své schrány nechtieci. Což by lépšího gde jméli neb co řubého věděli, so ježto by j'mu bylo vzácno, t(o) j'mu bě dáti vše lacno, a to vše v takém veselí, jakéhož nigdy nejměli ot hercov, ot me(t)cov všakých, 205 pěs(ň)otvorov všelikakých, jim(i)žto plny ulice radosci také hi sicie hi chutosťú všaké hudby. Tohož veselie dotud by, 210 jeliž všecka ta noc zjide, toliZ lud pak domóv jide. Nigdé nectem, by tak velé byvalo v svété veselie, ani gdyZ rímská moc svého 9* volila králé kterého, by (v) tak velikej radosci hi v tak prómnożenej cnosci svého ciesaré prijala, ne(b) takü éest pokázala. zo À s právem sé j'mu to dálo, co£ sé j'mu jest ésti gde stalo, Ze sé vybrav s málem luda hi pojmév mnoho nekluda, svü vécü tak snaZné pílil, 225 aZ sé j'mu veš svět pochýlil. By Bóh uslyšeti ráčil své krěstěnstvo hi to zračil, by takýž byl českým krälem: ufal bych v to, Z by za málem 250 léà buď Litva lé& Tateri, kakZ sû menoväni kteri, Besermené nebo Prusi lé& nepotvrzení Rusi prisli by k takej príprété, 23s jakZ by sé krsta prichopiece, byli svfch modl odstüpiece. Hi to by sé státi mohlo, ač by to co juž pomohlo, 

Strana 78
78 ZBYTEK 25 se nýemczí gís zu zde hofcye chtye dozdaczy by namoczie prazie gehos boh znad necha ne bude vidyety chzecha hi mohlo by zie byrs [taty so by gich bylo ne vídaty Dyws zie babylone miefto kdywuth gelt podoben viez to Twoy kral prííewal wffeho zufeta wíhech gínych kralow prfiprfieta ss Onems danyelem prorokem gelt pilano dawnym rokem iakos gemu odpol noczf bylo prfity wzilney moczi chzus ogednom rozfe kozlu so Tomu beranowf pozlu geníto gmíel zilna dwa hrohy Ten prfied nym zpadl zehnuw nohí Tens fus taky hf tak moczny 4* hf zzwey pozztaty pomoczny Babilo twym kralem bude Podnymfto twa czeft probude Gchofto by weff zufet zadal s Bÿ zie tomu gedno nadal By fta] wte myzlí dobrotye Iufto geft promfenyl protye Twemu zie zboffu oblofiw íehos byl geft malo pofiw 10 zradyw zie nechzttnym opílftwe hf take tyem zradnym zmylftwe Gehos vfecze nenye ponye Nygdye nes vbabilonye Gdefto maleho dle myta 15 dezí materfíu 1eft ne zkryta || Tyem (cz) wffíem twoy kral zíe ole By wfffu mocz zyrdczie wÿplenÿw Ale achz prówodu powiemy hí gínde toho nyechz víemy 20 Onems byu Mlynye czo hudlf znad by podzztrffechu offcludlí že Němci, již sú zde hoscie, 210 Chtie dozdaci, by na mo(s)ce, Prazè, jehož Bóh snaď nechá, neb(ylo) viděti Čecha; hi mohlo by sě brž státi, by jich bylo nevídati. us DivZ sé, Babylone mésto! K divuf jest podoben, vez to, tvój krół, prieval všeho světa, všech jiných králov prípréta, o n(ě)mž Danielem prorokem sso jest pisáno dávným rokem, jakoż jemu od pólnoci bylo priti v silnej moci: cuż o jednom rozć kozlu tomu beranovi po zlu, 255 jenżto jmél silná dva (r)ohy; ten préd ním spadl, sehnuv nohy. Tenž juž taký hi tak mocný 4* hi svej postati pomocný, Babylo! tvým králém bude, 260 pod nfmżto tv4 cest probude, jehozto by veš svět žádal, by sě tomu jedno nadál, by stál v té mysli dobrotě, južto jest proměnil pro tě, ses tvému sé zboziu obloživ, jehož byl jest málo poživ, zradiv sé neës(t)nÿm opilstvem hi také tiem zrádnjm smilstvem, jehoz viece nenie poné 370 nigdé neZ u Babyloné; gdezto malého dlé myta dci matefü jest neskryta. Tiem vsiem tvôj král sé oléniv, by všu moc srdce vypléniv. 215 A18, ač pravdu poviemy, hi jinde toho něč' viemy, o n(é)mZ, by v mlyné co hudli, sná(zt) by pod stréchá o&kludli. 

Strana 79
BUDÉJOVICKŸ. 79 Incipit distinctio sexta. Wteys rozkoffí wteys ozrachzí Alexand? myzl] omraczi - Trfidezfety dnow odpochzíwa(ny) »5 pozzwey wolí tu prfibíwaw By byl gho kto tdy nadtrutyw nebo kteru walku mutyw byl by velím víecze mdlegíj gímíto zíe mnyel za chzilegi) s» Awffaks kak(o) ne rad zthe vole Mufíí wen dyety na pole Tehdy gdys wytahu wogíe na farapzzkych polhch ftogíe Gednu vífecz wybraw zwe myzlí ss nebywalu víecz zamyzlí 1aks zaftupem zztras vywolí Gís ufturma hí na polí ne byli nycze chzfnyecze fedno zawí(e nato zrfiecze +0 Aby ukafdeho zkutka kohos ktera viecz kak utka genfto by wztahl nebo prfcchzfl 4° By ten ftrafnÿ na to zzwiechchzil ktomu zamyzlí viecz druhu kaza wzwezzty fýrd prňedluhu ponyeyfto by bylo znaty 5 Gdys by bylo woylchzie wztaty neb tak mnoho luda bjelfe 1aks fus trub ne dozzliffieffe Tus syrd zauiezt vedne gmieli wnoczi dymem viezt vfedyeli 10 prothyechs zamyzlow nowiny chtye kludem byty bez viny zda by byl ktoy gho czo vynye wtom czos byl bez rady chzínye wzmluuí a rfca ludye mogi 15 zdali kto was gens tu Itogij geft gens by zie czo domyfflel bích bez rady ezo zamyfflel Ges by bylo ffcodno komu hí geden z was nevíers tomu zo bich tuto vieez zam ozzobfe zamÿzlil chtye ktereÿ zlobie V tejž rozkoši, v tejž ozrači sso Alexander mysł omraći, tricieti dnov odpoéfvav, po svej vóli tu pr(é)byvav. By byl j'ho kto t'dy nadtrutiv nebo kterü válkü mütiv, x5 byl by velím viece mdléji, jímZto sé mnél za Ćileji. A všakž, kak nerád, z té vólé musi ven dieti na polé. Tehdy gdyZ vytahü voje, 2% na sa(t)rapskych polích stoje, jednu věc vybrav své mysli, nebývalú včc zamysli: jakž zástup(o)m stráž vyvoli, již u šturma hi na poli 29 nebyli, niče činiece, jedno zavše na to zriece, aby u každého skutka, kohož která věc kak utká, jenžto by vztáhl nebo prě(d)čil, 4* by ten strážný na to svě(d)čil. K tomu zamysli véc druhú: káza vzvésti žrď prčdluhú, po nějžto by bylo znáti, gdyž by bylo vojsce vstáti; sos neb tak mnoho luda biese, jakž juž trub nedoslyšieše. Tuż żrd za vóst ve dne jmóli, v noci dymem vést védéli. Pro těchž zámyslov noviny sio chtě k ludem byti bez viny, zda by byl kt(o) j'ho co vině v tom, což byl bez rady čině, vzmluvi a fka: ludie moji! zda-li kto vás, jenž tu stojí, si5 jest, jenZ by sé co domyslél, bych bez rady co zamýšlěl, jež by bylo škodno komu? Hi jeden z vás nevěř tomu, bych tuto věc sám o sobě seo zamyslil, chtě kterej zlobě, 

