z 342 stránek
Titul
I
II
III
IV
V
VI
Seznam zkratek v úvodu
VII
VIII
Obsah
IX
X
Úvod
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
XXI
XXII
XXIII
XXIV
XXV
XXVI
XXVII
XXVIII
XXIX
XXX
XXXI
XXXII
XXXIII
XXXIV
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
Slovník
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
Název:
Marka Pavlova z Benátek Milion
Autor:
Prášek, Justin V.
Rok vydání:
1902
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
342
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XXXIV+308
Obsah:
- I: Titul
- VII: Seznam zkratek v úvodu
- IX: Obsah
- XI: Úvod
- 1: Edice
- 199: Slovník
upravit
Strana I
SBÍTKA PRAMENOV KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ V PRAZE. SKUPINA PRVNÍ PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I. ČÍSLO 3. MARKA PAVLOVA Z BENÁTEK MILION. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1902.
SBÍTKA PRAMENOV KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘÍDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ V PRAZE. SKUPINA PRVNÍ PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I. ČÍSLO 3. MARKA PAVLOVA Z BENÁTEK MILION. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1902.
Strana II
Strana III
MARKA PAVLOVA Z BENÁTEK MILION. DLE JEDINÉHO RUKOPISU SPOLU S PŘÍSLUŠNÝM ZÁKLADEM LATINSKÝM. VYDAL DR. JUSTIN V. PRÁŠEK. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1902.
MARKA PAVLOVA Z BENÁTEK MILION. DLE JEDINÉHO RUKOPISU SPOLU S PŘÍSLUŠNÝM ZÁKLADEM LATINSKÝM. VYDAL DR. JUSTIN V. PRÁŠEK. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1902.
Strana IV
Přijato k vydání ve schůzi dne 22. února 1901. Kommisse pro vydávání »Památek řeči a literatury české«. V. E. Mourek. Adolf Patera. Ant. Truhlář. TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE, KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.
Přijato k vydání ve schůzi dne 22. února 1901. Kommisse pro vydávání »Památek řeči a literatury české«. V. E. Mourek. Adolf Patera. Ant. Truhlář. TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE, KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.
Strana V
PŘEDMLUVA. Podávaje veřejnosti tiskem český text Milionu Marka Polova jako důkaz, že předkové naši se živým zájmem všímali si i snah po seznání zemí dalekých, vzdávám především uctivé díky všem, kdož jakýmkoli spů- sobem mně byli nápomocni: zejména sl. výboru musea království českého, sl. ředitelstvům král. universitní knihovny v Ley- denu a c. k. dvorské knihovny vídeňské, jakož i nejdůstoj- nější vždy věrné métropolitní kapitule na hradě pražském a kustodu archivu jejího Jeho bisk. Milosti Msgru. Dru. Františku Kráslovi, světícímu biskupu a praelatu scholastiku. Úpravy a korrektury obojího textu účastnil se pan kollega Dr. Václav Flajšhans a přičinil k pojednání o slovesné stránce i slovník staročeský. V Praze, 17. února 1902. Dr. J. V. Prášek.
PŘEDMLUVA. Podávaje veřejnosti tiskem český text Milionu Marka Polova jako důkaz, že předkové naši se živým zájmem všímali si i snah po seznání zemí dalekých, vzdávám především uctivé díky všem, kdož jakýmkoli spů- sobem mně byli nápomocni: zejména sl. výboru musea království českého, sl. ředitelstvům král. universitní knihovny v Ley- denu a c. k. dvorské knihovny vídeňské, jakož i nejdůstoj- nější vždy věrné métropolitní kapitule na hradě pražském a kustodu archivu jejího Jeho bisk. Milosti Msgru. Dru. Františku Kráslovi, světícímu biskupu a praelatu scholastiku. Úpravy a korrektury obojího textu účastnil se pan kollega Dr. Václav Flajšhans a přičinil k pojednání o slovesné stránce i slovník staročeský. V Praze, 17. února 1902. Dr. J. V. Prášek.
Strana VI
Strana VII
SEZNAM ZKRATEK V ÚVODU. Č. = text českého překladu, citovaný dle stran originálu. FP = text latinského překladu Pipinova, citovaný dle rkpisu Vídenského. MSS = stejné znění překladů. P = francouzský text, uveřejněný Pauthierem. Pauthier = G. Pauthier, Le livre de Marco Polo citoyen de Venise conseiller privé et commissaire impérial de Khoubilai-Khaân. Paris 1865. Ramusio = Delle Navigazioni et Viaggi. Ruge = S. Ruge, Geschichte des Zeitalters der Entdeckungen. Berlin 1881 (v Onckenově Allg. Gesch. in Einzeldarstellungen). Schaller = M. Schaller, Marco Polo und die Texte seiner »Reisen«. Programm der Kgl. Studien-Anstalt Burghausen für das Studienjahr 1889/90. SG = text starofranc. překladu, jejž vydala tiskem r. 1824 Société de Géographie. SL = text starolat. překladu, jejž vydala tiskem r. 1824 Société de Géographie. Yule = Colonel Henry Yule, C. B., The Book A Ser Marco Polo, the Venetian concerning the Kingdoms and Marvels of the East. London, I. II. 1871.
SEZNAM ZKRATEK V ÚVODU. Č. = text českého překladu, citovaný dle stran originálu. FP = text latinského překladu Pipinova, citovaný dle rkpisu Vídenského. MSS = stejné znění překladů. P = francouzský text, uveřejněný Pauthierem. Pauthier = G. Pauthier, Le livre de Marco Polo citoyen de Venise conseiller privé et commissaire impérial de Khoubilai-Khaân. Paris 1865. Ramusio = Delle Navigazioni et Viaggi. Ruge = S. Ruge, Geschichte des Zeitalters der Entdeckungen. Berlin 1881 (v Onckenově Allg. Gesch. in Einzeldarstellungen). Schaller = M. Schaller, Marco Polo und die Texte seiner »Reisen«. Programm der Kgl. Studien-Anstalt Burghausen für das Studienjahr 1889/90. SG = text starofranc. překladu, jejž vydala tiskem r. 1824 Société de Géographie. SL = text starolat. překladu, jejž vydala tiskem r. 1824 Société de Géographie. Yule = Colonel Henry Yule, C. B., The Book A Ser Marco Polo, the Venetian concerning the Kingdoms and Marvels of the East. London, I. II. 1871.
Strana VIII
Strana IX
OBSAH. Str. Úvod I. Český překlad cestopisu Markova Polova . . . . . . . . . . . . . . . II. O slovesné stránce českého Milionu. Uvažuje V. Flajšhans . . . . . . XXI Text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slovník. Sestavil V. Flajšhans . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
OBSAH. Str. Úvod I. Český překlad cestopisu Markova Polova . . . . . . . . . . . . . . . II. O slovesné stránce českého Milionu. Uvažuje V. Flajšhans . . . . . . XXI Text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slovník. Sestavil V. Flajšhans . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
Strana X
Strana XI
ÚVOD. Český překlad cestopisu Markova Polova. Jest nyní zjistěno, že nejstarší text, jejž slavný cestovatel a objevce Východní Asie, Benátčan Marko Polo v žaláři janovském Rusticianovi Pisanskému diktoval, zachován jest v kodiku pařížské národní knihovny čís. 7367, vydaném tiskem francouzskou Společností zeměpisnou s nadpisem Recueil de voyages et de mémoires publiés par la société de géographie. Tome premier. Paris, MDCCCXXIV. Psán byl tudíž cestopis Markův jazykem starofrancouzským, jenž promísen jest hojnými italskými slovy i italismy ve vazbách jednotlivých, také mnohá pochybení formalná i syn- taktická prokázána, která jasně dovozují, že nebyla franština materským jazykem spisovatelovým. Mnohá rčení v obou jazycích stejně znějí, ale různý význam mají; v textu Markovu užívá se jich ve významu italském a sice obzvláště v nářečí benátském (Schaller, str. 38). Konečně uvésti sluší, že SG jest ze všech zachovaných textů Markova cestopisu nejúplnější. Jiný francouzský text, uhlazeným a správným jazykem psaný, jejž Pauthier položil za základ svého vydání, zachoval se v pařížském kodiku čís. 10270 a v rukopise bernském. V úvodu praví se, že francouzský šlechtic Thiébault de Cepoy v Benátkách r. 1305 meškaje, od Marka Pola opis cestopisu jeho si vyžádal. Syn Thiébaultův Iehan de Cepoy pořídil koli- kerý opis tohoto textu a prvý opis podal r. 1307 Karlu z Valois, bratru pozdějšího francouzského krále Filipa VI. Jest pravděpodobno, že odstra- něny byly při přepisování nedostatky jazykové a stilistické, v původním textu obsažené. Rukopis pařížský jest úplný a srovnán jsa s textem, Rusticianovi diktovaným (srv. ukázku u Schallera 1. c. str. 41—42), zřejmě povahu opisu po stránce jazykové opraveného na odiv klade. Spolu s nejstarším italským překladem vznikl i prvý překlad latinský. Původcem jeho byl dominikánský mnich Frà Pipino z Bononie, jenž sám v zemích východních meškal a vedle některých spisů historických i popis
ÚVOD. Český překlad cestopisu Markova Polova. Jest nyní zjistěno, že nejstarší text, jejž slavný cestovatel a objevce Východní Asie, Benátčan Marko Polo v žaláři janovském Rusticianovi Pisanskému diktoval, zachován jest v kodiku pařížské národní knihovny čís. 7367, vydaném tiskem francouzskou Společností zeměpisnou s nadpisem Recueil de voyages et de mémoires publiés par la société de géographie. Tome premier. Paris, MDCCCXXIV. Psán byl tudíž cestopis Markův jazykem starofrancouzským, jenž promísen jest hojnými italskými slovy i italismy ve vazbách jednotlivých, také mnohá pochybení formalná i syn- taktická prokázána, která jasně dovozují, že nebyla franština materským jazykem spisovatelovým. Mnohá rčení v obou jazycích stejně znějí, ale různý význam mají; v textu Markovu užívá se jich ve významu italském a sice obzvláště v nářečí benátském (Schaller, str. 38). Konečně uvésti sluší, že SG jest ze všech zachovaných textů Markova cestopisu nejúplnější. Jiný francouzský text, uhlazeným a správným jazykem psaný, jejž Pauthier položil za základ svého vydání, zachoval se v pařížském kodiku čís. 10270 a v rukopise bernském. V úvodu praví se, že francouzský šlechtic Thiébault de Cepoy v Benátkách r. 1305 meškaje, od Marka Pola opis cestopisu jeho si vyžádal. Syn Thiébaultův Iehan de Cepoy pořídil koli- kerý opis tohoto textu a prvý opis podal r. 1307 Karlu z Valois, bratru pozdějšího francouzského krále Filipa VI. Jest pravděpodobno, že odstra- něny byly při přepisování nedostatky jazykové a stilistické, v původním textu obsažené. Rukopis pařížský jest úplný a srovnán jsa s textem, Rusticianovi diktovaným (srv. ukázku u Schallera 1. c. str. 41—42), zřejmě povahu opisu po stránce jazykové opraveného na odiv klade. Spolu s nejstarším italským překladem vznikl i prvý překlad latinský. Původcem jeho byl dominikánský mnich Frà Pipino z Bononie, jenž sám v zemích východních meškal a vedle některých spisů historických i popis
Strana XII
XII cesty své pořídil. On přeložil cestopis Markův z jazyka starofrancouzského do latinského po vůli řádových svých představených, než překlad tento hojně jest doplněn údaji, stejnocennými s přídatky textu Ramusiova, i jest oprávněno se dohadovati, že poznámky ty od sama Marka pocházejí. »Es findet sich nämlich,« praví Schaller 1. c. str. 53, »bei Pipino einiges, was in älteren Handschriften fehlt, und was doch nur von Polo herrühren kann, weil es sich um Dinge handelt, die der Geographie erst einige Jahrhunderte nach den Reisen des Venetianers bekannt wurden.« Památna jest především Pipinova předmluva, kterou snažil se vzbuditi horlivost křesťanských věro- věstův, aby hlásajíce učení lásky, obraceli se k pohanům ve vzdálených východních končinách. Proti původnímu Markovu roztřídění v hlavy roz- dělil Pipin cestopis veškeren v knihy trojí, do nichž zařadil obsahem pří- buzné hlavy, zjednodušil text, opominuv mnohé, co s úkolem cestopisu se neshodovalo, zejména konečných třicet hlav, v nichž války Tatarů s Tatary byly vyličovány. Naproti tomu hledí Pipino ku přesnosti jmen a země- pisných určení. Překlad Pipinův hojně se rozšířil. Dotud známo jest 13 různých kodiků, jichž archetypy jsou kodiky dvorní knihovny vídenské, státní knihovny mnichovské čís. 249 a královské knihovny berlínské. Překlad Pipinův vydán byl toliko jednou a sice roku 1485 v Antverpách u Ger. Leeu. Vydání toto zachovalo se toliko ve třech exemplářích: ve dvorní knihovně vídenské, v knihovně státní university leydenské (se signaturou 889 D 1231) a v soukromém majetku jakéhosi Angličana, z něhož mně byl r. 1899 za obrovskou cenu antikvárně ku koupi nabízen. Inkunabule tato vydána jest na základě textu již zhoršeného. Popis inkunabule podal M. F. A. G. Campbell, Annales de la typographie néerlandaise au XVe siècle (La Haye, 1874), Nr. 1434. Průběhem XIV a XV stol. pořízeny hojné překlady cestopisu Mar- kova do jazyků západních, namnoze z textu Pipinova. Marsden a La- zari rozeznávají 23 překladů vlašských, 9 anglických, 8 latinských, 7 ně- meckých, 4 francouzské, 3 španělské, 1 portugalský a 1 hollandský (u Pauthiera, str. XCV). V seznamu tomto není obsažen překlad český, pokud lze i z nejno- vějších publikací souditi, dosavadním vydavatelům a zkoumatelům Markova cestopisu neznámý. Překlad tento zachoval se v jediném rukopise, uchová- vaném v knihovně musea království českého se signaturou III, E, 42 (starší signatura 3 F 26), kamž přišel z pozůstalosti Hankovy. Původně uchováván byl rukopis tento v knihovně kláštera oseckého, kde jej nepochybně již Bohuslav Balbín spatřil. Odtud dodán byl za Josefinských dob do pražské c. k. veřejné knihovny a z této neznámým spůsobem nabyl jeho V. Hanka. Poprvé připomíná jeho V. Hanka v listu J. Dobrovskému v Praze 3. srpna 1817 psaném (uveřejněném skrze A. J. Vrťátko v Čas. Českého Musea 1870, 218). Tam praví Hanka vedle zprávy o jiných rukopisích do slova: »ano mám zde rukopis v 4. pěkně psaný ze XIV věku, o kterémž pochybuji, že by Vaší Důstojnosti znám byl. Napřed chybí několik listů
XII cesty své pořídil. On přeložil cestopis Markův z jazyka starofrancouzského do latinského po vůli řádových svých představených, než překlad tento hojně jest doplněn údaji, stejnocennými s přídatky textu Ramusiova, i jest oprávněno se dohadovati, že poznámky ty od sama Marka pocházejí. »Es findet sich nämlich,« praví Schaller 1. c. str. 53, »bei Pipino einiges, was in älteren Handschriften fehlt, und was doch nur von Polo herrühren kann, weil es sich um Dinge handelt, die der Geographie erst einige Jahrhunderte nach den Reisen des Venetianers bekannt wurden.« Památna jest především Pipinova předmluva, kterou snažil se vzbuditi horlivost křesťanských věro- věstův, aby hlásajíce učení lásky, obraceli se k pohanům ve vzdálených východních končinách. Proti původnímu Markovu roztřídění v hlavy roz- dělil Pipin cestopis veškeren v knihy trojí, do nichž zařadil obsahem pří- buzné hlavy, zjednodušil text, opominuv mnohé, co s úkolem cestopisu se neshodovalo, zejména konečných třicet hlav, v nichž války Tatarů s Tatary byly vyličovány. Naproti tomu hledí Pipino ku přesnosti jmen a země- pisných určení. Překlad Pipinův hojně se rozšířil. Dotud známo jest 13 různých kodiků, jichž archetypy jsou kodiky dvorní knihovny vídenské, státní knihovny mnichovské čís. 249 a královské knihovny berlínské. Překlad Pipinův vydán byl toliko jednou a sice roku 1485 v Antverpách u Ger. Leeu. Vydání toto zachovalo se toliko ve třech exemplářích: ve dvorní knihovně vídenské, v knihovně státní university leydenské (se signaturou 889 D 1231) a v soukromém majetku jakéhosi Angličana, z něhož mně byl r. 1899 za obrovskou cenu antikvárně ku koupi nabízen. Inkunabule tato vydána jest na základě textu již zhoršeného. Popis inkunabule podal M. F. A. G. Campbell, Annales de la typographie néerlandaise au XVe siècle (La Haye, 1874), Nr. 1434. Průběhem XIV a XV stol. pořízeny hojné překlady cestopisu Mar- kova do jazyků západních, namnoze z textu Pipinova. Marsden a La- zari rozeznávají 23 překladů vlašských, 9 anglických, 8 latinských, 7 ně- meckých, 4 francouzské, 3 španělské, 1 portugalský a 1 hollandský (u Pauthiera, str. XCV). V seznamu tomto není obsažen překlad český, pokud lze i z nejno- vějších publikací souditi, dosavadním vydavatelům a zkoumatelům Markova cestopisu neznámý. Překlad tento zachoval se v jediném rukopise, uchová- vaném v knihovně musea království českého se signaturou III, E, 42 (starší signatura 3 F 26), kamž přišel z pozůstalosti Hankovy. Původně uchováván byl rukopis tento v knihovně kláštera oseckého, kde jej nepochybně již Bohuslav Balbín spatřil. Odtud dodán byl za Josefinských dob do pražské c. k. veřejné knihovny a z této neznámým spůsobem nabyl jeho V. Hanka. Poprvé připomíná jeho V. Hanka v listu J. Dobrovskému v Praze 3. srpna 1817 psaném (uveřejněném skrze A. J. Vrťátko v Čas. Českého Musea 1870, 218). Tam praví Hanka vedle zprávy o jiných rukopisích do slova: »ano mám zde rukopis v 4. pěkně psaný ze XIV věku, o kterémž pochybuji, že by Vaší Důstojnosti znám byl. Napřed chybí několik listů
Strana XIII
XIII předmluvy, jest ve tři knihy rozdělen, každá kniha má přes 60 kapitol a vzadu je psáno: dokonal sem s bozie pomoczi knyhi tyto genz slowu Milion Markussowy z Benatek Genz sprwu tyto wieczi popsal o obyczegich a o polozeni kragin na wzchod sluncze Asu dokonany apsani na Lethowiczich w sobotu po swate Markaretie. Léta vynechal; při tom je na tom samém papíře od té ruky Jan Man- dyvil a zdá se, že jest mnohem pěkněji psán než v rukopisu A... Náš sprostý lid Mandyvila nejradše čte, a já myslím, že by Milion Markušov mnohem radše četl, proto že popisuje také mnoho podivného, a jsouli to lži, nejsou aspoň tak makavé jako v onom; jedna kapitola je tam o ruskej vlasti, to nic nelže.« Přivázán jest k němu překlad cestopisu Mandevillova, touž rukou psaný a s týmiž i znaky písařskými. Ruka písaře projevuje dobu kol r. 1460—1470, avšak přípisky na konci i překladu Markova i Mandevillova zřejmě osvědčují, že zachoval se v textu musejním toliko opis staršího českého překladu. Pohříchu není zachován rukopis celý; ztra- cenyť jsou listy 1, 2, 12, 13, 24, 25 a 60 z původních 126 listů. Psán pak jest překlad český na tuhém papíru, v němž vytištěno jest stálé znamení: terč na sloupku spočívající, konec sloupku zabíhá do terče a zakončuje se vodorovnou přímkou, z jejíchž konců souměrně dva hranoly se zdvihají. Každý ze 126 listů má 21 cm zdéli, 14.5 cm zšíři. Text jest ozdobně zarámcován linkami jednoduchými, řádky pak linkami od sebe odděleny. Popsaná strana má zdéli 16.5 cm, zšíři 10 cm. Iniciálky jsou pro- vedeny vkusně a mnohdy i ve velikých rozměrech, zejména J, T, Z, K, B a v některých případech i P. Obyčejně psána iniciálka o dvou řádcích, ozdoby mnohdy zabírají až i polovici délky popsané stránky. Listy jsou číslovány běžně ciframi arabskými. Nepopsaný okraj má zšíři nahoře 2 cm, dole 2.5 cm, na vnější podélné straně 3 cm. Písmo zřídka přebíhá přes okraj, čte se velmi dobře a jest stejně bedlivé. Počet řádek na stránce není stejný, někde toliko 24, někde i 30. V úvodu praví neznámý překladatel: »A protož v překládání jich práci jsem přijal (s) bezpečnějším svědomím k utěšení těch, ktož v nich čísti budú, a chvále pána Jezu Krista, všech věcí vidomých i nevidomých stvořitele... A tak sě dokonává předmluva z latinskú (!) česky přeložená (3).« Vidno z toho, že český překlad zdělán byl z textu latinského, což ostatně i jinak vyšetřovati lze, nebo na mnohých místech překladatel české významy latinským zněním doplňuje. Že pak pořízen byl z textu Pipinova, zřejmo jest z těchto důvodů: Jakkoli ve všem neshoduje se znění českého překladu s latinským textem Pipinovým, přece zachovány jsou v něm pod- statné jeho znaky, rozdělení ve trojí knihy, Pipinova předmluva, v zásadě shodný počet hlav v jednotlivých knihách, shoda nadpisů jednotlivých hlav a souhlasné znění jmen osobních i místních. Český překladatel na místech mnohých i textu ukrátil. Na str. 51a, kdež počíná se druhá kniha, po slovích »Počínají sě knihy druhé o moci a velebnosti Kublajových krále tatarského« vynechán jest úplný výčet hlav
XIII předmluvy, jest ve tři knihy rozdělen, každá kniha má přes 60 kapitol a vzadu je psáno: dokonal sem s bozie pomoczi knyhi tyto genz slowu Milion Markussowy z Benatek Genz sprwu tyto wieczi popsal o obyczegich a o polozeni kragin na wzchod sluncze Asu dokonany apsani na Lethowiczich w sobotu po swate Markaretie. Léta vynechal; při tom je na tom samém papíře od té ruky Jan Man- dyvil a zdá se, že jest mnohem pěkněji psán než v rukopisu A... Náš sprostý lid Mandyvila nejradše čte, a já myslím, že by Milion Markušov mnohem radše četl, proto že popisuje také mnoho podivného, a jsouli to lži, nejsou aspoň tak makavé jako v onom; jedna kapitola je tam o ruskej vlasti, to nic nelže.« Přivázán jest k němu překlad cestopisu Mandevillova, touž rukou psaný a s týmiž i znaky písařskými. Ruka písaře projevuje dobu kol r. 1460—1470, avšak přípisky na konci i překladu Markova i Mandevillova zřejmě osvědčují, že zachoval se v textu musejním toliko opis staršího českého překladu. Pohříchu není zachován rukopis celý; ztra- cenyť jsou listy 1, 2, 12, 13, 24, 25 a 60 z původních 126 listů. Psán pak jest překlad český na tuhém papíru, v němž vytištěno jest stálé znamení: terč na sloupku spočívající, konec sloupku zabíhá do terče a zakončuje se vodorovnou přímkou, z jejíchž konců souměrně dva hranoly se zdvihají. Každý ze 126 listů má 21 cm zdéli, 14.5 cm zšíři. Text jest ozdobně zarámcován linkami jednoduchými, řádky pak linkami od sebe odděleny. Popsaná strana má zdéli 16.5 cm, zšíři 10 cm. Iniciálky jsou pro- vedeny vkusně a mnohdy i ve velikých rozměrech, zejména J, T, Z, K, B a v některých případech i P. Obyčejně psána iniciálka o dvou řádcích, ozdoby mnohdy zabírají až i polovici délky popsané stránky. Listy jsou číslovány běžně ciframi arabskými. Nepopsaný okraj má zšíři nahoře 2 cm, dole 2.5 cm, na vnější podélné straně 3 cm. Písmo zřídka přebíhá přes okraj, čte se velmi dobře a jest stejně bedlivé. Počet řádek na stránce není stejný, někde toliko 24, někde i 30. V úvodu praví neznámý překladatel: »A protož v překládání jich práci jsem přijal (s) bezpečnějším svědomím k utěšení těch, ktož v nich čísti budú, a chvále pána Jezu Krista, všech věcí vidomých i nevidomých stvořitele... A tak sě dokonává předmluva z latinskú (!) česky přeložená (3).« Vidno z toho, že český překlad zdělán byl z textu latinského, což ostatně i jinak vyšetřovati lze, nebo na mnohých místech překladatel české významy latinským zněním doplňuje. Že pak pořízen byl z textu Pipinova, zřejmo jest z těchto důvodů: Jakkoli ve všem neshoduje se znění českého překladu s latinským textem Pipinovým, přece zachovány jsou v něm pod- statné jeho znaky, rozdělení ve trojí knihy, Pipinova předmluva, v zásadě shodný počet hlav v jednotlivých knihách, shoda nadpisů jednotlivých hlav a souhlasné znění jmen osobních i místních. Český překladatel na místech mnohých i textu ukrátil. Na str. 51a, kdež počíná se druhá kniha, po slovích »Počínají sě knihy druhé o moci a velebnosti Kublajových krále tatarského« vynechán jest úplný výčet hlav
Strana XIV
XIV jednotlivých druhé knihy. Podobně str. 99 za slovy »A tak konec druhých knih, Amen« vynechán úhrnný výčet jednotlivých hlav knihy třetí. Na str. 4 jsou naproti tomu některé hlavy nesprávně číslovány, což vidí se z poznámek pod čarou přičiněných. Prvopis českého překladu nezachoval se. Exemplář musejní, z něhož text český v knize této vydán, jest zřejmým opisem. Na konci textu čte se totiž tato poznámka, psaná touž rukou jako překlad veškeren: »Dokonal jsem s boží pomocí knihy tyto, jenž slovú Milion Markusovy z Benátek jenž z prvu tyto věci popsal o obyčejích a o položení krajin na vzchod slunce. A sú dokonány a psány na Lethovicích v sobotu po svaté Marka- retě.« Týmiž skoro slovy zavřen však i přepis Mandevillův, touž rukou psaný a k témuž kodiku přivázaný. Nad to projevuje se povaha pozdějšího přepisu v hojných poklescích, které částečně písař sám, v kontextu čá- stečně pozdější ruka in margine opravovala. Tak na str. 6a čte se v textu ř. 4 s hora: A ony yakozto muzie opatrnie welmy wudcze atd., in margine však místo »wudcze« poznamenáno »mudrze«. Na též stránce ř. 6 z dola čte se v textu »y dal giem, aby ge' ge donesly; Sſkru také atd.;« in mar- gine jest nemožné »Sſkru« v »dſku« Hankou opraveno. Na stránce 9a ř. 12 shora znáti jest, že bylo původně psáno »przecze, později ale bylo z z pro- středka slova vyškrábáno. Na str. 10, ř. 16 s hora psal písař původně thiechto, potom však th v násloví přetrhl a opravil v tiechto. Na str. 19a, ř. 6 z dola čte se v textu pomynie, ale i za n rudou barvou jest přetrženo. Povaha přepisu, dobou od prvopisu značně oddáleného, projevuje se i z čet- ných písařových omylů,1) jako z latinſku 3, drzieweczeczenij 6a, zadagicz... wratily ſie 9, mezkwe 10a, tu ſie Tu ſie zdmu a zemie atd. 11, A oni wam odpowiezte at nebo ata 14, ke wſſech wierni ſpalitely 14a, otey misto od tey 15, Aon geſtbil czlowieka zivota ſwate 15, cztirz místo cstucs 15, nieky místo niekdy 16, dobrzich 172, negſu místo neſu 17a, yhed 19, amohzie místo a mnohe 19a, zmoržl místo zmarzil 19a, ſtrzedy místo ſtrdy 22, aonom místo na onom 22a, dobrze místo dobre 28, roky místo rohy 28, ſye Saracenowe místo ſye Saraceny 28a, krzieſt ſwatu 28a, poten místo pod ten 29, rozlicznich naſtrogy 32, rozkoſſnym krmiemij 33a, po ſwiecze- czenie 39, ſwietieczij místo ſwieticzij 40, kuporzebu místo kupohrzebu 41, welbudij misto welbludij 41a, wyſtrziehahie 41a, ſwu manzenky místo ſwu- manzenku 42, wu praczi odieleni 42, ginach zwierzat 42a, wychucze 44, laytpmaně, hned však níže haytma“ a haytmaně 443, diewetkrat 45a, drzaze místo draze 45a, ge to o geleny opitomnich 46, kolo onyehozto 46a, Amoho místo amnoho 47a, z pitonyegie 47a, awſſkz 48a, biedle zakona 48a, hrawrany 49, chratochwil 50, odrzenie místo obdrzenie 50a, Tiſſieczioho 52, korüni 52 a 52a, rzietierzſtwa 53, a dwanaſte hauffu misto u dwanaſte 53a, zrziedl místo zrziedil 53a, obynucze místo owynucze 54a, korowe místo koruhwy 54a, zgiednaw, do . . . myeſta fie wratiw místo wratil 55, dfsczu místo dſku 55a, wzon místo wzwon 58a, ſmyeſtati 62a, kadienycze 62a, 1) Kromě omylů, již J. Gebauerem, Listy filol. 1887, 359, vyjmenovaných.
XIV jednotlivých druhé knihy. Podobně str. 99 za slovy »A tak konec druhých knih, Amen« vynechán úhrnný výčet jednotlivých hlav knihy třetí. Na str. 4 jsou naproti tomu některé hlavy nesprávně číslovány, což vidí se z poznámek pod čarou přičiněných. Prvopis českého překladu nezachoval se. Exemplář musejní, z něhož text český v knize této vydán, jest zřejmým opisem. Na konci textu čte se totiž tato poznámka, psaná touž rukou jako překlad veškeren: »Dokonal jsem s boží pomocí knihy tyto, jenž slovú Milion Markusovy z Benátek jenž z prvu tyto věci popsal o obyčejích a o položení krajin na vzchod slunce. A sú dokonány a psány na Lethovicích v sobotu po svaté Marka- retě.« Týmiž skoro slovy zavřen však i přepis Mandevillův, touž rukou psaný a k témuž kodiku přivázaný. Nad to projevuje se povaha pozdějšího přepisu v hojných poklescích, které částečně písař sám, v kontextu čá- stečně pozdější ruka in margine opravovala. Tak na str. 6a čte se v textu ř. 4 s hora: A ony yakozto muzie opatrnie welmy wudcze atd., in margine však místo »wudcze« poznamenáno »mudrze«. Na též stránce ř. 6 z dola čte se v textu »y dal giem, aby ge' ge donesly; Sſkru také atd.;« in mar- gine jest nemožné »Sſkru« v »dſku« Hankou opraveno. Na stránce 9a ř. 12 shora znáti jest, že bylo původně psáno »przecze, později ale bylo z z pro- středka slova vyškrábáno. Na str. 10, ř. 16 s hora psal písař původně thiechto, potom však th v násloví přetrhl a opravil v tiechto. Na str. 19a, ř. 6 z dola čte se v textu pomynie, ale i za n rudou barvou jest přetrženo. Povaha přepisu, dobou od prvopisu značně oddáleného, projevuje se i z čet- ných písařových omylů,1) jako z latinſku 3, drzieweczeczenij 6a, zadagicz... wratily ſie 9, mezkwe 10a, tu ſie Tu ſie zdmu a zemie atd. 11, A oni wam odpowiezte at nebo ata 14, ke wſſech wierni ſpalitely 14a, otey misto od tey 15, Aon geſtbil czlowieka zivota ſwate 15, cztirz místo cstucs 15, nieky místo niekdy 16, dobrzich 172, negſu místo neſu 17a, yhed 19, amohzie místo a mnohe 19a, zmoržl místo zmarzil 19a, ſtrzedy místo ſtrdy 22, aonom místo na onom 22a, dobrze místo dobre 28, roky místo rohy 28, ſye Saracenowe místo ſye Saraceny 28a, krzieſt ſwatu 28a, poten místo pod ten 29, rozlicznich naſtrogy 32, rozkoſſnym krmiemij 33a, po ſwiecze- czenie 39, ſwietieczij místo ſwieticzij 40, kuporzebu místo kupohrzebu 41, welbudij misto welbludij 41a, wyſtrziehahie 41a, ſwu manzenky místo ſwu- manzenku 42, wu praczi odieleni 42, ginach zwierzat 42a, wychucze 44, laytpmaně, hned však níže haytma“ a haytmaně 443, diewetkrat 45a, drzaze místo draze 45a, ge to o geleny opitomnich 46, kolo onyehozto 46a, Amoho místo amnoho 47a, z pitonyegie 47a, awſſkz 48a, biedle zakona 48a, hrawrany 49, chratochwil 50, odrzenie místo obdrzenie 50a, Tiſſieczioho 52, korüni 52 a 52a, rzietierzſtwa 53, a dwanaſte hauffu misto u dwanaſte 53a, zrziedl místo zrziedil 53a, obynucze místo owynucze 54a, korowe místo koruhwy 54a, zgiednaw, do . . . myeſta fie wratiw místo wratil 55, dfsczu místo dſku 55a, wzon místo wzwon 58a, ſmyeſtati 62a, kadienycze 62a, 1) Kromě omylů, již J. Gebauerem, Listy filol. 1887, 359, vyjmenovaných.
Strana XV
XV gralowa 63, kratochiele 64a, ſpratrzie místo ſpatrzie 64a, oblyznich wlaſti 68a, od hednej místo od gedney 69, odywa dawagi trzi bazantij 73a, v weliky mnozſtwiē 79, zřzzie místo zryzie 85a, przieſ niecz místo niez 87, wpoſtawczowiech ruſſie 93, z bogi místo zbozie 943, nebly místo neb by 99, wſom místo wſem 100-, Murzie místo muzie 101a, tra místo trwa 106, y ryzie místo z ryzie 105a, yawranij místo hawranij 111a, wedu místo wodu 112, atd. Mnohé z těchto omylů jsou zřejmým přepsáním písaře, mechanicky opisujícího, mnohé i smysl rušící, zavinil již překladatel ne- porozuměním textu původnímu. Tištěný text Pipinova latinského překladu jest nad míru vzácný, zachován jsa toliko ve třech exemplářích téměř nepřístupných. C. k. dvorní knihovna vídeňská k žádosti vydavatelově zapůjčila sice c. k. gymna- sijnímu ředitelství v Kolíně latinský rukopis textu Pipinova, ne však inkunabuli, kteráž dle knihovního řádu pokládá se za rarissimum. Vydavatel vzdává na tomto místě uctivé díky slavnému ředitelství král. universitní knihovny v Leydenu, jež po zvláštní jeho žádosti ochotně leydenskou inkunabuli zaslalo c. k. veřejné knihovně pražské a tím kolacionování rukopisu s ní umožnilo. Z těchto příčin ustanovila se veleslavná III. třída České Akademie císaře Františka Josefa na uveřejnění latinského textu, který by, otištěn jsa vždy pod příslušnou částkou textu českého, podával žádaná vysvětlení, kde český text neúplný jest nebo nejasný. Podkladem učiněn rukopis ví- deňský. Veleslavná c. k. dvorská knihovna vídeňská po žádosti vydavatelově ochotně rukopis řečený do Kolína propůjčila, kdež jej vydavatel přepsal a k vydání upravil. Rukopis tento, nyní pod číslem 3273 zařaděný, pochází původně z Moravy a dodán byl za Josefinských dob do c. k. studijní knihovny olomoucké, odkudž vedle znění cís. patentu ze dne 15. srpna r. 1837 zaslán c. k. dvorské knihovně vídeňské. Jest psán na 105 listech papírových o délce 18.4 a o šířce 13 cm. Každá strana rozdělena uličkou 0.7 em širokou ve dva sloupce; každý popsaný sloupec má 11 cm zdéli a 8.7 em zšíři. Číslovány jsou listy, sloupce nejsou zarámcovány. Písmo jest drobné, ale sličné, toliko inkoust jest bledý a, ježto rukopis trpěl vlhkem, čehož jsou zřejmé stopy, jest písmo na mnohých místech velice vybledlé a s těží čitelné. Zvláště poškozen jest vlhkem list 105, jehož znění bylo potřebí přibráním textu pražského Pl upraviti Písař dbal velice ozdobné stránky, zvláště na iniciálkách, které jsou provedeny z největší části; toliko na počátku některých kapitol zůstává místo prázdné. Iniciálky některé malovány jsou červeně, jiné modře. Přípisy jsou řídké a psány jsou cizí rukou buď na pokraji buď v uličce mezi sloupci. Písař sám na hojných místech bezděké omyly opravoval, označiv body pod slovem, jež opraveno býti mělo. Ježto přípisky na pokrají tu a tam jsou přeříznuty, vidí se, že byl rukopis teprvé později svázán. Přepis upraven se všemi zvláštnostmi pravopisu písařova; toliko ligatury a zkratky z plna vypsány. Srovnáváním tohoto textu latinského s českým vyšly na jevo důležité momenty pro charakterisování českého překladatele, kterýž latinskou před-
XV gralowa 63, kratochiele 64a, ſpratrzie místo ſpatrzie 64a, oblyznich wlaſti 68a, od hednej místo od gedney 69, odywa dawagi trzi bazantij 73a, v weliky mnozſtwiē 79, zřzzie místo zryzie 85a, przieſ niecz místo niez 87, wpoſtawczowiech ruſſie 93, z bogi místo zbozie 943, nebly místo neb by 99, wſom místo wſem 100-, Murzie místo muzie 101a, tra místo trwa 106, y ryzie místo z ryzie 105a, yawranij místo hawranij 111a, wedu místo wodu 112, atd. Mnohé z těchto omylů jsou zřejmým přepsáním písaře, mechanicky opisujícího, mnohé i smysl rušící, zavinil již překladatel ne- porozuměním textu původnímu. Tištěný text Pipinova latinského překladu jest nad míru vzácný, zachován jsa toliko ve třech exemplářích téměř nepřístupných. C. k. dvorní knihovna vídeňská k žádosti vydavatelově zapůjčila sice c. k. gymna- sijnímu ředitelství v Kolíně latinský rukopis textu Pipinova, ne však inkunabuli, kteráž dle knihovního řádu pokládá se za rarissimum. Vydavatel vzdává na tomto místě uctivé díky slavnému ředitelství král. universitní knihovny v Leydenu, jež po zvláštní jeho žádosti ochotně leydenskou inkunabuli zaslalo c. k. veřejné knihovně pražské a tím kolacionování rukopisu s ní umožnilo. Z těchto příčin ustanovila se veleslavná III. třída České Akademie císaře Františka Josefa na uveřejnění latinského textu, který by, otištěn jsa vždy pod příslušnou částkou textu českého, podával žádaná vysvětlení, kde český text neúplný jest nebo nejasný. Podkladem učiněn rukopis ví- deňský. Veleslavná c. k. dvorská knihovna vídeňská po žádosti vydavatelově ochotně rukopis řečený do Kolína propůjčila, kdež jej vydavatel přepsal a k vydání upravil. Rukopis tento, nyní pod číslem 3273 zařaděný, pochází původně z Moravy a dodán byl za Josefinských dob do c. k. studijní knihovny olomoucké, odkudž vedle znění cís. patentu ze dne 15. srpna r. 1837 zaslán c. k. dvorské knihovně vídeňské. Jest psán na 105 listech papírových o délce 18.4 a o šířce 13 cm. Každá strana rozdělena uličkou 0.7 em širokou ve dva sloupce; každý popsaný sloupec má 11 cm zdéli a 8.7 em zšíři. Číslovány jsou listy, sloupce nejsou zarámcovány. Písmo jest drobné, ale sličné, toliko inkoust jest bledý a, ježto rukopis trpěl vlhkem, čehož jsou zřejmé stopy, jest písmo na mnohých místech velice vybledlé a s těží čitelné. Zvláště poškozen jest vlhkem list 105, jehož znění bylo potřebí přibráním textu pražského Pl upraviti Písař dbal velice ozdobné stránky, zvláště na iniciálkách, které jsou provedeny z největší části; toliko na počátku některých kapitol zůstává místo prázdné. Iniciálky některé malovány jsou červeně, jiné modře. Přípisy jsou řídké a psány jsou cizí rukou buď na pokraji buď v uličce mezi sloupci. Písař sám na hojných místech bezděké omyly opravoval, označiv body pod slovem, jež opraveno býti mělo. Ježto přípisky na pokrají tu a tam jsou přeříznuty, vidí se, že byl rukopis teprvé později svázán. Přepis upraven se všemi zvláštnostmi pravopisu písařova; toliko ligatury a zkratky z plna vypsány. Srovnáváním tohoto textu latinského s českým vyšly na jevo důležité momenty pro charakterisování českého překladatele, kterýž latinskou před-
Strana XVI
XVI lohu svou na hojných místech zkrátil, vynechávaje zejména slova, jimž neporozuměl, anebo často se opakující, vedle toho však doplňoval ji i vlastními přídatky Tak v I, 11 (dle Pipinova řadění) čte se: »Aer autem non valde sanus est«, český překlad klade však: »Alle powietrzie welmy zdrawe« s opomenutím záporky. Maličko níže při charakteristice Armenův opomenuta slova »nunc potatores et timidi sunt effecti«. I, 18 vypravuje se o báječném přenesení hory jakési v okolí bagdadském. Kdežto latinský text jest stručný, vypravuje český překladatel v části za- chované velice obšírně, jak zřejmo z následujícího srovnání: In illis regionibus inter thaurisium et baldachum mons est, qui olim de loco suo usque ad locum alium est translatus virtute diuina. Volebant enim saraceni Christi euangelium vanum ostendere pro eo, quod dominus ait: Si habueritis fidem sicut granum sinapis, dicetis huic monti: transsi huic, et transibit et nichil impossibile erit uobis. Dixerunt ergo christianis, qui sub eorum dominio in partibus illis habitabant: Autem in christi nomine montem istum transferte aut omnes ad Machometum conuertimini aut omnes peribitis gladio. Tunc deuotus quidam vir christianus confortans se oracione fideliter ad do- minum Jesum christum montem illum uidente multitudine populorum trans- tulit ad designatum locum, per quod multi ex saracenis ad christum conuersi sunt. — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — Czestu, gizto hledate proti krzieſta- nom. Cztieny krzieſtanſke prawy: kteryzkolwiek krzieſtan bude miti taku neb toliku wieru w kriſtu, yakzto geſt gedno horczyczne zrno, a on die gedney horzie: zdwyhni ſie ſ tohoto myeſta a gdy na gine miſto, ze by ta hora byla poſluſſna krzieſtiana. Protoz kazte ſie ſebrati wſſem krzieſtianom z tiechto kragyn a polozte gym gyſty rok, at to na ten den gednokrat vczinie gedney z naſſych hor, a oni toho nebudu moczi vcziniti. A wy gym pak diete, ze ony nemagi tolike wijrij, yako gedno zrno horczyczne a ze czteni Kriſtowo nenie dobre. aoni wam odpowiezte at nebo k waſsie wierze budu chtieti prziſtupiti anebo wſſichni, tak maly yako weliczi, zhubeni bu- dete. A kdiz tey radie kalyffus vro- zumie, przigal gy wſſyczku welmij radoſtnie. A yhned poſlal po wſſeczky krzieſtiany, czoz gich bieſſe w tiech kraginach, gichzto mnoho bieſſe, y kazal gym cziſti to giſte cztenije ge- gich. A otazal gich, bylali by to prawda, a ony rzekly, ze geſt tak. Tehdy rzekl gym kalyffus a przika- zugie, aby to vczinily w deſetij Dnech, aby ſe ta hora hnula ſ toho myeſta,
XVI lohu svou na hojných místech zkrátil, vynechávaje zejména slova, jimž neporozuměl, anebo často se opakující, vedle toho však doplňoval ji i vlastními přídatky Tak v I, 11 (dle Pipinova řadění) čte se: »Aer autem non valde sanus est«, český překlad klade však: »Alle powietrzie welmy zdrawe« s opomenutím záporky. Maličko níže při charakteristice Armenův opomenuta slova »nunc potatores et timidi sunt effecti«. I, 18 vypravuje se o báječném přenesení hory jakési v okolí bagdadském. Kdežto latinský text jest stručný, vypravuje český překladatel v části za- chované velice obšírně, jak zřejmo z následujícího srovnání: In illis regionibus inter thaurisium et baldachum mons est, qui olim de loco suo usque ad locum alium est translatus virtute diuina. Volebant enim saraceni Christi euangelium vanum ostendere pro eo, quod dominus ait: Si habueritis fidem sicut granum sinapis, dicetis huic monti: transsi huic, et transibit et nichil impossibile erit uobis. Dixerunt ergo christianis, qui sub eorum dominio in partibus illis habitabant: Autem in christi nomine montem istum transferte aut omnes ad Machometum conuertimini aut omnes peribitis gladio. Tunc deuotus quidam vir christianus confortans se oracione fideliter ad do- minum Jesum christum montem illum uidente multitudine populorum trans- tulit ad designatum locum, per quod multi ex saracenis ad christum conuersi sunt. — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — Czestu, gizto hledate proti krzieſta- nom. Cztieny krzieſtanſke prawy: kteryzkolwiek krzieſtan bude miti taku neb toliku wieru w kriſtu, yakzto geſt gedno horczyczne zrno, a on die gedney horzie: zdwyhni ſie ſ tohoto myeſta a gdy na gine miſto, ze by ta hora byla poſluſſna krzieſtiana. Protoz kazte ſie ſebrati wſſem krzieſtianom z tiechto kragyn a polozte gym gyſty rok, at to na ten den gednokrat vczinie gedney z naſſych hor, a oni toho nebudu moczi vcziniti. A wy gym pak diete, ze ony nemagi tolike wijrij, yako gedno zrno horczyczne a ze czteni Kriſtowo nenie dobre. aoni wam odpowiezte at nebo k waſsie wierze budu chtieti prziſtupiti anebo wſſichni, tak maly yako weliczi, zhubeni bu- dete. A kdiz tey radie kalyffus vro- zumie, przigal gy wſſyczku welmij radoſtnie. A yhned poſlal po wſſeczky krzieſtiany, czoz gich bieſſe w tiech kraginach, gichzto mnoho bieſſe, y kazal gym cziſti to giſte cztenije ge- gich. A otazal gich, bylali by to prawda, a ony rzekly, ze geſt tak. Tehdy rzekl gym kalyffus a przika- zugie, aby to vczinily w deſetij Dnech, aby ſe ta hora hnula ſ toho myeſta,
Strana XVII
XVII nebo wiery ſe odrzekniete aneb ſmrti na ſie czekayte. To krzieſtiane vſly- ſſawſſe, welmy ſie zamutichu, y wrhli gſu myſſleny ſwa ku pa Gezu Krziſtu ke wſſech wierni ſpalitely, genz w ſie vſſagicze neoſtane, aby gym raczil pomoczi ſ te ſtraſti. Tehdy biſku- powe a gini ſwati otczowe tey kra- gini zgednaly lyd, aby ſie naboznie modlily par bohu, proſiecze ge° ſwate myloſti a poſtiecze ſie, aby gy ſ te nuzie raczil pomoczi. A kdyz minu oſm dnij czaſſu toho, geden angel ſwati zgiewy ſie v widieni gedno" dustoyne“ Byſkupu a rzekl ge“, aby rzekl gednomu ſſewczykowi gedno- okemu, aby proſyl za krzieſtiani, aby ta hora ſſla zdwyhnuczy ſie, kamz by kaliffus kazal. I powediel ge Andiel gmeno y duom ffewczika toho, ktezto przebiwaſie. A to wy- dienije miwal gest wyeczekrat ten giſte biſkup. Tehdy, kdiz ſie giz rok kalyffu prziblizowaſſe, poſlal ten biſkup po to° ſewczika, a powiedie gemu drziewe rzeczene widieni, y proſyl geho, aby tu modlitwu Vczinil panu Gezu kriſtu za proſtieni krzie- ſtianow o tey ſmrti. Tehdy ten ſew- czik gednookij wimluwagie sie, wecze: Ja ſem hrzieſni czlowiek a neygſem duſtogen tey miloſti. Neb ſie wy- mluwaſſe pro ſwu pokoru. A on geſt bil czlowieka ziwota ſwate° czi- ſteho a velmij pocztiwij. Na wſſaky den mſſie rad poſluchaſſe a byl ſobie ſa' oko wylupl ſ ſwe hlawij prawe pro taku wiecz, neb czaſto ſlychal práwicz, cztirzy kazicz, ze czteni ſwate prawy: Acz oko twe pohorſie tie, wylup gie a wrz od ſebe. Neb on bieſſe dobre ſproſtnoſti czlowiek y mnyegieſſe, by ta ſlowa tak miela rozumena byti a ſtati ſie, yakz pſana II
XVII nebo wiery ſe odrzekniete aneb ſmrti na ſie czekayte. To krzieſtiane vſly- ſſawſſe, welmy ſie zamutichu, y wrhli gſu myſſleny ſwa ku pa Gezu Krziſtu ke wſſech wierni ſpalitely, genz w ſie vſſagicze neoſtane, aby gym raczil pomoczi ſ te ſtraſti. Tehdy biſku- powe a gini ſwati otczowe tey kra- gini zgednaly lyd, aby ſie naboznie modlily par bohu, proſiecze ge° ſwate myloſti a poſtiecze ſie, aby gy ſ te nuzie raczil pomoczi. A kdyz minu oſm dnij czaſſu toho, geden angel ſwati zgiewy ſie v widieni gedno" dustoyne“ Byſkupu a rzekl ge“, aby rzekl gednomu ſſewczykowi gedno- okemu, aby proſyl za krzieſtiani, aby ta hora ſſla zdwyhnuczy ſie, kamz by kaliffus kazal. I powediel ge Andiel gmeno y duom ffewczika toho, ktezto przebiwaſie. A to wy- dienije miwal gest wyeczekrat ten giſte biſkup. Tehdy, kdiz ſie giz rok kalyffu prziblizowaſſe, poſlal ten biſkup po to° ſewczika, a powiedie gemu drziewe rzeczene widieni, y proſyl geho, aby tu modlitwu Vczinil panu Gezu kriſtu za proſtieni krzie- ſtianow o tey ſmrti. Tehdy ten ſew- czik gednookij wimluwagie sie, wecze: Ja ſem hrzieſni czlowiek a neygſem duſtogen tey miloſti. Neb ſie wy- mluwaſſe pro ſwu pokoru. A on geſt bil czlowieka ziwota ſwate° czi- ſteho a velmij pocztiwij. Na wſſaky den mſſie rad poſluchaſſe a byl ſobie ſa' oko wylupl ſ ſwe hlawij prawe pro taku wiecz, neb czaſto ſlychal práwicz, cztirzy kazicz, ze czteni ſwate prawy: Acz oko twe pohorſie tie, wylup gie a wrz od ſebe. Neb on bieſſe dobre ſproſtnoſti czlowiek y mnyegieſſe, by ta ſlowa tak miela rozumena byti a ſtati ſie, yakz pſana II
Strana XVIII
XVIII gſu. y przidalo gſe ge gednucz taka przihoda, ze gedna kraſna mladicze k niemu przide a rzkucz ge?: Mily pane ſſewcze, vczin my dwa ſtrzie- wicze. Odpowie �ſwecz a rzka: vkaz my ſwu nohu, ana pak prziliſs ſie odkrywſy, vgaze ge nahu nohu. A ynhed ſ toho vkazani z dyabel- ske° nabadanie ſſewczik welike po- kuſſeni a niekteraku liboſt na obe- zrzeni tiela gegiho miegiſſe, ale ynhed gie kazal giti od ſebe a poczel ſie myſly Nawraczowati gſam k ſobie, y zamuczowafſie ſie a zeleſſe toho pokuſſeni, y ſpomenul na ta ſlowa cztenij ſwate° a ynhed ſobie oko gſam wilupyl pro ſkruſſeni toho ta- keho pokuſſeni. A protoz krzieſtiane vffagice w geho modlidbu, proſily gſu geho, aby za nie pana boha proſil, aby gie raczil zbaviti tey zle przihody, y slibil gym, ze chcze rad tv mod- lidbu k bohu za nie vcziniti. A kdiz giz przigide ten rok gym od kalyffa polozeny, wſſichni krzieſtiane rano welmij wſtawſſe, ſîly gſu do koſtela a kazaly ſobie mſſe cziſti a modlidwy rzikati. Potom ſebrawſſe ſie wſſichni, muzie y zeni, ſtarzie y mlady, kazaly neſti przed ſebuw krziez, y ſſly gſu k tey ſamey horzie a mnoho gich biesse. A ynhed przigide ten gisty kalyffus ſ welykym mnoſtwym Sa- raczenuow z dobrze odienymi a ho- towymi k mordowani krzieſtianuow newierziecze, by to mohly vcziniti, aby ta hora zdwihla ſie tak, yakz by kalyffus rozkazal. Tehdy ten ſewczik, przitel bozie, klekl na ſwa kolena welmy nabozne przed krzi- zem a zdwih ſwe rucze k neby, Proſyl geſt pana Gezu kriſta, aby Kazal tey horzie ſie zdwyhnuti podle rozkazani kalyffowa. A ynhed tak
XVIII gſu. y przidalo gſe ge gednucz taka przihoda, ze gedna kraſna mladicze k niemu przide a rzkucz ge?: Mily pane ſſewcze, vczin my dwa ſtrzie- wicze. Odpowie �ſwecz a rzka: vkaz my ſwu nohu, ana pak prziliſs ſie odkrywſy, vgaze ge nahu nohu. A ynhed ſ toho vkazani z dyabel- ske° nabadanie ſſewczik welike po- kuſſeni a niekteraku liboſt na obe- zrzeni tiela gegiho miegiſſe, ale ynhed gie kazal giti od ſebe a poczel ſie myſly Nawraczowati gſam k ſobie, y zamuczowafſie ſie a zeleſſe toho pokuſſeni, y ſpomenul na ta ſlowa cztenij ſwate° a ynhed ſobie oko gſam wilupyl pro ſkruſſeni toho ta- keho pokuſſeni. A protoz krzieſtiane vffagice w geho modlidbu, proſily gſu geho, aby za nie pana boha proſil, aby gie raczil zbaviti tey zle przihody, y slibil gym, ze chcze rad tv mod- lidbu k bohu za nie vcziniti. A kdiz giz przigide ten rok gym od kalyffa polozeny, wſſichni krzieſtiane rano welmij wſtawſſe, ſîly gſu do koſtela a kazaly ſobie mſſe cziſti a modlidwy rzikati. Potom ſebrawſſe ſie wſſichni, muzie y zeni, ſtarzie y mlady, kazaly neſti przed ſebuw krziez, y ſſly gſu k tey ſamey horzie a mnoho gich biesse. A ynhed przigide ten gisty kalyffus ſ welykym mnoſtwym Sa- raczenuow z dobrze odienymi a ho- towymi k mordowani krzieſtianuow newierziecze, by to mohly vcziniti, aby ta hora zdwihla ſie tak, yakz by kalyffus rozkazal. Tehdy ten ſewczik, przitel bozie, klekl na ſwa kolena welmy nabozne przed krzi- zem a zdwih ſwe rucze k neby, Proſyl geſt pana Gezu kriſta, aby Kazal tey horzie ſie zdwyhnuti podle rozkazani kalyffowa. A ynhed tak
Strana XIX
XIX dokonal tu modlidwu, ta giſta hora zdwyhla ſe yakzto ptak y ſíla na to miſto, yakoz bil kalyffus rozkazal, A kdiz faraczeni ten dyw vzrzechu, welmy ſe diewiechu, y kalyffus ſ nymi. A pro tu giſtu wiecz kaly- ffus ſ mnohymij ſaraczeni zdielaly gſu ſie krzieſtiane a krzieſtianſkey ziwoth wedly az do ſmrti. Neb kdiz ten kalyffus vmrzel, nebil pohrzeben yako Saracen; ale yako krziestian. A nalezly gſu przi ſmrti to* kalyffo- wy geden krziezek na geho hrdle. V I, 34 jest přeložen latinský text správně, ale český překladatel přes to přičinil poznámku »latyne stogi pſana Barachia centü aut octo- ginta pannij lyneij, ktoz toto lepe vmie wyloziti, ten wiloz«. V I, 48 čte se v latinském textu... quibus transactis invenitur prouincia Succuir. In hac prouincia sunt christiani etc., v českém však textu praví se: A przeyda tu czeſtu, przygde do wlaſti, gessto slowe Suttur (w nyez mnoho myest gest a mieſeczek, a naywietſſie myeſto ſlowe Suttur), w tey wlaſſti geſt nyeczo krzieſtianuow atd. Jiné dva rukopisy latinského textu Pipinova, v polyglottě Marko Polově neuváděné, chová v bohaté knihovně své nejdůstojnější vždy věrná métropolitní kapitula pražská. Ježto český překlad v mnohých jednotli- vostech od latinského Pipinova textu vídeňského se uchyluje, zkollaciono- vány za vydáním naším i oba rukopisy kapitulní. Prvý z těchto rukopisův, uložený v kodiku G, 21, skládá se ze 46 listův in continuo popsaných a sice z plna a bez číslování stránek. V kodiku předcházejí Vite philosofo- rum cum breuiloquio eorundem a Tractatus de quatuor virtutibus cardinalibus. Nadpis Pipinova textu jest Marcus de Venecijs. Rámec jednotlivých stran jest linkován, ruka v celém textu táž, vypsaná, v ligaturách důsledná. Ini- ciálky jsou stejně s textem černě psány, nadpisy kapitul červené, in margine jsou připsána namnoze čísla kapitul. Písmo jest z počátku XV století. Druhý rukopis jest v kodiku G, 28 a skládá se z 421/2 listův o 2 sloupcích zplna popsaných, bez stránkování. Titul není žádný, nýbrž rukopis počíná bezprostředně úvodními slovy: Incipit prologus. V kodiku témž obsaženy jsou ještě rukopisy nadepsané Incipit liber descripcionum terre sancte Jero- solimitane editus per fratrem Borcardum de Monte Syon, pak Incipiunt gesta passionis domini que invenit Theodosius magnus Imperator in Jerusalem in pretorio poncii pylati in codicibus publicis. Rukopis tento psán jest trojí rukou. Každá stránka jest rozdělena ve dva sloupce, tyto pak jsou linkami ohraničeny. Iniciálky jsou psány červeně, písmo jest rovněž s počátku XV. století. Seznam kapitul jest až na konci každé knihy a sice skládá se I kniha ze 67, II ze 70 a III ze 40 kapitul. Končí se rukopis tento slovy II.
XIX dokonal tu modlidwu, ta giſta hora zdwyhla ſe yakzto ptak y ſíla na to miſto, yakoz bil kalyffus rozkazal, A kdiz faraczeni ten dyw vzrzechu, welmy ſe diewiechu, y kalyffus ſ nymi. A pro tu giſtu wiecz kaly- ffus ſ mnohymij ſaraczeni zdielaly gſu ſie krzieſtiane a krzieſtianſkey ziwoth wedly az do ſmrti. Neb kdiz ten kalyffus vmrzel, nebil pohrzeben yako Saracen; ale yako krziestian. A nalezly gſu przi ſmrti to* kalyffo- wy geden krziezek na geho hrdle. V I, 34 jest přeložen latinský text správně, ale český překladatel přes to přičinil poznámku »latyne stogi pſana Barachia centü aut octo- ginta pannij lyneij, ktoz toto lepe vmie wyloziti, ten wiloz«. V I, 48 čte se v latinském textu... quibus transactis invenitur prouincia Succuir. In hac prouincia sunt christiani etc., v českém však textu praví se: A przeyda tu czeſtu, przygde do wlaſti, gessto slowe Suttur (w nyez mnoho myest gest a mieſeczek, a naywietſſie myeſto ſlowe Suttur), w tey wlaſſti geſt nyeczo krzieſtianuow atd. Jiné dva rukopisy latinského textu Pipinova, v polyglottě Marko Polově neuváděné, chová v bohaté knihovně své nejdůstojnější vždy věrná métropolitní kapitula pražská. Ježto český překlad v mnohých jednotli- vostech od latinského Pipinova textu vídeňského se uchyluje, zkollaciono- vány za vydáním naším i oba rukopisy kapitulní. Prvý z těchto rukopisův, uložený v kodiku G, 21, skládá se ze 46 listův in continuo popsaných a sice z plna a bez číslování stránek. V kodiku předcházejí Vite philosofo- rum cum breuiloquio eorundem a Tractatus de quatuor virtutibus cardinalibus. Nadpis Pipinova textu jest Marcus de Venecijs. Rámec jednotlivých stran jest linkován, ruka v celém textu táž, vypsaná, v ligaturách důsledná. Ini- ciálky jsou stejně s textem černě psány, nadpisy kapitul červené, in margine jsou připsána namnoze čísla kapitul. Písmo jest z počátku XV století. Druhý rukopis jest v kodiku G, 28 a skládá se z 421/2 listův o 2 sloupcích zplna popsaných, bez stránkování. Titul není žádný, nýbrž rukopis počíná bezprostředně úvodními slovy: Incipit prologus. V kodiku témž obsaženy jsou ještě rukopisy nadepsané Incipit liber descripcionum terre sancte Jero- solimitane editus per fratrem Borcardum de Monte Syon, pak Incipiunt gesta passionis domini que invenit Theodosius magnus Imperator in Jerusalem in pretorio poncii pylati in codicibus publicis. Rukopis tento psán jest trojí rukou. Každá stránka jest rozdělena ve dva sloupce, tyto pak jsou linkami ohraničeny. Iniciálky jsou psány červeně, písmo jest rovněž s počátku XV. století. Seznam kapitul jest až na konci každé knihy a sice skládá se I kniha ze 67, II ze 70 a III ze 40 kapitul. Končí se rukopis tento slovy II.
Strana XX
XX Explicit liber domini Marci pauli de veneciis De consuetudinibus et con- dicionibus orientalium regionum. Srovnání rukopisu G, 28 (= P2) s českým překladem potvrzuje pře- devším, že nebyl tento latinský text předlohou překladateli českému. Okolnost tato vyšetřuje se již z důvodů vnějších. Především nemá tento rukopis nadpisů kapitol jednotlivých, které vyskytují se v českém překladě sou- hlasně s jinými pipinianskými rukopisy. Za prologem schází výčet kapitol I knihy, kapitola I, 14 schází na místě svém, kapitola I, 41 schází a ná- sleduje po I, 40 ihned I, 42. Závažny jsou i vnitřní důvody, zejména okolnost, že latinský tento text, zejména v třetí knize, celé věty svého prvo- pisu opomíjí, český překladatel ale věty ty přeložil a do svého textu pojal. Než ani rukopis G, 21 (= P1) není lze za předlohu českého překla- datele prohlašovati. I v tomto rukopise jest jiný pořádek kapitol než v textu českém. Kapitola dvacátá nadepsána v něm De ciuitate Corniam ale v českém překladě i v jiných rukopisích pipiniánských zní nadpis tento O mieſtu yafdy, De Ciuitate Lasdi. Nad to ukazuje podrobné srov- návání textu tohoto s českým při vší vnitřní příbuznosti odchylky velmi značné. Jiný pipiniánský rukopis v českých zemích zachován není, srovná- váním však vzájemným rukopisů dochovaných nabýváme přesvědčení, že podkladem českého textu byl rukopis, na němž spočívá i rukopis Vídeňský i P1 i neznámý nyní rukopis, dle něhož vydán L. Kdo byl českým překladatelem textu Pipinova, jest naprosto ne- známo, ale z poznatků jazykových sluší usuzovati, že zdělán byl český překlad před koncem XIV století. Překládán byl spis Markův na Moravě, jakož projevují velice hojné moravismy, sebrané částečně J. Jirečkem, Časopis Českého Musea 1877, 106 sld. Dle přípisku na konci nynějšího textu učiněného byl i tento text na Moravě v Letovicích přepisován a sice písařem vycvičeným, jehož ruka projevuje charakteristickými znaky dobu krále Jiří z Poděbrad. Osudy rukopisu od jeho zdělání až do té chvíle, kdy se ocitl v rukou Hankových, výše byly vyloženy. Ze dvou přípisův in margine, psaných spůsobem století XVI (na str. 31a čte se »Bude-lj wůle Bozi, stane ſe. Petr Paczak z Waczlawicz«, na str. 32 »Vprzimno�t cziſta czno�t, A kdo miluge Sprawedlnost ten trwa na wiecznoft. B. z Hodiegowa«), lze se ně- kterých majitelů kodiku dovtipovati. Vydán český překlad dotud nebyl; toliko vybrané částky uveřejnil K. J. Erben ve Výboru z literatury české II, 545—572. Titul jest ztracen, ale na str. 4a do textu pojat, i zněl původně Marka Pavlova z Benátek knihy o divných věcech vlastí na vzchod slunečních, ve shodě s nadpisem překladu Pipinova Marchi pauli de Veneciis de cöfue- tudinib3 et codicionib3 orientaliũ Regionum.
XX Explicit liber domini Marci pauli de veneciis De consuetudinibus et con- dicionibus orientalium regionum. Srovnání rukopisu G, 28 (= P2) s českým překladem potvrzuje pře- devším, že nebyl tento latinský text předlohou překladateli českému. Okolnost tato vyšetřuje se již z důvodů vnějších. Především nemá tento rukopis nadpisů kapitol jednotlivých, které vyskytují se v českém překladě sou- hlasně s jinými pipinianskými rukopisy. Za prologem schází výčet kapitol I knihy, kapitola I, 14 schází na místě svém, kapitola I, 41 schází a ná- sleduje po I, 40 ihned I, 42. Závažny jsou i vnitřní důvody, zejména okolnost, že latinský tento text, zejména v třetí knize, celé věty svého prvo- pisu opomíjí, český překladatel ale věty ty přeložil a do svého textu pojal. Než ani rukopis G, 21 (= P1) není lze za předlohu českého překla- datele prohlašovati. I v tomto rukopise jest jiný pořádek kapitol než v textu českém. Kapitola dvacátá nadepsána v něm De ciuitate Corniam ale v českém překladě i v jiných rukopisích pipiniánských zní nadpis tento O mieſtu yafdy, De Ciuitate Lasdi. Nad to ukazuje podrobné srov- návání textu tohoto s českým při vší vnitřní příbuznosti odchylky velmi značné. Jiný pipiniánský rukopis v českých zemích zachován není, srovná- váním však vzájemným rukopisů dochovaných nabýváme přesvědčení, že podkladem českého textu byl rukopis, na němž spočívá i rukopis Vídeňský i P1 i neznámý nyní rukopis, dle něhož vydán L. Kdo byl českým překladatelem textu Pipinova, jest naprosto ne- známo, ale z poznatků jazykových sluší usuzovati, že zdělán byl český překlad před koncem XIV století. Překládán byl spis Markův na Moravě, jakož projevují velice hojné moravismy, sebrané částečně J. Jirečkem, Časopis Českého Musea 1877, 106 sld. Dle přípisku na konci nynějšího textu učiněného byl i tento text na Moravě v Letovicích přepisován a sice písařem vycvičeným, jehož ruka projevuje charakteristickými znaky dobu krále Jiří z Poděbrad. Osudy rukopisu od jeho zdělání až do té chvíle, kdy se ocitl v rukou Hankových, výše byly vyloženy. Ze dvou přípisův in margine, psaných spůsobem století XVI (na str. 31a čte se »Bude-lj wůle Bozi, stane ſe. Petr Paczak z Waczlawicz«, na str. 32 »Vprzimno�t cziſta czno�t, A kdo miluge Sprawedlnost ten trwa na wiecznoft. B. z Hodiegowa«), lze se ně- kterých majitelů kodiku dovtipovati. Vydán český překlad dotud nebyl; toliko vybrané částky uveřejnil K. J. Erben ve Výboru z literatury české II, 545—572. Titul jest ztracen, ale na str. 4a do textu pojat, i zněl původně Marka Pavlova z Benátek knihy o divných věcech vlastí na vzchod slunečních, ve shodě s nadpisem překladu Pipinova Marchi pauli de Veneciis de cöfue- tudinib3 et codicionib3 orientaliũ Regionum.
Strana XXI
II. O slovesné stránce českého Milionu. Uvažuje V. Flajšhans. O jazyce staročeského překladu cestopisu Marka Pola jest již řada monografií. Od 3. srpna 1817, kdy Hanka poprvé o jediném rukopise tohoto textu podal zprávu Dobrovskému, netrhne se téměř řada pracovníků. Hankovo počáteční usouzení, že rukopis sahá do XIV. století, opravil hned roku následujícího (Gesch. der böhm. Sprache, 1818, 275) patriarcha Dobrovský svým lapidarním způsobem takto: »die Abschrift gehört zwar in die Mitte des XV. Jahrhunderts, allein die böhm. Ubersetzung selbst mag wohl älter sein«; podle dalších slov snad, ač není tento výklad bezpečný (slova »diese Handschrift ist also noch zu N. 10 der vorigen Periode nachzutragen« mohou se vztahovati prostě jen k Mandevillovi), kladl původ textu staro- českého před r. 1410. A toto mínění také ovládlo; ještě Jireček 1876 spo- kojuje se pouhým konstatováním fakta (Rukovět, II. 9): »přeložen na český jazyk ve XIV. věku« a doplňuje pouhým vyslovením toho, co jaksi impli- cite řečeno již u Dobrovského otiskem závěrku rukopisného (»psány na Lethowiczich«), že nynější rukopis »psán v Letovicích na Moravě«. Tato holá fakta konstatoval tedy již r. 1818 Dobrovský a málo co lze k tomu podstatného přidati. Bývaly k tomu přidávány nesprávnosti: Hanka v rukopisném přípisku deskovém hádal na Letovice české, mylně; Jungmann v Historii Literatury (II. 79) udává za vročení rukopisu rok 1483, vzniklý — jak již Jireček poznal — omylem a to asi nějakým nesprávným záznamem, náležejícím vlastně ke křižovnickému rukopisu Mandevilly z r. 1472. Jungmann totiž jinak doslovně opakuje zprávy Dobrovského, ale dodatky jeho (str. 274—275) nějak popletl. Šembera 1868 (Dějiny řeči a literatury, 130) pronesl do- mněnku, že text náš »z latiny přeložil nepochybně Vavřinec z Březové« — sotva správnou a ještě méně důvodnou. Nesprávností podobnou Erben při otisku ve Výboru z literatury české (1868, II. 543—571) setřel ve výňatcích dialektický ráz textu našeho a podobně mylně pokusil se (1868 Vocel
II. O slovesné stránce českého Milionu. Uvažuje V. Flajšhans. O jazyce staročeského překladu cestopisu Marka Pola jest již řada monografií. Od 3. srpna 1817, kdy Hanka poprvé o jediném rukopise tohoto textu podal zprávu Dobrovskému, netrhne se téměř řada pracovníků. Hankovo počáteční usouzení, že rukopis sahá do XIV. století, opravil hned roku následujícího (Gesch. der böhm. Sprache, 1818, 275) patriarcha Dobrovský svým lapidarním způsobem takto: »die Abschrift gehört zwar in die Mitte des XV. Jahrhunderts, allein die böhm. Ubersetzung selbst mag wohl älter sein«; podle dalších slov snad, ač není tento výklad bezpečný (slova »diese Handschrift ist also noch zu N. 10 der vorigen Periode nachzutragen« mohou se vztahovati prostě jen k Mandevillovi), kladl původ textu staro- českého před r. 1410. A toto mínění také ovládlo; ještě Jireček 1876 spo- kojuje se pouhým konstatováním fakta (Rukovět, II. 9): »přeložen na český jazyk ve XIV. věku« a doplňuje pouhým vyslovením toho, co jaksi impli- cite řečeno již u Dobrovského otiskem závěrku rukopisného (»psány na Lethowiczich«), že nynější rukopis »psán v Letovicích na Moravě«. Tato holá fakta konstatoval tedy již r. 1818 Dobrovský a málo co lze k tomu podstatného přidati. Bývaly k tomu přidávány nesprávnosti: Hanka v rukopisném přípisku deskovém hádal na Letovice české, mylně; Jungmann v Historii Literatury (II. 79) udává za vročení rukopisu rok 1483, vzniklý — jak již Jireček poznal — omylem a to asi nějakým nesprávným záznamem, náležejícím vlastně ke křižovnickému rukopisu Mandevilly z r. 1472. Jungmann totiž jinak doslovně opakuje zprávy Dobrovského, ale dodatky jeho (str. 274—275) nějak popletl. Šembera 1868 (Dějiny řeči a literatury, 130) pronesl do- mněnku, že text náš »z latiny přeložil nepochybně Vavřinec z Březové« — sotva správnou a ještě méně důvodnou. Nesprávností podobnou Erben při otisku ve Výboru z literatury české (1868, II. 543—571) setřel ve výňatcích dialektický ráz textu našeho a podobně mylně pokusil se (1868 Vocel
Strana XXII
XXII a pak) 1888 J. Jireček (O zvláštnostech češtiny ve starých rukopisech mo- ravských, str. 20) stáří rukopisu zvýšiti slovy: »napsán byl asi počátkem XV. věku«. A tak poslední zmínky Gebauerovy (v Listech filol. 1887, Histor. Mluvnice I. 679 atd.) omezují se podstatně zase jen na stará kon- statování Dobrovského z r. 1818. Pokládámeli tedy za zjištěné, že rukopis náš pochází (spíše z konce, nejméně však) z polovice XV. století, že vznikl od neznámého autora v Le- tovicích na Moravě (stopy toho jsou i v jazyce zřetelné), že tento rukopis jest jen opis textu původně staršího (a to opis, jak pouhým nahlédnutím patrno, velmi chybný), snad ještě ze XIV. století, původce neznámého, vy- čerpali jsme skoro úplně positivní vědomosti celého téměř století a — ne- chcemeli se ztráceti do báječné říše fantastických dohadů — zbývá nám stanoviti v těchto mezích jen zajímavější nebo závažnější podrobnosti. I tato minuciesní, drobnohledná práce filologova byla již z největší části u textu našeho vykonána. Rukopis sám v Museu byl dosti přístupen filologům, Erben ve Výboru a Jireček v Anthologii záhy otiskli dosti značný kus textu a když 1868 J. E. Vocel v Pravěku země české (str. 449—454) ukázal ke shodě jednoho místa našeho textu s několika verši Jaroslava v Rukopise Královédvorském, zvýšil se zvláště interess o jazyk našeho textu měrou neobyčejnou. R. 1875—1877 zvláště články prof. dra. J. Ge- bauera v Listech filologických (II. 101—114; rozhojněný a opravený překlad tohoto pojednání vyšel německy v Archivu für slavische Philologie, II. Band, 143 sqq.) a J. Jirečka v Časopise Musea království Českého (LI. 103—119) byly jazykové zvláštnosti textu našeho vyčerpány skoro do dna a když 1886—1888 vzplanul znovu boj o Rukopisy, znovu oba přední pro- tagonisté důkladnými rozbory jazyka textu našeho (Gebauer v Listech filolog., 1887, 348—360 a Jireček O zvláštnostech češtiny atd. 1888, str. 20 až 22) material zpracovali skoro úplně. Jen nepřímým, ale arci velmi dů- ležitým doplňkem těchto studií Gebauerových a Jirečkových přispěl 1895 Fr. Bartoš vzorným popisem nynějšího útvaru nářečí letovického (Dialekto- logie moravská, II. 103—106). Na práci těchto tří učenců staví následující řádky dále a spokojují se při známých věcech proto jen několika doklady, odkazujíce pro ostatek do článků Jirečkových nebo Gebauerových. Mimo- chodem řečeno, ačkoli Gebauer text excerpoval i pro Historickou Mluvnici i pro Slovník staročeský, zůstalo přece leccos důležitého v zažloutlých listech našeho kodexu, a tato nova označuji v práci následující hvězdičkou. Předem nutno si opětně připomenouti, že text našeho kodexu jest pouhý opis a to písaře velmi nepozorného a nedbalého. To ukazuje pouhý pohled na text a důvody toho některé uvedl již 1868 Vocel (»wudcze« m. »múdře«, na »welmy« rovni m. »valnéj« atd.), jež rozhojnil Gebauer (v Listech filol. 1875 a zvl. 1887, 359—360), ukázav také k tomu, že opi- sovač mnoho vynechal — dalo by se ohledání toto doplniti ještě opačnou necností písařovou, mnoho totiž psal také dvakrát. To, co dle mého mínění písař vynechal, je ve vydání tomto položeno do rohatých závorek a otištěno
XXII a pak) 1888 J. Jireček (O zvláštnostech češtiny ve starých rukopisech mo- ravských, str. 20) stáří rukopisu zvýšiti slovy: »napsán byl asi počátkem XV. věku«. A tak poslední zmínky Gebauerovy (v Listech filol. 1887, Histor. Mluvnice I. 679 atd.) omezují se podstatně zase jen na stará kon- statování Dobrovského z r. 1818. Pokládámeli tedy za zjištěné, že rukopis náš pochází (spíše z konce, nejméně však) z polovice XV. století, že vznikl od neznámého autora v Le- tovicích na Moravě (stopy toho jsou i v jazyce zřetelné), že tento rukopis jest jen opis textu původně staršího (a to opis, jak pouhým nahlédnutím patrno, velmi chybný), snad ještě ze XIV. století, původce neznámého, vy- čerpali jsme skoro úplně positivní vědomosti celého téměř století a — ne- chcemeli se ztráceti do báječné říše fantastických dohadů — zbývá nám stanoviti v těchto mezích jen zajímavější nebo závažnější podrobnosti. I tato minuciesní, drobnohledná práce filologova byla již z největší části u textu našeho vykonána. Rukopis sám v Museu byl dosti přístupen filologům, Erben ve Výboru a Jireček v Anthologii záhy otiskli dosti značný kus textu a když 1868 J. E. Vocel v Pravěku země české (str. 449—454) ukázal ke shodě jednoho místa našeho textu s několika verši Jaroslava v Rukopise Královédvorském, zvýšil se zvláště interess o jazyk našeho textu měrou neobyčejnou. R. 1875—1877 zvláště články prof. dra. J. Ge- bauera v Listech filologických (II. 101—114; rozhojněný a opravený překlad tohoto pojednání vyšel německy v Archivu für slavische Philologie, II. Band, 143 sqq.) a J. Jirečka v Časopise Musea království Českého (LI. 103—119) byly jazykové zvláštnosti textu našeho vyčerpány skoro do dna a když 1886—1888 vzplanul znovu boj o Rukopisy, znovu oba přední pro- tagonisté důkladnými rozbory jazyka textu našeho (Gebauer v Listech filolog., 1887, 348—360 a Jireček O zvláštnostech češtiny atd. 1888, str. 20 až 22) material zpracovali skoro úplně. Jen nepřímým, ale arci velmi dů- ležitým doplňkem těchto studií Gebauerových a Jirečkových přispěl 1895 Fr. Bartoš vzorným popisem nynějšího útvaru nářečí letovického (Dialekto- logie moravská, II. 103—106). Na práci těchto tří učenců staví následující řádky dále a spokojují se při známých věcech proto jen několika doklady, odkazujíce pro ostatek do článků Jirečkových nebo Gebauerových. Mimo- chodem řečeno, ačkoli Gebauer text excerpoval i pro Historickou Mluvnici i pro Slovník staročeský, zůstalo přece leccos důležitého v zažloutlých listech našeho kodexu, a tato nova označuji v práci následující hvězdičkou. Předem nutno si opětně připomenouti, že text našeho kodexu jest pouhý opis a to písaře velmi nepozorného a nedbalého. To ukazuje pouhý pohled na text a důvody toho některé uvedl již 1868 Vocel (»wudcze« m. »múdře«, na »welmy« rovni m. »valnéj« atd.), jež rozhojnil Gebauer (v Listech filol. 1875 a zvl. 1887, 359—360), ukázav také k tomu, že opi- sovač mnoho vynechal — dalo by se ohledání toto doplniti ještě opačnou necností písařovou, mnoho totiž psal také dvakrát. To, co dle mého mínění písař vynechal, je ve vydání tomto položeno do rohatých závorek a otištěno
Strana XXIII
XXIII kursivou; týmž způsobem jsou — ale nikoli všude — opraveny také ně- které jiné chyby opisovačské a písařské. Kde naproti tomu písař zbytečně píše jednu věc dvakrát, jest položeno zbytečné opakování do závorek kulatých. Kde nelze s jistotou určiti, co vynecháno, tam označena několika tečkami mezera, kde oprava chybného textu byla nejista, upozorněno vykřičníkem. Tato nedbalost písařova má, jak již Gebauer správně upozornil, ne- milé následky při úvaze o dialektických zvláštnostech našeho textu; lec- kterou chybu písařovu může kvapný posuzovatel vzíti za zvláštnost dialek- tickou. A tato nesnáz zvyšuje se tím, že písař dopouští se nejen chyb piseckých nýbrž i opisovačských; že opisuje nejen nedbale (vynechá něco nebo něco dvakrát napíše), nýbrž i nerozumí své předloze (a píše pak z ne- dbalosti hotové nesmysly), ano dokonce dovoluje si ji svými konjekturami, docela falešnými, znetvořovati téměř k nepoznání. Chybou piseckou zajisté jest, píšeli n. př. fol. 123a »obecní pokrm a paſta« místo pastva (jak opra- vuji v závorce rohaté kursivou) — takových vynechání dopouštějí se i jiní písaři, ač ne tak často jako náš; písař náš hned v následujícím řádku (mezera ta označena tečkami) vynechává zase, tentokrát asi celý řádek předlohy, tlumočící latinské »supra modum, ideo herbas non germinat neque blada«. Zrovna takového vynechání — mimo přečasto jindy — ještě hrub- šího, dopustil se fol. 126, kde vynechává asi pět řádek českého textu, tlumočícího lat. »reducentes . .. lucra magna«. A hned kousek níže, fol. 126a vynechává opět dokončení slabiky »ta« — (dle lat. originalu »protenditur« patrně na druhém řádku předlohy následovalo — »hne sě«), ale nejenom to, bezmyšlenkovitě, docela mechanicky k tomuto necelému ,ta“ — opisuje znovu z předešlého řádku předlohy »vlast studená velmi«. Zpozorovav omyl, pokračuje klidně dále »V tom moři«, nedbaje ani toho, aby zbytečná slova škrtl ani scházející »-hne sě« doplnil. Tyto a podobné, v nejrozmanitějších kategoriích se vyskytající, chyby pisecké vadí celkem ještě nejméně; hůře je tam, kde špatně rozumí — a píše buď nesmysly nebo nemožné kon- jektury. To jsou pak pravé chyby opisovačské, při kterýchž ne vždy vidíme s jistotou, proč měněno a jak zněl original. Fol. 126 na př. za lat. »equabus suis frena relaxantes ipsas libere, quo volunt ire, permittunt« má následu- jící překlad: »svým klisiciem uzdy pustie, aby šly protié, kamž chtie«; označil jsem vykřičníkem v rohaté závorce tuto chybu čtenáři, ale neod- vážil jsem se hádati slovo originalu. Jsem sice toho mínění, že text origi- nalní měl asi zkráceně psané »před sě« nebo »přece«; že opisovač mylně četl zkratku »pře-« za »pro« a že zbývající »-ce« pokládal za dialektický acc. sg. m. tě: z této chyby čtení a špatné konjektury že vzniklo nyní nesmyslné »protie«. Ale arci nemohu — při notorické nedbalosti našeho písaře — tento výklad postaviti jako jediný možný; naš písař mohl své nesmyslné »pro tie« také jiným způsobem vyvoditi, cesty jeho jsou věru nevyzpytatelné. Nebo: »inter arenas rimantur« přeložil fol. 113 »mězi pieskem parahy«; to vykládám si takto: originalnímu »paragy« (= párají) písař nerozuměl, buď že snad sloveso párati“ v jeho dialektu nebylo ob-
XXIII kursivou; týmž způsobem jsou — ale nikoli všude — opraveny také ně- které jiné chyby opisovačské a písařské. Kde naproti tomu písař zbytečně píše jednu věc dvakrát, jest položeno zbytečné opakování do závorek kulatých. Kde nelze s jistotou určiti, co vynecháno, tam označena několika tečkami mezera, kde oprava chybného textu byla nejista, upozorněno vykřičníkem. Tato nedbalost písařova má, jak již Gebauer správně upozornil, ne- milé následky při úvaze o dialektických zvláštnostech našeho textu; lec- kterou chybu písařovu může kvapný posuzovatel vzíti za zvláštnost dialek- tickou. A tato nesnáz zvyšuje se tím, že písař dopouští se nejen chyb piseckých nýbrž i opisovačských; že opisuje nejen nedbale (vynechá něco nebo něco dvakrát napíše), nýbrž i nerozumí své předloze (a píše pak z ne- dbalosti hotové nesmysly), ano dokonce dovoluje si ji svými konjekturami, docela falešnými, znetvořovati téměř k nepoznání. Chybou piseckou zajisté jest, píšeli n. př. fol. 123a »obecní pokrm a paſta« místo pastva (jak opra- vuji v závorce rohaté kursivou) — takových vynechání dopouštějí se i jiní písaři, ač ne tak často jako náš; písař náš hned v následujícím řádku (mezera ta označena tečkami) vynechává zase, tentokrát asi celý řádek předlohy, tlumočící latinské »supra modum, ideo herbas non germinat neque blada«. Zrovna takového vynechání — mimo přečasto jindy — ještě hrub- šího, dopustil se fol. 126, kde vynechává asi pět řádek českého textu, tlumočícího lat. »reducentes . .. lucra magna«. A hned kousek níže, fol. 126a vynechává opět dokončení slabiky »ta« — (dle lat. originalu »protenditur« patrně na druhém řádku předlohy následovalo — »hne sě«), ale nejenom to, bezmyšlenkovitě, docela mechanicky k tomuto necelému ,ta“ — opisuje znovu z předešlého řádku předlohy »vlast studená velmi«. Zpozorovav omyl, pokračuje klidně dále »V tom moři«, nedbaje ani toho, aby zbytečná slova škrtl ani scházející »-hne sě« doplnil. Tyto a podobné, v nejrozmanitějších kategoriích se vyskytající, chyby pisecké vadí celkem ještě nejméně; hůře je tam, kde špatně rozumí — a píše buď nesmysly nebo nemožné kon- jektury. To jsou pak pravé chyby opisovačské, při kterýchž ne vždy vidíme s jistotou, proč měněno a jak zněl original. Fol. 126 na př. za lat. »equabus suis frena relaxantes ipsas libere, quo volunt ire, permittunt« má následu- jící překlad: »svým klisiciem uzdy pustie, aby šly protié, kamž chtie«; označil jsem vykřičníkem v rohaté závorce tuto chybu čtenáři, ale neod- vážil jsem se hádati slovo originalu. Jsem sice toho mínění, že text origi- nalní měl asi zkráceně psané »před sě« nebo »přece«; že opisovač mylně četl zkratku »pře-« za »pro« a že zbývající »-ce« pokládal za dialektický acc. sg. m. tě: z této chyby čtení a špatné konjektury že vzniklo nyní nesmyslné »protie«. Ale arci nemohu — při notorické nedbalosti našeho písaře — tento výklad postaviti jako jediný možný; naš písař mohl své nesmyslné »pro tie« také jiným způsobem vyvoditi, cesty jeho jsou věru nevyzpytatelné. Nebo: »inter arenas rimantur« přeložil fol. 113 »mězi pieskem parahy«; to vykládám si takto: originalnímu »paragy« (= párají) písař nerozuměl, buď že snad sloveso párati“ v jeho dialektu nebylo ob-
Strana XXIV
XXIV vyklé, či že snad je pokládal za acc. plur. cizího jmena jako ,adamant“; i chtěl cizí g počeštiti tak, jako udělal z grošíku“ »hrošík« a tím způsobem vytvořil nesmyslné »parahy« atd. A tyto chyby potom značně seslabují důvěru k některým singularitám hláskovým a tvarovým: fol. 114a na př. za lat. »uirides fructus« čteme »lezeneho ovoce«: možno, že snad přeřek- nutím (jako „svítíčko sluní štěk zapesal atd. v mluvě obecné) bylo písaři diktováno nebo sám si předříkával vskutku „lezeného m. „zeleného“: ale hledímeli k ostatním nesmyslům, přičteme to také na vrub pouhé nedba- losti; podobně fol. 126 psané »domóv by sě poznaſti neuměli« pokládá sice Jireček za tvar dialektický — a bylo by možno uvésti parallely — ale když uvážíme, kolika chyb se písař na listě 126 dopustil (byla o nich právě shora zmínka), přičteme i toto s chybě pisecké (a proto vloženo v textu do závorky kulaté). A zase nám podává — k malé naší radosti — písař nepřehlednou řadu podobných dokladů. Tyto chyby opisovačské značnou měrou ztěžují řešení otázek, jež jazyk textu našeho filologu ukládá. Z těch otázek nejvíce byla probírána a řešena od dob Vocelových již otázka vlastně nejpodřízenější — otázka totiž po stáří původní předlohy. Vocel v Pravěku, položiv rukopis neprávem do konce XIV. věku, s čímž prý se srovnává i písmo a pravopis, usoudil: »než však patrné známky na sobě nese, že jest přepisem mnohem staršího originalu, jenž brzy potom, když Millione byl sepsán, na jazyk český pře- ložen«, kladl pak určitěji původ ten do doby kolem r. 1320. Naproti tomu J. Jireček ohledav jazyk Milliona podrobně, napsal (ČČM. 110:) »nemohu jinak říci, nežli že Million zčeštěn byl okolo r. 1400« — a mínění jeho přijímá také v podstatě prof. Gebauer. A mínění toho nelze nepřijmouti za správné, ani ne tak z důvodů positivních (i takové uvádí Jireček: „ščeně« m. staršího „ščenec“, „starosty = parentes, ,malovánie za starší psanie atd.) jako hlavně negativních: není nejmenších stop, které by nutily přikládati originálu stáří vysoké, jazyk činí docela dojem jazyka doby Husovy a Roky- canovy. Nešetření dualu (hned v první kapitole: »dva bratří sě brali« nebo »z těch bratrú dvú« atd.), úplný téměř nedostatek starých aoristů (v téže první kapitole místo aoristů je patnáctkráte užito nového perfekta, pětkráte praes. historického), naprostý úpadek vazeb participialních, důsledné neše- tření jotace, volné užívání dvojhlásky -je atd. svědčí, že již předloha byla asi téhož rázu — nehledě ani ke slovníku, který nevykazuje téměř jediného slova staršího, za to pravidelné a hojné útvary nové. Lzeli tuto nejčastěji ventilovanou, ač poměrně méně důležitou, otázku pokládati dnes již za rozřešenu, naskytají se otázky nové, obyčejně zlehka jen pomíjené, však vskutku obtíže veliké působící. Dosud obyčejně jazyk Milliona zkoumán v podruží otázky rukopisu Královédvorského; vybírány z něho tvary původu nejrůznějšího k účelům obranným anebo zase doka- zováno jeho mládí k účelům opačným. Leč jazyk Milliona má zajisté také existenci sám o sobě — a tu na prvním místě naskytá se otázka ne po stáří originalu, ale po jeho kvalitě jazykové.
XXIV vyklé, či že snad je pokládal za acc. plur. cizího jmena jako ,adamant“; i chtěl cizí g počeštiti tak, jako udělal z grošíku“ »hrošík« a tím způsobem vytvořil nesmyslné »parahy« atd. A tyto chyby potom značně seslabují důvěru k některým singularitám hláskovým a tvarovým: fol. 114a na př. za lat. »uirides fructus« čteme »lezeneho ovoce«: možno, že snad přeřek- nutím (jako „svítíčko sluní štěk zapesal atd. v mluvě obecné) bylo písaři diktováno nebo sám si předříkával vskutku „lezeného m. „zeleného“: ale hledímeli k ostatním nesmyslům, přičteme to také na vrub pouhé nedba- losti; podobně fol. 126 psané »domóv by sě poznaſti neuměli« pokládá sice Jireček za tvar dialektický — a bylo by možno uvésti parallely — ale když uvážíme, kolika chyb se písař na listě 126 dopustil (byla o nich právě shora zmínka), přičteme i toto s chybě pisecké (a proto vloženo v textu do závorky kulaté). A zase nám podává — k malé naší radosti — písař nepřehlednou řadu podobných dokladů. Tyto chyby opisovačské značnou měrou ztěžují řešení otázek, jež jazyk textu našeho filologu ukládá. Z těch otázek nejvíce byla probírána a řešena od dob Vocelových již otázka vlastně nejpodřízenější — otázka totiž po stáří původní předlohy. Vocel v Pravěku, položiv rukopis neprávem do konce XIV. věku, s čímž prý se srovnává i písmo a pravopis, usoudil: »než však patrné známky na sobě nese, že jest přepisem mnohem staršího originalu, jenž brzy potom, když Millione byl sepsán, na jazyk český pře- ložen«, kladl pak určitěji původ ten do doby kolem r. 1320. Naproti tomu J. Jireček ohledav jazyk Milliona podrobně, napsal (ČČM. 110:) »nemohu jinak říci, nežli že Million zčeštěn byl okolo r. 1400« — a mínění jeho přijímá také v podstatě prof. Gebauer. A mínění toho nelze nepřijmouti za správné, ani ne tak z důvodů positivních (i takové uvádí Jireček: „ščeně« m. staršího „ščenec“, „starosty = parentes, ,malovánie za starší psanie atd.) jako hlavně negativních: není nejmenších stop, které by nutily přikládati originálu stáří vysoké, jazyk činí docela dojem jazyka doby Husovy a Roky- canovy. Nešetření dualu (hned v první kapitole: »dva bratří sě brali« nebo »z těch bratrú dvú« atd.), úplný téměř nedostatek starých aoristů (v téže první kapitole místo aoristů je patnáctkráte užito nového perfekta, pětkráte praes. historického), naprostý úpadek vazeb participialních, důsledné neše- tření jotace, volné užívání dvojhlásky -je atd. svědčí, že již předloha byla asi téhož rázu — nehledě ani ke slovníku, který nevykazuje téměř jediného slova staršího, za to pravidelné a hojné útvary nové. Lzeli tuto nejčastěji ventilovanou, ač poměrně méně důležitou, otázku pokládati dnes již za rozřešenu, naskytají se otázky nové, obyčejně zlehka jen pomíjené, však vskutku obtíže veliké působící. Dosud obyčejně jazyk Milliona zkoumán v podruží otázky rukopisu Královédvorského; vybírány z něho tvary původu nejrůznějšího k účelům obranným anebo zase doka- zováno jeho mládí k účelům opačným. Leč jazyk Milliona má zajisté také existenci sám o sobě — a tu na prvním místě naskytá se otázka ne po stáří originalu, ale po jeho kvalitě jazykové.
Strana XXV
XXV Precisujemeli problém přísněji, zní takto: Víme, že opis náš vznikl v Letovicích — rozumí se moravských; víme, že jsou v něm chyby opiso- vačské i stopy nářečí moravských. Jde o to nyní, zjistiti, bylli již původní text psán dialektem (a jakým, zdali též letovickým) či bylli psán obvyklou češtinou počátku století XV. Bylli pak tento original psán starou češtinou normalní, kdy dostaly se do něho stopy nářečí letovického; zdali teprve posledním opisovačem a s jakým úmyslem? Hodlalli vskutku celý text jazykově přetvořiti, bylyli tedy vskutku změny ty úmyslné a tedy důsledně, či jsouli jen nahodilé, z nedbalosti a nepozornosti, tak jako jeho stránka grafická. A priori by se arci podobalo domnění — tak zajisté soudil i Šem- bera, přičítaje překlad Vavřinci z Březové — že text náš vznikl v Čechách, jazykem normalním: že teprve moravský opisovač vetkal moravismy do textu původně normalního. Leč J. Jireček, vypočítav řadu moravismů hlás- kových, tvarových i lexikalních, dokládá (ČČM. 109): »z moravismů těchto, zvláště slovních, jichžto počet výčtem naším nikterak není vyčerpán, podle zdání našeho, jasně na jevo vychází, že Million na Moravě nejen přepisován, ale i prvotně byl skládán. Jen rodilý Moravan mohl tak psáti, aby v psaní své tak rázně vetkal stopy svého podřečí.« A tento důkaz dotvrzuje ještě parallelou s textem Mandevilly téhož rukopisu, jenž — dle Jirečka — ob- sahuje jen moravismy formalní, hláskové a tvarové, nikoli lexikalní; důkaz, že mluvnická osnova zůstala i pod rukou písaře moravského česká a jen tu a tam při tvarech a hláskách dal se svésti svým okolím. Million, maje nejen nátěr, ale i celou látku moravskou, hlásí se také vznikem svým — dle Jirečka — na půdu moravskou. K úvaze o tom třeba jest podrobného rozboru jazyka, ještě podrobněj- šího, nežli nalézáme u Jirečka a Gebauera, zároveň s důkladným poznáním grafiky našeho textu. Toto obojí však zase není možno bez srovnání pře- kladu s latinským originalem, aby bylo možno posouditi celkovou tendenci našeho překladatele. Překlad učiněn z latiny. Praví to překladatel sám v úvodě fol. 3: »a tak sě dokonává předmluva z latinské česky přeložená«, totéž dokazuje v práci další passus na fol. 26a: »latině stojí psáno ,barachia centum aut octoaginta panni linei ktož toto lépe umie vyložiti, ten vylož«, nebo na fol. 106a »ovoce ,byrczy“ jinde stojí „bryczy“«, k závěrku textu slova: »zvieřátko, ješto slovú vlasky neb latině giraffe« (fol. 120a, srovn. 122a) atd. Totéž dokazuje srovnání obojího textu přítomné edice, kde pravidlem na- lézáme při pochybnostech výklad v textu latinském; totéž mnohá nepo- rozumění: fol. 121-121a vyskytuje se král „Deaden neporozuměním latinskému ,de Aden‘ (m. Adenský, jak pak dále správně psáno); fol. 91a čte se »na znamenie divu lodi toho města« za latinské »in portu civitatis huius singni...«, kde překladatel patrně omylem m. jména Singni nebo Singuj četli „signi a přeložil atd. Totéž dosvědčují mnohé latinismy, nejen slovné jako: »conspiracio = sdýchanie« fol. 52a, »tradicio = vydánie« fol. 35a,
XXV Precisujemeli problém přísněji, zní takto: Víme, že opis náš vznikl v Letovicích — rozumí se moravských; víme, že jsou v něm chyby opiso- vačské i stopy nářečí moravských. Jde o to nyní, zjistiti, bylli již původní text psán dialektem (a jakým, zdali též letovickým) či bylli psán obvyklou češtinou počátku století XV. Bylli pak tento original psán starou češtinou normalní, kdy dostaly se do něho stopy nářečí letovického; zdali teprve posledním opisovačem a s jakým úmyslem? Hodlalli vskutku celý text jazykově přetvořiti, bylyli tedy vskutku změny ty úmyslné a tedy důsledně, či jsouli jen nahodilé, z nedbalosti a nepozornosti, tak jako jeho stránka grafická. A priori by se arci podobalo domnění — tak zajisté soudil i Šem- bera, přičítaje překlad Vavřinci z Březové — že text náš vznikl v Čechách, jazykem normalním: že teprve moravský opisovač vetkal moravismy do textu původně normalního. Leč J. Jireček, vypočítav řadu moravismů hlás- kových, tvarových i lexikalních, dokládá (ČČM. 109): »z moravismů těchto, zvláště slovních, jichžto počet výčtem naším nikterak není vyčerpán, podle zdání našeho, jasně na jevo vychází, že Million na Moravě nejen přepisován, ale i prvotně byl skládán. Jen rodilý Moravan mohl tak psáti, aby v psaní své tak rázně vetkal stopy svého podřečí.« A tento důkaz dotvrzuje ještě parallelou s textem Mandevilly téhož rukopisu, jenž — dle Jirečka — ob- sahuje jen moravismy formalní, hláskové a tvarové, nikoli lexikalní; důkaz, že mluvnická osnova zůstala i pod rukou písaře moravského česká a jen tu a tam při tvarech a hláskách dal se svésti svým okolím. Million, maje nejen nátěr, ale i celou látku moravskou, hlásí se také vznikem svým — dle Jirečka — na půdu moravskou. K úvaze o tom třeba jest podrobného rozboru jazyka, ještě podrobněj- šího, nežli nalézáme u Jirečka a Gebauera, zároveň s důkladným poznáním grafiky našeho textu. Toto obojí však zase není možno bez srovnání pře- kladu s latinským originalem, aby bylo možno posouditi celkovou tendenci našeho překladatele. Překlad učiněn z latiny. Praví to překladatel sám v úvodě fol. 3: »a tak sě dokonává předmluva z latinské česky přeložená«, totéž dokazuje v práci další passus na fol. 26a: »latině stojí psáno ,barachia centum aut octoaginta panni linei ktož toto lépe umie vyložiti, ten vylož«, nebo na fol. 106a »ovoce ,byrczy“ jinde stojí „bryczy“«, k závěrku textu slova: »zvieřátko, ješto slovú vlasky neb latině giraffe« (fol. 120a, srovn. 122a) atd. Totéž dokazuje srovnání obojího textu přítomné edice, kde pravidlem na- lézáme při pochybnostech výklad v textu latinském; totéž mnohá nepo- rozumění: fol. 121-121a vyskytuje se král „Deaden neporozuměním latinskému ,de Aden‘ (m. Adenský, jak pak dále správně psáno); fol. 91a čte se »na znamenie divu lodi toho města« za latinské »in portu civitatis huius singni...«, kde překladatel patrně omylem m. jména Singni nebo Singuj četli „signi a přeložil atd. Totéž dosvědčují mnohé latinismy, nejen slovné jako: »conspiracio = sdýchanie« fol. 52a, »tradicio = vydánie« fol. 35a,
Strana XXVI
XXVI »intollerabile = neftrpeliwe« fol. 41a atd., nýbrž i v celých větách a vazbách: »oportet, ut duo canes sint = musí, aby vždy dva psi s člověkem byli« fol. 86a atd., z nichž zejmena acc. c. inf. nebo ablat. absol. zavaloval našemu překladateli obtíže převeliké. Že tedy náš překladatel překládal, a to doslovně a velmi hrubě mnohdy, z latiny, o tom nemůže býti sporu. Jiná jest však otázka, neměl-li nějakou pomoc německou. Není sice známo, že by byl nějaký starší německý překlad Milliona, ale jsou některé stopy, které ukazují ke vlivům německým. Nechci se tu dovolávati výrazů cizích jako rychtovati atp., nebo podle německých utvořených jako „sta- rosty“ (= parentes = die Eltern), vší věci' (= omnino = allerdings) atd. které jsou obecné celé češtině počátku XV. stol. a proti kterým tak usilovně bojoval Hus, nýbrž upozorňuji na časté užívání 3. sg. act. za lat. pass. (»potom přijde do . . .« fol. 17 = peruenitur; »turkysóv mnoho najde« t. = reperiuntur; »sto lodí naplniti muož« fol. 11 atd. atd.), které příliš upomíná na německou vazbu s ,man, a na místo na fol. 39, kde za la- tinské »per violenciam« čteme »když města přes hlavu mocí dobyl.« Uvážíme-li, že náš text je v jednom kodexu s Mandevillou, přeloženým z němčiny, můžeme jistě aspoň to připustiti, že překladatel náš podléhal silně vlivu němčiny při svém překladu a že mnohdy tak mohl se dopustiti i germanismu. Překladatel náš překládal z textu latinského podobného, jaký je v přítomném vydání otištěn. Nebyl to text doslovně týž; místo na fol. 36a citované to ukazuje výslovně, kromě toho svědčí o tom text mnohdy obšírnější (fol. 74, fol. 81 a j.). Ale přece celkem byl to text našemu velmi podobný a podle několika známek bližší rukopisu kapitulnímu G 21, nežli oběma ostatním. Překlad učiněn byl doslovně; i to vyplývá z toho, co již uvedeno. Tlumočiti co nejvěrněji bylo idealem našeho autora a tato snaha tříští se na úskalích rozdílnosti obojího jazyka. Vede ke konfliktům a nesnázím, kde častěji trpí správnost češtiny nežli smysl originalu: »ukrutník, jenž sě božím prorokem nazývachu« (fol. 23 = tirannus, qui se dei prophetam esse di- cebat) je jeden z těch anakoluthů, jichž v takové hojnosti je rozseto po stranách našeho cestopisu; přeložiti latinský ablativ absolutný (deficiente et terga vertente) »když již lid ustavše a chřbet obrátivše, král Kublaj zví- tězil« (fol. 54) pokládal zrovna tak za správné, jako když tlumočil inf. c. acc. (»credebant Christum unum esse« atd.) takto: »věřiešě Krista býti z počtu jednoho bohuov dobrých«. Jen tu a tam překládá obratněji: »in mortis articulo« = »na své smrtedlné posteli« (fol. 3.), ale tyto a ta- kové případy jsou opravdu jen ,rarissimi nantes'. S tohoto stanoviska musíme posuzovati změny, jež v nynějším opise původního překladu nalézáme. Za starší a původnější musíme pokládati tvary a vazby ty, jež lépe přiléhají k textu latinskému; z kvality změn budeme pak moci souditi o jazykové kvalitě měnitele.
XXVI »intollerabile = neftrpeliwe« fol. 41a atd., nýbrž i v celých větách a vazbách: »oportet, ut duo canes sint = musí, aby vždy dva psi s člověkem byli« fol. 86a atd., z nichž zejmena acc. c. inf. nebo ablat. absol. zavaloval našemu překladateli obtíže převeliké. Že tedy náš překladatel překládal, a to doslovně a velmi hrubě mnohdy, z latiny, o tom nemůže býti sporu. Jiná jest však otázka, neměl-li nějakou pomoc německou. Není sice známo, že by byl nějaký starší německý překlad Milliona, ale jsou některé stopy, které ukazují ke vlivům německým. Nechci se tu dovolávati výrazů cizích jako rychtovati atp., nebo podle německých utvořených jako „sta- rosty“ (= parentes = die Eltern), vší věci' (= omnino = allerdings) atd. které jsou obecné celé češtině počátku XV. stol. a proti kterým tak usilovně bojoval Hus, nýbrž upozorňuji na časté užívání 3. sg. act. za lat. pass. (»potom přijde do . . .« fol. 17 = peruenitur; »turkysóv mnoho najde« t. = reperiuntur; »sto lodí naplniti muož« fol. 11 atd. atd.), které příliš upomíná na německou vazbu s ,man, a na místo na fol. 39, kde za la- tinské »per violenciam« čteme »když města přes hlavu mocí dobyl.« Uvážíme-li, že náš text je v jednom kodexu s Mandevillou, přeloženým z němčiny, můžeme jistě aspoň to připustiti, že překladatel náš podléhal silně vlivu němčiny při svém překladu a že mnohdy tak mohl se dopustiti i germanismu. Překladatel náš překládal z textu latinského podobného, jaký je v přítomném vydání otištěn. Nebyl to text doslovně týž; místo na fol. 36a citované to ukazuje výslovně, kromě toho svědčí o tom text mnohdy obšírnější (fol. 74, fol. 81 a j.). Ale přece celkem byl to text našemu velmi podobný a podle několika známek bližší rukopisu kapitulnímu G 21, nežli oběma ostatním. Překlad učiněn byl doslovně; i to vyplývá z toho, co již uvedeno. Tlumočiti co nejvěrněji bylo idealem našeho autora a tato snaha tříští se na úskalích rozdílnosti obojího jazyka. Vede ke konfliktům a nesnázím, kde častěji trpí správnost češtiny nežli smysl originalu: »ukrutník, jenž sě božím prorokem nazývachu« (fol. 23 = tirannus, qui se dei prophetam esse di- cebat) je jeden z těch anakoluthů, jichž v takové hojnosti je rozseto po stranách našeho cestopisu; přeložiti latinský ablativ absolutný (deficiente et terga vertente) »když již lid ustavše a chřbet obrátivše, král Kublaj zví- tězil« (fol. 54) pokládal zrovna tak za správné, jako když tlumočil inf. c. acc. (»credebant Christum unum esse« atd.) takto: »věřiešě Krista býti z počtu jednoho bohuov dobrých«. Jen tu a tam překládá obratněji: »in mortis articulo« = »na své smrtedlné posteli« (fol. 3.), ale tyto a ta- kové případy jsou opravdu jen ,rarissimi nantes'. S tohoto stanoviska musíme posuzovati změny, jež v nynějším opise původního překladu nalézáme. Za starší a původnější musíme pokládati tvary a vazby ty, jež lépe přiléhají k textu latinskému; z kvality změn budeme pak moci souditi o jazykové kvalitě měnitele.
Strana XXVII
XXVII Tu sluší ještě připomenouti, že mnoho důvodů vede k tomu, před- pokládati mezi originalem (*0) řadu přepisů (P. P. P. . . .), jejichž ně- kolikátým reflexem jest rukopis (R) nynější; poněvadž však — pro velikou nedbalost písaře našeho kodexu — bezpečně tohoto mínění, velmi pravděpodobného, dokázati nelze, úvaha následující hledí jen ke dvěma textům O a R. Text náš R jest naproti textu původnímu O měněn úmyslně; s úmyslem opravovati, bez textu latinského. To částečně bylo vyloženo již shora, při výkladu o chybách opisovačských, leč několik příkladů možno ještě uvésti: O měl »že ty máje dospievají« a R (20) z toho udělal: »že ty mají dospievati;« O měl: »těch úřad bieše« a R píše »tehdy úřad bieše« (fol. 22a »harum officium«); přebývají se Saraceny« přeložil správně O a R z toho udělal (29) »přebývají sč Saracenové; »a zvláště Saraceny« napsal O a nyní čteme v R (108): »a zvláště s tarčemi« atd., vesměs nesmyslně a vesměs vinou této korrigovací manie. Důležité pro náš účel jsou z této legie omylů zvláště tyto. Fol. 9a přeložil O lat. »duas tabulas aureas« správně »dvě dscě zlatie«: z toho udělal R »dve sce zlatých« (200 zl.); R tu patrně píše tvar dialektický »scě« (m. stě); není arci jisto, rozumí-li mu. Naproti tomu na fol. 44a měl O tvar patrně dialektický »rádsě« (jak už upozornil Gebauer v Lfil. 1887, 359), z něhož R neporozuměním udělal »radějí«; tu tedy tvar dialektický je prokázán již pro předlohu. Podobně fol. 103 psal již O: »viece pravici [= praviti] nebudu« a R udělal z toho: »viece praviece nebudu«, zde domnělé participium nahradil jiným, obvy- klejším. Prvý doklad (rádsě radějie-) ukazuje, že vyhýbal se původce textu R provincialismům, druhý ukazuje, že jazyk textu O obnovuje; opisovatel tedy normalisoval. Toho jest potřebí dovoditi ještě podrobněji. Normalisování — t. j. nahrazování tvarů dialektických normálními tvary západočeskými — jeví se na př. u tvarů s -ti- nebo -tě-. V dialektu, jímž bylo psáno O, patrně za -ti- a tě- vyslovováno -ci- a -cě- (toho úkazu v novém nářečí letovickém není; v. Bartoš, Dialekt. II. 105) a tak náš opisovač opsal: »když procícichu« fol. 23, »plácený« fol. 95a »chcí kúpiti« 114 (patrně m. chtí; výklad ze chcí, srovn. Gb. Hist. Mluvn. III. 2. 203, není nutný), »rycířuov« 52a, svíceziti (pravidelně) atd. Často však již do- sazoval místo -ci- -ce- české -ti- tě-; vedle svíceziti tu a tam je svítěziti; někde dosadil jen na polovic: vrátici 5, sprostici 10 atd., někde i graficky toto normalisování naznačil: w ſwietcze (O svěcč, R chtěl míti světě) atd. A často pak dosadil t za c na místech nepravých: na polovici cesty gra- fické se zastavil fol. 40 ptacstie (= ptáci; O měl ,ptácie, R pokládaje za dialekt., chtěl míti ,ptátě“ ale úmyslu nedokončil), ale na jiných místech úmysl provedl. Věda, že inf. končí se na -ti a že písař O píše sprostici atd., opravil podle toho i ,zawrti 9a, „střieti (často: 53, 58a atd.), arci mylně m. -ci; věda, ze písař O píše m. chtiece chciece (fol. 83a), opravil dle toho i ,nechtie korunu“ (fol. 52a m. nechce) ,chtiem nadělati (fol. 91 m. cem), arci mylně; a podobně opravil koncovku -cè u adv. w blieztic
XXVII Tu sluší ještě připomenouti, že mnoho důvodů vede k tomu, před- pokládati mezi originalem (*0) řadu přepisů (P. P. P. . . .), jejichž ně- kolikátým reflexem jest rukopis (R) nynější; poněvadž však — pro velikou nedbalost písaře našeho kodexu — bezpečně tohoto mínění, velmi pravděpodobného, dokázati nelze, úvaha následující hledí jen ke dvěma textům O a R. Text náš R jest naproti textu původnímu O měněn úmyslně; s úmyslem opravovati, bez textu latinského. To částečně bylo vyloženo již shora, při výkladu o chybách opisovačských, leč několik příkladů možno ještě uvésti: O měl »že ty máje dospievají« a R (20) z toho udělal: »že ty mají dospievati;« O měl: »těch úřad bieše« a R píše »tehdy úřad bieše« (fol. 22a »harum officium«); přebývají se Saraceny« přeložil správně O a R z toho udělal (29) »přebývají sč Saracenové; »a zvláště Saraceny« napsal O a nyní čteme v R (108): »a zvláště s tarčemi« atd., vesměs nesmyslně a vesměs vinou této korrigovací manie. Důležité pro náš účel jsou z této legie omylů zvláště tyto. Fol. 9a přeložil O lat. »duas tabulas aureas« správně »dvě dscě zlatie«: z toho udělal R »dve sce zlatých« (200 zl.); R tu patrně píše tvar dialektický »scě« (m. stě); není arci jisto, rozumí-li mu. Naproti tomu na fol. 44a měl O tvar patrně dialektický »rádsě« (jak už upozornil Gebauer v Lfil. 1887, 359), z něhož R neporozuměním udělal »radějí«; tu tedy tvar dialektický je prokázán již pro předlohu. Podobně fol. 103 psal již O: »viece pravici [= praviti] nebudu« a R udělal z toho: »viece praviece nebudu«, zde domnělé participium nahradil jiným, obvy- klejším. Prvý doklad (rádsě radějie-) ukazuje, že vyhýbal se původce textu R provincialismům, druhý ukazuje, že jazyk textu O obnovuje; opisovatel tedy normalisoval. Toho jest potřebí dovoditi ještě podrobněji. Normalisování — t. j. nahrazování tvarů dialektických normálními tvary západočeskými — jeví se na př. u tvarů s -ti- nebo -tě-. V dialektu, jímž bylo psáno O, patrně za -ti- a tě- vyslovováno -ci- a -cě- (toho úkazu v novém nářečí letovickém není; v. Bartoš, Dialekt. II. 105) a tak náš opisovač opsal: »když procícichu« fol. 23, »plácený« fol. 95a »chcí kúpiti« 114 (patrně m. chtí; výklad ze chcí, srovn. Gb. Hist. Mluvn. III. 2. 203, není nutný), »rycířuov« 52a, svíceziti (pravidelně) atd. Často však již do- sazoval místo -ci- -ce- české -ti- tě-; vedle svíceziti tu a tam je svítěziti; někde dosadil jen na polovic: vrátici 5, sprostici 10 atd., někde i graficky toto normalisování naznačil: w ſwietcze (O svěcč, R chtěl míti světě) atd. A často pak dosadil t za c na místech nepravých: na polovici cesty gra- fické se zastavil fol. 40 ptacstie (= ptáci; O měl ,ptácie, R pokládaje za dialekt., chtěl míti ,ptátě“ ale úmyslu nedokončil), ale na jiných místech úmysl provedl. Věda, že inf. končí se na -ti a že písař O píše sprostici atd., opravil podle toho i ,zawrti 9a, „střieti (často: 53, 58a atd.), arci mylně m. -ci; věda, ze písař O píše m. chtiece chciece (fol. 83a), opravil dle toho i ,nechtie korunu“ (fol. 52a m. nechce) ,chtiem nadělati (fol. 91 m. cem), arci mylně; a podobně opravil koncovku -cè u adv. w blieztic
Strana XXVIII
XXVIII (fol. 52a = blízce), lechtie (fol. 106 = lehce) atd., tak za procícil napsal jakž protitil“ fol. 112a atd., ano (není-li dial.) obvyklou nedbalostí napsal fol. 55a: „bez tiſla“ místo »bez čísla«. Tvar ,o poraztie' 40a vznikl asi týmž způsobem (Gb. Hist. Mluvn. III. 1, str. 176 vykládá tvary podobné jinak). Totéž normalisování (zdá se mi) vyskytá se při častém rčení »vzchod slunce« (ve staré češtině spřežka; odtud i »vzchodsluneční« atd.). Místo tohoto měl asi O východ, ale toto východ nyní zachováno jen na několika místech (ve formě východ a také weychod 11, 47 atp.) jinde všude po obecném usu staročeském čteme v R jen »vzchod-slunce«. Atd. Modernisování textu je rovněž velmi patrno. Text O měl ještě starší tvary vyměniji (81) ,vzemše (7), stlúp (29) atd. asi pravidlem; za tyto tvary v R čteme častěji vyměňuji, vzevše, slúp atd. Vedle ,na však den (7a) čteme již ,na všaký den“ (fol. 11a). Ještě patrněji vyniká tato snaha při některých případech mylného pravopisu. Za dob R bylo ie všude již zúženo v í; písař však O psával v době úžení často ie za í, snad ma- rottou písařskou, snad také dialektickými odchylkami. Tu pak často R opravuje mylně: píše za lat. locuturus chti mluviti (20); t. j. psanému chtie (= chtě) rozuměl jako 3. piur. a místo chtie říkal již a psal chtí; napsal tak i na místě tomto. Týmž způsobem vyložili již Gebauer a Jireček psaní -uo-, -uov- za náležité -ú-; ale změna tato je v R ještě dále pro- vedena. Za doby O říkalo se totiž v G. pl. -uov i -ův, ale psalo se ještě starším způsobem také -óv: tedy n. př. psáno králov, králuov i králuv (t. j rův) vedle sebe; za doby textu R změna pokročila ještě dále, psáno stále sice -óv, uov atd., ale ve výslovnosti zmizelo již i -v- koncové; říkáno tedy Gt. plur. králu a byla tradice, že možno toto u psáti -óv, -uov, -lv atd. Příklady pro -óv -uov netřeba hromaditi; Uv píše R na př. těch dielnykuw fol. 29, welbluduw 31a atd.; pouhé u píše: murzenynu šest set fol. 9a, rok kalyffu 14a atd. Odtud pak bral si písař R právo, psáti každé -u- spřežkou -uv-, -uov-, -uo-, ano i -ov- Případy s -uo-, -uov- vyčetl Jireček (Zvl. 21, ČČM. 107) a Gebauer (Lfil. 360, Mluvn. I. 263); tuto uvádím případy s -uv-: píše tak 3. plur. přijeduw 9a neſuw 112 atd., instr. sg. febuw 5 atd., ano i za krátké u: o wtipuw 4a. Týmž způsobem myslím, že nutno vyložiti i fol. 102a korowhwie (óv = ú), jež Gb. H. Mluvn. I. 261 pokládá za doklad dvojhlásky -ou. Tvar Gt. plur. piefsczouow fol 53 je jasným dokladem, kam až dospěla libovůle písařova; má zajisté značiti výslovnost -ů. Jiné doklady této modernisující snahy jsou uvedeny níže. Uvážímeli všechny tyto okolnosti společně, přijdeme asi k témuž mínění, jaké jsme shledali vládnoucím. Original (O) byl psán dialekticky, jazykem dosti pozdním, nářečím nejspíše moravským, někdy na počátku XV. věku. Ale další náš výtěžek, že opisovač (R) modernisoval a norma- lisoval, že tedy nepsal dialekticky, nýbrž formy ty stíral a měnil, zdá se v odporu s explicitem textu, dle něhož opis psán na Letovicích. A i tomu přepisu vindikují původce moravského skoro obecně badatelé novější (na
XXVIII (fol. 52a = blízce), lechtie (fol. 106 = lehce) atd., tak za procícil napsal jakž protitil“ fol. 112a atd., ano (není-li dial.) obvyklou nedbalostí napsal fol. 55a: „bez tiſla“ místo »bez čísla«. Tvar ,o poraztie' 40a vznikl asi týmž způsobem (Gb. Hist. Mluvn. III. 1, str. 176 vykládá tvary podobné jinak). Totéž normalisování (zdá se mi) vyskytá se při častém rčení »vzchod slunce« (ve staré češtině spřežka; odtud i »vzchodsluneční« atd.). Místo tohoto měl asi O východ, ale toto východ nyní zachováno jen na několika místech (ve formě východ a také weychod 11, 47 atp.) jinde všude po obecném usu staročeském čteme v R jen »vzchod-slunce«. Atd. Modernisování textu je rovněž velmi patrno. Text O měl ještě starší tvary vyměniji (81) ,vzemše (7), stlúp (29) atd. asi pravidlem; za tyto tvary v R čteme častěji vyměňuji, vzevše, slúp atd. Vedle ,na však den (7a) čteme již ,na všaký den“ (fol. 11a). Ještě patrněji vyniká tato snaha při některých případech mylného pravopisu. Za dob R bylo ie všude již zúženo v í; písař však O psával v době úžení často ie za í, snad ma- rottou písařskou, snad také dialektickými odchylkami. Tu pak často R opravuje mylně: píše za lat. locuturus chti mluviti (20); t. j. psanému chtie (= chtě) rozuměl jako 3. piur. a místo chtie říkal již a psal chtí; napsal tak i na místě tomto. Týmž způsobem vyložili již Gebauer a Jireček psaní -uo-, -uov- za náležité -ú-; ale změna tato je v R ještě dále pro- vedena. Za doby O říkalo se totiž v G. pl. -uov i -ův, ale psalo se ještě starším způsobem také -óv: tedy n. př. psáno králov, králuov i králuv (t. j rův) vedle sebe; za doby textu R změna pokročila ještě dále, psáno stále sice -óv, uov atd., ale ve výslovnosti zmizelo již i -v- koncové; říkáno tedy Gt. plur. králu a byla tradice, že možno toto u psáti -óv, -uov, -lv atd. Příklady pro -óv -uov netřeba hromaditi; Uv píše R na př. těch dielnykuw fol. 29, welbluduw 31a atd.; pouhé u píše: murzenynu šest set fol. 9a, rok kalyffu 14a atd. Odtud pak bral si písař R právo, psáti každé -u- spřežkou -uv-, -uov-, -uo-, ano i -ov- Případy s -uo-, -uov- vyčetl Jireček (Zvl. 21, ČČM. 107) a Gebauer (Lfil. 360, Mluvn. I. 263); tuto uvádím případy s -uv-: píše tak 3. plur. přijeduw 9a neſuw 112 atd., instr. sg. febuw 5 atd., ano i za krátké u: o wtipuw 4a. Týmž způsobem myslím, že nutno vyložiti i fol. 102a korowhwie (óv = ú), jež Gb. H. Mluvn. I. 261 pokládá za doklad dvojhlásky -ou. Tvar Gt. plur. piefsczouow fol 53 je jasným dokladem, kam až dospěla libovůle písařova; má zajisté značiti výslovnost -ů. Jiné doklady této modernisující snahy jsou uvedeny níže. Uvážímeli všechny tyto okolnosti společně, přijdeme asi k témuž mínění, jaké jsme shledali vládnoucím. Original (O) byl psán dialekticky, jazykem dosti pozdním, nářečím nejspíše moravským, někdy na počátku XV. věku. Ale další náš výtěžek, že opisovač (R) modernisoval a norma- lisoval, že tedy nepsal dialekticky, nýbrž formy ty stíral a měnil, zdá se v odporu s explicitem textu, dle něhož opis psán na Letovicích. A i tomu přepisu vindikují původce moravského skoro obecně badatelé novější (na
Strana XXIX
XXIX posled Prášek 1900 v Ottově Slovníku naučném XVI. s. v. ,Marco Polo“), ano Jireček (1888, Zvláštn. 77) výslovně, ve shodě se Šemberou, tomuto písaři přikládá dialektické zvláštnosti, tvrdě naopak, že original O byl pů- vodně český (»(písař) text, od Vavřince z Březové prvotně po česku zpo- řízený, přepsal a při tom známek svého nářečí horského dosti hojně veň uvedl«). Proti tomu myslím mluví kvalita zjištěných písařských chyb i omylův a neshodu s explicitem třeba vyložiti takto. Majitel vzoru našeho textu chtěl si dáti O přepsati do sborníku; k tomu dostal i Mandevillu. Text O vznikl někde na Moravě; podle všeho severněji Letovic; neboť celá řada úchylek od nářečí letovického nepřipouští identifikace s dialektem letovickým. Nějaký pak řemeslný písař, rodem Čech, v Praze vyškolený, na nejpokročilejším stupni pražského nářečí stojící, provedl opis obou textů do jednoho kodexu: snažil se oba jazykem uniformovati, ale kvapná a ne- dbalá práce provedla toto setření v Millionu jen nedokonale a tak prvotní dialekt ještě dosti prosvítá. Že tomu tak jest, zdá se mi, že nevyvratně svědčí poslední čtyři řádky (»explicit«) písařovy, v nichž není vůbec žádné stopy dialektické (až na »s božie« m. »boží« — ie m. í však bylo tehdy zjevem graficky zcela obecným), ač by aspoň nějaká byla se snadno mohla vyskytnouti. Zbývá nyní ještě určiti, ke kterému nářečí hlásí se původní překlad. K tomu může odpověděti opět jen podrobný rozbor jazyka. Pro tento účel jsou bezcenné některé chyby a marotty písařské: i místo e napsal na př. písař 57 zvieřátka Jyra (m. šerá), 3a wſſil v milost (m. všel) atd.; ale všimneme-li si, že jindy píše odſſel 7a ſſery atd., nebudeme tato ojedinělá -i- při notoricky nedbalém písaři klásti na vrub dialektu; rovněž tak nebudeme za dialektické odchylky pokládati mylnou ana- písařskou: -kt- za kd: tehdy psáno totiž ještě po starém způsobu kto, vyslovo- váno však (a také psáno) kdo; podle toho psal i písař m. ,kdežto' ktezto 5a, m. ,když“ *ktiz 5, 7 atd.; *gt- za kd: vyslovované kdo přešlo spodobou v gdo, jak podnes vy- slovujeme novočesky; kontaminací nové výslovnosti a staré orthografie psal pak R gtezto 21; -kd- za -kt-: když psáno vedle sebe kdo-kto, domníval se písař, že má právo i psáti ,nyekdere“ (fol. 45a) m. některé; js- za -s-: psáno po staru jsem, vyslovováno sem; dle toho písař i psal: přidálo gſe jemu 15, 17a a j. (m. se), gſam 15a (m. sám), negſu 17a (= nesú) atd.; -g- za -k-: psána vedle sebe v češtině zhusta cizí jmena (-ing, -urg, -erg atd.) střídavě s g a k; sám náš písař střídá libovolně golč-kolč; dle toho píše i „gralowa dvora“ 63, vgaze nohu“ 15 (= ukáže), dogonagycz 87a m. -k-; atd. logii
XXIX posled Prášek 1900 v Ottově Slovníku naučném XVI. s. v. ,Marco Polo“), ano Jireček (1888, Zvláštn. 77) výslovně, ve shodě se Šemberou, tomuto písaři přikládá dialektické zvláštnosti, tvrdě naopak, že original O byl pů- vodně český (»(písař) text, od Vavřince z Březové prvotně po česku zpo- řízený, přepsal a při tom známek svého nářečí horského dosti hojně veň uvedl«). Proti tomu myslím mluví kvalita zjištěných písařských chyb i omylův a neshodu s explicitem třeba vyložiti takto. Majitel vzoru našeho textu chtěl si dáti O přepsati do sborníku; k tomu dostal i Mandevillu. Text O vznikl někde na Moravě; podle všeho severněji Letovic; neboť celá řada úchylek od nářečí letovického nepřipouští identifikace s dialektem letovickým. Nějaký pak řemeslný písař, rodem Čech, v Praze vyškolený, na nejpokročilejším stupni pražského nářečí stojící, provedl opis obou textů do jednoho kodexu: snažil se oba jazykem uniformovati, ale kvapná a ne- dbalá práce provedla toto setření v Millionu jen nedokonale a tak prvotní dialekt ještě dosti prosvítá. Že tomu tak jest, zdá se mi, že nevyvratně svědčí poslední čtyři řádky (»explicit«) písařovy, v nichž není vůbec žádné stopy dialektické (až na »s božie« m. »boží« — ie m. í však bylo tehdy zjevem graficky zcela obecným), ač by aspoň nějaká byla se snadno mohla vyskytnouti. Zbývá nyní ještě určiti, ke kterému nářečí hlásí se původní překlad. K tomu může odpověděti opět jen podrobný rozbor jazyka. Pro tento účel jsou bezcenné některé chyby a marotty písařské: i místo e napsal na př. písař 57 zvieřátka Jyra (m. šerá), 3a wſſil v milost (m. všel) atd.; ale všimneme-li si, že jindy píše odſſel 7a ſſery atd., nebudeme tato ojedinělá -i- při notoricky nedbalém písaři klásti na vrub dialektu; rovněž tak nebudeme za dialektické odchylky pokládati mylnou ana- písařskou: -kt- za kd: tehdy psáno totiž ještě po starém způsobu kto, vyslovo- váno však (a také psáno) kdo; podle toho psal i písař m. ,kdežto' ktezto 5a, m. ,když“ *ktiz 5, 7 atd.; *gt- za kd: vyslovované kdo přešlo spodobou v gdo, jak podnes vy- slovujeme novočesky; kontaminací nové výslovnosti a staré orthografie psal pak R gtezto 21; -kd- za -kt-: když psáno vedle sebe kdo-kto, domníval se písař, že má právo i psáti ,nyekdere“ (fol. 45a) m. některé; js- za -s-: psáno po staru jsem, vyslovováno sem; dle toho písař i psal: přidálo gſe jemu 15, 17a a j. (m. se), gſam 15a (m. sám), negſu 17a (= nesú) atd.; -g- za -k-: psána vedle sebe v češtině zhusta cizí jmena (-ing, -urg, -erg atd.) střídavě s g a k; sám náš písař střídá libovolně golč-kolč; dle toho píše i „gralowa dvora“ 63, vgaze nohu“ 15 (= ukáže), dogonagycz 87a m. -k-; atd. logii
Strana XXX
XXX cemi ; K těmto dialektickým odchylkám nenáleží dále vulgarismy, archaismy a neologismy, rozšířené druhdy nebo dosud po celé oblasti jazyka českého. Sem patří: Vulgarní assimilace: prozba 35a, z wlaſtnim králem 4 atd., podobné též klesání temných na konci slov: knych 3. Mylnou analogií píše pak neobratný písař i „na poczadku“ 322 atp.; ej za ý: zemíkey bóh 42a, weychod slunce 47, kralowſkey palác 74 atd., velmi často; avšak nikdy nepřichází aj-; z toho jest patrno, že dosa- vadní výklad (Gebauer, Histor. Mluvnice, I. 281—282), jakoby se měnilo ý v ej prostřednictvím aj, není správný. Analogií písařskou (nebo také jazykovou?) píše R ej i za ý, které vzniklo úžením z é: weywoda 442, welikey množství 76, 77, má zuby velmi welikey 80 atd. (t. j. O měl vulgarní,zuby ... veliký, z toho R (neporozuměním?) udělal ,velikej); ý (nebo í) za é: bývá ve flexi (Acc. plur. drahý dary 5, D.-Loc. sg. o převeliký púšči 4, N.-Acc. sg. dřevo jest tvrdý 21 atd.) velmi často kořenové však jen: podly obyčeje fol. 6a a wedly miery 45a; rovněž vulgarní jsou některé jiné jednotlivé změny hláskové: rzebiky 19 (m. hřeb-), pannu, kerúž 93 (m. kter-) atd. Obecně bylo také v grafice tehdejší rozšířeno psaní -dc- -to- za pouhé -c-. Vzniklo asi a rozšířilo se od slov jako ,dvadcěti, třidceti atd. a tu pak psáno ,tieztcze“ 7, ,potcstywie‘ 8a atd. Novotvary obvyklé jeví se hlavně ve flexi: -emi m. -i (Instr. plur. jokm.) nalézáme fol. 83 i se dvanácti tisí- slož. sklonění possessiv: o kralowem lesu fol. 4a; ponechávání přímnožku u náměstsky veš: všicky dary fol. 5, všicky jiní 6a atd.; aoristy podle participií: měči yachu sě bíti fol. 54; partic. pass. odchylně měkčena: přenešenie 33, čtění 9a atd., nově utvořená vyjdení 21 nebo vyndeni 71 (za staré -štie). Jaksi na rozhraní mezi zvláštnostmi dialektickými a analogií piseckou, v prvé polovici XV. stol. obecně rozšířenou, jsou dvě změny, hojné a časté v Millionu. Jest to změna ý-é (typ: ten giſte král 6) a změna í-ie (typ: lidé zlie 282). Obě ty změny vyskytují se často a hojně, sbírku jejich příkladů hojnou snesli Jireček (ČČM. 106—107, Zvl. 21) a Gebauer (H. Mluvn. I. 221—222, 283—284, Lfil. 360), zbývá tedy pouze promluviti o výkladu této zvláštnosti. Gebauer i Jireček pokládají skoro veskrze změny ty za dialektické; Gebauer opatrněji sice, ale přece většinou. Leč podrobnější přihlédnutí i tu vede k výsledkům poněkud odchylným. Předem sluší se zmíniti o změně í-ie. Viděli jsme (více dokladů u Ji- rečka, ČČM. 107), že písaři R znělo ie vůbec již jen jako í; že korrigoval mnohdy ie v í. Vyskytají se pak tvary s ie a í vedle sebe; na téže řádce. Týž úkaz byl však již u písaře O; i on psal již ie za í. Jen že on dával
XXX cemi ; K těmto dialektickým odchylkám nenáleží dále vulgarismy, archaismy a neologismy, rozšířené druhdy nebo dosud po celé oblasti jazyka českého. Sem patří: Vulgarní assimilace: prozba 35a, z wlaſtnim králem 4 atd., podobné též klesání temných na konci slov: knych 3. Mylnou analogií píše pak neobratný písař i „na poczadku“ 322 atp.; ej za ý: zemíkey bóh 42a, weychod slunce 47, kralowſkey palác 74 atd., velmi často; avšak nikdy nepřichází aj-; z toho jest patrno, že dosa- vadní výklad (Gebauer, Histor. Mluvnice, I. 281—282), jakoby se měnilo ý v ej prostřednictvím aj, není správný. Analogií písařskou (nebo také jazykovou?) píše R ej i za ý, které vzniklo úžením z é: weywoda 442, welikey množství 76, 77, má zuby velmi welikey 80 atd. (t. j. O měl vulgarní,zuby ... veliký, z toho R (neporozuměním?) udělal ,velikej); ý (nebo í) za é: bývá ve flexi (Acc. plur. drahý dary 5, D.-Loc. sg. o převeliký púšči 4, N.-Acc. sg. dřevo jest tvrdý 21 atd.) velmi často kořenové však jen: podly obyčeje fol. 6a a wedly miery 45a; rovněž vulgarní jsou některé jiné jednotlivé změny hláskové: rzebiky 19 (m. hřeb-), pannu, kerúž 93 (m. kter-) atd. Obecně bylo také v grafice tehdejší rozšířeno psaní -dc- -to- za pouhé -c-. Vzniklo asi a rozšířilo se od slov jako ,dvadcěti, třidceti atd. a tu pak psáno ,tieztcze“ 7, ,potcstywie‘ 8a atd. Novotvary obvyklé jeví se hlavně ve flexi: -emi m. -i (Instr. plur. jokm.) nalézáme fol. 83 i se dvanácti tisí- slož. sklonění possessiv: o kralowem lesu fol. 4a; ponechávání přímnožku u náměstsky veš: všicky dary fol. 5, všicky jiní 6a atd.; aoristy podle participií: měči yachu sě bíti fol. 54; partic. pass. odchylně měkčena: přenešenie 33, čtění 9a atd., nově utvořená vyjdení 21 nebo vyndeni 71 (za staré -štie). Jaksi na rozhraní mezi zvláštnostmi dialektickými a analogií piseckou, v prvé polovici XV. stol. obecně rozšířenou, jsou dvě změny, hojné a časté v Millionu. Jest to změna ý-é (typ: ten giſte král 6) a změna í-ie (typ: lidé zlie 282). Obě ty změny vyskytují se často a hojně, sbírku jejich příkladů hojnou snesli Jireček (ČČM. 106—107, Zvl. 21) a Gebauer (H. Mluvn. I. 221—222, 283—284, Lfil. 360), zbývá tedy pouze promluviti o výkladu této zvláštnosti. Gebauer i Jireček pokládají skoro veskrze změny ty za dialektické; Gebauer opatrněji sice, ale přece většinou. Leč podrobnější přihlédnutí i tu vede k výsledkům poněkud odchylným. Předem sluší se zmíniti o změně í-ie. Viděli jsme (více dokladů u Ji- rečka, ČČM. 107), že písaři R znělo ie vůbec již jen jako í; že korrigoval mnohdy ie v í. Vyskytají se pak tvary s ie a í vedle sebe; na téže řádce. Týž úkaz byl však již u písaře O; i on psal již ie za í. Jen že on dával
Strana XXXI
XXXI přednost (srovnej -óv-uov-úv-ú) formě dle svého mínění starší (-ie) a tak, kde jen viděl i (třebas krátké), psal většinou ie, byloli vůbec v nějakém příbuzenstvu dlouhé í. Mnoho z jeho domnělých archaismů písař R od- klidil: a tak máme nyní vedle sebe v jednom řádku: gym a giem (fol. 8), ku puolnoczie a ku puolnoczi (fol. 11), na téže straně dyw-dyewiechu sě (fol. 16), Loc. sg. v tej zemye (192) a často zemy, krziez a vedle toho krziz atd. Čteme pak tvary jako »nedostatek pieti« (fol. 20a), kde za ie máme í a za i zase ie; na str. 92a máme celou stupnici vedle sebe: »tyem pie- tyem«, kde tiem má ie za staré ie, pie- však za i a tiem za í, a kde není pochybno, že R četl jen: »tím pitím«. Toto mínění potvrzují dále doklady, rovněž již vyčtené, kde nalézáme ie za ý. Písař O nerozeznával i z ie od í (vlastně ý) z é; a podle toho psal pak ie za původní ý (a i za y, mělo-li někde v příbuzenství ý: „naším yaziekem 22a, ježto slýchal jazýček“) a psal tak: »dywniem a rozličným malovániem« (fol. 22a), »mrtwiech« (fol. 4) atd. Tu všude jest možný pouze výklad z analogie písařské; poněvadž pak je snaha písaře O křižována protichůdnou snahou písaře R, jest nám nyní nemožno určiti, jeví-li se v dokladech -ie- skutečně nějaké stopy dialektické; na žádný doklad s ie nelze spolehnouti. Jinak však má se věc s é za ý. Tu asi největší část dokladů (jazy- kem tureczkem fol. 6a atd.) není jen piseckou analogií, nýbrž zakládá se z části na affektované výslovnosti (v. Gebauer, H. Mluvn. I. 283—284), z části na dialektických odchylkách. Bezpečně pak můžeme pokládati za dialektické e, kde nastupuje za krátké y (nebo i): oczaſſe urubují fol. 80a modle činí fol. 124 (= simulacra), zide i Saraceny fol. 54a (Acc.), paſterze fol. 28 (= pastýři) atd. tvar: »ſ gednem z jeho pánóv« fol. 6a bude asi m. novotvaru jedným, Tvary »rozleji« atp., jež Jireček (ČČM. 106) dokladem uvádí, jsou tvořeny z kmene lé. Tak nabýváme jednoho znaku dialekti- ckého, jenž odkazuje k nářečím hanáckým a lašským. Mezi oběma těmi nářečími rozhoduje pak pro některé lašské (nebo bližší k lašským) jiná význačná známka jazyka našeho textu, jeho měkká výslovnost slabik -de- -te- -ne- -me-, řídčeji ostatních. Skoro pravidelně píše Million nědvěd (63, 63a atd., mězi (3a atd.), městěčko (18 a j.), svě- děčství (3 atd.), uděřiti (skoro důsledně), ano píše i něchá fol. 78, nění fol. 17, 172 a j., něsnadně fol. 113 atd., píše i *kdě (kdiczto jest měst 342, srov. některdie (fol. 106a) atd. Srovnávámne-li tuto výslovnost s měkčením -ti, stě v -ci, -cě, o němž byla již nahoře zmínka, jeví se příslušnost našeho nářečí k lašským bezpečna. Jireček (Zvl. 77—78) arci tvrdí, že jazyk Milliona ob- sahuje neklamné doklady původu horského, ale vytčené právě zvláštnosti tomu odporují. A neklamným toho dokladem jest sloveso udeřiti; toto vy- skytá se v Millionu často, skoro vždy v této formě, vždy s -ř-; tak zníti však může jen v nářečích lašských (v. Bart. Dial. I. 107); všude jinde na Moravě zní uderiti, vždy s -r a to znění je již pro počátek XV. stol. dosvědčeno evangeliářem olomuckým, jejž Jireček přikládá nářečí dolskému.
XXXI přednost (srovnej -óv-uov-úv-ú) formě dle svého mínění starší (-ie) a tak, kde jen viděl i (třebas krátké), psal většinou ie, byloli vůbec v nějakém příbuzenstvu dlouhé í. Mnoho z jeho domnělých archaismů písař R od- klidil: a tak máme nyní vedle sebe v jednom řádku: gym a giem (fol. 8), ku puolnoczie a ku puolnoczi (fol. 11), na téže straně dyw-dyewiechu sě (fol. 16), Loc. sg. v tej zemye (192) a často zemy, krziez a vedle toho krziz atd. Čteme pak tvary jako »nedostatek pieti« (fol. 20a), kde za ie máme í a za i zase ie; na str. 92a máme celou stupnici vedle sebe: »tyem pie- tyem«, kde tiem má ie za staré ie, pie- však za i a tiem za í, a kde není pochybno, že R četl jen: »tím pitím«. Toto mínění potvrzují dále doklady, rovněž již vyčtené, kde nalézáme ie za ý. Písař O nerozeznával i z ie od í (vlastně ý) z é; a podle toho psal pak ie za původní ý (a i za y, mělo-li někde v příbuzenství ý: „naším yaziekem 22a, ježto slýchal jazýček“) a psal tak: »dywniem a rozličným malovániem« (fol. 22a), »mrtwiech« (fol. 4) atd. Tu všude jest možný pouze výklad z analogie písařské; poněvadž pak je snaha písaře O křižována protichůdnou snahou písaře R, jest nám nyní nemožno určiti, jeví-li se v dokladech -ie- skutečně nějaké stopy dialektické; na žádný doklad s ie nelze spolehnouti. Jinak však má se věc s é za ý. Tu asi největší část dokladů (jazy- kem tureczkem fol. 6a atd.) není jen piseckou analogií, nýbrž zakládá se z části na affektované výslovnosti (v. Gebauer, H. Mluvn. I. 283—284), z části na dialektických odchylkách. Bezpečně pak můžeme pokládati za dialektické e, kde nastupuje za krátké y (nebo i): oczaſſe urubují fol. 80a modle činí fol. 124 (= simulacra), zide i Saraceny fol. 54a (Acc.), paſterze fol. 28 (= pastýři) atd. tvar: »ſ gednem z jeho pánóv« fol. 6a bude asi m. novotvaru jedným, Tvary »rozleji« atp., jež Jireček (ČČM. 106) dokladem uvádí, jsou tvořeny z kmene lé. Tak nabýváme jednoho znaku dialekti- ckého, jenž odkazuje k nářečím hanáckým a lašským. Mezi oběma těmi nářečími rozhoduje pak pro některé lašské (nebo bližší k lašským) jiná význačná známka jazyka našeho textu, jeho měkká výslovnost slabik -de- -te- -ne- -me-, řídčeji ostatních. Skoro pravidelně píše Million nědvěd (63, 63a atd., mězi (3a atd.), městěčko (18 a j.), svě- děčství (3 atd.), uděřiti (skoro důsledně), ano píše i něchá fol. 78, nění fol. 17, 172 a j., něsnadně fol. 113 atd., píše i *kdě (kdiczto jest měst 342, srov. některdie (fol. 106a) atd. Srovnávámne-li tuto výslovnost s měkčením -ti, stě v -ci, -cě, o němž byla již nahoře zmínka, jeví se příslušnost našeho nářečí k lašským bezpečna. Jireček (Zvl. 77—78) arci tvrdí, že jazyk Milliona ob- sahuje neklamné doklady původu horského, ale vytčené právě zvláštnosti tomu odporují. A neklamným toho dokladem jest sloveso udeřiti; toto vy- skytá se v Millionu často, skoro vždy v této formě, vždy s -ř-; tak zníti však může jen v nářečích lašských (v. Bart. Dial. I. 107); všude jinde na Moravě zní uderiti, vždy s -r a to znění je již pro počátek XV. stol. dosvědčeno evangeliářem olomuckým, jejž Jireček přikládá nářečí dolskému.
Strana XXXII
XXXII Opisovatel R hleděl tyto stopy setříti; proto někdy zase chybuje, píše »naybohateyffich« fol. 123, ſnadneyfsie« 21 atd. (m. -tie- -nie-); někdy snad vedla ho pražská výslovnost, píše-li na př. (powediel« 14a »odpo- wedy« 2) atd. Leč úplně znaků těch setříti nedovedl. Se znaky těmi shodují se pak znaky ostatní: krev gt. krvě (fol. 114) jest sice stejně na Lašsku jako na Letovicku; rovněž Dat. plur. dětóm fol. 118 (v Lašsku nyní již další změnou — tum): ale kdežto nářečí letovické má Dat. plur. štyřem, má lašské (srovn. Bartoš Dial. I. 117 a II. 173) štyrom ve shodě s Millionem, jenž 118a píše cztyrzö. šč (za lašské ść) je v Millionu pravidlem: kardinalščí 8, zvlášční 27 atd. rovněž lašská je koncovka -ste-, -stý u číslovek: dvanáste, třinástý a tak dále; jiné konečně odchylky dialektické nejsou sice nyní doloženy (aspoň ne v Bartošově Dialektologii), ale pro starší dobu jsou dosvědčeny za moravismy vůbec: to-ts (srovn. Gebauer, I. 503) krotsě atd.; týmž způsobem dc-ds: porzadſie fol 4a m. porádcě: po przedſſych atd.; taktéž tě-tš: ſtatſſyti fol. 125a, dobytſſete atd. Na lašské vkládání hlásek průvodních k l, r upomíná pylnyeyye po- psáni 9 (= amplius) m. plnějše; naproti tomu »obyčej přichádí« 76 může býti i chybou písařskou (d m. z nebo a m. o). Bezpečné chyby písařské jsou o m. e (wo dne 80 atp.) h m. j (hedney hospody 69) atd. O změnách hrošík (m. grošík) a -dva (dradva, modlidva atd.) m. -tva můžeme se aspoň domnívati, že spíše je vyložíme vlivem lašským než jiného nářečí moravského. Lašský jest také poklad lexikalní; o některých slovech zajímavých (zrytiti sè, z krten atd.) není možno zmíniti se s určitostí, ježto mohou býti snad nějakou chybou písařskou; ale nicméně počet slov nejspíše mo- ravských, pravděpodobně lašských je veliký. Jireček (ČČM. 109—109) uvedl jich 24, ne všech jistých; tuto klade se seznam hojnější, kontrol- lovaný. blízký: frase o blízce (fol. 11) doložena jest později jen u Žerotína; břich masc.; podnes obvyklé na Moravě; čili: jiné czile koně fol. 69; doněvadž: vyskytuje se různě zapsáno: donywadz 33, 69, doniewadz 6, donewadz 35a, donowadz 73, donyowadz 82 atd.; bylo sice i jinde stč., ale v této době bývá jen v textech moravisujících; haluzka (fol. 105a), podnes obvyklé na Moravě; harovitý = laboriosus (fol. 44) (není-li snad nějaká chyba); hole = omnino fol. 124; hramota = iocalia (22a, 57, 105); slovo záhadné, ale bezpečné; hrubý = magnus (fol. 66, 18, 105 a j.); dosud mor. obvyklé;
XXXII Opisovatel R hleděl tyto stopy setříti; proto někdy zase chybuje, píše »naybohateyffich« fol. 123, ſnadneyfsie« 21 atd. (m. -tie- -nie-); někdy snad vedla ho pražská výslovnost, píše-li na př. (powediel« 14a »odpo- wedy« 2) atd. Leč úplně znaků těch setříti nedovedl. Se znaky těmi shodují se pak znaky ostatní: krev gt. krvě (fol. 114) jest sice stejně na Lašsku jako na Letovicku; rovněž Dat. plur. dětóm fol. 118 (v Lašsku nyní již další změnou — tum): ale kdežto nářečí letovické má Dat. plur. štyřem, má lašské (srovn. Bartoš Dial. I. 117 a II. 173) štyrom ve shodě s Millionem, jenž 118a píše cztyrzö. šč (za lašské ść) je v Millionu pravidlem: kardinalščí 8, zvlášční 27 atd. rovněž lašská je koncovka -ste-, -stý u číslovek: dvanáste, třinástý a tak dále; jiné konečně odchylky dialektické nejsou sice nyní doloženy (aspoň ne v Bartošově Dialektologii), ale pro starší dobu jsou dosvědčeny za moravismy vůbec: to-ts (srovn. Gebauer, I. 503) krotsě atd.; týmž způsobem dc-ds: porzadſie fol 4a m. porádcě: po przedſſych atd.; taktéž tě-tš: ſtatſſyti fol. 125a, dobytſſete atd. Na lašské vkládání hlásek průvodních k l, r upomíná pylnyeyye po- psáni 9 (= amplius) m. plnějše; naproti tomu »obyčej přichádí« 76 může býti i chybou písařskou (d m. z nebo a m. o). Bezpečné chyby písařské jsou o m. e (wo dne 80 atp.) h m. j (hedney hospody 69) atd. O změnách hrošík (m. grošík) a -dva (dradva, modlidva atd.) m. -tva můžeme se aspoň domnívati, že spíše je vyložíme vlivem lašským než jiného nářečí moravského. Lašský jest také poklad lexikalní; o některých slovech zajímavých (zrytiti sè, z krten atd.) není možno zmíniti se s určitostí, ježto mohou býti snad nějakou chybou písařskou; ale nicméně počet slov nejspíše mo- ravských, pravděpodobně lašských je veliký. Jireček (ČČM. 109—109) uvedl jich 24, ne všech jistých; tuto klade se seznam hojnější, kontrol- lovaný. blízký: frase o blízce (fol. 11) doložena jest později jen u Žerotína; břich masc.; podnes obvyklé na Moravě; čili: jiné czile koně fol. 69; doněvadž: vyskytuje se různě zapsáno: donywadz 33, 69, doniewadz 6, donewadz 35a, donowadz 73, donyowadz 82 atd.; bylo sice i jinde stč., ale v této době bývá jen v textech moravisujících; haluzka (fol. 105a), podnes obvyklé na Moravě; harovitý = laboriosus (fol. 44) (není-li snad nějaká chyba); hole = omnino fol. 124; hramota = iocalia (22a, 57, 105); slovo záhadné, ale bezpečné; hrubý = magnus (fol. 66, 18, 105 a j.); dosud mor. obvyklé;
Strana XXXIII
XXXIII chříb = mons (fol. 53); dosud mor. obvyklé; jednokrát, jednúc (fol. 14, 15): náleží k hojným novotvarům adverbi- alním moravským; Dial. jízka: za moravské pokládal R, píše: »jiezky neb šupiny« fol. 21; měch (= pytel; fol. 952), podnes mor. obvyklé; mrákava (= tenebrae, fol. 51); srovn. pláňava; osuhlý: oſuhle odpověděv fol. 39a; srovn. Bartoš Dialekt. I. 243; pláňava (fol. 32); srovn. mrákava; pořádka (ſem.; fol. 7a, 45); bylo také stč.; poloh (= puerperium; fol. 82); srovn. Jireček Zvl. 51; přiekopa (fem.; fol. 88); dnes lašsky přesmyknuto »křipopa« Bartoš I. III.; prvný; skoro pravidelně; řečiti: fol. 124: snad omyl m. říčeti; sěčen (= září fol. 111; jindy po česku); slimák (fol. 118); za moravské pokládal již R psav »slimáky nebo rakvice« a již Jireček uvádí citat Blahoslavův (Gramm. č. 329), dle něhož za české „hlemýžď »Moravci mrzutě „slimák“«; sluch (obediencia fol. 45); srovn. L Kat.; spolní (fol. 5); podnes mor obvyklé; škřek (fol. 114); bylo také stč.; nyní však jen moravsky; tvrdný (fol. 27); bývalo kdysi též stč.; věc (fol. 79 a j.) = copia; podnes mor. obvyklé; vrchovina (fol. 125): podnes lašsky; srovn. Bart. Dialekt. I. 286; zhlavec (fol. 17); podnes na Moravě obvyklé; zbyt (hedbáví nazbit fol. 74); srovn. doklady u Jirečka Zvl. 58. Za moravské také mohlo by se, ač ne důsledně za lašské, počítati i měkké sklonění kmenů sykavkových: ječmene a prosi fol. 26, strachem a hrozí fol. 76 (srovn. fol. 121) atd. Naproti tomu o syntaktických zvláštnostech nelze vždy s určitostí tvrditi, že jsou moravismy. Za takové, podle poznámky Blahoslavovy, po- kládá Jireček Zvl. 22 adverbia komparat. na -ější (m. českého ěji); za moravismus by se mohlo i pokládati ustrnutí slova tisíc: jeden neb dva tisíc fol. 51, měl do tisíc panicóv fol. 88 atd. Ale nelze tak říci o jiných vazbách a zvláštnostech: přidáváli se ke dvěma slovům attribut pluralový (o moci a velebnosti Kublajových fol. 51a, oslóv i ptactva rozličných fol. 1224 atd.), může to býti archaismem; píšeli R místo gt. Accus. ve vazbách: oheň následují 16, křesťany nenávidíc 122a atd., může to býti latinismem; má-li za part. act. také pass.: časy minuté (fol. 52), může to býti vulga- rismem; má-li konečně některé vazby odchylné (učiti s Gt. nauči se oby- čejóv ... naučil sě novin atd. 8a—9, učili sě nepodobných věcí 22a atd.) nebo nedoložené (chopichu sě k mečám fol. 84), nemůžeme s jistotou roz- hodnouti, náleží-li vskutku původci a dialektu lašskému. III
XXXIII chříb = mons (fol. 53); dosud mor. obvyklé; jednokrát, jednúc (fol. 14, 15): náleží k hojným novotvarům adverbi- alním moravským; Dial. jízka: za moravské pokládal R, píše: »jiezky neb šupiny« fol. 21; měch (= pytel; fol. 952), podnes mor. obvyklé; mrákava (= tenebrae, fol. 51); srovn. pláňava; osuhlý: oſuhle odpověděv fol. 39a; srovn. Bartoš Dialekt. I. 243; pláňava (fol. 32); srovn. mrákava; pořádka (ſem.; fol. 7a, 45); bylo také stč.; poloh (= puerperium; fol. 82); srovn. Jireček Zvl. 51; přiekopa (fem.; fol. 88); dnes lašsky přesmyknuto »křipopa« Bartoš I. III.; prvný; skoro pravidelně; řečiti: fol. 124: snad omyl m. říčeti; sěčen (= září fol. 111; jindy po česku); slimák (fol. 118); za moravské pokládal již R psav »slimáky nebo rakvice« a již Jireček uvádí citat Blahoslavův (Gramm. č. 329), dle něhož za české „hlemýžď »Moravci mrzutě „slimák“«; sluch (obediencia fol. 45); srovn. L Kat.; spolní (fol. 5); podnes mor obvyklé; škřek (fol. 114); bylo také stč.; nyní však jen moravsky; tvrdný (fol. 27); bývalo kdysi též stč.; věc (fol. 79 a j.) = copia; podnes mor. obvyklé; vrchovina (fol. 125): podnes lašsky; srovn. Bart. Dialekt. I. 286; zhlavec (fol. 17); podnes na Moravě obvyklé; zbyt (hedbáví nazbit fol. 74); srovn. doklady u Jirečka Zvl. 58. Za moravské také mohlo by se, ač ne důsledně za lašské, počítati i měkké sklonění kmenů sykavkových: ječmene a prosi fol. 26, strachem a hrozí fol. 76 (srovn. fol. 121) atd. Naproti tomu o syntaktických zvláštnostech nelze vždy s určitostí tvrditi, že jsou moravismy. Za takové, podle poznámky Blahoslavovy, po- kládá Jireček Zvl. 22 adverbia komparat. na -ější (m. českého ěji); za moravismus by se mohlo i pokládati ustrnutí slova tisíc: jeden neb dva tisíc fol. 51, měl do tisíc panicóv fol. 88 atd. Ale nelze tak říci o jiných vazbách a zvláštnostech: přidáváli se ke dvěma slovům attribut pluralový (o moci a velebnosti Kublajových fol. 51a, oslóv i ptactva rozličných fol. 1224 atd.), může to býti archaismem; píšeli R místo gt. Accus. ve vazbách: oheň následují 16, křesťany nenávidíc 122a atd., může to býti latinismem; má-li za part. act. také pass.: časy minuté (fol. 52), může to býti vulga- rismem; má-li konečně některé vazby odchylné (učiti s Gt. nauči se oby- čejóv ... naučil sě novin atd. 8a—9, učili sě nepodobných věcí 22a atd.) nebo nedoložené (chopichu sě k mečám fol. 84), nemůžeme s jistotou roz- hodnouti, náleží-li vskutku původci a dialektu lašskému. III
Strana XXXIV
XXXIV O slohu konečně autorovu nelze ztráceti slov; je takový, jako jeho original. Že překládá pokud možno doslovně a otrocky, bylo již ukázáno; za přednost můžeme mu počítati jen upřímnost, s jakou někdy vyznává svou nedostatečnost. Má ovšem k této upřímnosti důvod; loď jeho umění, s jakou se odvážil na plavbu dlouhou knihou Polovou, je velmi chatrná a ruka, řídící kormidlo, velmi nepevná; než přece zjednal si tento prostý Moravan čestné místo v našem písemnictví, obohativ je překladem díla znamenitého a důležitého, jež leckterá větší literatura soudobá musila čísti v textu Pipinově.
XXXIV O slohu konečně autorovu nelze ztráceti slov; je takový, jako jeho original. Že překládá pokud možno doslovně a otrocky, bylo již ukázáno; za přednost můžeme mu počítati jen upřímnost, s jakou někdy vyznává svou nedostatečnost. Má ovšem k této upřímnosti důvod; loď jeho umění, s jakou se odvážil na plavbu dlouhou knihou Polovou, je velmi chatrná a ruka, řídící kormidlo, velmi nepevná; než přece zjednal si tento prostý Moravan čestné místo v našem písemnictví, obohativ je překladem díla znamenitého a důležitého, jež leckterá větší literatura soudobá musila čísti v textu Pipinově.
Strana 1
[1a] Incipit prologus in librum domini Marchi pauli de Veneciis de con- suetudinibus et condicionibus orientalium Regionum.1) Librum prudentis et hono- rabilis ac fidelis viri, domini Marchi Pauli de Veneciis, de condicionibus et2) consuetudinibus orientalium regionum, ab eo in vulgari fideliter editum et con- scriptum, compellor ego Frater Franciscus pipinus de Bononia, ordinis fratrum predicatorum, a plerisque primoribus 3) et dominis meis veridica 4) et fideli translacione de vulgari ad latinum reducere, ut qui amplius latino quam vulgari delectantur eloquio nec non et [1a1] hii, qui uel propter linguarum varietatem omnimodam aut propter diuersitatem ydeomatum proprietatem lingue alterius intelligere omnino aut faciliter nequeunt aut delectabilius legant seu liberius capiant, Porro per se ipsos laborem hunc, quem me assumere compulerunt, perficere plenius 5) poterant sed altiori contemplacioni vacantes et infimis sublimia preſerentes sicut terrena sapere ita terrena describere recusarunt. Ego autem eorum obtemperans Iussioni libri ipsius continenciam fideliter et integraliter ad latinum planum et apertum transtuli, quem stilum huiusmodi libri materia requirebat. Et ne labor huiusmodi inanis aut inutilis videatur, consideraui ex huius libri inspectione fideles viros posse multiplicis gracie me- ritum a domino pro[1b mereri: siue quia 6) in varietate et decore et magni- tudine creaturarum mirabilia dei opera aspicientes ipsius poterint uirtutem et sapienciam uenerabilius admirari aut uidentes gentiles populos tanta cecitatis tenebrositate tantisque sordibus inuolutos gracias deo agant, qui fideles suos luce veritatis illustrans,8) de tam periculosis tenebris uocare dignatus est in admirabile lumen suum. Seu illorum ignorancie condolentes pro illumi- nacione cordium ipsorum dominum precabuntur vel in deuotorum christia- norum desideria confundentur, quod infideles populi promptiores sunt ad vene- randa simulacra quam ad veri dei cultum, prompti sunt plurimi ex hiis, qui Christi sunt caractere insigniti siue eciam religiosorum aliquorum corda peruocari po — [1b1] — terunt pro ampliacione fidei christiane, ut nomen domini nostri Jesu Christi in tanta multitudine populorum oblivioni traditum deferant spiritu favente diuino9) ad occecatas infidelium naciones, ubi messis quidem 10) multa, operarii vero pauci. Ne autem inaudita multa atque nobis insolita, que 1) P3 schází až sem prolog. — 1) L schází. — 2) L pauibus. — ) L + seu verifica. — 5) L + non. — 6) P2 que. — 7) L schází. — 5) L + lucem. — » L + auxilio. — 10) P3 schází
[1a] Incipit prologus in librum domini Marchi pauli de Veneciis de con- suetudinibus et condicionibus orientalium Regionum.1) Librum prudentis et hono- rabilis ac fidelis viri, domini Marchi Pauli de Veneciis, de condicionibus et2) consuetudinibus orientalium regionum, ab eo in vulgari fideliter editum et con- scriptum, compellor ego Frater Franciscus pipinus de Bononia, ordinis fratrum predicatorum, a plerisque primoribus 3) et dominis meis veridica 4) et fideli translacione de vulgari ad latinum reducere, ut qui amplius latino quam vulgari delectantur eloquio nec non et [1a1] hii, qui uel propter linguarum varietatem omnimodam aut propter diuersitatem ydeomatum proprietatem lingue alterius intelligere omnino aut faciliter nequeunt aut delectabilius legant seu liberius capiant, Porro per se ipsos laborem hunc, quem me assumere compulerunt, perficere plenius 5) poterant sed altiori contemplacioni vacantes et infimis sublimia preſerentes sicut terrena sapere ita terrena describere recusarunt. Ego autem eorum obtemperans Iussioni libri ipsius continenciam fideliter et integraliter ad latinum planum et apertum transtuli, quem stilum huiusmodi libri materia requirebat. Et ne labor huiusmodi inanis aut inutilis videatur, consideraui ex huius libri inspectione fideles viros posse multiplicis gracie me- ritum a domino pro[1b mereri: siue quia 6) in varietate et decore et magni- tudine creaturarum mirabilia dei opera aspicientes ipsius poterint uirtutem et sapienciam uenerabilius admirari aut uidentes gentiles populos tanta cecitatis tenebrositate tantisque sordibus inuolutos gracias deo agant, qui fideles suos luce veritatis illustrans,8) de tam periculosis tenebris uocare dignatus est in admirabile lumen suum. Seu illorum ignorancie condolentes pro illumi- nacione cordium ipsorum dominum precabuntur vel in deuotorum christia- norum desideria confundentur, quod infideles populi promptiores sunt ad vene- randa simulacra quam ad veri dei cultum, prompti sunt plurimi ex hiis, qui Christi sunt caractere insigniti siue eciam religiosorum aliquorum corda peruocari po — [1b1] — terunt pro ampliacione fidei christiane, ut nomen domini nostri Jesu Christi in tanta multitudine populorum oblivioni traditum deferant spiritu favente diuino9) ad occecatas infidelium naciones, ubi messis quidem 10) multa, operarii vero pauci. Ne autem inaudita multa atque nobis insolita, que 1) P3 schází až sem prolog. — 1) L schází. — 2) L pauibus. — ) L + seu verifica. — 5) L + non. — 6) P2 que. — 7) L schází. — 5) L + lucem. — » L + auxilio. — 10) P3 schází
Strana 2
2 [Schází 1. a 2. list originálu.] [3] Geſt czlowiek mudry, wierny a nabozni a pocztiwi, mrawi ozdobenij, ode wſſech, genz gey znagie, dobre ſwiediecztwy magie, ze pro mnoho ge° czti y pocztiwoſti ſprawem ge° prawenie gest wierij duostoyno. Neb y otecz ge° pan Mikulaſs wſſie mudroſti a opatrnoſti muz, wſſeczki ty wieczi pwie takez wipwowal. I take ſtricz ge°, pan Mathuſs, o niemz zmienka gest w tiechto knyhach, muz giſtie poczeſtnij, nabozni y mudry, na ſwe ſmrte- dlne poſtely ſpowiedlnikowy ſwemu w pilně a ochotnem rozmluwani pod prziſſahu geſt prawil, ze to wſſie, czoż w tiechto knyhach popſano ſtogi, geſt wierna prawda. A protoz w przekladani gich praczi gſem (sé) przigal bezpecznieiſſim ſwiedomim, k utieſſeni tiech, ktoz w nich cziſti budu, A chwale pana Gezu kriſta, wſſech wieczi wydomich y newydomich ſtworzitele. Tyto knyhi gſu w trogie knyhi rozdieleni, z nichzto kazde gſu w wlaſtne kapituly rozdieleny, Gichzto knych na poczatcziech k ſnadnieyſſie" nalezeni toho, czož w nich pſano geſt, znameni kapitul tuto naprzed gt pſano. A tak ſied okonawa przedmluwa z latinſku (-ké) czeſky przelozena. Tuto gſu popſani kapitoly prwnich knyh na tuto rzecz takto: gſu ſie do kragyn na wichod Kterak a procz pan Mikulaſs pawluw ſluncze, kapitola prwni. z benatek a pan Mathuſs braly in libro hoc in locis plurimis referuntur, inexperto lectori incredibilia videantur, cunctis in eo legentibus innotescat praefatum dominum Marchum horum mira- bilium relatorem uirum esse prudentem, fidelem et devotum, atque honestis moribus adornatum, a cunctis sibi domesticis testimonium bonum habentem, ut multiplicis virtutis eius merito sit ipsius relacio fide digna. Pater autem eius dominus Nicolaus, tocius prudencie vir, hec omnia [2a] similiter referebat. Patruus vero ipsius dominus Matheus, cuius meminit liber iste, uir utique maturus, deuotus et sapiens, in mortis articulo constitutus, confessori suo in familiari colloquio constanti firmitate asseruit librum hunc veritatem per omnia continere. Propter quod circa translacionem ipsius laborem assumpsi consciencia tuciore ad consolacionem legencium et ad laudem Domini Jesu Christi, cunctorum visibilium et inuisibilium creatoris. Liber autem iste in tres libros diuiditur, qui per propria capitula distinguuntur, quorum librorum principiis ad faci- liorem contentorum in ipsis invencionem sunt capitulorum tituli prenotati. Explicit prologus. Incipiunt 1) capitula primi libri: Qualiter et quare dominus Nicolaus pauli de Vene [2a1] ciis et domi- nus Matheus transierunt ad partes orientales, Capitulum i. 1) L má před Incipit tento prolog: Liber autem iste in tres libros diuiditur, qui per propria capitula distinguuntur, quorum librorum principiis ad faciliorem conten- torum in ipsis inuencionem sunt capitulorum tituli prenotati.
2 [Schází 1. a 2. list originálu.] [3] Geſt czlowiek mudry, wierny a nabozni a pocztiwi, mrawi ozdobenij, ode wſſech, genz gey znagie, dobre ſwiediecztwy magie, ze pro mnoho ge° czti y pocztiwoſti ſprawem ge° prawenie gest wierij duostoyno. Neb y otecz ge° pan Mikulaſs wſſie mudroſti a opatrnoſti muz, wſſeczki ty wieczi pwie takez wipwowal. I take ſtricz ge°, pan Mathuſs, o niemz zmienka gest w tiechto knyhach, muz giſtie poczeſtnij, nabozni y mudry, na ſwe ſmrte- dlne poſtely ſpowiedlnikowy ſwemu w pilně a ochotnem rozmluwani pod prziſſahu geſt prawil, ze to wſſie, czoż w tiechto knyhach popſano ſtogi, geſt wierna prawda. A protoz w przekladani gich praczi gſem (sé) przigal bezpecznieiſſim ſwiedomim, k utieſſeni tiech, ktoz w nich cziſti budu, A chwale pana Gezu kriſta, wſſech wieczi wydomich y newydomich ſtworzitele. Tyto knyhi gſu w trogie knyhi rozdieleni, z nichzto kazde gſu w wlaſtne kapituly rozdieleny, Gichzto knych na poczatcziech k ſnadnieyſſie" nalezeni toho, czož w nich pſano geſt, znameni kapitul tuto naprzed gt pſano. A tak ſied okonawa przedmluwa z latinſku (-ké) czeſky przelozena. Tuto gſu popſani kapitoly prwnich knyh na tuto rzecz takto: gſu ſie do kragyn na wichod Kterak a procz pan Mikulaſs pawluw ſluncze, kapitola prwni. z benatek a pan Mathuſs braly in libro hoc in locis plurimis referuntur, inexperto lectori incredibilia videantur, cunctis in eo legentibus innotescat praefatum dominum Marchum horum mira- bilium relatorem uirum esse prudentem, fidelem et devotum, atque honestis moribus adornatum, a cunctis sibi domesticis testimonium bonum habentem, ut multiplicis virtutis eius merito sit ipsius relacio fide digna. Pater autem eius dominus Nicolaus, tocius prudencie vir, hec omnia [2a] similiter referebat. Patruus vero ipsius dominus Matheus, cuius meminit liber iste, uir utique maturus, deuotus et sapiens, in mortis articulo constitutus, confessori suo in familiari colloquio constanti firmitate asseruit librum hunc veritatem per omnia continere. Propter quod circa translacionem ipsius laborem assumpsi consciencia tuciore ad consolacionem legencium et ad laudem Domini Jesu Christi, cunctorum visibilium et inuisibilium creatoris. Liber autem iste in tres libros diuiditur, qui per propria capitula distinguuntur, quorum librorum principiis ad faci- liorem contentorum in ipsis invencionem sunt capitulorum tituli prenotati. Explicit prologus. Incipiunt 1) capitula primi libri: Qualiter et quare dominus Nicolaus pauli de Vene [2a1] ciis et domi- nus Matheus transierunt ad partes orientales, Capitulum i. 1) L má před Incipit tento prolog: Liber autem iste in tres libros diuiditur, qui per propria capitula distinguuntur, quorum librorum principiis ad faciliorem conten- torum in ipsis inuencionem sunt capitulorum tituli prenotati.
Strana 3
[Ktera]k krale welike? Taterfke? dwo- ru doffly gfu c[apitola] druha. Kterak gfu v toho krale miloft na- lezli, kapitola trzieti. Kterak ge ten kral poflal k rzimfkemu papezi, kapitola cztwrta. Kterak gfu w benatkach czekaly, az by papez zwolen bil a po- twrzen, (3*) Kapitola pata. Kterak gfu fie wratily zafie k tater- fkemu kralowy, kapitula ffefta. Kterak geft ge przigal kral, kapitula fedma. Kterak Marek, fyn pana Mikulaffie, wffil w miloft przed kralem, ka- pitula Ofma. Kterak po mnohich czaffich obdrzely gfu fobie od krale odpuficzenie, aby fie domuw wratily, kapitula Dewata. Kterak gfu fie do benatek wratily, kapitula Defata. Popsane wlafti na wichod fluncze a nayprwe o menffie armanij, ka- pitula Gedenafta. Qualiter Regis maximi tartarorum cu- riam adierunt, Capitulum ii. Quomodo apud prefatum Regem gra- ciam inuenerunt, iii, Quomodo ab ipso rege ad romanum pontificem missi fuerunt, iiii. Qualiter expectauerunt Veneciis crea- cionem summi pontificis, v. Qualiter redierunt ad regem tartaro- rum, vi. Qualiter ab eo suscepti sunt, vii. Qualiter Marchus natus domini Nicolai creuit in gracia coram Rege, viii. Qualiter post multa tempora obtinuerunt regis graciam ad propria reme- andi, viiii. Quomodo venecias redierunt, x. O zemi tureczfkey, kapitula dwa- nafta. O armenij wietífie, kapitula Trzi- nafta. O zemi zoranfkey, kapitula cztrnafta. O kralowftwy Mofulfkem, kapitula patnafta. O mieftu baldachy, kapitula ffeft- nafta. O mieftu Tawryfii, kapitula fedm- nafta. O diewu przeneffenie s gedney hory w te zemi, kapitula ofmnafta. O zemy porfkey, kapitola bez gedne dwaczata. O mieftu yafdy, kapitula dwaczata. O mieftu kroman, kapitula gedna a dwaczata. O mieftu Camandu a o wlafti Reo- obarle, kapitu* xxii. O gedne planiewe welike neb o poly, gefto flowie latinie fformofa, ia- kozto by rzekl krafna, A o mie- ftu kormos, kapitula xxiii'*. Descripcio orientalium regionum et primo de minori armenia, xi. De provincia turchie, xii. De armenia maiori, xiii. [2°] De provincia gorganie !), xiii. De regno mosul, xv. De ciuitate Baldachi, xvi. De ciuitate taurusii, xvii. De miraculo translacionis cuiusdam montis in regione illa, xviii. De regione persarum, xix. De ciuitate Iasdi, xx. De ciuitate cremam,?) xxi, De ciuitate camandu et regione theo- barle,?) xxii: De campestribus formosa et civitate cormos et cremam, xxiii. ‘, P* Corcanie. — *) P') Corniam. — *) L recbarler. 1*
[Ktera]k krale welike? Taterfke? dwo- ru doffly gfu c[apitola] druha. Kterak gfu v toho krale miloft na- lezli, kapitola trzieti. Kterak ge ten kral poflal k rzimfkemu papezi, kapitola cztwrta. Kterak gfu w benatkach czekaly, az by papez zwolen bil a po- twrzen, (3*) Kapitola pata. Kterak gfu fie wratily zafie k tater- fkemu kralowy, kapitula ffefta. Kterak geft ge przigal kral, kapitula fedma. Kterak Marek, fyn pana Mikulaffie, wffil w miloft przed kralem, ka- pitula Ofma. Kterak po mnohich czaffich obdrzely gfu fobie od krale odpuficzenie, aby fie domuw wratily, kapitula Dewata. Kterak gfu fie do benatek wratily, kapitula Defata. Popsane wlafti na wichod fluncze a nayprwe o menffie armanij, ka- pitula Gedenafta. Qualiter Regis maximi tartarorum cu- riam adierunt, Capitulum ii. Quomodo apud prefatum Regem gra- ciam inuenerunt, iii, Quomodo ab ipso rege ad romanum pontificem missi fuerunt, iiii. Qualiter expectauerunt Veneciis crea- cionem summi pontificis, v. Qualiter redierunt ad regem tartaro- rum, vi. Qualiter ab eo suscepti sunt, vii. Qualiter Marchus natus domini Nicolai creuit in gracia coram Rege, viii. Qualiter post multa tempora obtinuerunt regis graciam ad propria reme- andi, viiii. Quomodo venecias redierunt, x. O zemi tureczfkey, kapitula dwa- nafta. O armenij wietífie, kapitula Trzi- nafta. O zemi zoranfkey, kapitula cztrnafta. O kralowftwy Mofulfkem, kapitula patnafta. O mieftu baldachy, kapitula ffeft- nafta. O mieftu Tawryfii, kapitula fedm- nafta. O diewu przeneffenie s gedney hory w te zemi, kapitula ofmnafta. O zemy porfkey, kapitola bez gedne dwaczata. O mieftu yafdy, kapitula dwaczata. O mieftu kroman, kapitula gedna a dwaczata. O mieftu Camandu a o wlafti Reo- obarle, kapitu* xxii. O gedne planiewe welike neb o poly, gefto flowie latinie fformofa, ia- kozto by rzekl krafna, A o mie- ftu kormos, kapitula xxiii'*. Descripcio orientalium regionum et primo de minori armenia, xi. De provincia turchie, xii. De armenia maiori, xiii. [2°] De provincia gorganie !), xiii. De regno mosul, xv. De ciuitate Baldachi, xvi. De ciuitate taurusii, xvii. De miraculo translacionis cuiusdam montis in regione illa, xviii. De regione persarum, xix. De ciuitate Iasdi, xx. De ciuitate cremam,?) xxi, De ciuitate camandu et regione theo- barle,?) xxii: De campestribus formosa et civitate cormos et cremam, xxiii. ‘, P* Corcanie. — *) P') Corniam. — *) L recbarler. 1*
Strana 4
O pomiezney wlafti miezi mieftem kormos a mezi mieftem rzecze- nim kerman, Ca'* xxiiii. Opiet o druhe wlafti, gefto geft mezi mieftem krerman a mezi mieftem kobynam, kal* xxv'*. O mieftu koby[nam], ka!* xxvi*. O wlafti, gefto flowe Tymochaym, a o drzewu fluncze, genz od latini- kuw flowe obecznie drzewo fuche, ka!* xxvii.* O gednom vkrutniku, genz flowieffe Starzecz z hoyr, a o geho mie- czerzich, ka'^ xxviii. (4) O mieftu, gefto flowie Sopurgam, a o geho kraginach, kapitula xxviiii'^. fmrti toho ftarcze a o zruffeni miefta ge”, capi'* Trziczata. mieftu Balach, ka!* xxxi'^. hradu Taytam a o ge? kraginach, kapila xxxii'*. 2c mieftu Sftaffem kal^ xxxiii'*. O oo o De regione, gue media est inter cremam et Ciuitatem cobinam, xxiiii. De intermedia regione inter ciuitatem cormos et cremam, xxv. De ciuitate cobinam, xxvi. De regno thumochayn !) et arbore solis, que vulgariter a latinis dicitur arbor Sicca, xxvii. [2^!] De tyranno, qui dicebatur senex de montanis, et siccariis seu ass- essinis eius, xxviii. De morte eius et destructione loci eius, xxix. De Ciuitate sopurgan et terminis eius, XXX. De ciuitate Balach, xxxi. O zemi, genz flowe Balaitie, ka! xxxiiij. O zemi, genz flowe Teffymur, kapi- tula xxxv'*. O zemi, genz flowe Botham, a o przewifokych horach, kal'^ xxxij'*. O zemi, genz flowe Caftar, ka!® xxxviij'^. O mieftu Samartam a o dywu nye- ktera? ftlupa, genz fie geft ftal w koftely fwa® Jana bozieho krztitele, ka!* xxxviiij'*. O zemi aneb o wlafti, genz flowe karthaim, capi!* Cztiridfata. O zemi, genz flowe katham, capi!* xxxxi'*. . O zemy, genz flowe Peym, capi- tula xxxxii'*. O zemy, genz flowe Cyrarciam, ca- pi^ xxxxiij^*. O mieftu lop a o przewelyky pufíczi, ca* xxxxiiii'*. De castro taychan et terminis eius, xxxii. De ciuitate scassen, xxxiii. De prouincia balassie, xxxiii. De prouincia chesinnur, xxxv. De prouincia uocan et montibus altis- simis, xxxvi. De prouincia cascar, xxxvii. De ciuitate Samarcha et miracuio co- lumpne facto in ecclesia beati Johannis baptiste, xxxviii. De prouincia carchan, xxxix. De prouincia coram, xl. De prouincia peim,?) xli. prouincia ciarchiam,*) xlii. De ciuitate lop et deserto maximo, xliii. [33]. ') L tumocayn. — ?) L coichan. — *) L peyn. — *) L carchia.
O pomiezney wlafti miezi mieftem kormos a mezi mieftem rzecze- nim kerman, Ca'* xxiiii. Opiet o druhe wlafti, gefto geft mezi mieftem krerman a mezi mieftem kobynam, kal* xxv'*. O mieftu koby[nam], ka!* xxvi*. O wlafti, gefto flowe Tymochaym, a o drzewu fluncze, genz od latini- kuw flowe obecznie drzewo fuche, ka!* xxvii.* O gednom vkrutniku, genz flowieffe Starzecz z hoyr, a o geho mie- czerzich, ka'^ xxviii. (4) O mieftu, gefto flowie Sopurgam, a o geho kraginach, kapitula xxviiii'^. fmrti toho ftarcze a o zruffeni miefta ge”, capi'* Trziczata. mieftu Balach, ka!* xxxi'^. hradu Taytam a o ge? kraginach, kapila xxxii'*. 2c mieftu Sftaffem kal^ xxxiii'*. O oo o De regione, gue media est inter cremam et Ciuitatem cobinam, xxiiii. De intermedia regione inter ciuitatem cormos et cremam, xxv. De ciuitate cobinam, xxvi. De regno thumochayn !) et arbore solis, que vulgariter a latinis dicitur arbor Sicca, xxvii. [2^!] De tyranno, qui dicebatur senex de montanis, et siccariis seu ass- essinis eius, xxviii. De morte eius et destructione loci eius, xxix. De Ciuitate sopurgan et terminis eius, XXX. De ciuitate Balach, xxxi. O zemi, genz flowe Balaitie, ka! xxxiiij. O zemi, genz flowe Teffymur, kapi- tula xxxv'*. O zemi, genz flowe Botham, a o przewifokych horach, kal'^ xxxij'*. O zemi, genz flowe Caftar, ka!® xxxviij'^. O mieftu Samartam a o dywu nye- ktera? ftlupa, genz fie geft ftal w koftely fwa® Jana bozieho krztitele, ka!* xxxviiij'*. O zemi aneb o wlafti, genz flowe karthaim, capi!* Cztiridfata. O zemi, genz flowe katham, capi!* xxxxi'*. . O zemy, genz flowe Peym, capi- tula xxxxii'*. O zemy, genz flowe Cyrarciam, ca- pi^ xxxxiij^*. O mieftu lop a o przewelyky pufíczi, ca* xxxxiiii'*. De castro taychan et terminis eius, xxxii. De ciuitate scassen, xxxiii. De prouincia balassie, xxxiii. De prouincia chesinnur, xxxv. De prouincia uocan et montibus altis- simis, xxxvi. De prouincia cascar, xxxvii. De ciuitate Samarcha et miracuio co- lumpne facto in ecclesia beati Johannis baptiste, xxxviii. De prouincia carchan, xxxix. De prouincia coram, xl. De prouincia peim,?) xli. prouincia ciarchiam,*) xlii. De ciuitate lop et deserto maximo, xliii. [33]. ') L tumocayn. — ?) L coichan. — *) L peyn. — *) L carchia.
Strana 5
O mieftu Sachyon a obyczegi po- hanffk[ejm w paleni mrtwiech, ca^ xxxxv'*. О zemy, gefto flowe kamul, ca! XXXXVi®, O zemy, gefto flowe Tyntyntalas, ca!* xxxxvii'a, O zemy Suttur, ca!* xxxxviii'a, O mieftu Ezina a o gine welike puffczi, ca'^ padeffata. O mieftu Baroboram a o poczatku pana Taterífke?, capitule pa- deffata prwni. O prwnem kraly Taterfkem, genz flul Chynchys, a o ge? nefwor- nofti z wlaftnim ge? kralem, ca- pi^ padefata druha. O byti Tataruw {Г tiem kralem a o gich fwitiezeni, capi!* padefata trzeti. O czifflu a porzadfie kraluw Tater- fkich a kterak tiech kraluw tiela De Ciuitate Sachion et ritu paganorum in combustione corporum mortuo- rum, xliiii, prouincia chamul, xIv. prouincia chynchintalas,?) xlvi. prouincia Siccuin ?) xlvii. prouincia champichion,5) xlviii. ciuitate ecina et alio deserto magno, xlix. ciuitate carochoram 6) et inicio do- minii tartarorum, I. principio regis") tartarorum chin- chis et discordia eius?) cum rege suo, Ii. De De De De De conflictu tartarorum cum rege illo et victoria ipsorum, lii. Cathalogus Regum tartarorum et qua- O O o o o O De *) L sachien. — ?) L chynchynculas. — *) zina. — *) L carocoram. - *) L primo rege. — — '!) L singui. mrtwa [4*] Pohrzebugi na horze Alkay, capi!* padefata cztwrta. obecznich obiczegich a mrawu Tatarfkich a o mnoftwy zen, ca!* padefata pata. oruzi a O ruchu neb odiewu ge- gich, ca!* padefata ffefta. obecznem pokrmu Tataruw, ca!* padefata fedma. modlofluhowani a o gigich (7e-) bludech, ka'^ padeffata offma. vdatnofti a o wtipuw a o fyle tataruw, ca!* padeffata dewata. rzadu a zrzizeni zaftupu tatarífke? a o pilnofti k bogowani a o fmyelofti gegich, capitula Sfe- deffata. fudech a fíprawedlnofti, capitula lx'* prwa. polech a planinach tee kraginy, geffto flowe Bargnij, a o konecz- nich oftrowiech ftrani puolnocznie, capi^ Ix'* druha. liter illorum regum corpora sepe- liuntur in monte alchay,*) Iiii. generalibus confuetudinibus et mo- ribus tartarorum, liiii. armis et vestibus ipsorum, Iv. cibis communibus tartarorum Ivi. ydolatria et erroribus (3*!] eorum, Ivii, strenuitate, industria et fortitudine tartarorum, Iviii. ordine exercitus tartarorum et sagacitate bellandi, lix. Iudiciis et Iusticia eorum, Ix. campestribus bargu !?) et de extre- mis insulis acquilonis, Ixi. regno ergimul et ciuitate Sangui,!!) Ixii. L succur. — *) L campion. — *) L zo- % L orta. — *) L alcay. — '°) L bargi.
O mieftu Sachyon a obyczegi po- hanffk[ejm w paleni mrtwiech, ca^ xxxxv'*. О zemy, gefto flowe kamul, ca! XXXXVi®, O zemy, gefto flowe Tyntyntalas, ca!* xxxxvii'a, O zemy Suttur, ca!* xxxxviii'a, O mieftu Ezina a o gine welike puffczi, ca'^ padeffata. O mieftu Baroboram a o poczatku pana Taterífke?, capitule pa- deffata prwni. O prwnem kraly Taterfkem, genz flul Chynchys, a o ge? nefwor- nofti z wlaftnim ge? kralem, ca- pi^ padefata druha. O byti Tataruw {Г tiem kralem a o gich fwitiezeni, capi!* padefata trzeti. O czifflu a porzadfie kraluw Tater- fkich a kterak tiech kraluw tiela De Ciuitate Sachion et ritu paganorum in combustione corporum mortuo- rum, xliiii, prouincia chamul, xIv. prouincia chynchintalas,?) xlvi. prouincia Siccuin ?) xlvii. prouincia champichion,5) xlviii. ciuitate ecina et alio deserto magno, xlix. ciuitate carochoram 6) et inicio do- minii tartarorum, I. principio regis") tartarorum chin- chis et discordia eius?) cum rege suo, Ii. De De De De De conflictu tartarorum cum rege illo et victoria ipsorum, lii. Cathalogus Regum tartarorum et qua- O O o o o O De *) L sachien. — ?) L chynchynculas. — *) zina. — *) L carocoram. - *) L primo rege. — — '!) L singui. mrtwa [4*] Pohrzebugi na horze Alkay, capi!* padefata cztwrta. obecznich obiczegich a mrawu Tatarfkich a o mnoftwy zen, ca!* padefata pata. oruzi a O ruchu neb odiewu ge- gich, ca!* padefata ffefta. obecznem pokrmu Tataruw, ca!* padefata fedma. modlofluhowani a o gigich (7e-) bludech, ka'^ padeffata offma. vdatnofti a o wtipuw a o fyle tataruw, ca!* padeffata dewata. rzadu a zrzizeni zaftupu tatarífke? a o pilnofti k bogowani a o fmyelofti gegich, capitula Sfe- deffata. fudech a fíprawedlnofti, capitula lx'* prwa. polech a planinach tee kraginy, geffto flowe Bargnij, a o konecz- nich oftrowiech ftrani puolnocznie, capi^ Ix'* druha. liter illorum regum corpora sepe- liuntur in monte alchay,*) Iiii. generalibus confuetudinibus et mo- ribus tartarorum, liiii. armis et vestibus ipsorum, Iv. cibis communibus tartarorum Ivi. ydolatria et erroribus (3*!] eorum, Ivii, strenuitate, industria et fortitudine tartarorum, Iviii. ordine exercitus tartarorum et sagacitate bellandi, lix. Iudiciis et Iusticia eorum, Ix. campestribus bargu !?) et de extre- mis insulis acquilonis, Ixi. regno ergimul et ciuitate Sangui,!!) Ixii. L succur. — *) L campion. — *) L zo- % L orta. — *) L alcay. — '°) L bargi.
Strana 6
6 O Kralowſtwy Ergymul a o mie�tu O mie�tu, rzeczenim Czyandu, a o kralowem leſſu, genz geſt blizko Syngnij, cala lxt trzeti nieho a o niekterich ſwatſſich ta- O zemy, genz ſlowe Egrigaia, kapila tarſſkich a o zklamani czarodie- lxt trzeti. nikuw, capila lxta ſſeſta. O zemy, geſſto ſlowe Tenduch, a o ginich, geſſto flowu gog a O niekterakich mieſtech modloſluoz- magog, a o mieſtu Trangamor, nich, capila lxta ſedma. cala lxt“ pata. A tak ſſe dokonawagi capituly prwnich knych. [KNIHA I. A poczinagi ſie prwne knyhi panie Markowy pawlowa z Benatek o diwnych wieczech wlaſti na wzchod ſlunecznich. A nayprwe, kterak a procz pan Mikulas pawluw z Benatek a pan Mathuſs ſſly gſu do kragin na wzchod ſlu(n)cze, capitola prwa [5]. A czaſſu tohoto, kterehozto Baldwyn knyeze duoyſtogenstwy konſtantinopolytanſke° Czieſarstwie ſprawowaſſe, leta tocziffs od narozenie buoziho Tiſſicziho Dwuſteho a padeſate', Dwa Vrozena a potcztiwa a mudra wlaſtnie bratrzie z wyborne° mieſta Benatek bidleni, wlaſtni ſwu lody rozlicznem zboziem a kupij obtiezenu a obecznu a ſpolni ſwornoſti na brzeže Benatſkem wſſedſſie, w proſpieſſně powietrzi z boziem ſpoſobenim do konſtantynopoly ſe braly. z tiech bratru dwu starſſie miegiſſe gmeno Mikulas a druhi Mathuoſs, gichſto pokolenie duom pawlu ſlowiſſe. A ktiz tu w konſtantynopolitanſkem mieſtu w kratkem czaſſu wiecz ſwu De prouincia egregaia,1) Ixiii. regali, quod est iuxta eam et qui- De prouincia tenduch 2) et gog et busdam festiuitatibus tartarorum et magog et ciuitate ciangamor, 3) Ixiiii. magorum illusionibus, 64. De Ciuitate ciandan 4) et nemore 5) De monachis quibusdam ydolatris, 65. Expliciunt capitula libri primi [3b]. Qualiter et quare dominus Nicholaus pauli de Veneciis et dominus Marchus 6) transierunt ad partes orientales, Capitulum primum. Tempore quo balduinus princeps sceptrum Constantinopolitani imperii gubernabat, anno scilicet ab incarnatione domini m'cc'Lo, duo nobiles ac honorabiles prudentesque germani, inclite Ciuitatis ueneciarum incole, nauem propriam diuersis opibus et mercimoniis oneratam communi concordia in portu Venetorum conscendentes prospero vento flante duce 7) deo constantinopolim perrexerunt 8). horum maior natu 9) Nicolaus dicebatur, alter vero Matheus, 10) quorum progenies [3b1] domus pauli vocabatur. Cumque in constantinopolitana urbe breui in tempore fuissent 1) L egriguia. — 2) L seduch. 3) L cyangomor. — 4) L cyandu. — 5) L merore. — *) P1) Matheus. — 7) P3 ducente. — 3) P peruenerunt. — 3) P' nauta. — 10) P1 a Pa Marcus.
6 O Kralowſtwy Ergymul a o mie�tu O mie�tu, rzeczenim Czyandu, a o kralowem leſſu, genz geſt blizko Syngnij, cala lxt trzeti nieho a o niekterich ſwatſſich ta- O zemy, genz ſlowe Egrigaia, kapila tarſſkich a o zklamani czarodie- lxt trzeti. nikuw, capila lxta ſſeſta. O zemy, geſſto ſlowe Tenduch, a o ginich, geſſto flowu gog a O niekterakich mieſtech modloſluoz- magog, a o mieſtu Trangamor, nich, capila lxta ſedma. cala lxt“ pata. A tak ſſe dokonawagi capituly prwnich knych. [KNIHA I. A poczinagi ſie prwne knyhi panie Markowy pawlowa z Benatek o diwnych wieczech wlaſti na wzchod ſlunecznich. A nayprwe, kterak a procz pan Mikulas pawluw z Benatek a pan Mathuſs ſſly gſu do kragin na wzchod ſlu(n)cze, capitola prwa [5]. A czaſſu tohoto, kterehozto Baldwyn knyeze duoyſtogenstwy konſtantinopolytanſke° Czieſarstwie ſprawowaſſe, leta tocziffs od narozenie buoziho Tiſſicziho Dwuſteho a padeſate', Dwa Vrozena a potcztiwa a mudra wlaſtnie bratrzie z wyborne° mieſta Benatek bidleni, wlaſtni ſwu lody rozlicznem zboziem a kupij obtiezenu a obecznu a ſpolni ſwornoſti na brzeže Benatſkem wſſedſſie, w proſpieſſně powietrzi z boziem ſpoſobenim do konſtantynopoly ſe braly. z tiech bratru dwu starſſie miegiſſe gmeno Mikulas a druhi Mathuoſs, gichſto pokolenie duom pawlu ſlowiſſe. A ktiz tu w konſtantynopolitanſkem mieſtu w kratkem czaſſu wiecz ſwu De prouincia egregaia,1) Ixiii. regali, quod est iuxta eam et qui- De prouincia tenduch 2) et gog et busdam festiuitatibus tartarorum et magog et ciuitate ciangamor, 3) Ixiiii. magorum illusionibus, 64. De Ciuitate ciandan 4) et nemore 5) De monachis quibusdam ydolatris, 65. Expliciunt capitula libri primi [3b]. Qualiter et quare dominus Nicholaus pauli de Veneciis et dominus Marchus 6) transierunt ad partes orientales, Capitulum primum. Tempore quo balduinus princeps sceptrum Constantinopolitani imperii gubernabat, anno scilicet ab incarnatione domini m'cc'Lo, duo nobiles ac honorabiles prudentesque germani, inclite Ciuitatis ueneciarum incole, nauem propriam diuersis opibus et mercimoniis oneratam communi concordia in portu Venetorum conscendentes prospero vento flante duce 7) deo constantinopolim perrexerunt 8). horum maior natu 9) Nicolaus dicebatur, alter vero Matheus, 10) quorum progenies [3b1] domus pauli vocabatur. Cumque in constantinopolitana urbe breui in tempore fuissent 1) L egriguia. — 2) L seduch. 3) L cyangomor. — 4) L cyandu. — 5) L merore. — *) P1) Matheus. — 7) P3 ducente. — 3) P peruenerunt. — 3) P' nauta. — 10) P1 a Pa Marcus.
Strana 7
po ſwe wuly ſpoſobily, Geducze odtud p lepsie pſpiech prziſſli ſu k brziehu mieſta armenſker, genz ſlowe Galdayda, kdezto drahy dary prziprawywſſe, podle toho, yakz giem rada byla dana, braly gſu ſie k dworu gednoho welike° krale Tatarſkeho, genz ſlowe Barka, gemuzto wſſiczky darij, ktereſto ſebuw biechu przineſly, daducze welmy myloſtiwie gſu od nieho przigati. Od niehozto zaſie mnohem wietſſie dary gſu wzaly. A kdiz w ge" kralowſtwy giz czely rok biechu a giż zaſie do benatek wraticzi ſie chtiechu, brzo mezi drziewe gmenowanym kralem Barku a ginem kralem Tatarſkem, gmenem Alan, nowa a przewelika walka ſie wthrhnie. A kdiz fie w hromadu obu dwu zaſtupowe [5a] Tepucze ſtraže (srazé), Alan kral tu ſwytiezii A krale barkon zaſtup welmy porazij. Pro kteruzſto wiecz na tiech czieſtach, kteremiz gſu bily tam przigely, welike bieſſe nebezpeczen- ſtwy, tak ze tudy zaſie domuw neſmegichu. Awſſak poradiwſſe ſie, kterak by ſe mohli zaſie do Konſtantynopoly wratiti, muſyli zpiet kralowſtwy Barkowo obgeti. A tak geducze, przigely gſu do mieſta gednoho, genz ſlowe Ewchata, a tudy geducze, przewezli gſu ſie przeſs potok, genz ſlowe Tygris, kterezto gest geden ze trztiž (čtř) potokuw rayſkych. A tak gſu przeſly gednu puſſcz czeſtu ſedmnaſte dnij dlij a tu gſu nemohli nizadne° mieſta any zadne wſſy nalezti, az prawie doſſly gedno° welmy kraſſne° mieſta, genz slowe bochara w perske wlasti, w niemsto sediesse geden kral, gmenem Barach, ktezto gſu trzi leta przebiwaly. [breuiter et 1)] feliciter expediti, nauigantes inde profecti amplioris gracia perue- nerunt ad portum Ciuitatis Armenie, que dicitur Soldadia,2) ubi preciosa iocalia preparantes secundum sibi data consilia vnius magni regis tartarorum curiam adierunt, qui dicitur Barcha.3) Cui cuncta, que secum detulerant munera, obtule- runt offerentes, benigne ab ipso suscepti sunt. A quo uersa vice maxima et ampliora donaria perceperunt. Et cum 4) in regno illius per annum fuissent uellentque redire uenecias, subito inter prenominatum regem Barcha et regem alium tartarorum nomine Alau noua grandisque discordia est exorta. Et [4a) cum contra se inuicem amborum exercitus concertassent, Alau 5) victor extitit, regis autem Barcha ruina 6) non modice patuit. Ob quam causam viis 7) discriminibus circumspectis remeandi eis ad propria per viam pristinam aditus regressusque proclusus est. Consilio autem inito, qualiter possent constantino- polim remeare, oportuit ipsos per regnum Barka per vias oppositas circuire sicque prouenerunt ad ciuitatem, que dicitur ouchacha.8) Inde progredientes transierunt fluuium tygridis, qui vnus est de quatuor fluminibus paradisi, pertransieruntque desertum per dietas xVil, neque ciuitatem neque opida repe- rientes omnino, donec peruenirent ad ciuitatem optimam, que dicitur Bochara in regione persidis, cui [4a1] Rex quidam nomine Barach presidebat. Vbi9) annis tribus inmorati sunt. 1) v P3 breuiter et schází. — 2) L soldada. — 3) Lbarca; v P' qui dicitur Barcha schází. — *) P“ schází. — 6) L Alan. — *) L exercitus ruine. — 7) P“ schází. — 3) L on- chata. — °) L ibi.
po ſwe wuly ſpoſobily, Geducze odtud p lepsie pſpiech prziſſli ſu k brziehu mieſta armenſker, genz ſlowe Galdayda, kdezto drahy dary prziprawywſſe, podle toho, yakz giem rada byla dana, braly gſu ſie k dworu gednoho welike° krale Tatarſkeho, genz ſlowe Barka, gemuzto wſſiczky darij, ktereſto ſebuw biechu przineſly, daducze welmy myloſtiwie gſu od nieho przigati. Od niehozto zaſie mnohem wietſſie dary gſu wzaly. A kdiz w ge" kralowſtwy giz czely rok biechu a giż zaſie do benatek wraticzi ſie chtiechu, brzo mezi drziewe gmenowanym kralem Barku a ginem kralem Tatarſkem, gmenem Alan, nowa a przewelika walka ſie wthrhnie. A kdiz fie w hromadu obu dwu zaſtupowe [5a] Tepucze ſtraže (srazé), Alan kral tu ſwytiezii A krale barkon zaſtup welmy porazij. Pro kteruzſto wiecz na tiech czieſtach, kteremiz gſu bily tam przigely, welike bieſſe nebezpeczen- ſtwy, tak ze tudy zaſie domuw neſmegichu. Awſſak poradiwſſe ſie, kterak by ſe mohli zaſie do Konſtantynopoly wratiti, muſyli zpiet kralowſtwy Barkowo obgeti. A tak geducze, przigely gſu do mieſta gednoho, genz ſlowe Ewchata, a tudy geducze, przewezli gſu ſie przeſs potok, genz ſlowe Tygris, kterezto gest geden ze trztiž (čtř) potokuw rayſkych. A tak gſu przeſly gednu puſſcz czeſtu ſedmnaſte dnij dlij a tu gſu nemohli nizadne° mieſta any zadne wſſy nalezti, az prawie doſſly gedno° welmy kraſſne° mieſta, genz slowe bochara w perske wlasti, w niemsto sediesse geden kral, gmenem Barach, ktezto gſu trzi leta przebiwaly. [breuiter et 1)] feliciter expediti, nauigantes inde profecti amplioris gracia perue- nerunt ad portum Ciuitatis Armenie, que dicitur Soldadia,2) ubi preciosa iocalia preparantes secundum sibi data consilia vnius magni regis tartarorum curiam adierunt, qui dicitur Barcha.3) Cui cuncta, que secum detulerant munera, obtule- runt offerentes, benigne ab ipso suscepti sunt. A quo uersa vice maxima et ampliora donaria perceperunt. Et cum 4) in regno illius per annum fuissent uellentque redire uenecias, subito inter prenominatum regem Barcha et regem alium tartarorum nomine Alau noua grandisque discordia est exorta. Et [4a) cum contra se inuicem amborum exercitus concertassent, Alau 5) victor extitit, regis autem Barcha ruina 6) non modice patuit. Ob quam causam viis 7) discriminibus circumspectis remeandi eis ad propria per viam pristinam aditus regressusque proclusus est. Consilio autem inito, qualiter possent constantino- polim remeare, oportuit ipsos per regnum Barka per vias oppositas circuire sicque prouenerunt ad ciuitatem, que dicitur ouchacha.8) Inde progredientes transierunt fluuium tygridis, qui vnus est de quatuor fluminibus paradisi, pertransieruntque desertum per dietas xVil, neque ciuitatem neque opida repe- rientes omnino, donec peruenirent ad ciuitatem optimam, que dicitur Bochara in regione persidis, cui [4a1] Rex quidam nomine Barach presidebat. Vbi9) annis tribus inmorati sunt. 1) v P3 breuiter et schází. — 2) L soldada. — 3) Lbarca; v P' qui dicitur Barcha schází. — *) P“ schází. — 6) L Alan. — *) L exercitus ruine. — 7) P“ schází. — 3) L on- chata. — °) L ibi.
Strana 8
8 kterak krale welikes Tatarſke' doſſly gſu. Toho czaſſu geden muz pln mudroſti od drziewe rzeczene° krale Alan k welike" Tatarſke" kralowy gſa poſlan, przigiel bieſſe do to° mieſta Bochara a nalez tu drziewe rze- czene° muze, ani ſie giz biechu tatarſky rzeczi vplnie nauczily, welmy geſt tiem weſſel byl, pto ze wlachuow nykdy ginde bieſſe newidal, [zlto [z]wſſelik welmy zadaſſe widieti. A kdiz drahnie dnij ſ nimy tuprzebiwage, w towa- rziſtwy, o mnohych wieczech rozmluwaſſe, Shledaw gich pocze�tnij obiczeig [6] A wzaczne mrawy, Radyl giem, aby ſnym welike" Kraly Tatarſke" doſſly a ſlibuge gym, ze gym chcze weliku liboſt vkazati a welmy cztiti. Tehdy oni znamenawſſe, ze nemohu bez welike neſnadnoſti ſnadnie ſie domuw wratiti, porucziwſſe ſie par bohu, zdwyhnu ſie ſ nym ſpolu, magicze ſebuw czeled krzieſtansku, kteruzto z benatek ſebu wedly. A tak w gednom plnem roku doſſly gſu k naywietczſſie kralowij wſſech tataruow gemuz rziechachu Kublay, genz gegich yazikem weliky kaam ſlowe a latynie weliky kral nad kraly. Prziczina prodleni czaſſu negedna tato byla, neb pro welike ſnyehy a rozlitie rzek a potokuw muſyli gſu ocze- kawati na czieſtie, doniewaz ſnyeh, genz ſie bieſſe zrytil, a wody, genz ſie biechu rozlily, pomynuly. I bieſſe czeſta gegich toho leta po puol- noczniem wietru, genz od benatfsan slowe gegich yazikem przirozenym Tramwutana. A to, czoż gſu tu na czeſtie wydiely, na ſwě mieſtie w tiechto knyhach porzad bude pſano. Qualiter Regis maximi tartarorum Curiam adierunt, Capitulum ii. Eo tempore Vir quidam tocius prudencie a prenominato Alau Rege ad maximum tarta- rorum regem directus applicuit Bochara.1) Ibique prefatos reperiens uiros, qui iam plene fuerant in lingua tartarica eruditi, supra modum letatus est quod viros latinos nunquam alios viderat, quos tamen videre plurimum affectabat. Et cum diebus plurimis cum eis colloquium et consorcium habuisset et eorum gratos mores fuisse expertos, 2) persuasit eis, ut cum eo simul maximum tartarorum regem adirent promittens, quod ab eo honorem maximum caperent ac bonificia [4b] maxima percepturi 3). Qui videntes se non posse sine difficultate diutina habere regressum ad propria, dei se presidio conmittentes, pariter aripuerunt iter cum illo, fami- liares habentes christianos comites, quos secum duxerant de veneciis. Spacio autem anni vnius peruenerunt ad Regem maximum 4) tartarorum, qui vocabatur cublay, qui in lingua eorum magnus kaam dicitur, quod in latina lingua sonat magnus Rex regum. Causa autem tante prolixitatis temporum in eundo fuit huius,5) quia propter nives et inundaciones aquarum, fluminum et torrencium eos in uia expectare oportuit, donec niues, que super excreuerant, 6) et aque, que inundauerant, declinarent. Fuit autem via eorum anno ipso subsequen [ 4b 1]do aquilonarem ventum, qui a Venetis vulgariter dicitur transmontanus. 7) Que autem in via viderunt, suo loco in libro hoc per ordinem describuntur. 1) L bochare. — 1) L fuisset expertus. — 1) P3 + essent. — “) L omnium. — 5) L hec fuit. — 5) P2 supervenerant. — 1) L a P2 tramontana, P3 transmontana.
8 kterak krale welikes Tatarſke' doſſly gſu. Toho czaſſu geden muz pln mudroſti od drziewe rzeczene° krale Alan k welike" Tatarſke" kralowy gſa poſlan, przigiel bieſſe do to° mieſta Bochara a nalez tu drziewe rze- czene° muze, ani ſie giz biechu tatarſky rzeczi vplnie nauczily, welmy geſt tiem weſſel byl, pto ze wlachuow nykdy ginde bieſſe newidal, [zlto [z]wſſelik welmy zadaſſe widieti. A kdiz drahnie dnij ſ nimy tuprzebiwage, w towa- rziſtwy, o mnohych wieczech rozmluwaſſe, Shledaw gich pocze�tnij obiczeig [6] A wzaczne mrawy, Radyl giem, aby ſnym welike" Kraly Tatarſke" doſſly a ſlibuge gym, ze gym chcze weliku liboſt vkazati a welmy cztiti. Tehdy oni znamenawſſe, ze nemohu bez welike neſnadnoſti ſnadnie ſie domuw wratiti, porucziwſſe ſie par bohu, zdwyhnu ſie ſ nym ſpolu, magicze ſebuw czeled krzieſtansku, kteruzto z benatek ſebu wedly. A tak w gednom plnem roku doſſly gſu k naywietczſſie kralowij wſſech tataruow gemuz rziechachu Kublay, genz gegich yazikem weliky kaam ſlowe a latynie weliky kral nad kraly. Prziczina prodleni czaſſu negedna tato byla, neb pro welike ſnyehy a rozlitie rzek a potokuw muſyli gſu ocze- kawati na czieſtie, doniewaz ſnyeh, genz ſie bieſſe zrytil, a wody, genz ſie biechu rozlily, pomynuly. I bieſſe czeſta gegich toho leta po puol- noczniem wietru, genz od benatfsan slowe gegich yazikem przirozenym Tramwutana. A to, czoż gſu tu na czeſtie wydiely, na ſwě mieſtie w tiechto knyhach porzad bude pſano. Qualiter Regis maximi tartarorum Curiam adierunt, Capitulum ii. Eo tempore Vir quidam tocius prudencie a prenominato Alau Rege ad maximum tarta- rorum regem directus applicuit Bochara.1) Ibique prefatos reperiens uiros, qui iam plene fuerant in lingua tartarica eruditi, supra modum letatus est quod viros latinos nunquam alios viderat, quos tamen videre plurimum affectabat. Et cum diebus plurimis cum eis colloquium et consorcium habuisset et eorum gratos mores fuisse expertos, 2) persuasit eis, ut cum eo simul maximum tartarorum regem adirent promittens, quod ab eo honorem maximum caperent ac bonificia [4b] maxima percepturi 3). Qui videntes se non posse sine difficultate diutina habere regressum ad propria, dei se presidio conmittentes, pariter aripuerunt iter cum illo, fami- liares habentes christianos comites, quos secum duxerant de veneciis. Spacio autem anni vnius peruenerunt ad Regem maximum 4) tartarorum, qui vocabatur cublay, qui in lingua eorum magnus kaam dicitur, quod in latina lingua sonat magnus Rex regum. Causa autem tante prolixitatis temporum in eundo fuit huius,5) quia propter nives et inundaciones aquarum, fluminum et torrencium eos in uia expectare oportuit, donec niues, que super excreuerant, 6) et aque, que inundauerant, declinarent. Fuit autem via eorum anno ipso subsequen [ 4b 1]do aquilonarem ventum, qui a Venetis vulgariter dicitur transmontanus. 7) Que autem in via viderunt, suo loco in libro hoc per ordinem describuntur. 1) L bochare. — 1) L fuisset expertus. — 1) P3 + essent. — “) L omnium. — 5) L hec fuit. — 5) P2 supervenerant. — 1) L a P2 tramontana, P3 transmontana.
Strana 9
Kterak v toho krale mylo�t nalezly, cala xa. A Kdiz giz przed welike krale kaama biechu prziſſly, Ten giſte kral, genz welmy dobrotiwy bieſſe, mile ge przigal y ztazowal na nych po mnohokrat o polozenie kragin na zapad sluncze, o Rziemſkem Czieſſarzi, o kralech a knyzatech krzieſtanſkych, A kterak w gegich w kralowſtwij ſprawedlnoſt drzie, a take kterak v wie- czech boyownich ſie magi. Take gest pilnie tazal o wlaſkych obiczegech [6a] A mrawiech. Pak nade wſſeczko a pylnegie tazal geſt gich o papezi krzieſtianſkem a zſposobeni modleni wiery krzieſtianſke. A ony yakozto muzie opatrnie welmy wudcze 1) ke wſſem kuſſom ge porzad odpowida- chu, pro niſe]zto czaſto gie k ſobie prziweſti kazowaſſe, neb megieſſe weliku miloſt k nym. Kterak gie ten kral poſlal k rzymſkemu Papezowy, Capitula Cztwrta. TEhdy pak geden den drziewe rzeczenij kaam, poradiwse se prwe swym panſtwem, Proſſie ſwrchu gmenowanich muzuow, aby to geho dle vczinily a wratily ſie ku papezowy s gednem z gieho panuow, genz ſlowiſſe Rokatel, a proſily papeze od nyeho, aby k ne' Sſto mudrczuow krzieſtianſkich poſlal, genz by vmiely rozumnie a mudrzie vkazati geho mudrczom, geſtly to prawda, ze by wiera krzieſtianſka bila naylepſſie miezi wſſemij, A zeby bo- howe Tatarſczi bily diably, a ze by onij y wſſiczky gini na wzchod ſluncze byli ſklamani w modleni ſwich bohuow. Neb zadaſſe ſliſſeti rozumnie a otworzietie, ktera by wiera miela ſprawedliweiſsie naſledowana bity. A kdiz gſu pokornie ge ſie poklonily a rzkucze, ze gſu hotowy ke wſſie Quomodo apud prefatum Regem graciam inuenerint, Capitulum iij. Cum autem magni kaam conspectui sunt oblati, ipse Rex, qui summe benignus erat, eos suscepit alacriter. Inquisiuit vero ab eis per multas uices de condicionibus occidentalium regionum, de Imperatore Romano et de regibus et principibus christianis et qualiter in eorum regnis seruatur iusticia et qualiter in rebus bellicis se haberent. Inquisiuit eciam diligenter de moribus latinorum. Super omnia autem interrogauit diligenter de papa christianorum et de cultu fidei christiane. Ipsi autem ut viri prudentes sapienter [5a] et seriatim ad singula responderunt, propter quod sepe eos ad se introduci jubebat, habueruntque graciam in occulis eius. Quomodo ab ipso ad papam 2) missi fuerunt, Capitolum iiii. Quadam die predictus kaam consilio prius cum baronibus habito rogauit prefatos viros, ut a more sui redirent ad papam cum vno de suis Baronibus, qui dicebatur cogatal, pro parte ipsius summum christianorum pontificem rogaturi querentes, (ut) ad eum centum sapientes christianos dirigeret, qui ostenderent 3) sapientibus suis racionabiliter et prudenter, si verum erat, quod christianorum fides esset melior inter omnes et quod dii tartarorum essent demones et quod ipsi et orientales alii erant decepti in suorum cultacione 4) deorum. desi 5a1]derabat 1) Novodobá poznámka in margine: mudrze. — 2) L romanum pontificem. 3) L a P1 scirent ostendere. — 4) L cultura.
Kterak v toho krale mylo�t nalezly, cala xa. A Kdiz giz przed welike krale kaama biechu prziſſly, Ten giſte kral, genz welmy dobrotiwy bieſſe, mile ge przigal y ztazowal na nych po mnohokrat o polozenie kragin na zapad sluncze, o Rziemſkem Czieſſarzi, o kralech a knyzatech krzieſtanſkych, A kterak w gegich w kralowſtwij ſprawedlnoſt drzie, a take kterak v wie- czech boyownich ſie magi. Take gest pilnie tazal o wlaſkych obiczegech [6a] A mrawiech. Pak nade wſſeczko a pylnegie tazal geſt gich o papezi krzieſtianſkem a zſposobeni modleni wiery krzieſtianſke. A ony yakozto muzie opatrnie welmy wudcze 1) ke wſſem kuſſom ge porzad odpowida- chu, pro niſe]zto czaſto gie k ſobie prziweſti kazowaſſe, neb megieſſe weliku miloſt k nym. Kterak gie ten kral poſlal k rzymſkemu Papezowy, Capitula Cztwrta. TEhdy pak geden den drziewe rzeczenij kaam, poradiwse se prwe swym panſtwem, Proſſie ſwrchu gmenowanich muzuow, aby to geho dle vczinily a wratily ſie ku papezowy s gednem z gieho panuow, genz ſlowiſſe Rokatel, a proſily papeze od nyeho, aby k ne' Sſto mudrczuow krzieſtianſkich poſlal, genz by vmiely rozumnie a mudrzie vkazati geho mudrczom, geſtly to prawda, ze by wiera krzieſtianſka bila naylepſſie miezi wſſemij, A zeby bo- howe Tatarſczi bily diably, a ze by onij y wſſiczky gini na wzchod ſluncze byli ſklamani w modleni ſwich bohuow. Neb zadaſſe ſliſſeti rozumnie a otworzietie, ktera by wiera miela ſprawedliweiſsie naſledowana bity. A kdiz gſu pokornie ge ſie poklonily a rzkucze, ze gſu hotowy ke wſſie Quomodo apud prefatum Regem graciam inuenerint, Capitulum iij. Cum autem magni kaam conspectui sunt oblati, ipse Rex, qui summe benignus erat, eos suscepit alacriter. Inquisiuit vero ab eis per multas uices de condicionibus occidentalium regionum, de Imperatore Romano et de regibus et principibus christianis et qualiter in eorum regnis seruatur iusticia et qualiter in rebus bellicis se haberent. Inquisiuit eciam diligenter de moribus latinorum. Super omnia autem interrogauit diligenter de papa christianorum et de cultu fidei christiane. Ipsi autem ut viri prudentes sapienter [5a] et seriatim ad singula responderunt, propter quod sepe eos ad se introduci jubebat, habueruntque graciam in occulis eius. Quomodo ab ipso ad papam 2) missi fuerunt, Capitolum iiii. Quadam die predictus kaam consilio prius cum baronibus habito rogauit prefatos viros, ut a more sui redirent ad papam cum vno de suis Baronibus, qui dicebatur cogatal, pro parte ipsius summum christianorum pontificem rogaturi querentes, (ut) ad eum centum sapientes christianos dirigeret, qui ostenderent 3) sapientibus suis racionabiliter et prudenter, si verum erat, quod christianorum fides esset melior inter omnes et quod dii tartarorum essent demones et quod ipsi et orientales alii erant decepti in suorum cultacione 4) deorum. desi 5a1]derabat 1) Novodobá poznámka in margine: mudrze. — 2) L romanum pontificem. 3) L a P1 scirent ostendere. — 4) L cultura.
Strana 10
10 ge° liboſti, Kazal kral pſati liſty yazikem Tureczkem 1) ku papezowy rzym- ſker y dal giem, aby ge ge doneſly; Sſkru 1) take zlatu ſwiedecznu gednu dati kazal, znamenim kralowim wiritu a znamena podly obiczege ſtolicze ſwe; Kteruzto ktoz ſebu neſſe, ma pwozen biti z mieſta do mie�ta ode wſſech zprawczi zemi ge° kralowſtwy poddanich bezpecznie y ſ tiemi ſe wſſemi, czož by gich ſnym [7] Bylo. A kterak koliwiek dluho chtiel by w kterem mieſtie neb w mieſteczku bitij, ma gemu plna potrzeba we wſſem dana biti. A take rozkazal gym kral, aby toho olegie, genz wiſſieſſe v hrobu boziho w geruzalemie, ge przineſſly, ktiz ſie wrati, Neb wierzieſſe kriſta biti z pocztu gedno° bohuow dobrich. A kdiz giz biechu na kralowie dworu pocztiwie przipraweni, wzemſſe od krale odpuſſczenie, na cze�tu ſie zdwyhnu, liſt kraluow o [a] dſku zlatu ſebu neſucze, A ktiz biechu giz dwadſczet dny ſpolu gely, ten ſſlechticz neb pan Rogatal, gehoz ſebu gmiegiechu, tieztcze ſie roznemuoz, pro niez ſ gieho woly a ſmnohych radu oſtawiwſſe gey tu, konaly gſu czeſtu poczatu. A pro tu díku zlatu, kteruzto ſebu gmiegiechu, bily gſu wezde poczeſtne przigati. Ale pro rozwodnienie rzek a potokuow, gez gſu w ſm-ſ nohich mieſtech nalezaly, muſſyli gſu czaſto czeſtu ſwu meſſkati. Neb plna trzi leta na czeſtie gſu bily, drziewe nez gſu k brziehu mieſta armenſke, genz ſlowe Elaſa, dogiti mohli. Pak z toho mieſta elaza geducze po morzi, prziſſly gſu do mieſta Akon mieſiecze dubna leta boziho Tiſſicziho dwu ſteho a ſedmdeſate° druheo. enim 2) audire racionabiliter et aperte, que fides esset racionabilius mutanda.3) Cumque procidissent humiliter coram eo dicentes se ad cuncta ipsius bene placita preparatos, fecit Rex scribi litteras ad Romanum Pontificem in lingua turchorum, 4) quas illis tradidit deferendas. tabulam eciam auream testimonialem illis tradi Iussit signo regali sculptam et insignitam iuxta consuetudinem sedis sue. quam qui defert, deduci debet de loco ad locum a cunctis Rectoribus terrarum 5) suo imperio subiectarum et cum omnia sua comitiua securus et quamdiu inmorari uoluerit in ciuitate uel oppido, debet illi de expensis et necessariis omnibus integraliter prouideri. Insuper eciam imposuit eis rex, ut de oleo lam[5blpadis, que pendet ad sepulcrum domini in Jerusalem, ei deferrent in redditu. Credebat enim christum unum esse in numero deorum bonorum. Cum igitur fuissent in regis curia honorabiliter preparati, accepta a rege licencia arri- puerunt iter, literam et auream tabulam 6) deferentes. Et cum per dietas viginti equitassent, simul baro cogatal, quem secum habebant, fuit grauiter infirmatus, propter quod de voluntate ipsius et multorum consilio relicto illo ceptum prose- quuti sunt iter. s.7) propter tabulam autem auream, quam habebant, fuerunt reuerenter suscepti ubique. Ob inundaciones vero fluminum, quas in locis plurimis inuenerunt, retardari sepe 8) oportuit iter eorum. Nam annis tribus in uia fuerunt antequam ad portum [5b1] Ciuitatis Armenorum, que dicitur Glaza, 9) peruenire 1) In margine: díku. — 2) L eciam. — 3) L, P1 a Pymitanda. — *) L tartaro- rum, Pi Thartharorum. — *) L ciuitatum. — 6) P3 bullam. — 7) P1 schází. — 3) L se. — *) L glasa, PI Gallacia.
10 ge° liboſti, Kazal kral pſati liſty yazikem Tureczkem 1) ku papezowy rzym- ſker y dal giem, aby ge ge doneſly; Sſkru 1) take zlatu ſwiedecznu gednu dati kazal, znamenim kralowim wiritu a znamena podly obiczege ſtolicze ſwe; Kteruzto ktoz ſebu neſſe, ma pwozen biti z mieſta do mie�ta ode wſſech zprawczi zemi ge° kralowſtwy poddanich bezpecznie y ſ tiemi ſe wſſemi, czož by gich ſnym [7] Bylo. A kterak koliwiek dluho chtiel by w kterem mieſtie neb w mieſteczku bitij, ma gemu plna potrzeba we wſſem dana biti. A take rozkazal gym kral, aby toho olegie, genz wiſſieſſe v hrobu boziho w geruzalemie, ge przineſſly, ktiz ſie wrati, Neb wierzieſſe kriſta biti z pocztu gedno° bohuow dobrich. A kdiz giz biechu na kralowie dworu pocztiwie przipraweni, wzemſſe od krale odpuſſczenie, na cze�tu ſie zdwyhnu, liſt kraluow o [a] dſku zlatu ſebu neſucze, A ktiz biechu giz dwadſczet dny ſpolu gely, ten ſſlechticz neb pan Rogatal, gehoz ſebu gmiegiechu, tieztcze ſie roznemuoz, pro niez ſ gieho woly a ſmnohych radu oſtawiwſſe gey tu, konaly gſu czeſtu poczatu. A pro tu díku zlatu, kteruzto ſebu gmiegiechu, bily gſu wezde poczeſtne przigati. Ale pro rozwodnienie rzek a potokuow, gez gſu w ſm-ſ nohich mieſtech nalezaly, muſſyli gſu czaſto czeſtu ſwu meſſkati. Neb plna trzi leta na czeſtie gſu bily, drziewe nez gſu k brziehu mieſta armenſke, genz ſlowe Elaſa, dogiti mohli. Pak z toho mieſta elaza geducze po morzi, prziſſly gſu do mieſta Akon mieſiecze dubna leta boziho Tiſſicziho dwu ſteho a ſedmdeſate° druheo. enim 2) audire racionabiliter et aperte, que fides esset racionabilius mutanda.3) Cumque procidissent humiliter coram eo dicentes se ad cuncta ipsius bene placita preparatos, fecit Rex scribi litteras ad Romanum Pontificem in lingua turchorum, 4) quas illis tradidit deferendas. tabulam eciam auream testimonialem illis tradi Iussit signo regali sculptam et insignitam iuxta consuetudinem sedis sue. quam qui defert, deduci debet de loco ad locum a cunctis Rectoribus terrarum 5) suo imperio subiectarum et cum omnia sua comitiua securus et quamdiu inmorari uoluerit in ciuitate uel oppido, debet illi de expensis et necessariis omnibus integraliter prouideri. Insuper eciam imposuit eis rex, ut de oleo lam[5blpadis, que pendet ad sepulcrum domini in Jerusalem, ei deferrent in redditu. Credebat enim christum unum esse in numero deorum bonorum. Cum igitur fuissent in regis curia honorabiliter preparati, accepta a rege licencia arri- puerunt iter, literam et auream tabulam 6) deferentes. Et cum per dietas viginti equitassent, simul baro cogatal, quem secum habebant, fuit grauiter infirmatus, propter quod de voluntate ipsius et multorum consilio relicto illo ceptum prose- quuti sunt iter. s.7) propter tabulam autem auream, quam habebant, fuerunt reuerenter suscepti ubique. Ob inundaciones vero fluminum, quas in locis plurimis inuenerunt, retardari sepe 8) oportuit iter eorum. Nam annis tribus in uia fuerunt antequam ad portum [5b1] Ciuitatis Armenorum, que dicitur Glaza, 9) peruenire 1) In margine: díku. — 2) L eciam. — 3) L, P1 a Pymitanda. — *) L tartaro- rum, Pi Thartharorum. — *) L ciuitatum. — 6) P3 bullam. — 7) P1 schází. — 3) L se. — *) L glasa, PI Gallacia.