Strana 80
80 Cromíes chzín teto nad zady knemufto bud waffíe rady Tyem wífakym byl naprfihrozu »5 Gífto ftrachem nebo hrozu nezzdyeyu lap zkutka chztneho Myzzlíw zyrdezie ne vdatneho By nudatnÿ lepffch zrfiecze byli take lepffiu chtÿecze so Geholto gelt trfieba tuto Gdes chzafto bywa prhe(s)cruto uprfihod wemnozíe pilnych wallich dyegem zkutkow zinych onychs by nykte ne vyedyel 35 Gdys by gich kto nepowiediel protos tato víecz ne [fcodna Bud wam luba achz geít hodna prií tak mnohey teyto zbieríí Gdes druh druhu malo vierfi 4» Aczos dobry zkuty zí síwíe To zlý nazzie potkna lfiufe Wezme to czos ne zazlufil Gehos lepffj bude nufil ZBYTEK BUDEJOVICKY. kroméz ¢in této nadsady, k n(é)muzto bud vasie rady. Tiem váakym byl na prihrozu, jižto strachem nebo hrozi sss nesdéjü lap skutka ¢(s)tného, mysliv srdce neudatného, by n'udatní, lép&ích zriece, byli také lépšu chtiece, jehožto jest tréba tuto, sso gdež často bývá prěkruto u príhod ve mnozě pilných vašich dějem skutkov silných, o nichž by nikte nevěděl, gdyž by jich kto nepověděl. sss Protož tato věc neškodná bud vám luba, aé jest hodna pri tak mnohej tejto sbéri, gdež druh druhu málo vérí, a což dobrý skutí živě, s40 to zly na sé potkna lživě, vezme to, což nezaslúžil, jehož lépší bude n'uzil 

Strana 81
ZBYTEK BUDĚJOVICKOMUSEJNÝ. 1* Wtudobu ta dwa proradczíe Nevfrneho zkutka zkladczie Radfyelta zie ne gednako Ne vyducze gelchze kako s bylo gíma zweho krale giety vmnozf chzí umale Neb kewí(iem tu ne uphafta pronefto zfe velmí bafta Achz by gho kak míetnye yala 10 by zama wtom ne oftala Taks otom mluufwffe mnoho Beffus vecze czo dotoho Achz bychwfe myzlilay dele Rano gdyít wítane fpoftele 15 Poydufe prfiden wffaks nezbornÿe Poftaufeeze zie pokornye Rezíemes kralíu czo zwíe zdyela Wtom zíe zzuíe lepfe domnyela Mnyecze [byt (£o) zie to zlubílo zo Agdýft to protywno było Toho zyrdecznye seleufe Amezi tyem nykte ne wie Czo zie ftaczi moczi bude Iaks nayu obachz ne zbude s Ius bye lud dnem zíe ugflczf] Azzuíet obachz zíe ne zchzizcyl Otewífíe mraky thmy nocznye Tehdy obachz ne pomocznye Rano uzrííew zornyu huíezdu 3o kral darius nahlu gíezdu chtje prechz fedyffe na wozie Tdy ny ochzcty ny obozfe Tbajucze ta mufie zradna zen hí on prfied wozem padna 1° V tu dobu ta dva prorádce, nev(é)rného skutka skládce, radiesta sé nejednako, nev(é)dáce jesèe, kako s bylo jima svého králé jéti v mnoz(é) & u málé; neb ke všem tu neufásta, pron(é)£to sé velmi básta, a6 by jho kak métné jala, 10 by sama v tom neostala. Takž o tom mluvivše mnoho, Bessuš vece: co do toho, ač bychvě myslila i délé? Ráno, gdyžť vstane s postelé, 15 pojdvé pr(č)deň, všakž ne sborné, postaviece sě pokorně, rcemez: krälu! co svë sdéla, v tom sě svě lépše domnéla, mniece, ž' byť sě to zřúbilo; zo a gdyżt to protivno było, toho srdečně želievě. A mezitiem nikte nevie, co sě stáci moci bude, jakž najú obač nezbude. 2% Już bó lud dnem sé ujiscil, a svét obaé sé nezéiscil ote všie mraky tmy nočnie. Tehdy obač nepomocně réno uzrèv zorniu hvězdu so kráľ Dariuš, náhlú jézdú chtě preč, s(é)di(e)se na vozé. T'dy ni o ésti ni o Bozé (d)bajáce ta muZe zrádná, s(ě)n hi on préd vozem padna, 6 

Strana 82
82 s5 poftawu zmutneho lícze lefeta prfied wozem nyczie Mluuíecze knemu zpokoru wzdufhffe knemu hlawy wzhoru rfkucze kralfu nayu wina s0 1eft velika wilaks yu mina vezrfi ztwe mylofcy na to se donads "zíwa zuie” zato Tyem the víny pokupíwíe 1" iaks tebe viecz nodítupíwíe zpoztatyu naffeho rodu ztobu na zifk hí n(a fc)odu zmíloztyu oztaty chtyecze s tebe viecz ne odftupiecze Tdy vida gie wtey pokorfie ztelchze zobíe zzylz unorfie Tus gima inhed uwierfi Tule zie znyma hy zmyerfi 10 Dokonchzaw to zzyma ruchzie wozatayom prechz ponuchzíe hna prechz nygdye nepoftogie zawlle neprfatel zie bogíe Ana czos onem ukladla 15 Wtom gima myzl nycz nupadla Cromíe zawífe toho ztrfiehla kak by the zrady dotyehla Achzctny mus chwata prechz zpiellie Woy pak zfem hi tam zfe miellio so Gdefto byl mnohy nevieda kam chtyel kral kamlf byl gieda Neb gich víecze ne viedyelo Czos zíe ot zzich zztaty chtyelo W raks byl tu geden hrfechzenyn 35 cHtneho plemene zemenýn gens byl kteruzz{ nahodu zwíííu poztatyu zweho rodu kralem hrfechzkym vypowiedyn Te wífíe zrady zklad nevíerny » Tens chzlowíek hofpodye mierny Tey rfiechzí zwoy chzas uhledaw Nycomu víedyety nedaw a x Patron gemus byl powíedyen ZBYTEK ss postavú smutného líce léžeta prěd vozem nice, mluviece k n(é)mu s pokorá, vzdviháe k n(é)mu hlavy vz horu, fküce: králu! najá vina « jest velika, vsakż ju mina, vezri z tvć milosci na to, že, do(ň)adž svě živa, za to tiem té viny pokúpívě, 1" jakž tebe viec n'odstúpívě 45 s postaťú našeho rodu, s tobú na zysk hi n(a Sk)odu s milostü ostati chtiece, tebe viec neodstüpiece. T'dy vida je v tej pokorć, so stéšče sobě, slz unorě; tuž jima inhed uvéri, tuže sě s nima hi smieri. Dokončav to s sima rúče, vozatajom pre¢ ponuce; 55 hna prec, nigdé nepostoje, zavše nepřátel sě boje. A "na coZ o n(é)m ukladla, v tom jima mys? nic n'upadla, kromě zavše toho strčhla, eo kak by té zrady dotiehla. A čstný muž chváta preč spieše, voj pak sém i tam sě mieše; gdežto byl mnohý, nevěda, kam chtěl král, kam-li byl jeda; es neb jich viece nevědělo, což sě ot sich státi chtělo. Všakž byl tu jeden Hréčenin, é(s)tného plémene zem(é)nin, jenż byl kterüsi néhodû то $ Všú postatü svého rodu králém hréckym vypovéd(é)n, Patron, jemuž byl pověděn té všie zrady sklad nevěrný. Tenž člověk, hospodě mierný, 1s tej rééi svôj cas uhlèdav, nikomu věděti nedav, 