Strana 11
11 Kterak gſu czekaly w benatkach woleni papeze, Cala pata. A Kdiz gſſu doſſly bily mieſta Akon, ſliffely gſu tu, ze kniez kliment papez cztwrti ne- dawno biſſe vmrziel, [7a] Pro niez biechu ſe welmy zarmutily. I bieſſe w tu chwily w tom miestie Akon geden legat papezuow, to gest kniez Teobaldus z porzadky neb ſ pokoleni mieſtohrabie z placzencze, gemuzto wſſe, o czez gſu poſlani bily, roſprawiely. A ge° rada bila geſt, aby owſſem woleni a ſtwrzeni papezowa czekaly. A tak doſſly gſu do benatek, aby ſwe nawſſcziwily a tu przebily, az by papez wolen a potwrzen bil. A ktiz gſu prziſſly do benatek, nalezl pan mikulaſs, ano zena ge° vmrzela, kterezto bil odſſel, ana dietietem tiezka. Y nalezl ſyna, gmenem Marek, genz giz bieſſe patnaſte leth starzij, genz po ge° wichodu z benatek bieſſe sie narod(i)l zdr ziewe rzeczene geszeni. Tott gest ten marek, genz gest slozil tyto knyhi, gemuzto kterak ty wſſeczky wieczi ſwiedomy bily, potom ſhle- dano bude. za tiem wolenye papezowo tak ſie gest przihodilo, [prodl- ze plnie dwie letie gſu tu bidlely w benatkach, toho wolenie na wſſakk den czakagicze. Kterak gſu ſie wratily k tatarſke" kraly, Cala Sſeſta. PO dwu pay letu drziewe rzeczene° krale poslowe bogicze sie, by kral gegich przilifsnem chwilenym ſe nezamutil, mnyege, by ſe giz nechtiely k nyemu zaſie wra- titi, wratily gſu ſie do mieſta Akon, marka drziewe gmenowane° weducze ſebu. A tak ſ odpuſtienim toho legata gewſſe k hrobu pozada(v)ſſe wzaly 2) possent. De glaza vero progredientes, per mare peruenerunt accon die mense aprilis, Anno domini m° cclxxiio. Qualiter expectauerunt Veneciis creacionem summi pontificis, Capitulum V. Cum igitur ingressi fuissent accon, audiuerunt dominum clementem papam quartum nuper fuisse defunctum, super quo fuerunt uehementissime contristati. Erat autem in Accon Legatus quidam apostolice sedis, dominus Theobaldus de uicecomitibus de placencia, cui cuncta, propter que missi a kaam fuerunt, narrauerunt. Eius vero consilium fuit, ut omnino creacionem summi pontificis expectarent. Iuerunt igitur Venecias uidere suos mansuri ibi, quousque sum[6a]mus pontifex crearetur. Et quando venecias peruenerunt, inuenit do- minus Nicolaus vxorem suam esse defunctam, que in recessu 11) suo pregnans fuit. Inuenitque filium Marchum nomine, qui iam annos quindecim habebat etatis, qui post discessum ipsius de Veneciis natus fuerat de vxore prefata. Hic est Marchus ille, qui composuit istum librum. Cui qualiter hec nota fuerunt, infra patebit. Interim autem electio summi pontificis adeo dilata est, quod duobus annis manserunt ueneciis ipsam quottidie prestolantes. Qualiter redierunt ad regem tartarorum, Capitulum VI. Post duos annos predicti regis nuncii metuentes, ne Rex ex mora ipsorum nimia turbaretur et putaret eos am[6a] plius nolle redire ad ipsum, redierunt Accon Marchum predictum secum ducentes. De licencia vero Legati sepulcrum domini visitantes 1) P3 egressu. — 2) Překlad český tu opisem zkomolen.
11 Kterak gſu czekaly w benatkach woleni papeze, Cala pata. A Kdiz gſſu doſſly bily mieſta Akon, ſliffely gſu tu, ze kniez kliment papez cztwrti ne- dawno biſſe vmrziel, [7a] Pro niez biechu ſe welmy zarmutily. I bieſſe w tu chwily w tom miestie Akon geden legat papezuow, to gest kniez Teobaldus z porzadky neb ſ pokoleni mieſtohrabie z placzencze, gemuzto wſſe, o czez gſu poſlani bily, roſprawiely. A ge° rada bila geſt, aby owſſem woleni a ſtwrzeni papezowa czekaly. A tak doſſly gſu do benatek, aby ſwe nawſſcziwily a tu przebily, az by papez wolen a potwrzen bil. A ktiz gſu prziſſly do benatek, nalezl pan mikulaſs, ano zena ge° vmrzela, kterezto bil odſſel, ana dietietem tiezka. Y nalezl ſyna, gmenem Marek, genz giz bieſſe patnaſte leth starzij, genz po ge° wichodu z benatek bieſſe sie narod(i)l zdr ziewe rzeczene geszeni. Tott gest ten marek, genz gest slozil tyto knyhi, gemuzto kterak ty wſſeczky wieczi ſwiedomy bily, potom ſhle- dano bude. za tiem wolenye papezowo tak ſie gest przihodilo, [prodl- ze plnie dwie letie gſu tu bidlely w benatkach, toho wolenie na wſſakk den czakagicze. Kterak gſu ſie wratily k tatarſke" kraly, Cala Sſeſta. PO dwu pay letu drziewe rzeczene° krale poslowe bogicze sie, by kral gegich przilifsnem chwilenym ſe nezamutil, mnyege, by ſe giz nechtiely k nyemu zaſie wra- titi, wratily gſu ſie do mieſta Akon, marka drziewe gmenowane° weducze ſebu. A tak ſ odpuſtienim toho legata gewſſe k hrobu pozada(v)ſſe wzaly 2) possent. De glaza vero progredientes, per mare peruenerunt accon die mense aprilis, Anno domini m° cclxxiio. Qualiter expectauerunt Veneciis creacionem summi pontificis, Capitulum V. Cum igitur ingressi fuissent accon, audiuerunt dominum clementem papam quartum nuper fuisse defunctum, super quo fuerunt uehementissime contristati. Erat autem in Accon Legatus quidam apostolice sedis, dominus Theobaldus de uicecomitibus de placencia, cui cuncta, propter que missi a kaam fuerunt, narrauerunt. Eius vero consilium fuit, ut omnino creacionem summi pontificis expectarent. Iuerunt igitur Venecias uidere suos mansuri ibi, quousque sum[6a]mus pontifex crearetur. Et quando venecias peruenerunt, inuenit do- minus Nicolaus vxorem suam esse defunctam, que in recessu 11) suo pregnans fuit. Inuenitque filium Marchum nomine, qui iam annos quindecim habebat etatis, qui post discessum ipsius de Veneciis natus fuerat de vxore prefata. Hic est Marchus ille, qui composuit istum librum. Cui qualiter hec nota fuerunt, infra patebit. Interim autem electio summi pontificis adeo dilata est, quod duobus annis manserunt ueneciis ipsam quottidie prestolantes. Qualiter redierunt ad regem tartarorum, Capitulum VI. Post duos annos predicti regis nuncii metuentes, ne Rex ex mora ipsorum nimia turbaretur et putaret eos am[6a] plius nolle redire ad ipsum, redierunt Accon Marchum predictum secum ducentes. De licencia vero Legati sepulcrum domini visitantes 1) P3 egressu. — 2) Překlad český tu opisem zkomolen.
Strana 12
12 gſu a wzewſſe liſty od to° legata kralowy, w nichzto gym ſwiedczieſſe, ze gſu wiernie gednaly, a ze rzimſky koſtel geſtie papezie nema, y fſlij [8] gſu do Elaczie; A kdiz onij gedne z mieſta Akon wiffly biechu, zatiem przi- gedechu kardinalfſczi poſlowe k drziewe gmenowa legatu, ze gſu gey pa- pezem wolily, y wlozie ſobie gmeno Rzehorz. A yhned ſwe poſly poſſle, aby gie zaſie nawratily. A kdiz ſie wratichu, tehdy ge przigal welmy mile, Gymizto gine liſti dal kralowy Tatarſke“ a dwa bratry zakona predyka- toruow dobrze vczena a poczeſtna, genz tu biechu w mieſtie Akon, ſ nymi poſlal, z nichzto geden gmegieſſe gme° bratr mikulaſs wyczencz a druhi bratr Wilem tripolitanſky. A kdiz biechu prziſſly do Elaczie, zoldan babi- lonſky kral ſwy welikem zaſtupem na armenij vderzie, a ty dwa brzatrzie zakoniczi pro nebezpecznoſt tiech walek a zlich przihod na czeſtach bo- giecze ſie, ze by nemohly k tatarſke" kralowy dogiti, ſ myſtrem chramu armenſke" w armenij oſtaly gſu, neb gſu czaſto bily w zlich przihodach na ſmrt. Ale poſlowe kralowy wſſech ſie zlich przihod waziwſſe, ſ weliku praczi przigely gſu kralowy, gehoz gſu nalezly w mieſtie rzeczeně klemeynfu. A byly gſu na czeſtie brzeha Elaczie az klemeynfu leta trzi ſ poluroczym. Neb czeſta gegich zymie pro ſnyehij a pro welike wody a pro weliku zimu maly proſpiech mohla mieti. Tehdy kral kublay, vſliſſew z daleka o gegich wraczeni, poſlal proti nym poſly na cztirzidceti dny czeſti. Genz gſu ka- zaly zwlaſſczim przikazanym [8a] Kralowym, aby gim bila na te czeſtie we wſſem plna a zſſlechtila potrzeba dana. oleum de lampade sepulcri, ut rex postulauerat, acceperunt et acceptis literis legati ad regem, in quibus eis perhibebat testimonium, quod fideliter egerant et quod Romane ecclesie nundum erat de pastore prouisum, iuerunt ad glazam. Vt autem de Accon discesserunt legatus prenominatus recepit Cardinalium nuncios, quod ipse in summum pontificem erat electus. Imposuitque sibi nomen Gregorii et missis nunciis statim reuocauit eos reuersosque suscepit alacriter, quibus literas alias tradidit ad tartarorum regem duosque fratres ordinis fratrum predicatorum, literatos et [6b] probos, qui in Accon erant, misit cum eis, quorum vnus dicebatur frater Nicolaus vincentinus, 1) Alter uero frater Guilielmus 2) tripolitanus. Cumque peruenissent ad glaçam, Soldanus babilonie cum exercitu suo maximo Armenos inuasit, fratres vero illi propter guerrarum pericula et viarum3) discrimina, metuentes ad tartarorum regem peruenire non posse, cum magistro templi in armenia remanserunt. Nam 4) fuerunt in mortis periculo 5) constituti. Nuncii autem Regis se omnimodo periculo exponentes cum laboribus maximis peruenerunt ad regem, quem inuenerunt in ciuitate, que dicitur cle- meinfu. Fuerunt autem in itinere de portu glaçe usque clemeinfu annis tribus cum dimidio. Nam iter ipsorum in hyeme propter niues et [6b1] aquas validas et frigora maxima per modicum poterat prosperari. Rex autem Cublay audiens 1, L a P' vincencius. — 1) L gwilhelmus, P3 Wilhelmus. — 3) P“ maris. — “) L + pluries. — 5) L articulo.
12 gſu a wzewſſe liſty od to° legata kralowy, w nichzto gym ſwiedczieſſe, ze gſu wiernie gednaly, a ze rzimſky koſtel geſtie papezie nema, y fſlij [8] gſu do Elaczie; A kdiz onij gedne z mieſta Akon wiffly biechu, zatiem przi- gedechu kardinalfſczi poſlowe k drziewe gmenowa legatu, ze gſu gey pa- pezem wolily, y wlozie ſobie gmeno Rzehorz. A yhned ſwe poſly poſſle, aby gie zaſie nawratily. A kdiz ſie wratichu, tehdy ge przigal welmy mile, Gymizto gine liſti dal kralowy Tatarſke“ a dwa bratry zakona predyka- toruow dobrze vczena a poczeſtna, genz tu biechu w mieſtie Akon, ſ nymi poſlal, z nichzto geden gmegieſſe gme° bratr mikulaſs wyczencz a druhi bratr Wilem tripolitanſky. A kdiz biechu prziſſly do Elaczie, zoldan babi- lonſky kral ſwy welikem zaſtupem na armenij vderzie, a ty dwa brzatrzie zakoniczi pro nebezpecznoſt tiech walek a zlich przihod na czeſtach bo- giecze ſie, ze by nemohly k tatarſke" kralowy dogiti, ſ myſtrem chramu armenſke" w armenij oſtaly gſu, neb gſu czaſto bily w zlich przihodach na ſmrt. Ale poſlowe kralowy wſſech ſie zlich przihod waziwſſe, ſ weliku praczi przigely gſu kralowy, gehoz gſu nalezly w mieſtie rzeczeně klemeynfu. A byly gſu na czeſtie brzeha Elaczie az klemeynfu leta trzi ſ poluroczym. Neb czeſta gegich zymie pro ſnyehij a pro welike wody a pro weliku zimu maly proſpiech mohla mieti. Tehdy kral kublay, vſliſſew z daleka o gegich wraczeni, poſlal proti nym poſly na cztirzidceti dny czeſti. Genz gſu ka- zaly zwlaſſczim przikazanym [8a] Kralowym, aby gim bila na te czeſtie we wſſem plna a zſſlechtila potrzeba dana. oleum de lampade sepulcri, ut rex postulauerat, acceperunt et acceptis literis legati ad regem, in quibus eis perhibebat testimonium, quod fideliter egerant et quod Romane ecclesie nundum erat de pastore prouisum, iuerunt ad glazam. Vt autem de Accon discesserunt legatus prenominatus recepit Cardinalium nuncios, quod ipse in summum pontificem erat electus. Imposuitque sibi nomen Gregorii et missis nunciis statim reuocauit eos reuersosque suscepit alacriter, quibus literas alias tradidit ad tartarorum regem duosque fratres ordinis fratrum predicatorum, literatos et [6b] probos, qui in Accon erant, misit cum eis, quorum vnus dicebatur frater Nicolaus vincentinus, 1) Alter uero frater Guilielmus 2) tripolitanus. Cumque peruenissent ad glaçam, Soldanus babilonie cum exercitu suo maximo Armenos inuasit, fratres vero illi propter guerrarum pericula et viarum3) discrimina, metuentes ad tartarorum regem peruenire non posse, cum magistro templi in armenia remanserunt. Nam 4) fuerunt in mortis periculo 5) constituti. Nuncii autem Regis se omnimodo periculo exponentes cum laboribus maximis peruenerunt ad regem, quem inuenerunt in ciuitate, que dicitur cle- meinfu. Fuerunt autem in itinere de portu glaçe usque clemeinfu annis tribus cum dimidio. Nam iter ipsorum in hyeme propter niues et [6b1] aquas validas et frigora maxima per modicum poterat prosperari. Rex autem Cublay audiens 1, L a P' vincencius. — 1) L gwilhelmus, P3 Wilhelmus. — 3) P“ maris. — “) L + pluries. — 5) L articulo.
Strana 13
13 Kterak gſu od nye° przigati, Ca'a Sedma. A Kdiz gſu prziſſly na kralow dwor, prziſſedſſe przed krale, poklonily gſu ſie ſ weliku pocztiwoſti ge" a padly przed nym. Tehdy on, daw gym mile witanie, kazal giem, aby wſtaly, A kterak ſe gijm na czeſtie wedlo, kterak gſu ſ papezem vczinily, aby ge prawily. A kdiz ge wſſeczko porzad wyprawychu a podachu ge" liſtow papezowich Rzehorzowich, kral liſti papezowy weſſele przigal, a gegich wierney ſnaznoſti pochwalil, A oleyg z lampi hrobu pana naſſe° gezu kriſta potcztiwie przigal a pocze�tnie ſchowati przikazal, y otazal kral o marku, kto by bil, a vſliſſaw, ze by bil Syn panie Mikulaſſow, welmy gey weſſele przigal. A tak ge wſſecky trzi mezi ſwymi czelediny za naypoczeſtneyſſie miel, pro niez ode wſſech dworzeninuw v welikey pocztiwoſti gmyeni biechu. Kterak Markus ſyn pana mikulaſſe roſtl v miloſti przed kralem, Capi- tule oſma etc. A Tak marek w kratkem czaſſu nauczy ſſie obiczegow a mrawuw Tatarſkich y take rzeczi cztirz yazikuow rozlicznich, tak ze w kazdem z nich pſati vmiel y cziſti, y chtieſſe kral ſhledati ge° opatrnoſt, y poſlal gey pro gednu pilnu wiecz kralowſtwie ſweho do daleke wlaſti, do nyzto przeſs cztirzie mieſiecze przigiti nemohl. Tehdy on welmij opa- trnie ſie miel w tiech wieczich, ze to kral, czoz geſt gednal, wzacznie przi- gal. A kterak liboſt [9] Gmegyeſſe ſliſſeti nowyni, mrawy a obiczegie lidſke° [-e] y polozeni rozlicznich zemije, A tak marek, kudyz kolywek gdieſſe, welmy ſſie ſſnaznie dawaſſe w takowe nowyni, aby ſſe gich nauczil a aby a remotis de ipsorum reditu misit nuncios eis obuiam ad XL dietas, qui eos fecerunt de ſpeciali regis mandato in omnibus necessariis per viam nobilissime prouideri. 1) Qualiter ab eo suscepti sunt, Capitulum Vij. At autem ad regis curiam peruenerunt, ingressi ad Regem 2) prociderunt cum reuerencia maxima coram eo. Qui alacriter eos suscipiens iussit, ut surgerent, et, quomodo eis in via fuerat quicque cum summo pontifice egerant, enarrarent. Quibus cuncta disse- rentibus 3) et exhibentibus literas pape Gregorii Rex literas summi pontificis letanter suscepit et eorum fidelem sollicitudinem [7a] commendauit, Oleum autem de lampade sepulcri domini nostri Jesu Christi reuerenter accepit et cum honore reponi mandauit. Interrogauit vero Rex de Marcho, quis esset, et audito, quod filius erat domini Nicolai, ipsum facie leta suscepit. Ipsos uero tres inter familiares precipuos suos ac honorabiles computauit, propter quod ab omnibus curialibus in multa reuerencia habebantur. Qualiter Marchus natus domini Nicolai creuit in gracia coram rege, Capitulum Viil. Marchus vero breui in tempore mores didicit tartarorum nec non et linguas quatuor varias et diuersas, ita quod in qualibet ipsarum scribere sciebat et legere. Voluit autem Rex experiri eius prudenciam direxitque eum pro quodam regni negocio ad [7a1] regionem remotam, ad quam ante sex 1) L a P' per viam procurari. — 2) P gregem. — 3) L Deferentibus, P3 a P: + seriatim et enarrantibus.
13 Kterak gſu od nye° przigati, Ca'a Sedma. A Kdiz gſu prziſſly na kralow dwor, prziſſedſſe przed krale, poklonily gſu ſie ſ weliku pocztiwoſti ge" a padly przed nym. Tehdy on, daw gym mile witanie, kazal giem, aby wſtaly, A kterak ſe gijm na czeſtie wedlo, kterak gſu ſ papezem vczinily, aby ge prawily. A kdiz ge wſſeczko porzad wyprawychu a podachu ge" liſtow papezowich Rzehorzowich, kral liſti papezowy weſſele przigal, a gegich wierney ſnaznoſti pochwalil, A oleyg z lampi hrobu pana naſſe° gezu kriſta potcztiwie przigal a pocze�tnie ſchowati przikazal, y otazal kral o marku, kto by bil, a vſliſſaw, ze by bil Syn panie Mikulaſſow, welmy gey weſſele przigal. A tak ge wſſecky trzi mezi ſwymi czelediny za naypoczeſtneyſſie miel, pro niez ode wſſech dworzeninuw v welikey pocztiwoſti gmyeni biechu. Kterak Markus ſyn pana mikulaſſe roſtl v miloſti przed kralem, Capi- tule oſma etc. A Tak marek w kratkem czaſſu nauczy ſſie obiczegow a mrawuw Tatarſkich y take rzeczi cztirz yazikuow rozlicznich, tak ze w kazdem z nich pſati vmiel y cziſti, y chtieſſe kral ſhledati ge° opatrnoſt, y poſlal gey pro gednu pilnu wiecz kralowſtwie ſweho do daleke wlaſti, do nyzto przeſs cztirzie mieſiecze przigiti nemohl. Tehdy on welmij opa- trnie ſie miel w tiech wieczich, ze to kral, czoz geſt gednal, wzacznie przi- gal. A kterak liboſt [9] Gmegyeſſe ſliſſeti nowyni, mrawy a obiczegie lidſke° [-e] y polozeni rozlicznich zemije, A tak marek, kudyz kolywek gdieſſe, welmy ſſie ſſnaznie dawaſſe w takowe nowyni, aby ſſe gich nauczil a aby a remotis de ipsorum reditu misit nuncios eis obuiam ad XL dietas, qui eos fecerunt de ſpeciali regis mandato in omnibus necessariis per viam nobilissime prouideri. 1) Qualiter ab eo suscepti sunt, Capitulum Vij. At autem ad regis curiam peruenerunt, ingressi ad Regem 2) prociderunt cum reuerencia maxima coram eo. Qui alacriter eos suscipiens iussit, ut surgerent, et, quomodo eis in via fuerat quicque cum summo pontifice egerant, enarrarent. Quibus cuncta disse- rentibus 3) et exhibentibus literas pape Gregorii Rex literas summi pontificis letanter suscepit et eorum fidelem sollicitudinem [7a] commendauit, Oleum autem de lampade sepulcri domini nostri Jesu Christi reuerenter accepit et cum honore reponi mandauit. Interrogauit vero Rex de Marcho, quis esset, et audito, quod filius erat domini Nicolai, ipsum facie leta suscepit. Ipsos uero tres inter familiares precipuos suos ac honorabiles computauit, propter quod ab omnibus curialibus in multa reuerencia habebantur. Qualiter Marchus natus domini Nicolai creuit in gracia coram rege, Capitulum Viil. Marchus vero breui in tempore mores didicit tartarorum nec non et linguas quatuor varias et diuersas, ita quod in qualibet ipsarum scribere sciebat et legere. Voluit autem Rex experiri eius prudenciam direxitque eum pro quodam regni negocio ad [7a1] regionem remotam, ad quam ante sex 1) L a P' per viam procurari. — 2) P gregem. — 3) L Deferentibus, P3 a P: + seriatim et enarrantibus.
Strana 14
14 ſkrzie to mohl ſie kralowij liboſti ſlibiti. Pro nyez let ſedmnaſte, w nichzto bieſſe czeledynem kralowem, tak ge wzaczen bil, ze gey vſtawicznie po welikich ſwich wieczi gednani posielafſe. A proto tento ge° dowod gest, procz drziewe rzeczeni pan Marek tak ſie nauczil na wzchod ſlunecznich kragin nowyn, kterezto poto dale pylneyſſie popſani budu. Kterak po mnoho czaſſich obdrzaly gſu od krale, aby ſe domuw wra- tily, kapitola dewata. POtom zadagicz drziewe rzeczeni pani wratily [»-titis] ſie do benatek czaſto gſu od krale odpuſſczenie proſſyly, A kral pro weliku miloſt, kteruoſto k niem miegieſſe, k powoleni nemohl ſie przikloniti. zatiem trzie panowe neb ſſlechticzi gednoho krale z Indie, gmenem argon, k weli- ke° krale kublagie dworu przigedu, z nichzto geden gmegieſſe gmeno On- latay, Druhi Alpuſta a trzeti koyla, zadagicze od pana ſweho a proſicze, aby gemu zenu dal ſweho pokoleni. Tehdy gym da gednu w ſedmnaſti let staru, gmenem Gogatym, a oni gmenem pana ſwe° wdiecznie gy przi- gmu. A zwieducze, ze pan Mikulaſs a mathuoſs a marek zadagi ſie wratiti do ſwe wlaſti, Budu od krale za miloſt a za odpuſtienie pielnie proſiti, aby gegich kraly ke czti ſweho kralowſtwy ty trzi panij k niemu [9a] Poſſlal s kralownu, odkowadzto chtielilyby, ze by ſſe mohli wratiti do ſwych wlaſti. Tehdy kral k uſtawyczne gegich proſbie a nemoha zawrti gegich proſby, yakzkoliwiek ſie o to zamutil, wſſak dal k gegich zadani powolenie. menses peruenire non potuit. Ipse vero sic se prudenter gessit in omnibus, quod rex plurimum cuncta, que gesserat, acceptauit. Et quum rex delectabatur audire 1) nouitates, mores et consuetudines hominum condicionesque terrarum, Marchus quacunque transibat, sic studebat super huius modi nouitatibus infor- mari, 2) ut posset regis bonoplacito complacere propter que annis decem et septem, quibus fuit familiaris ipsius, sic illi fuit acceptus, ut ab eo continue pro magnis regni negociis mitteretur. Hec igitur racio est, quare prefatus do- minus Marchus sic didicit orientalium parcium nouitates, qua infra diligencius describentur. Qualiter post multa tempora obtinuerunt a Rege [7b] graciam ad propria remeandi, Capitulum IX. Post desiderantes prefati domini redire, uenetias ueniendi a rege licenciam pluries petierunt. qui pro dilectione magna, quam ha- bebat ad eos, ad consensum non poterat inclinari. Interea barones tres vnius regis indorum, nomine argon, ad magni regis cublay curiam peruenerunt, quorum vnus vocabatur oulatay, 3) alter alpusca,4) tercius uero coila, ex parte sui domini postulantes, ut ei vxorem traderet de sua progenie, quia mortua fuerat nuper coniux eius Regina balgana.5) Rex autem cublay eos cum summo suscepit honore et puellam vnam de sua progenie illis obtulit annorum xvil, nomine cogatim. Qui nomine domini sui gracialiter 6) [7b1] ipsam suscipientes cognoscen- tesque, quod dominus 7) Nicolaus, Matheus et Marchus desiderabant ad propria 1) L exquirere. — 3) L inferri. — 3) L onlatoy, P“ onlatay. — *) L Alpusta. — 5) L volglana. — 6) L gratanter. — 7) L domini.
14 ſkrzie to mohl ſie kralowij liboſti ſlibiti. Pro nyez let ſedmnaſte, w nichzto bieſſe czeledynem kralowem, tak ge wzaczen bil, ze gey vſtawicznie po welikich ſwich wieczi gednani posielafſe. A proto tento ge° dowod gest, procz drziewe rzeczeni pan Marek tak ſie nauczil na wzchod ſlunecznich kragin nowyn, kterezto poto dale pylneyſſie popſani budu. Kterak po mnoho czaſſich obdrzaly gſu od krale, aby ſe domuw wra- tily, kapitola dewata. POtom zadagicz drziewe rzeczeni pani wratily [»-titis] ſie do benatek czaſto gſu od krale odpuſſczenie proſſyly, A kral pro weliku miloſt, kteruoſto k niem miegieſſe, k powoleni nemohl ſie przikloniti. zatiem trzie panowe neb ſſlechticzi gednoho krale z Indie, gmenem argon, k weli- ke° krale kublagie dworu przigedu, z nichzto geden gmegieſſe gmeno On- latay, Druhi Alpuſta a trzeti koyla, zadagicze od pana ſweho a proſicze, aby gemu zenu dal ſweho pokoleni. Tehdy gym da gednu w ſedmnaſti let staru, gmenem Gogatym, a oni gmenem pana ſwe° wdiecznie gy przi- gmu. A zwieducze, ze pan Mikulaſs a mathuoſs a marek zadagi ſie wratiti do ſwe wlaſti, Budu od krale za miloſt a za odpuſtienie pielnie proſiti, aby gegich kraly ke czti ſweho kralowſtwy ty trzi panij k niemu [9a] Poſſlal s kralownu, odkowadzto chtielilyby, ze by ſſe mohli wratiti do ſwych wlaſti. Tehdy kral k uſtawyczne gegich proſbie a nemoha zawrti gegich proſby, yakzkoliwiek ſie o to zamutil, wſſak dal k gegich zadani powolenie. menses peruenire non potuit. Ipse vero sic se prudenter gessit in omnibus, quod rex plurimum cuncta, que gesserat, acceptauit. Et quum rex delectabatur audire 1) nouitates, mores et consuetudines hominum condicionesque terrarum, Marchus quacunque transibat, sic studebat super huius modi nouitatibus infor- mari, 2) ut posset regis bonoplacito complacere propter que annis decem et septem, quibus fuit familiaris ipsius, sic illi fuit acceptus, ut ab eo continue pro magnis regni negociis mitteretur. Hec igitur racio est, quare prefatus do- minus Marchus sic didicit orientalium parcium nouitates, qua infra diligencius describentur. Qualiter post multa tempora obtinuerunt a Rege [7b] graciam ad propria remeandi, Capitulum IX. Post desiderantes prefati domini redire, uenetias ueniendi a rege licenciam pluries petierunt. qui pro dilectione magna, quam ha- bebat ad eos, ad consensum non poterat inclinari. Interea barones tres vnius regis indorum, nomine argon, ad magni regis cublay curiam peruenerunt, quorum vnus vocabatur oulatay, 3) alter alpusca,4) tercius uero coila, ex parte sui domini postulantes, ut ei vxorem traderet de sua progenie, quia mortua fuerat nuper coniux eius Regina balgana.5) Rex autem cublay eos cum summo suscepit honore et puellam vnam de sua progenie illis obtulit annorum xvil, nomine cogatim. Qui nomine domini sui gracialiter 6) [7b1] ipsam suscipientes cognoscen- tesque, quod dominus 7) Nicolaus, Matheus et Marchus desiderabant ad propria 1) L exquirere. — 3) L inferri. — 3) L onlatoy, P“ onlatay. — *) L Alpusta. — 5) L volglana. — 6) L gratanter. — 7) L domini.
Strana 15
15 Kterak ſie do benatek wratily, kapitule deſata. A Kdyz myegichu ſie na czeſtu zdwyhnuti, kaze kral cztrnaſte lody welikich ſe wſy potrzebu a ſſtrawu za dwie letie prziprawiti, z nichzto kazda lody miegiſſe cztirzi ſochy a cztirzi oponi nebo platna. A kdiz giz popoſlednie od krale gdiechu, genz weliku nechutnoſt pro gegich precz1) gdieni gmiegieffe, dal gym dwe scze zlatich [-ie] aby we wſſech kralowſtwyſch), genz biechu geho poddana panſtwi, gym bil dan bezpecznij prowod a plna potrzeba na ſtrawie. A take gym dal poſel- ſtwie ku papezowy a k niekterym kralom krzieſtianskem. Tehdy tak we- zucze ſie po trziech mieſiczich, prziſſly gſu do gedno° Oſtrowu, geſto ſlowe zana. Odtud przeſ yndyſke morzie wezucze ſie puol druhe° leta, Przigeduw k dworu krále Argon, mrtwa ye° nalezly gſu. Tehdy pannu tu, keruoz gſu byli kraly Argonowy przineſly, ſyn geho pogme ſobie gy za zenu. A tu gſucze, pocztly gſu z tiech, yako ſ nymi gely, genz gſu bily na czieſtie zemrzely, piet ſeth a dwa a oſmdeſſate. Neb gich bieſſe wſſech ſpolu kromie murzeninu ſſeſt ſeth. A odtud pak [10] Dale geducze, cztirzi díſky zlate ſ przikazanim wzaly gſu tu od kniezete rzeczene° Aratu, genz myeſto kralo- wicze kralowſtwie ſprawowaſſe, neb kralowicz geſtie mlad bieſſe k zprawo- wani kralowſtwye ſweo, A tak aby powſſem tom kralowſtwie cztieni bily a bezpecznie prowozeni, genz ſie welmy dobrze ſtalo. Po mnohych pak czaſſiech a s mnohu praczi z bozie ſpoſobeniem przigedu do Konftantino- remeare, pro gracia a rege suppliciter postularunt, ut pro honore regis Argon ipsos tres ad eum transmitteret et cum regina, quibus inde, si uellent, redire liceret ad propria. Qui procerum instanti peticione deuictus eorum preces nequit abnuere, tristem tamen prebuit postulacioni 2) consensum. Quomodo Venecias redierunt, C. X. Cum debuerunt autem iter arripere, fecit Rex naues Xiiil cum necessariis omnibus et victu pro biennio preparari, quarum quelibet malos IIIIr cum quatuor uelis habebat. Et cum ultimo discesse- runt a rege, qui multam de ipsorum recessu displicenciam habuit, tradidit eis duas tabulas [8a] aureas, ut in omnibus regnis, sue ditioni 3) subiectis, deberet eis de tutela et expensis integraliter prouideri. Imposuitque eis ambassiatas ad summum pontificem et ad reges quosdam christianos. Nauigantes post menses tres ad insulam, que Giana 4) dicitur, peruenerunt. Inde progredientes per indi- cum mare anno uno et dimidio peruenerunt ad Curiam regis Argon, quem mortuum reperierunt, puellam uero, quam pro rege argon duxerant, filius eius accepit vxorem. Ibique computatione facta de sociis, qui in uia mortui fuerant, inuenerunt, quod preter nautas 5) mortui fuerant de comitiua eorum viri quin- genti octoginta duo,6) fuerant autem preter marinarios viri versus sexcenti. Inde vero progredientes ulterius quatuor7) [8a1] aureas tabulas preceptorias rece- perunt a principe Acatu 8) nomine, qui regnum pro puero gubernabat, qui 1) Pr (z)ecz, ale z vyškrábáno. — ») L postulantibus. — 3) L iuris dictioni. — *) L Jana. — 5) L marinarios. — *) P octoginta duo schází. — 7) P“ schází. — 3) L achatu, P1 Acantu, P3 achayn.
15 Kterak ſie do benatek wratily, kapitule deſata. A Kdyz myegichu ſie na czeſtu zdwyhnuti, kaze kral cztrnaſte lody welikich ſe wſy potrzebu a ſſtrawu za dwie letie prziprawiti, z nichzto kazda lody miegiſſe cztirzi ſochy a cztirzi oponi nebo platna. A kdiz giz popoſlednie od krale gdiechu, genz weliku nechutnoſt pro gegich precz1) gdieni gmiegieffe, dal gym dwe scze zlatich [-ie] aby we wſſech kralowſtwyſch), genz biechu geho poddana panſtwi, gym bil dan bezpecznij prowod a plna potrzeba na ſtrawie. A take gym dal poſel- ſtwie ku papezowy a k niekterym kralom krzieſtianskem. Tehdy tak we- zucze ſie po trziech mieſiczich, prziſſly gſu do gedno° Oſtrowu, geſto ſlowe zana. Odtud przeſ yndyſke morzie wezucze ſie puol druhe° leta, Przigeduw k dworu krále Argon, mrtwa ye° nalezly gſu. Tehdy pannu tu, keruoz gſu byli kraly Argonowy przineſly, ſyn geho pogme ſobie gy za zenu. A tu gſucze, pocztly gſu z tiech, yako ſ nymi gely, genz gſu bily na czieſtie zemrzely, piet ſeth a dwa a oſmdeſſate. Neb gich bieſſe wſſech ſpolu kromie murzeninu ſſeſt ſeth. A odtud pak [10] Dale geducze, cztirzi díſky zlate ſ przikazanim wzaly gſu tu od kniezete rzeczene° Aratu, genz myeſto kralo- wicze kralowſtwie ſprawowaſſe, neb kralowicz geſtie mlad bieſſe k zprawo- wani kralowſtwye ſweo, A tak aby powſſem tom kralowſtwie cztieni bily a bezpecznie prowozeni, genz ſie welmy dobrze ſtalo. Po mnohych pak czaſſiech a s mnohu praczi z bozie ſpoſobeniem przigedu do Konftantino- remeare, pro gracia a rege suppliciter postularunt, ut pro honore regis Argon ipsos tres ad eum transmitteret et cum regina, quibus inde, si uellent, redire liceret ad propria. Qui procerum instanti peticione deuictus eorum preces nequit abnuere, tristem tamen prebuit postulacioni 2) consensum. Quomodo Venecias redierunt, C. X. Cum debuerunt autem iter arripere, fecit Rex naues Xiiil cum necessariis omnibus et victu pro biennio preparari, quarum quelibet malos IIIIr cum quatuor uelis habebat. Et cum ultimo discesse- runt a rege, qui multam de ipsorum recessu displicenciam habuit, tradidit eis duas tabulas [8a] aureas, ut in omnibus regnis, sue ditioni 3) subiectis, deberet eis de tutela et expensis integraliter prouideri. Imposuitque eis ambassiatas ad summum pontificem et ad reges quosdam christianos. Nauigantes post menses tres ad insulam, que Giana 4) dicitur, peruenerunt. Inde progredientes per indi- cum mare anno uno et dimidio peruenerunt ad Curiam regis Argon, quem mortuum reperierunt, puellam uero, quam pro rege argon duxerant, filius eius accepit vxorem. Ibique computatione facta de sociis, qui in uia mortui fuerant, inuenerunt, quod preter nautas 5) mortui fuerant de comitiua eorum viri quin- genti octoginta duo,6) fuerant autem preter marinarios viri versus sexcenti. Inde vero progredientes ulterius quatuor7) [8a1] aureas tabulas preceptorias rece- perunt a principe Acatu 8) nomine, qui regnum pro puero gubernabat, qui 1) Pr (z)ecz, ale z vyškrábáno. — ») L postulantibus. — 3) L iuris dictioni. — *) L Jana. — 5) L marinarios. — *) P octoginta duo schází. — 7) P“ schází. — 3) L achatu, P1 Acantu, P3 achayn.
Strana 16
16 poly. A odtud ſ welikem zboziem a ſ weliku czeledy zdrawy ſie do benatek wratily Leta boziho Tyſſiecziho dwuſteho dewadeſate° pateho, dyekugicze par bohu, ze gich raczil ſtraz biti a ſproſticzi take pracze a zlich przihod. Protot gſu tijto wieczi wſſeczky popſani na poczatku tiechto 1) knyh, aby poznal ten, ktoz tyto knyhi cziſti bude, odkud nebo kterak wiedieti mohl pan Markus pawluw z Benatek, to czo geſt w tiechto knyhach dale pſano. Nebt geſt bil ſwrchu pſani pan Markus w kraginach na wzchod ſluncze leth ſſeſt a dwadſieti, yakozt ge ſam ſweliku ſnahu ge poczital. Popſanie wlaſtij na wzchod ſluncze, a prwe o menſſie Armenij, kapi- tule gedenaſta. PO wypraweni czie�t naſſych gyz ku praweni o tom, czoz ſmij wiediely, prziſtupym. A nayprwe o menſſie Armenij pſatij budem. Armenij dwie gsta, menssie a wietssy. Menssie armenie kralowstwy Tatarom etc [10a] W plat poddano geſt. Tu gſmy nalezly krale, ſprawedlnoſt za- chowawagicze. A w tom w ktalowſtwy mnoho mieſt a mieſteczek, genz zemie geſt plodna a kratochwylna, lowuo zwierzeczich y ptaczich geſt w nie mnoho, Alle powietrzie welmy zdrawe. Armenynowe zemie tey, geſſto gſu bily za ſtaradawna [bily gſu] vdatnij boyowniczi... Tu gest nad morzem mieſto rzeczene Glaczia, magie brzeh morſky, k niemuzto ſie ſchazie mnoho kupczuw z Be- natek, z Ja(n)owa a z ginich mnohich wlaſti. Nebo tu geſt mnohe kupeczstwie draheo korzenie rozliczne°, y gine° zbozie draheo zemie ſklad weliky. A take ti, kterez chtie gety do zemij na wzchod ſluncze, ti prwe przigedu do Glaczie. nondum aptus erat ad regnum, 2) ut in vniuerso eius imperio honorarentur de- ducerenturque securi, quod optime, factum est. post multum autem temporis multosque labores gubernante deo constantinopolim peruenerunt. Inde cum multis diuiciis et comitatu magno incolumes redierunt uenecias, Anno domini Mecxcv, gracias agentes christo, 3) qui eos de tantis laboribus et periculis liberauit. hec autem omnia in huius libri principio scripta sunt, ut agnoscat, qui hunc legerit librum, vnde et quomodo scire potuerit dominus Marchus pauli de veneciis ea, que inferius continentur. Fuit eum dictus dominus Marchus in orientali[8b)bus partibus xxVI annis, per eum vniuerso tempore computatum. Descripcio orientalium regionum et primo de armenia minori, Ca xj. Narracione facta nostrorum itinerum nunc in 4) ea narranda, que vidimus, acce- damus. Primo autem minorem armeniam breuiter describemus. Armenie due sunt, minor et maior. Armenie minoris regnum tartaris tributarium est. Ibi inuenimus regem iniusticiam 5) seruantem, Regnum uero ipsum multas ciuitates et opida continet. Patria fertilis est et iocunda, venaciones bestiarum et auium ibi sunt multe, Aer autem non 6) valde sanus est. Armeni regionis huius, qui antiquitus fuerant strenui bellatores, nunc potatores et timidi sunt effecti. Ibi est supra mare ciuitas, que dicitur Glaza, 7) [8b1] maris portum habens, ad 1) Th před slovem »tiechto« písařem přetrženo. — 2) L regimen. — 3) P a L deo. *) L ad. — 5) L a P3 iusticiam. — 6) P3 schází. — 7) P3 Gallacia.
16 poly. A odtud ſ welikem zboziem a ſ weliku czeledy zdrawy ſie do benatek wratily Leta boziho Tyſſiecziho dwuſteho dewadeſate° pateho, dyekugicze par bohu, ze gich raczil ſtraz biti a ſproſticzi take pracze a zlich przihod. Protot gſu tijto wieczi wſſeczky popſani na poczatku tiechto 1) knyh, aby poznal ten, ktoz tyto knyhi cziſti bude, odkud nebo kterak wiedieti mohl pan Markus pawluw z Benatek, to czo geſt w tiechto knyhach dale pſano. Nebt geſt bil ſwrchu pſani pan Markus w kraginach na wzchod ſluncze leth ſſeſt a dwadſieti, yakozt ge ſam ſweliku ſnahu ge poczital. Popſanie wlaſtij na wzchod ſluncze, a prwe o menſſie Armenij, kapi- tule gedenaſta. PO wypraweni czie�t naſſych gyz ku praweni o tom, czoz ſmij wiediely, prziſtupym. A nayprwe o menſſie Armenij pſatij budem. Armenij dwie gsta, menssie a wietssy. Menssie armenie kralowstwy Tatarom etc [10a] W plat poddano geſt. Tu gſmy nalezly krale, ſprawedlnoſt za- chowawagicze. A w tom w ktalowſtwy mnoho mieſt a mieſteczek, genz zemie geſt plodna a kratochwylna, lowuo zwierzeczich y ptaczich geſt w nie mnoho, Alle powietrzie welmy zdrawe. Armenynowe zemie tey, geſſto gſu bily za ſtaradawna [bily gſu] vdatnij boyowniczi... Tu gest nad morzem mieſto rzeczene Glaczia, magie brzeh morſky, k niemuzto ſie ſchazie mnoho kupczuw z Be- natek, z Ja(n)owa a z ginich mnohich wlaſti. Nebo tu geſt mnohe kupeczstwie draheo korzenie rozliczne°, y gine° zbozie draheo zemie ſklad weliky. A take ti, kterez chtie gety do zemij na wzchod ſluncze, ti prwe przigedu do Glaczie. nondum aptus erat ad regnum, 2) ut in vniuerso eius imperio honorarentur de- ducerenturque securi, quod optime, factum est. post multum autem temporis multosque labores gubernante deo constantinopolim peruenerunt. Inde cum multis diuiciis et comitatu magno incolumes redierunt uenecias, Anno domini Mecxcv, gracias agentes christo, 3) qui eos de tantis laboribus et periculis liberauit. hec autem omnia in huius libri principio scripta sunt, ut agnoscat, qui hunc legerit librum, vnde et quomodo scire potuerit dominus Marchus pauli de veneciis ea, que inferius continentur. Fuit eum dictus dominus Marchus in orientali[8b)bus partibus xxVI annis, per eum vniuerso tempore computatum. Descripcio orientalium regionum et primo de armenia minori, Ca xj. Narracione facta nostrorum itinerum nunc in 4) ea narranda, que vidimus, acce- damus. Primo autem minorem armeniam breuiter describemus. Armenie due sunt, minor et maior. Armenie minoris regnum tartaris tributarium est. Ibi inuenimus regem iniusticiam 5) seruantem, Regnum uero ipsum multas ciuitates et opida continet. Patria fertilis est et iocunda, venaciones bestiarum et auium ibi sunt multe, Aer autem non 6) valde sanus est. Armeni regionis huius, qui antiquitus fuerant strenui bellatores, nunc potatores et timidi sunt effecti. Ibi est supra mare ciuitas, que dicitur Glaza, 7) [8b1] maris portum habens, ad 1) Th před slovem »tiechto« písařem přetrženo. — 2) L regimen. — 3) P a L deo. *) L ad. — 5) L a P3 iusticiam. — 6) P3 schází. — 7) P3 Gallacia.
Strana 17
17 O tureczkey wlaſti, kapitole dwanaſta. TUreczka zemie zmieſſeny lid w ſſobie ma, rziekuow, z Armenow a z Turkuow. rzecz ſwu zwlaſſczi magi a ohyzdne machometa zakon. neuczeni a hlupi gſu lide, po horach a po zlabinach bidle, kdez mohu dobitku lepſſie paſſtwy mity. Stada welika magi welike° y drobne° dobitka. Tu konij a mezkſo]we gſu w drahe czenie. Ale armenynowe a Rziekowe, kterziz gſu tu w tey zemij, ti w mieſtech a w mieſteczkach bidle, na hedwaby a na poſtawcziech welmy zſſlechtile dielagi. Mieſt mnoho magi, miezi nimyz zwlaſſtie a naygmenowytieyſſy gſu Gonyo, [11] Kaſſarye a ſſelaſta, ktezto ſwaty Blazeig vmuczen geſt pro- pana gezu kriſta. I gſu poddani gedno' z kraluow Taterſkich. O wietſſie armeny, kapitole Trzina�a. ARmenia wietczſſie tatarom take w plat poddana geſt. welika zemie gest a mnoho miest w ssobie ma a myeſteczek. hlawne mieſto slowe [A]rtynga, tu poſtawcze wyborne [diJelagie. (tu ſie) Tu ſie zdmu a [z]zemie horke wody, w nichzto gſu [wJelmij dobre lazni. a potom mieſtu Artinga gſu gine dwie mieſtie, z nich ſlowutneyfſie Argiron a Dartirym, w letie przebiwa tu mnoho Tataruow stady a ſ do- bittkem ſwym, Neb tu geſt paſtwa welmij hoyna. Ale zimie odchazegie odtud p welike ſniehij. w horach tey armenie gest korab Noe. Tato zemie armenſka k weychodu ſluncze naybliz geſt zemie Moſulſkey, Ale we ſtra- ku puolnoczi geſt konecz zemie Zozanſkey. w kragynie tey zemie ku puol- noczie geſt gedna ſtudnicze welika, z niezto ſie zdme niekteraka maſtna quem 1) multi conueniunt mercatores de veneciis, de Janua 2) et aliis regionibus plurimis. multe enim mercaciones aromatum diuersarum specierum aliarumque preciosarum opum de terra illuc deferuntur. Qui eciam volunt orientalium in- gredi terras, accedunt ad Glaçam. De prouincia turchie, Capitulum xij. Turchia prouincia promiscuarum gentium continet populos ex grecis, Armenis et turchis. Turchi linguam pro- priam habent et Machometi abhominabilis legem. Indocti homines sunt et rudes, in montibus et vallibus 3) habitant et morantur, prout reperire possunt compe- tencia 4) pascua. Greges magnos habent iumentorum et pecorum. Ibi equi et muli valoris magni sunt. Armeni vero et greci, qui ibi sunt, [9a] in ciuitatibus et oppidis habitant. In serico nobilissime operantur. Ciuitates habent multas, inter quas precipue sunt iste: Gonio, 5) Casserie 6) et sebasta, ubi beatus Blaxius martirium pro christo suscepit. Subiecti autem sunt vni de regibus tartarorum. De maiore Armenia, Cm xiij. Armenia maior tartaris tributaria maxima prouincia est, multas habens ciuitates et oppida. Ciuitas metropolis dicitur artinga, 7) ubi fit optimus buchiranus. 8) Ibi scaturiunt feruentes aque, in quibus sunt peroptima balnea. Due principaliores ciuitates post Artingam sunt argiron et dacirim. In estate ibi multi habitant tartari cum gregibus et armentis, quia s. pascua habent uberrima.9) In hyeme vero discedunt 10) propter maximas niues 1) L quam. 1) P ienua. — 1) L collibus. — 9) L conueniencia. — 5) L Garno. 6) L cassene. — 7) L acynga. — s) P1 barchanus. — 3) Pi slova cum gregibus... uberrima scházejí. — 10) L descendunt.
17 O tureczkey wlaſti, kapitole dwanaſta. TUreczka zemie zmieſſeny lid w ſſobie ma, rziekuow, z Armenow a z Turkuow. rzecz ſwu zwlaſſczi magi a ohyzdne machometa zakon. neuczeni a hlupi gſu lide, po horach a po zlabinach bidle, kdez mohu dobitku lepſſie paſſtwy mity. Stada welika magi welike° y drobne° dobitka. Tu konij a mezkſo]we gſu w drahe czenie. Ale armenynowe a Rziekowe, kterziz gſu tu w tey zemij, ti w mieſtech a w mieſteczkach bidle, na hedwaby a na poſtawcziech welmy zſſlechtile dielagi. Mieſt mnoho magi, miezi nimyz zwlaſſtie a naygmenowytieyſſy gſu Gonyo, [11] Kaſſarye a ſſelaſta, ktezto ſwaty Blazeig vmuczen geſt pro- pana gezu kriſta. I gſu poddani gedno' z kraluow Taterſkich. O wietſſie armeny, kapitole Trzina�a. ARmenia wietczſſie tatarom take w plat poddana geſt. welika zemie gest a mnoho miest w ssobie ma a myeſteczek. hlawne mieſto slowe [A]rtynga, tu poſtawcze wyborne [diJelagie. (tu ſie) Tu ſie zdmu a [z]zemie horke wody, w nichzto gſu [wJelmij dobre lazni. a potom mieſtu Artinga gſu gine dwie mieſtie, z nich ſlowutneyfſie Argiron a Dartirym, w letie przebiwa tu mnoho Tataruow stady a ſ do- bittkem ſwym, Neb tu geſt paſtwa welmij hoyna. Ale zimie odchazegie odtud p welike ſniehij. w horach tey armenie gest korab Noe. Tato zemie armenſka k weychodu ſluncze naybliz geſt zemie Moſulſkey, Ale we ſtra- ku puolnoczi geſt konecz zemie Zozanſkey. w kragynie tey zemie ku puol- noczie geſt gedna ſtudnicze welika, z niezto ſie zdme niekteraka maſtna quem 1) multi conueniunt mercatores de veneciis, de Janua 2) et aliis regionibus plurimis. multe enim mercaciones aromatum diuersarum specierum aliarumque preciosarum opum de terra illuc deferuntur. Qui eciam volunt orientalium in- gredi terras, accedunt ad Glaçam. De prouincia turchie, Capitulum xij. Turchia prouincia promiscuarum gentium continet populos ex grecis, Armenis et turchis. Turchi linguam pro- priam habent et Machometi abhominabilis legem. Indocti homines sunt et rudes, in montibus et vallibus 3) habitant et morantur, prout reperire possunt compe- tencia 4) pascua. Greges magnos habent iumentorum et pecorum. Ibi equi et muli valoris magni sunt. Armeni vero et greci, qui ibi sunt, [9a] in ciuitatibus et oppidis habitant. In serico nobilissime operantur. Ciuitates habent multas, inter quas precipue sunt iste: Gonio, 5) Casserie 6) et sebasta, ubi beatus Blaxius martirium pro christo suscepit. Subiecti autem sunt vni de regibus tartarorum. De maiore Armenia, Cm xiij. Armenia maior tartaris tributaria maxima prouincia est, multas habens ciuitates et oppida. Ciuitas metropolis dicitur artinga, 7) ubi fit optimus buchiranus. 8) Ibi scaturiunt feruentes aque, in quibus sunt peroptima balnea. Due principaliores ciuitates post Artingam sunt argiron et dacirim. In estate ibi multi habitant tartari cum gregibus et armentis, quia s. pascua habent uberrima.9) In hyeme vero discedunt 10) propter maximas niues 1) L quam. 1) P ienua. — 1) L collibus. — 9) L conueniencia. — 5) L Garno. 6) L cassene. — 7) L acynga. — s) P1 barchanus. — 3) Pi slova cum gregibus... uberrima scházejí. — 10) L descendunt.
Strana 18
18 mokroſt k olegi podob[na], ale krmyem nehodna, Nez k mazani a k Iam]pam welmy dobra, neb wſſechni lyde, ktſerzi] tu o bliczcze ſblizce| gſu, tey mo- kroſti poziwagi k mſaza]ni a k lampam. A tak mnoho tey mokroſti z [té] ſſtudnicze tecze, ze ſ niey pogednu Sto lodij ſpolu naplniti muoz. O wlaſti Zorzany. [11a] ZOrzania neb zoranſka zemie ma krale ſwe°, Taterſke" kraly w plat poddaneho. Tak prawy, ze krale zoranſky zname- nym orliczim na ramenu za ſtarodawna ſie rodiechu. zoranſczi lide ſliczni gſu, w odieni vdatni a ſtrzelczi welmy dobrzi. A gſu krzieſtiane, drzie obiczeig rzeczſkij, wlaſſy kratke neſuw, yakzto zakowſtwo na zapad ſluncze Take pwy, ze weliky kral Allexander, chtie gſelti do zoranſke zemie, y nemohl geſt. Neb muſſie, ktoz chcze od wychodu ſluncze do zemie tey geti, brati ſie tam vzku czeſtu cztirzi mile zdl /zdlij, Podle kterezto czeſty ſ gedny ſtrany morze lezie a z druhey ſtrani welike hory, Tak ze maly poczet lidy zabrani welikym zaſtupom tudy giti. Tehdy pak, kdiz k nym geti nemohl, chtiel gym take k ſobie zabraniti. A tu na poczatku tey czeſty ſilnu wiezi vdielal geſt, kteruozto zeleznu wiezi gmenowal. w tey zemi mnoho mieſt geſt a hradu[o]w. postawczuow [a] hedwaby mnozstwie magi. Ptaczi rzeczeni avſtaſre]s tu wiborni gſu, zemie hoyna a plodna. lide tey wlaſti kupczi gſu a robotierzi. Tu geſt ſwate° linharta na wzchod sluneczne" klafster Mnissi, [z] ktereozto klastera gest gezero welike, genz ſie zſbie?Jra ſ hornich wod, w kteremzſto gezeru od prweo [dnJe w poſtie [911]. In montibus huius armenie est archa noe. Prouincia hec versus orientem affinis est prouincie mosul, ad acquilonem uero affinis est prouincie çorçanorum. In confinio huius prouincie ad aquilonem fons vnus magnus est, ex quo liquor quidam scaturit oleo similis, pro cibo quidem inutilis, sed pro vnctionibus et lampadibus optimus. Omnes naciones affines hoc liquore pro vnctione et lampadibus utuntur. Tanta enim de fonte emanat huius liquoris copia, ut de ipsa naues centum aliquando onerentur. De prouincia corçanie, c. xiiil. Zorçanie prouincia Regem habet tartarorum regi tributarium. 1) Fertur quod çorçanorum reges cum signo aquile supra humerum antiquitus nascebantur. Corçani 2) pulcri homines sunt [9b], in armis strenui et sagittarii optimi. christiani autem sunt ritum grecorum seruantes. Capillos breues deferunt ut clerici occidentis. fertur, quod magnus alexander uolens ad çorçanos transire non potuit, quia oportet uolentes ab oriente prouinciam ingredi transire per viam artam longitudinis leucarum iiil, que a latere uno mari concluditur, ab alio montibus, ita quod paucis viris multi exercitus prohibetur accessus. tunc ex quo nequit ad eos accedere, uoluit eos3) ad se prohibere accessum ibique ad uie principium turrim fortissimam eleuauit, quam turrim ferream nominauit. In hac prouincia multe sunt ciuitates et castra. Serico habundant,4) fiuntque ibi pulcherrimi panni de serico et de auro. Astures 1) L tartarorum regi tributaria est. — 2) L Zorsani. — 3) L eorum. — ") L habundantes.
18 mokroſt k olegi podob[na], ale krmyem nehodna, Nez k mazani a k Iam]pam welmy dobra, neb wſſechni lyde, ktſerzi] tu o bliczcze ſblizce| gſu, tey mo- kroſti poziwagi k mſaza]ni a k lampam. A tak mnoho tey mokroſti z [té] ſſtudnicze tecze, ze ſ niey pogednu Sto lodij ſpolu naplniti muoz. O wlaſti Zorzany. [11a] ZOrzania neb zoranſka zemie ma krale ſwe°, Taterſke" kraly w plat poddaneho. Tak prawy, ze krale zoranſky zname- nym orliczim na ramenu za ſtarodawna ſie rodiechu. zoranſczi lide ſliczni gſu, w odieni vdatni a ſtrzelczi welmy dobrzi. A gſu krzieſtiane, drzie obiczeig rzeczſkij, wlaſſy kratke neſuw, yakzto zakowſtwo na zapad ſluncze Take pwy, ze weliky kral Allexander, chtie gſelti do zoranſke zemie, y nemohl geſt. Neb muſſie, ktoz chcze od wychodu ſluncze do zemie tey geti, brati ſie tam vzku czeſtu cztirzi mile zdl /zdlij, Podle kterezto czeſty ſ gedny ſtrany morze lezie a z druhey ſtrani welike hory, Tak ze maly poczet lidy zabrani welikym zaſtupom tudy giti. Tehdy pak, kdiz k nym geti nemohl, chtiel gym take k ſobie zabraniti. A tu na poczatku tey czeſty ſilnu wiezi vdielal geſt, kteruozto zeleznu wiezi gmenowal. w tey zemi mnoho mieſt geſt a hradu[o]w. postawczuow [a] hedwaby mnozstwie magi. Ptaczi rzeczeni avſtaſre]s tu wiborni gſu, zemie hoyna a plodna. lide tey wlaſti kupczi gſu a robotierzi. Tu geſt ſwate° linharta na wzchod sluneczne" klafster Mnissi, [z] ktereozto klastera gest gezero welike, genz ſie zſbie?Jra ſ hornich wod, w kteremzſto gezeru od prweo [dnJe w poſtie [911]. In montibus huius armenie est archa noe. Prouincia hec versus orientem affinis est prouincie mosul, ad acquilonem uero affinis est prouincie çorçanorum. In confinio huius prouincie ad aquilonem fons vnus magnus est, ex quo liquor quidam scaturit oleo similis, pro cibo quidem inutilis, sed pro vnctionibus et lampadibus optimus. Omnes naciones affines hoc liquore pro vnctione et lampadibus utuntur. Tanta enim de fonte emanat huius liquoris copia, ut de ipsa naues centum aliquando onerentur. De prouincia corçanie, c. xiiil. Zorçanie prouincia Regem habet tartarorum regi tributarium. 1) Fertur quod çorçanorum reges cum signo aquile supra humerum antiquitus nascebantur. Corçani 2) pulcri homines sunt [9b], in armis strenui et sagittarii optimi. christiani autem sunt ritum grecorum seruantes. Capillos breues deferunt ut clerici occidentis. fertur, quod magnus alexander uolens ad çorçanos transire non potuit, quia oportet uolentes ab oriente prouinciam ingredi transire per viam artam longitudinis leucarum iiil, que a latere uno mari concluditur, ab alio montibus, ita quod paucis viris multi exercitus prohibetur accessus. tunc ex quo nequit ad eos accedere, uoluit eos3) ad se prohibere accessum ibique ad uie principium turrim fortissimam eleuauit, quam turrim ferream nominauit. In hac prouincia multe sunt ciuitates et castra. Serico habundant,4) fiuntque ibi pulcherrimi panni de serico et de auro. Astures 1) L tartarorum regi tributaria est. — 2) L Zorsani. — 3) L eorum. — ") L habundantes.
Strana 19
19 az do welike ſoboty na wſſaky den [dojſti rib lapagi. A pak w gini czas wſſeho roku [ne]muoz tu ribky nalezti, y ſlowe to gezero morzie geluche- lam a ma w okrſſky ſkuſ ſſeſt ſeth myl, a lezi od kazdeho morzie dwanadſte dny czeſty. do too gezera wchazie potok Eyfrates, geden ſ potokuow [Schází 12. a 13. list originálu [14] Czeſtu, gizto hledate proti krzieſtanom. Cztieny krzieſtianſke prawy: kteryzkolwiek krzieſtian bude miti taku neb toliku wieru w kriſtu, yakzto geſt gedno horczyczne zrno, a on die gedney horzie: zdwyhni ſie ſ tohoto myeſta a gdy na gine miſto, ze by ta hora byla poſluſſna krzieſtiana. Protoz kazte ſie ſebrati wſſem krzieſtianom z tiechto kragyn a polozte gym gyfty rok, at to na ten den gednokrat vczinie gedney z naſſych hor, a oni toho nebudu moczi vcziniti. A wy gym pak diete, ze ony nemagi tolike wijrij, yako gedno zrno horczyczne, a ze czteni kriſtowo nenie dobre. aoni wam odpowiezte at nebo k waffie wierze budu chtieti prziſtupiti anebo wſſichni, tak maly yako weliczi, zhubeni budete. A kdiz tey radie kalyffus vrozumie, przigal gy wſſyczku welmij radoſtnie. A yhned poſlal po wſſeczky krzieſtiany, czoz gich bieſſe w tiech kraginach, gichzto mnoho bieſſe, y kazal gym cziſti to giſte cztenije gegich. A otazal gich, bylali by to prawda, a ony rzekly, ze geſt tak. Tehdy rzekl gym kalyffus a przi- optimi sunt. Terra fertilis est. homines [9b1] patrie mercatores sunt et operarii optimi. Ibi est sancti Leonardi orientalis monasterium monachorum, iuxta quod est lacus magnus, qui ab aquis moncium congregatur, in quo a prima die xI- usque ad sabbatum sanctum capiuntur pisces habundanter. Reliquo vero tempore anni pisces ibi omnino reperiri non possunt. Dicitur autem lacus ille mare gheluchelam, 1) habens in giro miliaria circa DCas). distat autem ab omni mari per dietas xii. In hunc lacum ingreditur fluuius eufrates unus de quattuor fluminibus paradisi aliaque flumina multa, ex quibus omnibus lacune fiunt et ingrediuntur illuc. Vndique hec lacune circumdate sunt montibus. In illis partibus inuenitur sericum, quod uulgariter dicitur ghella. De regno Mosul, C. xv. [10a]. Mosul est regnum ad orientalem plagam in confinio maioris armenie, ubi habitant arabes, qui machometum adorant. Sunt tamen ibi christiani multi naftorini") et iacobini, quibus preest patriarcha magnus, quem Iaholith5) uocant. Ibi fiunt panni pulcherrimi de auro et serico. In montibus huius regni habitant homines, qui dicuntur cardi, quorum quidam nestorini quidam Iacobini, Alii autem machometi sectatores sunt. hii predones sunt maximi. De Ciuitate Baldach,6) C. xvj. In illis partibus est Ciuitas Baldachi, que in scripturis sacris dicitur susis, ubi habitat prelatus maior saracenorum, quem 1) L geluchelam, P' gelucheam. — 2) L has lacunas. — 3) L CC et VI. — 4) L ne- scorini. — 5) L iacolich, P1 catholicum. — 5) L baldachi. 2*
19 az do welike ſoboty na wſſaky den [dojſti rib lapagi. A pak w gini czas wſſeho roku [ne]muoz tu ribky nalezti, y ſlowe to gezero morzie geluche- lam a ma w okrſſky ſkuſ ſſeſt ſeth myl, a lezi od kazdeho morzie dwanadſte dny czeſty. do too gezera wchazie potok Eyfrates, geden ſ potokuow [Schází 12. a 13. list originálu [14] Czeſtu, gizto hledate proti krzieſtanom. Cztieny krzieſtianſke prawy: kteryzkolwiek krzieſtian bude miti taku neb toliku wieru w kriſtu, yakzto geſt gedno horczyczne zrno, a on die gedney horzie: zdwyhni ſie ſ tohoto myeſta a gdy na gine miſto, ze by ta hora byla poſluſſna krzieſtiana. Protoz kazte ſie ſebrati wſſem krzieſtianom z tiechto kragyn a polozte gym gyfty rok, at to na ten den gednokrat vczinie gedney z naſſych hor, a oni toho nebudu moczi vcziniti. A wy gym pak diete, ze ony nemagi tolike wijrij, yako gedno zrno horczyczne, a ze czteni kriſtowo nenie dobre. aoni wam odpowiezte at nebo k waffie wierze budu chtieti prziſtupiti anebo wſſichni, tak maly yako weliczi, zhubeni budete. A kdiz tey radie kalyffus vrozumie, przigal gy wſſyczku welmij radoſtnie. A yhned poſlal po wſſeczky krzieſtiany, czoz gich bieſſe w tiech kraginach, gichzto mnoho bieſſe, y kazal gym cziſti to giſte cztenije gegich. A otazal gich, bylali by to prawda, a ony rzekly, ze geſt tak. Tehdy rzekl gym kalyffus a przi- optimi sunt. Terra fertilis est. homines [9b1] patrie mercatores sunt et operarii optimi. Ibi est sancti Leonardi orientalis monasterium monachorum, iuxta quod est lacus magnus, qui ab aquis moncium congregatur, in quo a prima die xI- usque ad sabbatum sanctum capiuntur pisces habundanter. Reliquo vero tempore anni pisces ibi omnino reperiri non possunt. Dicitur autem lacus ille mare gheluchelam, 1) habens in giro miliaria circa DCas). distat autem ab omni mari per dietas xii. In hunc lacum ingreditur fluuius eufrates unus de quattuor fluminibus paradisi aliaque flumina multa, ex quibus omnibus lacune fiunt et ingrediuntur illuc. Vndique hec lacune circumdate sunt montibus. In illis partibus inuenitur sericum, quod uulgariter dicitur ghella. De regno Mosul, C. xv. [10a]. Mosul est regnum ad orientalem plagam in confinio maioris armenie, ubi habitant arabes, qui machometum adorant. Sunt tamen ibi christiani multi naftorini") et iacobini, quibus preest patriarcha magnus, quem Iaholith5) uocant. Ibi fiunt panni pulcherrimi de auro et serico. In montibus huius regni habitant homines, qui dicuntur cardi, quorum quidam nestorini quidam Iacobini, Alii autem machometi sectatores sunt. hii predones sunt maximi. De Ciuitate Baldach,6) C. xvj. In illis partibus est Ciuitas Baldachi, que in scripturis sacris dicitur susis, ubi habitat prelatus maior saracenorum, quem 1) L geluchelam, P' gelucheam. — 2) L has lacunas. — 3) L CC et VI. — 4) L ne- scorini. — 5) L iacolich, P1 catholicum. — 5) L baldachi. 2*
Strana 20
20 kazugie, aby to vczinily w deſetij [14a] Dnech, aby ſe ta hora hnula ſ toho myeſta, nebo wiery ſe odrzekniete aneb ſmrti na ſie czekayte. To krzieſtiane vſlyſſawſſe, welmy ſie zamutichu, y wrhii gſu myſſleny ſwa ku pa- Gezu Krziſtu ke wſſech wierni ſých| ſpalitely ſspas-], genz w ſie vffagicze neoſtane, aby gym raczil pomoczi ſ te ſtraſti. Tehdy biſkupowe a gini ſwati otzowe tey kragini zgednaly lyd, aby ſie naboznie modlily pa bohu, proſiecze ge° ſwate myloſti a poſtiecze ſie, aby gy ſ te nuzie raczil pomoczi. A kdiz minu oſm dnij czaſſu toho, geden angel ſwati zgiewy sie v widien gedno" duſtoyne" Byſkupu a rzekl ge", aby rzekl gednomu ſſewczykowi gedno- okemu, aby proſyl za krzieſtiani, aby ta hora ſſla zdvyhnuczy ſie, kamz by kaliffus kazal, I powediel ge Andiel gmeno y duom ſfewczika toho, kdezto przebiwaſie. A to wydienije miwal gest wyeczekrat ten giste biſkup. Tehdy, kdiz ſie giz rok kalyffu prziblizowaſſe, poſlal ten biſkup po too ſewczika a powiedie gemu drziewe rzeczene widieni, y proſyl geho, aby tu mod- litwu [15] Vczinil panu Gezu kriſtu za proſtieni krzieſtianuow o[d] tey ſmrti. Tehdy ten ſewczik gednookij wimluwagie sie, wecze: Ia ſem hrzieſni czlowiek a neygſem duſtogen tey miloſti. Neb ſie wymluwaſſe pro ſwu pokoru. A on geſt bil czlowieka ziwota ſwate° cziſteho a welmij pocztiwij. Na wſſaky den mſſie rad poſluchaſſe a byl ſobie ſa' oko wylupl s ſwe hlawij prawe pro taku wiecz, neb czaſto ſlychal prawicz, cztirzy [čtúc i] kazicz, ze czteni ſwate caliphum uocant. fiunt ibi panni de auro pulcherrimi diuersarum manerierum, Similiter et de serico di 10a1Juersarum eciam manerierum, s. nasso, 1) nac 2) et cremosi.3) Baldachum nobilior Ciuitas est regionis illius. Anno ab incarnacione domini m° cc' 1° magnus rex tartarorum Alau obsedit eam et per violenciam cepit, quamquam 4) interius centum ultra centum milia equitum, sed exercitus regis erat permaximus. Caliphus autem, qui dominabatur ibi, turrim vnam habebat plenam auro et argento et lapidibus preciosis aliisque mirabilibus immensi ualoris. Sed quia auarus erat nec sciuit sibi de sufficienti milicia prouidere nec munera largitus est militibus, quos habebat, ideo confusioni patuit. Nam Alau ciuitatem obtinuit et caliphum cepit, quem in turri thesauri illius inextimabilis precepit includi negato sibi cibo ac potu. Cui [10b] ait: Nisi thesaurum hunc auide auareque seruasses, te ipsum et ciuitatem liberare poteras. Nunc autem adiuuet te thesaurus tuus, quem tam auide dilexisti. Quarta uero die fame periit. Per ciuitatem baldachi fluuius transit maximus, per quem usque ad mare indicum, quod distat a baldacho per dietas xviii, nauigari potest. Per hunc fluuium afferuntur et efferuntur mercaciones innumere.5) Terminantur 6) autem ad ciuitatem, que dicitur chisi.7) In medio baldachi et chisi est Ciuitas Basera,8) que circumdata est palmarum nemoribus, ubi est copia maxima nobilium dactilorum. 1) L a P1 nassyt. — 2) L nassonat. — 3) L cremesi. — *) L cum. — 5) L nauigant per hunc fluuium mercatores innumeri. — 6) L terminatur. — 7) P' cisi. — 3) Pbascias.
20 kazugie, aby to vczinily w deſetij [14a] Dnech, aby ſe ta hora hnula ſ toho myeſta, nebo wiery ſe odrzekniete aneb ſmrti na ſie czekayte. To krzieſtiane vſlyſſawſſe, welmy ſie zamutichu, y wrhii gſu myſſleny ſwa ku pa- Gezu Krziſtu ke wſſech wierni ſých| ſpalitely ſspas-], genz w ſie vffagicze neoſtane, aby gym raczil pomoczi ſ te ſtraſti. Tehdy biſkupowe a gini ſwati otzowe tey kragini zgednaly lyd, aby ſie naboznie modlily pa bohu, proſiecze ge° ſwate myloſti a poſtiecze ſie, aby gy ſ te nuzie raczil pomoczi. A kdiz minu oſm dnij czaſſu toho, geden angel ſwati zgiewy sie v widien gedno" duſtoyne" Byſkupu a rzekl ge", aby rzekl gednomu ſſewczykowi gedno- okemu, aby proſyl za krzieſtiani, aby ta hora ſſla zdvyhnuczy ſie, kamz by kaliffus kazal, I powediel ge Andiel gmeno y duom ſfewczika toho, kdezto przebiwaſie. A to wydienije miwal gest wyeczekrat ten giste biſkup. Tehdy, kdiz ſie giz rok kalyffu prziblizowaſſe, poſlal ten biſkup po too ſewczika a powiedie gemu drziewe rzeczene widieni, y proſyl geho, aby tu mod- litwu [15] Vczinil panu Gezu kriſtu za proſtieni krzieſtianuow o[d] tey ſmrti. Tehdy ten ſewczik gednookij wimluwagie sie, wecze: Ia ſem hrzieſni czlowiek a neygſem duſtogen tey miloſti. Neb ſie wymluwaſſe pro ſwu pokoru. A on geſt bil czlowieka ziwota ſwate° cziſteho a welmij pocztiwij. Na wſſaky den mſſie rad poſluchaſſe a byl ſobie ſa' oko wylupl s ſwe hlawij prawe pro taku wiecz, neb czaſto ſlychal prawicz, cztirzy [čtúc i] kazicz, ze czteni ſwate caliphum uocant. fiunt ibi panni de auro pulcherrimi diuersarum manerierum, Similiter et de serico di 10a1Juersarum eciam manerierum, s. nasso, 1) nac 2) et cremosi.3) Baldachum nobilior Ciuitas est regionis illius. Anno ab incarnacione domini m° cc' 1° magnus rex tartarorum Alau obsedit eam et per violenciam cepit, quamquam 4) interius centum ultra centum milia equitum, sed exercitus regis erat permaximus. Caliphus autem, qui dominabatur ibi, turrim vnam habebat plenam auro et argento et lapidibus preciosis aliisque mirabilibus immensi ualoris. Sed quia auarus erat nec sciuit sibi de sufficienti milicia prouidere nec munera largitus est militibus, quos habebat, ideo confusioni patuit. Nam Alau ciuitatem obtinuit et caliphum cepit, quem in turri thesauri illius inextimabilis precepit includi negato sibi cibo ac potu. Cui [10b] ait: Nisi thesaurum hunc auide auareque seruasses, te ipsum et ciuitatem liberare poteras. Nunc autem adiuuet te thesaurus tuus, quem tam auide dilexisti. Quarta uero die fame periit. Per ciuitatem baldachi fluuius transit maximus, per quem usque ad mare indicum, quod distat a baldacho per dietas xviii, nauigari potest. Per hunc fluuium afferuntur et efferuntur mercaciones innumere.5) Terminantur 6) autem ad ciuitatem, que dicitur chisi.7) In medio baldachi et chisi est Ciuitas Basera,8) que circumdata est palmarum nemoribus, ubi est copia maxima nobilium dactilorum. 1) L a P1 nassyt. — 2) L nassonat. — 3) L cremesi. — *) L cum. — 5) L nauigant per hunc fluuium mercatores innumeri. — 6) L terminatur. — 7) P' cisi. — 3) Pbascias.
Strana 21
21 prawy: Acz oko twe pohorſie tie, wylup gie a wrz od sebe. Neb on bieſſe dobre ſproſtnoſti czlowiek y mnyegieſſe, by ta ſlowa tak miela rozumena byti a ſtati ſie, yakz pſana gſu. y przidalo gſe ge gednucz taka przihoda, ze gedna kraſna mladicze k niemu przide a rzkucz ge: Mily pane ſſewcze, vczin mi dwa ſtrziewicze. Odpowie ſſwecz a rzka: vkaz my ſwu nohu, ana pak prziliſs ſie odkrywſſy, vgaze ge nahu nohu. A ynhed ſ toho vkazani z dyabelſke° nabadanie ſſewczik welike pokuſſeni a niekteraku liboſt na obezrzeni tiela gegiho miegiſſe, ale vnhed gie kazal giti od ſebe a poczel ſie myſly [15a] Nawraczowati gſam k ſobie, y zamuczowaſſie ſie a zeleſſe toho pokuſſeni, y ſpomenul na ta ſlowa cztenij ſwate° a ynhed ſobie oko- gſam wilupyl pro ſkruſſeni toho takeho pokuſſeni. A protoz krzieſtiane vffagicze w geho modlidbu, proſily gſu geho, aby za nie pana boha proſil, aby gie raczil zbawiti tey zle przihody, y ſlibil gym, ze chcze rad tv mod- lidbu k bohu za nie vcziniti. A kdiz giz przigide ten rok gym od kalyffa polozeny, wſſichni krzieſtiane rano welmij wſtawſſe, ſſly gſu do koſtela, a kazaly ſobie mſſe cziſti a modlidwy rzikati. Potom sebrawſſe ſie wſſichni, muzie y zeni, ſtarzie y mlady, kazaly neſti przed ſebuw krziez, y ſſly gſu k tey ſamey horzie a mnoho gich bieſſe. A ynhed przigide ten giſty ka- lyffus ſwelykym mnoſtwym Saraczenuow z dobrze odienymi a hotowymi k mordowani krzieſtianuow newierziecze, by to mohly vcziniti, aby ta hora zdwihla ſie tak, yakz by kalyffus rozkazal. Tehdy ten ſewczik, przitel bozie, De ciuitate Thaurisii, Ca. xvil. Taurusium est in illis partibus nobilissima ciuitas, ubi fiunt mercaciones innumere. [10b1] ibi est habundancia gemmarum et omnium preciosorum lapidum. Ibi fiunt panni de auro et de serico valoris permaximi. Ciuitas in situ optimo est, propter quod illuc confluunt mercatores1) Vndique, s. de India, de baldacho, de mosul et de cremosor,2) de terris eciam latinorum et de aliis regionibus infinitis,3) ibi multi mercatores ditantur. populus maximus terram incolit. Sunt enim ibi nastorini, Iacobini et perse. Ciues thaurisii machometum adorant. Ciuitas vallata est viridariis pulcherrimis, ubi fructus copiosi et optimi sunt. De miraculo translacionis cuiusdam montis, C. xviil. In illis regionibus4) inter thaurisium et baldachum mons est, qui olim de loco suo usque ad locum alium est translatus virtute diuina. Volebant [11a] enim saraceni Christi euan- gelium vanum ostendere pro eo,5) quod dominus ait: Si habueritis fidem sicut granum sinapis,6) dicetis huic monti: transi hinc et transibit et nichil impossibile erit uobis. Dixerunt ergo7) christianis, qui sub eorum dominio in partibus illis habitabant: Autem8) in christi nomine montem istum transferte,9) aut omnes ad Machometuum conuertimini, aut omnes peribitis gladio. Tunc deuotus quidam vir christianus confortans se oracione fideliter ad dominum Jesum christum 1) L cremosar. — 1) P' slova et de ... infinitis scházejí. — 3) L + scilicet. *) L + optimi. — 5) L + quod — 6) L + et. — 7) L enim. — s) L aut. — 3) L quod in Christi nomine montem hunc transferrent.
21 prawy: Acz oko twe pohorſie tie, wylup gie a wrz od sebe. Neb on bieſſe dobre ſproſtnoſti czlowiek y mnyegieſſe, by ta ſlowa tak miela rozumena byti a ſtati ſie, yakz pſana gſu. y przidalo gſe ge gednucz taka przihoda, ze gedna kraſna mladicze k niemu przide a rzkucz ge: Mily pane ſſewcze, vczin mi dwa ſtrziewicze. Odpowie ſſwecz a rzka: vkaz my ſwu nohu, ana pak prziliſs ſie odkrywſſy, vgaze ge nahu nohu. A ynhed ſ toho vkazani z dyabelſke° nabadanie ſſewczik welike pokuſſeni a niekteraku liboſt na obezrzeni tiela gegiho miegiſſe, ale vnhed gie kazal giti od ſebe a poczel ſie myſly [15a] Nawraczowati gſam k ſobie, y zamuczowaſſie ſie a zeleſſe toho pokuſſeni, y ſpomenul na ta ſlowa cztenij ſwate° a ynhed ſobie oko- gſam wilupyl pro ſkruſſeni toho takeho pokuſſeni. A protoz krzieſtiane vffagicze w geho modlidbu, proſily gſu geho, aby za nie pana boha proſil, aby gie raczil zbawiti tey zle przihody, y ſlibil gym, ze chcze rad tv mod- lidbu k bohu za nie vcziniti. A kdiz giz przigide ten rok gym od kalyffa polozeny, wſſichni krzieſtiane rano welmij wſtawſſe, ſſly gſu do koſtela, a kazaly ſobie mſſe cziſti a modlidwy rzikati. Potom sebrawſſe ſie wſſichni, muzie y zeni, ſtarzie y mlady, kazaly neſti przed ſebuw krziez, y ſſly gſu k tey ſamey horzie a mnoho gich bieſſe. A ynhed przigide ten giſty ka- lyffus ſwelykym mnoſtwym Saraczenuow z dobrze odienymi a hotowymi k mordowani krzieſtianuow newierziecze, by to mohly vcziniti, aby ta hora zdwihla ſie tak, yakz by kalyffus rozkazal. Tehdy ten ſewczik, przitel bozie, De ciuitate Thaurisii, Ca. xvil. Taurusium est in illis partibus nobilissima ciuitas, ubi fiunt mercaciones innumere. [10b1] ibi est habundancia gemmarum et omnium preciosorum lapidum. Ibi fiunt panni de auro et de serico valoris permaximi. Ciuitas in situ optimo est, propter quod illuc confluunt mercatores1) Vndique, s. de India, de baldacho, de mosul et de cremosor,2) de terris eciam latinorum et de aliis regionibus infinitis,3) ibi multi mercatores ditantur. populus maximus terram incolit. Sunt enim ibi nastorini, Iacobini et perse. Ciues thaurisii machometum adorant. Ciuitas vallata est viridariis pulcherrimis, ubi fructus copiosi et optimi sunt. De miraculo translacionis cuiusdam montis, C. xviil. In illis regionibus4) inter thaurisium et baldachum mons est, qui olim de loco suo usque ad locum alium est translatus virtute diuina. Volebant [11a] enim saraceni Christi euan- gelium vanum ostendere pro eo,5) quod dominus ait: Si habueritis fidem sicut granum sinapis,6) dicetis huic monti: transi hinc et transibit et nichil impossibile erit uobis. Dixerunt ergo7) christianis, qui sub eorum dominio in partibus illis habitabant: Autem8) in christi nomine montem istum transferte,9) aut omnes ad Machometuum conuertimini, aut omnes peribitis gladio. Tunc deuotus quidam vir christianus confortans se oracione fideliter ad dominum Jesum christum 1) L cremosar. — 1) P' slova et de ... infinitis scházejí. — 3) L + scilicet. *) L + optimi. — 5) L + quod — 6) L + et. — 7) L enim. — s) L aut. — 3) L quod in Christi nomine montem hunc transferrent.
Strana 22
22 klekl na ſwa kolena welmy nabozne przed krzizem a zdwih ſwe rucze k neby, Proſyl geſt pana Gezu krista, aby [16] Kazal tey horzie ſie zdwy- hnuti podle rozkazani kalyffowa. A ynhed tak dokonal tu modlidwu; ta giſta hora zdwyhla ſe yakzto ptak y ſſla na to miſto, yakoz bil kalyffus roz- kazal. A kdiz ſaraczeni ten dyw vzrzechu, welmy ſe diewiechu, y kalyffus ſ nymi. A pro tu giſtu wiecz kalyffus ſ mnohymij ſaraczeni zdielaly gſu ſie krzieſtiane a krzieſtianſkey ziwoth wedly az do ſmrti. Neb kdiz ten kalyffus vmrzel, nebil pohrzeben yako Saracen; ale yako krzieſtian. A nalezly gſu przi ſmrti to kalyffowy geden krziezek na geho hrdle. O wlaſti porſkey, kapitule dewatenaſta. PErſyda welyka wlast gest, genz niek dly welmy ſſlechtila byla, Ale giz ninye geſt welmy od tateruow zepſo- wana. w gedney kragynie tey wlaſti ohen naſledugij a modly ſie ge' mieſto boha. Ta wlaſt oſmero kralowſtwij w ſobie ma, prwe ſlowe kaſſym, Druhe kurdystan, Trzieti lor, Cztwrti Czylestam, Pate ystanijth, Seste Zerazi, Sedme ſautora, Osme, geſſto giz gest w konczi tey wlaſti Perſidij, ſlowe Tymo- chaym. A ta kralowſtwy wſſiczka gſu na poledne kromie kralowſtwij [16a] Tymochaym, ktezto gſu konij weliczi a kraſnij a take welmy drazij, tak ze ſie zende czaſto nyektery kraſny kuon za dwe ſtie liber neb funtuw Ty- ranſkych. A wodie gie kupczi do mieſt, do cziſie, do kuromoza, kterazto mieſta gſu nad yndygſkym morzem, a otud pak wody gie do Indie. Oſlowe tu take kraſnij gſu, a pro gegich ſlicznoſt a obiczegie dawagi za geden Trzidczet hrziwen ſtrzibra neb geſtie wiecze; pieknie kluſſy, mymo chody, montem illum uidente multitudine populorum transtulit ad designatum locum, per quod multi ex saracenis ad christum conuersi sunt. De regione persarum, C. xix. Persida maxima prouincia est, que olim nobi- lissima fuit, nunc uero multum est a tartaris dissipata [11a1]. In quadam autem ipsius regione ignis pro deo colitur. perside1) prouincia Viii regna continet, quorum primum dicitur casum,2) secundum curdistan, tercium lor,3) quartum cielstam, quintum vstahinc,4) sextum ceraci,5) septimum sonchara, octauum, quod est in finibus persarum, dicitur timochain.6) Hec omnia sunt ad meridiem preter regnum timochain, ubi sunt equi magni et pulcri magnique precii. Ascendit enim vnius equi pulcri precium ad7) ducentarum librarum turonensium. Ducuntur enim a negociatoribus ad ciuitatem chisi et curmosa, que sunt supra indicum mare, Indeques) in indiam deferuntur. Asini similiter pulcherrimi sunt ibi. propter nimiam ipsorum pulcritudinem dantur pro vno marche9) triginta argenti vel vltra. pulcre ambulant et optime currunt. In hiis [11b] regionibus sunt homines pessimi, rixosi, predones et homicide. Mercatores multi a predonibus occiduntur, propter quod oportet ipsos munitos et cum comitiua magna sociatos incedere. Legem autem machometi habent. In ciuitatibus sunt artifices optimi, qui in 1) L Parsis. — 2) L Casyum. — 3) L locer. — ) L ystauiths, P3 vscarach. — 5) L zeirizi. — 6) L thymachaym. — 7) P1 valorem. — 5) L Cumque. — 3) P1 una marca, L precio marcharum.
22 klekl na ſwa kolena welmy nabozne przed krzizem a zdwih ſwe rucze k neby, Proſyl geſt pana Gezu krista, aby [16] Kazal tey horzie ſie zdwy- hnuti podle rozkazani kalyffowa. A ynhed tak dokonal tu modlidwu; ta giſta hora zdwyhla ſe yakzto ptak y ſſla na to miſto, yakoz bil kalyffus roz- kazal. A kdiz ſaraczeni ten dyw vzrzechu, welmy ſe diewiechu, y kalyffus ſ nymi. A pro tu giſtu wiecz kalyffus ſ mnohymij ſaraczeni zdielaly gſu ſie krzieſtiane a krzieſtianſkey ziwoth wedly az do ſmrti. Neb kdiz ten kalyffus vmrzel, nebil pohrzeben yako Saracen; ale yako krzieſtian. A nalezly gſu przi ſmrti to kalyffowy geden krziezek na geho hrdle. O wlaſti porſkey, kapitule dewatenaſta. PErſyda welyka wlast gest, genz niek dly welmy ſſlechtila byla, Ale giz ninye geſt welmy od tateruow zepſo- wana. w gedney kragynie tey wlaſti ohen naſledugij a modly ſie ge' mieſto boha. Ta wlaſt oſmero kralowſtwij w ſobie ma, prwe ſlowe kaſſym, Druhe kurdystan, Trzieti lor, Cztwrti Czylestam, Pate ystanijth, Seste Zerazi, Sedme ſautora, Osme, geſſto giz gest w konczi tey wlaſti Perſidij, ſlowe Tymo- chaym. A ta kralowſtwy wſſiczka gſu na poledne kromie kralowſtwij [16a] Tymochaym, ktezto gſu konij weliczi a kraſnij a take welmy drazij, tak ze ſie zende czaſto nyektery kraſny kuon za dwe ſtie liber neb funtuw Ty- ranſkych. A wodie gie kupczi do mieſt, do cziſie, do kuromoza, kterazto mieſta gſu nad yndygſkym morzem, a otud pak wody gie do Indie. Oſlowe tu take kraſnij gſu, a pro gegich ſlicznoſt a obiczegie dawagi za geden Trzidczet hrziwen ſtrzibra neb geſtie wiecze; pieknie kluſſy, mymo chody, montem illum uidente multitudine populorum transtulit ad designatum locum, per quod multi ex saracenis ad christum conuersi sunt. De regione persarum, C. xix. Persida maxima prouincia est, que olim nobi- lissima fuit, nunc uero multum est a tartaris dissipata [11a1]. In quadam autem ipsius regione ignis pro deo colitur. perside1) prouincia Viii regna continet, quorum primum dicitur casum,2) secundum curdistan, tercium lor,3) quartum cielstam, quintum vstahinc,4) sextum ceraci,5) septimum sonchara, octauum, quod est in finibus persarum, dicitur timochain.6) Hec omnia sunt ad meridiem preter regnum timochain, ubi sunt equi magni et pulcri magnique precii. Ascendit enim vnius equi pulcri precium ad7) ducentarum librarum turonensium. Ducuntur enim a negociatoribus ad ciuitatem chisi et curmosa, que sunt supra indicum mare, Indeques) in indiam deferuntur. Asini similiter pulcherrimi sunt ibi. propter nimiam ipsorum pulcritudinem dantur pro vno marche9) triginta argenti vel vltra. pulcre ambulant et optime currunt. In hiis [11b] regionibus sunt homines pessimi, rixosi, predones et homicide. Mercatores multi a predonibus occiduntur, propter quod oportet ipsos munitos et cum comitiua magna sociatos incedere. Legem autem machometi habent. In ciuitatibus sunt artifices optimi, qui in 1) L Parsis. — 2) L Casyum. — 3) L locer. — ) L ystauiths, P3 vscarach. — 5) L zeirizi. — 6) L thymachaym. — 7) P1 valorem. — 5) L Cumque. — 3) P1 una marca, L precio marcharum.
Strana 23
23 a welmy dobrze biezie. w tiech zemich gſu lide welmy zly, ſwarliwij a wra- zedlnyczi, Tak ze mnoho kupczuow zhubugy tu zbiezi, pro nyez kupczi muſegie tudy dobrze wiſtrzihaty a we mnoze gezditi. zakon drzie macho- metuw. w mieſtech gſu rzemeſlnyczi welmy dobrzie, genz zlatem a hed- wabiem welmy ſſlechtiele dielagy. Tu gest mnoſtwy bawlnij, pſſenicze a gecz- mene, proſſa y wſſeho gyneho obyle y owocze wſſelikeho y wina. O mieſtu yaſdy, kapitule dwaczata. IAſdy geſt mieſto welyke mnohich kupij drahich, ktezto rzemeſlniczi na poſtawczich a na hedwabij cziſtie die- lagie. Tu take modle ſie machometowy, pak od [17] Toho mieſta yaſdy tak daleko, yakoby mohl za ſedm dnij vgiti, az k to' mieſtu, geſto ſlowe krerman, nienij lidſkeho przebywanij, nez puſſcze gſu a leſſowe, ſkrze nyezto muoz ſwobodnie geti, a geſt tu mnoho lwu. Tu dywokych offluow a Te- trzewu mnoſtwij geſt, potom pak przigde do mieſta krerman. O mieſtu krerman, kapitule xxi'a. KRerman gest mieſto w horach. okolo toho mieſta Turkyſſow nayde mnoho, tu take geſt ruda oczelna, a gine rudy tu gſu. take ſokolowe welmy ſlechtyly, welmi ruczij a krzepczi, ale gsu mensij nezly sokolowe w gynich zemijs-ch]. W tě miestie krerman gest rozlicznich rzemeſlnykuow welmy mnoho, a naywicze na odieni a cžoz k brani prziſluſſie. Tu gſu vzdarzi, oſtrozniczi, ſedlarzi, meczierzi, ſtrelczi. Zeni take mieſczſke od perzie a o tey wieczi cziſtie dielagi koltry kraſne a zhawcze [zhl-] welmy wiborne. z toho pak mieſta krerman geſt giti po nie- auro et serico opere plumario nobilissime operantur. Ibi copia est bombicinis, 1) tritici, ordei, milii, panicii2) omnisque bladi ac vini et omnium fructuum. De Ciuitate Lasdi, C. xx.3) Asdi est ciuitas grandis in eadem regione magnarum mercacionum, ubi artifices4) pulcherrime operantur. Ibi eciam adorant 5) machometum. Vitra Iasdi ad dietas Vii versus crermam non est habitacio. Sunt ibi in campestribus nemora, per que libere equitari potest, ubi [11b1' uenaciones multe sunt. Ibi onagri et coturnices in multitudine magna reperiuntur. Postmodum peruenitur crermam. De Ciuitate Crerman,6) C. xxi. Crerman est ciuitas, ubi turchisci 7) in habundancia reperiuntur in montibus ciuitatis, ubi eciam mineras habent calibis et andanici.8) lbi eciam sunt falcones nobilissimi uolatus uelocissimi9) supra modum. Minores tamen sunt falconibus peregrinis. in crermam sunt armorum artifices, qui operantur frena, calcaria, sellas, spatas, arcus et pharetras ac cetera armorum instrumenta et genera secundum consuetudinem patrie. Mulieres eciam ciui- tatis huius opere plumario 10) nobilissime operantur faciuntque cultras pulcherrimas [et] ceruicalia magni [12a] decoris. De crermam itur ad 11) planiciem per dietas Vil, ubi est contrata domestica. Sunt autem ibi Ciuitates et castra, ubi inueniuntur 1) L bombacis. — 2) L pauerici. — 3) V rkpise Vídeňském iniciálka nevyplněna. — *) P3 + in serico. — 5) L adoratur. — *) P2 cerman — 7) L thurcisci. — s) slova za peregrinis. — ") L volantes velocissime. — 1°) L) puluiario. — ubi... andanici v P3 11, L. per.
23 a welmy dobrze biezie. w tiech zemich gſu lide welmy zly, ſwarliwij a wra- zedlnyczi, Tak ze mnoho kupczuow zhubugy tu zbiezi, pro nyez kupczi muſegie tudy dobrze wiſtrzihaty a we mnoze gezditi. zakon drzie macho- metuw. w mieſtech gſu rzemeſlnyczi welmy dobrzie, genz zlatem a hed- wabiem welmy ſſlechtiele dielagy. Tu gest mnoſtwy bawlnij, pſſenicze a gecz- mene, proſſa y wſſeho gyneho obyle y owocze wſſelikeho y wina. O mieſtu yaſdy, kapitule dwaczata. IAſdy geſt mieſto welyke mnohich kupij drahich, ktezto rzemeſlniczi na poſtawczich a na hedwabij cziſtie die- lagie. Tu take modle ſie machometowy, pak od [17] Toho mieſta yaſdy tak daleko, yakoby mohl za ſedm dnij vgiti, az k to' mieſtu, geſto ſlowe krerman, nienij lidſkeho przebywanij, nez puſſcze gſu a leſſowe, ſkrze nyezto muoz ſwobodnie geti, a geſt tu mnoho lwu. Tu dywokych offluow a Te- trzewu mnoſtwij geſt, potom pak przigde do mieſta krerman. O mieſtu krerman, kapitule xxi'a. KRerman gest mieſto w horach. okolo toho mieſta Turkyſſow nayde mnoho, tu take geſt ruda oczelna, a gine rudy tu gſu. take ſokolowe welmy ſlechtyly, welmi ruczij a krzepczi, ale gsu mensij nezly sokolowe w gynich zemijs-ch]. W tě miestie krerman gest rozlicznich rzemeſlnykuow welmy mnoho, a naywicze na odieni a cžoz k brani prziſluſſie. Tu gſu vzdarzi, oſtrozniczi, ſedlarzi, meczierzi, ſtrelczi. Zeni take mieſczſke od perzie a o tey wieczi cziſtie dielagi koltry kraſne a zhawcze [zhl-] welmy wiborne. z toho pak mieſta krerman geſt giti po nie- auro et serico opere plumario nobilissime operantur. Ibi copia est bombicinis, 1) tritici, ordei, milii, panicii2) omnisque bladi ac vini et omnium fructuum. De Ciuitate Lasdi, C. xx.3) Asdi est ciuitas grandis in eadem regione magnarum mercacionum, ubi artifices4) pulcherrime operantur. Ibi eciam adorant 5) machometum. Vitra Iasdi ad dietas Vii versus crermam non est habitacio. Sunt ibi in campestribus nemora, per que libere equitari potest, ubi [11b1' uenaciones multe sunt. Ibi onagri et coturnices in multitudine magna reperiuntur. Postmodum peruenitur crermam. De Ciuitate Crerman,6) C. xxi. Crerman est ciuitas, ubi turchisci 7) in habundancia reperiuntur in montibus ciuitatis, ubi eciam mineras habent calibis et andanici.8) lbi eciam sunt falcones nobilissimi uolatus uelocissimi9) supra modum. Minores tamen sunt falconibus peregrinis. in crermam sunt armorum artifices, qui operantur frena, calcaria, sellas, spatas, arcus et pharetras ac cetera armorum instrumenta et genera secundum consuetudinem patrie. Mulieres eciam ciui- tatis huius opere plumario 10) nobilissime operantur faciuntque cultras pulcherrimas [et] ceruicalia magni [12a] decoris. De crermam itur ad 11) planiciem per dietas Vil, ubi est contrata domestica. Sunt autem ibi Ciuitates et castra, ubi inueniuntur 1) L bombacis. — 2) L pauerici. — 3) V rkpise Vídeňském iniciálka nevyplněna. — *) P3 + in serico. — 5) L adoratur. — *) P2 cerman — 7) L thurcisci. — s) slova za peregrinis. — ") L volantes velocissime. — 1°) L) puluiario. — ubi... andanici v P3 11, L. per.
Strana 24
24 kterakey rowni ſedm dnij, ktezto geſt kragina domowita, neb gſu tu mieſta y hradowe. A tu nalezne kuroptwy v welikem mnoſtwy. Po ſedmi [17a] Dnech geſt pak giti wſſeczko doluow, tak ze ledwa doluow ſende we dwu dnij, a tu geſt pak ſſczepuow dobrzich welmy mnoho; wſſy ani mieſt zad- nich nieny, gedne paſtyrzowe tu przebiwagi. A zima tu na te dolynie we- lika biwa. O mieſtu kamandu a o wlaſti Reobarle, kal (xxij"a). Z Toho pak zlabu geſt wynicze na kraſnim rowni, ktezto ge� nieſto kamandu, genz niekdy welike mieſto bieſſe, ale giz nynie od tataruow welmy zkazeno. A ta wlaſt ſlowe Reobarle. Tu gest palmowe owocze, a niekterake owocze piſtaczie, a ray- ſkych yablek welmy mnoho y gineho owocze tu roſte, geſſto v nas nenye. Tu gſu take nyekteraczi ptaczi, geſto ſlowu Srankolyni, rozliczne barwij to gt [..], a noſy magi czerwene. Wolowe gſu tu weliczi, frft welmy bielu magi, rohij kratke a tluſte a tupe, Na ſſigi magi hrby yakzto welbludowe, A gſu welmy ſylni, a brzemena welika negſu. A kdiz magi na nye brzemena klaſti, pochile gſe, yakzto welbludowe. A kdiz na nie brzemena wlozie tehdy ſie zaſe zdwyhnu, yakoz [18] Gſu zuczeni od lidy. Berani neb ſczok- czowe gſu tam tak weliczi yako oſlowe, a ti magi oczaſſy welike dluhe, a ſſyroke, tak ze czaſto nyektery wazij trziczet liber; Tluſti a kraſni welmy gſu a k gedeni welmij dobrzi. Na tey rownij gest miest mnoho y miestie- czek, a magi zdy hliniene hrube welmij a moczne, Neb w te zemi gest mnoho zbiehuw, genz. ſlowu karaonas, a magi krale, gſu czarodieniczi we- pernices in copia maxima. Post VII dietas inuenitur descensus magnus ita, quod per dietas duas semper pergitur ad decliuium, ubi arbores sunt multe fructifere ualde. Non est tamen habitacio nisi pastorum. Est autem ibi in hyeme intolle- rabile frigus. De ciuitate Camandu et regione reobarle, C. xxil. Post hec peruenitur ad planiciem maximam, ubi est Ciuitas Camandu, que olim Ciuitas magna fuit, sed nunc a tartaris est destructa. Regio autem illa dicitur reobarle.1) Ibi sunt dactili, pistachi2) et poma paradisi in copia maxima multique fructus alii [12a1] crescunt ibi, qui apud nos habentur. Ibi sunt aues, que dicuntur francolini, coloris permixti, albi et nigri, rubei autem coloris habent pedes et rostra. Boues ibi sunt maximi, pilos albissimos3) et planos habentes. Cornua habent breuia et grossa, que accumine carent. Super humeros habent gilbum4) ut Cameli, fortissimi sunt et onera magna portant et cum onerari debent, incuruant se ut Cameli, et cum onerati fuerint, surgunt sicut ab hominibus edocti sunt. Arietes sunt ibi grandes ut asini, qui caudam habent permaxime longam et latam ponderis ut plurium librarum5) xxx. pingues et pulcri sunt valde et ad esum optimi. In hac planicie multe sunt Ciuitates et op[12b pida et habent muros luteos grossos ualde et fortes, quia in regione multi predones sunt, qui dicuntur caraonas et 1) L rotbarle, P2 rocharse. — 2) L pistici. — 1) L a P“ + et breues. — 4) L gibbum. — 5) P1 brachiorum.
24 kterakey rowni ſedm dnij, ktezto geſt kragina domowita, neb gſu tu mieſta y hradowe. A tu nalezne kuroptwy v welikem mnoſtwy. Po ſedmi [17a] Dnech geſt pak giti wſſeczko doluow, tak ze ledwa doluow ſende we dwu dnij, a tu geſt pak ſſczepuow dobrzich welmy mnoho; wſſy ani mieſt zad- nich nieny, gedne paſtyrzowe tu przebiwagi. A zima tu na te dolynie we- lika biwa. O mieſtu kamandu a o wlaſti Reobarle, kal (xxij"a). Z Toho pak zlabu geſt wynicze na kraſnim rowni, ktezto ge� nieſto kamandu, genz niekdy welike mieſto bieſſe, ale giz nynie od tataruow welmy zkazeno. A ta wlaſt ſlowe Reobarle. Tu gest palmowe owocze, a niekterake owocze piſtaczie, a ray- ſkych yablek welmy mnoho y gineho owocze tu roſte, geſſto v nas nenye. Tu gſu take nyekteraczi ptaczi, geſto ſlowu Srankolyni, rozliczne barwij to gt [..], a noſy magi czerwene. Wolowe gſu tu weliczi, frft welmy bielu magi, rohij kratke a tluſte a tupe, Na ſſigi magi hrby yakzto welbludowe, A gſu welmy ſylni, a brzemena welika negſu. A kdiz magi na nye brzemena klaſti, pochile gſe, yakzto welbludowe. A kdiz na nie brzemena wlozie tehdy ſie zaſe zdwyhnu, yakoz [18] Gſu zuczeni od lidy. Berani neb ſczok- czowe gſu tam tak weliczi yako oſlowe, a ti magi oczaſſy welike dluhe, a ſſyroke, tak ze czaſto nyektery wazij trziczet liber; Tluſti a kraſni welmy gſu a k gedeni welmij dobrzi. Na tey rownij gest miest mnoho y miestie- czek, a magi zdy hliniene hrube welmij a moczne, Neb w te zemi gest mnoho zbiehuw, genz. ſlowu karaonas, a magi krale, gſu czarodieniczi we- pernices in copia maxima. Post VII dietas inuenitur descensus magnus ita, quod per dietas duas semper pergitur ad decliuium, ubi arbores sunt multe fructifere ualde. Non est tamen habitacio nisi pastorum. Est autem ibi in hyeme intolle- rabile frigus. De ciuitate Camandu et regione reobarle, C. xxil. Post hec peruenitur ad planiciem maximam, ubi est Ciuitas Camandu, que olim Ciuitas magna fuit, sed nunc a tartaris est destructa. Regio autem illa dicitur reobarle.1) Ibi sunt dactili, pistachi2) et poma paradisi in copia maxima multique fructus alii [12a1] crescunt ibi, qui apud nos habentur. Ibi sunt aues, que dicuntur francolini, coloris permixti, albi et nigri, rubei autem coloris habent pedes et rostra. Boues ibi sunt maximi, pilos albissimos3) et planos habentes. Cornua habent breuia et grossa, que accumine carent. Super humeros habent gilbum4) ut Cameli, fortissimi sunt et onera magna portant et cum onerari debent, incuruant se ut Cameli, et cum onerati fuerint, surgunt sicut ab hominibus edocti sunt. Arietes sunt ibi grandes ut asini, qui caudam habent permaxime longam et latam ponderis ut plurium librarum5) xxx. pingues et pulcri sunt valde et ad esum optimi. In hac planicie multe sunt Ciuitates et op[12b pida et habent muros luteos grossos ualde et fortes, quia in regione multi predones sunt, qui dicuntur caraonas et 1) L rotbarle, P2 rocharse. — 2) L pistici. — 1) L a P“ + et breues. — 4) L gibbum. — 5) P1 brachiorum.
Strana 25
25 liczi, tak ze, kdiz chtie keru zemi wzebrati, tehdy vczinie dyabelſku chy- troſti, ze ſie powietrzie zatmij we dne za weliku chwily, tak ze gich zadny widieti nemuoz. A nijekdy drzie tu tmij czely tyden. A vczinicze to ti zbie- howe, wygedu na pole niekdy gich na deſet tyſſicz, vzrziedy ſie v welmy dluhe haufy geden podle druheo v welikey sſyrzi, tak ze rzidky (gt) gest, geſto by proſſel, by neupadl gym w rucze. A tak lapagi lidij yakozto ſkot, a czoz gich polapij, mladſſy z nich prodawagi a ſtare zhubij. Ia markus, kdiz gſem tudy giel, bil gſem wssel w tu giſtu [..], ale ze gſem bil blizko gednoho hradu, geſto ſlowe kanoſalym, vtekl gſem nan. A wſſak mnoho [18a] z myech towarziſſuow weſ�ly gym w rucze, z nichzto gedni gſu rozprodaly a [..] zhubyli. O rowny, gens ſlowe fformoſa, kala xxiiia. O Gedne rowni, genz ſlove Kraſne pole, wſſtahlo ſe geſt za piet dnij czeſtij. Odtud pak przigde na gednu czeſtu, genz nietzco poloha Ipoléhá], tak ze geſt gij wſſe doluw giti dobrze za dwaczeti myl, a geſt cze�ta welmy zla a pro zbiehi welmi nebezpeczna. potom pak przigiti geſt na niekteraka pole aneb na trawnykij welmy kraſne dly za dwa dnij czeſtij. Tu geſt mnoho potokuow a mnoho wod a pal- mowe° drziwie. A to' trawniku rziekagi latine formoſa. Tu geſt mnoho ffrankulynuow a pachow y gyne° ptacztwa rozliczne°, gichzto v morze ne- magi. Odtud przigiti geſt k morzij, genz ſlowe okczianum. Na toho morze brzehu gt myeſto fformoſa, kteremuzto brzehu przichazegi kupczi z indie, wezucze ſebu rozliczne wonie, korzenie, perly, kamenie, poſtawcze zlatte, hedwabije, zuby ſlonowe y gine rozliczne wieczi drahe. To myeſto gest habent regem. Sunt autem incantatores demonum et quando uolunt predari patriam, faciunt dyabolica arte aerem obscurari de die in magno spacio, adeo ut nullus eos uidere possit, tenentque obscuritatem huiusmodi aliquando diebus Vil. Et tunc predones illi egredientes ad campos, quandoque in numero decem milia, ordinant se per longas acies vnus pariter Iuxta alium in latitudine magna, ita ut rarus sit inde pertransiens, qui non incidat in manus eorum. Capiunt homines et iumenta, vendunt iuuenes et senes occidunt. Ego Marchus semel, dum inde transirem, incidi in illam obscuritatem, sed quia vicinus eram castro, quod dicitur [12b1] Canosalim, confugi ad ipsum, plures tamen de meis sociis inciderunt in illos, quorum quidam venditi fuerunt, alii vero occisi. De Campestribus formosa 1) et Ciuitate Cormos, C. xxiil. Planicies autem, que superius dicta est, uersus meridiem protenditur ad vI dietas, demum per- uenitur ad viam quandam, que est in decliuio, per quem2) descenditur continue per xx miliaria, et est uia pessima et propter predones periculosissima. Post hec peruenitur ad campestria pulcherrima longitudinis duarum dietarum et dicitur locus ille3) formosa, ubi sunt fluuii et aque multe et multe palme. Ibi sunt in copia maxima francolini, papagalli auesque alie diuersarum specierum, que citra mare non habentur. Deinde perue[13a nitur ad mare occeanum, in cuius 1) L + et famosa ciuitate karmos. — 3) PI in decliuio, per quod. — 1) L lacus illa.
25 liczi, tak ze, kdiz chtie keru zemi wzebrati, tehdy vczinie dyabelſku chy- troſti, ze ſie powietrzie zatmij we dne za weliku chwily, tak ze gich zadny widieti nemuoz. A nijekdy drzie tu tmij czely tyden. A vczinicze to ti zbie- howe, wygedu na pole niekdy gich na deſet tyſſicz, vzrziedy ſie v welmy dluhe haufy geden podle druheo v welikey sſyrzi, tak ze rzidky (gt) gest, geſto by proſſel, by neupadl gym w rucze. A tak lapagi lidij yakozto ſkot, a czoz gich polapij, mladſſy z nich prodawagi a ſtare zhubij. Ia markus, kdiz gſem tudy giel, bil gſem wssel w tu giſtu [..], ale ze gſem bil blizko gednoho hradu, geſto ſlowe kanoſalym, vtekl gſem nan. A wſſak mnoho [18a] z myech towarziſſuow weſ�ly gym w rucze, z nichzto gedni gſu rozprodaly a [..] zhubyli. O rowny, gens ſlowe fformoſa, kala xxiiia. O Gedne rowni, genz ſlove Kraſne pole, wſſtahlo ſe geſt za piet dnij czeſtij. Odtud pak przigde na gednu czeſtu, genz nietzco poloha Ipoléhá], tak ze geſt gij wſſe doluw giti dobrze za dwaczeti myl, a geſt cze�ta welmy zla a pro zbiehi welmi nebezpeczna. potom pak przigiti geſt na niekteraka pole aneb na trawnykij welmy kraſne dly za dwa dnij czeſtij. Tu geſt mnoho potokuow a mnoho wod a pal- mowe° drziwie. A to' trawniku rziekagi latine formoſa. Tu geſt mnoho ffrankulynuow a pachow y gyne° ptacztwa rozliczne°, gichzto v morze ne- magi. Odtud przigiti geſt k morzij, genz ſlowe okczianum. Na toho morze brzehu gt myeſto fformoſa, kteremuzto brzehu przichazegi kupczi z indie, wezucze ſebu rozliczne wonie, korzenie, perly, kamenie, poſtawcze zlatte, hedwabije, zuby ſlonowe y gine rozliczne wieczi drahe. To myeſto gest habent regem. Sunt autem incantatores demonum et quando uolunt predari patriam, faciunt dyabolica arte aerem obscurari de die in magno spacio, adeo ut nullus eos uidere possit, tenentque obscuritatem huiusmodi aliquando diebus Vil. Et tunc predones illi egredientes ad campos, quandoque in numero decem milia, ordinant se per longas acies vnus pariter Iuxta alium in latitudine magna, ita ut rarus sit inde pertransiens, qui non incidat in manus eorum. Capiunt homines et iumenta, vendunt iuuenes et senes occidunt. Ego Marchus semel, dum inde transirem, incidi in illam obscuritatem, sed quia vicinus eram castro, quod dicitur [12b1] Canosalim, confugi ad ipsum, plures tamen de meis sociis inciderunt in illos, quorum quidam venditi fuerunt, alii vero occisi. De Campestribus formosa 1) et Ciuitate Cormos, C. xxiil. Planicies autem, que superius dicta est, uersus meridiem protenditur ad vI dietas, demum per- uenitur ad viam quandam, que est in decliuio, per quem2) descenditur continue per xx miliaria, et est uia pessima et propter predones periculosissima. Post hec peruenitur ad campestria pulcherrima longitudinis duarum dietarum et dicitur locus ille3) formosa, ubi sunt fluuii et aque multe et multe palme. Ibi sunt in copia maxima francolini, papagalli auesque alie diuersarum specierum, que citra mare non habentur. Deinde perue[13a nitur ad mare occeanum, in cuius 1) L + et famosa ciuitate karmos. — 3) PI in decliuio, per quod. — 1) L lacus illa.
Strana 26
26 kralowſke a ma pod ſebu mieſta i hrady. Zemie ta geſt horka a nezdrawa, geſtly ze kterij [19] Ktery kupecz z ſ cziziech zemie tu vmrzie, tu kral tey zemye poberze ge to wſſe, czoz tu odemrze. Wino tu dielagi z datyluow, to gt z owocze palmowe°, a z gynich wonnych wieczi z drahich, y gest to wino welmy dobre. Nez pigely ge kto, geſto ge' neprziwikl, yhed geo biehaczka popadne neb czerwena nemocz, ale potom pomoczno geſt a czlowiek ſ nyeho tyge. Ti, ktoz przebiwagi w tom w kragi, pſſeniczne° chleba ani maſſa neuziwagi, neb gy ſbyl nemohli ziwy byti, kdyby takowijch krmij vziwaly, ale gedie datyle to owocze a ryby ſlane a czibuly, aby zdrawy bily. Take mnozij gedie ty riby, geſto ſlowu tvnina. lodie magi nebezpeczna, proto ze gich rzebiky zeleznymi neſtwrzugi, nez gedno ſtwrzugi díky drze- wenimy hrziebyky a fſywagie gie dradwami, dielagijcze z lik yako gine rzemenie, a ta lika tak ſie ztwrdie a rozbiragij ſie yakzto prawie konſke wlaſſy. A ty dradwij welmy dobrze trwagi v wodie morſke za dluhy czas. Ta lody ma gedinu ſochu, gednu opponu a kotwu, a nema wiecze nez ge- dyne przikryti. Tee lodie nepolewagi ſmolu, gedne [19a] Mazij olegem rybiem. A kdiz w tu lody giz nakladu brzemen, czoz ſie gym zda, przi- krigy gie kozemij a na tom kony poſtawij a wezu ſie do yndie. Mnohzie z tiech lodie zhynu na morzi, neb morze to geſt welmij nepokoyne, a lodie neyſſu zelezem ſtwrzene. A ti wſſichni tu rozeni, genz w tey zemye przeby- wagi, gſu lide czernij a machometowy sie modly. A kdiz gest letie, pro littore est ciuitas cormos. Ad cuius portum conueniunt negociatores indorum deferentes aromata, margaritas, lapides preciosos, pannos aureos et sericeos, dentes elephantorum1) et alia preciosa. Hec Ciuitas regalis est habens sub se Ciuitates2) et castra. Regio hec calida est et infirma. Si mercator extraneus moriatur ibi, rex terre sibi accipit omnia bona eius. Vinum fit ibi de dactilis et aliis optimis speciebus, quod optimum est. Si qui tamen de eo bibunt, qui assueti non fuerunt ad ipsum, ventris patiuntur fiuxum. post modum confert et impinguari facit homines. Incole loci pane tritici et carnibus non utuntur, quia non possent viuere, si cibis hu[13a1liusmodi vescerentur, sed comedunt dactilos, pisces salitos3) et cepas,4) ut sani sint. multum eciam vtuntur tonnina.5) Naues habent periculosas pro eo, quod clauis ferreis non firmantur. Configuntur enim tabule ligneis clauis et consuuntur filis, que faciunt de corticibus nucum de india. Conficiuntur enim cortices ut coria et fila corticum, solidantur ut crines equorum, fila autem illa bene sustinent fortitudinem aque maris et multo tempore conseruantur. Verum tamen 6) firmamentum ferri melius est. Nauis vnicam habet arborem, unum uelum unumque temonem, nec habet nisi vnicam cooperturam, pice non linuntur7) naues ille, sed solum oleo piscium. Postquam vero in naui composuerunt onera, cooperiunt [13b] ea coriis, super quo ponunt equos, quos in indiam deferunt. Multe ex his nauibus pereunt, quia et mare 1) Pi scházejí slova aureos... elephantorum. — 2) L + alias. — 3) L salices. — *) L sepas. — 5) L tutima. — 6) L vnitum. — 7) L liniunt.
26 kralowſke a ma pod ſebu mieſta i hrady. Zemie ta geſt horka a nezdrawa, geſtly ze kterij [19] Ktery kupecz z ſ cziziech zemie tu vmrzie, tu kral tey zemye poberze ge to wſſe, czoz tu odemrze. Wino tu dielagi z datyluow, to gt z owocze palmowe°, a z gynich wonnych wieczi z drahich, y gest to wino welmy dobre. Nez pigely ge kto, geſto ge' neprziwikl, yhed geo biehaczka popadne neb czerwena nemocz, ale potom pomoczno geſt a czlowiek ſ nyeho tyge. Ti, ktoz przebiwagi w tom w kragi, pſſeniczne° chleba ani maſſa neuziwagi, neb gy ſbyl nemohli ziwy byti, kdyby takowijch krmij vziwaly, ale gedie datyle to owocze a ryby ſlane a czibuly, aby zdrawy bily. Take mnozij gedie ty riby, geſto ſlowu tvnina. lodie magi nebezpeczna, proto ze gich rzebiky zeleznymi neſtwrzugi, nez gedno ſtwrzugi díky drze- wenimy hrziebyky a fſywagie gie dradwami, dielagijcze z lik yako gine rzemenie, a ta lika tak ſie ztwrdie a rozbiragij ſie yakzto prawie konſke wlaſſy. A ty dradwij welmy dobrze trwagi v wodie morſke za dluhy czas. Ta lody ma gedinu ſochu, gednu opponu a kotwu, a nema wiecze nez ge- dyne przikryti. Tee lodie nepolewagi ſmolu, gedne [19a] Mazij olegem rybiem. A kdiz w tu lody giz nakladu brzemen, czoz ſie gym zda, przi- krigy gie kozemij a na tom kony poſtawij a wezu ſie do yndie. Mnohzie z tiech lodie zhynu na morzi, neb morze to geſt welmij nepokoyne, a lodie neyſſu zelezem ſtwrzene. A ti wſſichni tu rozeni, genz w tey zemye przeby- wagi, gſu lide czernij a machometowy sie modly. A kdiz gest letie, pro littore est ciuitas cormos. Ad cuius portum conueniunt negociatores indorum deferentes aromata, margaritas, lapides preciosos, pannos aureos et sericeos, dentes elephantorum1) et alia preciosa. Hec Ciuitas regalis est habens sub se Ciuitates2) et castra. Regio hec calida est et infirma. Si mercator extraneus moriatur ibi, rex terre sibi accipit omnia bona eius. Vinum fit ibi de dactilis et aliis optimis speciebus, quod optimum est. Si qui tamen de eo bibunt, qui assueti non fuerunt ad ipsum, ventris patiuntur fiuxum. post modum confert et impinguari facit homines. Incole loci pane tritici et carnibus non utuntur, quia non possent viuere, si cibis hu[13a1liusmodi vescerentur, sed comedunt dactilos, pisces salitos3) et cepas,4) ut sani sint. multum eciam vtuntur tonnina.5) Naues habent periculosas pro eo, quod clauis ferreis non firmantur. Configuntur enim tabule ligneis clauis et consuuntur filis, que faciunt de corticibus nucum de india. Conficiuntur enim cortices ut coria et fila corticum, solidantur ut crines equorum, fila autem illa bene sustinent fortitudinem aque maris et multo tempore conseruantur. Verum tamen 6) firmamentum ferri melius est. Nauis vnicam habet arborem, unum uelum unumque temonem, nec habet nisi vnicam cooperturam, pice non linuntur7) naues ille, sed solum oleo piscium. Postquam vero in naui composuerunt onera, cooperiunt [13b] ea coriis, super quo ponunt equos, quos in indiam deferunt. Multe ex his nauibus pereunt, quia et mare 1) Pi scházejí slova aureos... elephantorum. — 2) L + alias. — 3) L salices. — *) L sepas. — 5) L tutima. — 6) L vnitum. — 7) L liniunt.
Strana 27
27 welike horko, gehoz trpieti nemohu, nebydly w mieſtech, nez magi przed- mieſti, trawniku a zahrad a ſaduow welmy mnoho, a do kazdeho ſadu wedu ſobie wodu po trubach, a w tiech ſadiech letie przebiwagi, A tu gest gedna kragina, ktez pieſku nenie, wiegie witr weliky a welmy weliky a horky, tak ze by wſſiczky lidy zmoržl[-řil], kdiz by neutekly, Protoz, kdiz nayprwe vczigi, an ſie wztrhne, wſſicztſſy welmi rucże biezie do wod, a tam w tiech wodach tak dluho gſu, az ten witr pomynie, 1) A tak ſie od horka vchowagie. W tey zemi také pro welikey horko obile ſwe mie- ſiecze liſtopada ſegie, a brzezna neb martie znu. A toho mieſiecze také wſſeczko gym owocze zra a doſpiewa kromie datijluow, ze ty magi do [20] Spiwati. Po mieſieczi marczi wſſechno lieſti na drziewie wadne a ſchne y trawa, Tak ze ani lieſka zelene° nemuoz nalezti. W tey zemie, kdiz muz vmrzie, magi[-e] zenij, zena ge° za ctirzi leta na wſſaky den gednu placze, geho zelegicze. A k to placzie ſendu ſie wſſichni, przitele y ſusede, do domu toho a welmy krzieczie. A w to placzi rozliczne wiklagicze, geho ſmrti welmy pyczi. O wlaſti mezi mieſte kormos a mieſtě krerman, kapitule dwaczata ſcztwrta. Gyz chti mluwitij o ginech wlastech, prwe ſie nawratiem k mieſtu krerman, abich odtud doſſel tiech wlaſti, o kterychz myniem pſati. Neb na ginem mieſtie tiechto knyh o yndigij ſwobodnegi myniem pſati. wraczugicze tempestuosum est valde et naues ferro firmate non sunt. Incole regionis huius nigri sunt et machometum adorant. estatis tempore propter intollerabilen estum in ciuitatibus non morantur. Habent autem extra ciuitates oppida uiridaria multa ac flumina et ad singula viridaria per aqueductus et canalia aquas deducunt. In illis viridariis in estate habitant. Sepe autem a regione cuiusdam deserti, ubi non est nisi sabulum, perflat ventus validus uehementer urens, qui homines occideret nisi fugerent. Quum enim senciunt primum motum ipsius, statim omnes currunt ad aquas, in quas ingressi [13b1] tamdiu ibi morantur, donec pertranseat ventus, et sic ab ipsius ardore liberantur. In regione ista propter estum nimium blada sua in nouembri seminant et in marcio2) metunt, quo eciam mense fructus omnes maturescunt ibi preter dactilos, qui in madio3) maturescunt. Post mensem marcium folia omnia et herbe arescunt adeo, ut folium omnino reperiri non possit. In hac regione, quando moritur vir habens vxorem, vxor eius usque ad annos quatuor4) deflet semel in die5) mortem eius. Conueniunt autem ad planctum ad domum defuncti consanguinei et vicini fortiterque clamant et in planctu suo de morte durissime conqueruntur. De intermedia regione inter ciuitates cormos et crermam, C. xxiiij. Nunc de regionibus aliis loquuturus primo reuer[14aJtar ad crermam, ut inde pro- grediar ad eas, quas uolo describere regiones. Alio autem loco libri eius india 1) V orig. pomynie, ale i za n červeně přetrženo. — 2) P1 mayo. — 3) P post mensem marcium. — *) P1 septem, P3 XIIII. — 5) P3 mezi die a mortem vkládá singulis diebus
27 welike horko, gehoz trpieti nemohu, nebydly w mieſtech, nez magi przed- mieſti, trawniku a zahrad a ſaduow welmy mnoho, a do kazdeho ſadu wedu ſobie wodu po trubach, a w tiech ſadiech letie przebiwagi, A tu gest gedna kragina, ktez pieſku nenie, wiegie witr weliky a welmy weliky a horky, tak ze by wſſiczky lidy zmoržl[-řil], kdiz by neutekly, Protoz, kdiz nayprwe vczigi, an ſie wztrhne, wſſicztſſy welmi rucże biezie do wod, a tam w tiech wodach tak dluho gſu, az ten witr pomynie, 1) A tak ſie od horka vchowagie. W tey zemi také pro welikey horko obile ſwe mie- ſiecze liſtopada ſegie, a brzezna neb martie znu. A toho mieſiecze také wſſeczko gym owocze zra a doſpiewa kromie datijluow, ze ty magi do [20] Spiwati. Po mieſieczi marczi wſſechno lieſti na drziewie wadne a ſchne y trawa, Tak ze ani lieſka zelene° nemuoz nalezti. W tey zemie, kdiz muz vmrzie, magi[-e] zenij, zena ge° za ctirzi leta na wſſaky den gednu placze, geho zelegicze. A k to placzie ſendu ſie wſſichni, przitele y ſusede, do domu toho a welmy krzieczie. A w to placzi rozliczne wiklagicze, geho ſmrti welmy pyczi. O wlaſti mezi mieſte kormos a mieſtě krerman, kapitule dwaczata ſcztwrta. Gyz chti mluwitij o ginech wlastech, prwe ſie nawratiem k mieſtu krerman, abich odtud doſſel tiech wlaſti, o kterychz myniem pſati. Neb na ginem mieſtie tiechto knyh o yndigij ſwobodnegi myniem pſati. wraczugicze tempestuosum est valde et naues ferro firmate non sunt. Incole regionis huius nigri sunt et machometum adorant. estatis tempore propter intollerabilen estum in ciuitatibus non morantur. Habent autem extra ciuitates oppida uiridaria multa ac flumina et ad singula viridaria per aqueductus et canalia aquas deducunt. In illis viridariis in estate habitant. Sepe autem a regione cuiusdam deserti, ubi non est nisi sabulum, perflat ventus validus uehementer urens, qui homines occideret nisi fugerent. Quum enim senciunt primum motum ipsius, statim omnes currunt ad aquas, in quas ingressi [13b1] tamdiu ibi morantur, donec pertranseat ventus, et sic ab ipsius ardore liberantur. In regione ista propter estum nimium blada sua in nouembri seminant et in marcio2) metunt, quo eciam mense fructus omnes maturescunt ibi preter dactilos, qui in madio3) maturescunt. Post mensem marcium folia omnia et herbe arescunt adeo, ut folium omnino reperiri non possit. In hac regione, quando moritur vir habens vxorem, vxor eius usque ad annos quatuor4) deflet semel in die5) mortem eius. Conueniunt autem ad planctum ad domum defuncti consanguinei et vicini fortiterque clamant et in planctu suo de morte durissime conqueruntur. De intermedia regione inter ciuitates cormos et crermam, C. xxiiij. Nunc de regionibus aliis loquuturus primo reuer[14aJtar ad crermam, ut inde pro- grediar ad eas, quas uolo describere regiones. Alio autem loco libri eius india 1) V orig. pomynie, ale i za n červeně přetrženo. — 2) P1 mayo. — 3) P post mensem marcium. — *) P1 septem, P3 XIIII. — 5) P3 mezi die a mortem vkládá singulis diebus
Strana 28
28 ſie z kurmozi toho mieſta do mieſta krerman gynu czeſtu, nalezne kraſnu rowen, ktezto k gedeni a piti, czoz trzeba clowieku, doſti nayde, a pſenicze doſti magi. Ale chleba tey wlaſti nemuoz gieſti ten, ktoz ge° z dawnich czaſſu gieſti neprziwikl, Proto ze pro horku wodu horzky geſt. Tu rozliczne° owocze doſti geſt. Tu gſu teplicze nebo laznij przirozene horke, welmi [20a] Dobre k rozlicznem neduhom a zwlaſtie, ktoz chra- staw gest. O druhe wlaſti, genz geſt mezi mie�tem krerman a mezi kobynam, kapi“ xxva. PAk gducze z mieſta krerman k mieſtu kobynie, naydu czeſtu welmij zlu, na dell czeſty czoz muoz tedm dni vgiti. Na kterezto czeſtie nemuoz nyekdy wody miti kromie zde y onde welmy malo, a ta ſlana geſt a horzka a k to' zelena, tak ze ſe ſpieſſe zelena gycha zda nezly woda. A protoz gie zadny pieti nemuoz; pakly ſie gie kto gednu napie, y hned biehaczku neb przieliſſnu miekkoſt w brziſſe ma, tak ze s gedineho napyti muſſy na deſſetkrat na chiſſku biezeti. A tez by ſie ge przihodilo, ktoz bij tey ſoly, yakoz z teij wodij dielagi, malo okuſyl. A protoz, ktoz tu czeſtu gdu, muſegi pro piti wodu ſebu neſti, dobitek tey wodij horzkeij welmy nerad pie, A ktiz gey z nuze ktor przipudij, ze pieti muſie, tez ſie gym prawie ſtane, yako y czlowieku. A na tey puſſczi zadne° przebitka lydſke" nenye, aniz take ktere zwierze leſne muoz tu biti pro nedoſtatek pieti kromie ſamich oſluow [21]. describetur. quando reditur de cormos ad ciuitatem crermam per viam aliam inuenitur pulcra magnaque planicies, ubi est uictualium copia. triticum enim habundanter habent, sed panis illius patrie comedi non potest ab aliis, qui non sunt ad eum per multa tempora assueti, eo quod propter aquas amaras amarus est. pernices ibi et dactili1) in copia magna sunt. Ibi balnea calida optima, que valent ad scabiem depellendam et ad multas egritudines alias. De regione, que media est inter crermam et Ciuitatem Cobinam, C. xrv. Euntes autem de crermam uersus Cobinam inueniunt viam pessimam, que in lon[14a1lgitudine Vil dietas habet, in quibus aqua omnino haberi non potest nisi alicubi in modica quantitate et illa salsa est et amara uiridisque coloris ita, ut pocius succus herbe quam aqua esse uideatur, ideoque nullus de ea bibere potest. Si quis autem haustum vnum de ea sumserit, 2) statim ventris profluuia patitur et pro haustu vno fere decem vicibus prouocaretur ad fluxum. Simile eciam accideret, si quis modicum salem3) comederet, quod ex ea fit. Ideoque oportet, ut viatores pro potu aquam secum deferant. Iumenta uero aquam illam amaram inuitissime bibunt. Cum autem pro sitis4) angustia illam bibere coguntur, similiter ventris profluxum patiuntur. Nulla in deserto hominum, habitacio est nec eciam ferarum [14b] agrestium nisi solummodo onagrorum propter cibi potusque defectum. 1Pr + et fructus alii. — 1) P' biberit. — 3) L a P' quid salis. — *) L sui.
28 ſie z kurmozi toho mieſta do mieſta krerman gynu czeſtu, nalezne kraſnu rowen, ktezto k gedeni a piti, czoz trzeba clowieku, doſti nayde, a pſenicze doſti magi. Ale chleba tey wlaſti nemuoz gieſti ten, ktoz ge° z dawnich czaſſu gieſti neprziwikl, Proto ze pro horku wodu horzky geſt. Tu rozliczne° owocze doſti geſt. Tu gſu teplicze nebo laznij przirozene horke, welmi [20a] Dobre k rozlicznem neduhom a zwlaſtie, ktoz chra- staw gest. O druhe wlaſti, genz geſt mezi mie�tem krerman a mezi kobynam, kapi“ xxva. PAk gducze z mieſta krerman k mieſtu kobynie, naydu czeſtu welmij zlu, na dell czeſty czoz muoz tedm dni vgiti. Na kterezto czeſtie nemuoz nyekdy wody miti kromie zde y onde welmy malo, a ta ſlana geſt a horzka a k to' zelena, tak ze ſe ſpieſſe zelena gycha zda nezly woda. A protoz gie zadny pieti nemuoz; pakly ſie gie kto gednu napie, y hned biehaczku neb przieliſſnu miekkoſt w brziſſe ma, tak ze s gedineho napyti muſſy na deſſetkrat na chiſſku biezeti. A tez by ſie ge przihodilo, ktoz bij tey ſoly, yakoz z teij wodij dielagi, malo okuſyl. A protoz, ktoz tu czeſtu gdu, muſegi pro piti wodu ſebu neſti, dobitek tey wodij horzkeij welmy nerad pie, A ktiz gey z nuze ktor przipudij, ze pieti muſie, tez ſie gym prawie ſtane, yako y czlowieku. A na tey puſſczi zadne° przebitka lydſke" nenye, aniz take ktere zwierze leſne muoz tu biti pro nedoſtatek pieti kromie ſamich oſluow [21]. describetur. quando reditur de cormos ad ciuitatem crermam per viam aliam inuenitur pulcra magnaque planicies, ubi est uictualium copia. triticum enim habundanter habent, sed panis illius patrie comedi non potest ab aliis, qui non sunt ad eum per multa tempora assueti, eo quod propter aquas amaras amarus est. pernices ibi et dactili1) in copia magna sunt. Ibi balnea calida optima, que valent ad scabiem depellendam et ad multas egritudines alias. De regione, que media est inter crermam et Ciuitatem Cobinam, C. xrv. Euntes autem de crermam uersus Cobinam inueniunt viam pessimam, que in lon[14a1lgitudine Vil dietas habet, in quibus aqua omnino haberi non potest nisi alicubi in modica quantitate et illa salsa est et amara uiridisque coloris ita, ut pocius succus herbe quam aqua esse uideatur, ideoque nullus de ea bibere potest. Si quis autem haustum vnum de ea sumserit, 2) statim ventris profluuia patitur et pro haustu vno fere decem vicibus prouocaretur ad fluxum. Simile eciam accideret, si quis modicum salem3) comederet, quod ex ea fit. Ideoque oportet, ut viatores pro potu aquam secum deferant. Iumenta uero aquam illam amaram inuitissime bibunt. Cum autem pro sitis4) angustia illam bibere coguntur, similiter ventris profluxum patiuntur. Nulla in deserto hominum, habitacio est nec eciam ferarum [14b] agrestium nisi solummodo onagrorum propter cibi potusque defectum. 1Pr + et fructus alii. — 1) P' biberit. — 3) L a P' quid salis. — *) L sui.
Strana 29
29 O mieſtu kobynan, kapitole dwaczata ſſeſta. KObynan geſt mieſto we- liky, gtezto gt zeleza mnoſtwij y oczely. Tu dielagi z oczele zrczadla kraſna welika welmij, Tu take geſt niekterake kamenye, gemuz diegi tutia, z niehoz prach dielanij[-jí]; geſt dobry k oczyma. Geſt tu take yako niekterake ſazie nebo. kopiet, genz ſlowe Spodyum. A tu dwogi wiecz takto dielagi: mezi rudu, yakoz v hor kopagi, nalezagi yakzto niekteraky pramen zemnij, a kdiz to wlozie w horuczi pecz, ktezto gynu rudu pale, a w te peczi nad tiem geſt zelezni roſt, pak para ta giſta, yakoz gde wzhoru od tey giſte rudij, kdiz gie zapalij, ſpečze ſie na tom roſtie a geho ſie przidrzie a to ſlowe Tutya, a pak to hrubeyſſie, czoz w ohnij oſtane, ſlowe ſpodyum. Ty, kterzyz przebywagi w tey wlaſti, drzie zakon machometu. O wlaſti Tymochaym, kapitule xvii“a. PO wygdeni z toho mieſta ko- bynan nalezne gednu puſſczi dly oſm dnij czeſtij, u niez geſt ſucho welike, a pro ſucho nenie tu zadne° ſſczepu anij owocze. Wody take tu gſu welmy horzke, protoz dobitek welmy nerad giech pie. Protoz [21a] Ktoz tudy gdu, muſegie ſebu wodu k piti neſti, potom pak odtud przigde do kralowstwij, rzecze- neho Tymochaym, ktezto geſt mnoho mieſt y hraduow, a ta wlast gest ne- uziteczna, a geſt w poſlednych konczinach porſſidij w tu ſtranu ku puol- noczi. Tu gest rowyna welmij welika, ktezto gest drzewo neb strom Slun- czuow, genz obecznu rzeczie mezi wlachi a latinyky ſlowe drzewo ſuche. drzewo wiſoke gt a welmy tluſte, lieſti ma ſ gedne ſtrani biele a ſ druhe zelene, neneſſe owocze, ale ma na ſobie niekterake giezky neb ſſupyni, yakzto kaſtan, ale w nich zadne° owocze nenye. drzewo toho ſtromu geſt De Ciuitate Cobinam, Capitulum xxvl. Cobinam est Ciuitas grandis, ubi copia est ferri, calibis et andanici.1) Ibi fiunt specula de calibe pulcra.2) Ibi fit tucia,3) que medetur oculos. Similiter et exspondium, modus autem hec faciendi est talis. In mineris inuenitur ibi vena terrea, que ponitur in fornace crate ferrea cooperta. vapor eleuatus a terra succensusque et conglutinatus ad cratem est tucia, materia uero grossior, que in igne remanet, vocatur espodium. Huius terre habitatores sectantur legem machometi. De regno timochayn et arbore solis, que uulgariter dicitur a latinis arbor sicca, Capitulum xrvil. [14b1] Post discessum de cobinam inuenitur desertum habens longitudinis dietas octo, ubi est ariditas magna. Arboribus enim caret et fructibus. Aque uero eius amare sunt, quas iumenta inuitissime bibunt. Oportet igitur viatores, ut aquam secum deferant. Post hec peruenitur ad regnum tymochayn, ubi sunt multe Ciuitates et castra, et est illa regio in ultimis finibus persidis uersus aquilonem. ibi est planicies magna, in qua est arbor solis, que uulgariter4) dicitur arbor sicca. Arbor magna et grossa est valde folia habens ex vno latere alba ex altero uero viridia. fructus non producit, sed facit cricios5) ut castanea, inter quos fructus est nullus. Lignum arboris solidum est et forte glauceique6) 1) L schází. — 1) P3 + et magna valde. — 3) L tuchia. — 4) L a P3 + apud atinos, P1 + pulcherrima. — 5) L viteas, Pi circios. — 6) L glanceri.
29 O mieſtu kobynan, kapitole dwaczata ſſeſta. KObynan geſt mieſto we- liky, gtezto gt zeleza mnoſtwij y oczely. Tu dielagi z oczele zrczadla kraſna welika welmij, Tu take geſt niekterake kamenye, gemuz diegi tutia, z niehoz prach dielanij[-jí]; geſt dobry k oczyma. Geſt tu take yako niekterake ſazie nebo. kopiet, genz ſlowe Spodyum. A tu dwogi wiecz takto dielagi: mezi rudu, yakoz v hor kopagi, nalezagi yakzto niekteraky pramen zemnij, a kdiz to wlozie w horuczi pecz, ktezto gynu rudu pale, a w te peczi nad tiem geſt zelezni roſt, pak para ta giſta, yakoz gde wzhoru od tey giſte rudij, kdiz gie zapalij, ſpečze ſie na tom roſtie a geho ſie przidrzie a to ſlowe Tutya, a pak to hrubeyſſie, czoz w ohnij oſtane, ſlowe ſpodyum. Ty, kterzyz przebywagi w tey wlaſti, drzie zakon machometu. O wlaſti Tymochaym, kapitule xvii“a. PO wygdeni z toho mieſta ko- bynan nalezne gednu puſſczi dly oſm dnij czeſtij, u niez geſt ſucho welike, a pro ſucho nenie tu zadne° ſſczepu anij owocze. Wody take tu gſu welmy horzke, protoz dobitek welmy nerad giech pie. Protoz [21a] Ktoz tudy gdu, muſegie ſebu wodu k piti neſti, potom pak odtud przigde do kralowstwij, rzecze- neho Tymochaym, ktezto geſt mnoho mieſt y hraduow, a ta wlast gest ne- uziteczna, a geſt w poſlednych konczinach porſſidij w tu ſtranu ku puol- noczi. Tu gest rowyna welmij welika, ktezto gest drzewo neb strom Slun- czuow, genz obecznu rzeczie mezi wlachi a latinyky ſlowe drzewo ſuche. drzewo wiſoke gt a welmy tluſte, lieſti ma ſ gedne ſtrani biele a ſ druhe zelene, neneſſe owocze, ale ma na ſobie niekterake giezky neb ſſupyni, yakzto kaſtan, ale w nich zadne° owocze nenye. drzewo toho ſtromu geſt De Ciuitate Cobinam, Capitulum xxvl. Cobinam est Ciuitas grandis, ubi copia est ferri, calibis et andanici.1) Ibi fiunt specula de calibe pulcra.2) Ibi fit tucia,3) que medetur oculos. Similiter et exspondium, modus autem hec faciendi est talis. In mineris inuenitur ibi vena terrea, que ponitur in fornace crate ferrea cooperta. vapor eleuatus a terra succensusque et conglutinatus ad cratem est tucia, materia uero grossior, que in igne remanet, vocatur espodium. Huius terre habitatores sectantur legem machometi. De regno timochayn et arbore solis, que uulgariter dicitur a latinis arbor sicca, Capitulum xrvil. [14b1] Post discessum de cobinam inuenitur desertum habens longitudinis dietas octo, ubi est ariditas magna. Arboribus enim caret et fructibus. Aque uero eius amare sunt, quas iumenta inuitissime bibunt. Oportet igitur viatores, ut aquam secum deferant. Post hec peruenitur ad regnum tymochayn, ubi sunt multe Ciuitates et castra, et est illa regio in ultimis finibus persidis uersus aquilonem. ibi est planicies magna, in qua est arbor solis, que uulgariter4) dicitur arbor sicca. Arbor magna et grossa est valde folia habens ex vno latere alba ex altero uero viridia. fructus non producit, sed facit cricios5) ut castanea, inter quos fructus est nullus. Lignum arboris solidum est et forte glauceique6) 1) L schází. — 1) P3 + et magna valde. — 3) L tuchia. — 4) L a P3 + apud atinos, P1 + pulcherrima. — 5) L viteas, Pi circios. — 6) L glanceri.
Strana 30
30 twrdij aneb czielyftwij, zlutey barwij yako puſſpan. S gedney ſtrani toho drzewa aneb toho ſtromu w deſieti mylich neſtogie zadne drzewo, A ſ gynich pak wſſech ſtran y owſſem zadneho drzewa nenie we ſto mylich. Tu prawy, ze na tom mieſtie kral Allexander weliky miel boyg neb pobytie s kralem daryem. wſſiczka zemie kralowſtwie Tymochaym, ktez lide bydle, gest welmy plodna a hoyna a dobreho powietrzie. Muzie w tey [22] zemi gſu ſliczni a kraſnij a zeny geſtie kraſſie. Ale wſſichni ſie machometowij modle. O gednom vkrutnyku, genz ſlowe ſtarzecz. MVletſke kralowſtwie neb wlaſt, ktezto panowaſſe knieze gedno welmi zle a vkrutne, genz ſlowieſſe Starzecz z hor, o niemz ya marek neb Markus to, czoz gſem od mnohich ſlychal w tey zemij, to prawym. knieze to y ſe wſſiem lidem, kterem wladl, zakona Machometowa naſledowniczi byli gſu, y wimiſlil ſobie neſlichanu zloſt, ze geſt miel ſluzebniky y wſſiczky ſwe lydij wzdy 1 meczi chodiecz, a protoz giem rziekachu meczierzi (a) gich wlaſtnem yazikem, Aby ſkrze giech vdatnoſt zabil, koho by chtiel, tak aby sie ge° kazdy bal. Ten gistey w gednom ſliczně vdoly, genz ſlowe [...] a bieſſe obkliczeno horami welikemij. wyſokymi, weliku a kraſnu ſobie vczinil obradu, w niezto wſſelykakey wonie, korzenie, kwieti rozkoſne° y owocze mnoſtwij bieſſe. Tu biechu domowe a palaczowe krafſne dywniem a rozlicznym malowaniem y pozlaczenym. Tudy teczechu potokowe rozliczne wody, wina, ſtrzedy y mleka, tu cho- wachu [22a] zeni mlade a przediwnie kraſne, ty vmiegichu ſkakati, spiewati [15a] coloris ut buxus. Ex vno huius arboris latere usque ad x miliaria non est arbor. ex lateribus autem aliis undique nulla penitus arbor est usque ad miliaria centum. Ibi fertur fuisse bellum inter alexandrum et darium. Tota terra habitabilis regni timochaym fertilis est et habundans aerisque gaudet temperate.1) Viros pulcros habet et feminas pulcriores, omnes tamen macho- metum adorant. De tiranno, qui dicebatur senex de montanis, et siccariis seu2) assessinis eius, Ca. xxviil Mulete est regio, ubi dominabatur princeps quidam pessimus, qui dicebatur senex de montanis. De quo ego marchus, que a multis de regione illa audiui, refero. Princeps ille cum vniuerso populo, cui preerat, le 15a1lgis machometi sectator erat. Excogitauit autem inauditam maliciam, ut homines siccarios et gladiatores audaces efficeret, qui vulgo assessini vocantur, per quorum audaciam quoscunque uellet, occideret, ut ab omnibus timeretur. In valle enim quadam,3) que circumcluditur altissimis montibus, maximum ac pulcherrimum uiridarium fecit, ubi omnium herbarum, florum et fructuum delectabilium erat copia. Ibi erant palacia pulcherrima, mira varietate depicta et deaurata.4) Ibi fluebant riui uarii et diuersi aque ac vini, mellis ac lactis. Ibi seruabantur mulieres iuuenes supra modum decore, que docte erant saltare, citarizare canere in omni genere musicorum. Vestes varias et preciosas habebant [15b) 1) Pl a P: temperie. — 3) L schází. — 1) P1 + pulcherrima. — ) Pl a P' decorata.
30 twrdij aneb czielyftwij, zlutey barwij yako puſſpan. S gedney ſtrani toho drzewa aneb toho ſtromu w deſieti mylich neſtogie zadne drzewo, A ſ gynich pak wſſech ſtran y owſſem zadneho drzewa nenie we ſto mylich. Tu prawy, ze na tom mieſtie kral Allexander weliky miel boyg neb pobytie s kralem daryem. wſſiczka zemie kralowſtwie Tymochaym, ktez lide bydle, gest welmy plodna a hoyna a dobreho powietrzie. Muzie w tey [22] zemi gſu ſliczni a kraſnij a zeny geſtie kraſſie. Ale wſſichni ſie machometowij modle. O gednom vkrutnyku, genz ſlowe ſtarzecz. MVletſke kralowſtwie neb wlaſt, ktezto panowaſſe knieze gedno welmi zle a vkrutne, genz ſlowieſſe Starzecz z hor, o niemz ya marek neb Markus to, czoz gſem od mnohich ſlychal w tey zemij, to prawym. knieze to y ſe wſſiem lidem, kterem wladl, zakona Machometowa naſledowniczi byli gſu, y wimiſlil ſobie neſlichanu zloſt, ze geſt miel ſluzebniky y wſſiczky ſwe lydij wzdy 1 meczi chodiecz, a protoz giem rziekachu meczierzi (a) gich wlaſtnem yazikem, Aby ſkrze giech vdatnoſt zabil, koho by chtiel, tak aby sie ge° kazdy bal. Ten gistey w gednom ſliczně vdoly, genz ſlowe [...] a bieſſe obkliczeno horami welikemij. wyſokymi, weliku a kraſnu ſobie vczinil obradu, w niezto wſſelykakey wonie, korzenie, kwieti rozkoſne° y owocze mnoſtwij bieſſe. Tu biechu domowe a palaczowe krafſne dywniem a rozlicznym malowaniem y pozlaczenym. Tudy teczechu potokowe rozliczne wody, wina, ſtrzedy y mleka, tu cho- wachu [22a] zeni mlade a przediwnie kraſne, ty vmiegichu ſkakati, spiewati [15a] coloris ut buxus. Ex vno huius arboris latere usque ad x miliaria non est arbor. ex lateribus autem aliis undique nulla penitus arbor est usque ad miliaria centum. Ibi fertur fuisse bellum inter alexandrum et darium. Tota terra habitabilis regni timochaym fertilis est et habundans aerisque gaudet temperate.1) Viros pulcros habet et feminas pulcriores, omnes tamen macho- metum adorant. De tiranno, qui dicebatur senex de montanis, et siccariis seu2) assessinis eius, Ca. xxviil Mulete est regio, ubi dominabatur princeps quidam pessimus, qui dicebatur senex de montanis. De quo ego marchus, que a multis de regione illa audiui, refero. Princeps ille cum vniuerso populo, cui preerat, le 15a1lgis machometi sectator erat. Excogitauit autem inauditam maliciam, ut homines siccarios et gladiatores audaces efficeret, qui vulgo assessini vocantur, per quorum audaciam quoscunque uellet, occideret, ut ab omnibus timeretur. In valle enim quadam,3) que circumcluditur altissimis montibus, maximum ac pulcherrimum uiridarium fecit, ubi omnium herbarum, florum et fructuum delectabilium erat copia. Ibi erant palacia pulcherrima, mira varietate depicta et deaurata.4) Ibi fluebant riui uarii et diuersi aque ac vini, mellis ac lactis. Ibi seruabantur mulieres iuuenes supra modum decore, que docte erant saltare, citarizare canere in omni genere musicorum. Vestes varias et preciosas habebant [15b) 1) Pl a P: temperie. — 3) L schází. — 1) P1 + pulcherrima. — ) Pl a P' decorata.
Strana 31
31 a huſti na wſſelikakem naſtrogij hudby. Rucho rozliczne a drahe miegichu a welmy przediwnu okraſu przipraweni biechu. Tehdy vrzad bieſſe gy- noſſie, genz tu vſazeno [-i] biechu, wſſie kratochwyle a rozkoſſie nakrmiti. Tu bieſſe rucha, po�tely, gedenie a pieti y wſſeho, czoz czlowiek zadal, mno�twye. O zadney ſmutne wieczi tu zmyenky nebieſſe, take nicz gineho tu nebieſſe lzie gednati, nez w niekakych hramotach a w nepoctiwoftech kratochwyl- niech ſie chochati, y bieſſe tu v wrath tey ohradij hrad welmy moczni, gehoz welmy pilnie hledachu, Anyz gynu cze�tu tudy muozie ſe kto giti ſem nebo tam, nez na tu ohradu. Starzecz ten, yakoz naſſiem yaziekem tak ſlowieſſe, ale gmeno geho pwe bieſſe Alaodym, ten przi sobie tu drzieſſe wſ[wjem palaczi kromie toho mieſta gynde mnoho mladenczuow, kterez zpo- ſobile wydieſſe a ſylne. A welieſſe gym a gie k tomu wedieſſe, aby ſie vczily w machometowie zakonie nepodobnich wieczie. A ſlybuge przene- ſſczaſtnij machomet naſledownikom ſweho zakona, ze [n-Ja onom ſwietie w bu- ducziem ziwotie [23] Takowez kratochwyle a chochanie budu miti, Iakoz o niem ſwrchu pſano geſt, A kdiz chtiefſe z tiech mladenczu niektery k brani ſ myeczi vdatny [..J, kazaſſe niekterake' napogie dati, a kdiz ſe na- pily too napogie, tehdy gſu ynhed zeſnuly welmy twrdie. A kdiz tak ze- ſnuly, tehdy gie neſyechu do te ohradij. Tehdy po male chwily, kdiz pro- czitiechu, vzrziecze ſie w takowe rozkoſſy, zdaſſe ſie gym, by w rayſkych radostech bily podle ſlybu neſſlechetneho Machometa. A po niekolyko dnech kazal z nich, kterez chtiel, tymz napogem napogiti a wen wineſti. miroque apparatu ornate erant. harum erat officium Iuuenes ibi positos in omnibus deliciis et uoluptatibus enutrire. Ibi erat uestium, lectorum, uictualium omniumque desiderabilium copia. De nulla re tristi fiebat relacio, ad nichil aliud nisi iocis, obscenitatibus delectabilibus1) uacare licebat. Erat autem ad introitum uiridarii castrum fortissimum, quod diligentissime custodiebatur nec per aliam viam ad locum illum ingressus esse poterat uel regressus.2) Tenebat senex autem ille — sic enim in lingua nostra uocabatur, sed eius nomen erat alaodim3) — in suo palacio extra locum illum Juuenculos multos, quos preaptos uidebat et fortes, et eos faciebat in machometi lege nefaria informari. Promittit enim infe[15b1llicissimus machometus sectatoribus sue legis, quod in uita alia huiusmodi, ut dictum est, delectaciones habebunt. Cum autem uolebat aliquos ex Iuuenibus facere audacissimos assessiones, faciebat eis potacionem dari, qua sumpta confestim deprimebantur graui sopore. Tunc deferebantur in uiridarium et post horam modicam sopore soluto uidentes se tantis interesse deliciis putabant se paradisi gaudiis perfrui iuxta promissionem abhominabilis machometi. Post dies aliquot faciebat, quos uolebat ex ipsis, pocione similiter soporari et inde educi. Cum autem excitabantur, uehementissime tristabantur videntes se tanta consolacione priuatos. Ille autem tirannus,4) qui se dei prophetam esse dicebat, asserebat illis, quod si pro [16a] eius obediencia morerentur, statim 1) L delectabilius, Pl a P“ delectacionibus. — *) P' egressus. — 3) P eleodym. — *) L propheta.
31 a huſti na wſſelikakem naſtrogij hudby. Rucho rozliczne a drahe miegichu a welmy przediwnu okraſu przipraweni biechu. Tehdy vrzad bieſſe gy- noſſie, genz tu vſazeno [-i] biechu, wſſie kratochwyle a rozkoſſie nakrmiti. Tu bieſſe rucha, po�tely, gedenie a pieti y wſſeho, czoz czlowiek zadal, mno�twye. O zadney ſmutne wieczi tu zmyenky nebieſſe, take nicz gineho tu nebieſſe lzie gednati, nez w niekakych hramotach a w nepoctiwoftech kratochwyl- niech ſie chochati, y bieſſe tu v wrath tey ohradij hrad welmy moczni, gehoz welmy pilnie hledachu, Anyz gynu cze�tu tudy muozie ſe kto giti ſem nebo tam, nez na tu ohradu. Starzecz ten, yakoz naſſiem yaziekem tak ſlowieſſe, ale gmeno geho pwe bieſſe Alaodym, ten przi sobie tu drzieſſe wſ[wjem palaczi kromie toho mieſta gynde mnoho mladenczuow, kterez zpo- ſobile wydieſſe a ſylne. A welieſſe gym a gie k tomu wedieſſe, aby ſie vczily w machometowie zakonie nepodobnich wieczie. A ſlybuge przene- ſſczaſtnij machomet naſledownikom ſweho zakona, ze [n-Ja onom ſwietie w bu- ducziem ziwotie [23] Takowez kratochwyle a chochanie budu miti, Iakoz o niem ſwrchu pſano geſt, A kdiz chtiefſe z tiech mladenczu niektery k brani ſ myeczi vdatny [..J, kazaſſe niekterake' napogie dati, a kdiz ſe na- pily too napogie, tehdy gſu ynhed zeſnuly welmy twrdie. A kdiz tak ze- ſnuly, tehdy gie neſyechu do te ohradij. Tehdy po male chwily, kdiz pro- czitiechu, vzrziecze ſie w takowe rozkoſſy, zdaſſe ſie gym, by w rayſkych radostech bily podle ſlybu neſſlechetneho Machometa. A po niekolyko dnech kazal z nich, kterez chtiel, tymz napogem napogiti a wen wineſti. miroque apparatu ornate erant. harum erat officium Iuuenes ibi positos in omnibus deliciis et uoluptatibus enutrire. Ibi erat uestium, lectorum, uictualium omniumque desiderabilium copia. De nulla re tristi fiebat relacio, ad nichil aliud nisi iocis, obscenitatibus delectabilibus1) uacare licebat. Erat autem ad introitum uiridarii castrum fortissimum, quod diligentissime custodiebatur nec per aliam viam ad locum illum ingressus esse poterat uel regressus.2) Tenebat senex autem ille — sic enim in lingua nostra uocabatur, sed eius nomen erat alaodim3) — in suo palacio extra locum illum Juuenculos multos, quos preaptos uidebat et fortes, et eos faciebat in machometi lege nefaria informari. Promittit enim infe[15b1llicissimus machometus sectatoribus sue legis, quod in uita alia huiusmodi, ut dictum est, delectaciones habebunt. Cum autem uolebat aliquos ex Iuuenibus facere audacissimos assessiones, faciebat eis potacionem dari, qua sumpta confestim deprimebantur graui sopore. Tunc deferebantur in uiridarium et post horam modicam sopore soluto uidentes se tantis interesse deliciis putabant se paradisi gaudiis perfrui iuxta promissionem abhominabilis machometi. Post dies aliquot faciebat, quos uolebat ex ipsis, pocione similiter soporari et inde educi. Cum autem excitabantur, uehementissime tristabantur videntes se tanta consolacione priuatos. Ille autem tirannus,4) qui se dei prophetam esse dicebat, asserebat illis, quod si pro [16a] eius obediencia morerentur, statim 1) L delectabilius, Pl a P“ delectacionibus. — *) P' egressus. — 3) P eleodym. — *) L propheta.
Strana 32
32 A kdiz procziczichu, ynhed welmy ſmutny biechu vzrziecze, ze gſu takeo vtieſſeni zbaweni. Tehdy ten vkrutnik, genz ſie boziem prorokem naziwachu, giſtiel gim to a rzka: kdiz by pro ge° poſluſfenſtwie vmrzely, vczinicze geho kazani, tehdy by inhed tam zaſie bily vwedeni, A protoz pro geho poſluſſenstwie vmrzeti zadachu. Tehdy rozkazal, aby onoho neb onoho za- bily, a aby ſie neſtrachowaly ſmrti, neb by inhed wedeni bily do tey ſlaw- noſti a vtieſſenie, yakoz bily. A tak onij wſſelykey ſtraſti ſie poddaducze, radowaly gſu ſie, kdiz by pro geho [23a] Poſluſſenſtwie zhubeni mohly biti. A tak, yakoz rozkazal, aby koho zabily, oni to dokonati ynhed ſnyazichu ſie. Tu chytroſti dluhy czaſs ſſieleſſe tu zemij, pro kteruozto wiecz mnozi moczni a weliczi pani, bogiecze ſie ſmrti takowe, ge ſie w dan podda- wachu. O ſmrti toho ſtarczie a o zruſſeni mieſta, xxviiiia. TEhda leta od na- rozenie bozieho Tiſſiecziho dwuſteho a ſſedeſate" dru' Alan kral Tatarſkij to mieſto, kdez ten vkrutnik przebiwaſſe, oblehl geſt, chtie taku ſtraſt z ſwich kragyn wypleniti. po letech trzech yal toho ſtarcze Alaodyma y s geho ſe [w-Jſſemi, neb gym giz k gedeni a k piti potrzeby nedoſtawaſſe, y zahuby geij i tiemi wſſemi s geho morderzi. A to mieſto, kdez bydlichu, z krten roz- metano gest. O mieſtu Sopurgam, kapitule trzidczata. Wynducze od toho mieſta, przigde k gedney wlaſti krayſne, w niez gſu y pahrobkowe y rowina, A paſtwy welmij dobre, y owocze doſti ma, y we wſſech ginich potrzebach k gedeni a k piti zemie hoyna geſt, Gedne ze nyekdy w padeſati neboly w ſſedeſati mylech wody nalezti nemuoz. reducerentur illic,1) propter quod pro ipsius obediencia2) mori desiderabant. Tunc mandabat illis, quod illum aut illum virum occiderent et quod non metuerent mortis periculum, quod statim deducerentur ad gloriam. Illi autem omni peri- culo se exponentes gaudebant, si pro obediencia ipsius mererentur occidi. Et sic quod mandabat in occisione hominum, perficere conabantur. Hac arte longo tempore delusit regionem illam. Ob quam causam multi potentes et magni mortis periculum metuentes effecti sunt illi tributarii et subiecti. De morte eius et de destruccione loci illius, Capitulum xxix. Anno autem domini m. cc. lii. Alau rex tartarorum locum illum obsedit uolens tantum periculum de suis partibus [16a1] amouere. Post annos tres3) cepit senem alaodin cum suis omnibus,4) quia eis uictualia defecerunt. Occiditque illum cum omnibus4) assessinis et locus ille fuit funditus dissipatus. De Ciuitate sopurgam5) et terris6) cius, C. XXX Post discessum de loco prefato inuenitur regio pulcra colles habens et planicies et pascua optima multosque fructus, que et victualibus omnibus fertilis est, nisi quia aliquando?) per miliaria l. uel lx. aqua inueniri non potest, sed oportet, ut eam secum de- 1) P1 a P3 illuc. — 3) L pro obediencia. — 1) L schází. — 1) L schází. 5) L repurga. — 6) L terminis. — 7) L alicubi. —
32 A kdiz procziczichu, ynhed welmy ſmutny biechu vzrziecze, ze gſu takeo vtieſſeni zbaweni. Tehdy ten vkrutnik, genz ſie boziem prorokem naziwachu, giſtiel gim to a rzka: kdiz by pro ge° poſluſfenſtwie vmrzely, vczinicze geho kazani, tehdy by inhed tam zaſie bily vwedeni, A protoz pro geho poſluſſenstwie vmrzeti zadachu. Tehdy rozkazal, aby onoho neb onoho za- bily, a aby ſie neſtrachowaly ſmrti, neb by inhed wedeni bily do tey ſlaw- noſti a vtieſſenie, yakoz bily. A tak onij wſſelykey ſtraſti ſie poddaducze, radowaly gſu ſie, kdiz by pro geho [23a] Poſluſſenſtwie zhubeni mohly biti. A tak, yakoz rozkazal, aby koho zabily, oni to dokonati ynhed ſnyazichu ſie. Tu chytroſti dluhy czaſs ſſieleſſe tu zemij, pro kteruozto wiecz mnozi moczni a weliczi pani, bogiecze ſie ſmrti takowe, ge ſie w dan podda- wachu. O ſmrti toho ſtarczie a o zruſſeni mieſta, xxviiiia. TEhda leta od na- rozenie bozieho Tiſſiecziho dwuſteho a ſſedeſate" dru' Alan kral Tatarſkij to mieſto, kdez ten vkrutnik przebiwaſſe, oblehl geſt, chtie taku ſtraſt z ſwich kragyn wypleniti. po letech trzech yal toho ſtarcze Alaodyma y s geho ſe [w-Jſſemi, neb gym giz k gedeni a k piti potrzeby nedoſtawaſſe, y zahuby geij i tiemi wſſemi s geho morderzi. A to mieſto, kdez bydlichu, z krten roz- metano gest. O mieſtu Sopurgam, kapitule trzidczata. Wynducze od toho mieſta, przigde k gedney wlaſti krayſne, w niez gſu y pahrobkowe y rowina, A paſtwy welmij dobre, y owocze doſti ma, y we wſſech ginich potrzebach k gedeni a k piti zemie hoyna geſt, Gedne ze nyekdy w padeſati neboly w ſſedeſati mylech wody nalezti nemuoz. reducerentur illic,1) propter quod pro ipsius obediencia2) mori desiderabant. Tunc mandabat illis, quod illum aut illum virum occiderent et quod non metuerent mortis periculum, quod statim deducerentur ad gloriam. Illi autem omni peri- culo se exponentes gaudebant, si pro obediencia ipsius mererentur occidi. Et sic quod mandabat in occisione hominum, perficere conabantur. Hac arte longo tempore delusit regionem illam. Ob quam causam multi potentes et magni mortis periculum metuentes effecti sunt illi tributarii et subiecti. De morte eius et de destruccione loci illius, Capitulum xxix. Anno autem domini m. cc. lii. Alau rex tartarorum locum illum obsedit uolens tantum periculum de suis partibus [16a1] amouere. Post annos tres3) cepit senem alaodin cum suis omnibus,4) quia eis uictualia defecerunt. Occiditque illum cum omnibus4) assessinis et locus ille fuit funditus dissipatus. De Ciuitate sopurgam5) et terris6) cius, C. XXX Post discessum de loco prefato inuenitur regio pulcra colles habens et planicies et pascua optima multosque fructus, que et victualibus omnibus fertilis est, nisi quia aliquando?) per miliaria l. uel lx. aqua inueniri non potest, sed oportet, ut eam secum de- 1) P1 a P3 illuc. — 3) L pro obediencia. — 1) L schází. — 1) L schází. 5) L repurga. — 6) L terminis. — 7) L alicubi. —
Strana 33
33 [Schází 24. a 25. list originálu.] ferant uiatores. Equi autem uel Iumenta alia potus ibi paciuntur multam penuriam. Ideoque necesse est festinanter in illa ariditate transire aut pro animalibus aquam deferre. longitudo uero regionis illius protenditur ad dietas [16b] sex. Extra loca sterilitatis aque regio ipsa ciuitates multas habet et oppida. omnes autem machometum adorant. Post hec peruenitur ad ciuitatem sopurgam, ubi est omnium victualium copia, precipue uero pepones 1) habet habundantissime, quos?) per fila seu conrigas3) circumquaque scindunt, sicut fit de cucurbitis, quas cum desiccate fuerint, ad proximas terras uenales mittunt4) in copia maxima. Acceptantur autem valde in cibum a populo, quod quasi mellis habent dulcedinem. In illa regione uenaciones multe sunt bestiarum et auium.5) De Ciuitate Balach, Capitulum xxxi. Pretereuntes inde inueniunt ciuitatem Balach, que olim nobilis fuit et maxima, multa habens palacia marmorea. Nunc [16b1] uero a tartaris est destructa. In hac Ciuitate ferunt alexandrum filiam darii accepisse vxorem. Ibi adoratur abhominabilis machometus. hic ex parte acquilonari terminatur prouincia persidis.6) Deinde inter plagam orientalem et acquilonarem itur per dietas duas et nulla habitacio reperitur, quia propter latrones ac predones habitatores loci pro securitate ad montana fugerunt. Ibi sunt aque multe et venaciones maxime bestiarum. Ibi eciam sunt leones. Oportet autem, ut per dietas illas duas viatores uictualia secum deferant. De castro caycam7) et terminis eius, C. xxxil. Terminatis prefatis duabus dietis inuenitur castrum, quod dicitur caycam, ubi est bladi copia magna. Regio autem eius pulcra est [17a] ualde. Montes habet optimi salis ad meridiem, altos et maximos, qui, ut dicitur, toti mundo salem8) tribuerent habundanter.2) Tanta autem est illius duricies, ut nonnisi cum maleis terreis de ipso accipi possit. Post hec itur per dietas tres inter plagam orientalem et acquilonarem et peruenitur ad ciuitatem scassem. Interim tamen in via multa reperiuntur opida, vbi est vini, bladi ac frumenti copia. Incole machometum adorant. verumtamen vinum bibunt et sunt maximi potatores. Tota enim die potacionibus uacant. habent vinum coctum optimum. homines autem pessimi sunt, sed optimi vena- tores et multas siluestres bestias capiunt. In capite nichil aliud deferunt, nisi quod uir quilibet cordellam vnam defert lon[17a lgitudinis decem palmarum capiti circumligatam. Bestiarum, quas capiunt, pelles conficiunt et illo corio uesti- untur et calciantem nec vestes alias seu caligas habent. De Ciuitate Scassem, Capitulum xxxiil. Ciuitas scassem in planicie est et castra multa in montibus habet. Fluuius magnus transit per medium Ciuitatis. In regione illa multi sues spinosi sunt. Cum uenatores illos cum canibus insequuntur, congregati insimul sues cum furore magno 1°) se agitant, singuli et spinas suas, quas in dorso et in lateribus habent, in canes et homines iaciunt 1) P' pares. — 2) L a P1 + vulgo menoles vocant, quos. — 3) Pi corigias, P' conrigias. — 4) P3 deferunt. — 5) P aliarum ferarum. — 6) P' parsidis. — 7) L tar- tam. — 3) P1 sal. — *) V L předchází kapitola tato kapitolu předchozí. — 1°) L in furorem magnum. 3
33 [Schází 24. a 25. list originálu.] ferant uiatores. Equi autem uel Iumenta alia potus ibi paciuntur multam penuriam. Ideoque necesse est festinanter in illa ariditate transire aut pro animalibus aquam deferre. longitudo uero regionis illius protenditur ad dietas [16b] sex. Extra loca sterilitatis aque regio ipsa ciuitates multas habet et oppida. omnes autem machometum adorant. Post hec peruenitur ad ciuitatem sopurgam, ubi est omnium victualium copia, precipue uero pepones 1) habet habundantissime, quos?) per fila seu conrigas3) circumquaque scindunt, sicut fit de cucurbitis, quas cum desiccate fuerint, ad proximas terras uenales mittunt4) in copia maxima. Acceptantur autem valde in cibum a populo, quod quasi mellis habent dulcedinem. In illa regione uenaciones multe sunt bestiarum et auium.5) De Ciuitate Balach, Capitulum xxxi. Pretereuntes inde inueniunt ciuitatem Balach, que olim nobilis fuit et maxima, multa habens palacia marmorea. Nunc [16b1] uero a tartaris est destructa. In hac Ciuitate ferunt alexandrum filiam darii accepisse vxorem. Ibi adoratur abhominabilis machometus. hic ex parte acquilonari terminatur prouincia persidis.6) Deinde inter plagam orientalem et acquilonarem itur per dietas duas et nulla habitacio reperitur, quia propter latrones ac predones habitatores loci pro securitate ad montana fugerunt. Ibi sunt aque multe et venaciones maxime bestiarum. Ibi eciam sunt leones. Oportet autem, ut per dietas illas duas viatores uictualia secum deferant. De castro caycam7) et terminis eius, C. xxxil. Terminatis prefatis duabus dietis inuenitur castrum, quod dicitur caycam, ubi est bladi copia magna. Regio autem eius pulcra est [17a] ualde. Montes habet optimi salis ad meridiem, altos et maximos, qui, ut dicitur, toti mundo salem8) tribuerent habundanter.2) Tanta autem est illius duricies, ut nonnisi cum maleis terreis de ipso accipi possit. Post hec itur per dietas tres inter plagam orientalem et acquilonarem et peruenitur ad ciuitatem scassem. Interim tamen in via multa reperiuntur opida, vbi est vini, bladi ac frumenti copia. Incole machometum adorant. verumtamen vinum bibunt et sunt maximi potatores. Tota enim die potacionibus uacant. habent vinum coctum optimum. homines autem pessimi sunt, sed optimi vena- tores et multas siluestres bestias capiunt. In capite nichil aliud deferunt, nisi quod uir quilibet cordellam vnam defert lon[17a lgitudinis decem palmarum capiti circumligatam. Bestiarum, quas capiunt, pelles conficiunt et illo corio uesti- untur et calciantem nec vestes alias seu caligas habent. De Ciuitate Scassem, Capitulum xxxiil. Ciuitas scassem in planicie est et castra multa in montibus habet. Fluuius magnus transit per medium Ciuitatis. In regione illa multi sues spinosi sunt. Cum uenatores illos cum canibus insequuntur, congregati insimul sues cum furore magno 1°) se agitant, singuli et spinas suas, quas in dorso et in lateribus habent, in canes et homines iaciunt 1) P' pares. — 2) L a P1 + vulgo menoles vocant, quos. — 3) Pi corigias, P' conrigias. — 4) P3 deferunt. — 5) P aliarum ferarum. — 6) P' parsidis. — 7) L tar- tam. — 3) P1 sal. — *) V L předchází kapitola tato kapitolu předchozí. — 1°) L in furorem magnum. 3
Strana 34
34 [26] Ze by ge kral ſwobodnie odpuſtil kopati, wen [z] zemye neſti, tak zmrzeli by, ze by kral nicz nebo malo ziſku miel. W tey wlaſti w gyney horze nalezagi kamenie lazurowe, z nichzto dielagie lazur tak dobru [ý], yakoz [ne-]muoz we wſſem ſwietie nalezti. A geſt w rudie yako y zelezo. Tu take nalezne w rudie ſtrziebro. Ta wlaſt welmi ſtudena geſt, konij tu mnoho geſt welmy dobrich, ruczich a welikych. A ty magi tak ſylne, twrde a cze- liſtwe nohij, ze gich netrzeba podkowawati, Neb chodie y biehage po horach y po ſkalij, a w nohij ſie nicz neurazie, anij ſobie czo vſſkodie. Tu take rarohowe nebo Sokolowe welmy dobrzie, genz v wlaſſiech ſlowu Sagrij a laynerij. lowu zwierzeczich y ptatcztwa mnoho geſt. Take y pſſenicze kraſney a welmy dobre welike mnoſtwie, geczmene doſti a proſij y gineho obyle. Olywi nemagi, nez z orzechuow oleyg dielagi. [z] gynich kralowstwij anij ſwyech okolnich zemi sie nebogie. Chodowe, gymzto wgiti gest do tey wlaſti, gſu welmi vzczie a neſnadni, gymizto neprzitely gegich ſani geti ani gym czo vſikodyti mohuow. [26a] Miesta gegich a hradowe na ſilnych horach. gſu, ſtrzelczi vdatnij a welmy dobrzi lowczi. Take w kuzich zwierzeczich naywicz chodie mieſto rucha, Neb wlneneho rucha tu nemohu miti, neb przieliſs draho geſt. Zeni dobrze vrozene a ſſlechticzny tey wlaſti chodie we lnienich neb w bawlnych bielich ruoſſiech, A kazda z nich geſt we multosque sepius vulnerant. Gens ista propriam linguam habet. Pastores patrie huius morantur in montibus, ubi in cauernis sibi habitacula fa[17b]ciunt. Post hoc per tres alias dietas usque ad prouinciam balascie et in trium dierum itinere nulla habitacio est neque cibus neque potus in via haberi potest. Ideoque cibum et potum sicum deferunt uiatores. De prouincia Balascie, C. xxxiiil. Balascia magna prouincia est, que linguam propriam habet. Reges habet ex vna prouincia 1) sibi iure hereditario succedentes. Fertur autem eos ortum duxisse ex progenie Alexandri. Ibi adoratur machometus. In montibus huius prouincie inueniuntur lapides preciosi pulcri magnique ualoris, qui dicuntur balasci a nomine regionis. Si quis huius lapides sine Regis licencia foderet, statim occideretur. Et si quis sine eius licencia asportaret ali 17b1]quem extra regnum, vitam similiter perderet et confiscarentur omnia bona sua. Omnes enim huius lapides regis sunt. Rex autem mittit lapides. quos vult, ad Reges et principes pro dono aut pro solucione tributi. Multos autem pro auro et argento conmutat. Tanta enim ibi est ipsorum lapidum copia, quod si eos rex libere fodi et asportari permitteret, ita uilescerent, quod ipse nichil uel modicum lucraretur. In hac prouincia in monte alio inuenitur lapis lazuli, de quo fit azurum2) melius, quod reperiatur in mondo, habetur autem in mineris sicut ferrum. Ibi eciam in mineris inuenitur argentum. Regio valde frigida est. Equi enim sunt multi ibi optimi, ueloces et magni, qui ita fortes, duros et soli[ 18a dos pedes habent, ut non indigeant subferrari. Vadunt enim et currunt per montes et saxa nec leduntur pedes eorum. Ibi enim3) herodii 1) L prosapia — 1) P1 a P2 lazurium. — 3) Pa eciam.
34 [26] Ze by ge kral ſwobodnie odpuſtil kopati, wen [z] zemye neſti, tak zmrzeli by, ze by kral nicz nebo malo ziſku miel. W tey wlaſti w gyney horze nalezagi kamenie lazurowe, z nichzto dielagie lazur tak dobru [ý], yakoz [ne-]muoz we wſſem ſwietie nalezti. A geſt w rudie yako y zelezo. Tu take nalezne w rudie ſtrziebro. Ta wlaſt welmi ſtudena geſt, konij tu mnoho geſt welmy dobrich, ruczich a welikych. A ty magi tak ſylne, twrde a cze- liſtwe nohij, ze gich netrzeba podkowawati, Neb chodie y biehage po horach y po ſkalij, a w nohij ſie nicz neurazie, anij ſobie czo vſſkodie. Tu take rarohowe nebo Sokolowe welmy dobrzie, genz v wlaſſiech ſlowu Sagrij a laynerij. lowu zwierzeczich y ptatcztwa mnoho geſt. Take y pſſenicze kraſney a welmy dobre welike mnoſtwie, geczmene doſti a proſij y gineho obyle. Olywi nemagi, nez z orzechuow oleyg dielagi. [z] gynich kralowstwij anij ſwyech okolnich zemi sie nebogie. Chodowe, gymzto wgiti gest do tey wlaſti, gſu welmi vzczie a neſnadni, gymizto neprzitely gegich ſani geti ani gym czo vſikodyti mohuow. [26a] Miesta gegich a hradowe na ſilnych horach. gſu, ſtrzelczi vdatnij a welmy dobrzi lowczi. Take w kuzich zwierzeczich naywicz chodie mieſto rucha, Neb wlneneho rucha tu nemohu miti, neb przieliſs draho geſt. Zeni dobrze vrozene a ſſlechticzny tey wlaſti chodie we lnienich neb w bawlnych bielich ruoſſiech, A kazda z nich geſt we multosque sepius vulnerant. Gens ista propriam linguam habet. Pastores patrie huius morantur in montibus, ubi in cauernis sibi habitacula fa[17b]ciunt. Post hoc per tres alias dietas usque ad prouinciam balascie et in trium dierum itinere nulla habitacio est neque cibus neque potus in via haberi potest. Ideoque cibum et potum sicum deferunt uiatores. De prouincia Balascie, C. xxxiiil. Balascia magna prouincia est, que linguam propriam habet. Reges habet ex vna prouincia 1) sibi iure hereditario succedentes. Fertur autem eos ortum duxisse ex progenie Alexandri. Ibi adoratur machometus. In montibus huius prouincie inueniuntur lapides preciosi pulcri magnique ualoris, qui dicuntur balasci a nomine regionis. Si quis huius lapides sine Regis licencia foderet, statim occideretur. Et si quis sine eius licencia asportaret ali 17b1]quem extra regnum, vitam similiter perderet et confiscarentur omnia bona sua. Omnes enim huius lapides regis sunt. Rex autem mittit lapides. quos vult, ad Reges et principes pro dono aut pro solucione tributi. Multos autem pro auro et argento conmutat. Tanta enim ibi est ipsorum lapidum copia, quod si eos rex libere fodi et asportari permitteret, ita uilescerent, quod ipse nichil uel modicum lucraretur. In hac prouincia in monte alio inuenitur lapis lazuli, de quo fit azurum2) melius, quod reperiatur in mondo, habetur autem in mineris sicut ferrum. Ibi eciam in mineris inuenitur argentum. Regio valde frigida est. Equi enim sunt multi ibi optimi, ueloces et magni, qui ita fortes, duros et soli[ 18a dos pedes habent, ut non indigeant subferrari. Vadunt enim et currunt per montes et saxa nec leduntur pedes eorum. Ibi enim3) herodii 1) L prosapia — 1) P1 a P2 lazurium. — 3) Pa eciam.
Strana 35
35 wſſem bielem ruſſe. Sto nebo oſmdeſath ſyehuow platna, latyne ſtogi pſano Barachia centu aut octoaginta pannij lyneij; ktoz toto lepe vmie wyloziti, ten wiloz; dieſſly kratkych loket, gessczet nebude k wierze podobno. A mezi gynimij magi tu za nayſlawneyſſie, kteraz geſt od paſſa az doluow nay- ſſyrſſij. O zemi, geſto ſlowe Baſtia, kal xxxv'. BAſtya geſt wlaſt wzdaly desset dnij czesty od tey wlasti Balastie. wlast ta welmy horka gest, lide w nie czerni a zlij, magy ſwe zwlaſczi yaziky a przezky v vſſy neſſu ſtrzie- brne ſ perlamij a ſ drahemy kameni. Maſſo gedie a ryzij, modlam ſluzie, ſ czary ſie obchodie a ſ naziwanijſ-m] diabluow etc. [27] O zemi Teſymurka, kapitule xxxvi'a. TEſymur geſt wlaſt wzdaly od baſtie za ſedm dnij czeſtij, w nizto lidy ſwoy zwlaſczni yazik magij, modloſluhij gſu, s modlamy ſie obchodij a radie a od modl odpowedy beru diabelſkem zgiednani. Czynie chitroſt dyabelſku, ze ſie powetrzie zatmij neb zamraczi. Smyedie gſu lide, to gest ne owſsem czrnij, neb wlast ta gista any geſt horka any ſtudena. Maſſo a ryzie gedie, a wſſakz gſu welmy churawij, to geſt ze negſu tluſti na ziwotie. Mieſt w tey wlaſti mnoho gest a hradu a mieſteczek mnoho, krale magy, genz zadne" dany nedawagie, zadneho ſie nebogij, neb magicze puſſczin mnoho okolo ſebe, twrdneyſſie seu falcones optimi sunt, qui apud nos uocantur sagri et eciam lanerii.1) Venaciones bestiarum et auium ibi sunt plurime.2) habet eciam prouincia balascie triticum optimum in copia ualde magna Ordeo habundat, Similiter habet habundanciam milii3) et panici. Oliuis carent, sed de nucibus et osimate4) oleum faciunt. aliorum regnorum et suorum affinium gentis non metuunt. Introitus enim in prouinciam arcti et arduissimi sunt, qui ab hostibus inuadi neque transiri queunt. Ciuitates eorum et castra in montibus fortissimis sunt. Sagitarii strenui sunt [18a1] et optimi venatores. Corio vestiuntur ut plurimum, Nam vestes lanee5) aut ibi haberi non possunt aut nimium care sunt. Mulieres nobiles regionis illius bracis lineis aut bombicinis vtuntur. Vnaqueque enim habet in suis femoralibus panni brachia centum aut lxxx aut lx. Inter alias autem gloriosior reputatur, que a cingulo infra se ostenderit habere grossiciem ampliorem. De prouincia bascie, C xxxv. Bascia est prouincia distans per decem dietas a prouincia balascie. Regio ualde calida est. homines habet nigros, astutos et malos. Linguam habent propriam et in auribus inaures6) aureas et argenteas deferunt cum margaritis [18b] et lapidibus preciosis. Carnibus vescuntur et riso. Idolatre autem sunt uacantes incantacionibus et inuocacionibus demonum. De prouincia chesimur,7) C. xxxvI. Chesimur est prouincia distans a bassia3) per dietas VII. Cuius incole linguam propriam habent et idolatre sunt. Idola consulunt et responsa ab ydolis diabolica machinacione recipiunt. Faciunt arte 1. L a P“laynery. — 2) L a P' pulcherrime. — 3) P1 mellite. — 4) L sozima, Př a P osmiyan. — 5) L + et lini. — °) L anulos. — 7) P1 Tessimur. — 3) L baschia. 3*
35 wſſem bielem ruſſe. Sto nebo oſmdeſath ſyehuow platna, latyne ſtogi pſano Barachia centu aut octoaginta pannij lyneij; ktoz toto lepe vmie wyloziti, ten wiloz; dieſſly kratkych loket, gessczet nebude k wierze podobno. A mezi gynimij magi tu za nayſlawneyſſie, kteraz geſt od paſſa az doluow nay- ſſyrſſij. O zemi, geſto ſlowe Baſtia, kal xxxv'. BAſtya geſt wlaſt wzdaly desset dnij czesty od tey wlasti Balastie. wlast ta welmy horka gest, lide w nie czerni a zlij, magy ſwe zwlaſczi yaziky a przezky v vſſy neſſu ſtrzie- brne ſ perlamij a ſ drahemy kameni. Maſſo gedie a ryzij, modlam ſluzie, ſ czary ſie obchodie a ſ naziwanijſ-m] diabluow etc. [27] O zemi Teſymurka, kapitule xxxvi'a. TEſymur geſt wlaſt wzdaly od baſtie za ſedm dnij czeſtij, w nizto lidy ſwoy zwlaſczni yazik magij, modloſluhij gſu, s modlamy ſie obchodij a radie a od modl odpowedy beru diabelſkem zgiednani. Czynie chitroſt dyabelſku, ze ſie powetrzie zatmij neb zamraczi. Smyedie gſu lide, to gest ne owſsem czrnij, neb wlast ta gista any geſt horka any ſtudena. Maſſo a ryzie gedie, a wſſakz gſu welmy churawij, to geſt ze negſu tluſti na ziwotie. Mieſt w tey wlaſti mnoho gest a hradu a mieſteczek mnoho, krale magy, genz zadne" dany nedawagie, zadneho ſie nebogij, neb magicze puſſczin mnoho okolo ſebe, twrdneyſſie seu falcones optimi sunt, qui apud nos uocantur sagri et eciam lanerii.1) Venaciones bestiarum et auium ibi sunt plurime.2) habet eciam prouincia balascie triticum optimum in copia ualde magna Ordeo habundat, Similiter habet habundanciam milii3) et panici. Oliuis carent, sed de nucibus et osimate4) oleum faciunt. aliorum regnorum et suorum affinium gentis non metuunt. Introitus enim in prouinciam arcti et arduissimi sunt, qui ab hostibus inuadi neque transiri queunt. Ciuitates eorum et castra in montibus fortissimis sunt. Sagitarii strenui sunt [18a1] et optimi venatores. Corio vestiuntur ut plurimum, Nam vestes lanee5) aut ibi haberi non possunt aut nimium care sunt. Mulieres nobiles regionis illius bracis lineis aut bombicinis vtuntur. Vnaqueque enim habet in suis femoralibus panni brachia centum aut lxxx aut lx. Inter alias autem gloriosior reputatur, que a cingulo infra se ostenderit habere grossiciem ampliorem. De prouincia bascie, C xxxv. Bascia est prouincia distans per decem dietas a prouincia balascie. Regio ualde calida est. homines habet nigros, astutos et malos. Linguam habent propriam et in auribus inaures6) aureas et argenteas deferunt cum margaritis [18b] et lapidibus preciosis. Carnibus vescuntur et riso. Idolatre autem sunt uacantes incantacionibus et inuocacionibus demonum. De prouincia chesimur,7) C. xxxvI. Chesimur est prouincia distans a bassia3) per dietas VII. Cuius incole linguam propriam habent et idolatre sunt. Idola consulunt et responsa ab ydolis diabolica machinacione recipiunt. Faciunt arte 1. L a P“laynery. — 2) L a P' pulcherrime. — 3) P1 mellite. — 4) L sozima, Př a P osmiyan. — 5) L + et lini. — °) L anulos. — 7) P1 Tessimur. — 3) L baschia. 3*
Strana 36
36 gſu, a ſe wſſech ſtran k nym geſt welmy tiezkij a neſnadnij przichod. W tey wlaſti niekteraczi puſteniczi gſu, genz w ſwych klaſtierziech neb w czellach modlam ſluzie. Od gedenie a od pitie welike vtrpenye magij, ke czti bohom (ſwych), welmij ſie warugij, aby bohuow ſwych nerozhnewaly kteremž ſluzie, gich przikazanie ſſeredne przeſtupugicz. A tiem puſtenyko [27.] Lyde te giſſtie weliku potcztiwoſt vkazugi. O zemy Bochayn, kapitule xxxvij“. Bychom chtiely prziemu czeſtu przed ſye giti (...), ale w knihach trzetich o Indie budu pſati. Protoz ginu czeſtu puoygdem, opiet od gine kraginij pocznucze, tey wlaſti balaſtie. A tak gducze od balaſtie, mezi ſtranu puolnoczi a wzchod ſluncze giti geſt dwu dnij czeti po brzehu gednoho potoku, ktezto wladne bratr kraluw, z balaſtie. Tu nalezne w tey zemij hraduow mnoho, a wſſy muzie tiech mieſt ſfle- chetnij gſu a vdatnij w odieni, ale machometowij ſe modly. Po tiech dwu dny czeſty przigde do wlaſti gmenem Vcham a ta ma ſweij [svój] zwlaſſcznij yazik, a ſlufſie pod krale z baſtie, a ma na dly a na ſſyřz za trzi dny czeſty. Tu take drzie zakon machometuow. Muzowe zemie tee gſu vdatny ku bogij. tu gſu lwowe weliczi, neb ta zemie ma rozliczne zwierze welmy mnoho. wynducze pak z tey zemie, geſt giti za trzi dny czeſtij k tey ſtranie na wzchod ſluncze, wſſiczko zhuru po horach gducze, az y przigde na welmi [28] weliku horu, o nyz prawij, ze w ſwietie wyſſy nenye. Pak tu demonum aera1) obscurari. Bruni sunt i. non perfecte nigri, Nam regio tempe- rata est. Carnibus vescuntur et riso et tamen macilenti sunt valde. Ciuitates ibi multe sunt multaque oppida. Regem habent, qui nulli tributarius est. Neminem ibi metuunt, quia deserta circumquaque habentes forciores sunt et vndique ad [18b1] eos difficilis est accessus. In hac prouincia quidam heremite sunt, qui in monasteriis uel cellis ydolis seruiunt. Cibi et potus magnam abstinenciam faciunt pro suorum honore deorum, multumque cauent deos, quos colunt, offendere eorum transgrediendo mandata nepharia. huiusmodi autem heremitis a populo prouincie magna reuerencia2) exhibetur. De prouincia uocam et montibus altissimis, C. xxxvil. Si vellem ulterius recto tramite progredi, oporteret me in indiam ingredi. Sed in libro iii de india prosequar, idcirco per viam aliam ibimus rursum3) intrantes a confinio altissimo prouincie bascie. post recessum de bascia prouincia inter plagam orien[19a talem et acquilonarem itur per dietas duas secundum 4) crepidinem fluminis, ubi preest frater regis balascie. Inueniuntur autem ibi castra et uille multe, virique locorum probi sunt et in armis strenui et machometum adorant. Post dietas autem duas inuenitur prouincia vocam, que linguam habet propriam et subiecta est regi balascie habens5) in longitudinem et latitudinem tres dietas. Ibi eciam habetur lex pessimi machometi. viri autem loci illius sunt strenui bellatores. Ibi sunt uenaciones maxime, quia regio siluestres bestias habet innumeras. Demum post 1) P1 aerem. — 2) P3 + continuo. — 3) Pa má místo těchto slov: a confinio altero inchoantes provincie balastie. — 4) L super. — 5) L schází.
36 gſu, a ſe wſſech ſtran k nym geſt welmy tiezkij a neſnadnij przichod. W tey wlaſti niekteraczi puſteniczi gſu, genz w ſwych klaſtierziech neb w czellach modlam ſluzie. Od gedenie a od pitie welike vtrpenye magij, ke czti bohom (ſwych), welmij ſie warugij, aby bohuow ſwych nerozhnewaly kteremž ſluzie, gich przikazanie ſſeredne przeſtupugicz. A tiem puſtenyko [27.] Lyde te giſſtie weliku potcztiwoſt vkazugi. O zemy Bochayn, kapitule xxxvij“. Bychom chtiely prziemu czeſtu przed ſye giti (...), ale w knihach trzetich o Indie budu pſati. Protoz ginu czeſtu puoygdem, opiet od gine kraginij pocznucze, tey wlaſti balaſtie. A tak gducze od balaſtie, mezi ſtranu puolnoczi a wzchod ſluncze giti geſt dwu dnij czeti po brzehu gednoho potoku, ktezto wladne bratr kraluw, z balaſtie. Tu nalezne w tey zemij hraduow mnoho, a wſſy muzie tiech mieſt ſfle- chetnij gſu a vdatnij w odieni, ale machometowij ſe modly. Po tiech dwu dny czeſty przigde do wlaſti gmenem Vcham a ta ma ſweij [svój] zwlaſſcznij yazik, a ſlufſie pod krale z baſtie, a ma na dly a na ſſyřz za trzi dny czeſty. Tu take drzie zakon machometuow. Muzowe zemie tee gſu vdatny ku bogij. tu gſu lwowe weliczi, neb ta zemie ma rozliczne zwierze welmy mnoho. wynducze pak z tey zemie, geſt giti za trzi dny czeſtij k tey ſtranie na wzchod ſluncze, wſſiczko zhuru po horach gducze, az y przigde na welmi [28] weliku horu, o nyz prawij, ze w ſwietie wyſſy nenye. Pak tu demonum aera1) obscurari. Bruni sunt i. non perfecte nigri, Nam regio tempe- rata est. Carnibus vescuntur et riso et tamen macilenti sunt valde. Ciuitates ibi multe sunt multaque oppida. Regem habent, qui nulli tributarius est. Neminem ibi metuunt, quia deserta circumquaque habentes forciores sunt et vndique ad [18b1] eos difficilis est accessus. In hac prouincia quidam heremite sunt, qui in monasteriis uel cellis ydolis seruiunt. Cibi et potus magnam abstinenciam faciunt pro suorum honore deorum, multumque cauent deos, quos colunt, offendere eorum transgrediendo mandata nepharia. huiusmodi autem heremitis a populo prouincie magna reuerencia2) exhibetur. De prouincia uocam et montibus altissimis, C. xxxvil. Si vellem ulterius recto tramite progredi, oporteret me in indiam ingredi. Sed in libro iii de india prosequar, idcirco per viam aliam ibimus rursum3) intrantes a confinio altissimo prouincie bascie. post recessum de bascia prouincia inter plagam orien[19a talem et acquilonarem itur per dietas duas secundum 4) crepidinem fluminis, ubi preest frater regis balascie. Inueniuntur autem ibi castra et uille multe, virique locorum probi sunt et in armis strenui et machometum adorant. Post dietas autem duas inuenitur prouincia vocam, que linguam habet propriam et subiecta est regi balascie habens5) in longitudinem et latitudinem tres dietas. Ibi eciam habetur lex pessimi machometi. viri autem loci illius sunt strenui bellatores. Ibi sunt uenaciones maxime, quia regio siluestres bestias habet innumeras. Demum post 1) P1 aerem. — 2) P3 + continuo. — 3) Pa má místo těchto slov: a confinio altero inchoantes provincie balastie. — 4) L super. — 5) L schází.
Strana 37
37 mezi dwema horama geſt niekteraka kraſna rownye. A tudy tecze niekte- rakij potok kraſny, a tu gſu paſtwij welmy dobrze. kdiz tu puſti na paſtwu kuon neb wol churawy neb kterezkolywiek dobitcze, w diefieti dnech bude tluſto a dobrze ſie poprawy. Diwoke° zwierzie tu mnoho gt, take tu na- lezne ſſkopy welmy welike, magicze roky [-hy] welike, na ſſeſt pydij dluhe neb na cztyrzij neb naymene na trzij, z nichzto myſy dielagi neb gyne naczini, A take paſterze tu z tiech rohuow dielagi ſobie domky. A gt ta rownij dlij za dwanadste dnij czesty a slowe peyner, ale na czestie tudy gducz gest puſto wezde, a zadne° przebitku lidſkeho tu nenie. A protoz muſy, ktoz tudy gde, sſtrawu ſebu neſti. Ptaka tu zadne° newydieti p zimu a przieliſſnu wyſoſt a take, ze tu paſtwy mieti nemohu. Ohen, kdiz tu zapaly, pro we- liku tey wlaſti zymu any tak ſwietle horzy, yakoz gynde wydymi, any tak muoz v nieho tak dobrze wrzieti, yako v gineho. Potom muſegi, ktoz chody tiemy [28a] Stranamy, mezi ſtranu na wzchod ſluncze a mezi puol- noczi gyti po horach, po pahrobczich y po udoly cztirziczeti dnij, kdezto zadnich rzek nenie, a ta wlast flowe Belor. a na tieftie tiech trziczeti dny czeſty przebitka lidſke° zadne° nenij, anyz tu ktera zelyna roſte. A protoz muſegy, ktoz tudy gdu, ſtrawu ſebu neſti. Na horach wiſſokich lidſkych przebitkuw mnoho geſt. A ti lyde gſu modloſluhy, a y gſu vkrutnij a zlie. A gſu gedno lowem ziwij, a mieſto rucha w koziech chody. discessum a regione predicta itur per dietas tres ad orientalem plagam sepe ascendendo per montes, donec ad montem maximum perueniatur, qui dicitur esse altior mun[ 19a1]di locus. Vbi inuenitur1) inter montes duos quedam pulcra planicies, ubi fluuius pulcherrimus est, suntque ibi peroptima pascua. Si equus uel bos macilentus uel quodcunque animal ibi ponatur ad pastum, in decem diebus ualde pinguescit. Siluestria animalia multa ibi sunt. Inueniuntur eciam ibi silvestres arietes maximi habentes cornua longa palmis sex aut quatuor siue tribus, de quibus scutelle et vasa alia fiunt. Insuper eciam pastores sibi de cornibus illis concludunt domunculas. habet autem illa planicies in longitudine dietas xil et uocatur pamer,2) sed in progressu uie deserta est nullaque ibi est habitacio neque herba reperitur ibidem. Oportet autem ut viatores inde transitum facientes uictua[19b]lia secum deferant. Auis ibi nulla apparet3) propter frigus et altitudinem nimiam et quia ibi uictum habere nequiret. Ignis quando ibi accenditur, propter frigiditatem maximam regionis neque ita lucidus est, ut apparet alibi, neque ita efficax4) ad coquendum. Post hec oportet itinerantes inter plagam orientalem et aquilonarem ambulare5) per montes, colles et ualles xI dietis, Vbi multa inueniuntur flumina. Vocatur autem regio belor. In via autem illarum xI dietarum habitacio nulla est neque eciam herba aliqua crescit ibi. oportet igitur, ut transeuntes inde secum uictualia deſerant. In montibus nero altissimis habitaciones multe sunt hominum ydolatrarum crudelium et pessimorum, qui de uenacionibus viuunt et corio uestiuntur [19b1]. 1) L schází. — 3) B panis, Pr pomer. — 1) L: Ibi eciam nulla animalia apparent. *) L + ut valeat. — 5) L incedere.
37 mezi dwema horama geſt niekteraka kraſna rownye. A tudy tecze niekte- rakij potok kraſny, a tu gſu paſtwij welmy dobrze. kdiz tu puſti na paſtwu kuon neb wol churawy neb kterezkolywiek dobitcze, w diefieti dnech bude tluſto a dobrze ſie poprawy. Diwoke° zwierzie tu mnoho gt, take tu na- lezne ſſkopy welmy welike, magicze roky [-hy] welike, na ſſeſt pydij dluhe neb na cztyrzij neb naymene na trzij, z nichzto myſy dielagi neb gyne naczini, A take paſterze tu z tiech rohuow dielagi ſobie domky. A gt ta rownij dlij za dwanadste dnij czesty a slowe peyner, ale na czestie tudy gducz gest puſto wezde, a zadne° przebitku lidſkeho tu nenie. A protoz muſy, ktoz tudy gde, sſtrawu ſebu neſti. Ptaka tu zadne° newydieti p zimu a przieliſſnu wyſoſt a take, ze tu paſtwy mieti nemohu. Ohen, kdiz tu zapaly, pro we- liku tey wlaſti zymu any tak ſwietle horzy, yakoz gynde wydymi, any tak muoz v nieho tak dobrze wrzieti, yako v gineho. Potom muſegi, ktoz chody tiemy [28a] Stranamy, mezi ſtranu na wzchod ſluncze a mezi puol- noczi gyti po horach, po pahrobczich y po udoly cztirziczeti dnij, kdezto zadnich rzek nenie, a ta wlast flowe Belor. a na tieftie tiech trziczeti dny czeſty przebitka lidſke° zadne° nenij, anyz tu ktera zelyna roſte. A protoz muſegy, ktoz tudy gdu, ſtrawu ſebu neſti. Na horach wiſſokich lidſkych przebitkuw mnoho geſt. A ti lyde gſu modloſluhy, a y gſu vkrutnij a zlie. A gſu gedno lowem ziwij, a mieſto rucha w koziech chody. discessum a regione predicta itur per dietas tres ad orientalem plagam sepe ascendendo per montes, donec ad montem maximum perueniatur, qui dicitur esse altior mun[ 19a1]di locus. Vbi inuenitur1) inter montes duos quedam pulcra planicies, ubi fluuius pulcherrimus est, suntque ibi peroptima pascua. Si equus uel bos macilentus uel quodcunque animal ibi ponatur ad pastum, in decem diebus ualde pinguescit. Siluestria animalia multa ibi sunt. Inueniuntur eciam ibi silvestres arietes maximi habentes cornua longa palmis sex aut quatuor siue tribus, de quibus scutelle et vasa alia fiunt. Insuper eciam pastores sibi de cornibus illis concludunt domunculas. habet autem illa planicies in longitudine dietas xil et uocatur pamer,2) sed in progressu uie deserta est nullaque ibi est habitacio neque herba reperitur ibidem. Oportet autem ut viatores inde transitum facientes uictua[19b]lia secum deferant. Auis ibi nulla apparet3) propter frigus et altitudinem nimiam et quia ibi uictum habere nequiret. Ignis quando ibi accenditur, propter frigiditatem maximam regionis neque ita lucidus est, ut apparet alibi, neque ita efficax4) ad coquendum. Post hec oportet itinerantes inter plagam orientalem et aquilonarem ambulare5) per montes, colles et ualles xI dietis, Vbi multa inueniuntur flumina. Vocatur autem regio belor. In via autem illarum xI dietarum habitacio nulla est neque eciam herba aliqua crescit ibi. oportet igitur, ut transeuntes inde secum uictualia deſerant. In montibus nero altissimis habitaciones multe sunt hominum ydolatrarum crudelium et pessimorum, qui de uenacionibus viuunt et corio uestiuntur [19b1]. 1) L schází. — 3) B panis, Pr pomer. — 1) L: Ibi eciam nulla animalia apparent. *) L + ut valeat. — 5) L incedere.
Strana 38
38 O zemij kaſtor, kapitole xxxviij“a. OTud pak geſt gyti do wlaſti, giez diegi kaſtor, kterazto welyke kaamowij w dan poddana geſt, wynnycz kraſnich welmij a ſaduow doſti a dyedyni plodne. Tu take gt bawlny doſti. A lyde tey wlaſti magy ſwuy zwlaſczi yazik; kupczuow mnoho geſt a rze- meſlnykuw, po kupeczſtwy welmy ſtogy a po nyem vſtawicznie biezij, neb gſu lakomy na ſbozie a proto lakomſtwy welmy ſkupie zywy gſu. A magi zakon machometuow. Gſu tu take nyekteraczi krzieſtiane neſtorynowe, genz tu ſwe zwlaſſczie koſtely magi, A ta zemie w ſwey welikoſti geſt za piet [29] Dny czeſtij. O mieſtu Samarita, ka xxxviiij'a. SAmartham zſſlechtyle mijeſto gest a welike w tey wiaſti, genz danij poddana geſt wnukowy welike° kaam, ktezto ſpolu krzieſtiane przebiwagi ſye Saracenowe/se Saraceny]. W tom myeftie tiech czaſſuow takowy ſtal ſe geſt pana gezu krziſta moczi dyw. Geden welike° kaam bratr, meniem Tygatay, genz wladnyfſe tu wlaſti a naweden gſa od krzieſtianuw a nauczen, krzieſt ſwatu [-ý] przigal. Tehdy krzieſtianij magicze prziezen a powoleni toho kniezete, vſtawily gſu koftel weliky v mieſtie Samartham ke czty ſwate' Ianowy. A ſ takem wtipem tiech dielnykuw bil geſt ten kostel vstawen, ze wſſechni ſklepowe toho koſtela byli gsu vtwrzeni a ſklenuti na gednom ſlupie, a ten ſtlup przoſtrzed toho koſtela bieſſe. y biechu wzaly krzieſtiane, kdiz �tawyechu to dielo, geden kamen Sara- censkij, z niehozto bily gſu podſtawek vczinily poten ſlup drziewe rzeczenij. De prouincia Cascar, C. xxxviil. Post hec peruenitur ad prouinciam Cascar, que magno Kaam tributaria est, ubi sunt uinee pulcre ualde et uiridaria multa et possessiones fructifere. Ibi est bombicinis copia. homines vero regionis illius linguam propriam habent, negociatores autem et artifices 1) multumque discurrunt pro negociacionibus suis. Auari sunt et pre auaricia parce viuunt.2) Sunt nichilominus ibi quidam christiani nestorini, qui ibi proprias habent ecclesias. Quinque autem dietis tota pertenditur 3) regio. De prouincia 4) Samarchan et miraculo columpne, facto in ecclesia beati Johannis baptiste, C. xxxix. Samarchan nobilis Ciuitas est et magna in regione illa, que tributaria est nepoti magni kaam, 5) [20 a] ubi similiter habitant christiani et qui machometum adorant, qui se saracenos uocant. Item in hac Ciuitate tale his temporibus factum est christi uirtute miraculum. Quidam frater magni kaam, qui dicebatur Cigatai, 6) qui huic preerat regioni, inductus a christianis et doctus baptismum 7) suscepit. Tunc cristiani principis fauorem habentes edificauerunt basilicam magnam in urbe Samarcham in honorem beati Johannis baptiste. Tali autem ingenio fuit per architectos ecclesia 8, fabricata, ut tota testudo9) basilice super columpnam 10) vnicam 11) formaretur, que columpna in medio eius erat. Acceperunt autem, dum 12) fieret, quendam saracenorum lapidem, de quo 1) L + sunt. — 1) Pr + habent vero legem (L + miserabilis) machometi. — 3) P1 procedit, P3 protenditur. — *) L ciuitate. — 5) P! od ubi po qui dicebatur schází. — 6) L cogatay. — 7) P1 baptisma. — 5) L + edificata et. — 3) P3 + testi- tudo. — 1°) P: + marmoream. — 11) L + marmoream. — 12) P2 + opus.
38 O zemij kaſtor, kapitole xxxviij“a. OTud pak geſt gyti do wlaſti, giez diegi kaſtor, kterazto welyke kaamowij w dan poddana geſt, wynnycz kraſnich welmij a ſaduow doſti a dyedyni plodne. Tu take gt bawlny doſti. A lyde tey wlaſti magy ſwuy zwlaſczi yazik; kupczuow mnoho geſt a rze- meſlnykuw, po kupeczſtwy welmy ſtogy a po nyem vſtawicznie biezij, neb gſu lakomy na ſbozie a proto lakomſtwy welmy ſkupie zywy gſu. A magi zakon machometuow. Gſu tu take nyekteraczi krzieſtiane neſtorynowe, genz tu ſwe zwlaſſczie koſtely magi, A ta zemie w ſwey welikoſti geſt za piet [29] Dny czeſtij. O mieſtu Samarita, ka xxxviiij'a. SAmartham zſſlechtyle mijeſto gest a welike w tey wiaſti, genz danij poddana geſt wnukowy welike° kaam, ktezto ſpolu krzieſtiane przebiwagi ſye Saracenowe/se Saraceny]. W tom myeftie tiech czaſſuow takowy ſtal ſe geſt pana gezu krziſta moczi dyw. Geden welike° kaam bratr, meniem Tygatay, genz wladnyfſe tu wlaſti a naweden gſa od krzieſtianuw a nauczen, krzieſt ſwatu [-ý] przigal. Tehdy krzieſtianij magicze prziezen a powoleni toho kniezete, vſtawily gſu koftel weliky v mieſtie Samartham ke czty ſwate' Ianowy. A ſ takem wtipem tiech dielnykuw bil geſt ten kostel vstawen, ze wſſechni ſklepowe toho koſtela byli gsu vtwrzeni a ſklenuti na gednom ſlupie, a ten ſtlup przoſtrzed toho koſtela bieſſe. y biechu wzaly krzieſtiane, kdiz �tawyechu to dielo, geden kamen Sara- censkij, z niehozto bily gſu podſtawek vczinily poten ſlup drziewe rzeczenij. De prouincia Cascar, C. xxxviil. Post hec peruenitur ad prouinciam Cascar, que magno Kaam tributaria est, ubi sunt uinee pulcre ualde et uiridaria multa et possessiones fructifere. Ibi est bombicinis copia. homines vero regionis illius linguam propriam habent, negociatores autem et artifices 1) multumque discurrunt pro negociacionibus suis. Auari sunt et pre auaricia parce viuunt.2) Sunt nichilominus ibi quidam christiani nestorini, qui ibi proprias habent ecclesias. Quinque autem dietis tota pertenditur 3) regio. De prouincia 4) Samarchan et miraculo columpne, facto in ecclesia beati Johannis baptiste, C. xxxix. Samarchan nobilis Ciuitas est et magna in regione illa, que tributaria est nepoti magni kaam, 5) [20 a] ubi similiter habitant christiani et qui machometum adorant, qui se saracenos uocant. Item in hac Ciuitate tale his temporibus factum est christi uirtute miraculum. Quidam frater magni kaam, qui dicebatur Cigatai, 6) qui huic preerat regioni, inductus a christianis et doctus baptismum 7) suscepit. Tunc cristiani principis fauorem habentes edificauerunt basilicam magnam in urbe Samarcham in honorem beati Johannis baptiste. Tali autem ingenio fuit per architectos ecclesia 8, fabricata, ut tota testudo9) basilice super columpnam 10) vnicam 11) formaretur, que columpna in medio eius erat. Acceperunt autem, dum 12) fieret, quendam saracenorum lapidem, de quo 1) L + sunt. — 1) Pr + habent vero legem (L + miserabilis) machometi. — 3) P1 procedit, P3 protenditur. — *) L ciuitate. — 5) P! od ubi po qui dicebatur schází. — 6) L cogatay. — 7) P1 baptisma. — 5) L + edificata et. — 3) P3 + testi- tudo. — 1°) P: + marmoream. — 11) L + marmoream. — 12) P2 + opus.
Strana 39
39 Pak ſaraczeni, genz krzieſtianuow nenawidiechu, zelely welmij, ze gym ten kamen wzat gt. Ale bogicze ſie kniezete Tygatay, neſmiely gſu odpowie- dieti. y ſtalo ſie geſt, kdizto [29a] Knieze vmrze, w gehozto kralowſtwy ſyn ges ſie vwieze, ale geho wiery neprzigme. Tehdy faraczenij obdrzi tu pſbu na nyem, aby krzieſtianom kazal gym gegich kamen wratiti. Tehdy gſu krzieſtiane podawaly gym za ten kamen welikich peniez. Nechtiely gſu Saraczeny gich wzieti chtiecze, kdiz by kamen wzaly, aby ten ſlup padl a koſtel ſie zborz[-i-li. A kdiz krzieſtiane o to giz zadney odporij any otu[-c-]hi nemozechu mieti, ſwa° Jana ſlzawemy prozbamij pocznu naziwati. Tehdy kdiz ten den przigde, gessto giz miely ten kamen zpod stlupa wynieti, A faraczeni nadiechu ſie, ze by inhed miel weſſken ſklep toho koſtela padnuti, Boziem ſpoſobenië ten giſti stlup od ſwe° krumffeſta zdwihne ſie, ze na trzie piedy wyſſy zdwyhna ſie, tak powyſne v powietrzie. A tak beze wſſy lidſke pomoczi y dnes oſtal. O zemij kartaym, kapitule Cztiryczata. ODtud pak dale gducze, na- lezly gſme gednu wlast gmenem kartaym, genz gest v welikosti piet dny czeſty. A také drzy zakon machome [30]. A geſt poddana w panſtwij wnuka welikeho kaam. Tu gſu take niekterzi krzieſtiane neſtorynowe a tu wſſie potrzeby k gedeny a k piti doſti magi. basim 1) formauerunt 2) sub columpna prefata. Saraceni [20a1] uero, qui christianos oderant, de sublato eis lapide doluerunt. Sed Cigatai 3) principem metuentes ausi contradicere non fuerunt. Factum eciam autem, ut moreretur princeps, cui filius in regno, sed non in fide successit. Saraceni uero impetra- verunt ab eo, ut christiani suum eis lapidem restituere cogerentur. Offerentibus vero christianis illis 4) pecuniam de lapide magnam renuerunt saraceni pecu- niam 5) volentes, ut sublato lapide destrueretur ecclesia cadente 6) columpna. Cumque christianis pro hac 7) re nullum adesset remedium, beatum Joannem baptistam lacrimosis precibus 8) inuocare ceperunt. Adueniente igitur die, quando lapis sub columpna fuerat remouendus et a saracenis per consequens ruina tocius9) ecclesie [20b] sperabatur, nutu diuino columpna adeo a basi 10) sub- leuata est, ut per palmarum trium spacium eleuata ab ea sustentaretur in aere et sic absque humani adminiculi falcinimento 11) usque hodie perseuerat. De prouincia Carchan, Capitulum xl. Rursus inde progressi inuenimus prouinciam carcham,12) que quinque dierum itinere in longum protenditur. que eciam legem machometi habet et subiecta est dominio nepotis magni kaam.13) ubi sunt eciam christiani aliqui nestorini. omnium vero victualium copiam habent. 1) L baptismum, Pr baptisterium. — 1) L firmauerunt. — 3) P cingatar. — *) L sarracenis ipsis. — 5) P1 precium. — 6) L carente. — 7) L huiusmodi. — 3) Pt vocibus. — 3) L a P1 + tecti. — 10) P1 + per se. — 11) P“ fulcimento. — 13) P: carcam. — 13) L a P: + habens ciuitates multas et opida; principalior autem regni ciuitas dicitur cocini (L cotim). Protenditur in longum provincia per dietas octo, ubi est bombicinis omniumque victualium copia. Vinee bone sunt. Homines boni sunt artifices et negociatores, habent vero legem machometi.
39 Pak ſaraczeni, genz krzieſtianuow nenawidiechu, zelely welmij, ze gym ten kamen wzat gt. Ale bogicze ſie kniezete Tygatay, neſmiely gſu odpowie- dieti. y ſtalo ſie geſt, kdizto [29a] Knieze vmrze, w gehozto kralowſtwy ſyn ges ſie vwieze, ale geho wiery neprzigme. Tehdy faraczenij obdrzi tu pſbu na nyem, aby krzieſtianom kazal gym gegich kamen wratiti. Tehdy gſu krzieſtiane podawaly gym za ten kamen welikich peniez. Nechtiely gſu Saraczeny gich wzieti chtiecze, kdiz by kamen wzaly, aby ten ſlup padl a koſtel ſie zborz[-i-li. A kdiz krzieſtiane o to giz zadney odporij any otu[-c-]hi nemozechu mieti, ſwa° Jana ſlzawemy prozbamij pocznu naziwati. Tehdy kdiz ten den przigde, gessto giz miely ten kamen zpod stlupa wynieti, A faraczeni nadiechu ſie, ze by inhed miel weſſken ſklep toho koſtela padnuti, Boziem ſpoſobenië ten giſti stlup od ſwe° krumffeſta zdwihne ſie, ze na trzie piedy wyſſy zdwyhna ſie, tak powyſne v powietrzie. A tak beze wſſy lidſke pomoczi y dnes oſtal. O zemij kartaym, kapitule Cztiryczata. ODtud pak dale gducze, na- lezly gſme gednu wlast gmenem kartaym, genz gest v welikosti piet dny czeſty. A také drzy zakon machome [30]. A geſt poddana w panſtwij wnuka welikeho kaam. Tu gſu take niekterzi krzieſtiane neſtorynowe a tu wſſie potrzeby k gedeny a k piti doſti magi. basim 1) formauerunt 2) sub columpna prefata. Saraceni [20a1] uero, qui christianos oderant, de sublato eis lapide doluerunt. Sed Cigatai 3) principem metuentes ausi contradicere non fuerunt. Factum eciam autem, ut moreretur princeps, cui filius in regno, sed non in fide successit. Saraceni uero impetra- verunt ab eo, ut christiani suum eis lapidem restituere cogerentur. Offerentibus vero christianis illis 4) pecuniam de lapide magnam renuerunt saraceni pecu- niam 5) volentes, ut sublato lapide destrueretur ecclesia cadente 6) columpna. Cumque christianis pro hac 7) re nullum adesset remedium, beatum Joannem baptistam lacrimosis precibus 8) inuocare ceperunt. Adueniente igitur die, quando lapis sub columpna fuerat remouendus et a saracenis per consequens ruina tocius9) ecclesie [20b] sperabatur, nutu diuino columpna adeo a basi 10) sub- leuata est, ut per palmarum trium spacium eleuata ab ea sustentaretur in aere et sic absque humani adminiculi falcinimento 11) usque hodie perseuerat. De prouincia Carchan, Capitulum xl. Rursus inde progressi inuenimus prouinciam carcham,12) que quinque dierum itinere in longum protenditur. que eciam legem machometi habet et subiecta est dominio nepotis magni kaam.13) ubi sunt eciam christiani aliqui nestorini. omnium vero victualium copiam habent. 1) L baptismum, Pr baptisterium. — 1) L firmauerunt. — 3) P cingatar. — *) L sarracenis ipsis. — 5) P1 precium. — 6) L carente. — 7) L huiusmodi. — 3) Pt vocibus. — 3) L a P1 + tecti. — 10) P1 + per se. — 11) P“ fulcimento. — 13) P: carcam. — 13) L a P: + habens ciuitates multas et opida; principalior autem regni ciuitas dicitur cocini (L cotim). Protenditur in longum provincia per dietas octo, ubi est bombicinis omniumque victualium copia. Vinee bone sunt. Homines boni sunt artifices et negociatores, habent vero legem machometi.
Strana 40
40 O zemy kotam, kapitule xxxalta. Wlaſt rzeczenu kotam ynhed naydeſs po karytaym mezy ſtranami na wzchod ſluncze a na puolnoczi. A ta pod- robena gest panſtwi welike" kaam. Gest w tey wlaſti mieſt mnoho a mie- ſtieczek, Ale naymenowyteyſie mieſto toho kralowstwie geſt katham a gest ta wlaſt wzdely oſm dny czeſty, kdezto geſt bawlny y wſſeho, czoz k ſtrawie trzeba, wynicz mno° a dobrych. Tu gſu lide zdrawy, gſu rzemeſlnyczi a kupczi, a magi ſeredny zakon macho". O zemy Peym, kapitule xxxxii'. GDucze opiet tuoz ſtranu, przigiti gt k tey wlaſti, jeſſto slowe peym, wzdely za piet dnij. Ta take gest w pod- danij welike" kaam a machome ſie modly. Geſt w ni mieſt mnoho a hraduow, A naymenowyteyſfie mieſto z nich flowe peym, kdez to gt geden potok, w niemz nalezagi drahe kamenie, to gest yaſpidy a kalcze- donie. lide [30a] Tu wſſychni rzemeſlniczi a kupczi gſu, A magy bawlnij a potrzeby k gidene [jedeni] a k piti przieliſs doſti, y gest w tey wlaſti peym obiczeig taky, ze ktoz by miel mylu zenu a miel by pro kteruozkoliwiek wiecz do gineho krage giti, a gda, y bil tam dele mymo dwadſiet dnij, Tehda zena moz, nechagicz too muze, gyneho pogiti, A muz take proto odeyducze, muz gynu zenu pogiti podle bludu tey wlaſti. O zemi Czyarczyam, kapitule xxxxij. POtom geſt przigiti k tey wlaſti, geſſto flowe Czyarcziam, genz take geſt pod panſtwym welikeo kaam. De prouincia Coram, 1) C. xli. Prouincia nero coran reperitur post carcan inter plagam orientalem et aquilonarem. que est subiecta dominio magni kaam habens Ciuitates et oppida multa. principalior autem regni ci[20b1]uitas dicitur co2)ran. protenditur autem in longum prouincia per dietas octo. ubi est bom- bicinis et omnium victualium copia. Vinee multe et optime ibi sunt. homines ibi inbecilles 3) sunt. Artifices uero sunt et negociatores et habent legem tur- pissimam 4) Machometi. De prouincia pein,5) C. xlij. Progredientibus uero insuper per eandem plagam occurrit prouincia pein, Longitudinem habens dietarum V, que similiter subiecta est magno kaam et machometum adorat.6) Multas habet Ciuitates et castra. Nobilior autem ex Ciuitatibus eius dicitur pein, ubi est fluuius, in quo preciosi inueniuntur lapides s. iaspides et calcedonii. homines patrie artifices et negociatores sunt 7) et habent bombicinis et victualium copiam. Est autem in prouincia [21a] pein consuetudo talis, ut si quispiam habens vxorem ad partes alias quacunque ex causa se transferat ultra diem uicesimum moraturus, post illius discessum uxori licitum est illo relicto alteri nubere, vir eciam post dis- cessionem aliam licite potest ducere vxorem iuxta errorem in ea patria consuetum. De prouincia Ciarciam,8) C. xliij. Post hec peruenitur ad prouinciam Ciarciam, que est sub dominio magni kaam. ubi sunt multe Ciuitates et castra. 1) P1 cocani. — 3) Nad c připsáno jinou rukou h. — 3) L inbelles. — ) L turpis. 5) L peyn. — 5) L adorant. — 7) L boni. — 5) L carchia.
40 O zemy kotam, kapitule xxxalta. Wlaſt rzeczenu kotam ynhed naydeſs po karytaym mezy ſtranami na wzchod ſluncze a na puolnoczi. A ta pod- robena gest panſtwi welike" kaam. Gest w tey wlaſti mieſt mnoho a mie- ſtieczek, Ale naymenowyteyſie mieſto toho kralowstwie geſt katham a gest ta wlaſt wzdely oſm dny czeſty, kdezto geſt bawlny y wſſeho, czoz k ſtrawie trzeba, wynicz mno° a dobrych. Tu gſu lide zdrawy, gſu rzemeſlnyczi a kupczi, a magi ſeredny zakon macho". O zemy Peym, kapitule xxxxii'. GDucze opiet tuoz ſtranu, przigiti gt k tey wlaſti, jeſſto slowe peym, wzdely za piet dnij. Ta take gest w pod- danij welike" kaam a machome ſie modly. Geſt w ni mieſt mnoho a hraduow, A naymenowyteyſfie mieſto z nich flowe peym, kdez to gt geden potok, w niemz nalezagi drahe kamenie, to gest yaſpidy a kalcze- donie. lide [30a] Tu wſſychni rzemeſlniczi a kupczi gſu, A magy bawlnij a potrzeby k gidene [jedeni] a k piti przieliſs doſti, y gest w tey wlaſti peym obiczeig taky, ze ktoz by miel mylu zenu a miel by pro kteruozkoliwiek wiecz do gineho krage giti, a gda, y bil tam dele mymo dwadſiet dnij, Tehda zena moz, nechagicz too muze, gyneho pogiti, A muz take proto odeyducze, muz gynu zenu pogiti podle bludu tey wlaſti. O zemi Czyarczyam, kapitule xxxxij. POtom geſt przigiti k tey wlaſti, geſſto flowe Czyarcziam, genz take geſt pod panſtwym welikeo kaam. De prouincia Coram, 1) C. xli. Prouincia nero coran reperitur post carcan inter plagam orientalem et aquilonarem. que est subiecta dominio magni kaam habens Ciuitates et oppida multa. principalior autem regni ci[20b1]uitas dicitur co2)ran. protenditur autem in longum prouincia per dietas octo. ubi est bom- bicinis et omnium victualium copia. Vinee multe et optime ibi sunt. homines ibi inbecilles 3) sunt. Artifices uero sunt et negociatores et habent legem tur- pissimam 4) Machometi. De prouincia pein,5) C. xlij. Progredientibus uero insuper per eandem plagam occurrit prouincia pein, Longitudinem habens dietarum V, que similiter subiecta est magno kaam et machometum adorat.6) Multas habet Ciuitates et castra. Nobilior autem ex Ciuitatibus eius dicitur pein, ubi est fluuius, in quo preciosi inueniuntur lapides s. iaspides et calcedonii. homines patrie artifices et negociatores sunt 7) et habent bombicinis et victualium copiam. Est autem in prouincia [21a] pein consuetudo talis, ut si quispiam habens vxorem ad partes alias quacunque ex causa se transferat ultra diem uicesimum moraturus, post illius discessum uxori licitum est illo relicto alteri nubere, vir eciam post dis- cessionem aliam licite potest ducere vxorem iuxta errorem in ea patria consuetum. De prouincia Ciarciam,8) C. xliij. Post hec peruenitur ad prouinciam Ciarciam, que est sub dominio magni kaam. ubi sunt multe Ciuitates et castra. 1) P1 cocani. — 3) Nad c připsáno jinou rukou h. — 3) L inbelles. — ) L turpis. 5) L peyn. — 5) L adorant. — 7) L boni. — 5) L carchia.