Strana 83
BUDÉJOVICKOMUSEJNY. 83 Minuw wiffu tyech zradecz hrozu priitrfie zie kkralowu wozu ss hi wzmluuf rfca kralfu mylf ya chzloufek zwych prfíatel zbylí gens znad toho (d)ne doztoyu by thy prfiezzhífal rfiechz moyu Neb czos bich tobye poradyl 40 Mnyel by bych tye zztwímí wadyl Gift zu zlufbu prfirozeney Atwu chzetyu dawno wzplozeny Beffus chzulto znarbazonem 2* gííto fus zwelikym zhonem Nato dnes zu zíe zebralí hí to fus zu uzeptalí Achz mi chezes wtom vieru gíety s se tye chtye achz mohu gicty Tohos wíes snfkaks nezbudes se dnes hí síw hí myrtw budes protos achz rachzís prfika/fí abých byl viecz prfi twey ztrafí 10 Athy viecz bud umích ftanyech Neb fus neygmas viery nanyech gíms zí 1aks rfku chzcty dohodyl Agie zchudych ludy wzplodyl 1aks zly[ffu hi 1aks mf praufe 15 protos mi tom uwiers prauie se hy ias hi ma rodyna gíchs zi(y) thy chzaka gedyna hí gís ius ne mofem dale Cromíe tebe zweho krale 30 knemus geft pozzlednye chzaka gdys nem prfifla chuíle tak(é) Se nem geft nelzíe nycame ottebe wzemíe ne zname | wnychs zíe nelzíe bude (zby/y) zkrý ss geft 11 nam tebe kak zbyty Nyt bych ztras twoy byty sadal Bicht zíe czo lepffíeho nadal Bj tyech zlow víecz(a)nes mnoho wífaks on nycz netbtbagfe toho so làks mohu to znaze rfeczí Sozzuda nelzíe uteczí minuv v$u těch zrádec hrózu, pritré sé k královu vozu hi vzmluvi, fka: králu milj! so já člověk svých přátel zbylý, jenž snaď toho nedostoju, by ty prěslyšal rěč moju; neb což bych tobě poradil, mněl by, bych tě s tvými vadil, 8 jizf sd sluzbd prirozen(i) a tvú čsťú dávno vzplozeni: Bessuš čužto s Na(barza)nem, 2" jižto juž s velikým shonem na to dnes sú sě sebrali so hi to juž sú uzeptali, ač mi chceš v tom vieru jéti, že t€ chtie, a¢ mohu, jéti. Tohoz, véz, # nikakZ nezbudes, že dnes hi Ziv hi mrtv budeš. ss Protož, ač ráčíš, prikaži, abych byl viec pri tvej stráži, & ty viec bud u mych staniech; neb juZ nejmáà viery na 'néch, jimž si, jakž řkú, čsti dohodil 100 a je z chudých ludí vzplodil, jakZ slysu hi jaké mi pravie. Protož mi tom uvěř pravě, že hi jaz hi má rodina, jichž si ty čáka jedina, 15 hi již juž nemóžem dálě kromě tebe, svého králé, k n(é)muZ jest poslédnie cáka, gdyz ném prisla chvilé taká, Ze ném jest nelzé nikame 1 ot tebe v zemé neznámé, v nichz sé nelzé bude skrjti, jest-li nám tebe kak zbjti; niť bych stráž tvój býti žádal, bychť sě co lčpšieho nadál. us By těch slov viece neZ mmoho, všakž on nic ne(d)baje toho, jakž mohu to snáze rieci Z' osuda nelzé utéci; 

Strana 84
84 ZBYTEK Neb czos zíe pat on pomodlil Czos lí prozzíe rífechzí prodhl Ne mohl nyez te rfiechzí daty ss By ho chtyel upozzluchaty Arfca kak wy dobrííe znayu Se kwam víernye douphayu Iaks zte mí zie prhkazalf Tak zte viernÿe zemnu ztali «o Ale boh nay lepe to víe Se ne bych wtake prfizlowie fas hi moy lud byl upadna kak geft zmyrt velmf neznadna 9* wffak radygíe wnu upadnu Nelli zie tak zwích ukradnu hí byl zíwu wlazt tak pohanye prfiweda zlé zlowo nanye s protos nes zie gich otwinu Lepy zem sotnych pohynu As kafdy znad dye to pomnye Sey zem gích chzeft wífdy byl pomnye paklí míe tak ozzud hony 10 se mne tak chtye zbyty ony ktereys kolí prfidu [fcodye To íus bude pozdyehodye smí sfwu byty ne sadno protos czos chtye wife mi znadno 15 Vida to patron zfe zmuty zlyfffe snecheze vyÿufnuty ot zmyrtcy knyeys zie byl bylfie hna prechz fnheds zwu mocz zzgífíe hf rozkala wnahlem zlowíe zo zwim zie gmyety wildy wzhotowie Gelchzes krale hnaw ugizzcy Chtye zie wzmyrt prfieden pofkyfczí Beffus pak 1aks ne rozumtel Wztaza genfíto hrfiechzkÿ vmiel 25 hf gens byl gfma tlumachzil Czo by byl patron napachzil kterych zlow neb ktere rffechzi Azyrdeze fus sada zziechzf Trucze zíe tam na patrona neb coZ sé Pat(r)on pomodlil, 120 coŻ-li prosé réci prodlil, nemohl nic té rěči dáti, by ho chtěl uposlúchati a řka: kak vy dobrě znaju, že k vám věrně doufaju, 125 jakž ste mi sé prikázali, tak ste věrně se mni stáli. Alé Bóh najliepe to vie, že, ne bych v také príslovie jaz hi mój lud byl upadna, 130 kak jest smrt velmi nesnadna, 2^ véak rad(é)je v (i)u upadnu, nezli sé tak svÿch ukradnu hi byl svú vlasť tak pohaně, priveda zlé slovo na ně. 135 Protož než sě jich otvinu, lépí sem, ž' ot nich pohynu, až každý snaď die to po mně, že jsem jich česť vždy byl pomně. Pakli mě tak osud honí, uo že mne tak chtie zbyti oni, kterejž koli prídu škodě, to juž bude pozdě hodě, Z mi Zivu byti neZádno: protož, čož chtie, vše mi snadno. 145 Vida to Patron, sé smüti; slyse, Z nechce vyvinüti ot smrtci, k nějž sě byl b(lí)že, hna preč; inhedž svú moc sjíše hi rozkáza v náhlém slově 150 Svým sč jmieti vždy vz hotově. Ješčež králč hnav ujisci, chtě sé v smrť prědeň poskýsci. Bessuš pak, jakž nerozuměl, vztáza, jenžto hrěcky uměl 156 hi jenž byl jima tlumačil, co by byl Patron napáčil, kterých slov neb které rěči. A srdce juž žádá sěči, trüce sé tam na Patrona, 

Strana 85
BUDĚJOVICKOMUSEJNÝ. so Míenyecze nan zlowa prona Gíefto wífecka fus bye wzufedyel tak 1aks patron byl pouiedyel Wtoms hnyeuíe zíe woza dotra potu zcehzela ruku potra ss Mnoho krat mechzíe zie lapaw Na patrona zíe pochapaw Gehos ho znadno odtyzzku Se ne bylo nanem zifku proto se chtyel nan ne vinnye «o Atake se giel prff chzinnye pronefto wes hnyew ochabf Myzle wefdy nato zaby prfflo gmu zlepffíu prfichzínu 9* Ten wífdy umyzl zleho chzínu Gefchze kteÿ noczf ot loff Gehos hy zam chztny kmet pofi Sey gho chtyel zabyty chzalto siaks zie tu ne zta zawlazto Ten den minu nocz prüftupí Awftanyech lehífe zaztupí pomluualí rfiechz rozpachznu ze hi ono chuflfu mrachznu 1o Ande zie zla viezt pronaffıe wonom zamutnem rozpraffie Gdefto beífus znarbazonem zawífe zíe radyecze onem zobíe w{ffu nocz zzetky nedal 15 Chtye wffda by zwoy chzazz uhledal Nocz geft dyeyu wffemu matye iakfto zifku tako [tratye Nocz gelt zlemu chzaz utrathny Wnems udaten gelt nudatny so Nocz gelt wnems zie zly ne [tydy Pobdye sgeho dobry ne vidy Awllaks chzalto wtey rozpacy mnoby zkutek zie otwlachzí podle ludzkeho domyzla 25 Gehofto bywa bez chzifla Gdys fus mny kto by byl ziffchzie wífaks ho ftrach bude odtyffchzfe 1aks ten z1fk genfto mny magíe 160 mieniece nañ slova pro ’na, ježto všecka juZ bé vzvédél tak, jakž Patron byl pověděl. V tomž hněvě sě voza dotra, potu s cela ruká potra, 165 mnohokrát mece sé lapav, na Patrona sé pochápav, jehoż ho snadno odtiská, Ze nebylo na n(é)m zysku proto, že chtěl naň nevinně 170 & také že jel pri čině, pro n(ě)žto veš hněv ochabi, myslé vezdy na to, za by prislo j'mu s lépšú pfíCind, 3* ten vždy úmysl zlého činu 175 ješče k tej noci otloži; jehož hi sám čstný kmeť poži, ž(e) j'ho chtěl zabiti často, jakž sě tu nesta za vlas to. Ten den minu, noc pristúpi; 180 & V Staniech léhše zástupi, pomlüvali réé rozpaćni, s(6) hi ono chvili mraćni. A 'nde sě zlá věsť pronášic v onom zamutném rozpraše, 185 gdeZto Bessu$ s Na(barza)nem, zavše sé radiece o n(&)m, sobě všu noc s(č)dky nedal, chtě vžda, by svój čas uhlědal. Noc jest děju všemu mátě, 190 jakZto zysku tako ztrâté; noc jest zlému éas ütratny, v n(é)mZ udaten jest n'udatny; noc jest, v n(6)mZ sé zlj nestydí, pobdé, 7 j'ho dobrý nevidí. 195 A vSakż často v tej rozpači mnohý skutek sě otvláčí podlé tudského domysla, jehožto bývá bez čísla ; gdyž juž mní kto, by byl zýšče, 200 vSakż ho strach bude odtišče, jakž ten zysk, jenžto mní maje, 

Strana 86
86 ZBYTEK Otlofí(e) chzaffa chzakagíe so Taks ona zwe dyenye dluhe dolofifta noczí druhe Ta nocz bywífi hi otgide Mezí tyem 1aks zluncze wznyde Beffus ffed prfhed chztneho mufie ss wzmluui na patrona tulie aríca kralíu íufto vizíu Gehos zíe (zfec) rfeczí nezzthyziu Sey zíe zbofnye wzywas krale gikas nynye pokazal malem «o Seyz gho zlyffíety rodyl wtom wnems by nam rad poffcodyl ludem chztnye tobu wzchowanym hi tobie viernfe poddanym 39^ Güfto tobíe wífíe chty prííeyu Aprotye wilie zzdyety zmyciu Ale tyto gís zu taczí Gis pomyrffie 1akfto ptaczi 5 zfen hi tamo zobu meczíu Apo zfzku dle wffady lecziu zda by znych kto czuzich usiw byl tu gdes byl drlewe zlufiw hi gelt to kraliu bez dywa 19 Szíe taky wzuynu ríiechz wzzíwa Tobfe na nallfu chzelt radye zle ny gelt tak zztobu wadye Ney gmagie zam nygdye [tawu wnems by mohl gde zkryty hlawu 15 Ten pro zbíeftwo pro chudobu zíem hí tamo tochzíe zobu iakfto treft 1àm vieter pochílí Tam taky chzlouíek zfe zzchylí Ale yaz hí gíny hpany 20 @ifto zme tobu wzchowanÿ Tobíe víerny byty muzzím hf ftobu wffeho pokufffm knemus dobre prawoy gmamy szie protye hy na zmyrt damy 35 protofto tobie dyekugem se fus na tobie to chzugem jaks zfe viernye znamy zmśrfil otlożi, Casa Cakaje. Takž ona své děnie dluhé (od)lozista noci druhé. 205 Ta noc byvsi hi otjide. Mezitiem, jakZ slunce vznide, Bessuë sed prëd čstného muže, vzmluvi, na Patrona túže a Fka: králu! juz to vizu, 110 jehoZ sé r(i)eci .nestyzu, Z(e) sé zbozné vzyvás králém, j(a)ks nynie pokäzal mâlem, Zej$ jho slyseti (ne)rodil v tom, vn(é)mZ by nám rád poskodil, 215 Judem éstné tobü vzchovanym hi tobě věrně poddaným, 3" jižto tobě všie čsti prějú a pro tě vše sdieti smějú; ale tito, již sú taci, zso již po mrše jakżto ptáci sem hi tamo sobü mecü a zysku (dlé) véady liecû, zda by z nich kto cuzích uživ, byl tu, gdež byl dr(i)eve slúživ; 225 hi jest to, králu, bez diva, Z' sé taky v sujnü réé vsívá, tobě na našu česť radé, zlé ny jest tak s tobú vadč, n(e)jmaje sám nigdě stavu, 2so V n(č)mž by mohl gde skrýti hlavu. Ten pro zběztvo, pro chudobu sém hi tamo toče sobú, jakzto trest, jam vieter pochylf, tam taký člověk sě schýlí; 235 alé jaz hi jinf (p)âni, jizto sme tobû vzchoväni, tobě věrni býti musím hi s tobú všeho pokusím, k n(é)muz dobré práv(o) jmámy, 240 2’ sé pro té hi na smrť dámy. Protožto tobě děkujem, že juž na tobě to čujem, jaké sě věrně s námi smíril, 