Strana 41
41 W niezto gt mieſt a hraduow mnoho, z nichzto to mieſto nayſlowutneyſſie ſlowe. Tu gſu rzeky, w nichzto geſt mnoſtwie drahe° kamenije, yaſpiduw, a kalczydony welike [c-]zeny, kterezto kamenie kupczi noſſie do tey wlaſti, geſſto ſlowe kathay. Ta wlaſt Cziarczyam wſſiezka gest pieſkowata, a wod mnoho ma horzkech, a wſſak w mnohych mieſtech dobra woda geſt. Tez mezi locham a peym zemie wſſichna pieſkowata a yalowa geſt. A kdiz ktera woyſka tahne tudy ſkrze tu wlaſt Cziarcziam, tehdy wſſichni muzie y zenij s dietmy y ſ dobitkem [31] Wſſym beru ſie do gyney kragyni wzdaly dwu neb trzi dnij czeſti, kdez mohu paſtwu a wodu nalezti, a tu bidly, az ta woyſka myne. A pak wietr gegich ſſlepegie zahlady na pieſku, ze prziducze woyſka, kam gſu ſie obratily, nemuoz niyakz naleznuti. A tak, kdiz woyłka odgede, tehdy ſie domuw wrati, pakly taterſka woyſka gede, gymto poddanij ſu, lide nykam nebiezie, gedne dobytek gynam odzenu, Neb taterſka woyſka za ztrawu tyem, ſkrze nyez gedu, czoz tu wezmu, nycz nedadie. Pak gducze od tey wlaſti Cziarziam, gest giti piet dnij czesty po pieſku, kdezto gt woda welmi zla a horſka. A wſakz niekdy take nayde wodu dobru w tey dalij. A tak przigde k mieſtu, geſto flowe lop, a wſſechni wlaſſy [-ti] ſwrchu polozene, to geſt kaſtar, kartay, kotam, paym a Cziarcziam az do mieſta lop gſu w kraginach welikych Tureczkey zemije. Cuius principalior vrbs dicitur Ciarciam. Ibi sunt flumina, in quibus habentur copiose lapides,1) Iaspides et Calcedonij magni valoris, qui a negociatoribus deferuntur ad prouinciam cathay.2) Hec prouincia Ciarciam tota est sabulosa et aquas habet multas amaras licet [21a1] in locis multis aqua bona sit. Simi- liter inter coram 3) et pein terra tota arenosa et sterilis est. Cum exercitus aliquis transitum facit per prouinciam ciarciam, viri ómnes regionis illius cum vxoribus ac filiis et animantibus 4) 5) cunctis per dietas duas uel tres ad aliam se transferunt regionem, ubi pascua reperiantur et aqua. ibique resident, donec exercitus transierit. 6) Ventus autem ita eorum uestigia in sabulo 7) delet,8) quod superueniens exercitus viam illorum inuestigare nequit. Post discessum exercitus ad propria redeunt. Si non thartarorum excercitus,9) quibus subiecti sunt, transeant, non fugiunt homines sed animalia omnia ad locum alium trans- ferunt, quia exercitus tartarorum pro uictualibus, que recipiunt ab hiis, per quos transissent, pecuniam dare nolunt. Post recessum de prouincia [21 b) ciarcian itur dietis quinque per sabulum, ubi est aqua pessima et amara. Alicubi tamen infra illum terminum de bona aliquid 10) inuenitur et sic peruenitur ad ciuitatem, que dicitur lop. omnes autem prouincie superius posite, scilicet cascar, carcan, coram, pein, ciarciam usque ad Ciuitatem lop sub magne turchie terminis continentur. 1) P' + preciosi. — 3) L Cathay, P“ cythay, P3 cochini. — 3) P cocham. — 4) Pt iumentis. — 5) L animalibus. — 6) L transierit. — 7) L arena facta. — 3) L ob- struit. — *) Pi čte se za slovy post discessum exercitus ještě ad propria redeunt. Si vero thartharorum; rovněž v P2. — 1°) L aqua.
41 W niezto gt mieſt a hraduow mnoho, z nichzto to mieſto nayſlowutneyſſie ſlowe. Tu gſu rzeky, w nichzto geſt mnoſtwie drahe° kamenije, yaſpiduw, a kalczydony welike [c-]zeny, kterezto kamenie kupczi noſſie do tey wlaſti, geſſto ſlowe kathay. Ta wlaſt Cziarczyam wſſiezka gest pieſkowata, a wod mnoho ma horzkech, a wſſak w mnohych mieſtech dobra woda geſt. Tez mezi locham a peym zemie wſſichna pieſkowata a yalowa geſt. A kdiz ktera woyſka tahne tudy ſkrze tu wlaſt Cziarcziam, tehdy wſſichni muzie y zenij s dietmy y ſ dobitkem [31] Wſſym beru ſie do gyney kragyni wzdaly dwu neb trzi dnij czeſti, kdez mohu paſtwu a wodu nalezti, a tu bidly, az ta woyſka myne. A pak wietr gegich ſſlepegie zahlady na pieſku, ze prziducze woyſka, kam gſu ſie obratily, nemuoz niyakz naleznuti. A tak, kdiz woyłka odgede, tehdy ſie domuw wrati, pakly taterſka woyſka gede, gymto poddanij ſu, lide nykam nebiezie, gedne dobytek gynam odzenu, Neb taterſka woyſka za ztrawu tyem, ſkrze nyez gedu, czoz tu wezmu, nycz nedadie. Pak gducze od tey wlaſti Cziarziam, gest giti piet dnij czesty po pieſku, kdezto gt woda welmi zla a horſka. A wſakz niekdy take nayde wodu dobru w tey dalij. A tak przigde k mieſtu, geſto flowe lop, a wſſechni wlaſſy [-ti] ſwrchu polozene, to geſt kaſtar, kartay, kotam, paym a Cziarcziam az do mieſta lop gſu w kraginach welikych Tureczkey zemije. Cuius principalior vrbs dicitur Ciarciam. Ibi sunt flumina, in quibus habentur copiose lapides,1) Iaspides et Calcedonij magni valoris, qui a negociatoribus deferuntur ad prouinciam cathay.2) Hec prouincia Ciarciam tota est sabulosa et aquas habet multas amaras licet [21a1] in locis multis aqua bona sit. Simi- liter inter coram 3) et pein terra tota arenosa et sterilis est. Cum exercitus aliquis transitum facit per prouinciam ciarciam, viri ómnes regionis illius cum vxoribus ac filiis et animantibus 4) 5) cunctis per dietas duas uel tres ad aliam se transferunt regionem, ubi pascua reperiantur et aqua. ibique resident, donec exercitus transierit. 6) Ventus autem ita eorum uestigia in sabulo 7) delet,8) quod superueniens exercitus viam illorum inuestigare nequit. Post discessum exercitus ad propria redeunt. Si non thartarorum excercitus,9) quibus subiecti sunt, transeant, non fugiunt homines sed animalia omnia ad locum alium trans- ferunt, quia exercitus tartarorum pro uictualibus, que recipiunt ab hiis, per quos transissent, pecuniam dare nolunt. Post recessum de prouincia [21 b) ciarcian itur dietis quinque per sabulum, ubi est aqua pessima et amara. Alicubi tamen infra illum terminum de bona aliquid 10) inuenitur et sic peruenitur ad ciuitatem, que dicitur lop. omnes autem prouincie superius posite, scilicet cascar, carcan, coram, pein, ciarciam usque ad Ciuitatem lop sub magne turchie terminis continentur. 1) P' + preciosi. — 3) L Cathay, P“ cythay, P3 cochini. — 3) P cocham. — 4) Pt iumentis. — 5) L animalibus. — 6) L transierit. — 7) L arena facta. — 3) L ob- struit. — *) Pi čte se za slovy post discessum exercitus ještě ad propria redeunt. Si vero thartharorum; rovněž v P2. — 1°) L aqua.
Strana 42
42 O mieſtu lop a o welikej puſſczi, ka xxxxiiii". LOp 1) geſt myeſto welike. od nieho gt wchod do welikey puſscze. A to mieſto gest w tu ſtranu mezi na wzchod ſluncze a na puolnoczi. Toho mieſta lide zakon macho- metuow drzie. w tom mieſtie kupczom, [31a] Kterziz magi gieti natu puſſczi weliku, wſſiczku potrzebu prziprawugi. A tu kupczi, drziewe nez ſie na czeſtu zdwyhnu, drahne dnij odpoczinu. A tu na filne woſly a na welbludy kupie, czoz ſie gym zda, nakladu y czoz k ztrawie trzeba. A tak ſie wzhuru zdwyhnu czeſtu na tu puſſcz. A kdiz giz f tiech oſluow neb welbluduow ztrawij odbudu, ze giz nicz neneſu, zabigi gie neb tu na puſſczi nechagi, nebo by gym nemohly potrzeby dobyti az tam, kamz gieti magi. Nez welbluduw radiegi zachowagi, neb menie gedie a ſkrownie a mnoho neſti mohu. Na tey puſſczi magi wody horſke na mieſtech trziech nebo cztirzech. Ale ginde na tey puſſczi dobrze za myel oſm a dwaczet magi wodu ſladku. A gt take wſſak mezi tyem, drziewe nez od gedney wody tey ſladke przigdeſs k druhe, dobrze za den geden. A ta geſſtie nemoz we wſſem kupczom ſtatcziti. Neb niektera ta woda ſſtaczi padeſſati kupczom, niektera ſto kupczom, a tak, yakz ktera. wod trzidczieti dnech [ve tř-] tu puſſczi przegdu naſſyrz. Ale o dluhoſti tey puſſczij, yako prawij ty lide z tey wlaſti, ze geſt tak dluha ta puſſcze, [32] ze od poczatka2) gie az do koncze gedwa muoz w rocze dogiti. A ta puſſcze naywicz hornata geſt, a ktez rownie geſt, tu gt pieſkowato. Ale wſſiczka puſſcz ſkrzie a ſkrzie yalowa geſt, neb zwierzat De ciuitate lop et deserto maximo, C. xliiij. Lop est Ciuitas magna ad introitum deserti magni, quod est inter plagam orientalem et aquilonarem. homines Ciuitatis legem machometi habent. In hac Ciuitate pro mercatoribus uolentibus transire desertum cuncta necessaria preparantur. ubi mercatores, priusquam iter arripiant, diebus pluribus requiescunt. ibique Asinos fortes et camelos mercacioni 21bi]bus et victualibus onerant et sic iter arripiunt per desertum. Quando autem asinos uel camelos exhonerauerunt 3) uictualibus, occidunt eos uel in deserto dimittunt, quia non possent eis usque ad termi- num 4) de uictualibus prouidere.5) Camelos tamen seruant libencius, quia et pauci cibi sunt et onera magna portant. In deserto vero inueniunt aquas amaras in locis tribus6) aut quatuor, Alibi autem in ipso deserto in locis 5) circiter xxviii 7) inueniunt aquam dulcem. Et tamen 8) ut plurimum inter vnam et alteram vnius9) diete distanciam non autem pro omnibus sufficit quandoque enim 10) mer- catoribus, quinque uero centum sufficere potest. In xxx autem diebus ad deserti terminum peruenitur per latitudinem eius. Longitudo enim tanta esse a viris 1) In margine připsána pozdější rukou poznámka: Bude lj wúle Bozi ſtane ſe petr paczak z waczlawicz. — 2) In margine čte se jinou pozdější rukou psaná po- známka: Vprzimnoſt cziſta cznoſt, A kdo miluge Sprawedlnoſt te n trwa na wiecz- noſt. B z Hodiegowa. — 3) Pl exonerauerunt. — *) L + itineris. — 5) L, P1 a P3 + et coria secum portant, si volunt. — 6)—6) L schází. — 7) L a Pl omnibus. — 3) Pa et tantam. — °) P' huius. — 10) Pi po enim má ještě quinquaginta.
42 O mieſtu lop a o welikej puſſczi, ka xxxxiiii". LOp 1) geſt myeſto welike. od nieho gt wchod do welikey puſscze. A to mieſto gest w tu ſtranu mezi na wzchod ſluncze a na puolnoczi. Toho mieſta lide zakon macho- metuow drzie. w tom mieſtie kupczom, [31a] Kterziz magi gieti natu puſſczi weliku, wſſiczku potrzebu prziprawugi. A tu kupczi, drziewe nez ſie na czeſtu zdwyhnu, drahne dnij odpoczinu. A tu na filne woſly a na welbludy kupie, czoz ſie gym zda, nakladu y czoz k ztrawie trzeba. A tak ſie wzhuru zdwyhnu czeſtu na tu puſſcz. A kdiz giz f tiech oſluow neb welbluduow ztrawij odbudu, ze giz nicz neneſu, zabigi gie neb tu na puſſczi nechagi, nebo by gym nemohly potrzeby dobyti az tam, kamz gieti magi. Nez welbluduw radiegi zachowagi, neb menie gedie a ſkrownie a mnoho neſti mohu. Na tey puſſczi magi wody horſke na mieſtech trziech nebo cztirzech. Ale ginde na tey puſſczi dobrze za myel oſm a dwaczet magi wodu ſladku. A gt take wſſak mezi tyem, drziewe nez od gedney wody tey ſladke przigdeſs k druhe, dobrze za den geden. A ta geſſtie nemoz we wſſem kupczom ſtatcziti. Neb niektera ta woda ſſtaczi padeſſati kupczom, niektera ſto kupczom, a tak, yakz ktera. wod trzidczieti dnech [ve tř-] tu puſſczi przegdu naſſyrz. Ale o dluhoſti tey puſſczij, yako prawij ty lide z tey wlaſti, ze geſt tak dluha ta puſſcze, [32] ze od poczatka2) gie az do koncze gedwa muoz w rocze dogiti. A ta puſſcze naywicz hornata geſt, a ktez rownie geſt, tu gt pieſkowato. Ale wſſiczka puſſcz ſkrzie a ſkrzie yalowa geſt, neb zwierzat De ciuitate lop et deserto maximo, C. xliiij. Lop est Ciuitas magna ad introitum deserti magni, quod est inter plagam orientalem et aquilonarem. homines Ciuitatis legem machometi habent. In hac Ciuitate pro mercatoribus uolentibus transire desertum cuncta necessaria preparantur. ubi mercatores, priusquam iter arripiant, diebus pluribus requiescunt. ibique Asinos fortes et camelos mercacioni 21bi]bus et victualibus onerant et sic iter arripiunt per desertum. Quando autem asinos uel camelos exhonerauerunt 3) uictualibus, occidunt eos uel in deserto dimittunt, quia non possent eis usque ad termi- num 4) de uictualibus prouidere.5) Camelos tamen seruant libencius, quia et pauci cibi sunt et onera magna portant. In deserto vero inueniunt aquas amaras in locis tribus6) aut quatuor, Alibi autem in ipso deserto in locis 5) circiter xxviii 7) inueniunt aquam dulcem. Et tamen 8) ut plurimum inter vnam et alteram vnius9) diete distanciam non autem pro omnibus sufficit quandoque enim 10) mer- catoribus, quinque uero centum sufficere potest. In xxx autem diebus ad deserti terminum peruenitur per latitudinem eius. Longitudo enim tanta esse a viris 1) In margine připsána pozdější rukou poznámka: Bude lj wúle Bozi ſtane ſe petr paczak z waczlawicz. — 2) In margine čte se jinou pozdější rukou psaná po- známka: Vprzimnoſt cziſta cznoſt, A kdo miluge Sprawedlnoſt te n trwa na wiecz- noſt. B z Hodiegowa. — 3) Pl exonerauerunt. — *) L + itineris. — 5) L, P1 a P3 + et coria secum portant, si volunt. — 6)—6) L schází. — 7) L a Pl omnibus. — 3) Pa et tantam. — °) P' huius. — 10) Pi po enim má ještě quinquaginta.
Strana 43
43 tu zadnich nenye a nedoſtatek paſtwij. Sſylene diabelſkeo tu mnoho gest, neb we dne y w noczi wydagi gie y ſlychagie tu, a ptoz muſegi ſie pieknie wyſtrzihati, ktoz tudy gdu, aby ſie od towarziſuow neodluczily; A take aby tu zadnij neſpal bez towarziſuow, anebo kdiz gdu, aby po nych ſam nezuoſtawal. Nebo kdiz towarziſſie pomynu, tak ze gich pro horij wydieti nemuoz, neſnadno gt tiem, ktoz zuoſtanu, k towarziſſom przigijti. Nebo tu ſliſſie dyabelſke hlaſſy, ano gie wolagie gich wlaſtnymi gmenij, aby tak neſliſſely towarziſuow ſwych geſſto naprzed gdu. A tak po tiech dyabel- ſkych gducze hlaſſiech, y ſendu ſ prawy czeſty a zabludie. A tak tyem ſſalenym mnoho giech zhyne na tey czeſtie, Protoz ze gſu nevmiely k to- warziſſom vhodyti. Niekdy take w powietrzie ſlichagi zwuk hudenie roz- licznich naſtrogy y take zwonuw. Tak geſt ten chod tudy tak [32a] Ne- bezpecznij welmij y praczni k tomu. O mieſtu Sachion, kapitule Cztiryczata v. DOkonagicz a przeiducz czeſtu tey puſczi, y przigdu k mieſtu, rzeczen ſachion, genz geſt na poczadku wchodu do wlaſti welike, rzeczeney Tangut, w niez geſt malo krzieſtianu Neſtorynuw, Ale gini, ktoz tu przebiwagi w to mieſtie, drzie zakon macho- meta, A gini wſſiczkny gſu modloſluhy. a ti modloſluhi, kterziz tu gſu magy zwlaſſczi yazik. Ty wſſychni, kterziz w to mieſtie przebiwagi, zadnu kupij negdu, gedno owoczem ziwy gſu. W to mieſtie ſachyon mnoho patrie fertur, ut vix ab inicio [22a] eius usque ad finem eius in vno anno perueniri posset. Est autem desertum illud montuosum ut plurimum. Planicies uero eius arenosa est, totum autem vniuersaliter omnino sterile est. Animalia ibi nulla sunt propter cibi defectum. Illusiones demonum multe de die et de nocte uidentur et audiuntur ibi. Oportet igitur, ut diligenter caueant inde transitum facientes, ne diuertant a sociis et ne quis in via sine sociis dormiat uel 1) post precedentes remaneat,1) quum si socii pretereunt2) adeo, ut propter montes aut colles uideri nequeant, difficile est remanentibus ad socios 3) peruenire, quum voces demonum audiuntur ibi, qui ipsos uocant nominibus propriis et effigiant 4) sociorum precedencium uoces, quas illi sequentes ducuntur ad deuia. Per huius- modi [22a1] enim illusiones multi in eo transitu perierunt, qui 5) nescierunt ad socios peruenire. Aliquando eciam in aere audiunt sonitum musicorum instru- mentorum, sed frequentissime sonitum tympanorum. Sic igitur transitus ille labo riosus ualde ac periculosus est. De Ciuitate Sachion et ritu paganorum in combustione corporum mortu- orum, C. xlv. Completa uia deserti prefati peruenitur ad Ciuitatem sachion, que est in introitu prouincie magne tanguth. vbi sunt pauci christiani nestorini. Alii autem quidam habitatores urbis legem seruant miserabilis machometi. Reliqui uero omnes ydolatre sunt. Ydolatre autem, qui ibi sunt, linguam propriam habent, habitatores omnes urbis huius negociacionibus non intendunt, sed solum 1)—1) L schází. — 2) L preterirent. — 3) L a sociis ad eos. — 4) L effigient. *) L quia.
43 tu zadnich nenye a nedoſtatek paſtwij. Sſylene diabelſkeo tu mnoho gest, neb we dne y w noczi wydagi gie y ſlychagie tu, a ptoz muſegi ſie pieknie wyſtrzihati, ktoz tudy gdu, aby ſie od towarziſuow neodluczily; A take aby tu zadnij neſpal bez towarziſuow, anebo kdiz gdu, aby po nych ſam nezuoſtawal. Nebo kdiz towarziſſie pomynu, tak ze gich pro horij wydieti nemuoz, neſnadno gt tiem, ktoz zuoſtanu, k towarziſſom przigijti. Nebo tu ſliſſie dyabelſke hlaſſy, ano gie wolagie gich wlaſtnymi gmenij, aby tak neſliſſely towarziſuow ſwych geſſto naprzed gdu. A tak po tiech dyabel- ſkych gducze hlaſſiech, y ſendu ſ prawy czeſty a zabludie. A tak tyem ſſalenym mnoho giech zhyne na tey czeſtie, Protoz ze gſu nevmiely k to- warziſſom vhodyti. Niekdy take w powietrzie ſlichagi zwuk hudenie roz- licznich naſtrogy y take zwonuw. Tak geſt ten chod tudy tak [32a] Ne- bezpecznij welmij y praczni k tomu. O mieſtu Sachion, kapitule Cztiryczata v. DOkonagicz a przeiducz czeſtu tey puſczi, y przigdu k mieſtu, rzeczen ſachion, genz geſt na poczadku wchodu do wlaſti welike, rzeczeney Tangut, w niez geſt malo krzieſtianu Neſtorynuw, Ale gini, ktoz tu przebiwagi w to mieſtie, drzie zakon macho- meta, A gini wſſiczkny gſu modloſluhy. a ti modloſluhi, kterziz tu gſu magy zwlaſſczi yazik. Ty wſſychni, kterziz w to mieſtie przebiwagi, zadnu kupij negdu, gedno owoczem ziwy gſu. W to mieſtie ſachyon mnoho patrie fertur, ut vix ab inicio [22a] eius usque ad finem eius in vno anno perueniri posset. Est autem desertum illud montuosum ut plurimum. Planicies uero eius arenosa est, totum autem vniuersaliter omnino sterile est. Animalia ibi nulla sunt propter cibi defectum. Illusiones demonum multe de die et de nocte uidentur et audiuntur ibi. Oportet igitur, ut diligenter caueant inde transitum facientes, ne diuertant a sociis et ne quis in via sine sociis dormiat uel 1) post precedentes remaneat,1) quum si socii pretereunt2) adeo, ut propter montes aut colles uideri nequeant, difficile est remanentibus ad socios 3) peruenire, quum voces demonum audiuntur ibi, qui ipsos uocant nominibus propriis et effigiant 4) sociorum precedencium uoces, quas illi sequentes ducuntur ad deuia. Per huius- modi [22a1] enim illusiones multi in eo transitu perierunt, qui 5) nescierunt ad socios peruenire. Aliquando eciam in aere audiunt sonitum musicorum instru- mentorum, sed frequentissime sonitum tympanorum. Sic igitur transitus ille labo riosus ualde ac periculosus est. De Ciuitate Sachion et ritu paganorum in combustione corporum mortu- orum, C. xlv. Completa uia deserti prefati peruenitur ad Ciuitatem sachion, que est in introitu prouincie magne tanguth. vbi sunt pauci christiani nestorini. Alii autem quidam habitatores urbis legem seruant miserabilis machometi. Reliqui uero omnes ydolatre sunt. Ydolatre autem, qui ibi sunt, linguam propriam habent, habitatores omnes urbis huius negociacionibus non intendunt, sed solum 1)—1) L schází. — 2) L preterirent. — 3) L a sociis ad eos. — 4) L effigient. *) L quia.
Strana 44
44 klaſteruow geſt, rozlicznim modlam poſwieczenich, gymzto welike obieti czinie a od lidu welika pocztiwoſt ſie gym diegie. A kdiz ſie ktere modlo- sluzie ſyn narody, ynhed gey poruczi niekterey modle, kterezto modle ke czti too leta w ſwem(u) do' kraſno ſſkopa krmij. A kdiz ſie rok dokona odnarozeni ſyna ge° prwy hod tey modly, kteriz przigde po tom rocze, tehdy obietuge tey modle ſyna ſwe° a too ſſkopa ſ wieliku pocztiwoſti. Potom zwarzie to maſſo ſſkopowe a modle obietugie, ktere -h-Jozto maſſa tak dluho nechagy przed tu modlu ſtati, dony[ 33]wadz nebudu dokonanij ty gegich modlitby neſſlechetne, kterez przed tu modlu rziekagi podle obieczegie toho mieſta. Neb tu pſy otecz welmy naboznie tey modly, aby ſyna ge" raczil wchowati, y mnye giſtie, by zatyem ta modla polewku gedla ſ toho maſſa. A kdiz tu ſluzbu dokonagi, to maſſo obietowane na gine mieſto negſu. A tak ſhledagicze ſie wſſichni przietele toho giſter, to maſſo ſ weliku pocztiwoſtie giedie a koſti pocztiwie w rzadnem naczinij ſchowagi. A kdiz kto pak vmrze, ti k nym[-ž] ta mrtwa tiela prziſluſſegi, to geſt przatele, kazi gie ſpaliti. A przi tom palenij takyto obiczeig magij a hod: nayprwe ſie ſ hwiezdarzi radye, kdy by miely ta tiela k ſpalenij neſti. Tehdy ſie ony ztazie o mieſieczi, o dnij, o hodynie narozeni toho giſteho vmrleho. A ſpa- trziecze tey hodyni ſpoſobenye hwiezd, teprw ſudie, ktery den ma ſpalen biti. A nyekdy ſedm dnij to tielo mrtwe chowagi, niekterdy za mieſicz a niekterdy de fructibus [22b] terre viuunt. In Ciuitate Sachion multa sunt monasteria diuersis ydolis dedicata, quibus magna sacrificia fiunt et maxima reuerencia a populo exhibetur. Quando ydolatre nascitur filius, statim recommandant eum alicui ydolo, ad honorem cuius anno ipso arietem in domo propria nutrit.1) Anno uero completo a natiuitate filii in festo primo illius ydoli, quod post annum euenerit, offert ille ydolo filium et arietem cum reuerencia maxima. Post hoc coquuntur carnes arietis et ydolo offeruntur,2) quas tamdiu ante ipsum di- mittunt, donec complete 3) sint oraciones nephande, quas ante eum secundum consuctudinem sue cecitatis 4) effundunt. Rogat autem pater suppliciter ydolum, ut filium ei conseruare dignetur. Credunt vero, quod ydolum [22b1] interim ius carnium comedat 5). Officio uero huius execrabili 6) terminato ymolatas ad locum alium deferunt et congregati pariter omnes consanguinei carnes illas cum multa reuerencia comedunt et ossa reuerenter in decenti vasculo seruant. Quando eciam quis moritur, hii ad quos mortuorum corpora spectant, comburi ea faciunt. In quorum 7) conbustione talis 8) ordo ac solennitas obseruatur: primo astrologos consulunt, quando mortuus ille ad conbustionem sit efferendus. Illi autem 8) interrogant de mense, die et hora natiuitatis eius. Et illius hore con- stellacione perspecta indicant9), quo die sit comburendus. Aliquando mortuum corpus diebus septem retineri faciunt, aliquando per mensem, quum 10) uero 1) L a P1 tenet. — 2) Pr offerunt. — 3) P a P1 inplete. — “) L ciuitatis, P1 ne- cessitatis. — 5) L + et ossa reuerenter in decente vasculo conseruant. — 6) P' schází- — 7 L + in quorum conbustione sit efferendus. — 8)-*) P 2) schází. — 2) L iudicant. — 1°) L quandoque.
44 klaſteruow geſt, rozlicznim modlam poſwieczenich, gymzto welike obieti czinie a od lidu welika pocztiwoſt ſie gym diegie. A kdiz ſie ktere modlo- sluzie ſyn narody, ynhed gey poruczi niekterey modle, kterezto modle ke czti too leta w ſwem(u) do' kraſno ſſkopa krmij. A kdiz ſie rok dokona odnarozeni ſyna ge° prwy hod tey modly, kteriz przigde po tom rocze, tehdy obietuge tey modle ſyna ſwe° a too ſſkopa ſ wieliku pocztiwoſti. Potom zwarzie to maſſo ſſkopowe a modle obietugie, ktere -h-Jozto maſſa tak dluho nechagy przed tu modlu ſtati, dony[ 33]wadz nebudu dokonanij ty gegich modlitby neſſlechetne, kterez przed tu modlu rziekagi podle obieczegie toho mieſta. Neb tu pſy otecz welmy naboznie tey modly, aby ſyna ge" raczil wchowati, y mnye giſtie, by zatyem ta modla polewku gedla ſ toho maſſa. A kdiz tu ſluzbu dokonagi, to maſſo obietowane na gine mieſto negſu. A tak ſhledagicze ſie wſſichni przietele toho giſter, to maſſo ſ weliku pocztiwoſtie giedie a koſti pocztiwie w rzadnem naczinij ſchowagi. A kdiz kto pak vmrze, ti k nym[-ž] ta mrtwa tiela prziſluſſegi, to geſt przatele, kazi gie ſpaliti. A przi tom palenij takyto obiczeig magij a hod: nayprwe ſie ſ hwiezdarzi radye, kdy by miely ta tiela k ſpalenij neſti. Tehdy ſie ony ztazie o mieſieczi, o dnij, o hodynie narozeni toho giſteho vmrleho. A ſpa- trziecze tey hodyni ſpoſobenye hwiezd, teprw ſudie, ktery den ma ſpalen biti. A nyekdy ſedm dnij to tielo mrtwe chowagi, niekterdy za mieſicz a niekterdy de fructibus [22b] terre viuunt. In Ciuitate Sachion multa sunt monasteria diuersis ydolis dedicata, quibus magna sacrificia fiunt et maxima reuerencia a populo exhibetur. Quando ydolatre nascitur filius, statim recommandant eum alicui ydolo, ad honorem cuius anno ipso arietem in domo propria nutrit.1) Anno uero completo a natiuitate filii in festo primo illius ydoli, quod post annum euenerit, offert ille ydolo filium et arietem cum reuerencia maxima. Post hoc coquuntur carnes arietis et ydolo offeruntur,2) quas tamdiu ante ipsum di- mittunt, donec complete 3) sint oraciones nephande, quas ante eum secundum consuctudinem sue cecitatis 4) effundunt. Rogat autem pater suppliciter ydolum, ut filium ei conseruare dignetur. Credunt vero, quod ydolum [22b1] interim ius carnium comedat 5). Officio uero huius execrabili 6) terminato ymolatas ad locum alium deferunt et congregati pariter omnes consanguinei carnes illas cum multa reuerencia comedunt et ossa reuerenter in decenti vasculo seruant. Quando eciam quis moritur, hii ad quos mortuorum corpora spectant, comburi ea faciunt. In quorum 7) conbustione talis 8) ordo ac solennitas obseruatur: primo astrologos consulunt, quando mortuus ille ad conbustionem sit efferendus. Illi autem 8) interrogant de mense, die et hora natiuitatis eius. Et illius hore con- stellacione perspecta indicant9), quo die sit comburendus. Aliquando mortuum corpus diebus septem retineri faciunt, aliquando per mensem, quum 10) uero 1) L a P1 tenet. — 2) Pr offerunt. — 3) P a P1 inplete. — “) L ciuitatis, P1 ne- cessitatis. — 5) L + et ossa reuerenter in decente vasculo conseruant. — 6) P' schází- — 7 L + in quorum conbustione sit efferendus. — 8)-*) P 2) schází. — 2) L iudicant. — 1°) L quandoque.
Strana 45
45 za ſſeſt myeſieczuow. A w tu chwily za tiem too tiela mrtwe° tyemto chowagi obiczegem: w domu truhlu magi z tluſtiech deſk tak myſternie ſpogenu, ze z nie y zadni [33a] ſmrad pachnuti nemuoz, a ta truhla take ze wnitrž czifſtie zmalowana geſt a w tu truhlu mrchu wlozie, drahu wonij ozdobiecz, truhlu tu cziſtem poſtawczem przikrygicz. A na wſſaky den, doniewadz to tielo doma chowagie, w hodynu gedenij ſtuol przed tu truhlu ſ wynem a rof- koſſnym krmiemij prziprawij, a ten ſtuol tak prziprawenij tu stogi tak dluho, yako by ſie mohl zywi czlowiek nagieſti. Neb ony za to magi a tak prawije, ze tu, czoz geſt polozeno tomu mrtwe, duſſie geho gie a poziwa. Take drziewe rzeczeni hwiezdarzie radye, ſ ktereby ſtranij domu to tielo mielo wen neſeno byti, neb tak rziekagie, ze ta neb ona ſtrana domu, kdiz gſu gey dielaly, niekdy nema dobrich oſudow. Protoz onij tak ſudie, ze by ſtrana nebila toho hodna, aby mrtwych tiela w takowu zlu chwyli bila ſkrze nij neſena. A protoz przikazugi ti hwiezdarzij, aby gynimy dwerzmy nebo znowu ſ gyney ſtranij proh[-b-Jorziecze ſtienu, k paleni to mrtwe tielo wyneſly. A kdiz to tielo z mieſta neb z mie�teczka wyneſu, bywagi tu [34] V cze�ty dom- kowe niekteraczi, z drziewij ſrubenij, na mnohich mieſtech po�tawczi a zla- tohlawij przikrytij. A kdiz tiech dogdu, ſ tiem mrtwiem tielem, poſtawije tu truhlu przed tiem domkem, a przed truhlu na zemi legie wino, a roz- kofſne krmie rozmeczi, a zato magicze, ze ten mrtwij na onom ſwietie ſ takowym obiedem ma przigat byti. A kdiz czieſtu gdu przed ſie, to tielo neſucze, tehdy naprzed przed tu truhlu gdu rozliczni herczij ſ rozlicznemij diebus 1) mensibus sex; interim autem tali modo [23a] seruatur in domo. Capsam habent ex asseribus ualde grossis sic artificiose conpositam, quod nullus ex ea fetor exalare potest, que eciam exterius pulcre depicta est. Ibi cadauer col- locant aromatibus conditum et capsam operiunt panno pulcro. Singulis vero diebus, quamdiu corpus in domo seruatur, hora prandii mensam iuxta capsam cum vino et delicatissimis cibariis preparant 2), que tam diu sic preparata tenetur, quovsque viuus homo prandere possit; dicunt enim animam de his, que sunt sui nomine apposita, manducare. Insuper eciam prefati astrologi consulunt, qua ex parte extra domum defuncti corpus eferendum sit. Dicunt enim ali- quando hanc uel illam partem 3) bonis fatis 4) in sui construccione 5) caruisse, propter quod indicant [23a1] eam incongruam esse, ut per eam mortuorum cadauera efferantur, propter quod mandant, ut per portam aliam uel per nouam parietis aperturam ad conburendum efferatur corpus defuncti. Cum autem extra Ciuitatem uel oppidum ad conburendum effertur, fiunt in via domuncule de lignis 6) in locis plurimis, pannis cericeis et aureis cooperte, ad quas cum perueniunt cum mortui corpore, capsam deponunt ibi ante domunculam et ibi ante capsam effundunt in terra vina et cibaria delicata dicentes defunctum illum cum tali prandio in vita alia receptari. Dum autem in via procedunt, precedunt 1) P“ schází. — 1) L preparent. — 3) L portam. — *) L factis. — 5) P1 consti- tucione. — *) P3 linguis.
45 za ſſeſt myeſieczuow. A w tu chwily za tiem too tiela mrtwe° tyemto chowagi obiczegem: w domu truhlu magi z tluſtiech deſk tak myſternie ſpogenu, ze z nie y zadni [33a] ſmrad pachnuti nemuoz, a ta truhla take ze wnitrž czifſtie zmalowana geſt a w tu truhlu mrchu wlozie, drahu wonij ozdobiecz, truhlu tu cziſtem poſtawczem przikrygicz. A na wſſaky den, doniewadz to tielo doma chowagie, w hodynu gedenij ſtuol przed tu truhlu ſ wynem a rof- koſſnym krmiemij prziprawij, a ten ſtuol tak prziprawenij tu stogi tak dluho, yako by ſie mohl zywi czlowiek nagieſti. Neb ony za to magi a tak prawije, ze tu, czoz geſt polozeno tomu mrtwe, duſſie geho gie a poziwa. Take drziewe rzeczeni hwiezdarzie radye, ſ ktereby ſtranij domu to tielo mielo wen neſeno byti, neb tak rziekagie, ze ta neb ona ſtrana domu, kdiz gſu gey dielaly, niekdy nema dobrich oſudow. Protoz onij tak ſudie, ze by ſtrana nebila toho hodna, aby mrtwych tiela w takowu zlu chwyli bila ſkrze nij neſena. A protoz przikazugi ti hwiezdarzij, aby gynimy dwerzmy nebo znowu ſ gyney ſtranij proh[-b-Jorziecze ſtienu, k paleni to mrtwe tielo wyneſly. A kdiz to tielo z mieſta neb z mie�teczka wyneſu, bywagi tu [34] V cze�ty dom- kowe niekteraczi, z drziewij ſrubenij, na mnohich mieſtech po�tawczi a zla- tohlawij przikrytij. A kdiz tiech dogdu, ſ tiem mrtwiem tielem, poſtawije tu truhlu przed tiem domkem, a przed truhlu na zemi legie wino, a roz- kofſne krmie rozmeczi, a zato magicze, ze ten mrtwij na onom ſwietie ſ takowym obiedem ma przigat byti. A kdiz czieſtu gdu przed ſie, to tielo neſucze, tehdy naprzed przed tu truhlu gdu rozliczni herczij ſ rozlicznemij diebus 1) mensibus sex; interim autem tali modo [23a] seruatur in domo. Capsam habent ex asseribus ualde grossis sic artificiose conpositam, quod nullus ex ea fetor exalare potest, que eciam exterius pulcre depicta est. Ibi cadauer col- locant aromatibus conditum et capsam operiunt panno pulcro. Singulis vero diebus, quamdiu corpus in domo seruatur, hora prandii mensam iuxta capsam cum vino et delicatissimis cibariis preparant 2), que tam diu sic preparata tenetur, quovsque viuus homo prandere possit; dicunt enim animam de his, que sunt sui nomine apposita, manducare. Insuper eciam prefati astrologi consulunt, qua ex parte extra domum defuncti corpus eferendum sit. Dicunt enim ali- quando hanc uel illam partem 3) bonis fatis 4) in sui construccione 5) caruisse, propter quod indicant [23a1] eam incongruam esse, ut per eam mortuorum cadauera efferantur, propter quod mandant, ut per portam aliam uel per nouam parietis aperturam ad conburendum efferatur corpus defuncti. Cum autem extra Ciuitatem uel oppidum ad conburendum effertur, fiunt in via domuncule de lignis 6) in locis plurimis, pannis cericeis et aureis cooperte, ad quas cum perueniunt cum mortui corpore, capsam deponunt ibi ante domunculam et ibi ante capsam effundunt in terra vina et cibaria delicata dicentes defunctum illum cum tali prandio in vita alia receptari. Dum autem in via procedunt, precedunt 1) P“ schází. — 1) L preparent. — 3) L portam. — *) L factis. — 5) P1 consti- tucione. — *) P3 linguis.
Strana 46
46 naſtrogi piſſczby y hudby ze wſſeho mieſta, a k tey pyſſczbie a hudbie wſſychni gducze, welmy gſu weſely. A ktiz giz k to� mieſtu, na kteremz gey magi ſpaliti, przigdu, magi na liíkach papierowych wyrzezani obrazky muzſke, zenſke, konſke, welbludowe y peniezowich mnozſtwye, a to wſſeczko ſ tiem tielem ſpale. Neb zato magi, ze ten mrtwy na onom ſwietie tolik pacholkuw a diewek y peniez bude miti, czoz tu tiech obrazkuw bude ſ nym ſpaleno. A takto wiezto bude ziw w bohatſwy welikem a we czti. Ten bludny obyczeig wezde drzie prziſpaleny tiel [34a] Lidſkych w tey kragynie na wzchod ſluncze ſlepota pohanſka etc. O zemy kamul, kapitule xxxxVlta. KAmul geſt wlaſt gedna myezi weliku wlaſti Tanguth, kterazto poddana gest welikemu kaamowy, kdiezto gt mieſt mnoho a myeſteczek, y geſt ta wlaſt kamul mezy dwiema puſſczi- nama, to geſt mezi weliku, o nyez ſwrchu praweno gt, a mezi druhu, geſſto gest dluha trzy dny czesty. potrzeby w teto wlaſti k gedenij y k pijti doſti magi y ſamy ſobie y wſſem poczeſtnym, ktozkoliwiek tudy gedu. lide tey wlaſti ſwoy zwlaſczij yazik magi, a gſu welmi kratochwylny, a na nicz gyneho peczy nemagi, nez aby leczikakeyſy hry ſtropyly a weſſely byli. modloſluhy gſu ad [od] ſwych modl od ſtaradawna zſſyeleni gſu, Tak ze kdiz koliwekktery poczeſtny tudy gdu, �tawy ſie w domu kterehozkoliwiek mye- ssczenij [-na] neb hoſpodarze tey wlaſti kamul, ten gey welmy wesſele przigmie a przikaze zenye y wſſie ſwe czeledy, aby dokawazdkoliwek ten hoft chtielby tu [35) Byti ſ nymi, aby geho we wſſem poſluſſnij byli. A to capsam omnia instrumenta musica 1) ciuitatis, in quorum sonitu est Iocunditas maxima. Dum uero ad conbustionis [23b] locum perueniunt, habent in cartis de papiro incisas ymagines uirorum et mulierum, equorum, camelorum atque denariorum multorum, que omnia simul cum cadauere comburuntur. Dicunt enim defunctum illum tot seruos, ancillas, animalia atque denarios in uita alia habiturum, quot fuerunt 2) imagines cum eo conbuste et sic uiuet ibi in diuitiis et honoribus. hanc supersticionem seruat ubique in combustione cadauerum humanorum in orientis partibus cecitas paganorum. De prouincia camul 3), c. xlvj. Camul uero prouincia est inter magnam prouinciam tanguth, que est subiecta magno kaam, ubi sunt ciuitates multe et oppida. Est autem camul intra duo deserta, s. inter magnum, de quo supra- dictum est, et aliud, quod in longitudine uie 4) continet 4) [23 b1] dietas tres. Victualia in hac prouincia copiose habentur tam pro incolis quam pro uiato- ribus quibuscumque. homines regionis illius propriam linguam 5) habent et sunt iocundissimi. Ad nichil enim aliud nisi ludis et solaciis uacare 6) uidentur. Ydolatre uero sunt et a suis ydolis ab antiquo sic sunt dementati quod quando uiator quicunque inde pertransiens declinare vult ad domum alicuius Ciuis camul, ille eum letanter suscipit et precipit vxori totique familie, ut quamdiu ille apud eos esse uoluerit, ei in omnibus obedientes sint. Quo dicto discedit dominus 1) P' musicorum. — 1) P' fuerint. — 3) L + et de pessima consuetudine eius. — *)—4) F3 schází. — 5) L ydeoma. — 6) P1 a P3 dementati.
46 naſtrogi piſſczby y hudby ze wſſeho mieſta, a k tey pyſſczbie a hudbie wſſychni gducze, welmy gſu weſely. A ktiz giz k to� mieſtu, na kteremz gey magi ſpaliti, przigdu, magi na liíkach papierowych wyrzezani obrazky muzſke, zenſke, konſke, welbludowe y peniezowich mnozſtwye, a to wſſeczko ſ tiem tielem ſpale. Neb zato magi, ze ten mrtwy na onom ſwietie tolik pacholkuw a diewek y peniez bude miti, czoz tu tiech obrazkuw bude ſ nym ſpaleno. A takto wiezto bude ziw w bohatſwy welikem a we czti. Ten bludny obyczeig wezde drzie prziſpaleny tiel [34a] Lidſkych w tey kragynie na wzchod ſluncze ſlepota pohanſka etc. O zemy kamul, kapitule xxxxVlta. KAmul geſt wlaſt gedna myezi weliku wlaſti Tanguth, kterazto poddana gest welikemu kaamowy, kdiezto gt mieſt mnoho a myeſteczek, y geſt ta wlaſt kamul mezy dwiema puſſczi- nama, to geſt mezi weliku, o nyez ſwrchu praweno gt, a mezi druhu, geſſto gest dluha trzy dny czesty. potrzeby w teto wlaſti k gedenij y k pijti doſti magi y ſamy ſobie y wſſem poczeſtnym, ktozkoliwiek tudy gedu. lide tey wlaſti ſwoy zwlaſczij yazik magi, a gſu welmi kratochwylny, a na nicz gyneho peczy nemagi, nez aby leczikakeyſy hry ſtropyly a weſſely byli. modloſluhy gſu ad [od] ſwych modl od ſtaradawna zſſyeleni gſu, Tak ze kdiz koliwekktery poczeſtny tudy gdu, �tawy ſie w domu kterehozkoliwiek mye- ssczenij [-na] neb hoſpodarze tey wlaſti kamul, ten gey welmy wesſele przigmie a przikaze zenye y wſſie ſwe czeledy, aby dokawazdkoliwek ten hoft chtielby tu [35) Byti ſ nymi, aby geho we wſſem poſluſſnij byli. A to capsam omnia instrumenta musica 1) ciuitatis, in quorum sonitu est Iocunditas maxima. Dum uero ad conbustionis [23b] locum perueniunt, habent in cartis de papiro incisas ymagines uirorum et mulierum, equorum, camelorum atque denariorum multorum, que omnia simul cum cadauere comburuntur. Dicunt enim defunctum illum tot seruos, ancillas, animalia atque denarios in uita alia habiturum, quot fuerunt 2) imagines cum eo conbuste et sic uiuet ibi in diuitiis et honoribus. hanc supersticionem seruat ubique in combustione cadauerum humanorum in orientis partibus cecitas paganorum. De prouincia camul 3), c. xlvj. Camul uero prouincia est inter magnam prouinciam tanguth, que est subiecta magno kaam, ubi sunt ciuitates multe et oppida. Est autem camul intra duo deserta, s. inter magnum, de quo supra- dictum est, et aliud, quod in longitudine uie 4) continet 4) [23 b1] dietas tres. Victualia in hac prouincia copiose habentur tam pro incolis quam pro uiato- ribus quibuscumque. homines regionis illius propriam linguam 5) habent et sunt iocundissimi. Ad nichil enim aliud nisi ludis et solaciis uacare 6) uidentur. Ydolatre uero sunt et a suis ydolis ab antiquo sic sunt dementati quod quando uiator quicunque inde pertransiens declinare vult ad domum alicuius Ciuis camul, ille eum letanter suscipit et precipit vxori totique familie, ut quamdiu ille apud eos esse uoluerit, ei in omnibus obedientes sint. Quo dicto discedit dominus 1) P' musicorum. — 1) P' fuerint. — 3) L + et de pessima consuetudine eius. — *)—4) F3 schází. — 5) L ydeoma. — 6) P1 a P3 dementati.
Strana 47
47 przikaze ten hoſpodarz toho domu, ynhed ſie berze precz a domuow ſie newrati, az ten hoft w geho domu bude chtieti byti. A zena toho byedne" muze hoſtie toho we wſſem poſluſſna geſt yako muze ſweho. zeny w tey wlaſty gſu welmy kraſne, Ale myzie gegich od ſwych bohuow tu gſu ſlepienij ſſielenoſti, ze ſobie to za welyky vzitek a poczeſtnoſt magi, kdiz gich zeny hoſtmy ſie prziznij. Ale w ten czas, gehoz kralowaſſe monghu kaam weliky, naywiſſie kral wſſech tataruow, y ſlyſſaw take ſſyelenie mu- zuow tey wlaſti kamul, przikazal gym, aby wiecze tak ohyzdnij wieczi netrpiely, ale aby radiegi zen ſwich czeft zachowaly, pocestnym lidem zwlaſſczi hoſtynnij duom vczinily, aby lid tey wlaſti takowou ſſerednoſti wiecze ſie nemazal. Tehdy myzie tey wlaſti, vſ-l-lyſſawſſe kralowo przika- zany, zamutie ſie welmy. A poſſlicze k ne wybrane poſly z darij, pſyli gſu geo, aby to tak czeſke przikazani zaſie odwolal rzkucze, ze to wydany a ten [35a] obyczeg magi od ſwych starfsich A ze, donewadz tu dobro- tiwoſt hoſtem gſu vkazowaly, bohuow ſwych gſu milost obdrzely a gegich zemie wzdy plodna bila a hoyne gym owocze neſla, Tehdy kral gegich prziwoly k gich prozbie, a przikazanye odwola, a rzka: Coz na mie ſluſſie wam przikazati, to gſem vczinil, a poniewadz tak neſſlechetnu ohyzdnoſt za czeſt przigimate, meyte ſobie tu neſſlechetnoſt, gehoz zadate. Tehdy poſlowe ſ liſty ſie wratiecze, wſſemu lidu, genz truſ-c-]hel a ſmuten bieſſe, radoſt a weſſele gſu przineſly a tak drzie. domus non reuersurus in domum suam, donec hospes in domo eius manere voluerit. Vxor autem illius miserabilis viri hospiti in omnibus obedit ut uiro suo. Mulieres uero regio[24a]nis illius decore sunt valde. Viri autem earum a diis suis hac sunt cecati demencia, ut sibi pro honore et utilitate computent 1), ut sint viatoribus prostitute. Tempore uero, quo regnauit manguth 2) kaam magnus; vniuersalis rex omnium tartarorum, audita tanta demencia virorum Camul mandauit illis, ne rem tam detestabilem amplius tollerare presumerent, sed pocius vxorum conseruantes suarum honorem pro uiatoribus de commu- nibus hospiciis prouiderent, ne prouincie illius populus tanta vlterius turpi- udine fedaretur. Viri uero 3) prouincie Camul audito regis mandato contristati sunt uehementer et electos nuncios ad eum cum denariis 4) transmittentes instan- tissime postulauerunt, ut hoc tam graue reuocaret edictum, cum [24a1] hanc tradicionem a senioribus suis haberent, quod quamdiu huiusmodi benignitatem hospitibus exhiberent, deorum suorum substinerent graciam et terra eorum vberes semper fructus produceret. Rex autem manguth eorum acquiescens instancie mandatum reuocauit dicens: Quod ad me pertinebat, uobis mandare curaui, sed ex quo pro honore tam uituperabile 5) obprobrium suscipitis, habete uobis uituperarium, quod optatis. Nuncii uero cum reuocatoriis litteris red- euntes vniuerso populo, qui tristis effectus erat, leticiam 6) attulerunt. Eam igitur consuetudinem detestabilem seruant in hodiernum diem. 1) L reputent. — 2) L a Pl monghu. — 3) P1 boni — 4) Pl donariis. — 5) L vita- bile. — 6) P1 licenciam.
47 przikaze ten hoſpodarz toho domu, ynhed ſie berze precz a domuow ſie newrati, az ten hoft w geho domu bude chtieti byti. A zena toho byedne" muze hoſtie toho we wſſem poſluſſna geſt yako muze ſweho. zeny w tey wlaſty gſu welmy kraſne, Ale myzie gegich od ſwych bohuow tu gſu ſlepienij ſſielenoſti, ze ſobie to za welyky vzitek a poczeſtnoſt magi, kdiz gich zeny hoſtmy ſie prziznij. Ale w ten czas, gehoz kralowaſſe monghu kaam weliky, naywiſſie kral wſſech tataruow, y ſlyſſaw take ſſyelenie mu- zuow tey wlaſti kamul, przikazal gym, aby wiecze tak ohyzdnij wieczi netrpiely, ale aby radiegi zen ſwich czeft zachowaly, pocestnym lidem zwlaſſczi hoſtynnij duom vczinily, aby lid tey wlaſti takowou ſſerednoſti wiecze ſie nemazal. Tehdy myzie tey wlaſti, vſ-l-lyſſawſſe kralowo przika- zany, zamutie ſie welmy. A poſſlicze k ne wybrane poſly z darij, pſyli gſu geo, aby to tak czeſke przikazani zaſie odwolal rzkucze, ze to wydany a ten [35a] obyczeg magi od ſwych starfsich A ze, donewadz tu dobro- tiwoſt hoſtem gſu vkazowaly, bohuow ſwych gſu milost obdrzely a gegich zemie wzdy plodna bila a hoyne gym owocze neſla, Tehdy kral gegich prziwoly k gich prozbie, a przikazanye odwola, a rzka: Coz na mie ſluſſie wam przikazati, to gſem vczinil, a poniewadz tak neſſlechetnu ohyzdnoſt za czeſt przigimate, meyte ſobie tu neſſlechetnoſt, gehoz zadate. Tehdy poſlowe ſ liſty ſie wratiecze, wſſemu lidu, genz truſ-c-]hel a ſmuten bieſſe, radoſt a weſſele gſu przineſly a tak drzie. domus non reuersurus in domum suam, donec hospes in domo eius manere voluerit. Vxor autem illius miserabilis viri hospiti in omnibus obedit ut uiro suo. Mulieres uero regio[24a]nis illius decore sunt valde. Viri autem earum a diis suis hac sunt cecati demencia, ut sibi pro honore et utilitate computent 1), ut sint viatoribus prostitute. Tempore uero, quo regnauit manguth 2) kaam magnus; vniuersalis rex omnium tartarorum, audita tanta demencia virorum Camul mandauit illis, ne rem tam detestabilem amplius tollerare presumerent, sed pocius vxorum conseruantes suarum honorem pro uiatoribus de commu- nibus hospiciis prouiderent, ne prouincie illius populus tanta vlterius turpi- udine fedaretur. Viri uero 3) prouincie Camul audito regis mandato contristati sunt uehementer et electos nuncios ad eum cum denariis 4) transmittentes instan- tissime postulauerunt, ut hoc tam graue reuocaret edictum, cum [24a1] hanc tradicionem a senioribus suis haberent, quod quamdiu huiusmodi benignitatem hospitibus exhiberent, deorum suorum substinerent graciam et terra eorum vberes semper fructus produceret. Rex autem manguth eorum acquiescens instancie mandatum reuocauit dicens: Quod ad me pertinebat, uobis mandare curaui, sed ex quo pro honore tam uituperabile 5) obprobrium suscipitis, habete uobis uituperarium, quod optatis. Nuncii uero cum reuocatoriis litteris red- euntes vniuerso populo, qui tristis effectus erat, leticiam 6) attulerunt. Eam igitur consuetudinem detestabilem seruant in hodiernum diem. 1) L reputent. — 2) L a Pl monghu. — 3) P1 boni — 4) Pl donariis. — 5) L vita- bile. — 6) P1 licenciam.
Strana 48
48 O zemy tijntintalas, kapil xxxxvijia. POtey wla�y kamul przigde pak k wlaſti tey, gto ſlowe tijntintalad, genz bliz przilezie puſczie w tu ſtranu na puol noczi. A ta wlaſt gt dly fleftnaſte dny czesty, a gest pod panſtwye weliker kaam. Tu gt mieſt mnoho a hraduow. gſut take tu nie- kterzie krzieſtiane, geſſto ſie machome modle. A oſtatek lidu tey wlasti modlam ſie modlij. W tey wlaſti geſt hora, w nyez gt ruda oczelowa, a take [36] Gyna ruda. gſu take w tey wlaſti Salamandrowe, z nichzto biwa niekterake rucho nebo platno, ze gdiz gie wuhen wrzez, nemuoz ſhorzeti. Bywa take tu platno (z) zemie takto, yakoz gſem ſlyſſal od towa- rzyſſe ſweho Turka, genz bieſſe rytierz muz mvdrij, gemuz rzikachu zurſytan, genz z poruczenſtwy welike" kaam w tey wlaſti bieſſe vſſazen natiemy, geſſto na rudie dielachu y prawiefſe tak, ze w tey horzie gt niekteraka zemna ruda, w niez niekterake niti podobney k wlnye nalezagi. Ty nyti ſufſye na flunczi, poto w mozdierzi myedienym tluku, potom wodu zperu, a tu zemy, gto ſie przidrzie, wytrzeſu a wyberu, a tak potom z tey wlny nyti przedu, z kterezto nyti poto platno dielagie. To giſte platno kdiz od tkadcze wezme, nebywa byelo, ale muſy ſie wuohen wrczi a w ohni za hodynu nechati, a tak zbiele, ze bude yako ſnyeh, a ohen gel nicz ne- uſſkodie. A kdiz ſie zaczrny, tehdy ge' tez vczinij, neb gyneho pranije, kdiz gie chcze cziſtity, gemu netrzeba. Ale o tom hadu, o [36a] Salamandru, a [o] nyemz pwye, ze wzdy w ohny bydly, nycz gſem neſliſſal w tiech kraginach na wſſchod ſluncze, nez czoz gſem o Salamandrzie ſliſſal, to ſem De prouincia Chinchintalas 1), C. xlvij. Post prouinciam camul inuenitur prouincia, que dicitur chinchintalas, que est affinis [24b] deserto ad orientalem 2) plagam, habet autem in longitudine dietas xvi et est sub dominio magni kaam. Ibi sunt ciuitates multe et castra. Sunt eciam ibi quidam christiani nestorini et quidam adorantes machometum. Relique uero prouincie populus ydola uene- ratur. In hac prouincia mons est, ubi sunt minere calibis et andanici 3) et salamandre, de qua fit pannus, qui si proiiciatur in ignem, comburi non potest. Fit autem pannus hoc modo de terra, sicut didici a quodam socio meo turcho, viro ualde prudente, qui dicebatur çurficar. 4) qui ex commissione magni kaam in prouincia illa prefuit opere minerarum. Referebat enim, quod in monte illo quedam minere terre habentur, que fila quedam habent lane similia, fila illa desiccantur ad solem, postea lin [24b1] mortario eneo conteruntur, deinde lauantur aqua et a terre adherentis grossicie separantur. Terra uero proicitur et fila ut lana filantur, de quibus filio postea panni fiunt. Hii autem panni ex textura non assumuntur albi, sed prohiciuntur in ignem ut per horam vnam dimittuntur in flamma et tunc albescunt, ut uix nec leduntur in igne. Quod similiter fit, quandocunque lauari debent. Nam alia laucio 5) ad remouendas maculas non adhibetur eis. De salamandra uero serpentę, qui 6) in igne viuere 1) L chynchynculas. — 2) L a P1 aquilonarem. — 3) L amdanici. — *) L turficar — 5) L a P1 locio. — 6) P1 a PI schází.
48 O zemy tijntintalas, kapil xxxxvijia. POtey wla�y kamul przigde pak k wlaſti tey, gto ſlowe tijntintalad, genz bliz przilezie puſczie w tu ſtranu na puol noczi. A ta wlaſt gt dly fleftnaſte dny czesty, a gest pod panſtwye weliker kaam. Tu gt mieſt mnoho a hraduow. gſut take tu nie- kterzie krzieſtiane, geſſto ſie machome modle. A oſtatek lidu tey wlasti modlam ſie modlij. W tey wlaſti geſt hora, w nyez gt ruda oczelowa, a take [36] Gyna ruda. gſu take w tey wlaſti Salamandrowe, z nichzto biwa niekterake rucho nebo platno, ze gdiz gie wuhen wrzez, nemuoz ſhorzeti. Bywa take tu platno (z) zemie takto, yakoz gſem ſlyſſal od towa- rzyſſe ſweho Turka, genz bieſſe rytierz muz mvdrij, gemuz rzikachu zurſytan, genz z poruczenſtwy welike" kaam w tey wlaſti bieſſe vſſazen natiemy, geſſto na rudie dielachu y prawiefſe tak, ze w tey horzie gt niekteraka zemna ruda, w niez niekterake niti podobney k wlnye nalezagi. Ty nyti ſufſye na flunczi, poto w mozdierzi myedienym tluku, potom wodu zperu, a tu zemy, gto ſie przidrzie, wytrzeſu a wyberu, a tak potom z tey wlny nyti przedu, z kterezto nyti poto platno dielagie. To giſte platno kdiz od tkadcze wezme, nebywa byelo, ale muſy ſie wuohen wrczi a w ohni za hodynu nechati, a tak zbiele, ze bude yako ſnyeh, a ohen gel nicz ne- uſſkodie. A kdiz ſie zaczrny, tehdy ge' tez vczinij, neb gyneho pranije, kdiz gie chcze cziſtity, gemu netrzeba. Ale o tom hadu, o [36a] Salamandru, a [o] nyemz pwye, ze wzdy w ohny bydly, nycz gſem neſliſſal w tiech kraginach na wſſchod ſluncze, nez czoz gſem o Salamandrzie ſliſſal, to ſem De prouincia Chinchintalas 1), C. xlvij. Post prouinciam camul inuenitur prouincia, que dicitur chinchintalas, que est affinis [24b] deserto ad orientalem 2) plagam, habet autem in longitudine dietas xvi et est sub dominio magni kaam. Ibi sunt ciuitates multe et castra. Sunt eciam ibi quidam christiani nestorini et quidam adorantes machometum. Relique uero prouincie populus ydola uene- ratur. In hac prouincia mons est, ubi sunt minere calibis et andanici 3) et salamandre, de qua fit pannus, qui si proiiciatur in ignem, comburi non potest. Fit autem pannus hoc modo de terra, sicut didici a quodam socio meo turcho, viro ualde prudente, qui dicebatur çurficar. 4) qui ex commissione magni kaam in prouincia illa prefuit opere minerarum. Referebat enim, quod in monte illo quedam minere terre habentur, que fila quedam habent lane similia, fila illa desiccantur ad solem, postea lin [24b1] mortario eneo conteruntur, deinde lauantur aqua et a terre adherentis grossicie separantur. Terra uero proicitur et fila ut lana filantur, de quibus filio postea panni fiunt. Hii autem panni ex textura non assumuntur albi, sed prohiciuntur in ignem ut per horam vnam dimittuntur in flamma et tunc albescunt, ut uix nec leduntur in igne. Quod similiter fit, quandocunque lauari debent. Nam alia laucio 5) ad remouendas maculas non adhibetur eis. De salamandra uero serpentę, qui 6) in igne viuere 1) L chynchynculas. — 2) L a P1 aquilonarem. — 3) L amdanici. — *) L turficar — 5) L a P1 locio. — 6) P1 a PI schází.
Strana 49
49 wſſe wiernye popſal. prawie, ze w Rzymye geſt nyekteraka rucha neb vbrus z Salamandrij, w nyemz gest zawynut nyekteraky rucznik bozy, geſſto ſobie gym pot ſtieral, kdiz praczowal cze�tu w horko, anebo ſnad ten, vakoz byl w geho hrobie nalezen po geho wzkrzieſſeny, kteryzto vbrus poſlal byl papezowy geden kral Taterſky. O zemy Suttur, kala xxxxviij"a. NEchagijcze tey wlaffti Tyntintales, geſt giti na wzchod fluncze deffet dnij czestij ſpolu, ktezto zadneho prze- bitka lydſke° nenye, gedne na malo myeſtech, A przevda tu czeſtu, przygde do wlaſti, gessto flowe Suttur, (w nyez mnoho myest gest a miesteczek, a naywietſſie mveſto flowe Suttur). w tey wlaſti geſt nyeczo krzieſtianuow, Ale gyni lijde tey wlaſti gſu modloſluhy, A gſu poddany w panstwye welike" [37] Kaam. kupczuow tu nenye, ale owoczem zywy gſu. Na wſſech horach tey wlasti nalezne reubarbarum toho korzenie welike mnoſtwye, a odtud ge kupczi neſu po ginich kraginach ſwieta. O mieſtu kapyczyon, kapitule xxxxviij"a. KApyczion geſt myeſto welmy welike a zſſlechtiele, genz gt naygmenowiteyfsie a nayfflechtieleyffie w tey wlaſti, geſſto ſlowe tangut, w niemz gſu krzieſtane nyekterzie, a gyni drzie zakon machometu, a oſtatek gſu modloſluhy. Mnoho gest w tom miestie klaſteru, w nichzto mnoho modl naſledugi, z nychzto gedny gſu kamenne, a gedny drzewene, gedny hlyniene nebo yako hrnecz ſlepene, a wſſeczky ſwrchu gſu pozlaczene A nyektere z nich gſu na deſſet kroczegij welike, dicitur, 1) nichil audiui in orientalibus partibus. Id autem totum, quod de sala- mandra audiui et didici, descripsi fideliter. Fertur, quod Rome sit 2) mappa quedam de salamandra, qua est sudarium domini inuolutum, quam misit summo pontifici quidam rex tarta 25a]rorum. De prouincia Succui,3) C. xxxxviii. Quando uero relicta prouincia chinchintalas itur ad orientem per dietas x continuas, nulla habitacio reperitur nisi in paucis locis, quibus transactis invenitur prouincia Succuir. In hac prouincia sunt christiani quidam, reliqui 4) uero prouincie incole ydolatre sunt et subiecti magno kaam. Negociatores non 5) sunt, sed de fructibus terre viuunt. In cunctis montibus huius prouincie inuenitur reubarbarum in copia maxima et inde per mercatores defertur ad ceteras mundi partes. De Ciuitate Campicion, 6) Capitulum xlix. Campicion est ciuitas pregrandis et nobilis, que est principalior in regione tanguth. Vbi sunt christiani quidam et alii habentes machometi legem. Reliqui [25a!] vero Ciues ydolatre sunt. Multa sunt in ciuitate hac monasteria, in quibus multitudo colitur ydolorum, quorum quedam lapidea, quedam lignea, quedam vero lutea seu fictilia sunt, desuper vero deaurata sunt omnia. Quedam autem ex ipsis sunt magnitudinis passuum x, que iacere uidentur, circa que sunt parva ydola posita, que uidentur eis reue- 1) L fit. — 1) L succuyr, P1 Sucyur. — 3) P1 a P' habens multas ciuitates et oppida, cuius maior ciuitas dicitur Sucuir. — 4) L relique. — 5) P1 schází. — 6) L cam- pion, P1 capmpion.
49 wſſe wiernye popſal. prawie, ze w Rzymye geſt nyekteraka rucha neb vbrus z Salamandrij, w nyemz gest zawynut nyekteraky rucznik bozy, geſſto ſobie gym pot ſtieral, kdiz praczowal cze�tu w horko, anebo ſnad ten, vakoz byl w geho hrobie nalezen po geho wzkrzieſſeny, kteryzto vbrus poſlal byl papezowy geden kral Taterſky. O zemy Suttur, kala xxxxviij"a. NEchagijcze tey wlaffti Tyntintales, geſt giti na wzchod fluncze deffet dnij czestij ſpolu, ktezto zadneho prze- bitka lydſke° nenye, gedne na malo myeſtech, A przevda tu czeſtu, przygde do wlaſti, gessto flowe Suttur, (w nyez mnoho myest gest a miesteczek, a naywietſſie mveſto flowe Suttur). w tey wlaſti geſt nyeczo krzieſtianuow, Ale gyni lijde tey wlaſti gſu modloſluhy, A gſu poddany w panstwye welike" [37] Kaam. kupczuow tu nenye, ale owoczem zywy gſu. Na wſſech horach tey wlasti nalezne reubarbarum toho korzenie welike mnoſtwye, a odtud ge kupczi neſu po ginich kraginach ſwieta. O mieſtu kapyczyon, kapitule xxxxviij"a. KApyczion geſt myeſto welmy welike a zſſlechtiele, genz gt naygmenowiteyfsie a nayfflechtieleyffie w tey wlaſti, geſſto ſlowe tangut, w niemz gſu krzieſtane nyekterzie, a gyni drzie zakon machometu, a oſtatek gſu modloſluhy. Mnoho gest w tom miestie klaſteru, w nichzto mnoho modl naſledugi, z nychzto gedny gſu kamenne, a gedny drzewene, gedny hlyniene nebo yako hrnecz ſlepene, a wſſeczky ſwrchu gſu pozlaczene A nyektere z nich gſu na deſſet kroczegij welike, dicitur, 1) nichil audiui in orientalibus partibus. Id autem totum, quod de sala- mandra audiui et didici, descripsi fideliter. Fertur, quod Rome sit 2) mappa quedam de salamandra, qua est sudarium domini inuolutum, quam misit summo pontifici quidam rex tarta 25a]rorum. De prouincia Succui,3) C. xxxxviii. Quando uero relicta prouincia chinchintalas itur ad orientem per dietas x continuas, nulla habitacio reperitur nisi in paucis locis, quibus transactis invenitur prouincia Succuir. In hac prouincia sunt christiani quidam, reliqui 4) uero prouincie incole ydolatre sunt et subiecti magno kaam. Negociatores non 5) sunt, sed de fructibus terre viuunt. In cunctis montibus huius prouincie inuenitur reubarbarum in copia maxima et inde per mercatores defertur ad ceteras mundi partes. De Ciuitate Campicion, 6) Capitulum xlix. Campicion est ciuitas pregrandis et nobilis, que est principalior in regione tanguth. Vbi sunt christiani quidam et alii habentes machometi legem. Reliqui [25a!] vero Ciues ydolatre sunt. Multa sunt in ciuitate hac monasteria, in quibus multitudo colitur ydolorum, quorum quedam lapidea, quedam lignea, quedam vero lutea seu fictilia sunt, desuper vero deaurata sunt omnia. Quedam autem ex ipsis sunt magnitudinis passuum x, que iacere uidentur, circa que sunt parva ydola posita, que uidentur eis reue- 1) L fit. — 1) L succuyr, P1 Sucyur. — 3) P1 a P' habens multas ciuitates et oppida, cuius maior ciuitas dicitur Sucuir. — 4) L relique. — 5) P1 schází. — 6) L cam- pion, P1 capmpion.
Strana 50
50 a ty zdagy ſie yakztoby ze lezij, okolo nychzto naſtawyly malych modl, A ty male modly, yakzto by ſie welikym klaniely, pocztiwoſt gym vka- zugicz. Tu take gſu nyekteraczi zakoniczi modloſluhy, genz poczeſtneyſſie bidle nez gyne [37a] Modloſluhy, z nichzto nyekterzie czyſtotu tieleſnu za- chowawagy a welmy ſie warugy, aby bohuow ſwych zakona neprzeſtupily. A wſſeczken rok gedno po mieſyecziech cztu, anyz ginich myeſieczuow neb tydnow magy, W niekterich myeſiecziech piet dny porzad zachowawagie a cztie tak, w nychzto dnech any ptaka any ktere“ dobyteczka zabigie anyz toho maſſa gedie tiech piet dnij zabyteho. Take tiech piet dnij pocztie- weyſſie gſu ziwy, nez gynich dny toho roku. W tom mieſtie kazdy modlo- ſluha muoz myti zen trzidczet neb wiecze, acz muoz ge° ſtatek to ſneſti. A wſſakz prwnie zena z tiech geſt duoſtoyneyſſie a za manzelku yako zda- wanu gy magij. Tu neberze muz od zeny wyenna, ale on gie na dobitku neb na ſluhach neb na peniezich podle ſwe° ſtatku wyeno vkaze. A gestly ze zena muzowy gt nenawiſtywa, tehdi muoz gie muz nechati podle ſwey liboſti. przitelkynie ſwe przirozene w druhem [38] Pokolenij zeny ſobie beru; take y maczochi. A mnohe hrziechi, gto v nas welmy tiezczi gfu, to ony prawy, ze muoz dobrze byti. A tak we mnohych wieczych bidle yako gina howada. O mieſtu Ezyna, kal' padeſata, PAk dale gducze od toho mieſta ka- pyczion, geſt giti dwanaſte dny czeſti, a tak potom przigde do mieſta, geſſto ſlowe Ezyna, genz geſt blizko, wraczugicz ſie od puczſſije kraſne [] renciam exhibere. Sunt eciam ibi religiosi quidam ydolatre, qui ceteris ydolatris honestius viuunt. Quorum quidam castitatem seruant multumque cauent, ne deorum suorum legem pretereant. Totum anni circulum per lunaciones com- putant nec alios menses uel ebdomadas habent. In quibusdam lunacionibus ob- seruant dies quinque continuos, in quibus auem aut bestiam non occidunt nec carnem [25b] comedunt illis V diebus occisam. Viuunt eciam illis quinque diebus honestius quam ceteris anni diebus. In hac ciuitate ydolatra 1) quilibet habere potest vxores XXX uel plures, si hoc eius subsidia 2) paciantur, prima tamen vxor dignior et magis legittima reputatur. Non recipit vir ab vxore dotem, sed ipse ei in animalibus uel seruis aut pecunia iuxta statum et possibilitatis eius congruenciam dotem assignat. Si vxor uiro efficitur odiosa, licitum est uiro eam dimittere iuxta sue placitum uoluntatis. Consanguineas secundi gradus vxores accipiunt, similiter et nouercas. Multa, que apud nos grauia peccata sunt, ipsa licita reputant, quoad multa enim bestialiter viuunt. Pater [25b1] meus, dominus Nicolaus, et dominus3) matheus frater eius et ego marchus anno vno pro quibusdam negociis mansimus in hac Ciuitate Campicion. De Ciuitate Ezina 4) et alio deserto magno, C. l Viterius procedendo a Ciuitate Campicion itur per dietas xii post modum inuenitur Ciuitas, que dicitur Ezina, que eciam affinis est arenoso deserto uersus aquilonem, ubi sunt 1) P ydolatria. — 2) L a P1 substancia. — 1) L schází. — 1) L ecima.
50 a ty zdagy ſie yakztoby ze lezij, okolo nychzto naſtawyly malych modl, A ty male modly, yakzto by ſie welikym klaniely, pocztiwoſt gym vka- zugicz. Tu take gſu nyekteraczi zakoniczi modloſluhy, genz poczeſtneyſſie bidle nez gyne [37a] Modloſluhy, z nichzto nyekterzie czyſtotu tieleſnu za- chowawagy a welmy ſie warugy, aby bohuow ſwych zakona neprzeſtupily. A wſſeczken rok gedno po mieſyecziech cztu, anyz ginich myeſieczuow neb tydnow magy, W niekterich myeſiecziech piet dny porzad zachowawagie a cztie tak, w nychzto dnech any ptaka any ktere“ dobyteczka zabigie anyz toho maſſa gedie tiech piet dnij zabyteho. Take tiech piet dnij pocztie- weyſſie gſu ziwy, nez gynich dny toho roku. W tom mieſtie kazdy modlo- ſluha muoz myti zen trzidczet neb wiecze, acz muoz ge° ſtatek to ſneſti. A wſſakz prwnie zena z tiech geſt duoſtoyneyſſie a za manzelku yako zda- wanu gy magij. Tu neberze muz od zeny wyenna, ale on gie na dobitku neb na ſluhach neb na peniezich podle ſwe° ſtatku wyeno vkaze. A gestly ze zena muzowy gt nenawiſtywa, tehdi muoz gie muz nechati podle ſwey liboſti. przitelkynie ſwe przirozene w druhem [38] Pokolenij zeny ſobie beru; take y maczochi. A mnohe hrziechi, gto v nas welmy tiezczi gfu, to ony prawy, ze muoz dobrze byti. A tak we mnohych wieczych bidle yako gina howada. O mieſtu Ezyna, kal' padeſata, PAk dale gducze od toho mieſta ka- pyczion, geſt giti dwanaſte dny czeſti, a tak potom przigde do mieſta, geſſto ſlowe Ezyna, genz geſt blizko, wraczugicz ſie od puczſſije kraſne [] renciam exhibere. Sunt eciam ibi religiosi quidam ydolatre, qui ceteris ydolatris honestius viuunt. Quorum quidam castitatem seruant multumque cauent, ne deorum suorum legem pretereant. Totum anni circulum per lunaciones com- putant nec alios menses uel ebdomadas habent. In quibusdam lunacionibus ob- seruant dies quinque continuos, in quibus auem aut bestiam non occidunt nec carnem [25b] comedunt illis V diebus occisam. Viuunt eciam illis quinque diebus honestius quam ceteris anni diebus. In hac ciuitate ydolatra 1) quilibet habere potest vxores XXX uel plures, si hoc eius subsidia 2) paciantur, prima tamen vxor dignior et magis legittima reputatur. Non recipit vir ab vxore dotem, sed ipse ei in animalibus uel seruis aut pecunia iuxta statum et possibilitatis eius congruenciam dotem assignat. Si vxor uiro efficitur odiosa, licitum est uiro eam dimittere iuxta sue placitum uoluntatis. Consanguineas secundi gradus vxores accipiunt, similiter et nouercas. Multa, que apud nos grauia peccata sunt, ipsa licita reputant, quoad multa enim bestialiter viuunt. Pater [25b1] meus, dominus Nicolaus, et dominus3) matheus frater eius et ego marchus anno vno pro quibusdam negociis mansimus in hac Ciuitate Campicion. De Ciuitate Ezina 4) et alio deserto magno, C. l Viterius procedendo a Ciuitate Campicion itur per dietas xii post modum inuenitur Ciuitas, que dicitur Ezina, que eciam affinis est arenoso deserto uersus aquilonem, ubi sunt 1) P ydolatria. — 2) L a P1 substancia. — 1) L schází. — 1) L ecima.
Strana 51
51 puolnoczi. ktezto mnoho welbluduow geſt, y take ginich zwierat rozlicznich doſti. Tu geſt rarohuow a Sokoluow y gynich ptakuow dobrych k miſli- woſti doſti. lide z toho mieſta Ezyna modloſluhi gſu, kupczeny nedbagie, vzitkem zemſkem zywy gſu. w tom mieſtie prziprawugie ſobie ztrawu po- czeſtny lide kupczowe na cztiridczeti dnij, kdiz chtie gijti przeſ puſſcz, genz geſt ku puolnoczi ſtranye. Tu zadne° przybitka lidſke° nenye, kromyſe] zde y onde na horach neb na vdoly tey puſſczye, w nichzto przebywagy lyde w letie. Na tey puſſczie rzidko kde trawa roſte neb zelyna; awſſakz na niekterych myeſtech zwierzi doſti gest, [38a] A zwlastie dywoke ofly tu nayde a tiech welmy mnoho. Geſt takey na tey puſſczie ſoſnowe° neb bo- rowe° drziewije, A ta wſſichna myeſta y wlaſti ſwrchu pfane, to geſt myeſto Sachion, wlast Kamul, wlast Suttur etc. [...] O mieſtu Karokoram, kal' padeſata prwa. DOkonagicz czeſtu tey puſſczie geſt przigity k mieſtu Karokoram, kterezto zalezie k ſtranie puolnoczi, ktezto poczatek miel geſt pan Taterſkij, neb gſu drzywe przebijwaly po poly a na welikich planenach tey wlasti, A tu nebieffe any mieft any miestieczek, ale gedne biechu trawnikowe a wody a rzek mnoho, Anyz gſu pana miely z lyda ſwey zemie, ale biechu poddany w dan welike kralowy, genz ſlowy- ſſe vncham, gemuz latienie neb wlaſky pop Jan rziekagie, o nyemz wesſken ſwiet mluwy, potom pak az ſie giz rozmohl lid taterſky, bal ſie ten kral, Cameli multi et aliarum specierum animalia multa. Ibi sunt herodii seu falcones lanerii 1) optimi et sagri eciam in copia maxima. homines de Ezina ydolatre sunt, negociacionibus non intendunt, sed de fructibus terre viuunt. In hac Ciuitate preparant sibi victualia viatores et mercatores pro xl 2) diebus, si uolunt transire desertum, quod ibi est ad aquilonem, per quod [26a] transitur xl diebus. Nulla enim est ibi habitacio, nisi in montibus et in aliquibus uallibus, ubi habitant aliqui homines in estate. In deserto illo herba raro inuenitur. In quibusdam tamen locis fere siluestres sunt multe. Specialiter 3) autem onagri inueniuntur ibi in multitudine maxima. Sunt eciam in deserto pinus multe. 3) Omnes autem superdicte prouincie et Ciuitates, s. Ciuitas Sachion, prouincia Camul, prouincia chinchintalas, prouincia Succuir, Ciuitas Campicion et Ciuitas ezina pertinent ad magnam prouinciam tanguth. De Ciuitate Carocoram et de inicio dominii tartarorum, C. li. Terminata via prenominati deserti peruenitur ad Ciuitatem Carocoram, que est ad aquilo- narem plagam [26a1], ubi dominium tartarorum habuit origines. habitabant pri- mitus in Campestribus magnis regionis illius, ubi non erant Ciuitates nec oppida, sed pascua quedam solum et flumina multa, nec habebant dominum de gente ipsorum sed tributarii erant magni regis, qui dicebatur vnquam, 4) quem latini presbyterum lohannem uocant. de quo totus loquitur orbis. Postquam autem creuit populus tartarorum et augmentatus est nimis, timuit rex ille, ne ab illa 1) L laynerii. — 1) P1 pro X. — 3) P1 schází. — 4) L onchan.
51 puolnoczi. ktezto mnoho welbluduow geſt, y take ginich zwierat rozlicznich doſti. Tu geſt rarohuow a Sokoluow y gynich ptakuow dobrych k miſli- woſti doſti. lide z toho mieſta Ezyna modloſluhi gſu, kupczeny nedbagie, vzitkem zemſkem zywy gſu. w tom mieſtie prziprawugie ſobie ztrawu po- czeſtny lide kupczowe na cztiridczeti dnij, kdiz chtie gijti przeſ puſſcz, genz geſt ku puolnoczi ſtranye. Tu zadne° przybitka lidſke° nenye, kromyſe] zde y onde na horach neb na vdoly tey puſſczye, w nichzto przebywagy lyde w letie. Na tey puſſczie rzidko kde trawa roſte neb zelyna; awſſakz na niekterych myeſtech zwierzi doſti gest, [38a] A zwlastie dywoke ofly tu nayde a tiech welmy mnoho. Geſt takey na tey puſſczie ſoſnowe° neb bo- rowe° drziewije, A ta wſſichna myeſta y wlaſti ſwrchu pfane, to geſt myeſto Sachion, wlast Kamul, wlast Suttur etc. [...] O mieſtu Karokoram, kal' padeſata prwa. DOkonagicz czeſtu tey puſſczie geſt przigity k mieſtu Karokoram, kterezto zalezie k ſtranie puolnoczi, ktezto poczatek miel geſt pan Taterſkij, neb gſu drzywe przebijwaly po poly a na welikich planenach tey wlasti, A tu nebieffe any mieft any miestieczek, ale gedne biechu trawnikowe a wody a rzek mnoho, Anyz gſu pana miely z lyda ſwey zemie, ale biechu poddany w dan welike kralowy, genz ſlowy- ſſe vncham, gemuz latienie neb wlaſky pop Jan rziekagie, o nyemz wesſken ſwiet mluwy, potom pak az ſie giz rozmohl lid taterſky, bal ſie ten kral, Cameli multi et aliarum specierum animalia multa. Ibi sunt herodii seu falcones lanerii 1) optimi et sagri eciam in copia maxima. homines de Ezina ydolatre sunt, negociacionibus non intendunt, sed de fructibus terre viuunt. In hac Ciuitate preparant sibi victualia viatores et mercatores pro xl 2) diebus, si uolunt transire desertum, quod ibi est ad aquilonem, per quod [26a] transitur xl diebus. Nulla enim est ibi habitacio, nisi in montibus et in aliquibus uallibus, ubi habitant aliqui homines in estate. In deserto illo herba raro inuenitur. In quibusdam tamen locis fere siluestres sunt multe. Specialiter 3) autem onagri inueniuntur ibi in multitudine maxima. Sunt eciam in deserto pinus multe. 3) Omnes autem superdicte prouincie et Ciuitates, s. Ciuitas Sachion, prouincia Camul, prouincia chinchintalas, prouincia Succuir, Ciuitas Campicion et Ciuitas ezina pertinent ad magnam prouinciam tanguth. De Ciuitate Carocoram et de inicio dominii tartarorum, C. li. Terminata via prenominati deserti peruenitur ad Ciuitatem Carocoram, que est ad aquilo- narem plagam [26a1], ubi dominium tartarorum habuit origines. habitabant pri- mitus in Campestribus magnis regionis illius, ubi non erant Ciuitates nec oppida, sed pascua quedam solum et flumina multa, nec habebant dominum de gente ipsorum sed tributarii erant magni regis, qui dicebatur vnquam, 4) quem latini presbyterum lohannem uocant. de quo totus loquitur orbis. Postquam autem creuit populus tartarorum et augmentatus est nimis, timuit rex ille, ne ab illa 1) L laynerii. — 1) P1 pro X. — 3) P1 schází. — 4) L onchan.
Strana 52
52 by ge° to mnoſtwy nyekdy neurazily, kdyz by chtiely protiwny byti, y miſlil geſt, kterak by gie mohl ruozno w diely rozdieliti a do [po] rozlicznich wlaſtech rozellati, aby tië mocz gegich mdleyfie byla. Ale nechtiecze [39] Sie ny- kakez rozlucziti ruozno, wſſichni ſpolu ſſly gſu na gednu puſſcz na puol- noczi ſtra', y prziſſly gſu na gedno mieſto, ktez gſu ſie drzywe rzeczeneho krale nebaly, a ge' potom wiecz danij dawati nechtiely. O prwnem kraly Taterſkem, genz ſlul Chynchyſs, kapi“ I druha. PO malych letech z bozieho ſpoſobenie muzſ-e] gednoho pocztiwe° a mudre°, genz ſlowyſſe Chynchyſs, kralem nad sebu vſtawyly, a to sie geſt ſtalo od na- rozenie ſyna bozie° Tyſieczi' gednoho ſta oſmdeſate“ ſedmeho, tehdy po ge° korunowanie wſſichni tatarzie, kterzie ſie biechu po ginich wlastech rozbiehly, przigducze k ne, pod ge° panſtwy welmy rady dobrowolnie ſie poruczychu. A on tey[-n] giſty ſobie poddany lid welmy mudrze a opatrnie ſprawowaſſie. Tehdy po malem czaſſu oſm ginich wlaſti dobil. A kdiz gt ktereho mieſta nebo hradu przeſ hlawu moczy dobil, po ſwieczezenie zadne" zabyti any oblupiti dal, kteryz sie ge dobrowolnye poddal a ſny chtiel geti gynich miest dobywat, pro niez gſu gey wſſichny dywnie milowalij. A wida ſie tak powyſſena w takey chwalie, poſly [39a] ſwe kralowy ſwe" poſſle proſie, aby gemu ſwu dczeru w zenu dal. A to bylo giz leta od na- rozeni bozie° Tiſſieczi° dwuſteſ-h-Jo. A ten kral tu rzecz welmy hniewywe przigal a nelibie; a poſſlom welmy oſuhle odpowiediew, rzekl geſt k nyem, multitudine offendi posset, si forte uellent esse rebelles. Cogitauit igitur eos ab nuicem in partes diuidere et ad diuersas regiones transferre, 3) ut hoc eorum potencia minor esset. Ipsi autem uolentes omnino ab inuicem reparari omnes similiter transierunt desertum ad aquilonarem plagam et perue[26b]nerunt ad locum, ubi prenominatum Regem timere non 2) poterant. Cui postea tributum reddere noluerunt. De primo rege tartarorum chinchis et discordia eius cum rege suo, Capi- tulum Lii. Post annos paucos de communi consensu virum quendam de suis probum et sapientem, qui dicebatur Chinchis, 3) regem super se constituerunt. Quod factum est anno domini MC'L xxxij.4) Post coronacionem autem eius cuncti tartari, qui in aliis regionibus dispersi erant, uenientes ad eum eius se dominio libenti animo subdiderunt. Ipse autem subditum sibi populum prudentissime gubernabat. Breui uero in tempore prouincias octo 5) cepit. Cum autem per violen[26b1]ciam Ciuitatem aliquam capiebat aut castrum, neminem post uictoriam 6) occidi uel spoliari sinebat, 7) si imperio eius sponte se subiugare uolebat secumque progredi ad Ciuitates alias capiendas, propter quod miro modo ab omnibus amabatur. Videns autem se ad tantam gloriam sublimatum nuncios ad Regem quondam suum direxit petens eius filiam in vxorem. Fuit autem hoc anno domini M°CC°. Ille hoc supra modum indigne tulit direque 8) respondit. Dixit enim, 1) L deferre. — 2) P1 schází. — 3) L chynthyn, P1, Cyncym. — 4) La Fimco Ixxxvil. — 5) P1 septem. — *) L schází. — 7) L sinebat. — 3) L dureque.
52 by ge° to mnoſtwy nyekdy neurazily, kdyz by chtiely protiwny byti, y miſlil geſt, kterak by gie mohl ruozno w diely rozdieliti a do [po] rozlicznich wlaſtech rozellati, aby tië mocz gegich mdleyfie byla. Ale nechtiecze [39] Sie ny- kakez rozlucziti ruozno, wſſichni ſpolu ſſly gſu na gednu puſſcz na puol- noczi ſtra', y prziſſly gſu na gedno mieſto, ktez gſu ſie drzywe rzeczeneho krale nebaly, a ge' potom wiecz danij dawati nechtiely. O prwnem kraly Taterſkem, genz ſlul Chynchyſs, kapi“ I druha. PO malych letech z bozieho ſpoſobenie muzſ-e] gednoho pocztiwe° a mudre°, genz ſlowyſſe Chynchyſs, kralem nad sebu vſtawyly, a to sie geſt ſtalo od na- rozenie ſyna bozie° Tyſieczi' gednoho ſta oſmdeſate“ ſedmeho, tehdy po ge° korunowanie wſſichni tatarzie, kterzie ſie biechu po ginich wlastech rozbiehly, przigducze k ne, pod ge° panſtwy welmy rady dobrowolnie ſie poruczychu. A on tey[-n] giſty ſobie poddany lid welmy mudrze a opatrnie ſprawowaſſie. Tehdy po malem czaſſu oſm ginich wlaſti dobil. A kdiz gt ktereho mieſta nebo hradu przeſ hlawu moczy dobil, po ſwieczezenie zadne" zabyti any oblupiti dal, kteryz sie ge dobrowolnye poddal a ſny chtiel geti gynich miest dobywat, pro niez gſu gey wſſichny dywnie milowalij. A wida ſie tak powyſſena w takey chwalie, poſly [39a] ſwe kralowy ſwe" poſſle proſie, aby gemu ſwu dczeru w zenu dal. A to bylo giz leta od na- rozeni bozie° Tiſſieczi° dwuſteſ-h-Jo. A ten kral tu rzecz welmy hniewywe przigal a nelibie; a poſſlom welmy oſuhle odpowiediew, rzekl geſt k nyem, multitudine offendi posset, si forte uellent esse rebelles. Cogitauit igitur eos ab nuicem in partes diuidere et ad diuersas regiones transferre, 3) ut hoc eorum potencia minor esset. Ipsi autem uolentes omnino ab inuicem reparari omnes similiter transierunt desertum ad aquilonarem plagam et perue[26b]nerunt ad locum, ubi prenominatum Regem timere non 2) poterant. Cui postea tributum reddere noluerunt. De primo rege tartarorum chinchis et discordia eius cum rege suo, Capi- tulum Lii. Post annos paucos de communi consensu virum quendam de suis probum et sapientem, qui dicebatur Chinchis, 3) regem super se constituerunt. Quod factum est anno domini MC'L xxxij.4) Post coronacionem autem eius cuncti tartari, qui in aliis regionibus dispersi erant, uenientes ad eum eius se dominio libenti animo subdiderunt. Ipse autem subditum sibi populum prudentissime gubernabat. Breui uero in tempore prouincias octo 5) cepit. Cum autem per violen[26b1]ciam Ciuitatem aliquam capiebat aut castrum, neminem post uictoriam 6) occidi uel spoliari sinebat, 7) si imperio eius sponte se subiugare uolebat secumque progredi ad Ciuitates alias capiendas, propter quod miro modo ab omnibus amabatur. Videns autem se ad tantam gloriam sublimatum nuncios ad Regem quondam suum direxit petens eius filiam in vxorem. Fuit autem hoc anno domini M°CC°. Ille hoc supra modum indigne tulit direque 8) respondit. Dixit enim, 1) L deferre. — 2) P1 schází. — 3) L chynthyn, P1, Cyncym. — 4) La Fimco Ixxxvil. — 5) P1 septem. — *) L schází. — 7) L sinebat. — 3) L dureque.
Strana 53
53 ze by dczeru ſwu chtiel radiegy w ohen wrczi, nez by gey chtiel ſwe ſluzie dati. a poſly Chynchyſſowy nepoczeſtnye od ſebie wyhnal, a rzka gym: Rzcete par ſwe' proto, zet ſie geſt ſmyel w taku pychu wzneſti pan was, zet geſt ſmyel pſiti za dezeru pana ſweho, musit za to vkrutnu ſmrt wzieti etc. O byti tateruow ſ tiem kralem, kal liij". A kdiz to vſliſſal Chynchyſs, rozhnewal sie gest welmy, a sebraw sie s welikem zastupem, y giel gest do zemie krale Vncham, genz ſlowe pop Jan, y polozil ſie gest polem na kraſney welmy [!] rowny genz ſlowe Tanduk, y poſlal kralowy, aby ſie branil. Tehdy ten kral ſ welmy welykem woyſkem przytahne, a polozie ſie na gednom poly bliz woyſka Taterſkeho za dwaczet myl. Tehdy Chynchyfs taterſkey [40] kral przikaze czarodenikom a hwiezdarzom ſwym, aby po- wediely vhodnucze, kerakey by konecz gegich boyg miel wzieti. Tehdy tie odpowediely, a na dwe rozdielily treſt na dly, y polozie przed ſebu na zemy. A gedney ſtranie przewzdiely Chynchyſs a druhe vncham, y rzekly kralowy: kdyz my budem czyſti w ſwich knyhach nad tiemy trztyemy rozſcziepenymy, tehdy tie dwie polowyczi trzty budu ſpolu bogowati, A ten kral ſwietiezij w bogij, cziez polowiczie tey trzſty na druhey vſednie. Tehdy kdiz ſie welike mnoſtwie lida zbiehne k prziehledanie, A tak kdiz ti czarodieniczi a hwiezdarze (ze) ſu cztly w ſwych knyhach, onye dwe polowicze trzſty hnuchu ſebu a zdaſſe ſie, by gedna polowicze proti druhe powſtawala. Tehdy ta polowycze Chynchyſſowa polozie ſie ſwrchu na po- quod filiam suam pocius in ignem proiceret, quam vxorem traderet seruo suo. Nuncios autem chinchis a conspectu suo turpiter eiecit dicens: dicite domino uestro, quod quia ad tantam presumpcionem 1) eleuari presumpsit, ut filiam domini [27a] sui in vxorem peteret, amara eum morte faciam interire. De conflictu tartarorum cum rege illo et de uictoria ipsorum, C. Liij. Quod cum audisset chinchis, iratus est ualde et congregato exercitu maximo perrexit in2) terram regis vncham, qui presbyter lohannes dicitur, et castra metatus est in planicie maxima,3) que dicitur Randuch,4) misitque ad Regem, ut deffen- deret se. Qui cum exercitu maximo descendit ad campestria, xx miliaria iuxta exercitum tartarorum. Tunc chinchis tartarorum rex precepit incantatoribus et astrologis suis, ut predicerent, qualem euentum futurum prelium habiturum erat. Tunc astrologi in partes duas5) scindentes arundinem, diuisiones ipsas interposuerunt 6), Vnamque uo[27a1 cauerunt Chinchis et alteram Vncham. Dixeruntque regi: nobis legentibus inuocaciones deorum nutu ipsorum due iste partes arundinis pugnabunt ad Inuicem. Ille autem rex uictoriam obtinebit in prelio, cuius pars super alterius partem ascendet. Multitudine vero ad specta- culum concurente, dum astrologi in libro suarum incantacionum legerent, partes arundinis sunt commote et vna super aliam insurgere uidebatur. Tandem pars 1. L a PI superbiam. — 1) L ad. — 3) P1 proxima. — *) L a P3 canduth, P1 Tanduc. — 5) L + per longum. — “) P1 + in terram.
53 ze by dczeru ſwu chtiel radiegy w ohen wrczi, nez by gey chtiel ſwe ſluzie dati. a poſly Chynchyſſowy nepoczeſtnye od ſebie wyhnal, a rzka gym: Rzcete par ſwe' proto, zet ſie geſt ſmyel w taku pychu wzneſti pan was, zet geſt ſmyel pſiti za dezeru pana ſweho, musit za to vkrutnu ſmrt wzieti etc. O byti tateruow ſ tiem kralem, kal liij". A kdiz to vſliſſal Chynchyſs, rozhnewal sie gest welmy, a sebraw sie s welikem zastupem, y giel gest do zemie krale Vncham, genz ſlowe pop Jan, y polozil ſie gest polem na kraſney welmy [!] rowny genz ſlowe Tanduk, y poſlal kralowy, aby ſie branil. Tehdy ten kral ſ welmy welykem woyſkem przytahne, a polozie ſie na gednom poly bliz woyſka Taterſkeho za dwaczet myl. Tehdy Chynchyfs taterſkey [40] kral przikaze czarodenikom a hwiezdarzom ſwym, aby po- wediely vhodnucze, kerakey by konecz gegich boyg miel wzieti. Tehdy tie odpowediely, a na dwe rozdielily treſt na dly, y polozie przed ſebu na zemy. A gedney ſtranie przewzdiely Chynchyſs a druhe vncham, y rzekly kralowy: kdyz my budem czyſti w ſwich knyhach nad tiemy trztyemy rozſcziepenymy, tehdy tie dwie polowyczi trzty budu ſpolu bogowati, A ten kral ſwietiezij w bogij, cziez polowiczie tey trzſty na druhey vſednie. Tehdy kdiz ſie welike mnoſtwie lida zbiehne k prziehledanie, A tak kdiz ti czarodieniczi a hwiezdarze (ze) ſu cztly w ſwych knyhach, onye dwe polowicze trzſty hnuchu ſebu a zdaſſe ſie, by gedna polowicze proti druhe powſtawala. Tehdy ta polowycze Chynchyſſowa polozie ſie ſwrchu na po- quod filiam suam pocius in ignem proiceret, quam vxorem traderet seruo suo. Nuncios autem chinchis a conspectu suo turpiter eiecit dicens: dicite domino uestro, quod quia ad tantam presumpcionem 1) eleuari presumpsit, ut filiam domini [27a] sui in vxorem peteret, amara eum morte faciam interire. De conflictu tartarorum cum rege illo et de uictoria ipsorum, C. Liij. Quod cum audisset chinchis, iratus est ualde et congregato exercitu maximo perrexit in2) terram regis vncham, qui presbyter lohannes dicitur, et castra metatus est in planicie maxima,3) que dicitur Randuch,4) misitque ad Regem, ut deffen- deret se. Qui cum exercitu maximo descendit ad campestria, xx miliaria iuxta exercitum tartarorum. Tunc chinchis tartarorum rex precepit incantatoribus et astrologis suis, ut predicerent, qualem euentum futurum prelium habiturum erat. Tunc astrologi in partes duas5) scindentes arundinem, diuisiones ipsas interposuerunt 6), Vnamque uo[27a1 cauerunt Chinchis et alteram Vncham. Dixeruntque regi: nobis legentibus inuocaciones deorum nutu ipsorum due iste partes arundinis pugnabunt ad Inuicem. Ille autem rex uictoriam obtinebit in prelio, cuius pars super alterius partem ascendet. Multitudine vero ad specta- culum concurente, dum astrologi in libro suarum incantacionum legerent, partes arundinis sunt commote et vna super aliam insurgere uidebatur. Tandem pars 1. L a PI superbiam. — 1) L ad. — 3) P1 proxima. — *) L a P3 canduth, P1 Tanduc. — 5) L + per longum. — “) P1 + in terram.
Strana 54
54 lowyczi vnchanowie. Vzrzewſſie to tatarowe a vgieſſtiwſſe ſie buduczy ſwieczezenym, weſſely[li] a poſilily gſu ſye welmy, A tak na trzeti den podaly gſu boyg, a mnoho giech z obuow ſtran zhynulo. Awſſak Chynchyſs ſwie- tiezie a kral vncha [40a] Zabit bil. A taterowe geho wíſieczko geho kra- lowſtwye ſobie poddrobily y kralowal geſt Chynchyſs po ſmrti Vnchamewie leth ſleſt, w nichzto geſt mnoho wlaſti dobil. A po ſſefty letech, kdiz geo nyekterzie gednoho hradu dobywachu, tehdy kral Chynchyfs, tak doby- wagie ffturmem, przistupy k hradu, ssiepem w koleno zastrzielen gest, od kte- rehozto zaſtrzieleni po malych dnech vmrzel gest. A pohrzeben gest na horzie welykey alkay, na nyemzto poto pohrzebugi wſſeczky welike krale Tatarſkey y ti, kdoz gſu z gegich pokolenie. kdiz by weliky kaam vmrzel, tu, geſto by bilo za ſſto dny czeſty od tey horij Alkay, tielo ge° wezli by k tey horzie k pohrzebu. O czyſſlu a o poraztie Taterskich, ka I iiij“a. PRwny taterſky kral bil gest chynchyſs, Druhy tuy, Trzeti Batuy, Cztwrti Ezi, paty mongon, Seſty kublay, genz nynie kralugie, Gehoz mocz gest wietczie, nezlij gt byla wſſech gynich naprzed gmenowanich pieti, gto przed nym zemrzely. Take geſt ge° ſame° panſtwy wietczie, nezly by mohly [41] Byti wſſiczkna ſpolu kralowſtwye a panſtwie wſſech kraluow krzieſtianſkich y wſſech Saraczen- ſkych, yakoz w tiechto knyhach na ſwem myeſtu o kazdem zgiewnie popſano bude. A gdiz tielo welike kaam ku porzebu wezu na horu alkay, ti, ktoz Chinchis ascendit super partem Vnchan. Quo viso tartari de futura certificati uictoria confortati sunt ualde. Tercia igitur die commissum est prelium et multi de vtriusque regis exercitu perierunt. Chinchis tamen victor extitit et Vncham Rex occisus fuit 1) [27']. Regnauit autem Chinchis post mortem Vncham annis sex, in quibus multas prouincias acquisiuit. Post annos sex dum per suos Castrum quoddam expugnaretur, ipse bellans appropinquasset ad Castrum, sagitta in genu percussus est, ex quo vulnere post dies paucos mortuus est: sepultusque est in monte2) alchay, ubi deinde sepeliuntur omnes reges magni tartarorum et qui de progenie sunt eorum. Si magnus Kaam moreretur in loco, qui per dietas C distaret a monte alchay, Corpus eius ad montem ipsum deferretur ad sepeliendum. Cathalogus Regum tartarorum et qualiter3) Regum illorum corpora sepeli- untur in monte Alchay, Capitulum Liiij [27b1]. Primus igitur Rex tartarorum fuit Chinchis, secundus Cuj,4) Tercius Batui,5) quartus Alau,6) quintus Manguth,7) sextus Cublay,8) qui modo regnat. Cuius potencia maior est, quam fuerit omnium prenominatorum V. predecessorum eius, Maius est eciam solius ipsius do- minium, quam sint9) simul in vnum cuncta regna et dominia10) christianorum Regum et omnium saracenorum, sicut in libro hoc suo loco patebit manifeste. 1) L, P1 a P: + Tartari autem regnum eius totaliter subjugarunt. — 1) Pa+ magno. — 3) L quando. — *) L eny. — 5) L bacny. — 6) L a Pr esu. — 7) L monghu, Pr mangu. — s) L gublay. — 3) L sunt. — 1°) P2 de dominio.
54 lowyczi vnchanowie. Vzrzewſſie to tatarowe a vgieſſtiwſſe ſie buduczy ſwieczezenym, weſſely[li] a poſilily gſu ſye welmy, A tak na trzeti den podaly gſu boyg, a mnoho giech z obuow ſtran zhynulo. Awſſak Chynchyſs ſwie- tiezie a kral vncha [40a] Zabit bil. A taterowe geho wíſieczko geho kra- lowſtwye ſobie poddrobily y kralowal geſt Chynchyſs po ſmrti Vnchamewie leth ſleſt, w nichzto geſt mnoho wlaſti dobil. A po ſſefty letech, kdiz geo nyekterzie gednoho hradu dobywachu, tehdy kral Chynchyfs, tak doby- wagie ffturmem, przistupy k hradu, ssiepem w koleno zastrzielen gest, od kte- rehozto zaſtrzieleni po malych dnech vmrzel gest. A pohrzeben gest na horzie welykey alkay, na nyemzto poto pohrzebugi wſſeczky welike krale Tatarſkey y ti, kdoz gſu z gegich pokolenie. kdiz by weliky kaam vmrzel, tu, geſto by bilo za ſſto dny czeſty od tey horij Alkay, tielo ge° wezli by k tey horzie k pohrzebu. O czyſſlu a o poraztie Taterskich, ka I iiij“a. PRwny taterſky kral bil gest chynchyſs, Druhy tuy, Trzeti Batuy, Cztwrti Ezi, paty mongon, Seſty kublay, genz nynie kralugie, Gehoz mocz gest wietczie, nezlij gt byla wſſech gynich naprzed gmenowanich pieti, gto przed nym zemrzely. Take geſt ge° ſame° panſtwy wietczie, nezly by mohly [41] Byti wſſiczkna ſpolu kralowſtwye a panſtwie wſſech kraluow krzieſtianſkich y wſſech Saraczen- ſkych, yakoz w tiechto knyhach na ſwem myeſtu o kazdem zgiewnie popſano bude. A gdiz tielo welike kaam ku porzebu wezu na horu alkay, ti, ktoz Chinchis ascendit super partem Vnchan. Quo viso tartari de futura certificati uictoria confortati sunt ualde. Tercia igitur die commissum est prelium et multi de vtriusque regis exercitu perierunt. Chinchis tamen victor extitit et Vncham Rex occisus fuit 1) [27']. Regnauit autem Chinchis post mortem Vncham annis sex, in quibus multas prouincias acquisiuit. Post annos sex dum per suos Castrum quoddam expugnaretur, ipse bellans appropinquasset ad Castrum, sagitta in genu percussus est, ex quo vulnere post dies paucos mortuus est: sepultusque est in monte2) alchay, ubi deinde sepeliuntur omnes reges magni tartarorum et qui de progenie sunt eorum. Si magnus Kaam moreretur in loco, qui per dietas C distaret a monte alchay, Corpus eius ad montem ipsum deferretur ad sepeliendum. Cathalogus Regum tartarorum et qualiter3) Regum illorum corpora sepeli- untur in monte Alchay, Capitulum Liiij [27b1]. Primus igitur Rex tartarorum fuit Chinchis, secundus Cuj,4) Tercius Batui,5) quartus Alau,6) quintus Manguth,7) sextus Cublay,8) qui modo regnat. Cuius potencia maior est, quam fuerit omnium prenominatorum V. predecessorum eius, Maius est eciam solius ipsius do- minium, quam sint9) simul in vnum cuncta regna et dominia10) christianorum Regum et omnium saracenorum, sicut in libro hoc suo loco patebit manifeste. 1) L, P1 a P: + Tartari autem regnum eius totaliter subjugarunt. — 1) Pa+ magno. — 3) L quando. — *) L eny. — 5) L bacny. — 6) L a Pr esu. — 7) L monghu, Pr mangu. — s) L gublay. — 3) L sunt. — 1°) P2 de dominio.
Strana 55
55 po nyem ku pohrzebu gdu, czlowieka kazder, kerehoz potkagye, toho meczem zabygi, rzkucze: Gdiete, a panu waſſe na onom ſwietie ſluzte. takym blaznowſtwym a nemudroſti gſu od ſſkarede° dyabla oklyczenij, ze mnij, by ti zbieti pro tu wiecz, yakoz ony mynie, miely na ono ſwietie w gienem ziwotie w ſluzbu to� kralowy poddany byti. Teez y wſſiczky konye y take krawy zbiegij, aby gie na onom ſwietie ziwy wzal. A kdiz tielo welike? kaam przyneſeno bude k tey horzie, Ty gyſti rytierzie, geſſto pwalely [!] tielo pro tu giſſtu wiecz, yakoz ſwrchu prawy, zmordugy wyecze lidu nezly dwaciety tiefieczuow. O obecznym obyczegie Taterſkym a o mnoſtwy zen, ka" padeſata pata. Tatarowe obecznie mnoho woluow a owecz y gyne dobitka mnoho cho- wagie, Protoz ſwymi ſtady bydle wzdy na paſtwach. [41a] Letie na horach bydle a na myeſtech hlawnich, ktezto paſtwy a drwa magy. A zymie pak do teplych kragyn ſie beru, ktez by mohly dobitku pyczy nagiti. Domky magy yakzto ſtanij, a ty plíty dobru welmy dobrzie vhradie, a ty domky ſebu neſu, kamz ſie koly obrati. A ti gſu tak miſtrnie ſpogeni, ze gie welmy ſnadnie muoz ſloziti y rozloziti, zdwyhnuti y poloziti y neſti, kamz- koly chtie. Gychzto dwerzij wzdy ku poledny obrati, kdyz ty domky wzdwyhnu. Wozij take magij, kterezto welbudij tahnu, a ti gſu take plſti tak myſterne przikriti, budto ze by czely den nan deſſcz ſſel, nemuoz nicz zmoknuti, czoz geſt pod nymi. na tiech woziech dieti a zeny ſwe y wſſeczko Quando uero corpus magni Kaam tumulandum defertur ad montem althay, hii, qui eum ad sepulturam concomitantur, homines cunctos, quos in via habent obuios, gladio perimunt dicentes: Ite et domino vestro1) Regi in alia uita seruite. Tanta enim insania a sathana cir[28a]cumuenti sunt, ut credant occisos tunc occasione predicta in vita alia eius fore obsequio mancipandos. Similiter eciam equos omnes obuios nec non et defuncti regis equos electos occidunt, ut ipsos in uita alia viuos recipiat. Quando autem corpus magni Kaam de- latum fuit ad montem, milites, qui ducebant corpus, occasione predicta vltra viginti milia hominum occiderunt. De generalibus consuetudinibus et moribus2) tartarorum, C. Lv. Tartari communiter greges multos nutriunt3) iumentorum et ouium, propter quod cum gregibus suis morantur in pascuis. Estate in montibus habitant et in locis frigidis, ubi pascua et ligna sunt. Hyeme uero ad calidas se transferunt re- giones [28a1], ubi inuenire possint pro animalibus pabulum. Domunculas ad modum tabernaculorum habent filtro3) optime clausas, quas secum deferunt quocunque diuertunt.3) que sic sunt artificiose composite, ut de facili explicari,4) deponi et portari ualeat,5) quorum hostia semper ad meridiem situant, quando domunculas erigunt. Quadrigas insuper habent, que a Camelis trahuntur, filtro similiter sic artificiose compositas,6) ut si die tota7) super eas pluat, nichil sub 1) L a P3 nostro. — 3) L schází. — 3—3) P“ schází. — 4) P3 extendi. — 5) L valeant. — 6) L a P2 coopertas. — 7) P2 cotidie.
55 po nyem ku pohrzebu gdu, czlowieka kazder, kerehoz potkagye, toho meczem zabygi, rzkucze: Gdiete, a panu waſſe na onom ſwietie ſluzte. takym blaznowſtwym a nemudroſti gſu od ſſkarede° dyabla oklyczenij, ze mnij, by ti zbieti pro tu wiecz, yakoz ony mynie, miely na ono ſwietie w gienem ziwotie w ſluzbu to� kralowy poddany byti. Teez y wſſiczky konye y take krawy zbiegij, aby gie na onom ſwietie ziwy wzal. A kdiz tielo welike? kaam przyneſeno bude k tey horzie, Ty gyſti rytierzie, geſſto pwalely [!] tielo pro tu giſſtu wiecz, yakoz ſwrchu prawy, zmordugy wyecze lidu nezly dwaciety tiefieczuow. O obecznym obyczegie Taterſkym a o mnoſtwy zen, ka" padeſata pata. Tatarowe obecznie mnoho woluow a owecz y gyne dobitka mnoho cho- wagie, Protoz ſwymi ſtady bydle wzdy na paſtwach. [41a] Letie na horach bydle a na myeſtech hlawnich, ktezto paſtwy a drwa magy. A zymie pak do teplych kragyn ſie beru, ktez by mohly dobitku pyczy nagiti. Domky magy yakzto ſtanij, a ty plíty dobru welmy dobrzie vhradie, a ty domky ſebu neſu, kamz ſie koly obrati. A ti gſu tak miſtrnie ſpogeni, ze gie welmy ſnadnie muoz ſloziti y rozloziti, zdwyhnuti y poloziti y neſti, kamz- koly chtie. Gychzto dwerzij wzdy ku poledny obrati, kdyz ty domky wzdwyhnu. Wozij take magij, kterezto welbudij tahnu, a ti gſu take plſti tak myſterne przikriti, budto ze by czely den nan deſſcz ſſel, nemuoz nicz zmoknuti, czoz geſt pod nymi. na tiech woziech dieti a zeny ſwe y wſſeczko Quando uero corpus magni Kaam tumulandum defertur ad montem althay, hii, qui eum ad sepulturam concomitantur, homines cunctos, quos in via habent obuios, gladio perimunt dicentes: Ite et domino vestro1) Regi in alia uita seruite. Tanta enim insania a sathana cir[28a]cumuenti sunt, ut credant occisos tunc occasione predicta in vita alia eius fore obsequio mancipandos. Similiter eciam equos omnes obuios nec non et defuncti regis equos electos occidunt, ut ipsos in uita alia viuos recipiat. Quando autem corpus magni Kaam de- latum fuit ad montem, milites, qui ducebant corpus, occasione predicta vltra viginti milia hominum occiderunt. De generalibus consuetudinibus et moribus2) tartarorum, C. Lv. Tartari communiter greges multos nutriunt3) iumentorum et ouium, propter quod cum gregibus suis morantur in pascuis. Estate in montibus habitant et in locis frigidis, ubi pascua et ligna sunt. Hyeme uero ad calidas se transferunt re- giones [28a1], ubi inuenire possint pro animalibus pabulum. Domunculas ad modum tabernaculorum habent filtro3) optime clausas, quas secum deferunt quocunque diuertunt.3) que sic sunt artificiose composite, ut de facili explicari,4) deponi et portari ualeat,5) quorum hostia semper ad meridiem situant, quando domunculas erigunt. Quadrigas insuper habent, que a Camelis trahuntur, filtro similiter sic artificiose compositas,6) ut si die tota7) super eas pluat, nichil sub 1) L a P3 nostro. — 3) L schází. — 3—3) P“ schází. — 4) P3 extendi. — 5) L valeant. — 6) L a P2 coopertas. — 7) P2 cotidie.
Strana 56
56 naczinie ſwe y potrzeby wezu. zeny taterſke muzom ſwym welmy wierny gſu. v nych ſlyſſenij mrſke y neſtrpeliwe geſt, by ktery owſſem muz ſmel ſwe° blizne° zenu przebywati. welmi ſie pieknie w tey wieczi wyſtrziehahieſ-jí], aby ſobie na tey wieczi krziwdy neuczinily. Ale kazdy z niech muoz toliko zen myti, koliko giech muoz krmyti, awſſak prwa zena geſt gmiena mezi gynimy [42] Naywiſſie a naypocztiweyſſie. kromie ſſeſt[r] wſſech a welmy blizkych rodieczek ſ obu ſtranu w blizkem pokoleny zeny ſobie bieru. Aneb kdiz otcze vmrze, ſyn ge° muoz ſwu manzenky[-lku] pogity. Take kdiz bratr vmrze, neweſtu poygme bratr. Welike ſwadby dielagi, kdiz zeny po- gimagi, muzie od zen wiena neberu, ale ony gym a gich materam wieno vkazugi, Proto ze mnoho zen magij a take mnoho dieti. Tatarſke zeny ſwym muzom na ztrawie neygſu tiezky, proto ze [ſ]wu praczi odieleni ſwym [! mnoho dobudu k ſprawowanie czeledi gſu welmy opatrne; a k gieſti die- lany welmy pilne. A czoſ tiech vrzaduow domowitych, to wſſie ſnaznie zgiednawagij, kupugi, prodawagie welmy dobrze. Muzie gegiech domowite potrzeby . .. nechagicz, ſ lowy zwierzeczijmij y ptaczijmi, ſ odienim ſ walkamy ſie obchodie. O odieny taterſkem, kal padeſata ſeſta. ODyenie, w nyemz tatarzi boyugij neb chodie, gest welmy filne a twrde koze warzeney, tocziſs z bywo- eis ualeat madidari. Super eas autem vxores et filios ac Vtensilia similia1) deferunt. Mulieres tartarorum viris suis fidelissime sunt. Apud eos absurdum ualde est et intollerabile penitus, ut vir quispiam ad vxo [28b] rem proximi sui presumat accedere. Diligentissime cauent, ne in hac re sibi inuicem in- iuriam faciant. Quilibet autem iuxta eorum consuetudinem habere potest vxores tot matrimonio2) quot nutrire valet. Prima tamen vxor principalior et honora- bilior reputatur. Preter sorores omnes3) consanguineas in transuersalibus lineis uxores4) accipiunt. Mortuo patre filius novercam suam accipit5) vxorem. Fratre eciam mortuo cognatam accipit frater. Nupcias solennes faciunt, quando tradu- cuntur vxores. Viri ab vxoribus non recipiunt dotes, sed e contrario ipsi eis et earum matribus dotem assignant.6) propter uxorum autem multitudinem habent tartari innumeros filios. Tartarorum vxores in expensis parum sunt onerose mari[28b1] tis eo, quod de suis laboribus multa lucrantur. Ad familie uero gubernacionem prouide et ad ciborum preparacionem sollicite sunt. Reliqua autem domus officia studiose perficiunt. Emunt venduntque optime, quecunque emenda uel uendenda sunt. Viri earum curam domus uxoribus relinquentes uenacioni et aucupiis atque armorum bellorumque exercicio sunt intenti. De Armis et vestibus eorum, Capitulum Lvj. Arma, quibus induuntur de forti et solido corio quocto sunt siue bubalorum aut aliorum animalium haben- cium corium solidum. Clauas et gladios deferunt Precipue et utuntur arcubus 1) L a P1 necessaria. — 2) L numero. — 3) P1 + et. — 4) P1 + sepe. — 5) L accipere potest — 6) L aportant.
56 naczinie ſwe y potrzeby wezu. zeny taterſke muzom ſwym welmy wierny gſu. v nych ſlyſſenij mrſke y neſtrpeliwe geſt, by ktery owſſem muz ſmel ſwe° blizne° zenu przebywati. welmi ſie pieknie w tey wieczi wyſtrziehahieſ-jí], aby ſobie na tey wieczi krziwdy neuczinily. Ale kazdy z niech muoz toliko zen myti, koliko giech muoz krmyti, awſſak prwa zena geſt gmiena mezi gynimy [42] Naywiſſie a naypocztiweyſſie. kromie ſſeſt[r] wſſech a welmy blizkych rodieczek ſ obu ſtranu w blizkem pokoleny zeny ſobie bieru. Aneb kdiz otcze vmrze, ſyn ge° muoz ſwu manzenky[-lku] pogity. Take kdiz bratr vmrze, neweſtu poygme bratr. Welike ſwadby dielagi, kdiz zeny po- gimagi, muzie od zen wiena neberu, ale ony gym a gich materam wieno vkazugi, Proto ze mnoho zen magij a take mnoho dieti. Tatarſke zeny ſwym muzom na ztrawie neygſu tiezky, proto ze [ſ]wu praczi odieleni ſwym [! mnoho dobudu k ſprawowanie czeledi gſu welmy opatrne; a k gieſti die- lany welmy pilne. A czoſ tiech vrzaduow domowitych, to wſſie ſnaznie zgiednawagij, kupugi, prodawagie welmy dobrze. Muzie gegiech domowite potrzeby . .. nechagicz, ſ lowy zwierzeczijmij y ptaczijmi, ſ odienim ſ walkamy ſie obchodie. O odieny taterſkem, kal padeſata ſeſta. ODyenie, w nyemz tatarzi boyugij neb chodie, gest welmy filne a twrde koze warzeney, tocziſs z bywo- eis ualeat madidari. Super eas autem vxores et filios ac Vtensilia similia1) deferunt. Mulieres tartarorum viris suis fidelissime sunt. Apud eos absurdum ualde est et intollerabile penitus, ut vir quispiam ad vxo [28b] rem proximi sui presumat accedere. Diligentissime cauent, ne in hac re sibi inuicem in- iuriam faciant. Quilibet autem iuxta eorum consuetudinem habere potest vxores tot matrimonio2) quot nutrire valet. Prima tamen vxor principalior et honora- bilior reputatur. Preter sorores omnes3) consanguineas in transuersalibus lineis uxores4) accipiunt. Mortuo patre filius novercam suam accipit5) vxorem. Fratre eciam mortuo cognatam accipit frater. Nupcias solennes faciunt, quando tradu- cuntur vxores. Viri ab vxoribus non recipiunt dotes, sed e contrario ipsi eis et earum matribus dotem assignant.6) propter uxorum autem multitudinem habent tartari innumeros filios. Tartarorum vxores in expensis parum sunt onerose mari[28b1] tis eo, quod de suis laboribus multa lucrantur. Ad familie uero gubernacionem prouide et ad ciborum preparacionem sollicite sunt. Reliqua autem domus officia studiose perficiunt. Emunt venduntque optime, quecunque emenda uel uendenda sunt. Viri earum curam domus uxoribus relinquentes uenacioni et aucupiis atque armorum bellorumque exercicio sunt intenti. De Armis et vestibus eorum, Capitulum Lvj. Arma, quibus induuntur de forti et solido corio quocto sunt siue bubalorum aut aliorum animalium haben- cium corium solidum. Clauas et gladios deferunt Precipue et utuntur arcubus 1) L a P1 necessaria. — 2) L numero. — 3) P1 + et. — 4) P1 + sepe. — 5) L accipere potest — 6) L aportant.
Strana 57
57 lowich kozij neb gynich zwierzat, maſſo genz magi tluſte a ſylne kuze. [42a] A mecze negſu pod ſwrchnem ruchem. kozichij czieſte a zílechtiele neſu lyſie, chrzbetowe aneb hranoſtagie y take ginich rozlicznich zwierzat, geſſto magy drahe a fſlechtiele kozie, z nichz kozichy neſſuow. O obecznym pokrmu Taterſkem, ka" lvii. OObeczne Tatarſke krmie gſu mleko a maſſo tiech zwierzat, czoz na lowiech vhonie, to gedie. Take ginachſých] zwierzat maſſo czyſtych y neczyſtich gedie, yakzto konije a pſie maſſo, take y niekterake gyne ſpoſobenie zyziel, geſſto gym obeczni lid rzieka koczky Faraonovy, gichz gt welmy mnoho po tiech rowniech. Take pygie konſke mleko, a to tak dielagie, ze ſie bude zdati, by bilo byele wyno, a gest take welmy wonne a flowe chemyus etc. O modloſluhowani, kapitule Iviii. TAtarowe mieſto bohu modle ſie gedno", gemuz rziekagie latygay; gehoz mnye, by bil zemſkey buoh, genz by peczy myel o nych, o giegich zemſkych vrodach, o dijetech a o do- bitku. Toho faleſſne° buoha ony welmy cztie. A kazdy tater w ſwem domu ma [43] Modlu neb obraz toho boha z plſty neb gyne° platna. A tu giſtu modlu nacziſtem mieſtie postawie a mnyegie, by take ten gegich buoh myel zenu a ſyna. Takez gich modly z plſti vdielagie, modlu zeny latygoyowij na lewe stranye geho poſtawie a ſyna ge° modlu przed nyem. A ty modly et sagittis. Sunt enim sagittarii optimi a puericia1) docti et arcuum exercicio assueti [29a] diuites homines sericeis et aureis vestibus induuntur deferuntque sub uestibus superioribus pelles delicatas uulpium uarorum aut armelinorum. Vtuntur eciam pellibus animalium, que gebelline2) dicuntur, que delicate nimium ac preciose sunt. De Cibis communibus tartarorum, Capitulum Lvij. Communia tartarorum cibaria sunt carnes et lac. Carnes animalium,3) que4) in venacionibus capiunt, comedunt. Similiter et aliorum4) animalium mundorum et inmundorum. Nam equos et canes edunt similiter et reptilia quedam, que vulgo dicuntur ratti pharaonis, que in planiciebus illis inueniuntur in copia magna. Bibunt eciam lac equarum, quod taliter parare nouerunt, ut vinum album esse videatur. quod eciam ualde [29a1] sapidum est. Vocatur autem in eorum lingua chemius.5) De ydolatria et erroribus eorum, Lviij. Tartari vnum pro deo colunt, quem vocant nacigai,6) quem deum") terre putant, qui Curam gerat ipsorum fructuumque terre, filiorum ac gregum ipsorum. Hunc falsum deum maxime reuerentur. Quilibet tartarus in propria domo illius dei ydolum habet de filtro uel de panno alio. Ipsum autem ydolum in loco honorabili collocant. Credunt autem ipsum habere uxorem et filium, quibus ydola similiter de filtro faciunt. Ydolum vxoris nacigais) a sinistris ponunt, filii uero ydolum coram ipso. hec 1) L ab infancia. — 2 L cebeline — 4) v P1 čte se takto: mundorum et inmun- dorum, nam equos et canes edunt. Similiter et reptilia quedam, que in vulgo dicuntur ratti pharaonis, que in planiciebus illis inveniuntur in copia maxima bibunt eciam lac — “— 4) P2 schází. — 5) P3 cemius. — 6) L Nacygoy. — 7) L a P: . equarum dominum. — 5) L nacij gay.
57 lowich kozij neb gynich zwierzat, maſſo genz magi tluſte a ſylne kuze. [42a] A mecze negſu pod ſwrchnem ruchem. kozichij czieſte a zílechtiele neſu lyſie, chrzbetowe aneb hranoſtagie y take ginich rozlicznich zwierzat, geſſto magy drahe a fſlechtiele kozie, z nichz kozichy neſſuow. O obecznym pokrmu Taterſkem, ka" lvii. OObeczne Tatarſke krmie gſu mleko a maſſo tiech zwierzat, czoz na lowiech vhonie, to gedie. Take ginachſých] zwierzat maſſo czyſtych y neczyſtich gedie, yakzto konije a pſie maſſo, take y niekterake gyne ſpoſobenie zyziel, geſſto gym obeczni lid rzieka koczky Faraonovy, gichz gt welmy mnoho po tiech rowniech. Take pygie konſke mleko, a to tak dielagie, ze ſie bude zdati, by bilo byele wyno, a gest take welmy wonne a flowe chemyus etc. O modloſluhowani, kapitule Iviii. TAtarowe mieſto bohu modle ſie gedno", gemuz rziekagie latygay; gehoz mnye, by bil zemſkey buoh, genz by peczy myel o nych, o giegich zemſkych vrodach, o dijetech a o do- bitku. Toho faleſſne° buoha ony welmy cztie. A kazdy tater w ſwem domu ma [43] Modlu neb obraz toho boha z plſty neb gyne° platna. A tu giſtu modlu nacziſtem mieſtie postawie a mnyegie, by take ten gegich buoh myel zenu a ſyna. Takez gich modly z plſti vdielagie, modlu zeny latygoyowij na lewe stranye geho poſtawie a ſyna ge° modlu przed nyem. A ty modly et sagittis. Sunt enim sagittarii optimi a puericia1) docti et arcuum exercicio assueti [29a] diuites homines sericeis et aureis vestibus induuntur deferuntque sub uestibus superioribus pelles delicatas uulpium uarorum aut armelinorum. Vtuntur eciam pellibus animalium, que gebelline2) dicuntur, que delicate nimium ac preciose sunt. De Cibis communibus tartarorum, Capitulum Lvij. Communia tartarorum cibaria sunt carnes et lac. Carnes animalium,3) que4) in venacionibus capiunt, comedunt. Similiter et aliorum4) animalium mundorum et inmundorum. Nam equos et canes edunt similiter et reptilia quedam, que vulgo dicuntur ratti pharaonis, que in planiciebus illis inueniuntur in copia magna. Bibunt eciam lac equarum, quod taliter parare nouerunt, ut vinum album esse videatur. quod eciam ualde [29a1] sapidum est. Vocatur autem in eorum lingua chemius.5) De ydolatria et erroribus eorum, Lviij. Tartari vnum pro deo colunt, quem vocant nacigai,6) quem deum") terre putant, qui Curam gerat ipsorum fructuumque terre, filiorum ac gregum ipsorum. Hunc falsum deum maxime reuerentur. Quilibet tartarus in propria domo illius dei ydolum habet de filtro uel de panno alio. Ipsum autem ydolum in loco honorabili collocant. Credunt autem ipsum habere uxorem et filium, quibus ydola similiter de filtro faciunt. Ydolum vxoris nacigais) a sinistris ponunt, filii uero ydolum coram ipso. hec 1) L ab infancia. — 2 L cebeline — 4) v P1 čte se takto: mundorum et inmun- dorum, nam equos et canes edunt. Similiter et reptilia quedam, que in vulgo dicuntur ratti pharaonis, que in planiciebus illis inveniuntur in copia maxima bibunt eciam lac — “— 4) P2 schází. — 5) P3 cemius. — 6) L Nacygoy. — 7) L a P: . equarum dominum. — 5) L nacij gay.
Strana 58
58 tak welmy cztie, kdiz k obiedu neb k weczerzi gdu, prwe tucznem maſſe warzenym neb tu tucznoſtie ſ maſa pomazie vſt bohuow ſwych. A diel tey gichy neb wody, w nyez maſſo warzeno geſt, gym ke czti przed duom wyligij, Aby ti bohowe drziewe rzeczeni wzaly diel ſwoy, a vczinicze to, y ſedu k ſtolu. A geſtly ze ktere tatara ſyn, genz geſſcze zeny nemyel, a vmrze, take tehdy druhe dezera dieweczka, geſſto geſſcze muze nemyela, Otecz to° pacholika vmrleho dieweczku tu vmrlu wezme za zenu ſynu ſwe" vmrle', a to ſ powolenie otcze gegiho. A nato welye liſt napſati pod obeczneo pyſarzie ruku, a take na liſtech namalugie pacholika y dieweczku, rucho, penieze y gynich potrzebnich wieczie mnoho, naczinie rozliczne. Potom pak ten lift y to malowanie na [43a] Ohnij ſpale, a tak glucze ſwedenij dya- belſkem oſlepenym y mnie, by ti vmrly poyaly ſie na onom ſwietie, kdiz dym tiech wieczi ſpalenich wzhuoru ſſel w powietrzie. Vczinye take ptu wiecz kraſnu ſwadbu, a tiech krmy diel. czoz nadielagy k tey ſwadbie, rozkydagij a rozlegi Sem y tam, aby take zenich a newieſta ſwoy diel tey ſwadby ſnedly. A tak wiecz potom ſtaroſtij a przitele tiech mrtwych magi ſie za przately, yako by ſie w prawdie ta ſwadba ſtala. O vdatnoſti, kapitule padeſata vitii“a. GSu taterzie w odienij vdatny welmy a w bogich zwieczezugi; neygſut lide rozkochanij, ale pracowietie welmy, kdiz pro ktere boyowanie nebo pro ktere potrzeby zaſtupuow ydola multum eciam venerantur. Quando ad prandium uel cenam uadunt, prius eum1) [29b1] pinguedine carnis quocte pinguunt2) ora deorum, Partem autem brodii uel aquam, in qua cocte sunt carnes, ad ipsorum honorem extra domus effundunt, ut dii predicti recipiant partem suam, quo facto ad mensam accedunt. Si alicuius tartari moritur filius, qui vxorem non habuit et alterius filia iuuencula3) moriatur, pater defuncti pueri puellam defunctam uxorem accipit filio4) puelle patre consensum prebente.4) de hoc enim conscribi faciunt instrumentum pinguntque in carta puerum et puellam, vestes, denarios et uten- silia multa et supellectilem uariam.5) deinde instrumentum et picturam igni conburunt. Creduntque diabolica cecitate seducti, quod defuncti illi6) in alia uita [29b1] ad inuicem connubant, quando fumus combustarum cartarum ascendit in aera: faciunt eciam pro hac re solemnes nupcias, de quibus partes huc illucque diffunduntur, ut sponsus et sponsa porcionem suam illarum comedant nuptiarum. Ex tunc vero parentes et consanguinei defunctorum sic se reputant affines effectos, ac si mathematice ille nuptie in veritate celebrate fuissent. De strenuitate, industria et fortitudine tartarorum, C. lix. Sunt autem tartari in armis strenui ualde et in bellis victoriosi. non enim sunt homines delicati, sed laboriosi ualde. Quando propter bella aut pro aliqua necessitate 1) L cum — 2) P2 perungunt. — 3) L a P2 + que virum non habuit. — “—4) L schází — 3) P1 suppellectilia varia: — 6) P2 predicti.
58 tak welmy cztie, kdiz k obiedu neb k weczerzi gdu, prwe tucznem maſſe warzenym neb tu tucznoſtie ſ maſa pomazie vſt bohuow ſwych. A diel tey gichy neb wody, w nyez maſſo warzeno geſt, gym ke czti przed duom wyligij, Aby ti bohowe drziewe rzeczeni wzaly diel ſwoy, a vczinicze to, y ſedu k ſtolu. A geſtly ze ktere tatara ſyn, genz geſſcze zeny nemyel, a vmrze, take tehdy druhe dezera dieweczka, geſſto geſſcze muze nemyela, Otecz to° pacholika vmrleho dieweczku tu vmrlu wezme za zenu ſynu ſwe" vmrle', a to ſ powolenie otcze gegiho. A nato welye liſt napſati pod obeczneo pyſarzie ruku, a take na liſtech namalugie pacholika y dieweczku, rucho, penieze y gynich potrzebnich wieczie mnoho, naczinie rozliczne. Potom pak ten lift y to malowanie na [43a] Ohnij ſpale, a tak glucze ſwedenij dya- belſkem oſlepenym y mnie, by ti vmrly poyaly ſie na onom ſwietie, kdiz dym tiech wieczi ſpalenich wzhuoru ſſel w powietrzie. Vczinye take ptu wiecz kraſnu ſwadbu, a tiech krmy diel. czoz nadielagy k tey ſwadbie, rozkydagij a rozlegi Sem y tam, aby take zenich a newieſta ſwoy diel tey ſwadby ſnedly. A tak wiecz potom ſtaroſtij a przitele tiech mrtwych magi ſie za przately, yako by ſie w prawdie ta ſwadba ſtala. O vdatnoſti, kapitule padeſata vitii“a. GSu taterzie w odienij vdatny welmy a w bogich zwieczezugi; neygſut lide rozkochanij, ale pracowietie welmy, kdiz pro ktere boyowanie nebo pro ktere potrzeby zaſtupuow ydola multum eciam venerantur. Quando ad prandium uel cenam uadunt, prius eum1) [29b1] pinguedine carnis quocte pinguunt2) ora deorum, Partem autem brodii uel aquam, in qua cocte sunt carnes, ad ipsorum honorem extra domus effundunt, ut dii predicti recipiant partem suam, quo facto ad mensam accedunt. Si alicuius tartari moritur filius, qui vxorem non habuit et alterius filia iuuencula3) moriatur, pater defuncti pueri puellam defunctam uxorem accipit filio4) puelle patre consensum prebente.4) de hoc enim conscribi faciunt instrumentum pinguntque in carta puerum et puellam, vestes, denarios et uten- silia multa et supellectilem uariam.5) deinde instrumentum et picturam igni conburunt. Creduntque diabolica cecitate seducti, quod defuncti illi6) in alia uita [29b1] ad inuicem connubant, quando fumus combustarum cartarum ascendit in aera: faciunt eciam pro hac re solemnes nupcias, de quibus partes huc illucque diffunduntur, ut sponsus et sponsa porcionem suam illarum comedant nuptiarum. Ex tunc vero parentes et consanguinei defunctorum sic se reputant affines effectos, ac si mathematice ille nuptie in veritate celebrate fuissent. De strenuitate, industria et fortitudine tartarorum, C. lix. Sunt autem tartari in armis strenui ualde et in bellis victoriosi. non enim sunt homines delicati, sed laboriosi ualde. Quando propter bella aut pro aliqua necessitate 1) L cum — 2) P2 perungunt. — 3) L a P2 + que virum non habuit. — “—4) L schází — 3) P1 suppellectilia varia: — 6) P2 predicti.
Strana 59
59 hodno geſt, k utrpenie kterakychkolwiek neſnadnoſti, gſu hotoweyfſie y filneyſſie, neż gyne lide. Ony przeſ czely myeſiecz, kdiz trzeba geſt, nycz gyne° negedie, nez mleko o[d] dobitka a maſſo toho zwierze, czoz vlowij. Take konye gegich gynim neygſu zywy, nez tu trawu ſproſtu a na tey doſty magij, czoz tu na paſtwach naydu, anyz hodno geſt [44] W teyz przihodie, by gym gyney pieczie dobywaly. Taterowe nyekdy czelu nocz w odieny na konyech ſedie, a konij ktez tak trawu naydu, tu pogiedie. lyde welmy harowitie gſu a praczowyti a na ſkrowne ſtrawie doſti magij. A welmy doſti [! vmiegi myeſta neb twrze ſteczij, kdiz magi pro kterey boyg nedaleku cze�tu giti, nycz ſebu ſwych wieczi newezmu, kromye odienye, nez gedno maly ſtanek, pod nyemzto poſtogie, kdiz deſſcz gde, Take kazdy ſebu neſe dwie flaſſcze kozenie, w nichzto mleko ſebu neſu p pytie, a geden hrnek maſſa maly warziti. A take vdaly ſe gym kdy, ze by miely daleko na poſpiech getij, za deſſet dnij krmye warzeney neokuſsie, Tak ze by pro warzenye czeſta gegich myela meſkana byti. Magy take twaroh ſebu, ten wloziecze w hrnecz neb w gyne nadobie, nalygie na to wody a tak dluho niekterakym drziewě myſſie, az ſie y rozpuſſti, a to potom, kdiz ſie gym wzchucze pyti. Take cza�to, kdiz ſie gym wina nedoſtane nebo wody, puſſczegie ſwem wlaſtnyem konyom krew a tu pygie. exercitus expedit ad incomoda tolleranda ceteris mundi hominibus prompti [30a] ores sunt ac fortiores. Per mensem integrum, si opus fuerit, nichil aliud comedunt, nisi iumentorum lac et carnes animalium, que in venacionibus ca- piunt. Equi similiter eorum herba simplici contentantur, quam in pascuis habent, nec expedit in causa1) tali, ut eis blada uel pabula alia preparentur. Tota nocte quandoque tartari armati super equos insident2) et equi nichilominus pascuntur, ubicunque inuenta fuerit herba. Homines laboriosissimi sunt et con- tenti modico et optime sciunt Ciuitates et fortilicia3) capere. Quando eos occasione bellorum viam magnam facere oportet, nichil secum de suis rebus preter arma deferunt, nisi tabernaculum paruum, sub quo latitant, quando pluit. Quilibet eciam flascones [30a1] duos de corio portat, in quibus deferunt lac, quod4) bibunt. Vnamque ollam paruulam pro coquendis carnibus, quam5) vulgariter dicimus pignatellam 5) Si quando eciam opus fuerit celeriter ad locum aliquem peruenire remotum, per dies decem ab omni cibo cocto ab- stinebunt, si propter cibi decoctionem retardari contingat iter6) eorum.6) habent autem lac siccum7) ad modum solide paste et in aquam mittunt in vasculo et tam diu cum baculo miscent, donec liquefiat, quod postea bibunt. Sepe eciam pro vini uel aque defectu equos flebotomant8) et sanguinem eorum bibunt. 1) Pi casu. — 2) L resident. — 3) P2 fortalicia. — 4) L + potant vel. — 5—3) Pa schází; L pingnatella. — °— 6) P“ schází. — 7) L secum. — 5) L fleubotomant.
59 hodno geſt, k utrpenie kterakychkolwiek neſnadnoſti, gſu hotoweyfſie y filneyſſie, neż gyne lide. Ony przeſ czely myeſiecz, kdiz trzeba geſt, nycz gyne° negedie, nez mleko o[d] dobitka a maſſo toho zwierze, czoz vlowij. Take konye gegich gynim neygſu zywy, nez tu trawu ſproſtu a na tey doſty magij, czoz tu na paſtwach naydu, anyz hodno geſt [44] W teyz przihodie, by gym gyney pieczie dobywaly. Taterowe nyekdy czelu nocz w odieny na konyech ſedie, a konij ktez tak trawu naydu, tu pogiedie. lyde welmy harowitie gſu a praczowyti a na ſkrowne ſtrawie doſti magij. A welmy doſti [! vmiegi myeſta neb twrze ſteczij, kdiz magi pro kterey boyg nedaleku cze�tu giti, nycz ſebu ſwych wieczi newezmu, kromye odienye, nez gedno maly ſtanek, pod nyemzto poſtogie, kdiz deſſcz gde, Take kazdy ſebu neſe dwie flaſſcze kozenie, w nichzto mleko ſebu neſu p pytie, a geden hrnek maſſa maly warziti. A take vdaly ſe gym kdy, ze by miely daleko na poſpiech getij, za deſſet dnij krmye warzeney neokuſsie, Tak ze by pro warzenye czeſta gegich myela meſkana byti. Magy take twaroh ſebu, ten wloziecze w hrnecz neb w gyne nadobie, nalygie na to wody a tak dluho niekterakym drziewě myſſie, az ſie y rozpuſſti, a to potom, kdiz ſie gym wzchucze pyti. Take cza�to, kdiz ſie gym wina nedoſtane nebo wody, puſſczegie ſwem wlaſtnyem konyom krew a tu pygie. exercitus expedit ad incomoda tolleranda ceteris mundi hominibus prompti [30a] ores sunt ac fortiores. Per mensem integrum, si opus fuerit, nichil aliud comedunt, nisi iumentorum lac et carnes animalium, que in venacionibus ca- piunt. Equi similiter eorum herba simplici contentantur, quam in pascuis habent, nec expedit in causa1) tali, ut eis blada uel pabula alia preparentur. Tota nocte quandoque tartari armati super equos insident2) et equi nichilominus pascuntur, ubicunque inuenta fuerit herba. Homines laboriosissimi sunt et con- tenti modico et optime sciunt Ciuitates et fortilicia3) capere. Quando eos occasione bellorum viam magnam facere oportet, nichil secum de suis rebus preter arma deferunt, nisi tabernaculum paruum, sub quo latitant, quando pluit. Quilibet eciam flascones [30a1] duos de corio portat, in quibus deferunt lac, quod4) bibunt. Vnamque ollam paruulam pro coquendis carnibus, quam5) vulgariter dicimus pignatellam 5) Si quando eciam opus fuerit celeriter ad locum aliquem peruenire remotum, per dies decem ab omni cibo cocto ab- stinebunt, si propter cibi decoctionem retardari contingat iter6) eorum.6) habent autem lac siccum7) ad modum solide paste et in aquam mittunt in vasculo et tam diu cum baculo miscent, donec liquefiat, quod postea bibunt. Sepe eciam pro vini uel aque defectu equos flebotomant8) et sanguinem eorum bibunt. 1) Pi casu. — 2) L resident. — 3) P2 fortalicia. — 4) L + potant vel. — 5—3) Pa schází; L pingnatella. — °— 6) P“ schází. — 7) L secum. — 5) L fleubotomant.
Strana 60
60 Tuto o rzadu giech, ka' Sedeſata. [44a] Rzad tento gegich geſt w ſſy- kowany a w zgiednawani za�tupuow a obyczeig k bogiom: kdiz ktery wey- woda neb wuodcze bude vſtawen nad woyſkem, ſto tiſſicz riczierzow wy- berze z niech, kterez ſie ge? zda to' weywodie, y zdiela gie [hlaytpmaně, gedny nad tiſſycze giezdnymi, druhe nad ſto giezdnymi, A trzeti nad deſetij giezdnymi. A tak ſſykugie wſſiczko woyſko po tyſſicz, po �tu a padeſati [I]. Take gedno° poſſadie nad deſſet tyſficz. Ti haytpmae tey woyſky gſu radſie tiemto rzadem: neb tiech deſlet, z niechzto kazdy gest haytmaně nad desfet- tyſſycz, gſu radſie to° wywody nebo wodſie. A ti, geſſto gſu haytpmanowe gſu radſie tiech, gtö gſu nad deset tyfsiecz. A ti pak, geſſto gſu nade stem gſu radiegie [!] tiech, gtö gſu nad tyſſiicz. A ty, gto gſu nad deſeti, gſu ra- diegie [!] tiech, gtò gſu nad stem, Ale tak, aby zadny haytman nemyel wiecze nezly deſet, a ten obiczeig drzie y v welikych y w malych woyſkach. A kdiz pak ten haypman, gto nad ſto tyſſyczi geſt, puſtiti chtie tyfſiecz, przikaze gednov haytmavi, geſsto gest na deſſet tyfficz, aby ſobie wibral z geho [45) Woyſka tiſſiecz. A ten, ktoz geſt na deſet tiſſiecz, przikaze to, ktoz wladne ſtem, aby ſobie wibral ſto. Kazdy, kdoz wladne nad ſtem, wybere ſobie deſſet, A kazdy, kdoz na deſieti geſt, da gedno°, a tak bude gich tyſſiecz z deſieti tiſſiecz wybrane. A to takem ſykem drzie, aby rownymi porzad- kamy puſſczeni byli. A kazdy z niech wiez, kdiz z prawa k to ma wywolen byti, a kazdy z niech, kdiz gey woly, yhned poslussen gest, we wssem swietie nenalezneſs lidy po ſluſſe panuow ſwych, yako gſu tatarzie. A kdiz ſie giz De ordine exercitus tartarorum et sagacitatel), C. lr. Ordo autem bel- landi eorum in gubernacione [30b] exercitus et modo preliandi talis est. Quando dux aliquis preficitur exercitui centum2) milium militum, eligit,3) quos vult, ciliarcos") siue tribunos. qui s mille equitibus presunt, centuriones et decuriones. Sic enim vniuersus exercitus ordinatur per mille centum et decem. Similiter eciam decem milibus preest vnus. hii prefecti exercitus consiliarii sunt hoc modo.5) Nam illi decem, quorum quilibet decem milibus preest, consiliarii ducis sunt. Qui vero mille presunt, consiliarii sunt eius, qui decem milibus presunt. Centuriones autem consiliari sunt tribuni. Decuriones uero consiliarii centurionis ita dumtaxat, ut nullus pre- positus consiliarius6) ultra decem. hunc modum seruant in magno exercitu et in paruo. Quando uero [30b!] is, qui centum milibus preest, mittere mille vult, mandat vni, qui decem milibus presit, ut mille de suis eligat. Ille vero mandat tribuno, ut eligat centum de mille, et quilibet centurio eligit decem, quilibet vero de- curio dat vnum. Et hoc modo mille de decem milibus eliguntur. Hoc autem tanto seruatur ordine, ut per equales vices mittantur7) singuli sciatque vnus- quisque, quando de iure ad hoc eligendus sit. Quilibet autem, dum eligitur, statim obedit. Non enim in vniuerso reperiuntur homines tante obediencie ad dominos suos sicut tartari sunt. Cum autem de loco ad locum procedit exer- 2) L CC. — 3) L elegit. - *) L a P2 commilitones - 5) P2 1) L + bellandi. + eius, qui decem milibus preest unus. — 6) L consiliarios habeat. — 7) L mutantur.
60 Tuto o rzadu giech, ka' Sedeſata. [44a] Rzad tento gegich geſt w ſſy- kowany a w zgiednawani za�tupuow a obyczeig k bogiom: kdiz ktery wey- woda neb wuodcze bude vſtawen nad woyſkem, ſto tiſſicz riczierzow wy- berze z niech, kterez ſie ge? zda to' weywodie, y zdiela gie [hlaytpmaně, gedny nad tiſſycze giezdnymi, druhe nad ſto giezdnymi, A trzeti nad deſetij giezdnymi. A tak ſſykugie wſſiczko woyſko po tyſſicz, po �tu a padeſati [I]. Take gedno° poſſadie nad deſſet tyſficz. Ti haytpmae tey woyſky gſu radſie tiemto rzadem: neb tiech deſlet, z niechzto kazdy gest haytmaně nad desfet- tyſſycz, gſu radſie to° wywody nebo wodſie. A ti, geſſto gſu haytpmanowe gſu radſie tiech, gtö gſu nad deset tyfsiecz. A ti pak, geſſto gſu nade stem gſu radiegie [!] tiech, gtö gſu nad tyſſiicz. A ty, gto gſu nad deſeti, gſu ra- diegie [!] tiech, gtò gſu nad stem, Ale tak, aby zadny haytman nemyel wiecze nezly deſet, a ten obiczeig drzie y v welikych y w malych woyſkach. A kdiz pak ten haypman, gto nad ſto tyſſyczi geſt, puſtiti chtie tyfſiecz, przikaze gednov haytmavi, geſsto gest na deſſet tyfficz, aby ſobie wibral z geho [45) Woyſka tiſſiecz. A ten, ktoz geſt na deſet tiſſiecz, przikaze to, ktoz wladne ſtem, aby ſobie wibral ſto. Kazdy, kdoz wladne nad ſtem, wybere ſobie deſſet, A kazdy, kdoz na deſieti geſt, da gedno°, a tak bude gich tyſſiecz z deſieti tiſſiecz wybrane. A to takem ſykem drzie, aby rownymi porzad- kamy puſſczeni byli. A kazdy z niech wiez, kdiz z prawa k to ma wywolen byti, a kazdy z niech, kdiz gey woly, yhned poslussen gest, we wssem swietie nenalezneſs lidy po ſluſſe panuow ſwych, yako gſu tatarzie. A kdiz ſie giz De ordine exercitus tartarorum et sagacitatel), C. lr. Ordo autem bel- landi eorum in gubernacione [30b] exercitus et modo preliandi talis est. Quando dux aliquis preficitur exercitui centum2) milium militum, eligit,3) quos vult, ciliarcos") siue tribunos. qui s mille equitibus presunt, centuriones et decuriones. Sic enim vniuersus exercitus ordinatur per mille centum et decem. Similiter eciam decem milibus preest vnus. hii prefecti exercitus consiliarii sunt hoc modo.5) Nam illi decem, quorum quilibet decem milibus preest, consiliarii ducis sunt. Qui vero mille presunt, consiliarii sunt eius, qui decem milibus presunt. Centuriones autem consiliari sunt tribuni. Decuriones uero consiliarii centurionis ita dumtaxat, ut nullus pre- positus consiliarius6) ultra decem. hunc modum seruant in magno exercitu et in paruo. Quando uero [30b!] is, qui centum milibus preest, mittere mille vult, mandat vni, qui decem milibus presit, ut mille de suis eligat. Ille vero mandat tribuno, ut eligat centum de mille, et quilibet centurio eligit decem, quilibet vero de- curio dat vnum. Et hoc modo mille de decem milibus eliguntur. Hoc autem tanto seruatur ordine, ut per equales vices mittantur7) singuli sciatque vnus- quisque, quando de iure ad hoc eligendus sit. Quilibet autem, dum eligitur, statim obedit. Non enim in vniuerso reperiuntur homines tante obediencie ad dominos suos sicut tartari sunt. Cum autem de loco ad locum procedit exer- 2) L CC. — 3) L elegit. - *) L a P2 commilitones - 5) P2 1) L + bellandi. + eius, qui decem milibus preest unus. — 6) L consiliarios habeat. — 7) L mutantur.
Strana 61
61 ſgednoho mieſta na gyne myeſto woyſka hne, wzdy ſe wſſech cztyrz ſtran tey woyſky po dwu ſtu ſtrazi nebo wiecze bude newelmy daleko od nich, aby neopatrnie zkradeni nebily. A kdiz pak ſie na poly ſ neprzately bygi, czaſto vczinie, yako by pobiehly, a zaſie wzdi przeſ to ſtrzielegicz tak daleko, az neprzately ſwe, gtô po nyech biezie, zawedu, kamz gſie gym bude zdati. Tehdy ſie wſſiczky ſpolu na nye zaſie obratie a cza�to nad nymi ſwitieziecz, potepu gie. A take czaſto tiem obyczegem vczynie ſwym neprzatelom hanbu, kdiz mnyechu, ze by myeli obdrzeti, [45a] a ztratie. A kony gegich tak gſu zuczeni, ze k giezdcowyſe] woly ſiem y tam obratie ſie ſnadno. O ſudech taterſkych, kapitule ſedeſata prwa. O zlych lidech a neprawych takuto ſprawedlnoſt czynie. Geſtly ze kto vkradne kteraku wiecz malu, pro niez nezaſluzie obieſſenye neb zahubenye, geſtly welmy mala wiecz, kazy ge" dati ſedm kygowych ran, gestly wietffie wiecz, tedy sedmnaste, pakly opiet wietczffie, tehdy ſedm a trziedczet a ſedm a cztiryczet. A tak wedly miery hrziechu geſt poczet kygiowych ran az do ſta, wzdy prziczynigicz po ſedmy, Az nyekdere tak az do ſmrti vbygi. pakly kto vkradne kuon neb kteru wiecz taku, p kteruoz geſt hoden ſmrti, na poly gey prziecz na brziech meczem vdierzie a tak zahuby. pakly zlodiey muoz a chcze tu wiecz diewetkrat drzaze zaplatiti, wykupij ſie od ſmrti, ktoz magy konye, woly neb welbludy, znamenie ſwa gym na ſrſti vczinie, a beze wſſech ſtraze na paſtwu wypuſtie. A kdiz ſie ſ paſtwij wrati, a nalezne kto ktere czyzie citus, semper a quatuor lateribus eius ducenti1) vel amplius custodes sunt in distancia congrua, ne occurere possint hostibus inprouisi. Quando autem in Campo [31a] cum hostibus preliantur, sepe fugam arte similant post se nichi- lominus sagittantes, donec insequentes,2) quo volunt, deducant. Tunc se vna- nimiter vertentes ad ipsos3) de ipsis sepissime victoriam obtinent. Sepe enim hostes eorum ex hoc confusioni patent, dum se uicisse putant. Equi autem eorum sic assueti, ut ad voluntatem sessorum facillime huc illucque uertantur. De iudiciis et iusticia ipsorum, C. lxi. De malefactoribus autem, faciunt hoc modo iusticiam. Si quis furatus fuerit rem parui ualoris 4) propter quam non mereatur occidi, septem uicibus fuste ceditur aut xvii aut xxvii autem xxxviji5) aut xlvii, pro mensura enim peccati est percussionum numerus6) usque ad septem") semper addendo decem. Aliqui [31a 1]. tamen ex huiusmodi percussionibus moriuntur. Si quis vero furatur equum uel rem aliam, pro qua mereatur occidi, per transuersum in ventre mucrone occiditur. Si autem fur potest et uult ultra ualorem furti nonies solvere, liberatur a morte. Qui equos, camelos, boues habent, signa sua in8) illis in pilo8) imprimunt et sine custode emittunt ad pascua. Cum autem redeunt, si inter animalia sua reperit quis alterum animal, dominum illius student inquirere, ut recipiat confestim, quod suum est. Minutis uero animalibus pastorum custodia deputatur. habent enim 1) P. CCC. — 1) illuc. — 1) L hostes. — *) L + seu precii. — 3) L xxxvij. — 6) L + fiendus. — 7) P1 a Pr centum. — 8—3) L schází.
61 ſgednoho mieſta na gyne myeſto woyſka hne, wzdy ſe wſſech cztyrz ſtran tey woyſky po dwu ſtu ſtrazi nebo wiecze bude newelmy daleko od nich, aby neopatrnie zkradeni nebily. A kdiz pak ſie na poly ſ neprzately bygi, czaſto vczinie, yako by pobiehly, a zaſie wzdi przeſ to ſtrzielegicz tak daleko, az neprzately ſwe, gtô po nyech biezie, zawedu, kamz gſie gym bude zdati. Tehdy ſie wſſiczky ſpolu na nye zaſie obratie a cza�to nad nymi ſwitieziecz, potepu gie. A take czaſto tiem obyczegem vczynie ſwym neprzatelom hanbu, kdiz mnyechu, ze by myeli obdrzeti, [45a] a ztratie. A kony gegich tak gſu zuczeni, ze k giezdcowyſe] woly ſiem y tam obratie ſie ſnadno. O ſudech taterſkych, kapitule ſedeſata prwa. O zlych lidech a neprawych takuto ſprawedlnoſt czynie. Geſtly ze kto vkradne kteraku wiecz malu, pro niez nezaſluzie obieſſenye neb zahubenye, geſtly welmy mala wiecz, kazy ge" dati ſedm kygowych ran, gestly wietffie wiecz, tedy sedmnaste, pakly opiet wietczffie, tehdy ſedm a trziedczet a ſedm a cztiryczet. A tak wedly miery hrziechu geſt poczet kygiowych ran az do ſta, wzdy prziczynigicz po ſedmy, Az nyekdere tak az do ſmrti vbygi. pakly kto vkradne kuon neb kteru wiecz taku, p kteruoz geſt hoden ſmrti, na poly gey prziecz na brziech meczem vdierzie a tak zahuby. pakly zlodiey muoz a chcze tu wiecz diewetkrat drzaze zaplatiti, wykupij ſie od ſmrti, ktoz magy konye, woly neb welbludy, znamenie ſwa gym na ſrſti vczinie, a beze wſſech ſtraze na paſtwu wypuſtie. A kdiz ſie ſ paſtwij wrati, a nalezne kto ktere czyzie citus, semper a quatuor lateribus eius ducenti1) vel amplius custodes sunt in distancia congrua, ne occurere possint hostibus inprouisi. Quando autem in Campo [31a] cum hostibus preliantur, sepe fugam arte similant post se nichi- lominus sagittantes, donec insequentes,2) quo volunt, deducant. Tunc se vna- nimiter vertentes ad ipsos3) de ipsis sepissime victoriam obtinent. Sepe enim hostes eorum ex hoc confusioni patent, dum se uicisse putant. Equi autem eorum sic assueti, ut ad voluntatem sessorum facillime huc illucque uertantur. De iudiciis et iusticia ipsorum, C. lxi. De malefactoribus autem, faciunt hoc modo iusticiam. Si quis furatus fuerit rem parui ualoris 4) propter quam non mereatur occidi, septem uicibus fuste ceditur aut xvii aut xxvii autem xxxviji5) aut xlvii, pro mensura enim peccati est percussionum numerus6) usque ad septem") semper addendo decem. Aliqui [31a 1]. tamen ex huiusmodi percussionibus moriuntur. Si quis vero furatur equum uel rem aliam, pro qua mereatur occidi, per transuersum in ventre mucrone occiditur. Si autem fur potest et uult ultra ualorem furti nonies solvere, liberatur a morte. Qui equos, camelos, boues habent, signa sua in8) illis in pilo8) imprimunt et sine custode emittunt ad pascua. Cum autem redeunt, si inter animalia sua reperit quis alterum animal, dominum illius student inquirere, ut recipiat confestim, quod suum est. Minutis uero animalibus pastorum custodia deputatur. habent enim 1) P. CCC. — 1) illuc. — 1) L hostes. — *) L + seu precii. — 3) L xxxvij. — 6) L + fiendus. — 7) P1 a Pr centum. — 8—3) L schází.
Strana 62
62 mezi ſwemy, yhned pana neb hoſpodarze [46] Toho dobytſſiete naygducz, kazy ge", kterez koho geſt, domuow ynhed pogytie, Ale drobne“ dobitku to paſtyerzi ... gſu obeczni obyczegowe taterſke, ale ze gſu zneſſeny mezij rozlicznemy lidmy, Protoz mnohe ſwe obyczegie opuſtiecze, w rozlicznych wlaſtech gich ſie obyczegy przyginu. O polyech a oranij Barguij, ka" lx druha. Wyprawywſſe w ten czas obyczege a mrawy taterſke, ku popſany nyekterych wlaſti gyz prziſtupyme. Odeygducze od mieſta karobaram a od horij alkay, geſt giti przeſ puol noczi ſtranij popolych a po trawnyczich Barguij, kterazto kragina wzdiely cztiryd- czeti dny czeſty. lide, genz tu przebiwagie, ſlowu metrytowe, a ti poddany gſu welike" kaamowij, a magy taterſke obyczegie a mrawij. A gſu lide leſnij, maſſo gedie tiech zwierzat, czoz na lowu popadnu a zwlaſſtie gelenij, gichzto tu welmy mnoho magij, a take ge to o geleny opitomnich [IJ. A kdiz gie opytumije, gezdie na nech myeſto konij. Obyle nemagij ani wina. W letie welmy [46a] weliky low magy ptakuow y zwierzi, Ale zymie wſſeczken zwierz y ptacztwo berze ſie odtud przecz pro weliku ſtudenoſt neb zymu tey wlaſti. Pak po ſkonanie tiech cztirziedczeti dny czeftij gest przigiti k morzi, gto ſlowe okczeanym, kolo onyehozto [!] gſu horij, na niechzto gſu rarohowe a ſokolowe neznamij, a tu hniezda magi, A otud ge noſy k duoru velikeho kaam. na tiech horach zadnych gynich ptakuow nenye, gedno ti rarohowe a niekteraczie gynie ptacztie, giemzto rziekagi bargelat, animalia huiusmodi pulcherrima supra modum. hec sunt igitur communes1) consuetudines tartarorum. Sed quia vero inter diuersos populos sunt commixti, multas de suis consuetudinibus dimittentes, in [31b] prouinciis pluribus aliorum moribus se conformant. De Campestribus burgi2) et extremis insulis aquilouis, C. lxij. Recitatis in parte moribus tartarorum nunc ad describendas regiones aliquas accedamus. Post discessum a ciuitate corocoram3) et a monte althay proceditur per aqui- lonarem plagam per campestria bangu,4) que habent in longitudine x dietas. Incole loci uocantur mecrith,5) qui subiecti sunt magno kaam et habent tarta- rorum mores.6) Carnibus uescuntur animalium, que in venacionibus capiunt, et specialiter ceruorum, de quibus copiam habent, quos eciam domesticant et factos domesticos equitant. Blado carent et vino. In estate uenaciones maximas habent auium et siluestrium [31b1] animalium. Hyeme uero animalia et uolatilia cocta7) habent et inde discedunt propter frigus maximum regionis illius. Post terminum illarum xl dietarum peruenitur ad mare occeanum. luxta quod sunt montes, in quibus herodii seu falcones peregrini nidos habent, qui inde ad magni kaam curiam deferuntur. In montibus illis nulle8) alie reperiuntur aues, nisi herodii predicti et auium species alia, que dicitur bargelach9), quibus pas- 1)L a Plomnes. — 2) L bargi. — 3) P1 Thartarorum. — 4) Pa barici. — 5) L metrich, P1 metric. — 6) P° + sunt autem siluestres homines. — 7) L a P' cuncta. — 3) L mille. — 3) L barchelach.
62 mezi ſwemy, yhned pana neb hoſpodarze [46] Toho dobytſſiete naygducz, kazy ge", kterez koho geſt, domuow ynhed pogytie, Ale drobne“ dobitku to paſtyerzi ... gſu obeczni obyczegowe taterſke, ale ze gſu zneſſeny mezij rozlicznemy lidmy, Protoz mnohe ſwe obyczegie opuſtiecze, w rozlicznych wlaſtech gich ſie obyczegy przyginu. O polyech a oranij Barguij, ka" lx druha. Wyprawywſſe w ten czas obyczege a mrawy taterſke, ku popſany nyekterych wlaſti gyz prziſtupyme. Odeygducze od mieſta karobaram a od horij alkay, geſt giti przeſ puol noczi ſtranij popolych a po trawnyczich Barguij, kterazto kragina wzdiely cztiryd- czeti dny czeſty. lide, genz tu przebiwagie, ſlowu metrytowe, a ti poddany gſu welike" kaamowij, a magy taterſke obyczegie a mrawij. A gſu lide leſnij, maſſo gedie tiech zwierzat, czoz na lowu popadnu a zwlaſſtie gelenij, gichzto tu welmy mnoho magij, a take ge to o geleny opitomnich [IJ. A kdiz gie opytumije, gezdie na nech myeſto konij. Obyle nemagij ani wina. W letie welmy [46a] weliky low magy ptakuow y zwierzi, Ale zymie wſſeczken zwierz y ptacztwo berze ſie odtud przecz pro weliku ſtudenoſt neb zymu tey wlaſti. Pak po ſkonanie tiech cztirziedczeti dny czeftij gest przigiti k morzi, gto ſlowe okczeanym, kolo onyehozto [!] gſu horij, na niechzto gſu rarohowe a ſokolowe neznamij, a tu hniezda magi, A otud ge noſy k duoru velikeho kaam. na tiech horach zadnych gynich ptakuow nenye, gedno ti rarohowe a niekteraczie gynie ptacztie, giemzto rziekagi bargelat, animalia huiusmodi pulcherrima supra modum. hec sunt igitur communes1) consuetudines tartarorum. Sed quia vero inter diuersos populos sunt commixti, multas de suis consuetudinibus dimittentes, in [31b] prouinciis pluribus aliorum moribus se conformant. De Campestribus burgi2) et extremis insulis aquilouis, C. lxij. Recitatis in parte moribus tartarorum nunc ad describendas regiones aliquas accedamus. Post discessum a ciuitate corocoram3) et a monte althay proceditur per aqui- lonarem plagam per campestria bangu,4) que habent in longitudine x dietas. Incole loci uocantur mecrith,5) qui subiecti sunt magno kaam et habent tarta- rorum mores.6) Carnibus uescuntur animalium, que in venacionibus capiunt, et specialiter ceruorum, de quibus copiam habent, quos eciam domesticant et factos domesticos equitant. Blado carent et vino. In estate uenaciones maximas habent auium et siluestrium [31b1] animalium. Hyeme uero animalia et uolatilia cocta7) habent et inde discedunt propter frigus maximum regionis illius. Post terminum illarum xl dietarum peruenitur ad mare occeanum. luxta quod sunt montes, in quibus herodii seu falcones peregrini nidos habent, qui inde ad magni kaam curiam deferuntur. In montibus illis nulle8) alie reperiuntur aues, nisi herodii predicti et auium species alia, que dicitur bargelach9), quibus pas- 1)L a Plomnes. — 2) L bargi. — 3) P1 Thartarorum. — 4) Pa barici. — 5) L metrich, P1 metric. — 6) P° + sunt autem siluestres homines. — 7) L a P' cuncta. — 3) L mille. — 3) L barchelach.
Strana 63
63 gymz ſie ti rarohowe krmie. ptaczi tie gſu tak weliczi yako kuroptwy, a magi nohi yako papuchowe, oczas magi jako raroh, a gſu welmy ruczie. na oſtrowiech morzſkych rodie ſie Pak nyekteraczi ſokolowe, gymz ony rziekagi Gurfalegowe, to gſu ti, geſſto ſupa nebo kanij vhonie, a tiech geſt tam welike mnoſtwije. A ty ptaky noſie k velike" kaanowy. Ale tiech gurfalkuow neb ſokolu, geſſto ſie plodie w krzieſtianſtwij, gtö gie noſie do tatar, nenoſie gie k welyke kaamowij, neb gich tam ma na zbitt, ale noſie gie k gynim tatarom, geſſto [57] Przielezie armenom, kumanom. w tiech kraginach oſtrowowe gſu, geſſto gedno gſu na puolnoczi, tak ze ta hwiezda, geflto slowe polus artykus latinie . . . O kralowſtwie Ergymul, kal Ixiij". Tvto ſie muſymij opiet wratiti k mieſtu kopycion, o niemz ſie drziewe zminka ſtala geſt, abichom giney wlaſti, genz ge przielezie, take popſaly. Gducze pak od toho mieſta ka- pyczion k weychodu ſluncze, geſt giti za piet dny cze�ty, a na tey czeſie na mnohych myeſtech ſlichagi w noczi dyabelſke hlaſſie. po pieti dny czesty przigde kralowſtwije Ergymul, genz gest v welikey wlaſti Tengut; to kra- lowſtwij... neſtorynowe, modloſluhij, y take gyni, nafledugicz zakon macho- metuow, mnoho myeſt a mnoho hraduow. Poto protie Syracu, to gest mezi na wzchod ſlunce a poledny ſtranu, geſt giti do wlaſti katay, ale drziewe cuntur herodii. Aues ille grandes sunt ut perdices, pedes papagalli1) similes, caudam vero habent ut herodii, et sunt uelocis magnique uolatus. In insulis autem maris illius girfalchi2) nascuntur in multitudine maxima, qui ad magnum kaam deferuntur. Grifalchi autem, qui de christianorum [32a] terris deferuntur ad tartaros, non portantur ad magnum Kaam, quia supra modum habundat, sed deferuntur ad tartaros alios, qui armenis et cumanis sunt affines. In illis partibus insule sunt, que tantum sunt ad aquilonem posite, quod polus articus s. stella ultramontana3) est eis ad plagam meridionalem. De regno Ergimul et Ciuitate singni; C. Ixiij. Oportet nos hic redire ad Ciuitatem Campicion, de qua superius mencio facta est, ut alias affines eius prouincias describamus. Post recessum a Ciuitate Campicion4) uersus orientem itur ad v dietas et in via in locis pluribus de nocte uoces demonum audiuntur. Post dietas V inuenitur regnum Ergimul, quod est in prouincia5) ma 32a1]. gna tenduth. 6) Quod regnum magno Kaam subiectum est. Ibi christiani nestorini, ydolatre et alii sectatores legis machometi. Multe Ciuitates et multa castra ibi sunt. Inde uersus syrochum i. inter orientalem et meridianem") plagam itur ad prouinciam cathay,8) prius tamem iuenitur Ciuitas Singni9) magno Kaam tribu- taria. Vbi similiter sunt christiani nestorini et ydolatre et 10) qui machometum adorant. 10) Ibi sunt boues siluestres pulcherrimi grandes uelut elephantes, pilos 1) L papegalli. — 3) L cirfalchi. — 3) P + que vulgariter dicitur tramontana. — 4) L campion. — 5) P' quod est provincia magna in tanguth. — “) L a Pl tanguth. — 7) V rukopise nad linkou opraveno v meridionalem. — 3) L talchay, P3 calchay. — *) L singuy, PI Syngyn. — 1°—1°) L et alii sectatores legis machometi.
63 gymz ſie ti rarohowe krmie. ptaczi tie gſu tak weliczi yako kuroptwy, a magi nohi yako papuchowe, oczas magi jako raroh, a gſu welmy ruczie. na oſtrowiech morzſkych rodie ſie Pak nyekteraczi ſokolowe, gymz ony rziekagi Gurfalegowe, to gſu ti, geſſto ſupa nebo kanij vhonie, a tiech geſt tam welike mnoſtwije. A ty ptaky noſie k velike" kaanowy. Ale tiech gurfalkuow neb ſokolu, geſſto ſie plodie w krzieſtianſtwij, gtö gie noſie do tatar, nenoſie gie k welyke kaamowij, neb gich tam ma na zbitt, ale noſie gie k gynim tatarom, geſſto [57] Przielezie armenom, kumanom. w tiech kraginach oſtrowowe gſu, geſſto gedno gſu na puolnoczi, tak ze ta hwiezda, geflto slowe polus artykus latinie . . . O kralowſtwie Ergymul, kal Ixiij". Tvto ſie muſymij opiet wratiti k mieſtu kopycion, o niemz ſie drziewe zminka ſtala geſt, abichom giney wlaſti, genz ge przielezie, take popſaly. Gducze pak od toho mieſta ka- pyczion k weychodu ſluncze, geſt giti za piet dny cze�ty, a na tey czeſie na mnohych myeſtech ſlichagi w noczi dyabelſke hlaſſie. po pieti dny czesty przigde kralowſtwije Ergymul, genz gest v welikey wlaſti Tengut; to kra- lowſtwij... neſtorynowe, modloſluhij, y take gyni, nafledugicz zakon macho- metuow, mnoho myeſt a mnoho hraduow. Poto protie Syracu, to gest mezi na wzchod ſlunce a poledny ſtranu, geſt giti do wlaſti katay, ale drziewe cuntur herodii. Aues ille grandes sunt ut perdices, pedes papagalli1) similes, caudam vero habent ut herodii, et sunt uelocis magnique uolatus. In insulis autem maris illius girfalchi2) nascuntur in multitudine maxima, qui ad magnum kaam deferuntur. Grifalchi autem, qui de christianorum [32a] terris deferuntur ad tartaros, non portantur ad magnum Kaam, quia supra modum habundat, sed deferuntur ad tartaros alios, qui armenis et cumanis sunt affines. In illis partibus insule sunt, que tantum sunt ad aquilonem posite, quod polus articus s. stella ultramontana3) est eis ad plagam meridionalem. De regno Ergimul et Ciuitate singni; C. Ixiij. Oportet nos hic redire ad Ciuitatem Campicion, de qua superius mencio facta est, ut alias affines eius prouincias describamus. Post recessum a Ciuitate Campicion4) uersus orientem itur ad v dietas et in via in locis pluribus de nocte uoces demonum audiuntur. Post dietas V inuenitur regnum Ergimul, quod est in prouincia5) ma 32a1]. gna tenduth. 6) Quod regnum magno Kaam subiectum est. Ibi christiani nestorini, ydolatre et alii sectatores legis machometi. Multe Ciuitates et multa castra ibi sunt. Inde uersus syrochum i. inter orientalem et meridianem") plagam itur ad prouinciam cathay,8) prius tamem iuenitur Ciuitas Singni9) magno Kaam tribu- taria. Vbi similiter sunt christiani nestorini et ydolatre et 10) qui machometum adorant. 10) Ibi sunt boues siluestres pulcherrimi grandes uelut elephantes, pilos 1) L papegalli. — 3) L cirfalchi. — 3) P + que vulgariter dicitur tramontana. — 4) L campion. — 5) P' quod est provincia magna in tanguth. — “) L a Pl tanguth. — 7) V rukopise nad linkou opraveno v meridionalem. — 3) L talchay, P3 calchay. — *) L singuy, PI Syngyn. — 1°—1°) L et alii sectatores legis machometi.
Strana 64
64 geſt przigiti do miesta Syngnij, genz gest poddano w dan weliker kaamowij. Tu take gſu krzieſtane y ti take, geſſto machometa naſledugij, tu gſu lwowe diewoczie welmy, [47a], Kraſni a weliczie yako welbludowe, ſrſti magy wezde po ziewatie kromie chrzbeta biele y czerne, na trzie piedy dluhe. Am[nJohotiech lwuow ſpytomegie, a kdiz zpitonyegie, welika brzemena neſu; druhe wprzie- hagie w pluhy, a ty przediwnu ſylu mnoho diela vdielagie na roly orane w kratkem czaſſu... a to magy od niekterake° zwierzatka. Geſt gedno zwie- rzatko welmy piekne, tak welike yako koczka, ſrſti hrube gako gelen, a nohy yakzto koczka, zuby gedno cztirzi gma dwa na horze a dwa dole. To zwierzatko podle pupka mezi kuozie a maſſem ma myerchyrzek pln krwie, a ta krew geſt pizmo. A tiech zwierzat gest welmy welika wiecz. lide tey wlaſti gſu modloſluhij, a weliczi ſmſi]lnyczie, a gſu tluſtie obecznie. Nos maly a wlaſy czerne magij, mnozie brad nemagie, ale wlaſſy okolo vſt magie. Zeny kraſne gſu a biele. Muzie radiegi hledagy kraſne zeni nez vrozenich neb bohatych, Neb dobrzie vrozeni a weliky muz poygme chudu zenu, gedne geſtly kraſna, a materzie gegie wieno da, kupczuow a rzemeſlniku [48] Mnoho tu geſt. Ta wlast [má] na dly trzidczet dny czefty a gest welmy plodna. Tu gſu bazantowe dwakrat wyetczſſie nez v wlaſtech, a magi oczaſſy deſſet neb dewet piedy dly. Take tu gſu bazantowe, gto gſu v welikoſti habentes per corpus1) preter2) dorsum3) albos et4) nigros longitudinis palmorum trium multique a hiis bobus domestici sunt et domiti et ad deferendum onera ma- xima assueti. Alii autem alligantur ad aratra, qui pre mira[32b]bili fortitudine multum operis in breui perficiunt tempore in aratura terre. In hac patria mu- scatum melius est, quod habetur in mundo, quod ab animali quodam habetur. Est enim animal quoddam pulcrum ualde magnitudinem habens gatte, pilos grossos habet, ut ceruus et pedes, ut gatta. Dentes quatuor habet, duos su- periores et duos inferiores longitudinis digitorum trium. Hoc animal iuxta vm- bilicum inter cutem et carnem vesicam habet sanguine plenam. Ille sanguis est muscatum, de quo tantus odor exalat. De his animalibus est ibi maxima multi- tudo. Incole regionis ydolatre et sectatores libidinis5) sunt, 6) pingues7) com- muniter sunt, nasum paruum7) et nigros capillos habentes. Viri imberbess sunt, sed pilos solum circa [32b1] labia9) habent. Mulieres pulcre sunt et albe. Viri vxores querunt magis pulcras, quam nobiles aut diuites. Nam nobilis et magnus vir uxorem accipit mulierem pauperem, si pulcra est, et matri illius 10) dotem dat. Negociatores et artifices multi ibi sunt, habet autem prouincia in longitudinem dietas xxv11) et est fertilis ualde. Ibi sunt fagiani12) in duplo maiores, quam in ytalia, et habent caudas longitudinis x uel xii13) palmorum aut viij14) siue vij ad minus, habent eciam fagianos, 15) qui in magnitudine nostris 1) Pi vmbiculum. — 2) P per. — 3) P + vndique. — 4) L ibi. — 5) P3 libidi- nosi. — 6) L + legis machometti et nigros pilos habentes. — 7—7) P schází. — s) L imbelles. — 3) L + et nasum. — 10) L mater illi. 11) P3 xxx. - 13) Pi fasiani. 13) L nouem, P' x uel viii. — 14) L nouem. — 15) L fassiones.
64 geſt przigiti do miesta Syngnij, genz gest poddano w dan weliker kaamowij. Tu take gſu krzieſtane y ti take, geſſto machometa naſledugij, tu gſu lwowe diewoczie welmy, [47a], Kraſni a weliczie yako welbludowe, ſrſti magy wezde po ziewatie kromie chrzbeta biele y czerne, na trzie piedy dluhe. Am[nJohotiech lwuow ſpytomegie, a kdiz zpitonyegie, welika brzemena neſu; druhe wprzie- hagie w pluhy, a ty przediwnu ſylu mnoho diela vdielagie na roly orane w kratkem czaſſu... a to magy od niekterake° zwierzatka. Geſt gedno zwie- rzatko welmy piekne, tak welike yako koczka, ſrſti hrube gako gelen, a nohy yakzto koczka, zuby gedno cztirzi gma dwa na horze a dwa dole. To zwierzatko podle pupka mezi kuozie a maſſem ma myerchyrzek pln krwie, a ta krew geſt pizmo. A tiech zwierzat gest welmy welika wiecz. lide tey wlaſti gſu modloſluhij, a weliczi ſmſi]lnyczie, a gſu tluſtie obecznie. Nos maly a wlaſy czerne magij, mnozie brad nemagie, ale wlaſſy okolo vſt magie. Zeny kraſne gſu a biele. Muzie radiegi hledagy kraſne zeni nez vrozenich neb bohatych, Neb dobrzie vrozeni a weliky muz poygme chudu zenu, gedne geſtly kraſna, a materzie gegie wieno da, kupczuow a rzemeſlniku [48] Mnoho tu geſt. Ta wlast [má] na dly trzidczet dny czefty a gest welmy plodna. Tu gſu bazantowe dwakrat wyetczſſie nez v wlaſtech, a magi oczaſſy deſſet neb dewet piedy dly. Take tu gſu bazantowe, gto gſu v welikoſti habentes per corpus1) preter2) dorsum3) albos et4) nigros longitudinis palmorum trium multique a hiis bobus domestici sunt et domiti et ad deferendum onera ma- xima assueti. Alii autem alligantur ad aratra, qui pre mira[32b]bili fortitudine multum operis in breui perficiunt tempore in aratura terre. In hac patria mu- scatum melius est, quod habetur in mundo, quod ab animali quodam habetur. Est enim animal quoddam pulcrum ualde magnitudinem habens gatte, pilos grossos habet, ut ceruus et pedes, ut gatta. Dentes quatuor habet, duos su- periores et duos inferiores longitudinis digitorum trium. Hoc animal iuxta vm- bilicum inter cutem et carnem vesicam habet sanguine plenam. Ille sanguis est muscatum, de quo tantus odor exalat. De his animalibus est ibi maxima multi- tudo. Incole regionis ydolatre et sectatores libidinis5) sunt, 6) pingues7) com- muniter sunt, nasum paruum7) et nigros capillos habentes. Viri imberbess sunt, sed pilos solum circa [32b1] labia9) habent. Mulieres pulcre sunt et albe. Viri vxores querunt magis pulcras, quam nobiles aut diuites. Nam nobilis et magnus vir uxorem accipit mulierem pauperem, si pulcra est, et matri illius 10) dotem dat. Negociatores et artifices multi ibi sunt, habet autem prouincia in longitudinem dietas xxv11) et est fertilis ualde. Ibi sunt fagiani12) in duplo maiores, quam in ytalia, et habent caudas longitudinis x uel xii13) palmorum aut viij14) siue vij ad minus, habent eciam fagianos, 15) qui in magnitudine nostris 1) Pi vmbiculum. — 2) P per. — 3) P + vndique. — 4) L ibi. — 5) P3 libidi- nosi. — 6) L + legis machometti et nigros pilos habentes. — 7—7) P schází. — s) L imbelles. — 3) L + et nasum. — 10) L mater illi. 11) P3 xxx. - 13) Pi fasiani. 13) L nouem, P' x uel viii. — 14) L nouem. — 15) L fassiones.
Strana 65
65 naſſyem rownij. Mnoho gine° ptacztwa magi welmi kraſne a rozliczne' perzie a rozliczne barwij. O zemy Egrygaya, kal ſſedeſata cztwrta. POtom przeiducze oſſm dny czeſty o[d] tey wlaſti Ergymul ke wſchod ſlunczi, gt przigiti k tey wlaſti, geſſto ſlowe Egrygaya, w nyezto geſt mieſt a mieſteczek mnoho, a przi- ſluſſie wlaſti welikey Tangut, w nijez geſt naygmenowiteyſie mieſto, geſto ſlowe Galaczia. Ty, genz tu przebywagie, gſu modloſluhi kromye nyeczto krzieſtianuow, genz magi trzie koſtely, a wſſiczkny gſu poddany welike kaa. W tom mieſtie Galaczia dielagi ſukna, genz ſlowu gych yazikem zam- bellotij, z biele wlnij a ſrſti welbludowych, tak kraſna yako by mohl w ſwietcze nalezti, a otud ge kupczi po ginich wlaſtech neſu. O zemy Tengut a gog a magog, kals lxwta. [48a] Opiet nechagiecz wlasti tey Egrygaya, y przigiti geſt na wzchod ſluncze do tey wlaſti, gefſto flowe tengut, kdezto gest miest mnoho a hraduow, kdezto przebiwasse kral weliky. genz ſlowieſſe pop Jan. Ale nynie gest ta wlast welike" kaamowy w dan poddana, awſl[a]kz gt tu geden kral s pokolenie toho popa Jana, genz take tak ſluol, gehoz gmeno Rzehorž, a wſſiczkny weliczi kaamowe po ſmrti to°, yakoz od Chynchiſſe zabit bil v bogij, dczery ſwe wdawaly gſu za ty krale z tey wlaſti Tengut. A yakzkolywek gſu tu modloſluhij a nyekterzie, gtò biedle zakona machometowa, A wſſak wietſſy diel lidu tey wlaſti gſu krzie- ſtiane, a ti krzieſtiane w tey we wſlie wlaſti panugi a wladnu. Mezie tiemij similes sunt. Multas alias aues habent pulcherrimas diuersarum specierum pennas habentes pulcherrimas diuersis ac pulcherrimis coloribus variatas. De prouincia Egrigaia, C. Ixiiij. [33a] Deinde pertransitis viij dietis vltra prouincia ergimul ad orientem occurrit prouincia egrigaia.1) In qua sunt Ciui- tates multe et oppida. Est autem de prouincia magna tenguth. eius princi- palior ciuitas Calacia 2) dicitur. Incole ydolatre sunt preter aliquos christianos nestorinos, qui tres ibi basilicas habent. Sunt autem subiecti omnes magno Kaam. In Ciuitate calacia sunt 3) panni, qui Cambelloti 4) dicuntur, de lana alba et Camelorum pilis, pulcriores quam in mundo fiant, qui ad prouincias alias a nego- ciatoribus deferuntur. De prouincia Tenduch et gog et magog et Ciuitate Cyagomor,5) C. Irv. Rvrsus relicta prouincia egrigaia peruenitur ad orientalem [33a1]. plagam ad prouinciam Tanguth,6) ubi sunt Ciuitates multe et castra, ubi manere consue- uerat rex ille magnus in orbe nominatissimus, qui dicebatur a latinis presbyter iohannes. Modo autem est illa prouincia magno kaam tributaria. Est tamen ibi rex vnus de progenie regis illius, qui adhuc presbyter Iohannes dicitur. Cuius nomen est Georgius. Omnes magni kaam post mortem regis illius, qui a chinchis occisus prelio fuit, suas filias illis regibus tradiderunt vxores. Et licet ibi quidam sunt ydolatre et aliqui, qui viuunt iuxta legem abhominabilis7) macho- 1) P' ergygaia. — 2) L colatia. — 3) L a P3 fiunt. — 4) L zambelotti, P1 Cam- beloti. — 5) P1 Cyangamor. — 6) P' tenduch. — 7) L miserabilis. 5
65 naſſyem rownij. Mnoho gine° ptacztwa magi welmi kraſne a rozliczne' perzie a rozliczne barwij. O zemy Egrygaya, kal ſſedeſata cztwrta. POtom przeiducze oſſm dny czeſty o[d] tey wlaſti Ergymul ke wſchod ſlunczi, gt przigiti k tey wlaſti, geſſto ſlowe Egrygaya, w nyezto geſt mieſt a mieſteczek mnoho, a przi- ſluſſie wlaſti welikey Tangut, w nijez geſt naygmenowiteyſie mieſto, geſto ſlowe Galaczia. Ty, genz tu przebywagie, gſu modloſluhi kromye nyeczto krzieſtianuow, genz magi trzie koſtely, a wſſiczkny gſu poddany welike kaa. W tom mieſtie Galaczia dielagi ſukna, genz ſlowu gych yazikem zam- bellotij, z biele wlnij a ſrſti welbludowych, tak kraſna yako by mohl w ſwietcze nalezti, a otud ge kupczi po ginich wlaſtech neſu. O zemy Tengut a gog a magog, kals lxwta. [48a] Opiet nechagiecz wlasti tey Egrygaya, y przigiti geſt na wzchod ſluncze do tey wlaſti, gefſto flowe tengut, kdezto gest miest mnoho a hraduow, kdezto przebiwasse kral weliky. genz ſlowieſſe pop Jan. Ale nynie gest ta wlast welike" kaamowy w dan poddana, awſl[a]kz gt tu geden kral s pokolenie toho popa Jana, genz take tak ſluol, gehoz gmeno Rzehorž, a wſſiczkny weliczi kaamowe po ſmrti to°, yakoz od Chynchiſſe zabit bil v bogij, dczery ſwe wdawaly gſu za ty krale z tey wlaſti Tengut. A yakzkolywek gſu tu modloſluhij a nyekterzie, gtò biedle zakona machometowa, A wſſak wietſſy diel lidu tey wlaſti gſu krzie- ſtiane, a ti krzieſtiane w tey we wſlie wlaſti panugi a wladnu. Mezie tiemij similes sunt. Multas alias aues habent pulcherrimas diuersarum specierum pennas habentes pulcherrimas diuersis ac pulcherrimis coloribus variatas. De prouincia Egrigaia, C. Ixiiij. [33a] Deinde pertransitis viij dietis vltra prouincia ergimul ad orientem occurrit prouincia egrigaia.1) In qua sunt Ciui- tates multe et oppida. Est autem de prouincia magna tenguth. eius princi- palior ciuitas Calacia 2) dicitur. Incole ydolatre sunt preter aliquos christianos nestorinos, qui tres ibi basilicas habent. Sunt autem subiecti omnes magno Kaam. In Ciuitate calacia sunt 3) panni, qui Cambelloti 4) dicuntur, de lana alba et Camelorum pilis, pulcriores quam in mundo fiant, qui ad prouincias alias a nego- ciatoribus deferuntur. De prouincia Tenduch et gog et magog et Ciuitate Cyagomor,5) C. Irv. Rvrsus relicta prouincia egrigaia peruenitur ad orientalem [33a1]. plagam ad prouinciam Tanguth,6) ubi sunt Ciuitates multe et castra, ubi manere consue- uerat rex ille magnus in orbe nominatissimus, qui dicebatur a latinis presbyter iohannes. Modo autem est illa prouincia magno kaam tributaria. Est tamen ibi rex vnus de progenie regis illius, qui adhuc presbyter Iohannes dicitur. Cuius nomen est Georgius. Omnes magni kaam post mortem regis illius, qui a chinchis occisus prelio fuit, suas filias illis regibus tradiderunt vxores. Et licet ibi quidam sunt ydolatre et aliqui, qui viuunt iuxta legem abhominabilis7) macho- 1) P' ergygaia. — 2) L colatia. — 3) L a P3 fiunt. — 4) L zambelotti, P1 Cam- beloti. — 5) P1 Cyangamor. — 6) P' tenduch. — 7) L miserabilis. 5
Strana 66
66 geft take nyekteraky lid, gto slowe Argon. ten lid nynie gmenowanij ma mezi ſebu lidi kraſſie a w kupecztwij ſnaznieyſſie, nez by gie mohl gynde we wſſie wlaſti nagiti. W tiech kſrlaginach gſu wlaſti, gto ſlowu Gog a magog, Gog ſwym yazikem gmenugi Vng. w tiech myestech nalezagi kamenie lazu- rowe, z nyehoz dielagi welmy dobry lazur tu modru [49] Barwu. Tu die- lagi hvnie welmy dobre z welbludowych ſrſti, gymz rziekagi zambeloty, w tey wlaſti dielagi poſtawcze zlatta a z hedwabye rozlicznych barew welmy dobre a kraſne. Geſt tu myeſto gedno, genz flowe Syndalyn, kdezto welmy czyſte oruzie neb odienie dielagie a welmi dobre wſſelikake a rozliczne k boyom potrzebne. W horach tey wlaſti gest welikey mnoſtwie rudy ſtrziebrneij, Tu take gt lowuo mnoho pro mnozſtwie zwierzat. A tiech kragina ſlowe yndyſu. A za tiem myeſtem pak wzdaly za trzi dny nayde myeſto Cziangamor, w niemzto duom aneb palacz welmy weliky, w nyemz przebywa weliky kaam, kdiz do toho mieſta przigede a cza�to tu przichazie, neb bliz mieſta nyekterake luze gſu neb gezera, w nychzto gſu labuti, rzezabowe a bazantowe y kuroptwe, a take mnoho gynich ptakuow. Protoz kral tu bywa, neb tu ſwymi ſokoly a rarohy czaſto kra- tochwil ſwu mywa. Gſu tu rzerzabowe paterij; prwnij gſu weliczi a czernij yakzto hawrany, Druzie gſu wietczſſy nez gyni, biely a welmy kraſni, na perzie gegich krziedl gt plno ok yako zlatych welmy kſtwuoczich, prawie yako v nas pawowe mywagie na ſwych oczaſſyech, oczi magi rozliczney meti, maior tamen pars1) prouincie fidem christianam tenet. Et hi christiani in tota prouincia2) dominantur. Inter eos autem gens quedam est, que3) dicitur argon3) [33b] que habet homines pulcriores et in negociacionibus sagaciores, quam") in tota prouincia alibi valeant reperiri. In illis partibus sunt regiones quedam 5) gog et magog. Gog in lingua sua nominant vng, magog uero mungut. In hiis locis reperitur lapis lazuli, de quo fit azurum6) peroptimum.7) Ibi fiunt gambelloti optimi de Camelorum pilis.7) In hac prouincia fiunt panni de serico et auro diuersarum manerierum pulcherrimi valde. Est ibi Ciuitas Sindacui, ubi fiunt arma pulcherrima et optima omnium generum pro exercitibus necessaria. In montibus prouincie huius sunt magne argenti minere. Ibi sunt venaciones magne propter multitudinem siluestrium bestiarum.8) Vocatur autem regio moncium ydifu.9) Vltra uero hanc [33b1] ciuitatem ad iij dietas inuenitur Ciuitas Ciangamor, in qua est palacium maximum, in quo magnus kaam ha- bitat, quando ad illam ciuitatem accedit. sepe enim uadit illuc, quia iuxta Ciuitatem lacune sunt, in quibus cigni et grues fagiani et perdices sunt auesque copiose alie ualde habentur. Ipse autem rex cum grifalchis et herodiis seu falconibus suis in captura auium delectabiliter recreatur.10) Sunt ibi grues mane- rierum quinque. Prima maneries grues habet alas nigras totaliter ut corui Secunda grues habet maiores ceteris albas et pulcras Penne alarum ipsarum 1) L, Pl a P3 + populi. — 1 L + dicuntur et. — 3—3) L schází. — ) L que. — 5) L a Pl que dicuntur. — 6) L asurium, Pl a P3 lazurium. — 7—7) L a P3 schází. — *) L siluarum. — 2) L edidisti, P' edifu. — 1°) P1 delectatur.
66 geft take nyekteraky lid, gto slowe Argon. ten lid nynie gmenowanij ma mezi ſebu lidi kraſſie a w kupecztwij ſnaznieyſſie, nez by gie mohl gynde we wſſie wlaſti nagiti. W tiech kſrlaginach gſu wlaſti, gto ſlowu Gog a magog, Gog ſwym yazikem gmenugi Vng. w tiech myestech nalezagi kamenie lazu- rowe, z nyehoz dielagi welmy dobry lazur tu modru [49] Barwu. Tu die- lagi hvnie welmy dobre z welbludowych ſrſti, gymz rziekagi zambeloty, w tey wlaſti dielagi poſtawcze zlatta a z hedwabye rozlicznych barew welmy dobre a kraſne. Geſt tu myeſto gedno, genz flowe Syndalyn, kdezto welmy czyſte oruzie neb odienie dielagie a welmi dobre wſſelikake a rozliczne k boyom potrzebne. W horach tey wlaſti gest welikey mnoſtwie rudy ſtrziebrneij, Tu take gt lowuo mnoho pro mnozſtwie zwierzat. A tiech kragina ſlowe yndyſu. A za tiem myeſtem pak wzdaly za trzi dny nayde myeſto Cziangamor, w niemzto duom aneb palacz welmy weliky, w nyemz przebywa weliky kaam, kdiz do toho mieſta przigede a cza�to tu przichazie, neb bliz mieſta nyekterake luze gſu neb gezera, w nychzto gſu labuti, rzezabowe a bazantowe y kuroptwe, a take mnoho gynich ptakuow. Protoz kral tu bywa, neb tu ſwymi ſokoly a rarohy czaſto kra- tochwil ſwu mywa. Gſu tu rzerzabowe paterij; prwnij gſu weliczi a czernij yakzto hawrany, Druzie gſu wietczſſy nez gyni, biely a welmy kraſni, na perzie gegich krziedl gt plno ok yako zlatych welmy kſtwuoczich, prawie yako v nas pawowe mywagie na ſwych oczaſſyech, oczi magi rozliczney meti, maior tamen pars1) prouincie fidem christianam tenet. Et hi christiani in tota prouincia2) dominantur. Inter eos autem gens quedam est, que3) dicitur argon3) [33b] que habet homines pulcriores et in negociacionibus sagaciores, quam") in tota prouincia alibi valeant reperiri. In illis partibus sunt regiones quedam 5) gog et magog. Gog in lingua sua nominant vng, magog uero mungut. In hiis locis reperitur lapis lazuli, de quo fit azurum6) peroptimum.7) Ibi fiunt gambelloti optimi de Camelorum pilis.7) In hac prouincia fiunt panni de serico et auro diuersarum manerierum pulcherrimi valde. Est ibi Ciuitas Sindacui, ubi fiunt arma pulcherrima et optima omnium generum pro exercitibus necessaria. In montibus prouincie huius sunt magne argenti minere. Ibi sunt venaciones magne propter multitudinem siluestrium bestiarum.8) Vocatur autem regio moncium ydifu.9) Vltra uero hanc [33b1] ciuitatem ad iij dietas inuenitur Ciuitas Ciangamor, in qua est palacium maximum, in quo magnus kaam ha- bitat, quando ad illam ciuitatem accedit. sepe enim uadit illuc, quia iuxta Ciuitatem lacune sunt, in quibus cigni et grues fagiani et perdices sunt auesque copiose alie ualde habentur. Ipse autem rex cum grifalchis et herodiis seu falconibus suis in captura auium delectabiliter recreatur.10) Sunt ibi grues mane- rierum quinque. Prima maneries grues habet alas nigras totaliter ut corui Secunda grues habet maiores ceteris albas et pulcras Penne alarum ipsarum 1) L, Pl a P3 + populi. — 1 L + dicuntur et. — 3—3) L schází. — ) L que. — 5) L a Pl que dicuntur. — 6) L asurium, Pl a P3 lazurium. — 7—7) L a P3 schází. — *) L siluarum. — 2) L edidisti, P' edifu. — 1°) P1 delectatur.
Strana 67
67 barwy. Trzeti gſu k tiem podobnij, yakzto gſu w ytalij, Cztwrte gſu maly a magie perzie dluhe, welmy kraſne, czrwenu [49a] A czernu barwu pro- myſſene. Pate gſu ſſierzie, a magi oczi czerwene a czerne, a gſu welmy weliczi. V toho myeſta gt nyekteraky zlab, w kteremzto w rozliczne domky kuroptwy chowagi welmy mnoho, a k to' gſu ynhed lide zgednany, gto gich ſtrzehu proto, aby kdy tu przigede kral do to° myeſta, aby gich myel doſti k ſwey potrzebie. O myeſtu Czyandu a o kralowſſkem leſſu, lxvj. GDucze od myeſta Cziangomor w dal trzy dny cze�ty w tu ſtranu na puol noczi, naygde mieſto rzeczene Czianda, kterezto gt vſtawil weliky kaam kublay, w nyemzto gt kraſny a weliky palacz mramorowy, w kteremzto komnatie a ſynie zlatem okraſyly a diwnu rozlicznoſti zmalowani. Podle palacze geſt les kralu neb obora, zdy ſe wſſech ſtran vzdiena, kterazto zed w okrſſky[-u] ma patnaſte myl, w kteryzto oborze geſt ſtudnicz, potokuow a luk mnoho, Tu gſu gele- nowe, ſrny y take gine zwierzi proto, aby miely czo dawati gieſti Sokolom a gynim ptakom kralowym, kdiz gich tu chowagi. Neb tu nyekdy bywa ſokoluow a ginich ptakuow zyrfalkuow w tey ohradie do dwu ſtu y wiecze. A kral gſam na wſſaky tyden k ny zahleda. take tu kral czaſto tu zwierz hony, a na ſwem konij, na kteremz ſedie, za ſebu neſe pythomeho lewharta, gehoz na gelena [50] Neb na ſrnu poſſczige, a tu zwierz, keruoz vhoni, plene sunt oculis rotundis et sunt aurei coloris atque fulgoris, ut sunt apud nos pauonum caude. Oculos habent coloris [34a] uarii, albi s. nigri et azuri.1) Tercia maneries grues nostris de ytalia similes. Quarta uero habet grues paruas habentes pennas longas pulcherrimas rubro colore nigroque permixtas. Quinta uero maneries habet grues coloris grisei, que oculos rubeos ac nigros habent et magne ualde sunt.2) Iuxta Ciuitatem hanc uallis quedam est, in qua in di- uersis domunculis perdices seruantur in copia maxima, que ab hominibus custo- diuntur ad hoc ministerium deputatis, ut earum habeat copiam rex, quando- cunque ad supradictam venerit Ciuitatem. De ciuitate Ciandu et nemore regali, quod est iuxta eam, et de quibusdam festiuitatibus tartarorum et magorum illusionibus, C. lxvj. Post recessum a Ciuitate Cian[34a1]gamor ad iii dietas ad aquilonem reperitur Ciuitas Ciandu, quam edificauit magnus Kaam Cublay,3) in qua est marmoreum palacium maximum ac pulcherrimum ualde, cuius aule et camere auro4) ornate sunt et mira varietate depicte. Iuxta palacium est nemus regale5) muris vndique cinctum habentibus") in giro miliaria quidecim, in quo nemore sunt fontes et flumina et prata multa. ibi sunt cerui, damule et Caprioli, ut sint girfalchis et falconibus regis in cibum, quando ibi in sua7) mutacione8) seruantur. Quandoque sunt ibi in illa mutacione9) similiter girfalchi CC et amplius et Rex singulis septimanis eos personaliter visitat. Sepe autem venatur ibi Rex et super equum suum, in quo [34b] sedet, post se defert domesticum leopardum, quem ad ceruum uel ad 1) L acuti. — 1) P1 + veloces. — 3) L cabli. — 4) P1 schází. — 5) L + marmoreis. — 6) P3 habens. — 7) L vna. — 3) P1 uenatione, — *) P1 imitacione. 5*
67 barwy. Trzeti gſu k tiem podobnij, yakzto gſu w ytalij, Cztwrte gſu maly a magie perzie dluhe, welmy kraſne, czrwenu [49a] A czernu barwu pro- myſſene. Pate gſu ſſierzie, a magi oczi czerwene a czerne, a gſu welmy weliczi. V toho myeſta gt nyekteraky zlab, w kteremzto w rozliczne domky kuroptwy chowagi welmy mnoho, a k to' gſu ynhed lide zgednany, gto gich ſtrzehu proto, aby kdy tu przigede kral do to° myeſta, aby gich myel doſti k ſwey potrzebie. O myeſtu Czyandu a o kralowſſkem leſſu, lxvj. GDucze od myeſta Cziangomor w dal trzy dny cze�ty w tu ſtranu na puol noczi, naygde mieſto rzeczene Czianda, kterezto gt vſtawil weliky kaam kublay, w nyemzto gt kraſny a weliky palacz mramorowy, w kteremzto komnatie a ſynie zlatem okraſyly a diwnu rozlicznoſti zmalowani. Podle palacze geſt les kralu neb obora, zdy ſe wſſech ſtran vzdiena, kterazto zed w okrſſky[-u] ma patnaſte myl, w kteryzto oborze geſt ſtudnicz, potokuow a luk mnoho, Tu gſu gele- nowe, ſrny y take gine zwierzi proto, aby miely czo dawati gieſti Sokolom a gynim ptakom kralowym, kdiz gich tu chowagi. Neb tu nyekdy bywa ſokoluow a ginich ptakuow zyrfalkuow w tey ohradie do dwu ſtu y wiecze. A kral gſam na wſſaky tyden k ny zahleda. take tu kral czaſto tu zwierz hony, a na ſwem konij, na kteremz ſedie, za ſebu neſe pythomeho lewharta, gehoz na gelena [50] Neb na ſrnu poſſczige, a tu zwierz, keruoz vhoni, plene sunt oculis rotundis et sunt aurei coloris atque fulgoris, ut sunt apud nos pauonum caude. Oculos habent coloris [34a] uarii, albi s. nigri et azuri.1) Tercia maneries grues nostris de ytalia similes. Quarta uero habet grues paruas habentes pennas longas pulcherrimas rubro colore nigroque permixtas. Quinta uero maneries habet grues coloris grisei, que oculos rubeos ac nigros habent et magne ualde sunt.2) Iuxta Ciuitatem hanc uallis quedam est, in qua in di- uersis domunculis perdices seruantur in copia maxima, que ab hominibus custo- diuntur ad hoc ministerium deputatis, ut earum habeat copiam rex, quando- cunque ad supradictam venerit Ciuitatem. De ciuitate Ciandu et nemore regali, quod est iuxta eam, et de quibusdam festiuitatibus tartarorum et magorum illusionibus, C. lxvj. Post recessum a Ciuitate Cian[34a1]gamor ad iii dietas ad aquilonem reperitur Ciuitas Ciandu, quam edificauit magnus Kaam Cublay,3) in qua est marmoreum palacium maximum ac pulcherrimum ualde, cuius aule et camere auro4) ornate sunt et mira varietate depicte. Iuxta palacium est nemus regale5) muris vndique cinctum habentibus") in giro miliaria quidecim, in quo nemore sunt fontes et flumina et prata multa. ibi sunt cerui, damule et Caprioli, ut sint girfalchis et falconibus regis in cibum, quando ibi in sua7) mutacione8) seruantur. Quandoque sunt ibi in illa mutacione9) similiter girfalchi CC et amplius et Rex singulis septimanis eos personaliter visitat. Sepe autem venatur ibi Rex et super equum suum, in quo [34b] sedet, post se defert domesticum leopardum, quem ad ceruum uel ad 1) L acuti. — 1) P1 + veloces. — 3) L cabli. — 4) P1 schází. — 5) L + marmoreis. — 6) P3 habens. — 7) L vna. — 3) P1 uenatione, — *) P1 imitacione. 5*
Strana 68
68 ptakom tiem zyrfalkom a ſokolom rozdiely zrubagie. a takowe vtieſſeni a chratochwil czaſto ſobie czini. Proſtrzed tey obory ma ten kral weliky duom geden welmy kraſni, niekterak ze trzſtie ſpletenij a wnytrzs y zewnijtrzs weſſken pozlaczen, a rozlicznym malowaniem ozdoben, y fernyzem poma- zano, ze ge° zadny desscz shladiti nemuoz. A gest tak mysterne slozen, ze gey muoz zdwihnuti, rozloziti y ſloziti beze wſſe° pohorſſenie. A kdiz gey zdwyhne a ſlozi yakzto ſtan, dwema a ſtoma prowazi hedwabnemij gey natahne. A trezte, z niehoz ten duom dielagi, geſt dluhe na patnaſte kro- czegij, a w tluſſczie na trzi piedy y wiecze. z to° dielagi ſlupczie, tramcze y dwerzcze. Take tiem trztem ſwrchu pokrywagi weſſken duom, tak ze to trztie na ſucziech przerziezugi, a na dwe rozſſcziepie, a z kazde° rozſſczie- penie dwa ſſyndely vdielagi, a tiem duom pokladucz a pokrygiecz, przed deſsczem zachowagi, a tak woda tecze dolu po nych. A weliky kaam po trzi czaſſy w rocze tu przebiwa, to gest Czerwencze, Czerwna a Srpna, neb geſt tu powietrzie zdrawe a horkoſt ſluneczna neprzekazie, po ty trzi myesiecze duom ten zdwiezen ſtogi. A gyni weſſken czas ſwynucz a ſloziecz ſchowagie. A pak w den oſmij a dwaczaty ſrpna weliky [50a] Kaam z mieſta Czyandu wigeda y geda na gine mieſto, aby ſwym bohom ſlawnu obiet obyetowal, mnye by ſkrze to obdrzal ſobie od nych, aby on zeny geo, ſynowe, weſſken dobitek, y to wſſe, czo magi, bilo gym zachowano. Ma take ten giſty kral ſtada welika konij bielych, mezy nimyzto ma take damulam prouocat, Captamque ab eo bestiam girfalchis tradit. atque in hunc modum sepe in tali solacione delectatur. In medio autem nemoris habet rex magnus domum vnam pulcherrimam de arundinibus compositam, intus et foris totaliter deauratam et picturis variis adornatam que sic sunt diligenter super- linite vernice.1) ut nullatenus possint deleri pluuia. Est autem domus tota com- posita tanta artis industria, ut leuari, deponi componique2) ualeat et dissolui sine aliquo detrimento. Cum autem erigitur et componitur ad modum tento- riorum, ducentis et amplius funiculis sericeis sustentatur. Arundines uero, ex quibus hec domus fit, in lon[34b1lgitudine habent passus xv et in grossicie ultra palmos iij. De his fiunts) clausure,4) columpne et trabecule. Desuper eciam hiis arundinibus tegitur tota domus. Diuiduntur enim arundines iuxta nodos5) et pars illa per medium scinditur et de scissura qualibet due tegule fiunt, que super domum composite domum a pluuia protegunt et aquam emittunt inferius. Magnus autem caam tribus anni mensibus locum illum in- habitat s. Iunio, Iulio et augusto, quia ibi est temperies aeris magna estusque6) caret ardoribus. his ergo mensibus domus erecta manet, Ceteris uero deposita et conuoluta seruatur. Die autem xxviij augusti magnus Kaam de Ciuitate ciandu discedens ad locum [35a] alium proficiscitur, ut diis solemne sacri- ficium immolet, putans ex hoc obtinere ab ipsis ut ipse, vxores, filii, animalia cuncta et cetera, que possidet, conseruentur. Habet autem Rex armenta magna 1) P1 fernice — 3) P3 schází. — 3) L sunt. — *) P3 schází. — *) P1 modos. — *) L estasque.
68 ptakom tiem zyrfalkom a ſokolom rozdiely zrubagie. a takowe vtieſſeni a chratochwil czaſto ſobie czini. Proſtrzed tey obory ma ten kral weliky duom geden welmy kraſni, niekterak ze trzſtie ſpletenij a wnytrzs y zewnijtrzs weſſken pozlaczen, a rozlicznym malowaniem ozdoben, y fernyzem poma- zano, ze ge° zadny desscz shladiti nemuoz. A gest tak mysterne slozen, ze gey muoz zdwihnuti, rozloziti y ſloziti beze wſſe° pohorſſenie. A kdiz gey zdwyhne a ſlozi yakzto ſtan, dwema a ſtoma prowazi hedwabnemij gey natahne. A trezte, z niehoz ten duom dielagi, geſt dluhe na patnaſte kro- czegij, a w tluſſczie na trzi piedy y wiecze. z to° dielagi ſlupczie, tramcze y dwerzcze. Take tiem trztem ſwrchu pokrywagi weſſken duom, tak ze to trztie na ſucziech przerziezugi, a na dwe rozſſcziepie, a z kazde° rozſſczie- penie dwa ſſyndely vdielagi, a tiem duom pokladucz a pokrygiecz, przed deſsczem zachowagi, a tak woda tecze dolu po nych. A weliky kaam po trzi czaſſy w rocze tu przebiwa, to gest Czerwencze, Czerwna a Srpna, neb geſt tu powietrzie zdrawe a horkoſt ſluneczna neprzekazie, po ty trzi myesiecze duom ten zdwiezen ſtogi. A gyni weſſken czas ſwynucz a ſloziecz ſchowagie. A pak w den oſmij a dwaczaty ſrpna weliky [50a] Kaam z mieſta Czyandu wigeda y geda na gine mieſto, aby ſwym bohom ſlawnu obiet obyetowal, mnye by ſkrze to obdrzal ſobie od nych, aby on zeny geo, ſynowe, weſſken dobitek, y to wſſe, czo magi, bilo gym zachowano. Ma take ten giſty kral ſtada welika konij bielych, mezy nimyzto ma take damulam prouocat, Captamque ab eo bestiam girfalchis tradit. atque in hunc modum sepe in tali solacione delectatur. In medio autem nemoris habet rex magnus domum vnam pulcherrimam de arundinibus compositam, intus et foris totaliter deauratam et picturis variis adornatam que sic sunt diligenter super- linite vernice.1) ut nullatenus possint deleri pluuia. Est autem domus tota com- posita tanta artis industria, ut leuari, deponi componique2) ualeat et dissolui sine aliquo detrimento. Cum autem erigitur et componitur ad modum tento- riorum, ducentis et amplius funiculis sericeis sustentatur. Arundines uero, ex quibus hec domus fit, in lon[34b1lgitudine habent passus xv et in grossicie ultra palmos iij. De his fiunts) clausure,4) columpne et trabecule. Desuper eciam hiis arundinibus tegitur tota domus. Diuiduntur enim arundines iuxta nodos5) et pars illa per medium scinditur et de scissura qualibet due tegule fiunt, que super domum composite domum a pluuia protegunt et aquam emittunt inferius. Magnus autem caam tribus anni mensibus locum illum in- habitat s. Iunio, Iulio et augusto, quia ibi est temperies aeris magna estusque6) caret ardoribus. his ergo mensibus domus erecta manet, Ceteris uero deposita et conuoluta seruatur. Die autem xxviij augusti magnus Kaam de Ciuitate ciandu discedens ad locum [35a] alium proficiscitur, ut diis solemne sacri- ficium immolet, putans ex hoc obtinere ab ipsis ut ipse, vxores, filii, animalia cuncta et cetera, que possidet, conseruentur. Habet autem Rex armenta magna 1) P1 fernice — 3) P3 schází. — 3) L sunt. — *) P3 schází. — *) P1 modos. — *) L estasque.
Strana 69
69 klyſſicz bielych wiecze nez deſſet tiſſſicz. A kdiz ſlawy hod ſwym bohom ſam kral, ten giſty den kaze prziprawiti mleka od tiech klyſſicz wieliku wiecz w cziſtem a pocztiwem naczini ſwyma wlaſtnyma rukama, to mleko ſem y tam rozlewa ſwym bohom ke cztie a chwalie. I prawy miſtrzie gegich, ze to mleko, czoz tu geſt rozleto, bohowe pigij, Apto [tu] ohyzdnu obiet kral take gſam pigie to mleko od klifficz, A zadne" gyne' ten den to giſſte mleko... pyti, gedno tiem, kterzyz z ge° pokoleny gſu, a lidem gedney wlaſti, geſſto ſlowe heryach, gymzto ta zwlasscznoſt dana byla od Chynchiffe krale kaam welike° pro czeſt o[-b-Jdrzenie gedno° welike' ſwietiezeni, kterezto ten lid bil obdrzel ke czſti Chynchiſsowy, a ten obyczeig w den oſmij a dwaczaty myeſiecze ſrpna welmy ſlawnie na wieky zachowawagie. A ty konije biele y ty kliſſicze lide v welike poczti magi, ze kdyz po poly gdu, tu kdez magi paſtwieſcze ſwe, zadny tudy gda, neſmy w tu chwyli gyti, [51] Kdiz onij gdu, az prawe wſſieczkny przeydu. W tey wlaſti gedie lidſke maſſo tiech lydij, kteryz głu obecznym odſuzenym ſprawedliwem zahubenij. Ale tiech lidy maſſa, kterziz ſamij od nemoczi zemru, gieſti nechtie. Ma weliky kaam mudrcze a czarodieniky, genz dyabelſku chytroſti czinie w po- wietrzi temnoſti a mrakawij, a nad palaczem kralowem ſwietlo czinie take czaſto, kdiz kral ſeda k ſtolu, ze kofflikowe ge° zlati diabelſku chitroſti s ſſyenktyſſy, genz proſtrzed ſtieny �togi, zdwyhnucz ſie wzhuru, bez liczke equorum alborum, in quibus habet equas albas ultra x milia. Ipsa1) autem die festiuitatis equorum2) lac in copia maxima in vasis honorabilibus preparatur et ipse Rex manibus propriis multum lactis huc illucque diffundit pro suorum ho- nore deorum. Dicuntque magi, quod dii lac bibunt effusum et propter huiusmodi sacrificium cuncta, que ad eum pertinent, conseruant et augent. Post sacrificium nephandum bibit rex de lacte albarum equarum nullique alteri illa de3) per- mittitur bibere nisi his, qui de progenie eius [35a1] sunt, et vni illius regionis populo, qui dicitur oriath,4) cui hoc privilegium a chinchis Kaam magno fuit concessum in honorem victorie cuiusdam magne, quam populus ille obtinuit in honorem chinchis. hic igitur ritus die xxviij augusti solenniter in perpetuum ob- seruatur. Equi autem illi albi cum equabus albis in tanta reuerencia habentur, 5) ut quando per campestria transeunt, ubi eorum sunt pascua, nullus iter inde faciens transire presumat, donec6) omnia armenta transierunt.6) In hac pro- uincia7) comeduntur hominum carnes, qui sunt a Iusticia publica interfecti. Eorum autem, qui ex infirmitate decedunt, carnes comedere nolunt. Habet magnus Kaam magos, qui diabolica arte faciunt tenebras in aere [35b] apparere, super palacium autem regis lux est. Faciunt eciam sepe, dum rex sedet ad mensam, ut ciphi eius aurei arte demonum de mensa, que in medio aule est, eleuentur et nullo cooperante homine ante ipsum in eius mensa ponantur. Dicunt autem hoc se facere posse ex virtute sanctitatis eorum. Quando uero hii magi festa suis ydolis faciunt, recipiunt a rege arietes habentes capita nigra 1) L ipse. — *) L equarum. — 3) ps + de lacte illo. — 4) P1 Henach, P3 beriach. — 5) Pl a P3 + a populo. — “—4) P3 schází. — 7) P3 civitate.
69 klyſſicz bielych wiecze nez deſſet tiſſſicz. A kdiz ſlawy hod ſwym bohom ſam kral, ten giſty den kaze prziprawiti mleka od tiech klyſſicz wieliku wiecz w cziſtem a pocztiwem naczini ſwyma wlaſtnyma rukama, to mleko ſem y tam rozlewa ſwym bohom ke cztie a chwalie. I prawy miſtrzie gegich, ze to mleko, czoz tu geſt rozleto, bohowe pigij, Apto [tu] ohyzdnu obiet kral take gſam pigie to mleko od klifficz, A zadne" gyne' ten den to giſſte mleko... pyti, gedno tiem, kterzyz z ge° pokoleny gſu, a lidem gedney wlaſti, geſſto ſlowe heryach, gymzto ta zwlasscznoſt dana byla od Chynchiffe krale kaam welike° pro czeſt o[-b-Jdrzenie gedno° welike' ſwietiezeni, kterezto ten lid bil obdrzel ke czſti Chynchiſsowy, a ten obyczeig w den oſmij a dwaczaty myeſiecze ſrpna welmy ſlawnie na wieky zachowawagie. A ty konije biele y ty kliſſicze lide v welike poczti magi, ze kdyz po poly gdu, tu kdez magi paſtwieſcze ſwe, zadny tudy gda, neſmy w tu chwyli gyti, [51] Kdiz onij gdu, az prawe wſſieczkny przeydu. W tey wlaſti gedie lidſke maſſo tiech lydij, kteryz głu obecznym odſuzenym ſprawedliwem zahubenij. Ale tiech lidy maſſa, kterziz ſamij od nemoczi zemru, gieſti nechtie. Ma weliky kaam mudrcze a czarodieniky, genz dyabelſku chytroſti czinie w po- wietrzi temnoſti a mrakawij, a nad palaczem kralowem ſwietlo czinie take czaſto, kdiz kral ſeda k ſtolu, ze kofflikowe ge° zlati diabelſku chitroſti s ſſyenktyſſy, genz proſtrzed ſtieny �togi, zdwyhnucz ſie wzhuru, bez liczke equorum alborum, in quibus habet equas albas ultra x milia. Ipsa1) autem die festiuitatis equorum2) lac in copia maxima in vasis honorabilibus preparatur et ipse Rex manibus propriis multum lactis huc illucque diffundit pro suorum ho- nore deorum. Dicuntque magi, quod dii lac bibunt effusum et propter huiusmodi sacrificium cuncta, que ad eum pertinent, conseruant et augent. Post sacrificium nephandum bibit rex de lacte albarum equarum nullique alteri illa de3) per- mittitur bibere nisi his, qui de progenie eius [35a1] sunt, et vni illius regionis populo, qui dicitur oriath,4) cui hoc privilegium a chinchis Kaam magno fuit concessum in honorem victorie cuiusdam magne, quam populus ille obtinuit in honorem chinchis. hic igitur ritus die xxviij augusti solenniter in perpetuum ob- seruatur. Equi autem illi albi cum equabus albis in tanta reuerencia habentur, 5) ut quando per campestria transeunt, ubi eorum sunt pascua, nullus iter inde faciens transire presumat, donec6) omnia armenta transierunt.6) In hac pro- uincia7) comeduntur hominum carnes, qui sunt a Iusticia publica interfecti. Eorum autem, qui ex infirmitate decedunt, carnes comedere nolunt. Habet magnus Kaam magos, qui diabolica arte faciunt tenebras in aere [35b] apparere, super palacium autem regis lux est. Faciunt eciam sepe, dum rex sedet ad mensam, ut ciphi eius aurei arte demonum de mensa, que in medio aule est, eleuentur et nullo cooperante homine ante ipsum in eius mensa ponantur. Dicunt autem hoc se facere posse ex virtute sanctitatis eorum. Quando uero hii magi festa suis ydolis faciunt, recipiunt a rege arietes habentes capita nigra 1) L ipse. — *) L equarum. — 3) ps + de lacte illo. — 4) P1 Henach, P3 beriach. — 5) Pl a P3 + a populo. — “—4) P3 schází. — 7) P3 civitate.
Strana 70
70 pomoczi przed kralem na ge° ſtole ſe poſtawie, y prawi ti czarodieniczi, ze onij to czinie moczy ſwatoſti ſwe. A kdiz ti czarodenyczi hody ſwym bohom czinie, wezmu od krale ſſkopy ſ czrnymi hlawamy a wonne drziewie, gto ſlowe aloes, a kadidlo, aby bohom ſwy wonnů obiet opietowaly, a wa- rzene maſſo obietugi modlam s zpiewanyem a ſ weſelym welikym. A tu polewku, w nyezto maſſo warzeno, prolegy przed modlamij a pwiecze, ze by tak myloſt ſwych bohuow obdrzely, ze gym ſkrze to dadie hoynoſt a plodnoſt zemye etc. O myeſtech modloſluznich, ka lxvii. W Tey wlaſti mnoho geſt mnychuow k sluzbie modlam zgednanych, y gest tu geden klasster welmy weliky, ze [51a] Pro ſwu welikoſt zda ſie, by bilo nyekterake myeſto, w nyemz geden neb dwa tiſſicz mnychuow, genz modlam ſluzie. A ti mymo obyczey gynich obecznich lidy hlawy a brady ſobie hodie [holí], a rucho neſſu zakonyczie. Ti w hody ſwych modl ſpiewanye welike ſtropie, a mnoho ſwiecz w ſwem mrzutem chra' rozehagi. Gſu opiet gynde w tey wlaſti gyni mnyſfij, a tiech take mnoo, a gſu rozlicznij modloſluzebniczi, z nichzto gedni magi mnoho zen, a druzie z nych czyſty ziwot wedu, ſwym bohom ke czti v welikem vtrpeni ziwy gſu, tak ze nycz gyne° negiedie, gedno otruby ſ wodu ſmyeſſie, mnoho ſie poſtie, chodie w ruſſie z hrube° ſukna oſtreho czrney barwy, a na welmy twrde poſtely lezie. Gſu take geſſcze gyni mnyſſij, ale ti lechczeyſſie vtrpenie drzie. A ti, pak onij prwe mnychi, gto tak v welikem vtrpeni bidle, na- zywagij gie Kaczierze a rzkucze, ze onij neprawie ſluzie bohom ſwym. A tak ſie dokonawagie prwne knyhi etc. lignaque aloes et thus, ut diis suis odoriferum sacrificium offerant, et coctas carnes offerunt ydolis cum cantu et leticia maxima. Aquam uero decoctionis carnium ante ipsam diffundunt, Sicque asserunt deorum suorum clemenciam inclinari, ut terris fertiliatem prebere dignentur [35b1]. De monachis quibusdam ydolatris, C. lxvij. In regione illa multi sunt monachi ydolorum cultui deputati. Est autem ibi monasterium magnum ualde, quod pre sui 1) magnitudine videtur esse Ciuitas parua. In quo sunt circiter duo milia monachorum seruiencium ydolis qui preter consuetudinem laicorum capita barbasque radunt et religiosioribus uestibus induuntur. Hi in suorum festiuita- tibus ydolorum faciunt cantus maximos et accendunt in templo suo prophano luminaria multa. Sunt et alibi in regione ipsa monachi alii preter illos multi et uarii ydolatre, quorum quidam multas habent vxores, quidam autem caste viuunt pro suorum honore deorum. Vitam asperrimam [36a] seruant nec co- medunt nisi furfur aqua mixtum. Vestiuntur autem pannis rudissimis et asper- rimis coloris nigri et super durissima stramina2) dormiunt Ali uero monachi ydo- latre, qui laxiores obseruancias tenent, hos monachos ydolatras sic dure viuentes hereticos reputant, dicentes eos non secundum formam debitam colere deos suos. Explicit3) liber primus.3) 1) L sua. — 1) L stramenta. — '— 3) P“ schází.
70 pomoczi przed kralem na ge° ſtole ſe poſtawie, y prawi ti czarodieniczi, ze onij to czinie moczy ſwatoſti ſwe. A kdiz ti czarodenyczi hody ſwym bohom czinie, wezmu od krale ſſkopy ſ czrnymi hlawamy a wonne drziewie, gto ſlowe aloes, a kadidlo, aby bohom ſwy wonnů obiet opietowaly, a wa- rzene maſſo obietugi modlam s zpiewanyem a ſ weſelym welikym. A tu polewku, w nyezto maſſo warzeno, prolegy przed modlamij a pwiecze, ze by tak myloſt ſwych bohuow obdrzely, ze gym ſkrze to dadie hoynoſt a plodnoſt zemye etc. O myeſtech modloſluznich, ka lxvii. W Tey wlaſti mnoho geſt mnychuow k sluzbie modlam zgednanych, y gest tu geden klasster welmy weliky, ze [51a] Pro ſwu welikoſt zda ſie, by bilo nyekterake myeſto, w nyemz geden neb dwa tiſſicz mnychuow, genz modlam ſluzie. A ti mymo obyczey gynich obecznich lidy hlawy a brady ſobie hodie [holí], a rucho neſſu zakonyczie. Ti w hody ſwych modl ſpiewanye welike ſtropie, a mnoho ſwiecz w ſwem mrzutem chra' rozehagi. Gſu opiet gynde w tey wlaſti gyni mnyſfij, a tiech take mnoo, a gſu rozlicznij modloſluzebniczi, z nichzto gedni magi mnoho zen, a druzie z nych czyſty ziwot wedu, ſwym bohom ke czti v welikem vtrpeni ziwy gſu, tak ze nycz gyne° negiedie, gedno otruby ſ wodu ſmyeſſie, mnoho ſie poſtie, chodie w ruſſie z hrube° ſukna oſtreho czrney barwy, a na welmy twrde poſtely lezie. Gſu take geſſcze gyni mnyſſij, ale ti lechczeyſſie vtrpenie drzie. A ti, pak onij prwe mnychi, gto tak v welikem vtrpeni bidle, na- zywagij gie Kaczierze a rzkucze, ze onij neprawie ſluzie bohom ſwym. A tak ſie dokonawagie prwne knyhi etc. lignaque aloes et thus, ut diis suis odoriferum sacrificium offerant, et coctas carnes offerunt ydolis cum cantu et leticia maxima. Aquam uero decoctionis carnium ante ipsam diffundunt, Sicque asserunt deorum suorum clemenciam inclinari, ut terris fertiliatem prebere dignentur [35b1]. De monachis quibusdam ydolatris, C. lxvij. In regione illa multi sunt monachi ydolorum cultui deputati. Est autem ibi monasterium magnum ualde, quod pre sui 1) magnitudine videtur esse Ciuitas parua. In quo sunt circiter duo milia monachorum seruiencium ydolis qui preter consuetudinem laicorum capita barbasque radunt et religiosioribus uestibus induuntur. Hi in suorum festiuita- tibus ydolorum faciunt cantus maximos et accendunt in templo suo prophano luminaria multa. Sunt et alibi in regione ipsa monachi alii preter illos multi et uarii ydolatre, quorum quidam multas habent vxores, quidam autem caste viuunt pro suorum honore deorum. Vitam asperrimam [36a] seruant nec co- medunt nisi furfur aqua mixtum. Vestiuntur autem pannis rudissimis et asper- rimis coloris nigri et super durissima stramina2) dormiunt Ali uero monachi ydo- latre, qui laxiores obseruancias tenent, hos monachos ydolatras sic dure viuentes hereticos reputant, dicentes eos non secundum formam debitam colere deos suos. Explicit3) liber primus.3) 1) L sua. — 1) L stramenta. — '— 3) P“ schází.