Strana 87
BUDÉJOVICKOMUSEJNY. 81 Gdys zíe nany ne X uvierfil Tak nevierne myzzli ludem so Gíms fus bez pechznyeyífi budem Wtey rfiechzí mínu ta dyeka An chztny kmet yaks znal chzloufeka potaknuy gmu wewlliey rfiechzi 1aks geft obychzyey chzlouieczi ‘ss gemulto fus prňde ktomu se newfe kak rfechz{ komu víeda dobrffe se rffechz crfiwa wífak gíe kaks moha pozbywa Ten den opiet byw hi minu 4 zleho zamyzla wtems chzinu Gens tyemí ludmí ulofen A do the noczí otlofen Chztemu mufíu welmí ztraftnye 4* Ot geho poztaty wlaftnye Aíus zluncze wzwem zapadye poffed ne wzwey zwychzney wnady. prfprfielo zíe bye ubrffeha 5 powzdalugíe zweho byeha Buduczie víeczí zamutkem hí tak zradné víeczí zkutkem Gdefto zluha zwe hofpody hledal tak prffehrube ffcody 10 Míezzíecz take wzwem pobíezíe Wzpiety zie na mor[kem brfielic Nechtye zíe wzdufhnuty zmorfíe wífe proto buduczíe horffe The prííenewíerne prorady 15 Gíes nelzfe fus zbyty kady Taks 1aks geft pogíty wífemu wífdy kchzaffu uftawenemu Míezzíeczíu zíe uda wznyty Azzlunczíu pod zemu znyty 20 Awoyzka [la wztanowffichzfe zedy zam zwych ftanow ztrfieha Andey gho kaffdy pobieha zde pak chztny kmet zobíe zzthyffchz gdyż s(i) na ny neuvéril sas tak nevérné mysli ludem, jímž juž bezpečnější budem. V tej rěči minu ta dieka; an čstný kmefť, jakž znal člověka, potakn(u) j'mu ve všej rěči, 250 jakž jest obyčej člověčí, jemužto juž príde k tomu, že nevie kak r(i)eci komu; věda dobrě, že rěč kriva, však jé, kakž moha, pozbývá. sss Ten deň opěť byv hi minu zlého zámysla v témž činu, jenž těmi ludmi ulożen a do té noci otložen ést(n)ému muzu velmi strastné 4* ot jeho postati vlastnie. A juž slunce v svém západě, pošed ne v svej zvyčnej vnadě, priprélo sé bé u bréha, povzdaluje svého béha ses budücie véci zámutkem hi tak zrádné véci skutkem, gdezto sluha své hospody hlédal tak préhrubé škody. Mésiec také v svém pobé2é 270 vzpóti sé na morskóm brózć, nechtě sé vzdvihniti z morć, v3e pro to budicie horè té prénevérné prorady, jeż nelzć już zbyti kady, 275 takž jakž jest pojíti všemu vždy k času ustavenému. Mésiecu sé uda vzníti a sluncu pod zem(i)u sniti; a vojska šla v stanovišče, 2so zde pak čstný kmeť sobě stýšče; s(ěč)dí sám, svých stanov stréha, ande j'ho každý poběhá, 

Strana 88
88 ZBYTEK Gdes zam zobu wzímal radu :5 Zwich pozzlednych dnech wzapadu Gdes ífus chzctyy míefta nedadye zedy zam zie zobu radye Ale ne zztanechzna rada geft gdes zpadne ta prííewada so Wechzety od zwych wlaftnych ludy Tu hí kafda myzl zabludy Taks prffebíeragíe rfiechz mnohu » zedy mdly kral wzdyffíe kbohu Gehos chtyenye nycz ne míene ss Any kto mos lap czo moezí knemus twe nenye pomoczi Chzím zem bofe zíe dopuzztyl Seys namye tyefchzíe prfíepuztyl tak rozhchznych pohub f(trathy 4o Szem ehzlouiek wí(íe chzty otyathy Ny gmam míeíta mefí mymí Gíes zem wzplodyl dary zwymí Ty mí neprííeyucze zdraufe 4^ ztrogíe zmyrt mey ztarey hlawíe Aten moy ne víerny zluha Gehos zem otyal otpluha Ten na míe mechzíe pobruzzíl s Achtye by gho mnu pokuzzíl ktera bofe mogíe vína Chzí zem byl wchzem fuo mína Se promíe kto zbyl dyedýny Bez prawa nebo bez víny 10 Aya zud gdy wchzem prííewratyl By proto kto zbofíe ztratyl Chzí zem gdy komu powolyl Aby kto pron zwu krew prolyl Chzi zem ten byl nanems ktos by 15 Zwe pokorne nuzil profby prfi kterem praufe neb zudye Ayas byl ezo krííuíe zudye Mjymo prawo dary bera hí placala wdowa ktera o Zbywífí promíe zweho mulíe Geníto mí byl vfernye zluííe AÀmnu ne pomnyecze nato 4 Arzka moczní hofpodyne gdež sám sobü vzímal radu svfch poslédních dn(f) v západu, s(é)dí, sám sé sobü radé; alé nesta(t)ecna rada jest, gdez spadne ta prévada ve ésti od svfeh vlastních ludí, :9 tu hi kaZdá mysl zablüdí. TakZ prébieraje réé mnohíü, s(é)dí mdlj král, vzdyse k Bohu & fka: mocnf hospodine, jehoz chténie nic nemine, 2s5 ani kto móž lap co moci, k n(é)muZ tvé nenie pomoci! Čím sem, BoZe, sé dopustil, Zej$ na mé téZce prépustil tak rozličných pohub ztráty, s» Z' sem élovék v8ie čsti otjatý, ni jmám miesta mezi mymi, jež sem vzplodil dary svými? Ti mi neprějúce zdravie, 4* strojé smrť mej starej hlavě. sos A ten mój nevěrný sluha, jehož sem otjal ot pluha, ten na mě meče pobrúsil a chtě, by j'ho mnú pokusil.. Která, Bože, moje vina: sto či sem byl v čem právo mina, že pro mě kto zbyl dědiny bez práva nebo bez viny, a já súd gdy v čem prěvrátil, by proto kto zbožie ztratil? sis Či sem kdy komu povolil, aby kto proň svú krev prolil? Či sem ten byl, na n(č)mž ktož by své pokorné m'užil prosby pri kterém právě neb súdě; sso a jaz byl co krivě súdě, mimo právo dary bera, hi plakala vdova která, zbyvši pro mě svého muže, jenžto mi byl věrně slúže, ses a mnú, nepomniece na to, 