Strana 71
Incipiunt!) Capita libri secundi.}) De potencia et magnificencia regis cublay maximi tartarorum, C. i. Qualiter Nayam contra Cublay regem presumpsit insurgere, C. ii. Qualiter Cublay Rex ad obuiandum illi se preparauit, C. iii. Qualiter pugnauerunt similiter et quo- modo deuictus est (36*'] Nyam, C. v. De morte Nyam, C. vi. Qualiter Cublay Rex silencium iudeis et sarracenis silencium qui salutifere crucis vexillo expro- brare presumpserant, C. vii. Qualiter magnus Kaam milites suos, quando victoriam ob- imposuit, remunerat tinent viii, De forma Cublay regis et vxoribus et filiis et ancillis, ix. De mirabili palacio eius, quod est in Cambalu, et mira illius loci ame- nitate, x. Descripcio Ciuitatis Cambalu, xi. De suburbiis et mercacionibus maximis Ciuitatis Cambalu, xij. Qualiter persona magni Kaam magni- fice Custo[36^]ditur xiij. De magnificencia conuiuiorum eius, xiiij. Die festo magno natalis regis et magni- ficencia curie eius, xv. uestium — militum De festo alio maximo, quod fit in Kalendis februarii, xvi. De animalibus siluestribus, que a vena- toribus cuncto ?) anni tempore mit- tuntur ad Curiam magni regis, xvij. 71 De leonibus, leopardis, linciis et aquilis ad venandum cum hominibus as- suetis, xviij. De magnificencia,®) xix, venacione Regis ad bestias, xx De aucupio seu uenacione eius ad aues, xxi. mirabilibus tentoriis eius, xxij. moneta magni Kaam et inexti- mabili copia diuiciarum eius, xxiij. [364] duodecim prefectis prouinciarum et officio ac palacio eorum. xxiii. cursoribus magni Kaam et multi- tudine et*) ordine mansionum pro ipsorum recepcione, xxiii. prudencia?) regis ad obuiandum sterilitatis et caristie temporibus et de pietate cius ad subditos et egentes, xxiiij. pocione, que loco vini fit in pro- uincia cathay, xxv. lapidibus, qui ardent ut ligna, xxvi. flumine magno pulisanchinc5) et pulcherrimo ponte eius, xxvii. Breuis quedam descripcio partis vnius prouincte cathay, xxviij. De regno taifu,?) xxix. De castro caicui et qualiter Rex eius captus proditorie fuit et oblato hosti suo regi, qui dicitur presbyter Iohan[37*]nes, xxx. flumine magno caromoram et circumiacente regione xxxi. De ciuitate quengianfu xxxii. De prouincia Muchin, xxxiii. De prouincia acbalech mangi, xxxiiij. De 1—!) P' scházi. V P* vynechán veškeren seznam kapitol. — *) L certo. — *) L magnifica. — *) L prouidencia. — *) L pulsancium. — 7) L tanfu.
Incipiunt!) Capita libri secundi.}) De potencia et magnificencia regis cublay maximi tartarorum, C. i. Qualiter Nayam contra Cublay regem presumpsit insurgere, C. ii. Qualiter Cublay Rex ad obuiandum illi se preparauit, C. iii. Qualiter pugnauerunt similiter et quo- modo deuictus est (36*'] Nyam, C. v. De morte Nyam, C. vi. Qualiter Cublay Rex silencium iudeis et sarracenis silencium qui salutifere crucis vexillo expro- brare presumpserant, C. vii. Qualiter magnus Kaam milites suos, quando victoriam ob- imposuit, remunerat tinent viii, De forma Cublay regis et vxoribus et filiis et ancillis, ix. De mirabili palacio eius, quod est in Cambalu, et mira illius loci ame- nitate, x. Descripcio Ciuitatis Cambalu, xi. De suburbiis et mercacionibus maximis Ciuitatis Cambalu, xij. Qualiter persona magni Kaam magni- fice Custo[36^]ditur xiij. De magnificencia conuiuiorum eius, xiiij. Die festo magno natalis regis et magni- ficencia curie eius, xv. uestium — militum De festo alio maximo, quod fit in Kalendis februarii, xvi. De animalibus siluestribus, que a vena- toribus cuncto ?) anni tempore mit- tuntur ad Curiam magni regis, xvij. 71 De leonibus, leopardis, linciis et aquilis ad venandum cum hominibus as- suetis, xviij. De magnificencia,®) xix, venacione Regis ad bestias, xx De aucupio seu uenacione eius ad aues, xxi. mirabilibus tentoriis eius, xxij. moneta magni Kaam et inexti- mabili copia diuiciarum eius, xxiij. [364] duodecim prefectis prouinciarum et officio ac palacio eorum. xxiii. cursoribus magni Kaam et multi- tudine et*) ordine mansionum pro ipsorum recepcione, xxiii. prudencia?) regis ad obuiandum sterilitatis et caristie temporibus et de pietate cius ad subditos et egentes, xxiiij. pocione, que loco vini fit in pro- uincia cathay, xxv. lapidibus, qui ardent ut ligna, xxvi. flumine magno pulisanchinc5) et pulcherrimo ponte eius, xxvii. Breuis quedam descripcio partis vnius prouincte cathay, xxviij. De regno taifu,?) xxix. De castro caicui et qualiter Rex eius captus proditorie fuit et oblato hosti suo regi, qui dicitur presbyter Iohan[37*]nes, xxx. flumine magno caromoram et circumiacente regione xxxi. De ciuitate quengianfu xxxii. De prouincia Muchin, xxxiii. De prouincia acbalech mangi, xxxiiij. De 1—!) P' scházi. V P* vynechán veškeren seznam kapitol. — *) L certo. — *) L magnifica. — *) L prouidencia. — *) L pulsancium. — 7) L tanfu.
Strana 72
72 De prouincia sindinfa, xxxv. De prouincia thebeth, xxxvi. De regione alia prouincie tebeth et quadam turpi consuetudine eius xxxvij. De prouincia caindu. xxxviij. De prouincia carinam xxxix. De regione quadam prouincie Caraiam,!) in qua colubri magni sunt xl. De prouincia ardanoiam, xLi. De prelio magno, quod fuit inter tar- taros et regem mien, et Victoria tartarorum, xLii. De regione quadam siluestri et pro- uincia mien xLiij. De Ciuitate Mien, xLiiij, [37*!] et sepulcro pulcherrimo regis, xLv. De prouincia bangala, xLvi. De prouincia cangigu,?) xLvij. De prouincia amu, xlviij. De prouincia tholoman, xLviiij. De prouincia Cingui, L. De Ciuitatibus Cancansu,?) Cianglu*) et Ciangli, Li. De Ciuitatibus Tadifu et Signimatu,5) Lij. De fluiuo magno Ceromoram*) et Ciui- tatibus Coigan et Cangui,?) Liii. De Nobilissima prouincia mangi et primo de pietate et iusticia regis eius, Liiij. Qualiter Baiam princeps exercitus magni Kaam deuicit prouinciam mangi et eam suo domino subiugauit, Lv. De ciuitate Coigangui,?) De Ciuitatibus panchi?) et cayn!?) Lvi. De Ciuitatibus Tingui!!) et yangui, Lvij, [37*] Qualiter Ciuitas ciarfu!?) cum machinis capta fuit, xxxviii. De ciuitate Singu!?) et flumine ma- ximo quan!*) et innumerabili multitudine nauium 39. De Ciuitate Ciagni,!5) xl. De Ciuitate Cingianfu, xLi. De Ciuitate thinhigni!*) et qualiter ciues eius occisi sunt omnes, quia occiderant tartarorum exercitum dormientem, xLij. De nobili Ciuitate singui, xLiij. De nobilissima et mirabili Ciuitate quiusai, xLiiij. De prouentibus, quos recipit magnus Kaam de quinsai et de prouincia mangi, xLv. De Ciuitate Tanpigui et aliis Ciuita- tibus plurimis, xLvi. De regno singui, xLvij. De Ciuitatibus quelinfu'”) et Vnquem xlviij. De Ciuitate fugui, xLix. De Ciuitate Gaiten!8) et nobilissimo portu eius et de (37^!| Ciuitate Tingui, L. Expliciunt!?) Capitula Libri secundi. ?) L torman. — *) L tangigu. — *) L chancanfu. 7) L caygin. — syngurnatu. — *) L caromaiam. — — *) L chyanglu. — PL *) L chorgungn. — * L panthi. — !?) L chayn. — '*) L tyngu. — **) L sianfu. — '*) L syngui. — !*) L quyam. — 1%) L cyagin. —- '*) L chyngingui. — "') L qnesymfu. — '*) L chayren. — '*) P* schází. — Pořádek kapitul, jakkoli změten, ponechán dle rkpisu vídeňského.
72 De prouincia sindinfa, xxxv. De prouincia thebeth, xxxvi. De regione alia prouincie tebeth et quadam turpi consuetudine eius xxxvij. De prouincia caindu. xxxviij. De prouincia carinam xxxix. De regione quadam prouincie Caraiam,!) in qua colubri magni sunt xl. De prouincia ardanoiam, xLi. De prelio magno, quod fuit inter tar- taros et regem mien, et Victoria tartarorum, xLii. De regione quadam siluestri et pro- uincia mien xLiij. De Ciuitate Mien, xLiiij, [37*!] et sepulcro pulcherrimo regis, xLv. De prouincia bangala, xLvi. De prouincia cangigu,?) xLvij. De prouincia amu, xlviij. De prouincia tholoman, xLviiij. De prouincia Cingui, L. De Ciuitatibus Cancansu,?) Cianglu*) et Ciangli, Li. De Ciuitatibus Tadifu et Signimatu,5) Lij. De fluiuo magno Ceromoram*) et Ciui- tatibus Coigan et Cangui,?) Liii. De Nobilissima prouincia mangi et primo de pietate et iusticia regis eius, Liiij. Qualiter Baiam princeps exercitus magni Kaam deuicit prouinciam mangi et eam suo domino subiugauit, Lv. De ciuitate Coigangui,?) De Ciuitatibus panchi?) et cayn!?) Lvi. De Ciuitatibus Tingui!!) et yangui, Lvij, [37*] Qualiter Ciuitas ciarfu!?) cum machinis capta fuit, xxxviii. De ciuitate Singu!?) et flumine ma- ximo quan!*) et innumerabili multitudine nauium 39. De Ciuitate Ciagni,!5) xl. De Ciuitate Cingianfu, xLi. De Ciuitate thinhigni!*) et qualiter ciues eius occisi sunt omnes, quia occiderant tartarorum exercitum dormientem, xLij. De nobili Ciuitate singui, xLiij. De nobilissima et mirabili Ciuitate quiusai, xLiiij. De prouentibus, quos recipit magnus Kaam de quinsai et de prouincia mangi, xLv. De Ciuitate Tanpigui et aliis Ciuita- tibus plurimis, xLvi. De regno singui, xLvij. De Ciuitatibus quelinfu'”) et Vnquem xlviij. De Ciuitate fugui, xLix. De Ciuitate Gaiten!8) et nobilissimo portu eius et de (37^!| Ciuitate Tingui, L. Expliciunt!?) Capitula Libri secundi. ?) L torman. — *) L tangigu. — *) L chancanfu. 7) L caygin. — syngurnatu. — *) L caromaiam. — — *) L chyanglu. — PL *) L chorgungn. — * L panthi. — !?) L chayn. — '*) L tyngu. — **) L sianfu. — '*) L syngui. — !*) L quyam. — 1%) L cyagin. —- '*) L chyngingui. — "') L qnesymfu. — '*) L chayren. — '*) P* schází. — Pořádek kapitul, jakkoli změten, ponechán dle rkpisu vídeňského.
Strana 73
73 KNIHA II.] Poczinagi ſie knyhi druhe o moczi a welebnoſti kublayowych[-ě] krale ta- terſkes. W tyech druhych knyhach zalozie. Myenym popſati o welebnoſti kublagie krale weliker, genz geſt kralowal az do ſczaſſu ſkladanije tiechto knych, Gehoz mocz a welebnoſt wyeczſſie ſie zda na bohat[52]ſtwie, na panowanij nad zemiemij a nad wladanym welike° mnoſtwie lida, nez ktereo kolywyek krale neb knyezete po wſſie czaſy przed tiem mynute mohlo by rzeczeno byti, yakoz o tom w kapitulach potom pſanych zgiewne ſhledano bude. I geſt tento kublay kaam, to geſt pan nad panij, z pokolenije krale- Chynchiſſowa, a geſt ſſeſty kaam, yakoz ſie w ſwrchu pſaney rzeczi ſhle- dawa. A poczal geſt kralowati leta od narozenie ſyna boziho tiſſieczioho [-ého] dwuſte ſſeſte° a padeſate°. A to kralowstwie obdrzal geſt mudroſti ſwu a ſſlechetnoſti, neb nyekterzij bratrzie geho a przitele przirozeni ſtaly gſu o to, chtiecze ge przekaziti, aby nekralowal. Acz ge� wſſak ſ prawem bieſſe a slussiesse namyestkem byti, y bilt gest w swem odienij vdatnij, po- cztiwoſti ſylny, radu rozlicznu ſtkwuczij, a w bogich y ſprawowanij lida opatrny a rozunij. Neb drziewe nez gt korůnu kralowſku przigal, czaſto gest wygiezdil do boguow a we wsfem ſſlechetne gednal. Ale od tey chwyle, yakz kralowſtwy obdrzal, gedynu byl wygiel na woynu, nez ſyni ſwe k taky wieczem poſielal a panij ſwe etc. Incipit Liber secundus de potencia et magnificencia Cublay regis maximi Tartarorum. Capitulum I.1) In libri huius secundi continencia monstrare Curabo magnificenciam Cublay Regis maximi tartarorum, qui usque ad tempora compilacionis*) libri regnare dinoscitur. Cuius potencia maior esse apparet in diuiciis, in dominacione terrarum et iu presidencia multitudinis populorum, quam cuiuscumque regis uel principis cunctis retro temporibus 3) referatur, sicut manifeste in C. sequenti 4) apparebit. Est autem hic Cublay Kaam i. domi- nancium dominus de progenie chinchis regis et est sextus [38a] ut ex supra- dictis apparet. Cepit autem regnare Anno domini nostro Jesu Christi M° CCo Lvj° et sapiencia ac probitate suum regnum obtinuit. Nam quidam ex fratribus et consanguineis eius ipsum, ne regnaret, conati sunt impedire. Sibi autem de iure regni successio debebatur. Est autem in armis strenuus, uirtute robustus, consilio pollens et in exercitus ac populi gubernacione prouidus ac discretus. Nam antequam regni Coronam acciperet, sepe egrediebatur ad bella et in omnibus probiter se gerebat. Ex quo autem regnum obtinuit, nonnisi semel processit ad bellum, sed filios suos dirigit uel barones. 1) P3 schází. — 3) L + huius. — 1) P1 actis. — “) L. in capitulis sequentibus.
73 KNIHA II.] Poczinagi ſie knyhi druhe o moczi a welebnoſti kublayowych[-ě] krale ta- terſkes. W tyech druhych knyhach zalozie. Myenym popſati o welebnoſti kublagie krale weliker, genz geſt kralowal az do ſczaſſu ſkladanije tiechto knych, Gehoz mocz a welebnoſt wyeczſſie ſie zda na bohat[52]ſtwie, na panowanij nad zemiemij a nad wladanym welike° mnoſtwie lida, nez ktereo kolywyek krale neb knyezete po wſſie czaſy przed tiem mynute mohlo by rzeczeno byti, yakoz o tom w kapitulach potom pſanych zgiewne ſhledano bude. I geſt tento kublay kaam, to geſt pan nad panij, z pokolenije krale- Chynchiſſowa, a geſt ſſeſty kaam, yakoz ſie w ſwrchu pſaney rzeczi ſhle- dawa. A poczal geſt kralowati leta od narozenie ſyna boziho tiſſieczioho [-ého] dwuſte ſſeſte° a padeſate°. A to kralowstwie obdrzal geſt mudroſti ſwu a ſſlechetnoſti, neb nyekterzij bratrzie geho a przitele przirozeni ſtaly gſu o to, chtiecze ge przekaziti, aby nekralowal. Acz ge� wſſak ſ prawem bieſſe a slussiesse namyestkem byti, y bilt gest w swem odienij vdatnij, po- cztiwoſti ſylny, radu rozlicznu ſtkwuczij, a w bogich y ſprawowanij lida opatrny a rozunij. Neb drziewe nez gt korůnu kralowſku przigal, czaſto gest wygiezdil do boguow a we wsfem ſſlechetne gednal. Ale od tey chwyle, yakz kralowſtwy obdrzal, gedynu byl wygiel na woynu, nez ſyni ſwe k taky wieczem poſielal a panij ſwe etc. Incipit Liber secundus de potencia et magnificencia Cublay regis maximi Tartarorum. Capitulum I.1) In libri huius secundi continencia monstrare Curabo magnificenciam Cublay Regis maximi tartarorum, qui usque ad tempora compilacionis*) libri regnare dinoscitur. Cuius potencia maior esse apparet in diuiciis, in dominacione terrarum et iu presidencia multitudinis populorum, quam cuiuscumque regis uel principis cunctis retro temporibus 3) referatur, sicut manifeste in C. sequenti 4) apparebit. Est autem hic Cublay Kaam i. domi- nancium dominus de progenie chinchis regis et est sextus [38a] ut ex supra- dictis apparet. Cepit autem regnare Anno domini nostro Jesu Christi M° CCo Lvj° et sapiencia ac probitate suum regnum obtinuit. Nam quidam ex fratribus et consanguineis eius ipsum, ne regnaret, conati sunt impedire. Sibi autem de iure regni successio debebatur. Est autem in armis strenuus, uirtute robustus, consilio pollens et in exercitus ac populi gubernacione prouidus ac discretus. Nam antequam regni Coronam acciperet, sepe egrediebatur ad bella et in omnibus probiter se gerebat. Ex quo autem regnum obtinuit, nonnisi semel processit ad bellum, sed filios suos dirigit uel barones. 1) P3 schází. — 3) L + huius. — 1) P1 actis. — “) L. in capitulis sequentibus.
Strana 74
74 kterak nayam proti kraly kublayowij ſmyel ſie protiwiti; kal druha. TAkowa przieczina bila ge�t, pro nyzto gedinu yak geſt kralowal, na woynu [52a] Byl wigiel neb k bogi. leta od narozenie bozie° tiſſiecziho dwuste" osmdesate[ho] sseste[h]o Strycz ge° geden, gmenem nayam, gsa w starzi leth trzit- ceti, genz mnoho zemyemij od krale wladnieſſe, mladu marnoſti wztrhne ſie pti pa ſwemu kublayowy brzcze 1 weliku woyſku. A o to ſie bil potazal ſ gednym kralem, gmeně kaydu, genz bieſſe wnuk kublaguow, ale nena- widieſſe ge°. A tak ten giſty powoly onomu, a ſliby ſ nym ſam gieti, a prziweſti ſebu ſwych ſto tiſſiecz ryczirzuow, a tak ſerzknu ſie, ze ſie magi ſpolu ſgiety na gedney rownij s ſwymi zaſtupy, aby potom wſſiczknij ſpolu wtrhly do kralowich zemij. Nayam pak ten giſty ſhledaw cztiry ſta tyſſie- czuow, przigel na to mieſto, yakoz ſie [sJrziekly bychu, a tu krale kaydu czekaſſe przigiezda. kterak ſie kral kublay prziprawil, kal trzeti. ZAtiem kral kublay to wſſe zwiediew, czoz onij gednachu, a w nyczemz sie toho gegich sdychanije nelek, prziſahl, ze nechtie korünü[-y] kralowíkey nykdy na ſie wzieti, nez az by ſie nad nymi pomſtyl gegich zrady a ſmieloſti, a tak we dwu a dwa- czeti dnech zberze trzi ſta tiſſyczuow z tiech gedno, czoż gich tu bieſſe w blieztie okolo myeſta kambalu. A tato prziczina bieſſe, precz[-o]geſt wye- czſſiho woyſka neſhledal, proto: neb chtiel brzczie na neprzately vderziti, aby, kdiz by ſe bil dele meſkal, wietczſie lid zbieragie, [53] k wedomy to Qualiter Nayam contra Cublay Regem presumpsit insurgere, Capitulum i. [38a1]. Causa autem hec est, propter quam semel, ex quo regnauit, est egressus ad pugnam. Anno domini M° CCLxxxvil) patruus eius quidam nomine Nayam etatis annorum xxx, qui multis regionibus2) et populis preerat, cogitauit iuuenili uanitate3) commotus contra dominum suum Cublay insurgere subito cum exer- citu maximo, ad hoc autem requisiuit regem nomine Caidu, qui nepos erat Cublay regis, sed ipsum exosum habebat. Qui rebellioni consensum adhibens promisit se personaliter iturum4) cum illo cum centum milibus militum. Et cum dixerunt5) inuicem in quadam planicie cum suis exercitibus conuenire, ut simul postmodum subito terras regis inuaderent, Nayam autem congregatis quadrin- [38b]gentis6) milibus militum ad designatum peruenit locum. Et ibi Caydu regis prestolabatur aduentum. Qualiter Cublay ad obuiandum illi se preparauit, C. iij. Interea Cublay Rex cuncta didicit, que per illos fuerant ordinata, et in nullo super huius con- spiracione perterritus Iurauit se nunquam coronam regiam delaturum, nisi de eorum prodicione et audacia se vindicaret, In viginti autem duobus diebus congregauit trecenta et Lx milia militum et peditum centum7) milia7) de hiis qui erant vicini Ciuitati Cambalu. Causa autem hec fuit, quare maiorem non conuocauit exercitum, quia subito uoluit in hostes ex insperâto8) irruere, ne,9) si 1) L Mo CCo lxxvj o, P. M° CCo XXXVIo. - 3) P' regibus. — 3) L etate — *) L iterum. — 5) L condixerunt. — 6) L quatuor centum. — 7— 7) P1 schází. — s) L desperato. - 3) L vel.
74 kterak nayam proti kraly kublayowij ſmyel ſie protiwiti; kal druha. TAkowa przieczina bila ge�t, pro nyzto gedinu yak geſt kralowal, na woynu [52a] Byl wigiel neb k bogi. leta od narozenie bozie° tiſſiecziho dwuste" osmdesate[ho] sseste[h]o Strycz ge° geden, gmenem nayam, gsa w starzi leth trzit- ceti, genz mnoho zemyemij od krale wladnieſſe, mladu marnoſti wztrhne ſie pti pa ſwemu kublayowy brzcze 1 weliku woyſku. A o to ſie bil potazal ſ gednym kralem, gmeně kaydu, genz bieſſe wnuk kublaguow, ale nena- widieſſe ge°. A tak ten giſty powoly onomu, a ſliby ſ nym ſam gieti, a prziweſti ſebu ſwych ſto tiſſiecz ryczirzuow, a tak ſerzknu ſie, ze ſie magi ſpolu ſgiety na gedney rownij s ſwymi zaſtupy, aby potom wſſiczknij ſpolu wtrhly do kralowich zemij. Nayam pak ten giſty ſhledaw cztiry ſta tyſſie- czuow, przigel na to mieſto, yakoz ſie [sJrziekly bychu, a tu krale kaydu czekaſſe przigiezda. kterak ſie kral kublay prziprawil, kal trzeti. ZAtiem kral kublay to wſſe zwiediew, czoz onij gednachu, a w nyczemz sie toho gegich sdychanije nelek, prziſahl, ze nechtie korünü[-y] kralowíkey nykdy na ſie wzieti, nez az by ſie nad nymi pomſtyl gegich zrady a ſmieloſti, a tak we dwu a dwa- czeti dnech zberze trzi ſta tiſſyczuow z tiech gedno, czoż gich tu bieſſe w blieztie okolo myeſta kambalu. A tato prziczina bieſſe, precz[-o]geſt wye- czſſiho woyſka neſhledal, proto: neb chtiel brzczie na neprzately vderziti, aby, kdiz by ſe bil dele meſkal, wietczſie lid zbieragie, [53] k wedomy to Qualiter Nayam contra Cublay Regem presumpsit insurgere, Capitulum i. [38a1]. Causa autem hec est, propter quam semel, ex quo regnauit, est egressus ad pugnam. Anno domini M° CCLxxxvil) patruus eius quidam nomine Nayam etatis annorum xxx, qui multis regionibus2) et populis preerat, cogitauit iuuenili uanitate3) commotus contra dominum suum Cublay insurgere subito cum exer- citu maximo, ad hoc autem requisiuit regem nomine Caidu, qui nepos erat Cublay regis, sed ipsum exosum habebat. Qui rebellioni consensum adhibens promisit se personaliter iturum4) cum illo cum centum milibus militum. Et cum dixerunt5) inuicem in quadam planicie cum suis exercitibus conuenire, ut simul postmodum subito terras regis inuaderent, Nayam autem congregatis quadrin- [38b]gentis6) milibus militum ad designatum peruenit locum. Et ibi Caydu regis prestolabatur aduentum. Qualiter Cublay ad obuiandum illi se preparauit, C. iij. Interea Cublay Rex cuncta didicit, que per illos fuerant ordinata, et in nullo super huius con- spiracione perterritus Iurauit se nunquam coronam regiam delaturum, nisi de eorum prodicione et audacia se vindicaret, In viginti autem duobus diebus congregauit trecenta et Lx milia militum et peditum centum7) milia7) de hiis qui erant vicini Ciuitati Cambalu. Causa autem hec fuit, quare maiorem non conuocauit exercitum, quia subito uoluit in hostes ex insperâto8) irruere, ne,9) si 1) L Mo CCo lxxvj o, P. M° CCo XXXVIo. - 3) P' regibus. — 3) L etate — *) L iterum. — 5) L condixerunt. — 6) L quatuor centum. — 7— 7) P1 schází. — s) L desperato. - 3) L vel.
Strana 75
75 nayamowu nedoſſlo a tak zdwieda, wyſtrziehly by ſie, ze by owſſem nebo zaſie po�tupil aneb by na bezpeczneyſſie mye�to woyſko przewedl. A protoz nechtiel zaſtupow ſwych, kterezto bil wyſlal k wyboyowani rozlicznich wlaſti, zaſie odwolati, Neb by bil mohl, kdiz by chtiel, w malo myeſieczich rzietierzſtwa y pieſſczouow tak weliky mnoſtwie... toho lida, yakzto bez cziſla zdalo by ſie k wierze nepodobne. a za tiem przikazal kral wſſech czeſt dobrze ſtrzieti a welmy ſnaznie, tak aby nayam ſie newiſtrziehl, przedwieda geho przigiezd. Neb mnozie gducze a wraczugicze ſie od kralowich ſtraznych, byli zgymanij. A protoz nayam, by gey kral myel przipaſti, zwiedieti ne- mohl. y poradyl ſie geſt prwe kral kublaij [s] ſwymi hwiezdarzij o to, kterak by ſie ge tu zdarziti myelo. Tehdy wſſichni hwiezdarzie z ſpolecznieho ſudu ſwe° ſpatrzenie odpowiediely kralowy, ze ma poczeſtnye nad ſwymi neprzately ſwietieziti etc. kterak gſu ſie ſpolu byli, kal cztwrta. A protoz shledaw kral kublay ſwu woyſku, zdwyhl sie gt w giezdu, a we dwaczeti dnech przigel gt k tey rownij, ktezto naym krale kaydu woyſka ku pomoczi czakaſſie. Tu nocz kublay[s] ſwu woyſku pod gednym chrziebem odpocziwachu, Ale lid nayamow na rozno ſie rozloziwſſe beze wſſeho [53a] Odienije po tey rownij, roz- liczne kratochwyle myegiechu, zadney pecze nemagicze, by ſe gym czo myelo przihoditi. Tehdy pak welmij rano kral kublay, wgeda ſwymi na ten chrzyb, wſſeczko ſwey woyſko [-y] rytierzſtwo rozdieli [n]a dwanaſte hauffu, tak ze w kazdem hauffie bieſle trzidczeti tiſſiczu. A pak pieſcze podle rytierzſtwa tiemto rzadem bil gest zrziedsi]l, ze w nyekterich hauffiech dwa piesscze po- diucius fuisset in congregacione amplioris exercitus [38b1] inmoratus, ad Nayam noticiam peruenisset et ex hoc aut retrocessisset omnino aut ad tuciora loca suum exercitum transtulisset. Ideoque noluit exercitus suos, quos ad expugnandas diuersas prouincias miserat, reuocare. Nam tantam. posset militum et peditum multitudinem in paucis mensibus congregare, quod pre stupore gentis innumere quasi incredibile uidentur. Interim autem mandauit rex uias tanta diligencia custodiri, ut Nayam preparacionem et aduentum ipsius omnino presentire1) non posset. Cuncti enim euntes et redeuntes a regis custodibus tenebantur, propter quod Nayam de eius occursa prescius esse non potuit. Consuluit autem rex Cublay astrologos suos super exitu vie sue. Qui omnes [39a] de communi con- sensu et iudicio responderunt, quod honorabiliter de hostibus triumpharet. Qualiter pugnauerunt simul et quomodo deuictus est Nayan, C. iiij. Cublay congregato exercitu suo castra mouit et in diebus xx peruenit ad planiciem, ubi Nayan2) expectabat Caydu Regis exercitum. Nocte autem iuxta collem quandam quieuit exercitus. Populus uero nayam diffusus per planiciem inermis erat solaciis uacans et nequaquam vicinum periculum sibi3) prouidebat. Mane facto Cublay Rex ascendit in collem cunctosque sui exercitus milites distinxit in xii acies, ita ut quelibet acies triginta milia militum contineret. Pedites 1) L prescire. — 1) L + et caydu. — 3) L de periculo se.
75 nayamowu nedoſſlo a tak zdwieda, wyſtrziehly by ſie, ze by owſſem nebo zaſie po�tupil aneb by na bezpeczneyſſie mye�to woyſko przewedl. A protoz nechtiel zaſtupow ſwych, kterezto bil wyſlal k wyboyowani rozlicznich wlaſti, zaſie odwolati, Neb by bil mohl, kdiz by chtiel, w malo myeſieczich rzietierzſtwa y pieſſczouow tak weliky mnoſtwie... toho lida, yakzto bez cziſla zdalo by ſie k wierze nepodobne. a za tiem przikazal kral wſſech czeſt dobrze ſtrzieti a welmy ſnaznie, tak aby nayam ſie newiſtrziehl, przedwieda geho przigiezd. Neb mnozie gducze a wraczugicze ſie od kralowich ſtraznych, byli zgymanij. A protoz nayam, by gey kral myel przipaſti, zwiedieti ne- mohl. y poradyl ſie geſt prwe kral kublaij [s] ſwymi hwiezdarzij o to, kterak by ſie ge tu zdarziti myelo. Tehdy wſſichni hwiezdarzie z ſpolecznieho ſudu ſwe° ſpatrzenie odpowiediely kralowy, ze ma poczeſtnye nad ſwymi neprzately ſwietieziti etc. kterak gſu ſie ſpolu byli, kal cztwrta. A protoz shledaw kral kublay ſwu woyſku, zdwyhl sie gt w giezdu, a we dwaczeti dnech przigel gt k tey rownij, ktezto naym krale kaydu woyſka ku pomoczi czakaſſie. Tu nocz kublay[s] ſwu woyſku pod gednym chrziebem odpocziwachu, Ale lid nayamow na rozno ſie rozloziwſſe beze wſſeho [53a] Odienije po tey rownij, roz- liczne kratochwyle myegiechu, zadney pecze nemagicze, by ſe gym czo myelo przihoditi. Tehdy pak welmij rano kral kublay, wgeda ſwymi na ten chrzyb, wſſeczko ſwey woyſko [-y] rytierzſtwo rozdieli [n]a dwanaſte hauffu, tak ze w kazdem hauffie bieſle trzidczeti tiſſiczu. A pak pieſcze podle rytierzſtwa tiemto rzadem bil gest zrziedsi]l, ze w nyekterich hauffiech dwa piesscze po- diucius fuisset in congregacione amplioris exercitus [38b1] inmoratus, ad Nayam noticiam peruenisset et ex hoc aut retrocessisset omnino aut ad tuciora loca suum exercitum transtulisset. Ideoque noluit exercitus suos, quos ad expugnandas diuersas prouincias miserat, reuocare. Nam tantam. posset militum et peditum multitudinem in paucis mensibus congregare, quod pre stupore gentis innumere quasi incredibile uidentur. Interim autem mandauit rex uias tanta diligencia custodiri, ut Nayam preparacionem et aduentum ipsius omnino presentire1) non posset. Cuncti enim euntes et redeuntes a regis custodibus tenebantur, propter quod Nayam de eius occursa prescius esse non potuit. Consuluit autem rex Cublay astrologos suos super exitu vie sue. Qui omnes [39a] de communi con- sensu et iudicio responderunt, quod honorabiliter de hostibus triumpharet. Qualiter pugnauerunt simul et quomodo deuictus est Nayan, C. iiij. Cublay congregato exercitu suo castra mouit et in diebus xx peruenit ad planiciem, ubi Nayan2) expectabat Caydu Regis exercitum. Nocte autem iuxta collem quandam quieuit exercitus. Populus uero nayam diffusus per planiciem inermis erat solaciis uacans et nequaquam vicinum periculum sibi3) prouidebat. Mane facto Cublay Rex ascendit in collem cunctosque sui exercitus milites distinxit in xii acies, ita ut quelibet acies triginta milia militum contineret. Pedites 1) L prescire. — 1) L + et caydu. — 3) L de periculo se.
Strana 76
76 ſtawil gt; kopye w ruku drziecz ſ obu ſtran podle kazdeho rytie[r]zſtwa, donyewadz pieſſczu byti mohlo. A ſam kral kublay bieſſe na niekterakem dywně drzewenym hradu, kteryzto hrad cztirzi ſlonowe neſiechu, a tu bieſſe wijwieſſena ge° kralowa koruhew. A kdiz zazrzie woyſka Nayamowa koruhwe a woyſky krale kublay, welmy ſie vzaſne a take geſtie nebieſe przigiela woyſka krale kaydowa. Tehdy Nayam, genz pod ſtanem[s] ſwu zenymu, kteruzto ſebu bil prziwezil, ſpaſſe, bil od ſwych vbuzen, welmy ſie lekne. Awſſakz, gymz nayſpieſie mohl, zatiem donyewadz ony doluow gie diechu, on ſwe hauffy take rziediel. Tehdy kral kublay ſwe hauffy okolo Nayoma woyſka ſſykugie, y geſt obiczeij wſſech tateruow nayprwe, nez w hromadu vderzie, w trubie y na wſſiczky na gine naſtrogie byti, czoz k bogie prziſſluſſie a wyſſoky hlaſſem spiewati a potom k zawolanie [54) Knyezete woyſky boy pocziti. A tak kdiz giz obogie woyſko ſwe pieſny dokonagi, Tehdy kkublay zwola a ynhed obie ſtrany na ſie vderzie, boyg pocznu. A kdiz ſie giz tu bygiechu a ſtryelechu, bieſſe w powietrzie ſſypuow nepodobne mnozſtwie, ze ſie wiecze zdaſſe, by huſty prziwal neb deſſcz ſſel, nezly ſſypi. A kdiz giz ſſypi ne[b] ſtrzely wiſtrzielechu, tehdi meczi, kopymi yachu ſie bieti, a bieſſe nayam wiery krzieſtianſke, ale nebieſſe naſledownik ſkutkuow wierij, A take na ſwe zwlaſſczie koruhwij neſyſſe znamenij krzieze ſwao a mnoho krzieſtianuow ſebu miegieſſe, y tepiechu ſie tak od gitra az do welike° poledne tak, ze z obogie woyſky mnoho giech zbyto. Napoſledy, uero iuxta milites tali ordine collocauit, ut in quibusdam [39a1] aciebus duo pedites tenentes lanceas hinc inde ad vnius militis latera ponerentur, donec peditum numerus compleretur. Rex autem in mirabili Castro ligneo erat, quod ab elephantis quatuor portebatur, vbi erat suum regale uexillum. Cum uidisset autem exercitus Nayam insignia et exercitum Cublay, uehementer expauit. Nondum eciam1) venerat exercitus Caydu. Nayam vero, qui sub tentorio cum concubina, quam secum adduxerat, dormiebat, excitatus a suis2) modicum timuit. nichilominus tamen, quam cito potuit, dum descenderent illi, ipse suas acies ordinauit. Rex autem cublay in circuitu exercitus nayam disposuit acies. Est autem consuetudo omnium tartarorum tubis primitus clangere [39b] et tangere cuncta exercitus instrumenta ac alta uoce cantare3) et postmodum ad sonitum nachanarum4) principis inchoare bellum. Terminatis utriusque exercitus cantilenis Regis Cublay nachare5) sonuerunt et tunc partes contra se inuicem irruentes prelium commiserunt. Erat autem in aere sagittarum tam inextima- bilis multitudo, ut imbres6) pocius quam sagite descendere viderentur. Quibus effusis cum gladiis et lanceis et fustibus siue clauis pugnare ceperunt. Erat Nayam professione christianus, sed non operum fidei immitator et suo prin- cipali vexillo crucis deferebat signum mulieresque christianas7) secum habebat. 1) L enim. — 2) P1 a P: + non. — 3) L clamare. — *) L nataxorum, P3 buc- cearum — 5) L naccara, Pl vagare, P' buccee - “) P: nubes. — 7) L a P' multosque christianos.
76 ſtawil gt; kopye w ruku drziecz ſ obu ſtran podle kazdeho rytie[r]zſtwa, donyewadz pieſſczu byti mohlo. A ſam kral kublay bieſſe na niekterakem dywně drzewenym hradu, kteryzto hrad cztirzi ſlonowe neſiechu, a tu bieſſe wijwieſſena ge° kralowa koruhew. A kdiz zazrzie woyſka Nayamowa koruhwe a woyſky krale kublay, welmy ſie vzaſne a take geſtie nebieſe przigiela woyſka krale kaydowa. Tehdy Nayam, genz pod ſtanem[s] ſwu zenymu, kteruzto ſebu bil prziwezil, ſpaſſe, bil od ſwych vbuzen, welmy ſie lekne. Awſſakz, gymz nayſpieſie mohl, zatiem donyewadz ony doluow gie diechu, on ſwe hauffy take rziediel. Tehdy kral kublay ſwe hauffy okolo Nayoma woyſka ſſykugie, y geſt obiczeij wſſech tateruow nayprwe, nez w hromadu vderzie, w trubie y na wſſiczky na gine naſtrogie byti, czoz k bogie prziſſluſſie a wyſſoky hlaſſem spiewati a potom k zawolanie [54) Knyezete woyſky boy pocziti. A tak kdiz giz obogie woyſko ſwe pieſny dokonagi, Tehdy kkublay zwola a ynhed obie ſtrany na ſie vderzie, boyg pocznu. A kdiz ſie giz tu bygiechu a ſtryelechu, bieſſe w powietrzie ſſypuow nepodobne mnozſtwie, ze ſie wiecze zdaſſe, by huſty prziwal neb deſſcz ſſel, nezly ſſypi. A kdiz giz ſſypi ne[b] ſtrzely wiſtrzielechu, tehdi meczi, kopymi yachu ſie bieti, a bieſſe nayam wiery krzieſtianſke, ale nebieſſe naſledownik ſkutkuow wierij, A take na ſwe zwlaſſczie koruhwij neſyſſe znamenij krzieze ſwao a mnoho krzieſtianuow ſebu miegieſſe, y tepiechu ſie tak od gitra az do welike° poledne tak, ze z obogie woyſky mnoho giech zbyto. Napoſledy, uero iuxta milites tali ordine collocauit, ut in quibusdam [39a1] aciebus duo pedites tenentes lanceas hinc inde ad vnius militis latera ponerentur, donec peditum numerus compleretur. Rex autem in mirabili Castro ligneo erat, quod ab elephantis quatuor portebatur, vbi erat suum regale uexillum. Cum uidisset autem exercitus Nayam insignia et exercitum Cublay, uehementer expauit. Nondum eciam1) venerat exercitus Caydu. Nayam vero, qui sub tentorio cum concubina, quam secum adduxerat, dormiebat, excitatus a suis2) modicum timuit. nichilominus tamen, quam cito potuit, dum descenderent illi, ipse suas acies ordinauit. Rex autem cublay in circuitu exercitus nayam disposuit acies. Est autem consuetudo omnium tartarorum tubis primitus clangere [39b] et tangere cuncta exercitus instrumenta ac alta uoce cantare3) et postmodum ad sonitum nachanarum4) principis inchoare bellum. Terminatis utriusque exercitus cantilenis Regis Cublay nachare5) sonuerunt et tunc partes contra se inuicem irruentes prelium commiserunt. Erat autem in aere sagittarum tam inextima- bilis multitudo, ut imbres6) pocius quam sagite descendere viderentur. Quibus effusis cum gladiis et lanceis et fustibus siue clauis pugnare ceperunt. Erat Nayam professione christianus, sed non operum fidei immitator et suo prin- cipali vexillo crucis deferebat signum mulieresque christianas7) secum habebat. 1) L enim. — 2) P1 a P: + non. — 3) L clamare. — *) L nataxorum, P3 buc- cearum — 5) L naccara, Pl vagare, P' buccee - “) P: nubes. — 7) L a P' multosque christianos.
Strana 77
77 kdiz giz nayomo [I] lid vſtawſſe a chrzbet obratiwſſe, kral kublay ſwitiezil a tak mieſtie na tom mnozſtwie bez cziſſla lidu nayomowa zbito geſt a ſam nayam yatt a kralowy przineſſen gſa,.... O ſmrti nayamowie, kapitule pata. TEhdy ynhed kral kublay kazal, aby nayam ynhed zahuben byl yako zradcze a protiwnik pana ſweo, ale pto ze s geho pokolenye bieſſe, Nechtiel by krew kraloweho k menu pro- lita byla, aby zemie krwie kralowſkey nepyla, any by ſluncze neb powietrzie wydielo ktere z kralowe° kmene zlu a ohawnu ſmrti zahubenu [54a] Byti. y kazal gey kral w koberczich obynucze ſwazati, a ſwieziecz tak dluho ſem y tam woziti a honiti, az by ſie y zadechl. A kdiz nayam gyz vmrze, wſſiczkny pani ge y lid, kteryz mohli byti[-li] vteczi, mezi nymizto mnoho bieſſe krzieſtia, wratiwſſe ſie, poddaly gſu ſie w ſluzbu kraly kublayowy. Cztirzi wlaſti obdrzal tehda kral, gichzto gmena tato gſu: ſucziorczia, kauly, balftol a Schyn etc. kterak kral kublay Saraczenom przemlknuti kazal, ze gſu ſmyely hanyeti ſpaſitele, ka ſſeſta. A kdiz zide a Saraczeni, genz biechu w kublayowie woyſſczie, poczechu krzieſtianom, genz biechu s nayamem przigely, przi- mluwati, ze kriſtus, gehoz krziz nayam na ſwey koro[-uh-lwe myel, any ge ani geo lidu pomoczi mohl, A tak na wſſaky den neſticediecze ſie any bo- gicze kriſtowyſ-ě] poſmywati moczi, krzieſtianom teſkno� czynichu, Tehdi krzieſtiane ti, genz ſe biechu kraly kublayowy poruczily, a tu zaloſt a protie- A mane autem usque ad meridiem commissum est prelium et multi ex vtroque [39b1] preliante exercitu perierunt. Tandem deficiente ac terga uertente populo Nayam Cublay Rex Victor extititit et in fuga ipsa multitudo mirabilis1) est occisa, Nayam vero captus et Regi oblatus est. De morte Nayam, C. v. Rex vero cublay precepit, ut confestim Nayam occideretur, sicut sui domini proditor et rebellis. Sed quia de progenie eius erat, noluit, ut sanguis stirpis2) sue regie funderetur, ne terra sanguinem regium biberet aut sol uel aer quenquam de regali prosapia uideret occidi, fecitque eum in tappeto3) inuolui, inuolutum ligari ligatumque tam diu huc illucque deduci et agitari, donec sedulo an clitu necaretur. Mortuo autem Nayam cuncti barones eius et principes et populi, qui potuerunt eua 40 a ]dere, inter quos fuerunt eciam christiani plurimi, Regis Cublay dominio se totaliter subdiderunt, Quatuor igitur prouincias tunc obtinuit rex, quarum ista sunt nomina: Fuciorcia,4) Cauli, Bascor5) et sinchintin.6) Qualiter Cublay Rex Silencium Iudeis et saracenis imposuit, qui salutifere crucis vexillo exprobrare presumpserant, Capitulum vi. Iudei uero et saraceni, qui in exercitu cublay fuerant, ceperunt christianis, qui cum nayam uenerant, exprobrare, quod christus suus, cuius crucem Nayam habuerat, in vexillo ei et suis auxiliari non potuit, et sic quottidie christi non uerentes irridere po- 1) P3 innumerabilis — 2) na kraji str. (59) červeně podtrženo. — 3) L sinchitra. barscol. - 6) P sichintingui. *) L futorcia. — 5) pa
77 kdiz giz nayomo [I] lid vſtawſſe a chrzbet obratiwſſe, kral kublay ſwitiezil a tak mieſtie na tom mnozſtwie bez cziſſla lidu nayomowa zbito geſt a ſam nayam yatt a kralowy przineſſen gſa,.... O ſmrti nayamowie, kapitule pata. TEhdy ynhed kral kublay kazal, aby nayam ynhed zahuben byl yako zradcze a protiwnik pana ſweo, ale pto ze s geho pokolenye bieſſe, Nechtiel by krew kraloweho k menu pro- lita byla, aby zemie krwie kralowſkey nepyla, any by ſluncze neb powietrzie wydielo ktere z kralowe° kmene zlu a ohawnu ſmrti zahubenu [54a] Byti. y kazal gey kral w koberczich obynucze ſwazati, a ſwieziecz tak dluho ſem y tam woziti a honiti, az by ſie y zadechl. A kdiz nayam gyz vmrze, wſſiczkny pani ge y lid, kteryz mohli byti[-li] vteczi, mezi nymizto mnoho bieſſe krzieſtia, wratiwſſe ſie, poddaly gſu ſie w ſluzbu kraly kublayowy. Cztirzi wlaſti obdrzal tehda kral, gichzto gmena tato gſu: ſucziorczia, kauly, balftol a Schyn etc. kterak kral kublay Saraczenom przemlknuti kazal, ze gſu ſmyely hanyeti ſpaſitele, ka ſſeſta. A kdiz zide a Saraczeni, genz biechu w kublayowie woyſſczie, poczechu krzieſtianom, genz biechu s nayamem przigely, przi- mluwati, ze kriſtus, gehoz krziz nayam na ſwey koro[-uh-lwe myel, any ge ani geo lidu pomoczi mohl, A tak na wſſaky den neſticediecze ſie any bo- gicze kriſtowyſ-ě] poſmywati moczi, krzieſtianom teſkno� czynichu, Tehdi krzieſtiane ti, genz ſe biechu kraly kublayowy poruczily, a tu zaloſt a protie- A mane autem usque ad meridiem commissum est prelium et multi ex vtroque [39b1] preliante exercitu perierunt. Tandem deficiente ac terga uertente populo Nayam Cublay Rex Victor extititit et in fuga ipsa multitudo mirabilis1) est occisa, Nayam vero captus et Regi oblatus est. De morte Nayam, C. v. Rex vero cublay precepit, ut confestim Nayam occideretur, sicut sui domini proditor et rebellis. Sed quia de progenie eius erat, noluit, ut sanguis stirpis2) sue regie funderetur, ne terra sanguinem regium biberet aut sol uel aer quenquam de regali prosapia uideret occidi, fecitque eum in tappeto3) inuolui, inuolutum ligari ligatumque tam diu huc illucque deduci et agitari, donec sedulo an clitu necaretur. Mortuo autem Nayam cuncti barones eius et principes et populi, qui potuerunt eua 40 a ]dere, inter quos fuerunt eciam christiani plurimi, Regis Cublay dominio se totaliter subdiderunt, Quatuor igitur prouincias tunc obtinuit rex, quarum ista sunt nomina: Fuciorcia,4) Cauli, Bascor5) et sinchintin.6) Qualiter Cublay Rex Silencium Iudeis et saracenis imposuit, qui salutifere crucis vexillo exprobrare presumpserant, Capitulum vi. Iudei uero et saraceni, qui in exercitu cublay fuerant, ceperunt christianis, qui cum nayam uenerant, exprobrare, quod christus suus, cuius crucem Nayam habuerat, in vexillo ei et suis auxiliari non potuit, et sic quottidie christi non uerentes irridere po- 1) P3 innumerabilis — 2) na kraji str. (59) červeně podtrženo. — 3) L sinchitra. barscol. - 6) P sichintingui. *) L futorcia. — 5) pa
Strana 78
78 wenſtwie, czo gym czinichu, zalowaly gſu ge�. Tehdy on i zide a ſaraczeni ſ krzeſtanij ſpolu ſwolaw, rzekl krieſtianô: acz was buoh a ge° krziz nechtiel Nayamowy pomoczi neb pomoczen byti, nerodte ſie za to ſtydieti, neb buoh dobry a ſprawedliwy neſprawedlnoſti a neprawoſti pomahati nema. Nayam pana ſwe° zradcze bil a w neſprawedlnoſti gſa, ſie ptiwil, a tak w tey zloſti gſa, boha waſſe° pomoczi ſwey zloſti zadal. A proto [55] waſs buoh dobry nechtiel ge° hrziechom przikladati. A protoz zidom, Saraczenö, y wſſem gynim przikazugi, aby zadny pro tu wiecz bohu waſſe any krziezi wiecz potò ſie neporuhal. A tak ſie geſt stalo, ze zadnij potom gym z toho neprzimluwal. kral kublay to zgiednaw, do ſwe° mye�ta kambalu z radoſti ſie wratiw [-l]. Poto nykdy ſam ſ woyſkem pti neprzatelom newygiezdyl, nez ſyni ſwe neb panij, kamz trzeba bilo, ſ woyſkem poſylal. kterak darugie weliky kaam rytierze ſwe, kdiz wytiezſtwie obdrzie, ka- pitule ſedma. HAyptmanij ſwych zaſtupuow, kdiz w kterem bogij wietiestwie obdrzie, tiemto obyczegem czti; toho, genz drziewe biesse vstawen na[-d ſto tiſſiecz, vſtawy gey nad tiſſicz tiſſyczi. A tak wſſelikich wyſſez nawladanij powyſſy a dawa gym rozliczne zlatycze y ſtrziebrnicze. Dawa gym take dſſky hamffeſſtowe myloſti ſwych, tak ze czoz gym miloſti kterich neb ſwo- bodſtwie poda, tu wyrito na tiech dſſczkach bywa. Tak ze na gedney ſtrany toto pyſſmo rito bywa: pro weliku pocztiwoſt a p weliku myloſt, kteruz geſt tenciam christianis tedium inferebant, christiani uero, qui ad regis [40a1] Cublay obedienciam venerant, ei super hac1) molestia querimonias obtulerunt. Qui iudeos et sarracenos cum christianis aduocans christianis2) ait: Si deus uester et eius crux noluit, nayam ferre presidium, nolite erubescere, quoniam do- minus3) bonus iniusticie et iniquitati patrocinari non debet. Nayam domini sui proditor extitit et iniuste4) rebellis et dei uestri in sua malicia auxilium implorabat. Deus autem uester, quia bonus est noluit eius fauere criminibus propter quod iudeis et sarracenis et ceteris omnibus mando,5) ut pro hac re nullus vestrum6) uel crucem eius blasphemare presumat. Sicque factum est, ut illi deinceps exprobracione ab huiusmodi cessarent, [40b] Cublay autem ad Ciuitatem suam Cambalu est reuersus cum gaudio. Neque amplius est cum exercitu contra hostes egressus, sed filios uel barones, quocunque necesse est, cum exercitibus7) mittit. Qualiter remunerat magnus Kaam milites suos, quando uictoriam obtinent Capitulum vij. Prefectos autem suorum exercituum, quando victoriam in bellis obtinent, hoc modo honorat. Eum enim, qui preerat C militibus, M militibus preficit, et sic gradatim promouet reliquos donatque eis dona aurea et argentea uasa atque tabulas priuilegiorum et graciarum aureas uel argenteas, quod8) illis concedatur gracie in sculptura impressa tabule continentes. Nam ex vno latere litere huiusmodi tenoris [40b1) sunt: propter dei magni virtutem et propter 1) L de. — 2) P3 schází. — 3) L deus. — 4) L iniusticie. — *) P3 mandauit. — *) in margine připsáno deum. — 7) P3 schází. — 8) L quid.
78 wenſtwie, czo gym czinichu, zalowaly gſu ge�. Tehdy on i zide a ſaraczeni ſ krzeſtanij ſpolu ſwolaw, rzekl krieſtianô: acz was buoh a ge° krziz nechtiel Nayamowy pomoczi neb pomoczen byti, nerodte ſie za to ſtydieti, neb buoh dobry a ſprawedliwy neſprawedlnoſti a neprawoſti pomahati nema. Nayam pana ſwe° zradcze bil a w neſprawedlnoſti gſa, ſie ptiwil, a tak w tey zloſti gſa, boha waſſe° pomoczi ſwey zloſti zadal. A proto [55] waſs buoh dobry nechtiel ge° hrziechom przikladati. A protoz zidom, Saraczenö, y wſſem gynim przikazugi, aby zadny pro tu wiecz bohu waſſe any krziezi wiecz potò ſie neporuhal. A tak ſie geſt stalo, ze zadnij potom gym z toho neprzimluwal. kral kublay to zgiednaw, do ſwe° mye�ta kambalu z radoſti ſie wratiw [-l]. Poto nykdy ſam ſ woyſkem pti neprzatelom newygiezdyl, nez ſyni ſwe neb panij, kamz trzeba bilo, ſ woyſkem poſylal. kterak darugie weliky kaam rytierze ſwe, kdiz wytiezſtwie obdrzie, ka- pitule ſedma. HAyptmanij ſwych zaſtupuow, kdiz w kterem bogij wietiestwie obdrzie, tiemto obyczegem czti; toho, genz drziewe biesse vstawen na[-d ſto tiſſiecz, vſtawy gey nad tiſſicz tiſſyczi. A tak wſſelikich wyſſez nawladanij powyſſy a dawa gym rozliczne zlatycze y ſtrziebrnicze. Dawa gym take dſſky hamffeſſtowe myloſti ſwych, tak ze czoz gym miloſti kterich neb ſwo- bodſtwie poda, tu wyrito na tiech dſſczkach bywa. Tak ze na gedney ſtrany toto pyſſmo rito bywa: pro weliku pocztiwoſt a p weliku myloſt, kteruz geſt tenciam christianis tedium inferebant, christiani uero, qui ad regis [40a1] Cublay obedienciam venerant, ei super hac1) molestia querimonias obtulerunt. Qui iudeos et sarracenos cum christianis aduocans christianis2) ait: Si deus uester et eius crux noluit, nayam ferre presidium, nolite erubescere, quoniam do- minus3) bonus iniusticie et iniquitati patrocinari non debet. Nayam domini sui proditor extitit et iniuste4) rebellis et dei uestri in sua malicia auxilium implorabat. Deus autem uester, quia bonus est noluit eius fauere criminibus propter quod iudeis et sarracenis et ceteris omnibus mando,5) ut pro hac re nullus vestrum6) uel crucem eius blasphemare presumat. Sicque factum est, ut illi deinceps exprobracione ab huiusmodi cessarent, [40b] Cublay autem ad Ciuitatem suam Cambalu est reuersus cum gaudio. Neque amplius est cum exercitu contra hostes egressus, sed filios uel barones, quocunque necesse est, cum exercitibus7) mittit. Qualiter remunerat magnus Kaam milites suos, quando uictoriam obtinent Capitulum vij. Prefectos autem suorum exercituum, quando victoriam in bellis obtinent, hoc modo honorat. Eum enim, qui preerat C militibus, M militibus preficit, et sic gradatim promouet reliquos donatque eis dona aurea et argentea uasa atque tabulas priuilegiorum et graciarum aureas uel argenteas, quod8) illis concedatur gracie in sculptura impressa tabule continentes. Nam ex vno latere litere huiusmodi tenoris [40b1) sunt: propter dei magni virtutem et propter 1) L de. — 2) P3 schází. — 3) L deus. — 4) L iniusticie. — *) P3 mandauit. — *) in margine připsáno deum. — 7) P3 schází. — 8) L quid.
Strana 79
79 naſſe" Czieſſarzowy vkazal, gmeno welikeo kaam bud pozehna°. A z druhe strany tey díſky wyrit gt lew Slunczem a ſ myeſieczě, a neb obraz too So- kola neb ptaka geſſto ſlowe Gryfalk nebo rozlicznich gynich zwierzat. [55a A ktoz koly ma tu dſſcz[klu ſe lwem a s ſlunczė a s ſ mieſieczem, kdiz wen na gywo wynde, przikryge kraſnie plaſſczem na znamenie weliky moczi a zwlaſſcznoſti. A ktoz pak ma na ſwych dſſkach obraz toho ptaka grifalka, muoz ſebu wſſiczko neſti z giedno° mye�ta na druhe, kteremyzkoliwiek kniezeti neb kraly w ſluzbu giede. A tak welmy dobrym rzadem wſſiczknij wieczi zrziezeni ſu, w czem ma poſluſſno byti tiech, ktoz takowe dſſky magi. Pakly by kto k to° wſſe° podle wuole ge°, ktoz ty dſky ma, poſluſſen nebyl a podle too, yakoz zapijs vkazuge, yakzto protiwnik welike kaam ma ſmrt trpeti. O dwornoſti krale kublay, ka oſſma. KRal kublay geſt welmy ſliczni, wzroſtu proſtrzedny°, take any welmy tluſtij any churawy. Twarz ma czerwe" a ſwyetlu, oczi czerne, nos welmy ſliczni. a tak wſſech vduow ſwych zpo- ſobyli. A ma zeni cztirzi, kterezto ma za prawe manzelky, ge° prworodnij ſyn ſ prwnu zenu po geho ſmrti ma ſie w kralow�wie vwazati. A kazda z tiech cztirz ma dwor ſwoij zwlaſſczi kralowſky a palacz wlaſtny, a ma kazda z nych trzi ſta panen wybranich a komornikuow mnoho, wſſe kle- ſſczenych, a ginich czeledinuow bez tiſla, Tak ze kazdy z nich czeledy muzuow y zen, do deffieti tiſſycz. ma take [56] Kral zenym[-n] mnoho. geſt take miezi tatary nyekteraky gyni lid, gelſto slowe vngrach. Ti lide graciam magnam, quam nostro imperatori contulit, nomen magni Kaam bene- dictum sit. Ex alio vero latere in sculptura1) est ymago leonis cum sole et luna uel ymago girfalchi aut animalium diuersorum. Quicunque igitur habet ymaginem leonis cum sole et luna in tabula, quando procedit in publicum, defertur palium2) super eum in argumentum auctoritatis magne. Qui autem girfalchi habent ymaginem, potest secum ducere de loco ad locum vniuersam uel cuiuscunque regis uel principis miliciam. Sicque optimo ordine cuncta di- stinata3) sunt, in quibus habentibus tabulas debeat obediri. Si quis autem non ad omnia secundum voluntatem habentis tabulam obediret prout s. requisi- uerit eius auctoritas, tamquam [41a] rebellis magni Kaam morte moreretur. De forma Cublay regis et de vxoribus et filiis et ancillis, C. viij. Rex magnus cublay pulcher est ualde4) statura mediocris, nec pinguis nimis,3) neque facilentus 6) Faciem habet rubicondam") et candidam, oculos nigros,8) nasum pulcherrimum atque per singula corporis sui membra proporcionis est optime. Habet autem vxores iiij, quas uocat legittimas. Primogenitus eius ex prima ei9) debet in regno succedere. Quelibet10) harum iiij Curiam pro se re- galem habet in palacio proprio. habet enim unaqueque earum 11) ancillas tre- centas electas multosque ministros eunuchos aliosque familiares innumeros, adeo 1) L insculpta. — 2) P1 palam. — 3) P“ schází. — 6) L in. — 5) L nimium. — *) L a P' macilentus. — 7) L rotundam. — 5) P3 magnos. — ") L eius. — 1°) L + autem — 11) L illarum.
79 naſſe" Czieſſarzowy vkazal, gmeno welikeo kaam bud pozehna°. A z druhe strany tey díſky wyrit gt lew Slunczem a ſ myeſieczě, a neb obraz too So- kola neb ptaka geſſto ſlowe Gryfalk nebo rozlicznich gynich zwierzat. [55a A ktoz koly ma tu dſſcz[klu ſe lwem a s ſlunczė a s ſ mieſieczem, kdiz wen na gywo wynde, przikryge kraſnie plaſſczem na znamenie weliky moczi a zwlaſſcznoſti. A ktoz pak ma na ſwych dſſkach obraz toho ptaka grifalka, muoz ſebu wſſiczko neſti z giedno° mye�ta na druhe, kteremyzkoliwiek kniezeti neb kraly w ſluzbu giede. A tak welmy dobrym rzadem wſſiczknij wieczi zrziezeni ſu, w czem ma poſluſſno byti tiech, ktoz takowe dſſky magi. Pakly by kto k to° wſſe° podle wuole ge°, ktoz ty dſky ma, poſluſſen nebyl a podle too, yakoz zapijs vkazuge, yakzto protiwnik welike kaam ma ſmrt trpeti. O dwornoſti krale kublay, ka oſſma. KRal kublay geſt welmy ſliczni, wzroſtu proſtrzedny°, take any welmy tluſtij any churawy. Twarz ma czerwe" a ſwyetlu, oczi czerne, nos welmy ſliczni. a tak wſſech vduow ſwych zpo- ſobyli. A ma zeni cztirzi, kterezto ma za prawe manzelky, ge° prworodnij ſyn ſ prwnu zenu po geho ſmrti ma ſie w kralow�wie vwazati. A kazda z tiech cztirz ma dwor ſwoij zwlaſſczi kralowſky a palacz wlaſtny, a ma kazda z nych trzi ſta panen wybranich a komornikuow mnoho, wſſe kle- ſſczenych, a ginich czeledinuow bez tiſla, Tak ze kazdy z nich czeledy muzuow y zen, do deffieti tiſſycz. ma take [56] Kral zenym[-n] mnoho. geſt take miezi tatary nyekteraky gyni lid, gelſto slowe vngrach. Ti lide graciam magnam, quam nostro imperatori contulit, nomen magni Kaam bene- dictum sit. Ex alio vero latere in sculptura1) est ymago leonis cum sole et luna uel ymago girfalchi aut animalium diuersorum. Quicunque igitur habet ymaginem leonis cum sole et luna in tabula, quando procedit in publicum, defertur palium2) super eum in argumentum auctoritatis magne. Qui autem girfalchi habent ymaginem, potest secum ducere de loco ad locum vniuersam uel cuiuscunque regis uel principis miliciam. Sicque optimo ordine cuncta di- stinata3) sunt, in quibus habentibus tabulas debeat obediri. Si quis autem non ad omnia secundum voluntatem habentis tabulam obediret prout s. requisi- uerit eius auctoritas, tamquam [41a] rebellis magni Kaam morte moreretur. De forma Cublay regis et de vxoribus et filiis et ancillis, C. viij. Rex magnus cublay pulcher est ualde4) statura mediocris, nec pinguis nimis,3) neque facilentus 6) Faciem habet rubicondam") et candidam, oculos nigros,8) nasum pulcherrimum atque per singula corporis sui membra proporcionis est optime. Habet autem vxores iiij, quas uocat legittimas. Primogenitus eius ex prima ei9) debet in regno succedere. Quelibet10) harum iiij Curiam pro se re- galem habet in palacio proprio. habet enim unaqueque earum 11) ancillas tre- centas electas multosque ministros eunuchos aliosque familiares innumeros, adeo 1) L insculpta. — 2) P1 palam. — 3) P“ schází. — 6) L in. — 5) L nimium. — *) L a P' macilentus. — 7) L rotundam. — 5) P3 magnos. — ") L eius. — 1°) L + autem — 11) L illarum.
Strana 80
80 zeny magi welmy kraſne a welmy dobrych mrawu a obyczeguow, z nichzto chowa wybranich w ſwě palaczi ſto v pocziſſlu [I] genz gſu poruczenij w ſtrazi a w peczi dobrze vrozenym a ſſlechetny zenam, a ty gich welmy pilnie ſtrzehu. A ty ſſlechetne zenij, geſſto gich ſtrziehu, musiegi pylny too byti, bylali by ktera z nich nemoczna neb myelali by kteru poſſkwrnu nebo wadu na ſobye. A tak kterez zadni wady na ſwem ziwotie nemagi, tiech kralowy chowagi, ze ſfe�t z nich trzi dnij a trzy noczi kralowy komnaty ſtrzehu, a kdiz kral gde na pokoy, aneb kdiz wſtane, wzdy przi nyem gſu a na geo lozi lezie. A pak cztwrti den gynich ſfeft po tiech prwnich tam wende, a opiet takez trzi dny a trzi noczi w temz vrzadu przi kraly gſu. A tak wzdi po trzetiě dnij gedny po druhych w temz cziſle a w tiz vrzad wchazegi, az ſie tak wſlech ſto zrziedy. Od drewnich pak cztirz wlaſtnich zen ma kral dwa a dwaciet ſynuow, a prwny zeni prwny ſyn ſlowe Chynchym, genz myel po otczi w kralowſtwie wſtupiti, ale ze gt prwe vmrzel nez otecz ge°, protoz ſyn ge° Temur podle prawa ma wſtupieti w kralowſtwie po ſweo dyeda smrti, neb gest [56a] Syn prworozeny; y gest ten Temur welmy ſſlèchetny, vdatny a opatrny, tak ze geſt giz mnoho wytiezſtwy w bogich o[-b-Jdrzel. A od diewek ma kral kublay synuow piet a dwaczet welmy ſſlechetnich, genz wſſichni weliczi panij gſu. ut in cuiuslibet [41a1] ipsarum familia sint viri et mulieres circiter1) decem milia. Insuper habet rex concubinas multas. Est enim inter tartaros nacio quedam, 2) que dicitur vngrac,3) mulieres habens 4) ualde decoras et moribus optimis adornatas, de quibus tenet in palacio vno numero C, que sunt sub cura nobilium matronarum, 5) que circa ipsarum custodiam curam adhibent 6) diligenter, et oportet, ut videant, si infirmitatem aut 7) maculam habent. Que autem huiusmodi defectu corporis carent, pro rege seruantur. Sex autem ex ipsis tribus diebus ac noctibus regalis camere custodiam habent et dum in- greditur rex ad quietem et quando surgit, ei assistunt et in eius cubiculo dormiunt. Quarta autem die sex alie pri[41b]mis succedunt et tribus diebus ac noctibus in simili ministerio occupantur, Et sic alternatim de tercio in tercium diem sex alie precedentibus sex succedunt,8) donec centenarius earum nu- merus compleatur. De quatuor uero prefatis vxoribus habet rex filios xxij. Primogenitus autem prime9) vocatus est Chinchin,10) qui succedere imperio de- buerat, Sed quia premortuus est patri, filio eius Temur11) nomine debetur suc- cessio, quia filius primogeniti est. Est autem Temur probus et strenuus et prudens ualde pluresque iam uictorias in bellis obtinuit. De ancillis12) habet Cublay rex xxv probos filios ualde, qui omnes magni barones sunt. 1) L circa. — 2) L una. — 3) L vnctas. — 4) L habere. — 5) Pi patronarum. — 6) L habent. — 7) L vel. — s) L et sic successive. — 3 L + uxoris. — 1°) L Chin- chis. — 11) L Chemur. — 12) L autem.
80 zeny magi welmy kraſne a welmy dobrych mrawu a obyczeguow, z nichzto chowa wybranich w ſwě palaczi ſto v pocziſſlu [I] genz gſu poruczenij w ſtrazi a w peczi dobrze vrozenym a ſſlechetny zenam, a ty gich welmy pilnie ſtrzehu. A ty ſſlechetne zenij, geſſto gich ſtrziehu, musiegi pylny too byti, bylali by ktera z nich nemoczna neb myelali by kteru poſſkwrnu nebo wadu na ſobye. A tak kterez zadni wady na ſwem ziwotie nemagi, tiech kralowy chowagi, ze ſfe�t z nich trzi dnij a trzy noczi kralowy komnaty ſtrzehu, a kdiz kral gde na pokoy, aneb kdiz wſtane, wzdy przi nyem gſu a na geo lozi lezie. A pak cztwrti den gynich ſfeft po tiech prwnich tam wende, a opiet takez trzi dny a trzi noczi w temz vrzadu przi kraly gſu. A tak wzdi po trzetiě dnij gedny po druhych w temz cziſle a w tiz vrzad wchazegi, az ſie tak wſlech ſto zrziedy. Od drewnich pak cztirz wlaſtnich zen ma kral dwa a dwaciet ſynuow, a prwny zeni prwny ſyn ſlowe Chynchym, genz myel po otczi w kralowſtwie wſtupiti, ale ze gt prwe vmrzel nez otecz ge°, protoz ſyn ge° Temur podle prawa ma wſtupieti w kralowſtwie po ſweo dyeda smrti, neb gest [56a] Syn prworozeny; y gest ten Temur welmy ſſlèchetny, vdatny a opatrny, tak ze geſt giz mnoho wytiezſtwy w bogich o[-b-Jdrzel. A od diewek ma kral kublay synuow piet a dwaczet welmy ſſlechetnich, genz wſſichni weliczi panij gſu. ut in cuiuslibet [41a1] ipsarum familia sint viri et mulieres circiter1) decem milia. Insuper habet rex concubinas multas. Est enim inter tartaros nacio quedam, 2) que dicitur vngrac,3) mulieres habens 4) ualde decoras et moribus optimis adornatas, de quibus tenet in palacio vno numero C, que sunt sub cura nobilium matronarum, 5) que circa ipsarum custodiam curam adhibent 6) diligenter, et oportet, ut videant, si infirmitatem aut 7) maculam habent. Que autem huiusmodi defectu corporis carent, pro rege seruantur. Sex autem ex ipsis tribus diebus ac noctibus regalis camere custodiam habent et dum in- greditur rex ad quietem et quando surgit, ei assistunt et in eius cubiculo dormiunt. Quarta autem die sex alie pri[41b]mis succedunt et tribus diebus ac noctibus in simili ministerio occupantur, Et sic alternatim de tercio in tercium diem sex alie precedentibus sex succedunt,8) donec centenarius earum nu- merus compleatur. De quatuor uero prefatis vxoribus habet rex filios xxij. Primogenitus autem prime9) vocatus est Chinchin,10) qui succedere imperio de- buerat, Sed quia premortuus est patri, filio eius Temur11) nomine debetur suc- cessio, quia filius primogeniti est. Est autem Temur probus et strenuus et prudens ualde pluresque iam uictorias in bellis obtinuit. De ancillis12) habet Cublay rex xxv probos filios ualde, qui omnes magni barones sunt. 1) L circa. — 2) L una. — 3) L vnctas. — 4) L habere. — 5) Pi patronarum. — 6) L habent. — 7) L vel. — s) L et sic successive. — 3 L + uxoris. — 1°) L Chin- chis. — 11) L Chemur. — 12) L autem.
Strana 81
81 O dywnem palaczi, genz gt w kambalu, a dyewney rozkoſſy, ka viiij“a PO try myefiecze w rocze, to geſt profincze, ledna a vnora, kral kublay w ſwě kralowſtwie mieſtie vſtawiczne przebiwa, w kteremzto myeſtie ta- kowy palacz kralu geſt. Nayprwe wſſeczken palacz w okrſſky ma ſſirokoſ maſna] cztirzi myle, a geſt na cztirzi hranij, tak ze na kazdu ſtranu gt gedna myle. A gest zed to° palacze hruba welmij, genz ma wyssi desset kroku. A wſſiczkno zewnitrznie licze wſſudy bielu a czerwenu barwu geſ zmalowan. A w kazdem kutie tey zdij gest geden kraſnij a weliky palacz. gt take na proſtrzedku podle kazde zdy se wssech cztyrz stran geden palacz. A tak we wſſem okrſku zdy tey tiem obieczegem geſt oſm palaczuow, a w tiech chowagi oruzie a odienij a gine naſtrogij, czoz k bogi trzeba, Tak ze w gednom palaczi gednoſtayne ſbrogie chowagi. Ta strana too we- liker palacze, kteraz proti poledni geſt, ma patery wrata nebo piet bran, z nichzto proſtrzednie naywieczſie ze wſſech geſt, kterezto nykdy neotwi- ragie, gedno kdiz [57] Sam kral tam gede nebo zaſie a zadny gy neſmye gieti, nez ſam kral. Ale podle tey brani welikey gſu gyne dwe menſie, gymzto gedu ti, ktoz ſ kralem gſu. A pak kazda gina ſtrana tey zdy ma gedynu branu, gymizto muoz kazdy giti. W tiech pak palaczich, gto gſu podle zdij, na proſtrzedku geſt w kazdem wnytrz zdy na polij przehrazeno, w kterichzto prziehradach chowagi opiet gine naczini drahe a nyekterake hromatky [k] kralowie vtieſſenij. A pak w tom pokogi wnitrz naprzed De mirabili palacio eius, quod est in Cambalu, et mira loci illius ame- nitate, Cap. ix. Tribus anni mensibus, s. decembri, Ianuario et februario, Cublay rex in regali Ciuitate1) continue immoratur. in qua est huius2) regale palacium. Primo tocius palacii ambitus continet miliaria quatuor, ita ut quadra- tura quelibet vnum miliare continetur.3) Est autem murus palacii grossus valde habens altitudinis passus x, cuius tota exterior facies vndique colore albo et rubeo est depicta. In vno quoque autem muri angulo palacium vnum magnum et pulcrum habet et similiter in medio cuiuslibet faciei murorum principalium palacium vnum est. Suntque in hunc modum in circuitu palacia octo. In hiis seruantur uasa et arma bellica, s. arcus, [42a] sagitte, pharetre,4) calcaria, selle, frena, lancee, claue, funiculi arcuum et cetera opportuna pro bellis. In vnoquoque autem palacio solummodo vnius maneriei arma seruantur. Facies autem palacii, que meridiem respicit, habet portas quinque, quarum media maior est omnibus et nunquam aperitur nisi pro regis introitu uel exitu. Nulli enim per eam nisi soli regi patet ingressus, habet autem duas minores colla- terales portas, per quas, qui cum rege sunt, transeunt. Quelibet autem reli- quarum facierum trium vnicam portam habet in medio, per quam cuilibet licite patet ingressus. Intra palacia uero predicta, que in faciebus muri prioris sunt, in distancia congrua est alius murus [42a1] admodum altissimus,5) qui simili 1) P3 + cambali. — 2) L huiusmodi. — 1) Pa contineat. — ") L phararie. — 1) L alterius. 6
81 O dywnem palaczi, genz gt w kambalu, a dyewney rozkoſſy, ka viiij“a PO try myefiecze w rocze, to geſt profincze, ledna a vnora, kral kublay w ſwě kralowſtwie mieſtie vſtawiczne przebiwa, w kteremzto myeſtie ta- kowy palacz kralu geſt. Nayprwe wſſeczken palacz w okrſſky ma ſſirokoſ maſna] cztirzi myle, a geſt na cztirzi hranij, tak ze na kazdu ſtranu gt gedna myle. A gest zed to° palacze hruba welmij, genz ma wyssi desset kroku. A wſſiczkno zewnitrznie licze wſſudy bielu a czerwenu barwu geſ zmalowan. A w kazdem kutie tey zdij gest geden kraſnij a weliky palacz. gt take na proſtrzedku podle kazde zdy se wssech cztyrz stran geden palacz. A tak we wſſem okrſku zdy tey tiem obieczegem geſt oſm palaczuow, a w tiech chowagi oruzie a odienij a gine naſtrogij, czoz k bogi trzeba, Tak ze w gednom palaczi gednoſtayne ſbrogie chowagi. Ta strana too we- liker palacze, kteraz proti poledni geſt, ma patery wrata nebo piet bran, z nichzto proſtrzednie naywieczſie ze wſſech geſt, kterezto nykdy neotwi- ragie, gedno kdiz [57] Sam kral tam gede nebo zaſie a zadny gy neſmye gieti, nez ſam kral. Ale podle tey brani welikey gſu gyne dwe menſie, gymzto gedu ti, ktoz ſ kralem gſu. A pak kazda gina ſtrana tey zdy ma gedynu branu, gymizto muoz kazdy giti. W tiech pak palaczich, gto gſu podle zdij, na proſtrzedku geſt w kazdem wnytrz zdy na polij przehrazeno, w kterichzto prziehradach chowagi opiet gine naczini drahe a nyekterake hromatky [k] kralowie vtieſſenij. A pak w tom pokogi wnitrz naprzed De mirabili palacio eius, quod est in Cambalu, et mira loci illius ame- nitate, Cap. ix. Tribus anni mensibus, s. decembri, Ianuario et februario, Cublay rex in regali Ciuitate1) continue immoratur. in qua est huius2) regale palacium. Primo tocius palacii ambitus continet miliaria quatuor, ita ut quadra- tura quelibet vnum miliare continetur.3) Est autem murus palacii grossus valde habens altitudinis passus x, cuius tota exterior facies vndique colore albo et rubeo est depicta. In vno quoque autem muri angulo palacium vnum magnum et pulcrum habet et similiter in medio cuiuslibet faciei murorum principalium palacium vnum est. Suntque in hunc modum in circuitu palacia octo. In hiis seruantur uasa et arma bellica, s. arcus, [42a] sagitte, pharetre,4) calcaria, selle, frena, lancee, claue, funiculi arcuum et cetera opportuna pro bellis. In vnoquoque autem palacio solummodo vnius maneriei arma seruantur. Facies autem palacii, que meridiem respicit, habet portas quinque, quarum media maior est omnibus et nunquam aperitur nisi pro regis introitu uel exitu. Nulli enim per eam nisi soli regi patet ingressus, habet autem duas minores colla- terales portas, per quas, qui cum rege sunt, transeunt. Quelibet autem reli- quarum facierum trium vnicam portam habet in medio, per quam cuilibet licite patet ingressus. Intra palacia uero predicta, que in faciebus muri prioris sunt, in distancia congrua est alius murus [42a1] admodum altissimus,5) qui simili 1) P3 + cambali. — 2) L huiusmodi. — 1) Pa contineat. — ") L phararie. — 1) L alterius. 6
Strana 82
kraluow palacz, w nyemz on przebywa. Ten palacz nema ponebye nez podlaha to° palacze geſt ode dna zewnijtrznieho deſiet pydy wyffy, ale ten ſwrchni pokoy geſt welmy wyſokij. A ſtieni ſyeni ge° a komnaty gſu welmy kraſne malowanij a zlatem y ſtrziebrem okraſſlenij. Tu geſt rozliczne malowanije, neb gſu tu malowany powieſti rozliczne° pobytie a rozlicznich konuow [boj-] A pro takowe okraſſenie a malowanie palacz geſt welmy ſwietly. A v wieczſſiem palaczi ſeda k ſtolom ſpolu po gednu deſſet tiſfiecz. Pak w tey giſte ohradie mezi drziewe rzeczenymij palaczi gſu trawnykowe kraſnij a ſadowe ſſczepuow rozlicznich a welmy dobrich. W tiech ſadyech gſu rozliczna zwierzata. tu gſu ta zwierzatka, w nijchzto geſt pyzmo, o nychz geſt pſano naprzed w prvnich knihach, Take gſu ſrnij y koczkij dywoke, y take ta [57a] Zwierzatka ſſyra, z nichz to dielagi popelycznij blany, y ginich mnoho zwierzat. Geft take w tey ohradie na puolnoczni ſtranu nyekteraky gezero neb halterz podle palacze, w nyemzto mnoho rozlicznich rib chowagie, a ty riby tu od ginud przinaſſiegie, kterichzto ryb k ſwey potrzebie kral tu doſti mywa. A w to geżero neb halterz wchazie nyekte- raky potok, a tu, kdez ten potok wchazie, y take kdez wychazie, zaſta- weno geſt zeleznu ſieti, aby rybi wen nemohly. O[d] tey ohrady, ktez ten palacz kraluow geſt, ſnad we cztwrt mily, geſt nyekteraka mala horka sto kroczeguow z wyeſſij a w okolku geſt za mielij; a ta huorka geſt plna ſſczepuow, gichzto liſtie wzdy zeleno geſt A kdezkolywek kral zwie neb habet eciam [43a1] portas principales xij, In qualibet s. quadratura tres, et modo octo palacia continet, in quibus seruantur alia uasa et utensilia1) preciosa et iocalia2) magni regis. In spacio autem medio interiori est regale palacium, in quo moratur rex. Hoc palacium solario caret. Pauimentum uero eius exte- riori fundo preeminet palmis decem. Tectum eius altum est ualde et optime pictum. parietes aularum et camerarum omnes auro et argento3) tecti sunt. Ibique sunt picture pulcherrime et ystorie bellorum depicte, propter hulusmodi autem ornamenta atque picturas palacium splendidum est ualde. In aula maiori sedent ad mensas simul et semel circiter sex milia hominum. Inter muros uero prefatos et inter predicta palacia sunt viridaria pulcra, in quibus prata sunt [42b] et ligna4) pomifera et optima. In his viridariis sunt animalia silue- stria multa, s. cerui albi, animalia illa, in quibus muscatum inuenitur, de quibus in primo libro dictum est, capree, damule uarie et alia animalia valde. Ex parte autem5) aquilonari iuxta palacium hoc lacuna est,6) in qua7) pisces nutriuntur multi et optimi, qui aliunde deferuntur illuc. De quibus piscibus copiam habet rex pro sue libitu uoluntatis. In lacunam autem ingreditur fluuius, in cuius introitu et exitu posita sunt terrea retia, ne pisces egredi ualeant. Extra palacium ad leucam vnam monticulus quidam est C passuum altitudinis, in circuitu continens vnum miliare, arboribus consitus, que folia 1) P1 schází. — 2) L regalia. — 3) L + supra. — 5) L + silvestria. — 5) L aule. — °) L habet lacunam. — 7) psáno quo.
kraluow palacz, w nyemz on przebywa. Ten palacz nema ponebye nez podlaha to° palacze geſt ode dna zewnijtrznieho deſiet pydy wyffy, ale ten ſwrchni pokoy geſt welmy wyſokij. A ſtieni ſyeni ge° a komnaty gſu welmy kraſne malowanij a zlatem y ſtrziebrem okraſſlenij. Tu geſt rozliczne malowanije, neb gſu tu malowany powieſti rozliczne° pobytie a rozlicznich konuow [boj-] A pro takowe okraſſenie a malowanie palacz geſt welmy ſwietly. A v wieczſſiem palaczi ſeda k ſtolom ſpolu po gednu deſſet tiſfiecz. Pak w tey giſte ohradie mezi drziewe rzeczenymij palaczi gſu trawnykowe kraſnij a ſadowe ſſczepuow rozlicznich a welmy dobrich. W tiech ſadyech gſu rozliczna zwierzata. tu gſu ta zwierzatka, w nijchzto geſt pyzmo, o nychz geſt pſano naprzed w prvnich knihach, Take gſu ſrnij y koczkij dywoke, y take ta [57a] Zwierzatka ſſyra, z nichz to dielagi popelycznij blany, y ginich mnoho zwierzat. Geft take w tey ohradie na puolnoczni ſtranu nyekteraky gezero neb halterz podle palacze, w nyemzto mnoho rozlicznich rib chowagie, a ty riby tu od ginud przinaſſiegie, kterichzto ryb k ſwey potrzebie kral tu doſti mywa. A w to geżero neb halterz wchazie nyekte- raky potok, a tu, kdez ten potok wchazie, y take kdez wychazie, zaſta- weno geſt zeleznu ſieti, aby rybi wen nemohly. O[d] tey ohrady, ktez ten palacz kraluow geſt, ſnad we cztwrt mily, geſt nyekteraka mala horka sto kroczeguow z wyeſſij a w okolku geſt za mielij; a ta huorka geſt plna ſſczepuow, gichzto liſtie wzdy zeleno geſt A kdezkolywek kral zwie neb habet eciam [43a1] portas principales xij, In qualibet s. quadratura tres, et modo octo palacia continet, in quibus seruantur alia uasa et utensilia1) preciosa et iocalia2) magni regis. In spacio autem medio interiori est regale palacium, in quo moratur rex. Hoc palacium solario caret. Pauimentum uero eius exte- riori fundo preeminet palmis decem. Tectum eius altum est ualde et optime pictum. parietes aularum et camerarum omnes auro et argento3) tecti sunt. Ibique sunt picture pulcherrime et ystorie bellorum depicte, propter hulusmodi autem ornamenta atque picturas palacium splendidum est ualde. In aula maiori sedent ad mensas simul et semel circiter sex milia hominum. Inter muros uero prefatos et inter predicta palacia sunt viridaria pulcra, in quibus prata sunt [42b] et ligna4) pomifera et optima. In his viridariis sunt animalia silue- stria multa, s. cerui albi, animalia illa, in quibus muscatum inuenitur, de quibus in primo libro dictum est, capree, damule uarie et alia animalia valde. Ex parte autem5) aquilonari iuxta palacium hoc lacuna est,6) in qua7) pisces nutriuntur multi et optimi, qui aliunde deferuntur illuc. De quibus piscibus copiam habet rex pro sue libitu uoluntatis. In lacunam autem ingreditur fluuius, in cuius introitu et exitu posita sunt terrea retia, ne pisces egredi ualeant. Extra palacium ad leucam vnam monticulus quidam est C passuum altitudinis, in circuitu continens vnum miliare, arboribus consitus, que folia 1) P1 schází. — 2) L regalia. — 3) L + supra. — 5) L + silvestria. — 5) L aule. — °) L habet lacunam. — 7) psáno quo.
Strana 83
83 vſlyſſie o kterem kraſnem drzewu, kaze gie wykopati y ſ korzenem przineſti, bud kakzkolywiek daleko, a tu ge przeſaditi. A protoz tu geſt drziewie przewiborne a kraſne, a ta wſſeczka hora geſt rozkoſſna cziſtu trawu po- roſtla. A proto ze geſt tu wſſiczko zeleno, ſlowe zelena hora, a na ſamě wrchu geſt nyekteraky palacz take, a ten gest wesken zele" barwu zma- lowan. Na tey horze weliky kaam czaſto mywa kratochwil a vtieſſenij. podle drziewe rzeczene° palacze vczinil kral kublay ginij palacz, k to na wſſem podobnij, w nyemzto przebywa Temur ten, yakoz po nyem ma [58] Kralo- wati, dwor ſwoy kralowſky wede a welmij welebnye. ma magiestat czie- farſkey a peczet, ale ne tak vplnye yako kaam. Popſanye toho mieſta kambalu, ka. deſſata. PAk to gifſte mieſto kam- balu lezi nad weliku rzieku w tey zemij katay, genz nyekdy zſſlechtyla bieſſe a kralowſka. kambalu, naſſym yazikem ſlowe mieſto panſke. To giſte mieſto weliky kaam na ginu ſtranu rzieky przeſtawil, neb od hwiezdarzuow ſlychal, ze by nyekdy po buduczich czaſſiech myelo by ſie ge° czieſarstwie protiwiti. Mieſto to giſte na cztirzi hrany gt, genz za cztyrzi a dwaczet myll w okrſku ptahlo ſie geſt tak, ze kazde cztwrty zed ma ſſeſt myl dly. zdy hlyniene ma, zewnitřz zbielene, wyſſy na dwaczet kroczegi od krumfefſta, dole gt ffyrzij desset kroczegi, ale czymz wysse, tiem wzdy tenczeyffy neb vzſſy, tak ze ſwrchu gt ta zed na trzi kroczegie ſſyrzi neb tluſſczi. Ma take to giſte mieſto bran wietſsich dwanadſte, na kazde cztwrtij mieſta neb stranye semper habent virencia. Sicubi enim rex scit 1)[42 biJarborem pulcram esse, facit eam illuc super elephantes cum radicibus deferri, eciam a remotis, ibique trans- plantari iubet. Ideoque ibi sunt arbores pulcherrime supra modum. Totus autem mons amenus est et coopertus herba uirenti. Et quia omnia ibi uirencia sunt, ideo viridis mons uocatur. In cacumine autem eius palacium quoddam est pictum totum colore viridi. In hoc monticulo sepe magnus Kaam delecta- biliter recreatur. Iuxta palacium predictum fecit rex Cublay palacium illi per omnia simile, in quo habitat temur,2) qui post eum regnaturus est, qui Curiam regalem tenet magnificam valde, habetque bullas imperiales et imperiale sigillum, non tamen ita integraliter ut Kaam. Descripcio Ciuitatis [43a] Cambalu. Capitulum x. Ciuitas Cambalu3) super flumen magnum est in prouincia Cathay, que olim nobilis fuerat et regalis. Cambalu enim in nostra lingua sonat Ciuitas domini. Hanc magnus Kaam ad partem aliam fluminis transtulit, quia ab astrologis didicerat, quod imperio eius futura rebellis erat. Ciuitas hec quadrata est et per xxiiij miliaria in giro protenditur, ita ut cuiuslibet quadrature facies sex miliaria longitudinis habeat. Muros de terra habet dealbatos4) exterius altitudinis passuum xx,4) latitudo quorum5) habet inferius passus 5) decem. Sed quanto amplius ad superiora ascenditur, sunt subtiliores, adeo ut summitas solummodo passus iii latitudinis habeat 1) scit připsáno pozdější rukou, v L audit. — 2) L themur. — 3) P3 camblau. — 4)—4) P1 schází. — 5)—5) P1 schází.
83 vſlyſſie o kterem kraſnem drzewu, kaze gie wykopati y ſ korzenem przineſti, bud kakzkolywiek daleko, a tu ge przeſaditi. A protoz tu geſt drziewie przewiborne a kraſne, a ta wſſeczka hora geſt rozkoſſna cziſtu trawu po- roſtla. A proto ze geſt tu wſſiczko zeleno, ſlowe zelena hora, a na ſamě wrchu geſt nyekteraky palacz take, a ten gest wesken zele" barwu zma- lowan. Na tey horze weliky kaam czaſto mywa kratochwil a vtieſſenij. podle drziewe rzeczene° palacze vczinil kral kublay ginij palacz, k to na wſſem podobnij, w nyemzto przebywa Temur ten, yakoz po nyem ma [58] Kralo- wati, dwor ſwoy kralowſky wede a welmij welebnye. ma magiestat czie- farſkey a peczet, ale ne tak vplnye yako kaam. Popſanye toho mieſta kambalu, ka. deſſata. PAk to gifſte mieſto kam- balu lezi nad weliku rzieku w tey zemij katay, genz nyekdy zſſlechtyla bieſſe a kralowſka. kambalu, naſſym yazikem ſlowe mieſto panſke. To giſte mieſto weliky kaam na ginu ſtranu rzieky przeſtawil, neb od hwiezdarzuow ſlychal, ze by nyekdy po buduczich czaſſiech myelo by ſie ge° czieſarstwie protiwiti. Mieſto to giſte na cztirzi hrany gt, genz za cztyrzi a dwaczet myll w okrſku ptahlo ſie geſt tak, ze kazde cztwrty zed ma ſſeſt myl dly. zdy hlyniene ma, zewnitřz zbielene, wyſſy na dwaczet kroczegi od krumfefſta, dole gt ffyrzij desset kroczegi, ale czymz wysse, tiem wzdy tenczeyffy neb vzſſy, tak ze ſwrchu gt ta zed na trzi kroczegie ſſyrzi neb tluſſczi. Ma take to giſte mieſto bran wietſsich dwanadſte, na kazde cztwrtij mieſta neb stranye semper habent virencia. Sicubi enim rex scit 1)[42 biJarborem pulcram esse, facit eam illuc super elephantes cum radicibus deferri, eciam a remotis, ibique trans- plantari iubet. Ideoque ibi sunt arbores pulcherrime supra modum. Totus autem mons amenus est et coopertus herba uirenti. Et quia omnia ibi uirencia sunt, ideo viridis mons uocatur. In cacumine autem eius palacium quoddam est pictum totum colore viridi. In hoc monticulo sepe magnus Kaam delecta- biliter recreatur. Iuxta palacium predictum fecit rex Cublay palacium illi per omnia simile, in quo habitat temur,2) qui post eum regnaturus est, qui Curiam regalem tenet magnificam valde, habetque bullas imperiales et imperiale sigillum, non tamen ita integraliter ut Kaam. Descripcio Ciuitatis [43a] Cambalu. Capitulum x. Ciuitas Cambalu3) super flumen magnum est in prouincia Cathay, que olim nobilis fuerat et regalis. Cambalu enim in nostra lingua sonat Ciuitas domini. Hanc magnus Kaam ad partem aliam fluminis transtulit, quia ab astrologis didicerat, quod imperio eius futura rebellis erat. Ciuitas hec quadrata est et per xxiiij miliaria in giro protenditur, ita ut cuiuslibet quadrature facies sex miliaria longitudinis habeat. Muros de terra habet dealbatos4) exterius altitudinis passuum xx,4) latitudo quorum5) habet inferius passus 5) decem. Sed quanto amplius ad superiora ascenditur, sunt subtiliores, adeo ut summitas solummodo passus iii latitudinis habeat 1) scit připsáno pozdější rukou, v L audit. — 2) L themur. — 3) P3 camblau. — 4)—4) P1 schází. — 5)—5) P1 schází.
Strana 84
84 trzi branij, A nad kazdu bra kraſny palacz, y w kazdem kutie zdy, w nichzto chowagi odienij a oruzie ſtraznich too mieſta. Ma take to gifste mieſto vlicze ſſyroke a na dly vprzieme, tak ze p vprziemoſt vlicze muoz wydieti od gedney brany k druhe. Pak v mieſtie mnoho kraſniech palaczuow, gynich kraſnich domuow mnoho. A prostrzed miesta [58a] Toho gest geden weliky a kraſny palacz, na nyemzto geſt zwon welmy weliky, w kteryzto wzon [zv-] na kazdy weczer trzikrat pozwonie, a potom zwonyeni zadny neſmy z ſwe° domu nykam wygiti az do gitra, gedno pro nemoczne neb pro potrzebu tiezkych zen, geſſto glu przi porodu. A ktoz przeſ mieſto w noczi gde, muſye w rucze ſwietlo myeti. A kazde branij mieſcſke na kazdu nocz muſie ſtrzieti tiſſycz muzuow, ne pro ſtrach kterych neprzatel ale p paduchy, a welyku pylnoſt ma too kral, aby zlodiege hubyli. O przedmieſtie a o welykem kupeczſtwij, ka xil. PRzed tiem mieſtem kambalu a okolo nyeho geſt dwanaſtero przedmieſtie welmy welike, przed kazdu branu gedno, W nychzto kupczi a gine poczieſtne przigimagi, neb welmy mnoho lidu na wſſkaky [vša-] den do mieſta wzdy gdu pro kraluw dwor a pro rozliczne kupie, genz tam wezu. W tiech przedmyeſti ch] welmy weliky lid bidly. Gſu tu take palaczowe a domowe tak kraſny, yako kdy [-e] wnytrz w mieſtie kromye kralowa palacze. W tom mieſtie zadne° mrtweo nepo- hrzebie nez przed mieſtſije neb wſſiczky modloſluhi gſu. Take p mnoſtwie super singulas portas singula palacia sunt, et in omnibus murorum angulis si- militer palacia sunt, in quibus sunt aule plurime,1) ubi seruantur arma cu- stodum Ciuitatis illius. habet insuper Ciuitas vicos latos et rectos, adeo ut ab vna porta propter uici rectitudinem porta alia ibi per directum opposita uideatur. Intra urbem uero multa et pulcra palacia sunt. Et alie domus multe pulcre sunt ualde. In medio autem Ciuitatis palacium magnum est, ubi est Campana pregrandis, cum qua tria signa omni sero fiunt, post que nulli licet domum egredi, nisi propter infirmi uel parientis 2) mulieris necessitatem. Oportet autem omnes de nocte [43b] per Ciuitatem euntes lumen deferre. Quelibet uero Ciuitatis 3) porta noctibus singulis a mille hominibus custoditur, non quidem propter timorem hostium sed latronum. Summum enim studium adhibet rex, ut arceantur fures. De suburbiis et mercacionibus 4) maximis Ciuitatis Cambalu, C. xj. Extra Ciuitatem Cambalu sunt suburbia xij magna ualde ante singulas portas, in quibus mercatores recipiuntur quique 5) et uiatores. Multus enim populus continue ad Ciuitatem confluit propter Curiam regis et mercaciones innumeras, que deferuntur illuc. In suburbiis illis habitat multitudo maxima populorum. Suntque ibi palacia tam pulcra et magna, ut interiora sunt excepto regali palacio. In hac ciuitate nullus mortuus sepelitur. Omnes enim ydolatre [43b1] extra sub- urbia comburuntur. Horum autem corpora, que comburi non debent, sepeliuntur 1) p1 pulcerimme. — *) P1 pacientis — 3) L civitas postea seu. — 4) L marca- cionibus — *) L quicunque.
84 trzi branij, A nad kazdu bra kraſny palacz, y w kazdem kutie zdy, w nichzto chowagi odienij a oruzie ſtraznich too mieſta. Ma take to gifste mieſto vlicze ſſyroke a na dly vprzieme, tak ze p vprziemoſt vlicze muoz wydieti od gedney brany k druhe. Pak v mieſtie mnoho kraſniech palaczuow, gynich kraſnich domuow mnoho. A prostrzed miesta [58a] Toho gest geden weliky a kraſny palacz, na nyemzto geſt zwon welmy weliky, w kteryzto wzon [zv-] na kazdy weczer trzikrat pozwonie, a potom zwonyeni zadny neſmy z ſwe° domu nykam wygiti az do gitra, gedno pro nemoczne neb pro potrzebu tiezkych zen, geſſto glu przi porodu. A ktoz przeſ mieſto w noczi gde, muſye w rucze ſwietlo myeti. A kazde branij mieſcſke na kazdu nocz muſie ſtrzieti tiſſycz muzuow, ne pro ſtrach kterych neprzatel ale p paduchy, a welyku pylnoſt ma too kral, aby zlodiege hubyli. O przedmieſtie a o welykem kupeczſtwij, ka xil. PRzed tiem mieſtem kambalu a okolo nyeho geſt dwanaſtero przedmieſtie welmy welike, przed kazdu branu gedno, W nychzto kupczi a gine poczieſtne przigimagi, neb welmy mnoho lidu na wſſkaky [vša-] den do mieſta wzdy gdu pro kraluw dwor a pro rozliczne kupie, genz tam wezu. W tiech przedmyeſti ch] welmy weliky lid bidly. Gſu tu take palaczowe a domowe tak kraſny, yako kdy [-e] wnytrz w mieſtie kromye kralowa palacze. W tom mieſtie zadne° mrtweo nepo- hrzebie nez przed mieſtſije neb wſſiczky modloſluhi gſu. Take p mnoſtwie super singulas portas singula palacia sunt, et in omnibus murorum angulis si- militer palacia sunt, in quibus sunt aule plurime,1) ubi seruantur arma cu- stodum Ciuitatis illius. habet insuper Ciuitas vicos latos et rectos, adeo ut ab vna porta propter uici rectitudinem porta alia ibi per directum opposita uideatur. Intra urbem uero multa et pulcra palacia sunt. Et alie domus multe pulcre sunt ualde. In medio autem Ciuitatis palacium magnum est, ubi est Campana pregrandis, cum qua tria signa omni sero fiunt, post que nulli licet domum egredi, nisi propter infirmi uel parientis 2) mulieris necessitatem. Oportet autem omnes de nocte [43b] per Ciuitatem euntes lumen deferre. Quelibet uero Ciuitatis 3) porta noctibus singulis a mille hominibus custoditur, non quidem propter timorem hostium sed latronum. Summum enim studium adhibet rex, ut arceantur fures. De suburbiis et mercacionibus 4) maximis Ciuitatis Cambalu, C. xj. Extra Ciuitatem Cambalu sunt suburbia xij magna ualde ante singulas portas, in quibus mercatores recipiuntur quique 5) et uiatores. Multus enim populus continue ad Ciuitatem confluit propter Curiam regis et mercaciones innumeras, que deferuntur illuc. In suburbiis illis habitat multitudo maxima populorum. Suntque ibi palacia tam pulcra et magna, ut interiora sunt excepto regali palacio. In hac ciuitate nullus mortuus sepelitur. Omnes enim ydolatre [43b1] extra sub- urbia comburuntur. Horum autem corpora, que comburi non debent, sepeliuntur 1) p1 pulcerimme. — *) P1 pacientis — 3) L civitas postea seu. — 4) L marca- cionibus — *) L quicunque.
Strana 85
85 przychodnich lydi, genz sie do miesta schazegi, gest tu zenek prazdnych dwaczeti tiſſiecz, a ty [v] przedmyeſtiech bidly neb w ohradie mieſczſkey zadney bydleti nedadie. do toho mieſta tak mnoho kupie wezu a tak weliky, [59) Ze wſiczka mieſta wſſeho ſwieta na kupij przewyſſuge. Tam neſſu rozliczne drahe kamenie, perly, hedwaby, poſtawcze drahe a rozlicznu drahu wonij z yndie a z mangie y z ginich bez cziſla zemy, neb gt to mieſto v welmy dobry polozeni, tak ze ſnadne muoz k nie przigiti y przigieti [z] okolnych zemij, neb lezie w proſtrzedku miezi mnohemy zememij ... kupczuow roz- licznich zemy Prawiem, ze nenie w rocze toho dne, ktereho by na tiſſiecze barek hedwabie neprziwezly kupczi z czizich zemye do to° mieſta, neb tu dielagi zlatta a z hedwabie rozliczna diela bez cziſſla. kterak welike° Kaam ſtrziehu, kal' dwanaſta. WEliky kaam ma na ſwem dworzie zoldniruow giezdnich dwanaſte tiſſicz, genz ſlowu wierny rytierzi panije. Ti rietierzie magi nad ſebu cztirzi wiwody nebo wodcze vſtawenij, z nichzto kazdy trzmy tiſſyczi wladne. Tiech geſt vrzad ſame° Kaam ſtrazi byti y we dne y w noczi. A ty wſſichni v kralowa dwora potrzebu magi, a ſtrazie ſwe tiemto rzadem rozluczugi: Geden wewoda ſwymi trzmy tiſſieczi trzi dnij a trzi noczi okolo palacze chodie, tam wnitřz ſtrziehucze krale, a druzij zatiem odpocziwagi. A po trzech dnech wſtupie na tez myeſto gyni, aby opiet po trzi dny ſwu ſtrazi drzaly. A tak gedny po druhich extra suburbia. propter multitudinem autem extraneorum, qui ad Ciuitatem con- ueniunt, sunt ibi meretricum circiter xx milia, que in suburbiis commorantur. Nam intra muros Ciuitatis nulla earum habitare permittitur. Ad hanc 1) urbem mercaciones tam multe et tam maxime deferuntur, ut quamlibet tocius orbis ciuitas2) in quantitate negociacionum excedat. Deferuntur autem illuc3) preciosi lapides et margarite et sericum et aromata4) in copia maxima de india, Mangi 5) et Cathay et aliis regionibus infinitis. Est enim ciuitas in situ optimo posita et ad ipsam de facili concursum habent finitime 6) regiones. Est enim in medi- [44�]cullio 7) prouinciarum multarum diligenti habita extimacione per negocia- tores terre. Non enim est in anno dies, in qua ultra mille carucas 8) de serico negociatores extranei illuc non deferant. Fiunt enim ibi de auro et serico opera infinita. Qualiter persona magni Kaam custoditur, C. xij. Magnus autem Kaam habet in sua Curia stipendiariorum equitum xij milia, qui dicuntur quesatani9) i. fideles milites domini. Istis militibus iiij duces sunt prefecti, quorum quilibet tribus milibus preest. horum est officium personam magni Kaam custodire die ac nocte et a curia regis impensas recipiunt. Custodias autem suas tali condi- uidunt 1°) ordine: Dux vnus cum suis tribus [44a1] millibus tribus diebus et tribus noctibus intra palacium habitat ad regis custodiam aliique quiescunt. post 1) L + civitatem vel. — 2) L a P' ciuitatem. — 3) P' illic. — 4) L +† preciosa. — 5) L Magna. — 6) P1 infinite. — 7) P1 medicolio. — 3) psáno cârucas, P' caretas, Brand. carucae. — 3) P1 quesitani. — 10) L condunt.
85 przychodnich lydi, genz sie do miesta schazegi, gest tu zenek prazdnych dwaczeti tiſſiecz, a ty [v] przedmyeſtiech bidly neb w ohradie mieſczſkey zadney bydleti nedadie. do toho mieſta tak mnoho kupie wezu a tak weliky, [59) Ze wſiczka mieſta wſſeho ſwieta na kupij przewyſſuge. Tam neſſu rozliczne drahe kamenie, perly, hedwaby, poſtawcze drahe a rozlicznu drahu wonij z yndie a z mangie y z ginich bez cziſla zemy, neb gt to mieſto v welmy dobry polozeni, tak ze ſnadne muoz k nie przigiti y przigieti [z] okolnych zemij, neb lezie w proſtrzedku miezi mnohemy zememij ... kupczuow roz- licznich zemy Prawiem, ze nenie w rocze toho dne, ktereho by na tiſſiecze barek hedwabie neprziwezly kupczi z czizich zemye do to° mieſta, neb tu dielagi zlatta a z hedwabie rozliczna diela bez cziſſla. kterak welike° Kaam ſtrziehu, kal' dwanaſta. WEliky kaam ma na ſwem dworzie zoldniruow giezdnich dwanaſte tiſſicz, genz ſlowu wierny rytierzi panije. Ti rietierzie magi nad ſebu cztirzi wiwody nebo wodcze vſtawenij, z nichzto kazdy trzmy tiſſyczi wladne. Tiech geſt vrzad ſame° Kaam ſtrazi byti y we dne y w noczi. A ty wſſichni v kralowa dwora potrzebu magi, a ſtrazie ſwe tiemto rzadem rozluczugi: Geden wewoda ſwymi trzmy tiſſieczi trzi dnij a trzi noczi okolo palacze chodie, tam wnitřz ſtrziehucze krale, a druzij zatiem odpocziwagi. A po trzech dnech wſtupie na tez myeſto gyni, aby opiet po trzi dny ſwu ſtrazi drzaly. A tak gedny po druhich extra suburbia. propter multitudinem autem extraneorum, qui ad Ciuitatem con- ueniunt, sunt ibi meretricum circiter xx milia, que in suburbiis commorantur. Nam intra muros Ciuitatis nulla earum habitare permittitur. Ad hanc 1) urbem mercaciones tam multe et tam maxime deferuntur, ut quamlibet tocius orbis ciuitas2) in quantitate negociacionum excedat. Deferuntur autem illuc3) preciosi lapides et margarite et sericum et aromata4) in copia maxima de india, Mangi 5) et Cathay et aliis regionibus infinitis. Est enim ciuitas in situ optimo posita et ad ipsam de facili concursum habent finitime 6) regiones. Est enim in medi- [44�]cullio 7) prouinciarum multarum diligenti habita extimacione per negocia- tores terre. Non enim est in anno dies, in qua ultra mille carucas 8) de serico negociatores extranei illuc non deferant. Fiunt enim ibi de auro et serico opera infinita. Qualiter persona magni Kaam custoditur, C. xij. Magnus autem Kaam habet in sua Curia stipendiariorum equitum xij milia, qui dicuntur quesatani9) i. fideles milites domini. Istis militibus iiij duces sunt prefecti, quorum quilibet tribus milibus preest. horum est officium personam magni Kaam custodire die ac nocte et a curia regis impensas recipiunt. Custodias autem suas tali condi- uidunt 1°) ordine: Dux vnus cum suis tribus [44a1] millibus tribus diebus et tribus noctibus intra palacium habitat ad regis custodiam aliique quiescunt. post 1) L + civitatem vel. — 2) L a P' ciuitatem. — 3) P' illic. — 4) L +† preciosa. — 5) L Magna. — 6) P1 infinite. — 7) P1 medicolio. — 3) psáno cârucas, P' caretas, Brand. carucae. — 3) P1 quesitani. — 10) L condunt.
Strana 86
przeſ czely rok ſtrzehu, y bywa ta ſtraze nycz pro gyne, [59a] Nez gedno pro czeſt kraluowſkey welebnoſti, ne proto by ſie kral koho bal etc. O pocztiwey [-ém] hodowanij geo, ka xiiita Slawnoſt, kterakuoz mywagij, kdiz kral ktere hody ma, taka bywa: kdizkoliwek kral weliky pro kteri hod neb p kteruozkolywiek wiec chcze w ſwem welikem domu ktere we- ſſely myeti, Dworzene geho takymto rzadem siedie k stolu: nayprwe kra- luow stuol naywyffe nad gine tak gest postawen, aby kral ſiedie na puol- noczne ſtranye domu ſweho, twarz ſwu ku poledny obratil. Na lewey pak ſtranie geo podle nyeho sedie naywieczſsie kralowa, to gest prwny zena ge°. A na prawyczi ge° ſiedie ſynowe a wnukowe geho a ti, ge�ſto gſu z czie- ſſarzſke° pokolenie geho. Ale gegich ſtolowe tak gſu ponyzeni od kralowſke" ſtola, ze gegich hlawy ledwa krale welike° noh doſahati mohu. Ale ginij ge“ ſilechticzij a rietierzi opiet teez za stolem na stoliczich nyzſſkech ſedie. Tymz take rzadem na lewiczi ſedie kralownie gyni kralowni a ſſlechticzni. A kazdy knieze neb ſſlechticz podle duo�togenſtwie ſwuoy rzad drzie, tez y gegich zenij, Neb wſſichni ſſlechticzi, kterziz v dwora giedagie, kdiz kral ktere hody ma, ſwe zeny ſebu wede na ty hody. A wſſiczk[nly stolowe tak gſu ſpoſobenie, aby weliky kaam ſ toho myeſta, kdez ſiedie, mohl ſwe [List 60 schází.] tres succedunt alii 1) suas custodias seruaturi 2) et sic alternatim toto anno custodiunt. Fit autem hec custodia propter regalis magnificencie honorem, non autem quia rex aliquem metuat. De magnificencia conuiuiorum eius, C. xiij. (S)olemnitas, que conseruatur in conuiuiis regis, talis est. Quando rex propter festum aut causam aliam in aula magna uult tenere conuiuium, Curia tali ordine sedet ad mensas 3): Primo namque regis mensa ceteris eminencior sic locatur, ut Rex in septentrionali parte aule sedens faciem ad meridiem teneat. Ad sinistras 4) autem eius iuxta [44b] eum sedet regina maior prima s. eius vxor. Ad dexteram vero ipsius sedent filii et nepotes et qui de imperiali eius sunt prosapia, sed eorum mense tamen 5) sunt inferius posite a regali mensa, ut eorum capita ad regis magni pedes attingant. Reliqui uero barones et milites similiter in mensis adhuc in- ferioribus collocantur. Eodem eciam ordine a sinistris sedent regine relique et uxores nobilium baronum. Quilibet enim princeps uel baro secundum 6) gradus ordinem tenet similiter et vxores eorum. Omnes enim nobiles, qui in Curia comedunt, in solennitatibus regis uxores suas ad conuiuia ducunt. Omnes autem mense taliter disposite sunt, ut magnus Kaam de loco suo cunctos simul recom- bentes uideat. Semper [44b1] autem in solemnitatibus huiusmodi conuenit maxima 1) P1 + tribus diebus. — 2) L + servantes ac servaturi. — 3) L mensam. — *) L a P1 sinistram. — 5) L tantum. — 6) L + sui.
przeſ czely rok ſtrzehu, y bywa ta ſtraze nycz pro gyne, [59a] Nez gedno pro czeſt kraluowſkey welebnoſti, ne proto by ſie kral koho bal etc. O pocztiwey [-ém] hodowanij geo, ka xiiita Slawnoſt, kterakuoz mywagij, kdiz kral ktere hody ma, taka bywa: kdizkoliwek kral weliky pro kteri hod neb p kteruozkolywiek wiec chcze w ſwem welikem domu ktere we- ſſely myeti, Dworzene geho takymto rzadem siedie k stolu: nayprwe kra- luow stuol naywyffe nad gine tak gest postawen, aby kral ſiedie na puol- noczne ſtranye domu ſweho, twarz ſwu ku poledny obratil. Na lewey pak ſtranie geo podle nyeho sedie naywieczſsie kralowa, to gest prwny zena ge°. A na prawyczi ge° ſiedie ſynowe a wnukowe geho a ti, ge�ſto gſu z czie- ſſarzſke° pokolenie geho. Ale gegich ſtolowe tak gſu ponyzeni od kralowſke" ſtola, ze gegich hlawy ledwa krale welike° noh doſahati mohu. Ale ginij ge“ ſilechticzij a rietierzi opiet teez za stolem na stoliczich nyzſſkech ſedie. Tymz take rzadem na lewiczi ſedie kralownie gyni kralowni a ſſlechticzni. A kazdy knieze neb ſſlechticz podle duo�togenſtwie ſwuoy rzad drzie, tez y gegich zenij, Neb wſſichni ſſlechticzi, kterziz v dwora giedagie, kdiz kral ktere hody ma, ſwe zeny ſebu wede na ty hody. A wſſiczk[nly stolowe tak gſu ſpoſobenie, aby weliky kaam ſ toho myeſta, kdez ſiedie, mohl ſwe [List 60 schází.] tres succedunt alii 1) suas custodias seruaturi 2) et sic alternatim toto anno custodiunt. Fit autem hec custodia propter regalis magnificencie honorem, non autem quia rex aliquem metuat. De magnificencia conuiuiorum eius, C. xiij. (S)olemnitas, que conseruatur in conuiuiis regis, talis est. Quando rex propter festum aut causam aliam in aula magna uult tenere conuiuium, Curia tali ordine sedet ad mensas 3): Primo namque regis mensa ceteris eminencior sic locatur, ut Rex in septentrionali parte aule sedens faciem ad meridiem teneat. Ad sinistras 4) autem eius iuxta [44b] eum sedet regina maior prima s. eius vxor. Ad dexteram vero ipsius sedent filii et nepotes et qui de imperiali eius sunt prosapia, sed eorum mense tamen 5) sunt inferius posite a regali mensa, ut eorum capita ad regis magni pedes attingant. Reliqui uero barones et milites similiter in mensis adhuc in- ferioribus collocantur. Eodem eciam ordine a sinistris sedent regine relique et uxores nobilium baronum. Quilibet enim princeps uel baro secundum 6) gradus ordinem tenet similiter et vxores eorum. Omnes enim nobiles, qui in Curia comedunt, in solennitatibus regis uxores suas ad conuiuia ducunt. Omnes autem mense taliter disposite sunt, ut magnus Kaam de loco suo cunctos simul recom- bentes uideat. Semper [44b1] autem in solemnitatibus huiusmodi conuenit maxima 1) P1 + tribus diebus. — 2) L + servantes ac servaturi. — 3) L mensam. — *) L a P1 sinistram. — 5) L tantum. — 6) L + sui.
Strana 87
87 multitudo. Extra aulam regiam uero aule alie collaterales sunt, in quibus in solennitatibus regis comedunt quinque x milia hominum, quum preter eos, qui de Curia regis sunt, multi ex hiis, qui feuda tenent ab eo terrarum et regi- minum, et ioculatores in mimis 1) et hi eciam, qui iocalia deferunt et res nouas uarias et diuersas, ueniunt ad regis curiam in huiusmodi festis. In medio uero aule regie quoddam uas aureum ponitur vino plenum uel preciosa alia potacione vnius uegetis 2) seu dolii uel currus mensuram capiens, iuxta quod sunt hinc inde quatuor dolia magna de auro purissimo minora aliquantulum uase illo, in quo 3) vinum [45a] defluit de uase maiori de quibus vasis hauritur vinum in urceos aureos, qui inter duos ponuntur in mensis cunctorum discombencium in regali conuiuio, quorum quilibet est tante magnitudinis, ut vinum pro octo uel decem capiatur hominibus. Quilibet eciam in magno aureo cipho 4) bibit habente 5) pede 6) et stipitem aureum. Sunt vniuersa hec vasa ualoris maximi. Et eciam tanta alia innumerabilis uasorum aureorum et argenteorum,7) que in Curia regis sunt, ut cuncti uidentes stupeant, et qui non viderunt, uix possint narrantibus credere. Seruitores uero, qui regi 8) ministrant dum comedit, magni barones sunt. Quorum quilibet os suum opertum habet delicatissimo panno serico, ne [45a1] seruientis flatus cibum uel potum regis contingere possit. Cum autem Rex ciphum tenet aut9) bibit, cuncti, qui tenent instrumenta musica, assi- stentes regi omnia 10) tangunt omnesque barones ministri, qui in aula seruiunt, genu flectunt. De cibis autem, qui deferuntur ad mensam, explicare non expedit, quam vnusquisque per se cogitare potest, quod in tam magnifica curia laute 11) et magnifice preparetur. Terminato prandio surgunt citharedi omnes et suaues faciunt melodias. Et per ioculatores et mimos 12) ac nigromanticos ioci et solacia magna fiunt coram rege et aliis, qui in eius curia comederunt. De festo magno natalis Regis et de magnificencia uestium [45b] militum curie eius, C. xiiij. Mos est omnium tartarorum diem natiuitatis sue solenniter celebrare. Festum autem 13) magni Kaam die xxviij 14) septembris, quo die ma- iorem solennitatem agit, quam alio die anni excepta festiuitate Kalendis febru- arii, quam diem tamquam anni colunt -inicium. Mensis enim februarii 15) apud eos primus est in mensibus anni. In festo igitur natiuitatis sue 16) Rex magnus Kaam induitur ueste 17) aurea, que preciosa est supramodum. Habet autem in sua Curia barones et milites numero xij milia, qui dicuntur proximi fideles domini. hos omnes simili ueste secum induit, quociescunque festa celebrat, que sunt in anno xxiij. Quibus eciam donat singulis festis predictis conas 18) aureas [45b1] magni ualoris et calciamenta deaurata filo consuta argenteo ualde sub- tiliter, ita quod quilibet eorum in hoc regio apparatu rex magnus esse uidetur, 1) P' innumeri. — 2) Ps generis. — 1) Pr quibus. — 4) L + vase. — 5) L a pa habentem. — 6) L a P3 pedem. — 7) L + copia. psáno regis, ale pozdější rukou v regi opraveno. — 3) P2 ut bibat. — 10) P2 + instrumenta. — 11) P3 late. — 12) L hi- striones. — 13) P3 + natiuitatis. — 14) P1 a P: XXXVIII. — 15) L februarius. — 16) L sui regis. — 17) L + preciosa. — 15) L zonas.
87 multitudo. Extra aulam regiam uero aule alie collaterales sunt, in quibus in solennitatibus regis comedunt quinque x milia hominum, quum preter eos, qui de Curia regis sunt, multi ex hiis, qui feuda tenent ab eo terrarum et regi- minum, et ioculatores in mimis 1) et hi eciam, qui iocalia deferunt et res nouas uarias et diuersas, ueniunt ad regis curiam in huiusmodi festis. In medio uero aule regie quoddam uas aureum ponitur vino plenum uel preciosa alia potacione vnius uegetis 2) seu dolii uel currus mensuram capiens, iuxta quod sunt hinc inde quatuor dolia magna de auro purissimo minora aliquantulum uase illo, in quo 3) vinum [45a] defluit de uase maiori de quibus vasis hauritur vinum in urceos aureos, qui inter duos ponuntur in mensis cunctorum discombencium in regali conuiuio, quorum quilibet est tante magnitudinis, ut vinum pro octo uel decem capiatur hominibus. Quilibet eciam in magno aureo cipho 4) bibit habente 5) pede 6) et stipitem aureum. Sunt vniuersa hec vasa ualoris maximi. Et eciam tanta alia innumerabilis uasorum aureorum et argenteorum,7) que in Curia regis sunt, ut cuncti uidentes stupeant, et qui non viderunt, uix possint narrantibus credere. Seruitores uero, qui regi 8) ministrant dum comedit, magni barones sunt. Quorum quilibet os suum opertum habet delicatissimo panno serico, ne [45a1] seruientis flatus cibum uel potum regis contingere possit. Cum autem Rex ciphum tenet aut9) bibit, cuncti, qui tenent instrumenta musica, assi- stentes regi omnia 10) tangunt omnesque barones ministri, qui in aula seruiunt, genu flectunt. De cibis autem, qui deferuntur ad mensam, explicare non expedit, quam vnusquisque per se cogitare potest, quod in tam magnifica curia laute 11) et magnifice preparetur. Terminato prandio surgunt citharedi omnes et suaues faciunt melodias. Et per ioculatores et mimos 12) ac nigromanticos ioci et solacia magna fiunt coram rege et aliis, qui in eius curia comederunt. De festo magno natalis Regis et de magnificencia uestium [45b] militum curie eius, C. xiiij. Mos est omnium tartarorum diem natiuitatis sue solenniter celebrare. Festum autem 13) magni Kaam die xxviij 14) septembris, quo die ma- iorem solennitatem agit, quam alio die anni excepta festiuitate Kalendis febru- arii, quam diem tamquam anni colunt -inicium. Mensis enim februarii 15) apud eos primus est in mensibus anni. In festo igitur natiuitatis sue 16) Rex magnus Kaam induitur ueste 17) aurea, que preciosa est supramodum. Habet autem in sua Curia barones et milites numero xij milia, qui dicuntur proximi fideles domini. hos omnes simili ueste secum induit, quociescunque festa celebrat, que sunt in anno xxiij. Quibus eciam donat singulis festis predictis conas 18) aureas [45b1] magni ualoris et calciamenta deaurata filo consuta argenteo ualde sub- tiliter, ita quod quilibet eorum in hoc regio apparatu rex magnus esse uidetur, 1) P' innumeri. — 2) Ps generis. — 1) Pr quibus. — 4) L + vase. — 5) L a pa habentem. — 6) L a P3 pedem. — 7) L + copia. psáno regis, ale pozdější rukou v regi opraveno. — 3) P2 ut bibat. — 10) P2 + instrumenta. — 11) P3 late. — 12) L hi- striones. — 13) P3 + natiuitatis. — 14) P1 a P: XXXVIII. — 15) L februarius. — 16) L sui regis. — 17) L + preciosa. — 15) L zonas.
Strana 88
88 [61] Kublaye bywa w oſmy a dwaczati den myeſiecze zarzie, kterizto den wie- cze ſlawye, nez ktery gyni den we wſſem roczie, kromie hodu welike° w ty dny przed mieſieczem vnorem, kteryzto den ſlawie yakzto poczatek roku. Neb w ſu] nich myeſiecz vnor geſt nayprwnije z mieſieczuow w rocze. A tak ten den narozenie ge° kral weliky oblecze fie w rucho zlate, A ma na ſwem dworze ſſlechticzuow a ryetierſtwa dwanaſte tiſfiecz, genz ſlowu nay- bliſſy wiernyczi kralowy pana ſwe°. A ti wſſiczknij w takez rucho oblaczi yako ſam ſie, kolikratz kolywiek ktere hody ſlawy. A tiech hoduow gest trzinaſte do roka, gymzto takem darem dawa na kazdi den kraſny zlaty pas welmy drahy a obuow axamytuow [-ovú] ſtrzibrnymi nytmij wyſſiwa welmy miſternie, Tak ze kazdi z nich w tey kralowſkey przipwie zda ſie, by bil weliky kral kublay, yakzkolywiek ſame° krale rucho draſſy geſt. Awſfak rucho tiech rietierzuow geſſcze tak drahe geſt, ze mnohe przewyſy ſwu drahoſti deſſet tiſſiecz zlatech, gessto slowu byzanczyym. A tiemt obiczegem dawa kral ſſlechticzom a rytierzom ſwym na kazdi rok na wſſiczkno gegich drahe rucho, genz gt okraſſleno zlatem, perlamy y ginim drahym kameniem ſ paſy a ſ obuowy wczyſle [61a] Pol druhe[h]o ſta ſet tiſlyczuow. A rucho ritierzſke, to geft rietierzuow drziewe rzeczenych, gt tey barwy yakez gt rucho welike° kaam. W tẽ pak hod to gest den ge° narozenie obeczni krale a kniezata, y take ſſlechticzi, genz ge° gſu poddani kralowy darij ſſlij. A chtiely z nich kterzi kterych miloſti neb vrzaduow od krale proſiti, proſeb ſwych dwanaſti ſſlechtyczö poddagie, genz gſu vrzadu vſazeni, A ti pak ke wſſe odpowiedie. Take mufiegi ge° wſſiczkny lide, kterehoz kolwiek wiery gſu, budte krzieſtiane neb zide, Saraczeni, Tatarzie y gini pohanowe, ſwe kazdi bohy welmy ſlawſn]ie naziwati, proſiecze za zdrawie a za ſſczeſtie welikeho kaama etc. queuis autem uestis 1) preciosior sit, vestes tamen aliorum militum sic preciose sunt, quod ex eis multe excedunt ualorem lx milium bisancium aureorum Hoc igitur modo dat annuatim suis baronibus et militibus in vniuerso preciosas uestes ornatas auro margaritis et 2) lapidibus preciosis cum conis et calciamentis predictis numero centum et quinquaginta sex milia. Sunt autem uestes militum predictorum eiusdem coloris, cuius est uestis magni Kaam. In 3) festo autem natiuitatis magni Kaam 3) omnes reges, principes et barones [46a], qui eius sunt iurisdiccioni subiecti, donaria regi mittunt. Qui autem uolunt gracias uel officia petere, peticiones suas xij baronibus porrigunt, qui sunt ad hoc officium con- stituti.4) per quos ad omnia respondetur. Oportet eciam, ut omnes populi cuius- cumque sint fidei siue christiani siue judei siue eciam saraceni, tartarique cete- rique pagani, deos suos solemniter inuocent pro uita et incolumitate 5) et prospe- ritate magni Kaam. 1) L + regis. — 1) L † aliis. — 3)—3) PI schází. — 4) L deputati. — 5) Ps columitate.
88 [61] Kublaye bywa w oſmy a dwaczati den myeſiecze zarzie, kterizto den wie- cze ſlawye, nez ktery gyni den we wſſem roczie, kromie hodu welike° w ty dny przed mieſieczem vnorem, kteryzto den ſlawie yakzto poczatek roku. Neb w ſu] nich myeſiecz vnor geſt nayprwnije z mieſieczuow w rocze. A tak ten den narozenie ge° kral weliky oblecze fie w rucho zlate, A ma na ſwem dworze ſſlechticzuow a ryetierſtwa dwanaſte tiſfiecz, genz ſlowu nay- bliſſy wiernyczi kralowy pana ſwe°. A ti wſſiczknij w takez rucho oblaczi yako ſam ſie, kolikratz kolywiek ktere hody ſlawy. A tiech hoduow gest trzinaſte do roka, gymzto takem darem dawa na kazdi den kraſny zlaty pas welmy drahy a obuow axamytuow [-ovú] ſtrzibrnymi nytmij wyſſiwa welmy miſternie, Tak ze kazdi z nich w tey kralowſkey przipwie zda ſie, by bil weliky kral kublay, yakzkolywiek ſame° krale rucho draſſy geſt. Awſfak rucho tiech rietierzuow geſſcze tak drahe geſt, ze mnohe przewyſy ſwu drahoſti deſſet tiſſiecz zlatech, gessto slowu byzanczyym. A tiemt obiczegem dawa kral ſſlechticzom a rytierzom ſwym na kazdi rok na wſſiczkno gegich drahe rucho, genz gt okraſſleno zlatem, perlamy y ginim drahym kameniem ſ paſy a ſ obuowy wczyſle [61a] Pol druhe[h]o ſta ſet tiſlyczuow. A rucho ritierzſke, to geft rietierzuow drziewe rzeczenych, gt tey barwy yakez gt rucho welike° kaam. W tẽ pak hod to gest den ge° narozenie obeczni krale a kniezata, y take ſſlechticzi, genz ge° gſu poddani kralowy darij ſſlij. A chtiely z nich kterzi kterych miloſti neb vrzaduow od krale proſiti, proſeb ſwych dwanaſti ſſlechtyczö poddagie, genz gſu vrzadu vſazeni, A ti pak ke wſſe odpowiedie. Take mufiegi ge° wſſiczkny lide, kterehoz kolwiek wiery gſu, budte krzieſtiane neb zide, Saraczeni, Tatarzie y gini pohanowe, ſwe kazdi bohy welmy ſlawſn]ie naziwati, proſiecze za zdrawie a za ſſczeſtie welikeho kaama etc. queuis autem uestis 1) preciosior sit, vestes tamen aliorum militum sic preciose sunt, quod ex eis multe excedunt ualorem lx milium bisancium aureorum Hoc igitur modo dat annuatim suis baronibus et militibus in vniuerso preciosas uestes ornatas auro margaritis et 2) lapidibus preciosis cum conis et calciamentis predictis numero centum et quinquaginta sex milia. Sunt autem uestes militum predictorum eiusdem coloris, cuius est uestis magni Kaam. In 3) festo autem natiuitatis magni Kaam 3) omnes reges, principes et barones [46a], qui eius sunt iurisdiccioni subiecti, donaria regi mittunt. Qui autem uolunt gracias uel officia petere, peticiones suas xij baronibus porrigunt, qui sunt ad hoc officium con- stituti.4) per quos ad omnia respondetur. Oportet eciam, ut omnes populi cuius- cumque sint fidei siue christiani siue judei siue eciam saraceni, tartarique cete- rique pagani, deos suos solemniter inuocent pro uita et incolumitate 5) et prospe- ritate magni Kaam. 1) L + regis. — 1) L † aliis. — 3)—3) PI schází. — 4) L deputati. — 5) Ps columitate.
Strana 89
89 O druhem welikem hodu vnora mieſiecze kapitule xv'a. W prwnich dnech myefiecze vnora, to gt prwny den leta podle poczitanie taterſke°, weliky kaam y wſſiczkny taterowe, ktez koliwiek ten den gſu, weliky hod czinie. Nez kral, ſſlechticzi ge°, y take gyni tatarzi, myzie y zenij, kterziz mohu doſtati, ten den wſſickny w byle kraſne rucho ſie zoblaczie. A na- ziwagi hod toho giſteho dne biely, y prawie, ze rucho biele ma dobry oſud a ze ſkrze to ten den a rok dobrze ssczestie magi myeti. Ten den wſſiczknij [62] zemſſczi pani a zprawcze, genz kterakez koliewiek naprawy neb vrzady od krale drzie, neſu przed krale czeſt, obietugiecze gemu dary od zlata, od ſtrziebra, perly drahe, kamenije, ſukna cziſta neb biele konye, tak ze nyekdy na ten den dostane sie kralowy darem tiech bielech konij ſto tiſſieczuow. Takez y gini taterowe w ten hod ſſly ſobie dary biele yakezkoliwiek geden druhe“, a gfu welmy wesfeli, tak aby ten cziely rok wzdy weſiely byli. take w ten den wedu na kraluow dwor wſeczkny ge° ſlonij, a tiech gt w czieſle do pieti tiſſiecz. A ti wſſiczkny ſlonowe przikriti ſu kraſnymij a rozlicznimij deky, a na tiech dſilecziech wiſſywana gſu roz- liczna zwierzata a ptaczſtwo z drahe° ſukna, y neſe kazdy ſlon na ſobie welmy cziſta dwa tlumoky, ſ kazde ſtranij gedě, w nichzto gt rozliczna draſta od zlata y od ſtrziebra y gina mnoha ſbrogie, k to' bielev hodu potrzebna. Take mnoho welbluduow prziwodie k dworu, przykritych cziſtemij ſuknij, genz na ſobie mnohe wieczi k to' hodu potrzebne neſu. A wſſiczka ta zwierzata tak obtiezena przed krale wedu, a on ſie to diwa De festo alio maximo, quod fit in Kalendis Februarii, C. xv. In die uero kalendarum februarii, die s. primo anni, sed in 1) tartarorum computa- cione, magnus kaam et omnes tartari ubicunque sunt, festum maximum faciunt. Rex autem et barones ac milites eius nec non et reliqui [46a1] tartari, mares et femine, si possunt, die illo uestibus albis induuntur. Et uocant illius diei festiuitatem solempnitatem albam. Dicuntque vestem albam bonum habere fatum et quod ex hoc anno ipso fortunam bonam habituri sunt. Hac die cuncti terrarum domini et rectores, qui prefecturas tenent a rege, offerunt ei munera auri et argenti et margaritas et gemmas uel pannos pulcherrimos albi coloris aut equos albos pulcherrimos. Quandoque enim oblati sunt regi in hoc festo equi albi numero centum millia. Similiter eciam ceteri tartari hac die sibi inuicem dona transmittunt et multum letantur ad inuicem, ut ex hoc ipso anno postmodum leti viuant. In hoc eciam festo omnes elephantes regis ducuntur [46b] ad Curiam, qui sunt numero circiter quinque milia, qui omnes subuestiti 2) sunt coopertura pulcherrima et uaria, super quam consute sunt de panno ymagines bestiarum et auium. Defert autem quilibet elephas duas maximas ac pulcherimas capsas, in quibus sunt 3) aurea et argentea, regis aliaque multa pro festo albo necessaria.4) omnia autem animalia coram rege ducuntur quoniam uidere hec omnia est admi- 1) L a P2 secundum. — 1) Ps supervestiti. — 3) P: + vasa. — 4) L multi eciam cameli cooperti ducuntur illuc, qui multa pro festo deferunt necessaria.
89 O druhem welikem hodu vnora mieſiecze kapitule xv'a. W prwnich dnech myefiecze vnora, to gt prwny den leta podle poczitanie taterſke°, weliky kaam y wſſiczkny taterowe, ktez koliwiek ten den gſu, weliky hod czinie. Nez kral, ſſlechticzi ge°, y take gyni tatarzi, myzie y zenij, kterziz mohu doſtati, ten den wſſickny w byle kraſne rucho ſie zoblaczie. A na- ziwagi hod toho giſteho dne biely, y prawie, ze rucho biele ma dobry oſud a ze ſkrze to ten den a rok dobrze ssczestie magi myeti. Ten den wſſiczknij [62] zemſſczi pani a zprawcze, genz kterakez koliewiek naprawy neb vrzady od krale drzie, neſu przed krale czeſt, obietugiecze gemu dary od zlata, od ſtrziebra, perly drahe, kamenije, ſukna cziſta neb biele konye, tak ze nyekdy na ten den dostane sie kralowy darem tiech bielech konij ſto tiſſieczuow. Takez y gini taterowe w ten hod ſſly ſobie dary biele yakezkoliwiek geden druhe“, a gfu welmy wesfeli, tak aby ten cziely rok wzdy weſiely byli. take w ten den wedu na kraluow dwor wſeczkny ge° ſlonij, a tiech gt w czieſle do pieti tiſſiecz. A ti wſſiczkny ſlonowe przikriti ſu kraſnymij a rozlicznimij deky, a na tiech dſilecziech wiſſywana gſu roz- liczna zwierzata a ptaczſtwo z drahe° ſukna, y neſe kazdy ſlon na ſobie welmy cziſta dwa tlumoky, ſ kazde ſtranij gedě, w nichzto gt rozliczna draſta od zlata y od ſtrziebra y gina mnoha ſbrogie, k to' bielev hodu potrzebna. Take mnoho welbluduow prziwodie k dworu, przykritych cziſtemij ſuknij, genz na ſobie mnohe wieczi k to' hodu potrzebne neſu. A wſſiczka ta zwierzata tak obtiezena przed krale wedu, a on ſie to diwa De festo alio maximo, quod fit in Kalendis Februarii, C. xv. In die uero kalendarum februarii, die s. primo anni, sed in 1) tartarorum computa- cione, magnus kaam et omnes tartari ubicunque sunt, festum maximum faciunt. Rex autem et barones ac milites eius nec non et reliqui [46a1] tartari, mares et femine, si possunt, die illo uestibus albis induuntur. Et uocant illius diei festiuitatem solempnitatem albam. Dicuntque vestem albam bonum habere fatum et quod ex hoc anno ipso fortunam bonam habituri sunt. Hac die cuncti terrarum domini et rectores, qui prefecturas tenent a rege, offerunt ei munera auri et argenti et margaritas et gemmas uel pannos pulcherrimos albi coloris aut equos albos pulcherrimos. Quandoque enim oblati sunt regi in hoc festo equi albi numero centum millia. Similiter eciam ceteri tartari hac die sibi inuicem dona transmittunt et multum letantur ad inuicem, ut ex hoc ipso anno postmodum leti viuant. In hoc eciam festo omnes elephantes regis ducuntur [46b] ad Curiam, qui sunt numero circiter quinque milia, qui omnes subuestiti 2) sunt coopertura pulcherrima et uaria, super quam consute sunt de panno ymagines bestiarum et auium. Defert autem quilibet elephas duas maximas ac pulcherimas capsas, in quibus sunt 3) aurea et argentea, regis aliaque multa pro festo albo necessaria.4) omnia autem animalia coram rege ducuntur quoniam uidere hec omnia est admi- 1) L a P2 secundum. — 1) Ps supervestiti. — 3) P: + vasa. — 4) L multi eciam cameli cooperti ducuntur illuc, qui multa pro festo deferunt necessaria.
Strana 90
90 a kratochwil ma. Rano, to gt w ten den byli, drziewe nez ſtoly przyprawy, tehdy wſſiczknij kraly, kniezata, wewody, ſſlechticzi, rytierzi [62a], Lekarzi, hwezdarzi, naprawniczi zemſſczi y wſſicznij vrzedniczi welike° krale ſendu ſie w hromadu k dworu kralowu. A kterziz ſie w nije pro mnoſtwije ſmyeſt nJati nemohu, do ginych ſieni, genz gſu na ſtranach tey ſienij, ſberu ſie, kdezto kral ſedie na ſwe ſtoliczi muoz wſſiczknij obezrzieti. A tak zſadie wſſiczknij prawym rzadem kazde" podle ge° doſtogěstwie. Tehdy wſtana geden, krzikne welike hlaſſem a rzka: klanieyte ſie a modlte ſie. A po tom krziku wſſiczknij brzo wſtanucze, padnu na kolena a hlawu k zemij prziklonycz, kralowy yakzto bohu ſie modle, a to po cztirzikrat vczinie. Vcziniecze to, y gdu wſſicknij ſwym rzadem k oltarzi, genz gest w tey ſienij vſtawen. A na tom oltarzi gt gedna díka, na nyezto geſt napſano gmeno welike° kaam. Tu geſt take prziprawena kadilnycze welmy cziſta, w nyezto geſt kadidlo welmy wonne, a tak ſ welike pocztiwoſti pokadiecze tey dſky welike° kaam, wrati ſie kazdi na ſwe myeſto. A to vcziniecze, kazdy ſwe dary przed kralem vkaze, o nychz drziewe praweno geſt. Potom ſtoly prziprawiecz, giedie, magiecze pyſſne obied, ſ weliku rado�ti a weſelym. Pak po obiedie pyſſczſy, hudczi a gyni herczi rozliczne tu kratochwiele [63] vkazugi. Take na takowech hodech lwa pitome° prziwodie, a ten welmy krotſie lezie v kralowych noh yako ſſczenye, yakzto wyznawagie, ze on geſt geho pan. rabile et iocundum. Mane autem s. die festi albi, antequam mense parentur, omnes reges, duces, barones, milites, medici, astrologi, prefecti, officiales ad magnam 1) regis aulam conueniunt et qui in ea loca 2) inire pre multitudine nequeunt [46b1], in aulis collateralibus congregantur, ubi a rege, qui in trono residet, uideri optime possunt, sedentesque sunt singuli ordine debito inxta sui gradus et officii dignitatem. Tunc surgens vnus in medium clamat voce altis- sima: Inclinate et adorate.3) Facta hac uoce consurgunt omnes celeriter et genu flectunt et fronte ad terram demisso regem quasi deum adorant et hoc iiijor uicibus faciunt. Adoracione completa4) uadunt omnes suo ordine ad altare, quod in aula positum est, super quod tabula vna est rubro colore depicta, in qua scriptum est nomen magni kaam et turribulum pulcherrimum ibi preparatum accipiunt, in quo redolencia thura sunt, et ad [47a] amorem magni Kaam cum multa 5) reuerencia thurificant tabulam et ad sua redeunt loca. Hac nepharia thurificacione completa quilibet in conspectu regis propria enzenia 6) offert, de quibus est dictum supra. Post hoc mense parantur et fit solennissimum prandium cum leticia maxima. Post prandium autem per ioculatores solacia magna fiunt. In his 7) eciam festis leo vnus domesticus ante regem adducitur, qui ad pedes ipsius mansuetus iacet ut catulus, quasi8) eum pro domino recognoscat. 1) L magni. — 1) L locari. — 3) L orate. — 5) L facta. — 5) L' magna. — *) L euxenia, Pi encenia. — 7) L huiusmodi. - s) L quia.
90 a kratochwil ma. Rano, to gt w ten den byli, drziewe nez ſtoly przyprawy, tehdy wſſiczknij kraly, kniezata, wewody, ſſlechticzi, rytierzi [62a], Lekarzi, hwezdarzi, naprawniczi zemſſczi y wſſicznij vrzedniczi welike° krale ſendu ſie w hromadu k dworu kralowu. A kterziz ſie w nije pro mnoſtwije ſmyeſt nJati nemohu, do ginych ſieni, genz gſu na ſtranach tey ſienij, ſberu ſie, kdezto kral ſedie na ſwe ſtoliczi muoz wſſiczknij obezrzieti. A tak zſadie wſſiczknij prawym rzadem kazde" podle ge° doſtogěstwie. Tehdy wſtana geden, krzikne welike hlaſſem a rzka: klanieyte ſie a modlte ſie. A po tom krziku wſſiczknij brzo wſtanucze, padnu na kolena a hlawu k zemij prziklonycz, kralowy yakzto bohu ſie modle, a to po cztirzikrat vczinie. Vcziniecze to, y gdu wſſicknij ſwym rzadem k oltarzi, genz gest w tey ſienij vſtawen. A na tom oltarzi gt gedna díka, na nyezto geſt napſano gmeno welike° kaam. Tu geſt take prziprawena kadilnycze welmy cziſta, w nyezto geſt kadidlo welmy wonne, a tak ſ welike pocztiwoſti pokadiecze tey dſky welike° kaam, wrati ſie kazdi na ſwe myeſto. A to vcziniecze, kazdy ſwe dary przed kralem vkaze, o nychz drziewe praweno geſt. Potom ſtoly prziprawiecz, giedie, magiecze pyſſne obied, ſ weliku rado�ti a weſelym. Pak po obiedie pyſſczſy, hudczi a gyni herczi rozliczne tu kratochwiele [63] vkazugi. Take na takowech hodech lwa pitome° prziwodie, a ten welmy krotſie lezie v kralowych noh yako ſſczenye, yakzto wyznawagie, ze on geſt geho pan. rabile et iocundum. Mane autem s. die festi albi, antequam mense parentur, omnes reges, duces, barones, milites, medici, astrologi, prefecti, officiales ad magnam 1) regis aulam conueniunt et qui in ea loca 2) inire pre multitudine nequeunt [46b1], in aulis collateralibus congregantur, ubi a rege, qui in trono residet, uideri optime possunt, sedentesque sunt singuli ordine debito inxta sui gradus et officii dignitatem. Tunc surgens vnus in medium clamat voce altis- sima: Inclinate et adorate.3) Facta hac uoce consurgunt omnes celeriter et genu flectunt et fronte ad terram demisso regem quasi deum adorant et hoc iiijor uicibus faciunt. Adoracione completa4) uadunt omnes suo ordine ad altare, quod in aula positum est, super quod tabula vna est rubro colore depicta, in qua scriptum est nomen magni kaam et turribulum pulcherrimum ibi preparatum accipiunt, in quo redolencia thura sunt, et ad [47a] amorem magni Kaam cum multa 5) reuerencia thurificant tabulam et ad sua redeunt loca. Hac nepharia thurificacione completa quilibet in conspectu regis propria enzenia 6) offert, de quibus est dictum supra. Post hoc mense parantur et fit solennissimum prandium cum leticia maxima. Post prandium autem per ioculatores solacia magna fiunt. In his 7) eciam festis leo vnus domesticus ante regem adducitur, qui ad pedes ipsius mansuetus iacet ut catulus, quasi8) eum pro domino recognoscat. 1) L magni. — 1) L locari. — 3) L orate. — 5) L facta. — 5) L' magna. — *) L euxenia, Pi encenia. — 7) L huiusmodi. - s) L quia.
Strana 91
91 O dywokem zwierzie, gto lowczi poſielagi w gieſte czaſy roku k dworu welike krale, ka xvi. Ty trzi mieſiecze, kterezto weliky kaam przebywa w mieſtie kambalu, To gt pſincze, ledna a Vnora, z uſtawenie kralowa w ſſedeſſatij (den) dny czeſty, Okolo tey zemij katay magij lowczi tiech wlaſti w tu chwyli lowu pilni byti, A wſſeczken zwierz wietczſſy, czoz vlowie, to geſt Geleny, Niedwiedy, diwoke ſwynie, Srny, magi ku panom neſti. A ti pak magi, gſuly od gralowa dwora za trzitczet dnij czeſty wzdaly, wiwrhucze wnitrzieſ-nie] z zwierzie, poſlati welike kaam k duoru na wozie neb na lodij. Ale ti, kterziz gſu dale od kralowa dworu nez trzidczet dny czeſti wzdaly, magi gedno poſlati k dworu kozij dobrzie zdielanu, genz ſie k odieni hodij. O lwech, o lewhartyech a orliczich etc. k lowu zuczenich, kapitule ſedm- naſta. MA weliky kaam k ſwe kratochwily k lowu mnoho pytomich lew- hartuow, genz ſu zuczeni k lowu ſ lidmy mieſto pſuow. A gſu k takowe welmy dobrzi a mnoho zwierzie ſ nymi vhoni. Ma opiet gyna zwirzatka [63a] K lowu zuczena welmy ſylna, gymzto rziekagi oſtrowidowe a latinie ſlowu lynces. Ma take y lwij welmy welike a kraſne, wieczſſy nez w babi- lonie, genz magi na ſrſti yakzto prutky rozliczney barwy na dly, y biele y czerne y czerwene, genz take gſu zuczeni k lowu ſ lidmij, ze ſ nymi vhonij rozliczny zwierž, weprze, nyedwiedy, geleny, kozi dywoke, oſly dy- woke, woly, to wſſe s lidmij hony gako pſy. A kdiz lowczi chtie kralowy De 1) animalibus siluestribus, que a uenatoribus certo anni tempore mit- tuntur ad Curiam magni kaam, C. xvij. Mensibus tribus, quibus magnus Kaam moratur in Cambalu, s. decembri, ianuario et [47a1] februario, ex statuto Regis per sexaginta 2) dietas vndique iuxta prouinciam Cathay debent venatores pro- uinciarum uenacioni intendere et omnes bestias grandes, s. ceruos, vrsos, capreas,3) apros et damulas et cetera huiusmodi debent suis dominis presentare. Qui tenentur, si a Curia regis xxx dietis distant aut infra abstractis interioribus bestiarum mittere magno Kaam in caruca 4) uel naui. Qui non ultra xxx dietas remoti sunt a curia, solummodo mittunt corria preparata, que pro armis ne- cessaria sunt. De 5) Leonibus, Leopardis, Linceis et aquilis ad uenandum cum hominibus assuetis, Capitulum xvij. Habet magnus Kaam pro sue uenacionis solacio Leo- pardos multos domesticos, qui ad venacionem [476] cum hominibus assueti sunt et pro huius 6) uenacione optimi sunt multasque bestias capiunt. Linceos 7) simi- liter habet ad uenandum industriores. habet eciam leones maximos et pulcherrimos, maiores illis, qui in babilonia sunt, qui in pilo pellium virgulas habent per longum, coloris uarii nigri s. coloris albi et rubei. Qui similiter docti sunt cum homi- nibus venari et apros, ursos, ceruos, capreas, onagros bouesque siluestres cum uenatoribus capere. Quando uolunt uenatores regis leones secum ad uenaciorem ducere, duos ex eis in carruca deferunt, quorum quilibet comitem canem habet, 1) Nadpis XVI kapituly vídeňského rkpisu v L jest XVII a opáčně. — 1) P1 xL. — 1) L capriolos. — *) Pi carepta. — 5) Viz pozn 1. — 6) L huiusmodi. — 7) leones.
91 O dywokem zwierzie, gto lowczi poſielagi w gieſte czaſy roku k dworu welike krale, ka xvi. Ty trzi mieſiecze, kterezto weliky kaam przebywa w mieſtie kambalu, To gt pſincze, ledna a Vnora, z uſtawenie kralowa w ſſedeſſatij (den) dny czeſty, Okolo tey zemij katay magij lowczi tiech wlaſti w tu chwyli lowu pilni byti, A wſſeczken zwierz wietczſſy, czoz vlowie, to geſt Geleny, Niedwiedy, diwoke ſwynie, Srny, magi ku panom neſti. A ti pak magi, gſuly od gralowa dwora za trzitczet dnij czeſty wzdaly, wiwrhucze wnitrzieſ-nie] z zwierzie, poſlati welike kaam k duoru na wozie neb na lodij. Ale ti, kterziz gſu dale od kralowa dworu nez trzidczet dny czeſti wzdaly, magi gedno poſlati k dworu kozij dobrzie zdielanu, genz ſie k odieni hodij. O lwech, o lewhartyech a orliczich etc. k lowu zuczenich, kapitule ſedm- naſta. MA weliky kaam k ſwe kratochwily k lowu mnoho pytomich lew- hartuow, genz ſu zuczeni k lowu ſ lidmy mieſto pſuow. A gſu k takowe welmy dobrzi a mnoho zwierzie ſ nymi vhoni. Ma opiet gyna zwirzatka [63a] K lowu zuczena welmy ſylna, gymzto rziekagi oſtrowidowe a latinie ſlowu lynces. Ma take y lwij welmy welike a kraſne, wieczſſy nez w babi- lonie, genz magi na ſrſti yakzto prutky rozliczney barwy na dly, y biele y czerne y czerwene, genz take gſu zuczeni k lowu ſ lidmij, ze ſ nymi vhonij rozliczny zwierž, weprze, nyedwiedy, geleny, kozi dywoke, oſly dy- woke, woly, to wſſe s lidmij hony gako pſy. A kdiz lowczi chtie kralowy De 1) animalibus siluestribus, que a uenatoribus certo anni tempore mit- tuntur ad Curiam magni kaam, C. xvij. Mensibus tribus, quibus magnus Kaam moratur in Cambalu, s. decembri, ianuario et [47a1] februario, ex statuto Regis per sexaginta 2) dietas vndique iuxta prouinciam Cathay debent venatores pro- uinciarum uenacioni intendere et omnes bestias grandes, s. ceruos, vrsos, capreas,3) apros et damulas et cetera huiusmodi debent suis dominis presentare. Qui tenentur, si a Curia regis xxx dietis distant aut infra abstractis interioribus bestiarum mittere magno Kaam in caruca 4) uel naui. Qui non ultra xxx dietas remoti sunt a curia, solummodo mittunt corria preparata, que pro armis ne- cessaria sunt. De 5) Leonibus, Leopardis, Linceis et aquilis ad uenandum cum hominibus assuetis, Capitulum xvij. Habet magnus Kaam pro sue uenacionis solacio Leo- pardos multos domesticos, qui ad venacionem [476] cum hominibus assueti sunt et pro huius 6) uenacione optimi sunt multasque bestias capiunt. Linceos 7) simi- liter habet ad uenandum industriores. habet eciam leones maximos et pulcherrimos, maiores illis, qui in babilonia sunt, qui in pilo pellium virgulas habent per longum, coloris uarii nigri s. coloris albi et rubei. Qui similiter docti sunt cum homi- nibus venari et apros, ursos, ceruos, capreas, onagros bouesque siluestres cum uenatoribus capere. Quando uolunt uenatores regis leones secum ad uenaciorem ducere, duos ex eis in carruca deferunt, quorum quilibet comitem canem habet, 1) Nadpis XVI kapituly vídeňského rkpisu v L jest XVII a opáčně. — 1) P1 xL. — 1) L capriolos. — *) Pi carepta. — 5) Viz pozn 1. — 6) L huiusmodi. — 7) leones.
Strana 92
92 s ſebu na low lwy pogiti, tehdy wezu dwa z nich na karach a kazdemu z nich dadie towarzieſſe pſyka maleho. Ma opiet kral pytome orlicze a tiech mnoho, a ty gſu welmy ſobne, ze lapagi ſ nymi zagiecze, liſſky, ſrnij y gine drobne zwierzi, z nichzto druhe ſu tak vdatne, ze ſie na wlka oddadie a wlk ſie gym vbraniti nemoz, ze gey wzdi vtepu. O welebnem lowu kralowye, ka xviii'a. DWa welika panij, wlaſtnye dwa bratrzi, gedno z nich rziekagi Bayam, druhe Kwugam, Ti gſu od welike° krale kaam k lowu tak zgiednanij, ze ſlowu lowczi. Neb kazdy z niech ma pod ſwu moczi deſſet tiſfiecz lydi, genz gyneſhlo nicz neczinie, gedno welikych pfuow chowagi a krmye, to geſt oharže, Gymzto tatarſky rziekagie [64] Czynyczi, welikych pſuow holoty neb wladarze. A kdiz weliky kaam chcze na lowu kratochwil myeti, Ta dwa panij drziewny, genz wladnu lowczi, poymu s ſebu dwaczeti tiſſiecz lowczuow s giegich pſy. A kdiz giz ſ kralem na to pole przigedu, kdezto magi honyti, kral welyki s ſwymi panij poſtawi ſie vproſtrzedku. A tak geden z tiech dwu panuow lowczich gde a poſtawy ſie kralowy na prawe rucze s ſwymy deſſeti tiſſieczi, A druhij s ſwymi deſſeti tiſſieczi na lewe ſtranie. A gedny lowczie od druhych tak rozezna, neb gedno deſſet tiſſiecz lowczuow gſu obleczenij w rucho czer- wene, A druhe deffet tiffiecz w rucho blankytne a tak, ze dluhym rzadem ſie zrziedie, tak ze geden od druhe' od ſebe nedaleko ſtogi, tak ze ſebu canem 1) paruulum. Simili modo aquilas habet rex multas domesticas, que adeo feroces 2) sunt, ut lepores, capreas, damulas et uulpes capi[47b1]ant. Inter quas plurime tante audacie sunt, ut impetu magno in lupos insiliant, nec ab earum se possint lupi uirtute defendere, quando capiantur ab eis De magnificencia3) in 4) uenacione regis, Capitulum xviij. Dvo barones magni Kaam, qui germani sunt, quorum vnus dicitur baian, 5) alter mingan,6) uenacioni regie sunt hoc modo prefecti. Quilibet enim ipsorum decem milibus hominum preest, qui canes magnos nutriunt, quos mastinos dicimus, propter quod uocantur lingua tatarica cinici,7) hoc eist canum magnorum prefecti. Cum autem magnus Kaam uult in venacione sua solempniter delectari, duo prefati barones ducunt secum vi- ginti milia venatorum cum suis canibus, qui sunt numero ultra quinque milia. Cum autem [48a] cum rege ad Campestria peruenerunt, ubi fieri 8) venacio, rex magnus cum suis9) baronibus se ponit in medio. Vnus autem illorum pre- fectorum uadit ad regis dexteram cum suis decem millibus, Alius uero cum suis decem millibus ad sinistram. Vniuersi autem uenatores sic ab inuicem discernuntur, quia decem milia induti sunt uestibus rubeis, alii uero uestibus coloris aerei, quem1°) dulgariter dicimus colorem celestem. Faciunt autem aciem longam et vnus iuxta vnum per camporum se latitudinem 11) situant. terram uero hinc inde capiunt in planicie fere a diete mensuram, Canes uero suos secum 1) P1 catulum. — 1) L fortes. — 2) L magnifica. — 4) in nadepsáno pozdní rukou. — 5) P1 bayam. — 6) Brand. Nungam. — 7) L cimei. — s) L + debet. — 3) P a P: + venatoribus et — 1°) L + nos. — 11) L longitudinem.
92 s ſebu na low lwy pogiti, tehdy wezu dwa z nich na karach a kazdemu z nich dadie towarzieſſe pſyka maleho. Ma opiet kral pytome orlicze a tiech mnoho, a ty gſu welmy ſobne, ze lapagi ſ nymi zagiecze, liſſky, ſrnij y gine drobne zwierzi, z nichzto druhe ſu tak vdatne, ze ſie na wlka oddadie a wlk ſie gym vbraniti nemoz, ze gey wzdi vtepu. O welebnem lowu kralowye, ka xviii'a. DWa welika panij, wlaſtnye dwa bratrzi, gedno z nich rziekagi Bayam, druhe Kwugam, Ti gſu od welike° krale kaam k lowu tak zgiednanij, ze ſlowu lowczi. Neb kazdy z niech ma pod ſwu moczi deſſet tiſfiecz lydi, genz gyneſhlo nicz neczinie, gedno welikych pfuow chowagi a krmye, to geſt oharže, Gymzto tatarſky rziekagie [64] Czynyczi, welikych pſuow holoty neb wladarze. A kdiz weliky kaam chcze na lowu kratochwil myeti, Ta dwa panij drziewny, genz wladnu lowczi, poymu s ſebu dwaczeti tiſſiecz lowczuow s giegich pſy. A kdiz giz ſ kralem na to pole przigedu, kdezto magi honyti, kral welyki s ſwymi panij poſtawi ſie vproſtrzedku. A tak geden z tiech dwu panuow lowczich gde a poſtawy ſie kralowy na prawe rucze s ſwymy deſſeti tiſſieczi, A druhij s ſwymi deſſeti tiſſieczi na lewe ſtranie. A gedny lowczie od druhych tak rozezna, neb gedno deſſet tiſſiecz lowczuow gſu obleczenij w rucho czer- wene, A druhe deffet tiffiecz w rucho blankytne a tak, ze dluhym rzadem ſie zrziedie, tak ze geden od druhe' od ſebe nedaleko ſtogi, tak ze ſebu canem 1) paruulum. Simili modo aquilas habet rex multas domesticas, que adeo feroces 2) sunt, ut lepores, capreas, damulas et uulpes capi[47b1]ant. Inter quas plurime tante audacie sunt, ut impetu magno in lupos insiliant, nec ab earum se possint lupi uirtute defendere, quando capiantur ab eis De magnificencia3) in 4) uenacione regis, Capitulum xviij. Dvo barones magni Kaam, qui germani sunt, quorum vnus dicitur baian, 5) alter mingan,6) uenacioni regie sunt hoc modo prefecti. Quilibet enim ipsorum decem milibus hominum preest, qui canes magnos nutriunt, quos mastinos dicimus, propter quod uocantur lingua tatarica cinici,7) hoc eist canum magnorum prefecti. Cum autem magnus Kaam uult in venacione sua solempniter delectari, duo prefati barones ducunt secum vi- ginti milia venatorum cum suis canibus, qui sunt numero ultra quinque milia. Cum autem [48a] cum rege ad Campestria peruenerunt, ubi fieri 8) venacio, rex magnus cum suis9) baronibus se ponit in medio. Vnus autem illorum pre- fectorum uadit ad regis dexteram cum suis decem millibus, Alius uero cum suis decem millibus ad sinistram. Vniuersi autem uenatores sic ab inuicem discernuntur, quia decem milia induti sunt uestibus rubeis, alii uero uestibus coloris aerei, quem1°) dulgariter dicimus colorem celestem. Faciunt autem aciem longam et vnus iuxta vnum per camporum se latitudinem 11) situant. terram uero hinc inde capiunt in planicie fere a diete mensuram, Canes uero suos secum 1) P1 catulum. — 1) L fortes. — 2) L magnifica. — 4) in nadepsáno pozdní rukou. — 5) P1 bayam. — 6) Brand. Nungam. — 7) L cimei. — s) L + debet. — 3) P a P: + venatoribus et — 1°) L + nos. — 11) L longitudinem.
Strana 93
93 zamieſtie zemie neb rownij dobrze za geden den czeſty. A pſy ſwe wzdi kazdij podle ſebe drzie. A kdiz tak giz zrziediecze ſie ſtanu, pſy ty, kterez drzechu, puſtie na zwierž, giegiz tu mnoho geſt. A take nemnoho gym muoz vgyti zwierzie, na ktereyz puſtie, pro welike mnoſtwie pſuow a pro umyeloſt a wtipnoſt lowczuow. k takey wieczi przihledati geſt welmy krato- chwielno tiem, ktoz radij honie a w tom chwiely kratie. O lowu ptacztwa, kapitule xviiiia. [64a]. PAk myeſiecze brzezna wy- geda weliky kaam z mieſta kambalu Sokolczimi, a tu takey obyczey w te kratochwiele miewa. Wiegiede ſ nym Sokolczich w czieſle deſſet tiſſiecz, a ti magi Sokoluow a ginich ptakuow k miſliwoſti bez cziſla. A ti wſſicknij po wſſech kraginach ſie rozgedu ſem y tam. A kdyz ptaczſtwo kde ſpſrjatsrlzie, gichz tudy welikey mnostwie geft, Wipuftie ſokoly y gine ptaky, kterez tu magi k myſliwoſti, a czoz ptaczſtwa vhonie, neſu przed krale. Neb kral wzdy ſ nymi ſam gede, ſedie v welmy kraſne komorze, genz geſt o[d] drzewa vdielana a na cztirzech ſlonyech przyprawena welmy miſterne. A ta komora zewnitrz geſt Iwowemy kozemij przikrita, ale wnitrž cziſtie zlatem okraſſlena. A tu ſebu p kratochwiel ma nyektere ſwe panij a dwanaſte ſokoluow wy- branich, gymz rziekagi Gyrſalkowe. A ta komora geſt poſtawczi hedwab- nymi a zlatymi obpata podle tiech ſlonuow, genz tu komoru neſſu, panow a ritie[rižſtwa ſe wſſech stran mnoſtwie gde, a ti nykam neodeygdu any odgedu od krale. A kdiz vzržie kde bazanty, tetrzewy neb gine ptaky habent. Cum autem in predicto ordine sunt locati et sic uenando procedunt, canes, quos [48a1] tenent, laxant ad bestias siluestres, quarum ibi est maxima multitudo. Pauce igitur bestie manus illorum possunt euadere pre multitudine canum et industria uenatorum. hoc uidere iocundum ualde est hiis, qui vena- cionibus huiusmodi delectantur. De aucupio eius seu de uenacione ipsius ad aues, C. xix. Mense marcii discedens 1) magnus Kaam de ciuitate Cambalu procedit ad campestria usque ad mare occeanum cum falconeriis suis. Talis autem solempnitas in huiusmodi venacione 2) seruatur. Egrediuntur cum illo falconerii numero decem 3) milia, qui falcones peregrinos et sagros habent innumeros, Austures uero multos ac gri- falcos 4) habent 5) circiter quingentos. Hii omnes per regionem [48b] huc et illuc diffundunt se et cum aues uiderint, quarum ibi est maxima multitudo, laxant girfalcos, austures et falcones in capturam. Aues autem, que capiuntur 6), pro maiori parte deferuntur ad regem. Rex autem personaliter procedit cum illis sedens in pulcherrima camera a lignis optime fabricata,7) que super quatuor elephantes est artificiose composita; foris quidem pellibus leonum cooperta, intus uero totali 8) deaurata. Ibi 9) tenet pro suo solacio barones aliquos secum et girfalcos xii electos. Est autem camera pannis sericeis et aureis cooperta. Iuxta elephantes, qui cameram portant, deferunt multi barones et milites equitant, qui 1) L descendens. — 1) Pi delectacione. — 3) L xx — 4) L gyrfalcos. - 5) L + juxta aut. — 6) L reperiruntur. — 7) P' depicta. — 3) L + decorata et — *) L in qua.
93 zamieſtie zemie neb rownij dobrze za geden den czeſty. A pſy ſwe wzdi kazdij podle ſebe drzie. A kdiz tak giz zrziediecze ſie ſtanu, pſy ty, kterez drzechu, puſtie na zwierž, giegiz tu mnoho geſt. A take nemnoho gym muoz vgyti zwierzie, na ktereyz puſtie, pro welike mnoſtwie pſuow a pro umyeloſt a wtipnoſt lowczuow. k takey wieczi przihledati geſt welmy krato- chwielno tiem, ktoz radij honie a w tom chwiely kratie. O lowu ptacztwa, kapitule xviiiia. [64a]. PAk myeſiecze brzezna wy- geda weliky kaam z mieſta kambalu Sokolczimi, a tu takey obyczey w te kratochwiele miewa. Wiegiede ſ nym Sokolczich w czieſle deſſet tiſſiecz, a ti magi Sokoluow a ginich ptakuow k miſliwoſti bez cziſla. A ti wſſicknij po wſſech kraginach ſie rozgedu ſem y tam. A kdyz ptaczſtwo kde ſpſrjatsrlzie, gichz tudy welikey mnostwie geft, Wipuftie ſokoly y gine ptaky, kterez tu magi k myſliwoſti, a czoz ptaczſtwa vhonie, neſu przed krale. Neb kral wzdy ſ nymi ſam gede, ſedie v welmy kraſne komorze, genz geſt o[d] drzewa vdielana a na cztirzech ſlonyech przyprawena welmy miſterne. A ta komora zewnitrz geſt Iwowemy kozemij przikrita, ale wnitrž cziſtie zlatem okraſſlena. A tu ſebu p kratochwiel ma nyektere ſwe panij a dwanaſte ſokoluow wy- branich, gymz rziekagi Gyrſalkowe. A ta komora geſt poſtawczi hedwab- nymi a zlatymi obpata podle tiech ſlonuow, genz tu komoru neſſu, panow a ritie[rižſtwa ſe wſſech stran mnoſtwie gde, a ti nykam neodeygdu any odgedu od krale. A kdiz vzržie kde bazanty, tetrzewy neb gine ptaky habent. Cum autem in predicto ordine sunt locati et sic uenando procedunt, canes, quos [48a1] tenent, laxant ad bestias siluestres, quarum ibi est maxima multitudo. Pauce igitur bestie manus illorum possunt euadere pre multitudine canum et industria uenatorum. hoc uidere iocundum ualde est hiis, qui vena- cionibus huiusmodi delectantur. De aucupio eius seu de uenacione ipsius ad aues, C. xix. Mense marcii discedens 1) magnus Kaam de ciuitate Cambalu procedit ad campestria usque ad mare occeanum cum falconeriis suis. Talis autem solempnitas in huiusmodi venacione 2) seruatur. Egrediuntur cum illo falconerii numero decem 3) milia, qui falcones peregrinos et sagros habent innumeros, Austures uero multos ac gri- falcos 4) habent 5) circiter quingentos. Hii omnes per regionem [48b] huc et illuc diffundunt se et cum aues uiderint, quarum ibi est maxima multitudo, laxant girfalcos, austures et falcones in capturam. Aues autem, que capiuntur 6), pro maiori parte deferuntur ad regem. Rex autem personaliter procedit cum illis sedens in pulcherrima camera a lignis optime fabricata,7) que super quatuor elephantes est artificiose composita; foris quidem pellibus leonum cooperta, intus uero totali 8) deaurata. Ibi 9) tenet pro suo solacio barones aliquos secum et girfalcos xii electos. Est autem camera pannis sericeis et aureis cooperta. Iuxta elephantes, qui cameram portant, deferunt multi barones et milites equitant, qui 1) L descendens. — 1) Pi delectacione. — 3) L xx — 4) L gyrfalcos. - 5) L + juxta aut. — 6) L reperiruntur. — 7) P' depicta. — 3) L + decorata et — *) L in qua.
Strana 94
94 letiecze, vkazy Sokolczym tië, genz ſ kralem gſu, a ti yhned kraly dadie [65] wedieti. Tehdy kral kaze komoru odkryti, a kterez chcze ſokoly neb Grifalky, kaze naptaky puſtyti a ſam na lozy ſedie, k tey hrzie dywagie ſie, przihleda. Nad to geſſeze ma kral tu opiet ginich deſſet tiſſiecz lida, geſſto na tom gyſtem ptačziem lowu gyne° nycz nemagi cziniti, nez dwa a dwa ſiem y tam ſie rozbiehnu po poly, hlediecze pilnie, kam ſie ti Soko- lowe neb gyni ptaczi, kterez puſtie, obratie, a budely ptakom trzeba, aby gym pomohly. A ti ſlowu Tatarſky Toſtaor, to geſt ſtrazie nebo ſtrazni, a ma z tiech kazdy prziwab a czepiczku, aby mohl ptaky prziwabiti, a drzeti neb wzieti. Aniz ſie hody, by ten, ktoz ptak puſtil, aby po nië ſſel, neb tito gſu pilnij too, aby ſie ptak neurazyl. A ti, ktoz ptaka nayblizſſie gſu, ti magi ptaka hledieti a pomoczi gel, geſtly czo trzeba. A kazdy takowy ptak, cziež kolywiek gt, ma k nozie ſwe prziwazanij ſtrziebny platecz, na niemzto geſt znamenie pana geho, cziž geſt, neb ſokolcziho, aby ztratijlly by ſie, aby mohl nawraczen byti pa ſwemu. Pakly znamenie nepoznagi, ale neſu gey k gedno" par, geſſto na to vstawen gest k tomu vrzadu, genz taterskey slowe bylarguczij, to geſt ſtraže ztraczeniech wieczi. A ten wſlech ptakuow, kterez k nye przineſu, wiernie [65a] chowa, donyewadz sie ge“ pan neopta. A tez y o koniech bywa. A protoz, ktoz koliwiek ptak neb kuon neb kteruoz kolywiek wiecz na to lowu ztrati, k tor giſte ſie vtecze, a v njeho popta, a tak nemoz tu nycz ztraczeno bijti. A doniewadz kolywiek v toho non discedunt a rege. qui cum uident fagianos 1) uel grues aut [48b1] aues aliunde transire, falconeriis, qui cum rege sunt indicant, qui statim regi notificant. Ipse autem discooperiri faciens cameram girfalcos, quos uult, dimitti 2) iubet ad aues et ipse in lecto residens ludum auium intuetur. Insuper habet 3) secum alia decem milia hominum, qui in huiusmodi uenacione bini et bini huc et illuc per illa campestria diffunduntur, quorum est officium falcones et austures ac gir- falcos, quo uolent, considerare et eis, si fuerit opus, succurrere. Vocantur autem lingua tartarica roscrior 4) i. custodes. habet uero quilibet eorum pro auibus reclamatorium et capellum, ut aues uocare et tenere ualeant, nec expedit, ut ille, qui auem dimisit, sequatur illam, quum hii intenti sunt [49a] et solliciti, ne ledantur aues aut perdantur. Qui enim aui primiores 5) sunt, ei, cum necesse fuerit subuenire tenentur. Quelibet autem auis huiusmodi cuiuscunque fuerit, tabulam paruulam 6) argenteam habet ad pedem cum signo domini sui aut fal- conerii, ut si dimissa fuerit, domino suo restitui ualeat. Cum autem signum non fuerit cognitum,7) defertur ad baronem quendam, ad hoc officium consti- tutum, qui dicitur bularguci,3) i. custos perditarum rerum. Omnes enim aues sibi oblatas seruat fideliter, donec a suo domino fuerit repetita, quod similiter de equis fit. Quicunque igitur equum, auem aut rem aliam in hac uenacione per- 1) L fassiarios, PI fasianos. — 2) L emitti. — 3) P1 + rex. — 4) L restaor Pi Costaor. — 5) L, P1 a P2 proximiores. — “) P1 schází. — 7) L + sic. — 3) L lin- garque, P' Bularguti.
94 letiecze, vkazy Sokolczym tië, genz ſ kralem gſu, a ti yhned kraly dadie [65] wedieti. Tehdy kral kaze komoru odkryti, a kterez chcze ſokoly neb Grifalky, kaze naptaky puſtyti a ſam na lozy ſedie, k tey hrzie dywagie ſie, przihleda. Nad to geſſeze ma kral tu opiet ginich deſſet tiſſiecz lida, geſſto na tom gyſtem ptačziem lowu gyne° nycz nemagi cziniti, nez dwa a dwa ſiem y tam ſie rozbiehnu po poly, hlediecze pilnie, kam ſie ti Soko- lowe neb gyni ptaczi, kterez puſtie, obratie, a budely ptakom trzeba, aby gym pomohly. A ti ſlowu Tatarſky Toſtaor, to geſt ſtrazie nebo ſtrazni, a ma z tiech kazdy prziwab a czepiczku, aby mohl ptaky prziwabiti, a drzeti neb wzieti. Aniz ſie hody, by ten, ktoz ptak puſtil, aby po nië ſſel, neb tito gſu pilnij too, aby ſie ptak neurazyl. A ti, ktoz ptaka nayblizſſie gſu, ti magi ptaka hledieti a pomoczi gel, geſtly czo trzeba. A kazdy takowy ptak, cziež kolywiek gt, ma k nozie ſwe prziwazanij ſtrziebny platecz, na niemzto geſt znamenie pana geho, cziž geſt, neb ſokolcziho, aby ztratijlly by ſie, aby mohl nawraczen byti pa ſwemu. Pakly znamenie nepoznagi, ale neſu gey k gedno" par, geſſto na to vstawen gest k tomu vrzadu, genz taterskey slowe bylarguczij, to geſt ſtraže ztraczeniech wieczi. A ten wſlech ptakuow, kterez k nye przineſu, wiernie [65a] chowa, donyewadz sie ge“ pan neopta. A tez y o koniech bywa. A protoz, ktoz koliwiek ptak neb kuon neb kteruoz kolywiek wiecz na to lowu ztrati, k tor giſte ſie vtecze, a v njeho popta, a tak nemoz tu nycz ztraczeno bijti. A doniewadz kolywiek v toho non discedunt a rege. qui cum uident fagianos 1) uel grues aut [48b1] aues aliunde transire, falconeriis, qui cum rege sunt indicant, qui statim regi notificant. Ipse autem discooperiri faciens cameram girfalcos, quos uult, dimitti 2) iubet ad aues et ipse in lecto residens ludum auium intuetur. Insuper habet 3) secum alia decem milia hominum, qui in huiusmodi uenacione bini et bini huc et illuc per illa campestria diffunduntur, quorum est officium falcones et austures ac gir- falcos, quo uolent, considerare et eis, si fuerit opus, succurrere. Vocantur autem lingua tartarica roscrior 4) i. custodes. habet uero quilibet eorum pro auibus reclamatorium et capellum, ut aues uocare et tenere ualeant, nec expedit, ut ille, qui auem dimisit, sequatur illam, quum hii intenti sunt [49a] et solliciti, ne ledantur aues aut perdantur. Qui enim aui primiores 5) sunt, ei, cum necesse fuerit subuenire tenentur. Quelibet autem auis huiusmodi cuiuscunque fuerit, tabulam paruulam 6) argenteam habet ad pedem cum signo domini sui aut fal- conerii, ut si dimissa fuerit, domino suo restitui ualeat. Cum autem signum non fuerit cognitum,7) defertur ad baronem quendam, ad hoc officium consti- tutum, qui dicitur bularguci,3) i. custos perditarum rerum. Omnes enim aues sibi oblatas seruat fideliter, donec a suo domino fuerit repetita, quod similiter de equis fit. Quicunque igitur equum, auem aut rem aliam in hac uenacione per- 1) L fassiarios, PI fasianos. — 2) L emitti. — 3) P1 + rex. — 4) L restaor Pi Costaor. — 5) L, P1 a P2 proximiores. — “) P1 schází. — 7) L + sic. — 3) L lin- garque, P' Bularguti.
Strana 95
95 giſte° ta ztraczena wiecz gt, bud kuon nebo ptak, kaze ge° welmy pilnu byti a dobrze chowati. Pakly kto taky geſt, ze newrati, ynhed to, czož nalezne, tor, cziež geſt, neb to' vrzednykowy, magi gey za zlodiegie. A ten giſti vrzednik naywiſſie mye�to ſobie k ſtani zwoly a naywyſſe ſwu koruhew wiſtawy, aby ſnadnye mohl nalezen byti od toho, ktoz cžo ztraczene hleda a nebo nalezenu wiecz chcze poſtawiti. O geho dywnich �taniech, kapitule xx. POtom przigdu na weliku horu, genz ſlowe Tacziamordnij, ktezto gſu kralowi a dworſſczi �tanowe zdielanij. A geſt tiech ſtanuow wiecze nez deſſet tiſſiecz welmy kraſnich. A ſtanowe welike° kaam takoweto gſu: nayprwe gt geden stan welmy weliky, pod nymzto mohlo by ſtati ryetierzſtwa na tiſſiecz, a ma wrata ku polednij, po[d tiem ſedie rietierzi a pani. Podle toho na zapad ſluncze gest gyni stan [66], Pod nymzto kralowa ſijen geſt welmy welika, kdezto kral ſwu radu myewa neb ſud, kdez chcze ſ kteremy ocz mluwiti. Pak k tey ſieny prziczinena geſt komnata na druhe ſtranie, kdez to kral ſpij. A podle tiech gſu gyne ſieni a komnaty. Nez prwnije dwie ſyeni, to geſt ta, yakoz rytierſtwo ſedij, a druha, yakoz kral ſedawa, kdiz ma ſ kym ocz mluviti, a yeho welika komnata takto ſu zſpoſobenij, tak ze kazda z tiech podeprziena geſt trzmij ſlupij drziewenemij drahey wonye, genz gſu welmy kraſnie wyriti. A gsu przikrity ty ſieny neb ti ſtanowe zewnitrz kozemij lwowemij rozlicznich barew. Neb w tiech wlaſtech mnoho lwow tak barwenich nayde. Wietr any diderit, recurrit ad illum et sic nichil ibi potest amitti. Quam diu autem ille rem [49a1] tenuerit, curam de ea optime haberi facit. Si quis uero inuentam rem non statim restituerit domino suo aut officiali predicto, habetur ut fur. Ille autem locum eminenciorem sibi ad manendum eligit suumque uexillum in eminenti ponit, ut inueniri faciliter possit ab hiis, qui rem perditam 1) aut assig- nare 2) aut repetere uolunt. De mirabilibus tentoriis eius, C. xx. Post hec sic in auibus ludendo per- uenitur ad magnam planiciem, que dicitur ciamordin,3) ubi sunt regis et curie tentoria preparata. Sunt autem tentoria hec ultra decem millia pulcra ualde. Tentoria autem magni Kaam huiusmodi sunt. Primo est tentorium magnum vnum, sub quo manere possunt milites circa mille, [49b] et portam a meridie ha- bet, sub quo sedent milites et barones. Iuxta ipsum ad occidentalem plagam tentorium aliud, in quo aula regis magna est, in qua consistorium eius est, quando uult cum aliquibus loqui. Camera autem huic aule adiuncta est in parte altera, ubi dormit, quibus contigue sunt alie aule et camere. Due vero aule predicte s. aula militum et consistorium regis ac camera magna eius huius- modi sunt. Sustentantur quelibet ipsarum trium tribus columpnis de lignis aroma- ticis, que sculpte sunt pulcherrimis celaturis optime figuratis. exterius cooperte sunt undique pellibus leonum uarii coloris, albi s. et nigri et rubei, qui colores 1) L + vel inuentam. — 2) L resignare. — 1) L Ciamordim, P1 a P Cacia- mordim.
95 giſte° ta ztraczena wiecz gt, bud kuon nebo ptak, kaze ge° welmy pilnu byti a dobrze chowati. Pakly kto taky geſt, ze newrati, ynhed to, czož nalezne, tor, cziež geſt, neb to' vrzednykowy, magi gey za zlodiegie. A ten giſti vrzednik naywiſſie mye�to ſobie k ſtani zwoly a naywyſſe ſwu koruhew wiſtawy, aby ſnadnye mohl nalezen byti od toho, ktoz cžo ztraczene hleda a nebo nalezenu wiecz chcze poſtawiti. O geho dywnich �taniech, kapitule xx. POtom przigdu na weliku horu, genz ſlowe Tacziamordnij, ktezto gſu kralowi a dworſſczi �tanowe zdielanij. A geſt tiech ſtanuow wiecze nez deſſet tiſſiecz welmy kraſnich. A ſtanowe welike° kaam takoweto gſu: nayprwe gt geden stan welmy weliky, pod nymzto mohlo by ſtati ryetierzſtwa na tiſſiecz, a ma wrata ku polednij, po[d tiem ſedie rietierzi a pani. Podle toho na zapad ſluncze gest gyni stan [66], Pod nymzto kralowa ſijen geſt welmy welika, kdezto kral ſwu radu myewa neb ſud, kdez chcze ſ kteremy ocz mluwiti. Pak k tey ſieny prziczinena geſt komnata na druhe ſtranie, kdez to kral ſpij. A podle tiech gſu gyne ſieni a komnaty. Nez prwnije dwie ſyeni, to geſt ta, yakoz rytierſtwo ſedij, a druha, yakoz kral ſedawa, kdiz ma ſ kym ocz mluviti, a yeho welika komnata takto ſu zſpoſobenij, tak ze kazda z tiech podeprziena geſt trzmij ſlupij drziewenemij drahey wonye, genz gſu welmy kraſnie wyriti. A gsu przikrity ty ſieny neb ti ſtanowe zewnitrz kozemij lwowemij rozlicznich barew. Neb w tiech wlaſtech mnoho lwow tak barwenich nayde. Wietr any diderit, recurrit ad illum et sic nichil ibi potest amitti. Quam diu autem ille rem [49a1] tenuerit, curam de ea optime haberi facit. Si quis uero inuentam rem non statim restituerit domino suo aut officiali predicto, habetur ut fur. Ille autem locum eminenciorem sibi ad manendum eligit suumque uexillum in eminenti ponit, ut inueniri faciliter possit ab hiis, qui rem perditam 1) aut assig- nare 2) aut repetere uolunt. De mirabilibus tentoriis eius, C. xx. Post hec sic in auibus ludendo per- uenitur ad magnam planiciem, que dicitur ciamordin,3) ubi sunt regis et curie tentoria preparata. Sunt autem tentoria hec ultra decem millia pulcra ualde. Tentoria autem magni Kaam huiusmodi sunt. Primo est tentorium magnum vnum, sub quo manere possunt milites circa mille, [49b] et portam a meridie ha- bet, sub quo sedent milites et barones. Iuxta ipsum ad occidentalem plagam tentorium aliud, in quo aula regis magna est, in qua consistorium eius est, quando uult cum aliquibus loqui. Camera autem huic aule adiuncta est in parte altera, ubi dormit, quibus contigue sunt alie aule et camere. Due vero aule predicte s. aula militum et consistorium regis ac camera magna eius huius- modi sunt. Sustentantur quelibet ipsarum trium tribus columpnis de lignis aroma- ticis, que sculpte sunt pulcherrimis celaturis optime figuratis. exterius cooperte sunt undique pellibus leonum uarii coloris, albi s. et nigri et rubei, qui colores 1) L + vel inuentam. — 2) L resignare. — 1) L Ciamordim, P1 a P Cacia- mordim.
Strana 96
96 deſſcz gym vſſkoditi nemoz, to geſt tiem ſtanom, neb gſu mocznymi ko- žemi dobrze przykrity a wnitřz gſu obeſtrzienij cziſtymi a drahemij bla- namij popelicznimij z drahich kozek armelynowech a zambelynowich, genz gſu kozky welmij drahe. Tak mnoho muſy byti tiech kozek k czelemu ruchu rytierzſke, ze ge gedwa ſkupi za dwa tiſſicz |zlatich tiech, gto ſlowu wlaſky byzanczyum, kdiz kto chcze z prawie dobriech kozek mieti, pakly kto chcze z obecznich kozek myeti, tehdi gey ſtane gedno tiſſiecz byzanczyum. Ta zwierzatka, z nichzto ty blanij dielagi, ſlowu gegiech [66a] yazikem rondes. Ay gſu ty blany tak myeſternie ſlozenij a cziſtie zfaldowani, ze diwno a kratochwilno geſt na nye hledieti. prowazowe, gymſilzto gſu ti trzie ſta- nowe natazeni, gſu hedwabny. A podle tiech stanuow gſu stanowe zen a ſynow a panen kralowych, a gſu welmy kraſne. Opiet pak Sokolem, Gryfalkom a gyni ptakom a zwierzatom geſt �tanow gynich welmy mnoho. y geſt tak welike mnozſtwie tiech ſtanow, ze ſie zda, by myeſto ktere welike bylo. Tu ſe ſende welike mnozſtwie lyda. Tu gſu krale lekarzij, hwiezdarzi, Sokolczi y ginij vrzedniczi tak zgiednani tak rziezeni, yako kdy v welikem mieſtie kambalu. Na tey rownij przebiwa kral czeleho to° mye- ſiecze marczie, to geſt brzezna, tu kratochwil mage na wſſaky den, a tu mnoho zwierzie zlowie w tom czaſſu a mnoho ptacztwa bez cziſla. A tak ze pod kralowu zapowiedie po wſſem kralowſtwi y po wſſech kraginach naturales sunt. multi enim 1) sic colorati habentur in regionibus illis. Vento autem [49b1] aut pluuia2) ledi non possunt tentoria pro eo, quod sunt tam so- lido corio cooperta. Intus uero panus 3) aularum et camere coopertus est pel- libus hermellinorum et çambellinorum,4) que sunt nobilissime pelles. Tanta enim 5) quantitas pellium çambellinorum, quanta pro integra militis veste sufficeret, ascendit ad ualorem duorum milium bisancium aureorum, si de pelle 6) perfecta est. Si autem de communi, ascendit ad ualorem M bisancium. Animalia illa, a quibus hec pelles habentur, dicuntur rondes et sunt magnitudinis vnius fayne. — Sunt autem pelles ille sic artificiose composite et diuersis divisionibus coordinate, ut ualde mirabile et delectabile sit uidere. Funes, quibus hec tria tentoria sustentantur, de serico sunt. Iuxta [50a] predicta tentoria sunt tentoria vxorum,7) filiorum ac ancillarum regis pulcra ualde, Similiter et pro girfalchis, austuribus, falconibus et animalibus quibuscunque. Alia parata sunt tentoria multa ualde. Tanta est 8) tentoriorum huiusmodi multitudo, ut Ciuitas ibi ma- xima [esse] uideatur Vndique enim ad hoc solacium maxima confluit9) multi- tudo. Sunt et ibi regis medici, astrologi, falconerii Ceterique officiales ita dispo- siti, locati et ordinati, sicut in magna Ciuitate Cambalu. In hac planicie mo- ratur rex per totum mensem marcii continuando sic predicta solacia. Multa igitur animalia in huiusmodi uenacionibus capiuntur et infinite aues, quum ex statu regio in omnibus prouinciis circa prouinciam [50a1] cathay ad xx dietas 1) P2 + leones. — 1) L + sic. — 2) P' paries. — *) L zambellinorum. — 5) L + ibi. — °) L + vestis. — 1) P1 + filiarum. — s) L + eciam. 3) P' + gentium.
96 deſſcz gym vſſkoditi nemoz, to geſt tiem ſtanom, neb gſu mocznymi ko- žemi dobrze przykrity a wnitřz gſu obeſtrzienij cziſtymi a drahemij bla- namij popelicznimij z drahich kozek armelynowech a zambelynowich, genz gſu kozky welmij drahe. Tak mnoho muſy byti tiech kozek k czelemu ruchu rytierzſke, ze ge gedwa ſkupi za dwa tiſſicz |zlatich tiech, gto ſlowu wlaſky byzanczyum, kdiz kto chcze z prawie dobriech kozek mieti, pakly kto chcze z obecznich kozek myeti, tehdi gey ſtane gedno tiſſiecz byzanczyum. Ta zwierzatka, z nichzto ty blanij dielagi, ſlowu gegiech [66a] yazikem rondes. Ay gſu ty blany tak myeſternie ſlozenij a cziſtie zfaldowani, ze diwno a kratochwilno geſt na nye hledieti. prowazowe, gymſilzto gſu ti trzie ſta- nowe natazeni, gſu hedwabny. A podle tiech stanuow gſu stanowe zen a ſynow a panen kralowych, a gſu welmy kraſne. Opiet pak Sokolem, Gryfalkom a gyni ptakom a zwierzatom geſt �tanow gynich welmy mnoho. y geſt tak welike mnozſtwie tiech ſtanow, ze ſie zda, by myeſto ktere welike bylo. Tu ſe ſende welike mnozſtwie lyda. Tu gſu krale lekarzij, hwiezdarzi, Sokolczi y ginij vrzedniczi tak zgiednani tak rziezeni, yako kdy v welikem mieſtie kambalu. Na tey rownij przebiwa kral czeleho to° mye- ſiecze marczie, to geſt brzezna, tu kratochwil mage na wſſaky den, a tu mnoho zwierzie zlowie w tom czaſſu a mnoho ptacztwa bez cziſla. A tak ze pod kralowu zapowiedie po wſſem kralowſtwi y po wſſech kraginach naturales sunt. multi enim 1) sic colorati habentur in regionibus illis. Vento autem [49b1] aut pluuia2) ledi non possunt tentoria pro eo, quod sunt tam so- lido corio cooperta. Intus uero panus 3) aularum et camere coopertus est pel- libus hermellinorum et çambellinorum,4) que sunt nobilissime pelles. Tanta enim 5) quantitas pellium çambellinorum, quanta pro integra militis veste sufficeret, ascendit ad ualorem duorum milium bisancium aureorum, si de pelle 6) perfecta est. Si autem de communi, ascendit ad ualorem M bisancium. Animalia illa, a quibus hec pelles habentur, dicuntur rondes et sunt magnitudinis vnius fayne. — Sunt autem pelles ille sic artificiose composite et diuersis divisionibus coordinate, ut ualde mirabile et delectabile sit uidere. Funes, quibus hec tria tentoria sustentantur, de serico sunt. Iuxta [50a] predicta tentoria sunt tentoria vxorum,7) filiorum ac ancillarum regis pulcra ualde, Similiter et pro girfalchis, austuribus, falconibus et animalibus quibuscunque. Alia parata sunt tentoria multa ualde. Tanta est 8) tentoriorum huiusmodi multitudo, ut Ciuitas ibi ma- xima [esse] uideatur Vndique enim ad hoc solacium maxima confluit9) multi- tudo. Sunt et ibi regis medici, astrologi, falconerii Ceterique officiales ita dispo- siti, locati et ordinati, sicut in magna Ciuitate Cambalu. In hac planicie mo- ratur rex per totum mensem marcii continuando sic predicta solacia. Multa igitur animalia in huiusmodi uenacionibus capiuntur et infinite aues, quum ex statu regio in omnibus prouinciis circa prouinciam [50a1] cathay ad xx dietas 1) P2 + leones. — 1) L + sic. — 2) P' paries. — *) L zambellinorum. — 5) L + ibi. — °) L + vestis. — 1) P1 + filiarum. — s) L + eciam. 3) P' + gentium.
Strana 97
97 okolo tey zemie wzdaly za dwaczet dny cze�y zadny kupecz, zadny rze- meſlnyek, ny ktery obeczni czlowiek, aby zadny nemiel ſwich pſow, ktere lowu any ptakuow take zadny any maly any weliky aby nicz nehonyl od poczatku myeſiecze Marczie az do [67] Myefiecze rzigna, any kterym kunſſtem neb myſliwoſti, aby zadny zadne° zwierzatka naymenſie° nepopadl. Pakly by kto gynak vczinil, bylo[li] by nad nym pomíſczeno. A protoz tudy cza�to zagieczkowe neb ſrnky neb gina zwierzatka podle lydi pobehnu a zadny neſmie polapiti. Potom wrati ſie kral ſe wſſy ſwu rzijſij do mieſta do kambalu tu czeſtu, keruoz geſt byl przigel, na tu rowni, kdez ptacztwo a zwieřz honye. A kdiz giz do mieſta zaſie przigede, dwor weliky a krato- chwil ma po trzi dny w ſwem kralowſkem palaczi. Pak potom ti, ktoz gſu tu byli przizwani, domow ſie zaſie wratie. O razu penicznem welike kaam, ka xx. RAz penieze kralowa ta- kowyto geſt: ze trzi kuor drziewa morſkey yahody proſtrzednij kuoru wezmucze, a ty dobrze vtwrdy a vczini yako papirowy liſt, y zkragie ge na male y na wieczſſye kuſky, yakzto halerze nebo penyeze neb grofſe, y wrazie na nye kralowo znamenie rozliczne, podle ktere|hJoz znamenie geſt czena geho, Tak ze geden ten maly halerž w tey czenie gt, yakzto Turoníky halerz, a gijni wietczſſy w tey czenie yako puol benatſke° grofſie. Trzeti ſtogi za dwa benatſka, gyni [67a] za piet benatſkych a gini za deſſet be- natſkych, A gini opiet za zlaty, geſſto ſlowe byzancius, Gyni za dwa by- nulli mercatori, artifici, populari, Ciui aut rustico uenaticos canes aut aues uena- ticas licitum est tenere. Insuper nulli magno uel paruo uenatori licet a prin- cipio marcii usque ad mensem octobris neque modo aliquo uel ingenio licet eis capere capreas, damulas, ceruos, lepores uel huiusmodi animalia siluestria. Si quis autem contrarium presumeret, puniretur, propter quod sepe lepores et damule et alia animalia huiumodi iuxta homines transeunt et nullus ea capere audet. Post hec reuertitur rex cum vniuerso comitatu suo in Ciuitatem") Cambalu per uiam, vnde ad planiciem inierat 2) aues et animalia capiendo. Et cum ad Ciuitatem peruenerit, curiam maximam et [50b] iocundissimam tenet tribus diebus in suo regali palacio. Deinde, qui ad hec uocati fuerant, ad pro- pria reuertuntur. De moneta magni Kaam et de inextimabili copia diuiciarum eius, Capi- tlum xxi. Moneta regalis magni Kaam hoc modo fit: de tribus corticibus arboris mori accipiunt cortices medianos, qui conficiuntur et consolidantur ut folia de papiro. deinde per particulas magnas et paruas ad denariorum similitu- dinem 4) inciduntur atque regali signo cuduntur 4) et imprimuntur eis signa uaria, iuxta que huiusmodi pecunia ualitura est Valet autem paruus denarius ad ualorem uel precium paruuli turonensis. Alius maior ad ualorem dimidii 5) grossi, Tercius ascendit [50b1] ad Venetos duos, Alius ad quinque, Alius uero ad 1) L + eandem; v rkpse psáno Ciuitate. — 2) L inerat. — *) L' similitudinem až cuduntur schází. — 5) L a P1 + veneti.
97 okolo tey zemie wzdaly za dwaczet dny cze�y zadny kupecz, zadny rze- meſlnyek, ny ktery obeczni czlowiek, aby zadny nemiel ſwich pſow, ktere lowu any ptakuow take zadny any maly any weliky aby nicz nehonyl od poczatku myeſiecze Marczie az do [67] Myefiecze rzigna, any kterym kunſſtem neb myſliwoſti, aby zadny zadne° zwierzatka naymenſie° nepopadl. Pakly by kto gynak vczinil, bylo[li] by nad nym pomíſczeno. A protoz tudy cza�to zagieczkowe neb ſrnky neb gina zwierzatka podle lydi pobehnu a zadny neſmie polapiti. Potom wrati ſie kral ſe wſſy ſwu rzijſij do mieſta do kambalu tu czeſtu, keruoz geſt byl przigel, na tu rowni, kdez ptacztwo a zwieřz honye. A kdiz giz do mieſta zaſie przigede, dwor weliky a krato- chwil ma po trzi dny w ſwem kralowſkem palaczi. Pak potom ti, ktoz gſu tu byli przizwani, domow ſie zaſie wratie. O razu penicznem welike kaam, ka xx. RAz penieze kralowa ta- kowyto geſt: ze trzi kuor drziewa morſkey yahody proſtrzednij kuoru wezmucze, a ty dobrze vtwrdy a vczini yako papirowy liſt, y zkragie ge na male y na wieczſſye kuſky, yakzto halerze nebo penyeze neb grofſe, y wrazie na nye kralowo znamenie rozliczne, podle ktere|hJoz znamenie geſt czena geho, Tak ze geden ten maly halerž w tey czenie gt, yakzto Turoníky halerz, a gijni wietczſſy w tey czenie yako puol benatſke° grofſie. Trzeti ſtogi za dwa benatſka, gyni [67a] za piet benatſkych a gini za deſſet be- natſkych, A gini opiet za zlaty, geſſto ſlowe byzancius, Gyni za dwa by- nulli mercatori, artifici, populari, Ciui aut rustico uenaticos canes aut aues uena- ticas licitum est tenere. Insuper nulli magno uel paruo uenatori licet a prin- cipio marcii usque ad mensem octobris neque modo aliquo uel ingenio licet eis capere capreas, damulas, ceruos, lepores uel huiusmodi animalia siluestria. Si quis autem contrarium presumeret, puniretur, propter quod sepe lepores et damule et alia animalia huiumodi iuxta homines transeunt et nullus ea capere audet. Post hec reuertitur rex cum vniuerso comitatu suo in Ciuitatem") Cambalu per uiam, vnde ad planiciem inierat 2) aues et animalia capiendo. Et cum ad Ciuitatem peruenerit, curiam maximam et [50b] iocundissimam tenet tribus diebus in suo regali palacio. Deinde, qui ad hec uocati fuerant, ad pro- pria reuertuntur. De moneta magni Kaam et de inextimabili copia diuiciarum eius, Capi- tlum xxi. Moneta regalis magni Kaam hoc modo fit: de tribus corticibus arboris mori accipiunt cortices medianos, qui conficiuntur et consolidantur ut folia de papiro. deinde per particulas magnas et paruas ad denariorum similitu- dinem 4) inciduntur atque regali signo cuduntur 4) et imprimuntur eis signa uaria, iuxta que huiusmodi pecunia ualitura est Valet autem paruus denarius ad ualorem uel precium paruuli turonensis. Alius maior ad ualorem dimidii 5) grossi, Tercius ascendit [50b1] ad Venetos duos, Alius ad quinque, Alius uero ad 1) L + eandem; v rkpse psáno Ciuitate. — 2) L inerat. — *) L' similitudinem až cuduntur schází. — 5) L a P1 + veneti.
Strana 98
98 zancie neb za trzi neb za piet neb za deſlet. A tiech peniez kaze kral weliky mnozſtwie nadielati w tom mieſtie kambalu. A pod hrdlem we wſſech kralowſtwiech we wſſech zemijech, kterez poden ſluffegi, gyne° razu nelze vcziniti, any kterem ginim trziti, ani ſie odpowedieti gich brati kto ſmy. A take zadny czizozemecz w zemiech welike° kaam na gine penieze trawiti nefmye. A take tiech peniez neb toho razu zadny gyni nediela nez vrzedniczi kralowy ge° kazanim. Take czaſto rozliczni kupczi z rozlicznich wlaſti, przigeducz do mieſta kambalu, przineſſe s ſebu zlatto, ſtrziebro, perly y gine drahe kamenie. A to wſſe kral ſwym vrzednikom kupiti kaze a platiti peniezi ſwe° razu. A ſuly kupczi z czizich zemij, kde(n) ten raz nebezie, ale wymienye ge za gynu kupij a do ſwich zemy wezu, a protoz toho razu zadny kupczi nezawrhu. Take czaſto przikazugie kral w mieſtie kambalu, geſtly ze by kdo tu w mieſtie myel zlato, ſtrziebro neb ktere drahe ka- menye, aby welmy brzo k ge° vrzednikom neſl a tu aby za to ge bylo dano tiech peniez podle prawe czieny bez ge° fſkody [68]. A tak bez lidſkey wſſie ſſkody kral mož dobiti przediwnych pokladuow bez cziſla. z tiech take peniez ſwym ſluzebnikom a vrzednikom zold wydawa, A take, czož k dworu trzeba, to za ty penieze kupij, a tak welikich peniez yako za nicz nema. A w to kazdy moz zgiewnie znamenati, ze weliky kaam na ztrawie, na bohatſtwy a na pokladech wſſeczkna kniezata w ſwietie prze- decem.1) De hac igitur pecunia facit fieri rex in copia maxima in Ciuitate Cam- balu nullique sub pena mortis in omnibus fere regnis sue iurisdiccioni sub- ditis monetam aliam facere aut expendere licitum est aut hanc recusare. Nullus eciam de aliis regnis intra terras magni Kaam monetam aliam potest expen- dere. Soli autem officiales regis monetam hanc faciunt de regis mandato. Se- pissime vero negociatores de diuersis regionibus venientes Cambalu deferunt aurum et argentum, margaritas et lapides preciosos, que omnia rex per suos officiales emi facit et de moneta sua solucio fit.2) Si negociatores sunt [51a] de extraneis nacionibus, ubi hec moneta non currit, quandoque comutantur in alias mercaciones et ad vnas deferunt nationes et regiones, propter quod ipsa mo- neta a nullis negociatoribus 3) recusatur. Insuper eciam sepe mandat rex in Cinitate Cambalu, ut quicunque aurum argentum habent aut lapides preciosos, suis officialibus quam cicius exhibere studeant, et eis de moneta illa secundum extimacionem debitam prouidetur, quod absque dilacione et sine eorum detri- mento fit. Sicque eorum indempnitati cauetur et rex potest per hunc modum thesauros infinitos et admirabiles congregare. De hac pecunia suis exerci- tibus et officialibus stipendia tribuit et, quicquid pro curia necessarium est, emitur [51al]. Immensem 4) igitur pecuniam pro nichilo habet et in hunc modum manifeste apparet, quod magnus Kaam in expensis diuiciis et thesauris uniuersos 1) P1 g P: + alius autem ascendit ad valorem bissancii aurei aluin vero ad valorem duorum aut trium aut quinque aut decem bissanciorum. — 2) L solui facit. — 2) L marcatoribus. — 4) L Infinitam.
98 zancie neb za trzi neb za piet neb za deſlet. A tiech peniez kaze kral weliky mnozſtwie nadielati w tom mieſtie kambalu. A pod hrdlem we wſſech kralowſtwiech we wſſech zemijech, kterez poden ſluffegi, gyne° razu nelze vcziniti, any kterem ginim trziti, ani ſie odpowedieti gich brati kto ſmy. A take zadny czizozemecz w zemiech welike° kaam na gine penieze trawiti nefmye. A take tiech peniez neb toho razu zadny gyni nediela nez vrzedniczi kralowy ge° kazanim. Take czaſto rozliczni kupczi z rozlicznich wlaſti, przigeducz do mieſta kambalu, przineſſe s ſebu zlatto, ſtrziebro, perly y gine drahe kamenie. A to wſſe kral ſwym vrzednikom kupiti kaze a platiti peniezi ſwe° razu. A ſuly kupczi z czizich zemij, kde(n) ten raz nebezie, ale wymienye ge za gynu kupij a do ſwich zemy wezu, a protoz toho razu zadny kupczi nezawrhu. Take czaſto przikazugie kral w mieſtie kambalu, geſtly ze by kdo tu w mieſtie myel zlato, ſtrziebro neb ktere drahe ka- menye, aby welmy brzo k ge° vrzednikom neſl a tu aby za to ge bylo dano tiech peniez podle prawe czieny bez ge° fſkody [68]. A tak bez lidſkey wſſie ſſkody kral mož dobiti przediwnych pokladuow bez cziſla. z tiech take peniez ſwym ſluzebnikom a vrzednikom zold wydawa, A take, czož k dworu trzeba, to za ty penieze kupij, a tak welikich peniez yako za nicz nema. A w to kazdy moz zgiewnie znamenati, ze weliky kaam na ztrawie, na bohatſtwy a na pokladech wſſeczkna kniezata w ſwietie prze- decem.1) De hac igitur pecunia facit fieri rex in copia maxima in Ciuitate Cam- balu nullique sub pena mortis in omnibus fere regnis sue iurisdiccioni sub- ditis monetam aliam facere aut expendere licitum est aut hanc recusare. Nullus eciam de aliis regnis intra terras magni Kaam monetam aliam potest expen- dere. Soli autem officiales regis monetam hanc faciunt de regis mandato. Se- pissime vero negociatores de diuersis regionibus venientes Cambalu deferunt aurum et argentum, margaritas et lapides preciosos, que omnia rex per suos officiales emi facit et de moneta sua solucio fit.2) Si negociatores sunt [51a] de extraneis nacionibus, ubi hec moneta non currit, quandoque comutantur in alias mercaciones et ad vnas deferunt nationes et regiones, propter quod ipsa mo- neta a nullis negociatoribus 3) recusatur. Insuper eciam sepe mandat rex in Cinitate Cambalu, ut quicunque aurum argentum habent aut lapides preciosos, suis officialibus quam cicius exhibere studeant, et eis de moneta illa secundum extimacionem debitam prouidetur, quod absque dilacione et sine eorum detri- mento fit. Sicque eorum indempnitati cauetur et rex potest per hunc modum thesauros infinitos et admirabiles congregare. De hac pecunia suis exerci- tibus et officialibus stipendia tribuit et, quicquid pro curia necessarium est, emitur [51al]. Immensem 4) igitur pecuniam pro nichilo habet et in hunc modum manifeste apparet, quod magnus Kaam in expensis diuiciis et thesauris uniuersos 1) P1 g P: + alius autem ascendit ad valorem bissancii aurei aluin vero ad valorem duorum aut trium aut quinque aut decem bissanciorum. — 2) L solui facit. — 2) L marcatoribus. — 4) L Infinitam.
Strana 99
99 panugie. Neb wſſicknij musiegi raz v geo dwora kupowati. A ten tak vſta- wicznie kugij tak, ktoz kolywek ge° potrzebuje kupiti, wſſem bude geho bez nedoſtatka hoyne dano, etc. O dwanaſte wladarzich ge' zemij, ka xxi". MA weliky kaam dwanaſte ſſlechticzuow neb panuow, genz gſu wladarzi nad cztyrzmij a trzidczeti wlaſtmij, gychzto vrzad geſt wolyti panij zprawcze a vrzedniky. [v] drziewe rzeczenich wlaftech a w gegich miestech magi take kralowu lydu, kde w kteru chwyli przebiwati magi, ſtanye vloziti a zgednati, A to cžoz ony zgednagi, kralowy rozkazati, a kral to° potwrdi ſwu moczi; cżoz ony diegie, to ma vſtawe° byti, y ſlowu gegich yazikem Steyng, to gest vrzadnici nay- wiſſie° dwora. Ti magi mnoho myloſti a dobrodienie, komuz [68a] Chtie vcziniti, a protoz ge lide v weliku czest magi. Tiech prziebytek gest w gednom welikem palaczi w mieſtie kambalu, genz gym gt zwlaſſcze k przebywani gich vrzadu prziprawen, kdezto gſu gym a gich czeledy a vrzednikom a ſluzebnikom gegich pokogiowe kraſni zdielani. A ti giſti panij neb ſſlech- ticzi magi yhned ty, geſſto przi nich na prawe ſedagie, a magi ſudcze A pyſſarze, genz radiecze a pyſſicze gich przikazanie a vrzadowil!] po- moczni ſu. O mnozſtwie ſanowyſcz, kapitule xxiia. U wychodu mieſta kambalu gest se wssech stran czest mnoho, gymizto gdu do okolnich wlaſti. A na kazde czeſtie kralowſke za piet a dwaczeti myl gest wzdy geden czifty mundi principes superare potest. Nam oportet omnes a curia eius monetam emere, que ita continue custoditur, ut indeficienter ad omnes, qui eam emere uolunt, habundantissime diffundat. De duodecim prefectis 1) prouinciarum et officio ac palacio eorum, Capi- tulum xxii. Habet magnus Kaam barones xii, qui xxiiii 2) prouinciis sunt pre- fecti, quorum est officium eligere dominos, rectores et officiales in prouinciis memoratis et earum Ciuitatibus. habent eciam regis exercitibus de locis, ubi habitare annuatim debeant, prouidere. Omnia, que disponunt, regi insinuant3) et ille sua auctoritate confirmat [51b], que illi dixerunt, statuenda. 4) Vo- cantur autem scieng 5) officiales curie maioris. hii multas gracias multaque beneficia multis conferre possunt, propter quod in magno honore habentur a populis. horum habitacio in quodam palacio magno est in Ciuitate Cam- balu eorum officio deputato. Vbi sunt pro eis et officialibus ac ministris eorum aule et Camere et cetere pro eorum comodo officine.6) habent autem Assessores, indiens et notarios, qui consulendo et scribendo eorum mandatis et officio suffragantur. De Cursoribus magni Kaam et multitudine et ordine mansionum pro ipsorum recepcione, C. xxiii. In exitu Ciuitatis Cambalu sunt vndique uie multe, per quas itur ad prouincias conuicinas. In vnaquaque autem uia regia [51b1] ad 1) L profestis. — 2) P1 triginta quatuor, P xxxiiiior. — 3) L insinuantur. — *) statuere debent. — 5) L seycug, P' scieris. — ") L et officio.
99 panugie. Neb wſſicknij musiegi raz v geo dwora kupowati. A ten tak vſta- wicznie kugij tak, ktoz kolywek ge° potrzebuje kupiti, wſſem bude geho bez nedoſtatka hoyne dano, etc. O dwanaſte wladarzich ge' zemij, ka xxi". MA weliky kaam dwanaſte ſſlechticzuow neb panuow, genz gſu wladarzi nad cztyrzmij a trzidczeti wlaſtmij, gychzto vrzad geſt wolyti panij zprawcze a vrzedniky. [v] drziewe rzeczenich wlaftech a w gegich miestech magi take kralowu lydu, kde w kteru chwyli przebiwati magi, ſtanye vloziti a zgednati, A to cžoz ony zgednagi, kralowy rozkazati, a kral to° potwrdi ſwu moczi; cżoz ony diegie, to ma vſtawe° byti, y ſlowu gegich yazikem Steyng, to gest vrzadnici nay- wiſſie° dwora. Ti magi mnoho myloſti a dobrodienie, komuz [68a] Chtie vcziniti, a protoz ge lide v weliku czest magi. Tiech prziebytek gest w gednom welikem palaczi w mieſtie kambalu, genz gym gt zwlaſſcze k przebywani gich vrzadu prziprawen, kdezto gſu gym a gich czeledy a vrzednikom a ſluzebnikom gegich pokogiowe kraſni zdielani. A ti giſti panij neb ſſlech- ticzi magi yhned ty, geſſto przi nich na prawe ſedagie, a magi ſudcze A pyſſarze, genz radiecze a pyſſicze gich przikazanie a vrzadowil!] po- moczni ſu. O mnozſtwie ſanowyſcz, kapitule xxiia. U wychodu mieſta kambalu gest se wssech stran czest mnoho, gymizto gdu do okolnich wlaſti. A na kazde czeſtie kralowſke za piet a dwaczeti myl gest wzdy geden czifty mundi principes superare potest. Nam oportet omnes a curia eius monetam emere, que ita continue custoditur, ut indeficienter ad omnes, qui eam emere uolunt, habundantissime diffundat. De duodecim prefectis 1) prouinciarum et officio ac palacio eorum, Capi- tulum xxii. Habet magnus Kaam barones xii, qui xxiiii 2) prouinciis sunt pre- fecti, quorum est officium eligere dominos, rectores et officiales in prouinciis memoratis et earum Ciuitatibus. habent eciam regis exercitibus de locis, ubi habitare annuatim debeant, prouidere. Omnia, que disponunt, regi insinuant3) et ille sua auctoritate confirmat [51b], que illi dixerunt, statuenda. 4) Vo- cantur autem scieng 5) officiales curie maioris. hii multas gracias multaque beneficia multis conferre possunt, propter quod in magno honore habentur a populis. horum habitacio in quodam palacio magno est in Ciuitate Cam- balu eorum officio deputato. Vbi sunt pro eis et officialibus ac ministris eorum aule et Camere et cetere pro eorum comodo officine.6) habent autem Assessores, indiens et notarios, qui consulendo et scribendo eorum mandatis et officio suffragantur. De Cursoribus magni Kaam et multitudine et ordine mansionum pro ipsorum recepcione, C. xxiii. In exitu Ciuitatis Cambalu sunt vndique uie multe, per quas itur ad prouincias conuicinas. In vnaquaque autem uia regia [51b1] ad 1) L profestis. — 2) P1 triginta quatuor, P xxxiiiior. — 3) L insinuantur. — *) statuere debent. — 5) L seycug, P' scieris. — ") L et officio.
Strana 100
100 prziebytek, w nychzto gt kraſnich palaczuow nyekoliko, W nichzto przigi- magi poſly welike° kaam, kdiz tudy gdu, y ſlowu ti przibitkowe gegich yazikem Zamb, to geſt prziebitkowe konſſczi. W tiech hoſpodach gſu lozie y wſſecknij wieczi, cżoz trzeba poczieſtnem lidem. Geſt take tu konij kra- lowich trzi ſta neb cztirzi ſta, gto gſu tu hotowy po kralowo poſelſtwie. A tak wezde a ſe wſſech ſtran naygde na kralowſkich czie�tach az prawie do konecznich kragin oblyznich wlaſti. Tak ze wſſech tiech palaczuow a hoſpod ſe wſſech [69] (Se wſſech) ſtran myesta na deſſet tiſſicz A konij czoz geſt w tiech hoſpodach vſtaweno, wiecze nez dwie ſtie tiſſiecz. Take na mnohich mieſtech w puſtich leſfiech, kdezto zadnich ginich nenye lidſkich przibitkuow, tu gſu take takowy przibitkowe, tak ze geden od druhe° moz byti nayblize w pieti a w trzidceti neb we cztirziczeti milech. A wſſem konyom y Straznym k to� zgiednanym owſa a ztrawy doſti przichiſtano gest w tiech przibitífiech po mieſtech y po hradech, w kterychz kraginach gſu, A tiem, kdoz gſu w tiech przebitſiech, na kterychzkoliwiek pustienach gedu po poſelſtwy poſpieſnem, neſucz nyektere nowynij, przebie(c)hnu za den dwe stie myl nebo trzi sta tiemto obiczegem. Dwa na konych biezita ſpolu, ſtahnucze ſobie ſylnie brzichi a hlawy, a tak vſtawieczne biezij, donywadz konij �tacziti mohu. A kdiz przigedu do ktere drziewe rzecze- neho prziebitkuow neb ſtanowyſſcz, wezmucze gyne czile konie a vſtalich tu nechagiecz, opiet czoz naywiecze mohu biezie. A tak przemyenigicze xxV miliaria inuenitur vna mansio, in qua palacia plura et pulcra sunt, ubi receptantur nuncii magni Kaam, inde transitum facientes, vocantur autem man- siones ille Ianb 1) i. d. mansiones equorum In illis hospiciis lecti sunt et cuncta, que pro recepcione uiatorum oportuna sunt. Sunt eciam ibi equi regis trecenti aut quadringenti, qui pro regis nunciis sunt parati. Sic igitur inuenitur per omnes uias regias usque in fines ultimos prouinciarum affinium. Itaque in vniuerso sunt palacia 2) et hospicia huiusmodi circiter x milia. Equi autem, qui sunt his mansionibus deputati, ultra ducenta millia sunt. In multis eciam locis siluestribus, ubi non est alia habitacio hominum, sunt mansiones huiusmodi, quarum vna ibi alteri [52a] proxima est, ad miliaria xxxv 3) aut xl. Omnibus autem equis et custodibus ad hoc deputatis de annona 4) et expensis omnibus per Ciuitatem et castra, in quorum sunt confinio, integraliter prouidetur. His autem, qui sunt in mansionibus cuiuscunque deserti, per regis curiam proui- detur. Igitur nuncii, qui in equis currunt ad regis imperium, ad noua alique uelociter deferenda, currunt in die per miliaria cc aut ccc, hoc modo duo simul in equis currunt, qui fortiter sibi uentrem et capita ligant cursumque conti- nuant, quantum equi perdurare possunt, et cum perueniunt ad aliquem de man- sionibus predictis, equos alios ibi recipiunt fessosque dimittunt statimque cum equis aliis uelociter [52a1] currunt et sic equos alternant 5) in omnium custodia et 1) L laubi, P' ianb. — 2) P1 + officia. — 3) PExxV. — *) P3 schází. — 5) L alter- natim.
100 prziebytek, w nychzto gt kraſnich palaczuow nyekoliko, W nichzto przigi- magi poſly welike° kaam, kdiz tudy gdu, y ſlowu ti przibitkowe gegich yazikem Zamb, to geſt prziebitkowe konſſczi. W tiech hoſpodach gſu lozie y wſſecknij wieczi, cżoz trzeba poczieſtnem lidem. Geſt take tu konij kra- lowich trzi ſta neb cztirzi ſta, gto gſu tu hotowy po kralowo poſelſtwie. A tak wezde a ſe wſſech ſtran naygde na kralowſkich czie�tach az prawie do konecznich kragin oblyznich wlaſti. Tak ze wſſech tiech palaczuow a hoſpod ſe wſſech [69] (Se wſſech) ſtran myesta na deſſet tiſſicz A konij czoz geſt w tiech hoſpodach vſtaweno, wiecze nez dwie ſtie tiſſiecz. Take na mnohich mieſtech w puſtich leſfiech, kdezto zadnich ginich nenye lidſkich przibitkuow, tu gſu take takowy przibitkowe, tak ze geden od druhe° moz byti nayblize w pieti a w trzidceti neb we cztirziczeti milech. A wſſem konyom y Straznym k to� zgiednanym owſa a ztrawy doſti przichiſtano gest w tiech przibitífiech po mieſtech y po hradech, w kterychz kraginach gſu, A tiem, kdoz gſu w tiech przebitſiech, na kterychzkoliwiek pustienach gedu po poſelſtwy poſpieſnem, neſucz nyektere nowynij, przebie(c)hnu za den dwe stie myl nebo trzi sta tiemto obiczegem. Dwa na konych biezita ſpolu, ſtahnucze ſobie ſylnie brzichi a hlawy, a tak vſtawieczne biezij, donywadz konij �tacziti mohu. A kdiz przigedu do ktere drziewe rzecze- neho prziebitkuow neb ſtanowyſſcz, wezmucze gyne czile konie a vſtalich tu nechagiecz, opiet czoz naywiecze mohu biezie. A tak przemyenigicze xxV miliaria inuenitur vna mansio, in qua palacia plura et pulcra sunt, ubi receptantur nuncii magni Kaam, inde transitum facientes, vocantur autem man- siones ille Ianb 1) i. d. mansiones equorum In illis hospiciis lecti sunt et cuncta, que pro recepcione uiatorum oportuna sunt. Sunt eciam ibi equi regis trecenti aut quadringenti, qui pro regis nunciis sunt parati. Sic igitur inuenitur per omnes uias regias usque in fines ultimos prouinciarum affinium. Itaque in vniuerso sunt palacia 2) et hospicia huiusmodi circiter x milia. Equi autem, qui sunt his mansionibus deputati, ultra ducenta millia sunt. In multis eciam locis siluestribus, ubi non est alia habitacio hominum, sunt mansiones huiusmodi, quarum vna ibi alteri [52a] proxima est, ad miliaria xxxv 3) aut xl. Omnibus autem equis et custodibus ad hoc deputatis de annona 4) et expensis omnibus per Ciuitatem et castra, in quorum sunt confinio, integraliter prouidetur. His autem, qui sunt in mansionibus cuiuscunque deserti, per regis curiam proui- detur. Igitur nuncii, qui in equis currunt ad regis imperium, ad noua alique uelociter deferenda, currunt in die per miliaria cc aut ccc, hoc modo duo simul in equis currunt, qui fortiter sibi uentrem et capita ligant cursumque conti- nuant, quantum equi perdurare possunt, et cum perueniunt ad aliquem de man- sionibus predictis, equos alios ibi recipiunt fessosque dimittunt statimque cum equis aliis uelociter [52a1] currunt et sic equos alternant 5) in omnium custodia et 1) L laubi, P' ianb. — 2) P1 + officia. — 3) PExxV. — *) P3 schází. — 5) L alter- natim.
Strana 101
101 konie na takowych hoſpodach, konagi bieh czely den. A tak w ſkurzie nowyni donaſſiegie k welike kaamowi, A ge° przikazanie w ſkuorzie do dalekich kragyn donaſſiegie. miezi tiemij prziebitky [69a] Drziewe rzeczenemy gſu take gine hoſpody y zde y onde we trzech milech, ktezto gest malo domuow, kdezto ſie ſtawugi pie�ſy, z nichzto kazdy ma opaſanie ſ welikemy puklamij nebo zwonczi, kterymizto puklamij neb zwonczemi wlaſky Sonagri rziekagi. Tehdy kdiz kral ktere liſti chcze po kterem poſlati, dadie liſti gedno" tiekaczowij z tiech, gto welmy ſkoro biezie do naybliſsie° ſtano- wyſſcze k ſtanowyſſcze, kdez to gſu gini tiekaczi hotowij a k tomu przy- praweni, A kdez ti, genz w naybliznieſſie ſtrazi gſu, vſliſſie zwuk zwoneczkuow too tiekacze, yakoz biezi, geden yhned hotow geft, gto wezma liſt z ruku too tiekacze a ſwiedieczne znamenie od pyſarze na liſku, a tak yhned opiet dale biezi do nayblizſſie° prziebitku yakzto prwnij. A tak ſie wiecz mienie tiekacze od hedney [!] hoſpody az do druhe, az prawe na to mieſto, kdezto magi kralowij liſtowe doneſeny byti. A tiem obieczegem w kratkem czaſu dluhu czeſtu przebiehnu. A tak czaſto kral za den a za nocz moz miti nowini a nowe owocze ze wzdaly deſieti dny czeſty. A ti wſſiczkny drziewe gmenowani tiekaczi gſu ſwobodni a wiſſwobozeni od krale ode wſſech dani [70]. A ktor geſſcze od kralowa dworu za ſwu praczi dobry wzatek magi. O opatrnoſti a o wzaſobeny proti neplodnem a drahym letom a o ſlito- wani nad chudemi, ka xxiii. PO wſſe leta weliky kaam poſly ſwe po zemych tota die cursum continuant et sic noua ad magnum Kaam 1) a remotis partibus uelociter deferunt et mandata eius ad remota loca cum magna2) festinacione portantur. Inter mansiones autem predictas sunt habitaciones alie spacio milia- rium forum distantes ab inuicem, ubi sunt domus pauce, in quibus cursores pedites morantur: 3) quorum quilibet habet cinctorium grossis bullis i. sonaliis sonantibus circumquaque repletum. Quas bullas (vulgariter) sonacula uel sonaglios 4) dicimus. Cum igitur rex vult mittere litteras per cursorem, dantur litere uni ex his cursoribus, qui velociter currit usque ad mansionem primam, ubi sunt cur- sores alii preparati [52b] Cum autem hi, qui in uicina custodia sunt, uenientis cursoris sonitum audiunt, vnus eorum se sine mora preparat, de manu uenientis litteras accipit et a notario loci testimoniale signum in cartula et currit ut primus usque ad alteram mansionem. Sicquse cursores alternant per loca sin- gula usque ad locum, quo sunt regis littere deferende. In hunc igitur modum in breui tempore magnum 5) ytineris spacium expeditur, Quandoque enim 6) rex recipit inter diem et noctem noua et recentes fructus de spacio dietarum7) x. Omnes autem prenominati cursores exempti sunt per regem ab omni solu- cione tributi et insuper a regis curia sui laboris optimam mercedem accipiunt. De prudencia regis ad obuiandum sterili[52b1]tatis et caristie tempo- ribus et de pietate eius ad 8) egentes, Capitulum xxiiij. Singulis annis magnus — 1) L + iter. — 1) P1 schází. — 3) L immorantur. — 4) P1 schází. — 5) L magri. *) L eciam. — 1) L dierum. — 1) L a P1 + subdito.
101 konie na takowych hoſpodach, konagi bieh czely den. A tak w ſkurzie nowyni donaſſiegie k welike kaamowi, A ge° przikazanie w ſkuorzie do dalekich kragyn donaſſiegie. miezi tiemij prziebitky [69a] Drziewe rzeczenemy gſu take gine hoſpody y zde y onde we trzech milech, ktezto gest malo domuow, kdezto ſie ſtawugi pie�ſy, z nichzto kazdy ma opaſanie ſ welikemy puklamij nebo zwonczi, kterymizto puklamij neb zwonczemi wlaſky Sonagri rziekagi. Tehdy kdiz kral ktere liſti chcze po kterem poſlati, dadie liſti gedno" tiekaczowij z tiech, gto welmy ſkoro biezie do naybliſsie° ſtano- wyſſcze k ſtanowyſſcze, kdez to gſu gini tiekaczi hotowij a k tomu przy- praweni, A kdez ti, genz w naybliznieſſie ſtrazi gſu, vſliſſie zwuk zwoneczkuow too tiekacze, yakoz biezi, geden yhned hotow geft, gto wezma liſt z ruku too tiekacze a ſwiedieczne znamenie od pyſarze na liſku, a tak yhned opiet dale biezi do nayblizſſie° prziebitku yakzto prwnij. A tak ſie wiecz mienie tiekacze od hedney [!] hoſpody az do druhe, az prawe na to mieſto, kdezto magi kralowij liſtowe doneſeny byti. A tiem obieczegem w kratkem czaſu dluhu czeſtu przebiehnu. A tak czaſto kral za den a za nocz moz miti nowini a nowe owocze ze wzdaly deſieti dny czeſty. A ti wſſiczkny drziewe gmenowani tiekaczi gſu ſwobodni a wiſſwobozeni od krale ode wſſech dani [70]. A ktor geſſcze od kralowa dworu za ſwu praczi dobry wzatek magi. O opatrnoſti a o wzaſobeny proti neplodnem a drahym letom a o ſlito- wani nad chudemi, ka xxiii. PO wſſe leta weliky kaam poſly ſwe po zemych tota die cursum continuant et sic noua ad magnum Kaam 1) a remotis partibus uelociter deferunt et mandata eius ad remota loca cum magna2) festinacione portantur. Inter mansiones autem predictas sunt habitaciones alie spacio milia- rium forum distantes ab inuicem, ubi sunt domus pauce, in quibus cursores pedites morantur: 3) quorum quilibet habet cinctorium grossis bullis i. sonaliis sonantibus circumquaque repletum. Quas bullas (vulgariter) sonacula uel sonaglios 4) dicimus. Cum igitur rex vult mittere litteras per cursorem, dantur litere uni ex his cursoribus, qui velociter currit usque ad mansionem primam, ubi sunt cur- sores alii preparati [52b] Cum autem hi, qui in uicina custodia sunt, uenientis cursoris sonitum audiunt, vnus eorum se sine mora preparat, de manu uenientis litteras accipit et a notario loci testimoniale signum in cartula et currit ut primus usque ad alteram mansionem. Sicquse cursores alternant per loca sin- gula usque ad locum, quo sunt regis littere deferende. In hunc igitur modum in breui tempore magnum 5) ytineris spacium expeditur, Quandoque enim 6) rex recipit inter diem et noctem noua et recentes fructus de spacio dietarum7) x. Omnes autem prenominati cursores exempti sunt per regem ab omni solu- cione tributi et insuper a regis curia sui laboris optimam mercedem accipiunt. De prudencia regis ad obuiandum sterili[52b1]tatis et caristie tempo- ribus et de pietate eius ad 8) egentes, Capitulum xxiiij. Singulis annis magnus — 1) L + iter. — 1) P1 schází. — 3) L immorantur. — 4) P1 schází. — 5) L magri. *) L eciam. — 1) L dierum. — 1) L a P1 + subdito.