Strana 89
BUDĚJOVICKOMUSEJNÝ. 89 Býlo gíj (s)zboſíe otýato Chzí zíe ſtalo gda dvedyczíu 25 By promíe ztal wzmutně líczíu zweho zboſiey za wýweden Bud chtyech wiecze nebo geden czos geft bylo mých zem obczíe výſtupte na míe salobczíe Aya czos zíe ne oprawiu chutý wtom zíe zprawem zwe zbawiu Szem byl nechztnýe stuot weda prochz mí síwu bytý tehda Buds inhed beſfus udaten s5 hi ten gens gmu geft poztaten Ten zným prſída veczes nedli Tyem czos zu zla namíe zwedlí Paklí zem prawdý branýe nýc Dýrzaw zwoý lud víerney zchra 4o Ne býw nywchzems mýzlu krſíwu Prochz mí tdy ne bytý siwu Bud ten byrſe zmyrtcy uſíw ktos geſt gíe zprawë zazlufíw 30 bylo jí zbožie otjato? Či sě stalo gda dědicu, by pro mě stál v smutném lícu, svého zbožie jsa vyveden; sso buď chtiech viece nebo jeden, což jest bylo mých zem obcie? Vystupte na mě žalobcie; a já, což sě neopraviu, v tom sě s právem své (čsti) zbaviu, sa5 ž' sem byl nečstně život veda: proč mi živu býti tehda? Buďž inhed Bessuš udaten, hi ten, jenž j'mu jest postaten, ten s ním prída, viecež nedli sto tiem, což sú zla na mě svedli. Pakli sem byl pravdy bráně, držav svój lud věrnej schráně, nebyv ni v čemž myslú krivú: proč mi t'dy nebyti živu? 345 Buď ten brže smrtci uživ, ktož jest jé s právem zaslúživ

Strana 90
ZBYTEK MUSEJNÝ. 1^ Wfeho bych wam przyerad pomohll kazdemu Пе waf wtom [zyely yakz gíte fwoy rod dnef widyely Pronyez my zywot nezaden sny geden hrad tak nefnaden any myelto gelt dobyty acz chcze wam zyel X byty toho Cloz [te [we widyely ffkody Any ohny any wody 10 Any fkaly any hory wtom nebude nycf przypory wffeczko wam bude porownv yakoz gmaa wyfoft nefkrownu Toto myefto yprzyekoppi 15 Cfoz fie waf kazdy przychopy Waffye mocz wífemu odolaa Rzek tako na wífye zawolaa yfta podzdíu wIfiech naydrzyewe Ande fprawe ftrany flewe зо Teku [rzebrzymy [motyky 1° by bbılo kam lzye vtecy kazdy by rad prycz wyplanull Druh druzczye gıuz zapomanull kazdemu olobye peczıe s kazdy [am podawa myeczie Al(z) by tyem zywot probawill Alyem giuz taynye wyprawyll Medatef poly [we radcye Metster nunctlns matrem da witany kdaryowye matczye mense pe turos) 10 Profye zato zda by [myela by zanye profbu zproftrzıela Nebo gmyelfe wnuku gegye Pronyuz mu bby ta nadyegve 1" všeho bych vám prérád pomohl. Kazdému sé vás v tom szeli, jakž jste svój rod dnes viděli, proněž mi život nežáden. s Ni jeden hrad tak nesnaden ani mésto jest dobyti, ač chce vám Zel (toho) byti, čsož ste své viděli škody, ani ohni ani vody 1 ani skály ani hory v tom nebude niés pri(e)pory ; všecko vám bude po rovnu, jakoż jmś vysost neskrovni toto mésto i priekopy, 15 čsož sě vás každý prichopí, vaše moc všemu odolá. Rěk tako, na vše zavolá ista pod zdü v&ech najdrieve; ande s pravé strany, s lévé zo teki s rébrími, s motyky 1" by bylo kam tzě utéci, každý by rád pryč vyplanul. Druh družce juž zapomanul, každému o sobě péče, | každý sám podává m(e)če, as by tiem život probavil. A sem juž tajně vypravil M(a)dat(i)eš posly, své rádce, v stany k Dariově matce, so prosě za to, zda by směla, by za ně prosbu zprostrěla; nebo jmieše vnuku jeje, pro ňuž mu by ta náděje, 

Strana 91
ZBYTEK MUSEJNY. 91 acz by kteru wyeczy mohla 15 By gmu zywota pomohla Gyde przyed kral cfna kmyetyczye Agmagiuczy [trachu lycye A rzkucy moy zadny kralfu kak gmam ktomu czaku malu zo bych nynye wtom byla hodna 9* Raczyfly ty hudy zproftrzy Acz koho nechczelf gyneho Medatyeffe gedyneho Genz ge protytobye (hrzefyll s by mye tyem gednyem vtyeffyll kaka wole mylofrdna ykak(z) myfl owffem twirdna yfkutek zagylte dywny ze líud genz mu byl protywny 10 ytak owlem zawynyly Gyz fu giuz [wazany byly Myloft prony obdrzyely [we dyedyczítwo wífe przygyely yakz wnywczemz newzyely ztratu 15 y wpokladye ny wíwem platu Nezda my fie by wlaftna matye Prytom czalfu przytey ztratye kde taku wiecz obdyrzala yakoz [ye tey zenye(y) [tala 20 Tehdyz ten hud ofwobodye Rex alexander dirigit in perfiam 2" any ktere cyefty take Nykdy neymyiel horífye chwyle any wietffyeho vfyle Poymye owffem mnoho ftrafty s Drzyewe nez doby te wlafty ande tako przykrzy plazy kdez fie on hud krigye lazy Ande nenye níkdie fledu gedno plaz yako poledu 10 Kakz gych dobywal wítyezfky wíak proto ze gmyell líud tyezky Prwe nez gve mohl przyemocy ač by kterú věcí mohla, ss by j'mu života pomohla. Jide préd král és(t)ná km(e)tice a jmajúci strachu líce a Fküci: mój Zádny králu! kak jmám k tomu Ćśku mali, «o bych nynie v tom byla hodna 2“ ráčíš-li, ty ludi zprostri, ač koho nechceš jiného, M(a)datieše jediného, jenž je proti tobě shrěšil, « by mé tiem jedniem utěšil. Kaká vólé milosrdná i kak(Z) mys! ovéem tvrdnd i skutek zajisté divný, że Tud, jenż mu byl protivny ‚о 1 tak ovšem zavinilý, již sú juž svázáni byli, milost pro ni obdrželi, své dědictvo vše prijeli, jakž v ni v čemž nevzčěli ztrátu, ss ni v pokladě ni v svém platu! Nezdá mi sé, by vlastná máté p(r)i tom času, pri tej ztrátě kde takú věc obdržala, jakož sě tej ženě stala. eo Tehdyż ten lud osvobodé 2* ani které cesty také. Nikdy nejm(é)) horsie chvílé ani vétdieho usilie. Pojmě ovšem mnoho strasti es drieve, než doby té vlasti; ande tako príkrí plazi, kdež sé on lud kryje, lazí; ande nenie nikdé slédu, jedno plaz jako po lédu. то KakZ jich dobyval vítézky, však proto, Ze jmél lud tézky, prvé. než je mohl prémoci, 