Strana 102
102 ge poddanich ſſle, aby ſhledly, gestly ze ktera z ge° zemij ma kterij ne doſtatek na obyli neb na kterych vzitſſich od kobylek neb od huſienecz neb kterukoliwiek yalowoſti ze by potratila obile ſwe too leta. A kdiz ge o takowem doſtatku z ktere zemie neb z mieſta wzkazano bude, yhned gym to° leta wſſiczknij dani odpuſti. Take gym ſwich �todol obyle kaze poſlati, cžoz by gim doſti bilo y k ztrawie y k ſieti. A kdiz ſie dobra leta a plodna zdarzie, tehdi nakupi welike mnozſtwye obily, a to chowa w ſwych ſtodolach leta trzi neb cztirzi welmy opatrnie, aby neſhnylo. A tak o wſſe- likem obilem pilni gſu, aby wzdi kralowij ſtodoly plnij bilij, aby mohl obmiſliti w potrzebu a w yalowa leta tiem, kdezbi trzeba bilo. A kdiz w takowu chwily obyle kralowo prodawagi, tak mnoho za cztirzi mierzicze od tiech, ktoz kupugi, wezme, yakoz by v gine°, geſto prodawa, za gednu mierziczi muſyl dati. Opiet tez, kdiz ſſelma neb mor na dobitku geſt, komuz ſie [70a] (komu) ztak na dobitku ſſkoda ſtane, take ge' dan roku too odpuſti. take gedno" wiecze, druhemu mene, podle toho, yakz kto ſſkodu wezme, a tiem take kaze ſwe° dobitka vprodati. Na naygmenowyteyſſich czieſtach tey zemie kathay a po ginich okolnych zemiech kaze kral ſſczepow naſa- diti neb kterehozkoliwiek drziewe nedaleko gedno od druhe[hlo, aby ti, ktoz czieſtu gdu, ſ prawey cze�ty neſbludily, neb po takowiech czilech ſie lide ſprawugi. Take czini gedno wiecz nemale chwaly doyſtoyno, ze kaze po- pſati a znamenati poczet tey czeledy v mieſtie kambalu a gmena gegich, Kaam suos nuncios per prouincias sibi subiectas dirigit, ut inquirant, si qua regio occasione locustarum aut vermium seu cuiuscunque sterilitatis aut pestis illo anno perdidit blada sua. cum autem 1) de detrimento huiusmodi de prouincia uel Ciuitate aliqua sibi fuerit intimatum, illi regioni anni illius tributa remittit, facit eciam illuc de suis horreis blada deferri, quantum necessarium est pro victualibus 2) et semine. 3) Temporibus ubertatis magne emit rex copio- sissime blada multa, que in suis horreis per annos tres aut quatuor seruantur prouide, ne putrescant. Sicque de omni4 blado [53a] sollicite prouidetur, ut semper regis horrea plena sint, ut possit indigentibus sterilitatis tempore pro- uidere. Cum autem blada regis in hoc casu uenduntur, tantum precii 5) de quatuor mensuris ab ementibus recipit, quantum ab allis uendentibus de vnica 6) mensura recipitur. 7) Similiter eciam quando epytimia fuerit animalium, remittit huiusmodi dampno pacientibus ipsius anni tributum magis uni aut minus, iuxta quod eorum fuerit detrimentum, quibus eciam uendi facit de suis gregibus et armentis. In principalioribus uiis per prouinciam Cathay et per prouincias adia- centes facit rex plantari arbores in distancia modica ab inuicem, ne uiatores a uia recta aberrare contingat, nam per metas huius diriguntur. Facit eciam opus aliud [53a1] non modica laude dignum. Notari sibi facit numerum familia- 1) L + rex — 1) P1 proincialibus, — 3) L semento. — *) L + alio. — 5) L pre- ciuntur. — 6) L arca. — 7) L accipitur.
102 ge poddanich ſſle, aby ſhledly, gestly ze ktera z ge° zemij ma kterij ne doſtatek na obyli neb na kterych vzitſſich od kobylek neb od huſienecz neb kterukoliwiek yalowoſti ze by potratila obile ſwe too leta. A kdiz ge o takowem doſtatku z ktere zemie neb z mieſta wzkazano bude, yhned gym to° leta wſſiczknij dani odpuſti. Take gym ſwich �todol obyle kaze poſlati, cžoz by gim doſti bilo y k ztrawie y k ſieti. A kdiz ſie dobra leta a plodna zdarzie, tehdi nakupi welike mnozſtwye obily, a to chowa w ſwych ſtodolach leta trzi neb cztirzi welmy opatrnie, aby neſhnylo. A tak o wſſe- likem obilem pilni gſu, aby wzdi kralowij ſtodoly plnij bilij, aby mohl obmiſliti w potrzebu a w yalowa leta tiem, kdezbi trzeba bilo. A kdiz w takowu chwily obyle kralowo prodawagi, tak mnoho za cztirzi mierzicze od tiech, ktoz kupugi, wezme, yakoz by v gine°, geſto prodawa, za gednu mierziczi muſyl dati. Opiet tez, kdiz ſſelma neb mor na dobitku geſt, komuz ſie [70a] (komu) ztak na dobitku ſſkoda ſtane, take ge' dan roku too odpuſti. take gedno" wiecze, druhemu mene, podle toho, yakz kto ſſkodu wezme, a tiem take kaze ſwe° dobitka vprodati. Na naygmenowyteyſſich czieſtach tey zemie kathay a po ginich okolnych zemiech kaze kral ſſczepow naſa- diti neb kterehozkoliwiek drziewe nedaleko gedno od druhe[hlo, aby ti, ktoz czieſtu gdu, ſ prawey cze�ty neſbludily, neb po takowiech czilech ſie lide ſprawugi. Take czini gedno wiecz nemale chwaly doyſtoyno, ze kaze po- pſati a znamenati poczet tey czeledy v mieſtie kambalu a gmena gegich, Kaam suos nuncios per prouincias sibi subiectas dirigit, ut inquirant, si qua regio occasione locustarum aut vermium seu cuiuscunque sterilitatis aut pestis illo anno perdidit blada sua. cum autem 1) de detrimento huiusmodi de prouincia uel Ciuitate aliqua sibi fuerit intimatum, illi regioni anni illius tributa remittit, facit eciam illuc de suis horreis blada deferri, quantum necessarium est pro victualibus 2) et semine. 3) Temporibus ubertatis magne emit rex copio- sissime blada multa, que in suis horreis per annos tres aut quatuor seruantur prouide, ne putrescant. Sicque de omni4 blado [53a] sollicite prouidetur, ut semper regis horrea plena sint, ut possit indigentibus sterilitatis tempore pro- uidere. Cum autem blada regis in hoc casu uenduntur, tantum precii 5) de quatuor mensuris ab ementibus recipit, quantum ab allis uendentibus de vnica 6) mensura recipitur. 7) Similiter eciam quando epytimia fuerit animalium, remittit huiusmodi dampno pacientibus ipsius anni tributum magis uni aut minus, iuxta quod eorum fuerit detrimentum, quibus eciam uendi facit de suis gregibus et armentis. In principalioribus uiis per prouinciam Cathay et per prouincias adia- centes facit rex plantari arbores in distancia modica ab inuicem, ne uiatores a uia recta aberrare contingat, nam per metas huius diriguntur. Facit eciam opus aliud [53a1] non modica laude dignum. Notari sibi facit numerum familia- 1) L + rex — 1) P1 proincialibus, — 3) L semento. — *) L + alio. — 5) L pre- ciuntur. — 6) L arca. — 7) L accipitur.
Strana 103
103 kterziz obile nemagi, any ſobie zacz kupiti magi aniz mohu, a tiech geſt tu welmy mnoho. A takem wſſem kaze obile, cżoz gym do roka trzeba, z ſwich ſtodol dati na wſſake leto. Chleba take v ge° dwora, ktoz kolywiek proſy, zadne' neodpowiedie. Take nenie we wſſem roczie too dne, ktery by neprziſſlo k dworu chleba proſiecz zen y muozuw, na trzidcet tiſſiecz. A protoz ze zadne" chude" chleba neodpowiedie, welike hlo kaam chudina za boha geho ma. O tom pyti, geſſto mieſo wyna dielagi, ka xxiiii. W Tey zemij kathaij myeſto wina czinie welmy dobre pitie rzyzow a rozliczneij [71] Gyney wonie, kterezto pitie geſt welmy czifſte a przemaha wſſiczku chut wynnij, a ſpieſſe ſe gym czlowiek opie, nezly kterem winem. O kameni, genz horzie yako drwa, xxv kal'. PO tey wſſie wlaſti katay nalezagie niekterake kamenie czerne, genz lamij z ſkaly, a kdiz ge na ohen wrzie, horzi yako drzewo, a kdiz ſie rozhorzi, dluho ohen drzi, neb kdiz gey weczer zazzeſs, czelu nocz vhle chowa. A yakozkolwek w tey zemij drew doſti geſt, wſſak geo mnozi mieſto drew vziwagi, neb drwa gſu gym draſſie. O welikey rzieczi [-e], giezto diegi pulyſtanghynet a o kraſnem moſtu tey rzeky, xxvi. Wyprawiwſe to giz wſſeczkno, cžoz bylo o tey wlaſti kathay a o mieſtu kambalu y o welebnoſti weliker kaam, Giz prziſtupymi, kterak bichom mohli popſati o ginich zemiech a o kraginach okolnich. W geden rium et nomina in Ciuitate Cambalu, que blada non colligunt nec emere possunt sibi que multe sunt ualde, quibus omnibus blada per totum annum necessaria de suis horreis annis singulis dari facit. Panis eciam nulli petenti in sua curia denegatur, Neque in toto anno dies est, in qua ad petendum panem mares et femine ultra xxx millia non accedant. Et quia nulli pauperi negatur panis, magnus Kaam quasi deus a pauperibus reputatur. 1) De pocione, que loco vini fit in prouincia Cathay, C. xxv. (I)n prouincia Cathay loco vini fit pocio optima de riso et diuersis aliis aromatibus, que clara est ualde et vini suauitatem excedit facitque bibentes [53b] ex ea facilius in- ebriari, quam vinum. De lapidibus, qui ardent ut ligna, C. xxvi. Per totam prouinciam Cathay inueniuntur quidam lapides nigri, qui de montibus exciduntur et missi in ignem ardent ut ligna diuque ignem seruant, cum accensi fuerint. Nam si accenduntur sero, per totam noctem ignem seruant. Et quamuis in ipsa prouincia ligna multa sint, multum tamen utuntur illis lapidibus, ut plurimum, quia ligna ca- riora sunt De flumine magno pulisanchinc 2) et pulcherrimo ponte eius, C. xxvij. Expeditis his, que de prouincia cathay et Ciuitate Cambalu atque magni Kaam magnificencia ad presens curaui describere, nunc ad describendas breuiter re- giones finitimas [53b1] accedamus. Quodam tempore magnus Rex 3) me Marchum 1) L honoratur. — 2) L pulchanchymet. — 3) L + Kaam.
103 kterziz obile nemagi, any ſobie zacz kupiti magi aniz mohu, a tiech geſt tu welmy mnoho. A takem wſſem kaze obile, cżoz gym do roka trzeba, z ſwich ſtodol dati na wſſake leto. Chleba take v ge° dwora, ktoz kolywiek proſy, zadne' neodpowiedie. Take nenie we wſſem roczie too dne, ktery by neprziſſlo k dworu chleba proſiecz zen y muozuw, na trzidcet tiſſiecz. A protoz ze zadne" chude" chleba neodpowiedie, welike hlo kaam chudina za boha geho ma. O tom pyti, geſſto mieſo wyna dielagi, ka xxiiii. W Tey zemij kathaij myeſto wina czinie welmy dobre pitie rzyzow a rozliczneij [71] Gyney wonie, kterezto pitie geſt welmy czifſte a przemaha wſſiczku chut wynnij, a ſpieſſe ſe gym czlowiek opie, nezly kterem winem. O kameni, genz horzie yako drwa, xxv kal'. PO tey wſſie wlaſti katay nalezagie niekterake kamenie czerne, genz lamij z ſkaly, a kdiz ge na ohen wrzie, horzi yako drzewo, a kdiz ſie rozhorzi, dluho ohen drzi, neb kdiz gey weczer zazzeſs, czelu nocz vhle chowa. A yakozkolwek w tey zemij drew doſti geſt, wſſak geo mnozi mieſto drew vziwagi, neb drwa gſu gym draſſie. O welikey rzieczi [-e], giezto diegi pulyſtanghynet a o kraſnem moſtu tey rzeky, xxvi. Wyprawiwſe to giz wſſeczkno, cžoz bylo o tey wlaſti kathay a o mieſtu kambalu y o welebnoſti weliker kaam, Giz prziſtupymi, kterak bichom mohli popſati o ginich zemiech a o kraginach okolnich. W geden rium et nomina in Ciuitate Cambalu, que blada non colligunt nec emere possunt sibi que multe sunt ualde, quibus omnibus blada per totum annum necessaria de suis horreis annis singulis dari facit. Panis eciam nulli petenti in sua curia denegatur, Neque in toto anno dies est, in qua ad petendum panem mares et femine ultra xxx millia non accedant. Et quia nulli pauperi negatur panis, magnus Kaam quasi deus a pauperibus reputatur. 1) De pocione, que loco vini fit in prouincia Cathay, C. xxv. (I)n prouincia Cathay loco vini fit pocio optima de riso et diuersis aliis aromatibus, que clara est ualde et vini suauitatem excedit facitque bibentes [53b] ex ea facilius in- ebriari, quam vinum. De lapidibus, qui ardent ut ligna, C. xxvi. Per totam prouinciam Cathay inueniuntur quidam lapides nigri, qui de montibus exciduntur et missi in ignem ardent ut ligna diuque ignem seruant, cum accensi fuerint. Nam si accenduntur sero, per totam noctem ignem seruant. Et quamuis in ipsa prouincia ligna multa sint, multum tamen utuntur illis lapidibus, ut plurimum, quia ligna ca- riora sunt De flumine magno pulisanchinc 2) et pulcherrimo ponte eius, C. xxvij. Expeditis his, que de prouincia cathay et Ciuitate Cambalu atque magni Kaam magnificencia ad presens curaui describere, nunc ad describendas breuiter re- giones finitimas [53b1] accedamus. Quodam tempore magnus Rex 3) me Marchum 1) L honoratur. — 2) L pulchanchymet. — 3) L + Kaam.
Strana 104
104 cžas weliky kral mye Marka do dalekych kragyn pro niekterake ſweo Cziſarzſtwie potrzebie pylne poſlal geſt bil. A tak ya z mieſta kambalu zdwyh ſie na czeſtu, giel gſem cztirzi mieſiecze na czeſtie, a czoz gſem tu ſpatrzil w tu chwyli, to chczi wyprawiti. Po wyndeni z mieſta kambalu w deſieti mylech nadſſel ſem geden welmy weliky potok, genz [71a] Slowe pulynfanchynz, a ten tecze k ſame“ welike morzi. Po tom potoku mnoho lodij z drahu kupy wezu; przeſ ten potok moſt kraſni mramorowy gest wzdely na trzi ſta kroczegi a na ſſierz oſm, przeſ kteryzto moſt piet giezdnych mohu geden podle druhe' wolnie gieti ſpolu. A ten moſt ma cztirzi a dwadczet giſſteb neb ſklepuow a tolikez ſlupow mramorowych v wodie a geſt welmij kraſnij. Opona moſtowa neb zed obapol nie gest flup mramorowy welmy kraſny. A pod tiem ſlupem myeſto podpory neb krumfeſsta wezpod gest lew mramorowy. Od toho ſlupu na kroczei geſt opiet druhij ſlup, a ten ma dwa lwy pod ſebu. Mezi tiemy dwema ſlupoma geſt opona mramorowa neb prziſtienek z ſſiereho mramora. A tak po tom wſſem moſtu ſ obu ſtranu az do koncze gſu taczi ſlupowe y prziſtienczi, Tak ze tiech lwuow a ſlupuow po to wſſem moſtu tiem obieczegem gest nad tifficz a dwe stie, protoz ten moſt gt welmy kraſnij. Kratke popſanie gedney czeſty tey wlaſti. A kdez odtud dale pogde za trzidcet mijl, nalezne mnoho kraſnich wynnicze a kraſnich palaczuow ad remotas partes pro quodam sui imperii negocio destinauit. Ego autem de Ciuitate Cambalu iter arripiens mensibus iiij 1) in itineribus fui. Ideo, que in via illa eundo et redeundo reperi, declarabo. Post recessum a Ciuitate Cambalu per miliaria x 2) quidam magnus fluuius inuenitur, qui dicitur pulisanchinc,3) qui ad mare occeanum terminatur.4) per hunc fluuium 4) naues multe cum mercacio- nibus maximis deducuntur. Ibi autem pons marmoreus 5) et pulcherrimus habens longitudinis passus trecentos et latitudinis octo, 6) per quem milites decem col- laterales insimul ire possunt, per latitudinem ipsius habet uero pons arcus xxiiij 7) et in aqua totidem pilas [54a] marmoreas.8) Cortina uero pontis seu murus in latere talis est: In pontis capite ex latere est columpna vna marmorea habens pro base9) leonem unum marmoreum et 10) pro capitello leonem alium marmo- reum,10) vltra quarum columpnarum ad spac um passus vnius est columpna alia duos similiter marmoreos leones habens ut prima. Inter columpnas uero duas est cortina marmorea coloris grisei et sic proceditur ex ambobus lateribus pontis a principio ipsius usque ad finem eius Ita, ut per hunc modum sint ibi leones marmorei bene 11) mille ducenti, propter quod pons ille somptuosus et pulcher est supra modum. Breuis quedam descripcio partis vnius prouincie Cathay, Capitulum xxviij. [54a1] Cvm vero ultra pontem proceditur per miliaria xxx, inueniuntur continue 1) L aliquibus. — 2) P1 quinque — 3) L pulsanchimus — 4)—“) Pa schází. — 5) Pa schází. — 6) L magne. — 7) P* Liiij. — 3) P1 + pulcherrimas. — ") L vase. — 10)—10) P1 schází. — 11) L undique.
104 cžas weliky kral mye Marka do dalekych kragyn pro niekterake ſweo Cziſarzſtwie potrzebie pylne poſlal geſt bil. A tak ya z mieſta kambalu zdwyh ſie na czeſtu, giel gſem cztirzi mieſiecze na czeſtie, a czoz gſem tu ſpatrzil w tu chwyli, to chczi wyprawiti. Po wyndeni z mieſta kambalu w deſieti mylech nadſſel ſem geden welmy weliky potok, genz [71a] Slowe pulynfanchynz, a ten tecze k ſame“ welike morzi. Po tom potoku mnoho lodij z drahu kupy wezu; przeſ ten potok moſt kraſni mramorowy gest wzdely na trzi ſta kroczegi a na ſſierz oſm, przeſ kteryzto moſt piet giezdnych mohu geden podle druhe' wolnie gieti ſpolu. A ten moſt ma cztirzi a dwadczet giſſteb neb ſklepuow a tolikez ſlupow mramorowych v wodie a geſt welmij kraſnij. Opona moſtowa neb zed obapol nie gest flup mramorowy welmy kraſny. A pod tiem ſlupem myeſto podpory neb krumfeſsta wezpod gest lew mramorowy. Od toho ſlupu na kroczei geſt opiet druhij ſlup, a ten ma dwa lwy pod ſebu. Mezi tiemy dwema ſlupoma geſt opona mramorowa neb prziſtienek z ſſiereho mramora. A tak po tom wſſem moſtu ſ obu ſtranu az do koncze gſu taczi ſlupowe y prziſtienczi, Tak ze tiech lwuow a ſlupuow po to wſſem moſtu tiem obieczegem gest nad tifficz a dwe stie, protoz ten moſt gt welmy kraſnij. Kratke popſanie gedney czeſty tey wlaſti. A kdez odtud dale pogde za trzidcet mijl, nalezne mnoho kraſnich wynnicze a kraſnich palaczuow ad remotas partes pro quodam sui imperii negocio destinauit. Ego autem de Ciuitate Cambalu iter arripiens mensibus iiij 1) in itineribus fui. Ideo, que in via illa eundo et redeundo reperi, declarabo. Post recessum a Ciuitate Cambalu per miliaria x 2) quidam magnus fluuius inuenitur, qui dicitur pulisanchinc,3) qui ad mare occeanum terminatur.4) per hunc fluuium 4) naues multe cum mercacio- nibus maximis deducuntur. Ibi autem pons marmoreus 5) et pulcherrimus habens longitudinis passus trecentos et latitudinis octo, 6) per quem milites decem col- laterales insimul ire possunt, per latitudinem ipsius habet uero pons arcus xxiiij 7) et in aqua totidem pilas [54a] marmoreas.8) Cortina uero pontis seu murus in latere talis est: In pontis capite ex latere est columpna vna marmorea habens pro base9) leonem unum marmoreum et 10) pro capitello leonem alium marmo- reum,10) vltra quarum columpnarum ad spac um passus vnius est columpna alia duos similiter marmoreos leones habens ut prima. Inter columpnas uero duas est cortina marmorea coloris grisei et sic proceditur ex ambobus lateribus pontis a principio ipsius usque ad finem eius Ita, ut per hunc modum sint ibi leones marmorei bene 11) mille ducenti, propter quod pons ille somptuosus et pulcher est supra modum. Breuis quedam descripcio partis vnius prouincie Cathay, Capitulum xxviij. [54a1] Cvm vero ultra pontem proceditur per miliaria xxx, inueniuntur continue 1) L aliquibus. — 2) P1 quinque — 3) L pulsanchimus — 4)—“) Pa schází. — 5) Pa schází. — 6) L magne. — 7) P* Liiij. — 3) P1 + pulcherrimas. — ") L vase. — 10)—10) P1 schází. — 11) L undique.
Strana 105
105 a ginech domuow a kraſne roly plodne; przeducze trzidczeti myl, przigiti gest k myestu, gemuz rziekagi Gyogin. [72] A to myesto gest welike a kraſne, w niemz gt mnoho klaſſteruow, w nychzto modly gſu. W tom mieſtie po- stawcze dielagi cziste od zlata a o[d] hedwabie a golcze welmij dobre. Gest tu take pro poczeſtne lidij hoſtynnych domuow mnoho obecznich. Mieſſczene obecznie tu gſu rzemeſlnyczi a kupczi. Za tiem myeſtem w myli gedney gſu dwie czeſtie, z nichz gedna gde przeſ tu wlaſt kathay, a druha przeſs Syrochum. ta wede az k morzi k tiem kragynam, geſſto ſlowu Mangi. G(g)ducze przeſ tu wlast kathay tiemij kragynamij przef desset dnij czesty, nayde vſtawicznie mieſt doſti a hradow. A tudy geſt mnoho kupczuow, a dobre role, trawnykuow, a ſaduow kraſnych doſti. lide w tey kraginie gſu krotczi a welmy ochotnij. O kralowſtwie kamffuga, kal dwaczata viii. PO ſſeſti dny czeſtij od mieſta Gyogon przigde do kralowſtwie (Ta od mieſta) Taynfu do welike" a kraſnes, kdezto geſt mnoho wynnicz. Ale we wſſie zemij kathaij nykdiez wino nerofte, nez z teto zemie tam wezu. Tu gest morſkych yahod mnoho pro hedwab, gehoz tu welmij mnoho geſt. Tu gest kupeczfstwie mnoho a rzemeſlnykuow. Take tu odieny dielagi lidu welike° kaam [72a]. Odtud gducze przes ſedm dny czeſtij k zapad ſluncze, gſu kraginij welmy kraſne, hraduow a myeſt wezde doſti, kupeczstwie take mnoo. po tiech ſedmij dny palacia multa et alie domus pulcre, Vinee pulcre et agri fertiles. Terminatis xxx miliaribus inuenitur Ciuitas Gyn 1) magna et pulcra, ubi multa sunt mona- steria ydolorum; vbi eciam fiunt panni auri 2) optimi et sericei et sindones 2) optimi. Sunt eciam ibi pro uiatoribus hospicia communia3) multa. Ciues com- muniter artifices et mercatores sunt. vitra ciuitatem hanc ad miliare vnum vie due sunt, quarum vna transit per prouinciam cathay, altera vero ad circium 4) sita ducit ad mare uersus 5) regiones mangi. Per prouinciam autem Cathay itur per 6) plagam illam per dietas decem 7) Continueque reperiuntur Ciuitates et [54b] castra, ubi agri multi optimi sunt et uiridaria pulcra ualde. Multique nego- ciatores ibi sunt et artifices. homines autem regionis illius domestici ualde sunt et affabiles. De regno tanfu,8) Capitulum xxix. Post dietas x 9) a Ciuitate gygyn in- uenitur regnum tanfu magnum et pulcrum, ubi vinee multe sunt. In tota enim prouincia Cathay vinum non crescit, sed de hac regione defertur illuc. Ibi sunt mora multa propter sericum, de quo copia ibi maxima est. Ibi mercaciones magne fiunt multique artifices ibi sunt, fiuntque ibi arma multa pro exercitibus magni Kaam. inde uero progredientes per dietas vii ad occidentalem plagam inueniunt continue regionem pulcheri[54b1]mam, Castra multa et plurimas Ciui- 1) Pi Guegyn, P1 Giogin. - 2)-1) P“schází. — 3) P1 comoda. - 4) P1 Syrochum, Pr ad sinistram. — 5) L per. — 6) L † aliam. — 7) P3 iiijor. — 5) P1 Camfu. — 3) Pa quatuor.
105 a ginech domuow a kraſne roly plodne; przeducze trzidczeti myl, przigiti gest k myestu, gemuz rziekagi Gyogin. [72] A to myesto gest welike a kraſne, w niemz gt mnoho klaſſteruow, w nychzto modly gſu. W tom mieſtie po- stawcze dielagi cziste od zlata a o[d] hedwabie a golcze welmij dobre. Gest tu take pro poczeſtne lidij hoſtynnych domuow mnoho obecznich. Mieſſczene obecznie tu gſu rzemeſlnyczi a kupczi. Za tiem myeſtem w myli gedney gſu dwie czeſtie, z nichz gedna gde przeſ tu wlaſt kathay, a druha przeſs Syrochum. ta wede az k morzi k tiem kragynam, geſſto ſlowu Mangi. G(g)ducze przeſ tu wlast kathay tiemij kragynamij przef desset dnij czesty, nayde vſtawicznie mieſt doſti a hradow. A tudy geſt mnoho kupczuow, a dobre role, trawnykuow, a ſaduow kraſnych doſti. lide w tey kraginie gſu krotczi a welmy ochotnij. O kralowſtwie kamffuga, kal dwaczata viii. PO ſſeſti dny czeſtij od mieſta Gyogon przigde do kralowſtwie (Ta od mieſta) Taynfu do welike" a kraſnes, kdezto geſt mnoho wynnicz. Ale we wſſie zemij kathaij nykdiez wino nerofte, nez z teto zemie tam wezu. Tu gest morſkych yahod mnoho pro hedwab, gehoz tu welmij mnoho geſt. Tu gest kupeczfstwie mnoho a rzemeſlnykuow. Take tu odieny dielagi lidu welike° kaam [72a]. Odtud gducze przes ſedm dny czeſtij k zapad ſluncze, gſu kraginij welmy kraſne, hraduow a myeſt wezde doſti, kupeczstwie take mnoo. po tiech ſedmij dny palacia multa et alie domus pulcre, Vinee pulcre et agri fertiles. Terminatis xxx miliaribus inuenitur Ciuitas Gyn 1) magna et pulcra, ubi multa sunt mona- steria ydolorum; vbi eciam fiunt panni auri 2) optimi et sericei et sindones 2) optimi. Sunt eciam ibi pro uiatoribus hospicia communia3) multa. Ciues com- muniter artifices et mercatores sunt. vitra ciuitatem hanc ad miliare vnum vie due sunt, quarum vna transit per prouinciam cathay, altera vero ad circium 4) sita ducit ad mare uersus 5) regiones mangi. Per prouinciam autem Cathay itur per 6) plagam illam per dietas decem 7) Continueque reperiuntur Ciuitates et [54b] castra, ubi agri multi optimi sunt et uiridaria pulcra ualde. Multique nego- ciatores ibi sunt et artifices. homines autem regionis illius domestici ualde sunt et affabiles. De regno tanfu,8) Capitulum xxix. Post dietas x 9) a Ciuitate gygyn in- uenitur regnum tanfu magnum et pulcrum, ubi vinee multe sunt. In tota enim prouincia Cathay vinum non crescit, sed de hac regione defertur illuc. Ibi sunt mora multa propter sericum, de quo copia ibi maxima est. Ibi mercaciones magne fiunt multique artifices ibi sunt, fiuntque ibi arma multa pro exercitibus magni Kaam. inde uero progredientes per dietas vii ad occidentalem plagam inueniunt continue regionem pulcheri[54b1]mam, Castra multa et plurimas Ciui- 1) Pi Guegyn, P1 Giogin. - 2)-1) P“schází. — 3) P1 comoda. - 4) P1 Syrochum, Pr ad sinistram. — 5) L per. — 6) L † aliam. — 7) P3 iiijor. — 5) P1 Camfu. — 3) Pa quatuor.
Strana 106
106 czeſtij naygde myeſto gmenem paymffu welmy welike a welike° zbozie. Tu hedwaby welmy mnoho gt. O hradu kaykuy a kterak kral ſ toho hradu zradnie yat bil a wydan popu Jano', xxviiii. ZA tiem mieſtem pyamffu dwu dnij czefty ged[st] hrad welmy kraſnij kaykuy, genz vstawil kral geden gmenem Daryus, genz bil neprzietel welike" krale, gemuz rzikachu pop Jan. pro toho mieſta mocznoſt kral ten malo ger mohl vſſkoditi to' dariowy, pro niez sie geſt bil welmy zamuczil Pop Jan, ze ge° przes mocz dobiti a przemoczi nemohl. Na gehoz dworze bylo geſt ſedm gynochuow, genz gſu ſie pod ſhbem zamluwyli, ze chtie too krale darij gmucze, y prziweſti ge'. Tehdy on gym mnoho ſlibil, acz to konati bude[-ú], cžoz gſu ſie zamluwily. A tiſi] pod ſkritu chytroſti ne- umiegie ſie wyſtrzieczi, przigel ge ſobie w ſluzbu. A tak ti giſtie w plnych dwu letu nemohli gſu ſrdcze ſweho zloſti naplniti. A kdiz gym giz welmij wierzil, w gedney chwyli pogem ges ſebu a ginich take nyeczo malo krato- chwile [73], Ale ſgiel ſ nymi ſhradu za gednu myli. Tehdi ti zradcze chwile ſwe zloſti wymiſſlenie vzrzewſſe, ſwe mecze nan witrhnucze, ge geij przi- wedly popu Janowij, yakoz ge biechu ſwu Iſtiwu wieru ſlibily, y bil geſt tiem welmy weſſel, a na znamenie ſwe welebnoſti kazal gey neſti k ſtadu k ſwym paſtuchom, aby ſ nymi dobitka hledal, a kazal ge° dobrze ſtrzieti. Tchdy po(d) dwu letu, kterez geſt ſ paſtuchamy bidlel, kazal gey kral przed tates, ubi negociaciones sunt maxime, vltra vii dietas predictas inuenitur Ciuitas pianfu grandis ualde et magnarum opum, ubi est serici copia maxima. De Castro Caycui et qualiter rex eius captus proditorie fuit et oblatus hosti suo, qui dicitur presbyter Johannes. xxx. Vltra uero Ciuitatem pianfu ad dietas duas est Castrum pulcherrimum Caycui, quod edificauit rex quidam Darius nomine, qui hostis fuit regis magni, qui presbyter Johannes dicebatur. propter loci enim fortitudinem a rege illo parum dampnificari poterat. Darius rex ille, super quo presbyter Johannes uehementissime tristabatur, quod per vim illum regem superare non poterat. In Curia autem ipsius inuenti [55a] sunt iuuenes vii, qui ex condicto 1) promiserunt ei ducturos se ad eum capturum?) regem Darium supradictum, quibus ipse magna promisit, si promissa ducerent ad effectum. Qui simulata causa discendentes ab eo ad Darii curiam accesserunt eius se obsequiis offerentes. Qui 3) eorum calliditatem aduertere nesciens in sui eos suscepit obsequium. Per duos annos cordis maliciam perficere nequierunt. Cum igitur Rex de ipsis confideret, quadam die illis assumptis cum paucis aliis extra castrum per miliare vnum solacii gracia equitauit. Tunc proditores illi horam aduenisse cernentes excogitate malicie euaginatis super eum gladiis ipsum ceperunt et captum duxerunt ad presbyterum [55a1] Johanem, ut ei fraudulenta fide promiserunt. Qui letatus est ualde et in sue magnificencie signum fecit eum ad animalium custodiam deputari et optime custodiri. Post duos annos autem, quibus cum pastoribus fuerat, iussit eum rex eoram se adduci in regio appa- 1) P3 abscondite. — 1) L captiuum. — 3) PI schází.
106 czeſtij naygde myeſto gmenem paymffu welmy welike a welike° zbozie. Tu hedwaby welmy mnoho gt. O hradu kaykuy a kterak kral ſ toho hradu zradnie yat bil a wydan popu Jano', xxviiii. ZA tiem mieſtem pyamffu dwu dnij czefty ged[st] hrad welmy kraſnij kaykuy, genz vstawil kral geden gmenem Daryus, genz bil neprzietel welike" krale, gemuz rzikachu pop Jan. pro toho mieſta mocznoſt kral ten malo ger mohl vſſkoditi to' dariowy, pro niez sie geſt bil welmy zamuczil Pop Jan, ze ge° przes mocz dobiti a przemoczi nemohl. Na gehoz dworze bylo geſt ſedm gynochuow, genz gſu ſie pod ſhbem zamluwyli, ze chtie too krale darij gmucze, y prziweſti ge'. Tehdy on gym mnoho ſlibil, acz to konati bude[-ú], cžoz gſu ſie zamluwily. A tiſi] pod ſkritu chytroſti ne- umiegie ſie wyſtrzieczi, przigel ge ſobie w ſluzbu. A tak ti giſtie w plnych dwu letu nemohli gſu ſrdcze ſweho zloſti naplniti. A kdiz gym giz welmij wierzil, w gedney chwyli pogem ges ſebu a ginich take nyeczo malo krato- chwile [73], Ale ſgiel ſ nymi ſhradu za gednu myli. Tehdi ti zradcze chwile ſwe zloſti wymiſſlenie vzrzewſſe, ſwe mecze nan witrhnucze, ge geij przi- wedly popu Janowij, yakoz ge biechu ſwu Iſtiwu wieru ſlibily, y bil geſt tiem welmy weſſel, a na znamenie ſwe welebnoſti kazal gey neſti k ſtadu k ſwym paſtuchom, aby ſ nymi dobitka hledal, a kazal ge° dobrze ſtrzieti. Tchdy po(d) dwu letu, kterez geſt ſ paſtuchamy bidlel, kazal gey kral przed tates, ubi negociaciones sunt maxime, vltra vii dietas predictas inuenitur Ciuitas pianfu grandis ualde et magnarum opum, ubi est serici copia maxima. De Castro Caycui et qualiter rex eius captus proditorie fuit et oblatus hosti suo, qui dicitur presbyter Johannes. xxx. Vltra uero Ciuitatem pianfu ad dietas duas est Castrum pulcherrimum Caycui, quod edificauit rex quidam Darius nomine, qui hostis fuit regis magni, qui presbyter Johannes dicebatur. propter loci enim fortitudinem a rege illo parum dampnificari poterat. Darius rex ille, super quo presbyter Johannes uehementissime tristabatur, quod per vim illum regem superare non poterat. In Curia autem ipsius inuenti [55a] sunt iuuenes vii, qui ex condicto 1) promiserunt ei ducturos se ad eum capturum?) regem Darium supradictum, quibus ipse magna promisit, si promissa ducerent ad effectum. Qui simulata causa discendentes ab eo ad Darii curiam accesserunt eius se obsequiis offerentes. Qui 3) eorum calliditatem aduertere nesciens in sui eos suscepit obsequium. Per duos annos cordis maliciam perficere nequierunt. Cum igitur Rex de ipsis confideret, quadam die illis assumptis cum paucis aliis extra castrum per miliare vnum solacii gracia equitauit. Tunc proditores illi horam aduenisse cernentes excogitate malicie euaginatis super eum gladiis ipsum ceperunt et captum duxerunt ad presbyterum [55a1] Johanem, ut ei fraudulenta fide promiserunt. Qui letatus est ualde et in sue magnificencie signum fecit eum ad animalium custodiam deputari et optime custodiri. Post duos annos autem, quibus cum pastoribus fuerat, iussit eum rex eoram se adduci in regio appa- 1) P3 abscondite. — 1) L captiuum. — 3) PI schází.
Strana 107
107 ſie przyweſti w kralowſkey prziprawie, y rzekl ge: Nuz giz mozeſs dobrzie wiedieti, ze mocz twa nicz nenie, kdiz ſem tie kazal w twem kralowſtwie gieti a dwie letie ſtado me paſti, a kdyby chtiel, mohl bich tie zabyti, a zadnij zywi z mich ruku nemohl by tebe wyniti. A on ſie k toY ke wſſe ſeznal. Tehdi kral Jan die: poniewadz ſwymi vſty ſie znaſs, ze proti mne nycz neygſi, od teyto chwiele chczi tie za przietele myeti a za ſwietiezeni chczi doſti mieti na tom, ze ſem tie mohl zabiti. A tak dada ger konij doſti a towarzieffuow, kaze gey poczeſtne na geho hrad doprawiti. A tak ten gifste kral, donowadz gest ziw bil, popa Jana cztiel a chwalil a we wſem, cżoz gemu libo bilo, poſluſſen bil. O welikey rzieczi[e] karamoram, kapitule xxx. GDucze pak cze�tu mymo ten hrad kaykuy dwaczet myl, przigiti gest ku poto' [73a] welike gmenem karamoram, przeſſenz to zadne° moſtu nenie pro weliku ſſyrokoſt geho. A geſt take welmy hluboky, a wſtahl ſie geſt az do welike° morzie. Nad tu rzieku gieſt mye�t mnoho a hraduow, w nichz geſt kupy welmy mnoho. W tey wlaſti okolo teij rzieky wezde roſte zazwora welmij mnoho, hedwaby take tu gt, Take ptaczſtwa geſt taka mocz, zze odywa; tu dawagi trzi bazantij za geden peniez ſtrziebrnij, genz muoz byti tak wazni, yako be- natſkij. po dwu dnij czeſty od tey rzieky naygde gedno mijeſto zſſlechtile gmenem kacziamſu, kdezto geſt hedwabij mnoho, y dielagi tu poſtawcze ratu dixitque illi. Nunc experimento cognoscere potuisti, quod tua potencia nichil est, quando te in tuo regno capi feci et per duos annos cum pecoribus deputaui, possemque te, si vellem, occidere nullusque mortalium de manu mea te posset eripere. Ille autem hec omnia humiliter est confessus. Tunc rex Jo- hannes ait: Ex quo respectu mei te nichil esse ore proprio confiteris ex nunc uolo te amicum habere et pro victoria michi [55b] sufficiet, quod te occidere potuissem. Tradiditque illi equos ac socios, qui eum ad suum castrum cum honore duxerunt. Ille autem quamdiu uixit, presbytero Johanni honorem exhibuit et in quibuscunque uoluit obediuit. De fluuio magno caramora 1) et circumadiacente regione, xxxi. In progressu autem vie ultra castrum Caycui ad miliaria 2) xx inuenitur 2) flumen caramoram, super quem pons nullus est propter nimiam latitudinem eius. Est eciam ualde profundum, protenditur uero usque ad occeanum.3) super hoc flumine sunt multe Ciuitates et castra, in quibus mercaciones sunt 4) maxime. In regione circa flumen vndique crescit sinsinber in copia maxima. sericum inuenitur ha 55b1) bundantissime. Tanta est eciam ibi auium multitudo, quod est admirabile ualde Ibi enim tres fagiani dantur pro vno argenteo, qui ad minus veneti ualorem ascendit. Post dietas duas ultra fluuium inuenitur nobilis Ciuitas Cacyomfu,5) 1) L caramoram. — 1)—3) Pa schází. — 3) L + mare — 4) L fiunt. — 5) L Cyanfu.
107 ſie przyweſti w kralowſkey prziprawie, y rzekl ge: Nuz giz mozeſs dobrzie wiedieti, ze mocz twa nicz nenie, kdiz ſem tie kazal w twem kralowſtwie gieti a dwie letie ſtado me paſti, a kdyby chtiel, mohl bich tie zabyti, a zadnij zywi z mich ruku nemohl by tebe wyniti. A on ſie k toY ke wſſe ſeznal. Tehdi kral Jan die: poniewadz ſwymi vſty ſie znaſs, ze proti mne nycz neygſi, od teyto chwiele chczi tie za przietele myeti a za ſwietiezeni chczi doſti mieti na tom, ze ſem tie mohl zabiti. A tak dada ger konij doſti a towarzieffuow, kaze gey poczeſtne na geho hrad doprawiti. A tak ten gifste kral, donowadz gest ziw bil, popa Jana cztiel a chwalil a we wſem, cżoz gemu libo bilo, poſluſſen bil. O welikey rzieczi[e] karamoram, kapitule xxx. GDucze pak cze�tu mymo ten hrad kaykuy dwaczet myl, przigiti gest ku poto' [73a] welike gmenem karamoram, przeſſenz to zadne° moſtu nenie pro weliku ſſyrokoſt geho. A geſt take welmy hluboky, a wſtahl ſie geſt az do welike° morzie. Nad tu rzieku gieſt mye�t mnoho a hraduow, w nichz geſt kupy welmy mnoho. W tey wlaſti okolo teij rzieky wezde roſte zazwora welmij mnoho, hedwaby take tu gt, Take ptaczſtwa geſt taka mocz, zze odywa; tu dawagi trzi bazantij za geden peniez ſtrziebrnij, genz muoz byti tak wazni, yako be- natſkij. po dwu dnij czeſty od tey rzieky naygde gedno mijeſto zſſlechtile gmenem kacziamſu, kdezto geſt hedwabij mnoho, y dielagi tu poſtawcze ratu dixitque illi. Nunc experimento cognoscere potuisti, quod tua potencia nichil est, quando te in tuo regno capi feci et per duos annos cum pecoribus deputaui, possemque te, si vellem, occidere nullusque mortalium de manu mea te posset eripere. Ille autem hec omnia humiliter est confessus. Tunc rex Jo- hannes ait: Ex quo respectu mei te nichil esse ore proprio confiteris ex nunc uolo te amicum habere et pro victoria michi [55b] sufficiet, quod te occidere potuissem. Tradiditque illi equos ac socios, qui eum ad suum castrum cum honore duxerunt. Ille autem quamdiu uixit, presbytero Johanni honorem exhibuit et in quibuscunque uoluit obediuit. De fluuio magno caramora 1) et circumadiacente regione, xxxi. In progressu autem vie ultra castrum Caycui ad miliaria 2) xx inuenitur 2) flumen caramoram, super quem pons nullus est propter nimiam latitudinem eius. Est eciam ualde profundum, protenditur uero usque ad occeanum.3) super hoc flumine sunt multe Ciuitates et castra, in quibus mercaciones sunt 4) maxime. In regione circa flumen vndique crescit sinsinber in copia maxima. sericum inuenitur ha 55b1) bundantissime. Tanta est eciam ibi auium multitudo, quod est admirabile ualde Ibi enim tres fagiani dantur pro vno argenteo, qui ad minus veneti ualorem ascendit. Post dietas duas ultra fluuium inuenitur nobilis Ciuitas Cacyomfu,5) 1) L caramoram. — 1)—3) Pa schází. — 3) L + mare — 4) L fiunt. — 5) L Cyanfu.
Strana 108
108 welmy cziſte od zlata a od hedwabye. Ale wſſiczky tu przebywagiecz y w tey wſſie zemij, gſu modloſluhy. O mieſtu kwengianffu, kal xxxi. ODtud przes oſm dny czeſty naygde mieſt a mieſteczek doſti, roly dobre a wynnicz mnoho, yahod, ſaduow mnoho. lide tu gſu modloſluhij. lowuow mnoho ptaczich y zwierzieczich. Po oſmy dnech czeſti nayde miesto welike kwengianffu, genz gest toho kralowſtwe hlawa. To kralowſtwie nyekdij bilo welmy bohate, tu geſt kralem ſyn welike° kaam, rzeczeni Mangalia. Tu geſt hedwaby welike mnozſtwie y wſſeho, cżoz ziwemu czlowieku trzeba. Geſt tu kupeczſtwie welike, [74] Ale lide wſſiczkny gſu modloſluhij. Przed tië mieſtem gest kralowſkey palacz na rownij, obezdienij okolo zdmij welikemy. tiech zdij okrſlek piet myl. W tey zdij gſu rzieky, gezera y ſtudnicze. Proſtrzed rynku w mieſtie palacz kraſni geſt, wſſeczken wen pozlaczeny. W tey ohradie zdy lid kraluow bidly, genz w lowu zwierzi y ptaczſtwa w tey zemij kratochwil magi etc. O wlaſti Chumchim, kapitule trzidczata druha. PAk dale od toho palacze gducze, geſt gyti kraſnu rowni nyekoliko dny. Tu geſt mieſt mnoho a hraduow a kupy mnoho. hedwaby nazbit. A kdiz ty trzi dny czeſtij przeyde, doygde pak gedney zemij hornatey. A miezi tiemy horamij a vdoly geſt myeſt a hraduow mnoho. Tez y na horach na tiech gſu mieſta y hra- ubi est sericum in copia maxima. fiunt ibi panni pulcherrimi de auro et serico. Omnes autem incole loci et eciam tocius prouincie 1) ydolatre sunt. De Ciuitate quengianfu,2) Capitulum xxxij. Deinde autem per dietas octo 3) inueniuntur Ciuitates oppida agri pulcherrimi et uiridaria multa et propter sericum infinita mora. homines autem ydolatre sunt. venaciones sunt ibi magne bestiarum et auium. Post dietas octo inuenitur Ciuitas [56a] magna quengianfu, que est regni quengianfu caput. quod regnum olim fuerat opulentum et nobile. ibi rex est filius magni Kaam nomine mangla.4) Ibi est serici copia maxima et omnium, que pro uita hominum necessaria sunt, fiuntque ibi mercaciones maxime. populus autem terre ydolatra est. Extra ciuitatem mangla est regale palacium in planicie habens muros latos 5) in giro, quorum circuitus protenditur ad miliaria quinque. Intra murum illum flumina, lacus et fontes sunt. In platea media Ciuitatis palacium pulcherrimum est totum interius deauratum. Circa murum prefatum regis exercitus inmoratur, qui circa uenaciones et capturam auium in regione illa plurimum delectatur. De prouincia [56a1] chycui, 6) Capitulum xxxiij. Inde uero s. a predicto palacio discedentes uadunt per pulcram planiciem diebus tribus, ubi sunt plures Ciui- tates et castra et 7) mercaciones magne. Sericum autem habundantissime habent. 7) Tribus uero predictis dietis 8) terminatis inuenitur regio montuosa et inter montes ualles magne sunt, ubi sunt Ciuitates et Castra multa. Similiter et in 1) L a P1 + Cathay. — 2) L quingianfu. — 2) P2 iiijor. — 4) P1 a P3 mangala. — 5) L a P“ multos. — 6) L chym. — 7)— 7) P1 schází. — s) P3 + itineris.
108 welmy cziſte od zlata a od hedwabye. Ale wſſiczky tu przebywagiecz y w tey wſſie zemij, gſu modloſluhy. O mieſtu kwengianffu, kal xxxi. ODtud przes oſm dny czeſty naygde mieſt a mieſteczek doſti, roly dobre a wynnicz mnoho, yahod, ſaduow mnoho. lide tu gſu modloſluhij. lowuow mnoho ptaczich y zwierzieczich. Po oſmy dnech czeſti nayde miesto welike kwengianffu, genz gest toho kralowſtwe hlawa. To kralowſtwie nyekdij bilo welmy bohate, tu geſt kralem ſyn welike° kaam, rzeczeni Mangalia. Tu geſt hedwaby welike mnozſtwie y wſſeho, cżoz ziwemu czlowieku trzeba. Geſt tu kupeczſtwie welike, [74] Ale lide wſſiczkny gſu modloſluhij. Przed tië mieſtem gest kralowſkey palacz na rownij, obezdienij okolo zdmij welikemy. tiech zdij okrſlek piet myl. W tey zdij gſu rzieky, gezera y ſtudnicze. Proſtrzed rynku w mieſtie palacz kraſni geſt, wſſeczken wen pozlaczeny. W tey ohradie zdy lid kraluow bidly, genz w lowu zwierzi y ptaczſtwa w tey zemij kratochwil magi etc. O wlaſti Chumchim, kapitule trzidczata druha. PAk dale od toho palacze gducze, geſt gyti kraſnu rowni nyekoliko dny. Tu geſt mieſt mnoho a hraduow a kupy mnoho. hedwaby nazbit. A kdiz ty trzi dny czeſtij przeyde, doygde pak gedney zemij hornatey. A miezi tiemy horamij a vdoly geſt myeſt a hraduow mnoho. Tez y na horach na tiech gſu mieſta y hra- ubi est sericum in copia maxima. fiunt ibi panni pulcherrimi de auro et serico. Omnes autem incole loci et eciam tocius prouincie 1) ydolatre sunt. De Ciuitate quengianfu,2) Capitulum xxxij. Deinde autem per dietas octo 3) inueniuntur Ciuitates oppida agri pulcherrimi et uiridaria multa et propter sericum infinita mora. homines autem ydolatre sunt. venaciones sunt ibi magne bestiarum et auium. Post dietas octo inuenitur Ciuitas [56a] magna quengianfu, que est regni quengianfu caput. quod regnum olim fuerat opulentum et nobile. ibi rex est filius magni Kaam nomine mangla.4) Ibi est serici copia maxima et omnium, que pro uita hominum necessaria sunt, fiuntque ibi mercaciones maxime. populus autem terre ydolatra est. Extra ciuitatem mangla est regale palacium in planicie habens muros latos 5) in giro, quorum circuitus protenditur ad miliaria quinque. Intra murum illum flumina, lacus et fontes sunt. In platea media Ciuitatis palacium pulcherrimum est totum interius deauratum. Circa murum prefatum regis exercitus inmoratur, qui circa uenaciones et capturam auium in regione illa plurimum delectatur. De prouincia [56a1] chycui, 6) Capitulum xxxiij. Inde uero s. a predicto palacio discedentes uadunt per pulcram planiciem diebus tribus, ubi sunt plures Ciui- tates et castra et 7) mercaciones magne. Sericum autem habundantissime habent. 7) Tribus uero predictis dietis 8) terminatis inuenitur regio montuosa et inter montes ualles magne sunt, ubi sunt Ciuitates et Castra multa. Similiter et in 1) L a P1 + Cathay. — 2) L quingianfu. — 2) P2 iiijor. — 4) P1 a P3 mangala. — 5) L a P“ multos. — 6) L chym. — 7)— 7) P1 schází. — s) P3 + itineris.
Strana 109
109 dowe, a gſu z wlaſti chumchym. lide tee zemij gſu modloſluhi a tiezarowe zemie. A gſu take lowczi weliczi, neb zwierzie tu geſt welike mnozſtwie, lwowe, Niedwiedi, geleni, ſrnij. I wſſtahla sie gest ta gyfsta zemie za dwadczet dny czeſty, A poczeſtny lide czeſtu gducze, po horach hoſpod dobrich doſti naygde, neb gt miest y wſsi doſti. O wlaſti akbalech, kal xxxiii. Przeyducze tiech dwaczeti dny czeſti, naygde zemij gmenem akbalech Mangij, genz gest [74a] Na zapad sluncze. Tu mnoho geſt mieſt a hraduow, nez naygmenowyteyſſie mieſto tey zemye ſlowe Akbalech mangi, neb przilezie zemy mangi. na poczatku ta zemie za trzi dny czeſti geſt w rownij, nez potom dale gſu horij, dolowe y leſſowe weliczi. Protahla ſie geſt ta giſta zemie za dwaczed dnij czeſti, mnoho miest a mieſteczek ma. lide gſu modloſluhi, Gſu kupczi, rzemeſlniczi y teſſarzi y lowczi y zwierzie y take ta zwierzatka, gto od nich pizmo magi, o nichz drziewe rzecze° geſt. Take zazworu roſte, genz neſu ſkrzie zemij kathay do ginich wlaſti. pſſenicze a rize mnozſtwie tu gest etc. O wlaſli Syndynffu, kapitule xxxiii'a. DOkonagicz cze�tu dwacziti dny, nayde na rownij gednu zemy, gmenem Syndynffu, genz opiet przilezi k Mangi. w niez naygmenowyteyſſie mieſto slowe... To giste mieſto nijekdy welike a welmy bohate bylo, genz w okrſek dwaczed mijl mielo. y ma ta zemie krale welmy bohateho a moczneho, gehoz biechu trzie ſynowe, genz montibus Ciuitates et Castra sunt de prouincia chinchin.1) Homines regionis illius ydolatre sunt et terre cultores. Sunt eciam uenatores magni pro eo, quod in regione illa multa siluestria animalia sunt s. leones, ursi, cerui, damule, ca- prioli et alie diuerse species bestiarum, protenditur regio prefata ad xx dietas et uiatores per [56b] montes et ualles et nemora transeunt, Multas autem Ciui- tates et habitaciones reperiunt et hospicia optima. De prouincia Achalech mangi, C. xxxiiij. Post xx dietas predictas inue- nitur prouincia Achalech 2) mangy que est ad occidentalem plagam. ubi multe sunt Ciuitates et castra. Principalior 3) autem Ciuitas regionis dicitur Acmelech- mangy 3) nec prouincia in primis tribus4) dietis planiciem habet, ultra quas postea montes magni sunt et ualles maxime ac nemora multa. Protenditur autem prouincia hec ad dietas xx, multas Ciuitates et oppida multa habens. Incole regionis ydolatre sunt et negociatores et artifices. cultores terre et optimi vena- [56b1]tores. Ibi enim sunt leones, ursi et cerui, damule, caprioli, lincei et be- stiole ille, de quibus muscatum habetur, ut superius dictum est. In hac prouincia crescit in maxima copia 5) triticum et risum ibi 6) copiosissime habetur. De prouincia Sindinfa,7) Capitulum xxxv. Terminata via dietarum xx pre- dictarum inuenitur in planicie prouincia Sindinfa, que est similiter affinis mangy Cuius principalior Ciuitas dicitur Sindinfa. Hec Ciuitas olim magna et opulen- tissima fuit, cuius circuitus xx miliaria continebat. Habebat autem regem quen- 1) L dicta chym. — 1) P1 Agbalech. — 3)—3) L má: civitas achalech mangij, que confinis est provincie mangij. — 4) P schází. — 5) L' † gingiberis, quod defertur per provinciam Cathay. — 6) L † eciam. — 7) L Sindyfu.
109 dowe, a gſu z wlaſti chumchym. lide tee zemij gſu modloſluhi a tiezarowe zemie. A gſu take lowczi weliczi, neb zwierzie tu geſt welike mnozſtwie, lwowe, Niedwiedi, geleni, ſrnij. I wſſtahla sie gest ta gyfsta zemie za dwadczet dny czeſty, A poczeſtny lide czeſtu gducze, po horach hoſpod dobrich doſti naygde, neb gt miest y wſsi doſti. O wlaſti akbalech, kal xxxiii. Przeyducze tiech dwaczeti dny czeſti, naygde zemij gmenem akbalech Mangij, genz gest [74a] Na zapad sluncze. Tu mnoho geſt mieſt a hraduow, nez naygmenowyteyſſie mieſto tey zemye ſlowe Akbalech mangi, neb przilezie zemy mangi. na poczatku ta zemie za trzi dny czeſti geſt w rownij, nez potom dale gſu horij, dolowe y leſſowe weliczi. Protahla ſie geſt ta giſta zemie za dwaczed dnij czeſti, mnoho miest a mieſteczek ma. lide gſu modloſluhi, Gſu kupczi, rzemeſlniczi y teſſarzi y lowczi y zwierzie y take ta zwierzatka, gto od nich pizmo magi, o nichz drziewe rzecze° geſt. Take zazworu roſte, genz neſu ſkrzie zemij kathay do ginich wlaſti. pſſenicze a rize mnozſtwie tu gest etc. O wlaſli Syndynffu, kapitule xxxiii'a. DOkonagicz cze�tu dwacziti dny, nayde na rownij gednu zemy, gmenem Syndynffu, genz opiet przilezi k Mangi. w niez naygmenowyteyſſie mieſto slowe... To giste mieſto nijekdy welike a welmy bohate bylo, genz w okrſek dwaczed mijl mielo. y ma ta zemie krale welmy bohateho a moczneho, gehoz biechu trzie ſynowe, genz montibus Ciuitates et Castra sunt de prouincia chinchin.1) Homines regionis illius ydolatre sunt et terre cultores. Sunt eciam uenatores magni pro eo, quod in regione illa multa siluestria animalia sunt s. leones, ursi, cerui, damule, ca- prioli et alie diuerse species bestiarum, protenditur regio prefata ad xx dietas et uiatores per [56b] montes et ualles et nemora transeunt, Multas autem Ciui- tates et habitaciones reperiunt et hospicia optima. De prouincia Achalech mangi, C. xxxiiij. Post xx dietas predictas inue- nitur prouincia Achalech 2) mangy que est ad occidentalem plagam. ubi multe sunt Ciuitates et castra. Principalior 3) autem Ciuitas regionis dicitur Acmelech- mangy 3) nec prouincia in primis tribus4) dietis planiciem habet, ultra quas postea montes magni sunt et ualles maxime ac nemora multa. Protenditur autem prouincia hec ad dietas xx, multas Ciuitates et oppida multa habens. Incole regionis ydolatre sunt et negociatores et artifices. cultores terre et optimi vena- [56b1]tores. Ibi enim sunt leones, ursi et cerui, damule, caprioli, lincei et be- stiole ille, de quibus muscatum habetur, ut superius dictum est. In hac prouincia crescit in maxima copia 5) triticum et risum ibi 6) copiosissime habetur. De prouincia Sindinfa,7) Capitulum xxxv. Terminata via dietarum xx pre- dictarum inuenitur in planicie prouincia Sindinfa, que est similiter affinis mangy Cuius principalior Ciuitas dicitur Sindinfa. Hec Ciuitas olim magna et opulen- tissima fuit, cuius circuitus xx miliaria continebat. Habebat autem regem quen- 1) L dicta chym. — 1) P1 Agbalech. — 3)—3) L má: civitas achalech mangij, que confinis est provincie mangij. — 4) P schází. — 5) L' † gingiberis, quod defertur per provinciam Cathay. — 6) L † eciam. — 7) L Sindyfu.
Strana 110
110 po otczi w kralowſtwie ſie vwazawſſe, na tre rozdielily. A mieſto take na tre rozdieliwſſe, kazdy ſwu ſtranu o ſwe przezdyl. Ale ty wſſeczkny zdy bily gſu ſpolu w prwnie zdy. Nez weliky kaam mie�ta toho byl [75] Dobyl y toho kralowſtwie. przeſ to mieſto gde rzieka, genz ſlowe kurmyanffu, to gezero geſt neb ta rzieka ſſyroka za puol myle. A geſt welmy hluboka a mnoho rib lapagie w nije. Nad tu rzieku mnoho mieſt y mieſtieczek geſt, neb ſie protahla ta rzieka az do welike' morze za oſmdeſſate dnij czeſtij. a kupij po tey rziecze bez crifſla gde, tak ze ledwa kto vwierzie, nez ktoz gſam ſwyma oczima obezrzi. W tom mieſtie Syndynffu przeſ tu rzieku moſt geſt kamennij, gehoz dluhoſt gest za pul myle a ſſirokost na oſm kroczegi. A gest ten most wesſken przikrit drzewenym przikritym, welmy zfflechtile malowanym, genz podeprziena[-o] gest slupij mramorowemij. na tom mostu gest domkuow mnoho neb ſtanowiſſcz drzewenich pro dielniky rozlicznich rze- meſlnykuow. A ty ſtanowyſſcze rano zdwyhnu a weczer ſlozie w hromadu. Geſt take tu geden duom weliky, w niemz przebywagi kralowij vrzednyczi, genz moſtne a myto kralowye beru na tom moſtie. A toho myta moz ſie doſtati na kazdi den za tiſſiecz zlatich, gto ſlowu byzanczivm. lide w tey zemy gſu modloſluhy. Dale pak gducze za piet dny czeſty po gedney rownij, naygde mieſt a wſſy mnoho, kdezto dielagi kolcze a platna cziſteho. Take [75a] Tu geſt zwierzie dywokeho doſti etc. dam ditissimum et potentem, cui erant filii tres, qui patri succedentes in regno ipsum trifariam diuiserunt et Ciuitatem in tres partes diuisam partes [57a] sin- gulas ualauerunt muris, qui tamen omnes intra priorem continebantur murum. Magnus autem Kaam Ciuitatem conquesiuit et regnum. per huiusmodi Ciuitatis medium transit fluuius, qui dicitur quinantu, qui latus est per dimidium miliare profundus eciam ualde et in eo multi pisces capiuntur. Super fluuium illum multe Ciuitates et oppida sunt. nam usque ad occeanum 1) protenditur per tri- ginta 2) dietas. Nauium autem et mercacionum transit per eum innumera multi- tudo, adeo ut uix credi narrantibus queat,3) nisi homo proprio ea cernat intuitu. In Ciuitate Sindinfa super ipsum fluuium pons est lapideus, cuius longitudo est per dimidium miliare. Latitudo uero ipsius est passuum octo. Est [57a1] autem tectus 4) de super coopertura lignea nobilissime picta que columpnis marmoreis sustentatur. Super pontem hunc sunt domuncule seu staciones lignee multe pro operariis arcium 5) diuersarum, que eriguntur mane, sero autem deponuntur et complicantur. Est eciam ibi domus alia maior, ubi manent regis officiales, qui pedagia et uectigalia pro rege in ponte 6) recipiunt, que ascendunt diebus sin- gulis, ut fertur, ad valorem mille 7) bisancium aureorum. Huius regionis homines ydolatre sunt. Vlterius autem procedentes per dietas v per quamdam planiciem inueniunt castra et uillas multas, ubi fiunt sindones in copia maxima. Ibi eciam sunt animalia siluestria multa. 1) L + marc. — 1) P1 a P3 LXXX. - 3) P1 nequeat. — 4) P schází. — 5) Pa arcuum. — 6) L inposita. — 7) Pa schází.
110 po otczi w kralowſtwie ſie vwazawſſe, na tre rozdielily. A mieſto take na tre rozdieliwſſe, kazdy ſwu ſtranu o ſwe przezdyl. Ale ty wſſeczkny zdy bily gſu ſpolu w prwnie zdy. Nez weliky kaam mie�ta toho byl [75] Dobyl y toho kralowſtwie. przeſ to mieſto gde rzieka, genz ſlowe kurmyanffu, to gezero geſt neb ta rzieka ſſyroka za puol myle. A geſt welmy hluboka a mnoho rib lapagie w nije. Nad tu rzieku mnoho mieſt y mieſtieczek geſt, neb ſie protahla ta rzieka az do welike' morze za oſmdeſſate dnij czeſtij. a kupij po tey rziecze bez crifſla gde, tak ze ledwa kto vwierzie, nez ktoz gſam ſwyma oczima obezrzi. W tom mieſtie Syndynffu przeſ tu rzieku moſt geſt kamennij, gehoz dluhoſt gest za pul myle a ſſirokost na oſm kroczegi. A gest ten most wesſken przikrit drzewenym przikritym, welmy zfflechtile malowanym, genz podeprziena[-o] gest slupij mramorowemij. na tom mostu gest domkuow mnoho neb ſtanowiſſcz drzewenich pro dielniky rozlicznich rze- meſlnykuow. A ty ſtanowyſſcze rano zdwyhnu a weczer ſlozie w hromadu. Geſt take tu geden duom weliky, w niemz przebywagi kralowij vrzednyczi, genz moſtne a myto kralowye beru na tom moſtie. A toho myta moz ſie doſtati na kazdi den za tiſſiecz zlatich, gto ſlowu byzanczivm. lide w tey zemy gſu modloſluhy. Dale pak gducze za piet dny czeſty po gedney rownij, naygde mieſt a wſſy mnoho, kdezto dielagi kolcze a platna cziſteho. Take [75a] Tu geſt zwierzie dywokeho doſti etc. dam ditissimum et potentem, cui erant filii tres, qui patri succedentes in regno ipsum trifariam diuiserunt et Ciuitatem in tres partes diuisam partes [57a] sin- gulas ualauerunt muris, qui tamen omnes intra priorem continebantur murum. Magnus autem Kaam Ciuitatem conquesiuit et regnum. per huiusmodi Ciuitatis medium transit fluuius, qui dicitur quinantu, qui latus est per dimidium miliare profundus eciam ualde et in eo multi pisces capiuntur. Super fluuium illum multe Ciuitates et oppida sunt. nam usque ad occeanum 1) protenditur per tri- ginta 2) dietas. Nauium autem et mercacionum transit per eum innumera multi- tudo, adeo ut uix credi narrantibus queat,3) nisi homo proprio ea cernat intuitu. In Ciuitate Sindinfa super ipsum fluuium pons est lapideus, cuius longitudo est per dimidium miliare. Latitudo uero ipsius est passuum octo. Est [57a1] autem tectus 4) de super coopertura lignea nobilissime picta que columpnis marmoreis sustentatur. Super pontem hunc sunt domuncule seu staciones lignee multe pro operariis arcium 5) diuersarum, que eriguntur mane, sero autem deponuntur et complicantur. Est eciam ibi domus alia maior, ubi manent regis officiales, qui pedagia et uectigalia pro rege in ponte 6) recipiunt, que ascendunt diebus sin- gulis, ut fertur, ad valorem mille 7) bisancium aureorum. Huius regionis homines ydolatre sunt. Vlterius autem procedentes per dietas v per quamdam planiciem inueniunt castra et uillas multas, ubi fiunt sindones in copia maxima. Ibi eciam sunt animalia siluestria multa. 1) L + marc. — 1) P1 a P3 LXXX. - 3) P1 nequeat. — 4) P schází. — 5) Pa arcuum. — 6) L inposita. — 7) Pa schází.
Strana 111
111 O wlaſti Tebeth, kapitule xxxva. PRzeyducz tiech piet dnij czeſti, przide do gedney wlaſti, gmenem Tebeth, ktereyzto weliky kaam bogugie, dobil a zkazil. geſt tu mnoho mieſt zborzenich a hraduow. Wztahla ſie gt ta zemie dly za dwaczet dny czeſtij. A proto ze geſt tak opuſſczena, muſiegi. ktoz tudy gdu, ztrawu ſebu neſti, cžoz by mohlo za dwadczet dnij ſtacziti. A proto take, ze w tey zemij lidy nenie, zwierzi geſt welika wiecz. y geſt welmij nebezpeczno tudy giti a naywiecz w noczi. Awſſakz magi kupczi a poczeſtny lide taketo kunſt na to: w tey zemi gest welmy welike a tluste trzſtie, z nichz gedna geſt dly dobrze na patnaſte kroczegi, tluſſcz ledwa trzmi piedmij oſiehne okolo, a mezi dwema ſukoma poſtrannijma trzi- piedij wzdely. Tehdy kdez w noczi chtie lide poczeſtnij odpoczinuti, z toho trzſtie ſyroweho nakladu welike hromadij a proto, aby gym czelu nocz horzelo. A kdez ſie giz to gifſte trzſtie rozhrziegie, kruti ſie ſiem y tam a ſîcziepa ſie a pukagie ſie a welmi trzeſſczi, tak ze ten trzeſk toho pu- kanie za mnoho myl ſliſſieti. A kdiz zwierz ten [76] Hrozny zwuk vſliſſie, welikem ſtrachem a hrozi precz biezie tak daleko, az prawie too praſſku wiecze neuſliſſie. A tak w noczi ti poczeſtnij a kupczi gſu bezpeczni przed zwierzatij. kdybi to° kunfſtu nemiely, zadny by w noczi vgitie nemohl pro welikey mnozſtwie zwierzie. Ano lide, kdiz nayprwe ten praſk a trzeſk hrozni vſlifſie, zzaſnu ſie a konij neb ginij dobitek, doniewadz neprziwiknu De prouincia thebeth, C. xxxvi. [57b] (T)ransactis autem prefatis v dietis inuenitur prouincia thebeth, quam magnus Kaam preliando et expugnando de- uastauit. Multe enim Ciuitates ibi destructe sunt et castra dirupta. Protenditur autem in longum prouincia per dietas xx et quia sic in sollitudinem est redacta, oportet, ut per xx dietas uiatores omnes uictualia secum ferant. In super et, quia habitatoribus caret, siluestres fere supra modum multiplicate sunt ibi, propter quod periculosum ualde est inde transitum facere et maxime 1) nocte. Habent tamen uiatores et mercatores ceteri tale remedium. Regio illa maximas habet 2) arundines, quarum vna communiter habet longitudinis xv 3) passus, grossicies uero eius est tribus palmis mensuratis in giro. [57b1] Inter duos collaterales nodos arundinis trium palmarum distancia est. Cum igitur nocte uolunt quiescere uiatores, de arundinibus illis uiridibus faces 4) magnos compo- nunt, quibus, ut ardeant, toto nocte ignem subiciunt et cum aliquantullum fuerint calefacte, huc illucque torquentur atque scinduntur et sic fortissime cre- pitant,5) ut earum fragor et strepitus eminus ad plura miliaria audiatur. Cum autem siluestres fere audiunt illum terribilem sonitum, tanto stupore ac 6) tre- more pauescunt, quod confestim fugam arripiunt quousque ad locum perueniant, ubi sonitus ille terribilis 7) audiri non possit. Sic igitur nocte euadunt mercatores a bestiis; nisi enim sibi de tali remedio prouidissent, nullus [58a] ibi posset euadere noctibus pre multitudine8) bestiarum siluestrium. Homines autem, 1) L + de. — 1) L † cannas vel. - s) L V. — 4) P1 fasces. — 5) P' trepidant *) L † pavore seu. 7) Pa schází. — 3) P per multitudinem.
111 O wlaſti Tebeth, kapitule xxxva. PRzeyducz tiech piet dnij czeſti, przide do gedney wlaſti, gmenem Tebeth, ktereyzto weliky kaam bogugie, dobil a zkazil. geſt tu mnoho mieſt zborzenich a hraduow. Wztahla ſie gt ta zemie dly za dwaczet dny czeſtij. A proto ze geſt tak opuſſczena, muſiegi. ktoz tudy gdu, ztrawu ſebu neſti, cžoz by mohlo za dwadczet dnij ſtacziti. A proto take, ze w tey zemij lidy nenie, zwierzi geſt welika wiecz. y geſt welmij nebezpeczno tudy giti a naywiecz w noczi. Awſſakz magi kupczi a poczeſtny lide taketo kunſt na to: w tey zemi gest welmy welike a tluste trzſtie, z nichz gedna geſt dly dobrze na patnaſte kroczegi, tluſſcz ledwa trzmi piedmij oſiehne okolo, a mezi dwema ſukoma poſtrannijma trzi- piedij wzdely. Tehdy kdez w noczi chtie lide poczeſtnij odpoczinuti, z toho trzſtie ſyroweho nakladu welike hromadij a proto, aby gym czelu nocz horzelo. A kdez ſie giz to gifſte trzſtie rozhrziegie, kruti ſie ſiem y tam a ſîcziepa ſie a pukagie ſie a welmi trzeſſczi, tak ze ten trzeſk toho pu- kanie za mnoho myl ſliſſieti. A kdiz zwierz ten [76] Hrozny zwuk vſliſſie, welikem ſtrachem a hrozi precz biezie tak daleko, az prawie too praſſku wiecze neuſliſſie. A tak w noczi ti poczeſtnij a kupczi gſu bezpeczni przed zwierzatij. kdybi to° kunfſtu nemiely, zadny by w noczi vgitie nemohl pro welikey mnozſtwie zwierzie. Ano lide, kdiz nayprwe ten praſk a trzeſk hrozni vſlifſie, zzaſnu ſie a konij neb ginij dobitek, doniewadz neprziwiknu De prouincia thebeth, C. xxxvi. [57b] (T)ransactis autem prefatis v dietis inuenitur prouincia thebeth, quam magnus Kaam preliando et expugnando de- uastauit. Multe enim Ciuitates ibi destructe sunt et castra dirupta. Protenditur autem in longum prouincia per dietas xx et quia sic in sollitudinem est redacta, oportet, ut per xx dietas uiatores omnes uictualia secum ferant. In super et, quia habitatoribus caret, siluestres fere supra modum multiplicate sunt ibi, propter quod periculosum ualde est inde transitum facere et maxime 1) nocte. Habent tamen uiatores et mercatores ceteri tale remedium. Regio illa maximas habet 2) arundines, quarum vna communiter habet longitudinis xv 3) passus, grossicies uero eius est tribus palmis mensuratis in giro. [57b1] Inter duos collaterales nodos arundinis trium palmarum distancia est. Cum igitur nocte uolunt quiescere uiatores, de arundinibus illis uiridibus faces 4) magnos compo- nunt, quibus, ut ardeant, toto nocte ignem subiciunt et cum aliquantullum fuerint calefacte, huc illucque torquentur atque scinduntur et sic fortissime cre- pitant,5) ut earum fragor et strepitus eminus ad plura miliaria audiatur. Cum autem siluestres fere audiunt illum terribilem sonitum, tanto stupore ac 6) tre- more pauescunt, quod confestim fugam arripiunt quousque ad locum perueniant, ubi sonitus ille terribilis 7) audiri non possit. Sic igitur nocte euadunt mercatores a bestiis; nisi enim sibi de tali remedio prouidissent, nullus [58a] ibi posset euadere noctibus pre multitudine8) bestiarum siluestrium. Homines autem, 1) L + de. — 1) L † cannas vel. - s) L V. — 4) P1 fasces. — 5) P' trepidant *) L † pavore seu. 7) Pa schází. — 3) P per multitudinem.
Strana 112
112 to praſku, vſliſſiecze prwe, zdwyhnu ſie na bieh. A tiem obieczegem mnozie kupczi neopatrnij mnoho dobitka roztratie. A protoz prwe, nez ten ohen zapali, ktoz konije magi, muſiegi ge dobrze w puta ſpieti a przi- wazati welmy ſnaznie, neb czaſto geſt, ze ktoz toho nenie welmy pilen y ſ puty vtiekagi, kdiz ten praſk vſlyſſie, ptoz musiegi prziwazati. O giney kraginie tey wlaſti a o gich obiczegi. PO ſkonanij tiech dwadczeti dnij czeſty tey wlaſti Tebeth nayde mnoho hraduow a wſſy, w kterezto kraginie geſt welmij ſſerednij a neſlichanie zly obyczey, genz przichady z oſlepenie modloſluzne°. W tey kragynie zadny nechcze zeny ſobie pogieti panny, ale hleda prwe, aby bila od mnoha muzuow zprzniena, Prawiecze, ze zena nemuoz gynak hodna byti k manzelſtwi. [76a] A protoz, kdiz kupczi neb kteraczizkoly gyni pocze�tni lide ſkrzie tu zemij gducze, v gegiech mieſt nebo wſſy swe stany ſlozie, zeny z tiech kragin, kterez dczſery magi hodne k manzelſtwi, wedu gie k nym, nyekdy dwaczet trzidczet neb cztirziczed panen podle mnozſtwie kupczuow, a proſiecze gich, aby ſobie kazdy gednu z nich wzal a ſſebu gie drzel tak dluho, donyewadz by tu bydlil, ſwu kupij gednagie. Tehdy ony, ſuly taczi, wy- beru ſobie, kterez chtie, a tu ſebu chowagie, dokudz tu budu. A kdiz odtud gedu, zadne ſſebu z nich gym wzieti nedadie, nez musiegi gegich ſtaroſtam zaſie wratiti. A take kazdy ktoz kteru z tiech panen ſſebu drzal, muſie gie na znamenie negaky darek dati, aby ta panna tiem darem quando primo huiusmodi strepitum audiunt, magno concuciuntur horrore. Equi uero et animalia cetera uiatorum, antequam ad hunc strepitum assuescant, sic uehementissime timent, quod statim fugam arripiunt et per hunc modum multi mercatores minus prouidi multa iam animalia perdiderunt. Oportet igitur, ut equi prius perspedes singulos caute diligenterque compedibus alligentur, quorum multi vincula rumpunt et fugiunt audito fragore arundinis, nisi fuerint prius cum magna diligencia alligati. De regione alia prouincie thebeth et de quadam turpi consuetudine eius, Capitulum xxxvij. Post terminum xx dietarum prouincie thebeth [58a1] inue- niuntur castra multa et uille. Vbi est absurda et ualde detestabilis quedam abusio proueniens ex ydolatrie cecitate. In illa regione nullus uir vxorem uult accipere uirginem, sed requirit quilibet in ea, quam uult accipere coniugem, ut prius sit a viris pluribus cognita. dicunt enim mulierem aliter 1) non esse aptam coniugio. Cum igitur mercatores uel quicunque alii uiatores per regionem transitum facientes iuxta opida predicta aut uillas sua tabernacula composuerunt, mulieres loci illius, que filias habent matrimonio copulandas, ducunt eas ad illos numero xx, xxx aut xL iuxta paucitatem uel multitudinem mercatorum ro- gantes, ut quilibet eorum vnam sibi de illis accipiat et in suo consor[58b]cio teneant, quam diu ibi habuerint inmorari. Illi autem, quas uolunt, eligunt et secum continue retinent, quousque ibi mansuri sunt. Cum uero discedunt, nullam 1) L iter.
112 to praſku, vſliſſiecze prwe, zdwyhnu ſie na bieh. A tiem obieczegem mnozie kupczi neopatrnij mnoho dobitka roztratie. A protoz prwe, nez ten ohen zapali, ktoz konije magi, muſiegi ge dobrze w puta ſpieti a przi- wazati welmy ſnaznie, neb czaſto geſt, ze ktoz toho nenie welmy pilen y ſ puty vtiekagi, kdiz ten praſk vſlyſſie, ptoz musiegi prziwazati. O giney kraginie tey wlaſti a o gich obiczegi. PO ſkonanij tiech dwadczeti dnij czeſty tey wlaſti Tebeth nayde mnoho hraduow a wſſy, w kterezto kraginie geſt welmij ſſerednij a neſlichanie zly obyczey, genz przichady z oſlepenie modloſluzne°. W tey kragynie zadny nechcze zeny ſobie pogieti panny, ale hleda prwe, aby bila od mnoha muzuow zprzniena, Prawiecze, ze zena nemuoz gynak hodna byti k manzelſtwi. [76a] A protoz, kdiz kupczi neb kteraczizkoly gyni pocze�tni lide ſkrzie tu zemij gducze, v gegiech mieſt nebo wſſy swe stany ſlozie, zeny z tiech kragin, kterez dczſery magi hodne k manzelſtwi, wedu gie k nym, nyekdy dwaczet trzidczet neb cztirziczed panen podle mnozſtwie kupczuow, a proſiecze gich, aby ſobie kazdy gednu z nich wzal a ſſebu gie drzel tak dluho, donyewadz by tu bydlil, ſwu kupij gednagie. Tehdy ony, ſuly taczi, wy- beru ſobie, kterez chtie, a tu ſebu chowagie, dokudz tu budu. A kdiz odtud gedu, zadne ſſebu z nich gym wzieti nedadie, nez musiegi gegich ſtaroſtam zaſie wratiti. A take kazdy ktoz kteru z tiech panen ſſebu drzal, muſie gie na znamenie negaky darek dati, aby ta panna tiem darem quando primo huiusmodi strepitum audiunt, magno concuciuntur horrore. Equi uero et animalia cetera uiatorum, antequam ad hunc strepitum assuescant, sic uehementissime timent, quod statim fugam arripiunt et per hunc modum multi mercatores minus prouidi multa iam animalia perdiderunt. Oportet igitur, ut equi prius perspedes singulos caute diligenterque compedibus alligentur, quorum multi vincula rumpunt et fugiunt audito fragore arundinis, nisi fuerint prius cum magna diligencia alligati. De regione alia prouincie thebeth et de quadam turpi consuetudine eius, Capitulum xxxvij. Post terminum xx dietarum prouincie thebeth [58a1] inue- niuntur castra multa et uille. Vbi est absurda et ualde detestabilis quedam abusio proueniens ex ydolatrie cecitate. In illa regione nullus uir vxorem uult accipere uirginem, sed requirit quilibet in ea, quam uult accipere coniugem, ut prius sit a viris pluribus cognita. dicunt enim mulierem aliter 1) non esse aptam coniugio. Cum igitur mercatores uel quicunque alii uiatores per regionem transitum facientes iuxta opida predicta aut uillas sua tabernacula composuerunt, mulieres loci illius, que filias habent matrimonio copulandas, ducunt eas ad illos numero xx, xxx aut xL iuxta paucitatem uel multitudinem mercatorum ro- gantes, ut quilibet eorum vnam sibi de illis accipiat et in suo consor[58b]cio teneant, quam diu ibi habuerint inmorari. Illi autem, quas uolunt, eligunt et secum continue retinent, quousque ibi mansuri sunt. Cum uero discedunt, nullam 1) L iter.
Strana 113
113 od hoſti danym miela gisty dowod, ze gest giz (od hoſti danym myela) od wiecze muzuow poznana, aby tiem ſpieſſe a lepe mohla za muz wdana byti. A kdiz ſie chtie ty giſte panij w ſwych ruſſych vkazati, wſſeczky ty gijſte darij, czoz gym kupczi neb gyni hoſte nadaly, vwieziečz ſobie na hrdlo, aby vkazaly, kterak gſu byli hofftem lybe. A kteraz wiecze tiech daru na hrdle ma, magy gij za nayſſlechtileyſſie a ſpieſſe gy poymu. A protoz, kdiz giz oddanij budu muzom ſwym, gſu na nie laſkawi muzie, anyz gym giz dopuſtie, by ſie [77] Gynich przidrzely. A take ſie welmij wyſtriehagi muzie tey wlaſti, aby geden druhe" na to neprzekaziel. W tey wlaſti lide modloſluhi gſu a welmy vkrutnij, aniz chtie za hrziech mieti, kdiz geden druhe[hlo oblupij neb czo vkradne neb paduchem byti. Owoczem zemskem ziwy gfu a lowem zwierzecziem. W tey wlasti mnoho gt tiech zwierzat, gto pizmo dielagij, a rziekagie gym Gudderij. Ti, genz w tey wlaſti przebiwagi, magi mnoho pſuow lownich, gto ta zwierzata lapagi. A ti lide chodie w kozich zwierzeczich myeſto rucha, neb w hrubich kitlech z platna, A magi ſwu zwla�ſczi rzečz, y take raž peniezni, a ſluſſie ta kragina k tey zemij Tebeth, a gſu podle welike wlaſti Mangi. Ta zemie Tebeth welmy ſſyroka geſt a w oſmero kralowſtwi rozdielena geſt. Mnoho ma mieſt a mieſtieczek, a gt welmy hornata zemie. A gſu w nie rzeky y gezera, w nichzto nalezagi zlato, gto ſlowe zlato de paglola. Tu koraly mye�to razu peniezite° magi, a ten welmy drazie kupiti muſſie, protoz ze wſlli czknij earum secum discedere 1) permittunt, sed oportet, ut parentibus suis eas resti- tuant. Quilibet autem puelle, quam tenuit, iocale aliquod donare tenetur, ut habeat puella per huiusmodi iocalia euidens argumentum, quod uiris pluribus grata extiterit, ut sic possit facilius et nobilius maritari. Cum autem puelle predicte in ornato habitu apparere uolunt, omnia huiusmodi iocalia sibi a via- toribus data ad collum deferunt, ut ostendant, quomodo uiatoribus seruierunt graciose. Et que plurima huiusmodi signa ad collum habet, iudicatur melior et facilius maritatur. Igitur cum nupte [58b1] fuerint, uiris suis grate sunt ualde nec permittuntur ulterius uiris aliis forensibus seu domesticis adherere. Mul- tumque cauent uiri regionis illius, ne in hac re alterutrum se offendant. Huius habitatores regionis ydolatre sunt et crudeles nec peccatum reputant predari et latrocinia exercere. de fructibus autem terre et de uenacionibus uiuunt. In hac regione multa sunt animalia siluestria, que muscatum faciunt, et dicuntur gudderi. Habent autem incole loci canes uenaticos multos, qui ipsa animalia capiunt, propter quod de muscato copiam habent. Induuntur corio et pellibus bestiarum aut buchirano uel canapino 2) rudi. Linguam propriam habent simi- liter et monetam et ad prouinciam thebeth pertinent et sunt [59a] affines magne prouincie mangy. Hec enim prouincia thebeth latissima est et in octo regna diuiditur. Multas habet Ciuitates et oppida, montuosa est ualde et lacus habet ac flumina in quibus inuenitur aurum, quod dicitur de paglola.3) ibi eciam cor- 1) P a P3 ducere. — 2) L canapacio, P3 canabio. — 3) L paylol.
113 od hoſti danym miela gisty dowod, ze gest giz (od hoſti danym myela) od wiecze muzuow poznana, aby tiem ſpieſſe a lepe mohla za muz wdana byti. A kdiz ſie chtie ty giſte panij w ſwych ruſſych vkazati, wſſeczky ty gijſte darij, czoz gym kupczi neb gyni hoſte nadaly, vwieziečz ſobie na hrdlo, aby vkazaly, kterak gſu byli hofftem lybe. A kteraz wiecze tiech daru na hrdle ma, magy gij za nayſſlechtileyſſie a ſpieſſe gy poymu. A protoz, kdiz giz oddanij budu muzom ſwym, gſu na nie laſkawi muzie, anyz gym giz dopuſtie, by ſie [77] Gynich przidrzely. A take ſie welmij wyſtriehagi muzie tey wlaſti, aby geden druhe" na to neprzekaziel. W tey wlaſti lide modloſluhi gſu a welmy vkrutnij, aniz chtie za hrziech mieti, kdiz geden druhe[hlo oblupij neb czo vkradne neb paduchem byti. Owoczem zemskem ziwy gfu a lowem zwierzecziem. W tey wlasti mnoho gt tiech zwierzat, gto pizmo dielagij, a rziekagie gym Gudderij. Ti, genz w tey wlaſti przebiwagi, magi mnoho pſuow lownich, gto ta zwierzata lapagi. A ti lide chodie w kozich zwierzeczich myeſto rucha, neb w hrubich kitlech z platna, A magi ſwu zwla�ſczi rzečz, y take raž peniezni, a ſluſſie ta kragina k tey zemij Tebeth, a gſu podle welike wlaſti Mangi. Ta zemie Tebeth welmy ſſyroka geſt a w oſmero kralowſtwi rozdielena geſt. Mnoho ma mieſt a mieſtieczek, a gt welmy hornata zemie. A gſu w nie rzeky y gezera, w nichzto nalezagi zlato, gto ſlowe zlato de paglola. Tu koraly mye�to razu peniezite° magi, a ten welmy drazie kupiti muſſie, protoz ze wſlli czknij earum secum discedere 1) permittunt, sed oportet, ut parentibus suis eas resti- tuant. Quilibet autem puelle, quam tenuit, iocale aliquod donare tenetur, ut habeat puella per huiusmodi iocalia euidens argumentum, quod uiris pluribus grata extiterit, ut sic possit facilius et nobilius maritari. Cum autem puelle predicte in ornato habitu apparere uolunt, omnia huiusmodi iocalia sibi a via- toribus data ad collum deferunt, ut ostendant, quomodo uiatoribus seruierunt graciose. Et que plurima huiusmodi signa ad collum habet, iudicatur melior et facilius maritatur. Igitur cum nupte [58b1] fuerint, uiris suis grate sunt ualde nec permittuntur ulterius uiris aliis forensibus seu domesticis adherere. Mul- tumque cauent uiri regionis illius, ne in hac re alterutrum se offendant. Huius habitatores regionis ydolatre sunt et crudeles nec peccatum reputant predari et latrocinia exercere. de fructibus autem terre et de uenacionibus uiuunt. In hac regione multa sunt animalia siluestria, que muscatum faciunt, et dicuntur gudderi. Habent autem incole loci canes uenaticos multos, qui ipsa animalia capiunt, propter quod de muscato copiam habent. Induuntur corio et pellibus bestiarum aut buchirano uel canapino 2) rudi. Linguam propriam habent simi- liter et monetam et ad prouinciam thebeth pertinent et sunt [59a] affines magne prouincie mangy. Hec enim prouincia thebeth latissima est et in octo regna diuiditur. Multas habet Ciuitates et oppida, montuosa est ualde et lacus habet ac flumina in quibus inuenitur aurum, quod dicitur de paglola.3) ibi eciam cor- 1) P a P3 ducere. — 2) L canapacio, P3 canabio. — 3) L paylol.
Strana 114
114 zenij tey zemije koraly na hrdle noſie. A take wſſem ſwym modlam koraly na hrdla wieſſegi, neb to magi za weliku czeſt. Take tu gſu pſij weliczi yakzto oſlowe, ſ nymizto zwierz honye. Take gynich pſow doſti magi roz- [77a]liczneho zpoſobenie, Sokoluow a rarohuow, y ginich ptakuow k myſli- woſti doſti a welmi dobrich. W tey wlaſti roſte welika wiecz ſſkorzicze a gine° winneho korzenie doſti, gehoz k nam neneſu, anyz kdy wydati geſt toho w naſſich zemiech. Tu dielagi poſtawcze od zlata a od hedwabie doſti, a ta zemie geſt poddana welikemu kaamowij. O wlaſti kaydu, kapitule trzidczata ſedma. PO tey wlaſti Tebeth przigde do wlaſti kaydu na zaplad] ſluncze, a ta wlaſt ma krale, a ten gt poddanij welike° kaam. Tu gt mnoho mieſt a hraduow. Tu geſt gedno gezero, w niemz gest perel take mnoho, ze kdyby ge dal wen neſti weliky kaam, biliby welmy male czeni pro obecznoſt a p welike mnoſtwie. Ale weliky kaam neda gich ſwobodnye lowyti. Neb acz by kto bez kralowa odpuſſczenie perly lowyl, yhned by zahuben byl. W tey zemi take welikey mnozſtwie tiech zwierzat geſt Gudderij, gto pizmo dielagie W tom take gezerzie, gto perly roftu, geſt rib welikey mnozſtwie. W tey take wlaſti zwierzie rozliczne° doſti, lwow, Niedwieduow, Gelenow, Srn y ginich zwierzat. Tu geſt ptaczſtwa rozliczne“ hoynoſt. Tu [78] wino nerofte, aniz geſt tu ktera wynnicze, ale z pſſenicze, rzizow a rozlicznich drahich wieczi pietie welmy dobre dielagi. Tu gest rallum pro moneta habent, quod caro precio emitur, eo quod omnes femine regionis 1) corallum ad colla deferunt et omnibus ydolis suis similiter corallum appendunt ad colla. hoc enim ad magnam gloriam reputatur. In hac regione thebeth sunt canes maximi uelut asini, qui siluestres capiunt bestias, Aliosque canes habent uenaticos diuersarum manerierum: falcones, lanerii siue herodii multi et optimi sunt ibi. In hac prouincia crescit in magna copia Cyramonum [59 ] et aloe. Aromatice 2) species multe habentur ibidem, que non deferuntur ad nos nec in nostris partibus uise sunt. Ibi fiunt çambelloti multi aliique panni de auro et serico. Tota autem prouincia hec magno Kaam subiecta est. De prouincia Cayndu, xxxviij. Per prouinciam thebeth inuenitur prouincia Cayndu ad occidentem. Que regem habet et est subdita magno Kaam. Ibi sunt Ciuitates multe et castra. Ibi est lacus, in quo margarite sunt in copia tanta, quod si magnus Kaam libere eas capi et asportari 3) permitteret, ualde earum uilesceret precium pre multitudine nimia. sed magnus Kaam non permittit, ut libere capiantur. Si quis autem sine regis licencia ad margaritas piscari,4) [59b] occideretur. In hac prouincia sunt in multitudine magna gudderi,5) ex quibus muscatum habetur. Ibi eciam sunt pisces in copia maxima in lacu, s. ubi sunt margarite. Ibi eciam leones multi sunt, vrsi, cerui, damule, caprioli, lincei in multitudine magna ualde. Ibi sunt uolucres multarum specierum ha- bundantissime. Ibi vinum non crescit nec vinee ibi sunt, sed de tritico riso et 1) L + illius. — 3) P + et alie. — 3) L exportari. *) V rkpise připsáno pre- sumeret. — 5) Pa gaudderi, P1 + animalia.
114 zenij tey zemije koraly na hrdle noſie. A take wſſem ſwym modlam koraly na hrdla wieſſegi, neb to magi za weliku czeſt. Take tu gſu pſij weliczi yakzto oſlowe, ſ nymizto zwierz honye. Take gynich pſow doſti magi roz- [77a]liczneho zpoſobenie, Sokoluow a rarohuow, y ginich ptakuow k myſli- woſti doſti a welmi dobrich. W tey wlaſti roſte welika wiecz ſſkorzicze a gine° winneho korzenie doſti, gehoz k nam neneſu, anyz kdy wydati geſt toho w naſſich zemiech. Tu dielagi poſtawcze od zlata a od hedwabie doſti, a ta zemie geſt poddana welikemu kaamowij. O wlaſti kaydu, kapitule trzidczata ſedma. PO tey wlaſti Tebeth przigde do wlaſti kaydu na zaplad] ſluncze, a ta wlaſt ma krale, a ten gt poddanij welike° kaam. Tu gt mnoho mieſt a hraduow. Tu geſt gedno gezero, w niemz gest perel take mnoho, ze kdyby ge dal wen neſti weliky kaam, biliby welmy male czeni pro obecznoſt a p welike mnoſtwie. Ale weliky kaam neda gich ſwobodnye lowyti. Neb acz by kto bez kralowa odpuſſczenie perly lowyl, yhned by zahuben byl. W tey zemi take welikey mnozſtwie tiech zwierzat geſt Gudderij, gto pizmo dielagie W tom take gezerzie, gto perly roftu, geſt rib welikey mnozſtwie. W tey take wlaſti zwierzie rozliczne° doſti, lwow, Niedwieduow, Gelenow, Srn y ginich zwierzat. Tu geſt ptaczſtwa rozliczne“ hoynoſt. Tu [78] wino nerofte, aniz geſt tu ktera wynnicze, ale z pſſenicze, rzizow a rozlicznich drahich wieczi pietie welmy dobre dielagi. Tu gest rallum pro moneta habent, quod caro precio emitur, eo quod omnes femine regionis 1) corallum ad colla deferunt et omnibus ydolis suis similiter corallum appendunt ad colla. hoc enim ad magnam gloriam reputatur. In hac regione thebeth sunt canes maximi uelut asini, qui siluestres capiunt bestias, Aliosque canes habent uenaticos diuersarum manerierum: falcones, lanerii siue herodii multi et optimi sunt ibi. In hac prouincia crescit in magna copia Cyramonum [59 ] et aloe. Aromatice 2) species multe habentur ibidem, que non deferuntur ad nos nec in nostris partibus uise sunt. Ibi fiunt çambelloti multi aliique panni de auro et serico. Tota autem prouincia hec magno Kaam subiecta est. De prouincia Cayndu, xxxviij. Per prouinciam thebeth inuenitur prouincia Cayndu ad occidentem. Que regem habet et est subdita magno Kaam. Ibi sunt Ciuitates multe et castra. Ibi est lacus, in quo margarite sunt in copia tanta, quod si magnus Kaam libere eas capi et asportari 3) permitteret, ualde earum uilesceret precium pre multitudine nimia. sed magnus Kaam non permittit, ut libere capiantur. Si quis autem sine regis licencia ad margaritas piscari,4) [59b] occideretur. In hac prouincia sunt in multitudine magna gudderi,5) ex quibus muscatum habetur. Ibi eciam sunt pisces in copia maxima in lacu, s. ubi sunt margarite. Ibi eciam leones multi sunt, vrsi, cerui, damule, caprioli, lincei in multitudine magna ualde. Ibi sunt uolucres multarum specierum ha- bundantissime. Ibi vinum non crescit nec vinee ibi sunt, sed de tritico riso et 1) L + illius. — 3) P + et alie. — 3) L exportari. *) V rkpise připsáno pre- sumeret. — 5) Pa gaudderi, P1 + animalia.
Strana 115
115 hrziebiczkuow mnozſtwie welike a ſbyragi ge ſ maleho drziewiczka, genz ma male pruticzko, a ktwietek biely magi, yakzto gt hlawka hrziebiczkowa. Tu geſt zazwora mnozſtwie a ſſkorzicze, tez y gine wonye drahey, gehoz do naſſich zemij neneſu. W tey wlaſti horach nalezagi drahe kamenie, gimzto rziekagi Turchiſſy, a gſu welmij pieknij, a toho doſti, ale zadny geho kopati neſmie bez odpuſſczenie welike hJo kaam. lide tey wlaſti ſu modlo- ſluhi, a ti gſu tak od ſwich modl ſſielenij, ze mnye, by tudy milost gegich ziſkalij, kdiz zenij ſwe wlaſtnie neb dſczeri hoſtem poczeſtnym dadie. Neb kdiz kterij koliwiek hoſt tudy gde nebo gede, a w domu sie ſwolagie zeny, dczery y gine zeni, kterez w geho do' gſu, przikaze gim, aby hoſtie toho y ge° towarziſſuow we wſſem poſluſſni byli. A vczini to przikazanie, gde z domu precz a hoſtie to° s geho towarziſſcztwem a wſſem wlaſtniě do" nyecha yakzto hoſpodarze, aniz ſie wratiti domuow ſmye, doniewadz on tu chcze bidliti. A ten hoſt, donowadz tu bidly, klobuk [78a] Swoy neb gine znamenie przede dwerzmi powieſy, a kdiz hoſpodarz nadiegie ſie, by hoſt giz przicz odſſel, chczie ſie do wratiti, vzrzie znamenie ge° przed dwerzmi, poſtupi zaſie ynhed. protoz hoſt ten moz tu dwa neb trzi dnij bidlyti. Takowy ſlepij a ohizdnij obyczeig po wſſie teij zemij kaydu drzie, a zadnij ſobie toho za hanbu nepoczita, proto ze to czinie ke czſti bohom ſwem a mnye, zebij ſkrzie to ſlitowanie a dobrotu, geſſto hoſtem tak vkazugi od ſwich bohuow myeli hoynoſt wſſeho zemſke° owocze obdrzeti. Raz peniez diuersis speciebus uinum optimum faciunt. Ibi sunt gariofili in copia maxima que colliguntur ex arbusculis paruis habentibus ramusculos paruulos. florem album faciunt et paruum, sicut est gariofili granum. Ibi est cincinber habun- danter ualde similiter et cynamonum. Alieque species multe aromatice ibi sunt que ad regiones nostras non [59b1] deferuntur. In huius prouincie montibus in- ueniuntur lapides, qui turchisci 1) dicuntur, pulcri ualde et in copia maxima, quos sine licencia magni Kaam nulli licitum est excauare. Incole prouincie huius ydo latre sunt. Sunt autem uiri a suis ydolis taliter2) dementati, ut se credant eorum graciam promereri, si eorum vxores proprias et filias viatoribus tradant. Nam quando viator quicunque per eos transit et ad domum cuiuscunque diuerterit confestim dominus domus conuocans vxorem, filias et mulieres ceteras, quas in domo habet, mandat, ut hospiti et sociis per omnia pareant. Facto hoc mandato discedit et peregrinum illum cum sociis in domo propria dimittit ut dominum. Neque autem redire [60a] presumit, donec ibi ille uoluerit inmorari peregrinus. igitur ille pileum3) suum aut 4) signum aliquod ante fores domus appendit. Cumque dominus domum redire uult putans illum forsitan discessisse, si signum ante ianuam uiderit, retrocedit statim. Vnde peregrinus ille duobus uel tribus diebus ibi inmorari potest. Hec autem ceca et detestanda abusio per totam prouinciam Cayndu obseruatur ab omnibus, nec ullus sibi hoc ad uituperium computat, eo quod hoc faciunt pro suorum honore deorum. Creduntque, quod 1) P' turchi — 1) L totaliter. — 1) L capellum. — 4) P1 ut.
115 hrziebiczkuow mnozſtwie welike a ſbyragi ge ſ maleho drziewiczka, genz ma male pruticzko, a ktwietek biely magi, yakzto gt hlawka hrziebiczkowa. Tu geſt zazwora mnozſtwie a ſſkorzicze, tez y gine wonye drahey, gehoz do naſſich zemij neneſu. W tey wlaſti horach nalezagi drahe kamenie, gimzto rziekagi Turchiſſy, a gſu welmij pieknij, a toho doſti, ale zadny geho kopati neſmie bez odpuſſczenie welike hJo kaam. lide tey wlaſti ſu modlo- ſluhi, a ti gſu tak od ſwich modl ſſielenij, ze mnye, by tudy milost gegich ziſkalij, kdiz zenij ſwe wlaſtnie neb dſczeri hoſtem poczeſtnym dadie. Neb kdiz kterij koliwiek hoſt tudy gde nebo gede, a w domu sie ſwolagie zeny, dczery y gine zeni, kterez w geho do' gſu, przikaze gim, aby hoſtie toho y ge° towarziſſuow we wſſem poſluſſni byli. A vczini to przikazanie, gde z domu precz a hoſtie to° s geho towarziſſcztwem a wſſem wlaſtniě do" nyecha yakzto hoſpodarze, aniz ſie wratiti domuow ſmye, doniewadz on tu chcze bidliti. A ten hoſt, donowadz tu bidly, klobuk [78a] Swoy neb gine znamenie przede dwerzmi powieſy, a kdiz hoſpodarz nadiegie ſie, by hoſt giz przicz odſſel, chczie ſie do wratiti, vzrzie znamenie ge° przed dwerzmi, poſtupi zaſie ynhed. protoz hoſt ten moz tu dwa neb trzi dnij bidlyti. Takowy ſlepij a ohizdnij obyczeig po wſſie teij zemij kaydu drzie, a zadnij ſobie toho za hanbu nepoczita, proto ze to czinie ke czſti bohom ſwem a mnye, zebij ſkrzie to ſlitowanie a dobrotu, geſſto hoſtem tak vkazugi od ſwich bohuow myeli hoynoſt wſſeho zemſke° owocze obdrzeti. Raz peniez diuersis speciebus uinum optimum faciunt. Ibi sunt gariofili in copia maxima que colliguntur ex arbusculis paruis habentibus ramusculos paruulos. florem album faciunt et paruum, sicut est gariofili granum. Ibi est cincinber habun- danter ualde similiter et cynamonum. Alieque species multe aromatice ibi sunt que ad regiones nostras non [59b1] deferuntur. In huius prouincie montibus in- ueniuntur lapides, qui turchisci 1) dicuntur, pulcri ualde et in copia maxima, quos sine licencia magni Kaam nulli licitum est excauare. Incole prouincie huius ydo latre sunt. Sunt autem uiri a suis ydolis taliter2) dementati, ut se credant eorum graciam promereri, si eorum vxores proprias et filias viatoribus tradant. Nam quando viator quicunque per eos transit et ad domum cuiuscunque diuerterit confestim dominus domus conuocans vxorem, filias et mulieres ceteras, quas in domo habet, mandat, ut hospiti et sociis per omnia pareant. Facto hoc mandato discedit et peregrinum illum cum sociis in domo propria dimittit ut dominum. Neque autem redire [60a] presumit, donec ibi ille uoluerit inmorari peregrinus. igitur ille pileum3) suum aut 4) signum aliquod ante fores domus appendit. Cumque dominus domum redire uult putans illum forsitan discessisse, si signum ante ianuam uiderit, retrocedit statim. Vnde peregrinus ille duobus uel tribus diebus ibi inmorari potest. Hec autem ceca et detestanda abusio per totam prouinciam Cayndu obseruatur ab omnibus, nec ullus sibi hoc ad uituperium computat, eo quod hoc faciunt pro suorum honore deorum. Creduntque, quod 1) P' turchi — 1) L totaliter. — 1) L capellum. — 4) P1 ut.
Strana 116
116 ſwich takij to magi: prutky zlate pod giſtu wahu dielagi a tiemy myeſto peniez trzie a trh diegi. A yakz ta metliczka neb prutek wazij, tak geſt czena geho. A to gest gegich wieczsij raž; pak menssy raž gegich gest takowij: Suol w kotlech warzie, a to potom w formyczku legi, a tu ſie ſtwrdnu, a to geſt gegich menſſy raž, gimz take ſwoij trh diegi. Oſmdesat tiech kruzkuow ſoly gt tak mnoho, yakzto geden maly zlati, gto ſlowe wlaſky Sagyvm. Potom gducze deſſet dny czeſtij, nayde na teij czeſtie hradij y wſij, kdezto prawij tijz obiczeig magij, Jakzto w tey zemij kaydu, kdezto take gſu weliczi lowowe zwierzie y ptaczſtwa. doko[79]nagicze tiech deſſet dny czeſty, naygde rzeku gednu, gessto slowe Bryus a tu sie dokonawa ta zemie kaydu. w tey rzecże nayde weliku wiecz zlata, gto ſlowe zlato dopagiola. A na brziezie tey rzieky ſſkorziecze welika wiecz roſte, a ta rzieka ſkonawa ſie v welio morze. O wlaſti karayam, kapitula trzidczata oſma. Mynucze tu rzieku drziewe rzieczenu, wchaziegi do tey wlaſti, gto ſlowe karayain, genz w ſobie ma kralowſtwie ſedmero, a gest poddana weliker kaam, kdezto krale gest syn ge° gmenem Efentemur, muz mudrij a vdatnij, moczni a bohatij, genz welmij dobrze w ſwe zemy prawdu a ſprawedlnoſt zachowawa. lide tey zemie modloſluhy ſu. A mijnucze tu rzieku pieti dny czeſtij, nayde myest mnoho a hraduow. W tey wlaſti rodie ſie konie welmy dobrzie. Tu magi ob hanc causam 1) benignitatem, quam exhibent uiatoribus, a diis suis terre- norum fructuum obtinere habundanciam mereantur. Monetam vero in hunc modum habent. Virgulas [60alj aureas sub certo pondere faciunt, quas pro pe- cunia expendunt, et iuxta 2) pondus uirgule precium eius est et hec est moneta maior. Minor vero talis est: sal in caldario coquunt, quod postea in formella3) proiciunt, ubi consolidatur, et talem monetam 4) expendunt. Octoginta enim de hiis paruulis denariis sagium 5) vnum aureum valent.6) Post hec itur per dietas decem et inueniuntur in via illa castra et uici multi, ubi sunt per omnia con- suetudines prouincie Caydu. Vbi7) eciam sunt uenaciones maxime bestiarum et uolucrum. Terminatis x dietis inuenitur flumen, quod dicitur brius, ubi terminatur prouincia Cayndu. 7) In hoc flumine inuenitur copia maxima auri, quod [60") dicitur de paglola. 8) Supra crepidinem uero fluminis Cynamomum copiosissime crescit. flumen ad mare occeanum terminatur. De prouincia Caraiam,9) C. xxxix. Post transitum predicti fluminis statim intratur in prouincia carayan, que continet regna VII. Est autem subiecta do- minio magni Kaam, ubi rex est filius Cublay, nomine esentemnir,10) prudens et strenuus, potens et ditissimus,11) qui optime in suo regno seruat iusticiam, habi- tatores 12) patrie ydolatre sunt. Procedendo uero ultra fluuium per dietas quin- que inueniuntur Ciuitates multe et castra. In ipsa regione nascuntur equi optimi. 1) P! schází. — 2) V rkpise iusta. — 3) P2 formulas. — 4) P1 + imminutam. — 5) L signum. — 5) L faciunt in valore. — 7)—7) L schází. — 3) L payolo. — 3) L citissimus. — 12) L + autem. Cayraiam. — 1°) L esencenyr. — 11) P1
116 ſwich takij to magi: prutky zlate pod giſtu wahu dielagi a tiemy myeſto peniez trzie a trh diegi. A yakz ta metliczka neb prutek wazij, tak geſt czena geho. A to gest gegich wieczsij raž; pak menssy raž gegich gest takowij: Suol w kotlech warzie, a to potom w formyczku legi, a tu ſie ſtwrdnu, a to geſt gegich menſſy raž, gimz take ſwoij trh diegi. Oſmdesat tiech kruzkuow ſoly gt tak mnoho, yakzto geden maly zlati, gto ſlowe wlaſky Sagyvm. Potom gducze deſſet dny czeſtij, nayde na teij czeſtie hradij y wſij, kdezto prawij tijz obiczeig magij, Jakzto w tey zemij kaydu, kdezto take gſu weliczi lowowe zwierzie y ptaczſtwa. doko[79]nagicze tiech deſſet dny czeſty, naygde rzeku gednu, gessto slowe Bryus a tu sie dokonawa ta zemie kaydu. w tey rzecże nayde weliku wiecz zlata, gto ſlowe zlato dopagiola. A na brziezie tey rzieky ſſkorziecze welika wiecz roſte, a ta rzieka ſkonawa ſie v welio morze. O wlaſti karayam, kapitula trzidczata oſma. Mynucze tu rzieku drziewe rzieczenu, wchaziegi do tey wlaſti, gto ſlowe karayain, genz w ſobie ma kralowſtwie ſedmero, a gest poddana weliker kaam, kdezto krale gest syn ge° gmenem Efentemur, muz mudrij a vdatnij, moczni a bohatij, genz welmij dobrze w ſwe zemy prawdu a ſprawedlnoſt zachowawa. lide tey zemie modloſluhy ſu. A mijnucze tu rzieku pieti dny czeſtij, nayde myest mnoho a hraduow. W tey wlaſti rodie ſie konie welmy dobrzie. Tu magi ob hanc causam 1) benignitatem, quam exhibent uiatoribus, a diis suis terre- norum fructuum obtinere habundanciam mereantur. Monetam vero in hunc modum habent. Virgulas [60alj aureas sub certo pondere faciunt, quas pro pe- cunia expendunt, et iuxta 2) pondus uirgule precium eius est et hec est moneta maior. Minor vero talis est: sal in caldario coquunt, quod postea in formella3) proiciunt, ubi consolidatur, et talem monetam 4) expendunt. Octoginta enim de hiis paruulis denariis sagium 5) vnum aureum valent.6) Post hec itur per dietas decem et inueniuntur in via illa castra et uici multi, ubi sunt per omnia con- suetudines prouincie Caydu. Vbi7) eciam sunt uenaciones maxime bestiarum et uolucrum. Terminatis x dietis inuenitur flumen, quod dicitur brius, ubi terminatur prouincia Cayndu. 7) In hoc flumine inuenitur copia maxima auri, quod [60") dicitur de paglola. 8) Supra crepidinem uero fluminis Cynamomum copiosissime crescit. flumen ad mare occeanum terminatur. De prouincia Caraiam,9) C. xxxix. Post transitum predicti fluminis statim intratur in prouincia carayan, que continet regna VII. Est autem subiecta do- minio magni Kaam, ubi rex est filius Cublay, nomine esentemnir,10) prudens et strenuus, potens et ditissimus,11) qui optime in suo regno seruat iusticiam, habi- tatores 12) patrie ydolatre sunt. Procedendo uero ultra fluuium per dietas quin- que inueniuntur Ciuitates multe et castra. In ipsa regione nascuntur equi optimi. 1) P! schází. — 2) V rkpise iusta. — 3) P2 formulas. — 4) P1 + imminutam. — 5) L signum. — 5) L faciunt in valore. — 7)—7) L schází. — 3) L payolo. — 3) L citissimus. — 12) L + autem. Cayraiam. — 1°) L esencenyr. — 11) P1
Strana 117
117 rziecz ſwu. Po tiech pieti dny czeſtij naygdeſs naygmenowytieyſſie mieſto tey zemie, gmeně yaczi. welika a kupeczſtwie tu gt welika wiecz. Tu take przebiwa krzieſtianuow nyekterakich malo neſtorinow, ale mnozie gſu z nich gto ſie Machometowij modle. pſſenicze a riže gt welika wiecz, Ale pſfe- niczne° chleba tu negedie, neb tu zdraw nenye takowij chleb, Nez režie chleb dielagi. Take czinie rozlicznich [79a] Wieczi pytie, gymz ſie ſpieſſe opieſs, nez kterym wienem. Miesto razu peniezneho magy nyekterakij ka- menyczko biele, geſſto w morzi nalezagi, gichzto dawagi oſmdeſat za geden hroſſik ſtrziebrnij. W to mieſtie z ſtudnicznich wod ſuol dielagi v weliky mnozſtwie, od nyez kral ma weliky plath. W tey zemij muzie tak blaznywi gſu, ze zadnij ſobie to° za hanbu nema, acz by s gegi woly geſt.[] W tey zemi gezero geſt, genz ma w okrſky ſto myl, w nyemz rybi kraſne a welmij dobre lapagi. lide w tey wlaſti ſyrowe maſſo takto gedie : nayprwe ge welmij dobrze zetru, poto ge gedie etc. O gine kraginie tey wlaſti karayam, xxxviiii. POtom winducze z toho mieſta yaczi, deſſet dny czeſty gest giti przeſ tu zemy katayam do gineho kralowſtwie, w nyemz nayſlowutneyſſie mieſto ſlowe karayam, kdezto kral geſt kagatym, ſyn krale kublayow. Tu nalezne zlata mnoho, geſſto ſlowe zlato depagiola neb rzieczne zlato; w ginich potoczich a mezi horamij Ibi est lingua propria grauis et difficilis valde. Post quinque [60b1] dietas pre- fatas inuenitur principalior regni Ciuitas nomine Iacy, 1) nobilis ac magna, ubi negociaciones plurime fiunt. Ibi habitant christiani quidem nastorini 2) sed pauci multi de his uero, qui machometum adorant. Triticum et risum in magna copia habentur ibi, sed tritriceum [triticeum] panem non comedunt ibi, quia sanus ibi non est huiusmodi panis. De riso autem panem faciunt. Faciunt eciam de di- uersis speciebus pocionem, que facilius inebriari facit, quam vinum. Loco mo- nete expendunt porcellanas albas, que reperiuntur in mari. Octoginta autem de ipsis dantur pro vno sagio argenti, quod ad valorem duorum venetorum ascendit. Octo uero sagia argenti ascendunt [61a] ad ualorem vnius sagii auri. In hac Ciuitate fit de aqua puteorum sal in copia maxima, de quo rex magnus habet introitus.3) In 4) hac autem regione uiri sic stolidi sunt, ut nullus eorum pro displicencia habeat si alter ad vxorem eius accedit, dummodo illa consensum prebeat.4) In hac regione est lacus habens in giro miliaria centum, in qua pisces magni et optimi capiuntur. Homines regionis huius carnes crudas 5) hoc modo manducant: primo eas minuatim terunt, postea in saporem optime con- fectum ex aliis plurimis et aliis 6) speciebus ponunt, postea comedunt, sicut apud nos cocte comeduntur. De regione quadam prouincie Caraiam, in qua serpentes 7) magni sunt, Capitulum xli. [61a1] Post discessum a Ciuitate Iaci per decem dietas proce- ditur per 8) prouinciam caraiam9) ad regnum aliud, cuius principalier Ciuitas 1) L xacy. — 1) P“ schází. — 3) L questus. — “)—4) L schází. — 5) P3 crudes. — * L + optimis. — 7) L sapientes (!). — s) L ad. — ") P1 Caralam.
117 rziecz ſwu. Po tiech pieti dny czeſtij naygdeſs naygmenowytieyſſie mieſto tey zemie, gmeně yaczi. welika a kupeczſtwie tu gt welika wiecz. Tu take przebiwa krzieſtianuow nyekterakich malo neſtorinow, ale mnozie gſu z nich gto ſie Machometowij modle. pſſenicze a riže gt welika wiecz, Ale pſfe- niczne° chleba tu negedie, neb tu zdraw nenye takowij chleb, Nez režie chleb dielagi. Take czinie rozlicznich [79a] Wieczi pytie, gymz ſie ſpieſſe opieſs, nez kterym wienem. Miesto razu peniezneho magy nyekterakij ka- menyczko biele, geſſto w morzi nalezagi, gichzto dawagi oſmdeſat za geden hroſſik ſtrziebrnij. W to mieſtie z ſtudnicznich wod ſuol dielagi v weliky mnozſtwie, od nyez kral ma weliky plath. W tey zemij muzie tak blaznywi gſu, ze zadnij ſobie to° za hanbu nema, acz by s gegi woly geſt.[] W tey zemi gezero geſt, genz ma w okrſky ſto myl, w nyemz rybi kraſne a welmij dobre lapagi. lide w tey wlaſti ſyrowe maſſo takto gedie : nayprwe ge welmij dobrze zetru, poto ge gedie etc. O gine kraginie tey wlaſti karayam, xxxviiii. POtom winducze z toho mieſta yaczi, deſſet dny czeſty gest giti przeſ tu zemy katayam do gineho kralowſtwie, w nyemz nayſlowutneyſſie mieſto ſlowe karayam, kdezto kral geſt kagatym, ſyn krale kublayow. Tu nalezne zlata mnoho, geſſto ſlowe zlato depagiola neb rzieczne zlato; w ginich potoczich a mezi horamij Ibi est lingua propria grauis et difficilis valde. Post quinque [60b1] dietas pre- fatas inuenitur principalior regni Ciuitas nomine Iacy, 1) nobilis ac magna, ubi negociaciones plurime fiunt. Ibi habitant christiani quidem nastorini 2) sed pauci multi de his uero, qui machometum adorant. Triticum et risum in magna copia habentur ibi, sed tritriceum [triticeum] panem non comedunt ibi, quia sanus ibi non est huiusmodi panis. De riso autem panem faciunt. Faciunt eciam de di- uersis speciebus pocionem, que facilius inebriari facit, quam vinum. Loco mo- nete expendunt porcellanas albas, que reperiuntur in mari. Octoginta autem de ipsis dantur pro vno sagio argenti, quod ad valorem duorum venetorum ascendit. Octo uero sagia argenti ascendunt [61a] ad ualorem vnius sagii auri. In hac Ciuitate fit de aqua puteorum sal in copia maxima, de quo rex magnus habet introitus.3) In 4) hac autem regione uiri sic stolidi sunt, ut nullus eorum pro displicencia habeat si alter ad vxorem eius accedit, dummodo illa consensum prebeat.4) In hac regione est lacus habens in giro miliaria centum, in qua pisces magni et optimi capiuntur. Homines regionis huius carnes crudas 5) hoc modo manducant: primo eas minuatim terunt, postea in saporem optime con- fectum ex aliis plurimis et aliis 6) speciebus ponunt, postea comedunt, sicut apud nos cocte comeduntur. De regione quadam prouincie Caraiam, in qua serpentes 7) magni sunt, Capitulum xli. [61a1] Post discessum a Ciuitate Iaci per decem dietas proce- ditur per 8) prouinciam caraiam9) ad regnum aliud, cuius principalier Ciuitas 1) L xacy. — 1) P“ schází. — 3) L questus. — “)—4) L schází. — 5) P3 crudes. — * L + optimis. — 7) L sapientes (!). — s) L ad. — ") P1 Caralam.
Strana 118
118 take nalezagi zlato, ale hrubieyſſie nez to dopayola. dawagi toho zlata gednu wahu, gto ſlowe ſagyvm, za ſſeſt ſtrziebrnich ſagyn. [80] Ale myesto razu wzdij vziwagi too kamenyczka porcellanow, o nychz drziewe praweno geſt, genz z yndie przinaſſegi. lide w tey wlaſti modloſluhi gſu. W tey wlaſti hadowe gſu welmy weliczi, Mnozie z nich gſu dly na deſſet kroczegi a tluſty deſſet piedy, a ty gſu naywieczſſie, magi nyekterzie z tiech we- likich haduow v hlawij dwie stehnie ale bez noh, ale myeſto noh magi kopito gedno, yakozto kopito neb paznechtij Iwowe, neb yakzto ſokolowe paznechty. hlawu weliku ma a oczi welike, yakzto dwa peczni welika vſta tak welika ma, ze by gedno° czlowieka dobrze pozrzel a zuby welmij we- likey. A proto ze geſt tak hrozni ten had, zadny nenie, kto bie ſie neſtra- chowal k nyemu prziſtupiti, ze zwierzata rozliczna dywoka bogie ſie geho. had ten wo dne w geſkyniech geſt pod zemy pro horko, A w noczi wen wynda, chody hledagie zwierzie leczkterakeho, aby gie sezral. gde do gegich lozi a gieſkyni, ktezto lwowe, Niedwiedowe neb gina zwierzata przebiwagi. A tak zadny zwierž ge ſſtati neſmije. A kdiz ſie giz nagie, do ſwe ſie geſkynie wrati. a geſt tu kragina pieſkowata. A kdiz ten had po pieſku ſie plazi, welmy ſſebu mecze w pieſek, A lowczi wedne [80a] W ten pieſſek kole welike° nabygi y zde y onde po rownij a na konczich kole gſu oſtrzi dicitur Caraiam, ubi rex est Cogatuy 1) nomine, filius cublay regio. Ibi inuenitur multum de auro, quod dicitur de paglola, quod in fluminibus habetur. In aliis autem lacunis et montibus inuenitur aurum grossius, quam sit aurum de paglola datur autem de ipso vnum auri sagium pro VI sagiis de argento Monetam tamen de porcellanis habent, de quibus superius dictum est, que de india de- feruntur. homines huius regionis ydolatre sunt. In hac regione inueniuntur ser- pentes magni valde; multi enim ex hiis sunt2) passuum longitudinis et in grossicie3) palmorum in circuitu men[61bJsuram continent et isti maiores sunt. Habet autem quidam illorum magnorum serpencium iuxta caput duo crura carencia pedibus, sed loco pedis 4) habet vngulam vnam ad modum leonis vngule uel falconis. caput ualde magnum habet. Oculi eius pregrandes sunt uelut duo panes. Os tante magnitudinis habet, quod vnum hominem de facili transglutiret. dentes habet maximos et quia ita terribilis est serpens ille, nullus homo est, qui non paueat appropinquare illi, sed et animalia quecunque agrestia timent illum. modus, quo capitur a venatoribus, talis est. Serpens dictus de 5) die 5) in Cauernis sub- terraneis latitat, propter estum, nocte uero egrediens circuit querens bestias ad deuorandum. Vadit [61b1] ad earum cubilia6) et Cauernas, ubi leones, ursi et ani- malia huiusmodi habitant et comedit bestias magnas et paruas. Nam nulla bestia insultum eius et fortitudinem sustinere potest. Post comestionem autem ad ca- uernam reuertitur propriam. Est autem ibi transitorium sabulosum et cum ille per sabulum reptat, fortissime se iactat in sabulum et quia sic ponderosus est 1) P1 a P' cogatim. — *) P' iiijor. — 3) L xiii. — 4) L iuxta pedem. — 5)—5) pa schází. — 6) P1 a P3 cubicula.
118 take nalezagi zlato, ale hrubieyſſie nez to dopayola. dawagi toho zlata gednu wahu, gto ſlowe ſagyvm, za ſſeſt ſtrziebrnich ſagyn. [80] Ale myesto razu wzdij vziwagi too kamenyczka porcellanow, o nychz drziewe praweno geſt, genz z yndie przinaſſegi. lide w tey wlaſti modloſluhi gſu. W tey wlaſti hadowe gſu welmy weliczi, Mnozie z nich gſu dly na deſſet kroczegi a tluſty deſſet piedy, a ty gſu naywieczſſie, magi nyekterzie z tiech we- likich haduow v hlawij dwie stehnie ale bez noh, ale myeſto noh magi kopito gedno, yakozto kopito neb paznechtij Iwowe, neb yakzto ſokolowe paznechty. hlawu weliku ma a oczi welike, yakzto dwa peczni welika vſta tak welika ma, ze by gedno° czlowieka dobrze pozrzel a zuby welmij we- likey. A proto ze geſt tak hrozni ten had, zadny nenie, kto bie ſie neſtra- chowal k nyemu prziſtupiti, ze zwierzata rozliczna dywoka bogie ſie geho. had ten wo dne w geſkyniech geſt pod zemy pro horko, A w noczi wen wynda, chody hledagie zwierzie leczkterakeho, aby gie sezral. gde do gegich lozi a gieſkyni, ktezto lwowe, Niedwiedowe neb gina zwierzata przebiwagi. A tak zadny zwierž ge ſſtati neſmije. A kdiz ſie giz nagie, do ſwe ſie geſkynie wrati. a geſt tu kragina pieſkowata. A kdiz ten had po pieſku ſie plazi, welmy ſſebu mecze w pieſek, A lowczi wedne [80a] W ten pieſſek kole welike° nabygi y zde y onde po rownij a na konczich kole gſu oſtrzi dicitur Caraiam, ubi rex est Cogatuy 1) nomine, filius cublay regio. Ibi inuenitur multum de auro, quod dicitur de paglola, quod in fluminibus habetur. In aliis autem lacunis et montibus inuenitur aurum grossius, quam sit aurum de paglola datur autem de ipso vnum auri sagium pro VI sagiis de argento Monetam tamen de porcellanis habent, de quibus superius dictum est, que de india de- feruntur. homines huius regionis ydolatre sunt. In hac regione inueniuntur ser- pentes magni valde; multi enim ex hiis sunt2) passuum longitudinis et in grossicie3) palmorum in circuitu men[61bJsuram continent et isti maiores sunt. Habet autem quidam illorum magnorum serpencium iuxta caput duo crura carencia pedibus, sed loco pedis 4) habet vngulam vnam ad modum leonis vngule uel falconis. caput ualde magnum habet. Oculi eius pregrandes sunt uelut duo panes. Os tante magnitudinis habet, quod vnum hominem de facili transglutiret. dentes habet maximos et quia ita terribilis est serpens ille, nullus homo est, qui non paueat appropinquare illi, sed et animalia quecunque agrestia timent illum. modus, quo capitur a venatoribus, talis est. Serpens dictus de 5) die 5) in Cauernis sub- terraneis latitat, propter estum, nocte uero egrediens circuit querens bestias ad deuorandum. Vadit [61b1] ad earum cubilia6) et Cauernas, ubi leones, ursi et ani- malia huiusmodi habitant et comedit bestias magnas et paruas. Nam nulla bestia insultum eius et fortitudinem sustinere potest. Post comestionem autem ad ca- uernam reuertitur propriam. Est autem ibi transitorium sabulosum et cum ille per sabulum reptat, fortissime se iactat in sabulum et quia sic ponderosus est 1) P1 a P' cogatim. — *) P' iiijor. — 3) L xiii. — 4) L iuxta pedem. — 5)—5) pa schází. — 6) P1 a P3 cubicula.
Strana 119
119 meczowe oczeliwy, ſilnie przibiti, welmy oſtrzi, a ty potom wſſiczkny pieſkem dobrze przikrygi, tak ze gich had wydieti nemoz. A kdiz opiet w noczi tudy ſie poplazie, mecze ſie po pieſku, yakz obiczeig ma vwrze ſie nato oſtre zelezo prſmij, a tu vſtrne na tom tak, ze nebo yhned vmrze a neb ſie welmij zſiecze. Tehdy lowczi przigducz, nebudely vmrlie, ale dobygi gey, a najprwe zlucž z nieho wydru, a tu welmy draze pdawagie pto, neb welmy lekaržka gt, tak acz by koho pes wſtekly vkuſil, ſie to [té zlluczi ma- liczko napigie gedno yako maly halerž, ynhed vplnye zdraw bude. Take zena, kteraz przi porodu ſylne boleſti ma, gedno ſie gie malo napie, ynhed bez boleſti porodie. Maly kto take kteraku hlizu, gedno gie malo pomaze tu zluczi, w malich dnech zdraw bude. Maſſo take too hada prodawagi, neb gedenij dobre gest a lide welmy ge rady gedie. W tey wlasti mnoho ſie kony rodie a welmy dobrych. wſſem tiem konyom oczaſſe vrubugie, dwe nebo trzie koſczſtie ſ koncze, aby kuon, kdiz biezi, giezdcze oczaſſem nemrſkal a abij oczaſſem ſem y tam nekrutil, kdiz biezie, neb to magi na kony za welmy zly obyczeig. Giezdczie w tey zemy ſtrzemeny dluhe magi [81] V ſedl, yako zde wlaſſy czinie, w bogich vziwagi pruſplechuow koze- nich z kozzij buwolowych. Take kopie vzka magi, ſamoſtrziely a wſſeczknij strzely, kteremyz ſtrzielegie, nalepem zmazie, drziewe nez kral kublay tu et grossus, foueas 1) in sabulo adeo magnas cum pectore et uentre facit, ut uideatur veges 2) magna uino plena per sabulum uolutata. Venatores igitur de die sub sabulo palos multos et fortes huc et illuc per planiciem infigunt, in quorum summitatibus sunt gladii de calibe3) firmiter infixi, acuti ualde, quos post modum [62a] operiunt sabulo, ut a serpente postea uideri non possint. Cum igitur nocte inde transitum facit super sabulum, solito more reptando se jactat et in ferrum absconditur et acutum pectore4) prosiliens et impingens aut statim moritur aut grauissime uulneratur. Tunc venatores superuenientes ipsum, si adhuc viuit, occidunt. Et primo fel ipsius extrahunt, quod precio magno ven- dunt, eo quod medicinale est ualde. Si quis enim morsum patitur canis rabidi, modicum de ipso bibens ad pondus s. denarii vnius paruuli statim plene libe- ratur. Mulier eciam in partus doloribus constituta modicum sumens ex eo ex- peditur a partu. Qui eciam apostema aliquod patitur, si 5) infirmitatis locum hoc felle [62a1] perungit, in paucis diebus perfecte curatur. Carnes autem illius serpentis venduntur, quia in cibum optime sunt et libenter ab hominibus co- meduntur. In hac prouincia multi et optimi equi nascuntur, qui a negocia- toribus deferuntur 6) in Indiam. Omnibus autem equis nodos duos aut tres de osse caude extrahuntur, ne equus currens equitem 7) cauda feriat et ne 8) caudam huc illucque contorqueat dum currit, quia hoc in equo turpissimum reputant. Equites huius patrie strepis utuntur longis ad cellas,9) ut apud nos gallici faciunt. In bellis utuntur coratiis de corio buballorum, vtuntur et scutis lanceis et ba- 1) L fossas. — 1) L reges (!). — 3) P1 de capite. — 4) schází. — 5) L quodsi. — *) L ducuntur. — 7) L eiusdem (!). — ") L qui cum. — 3) P3 + sellas, Pi schází.
119 meczowe oczeliwy, ſilnie przibiti, welmy oſtrzi, a ty potom wſſiczkny pieſkem dobrze przikrygi, tak ze gich had wydieti nemoz. A kdiz opiet w noczi tudy ſie poplazie, mecze ſie po pieſku, yakz obiczeig ma vwrze ſie nato oſtre zelezo prſmij, a tu vſtrne na tom tak, ze nebo yhned vmrze a neb ſie welmij zſiecze. Tehdy lowczi przigducz, nebudely vmrlie, ale dobygi gey, a najprwe zlucž z nieho wydru, a tu welmy draze pdawagie pto, neb welmy lekaržka gt, tak acz by koho pes wſtekly vkuſil, ſie to [té zlluczi ma- liczko napigie gedno yako maly halerž, ynhed vplnye zdraw bude. Take zena, kteraz przi porodu ſylne boleſti ma, gedno ſie gie malo napie, ynhed bez boleſti porodie. Maly kto take kteraku hlizu, gedno gie malo pomaze tu zluczi, w malich dnech zdraw bude. Maſſo take too hada prodawagi, neb gedenij dobre gest a lide welmy ge rady gedie. W tey wlasti mnoho ſie kony rodie a welmy dobrych. wſſem tiem konyom oczaſſe vrubugie, dwe nebo trzie koſczſtie ſ koncze, aby kuon, kdiz biezi, giezdcze oczaſſem nemrſkal a abij oczaſſem ſem y tam nekrutil, kdiz biezie, neb to magi na kony za welmy zly obyczeig. Giezdczie w tey zemy ſtrzemeny dluhe magi [81] V ſedl, yako zde wlaſſy czinie, w bogich vziwagi pruſplechuow koze- nich z kozzij buwolowych. Take kopie vzka magi, ſamoſtrziely a wſſeczknij strzely, kteremyz ſtrzielegie, nalepem zmazie, drziewe nez kral kublay tu et grossus, foueas 1) in sabulo adeo magnas cum pectore et uentre facit, ut uideatur veges 2) magna uino plena per sabulum uolutata. Venatores igitur de die sub sabulo palos multos et fortes huc et illuc per planiciem infigunt, in quorum summitatibus sunt gladii de calibe3) firmiter infixi, acuti ualde, quos post modum [62a] operiunt sabulo, ut a serpente postea uideri non possint. Cum igitur nocte inde transitum facit super sabulum, solito more reptando se jactat et in ferrum absconditur et acutum pectore4) prosiliens et impingens aut statim moritur aut grauissime uulneratur. Tunc venatores superuenientes ipsum, si adhuc viuit, occidunt. Et primo fel ipsius extrahunt, quod precio magno ven- dunt, eo quod medicinale est ualde. Si quis enim morsum patitur canis rabidi, modicum de ipso bibens ad pondus s. denarii vnius paruuli statim plene libe- ratur. Mulier eciam in partus doloribus constituta modicum sumens ex eo ex- peditur a partu. Qui eciam apostema aliquod patitur, si 5) infirmitatis locum hoc felle [62a1] perungit, in paucis diebus perfecte curatur. Carnes autem illius serpentis venduntur, quia in cibum optime sunt et libenter ab hominibus co- meduntur. In hac prouincia multi et optimi equi nascuntur, qui a negocia- toribus deferuntur 6) in Indiam. Omnibus autem equis nodos duos aut tres de osse caude extrahuntur, ne equus currens equitem 7) cauda feriat et ne 8) caudam huc illucque contorqueat dum currit, quia hoc in equo turpissimum reputant. Equites huius patrie strepis utuntur longis ad cellas,9) ut apud nos gallici faciunt. In bellis utuntur coratiis de corio buballorum, vtuntur et scutis lanceis et ba- 1) L fossas. — 1) L reges (!). — 3) P1 de capite. — 4) schází. — 5) L quodsi. — *) L ducuntur. — 7) L eiusdem (!). — ") L qui cum. — 3) P3 + sellas, Pi schází.
Strana 120
120 zemy obdrzal, Muzie tey wlaſti takyto ſſeredny obiczeij myely: kdiz kterzi dobrzie lide ſkrze tu zemy ſſel nebo giel, genz bil mvdrij a dobrich oby- czegi, genz ſie gym zdal na rzeczi y na ſkutczſiech czlowiek zpoſobily, opozdi[l|y ſie v nich a wzal tu noczlech, zamordowaly gey w noczi a rzkucze, ze ta geho wſſeczkna mudroſt, lepota y dobrzi obyczegowe, cżoz w geho duſſy bilo, to wſſe w tomu domu poto oſtalo. A protoz mnoho gich zmor- dowaly. Ale weliky kaam, kdiz to kralowſtwie potom pod ſwe panſtwie podrobil, tu vkrutnoſt a neſſlechetnoſt a blaznowstwie gegich vplnie wyplſe]nil z ſte wlaſti. O wlaſti Ardandam, kal xxxviii. A kdiz giz odeygde od tey wlaſti karaya za piet dnij czeſti, nagde gednu wlast gmeně ardandam, genz podro- bena geſt welike" kaam, w niez mieſto naygmenowiteyſſie ſlowe Bukyam. w tey wlaſti mieſto razu peniezneho dawagi zlata wahu, gto ſlowe vnczia nebo ſagyum, Tu vnczi zlata dawagie neb wymienigi za piet vnczi strziebra, neb nemoz nalezti w tey wlasti ſtrziebra [81a] Za mnoho myl. A protoz tu ſgiezdiegi ſie kupczi, geſto od nich wymienugi zlato za ſtrziebro a mnoho ziſſkugi. Take tiemy porcellamij trh diegie, yakoz przinoſie z indie. Ryzow a maſſa vziwagie naywiecz, pieti dobre dielagi z rizow a z gine° wonneho korzenie. Muzie y zeny w tey wlaſti przikriwagie ſobie zuby ſwe zlatemi plechi, genz gſu tak zpoſobeni, ze ſie zubom welmy dobrze przyhodie. listis, et sagittas, quas faciunt, tossicant.1) Antequam Cublay magnus [62b] Kaam hanc prouinciam obtineret, uiri huius prouincie huiusmodi rem detestabilem faciebant: Quando enim uir aliquis transibat per eos alterius patrie decentis2) apparencie et bonorum morum, qui prudens in uerbis et actibus uideretur, si apud eos hospitabatur, ipsum in nocte occidebant dicentes, quod prudencia, mores et gracie et anima eius in domo illa postmodum remanebat. ob quam causam multi ibi occisi sunt. Sed magnus Kaam postquam regnum prefatum suo dominio subiugauit, hanc impietatem et stulticiam de illa patria penitus extirpauit. De prouincia Ardandam C. xli. Cum uero receditur a prouincia caraiam ad dietas .. . . 3) inuenitur prouincia Ardandam, que subiecta est magno Kaam, cuius no[62bi]bilior urbs dicitur unciam. 4) In hanc prouincia datur pro moneta aurum ad pondus. Vnciam enim seu sagium auri commutant pro quinque vnciis seu sagiis argenti. Non enim inuenitur in regionibus illis usque ad dietas multas argentum. Ideoque conueniunt illuc negociatores, qui cum eis aurum pro argento commutant multum 5)-que lucrantur. Poreellanas eciam expendunt,5) que de india deferuntur. Riso et carnibus uescuntur plurimum, pocionem optimam faciunt de riso et de aromatibus delicatis. Viri et mulieres regionis huius dentes coopertos deferunt subtilibus laminis aureis, que sic disposite sunt, ut dentibus optime coaptentur. Viri omnes militares sunt, armis tamen modo et milicie uacantes 1) Pla P' toxicant. — 1) P' dicentes. — 3) PI V, Pa X. — 4) L vrsiam. — 5)—*) Pa schází.
120 zemy obdrzal, Muzie tey wlaſti takyto ſſeredny obiczeij myely: kdiz kterzi dobrzie lide ſkrze tu zemy ſſel nebo giel, genz bil mvdrij a dobrich oby- czegi, genz ſie gym zdal na rzeczi y na ſkutczſiech czlowiek zpoſobily, opozdi[l|y ſie v nich a wzal tu noczlech, zamordowaly gey w noczi a rzkucze, ze ta geho wſſeczkna mudroſt, lepota y dobrzi obyczegowe, cżoz w geho duſſy bilo, to wſſe w tomu domu poto oſtalo. A protoz mnoho gich zmor- dowaly. Ale weliky kaam, kdiz to kralowſtwie potom pod ſwe panſtwie podrobil, tu vkrutnoſt a neſſlechetnoſt a blaznowstwie gegich vplnie wyplſe]nil z ſte wlaſti. O wlaſti Ardandam, kal xxxviii. A kdiz giz odeygde od tey wlaſti karaya za piet dnij czeſti, nagde gednu wlast gmeně ardandam, genz podro- bena geſt welike" kaam, w niez mieſto naygmenowiteyſſie ſlowe Bukyam. w tey wlaſti mieſto razu peniezneho dawagi zlata wahu, gto ſlowe vnczia nebo ſagyum, Tu vnczi zlata dawagie neb wymienigi za piet vnczi strziebra, neb nemoz nalezti w tey wlasti ſtrziebra [81a] Za mnoho myl. A protoz tu ſgiezdiegi ſie kupczi, geſto od nich wymienugi zlato za ſtrziebro a mnoho ziſſkugi. Take tiemy porcellamij trh diegie, yakoz przinoſie z indie. Ryzow a maſſa vziwagie naywiecz, pieti dobre dielagi z rizow a z gine° wonneho korzenie. Muzie y zeny w tey wlaſti przikriwagie ſobie zuby ſwe zlatemi plechi, genz gſu tak zpoſobeni, ze ſie zubom welmy dobrze przyhodie. listis, et sagittas, quas faciunt, tossicant.1) Antequam Cublay magnus [62b] Kaam hanc prouinciam obtineret, uiri huius prouincie huiusmodi rem detestabilem faciebant: Quando enim uir aliquis transibat per eos alterius patrie decentis2) apparencie et bonorum morum, qui prudens in uerbis et actibus uideretur, si apud eos hospitabatur, ipsum in nocte occidebant dicentes, quod prudencia, mores et gracie et anima eius in domo illa postmodum remanebat. ob quam causam multi ibi occisi sunt. Sed magnus Kaam postquam regnum prefatum suo dominio subiugauit, hanc impietatem et stulticiam de illa patria penitus extirpauit. De prouincia Ardandam C. xli. Cum uero receditur a prouincia caraiam ad dietas .. . . 3) inuenitur prouincia Ardandam, que subiecta est magno Kaam, cuius no[62bi]bilior urbs dicitur unciam. 4) In hanc prouincia datur pro moneta aurum ad pondus. Vnciam enim seu sagium auri commutant pro quinque vnciis seu sagiis argenti. Non enim inuenitur in regionibus illis usque ad dietas multas argentum. Ideoque conueniunt illuc negociatores, qui cum eis aurum pro argento commutant multum 5)-que lucrantur. Poreellanas eciam expendunt,5) que de india deferuntur. Riso et carnibus uescuntur plurimum, pocionem optimam faciunt de riso et de aromatibus delicatis. Viri et mulieres regionis huius dentes coopertos deferunt subtilibus laminis aureis, que sic disposite sunt, ut dentibus optime coaptentur. Viri omnes militares sunt, armis tamen modo et milicie uacantes 1) Pla P' toxicant. — 1) P' dicentes. — 3) PI V, Pa X. — 4) L vrsiam. — 5)—*) Pa schází.
Strana 121
121 Muzie wſiczkny w tey wlaſti rytierzſſczi a zpanoſſily gſu, ſ uodienym gedno a ſ rytierzſku wieczi ſie obchodiecze, a ſ lowij zwierzeczimij a ptaczimij. A zeny gegich wſſeczkno hoſpodarſtwie zprawugie, a magi ſluhi zakupene. gto ſu gym w ſluzbu podrobenij. W tey wlaſti ten obyczeig geſt, aby zena kdiz porody, polloha ſwe° czymž nayſpieſſe muoz odbila a hoſpodarzſtwie hledala. Ale muz gegie, ten ſie muſie myeſto nye poloziti w loze, a ctirzi- dczeti dny lezeti, a o dietieti praczi myeti, a mati o dietieti zadney pracze nema, gedno ze ge pokrm da, a to kdiz ſyn geſt neb pacholik. A za tië, donowadz tak muz lezi, przatele gegi gey nawſſcziewugi yako ſſeſtienediel- nyczi a pwie, tak ze to pto muzie czinie. Neb zena kdiz dſczeru neſe a porody, dluhi czas a tiezcze gest praczowala. Protoz podobno byti ſudie, aby take cztirziedczet dny bez pecſie ſynowy gſucze, odpoczinula. Nez przes to [82] Ona wzdy muzovy, donyowadz tu lezie, giedlo k lozi neſe. w tey wlaſti modl nenie ginych, gedno ze kazda czeled tiem ſie modle, od kohoz ſie kto porodil, to gest ſtaroſtam ſwym. W leſsiech welikich bidle, kdezto gſu horij welike a leſſowe. Tiech hor lide gine netahnu sie z ginich wlasti, neb by tam ziwy byti nemohly czize lide pro zle powietrzie necziſte. pyſma a liſtuow nemagi, nez vmluwy ſwe a zawazanie o[d] dluhi geden ſ druhem na wrubiech magi, tak ze vcziniecze wrub, y rozſſcziepie na poly y chowa geden gedney polowicze a druhy druhey, Tak ze poto ſloziecze w hro- madu, przida ſie geden k druhe na naymenſſiem wrubku. W teyto zemyczi a we dwu drziewe gmenowanych, to geſt w kaydu a w kazayam, lekarzow [63a] et uenacioni bestiarum et uolucrum. Mulieres autem curam rei familiaris in omnibus gerunt habentque seruos empticios, qui eorum obsequiis manci- pantur. In hac prouincia consuetudo est, ut quando peperit mulier, locum1) quam cito potest dimittat et surgens gubernacioni domus intendat, Vir autem eius xl diebus in lecto decumbit et nati sibi filii curam gerit. Mater autem pueri nullam de illo sollicitudinem habet, nisi quia lac illi prebet. Interim uero amici et consanguinei uirum uisitant decumbentem. Aiunt, quod hoc ideo faciunt, quia mulier filium portans et pariens longo tempore et grauiter laborauit, propter quod conueniens iudicant ut diebus xl a filii cura quiescat ipsa tamen uiro cibum defert ad lec[63a1]tum. In hac prouincia non sunt alia ydola, nisi quod quelibet familia suum progenitorem adorat, eum s., a quo alii de familia nati sunt. In locis ualde siluestribus habitant, ubi montes sunt maximi et ne- mora magna ualde. Ad montes illos non accedunt 2) alii de regionibus aliis, quia viuere3) ibi non possunt extranei propter corrupcionem nimiam aeris. Litteris carent sed contractus suos et obligaciones ad inuicem asseribus 4) faciunt, quarum medietatem seruat vnus, aliam alius, que postmodum composite in mi- nitis signis coueniuntur. In hac prouincia et in duabus prenominatis, s. Caydu et caraiam, medici non sunt, sed quando quis infirmatur, conuocant sui magos, qui ydola colunt, quibus infirmus [63b] suam infirmitatem exponit. Tunc magi 1) P3 lectum. — 2) L + aliqui. — 3) L venire. — *) L incisuris.
121 Muzie wſiczkny w tey wlaſti rytierzſſczi a zpanoſſily gſu, ſ uodienym gedno a ſ rytierzſku wieczi ſie obchodiecze, a ſ lowij zwierzeczimij a ptaczimij. A zeny gegich wſſeczkno hoſpodarſtwie zprawugie, a magi ſluhi zakupene. gto ſu gym w ſluzbu podrobenij. W tey wlaſti ten obyczeig geſt, aby zena kdiz porody, polloha ſwe° czymž nayſpieſſe muoz odbila a hoſpodarzſtwie hledala. Ale muz gegie, ten ſie muſie myeſto nye poloziti w loze, a ctirzi- dczeti dny lezeti, a o dietieti praczi myeti, a mati o dietieti zadney pracze nema, gedno ze ge pokrm da, a to kdiz ſyn geſt neb pacholik. A za tië, donowadz tak muz lezi, przatele gegi gey nawſſcziewugi yako ſſeſtienediel- nyczi a pwie, tak ze to pto muzie czinie. Neb zena kdiz dſczeru neſe a porody, dluhi czas a tiezcze gest praczowala. Protoz podobno byti ſudie, aby take cztirziedczet dny bez pecſie ſynowy gſucze, odpoczinula. Nez przes to [82] Ona wzdy muzovy, donyowadz tu lezie, giedlo k lozi neſe. w tey wlaſti modl nenie ginych, gedno ze kazda czeled tiem ſie modle, od kohoz ſie kto porodil, to gest ſtaroſtam ſwym. W leſsiech welikich bidle, kdezto gſu horij welike a leſſowe. Tiech hor lide gine netahnu sie z ginich wlasti, neb by tam ziwy byti nemohly czize lide pro zle powietrzie necziſte. pyſma a liſtuow nemagi, nez vmluwy ſwe a zawazanie o[d] dluhi geden ſ druhem na wrubiech magi, tak ze vcziniecze wrub, y rozſſcziepie na poly y chowa geden gedney polowicze a druhy druhey, Tak ze poto ſloziecze w hro- madu, przida ſie geden k druhe na naymenſſiem wrubku. W teyto zemyczi a we dwu drziewe gmenowanych, to geſt w kaydu a w kazayam, lekarzow [63a] et uenacioni bestiarum et uolucrum. Mulieres autem curam rei familiaris in omnibus gerunt habentque seruos empticios, qui eorum obsequiis manci- pantur. In hac prouincia consuetudo est, ut quando peperit mulier, locum1) quam cito potest dimittat et surgens gubernacioni domus intendat, Vir autem eius xl diebus in lecto decumbit et nati sibi filii curam gerit. Mater autem pueri nullam de illo sollicitudinem habet, nisi quia lac illi prebet. Interim uero amici et consanguinei uirum uisitant decumbentem. Aiunt, quod hoc ideo faciunt, quia mulier filium portans et pariens longo tempore et grauiter laborauit, propter quod conueniens iudicant ut diebus xl a filii cura quiescat ipsa tamen uiro cibum defert ad lec[63a1]tum. In hac prouincia non sunt alia ydola, nisi quod quelibet familia suum progenitorem adorat, eum s., a quo alii de familia nati sunt. In locis ualde siluestribus habitant, ubi montes sunt maximi et ne- mora magna ualde. Ad montes illos non accedunt 2) alii de regionibus aliis, quia viuere3) ibi non possunt extranei propter corrupcionem nimiam aeris. Litteris carent sed contractus suos et obligaciones ad inuicem asseribus 4) faciunt, quarum medietatem seruat vnus, aliam alius, que postmodum composite in mi- nitis signis coueniuntur. In hac prouincia et in duabus prenominatis, s. Caydu et caraiam, medici non sunt, sed quando quis infirmatur, conuocant sui magos, qui ydola colunt, quibus infirmus [63b] suam infirmitatem exponit. Tunc magi 1) P3 lectum. — 2) L + aliqui. — 3) L venire. — *) L incisuris.
Strana 122
122 nenie, Nez kdiz kto z nich nemoczen geſt, przatele geho ſwolagie czaro- dieniczi, genz modly naſledugi, a ten nemoczni gim ſwu nemocz wyprawy. Tehdy ti czarodieniczi naſtrogie tanecz weliky, a hudbu y piſſczbu zgednagy, a tak ſwym bohom ke czſti rozliczne pieſne tworzie. A to tak dluho czinie, az nyektereho z tiech tanecznikuow diabel poſiedne. A tak pak ynhed tanczie nechagiecze, biezie k tor, kterehoz diabel poſiedl, a budu geho tazati, procz by onenno nemoczen bil, a czo by miely cziniti, aby onen zdraw bil. Tehdy diabel z toho obkliczene bude odpowidati a řzka, ze [82a] Onen proto nemoczen gt, ze too neb onoho boha rozhniewal. A tak ti czarodieniczi pſie toho boha, aby onomu nemocznem' ge° winu odpuſtil ſlibugicze, ze ten ge bude ſwu wlaſtnij krew obietowati. A znamenaly diabel po kterem znamenij ger nemoczi, ze ten nemoczni nemoz ziw oſtati, tehdy die: Tak geſt ten nemoczni boha too welmy rozhnewal, ze tu obieti vkrotiti geho nemozem, pakly znamena, ze moz zyw oſtati, tehdy die: muſiet toliko a toliko ſſkopczow zabiti, gto magi czerne hlawy, a ge obie- towati, a take° pieti nadielati, a toliko czarodienikow ſobie ſwolati, a pro- nie (tiem) wſſeczki wieczffy obiet obietowati, a takt ſie ten buoh nad nym ſmyluge. Tehdy przatele too nemoczneo to wſſe vczinie, cžoz diabel roz- kazal, zabigicze ſſkopi, krew gegich k neby wrhu. A ſenducze ſie czaro- dieniczi ſwymi zenamy, zaſwietie mnoho ſwiečz, a weſlken duom zkadie, a dym z drziewie wonneho ale vdielagi, a maſſo obarziwſſe, tu wodu w powietrzie legi, a diel take to° pitie, gto vdielano z rozliczne° wonneho korzenie. A opiet ſie vgmucze w tanecz ſkakagi, ſpiewagiecze na cze�t tey coream ordinant et instrumenta pulsant et ad ydolorum suorum honorem magnas faciunt cantilenas, hoc autem tam diu faciunt, donec arripiatur a demone vnus ex ludentibus in corea. Tunc corea dimissa iacentem arrepticium consulunt qua de causa hec ille paciatur et quid de ipsius liberacione agendum sit, demon autem per arrepticium responsum dat dicens illum infirmatum, quia illum aut illum deum offendit. Magi autem orant, ut deus ille culpam illi remittat pro- mittentes, quod ipse de sanguine suo proprio sacrificium offeret. Si iudicat demon ex signis egritudinis, ut ille liberari non possit, ait: Iste tam grauiter deum [63b1] illum offendit, quod per nulla sacrificia placari potest. Si autem iudicat, ut possit euadere, dicit: oportet, ut tot arietes nigra capita habentes illi offerat et tot et tales faciat pociones et conuocet ad se tot magos et magas totidem, per quorum manus sacrificium offerat et sic placabitur ei deus. Tunc consanguinei egroti illi omnia faciunt, que demon iussit, Occiduntque arietes et sanguinem ipsorum in celum iactant. Conuenientes uero magi cum mulieribus suis faciunt luminaria magna et domum totam thurificant et fumum de lignis aloe faciunt et aquam decoccionis carnium in aera fundunt et parte eciam po- cionum, que de aromatibus sunt confecte, et in corea iterum (64a] saltant et cantant ad illius reuerenciam ydoli. Post hec inquirunt rursus ab arrepticio, an per hoc sit ydollo satisfactum. Si iubet demon, ut aliud fiat, confestim man- datum eius impletur. Cum autem dicit sibi satisfactum esse, fanatici et incanta-
122 nenie, Nez kdiz kto z nich nemoczen geſt, przatele geho ſwolagie czaro- dieniczi, genz modly naſledugi, a ten nemoczni gim ſwu nemocz wyprawy. Tehdy ti czarodieniczi naſtrogie tanecz weliky, a hudbu y piſſczbu zgednagy, a tak ſwym bohom ke czſti rozliczne pieſne tworzie. A to tak dluho czinie, az nyektereho z tiech tanecznikuow diabel poſiedne. A tak pak ynhed tanczie nechagiecze, biezie k tor, kterehoz diabel poſiedl, a budu geho tazati, procz by onenno nemoczen bil, a czo by miely cziniti, aby onen zdraw bil. Tehdy diabel z toho obkliczene bude odpowidati a řzka, ze [82a] Onen proto nemoczen gt, ze too neb onoho boha rozhniewal. A tak ti czarodieniczi pſie toho boha, aby onomu nemocznem' ge° winu odpuſtil ſlibugicze, ze ten ge bude ſwu wlaſtnij krew obietowati. A znamenaly diabel po kterem znamenij ger nemoczi, ze ten nemoczni nemoz ziw oſtati, tehdy die: Tak geſt ten nemoczni boha too welmy rozhnewal, ze tu obieti vkrotiti geho nemozem, pakly znamena, ze moz zyw oſtati, tehdy die: muſiet toliko a toliko ſſkopczow zabiti, gto magi czerne hlawy, a ge obie- towati, a take° pieti nadielati, a toliko czarodienikow ſobie ſwolati, a pro- nie (tiem) wſſeczki wieczffy obiet obietowati, a takt ſie ten buoh nad nym ſmyluge. Tehdy przatele too nemoczneo to wſſe vczinie, cžoz diabel roz- kazal, zabigicze ſſkopi, krew gegich k neby wrhu. A ſenducze ſie czaro- dieniczi ſwymi zenamy, zaſwietie mnoho ſwiečz, a weſlken duom zkadie, a dym z drziewie wonneho ale vdielagi, a maſſo obarziwſſe, tu wodu w powietrzie legi, a diel take to° pitie, gto vdielano z rozliczne° wonneho korzenie. A opiet ſie vgmucze w tanecz ſkakagi, ſpiewagiecze na cze�t tey coream ordinant et instrumenta pulsant et ad ydolorum suorum honorem magnas faciunt cantilenas, hoc autem tam diu faciunt, donec arripiatur a demone vnus ex ludentibus in corea. Tunc corea dimissa iacentem arrepticium consulunt qua de causa hec ille paciatur et quid de ipsius liberacione agendum sit, demon autem per arrepticium responsum dat dicens illum infirmatum, quia illum aut illum deum offendit. Magi autem orant, ut deus ille culpam illi remittat pro- mittentes, quod ipse de sanguine suo proprio sacrificium offeret. Si iudicat demon ex signis egritudinis, ut ille liberari non possit, ait: Iste tam grauiter deum [63b1] illum offendit, quod per nulla sacrificia placari potest. Si autem iudicat, ut possit euadere, dicit: oportet, ut tot arietes nigra capita habentes illi offerat et tot et tales faciat pociones et conuocet ad se tot magos et magas totidem, per quorum manus sacrificium offerat et sic placabitur ei deus. Tunc consanguinei egroti illi omnia faciunt, que demon iussit, Occiduntque arietes et sanguinem ipsorum in celum iactant. Conuenientes uero magi cum mulieribus suis faciunt luminaria magna et domum totam thurificant et fumum de lignis aloe faciunt et aquam decoccionis carnium in aera fundunt et parte eciam po- cionum, que de aromatibus sunt confecte, et in corea iterum (64a] saltant et cantant ad illius reuerenciam ydoli. Post hec inquirunt rursus ab arrepticio, an per hoc sit ydollo satisfactum. Si iubet demon, ut aliud fiat, confestim man- datum eius impletur. Cum autem dicit sibi satisfactum esse, fanatici et incanta-
Strana 123
123 modle. potom opiet otazi to° zbieſyle°, gizly geſt to' bohu doſti vczinieno, kaze[li] czo wiecze, opiet vczinie, czož kaze. A kdizt die: gizt gest doſti vczi- nieno, Tehdy ti czarodieniczi, poſadiecz ſie za ſtuol, gedie to maſſo obie- towa‘ [83] S welikem weſelym, a pigie to pietie modlam obietowane. A dokonagiecze obied, beru ſie domuow a zdarziely buoh, ze nemoczni ten zdraw bude, tehdy tito diegi, ze geij ta modla vzdrawila. A tak tu chytroſti zklamani bywagi dyablem oſlepeni. O welikym bogy, genz byl mezy Tatary a kralem Nyen. Dle kralow- ſtwie ſwrchu gmenowaneho karayam a kralowstwie wocziam bil gest boyg welmy weliky w zemi od narozenye bozie° Tieſſieczie° ſeddeſate° a druhe°. Weliky kaam poſlal gedno° z ſwych kniezat, gmeně Neſtardina, a ſe dwa- naſti tiſſieczemij giezdnich na ſtrazie tey wlaſti karayam, y bil geſt drziewe rzeczeni Neſtardin muz opatrnij, a ti ktoz gſu ſ nymi bily, ritierzi ſſlechetnij a ſilny boyowniczi. Tehdy krale Mien a Bangala, vſliſſawſſe gich prziegiezd, lekly gſu ſie a b[o]giecze ſie, zdaby proto przigely, a chcziecze na gegich zemie vderzieti. ſhledawſſe ſwe woyſko, myeli gſu giezdnich a pieſſczow na ſſedeſſate tiſſieczu, Slonow ſe wſſi przipwu k bogi [nJa dwa tiſſicz, ma- giecze twrzie na ſobie, a w kſa]zde twrzij muzuow k bogi hotowich dwa- naſt neb patnaſt. I przilehl kral Mien ſſwym woyſkem k mieſtu Wocziam, y vlozil ſie ten kral Mien ſ ſwy woyſkem na gednò poly za trzi dnij czeſty od mieſta wocziam. Vſliſſav to Nastardyn, [83a] Bal sie gest, neb tores illi sedent ad mensam carnesque comedunt immolatas cum leticia magna et bibunt pociones, que ydolo sunt in sacrificio oblate. Terminato prandio ad propria remeant. Si contingat autem diuina prudencia,1) ut curetur eger, cura- cionem ipsius attribuunt demoni, cui sacrificia sunt oblata. hac arte per demones illorum illuditur cecitati. De prelio magno, quod fuit inter tartaros et regem mien, et uictoria tar- tarorum, xlij. [64a1] Occasione regni Caraiam superius memorati et regni un- ciam 2) fuit prelium magnum in regione immediate predicta. Anno domini M° lxxij° 3) magnus Kaam misit vnum de principibus suis nomine nescardyn 4) cum xij milibus equitum ad Custodiam prouincie caraiam. Erat autem predictus Nescardyn uir prudens et strenuus et hii, qui cum illo erant, milites probi et fortissimi bellatores. Reges autem Mien et bangala audito eorum aduentu per- territi sunt metuentes, ne forte terras eorum uenissent inuadere. Congregantes igitur suos exercitus habuerunt equites et pedites circiter xl milia. Elephantes autem cum singulis castris bellicis circa duo milia et in quolibet castro erant [64b] uiri bellatores xij 5) uel xv aut xvi. Venit autem Rex mien cum predicto exer- citu uersus Ciuitatem naciam, 6) ubi erat prenominatus exercitus tartarorum, quieuitque cum ipso exercitu in campestribus ad dietas iij uersus naciam. Audiens hoc nesardyn timuit, quia paruum habebat exercitum, pretendit se nichil 1) P' prouidencia. — 2) P1 naciam. — 3) L Mcclxx°. — “) L noscardyn. — 5) P' x. — *) L vncyam.
123 modle. potom opiet otazi to° zbieſyle°, gizly geſt to' bohu doſti vczinieno, kaze[li] czo wiecze, opiet vczinie, czož kaze. A kdizt die: gizt gest doſti vczi- nieno, Tehdy ti czarodieniczi, poſadiecz ſie za ſtuol, gedie to maſſo obie- towa‘ [83] S welikem weſelym, a pigie to pietie modlam obietowane. A dokonagiecze obied, beru ſie domuow a zdarziely buoh, ze nemoczni ten zdraw bude, tehdy tito diegi, ze geij ta modla vzdrawila. A tak tu chytroſti zklamani bywagi dyablem oſlepeni. O welikym bogy, genz byl mezy Tatary a kralem Nyen. Dle kralow- ſtwie ſwrchu gmenowaneho karayam a kralowstwie wocziam bil gest boyg welmy weliky w zemi od narozenye bozie° Tieſſieczie° ſeddeſate° a druhe°. Weliky kaam poſlal gedno° z ſwych kniezat, gmeně Neſtardina, a ſe dwa- naſti tiſſieczemij giezdnich na ſtrazie tey wlaſti karayam, y bil geſt drziewe rzeczeni Neſtardin muz opatrnij, a ti ktoz gſu ſ nymi bily, ritierzi ſſlechetnij a ſilny boyowniczi. Tehdy krale Mien a Bangala, vſliſſawſſe gich prziegiezd, lekly gſu ſie a b[o]giecze ſie, zdaby proto przigely, a chcziecze na gegich zemie vderzieti. ſhledawſſe ſwe woyſko, myeli gſu giezdnich a pieſſczow na ſſedeſſate tiſſieczu, Slonow ſe wſſi przipwu k bogi [nJa dwa tiſſicz, ma- giecze twrzie na ſobie, a w kſa]zde twrzij muzuow k bogi hotowich dwa- naſt neb patnaſt. I przilehl kral Mien ſſwym woyſkem k mieſtu Wocziam, y vlozil ſie ten kral Mien ſ ſwy woyſkem na gednò poly za trzi dnij czeſty od mieſta wocziam. Vſliſſav to Nastardyn, [83a] Bal sie gest, neb tores illi sedent ad mensam carnesque comedunt immolatas cum leticia magna et bibunt pociones, que ydolo sunt in sacrificio oblate. Terminato prandio ad propria remeant. Si contingat autem diuina prudencia,1) ut curetur eger, cura- cionem ipsius attribuunt demoni, cui sacrificia sunt oblata. hac arte per demones illorum illuditur cecitati. De prelio magno, quod fuit inter tartaros et regem mien, et uictoria tar- tarorum, xlij. [64a1] Occasione regni Caraiam superius memorati et regni un- ciam 2) fuit prelium magnum in regione immediate predicta. Anno domini M° lxxij° 3) magnus Kaam misit vnum de principibus suis nomine nescardyn 4) cum xij milibus equitum ad Custodiam prouincie caraiam. Erat autem predictus Nescardyn uir prudens et strenuus et hii, qui cum illo erant, milites probi et fortissimi bellatores. Reges autem Mien et bangala audito eorum aduentu per- territi sunt metuentes, ne forte terras eorum uenissent inuadere. Congregantes igitur suos exercitus habuerunt equites et pedites circiter xl milia. Elephantes autem cum singulis castris bellicis circa duo milia et in quolibet castro erant [64b] uiri bellatores xij 5) uel xv aut xvi. Venit autem Rex mien cum predicto exer- citu uersus Ciuitatem naciam, 6) ubi erat prenominatus exercitus tartarorum, quieuitque cum ipso exercitu in campestribus ad dietas iij uersus naciam. Audiens hoc nesardyn timuit, quia paruum habebat exercitum, pretendit se nichil 1) P' prouidencia. — 2) P1 naciam. — 3) L Mcclxx°. — “) L noscardyn. — 5) P' x. — *) L vncyam.
Strana 124
124 malo lidu myel, Wſſak vkazal, yako by ſie nycz nebal, proto ze ſſebu myegieſſe lid vdatnij k bogi a ſylni. y wigiel proti nym na gednu rownij przed mieſto Wocziam, a tu ſie polozil v gedno° welike° leſſu, w niemz bieſſe drziewie welike, Neb wiediel, ze ſlonowe do leſfa nykakez nemohu. Tehdy kral Mien przitrhne, chtie na ge° zaſtup vderziti, a tatarzi chutne ſtrzetnvcze|] ſie ſ nymi. A kdiz tatarſſczi kony vzrzie ſlony ſ twrzemij. genz biechu na prwe ſſpiczi, zſtraſſie ſie welmij, ze ti, kdoz na nich ſiediechu, zadnu moczi any kerem wtipem mohly gſu zgiednati, by konij chtiely 1 ſnymi ſie ſgieti. Tehdy ſſedawſſe wſſiczkny ſ koni, prziewyzi gie k drziewij w to leſſie, a tak pieſſij obrati ſie za ſie k ſionom, y poczechu chutnie na nie ſtrzeleti bez przeſtanie. A ti, genz na twrziech biechu na ſloniech, braniechu ſie gym. Ale tatarowe vdatneyſſy biechu a prziwikleyſſie k bogie a ptoz ranily ſtrzielenym mnoho ſlonow, a ſlonowe bogiecze ſie ſtrziel. oddaly ſie precz na bieh, y wrazily ſie prawem biehem do blyznieho leſſu, any gim mohl kto obraniti any gich ſtawiti. a tak ſie rozdielily geden od druheſhlo po leſie ſem y tam, a wſſeczky twrzie drzewene, genz na nich biechu, ztroſkotalye. [84] Vzrziewſſe to tatarzij, biezechu k ſwym konom a wſſiedawſſe na konie, nechawſſe ſlonow, na kralowo woyſko vdierzie, a ti ſie welmij zleknu, neb wydichu, ze ſlonowe wſſiczkny rozpraſſeni, y bieſſe boyg mezi nymie welmy twrdy. A kdiz obogie woyſko wſſiczkni ſtrzielbu biechu wyſtrzielely, chopichu ſie k meczom a tiemy ſie welmy omnino timere, quia secum habebat viros fortes et strenuos bellatores et egressus est obuiam illi ad planiciem naciam1) et ibi castra metatus est iuxta nemus quoddam magnum, in quo erant arbores maxime, quia sciebat, quod elephantes in nemus illud nullatenus ingredi poterant. Rex autem Mien venit, ut excer- citum illius inuaderet. Tartari uero audacter occurerunt illis. Cum igitur [64b1] equi tartarorum uiderunt elephantes cum Castris, qui erant in prima acie con- stituti, tanto fuerunt pauore perterriti, quod sessores eorum nulla vi uel ingenio poterant eos illis proximos facere. Tunc descendentes omnes de equis ligauerunt cos ad arbores nemoris et pedestres ad elephantum aciem redierunt ceperuntque in eos sagittas indeficienter iacere. Hii autem, qui campestribus 2) elephantum erant, pugnabant contra eos, sed tartari probiores illis erant et magis assueti ad pugnam. Vulnerauerunt igitur grauiter cum sagittis multitudinem elephantum, propter quod elephantes sagittarum metu fugam arripuerunt. Ingressique sunt omnes cursu rapido [65a] in nemus proximum nec potuerunt ab ingressu ne- moris a suis rectoribus prohiberi. Diuisi autem sunt in nemore ab alterutro huc et illuc et arbores nemoris omnia castra eorum lignea confregerunt, nam arbores magne et dense erant. Videntes hoc tartari cucurrerunt ad equos, quibus ascensis diuisisque elephantibus in regis acies irruerunt, quas non modicum in- uaserat timor eo quod uidebant elephantum aciem dissipatam. Fuit autem prelium durum ualde. Cum uero uterque exercitus sagittas suas, quas habebat 1) L buciam. — 2) P' in castris.
124 malo lidu myel, Wſſak vkazal, yako by ſie nycz nebal, proto ze ſſebu myegieſſe lid vdatnij k bogi a ſylni. y wigiel proti nym na gednu rownij przed mieſto Wocziam, a tu ſie polozil v gedno° welike° leſſu, w niemz bieſſe drziewie welike, Neb wiediel, ze ſlonowe do leſfa nykakez nemohu. Tehdy kral Mien przitrhne, chtie na ge° zaſtup vderziti, a tatarzi chutne ſtrzetnvcze|] ſie ſ nymi. A kdiz tatarſſczi kony vzrzie ſlony ſ twrzemij. genz biechu na prwe ſſpiczi, zſtraſſie ſie welmij, ze ti, kdoz na nich ſiediechu, zadnu moczi any kerem wtipem mohly gſu zgiednati, by konij chtiely 1 ſnymi ſie ſgieti. Tehdy ſſedawſſe wſſiczkny ſ koni, prziewyzi gie k drziewij w to leſſie, a tak pieſſij obrati ſie za ſie k ſionom, y poczechu chutnie na nie ſtrzeleti bez przeſtanie. A ti, genz na twrziech biechu na ſloniech, braniechu ſie gym. Ale tatarowe vdatneyſſy biechu a prziwikleyſſie k bogie a ptoz ranily ſtrzielenym mnoho ſlonow, a ſlonowe bogiecze ſie ſtrziel. oddaly ſie precz na bieh, y wrazily ſie prawem biehem do blyznieho leſſu, any gim mohl kto obraniti any gich ſtawiti. a tak ſie rozdielily geden od druheſhlo po leſie ſem y tam, a wſſeczky twrzie drzewene, genz na nich biechu, ztroſkotalye. [84] Vzrziewſſe to tatarzij, biezechu k ſwym konom a wſſiedawſſe na konie, nechawſſe ſlonow, na kralowo woyſko vdierzie, a ti ſie welmij zleknu, neb wydichu, ze ſlonowe wſſiczkny rozpraſſeni, y bieſſe boyg mezi nymie welmy twrdy. A kdiz obogie woyſko wſſiczkni ſtrzielbu biechu wyſtrzielely, chopichu ſie k meczom a tiemy ſie welmy omnino timere, quia secum habebat viros fortes et strenuos bellatores et egressus est obuiam illi ad planiciem naciam1) et ibi castra metatus est iuxta nemus quoddam magnum, in quo erant arbores maxime, quia sciebat, quod elephantes in nemus illud nullatenus ingredi poterant. Rex autem Mien venit, ut excer- citum illius inuaderet. Tartari uero audacter occurerunt illis. Cum igitur [64b1] equi tartarorum uiderunt elephantes cum Castris, qui erant in prima acie con- stituti, tanto fuerunt pauore perterriti, quod sessores eorum nulla vi uel ingenio poterant eos illis proximos facere. Tunc descendentes omnes de equis ligauerunt cos ad arbores nemoris et pedestres ad elephantum aciem redierunt ceperuntque in eos sagittas indeficienter iacere. Hii autem, qui campestribus 2) elephantum erant, pugnabant contra eos, sed tartari probiores illis erant et magis assueti ad pugnam. Vulnerauerunt igitur grauiter cum sagittis multitudinem elephantum, propter quod elephantes sagittarum metu fugam arripuerunt. Ingressique sunt omnes cursu rapido [65a] in nemus proximum nec potuerunt ab ingressu ne- moris a suis rectoribus prohiberi. Diuisi autem sunt in nemore ab alterutro huc et illuc et arbores nemoris omnia castra eorum lignea confregerunt, nam arbores magne et dense erant. Videntes hoc tartari cucurrerunt ad equos, quibus ascensis diuisisque elephantibus in regis acies irruerunt, quas non modicum in- uaserat timor eo quod uidebant elephantum aciem dissipatam. Fuit autem prelium durum ualde. Cum uero uterque exercitus sagittas suas, quas habebat 1) L buciam. — 2) P' in castris.
Strana 125
125 bygiechu, tak ze gich s obu ſtran mnoho zabytich. Potom kral Mien ſ ſwymi odda ſie na bieh, a tatarzi po nich bieziecze, mnoho jich ztepu. A tak zbiwſſe gednij a druhe zahnawſſe, wratily ſie do leſſa, aby zlapaly flonij, ale nemoziechu zadne popadnuti, (nez az gym) geliz nyekterzie z giech neprzatel, gto byli zgimaly, pomohly, a tak s gich pomoczi doffly gſu, ze miely na dwie ſtie flonow. Od toho pobytie weliky kaam poczal mywati ſlonij w ſwich woyſkach, poto przemohl weliky kaam zemie krale Mien a ge pod ſwe panstwie podrobil. O mieſtu Myen, a o kraſnem hrobu. Myen gest mieſto velike a ſilechtile; genz gest hlawa toho kralowstwie; a gest zemie poddana welike" kaam. Ti lide, genz tu bidle, magi zwlaſſczi rziecz a gſu modloſluhi. W tom mieſtie bil geden kral weliky. [84a] Bohaty, a ten vmieragie, kazal ſobie hrob vdielati takem obieczegem, že na kazdem rozie kazal vdielati wiezi gednu mramo- rowu wyſſi na deſſet kroczegi, tluſſczi yakoz w tey wiſoſti zalezelo, a fwrchu okruhla. Gedna z tiech wiezie zlatem wſfudy przikrita, kterezto zlato tluſſczi bylo na dobry prſt, a na wrchu tey wieze bilo mnoho zwoneczkuow omnes eiecerunt, arripuerunt omnes gladios, cum quibus durissime pugnauerunt, multique vndique sunt occisi. Tandem autem rex mien cum suis [65a1] fugam arripuit, quos insequentes tartari multos ex fugientibus occiderunt, quibus omnino mortuis uel fugatis redierunt ad nemus, ut caperent elephantes. sed non poterant quemque ex ipsis capere, nisi inuissent eos quidam ex hostibus, quos ceperunt, quorum auxilio circiter ducentos elephantes habuerunt. Ab hoc prelio in antea cepit magnus Kaam elephantes habere pro exercitibus suis, quos prius pro exercitu non habebat. Post hec deuicit magnus Kaam terras regis Mien et eas suo dominio subiugauit. De regione quadam siluestri et prouincia Mien, C. xliij. Post recessum a prouincia Caraiam invenitur descensus 1) quidam maximus, per quem descen- ditur continue per dietas duas [65b] et dimidiam. Vbi nulla est habitacio, sed ibi vna lata et spaciosa planicies, in qua tribus diebus in ebdomada multi con- ueniunt ad nundinas et mercata. Descendunt enim multi de montibus magnis regionis illius et deferunt aurum, quod pro argento commutant, dantque vnam auri vnciam pro quinque argenti. Multique negociatores de montibus illis illuc conueniunt cum argento. Ad montes alios fortissimos, ubi illi pro securitate sua habitant, nullus accedit exercitus, quia loca ualde inuia sunt nec ex hoc scitum ab aliis, ubi illorum habitacio sit. Post hec inuenitur prouincia Mien, que affinis est indie ad meridiem, per quam itur diebus XV per loca siluestria et nemo- rosa, ubi multi [65b1] sunt elephantes et vnicornes alieque fere agrestes innu- mere et nulla ibi habitacio est. De Ciuitate Myen et sepulcro pulcherrimo regis eius, Capitulum xliiij. Terminatis illis dietis xV inuenitur Ciuitas, que dicitur Mien, grandis et nobilis, que caput est regni et magno Kaam subiecta est. habitatores eius linguam 1) L desertum.
125 bygiechu, tak ze gich s obu ſtran mnoho zabytich. Potom kral Mien ſ ſwymi odda ſie na bieh, a tatarzi po nich bieziecze, mnoho jich ztepu. A tak zbiwſſe gednij a druhe zahnawſſe, wratily ſie do leſſa, aby zlapaly flonij, ale nemoziechu zadne popadnuti, (nez az gym) geliz nyekterzie z giech neprzatel, gto byli zgimaly, pomohly, a tak s gich pomoczi doffly gſu, ze miely na dwie ſtie flonow. Od toho pobytie weliky kaam poczal mywati ſlonij w ſwich woyſkach, poto przemohl weliky kaam zemie krale Mien a ge pod ſwe panstwie podrobil. O mieſtu Myen, a o kraſnem hrobu. Myen gest mieſto velike a ſilechtile; genz gest hlawa toho kralowstwie; a gest zemie poddana welike" kaam. Ti lide, genz tu bidle, magi zwlaſſczi rziecz a gſu modloſluhi. W tom mieſtie bil geden kral weliky. [84a] Bohaty, a ten vmieragie, kazal ſobie hrob vdielati takem obieczegem, že na kazdem rozie kazal vdielati wiezi gednu mramo- rowu wyſſi na deſſet kroczegi, tluſſczi yakoz w tey wiſoſti zalezelo, a fwrchu okruhla. Gedna z tiech wiezie zlatem wſfudy przikrita, kterezto zlato tluſſczi bylo na dobry prſt, a na wrchu tey wieze bilo mnoho zwoneczkuow omnes eiecerunt, arripuerunt omnes gladios, cum quibus durissime pugnauerunt, multique vndique sunt occisi. Tandem autem rex mien cum suis [65a1] fugam arripuit, quos insequentes tartari multos ex fugientibus occiderunt, quibus omnino mortuis uel fugatis redierunt ad nemus, ut caperent elephantes. sed non poterant quemque ex ipsis capere, nisi inuissent eos quidam ex hostibus, quos ceperunt, quorum auxilio circiter ducentos elephantes habuerunt. Ab hoc prelio in antea cepit magnus Kaam elephantes habere pro exercitibus suis, quos prius pro exercitu non habebat. Post hec deuicit magnus Kaam terras regis Mien et eas suo dominio subiugauit. De regione quadam siluestri et prouincia Mien, C. xliij. Post recessum a prouincia Caraiam invenitur descensus 1) quidam maximus, per quem descen- ditur continue per dietas duas [65b] et dimidiam. Vbi nulla est habitacio, sed ibi vna lata et spaciosa planicies, in qua tribus diebus in ebdomada multi con- ueniunt ad nundinas et mercata. Descendunt enim multi de montibus magnis regionis illius et deferunt aurum, quod pro argento commutant, dantque vnam auri vnciam pro quinque argenti. Multique negociatores de montibus illis illuc conueniunt cum argento. Ad montes alios fortissimos, ubi illi pro securitate sua habitant, nullus accedit exercitus, quia loca ualde inuia sunt nec ex hoc scitum ab aliis, ubi illorum habitacio sit. Post hec inuenitur prouincia Mien, que affinis est indie ad meridiem, per quam itur diebus XV per loca siluestria et nemo- rosa, ubi multi [65b1] sunt elephantes et vnicornes alieque fere agrestes innu- mere et nulla ibi habitacio est. De Ciuitate Myen et sepulcro pulcherrimo regis eius, Capitulum xliiij. Terminatis illis dietis xV inuenitur Ciuitas, que dicitur Mien, grandis et nobilis, que caput est regni et magno Kaam subiecta est. habitatores eius linguam 1) L desertum.
Strana 126
126 zlatich, a ti, kdiz wietř wiel, wſſiczkny ſu zwonily. Druha wieze tymz obieczegem y tiemz ſpoſobenym a ſtrziebrem przikrita byla, y ſtrziebrne zwonce myela; ten hrob byl kazal vcziniti na czeſt duſſy ſwey a aby geo pamyet nezhynula. W geden den bily gſu nalezeni v dwora welike° kaam nyekaczi zakerzi neb ſſpilmani, a tiech mnoho, y kaze ge kral przed ſie prziwolati, y die gym: Chczi, abyfſte ſ hauptmane, kterehoz wam dam, a s gynu woyſku, kteruoz wam przidam, dobily mij tey wlaſti Mien. Any ſie yhned kralowu przikazani podwoliwſſe, dobrowolnije fíly, yakoz kazal a dobiwſſe tey wlaſti Mien, geho panſtwi podrobily. A když gſu doſfly to“ hrobu, zruſſiti ge° neſmyely, gedno az by prwe welike° kaam powolenie myely. Tehdy on vſlyffaw, ze ten kral to vczinil ke czſti ſwe, za pamyeti, przikazal, aby toho hrobu neruſſyli. Neb gt obyczeg tataruow neruſliti [85) Toho, czoż ſluſſie k mrtwym. Wtey zemi mnoho geſt ſlonow a dywokych woluow, Gelenow a Srn y ginich zwierzat rozlicznich mnoho etc. O wlaſti Bangala, kal' cztirzidczata iiija. BAngala wlaſt geſt ku po- lednie kraginie Indie, kerezto weliky kaam geſſcze nebil ſobie podrobil w tu chwiely, yakoz ya markus gſe v ge° dwora bil. Ale giz bil poſlan [-l] ſwouy lid, aby gie bily dobily. Tu geſt zwlaſſczi kral, a ſwu zwlaſſczie rziecž magi, a ygſu modloſluhij. Maſſa vziwagi, ryzow a mleka, Bawlnij propriam habent et ydolatre sunt. In hac Ciuitate fuit rex quidam prediues, qui moriens mandauit sibi sepulcrum fieri in hunc modum in quolibet capite monumenti fieri iussit turrem vnam marmoream altitudinis x passuum, cuius grossicies erat, prout altitudinis proporcio requirebat, in cacumine autem ro- tunda erat. vna ipsarum [66a] turrium auro erat vndique cooperta, cuius auri grossicies erat ad mensuram latitudinis vnius digiti. Super cacumen uero turris erant multe campanule auree, que a uento flante reddebant sonitum. Alia uero turris eodem modo et forma argento cooperta erat habens similiter campanulas argenteas. Hoc autem sepulcrum fieri iussit pro honore anime sue et ut eius memoria non periret. Quadam igitur die inuenti sunt ioculatores et mimi in multitudine maxima, quos ad se conuocans Rex ait illis: volo, ut cum duce, qnem preferam vobis, et cum alio exercitu, quem uobis adiungam, conqueratis michi prouinciam Mien. Qui se mandato regis uoluntari 66a1Jos exhibentes iuerunt, ut iussit. Et mien prouinciam debellantes eius dominio subdideruut. Et cum peruenerunt ad memoratum sepulcrum, non illud deuastare presump- serunt, nisi prius magni regis requisito consensu. Qui audiens, quod rex ille pro sue hoc anime fecisset honore, mandauit, ut sepulcrum illud nullatenus violarent. Mos enim tartarorum est non deuastare ea, que pertinent ad defunctos. In hac prouincia multi elephantes sunt et boues siluestres, magni et pulcri cerui damule aliarumque diuersarum specierum siluestria animalia in multitudine maxima. De prouincia bangala, C. xlv. Bangala prouincia est ad meridiem in confinio yndie, quam magnus [66b] Kaam nondum subiugauerat, quando ego marchus in curia eius eram, sed ad debelandum eam suos exercitus miserat.
126 zlatich, a ti, kdiz wietř wiel, wſſiczkny ſu zwonily. Druha wieze tymz obieczegem y tiemz ſpoſobenym a ſtrziebrem przikrita byla, y ſtrziebrne zwonce myela; ten hrob byl kazal vcziniti na czeſt duſſy ſwey a aby geo pamyet nezhynula. W geden den bily gſu nalezeni v dwora welike° kaam nyekaczi zakerzi neb ſſpilmani, a tiech mnoho, y kaze ge kral przed ſie prziwolati, y die gym: Chczi, abyfſte ſ hauptmane, kterehoz wam dam, a s gynu woyſku, kteruoz wam przidam, dobily mij tey wlaſti Mien. Any ſie yhned kralowu przikazani podwoliwſſe, dobrowolnije fíly, yakoz kazal a dobiwſſe tey wlaſti Mien, geho panſtwi podrobily. A když gſu doſfly to“ hrobu, zruſſiti ge° neſmyely, gedno az by prwe welike° kaam powolenie myely. Tehdy on vſlyffaw, ze ten kral to vczinil ke czſti ſwe, za pamyeti, przikazal, aby toho hrobu neruſſyli. Neb gt obyczeg tataruow neruſliti [85) Toho, czoż ſluſſie k mrtwym. Wtey zemi mnoho geſt ſlonow a dywokych woluow, Gelenow a Srn y ginich zwierzat rozlicznich mnoho etc. O wlaſti Bangala, kal' cztirzidczata iiija. BAngala wlaſt geſt ku po- lednie kraginie Indie, kerezto weliky kaam geſſcze nebil ſobie podrobil w tu chwiely, yakoz ya markus gſe v ge° dwora bil. Ale giz bil poſlan [-l] ſwouy lid, aby gie bily dobily. Tu geſt zwlaſſczi kral, a ſwu zwlaſſczie rziecž magi, a ygſu modloſluhij. Maſſa vziwagi, ryzow a mleka, Bawlnij propriam habent et ydolatre sunt. In hac Ciuitate fuit rex quidam prediues, qui moriens mandauit sibi sepulcrum fieri in hunc modum in quolibet capite monumenti fieri iussit turrem vnam marmoream altitudinis x passuum, cuius grossicies erat, prout altitudinis proporcio requirebat, in cacumine autem ro- tunda erat. vna ipsarum [66a] turrium auro erat vndique cooperta, cuius auri grossicies erat ad mensuram latitudinis vnius digiti. Super cacumen uero turris erant multe campanule auree, que a uento flante reddebant sonitum. Alia uero turris eodem modo et forma argento cooperta erat habens similiter campanulas argenteas. Hoc autem sepulcrum fieri iussit pro honore anime sue et ut eius memoria non periret. Quadam igitur die inuenti sunt ioculatores et mimi in multitudine maxima, quos ad se conuocans Rex ait illis: volo, ut cum duce, qnem preferam vobis, et cum alio exercitu, quem uobis adiungam, conqueratis michi prouinciam Mien. Qui se mandato regis uoluntari 66a1Jos exhibentes iuerunt, ut iussit. Et mien prouinciam debellantes eius dominio subdideruut. Et cum peruenerunt ad memoratum sepulcrum, non illud deuastare presump- serunt, nisi prius magni regis requisito consensu. Qui audiens, quod rex ille pro sue hoc anime fecisset honore, mandauit, ut sepulcrum illud nullatenus violarent. Mos enim tartarorum est non deuastare ea, que pertinent ad defunctos. In hac prouincia multi elephantes sunt et boues siluestres, magni et pulcri cerui damule aliarumque diuersarum specierum siluestria animalia in multitudine maxima. De prouincia bangala, C. xlv. Bangala prouincia est ad meridiem in confinio yndie, quam magnus [66b] Kaam nondum subiugauerat, quando ego marchus in curia eius eram, sed ad debelandum eam suos exercitus miserat.
Strana 127
127 tu doſti, w nieyz tu welike kupeczſtwie geſt. Take w tey zemij Balganu zazwora, czitwara, Czukru y gine° draheo korzenie roſte. Tu gſu weliczi wolowe, genz ſie na wyſoſti ſlonom zrownawagie. Wtey zemy lide pda- wagie, z nichzto mnozie kleſſczenczi A tu poto pani kupugi po rozlicznich zemiech etc. O wlaſti Kangigu, ka cztirzidczata v. POtom geſt naleznuti wlaſt, giez diegi Kangigu na wzchod ſluncze, genz krale zwlaſſczie a rziecz zwlaſſczie ma; lid w tey zemi modlam ſie modle, a welike" Kaamowy podrobeny gſu. Tey zemi kral ma zen na trzi ſta. W tey zemi geſt zlata welike mnozstwie a korzenie rozliczne°, ale male k upeczſtwie w nyem gt, neb gest ta zemie daleko od morže. Tu geft lowu doſti a zwierzat rozliczniech. [85a] Lyde tey zemie maſſa, mleka a ryzow poziwagi, Wynicz nemagie, alle z řzzie a z roz- liczne° korzenie pitie rozkoſſne czinie. Muzie y zeni w tey wlaſti bodu ſobie gehlamy twarzie ſwe, hrdla, rucze, brzicha y ſtehnie, a tak zdielagi ſobie obrazi lwowe, drakowe, ptaczie, a to welmi myſternie. A to ſie take tak zatwrdy na gich kozie, ze nikdy ſnyti nemoz. A ktoz tiech obrazuw wiecze ma, toho za kraſſieho magi. O wlaſti amv, ka' trzidczata ſeſſta. Amu geſt wlaſt gedna na wzchod ſluncze, a ta take welike kaamowy podrobena gt, lide glu mod- Ibi autem est rex proprius et propria lingua. ydolatre sunt omnes de prouincia.1) Carnibus uescuntur, riso et lacte. Bonbicis autem copia magna est, de qua mercaciones ibi maxime fiunt. habundant eciam spico,2) galanga,3) cinçinbre, çucaro et in multis aromatibus aliis. Ibi sunt boues magni ualde, qui in alti- tudine, sed non in grossitudine elephantibus coequantur. In hac prouincia multi homines ue(n)duntur negociatoribus, quorum plurimi eunuci fiunt, qui postmodum emuntur a baronibus per diuersas prouincias. De prouincia Cangygu, 4) Capitulum xlvi. Postmodum reperitur prouincia Cangygu ad [66b1] orientalem plagam, que regem proprium et propriam linguam habet. populus eius ydolatra est. 5) habet vxores circiter trecentas. In hac pro- uincia inuenitur aurum in copia maxima et aromata multa sed pauce de eis mercaciones fiunt, quia a mari ipsa regio nimis est remota. Ibi sunt elephantes multi et uenacicones maxime bestiarum, homines prouincie Carnibus, lacte et riso uescuntur. Vineis 6) carent sed de riso 6) et aromatibus delicatas7) faciunt pociones. Viri et mulieres huius prouincie cum acubus pingunt facies 8) suas, colla, manus et uentrem ac crura faciuntque ibi ymagines leonum, draconum et auium subtiliter ualde, que eciam sic firmantur9) in pelle ut nunquam dis- cedant. Qui autem plures de huiusmodi [67a] ymaginibus habent, pulcriores reputantur. De prouincia Amu. C.xlvi. Amu 10) uero prouincia est ad orientalem plagamu que magno Kaam subiecta est. homines ydolatre sunt. Linguam propriam habent. 1) L + ista. — 2) L spice, Pa spica. — 3) P3 galgano. — 4) L Canziga. — 5) P3 + et magno Kaam tributarius. — 6)—6) P' schází. — 7) P1 scházi. — “ L fauces. — ") P firmiter faciunt — 10) P1 anyx, P2 Uam.
127 tu doſti, w nieyz tu welike kupeczſtwie geſt. Take w tey zemij Balganu zazwora, czitwara, Czukru y gine° draheo korzenie roſte. Tu gſu weliczi wolowe, genz ſie na wyſoſti ſlonom zrownawagie. Wtey zemy lide pda- wagie, z nichzto mnozie kleſſczenczi A tu poto pani kupugi po rozlicznich zemiech etc. O wlaſti Kangigu, ka cztirzidczata v. POtom geſt naleznuti wlaſt, giez diegi Kangigu na wzchod ſluncze, genz krale zwlaſſczie a rziecz zwlaſſczie ma; lid w tey zemi modlam ſie modle, a welike" Kaamowy podrobeny gſu. Tey zemi kral ma zen na trzi ſta. W tey zemi geſt zlata welike mnozstwie a korzenie rozliczne°, ale male k upeczſtwie w nyem gt, neb gest ta zemie daleko od morže. Tu geft lowu doſti a zwierzat rozliczniech. [85a] Lyde tey zemie maſſa, mleka a ryzow poziwagi, Wynicz nemagie, alle z řzzie a z roz- liczne° korzenie pitie rozkoſſne czinie. Muzie y zeni w tey wlaſti bodu ſobie gehlamy twarzie ſwe, hrdla, rucze, brzicha y ſtehnie, a tak zdielagi ſobie obrazi lwowe, drakowe, ptaczie, a to welmi myſternie. A to ſie take tak zatwrdy na gich kozie, ze nikdy ſnyti nemoz. A ktoz tiech obrazuw wiecze ma, toho za kraſſieho magi. O wlaſti amv, ka' trzidczata ſeſſta. Amu geſt wlaſt gedna na wzchod ſluncze, a ta take welike kaamowy podrobena gt, lide glu mod- Ibi autem est rex proprius et propria lingua. ydolatre sunt omnes de prouincia.1) Carnibus uescuntur, riso et lacte. Bonbicis autem copia magna est, de qua mercaciones ibi maxime fiunt. habundant eciam spico,2) galanga,3) cinçinbre, çucaro et in multis aromatibus aliis. Ibi sunt boues magni ualde, qui in alti- tudine, sed non in grossitudine elephantibus coequantur. In hac prouincia multi homines ue(n)duntur negociatoribus, quorum plurimi eunuci fiunt, qui postmodum emuntur a baronibus per diuersas prouincias. De prouincia Cangygu, 4) Capitulum xlvi. Postmodum reperitur prouincia Cangygu ad [66b1] orientalem plagam, que regem proprium et propriam linguam habet. populus eius ydolatra est. 5) habet vxores circiter trecentas. In hac pro- uincia inuenitur aurum in copia maxima et aromata multa sed pauce de eis mercaciones fiunt, quia a mari ipsa regio nimis est remota. Ibi sunt elephantes multi et uenacicones maxime bestiarum, homines prouincie Carnibus, lacte et riso uescuntur. Vineis 6) carent sed de riso 6) et aromatibus delicatas7) faciunt pociones. Viri et mulieres huius prouincie cum acubus pingunt facies 8) suas, colla, manus et uentrem ac crura faciuntque ibi ymagines leonum, draconum et auium subtiliter ualde, que eciam sic firmantur9) in pelle ut nunquam dis- cedant. Qui autem plures de huiusmodi [67a] ymaginibus habent, pulcriores reputantur. De prouincia Amu. C.xlvi. Amu 10) uero prouincia est ad orientalem plagamu que magno Kaam subiecta est. homines ydolatre sunt. Linguam propriam habent. 1) L + ista. — 2) L spice, Pa spica. — 3) P3 galgano. — 4) L Canziga. — 5) P3 + et magno Kaam tributarius. — 6)—6) P' schází. — 7) P1 scházi. — “ L fauces. — ") P firmiter faciunt — 10) P1 anyx, P2 Uam.
Strana 128
128 loſluhi, rziecz zwlaſſczy magi, dobitka ſtada welika magi k gedeny a k pitie doſti wſſeho. Kony magi mnoho welmy dobrich, genz kupczi odtud do yndie wodie. Buwoluow tu take mnoho, woluow a kraw welike mnozſtwie, neb tu gſu paſtwy rozkoſſne. Muzie y zenij neſu na rameni zaponij aneb naremky zlate ſtrziebrnie. O wlaſti Toloman, kal trzidczata sedma. WO[-d]tey wlaſti Amu na wzchod ſluncze za oſm dny czeſty gest gina wlast gmenem Toloman, genz gt podrobena panſtwie welike° kaam, a ma rziecz wlaſſczni a modly na- ſledugi. Tu gſu muzie ſliczni a ſliczne zeni, ale ſmyede barwy. Mieſt tu mnoho geſt a hraduow mnoho, hory welike, [86] Muzie sylnij a vdatnij w odieni a rozumu. mrtwich ſwych tiela paly, a koſti ſberucze w truhlu drzewenu ſkladu, a w nyekterey gieſkynij w horach ſchowagi, aby gich zadnij czlowiek any ktera zwierz doſſel. zlata mnoho welike geſt. porczelanij z indie, o nichz ſwrchu praweno geſt, trh diegie myeſto razu penyeze. O wlaſti Czyngny, kal xxxxviii. Wynducze z tey wlaſti Toloman, przigde do wlaſti Czingnij ke wzchod ſlvncze, a gest gich podle gedney rzieky dwanaſte dny czefty a tu gest mnoho myest a hraduow. Potom geſt przigiti k mieſtu Symulgu a to gest welmy welike a zſſlechtile, a gest podrobena (geſt) weliker kaamowy, a lide tu modloſluhy gſu. w tey wlaſti dielagi welmi ſliczny platna z kor nyekterakowe° drziewa, a w to letie chodie. chuzie [M-] vdatny gſu w odienij a ſilny, w tey wlaſti take mnozſtwie animalium greges habent magnos et uictualium copiam. Equos multos habent et optimos, quos negociatores in yndiam deferunt. Bubali ibi multi sunt, boues et uacce in copia magna, quia ibi sunt pascua delicata. Viri et mulieres de- ferunt 1) ad brachia monilia seu brachialia aurea et argentea 1) magni valoris. De prouincia tholoman, C. xlviij. Post Amu ad orientalem plagam ad dietas octo habetur prouincia tholoman. Subiecta est dominio magni Kaam et 2) [67a1] linguam propriam habent et adorant ydola. Ibi sunt viri pulcri pulcreque mulieres coloris tamen bruni. Ciuitates ibi multe sunt et castra multa, montes magni et fortes. Viri in armis strenui sunt et probi. Mortuorum suorum cor- pora comburunt et ossa in capsa lignea reponunt et in cauernis moncium abs- condunt, ne ab homine uel a bestia tangi possint. Aurum ibi est in Copia maxima. Porcellanas yndicas, de quibus dictum est supra, loco parue sue mo- nete expendunt. De prouincia Cyngui, C. xlix. Post recessum de prouincia tholoman in- uenitur prouincia Cynguy ad orientem et itur super flumen quoddam per dietas xii. Ibi sunt multe Ciuitates et castra. post hec inuenitur Ciuitas Simulgu3) [67b] grandis et nobilis. Regio hec magno Kaam subiecta est et homines regionis ydolatre sunt. In hac regione fiunt panni pulcri ualde de corticibus arborum, quibus induuntur estate. Viri strenui sunt in armis et fortes. In hac prouincia tanta est multitudo leonum, quod nullus presumit nocte 4) extra domus dor- 1)—1) schází. — 2) L + homines. — 1) P3 simulgin. — 3) PI schází.
128 loſluhi, rziecz zwlaſſczy magi, dobitka ſtada welika magi k gedeny a k pitie doſti wſſeho. Kony magi mnoho welmy dobrich, genz kupczi odtud do yndie wodie. Buwoluow tu take mnoho, woluow a kraw welike mnozſtwie, neb tu gſu paſtwy rozkoſſne. Muzie y zenij neſu na rameni zaponij aneb naremky zlate ſtrziebrnie. O wlaſti Toloman, kal trzidczata sedma. WO[-d]tey wlaſti Amu na wzchod ſluncze za oſm dny czeſty gest gina wlast gmenem Toloman, genz gt podrobena panſtwie welike° kaam, a ma rziecz wlaſſczni a modly na- ſledugi. Tu gſu muzie ſliczni a ſliczne zeni, ale ſmyede barwy. Mieſt tu mnoho geſt a hraduow mnoho, hory welike, [86] Muzie sylnij a vdatnij w odieni a rozumu. mrtwich ſwych tiela paly, a koſti ſberucze w truhlu drzewenu ſkladu, a w nyekterey gieſkynij w horach ſchowagi, aby gich zadnij czlowiek any ktera zwierz doſſel. zlata mnoho welike geſt. porczelanij z indie, o nichz ſwrchu praweno geſt, trh diegie myeſto razu penyeze. O wlaſti Czyngny, kal xxxxviii. Wynducze z tey wlaſti Toloman, przigde do wlaſti Czingnij ke wzchod ſlvncze, a gest gich podle gedney rzieky dwanaſte dny czefty a tu gest mnoho myest a hraduow. Potom geſt przigiti k mieſtu Symulgu a to gest welmy welike a zſſlechtile, a gest podrobena (geſt) weliker kaamowy, a lide tu modloſluhy gſu. w tey wlaſti dielagi welmi ſliczny platna z kor nyekterakowe° drziewa, a w to letie chodie. chuzie [M-] vdatny gſu w odienij a ſilny, w tey wlaſti take mnozſtwie animalium greges habent magnos et uictualium copiam. Equos multos habent et optimos, quos negociatores in yndiam deferunt. Bubali ibi multi sunt, boues et uacce in copia magna, quia ibi sunt pascua delicata. Viri et mulieres de- ferunt 1) ad brachia monilia seu brachialia aurea et argentea 1) magni valoris. De prouincia tholoman, C. xlviij. Post Amu ad orientalem plagam ad dietas octo habetur prouincia tholoman. Subiecta est dominio magni Kaam et 2) [67a1] linguam propriam habent et adorant ydola. Ibi sunt viri pulcri pulcreque mulieres coloris tamen bruni. Ciuitates ibi multe sunt et castra multa, montes magni et fortes. Viri in armis strenui sunt et probi. Mortuorum suorum cor- pora comburunt et ossa in capsa lignea reponunt et in cauernis moncium abs- condunt, ne ab homine uel a bestia tangi possint. Aurum ibi est in Copia maxima. Porcellanas yndicas, de quibus dictum est supra, loco parue sue mo- nete expendunt. De prouincia Cyngui, C. xlix. Post recessum de prouincia tholoman in- uenitur prouincia Cynguy ad orientem et itur super flumen quoddam per dietas xii. Ibi sunt multe Ciuitates et castra. post hec inuenitur Ciuitas Simulgu3) [67b] grandis et nobilis. Regio hec magno Kaam subiecta est et homines regionis ydolatre sunt. In hac regione fiunt panni pulcri ualde de corticibus arborum, quibus induuntur estate. Viri strenui sunt in armis et fortes. In hac prouincia tanta est multitudo leonum, quod nullus presumit nocte 4) extra domus dor- 1)—1) schází. — 2) L + homines. — 1) P3 simulgin. — 3) PI schází.
Strana 129
129 gt lwow, ze zadny neſmije w noczi kromie domu ſpati, neb lwowe kazdeho, kohoz tak naleznu, žeru. lodie take, kterez po tey rziecze gdu, pro ſtrach lwow neſmiegi zadne k brziehu prziwazati, ale proſtrzed rzieky ſtogie Neb lwowe w noczi wchazegi w tij lodie, kterez k brziehu prziwazugi, a kohoz w nich naleznu, žeru. a yakzkolywiek lwowe w tey zemij weliczi a vkrutnij gſu, awſſakz gſu [86a] Tu pſſy tak ſmiely, ze lwa kazde" podſtupiti ſmiegi a nan vderzieti, ale muſy aby wzdy dwa pſy ſ czlowiekem bily, neb kdizkoliwiek ktery rozumnij muz na konij po poly gede, magie ſlebu dwa pſy, czaſto lwa vhonij a zabie. A tak kdiz ſie gym lew vkaze, yhned pſy s welikym ſſcziekanym po nie biezie; geſtly ze czlowiek na konij ſ ſtrzielbu po nich gede, pſy lwa kuſſy w zadek, w ſtehnie nebo w uoczas, a lew ſie na nie yhned obrati, a pſi ſie ge vmyegi welmy dobrze wyſtrzihati a z ranij wy- wrczi, ze gich vraziti nemoz. A lew przedſe biezie a pſy opiet ſſczieka- giecze, chutne za nym a kuſſiecze geij. A tak lew bogie ſie gegich pſow, k nyemu neprziſſcziekaly aneb lidij, a ptoz ſie obraczigie, tak zlehky bez biehu ſie k niemv obrati, aby ge° tu pſy kuſfati nemohly a oczyma ſie k pſom obrati. A czlowiek ten giezdny ſtrziele nan wiecz bez prze- stanie, tak ze lew czaſto welmy ranyen bywa, neb lew gest psow welnie pylen, a tak czlowiek ſwobodnie muoz k nie ſtrzieleti, ze gey do ſmrti vſtrziele. mire quia leones omnes, quos inueniunt, deuorant. Naues eciam, que per fluuium transeunt, propter leonum metum non ligantur ad ripam, sed in medio fluminis, quia 1) leones in noctibus ingrediuntur in naues adherentes ripe et quoscunque ibi reperiunt, deuorant. 1) Licet autem huius regionis leones magni et feroces2) sunt ualde, Canes tamen ibi adeo sunt audaces [67b1] et fortes, ut leones pre- sumant inuadere. Oportet tamen, ut duo canes simul cum homine sint. Cum enim vir quispiam probus in equo per campestria transit, leonem occidit ut plurimum, si duos canes magnos secum habuerit. Nam cum appropinquarit illis leo, statim canes latratu magno currunt post ipsum, sed uir cum3) arcu et3) equo subsequitur. Canes enim leonem mordent in posterioribus corporis aut cauda, leo statim se uertit ad eos, qui ita se aduertere ab eo sciunt, quod eos ledere non potest. Tunc leo persequitur uiam suam rursumque canes latrando et mor- dendo insecuntur eum. Leo uero propter latratum metuit, ne forte canes alii uel homines prouocentur ad eum, ideoque diuertit se sine [68a] cursu tamen. Cum uero uidet arborem grossam, posteriora sua ad stipitem arboris appodiat, ne ibi morderi possit a canibus, et faciem suam ad canes dirigit. Vir autem, qui in equo est, cum arcu suo sagittare non cessat, propter quod sepe contingit, quod leo grauiter uulneratur. In tantum enim leo intendit ad canes, quod uir potest libere sagittare; sic igitur 4) potest occidi. Prouincia hec habundat serico et deferuntur mercaciones maxime per fluuium memoratum. 1)—-1) P3 schází. — 1) P1 + et fortes. — 2)—3) P1 schází. — ) L + leo.
129 gt lwow, ze zadny neſmije w noczi kromie domu ſpati, neb lwowe kazdeho, kohoz tak naleznu, žeru. lodie take, kterez po tey rziecze gdu, pro ſtrach lwow neſmiegi zadne k brziehu prziwazati, ale proſtrzed rzieky ſtogie Neb lwowe w noczi wchazegi w tij lodie, kterez k brziehu prziwazugi, a kohoz w nich naleznu, žeru. a yakzkolywiek lwowe w tey zemij weliczi a vkrutnij gſu, awſſakz gſu [86a] Tu pſſy tak ſmiely, ze lwa kazde" podſtupiti ſmiegi a nan vderzieti, ale muſy aby wzdy dwa pſy ſ czlowiekem bily, neb kdizkoliwiek ktery rozumnij muz na konij po poly gede, magie ſlebu dwa pſy, czaſto lwa vhonij a zabie. A tak kdiz ſie gym lew vkaze, yhned pſy s welikym ſſcziekanym po nie biezie; geſtly ze czlowiek na konij ſ ſtrzielbu po nich gede, pſy lwa kuſſy w zadek, w ſtehnie nebo w uoczas, a lew ſie na nie yhned obrati, a pſi ſie ge vmyegi welmy dobrze wyſtrzihati a z ranij wy- wrczi, ze gich vraziti nemoz. A lew przedſe biezie a pſy opiet ſſczieka- giecze, chutne za nym a kuſſiecze geij. A tak lew bogie ſie gegich pſow, k nyemu neprziſſcziekaly aneb lidij, a ptoz ſie obraczigie, tak zlehky bez biehu ſie k niemv obrati, aby ge° tu pſy kuſfati nemohly a oczyma ſie k pſom obrati. A czlowiek ten giezdny ſtrziele nan wiecz bez prze- stanie, tak ze lew czaſto welmy ranyen bywa, neb lew gest psow welnie pylen, a tak czlowiek ſwobodnie muoz k nie ſtrzieleti, ze gey do ſmrti vſtrziele. mire quia leones omnes, quos inueniunt, deuorant. Naues eciam, que per fluuium transeunt, propter leonum metum non ligantur ad ripam, sed in medio fluminis, quia 1) leones in noctibus ingrediuntur in naues adherentes ripe et quoscunque ibi reperiunt, deuorant. 1) Licet autem huius regionis leones magni et feroces2) sunt ualde, Canes tamen ibi adeo sunt audaces [67b1] et fortes, ut leones pre- sumant inuadere. Oportet tamen, ut duo canes simul cum homine sint. Cum enim vir quispiam probus in equo per campestria transit, leonem occidit ut plurimum, si duos canes magnos secum habuerit. Nam cum appropinquarit illis leo, statim canes latratu magno currunt post ipsum, sed uir cum3) arcu et3) equo subsequitur. Canes enim leonem mordent in posterioribus corporis aut cauda, leo statim se uertit ad eos, qui ita se aduertere ab eo sciunt, quod eos ledere non potest. Tunc leo persequitur uiam suam rursumque canes latrando et mor- dendo insecuntur eum. Leo uero propter latratum metuit, ne forte canes alii uel homines prouocentur ad eum, ideoque diuertit se sine [68a] cursu tamen. Cum uero uidet arborem grossam, posteriora sua ad stipitem arboris appodiat, ne ibi morderi possit a canibus, et faciem suam ad canes dirigit. Vir autem, qui in equo est, cum arcu suo sagittare non cessat, propter quod sepe contingit, quod leo grauiter uulneratur. In tantum enim leo intendit ad canes, quod uir potest libere sagittare; sic igitur 4) potest occidi. Prouincia hec habundat serico et deferuntur mercaciones maxime per fluuium memoratum. 1)—-1) P3 schází. — 1) P1 + et fortes. — 2)—3) P1 schází. — ) L + leo.
Strana 130
130 O mieſtu kakanfu a poto dale o ginich mieſtech. PO wyndeny z tey wlaſti Czingnij cztirzi dny czeſty nayde mieſt a hraduow mno°. Potom geſl gedno ſſlechtile mieſto kakanfu, genz prziſluſſy k tey wlaſti katay, a geſt [87] Na poledne a geſt mnoho hedwaby, a poſtawcuow mnoo dielagie z hedwaby a zlata, A golcze a hedwabye mnozſtwie dielagie. Od toho mieſta geſt giti na polednie trzi dni czeſti, a tu nalezne gedno mieſto we- like Czianglu. A to mieſto katey ſluſſy k tey zemi katay, kdež to ſoly dielagie weliku wecz, a gt tu zemie welmy ſlana, z nyez yako pohrobek vdielagicz, vlegi nan wodu, Potom tu wodu ſbieragi, czoż ſie gie ſtecze pod tiem pahrobkem, a tu wodu legie v welike kotly, warzie dobrze v ohnie, a tak ſie ſewrze w ſuol cziſtu a myelnu. Za tiem mieſtem Czianglu piet dny czesty gest miesto gmenem Cziangli, przief nieczl!] tecze ſkrzie rzeka welika, po nyez mnoho lody wezu z rozlicznu kupij. O mieſtech kadynfu a Snyguimata tuto czte. ZA tiem mieſtem Czi- angly ſſeſt dny czesti w tu stranu ku polednij gest miesto welike Tan- dynffu, genz przed tiem wzdy ſwe° krale myewagie, donyewadz welike" kaamowy podrobeno bylo. A to giſte mieſto ma pod ſwym prawem ginich miest gedenast, w nichzto we wssech gest sadow mnoho y owocze a hed- wabie mnozstwie. Pak dale opiet ku polednij gest gedno miesto Syngnij- matu, k niemuz tecze od poledne potok weliky. A ten gſu lide tey zemie na dwe roz[87a]dielyli, Z nichzto gedna ſtrana gde [k] weychodu ſlunczi De Ciuitatibus Cacansu,1) Cyanglu et Cyangli, l. Post discessum a pro- uincia cinguy per dietas iiij inueniuntur Ciuitates plures et multa castra post dietas illas.2) inde est nobilis Ciuitas cacansu, que pertinet ad prouinciam [68a1] Cathay et est ad meridiem, ubi serici copia est, ubi panni de auro et serico fiunt et sindones de serico in copia maxima. Ab hac Ciuitate itur ad meridiem diebus tribus et inuenitur Ciuitas Cyanglu grandis ualde, que eciam est de prouincia Cathay, ubi fit sal in copia maxima. Est enim ibi terra salsissima, de qua monticulos faciunt, super quos aquam proiciunt. postea colligunt aquam que erupit de subpede monticuli, quam in magnum ponentes caldarium ad ignem diu bulire faciunt. postea congelatur in sal minutum 3) et album. Vitra vero Ciuitatem Cyanglu ad V dietas est Ciuitas Cyangli,4) per cuius medium transit flumen magnum, per quod [68b] naues multe cum multis mercacionibus deducuntur. De Ciuitatibus Tandifu et singnimatu, Ca. li. Vitra Ciuitatem Cyangli ad dietas VI uersus meridiem est Ciuitas magna tanditu,5) que regem hactenus habere consueuerat, antequam subiceretur magno Kaam. habet autem sub suo iure Ciuitates XI,6) in quibus omnibus uiridaria sunt, et est ibi fructuum et serici copia. Rursum ad meridiem ad dietas tres est Ciuitas nobilis Singni7) matis, ad quam descendit a meridie fluuius magnus, qui ab incolis in duas partes diuisus est, quarum vna ad orientem vadit uersus mangi, Alia uero ad occi- 1) L Cancasu. — 1) P1 + quatuor. — 3) L pulchrum. — 4) L Cyanoli. — 5) Pr candyntu. — °) L XII. — 7) P3 singit.
130 O mieſtu kakanfu a poto dale o ginich mieſtech. PO wyndeny z tey wlaſti Czingnij cztirzi dny czeſty nayde mieſt a hraduow mno°. Potom geſl gedno ſſlechtile mieſto kakanfu, genz prziſluſſy k tey wlaſti katay, a geſt [87] Na poledne a geſt mnoho hedwaby, a poſtawcuow mnoo dielagie z hedwaby a zlata, A golcze a hedwabye mnozſtwie dielagie. Od toho mieſta geſt giti na polednie trzi dni czeſti, a tu nalezne gedno mieſto we- like Czianglu. A to mieſto katey ſluſſy k tey zemi katay, kdež to ſoly dielagie weliku wecz, a gt tu zemie welmy ſlana, z nyez yako pohrobek vdielagicz, vlegi nan wodu, Potom tu wodu ſbieragi, czoż ſie gie ſtecze pod tiem pahrobkem, a tu wodu legie v welike kotly, warzie dobrze v ohnie, a tak ſie ſewrze w ſuol cziſtu a myelnu. Za tiem mieſtem Czianglu piet dny czesty gest miesto gmenem Cziangli, przief nieczl!] tecze ſkrzie rzeka welika, po nyez mnoho lody wezu z rozlicznu kupij. O mieſtech kadynfu a Snyguimata tuto czte. ZA tiem mieſtem Czi- angly ſſeſt dny czesti w tu stranu ku polednij gest miesto welike Tan- dynffu, genz przed tiem wzdy ſwe° krale myewagie, donyewadz welike" kaamowy podrobeno bylo. A to giſte mieſto ma pod ſwym prawem ginich miest gedenast, w nichzto we wssech gest sadow mnoho y owocze a hed- wabie mnozstwie. Pak dale opiet ku polednij gest gedno miesto Syngnij- matu, k niemuz tecze od poledne potok weliky. A ten gſu lide tey zemie na dwe roz[87a]dielyli, Z nichzto gedna ſtrana gde [k] weychodu ſlunczi De Ciuitatibus Cacansu,1) Cyanglu et Cyangli, l. Post discessum a pro- uincia cinguy per dietas iiij inueniuntur Ciuitates plures et multa castra post dietas illas.2) inde est nobilis Ciuitas cacansu, que pertinet ad prouinciam [68a1] Cathay et est ad meridiem, ubi serici copia est, ubi panni de auro et serico fiunt et sindones de serico in copia maxima. Ab hac Ciuitate itur ad meridiem diebus tribus et inuenitur Ciuitas Cyanglu grandis ualde, que eciam est de prouincia Cathay, ubi fit sal in copia maxima. Est enim ibi terra salsissima, de qua monticulos faciunt, super quos aquam proiciunt. postea colligunt aquam que erupit de subpede monticuli, quam in magnum ponentes caldarium ad ignem diu bulire faciunt. postea congelatur in sal minutum 3) et album. Vitra vero Ciuitatem Cyanglu ad V dietas est Ciuitas Cyangli,4) per cuius medium transit flumen magnum, per quod [68b] naues multe cum multis mercacionibus deducuntur. De Ciuitatibus Tandifu et singnimatu, Ca. li. Vitra Ciuitatem Cyangli ad dietas VI uersus meridiem est Ciuitas magna tanditu,5) que regem hactenus habere consueuerat, antequam subiceretur magno Kaam. habet autem sub suo iure Ciuitates XI,6) in quibus omnibus uiridaria sunt, et est ibi fructuum et serici copia. Rursum ad meridiem ad dietas tres est Ciuitas nobilis Singni7) matis, ad quam descendit a meridie fluuius magnus, qui ab incolis in duas partes diuisus est, quarum vna ad orientem vadit uersus mangi, Alia uero ad occi- 1) L Cancasu. — 1) P1 + quatuor. — 3) L pulchrum. — 4) L Cyanoli. — 5) Pr candyntu. — °) L XII. — 7) P3 singit.
Strana 131
131 k tey wlaſti katay. po tiech potoczich lody ſtrziedmich gde bez cziſſla ſ ku- piemij rozlicznymi, pak od too mieſta gducze Synguym, a tu gducze ku polednij ssestnaste dnij czesty, wezde nagde miest a mieſteczek doſti, w nichzto welike kupie gſu. wſſiczknij lide tey wlaſti modloſluhi gſu, a wſſeczka wlaſt podrobena geſt welikemu kaamowij. O welike rziecze koromoram a mneſtech. DOkonagicz drziewe rzeczenich ſſeſtnaſte dny czeſty, nayde rzeku weliku, rzecze karomoram, genz z tiech zemy krale too, geſſto ſlowe pop Jan, tecze. A ten potok geſt ſſyrzi za mily a tak hluboky, ze naytieſſie lodie po nyem wolnie gdu. Rib take w to potocze weliku wiecz lapagi. Na tom potocze k wielike morzi w gedno" dne czeſty geſt lody wiecze w pocztu nez patnaſte tiſſiecz, kterezto drzie tu weliky kaam na to, aby wzdi bily hotowy ge° woyſka, kdiz by po- trzebie bylo weſti ge na morſke oſtrowij. A ty lody ſu tak welike, ze kazda z nich vneſe patnaſte konij ſ patnaſte giezdczi y ſylnu potrzebu cžoz geſt trzeba giezdczom y koniem y lodnikom do dalekich wlaſti, gichz geſt w kazde lodij w pocztu dwadczet. A tu, kdez chowagi tiech lodij na rziecze, gſu dwe myeſtie, z nichzto [88] Gedno wieczſfij mieſto ſtogi na brzieze teij rziekij, a druhe menſſie ſ druhe ſtrany rziekij. gedno z nich ſlowe kuganguy a druhe kaygnij. Mynucz tu rzieku, geſt wgieti do zſſlechtile wlaſti Mangi, o ny przedivne budě prawiti. dentem uersus cathay. Per hos fluuios naues mediocres innumere uadunt [68b1 cum mercacionibus infinitis. de singnimatu uero progredientes ad meridiem con- tinue per dietas XVI 1) reperiuntur Ciuitates et oppida, in quibus mercaciones magne sunt.2) Omnes autem habitatores patrie ydolatre sunt et tota regio est subdita magno Kaam. De flumine magno Caromoram et Ciuitatibus Coygam et Caygui, 3) lij. Prefatis igitur dietis XVI 4) terminatis inuenitur flumen magnum Caromoram, quod de terris regis illius, qui dicitur presbyter Iohannes, fluit. Habet autem vnius miliarii spacium in latitudine. Sua enim profunditas tanta est, ut naues magne per eum cum suis oneribus libere transeant, pisces uero in eo in copia maxima capiuntur. In hoc flumine iuxta mare occea[69a num ad dietam vnam sunt naues numero circiter XV millia, quas tenet ipse magnus Kaam, ut parate sint, cum necessitas fuerit suos excercitus deferre ad insulas maris. Sunt autem adeo magne, ut quelibet earum portet equos xv ad regionem remotam cum equitibus et necessario uictu pro equitibus et equis ac nautis, qui sunt in qua- libet naui numero xx. Vbi autem seruantur naues ille in flumine; due Ciuitates sunt, quarum vna, que magna est, posita est super crepidinem fluminis, Ali a uero parua ex alia parte fluminis est. Vna earum dicitur coyganguy,5) alia Cayguy. flumine predicto transito statim ingressus patet in nobilissimam pro- uinciam mangy, cuius magnificencia 6) in capitulis sequentibus describetur. 1) P' XV. — 1) L fiunt. — 3) L Cyangui. — *) PIXV. — 5) P° decoran. — “) P a Ps + admirabilis. 93
131 k tey wlaſti katay. po tiech potoczich lody ſtrziedmich gde bez cziſſla ſ ku- piemij rozlicznymi, pak od too mieſta gducze Synguym, a tu gducze ku polednij ssestnaste dnij czesty, wezde nagde miest a mieſteczek doſti, w nichzto welike kupie gſu. wſſiczknij lide tey wlaſti modloſluhi gſu, a wſſeczka wlaſt podrobena geſt welikemu kaamowij. O welike rziecze koromoram a mneſtech. DOkonagicz drziewe rzeczenich ſſeſtnaſte dny czeſty, nayde rzeku weliku, rzecze karomoram, genz z tiech zemy krale too, geſſto ſlowe pop Jan, tecze. A ten potok geſt ſſyrzi za mily a tak hluboky, ze naytieſſie lodie po nyem wolnie gdu. Rib take w to potocze weliku wiecz lapagi. Na tom potocze k wielike morzi w gedno" dne czeſty geſt lody wiecze w pocztu nez patnaſte tiſſiecz, kterezto drzie tu weliky kaam na to, aby wzdi bily hotowy ge° woyſka, kdiz by po- trzebie bylo weſti ge na morſke oſtrowij. A ty lody ſu tak welike, ze kazda z nich vneſe patnaſte konij ſ patnaſte giezdczi y ſylnu potrzebu cžoz geſt trzeba giezdczom y koniem y lodnikom do dalekich wlaſti, gichz geſt w kazde lodij w pocztu dwadczet. A tu, kdez chowagi tiech lodij na rziecze, gſu dwe myeſtie, z nichzto [88] Gedno wieczſfij mieſto ſtogi na brzieze teij rziekij, a druhe menſſie ſ druhe ſtrany rziekij. gedno z nich ſlowe kuganguy a druhe kaygnij. Mynucz tu rzieku, geſt wgieti do zſſlechtile wlaſti Mangi, o ny przedivne budě prawiti. dentem uersus cathay. Per hos fluuios naues mediocres innumere uadunt [68b1 cum mercacionibus infinitis. de singnimatu uero progredientes ad meridiem con- tinue per dietas XVI 1) reperiuntur Ciuitates et oppida, in quibus mercaciones magne sunt.2) Omnes autem habitatores patrie ydolatre sunt et tota regio est subdita magno Kaam. De flumine magno Caromoram et Ciuitatibus Coygam et Caygui, 3) lij. Prefatis igitur dietis XVI 4) terminatis inuenitur flumen magnum Caromoram, quod de terris regis illius, qui dicitur presbyter Iohannes, fluit. Habet autem vnius miliarii spacium in latitudine. Sua enim profunditas tanta est, ut naues magne per eum cum suis oneribus libere transeant, pisces uero in eo in copia maxima capiuntur. In hoc flumine iuxta mare occea[69a num ad dietam vnam sunt naues numero circiter XV millia, quas tenet ipse magnus Kaam, ut parate sint, cum necessitas fuerit suos excercitus deferre ad insulas maris. Sunt autem adeo magne, ut quelibet earum portet equos xv ad regionem remotam cum equitibus et necessario uictu pro equitibus et equis ac nautis, qui sunt in qua- libet naui numero xx. Vbi autem seruantur naues ille in flumine; due Ciuitates sunt, quarum vna, que magna est, posita est super crepidinem fluminis, Ali a uero parua ex alia parte fluminis est. Vna earum dicitur coyganguy,5) alia Cayguy. flumine predicto transito statim ingressus patet in nobilissimam pro- uinciam mangy, cuius magnificencia 6) in capitulis sequentibus describetur. 1) P' XV. — 1) L fiunt. — 3) L Cyangui. — *) PIXV. — 5) P° decoran. — “) P a Ps + admirabilis. 93
Strana 132
132 O wlaſti mangi a o miloſti a ſprawedlnoſti. W welikey wlaſti mangi bil kral geden, gmenem ſfakfur, moczni a przebohate, anyz bilo to° czaſſu ktere kniezie wieczſſie kromie kaam nez on. kralowſtwie ge° ſilnie bylo a myeli ge za nedobite a zadny ſie on pokuſſiti neſmiel. A protoz ten kral- y weſſkē lid ge° nemyely obycziegie k odieny. kazde mieſto w tey zemi bilo geſt okopano prziekopamy hlubokemy wody plnijmi. A ti prziekopi tak ſſyroke bily, yako moz lucziſſizce wyſtrzieliti. kony nemiely, neb ſie zadne° nebalij. kral ten gine° nicz neczinil, any czo miel za kratochwil, nez aby rozkofſnie gedl a pil a dobre bidlo myel. panyczow myel do tiſſicz a pocztiwie bidlel welmy. pokoy, ſprawednoſt a myloſrdenſtwie welmy mylowaſſie. Neb we wſſem ge° kralowſtwie welikey pokoy bieſſe, a zadny ſwe° blizni° na niczemz vraziti neſmiel, neb kral wſſem ſprawe- dlnoſt chowal. Czaſto rzemeſlnyczi kramowe przes czelu nocz otewrzienij staly a zadny do nych wgiti neſmyel, any kterey ſſkody [88a] vcziniti wſſiczkny poczeſtnij lide y w noczi po wſſem kralowſtwie bezpeczni beze wſſe° vrazu, kamz kto chtiel, gdiechu. Byl take ten kral litoſtiwy a milo- ſrdnij ke wſſem, ktoz kterij nedoſtatek myegiechu. Na wſſaky rok ſbierat kazal dietky od matek ſwych zawrzene do dwaczet tiſfiecz, a ty wſſiczkny ſwymi nakladij cznie chowati kazal. Neb w tey zemy obyczeig, ze materij dietky ſwe zamietagie, kdiz gim nemagi pokrmu dati, aby ho gine wez- [69a1] De nobilissima prouincia Mangy et primo de pietate et iusticia Regis eius, Capitulum liij. In prouincia magna mangy fuit Rex quidam nomine facfur, potens et diues ualde, nec inueniebatur tempore eins princeps aliquis eo maior preter magnum Kaam. Regnum autem eius fortissimum erat et inexpugna- bile putabatur nec quisquam ipsum inuadere presumebat. Ideoque rex et po- pulus regis armorum atque bellorum exercicium non habebat. Vna queque enim regis Ciuitas profundis foueis et aqua plenis vallata erat, quarum latitudo erat, quantum iacere poterat arcus. Carebant equis, quia neminem metuebant. Ad nichil igitur uacabat rex, nisi ut deliciose viueret. In Curia [69b] sua domi- cellos 1) habebat circiter mille et honorabiliter ualde vinebat. Pacem, iusticiam et misericordiam diligebat. Nam in toto regno eius pax maxima 2) erat nullus- que proximum presumebat offendere, quia rex in omnibus seruabat iusticiam. Sepe artificum staciones noctibus dimittebantur aperte, nec erat, qui in eas presumebat ingredi aut dampnum inferre. Viatores omnes nocte ac die per totum regnum securi 3) et inoffensi 3) libere ambulabant. Erat autem rex pius et mi- sericors ad pauperes et quoscunque necessitatem aut penuriam pacientes. Sin- gulis annis recolligi faciebat paruos pueros abiectos a matribus circa XX milia, quos suis sumptibus nutriri optime faciebat. [69b1] In regione enim illa mulieres pauperes proprios natos abiciunt, ut ab aliis colligantur, si eos ipse nutrire non possunt. Illos autem pueros, quos 4) rex colligi faciebat,4) diuitibus regni con- 1) P1 + et domicellas. — 1) P3 + et misericordia. - 3)—3) Pa schází. — *)—4) P' schází, místo toho recollectos.
132 O wlaſti mangi a o miloſti a ſprawedlnoſti. W welikey wlaſti mangi bil kral geden, gmenem ſfakfur, moczni a przebohate, anyz bilo to° czaſſu ktere kniezie wieczſſie kromie kaam nez on. kralowſtwie ge° ſilnie bylo a myeli ge za nedobite a zadny ſie on pokuſſiti neſmiel. A protoz ten kral- y weſſkē lid ge° nemyely obycziegie k odieny. kazde mieſto w tey zemi bilo geſt okopano prziekopamy hlubokemy wody plnijmi. A ti prziekopi tak ſſyroke bily, yako moz lucziſſizce wyſtrzieliti. kony nemiely, neb ſie zadne° nebalij. kral ten gine° nicz neczinil, any czo miel za kratochwil, nez aby rozkofſnie gedl a pil a dobre bidlo myel. panyczow myel do tiſſicz a pocztiwie bidlel welmy. pokoy, ſprawednoſt a myloſrdenſtwie welmy mylowaſſie. Neb we wſſem ge° kralowſtwie welikey pokoy bieſſe, a zadny ſwe° blizni° na niczemz vraziti neſmiel, neb kral wſſem ſprawe- dlnoſt chowal. Czaſto rzemeſlnyczi kramowe przes czelu nocz otewrzienij staly a zadny do nych wgiti neſmyel, any kterey ſſkody [88a] vcziniti wſſiczkny poczeſtnij lide y w noczi po wſſem kralowſtwie bezpeczni beze wſſe° vrazu, kamz kto chtiel, gdiechu. Byl take ten kral litoſtiwy a milo- ſrdnij ke wſſem, ktoz kterij nedoſtatek myegiechu. Na wſſaky rok ſbierat kazal dietky od matek ſwych zawrzene do dwaczet tiſfiecz, a ty wſſiczkny ſwymi nakladij cznie chowati kazal. Neb w tey zemy obyczeig, ze materij dietky ſwe zamietagie, kdiz gim nemagi pokrmu dati, aby ho gine wez- [69a1] De nobilissima prouincia Mangy et primo de pietate et iusticia Regis eius, Capitulum liij. In prouincia magna mangy fuit Rex quidam nomine facfur, potens et diues ualde, nec inueniebatur tempore eins princeps aliquis eo maior preter magnum Kaam. Regnum autem eius fortissimum erat et inexpugna- bile putabatur nec quisquam ipsum inuadere presumebat. Ideoque rex et po- pulus regis armorum atque bellorum exercicium non habebat. Vna queque enim regis Ciuitas profundis foueis et aqua plenis vallata erat, quarum latitudo erat, quantum iacere poterat arcus. Carebant equis, quia neminem metuebant. Ad nichil igitur uacabat rex, nisi ut deliciose viueret. In Curia [69b] sua domi- cellos 1) habebat circiter mille et honorabiliter ualde vinebat. Pacem, iusticiam et misericordiam diligebat. Nam in toto regno eius pax maxima 2) erat nullus- que proximum presumebat offendere, quia rex in omnibus seruabat iusticiam. Sepe artificum staciones noctibus dimittebantur aperte, nec erat, qui in eas presumebat ingredi aut dampnum inferre. Viatores omnes nocte ac die per totum regnum securi 3) et inoffensi 3) libere ambulabant. Erat autem rex pius et mi- sericors ad pauperes et quoscunque necessitatem aut penuriam pacientes. Sin- gulis annis recolligi faciebat paruos pueros abiectos a matribus circa XX milia, quos suis sumptibus nutriri optime faciebat. [69b1] In regione enim illa mulieres pauperes proprios natos abiciunt, ut ab aliis colligantur, si eos ipse nutrire non possunt. Illos autem pueros, quos 4) rex colligi faciebat,4) diuitibus regni con- 1) P1 + et domicellas. — 1) P3 + et misericordia. - 3)—3) Pa schází. — *)—4) P' schází, místo toho recollectos.
Strana 133
133 mucze odchowaly. A ty dietky, kterezto kral ſbieraſſe, rozdawa ge bo- hatem kralowſtwie ſwe°, genz dieti ſwych nemagicze, aby gie ſobie za ſiny wolily; Aneb kdiz doroſtly, wdawal ge k manzelſtvu a dobru gym po- trzebu dawal etc. Kterak bayam woyſky welike° kaam przel? LEta odnarozenye bozieho tiſſiecziho dwuſteho ſſedeſſate oſmeho weliky kaam kublay kralowſtwie mangi tiemto obiczegem ſobie podrobil. poſlal tam gednoho ſwich kniezat, gmeně bayam Chynſam, naſſiem yazikem Bayam, yako by rziekl ſto ok, yakzto baym ſto ok magie, y dal gemu weliky zaſtup giezdnich y pieſſich a mnoho lodij, aby ſie braly do tey wlaſti. Mangi. a tak nayprwe doſſel prweo myeſta kayganguij, otazal myeſſczan, chtieli bij gemu [89] holdowati. A kdiz ony odpowiediely, ze nechtije, on to vſlyffaw zadne° gym protiwenstwie neuczinil. Wgiel k druhe" mieſtu, a tu gemu takez odpowiediely, ze nechtye ge° poſluffnij byti. Odtud ſſel k trzietie“, potom k cztwrtemu az k patemu, a ode wssech gednostayne odpowied wzal gest, ze nechtye wen ſluſfieti. Nicz ſie geſt nebal za ſobu neprzatelskych mieſt nechati a dale gieti neb woyſko ſſebu welike myel a welmy dobre, neb ſſebu gmiegieſſe muzie welmi vdatnij boyowniky. A weliky kaam gyne woyſko po nyem poſlal velmy welike. A tak przitrhl k ſtjeſſtemu mieſtu ſ weliku ſylu a moczi ge° dobyl. A tak geda porzad, dwanaſte mieſtt w kratkem czaſſu dobyl, y zzaſſnu ſie ſrdcze diuidebat, qui carebant 1) filiis, ut eos sibi filios adoptarent, aut postquam cre- uerant, pueros illos cum abiectis puellis coniugio sociabat et eis de necessariis sufficienter prouidebat. Qualiter Baian princeps exercitus magni Kaam deuicit prouinciam mangy et eam suo dominio subiugauit, C. liiij. Anno domini m° cc lxviii2) magnus Kaam Cublay regnum mangy hoc modo suo subiugauit imperio. Misit enim illuc vnum ex principibus suis nomine baian chinsan, [70a] quod in nostra lingua sonat centum oculi, baian qui centum oculos habens, 3) cui maximum exercitum equitum et peditum deputauit ac multitudinem nauium, ut mangy prouinciam debellaret. Qui quum ad prefatam prouinciam peruenisset, primo habitatores Ciuitatis prime, que dicitur Coiganguy, ad sui regis obedienciam requisiuit. quibus recusantibus obedire de nullo insultu facto in eos processit ad Ciuitatem secundam, que 4) similiter obedire contempsit, tunc processit 4) ad iii., deinde ad quartam, post hec ad Vam, a quibus omnibus simile responsum accepit. Non 5) timebat autem post se ciuitates dimittere hostium et ad vlteriora pro- cedere, quia exercitus eius magnus erat et optimus. [70a1] habebatque uiros strenuos bellatores et magnus Kaam exercitum magnum grandemque mittebat post illum. Sextam6) igitur Ciuitatem ingressus est in fortitudine magna et ui obtinuit eam et sic progrediens Ciuitates xij in breui tempore debellauit.7) Tunc 1) P' credebant. — 3) P' cc'xviii. — 2) L místo centum—habens má quasi C oculos habens; vnde idem sonat sicut C oculi bayan. — 4)—4) P: schází. — 5) P Nam. — 6) Pr ipsam. — 1) Pi devallauit.
133 mucze odchowaly. A ty dietky, kterezto kral ſbieraſſe, rozdawa ge bo- hatem kralowſtwie ſwe°, genz dieti ſwych nemagicze, aby gie ſobie za ſiny wolily; Aneb kdiz doroſtly, wdawal ge k manzelſtvu a dobru gym po- trzebu dawal etc. Kterak bayam woyſky welike° kaam przel? LEta odnarozenye bozieho tiſſiecziho dwuſteho ſſedeſſate oſmeho weliky kaam kublay kralowſtwie mangi tiemto obiczegem ſobie podrobil. poſlal tam gednoho ſwich kniezat, gmeně bayam Chynſam, naſſiem yazikem Bayam, yako by rziekl ſto ok, yakzto baym ſto ok magie, y dal gemu weliky zaſtup giezdnich y pieſſich a mnoho lodij, aby ſie braly do tey wlaſti. Mangi. a tak nayprwe doſſel prweo myeſta kayganguij, otazal myeſſczan, chtieli bij gemu [89] holdowati. A kdiz ony odpowiediely, ze nechtije, on to vſlyffaw zadne° gym protiwenstwie neuczinil. Wgiel k druhe" mieſtu, a tu gemu takez odpowiediely, ze nechtye ge° poſluffnij byti. Odtud ſſel k trzietie“, potom k cztwrtemu az k patemu, a ode wssech gednostayne odpowied wzal gest, ze nechtye wen ſluſfieti. Nicz ſie geſt nebal za ſobu neprzatelskych mieſt nechati a dale gieti neb woyſko ſſebu welike myel a welmy dobre, neb ſſebu gmiegieſſe muzie welmi vdatnij boyowniky. A weliky kaam gyne woyſko po nyem poſlal velmy welike. A tak przitrhl k ſtjeſſtemu mieſtu ſ weliku ſylu a moczi ge° dobyl. A tak geda porzad, dwanaſte mieſtt w kratkem czaſſu dobyl, y zzaſſnu ſie ſrdcze diuidebat, qui carebant 1) filiis, ut eos sibi filios adoptarent, aut postquam cre- uerant, pueros illos cum abiectis puellis coniugio sociabat et eis de necessariis sufficienter prouidebat. Qualiter Baian princeps exercitus magni Kaam deuicit prouinciam mangy et eam suo dominio subiugauit, C. liiij. Anno domini m° cc lxviii2) magnus Kaam Cublay regnum mangy hoc modo suo subiugauit imperio. Misit enim illuc vnum ex principibus suis nomine baian chinsan, [70a] quod in nostra lingua sonat centum oculi, baian qui centum oculos habens, 3) cui maximum exercitum equitum et peditum deputauit ac multitudinem nauium, ut mangy prouinciam debellaret. Qui quum ad prefatam prouinciam peruenisset, primo habitatores Ciuitatis prime, que dicitur Coiganguy, ad sui regis obedienciam requisiuit. quibus recusantibus obedire de nullo insultu facto in eos processit ad Ciuitatem secundam, que 4) similiter obedire contempsit, tunc processit 4) ad iii., deinde ad quartam, post hec ad Vam, a quibus omnibus simile responsum accepit. Non 5) timebat autem post se ciuitates dimittere hostium et ad vlteriora pro- cedere, quia exercitus eius magnus erat et optimus. [70a1] habebatque uiros strenuos bellatores et magnus Kaam exercitum magnum grandemque mittebat post illum. Sextam6) igitur Ciuitatem ingressus est in fortitudine magna et ui obtinuit eam et sic progrediens Ciuitates xij in breui tempore debellauit.7) Tunc 1) P' credebant. — 3) P' cc'xviii. — 2) L místo centum—habens má quasi C oculos habens; vnde idem sonat sicut C oculi bayan. — 4)—4) P: schází. — 5) P Nam. — 6) Pr ipsam. — 1) Pi devallauit.
Strana 134
134 muzow kralowſtwie mangi. A bayam k kralowſkemu a k naywieczſſie mieſtu kuynſay przitahl a tu ſwe woyſko zſſykuge v to° mieſta. Tehdy kral tey zemye Mangi, genz tu ſwoy dwor drzieſſe, vſliffaw vdatnoſt a ſylu tatarow, welmy ſie lekne; a tak wſyeda na lodie ſ welikem zaſtupem, berze sie do nye- kakich oſtrowow nedobytich, magie ſſebu lody na tiſſiecz. A to mieſto kwynſſay kralownye w ſtrazi poruczi a oſtawy gie tu lidu welike mnozſtwie. A kralowna we wſſech wieczech opatrnie sie magicz, ſſwymi [89a] Panij k obranye zemske pylna bieſſe. A kdiz ſlyſſieſſe, ze kniezie woyſſka taterſke°, gto ſlowe Bayam Chynſan, ynhed wſſeczka ztrne, neb ſlychala od ſwych hwiezdarzow a mu- drczow, ze to° mieſta kwynſaij zadnij nykdy nemoz dobyti, nez ktoz by ſto ok miel. A to ſie owſſem nepodobno zdalo, by kterij czlowiek mohl byti, geſſto by myel ſto ok, protoz ſie zadne° nebala. A tak prziwolawſſe knieze taterſke° woyſky Bayam, poznawſſe geho, przigme kralowſtwie y mieſto ge dobrowolnie a ſwobodnie podda. Vſliſſawſſe to wſſiczkna mie�ta kralowſtwie mangi, k prziekazanie welike° kaam a ku poſluſſenſtwie prziſtupily, kromye mieſta Saynfu, genz trzi leta k ge° poſluſſenſtwij prziſtupiti nechtiely. A kra- lowna krale [b—a] ſe k duoru welike kaam, od niehoz bila ſ weliku czti prziyata. A kral muz gegi ffarfur, genz ſie bil bral do tiech oftrowow, donye- wadž ge ziw bil, odtud ſie wratiti nechtiel, az tam y vmrzel etc. contremuerunt corda uirorum mangy. Et baian ad regalem et maximam Ciui- tatem quinsay accessit et ibi iuxta eam suum exercitum ordinauit. Rex autem mangy, qui suam ibi tenebat curiam, auditis probitatibus et fortitudine tarta- rorum uchementer expauit et ascendens in nauem cum comitatu maximo ad quasdam inexpugnabiles se transtulit insulas, habens circiter mille naues secum. Ciuitatem quinsay Regine custodie dereliquit [70b] cum exercitu maximo. Regina uero prudenter se gerens in omnibus ad defensionem terre cum suis baronibus intendebat sollicite. Cum audiuit autem, quod princeps exercitus tarta- rorum uocabatur baian chinsay i. centum oculi, defecit per omnia uirtus eius, quoniam a suis astrologis et magis audierat, quod Ciuitas quinsay a nullo vnquam expugnari posset, nisi ab eo, qui centum oculos haberet, et quia impossibile uidebatur omnino, ut quisquam hominum esset unquam centum oculos habiturus. idcirco neminem formidabat. Principem igitur exercitus tartarorum baian ad- uocans 1) eius cognomine cognito regnum et Ciuitatem libere illi obtulit. Quo audito Ciuitates omnes regni mangy ad magni Kaam mandata uenerunt excep- [70bljta Ciuitate sainfu, que per triennium obedire contempsit. Regina autem iuit ad curiam magni Kaam, a quo fuit maximo cum honore suscepta. Rex autem faefur uir eius, qui ad insulas fugerat, inde in omni uita sua discedere noluit ibique mortuus. 2) 1) L + ipsi regina. — 2) L vitam finivit.
134 muzow kralowſtwie mangi. A bayam k kralowſkemu a k naywieczſſie mieſtu kuynſay przitahl a tu ſwe woyſko zſſykuge v to° mieſta. Tehdy kral tey zemye Mangi, genz tu ſwoy dwor drzieſſe, vſliffaw vdatnoſt a ſylu tatarow, welmy ſie lekne; a tak wſyeda na lodie ſ welikem zaſtupem, berze sie do nye- kakich oſtrowow nedobytich, magie ſſebu lody na tiſſiecz. A to mieſto kwynſſay kralownye w ſtrazi poruczi a oſtawy gie tu lidu welike mnozſtwie. A kralowna we wſſech wieczech opatrnie sie magicz, ſſwymi [89a] Panij k obranye zemske pylna bieſſe. A kdiz ſlyſſieſſe, ze kniezie woyſſka taterſke°, gto ſlowe Bayam Chynſan, ynhed wſſeczka ztrne, neb ſlychala od ſwych hwiezdarzow a mu- drczow, ze to° mieſta kwynſaij zadnij nykdy nemoz dobyti, nez ktoz by ſto ok miel. A to ſie owſſem nepodobno zdalo, by kterij czlowiek mohl byti, geſſto by myel ſto ok, protoz ſie zadne° nebala. A tak prziwolawſſe knieze taterſke° woyſky Bayam, poznawſſe geho, przigme kralowſtwie y mieſto ge dobrowolnie a ſwobodnie podda. Vſliſſawſſe to wſſiczkna mie�ta kralowſtwie mangi, k prziekazanie welike° kaam a ku poſluſſenſtwie prziſtupily, kromye mieſta Saynfu, genz trzi leta k ge° poſluſſenſtwij prziſtupiti nechtiely. A kra- lowna krale [b—a] ſe k duoru welike kaam, od niehoz bila ſ weliku czti prziyata. A kral muz gegi ffarfur, genz ſie bil bral do tiech oftrowow, donye- wadž ge ziw bil, odtud ſie wratiti nechtiel, az tam y vmrzel etc. contremuerunt corda uirorum mangy. Et baian ad regalem et maximam Ciui- tatem quinsay accessit et ibi iuxta eam suum exercitum ordinauit. Rex autem mangy, qui suam ibi tenebat curiam, auditis probitatibus et fortitudine tarta- rorum uchementer expauit et ascendens in nauem cum comitatu maximo ad quasdam inexpugnabiles se transtulit insulas, habens circiter mille naues secum. Ciuitatem quinsay Regine custodie dereliquit [70b] cum exercitu maximo. Regina uero prudenter se gerens in omnibus ad defensionem terre cum suis baronibus intendebat sollicite. Cum audiuit autem, quod princeps exercitus tarta- rorum uocabatur baian chinsay i. centum oculi, defecit per omnia uirtus eius, quoniam a suis astrologis et magis audierat, quod Ciuitas quinsay a nullo vnquam expugnari posset, nisi ab eo, qui centum oculos haberet, et quia impossibile uidebatur omnino, ut quisquam hominum esset unquam centum oculos habiturus. idcirco neminem formidabat. Principem igitur exercitus tartarorum baian ad- uocans 1) eius cognomine cognito regnum et Ciuitatem libere illi obtulit. Quo audito Ciuitates omnes regni mangy ad magni Kaam mandata uenerunt excep- [70bljta Ciuitate sainfu, que per triennium obedire contempsit. Regina autem iuit ad curiam magni Kaam, a quo fuit maximo cum honore suscepta. Rex autem faefur uir eius, qui ad insulas fugerat, inde in omni uita sua discedere noluit ibique mortuus. 2) 1) L + ipsi regina. — 2) L vitam finivit.
Strana 135
135 O mieſtu koygaynguij. Myeſto prwe doyducz do tey wlaſti Mangi slowe kayganguij, genz welike gt a weliker bohatstwie, kdežto gest lody welike mnozſtwie, neb geſt nad rzieku kara moram, y dielagi tu ſoly tak mnoho, ze by cztirzidceti mieſtom doſti daly, od nyehoz [90] Kral weliky kaam welike vzitky berze, Też od kupij mieſczkich y od brziehow. Wſſiczknij lide toho mieſta y wſſie tey wlaſti mangi modloſluhy gſu, a tiela ſwich mrtwich palij. O mieſtech panty a kayn. KOnczi gedno" dne czeſtij proti Syrochvm za mieſtem koygangvij nalezne miesto gmenem panty welike, kdezto welike kupeczſtwie geſt a hedwaby, A k gedenij a k pyti potrzeby doſti Tu, a we wſſye tey wlaſti gde raz peniezni welike kaam. Czeſta, kterazto geſt giti od mieſta koyganguij do too mieſta panthy, wſſiczkna gest podlazena czistem kamenyem, nez na prawu ruku y na lewu woda geſt welika. A ginudy gyti do tey wlaſti mangi nemoz tu czeſtu konczi, opiet druhe" dne czeſty geſt mieſto zſſlechtile gmeně kayn, kdezto rib magi welike mnoz- stwie, kdezto take geſt low weliky zwierzie y ptaczſtwa. bazantow tu gest, ze za toliko Strziebra, cžoz by mohl geden benatſky waziti, trzi krafne bazantij dawagi. O mieſtech Tynguy a Janguy. POtom geſt giti odtud gedno' dne czeſty. a po tey czeſtie nalezne wſſij a welmij dobre tiezenie zemye. A na De Ciuitate Coiganguy,1) Ca. lv. Ciuitas prima, que occurrit introeuntibus in prouinciam mangy, dicitur coyganguy, que magna est et nobilis et magnarum opum, ubi sunt naues in multitudine maxima. Est enim super flumen caromora. fit autem sal ibi in tanta copia, ut Ciuitatibus quadraginta sufficiat, de quo rex magnus Kaam magnos prouentus recipit, Similiter eciam de mercacionibus Ciui- tatis et portus, habitato[71aJres vniuersi Ciuitatis huius et tocius prouincie mangy ydolatre sunt et comburunt corpora mortuorum. De Ciuitatibus panchi2) et Cayn, C. lvi. Ad terminum diete vnius uersus sirocum vltra Ciuitatem coigui3) inuenitur Ciuitas panchy grandis ac nobilis, ubi mercaciones maxime fiunt, et est ibi serici ac uictualium copia maxima. Ibi et in tota regione illa expenditur moneta curie magni Kaam. Via autem, qua itur a Ciuitate Coigangui ad hanc Ciuitatem panchi, tota est pulcris lapidibus strata, a dextris uero et a sinistris aqua est magna. Aliunde autem ingressus uel ac- cessus non patet ad prouinciam mangy per terram nisi per viam hanc. Ad ter- minum uero diete alter[71a1]ius est Ciuitas nobilis Cayn, 4) ubi pisces habentur in copia maxima, ubi eciam sunt uenaciones magne bestiarum et uolucrum. fagiani uero in tanta copia ibi sunt, ut pro tanto argenti pondere, quantum vnus venetus habet, dentur tres optimi fagiani. De Ciuitatibus Pinguy 5) et Janguy, Capitulum lvij. Post hec itur per dietam vnam et per viam inueniuntur uille et optima cultura terrarum. In fine 1) L Coyarguy. — 2) L panthi. — 3) L coiargui. — 4) P2 caam. — 5) Pa tangui
135 O mieſtu koygaynguij. Myeſto prwe doyducz do tey wlaſti Mangi slowe kayganguij, genz welike gt a weliker bohatstwie, kdežto gest lody welike mnozſtwie, neb geſt nad rzieku kara moram, y dielagi tu ſoly tak mnoho, ze by cztirzidceti mieſtom doſti daly, od nyehoz [90] Kral weliky kaam welike vzitky berze, Też od kupij mieſczkich y od brziehow. Wſſiczknij lide toho mieſta y wſſie tey wlaſti mangi modloſluhy gſu, a tiela ſwich mrtwich palij. O mieſtech panty a kayn. KOnczi gedno" dne czeſtij proti Syrochvm za mieſtem koygangvij nalezne miesto gmenem panty welike, kdezto welike kupeczſtwie geſt a hedwaby, A k gedenij a k pyti potrzeby doſti Tu, a we wſſye tey wlaſti gde raz peniezni welike kaam. Czeſta, kterazto geſt giti od mieſta koyganguij do too mieſta panthy, wſſiczkna gest podlazena czistem kamenyem, nez na prawu ruku y na lewu woda geſt welika. A ginudy gyti do tey wlaſti mangi nemoz tu czeſtu konczi, opiet druhe" dne czeſty geſt mieſto zſſlechtile gmeně kayn, kdezto rib magi welike mnoz- stwie, kdezto take geſt low weliky zwierzie y ptaczſtwa. bazantow tu gest, ze za toliko Strziebra, cžoz by mohl geden benatſky waziti, trzi krafne bazantij dawagi. O mieſtech Tynguy a Janguy. POtom geſt giti odtud gedno' dne czeſty. a po tey czeſtie nalezne wſſij a welmij dobre tiezenie zemye. A na De Ciuitate Coiganguy,1) Ca. lv. Ciuitas prima, que occurrit introeuntibus in prouinciam mangy, dicitur coyganguy, que magna est et nobilis et magnarum opum, ubi sunt naues in multitudine maxima. Est enim super flumen caromora. fit autem sal ibi in tanta copia, ut Ciuitatibus quadraginta sufficiat, de quo rex magnus Kaam magnos prouentus recipit, Similiter eciam de mercacionibus Ciui- tatis et portus, habitato[71aJres vniuersi Ciuitatis huius et tocius prouincie mangy ydolatre sunt et comburunt corpora mortuorum. De Ciuitatibus panchi2) et Cayn, C. lvi. Ad terminum diete vnius uersus sirocum vltra Ciuitatem coigui3) inuenitur Ciuitas panchy grandis ac nobilis, ubi mercaciones maxime fiunt, et est ibi serici ac uictualium copia maxima. Ibi et in tota regione illa expenditur moneta curie magni Kaam. Via autem, qua itur a Ciuitate Coigangui ad hanc Ciuitatem panchi, tota est pulcris lapidibus strata, a dextris uero et a sinistris aqua est magna. Aliunde autem ingressus uel ac- cessus non patet ad prouinciam mangy per terram nisi per viam hanc. Ad ter- minum uero diete alter[71a1]ius est Ciuitas nobilis Cayn, 4) ubi pisces habentur in copia maxima, ubi eciam sunt uenaciones magne bestiarum et uolucrum. fagiani uero in tanta copia ibi sunt, ut pro tanto argenti pondere, quantum vnus venetus habet, dentur tres optimi fagiani. De Ciuitatibus Pinguy 5) et Janguy, Capitulum lvij. Post hec itur per dietam vnam et per viam inueniuntur uille et optima cultura terrarum. In fine 1) L Coyarguy. — 2) L panthi. — 3) L coiargui. — 4) P2 caam. — 5) Pa tangui
Strana 136
136 konczi to° dne czeſti gest miesto Tyguij, to welike nenie, ale potrzeby k gedeny a k pitie geſt welike mnozſtwie. Ma take lodij welmy mnoho, [90-] Neb nezie [I-] bliz morze gedno za trzi dny czeſty. a tudy wſſady ſolnycz geſt mnoho, A mezie tiemi ſolnyczemi, geſto ſuol dielagie, geſt mieſto gedno we- liky, rzeczeny kanguij. gducze od miesta Tyguij w tu stranu k Syrochu, gest gyti geden den czesty przes slicznu kraginu, a dokonagicz den czesty, nagde miesto Janguij, pod gehoz oprawu gest ginich miest w cziffle dwadczet a ſedm, w nichzto weliky kupie gſu. Kterak mieſto Syamphu praky dobito bylo. kal lvii. SApad sluncze gest kragina gedna w teij wlaſti Mangi, genz ſlowe Naynguij, bohata a kraſna welmij, ktezto mnoho poſtawczuow dielagie od zlata a hedwabie. Take tu obyle y wſſe° gineo k gedenij a k pitie doſti geſi. Tu nalezne mieſto Sczianffur, genz pod ſwym panſtwym ma dwanaſt ginych mieſt. To mieſto trzi leta v walcze ſtalo w nichzto ge° dobyti nemohly tatarowe, kdizto gſu bily dobily tey wlaſti Mangi, neb k nye woyſko przileczi nemohlo, gedno ſ tey ſtrany na puol noczi, neb ſe wſſech ſtran giezera hluboka byla, po nichzto lodie k niemu przigeti y odgeti mohly, a tak na ztrawye nemohlo mieti nedoſtatky. Vſliſſaw to kral kaam, zamutil ſie welmij, y vdalo ſie bylo tehdy pa Mikulaſſowij otczi me“ a par Matuffowy bratru geho a mnye Markowy ſ nymi na kralowu [91] Dworu byti. A tak mij ſpolu uero diete habetur Ciuitas Pinguy, que grandis quidem non est, sed uictualium habet copiam maximam. habet eciam naues multas ualde. est enim iuxta occe- anum ad dietas tres et in toto illo spacio saline 1) sunt multe. In ipso sali- narum 2) spacio est Ciuitas vna magna, que dicitur tinguy. post recessum a Ciuitate tingui [71b] ad plagam circu3)itur per dietam vnam per pulcher- rimam regionem et terminata dieta inuenitur Ciuitas nobilis yangui, sub cuius iurisdiccione sunt Ciuitates numero xxvii magnarum mercacionum. Ego autem Marchus annis tribus ex commissione magni Kaam habui in Ciuitate illa officium prefecture. Qualiter Ciuitas syanfu cum machinis capta fuit, C. Lviii. Ad occiden- talem plagam est regio vna in prouincia Mangy,4) que dicitur nangui,5) opu- lenta et pulcra ualde, ubi multi panni fiunt de auro et serico. Vbi eciam bladi et uictualium copia est. Ibi inuenitur Ciuitas syanfu,6) que Ciuitates xij sub suo dominio continet. hec Ciuitas annis tribus in rebellione prostitit, [71b1] inter quos debellari non potuit ab exercitu tartarorum, quando deuicta 7) fuit pro- uincia mangi. Non enim ante eam locari potuit exercitus, nisi a parte aquilo- nari. Nam vndique ex partibus reliquis lacune profunde erant, per quas naues ad eam ingredi et ab ea egredi poterant, et sic in uictualibus non poterat ha- bere defectum. Quo audito Rex Kaam 8) turbatur ut supra modum. Contigit autem tunc temporis dominum Nicolaum patrem meum et dominum Matheum 1. Psilue. — 2) P1 siluarum. — 2) P' syrochi. — 4) P1 schází. — 5) P3 mamgu. — 6) P1 Syanfur. — 1) P1 detenta. — 3) Pl etiam.
136 konczi to° dne czeſti gest miesto Tyguij, to welike nenie, ale potrzeby k gedeny a k pitie geſt welike mnozſtwie. Ma take lodij welmy mnoho, [90-] Neb nezie [I-] bliz morze gedno za trzi dny czeſty. a tudy wſſady ſolnycz geſt mnoho, A mezie tiemi ſolnyczemi, geſto ſuol dielagie, geſt mieſto gedno we- liky, rzeczeny kanguij. gducze od miesta Tyguij w tu stranu k Syrochu, gest gyti geden den czesty przes slicznu kraginu, a dokonagicz den czesty, nagde miesto Janguij, pod gehoz oprawu gest ginich miest w cziffle dwadczet a ſedm, w nichzto weliky kupie gſu. Kterak mieſto Syamphu praky dobito bylo. kal lvii. SApad sluncze gest kragina gedna w teij wlaſti Mangi, genz ſlowe Naynguij, bohata a kraſna welmij, ktezto mnoho poſtawczuow dielagie od zlata a hedwabie. Take tu obyle y wſſe° gineo k gedenij a k pitie doſti geſi. Tu nalezne mieſto Sczianffur, genz pod ſwym panſtwym ma dwanaſt ginych mieſt. To mieſto trzi leta v walcze ſtalo w nichzto ge° dobyti nemohly tatarowe, kdizto gſu bily dobily tey wlaſti Mangi, neb k nye woyſko przileczi nemohlo, gedno ſ tey ſtrany na puol noczi, neb ſe wſſech ſtran giezera hluboka byla, po nichzto lodie k niemu przigeti y odgeti mohly, a tak na ztrawye nemohlo mieti nedoſtatky. Vſliſſaw to kral kaam, zamutil ſie welmij, y vdalo ſie bylo tehdy pa Mikulaſſowij otczi me“ a par Matuffowy bratru geho a mnye Markowy ſ nymi na kralowu [91] Dworu byti. A tak mij ſpolu uero diete habetur Ciuitas Pinguy, que grandis quidem non est, sed uictualium habet copiam maximam. habet eciam naues multas ualde. est enim iuxta occe- anum ad dietas tres et in toto illo spacio saline 1) sunt multe. In ipso sali- narum 2) spacio est Ciuitas vna magna, que dicitur tinguy. post recessum a Ciuitate tingui [71b] ad plagam circu3)itur per dietam vnam per pulcher- rimam regionem et terminata dieta inuenitur Ciuitas nobilis yangui, sub cuius iurisdiccione sunt Ciuitates numero xxvii magnarum mercacionum. Ego autem Marchus annis tribus ex commissione magni Kaam habui in Ciuitate illa officium prefecture. Qualiter Ciuitas syanfu cum machinis capta fuit, C. Lviii. Ad occiden- talem plagam est regio vna in prouincia Mangy,4) que dicitur nangui,5) opu- lenta et pulcra ualde, ubi multi panni fiunt de auro et serico. Vbi eciam bladi et uictualium copia est. Ibi inuenitur Ciuitas syanfu,6) que Ciuitates xij sub suo dominio continet. hec Ciuitas annis tribus in rebellione prostitit, [71b1] inter quos debellari non potuit ab exercitu tartarorum, quando deuicta 7) fuit pro- uincia mangi. Non enim ante eam locari potuit exercitus, nisi a parte aquilo- nari. Nam vndique ex partibus reliquis lacune profunde erant, per quas naues ad eam ingredi et ab ea egredi poterant, et sic in uictualibus non poterat ha- bere defectum. Quo audito Rex Kaam 8) turbatur ut supra modum. Contigit autem tunc temporis dominum Nicolaum patrem meum et dominum Matheum 1. Psilue. — 2) P1 siluarum. — 2) P' syrochi. — 4) P1 schází. — 5) P3 mamgu. — 6) P1 Syanfur. — 1) P1 detenta. — 3) Pl etiam.
Strana 137
137 prziſtupiwſſe przed krale, rzekly gſmy ge“, ze chtiem prakuow nadielati, gymizto mieſto owſſem dobvdeno bude, neb onij nyemiegiechu obyczege k prakom w tiech kraginach. y mielij ſmij ſſebu swe teſſarze krzieſtianske, genz nam vdielachu trzi praky welmy dobre, z nichzto kazdy mohl wrczi kamenem za trzi ſta liber tiezkem. A ty praky wloziwſſe na lodie, poſla! kral do woyſky, a kdiz biechu przed mieſtě Sczpanffu zdwiezeni, prwny kamen, gessto na miesto vwrzen, padil [-dl] na geden duom w miestie, y vrazil weliky diel too domu. Vzrziewſſe to tatarowe, genz biechu v woyſſcže, dywiechu sie welmij, a ti, genz w miestie biechu, welikem strachem bo- giecze ſie, aby gim wſſie° mieſta praky nezkazily a gich wſſech nezbyli tatarzie, aneb domowe borziecze ſie, yhned gſu ſie daly welikemu kaa- mowy a pod ge° poſluſſenſtwie prziſſly. O mieſtu Synguy a o welikey rziece kwyan. ODeyducze od to° mieſta Sczianffu patnaſte myel przes Syrochum, gest gedno mieſto rzeczenij Syn- guij newelmy welike, ale lodie ma welike mnozstwie Neb lezij nad gednu rzieku, genz w ſwietie wietczſſie nenye, genz, ſlowe kwyan. A ta rzieka ma na ſſyrž deſſet myel a nyekdij [91a] Oſm y take ſſeſt, a ma na dly wiecze nez ſto dny czeſtij. Na tey rziecze wiecze geſt lody, nezly na kterem morzi any na kterech rziekach, y wiecze kupij wezu nez po wſſech zemych. Neb ya markus widiel gſem na znamenie dywu lody mieſta too wiecze nez piet fratrem eius et me marchum cum illis in regis Curia esse. Accendentes igitur simul ad regem obtulimus nos facturos machinas, cum quibus omnino Ciuitas caperetur. Non enim erat vsus machinarum in regionibus illis, habebamus enim nobiscum 1) [72a] fabros lignarios christianos, qui fecerunt tres machinas optimas, quarum quelibet trecentarum librarum lapidem iaciebat, quas nauibus impositas misit rex ad exercitum suum. Cum autem ante Ciuitatem siansu2) erecte essent, apis primus, quem machina ad Ciuitatem emisit, super domum vnam cecidit Ciuitatis magnaque domus pars contracta est. Quod uidentes tartari,3) qui in exercitu erant obstupuerunt ualde. hii uero, qui 3) in Ciuitate erant, nimio ter- rore concussi metuentes, ne tota Ciuitas destrueretur a machinis et ipsi omnes occiderentur a tartaris aut sub domorum Ruina perirent, statim ad magni Kaam mandata uenerunt. De Ciuitate Singuy non 4) multum [72a1] grandi 4) et flumine maximo quian et innumerabili multitudine nauium, lix. Post recessum a Ciuitate cyansu5) ad miliaria XV per cirocum habetur Ciuitas Singuy non multum grandis, sed naues habet in multitudine maxima. Est enim posita super flumen maius, quod in orbe sit, quod dicitur quian, quod in latitudine habet miliaria x, alicubi viii, alicubi vi et habet longitudinis ultra dietas C. In hoc flumine plures numero naues sunt, que sunt citra mare in omni mari et in fluminibus cunctis pluresque mercaciones deferuntur per id, quam per omnes terras citramarinas in omnibus 1) P3 + robustos. — 3) L sianfu. — 3)—3) P“ schází. — 1)—*) P3 schází. — 5) L syanfu, P' sianfur.
137 prziſtupiwſſe przed krale, rzekly gſmy ge“, ze chtiem prakuow nadielati, gymizto mieſto owſſem dobvdeno bude, neb onij nyemiegiechu obyczege k prakom w tiech kraginach. y mielij ſmij ſſebu swe teſſarze krzieſtianske, genz nam vdielachu trzi praky welmy dobre, z nichzto kazdy mohl wrczi kamenem za trzi ſta liber tiezkem. A ty praky wloziwſſe na lodie, poſla! kral do woyſky, a kdiz biechu przed mieſtě Sczpanffu zdwiezeni, prwny kamen, gessto na miesto vwrzen, padil [-dl] na geden duom w miestie, y vrazil weliky diel too domu. Vzrziewſſe to tatarowe, genz biechu v woyſſcže, dywiechu sie welmij, a ti, genz w miestie biechu, welikem strachem bo- giecze ſie, aby gim wſſie° mieſta praky nezkazily a gich wſſech nezbyli tatarzie, aneb domowe borziecze ſie, yhned gſu ſie daly welikemu kaa- mowy a pod ge° poſluſſenſtwie prziſſly. O mieſtu Synguy a o welikey rziece kwyan. ODeyducze od to° mieſta Sczianffu patnaſte myel przes Syrochum, gest gedno mieſto rzeczenij Syn- guij newelmy welike, ale lodie ma welike mnozstwie Neb lezij nad gednu rzieku, genz w ſwietie wietczſſie nenye, genz, ſlowe kwyan. A ta rzieka ma na ſſyrž deſſet myel a nyekdij [91a] Oſm y take ſſeſt, a ma na dly wiecze nez ſto dny czeſtij. Na tey rziecze wiecze geſt lody, nezly na kterem morzi any na kterech rziekach, y wiecze kupij wezu nez po wſſech zemych. Neb ya markus widiel gſem na znamenie dywu lody mieſta too wiecze nez piet fratrem eius et me marchum cum illis in regis Curia esse. Accendentes igitur simul ad regem obtulimus nos facturos machinas, cum quibus omnino Ciuitas caperetur. Non enim erat vsus machinarum in regionibus illis, habebamus enim nobiscum 1) [72a] fabros lignarios christianos, qui fecerunt tres machinas optimas, quarum quelibet trecentarum librarum lapidem iaciebat, quas nauibus impositas misit rex ad exercitum suum. Cum autem ante Ciuitatem siansu2) erecte essent, apis primus, quem machina ad Ciuitatem emisit, super domum vnam cecidit Ciuitatis magnaque domus pars contracta est. Quod uidentes tartari,3) qui in exercitu erant obstupuerunt ualde. hii uero, qui 3) in Ciuitate erant, nimio ter- rore concussi metuentes, ne tota Ciuitas destrueretur a machinis et ipsi omnes occiderentur a tartaris aut sub domorum Ruina perirent, statim ad magni Kaam mandata uenerunt. De Ciuitate Singuy non 4) multum [72a1] grandi 4) et flumine maximo quian et innumerabili multitudine nauium, lix. Post recessum a Ciuitate cyansu5) ad miliaria XV per cirocum habetur Ciuitas Singuy non multum grandis, sed naues habet in multitudine maxima. Est enim posita super flumen maius, quod in orbe sit, quod dicitur quian, quod in latitudine habet miliaria x, alicubi viii, alicubi vi et habet longitudinis ultra dietas C. In hoc flumine plures numero naues sunt, que sunt citra mare in omni mari et in fluminibus cunctis pluresque mercaciones deferuntur per id, quam per omnes terras citramarinas in omnibus 1) P3 + robustos. — 3) L sianfu. — 3)—3) P“ schází. — 1)—*) P3 schází. — 5) L syanfu, P' sianfur.
Strana 138
138 tiſſiecz, wezucze ſie po tey rziecze. A kazde mieſto, genz na d] tu rzieku ſtogi, geſſce wiecze lodij ma, nez to mieſto Synguij, neb gſu wieczſſie mieſta. I geſt nad tu rzieku mieſt na dwie ſîte y wiecze. A ge ta rzeka ſkrze ſleſtnaſte wlaſti. A kazda lody tiech wlaſti gedynim krowem geſt przikrita, anyz ma wiecze nez gedyni ſlup pro oponv. Waha naywieczſſie, keruz moz vweſti gedna lodij, wazi yako cztirzi tiſſiecz tateruow. Ale gine lodye vneſu gedno czoz by mohlo waziti dwanaſte tiſſiecz tateruow, berucze tan- tarom podle obyczege lodij benatſkich. A tak geſt waha lodij myezi cztirzmij a dwanaſte tiſficz tantarow, miezi tiemy pocztij prziczinugicze neb vmen- ſſugicze podle welikoſti lody a kuponie[-e-] ale nyekterake pletenicze dielagi ze trztie welike°, o nyemz ſwrchu praweno geſt, genz ma na dly patnaſte kroczegij. tiemy pletenijczemij neb huzwiemij tahnu lodye kterezkoliwiek po rzieczie, Sſcziepagij to trzſtye, a ty trzieſky pletu w hromadu, tak ze ſ toho [92] Dluhy prowaž vczinie. A tak nyektere ty huzwie gſu na dly na trzi ſta kroczegij a gſu ſylnieyſſie nez konopnij proważi. O mieſu kaykuy. KAykuy geſt mieſto male na drziewie w .. . rziecze w ſtranu k Syrochu, kdezto na kazdij rok bywa welike ſbieranij obyle ryzoweho, a odtud pak poto wezu k dworu welike° kaam do mieſta kam- balu, A gdu ſ toho mieſta do wlaſti kathagi po rziekach a po gezerzich. suis nauibus deferantur. Ego 1) enim Marchus uidi in portu ciuitatis 1) huius singni 2) naues Ciuitatis ipsius [72b] circiter quinque milia, que per hunc fluuium nauigabant. 3) Singule autem naues magne regionum illarum vno sunt solario cooperte nec habet nauis nisi malum vnum pro uelo Pondus uero nauis ascendit ut plurimum ad numerum et pondus quatuor milium tartarorum.4) Alique tamen pondus xij milium tartarorum deferunt, accipiendo cantarum5) iuxta modum nauium uenetarum. Sic igitur est nauium pondus inter iiij et xij milia tarta- rorum 6) intra prefatos numeros addendo aut diminuendo iuxta magnitudinem nauis. Canapinis 7) funibus non utuntur nisi pro malo nauis et uelo eius, sed pilorcas faciunt de arundinibus magnis, de quibus supra facta est mencio, que habent xv passus longitudinis. Cum his pilorcis quinque naues [72b1] per flumina trahuntur. Scindunt enim arundinem et scissuras ligant insimul et huiusmodi funes longos faciunt ualde. Nam alique pilorce habent longitudinem passuum trecentorum et forciores sunt funibus canapinis. De Ciuitate Taygui,8) Capitulum Ix. Taigui autem est Ciuitas parua supra memoratum flumen ad plagam circii,3) ubi annis singulis fit maxima collectio bladi et risi, ut inde postmodum ad magni Kaam Curiam defertur ad Ciuitatem Cambalu. Transierunt autem de loco iste ad Cathay per flumina et lacunas. 1)—1) P3 schází — 2) L cynguy. — 3) P. a P3 + singule vero ciuitates, que super flumen ipsum sunt, plures naues habent quam habeat ciuitas singni, quia maiores sunt. Sunt autem super flumen istud civitates CC transit enim flumen per terminos provinciarum XVI. — 4) L canturiorum. — 5) L canturium. — 6) L canturiorum. — 7) P1 canapeis. — 6) L Tangui. — ") PI a P2 syrochi.
138 tiſſiecz, wezucze ſie po tey rziecze. A kazde mieſto, genz na d] tu rzieku ſtogi, geſſce wiecze lodij ma, nez to mieſto Synguij, neb gſu wieczſſie mieſta. I geſt nad tu rzieku mieſt na dwie ſîte y wiecze. A ge ta rzeka ſkrze ſleſtnaſte wlaſti. A kazda lody tiech wlaſti gedynim krowem geſt przikrita, anyz ma wiecze nez gedyni ſlup pro oponv. Waha naywieczſſie, keruz moz vweſti gedna lodij, wazi yako cztirzi tiſſiecz tateruow. Ale gine lodye vneſu gedno czoz by mohlo waziti dwanaſte tiſſiecz tateruow, berucze tan- tarom podle obyczege lodij benatſkich. A tak geſt waha lodij myezi cztirzmij a dwanaſte tiſficz tantarow, miezi tiemy pocztij prziczinugicze neb vmen- ſſugicze podle welikoſti lody a kuponie[-e-] ale nyekterake pletenicze dielagi ze trztie welike°, o nyemz ſwrchu praweno geſt, genz ma na dly patnaſte kroczegij. tiemy pletenijczemij neb huzwiemij tahnu lodye kterezkoliwiek po rzieczie, Sſcziepagij to trzſtye, a ty trzieſky pletu w hromadu, tak ze ſ toho [92] Dluhy prowaž vczinie. A tak nyektere ty huzwie gſu na dly na trzi ſta kroczegij a gſu ſylnieyſſie nez konopnij proważi. O mieſu kaykuy. KAykuy geſt mieſto male na drziewie w .. . rziecze w ſtranu k Syrochu, kdezto na kazdij rok bywa welike ſbieranij obyle ryzoweho, a odtud pak poto wezu k dworu welike° kaam do mieſta kam- balu, A gdu ſ toho mieſta do wlaſti kathagi po rziekach a po gezerzich. suis nauibus deferantur. Ego 1) enim Marchus uidi in portu ciuitatis 1) huius singni 2) naues Ciuitatis ipsius [72b] circiter quinque milia, que per hunc fluuium nauigabant. 3) Singule autem naues magne regionum illarum vno sunt solario cooperte nec habet nauis nisi malum vnum pro uelo Pondus uero nauis ascendit ut plurimum ad numerum et pondus quatuor milium tartarorum.4) Alique tamen pondus xij milium tartarorum deferunt, accipiendo cantarum5) iuxta modum nauium uenetarum. Sic igitur est nauium pondus inter iiij et xij milia tarta- rorum 6) intra prefatos numeros addendo aut diminuendo iuxta magnitudinem nauis. Canapinis 7) funibus non utuntur nisi pro malo nauis et uelo eius, sed pilorcas faciunt de arundinibus magnis, de quibus supra facta est mencio, que habent xv passus longitudinis. Cum his pilorcis quinque naues [72b1] per flumina trahuntur. Scindunt enim arundinem et scissuras ligant insimul et huiusmodi funes longos faciunt ualde. Nam alique pilorce habent longitudinem passuum trecentorum et forciores sunt funibus canapinis. De Ciuitate Taygui,8) Capitulum Ix. Taigui autem est Ciuitas parua supra memoratum flumen ad plagam circii,3) ubi annis singulis fit maxima collectio bladi et risi, ut inde postmodum ad magni Kaam Curiam defertur ad Ciuitatem Cambalu. Transierunt autem de loco iste ad Cathay per flumina et lacunas. 1)—1) P3 schází — 2) L cynguy. — 3) P. a P3 + singule vero ciuitates, que super flumen ipsum sunt, plures naues habent quam habeat ciuitas singni, quia maiores sunt. Sunt autem super flumen istud civitates CC transit enim flumen per terminos provinciarum XVI. — 4) L canturiorum. — 5) L canturium. — 6) L canturiorum. — 7) P1 canapeis. — 6) L Tangui. — ") PI a P2 syrochi.
Strana 139
139 A weliky kaam kazal nadielati zlebuow welikich na mnoho myeſtech, aby mohli lide ſ toho mieſta z gedney rzieky gyti do druheij a tak przigiti do wlaſti kathay, po zemy take moz gijti z Mangi do kathaij. Dwor welike" kaanu[/] wieczſſij diel ma obyle doſti odtud, czoz tu ſbieragi na brziehu myeſta too kaygui. przed miestem kayguij gest geden ostrow prostrzed tey rzieky, kdezto gest klassler geden, genz sluzie modlam, w nijemzto gest mnoho modl, i bidle wto klaſſterze mnychow na dwe stie y wiecze. A gest ten klaſter hlawa mnoho gynym klaffterom. a zprawa. O mieſtu Czyngianfu, Czyngyanffu geſtmieſto tey wlaſti Mangi mnoho dyela od zlata, a od hedwabye, dielagy. Tu gſu dwa koſteli krzieſtianska, ktezto geſt vſtawyl Marsarchys Nestoryn, genz gest bil od welikeho kaam w tom mieſtie biſkupſtwie [92a] Obdrzal leta bozieho Tyſſicziho dwuſteho ſedmdeſateho oſmeho. O mieſtu Chynchinguij a kterak myeſtiene w nije zmordowani gſu. PO odeydeny od mieſta Czingianffu gt giti trzi dny czeſty przes Sſyro- chum. A po czeſtie naygde mieſt a mieſtieczek doſti, welike kupie a mnohich rzemeſl, pak dale po trzech dnech czesty gest myestto Chyn- chinguij zſslechtile a welmi welike, w niemzto gest wſſe° dobreo k gedenij a k pyti doſti. kdyzto Bayam, knyeze woyſka welike° kaam, poſylal ſwe woyſko k dobywanij myeſt tey wlaſiy Mangi, y poſlal geſt bil do to° mieſta Magnus uero Kaam fieri fecit canalia magna et multa in locis pluribus, ut pos- sint naues de loco hoc ab vno flumine transire [73a] ad aliud et peruenire ad prouinciam Cathay. Per 1) terram eciam iri potest de mangy ad Cathay. 1) Curia autem magni Kaam pro maiori parte sufficienciam habet bladi ex toto eo, quod colligitur in portu Ciuitatis huius et Caygui. Ante Ciuitatem Caygui insula vna est in medio fluminis, ubi est monasterium monachorum seruiencium ydolis, ubi ydola multa sunt. Manentque in monasterio ipso monachi ducenti uel circa2) et est monasterium illud caput et regula monasteriorum multorum seruien- cium ydolis. De Ciuitate Cygianfu, lxi. Cingianfu Ciuitas est in mangy,3) ubi multa opera de auro et serico fiunt. Vbi sunt due ecclesie christianorum nestorinorum, quas edificauit marsarchis 4) [73a1] nestorinus, qui a magno Kaam in illa Ciuitate presulatum obtinuit Anno domini M° cc° Lxxviii. De Ciuitate Tinghingui et qualiter ciues eius occisi sunt omnes, quia occiderunt tartarorum exercitum dormientem, C. lxij. Post recessum uero a Ci- uitate Cingianfu itur per dietas iii per sirochum et per viam inueniuntur Ciui- tates et opida magnarum mercacionum et arcium. Viterius autem ad dietas tres est Ciuitas tinghingui nobilis ualde et grandis, ubi est uictualium omnium ha- bundancia magna. Quando baian princeps exercitus magni Kaam 5) misit ad Ciuitatem istam tinghingui christianos multos, qui dicebatur alani. Cum autem 1)—1) P' schází. — 2) L vltra. — 3) P3 magna. — 6) L masarchis. — 5) L + mit- tebat exercitus suos ad debellandas et subiugandas civitates Mangy, tunc.
139 A weliky kaam kazal nadielati zlebuow welikich na mnoho myeſtech, aby mohli lide ſ toho mieſta z gedney rzieky gyti do druheij a tak przigiti do wlaſti kathay, po zemy take moz gijti z Mangi do kathaij. Dwor welike" kaanu[/] wieczſſij diel ma obyle doſti odtud, czoz tu ſbieragi na brziehu myeſta too kaygui. przed miestem kayguij gest geden ostrow prostrzed tey rzieky, kdezto gest klassler geden, genz sluzie modlam, w nijemzto gest mnoho modl, i bidle wto klaſſterze mnychow na dwe stie y wiecze. A gest ten klaſter hlawa mnoho gynym klaffterom. a zprawa. O mieſtu Czyngianfu, Czyngyanffu geſtmieſto tey wlaſti Mangi mnoho dyela od zlata, a od hedwabye, dielagy. Tu gſu dwa koſteli krzieſtianska, ktezto geſt vſtawyl Marsarchys Nestoryn, genz gest bil od welikeho kaam w tom mieſtie biſkupſtwie [92a] Obdrzal leta bozieho Tyſſicziho dwuſteho ſedmdeſateho oſmeho. O mieſtu Chynchinguij a kterak myeſtiene w nije zmordowani gſu. PO odeydeny od mieſta Czingianffu gt giti trzi dny czeſty przes Sſyro- chum. A po czeſtie naygde mieſt a mieſtieczek doſti, welike kupie a mnohich rzemeſl, pak dale po trzech dnech czesty gest myestto Chyn- chinguij zſslechtile a welmi welike, w niemzto gest wſſe° dobreo k gedenij a k pyti doſti. kdyzto Bayam, knyeze woyſka welike° kaam, poſylal ſwe woyſko k dobywanij myeſt tey wlaſiy Mangi, y poſlal geſt bil do to° mieſta Magnus uero Kaam fieri fecit canalia magna et multa in locis pluribus, ut pos- sint naues de loco hoc ab vno flumine transire [73a] ad aliud et peruenire ad prouinciam Cathay. Per 1) terram eciam iri potest de mangy ad Cathay. 1) Curia autem magni Kaam pro maiori parte sufficienciam habet bladi ex toto eo, quod colligitur in portu Ciuitatis huius et Caygui. Ante Ciuitatem Caygui insula vna est in medio fluminis, ubi est monasterium monachorum seruiencium ydolis, ubi ydola multa sunt. Manentque in monasterio ipso monachi ducenti uel circa2) et est monasterium illud caput et regula monasteriorum multorum seruien- cium ydolis. De Ciuitate Cygianfu, lxi. Cingianfu Ciuitas est in mangy,3) ubi multa opera de auro et serico fiunt. Vbi sunt due ecclesie christianorum nestorinorum, quas edificauit marsarchis 4) [73a1] nestorinus, qui a magno Kaam in illa Ciuitate presulatum obtinuit Anno domini M° cc° Lxxviii. De Ciuitate Tinghingui et qualiter ciues eius occisi sunt omnes, quia occiderunt tartarorum exercitum dormientem, C. lxij. Post recessum uero a Ci- uitate Cingianfu itur per dietas iii per sirochum et per viam inueniuntur Ciui- tates et opida magnarum mercacionum et arcium. Viterius autem ad dietas tres est Ciuitas tinghingui nobilis ualde et grandis, ubi est uictualium omnium ha- bundancia magna. Quando baian princeps exercitus magni Kaam 5) misit ad Ciuitatem istam tinghingui christianos multos, qui dicebatur alani. Cum autem 1)—1) P' schází. — 2) L vltra. — 3) P3 magna. — 6) L masarchis. — 5) L + mit- tebat exercitus suos ad debellandas et subiugandas civitates Mangy, tunc.
Strana 140
140 Chynchynguij krzieſtianow mnoho, genz ſlowiechu Alanij. A kdiz myeſto ſilnie dobywachu, ti, genz gſu w mieſtie byli, gſucze przemozenij od tiech, kterziz gych dobywachu, mieſto gym ſwobodnye daly. A tak wſſeczka woyſka wgiela pokoynie do mieſta, zadne neprzekazegicze wiecze, po- nyewadz ſie dobrovolnie welike kaam poddaly. A tak ti alany, yakoz mieſta dobily, nalezly tu w mieſtie wyna dobreho doſti, gehoz gſu tak mnoho pyli, az gſu ſie wſſiczkny ſpyli. Pak weczer gſucze tyem pietyem obtiezeni, tak ge ſen welmy morzil, ze gſu wſſiczknij ſpolu zeſnuly a zadneij ſtrazi ſobie neuczinyli. Vzrziewſſe to mieſtiene, geſſto gie drziewe pokoynie byli prziyaly, vdierziecze [93] Na nye, kdiz ſpachu, wſſeczky zmordowalij, tak ze zadny z nich owſſem neuſſel. Tehdi Bayam to vſliſſaw, poſlal na nie weliku welmy woyſku lida. A kdiz gſu mie�ta moczi dobily, na pomſtu teij newierij kazal wſſeczky mieſſtienij meczi zmordowaly[-ti] O zſſlechtylem myeſtu Syngvy tu pyſſe. Synguy geſt myeſto, gehoz okrſek gest myl ſſedesat. Tu gest lidu welika wiecz. A tak gest ta wlast Mangi lidu plna, ze kdyby ten lid weſſken vdatnij w odienij bil, wſſeho ſwieta dobiti by mohli a przemoczi. Ale kupczow a rzemeſlnykuow mnoho gt a mnoho lekarzuow a mudrczuow myezi nymi geſt, W tom mieſtie moſtuow kamennych geſt do ſſeſti tiſſiecz tak wyſokych, ze pod kazdy z nich moz ſ gallyij ſ tu lodij wolnije podgieti. A take pod mnohemy moſty z tiech giſtich dwie gallye mohu ſpolu gyeti. Na horach mieſta too roſte korzenije Ciuitatem fortissime impugnarent, hii, qui in Ciuitate [73b] erant, impugnancium1) uirtute deuicti 1) Ciuitatem eis libere tradiderunt. Cunctus 2) igitur exercitus pacifice ingressus est Ciuitatem neminem offendens ulterius, ex quo ad magni Kaam libere uenire decreuerunt mandata. Inuenerunt igitur prefati alani, qui deuicerant Ciuitatem, vinum ibi optimum in copia magna, de quo tam copiose biberunt, quod omnes inebriati sunt. Sero autem vino grauati tanto sunt sompno oppressi simul omnes et nullam fecerunt in Ciuitate custodiam. Quod uidentes ciues, qui illos cum pace susceperant, irruerunt omnes in illos, dor- mientes totaliter occiderunt, ita 3) ut nullus omnino ex illis euaderet.3) Baian uero hec audiens mi[73b1 sit contra eos exercitum maximum et Ciuitate per violen- ciam capta precepit, ut Ciues omnes in vindictam prodicionis 4) et infidelitatis illius gladiis necarentur, quod ita, ut iusserat, factum est. De nobili Ciuitate Singuy, C. Ixiii. Synguy autem est nobilissima Ciuitas, cuius circuitus continet in mensura miliaria sexaginta. Ibi est maxima populi multitudo. Sic enim est mangy prouincia populosa, quod si populus terre in armis strenuus esset, totum alium mundum conquirere et deuincere debuisset. Sed mercatores et artifices ibi multi sunt, ibi multique medici et philosophi inter eos sunt. In hac Ciuitate sunt pontes lapidei circa 5) sex milia tante alti- tudinis, ut sub vnoquoque ipsorum [74a] galea libere transire ualeat, atque sub 1) L Cc. 1—1) P1 schází. — 2) P3 tunc. — 1)—3) P3 schází. — 4) L predodicinis. —
140 Chynchynguij krzieſtianow mnoho, genz ſlowiechu Alanij. A kdiz myeſto ſilnie dobywachu, ti, genz gſu w mieſtie byli, gſucze przemozenij od tiech, kterziz gych dobywachu, mieſto gym ſwobodnye daly. A tak wſſeczka woyſka wgiela pokoynie do mieſta, zadne neprzekazegicze wiecze, po- nyewadz ſie dobrovolnie welike kaam poddaly. A tak ti alany, yakoz mieſta dobily, nalezly tu w mieſtie wyna dobreho doſti, gehoz gſu tak mnoho pyli, az gſu ſie wſſiczkny ſpyli. Pak weczer gſucze tyem pietyem obtiezeni, tak ge ſen welmy morzil, ze gſu wſſiczknij ſpolu zeſnuly a zadneij ſtrazi ſobie neuczinyli. Vzrziewſſe to mieſtiene, geſſto gie drziewe pokoynie byli prziyaly, vdierziecze [93] Na nye, kdiz ſpachu, wſſeczky zmordowalij, tak ze zadny z nich owſſem neuſſel. Tehdi Bayam to vſliſſaw, poſlal na nie weliku welmy woyſku lida. A kdiz gſu mie�ta moczi dobily, na pomſtu teij newierij kazal wſſeczky mieſſtienij meczi zmordowaly[-ti] O zſſlechtylem myeſtu Syngvy tu pyſſe. Synguy geſt myeſto, gehoz okrſek gest myl ſſedesat. Tu gest lidu welika wiecz. A tak gest ta wlast Mangi lidu plna, ze kdyby ten lid weſſken vdatnij w odienij bil, wſſeho ſwieta dobiti by mohli a przemoczi. Ale kupczow a rzemeſlnykuow mnoho gt a mnoho lekarzuow a mudrczuow myezi nymi geſt, W tom mieſtie moſtuow kamennych geſt do ſſeſti tiſſiecz tak wyſokych, ze pod kazdy z nich moz ſ gallyij ſ tu lodij wolnije podgieti. A take pod mnohemy moſty z tiech giſtich dwie gallye mohu ſpolu gyeti. Na horach mieſta too roſte korzenije Ciuitatem fortissime impugnarent, hii, qui in Ciuitate [73b] erant, impugnancium1) uirtute deuicti 1) Ciuitatem eis libere tradiderunt. Cunctus 2) igitur exercitus pacifice ingressus est Ciuitatem neminem offendens ulterius, ex quo ad magni Kaam libere uenire decreuerunt mandata. Inuenerunt igitur prefati alani, qui deuicerant Ciuitatem, vinum ibi optimum in copia magna, de quo tam copiose biberunt, quod omnes inebriati sunt. Sero autem vino grauati tanto sunt sompno oppressi simul omnes et nullam fecerunt in Ciuitate custodiam. Quod uidentes ciues, qui illos cum pace susceperant, irruerunt omnes in illos, dor- mientes totaliter occiderunt, ita 3) ut nullus omnino ex illis euaderet.3) Baian uero hec audiens mi[73b1 sit contra eos exercitum maximum et Ciuitate per violen- ciam capta precepit, ut Ciues omnes in vindictam prodicionis 4) et infidelitatis illius gladiis necarentur, quod ita, ut iusserat, factum est. De nobili Ciuitate Singuy, C. Ixiii. Synguy autem est nobilissima Ciuitas, cuius circuitus continet in mensura miliaria sexaginta. Ibi est maxima populi multitudo. Sic enim est mangy prouincia populosa, quod si populus terre in armis strenuus esset, totum alium mundum conquirere et deuincere debuisset. Sed mercatores et artifices ibi multi sunt, ibi multique medici et philosophi inter eos sunt. In hac Ciuitate sunt pontes lapidei circa 5) sex milia tante alti- tudinis, ut sub vnoquoque ipsorum [74a] galea libere transire ualeat, atque sub 1) L Cc. 1—1) P1 schází. — 2) P3 tunc. — 1)—3) P3 schází. — 4) L predodicinis. —
Strana 141
141 to, gto ſlowe Reubarbarum. Tu roſte zazwora take mnozſtwie, ze za geden ſtrziebrnij benatſky daly bi oſmdeſat liber zazwora noweho a welmij dobre°. To mieſto ma pod ſebu ginich mieſt ſeſtnaſte, mnohe kupie a mnohich rzemeſl. Mieſſczene w tò mieſtie Synguy teymerz wſſiczknij w poſtawczo- wiech ruſſie [-ch] chodie, neb tu mnoho poſtawczuow dielagi, y ſlowe to mieſto Synguij, [93] To gest mieſto zemtke. a druhe mieſto welmij welike slowe kwynſaij, to geſt mieſto nebeſke. A ta ſobie gmena obdrzala ta mieſta, neb na wzchod ſluncze gſu nayſſlechtyleyſſie mieſto!!] O dywnem mieſtu kwynſay tuto piſſe ſie. PO wyndeny z mieſta Synguy gducze piet dny czeſtij, nalezne mieſt mnoho, w nychzto kupczenie welike gest. Potom gest przigitij zſſlechtile" mieſtu kwynſay, genz naſſym yazikem ſlowe mieſto nebeſke, genz geſt naywietczſſie w ſwietie, a geſt w tey wlaſti Mangi. Ja Markus byl gſem w tò mieſtie, a welmy pylnie gſem ſie ptal o wſſem polozeni a o obyczegich geo, a to wſſe rzadem a kratczie wy- pwyem. Toho mieſta okrſlek zdy okolo mie�ta ma dobrze ſſto myl y wiecze. Ma moſtow kamennych dwanaſte tiſiecz tak wyſokych, ze lody welika wolnye pogdeydel!] A to myeto na wodach yakzto benatſke, a kdyby moſtow nemyelo, tehdy z ulicze do vlicze po zemij nemohl by gyti, a protoz muſij tak mnoho moſtow byti. W tom mieſtie gest rziemeſlnyczich kra- muow dwanaſte tiſſicz, w nichzto rzemeſlnyczi dielagi, A w kazdem kramu multis poncium predictorum simul due possint transire galee. In montibus Ciui- tatis huius crescit reobarbarum. Ibi eciam cinçinber in tanta copia crescit, quod pro vno argenteo ueneto haberentur lxxx1) libre cinçinbris recentis et optimi. hec Ciuitas sub iurisdiccione sua habet xvj Ciuitates magnarum ualde mercacionum et arcium. Ciues singni uestimentis sericis ut plurimum induuntur. Ideoque ibi multi panni de serico fiunt. Vocatur autem Ciuitas singui i. ciuitas terre. Alia uero Ciuitas 2) dicitur quinsay i. Ciuitas celi, et hec obtinuerunt nomina Ciuitates ille, quia in orientalibus partibus sunt nobilissime Ciuitates. De nobilissima [74a1] et mirabili Ciuitate quinsay, Capitulum Lxiiii. Post recessum a Ciuitate singui itur per dietas v et inueniuntur in via Ciuitates plures magne, ubi negociaciones maxime fiunt. Postmodum peruenitur ad no- bilissimam Ciuitatem quinsay, quod in nostra lingua sonat Ciuitas celi, 3) que maior Ciuitas orbis est et est principalior in prouincia mangi. Ego Marchus fui in hac Ciuitate et curiose et diligenter condiciones ipsius perscrutatus sum, quas summatim, ut reperi, et breuiter enarrabo. Huius Ciuitatis circuitus con- tinet in giro miliaria centum aut circa, habet uero pontes lapideos xii milia tante altitudinis, ut nauis sub eis ut plurimum transire possit. Est autem Ci- uitas in lacunis [74b] ut Ciuitas Veneciarum 4) et si careret pontibus, de uico ad uicum per terram aditus non pateret et ob hoc oportet, ut ibi sint tot milia poncium. In hac Ciuitate sunt artes principales xii et pro qualibet ipsarum 1) P LXXXX. — 1) P1 + maxima. — 3) P3 cere. — 4) P1 schází.
141 to, gto ſlowe Reubarbarum. Tu roſte zazwora take mnozſtwie, ze za geden ſtrziebrnij benatſky daly bi oſmdeſat liber zazwora noweho a welmij dobre°. To mieſto ma pod ſebu ginich mieſt ſeſtnaſte, mnohe kupie a mnohich rzemeſl. Mieſſczene w tò mieſtie Synguy teymerz wſſiczknij w poſtawczo- wiech ruſſie [-ch] chodie, neb tu mnoho poſtawczuow dielagi, y ſlowe to mieſto Synguij, [93] To gest mieſto zemtke. a druhe mieſto welmij welike slowe kwynſaij, to geſt mieſto nebeſke. A ta ſobie gmena obdrzala ta mieſta, neb na wzchod ſluncze gſu nayſſlechtyleyſſie mieſto!!] O dywnem mieſtu kwynſay tuto piſſe ſie. PO wyndeny z mieſta Synguy gducze piet dny czeſtij, nalezne mieſt mnoho, w nychzto kupczenie welike gest. Potom gest przigitij zſſlechtile" mieſtu kwynſay, genz naſſym yazikem ſlowe mieſto nebeſke, genz geſt naywietczſſie w ſwietie, a geſt w tey wlaſti Mangi. Ja Markus byl gſem w tò mieſtie, a welmy pylnie gſem ſie ptal o wſſem polozeni a o obyczegich geo, a to wſſe rzadem a kratczie wy- pwyem. Toho mieſta okrſlek zdy okolo mie�ta ma dobrze ſſto myl y wiecze. Ma moſtow kamennych dwanaſte tiſiecz tak wyſokych, ze lody welika wolnye pogdeydel!] A to myeto na wodach yakzto benatſke, a kdyby moſtow nemyelo, tehdy z ulicze do vlicze po zemij nemohl by gyti, a protoz muſij tak mnoho moſtow byti. W tom mieſtie gest rziemeſlnyczich kra- muow dwanaſte tiſſicz, w nichzto rzemeſlnyczi dielagi, A w kazdem kramu multis poncium predictorum simul due possint transire galee. In montibus Ciui- tatis huius crescit reobarbarum. Ibi eciam cinçinber in tanta copia crescit, quod pro vno argenteo ueneto haberentur lxxx1) libre cinçinbris recentis et optimi. hec Ciuitas sub iurisdiccione sua habet xvj Ciuitates magnarum ualde mercacionum et arcium. Ciues singni uestimentis sericis ut plurimum induuntur. Ideoque ibi multi panni de serico fiunt. Vocatur autem Ciuitas singui i. ciuitas terre. Alia uero Ciuitas 2) dicitur quinsay i. Ciuitas celi, et hec obtinuerunt nomina Ciuitates ille, quia in orientalibus partibus sunt nobilissime Ciuitates. De nobilissima [74a1] et mirabili Ciuitate quinsay, Capitulum Lxiiii. Post recessum a Ciuitate singui itur per dietas v et inueniuntur in via Ciuitates plures magne, ubi negociaciones maxime fiunt. Postmodum peruenitur ad no- bilissimam Ciuitatem quinsay, quod in nostra lingua sonat Ciuitas celi, 3) que maior Ciuitas orbis est et est principalior in prouincia mangi. Ego Marchus fui in hac Ciuitate et curiose et diligenter condiciones ipsius perscrutatus sum, quas summatim, ut reperi, et breuiter enarrabo. Huius Ciuitatis circuitus con- tinet in giro miliaria centum aut circa, habet uero pontes lapideos xii milia tante altitudinis, ut nauis sub eis ut plurimum transire possit. Est autem Ci- uitas in lacunis [74b] ut Ciuitas Veneciarum 4) et si careret pontibus, de uico ad uicum per terram aditus non pateret et ob hoc oportet, ut ibi sint tot milia poncium. In hac Ciuitate sunt artes principales xii et pro qualibet ipsarum 1) P LXXXX. — 1) P1 + maxima. — 3) P3 cere. — 4) P1 schází.
Strana 142
142 myſtrow a pacholkow nyckterde deſet, nyekterde patnaſte nebo dwaczet, a bywa nyekdij w nyekterich do cztirzidczeti dielnykow. Tak gt tu welika wiecz rziemeſlnykow a kupczuow, ze ti, ktez gſu toho newydiely, neſnadnye [94] Tomu dowierzie, neb ſie gym zda nepodobno. lide to° mieſta welmy rozkoſſnie ziwy gſu. Bohati rzemeſlnyczi, kterzizto gmenowyteyſſie gſu, welmy poczestnye bydle, tak ze anij onij ... zenij gegich rukamij ſwymi nycz nedie- lagi, nez ſluhij gegich a pacholczi. Neb gt to za ſtare° vſtawenie kralow- ſtwie too obyczeig, aby kazdy w ſwem domu rzemeſlo myel a kram, yakoz otczowe gegich az do tey chwyle myely. Geſtly kterij bohati, nenuti geo zadny, aby ſwyma rukamy dielal. W tom mieſte gſu zenij welmy kraſne a obecznie gſu v welikey rozkoſſy ku poledny. gt w tom mieſtie gezero welike, genz w okrſlek ma trzidczeti myl. Okolo to gezera geſt mnoho palaczow a mnoho kraſnich domuow panſkych, A ti domowe gſu ywnitrżs y zewitrżs nwelmy kraſnie ozdobeni. Gſu take tu koſtelowe, w nichz gſu modly proſtrzed to° gezera gſu dwa mala oſtrowij, na kazdem oſtrowie geſt palacz welmy kraſſny, w nichzto geſt wſſiczkna przipwa, kterakemzkoliwiek hodom nebo ſwadbam. A tak chtiely kto z nich na poczeſtnyě mieſtie hody miti kterezkolywiek, ten tam gde, nebo tu muoz myti kazdi. W tom mieſte kwynſay mnoho kraſnich domow geſt. Gſu take po vliczich to° mieſta male kamenie wiezie, k obeczne vzitku zgiednane, abij, [94a] Kdiz ſye z przi- hodij w mieſtie zazže, ſuſyede mohly zbogi ſwuſ!] ... aby gim neſhorzalo, Neb sunt in Ciuitate xii millia stacionum, in quibus ipsarum arcium artifices ope- rantur. Quelibet autem stacio operarios habet inter 1) magistros et ministros 1) decem aut xV siue xx Et sunt quandocunque in aliquibus xl. 2) Tanta est ibi artificum et mercacionum innumera multitudo, quod hiis, qui non uiderunt, in- credibile penitus videretur. Homines Ciuitatis huius deliciosissime viuunt, diuites, qui principales sunt, in stacionibus arcium honorifice ualde viuunt et neque ipsi neque vxores ipsorum manibus [74b1] propriis operantur. faciunt autem ministros alios operari. Ex antiquo enim regni statuto consuetum est ibi, ut quilibet in domo propria teneat stacionem et artem, sicut fecit actenus pater eius;3) sed si diues est, non cogitur manibus propriis operari. In hac Ciuitate sunt mulieres formose ualde et communiter sunt multis deliciis enutrite. Versus meridiem est in ipsa Ciuitate lacus magna, que triginta 4) miliaria in giro continet. in hoc circuitu sunt 5) multa palacia et multe domus magne nobilium et sunt interius et exterius mirabiliter adornate, sunt eciam ibi ecclesie ydolorum. In medio lacus ipsius due parue insule sunt et in qualibet ipsarum est palacium nobile et pul- crum ualde, ubi sunt pre[75a]paramenta et uasa omnia necessaria pro nupciis et solenni conuiuio. Si quis igitur uult in solemni loco tenere conuiuium, accedit 6) illuc, ubi potest conuiuium uel 6) nupcias cum honore tenere. In Ciuitate hac quinsay multe et pulcherrime domus sunt. Sunt eciam per uicos eius parue 1)—1) P schází. — 2) P3 lx. — 3) P1 meus. — 4) L xX. — 5) P1 + super lacum. 9—*) P“ schází.
142 myſtrow a pacholkow nyckterde deſet, nyekterde patnaſte nebo dwaczet, a bywa nyekdij w nyekterich do cztirzidczeti dielnykow. Tak gt tu welika wiecz rziemeſlnykow a kupczuow, ze ti, ktez gſu toho newydiely, neſnadnye [94] Tomu dowierzie, neb ſie gym zda nepodobno. lide to° mieſta welmy rozkoſſnie ziwy gſu. Bohati rzemeſlnyczi, kterzizto gmenowyteyſſie gſu, welmy poczestnye bydle, tak ze anij onij ... zenij gegich rukamij ſwymi nycz nedie- lagi, nez ſluhij gegich a pacholczi. Neb gt to za ſtare° vſtawenie kralow- ſtwie too obyczeig, aby kazdy w ſwem domu rzemeſlo myel a kram, yakoz otczowe gegich az do tey chwyle myely. Geſtly kterij bohati, nenuti geo zadny, aby ſwyma rukamy dielal. W tom mieſte gſu zenij welmy kraſne a obecznie gſu v welikey rozkoſſy ku poledny. gt w tom mieſtie gezero welike, genz w okrſlek ma trzidczeti myl. Okolo to gezera geſt mnoho palaczow a mnoho kraſnich domuow panſkych, A ti domowe gſu ywnitrżs y zewitrżs nwelmy kraſnie ozdobeni. Gſu take tu koſtelowe, w nichz gſu modly proſtrzed to° gezera gſu dwa mala oſtrowij, na kazdem oſtrowie geſt palacz welmy kraſſny, w nichzto geſt wſſiczkna przipwa, kterakemzkoliwiek hodom nebo ſwadbam. A tak chtiely kto z nich na poczeſtnyě mieſtie hody miti kterezkolywiek, ten tam gde, nebo tu muoz myti kazdi. W tom mieſte kwynſay mnoho kraſnich domow geſt. Gſu take po vliczich to° mieſta male kamenie wiezie, k obeczne vzitku zgiednane, abij, [94a] Kdiz ſye z przi- hodij w mieſtie zazže, ſuſyede mohly zbogi ſwuſ!] ... aby gim neſhorzalo, Neb sunt in Ciuitate xii millia stacionum, in quibus ipsarum arcium artifices ope- rantur. Quelibet autem stacio operarios habet inter 1) magistros et ministros 1) decem aut xV siue xx Et sunt quandocunque in aliquibus xl. 2) Tanta est ibi artificum et mercacionum innumera multitudo, quod hiis, qui non uiderunt, in- credibile penitus videretur. Homines Ciuitatis huius deliciosissime viuunt, diuites, qui principales sunt, in stacionibus arcium honorifice ualde viuunt et neque ipsi neque vxores ipsorum manibus [74b1] propriis operantur. faciunt autem ministros alios operari. Ex antiquo enim regni statuto consuetum est ibi, ut quilibet in domo propria teneat stacionem et artem, sicut fecit actenus pater eius;3) sed si diues est, non cogitur manibus propriis operari. In hac Ciuitate sunt mulieres formose ualde et communiter sunt multis deliciis enutrite. Versus meridiem est in ipsa Ciuitate lacus magna, que triginta 4) miliaria in giro continet. in hoc circuitu sunt 5) multa palacia et multe domus magne nobilium et sunt interius et exterius mirabiliter adornate, sunt eciam ibi ecclesie ydolorum. In medio lacus ipsius due parue insule sunt et in qualibet ipsarum est palacium nobile et pul- crum ualde, ubi sunt pre[75a]paramenta et uasa omnia necessaria pro nupciis et solenni conuiuio. Si quis igitur uult in solemni loco tenere conuiuium, accedit 6) illuc, ubi potest conuiuium uel 6) nupcias cum honore tenere. In Ciuitate hac quinsay multe et pulcherrime domus sunt. Sunt eciam per uicos eius parue 1)—1) P schází. — 2) P3 lx. — 3) P1 meus. — 4) L xX. — 5) P1 + super lacum. 9—*) P“ schází.
Strana 143
143 w mieſtie mnoho drzewenich domuow geſt. Protoz ſie czaſto w mieſtie za zyeha. W tom mieſtie modlam ſie modle. Maſſo gedie konſke, pſye i ginich wſſech zwierzat. Tu gde raz penijeze o[d] dwora welike° kaam, W tom mieſtie welika ſtrazye geſt neb poſadka z przikazanije welike kaam, proto nebo aby ſie myeſto neprotiwilo, nebo aby tu zlodiegſtwie neb wrazd nebilo, A tak ze na kazdem moſtie toho myeſta y w noczi y we dne deſſet ſtraz- nych geſt. W tom mieſtie hora gedna geſt, a na tey horžie wyezije, A na wiezij magij nyekterake dſky, A kdiz ſie w mieſtie zazze, mohuly to wy- dieti ſtrazni tey wiezye, wezmucze welike kladywo drzewene, y tluku w tu dſku, aby ten zwuk byl ſlyſſan na wſſie ſtranij. A tak aby ſie ſbiehnucze lyde, mohli ſobie pomoczi. Teez take cziniie, kdiz ſwada geſt neb kteraka- kolywiek potrzeba myezi lidmij. Czeſty wſſeczky y vlicze podlazeni gſu ka- meniem, tak ze wſſeczko miesto gt welmy czyste. W tom miestie gest dworow, w nichzto laznije gſu, do trzi tiſſicz welmy kraſne a cziſte, w nichzto ſie lide czaſto mygi, neb ſie welmij ſnazie o cziſtotu tieleſnu. Dale za tiem myeſtem [95] (zatiem mieſtem) kwynfaij, w pieti a dwaczeti mylech w tu ſtranu na wzchod ſluncze, geſt gedno mieſto rzeczenij Gamffu, kdezto geſt brzeh welmy dobry, k nemuoz ſie ſchazie lody welike mnozſtwie z yndie a z ginych wlaſti. Pak od mie�ta az do morzie ge�t potok weliky, po nyemzto lodye k mieſtu gdu, kteryzto potok gde ſkrze mnoho gynich zemy. Tu wlaſt mangi rozdielyl weliky kaam w dewatero kralowſtwie lapidee turres pro communi usu contracte, ut quando fortuitus ignis accenditur possint conuicini 1) res suas ad prefatas turres, ne comburantur, deferre; quia enim in Ciuittate domus lignee multe sunt, sepe in ciuitate ignis accenditur. In hac Ciuitate adorantur ydola. Comedunt autem carnes equorum et canum et animalium omnium. Et expenditur ibi moneta magni Kaam. In [75a1] hac ciui- tate custodia maxima fit ex mandato magni Kaam, ne uel Ciuitas rebellare pre- sumat, aut ibi furta uel homicidia fiant. In quolibet enim ponte Ciuitatis de die et nocte x custodes sunt. In hac ciuitate mons vnus est, super quem est turris et super turrem tabule sunt de aceribus.2) Quando aulem ignis in urbe accen- ditur, in custodes turris hoc uidere possunt, cum ligneo malleo percuciunt ta- bulas, ut huius sonitus circum quaque per terram 3) eminus audiatur et con- currant homines ad auxilium 4) conferendum. Simile eciam fit, si pro quacunque causa commocio uel tumultus in Ciuitate fiat. Vie omnes Ciuitatis sunt strate lapidibus, ita quod ciuitas tota munda [75b] est ualde. In hac Ciuitate sunt terme circiter tria milia, pulcre ualde et magne, in quibus sepe homines balneantur. multum enim student mundicie corporali. Vitra ciuitatem quinsay ad miliaria xxv ad plagam orientalem est occeanum mare et ibi supra 5) est Ciuitas ganfu.6) Vbi portus est optimus, ad quem conueniunt naues in multitudine maxima de india et de regionibus aliis. A Ciuitate autem usque ad mare est fluuius ma- 1) P comercia. — 3) L, P1 a P' asseribus. — 3) L turrim. — *) Pa consilium. 1) P1 + mare. — *) P sthanfu.
143 w mieſtie mnoho drzewenich domuow geſt. Protoz ſie czaſto w mieſtie za zyeha. W tom mieſtie modlam ſie modle. Maſſo gedie konſke, pſye i ginich wſſech zwierzat. Tu gde raz penijeze o[d] dwora welike° kaam, W tom mieſtie welika ſtrazye geſt neb poſadka z przikazanije welike kaam, proto nebo aby ſie myeſto neprotiwilo, nebo aby tu zlodiegſtwie neb wrazd nebilo, A tak ze na kazdem moſtie toho myeſta y w noczi y we dne deſſet ſtraz- nych geſt. W tom mieſtie hora gedna geſt, a na tey horžie wyezije, A na wiezij magij nyekterake dſky, A kdiz ſie w mieſtie zazze, mohuly to wy- dieti ſtrazni tey wiezye, wezmucze welike kladywo drzewene, y tluku w tu dſku, aby ten zwuk byl ſlyſſan na wſſie ſtranij. A tak aby ſie ſbiehnucze lyde, mohli ſobie pomoczi. Teez take cziniie, kdiz ſwada geſt neb kteraka- kolywiek potrzeba myezi lidmij. Czeſty wſſeczky y vlicze podlazeni gſu ka- meniem, tak ze wſſeczko miesto gt welmy czyste. W tom miestie gest dworow, w nichzto laznije gſu, do trzi tiſſicz welmy kraſne a cziſte, w nichzto ſie lide czaſto mygi, neb ſie welmij ſnazie o cziſtotu tieleſnu. Dale za tiem myeſtem [95] (zatiem mieſtem) kwynfaij, w pieti a dwaczeti mylech w tu ſtranu na wzchod ſluncze, geſt gedno mieſto rzeczenij Gamffu, kdezto geſt brzeh welmy dobry, k nemuoz ſie ſchazie lody welike mnozſtwie z yndie a z ginych wlaſti. Pak od mie�ta az do morzie ge�t potok weliky, po nyemzto lodye k mieſtu gdu, kteryzto potok gde ſkrze mnoho gynich zemy. Tu wlaſt mangi rozdielyl weliky kaam w dewatero kralowſtwie lapidee turres pro communi usu contracte, ut quando fortuitus ignis accenditur possint conuicini 1) res suas ad prefatas turres, ne comburantur, deferre; quia enim in Ciuittate domus lignee multe sunt, sepe in ciuitate ignis accenditur. In hac Ciuitate adorantur ydola. Comedunt autem carnes equorum et canum et animalium omnium. Et expenditur ibi moneta magni Kaam. In [75a1] hac ciui- tate custodia maxima fit ex mandato magni Kaam, ne uel Ciuitas rebellare pre- sumat, aut ibi furta uel homicidia fiant. In quolibet enim ponte Ciuitatis de die et nocte x custodes sunt. In hac ciuitate mons vnus est, super quem est turris et super turrem tabule sunt de aceribus.2) Quando aulem ignis in urbe accen- ditur, in custodes turris hoc uidere possunt, cum ligneo malleo percuciunt ta- bulas, ut huius sonitus circum quaque per terram 3) eminus audiatur et con- currant homines ad auxilium 4) conferendum. Simile eciam fit, si pro quacunque causa commocio uel tumultus in Ciuitate fiat. Vie omnes Ciuitatis sunt strate lapidibus, ita quod ciuitas tota munda [75b] est ualde. In hac Ciuitate sunt terme circiter tria milia, pulcre ualde et magne, in quibus sepe homines balneantur. multum enim student mundicie corporali. Vitra ciuitatem quinsay ad miliaria xxv ad plagam orientalem est occeanum mare et ibi supra 5) est Ciuitas ganfu.6) Vbi portus est optimus, ad quem conueniunt naues in multitudine maxima de india et de regionibus aliis. A Ciuitate autem usque ad mare est fluuius ma- 1) P comercia. — 3) L, P1 a P' asseribus. — 3) L turrim. — *) Pa consilium. 1) P1 + mare. — *) P sthanfu.
Strana 144
144 a kazdemu kralowſtwi dal zwlaſczieho krale podle to°, yakz ſie ge zdalo, y gſu ti kraly welmij moczni, ale kazdy z nich ſluſſie pod welike° kaam. Neb kazdy z nych na wſſaky rok z ſweho kralowſtwie vzitkow muſye vrzadnykom welike° kaam poczet wydawati. A geden z tiech kralow vſta- wicznie bidly w tom mieſtie kwynſay, a ten pod ſwe panſtwie ma ſto a czti- rzidczeti myeſt, Ma ta giſta wlaſt mangi wſſech mye�t Tyſſicz a dwe ſſtye. A w kazdem tiech mieſt weliky kaam poſadyl �trazye, zdali by ſie chtiely protiwiti. Tiech ſtraznich mnozſtwie geſt bez cziſſla, A neygſu wſſeczko taterowe, ale gſu lide rozlicznich woyſk a zoldnerzij welike° kaam. W tom myeſtie kwynſay i po wſſie tey wlaſti Mangi obyczeig geſt, ze ynhed, yakz ſie dieti narody, ſtaroſty ge° kazij napſati den geho [95a] Narozenije y ho- dynu, y pod kterym ſie planetu narodylo. Take po wſſyech czeſtach y we wſſech ſwych ſkutſiech, czozkoliwiek czijnyti magi, zprawugie ſie pod hwiezdarzſkem nauczeni, a protoz chtie zwiedieti sweho narozenye den y hodynu. kdiz kto w tey wlaſti vmrze, ge° wſſiczkny przirozeni przatele w myechu[!] ſie placzene oblaczie, a mrtwych tyela ſ welikem ſpiewaniem z mieſta wyneſucz, obrazow nadielagicze pacholcżiech, diewcziech, konſkich, penyezowich, wſſiczkno ſ nym ſpale, a ty wſſiczknij obrazi z papiru dielagie, A magi zato, ze to wſſeczkno czoz tu ſ nym ſpale, ze ten mrtwy na onom ſwietie to wſſeczko gie�te bude myti takowez wieczy, yakoz tu ſ nym gſu w podobenſtwi ſpaleni. Potom ſpalecze gey ſ weliku radoſti a f welikem ... ximus, per quem naues ad Ciuitatem veniunt, qui fluuius transit per plurimas alias regiones. Prouinciam mangy diuisit magnus Kaam in regna nouem1) dans regem proprium vnicuique regno iuxta sue beneplacitum uoluntatis. [75b1] Sunt autem omnes hii reges potentes ualde, sed subditi magno Kaam. Et oportet eos annis singulis de omnibus regnorum suorum prouentibus et expensis et de suo regimine magni Kaam officialibus reddere racionem. Vnus autem illorum regum in Ciuitate quinsay continue commoratur, qui sub diccione sua cxl ci- uitates habet. Prouincia enim mangy habet in Vniuerso Ciuitates Moc2) et in singulis ipsarum per magnum Kaam positi sunt custodes; ne forte 3) presumant, horum custodum innumerabilis est stupenda 4) magnitudo.5) Non sunt tamen omnes tartari, sed sunt de diuersis exercitibus et stipendariis magni Kaam. In hac Ciuitate quinsay et in tota prouincia [76a] mangi consuetudo est, quod statim, cum puer nascitur, parentes eius scribi faciunt diem et horam natiuitatis eius et sub quo planeta natus est. In cunctis itineribus suis et factis astrolo- gorum reguntur indiciis. Ideoque scire uolunt sui ortus horam et diem. Quando in hac prouincia moritur quis, canapinis saccis eius consanguinei induuntur et mortui cadauer cum magno cantu et ymaginibus seruorum, ancillarum, equorum et denariorum comburunt, que omnia de papiro faciunt creduntque, quod in uita alia talia obtinebit defunctus, qualia in similitudine sunt combusta. Post 1) L quatu. — 1. L Mecc. — 3) L a P1 + rebellare — 4) Pr stupendia. — 5) P1 multitudo.
144 a kazdemu kralowſtwi dal zwlaſczieho krale podle to°, yakz ſie ge zdalo, y gſu ti kraly welmij moczni, ale kazdy z nich ſluſſie pod welike° kaam. Neb kazdy z nych na wſſaky rok z ſweho kralowſtwie vzitkow muſye vrzadnykom welike° kaam poczet wydawati. A geden z tiech kralow vſta- wicznie bidly w tom mieſtie kwynſay, a ten pod ſwe panſtwie ma ſto a czti- rzidczeti myeſt, Ma ta giſta wlaſt mangi wſſech mye�t Tyſſicz a dwe ſſtye. A w kazdem tiech mieſt weliky kaam poſadyl �trazye, zdali by ſie chtiely protiwiti. Tiech ſtraznich mnozſtwie geſt bez cziſſla, A neygſu wſſeczko taterowe, ale gſu lide rozlicznich woyſk a zoldnerzij welike° kaam. W tom myeſtie kwynſay i po wſſie tey wlaſti Mangi obyczeig geſt, ze ynhed, yakz ſie dieti narody, ſtaroſty ge° kazij napſati den geho [95a] Narozenije y ho- dynu, y pod kterym ſie planetu narodylo. Take po wſſyech czeſtach y we wſſech ſwych ſkutſiech, czozkoliwiek czijnyti magi, zprawugie ſie pod hwiezdarzſkem nauczeni, a protoz chtie zwiedieti sweho narozenye den y hodynu. kdiz kto w tey wlaſti vmrze, ge° wſſiczkny przirozeni przatele w myechu[!] ſie placzene oblaczie, a mrtwych tyela ſ welikem ſpiewaniem z mieſta wyneſucz, obrazow nadielagicze pacholcżiech, diewcziech, konſkich, penyezowich, wſſiczkno ſ nym ſpale, a ty wſſiczknij obrazi z papiru dielagie, A magi zato, ze to wſſeczkno czoz tu ſ nym ſpale, ze ten mrtwy na onom ſwietie to wſſeczko gie�te bude myti takowez wieczy, yakoz tu ſ nym gſu w podobenſtwi ſpaleni. Potom ſpalecze gey ſ weliku radoſti a f welikem ... ximus, per quem naues ad Ciuitatem veniunt, qui fluuius transit per plurimas alias regiones. Prouinciam mangy diuisit magnus Kaam in regna nouem1) dans regem proprium vnicuique regno iuxta sue beneplacitum uoluntatis. [75b1] Sunt autem omnes hii reges potentes ualde, sed subditi magno Kaam. Et oportet eos annis singulis de omnibus regnorum suorum prouentibus et expensis et de suo regimine magni Kaam officialibus reddere racionem. Vnus autem illorum regum in Ciuitate quinsay continue commoratur, qui sub diccione sua cxl ci- uitates habet. Prouincia enim mangy habet in Vniuerso Ciuitates Moc2) et in singulis ipsarum per magnum Kaam positi sunt custodes; ne forte 3) presumant, horum custodum innumerabilis est stupenda 4) magnitudo.5) Non sunt tamen omnes tartari, sed sunt de diuersis exercitibus et stipendariis magni Kaam. In hac Ciuitate quinsay et in tota prouincia [76a] mangi consuetudo est, quod statim, cum puer nascitur, parentes eius scribi faciunt diem et horam natiuitatis eius et sub quo planeta natus est. In cunctis itineribus suis et factis astrolo- gorum reguntur indiciis. Ideoque scire uolunt sui ortus horam et diem. Quando in hac prouincia moritur quis, canapinis saccis eius consanguinei induuntur et mortui cadauer cum magno cantu et ymaginibus seruorum, ancillarum, equorum et denariorum comburunt, que omnia de papiro faciunt creduntque, quod in uita alia talia obtinebit defunctus, qualia in similitudine sunt combusta. Post 1) L quatu. — 1. L Mecc. — 3) L a P1 + rebellare — 4) Pr stupendia. — 5) P1 multitudo.
Strana 145
145 kazij huſti a pyſkati na rozliczne naſtrogie a rzkuczie, ze bohowe gegich ſ takowy weſelym ge przigmu, yakoz onij ge tu ſpalecze. W tom mieſtie kwynſay geſt palacz welmy prizediwnij, w niemzto ffakfur, kral gegich, dwor ſwoy nijekdy držal. Nayprwe myefftyfscze to welike ohrazeno gest zdiemy okolo welmy wyſokymi, kterazto ohrada w okrſly ma deſſet myl, myezi kterymizto zdiemi gſu ſadowe welmy kraſny y z owoczem. Tu ſu ſtudnicze a gezera, w nichzto geſt rib mnoho [96] Welmy dobrych, pak w poſtrzedcze tey ohrady geſt palacz welmy kraſny, wyeczſſy, nez by kde w ſwietie mohl nalezti. Ten palacz ma ſienij kraſnich okolo ſebe dwadczet tak welikych yako ſam palacz, W niezto kazde mohlo by ſedieti geducze deſſiet tiſſicz lida welmy proſtranie, kdiz gie prawie zſadie. A ty ſyeni gſu zmalowane a pozlaczene welmy cziſtie. Take w to palaczi geſt komnat na tiſſicz y wiecze. W tom mieſtie kwynſay geſt ohnow podle prziſlowie wlaſke° mluwicze nebo czeledi toliko w pocztu, genz by mohly ſahnuti w pocztu ke ſtu a k ſſedeſati tmam. A tma ſlowe deſiet tiſſicz. Toliko gest wſſyech czeledy tu, ze gich poczet na tiffiecz tiſſyczow a ssest set ti- ſſyczow czeledy moz ſahnuti. Palaczow ginich w to mieſtie geſt mnoho a kraſnych welmij, a w to we wſſem mieſtie gedyni koſtel krzieſtianfkey gest. Take w tom mieste y we wſſie tey wlasti Mangi muſy kazdy ho- ſpodarž na drzewech ſwe° domu kazati napſati gmeno ſwe, zeny ſwe y wſſech ſwych czeledynow, a take poczet kony ſwich. A kdyz kto z czeledi hec cum leticia magna tangunt musica instrumenta dicentes, quod dii sui cum [76a1] tali eos honore suscipiunt, cum quali corpora comburuntur. In hac Ciui- tate quinsay est palacium mirabile, in quo facfur quondam rex mangy tenebat curiam. primo Locus magnus circumcinctus est muris per quadrum altitudinis magne cum fructibus dilicatis. Ibi sunt fontes et lacune, in quibus multi et optimi pisces habentur. In medio autem interioris spacii palacium pulcherrimum est et maius, quod sit in mundo. habet enim aulas xx eiusdem magnitudinis omnes, in quarum qualibet comederent simul x milia hominum in multa com- moditate et debita congruitate [76b] cunctis1) discumbentibus collocantis.1) Sunt autem aule depicte et deaurate pulcherrimo opere. In ipso eciam palacio sunt camere mille aut circa. In Ciuitate quinsay sunt ignes iuxta uulgare ytalicum seu familie tot numero, quod ad Cix tomami ascendunt, in computacione sumaria tomami uero x millia continet. Sunt igitur tot in vniuerso familie, ut earum numerus ad mille millia et lx millia familiarum ascendat. Palacia2) autem multa in hac Ciuitate sunt et pulcra ualde.2) In tota enim hac Ciuitate vna ec- clesia sola christianorum nestorinorum est. In hac ciuitate et in tota prouincia mangy oportet, ut quilibet pater familias super hostium domus sue scribi faciat [76b1] nomen suum et uxoris sue et nomina omnium de familia sua et numerum eciam equorum suorum. Quum autem qui de familia moritur uel domicilium mutat, oportet, ut deleatur inde nomen discedentis aut mortui et scribatur ibi 1)—1) P3 schází. — 1—1) P“ schází. 10
145 kazij huſti a pyſkati na rozliczne naſtrogie a rzkuczie, ze bohowe gegich ſ takowy weſelym ge przigmu, yakoz onij ge tu ſpalecze. W tom mieſtie kwynſay geſt palacz welmy prizediwnij, w niemzto ffakfur, kral gegich, dwor ſwoy nijekdy držal. Nayprwe myefftyfscze to welike ohrazeno gest zdiemy okolo welmy wyſokymi, kterazto ohrada w okrſly ma deſſet myl, myezi kterymizto zdiemi gſu ſadowe welmy kraſny y z owoczem. Tu ſu ſtudnicze a gezera, w nichzto geſt rib mnoho [96] Welmy dobrych, pak w poſtrzedcze tey ohrady geſt palacz welmy kraſny, wyeczſſy, nez by kde w ſwietie mohl nalezti. Ten palacz ma ſienij kraſnich okolo ſebe dwadczet tak welikych yako ſam palacz, W niezto kazde mohlo by ſedieti geducze deſſiet tiſſicz lida welmy proſtranie, kdiz gie prawie zſadie. A ty ſyeni gſu zmalowane a pozlaczene welmy cziſtie. Take w to palaczi geſt komnat na tiſſicz y wiecze. W tom mieſtie kwynſay geſt ohnow podle prziſlowie wlaſke° mluwicze nebo czeledi toliko w pocztu, genz by mohly ſahnuti w pocztu ke ſtu a k ſſedeſati tmam. A tma ſlowe deſiet tiſſicz. Toliko gest wſſyech czeledy tu, ze gich poczet na tiffiecz tiſſyczow a ssest set ti- ſſyczow czeledy moz ſahnuti. Palaczow ginich w to mieſtie geſt mnoho a kraſnych welmij, a w to we wſſem mieſtie gedyni koſtel krzieſtianfkey gest. Take w tom mieste y we wſſie tey wlasti Mangi muſy kazdy ho- ſpodarž na drzewech ſwe° domu kazati napſati gmeno ſwe, zeny ſwe y wſſech ſwych czeledynow, a take poczet kony ſwich. A kdyz kto z czeledi hec cum leticia magna tangunt musica instrumenta dicentes, quod dii sui cum [76a1] tali eos honore suscipiunt, cum quali corpora comburuntur. In hac Ciui- tate quinsay est palacium mirabile, in quo facfur quondam rex mangy tenebat curiam. primo Locus magnus circumcinctus est muris per quadrum altitudinis magne cum fructibus dilicatis. Ibi sunt fontes et lacune, in quibus multi et optimi pisces habentur. In medio autem interioris spacii palacium pulcherrimum est et maius, quod sit in mundo. habet enim aulas xx eiusdem magnitudinis omnes, in quarum qualibet comederent simul x milia hominum in multa com- moditate et debita congruitate [76b] cunctis1) discumbentibus collocantis.1) Sunt autem aule depicte et deaurate pulcherrimo opere. In ipso eciam palacio sunt camere mille aut circa. In Ciuitate quinsay sunt ignes iuxta uulgare ytalicum seu familie tot numero, quod ad Cix tomami ascendunt, in computacione sumaria tomami uero x millia continet. Sunt igitur tot in vniuerso familie, ut earum numerus ad mille millia et lx millia familiarum ascendat. Palacia2) autem multa in hac Ciuitate sunt et pulcra ualde.2) In tota enim hac Ciuitate vna ec- clesia sola christianorum nestorinorum est. In hac ciuitate et in tota prouincia mangy oportet, ut quilibet pater familias super hostium domus sue scribi faciat [76b1] nomen suum et uxoris sue et nomina omnium de familia sua et numerum eciam equorum suorum. Quum autem qui de familia moritur uel domicilium mutat, oportet, ut deleatur inde nomen discedentis aut mortui et scribatur ibi 1)—1) P3 schází. — 1—1) P“ schází. 10
Strana 146
146 vmrze neb hoſpodu pmyeny, ze ſie gynam berže, muſie ynhed ſhladiti gmeno toho, ktoz odtud ſſel neb vmrzel, a napſati na to myeſto gmeno toho, ktoz ſie koliwiek tu znowu narodil neb do hoſpodij przibil. [96a] A tiem obyczegem moz ſnadnye zwiediety poczet lydi, czoz gich v mieſtie geſt. Teez take y hoſczynſſczie hoſpodarzi muſiegi popſaty ſobie w knyhy wſſech ſwych hoſti gmena, kterez gſu kolywiek myely, kteryly mieſiecz nebo ktery den do ge° hospody przsilgat gt. O vzitcziech, genz berże weliky kaam [z] kwynſay a wlaſti Mangi. Gyz budem prawity o gich vzitcziech a platu, ktere weliky kaam berze z mieſta kwynſay a z wlaſty mangi. Na wſſake leto wezme od ſoly, gto dielagi w tom mieſtie kwynſay a w tiech kraginach okolo nyeho, Oſmdeſſate wach zlatich, kterazto waha ſlowe wlaſky Tomayn. A kazdy tomayn ſahne k oſmy tiſſiczom zlatych, gto ſlowu Saguij, a ten Sagyum wiecze wazij nez florenſky zlaty, pak od ginich kupij a od ginich wieczie kromie ſoly berze welike dany bez cziſſla. W tey wlaſti wiecze magi czukru nez we wſſech ginich wlaſtech we wſſem ſwietie. Geſt take tu welike mnozſtwie wſſelikake° korzenie y drahe wonye. Wſſelikeho korzenie drahe[h]o berze weliky kaam ode ſta myer pol ctzwrty myerij. Takez ode wſſech ginich kupij, czoz gich tu bywa. wzdy berze ode ſta myer puol cztwrty myerij, Od wyna pak, geſſto dielagi z rijzow a z rozliczne° korzenie, welikey [97] Pozitek berze A od hedwabye, gehoz nomen cuiuscunque de nouo nascentis uel ad familiam adiuncti et in hunc modum sciri faciliter potest numerus hominum, qui in Ciuitate sunt. Similiter eciam stabularii seu hospicium receptores scribunt in suis quaternis nomina uiatorum, quos in suis hospiciis recipiunt, et quo mense et quo die in eius ho- spicium sunt ingressi. De prouentibus, quos recipit magnus Kaam de quinsay et de 1) prouincia mangy, 1) Ca. Ixv. Nunc dicendum est de prouentibus et redditibus, quos recipit [77a] magnus Kaam de Ciuitate quinsay et de tota prouincia mangy. Singulis annis recipit magnus Kaam de sale, quod fit in Ciuitate quinsay et terminis tomamos aureos lxxx, quilibet autem tomamus 2) ascendit ad lxxx milia sagiorum auri. Ascendunt igitur in summa lxxx tomami aurei ad sex3) milia milium et xl 4) milia sagiorum auri. quodlibet autem sagium auri plus habet 5) de pondere quam florenus. De rebus autem aliis et mercacionibus sine sale tributa maxima et incommutabilia recipit. In hac prouincia plus habetur de çucharo, quam in reliquis tocius mundi prouinciis. Est eciam ibi copia maxima aromatum et omnium huiusmodi specierum. De aromatibus quibuscunque [77a1] recipit magnus Kaam de C mensuris tres et dimidiam. Similiter 6) et de omnibus mercacionibus, que fiunt de mensuris C, tres et dimidiam. 6) De vino autem, quod fit de riso et speciebus diuersis, et de Carbone 7) magnos fructus recipit. De xii artibus, que in quinsay fiunt et in tota prouincia, magnos redditus 1) - 1) P3 schází. — 2) L romanos. — 3) P a P'quinque. — 4) P1 a P' sexaginta. — 5) P1 + auri. — 6)—6) Pa scházi. — 7) L carnibus bene.
146 vmrze neb hoſpodu pmyeny, ze ſie gynam berže, muſie ynhed ſhladiti gmeno toho, ktoz odtud ſſel neb vmrzel, a napſati na to myeſto gmeno toho, ktoz ſie koliwiek tu znowu narodil neb do hoſpodij przibil. [96a] A tiem obyczegem moz ſnadnye zwiediety poczet lydi, czoz gich v mieſtie geſt. Teez take y hoſczynſſczie hoſpodarzi muſiegi popſaty ſobie w knyhy wſſech ſwych hoſti gmena, kterez gſu kolywiek myely, kteryly mieſiecz nebo ktery den do ge° hospody przsilgat gt. O vzitcziech, genz berże weliky kaam [z] kwynſay a wlaſti Mangi. Gyz budem prawity o gich vzitcziech a platu, ktere weliky kaam berze z mieſta kwynſay a z wlaſty mangi. Na wſſake leto wezme od ſoly, gto dielagi w tom mieſtie kwynſay a w tiech kraginach okolo nyeho, Oſmdeſſate wach zlatich, kterazto waha ſlowe wlaſky Tomayn. A kazdy tomayn ſahne k oſmy tiſſiczom zlatych, gto ſlowu Saguij, a ten Sagyum wiecze wazij nez florenſky zlaty, pak od ginich kupij a od ginich wieczie kromie ſoly berze welike dany bez cziſſla. W tey wlaſti wiecze magi czukru nez we wſſech ginich wlaſtech we wſſem ſwietie. Geſt take tu welike mnozſtwie wſſelikake° korzenie y drahe wonye. Wſſelikeho korzenie drahe[h]o berze weliky kaam ode ſta myer pol ctzwrty myerij. Takez ode wſſech ginich kupij, czoz gich tu bywa. wzdy berze ode ſta myer puol cztwrty myerij, Od wyna pak, geſſto dielagi z rijzow a z rozliczne° korzenie, welikey [97] Pozitek berze A od hedwabye, gehoz nomen cuiuscunque de nouo nascentis uel ad familiam adiuncti et in hunc modum sciri faciliter potest numerus hominum, qui in Ciuitate sunt. Similiter eciam stabularii seu hospicium receptores scribunt in suis quaternis nomina uiatorum, quos in suis hospiciis recipiunt, et quo mense et quo die in eius ho- spicium sunt ingressi. De prouentibus, quos recipit magnus Kaam de quinsay et de 1) prouincia mangy, 1) Ca. Ixv. Nunc dicendum est de prouentibus et redditibus, quos recipit [77a] magnus Kaam de Ciuitate quinsay et de tota prouincia mangy. Singulis annis recipit magnus Kaam de sale, quod fit in Ciuitate quinsay et terminis tomamos aureos lxxx, quilibet autem tomamus 2) ascendit ad lxxx milia sagiorum auri. Ascendunt igitur in summa lxxx tomami aurei ad sex3) milia milium et xl 4) milia sagiorum auri. quodlibet autem sagium auri plus habet 5) de pondere quam florenus. De rebus autem aliis et mercacionibus sine sale tributa maxima et incommutabilia recipit. In hac prouincia plus habetur de çucharo, quam in reliquis tocius mundi prouinciis. Est eciam ibi copia maxima aromatum et omnium huiusmodi specierum. De aromatibus quibuscunque [77a1] recipit magnus Kaam de C mensuris tres et dimidiam. Similiter 6) et de omnibus mercacionibus, que fiunt de mensuris C, tres et dimidiam. 6) De vino autem, quod fit de riso et speciebus diuersis, et de Carbone 7) magnos fructus recipit. De xii artibus, que in quinsay fiunt et in tota prouincia, magnos redditus 1) - 1) P3 schází. — 2) L romanos. — 3) P a P'quinque. — 4) P1 a P' sexaginta. — 5) P1 + auri. — 6)—6) Pa scházi. — 7) L carnibus bene.
Strana 147
147 gest w tey wlasti Mangi welike mnozstwie, berze ode sta myer desset mier, kdiz prodawagi. Od mnohich take ginich wieczi dawagi desset myer ode ſta myer. A ya Markus ſlyffal gſem, poczitagicz ſumu ge° vzitkow, kterezto weliky kaam berze ſ kralowſtwie kwynſaij, genz gest dewata czest tey wlaſti Mangi. A ſhledano bilo, ze ti geho vzitkove kromie ſoly ſahnuly do roka ku patnaſti tiſlicz tiſſyczow a ſleſt ſeth tiech zlatich, geſſto ſlowu Sagyum. O mieſtu Tampynguy a o ginich mnohych mieſtech takto. Gducze opiet dale od too mieſta kwynſay przes Syrochum gedno" dne czesty, nagde kraſne ſadij a dobre tiezenie role, potom pak trzi dny czeſty gest gedno mieſto rzeczene Tampynguij, welike a kraſne, a za tič mieſtem trzi dny czeſty geſt gine mieſto Vguij, a opiet przes trzi dny czeſty przes Syrochů gſu mieſta a hradowe, gedno podle druheſhlo, genz tak blizko ſebe gſu, ze ktoz tudy czeſtu gdu, mnye by przes gedyne mieſto ſily. Tu gest wſſeho, czož k gedeni a k pitie trzeba doſti. Po dwu dny czeſty geſt mieſto gmenem Gohuguij, welike a kraſne. Potom geſt gyti cztirzi dny czefty przes Syrochum a tu [97a] Nayde myeſta y hradu[-y.] W tey wlaſti mno° lwow gest welmy vkrutnich. W tey wlaſti y wlaſti Mangi nenye owecz nez wolowe, Kozij a ſwienie. to° geſt tu welike mnozſtwie. Po tiech cztirzi dny czeſtij nagde mieſto Czyangiam welike, genz geſt na gedne horze vſtaweno, a ta hora diely potok na dwe, genz potom welmy dobrze zaſye ſteku. Opiet habet. De serico, cuius est in mangy copia maxima, recipit de C mensuris x mensuras, quando uenditur. De multis eciam rebus aliis dantur mensure x pro centenario quolibet. Ego marchus audiui computare summam reddituum, quos magnus Kaam recipit de regno quinsay, quod est nona pars prouincie mangy, et inuentum fuit, quod ascendebant annuatim prouentus huiusmodi preter sal ad xv milia milium et [77b] sexcenta 1) milia sagiorum auri. De Ciuitate Campingui et aliis Ciuitatibus plurimis, Capitulum lxvi. Progrediendo 2) autem ulterius a Ciuitate Quinsay per syrocum continue in- ueniuntur per dietam vnam uiridaria pulcra et optima cultura terrarum. Post dietam uero inuenitur Ciuitas Tampinguy, 3) que 4) magna, nobilis et pulcra est ualde, vltra ciuitatem Tampingui 4) ad tres dietas est Ciuitas vgui, 5) per duas dietas alias per sirocum inueniuntur Ciuitates et castra, que tantam conti- guitatem et continuacionem habent, ut uideatur uiatori per Ciuitatem vnicam transi um facere. Ibi est omnium victualium copia magna. Ibi sunt arundines grossiores, quam in tota illa prouincia habeantur. Habent enim latitu-[77b1] dinis palmos quatuor et longitudinis passus xV. Vltra duas dietas est Ciuitas ghengui grandis et pulcra, postmodum itur dietis quatuor per syrocum et inueniuntur continue Ciuitates et Castra. In hac regione et eciam in prouincia mangy non sunt verueces, sed boues, capre, irci et sues ibi sunt in copia maxima. Post illas 6) quatuor dietas inuenitur Ciuitas Ciangiam grandis 1) P' sexaginta. — 1) P1 regrediendo. — L Tompiguy. —4)—4) P1 a P' schází. — 1) L Ungi. — 6) L alias. 10.
147 gest w tey wlasti Mangi welike mnozstwie, berze ode sta myer desset mier, kdiz prodawagi. Od mnohich take ginich wieczi dawagi desset myer ode ſta myer. A ya Markus ſlyffal gſem, poczitagicz ſumu ge° vzitkow, kterezto weliky kaam berze ſ kralowſtwie kwynſaij, genz gest dewata czest tey wlaſti Mangi. A ſhledano bilo, ze ti geho vzitkove kromie ſoly ſahnuly do roka ku patnaſti tiſlicz tiſſyczow a ſleſt ſeth tiech zlatich, geſſto ſlowu Sagyum. O mieſtu Tampynguy a o ginich mnohych mieſtech takto. Gducze opiet dale od too mieſta kwynſay przes Syrochum gedno" dne czesty, nagde kraſne ſadij a dobre tiezenie role, potom pak trzi dny czeſty gest gedno mieſto rzeczene Tampynguij, welike a kraſne, a za tič mieſtem trzi dny czeſty geſt gine mieſto Vguij, a opiet przes trzi dny czeſty przes Syrochů gſu mieſta a hradowe, gedno podle druheſhlo, genz tak blizko ſebe gſu, ze ktoz tudy czeſtu gdu, mnye by przes gedyne mieſto ſily. Tu gest wſſeho, czož k gedeni a k pitie trzeba doſti. Po dwu dny czeſty geſt mieſto gmenem Gohuguij, welike a kraſne. Potom geſt gyti cztirzi dny czefty przes Syrochum a tu [97a] Nayde myeſta y hradu[-y.] W tey wlaſti mno° lwow gest welmy vkrutnich. W tey wlaſti y wlaſti Mangi nenye owecz nez wolowe, Kozij a ſwienie. to° geſt tu welike mnozſtwie. Po tiech cztirzi dny czeſtij nagde mieſto Czyangiam welike, genz geſt na gedne horze vſtaweno, a ta hora diely potok na dwe, genz potom welmy dobrze zaſye ſteku. Opiet habet. De serico, cuius est in mangy copia maxima, recipit de C mensuris x mensuras, quando uenditur. De multis eciam rebus aliis dantur mensure x pro centenario quolibet. Ego marchus audiui computare summam reddituum, quos magnus Kaam recipit de regno quinsay, quod est nona pars prouincie mangy, et inuentum fuit, quod ascendebant annuatim prouentus huiusmodi preter sal ad xv milia milium et [77b] sexcenta 1) milia sagiorum auri. De Ciuitate Campingui et aliis Ciuitatibus plurimis, Capitulum lxvi. Progrediendo 2) autem ulterius a Ciuitate Quinsay per syrocum continue in- ueniuntur per dietam vnam uiridaria pulcra et optima cultura terrarum. Post dietam uero inuenitur Ciuitas Tampinguy, 3) que 4) magna, nobilis et pulcra est ualde, vltra ciuitatem Tampingui 4) ad tres dietas est Ciuitas vgui, 5) per duas dietas alias per sirocum inueniuntur Ciuitates et castra, que tantam conti- guitatem et continuacionem habent, ut uideatur uiatori per Ciuitatem vnicam transi um facere. Ibi est omnium victualium copia magna. Ibi sunt arundines grossiores, quam in tota illa prouincia habeantur. Habent enim latitu-[77b1] dinis palmos quatuor et longitudinis passus xV. Vltra duas dietas est Ciuitas ghengui grandis et pulcra, postmodum itur dietis quatuor per syrocum et inueniuntur continue Ciuitates et Castra. In hac regione et eciam in prouincia mangy non sunt verueces, sed boues, capre, irci et sues ibi sunt in copia maxima. Post illas 6) quatuor dietas inuenitur Ciuitas Ciangiam grandis 1) P' sexaginta. — 1) P1 regrediendo. — L Tompiguy. —4)—4) P1 a P' schází. — 1) L Ungi. — 6) L alias. 10.
Strana 148
148 poto gducze trzi dny czeſty, gest miesto Erguij, genz poſlednie gt w pan- ſtwie mieſta kwynſay. O kralowſtwie ffuguij. A kdiz gde od mieſta Erguy gest ynhed wnyti w kralowſtwie ffuguij, a geſt czeſta przes Syrochum ffest dny czesty po horach y po udoly, a tu nagde mnoho mieſt y hradow. A geft tu wſſeho do- bre° doſti k gedeny a k pyti. Take gſu tu lwowe weliczi y zwierzy y ptaczſtwa, Tu roſte zazwora welike mnozſtwie. neb za tak mnoho ſtrziebra, yako by mohl waziti gedě benatſky groß, dali by oſmdeſſat lyber zazwora. Geſt take tu gedno kwietie, podobne k ffaffranovij, ale geſt ginakey poſtawy, nez k temuoz ſie hodie yako y ſſaffran. W tey zemij gedie ti lide welmy lakomie maſſo lidſke, gedno acz ty lide ſwu ſmrti nezemru, a magi to maſſo za naylepſie, kdiz ſie ktere bogij beru, kazdy ſobie [98] Horkem zelezem na czele znamenie vcziny. zadny z nich giezden k bogi negde, gedno weywoda woyſky gegich ſudlicz vziwagie a meczow neb nozow we- likich, a gſu lide welmy vkrutnij, kdiz koho v bogij zabygi, krew gegich pygi a maſſo gedie. O mieſtech kwelunffu a Vngwen. U proſtrzedku tiech ſſeft dny czeſti gt miesto rzeczeny kwelynffu welike a zsslechtile welmy, genz przes geden potok ma trzi moſty kamenne, mramorowemij ſwrchu ſlupij okraſſlene, kterzizto moſtowe magi na fſirž oſſm kroczegij a gednu myli dly. Tu geſt hedwaby a zazwora a galganu welike mnozſtwie. Tu gſu ſlepicze, gto perzie ualde, que in monte sita est, qui mons in duas partes fluuium diuidit, que postmodum ad oppositas sibi plagas tendunt. Rursus itur per dietas tres et inuenitur Ciuitas Ciugui, que ultima est in dominio [78a] Ciuitatis Quinsay. De regno fuguy, 1) C. lxvii. Dum descenditur a Ciuitate Cingui 2) statim introitus est ad regnum fugui et est uia per syrocum dietas vi per montes et ualles et inueniuntur ibi Ciuitates et castra et est ibi omnium uictualium copia et ibi sunt venaciones magne bestiarum et uolucrum, leones eciam plurimi ibi sunt. Ibi crescit cinçimber in copia maxima. Nam pro tanta argenti quantitate, quantum vnus venetus grossus habet, darentur lxxx3) libre cinçinberis. Ibi eciam est flos quidam, qui assimilatur croco, et tamen alterius speciei, sed eiusdem ualoris est, cuius est crocus. In hac regione comedunt homines auide ualde carnes humanas, dummodo homines illi morte propria non decedant [78a1], et has carnes optimas reputant. Quando ad bella procedunt, quilibet sibi in fronte cum ferro calido signum imprimit. Nullus eorum eques uadit ad prelium, nisi dux exercitus. Lanceis utuntur et spatis et crudelissimi homines sunt supra 4) modum. Cum occidunt homines in bellis, sanguinem eorum bibunt et carnes manducant. De Ciuitatibus quelinfu et Vnquem, Capitulum Ixiii. In medio autem predictarum sex dietarum est Ciuitas quelinfu, magna ualde et nobilis, que super fluuium vnum tres habet lapideos pontes marmoreis desuper columpnis ornatos, qui pontes habent latitudinis octo passus et miliare vnum longitudinis 1) L suguy. — 7) L. Tinguy. — 3) Pl xxX, P3 lxx — *) L vltra.
148 poto gducze trzi dny czeſty, gest miesto Erguij, genz poſlednie gt w pan- ſtwie mieſta kwynſay. O kralowſtwie ffuguij. A kdiz gde od mieſta Erguy gest ynhed wnyti w kralowſtwie ffuguij, a geſt czeſta przes Syrochum ffest dny czesty po horach y po udoly, a tu nagde mnoho mieſt y hradow. A geft tu wſſeho do- bre° doſti k gedeny a k pyti. Take gſu tu lwowe weliczi y zwierzy y ptaczſtwa, Tu roſte zazwora welike mnozſtwie. neb za tak mnoho ſtrziebra, yako by mohl waziti gedě benatſky groß, dali by oſmdeſſat lyber zazwora. Geſt take tu gedno kwietie, podobne k ffaffranovij, ale geſt ginakey poſtawy, nez k temuoz ſie hodie yako y ſſaffran. W tey zemij gedie ti lide welmy lakomie maſſo lidſke, gedno acz ty lide ſwu ſmrti nezemru, a magi to maſſo za naylepſie, kdiz ſie ktere bogij beru, kazdy ſobie [98] Horkem zelezem na czele znamenie vcziny. zadny z nich giezden k bogi negde, gedno weywoda woyſky gegich ſudlicz vziwagie a meczow neb nozow we- likich, a gſu lide welmy vkrutnij, kdiz koho v bogij zabygi, krew gegich pygi a maſſo gedie. O mieſtech kwelunffu a Vngwen. U proſtrzedku tiech ſſeft dny czeſti gt miesto rzeczeny kwelynffu welike a zsslechtile welmy, genz przes geden potok ma trzi moſty kamenne, mramorowemij ſwrchu ſlupij okraſſlene, kterzizto moſtowe magi na fſirž oſſm kroczegij a gednu myli dly. Tu geſt hedwaby a zazwora a galganu welike mnozſtwie. Tu gſu ſlepicze, gto perzie ualde, que in monte sita est, qui mons in duas partes fluuium diuidit, que postmodum ad oppositas sibi plagas tendunt. Rursus itur per dietas tres et inuenitur Ciuitas Ciugui, que ultima est in dominio [78a] Ciuitatis Quinsay. De regno fuguy, 1) C. lxvii. Dum descenditur a Ciuitate Cingui 2) statim introitus est ad regnum fugui et est uia per syrocum dietas vi per montes et ualles et inueniuntur ibi Ciuitates et castra et est ibi omnium uictualium copia et ibi sunt venaciones magne bestiarum et uolucrum, leones eciam plurimi ibi sunt. Ibi crescit cinçimber in copia maxima. Nam pro tanta argenti quantitate, quantum vnus venetus grossus habet, darentur lxxx3) libre cinçinberis. Ibi eciam est flos quidam, qui assimilatur croco, et tamen alterius speciei, sed eiusdem ualoris est, cuius est crocus. In hac regione comedunt homines auide ualde carnes humanas, dummodo homines illi morte propria non decedant [78a1], et has carnes optimas reputant. Quando ad bella procedunt, quilibet sibi in fronte cum ferro calido signum imprimit. Nullus eorum eques uadit ad prelium, nisi dux exercitus. Lanceis utuntur et spatis et crudelissimi homines sunt supra 4) modum. Cum occidunt homines in bellis, sanguinem eorum bibunt et carnes manducant. De Ciuitatibus quelinfu et Vnquem, Capitulum Ixiii. In medio autem predictarum sex dietarum est Ciuitas quelinfu, magna ualde et nobilis, que super fluuium vnum tres habet lapideos pontes marmoreis desuper columpnis ornatos, qui pontes habent latitudinis octo passus et miliare vnum longitudinis 1) L suguy. — 7) L. Tinguy. — 3) Pl xxX, P3 lxx — *) L vltra.
Strana 149
149 nemagi, ale ſrſty magi yako koczky, a wſſiczkny gſu czerne barwij. Waycze welmy dobra neſu, podobna k waycziem naſſych ſlepicz. pro mnozſtwie lwow, geſlto tu gſu, welmy nebezpeczno tudy chodyti. Dale pak po tiech ſſeſt dnij czeſty przeſ patnaste myl gest gedno miesto Vngwen, ktezto gt czukru welike mnozſtwie, a odtud gey neſu do mieſta kambalu k do]woru welike° kaam. O mieſtu ffuguij. GDucze dale ginych patnaſte myl, geſt mieſto fuguij, genz hlawa geſt w kralowſtwie koncha, a geſt to kralowſtwie gedno z de- wieti [98a] Kralowſtwie Mangi. W tom mieſtie bidly lid welike° kaam na ſtrazij tey wlaſti, aby ynhed hotowy byli, acz by ſie ktere mieſto protiwylo. Przeſ toho mieſta proſtrzedek de geden potok, genz za gednu myli ſſyrzye geſt. W tom mieſtie mnoho lodij bywa gèz po to potoku przichazegi. Tu take czukru welyku wiecz dielagi. Take kupecztwie welike tu bywa, perel a drahe[hjo kamenye, genz z indie przinaſſegi. A geſt to mieſto bliz weli- keſh]o morze. A toho wſſeho, czož k ztrawie ſluſſie[!]. O myeſtu Zaytem a o brziehu ſſlechtilem, Mynucze ten potok drziewe rzeczeni, gt giti piet dny czeſti przes Syrochym, a na tey czeſtie gda, na- lezne mieſt kraſnich a hraduow mnoho a wſſy, kdezto geſt wſſe° doſti, czoż k ztrawie ſluſſie. A ma ta giſta wlaſt hory a leſſy, w nichzto naleznu kaffr. Przeducze tiech piet dny czeſti, nalezne mieſto zaytem rziekagi, genz geſt welmy welike a ma brzieh welmy zſſlechtily, k niemuz przichazegi lodie habet. Ibi est sericum, cinçinber et galanga 1) [78b] in maxima copia. Viri et mulieres ciuitatis huius pulcri sunt ualde. 2) Ibi sunt galine, que penis carent, sed pilos habent ut catte et sunt omnes nigri 3) coloris. Oua optima faciunt similia ouis gallinarum nostrarum, propter multitudinem leonum, qui sunt ibi, periculosum est ualde inde transitum facere. Ultra sex uero dietas predictas ad miliaria xV est Ciuitas unquem, ubi est çucarum in copia maxima et inde defertur ad Ciuitatem Combalu pro curia magni Kaam. De Ciuitate fuguy, 4) Capitulum lxix. Progrediendo uero ulterius ad mi- liaria xv inuenitur civitas fugui, que caput est in regno Concha, 5) quod est de nouem regnis mangy. In hac urbe moratur exercitus magnus magni [78b1] Kaam pro custodia patrie, ut statim currere sit paratus, si Ciuitas aliqua presumeret rebellare. Per huius Ciuitatis medium transit fluuius, qui miliare vnum in latitudine habet. In hac Ciuitate naues multe sunt, que per hunc fluuium nauigant. Ibi eciam cinçiber 6) in copia maxima preparatur. Negocia- ciones eciam ibi maxime sunt de margaritis et lapidibus preciosis, que de india deferuntur. Est autem Ciuitas vicina mari occeano et victualium copiam habet. De Ciuitate Caytem 7) et nobilissimo portu eius et de Ciuitate Tingui C. lxx. Post transitum fluminis memorati itur per dietas v per sirocum et inue- niuntur in uia Ciuitates optime, castra multa et uille ubi est omnium uictua- lium [79a] copia. habetque regio montes et nemora, in quibus inueniuntur arbores multe, ex quibus colliguntur 8) camphora. Post dietas autem quinque 1) P“ galganum. —- 1) L + sunt omnes nigri coloris. — 3) P' igne. — 4) P Fryngyn. 5) L Conchay. — 6) P1 a P' czucarum. — 7) L zayzen. — 5) P1 colligitur.
149 nemagi, ale ſrſty magi yako koczky, a wſſiczkny gſu czerne barwij. Waycze welmy dobra neſu, podobna k waycziem naſſych ſlepicz. pro mnozſtwie lwow, geſlto tu gſu, welmy nebezpeczno tudy chodyti. Dale pak po tiech ſſeſt dnij czeſty przeſ patnaste myl gest gedno miesto Vngwen, ktezto gt czukru welike mnozſtwie, a odtud gey neſu do mieſta kambalu k do]woru welike° kaam. O mieſtu ffuguij. GDucze dale ginych patnaſte myl, geſt mieſto fuguij, genz hlawa geſt w kralowſtwie koncha, a geſt to kralowſtwie gedno z de- wieti [98a] Kralowſtwie Mangi. W tom mieſtie bidly lid welike° kaam na ſtrazij tey wlaſti, aby ynhed hotowy byli, acz by ſie ktere mieſto protiwylo. Przeſ toho mieſta proſtrzedek de geden potok, genz za gednu myli ſſyrzye geſt. W tom mieſtie mnoho lodij bywa gèz po to potoku przichazegi. Tu take czukru welyku wiecz dielagi. Take kupecztwie welike tu bywa, perel a drahe[hjo kamenye, genz z indie przinaſſegi. A geſt to mieſto bliz weli- keſh]o morze. A toho wſſeho, czož k ztrawie ſluſſie[!]. O myeſtu Zaytem a o brziehu ſſlechtilem, Mynucze ten potok drziewe rzeczeni, gt giti piet dny czeſti przes Syrochym, a na tey czeſtie gda, na- lezne mieſt kraſnich a hraduow mnoho a wſſy, kdezto geſt wſſe° doſti, czoż k ztrawie ſluſſie. A ma ta giſta wlaſt hory a leſſy, w nichzto naleznu kaffr. Przeducze tiech piet dny czeſti, nalezne mieſto zaytem rziekagi, genz geſt welmy welike a ma brzieh welmy zſſlechtily, k niemuz przichazegi lodie habet. Ibi est sericum, cinçinber et galanga 1) [78b] in maxima copia. Viri et mulieres ciuitatis huius pulcri sunt ualde. 2) Ibi sunt galine, que penis carent, sed pilos habent ut catte et sunt omnes nigri 3) coloris. Oua optima faciunt similia ouis gallinarum nostrarum, propter multitudinem leonum, qui sunt ibi, periculosum est ualde inde transitum facere. Ultra sex uero dietas predictas ad miliaria xV est Ciuitas unquem, ubi est çucarum in copia maxima et inde defertur ad Ciuitatem Combalu pro curia magni Kaam. De Ciuitate fuguy, 4) Capitulum lxix. Progrediendo uero ulterius ad mi- liaria xv inuenitur civitas fugui, que caput est in regno Concha, 5) quod est de nouem regnis mangy. In hac urbe moratur exercitus magnus magni [78b1] Kaam pro custodia patrie, ut statim currere sit paratus, si Ciuitas aliqua presumeret rebellare. Per huius Ciuitatis medium transit fluuius, qui miliare vnum in latitudine habet. In hac Ciuitate naues multe sunt, que per hunc fluuium nauigant. Ibi eciam cinçiber 6) in copia maxima preparatur. Negocia- ciones eciam ibi maxime sunt de margaritis et lapidibus preciosis, que de india deferuntur. Est autem Ciuitas vicina mari occeano et victualium copiam habet. De Ciuitate Caytem 7) et nobilissimo portu eius et de Ciuitate Tingui C. lxx. Post transitum fluminis memorati itur per dietas v per sirocum et inue- niuntur in uia Ciuitates optime, castra multa et uille ubi est omnium uictua- lium [79a] copia. habetque regio montes et nemora, in quibus inueniuntur arbores multe, ex quibus colliguntur 8) camphora. Post dietas autem quinque 1) P“ galganum. —- 1) L + sunt omnes nigri coloris. — 3) P' igne. — 4) P Fryngyn. 5) L Conchay. — 6) P1 a P' czucarum. — 7) L zayzen. — 5) P1 colligitur.
Strana 150
150 z indie ſ rozlicznemij kupiemy, Tak ze za gedno[!] lodie, genz gde ſ peprzem z allexandrie, aby odtud poto bil neſen do zemij krzieſtanſkich, k tomu brziehu ſchazie ſe gich ſto, neb gest ten brzieh ze dwu naylepsie a nay- wietſſy, czoż gich w ſwietie geſt, pro mnozſtwie a weliko�t kupie, cżoz gie tu [99] Prziwozie k to brzehu. y ma weliky kaam od toho brzehu weliky pozitek, Neb kazda lodij plati ſe wſſeo ſweo kupeczſtwie ſ kazdeho czent- nerze deſſet myer. A lody berze za ſwoij prziwoz od kupeczſtwie myr trzidcet od czentnierze. Ale od peprze cztirzi a deztirzidczet myer berze od czentnerze. Od drewa[!] aloe a od Sandalow a od gineho hrubſſieho ku- peczſtwie berze za czentnež cztirzidczeti mier. Protoz kupczi platie wſſiczkno ſpolu, ſecztucze danij kralowy, od prziwozu wſſe° kupeczſtwie ſweho, czoz ge° prziwezu k to* brziehu. W tom mieſtie wſſeho, czoz k ztrawie trzeba, welike mnozſtwie geſt. W tey wlaſti geſt mieſto Tynguij, w niemz welmij cziſte myſi dielagi z hliny, gez ſlowe porczellana. w tey wlaſti, genz gest gedna z dewieti czeſti Mangi, magi ſwu zwlafsczij rzečz. Z toho kralowstwie ma weliky kaam tak weliky vzitek nebo weczſſie yako kralowſtwie kwynſay. O ginich kralowſtwie Mangi necham prawenie pro kratkoſt, neblyſ-by] przie- liſſnie dluhoſt byla tiechto knyh, bich miel zwlaſſcze pſati o kazdem kra- lowſtwy geho. A protoz muſym ſie brati k yndie, kdez ſem ya Markus naydele przebywal, o neyz gt mnoho welikich wieczi a przediwnich po- pſati. A tak konecz druhich knyh Amen. inuenitur Ciuitas Cayten, que grandis est ualde et habet nobilissimum portum, ad quem naues de india cum mercacionibus ueniunt in multitudine maxima. Nam pro vna naue, que cum pipere uadit in Allexadriam, ut deferatur inde postmodum ad christianorum terras, ad portum 1) veniunt 2) centum. 3) Est enim portus ille unus ex 4) maioribus et melioribus, qui in mundo sint, propter multi- tudinem et magnitudinem mercacionum, que deferuntur ad ipsum. Habet autem magnus Kaam de portu illo prouentus maximos. Quelibet enim nauis soluit de mercacionibus suis [79 1] omnibus de centenario quolibet mensuras x, Nauis uero recipit a mercatoribus pro naulo suo de mercacionibus mensuras xxx pro centenario. De pipere uero xliiii 5) recipit pro centenario de ligno aloe et sandalis et de grossis mercacionibus reliquis accipit pro centenario xl propter ea negociatores soluunt in vniuerso computato tributo regis et naulo nauis medietatem omnium mercacionum suarum, quas deferunt ad portum superius memoratum. In hac Ciuitate omnium uictualium copia magna est. In hac regionc est Ciuitas Tingui, ubi scutelle pulcerrime fiunt de terra, que dicitur porcellana. In regione, que vna est de lx partibus mangy, est lingua propria. [79b] de hoc regno habet magnus Kaam eque magnos prouentus aut maiores sicuti de regno quinsay. De aliis autem regnis mangy obmitto scribere causa breuitatis, quoniam nimia esset huius libri prolixitas, si deberem singula describere regna eius. Oportet autem me transire ad Indiam, ubi ego marchus fui diucius immoratus, de qua sunt magna et mirabilia describenda. Explicit liber secundus. 1/P1 + hunc. — 1)P1 + cum multitudine maxima. — *) P1 schází. — 1) Pla P1+ duobus.
150 z indie ſ rozlicznemij kupiemy, Tak ze za gedno[!] lodie, genz gde ſ peprzem z allexandrie, aby odtud poto bil neſen do zemij krzieſtanſkich, k tomu brziehu ſchazie ſe gich ſto, neb gest ten brzieh ze dwu naylepsie a nay- wietſſy, czoż gich w ſwietie geſt, pro mnozſtwie a weliko�t kupie, cżoz gie tu [99] Prziwozie k to brzehu. y ma weliky kaam od toho brzehu weliky pozitek, Neb kazda lodij plati ſe wſſeo ſweo kupeczſtwie ſ kazdeho czent- nerze deſſet myer. A lody berze za ſwoij prziwoz od kupeczſtwie myr trzidcet od czentnierze. Ale od peprze cztirzi a deztirzidczet myer berze od czentnerze. Od drewa[!] aloe a od Sandalow a od gineho hrubſſieho ku- peczſtwie berze za czentnež cztirzidczeti mier. Protoz kupczi platie wſſiczkno ſpolu, ſecztucze danij kralowy, od prziwozu wſſe° kupeczſtwie ſweho, czoz ge° prziwezu k to* brziehu. W tom mieſtie wſſeho, czoz k ztrawie trzeba, welike mnozſtwie geſt. W tey wlaſti geſt mieſto Tynguij, w niemz welmij cziſte myſi dielagi z hliny, gez ſlowe porczellana. w tey wlaſti, genz gest gedna z dewieti czeſti Mangi, magi ſwu zwlafsczij rzečz. Z toho kralowstwie ma weliky kaam tak weliky vzitek nebo weczſſie yako kralowſtwie kwynſay. O ginich kralowſtwie Mangi necham prawenie pro kratkoſt, neblyſ-by] przie- liſſnie dluhoſt byla tiechto knyh, bich miel zwlaſſcze pſati o kazdem kra- lowſtwy geho. A protoz muſym ſie brati k yndie, kdez ſem ya Markus naydele przebywal, o neyz gt mnoho welikich wieczi a przediwnich po- pſati. A tak konecz druhich knyh Amen. inuenitur Ciuitas Cayten, que grandis est ualde et habet nobilissimum portum, ad quem naues de india cum mercacionibus ueniunt in multitudine maxima. Nam pro vna naue, que cum pipere uadit in Allexadriam, ut deferatur inde postmodum ad christianorum terras, ad portum 1) veniunt 2) centum. 3) Est enim portus ille unus ex 4) maioribus et melioribus, qui in mundo sint, propter multi- tudinem et magnitudinem mercacionum, que deferuntur ad ipsum. Habet autem magnus Kaam de portu illo prouentus maximos. Quelibet enim nauis soluit de mercacionibus suis [79 1] omnibus de centenario quolibet mensuras x, Nauis uero recipit a mercatoribus pro naulo suo de mercacionibus mensuras xxx pro centenario. De pipere uero xliiii 5) recipit pro centenario de ligno aloe et sandalis et de grossis mercacionibus reliquis accipit pro centenario xl propter ea negociatores soluunt in vniuerso computato tributo regis et naulo nauis medietatem omnium mercacionum suarum, quas deferunt ad portum superius memoratum. In hac Ciuitate omnium uictualium copia magna est. In hac regionc est Ciuitas Tingui, ubi scutelle pulcerrime fiunt de terra, que dicitur porcellana. In regione, que vna est de lx partibus mangy, est lingua propria. [79b] de hoc regno habet magnus Kaam eque magnos prouentus aut maiores sicuti de regno quinsay. De aliis autem regnis mangy obmitto scribere causa breuitatis, quoniam nimia esset huius libri prolixitas, si deberem singula describere regna eius. Oportet autem me transire ad Indiam, ubi ego marchus fui diucius immoratus, de qua sunt magna et mirabilia describenda. Explicit liber secundus. 1/P1 + hunc. — 1)P1 + cum multitudine maxima. — *) P1 schází. — 1) Pla P1+ duobus.
Strana 151
Incipiunt. Capitula. Lióri tercii.) Descripcio nauium yndie. De insula Gupagu.?) Qualiter magnus Kaam misit exercitum suum ut sibi conquireret insulam Çinpagu. Qualiter contracte sunt naues tarta- rorum et quomodo mul[79*!]|ti de exercitu euaserunt. Qualiter tartari sagaciter redierunt Gimpagu et Ciuitatem principalem insule ce- perunt. Qualiter obsessi fuerunt tartari et Ciuitatem, quam ceperant, reddide- runt. 3) De ydolatria et crudelitate uirorum Cinpagu. De multitudine insularum regionis illius et earum fructibus. prouincia ciamba. insula magna Ilana. prouincia lanach. *) insula pentayn. De insula, que di- citur Iana minor. ferlech. basman. samara. dragoiam. lambri. faufur. 5) necuram. [80?] insula angaman. insula magna seylam. regno maabar, quod est india maior. regno nar et erroribus et ydolatria incolarum eius. e regno regna regno regno regno regno insula SPEPSFTP5P 151 De Ciuitate, ubi corpus beati thome apostoli requiescit, «de miraculis, que ibi fiunt ob merita ipsius. ydolatria paganorum regni illius. regno murfili et qualiter inueniuntur ibi adamantes. De De De regno lath. De regno Coylum. De prouincia Comari De regno ely. De regno melibar. De regno cogurath. 9) De regnis tana, cambaeth (80*!), se- menath et resmacoram. De duabus insulis, quarum vnam ha- bitant uiri sine mulieribus et in alia femine sine uiris. insula scora. insula maxima madeygascar. De auibus maximis, que dicuntur Ruc. *) insula GCancibar. multitudire insularum indie. prouincia abascie. quodam Episcopo christiano, quem zoldanus adden circumcidi fecit in iniuriam fidei christiane et regis abascie et de uindicta magna pro hoc scelere facta. De diuersitate bestiarum — prouincie abascie. De prouincia aden. De regione quadam, ubi tartari habi- tant, in aquilonari [80b] plaga. regione alia, ad quem propter lutum De diuersis consuetudinibus regionis et glaciem difficilis est accessus. illius. De regione tenebrarum. De aliis condicionibus et nouiatibus — De prouincia Ruthenorum. patrie eiusdem. Expliciunt Capitula libri tercii. ') L + regionis illius de eorum fructibus. — *) L Cyanpagu. — *)P"' resti- tuerunt. — *) L Ianach. — *) L a P' fanfur. — *) L cozarath. — *) L Ruth.
Incipiunt. Capitula. Lióri tercii.) Descripcio nauium yndie. De insula Gupagu.?) Qualiter magnus Kaam misit exercitum suum ut sibi conquireret insulam Çinpagu. Qualiter contracte sunt naues tarta- rorum et quomodo mul[79*!]|ti de exercitu euaserunt. Qualiter tartari sagaciter redierunt Gimpagu et Ciuitatem principalem insule ce- perunt. Qualiter obsessi fuerunt tartari et Ciuitatem, quam ceperant, reddide- runt. 3) De ydolatria et crudelitate uirorum Cinpagu. De multitudine insularum regionis illius et earum fructibus. prouincia ciamba. insula magna Ilana. prouincia lanach. *) insula pentayn. De insula, que di- citur Iana minor. ferlech. basman. samara. dragoiam. lambri. faufur. 5) necuram. [80?] insula angaman. insula magna seylam. regno maabar, quod est india maior. regno nar et erroribus et ydolatria incolarum eius. e regno regna regno regno regno regno insula SPEPSFTP5P 151 De Ciuitate, ubi corpus beati thome apostoli requiescit, «de miraculis, que ibi fiunt ob merita ipsius. ydolatria paganorum regni illius. regno murfili et qualiter inueniuntur ibi adamantes. De De De regno lath. De regno Coylum. De prouincia Comari De regno ely. De regno melibar. De regno cogurath. 9) De regnis tana, cambaeth (80*!), se- menath et resmacoram. De duabus insulis, quarum vnam ha- bitant uiri sine mulieribus et in alia femine sine uiris. insula scora. insula maxima madeygascar. De auibus maximis, que dicuntur Ruc. *) insula GCancibar. multitudire insularum indie. prouincia abascie. quodam Episcopo christiano, quem zoldanus adden circumcidi fecit in iniuriam fidei christiane et regis abascie et de uindicta magna pro hoc scelere facta. De diuersitate bestiarum — prouincie abascie. De prouincia aden. De regione quadam, ubi tartari habi- tant, in aquilonari [80b] plaga. regione alia, ad quem propter lutum De diuersis consuetudinibus regionis et glaciem difficilis est accessus. illius. De regione tenebrarum. De aliis condicionibus et nouiatibus — De prouincia Ruthenorum. patrie eiusdem. Expliciunt Capitula libri tercii. ') L + regionis illius de eorum fructibus. — *) L Cyanpagu. — *)P"' resti- tuerunt. — *) L Ianach. — *) L a P' fanfur. — *) L cozarath. — *) L Ruth.
Strana 152
152 [KNIHA III.] Poczinagi ſe trzeti knihy popſanie lody w yndie. [99a] Dlel trzeti naſſich knych geſt o popſani wlaſty yndiſſkych, ale na poczatku pocznem o lodech. lodie welike, gymizto przeſ morze yndſke ſie wozie, gſu takoweto nay- wiecze z gedlowe° drziewie. A ma ta lodie gedno ponebye, gefſto v nas przikriti ſlowe, na kteremzto poneby geſt komorek do cztirzidczeti, w niezto w kazde moz ſie smieſtieti geden kupecz. Ma take takowa lodij gedyne zpra- widlo neb weſlo. A ma cztirzi ſlupy a cztirzi opony. Ale dwa z tiech ſlupow gſu tak zpoſobena, ze ge moz ſnadno zdwihnuti y poloziti. dwie a dwie dſſczie wzdy w hromadu hrziebiky ſbyti gſu a ſtwrzenij, a tak gedna dſka wzdy druhe przibita gest. lody wezde dwenasob gest a zeneznymi[-l-] hrziebiky lodie twrdye. Gſu take ty díky y wnytrzs y zewnitrzs natlaczenij podle obyczegie naſſich lodnykow; ale ſmolu ſwrchu negſu polyty, neb w tiech wlastech ſmoly nemagi. Nez zetru ſemenecz welmy myelno, a ten s olegem nyekakem drzewenym a ſ wapnem ſpolu ſmyeſſiegi, a tim mazadlem poma- zugi lodie ſwrchu, y geft to maladlo[-s-] welmy lepke, a k to' dylu welmy hodne, kazda z tiech lody dwu ſtu neb wyecze lodnykow potrzebugi, [100] y neſa Uta lodie obecznie ſſeſt tiſſiecz kofſow peprže. A kazde weſlo potrzebugie Incipit liber tercius. Descripcio nauium yndie, Capitulum i. Pars tercia nostri libri descripcionem yndie continet, sed in principio incipiemus a nauibus. Naues magne, quibus per mare yndie nauigatur, huiusmodi sunt, ut plurimum de abietibus sunt. habetque nauis solarium vnum, quod apud nos coopertura uocatur. super quod sunt commmuniter camerule seu celle numero 1) xlta, quarum quelibet vnum comode recipit mercatorem. Habet eciam nauis amplustre seu gubernaculum vnicum, quod temon 2) dicitur in uulgari. [80b1] Malos autem quatuor habet et uela quatuor, sed duo ex malis predictis sic dispositi sunt, ut de facili leuari ualeant et deponi, due autem tabule in simul conclauate et firmate sunt et sic tabula super tabulam applicata nauis vndique duplicata est. Ferreis clauis fir- matur 3) nauis.3) Sunt eciam tabule nauis intus et foris stupa compacte, hoc est intus et foris conclauate, 4) iuxta nostrorum uulgare nautarum. Pice uero superlinite non sunt, quia in regionibus illis pice carent. Terunt autem canapium minutatim et ipsum cum oleo quodam arborum et cum calce insimul miscent et hac vnccione superliniunt naues. Est autem vnctio illa tenax ualde et pro illo seruicio [81a] optima. Nauis quelibet magna ducentis aut circa marinariis indiget. Portat autem nauis communiter sex milia sportas piperis. Nauis magnos remos habet et sepe ducitur remigando. Remus autem quilibet indiget mari- nariis iiii.or habet insuper nauis magna duas barchas magnas, quarum vna est altera maior, sed quelibet ipsarum ponderis mille sportarum piperis defert et in 1) P3 lx, — 1) P1 Remum. — 2)—3) P3 schází. — 1) P1 calcate.
152 [KNIHA III.] Poczinagi ſe trzeti knihy popſanie lody w yndie. [99a] Dlel trzeti naſſich knych geſt o popſani wlaſty yndiſſkych, ale na poczatku pocznem o lodech. lodie welike, gymizto przeſ morze yndſke ſie wozie, gſu takoweto nay- wiecze z gedlowe° drziewie. A ma ta lodie gedno ponebye, gefſto v nas przikriti ſlowe, na kteremzto poneby geſt komorek do cztirzidczeti, w niezto w kazde moz ſie smieſtieti geden kupecz. Ma take takowa lodij gedyne zpra- widlo neb weſlo. A ma cztirzi ſlupy a cztirzi opony. Ale dwa z tiech ſlupow gſu tak zpoſobena, ze ge moz ſnadno zdwihnuti y poloziti. dwie a dwie dſſczie wzdy w hromadu hrziebiky ſbyti gſu a ſtwrzenij, a tak gedna dſka wzdy druhe przibita gest. lody wezde dwenasob gest a zeneznymi[-l-] hrziebiky lodie twrdye. Gſu take ty díky y wnytrzs y zewnitrzs natlaczenij podle obyczegie naſſich lodnykow; ale ſmolu ſwrchu negſu polyty, neb w tiech wlastech ſmoly nemagi. Nez zetru ſemenecz welmy myelno, a ten s olegem nyekakem drzewenym a ſ wapnem ſpolu ſmyeſſiegi, a tim mazadlem poma- zugi lodie ſwrchu, y geft to maladlo[-s-] welmy lepke, a k to' dylu welmy hodne, kazda z tiech lody dwu ſtu neb wyecze lodnykow potrzebugi, [100] y neſa Uta lodie obecznie ſſeſt tiſſiecz kofſow peprže. A kazde weſlo potrzebugie Incipit liber tercius. Descripcio nauium yndie, Capitulum i. Pars tercia nostri libri descripcionem yndie continet, sed in principio incipiemus a nauibus. Naues magne, quibus per mare yndie nauigatur, huiusmodi sunt, ut plurimum de abietibus sunt. habetque nauis solarium vnum, quod apud nos coopertura uocatur. super quod sunt commmuniter camerule seu celle numero 1) xlta, quarum quelibet vnum comode recipit mercatorem. Habet eciam nauis amplustre seu gubernaculum vnicum, quod temon 2) dicitur in uulgari. [80b1] Malos autem quatuor habet et uela quatuor, sed duo ex malis predictis sic dispositi sunt, ut de facili leuari ualeant et deponi, due autem tabule in simul conclauate et firmate sunt et sic tabula super tabulam applicata nauis vndique duplicata est. Ferreis clauis fir- matur 3) nauis.3) Sunt eciam tabule nauis intus et foris stupa compacte, hoc est intus et foris conclauate, 4) iuxta nostrorum uulgare nautarum. Pice uero superlinite non sunt, quia in regionibus illis pice carent. Terunt autem canapium minutatim et ipsum cum oleo quodam arborum et cum calce insimul miscent et hac vnccione superliniunt naues. Est autem vnctio illa tenax ualde et pro illo seruicio [81a] optima. Nauis quelibet magna ducentis aut circa marinariis indiget. Portat autem nauis communiter sex milia sportas piperis. Nauis magnos remos habet et sepe ducitur remigando. Remus autem quilibet indiget mari- nariis iiii.or habet insuper nauis magna duas barchas magnas, quarum vna est altera maior, sed quelibet ipsarum ponderis mille sportarum piperis defert et in 1) P3 lx, — 1) P1 Remum. — 2)—3) P3 schází. — 1) P1 calcate.
Strana 153
153 k razeni cztirz marnarzow. Ma take lody welika dwie barczie weliczie, k ſobye prziwazane, z nichzto gedna geſt wieczſſie nez druha; Ale kazda z nych wahu tiſſycz koſſow peprże neſſe. A k ſwey oprawie potrzebugie marnarzow neb lodnykow cztirydczetij, geſſto gy wezu a oprawugi, neb czaſto weliku lody k ſwym barkam prziwazanu weſly wezucze, tahnu. A kdiz lody welika weliku cze�tu po morzie ſie giz wezla neb przes czely rok, tehdy potrzebuge mazanije neb oprawowanie a twrzenie. A kdiz gij chtie twrditi neb oprawowati, muſie na przednie lody díky trzeti wloziti, a na wſſeczky ſtrany dobrze tlacziti, a vtkati gie dobrze, a mazati, yakoz ſ ſprwu geſt, nebo bylo vczinyeno y gynde, take tež czinie, az tak lody ſſeſtero- naſob dſkamy operzena bude. Oſtrowu Zynpangu tuto geſt etc. Gyz prziſtupym|i] a pocznu od oſtrowa zipangu a geſt oſtrow ke wzchod ſluncze na wyſokem morzi. wzdaly od brziehu Mangi myl tiſſicz opiet geſt oftrow weliky, lide, genz tam prze- bywagie, gſu biely a poſtawy ſluſſneij, gſu modloſluhij a magi krale, ale gyne" zadne" negſu poddani w dan. [100-] Tu geſt zlata welike mnozstwie, ale kral neſnadnie geho da z mieſta neb z oſtrowa wen neſti, a protoz kupczow malo tam gde, a lodie z ginich zemy rziedko tam gedu. kral toho oſtrowa ma kraſny palacz, weſſken zlatem welmi dobrym przikrit, yakoz v wlaſſich koſtely olowem przikriwagi. Okna wſſeczkna to° palacze zlatem suo obsequio et gubernacione requirit marinarios xl, qui sepe nauem magnam suis alligatam barchis 1) remigando trahunt. Cum remis et uelis ducuntur barche, quando fuerit opportunum. habet insuper nauis magna nauiculas paruas, quas barcellos 2) dicimus numero [81a1] x propter piscacionem et anchoras et alia multa nauis seruicia. 3) Omnes hec nauicule deferuntur ad exteriora nauis magne latera colligate et quando opus fuerit, mittuntur in aquam barche et similiter habent barcellos. Cum nauis magna uiam magnam per mare fecerit uel per annum integrum nauigat, ut reficiatur seu reparetur, oportet super priores nauis tabulas superponi tercia circumquaque et calcatur nauis et ungitur, ut a principio factum fuit. Quod eciam aliis uicibus fit, donec nauis ad ultimum sex tabulis superuestita sit. De insulis Cypanga, 4) Capitulum ii. Nunc ad describendas regiones yndie accedamus et incipiam ab insula Cypangu. Cipan[81blgu insula est ad orientem in alto mari distans a littore mangy per milliaria mille quingenta et est magna ualde. Habitatores eius albi sunt et 5) stature decentis. ydolatre sunt 5) et regem habent, sed nulli alii tributarii sunt. Ibi est aurum in copia maxima, sed rex non de facili illud extra insulam absportari permittit, propter quod mercatores pauci uadunt illuc et naues raro illuc ducuntur de regionibus aliis. Rex insule palacium magnum habet, auro optimo simul6) tectum, 7) sicut apud nos ecclesie 7) operiuntur plumbo. fenestre omnes palacii auro ornate sunt et paui- mentum aularum atque camerarum multarum aureis tabulis est opertum. Que 1) P1 brachis. — 2) L batellos. — 3) L seruiencia. — 4) Cyampagu. - 5)— 5) Pa schází. — 6) L supra, P1 a P3 supertectum. — 7) P1 schází.
153 k razeni cztirz marnarzow. Ma take lody welika dwie barczie weliczie, k ſobye prziwazane, z nichzto gedna geſt wieczſſie nez druha; Ale kazda z nych wahu tiſſycz koſſow peprże neſſe. A k ſwey oprawie potrzebugie marnarzow neb lodnykow cztirydczetij, geſſto gy wezu a oprawugi, neb czaſto weliku lody k ſwym barkam prziwazanu weſly wezucze, tahnu. A kdiz lody welika weliku cze�tu po morzie ſie giz wezla neb przes czely rok, tehdy potrzebuge mazanije neb oprawowanie a twrzenie. A kdiz gij chtie twrditi neb oprawowati, muſie na przednie lody díky trzeti wloziti, a na wſſeczky ſtrany dobrze tlacziti, a vtkati gie dobrze, a mazati, yakoz ſ ſprwu geſt, nebo bylo vczinyeno y gynde, take tež czinie, az tak lody ſſeſtero- naſob dſkamy operzena bude. Oſtrowu Zynpangu tuto geſt etc. Gyz prziſtupym|i] a pocznu od oſtrowa zipangu a geſt oſtrow ke wzchod ſluncze na wyſokem morzi. wzdaly od brziehu Mangi myl tiſſicz opiet geſt oftrow weliky, lide, genz tam prze- bywagie, gſu biely a poſtawy ſluſſneij, gſu modloſluhij a magi krale, ale gyne" zadne" negſu poddani w dan. [100-] Tu geſt zlata welike mnozstwie, ale kral neſnadnie geho da z mieſta neb z oſtrowa wen neſti, a protoz kupczow malo tam gde, a lodie z ginich zemy rziedko tam gedu. kral toho oſtrowa ma kraſny palacz, weſſken zlatem welmi dobrym przikrit, yakoz v wlaſſich koſtely olowem przikriwagi. Okna wſſeczkna to° palacze zlatem suo obsequio et gubernacione requirit marinarios xl, qui sepe nauem magnam suis alligatam barchis 1) remigando trahunt. Cum remis et uelis ducuntur barche, quando fuerit opportunum. habet insuper nauis magna nauiculas paruas, quas barcellos 2) dicimus numero [81a1] x propter piscacionem et anchoras et alia multa nauis seruicia. 3) Omnes hec nauicule deferuntur ad exteriora nauis magne latera colligate et quando opus fuerit, mittuntur in aquam barche et similiter habent barcellos. Cum nauis magna uiam magnam per mare fecerit uel per annum integrum nauigat, ut reficiatur seu reparetur, oportet super priores nauis tabulas superponi tercia circumquaque et calcatur nauis et ungitur, ut a principio factum fuit. Quod eciam aliis uicibus fit, donec nauis ad ultimum sex tabulis superuestita sit. De insulis Cypanga, 4) Capitulum ii. Nunc ad describendas regiones yndie accedamus et incipiam ab insula Cypangu. Cipan[81blgu insula est ad orientem in alto mari distans a littore mangy per milliaria mille quingenta et est magna ualde. Habitatores eius albi sunt et 5) stature decentis. ydolatre sunt 5) et regem habent, sed nulli alii tributarii sunt. Ibi est aurum in copia maxima, sed rex non de facili illud extra insulam absportari permittit, propter quod mercatores pauci uadunt illuc et naues raro illuc ducuntur de regionibus aliis. Rex insule palacium magnum habet, auro optimo simul6) tectum, 7) sicut apud nos ecclesie 7) operiuntur plumbo. fenestre omnes palacii auro ornate sunt et paui- mentum aularum atque camerarum multarum aureis tabulis est opertum. Que 1) P1 brachis. — 2) L batellos. — 3) L seruiencia. — 4) Cyampagu. - 5)— 5) Pa schází. — 6) L supra, P1 a P3 supertectum. — 7) P1 schází.
Strana 154
154 gſu okraſſlenij, podlahy ſieny a mnohich geho komnat wſſiczkny zlatymij plechy gſu pokritij, a ty plechowe gſu na dwa prſty tluſte. Tu geſt perel mnoho, genz gſu okruhle a welike a barwy czerwene, genz perly byele na czienie y na wſſem przewyssugi. Mnoho take tu gest kamenie draheo. Kterak weliky kaam poſlal ſwu woyſku, aby dobily oſtrowu zipangu. WEliky kaam kublay vſlyſſaw prawyecze, ze ten oſtrow zipangu gest welmy bohaty, poſlal tam ſwa dwa welika pany ſ welmy welikym woyſkem, aby ten oſtrow ge° panſtwij podrobyli. Geden z tiech panow flowiefſe Abatham a druhij wonſanchym. A tie od brzehu zayten a kwynſay ſe mnoho lodymi a ſ mnozſtwiem giezdnich y pieſſych zdwyhnuwſſe ſie, tam prziſſly. A sſyedſſe na zemy ſ lodij mnoho ſſkody vczinily wſoml!] y hradom, genz na rownij [101] biechu, y zburzi ſie myezi nymij zawiſt, pro nyz geden druhe° rady a wuole nechtieſse przigieti, a protoz ſie gym pro- ſpieſſnye newedlo, neb anij ktere mieſta any hradu mozechu dobyti, nez gedyneho, gehoz gſu bogem dobyli. A protoz ze ty, genz na hradie byechu, nykda ſie gym dati nechtiely, z przikazanie tiech panow wſſiczknij �tynani gſu, kromie oſm muzow, genz mezi nymi nalezeny gſu, z nichzto kazdy miegieſſe drahy kamen zaſſyty miezi kozzij a maſſem, gehoz zadny zna- mienati nemozieſſe, y biechu ti giſti kamenowe dyablowij ohyzdnymi czarij poſwieczeni Nato, aby ktoz by takowy kamen przi ſobie miel, od zeleza quidem auree tabule duorum digitorum mensuram in grossicie continent. Ibi [81b1) sunt margarite in copia maxima, que rotunde et grosse sunt rubeique coloris, que margaritas albas precio ac ualore precellunt. Multi eciam sunt ibi lapides preciosi, propter quod insula cipangu opulentissima ualde est. Qualiter magnus Kaam misit exercitum suum, ut sibi conquireret insulam Cippangu, iii. Magnus Kaam Cublay audiens a narrantibus de diuiciis Cinpangu direxit illuc duos de baronibus suis cum exercitu maximo, ut insulam ipsam suo dominio subiugarent. Vnus autem ipsorum dicebatur Abatar 1) et alius Vonsanchyn. 2) Qui a portu 3) Quinsay cum multis nauibus et magno equitum et peditum apparatu iter arripientes peruenerunt [82a] illuc et descendentes in terram multa dampna uillis et castris, que erant in planicie, intulerunt. Orta est autem inuidia inter eos, propter quod vnus alteri 4) uoluntati et consilio acquiescere contempnebant. ideo eis prospere non successit. Nam neque urbem aliquam uet castrum debellare preualuerunt, nisi vnum castrum solum modico prelio deuicerunt. Et quia hii, qui in castro erant, nunquam se tradere uolu- erunt, de mandato ipsorum baronum decapitati sunt omnes preter octo viros, qui inter eos inuenti sunt, quorum quilibet preciosum lapidem consutum habebat in brachio inter carnem et cutem, de quo nullus aduertere potuisset. Erant autem huiusmodi lapides dyabolicis [82a1] nephandis incantacionibus dedicati ad effectum huius, ut s. qui talem super se lapidem deferret, ferro occidi aut 1) L Anatar. — 2) L vero Santhim. ' Pr + zaycen et, P1 + zayten et. — *) L alterius.
154 gſu okraſſlenij, podlahy ſieny a mnohich geho komnat wſſiczkny zlatymij plechy gſu pokritij, a ty plechowe gſu na dwa prſty tluſte. Tu geſt perel mnoho, genz gſu okruhle a welike a barwy czerwene, genz perly byele na czienie y na wſſem przewyssugi. Mnoho take tu gest kamenie draheo. Kterak weliky kaam poſlal ſwu woyſku, aby dobily oſtrowu zipangu. WEliky kaam kublay vſlyſſaw prawyecze, ze ten oſtrow zipangu gest welmy bohaty, poſlal tam ſwa dwa welika pany ſ welmy welikym woyſkem, aby ten oſtrow ge° panſtwij podrobyli. Geden z tiech panow flowiefſe Abatham a druhij wonſanchym. A tie od brzehu zayten a kwynſay ſe mnoho lodymi a ſ mnozſtwiem giezdnich y pieſſych zdwyhnuwſſe ſie, tam prziſſly. A sſyedſſe na zemy ſ lodij mnoho ſſkody vczinily wſoml!] y hradom, genz na rownij [101] biechu, y zburzi ſie myezi nymij zawiſt, pro nyz geden druhe° rady a wuole nechtieſse przigieti, a protoz ſie gym pro- ſpieſſnye newedlo, neb anij ktere mieſta any hradu mozechu dobyti, nez gedyneho, gehoz gſu bogem dobyli. A protoz ze ty, genz na hradie byechu, nykda ſie gym dati nechtiely, z przikazanie tiech panow wſſiczknij �tynani gſu, kromie oſm muzow, genz mezi nymi nalezeny gſu, z nichzto kazdy miegieſſe drahy kamen zaſſyty miezi kozzij a maſſem, gehoz zadny zna- mienati nemozieſſe, y biechu ti giſti kamenowe dyablowij ohyzdnymi czarij poſwieczeni Nato, aby ktoz by takowy kamen przi ſobie miel, od zeleza quidem auree tabule duorum digitorum mensuram in grossicie continent. Ibi [81b1) sunt margarite in copia maxima, que rotunde et grosse sunt rubeique coloris, que margaritas albas precio ac ualore precellunt. Multi eciam sunt ibi lapides preciosi, propter quod insula cipangu opulentissima ualde est. Qualiter magnus Kaam misit exercitum suum, ut sibi conquireret insulam Cippangu, iii. Magnus Kaam Cublay audiens a narrantibus de diuiciis Cinpangu direxit illuc duos de baronibus suis cum exercitu maximo, ut insulam ipsam suo dominio subiugarent. Vnus autem ipsorum dicebatur Abatar 1) et alius Vonsanchyn. 2) Qui a portu 3) Quinsay cum multis nauibus et magno equitum et peditum apparatu iter arripientes peruenerunt [82a] illuc et descendentes in terram multa dampna uillis et castris, que erant in planicie, intulerunt. Orta est autem inuidia inter eos, propter quod vnus alteri 4) uoluntati et consilio acquiescere contempnebant. ideo eis prospere non successit. Nam neque urbem aliquam uet castrum debellare preualuerunt, nisi vnum castrum solum modico prelio deuicerunt. Et quia hii, qui in castro erant, nunquam se tradere uolu- erunt, de mandato ipsorum baronum decapitati sunt omnes preter octo viros, qui inter eos inuenti sunt, quorum quilibet preciosum lapidem consutum habebat in brachio inter carnem et cutem, de quo nullus aduertere potuisset. Erant autem huiusmodi lapides dyabolicis [82a1] nephandis incantacionibus dedicati ad effectum huius, ut s. qui talem super se lapidem deferret, ferro occidi aut 1) L Anatar. — 2) L vero Santhim. ' Pr + zaycen et, P1 + zayten et. — *) L alterius.
Strana 155
155 ſnyti anij ranyen nemohl byti. Neb kdiz ge myeczi biegiechu, zaſyeczi any vraziti gich nemoziechu. zwiediewſle to a znamenawſſe, kazachu ge drzie- wenym[i] kygmij byti, a tak yhned vmrzely gſu. A ti pany to giſte kamenie ſobie wezmu. Kterak zlamagi ſie lody taterſke a kterak gich mnoho vteklo z woyſky. PRzidalo sie gest geden den, ze sie na morzi welike nepoczeſſie wztrhne, a taterſke lodie welikemy wietry k brzieho prziſtrczeni byly. Tehdy radily gym marynarzie, aby ſie odſtrczely od brzeha, a tak wſſeczka [101a] Woyſka wſtupy w lodie. A kdiz wſtupiecz, odtrhnu ſie od brzeha, tehdy opiet wlny morſke, ſbuorziecz ſie ſylneyſſie, mnoho lody zlamij a druzij, kterymz lodie oſtaly czely, do gineho oſtrowu, genz bieſſe od zipangu za cztyrzi myle, przigely gſu. druzi na zlomczich tiech lody, z nich plowucze, doſſly gſu. A mnoho ginich lody z nich, kterez gſu mohly vteczi, domov ſie wratily. A tiech, genz gſu bez ſſkody a zdrawy oſtawſſe, do oſtrowu prziſſiy, bilo wiecze nez trydczet tiſficz. Ale proto ze gſu byli lodie ztratily a mnozſtwie towarziſſow . . . a take ze gſu blizko byli. A wſſak na tom oſtrowie, yakoz biechu, zadne° przibitka lidſke° tu nebieſſe. Kterak gſu .. . tatarzie ſnaznie wratily do zipagu. A kdiz morſke nepo- czeſie ſe vkroti, Mu[r]zie welike° oſtrowu zipangu ſe mnohem lody a ſ weliku woyſku ſſly gſu k tiem, yakoz vtekly, a chtiecz ge zmordowati. Widucze ge, ze giz zadney pomoczi nemohu myeti, A kdiz nechawſſe na brzeze lody, stupily na zemij, Tatarowe chytrze od nich ſie wzdalecze, a od toho vulnerari non posset. Cum enim feriebantur gladiis, ledi omnino non poterant. Quo cognito mandauerunt eos ligne[o] fuste mactari et sic statim mortui sunt et barones sibi prefatos lapides acceperunt. Qualiter confracte sunt naues tartarorum et quomodo multi de exercitu euaserunt, C. iiij. Accidit autem quadam die, ut in mari ualida tempestas insurgeret et tartarorum naues a vi uentorum ad portus 1) ripariam quate- rentur. Consulentibus autem marinariis, ut naues elongarentur a terra, vniuersus exercitus intrauit ad naves. Procella uero forcius ingru[82bjente naues multe confracte sunt. Et qui erant in nauibus, ad insulam aliam iuxta Cipangu ad miliaria quatuor cum lignorum fragmentis adnatando2) peruenerunt, plures autem ex nauibus, qui potuerunt euadere, ad propria redierunt. Qui autem inco- lumes peruenerunt ad insulam, fuerunt. circiter xxx3) milia. Sed quia naues perdiderant et multitudinem sociorum et quia vicini erant insule Cinpangu, humano eis deficiente presidio morti se proximos estimabant. In insula tamen, ad quam peruenerant, habitacio nulla erat. Qualiter tartari sagaciter redierunt Cinpangu et Ciuitatem principalem ceperunt, Capitulum v. [82bi] Maris autem tempestate cessante viri insule magne Cypangu cum multis nauibus et exercitu magno iuerunt ad illos uolentes eos occidere, quos uidebant argumentis et auxilio destitutos. Et cum relictis 1) L portam. — 3) L a P! aut. — 3) L tria.
155 ſnyti anij ranyen nemohl byti. Neb kdiz ge myeczi biegiechu, zaſyeczi any vraziti gich nemoziechu. zwiediewſle to a znamenawſſe, kazachu ge drzie- wenym[i] kygmij byti, a tak yhned vmrzely gſu. A ti pany to giſte kamenie ſobie wezmu. Kterak zlamagi ſie lody taterſke a kterak gich mnoho vteklo z woyſky. PRzidalo sie gest geden den, ze sie na morzi welike nepoczeſſie wztrhne, a taterſke lodie welikemy wietry k brzieho prziſtrczeni byly. Tehdy radily gym marynarzie, aby ſie odſtrczely od brzeha, a tak wſſeczka [101a] Woyſka wſtupy w lodie. A kdiz wſtupiecz, odtrhnu ſie od brzeha, tehdy opiet wlny morſke, ſbuorziecz ſie ſylneyſſie, mnoho lody zlamij a druzij, kterymz lodie oſtaly czely, do gineho oſtrowu, genz bieſſe od zipangu za cztyrzi myle, przigely gſu. druzi na zlomczich tiech lody, z nich plowucze, doſſly gſu. A mnoho ginich lody z nich, kterez gſu mohly vteczi, domov ſie wratily. A tiech, genz gſu bez ſſkody a zdrawy oſtawſſe, do oſtrowu prziſſiy, bilo wiecze nez trydczet tiſficz. Ale proto ze gſu byli lodie ztratily a mnozſtwie towarziſſow . . . a take ze gſu blizko byli. A wſſak na tom oſtrowie, yakoz biechu, zadne° przibitka lidſke° tu nebieſſe. Kterak gſu .. . tatarzie ſnaznie wratily do zipagu. A kdiz morſke nepo- czeſie ſe vkroti, Mu[r]zie welike° oſtrowu zipangu ſe mnohem lody a ſ weliku woyſku ſſly gſu k tiem, yakoz vtekly, a chtiecz ge zmordowati. Widucze ge, ze giz zadney pomoczi nemohu myeti, A kdiz nechawſſe na brzeze lody, stupily na zemij, Tatarowe chytrze od nich ſie wzdalecze, a od toho vulnerari non posset. Cum enim feriebantur gladiis, ledi omnino non poterant. Quo cognito mandauerunt eos ligne[o] fuste mactari et sic statim mortui sunt et barones sibi prefatos lapides acceperunt. Qualiter confracte sunt naues tartarorum et quomodo multi de exercitu euaserunt, C. iiij. Accidit autem quadam die, ut in mari ualida tempestas insurgeret et tartarorum naues a vi uentorum ad portus 1) ripariam quate- rentur. Consulentibus autem marinariis, ut naues elongarentur a terra, vniuersus exercitus intrauit ad naves. Procella uero forcius ingru[82bjente naues multe confracte sunt. Et qui erant in nauibus, ad insulam aliam iuxta Cipangu ad miliaria quatuor cum lignorum fragmentis adnatando2) peruenerunt, plures autem ex nauibus, qui potuerunt euadere, ad propria redierunt. Qui autem inco- lumes peruenerunt ad insulam, fuerunt. circiter xxx3) milia. Sed quia naues perdiderant et multitudinem sociorum et quia vicini erant insule Cinpangu, humano eis deficiente presidio morti se proximos estimabant. In insula tamen, ad quam peruenerant, habitacio nulla erat. Qualiter tartari sagaciter redierunt Cinpangu et Ciuitatem principalem ceperunt, Capitulum v. [82bi] Maris autem tempestate cessante viri insule magne Cypangu cum multis nauibus et exercitu magno iuerunt ad illos uolentes eos occidere, quos uidebant argumentis et auxilio destitutos. Et cum relictis 1) L portam. — 3) L a P! aut. — 3) L tria.
Strana 156
156 brzieha gynu cze�tu obratiečz ſie, w ſkorzye ſie zaſe k brziehu obraticz wſiedagij wſſiczkny na lodie ſwych neprzately bez lody na tom puſtem oſtrowie ne[cha]gycze, y braly gſu ſie do oſtrowu zypangu. A wze[ 102]wſſe neprzatelſke korowhwie, genz gſu na lodech nalezly, ſſly do giedno° mieſta, genz bieſſe w tom oſtrowie naymienowyteyſſie. A ti, genz gſu byli doma w to mieſtie zoſtaly, kdiz gſu vzrzely lida ſwe° korohwie mnyegicze, by ſie giz ſwogi ſwitieziwſſe, wratily, wygiely z mieſta proti nym. Tehdy ony ynhed wſſedſle do mieſta, nechawſſe ſſebu tu malo zen, gine wſecknij z mieſta wyhnaly. Kterak gſu tatarowe oblezeny byli a mieſto, yakoz ſtekly, wratily. TEhdy kral to° oſtrowu zipangu, vſlyſſaw to, z gineho kragie to oſtrowu lody w ſkorzie dobuda ſſwu woyſku, woze|l] ſie do zipangu a oblehne mieſto, kterezto gſu tatarzi oſadily bily. A wſſeliku ſnahu a pilnoſti ſgiezdow, y kudiz by mohli k mieſtu neb od mieſta gyti, kaze dobrze ſtrzieti, ze zadny k nym po to przigieti z cziziech nemohl, a nykto ſ myeſta ſgieti. A tak myeſieczow ſedm zawrzieny a oblezeni byli welikem lidem, ze we- liker kaamowy o ſwem prziebiehu po zadnem poſlu nemohli wzkazati. Wie- ducze ze od ſwych zadne pomoczi nemohu mieti, beze wſſie ſkody wſſyech ſobu ſtranu mieſto to giſte kralowij toho oſtrowu proſtie wratie, A [102a], A ſ tiem ſie zaſie domow wratie. Amen. O vkrotenſtwie a modloſiuzenie. W Tom oſtrowu zipangu a w ginich okolnych kraginach geſt mnoho modl, gedni magiecze hlawy ſwynie, gyne in littore et per aliam uiam diuertentes subito uenerunt ad litus et omnes ascenderunt ad naues, hostes autem sine nauibus in insula dimittentes. Iuerunt autem ad insulam Cypangu et uexillis hostium acceptis, que in nauibus inuenerant, iuerunt ad Ciuitatem, que in insula principalior erat. Qui autem in Ciuitate remanserant, ut [83a] uiderunt sue gentis uexilla, putantes suos redire uictores eis obuiam exierunt. Qui statim in Ciuitatem introeuntes paucis receptis mulieribus ceteros, 1) qui ibi erant, expulerunt. Qualiter obsessi fuerunt tartari et Ciuitatem, quam ceperunt, reddiderunt, 2) C. vi. Rex uero Cipangu hiis auditis de locis aliis insule nauibus procuratis cum exercitu suo nauigauit Cipangu et obsedit Ciuitatem, quam obtinuerant tartari. Tanta autem diligencia omnes introitus et exitus Ciuitatis fecit custo- diri quod nullus unquam ingredi de exterioribus potuit neque de interio- ribus potuit Ciuitatem exire. Sicque mensibus vii conclusi et [83a1] obsessi fuerunt ab exercitu magno quod magno Kaam de statu suo non potuerunt per 3) nuncium 3) aliquid intimare. Videntes autem se presidium a suis habere non posse saluis personis omnium Ciuitatem illam regi Cipangu libere tradi- derunt. 4) hoc autem fuit Anno domini m. cc lxviiij. 5) De ydolatria et Crudelitate 6) uirorum Cipangu, C vij. In hac insula sypangu et in regionibus illis ydola multa sunt caput bouis habencia, Quedam autem 1) L et ceteris. — 2) P1 restituerunt. — 3) P1 schází. — 6) L a P1 + et post- modum ad propria redierunt. — 5) P2 meclxxviii. — 6) L incredulitate.
156 brzieha gynu cze�tu obratiečz ſie, w ſkorzye ſie zaſe k brziehu obraticz wſiedagij wſſiczkny na lodie ſwych neprzately bez lody na tom puſtem oſtrowie ne[cha]gycze, y braly gſu ſie do oſtrowu zypangu. A wze[ 102]wſſe neprzatelſke korowhwie, genz gſu na lodech nalezly, ſſly do giedno° mieſta, genz bieſſe w tom oſtrowie naymienowyteyſſie. A ti, genz gſu byli doma w to mieſtie zoſtaly, kdiz gſu vzrzely lida ſwe° korohwie mnyegicze, by ſie giz ſwogi ſwitieziwſſe, wratily, wygiely z mieſta proti nym. Tehdy ony ynhed wſſedſle do mieſta, nechawſſe ſſebu tu malo zen, gine wſecknij z mieſta wyhnaly. Kterak gſu tatarowe oblezeny byli a mieſto, yakoz ſtekly, wratily. TEhdy kral to° oſtrowu zipangu, vſlyſſaw to, z gineho kragie to oſtrowu lody w ſkorzie dobuda ſſwu woyſku, woze|l] ſie do zipangu a oblehne mieſto, kterezto gſu tatarzi oſadily bily. A wſſeliku ſnahu a pilnoſti ſgiezdow, y kudiz by mohli k mieſtu neb od mieſta gyti, kaze dobrze ſtrzieti, ze zadny k nym po to przigieti z cziziech nemohl, a nykto ſ myeſta ſgieti. A tak myeſieczow ſedm zawrzieny a oblezeni byli welikem lidem, ze we- liker kaamowy o ſwem prziebiehu po zadnem poſlu nemohli wzkazati. Wie- ducze ze od ſwych zadne pomoczi nemohu mieti, beze wſſie ſkody wſſyech ſobu ſtranu mieſto to giſte kralowij toho oſtrowu proſtie wratie, A [102a], A ſ tiem ſie zaſie domow wratie. Amen. O vkrotenſtwie a modloſiuzenie. W Tom oſtrowu zipangu a w ginich okolnych kraginach geſt mnoho modl, gedni magiecze hlawy ſwynie, gyne in littore et per aliam uiam diuertentes subito uenerunt ad litus et omnes ascenderunt ad naues, hostes autem sine nauibus in insula dimittentes. Iuerunt autem ad insulam Cypangu et uexillis hostium acceptis, que in nauibus inuenerant, iuerunt ad Ciuitatem, que in insula principalior erat. Qui autem in Ciuitate remanserant, ut [83a] uiderunt sue gentis uexilla, putantes suos redire uictores eis obuiam exierunt. Qui statim in Ciuitatem introeuntes paucis receptis mulieribus ceteros, 1) qui ibi erant, expulerunt. Qualiter obsessi fuerunt tartari et Ciuitatem, quam ceperunt, reddiderunt, 2) C. vi. Rex uero Cipangu hiis auditis de locis aliis insule nauibus procuratis cum exercitu suo nauigauit Cipangu et obsedit Ciuitatem, quam obtinuerant tartari. Tanta autem diligencia omnes introitus et exitus Ciuitatis fecit custo- diri quod nullus unquam ingredi de exterioribus potuit neque de interio- ribus potuit Ciuitatem exire. Sicque mensibus vii conclusi et [83a1] obsessi fuerunt ab exercitu magno quod magno Kaam de statu suo non potuerunt per 3) nuncium 3) aliquid intimare. Videntes autem se presidium a suis habere non posse saluis personis omnium Ciuitatem illam regi Cipangu libere tradi- derunt. 4) hoc autem fuit Anno domini m. cc lxviiij. 5) De ydolatria et Crudelitate 6) uirorum Cipangu, C vij. In hac insula sypangu et in regionibus illis ydola multa sunt caput bouis habencia, Quedam autem 1) L et ceteris. — 2) P1 restituerunt. — 3) P1 schází. — 6) L a P1 + et post- modum ad propria redierunt. — 5) P2 meclxxviii. — 6) L incredulitate.
Strana 157
157 beranye nebo pſye neb ginich zwierzat. Gſu take tu modly, magicze cztirzi twarze przi gedne hlawie. Gyne gſu, genz trzi hlawy magi, gednu na hrdle a gyne dwie na rameny ſ obu ſtranu; Nyektere cztirzi rucze magy, nye- ktere deſſet, niektere ſto a nyektere wiecze nez ſto. A tu modlu, kteraz wiecze ruk ma, mnyegi, ze wieczſſye moczi geſt. A kdiz kto z tiech lidy z zipangu taze, odkud to magi neb kterym to vmiſlem czinie, nycz gineho neumyegi odpowiedieti, gedno ze gſu gegich otczowe tak wierzily a tak od nich wydano magie a nechtie toho promyeniti any gynak wierziti, nez yakoz gſu gich oczſowe wierzily. Take ti lide, genz bidle w tò oſtrowu zi- pangu, kdiz czizozemcze ktereho popadnu, muozly sie ten wyezen peniezy wyplatyti, puſtie gey wezmucze penieze, Pakly ſie muſ!] nema czym wyplatyti zabygi gey a warziecze, gedie a na takowe hody zowu przately ſwe, y gedie to maſſo wielmy rady pwicze, ze maſſo czlowieczie gt naylepſie. O mnozſtwie oſtrowow tey ... [103] MOrze to giste, kdezto gest ten oſtrow, welikey morze a to ſlowe morze kvij to geſt, morze tey wlaſti Mangi geſt na geo brzieziech. Na tom morzij, kdezto gt zipangu, gſu gini oftro[wolwe mnozie, kterzizto welmy ſnaznie poczteny gſucz od marynarzow neb chodſow wlaſti teij, ſhledanij gſu, ze gich gest sedm tifficz a trzi ſta a oſm a czti- rzidczet, z nichz wieczſſy diel geſt, gefſto lide w nych przebywagi. A w tiech we wſſech oftrowech drziewe rzeczenich wſeczkno drziewye wonne gest, porci. Alia uero arietis siue canis aliorum animalium diuersorum. Quedam eciam ydola ibi sunt habencia facies quatuor in capite vno. Alia eciam sunt, que tria capita habent, vnum s. super collum [83b] et duo alia super humeros hinc et inde. Quedam enim quatuor manus habent. Alia decem, alia uero centum et alia ultra centum. Illud autem ydolum, quod plures manus habuerit amplioris putantur esse uirtutis. Cum autem ab incolis Cipangu horum causa uel racio queritur nichil aliud respondere sciunt, nisi quod sic ab eorum pa- tribus est creditum et talem ab illis tradicionem habent. Voluntque imitari 1) et credere, quod imitati 2) sunt patres eorum. Habitatores eciam insule Cupangu, quando hominem capiunt extraneum, si captiuus potest pecunia redimi, dimit- tunt illum recepta pecunia. Si autem pro redemcione sua precium habere non potest, occidunt illum et coctum manducant. Et ad huiusmodi con[83b1juiuium inuitant consanguineos et amicos, qui carnes illas libentissime comedunt dicentes humanas carnes ceteris carnibus meliores esse. De multitudine insularum regionis illius et de earum fructibus, Capi- tulum viij. Mare illud, ubi est insula Cipangu, occeanum est et dicitur mare Cir,3) hoc est mare mangy, quia prouincia mangy est in littoribus eius. In hoc mari, ubi est Cipangu, sunt alie plurime naues, que cum diligencia com- putate a marinariis et pedoris 4) regionis illius inuente sunt septem milia quandringente xlviii, 5) quarum maior pars ab hominibus habitatur. In omnibus 1) L a P1 imitari. — 1) L a P1 i mitati. — 3) L a P1 Cym, P3 Cin. — 3) L pedo- tariis, P1 pedotis. — 5) L cec lxxviii.
157 beranye nebo pſye neb ginich zwierzat. Gſu take tu modly, magicze cztirzi twarze przi gedne hlawie. Gyne gſu, genz trzi hlawy magi, gednu na hrdle a gyne dwie na rameny ſ obu ſtranu; Nyektere cztirzi rucze magy, nye- ktere deſſet, niektere ſto a nyektere wiecze nez ſto. A tu modlu, kteraz wiecze ruk ma, mnyegi, ze wieczſſye moczi geſt. A kdiz kto z tiech lidy z zipangu taze, odkud to magi neb kterym to vmiſlem czinie, nycz gineho neumyegi odpowiedieti, gedno ze gſu gegich otczowe tak wierzily a tak od nich wydano magie a nechtie toho promyeniti any gynak wierziti, nez yakoz gſu gich oczſowe wierzily. Take ti lide, genz bidle w tò oſtrowu zi- pangu, kdiz czizozemcze ktereho popadnu, muozly sie ten wyezen peniezy wyplatyti, puſtie gey wezmucze penieze, Pakly ſie muſ!] nema czym wyplatyti zabygi gey a warziecze, gedie a na takowe hody zowu przately ſwe, y gedie to maſſo wielmy rady pwicze, ze maſſo czlowieczie gt naylepſie. O mnozſtwie oſtrowow tey ... [103] MOrze to giste, kdezto gest ten oſtrow, welikey morze a to ſlowe morze kvij to geſt, morze tey wlaſti Mangi geſt na geo brzieziech. Na tom morzij, kdezto gt zipangu, gſu gini oftro[wolwe mnozie, kterzizto welmy ſnaznie poczteny gſucz od marynarzow neb chodſow wlaſti teij, ſhledanij gſu, ze gich gest sedm tifficz a trzi ſta a oſm a czti- rzidczet, z nichz wieczſſy diel geſt, gefſto lide w nych przebywagi. A w tiech we wſſech oftrowech drziewe rzeczenich wſeczkno drziewye wonne gest, porci. Alia uero arietis siue canis aliorum animalium diuersorum. Quedam eciam ydola ibi sunt habencia facies quatuor in capite vno. Alia eciam sunt, que tria capita habent, vnum s. super collum [83b] et duo alia super humeros hinc et inde. Quedam enim quatuor manus habent. Alia decem, alia uero centum et alia ultra centum. Illud autem ydolum, quod plures manus habuerit amplioris putantur esse uirtutis. Cum autem ab incolis Cipangu horum causa uel racio queritur nichil aliud respondere sciunt, nisi quod sic ab eorum pa- tribus est creditum et talem ab illis tradicionem habent. Voluntque imitari 1) et credere, quod imitati 2) sunt patres eorum. Habitatores eciam insule Cupangu, quando hominem capiunt extraneum, si captiuus potest pecunia redimi, dimit- tunt illum recepta pecunia. Si autem pro redemcione sua precium habere non potest, occidunt illum et coctum manducant. Et ad huiusmodi con[83b1juiuium inuitant consanguineos et amicos, qui carnes illas libentissime comedunt dicentes humanas carnes ceteris carnibus meliores esse. De multitudine insularum regionis illius et de earum fructibus, Capi- tulum viij. Mare illud, ubi est insula Cipangu, occeanum est et dicitur mare Cir,3) hoc est mare mangy, quia prouincia mangy est in littoribus eius. In hoc mari, ubi est Cipangu, sunt alie plurime naues, que cum diligencia com- putate a marinariis et pedoris 4) regionis illius inuente sunt septem milia quandringente xlviii, 5) quarum maior pars ab hominibus habitatur. In omnibus 1) L a P1 imitari. — 1) L a P1 i mitati. — 3) L a P1 Cym, P3 Cin. — 3) L pedo- tariis, P1 pedotis. — 5) L cec lxxviii.
Strana 158
158 anyz tu kterij prutek roſte, by nebil wonnij a vzitecznij welmij. Tu gest wonye drahe welikey mnozſtwie, tu geſt peprzs welmy biely yako ſnyeh. Ale kupczy z ginich kragin rziedko tam przichazegie, neb lodie gducze z tey wlaſti Mangi, tam czely rok muſiegi byti na morzi, tak ze zyme wygieducze, letie sie zaſie wratie. Gegdiena[!] dwa wietrij mocz swu magi na tom morzi, geden w zimye a druhe w letie. Gest take ta wlaſt welmi wzdalena od brze- huow yndſkich. O tey wlaſti, proto ze ſem tam nebyl, wiecze prawieczel!] nebudu etc. O wlaſti Cziamka, kapitule viii. A protoz odeyducze od brzehu morſke° tey wlasti zayten, wezucze sie przef garbyn tissiecz a piet sset myl, przigiti gest k gedney [103a] wlasty, rzeczeneij Cziamba, genz welika gest welmy [a] bohata. Ta wla�t zwlaſſczij rzecz a zwlaſſczieho krale ma a modly naſledowaly. leta bozie° Tiſſicz dwuſte° ſſedeſſate° oſme° poſlal weliky kaam kublay gedno° z ſwych knyezat, gmenem Sogatu, ſ weliku woyſku, aby ge“ panſtwie tu wlaſt podrobil y nalezl gest mieſta tak ſylna a tak przeſilna hrady w tey wlaſti, ze zadne° mieſta any ktereho hradu dobiti mohl. Ale proto ze wſſy kazil a ſſczepij w tey wlaſti, ſlibil kral z Ciamba welike kaamowy vroczni dan wydawati, chtielly bi ge° ſ pokogem nechati. A tak kdiz ſmluwu vczinichu, woyſka ta odgedaſ-e] precz. A tak kral na wſſake leto welmy kraſne ſlonij kralowy kublayowij poſyela. Ja markus byl gſem autem insulis prefatis omnes arbores odorifere sunt neque in 1) uirgulta cres-[84a) cunt, que non sunt odorifera et multa ualde. Ibi sunt aromata infinita. Ibi piper albissimum et ut nix, de nigro eciam ibi est copia maxima. Negociatores autem parcium aliarum raro accedunt illuc, quum naues de mangy eundo illuc per annum continuum sunt in mari, quia in hyeme uadunt et in estate redeunt. duo soli uenti in mari illo regnant, vnus in hyeme et alius in estate. Est eciam hec regio multum distans a littoribus yndie. De hac regione quia ibi non fui, narrare 2) concludo. Reuertamur igitur ad portum Caitem, 3) ut inde ad regiones alias procedamus. De prouincia Ciamba, C. ix. Post recesum igitur a portu Caitem 4) na- uigando per garbinum [84a1] per mille et quingenta5) miliaria peruenitur ad prouinciam ciamba, 6) que magna est ualde et multarum opum. hec prouincia linguam propriam habet et proprium regem et sectatur ydolatriam. Anno domini M. cclxviii misit magnus Kaam cublay vnum ex suis principibus nomine sogatu 7) cum exercitu magno, ut eius dominio illam prouinciam subiugaret. Inuenit autem Ciuitates tam fortes et tam fortissima castra eius, quod nec ciuitates nec castra capere potuit. Sed quia regionis uillas et arbores deuastabant, promisit Rex Ciamba annuatim magno Kaam tributa persoluere, Si eum uolebat in pace dimittere. Concordia facta discessit exercitus et rex ille elephantes pulcher- rimos xx Annis singulis [85b] mittit ad regem. Ego Marchus in hac prouincia 1) P1 enim. — *) L + nichil. — 3) L Zayzen. — 4) L zayzen. — 5) P3 scházi. — *) L Ziamba. - 7) L sagata.
158 anyz tu kterij prutek roſte, by nebil wonnij a vzitecznij welmij. Tu gest wonye drahe welikey mnozſtwie, tu geſt peprzs welmy biely yako ſnyeh. Ale kupczy z ginich kragin rziedko tam przichazegie, neb lodie gducze z tey wlaſti Mangi, tam czely rok muſiegi byti na morzi, tak ze zyme wygieducze, letie sie zaſie wratie. Gegdiena[!] dwa wietrij mocz swu magi na tom morzi, geden w zimye a druhe w letie. Gest take ta wlaſt welmi wzdalena od brze- huow yndſkich. O tey wlaſti, proto ze ſem tam nebyl, wiecze prawieczel!] nebudu etc. O wlaſti Cziamka, kapitule viii. A protoz odeyducze od brzehu morſke° tey wlasti zayten, wezucze sie przef garbyn tissiecz a piet sset myl, przigiti gest k gedney [103a] wlasty, rzeczeneij Cziamba, genz welika gest welmy [a] bohata. Ta wla�t zwlaſſczij rzecz a zwlaſſczieho krale ma a modly naſledowaly. leta bozie° Tiſſicz dwuſte° ſſedeſſate° oſme° poſlal weliky kaam kublay gedno° z ſwych knyezat, gmenem Sogatu, ſ weliku woyſku, aby ge“ panſtwie tu wlaſt podrobil y nalezl gest mieſta tak ſylna a tak przeſilna hrady w tey wlaſti, ze zadne° mieſta any ktereho hradu dobiti mohl. Ale proto ze wſſy kazil a ſſczepij w tey wlaſti, ſlibil kral z Ciamba welike kaamowy vroczni dan wydawati, chtielly bi ge° ſ pokogem nechati. A tak kdiz ſmluwu vczinichu, woyſka ta odgedaſ-e] precz. A tak kral na wſſake leto welmy kraſne ſlonij kralowy kublayowij poſyela. Ja markus byl gſem autem insulis prefatis omnes arbores odorifere sunt neque in 1) uirgulta cres-[84a) cunt, que non sunt odorifera et multa ualde. Ibi sunt aromata infinita. Ibi piper albissimum et ut nix, de nigro eciam ibi est copia maxima. Negociatores autem parcium aliarum raro accedunt illuc, quum naues de mangy eundo illuc per annum continuum sunt in mari, quia in hyeme uadunt et in estate redeunt. duo soli uenti in mari illo regnant, vnus in hyeme et alius in estate. Est eciam hec regio multum distans a littoribus yndie. De hac regione quia ibi non fui, narrare 2) concludo. Reuertamur igitur ad portum Caitem, 3) ut inde ad regiones alias procedamus. De prouincia Ciamba, C. ix. Post recesum igitur a portu Caitem 4) na- uigando per garbinum [84a1] per mille et quingenta5) miliaria peruenitur ad prouinciam ciamba, 6) que magna est ualde et multarum opum. hec prouincia linguam propriam habet et proprium regem et sectatur ydolatriam. Anno domini M. cclxviii misit magnus Kaam cublay vnum ex suis principibus nomine sogatu 7) cum exercitu magno, ut eius dominio illam prouinciam subiugaret. Inuenit autem Ciuitates tam fortes et tam fortissima castra eius, quod nec ciuitates nec castra capere potuit. Sed quia regionis uillas et arbores deuastabant, promisit Rex Ciamba annuatim magno Kaam tributa persoluere, Si eum uolebat in pace dimittere. Concordia facta discessit exercitus et rex ille elephantes pulcher- rimos xx Annis singulis [85b] mittit ad regem. Ego Marchus in hac prouincia 1) P1 enim. — *) L + nichil. — 3) L Zayzen. — 4) L zayzen. — 5) P3 scházi. — *) L Ziamba. - 7) L sagata.
Strana 159
159 w tey wlaſti, kdezto ſem nalezl krale ſtareho, an ma welike mnozſtwie zen, ſ nymyzto miel ſynow a dczer w pocztu Trzi ſta a ſſe�t a dwaczet, z nichzto ſto a padeſſat giz dobrze mohly oruzie neſti. W tey wlaſti mnoho ſlonow geſt. Gſu tu leſfowe tiſſoweho drzewa welmi weliczie. O welikem oſtrowu. NEchagicze tey wlaſti Cziamba geſſczie wietſſie mezi polednem a garbynom przes myl ffest set, y przigiti gest do dwu oftrowu, genz slowu Sendur a kondur, a za tyemi przes piet set myl gest gedna wlaſt, rzeczena loehar, genz gest welmi welika [104] A bohata. zwlaſſczieho krale a zwlaſſczie rzecz magi, zadne danij nedawagi, gedno ſwemu kralij, a geſt welmy moczna, protoz zadny ſye ani pokuſſiti neſmye. Ty lide, genz tu bidle modloſluhi gſu. W tey wlasti roſte nyekterake owocze, yako yablka bryczi, a y gſu weliczi a takey gine opiet rzecene lynimes, genz gſu welmy dobrzi. Tu nayde zlata welike mnozstwie. Gest tu take nyekteraka porczellana, gizto (drziewe praweno nebo trzie, gizto) trh diegi mieſto peniez. Do tey wlaſti malo gich z ginich wlaſti przichazie, neb wlaſt nyeczſo diwoka gest a lydem neobykla. O wlaſti loehat piesse ſie. ODegducze od tey wlasti loehat, gest sie myl piet ſet proti polednij, a tu nalezne geden ostrow, rzeczenij pentaym, genz geſt kragina nieczſo puſta. Tu gſu leſſowe drziewie welmi wonneho a vziteczne°. Mezi tu wlaſti loehot a mezi pentaym w ſſedefati mylech fui, ubi regem antiquum inueni habentem vxorum multitudinem magnam, ex quibus filios, mares et feminas, habuerat numero ccc et xxvi, Quorum centum et quinquaginta iam potuerunt arma deferre. In hac regione multi elephantes 1) sunt et nigri aloe est ibi copia maxima. Sunt eciam ibi nemora magna de lignis ebany. De insula magna Iana, C. x. Dimissa prouincia Ciamba nauigatur inter meridiem et Cyrocum per miliaria mecce2) et peruenitur ad insulam magnam Iana, que in circuitu suo habet mensuram miliariorum trium milium. In hac insula rex est, qui nemini tributarius est. Ibi est piperis, nucum muscatorum, spici, galange, cubebarum, [85b1] gariofolorum et ceterorum aromatum copia maxima. Neg ciatores multi illuc confluunt, ubi lucra magna percipiunt. Omnes habitatores insule ydolatre sunt. Magnus Kaam nondum eam potuit obtinere. De prouincia loath, 3) Capitulum x, Dimissa insula Iana itur intra meridiem et garbinum per miliara septingenta 4) et peruenitur ad insulas duas, que di- cuntur sandur et condur, ultra quas ad quingenta 5) miliaria est prouincia loath, 6) que grandis est et ditissima ualde regem proprium et linguam pro- priam habens, nulli tributum reddens, nisi 7) proprio regi. Est enim fortis ualde et a nemine potest inuadi. Incole prouincie ydolatre sunt. In hac pro- uincia crescunt birci, qui domestici [86a] sunt et magni ut linces, qui ualde 1) L infantes ! — 1) L ccccc. — 3) laach. — 4) P3 lxx. — 5) L cccccc. — *) P3 loebat, P1 lorach. — 7) L + soli.
159 w tey wlaſti, kdezto ſem nalezl krale ſtareho, an ma welike mnozſtwie zen, ſ nymyzto miel ſynow a dczer w pocztu Trzi ſta a ſſe�t a dwaczet, z nichzto ſto a padeſſat giz dobrze mohly oruzie neſti. W tey wlaſti mnoho ſlonow geſt. Gſu tu leſfowe tiſſoweho drzewa welmi weliczie. O welikem oſtrowu. NEchagicze tey wlaſti Cziamba geſſczie wietſſie mezi polednem a garbynom przes myl ffest set, y przigiti gest do dwu oftrowu, genz slowu Sendur a kondur, a za tyemi przes piet set myl gest gedna wlaſt, rzeczena loehar, genz gest welmi welika [104] A bohata. zwlaſſczieho krale a zwlaſſczie rzecz magi, zadne danij nedawagi, gedno ſwemu kralij, a geſt welmy moczna, protoz zadny ſye ani pokuſſiti neſmye. Ty lide, genz tu bidle modloſluhi gſu. W tey wlasti roſte nyekterake owocze, yako yablka bryczi, a y gſu weliczi a takey gine opiet rzecene lynimes, genz gſu welmy dobrzi. Tu nayde zlata welike mnozstwie. Gest tu take nyekteraka porczellana, gizto (drziewe praweno nebo trzie, gizto) trh diegi mieſto peniez. Do tey wlaſti malo gich z ginich wlaſti przichazie, neb wlaſt nyeczſo diwoka gest a lydem neobykla. O wlaſti loehat piesse ſie. ODegducze od tey wlasti loehat, gest sie myl piet ſet proti polednij, a tu nalezne geden ostrow, rzeczenij pentaym, genz geſt kragina nieczſo puſta. Tu gſu leſſowe drziewie welmi wonneho a vziteczne°. Mezi tu wlaſti loehot a mezi pentaym w ſſedefati mylech fui, ubi regem antiquum inueni habentem vxorum multitudinem magnam, ex quibus filios, mares et feminas, habuerat numero ccc et xxvi, Quorum centum et quinquaginta iam potuerunt arma deferre. In hac regione multi elephantes 1) sunt et nigri aloe est ibi copia maxima. Sunt eciam ibi nemora magna de lignis ebany. De insula magna Iana, C. x. Dimissa prouincia Ciamba nauigatur inter meridiem et Cyrocum per miliaria mecce2) et peruenitur ad insulam magnam Iana, que in circuitu suo habet mensuram miliariorum trium milium. In hac insula rex est, qui nemini tributarius est. Ibi est piperis, nucum muscatorum, spici, galange, cubebarum, [85b1] gariofolorum et ceterorum aromatum copia maxima. Neg ciatores multi illuc confluunt, ubi lucra magna percipiunt. Omnes habitatores insule ydolatre sunt. Magnus Kaam nondum eam potuit obtinere. De prouincia loath, 3) Capitulum x, Dimissa insula Iana itur intra meridiem et garbinum per miliara septingenta 4) et peruenitur ad insulas duas, que di- cuntur sandur et condur, ultra quas ad quingenta 5) miliaria est prouincia loath, 6) que grandis est et ditissima ualde regem proprium et linguam pro- priam habens, nulli tributum reddens, nisi 7) proprio regi. Est enim fortis ualde et a nemine potest inuadi. Incole prouincie ydolatre sunt. In hac pro- uincia crescunt birci, qui domestici [86a] sunt et magni ut linces, qui ualde 1) L infantes ! — 1) L ccccc. — 3) laach. — 4) P3 lxx. — 5) L cccccc. — *) P3 loebat, P1 lorach. — 7) L + soli.
Strana 160
160 nayde wyſoſti morze mymo cztirzi kroczegie. Protoz lodnyczi muſiegi zdwyhnuti prawidla, potom pak geſt przigiti do kralowſtwie rzeczen° Ma- lenyr, kdezto gest wonye drahe rozliczne mnozſtwie welike. A take magi tu ſwu rzečz. O oſtrowu pentaym. ZA tiem oſtrowem pentaym przes Syrochum po ſtu mylich gest nagiti ostrow geden, rzeczenij menssie Jana, genz na ffirz y na del wokolo ma dwa tiſſicz myl. Tu geſt oſmero kralowſtwie, genz [104a] Kazde ma ſwe° krale. magi zwlaſſczi rziecz. A lide w tom oſtrowu gſu modloſluhi. Tu gt wſſie drahe wonye mnozstwie. Geft tu mnoha draha wonye, neb mnohe korženie, gehoz gſmy podobnoſti my zde nykdy ne- wydaly przed morzem. Ten oſtrow tak welmij ku polednij zalezi, ze z toho oſtrowu nyekterych hwyezd newidati, geſſto mij ge zde wydamij, A zwlasscze tey hwiezdij, gto latinie ſlowe poluſ artikuſ. A ya Markus bil gſem w ſſe- ſteru kralowſtwie too oſtrowu, a to gest w kralowſtwij ferlech, Basman, Samara, dragmoyam, lamby a fanfur, ale w ginich dwu gſem nebyl. O kralowſtwie ferlech. Tu gifſtu prziczinu, ze kupczow Sarraczenow welika wiecz giezdy do toho kralowſtwie fertech. Ti giſte lide, genz tu bidle w tey wlaſti na pomorzij, przigaly ſie zakona ohizdne' Machometa. A ti pak, genz w horach bidle, zakona nemagi, nez howadſky ziwy gſu a prawiecz, kterak ge nayprwe rano ſtrzietne, kdiz wſtanu, tey ſie wieczy boni sunt. Ibi aurum invenitur in copia et sunt ibi elephantes multi. Est ibi porcellana, que pro moneta expenditur, de qua dictum supra. Ad hanc pro- uinciam pauci de aliis regionibus confluunt, quia regio non bene domestica est. De insula pentayn, Capitulum xii. Post di(s)cessum a loath nauigatur per miliaria quingenta 1) uersus meridiem et inuenitur insula pentayn, que eciam regio siluestris est ualde. Ibi sunt nemora arborum odoris magni et magne utilitatis Inter prouinciam loath et pentayn per miliaria xl 2) non inue- nitur altitudo maris ultra passus quatuor,3) propter quod oportet nautas eleuare gubernacula seu temones. [86a1] Postea peruenitur ad regnum maleuir,4) ubi suut aromata multa in copia maxima. Est eciam ibi proprium ydeoma. De insula, que dicitur Iana minor, C. xiij. Vitra insulam pentayn per sirocum post miliaria centum inuenitur insula, que dicitur Iana minor, que in suo ambitu continet miliaria duo milia. Ubi sunt octo regna cum singulis re- gibus. Et est ibi propria lingua. Est sunt omnes habitatores insule ydolatre sectatores. Ibi est omnium aromatum copia. Suntque ibi aromata multa, quorum similitudinem nunquam uidimus citra 5) mare. Hec regio in tantum est ad meri- diem posita quod de ipsa insula polus articus uideri non potest stella 6), s. illa, que uulgariter dicitur tramontana. 6) Ego autem [86b] Marchus fui in sex regnis 1) P3 1. — 2) P1 lx — 3) Pl x. — 4) L malcyur. — *) P1 circa. — °)—5) Pa schází.
160 nayde wyſoſti morze mymo cztirzi kroczegie. Protoz lodnyczi muſiegi zdwyhnuti prawidla, potom pak geſt przigiti do kralowſtwie rzeczen° Ma- lenyr, kdezto gest wonye drahe rozliczne mnozſtwie welike. A take magi tu ſwu rzečz. O oſtrowu pentaym. ZA tiem oſtrowem pentaym przes Syrochum po ſtu mylich gest nagiti ostrow geden, rzeczenij menssie Jana, genz na ffirz y na del wokolo ma dwa tiſſicz myl. Tu geſt oſmero kralowſtwie, genz [104a] Kazde ma ſwe° krale. magi zwlaſſczi rziecz. A lide w tom oſtrowu gſu modloſluhi. Tu gt wſſie drahe wonye mnozstwie. Geft tu mnoha draha wonye, neb mnohe korženie, gehoz gſmy podobnoſti my zde nykdy ne- wydaly przed morzem. Ten oſtrow tak welmij ku polednij zalezi, ze z toho oſtrowu nyekterych hwyezd newidati, geſſto mij ge zde wydamij, A zwlasscze tey hwiezdij, gto latinie ſlowe poluſ artikuſ. A ya Markus bil gſem w ſſe- ſteru kralowſtwie too oſtrowu, a to gest w kralowſtwij ferlech, Basman, Samara, dragmoyam, lamby a fanfur, ale w ginich dwu gſem nebyl. O kralowſtwie ferlech. Tu gifſtu prziczinu, ze kupczow Sarraczenow welika wiecz giezdy do toho kralowſtwie fertech. Ti giſte lide, genz tu bidle w tey wlaſti na pomorzij, przigaly ſie zakona ohizdne' Machometa. A ti pak, genz w horach bidle, zakona nemagi, nez howadſky ziwy gſu a prawiecz, kterak ge nayprwe rano ſtrzietne, kdiz wſtanu, tey ſie wieczy boni sunt. Ibi aurum invenitur in copia et sunt ibi elephantes multi. Est ibi porcellana, que pro moneta expenditur, de qua dictum supra. Ad hanc pro- uinciam pauci de aliis regionibus confluunt, quia regio non bene domestica est. De insula pentayn, Capitulum xii. Post di(s)cessum a loath nauigatur per miliaria quingenta 1) uersus meridiem et inuenitur insula pentayn, que eciam regio siluestris est ualde. Ibi sunt nemora arborum odoris magni et magne utilitatis Inter prouinciam loath et pentayn per miliaria xl 2) non inue- nitur altitudo maris ultra passus quatuor,3) propter quod oportet nautas eleuare gubernacula seu temones. [86a1] Postea peruenitur ad regnum maleuir,4) ubi suut aromata multa in copia maxima. Est eciam ibi proprium ydeoma. De insula, que dicitur Iana minor, C. xiij. Vitra insulam pentayn per sirocum post miliaria centum inuenitur insula, que dicitur Iana minor, que in suo ambitu continet miliaria duo milia. Ubi sunt octo regna cum singulis re- gibus. Et est ibi propria lingua. Est sunt omnes habitatores insule ydolatre sectatores. Ibi est omnium aromatum copia. Suntque ibi aromata multa, quorum similitudinem nunquam uidimus citra 5) mare. Hec regio in tantum est ad meri- diem posita quod de ipsa insula polus articus uideri non potest stella 6), s. illa, que uulgariter dicitur tramontana. 6) Ego autem [86b] Marchus fui in sex regnis 1) P3 1. — 2) P1 lx — 3) Pl x. — 4) L malcyur. — *) P1 circa. — °)—5) Pa schází.
Strana 161
161 modlee mieſto boha. Wſſelikich zwierzat czistech y necziſtech y take czlo- wieczi maſſo gedie. O kralowſtwie Baſman. TO kralowſtwie Baſman rzecz zwlaſſczi ma, zakona nema. Nez lide tu bidlecże welmy howadſky bidle a prawiecze, ze gſu poddanij welike° kaam. Ale danij ge' nedawagi, nez nyekdy poſſlij [105] Gemu nyekterake hramotky k utieſſenie lefſnich wieczi. Tu gest welike mnozſtwie ſlonow. Tu gſu take gednorozczij welmij weliczi, genz gſu malo menſſy nez ſlonowe. Gednorozecz ſrſt ma yakzto bywol, ale nohi yako ſlon a hlawu ma yakzto weprż a tu wzdy krziwie k zemij. W blatie rad bidly yako ſwynie a geſt zwierże welmy mrzke, proſtrzed czela roh ma gedyni, hruby welmij a czernij, yazik bodlawij ma, yako by bil trnye hrubeho; yazikem ſwym lydy y gina zwierzata welmy vrazie. Wtom kralowſtwie opicz mnoho geſt rozliczney po- ſtawij, z nichzto gedny gſu malyczke, magijcze twarž czlowieczie, y na ginych vdech take welmy gſu czlowieku podobni. lowczi ge lapagicz ſrſt ſ nych wſſudy ſeymu, kromye na bradie nechagie a na ginich myestech ku podobenſtwie czlowieczie'. Potom ge zbigicz korzenym ozdobie, potó pak zſuſſiecze ge prodawagi kupczom a ty ge wezu do rozlicznich kragyn ſwieta a vczinie, ze mnozy lide mnye, by bilo [-i] czlowiekowe tak ma- liczcży. W to tak kralowſtwi mnoho ptakuow tiech nayde, gimzto wlaſky diegy Auſtur, a ti gſu czrnij yako hawrani A welmy dobrze ptaky lapagie. huius insule, s. in regnis ferlech, basman, samara, dragoiam, lambri et fanfur. In 1) aliis autem duobus non fui.1) Primo ergo dicam de regno ferlech. De Regno Ferlech, C. xiiij. Occasione saracenorum negociatorum, quorum ad regnum ferlech confluit multitudo, habitatores regni illius, qui habitant in regione maritima, acceperunt legem abhominabilis machometi. Qui autem in montibus habitant, legem non habent, sed bestialiter viuunt et 2) primam rem, cuius occcursum mane habent, quando consurgunt, pro deo 2) adorant. Omnium animalium mundorum et immundorum, et eciam hominum carnes manducant. De Regno Basman,3) Capitulum xv. [85b1]. Regnum vero basman linguam propriam habet, legem non habet. homines enim bestiales ibi ualde sunt. dicunt se esse subiectos magno Kaam, sed ei tributa non soluunt, quan- doque tamen mittunt ei iocalia nerum4) siluestrium. Ibi sunt elephantes in multitudine magna. Ibi sunt eciam unicornes magni ualde, qui parum minores sunt elephantis. Vnicornis autem pilum habet bubali, pedem autem habet ad similitudinem elephantis. Caput habet ut aper, quod semper habet incuruatum ad terram. in luto libenter moratur, ut sus et est animal turpe ualde. In frontis medio cornu vnicum habet grossum ualde et nigrum, linguam spinosam habet spinis magnis et grossis repletam, cum lingua [86a] sua homines et animalia ualde ledit. In hoc regno simie multe sunt diuersarum manerierum. Quarum quedam paruule 5) sunt habentes facies hominibus similes et in ceteris eciam 1)—1) P3 schází. — 2) L + habent vel. — 3) L Borman. — *) L animalium. — * Pa schází. 11
161 modlee mieſto boha. Wſſelikich zwierzat czistech y necziſtech y take czlo- wieczi maſſo gedie. O kralowſtwie Baſman. TO kralowſtwie Baſman rzecz zwlaſſczi ma, zakona nema. Nez lide tu bidlecże welmy howadſky bidle a prawiecze, ze gſu poddanij welike° kaam. Ale danij ge' nedawagi, nez nyekdy poſſlij [105] Gemu nyekterake hramotky k utieſſenie lefſnich wieczi. Tu gest welike mnozſtwie ſlonow. Tu gſu take gednorozczij welmij weliczi, genz gſu malo menſſy nez ſlonowe. Gednorozecz ſrſt ma yakzto bywol, ale nohi yako ſlon a hlawu ma yakzto weprż a tu wzdy krziwie k zemij. W blatie rad bidly yako ſwynie a geſt zwierże welmy mrzke, proſtrzed czela roh ma gedyni, hruby welmij a czernij, yazik bodlawij ma, yako by bil trnye hrubeho; yazikem ſwym lydy y gina zwierzata welmy vrazie. Wtom kralowſtwie opicz mnoho geſt rozliczney po- ſtawij, z nichzto gedny gſu malyczke, magijcze twarž czlowieczie, y na ginych vdech take welmy gſu czlowieku podobni. lowczi ge lapagicz ſrſt ſ nych wſſudy ſeymu, kromye na bradie nechagie a na ginich myestech ku podobenſtwie czlowieczie'. Potom ge zbigicz korzenym ozdobie, potó pak zſuſſiecze ge prodawagi kupczom a ty ge wezu do rozlicznich kragyn ſwieta a vczinie, ze mnozy lide mnye, by bilo [-i] czlowiekowe tak ma- liczcży. W to tak kralowſtwi mnoho ptakuow tiech nayde, gimzto wlaſky diegy Auſtur, a ti gſu czrnij yako hawrani A welmy dobrze ptaky lapagie. huius insule, s. in regnis ferlech, basman, samara, dragoiam, lambri et fanfur. In 1) aliis autem duobus non fui.1) Primo ergo dicam de regno ferlech. De Regno Ferlech, C. xiiij. Occasione saracenorum negociatorum, quorum ad regnum ferlech confluit multitudo, habitatores regni illius, qui habitant in regione maritima, acceperunt legem abhominabilis machometi. Qui autem in montibus habitant, legem non habent, sed bestialiter viuunt et 2) primam rem, cuius occcursum mane habent, quando consurgunt, pro deo 2) adorant. Omnium animalium mundorum et immundorum, et eciam hominum carnes manducant. De Regno Basman,3) Capitulum xv. [85b1]. Regnum vero basman linguam propriam habet, legem non habet. homines enim bestiales ibi ualde sunt. dicunt se esse subiectos magno Kaam, sed ei tributa non soluunt, quan- doque tamen mittunt ei iocalia nerum4) siluestrium. Ibi sunt elephantes in multitudine magna. Ibi sunt eciam unicornes magni ualde, qui parum minores sunt elephantis. Vnicornis autem pilum habet bubali, pedem autem habet ad similitudinem elephantis. Caput habet ut aper, quod semper habet incuruatum ad terram. in luto libenter moratur, ut sus et est animal turpe ualde. In frontis medio cornu vnicum habet grossum ualde et nigrum, linguam spinosam habet spinis magnis et grossis repletam, cum lingua [86a] sua homines et animalia ualde ledit. In hoc regno simie multe sunt diuersarum manerierum. Quarum quedam paruule 5) sunt habentes facies hominibus similes et in ceteris eciam 1)—1) P3 schází. — 2) L + habent vel. — 3) L Borman. — *) L animalium. — * Pa schází. 11
Strana 162
162 O kralowſtwie Samora. Po kralowſtwie rzeczene baſman nalezne kra- lowſtwie Samara. na temz oſtrowu Ja markus byl [105a] Gſem ſ ſwymi towarziſſy piet myeſiczow, neb ſmy czaſſu l. wiezenij na lodech zſpoſobne° nemohly zatiem myeti. Seſſly ſmij na zemij a tu ſmij ſobie hrady drze- wene ſ ſtrzielnijczemi zdielaly, na nychzto ſmij wieczſſie diel toho czaſſu bidlyli, howadne° lyda tey wlaſti ſye bogiecze, genz welmy radij czlowieczi maſſo gedie. W tom kralowſlwie vkazuge ſie ta hwiezda poluſ artykuſ A taket w tom kralowſtwij newychazegi ty hwiezdy, gimzto my rziekame wuoz. Ty lide, genz tu bidle, modloſluhij gſu a ygſu welmy na ſwych mrawych a obyczegijch zhowadiely a welmy zdywiely. Ryb welmi dobrich magi tu welike mnozſtwie. Pſſenycze tam neroſte ale y [z]ryzie chleb dielagi; wynicz nemagi, ale wyno ſobie takto dyelagi. Geſt tam drziewyczko nye- kterake male a toho mnoho a geſt nyeczſſo podobno k rewij, z nichzto kazde cztyrzi haluzky ma naywicze. A w giſtey čzas roku, kdiz onij wiedie, haluzky narziezi a kazde haluzczie geden kbelik prziwieze, w yenzto tu mokroſt nebo myezku, yakoz ſ toho drziewieczka tecze, ſbieragie wodu re- wowu. A tak geſt mnoho mokroſti w tom drziewie, ze za den a za nocz natecze pln kbel ten, yakoz geſt k haluzij prziwazan. Potom pak opiet wy- prazdnycze kbely, prziewezij zaſie k haluzyem. A tak [106] Drahnye dnij to gegich wyna ſbieranye gym tra. potom kdiz giz wiecze teczij nechcze membris multum hominibus similantur. Venatores eas capiunt et depilant, pilos tantummodo in barba dimittentes et in locis aliis ad similitudinem hominis. Post- hec eas in formulis mortuas ponunt et in speciebus conficiunt, ne marces- cant, deinde eas desiccant et negociatoribus uendunt, Qui eas per diuersas mundi partes deferunt faciuntque multos credere, quod sint homines ita parui. In hoc eciam regno multi inueniuntur austures nigri ut corui, qui aues optime capiunt. De regno samara, Capitulum rvi. [86a1] Post regnum basman inuenitur regnum Samara in eadem insula In quo regno ego marchus v 1) mensibus fui cum sociis immoratus, quia tempus nauigacioni aptum interim habere non po- tuimus. descendimus enim in terram et ibi castra lignea cum propugnaculs fecimus. In quibus maiori parte temporis morabamur bestialem illius patrie gentem metuentes, qui libentissime comedunt carnes humanas In hoc regno non apparet polus articus, 2) qui uulgariter dicitur tramontana nec eciam ibi apparent stele urse maioris, quas uulgus nominant currum magnum. habitatores regni huius ydolatre sunt et ualde in suis moribus bestiales et ualde siluestres, pisces optimi ibi habentur in copia [86b] maxima. Triticum ibi non crescit, sed de riso panes conficiunt. Vineas 3) non habent, sed vinum hoc modo 3) fa- ciunt. Sunt ibi arbores multe parue, que assimilantur palmis, quarum singule ramos quatuor habent ut plurimum. Certo anni tempore ramos incidunt et ad singulos ramos ligant urseos 4) singulos, in quibus fluentem arboris humorem 1) P* vi. — 1) P' antarticus ut stelle urse. — 2)—3) Pa schází. — 1) L + P3 urceos.