Strana 92
92 ZBYTEK Neprzieſtaw wedne ny wnoczy Mnozſtwo liudy zywot ſkona 15 wſſak ſye podda wlaſtcye ona hic applicanit wtu dobu ſie den oſwiety alexander ad aquam araxem Tdy ſie gmu vda przygyety krzyjcye gyez araxeſ dyegiu ande druh przed druhem ſpyegiu 20 A chtye rad byty zamoſtem nepréstav ve dne ni v noci, mnoztvo ludí život skona; 75 však sě podda vlastce ona. V tu dobu sě deň osvieti. T'dy sě j'mu uda prijeti k r(ě)ce, jéž Araxeš dějú; ande druh prěd druhem spějú so a chtě rád býti za mostem 3. Otkudz wiecz nemohly dale Mdlobu pro welyke rany Neb boczy prſy proklany Nyema twarz ſtogye wzdyfſvce 5 ſweho krale wnvz pycziuce 3 otkudž viec nemohli dálě mdlobú pro veliké rány; neb boci, prsi prokláni. Němá tvář stojé, vzdyšúce, s5 svého králě v(ň)už pyčúce Z nenye kto ſlowcze przydada Az dluhy czaſ powſzem bogy w’ney wzpale wonom znogy Geden hrzek ſye pytye ſzadaw 10 whorach wdolech wody hladaw Na mnoho ſtran ſyem tam honyw ž' nenie kto slovce pridada. Až dluhý čas po všem boji v (o)nej v spálě, v onom znoji jeden Hrěk sě pitie sžádav, 90 v horách, v dolech vody hladav, na mnoho stran sěm tam honiv 3° Afrdce gmu zrzenym znylo Nahlym ſkokem nakon wſyede Przyprzew ſye wſſak tam pogyede Agakz by woza blyze 5 vzrzyew ho kral hlawu wzdwyze 3 a srdce j'mu zrěním znylo. Náhlým skokem na kóň vsěde, priprěv sě, však tam pojede; 95 a jakž by (u) voza blíže, uzrěv ho král, hlavu vzdviže Aſ ponye pomluwym ſtobu Odlehczyf tyem mey boleſty Raczyz me poſelſtw zneſty Ktomu kralowy hrzeczkemu 1e Kdaſly neprzetelíu memu K nemuze bych tak byl ſbozen asponě pomluvím s tobú. Odlěhčiž tiem mej bolěsti, račiž mé poselstv(o) znésti 100 k tomu královi hrěckému, kdasi neprietelu mému, k n(ě)muže bych tak byl zbožen 4° nezly bych gye cſo przal tobye Proto cſoz(ſ) ſmy cſty pokazal yakz ſye (i)vmu czeſt wazal 4 nežli bych jé čso přál tobě. Proto čsožś mi čsti pokázal, 105 jakž sě u mú česť (uv)ázal,

Strana 93
MUSEJNÝ. 93 Ze gſy wſſv hyrdoſt vkrotyw 5 ybyl kſwym wyeznom dobrotyw že jsi všu hrdosť ukrotiv i byl k svým věz(ň)om dobrotiv Ten pobruſyw namye mecze Meho zywota vkratyll Zle my me cíty tak poplatyll Czoz mych zemy bylo wſſady 10 wlaſty myeſta twrzye hrady Tyem wſſym myeſto mne obwl Ten pobrúsiv na mě meče, mého života ukrátil. 110 Zlě mi mé čsti tak poplatil. Což mých zemí bylo všady, vlasti, města, tvrze, hrady, tiem vším miesto mne obvládal adal 4 Pakly mne wtom nepoprawy ſobye tez pomnye oſtawy ze pomdly te wſſye ſwe chwaly Acze te pomſty odaly 5 Czakayz tehoz weſdy naſſye 4 pakli mne v tom nepopraví, 115 sobě též po mně ostaví, že pomdlí té všie své chvály; ače té pomsty o(d)dalí, čakajž téhož vezdy na sě Poſlednye my cíty dohodyl Gimz by ſwe gmye wyſſe wzplodyl Pomluwyw tak rzyecz potraty ſotnye moz prawe podaty 10 Ruky przyezny naſtwyrzenye ywſſye rzieczy naznamenye poslědnie mi čsti dohodil, 120 jímž by své jmě výše vzplodil. Pomluviv tak, rěč potrati, sotně mož' pravé podati ruky priezni na stvrzenie i všie rěči na znamenie —.3

Strana 94
ZBYTEK ŠAFAŘÍKŮV. 1 meho ſyrdczíe myſly rowny Rzka tak przytecze nabok lewy Potrzye lud yak to plewy An by rad vtekl (nate)ka 5 ſotnye ſye hbe nohy wleka Neb welbludy acz wyſoczy A wſakz gſu gych leny ſkoczy ſy gmagiucze rychle konye ſwobodnye kdez chtye przyhonye 10 kteruz chtye ſkodu czynyecze Neby pomeſkanye wiecze By boy wobye stranye (t) twrdy negeden indyen hrdy By prziewraczen yſwelbludem 15 ſtachu ſneſczaſtnym oſudem 1 mého srdce mysli rovný. Řka tak, priteče na bok lěvý, potrě lud jak(ož to plěvy; a' n by rád utekl (nátě)ka, 5 sotně sě hbe, nohy vlěka. Neb velblúdi, ač vysoci, a všakž jsú jich lěni skoci. Si, jmajúce rychlé koně, svobodně, kdež chtie, prihonie, 1o kterúž chtie, škodu činiece. Neby pomeškánie viece. By boj v obě straně tvrdý. Nejeden Indien hrdý by prevrácen i s velblúdem. 15 Stachu s neščastným osudem 1 5 — — 1 — — — — -- ſwoy welblud pyeſ Az pak p(rzie) welyku 5 vderzy ſam hnyew Tuz gey kral hrzec vzrzyew ho ſkony(e) blyze knemu kone(m ſkoczi) An giuz fotnye wzwody ocz(1) 10 Znogem mdlobu (wyſtrzielow) svój velblúd pěš až pak p(rě) velikú 20 uderi sám hněv Tuž jej král hrěc uzrěv ho s kon(ě) blíže k n(ě)mu kon(ěm skočí), a' n juž sotně vzvodí oč(i) 25 znojem, mdlobú (výstrělov) tehdy ze kral z maczedonye Geſcze tak neſſada ſkonye wzmluwy arzka kraly porz(e) 15 wzbuoh ſy vpadl wtoto horz(e) Tehdyže král z Macedonie ješče tak, nessada s koně, vzmluvi a řka: králi Por(ě)! so vz buoh si upadl v toto hor(ě) 2 — — — — (na wſle honye) 2 — — — — — — — — — - — —— — — — (na vše honě) 5 — — 35 —