162 O kralowſtwie Samora. Po kralowſtwie rzeczene baſman nalezne kra- lowſtwie Samara. na temz oſtrowu Ja markus byl [105a] Gſem ſ ſwymi towarziſſy piet myeſiczow, neb ſmy czaſſu l. wiezenij na lodech zſpoſobne° nemohly zatiem myeti. Seſſly ſmij na zemij a tu ſmij ſobie hrady drze- wene ſ ſtrzielnijczemi zdielaly, na nychzto ſmij wieczſſie diel toho czaſſu bidlyli, howadne° lyda tey wlaſti ſye bogiecze, genz welmy radij czlowieczi maſſo gedie. W tom kralowſlwie vkazuge ſie ta hwiezda poluſ artykuſ A taket w tom kralowſtwij newychazegi ty hwiezdy, gimzto my rziekame wuoz. Ty lide, genz tu bidle, modloſluhij gſu a ygſu welmy na ſwych mrawych a obyczegijch zhowadiely a welmy zdywiely. Ryb welmi dobrich magi tu welike mnozſtwie. Pſſenycze tam neroſte ale y [z]ryzie chleb dielagi; wynicz nemagi, ale wyno ſobie takto dyelagi. Geſt tam drziewyczko nye- kterake male a toho mnoho a geſt nyeczſſo podobno k rewij, z nichzto kazde cztyrzi haluzky ma naywicze. A w giſtey čzas roku, kdiz onij wiedie, haluzky narziezi a kazde haluzczie geden kbelik prziwieze, w yenzto tu mokroſt nebo myezku, yakoz ſ toho drziewieczka tecze, ſbieragie wodu re- wowu. A tak geſt mnoho mokroſti w tom drziewie, ze za den a za nocz natecze pln kbel ten, yakoz geſt k haluzij prziwazan. Potom pak opiet wy- prazdnycze kbely, prziewezij zaſie k haluzyem. A tak [106] Drahnye dnij to gegich wyna ſbieranye gym tra. potom kdiz giz wiecze teczij nechcze membris multum hominibus similantur. Venatores eas capiunt et depilant, pilos tantummodo in barba dimittentes et in locis aliis ad similitudinem hominis. Post- hec eas in formulis mortuas ponunt et in speciebus conficiunt, ne marces- cant, deinde eas desiccant et negociatoribus uendunt, Qui eas per diuersas mundi partes deferunt faciuntque multos credere, quod sint homines ita parui. In hoc eciam regno multi inueniuntur austures nigri ut corui, qui aues optime capiunt. De regno samara, Capitulum rvi. [86a1] Post regnum basman inuenitur regnum Samara in eadem insula In quo regno ego marchus v 1) mensibus fui cum sociis immoratus, quia tempus nauigacioni aptum interim habere non po- tuimus. descendimus enim in terram et ibi castra lignea cum propugnaculs fecimus. In quibus maiori parte temporis morabamur bestialem illius patrie gentem metuentes, qui libentissime comedunt carnes humanas In hoc regno non apparet polus articus, 2) qui uulgariter dicitur tramontana nec eciam ibi apparent stele urse maioris, quas uulgus nominant currum magnum. habitatores regni huius ydolatre sunt et ualde in suis moribus bestiales et ualde siluestres, pisces optimi ibi habentur in copia [86b] maxima. Triticum ibi non crescit, sed de riso panes conficiunt. Vineas 3) non habent, sed vinum hoc modo 3) fa- ciunt. Sunt ibi arbores multe parue, que assimilantur palmis, quarum singule ramos quatuor habent ut plurimum. Certo anni tempore ramos incidunt et ad singulos ramos ligant urseos 4) singulos, in quibus fluentem arboris humorem 1) P* vi. — 1) P' antarticus ut stelle urse. — 2)—3) Pa schází. — 1) L + P3 urceos.
Strana 163
163 aneb kapati ta mokroſt, naberucze wody i legij nad korzen to° drzewa a po maleij chwiely opiet takez teczi poczne, ale to nenye tak dobre yako prwe, a tohot onij mieſto wyna vziwagi, a toho ani[o-] doſti magi, a geſt welmi dobrey chuti. Barwu ma byelu neb czerwe yako wyno. W tey wlaſti gſu nyekteraczi orzyechowe, gimz latinie rziekagi Nux yndica, yako by rzekl yndſky orziech, a tiech geſt welikey mnozſtwie a gſu we- liczi a welmi dobrzi. Ty lide, genz tu przebywagi w tey wlaſti, wſſelikeho maſſa poziwagi w krmy. O kralowſtwie dragoya. KRalowſtwie Dragroyam, w nyemzto modly naſledugi, krale zwlaſſczieho magi a rziečz. lide gſu w nyem welmij dy- woczi. A tu geſt takowy obyczeg, kdiz kdo z nych gest nemoczen, geho przatele czarodienyczi k nye prziwedu, taziecze gich, mozly ten nemoczny tey nemoczi geſſcze zbyti. Tehdy ti czarodieniczi podle odpowiedy dya- beſſkich[-el-], yakoz gym diably odpowiedie dawaly od to° nemoczne°, zdrawy nebo ſmrti odpowiedie. Rzeknuly, ze nemocznij nemož zproſſczen byti tey nemoczi, prziwolagi ty giffte, gefsto vmiegi welmy ſnadnye a lechtie ne- moczne“ zahubyti. tehdy zawru gemu vſta, [106a] Aby tak ſnadnye duch ztratil. A kdiz vmrze, maſſo geho zrziezi a zwarzie, a tak ſberucze ſie wſſicznij przatele w hromadu, to giſſte ge° maſſo y ſe wſſiem mozkem ſnyedie. y prawie tak, kdiz bij maſſo ge° neb tielo ſhnylo a w czrwy ſie obratilo, colligunt, sicut colligitur aqua vitis. In tanta enim copia ille liquor habundat, quod inter diem et noctem repletur urceus, qui 1) ad ramum est alligatus. 1) Postea rursus euacuatos vrceos reponunt ad ramos. Et sic diebus pluribus hec vindemia durat. demum ad pedem arboris aquam effundunt, quando iam arbor guttas emitere desinit, et post modicam horam rursum [86b1] humor fluere incipit, sed non est tanti ualoris ut prior. Hoc liquore pro vino utuntur, de quo copiam habent magnam, et est ualde grati saporis. Colorem habet album uel rubeum ad similitudinem vini. 2) In hac regione sunt nuces Indie in copia maxima, que magne et optime sunt. Habitatores huius patrie omnibus indif- ferenter carnibus utuntur in cibum. De regno dragoiam, Capitulum xvii. Regnum uero dragoiam,3) ubi coluntur ydola, regem proprium et propriam linguam habet, ubi homines sunt ualde siluestres. Est ibi consuetudo talis. Quando quis grauiter infirmatur, consan- guinei eius magos et incantatores ad illum adducunt interrogantes, an ille valeat liberari. Illi [87a] autem magi secundum responsa demonum sibi facta de 41 ipsius conualescencia uel morte 4) respondent. Si dicunt infirmum liberari non posse, conuocantur hii, qui sciunt facillime et leuiter infirmos occidere, et os infirmi concludunt ita, ut faciliter alitum 5) perdat. Quo mortuo eius carnes incidunt et coquunt et congregati in vnum omnes consanguinei eius carnes illas cum medulis omnibus comedunt. Dicunt enim, quod si carnes illius 1) - 1) P3 schází. — 2)—3) P3 schází. — 3) P1 dragroyam. — 4)—4) P3 schází. — 5)—5) P a P' anhelitum 115
163 aneb kapati ta mokroſt, naberucze wody i legij nad korzen to° drzewa a po maleij chwiely opiet takez teczi poczne, ale to nenye tak dobre yako prwe, a tohot onij mieſto wyna vziwagi, a toho ani[o-] doſti magi, a geſt welmi dobrey chuti. Barwu ma byelu neb czerwe yako wyno. W tey wlaſti gſu nyekteraczi orzyechowe, gimz latinie rziekagi Nux yndica, yako by rzekl yndſky orziech, a tiech geſt welikey mnozſtwie a gſu we- liczi a welmi dobrzi. Ty lide, genz tu przebywagi w tey wlaſti, wſſelikeho maſſa poziwagi w krmy. O kralowſtwie dragoya. KRalowſtwie Dragroyam, w nyemzto modly naſledugi, krale zwlaſſczieho magi a rziečz. lide gſu w nyem welmij dy- woczi. A tu geſt takowy obyczeg, kdiz kdo z nych gest nemoczen, geho przatele czarodienyczi k nye prziwedu, taziecze gich, mozly ten nemoczny tey nemoczi geſſcze zbyti. Tehdy ti czarodieniczi podle odpowiedy dya- beſſkich[-el-], yakoz gym diably odpowiedie dawaly od to° nemoczne°, zdrawy nebo ſmrti odpowiedie. Rzeknuly, ze nemocznij nemož zproſſczen byti tey nemoczi, prziwolagi ty giffte, gefsto vmiegi welmy ſnadnye a lechtie ne- moczne“ zahubyti. tehdy zawru gemu vſta, [106a] Aby tak ſnadnye duch ztratil. A kdiz vmrze, maſſo geho zrziezi a zwarzie, a tak ſberucze ſie wſſicznij przatele w hromadu, to giſſte ge° maſſo y ſe wſſiem mozkem ſnyedie. y prawie tak, kdiz bij maſſo ge° neb tielo ſhnylo a w czrwy ſie obratilo, colligunt, sicut colligitur aqua vitis. In tanta enim copia ille liquor habundat, quod inter diem et noctem repletur urceus, qui 1) ad ramum est alligatus. 1) Postea rursus euacuatos vrceos reponunt ad ramos. Et sic diebus pluribus hec vindemia durat. demum ad pedem arboris aquam effundunt, quando iam arbor guttas emitere desinit, et post modicam horam rursum [86b1] humor fluere incipit, sed non est tanti ualoris ut prior. Hoc liquore pro vino utuntur, de quo copiam habent magnam, et est ualde grati saporis. Colorem habet album uel rubeum ad similitudinem vini. 2) In hac regione sunt nuces Indie in copia maxima, que magne et optime sunt. Habitatores huius patrie omnibus indif- ferenter carnibus utuntur in cibum. De regno dragoiam, Capitulum xvii. Regnum uero dragoiam,3) ubi coluntur ydola, regem proprium et propriam linguam habet, ubi homines sunt ualde siluestres. Est ibi consuetudo talis. Quando quis grauiter infirmatur, consan- guinei eius magos et incantatores ad illum adducunt interrogantes, an ille valeat liberari. Illi [87a] autem magi secundum responsa demonum sibi facta de 41 ipsius conualescencia uel morte 4) respondent. Si dicunt infirmum liberari non posse, conuocantur hii, qui sciunt facillime et leuiter infirmos occidere, et os infirmi concludunt ita, ut faciliter alitum 5) perdat. Quo mortuo eius carnes incidunt et coquunt et congregati in vnum omnes consanguinei eius carnes illas cum medulis omnibus comedunt. Dicunt enim, quod si carnes illius 1) - 1) P3 schází. — 2)—3) P3 schází. — 3) P1 dragroyam. — 4)—4) P3 schází. — 5)—5) P a P' anhelitum 115
Strana 164
164 any by poto hladem zemrzely a duſſie to° mrtweo ſkrzie to welike by muky trpiela. Ale koſty ge° nyekterdie w horach w geſkyniech ſchowagi, aby gich nemohl any czlowiek any kterij zwierz dogiti. kdiz lide tey wlasti koho popadny z cizich kragyn, nemozlij ſie penyezi wiplatiti, zabygi gey a ſnyedie. O kralowſtwie lambrij. GYne kralowſtwie, genz ſlowe lambrij, kdezto gest wonye drahey mnozſtwie. Tu roſte nyekterake owocze, rzieczene byrczi, gynde ſtogi bryczij, a too welikey mnozſtwie. A to, kdiz giz wyroſte neb z zemie wynde, przeſazugi a trzy leta tak w zemij ſtaty nechagi a potom ge y ſ korzenem witrhagi. Tiech brziczow Ja markus bil gſem ſſebu do benatek przineſl a wſyetie gſem kazal, ale proto ze k nym muſy byti welmy horka wlaſt, nemohly wznity. Wtom kralowſtwie lide modloſluhi gſu. w tey wlaſti geſt mnoho lidy, genz oczaſſy magi yako pſy dluhe na pied. Ty lide negſu w miestech, nez w horach bydle. Tu gest take gednorozczow mnoho y take gynich zwierzat [107]. O kralowſtwie fanffur, SEſte toho oſtrowu kralowſtwie ſlowe ffanfur, Tu roſte kaffur lepſſy, nezliby gey mohl kde ginde nagyti, neb geſt tak drahij, ze geho nedadie wiecze za zlaty, nez czož zlaty wazi, a tak ktoz geho chcze czo kupyti, muſy zlatem odwaziti. Chleb z rziezie dielagi a pſſe- nicze nemagi. Mleka doſti magi a to° poziwagi naywiecze. Wyno z drziewie magi, o nyemz ſwrchu praweno geſt o kralowſtwie Samara. W tey wlaſti putrescerent, conuerterentur in uermes et uermes illi postmodum morerentur fame et anima defuncti illius ex hoc penas grauissimas pateretur. Ossa autem in cauernis moncium sepeliunt, ne possint ab homine uel a bestia tangi. quando homines regionis [87a1] huius aliquem capiunt de partibus alienis, si se pecunia non potest redimere, ipsum occidunt et comedunt. De regno Lambri C. xviii. Aliud regnum insule prefate dicitur Lambri. vbi sunt aromata multa ualde. Ibi crescunt birci in copia maxima, quos prius- quam 1) creuerunt, transplantant et tribus annis in terra dimittunt, postea eos cum radice euellunt. De illis bircis ego Marchus mecum venecias detuli et seminari feci, sed quia requirunt calidissimam regionem, non potuerunt nasci. Regni huius incole ydolatre sunt. In hac regione quoddam ualde stupendum est. Sunt ibi homines multi, qui habent caudas ut canes longitudinis palmi vnius. [87b] hii homines 2) non sunt in Ciuitatibus, sed in montibus habitant. 3) Ibi eciam sunt vnicornes multi et alia animalia multa ualde. De regno fansur1), Capitulum xix. Sextum uero illius insule regnum fansur4) dicitur. Vbi nascitur camphora melior, quam alibi ualeat reperiri, que equali pon- dere pro auro commutatur. Panem de riso faciunt et tritico carent. Lacte ha- bundant, quo uescuntur ut plurimum, vinum de arboribus habent, de quibus 5) dictum est in regno samar. In hac regione sunt arbores multe, magne grossi- 1) L postquam. — 1) L † caudati. — 3) P1 labitant. — 4) P1 ffamfur L. farfur. — 5) P1 + supra.
164 any by poto hladem zemrzely a duſſie to° mrtweo ſkrzie to welike by muky trpiela. Ale koſty ge° nyekterdie w horach w geſkyniech ſchowagi, aby gich nemohl any czlowiek any kterij zwierz dogiti. kdiz lide tey wlasti koho popadny z cizich kragyn, nemozlij ſie penyezi wiplatiti, zabygi gey a ſnyedie. O kralowſtwie lambrij. GYne kralowſtwie, genz ſlowe lambrij, kdezto gest wonye drahey mnozſtwie. Tu roſte nyekterake owocze, rzieczene byrczi, gynde ſtogi bryczij, a too welikey mnozſtwie. A to, kdiz giz wyroſte neb z zemie wynde, przeſazugi a trzy leta tak w zemij ſtaty nechagi a potom ge y ſ korzenem witrhagi. Tiech brziczow Ja markus bil gſem ſſebu do benatek przineſl a wſyetie gſem kazal, ale proto ze k nym muſy byti welmy horka wlaſt, nemohly wznity. Wtom kralowſtwie lide modloſluhi gſu. w tey wlaſti geſt mnoho lidy, genz oczaſſy magi yako pſy dluhe na pied. Ty lide negſu w miestech, nez w horach bydle. Tu gest take gednorozczow mnoho y take gynich zwierzat [107]. O kralowſtwie fanffur, SEſte toho oſtrowu kralowſtwie ſlowe ffanfur, Tu roſte kaffur lepſſy, nezliby gey mohl kde ginde nagyti, neb geſt tak drahij, ze geho nedadie wiecze za zlaty, nez czož zlaty wazi, a tak ktoz geho chcze czo kupyti, muſy zlatem odwaziti. Chleb z rziezie dielagi a pſſe- nicze nemagi. Mleka doſti magi a to° poziwagi naywiecze. Wyno z drziewie magi, o nyemz ſwrchu praweno geſt o kralowſtwie Samara. W tey wlaſti putrescerent, conuerterentur in uermes et uermes illi postmodum morerentur fame et anima defuncti illius ex hoc penas grauissimas pateretur. Ossa autem in cauernis moncium sepeliunt, ne possint ab homine uel a bestia tangi. quando homines regionis [87a1] huius aliquem capiunt de partibus alienis, si se pecunia non potest redimere, ipsum occidunt et comedunt. De regno Lambri C. xviii. Aliud regnum insule prefate dicitur Lambri. vbi sunt aromata multa ualde. Ibi crescunt birci in copia maxima, quos prius- quam 1) creuerunt, transplantant et tribus annis in terra dimittunt, postea eos cum radice euellunt. De illis bircis ego Marchus mecum venecias detuli et seminari feci, sed quia requirunt calidissimam regionem, non potuerunt nasci. Regni huius incole ydolatre sunt. In hac regione quoddam ualde stupendum est. Sunt ibi homines multi, qui habent caudas ut canes longitudinis palmi vnius. [87b] hii homines 2) non sunt in Ciuitatibus, sed in montibus habitant. 3) Ibi eciam sunt vnicornes multi et alia animalia multa ualde. De regno fansur1), Capitulum xix. Sextum uero illius insule regnum fansur4) dicitur. Vbi nascitur camphora melior, quam alibi ualeat reperiri, que equali pon- dere pro auro commutatur. Panem de riso faciunt et tritico carent. Lacte ha- bundant, quo uescuntur ut plurimum, vinum de arboribus habent, de quibus 5) dictum est in regno samar. In hac regione sunt arbores multe, magne grossi- 1) L postquam. — 1) L † caudati. — 3) P1 labitant. — 4) P1 ffamfur L. farfur. — 5) P1 + supra.
Strana 165
165 ffanfur gest drziewye welmy tluste a wysoke, genz ma welmij zflechtylu a tenku kuoru, a pod tu koru muka nyekteraka geſt welmy dobra, z niezto dielagi krmye rozkofſne, kterezto krmye Ja Markuſ czaſto gſem gedl w to kragi. W ginich dwu w kralowſtwi toho oſtrowu nebil gſem, Protoz o nych nycz gyneho prawiti nebudu. O oſtrowu Nekuram. Winducze z toho oſtrowu Jana ſ tey ſtrany od kralowſtwie lambrij gest ſie wezti po morzi Sto a padefat myl y nalezne dwa oftrowy, to gest Nekura a Angaman. lid too oftrowu Nekuram krale nema, welmy howadłky ziwy gſu. toho oftrowu lide, muzie y zenij, nazij chodie, a zadne° myſta na ſwem ziwotie nekrygi, a gſu modloſluhi. Tu gſu le�ſowe drziewie Sandalow czerwenich, Orzechow y hrzebiczkow doſti, bryczow y rozliczney drahey wonie [107a]. O oſtrowu Angaman. GYni oſtrow, genz slowe Angaman, weliky gest a lid w nyem modlam ſluzie a welmy howadſky bidle, a gſu lide dywoczi a welmy vkrutny. Ryzie, mlekem a maſſem krmye ſie, zadneho ſie maſſa k gedenij neohizdugi, lidſke maſſo takey gedie, lide gſu tu welmy neſliczni, Neb hlawu yako pſy magi, zuby a oczi k pſom podobne. Wſſie drahe wonye tu dosti gest. Gest tu take (tu) owocze rozliczne°... O oſtrowu Stylam. PO tom kdyz windeß od oſtrowu angaman, przeſ tiſſicz myl proti garbynu, naydeſ oſtrow Stilam rzeczeny, genz geſt z nay- tudinis, que habent subtilissimum corticem. sub cortice uero farina quedam est optima ualde, de qua delicata cibaria preparantur, de quibus comedi pluries ego Marchus. [87b1] In aliis duobus regnis insule non fui : Idcirco de eis nichil aliud recitabo. De insula necuram, xx. Post recessum autem ab insula Iana ex parte regni lambri proceditur per mare ad 7) quinquaginta miliaria et inveniuntur insule due 1) Necuram et angaman. Populus insule necuram regem non habet, bestialiter ualde viuit. huius habitatores insule mares et femine nudi uadunt et in 2) nulla parte corporis teguntur 2) et ydolatre sunt. Nemora ibi sunt arborum sanda- lorum 3) rubeorum, 3) nucum yndie et garofolorum. habent copiam birciorum et diuuersorum aromatum. De insula agamam,“) xxi. Alia insula, que dicitur angamam, magna est. [88a] cuius populus ydola ueneratur et bestialiter ualde uiuit. Homines enim siluestres atque crudelissimi sunt. Riso, lacte et carnibus uescuntur. Nullam autem carnem abhominantur in cibum. humanas eciam carnes comedunt. homines ibi deformes sunt ualde. Nam caput quasi caninum habent et oculos canibus similes. Omnium aromatum copia ibi est. Sunt eciam ibi fructus uarii et diuersi, citra marinas partes fructibus ualde dissimiles. De insula magna Seylam, Capitulum xxii. Post recessum ab insula Anga- man per miliaria mille uersus Garbinum inuenitur insula Seylam,6) que vna est de melioribus et maioribus insulis mundi, habens in giro [88a1] miliaria duo milia et XL. fuit tamen aliquando maior, quia, sicut in illis partibus est fama, 1) P3 + multe principaliter — 2)—3) P3 schází. — 3)—5) P1 schází. — 4) L Anga- man. — 5) P2 marinis fructibus. — 6) P“ cilon. — 7) P1 + centum et.
165 ffanfur gest drziewye welmy tluste a wysoke, genz ma welmij zflechtylu a tenku kuoru, a pod tu koru muka nyekteraka geſt welmy dobra, z niezto dielagi krmye rozkofſne, kterezto krmye Ja Markuſ czaſto gſem gedl w to kragi. W ginich dwu w kralowſtwi toho oſtrowu nebil gſem, Protoz o nych nycz gyneho prawiti nebudu. O oſtrowu Nekuram. Winducze z toho oſtrowu Jana ſ tey ſtrany od kralowſtwie lambrij gest ſie wezti po morzi Sto a padefat myl y nalezne dwa oftrowy, to gest Nekura a Angaman. lid too oftrowu Nekuram krale nema, welmy howadłky ziwy gſu. toho oftrowu lide, muzie y zenij, nazij chodie, a zadne° myſta na ſwem ziwotie nekrygi, a gſu modloſluhi. Tu gſu le�ſowe drziewie Sandalow czerwenich, Orzechow y hrzebiczkow doſti, bryczow y rozliczney drahey wonie [107a]. O oſtrowu Angaman. GYni oſtrow, genz slowe Angaman, weliky gest a lid w nyem modlam ſluzie a welmy howadſky bidle, a gſu lide dywoczi a welmy vkrutny. Ryzie, mlekem a maſſem krmye ſie, zadneho ſie maſſa k gedenij neohizdugi, lidſke maſſo takey gedie, lide gſu tu welmy neſliczni, Neb hlawu yako pſy magi, zuby a oczi k pſom podobne. Wſſie drahe wonye tu dosti gest. Gest tu take (tu) owocze rozliczne°... O oſtrowu Stylam. PO tom kdyz windeß od oſtrowu angaman, przeſ tiſſicz myl proti garbynu, naydeſ oſtrow Stilam rzeczeny, genz geſt z nay- tudinis, que habent subtilissimum corticem. sub cortice uero farina quedam est optima ualde, de qua delicata cibaria preparantur, de quibus comedi pluries ego Marchus. [87b1] In aliis duobus regnis insule non fui : Idcirco de eis nichil aliud recitabo. De insula necuram, xx. Post recessum autem ab insula Iana ex parte regni lambri proceditur per mare ad 7) quinquaginta miliaria et inveniuntur insule due 1) Necuram et angaman. Populus insule necuram regem non habet, bestialiter ualde viuit. huius habitatores insule mares et femine nudi uadunt et in 2) nulla parte corporis teguntur 2) et ydolatre sunt. Nemora ibi sunt arborum sanda- lorum 3) rubeorum, 3) nucum yndie et garofolorum. habent copiam birciorum et diuuersorum aromatum. De insula agamam,“) xxi. Alia insula, que dicitur angamam, magna est. [88a] cuius populus ydola ueneratur et bestialiter ualde uiuit. Homines enim siluestres atque crudelissimi sunt. Riso, lacte et carnibus uescuntur. Nullam autem carnem abhominantur in cibum. humanas eciam carnes comedunt. homines ibi deformes sunt ualde. Nam caput quasi caninum habent et oculos canibus similes. Omnium aromatum copia ibi est. Sunt eciam ibi fructus uarii et diuersi, citra marinas partes fructibus ualde dissimiles. De insula magna Seylam, Capitulum xxii. Post recessum ab insula Anga- man per miliaria mille uersus Garbinum inuenitur insula Seylam,6) que vna est de melioribus et maioribus insulis mundi, habens in giro [88a1] miliaria duo milia et XL. fuit tamen aliquando maior, quia, sicut in illis partibus est fama, 1) P3 + multe principaliter — 2)—3) P3 schází. — 3)—5) P1 schází. — 4) L Anga- man. — 5) P2 marinis fructibus. — 6) P“ cilon. — 7) P1 + centum et.
Strana 166
166 wieczſſiech oſtrowow, czoz gich w ſwietie geſt, neb ma w okrſly myl dwa tiſſicz a cztirzidczet... Oſtrow ten krale ma welmy bohate°, genz zadne" w dan podroben nenye, lide too oſtrowu modloſluhi gſu a wſſicknij nazy chodie, muzie y zeny, ale kazdy z nich myſto hanebne ſobie ruku zakryge. Obile zadneho nemagi kromye ryzow, Maſſem, ryzij a mlekem ziwy gſu. Mnoz- ſtwie magi nyekterake° ſemene Soſyman, z niehoz oleyg dielagi. Take ty giſte brycze magi lepſſie, nez kde w ſwietie, a ty tu roſtu. Wyno take z drziewie magi, o nyemz praweno geſt w kralowſtwie Samara. W tom oſtrowu [108] Stilam nalezagi kamenye drahe, genz flowu rubynowe, a tiech w ginijch wlaftech nenayde. Mnoho take zafirow, topazow, ametijftow tu geſt y mnoho gine° drahe° kamenije, kral to' oſtrowu kraſſy rubyn ma, yako geij wydal we wſſem ſwietie, geſt tluſſczi na pied a ſyrzi na loket. Geſt ſwietly przewelmij a beze wíſie poſſkwrny, tak ze ſie zda, by ohen horuczi byl. Weliky kaam kublaij poſly ſwe ſlal k nye' a proſſie, aby ge ten kamen dal, a chtielly ge tak oddati, ze by ſtalo za dobre myeſto. A on ge" odpowiediel a rzka, proto ze gest byl kamen ge przed- kuow, nechcze geho nykdy zadne" dati. W tom oſtrowu lide negſu wa- leczni any brannij, ale welmy nevdatnij. A kdiz ſ kym walku magi, wolagi zoldnerze z ginich kragin a zwlaſſcze ſ tarczemi [] communis girus 1) eius aliquando comprehendebat aliquando tria millia2) et sexcenta. Ventus uehemens veniens a regione tramontana sic fortiter in annis multis in insulam inruit impetu maximo, ut multis ex maritimis 3) montibus 4) ca- dentibus multum ex insule territorio perderetur et occuparent maria loco terre. Insula hec Regem ditissimum habet, qui nulli tributarius est. Homines insule ydolatre sunt et omnes nudi ambulant, mares et femine, sed quilibet uerenda operit panno vno. Nullum 5) bladum habent excepto riso.5) Carnibus et riso et lacte vivunt. habundanciam habent seminum soriman,6) de quibus oleum faciunt. Bircios [88b] habent meliores mundi, qui ibi crescunt. Vinum eciam habent de arboribus, de quibus dictum est, in regno ramaram. In hac insula inveniuntur lapides preciosi, qui dicuntur robini,7) qui in regionibus aliis non habentur. Multi eciam saphiri et topacii et amastici 8) ibi sunt multique alii lapides preciosi. Rex insule huius pulcriorem Robinum habet, quam umquam uisus est in hoc mundo. habet enim vnius palmi longitudinem et grossiciem ad mensuram gros- siciei brachii hominis. Est autem splendidum supra9) modum omni macula carens, adeo ut ignis ardens esse uideatur. Magnus Kaam Cublay nunccios suos direxit ad illum rogans, ut prefatum lapidem illi donaret et [88b1] ipse donaret ei ualorem ciuitatis vnius. qui respondit, quod, quia lapis ille suorum fuerat antecessorum, nulli eum vnquam homini daret. Huius insule homines bellicosi non sunt, sed uiles 10) ualde. Quando autem bella cum aliquibus habent, de alienis partibus stipendiarios aduocant et 11) specialiter saracenos.11) 1) psáno girum. — 2) L mille milliarios. — 3) P + in. — 4) P1 + in mare. — 5)— 5) P2 schází. — 6) L solummodo. — 7) P1 cubini. — *) L amatirte. — 3) P' super. — 10) P2 rudes. — 11)—11) P3 schází.
166 wieczſſiech oſtrowow, czoz gich w ſwietie geſt, neb ma w okrſly myl dwa tiſſicz a cztirzidczet... Oſtrow ten krale ma welmy bohate°, genz zadne" w dan podroben nenye, lide too oſtrowu modloſluhi gſu a wſſicknij nazy chodie, muzie y zeny, ale kazdy z nich myſto hanebne ſobie ruku zakryge. Obile zadneho nemagi kromye ryzow, Maſſem, ryzij a mlekem ziwy gſu. Mnoz- ſtwie magi nyekterake° ſemene Soſyman, z niehoz oleyg dielagi. Take ty giſte brycze magi lepſſie, nez kde w ſwietie, a ty tu roſtu. Wyno take z drziewie magi, o nyemz praweno geſt w kralowſtwie Samara. W tom oſtrowu [108] Stilam nalezagi kamenye drahe, genz flowu rubynowe, a tiech w ginijch wlaftech nenayde. Mnoho take zafirow, topazow, ametijftow tu geſt y mnoho gine° drahe° kamenije, kral to' oſtrowu kraſſy rubyn ma, yako geij wydal we wſſem ſwietie, geſt tluſſczi na pied a ſyrzi na loket. Geſt ſwietly przewelmij a beze wíſie poſſkwrny, tak ze ſie zda, by ohen horuczi byl. Weliky kaam kublaij poſly ſwe ſlal k nye' a proſſie, aby ge ten kamen dal, a chtielly ge tak oddati, ze by ſtalo za dobre myeſto. A on ge" odpowiediel a rzka, proto ze gest byl kamen ge przed- kuow, nechcze geho nykdy zadne" dati. W tom oſtrowu lide negſu wa- leczni any brannij, ale welmy nevdatnij. A kdiz ſ kym walku magi, wolagi zoldnerze z ginich kragin a zwlaſſcze ſ tarczemi [] communis girus 1) eius aliquando comprehendebat aliquando tria millia2) et sexcenta. Ventus uehemens veniens a regione tramontana sic fortiter in annis multis in insulam inruit impetu maximo, ut multis ex maritimis 3) montibus 4) ca- dentibus multum ex insule territorio perderetur et occuparent maria loco terre. Insula hec Regem ditissimum habet, qui nulli tributarius est. Homines insule ydolatre sunt et omnes nudi ambulant, mares et femine, sed quilibet uerenda operit panno vno. Nullum 5) bladum habent excepto riso.5) Carnibus et riso et lacte vivunt. habundanciam habent seminum soriman,6) de quibus oleum faciunt. Bircios [88b] habent meliores mundi, qui ibi crescunt. Vinum eciam habent de arboribus, de quibus dictum est, in regno ramaram. In hac insula inveniuntur lapides preciosi, qui dicuntur robini,7) qui in regionibus aliis non habentur. Multi eciam saphiri et topacii et amastici 8) ibi sunt multique alii lapides preciosi. Rex insule huius pulcriorem Robinum habet, quam umquam uisus est in hoc mundo. habet enim vnius palmi longitudinem et grossiciem ad mensuram gros- siciei brachii hominis. Est autem splendidum supra9) modum omni macula carens, adeo ut ignis ardens esse uideatur. Magnus Kaam Cublay nunccios suos direxit ad illum rogans, ut prefatum lapidem illi donaret et [88b1] ipse donaret ei ualorem ciuitatis vnius. qui respondit, quod, quia lapis ille suorum fuerat antecessorum, nulli eum vnquam homini daret. Huius insule homines bellicosi non sunt, sed uiles 10) ualde. Quando autem bella cum aliquibus habent, de alienis partibus stipendiarios aduocant et 11) specialiter saracenos.11) 1) psáno girum. — 2) L mille milliarios. — 3) P + in. — 4) P1 + in mare. — 5)— 5) P2 schází. — 6) L solummodo. — 7) P1 cubini. — *) L amatirte. — 3) P' super. — 10) P2 rudes. — 11)—11) P3 schází.
Strana 167
167 O kralowſtwie Maabar y wieczſſie yndiji. Mynucz ten oftrow Sti- lam myl ſſedeſat nayde wlast rzeczie' Maabar, genz wieczffie yndya slowe. A nenie oſtrow, ale geſt zemye ſylna. W tey wlaſti patero kralowſtwie gest, wlast ta gest welmij bohata. W prwem tey wlasti kralowstwie rzeczenem Var kral gest gmenem Sonderba, w kteremzto kralowstwie gest perel we- likey mnozſtwie, Neb w morzij tey wlaſti geſt prawa pazzie morſka neb lono myezi czeliſtwu zemie [108a] A mezie gednyem oſtrowem, kdezto nenye hlubokoſti wod mymo deſſiet ned[-b] dwanaſte kroczegie, a nijek- terde na dwe, a tu nayde drziewerzeczene perly. kupeczſtwie rozliczne towarziſſtwo geden ſ druhym ſpolu czinie. A magi lody mnoho malich y welikich a to towarziſſtwo prowazie lodie. genz ſie wezu na hlubo- koſt wody a lapagij welmy welike ſlymaky nebo Rakwyczie, w nichzto gſu perly. A kdiz ty giſſte rakwycze hlubokoſti wodij ſneſtij nemohu, wy- ſſije ſ lodiemij poſtupie a w morze zaſie ſtupiecz tak praczugicz czely den[! Gſu w tom lonye morſkē ryby welike, ze by zamordowaly neb dawyli rybarzie, kdiz ſſtupie do morzie, Ale kupczy, genz tudij giedu, k tey ſtraſty takuto opatrnoſt magi. Wozie ſſebu nyekterake czarodienyky, genz ſlowu Abrayanym, a ti ſwymi čzarij a diabelſku chitroſti zmamye ty gifſte ryby, ze nemohu zadne° vrazity, a protoz ze ten gifſte low, yakoz tu ti rybarzie, czinie, muſie byti we dne a ne w noczi. Takez ty czarodienyczij ty riby gedno na den zaczarugi a weczer ge pro nocz zproſtie, Neb ſie bogie, aby De prouincia maabar, que est in yndia maiori, C. xxiii. Vltra insulam seylam ad miliaria Lx 1) inuenitur prouincia maabar,2) que maior in india nuncupatur. non est autem insula, sed terra firma. In hac prouincia quinque reges sunt. Prouincia hec est ditissima et nobilissima supra modum. In primo huius prouincie regno nomine uar rex est nomine Sendeba. In quo regno sunt margarite [89a] in multitudine maxima. in mari enim huius prouincie est maris brachium seu sinus inter firmam terram et insulam quandam, ubi non est aquarum profunditas ultra x uel xii passus, et alicubi ultra duos. Ibi inueni- untur predicte margarite. Mercatores enim diuersas societates ad inuicem faci- unt et habent naues multas, et magnas et paruas hominesque conducunt, qui descendunt ad profundum aquarum et capiunt marina conchilia, in quibus sunt margarite. Quando autem hii piscatores sustinere aquam non possunt ascendunt rursumque descendunt in mare et sic peragunt tota die. Sunt autem in sinu illo maris pisces grandes, qui 3) occiderent piscatores 3) descen[89a 1]dentes in mare, sed per negociatores hoc modo illi periculo prouidetur. Conducunt negociatores magos quosdam, qui dicuntur abraianim,4) qui cum incantacionibus suis et diabolica arte cogunt et stupefaciunt pisces illos, ita ut neminem ledere possint. Et quia huiusmodi piscacio de die et non de nocte fit, magi illi de die incantaciones faciunt, quas sero pro nocte dissoluunt, timent enim, ne quis furtim sine nego- ciatorum licencia descendat in mare, ut accipiat margaritas, fures autem me- 1) L XL. — 1) P3 marabar. - 3)—3) P1 schází. — 4) L abraianna.
167 O kralowſtwie Maabar y wieczſſie yndiji. Mynucz ten oftrow Sti- lam myl ſſedeſat nayde wlast rzeczie' Maabar, genz wieczffie yndya slowe. A nenie oſtrow, ale geſt zemye ſylna. W tey wlaſti patero kralowſtwie gest, wlast ta gest welmij bohata. W prwem tey wlasti kralowstwie rzeczenem Var kral gest gmenem Sonderba, w kteremzto kralowstwie gest perel we- likey mnozſtwie, Neb w morzij tey wlaſti geſt prawa pazzie morſka neb lono myezi czeliſtwu zemie [108a] A mezie gednyem oſtrowem, kdezto nenye hlubokoſti wod mymo deſſiet ned[-b] dwanaſte kroczegie, a nijek- terde na dwe, a tu nayde drziewerzeczene perly. kupeczſtwie rozliczne towarziſſtwo geden ſ druhym ſpolu czinie. A magi lody mnoho malich y welikich a to towarziſſtwo prowazie lodie. genz ſie wezu na hlubo- koſt wody a lapagij welmy welike ſlymaky nebo Rakwyczie, w nichzto gſu perly. A kdiz ty giſſte rakwycze hlubokoſti wodij ſneſtij nemohu, wy- ſſije ſ lodiemij poſtupie a w morze zaſie ſtupiecz tak praczugicz czely den[! Gſu w tom lonye morſkē ryby welike, ze by zamordowaly neb dawyli rybarzie, kdiz ſſtupie do morzie, Ale kupczy, genz tudij giedu, k tey ſtraſty takuto opatrnoſt magi. Wozie ſſebu nyekterake czarodienyky, genz ſlowu Abrayanym, a ti ſwymi čzarij a diabelſku chitroſti zmamye ty gifſte ryby, ze nemohu zadne° vrazity, a protoz ze ten gifſte low, yakoz tu ti rybarzie, czinie, muſie byti we dne a ne w noczi. Takez ty czarodienyczij ty riby gedno na den zaczarugi a weczer ge pro nocz zproſtie, Neb ſie bogie, aby De prouincia maabar, que est in yndia maiori, C. xxiii. Vltra insulam seylam ad miliaria Lx 1) inuenitur prouincia maabar,2) que maior in india nuncupatur. non est autem insula, sed terra firma. In hac prouincia quinque reges sunt. Prouincia hec est ditissima et nobilissima supra modum. In primo huius prouincie regno nomine uar rex est nomine Sendeba. In quo regno sunt margarite [89a] in multitudine maxima. in mari enim huius prouincie est maris brachium seu sinus inter firmam terram et insulam quandam, ubi non est aquarum profunditas ultra x uel xii passus, et alicubi ultra duos. Ibi inueni- untur predicte margarite. Mercatores enim diuersas societates ad inuicem faci- unt et habent naues multas, et magnas et paruas hominesque conducunt, qui descendunt ad profundum aquarum et capiunt marina conchilia, in quibus sunt margarite. Quando autem hii piscatores sustinere aquam non possunt ascendunt rursumque descendunt in mare et sic peragunt tota die. Sunt autem in sinu illo maris pisces grandes, qui 3) occiderent piscatores 3) descen[89a 1]dentes in mare, sed per negociatores hoc modo illi periculo prouidetur. Conducunt negociatores magos quosdam, qui dicuntur abraianim,4) qui cum incantacionibus suis et diabolica arte cogunt et stupefaciunt pisces illos, ita ut neminem ledere possint. Et quia huiusmodi piscacio de die et non de nocte fit, magi illi de die incantaciones faciunt, quas sero pro nocte dissoluunt, timent enim, ne quis furtim sine nego- ciatorum licencia descendat in mare, ut accipiat margaritas, fures autem me- 1) L XL. — 1) P3 marabar. - 3)—3) P1 schází. — 4) L abraianna.
Strana 168
168 nykto kradmo bez tiech kupczow wuole do morzie neſtupyl a perel ne- wybral. A tak zlodiegye, bogiecze ſie [109] Tiech rib, neſmyegi do morzie, A nenye zadnij, kto by vmyel to czarowanie gedno ti abrayanym, yakoz gſu gie kupczi nayaly. A ten low na morzy tiech perel bywa przeſ czely mieſiecz duben az do puol magie. A tehdy tiech perel mywagi welikeij mnozſtwie bez czyſſla a potom ge kupczie rozneſu po ſwietie. A ti kupczi, kterziz ten low zakupugi od krale, gedno deſaty diel kralowy dadie wſſech perel. A tiem czarodienikom, yakoz riby magij a zaczarugi, dawagi wſſeho dwaczadti[!] diel. Rybarzö take doſti za gegich praczi vczinie. A tak od puol magye wicze tu perel nenayde, ale na ginem mystie, genz od toho geſt za trzi ſta myl wzdaly, gſu perly w morzy przes czely mieſiecz zarzie az do puol mieſiecze rzigna. Wſſyczkny lyde tey wlaſti po wſſie chwyle nazi chodie a wſſak hanebna mieſta tiela ſwe° gednyem rubkem zakrygi. Tež kral toho kralowſtwie nah chodie, nez na hrdle neſe zlatu halzzij, zafyrij, ſmyradly, rubyny a gijnym drahym kamenym wſſudy przikritu, A ta halze geſt welmij draha. Take na ge' hrdle wyſſy ſnora hedwabna, na nyez geſt ſto a cztirzi kamenow drahich, to gest perly welmy welikey a rubynowe. A muſie kral na wſſaky den rzeczi ſto a cztirzi modlitew rano na te ſnorzie ſwym bohom ke czti a weczer opiet tolikez. neſe take kral trzi ruchij [109.] Zlatem tkane na kazdem ramenu a na ſtehnu a ty wſſichny gſu drahem kamenym po- tuentes pisces1) in mare descendere non attemptant nec aliquis inuenitur, qui sciat huiusmodi incantaciones facere, nisi illi abraianim, qui 2) a negociatoribus sunt conducti.2) Hec autem piscacio in mari [89b] illo fit per totum mensem aprilis usque ad medium mensis maii et tunc de margaritis illis habetur in- numera multitudo, quas negociatores post modum diffundunt per orbem. Nego- ciatores autem, qui piscacionem hanc emunt a rege, decimam solummodo partem regi tribuunt de omnibus margaritis. Incantatoribus autem, qui pisces stupe- faciunt, dant de3) omnibus vicesimam partem,3) piscatoribus eciam optime prouidetur. A medio uero maii margarite non reperiuntur ibidem, Sed in loco alio, qui ab isto per trecenta miliaria distat, habentur margarite in mari per totum mensem septembris usque ad medium mensis octobris. Totus huius pro- uincie populus omni tempore nudus incedit, panno tamen vno uerenda operiunt. [89b1] Rex eciam regni huius nudus uadit ut alii, sed ad collum defert tor- quem auream saphiris, smaragdis et robinis aliisque preciosissimis lapidibus vndique coopertum. Que torques est precii maximi supra modum. Similiter eciam ad collum eius corda de serico pendet, in qua sunt centum 4) lapides preciosi, margarite uidelicet grossissime, et robini. Oportet enim eum singulis diebus C5) oraciones dicere de mare ad suorum deorum reuerenciam et de sero similiter totidem. Defert eciam rex tria artificia ad singula brachia et ad crura, que omnia sunt preciosis lapidibus cooperta. Ad digitos eciam pedum 1) L a P conchilia. — 1)— 1) P1 schází. — 3) — 3) P3 schází. — 1) L + et qua- tuor, P1 + or. — 5) L + et quatuor.
168 nykto kradmo bez tiech kupczow wuole do morzie neſtupyl a perel ne- wybral. A tak zlodiegye, bogiecze ſie [109] Tiech rib, neſmyegi do morzie, A nenye zadnij, kto by vmyel to czarowanie gedno ti abrayanym, yakoz gſu gie kupczi nayaly. A ten low na morzy tiech perel bywa przeſ czely mieſiecz duben az do puol magie. A tehdy tiech perel mywagi welikeij mnozſtwie bez czyſſla a potom ge kupczie rozneſu po ſwietie. A ti kupczi, kterziz ten low zakupugi od krale, gedno deſaty diel kralowy dadie wſſech perel. A tiem czarodienikom, yakoz riby magij a zaczarugi, dawagi wſſeho dwaczadti[!] diel. Rybarzö take doſti za gegich praczi vczinie. A tak od puol magye wicze tu perel nenayde, ale na ginem mystie, genz od toho geſt za trzi ſta myl wzdaly, gſu perly w morzy przes czely mieſiecz zarzie az do puol mieſiecze rzigna. Wſſyczkny lyde tey wlaſti po wſſie chwyle nazi chodie a wſſak hanebna mieſta tiela ſwe° gednyem rubkem zakrygi. Tež kral toho kralowſtwie nah chodie, nez na hrdle neſe zlatu halzzij, zafyrij, ſmyradly, rubyny a gijnym drahym kamenym wſſudy przikritu, A ta halze geſt welmij draha. Take na ge' hrdle wyſſy ſnora hedwabna, na nyez geſt ſto a cztirzi kamenow drahich, to gest perly welmy welikey a rubynowe. A muſie kral na wſſaky den rzeczi ſto a cztirzi modlitew rano na te ſnorzie ſwym bohom ke czti a weczer opiet tolikez. neſe take kral trzi ruchij [109.] Zlatem tkane na kazdem ramenu a na ſtehnu a ty wſſichny gſu drahem kamenym po- tuentes pisces1) in mare descendere non attemptant nec aliquis inuenitur, qui sciat huiusmodi incantaciones facere, nisi illi abraianim, qui 2) a negociatoribus sunt conducti.2) Hec autem piscacio in mari [89b] illo fit per totum mensem aprilis usque ad medium mensis maii et tunc de margaritis illis habetur in- numera multitudo, quas negociatores post modum diffundunt per orbem. Nego- ciatores autem, qui piscacionem hanc emunt a rege, decimam solummodo partem regi tribuunt de omnibus margaritis. Incantatoribus autem, qui pisces stupe- faciunt, dant de3) omnibus vicesimam partem,3) piscatoribus eciam optime prouidetur. A medio uero maii margarite non reperiuntur ibidem, Sed in loco alio, qui ab isto per trecenta miliaria distat, habentur margarite in mari per totum mensem septembris usque ad medium mensis octobris. Totus huius pro- uincie populus omni tempore nudus incedit, panno tamen vno uerenda operiunt. [89b1] Rex eciam regni huius nudus uadit ut alii, sed ad collum defert tor- quem auream saphiris, smaragdis et robinis aliisque preciosissimis lapidibus vndique coopertum. Que torques est precii maximi supra modum. Similiter eciam ad collum eius corda de serico pendet, in qua sunt centum 4) lapides preciosi, margarite uidelicet grossissime, et robini. Oportet enim eum singulis diebus C5) oraciones dicere de mare ad suorum deorum reuerenciam et de sero similiter totidem. Defert eciam rex tria artificia ad singula brachia et ad crura, que omnia sunt preciosis lapidibus cooperta. Ad digitos eciam pedum 1) L a P conchilia. — 1)— 1) P1 schází. — 3) — 3) P3 schází. — 1) L + et qua- tuor, P1 + or. — 5) L + et quatuor.
Strana 169
169 kladeny. V prſtow take noznich y v rucze neſe kral drahe kamenye. A to giſte ten kral vſtawicznye na ſobie neſe. perly, yakoz tu lowye, kral ſobie lepſſie a wieczſſie berze. Take ten kral piet ſet zen ma. A gedno" z ſwych bratrzi zenu geho wzal, ale on hnyewu kralowa bogie ſie tagij tey krziwdy. O kralowſtwie Var a o bludiech gegiech. Lyde, genz przebywagie w to kralowſtwie war, wſſickny gſu modloſluhi, mnozie z nych wola za boha magij a ge ſie modly, ze wol geſt wiecz przeſwata, anyz wola, kdiz geo zabigij, any maſſo gedie. A kdiz wol ktery vmrže, loyg ge° wezmucze, ſwe domij gym mazij. Mezi tiemy modloſluzebniky niekterzi gſu gine° obyczegie, genz ſlowu Gom, ti wola take nezabigi. Pakly ſwu ſmrti vmrže neb nyekto giny zabie, tehdy dobrze to maſſo gedie. Prawy w tey wlaſti, ze gſv ti z tiech pokoleny, yakoz gſu ſwate° Tomaſſe apoſſtola zahubily, neb zadny z nich nemoz wnyti do koſtela, kdezto geſt tielo geho; deset czlowiekow nemohu gednoho z tiech wneſti do koſtela too. W tey wlaſti mnoho czaro- dienikow geſt rozlicznemy obyczegij czarugiecze. W tey wlaſti mnoho klaſterow geſt modlam vſtawenych, w nichzto [110] Mnoho modl gest. A mnozie tiem modlam, k kterymz wieczſſie myloſt a poczſtiwoſt magi, obietugi ſwe dczſery, ale panij ty giffte neb dieweczky bidle w domyech otczow ſwych. A kdiz mnyſſy ti modloſluzebniczi hod chtye kterij ſlawyti, ſwolagi dieweczky et manuum defert rex lapides preciosos. Valent enim vnam optimam Ciuitatem preciosi lapides, quos rex ille super [90a] se continue defert. De margaritis eciam, que capiuntur ibi, Rex pro se meliores et grossiores accipit. Insuper rex prefatus quingentas vxores habet Et vni ex fratribus suis vxorem abstulit, sed ille iram ipsius metuens dissimulauit iniuriam. De Regno Var 1) et erroribus 2) et ydolatria incolarum eius, Capitulum xxiii. Habitatores regni var3) omnes ydolatre sunt. Multique ex eis bouem adorant dicentes bouem rem esse sanctissimam. Neque autem boues occidunt neque carnes eius ob reuerenciam comedunt. Cum autem moriuntur boues, adipem eorum accipiunt et eo domos suas perungunt. Inter hos autem ydolatras quidam alii sunt alterius secte, qui dicuntur gomm,4) qui boues non occidunt, sed si propria morte decedunt [90a1] aut ab aliis occiduntur, 5) bene comedunt carnes eorum. Fertur in regione illa, quod hii sunt de illorum progenie, qui occi- derunt beatum thomam apostolum. Nullus autem ex eis ingredi potest ecclesiam, ubi est corpus eius. decem enim homines vnum ex illis intromittere non possent in illam ecclesiam. In hac prouincia multi magi sunt auguriis, incantacionibus et diuinacionibus intendentes. In hac regione sunt multa monasteria ydolorum, ubi multa ydola sunt. Multi autem ydolis illis, ad que ampliorem reuerenciam habent, filias suas offerunt, puelle tamen habitant in domibus patrum. Cum autem monachi ydolorum uolunt festa solennia facere, conuocant puellas ydolis 1) L. far. — 1) L moribus. — 3) L mar. — 4) L gony, P boni, P2 iom. — *) L + tunc.
169 kladeny. V prſtow take noznich y v rucze neſe kral drahe kamenye. A to giſte ten kral vſtawicznye na ſobie neſe. perly, yakoz tu lowye, kral ſobie lepſſie a wieczſſie berze. Take ten kral piet ſet zen ma. A gedno" z ſwych bratrzi zenu geho wzal, ale on hnyewu kralowa bogie ſie tagij tey krziwdy. O kralowſtwie Var a o bludiech gegiech. Lyde, genz przebywagie w to kralowſtwie war, wſſickny gſu modloſluhi, mnozie z nych wola za boha magij a ge ſie modly, ze wol geſt wiecz przeſwata, anyz wola, kdiz geo zabigij, any maſſo gedie. A kdiz wol ktery vmrže, loyg ge° wezmucze, ſwe domij gym mazij. Mezi tiemy modloſluzebniky niekterzi gſu gine° obyczegie, genz ſlowu Gom, ti wola take nezabigi. Pakly ſwu ſmrti vmrže neb nyekto giny zabie, tehdy dobrze to maſſo gedie. Prawy w tey wlaſti, ze gſv ti z tiech pokoleny, yakoz gſu ſwate° Tomaſſe apoſſtola zahubily, neb zadny z nich nemoz wnyti do koſtela, kdezto geſt tielo geho; deset czlowiekow nemohu gednoho z tiech wneſti do koſtela too. W tey wlaſti mnoho czaro- dienikow geſt rozlicznemy obyczegij czarugiecze. W tey wlaſti mnoho klaſterow geſt modlam vſtawenych, w nichzto [110] Mnoho modl gest. A mnozie tiem modlam, k kterymz wieczſſie myloſt a poczſtiwoſt magi, obietugi ſwe dczſery, ale panij ty giffte neb dieweczky bidle w domyech otczow ſwych. A kdiz mnyſſy ti modloſluzebniczi hod chtye kterij ſlawyti, ſwolagi dieweczky et manuum defert rex lapides preciosos. Valent enim vnam optimam Ciuitatem preciosi lapides, quos rex ille super [90a] se continue defert. De margaritis eciam, que capiuntur ibi, Rex pro se meliores et grossiores accipit. Insuper rex prefatus quingentas vxores habet Et vni ex fratribus suis vxorem abstulit, sed ille iram ipsius metuens dissimulauit iniuriam. De Regno Var 1) et erroribus 2) et ydolatria incolarum eius, Capitulum xxiii. Habitatores regni var3) omnes ydolatre sunt. Multique ex eis bouem adorant dicentes bouem rem esse sanctissimam. Neque autem boues occidunt neque carnes eius ob reuerenciam comedunt. Cum autem moriuntur boues, adipem eorum accipiunt et eo domos suas perungunt. Inter hos autem ydolatras quidam alii sunt alterius secte, qui dicuntur gomm,4) qui boues non occidunt, sed si propria morte decedunt [90a1] aut ab aliis occiduntur, 5) bene comedunt carnes eorum. Fertur in regione illa, quod hii sunt de illorum progenie, qui occi- derunt beatum thomam apostolum. Nullus autem ex eis ingredi potest ecclesiam, ubi est corpus eius. decem enim homines vnum ex illis intromittere non possent in illam ecclesiam. In hac prouincia multi magi sunt auguriis, incantacionibus et diuinacionibus intendentes. In hac regione sunt multa monasteria ydolorum, ubi multa ydola sunt. Multi autem ydolis illis, ad que ampliorem reuerenciam habent, filias suas offerunt, puelle tamen habitant in domibus patrum. Cum autem monachi ydolorum uolunt festa solennia facere, conuocant puellas ydolis 1) L. far. — 1) L moribus. — 3) L mar. — 4) L gony, P boni, P2 iom. — *) L + tunc.
Strana 170
170 tyem modlam obietowane, a ony przigducze, tanecz vczinye przed modlamy a welike ſpiewanie. A czaſto ty giſte dieweczky giedlo ſſebu przinaſſiegy a ſtol przed modlu prziprawie a tak tu dluho ſtati nechagi, yako by welike knyeze znenahla gieda mohl obiedwati. A za tiem ony przed modlu zſpiewagi, pleſſy a weſely gſu y mnie, by tehdy buoh giegich ten giſte gychu ſ toho maſſa giedl. Potom ſamy ſieducz k to' stolu gedie ſ weliku pocztiwosty a dokonagicze to wſſeczko, domow ſie wratie. Ten obyczeig drzie ty pannij modlam oby[e]towane tak dluho, az za muz wydany budu. W tey wlaſti, kdiz kral vmrže, tielo ge° ſpaliti magi z obyczegie. Rytierzie ty, genz gſu wzdy przed nym bywaly a ſ nym giezdyli, za ziwa ſie w ohen wrhu a horzie ſ tielem kralowym, mnyecze ze ſkrže to na onom ſwietie buducziem geho wzdij towarziſſie budu a ze by nykdy nemohly odluczeny byti od ge“ towarziſſtwie, Take kdiz ginij myzie vmru, tu w tey wlaſti mnohe gegich zenij dobrowolnie do ohnie ſkaczij za nymy, aby f nymi ſhorzely, kdiz gegich [110a] Tiela pale, aby na onom ſwietie byli opiet gegich zenij. A kterez to vczinie, welmy ge lide chwaly. W tey wlaſti takowyto obyczeig geſt, kdiz kto ſprawedliwie ma zahuben byti kralowym odſuzenym, proſy za myloſt, aby ke czti nyektere modle mohl ſie ſam zahubiti, a kdiz ge tu miloſt dadie, ſberu ſie k nye' wſſiczkni przatele ge° a k ge° hrdlu nozow defet oſtrich neb dwanaſt polozie a gey na ſtoliczi poſadiecz, po wſſyem myeſtu neſu, wyſokem hlaſſem wolagicze. Ay tento ſſlechetny czlowiek dedicatas. Que venientes coreas ante ydola faciunt et cantus magnos. [90b) Sepe autem prefate puelle cibaria secum ferunt et mensam ante ydolum pre- parant et tam diu sic ante eum dimittunt, donec magnus princeps morose possit mandere. Interim autem ante ydolum cantant atque tripudiant et credunt, ut 1) tunc deus ille ius carnium comedat.1) Post hoc comedunt ad mensam prefatam 2) cum reuerencia magna. hiis omnibus terminatis ad proprias domus redeunt. hunc ritum seruant puelle dedicate ydolis, donec fuerint maritate. In hac regione, quando rex moritur, cadauer eius comburi debet. ex more ei mi- lites, qui ei assistebant et cum eo equitabant, omnes se viuos cum illo in ignem proiciunt ardentque cum corpore regis putantes se ex hoc in uita alia eius socios esse et nunquam posse separari a soci[90b 1Jetate eius. Quando eciam uiri alii moriuntur ibidem, multe ex eorum uxoribus cum eis sponte in ignem prosiliunt, ut cum illis ardeant, quando eorum cadauera fiunt comburenda, ut sint in uita alia vxores corum. Que autem hoc faciunt, multum a populo commendantur. In hac regione consuetudo talis est: quando quis exigente iusti- cia occidi debet per iudicium regis, petit pro gracia, ut ad honorem alicuius ydoli se ipsum possit occidere, hic sibi concessa licencia congregantur ad illum omnes consanguinei huius et ad collum eius cultellos acutos x uel xij ponunt ipsumque sedentem in cathedra per Ciuitatem circumferunt alta uoce clamantes. Iste talis homo pro tali dei reuerencia uult occidere se ipsum. Cum autem ad 1) - 1) P3 schází. — 2 L preparatam.
170 tyem modlam obietowane, a ony przigducze, tanecz vczinye przed modlamy a welike ſpiewanie. A czaſto ty giſte dieweczky giedlo ſſebu przinaſſiegy a ſtol przed modlu prziprawie a tak tu dluho ſtati nechagi, yako by welike knyeze znenahla gieda mohl obiedwati. A za tiem ony przed modlu zſpiewagi, pleſſy a weſely gſu y mnie, by tehdy buoh giegich ten giſte gychu ſ toho maſſa giedl. Potom ſamy ſieducz k to' stolu gedie ſ weliku pocztiwosty a dokonagicze to wſſeczko, domow ſie wratie. Ten obyczeig drzie ty pannij modlam oby[e]towane tak dluho, az za muz wydany budu. W tey wlaſti, kdiz kral vmrže, tielo ge° ſpaliti magi z obyczegie. Rytierzie ty, genz gſu wzdy przed nym bywaly a ſ nym giezdyli, za ziwa ſie w ohen wrhu a horzie ſ tielem kralowym, mnyecze ze ſkrže to na onom ſwietie buducziem geho wzdij towarziſſie budu a ze by nykdy nemohly odluczeny byti od ge“ towarziſſtwie, Take kdiz ginij myzie vmru, tu w tey wlaſti mnohe gegich zenij dobrowolnie do ohnie ſkaczij za nymy, aby f nymi ſhorzely, kdiz gegich [110a] Tiela pale, aby na onom ſwietie byli opiet gegich zenij. A kterez to vczinie, welmy ge lide chwaly. W tey wlaſti takowyto obyczeig geſt, kdiz kto ſprawedliwie ma zahuben byti kralowym odſuzenym, proſy za myloſt, aby ke czti nyektere modle mohl ſie ſam zahubiti, a kdiz ge tu miloſt dadie, ſberu ſie k nye' wſſiczkni przatele ge° a k ge° hrdlu nozow defet oſtrich neb dwanaſt polozie a gey na ſtoliczi poſadiecz, po wſſyem myeſtu neſu, wyſokem hlaſſem wolagicze. Ay tento ſſlechetny czlowiek dedicatas. Que venientes coreas ante ydola faciunt et cantus magnos. [90b) Sepe autem prefate puelle cibaria secum ferunt et mensam ante ydolum pre- parant et tam diu sic ante eum dimittunt, donec magnus princeps morose possit mandere. Interim autem ante ydolum cantant atque tripudiant et credunt, ut 1) tunc deus ille ius carnium comedat.1) Post hoc comedunt ad mensam prefatam 2) cum reuerencia magna. hiis omnibus terminatis ad proprias domus redeunt. hunc ritum seruant puelle dedicate ydolis, donec fuerint maritate. In hac regione, quando rex moritur, cadauer eius comburi debet. ex more ei mi- lites, qui ei assistebant et cum eo equitabant, omnes se viuos cum illo in ignem proiciunt ardentque cum corpore regis putantes se ex hoc in uita alia eius socios esse et nunquam posse separari a soci[90b 1Jetate eius. Quando eciam uiri alii moriuntur ibidem, multe ex eorum uxoribus cum eis sponte in ignem prosiliunt, ut cum illis ardeant, quando eorum cadauera fiunt comburenda, ut sint in uita alia vxores corum. Que autem hoc faciunt, multum a populo commendantur. In hac regione consuetudo talis est: quando quis exigente iusti- cia occidi debet per iudicium regis, petit pro gracia, ut ad honorem alicuius ydoli se ipsum possit occidere, hic sibi concessa licencia congregantur ad illum omnes consanguinei huius et ad collum eius cultellos acutos x uel xij ponunt ipsumque sedentem in cathedra per Ciuitatem circumferunt alta uoce clamantes. Iste talis homo pro tali dei reuerencia uult occidere se ipsum. Cum autem ad 1) - 1) P3 schází. — 2 L preparatam.
Strana 171
171 ke czti takowe bohu chcze ſie ſam zahubiti. A kdiz giz k tov mieſtu przidu, kdezto bywa obeczna poprawa, onen nuoz w ruku pochytie, wy- ſokym hlaſſem wola: ya ſam ſie welmij ranij a wezma nuož druhi, (druhů) ſobie ra' vezinie, a tak ſobie mnozie ranij[k] kazde ranye promienije nož, az od tiech ran y vmrže. A kam[!] przietele ge° wezmu (t)zo[!] tielo ſpalie ſ welikem weſelym a ſ radoſti. lide te giſste wlaſti zadneho obyczegie w zſmylſtwy nepoczitagie za hrziech anyz mnye by hrziech byl. O rozlicznich obyczegich tey wlaſti. TEy wlaſti kral y wſſicknij ginij maly y weliczi na zemy ſiedagi, A tak prawicz: z zemy ſmij ſie narodily a w zemy ſie opiet obratymi. A protoz chcem zemij czítiti a zadny bij gy nemyel wzhrzieti. k brany ſie malo chodie anebo nycz. A kdiz chtie k bogij [111] gyti, odienye na ſebe zadne° any rucha magij, nez gedno ſſebu tarcze a kopie neb lančze magij, zadne' zwierzete nykdy nezabygi, nez kdyz chtie maſſo gieſti kazij, aby gym dobytek kerezkolywiek neb zwierzie lide z ginich wlaſti zabyli. Muzie wſſiczknij y zeny na kazdy den dwakrat tiela ſwa mygi. ktoz by koliwiek to° myezi nymi neuczinil, myeli by gey za kaczierze. W tom kralowſtwie welika pomſta a ſprawedlnoſt diege ſie nad wrazedlnyky a zlodiegy. Wyna pitie neſmiegie, a ktoz by bil ſhledan, ze wino pil, bylby beze czſti, a k zadne ſwiedecztwie by ge° neprzipuſtily. A take tiech w ſwiedky neberu, kteryzby ſie w lody na morzie oddal; neb prawye, ze gſu to lide zuffaly. locum [91a] peruenitur, ubi fit iusticia publica, ille cultrum manu arripiens alta uoce clamat. Ego me ipsum occido propter illius dei amorem. Quo dicto se ipsum grauiter uulnerat. Et arripiens ferrum aliud rursum sibi uulnus infligit et sic sibi multiplicat uulnera ad omne vulnus mutando cultellum, donec ex vulneribus moriatur. Consanguinei autem eius comburunt 1) cum leticia maxima. homines regionis huius nullam luxurie speciem putant esse peccatum. De diuersis consuetudinibus regionis illius, xxv. Huius regionis rex et ceteri omnes parui et magni in terra sedent et si ab extraneis arguuntur eo, quod non honorabilius sedent, Ita responsum dant.2) De terra nati sumus et in terram denuo sumus reuersuri et idcirco terram uolumus [91a1] honorare. Nemo enim eam debet despicere. Pro armis parum valent aut nichil. Quando autem habent ad bella procedere, armis aut uestibus non utuntur, sed solum secum deferunt scuta et lanceas. Nullum animal occidunt, sed quando uolunt carnes comedere, faciunt, ut animalia per homines regionis alterius occidantur. Viri omnes et mulieres bis in die corpora sua lauant. Quicunque hoc facere obmitteret, aput eos sicut hereticus haberetur. In hoc regno iusticia magna fit de homicidis et furibus. vinum bibere non presumunt et qui apud eos vinum bibisse comprehende[rejtur, infamus esset et in causa qualibet a testimonio prohibe- retur seu repelleretur. Similiter eciam in testes non recipiunt eos3) in iudiciis, qui mari in nauibus [91b] se committunt, quia dicunt eos esse homines desperatos. 1) P1 + corpus eius. — 2) Psáno respondent. — 3) L + et esse homines.
171 ke czti takowe bohu chcze ſie ſam zahubiti. A kdiz giz k tov mieſtu przidu, kdezto bywa obeczna poprawa, onen nuoz w ruku pochytie, wy- ſokym hlaſſem wola: ya ſam ſie welmij ranij a wezma nuož druhi, (druhů) ſobie ra' vezinie, a tak ſobie mnozie ranij[k] kazde ranye promienije nož, az od tiech ran y vmrže. A kam[!] przietele ge° wezmu (t)zo[!] tielo ſpalie ſ welikem weſelym a ſ radoſti. lide te giſste wlaſti zadneho obyczegie w zſmylſtwy nepoczitagie za hrziech anyz mnye by hrziech byl. O rozlicznich obyczegich tey wlaſti. TEy wlaſti kral y wſſicknij ginij maly y weliczi na zemy ſiedagi, A tak prawicz: z zemy ſmij ſie narodily a w zemy ſie opiet obratymi. A protoz chcem zemij czítiti a zadny bij gy nemyel wzhrzieti. k brany ſie malo chodie anebo nycz. A kdiz chtie k bogij [111] gyti, odienye na ſebe zadne° any rucha magij, nez gedno ſſebu tarcze a kopie neb lančze magij, zadne' zwierzete nykdy nezabygi, nez kdyz chtie maſſo gieſti kazij, aby gym dobytek kerezkolywiek neb zwierzie lide z ginich wlaſti zabyli. Muzie wſſiczknij y zeny na kazdy den dwakrat tiela ſwa mygi. ktoz by koliwiek to° myezi nymi neuczinil, myeli by gey za kaczierze. W tom kralowſtwie welika pomſta a ſprawedlnoſt diege ſie nad wrazedlnyky a zlodiegy. Wyna pitie neſmiegie, a ktoz by bil ſhledan, ze wino pil, bylby beze czſti, a k zadne ſwiedecztwie by ge° neprzipuſtily. A take tiech w ſwiedky neberu, kteryzby ſie w lody na morzie oddal; neb prawye, ze gſu to lide zuffaly. locum [91a] peruenitur, ubi fit iusticia publica, ille cultrum manu arripiens alta uoce clamat. Ego me ipsum occido propter illius dei amorem. Quo dicto se ipsum grauiter uulnerat. Et arripiens ferrum aliud rursum sibi uulnus infligit et sic sibi multiplicat uulnera ad omne vulnus mutando cultellum, donec ex vulneribus moriatur. Consanguinei autem eius comburunt 1) cum leticia maxima. homines regionis huius nullam luxurie speciem putant esse peccatum. De diuersis consuetudinibus regionis illius, xxv. Huius regionis rex et ceteri omnes parui et magni in terra sedent et si ab extraneis arguuntur eo, quod non honorabilius sedent, Ita responsum dant.2) De terra nati sumus et in terram denuo sumus reuersuri et idcirco terram uolumus [91a1] honorare. Nemo enim eam debet despicere. Pro armis parum valent aut nichil. Quando autem habent ad bella procedere, armis aut uestibus non utuntur, sed solum secum deferunt scuta et lanceas. Nullum animal occidunt, sed quando uolunt carnes comedere, faciunt, ut animalia per homines regionis alterius occidantur. Viri omnes et mulieres bis in die corpora sua lauant. Quicunque hoc facere obmitteret, aput eos sicut hereticus haberetur. In hoc regno iusticia magna fit de homicidis et furibus. vinum bibere non presumunt et qui apud eos vinum bibisse comprehende[rejtur, infamus esset et in causa qualibet a testimonio prohibe- retur seu repelleretur. Similiter eciam in testes non recipiunt eos3) in iudiciis, qui mari in nauibus [91b] se committunt, quia dicunt eos esse homines desperatos. 1) P1 + corpus eius. — 2) Psáno respondent. — 3) L + et esse homines.
Strana 172
172 O ginem polozeni a nowinach etc. WTom kralowſtwie nerodie ſie konij, A protoz kral tey wlaſti War a giny cztirzie krale wlaſti Maabar na wſſelike leto welike penieze vtratie na konych y kupugie piet drziewe rzeczenich kralow na wſſaky leto wiecze nez deſſet tiſſicz konij. Ale v wlaſtech okolnich to gest w kurmos, w Chizi, w durfar, w Ser a w Bden, geſt konij mnoho a dobrych. A odtud ge kupczi wedu do kralowſtwie Maabar y zbohaczugi tiem kupczi welmij, Neb dawagi kon czaſto za piet ſeth vnczy ſtrziebra, genz ſie zeyde za ſto hrziewen. A tehoz roku bez mala wſſiczkny zemru, neb tu nemohu [111a] Dluho ziwy byti. A protoz ge mufiegi na wſſaky leto myeniti neb nowotnych nakupyti. A onij zad- nich maſſtalerzow konyom nemagi aneb welmij malo. A abij tam z ginich zemij maſtalerže neſly, kupczi yakoz mohu odwedu, neb ſamij w yndie kony neumyegi chowati. A powietrzie to gegich geft konyom welmy protiwne. A geſtly ze tu klyſſiczie welika neb ſwyerzepycze tecze ſie ſ orzem a poczne, porody konyka malitkeho a k nyczemuz nehodneho, ze bude myeti nohij wſſecky ſſpatne a krziewe, tak ze ſie k giezdie nehody. W tey wlaſti dawagi konyom gieſti myeſto pycze maſſo warzene ſ rzyzi a mnoho ginich krmij warzenijch dawagi gym. zadne obyle tu ſie nerodij kromye ryzie. Tam geſt przieliſs welike horko a protoz nazi chodie, dſſczie nykdy nemagi, gedno w tiechto trzech myeſſieczich Czrwna, Srpna a Syeczna. A kdiz by nebylo dſſczie tiech trzy myeſieczow, genz powietrzie De aliis condicionibus et nouitatibus prouincie eiusdem, xxvi In hoc regno non 1) nascuntur equi. Ideoque rex uar et alii iiiier reges prouincie maabar annis singulis multum consumunt in equis pecuniam. Emunt enim quinque prefati reges singulis annis ultra decem millia equorum. In regionibus enim Curmes et chisi et dirfar et ser et dem 2) equi optimi sunt et multi et inde ad regnum maabar a negociatoribus deferuntur, ditantes autem ex hoc mercatores, quia equum dant ut plurimum pro precio sagiorum quingentorum argenti, qui ad centum marcharum argenti ualorem ascendunt. In ipso autem anno fere omnes equi moriuntur. ibi [91b1] enim diu viuere nequeunt et ob hoc annis singulis renouantur. Illi autem marescallos equorum aut nullos aut pa(u)cissimos habent et, ne de aliis regionibus uadant, illuc per negociatores quantum fieri preca- uetur. Ipsi autem yndi per se ipsos nesciunt equorum curam habere. Aer autem ille equis contrarius est Si equa magna ibi concipit de dextrario magno, parit nihilominus equum paruum et ualoris nullius habentem pedes omnes tortos, ita ut pro equitatura ydoneus esse non possit. In hac prouincia dantur equis in cibum carnes cocte cum riso et multa eciam cocta cibaria ministrantur eis. Nullum bladum ibi nascitur preter risum. Ibi est intentissimus calor et ideo nudi uadunt. Pluuiam 3) nunquam [92a] habent 3) nisi Iunio, Iulio et Augusto et nisi esset pluuia trium mensium predictorum, que aeri refrigerium tribuit, nullus viuere posset pre caloris angustia. In hac regione aues omnes nostris auibus 1 P1 schází. — 1) P1 Eclem L deny. - 3)—3) P“ schází.
172 O ginem polozeni a nowinach etc. WTom kralowſtwie nerodie ſie konij, A protoz kral tey wlaſti War a giny cztirzie krale wlaſti Maabar na wſſelike leto welike penieze vtratie na konych y kupugie piet drziewe rzeczenich kralow na wſſaky leto wiecze nez deſſet tiſſicz konij. Ale v wlaſtech okolnich to gest w kurmos, w Chizi, w durfar, w Ser a w Bden, geſt konij mnoho a dobrych. A odtud ge kupczi wedu do kralowſtwie Maabar y zbohaczugi tiem kupczi welmij, Neb dawagi kon czaſto za piet ſeth vnczy ſtrziebra, genz ſie zeyde za ſto hrziewen. A tehoz roku bez mala wſſiczkny zemru, neb tu nemohu [111a] Dluho ziwy byti. A protoz ge mufiegi na wſſaky leto myeniti neb nowotnych nakupyti. A onij zad- nich maſſtalerzow konyom nemagi aneb welmij malo. A abij tam z ginich zemij maſtalerže neſly, kupczi yakoz mohu odwedu, neb ſamij w yndie kony neumyegi chowati. A powietrzie to gegich geft konyom welmy protiwne. A geſtly ze tu klyſſiczie welika neb ſwyerzepycze tecze ſie ſ orzem a poczne, porody konyka malitkeho a k nyczemuz nehodneho, ze bude myeti nohij wſſecky ſſpatne a krziewe, tak ze ſie k giezdie nehody. W tey wlaſti dawagi konyom gieſti myeſto pycze maſſo warzene ſ rzyzi a mnoho ginich krmij warzenijch dawagi gym. zadne obyle tu ſie nerodij kromye ryzie. Tam geſt przieliſs welike horko a protoz nazi chodie, dſſczie nykdy nemagi, gedno w tiechto trzech myeſſieczich Czrwna, Srpna a Syeczna. A kdiz by nebylo dſſczie tiech trzy myeſieczow, genz powietrzie De aliis condicionibus et nouitatibus prouincie eiusdem, xxvi In hoc regno non 1) nascuntur equi. Ideoque rex uar et alii iiiier reges prouincie maabar annis singulis multum consumunt in equis pecuniam. Emunt enim quinque prefati reges singulis annis ultra decem millia equorum. In regionibus enim Curmes et chisi et dirfar et ser et dem 2) equi optimi sunt et multi et inde ad regnum maabar a negociatoribus deferuntur, ditantes autem ex hoc mercatores, quia equum dant ut plurimum pro precio sagiorum quingentorum argenti, qui ad centum marcharum argenti ualorem ascendunt. In ipso autem anno fere omnes equi moriuntur. ibi [91b1] enim diu viuere nequeunt et ob hoc annis singulis renouantur. Illi autem marescallos equorum aut nullos aut pa(u)cissimos habent et, ne de aliis regionibus uadant, illuc per negociatores quantum fieri preca- uetur. Ipsi autem yndi per se ipsos nesciunt equorum curam habere. Aer autem ille equis contrarius est Si equa magna ibi concipit de dextrario magno, parit nihilominus equum paruum et ualoris nullius habentem pedes omnes tortos, ita ut pro equitatura ydoneus esse non possit. In hac prouincia dantur equis in cibum carnes cocte cum riso et multa eciam cocta cibaria ministrantur eis. Nullum bladum ibi nascitur preter risum. Ibi est intentissimus calor et ideo nudi uadunt. Pluuiam 3) nunquam [92a] habent 3) nisi Iunio, Iulio et Augusto et nisi esset pluuia trium mensium predictorum, que aeri refrigerium tribuit, nullus viuere posset pre caloris angustia. In hac regione aues omnes nostris auibus 1 P1 schází. — 1) P1 Eclem L deny. - 3)—3) P“ schází.
Strana 173
173 chlad a odwlaha dawa, zadny by tu ziw nemohl byti pro teſknoſt horka. W tey wlaſti gſu ptaczi naſſym ptakom welmy nepodobny, Tu gſu ptaczi rzeczeni Auſtures, czrnij yako yawranij, wieczſy nez v wlaſſiech, aty ptaky welmy dobrže honye. Tu gſu take netopyrzi tak weliczi yako ty Aufteres. O tom mieſtie, w nyemz ſwaty Tomaſs apoſſtol [zlleży. W Tey zemy Maabar [112] To gest v wieczſſie yndie, gest tielo swae Tomaſſe appoſſtola, genz geſt w tey wlafti krew ſwu prolil pro pana gezu kriſta, y geſt to ſwate tielo w zemy pochowano w gednom malem mieſtie, do nyehoz malo przichodie kupczow, pto ze nenye na takowem myeſtie, gto by bylo hodne k ſkladu kterich kupij, pro niez by ſie kupczi tam tahly. Tu geſt mnoho krzieſtia“ a take mnoo Saraczenu z tiech kragin chodie na putt k hrobu ſwateh appoſſtola a welmy gey czſtie a w czieſt magi prawicze, ze gest bil welyky prok a gmenugy geij Ananyassem czlowiekem waterp. A krzie- no p ſwatij ſtiane pak, kterziz k geo ſwate' tielu chodie, beru tu zemij, kter appoſſtol zahuben geſt, a ta hlina czrwena ſie, a ſſebu pic:tivie iti domow noſu. Neb ſ ny mnoho ſie dywow a pomoczi diegie, ktz w dědu [wodu neb czimzkoliwiek rozpufſtie nemocznym pyti dadie, mnozi od kterezkoli- wiek nemoczi zdrawy bywagi. Leta bozie° tiſſicziho dwuſte° oſmdeſſate" oſmeho knyeze weliky tey zemije ſebral we znij ryzie welike mnozstwie a kdiz pokoyom podobnych nenijeſ!], kte by gie myel ſloziti k ſwey woly, wſſeczkny domij neb pokogie koſtela ſwateho Tomaſſe appoſſtola zamyeſtie ualde dissimiles sunt preter qualliam.1) illa enim nostris similis est. ibi sunt austores nigri, ut corui, nostris maiores, qui aues optime capiunt. Ibi sunt ue- spertiliones grandes ut austures. De Ciuitate, ubi corpus Beati Thome apostoli requiescit, et de miraculis, que ibi fiunt ob merita ipsius, C. xxvij. In prouincia maabar in maiori yndia est corpus beati thome apostoli, qui in ipsa prouincia martirium pro christo suscepit. Est autem corpus illud supra terram in Ciuitate parua, ad quam pauci conueniunt [92a1] mercatores pro eo, quod non est in loco pro nauiga- toribus 2) apto. Ibi sunt multi christiani, multi eciam saraceni de regionibus illis frequentant apostoli limina et ualde ipsum apostolum reuerentur dicuntque eum magnum fuisse prophetam et uocant eum Smarnam i. 3) hominem sanctum, chri- stiani autem qui apostoli corpus uisitant, accipiunt de terra, ubi apostolus fuit occisus, que rubea est, et secum deferunt reuerenter. Sepe autem cum ipsa miracula multa fiunt. Ipsamque distampatam,4) in aqua aut alio liquore qui- cumque infirmi bibunt et ex hoc multi a diuersis et magnis infirmitatibus liberantur. Anno d. M CCL xxxviij princeps quidam magnus terre illius collegit messis tempore de riso copiam magnam et [92b] cum domos ad reponendum ipsum non haberet, ad suum beneplacitum aptas omnes domos ecclesie beati Thome apostoli occupauit, ibi suum risum recondens inuitis custodibus loci. 1) L qualanis, P1 aquilam. — 1) L negociacionibus. — 3) L amariam. — 4) L Pi distemperatam.
173 chlad a odwlaha dawa, zadny by tu ziw nemohl byti pro teſknoſt horka. W tey wlaſti gſu ptaczi naſſym ptakom welmy nepodobny, Tu gſu ptaczi rzeczeni Auſtures, czrnij yako yawranij, wieczſy nez v wlaſſiech, aty ptaky welmy dobrže honye. Tu gſu take netopyrzi tak weliczi yako ty Aufteres. O tom mieſtie, w nyemz ſwaty Tomaſs apoſſtol [zlleży. W Tey zemy Maabar [112] To gest v wieczſſie yndie, gest tielo swae Tomaſſe appoſſtola, genz geſt w tey wlafti krew ſwu prolil pro pana gezu kriſta, y geſt to ſwate tielo w zemy pochowano w gednom malem mieſtie, do nyehoz malo przichodie kupczow, pto ze nenye na takowem myeſtie, gto by bylo hodne k ſkladu kterich kupij, pro niez by ſie kupczi tam tahly. Tu geſt mnoho krzieſtia“ a take mnoo Saraczenu z tiech kragin chodie na putt k hrobu ſwateh appoſſtola a welmy gey czſtie a w czieſt magi prawicze, ze gest bil welyky prok a gmenugy geij Ananyassem czlowiekem waterp. A krzie- no p ſwatij ſtiane pak, kterziz k geo ſwate' tielu chodie, beru tu zemij, kter appoſſtol zahuben geſt, a ta hlina czrwena ſie, a ſſebu pic:tivie iti domow noſu. Neb ſ ny mnoho ſie dywow a pomoczi diegie, ktz w dědu [wodu neb czimzkoliwiek rozpufſtie nemocznym pyti dadie, mnozi od kterezkoli- wiek nemoczi zdrawy bywagi. Leta bozie° tiſſicziho dwuſte° oſmdeſſate" oſmeho knyeze weliky tey zemije ſebral we znij ryzie welike mnozstwie a kdiz pokoyom podobnych nenijeſ!], kte by gie myel ſloziti k ſwey woly, wſſeczkny domij neb pokogie koſtela ſwateho Tomaſſe appoſſtola zamyeſtie ualde dissimiles sunt preter qualliam.1) illa enim nostris similis est. ibi sunt austores nigri, ut corui, nostris maiores, qui aues optime capiunt. Ibi sunt ue- spertiliones grandes ut austures. De Ciuitate, ubi corpus Beati Thome apostoli requiescit, et de miraculis, que ibi fiunt ob merita ipsius, C. xxvij. In prouincia maabar in maiori yndia est corpus beati thome apostoli, qui in ipsa prouincia martirium pro christo suscepit. Est autem corpus illud supra terram in Ciuitate parua, ad quam pauci conueniunt [92a1] mercatores pro eo, quod non est in loco pro nauiga- toribus 2) apto. Ibi sunt multi christiani, multi eciam saraceni de regionibus illis frequentant apostoli limina et ualde ipsum apostolum reuerentur dicuntque eum magnum fuisse prophetam et uocant eum Smarnam i. 3) hominem sanctum, chri- stiani autem qui apostoli corpus uisitant, accipiunt de terra, ubi apostolus fuit occisus, que rubea est, et secum deferunt reuerenter. Sepe autem cum ipsa miracula multa fiunt. Ipsamque distampatam,4) in aqua aut alio liquore qui- cumque infirmi bibunt et ex hoc multi a diuersis et magnis infirmitatibus liberantur. Anno d. M CCL xxxviij princeps quidam magnus terre illius collegit messis tempore de riso copiam magnam et [92b] cum domos ad reponendum ipsum non haberet, ad suum beneplacitum aptas omnes domos ecclesie beati Thome apostoli occupauit, ibi suum risum recondens inuitis custodibus loci. 1) L qualanis, P1 aquilam. — 1) L negociacionibus. — 3) L amariam. — 4) L Pi distemperatam.
Strana 174
174 tu ſwe ryzie chowagie proti wuoly ſtrazi toho mieſta. A ti gſu geho welmy po- kornie proſily, aby nezamiſſczowal pokoyow, w nichzto putnyczi przebywagi, [112a] Kterziz na putt k ſwate“ appoſſtolu przichazegi. Tehdy ynhed w noczi zgewy sie gev swaty appostol, drziè w ruku zeleznij osten a ten napra gemu na geho hrdlo, kdiz ſpaſſie, dye gemu: Newypraznifſly mych pokoyow, kterez ſy ſſweho blaznowſtwie bezprawnie zamyeſtil, muſyſs zlu ſmrti zhinuti. A on yhnek [-d], yakz protitil, to czo ge ſwati Tomaſs rozkazal, naplnyl, A krzieſtiane bohu a ſſwate appoſſtolu podiekowaly, gſucze wydienim appoſſtolſſkem poſylenij. Neb ten giſty obecznie prawyl to giſſte wydienie myezi ſwemij. Mnoho ginich dywow diegie sie tam czaſto k naziwany appoſſtola ſwate° na czeſt wiery Krzie�tanſke. O modloſluzeni w to kralowſtwie. Wſſiczkny lide w tey wlaſti Mabar, muzzie y zenij, czrni gſu, ale wſſak ne tak ſie czerny rodie, ale prziczinieugi ſobe czernoſti welike pro okraſſu, Neb mazy wſſiczknij ſwe mladens ly tizknt w tyden olegem nyekterakem, a tiem bywagi welmy czerny. A toho ktoz nayczerneyſſie geſt, magi za naykraſſie°. Modloſluhy, genz mezi nymi gſu, bohuow ſwych obrazij welmy czerni prawiecze, ze wſſiczkny bohowe gſu czernij y wſſiczkny ſwati. Ale dyabla magy byleho rzkucze, ze wſſiczkny diably gſu byli. A kdiz ty giſſte, yakoz ſie wolowy modle, na woynu giedu, kazdy ſſebu neſe ſrſti wolowe na woy [113] Gyezdny konyom w hrziewach a pyeſſy ſwich wlaſſich neb na tarcziech vwiezie, Qui cum humiliter precabantur, ne peregrinorum receptacula occuparet, qui beati thome 1) limina 2) visitabant. Nocte autem ei beatus thomas apostolus apparuit tenens in manu sua stimulam3) ferream, quam 4) super guttur dor- mientis apponens ait. Nisi domos meas, quas iniuriose tua temeritas occupauit, statim euacues, oportet te mala morte perire. Euigilans ille statim, quod ei apostolus in uisu iusserat, adimpleuit. Christiani autem deo et beato apostolo gracias egerunt de uisione apostolica confortati. Ille publice 92b1 retulit omnibus uisionem. Multa alia miracula fiunt ibi creberrime ad inuocacionem beati 5) apostoli in honorem fidei christiane. De vdolatria paganorum regni illius, C. xxviii. In prouincia maabar 6) omnes habitatores loci, uiri et mulieres, nigri sunt. non tamen sic omnino nascuntur, sed arte superaddunt sibi nigredinem magnam propter decorem. Vngunt enim omnes paruulos ter in ebdomada cum oleo de sosiman et ex hoc efficiuntur nigerrimi ualde. Eum 7) autem pulcriorem reputant, qui nigrior fuerit. ydolatre, qui inter eos sunt, deorum suorum ymagines nigerrimas faciunt dicentes deos nigros esse et omnes sanctos, diabolum autem pingunt album dicentes 8) omnes demones esse albos.8) Cum autem hii, [93a] qui bouem ado- rant, ad bella procedunt, quilibet secum defert de pilo bouis siluestris. Milites pilos bouis ligant ad suorum crines equorum et pedites ad capillos proprios 1) L † apostoli. — 2) L + cotidie. — 1) L a Pi fuscinulam. — 4) psáno quem. )L † thome. — *) L moabar. — 7) Psáno Cum. — s)—3) Pa schází
174 tu ſwe ryzie chowagie proti wuoly ſtrazi toho mieſta. A ti gſu geho welmy po- kornie proſily, aby nezamiſſczowal pokoyow, w nichzto putnyczi przebywagi, [112a] Kterziz na putt k ſwate“ appoſſtolu przichazegi. Tehdy ynhed w noczi zgewy sie gev swaty appostol, drziè w ruku zeleznij osten a ten napra gemu na geho hrdlo, kdiz ſpaſſie, dye gemu: Newypraznifſly mych pokoyow, kterez ſy ſſweho blaznowſtwie bezprawnie zamyeſtil, muſyſs zlu ſmrti zhinuti. A on yhnek [-d], yakz protitil, to czo ge ſwati Tomaſs rozkazal, naplnyl, A krzieſtiane bohu a ſſwate appoſſtolu podiekowaly, gſucze wydienim appoſſtolſſkem poſylenij. Neb ten giſty obecznie prawyl to giſſte wydienie myezi ſwemij. Mnoho ginich dywow diegie sie tam czaſto k naziwany appoſſtola ſwate° na czeſt wiery Krzie�tanſke. O modloſluzeni w to kralowſtwie. Wſſiczkny lide w tey wlaſti Mabar, muzzie y zenij, czrni gſu, ale wſſak ne tak ſie czerny rodie, ale prziczinieugi ſobe czernoſti welike pro okraſſu, Neb mazy wſſiczknij ſwe mladens ly tizknt w tyden olegem nyekterakem, a tiem bywagi welmy czerny. A toho ktoz nayczerneyſſie geſt, magi za naykraſſie°. Modloſluhy, genz mezi nymi gſu, bohuow ſwych obrazij welmy czerni prawiecze, ze wſſiczkny bohowe gſu czernij y wſſiczkny ſwati. Ale dyabla magy byleho rzkucze, ze wſſiczkny diably gſu byli. A kdiz ty giſſte, yakoz ſie wolowy modle, na woynu giedu, kazdy ſſebu neſe ſrſti wolowe na woy [113] Gyezdny konyom w hrziewach a pyeſſy ſwich wlaſſich neb na tarcziech vwiezie, Qui cum humiliter precabantur, ne peregrinorum receptacula occuparet, qui beati thome 1) limina 2) visitabant. Nocte autem ei beatus thomas apostolus apparuit tenens in manu sua stimulam3) ferream, quam 4) super guttur dor- mientis apponens ait. Nisi domos meas, quas iniuriose tua temeritas occupauit, statim euacues, oportet te mala morte perire. Euigilans ille statim, quod ei apostolus in uisu iusserat, adimpleuit. Christiani autem deo et beato apostolo gracias egerunt de uisione apostolica confortati. Ille publice 92b1 retulit omnibus uisionem. Multa alia miracula fiunt ibi creberrime ad inuocacionem beati 5) apostoli in honorem fidei christiane. De vdolatria paganorum regni illius, C. xxviii. In prouincia maabar 6) omnes habitatores loci, uiri et mulieres, nigri sunt. non tamen sic omnino nascuntur, sed arte superaddunt sibi nigredinem magnam propter decorem. Vngunt enim omnes paruulos ter in ebdomada cum oleo de sosiman et ex hoc efficiuntur nigerrimi ualde. Eum 7) autem pulcriorem reputant, qui nigrior fuerit. ydolatre, qui inter eos sunt, deorum suorum ymagines nigerrimas faciunt dicentes deos nigros esse et omnes sanctos, diabolum autem pingunt album dicentes 8) omnes demones esse albos.8) Cum autem hii, [93a] qui bouem ado- rant, ad bella procedunt, quilibet secum defert de pilo bouis siluestris. Milites pilos bouis ligant ad suorum crines equorum et pedites ad capillos proprios 1) L † apostoli. — 2) L + cotidie. — 1) L a Pi fuscinulam. — 4) psáno quem. )L † thome. — *) L moabar. — 7) Psáno Cum. — s)—3) Pa schází
Strana 175
175 y wierzie, ze wol dywoky tak welike ſwatoſti geſt, ze ktoz by kolywiek na ſobie neb przi ſobie ge° ſrfty myel, ze by bil bezpeczen we wſsech przihodach. A protoz ſrſty gſu v nich welmi daržie ſdra-]. O kralowſtwie mutfyly a odamati. ZA kralowſtwym Maabar, gducze po wietru, genz wlaſky ſlowe tramuntana, przes myl tiſſicz nayde kralow- ſtwie Mutfyle, genz zadne" w dan nenye podrobeno. Ty lide yakoz tu bidle, mleka, maſſa a ryzow poziwagi a gſu modloſluhij. W nyekterych horach too kralowſtwie nalezagi drahe kamenie Adamanty; po dſſczi chodie lide na potoky, gimzto voda tecze ſhor, A kdiz giz potokowe ti przeſchnu, ze woda ſbiehne, tehdy myezi pieſkem parahyl!] a mnoho adamantu nale- zagi. Tež opiet letie v welikey horko nalezagi takto: Na tey welikey horže lezu welmy nyeſnadnie a ſ weliku praczi pro to horko welike, genz tu bywa. A take geſt nebezpeczno welmy tam lezti pro welike hady, gich tu geſt welike mnozſtwie. Tu gſu mezi horamy nyekaka vdole yako propaſti wſſudy okolo horamij przikrymi, tak ze tam zadny czlowiek dogiti nemoz. A w tiech giſtech vdolech geſt mnoho adamantow, y gſu pak na tech horach tak [113a] Biele orlicze proto, ze ſie tu krmij tiemy hady. A protoz ti, ktoz chtie adamanty myeti, z tiech vdole mnoho kuſſow maſſa ſ hory do tiech vdoluow meczi a ti kuſſowe cza�to na adamanty padnu. A pak orlicze ty giſte vzrziecze w udolech maſſo, puſſtie ſie k nye anebo ge ta ſnyedie nebo ge nahoru wyneſu k gedeni, pak ti, ktoz gſu pilnij tiech orlicz uel ad crura.1) Credunt enim bouem siluestrem tante 2) sanctitatis esse, quod quicumque super se de pilis eius habuerit, in omni periculo tutus sit. 3) Ob hanc igitur causam pili siluestrium bouum magni sunt precii apud eos. De regno Murfili 4) et qualiter adamantes inueniuntur, xxix. Vltra regnum maabar eundo per uentum, qui dicitur tramontana, per miliaria mille, inuenitur regnum murfili,4) quod nemini tributarium est. habitatores eius lacte et car- nibus uescuntur et riso et ydolatre sunt. In quibusdam huius regni montibus inueniuntur preciosi lapides [93a 1] adamantes. Post pluuias enim uadunt ho- mines ad riuos, per quos aqua descendit a montibus, et deficiente in riuulis aqua inter arenas rimantur et multos inueniunt adamantes. Similiter eciam in estate in estu maximo habentur hoc modo. Montes illos magnos ascendunt non sine maxima pena propter estum maximum, qui est ibi. Est eciam periculosum ualde illuc ascendere propter serpentes magnos, quorum ibi est maxima multi- tudo. Ibi sunt inter montes ualles quidam ita vndique inmeabilibus rupibus circumcluse, quod illuc per homines accessus esse non potest. In uallibus illis sunt multi lapides adamantes. In montibus uero illis multe aquile albe sunt, que morantur ibidem, quia uescuntur serpentibus 5) supradictis. [93b] Hii igitur, qui uolunt adamantes habere de uallibus, multa de rupibus carnium frusta in ualles proiciunt, que ut plurimum super adamantes cadunt. Aquile autem ui- dentes in vallibus carnes descendunt ad eas et aut ibi eas comedunt aut ad P1 scuta. — 2) L + virtutis et. — 3) L erit. — 4) P' mudfili — 5)
175 y wierzie, ze wol dywoky tak welike ſwatoſti geſt, ze ktoz by kolywiek na ſobie neb przi ſobie ge° ſrfty myel, ze by bil bezpeczen we wſsech przihodach. A protoz ſrſty gſu v nich welmi daržie ſdra-]. O kralowſtwie mutfyly a odamati. ZA kralowſtwym Maabar, gducze po wietru, genz wlaſky ſlowe tramuntana, przes myl tiſſicz nayde kralow- ſtwie Mutfyle, genz zadne" w dan nenye podrobeno. Ty lide yakoz tu bidle, mleka, maſſa a ryzow poziwagi a gſu modloſluhij. W nyekterych horach too kralowſtwie nalezagi drahe kamenie Adamanty; po dſſczi chodie lide na potoky, gimzto voda tecze ſhor, A kdiz giz potokowe ti przeſchnu, ze woda ſbiehne, tehdy myezi pieſkem parahyl!] a mnoho adamantu nale- zagi. Tež opiet letie v welikey horko nalezagi takto: Na tey welikey horže lezu welmy nyeſnadnie a ſ weliku praczi pro to horko welike, genz tu bywa. A take geſt nebezpeczno welmy tam lezti pro welike hady, gich tu geſt welike mnozſtwie. Tu gſu mezi horamy nyekaka vdole yako propaſti wſſudy okolo horamij przikrymi, tak ze tam zadny czlowiek dogiti nemoz. A w tiech giſtech vdolech geſt mnoho adamantow, y gſu pak na tech horach tak [113a] Biele orlicze proto, ze ſie tu krmij tiemy hady. A protoz ti, ktoz chtie adamanty myeti, z tiech vdole mnoho kuſſow maſſa ſ hory do tiech vdoluow meczi a ti kuſſowe cza�to na adamanty padnu. A pak orlicze ty giſte vzrziecze w udolech maſſo, puſſtie ſie k nye anebo ge ta ſnyedie nebo ge nahoru wyneſu k gedeni, pak ti, ktoz gſu pilnij tiech orlicz uel ad crura.1) Credunt enim bouem siluestrem tante 2) sanctitatis esse, quod quicumque super se de pilis eius habuerit, in omni periculo tutus sit. 3) Ob hanc igitur causam pili siluestrium bouum magni sunt precii apud eos. De regno Murfili 4) et qualiter adamantes inueniuntur, xxix. Vltra regnum maabar eundo per uentum, qui dicitur tramontana, per miliaria mille, inuenitur regnum murfili,4) quod nemini tributarium est. habitatores eius lacte et car- nibus uescuntur et riso et ydolatre sunt. In quibusdam huius regni montibus inueniuntur preciosi lapides [93a 1] adamantes. Post pluuias enim uadunt ho- mines ad riuos, per quos aqua descendit a montibus, et deficiente in riuulis aqua inter arenas rimantur et multos inueniunt adamantes. Similiter eciam in estate in estu maximo habentur hoc modo. Montes illos magnos ascendunt non sine maxima pena propter estum maximum, qui est ibi. Est eciam periculosum ualde illuc ascendere propter serpentes magnos, quorum ibi est maxima multi- tudo. Ibi sunt inter montes ualles quidam ita vndique inmeabilibus rupibus circumcluse, quod illuc per homines accessus esse non potest. In uallibus illis sunt multi lapides adamantes. In montibus uero illis multe aquile albe sunt, que morantur ibidem, quia uescuntur serpentibus 5) supradictis. [93b] Hii igitur, qui uolunt adamantes habere de uallibus, multa de rupibus carnium frusta in ualles proiciunt, que ut plurimum super adamantes cadunt. Aquile autem ui- dentes in vallibus carnes descendunt ad eas et aut ibi eas comedunt aut ad P1 scuta. — 2) L + virtutis et. — 3) L erit. — 4) P' mudfili — 5)
Strana 176
176 widiely, ge any wzhoru ſ maſſem tahnu, fieduly tu, kdez gich dogyti mohu biezie tam a odzenucze orlicze, wezmu maſſo, na nyemzto czaſto nalezagi adamantij, genz ſie to° maſſa (ſnedie) przidrzie, Pakly geſt, ze orlicze w udoly maſſo ſnedie, gdu potom ti lide nato myſto, ktez ty orlicze w noczi ſiedagi, proto ze ſnyeducze maſſo, pozieragi y adamanty, genz ſie maſſa przidr- zely a tak nalezagi gie w giegich truſu pod hnyezdy, A tiem obiczegem magi onij w tiech horach adamantow welike mnozstwi. A ginde gich na wſſem ſwietie nagity nemohu. Krale a pany tey wlaſti naykraſſie adamanty pokupie a naylepſie ſobie chowagi, A gyne kupczi po ſwietu rozneſſu. Tu dielagi nyekteraka platna, gimzto wlaſky rziekagy bychiranus, myſter- neyſſie a kraſſie nez kde w ſwietie moz byti. W tey wlaſti gſu ſſkopowe wiecſſi nez gde... k gedeny a k pitie wſſeho dobreho prziliſs doſti. O kralowſtwie lae tu ſie piſſe takto. [114] PO tey wlaſti Maabar gest giti po wietru zapad ſluncze y nalezne wlaſt gto ſlowe lae, kdezto prze- bywagi Abrayamynowe, genz ſie ſelhati welmij ſtrachugi. Neb pro zadnu wiecz any by lzzi nemluwyli. Gſu take cziſteho ziwota, neb kazdy z nich ma na ſwe zenie dosti. Cziezieho bezdieky wzieti neb vkraſti wſy wieczi ſie warugi. Wina a maſſa neuziwagi zadneho dobytſſete any zwierzete nezabigi a gſu modloſluhi, po ptacziem ſſkrzieku wieczi ſwe richtugi, A ktiz chczi kteru wiecz kupiti, prwe ſtien ſwoy na ſlunczi obezrzie a podle ſwe° rupes deferunt comedendas. Qui autem obseruant aquilas, si uident eas cum carnibus ad montes ascendere, currunt illuc, si locus adiri potest, et expulsis aquilis carnes accipiunt, in quibus sepe inueniuntur adamantes, qui carnibus adheserunt. Si uero aquile carnes in ualle comedunt, uadunt homines postmodum ad loca, ubi aquile noctibus dormiunt. Et quia comedendo carnes deglutire solent adamantes carnibus adherentes, inueniunt eos in stercoribus aquilarum. [93b1) Hoc modo habentur 1) adamantes in montibus illis in copia magna. Alibi autem in vniuerso mundo inveniri non possunt. Reges autem et regionis illius ba- rones adamantes pulcriores et meliores emunt pro se. Ceteri uero per orbem a negociatoribus diffunduntur. In hac regione fit bucharamus 2) subtilior et pul- crior, qui in mondo fiat.3) In prouincia hac sunt maiores arietes, qui in mundo sunt. Victualium omnium copia maxima ibi est. De regno lae,4) Capitulum xxx. Rursum dum descenditur a prouincia maabar a loco, ubi est corpus beati thome apostoli, et itur per uentum occi- dentalem, inuenitur prouincia, que dicitur Lae.5) Vbi habitant habraiamin, qui supramodum mendacium [94a] horrent. pro nulla enim re mendacium loque- rentur. Sunt eciam casti ualde. Nam vnusquisque eorum uxore propria conten- tatur, alienarum uero rapere uel furari omnino cauent. vino et carnibus non utuntur. Nullum animal occidunt. ydolatre sunt et auguria sectantur. Quando autem uolunt rem aliquam emere, prius umbram propriam respiciunt, 6) conside- * 1) L inveniuntur. — 1) L burchiramis. — 3) L est. — *) L lach. — 5) P1 laoe. — La PI in sole.
176 widiely, ge any wzhoru ſ maſſem tahnu, fieduly tu, kdez gich dogyti mohu biezie tam a odzenucze orlicze, wezmu maſſo, na nyemzto czaſto nalezagi adamantij, genz ſie to° maſſa (ſnedie) przidrzie, Pakly geſt, ze orlicze w udoly maſſo ſnedie, gdu potom ti lide nato myſto, ktez ty orlicze w noczi ſiedagi, proto ze ſnyeducze maſſo, pozieragi y adamanty, genz ſie maſſa przidr- zely a tak nalezagi gie w giegich truſu pod hnyezdy, A tiem obiczegem magi onij w tiech horach adamantow welike mnozstwi. A ginde gich na wſſem ſwietie nagity nemohu. Krale a pany tey wlaſti naykraſſie adamanty pokupie a naylepſie ſobie chowagi, A gyne kupczi po ſwietu rozneſſu. Tu dielagi nyekteraka platna, gimzto wlaſky rziekagy bychiranus, myſter- neyſſie a kraſſie nez kde w ſwietie moz byti. W tey wlaſti gſu ſſkopowe wiecſſi nez gde... k gedeny a k pitie wſſeho dobreho prziliſs doſti. O kralowſtwie lae tu ſie piſſe takto. [114] PO tey wlaſti Maabar gest giti po wietru zapad ſluncze y nalezne wlaſt gto ſlowe lae, kdezto prze- bywagi Abrayamynowe, genz ſie ſelhati welmij ſtrachugi. Neb pro zadnu wiecz any by lzzi nemluwyli. Gſu take cziſteho ziwota, neb kazdy z nich ma na ſwe zenie dosti. Cziezieho bezdieky wzieti neb vkraſti wſy wieczi ſie warugi. Wina a maſſa neuziwagi zadneho dobytſſete any zwierzete nezabigi a gſu modloſluhi, po ptacziem ſſkrzieku wieczi ſwe richtugi, A ktiz chczi kteru wiecz kupiti, prwe ſtien ſwoy na ſlunczi obezrzie a podle ſwe° rupes deferunt comedendas. Qui autem obseruant aquilas, si uident eas cum carnibus ad montes ascendere, currunt illuc, si locus adiri potest, et expulsis aquilis carnes accipiunt, in quibus sepe inueniuntur adamantes, qui carnibus adheserunt. Si uero aquile carnes in ualle comedunt, uadunt homines postmodum ad loca, ubi aquile noctibus dormiunt. Et quia comedendo carnes deglutire solent adamantes carnibus adherentes, inueniunt eos in stercoribus aquilarum. [93b1) Hoc modo habentur 1) adamantes in montibus illis in copia magna. Alibi autem in vniuerso mundo inveniri non possunt. Reges autem et regionis illius ba- rones adamantes pulcriores et meliores emunt pro se. Ceteri uero per orbem a negociatoribus diffunduntur. In hac regione fit bucharamus 2) subtilior et pul- crior, qui in mondo fiat.3) In prouincia hac sunt maiores arietes, qui in mundo sunt. Victualium omnium copia maxima ibi est. De regno lae,4) Capitulum xxx. Rursum dum descenditur a prouincia maabar a loco, ubi est corpus beati thome apostoli, et itur per uentum occi- dentalem, inuenitur prouincia, que dicitur Lae.5) Vbi habitant habraiamin, qui supramodum mendacium [94a] horrent. pro nulla enim re mendacium loque- rentur. Sunt eciam casti ualde. Nam vnusquisque eorum uxore propria conten- tatur, alienarum uero rapere uel furari omnino cauent. vino et carnibus non utuntur. Nullum animal occidunt. ydolatre sunt et auguria sectantur. Quando autem uolunt rem aliquam emere, prius umbram propriam respiciunt, 6) conside- * 1) L inveniuntur. — 1) L burchiramis. — 3) L est. — *) L lach. — 5) P1 laoe. — La PI in sole.
Strana 177
177 bludu zprawy w ſſwich (trzieczſtech ſie) trziech ſie wedu. Malo welmy gedie, welike vtrpenye czinie, zdrawy gſu welmy. Czaſto poziwagi nye- kterake zelyni mieſto krmye, genz welmy pomoczne geſt k poziwanie, nykda puſſczadlem krwye nepuſſczegi. Gſu mezi nymi nyekteraczi zako- nyczi modloſluhi w tey wlaſti, genz ke czſti ſwym modlam welmy twrdye ziwot wedu, nazy owſſem chodie, anyz ktereho mieſta na ſwem ziwotie krygij rzkucze, ze ſie z nahoty neſtidie, neb zadneho hrziechu nemagi. Wolowy ſie modle A kazdy z nich gednoho maleho wolka myedieneho na czele prziwazaw noſj. A wſſiczkny ſie mazi niekteraku maſti, genz geſt vdielana z prachu koſty wolowych ſ weliku pocztiwoſti. [114a] Mys any talerzow nemagi, kdiz gedie, ale wſſiczkny ſwe krmie na ſuche lyſtie zkladu, genz gſu ſ yablonij, geſſto ſlowu rayſke, nebo na ginem. lyſie firoweho neb zeleneho negedie any owocze lezeneho [I] neb noweho, any ktere zelyni ſyrowey any korzenye ktereho, Neb prawie, ze wſleczko zelene neb firowe, czoz geho na ſwietie geſt, ziwo a duſſy ma. Protoz geho zahubiti neb zabyti nechtie, bogiecze ſie welike° hrziechu dogyti, ktoz by gie zahubily. Any take pro tuz wiecz zwierzete kterehoz kolywiek welikeho neb maleho ſmyegi zabyti. nykakez proti ſwe zakonu hrziechu ſie nedopuſtie, Na hole zemi lehagi a tiela ſwych mrtwych palij. O kralowſtwie kolyum. PRoti garbynu myl piet ſeth przigde kralow- ſtwie, genz ſlowe kolyum, w nyemz geſt krzieſtianow mnoho a zidow y take rant et secundum sui erroris regulas in illa negociacione procedunt. In cibo parci sunt ualde et magnas abstinencias faciunt. Sani sunt supra modum. Sepe enim utuntur herba quadam in cibum, que miro modo ad digestionem confert. Nunquam pro flebothomia sanguinem minuunt. Sunt inter eos religiosi quidam in regione illa ydolatre, [94a1] qui pro reuerencia ydolorum uitam asperrimam faciunt, nudi totaliter uadunt, nec se in aliqua parte corporis tegunt dicentes 1) se nuditate 2) non erubescere, quia carent omni peccato.1) Bouem adorant et quilibet ipsorum bouiculum vnum cupreum fronti 3) alligatum defert et omnes se perungunt cum reuerencia maxima vnccione quadam, facta de pulueribus ossium bouis. cultellis uel incisoriis non utuntur, dum comedunt, sed omnes cibos suos super harencia folia ponunt, que sunt de pomis, que de paradiso dicuntur, Aut super alia ſolia magna sicca. Super folia uiridia non manducant nec eciam uirides fructus aut herbas uirides, radices comedunt, quia ducunt omnia huius modi viridia animata esse, idea ea [94b] occidere 4) uolunt timentes grande peccatum committere in occisione ipsorum neque eciam eadem de causa aliquod animal paruum uel magnum presumunt occidere. Nullo modo contra suam legem peccata committunt. Super nudam terram dormiunt et comburunt corpora mortuorum. De Regno Coilum, xxxi. Per plagam aliam dum descenditur a regno maabar uersus garbinum ad miliaria quingenta, inuenitur regnum Coilum, Vbi 1)—1) P3 schází. — 1) L enudare non. — 3) P' fronte. — 4) L comedere. 12
177 bludu zprawy w ſſwich (trzieczſtech ſie) trziech ſie wedu. Malo welmy gedie, welike vtrpenye czinie, zdrawy gſu welmy. Czaſto poziwagi nye- kterake zelyni mieſto krmye, genz welmy pomoczne geſt k poziwanie, nykda puſſczadlem krwye nepuſſczegi. Gſu mezi nymi nyekteraczi zako- nyczi modloſluhi w tey wlaſti, genz ke czſti ſwym modlam welmy twrdye ziwot wedu, nazy owſſem chodie, anyz ktereho mieſta na ſwem ziwotie krygij rzkucze, ze ſie z nahoty neſtidie, neb zadneho hrziechu nemagi. Wolowy ſie modle A kazdy z nich gednoho maleho wolka myedieneho na czele prziwazaw noſj. A wſſiczkny ſie mazi niekteraku maſti, genz geſt vdielana z prachu koſty wolowych ſ weliku pocztiwoſti. [114a] Mys any talerzow nemagi, kdiz gedie, ale wſſiczkny ſwe krmie na ſuche lyſtie zkladu, genz gſu ſ yablonij, geſſto ſlowu rayſke, nebo na ginem. lyſie firoweho neb zeleneho negedie any owocze lezeneho [I] neb noweho, any ktere zelyni ſyrowey any korzenye ktereho, Neb prawie, ze wſleczko zelene neb firowe, czoz geho na ſwietie geſt, ziwo a duſſy ma. Protoz geho zahubiti neb zabyti nechtie, bogiecze ſie welike° hrziechu dogyti, ktoz by gie zahubily. Any take pro tuz wiecz zwierzete kterehoz kolywiek welikeho neb maleho ſmyegi zabyti. nykakez proti ſwe zakonu hrziechu ſie nedopuſtie, Na hole zemi lehagi a tiela ſwych mrtwych palij. O kralowſtwie kolyum. PRoti garbynu myl piet ſeth przigde kralow- ſtwie, genz ſlowe kolyum, w nyemz geſt krzieſtianow mnoho a zidow y take rant et secundum sui erroris regulas in illa negociacione procedunt. In cibo parci sunt ualde et magnas abstinencias faciunt. Sani sunt supra modum. Sepe enim utuntur herba quadam in cibum, que miro modo ad digestionem confert. Nunquam pro flebothomia sanguinem minuunt. Sunt inter eos religiosi quidam in regione illa ydolatre, [94a1] qui pro reuerencia ydolorum uitam asperrimam faciunt, nudi totaliter uadunt, nec se in aliqua parte corporis tegunt dicentes 1) se nuditate 2) non erubescere, quia carent omni peccato.1) Bouem adorant et quilibet ipsorum bouiculum vnum cupreum fronti 3) alligatum defert et omnes se perungunt cum reuerencia maxima vnccione quadam, facta de pulueribus ossium bouis. cultellis uel incisoriis non utuntur, dum comedunt, sed omnes cibos suos super harencia folia ponunt, que sunt de pomis, que de paradiso dicuntur, Aut super alia ſolia magna sicca. Super folia uiridia non manducant nec eciam uirides fructus aut herbas uirides, radices comedunt, quia ducunt omnia huius modi viridia animata esse, idea ea [94b] occidere 4) uolunt timentes grande peccatum committere in occisione ipsorum neque eciam eadem de causa aliquod animal paruum uel magnum presumunt occidere. Nullo modo contra suam legem peccata committunt. Super nudam terram dormiunt et comburunt corpora mortuorum. De Regno Coilum, xxxi. Per plagam aliam dum descenditur a regno maabar uersus garbinum ad miliaria quingenta, inuenitur regnum Coilum, Vbi 1)—1) P3 schází. — 1) L enudare non. — 3) P' fronte. — 4) L comedere. 12
Strana 178
178 modloſluhy. Tu magi rziecz zwlaſtie a krale, a zadne' nenye w dan po- drobena. W tom kralowſtwy roſte to owocze, geſſto ſlowe byrczi, a ti gſu tak weliczi yako nyekteraka yablka lijmony rzeczena, a gſu welmy dobra. Peprze geſt tu mnozſtwie, neb y po leſſiech roſte y po poly wſudy plno gt. Nez to drziewieczko, yakoz na nyem peprž roſte, domaczie geſt. A ſbie- ragi pepržs Magie, Czerwencze A czerwna. Tu geſt take tey barwy welmy dobre, geſſſo ſlowe yndych, welike [115] Mnozſtwie, gehoz poziwagi barew- nyczi, gto rozlicznu wiecz barwije. A dielagi gey z niekterake zelyni. Tu zelinu ſbieragicz, kladu w wodu v welikě naczinie a nechagie tak dluho ſtati, az ta zelyna dobrze namokne. Potom gy wylozie na ſluncze, genz tam welmij horke geſt, tak y ſ tiem nacz[ilnim a tak welikym horkem toho ſluncze wrze ta giſſta zelina, az ſie y ſewrže w hromadu, poto pak na male kuſſy zrzieziecze prodadie a kupczi rozneſu do naſſich zemy W tey wlaſti prawa muka geſt bidliti pro welike horko, genz tu geſt, neb kdy by ta waycze w rzieku neb potok wlozil, v male chwyly welmy dobrže vwrže. Take mnoho kupczow do tey zemy odgynad przichazegie. W tey wlaſti mnoho zwierzat gest ke mnohym ginich wlasti zwierzatom nepo- dobna, Neb tu gſu lwowe prawie czernij beze wſſie gyne barwy. Tu gſu papuchowe rozliczne promyeny, kraſſij nez ty, yakoz k nam za morzie przineſſe. Tu gſu ſlepicze k naſſym owſſem nepodobne. A wſſeczkno ma ta giſſta wlaſt nepodobne ginim wlaſtem, ptaky, dobytek, zwierzata, wony sunt christiani multi et iudei atque ydolatre. Ibi est lingua propria. Et rex coilum nulli tributarius est. In hoc regno crescunt birci grandes ut limoni ualde boni. Piper est ibi in copia maxima. Nam nemora et Campestria plena sunt pipere, [94b1] Arbuscula tamen, de quibus nascitur, domestica sunt. Colli- gitur tamen piper in maio, Iunio et Iulio. Ibi eciam 1) eudici 2), quo tinctores utuntur, copia maxima fit de herba. Herbam illam colligunt et in uasis magnis cum aquas) ponunt et sic tam diu dimittunt, donec herba optime maceretur. Post hoc ipsam ponunt ad solem, qui in regione illa feruidissime calescit, et pre 1) calore maximo bulit herba4) et coagulatur in vnum. postmodum mate- riam illam in minutas diuidunt el sic defertur ad nos. In regione illa penosum est viuere propter calore(m) nimium, qui est ibi. Si enim 5) ouum in flumine ibi ponitur, in mora modica optime coquitur. Ad hanc regionem propter mer- caciones multi negociatores [95a] confluunt de diversis nationibus propter lucrum maximum, quod est ibi. In hac prouincia animalia multa sunt cunctis aliarum regionum animantibus dissimilia. Ibi eciam sunt leones nigri totaliter absque omni alio colore. Ibi sunt papagalli seu epymachy 6) albi 7) ut nix, pedes tamen rubeos habent et rostra, sunt eciam ibi papagalli diuersarum manerierum, pulcriores illis, qui citra mare deferuntur ad nos, ibi sunt galline nostris omnino dissimiles. Omnia habet illa regio dissimilia regionibus aliis, aues, be- 1) psáno est. — 2). P1 herdici. — 2) L quam in aquam. — 4)—*) P1 schází. — 5)—5) P1 schází. — 6) P1 optimachy. — 7) L + absque omni colore.
178 modloſluhy. Tu magi rziecz zwlaſtie a krale, a zadne' nenye w dan po- drobena. W tom kralowſtwy roſte to owocze, geſſto ſlowe byrczi, a ti gſu tak weliczi yako nyekteraka yablka lijmony rzeczena, a gſu welmy dobra. Peprze geſt tu mnozſtwie, neb y po leſſiech roſte y po poly wſudy plno gt. Nez to drziewieczko, yakoz na nyem peprž roſte, domaczie geſt. A ſbie- ragi pepržs Magie, Czerwencze A czerwna. Tu geſt take tey barwy welmy dobre, geſſſo ſlowe yndych, welike [115] Mnozſtwie, gehoz poziwagi barew- nyczi, gto rozlicznu wiecz barwije. A dielagi gey z niekterake zelyni. Tu zelinu ſbieragicz, kladu w wodu v welikě naczinie a nechagie tak dluho ſtati, az ta zelyna dobrze namokne. Potom gy wylozie na ſluncze, genz tam welmij horke geſt, tak y ſ tiem nacz[ilnim a tak welikym horkem toho ſluncze wrze ta giſſta zelina, az ſie y ſewrže w hromadu, poto pak na male kuſſy zrzieziecze prodadie a kupczi rozneſu do naſſich zemy W tey wlaſti prawa muka geſt bidliti pro welike horko, genz tu geſt, neb kdy by ta waycze w rzieku neb potok wlozil, v male chwyly welmy dobrže vwrže. Take mnoho kupczow do tey zemy odgynad przichazegie. W tey wlaſti mnoho zwierzat gest ke mnohym ginich wlasti zwierzatom nepo- dobna, Neb tu gſu lwowe prawie czernij beze wſſie gyne barwy. Tu gſu papuchowe rozliczne promyeny, kraſſij nez ty, yakoz k nam za morzie przineſſe. Tu gſu ſlepicze k naſſym owſſem nepodobne. A wſſeczkno ma ta giſſta wlaſt nepodobne ginim wlaſtem, ptaky, dobytek, zwierzata, wony sunt christiani multi et iudei atque ydolatre. Ibi est lingua propria. Et rex coilum nulli tributarius est. In hoc regno crescunt birci grandes ut limoni ualde boni. Piper est ibi in copia maxima. Nam nemora et Campestria plena sunt pipere, [94b1] Arbuscula tamen, de quibus nascitur, domestica sunt. Colli- gitur tamen piper in maio, Iunio et Iulio. Ibi eciam 1) eudici 2), quo tinctores utuntur, copia maxima fit de herba. Herbam illam colligunt et in uasis magnis cum aquas) ponunt et sic tam diu dimittunt, donec herba optime maceretur. Post hoc ipsam ponunt ad solem, qui in regione illa feruidissime calescit, et pre 1) calore maximo bulit herba4) et coagulatur in vnum. postmodum mate- riam illam in minutas diuidunt el sic defertur ad nos. In regione illa penosum est viuere propter calore(m) nimium, qui est ibi. Si enim 5) ouum in flumine ibi ponitur, in mora modica optime coquitur. Ad hanc regionem propter mer- caciones multi negociatores [95a] confluunt de diversis nationibus propter lucrum maximum, quod est ibi. In hac prouincia animalia multa sunt cunctis aliarum regionum animantibus dissimilia. Ibi eciam sunt leones nigri totaliter absque omni alio colore. Ibi sunt papagalli seu epymachy 6) albi 7) ut nix, pedes tamen rubeos habent et rostra, sunt eciam ibi papagalli diuersarum manerierum, pulcriores illis, qui citra mare deferuntur ad nos, ibi sunt galline nostris omnino dissimiles. Omnia habet illa regio dissimilia regionibus aliis, aues, be- 1) psáno est. — 2). P1 herdici. — 2) L quam in aquam. — 4)—*) P1 schází. — 5)—5) P1 schází. — 6) P1 optimachy. — 7) L + absque omni colore.
Strana 179
179 rozlicznu, a to geſt tiem, ze geſt horka prziliſs. Obyle zadne° nemagy kromye ryzie. Wino z Czukru dielagi, cžoz k ztrJawie trzeba. toho wſſeho doſti magi. hwiezdarzom a lekarzom[!] tu mnoho geſt, nazi wſſiczkni chodie, muzie i zenij, a wſſeczkny gſu czerny. [115a] Hanebna myſta ziwota ſwe" pieknu ruſſku przikriwagi. A wſſiczkny obecznie ſmylny gſu, rodiczky trze- tieho pokolenie pogimagi, teez y maczochy po ſwich otczow ſmrti. A kdiz bratrzie zemru, newieſty ſwe w domij pogimagi, a to po wſſie yndie drzie. O kralowſtwie komarzi. KOmarzi geſt wlaſt gedna a geſt w yndie, z niezto wiedieti moz tu hwiezdu, genz flowe polus artikus a wlaſky Tra- muntana. Neb gie wydieti moz do to° oftrowu, geſto flowe Jana, az do tey wlaſti komarij, pakly kto weyde na morze podle tey wlaſti komarzi, za trzidczet myl odtud vzrzie tu hwiezdu, a zda ſie, yakoby byla nad tiem morzem ledwa na loket. Ta wlaſt geſt welmy zdywiela a ma zwierzat mnoho, welmy k ginym nepodobne a zwlaſſczie opicze, neb gſu koczky, genz ſlowu pauly, welmy nepodobne k ginym. Tu gest lwow, lwicz a lewhartow welike mnozſtwie. O kralowſtwie Ely. GDucze od tey wlaſti komarij k zapad ſluncze przeſs myl trzi ſta, nalezne kralowſtwie Ely, ta ma zwlaſſczie° krale a rziecz. lide tu gſu modloſluhij. Kral welmy bohaty geſt a ma welike pokladij, ale nenye moczny, ze by mohl myeti poſilenye neb mnozſtwy lida. Nez wlaſt stias et aromata et hoc est, quia calida est supra modum. Bladum nullum habent excepto riso. Vinum de çuçaro faciunt. de uictualibus ceteris est copia magna. Astrologi et medici sunt ibi.1) Nudi omnes [95a1] ambulant, mares et femine, et omnes nigri sunt. Verenda tamen pulcro panno operiuntur. omnes communiter luxuriosi sunt, consanguineas tercii gradus vxores accipiunt 2) et hoc per totam yndiam obseruatur. De prouincia Comari, Capitulum xxxii. Comari regio est in yndia, vnde uideri 3) potest polus articus, i. stella,4) que dicitur tramontana. Nam ab insula Iana usque ad locum istum uideri omnino non potest.4) Si quis autem intrat in mare iuxta comari ad xxx miliaria, inde uidebit polum prefatum et uidetur esse supra mare id ad minus cubiti mensuram. Ista regio est ualde siluestris et habet animalia multum dissimilia aliis et specialiter simeas. Sunt ibi simee multe habentes effigiem hominum. Ibi [95b] sunt catti, qui dicuntur pauli, ualde diuersi ab aliis. Ibi sunt leones, leoncie, Leopardi in copia maxima. De regno Ely, Capitulum xxxiii. Post recessum a comari uersus occiden- tatem plagam per miliaria trecenta 5) inuenitur regnum ely, quod habet regem proprium et proprium ydeoma. Incole regionis simulacra uenerantur. Rex di- tissimus est magnos thesauros habens. Potens autem non est in multitudine aut fortitudine gentis. Regio tamen adeo fortis est, quod ab hostibus non 1) L + multi. — 1) P1 +, similiter et nouercas post mortem patrum et defuncti fratribus suis. — 3) L + non. — *)—4) P3 schází. — 5) P quingenta. 12*
179 rozlicznu, a to geſt tiem, ze geſt horka prziliſs. Obyle zadne° nemagy kromye ryzie. Wino z Czukru dielagi, cžoz k ztrJawie trzeba. toho wſſeho doſti magi. hwiezdarzom a lekarzom[!] tu mnoho geſt, nazi wſſiczkni chodie, muzie i zenij, a wſſeczkny gſu czerny. [115a] Hanebna myſta ziwota ſwe" pieknu ruſſku przikriwagi. A wſſiczkny obecznie ſmylny gſu, rodiczky trze- tieho pokolenie pogimagi, teez y maczochy po ſwich otczow ſmrti. A kdiz bratrzie zemru, newieſty ſwe w domij pogimagi, a to po wſſie yndie drzie. O kralowſtwie komarzi. KOmarzi geſt wlaſt gedna a geſt w yndie, z niezto wiedieti moz tu hwiezdu, genz flowe polus artikus a wlaſky Tra- muntana. Neb gie wydieti moz do to° oftrowu, geſto flowe Jana, az do tey wlaſti komarij, pakly kto weyde na morze podle tey wlaſti komarzi, za trzidczet myl odtud vzrzie tu hwiezdu, a zda ſie, yakoby byla nad tiem morzem ledwa na loket. Ta wlaſt geſt welmy zdywiela a ma zwierzat mnoho, welmy k ginym nepodobne a zwlaſſczie opicze, neb gſu koczky, genz ſlowu pauly, welmy nepodobne k ginym. Tu gest lwow, lwicz a lewhartow welike mnozſtwie. O kralowſtwie Ely. GDucze od tey wlaſti komarij k zapad ſluncze przeſs myl trzi ſta, nalezne kralowſtwie Ely, ta ma zwlaſſczie° krale a rziecz. lide tu gſu modloſluhij. Kral welmy bohaty geſt a ma welike pokladij, ale nenye moczny, ze by mohl myeti poſilenye neb mnozſtwy lida. Nez wlaſt stias et aromata et hoc est, quia calida est supra modum. Bladum nullum habent excepto riso. Vinum de çuçaro faciunt. de uictualibus ceteris est copia magna. Astrologi et medici sunt ibi.1) Nudi omnes [95a1] ambulant, mares et femine, et omnes nigri sunt. Verenda tamen pulcro panno operiuntur. omnes communiter luxuriosi sunt, consanguineas tercii gradus vxores accipiunt 2) et hoc per totam yndiam obseruatur. De prouincia Comari, Capitulum xxxii. Comari regio est in yndia, vnde uideri 3) potest polus articus, i. stella,4) que dicitur tramontana. Nam ab insula Iana usque ad locum istum uideri omnino non potest.4) Si quis autem intrat in mare iuxta comari ad xxx miliaria, inde uidebit polum prefatum et uidetur esse supra mare id ad minus cubiti mensuram. Ista regio est ualde siluestris et habet animalia multum dissimilia aliis et specialiter simeas. Sunt ibi simee multe habentes effigiem hominum. Ibi [95b] sunt catti, qui dicuntur pauli, ualde diuersi ab aliis. Ibi sunt leones, leoncie, Leopardi in copia maxima. De regno Ely, Capitulum xxxiii. Post recessum a comari uersus occiden- tatem plagam per miliaria trecenta 5) inuenitur regnum ely, quod habet regem proprium et proprium ydeoma. Incole regionis simulacra uenerantur. Rex di- tissimus est magnos thesauros habens. Potens autem non est in multitudine aut fortitudine gentis. Regio tamen adeo fortis est, quod ab hostibus non 1) L + multi. — 1) P1 +, similiter et nouercas post mortem patrum et defuncti fratribus suis. — 3) L + non. — *)—4) P3 schází. — 5) P quingenta. 12*
Strana 180
180 geſt welmy moczna, tak ze neprzatele gie vſkoditi nemohu. W tey wlasti [116] Geſt peprze, zazwora y gine° korzenie doſti. A kdiz ktera lody odtud ſie beruczi ſ kteruozkoliwiek kupy, bogiecze ſie zleho powietrzie na morzi neb pro kterukoliwiek gynu wiecz przitrhnu kteremuzkolywiek brziehu tey wlaſti, geſtly ze przihodu a ne z ktere° zwlaſſcziho vmyſla ſie obratie k nym, Tehdy muzie cžoz na lody naleznu, wezmu kwaltem a rzkucz: wy ſte chtiely ſ tuto kupy do gine wlaſti giti, ale buoh naſs a ſſczieſtie naſſe gest welmi dobre, ze was bezdieky k nam prziwedly. A protoz wam berzem, ze buoh naſs poſlaly nam to. To zle diegie ſie po tey wſſie wlaſti, mnoho geſt tu lwow y diwokich zwierzat. O kralowſtwi melibar. PO tom przigiti geſt do kralowſtwie Melibar, genz wyeczſſie yndia geſt w tu ſtranu k zapadu ſluncze. A ma krale zwlaſſczie° a rziecz, zadne nenie w dan podrobena.. lid toho kralowſtwie modlam ſie modly. Tu geſt ta hwiezda polus artikus; zda ſie, by nad morzem byla gedno na dwa ſyhi. Wto kralowſtwie a w kralowſtwie Gozurach, genz geſt podle nieho, geſt paduchow w lodech welmy mnoho, Take ze na wſſake leto z too dwogiho kralowſtwie wychazegi na morze lody paduſſich wiecze nez ſto, a wſſiczkny lodie kupcze zlapagie a ſberu, A ti paduſſy wezu ſſebu na lodech zeny. [116a] Swe y wſſeckny dieti a bydle tu na morzij letie ten czely czas y czinie na morzij niekterake ſtawy, aby ty lodie, genz inuadi potest. In hac regione est piperis, çinçinbris et aliorum nobilium aro- matum copia magna. Sed 1) nauis aliqua inde transitum faciens pro uitanda tempesta 95b 1]te maris uel quacumque alia causa diuertit ad aliquem huius prouincie portum, Sed casualiter et non ex intencione precipua declinat ad illos, uiri patrie huius, quicquid in naui reperitur, accipiunt violenter et dicunt: Vos uolebatis ad aliam patriam cum mercacionibus ire, sed deus noster et fortuna nostra, que optima est, uos inuitos direxit ad nos et idcirco nobis 2) accipimus, quod deus noster et fortuna nostra miserunt nobis. Hoc malum in tota pro- uincia fit. In regione multi leones sunt et agrestes fere.3) De regno melibar. Capitulum xxxiiij. Post hoc peruenitur ad regnum melibar, quod in yndia maiori est ad occidentalem plagam, et habet regem proprium et ydeoma. Nullique alteri tributarius est. Populus [96a] regni adorat simulacra. In hoc regno videtur polus articus, i. tramontana, et uidetur esse supra mare per brachia duo. In hoc regno et in regno guçurath,4) quod est iuxta eum, sunt pirate multi ualde. Singulis autem annis de duobus prefatis regnis egrediuntur in mare naues piratarum vitra centum et naues omnium mercatorum transeuncium capiunt et predantur. Ducunt in mare secum vxores et filios magnos et paruos et tota estate in mari sunt, faciunt autem in mari marinas scalas, ne naues transeuncium manus 5) eorum possint effugere. Scale 6) uero marine fiunt hoc modo. Per transuersum maris regionis illius nauis vna 1)L si. — 2) L a vobis. — 3)—3) P' schází. — 4) L gezurath. — 5) L naves. — 6) P sal.
180 geſt welmy moczna, tak ze neprzatele gie vſkoditi nemohu. W tey wlasti [116] Geſt peprze, zazwora y gine° korzenie doſti. A kdiz ktera lody odtud ſie beruczi ſ kteruozkoliwiek kupy, bogiecze ſie zleho powietrzie na morzi neb pro kterukoliwiek gynu wiecz przitrhnu kteremuzkolywiek brziehu tey wlaſti, geſtly ze przihodu a ne z ktere° zwlaſſcziho vmyſla ſie obratie k nym, Tehdy muzie cžoz na lody naleznu, wezmu kwaltem a rzkucz: wy ſte chtiely ſ tuto kupy do gine wlaſti giti, ale buoh naſs a ſſczieſtie naſſe gest welmi dobre, ze was bezdieky k nam prziwedly. A protoz wam berzem, ze buoh naſs poſlaly nam to. To zle diegie ſie po tey wſſie wlaſti, mnoho geſt tu lwow y diwokich zwierzat. O kralowſtwi melibar. PO tom przigiti geſt do kralowſtwie Melibar, genz wyeczſſie yndia geſt w tu ſtranu k zapadu ſluncze. A ma krale zwlaſſczie° a rziecz, zadne nenie w dan podrobena.. lid toho kralowſtwie modlam ſie modly. Tu geſt ta hwiezda polus artikus; zda ſie, by nad morzem byla gedno na dwa ſyhi. Wto kralowſtwie a w kralowſtwie Gozurach, genz geſt podle nieho, geſt paduchow w lodech welmy mnoho, Take ze na wſſake leto z too dwogiho kralowſtwie wychazegi na morze lody paduſſich wiecze nez ſto, a wſſiczkny lodie kupcze zlapagie a ſberu, A ti paduſſy wezu ſſebu na lodech zeny. [116a] Swe y wſſeckny dieti a bydle tu na morzij letie ten czely czas y czinie na morzij niekterake ſtawy, aby ty lodie, genz inuadi potest. In hac regione est piperis, çinçinbris et aliorum nobilium aro- matum copia magna. Sed 1) nauis aliqua inde transitum faciens pro uitanda tempesta 95b 1]te maris uel quacumque alia causa diuertit ad aliquem huius prouincie portum, Sed casualiter et non ex intencione precipua declinat ad illos, uiri patrie huius, quicquid in naui reperitur, accipiunt violenter et dicunt: Vos uolebatis ad aliam patriam cum mercacionibus ire, sed deus noster et fortuna nostra, que optima est, uos inuitos direxit ad nos et idcirco nobis 2) accipimus, quod deus noster et fortuna nostra miserunt nobis. Hoc malum in tota pro- uincia fit. In regione multi leones sunt et agrestes fere.3) De regno melibar. Capitulum xxxiiij. Post hoc peruenitur ad regnum melibar, quod in yndia maiori est ad occidentalem plagam, et habet regem proprium et ydeoma. Nullique alteri tributarius est. Populus [96a] regni adorat simulacra. In hoc regno videtur polus articus, i. tramontana, et uidetur esse supra mare per brachia duo. In hoc regno et in regno guçurath,4) quod est iuxta eum, sunt pirate multi ualde. Singulis autem annis de duobus prefatis regnis egrediuntur in mare naues piratarum vitra centum et naues omnium mercatorum transeuncium capiunt et predantur. Ducunt in mare secum vxores et filios magnos et paruos et tota estate in mari sunt, faciunt autem in mari marinas scalas, ne naues transeuncium manus 5) eorum possint effugere. Scale 6) uero marine fiunt hoc modo. Per transuersum maris regionis illius nauis vna 1)L si. — 2) L a vobis. — 3)—3) P' schází. — 4) L gezurath. — 5) L naves. — 6) P sal.
Strana 181
181 tudy pogde [!] neb pogiedu, gym nemohly vgyti. A czinie ty ſtawy morzſke na prziecz morze tey gifſte wlaſtij, tak ze gedna lodie tiech paduchow wzdaly ſie ot druhe za piet myl na morzij. A kdiz paduſſy ſ gedney lodie vzržie kteru gynu lody geducze, nyekterakem znamenym pokynu ſwym towarziſſom obapolnym a ony opiet gynim, tak ze ſie gich ſbyehne, cżoz gich trzieba bude, y ſberu wſeczkno, cžoz na lodech naleznu. A tiem oby- czegem zadny gym vgiti nemoz. lidem tiem, kterez zlapagi ſ lodiemij, na ziwotie nicz neuſſkodie, ale poberucze gym lodie y to wſſe, cżoz magi, ge ſamij prazdnij na břzezie poſadiecz, rzeknu gym: Gdyete a hledte, abyfte zaſie zbohatily, ſnad gieſſcze nyegdy ſ gynim ſboziem tudyto pogiedete, a czoz zatiem dobudete, prziwezte k nam. W tey wlaſti geſt peprže, za- zwora, orziechow yn[dlſkich. Tu take dielagie nyekterake platno, genz flowe buchyranus. O kralowſtwie Gozirach. GYne kralowſtwie ſlowe Gozirach, w nyemzto gt zwlaſſczy kral a zwlaſſczie rzecz, y geſt to kralowſtwie k tey ſtranie na zapad ſluncze nad morzem yndſkym. W tom kralowſtwie [117a] Gſu wieczſſy paduſſy, nez kde w ſwietie, ty kdiz zgymagi kupczie na morzij, dawagi gym pyti morſku wodu ſ nyekterakem korzenym, gemuž Tama- ryndy rziekagi A protoz ti kupczi nemohu w ſobie nicz zachowati, neb vſtawycznie ſkrzie nije plowe. A to pto paduſſy gym czinie, že kupczi piratarum elongatur ab alia per miliaria quinque, itaque xx naues [96a1] centum miliaria de maris spacio capiunt. Cum autem pirate vnius nauis uident nauem aliquam Transeuntem, cum igne et fumo aliis suis collateralibus annuunt 1) et illi similiter reliquis collateralibus faciunt et sic concurrunt, quot 2) necessarii sunt, et depredantur cuncta que reperiuntur in nauibus atque in hunc modum nullus eorum manus potest euadere.2) Homines autem, quos capiunt, in per- sonis non ledunt, sed naues et cuncta bona eorum accipientes ipsos uacuos in littore ponunt dicentes: Ite et rursum procurate ditari, forsitan adhuc cum rebus aliis per nos transitum facietis et que de nouo lucrati fueritis, deferetis ad nos. In hac regione est mirabilis habundancia piperis, çinçinbris et cucur- bitorum [96b] et nucum yndie. Ibi 3) fit pulcherrimus et optimus bucharamus." De 4) Ciuitatibus horum regnorum 4) non scribo, quia liber noster nimis pro- tenderetur in longum. De regno Goçurath, xxxvi. Aliud regnum vicinum regno melibar dicitur Goçurath, vbi est rex proprius et proprium ydeoma. Est autem regnum hoc ad plagam occidentalem in 5) maiori 5) india In hoc regno apparet polus articus supra mare ad altitudinem vi brachiorum In hoc regno sunt pirate maiores, quam in mundo sint. Quando ipsi in mari capiunt mercatores, dant eis bibere tamarendas cum aqua maris, propter quod mercatores fluxum uentris continuo paciuntur. Hoc autem idcirco faciunt, quia mercatores [96b1] videntes a longe 1) L annunciant. — 2)—3) P2 schází. — 3)—3) P3 schází — )—“. P1 schází. — 5) . 5) Pa in mari.
181 tudy pogde [!] neb pogiedu, gym nemohly vgyti. A czinie ty ſtawy morzſke na prziecz morze tey gifſte wlaſtij, tak ze gedna lodie tiech paduchow wzdaly ſie ot druhe za piet myl na morzij. A kdiz paduſſy ſ gedney lodie vzržie kteru gynu lody geducze, nyekterakem znamenym pokynu ſwym towarziſſom obapolnym a ony opiet gynim, tak ze ſie gich ſbyehne, cżoz gich trzieba bude, y ſberu wſeczkno, cžoz na lodech naleznu. A tiem oby- czegem zadny gym vgiti nemoz. lidem tiem, kterez zlapagi ſ lodiemij, na ziwotie nicz neuſſkodie, ale poberucze gym lodie y to wſſe, cżoz magi, ge ſamij prazdnij na břzezie poſadiecz, rzeknu gym: Gdyete a hledte, abyfte zaſie zbohatily, ſnad gieſſcze nyegdy ſ gynim ſboziem tudyto pogiedete, a czoz zatiem dobudete, prziwezte k nam. W tey wlaſti geſt peprže, za- zwora, orziechow yn[dlſkich. Tu take dielagie nyekterake platno, genz flowe buchyranus. O kralowſtwie Gozirach. GYne kralowſtwie ſlowe Gozirach, w nyemzto gt zwlaſſczy kral a zwlaſſczie rzecz, y geſt to kralowſtwie k tey ſtranie na zapad ſluncze nad morzem yndſkym. W tom kralowſtwie [117a] Gſu wieczſſy paduſſy, nez kde w ſwietie, ty kdiz zgymagi kupczie na morzij, dawagi gym pyti morſku wodu ſ nyekterakem korzenym, gemuž Tama- ryndy rziekagi A protoz ti kupczi nemohu w ſobie nicz zachowati, neb vſtawycznie ſkrzie nije plowe. A to pto paduſſy gym czinie, že kupczi piratarum elongatur ab alia per miliaria quinque, itaque xx naues [96a1] centum miliaria de maris spacio capiunt. Cum autem pirate vnius nauis uident nauem aliquam Transeuntem, cum igne et fumo aliis suis collateralibus annuunt 1) et illi similiter reliquis collateralibus faciunt et sic concurrunt, quot 2) necessarii sunt, et depredantur cuncta que reperiuntur in nauibus atque in hunc modum nullus eorum manus potest euadere.2) Homines autem, quos capiunt, in per- sonis non ledunt, sed naues et cuncta bona eorum accipientes ipsos uacuos in littore ponunt dicentes: Ite et rursum procurate ditari, forsitan adhuc cum rebus aliis per nos transitum facietis et que de nouo lucrati fueritis, deferetis ad nos. In hac regione est mirabilis habundancia piperis, çinçinbris et cucur- bitorum [96b] et nucum yndie. Ibi 3) fit pulcherrimus et optimus bucharamus." De 4) Ciuitatibus horum regnorum 4) non scribo, quia liber noster nimis pro- tenderetur in longum. De regno Goçurath, xxxvi. Aliud regnum vicinum regno melibar dicitur Goçurath, vbi est rex proprius et proprium ydeoma. Est autem regnum hoc ad plagam occidentalem in 5) maiori 5) india In hoc regno apparet polus articus supra mare ad altitudinem vi brachiorum In hoc regno sunt pirate maiores, quam in mundo sint. Quando ipsi in mari capiunt mercatores, dant eis bibere tamarendas cum aqua maris, propter quod mercatores fluxum uentris continuo paciuntur. Hoc autem idcirco faciunt, quia mercatores [96b1] videntes a longe 1) L annunciant. — 2)—3) P2 schází. — 3)—3) P3 schází — )—“. P1 schází. — 5) . 5) Pa in mari.
Strana 182
182 vzržiecze przed nymi ſkryti nemohu. W tey wlaſti gt mnoho peprže a za- zwora. Geſt take tu to drziewie, ſ nyehoz barwu ſbieragi, a tey tu welike mnozſtwie magi. To drziewo, na nyemz roſte bawlna, obecznie geſt zwyſſy na ſſeſt kroczegy a plody let dwanaſt neb dwaczet. Poto pak od dwaczety letech [!] k nyczemuz ſie nehody. A ta bawlna, yakoz na drziewie roſte, do dwanaſti let hody ſie platnu, neb gy przieſti mož. A od dwanaſti let az do koncze nehody ſie gyne" nez koltram a takowey wieczij k to podobne. W to kralowſtwy geſt mnoho zamijſſe dobre°, genz tu welmij fflechtyle dielagij. O kralowſtwech Tanakambaoch. POtom geſt przigiti po morzi do kralowſtwie cztwera, to gest Tanakambaoch, Semenach a roſmakoram, w tu ſtranu na zapad ſluncze. W kterychzto kralowſtwie welike ſie kupie diegi. A kazde z to° cztwera kralowſtwie ma ſwe° wlaſtnyeho krale a zwlaſſczij rzecz a gſu v wieczſſie yndie. nenye tu gineho, [117a] Czo bich myenyl w ſwich knyhach pſati, gedno o zemyech a o kralowſtwie, kteraz k morzi przilezy, nebo o niekterych, genz w tò morzi gſu. Neb ty zemye a wlaſti popiſowati, czoz gich w yndie geſt na zemij neb po zemij, praczno by welmy bylo a knijham naſſym prodlenije by przieliſſne bylo. O dwu oſtrowu, w gednom byli [I] muzie bez zen a w druhem zeny bez muzow. PO kralowſtwie reſmakoram piet ſet myl na wyſokem morzi ku piratas consueuerunt margaritas et preciosos lapides deglutire. Per hunc igitur modum pirate omnia habent et illi nichil omnino abscondere possunt. In hac regione est copia endici, piperis et cinçinbris. Sunt eciam ibi arbores, de quibus bombicium 1) seu bombicem colligunt in copia magna. Arbor enim, que bombicium producit, ascendit in altitudinem communiter vi passuum et annis XX fructificat. Post xx annos ad nichillum valet, bombicium autem, quod in arbore producitur, usque ad annos xii ualet pro tela, quia 2) filari potest. A xxii annis 2) supra ualet pro cultris et dyploydibus aut pro opere simili. In hoc regno copia est magna optimi corii, quod ibi nobilissime conficitur et paratur. [97a] De regnis Thana, 3) Cambaeth, 4) resmacora, xxxvi. Post hoc peruenitur per mare thana, Cambaeth, Semenach et resonacoram ad occidentalem plagam.5) In quibus regnis mercaciones maxime fiunt. Vnumquodque autem horum regnorum regem proprium habet et proprium ydeoma et sunt in yndia maiori. Non sunt ibi alia, que in nostro libro indicauerim, describenda. De maiori autem yndia non scripsi, nisi de terris et regnis, que mari adiacent, uel de insulis quibusdam, que in illo mari sunt, quia terras (de)scribere, que in india sunt intra terram, laboriosum esset ualde et adderetur libro nostro pro- lixitas nimia. De duabus insulis, quarum Vnam habitant uiri sine mulieribus, in alia femine sine viris, Capitulum xxrvij [97a1]. Vltra regnum Resmacoram ad 1) L bombacium. — 1)—2. L quod XII vero annis. — 3) L Chane. — “) L seme- nach et. — 5) L + que predicta nomina sunt regnorum.
182 vzržiecze przed nymi ſkryti nemohu. W tey wlaſti gt mnoho peprže a za- zwora. Geſt take tu to drziewie, ſ nyehoz barwu ſbieragi, a tey tu welike mnozſtwie magi. To drziewo, na nyemz roſte bawlna, obecznie geſt zwyſſy na ſſeſt kroczegy a plody let dwanaſt neb dwaczet. Poto pak od dwaczety letech [!] k nyczemuz ſie nehody. A ta bawlna, yakoz na drziewie roſte, do dwanaſti let hody ſie platnu, neb gy przieſti mož. A od dwanaſti let az do koncze nehody ſie gyne" nez koltram a takowey wieczij k to podobne. W to kralowſtwy geſt mnoho zamijſſe dobre°, genz tu welmij fflechtyle dielagij. O kralowſtwech Tanakambaoch. POtom geſt przigiti po morzi do kralowſtwie cztwera, to gest Tanakambaoch, Semenach a roſmakoram, w tu ſtranu na zapad ſluncze. W kterychzto kralowſtwie welike ſie kupie diegi. A kazde z to° cztwera kralowſtwie ma ſwe° wlaſtnyeho krale a zwlaſſczij rzecz a gſu v wieczſſie yndie. nenye tu gineho, [117a] Czo bich myenyl w ſwich knyhach pſati, gedno o zemyech a o kralowſtwie, kteraz k morzi przilezy, nebo o niekterych, genz w tò morzi gſu. Neb ty zemye a wlaſti popiſowati, czoz gich w yndie geſt na zemij neb po zemij, praczno by welmy bylo a knijham naſſym prodlenije by przieliſſne bylo. O dwu oſtrowu, w gednom byli [I] muzie bez zen a w druhem zeny bez muzow. PO kralowſtwie reſmakoram piet ſet myl na wyſokem morzi ku piratas consueuerunt margaritas et preciosos lapides deglutire. Per hunc igitur modum pirate omnia habent et illi nichil omnino abscondere possunt. In hac regione est copia endici, piperis et cinçinbris. Sunt eciam ibi arbores, de quibus bombicium 1) seu bombicem colligunt in copia magna. Arbor enim, que bombicium producit, ascendit in altitudinem communiter vi passuum et annis XX fructificat. Post xx annos ad nichillum valet, bombicium autem, quod in arbore producitur, usque ad annos xii ualet pro tela, quia 2) filari potest. A xxii annis 2) supra ualet pro cultris et dyploydibus aut pro opere simili. In hoc regno copia est magna optimi corii, quod ibi nobilissime conficitur et paratur. [97a] De regnis Thana, 3) Cambaeth, 4) resmacora, xxxvi. Post hoc peruenitur per mare thana, Cambaeth, Semenach et resonacoram ad occidentalem plagam.5) In quibus regnis mercaciones maxime fiunt. Vnumquodque autem horum regnorum regem proprium habet et proprium ydeoma et sunt in yndia maiori. Non sunt ibi alia, que in nostro libro indicauerim, describenda. De maiori autem yndia non scripsi, nisi de terris et regnis, que mari adiacent, uel de insulis quibusdam, que in illo mari sunt, quia terras (de)scribere, que in india sunt intra terram, laboriosum esset ualde et adderetur libro nostro pro- lixitas nimia. De duabus insulis, quarum Vnam habitant uiri sine mulieribus, in alia femine sine viris, Capitulum xxrvij [97a1]. Vltra regnum Resmacoram ad 1) L bombacium. — 1)—2. L quod XII vero annis. — 3) L Chane. — “) L seme- nach et. — 5) L + que predicta nomina sunt regnorum.
Strana 183
183 poledny gſu dwa oſtrowy w trzidczeti mylech od ſebe; w gednom bidle muzie bez zen a ſlowe gegich yazikem oſtrow muzſky, A w druhè gſu zeny a ſlowe oſtrow zenſkij. Ty, genz w tiech oftrowech bidle, gſu w gied- notu ſpolu a gſu krzeſtiane. Zieny nikdy nechodie do muzſke° oſtrowu, ale muzie chodie do zenſke° oſtrowu a ſ nymi plne trzi mieſiecze vſtawiczne przebywagie. Bydly kazdy w ſwem wlaſtnyem do ſwu wlaſtny zenu a potò ſie do muzſke° oſtrowu wrati, kdezto oſtatek roku vſtawycznie przeby- wagi. Zeny dietij ſwe pacholiczky ſſebu drzie do cztrnaſte° leta; Poto ge poſſly k otſom, zenij dſer ſwych ſſebu chowagi a gym potrzebu dawagi a gyne° na praczi tak nemagi, gedne ze nyekterakeho owocze toho oſtrowu hledagi a peczi magi. Ale [118] Muzie tyeleſnu potrzebu ſobie y zena y dietom obmyſſlegy. Gſu welmy dobrzi ribarzij, neb welmy mnoho .. lapagij, kterezto ziwe y ſuche kupczom prodawagi a weliky ziſk na tiech rybach magi a ſobie gich k ſwe potrzebie doſti oſtawugi, mleka, maſſa, ryb a ryže poziwagi. W tom morzy geſt rybeho pyzma, gemuz latynie rziecżie Ambra, mnoho, neb tu welrybow welikych mnoho lapagi, w nychzto ta giſſta ambra gt. lide tiech oftrowuow krale nemagi, ale Byſkupa ſwe za pana magi. Gſu take poddany arczibiſkupowy tey wlaſti, gto ſlowe Sekayra a magi zwlaſſczi rziečz O oſtrowu ſkoyra. OStrow Skoyra lezie ku polednij po piety ſtech mylech od tiech dwu oftrowu ſwrchu rzeczenich. lide w to oſtrowe krzie- quinquaginta 1) miliaria in alto mari uersus meridiem sunt due insule ad xxx miliaria sibi vicine, in vna morantur viri sine mulieribus et uocatur lingua sua insula masculina, In alia uero sunt femine sine viris et uocatur insula feminina. Hii, qui has insulas habitant, vnum ad inuicem sunt et sunt christiani. Mulieres nunquam uadunt ad insulam uirorum, Viri autem uadunt ad insulam feminarum et cum eis continuis tribus mensibus 2) immorantur. Habitat autem quilibet in domo sua cum vxore propria. Postmodum ad masculinam insulam reuertuntur, ubi alio anni tempore manent continue. Mulieres filios masculos secum tenent usque ad xllil annum. Post [97b] ea mittunt ad patres. Mulieres filios nutriunt et quorundem fructuum sue insule curam habent. Viri autem sibi et filiis et vxoribus de uictu prouident. Piscatores optimi sunt et pisces capiunt infinitos, quos et recentes3) et siccos negociatoribus uendunt et lucra magna de his pis- cibus faciunt et pro re magnam copiam habent. Lacte, carnibus, piscibus 4) et riso uescuntur. In hoc mari est ambri copia magna, quia ibi cethe multa et grandia capiuntur. Viri insule illius regem non habent, sed Episcopum suum pro domino recognoscunt. Sunt eciam subiecti Episcopo de scoira et habent pro- prium ydeoma. De insula scoyra, 5) Capitulum xxrviij. Insula uero scoira inuenitur ad meridiem post miliaria post [97b1] recessum a duabus insulis supradictis. habita- 1/ P' quingenta. — 1) P1 annis. — 3) L receptos. — 4) P' schází. — 5) L scoyram-
183 poledny gſu dwa oſtrowy w trzidczeti mylech od ſebe; w gednom bidle muzie bez zen a ſlowe gegich yazikem oſtrow muzſky, A w druhè gſu zeny a ſlowe oſtrow zenſkij. Ty, genz w tiech oftrowech bidle, gſu w gied- notu ſpolu a gſu krzeſtiane. Zieny nikdy nechodie do muzſke° oſtrowu, ale muzie chodie do zenſke° oſtrowu a ſ nymi plne trzi mieſiecze vſtawiczne przebywagie. Bydly kazdy w ſwem wlaſtnyem do ſwu wlaſtny zenu a potò ſie do muzſke° oſtrowu wrati, kdezto oſtatek roku vſtawycznie przeby- wagi. Zeny dietij ſwe pacholiczky ſſebu drzie do cztrnaſte° leta; Poto ge poſſly k otſom, zenij dſer ſwych ſſebu chowagi a gym potrzebu dawagi a gyne° na praczi tak nemagi, gedne ze nyekterakeho owocze toho oſtrowu hledagi a peczi magi. Ale [118] Muzie tyeleſnu potrzebu ſobie y zena y dietom obmyſſlegy. Gſu welmy dobrzi ribarzij, neb welmy mnoho .. lapagij, kterezto ziwe y ſuche kupczom prodawagi a weliky ziſk na tiech rybach magi a ſobie gich k ſwe potrzebie doſti oſtawugi, mleka, maſſa, ryb a ryže poziwagi. W tom morzy geſt rybeho pyzma, gemuz latynie rziecżie Ambra, mnoho, neb tu welrybow welikych mnoho lapagi, w nychzto ta giſſta ambra gt. lide tiech oftrowuow krale nemagi, ale Byſkupa ſwe za pana magi. Gſu take poddany arczibiſkupowy tey wlaſti, gto ſlowe Sekayra a magi zwlaſſczi rziečz O oſtrowu ſkoyra. OStrow Skoyra lezie ku polednij po piety ſtech mylech od tiech dwu oftrowu ſwrchu rzeczenich. lide w to oſtrowe krzie- quinquaginta 1) miliaria in alto mari uersus meridiem sunt due insule ad xxx miliaria sibi vicine, in vna morantur viri sine mulieribus et uocatur lingua sua insula masculina, In alia uero sunt femine sine viris et uocatur insula feminina. Hii, qui has insulas habitant, vnum ad inuicem sunt et sunt christiani. Mulieres nunquam uadunt ad insulam uirorum, Viri autem uadunt ad insulam feminarum et cum eis continuis tribus mensibus 2) immorantur. Habitat autem quilibet in domo sua cum vxore propria. Postmodum ad masculinam insulam reuertuntur, ubi alio anni tempore manent continue. Mulieres filios masculos secum tenent usque ad xllil annum. Post [97b] ea mittunt ad patres. Mulieres filios nutriunt et quorundem fructuum sue insule curam habent. Viri autem sibi et filiis et vxoribus de uictu prouident. Piscatores optimi sunt et pisces capiunt infinitos, quos et recentes3) et siccos negociatoribus uendunt et lucra magna de his pis- cibus faciunt et pro re magnam copiam habent. Lacte, carnibus, piscibus 4) et riso uescuntur. In hoc mari est ambri copia magna, quia ibi cethe multa et grandia capiuntur. Viri insule illius regem non habent, sed Episcopum suum pro domino recognoscunt. Sunt eciam subiecti Episcopo de scoira et habent pro- prium ydeoma. De insula scoyra, 5) Capitulum xxrviij. Insula uero scoira inuenitur ad meridiem post miliaria post [97b1] recessum a duabus insulis supradictis. habita- 1/ P' quingenta. — 1) P1 annis. — 3) L receptos. — 4) P' schází. — 5) L scoyram-
Strana 184
184 ſtiane gſu, arczibiſkupa magi. W tom oſtrowu geſt welike mnozſtwie too pizma ribieho: A tu dielagie mnoha platna bawlna. kupczenie tu welike bywa a zwlaſſcze w ribach maſſem, mlekem a ryzie tu zywie ſie. Ty lide genz tu bidle, gine° obyle nemagi nez ryzie. A wſſeczkny nazi chodie. do to° oſtrowu mnozie paduſſy morzſtie wezu, czoz kupczom poberu na morzij a tu wſſeczkno rozprodadie, A ony to rady kupie, pto ze gt modloſluham a Saraczenom, ale ne krzieſtianò pobrano. W tò oſtrowie mno° czarodienykow geſt myezi krzieſtiany. kdiz by [118a] Ktera lodij od oſtrowu Skoyra odeſſla kteruzto by chtiely czarodieniczi zaſie prziwolati, yakz koliwiek lody dobrij wietr magi, ſ plnu oponu prudcze przed ſie biezela, ony vczinie diabelſku chitroſti a ſwemy czarij, ze ſie wyetr obrati lodi tak, ze muſye ſie zpiet zaſie nawratyti. O welikem oſtrowu. ODeyducze od toho oſtrowu Skoyra w tu ſtranu ku polednij tiſſicz myl, nayde oſtrow Madeygaſtar, genz geden z naywiecz- ſſich a z naybohatſſich oſtrowow, yako w ſwietie gſu, neb ma w ſſwem okrſlku na dly y na ſſyrz okolo ſebe myl cztirzi tiſſicz. lide toho oſrowu gſu Saraczeny, magicze zakon machometu. Krale nemagi, nez cztyrzě nay- ſtarſſym geſt wſſiczkno kralowſtwie too oſtrowu poruczeno. W tó oſtrowie wiecze ſlonuow geſt, nez w ktere gine wlaſti we wſſem ſwietie. Take w ſwietie nenayde tak mnoho zubow flonowich yako tu a w to oſtrowie. W tom tores insule christiani sunt et Archiepiscopum habent. In hac insula est copia magna ambri, et fiunt ibi de bombicio pulcherimi panni. Mercaciones multe ibi sunt et specialiter piscium. Carnibus, piscibus, lacte et riso uescuntur. habita- tores insule bladum non habent aliud preter risum. Omnes autem nudi ambulant. Ad hanc insulam multi pirate deferunt ea, que predantur in mari et ibi omnia vendunt. Ibi autem libenter ea emunt, quia sunt ydolatris et saracenis et non christianis ablata. In hac insula multi incantatores 1) sunt inter christianos illos. Si nauis aliqua ab insula Scoira descenderet, quam incantatores reuocare uellent, quantumcunque nauis uelo pleno cum prospero uento currat, [98a] faciunt arte diabolica cum incantacionibus suis oppositum naui uentum insurgere ita, quod oportet eam redire retrorsum. De insula maxima Madagaistar,2) C. xxxix. Cum autem descenditur ab insula Scoira uersus meridiem post miliaria mille, inuenitur insula madagastar, que vna est de maioribus insulis et dicioribus, que in mundo sunt. Continet enim ambitus eius in giro miliaria quatuor milia. Habitatores insule saraceni sunt habentes legem abhominabilis machometi. Regem non habent sed quatuor senioribus totum insule regnum est commissum. In hac insula plures elephantes sunt, quam in regione alia reperiantur in orbe terrarum. In vniuerso eciam mundo non est tanta nego[9841]ciacio dencium 3) elephantum, sicut ibi in insula, que dicitur çençivar.4) In hac Insula non comeduntur carnes alie nisi 1) L mercatores. — 2) P1 Madeygasier, L Mandaigaster. — 3) Psáno dancium. — *) L a P' zanzibar, P1 camsibar.
184 ſtiane gſu, arczibiſkupa magi. W tom oſtrowu geſt welike mnozſtwie too pizma ribieho: A tu dielagie mnoha platna bawlna. kupczenie tu welike bywa a zwlaſſcze w ribach maſſem, mlekem a ryzie tu zywie ſie. Ty lide genz tu bidle, gine° obyle nemagi nez ryzie. A wſſeczkny nazi chodie. do to° oſtrowu mnozie paduſſy morzſtie wezu, czoz kupczom poberu na morzij a tu wſſeczkno rozprodadie, A ony to rady kupie, pto ze gt modloſluham a Saraczenom, ale ne krzieſtianò pobrano. W tò oſtrowie mno° czarodienykow geſt myezi krzieſtiany. kdiz by [118a] Ktera lodij od oſtrowu Skoyra odeſſla kteruzto by chtiely czarodieniczi zaſie prziwolati, yakz koliwiek lody dobrij wietr magi, ſ plnu oponu prudcze przed ſie biezela, ony vczinie diabelſku chitroſti a ſwemy czarij, ze ſie wyetr obrati lodi tak, ze muſye ſie zpiet zaſie nawratyti. O welikem oſtrowu. ODeyducze od toho oſtrowu Skoyra w tu ſtranu ku polednij tiſſicz myl, nayde oſtrow Madeygaſtar, genz geden z naywiecz- ſſich a z naybohatſſich oſtrowow, yako w ſwietie gſu, neb ma w ſſwem okrſlku na dly y na ſſyrz okolo ſebe myl cztirzi tiſſicz. lide toho oſrowu gſu Saraczeny, magicze zakon machometu. Krale nemagi, nez cztyrzě nay- ſtarſſym geſt wſſiczkno kralowſtwie too oſtrowu poruczeno. W tó oſtrowie wiecze ſlonuow geſt, nez w ktere gine wlaſti we wſſem ſwietie. Take w ſwietie nenayde tak mnoho zubow flonowich yako tu a w to oſtrowie. W tom tores insule christiani sunt et Archiepiscopum habent. In hac insula est copia magna ambri, et fiunt ibi de bombicio pulcherimi panni. Mercaciones multe ibi sunt et specialiter piscium. Carnibus, piscibus, lacte et riso uescuntur. habita- tores insule bladum non habent aliud preter risum. Omnes autem nudi ambulant. Ad hanc insulam multi pirate deferunt ea, que predantur in mari et ibi omnia vendunt. Ibi autem libenter ea emunt, quia sunt ydolatris et saracenis et non christianis ablata. In hac insula multi incantatores 1) sunt inter christianos illos. Si nauis aliqua ab insula Scoira descenderet, quam incantatores reuocare uellent, quantumcunque nauis uelo pleno cum prospero uento currat, [98a] faciunt arte diabolica cum incantacionibus suis oppositum naui uentum insurgere ita, quod oportet eam redire retrorsum. De insula maxima Madagaistar,2) C. xxxix. Cum autem descenditur ab insula Scoira uersus meridiem post miliaria mille, inuenitur insula madagastar, que vna est de maioribus insulis et dicioribus, que in mundo sunt. Continet enim ambitus eius in giro miliaria quatuor milia. Habitatores insule saraceni sunt habentes legem abhominabilis machometi. Regem non habent sed quatuor senioribus totum insule regnum est commissum. In hac insula plures elephantes sunt, quam in regione alia reperiantur in orbe terrarum. In vniuerso eciam mundo non est tanta nego[9841]ciacio dencium 3) elephantum, sicut ibi in insula, que dicitur çençivar.4) In hac Insula non comeduntur carnes alie nisi 1) L mercatores. — 2) P1 Madeygasier, L Mandaigaster. — 3) Psáno dancium. — *) L a P' zanzibar, P1 camsibar.
Strana 185
185 oſtrowie negedie gineo maſſa nez ſlonowe neb gſu ſhledaly, ze geſt gim to maſſo zdraweyſſe nez gine. I geſt tu welbluduow mnozſtwie, ze ſie zda k wierze nepodobne p diw mnozſtwie neſlichano, acz by ſwyma oczima obezrziel. W to oſtrowie geſt mnoho lefow too drziewie, na niemz roſte owocze czerwene ſandolowe, gichzto tu welike drziewie geſt, w nyemzto welike kupeczſtwie sie diegie. Tu gest ambry to gt [119] (To gest) rybieho pyzma welike mnoſtwie, neb w to morzy welikych welrybow mnoho lapagi, z nichzto pyzmo to ambru wybieragi Tu geſt lewhartow a lwykow welike mnoſtwie y lwow welikych. Tu gſu geleny y ſrnij y dywoke kozy y take ptakow mnozſtie a ptaczie giech gſu k naſſem welmy nepodobny. Gſu tu take rozliczny ptaczi, gichzto my zde w naſſich zemijſ-ch] nemamy. Do tey wlaſti p mnohe kupie mnozſtwie lody przichazie, Ale k ginim oſtrowom na polednie malo przichazie lody, gedno k oſtrowu kamzybar, p welmy byſtru wodu too morze. Neb lodije tam welmy berze brzczie, ale welmy neſnadnie ſie zaſie wratie. Neb ta lodij, geſſto z kralowſtwie Maabar do too oſtrowu Madeygaſtar prziſſla we dwaczeti dnech, z too ostrowu Madeygastar moz ledwa we trzech myeſieczich ſie wratyti zaſie do Maabar, proto ze to morze welmy byſtrzie biezij ku polednij ... ſie na gynu ſtra' zaſie neobrati. O welikich ptacziech tuto. DO tiech oſtrowow, yakoz gſem rzekl, lodye nerady gſuſid-] pro weliku byſtroſt toho morze a bywa geden giſty czas roku, ze ſie gedno ptaczſtwo tu welmy diwnie vkazugie, gymzto ony rziekagij camelorum, quia inuenerunt eas sibi esse ceteris saniores. Est autem ibi tam innumera camelorum multitudo, quod 1) uidetur incredibile pre stupore multi- tudinis inaudite nisi proprio intuitu. 1) In hac insula sunt multa nemora sanda- lorum rubeorum, de quibus ibi sunt arbores magne, ex quibus negociaciones maxime fiunt. Ibi est ambri copia magna, quia in mari illo capodogle et cethe grandia capiuntur sepe, ex quibus ambra colligitur. Ibi sunt leopardi et leoncie in copia magna et leones magni ualde. Sunt ibi cerui, damule et capree in multitudine [98b] magna et uenaciones maxime bestiarum et uolucrum. Aues autem regionis illius nostris auibus dissimiles sunt ualde. Sunt eciam ibi aues multarum specierum, quas omnino in nostris regionibus non habemus. Ad hanc insulam propter mercaciones innumeras conueniunt naues multe. Ad alias uero insulas ultra istam ad meridiem paruus concursus nauium est, nisi ad insulam canzibar, propter cursum uelocissimum aque maris. Naues enim uelociter currunt illuc, sed cum difficultate nimia reuertuntur. Eadem enim nauis, que de regno maabar venit in xx diebus, uix de magastar2) potest in tribus mensibus redire in maabar et quod maris illius fluxus uehemens semper ad meridiem currit et nunquam ad partem aliam retrorsum [98b1] conuertitur fluxus ille. De auibus maximis, que dicuntur ruth. Capitulum xl. In insulis autem illis, ad quas naues, ut dixi, inuitissime uadunt propter uelocissimum cursum, apparet cuncto anni tempore vna mirabilis species auium, que 3) dicitur Ruth.3) 1— 1) P1 + cernantur, P3 schází. — 2) L madaygastar. — 3)— 3) P“ schází.
185 oſtrowie negedie gineo maſſa nez ſlonowe neb gſu ſhledaly, ze geſt gim to maſſo zdraweyſſe nez gine. I geſt tu welbluduow mnozſtwie, ze ſie zda k wierze nepodobne p diw mnozſtwie neſlichano, acz by ſwyma oczima obezrziel. W to oſtrowie geſt mnoho lefow too drziewie, na niemz roſte owocze czerwene ſandolowe, gichzto tu welike drziewie geſt, w nyemzto welike kupeczſtwie sie diegie. Tu gest ambry to gt [119] (To gest) rybieho pyzma welike mnoſtwie, neb w to morzy welikych welrybow mnoho lapagi, z nichzto pyzmo to ambru wybieragi Tu geſt lewhartow a lwykow welike mnoſtwie y lwow welikych. Tu gſu geleny y ſrnij y dywoke kozy y take ptakow mnozſtie a ptaczie giech gſu k naſſem welmy nepodobny. Gſu tu take rozliczny ptaczi, gichzto my zde w naſſich zemijſ-ch] nemamy. Do tey wlaſti p mnohe kupie mnozſtwie lody przichazie, Ale k ginim oſtrowom na polednie malo przichazie lody, gedno k oſtrowu kamzybar, p welmy byſtru wodu too morze. Neb lodije tam welmy berze brzczie, ale welmy neſnadnie ſie zaſie wratie. Neb ta lodij, geſſto z kralowſtwie Maabar do too oſtrowu Madeygaſtar prziſſla we dwaczeti dnech, z too ostrowu Madeygastar moz ledwa we trzech myeſieczich ſie wratyti zaſie do Maabar, proto ze to morze welmy byſtrzie biezij ku polednij ... ſie na gynu ſtra' zaſie neobrati. O welikich ptacziech tuto. DO tiech oſtrowow, yakoz gſem rzekl, lodye nerady gſuſid-] pro weliku byſtroſt toho morze a bywa geden giſty czas roku, ze ſie gedno ptaczſtwo tu welmy diwnie vkazugie, gymzto ony rziekagij camelorum, quia inuenerunt eas sibi esse ceteris saniores. Est autem ibi tam innumera camelorum multitudo, quod 1) uidetur incredibile pre stupore multi- tudinis inaudite nisi proprio intuitu. 1) In hac insula sunt multa nemora sanda- lorum rubeorum, de quibus ibi sunt arbores magne, ex quibus negociaciones maxime fiunt. Ibi est ambri copia magna, quia in mari illo capodogle et cethe grandia capiuntur sepe, ex quibus ambra colligitur. Ibi sunt leopardi et leoncie in copia magna et leones magni ualde. Sunt ibi cerui, damule et capree in multitudine [98b] magna et uenaciones maxime bestiarum et uolucrum. Aues autem regionis illius nostris auibus dissimiles sunt ualde. Sunt eciam ibi aues multarum specierum, quas omnino in nostris regionibus non habemus. Ad hanc insulam propter mercaciones innumeras conueniunt naues multe. Ad alias uero insulas ultra istam ad meridiem paruus concursus nauium est, nisi ad insulam canzibar, propter cursum uelocissimum aque maris. Naues enim uelociter currunt illuc, sed cum difficultate nimia reuertuntur. Eadem enim nauis, que de regno maabar venit in xx diebus, uix de magastar2) potest in tribus mensibus redire in maabar et quod maris illius fluxus uehemens semper ad meridiem currit et nunquam ad partem aliam retrorsum [98b1] conuertitur fluxus ille. De auibus maximis, que dicuntur ruth. Capitulum xl. In insulis autem illis, ad quas naues, ut dixi, inuitissime uadunt propter uelocissimum cursum, apparet cuncto anni tempore vna mirabilis species auium, que 3) dicitur Ruth.3) 1— 1) P1 + cernantur, P3 schází. — 2) L madaygastar. — 3)— 3) P“ schází.
Strana 186
186 Ruth, a gſu podobni na ſpoſobie ziwota k orliczi, ale dywnie weliczy gſu. prawye, ktoz gſu wydaly, ze pozrzie [peř-] gednoho krzidla geſt na dwanaſte kroczegy dly. [119a] Tluſtoſt perzie a welikoſt tiela geho morzem zna- menati po dluhoſti perzie geho, y geſt tak welike ſyli ten ptak, ze ſam gedyni ſlona vhonij a wzhoru gey wzneſa v powietrzie y vpuſtie, aby ſpadna zabil ſie, a kdiz gey tak ſpadna[] na geho maſſo ſieda, y gie, ya Markus, kdiz gſem to prwe ſliſfal prawiecze, mnyel gſem, by ten ptak byl noh, o nichz prawie, ze gſu diel podobenſtwie ptaczieho a diel zwierzeczieho. Ale ti, ktoz gſu ty ptaky wydaly, vſtawicznie gyſtichu, ze negſu nohowe a ze nemagi zadne° podobenſtwie zwierziecziho, a ze gedno dwie nozie magi yako gyni ptaczi. Weliky kaam kublay do tiech oſtrowow ſwe poſly ſlawal, aby gednoho poſla geo, genz tu yat byl, puſtily aneb kazaly pro- puſtiti. A take rozkazal tyem ſwym poſlom, aby tam ſhlednucz polozenie a dywnoſt wlaſtij tey, wratieczose] sie zafie, vmyely ge wyprawiti. A onij wratiwſſe ſie, yateho toho, gehoz gſu hledaly, zaſie prziwedly. A mezy gynim, czoz o tiech oſtrowiech prawiechu, rzekly gſu, ze gſu tam weprzowe dywocżi tak weliczi yako buwolowe, A ze geſt tam dywokych oſlow a ginich zwierzat welike mnozſtwie, gichzto podobenſtwie w naſſich zemych nemamij. O oſtrowu kamzibar. PO tom dale gducze, nagde oſtrow kamzibar, genz w okrſku ſwem ma dwie tiſſicz myl, Tu magi [120] krale ſwe° a rzečz. A wſſiczknij, ktoz tu bidle, modloſluhy gſu. Gſu take lide tluſti, ale k tey Assimilantur enim aquilis in effigie corporis, sed mire magnitudinis sunt. Asserunt enim, qui uiderunt eas, quod penne ale vnius xlj passuum in longitudine habent, grossicies autem pennarum et corporis animalis secundum proporcionem debitam tante longitudini pennarum correspondent. Est autem auis illa tante fortitudinis et uirtutis, quod vna ex huiusmodi auibus absque alterius auxilio auis ele- phantem capit et in altum aerem eleuat et ibi dimittit, ut cadat et confringatur, Post [99a] modum super eius cadauer descendit et deuorat carnes eius. Ego autem Marchus quando hoc audiui, primo narrari putaui, ut aues ille essent grifi, de quibus fertur, quod partim auium et partim similitudinem habeant bestiarum. Sed hii, qui aues illas uiderunt, constantissime asserebant, quod non habent in parte aliqua similitudinem bestie, sed duos solummodo pedes habent ut aues. Magnus Kaam Cublay ad insulas illas nuncios suos misit, ut quendam eius nuncium, qui ibi captiuus erat, facerent relaxari. Insuper eis imposuit, ut ei referre scirent in reditu suo de condicionibus et mirabilibus regionis illius, qui redeuntes captiuum, quem quesiuerat, reduxerunt et inter cetera, que de illis insulis referebant, dixerunt [99a1] apros ibi esse magnos ut bubali et quod ibi erant giraffe et onagri in copia magna et alia animancia multa, quorum species in nostris regionibus non habemus De indula Cincimbar. Capitulum. xli. Inuenitur autem postmodum insula çançibar, que in giro capit miliaria duo milia. Ibi est rex proprius et singularis lingua. Omnes insule habitatores ydolatre sunt. Sunt eciam corpore grossi,sed
186 Ruth, a gſu podobni na ſpoſobie ziwota k orliczi, ale dywnie weliczy gſu. prawye, ktoz gſu wydaly, ze pozrzie [peř-] gednoho krzidla geſt na dwanaſte kroczegy dly. [119a] Tluſtoſt perzie a welikoſt tiela geho morzem zna- menati po dluhoſti perzie geho, y geſt tak welike ſyli ten ptak, ze ſam gedyni ſlona vhonij a wzhoru gey wzneſa v powietrzie y vpuſtie, aby ſpadna zabil ſie, a kdiz gey tak ſpadna[] na geho maſſo ſieda, y gie, ya Markus, kdiz gſem to prwe ſliſfal prawiecze, mnyel gſem, by ten ptak byl noh, o nichz prawie, ze gſu diel podobenſtwie ptaczieho a diel zwierzeczieho. Ale ti, ktoz gſu ty ptaky wydaly, vſtawicznie gyſtichu, ze negſu nohowe a ze nemagi zadne° podobenſtwie zwierziecziho, a ze gedno dwie nozie magi yako gyni ptaczi. Weliky kaam kublay do tiech oſtrowow ſwe poſly ſlawal, aby gednoho poſla geo, genz tu yat byl, puſtily aneb kazaly pro- puſtiti. A take rozkazal tyem ſwym poſlom, aby tam ſhlednucz polozenie a dywnoſt wlaſtij tey, wratieczose] sie zafie, vmyely ge wyprawiti. A onij wratiwſſe ſie, yateho toho, gehoz gſu hledaly, zaſie prziwedly. A mezy gynim, czoz o tiech oſtrowiech prawiechu, rzekly gſu, ze gſu tam weprzowe dywocżi tak weliczi yako buwolowe, A ze geſt tam dywokych oſlow a ginich zwierzat welike mnozſtwie, gichzto podobenſtwie w naſſich zemych nemamij. O oſtrowu kamzibar. PO tom dale gducze, nagde oſtrow kamzibar, genz w okrſku ſwem ma dwie tiſſicz myl, Tu magi [120] krale ſwe° a rzečz. A wſſiczknij, ktoz tu bidle, modloſluhy gſu. Gſu take lide tluſti, ale k tey Assimilantur enim aquilis in effigie corporis, sed mire magnitudinis sunt. Asserunt enim, qui uiderunt eas, quod penne ale vnius xlj passuum in longitudine habent, grossicies autem pennarum et corporis animalis secundum proporcionem debitam tante longitudini pennarum correspondent. Est autem auis illa tante fortitudinis et uirtutis, quod vna ex huiusmodi auibus absque alterius auxilio auis ele- phantem capit et in altum aerem eleuat et ibi dimittit, ut cadat et confringatur, Post [99a] modum super eius cadauer descendit et deuorat carnes eius. Ego autem Marchus quando hoc audiui, primo narrari putaui, ut aues ille essent grifi, de quibus fertur, quod partim auium et partim similitudinem habeant bestiarum. Sed hii, qui aues illas uiderunt, constantissime asserebant, quod non habent in parte aliqua similitudinem bestie, sed duos solummodo pedes habent ut aues. Magnus Kaam Cublay ad insulas illas nuncios suos misit, ut quendam eius nuncium, qui ibi captiuus erat, facerent relaxari. Insuper eis imposuit, ut ei referre scirent in reditu suo de condicionibus et mirabilibus regionis illius, qui redeuntes captiuum, quem quesiuerat, reduxerunt et inter cetera, que de illis insulis referebant, dixerunt [99a1] apros ibi esse magnos ut bubali et quod ibi erant giraffe et onagri in copia magna et alia animancia multa, quorum species in nostris regionibus non habemus De indula Cincimbar. Capitulum. xli. Inuenitur autem postmodum insula çançibar, que in giro capit miliaria duo milia. Ibi est rex proprius et singularis lingua. Omnes insule habitatores ydolatre sunt. Sunt eciam corpore grossi,sed
Strana 187
187 tluſtoſti wyſoczie wyſokoſti nemagi podobney. Neb kdy by ktery tluſtoty wyſokoſt byla yakoz by ſluſſielo, zdaly by ſie ſylni obrowe, yakoz y gſu ſylni. Nebo geden z nich tak welike brziemye czehozkoliwiek vneſe, yakoz by mohli zdwyhnuti cztirzie muzowe z giney wlaſti. Take geden z nich toliko ſnye yako naſſich piet. Wſſiczkny czrny gſu a nazy chodie, gedno hanbu zakrygicz, wlaſſow kaderzawoſt tak huſtu magi, ze gie wodu ledwy roztahne. Vſta magi welmy welika a chrziepy k czielu obrzaczene a ſwrchu otewrzeno, Vſſy weliczie, oczy hrozne, zeny gegich tež ſſkarede gſu welmy, vſta welika magi, chrziepie ſſyroke, oczy wyſſiedle, rucze tluſte ctirzikrat nez zenij z ginich wlaſti. lid ten zywy ſie maſſem, mlekem, ryzie a da'tylly, to geſt owoczem palmowym. Wynnicz nemagi ale pytie ſobie welmy dobre [zJrzizzie a z czukru a z ginich wieczi vſtawicznie dielagi. kupczieni geſt tu welmy welike, a zwlaſſcze tu kupugy pyzmo rybie, ambru a zuby ſlonowe, neb tu ſlonow geſt welika wiecz a welrybow w to oſtrowu mnoho lapagi. Muzie gſu welmy vkrutny a walecznij y liti a ſmrty ſie malo bogie, kony nemagi, ale ſlonij a ſ welbludy na walky giezdie. A dielagi na ſlonyech drzewene twrzie tak welike, ze w gedne tey [120a] twrzi stane myzow dobrzie odienich k bogi do ſſeſtnaſti neb do dwaczieti, kopymi neb lanczemy a myeczi y kamenym boyugi ſ tiech twrzy. Twrzie ty giſte dſkamij gſu operzenij a przikryti. A kdiz chtye ktere bogi neb k pobiti tahnuti, na- altitudo corporis grossiciei proporcione debita non respondet. Nam si protende- rentur in altum, iuxta quod grossitudo requireret, absque dubio uiderentur esse gigantes. Fortes tamen sunt ualde. Nam vnus illorum tantum oneris defert, quantum 1) sustinere possent quatuor viri de alia regione. Vnus [99b] eciam ex illis pro quinque ex nostratibus cibum sumit. Omnes nigri sunt et nudi procedunt, sed uerenda operiunt. Capillorum tam depensam crepitudinem habent, ut cum aqua uix possint extendi. Os habent magnum ualde et nares uersus frontem superius reuolutas. Aures grandes et oculos habent ualde hor- ribiles. Mulieres uero similimodo eorum deformes sunt ualde, os magnum ha- bentes, nares grossas et2) oculos prominentes.2) Manus uero grossiores habent in quadruplo, quam habeant aliarum gencium mulieres. Populus hic carnibus lacte, riso et dactilis uescitur. Vineis carent, sed pocionem pro 3) potu communi3) optimam faciunt de riso, çucaro et delicatis 4) aliis speciebus, mercaciones ibi maxime fiunt et specialiter [99b1] de Ambra et de dentibus elephantum. Ibi enim elephantes multi sunt et cethe grandia in mari illius insule capiuntur. Viri insule huius fortes 5) ualde sunt et bellicosi et mortem curare non uidentur. Equos non habent, sed cum elephantis et camelis ad bella procedunt. faciunt autem super elephantes lignea castra tante magnitudinis, 6) ut super 7) vnum ex castris stent 7) viri muniti 8) ad plurimum9) xvl uel xx. cum lanceis gladiis et 1) P1 quattuor. — 2)—1) P“ schází. — 3—3) P3 schází. — *) L dactitis et. — 5) Pi feroces. — 6) P1 fortitudinis. — 7)—7) P schází. — 3) P3 + muniti xv uel xx ubi possint existere. - 3) L prelium.
187 tluſtoſti wyſoczie wyſokoſti nemagi podobney. Neb kdy by ktery tluſtoty wyſokoſt byla yakoz by ſluſſielo, zdaly by ſie ſylni obrowe, yakoz y gſu ſylni. Nebo geden z nich tak welike brziemye czehozkoliwiek vneſe, yakoz by mohli zdwyhnuti cztirzie muzowe z giney wlaſti. Take geden z nich toliko ſnye yako naſſich piet. Wſſiczkny czrny gſu a nazy chodie, gedno hanbu zakrygicz, wlaſſow kaderzawoſt tak huſtu magi, ze gie wodu ledwy roztahne. Vſta magi welmy welika a chrziepy k czielu obrzaczene a ſwrchu otewrzeno, Vſſy weliczie, oczy hrozne, zeny gegich tež ſſkarede gſu welmy, vſta welika magi, chrziepie ſſyroke, oczy wyſſiedle, rucze tluſte ctirzikrat nez zenij z ginich wlaſti. lid ten zywy ſie maſſem, mlekem, ryzie a da'tylly, to geſt owoczem palmowym. Wynnicz nemagi ale pytie ſobie welmy dobre [zJrzizzie a z czukru a z ginich wieczi vſtawicznie dielagi. kupczieni geſt tu welmy welike, a zwlaſſcze tu kupugy pyzmo rybie, ambru a zuby ſlonowe, neb tu ſlonow geſt welika wiecz a welrybow w to oſtrowu mnoho lapagi. Muzie gſu welmy vkrutny a walecznij y liti a ſmrty ſie malo bogie, kony nemagi, ale ſlonij a ſ welbludy na walky giezdie. A dielagi na ſlonyech drzewene twrzie tak welike, ze w gedne tey [120a] twrzi stane myzow dobrzie odienich k bogi do ſſeſtnaſti neb do dwaczieti, kopymi neb lanczemy a myeczi y kamenym boyugi ſ tiech twrzy. Twrzie ty giſte dſkamij gſu operzenij a przikryti. A kdiz chtye ktere bogi neb k pobiti tahnuti, na- altitudo corporis grossiciei proporcione debita non respondet. Nam si protende- rentur in altum, iuxta quod grossitudo requireret, absque dubio uiderentur esse gigantes. Fortes tamen sunt ualde. Nam vnus illorum tantum oneris defert, quantum 1) sustinere possent quatuor viri de alia regione. Vnus [99b] eciam ex illis pro quinque ex nostratibus cibum sumit. Omnes nigri sunt et nudi procedunt, sed uerenda operiunt. Capillorum tam depensam crepitudinem habent, ut cum aqua uix possint extendi. Os habent magnum ualde et nares uersus frontem superius reuolutas. Aures grandes et oculos habent ualde hor- ribiles. Mulieres uero similimodo eorum deformes sunt ualde, os magnum ha- bentes, nares grossas et2) oculos prominentes.2) Manus uero grossiores habent in quadruplo, quam habeant aliarum gencium mulieres. Populus hic carnibus lacte, riso et dactilis uescitur. Vineis carent, sed pocionem pro 3) potu communi3) optimam faciunt de riso, çucaro et delicatis 4) aliis speciebus, mercaciones ibi maxime fiunt et specialiter [99b1] de Ambra et de dentibus elephantum. Ibi enim elephantes multi sunt et cethe grandia in mari illius insule capiuntur. Viri insule huius fortes 5) ualde sunt et bellicosi et mortem curare non uidentur. Equos non habent, sed cum elephantis et camelis ad bella procedunt. faciunt autem super elephantes lignea castra tante magnitudinis, 6) ut super 7) vnum ex castris stent 7) viri muniti 8) ad plurimum9) xvl uel xx. cum lanceis gladiis et 1) P1 quattuor. — 2)—1) P“ schází. — 3—3) P3 schází. — *) L dactitis et. — 5) Pi feroces. — 6) P1 fortitudinis. — 7)—7) P schází. — 3) P3 + muniti xv uel xx ubi possint existere. - 3) L prelium.
Strana 188
188 pogie ſlony too dobre° pytie, yakoz ſamy lide pygie, aby ſ toho pytie ſmyeleyſſie byli. W to oſtrowu geſt lwow mnoho, genz lwom ginich zemy gſu welmy nepodobny, y gina take zwierzata, tu gſu owcze wſſeczkny byele, gedno hlawu magy czernu, a takowe gſu po tom wſſem oſtrowu. Tu gſu ta zwierzata, gto ſlowu wlaſky neb latynie Gyraffe, ta zwierzata magi dluha hrdla na trzi kroczegie, przedny nohy dluhe, ale zadnye kratke, hlawy magi male. Barwy na ſrſti gſu biele a czerwene po wſſem tiele, ta giſta zwierzatka gſu krotka, zadne neſu|razie. O mnozſtwie oſtrowow. IAkz gſem koliwiek mnoho pſal o yndie awſſakz gſem geſſcze nepſal o gmenowyteyſliech oſtrowiech. A ty, o nichz gſem ſwrchu pſaty opuſtil... Neb gest tak welike mnozstwie oftrowow, ze zadny ziwy czlowiek nemohl by gich wſech polozeny wyprawiti, yakoz gyſtie marynarzie, genz wiecz po morzi gedu, y take pieſſczy yako po zemy po ſwietie gdu po tiech wlaſtech vſtawicznie. A yakoz magi z pieſma a znamenanye gyezd morſkych morze yndyſkeho, [121] ze w morzie yndyſkem w pocztie gest dwanaſt tiſſiecz a ſedm ſeth oftrowow, yakoz prawie tiech, w nychz gſu lide, y tiech, w nichz lidy nenie, ſpolu poczitagicze. O wlaſti rzeczeny Abaſtia. A protoz popyſanie weſpolek gmenowy tieyſſiech oſtrowow a vlaſti wieczſſie yndie, genz sie wztahla gest od wlasti lapidibus pugnant, qui in huiusmodi castris sunt. Castra autem illa sunt asse- ribus cooperta. Cum igitur debent ad bella procedere, primo elephantes potant illa optima pocione, quam 1) pro se populus terre bibit, ut audaciores fiant ex huuismodi pocione. 1) In hac insula [100a] sunt leones multi, qui leonibus aliarum regionum sunt valde dissimiles. Sunt ibi et leopardi et eciam leoncie in magna multitudine. Similiter et bestie omnes insule huius sunt dissimiles bestiis, que habentur in regionibus aliis. Ibi sunt verueces albi caput nigrum habentes et tales sunt omnes, qui habentur in insula. Ibi sunt giralfe multe collum longum habentes tribus passibus. Anteriora uero crura habet longa, posteriora uero sunt breuia. capita habent2) parua et color earum est uarius, albus et rubeus per rosas seu rotulas per totum corpus distinctus vndique et diffusus. animalia quedam mansueta sunt giraffe predicte et neminem 3) ledunt. De multitudine insularum yndie. Capitulum xlii. [100a1] Licet multa de yndia scripserim, non tamen scripsi, nisi de principalioribus insulis. Ille autem, quas obmisi scribere, descriptis insulis sunt subiecte. Est autem tanta multitudo insularum yndie, quod per viuentem hominem non posset earum condicio recitari. Sicut enim asserunt marinarii et pedote magni regionum illarum et sicut habetur ex scriptura et nota compassium maris yndici, in ipso mari yndie sunt insule numero xii milia septingente,4) Omnes insulas, ut aiunt, habitatas et non habitatas, vniuersaliter computando. De prouincia abascie, xliij. Descriptis igitur summarie principalioribus insulis et regionibus maioribus insule, 5) que protenditur a prouincia maabar 1)—1)P3 schází. — 1) L vero earum sunt. — 3) Psáno meminem. - )L MCCCLXXVIII, P' LXX — *) P1 indie.
188 pogie ſlony too dobre° pytie, yakoz ſamy lide pygie, aby ſ toho pytie ſmyeleyſſie byli. W to oſtrowu geſt lwow mnoho, genz lwom ginich zemy gſu welmy nepodobny, y gina take zwierzata, tu gſu owcze wſſeczkny byele, gedno hlawu magy czernu, a takowe gſu po tom wſſem oſtrowu. Tu gſu ta zwierzata, gto ſlowu wlaſky neb latynie Gyraffe, ta zwierzata magi dluha hrdla na trzi kroczegie, przedny nohy dluhe, ale zadnye kratke, hlawy magi male. Barwy na ſrſti gſu biele a czerwene po wſſem tiele, ta giſta zwierzatka gſu krotka, zadne neſu|razie. O mnozſtwie oſtrowow. IAkz gſem koliwiek mnoho pſal o yndie awſſakz gſem geſſcze nepſal o gmenowyteyſliech oſtrowiech. A ty, o nichz gſem ſwrchu pſaty opuſtil... Neb gest tak welike mnozstwie oftrowow, ze zadny ziwy czlowiek nemohl by gich wſech polozeny wyprawiti, yakoz gyſtie marynarzie, genz wiecz po morzi gedu, y take pieſſczy yako po zemy po ſwietie gdu po tiech wlaſtech vſtawicznie. A yakoz magi z pieſma a znamenanye gyezd morſkych morze yndyſkeho, [121] ze w morzie yndyſkem w pocztie gest dwanaſt tiſſiecz a ſedm ſeth oftrowow, yakoz prawie tiech, w nychz gſu lide, y tiech, w nichz lidy nenie, ſpolu poczitagicze. O wlaſti rzeczeny Abaſtia. A protoz popyſanie weſpolek gmenowy tieyſſiech oſtrowow a vlaſti wieczſſie yndie, genz sie wztahla gest od wlasti lapidibus pugnant, qui in huiusmodi castris sunt. Castra autem illa sunt asse- ribus cooperta. Cum igitur debent ad bella procedere, primo elephantes potant illa optima pocione, quam 1) pro se populus terre bibit, ut audaciores fiant ex huuismodi pocione. 1) In hac insula [100a] sunt leones multi, qui leonibus aliarum regionum sunt valde dissimiles. Sunt ibi et leopardi et eciam leoncie in magna multitudine. Similiter et bestie omnes insule huius sunt dissimiles bestiis, que habentur in regionibus aliis. Ibi sunt verueces albi caput nigrum habentes et tales sunt omnes, qui habentur in insula. Ibi sunt giralfe multe collum longum habentes tribus passibus. Anteriora uero crura habet longa, posteriora uero sunt breuia. capita habent2) parua et color earum est uarius, albus et rubeus per rosas seu rotulas per totum corpus distinctus vndique et diffusus. animalia quedam mansueta sunt giraffe predicte et neminem 3) ledunt. De multitudine insularum yndie. Capitulum xlii. [100a1] Licet multa de yndia scripserim, non tamen scripsi, nisi de principalioribus insulis. Ille autem, quas obmisi scribere, descriptis insulis sunt subiecte. Est autem tanta multitudo insularum yndie, quod per viuentem hominem non posset earum condicio recitari. Sicut enim asserunt marinarii et pedote magni regionum illarum et sicut habetur ex scriptura et nota compassium maris yndici, in ipso mari yndie sunt insule numero xii milia septingente,4) Omnes insulas, ut aiunt, habitatas et non habitatas, vniuersaliter computando. De prouincia abascie, xliij. Descriptis igitur summarie principalioribus insulis et regionibus maioribus insule, 5) que protenditur a prouincia maabar 1)—1)P3 schází. — 1) L vero earum sunt. — 3) Psáno meminem. - )L MCCCLXXVIII, P' LXX — *) P1 indie.
Strana 189
189 Maabar az do kralowſtwie Kehmakoram, a menſſie yndie, geyz konczini gſu od kralowstwie Mutyfily, Nynye o(d) wlastech gmenowyteyſsiech przoſtrzie- dnie yndie kratczie wyprawyme, genz ſlowe Abaſtia, a geſt wlaſt welmy welika, genz geſt rozdielena w ſedmero kralowſtwie, w nichzto geſt ſedm kralow, z nichz geden nad gine gest a gest krziestian. A gynich ssest we dwie gſu ſtranye rozdielenij, Neb trzi z nich gſu krzieſtiane a druzy trzie Saraczeni, krzieſtiane w tey wla�ti znamenie zlate magi na czele az do pol noſa. Gſu take w tey wlaſti zidow mnoho, genz znamenanij gſu na obu liczij horuczym zelezem. A naywieczſſie kral ten w obu wlaſti przebywa, ale Saraczeni ti przebywagi w zadnich kraginach tey wlaſti w tu ſtranu, yakoz lezie wlast deaden. W tey wlasti deaden kazal gt swaty Tomafs appoſtol, kdezto geſt mnoho lyda obratil ku par gezu kriſtu. W tey wlaſti dobrzie Rieterzie gſu a wodieny vdatny, neb yako vſtawicznie bogugi s zoldane z deaden [] [121a], A ſnvbyany a ſ gynimy mnohymi rozlicznich kragyn. O gednom byſkupu krzieſtianſkem. LEta bozieho tiſſiczieho dwuſte" oſmdeſater oſmeho kral naygmenowitieyſſie tey wlaſti Abastie chtiel do geruzalema bozi hrob nawſſcziewiti A kdiz vmyſil ſwe° nabozenſtwie panom ſwym powiediel, wſſiczkny gſu ge� wzradily, aby ſam ſwym ziwotem tam usque [100b] ad regnum Resmacoram et minoris indie, cuius termini sunt a regno Cyamba 1) usque ad regnum Murfili, Nunc de regionibus principalioribius medie seu meridiane yndie breuiter disseramus, que speciali nomine dicitur abascia. Abascia igitur est prouincia maxima, que in septem regna diuiditur. Vbi sunt reges vii, quorum vnus qui ceteris praeminet, est christianus, alii uero sex induas 2) diuisi sunt partes. Tres quidem ex ipsis sunt christiani. Tres uero alii saraceni. Christiani huius prouincie signum aureum habent in fronte in crucis modum, quod eis, quando baptizantur, imprimitur. Saraceni uero huius prouincie signum a fronte habent usque ad nasi medium. Sunt in ipsa prouincia iudei multi, qui cum ignito ferro signati [100b1] et cauterisati sunt in Vtraque maxilla. Rex autem maior in vtraque prouincia habitat. Saraceni uero in extremis prouincie habitant uersus'3) prouinciam aden. In prouincia aden predicauit sanctus thomas apostolus, ubi multos populos conuertit ad christum. Postmodo se transtulit ad regnum maabar, ubi post multorum conuersionem fuit martirio coronatus. Vbi eciam eius corpus sanctissimum requiescit, sicut superius dictum est. In hac prouincia boni milites sunt et probi et in armis strenui ualde. Qusai autem continua bella habent cum soldano de aden et cum nubianis 4) aliisque multis in finitimis terminis constitutis. De quodam Episcopo5) quem soldauus Aden circumcidi fecit in iniuriam fidei christiane et regis abas[101a]cie, et de uindicta magna pro scelere facta. Capitulum xliiii. Anno domini m° cc° Ix° xxviii Rex principalior huius prouincie 1) L Cyambal. — 1) psáno duabus. — 1)—3) P3 schází. — 1) L in. — 5) L + christiano.
189 Maabar az do kralowſtwie Kehmakoram, a menſſie yndie, geyz konczini gſu od kralowstwie Mutyfily, Nynye o(d) wlastech gmenowyteyſsiech przoſtrzie- dnie yndie kratczie wyprawyme, genz ſlowe Abaſtia, a geſt wlaſt welmy welika, genz geſt rozdielena w ſedmero kralowſtwie, w nichzto geſt ſedm kralow, z nichz geden nad gine gest a gest krziestian. A gynich ssest we dwie gſu ſtranye rozdielenij, Neb trzi z nich gſu krzieſtiane a druzy trzie Saraczeni, krzieſtiane w tey wla�ti znamenie zlate magi na czele az do pol noſa. Gſu take w tey wlaſti zidow mnoho, genz znamenanij gſu na obu liczij horuczym zelezem. A naywieczſſie kral ten w obu wlaſti przebywa, ale Saraczeni ti przebywagi w zadnich kraginach tey wlaſti w tu ſtranu, yakoz lezie wlast deaden. W tey wlasti deaden kazal gt swaty Tomafs appoſtol, kdezto geſt mnoho lyda obratil ku par gezu kriſtu. W tey wlaſti dobrzie Rieterzie gſu a wodieny vdatny, neb yako vſtawicznie bogugi s zoldane z deaden [] [121a], A ſnvbyany a ſ gynimy mnohymi rozlicznich kragyn. O gednom byſkupu krzieſtianſkem. LEta bozieho tiſſiczieho dwuſte" oſmdeſater oſmeho kral naygmenowitieyſſie tey wlaſti Abastie chtiel do geruzalema bozi hrob nawſſcziewiti A kdiz vmyſil ſwe° nabozenſtwie panom ſwym powiediel, wſſiczkny gſu ge� wzradily, aby ſam ſwym ziwotem tam usque [100b] ad regnum Resmacoram et minoris indie, cuius termini sunt a regno Cyamba 1) usque ad regnum Murfili, Nunc de regionibus principalioribius medie seu meridiane yndie breuiter disseramus, que speciali nomine dicitur abascia. Abascia igitur est prouincia maxima, que in septem regna diuiditur. Vbi sunt reges vii, quorum vnus qui ceteris praeminet, est christianus, alii uero sex induas 2) diuisi sunt partes. Tres quidem ex ipsis sunt christiani. Tres uero alii saraceni. Christiani huius prouincie signum aureum habent in fronte in crucis modum, quod eis, quando baptizantur, imprimitur. Saraceni uero huius prouincie signum a fronte habent usque ad nasi medium. Sunt in ipsa prouincia iudei multi, qui cum ignito ferro signati [100b1] et cauterisati sunt in Vtraque maxilla. Rex autem maior in vtraque prouincia habitat. Saraceni uero in extremis prouincie habitant uersus'3) prouinciam aden. In prouincia aden predicauit sanctus thomas apostolus, ubi multos populos conuertit ad christum. Postmodo se transtulit ad regnum maabar, ubi post multorum conuersionem fuit martirio coronatus. Vbi eciam eius corpus sanctissimum requiescit, sicut superius dictum est. In hac prouincia boni milites sunt et probi et in armis strenui ualde. Qusai autem continua bella habent cum soldano de aden et cum nubianis 4) aliisque multis in finitimis terminis constitutis. De quodam Episcopo5) quem soldauus Aden circumcidi fecit in iniuriam fidei christiane et regis abas[101a]cie, et de uindicta magna pro scelere facta. Capitulum xliiii. Anno domini m° cc° Ix° xxviii Rex principalior huius prouincie 1) L Cyambal. — 1) psáno duabus. — 1)—3) P3 schází. — 1) L in. — 5) L + christiano.
Strana 190
190 negiezdyl, bogiecze ſie, aby ſie geł na czeſtie nyeczſo protiwne° neprizihodilo, neb myel ſkrzie zemij Saraczenow giety. y poradily ge, aby biſkupa gednoho ſwateho tey wlaſti ku pocztiwe hrobu bozie poſlal, po nyemz by tam dary ſweho nabozenſtwie poſlal. Tehdy kral gegich rady poſlech, ſ pocztiwu obieti too giſte° byſkupa ta poſſle. A kdiz giz zaſie gda, po zemij ſſel ten byſkup krale Aden, gehoz wlaſti lide gſu faraczeny y magi v weliku ne- nawiſt lid krzie(n)ſtianſkey, kral tey wlaſti Aden gme drziewe rzecze° Byſkupa vſliſſaw, ze gest krzieſtian a poſel kralow z abaſtye. A kdiz ten biſkup bude przed krale prziweden, bude biſkupowy kral welmy hroziti a welike hrozie dawati, neprzigmely zakona Machometowa. A byſkup vſtawicznu miſly v bozie wierzie gſa, yaſnym hlaſſem dobrowolnie ſie oddal radiegi vmrzeti. nez od wiery bozie a od laſky odſtupyti. Tehdy zoldan kral tey wlaſti Aden Byſkupa obrziezati kazal [122] k ohyzdie wiery krzieſtianíkey a krale geho Abaſtkeho, genz wiery krzieſtianſke pln byeſſe. A kdiz giz tak biſkup, gſa obrzezan, bieſſe puſſczen a przigde k ſwemu kraly Abaftíke“, tehdy kral vſliſſaw, czo ſie geſt biſkupowy ſtalo, welmy ſie rozhniewa. A ſhledagie weliky zaſtup giezdczow y pieſſiech y ſlonow ſ twrzemy proti zemyem krale Adenſke", zburzy zaſtupy ſwe. Tehdy zoldan kral Adenſky, magie ſſebu dwa gina krale, gide proti nyemu ſ weliku woyſku. A ſgieducze ſie, weliky boyg mezi ſebu vczinie, tak ze gich mnoho bude porazeno a zbyto uoluit in Jerusalem sepulcrum domini, 1) uisitare. Cumque propositum suo deuocionis baronibus declarasset, dissuasum illi ab omnibus extitit, ne personaliter illic iret. metuebant enim, ne sinistrum aliquod ei in via accideret, et quia erat trans- iturus per terras saracenerum infidelium. Consuluerunt igitur, ut episcopum quendam sanctum regionis illius ad sepulcrum domini uenerabile destinaret, per quem illuc sue deuocionis dona transmitteret. Qui eorum consilio acquiescens cum oblacione solenni prefatum illuc direxit episcopum. Cum autem rediens per terram transiret regis aden, cuius incole, [101a1] quia saraceni sunt, habent summe christianos exosos, Rex aden prefatum cepit episcopum audiens ipsum christianum esse et nuncium regis prouincie abascie. 2) Cumque episcopus regis conspectui fuisset presentatus, comminatus Rex episcopo fuit durissime ualde, nisi abnegato christi nomine legem susciperet machometi. Episcopus uero con- stanti animo in fide domini perseuerans clara uoce sponte se obtulit moriturum, antequam 3) a christi fide et caritate deficeret. 3) Tunc soldanus aden ipsum circumcidi mandauit in despectum fidei christiane et sui regis abascie, qui 4) christianus erat. 4) Dimissus 5) igitur Episcopus Circumcisus peruenit ad regem Abascie. 5) Tunc rex, cum audisset, que circa episcopum gesta fuerant, mira indignacione commotus magno [101b] exercitu congregato peditum et equitum et elephantum cum castris contra terras regis aden mouit exercitum. Soldanus uero regis aden Reges duos secum habens occurrit illi cum exercitu magno. 1) L + nostri Jesu Christi. — 2) P3 balastie. — 3)—3) P3 schází. — 5)—6) pa schází. — 5) - 5) P3 schází. — 3) P + in ira.
190 negiezdyl, bogiecze ſie, aby ſie geł na czeſtie nyeczſo protiwne° neprizihodilo, neb myel ſkrzie zemij Saraczenow giety. y poradily ge, aby biſkupa gednoho ſwateho tey wlaſti ku pocztiwe hrobu bozie poſlal, po nyemz by tam dary ſweho nabozenſtwie poſlal. Tehdy kral gegich rady poſlech, ſ pocztiwu obieti too giſte° byſkupa ta poſſle. A kdiz giz zaſie gda, po zemij ſſel ten byſkup krale Aden, gehoz wlaſti lide gſu faraczeny y magi v weliku ne- nawiſt lid krzie(n)ſtianſkey, kral tey wlaſti Aden gme drziewe rzecze° Byſkupa vſliſſaw, ze gest krzieſtian a poſel kralow z abaſtye. A kdiz ten biſkup bude przed krale prziweden, bude biſkupowy kral welmy hroziti a welike hrozie dawati, neprzigmely zakona Machometowa. A byſkup vſtawicznu miſly v bozie wierzie gſa, yaſnym hlaſſem dobrowolnie ſie oddal radiegi vmrzeti. nez od wiery bozie a od laſky odſtupyti. Tehdy zoldan kral tey wlaſti Aden Byſkupa obrziezati kazal [122] k ohyzdie wiery krzieſtianíkey a krale geho Abaſtkeho, genz wiery krzieſtianſke pln byeſſe. A kdiz giz tak biſkup, gſa obrzezan, bieſſe puſſczen a przigde k ſwemu kraly Abaftíke“, tehdy kral vſliſſaw, czo ſie geſt biſkupowy ſtalo, welmy ſie rozhniewa. A ſhledagie weliky zaſtup giezdczow y pieſſiech y ſlonow ſ twrzemy proti zemyem krale Adenſke", zburzy zaſtupy ſwe. Tehdy zoldan kral Adenſky, magie ſſebu dwa gina krale, gide proti nyemu ſ weliku woyſku. A ſgieducze ſie, weliky boyg mezi ſebu vczinie, tak ze gich mnoho bude porazeno a zbyto uoluit in Jerusalem sepulcrum domini, 1) uisitare. Cumque propositum suo deuocionis baronibus declarasset, dissuasum illi ab omnibus extitit, ne personaliter illic iret. metuebant enim, ne sinistrum aliquod ei in via accideret, et quia erat trans- iturus per terras saracenerum infidelium. Consuluerunt igitur, ut episcopum quendam sanctum regionis illius ad sepulcrum domini uenerabile destinaret, per quem illuc sue deuocionis dona transmitteret. Qui eorum consilio acquiescens cum oblacione solenni prefatum illuc direxit episcopum. Cum autem rediens per terram transiret regis aden, cuius incole, [101a1] quia saraceni sunt, habent summe christianos exosos, Rex aden prefatum cepit episcopum audiens ipsum christianum esse et nuncium regis prouincie abascie. 2) Cumque episcopus regis conspectui fuisset presentatus, comminatus Rex episcopo fuit durissime ualde, nisi abnegato christi nomine legem susciperet machometi. Episcopus uero con- stanti animo in fide domini perseuerans clara uoce sponte se obtulit moriturum, antequam 3) a christi fide et caritate deficeret. 3) Tunc soldanus aden ipsum circumcidi mandauit in despectum fidei christiane et sui regis abascie, qui 4) christianus erat. 4) Dimissus 5) igitur Episcopus Circumcisus peruenit ad regem Abascie. 5) Tunc rex, cum audisset, que circa episcopum gesta fuerant, mira indignacione commotus magno [101b] exercitu congregato peditum et equitum et elephantum cum castris contra terras regis aden mouit exercitum. Soldanus uero regis aden Reges duos secum habens occurrit illi cum exercitu magno. 1) L + nostri Jesu Christi. — 2) P3 balastie. — 3)—3) P3 schází. — 5)—6) pa schází. — 5) - 5) P3 schází. — 3) P + in ira.
Strana 191
191 z woyſka krale Adenſke°. A tak kral abaſtſky boyg obdrzaw, dale przed sie do kralowstwie adenske° mocznie giel. Tehdy Saraczeni na tiech miestech byli ſie ge zaſadily, chtiecze obranyti, aby dale negiel, y bily porazeny od krale Abaſtſker, y bidlyl geſt kral abaſtſky w zemyech krale adanſke" ſ ſwymi zaſtupy geden myeſiecz, dobywagie a kazie wzdy wlaſti geho. Potom ſ weliku czſtie domow ſie wratil, nad krale Adenſkeho vkrutenſtwiem pyſſnye ſie pomstyw a nad geho hrziecha welikoſty. O rozlicznoſti zwierzat w Abaſtij. Zyd [I] tey wlaſti Abaſtya maſſa, mleka a ryżow poziwagi y take olegie toho ſiemene, geſto ſlowe latynie y wlaſky Soſyma. Mieſt mnoho y mieſtieczek gest w tey wlaſti neb [122a] W tom oſtrowie, w nychzto bywa welike kupeczſtwie, neb tu dielagi rozliczna platna bawlna. Tu ſlonow mnoho geſt, yakzkoliwiek ſie tu nerodie, ale z ginich oſtrowow yndiſkych ge tam prziwodie. Tu ſie rodie ta zwierzata Gyraffe, lwowe, lewhartowe, y ginich mno° zwierzat, k naſſym welmy ne- podobnich. Tu geſt mnoho dywokich oſlow y ptacztwa rozlicznich, gichz my zde w naſſich zemych nemamy. Tu gſu ſlepicze welmy kraſne, tu bywa low weliky zwierzie y ptakow papuchow y rozliczneho ſpoſobu. Tu gſu nohowe weliczi yako oſlowe, opicze, koczky morſke, gto ſlowu latynie neb wlaſky katty pauly a druhe kattymamyenosl!], a ty magi twarzs owſſem prawie yako czlowieczie. Commiserunt autem ad inuicem prelium et occisis multis de exercitu regis Aden rex Abascie uictor extitit et rursum ad interiora regni aden processit. Saraceni autem in tribus locis illi uolentes obsidere, ne transiret, semper fuerunt debellati ab exercitu regis Abascie. Moratus est uero Rex Abascie in terris regis Aden post uictorias mense vno deuastans continue regiones. Post hoc cum honore magno ad propria rediit immanitate sceleris Regis Aden optime vindicata. De diuersitate bestiarum [101bi] prouincie Abascie. C. xlv. Abascie populus carnibus, lacte et riso vescitur et utitur oleo de sosima. multe Ciui- tates ibi sunt et oppida multa, ubi fiunt negociaciones multe et magne. Buca- ramus 1) optimus et Bombicini panni in copia maxima ibi sunt. Ibi elephantes multi sunt, licet non nascantur ibidem, sed illuc de aliis yndie partibus defe- runtur. Ibi nascuntur giraffe multe, leones, leopardi 2) et alia animalia multa ualde dissimilia tamen nostris. Ibi sunt onagri multi et aues diuersarum specierum, quas in nostris regionibus non habemus. Ibi sunt galline pulcherrime. Ibi sunt struciones grandes ut asini. Ibi sunt uenaciones magne bestiarum et uolucrum. Papagalli siue epymaci 3) multi [102a] et pulcri sunt ibi et diuersarum ma- nerierum. Simie, catti, 4) pauli et catimamones, qui humanas omnino effigies in faciebus habere uidentur. 1 L buchiranus. — 1) P + leoncie - 3) P epymachi. — 4) L catti. — 5) P XX.
191 z woyſka krale Adenſke°. A tak kral abaſtſky boyg obdrzaw, dale przed sie do kralowstwie adenske° mocznie giel. Tehdy Saraczeni na tiech miestech byli ſie ge zaſadily, chtiecze obranyti, aby dale negiel, y bily porazeny od krale Abaſtſker, y bidlyl geſt kral abaſtſky w zemyech krale adanſke" ſ ſwymi zaſtupy geden myeſiecz, dobywagie a kazie wzdy wlaſti geho. Potom ſ weliku czſtie domow ſie wratil, nad krale Adenſkeho vkrutenſtwiem pyſſnye ſie pomstyw a nad geho hrziecha welikoſty. O rozlicznoſti zwierzat w Abaſtij. Zyd [I] tey wlaſti Abaſtya maſſa, mleka a ryżow poziwagi y take olegie toho ſiemene, geſto ſlowe latynie y wlaſky Soſyma. Mieſt mnoho y mieſtieczek gest w tey wlaſti neb [122a] W tom oſtrowie, w nychzto bywa welike kupeczſtwie, neb tu dielagi rozliczna platna bawlna. Tu ſlonow mnoho geſt, yakzkoliwiek ſie tu nerodie, ale z ginich oſtrowow yndiſkych ge tam prziwodie. Tu ſie rodie ta zwierzata Gyraffe, lwowe, lewhartowe, y ginich mno° zwierzat, k naſſym welmy ne- podobnich. Tu geſt mnoho dywokich oſlow y ptacztwa rozlicznich, gichz my zde w naſſich zemych nemamy. Tu gſu ſlepicze welmy kraſne, tu bywa low weliky zwierzie y ptakow papuchow y rozliczneho ſpoſobu. Tu gſu nohowe weliczi yako oſlowe, opicze, koczky morſke, gto ſlowu latynie neb wlaſky katty pauly a druhe kattymamyenosl!], a ty magi twarzs owſſem prawie yako czlowieczie. Commiserunt autem ad inuicem prelium et occisis multis de exercitu regis Aden rex Abascie uictor extitit et rursum ad interiora regni aden processit. Saraceni autem in tribus locis illi uolentes obsidere, ne transiret, semper fuerunt debellati ab exercitu regis Abascie. Moratus est uero Rex Abascie in terris regis Aden post uictorias mense vno deuastans continue regiones. Post hoc cum honore magno ad propria rediit immanitate sceleris Regis Aden optime vindicata. De diuersitate bestiarum [101bi] prouincie Abascie. C. xlv. Abascie populus carnibus, lacte et riso vescitur et utitur oleo de sosima. multe Ciui- tates ibi sunt et oppida multa, ubi fiunt negociaciones multe et magne. Buca- ramus 1) optimus et Bombicini panni in copia maxima ibi sunt. Ibi elephantes multi sunt, licet non nascantur ibidem, sed illuc de aliis yndie partibus defe- runtur. Ibi nascuntur giraffe multe, leones, leopardi 2) et alia animalia multa ualde dissimilia tamen nostris. Ibi sunt onagri multi et aues diuersarum specierum, quas in nostris regionibus non habemus. Ibi sunt galline pulcherrime. Ibi sunt struciones grandes ut asini. Ibi sunt uenaciones magne bestiarum et uolucrum. Papagalli siue epymaci 3) multi [102a] et pulcri sunt ibi et diuersarum ma- nerierum. Simie, catti, 4) pauli et catimamones, qui humanas omnino effigies in faciebus habere uidentur. 1 L buchiranus. — 1) P + leoncie - 3) P epymachi. — 4) L catti. — 5) P XX.
Strana 192
192 O tey wlaſti Aden takto. Ta wlaſt Aden krale ma, gemuz zoldan rziekagi. lide tey wlaſti wſſiczkny gſu Saraczenowe a krzieſtiani welmy ne- nawidie. Tu geſt mieſt mnoho a hradow. Tu gest take brzieh welmy dobry, k nyemuz ſie ſchazie mnoho lodie z yndie korzenie rozliczneho. A kupczi, tu kterziz korzenie a gynu drahu wony kupugi, do Allexandrie gie wezu. ſ lody too brziehu w male prziekladucze, ſedm dnij po wodie wezu, potom wkladucze na welbludy trzidczet dnij ſ welbludy gdu, až rzieky Allexandrſke gedu, ktezto ge opiet na gine lodie [123] przekladucze, do Allexandrie wezu. Ta czeſta geſt ſnadneyſſie a naykratſſie nezli by kudy gy kupczi mohli vcziniti, genz kupie a korzeni z yndie do Allexandrie wezu. Tu take czeſtu mnoho kony wodie do yndie. A kral adenſky zoldan tak weliky myto berze ſ tey kupie, yakoz wezu ſkrze ge zemie, ze ſkrze weliky vzitky ſlowe a geſt geden z naybohateyſſich kralow, cžoz gich w ſwietie gest. kdiz to zoldan babylonſky obhledli] gest bil myesto rzeczene Akkon a dobywal ge° leta bozie° tiſſieczieho a dwuſte“, zoldan druhy z tey zemye Aden poſlal ge' na pomocz to gt zoldanowy babylonſke" z giezdnich trzidczet tiſſiecz a w cztyrzidczet tiſſicz welbluduow. A to ne proto vczinil, ze by zoldana babilonſke" tak welmy milowal, ale ze welyku nenawyſti nenawydiel geſt krzieſtia". Od brziehu kralowſtwie Adenſke° przeſ cztirzidczeti myl gest miesto gedno gmenem Estyer w tey wlasti, genz zalezie k tey stranie na De prouincia aden, xlvi. Aden prouincia regem habet, quem soldanum vocant. Incole prouincie huius omnes saraceni sunt et christianos supra modum habent exosos. Ibi sunt Ciuitates multe et castra. Ibi est portus optimus, ad quem multe naues de yndia confluunt aromata deferentes. Negociatores autem, qui ibi emunt aromata, ut in alexandriam ea deferant, de nauibus portus illius ea in naues paruas transferunt et per dietas vii super flumine deducunt. Post- modum super camelos ponunt et per dietas xxx [102a1] cum camelis uadunt, donec ad flumen alexandrie veniant. Ibi ea rursum in naues alias transferentes usque ad alexandriam deducunt. Hec uia est facilior et breuior, quam negocia- tores facere possint, qui mercaciones et aromata de yndia in alexandriam deferunt. Per eandem uero viam multi equi a mercatoribus ducuntur in yndiam. Rex autem aden introitus tam magnos percipit de mercacionibus, que per suum territorium deducuntur, quod ob prouentus innumeros est vnus de dicioribus regibus qui in mundo sint. Quando soldanus babilonie obsedit Ciuitatem Accon et expugnabat eam Anno domini M° CCO LXX°, 1) soldanus de Aden misit in [102b] auxilium eius equitum xxx milia et xl 2) milia camelorum. Hoc autem non ideo fecit, quod soldanum babilonie sic diligeret intime, sed solum, quia amarissimo odio oderat christianos. Vltra portum regni aden ad miliaria xl est Ciuitas vna maxima, nomine estier, in eadem prouincia, que sita est ad septentrionalem plagam regni Multas sub se Ciuitates habens et Castra multa 1) PI M° CC°. — 1) L CCCC.
192 O tey wlaſti Aden takto. Ta wlaſt Aden krale ma, gemuz zoldan rziekagi. lide tey wlaſti wſſiczkny gſu Saraczenowe a krzieſtiani welmy ne- nawidie. Tu geſt mieſt mnoho a hradow. Tu gest take brzieh welmy dobry, k nyemuz ſie ſchazie mnoho lodie z yndie korzenie rozliczneho. A kupczi, tu kterziz korzenie a gynu drahu wony kupugi, do Allexandrie gie wezu. ſ lody too brziehu w male prziekladucze, ſedm dnij po wodie wezu, potom wkladucze na welbludy trzidczet dnij ſ welbludy gdu, až rzieky Allexandrſke gedu, ktezto ge opiet na gine lodie [123] przekladucze, do Allexandrie wezu. Ta czeſta geſt ſnadneyſſie a naykratſſie nezli by kudy gy kupczi mohli vcziniti, genz kupie a korzeni z yndie do Allexandrie wezu. Tu take czeſtu mnoho kony wodie do yndie. A kral adenſky zoldan tak weliky myto berze ſ tey kupie, yakoz wezu ſkrze ge zemie, ze ſkrze weliky vzitky ſlowe a geſt geden z naybohateyſſich kralow, cžoz gich w ſwietie gest. kdiz to zoldan babylonſky obhledli] gest bil myesto rzeczene Akkon a dobywal ge° leta bozie° tiſſieczieho a dwuſte“, zoldan druhy z tey zemye Aden poſlal ge' na pomocz to gt zoldanowy babylonſke" z giezdnich trzidczet tiſſiecz a w cztyrzidczet tiſſicz welbluduow. A to ne proto vczinil, ze by zoldana babilonſke" tak welmy milowal, ale ze welyku nenawyſti nenawydiel geſt krzieſtia". Od brziehu kralowſtwie Adenſke° przeſ cztirzidczeti myl gest miesto gedno gmenem Estyer w tey wlasti, genz zalezie k tey stranie na De prouincia aden, xlvi. Aden prouincia regem habet, quem soldanum vocant. Incole prouincie huius omnes saraceni sunt et christianos supra modum habent exosos. Ibi sunt Ciuitates multe et castra. Ibi est portus optimus, ad quem multe naues de yndia confluunt aromata deferentes. Negociatores autem, qui ibi emunt aromata, ut in alexandriam ea deferant, de nauibus portus illius ea in naues paruas transferunt et per dietas vii super flumine deducunt. Post- modum super camelos ponunt et per dietas xxx [102a1] cum camelis uadunt, donec ad flumen alexandrie veniant. Ibi ea rursum in naues alias transferentes usque ad alexandriam deducunt. Hec uia est facilior et breuior, quam negocia- tores facere possint, qui mercaciones et aromata de yndia in alexandriam deferunt. Per eandem uero viam multi equi a mercatoribus ducuntur in yndiam. Rex autem aden introitus tam magnos percipit de mercacionibus, que per suum territorium deducuntur, quod ob prouentus innumeros est vnus de dicioribus regibus qui in mundo sint. Quando soldanus babilonie obsedit Ciuitatem Accon et expugnabat eam Anno domini M° CCO LXX°, 1) soldanus de Aden misit in [102b] auxilium eius equitum xxx milia et xl 2) milia camelorum. Hoc autem non ideo fecit, quod soldanum babilonie sic diligeret intime, sed solum, quia amarissimo odio oderat christianos. Vltra portum regni aden ad miliaria xl est Ciuitas vna maxima, nomine estier, in eadem prouincia, que sita est ad septentrionalem plagam regni Multas sub se Ciuitates habens et Castra multa 1) PI M° CC°. — 1) L CCCC.