Strana 95
ZBYTEK ŠAFAŘÍKŮV. — — dale neklopocze (A takze acz g)de krocze — — — (owy) dywna — nycfe neprotywna wyek gfla welmy ranen fwe cíty" oplanen - z mluwy rzyecz wytyezfku (Pron)ezto puftyw(fe) odtyezy (naw)fye [trany [wu mocz [tyezy lomye podfie [wu przyprzyetu pofledny kray nawífem [wyetu Nycf mene nez kdyzto wmraky wítupy hrom mutye oblaky Ta wyecz newyedoma gyez gelt wfyech [tworzeny hrozna przyezeft zha nacz fpadne [wu blyfkotu 10 ftraffy weff (wyet [wu hrymotu ze cfoz kolywyek zamane to wile geho ohnem [plane Tykez on burzye oczyta gehoz myfl nykdy nefyta 15 Genzto kdez byl to wífe zpalyll o 2 w 3* Naly fye gmu to doftalo kdez nemohl (taty zamalo ze fye vzcye tu zed ftahla Ale cfoz to ze mylíl nahla 5 Geze nanycí nezpomyna to wífe cfoz [ye ftane myna wyda ze tam byty wftrafty ,. i. wífak zwoly vmyefto pafty Awnyz dobu liudye zanym 10 welykym vfylowanym Chtyecze fye nazed wzebraty Kazdy fye opyet otwraty Nebo fie gym rzyebrzye ztyrly byechu liudye yako zmyrly 15 Neygmagycze kkraly czaky (Sudracarum) cidit in ciuitatem — dálé neklopoce (sl tak, Ze aé j)de kro(t)ce — — (ovy) divna nièse neprotivná vék jsa velmi ran(é)n -— své ésti juz oplan(é)n —- z mluví rěč vítézkü 45 — 2^ (proné)zto pustiv o(t)ézi (na v)še strany svú moc stěží, lomé pod sé svü príprétü poslédní kraj na všem světu so nié8 mén(é), neZ kdyZto v mraky vstúpí hrom, mútě oblaky. Ta věc nevědomá, jež jest všech stvorění hrozná prěžesť, Zha, nac spadne, svü blískotü, ss straší veš svět svü h(r)ímotü, že čsož kolivěk zamane, to vée jeho ohn(é)m zplane: takéZ on büré otitá, jehoZ mys! nikdy nesyta, so jenžto, kdež byl, to vše spálil 3" Nali sé j'mu to dostalo, kdež nemohl státi za málo, ze sé úzce tu zeď stáhla. Alé &0Z to, Ze myst náhlá, es ježe na ničs nezpomíná, to vše, čsož sě stane, mina, vida, že tam býti v strasti, však zvoli u město pasti; a v niž dobu tudie za ním vo Velikým usilovänim chtiece sé na zed vzebrati, kaidy sé opét otvriti; nebo sé jim rébrie ztrli, biechu ludie jako zmrli, 15 n(e)jmajíce k króli caky, ce- 

Strana 96
96 ZBYTEK ŠAFAŘÍKŮV. 9^ ftogíu fyeka nabye ftranye welykey fye lagy branye À zuít gem (A) ktoz — — — — 5 wyeczę W Poty(effien) Pawezy p 4* Az lekarzye fam zawola beendet [weho myftra krzyftobola 4” Czy fie promye fmyrty bogyff Czakanym mye malo zhogyll Budz acz chezef pomoczy [nazen giuz fem fyem ytam przyewazen s Negmyegz wobem giuz rozpaczy tdy myítr weczie kraly raczy fwym liudem toho poprzyety febe naczaf podrzyety Donadz ta fmyrtedlna ftrzyela 1o newygme fie Zweho tyela Neb (z) bolefty acz hnef fobu vpadnelf [nad uwyetly mdlobu Tu kral weczye crzifftobole gefty wzdy [wobodna wole 3° stojú, sěka na 'bě straně, velikej sě láji bráně a z úst jem (A) któż — — — — so Viece V potěšen 4* aż liekarć sám zavola, svého mistra Kri(t)ob(u)la 4" či sě pro mě smrti bojfs? Čakáním mě málo zhojíš; buďž, ač chceš pomoci, snažen; juž sem sém i tam prěvážen, nejmejž v obém juž rozpači! no T'dy mistr vece: króli! radi svým ludem toho poprieti sebe na čas podrżeti, do(ň)adž ta smrtedlná strěla nevyjme sě z (t)vého těla; us neb (z) bolésti ać hneś sobi, vpadnes snaď u větší mdlobu. Tu kral vece: Kri(t)ob(u)lé! jesti vždy svobodná vólě — o Ło 

Strana 97
OBSAH. Str. Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II Zbytek svatovitský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Zbytek jindřichohradecký . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Zbytek budějovický . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Zbytek budějovickomusejný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Zbytek musejný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Zbytek Šafaříkův . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Strana 98
Oprava chyb. Ačkoli tak zvaná domácí korrektura byla vzornou a ostatní tak pilnou, že sme oba spolu u většiny archův i po 30 hodinách strávili, chtíce dosíci tak věrných otisk originalův, o jaké nám dle č. 1 na XXII str. hlavně šlo, nepokládáme se přece ani v té příč za výnimku od pravidla, dle něhož „chyba člověkem vládne“. Našli sme totiž i sami již ve dání tom několik omylů. Dva z nich oznámeny jsou již na str. XIII. Ostatní ze spozoro ných v otiscích originalů vytýkáme tu dle stran a řádků, ve transkripci pak dle stran a ver Na str. 3 ve v. 108 stojí zradný za zrádný 7 „ „ 256 „ lehek za léhek „ „ 7 řádek 34 počíná se malým p proto, že velkého nebylo; „ „ 7 ve v. 290 čti tie(m) za té „ „ 9 „ „ 362 „ nesná(z)ť za nesnást „ „ „ „ 24 „ „ 987 a 988 čti zplašil za splašil a nevstrašil za neustrašil „ „ 29 „ „ 1177 čti lěž(i)eše; za lěž(i)eše. ve 1178 pak prěčekav za Prěčekau » „ 30 „ „ 1228 „ řkúc, (že) za řkúc: „ postá za posta „ „ 40 „ „ 1642 „ stá za sta a ve 2058 Stá za Sta „ „ 50 „ „ 2052 „ „ 57 „ „ 2367 „ uzrč za usrěv 61 „ „ 71 „ všic(c)i za vsic(c)i a v 75 pros(r)ědku za prosrědku „ „ „ „ 62 řádek 29—31 přelož dle veršů transkripce; 63 ve v. 135 čti úsilie za úsilie, „ „ 67 „ „ 316 „ stá za sta „ „ 69 v ř. 4 stojí przichsínu za przichsinu „ „ 96 ve v. 109 stojí nejmejž za nejmějž „ „