Strana 193
193 puol noczi toho kralowſtwie. A to mieſto ma pod ſebu mnoho ginich mieſt a hradow a geſt poddano panſtwie krale Adenſke° zoldana. V toho mieſta geſt brzieh welmy dobry. A wſſiczkny lide tey wlaſti Saraczeny gſu. Od too brziehu welike mnozſtwie kony wedu do yndie. W tey wlasty geſt welike mnozſtwie kádydla byeleho [123a] A welmy dobreho, genz z maleho drziewiczka, kterezto podobno gest k giedly, tecze; neb ti lide, genz bidle w tey zemy, huſto narziezugie a czaſto kory ſ toho drziewa a z tiech narziezkow teku z kory wen kropye kadidla. Tež take y kromye narziezugi ſkrzie koru, mnoho tey mokroſti tecze pro weliku horko[st] tey wlaſti a poto zſechne neb ztwrdne. Geſt take tu palmowe° drziewie mnoho, na niemz rofte owocze, gto flowe datyli, a too owocze gt tu mnozftwie a welmy dobre°. Zadne obyle tu neroſte kromie ryzie y toho geſîcze tu malo roſte, protoz musiegy obyle odgynud ta weſty z ginich wlaſti. Rib tu magi y przieliſs doſti a zwla�ſcze tunyni welike a welmy dobre. A ty riby obeczne gmenugi Tunyna. wynnicz nemagi, ale dielagie ſobie wino z da- tylow, z ryzow a z Czukru. W tey wlaſti gſu owcze maliczke, vſſy nemagi, nez dwa mala rozky. Dobytek tey wlaſti, to geſt kony, wolowe, owczie y welbludowe, rybam geſt prziwykly a to geſt obeczni pokrm a paſt-v-la gegich. Nebo ze zemye tiech wlastie welikem horkem ſucha gt... A protoz ryby dobitku gieſti dawagi. po trzie mieſiecze w roczie, to gt Marczie, dubna et est subiecta dominio regis aden. iuxta hanc Ciuitatem portus optimus est. Omnes huius patrie incole sunt saraceni. De hoc portu tam nimia multitudo equorum a negociatoribus defertur in yndiam, ut de multitudine ipsarum uix narrantibus credi possit. In hac [102b1] prouincia est copia magna thuris albi et optimi, quod de paruis arboribus, que similes sunt abietibus, guttatim fluit. Incole enim regionis crebris incisionibus perforant et incidunt cortices arborum et de incisionibus illis profluunt extra cortices arborum gutte thuris. Similiter eciam absque eo, quod incisiones fiant, multum de huiusmodi liquore fluit ex eis, propter calorem 1) maximum regionis illius, et postmodum indurescit. Sunt eciam ibi palme multe, que dactilos optimos copiose producunt. Nullum bladum ibi nascitur preter risum et de illo modicum ibi crescit. Oportet autem, ut illuc blada de regionibus aliis deferantur. Ibi habentur pisces in copia maxima supra modum [103a] et specialiter tunni magni et optimi, quos tunninas vulgariter nominamus. Vineis carent, sed vinum optimum de delicatis riso et çucaro faciunt. In hac regione sunt uerueces statura parui, qui neque aures habent omnino neque formam aliquam loco aurium, sed ubi animalia cetera aures habent, ibi habent duo cornua paruula. Animalia regionis illius, s. equi, boues atque cameli, ad esum piscium assueta sunt et ille est communis et quottidianus cibus eorum. Nam quia terra illa pre calore nimio est arida supra modum, ideo herbas non germinat neque blada, propter quod pisces animalibus exhibentur in cibum. Tribus autem anni mensibus fit ibi 1 P1 liquorem. 13
193 puol noczi toho kralowſtwie. A to mieſto ma pod ſebu mnoho ginich mieſt a hradow a geſt poddano panſtwie krale Adenſke° zoldana. V toho mieſta geſt brzieh welmy dobry. A wſſiczkny lide tey wlaſti Saraczeny gſu. Od too brziehu welike mnozſtwie kony wedu do yndie. W tey wlasty geſt welike mnozſtwie kádydla byeleho [123a] A welmy dobreho, genz z maleho drziewiczka, kterezto podobno gest k giedly, tecze; neb ti lide, genz bidle w tey zemy, huſto narziezugie a czaſto kory ſ toho drziewa a z tiech narziezkow teku z kory wen kropye kadidla. Tež take y kromye narziezugi ſkrzie koru, mnoho tey mokroſti tecze pro weliku horko[st] tey wlaſti a poto zſechne neb ztwrdne. Geſt take tu palmowe° drziewie mnoho, na niemz rofte owocze, gto flowe datyli, a too owocze gt tu mnozftwie a welmy dobre°. Zadne obyle tu neroſte kromie ryzie y toho geſîcze tu malo roſte, protoz musiegy obyle odgynud ta weſty z ginich wlaſti. Rib tu magi y przieliſs doſti a zwla�ſcze tunyni welike a welmy dobre. A ty riby obeczne gmenugi Tunyna. wynnicz nemagi, ale dielagie ſobie wino z da- tylow, z ryzow a z Czukru. W tey wlaſti gſu owcze maliczke, vſſy nemagi, nez dwa mala rozky. Dobytek tey wlaſti, to geſt kony, wolowe, owczie y welbludowe, rybam geſt prziwykly a to geſt obeczni pokrm a paſt-v-la gegich. Nebo ze zemye tiech wlastie welikem horkem ſucha gt... A protoz ryby dobitku gieſti dawagi. po trzie mieſiecze w roczie, to gt Marczie, dubna et est subiecta dominio regis aden. iuxta hanc Ciuitatem portus optimus est. Omnes huius patrie incole sunt saraceni. De hoc portu tam nimia multitudo equorum a negociatoribus defertur in yndiam, ut de multitudine ipsarum uix narrantibus credi possit. In hac [102b1] prouincia est copia magna thuris albi et optimi, quod de paruis arboribus, que similes sunt abietibus, guttatim fluit. Incole enim regionis crebris incisionibus perforant et incidunt cortices arborum et de incisionibus illis profluunt extra cortices arborum gutte thuris. Similiter eciam absque eo, quod incisiones fiant, multum de huiusmodi liquore fluit ex eis, propter calorem 1) maximum regionis illius, et postmodum indurescit. Sunt eciam ibi palme multe, que dactilos optimos copiose producunt. Nullum bladum ibi nascitur preter risum et de illo modicum ibi crescit. Oportet autem, ut illuc blada de regionibus aliis deferantur. Ibi habentur pisces in copia maxima supra modum [103a] et specialiter tunni magni et optimi, quos tunninas vulgariter nominamus. Vineis carent, sed vinum optimum de delicatis riso et çucaro faciunt. In hac regione sunt uerueces statura parui, qui neque aures habent omnino neque formam aliquam loco aurium, sed ubi animalia cetera aures habent, ibi habent duo cornua paruula. Animalia regionis illius, s. equi, boues atque cameli, ad esum piscium assueta sunt et ille est communis et quottidianus cibus eorum. Nam quia terra illa pre calore nimio est arida supra modum, ideo herbas non germinat neque blada, propter quod pisces animalibus exhibentur in cibum. Tribus autem anni mensibus fit ibi 1 P1 liquorem. 13
Strana 194
194 a magie, bywa tu rib przedywnij low tak, ze ſie vzaſne czlowiek, wyda tak welike mnozſtwie [124] Ryb neſlichanie. Ty ony ryby ſuſſiecze chowagi a czely rok dobitku dawagi. Teez dobitek tey giſte wlaſti rybi nowe yako y lide giedie, aczkoliwiek k ſuſſenym ribam geſt zwyczeny a wiecze zuczeny. Czienie lyde w tey wlaſti peczny welike a ty zrziezicz na male kuſſy y polegy ty kuſſy wodu a kdiz rozmokne, przicziniecze muky ſmyeſſegy, w hromadu ſwalegy y ſc]hne tu yako pſ-r-Jawe, kdiz chleb dielagy z tieſta. potom ty chleby na ſlunczi ſuſſie a tak gey chowati mohu czely rok welmy dobrzie. O gedney kragine, gens Tatarzi ſu.... W Nyekterych wlastech w kon- czinach tey ſtrany na puolnocz mnoho taterow geſt, magycze krale ſweho, genz geſt taterſke° pokolenie, welmy welike° krale. A ti tatarzi obyczeig drzie ſtarych ſwych prziedſſich, genz prawy tatarzi gſu. Wſſiczkny gſu modloſluhy a gednos boha naſledugi, gemuz rziekagi watygay, gehoz mnye, by wladl zemy y tiem wſſiem, czoz ſie [] zemie rody a ptoz gey naziwagi bohem zemſkym. Tomu ſwemu bohu krziewe modle a obrazi czinie z plſti, yakoz o ginich tatarziech ſwrchu pſano stogi a praweno gest. Ten lid any na hradech any w mieſtech przebywa, ale w horach a po polech tey giſte wlaſti. Tiech tatarow geſt welmy welike mnozstwie a zadneho hole obyle piscium captura mirabilis, s. marcio, aprili et maio [103a1] ita, ut stupor sit maximus tam inextimabilem piscium copiam cernere. Hos pisces siccant et seruant et per totum annum animalibus prebent. Similiter eciam animalia pre- fata regionis illius pisces recentes et siccos comedunt, quamquam ad siccos magis assueta sunt. Faciunt autem incole regionis illius bis coctos panes de piscibus supradictis. Nam pisces magnos minutatim concidunt et minuta illa fragmenta conspergunt, conglutinant et commiscent similiter, sicut de farina fit, quando panis de bladi pasta conficitur. Post hec panes illos ad solem desiccant, qui deinde per totum annum optime conseruantur. De regione quadam, ubi tartari habitant in aquilonari plaga. Capi- tulum xlvij. [103b] Terminatis hiis, que de yndia et quibusdam ethyopie regio- nibus narrare disposui Nunc, antequam libro finem imponam, ad regiones quasdam oppositas, que sunt in extremis partibus aquilonis, de quibus in suo loco in superioribus libri partibus narrare obmiseram, gracia breuitatis redeamus. In regionibus quibusdam in aquilonaribus terminis constitutis ultra polum articum multi tartari habitant regem habentes, qui est de progenie regis maximi tarta- rorum. Qui quidem tartari ritum et modos seruant antiquorum predecessorum suorum, qui ueri et recti tartari sunt, omnes autem ydolatre sunt et deum vnum colunt, quem Natygay vocant, quem putant terre et omnium, que pro- ducuntur ex ea, habere dominium et idcico no[103bi]minant eum deum terre. Huic deo falso simulacra et ymagines de filtro faciunt, prout de aliis tartaris in superioribus dictum est. Populus hic neque in castris aut opidis neque in ciuitatibus habitat, sed in montibus et in campestribus regionis illius. Sunt
194 a magie, bywa tu rib przedywnij low tak, ze ſie vzaſne czlowiek, wyda tak welike mnozſtwie [124] Ryb neſlichanie. Ty ony ryby ſuſſiecze chowagi a czely rok dobitku dawagi. Teez dobitek tey giſte wlaſti rybi nowe yako y lide giedie, aczkoliwiek k ſuſſenym ribam geſt zwyczeny a wiecze zuczeny. Czienie lyde w tey wlaſti peczny welike a ty zrziezicz na male kuſſy y polegy ty kuſſy wodu a kdiz rozmokne, przicziniecze muky ſmyeſſegy, w hromadu ſwalegy y ſc]hne tu yako pſ-r-Jawe, kdiz chleb dielagy z tieſta. potom ty chleby na ſlunczi ſuſſie a tak gey chowati mohu czely rok welmy dobrzie. O gedney kragine, gens Tatarzi ſu.... W Nyekterych wlastech w kon- czinach tey ſtrany na puolnocz mnoho taterow geſt, magycze krale ſweho, genz geſt taterſke° pokolenie, welmy welike° krale. A ti tatarzi obyczeig drzie ſtarych ſwych prziedſſich, genz prawy tatarzi gſu. Wſſiczkny gſu modloſluhy a gednos boha naſledugi, gemuz rziekagi watygay, gehoz mnye, by wladl zemy y tiem wſſiem, czoz ſie [] zemie rody a ptoz gey naziwagi bohem zemſkym. Tomu ſwemu bohu krziewe modle a obrazi czinie z plſti, yakoz o ginich tatarziech ſwrchu pſano stogi a praweno gest. Ten lid any na hradech any w mieſtech przebywa, ale w horach a po polech tey giſte wlaſti. Tiech tatarow geſt welmy welike mnozstwie a zadneho hole obyle piscium captura mirabilis, s. marcio, aprili et maio [103a1] ita, ut stupor sit maximus tam inextimabilem piscium copiam cernere. Hos pisces siccant et seruant et per totum annum animalibus prebent. Similiter eciam animalia pre- fata regionis illius pisces recentes et siccos comedunt, quamquam ad siccos magis assueta sunt. Faciunt autem incole regionis illius bis coctos panes de piscibus supradictis. Nam pisces magnos minutatim concidunt et minuta illa fragmenta conspergunt, conglutinant et commiscent similiter, sicut de farina fit, quando panis de bladi pasta conficitur. Post hec panes illos ad solem desiccant, qui deinde per totum annum optime conseruantur. De regione quadam, ubi tartari habitant in aquilonari plaga. Capi- tulum xlvij. [103b] Terminatis hiis, que de yndia et quibusdam ethyopie regio- nibus narrare disposui Nunc, antequam libro finem imponam, ad regiones quasdam oppositas, que sunt in extremis partibus aquilonis, de quibus in suo loco in superioribus libri partibus narrare obmiseram, gracia breuitatis redeamus. In regionibus quibusdam in aquilonaribus terminis constitutis ultra polum articum multi tartari habitant regem habentes, qui est de progenie regis maximi tarta- rorum. Qui quidem tartari ritum et modos seruant antiquorum predecessorum suorum, qui ueri et recti tartari sunt, omnes autem ydolatre sunt et deum vnum colunt, quem Natygay vocant, quem putant terre et omnium, que pro- ducuntur ex ea, habere dominium et idcico no[103bi]minant eum deum terre. Huic deo falso simulacra et ymagines de filtro faciunt, prout de aliis tartaris in superioribus dictum est. Populus hic neque in castris aut opidis neque in ciuitatibus habitat, sed in montibus et in campestribus regionis illius. Sunt
Strana 195
195 [124a] Nemagi, nez maſſem ſie ziwie a mlekem W pokogi take welikem bidle, neb kral gegich, gehoz poſluſſny gſu, v pokogy gie zachowawa(gy). Welbludow, kony, woluow, owecz a gine° dobitka rozliczne° welike mnozſtwie magi. Tu gſu biely nyedwiedy weliczi welmy, dly czaſto na dwaczet piedy. Tu gſu lyſſky czierne wſſiczky a welike. Tu gt diwokich oſlow mnoho. Tu gſu zwierzatſa] mala, gymz ony rzieczie rondes, genz magi welmy zſſlechtyle kozky. Ty kuozky Sobolowe ſlowu. Take geßt tiech ſſierych zwierzatek popelecznych welike mnozſtwie, z nichzto blany zſſlechtile dielagi. Tu gſu take zwierzata welmy welyka podle pokoleny ſweho, genz ſlowe ffaraonowy koczky, gichzto letie tak welike mnozſtwie nalowie, ze gym toho czaſſu nemnoho trzeba gineho maſſa k gedeni. Tu take gest welike mnozſtwie dywoke° zwierzie, neb ta wlaſt dywoka a nyeczſo puſta geſt. O gedney kraginye, do nyez pro blato a pro led nemoz giti. W Kraginach blizkich drziewe rzeczene zemye pod panstwym naprzed gmeneneho [!] krale geſt wlaſt gina hornata, to geſt plna hor. W niezto przebywagi lide, genz lapagi zwierzatka mala, gto magi kožky zſſlechtile welmy, To ge ro[-n-]des, o nychz ſwrchu praweno geſt, ohrano�tagie [125] Sſyera zwierzatka, gymſto rziekagi warz, y czerne liſſky a gina takowa zwierzatka, gichz tu wſſech geſt bez czyſla welike mnozſtwie. A ti lide, genz przebywagi w tiech horach drziewe rzeczenych, tak gie chytrzie a myſternye lapagi, ze gym gich malo vteczy moz. konyi, wolowe, oſlowe, welbludowe neb kterakoliwek gina autem hii tartari in multitudine maxima et nulla penitus blada habent, sed carnibus uescuntur et lacte. In pace maxima viuunt, quia rex eorum, cui omnes obediunt, eos in pace conseruat. Camelorum, equorum, boum et animalium aliorum diuersorum habent multitudinem copiosam. Ibi sunt vrsi albi, magni ualde, longitudinis ut plurimum xx palmorum. Ibi sunt uulpes nigre totaliter et magne ualde. Ibi sunt onagri in multitudine [104a] magna. Ibi sunt eciam animalia paruula, que dicuntur Rondes, que pellem habent delicatissimam supra modum. Hec pelles çambelline uocantur, de quibus supra in 2° libro c° xx" mencio facta fuit. Sunt eciam ibi narii in copia maxima, quorum pelles delicate sunt ualde. Ibi eciam sunt animalia magna ualde iuxta genus suum, que dicuntur ratti 1) pharaonis, de quibus capiunt estatis tempore in copia tanta, ut uix ipso tempore carnibus aliis utantur in cibum. Ibi eciam copia maxima est omnium siluestrium animalium, quia regio siluestris est ualde. De regione alia, ad quam propter lutum et glacies difficilis est accessus C. xlviii. In regionibus affinibus terre prefate sub dominio memorati regis est regio alia montu[104alJosa, in qua habitant homines, qui capiunt animalia paruula, que pelles habent delicatas ualde; et sunt Rondes, de quibus dictum est supra. Almelini, herculini et narii, uulpes nigre et alia huiusmodi, de quibus omnibus dictum est supra, ibi sunt in multitudine innumera, homines autem, qui in montibus habitant supradictis, ita ea ingeniose et artificiose resciunt, 2) ut 1) L catti. — 2) L P! capere sciunt. 13*
195 [124a] Nemagi, nez maſſem ſie ziwie a mlekem W pokogi take welikem bidle, neb kral gegich, gehoz poſluſſny gſu, v pokogy gie zachowawa(gy). Welbludow, kony, woluow, owecz a gine° dobitka rozliczne° welike mnozſtwie magi. Tu gſu biely nyedwiedy weliczi welmy, dly czaſto na dwaczet piedy. Tu gſu lyſſky czierne wſſiczky a welike. Tu gt diwokich oſlow mnoho. Tu gſu zwierzatſa] mala, gymz ony rzieczie rondes, genz magi welmy zſſlechtyle kozky. Ty kuozky Sobolowe ſlowu. Take geßt tiech ſſierych zwierzatek popelecznych welike mnozſtwie, z nichzto blany zſſlechtile dielagi. Tu gſu take zwierzata welmy welyka podle pokoleny ſweho, genz ſlowe ffaraonowy koczky, gichzto letie tak welike mnozſtwie nalowie, ze gym toho czaſſu nemnoho trzeba gineho maſſa k gedeni. Tu take gest welike mnozſtwie dywoke° zwierzie, neb ta wlaſt dywoka a nyeczſo puſta geſt. O gedney kraginye, do nyez pro blato a pro led nemoz giti. W Kraginach blizkich drziewe rzeczene zemye pod panstwym naprzed gmeneneho [!] krale geſt wlaſt gina hornata, to geſt plna hor. W niezto przebywagi lide, genz lapagi zwierzatka mala, gto magi kožky zſſlechtile welmy, To ge ro[-n-]des, o nychz ſwrchu praweno geſt, ohrano�tagie [125] Sſyera zwierzatka, gymſto rziekagi warz, y czerne liſſky a gina takowa zwierzatka, gichz tu wſſech geſt bez czyſla welike mnozſtwie. A ti lide, genz przebywagi w tiech horach drziewe rzeczenych, tak gie chytrzie a myſternye lapagi, ze gym gich malo vteczy moz. konyi, wolowe, oſlowe, welbludowe neb kterakoliwek gina autem hii tartari in multitudine maxima et nulla penitus blada habent, sed carnibus uescuntur et lacte. In pace maxima viuunt, quia rex eorum, cui omnes obediunt, eos in pace conseruat. Camelorum, equorum, boum et animalium aliorum diuersorum habent multitudinem copiosam. Ibi sunt vrsi albi, magni ualde, longitudinis ut plurimum xx palmorum. Ibi sunt uulpes nigre totaliter et magne ualde. Ibi sunt onagri in multitudine [104a] magna. Ibi sunt eciam animalia paruula, que dicuntur Rondes, que pellem habent delicatissimam supra modum. Hec pelles çambelline uocantur, de quibus supra in 2° libro c° xx" mencio facta fuit. Sunt eciam ibi narii in copia maxima, quorum pelles delicate sunt ualde. Ibi eciam sunt animalia magna ualde iuxta genus suum, que dicuntur ratti 1) pharaonis, de quibus capiunt estatis tempore in copia tanta, ut uix ipso tempore carnibus aliis utantur in cibum. Ibi eciam copia maxima est omnium siluestrium animalium, quia regio siluestris est ualde. De regione alia, ad quam propter lutum et glacies difficilis est accessus C. xlviii. In regionibus affinibus terre prefate sub dominio memorati regis est regio alia montu[104alJosa, in qua habitant homines, qui capiunt animalia paruula, que pelles habent delicatas ualde; et sunt Rondes, de quibus dictum est supra. Almelini, herculini et narii, uulpes nigre et alia huiusmodi, de quibus omnibus dictum est supra, ibi sunt in multitudine innumera, homines autem, qui in montibus habitant supradictis, ita ea ingeniose et artificiose resciunt, 2) ut 1) L catti. — 2) L P! capere sciunt. 13*
Strana 196
196 zwierzata tyezka na to myeſto dogiti nemohu, protoze ta wlaſt na rowny ma gezera a nyekterake ſtudnycze a pro przieliſſnu zymu, genz w tey wlaſty gest, po wſſe czaſſy na tiech gezerziech gest led, tak ze lodie odtud gyti nemohu aniz led gest tak twrdy, aby tiezke wozij neb gina zwierzata tiezka neb dobytek ſdrzieti mohl. Take wſſiczkna gyna rownye, kdez barzyn neb giezer nenye pro ty wody, genz pro mnoſtwie tiech ſtudnicz neb wrchowyn fie wſfudy wylewagi, tak geft blatna, ze wozowe tudy gieti ne- mohu any ktera zwierzata neb dobytek tyezky gyti moz, A geſt ta wlaſt na dly trzinaſte dny czeſty a proto ze tu geſt drziewe rzeczenych drahich koży welike mnozſtwie, na nychz weliky ziſk beru lide tey wlaſti, taku ſobie pomocz k to wymiſlily, aby kupczi z ginich kragin k nym mohly dogyti, na poczatku kazde° dne czeſty tiech trzi(d)naſte dny czieſty, yakoz ta wlaſt dluha geſt, yakoz drziewe praweno gest, vliczka gedna gest [125a] W nyez drahne domow geſt, w nichzto bidle muzie, genz prziwozie a przigi- magi kupy, a w kazde vliczi tey chowagi pſow welikich do trzidczeti aneb do cztirzidczeti. A ti pſy gſu zuczeni a zwykly tahnuti ſanye a ptoz kazdym ſanyem prziwiezy ſſeſt pſow rzadem yakoz ſluſſie. Tehdy kdiz chtie gieti. podloze pod ſanye kozzie nyedwiedie, na nychzto dwa czlowieky ſiedita: to geſt kupecz, genz po kozze drahe gde, a wozatay, gto pſy zprawuge a czeſtu dobrze wie. A proto ze ty giſte ſanye z drziewie welmy lechke" gſu a wezpod welmy vhlazene a pſy ſylni gſu a k to' vrzadu zwykly pauca sint, que euadere possint manus eorum. Equi autem boues et asini et cameli seu quecunque animalia ponderosa ad loca illa accedere nequeunt eo, quod regio illa habet in planicie lacunas et fontes. et propter frigiditatem nimiam regionis omni tempore in lacunis est glacies, ita ut naues inde transire non possint. Nec est tanta soliditas glaciei, ut currus graues aut [104b] animalia grauia sustinere ualeat. Tota eciam alia planicies extra lacunas propter aquas, que multitudine foncium diffunduntur, sic lutosa est, ut transitus ibi non pateat curribus et animalibus ponderosis. Protenditur autem regio hec per dietas xiii. Quia igitur tanta est ibi predictarum preciosarum pelium copia, de quibus lucra maxima fiunt, homines regionis tale adeo inuenerunt remedium, ut negociatores aliarum parcium ad ipsos accessum possint habere. in capite diete cuiuslibet illarum xiii dietarum, quibus, ut dictum est, protenditur regio, est uiculus vnus, plures continens domos, in quibus habitant viri, qui deducunt et recipiunt mercatores. Et in quolibet vico seruantur canes [104b1] magni ut asini circiter xl. Hii autem canes assucti et docti sunt trahere trahas, que uulgariter in ytalia dicuntur tragye. 1) Est autem traha seu tragula uchiculum sine rotis, quo apud nos moncium habitatores utuntur. Ad vnam igitur tragulam sex canes ligant ordine congruo. Tragule autem supponuntur pelles ursorum, supra quas homines duo sedent: Negociator s. qui pro pellibus uadit, et auriga, qui canes regit et dirigit et qui viam optime nouit. Quia igitur id vehiculum est de ligno leuissimo 1) L tragye, PI trage vel tragule.
196 zwierzata tyezka na to myeſto dogiti nemohu, protoze ta wlaſt na rowny ma gezera a nyekterake ſtudnycze a pro przieliſſnu zymu, genz w tey wlaſty gest, po wſſe czaſſy na tiech gezerziech gest led, tak ze lodie odtud gyti nemohu aniz led gest tak twrdy, aby tiezke wozij neb gina zwierzata tiezka neb dobytek ſdrzieti mohl. Take wſſiczkna gyna rownye, kdez barzyn neb giezer nenye pro ty wody, genz pro mnoſtwie tiech ſtudnicz neb wrchowyn fie wſfudy wylewagi, tak geft blatna, ze wozowe tudy gieti ne- mohu any ktera zwierzata neb dobytek tyezky gyti moz, A geſt ta wlaſt na dly trzinaſte dny czeſty a proto ze tu geſt drziewe rzeczenych drahich koży welike mnozſtwie, na nychz weliky ziſk beru lide tey wlaſti, taku ſobie pomocz k to wymiſlily, aby kupczi z ginich kragin k nym mohly dogyti, na poczatku kazde° dne czeſty tiech trzi(d)naſte dny czieſty, yakoz ta wlaſt dluha geſt, yakoz drziewe praweno gest, vliczka gedna gest [125a] W nyez drahne domow geſt, w nichzto bidle muzie, genz prziwozie a przigi- magi kupy, a w kazde vliczi tey chowagi pſow welikich do trzidczeti aneb do cztirzidczeti. A ti pſy gſu zuczeni a zwykly tahnuti ſanye a ptoz kazdym ſanyem prziwiezy ſſeſt pſow rzadem yakoz ſluſſie. Tehdy kdiz chtie gieti. podloze pod ſanye kozzie nyedwiedie, na nychzto dwa czlowieky ſiedita: to geſt kupecz, genz po kozze drahe gde, a wozatay, gto pſy zprawuge a czeſtu dobrze wie. A proto ze ty giſte ſanye z drziewie welmy lechke" gſu a wezpod welmy vhlazene a pſy ſylni gſu a k to' vrzadu zwykly pauca sint, que euadere possint manus eorum. Equi autem boues et asini et cameli seu quecunque animalia ponderosa ad loca illa accedere nequeunt eo, quod regio illa habet in planicie lacunas et fontes. et propter frigiditatem nimiam regionis omni tempore in lacunis est glacies, ita ut naues inde transire non possint. Nec est tanta soliditas glaciei, ut currus graues aut [104b] animalia grauia sustinere ualeat. Tota eciam alia planicies extra lacunas propter aquas, que multitudine foncium diffunduntur, sic lutosa est, ut transitus ibi non pateat curribus et animalibus ponderosis. Protenditur autem regio hec per dietas xiii. Quia igitur tanta est ibi predictarum preciosarum pelium copia, de quibus lucra maxima fiunt, homines regionis tale adeo inuenerunt remedium, ut negociatores aliarum parcium ad ipsos accessum possint habere. in capite diete cuiuslibet illarum xiii dietarum, quibus, ut dictum est, protenditur regio, est uiculus vnus, plures continens domos, in quibus habitant viri, qui deducunt et recipiunt mercatores. Et in quolibet vico seruantur canes [104b1] magni ut asini circiter xl. Hii autem canes assucti et docti sunt trahere trahas, que uulgariter in ytalia dicuntur tragye. 1) Est autem traha seu tragula uchiculum sine rotis, quo apud nos moncium habitatores utuntur. Ad vnam igitur tragulam sex canes ligant ordine congruo. Tragule autem supponuntur pelles ursorum, supra quas homines duo sedent: Negociator s. qui pro pellibus uadit, et auriga, qui canes regit et dirigit et qui viam optime nouit. Quia igitur id vehiculum est de ligno leuissimo 1) L tragye, PI trage vel tragule.
Strana 197
197 a zuczeny, a take mnoho na ſanky nekladu, Pſy ti giſti przeſ blato ge lehczie przewezu neb przetahnu a w blatie newelmy vwieznu fanky takowym tazenym. A kdiz do gine vliczky neb wſy przigedu, genz geſt na konczi czeſty to dne prweho, tehdy kupecz nagmye ſobie tu gyne° wozatagie na druhy den czieſty, neb ty prwy pſy nemohli by ſtatſſyti praczie tey wſſie czieſty trzinadſte dny. A tak prwny wozatayg ſ ſwymi pſy domow ſie wrati. A ten kupecz na wſſaky den myeny pſy, fanky y wozatagie. A tak [k]tiem horam dogyede, kozzek nakupy tiech drahich, tymf obyczegem przeſ tu rowny do ſwe ſie wlaſti zaſie wrati, na tyech kozkach po tiech wlaſtech weliky ziſk beru. [126] O wlaſti temnoſti, genz tak ſlowe, kapil. W Konecznich kraginach kralowſtwie tatarſke°, o nyemz ſmy gednak prawyly, wlaſt gina geſt w konczi wſſech kragyn, w nychz lide mohu byti w tu ſtranu na puol noczi, genz temnost ſlowe, proto ze ſluncze tu nedochazie, y geſt tu temne powietrzie, yakzto prawie, kdizto mrka. Gſu lide w tey wlaſti kraſny a weliczi, ale byeli welmij, krale nemagi any knyezete, gehoz by panstwie poddany byli, ale neſpoſoby (tiel) obyczegy lide (gſu nayblizſy tyech) welmy howadſky biedlecze. A pak tatarzie, genz gſu nayblizſy tiech lidy, czaſto wytiekagi na tu wlaſt temnu, gych dobytek a czoz magi, gym pochwatagy a mnoho gym ſſkody czinie. neb pro tmu potom domow by ſie pozna(ſyti nevmiely, et subtus est planum et politum et canes fortes sunt et ad huiusmodi officium assueti neque magna onera uehiculo imponuntur, Canes illi per lutum illud satis faciliter trahunt [105a] nec multum in lutum figitur tragula in huiusmodi tractu. Cum autem perueniunt ad vicum alium, qui est in fine diete, tunc negociator accipit ductorem alium pro secunda dieta, quum canes laborem illum per dietas xiii sustinere non possent. Auriga uero 1) primus cum suis canibus in propriam regreditur mansionem. Et negociator ille qualibet dieta mutat canes, uehiculum et ductorem. Sic igitur ad montes accedens pelles emit 2) et supra- dicto modo per planiciem remeatur ad propria. De huiusmodi pellibus in regio- nibus illis fiunt lucra maxima. De regione tenebrarum 3) . . . xlix. In finitimis partibus regni tartarorum inmediate superius memorati regio alia est in extremis [105a1] habitacionibus septentrionalis plage, que obscuritas nuncupatur pro eo, quod sole ibi non apparente maiori 4) anni tempore ibi tenebrosus est aer in crepusculi modum Sunt autem regionis illius homines pulcri, magni5) et corpulenti,5) sed palidi sunt ualde. Regem non habent neque principem, cuius sint diccione subiecti, sed incultorum morum homines sunt bestialiterque viventes. Tartari uero, qui huiusmodi hominibus sunt affines, sepe regionem illam obscuram inuadunt, ipsorum animalia et bona diripiunt multaque illis inferunt dampna. Quoniam uero propter aeris caliginem ad propria postmodum redire nescirent, equas 1) L igitur. — 1) L emens. — 3) Velice porušený text rukopisu Vídeňského v těchto posledních dvou kapitulách doplněn z metropolitního rukopisu Pl. — 4) P. magno. — 3) — 5) Pi pulcri sed pallidi.
197 a zuczeny, a take mnoho na ſanky nekladu, Pſy ti giſti przeſ blato ge lehczie przewezu neb przetahnu a w blatie newelmy vwieznu fanky takowym tazenym. A kdiz do gine vliczky neb wſy przigedu, genz geſt na konczi czeſty to dne prweho, tehdy kupecz nagmye ſobie tu gyne° wozatagie na druhy den czieſty, neb ty prwy pſy nemohli by ſtatſſyti praczie tey wſſie czieſty trzinadſte dny. A tak prwny wozatayg ſ ſwymi pſy domow ſie wrati. A ten kupecz na wſſaky den myeny pſy, fanky y wozatagie. A tak [k]tiem horam dogyede, kozzek nakupy tiech drahich, tymf obyczegem przeſ tu rowny do ſwe ſie wlaſti zaſie wrati, na tyech kozkach po tiech wlaſtech weliky ziſk beru. [126] O wlaſti temnoſti, genz tak ſlowe, kapil. W Konecznich kraginach kralowſtwie tatarſke°, o nyemz ſmy gednak prawyly, wlaſt gina geſt w konczi wſſech kragyn, w nychz lide mohu byti w tu ſtranu na puol noczi, genz temnost ſlowe, proto ze ſluncze tu nedochazie, y geſt tu temne powietrzie, yakzto prawie, kdizto mrka. Gſu lide w tey wlaſti kraſny a weliczi, ale byeli welmij, krale nemagi any knyezete, gehoz by panstwie poddany byli, ale neſpoſoby (tiel) obyczegy lide (gſu nayblizſy tyech) welmy howadſky biedlecze. A pak tatarzie, genz gſu nayblizſy tiech lidy, czaſto wytiekagi na tu wlaſt temnu, gych dobytek a czoz magi, gym pochwatagy a mnoho gym ſſkody czinie. neb pro tmu potom domow by ſie pozna(ſyti nevmiely, et subtus est planum et politum et canes fortes sunt et ad huiusmodi officium assueti neque magna onera uehiculo imponuntur, Canes illi per lutum illud satis faciliter trahunt [105a] nec multum in lutum figitur tragula in huiusmodi tractu. Cum autem perueniunt ad vicum alium, qui est in fine diete, tunc negociator accipit ductorem alium pro secunda dieta, quum canes laborem illum per dietas xiii sustinere non possent. Auriga uero 1) primus cum suis canibus in propriam regreditur mansionem. Et negociator ille qualibet dieta mutat canes, uehiculum et ductorem. Sic igitur ad montes accedens pelles emit 2) et supra- dicto modo per planiciem remeatur ad propria. De huiusmodi pellibus in regio- nibus illis fiunt lucra maxima. De regione tenebrarum 3) . . . xlix. In finitimis partibus regni tartarorum inmediate superius memorati regio alia est in extremis [105a1] habitacionibus septentrionalis plage, que obscuritas nuncupatur pro eo, quod sole ibi non apparente maiori 4) anni tempore ibi tenebrosus est aer in crepusculi modum Sunt autem regionis illius homines pulcri, magni5) et corpulenti,5) sed palidi sunt ualde. Regem non habent neque principem, cuius sint diccione subiecti, sed incultorum morum homines sunt bestialiterque viventes. Tartari uero, qui huiusmodi hominibus sunt affines, sepe regionem illam obscuram inuadunt, ipsorum animalia et bona diripiunt multaque illis inferunt dampna. Quoniam uero propter aeris caliginem ad propria postmodum redire nescirent, equas 1) L igitur. — 1) L emens. — 3) Velice porušený text rukopisu Vídeňského v těchto posledních dvou kapitulách doplněn z metropolitního rukopisu Pl. — 4) P. magno. — 3) — 5) Pi pulcri sed pallidi.
Strana 198
198 tatarzi giedu na kliſſycziech, geſſto magi mlada hrziebata, tak y ſ hrziebaty. A ta giſta hrziebata, wchazegicze w tu wla�t, kazy ſwym ſtraznym, aby tu gie drzely az do nych a ſamy tam giedu do tey wlaſti temney. A kdiz giz pochwatagy, czoz naywiecze mohu, a chtye zaſie na ſwietlo wygieti, ſwym kliſſicziem vzdy puſtie, aby ſſly protie [II, kamz chtye. Tehdy klyſieczie rziechzicze, k hrziebatom zaſie, kdez gie oſtawyli, na to myeſto biezie a ti, genz na nych ſyedie, tam kamz ſie neznaly . . . [126a] O wlaſti Ruſſkey nebo o ruſych. RVſka wlaſt, genz geſt welika welmy w tu ſtranu, kdezto ſtogi ta hwiezda polus artykus. w tey zemy lyde krzieſtiane gſu, Ale držie w koſtelnym rzadu obyczeig rzieczſky, biely gſu lide a welmy ſliczny, muzie y zeny ruſe wlaſy magicze, poddany gſu w dan kraly tatarſkemu, gemuz w tu ſtra' na wzchod ſluncze przilezie. Tu geſt mnozſtwie welike drahych kozzek yakozto Sobolow, hranoſtagiow, popelicz- nych y ginich takowich. Geſt take mnoho rudy ſtrziebrne. A gest wlast ſtudena welmy a az do morzie welike° ta (wlast studena welmy.) W tom morzy gſu nyekteraczi oſtrowowe, w nychzto ſie plodye neznamy Sokolowe a rarohowe welmy mnoho, kterezto odtud do rozlicznych zemy rozneſu. Dokonal gſem s bozie pomoczi knyhi tyto, genz ſlowu Milion Markuſſowy z Benatek, Genz ſ prwu tyto wieczi popſal o obyczegich a o polozeni kragin na wzchod ſluncze. A ſu dokonany a pſani na Lethowiczich w ſobotu po ſwate Markaretie. pullos habentes equitant earumque pullos faciunt in introitu regionis a Custo- dibus detineri. Cumque capta [105b] in tenebris preda ad regionem [lucis uoluerint regredi, equabus suis frena relaxantes ipsas libere, quo volunt ire permittunt. Eque autem inhiantes ad filios locum, ubi eos dimiserant, reuertuntur1) sessores suos, [quo] redire non nouerant, reducentes. Huiusmodi regionis Incole capiunt in copia masgna] ermelinos, uarios, herculinos, uulpes et alia huiusmodi animalia habencia pelles admodum [delicatas]. Deferunt pelles ad lucis terras finitimas, ubi de eis faciunt lucra magna. De prouincia Ruthenorum, Capitulum l. Ruthenorum uero prouincia maxima ad polum articum [sita est]. Huius terre populi christiani sunt et seruant [in ecclesiasticis officiis ritum grecorum. Omnes sunt] Albi, [105b1] viri pulcri ualde et mulieres flauos crines habentes. Tributarii sunt regis tartarorum, cuius ad orientalem plagam affines sunt. De pellibus ermelinorum, herculinorum, çambellinorum, uariorum et uulpium copia maxima ibi est. Multe eciam ibi sunt argenti minere. Est 2) autem regio frigida supramodum 2) et usque ad occeanum mare protenditur. In mari illo insule quedam sunt, in quibus nascuntur et capiuntur girfalci et herodii seu falcones peregrini in copia magna. Qui inde postmodum ad diuersas regiones et prouincias 3) deferuntur. 4) 1) L a P repetunt. — 1)—2) P schází. — 3) doplněno z L. — 3) L + Explicit liber Domini Marci de venetiis. Deo gracias. — P' + Explicit Cronica domini Marci de Veneciis.
198 tatarzi giedu na kliſſycziech, geſſto magi mlada hrziebata, tak y ſ hrziebaty. A ta giſta hrziebata, wchazegicze w tu wla�t, kazy ſwym ſtraznym, aby tu gie drzely az do nych a ſamy tam giedu do tey wlaſti temney. A kdiz giz pochwatagy, czoz naywiecze mohu, a chtye zaſie na ſwietlo wygieti, ſwym kliſſicziem vzdy puſtie, aby ſſly protie [II, kamz chtye. Tehdy klyſieczie rziechzicze, k hrziebatom zaſie, kdez gie oſtawyli, na to myeſto biezie a ti, genz na nych ſyedie, tam kamz ſie neznaly . . . [126a] O wlaſti Ruſſkey nebo o ruſych. RVſka wlaſt, genz geſt welika welmy w tu ſtranu, kdezto ſtogi ta hwiezda polus artykus. w tey zemy lyde krzieſtiane gſu, Ale držie w koſtelnym rzadu obyczeig rzieczſky, biely gſu lide a welmy ſliczny, muzie y zeny ruſe wlaſy magicze, poddany gſu w dan kraly tatarſkemu, gemuz w tu ſtra' na wzchod ſluncze przilezie. Tu geſt mnozſtwie welike drahych kozzek yakozto Sobolow, hranoſtagiow, popelicz- nych y ginich takowich. Geſt take mnoho rudy ſtrziebrne. A gest wlast ſtudena welmy a az do morzie welike° ta (wlast studena welmy.) W tom morzy gſu nyekteraczi oſtrowowe, w nychzto ſie plodye neznamy Sokolowe a rarohowe welmy mnoho, kterezto odtud do rozlicznych zemy rozneſu. Dokonal gſem s bozie pomoczi knyhi tyto, genz ſlowu Milion Markuſſowy z Benatek, Genz ſ prwu tyto wieczi popſal o obyczegich a o polozeni kragin na wzchod ſluncze. A ſu dokonany a pſani na Lethowiczich w ſobotu po ſwate Markaretie. pullos habentes equitant earumque pullos faciunt in introitu regionis a Custo- dibus detineri. Cumque capta [105b] in tenebris preda ad regionem [lucis uoluerint regredi, equabus suis frena relaxantes ipsas libere, quo volunt ire permittunt. Eque autem inhiantes ad filios locum, ubi eos dimiserant, reuertuntur1) sessores suos, [quo] redire non nouerant, reducentes. Huiusmodi regionis Incole capiunt in copia masgna] ermelinos, uarios, herculinos, uulpes et alia huiusmodi animalia habencia pelles admodum [delicatas]. Deferunt pelles ad lucis terras finitimas, ubi de eis faciunt lucra magna. De prouincia Ruthenorum, Capitulum l. Ruthenorum uero prouincia maxima ad polum articum [sita est]. Huius terre populi christiani sunt et seruant [in ecclesiasticis officiis ritum grecorum. Omnes sunt] Albi, [105b1] viri pulcri ualde et mulieres flauos crines habentes. Tributarii sunt regis tartarorum, cuius ad orientalem plagam affines sunt. De pellibus ermelinorum, herculinorum, çambellinorum, uariorum et uulpium copia maxima ibi est. Multe eciam ibi sunt argenti minere. Est 2) autem regio frigida supramodum 2) et usque ad occeanum mare protenditur. In mari illo insule quedam sunt, in quibus nascuntur et capiuntur girfalci et herodii seu falcones peregrini in copia magna. Qui inde postmodum ad diuersas regiones et prouincias 3) deferuntur. 4) 1) L a P repetunt. — 1)—2) P schází. — 3) doplněno z L. — 3) L + Explicit liber Domini Marci de venetiis. Deo gracias. — P' + Explicit Cronica domini Marci de Veneciis.
Strana 199
SLOVNÍK. Připomínka. Do slovníku pojata všecka slova Millionu, nikoli však všechny do- klady. V dokladech psáno jen slovo heslové diplomaticky dle rukopisu, text ostatní přepsán. Zkratky jsou obvyklé v grammatických publikacích a lexikalních pracích českých (sg. = singular, cj. = konjunkce atd.). kromě těch užito ještě těchto: nf. = nom. feminae, ug. = nomen gentis, ul. = nomen loci, ur. = nomen regionis, uv. = nomen viri. Význam slov udán většinou slovem příslušným textu latinského: jen někdy, pro lepší zřetelnost (překlad bývá volný), udán význam latinský jiný; takové výklady jsou v hranatých závorkách (biskupstvie = [episcopatus]). Kde latinského textu není (jako na místech přidaných nebo jinak přeložených), tam není také latinského významu. Křížkem označeny překlady chybné (lev = venatio), ať již jakkoli vzniklé, hvězdičkou slova dialektická.*) Zkratka ss. (= saepissime) znamená, že dokladů jest hojnost, zkratka rr (= raro), že slovo vyskytá se zřídka. a, cj. = 1. [sed] lI. [quidem] IIl. et IV. při- řacuje prostě. I. rr. jen ve zbytcích: jeden jmějieše jmeno bratr Mikuláš Vicenc a dru- hý bratr Vilém 8 (= vero); II. ss. zvláště ve rčeních: a tak, a pro- tož (v. tak, protož); divoké osly najde a těch mnoho 383; zvieřátka silná a latině slovú 633; . . slovú a ti poddáni jsú 46 (= quidem) atd.; III. pravidlem: učená a počestná 8 (= et); věrný a nábožný t. (= atque) atd.; hromadi se: krátké a tlusté a tupé 17 atd.; řadí se prostě a) číslovky: dva a osmdesáte 9, osmý a dvacátý 50, 50°; b) participium praes.: odvola a řka 352, radil a slibuje 6, řekl jim a přikazuje 14, poklonili se a řkúce 6 atd.; c) vazba a on v. an. IV. Srovn. ač, ale, an. ani(ž), avšak, až, nebo. aby v. bych. abych v. bych. * Abastla, fem., ur. Abastia. Doklady: o vlasti řečený Abaftia . .. jenž slove Aba- ſtia 121; tej vlasti Abaſtya 122; tej vlasti Abaſtie 121°; posel králóv z Abaſtye 121a; w Abaftij 122 atd. abastský, adj., Abastiae. Král abaſtíky 122 (dva doklady); krále Abaſtíke“ 122; krále abastkeho 122; k svému králi abaſt- ſkemu 122. * Abatham, m., nv., id., jeden slovieše Abatham 100° (lt. orig. Abatar, Anatar). Abrajamín, m., ng., id. tu přebývají Abra- yaminowe 114 (= Habraiamin). * Abrajanim, m. id.: čaroděníky, jenž slovů Abrayanym 108°, ti abrayanym 109. ač, cj. I. si II. quamquam. Také ač bych, ačkolivěk. Mezi hesly a—diabelský značí také slova, u Gebauera nezaznamenaná.
SLOVNÍK. Připomínka. Do slovníku pojata všecka slova Millionu, nikoli však všechny do- klady. V dokladech psáno jen slovo heslové diplomaticky dle rukopisu, text ostatní přepsán. Zkratky jsou obvyklé v grammatických publikacích a lexikalních pracích českých (sg. = singular, cj. = konjunkce atd.). kromě těch užito ještě těchto: nf. = nom. feminae, ug. = nomen gentis, ul. = nomen loci, ur. = nomen regionis, uv. = nomen viri. Význam slov udán většinou slovem příslušným textu latinského: jen někdy, pro lepší zřetelnost (překlad bývá volný), udán význam latinský jiný; takové výklady jsou v hranatých závorkách (biskupstvie = [episcopatus]). Kde latinského textu není (jako na místech přidaných nebo jinak přeložených), tam není také latinského významu. Křížkem označeny překlady chybné (lev = venatio), ať již jakkoli vzniklé, hvězdičkou slova dialektická.*) Zkratka ss. (= saepissime) znamená, že dokladů jest hojnost, zkratka rr (= raro), že slovo vyskytá se zřídka. a, cj. = 1. [sed] lI. [quidem] IIl. et IV. při- řacuje prostě. I. rr. jen ve zbytcích: jeden jmějieše jmeno bratr Mikuláš Vicenc a dru- hý bratr Vilém 8 (= vero); II. ss. zvláště ve rčeních: a tak, a pro- tož (v. tak, protož); divoké osly najde a těch mnoho 383; zvieřátka silná a latině slovú 633; . . slovú a ti poddáni jsú 46 (= quidem) atd.; III. pravidlem: učená a počestná 8 (= et); věrný a nábožný t. (= atque) atd.; hromadi se: krátké a tlusté a tupé 17 atd.; řadí se prostě a) číslovky: dva a osmdesáte 9, osmý a dvacátý 50, 50°; b) participium praes.: odvola a řka 352, radil a slibuje 6, řekl jim a přikazuje 14, poklonili se a řkúce 6 atd.; c) vazba a on v. an. IV. Srovn. ač, ale, an. ani(ž), avšak, až, nebo. aby v. bych. abych v. bych. * Abastla, fem., ur. Abastia. Doklady: o vlasti řečený Abaftia . .. jenž slove Aba- ſtia 121; tej vlasti Abaſtya 122; tej vlasti Abaſtie 121°; posel králóv z Abaſtye 121a; w Abaftij 122 atd. abastský, adj., Abastiae. Král abaſtíky 122 (dva doklady); krále Abaſtíke“ 122; krále abastkeho 122; k svému králi abaſt- ſkemu 122. * Abatham, m., nv., id., jeden slovieše Abatham 100° (lt. orig. Abatar, Anatar). Abrajamín, m., ng., id. tu přebývají Abra- yaminowe 114 (= Habraiamin). * Abrajanim, m. id.: čaroděníky, jenž slovů Abrayanym 108°, ti abrayanym 109. ač, cj. I. si II. quamquam. Také ač bych, ačkolivěk. Mezi hesly a—diabelský značí také slova, u Gebauera nezaznamenaná.
Strana 200
200 I. acz oko pohorší tě 15 (= si); acz nechtěl (— si) 54*; móż mieti, acz móZ to snésti 37^ (— si) a/d.; ss. ; pravidlem ; ac bych: acz by kto lovil (— si 77"), neslychino, acz by obezfel 118* afa. ; Il. . .. aby (Kublaj) nekraloval, acz jemu však s právem .. slušieše . . býti náměstkem 52; rr. aGkolivék, cj, quamquam: (dobytek) ryby nové jí, aczkoliwek jest k sušeným rybám zvyéeny 124 (— quamquam). adamant, »., adamas: drahé kamenie ada- manty .. . mnoho adamantu , .. mnoho adamantow ... chtie adamanty 113—113* ald. *Aden, (tf Deaden), m., ar, id. tej vlasti Aden 121* (dra doklady), o tej vlasti Aden... ta vlast Aden 122°, z tej zemé Aden 123 afd.; s Zoldânem { deaden 121 (weporozuméntm latinskému originalu cum soldano de Aden), vlast j deaden . v tej vlasti deaden 121. *adensky, adj, Aden: král adenfky 122, 123, krále Adeníke“ 122, 123 (čtyři do- Alady) královstvie adenfke* 122, 123, krále t adanfke" 122. aj, 1n£j. [eccej: ay tento &lovék . . . зат sé obétuje 110* (iste talis . . .) *Akatu, (FTAratu) m. ne, id. kniefete řečeného $ Aratu 10 (— Acatu). 1* Akbalech, id. 1. zr. o vlasti f akbalech . .. jmenem f akbalech 74; II. #/. mé&sto slove { Akbalech mangi 74" (/t. orig. Achalech, Acmelech). * Akkon, »m., n/., id. do mésta Akon 7—8 . ($est dokladů), město řečené Akkon 123 (= Accon). *aksamitovy, adj. [examiti]: obuv t axa- mytuow vySívanü 61 (calciamenta deau- rata //. orig). t*Alan, 7, m., id. Alan král Tatersky 23°, krâle jmenem Alan 5—5* (= Alau). * Alani, m., uy., id. ktestanôv mnoho, jen sloviechu Alanij . . . tak ti Alany nalezli 92* (= Alani //. oriy.). * Alaodym, »m., nz, id. : jméno jeho bieše Alaodym 22", toho starce Alaodyma 23* (= Alaodim). ale, cj. |. sed, autem Il. [tunc, igitur.] |. nebiese mést, ale biechu . . . 38* (— sed); nebyl pohřben jako Sa- zemi racen, ale jako křesťan 16; alle (= sed) 85°, ( — autem) 10*; soko- lové rü&í, ale jsá menší (= tamen) 17; (vero) 7; mokrost k oleji po- dobná, ale krmém nehodná ( - qui dem) 11 atd. ss.; pravidlem na prvem misté věty; často spojení ale již (16; nunc vero), ale v$ak (112* non tamen), ale Że. II. nebudeli mrtvy, ale dobiji jej 80*: pakli nepoznají, ale nesú 65 atd. Alexander, m. nv, id.: krâl Alexander 11* 21* (= Alexander). Alexandria, /, nl, id.: do Alexandrie 122*—123 (= Alexandria). alexandrsky, ad/. Alexandriae : teky Allex- andrfke 122* (— Alexandriae). * Alkaj, », z/. Alchay: na hoře Alkay 40*; hory Alkay 40*, 46; na horu alkay 41. aloe, (t aloes), nt, id.: z diievie + ale 82°, od dfeva alse 99, drievie, jeZ slove aloes 51 (uegorozuménim latinskému ligna aloes). * Alpusta, »., zic., id. : tí pánové . . . druhy Alpufta 9 (= Alpusta rar. /t.) ambra, /em., id.: rybého piZma, jemuZ la- tiné fecie Ambra 118, piźmo rybie ambru 120 atd. amen, intj., id. Amen 99, 102“ (na konci kapitol). * ametyst, ». amethistus: mnoho ame- tyftow 108. * Amu, »r., id.: o vlasti Amv... Amu jest vlast . . . 15° (Amu). an, pron. ; víz výklad Gebauer, Stě. Slov- ník s. v. I. Aoxgrucntní tvary: krále an má 103* (= Бабеп!ет), učijí an sé vztrhne (— cum . .. ) 19*, odesel ana dictétem téZka 7* (= que pregnans fuit), švec odpovie . ana pak ukáže ... 15, nalez muže ani se již naučili 5 (= qui), 84* a/d. ; II. ano, absocutivné: hlasy ano je vo- laji 32 (— qui vocant), nalez] ano żena umfela 7* (— uxorem esse defunctam) afd. + Ananiáš, mw., mo., źd.: jmenují jej Ana nyaffem člověkem svatým 112 (//. orig. Smarnam rar. Amariam). andél, anjel, ma;c., angelus: jeden angel... andiel povedél 14*. angel r. anděl.
200 I. acz oko pohorší tě 15 (= si); acz nechtěl (— si) 54*; móż mieti, acz móZ to snésti 37^ (— si) a/d.; ss. ; pravidlem ; ac bych: acz by kto lovil (— si 77"), neslychino, acz by obezfel 118* afa. ; Il. . .. aby (Kublaj) nekraloval, acz jemu však s právem .. slušieše . . býti náměstkem 52; rr. aGkolivék, cj, quamquam: (dobytek) ryby nové jí, aczkoliwek jest k sušeným rybám zvyéeny 124 (— quamquam). adamant, »., adamas: drahé kamenie ada- manty .. . mnoho adamantu , .. mnoho adamantow ... chtie adamanty 113—113* ald. *Aden, (tf Deaden), m., ar, id. tej vlasti Aden 121* (dra doklady), o tej vlasti Aden... ta vlast Aden 122°, z tej zemé Aden 123 afd.; s Zoldânem { deaden 121 (weporozuméntm latinskému originalu cum soldano de Aden), vlast j deaden . v tej vlasti deaden 121. *adensky, adj, Aden: král adenfky 122, 123, krále Adeníke“ 122, 123 (čtyři do- Alady) královstvie adenfke* 122, 123, krále t adanfke" 122. aj, 1n£j. [eccej: ay tento &lovék . . . зат sé obétuje 110* (iste talis . . .) *Akatu, (FTAratu) m. ne, id. kniefete řečeného $ Aratu 10 (— Acatu). 1* Akbalech, id. 1. zr. o vlasti f akbalech . .. jmenem f akbalech 74; II. #/. mé&sto slove { Akbalech mangi 74" (/t. orig. Achalech, Acmelech). * Akkon, »m., n/., id. do mésta Akon 7—8 . ($est dokladů), město řečené Akkon 123 (= Accon). *aksamitovy, adj. [examiti]: obuv t axa- mytuow vySívanü 61 (calciamenta deau- rata //. orig). t*Alan, 7, m., id. Alan král Tatersky 23°, krâle jmenem Alan 5—5* (= Alau). * Alani, m., uy., id. ktestanôv mnoho, jen sloviechu Alanij . . . tak ti Alany nalezli 92* (= Alani //. oriy.). * Alaodym, »m., nz, id. : jméno jeho bieše Alaodym 22", toho starce Alaodyma 23* (= Alaodim). ale, cj. |. sed, autem Il. [tunc, igitur.] |. nebiese mést, ale biechu . . . 38* (— sed); nebyl pohřben jako Sa- zemi racen, ale jako křesťan 16; alle (= sed) 85°, ( — autem) 10*; soko- lové rü&í, ale jsá menší (= tamen) 17; (vero) 7; mokrost k oleji po- dobná, ale krmém nehodná ( - qui dem) 11 atd. ss.; pravidlem na prvem misté věty; často spojení ale již (16; nunc vero), ale v$ak (112* non tamen), ale Że. II. nebudeli mrtvy, ale dobiji jej 80*: pakli nepoznají, ale nesú 65 atd. Alexander, m. nv, id.: krâl Alexander 11* 21* (= Alexander). Alexandria, /, nl, id.: do Alexandrie 122*—123 (= Alexandria). alexandrsky, ad/. Alexandriae : teky Allex- andrfke 122* (— Alexandriae). * Alkaj, », z/. Alchay: na hoře Alkay 40*; hory Alkay 40*, 46; na horu alkay 41. aloe, (t aloes), nt, id.: z diievie + ale 82°, od dfeva alse 99, drievie, jeZ slove aloes 51 (uegorozuménim latinskému ligna aloes). * Alpusta, »., zic., id. : tí pánové . . . druhy Alpufta 9 (= Alpusta rar. /t.) ambra, /em., id.: rybého piZma, jemuZ la- tiné fecie Ambra 118, piźmo rybie ambru 120 atd. amen, intj., id. Amen 99, 102“ (na konci kapitol). * ametyst, ». amethistus: mnoho ame- tyftow 108. * Amu, »r., id.: o vlasti Amv... Amu jest vlast . . . 15° (Amu). an, pron. ; víz výklad Gebauer, Stě. Slov- ník s. v. I. Aoxgrucntní tvary: krále an má 103* (= Бабеп!ет), učijí an sé vztrhne (— cum . .. ) 19*, odesel ana dictétem téZka 7* (= que pregnans fuit), švec odpovie . ana pak ukáže ... 15, nalez muže ani se již naučili 5 (= qui), 84* a/d. ; II. ano, absocutivné: hlasy ano je vo- laji 32 (— qui vocant), nalez] ano żena umfela 7* (— uxorem esse defunctam) afd. + Ananiáš, mw., mo., źd.: jmenují jej Ana nyaffem člověkem svatým 112 (//. orig. Smarnam rar. Amariam). andél, anjel, ma;c., angelus: jeden angel... andiel povedél 14*. angel r. anděl.
Strana 201
* Angaman, #n/., m., id.: dva ostrovy Ne- kuram a Angaman 107, o ostrovu An- gaman 107°. ani, aniż, cj. |. neque Il. neque — neque. 1. Spojuje věty, členy větné; sloveso nemívá negace. Při spojení větném bÿvd častěji aniž: chleba any masa 19 (= et), města any žádné vsi 5* (= negue), any sobě co uškodie 26 (= nec); anyz jest tak tvrdý 125 (— nec), anyz jinü cestü mo- ZieSe 22* (= nec), nepoditaji . . . anyz mnie 110°, anyz jsû pána měli 38% anyz tu která roste 28° (= negue) a/ď. li. ani — ani: any tak světle hoří, any tak móż vfieti 28 (= neque — neque); /u bjrd jen ani, nikols 16% aniž. anjel v. andči. ano c. an. apoStol, »., apostolus: Tomás appoftol 121, apofftol 111*, k svatému appofftolu 112*, appoftola 112, appofftola 112 afa. apośtolsky, adj. apostolicus: viděním appofftolfkem 112°. Aratu z. Akatu. arcibiskup, »., archiepiscopus: arczybifku- pa mají 118 (— archiepiscopum); arczy- bifkupowy (= episcopo) 118 (patrné omylem) atd. * Ardandam, ur., id.: o vlasti Ardandam .. vlast jmenem Ardandam 81 (— Ardan- dam). * Argiron, n/., id.: dvé mésté, Argiron a Dartirym 11 (— Argirun). * Argon, id., m. l. zv. krále jmenem Argon 9, króli Argonowy 9* (— Argon). ll. sg. lid, jesto slove Argon 48*. (— Argon). * armelínovy, adj. [hermellini]: z dobrych koZek armelynowech 66* [ -armelinorum]. Armen z. Armenin. Armenia, T Armania. /, nr, id.: Arme- nia včtčšie 11, o armenij vétsie 3°, w armenij 8, o menšie Armenij (dva- krát) 10, o menší + armanij 3% Armenij dvě jsta 10. * Armenín, Armen, m., mg. Armenus: Armenynowe tej země... armenynowe a Řekové 10*; Řekuov, z Armenow a z Turkuow 10°; pfileZie armenom, ku- 201 mánóm 46°; na Armeny udeří 8 a/d. (—' Armeni). * armensky, adj. Armeniae: zemé armen- fka 11, mésta armenfkeho 7, chrámu armenfkeho 8. . articus: 47, 115, 126* ad. je slovo latinské. * Artinga, /em., nl., id.: hlavni mésto slove Artynga 11 (= Artinga). austur: 11*, 105, 111* a/d. je słovo latinské. avšak, avšakž, cj. tamen; ss.: utekl jsem; awffak mnoho... vešli jim v ruce 18 — tamen); awffak poradivše s& 5* (= autem); awífakz první žena.. 37“ (= tamen), Pracidlem. až, adr., cj. |. usque |l. (ut] Ill. donec, IV. postquam. Zedáště obvyklé spojení : až bych, až i, až právě. I. počet ran az do sta 45“ (— usgue ad), az do smrti 16, 45°; az k kle- meinfu 8 (= usque); az prawe na to místo 69* (— usque ad); Il. tak vzdy bijí, az nékteré ubijí 45*; MI. čekali az by papež zvolen byl 3, nevrátí se, az bude.. 35 (= donec); az tam y umfel 85*, tak dliho mi- $ie, az fie i rozpusti 44 (= donec); az prawe pfejdü 51 (— donec). IV. potom, az sé ji rozmohl.. 38* (= postquam). .$rov^. i, právě. Babylon v. Babylonia. Babylonia, /., „r., id.: vččší než w Babi- lonie 63" (— in Babylonia). babylonsky, adj., Babyloniae: Zoldán ba. bilonfky 8 (— Babilonie). * Bajam, m., uv, zd.: dva bratří, jednomu tikaji Bayam 63^, jmenem bayam chyn- fam, naším jazykem Bayam.. 89, 89°, Bayam knieZe vojska 92", 93. * Balach, »., z/., /4.: o méstu Balach 4. *Balastia, /. »7., ?4.: tej vlasti Balaftie 26°, od balaftie .. z balaftie 27*. *Baldach, n/., id. : o méstu + baldachy 3°. * Balduin, »., »c., id.: Baldwyn knieże 5 (— Balduinus). t* Balstol, »/, zď.: čtyři vlasti.. balfto 54* (— barscol //. orzr.) *Bangala, /, id. I. nv. králové Mien a Bangala 83 (= Bangala); II. »r. o vlasti Bangala... vlast 85 (— Bangala). Bangala
* Angaman, #n/., m., id.: dva ostrovy Ne- kuram a Angaman 107, o ostrovu An- gaman 107°. ani, aniż, cj. |. neque Il. neque — neque. 1. Spojuje věty, členy větné; sloveso nemívá negace. Při spojení větném bÿvd častěji aniž: chleba any masa 19 (= et), města any žádné vsi 5* (= negue), any sobě co uškodie 26 (= nec); anyz jest tak tvrdý 125 (— nec), anyz jinü cestü mo- ZieSe 22* (= nec), nepoditaji . . . anyz mnie 110°, anyz jsû pána měli 38% anyz tu která roste 28° (= negue) a/ď. li. ani — ani: any tak světle hoří, any tak móż vfieti 28 (= neque — neque); /u bjrd jen ani, nikols 16% aniž. anjel v. andči. ano c. an. apoStol, »., apostolus: Tomás appoftol 121, apofftol 111*, k svatému appofftolu 112*, appoftola 112, appofftola 112 afa. apośtolsky, adj. apostolicus: viděním appofftolfkem 112°. Aratu z. Akatu. arcibiskup, »., archiepiscopus: arczybifku- pa mají 118 (— archiepiscopum); arczy- bifkupowy (= episcopo) 118 (patrné omylem) atd. * Ardandam, ur., id.: o vlasti Ardandam .. vlast jmenem Ardandam 81 (— Ardan- dam). * Argiron, n/., id.: dvé mésté, Argiron a Dartirym 11 (— Argirun). * Argon, id., m. l. zv. krále jmenem Argon 9, króli Argonowy 9* (— Argon). ll. sg. lid, jesto slove Argon 48*. (— Argon). * armelínovy, adj. [hermellini]: z dobrych koZek armelynowech 66* [ -armelinorum]. Armen z. Armenin. Armenia, T Armania. /, nr, id.: Arme- nia včtčšie 11, o armenij vétsie 3°, w armenij 8, o menšie Armenij (dva- krát) 10, o menší + armanij 3% Armenij dvě jsta 10. * Armenín, Armen, m., mg. Armenus: Armenynowe tej země... armenynowe a Řekové 10*; Řekuov, z Armenow a z Turkuow 10°; pfileZie armenom, ku- 201 mánóm 46°; na Armeny udeří 8 a/d. (—' Armeni). * armensky, adj. Armeniae: zemé armen- fka 11, mésta armenfkeho 7, chrámu armenfkeho 8. . articus: 47, 115, 126* ad. je slovo latinské. * Artinga, /em., nl., id.: hlavni mésto slove Artynga 11 (= Artinga). austur: 11*, 105, 111* a/d. je słovo latinské. avšak, avšakž, cj. tamen; ss.: utekl jsem; awffak mnoho... vešli jim v ruce 18 — tamen); awffak poradivše s& 5* (= autem); awífakz první žena.. 37“ (= tamen), Pracidlem. až, adr., cj. |. usque |l. (ut] Ill. donec, IV. postquam. Zedáště obvyklé spojení : až bych, až i, až právě. I. počet ran az do sta 45“ (— usgue ad), az do smrti 16, 45°; az k kle- meinfu 8 (= usque); az prawe na to místo 69* (— usque ad); Il. tak vzdy bijí, az nékteré ubijí 45*; MI. čekali az by papež zvolen byl 3, nevrátí se, az bude.. 35 (= donec); az tam y umfel 85*, tak dliho mi- $ie, az fie i rozpusti 44 (= donec); az prawe pfejdü 51 (— donec). IV. potom, az sé ji rozmohl.. 38* (= postquam). .$rov^. i, právě. Babylon v. Babylonia. Babylonia, /., „r., id.: vččší než w Babi- lonie 63" (— in Babylonia). babylonsky, adj., Babyloniae: Zoldán ba. bilonfky 8 (— Babilonie). * Bajam, m., uv, zd.: dva bratří, jednomu tikaji Bayam 63^, jmenem bayam chyn- fam, naším jazykem Bayam.. 89, 89°, Bayam knieZe vojska 92", 93. * Balach, »., z/., /4.: o méstu Balach 4. *Balastia, /. »7., ?4.: tej vlasti Balaftie 26°, od balaftie .. z balaftie 27*. *Baldach, n/., id. : o méstu + baldachy 3°. * Balduin, »., »c., id.: Baldwyn knieże 5 (— Balduinus). t* Balstol, »/, zď.: čtyři vlasti.. balfto 54* (— barscol //. orzr.) *Bangala, /, id. I. nv. králové Mien a Bangala 83 (= Bangala); II. »r. o vlasti Bangala... vlast 85 (— Bangala). Bangala
Strana 202
202 t* Baraboram, zr., id.: o Baraboram 4 (= Caracoram). * Barach, m., ^c. id.: král jmenem Ba- rach 5* (— Barach). barevník, ». tinctor: barvy indich veliké mnostvie, jehoZ požívají barewnyczi, jesto rozliénü véc barvie 115 (— tincto- res). bargelat 46* s/ovo talarske. *Barguj, »/., :d.: jesto slove + Barguij 4*, o polích a orání Barguij... po trávní- cích Barguij 46 (v lat. orig. stridd se bargi — burgi -— barici). barina, /cm., lacuna: barzyn neb jezer ne- nie 125 (— lacuna). *Barka, m. nv, zd.: král jenž slove Barka.. mezi králem Barku 5 (= Barcha). bárka, /. barca: (lod) má dvé barczie 100 (— barcha), na tisiece barek (— caruca?) 59 atd. * Barkóv, adj., (regis Barcha): krále T bar- kou zástup... královstvie Barkowo 5* — Barcha). barva, /. color. I. Zátka sama: lazur tu modrú bar- wu 49. II. céarvent: rozliètné barwij 17°, bar- wy jsá bielé 120*, Zlutej barwy 21* «= color). Jednou chybně m. bavlna, z. /. barviti, ©. śsp/:, colorare: (barevnici, jesto kazdû) vèc barwije 115 (= tinctores); neobratnÿm překladem: \v6v tak barwe- nich 66 (— colorati). * Basman, ur., id.: v království Bafman.. to královstvie]Bafman 104“, po království Bafman 105 (— Basman). *Bastia, /. zr. id.: (zemé) jesto slove Baftia... Baftya jest vlaft 26^, vzdáli od baftie 27, krile z baftie 27* (== Bascia). bâti sé, =. imps, timere: bogiecze fie, Ze by nemohli.. 8 (= metuentes), bogicze fie, by... 7* (= metuentes); aby fie geho každý bal 22 (= ut timeretur), kdeż gfu fie króle nebaly 39 (= timere) a/d., ss.; vždy s Gt. *Batuj, vc., m., id. (král taterský) druhý Tuj, tfeti Batuy 40* (= Batui). bavlna, Tbarva, ». bombyx, bombicen: bawlny dosti 28* (— bombicinis), kdeZto jest bawlny ... 30 (74), mnostvie bawlnij 16°, bawlna... ta bawlna... f barwu sbieraji 117 (bombex) ; a/d., ss. bavlnny, ad/., bombicinis: platna bawlna 118 (= de bombicio), v bawinych rû- ších 26“ atd. bažant, m. phasianus: tu jsú bazantowe 48, 49; tři bazantij... bazantow 90 atd. béd- v. bied-. běh, m. I. fuga II. cursus. Obvyklá rčení : na béh sé oddati, pravy béh. I. zdvihnú sč na bieh 76 (= fugam arripiunt); oddali sé na bieh (= sd.) 83*; ss. Il. vrazili pravym biehem 83* (— cur- su rapido); konají bieh cely den (id.) 69 ala. bóhaćka, /., ventris fluxus: biehaczku má, że musi na chy&ku béZeti (— ventris profluuia) 20*; biehaczka jeho popadne (— ventris fluxum patiuntur) 19; snad dialekticke. bóhati, v. imp/., currere: chodie i biehage 26 (— currunt). běl- z. biel-. * Belor, mw., zo., id.: ta vlast slove Belor 28° (= Belor). Benátčené, m., ug. Venetus: od Benatffan 6 (= a Venetis). Benátky, /;; #/, Venetiae: z benatek 3, 10*; do benatek 3*; mésta Benatek 5; w benatkach (= Veneciis) 3 atd., ss. *benátsky, Venetus |. adj. II. m. = Ve- netus (grossus ap.) |. na bfeze Benatfkem 5 (— in portu Venetorum), puol benatfke° grose (— duos Venetos) 67; to mésto na vodách jakžto benatíke 93* (= ci- vitas Venetiarum); Wl. masc., casem ellipst substintivovdno, jako n. pr. biely, Cesky, striebrny, uherský, zlatý, žlutý ap.: třetí stojí za dva benatíka, jiný za pět benatíkych a jiný za deset benat- fkych 67*, jeden stfiebrny benatfky 93, za jeden peniez stfiebrny, jenż móž býti tak vážný, jako benatfkij 73*, coż by mohl jeden benatfky vážiti 90 atd. beran, »., aries: berani neb skopcové 18 (— arietes). beraní, ad/., arietis: hlavy beranye 102* (— arietum). bez, beze pracp. sine. rovou beze. Pred slabikou je-
202 t* Baraboram, zr., id.: o Baraboram 4 (= Caracoram). * Barach, m., ^c. id.: král jmenem Ba- rach 5* (— Barach). barevník, ». tinctor: barvy indich veliké mnostvie, jehoZ požívají barewnyczi, jesto rozliénü véc barvie 115 (— tincto- res). bargelat 46* s/ovo talarske. *Barguj, »/., :d.: jesto slove + Barguij 4*, o polích a orání Barguij... po trávní- cích Barguij 46 (v lat. orig. stridd se bargi — burgi -— barici). barina, /cm., lacuna: barzyn neb jezer ne- nie 125 (— lacuna). *Barka, m. nv, zd.: král jenž slove Barka.. mezi králem Barku 5 (= Barcha). bárka, /. barca: (lod) má dvé barczie 100 (— barcha), na tisiece barek (— caruca?) 59 atd. * Barkóv, adj., (regis Barcha): krále T bar- kou zástup... královstvie Barkowo 5* — Barcha). barva, /. color. I. Zátka sama: lazur tu modrú bar- wu 49. II. céarvent: rozliètné barwij 17°, bar- wy jsá bielé 120*, Zlutej barwy 21* «= color). Jednou chybně m. bavlna, z. /. barviti, ©. śsp/:, colorare: (barevnici, jesto kazdû) vèc barwije 115 (= tinctores); neobratnÿm překladem: \v6v tak barwe- nich 66 (— colorati). * Basman, ur., id.: v království Bafman.. to královstvie]Bafman 104“, po království Bafman 105 (— Basman). *Bastia, /. zr. id.: (zemé) jesto slove Baftia... Baftya jest vlaft 26^, vzdáli od baftie 27, krile z baftie 27* (== Bascia). bâti sé, =. imps, timere: bogiecze fie, Ze by nemohli.. 8 (= metuentes), bogicze fie, by... 7* (= metuentes); aby fie geho každý bal 22 (= ut timeretur), kdeż gfu fie króle nebaly 39 (= timere) a/d., ss.; vždy s Gt. *Batuj, vc., m., id. (král taterský) druhý Tuj, tfeti Batuy 40* (= Batui). bavlna, Tbarva, ». bombyx, bombicen: bawlny dosti 28* (— bombicinis), kdeZto jest bawlny ... 30 (74), mnostvie bawlnij 16°, bawlna... ta bawlna... f barwu sbieraji 117 (bombex) ; a/d., ss. bavlnny, ad/., bombicinis: platna bawlna 118 (= de bombicio), v bawinych rû- ších 26“ atd. bažant, m. phasianus: tu jsú bazantowe 48, 49; tři bazantij... bazantow 90 atd. béd- v. bied-. běh, m. I. fuga II. cursus. Obvyklá rčení : na béh sé oddati, pravy béh. I. zdvihnú sč na bieh 76 (= fugam arripiunt); oddali sé na bieh (= sd.) 83*; ss. Il. vrazili pravym biehem 83* (— cur- su rapido); konají bieh cely den (id.) 69 ala. bóhaćka, /., ventris fluxus: biehaczku má, że musi na chy&ku béZeti (— ventris profluuia) 20*; biehaczka jeho popadne (— ventris fluxum patiuntur) 19; snad dialekticke. bóhati, v. imp/., currere: chodie i biehage 26 (— currunt). běl- z. biel-. * Belor, mw., zo., id.: ta vlast slove Belor 28° (= Belor). Benátčené, m., ug. Venetus: od Benatffan 6 (= a Venetis). Benátky, /;; #/, Venetiae: z benatek 3, 10*; do benatek 3*; mésta Benatek 5; w benatkach (= Veneciis) 3 atd., ss. *benátsky, Venetus |. adj. II. m. = Ve- netus (grossus ap.) |. na bfeze Benatfkem 5 (— in portu Venetorum), puol benatfke° grose (— duos Venetos) 67; to mésto na vodách jakžto benatíke 93* (= ci- vitas Venetiarum); Wl. masc., casem ellipst substintivovdno, jako n. pr. biely, Cesky, striebrny, uherský, zlatý, žlutý ap.: třetí stojí za dva benatíka, jiný za pět benatíkych a jiný za deset benat- fkych 67*, jeden stfiebrny benatfky 93, za jeden peniez stfiebrny, jenż móž býti tak vážný, jako benatfkij 73*, coż by mohl jeden benatfky vážiti 90 atd. beran, »., aries: berani neb skopcové 18 (— arietes). beraní, ad/., arietis: hlavy beranye 102* (— arietum). bez, beze pracp. sine. rovou beze. Pred slabikou je-
Strana 203
I. bez nesnadnosti 6 (= sine); beze v$ie pomoci 29* (— absque); beze vSeho odénie (— inermis) 53 a/d.; IL. zzAdistní rcení: bez Císla 125 (— in- numera); bez mala vSichni (— fere) 111; kapitola bez jedné dvacátá 3*. Srovn. bezdéky, Císlo. bezdéky, adv., invitus: bezdieky pfivedli 116 (—invitos . bezpeóéné, adr., secure: bezpecznie pro- vozeni 10 (— securi), má provozen byti bezpecznie 8^ (— securus) atd. Srovu. bezpeény. bezpeóny, ad;., tutus: bezpecznij próvod (— tutela) 9*. by byl bezpeczen 113 (— tutus) bezpecznieiffim | svédomím (— tuciore) 3, na bezpeczneyffie miefto 53 ‘= tuciora) a/d. .Sror». bezpecné. bezprávné, a«^., iniuriose: bezprawnie za- miestil 112* (— iniuriose). bóá£eti, t béZeti, v. /m^/., currere: l. o /i- dech, koních atp. M. pPenesené. l. (lid) biezie do vod 19* (— currunt), (koné) velmi dobie biezie 16* (= currunt), dva na koních bie- zita 69 (— currunt) a/d. ; 7cení: na chysku biezeti 20". I. (lidé po kupectví) ustaviéné biezij 28" (= discurrunt); lodie tam t ber- ze prudce 119 (— currunt); kdeZ ten ráz (penéz) nebezie 67* (— non currit) a/d. biedny, ad;., miserabilis: Zena toho byedne* muZe 35 (— miserabilis). bielj, adj, albus: kadidla byeleho 123 (— albi), perly biele (— albas) 100*, (lidé) byeli velmi (— pallidi) 126, nebyvá byelo 36, nazjvají ten hod biely (— albus) 61* atd. ss. biskup, »., episcopus: ten bifkup ... bude byfkupowy hroziti 121*—122, bifkupowe 14* (— episcopus) a/d. biskupstvie, z/., [episcopatus]: biese bifkup- ftwie obdr£al 92 (— presulatum). biti, v. :9»5/., [plectre] lI. tangere II. mactare III. pugnare. |. v trüby, na vSecky nástroje byti 53* (—tangere instrumenta) r7.; ll. (dal je) dfevenymi kyjmi byti (— mactari) 101 77.; Ill. bíti sé — pugnare 5;.: témi (medi) fie bygiechu (— pugnaverunt) 84, kdyZ fie bygi (— preliantur) 45, 203 meti jachu fie bieti 54 (— pugnare), kterak gfu fie fpolu byli (— pugna- verunt) 53 a/d. Srovn. bitie. bitie, //. [pugna]: o byti Tatarü (s králem . . .) 4, 39* (— de conflictu) a/d. .S$rovn. biti, blána, /, pellis: z nichzto blany délají 124* (— pelles), blanami popeliénymi... ty blanij délají (— pelles) 66, ty blany 66* a(d. blankytny, au/, coloris aerei: v rücho blankytne 64 (z4.). blatny, adj;., lutosus: (zemé) tak jest blatna 125 (— lutosa). bláto, »., lutum: w blatie bydlé 105, pres blato... w blatie 125" (lutum), pro blato 124* a4. biáznivy, ad/., stolidus: tak blaznywi mu- Zie 79* (— stolidi). bláznovstvie, »., insania: takovjm blaz- nowfítwym (— insania) 41, blaznowftwie (— stultitia) 81 a/d. Bla£ej, zv. ». Blasius: svaty Blazeig 11 = id.) bliz, adc., [prope]: jest to mésto bliz ve- likého more 98* (— vicina); poloZi sé bliz vojska (— iuxta) 39* a/d.; srovm. blízky. blízko vc. blízky. blízky, adj. [propinquus] |. »»s£»à M. 27e- nesence. l. a) ktoZ ptáka nejblizffie jsü 65 (— proximiores) ; 5) nejdastéji v adverbialnich vjra- zich rozmanitych a fo: blízko: byl jsem blizko hradu (— vi- cinus) 18, jest blizko (— affinis) 38, blizko ného (— iuxta) 4*, mó£ byti nayblize (— proxima) 69, naybliz jest zemé (— affinis) 11 a/d., ss.; v blízce: co£ jich bieSe w blieztie okolo mésta 52* (— vicini) »7.; o blízce: v&$ichni lidé, ktefí tu o Tbliczcze jsá 11 (— affines); rv. Il. (consanguineus, propinquus]: velmi blyzkych rodic6ek... w blizkem pokolení 42 (//. orig. transversali- bus lineis). blizny v. blizny. bliZní v. blizny. biiZny, blizni, proximus |. adj. M. suóst. l. do blyznieho lesu (— proximum) 83*, v nayblyznieffie strázi (— vi- cina) 69*;
I. bez nesnadnosti 6 (= sine); beze v$ie pomoci 29* (— absque); beze vSeho odénie (— inermis) 53 a/d.; IL. zzAdistní rcení: bez Císla 125 (— in- numera); bez mala vSichni (— fere) 111; kapitola bez jedné dvacátá 3*. Srovn. bezdéky, Císlo. bezdéky, adv., invitus: bezdieky pfivedli 116 (—invitos . bezpeóéné, adr., secure: bezpecznie pro- vozeni 10 (— securi), má provozen byti bezpecznie 8^ (— securus) atd. Srovu. bezpeény. bezpeóny, ad;., tutus: bezpecznij próvod (— tutela) 9*. by byl bezpeczen 113 (— tutus) bezpecznieiffim | svédomím (— tuciore) 3, na bezpeczneyffie miefto 53 ‘= tuciora) a/d. .Sror». bezpecné. bezprávné, a«^., iniuriose: bezprawnie za- miestil 112* (— iniuriose). bóá£eti, t béZeti, v. /m^/., currere: l. o /i- dech, koních atp. M. pPenesené. l. (lid) biezie do vod 19* (— currunt), (koné) velmi dobie biezie 16* (= currunt), dva na koních bie- zita 69 (— currunt) a/d. ; 7cení: na chysku biezeti 20". I. (lidé po kupectví) ustaviéné biezij 28" (= discurrunt); lodie tam t ber- ze prudce 119 (— currunt); kdeZ ten ráz (penéz) nebezie 67* (— non currit) a/d. biedny, ad;., miserabilis: Zena toho byedne* muZe 35 (— miserabilis). bielj, adj, albus: kadidla byeleho 123 (— albi), perly biele (— albas) 100*, (lidé) byeli velmi (— pallidi) 126, nebyvá byelo 36, nazjvají ten hod biely (— albus) 61* atd. ss. biskup, »., episcopus: ten bifkup ... bude byfkupowy hroziti 121*—122, bifkupowe 14* (— episcopus) a/d. biskupstvie, z/., [episcopatus]: biese bifkup- ftwie obdr£al 92 (— presulatum). biti, v. :9»5/., [plectre] lI. tangere II. mactare III. pugnare. |. v trüby, na vSecky nástroje byti 53* (—tangere instrumenta) r7.; ll. (dal je) dfevenymi kyjmi byti (— mactari) 101 77.; Ill. bíti sé — pugnare 5;.: témi (medi) fie bygiechu (— pugnaverunt) 84, kdyZ fie bygi (— preliantur) 45, 203 meti jachu fie bieti 54 (— pugnare), kterak gfu fie fpolu byli (— pugna- verunt) 53 a/d. Srovn. bitie. bitie, //. [pugna]: o byti Tatarü (s králem . . .) 4, 39* (— de conflictu) a/d. .S$rovn. biti, blána, /, pellis: z nichzto blany délají 124* (— pelles), blanami popeliénymi... ty blanij délají (— pelles) 66, ty blany 66* a(d. blankytny, au/, coloris aerei: v rücho blankytne 64 (z4.). blatny, adj;., lutosus: (zemé) tak jest blatna 125 (— lutosa). bláto, »., lutum: w blatie bydlé 105, pres blato... w blatie 125" (lutum), pro blato 124* a4. biáznivy, ad/., stolidus: tak blaznywi mu- Zie 79* (— stolidi). bláznovstvie, »., insania: takovjm blaz- nowfítwym (— insania) 41, blaznowftwie (— stultitia) 81 a/d. Bla£ej, zv. ». Blasius: svaty Blazeig 11 = id.) bliz, adc., [prope]: jest to mésto bliz ve- likého more 98* (— vicina); poloZi sé bliz vojska (— iuxta) 39* a/d.; srovm. blízky. blízko vc. blízky. blízky, adj. [propinquus] |. »»s£»à M. 27e- nesence. l. a) ktoZ ptáka nejblizffie jsü 65 (— proximiores) ; 5) nejdastéji v adverbialnich vjra- zich rozmanitych a fo: blízko: byl jsem blizko hradu (— vi- cinus) 18, jest blizko (— affinis) 38, blizko ného (— iuxta) 4*, mó£ byti nayblize (— proxima) 69, naybliz jest zemé (— affinis) 11 a/d., ss.; v blízce: co£ jich bieSe w blieztie okolo mésta 52* (— vicini) »7.; o blízce: v&$ichni lidé, ktefí tu o Tbliczcze jsá 11 (— affines); rv. Il. (consanguineus, propinquus]: velmi blyzkych rodic6ek... w blizkem pokolení 42 (//. orig. transversali- bus lineis). blizny v. blizny. bliZní v. blizny. biiZny, blizni, proximus |. adj. M. suóst. l. do blyznieho lesu (— proximum) 83*, v nayblyznieffie strázi (— vi- cina) 69*;
Strana 204
204 M. svého blizne" 41* (— proximi). blud, »:., error: podle bludu 30“, o jejich bludech (= erroribus) 4* afd. bludný, ad;., [erroneus] : bludny obyčej 34 (= supersticionem). Bocha im 2. Ucham. bodlavy, adj, spinosus: jazyk bodlawij má 105 (— spinosa). bóh, »., deus: Pánu bo' sé porutivse 6 (— dei praesidio), čas/o fak; svých bo- huow... bohowe tatarščí (— dei) 6", bo- huow... ti bohowe 43 (= dii) afd. bohatstvie, »., divitiae: na bohatftwie 51', bude żiv w bohatfwy velikém (= in divitiis, 34, atd., často. bohatý, adj., dives: král bohaty jest 115“ (ditissimus), urozených neb bohatych (= divites) 47°, z naybohatffich ostrovôv (— dicioribus) 118* a/d. * Bochara, /., u/., id.: mósto jenż slove Bochara... do toho mésta Bochara 5* (— Bochara). boj, »., [pugna]: ^e»? očvvá/é boj ob- drZeti: ku bogij udatní 27" (— bellatores); veliky mél boyg neb pobitie 21* (— bel- lum), podali su boyg (commissum est prelium) 40, beyg obdriev (= victor extitit) 22 a/d ss. bojovánie, s/., bellandum: pilnost k bo- yowani (— bellandi) 4*, pro které boyo- wanye (— bella) 43^ a/d. I”. bojovati. bojovati, :. /mp/., pugnare: odénie, v némZ tatati boyugi 42, té dvé polovici budü spolu bogowati (— pugnabunt) 40 a/d. Srovn. bojovánie. bojovník, ». bellator: udatní boyowniczi (= bellatores) 10°. bojovný, ad,.. bellicus: u vécech boyow- nich (= bellicis) 6. bolest, /, dolor: bez bolefti... lefty má 80* (— dolorem). bofiti, v. 7»/2/., [destruere]: domové bo- rziecze fic 91 (— ruina). borovy, ad/., pinus: sosnového nebo bo- rowc? dfievie 38* (— pinus). bósti, 7. imp/., pungere: bodu sobě jehlami tváre ( — pingunt facies) 85*. Botham v. Ucham. bożi, ad/., Dei: z boziem spósobeniem 5 (— duce deo), Jana bozieho kftitele 4 atd.; zvláště často od narozenic buoziho 5 tz Domini) at. brada, /cm., barba: I. (mentum] ll. barba. silnć bo- l. hlavy a brady holie (— barbas) 51*, kromé na bradie nechají 105 (= barba). Il. mnozi brad nemaji (— imberbes) 47% atd. brań, /, arma: coi k brany příslušie 17 (— armorum); © dokladu: k brany s meči 23 schází náležitý kontext český i latinský, o. £. brána, /, porta: tfi branij... nad każdu bra”... od jednej brany k druhć 88 a/a. bréniti, v. imps, [defendere]: braniechu fie jim 83* (pugnabant contra €03). branny, adj., bellicosus: váleéní ani branij (= bellicosi) 108. brati, s impf., [capere] l. původní význam; W. rčení rozličná; W. čráti se. I. my vám berzem, co... 116 (= acci- pimus). tu neberze muž věna 37° = recipit), mostné beru 75 (= re- cipiunt) a/d. II. odpovědi beru 27 (= responsa recipiunt), penieze... kdyby jich nechtéli brati 67^ (-— recusare), zisk beru 125 (— lucra fiunt), Zeny sobé bieru 42 (— accipiunt), přítelkyně ženy beru (= accipiunt) 38 atd. — berucze tantarom... 91* (— accipiendo; as; nl. poci- támeli..) Ill. bráti sé: braly gfu fie do krajin (— transierunt) 3, fe braly do Kon- stantinopoli 5 (— perrexerunt), brali gfu fie k dvoru (— adierunt) 5 ald., ss. Doklad : lodí tam berze 119 jest omyl m. bčžie z. f. bratr, m. frater l. význam vlastní, I. pře- nesený. |. dva vlastní bratrzie 5, 63^ a/d. (— germani), z téch bratru dvú 5 (— fratres), když bratr umře, ne- vestu pojme bratr 42 (= frater) afd.; ss. Il. dva bratry zákona predikatoruov 8 (— fratres, dva brzatrzie . . . bratr Mikuláš a bratr Vilém 8 (= fratres) a/d. břeh, wm., litus. l. litus, ripa. Il. portus. I. po brzehu potoku 27* (— crepidi- nem), na toho mofe brziehu 18* — littore). na brzieze 88 (= cre- pido), od brzeha (--a terra) 101, 101* a/d.;
204 M. svého blizne" 41* (— proximi). blud, »:., error: podle bludu 30“, o jejich bludech (= erroribus) 4* afd. bludný, ad;., [erroneus] : bludny obyčej 34 (= supersticionem). Bocha im 2. Ucham. bodlavy, adj, spinosus: jazyk bodlawij má 105 (— spinosa). bóh, »., deus: Pánu bo' sé porutivse 6 (— dei praesidio), čas/o fak; svých bo- huow... bohowe tatarščí (— dei) 6", bo- huow... ti bohowe 43 (= dii) afd. bohatstvie, »., divitiae: na bohatftwie 51', bude żiv w bohatfwy velikém (= in divitiis, 34, atd., často. bohatý, adj., dives: král bohaty jest 115“ (ditissimus), urozených neb bohatych (= divites) 47°, z naybohatffich ostrovôv (— dicioribus) 118* a/d. * Bochara, /., u/., id.: mósto jenż slove Bochara... do toho mésta Bochara 5* (— Bochara). boj, »., [pugna]: ^e»? očvvá/é boj ob- drZeti: ku bogij udatní 27" (— bellatores); veliky mél boyg neb pobitie 21* (— bel- lum), podali su boyg (commissum est prelium) 40, beyg obdriev (= victor extitit) 22 a/d ss. bojovánie, s/., bellandum: pilnost k bo- yowani (— bellandi) 4*, pro které boyo- wanye (— bella) 43^ a/d. I”. bojovati. bojovati, :. /mp/., pugnare: odénie, v némZ tatati boyugi 42, té dvé polovici budü spolu bogowati (— pugnabunt) 40 a/d. Srovn. bojovánie. bojovník, ». bellator: udatní boyowniczi (= bellatores) 10°. bojovný, ad,.. bellicus: u vécech boyow- nich (= bellicis) 6. bolest, /, dolor: bez bolefti... lefty má 80* (— dolorem). bofiti, v. 7»/2/., [destruere]: domové bo- rziecze fic 91 (— ruina). borovy, ad/., pinus: sosnového nebo bo- rowc? dfievie 38* (— pinus). bósti, 7. imp/., pungere: bodu sobě jehlami tváre ( — pingunt facies) 85*. Botham v. Ucham. bożi, ad/., Dei: z boziem spósobeniem 5 (— duce deo), Jana bozieho kftitele 4 atd.; zvláště často od narozenic buoziho 5 tz Domini) at. brada, /cm., barba: I. (mentum] ll. barba. silnć bo- l. hlavy a brady holie (— barbas) 51*, kromé na bradie nechají 105 (= barba). Il. mnozi brad nemaji (— imberbes) 47% atd. brań, /, arma: coi k brany příslušie 17 (— armorum); © dokladu: k brany s meči 23 schází náležitý kontext český i latinský, o. £. brána, /, porta: tfi branij... nad każdu bra”... od jednej brany k druhć 88 a/a. bréniti, v. imps, [defendere]: braniechu fie jim 83* (pugnabant contra €03). branny, adj., bellicosus: váleéní ani branij (= bellicosi) 108. brati, s impf., [capere] l. původní význam; W. rčení rozličná; W. čráti se. I. my vám berzem, co... 116 (= acci- pimus). tu neberze muž věna 37° = recipit), mostné beru 75 (= re- cipiunt) a/d. II. odpovědi beru 27 (= responsa recipiunt), penieze... kdyby jich nechtéli brati 67^ (-— recusare), zisk beru 125 (— lucra fiunt), Zeny sobé bieru 42 (— accipiunt), přítelkyně ženy beru (= accipiunt) 38 atd. — berucze tantarom... 91* (— accipiendo; as; nl. poci- támeli..) Ill. bráti sé: braly gfu fie do krajin (— transierunt) 3, fe braly do Kon- stantinopoli 5 (— perrexerunt), brali gfu fie k dvoru (— adierunt) 5 ald., ss. Doklad : lodí tam berze 119 jest omyl m. bčžie z. f. bratr, m. frater l. význam vlastní, I. pře- nesený. |. dva vlastní bratrzie 5, 63^ a/d. (— germani), z téch bratru dvú 5 (— fratres), když bratr umře, ne- vestu pojme bratr 42 (= frater) afd.; ss. Il. dva bratry zákona predikatoruov 8 (— fratres, dva brzatrzie . . . bratr Mikuláš a bratr Vilém 8 (= fratres) a/d. břeh, wm., litus. l. litus, ripa. Il. portus. I. po brzehu potoku 27* (— crepidi- nem), na toho mofe brziehu 18* — littore). na brzieze 88 (= cre- pido), od brzeha (--a terra) 101, 101* a/d.;
Strana 205
Il. k brziehu (—ad portum) 5, 7: mésto, maje brzieh morský (= por- tus); na brzeže benátském 5 (= portus), brzieh dobrý... od toho brziehu (— portus) 123 a/4. brezen, »., Martius: mésiece brzezna 64* — Martio) brzezna neb marcie 19* (— Martio. *brici, m., id. Také byrci, dle neshod textu latinského: ovoce jako jablka bryczi 104, ovoce řečené byrczi, jinde stojí bryczij 106*, těch brziczow já Mar- kus byl sem pfinesl 106% hřebíčkóv dosti, bryczow i vóné 107, ty jisté brycze maji lepsie 107°, to ovoce, jesto slove byrczi 114° (latinskÿ lex! obyčejně birci). briemé, z/., onus: brzemena velikä 17* (one- ra); klasti brzemena (== onerari) 17* afd. bfich, m, venter: na brziech udefi 45* (— in ventre), stáhnüce sobé brzychi (= ve.trem) 69, mékkost v brziffe má (— ventris) 20* a/4. V. bficho. bficho, z/., venter: bodü sobé brzicha i stehné 85* (— ventres); v. bfich. *Bryus, m., nl, id.: feku, jesto slove Bryus 79 (= Brius). brzce, ade. velociter: velmi brzczie (— velociter) 119; vztrhnü sé brzcze (= subito) 52* a/4. brzo, adv. celeriter: vSichni brzo vsta nüce 62" (— celeriter), brzo se vztrhne 5 (— subito) velmi brzo (— quam ci- cius) 67* a£d. budto, adv., [vel]: jsû tak misterné při- kryti, budto že by naň celý den dešč šel, nemuoż nic zmokniti... (= sic artificiose compositas, ut si tota die pluat.. .) 41°; srovn. byti. budüci, ad/., futurus: buduczy svícezením 40 (— futura), w buducziem Zivoté (— in alia vita) 22*; c. byti. buvol, byvol, 7. bubalus: jako buwolowe 119* (= bubali), buwoluow mnoho (/d.) 85%; byvol o odvozeném byvolovy, a v dokladu: srst má jakožto bywol 105. buvolový, *byvolový, aa/., bubali: točíš z bywolowich koží 42 (— bubalorum), z koží buwolowych 81 (— bubalorum). *buchyranus, m., 7d.: plâtna, jimZ vlasky Hkaji bychiranus 113*, plátno jenž slove buchyranus 117 (/a/. orig. bucharamus, var. burchiramis a/p.). 205 Bukyan z. Unciam. by z. bych. bydlenie, z/., [habitatio]: dva brattí z Be- nátek fbidleni (— incole) 5. |". bydleti. bydleti, s. ;»2/., habitare: zZádnej (Zence) bydleti nedadie 58^ (habitare); poctivé bidlel velmi (vivebat) 88; jsü tu bidlely (— manserunt) 75; po Zlabinách bidle 10* (— habitant), pocestnéjée bidle (-= vi- vunt) 37 afa. Srovn. bydlenie a bydliti. bydliti, s. /mp/., immorari: donćvadż by tu bidlil (— immorari) 76"; (místo), kde2 bydlichu 23*: bidliti... bidlyti (immo- rari) 78, 78* a/a. Srovn. bydłenie a bvdlefi. bydlo, n/., [habitatio]: jen réeni: aby do- bré bidlo mé] 88 (— deliciose viveret) bych, cj. /'ávodem avrist slovesa býti z. /., v Mill. kromě dokladu: jakož sč sfekli bychu 52° jen spojkové; býcd sesilovdno ve větách účelných v abych, ze očtách hy- pothetickéch v kdybych. l. Prostý kondicional nenie, co bich mienil 117%, jakożto bi fekl 3, kterak bichom mohli 71, a/d., často kondicional po způsobu latinského konjunktizu ve větách zdvisłych : kto bi bil 8* (=csset), że by bil syn 8*, Że by bila najlepsie 6* (== essct), až by papež zvolen byl 3 a/ď. ss. I = ut, častěji pak za pouhé by sil- udjść aby: fiedk$ by prošel, by neupadl.. (qui non...) 18, zdálo sé nepodobné, by který člověk mohl byti (— ut quisquam...) 89*; abichom jinej vlasti popsali (ut) 47, chci abifite dobyli (— ut) 84, hledte, abiffte zbohatli 117, prosi, aby učinili 6, radil jim, aby došli (= ut) 6, odpuščenie, aby sé vrátili ( — redeundi) 3* afd. ss. Omyłem: aby fie bily dobyli ( = ad debellandum) 85. Ill. = si, take sesileno kdybych ale rr. bychom chtéli... 27* (— si). abi tam jiné nesli 111*, kdyby chtél (tak; Písař pro následující ch- vy- nechal koncové -ch), mohl bich 73 atd. Doklad ze se bude zdâti, by bylo bielé vino 42° suad nejlépe vyloziti za Jatiuismus. Srovne; bÿti bylarguci 65 /afarsky miszcz. byrci =. bryci.
Il. k brziehu (—ad portum) 5, 7: mésto, maje brzieh morský (= por- tus); na brzeže benátském 5 (= portus), brzieh dobrý... od toho brziehu (— portus) 123 a/4. brezen, »., Martius: mésiece brzezna 64* — Martio) brzezna neb marcie 19* (— Martio. *brici, m., id. Také byrci, dle neshod textu latinského: ovoce jako jablka bryczi 104, ovoce řečené byrczi, jinde stojí bryczij 106*, těch brziczow já Mar- kus byl sem pfinesl 106% hřebíčkóv dosti, bryczow i vóné 107, ty jisté brycze maji lepsie 107°, to ovoce, jesto slove byrczi 114° (latinskÿ lex! obyčejně birci). briemé, z/., onus: brzemena velikä 17* (one- ra); klasti brzemena (== onerari) 17* afd. bfich, m, venter: na brziech udefi 45* (— in ventre), stáhnüce sobé brzychi (= ve.trem) 69, mékkost v brziffe má (— ventris) 20* a/4. V. bficho. bficho, z/., venter: bodü sobé brzicha i stehné 85* (— ventres); v. bfich. *Bryus, m., nl, id.: feku, jesto slove Bryus 79 (= Brius). brzce, ade. velociter: velmi brzczie (— velociter) 119; vztrhnü sé brzcze (= subito) 52* a/4. brzo, adv. celeriter: vSichni brzo vsta nüce 62" (— celeriter), brzo se vztrhne 5 (— subito) velmi brzo (— quam ci- cius) 67* a£d. budto, adv., [vel]: jsû tak misterné při- kryti, budto že by naň celý den dešč šel, nemuoż nic zmokniti... (= sic artificiose compositas, ut si tota die pluat.. .) 41°; srovn. byti. budüci, ad/., futurus: buduczy svícezením 40 (— futura), w buducziem Zivoté (— in alia vita) 22*; c. byti. buvol, byvol, 7. bubalus: jako buwolowe 119* (= bubali), buwoluow mnoho (/d.) 85%; byvol o odvozeném byvolovy, a v dokladu: srst má jakožto bywol 105. buvolový, *byvolový, aa/., bubali: točíš z bywolowich koží 42 (— bubalorum), z koží buwolowych 81 (— bubalorum). *buchyranus, m., 7d.: plâtna, jimZ vlasky Hkaji bychiranus 113*, plátno jenž slove buchyranus 117 (/a/. orig. bucharamus, var. burchiramis a/p.). 205 Bukyan z. Unciam. by z. bych. bydlenie, z/., [habitatio]: dva brattí z Be- nátek fbidleni (— incole) 5. |". bydleti. bydleti, s. ;»2/., habitare: zZádnej (Zence) bydleti nedadie 58^ (habitare); poctivé bidlel velmi (vivebat) 88; jsü tu bidlely (— manserunt) 75; po Zlabinách bidle 10* (— habitant), pocestnéjée bidle (-= vi- vunt) 37 afa. Srovn. bydlenie a bydliti. bydliti, s. /mp/., immorari: donćvadż by tu bidlil (— immorari) 76"; (místo), kde2 bydlichu 23*: bidliti... bidlyti (immo- rari) 78, 78* a/a. Srovn. bydłenie a bvdlefi. bydlo, n/., [habitatio]: jen réeni: aby do- bré bidlo mé] 88 (— deliciose viveret) bych, cj. /'ávodem avrist slovesa býti z. /., v Mill. kromě dokladu: jakož sč sfekli bychu 52° jen spojkové; býcd sesilovdno ve větách účelných v abych, ze očtách hy- pothetickéch v kdybych. l. Prostý kondicional nenie, co bich mienil 117%, jakożto bi fekl 3, kterak bichom mohli 71, a/d., často kondicional po způsobu latinského konjunktizu ve větách zdvisłych : kto bi bil 8* (=csset), że by bil syn 8*, Że by bila najlepsie 6* (== essct), až by papež zvolen byl 3 a/ď. ss. I = ut, častěji pak za pouhé by sil- udjść aby: fiedk$ by prošel, by neupadl.. (qui non...) 18, zdálo sé nepodobné, by který člověk mohl byti (— ut quisquam...) 89*; abichom jinej vlasti popsali (ut) 47, chci abifite dobyli (— ut) 84, hledte, abiffte zbohatli 117, prosi, aby učinili 6, radil jim, aby došli (= ut) 6, odpuščenie, aby sé vrátili ( — redeundi) 3* afd. ss. Omyłem: aby fie bily dobyli ( = ad debellandum) 85. Ill. = si, take sesileno kdybych ale rr. bychom chtéli... 27* (— si). abi tam jiné nesli 111*, kdyby chtél (tak; Písař pro následující ch- vy- nechal koncové -ch), mohl bich 73 atd. Doklad ze se bude zdâti, by bylo bielé vino 42° suad nejlépe vyloziti za Jatiuismus. Srovne; bÿti bylarguci 65 /afarsky miszcz. byrci =. bryci.
Strana 206
206 bystió, ad:. vehementer: velmi byftrzie béZi 119 (— vehemens). Sro. bystrý. bystrost, f, velocitas: pro velikü byftroft 119 (— velocissimum cursum). bystry, adj.. velox: pro velmi byftru vodu 119 (= velocissimum). .$reva. bystfe. byti, v. imp/.. esse. I. (fieri, existere] ll. esse W. sloveso pomocné, NW. zvláštní vazby. I. bude tlusto 28 (= pinguescit), bude jako snieh 36 a/d. Srora. budücí. Zeláště pak imperativ: bud daleko kakžkolivěk 57" (eciam a remotis), budte křesťané neb židé 61* (sive...) bud kóń nebo pták 65* a/d. ; s toho fak adr. buďto c. /. Il. a) b) c) kmen jes-: ia fem člověk 15, neygfem dóstogen 15, to vse geft věrná pravda 3 (continet veri- tatem), geftly to pravda 6* (si erat verum), tu geft mésto 10* (— est), geft v rudé jako Zelezo (= habetur) 26, lowuo geft mnoho 10* a/d., obvčejné psáno skratkou gt ss., kdež bafin nenye 125 (— extra lacunas', nienij přebý- vani 17 (— non est) ,(téch) u nás nenye (— non habentur) 17*, vsí nienij (— non est) 17* a/d. ; Ar- menij dvé gfta 10 (= sunt); gfut tu také krestané 35° gfu hotovi 6°. hlupi gfu lide 10* (— rudes sunt) a/d.; gfa poslán 5* (— di- rectus), tu gfucze 9°. Srovu. je- stliże. Sem náleží dále sloveso jsem pri passivech jako gfu od něho přijati 5. gfu rozděleni 3 (— dividitur) lodé neyffu ztvr- zené (— non sunt) 19* a/d. kmen bud-: bude Ziv 34 (= vi- vet); sem ndleii bud- pri passi- vccÁ : jméno bud poZehnáno 55 (— sit benedictum), bude psáno 6, bude shledáno 7* (— patebit), mnohdy s významem aoristovým : budu prositi 9 (== postulaverunt), že jich mnoho bude poraženo a zbito 122 (— occisis) aźd. kmen hé: jich bieffe všech ... 9*(— fuerant), nékdy veliké bieffe nebezpećenstvie 5*, mnostvi bie- ffe 22 atd.; biechu domové — erant) 22, kdyż v jeho krá- lovství biechu celý rok 5, jenž d > m. a) v mčstč biechu (— erant) 8, 91 atd.; sem náleží bě- při passi- veck : biechu připraveni 7 ( = fuis- sent preparati) jmieni biechu za atd., kmen by-: oyskytd se o kondicio- nałc bych z. t.; v infinitivé: dlG- ho by chtél biti (— immorari) 7, chtél by tu byti s nimi ... až bude chtieti byti (— manere) 35, by ráčil stráž biti 10, Krista biti z počtu (— esse) 7; sem při Dassivech : provozen biti 6* azd. ; o perfektu: glu bily bojovnici 10“ (== fuerant), příčina byla tato 6 (= fuit), geft bil v krajinách 10 atd.; pri passivech : bily gfu přijati 7, o čemž posláni gfu bily 7" atd. kmen jes-: gfem slySel 36^, gfem přijal (= assumpsi) 3. kdyZ gfem jel ... byl gfem uSel ... utekl gfem 18, tiem geft vesel byl 5° (— laetatus est), bil geft v kra- jindch 10, jakoift je ge počítal 10; e 3 sy. může býti vůbec jest vynecháno: tehdy je přijal 8, pří- čina byla tato 6, mile přijal i ztazoval 6 a/d. ; gfmy nalezli 10*, o němž fmy pravili 126, jehož gímy nevídali 104*, coz fmy vi- déli 10; vy fte chtéli 116; brali glu fie 3, došli gfu 3, přišli fu 5, gfu bily bojovníci 10*; z 3. plur. může býli jsů vynecháno: (kteří) weffly 18* (kned pak glu roz- prodali) ad. b) &men Óud.: bude praviti 88, psáti d) budem (= scribemus) 10, čísti budu 3 a/4. kmen Dbé-: ptijel bieffe (applicuit) 5% biefle se zrytil 6, biefle ne- vidal 5* (= viderat), biffe umfel 7 (= fuisse defunctum), biechu vzali (— acceperunt) 29, kdyi již biechu přišli 6, ani se již biechu naučili 5% dary biechu přinesli 5 atd. kmen by- tvoří plsgp/.: když gfu došli bily 7, cčsty, kterémiž gfu bily pfijeli 5% z něhožto bily glu učinili podstavek 29 a/a.
206 bystió, ad:. vehementer: velmi byftrzie béZi 119 (— vehemens). Sro. bystrý. bystrost, f, velocitas: pro velikü byftroft 119 (— velocissimum cursum). bystry, adj.. velox: pro velmi byftru vodu 119 (= velocissimum). .$reva. bystfe. byti, v. imp/.. esse. I. (fieri, existere] ll. esse W. sloveso pomocné, NW. zvláštní vazby. I. bude tlusto 28 (= pinguescit), bude jako snieh 36 a/d. Srora. budücí. Zeláště pak imperativ: bud daleko kakžkolivěk 57" (eciam a remotis), budte křesťané neb židé 61* (sive...) bud kóń nebo pták 65* a/d. ; s toho fak adr. buďto c. /. Il. a) b) c) kmen jes-: ia fem člověk 15, neygfem dóstogen 15, to vse geft věrná pravda 3 (continet veri- tatem), geftly to pravda 6* (si erat verum), tu geft mésto 10* (— est), geft v rudé jako Zelezo (= habetur) 26, lowuo geft mnoho 10* a/d., obvčejné psáno skratkou gt ss., kdež bafin nenye 125 (— extra lacunas', nienij přebý- vani 17 (— non est) ,(téch) u nás nenye (— non habentur) 17*, vsí nienij (— non est) 17* a/d. ; Ar- menij dvé gfta 10 (= sunt); gfut tu také krestané 35° gfu hotovi 6°. hlupi gfu lide 10* (— rudes sunt) a/d.; gfa poslán 5* (— di- rectus), tu gfucze 9°. Srovu. je- stliże. Sem náleží dále sloveso jsem pri passivech jako gfu od něho přijati 5. gfu rozděleni 3 (— dividitur) lodé neyffu ztvr- zené (— non sunt) 19* a/d. kmen bud-: bude Ziv 34 (= vi- vet); sem ndleii bud- pri passi- vccÁ : jméno bud poZehnáno 55 (— sit benedictum), bude psáno 6, bude shledáno 7* (— patebit), mnohdy s významem aoristovým : budu prositi 9 (== postulaverunt), že jich mnoho bude poraženo a zbito 122 (— occisis) aźd. kmen hé: jich bieffe všech ... 9*(— fuerant), nékdy veliké bieffe nebezpećenstvie 5*, mnostvi bie- ffe 22 atd.; biechu domové — erant) 22, kdyż v jeho krá- lovství biechu celý rok 5, jenž d > m. a) v mčstč biechu (— erant) 8, 91 atd.; sem náleží bě- při passi- veck : biechu připraveni 7 ( = fuis- sent preparati) jmieni biechu za atd., kmen by-: oyskytd se o kondicio- nałc bych z. t.; v infinitivé: dlG- ho by chtél biti (— immorari) 7, chtél by tu byti s nimi ... až bude chtieti byti (— manere) 35, by ráčil stráž biti 10, Krista biti z počtu (— esse) 7; sem při Dassivech : provozen biti 6* azd. ; o perfektu: glu bily bojovnici 10“ (== fuerant), příčina byla tato 6 (= fuit), geft bil v krajinách 10 atd.; pri passivech : bily gfu přijati 7, o čemž posláni gfu bily 7" atd. kmen jes-: gfem slySel 36^, gfem přijal (= assumpsi) 3. kdyZ gfem jel ... byl gfem uSel ... utekl gfem 18, tiem geft vesel byl 5° (— laetatus est), bil geft v kra- jindch 10, jakoift je ge počítal 10; e 3 sy. může býti vůbec jest vynecháno: tehdy je přijal 8, pří- čina byla tato 6, mile přijal i ztazoval 6 a/d. ; gfmy nalezli 10*, o němž fmy pravili 126, jehož gímy nevídali 104*, coz fmy vi- déli 10; vy fte chtéli 116; brali glu fie 3, došli gfu 3, přišli fu 5, gfu bily bojovníci 10*; z 3. plur. může býli jsů vynecháno: (kteří) weffly 18* (kned pak glu roz- prodali) ad. b) &men Óud.: bude praviti 88, psáti d) budem (= scribemus) 10, čísti budu 3 a/4. kmen Dbé-: ptijel bieffe (applicuit) 5% biefle se zrytil 6, biefle ne- vidal 5* (= viderat), biffe umfel 7 (= fuisse defunctum), biechu vzali (— acceperunt) 29, kdyi již biechu přišli 6, ani se již biechu naučili 5% dary biechu přinesli 5 atd. kmen by- tvoří plsgp/.: když gfu došli bily 7, cčsty, kterémiž gfu bily pfijeli 5% z něhožto bily glu učinili podstavek 29 a/a.
Strana 207
IV. bieffe patnäste let v stäñi 7° (= habebat etatis); (kożky) gfu v drahé cené (— valoris magni sunt) 10*; z toho mésta geft jiti sedm dni 17 (— itur); jemu bieffe a slu- Siese byti králem 52 [oportebat] a/4. Srovn. budücí, budto, bych, byvati. byvati, ©. imp/.. esse. |. fieri Il. esse lil. sloveso Pomocné. I. bywa tu plátno (— fit) 36, biwa tu lov 123* (— fit), bywagi tu domkové 33* (— fiunt) a/7. Il. król tu bywa (= habitat) 49, zima veliká tu bywa (— est) 17*, nékdy tu bywa sokoluov dvě stě 49* a/4. Ill. zklamání bywagi 83, vyryto na těch dskách bywa...toto písmo ryto biwa 55 a£d. Srocn. byti. byvol z. buvol. byvolový z. buvolový. byzanc z. byzancius. byzancium z. byzancius. * byzanclus, ., byzantius; ved/e toho často neporosuménim pojalo słowo latinského originalu: za zlatý, ješto slove byzan- cius 67°, za dva byzancie (= Venetos) 67°; zlatých tčch, ješto slovú vlasky byzanczyum ... tisíc byzanczyum 66 = ad valorem M bisancium): za tisic zlatÿch, jesto slovû byzanczivm 75 (= bi- sancium aureorum); deset tisic zlatéch, jesto slovi $byzanczyym 61 (= bisan- cium aureorum) a/d. cólistvy, adj, solidus: czeliftwe nohy (— solidos pedes) 26, dfevo má cziely- ftwij (= solidum) 21%, mezi czeliftwu zemi a mezi ostrovem 108 (= firmam terram) a/d. cella, /., id.: v klästefich neb w czellach 27 (= cellis). Celstam z. Cielstam. cely, adj., |. [incolumis] Il. totus. |l. kterjmZ lodie ostaly czely 101* (volně přeloženo) ; Il. czely rok 5, 124 (= totum annum), czely den (=tota die) 41* a/d. ss. cena, /., pretium, valor: :perly) na czienie i na všem pfevysují 100* (precio); jsu v drahé czenie (— valoris magni) 10*, veliké Tzeny 30* (— valoris) a/d. centnóéfr, »., centenarius: z kaZdého czent- nerze... od czentnerze... od czent- nierze... za czentnerZ ( - centenarius) 99, 207 cesta, /.. via. I. czefta v3ichna jest podlázená 90 = via) (= stezka, chodnik); li. pfiemü czeftu :— recto tramite) 27 (= směr pouli alp.); Ill. na czeftie (— in via) 6, na tieftie téch 30 dní 28* (— in via), na téch czieftach 5*; pét dní czeftij 18* (— dietas quinque), czeftu sedm- náste dní 5* a/d.; czeftu jsû konali (— iter) 7, na czeftu sé zdvihnüáti 7 (— iter arripere) af4. * Ciamba, /. z. ;d.: vlafti fe&enej Cziamba král z Ciamba 103*, o vlasti 1 Cziamka 103 (— Ciamba). Ciamka z. Ciamba. *Ciandu, /. nl, id.: o městu Czyandu 49*, z mésta Czyandu 50° mésto recené T Czianda 49*. *Ciangamor, m., n/., id.: mésto Czianga- mor 49, od města # Cziangomor (= Ci- angamor) 49". *Ciangiam, u/., id. mésto Czyangiam ve- liké 97° (= Ciangiam). * Clangli, „/., /d.: za méstem Czianglu jest mésto Cziangli... za méstem Cziangli 87 (— Cyangli). *Cianglu, n/., id.: mésto veliké Czianglu... za tiem méstem Czianglu 87 (— Cyanglu). * Clarciam, zr. id.: o zemi Czyarczyam... jesto slove Czyarcziam ... ta vlast Czi- arczyam... tu vlast Cziarcziam... tej vlasti Cziarziam a/d. 30*—31; Tf Cyrar- ciam 4. Ciarziam c. Ciarciam. cibule, /: cepa: jedie czibuly 19 (— cepas). *Cielstam, nr. id.: osmero království, étvrté Tczyleftam 16 (— Cielstam). ciesaf, ». imperator: na$emu Czieffarzo- wy 55 (zc imperatori). o fimském czye- ffarzi 6 a/d. oiesarsky, ad/., imperialis: majestát czie- farfkey 58 (— imperiale), z czieffarzke* pokolenie 59* afa. ciesarstvie, z. imperium: svćho cziefarz- ftwie 71, jeho ciiefarzftwie sé zprotiviti 58 (— imperio) a/d. cíl, zz., meta: po takových czilech sč zpra- vují 70° ‘= metas). Cilestam v. Cielstam. * Cingianfu, »/., id.: o městu Czyngianfu; Czyngyanffu jest mésto... od mésta Czingianffu (— Cygianfu) 92—92*.
IV. bieffe patnäste let v stäñi 7° (= habebat etatis); (kożky) gfu v drahé cené (— valoris magni sunt) 10*; z toho mésta geft jiti sedm dni 17 (— itur); jemu bieffe a slu- Siese byti králem 52 [oportebat] a/4. Srovn. budücí, budto, bych, byvati. byvati, ©. imp/.. esse. |. fieri Il. esse lil. sloveso Pomocné. I. bywa tu plátno (— fit) 36, biwa tu lov 123* (— fit), bywagi tu domkové 33* (— fiunt) a/7. Il. król tu bywa (= habitat) 49, zima veliká tu bywa (— est) 17*, nékdy tu bywa sokoluov dvě stě 49* a/4. Ill. zklamání bywagi 83, vyryto na těch dskách bywa...toto písmo ryto biwa 55 a£d. Srocn. byti. byvol z. buvol. byvolový z. buvolový. byzanc z. byzancius. byzancium z. byzancius. * byzanclus, ., byzantius; ved/e toho často neporosuménim pojalo słowo latinského originalu: za zlatý, ješto slove byzan- cius 67°, za dva byzancie (= Venetos) 67°; zlatých tčch, ješto slovú vlasky byzanczyum ... tisíc byzanczyum 66 = ad valorem M bisancium): za tisic zlatÿch, jesto slovû byzanczivm 75 (= bi- sancium aureorum); deset tisic zlatéch, jesto slovi $byzanczyym 61 (= bisan- cium aureorum) a/d. cólistvy, adj, solidus: czeliftwe nohy (— solidos pedes) 26, dfevo má cziely- ftwij (= solidum) 21%, mezi czeliftwu zemi a mezi ostrovem 108 (= firmam terram) a/d. cella, /., id.: v klästefich neb w czellach 27 (= cellis). Celstam z. Cielstam. cely, adj., |. [incolumis] Il. totus. |l. kterjmZ lodie ostaly czely 101* (volně přeloženo) ; Il. czely rok 5, 124 (= totum annum), czely den (=tota die) 41* a/d. ss. cena, /., pretium, valor: :perly) na czienie i na všem pfevysují 100* (precio); jsu v drahé czenie (— valoris magni) 10*, veliké Tzeny 30* (— valoris) a/d. centnóéfr, »., centenarius: z kaZdého czent- nerze... od czentnerze... od czent- nierze... za czentnerZ ( - centenarius) 99, 207 cesta, /.. via. I. czefta v3ichna jest podlázená 90 = via) (= stezka, chodnik); li. pfiemü czeftu :— recto tramite) 27 (= směr pouli alp.); Ill. na czeftie (— in via) 6, na tieftie téch 30 dní 28* (— in via), na téch czieftach 5*; pét dní czeftij 18* (— dietas quinque), czeftu sedm- náste dní 5* a/d.; czeftu jsû konali (— iter) 7, na czeftu sé zdvihnüáti 7 (— iter arripere) af4. * Ciamba, /. z. ;d.: vlafti fe&enej Cziamba král z Ciamba 103*, o vlasti 1 Cziamka 103 (— Ciamba). Ciamka z. Ciamba. *Ciandu, /. nl, id.: o městu Czyandu 49*, z mésta Czyandu 50° mésto recené T Czianda 49*. *Ciangamor, m., n/., id.: mésto Czianga- mor 49, od města # Cziangomor (= Ci- angamor) 49". *Ciangiam, u/., id. mésto Czyangiam ve- liké 97° (= Ciangiam). * Clangli, „/., /d.: za méstem Czianglu jest mésto Cziangli... za méstem Cziangli 87 (— Cyangli). *Cianglu, n/., id.: mésto veliké Czianglu... za tiem méstem Czianglu 87 (— Cyanglu). * Clarciam, zr. id.: o zemi Czyarczyam... jesto slove Czyarcziam ... ta vlast Czi- arczyam... tu vlast Cziarcziam... tej vlasti Cziarziam a/d. 30*—31; Tf Cyrar- ciam 4. Ciarziam c. Ciarciam. cibule, /: cepa: jedie czibuly 19 (— cepas). *Cielstam, nr. id.: osmero království, étvrté Tczyleftam 16 (— Cielstam). ciesaf, ». imperator: na$emu Czieffarzo- wy 55 (zc imperatori). o fimském czye- ffarzi 6 a/d. oiesarsky, ad/., imperialis: majestát czie- farfkey 58 (— imperiale), z czieffarzke* pokolenie 59* afa. ciesarstvie, z. imperium: svćho cziefarz- ftwie 71, jeho ciiefarzftwie sé zprotiviti 58 (— imperio) a/d. cíl, zz., meta: po takových czilech sč zpra- vují 70° ‘= metas). Cilestam v. Cielstam. * Cingianfu, »/., id.: o městu Czyngianfu; Czyngyanffu jest mésto... od mésta Czingianffu (— Cygianfu) 92—92*.
Strana 208
208 *Cingui, zr. id.: o vlasti T Czynguy... do vlasti tCzignij... z tej vlasti TCzignij 86—86* (= Cynguy!. cinici, czynyczi 64 jméno tatarske. Cirarciam v. Ciarciam. *Cisie, z., id.: do Czifie 16* (= Chisi). citvar, m., śd.: zazvora, czitwara 85. cizi, ad;, extraneus: czize lidé 82 (— ex- tranei), které czyzie nalezne 45* (= al- terum?), kupci z czizich zemi 67%, { czi- ziech zemí 18* (— extraneis) a/d. oizozemec, »., extraneus: kdyZ czizo- zemcze popadnü 102" (extraneus), 24dny czizozemec (— de aliis regnis) 67* ad. Cka c. dska. cné o. ctné, co z. č. coZ(kolivék) z. č. ctitl, &stiti, o. /w2/., honorare: chcem zemi czftiti 110 (— honorare), chce cztiti velmi 6 (— honorem caperent), hejtmany czti 55 (— honorat) aby cztieni byli (= honorarentur) 10 a/d. ctnd, cné, «ado. [honorifice]: cznie chovati kázal 38* (— optime). cukr, »., zucharum: viece mají czukru (= zucharo) 96°, czukru, galgánu 88 = zucaro), z czukru 123* afa. 6, pron., quid. 7var pivodni &(e) zachovdn pouze po piedlożkich: o czez posläni 7°, ocz mluviti 66. zacz küpiti 70*, procz v. t.; jinak nahrazen püvodnim Genit. čso (původní význam Git. snad ještě zachován v: czoz tu odemše 19), jenž © Mill. pří- chází jako co, což, cožkolivěk, pat v něco a konečné © nic, 7". Z. l. 4dzaci,: czo by móliCiniti 82( = quid); Il. ueurćitć: ani sobi czo uŻkodie 26, by sé jim czo mólo pfihoditi 53% pakli sé nemá czym vyplatiti 102°. S přívěskem — sesiloracím: czimz- koliwiek rozpustén û 112, bfiemè cze- hozkoliwiek 120 a/ď. Srov. něco, nic. relativní: to, czo jest (= quae) 10, všecky věci, w czem má poslušno býti 55, czož v těchto knihách 3; tolik, czoz (= guot) 34, czož by jich bylo 6%, pravidlem :a lat. plural: toho. czož v nich psáno 3, to. czož viděli 6, czof těch úřadóv 42 a/d. ss., absolutní rclativum: protiven- stvie, czo jim činiechu 54%, Żorre- lativné: czymz vÿse, tím užší 58. Cakati v. Cekati. Gar, m. pl., incantatio: svćmi czarij ułi- nil (Z incantacionibus) 118% ohyzdnými czary 101, czary sé obchodie 26* (— in- cantacionibus) a/d. čaroděník, »., incantator: přikáže czaro- denikom ... czarodeniczi (= incantato- res) 40, zklamání czarodienikuw (= ma- gorum) 4*, mnoho czarodienykow 118, 118*, 51*, a/d. ss. 6arovánie, »., incantatio: to czarowanie 109 (= incantationes). V. Carovati. Garovati, z /mpf., incantare: rozličnými obyéeji czarugicze (— incantacionibus intendentes) 109. I”. Carovánie. čas, m., tempus :czaffu tohoto (— tempore) 5, po tři czaffy v roce (= tribus mensi- bus, 50°, v krátkém czaffu (= tempore brevi) 5, 8* afd., po mnohÿch czaffich 3*, aż do fczaffu skladanie 51* (= tem- pora) atd. ss. Srovn. malý. část v. čést. často, adc., saepe: czafto kazováse (— se- pe) 6°; czafto nafezují 123* (— creber), czafto (— plaries) 9 a/d. ss. Gekati, éakati, v. 7//5/, exspectare: kterak gfu czekaly volenie 7 (— expectauerunt) ; smrti na sé czekayte 14*; kdeZto vojsky czakaffie 53 (— expectabati; volenie czakagicze (— prestolantes) 7*, czekaífe príjezda 52“ atd. vždy s Gl., ss. Geled, /, familia. l. spravovánie czeledy (= familie) 42, kaZdá czeled tém sé modlé... 82 (= familia), ohñôv nebo czele- dy ... všech czeledy 96 (= familia) atd. ss. Il. majice czeled kfestanski (= fa- miliares) 6, s veliku czeledy (= co- mitatu) 10 a/d. Geledin, »., familiaris: jinych czeledinuow 55^ (familiares), biese czeledynem krá- lovém 9 (= familiaris), mezi svÿmi cze- lediny (— familiares) 8* a/d. 6elo, »/., frons: prostfed czela 105, na czele privázán 114 (= in fronte) afd. Gepiéka, /., cappella: mó pfivab a czepiczku 65 (= capellum?); sokoli. éerniti, z. impf, nigrum facere: obrazy velmi czerni 112* (= nigerrimas faciunt). Éernost, /., nigredo: ptitifuji sobé czer- nofti 112* (= nigredinem).
208 *Cingui, zr. id.: o vlasti T Czynguy... do vlasti tCzignij... z tej vlasti TCzignij 86—86* (= Cynguy!. cinici, czynyczi 64 jméno tatarske. Cirarciam v. Ciarciam. *Cisie, z., id.: do Czifie 16* (= Chisi). citvar, m., śd.: zazvora, czitwara 85. cizi, ad;, extraneus: czize lidé 82 (— ex- tranei), které czyzie nalezne 45* (= al- terum?), kupci z czizich zemi 67%, { czi- ziech zemí 18* (— extraneis) a/d. oizozemec, »., extraneus: kdyZ czizo- zemcze popadnü 102" (extraneus), 24dny czizozemec (— de aliis regnis) 67* ad. Cka c. dska. cné o. ctné, co z. č. coZ(kolivék) z. č. ctitl, &stiti, o. /w2/., honorare: chcem zemi czftiti 110 (— honorare), chce cztiti velmi 6 (— honorem caperent), hejtmany czti 55 (— honorat) aby cztieni byli (= honorarentur) 10 a/d. ctnd, cné, «ado. [honorifice]: cznie chovati kázal 38* (— optime). cukr, »., zucharum: viece mají czukru (= zucharo) 96°, czukru, galgánu 88 = zucaro), z czukru 123* afa. 6, pron., quid. 7var pivodni &(e) zachovdn pouze po piedlożkich: o czez posläni 7°, ocz mluviti 66. zacz küpiti 70*, procz v. t.; jinak nahrazen püvodnim Genit. čso (původní význam Git. snad ještě zachován v: czoz tu odemše 19), jenž © Mill. pří- chází jako co, což, cožkolivěk, pat v něco a konečné © nic, 7". Z. l. 4dzaci,: czo by móliCiniti 82( = quid); Il. ueurćitć: ani sobi czo uŻkodie 26, by sé jim czo mólo pfihoditi 53% pakli sé nemá czym vyplatiti 102°. S přívěskem — sesiloracím: czimz- koliwiek rozpustén û 112, bfiemè cze- hozkoliwiek 120 a/ď. Srov. něco, nic. relativní: to, czo jest (= quae) 10, všecky věci, w czem má poslušno býti 55, czož v těchto knihách 3; tolik, czoz (= guot) 34, czož by jich bylo 6%, pravidlem :a lat. plural: toho. czož v nich psáno 3, to. czož viděli 6, czof těch úřadóv 42 a/d. ss., absolutní rclativum: protiven- stvie, czo jim činiechu 54%, Żorre- lativné: czymz vÿse, tím užší 58. Cakati v. Cekati. Gar, m. pl., incantatio: svćmi czarij ułi- nil (Z incantacionibus) 118% ohyzdnými czary 101, czary sé obchodie 26* (— in- cantacionibus) a/d. čaroděník, »., incantator: přikáže czaro- denikom ... czarodeniczi (= incantato- res) 40, zklamání czarodienikuw (= ma- gorum) 4*, mnoho czarodienykow 118, 118*, 51*, a/d. ss. 6arovánie, »., incantatio: to czarowanie 109 (= incantationes). V. Carovati. Garovati, z /mpf., incantare: rozličnými obyéeji czarugicze (— incantacionibus intendentes) 109. I”. Carovánie. čas, m., tempus :czaffu tohoto (— tempore) 5, po tři czaffy v roce (= tribus mensi- bus, 50°, v krátkém czaffu (= tempore brevi) 5, 8* afd., po mnohÿch czaffich 3*, aż do fczaffu skladanie 51* (= tem- pora) atd. ss. Srovn. malý. část v. čést. často, adc., saepe: czafto kazováse (— se- pe) 6°; czafto nafezují 123* (— creber), czafto (— plaries) 9 a/d. ss. Gekati, éakati, v. 7//5/, exspectare: kterak gfu czekaly volenie 7 (— expectauerunt) ; smrti na sé czekayte 14*; kdeZto vojsky czakaffie 53 (— expectabati; volenie czakagicze (— prestolantes) 7*, czekaífe príjezda 52“ atd. vždy s Gl., ss. Geled, /, familia. l. spravovánie czeledy (= familie) 42, kaZdá czeled tém sé modlé... 82 (= familia), ohñôv nebo czele- dy ... všech czeledy 96 (= familia) atd. ss. Il. majice czeled kfestanski (= fa- miliares) 6, s veliku czeledy (= co- mitatu) 10 a/d. Geledin, »., familiaris: jinych czeledinuow 55^ (familiares), biese czeledynem krá- lovém 9 (= familiaris), mezi svÿmi cze- lediny (— familiares) 8* a/d. 6elo, »/., frons: prostfed czela 105, na czele privázán 114 (= in fronte) afd. Gepiéka, /., cappella: mó pfivab a czepiczku 65 (= capellum?); sokoli. éerniti, z. impf, nigrum facere: obrazy velmi czerni 112* (= nigerrimas faciunt). Éernost, /., nigredo: ptitifuji sobé czer- nofti 112* (= nigredinem).
Strana 209
černý, črný, ad/, niger: czernij jakžto havrani (— nigri) 49, jsü czrnij jako havrani 105 (— nigri); jsü lidé czernij 19°, Skopy f czrnymi hlavami 51, czernu barvu 49 atd. ss. Červ, Črv, m., vermis: w czrwy sč obrátilo 106* (— vermes). červen, črven, m., Julius: měsiece czer- wencze, czrwna a srpna 50 (— Julio); mésiece czrwna, srpna... 111" — Ju- lio); czerwencze a czerwna 114%, výklad v. u Gebauera, Slovník stě. s. v. TGervenati, órvenati, v. imp/., [rubeum facere]: ta hlína f czrwena fie (— rubea est) 112 (snad omylem m. Crvená jest). červenec, črvenec, m., Junius: máje, czerwencze a června 114* (— Junio), czerwencze, Córvna a srpna 50 (— Ju- nio) a/d.; srovn. Cerven. Gerveny, érveny, adj, rubeus: nosy mají czerwene (— rubei) 17^, sandalóv czer- wenich 107 (= rubeorum), czrwenu a Cerni barwi 49 (= rubro colore., tvaf má czerwe"“ (= rubicondam) 55% oči czerwene a Cerné 49* (= rubeos) a/a. ss.; črvená nemoc: běhačka neb czer- wena nemoc 19 (= ventris fluxus). 6esky, adr. [bohemice] : z latinské czefky přeložená 3. 1. čest, /, pars: devátá czeft (— pars) 97, 99. 2. čest, /., honor: jeho czti (— virtutis) 3, ke czfti (= reverencia) 114, ke czti králi., 9, 27 (— honori; ke czti Bohu (- propter amorem) 110^; s velikü czftie 122 (— honore) a/d. .Vedosti jest jasny doklad; nesů před krále czeft... obě- tujíce 62 (= munera). ČÍ rv. Číž. čllý, adj., [alacer]: vezmúce czile konč 69 (— eguos alios). élnitl, r. imp/., facere: kratochvíl sobé czini (— delectatur) 50, czini jednu véc (— facit; 70*, czienie pecny (— faciunt) 124 afa. ss. číslo, x., numerus: o cziffilu a pofádsé 4 (= cathalogus), w cziefle deset tisic 64“ = numero), sto tv poczifilu 56 afd. ss. Zvláště obvyklé rčení bez čísla: bez czy- fla veliké mno£ství 124 (— innumera multitudo), bez tifla 55* (— innumerus), jakito bez czifla zdálo by sč 53, rozličná diela bez cziffla 59 (— infinita) a/d. ss. 209 élsté, adv., pulchre: cziftie dělají koltry (— nobilissime) 17, cziftie zmalována 33* (— pulcre), cziftie délají 16^ (— pulcher- rime) a/d.; v. čistý. Cisti, v. śmpf., legere: l. rok jedno po mésieciech cztu (= computant) 37; ll. ktoZ czifti bude (— legerit) 10, uměl czifti (— legere) 8^, sljchal pravic, T cztirzy, káZíc 15 (— de :), czifti budú 3, když fu cztly v knihách 40 atd.. obvyklé rčení: mše czifti 15* (= missas legere). Srorx. čtenie. Gistiti, ». imp/., [mundare]: kdyZ ji chce cziftity 36 (= lauari . čistota, /., castitas: někteří czyítotu za- chovávají (— castitatem) 37*. čistý, adj., mundus: I. żivota czifteho 15, zviefat czyftych i nečistých 42“ (— mundorum), M. kadilnicé velmi czifta 62* (— pul- cherrimum), kożichy cziefte 42* (= delicatas), na cziftem místě (— honorabili) 43, cziftem poftav- cem (— pulcro) 33*, czifftu travü poroftlá 57* (= virenti) a/d. Srovu. čistě. číti v. čilý, točíš. GIŻ, proz.. cuius: (póna), cziż jest (= cuius- cunque: 65; cziez polovice 49 (— cuius) atd. élovéél, adj, humanus: czlowieczi maso (— humanas) 105*, ku. podobenství czlo- wieczie' 105, majíce tvát czlowieczie 105 (— hominibus similes) a/d. člověk, m. homo: p/ur. lidé z. pří lid. Zvláště obvyklé rčení člověk živý v. /. czlowieka každého 41 (— homines), czlc- wiek müdrj (— vir) 3, tak Ze sé uZasne czlowiek 123* a/d.; dva czlowieky (— ho- mines) 125*; by byli czlowiekowe tak malićći 102 (= homines), deset czlo- wiekow 109* (= homines) a/d. Črný rv. černý. Črv r. červ. Črven r. červen. črvenec z. červenec. črvený z. červený. čso r. co. čstnč z. ctně. čstíti v. ctíti. čtenie, »„/, [evangelium]: kázal čísti to jisté cztenye 14; cztieny kfestanské /. 57. Cisti. 14
černý, črný, ad/, niger: czernij jakžto havrani (— nigri) 49, jsü czrnij jako havrani 105 (— nigri); jsü lidé czernij 19°, Skopy f czrnymi hlavami 51, czernu barvu 49 atd. ss. Červ, Črv, m., vermis: w czrwy sč obrátilo 106* (— vermes). červen, črven, m., Julius: měsiece czer- wencze, czrwna a srpna 50 (— Julio); mésiece czrwna, srpna... 111" — Ju- lio); czerwencze a czerwna 114%, výklad v. u Gebauera, Slovník stě. s. v. TGervenati, órvenati, v. imp/., [rubeum facere]: ta hlína f czrwena fie (— rubea est) 112 (snad omylem m. Crvená jest). červenec, črvenec, m., Junius: máje, czerwencze a června 114* (— Junio), czerwencze, Córvna a srpna 50 (— Ju- nio) a/d.; srovn. Cerven. Gerveny, érveny, adj, rubeus: nosy mají czerwene (— rubei) 17^, sandalóv czer- wenich 107 (= rubeorum), czrwenu a Cerni barwi 49 (= rubro colore., tvaf má czerwe"“ (= rubicondam) 55% oči czerwene a Cerné 49* (= rubeos) a/a. ss.; črvená nemoc: běhačka neb czer- wena nemoc 19 (= ventris fluxus). 6esky, adr. [bohemice] : z latinské czefky přeložená 3. 1. čest, /, pars: devátá czeft (— pars) 97, 99. 2. čest, /., honor: jeho czti (— virtutis) 3, ke czfti (= reverencia) 114, ke czti králi., 9, 27 (— honori; ke czti Bohu (- propter amorem) 110^; s velikü czftie 122 (— honore) a/d. .Vedosti jest jasny doklad; nesů před krále czeft... obě- tujíce 62 (= munera). ČÍ rv. Číž. čllý, adj., [alacer]: vezmúce czile konč 69 (— eguos alios). élnitl, r. imp/., facere: kratochvíl sobé czini (— delectatur) 50, czini jednu véc (— facit; 70*, czienie pecny (— faciunt) 124 afa. ss. číslo, x., numerus: o cziffilu a pofádsé 4 (= cathalogus), w cziefle deset tisic 64“ = numero), sto tv poczifilu 56 afd. ss. Zvláště obvyklé rčení bez čísla: bez czy- fla veliké mno£ství 124 (— innumera multitudo), bez tifla 55* (— innumerus), jakito bez czifla zdálo by sč 53, rozličná diela bez cziffla 59 (— infinita) a/d. ss. 209 élsté, adv., pulchre: cziftie dělají koltry (— nobilissime) 17, cziftie zmalována 33* (— pulcre), cziftie délají 16^ (— pulcher- rime) a/d.; v. čistý. Cisti, v. śmpf., legere: l. rok jedno po mésieciech cztu (= computant) 37; ll. ktoZ czifti bude (— legerit) 10, uměl czifti (— legere) 8^, sljchal pravic, T cztirzy, káZíc 15 (— de :), czifti budú 3, když fu cztly v knihách 40 atd.. obvyklé rčení: mše czifti 15* (= missas legere). Srorx. čtenie. Gistiti, ». imp/., [mundare]: kdyZ ji chce cziftity 36 (= lauari . čistota, /., castitas: někteří czyítotu za- chovávají (— castitatem) 37*. čistý, adj., mundus: I. żivota czifteho 15, zviefat czyftych i nečistých 42“ (— mundorum), M. kadilnicé velmi czifta 62* (— pul- cherrimum), kożichy cziefte 42* (= delicatas), na cziftem místě (— honorabili) 43, cziftem poftav- cem (— pulcro) 33*, czifftu travü poroftlá 57* (= virenti) a/d. Srovu. čistě. číti v. čilý, točíš. GIŻ, proz.. cuius: (póna), cziż jest (= cuius- cunque: 65; cziez polovice 49 (— cuius) atd. élovéél, adj, humanus: czlowieczi maso (— humanas) 105*, ku. podobenství czlo- wieczie' 105, majíce tvát czlowieczie 105 (— hominibus similes) a/d. člověk, m. homo: p/ur. lidé z. pří lid. Zvláště obvyklé rčení člověk živý v. /. czlowieka každého 41 (— homines), czlc- wiek müdrj (— vir) 3, tak Ze sé uZasne czlowiek 123* a/d.; dva czlowieky (— ho- mines) 125*; by byli czlowiekowe tak malićći 102 (= homines), deset czlo- wiekow 109* (= homines) a/d. Črný rv. černý. Črv r. červ. Črven r. červen. črvenec z. červenec. črvený z. červený. čso r. co. čstnč z. ctně. čstíti v. ctíti. čtenie, »„/, [evangelium]: kázal čísti to jisté cztenye 14; cztieny kfestanské /. 57. Cisti. 14
Strana 210
210 Etrnäste, zumer., quattuordecim: cztrnafte lodi 9* (id.). étrnásty, „umer , decimus quartus: kapi- tola cztrnafta 3*, do cztrnafte*léta 117* (/2 ) &tvery, numer., quattuor : krâlovstvie cztwe- ra... z toho cztwera královstvie 117^ (;4.) čtvrt, /, [quarta pars]: snad ve cztwrt míli 57^ (— leucam unam), kaźdć cztwrty zed (= quadrature) 58, na kaŻdć cztwrty neb strané 58 a/d. čtvrtý, numer., quartus: cztwrte jsú malí 49 ( 2 quarti , kapitola cztwrta 3, 6* a/d. ; Kliment papež cztwrti 7; pól cztwrty miery 96* (— tres et dimidiam; a/d. čtyřiadvacet, »u»mer, viginti quattuor: cztyrzi a dwaczet mil 58. čtyřicátý v. čtyřidcátý. čtyřicet(i) v. čtyřidceti(i). &tyFidcaty, numer., EtyFidsaty, Gtyrycáty, &tyrydsaty, numer., quadragesimus: ka- pitola cztiryczata 29*, kapit. cztiridfata 4; v. ndsled. čtyřidceti, čtyřiceti, čtyřicet, čtyřidset(l), Etyrycet, étyrydset, »umer., quadraginta: jest jíti cztirziczeti dní 28* cztyrzidczet tisíc 123, do cztirzidczeti 125", na czti- rzidczeti dní 8, téch cztirziedczeti dní 46°, cztirziczed panen 76° cztiridczeti dni 38, vzdéli cztirydczeti dni 46 a/d ćtyfie. numer., quattuor: cztirzie mésiece 8, za cztirzi leta 20, cztirzi nohy . . . cztirzi spony 9", cztirzi tisíce 118', od cztirz Zen 56, cztirz jazykuov 8°, ze, všech cztyrz stran 45, ze TtrztiZ poto- kóv 5^, cztyrzů nejstarším 118%, na mie- stech cztirzech 31* a/d. * čtyřikrát, adr., quadruplum: ruce tlusté cztirzikrat (= in quadruplo) 120, po czti- rzikrat to uciní (quattuor vicibus; 62*. dale, /., [longinquitas]: v tej dalij (=ter- minum) 31; svldsté réeni vz-dali: jest wzdaly deset dní 26* (— distans per...), wzdaly dvü dní 31, wzdaly za tti dni 49 ald.; odtud pak ze wzdaly deseti dni 69*. dále v. daleko. daleko, I. z. remotum, ll. adc. [longe]: I. z daleka (—a remotis) 8, ll. nevelmi daleko od nich 45; tak daleko, jak ... 17 ażd. ; dale jedúce (= ulterius) 10, potom dale (= infra) 9 dale psáno 10 (— inferius) afa. ss. Srovn. dalekÿ. daleky, adj., remotus: do daleke vlasti 8* (= remotam) afd. Srovn. daleko. Чай, /, tributum: béfe veliké dany 96° (= tributa), žádnému dany nedávaje 27 (= nulli tributarius est) afd.; svláště často rčení: poddśni jsi w dan 126* (= tributarii) azd. ss. dar, m., munus: vSicky darij (= munera) 5, drahy dary (= iocalia) 5, z darij (= donariis) 35 a/d. ss. t*Darcirim, x/., zd.: dvě městě Argiron a f Dartirym 11 (— Dacirim). dárek, »., iocale: néjaky darek dáti 76* (= iocale). dafiti v. drahý. Darius, zv., m., id. |. (Alexander) s krâ- lem Daryem 21* Il. král jmenem Da- ryus... toho krále darij... tomu Da- riowy 72°. darovati, v. ;»;?/., remunerare: kterak da- rugie Kám rytiefe své (= remunerat) 55. Dartirym v. Darcirim. dâtl, v. imp/, dare. l. nic nedadie (— dare nolunt, 31, dary daducze (— offerentes) 5, Ze jim dadie hojnost.. 51 ( prebere), rada jim byla dana ( = data) 5 afa.; udkteri rieni: dal povolenie 9* (= prebuit consensum), daw jim milé vítanie 8* (— suscipiens eos), aby jemu ženu dal 9, aby jemu dceru v ženu dal 39" add. II. žádného cblúpiti dal (— sinebat) 39, žádnej bydleti nedadie 58* = non permittitur) a/d. lll. dáti sé — ihned gfu fie daly ve- likemu kämovi 91 (= vsdali se). Srovn. dávati. datil v. datyl. datyl, м., id.: ovoce jich slove datyli 123* (— dactilos), jedie datyle to ovoce 19 (— dactilos), víno délají z datyluow 19, 123* (— de dactilis) a/a. dávati, о. imp/f., dare: srovn. dâti. l. Zádnému daní nedawagie 27 ( — nulli tributarius), dawagi za jeden tFicet hfiven (— dantur) 16*, jiesti da- wagi (— exhibentur..) 123*, aby méli co dawati jiesti (— ut sint in cibum) 49* a/d. W. rčení některá: veliké hróze da- wati 121* (— comminari), (velikÿ kám) velmi [fe dawaífe v takové
210 Etrnäste, zumer., quattuordecim: cztrnafte lodi 9* (id.). étrnásty, „umer , decimus quartus: kapi- tola cztrnafta 3*, do cztrnafte*léta 117* (/2 ) &tvery, numer., quattuor : krâlovstvie cztwe- ra... z toho cztwera královstvie 117^ (;4.) čtvrt, /, [quarta pars]: snad ve cztwrt míli 57^ (— leucam unam), kaźdć cztwrty zed (= quadrature) 58, na kaŻdć cztwrty neb strané 58 a/d. čtvrtý, numer., quartus: cztwrte jsú malí 49 ( 2 quarti , kapitola cztwrta 3, 6* a/d. ; Kliment papež cztwrti 7; pól cztwrty miery 96* (— tres et dimidiam; a/d. čtyřiadvacet, »u»mer, viginti quattuor: cztyrzi a dwaczet mil 58. čtyřicátý v. čtyřidcátý. čtyřicet(i) v. čtyřidceti(i). &tyFidcaty, numer., EtyFidsaty, Gtyrycáty, &tyrydsaty, numer., quadragesimus: ka- pitola cztiryczata 29*, kapit. cztiridfata 4; v. ndsled. čtyřidceti, čtyřiceti, čtyřicet, čtyřidset(l), Etyrycet, étyrydset, »umer., quadraginta: jest jíti cztirziczeti dní 28* cztyrzidczet tisíc 123, do cztirzidczeti 125", na czti- rzidczeti dní 8, téch cztirziedczeti dní 46°, cztirziczed panen 76° cztiridczeti dni 38, vzdéli cztirydczeti dni 46 a/d ćtyfie. numer., quattuor: cztirzie mésiece 8, za cztirzi leta 20, cztirzi nohy . . . cztirzi spony 9", cztirzi tisíce 118', od cztirz Zen 56, cztirz jazykuov 8°, ze, všech cztyrz stran 45, ze TtrztiZ poto- kóv 5^, cztyrzů nejstarším 118%, na mie- stech cztirzech 31* a/d. * čtyřikrát, adr., quadruplum: ruce tlusté cztirzikrat (= in quadruplo) 120, po czti- rzikrat to uciní (quattuor vicibus; 62*. dale, /., [longinquitas]: v tej dalij (=ter- minum) 31; svldsté réeni vz-dali: jest wzdaly deset dní 26* (— distans per...), wzdaly dvü dní 31, wzdaly za tti dni 49 ald.; odtud pak ze wzdaly deseti dni 69*. dále v. daleko. daleko, I. z. remotum, ll. adc. [longe]: I. z daleka (—a remotis) 8, ll. nevelmi daleko od nich 45; tak daleko, jak ... 17 ażd. ; dale jedúce (= ulterius) 10, potom dale (= infra) 9 dale psáno 10 (— inferius) afa. ss. Srovn. dalekÿ. daleky, adj., remotus: do daleke vlasti 8* (= remotam) afd. Srovn. daleko. Чай, /, tributum: béfe veliké dany 96° (= tributa), žádnému dany nedávaje 27 (= nulli tributarius est) afd.; svláště často rčení: poddśni jsi w dan 126* (= tributarii) azd. ss. dar, m., munus: vSicky darij (= munera) 5, drahy dary (= iocalia) 5, z darij (= donariis) 35 a/d. ss. t*Darcirim, x/., zd.: dvě městě Argiron a f Dartirym 11 (— Dacirim). dárek, »., iocale: néjaky darek dáti 76* (= iocale). dafiti v. drahý. Darius, zv., m., id. |. (Alexander) s krâ- lem Daryem 21* Il. král jmenem Da- ryus... toho krále darij... tomu Da- riowy 72°. darovati, v. ;»;?/., remunerare: kterak da- rugie Kám rytiefe své (= remunerat) 55. Dartirym v. Darcirim. dâtl, v. imp/, dare. l. nic nedadie (— dare nolunt, 31, dary daducze (— offerentes) 5, Ze jim dadie hojnost.. 51 ( prebere), rada jim byla dana ( = data) 5 afa.; udkteri rieni: dal povolenie 9* (= prebuit consensum), daw jim milé vítanie 8* (— suscipiens eos), aby jemu ženu dal 9, aby jemu dceru v ženu dal 39" add. II. žádného cblúpiti dal (— sinebat) 39, žádnej bydleti nedadie 58* = non permittitur) a/d. lll. dáti sé — ihned gfu fie daly ve- likemu kämovi 91 (= vsdali se). Srovn. dávati. datil v. datyl. datyl, м., id.: ovoce jich slove datyli 123* (— dactilos), jedie datyle to ovoce 19 (— dactilos), víno délají z datyluow 19, 123* (— de dactilis) a/a. dávati, о. imp/f., dare: srovn. dâti. l. Zádnému daní nedawagie 27 ( — nulli tributarius), dawagi za jeden tFicet hfiven (— dantur) 16*, jiesti da- wagi (— exhibentur..) 123*, aby méli co dawati jiesti (— ut sint in cibum) 49* a/d. W. rčení některá: veliké hróze da- wati 121* (— comminari), (velikÿ kám) velmi [fe dawaífe v takové
Strana 211
noviny (--studiebat informari) 9 atd. dávní v. dávny. dávno, ;., [antiquitas]: za stara dawna 10* (—antiquitus); v. nedávno, staro- dávný. dávný, adj, [antiquus]: z dawnich časů 20 (= per multa tempora). dbáti, v. i52/., intendere: kupéení ne- dbagie 38 (— non intendunt). dcera, *dsera, /, filia: aby jemu svü dczeru dal (— filiam) 39*, dfer svjch s sebá chovají (— filias) 117% dfczeri dadie... 78 a/d. dci v. dcera. dód, », avus: po svého dyeda smrti 56. dédina, /., possessio: dyedyni plodné 28* (— possessiones). dek, m., coopertura: (sloni) pfikryti su deky... a na téch diecziech... 62 (— coopertura). dék o. dieka. dókovati, z. imp/., gratias agere: dyeku- gicze Pinu Bohu (= gracias agentes) 10. délánie, »/., [operatio]. k dielany pilné 42 (= preparacio); srovn. délati. délati, v. smp/f., operari: l. v nichżto femeslnici dielagi 93* (= opcrantur), aby svýma rukama dielal 94, jenž na rudě dielachu 36 (= opere minerarum); II. (dóm) když sú dielaly (= in con- struccione) 33%, zlatem .. dielagi 16* (— operantur), kdy£ chléb die- lagi z tésta 124 (— conficitur), na hedvábí velmi zślechtile dielagi (— operantur in serico) 10*, téch penéz Zádny jinj nediela 67* (= fa- ciunt) a/d. rox». délánie. dél r. déle. déle v. dlühy, dlüho. déle, /, longitudo: rčexí na dél: na šíř i na del 104, na dell cesty 20* (— longi- tudine) a/Z., sv/d3/8 často vz-déli: jest wzdely osm dni 30 (= in longum), wzdiely &tyfidceti dni 46 (= longitu- dinis) ad. ss. dělník »., operarius: bjvá nékdy do čty- ficeti dielnykow 93^ (— operarios); téch dielnykow 29 (— architectos) ald. den, m., dies; srovn. dnes. |. drahné dnij 5* (— diebus), ve dne 18 (= de die) atd.; svlásštč často 211 rčení: na však(ý) den, v. £.; pól dne srostlo v poledne v. £. Il. pét dnij cesty (— dietas) 18*, sedm- nást dnij dlí 5*, ve dvü dnij (— die- tas) 17*, tfináste dny cesty (— die- tas, 125, dvadcet dny (= dietas) 7 ald. ss. depagiola 79, 79* s/ovo vlaské. desdaty, numer. decimus: kapit. defata 3% 9 ald. desét, numer., decem: w defieti mílich 21* w defetij dnech 14, w diefiety dnech (— decem diebus) 28 a/d.; tfetí nad de- fetij...po stu a t padefati 44* (omylem místo po deséti); srova. níže desetkrát, desettisic; desét jest obsazeno v koncor- kách tvarů dvadcět, třidcět a/ď., jeden- néste, dvandste atd. a jejich odvozenindch. desetkrát, adv., decem vicibus: musi na defífetkrat béZeti 20* (— fere decem vi- cibus). desettisic, »/;/»er., decem milia: vedle slo- ženého ze dvou slov tvaru z deficti tifficz 45 čte se těž nad deffettyífycz 44% zde patrně slovo pokládáno za jednotku. dešč, x., pluvia: před deffczem zachovají 50 (— pluvia) po dffczi chodie 113 (= pluvia) a/d. ; zvláště často rčení dešč jde: když defícz jde 44 (= pluit', by deffcz šel naň 41* (— pluat) a/d. déti v. dieté. devadesáty, »umer., nonagesimus: dewadefate* pate* 10. devatery, numer., novem: w dewatero kré- lovstvie 95. devéty, numer. nonus: kapit. dewata 3°, 9 atd. dévedka, /. puella: dcera dieweczka (— puella) 43, dieweczku tu umrliu ... pacholika i dieweczku 43; panny ty neb dieweczky...svolaji dieweczky (— puel- las) 110 a/a. * devétkrát, ad»., novies: chce diewetkrat dráže 45* (— novies). děvka z. dievka. diabel, m., id.: že by byli diably 6^ (—de- mones), od škaredého dyabla (sathana) 41 atd. ss. diabelsky, a4/, diabolicus: diabelfkem zjednáním 27 (— diabolica), z dyabelfke* nabádaní 15, jsüce svedeni diabelfkem oslepením 43* (— diabolica) a/4. ss. diablovy, adj., diabolicus: ti jisti kame- 14* léta
noviny (--studiebat informari) 9 atd. dávní v. dávny. dávno, ;., [antiquitas]: za stara dawna 10* (—antiquitus); v. nedávno, staro- dávný. dávný, adj, [antiquus]: z dawnich časů 20 (= per multa tempora). dbáti, v. i52/., intendere: kupéení ne- dbagie 38 (— non intendunt). dcera, *dsera, /, filia: aby jemu svü dczeru dal (— filiam) 39*, dfer svjch s sebá chovají (— filias) 117% dfczeri dadie... 78 a/d. dci v. dcera. dód, », avus: po svého dyeda smrti 56. dédina, /., possessio: dyedyni plodné 28* (— possessiones). dek, m., coopertura: (sloni) pfikryti su deky... a na téch diecziech... 62 (— coopertura). dék o. dieka. dókovati, z. imp/., gratias agere: dyeku- gicze Pinu Bohu (= gracias agentes) 10. délánie, »/., [operatio]. k dielany pilné 42 (= preparacio); srovn. délati. délati, v. smp/f., operari: l. v nichżto femeslnici dielagi 93* (= opcrantur), aby svýma rukama dielal 94, jenž na rudě dielachu 36 (= opere minerarum); II. (dóm) když sú dielaly (= in con- struccione) 33%, zlatem .. dielagi 16* (— operantur), kdy£ chléb die- lagi z tésta 124 (— conficitur), na hedvábí velmi zślechtile dielagi (— operantur in serico) 10*, téch penéz Zádny jinj nediela 67* (= fa- ciunt) a/d. rox». délánie. dél r. déle. déle v. dlühy, dlüho. déle, /, longitudo: rčexí na dél: na šíř i na del 104, na dell cesty 20* (— longi- tudine) a/Z., sv/d3/8 často vz-déli: jest wzdely osm dni 30 (= in longum), wzdiely &tyfidceti dni 46 (= longitu- dinis) ad. ss. dělník »., operarius: bjvá nékdy do čty- ficeti dielnykow 93^ (— operarios); téch dielnykow 29 (— architectos) ald. den, m., dies; srovn. dnes. |. drahné dnij 5* (— diebus), ve dne 18 (= de die) atd.; svlásštč často 211 rčení: na však(ý) den, v. £.; pól dne srostlo v poledne v. £. Il. pét dnij cesty (— dietas) 18*, sedm- nást dnij dlí 5*, ve dvü dnij (— die- tas) 17*, tfináste dny cesty (— die- tas, 125, dvadcet dny (= dietas) 7 ald. ss. depagiola 79, 79* s/ovo vlaské. desdaty, numer. decimus: kapit. defata 3% 9 ald. desét, numer., decem: w defieti mílich 21* w defetij dnech 14, w diefiety dnech (— decem diebus) 28 a/d.; tfetí nad de- fetij...po stu a t padefati 44* (omylem místo po deséti); srova. níže desetkrát, desettisic; desét jest obsazeno v koncor- kách tvarů dvadcět, třidcět a/ď., jeden- néste, dvandste atd. a jejich odvozenindch. desetkrát, adv., decem vicibus: musi na defífetkrat béZeti 20* (— fere decem vi- cibus). desettisic, »/;/»er., decem milia: vedle slo- ženého ze dvou slov tvaru z deficti tifficz 45 čte se těž nad deffettyífycz 44% zde patrně slovo pokládáno za jednotku. dešč, x., pluvia: před deffczem zachovají 50 (— pluvia) po dffczi chodie 113 (= pluvia) a/d. ; zvláště často rčení dešč jde: když defícz jde 44 (= pluit', by deffcz šel naň 41* (— pluat) a/d. déti v. dieté. devadesáty, »umer., nonagesimus: dewadefate* pate* 10. devatery, numer., novem: w dewatero kré- lovstvie 95. devéty, numer. nonus: kapit. dewata 3°, 9 atd. dévedka, /. puella: dcera dieweczka (— puella) 43, dieweczku tu umrliu ... pacholika i dieweczku 43; panny ty neb dieweczky...svolaji dieweczky (— puel- las) 110 a/a. * devétkrát, ad»., novies: chce diewetkrat dráže 45* (— novies). děvka z. dievka. diabel, m., id.: že by byli diably 6^ (—de- mones), od škaredého dyabla (sathana) 41 atd. ss. diabelsky, a4/, diabolicus: diabelfkem zjednáním 27 (— diabolica), z dyabelfke* nabádaní 15, jsüce svedeni diabelfkem oslepením 43* (— diabolica) a/4. ss. diablovy, adj., diabolicus: ti jisti kame- 14* léta
Strana 212
212 nové dyablowij ohyzdnými čáry (= dia- bolicis) 101. dieka r. bezdćky. diel, », pars: I. Dlel tfeti knih (— pars tertia) 99", desátj diel (— partem) 109, dva. caty diel /., w diely rozdéliti 38* (= partes) a/d. ll. adverbialné: dvôr velikého kám wieczffij diel má obilé dosti (= pro maiori parte) 92; zeláště spojení diel—diel: jsá diel podobenstvie ptacieho a diel zviefecieho 119* (7 partim) a/2 dlelo, »., opus: to dielo ftawiechu 29 (— opus: a/d. ss.; fodieleni svjm 42 (= laboribus). dietě, z., sg. [infans]; déti, 4/7. /., [liberi]: Zenu, ana dietietem téZka 7^ a/d.; Zeny S dietmy (— filiis) 30^, dietom potřebu obmýšlejí 118; všechny dieti 116* (— fi- lios) a/d. ss. 1. dieti, "^ 7mp/, [facere] : l. coZ oni diegie, to mâ 68 (nenilé omyl m. die/agie); trh diegi (= ex- pendunt) 78*; srozn. dobrodienie. ll. to zlé diegie fie (= fit) 116, pocti- vost fie jim diegie [— exhibetur] 32 atd. 2. dieti, v. ;»^/., dicere: dieffli loket . .. 26% a on die hoře 14, vy jim diete 14 (— dicetis), vlast, jieZ diegi Kastor 28°, tehdy diegi, Ze jej uzdravile (= attri- buunt) 83 a/4. dievël, adj, ancillarum: obrazóv diew- cziech 95* (— ancillarum). dievka, /. ancilla: od diewek má synuov (= ancillis) 56*, pacholkóv i diewek 34 atd. div, »., miraculum: o diewu pfenesenie 3* (— miraculo), o dywu nékterakého... 4 atd. dívatl sé, r. imp/., [spectare]: on sé tomu diwa 62. diviti sé, v. imp/., [mirari]: velmi fic die- wiechu 16. divnost, /, mirabilia: shlédnüc dywnoft vlasti (— mirabilibus) 119^. divny, ad/., mirabilis: o diwnych věcech 4% o dyewnem paláci (— mirabili)... dyewney rozkośi (= mira) 56* a/d. divoký, aď/., [agrestis]: ta vlast dywoka 124* (= silvestris), vlast něčso dywoka jest 104 (— non domestica); diwoke* zvéfe (— silvestrium) 124^, diwoke* zvěře mnoho (silvestria) 28 a/4.; divoky osel — onager: dywokych offluow 17, diwokich oflow 124 (— onagri) a/d. . dle, /z»., longitudo: na dvanáste kro- čejí dly (— in longitudine) 119, cestü sedmnáste dní dlij (— per dietas XVII) 5^, dly za dva dni (— longitudinis) 1S*, jest dlij za dvanáste dní (— in longitu- dine) 28, dly osm dní (— longitudinis) 21, devét pídí dly (— longitudinis) 48 a4. ss; zvláště Casto na dli: jest na dly trinást dní (— per dietas XII) 125, má na dly a na Síf... (— longitudo) 27*, trest na dly rozdélili (— per longum) 40, má na dly viece ne£ sto dní (— longitudinis) 91 atd. Doklad: Ćtyfi mile $zdl 11* (= longitudinis) a jak doklady vzdél mohou ndlezeti sem, ale také & déle; r. /. 2. dle, ^raec? , [propter]: dle královstvie svrchu jmenovaného (— occasione) 83. Pravidelně užíváno jí pjostpositivně: geho dle 6* (== amore sui). diüho, adz., diu: kterakkolivék dluho 7 (— quam diu), by byl tam dele mimo 20 dni (= ultra) 30*, naydele sem ptebg- val (— diucius) 99 a/a. ss. .Srors. dlühy. diühost, /., longitudo: o dluhofty té púšče 31*, po dluhofty petie (— longitudo) 119*, atd. dluhy, adj., longus: jakoż ta vlast dluha jest 125 (= protenditur), (maji) oczafy dluhe (= longam) 18, jest dluha tfi dni (= longitudine) 34* a/4. dnes, ade., hodie: i dnes ostal (— hodie) 29°. Srorn. den. dno, z., fundum: ode dna zevnitfnieho (= fundo) 57. do, pracp., ad: označuje pravidelné směr k cíli nčjakému : šli jsú do krajin 4“, 3, jetr do zemí... přijeli do Glacie 10* (— ad), komuorek do étyfidcéti 99*, do Benátek 3* atd. ss.; zvláště často až do: az do mofe 126* (= usque ad', az do nich 126 (= až se vrátí) atd., z. až, rčení: z města do miesta 6“ (= ad) atd. * dobiti, r. iśmp/:, occidere: lovci jej do bygi 80^ (— occidunt). dobře, agar., [bene]: i velmi dobrze (= optime) 10, velmi tdofti uméjí (— optime) 44, lepe vyloliti 26* a/d. ss.; =
212 nové dyablowij ohyzdnými čáry (= dia- bolicis) 101. dieka r. bezdćky. diel, », pars: I. Dlel tfeti knih (— pars tertia) 99", desátj diel (— partem) 109, dva. caty diel /., w diely rozdéliti 38* (= partes) a/d. ll. adverbialné: dvôr velikého kám wieczffij diel má obilé dosti (= pro maiori parte) 92; zeláště spojení diel—diel: jsá diel podobenstvie ptacieho a diel zviefecieho 119* (7 partim) a/2 dlelo, »., opus: to dielo ftawiechu 29 (— opus: a/d. ss.; fodieleni svjm 42 (= laboribus). dietě, z., sg. [infans]; déti, 4/7. /., [liberi]: Zenu, ana dietietem téZka 7^ a/d.; Zeny S dietmy (— filiis) 30^, dietom potřebu obmýšlejí 118; všechny dieti 116* (— fi- lios) a/d. ss. 1. dieti, "^ 7mp/, [facere] : l. coZ oni diegie, to mâ 68 (nenilé omyl m. die/agie); trh diegi (= ex- pendunt) 78*; srozn. dobrodienie. ll. to zlé diegie fie (= fit) 116, pocti- vost fie jim diegie [— exhibetur] 32 atd. 2. dieti, v. ;»^/., dicere: dieffli loket . .. 26% a on die hoře 14, vy jim diete 14 (— dicetis), vlast, jieZ diegi Kastor 28°, tehdy diegi, Ze jej uzdravile (= attri- buunt) 83 a/4. dievël, adj, ancillarum: obrazóv diew- cziech 95* (— ancillarum). dievka, /. ancilla: od diewek má synuov (= ancillis) 56*, pacholkóv i diewek 34 atd. div, »., miraculum: o diewu pfenesenie 3* (— miraculo), o dywu nékterakého... 4 atd. dívatl sé, r. imp/., [spectare]: on sé tomu diwa 62. diviti sé, v. imp/., [mirari]: velmi fic die- wiechu 16. divnost, /, mirabilia: shlédnüc dywnoft vlasti (— mirabilibus) 119^. divny, ad/., mirabilis: o diwnych věcech 4% o dyewnem paláci (— mirabili)... dyewney rozkośi (= mira) 56* a/d. divoký, aď/., [agrestis]: ta vlast dywoka 124* (= silvestris), vlast něčso dywoka jest 104 (— non domestica); diwoke* zvéfe (— silvestrium) 124^, diwoke* zvěře mnoho (silvestria) 28 a/4.; divoky osel — onager: dywokych offluow 17, diwokich oflow 124 (— onagri) a/d. . dle, /z»., longitudo: na dvanáste kro- čejí dly (— in longitudine) 119, cestü sedmnáste dní dlij (— per dietas XVII) 5^, dly za dva dni (— longitudinis) 1S*, jest dlij za dvanáste dní (— in longitu- dine) 28, dly osm dní (— longitudinis) 21, devét pídí dly (— longitudinis) 48 a4. ss; zvláště Casto na dli: jest na dly trinást dní (— per dietas XII) 125, má na dly a na Síf... (— longitudo) 27*, trest na dly rozdélili (— per longum) 40, má na dly viece ne£ sto dní (— longitudinis) 91 atd. Doklad: Ćtyfi mile $zdl 11* (= longitudinis) a jak doklady vzdél mohou ndlezeti sem, ale také & déle; r. /. 2. dle, ^raec? , [propter]: dle královstvie svrchu jmenovaného (— occasione) 83. Pravidelně užíváno jí pjostpositivně: geho dle 6* (== amore sui). diüho, adz., diu: kterakkolivék dluho 7 (— quam diu), by byl tam dele mimo 20 dni (= ultra) 30*, naydele sem ptebg- val (— diucius) 99 a/a. ss. .Srors. dlühy. diühost, /., longitudo: o dluhofty té púšče 31*, po dluhofty petie (— longitudo) 119*, atd. dluhy, adj., longus: jakoż ta vlast dluha jest 125 (= protenditur), (maji) oczafy dluhe (= longam) 18, jest dluha tfi dni (= longitudine) 34* a/4. dnes, ade., hodie: i dnes ostal (— hodie) 29°. Srorn. den. dno, z., fundum: ode dna zevnitfnieho (= fundo) 57. do, pracp., ad: označuje pravidelné směr k cíli nčjakému : šli jsú do krajin 4“, 3, jetr do zemí... přijeli do Glacie 10* (— ad), komuorek do étyfidcéti 99*, do Benátek 3* atd. ss.; zvláště často až do: az do mofe 126* (= usque ad', az do nich 126 (= až se vrátí) atd., z. až, rčení: z města do miesta 6“ (= ad) atd. * dobiti, r. iśmp/:, occidere: lovci jej do bygi 80^ (— occidunt). dobře, agar., [bene]: i velmi dobrze (= optime) 10, velmi tdofti uméjí (— optime) 44, lepe vyloliti 26* a/d. ss.; =
Strana 213
M. dobrze urozené (— nobiles) 26*, dva bratry dobrze učená (= lite- ratos) 8, srovu. dobrý. dobrodienie, », beneficium: dobrodienie učiniti 68 (— beneficia). dobrotivost, /., benignitas: tu dobrotiwoft ukazovali (— benignitatem) 35*. dobrotivy, adj, benignus: velmi dobro- tiwy 6 (— benignus). dobrovolné, ad»., sponte: dobrowolnie sé oddal 121* (— sponte). dobrý, adj., bonus: I. bohóv dobrich (= bonorum) 7, dobre svčdečství (— testimonium bonum) 3, že by byla naylepfiie (= melior) 6*, pro lepfie prospéch (» amplioris gracia) 5 a/d. ss. Il. lepffie pastvy 10* (2 competencia), zlato tlúšči na dobry prst (— unius digiti) 84*, śćepuov dobrzich (= ar bores fructifere) 17^ a/d.; k mazání velmi dobra (— optimus) 11, prach dobry k ocima (- medeturoculis) 21 afd.; srovn. dobfe. dobytée, * dobytáe, »., animal: dobitcze kteréZkolivék (= animal) 28, pána toho dobytífiete najdúc (= animal) 46 a/d. dobytèek, m., bestia: ani ptáka ani doby- teczka 37* (= bestia). dobytećek z. dobytek. dobytek, »., pecus: s dobittkem 11 (2 cum armentis) velikého i drobného dobitka (» iumentorum et pecorum) 10*, dobytek to jest koni... 123*(— animalia), on jie na dobitku věno ukáže (= in animali- bus) 37* a/d. ss. dobyti, v. perf, |. [comparare] Il. capere. l. co dobudete, pfivezte 116* (= lu- crati fueritis); nemohli by jim po- tfeby dobyti (= de victualibus providere) 31* a/d.; srv. dobyvati. ll. mésta mocí dobily (— capta) ... všeho světa dobity by mohli (2 conquirere) 93; osm jiných vlastí dobil (= cepit) 39, (praky), jimiZto město ovšem dobvdeno bude (- caperetur) 91 ad. ss. dobyvanie, z/., [expugnatio]. poslal k do- bywanij mést (- ad debellandas) 92". Srovn. doby vati. dobyvatl, s. /»2/., |. [comparare] Il. capere. l. by jim jinej pícé dobywaly 44 (= preparentur); 213 Il. (král) dobywagie a kaze 122, s nim chtěl jeti jiných měst dobiwat (= capiendas; s G#.) 39, když město silné dobywachu '— impugnarent, s Acc, rr) 92* atd. Srovn. doby- vanie a dobýti. dochśzeti, z. imp/., [-- adire]: slunce tu nedochazie 126 (= non apparente). dojiti, ^ ^/., pervenire: .S$ gf.: aż právě doffly mésta (— pervenirent) 5*, dvoru doffly jsû ( - adierunt) 3, kdyZ jsá doffly bily města Akkon 7 (= ingressi), kdež jich jdogyti mohů (= adiri) 113*, krále doffly gfu (= adierunt) 5° a/d. ss. S před- łożkami: doffly gfu do Benátek 7“( = ive- runt), k bfehu dogiti (= ad portum per- venire) 7, doffly gfu k najvëtsiemu králi (= pervenerunt ad) 6; z dokladé aby s ním velikému králi doffly (= adirent regem) 6 Patrně schúsí k. Absolutivně : mčsto prvé, doyducz do téj vlasti, slove... (= introeuntibus) 89* a/a. dokavadZkolivók, ad»., quamdiu: f do- kawazdkoliwiek tu chtél byti 34* ( 2 quam- diu). dokonati, c. ^/., perficere : inhed dokonati snaZichu sé 23* (- perficere), dokonal tu modlidbu 16, knihy su dokonany... dokonal gfem knihy 126*, kdyż fie rok dokona ( = anno completo) 32* ard. Srovs. dokonávati sé. * dokonávati sé, v. imp/., explicere: tak fie dokonawa pfedmluva 3 (- explicit); a tak ffe dokonawagi kapituly 4 (= expli- ciunt), tak fie dokonawagie prvé knihy (= explicit) 51* a/ď. dokudZ, adr., quousque: dokudz tu budü (śd.) 76°. T dól, »., vallis: js hory, dolowe i lesové (= valles) 74* (podle patrnéko usu auto- rova jest toto hapax legomenon Mill. asi omyl m. ádol(é) v. £.) Srovn. dolôv. dole, adv, infra: dva dole mi (— inferiores) 47°. |; dolów. *dolina, /., [locus inferior]: tu na té do- lynie 17*. dolóv, adv, [deorsum]: jiti doluow . .. doluow sende 17* ( - ad decliuium) ; voda teče dolu po nich (- inferius) 50*. .Srorn. dól, dole. dolu z. dolóv. dóm, »., domus: duom Pavlàü 5 (- domus), zuby
M. dobrze urozené (— nobiles) 26*, dva bratry dobrze učená (= lite- ratos) 8, srovu. dobrý. dobrodienie, », beneficium: dobrodienie učiniti 68 (— beneficia). dobrotivost, /., benignitas: tu dobrotiwoft ukazovali (— benignitatem) 35*. dobrotivy, adj, benignus: velmi dobro- tiwy 6 (— benignus). dobrovolné, ad»., sponte: dobrowolnie sé oddal 121* (— sponte). dobrý, adj., bonus: I. bohóv dobrich (= bonorum) 7, dobre svčdečství (— testimonium bonum) 3, že by byla naylepfiie (= melior) 6*, pro lepfie prospéch (» amplioris gracia) 5 a/d. ss. Il. lepffie pastvy 10* (2 competencia), zlato tlúšči na dobry prst (— unius digiti) 84*, śćepuov dobrzich (= ar bores fructifere) 17^ a/d.; k mazání velmi dobra (— optimus) 11, prach dobry k ocima (- medeturoculis) 21 afd.; srovn. dobfe. dobytée, * dobytáe, »., animal: dobitcze kteréZkolivék (= animal) 28, pána toho dobytífiete najdúc (= animal) 46 a/d. dobytèek, m., bestia: ani ptáka ani doby- teczka 37* (= bestia). dobytećek z. dobytek. dobytek, »., pecus: s dobittkem 11 (2 cum armentis) velikého i drobného dobitka (» iumentorum et pecorum) 10*, dobytek to jest koni... 123*(— animalia), on jie na dobitku věno ukáže (= in animali- bus) 37* a/d. ss. dobyti, v. perf, |. [comparare] Il. capere. l. co dobudete, pfivezte 116* (= lu- crati fueritis); nemohli by jim po- tfeby dobyti (= de victualibus providere) 31* a/d.; srv. dobyvati. ll. mésta mocí dobily (— capta) ... všeho světa dobity by mohli (2 conquirere) 93; osm jiných vlastí dobil (= cepit) 39, (praky), jimiZto město ovšem dobvdeno bude (- caperetur) 91 ad. ss. dobyvanie, z/., [expugnatio]. poslal k do- bywanij mést (- ad debellandas) 92". Srovn. doby vati. dobyvatl, s. /»2/., |. [comparare] Il. capere. l. by jim jinej pícé dobywaly 44 (= preparentur); 213 Il. (král) dobywagie a kaze 122, s nim chtěl jeti jiných měst dobiwat (= capiendas; s G#.) 39, když město silné dobywachu '— impugnarent, s Acc, rr) 92* atd. Srovn. doby- vanie a dobýti. dochśzeti, z. imp/., [-- adire]: slunce tu nedochazie 126 (= non apparente). dojiti, ^ ^/., pervenire: .S$ gf.: aż právě doffly mésta (— pervenirent) 5*, dvoru doffly jsû ( - adierunt) 3, kdyZ jsá doffly bily města Akkon 7 (= ingressi), kdež jich jdogyti mohů (= adiri) 113*, krále doffly gfu (= adierunt) 5° a/d. ss. S před- łożkami: doffly gfu do Benátek 7“( = ive- runt), k bfehu dogiti (= ad portum per- venire) 7, doffly gfu k najvëtsiemu králi (= pervenerunt ad) 6; z dokladé aby s ním velikému králi doffly (= adirent regem) 6 Patrně schúsí k. Absolutivně : mčsto prvé, doyducz do téj vlasti, slove... (= introeuntibus) 89* a/a. dokavadZkolivók, ad»., quamdiu: f do- kawazdkoliwiek tu chtél byti 34* ( 2 quam- diu). dokonati, c. ^/., perficere : inhed dokonati snaZichu sé 23* (- perficere), dokonal tu modlidbu 16, knihy su dokonany... dokonal gfem knihy 126*, kdyż fie rok dokona ( = anno completo) 32* ard. Srovs. dokonávati sé. * dokonávati sé, v. imp/., explicere: tak fie dokonawa pfedmluva 3 (- explicit); a tak ffe dokonawagi kapituly 4 (= expli- ciunt), tak fie dokonawagie prvé knihy (= explicit) 51* a/ď. dokudZ, adr., quousque: dokudz tu budü (śd.) 76°. T dól, »., vallis: js hory, dolowe i lesové (= valles) 74* (podle patrnéko usu auto- rova jest toto hapax legomenon Mill. asi omyl m. ádol(é) v. £.) Srovn. dolôv. dole, adv, infra: dva dole mi (— inferiores) 47°. |; dolów. *dolina, /., [locus inferior]: tu na té do- lynie 17*. dolóv, adv, [deorsum]: jiti doluow . .. doluow sende 17* ( - ad decliuium) ; voda teče dolu po nich (- inferius) 50*. .Srorn. dól, dole. dolu z. dolóv. dóm, »., domus: duom Pavlàü 5 (- domus), zuby
Strana 214
214 jmeno i duom 14*, jsá domowe (- pala- tia; 68° afd. ss. Srorn. doma, domóv. doma, adz., in domo: télo doma chovajie 33* (= in domo). Srovn. dóm. domácí, ad;., domesticus: dfevitko do- maczie jest 114* ( = domestica). domek, »., domuncula: domkowe nékte- raci (= domuncule) 33% domky sobé délaji (= domunculas) 28 atd. domóv, ade, domum: domuow sé ne- vrátí 35 (— in domum suam), domow sé vrátí (— in propriam mansionem) 125*, domuw nesméjiechu 5*, domuw vrátiti sé 3* (= ad propria) a/a. I: dóm. domovity, adj., domesticus: krajina domo- wita (= domestica) 17, coż téch üfa- duow domowitych ( - domus) 42 atd. ss. *donášeti, v. ;»p/., deferre: noviny do- naffiegie (= deferunt) 6». donésti, s. p/., deferre: aby je donefly 6* (= deferendas), kdež mají donefeni býti 69* (= deferende) a/a. donóvadź, dońovadż, cy., donec: donie- waz snieh ... pominul (= donec) 6, donyewadz sé neoptá 65^" (- donec), donewadz (= quamdiu) 35*, donywadz nebudü dokonány (- donec) 33, donye- wadZ je Ziv byl 89*, doniewadz (- do nec) 78 a/d. ss.; donowadz jest Ziv byl (7 quamdiu) 73, donowadz bydlé (- do- nec) 78, donowadz leZí 81*, donyowadz leżie 82 a/d. rr. Srovn. don&vadikolivék. donévadzkolivók, cj, quamdiu: donye- wadzkolywyek u toho ta věc jest (7 quamdiu autem) 65*. donévaZz z. donévadZ. donivadZ r. donévadz. doňovadž v. donévadzZ. Tdopagiola 79, 79* v. depagiola. dopraviti, v. ^/. ducere: na jeho hrad do- prawiti (-- ducerent) 73. dopustiti ». ^/,, permittere: hfiechu sé ne- dopuftie 114^ (committunt); ani jim jiZ dopuftie (— permittuntur) 76*. * dorósti, z. ^/., crescere: kdyZ doroftly, vdával je (= creverunt) 88*. dosáhati, v. ;5^/. attingere: ledva noh dofahati mohü (--attingere) 59*. dospievati, «^ impf, maturescere: zrá a dofpiewa 19* (= maturescit), ty + maji dofpiewati 20 (= maturescunt). dostatek z. nedostatek. dostati, ». ^/, adipisci: doftane fie královi darem 62 (— oblati sunt), mó£ fie do- ftati każdy den (— ascendunt) 75 a/d. dosti, adr., [satis]: pSenice dofti (— ha- bundanter) 20, dofti ryb (= habundanter) 11* a/d. ss.; dofti najde (- copia) 20; rčení: na skrovné stravě dofti maji 44 (= contenti modico) a/ď. I“ dobře. dóstojenstvie, z. [dignitas]: duoftogenítwye cisafstvic (= sceptrum imperii) 5 afa. dóstojny, adj, dignus: viery duoftoyno 3 (fide dignum), (první Zena) jest duo- ftoyneyflie (= dignior) 37%, duoftoyne” biskupu 14“ atd. dověřiti, v. ^/. ([— credere] nesnadné tomu dowierzie (— incredibile) 93* dóvod, »., ratio: dowod tento jest (— ra- cio) 9. dradva v. dratva. drahné, adr. plurimum: drahnie dni 5° (- plurimis diebus) drahne domóv (= plures) 125* afa. drahost, /, [pretiositas]: mnohé převýší svü drahofti deset tisíc zlatých (= pre- ciose) 61. drahy, adj, l. pretiosus: drahy dary 5 (— pre- tiosa), velmi drazij (— magni pretii) 16*, jsá u nich velmi f darZie (— magni pretii) 43, v drahe cené 10* (— magai pretii), drahe* kofenie...zboZie drahe* (— pre- tiosarum) 10% drwa jsu draffie 71 afa. li. proti drahym letém (=caristie) 70. Srovu. draze. drakovy, adj., draconum: obrazy drakowe ucinie (— drakonum) $5*. drásta, /. [supellectile]: rozli&ná drafta 62 (— vasa aurea et argentea). dratva, "dradva, /., filum: s$ívají drad- wami...ty dradwij (— fila) 19. draze, ade , pretio magno: tu velmi draze prodávají (— precio magno) 80*, devét- krat draze 45°. dféve z. dřicve. dfevény, adj. ligneus: drzewene twrze = lignea) 120, drzewenymi hřebíky (- ligneis) 19 a/d. dfevióko, »., arbusculum: s malého drzie- wiczka (- arbusculis) 78. z malého drze wiczka (— arboribus) 123*, to drzewiczko (= arbuscula) 114* a/4. dfevni, ad/., [pristinus]: ta dva pány drziewny 64, (— prefatis) 56. dřevo, ». fur. drva, G/. drev |. arbor Il. lignum.
214 jmeno i duom 14*, jsá domowe (- pala- tia; 68° afd. ss. Srorn. doma, domóv. doma, adz., in domo: télo doma chovajie 33* (= in domo). Srovn. dóm. domácí, ad;., domesticus: dfevitko do- maczie jest 114* ( = domestica). domek, »., domuncula: domkowe nékte- raci (= domuncule) 33% domky sobé délaji (= domunculas) 28 atd. domóv, ade, domum: domuow sé ne- vrátí 35 (— in domum suam), domow sé vrátí (— in propriam mansionem) 125*, domuw nesméjiechu 5*, domuw vrátiti sé 3* (= ad propria) a/a. I: dóm. domovity, adj., domesticus: krajina domo- wita (= domestica) 17, coż téch üfa- duow domowitych ( - domus) 42 atd. ss. *donášeti, v. ;»p/., deferre: noviny do- naffiegie (= deferunt) 6». donésti, s. p/., deferre: aby je donefly 6* (= deferendas), kdež mají donefeni býti 69* (= deferende) a/a. donóvadź, dońovadż, cy., donec: donie- waz snieh ... pominul (= donec) 6, donyewadz sé neoptá 65^" (- donec), donewadz (= quamdiu) 35*, donywadz nebudü dokonány (- donec) 33, donye- wadZ je Ziv byl 89*, doniewadz (- do nec) 78 a/d. ss.; donowadz jest Ziv byl (7 quamdiu) 73, donowadz bydlé (- do- nec) 78, donowadz leZí 81*, donyowadz leżie 82 a/d. rr. Srovn. don&vadikolivék. donévadzkolivók, cj, quamdiu: donye- wadzkolywyek u toho ta věc jest (7 quamdiu autem) 65*. donévaZz z. donévadZ. donivadZ r. donévadz. doňovadž v. donévadzZ. Tdopagiola 79, 79* v. depagiola. dopraviti, v. ^/. ducere: na jeho hrad do- prawiti (-- ducerent) 73. dopustiti ». ^/,, permittere: hfiechu sé ne- dopuftie 114^ (committunt); ani jim jiZ dopuftie (— permittuntur) 76*. * dorósti, z. ^/., crescere: kdyZ doroftly, vdával je (= creverunt) 88*. dosáhati, v. ;5^/. attingere: ledva noh dofahati mohü (--attingere) 59*. dospievati, «^ impf, maturescere: zrá a dofpiewa 19* (= maturescit), ty + maji dofpiewati 20 (= maturescunt). dostatek z. nedostatek. dostati, ». ^/, adipisci: doftane fie královi darem 62 (— oblati sunt), mó£ fie do- ftati każdy den (— ascendunt) 75 a/d. dosti, adr., [satis]: pSenice dofti (— ha- bundanter) 20, dofti ryb (= habundanter) 11* a/d. ss.; dofti najde (- copia) 20; rčení: na skrovné stravě dofti maji 44 (= contenti modico) a/ď. I“ dobře. dóstojenstvie, z. [dignitas]: duoftogenítwye cisafstvic (= sceptrum imperii) 5 afa. dóstojny, adj, dignus: viery duoftoyno 3 (fide dignum), (první Zena) jest duo- ftoyneyflie (= dignior) 37%, duoftoyne” biskupu 14“ atd. dověřiti, v. ^/. ([— credere] nesnadné tomu dowierzie (— incredibile) 93* dóvod, »., ratio: dowod tento jest (— ra- cio) 9. dradva v. dratva. drahné, adr. plurimum: drahnie dni 5° (- plurimis diebus) drahne domóv (= plures) 125* afa. drahost, /, [pretiositas]: mnohé převýší svü drahofti deset tisíc zlatých (= pre- ciose) 61. drahy, adj, l. pretiosus: drahy dary 5 (— pre- tiosa), velmi drazij (— magni pretii) 16*, jsá u nich velmi f darZie (— magni pretii) 43, v drahe cené 10* (— magai pretii), drahe* kofenie...zboZie drahe* (— pre- tiosarum) 10% drwa jsu draffie 71 afa. li. proti drahym letém (=caristie) 70. Srovu. draze. drakovy, adj., draconum: obrazy drakowe ucinie (— drakonum) $5*. drásta, /. [supellectile]: rozli&ná drafta 62 (— vasa aurea et argentea). dratva, "dradva, /., filum: s$ívají drad- wami...ty dradwij (— fila) 19. draze, ade , pretio magno: tu velmi draze prodávají (— precio magno) 80*, devét- krat draze 45°. dféve z. dřicve. dfevény, adj. ligneus: drzewene twrze = lignea) 120, drzewenymi hřebíky (- ligneis) 19 a/d. dfevióko, »., arbusculum: s malého drzie- wiczka (- arbusculis) 78. z malého drze wiczka (— arboribus) 123*, to drzewiczko (= arbuscula) 114* a/4. dfevni, ad/., [pristinus]: ta dva pány drziewny 64, (— prefatis) 56. dřevo, ». fur. drva, G/. drev |. arbor Il. lignum.
Strana 215
I. o drzewu slunce (— arbor) 3*, drze- wo suché (=arbor) 3% všechno listi na drziewie 20, toho drzewa 123* (= arborum), drzewo neb strom 21*, drzewo vysokć jest... toho drzewa aneb stromu ... žádné drzewo 21“ (— arbor) atd. ss. ll. od drewa aloe (= ligno; 99, hořie jako drzewo (— lignum; 71, drzewo toho stromu (— lignum) 21*, pastvy a drwa mají (—ligna) 41*, hotie jako drwa...drew dosti...miesto drew ...drwa jsiu draż3ie 71 a/d. Srovn. dvefe. dfieve, adz. [prius]: drzewe neż mohli 7 (= antequam) atd.; zvláště často pak následující dvě složeniny : dHevejmenovany, adj, praenominatus: mezi drziewe gmenowanym králem 5* -- prenominatum) a/d. dřieveřečený, adj. praefatus: drziewe- rzeczeny páni 9 (— prefati), od drziewe rzeczene“ krále 5^ (2 prenominatum) a/4d. dřievle, »., I. [arbores] ll. ligna. I. palmového drziewie mnoho 123* (= palme), palmového drziwie (= palme) 18“ atd. ll. z drziewie lechkého 125* (— ligno). z drziewij srübení (—de lignis) 34 atd. drobný, adj., minutus: drobne“ dobytka (= pecorum) 10% drobnemu dobytku (= minutis animalibus) 46 afd. druhy, ady., I. alius li. secundus: I. jeden... druhi 8 (= alter), jeden druhe“ 18 (— unus iuxta alium), opět o druhe vlasti 3* ad. ; zvláště casto jeden-druhy v. jeden. Il. kapitola druha 3 (= secundum), léta šedesátého dru“ 23" atd. I”. pol. dfvi v. dveře. drvo v. dřevo. drżeti, s imp/., I. tenere, Il. servare. I. kopie v rukú drziecz (— tenentes) 53*, psy, kterć drzechu (= tene- bant) 14, a/a. Il. obyčej drzie starych (= servant) 124, drzie obyčej český 11* (= ser- vantes), kterak spravedlnost drzie (= servatur) 6 afd. ss. dska, cka, /., tabula: i. tabula li. mov: asser : l. dfku zlatüá (— tabulam) 7, jedna dfka . . . t¢ dfky 99* (= tabula), 215 tej dffky 55, tu f dífczu 55*, t sfkru také zlatü 6^ (— tabulam), dve +fcze zlatých 9“ (— tabulas), dává jim dfky hamfeštové (— tabulas privilegiorum) 55, na téch dffczkach bývá (= tabulis) 55, na svých dffkach 55, dvé a dvé dífczie 99" (= tabule), čtyři díky zlaté 10, stvr- zuji dfky 19 (= tabule) afa. ss. Il. (lodie) dfkamij jsá opefeny (— asse- ribus) 120% z tlustých defk (— asser) 33. d$ka r. dska. dśćka v. dska. duben, » , Aprilis: přes celý měsíc duben (= aprilis) 109, mésiece dubna (—aprilis) 7, Marcie, dubna . . . 123" (= Aprilis) atd. duch, m. halitus: aby duch ztratil 105° -- alitum). Durfar, z7., id.: (zemé) durfar 111. duše, /., anima: dufie jeho jie (= anima) 33*, duffie toho mrtvého 106^ (— anima) atd. dva, numer., duo: dwa urozená brattie 5, dwie lété 7*, dwe sce 9*, po dwu letü 7% ve dwu dní 17", z těch bratrů dwu 5, mezi dwema horama 28 aíd. ss.; má dwie tifficz mil 119^; dwema a ftoma provazy 50. dwa a dwaciet synóv 56, dwa a ofmdefate 9* a/d.; zástupové obu dwu 5 (—amborum); dwa a dwa sé rozbéhnü (= bini et bini) 65. Srovn. dvacéti, dvakrát, dvanáste a/f. dvacátý, numer. vicesimus: kapit. dwa- czata 3* 16; kapit. bez jedné dwaczata 3* (= undevicesima); kapit. dwaczata fcztwrta 20, kap. dwaczata ffefta 21 atd.; častěji jen označeno číslicí římskou (kap. XXVII“ 21 atd.). dvadceti, dvaceti, *dvadséti, *dvadsét, dvacet a/d. numer. viginti: let šest a dwadfieti 10, mimo dwadfiet dni 30% dwadfczet dni 7, vice neżli dwaciety 41 za dwaczed dni 74*, za dwaczeti mil 18^, dwaczeti tisíc 58% dwaczet let 117, dwa- czet pédí 124, do dwaczieti 120% cestu dwacziti dní 74*, od dwaczety let 117 atd. dvakrát, adr.. bis: na každý den dwakrat myjí 111, dwakrat věčšie 48. dvanádste, * dvanáste, dvanást atď. zu- mer., duodecim: dwanadfíte 58, za dwa: nadfte dni 28, dwanadfte dni 11* a/d,
I. o drzewu slunce (— arbor) 3*, drze- wo suché (=arbor) 3% všechno listi na drziewie 20, toho drzewa 123* (= arborum), drzewo neb strom 21*, drzewo vysokć jest... toho drzewa aneb stromu ... žádné drzewo 21“ (— arbor) atd. ss. ll. od drewa aloe (= ligno; 99, hořie jako drzewo (— lignum; 71, drzewo toho stromu (— lignum) 21*, pastvy a drwa mají (—ligna) 41*, hotie jako drwa...drew dosti...miesto drew ...drwa jsiu draż3ie 71 a/d. Srovn. dvefe. dfieve, adz. [prius]: drzewe neż mohli 7 (= antequam) atd.; zvláště často pak následující dvě složeniny : dHevejmenovany, adj, praenominatus: mezi drziewe gmenowanym králem 5* -- prenominatum) a/d. dřieveřečený, adj. praefatus: drziewe- rzeczeny páni 9 (— prefati), od drziewe rzeczene“ krále 5^ (2 prenominatum) a/4d. dřievle, »., I. [arbores] ll. ligna. I. palmového drziewie mnoho 123* (= palme), palmového drziwie (= palme) 18“ atd. ll. z drziewie lechkého 125* (— ligno). z drziewij srübení (—de lignis) 34 atd. drobný, adj., minutus: drobne“ dobytka (= pecorum) 10% drobnemu dobytku (= minutis animalibus) 46 afd. druhy, ady., I. alius li. secundus: I. jeden... druhi 8 (= alter), jeden druhe“ 18 (— unus iuxta alium), opět o druhe vlasti 3* ad. ; zvláště casto jeden-druhy v. jeden. Il. kapitola druha 3 (= secundum), léta šedesátého dru“ 23" atd. I”. pol. dfvi v. dveře. drvo v. dřevo. drżeti, s imp/., I. tenere, Il. servare. I. kopie v rukú drziecz (— tenentes) 53*, psy, kterć drzechu (= tene- bant) 14, a/a. Il. obyčej drzie starych (= servant) 124, drzie obyčej český 11* (= ser- vantes), kterak spravedlnost drzie (= servatur) 6 afd. ss. dska, cka, /., tabula: i. tabula li. mov: asser : l. dfku zlatüá (— tabulam) 7, jedna dfka . . . t¢ dfky 99* (= tabula), 215 tej dffky 55, tu f dífczu 55*, t sfkru také zlatü 6^ (— tabulam), dve +fcze zlatých 9“ (— tabulas), dává jim dfky hamfeštové (— tabulas privilegiorum) 55, na téch dffczkach bývá (= tabulis) 55, na svých dffkach 55, dvé a dvé dífczie 99" (= tabule), čtyři díky zlaté 10, stvr- zuji dfky 19 (= tabule) afa. ss. Il. (lodie) dfkamij jsá opefeny (— asse- ribus) 120% z tlustých defk (— asser) 33. d$ka r. dska. dśćka v. dska. duben, » , Aprilis: přes celý měsíc duben (= aprilis) 109, mésiece dubna (—aprilis) 7, Marcie, dubna . . . 123" (= Aprilis) atd. duch, m. halitus: aby duch ztratil 105° -- alitum). Durfar, z7., id.: (zemé) durfar 111. duše, /., anima: dufie jeho jie (= anima) 33*, duffie toho mrtvého 106^ (— anima) atd. dva, numer., duo: dwa urozená brattie 5, dwie lété 7*, dwe sce 9*, po dwu letü 7% ve dwu dní 17", z těch bratrů dwu 5, mezi dwema horama 28 aíd. ss.; má dwie tifficz mil 119^; dwema a ftoma provazy 50. dwa a dwaciet synóv 56, dwa a ofmdefate 9* a/d.; zástupové obu dwu 5 (—amborum); dwa a dwa sé rozbéhnü (= bini et bini) 65. Srovn. dvacéti, dvakrát, dvanáste a/f. dvacátý, numer. vicesimus: kapit. dwa- czata 3* 16; kapit. bez jedné dwaczata 3* (= undevicesima); kapit. dwaczata fcztwrta 20, kap. dwaczata ffefta 21 atd.; častěji jen označeno číslicí římskou (kap. XXVII“ 21 atd.). dvadceti, dvaceti, *dvadséti, *dvadsét, dvacet a/d. numer. viginti: let šest a dwadfieti 10, mimo dwadfiet dni 30% dwadfczet dni 7, vice neżli dwaciety 41 za dwaczed dni 74*, za dwaczeti mil 18^, dwaczeti tisíc 58% dwaczet let 117, dwa- czet pédí 124, do dwaczieti 120% cestu dwacziti dní 74*, od dwaczety let 117 atd. dvakrát, adr.. bis: na každý den dwakrat myjí 111, dwakrat věčšie 48. dvanádste, * dvanáste, dvanást atď. zu- mer., duodecim: dwanadfíte 58, za dwa: nadfte dni 28, dwanadfte dni 11* a/d,
Strana 216
216 o dwanafte vladafich 68; dwanaft tisíc 121, let dwanaft 117, dwanafti slechti- côm 61*, dwanafti let 117 a/d. dvandadstery, numer. duodecim : dwanad- ftero pfedméstie 58*. *dvanásty, »umer. duodecimus: kapit. dwanafta 3%, 10" a/d. dvénásob, ado. duplicatus: vidy dwe- nafob jest 99° .Srozn. dvój. dvefce, /., [ostiolum]: délají trámce i dwerzcze 50 (— clausure). dveri, p/. /., ostium: jichżto dwerzij obrśti 41* (— ostia), jinymi dwerzmi ( — portam) 33°, pred dwerzmi (— fores) 78* (dra doklady) atd.; každý musí na +drze- wech svého domu kázati napsati (— ho- stium) 96. dvó], »umer., duo: tu dwogi véc délají 21, na dwe rozdéliti 40 (— in duas partes) ad. .Srovz. dvénásob. dvór, », curia: v dwora jídají (— in cu- ria) 59*, na králové dworu 7 (— in curia, dworu došli jsú 3, k dworu (— curia) 5 a/d. ss dvofFenin, »., curialis: váech dworzeninuw (— curialibus) 8*, dworzene jeho (— cu- ria) 59* ad. dvornost, /., forma: o dwornofti krále 55* (— de forma). dvorsky, adj, curiae: dworficzi stanovć 65* (= curie). dvasty, numer. ducentesimus: léta tisí- cieho dwufteho 5, tisícího dwufteho 7, (tisicieho) dwufte* 10 a/d. dym, »., fumus. kdyZ dym téch vécí 43* ( — fumus). Egrigaia, /., u7., id.: (vlast) Egrigaia 4*. 48 (dva doklady). Elacia v. Glacia Elasa v. Glacia. Eli, ur., id.: královstvie Ely 115* (— Eli). tErgu), ur, id.: (vlast) f Erguij 97^ (= Cingui). Ergymul, #r, id.: královstvie Ergymul 4*, 47 (= Ergymul). Esentemur, zv., 5, ?d.: (král) Efentemur 79 (— 1d). Estier, nr., i2: (zemé) Eftier 123 (= id). t+ Evchata /, »/, id.: (mësto' Evchata 5° (= Ouchacha). Eyfrates, nl. id. (— Eufrates). Ezi, uv., id. : (chán tatarsky) Ezi 40° (=Ezi). (řeka) Eyfrates 11° Ezina, n/, /., id.: o mé&stu Ezina 4. Ezyna město 38 (dva doklady). falešný, adj., falsus: toho falefine* buoha 42* (— falsum). Fanfur, »», id.: království fanfar 104", ffanfur 107 a 7. Faraonów, ad;, Pharaonis: kocky fara- onovy 42* (— catti Pharaonis), ffaraono- wy kočky 124". Farfur, m., uv., id.: král mu£ jejie fľarfur 89" (= farfur). Ferlech, z., i2.: (království) ferlech 104^. fernyz, »., id.: fernyzem pomazáno 50. flaska, /, :d4.: dvé flaffcze kożenie 44 (— flascones). florensky, adj, florenus: viece váží než florenfky zlatÿ 96° (florenus). formiéka, /, formella: to v formyczku leji 78° (= formella). Formosa, /., %r., id.: (ostrov) latiné ffor- mofa 3*; rovné fformofa 18* a/d. frankolin, m. francolinus: ptáci slovü fSrankolyni 17* (— francolini) a/Z., tu jest mnoho frankalynow 18^ (— franco- lini) atd. Fugu], »;. id.: královstvie ffuguij 97°, 98 (čtyři. doklady). funt, m. libra: liber neb funtuow 16°. — libra). Galacia, /, u/., id.: Galaccia 48. Galdaida z. Soldaida. galgán, »., id.: galganu mnoistvie 98, (= galganum) afa. gallia, /., źd.: s gallyij s tu lodi ( = galea)... dv€ gallye mohi jeti 93. Gamfu, 7/., id.: mësto Gamffu (SZ Gamfu) 95. Garbinum, z/., »7., id.: proti Garbynu 107^, mezi polednem a t Garbynom 103*, přes Garbyn 103 a/d. Geluchelam, 17., id.: (jezero) 11° (= fd.). Glogin, =/.. id.: (mësto) Gyogin 21*; Gyo- gon 72 (= Giogin). girfalk v. gyrfalk. Glacia, /., »/., id.: Glaczia... do Glaczie 10*, do f Elaczie 8, bfeha T Elaczie 8 ad. (Glaza). Gog, »r., id.: vlasti Gog a Magog; Gog jmenují . . . 48*, 4' a/d. (— gog). t Gohoguj, „/., id.: (mésto) Gohuguij 97 (Ghengui). Gogatim, n/., id.: (dcera) jmenem Go- gatym (= cogatim) 9. gole z. kolč.
216 o dwanafte vladafich 68; dwanaft tisíc 121, let dwanaft 117, dwanafti slechti- côm 61*, dwanafti let 117 a/d. dvandadstery, numer. duodecim : dwanad- ftero pfedméstie 58*. *dvanásty, »umer. duodecimus: kapit. dwanafta 3%, 10" a/d. dvénásob, ado. duplicatus: vidy dwe- nafob jest 99° .Srozn. dvój. dvefce, /., [ostiolum]: délají trámce i dwerzcze 50 (— clausure). dveri, p/. /., ostium: jichżto dwerzij obrśti 41* (— ostia), jinymi dwerzmi ( — portam) 33°, pred dwerzmi (— fores) 78* (dra doklady) atd.; každý musí na +drze- wech svého domu kázati napsati (— ho- stium) 96. dvó], »umer., duo: tu dwogi véc délají 21, na dwe rozdéliti 40 (— in duas partes) ad. .Srovz. dvénásob. dvór, », curia: v dwora jídají (— in cu- ria) 59*, na králové dworu 7 (— in curia, dworu došli jsú 3, k dworu (— curia) 5 a/d. ss dvofFenin, »., curialis: váech dworzeninuw (— curialibus) 8*, dworzene jeho (— cu- ria) 59* ad. dvornost, /., forma: o dwornofti krále 55* (— de forma). dvorsky, adj, curiae: dworficzi stanovć 65* (= curie). dvasty, numer. ducentesimus: léta tisí- cieho dwufteho 5, tisícího dwufteho 7, (tisicieho) dwufte* 10 a/d. dym, »., fumus. kdyZ dym téch vécí 43* ( — fumus). Egrigaia, /., u7., id.: (vlast) Egrigaia 4*. 48 (dva doklady). Elacia v. Glacia Elasa v. Glacia. Eli, ur., id.: královstvie Ely 115* (— Eli). tErgu), ur, id.: (vlast) f Erguij 97^ (= Cingui). Ergymul, #r, id.: královstvie Ergymul 4*, 47 (= Ergymul). Esentemur, zv., 5, ?d.: (král) Efentemur 79 (— 1d). Estier, nr., i2: (zemé) Eftier 123 (= id). t+ Evchata /, »/, id.: (mësto' Evchata 5° (= Ouchacha). Eyfrates, nl. id. (— Eufrates). Ezi, uv., id. : (chán tatarsky) Ezi 40° (=Ezi). (řeka) Eyfrates 11° Ezina, n/, /., id.: o mé&stu Ezina 4. Ezyna město 38 (dva doklady). falešný, adj., falsus: toho falefine* buoha 42* (— falsum). Fanfur, »», id.: království fanfar 104", ffanfur 107 a 7. Faraonów, ad;, Pharaonis: kocky fara- onovy 42* (— catti Pharaonis), ffaraono- wy kočky 124". Farfur, m., uv., id.: král mu£ jejie fľarfur 89" (= farfur). Ferlech, z., i2.: (království) ferlech 104^. fernyz, »., id.: fernyzem pomazáno 50. flaska, /, :d4.: dvé flaffcze kożenie 44 (— flascones). florensky, adj, florenus: viece váží než florenfky zlatÿ 96° (florenus). formiéka, /, formella: to v formyczku leji 78° (= formella). Formosa, /., %r., id.: (ostrov) latiné ffor- mofa 3*; rovné fformofa 18* a/d. frankolin, m. francolinus: ptáci slovü fSrankolyni 17* (— francolini) a/Z., tu jest mnoho frankalynow 18^ (— franco- lini) atd. Fugu], »;. id.: královstvie ffuguij 97°, 98 (čtyři. doklady). funt, m. libra: liber neb funtuow 16°. — libra). Galacia, /, u/., id.: Galaccia 48. Galdaida z. Soldaida. galgán, »., id.: galganu mnoistvie 98, (= galganum) afa. gallia, /., źd.: s gallyij s tu lodi ( = galea)... dv€ gallye mohi jeti 93. Gamfu, 7/., id.: mësto Gamffu (SZ Gamfu) 95. Garbinum, z/., »7., id.: proti Garbynu 107^, mezi polednem a t Garbynom 103*, přes Garbyn 103 a/d. Geluchelam, 17., id.: (jezero) 11° (= fd.). Glogin, =/.. id.: (mësto) Gyogin 21*; Gyo- gon 72 (= Giogin). girfalk v. gyrfalk. Glacia, /., »/., id.: Glaczia... do Glaczie 10*, do f Elaczie 8, bfeha T Elaczie 8 ad. (Glaza). Gog, »r., id.: vlasti Gog a Magog; Gog jmenují . . . 48*, 4' a/d. (— gog). t Gohoguj, „/., id.: (mésto) Gohuguij 97 (Ghengui). Gogatim, n/., id.: (dcera) jmenem Go- gatym (= cogatim) 9. gole z. kolč.
Strana 217
Gom, m., ug., id.: (lid) Gom 109*. Gonio, m/., id.: (mésto) Gonyo 10*. Gozurach, zr., id.: (vlast) Gozurach 116; (vlast) tGozirach 116* (Gozurach). grifalk v. gyrfalk. gros, m. id.: jeden benátský grofs (= grossus) 97%, jako haléfe neb groffe (= denarii)... puol benátského gro- ffie (= grossus) 67; srovn. hrosik. grosik ». hrosik. gryfalk v. gyrfalk. gudderi 77, 77* slovo mongolské. gurfalk z. gyrfalk. gyraffa, 120° ndzev latinský. gyrfalk, gryfalk, gurfalk, girfalk a/g. »., id.: gyrfalkowe 64*, téch gurfalkuow... gurfalegowe 46°, tém gryfalkom 66*, so- koly neb grifalky 65, ptáka grifalka 55^, ptáka, ješto slove Gryfalk 55, jinych ptakuov fzyrfalkuow 49* atd. Kolisdini mezi gri- a gir- pozoruje se již v textu latinském. had, »:., serpens: o tom hadu (= serpente) 36 ald. hajptman, hauptman, hajtman ad. m, centurio: zdélá je } laytpmanë .. . ti haytpmane ... jednomu haytma".. kaZdy jest haytmane... ten haypman... iádny haytman ... haytpmanowe 44* (= prefectus, centurio); hayptmanij ctí 55 (= prefectos', s hauptmané (— duce) 84 ald. Illdskové varianty někde snad se kříží s chybami písařskými. haléF, », denarius; jako maly halerz 80* (= denarius): jeden ten maly halerZ v tej cenć jest, jakŻto turonsky halerz (— parvus denarius ad valorem paruuli turonensis) 67 afd. haltéř, m., lacuna: jezero neb halterz 57* (= lacuna. haluz, /., ramus: jakoż jest k haluzij pfi- vázán... pfivieżi zas¢ k haluzyem 105* (= ramos). halüzka, /, ramus: étyti haluzky... ha- luzky nafeżi a k každé haluzczie jeden kbelik pfivieżi (= ramum) 105%. hal£e, /, torques: na hrdle nese zlatü halzij... ta halze jest velmi drahá 109 (— torques). hamfeśtovy, ad/., privilegiorum : dsky ham- ffeftowe 55 (= privilegiorum). hanba, /., confusio: 217 l. učinie svým nepřátelóm hanbu 45 (— confusio), (žádný toho) za hanbu nepoditd (= vituperium) 78“ atd., Il. hanbu zakryjic 120 (= verenda) ad. hanebny, adj, verendus: místo hanebne zakryje 107^ (— verenda); hanebna místa Zivota 115* (i2.) atq. hanéti, o. imp/f., exprobrare: hanyeti spa- sitele 54* (= exprobrare). harovity, adj., laboriosus: lidé velmi ha- rowitie jsû 45 (= laboriosissimi). .5/ovo záhadné. hauf, »., acies: dlühé haufy 18 (— acies), na dvanáste hauffu . . . v každém hau- ffie . . . nékterych hauffiech 53* (= acies) ald. hauptman v. hajptman. havran, ., corvus: Cerni, jakżto hawrany — corvi) 49; + yawran 111* (— corvi; chybné?) heden z. jeden. hedváb, »., sericum: pro hedwab, jehož tu mnoho jest 72 (— sericum). S/5ex. hedvábie. hedvábie, »., sericum: od zlata a od hed- wabie (= sericei) 72, zlatem a hedwa- biem 16° (= serico), na hedwabij délaji 10°, 16° (= serico) afd. ss. Srovn. hedváb. hedvábny, adj., sericeus: provazy hedwab- nemij 54 (= sericeis). Heriach, »sr., id.: vlasti, jesto slove he- ryach 50* (Z4 orig. oriath, henach, be- riach). hlad, m., fames: oni by potom hladem ze- mfeli (= fame) 106*. hlas, m, vox: diabelské hlaffy . . . dia- belskych hlaffiech 32 (— voces), diabelské hlaffie 47 (— voces atd. hlava, /., caput: I. hlawy mají malé 120* (= caput), oko z své hlawij 15 atd. Il. (mésto Kvengianfu) jest toho krá- lovstvie hlawa 73* (— caput). Zda/: a jak rčení: (města) přes hlawu mocí dobyl 39 /lumoci lat. per violenciam, xcn/ jasné. hlávka, /. granum: (kvitek bílý), jakžto. jest hlawka hfebíCcková 78 (— granum) hlavní v. hlavny. hlavný, adj, [capitalis]: hlawne město (— metropol's) 11 a/d. .Srovn. chladný. hlédatl, v. śmp/., l. custodire: aby s nimi dobytka hle-
Gom, m., ug., id.: (lid) Gom 109*. Gonio, m/., id.: (mésto) Gonyo 10*. Gozurach, zr., id.: (vlast) Gozurach 116; (vlast) tGozirach 116* (Gozurach). grifalk v. gyrfalk. gros, m. id.: jeden benátský grofs (= grossus) 97%, jako haléfe neb groffe (= denarii)... puol benátského gro- ffie (= grossus) 67; srovn. hrosik. grosik ». hrosik. gryfalk v. gyrfalk. gudderi 77, 77* slovo mongolské. gurfalk z. gyrfalk. gyraffa, 120° ndzev latinský. gyrfalk, gryfalk, gurfalk, girfalk a/g. »., id.: gyrfalkowe 64*, téch gurfalkuow... gurfalegowe 46°, tém gryfalkom 66*, so- koly neb grifalky 65, ptáka grifalka 55^, ptáka, ješto slove Gryfalk 55, jinych ptakuov fzyrfalkuow 49* atd. Kolisdini mezi gri- a gir- pozoruje se již v textu latinském. had, »:., serpens: o tom hadu (= serpente) 36 ald. hajptman, hauptman, hajtman ad. m, centurio: zdélá je } laytpmanë .. . ti haytpmane ... jednomu haytma".. kaZdy jest haytmane... ten haypman... iádny haytman ... haytpmanowe 44* (= prefectus, centurio); hayptmanij ctí 55 (= prefectos', s hauptmané (— duce) 84 ald. Illdskové varianty někde snad se kříží s chybami písařskými. haléF, », denarius; jako maly halerz 80* (= denarius): jeden ten maly halerZ v tej cenć jest, jakŻto turonsky halerz (— parvus denarius ad valorem paruuli turonensis) 67 afd. haltéř, m., lacuna: jezero neb halterz 57* (= lacuna. haluz, /., ramus: jakoż jest k haluzij pfi- vázán... pfivieżi zas¢ k haluzyem 105* (= ramos). halüzka, /, ramus: étyti haluzky... ha- luzky nafeżi a k každé haluzczie jeden kbelik pfivieżi (= ramum) 105%. hal£e, /, torques: na hrdle nese zlatü halzij... ta halze jest velmi drahá 109 (— torques). hamfeśtovy, ad/., privilegiorum : dsky ham- ffeftowe 55 (= privilegiorum). hanba, /., confusio: 217 l. učinie svým nepřátelóm hanbu 45 (— confusio), (žádný toho) za hanbu nepoditd (= vituperium) 78“ atd., Il. hanbu zakryjic 120 (= verenda) ad. hanebny, adj, verendus: místo hanebne zakryje 107^ (— verenda); hanebna místa Zivota 115* (i2.) atq. hanéti, o. imp/f., exprobrare: hanyeti spa- sitele 54* (= exprobrare). harovity, adj., laboriosus: lidé velmi ha- rowitie jsû 45 (= laboriosissimi). .5/ovo záhadné. hauf, »., acies: dlühé haufy 18 (— acies), na dvanáste hauffu . . . v každém hau- ffie . . . nékterych hauffiech 53* (= acies) ald. hauptman v. hajptman. havran, ., corvus: Cerni, jakżto hawrany — corvi) 49; + yawran 111* (— corvi; chybné?) heden z. jeden. hedváb, »., sericum: pro hedwab, jehož tu mnoho jest 72 (— sericum). S/5ex. hedvábie. hedvábie, »., sericum: od zlata a od hed- wabie (= sericei) 72, zlatem a hedwa- biem 16° (= serico), na hedwabij délaji 10°, 16° (= serico) afd. ss. Srovn. hedváb. hedvábny, adj., sericeus: provazy hedwab- nemij 54 (= sericeis). Heriach, »sr., id.: vlasti, jesto slove he- ryach 50* (Z4 orig. oriath, henach, be- riach). hlad, m., fames: oni by potom hladem ze- mfeli (= fame) 106*. hlas, m, vox: diabelské hlaffy . . . dia- belskych hlaffiech 32 (— voces), diabelské hlaffie 47 (— voces atd. hlava, /., caput: I. hlawy mají malé 120* (= caput), oko z své hlawij 15 atd. Il. (mésto Kvengianfu) jest toho krá- lovstvie hlawa 73* (— caput). Zda/: a jak rčení: (města) přes hlawu mocí dobyl 39 /lumoci lat. per violenciam, xcn/ jasné. hlávka, /. granum: (kvitek bílý), jakžto. jest hlawka hfebíCcková 78 (— granum) hlavní v. hlavny. hlavný, adj, [capitalis]: hlawne město (— metropol's) 11 a/d. .Srovn. chladný. hlédatl, v. śmp/., l. custodire: aby s nimi dobytka hle-
Strana 218
218 dal 73 (= ad custodiam); jehož pilně hledachu (== custodiebatur) 22*, ovoce hledagy (= curam ha- bent) 117* afd. = uć. hlidati. ll. quaerere: radějí hledagy krásné ženy 47* (= guerunt), c.stu, jižto hledate proti křesťanům 14 a/ď. hledéti, r'. imp/., [spectare]: jdéte a hledte, abyste . . . 116* (= procurate). hlína, /., terra: mísy dělají z hliny, jež slove porcellana 99 (— de terra) afa. hlinány, adj., luteus: zdi hliniene hrubé 18 (—1uteos) jedny hlyniene (— lutea) 37 a/d. hlíza, /., apostema: máli kto také kterakü hlizu (— apostema) 80*. hlüpy, adj., rudis: hlupi jsá lidé 10* '— ru- des) atd. hned v. ihned. hnévivé, adj, indigne: velmi hniewywe prijal 39“ (— indigne). hniezdo, »/. nidus: tu hniezda mají (— ni- dos) 46, 113“ atd. hnüti 88, v. ?/., commoveri: aby fe ta hora hnula 14*, vojska fie hne 45 (— procedit), té dvé polovici hnuchu sebü (— sunt commote) 40 a/4. hod, »., festum: &inie hody svym bohóm 51 (= festa); obyčej a hod (= solen- nitas) 33; prvý hod tej modly (= festo primo 32“ když slaví hod 50* a/4. ss. hoden v. hodný hodina, /, hora: w hodynu jedení 33“ (— hora) o hodynie narození... tej hodyni (— hore) 33 atd. hoditi z. holiti. hoditi sě, 7. /mpf., valere: k ničemuž fie nehody . .. hody fie plátnu . . . nehody fie jinému 117 (= valet pro...) afd. ss. hodny, adj., [dignus]: horko jest k utr- penie (— expedit) 43*, jest hoden smrti 45^ (— mereatur), . . . strana nebyla hodna, aby ...(= incongruam) 33* a/a. hodovánie, »/. convivium: o poctivém hodowanij jeho 59* (— de magnificencia conviviorum eius). hojny, adj, fertilis: pastva velmi hoyna (= uberrima) 11, zemé hoyna a plodná (— fertilis) 11“ atd. holdovati, v. imp/., obedire: chteliliby jemu holdowati (= ad obedienciam requisivit) 89. + hole, adv., omnino: Zádného hole obilé nemají 124 (— omnino) Srv. holy. holitl, =. i»^/, radere: hlavy a brady sobé t hodie (— radunt) 51*. holoty, /, canum praefecti: (lidí', jimZto tatarsky fiekají cinici, velikých psuov holoty nebo vládaři (= cinici, canum maynorum prefecti) 64. holy, ad/., nudus: na hole zemi 114*( = nuda). Srov. hole. honiti, è imp/., venari: král tu zvéf hony (— venatur) 49*. hora, /., mons: jednej hory (= montis) 3°, velikü horu... mezi dvěma horama 28 (= montes), o převysokých horach (= montibus) 4, k tej horzie 15°, na horze Alkaj 4* (= in monte), stafec z + hoyr 3“ (— de montanis, je patrně omy! m. z huor nebo z hor: na přísluš- ném misté textu Cte se: statec z hor 22) atd. ss. Srovn. nahoře a vzhóru. horélény, adj, sinapis: horczyczne zrno (— sinapis) 14. hořeti, ©. imp/: [ardere]: ani tak světle horzy (= lucidus est) 28 afd. Srovn. horici. hórka, /., monticulus: malá horka 57* (d.) horko, z/., calor: veliké horko (— estum) 19*, kdyż pracoval cesti w horko 36% welikém horkem (— calore nimio) 123* atd. Srovn. horkost. horkost, /, aestus: horkoft sluneécná 50 = estus) pro velikü + horko 123* (= calor) ; srovz. horko. horky, adj., calidus: země ta jest horka 18* (= calida), vietr horky (= urens) 19*, horke vody (— ferventes) 11 a4. ss. Srovn. horko, hořký. horky, ad; , amarus: voda horfka (— amara) 31, voda horzka (— amara) 20*, pro horku vodu 20 (— amara) t6 vody horzkeij 20* a/d. ss. hornaty, adj, montuosus: vlast hornata to jest plna hor (— montuosa) 124°, ta püsée hornata jest (— montuosum) 32 atd. horní z. horný. horny, adj., montium: (= moncium). horücí, adj, ardens: by oheü horuczi byl 108 (— ardens), v horuczie pec 21 (— fornacem), jsü znamenáni horuczym Zelezem 121 (— ignito ferro) a/d. hospoda, /., hospitium: když kto z čeledi umře nebo hofpodu promění (= domi- s hornich vod 11°
218 dal 73 (= ad custodiam); jehož pilně hledachu (== custodiebatur) 22*, ovoce hledagy (= curam ha- bent) 117* afd. = uć. hlidati. ll. quaerere: radějí hledagy krásné ženy 47* (= guerunt), c.stu, jižto hledate proti křesťanům 14 a/ď. hledéti, r'. imp/., [spectare]: jdéte a hledte, abyste . . . 116* (= procurate). hlína, /., terra: mísy dělají z hliny, jež slove porcellana 99 (— de terra) afa. hlinány, adj., luteus: zdi hliniene hrubé 18 (—1uteos) jedny hlyniene (— lutea) 37 a/d. hlíza, /., apostema: máli kto také kterakü hlizu (— apostema) 80*. hlüpy, adj., rudis: hlupi jsá lidé 10* '— ru- des) atd. hned v. ihned. hnévivé, adj, indigne: velmi hniewywe prijal 39“ (— indigne). hniezdo, »/. nidus: tu hniezda mají (— ni- dos) 46, 113“ atd. hnüti 88, v. ?/., commoveri: aby fe ta hora hnula 14*, vojska fie hne 45 (— procedit), té dvé polovici hnuchu sebü (— sunt commote) 40 a/4. hod, »., festum: &inie hody svym bohóm 51 (= festa); obyčej a hod (= solen- nitas) 33; prvý hod tej modly (= festo primo 32“ když slaví hod 50* a/4. ss. hoden v. hodný hodina, /, hora: w hodynu jedení 33“ (— hora) o hodynie narození... tej hodyni (— hore) 33 atd. hoditi z. holiti. hoditi sě, 7. /mpf., valere: k ničemuž fie nehody . .. hody fie plátnu . . . nehody fie jinému 117 (= valet pro...) afd. ss. hodny, adj., [dignus]: horko jest k utr- penie (— expedit) 43*, jest hoden smrti 45^ (— mereatur), . . . strana nebyla hodna, aby ...(= incongruam) 33* a/a. hodovánie, »/. convivium: o poctivém hodowanij jeho 59* (— de magnificencia conviviorum eius). hojny, adj, fertilis: pastva velmi hoyna (= uberrima) 11, zemé hoyna a plodná (— fertilis) 11“ atd. holdovati, v. imp/., obedire: chteliliby jemu holdowati (= ad obedienciam requisivit) 89. + hole, adv., omnino: Zádného hole obilé nemají 124 (— omnino) Srv. holy. holitl, =. i»^/, radere: hlavy a brady sobé t hodie (— radunt) 51*. holoty, /, canum praefecti: (lidí', jimZto tatarsky fiekají cinici, velikých psuov holoty nebo vládaři (= cinici, canum maynorum prefecti) 64. holy, ad/., nudus: na hole zemi 114*( = nuda). Srov. hole. honiti, è imp/., venari: král tu zvéf hony (— venatur) 49*. hora, /., mons: jednej hory (= montis) 3°, velikü horu... mezi dvěma horama 28 (= montes), o převysokých horach (= montibus) 4, k tej horzie 15°, na horze Alkaj 4* (= in monte), stafec z + hoyr 3“ (— de montanis, je patrně omy! m. z huor nebo z hor: na přísluš- ném misté textu Cte se: statec z hor 22) atd. ss. Srovn. nahoře a vzhóru. horélény, adj, sinapis: horczyczne zrno (— sinapis) 14. hořeti, ©. imp/: [ardere]: ani tak světle horzy (= lucidus est) 28 afd. Srovn. horici. hórka, /., monticulus: malá horka 57* (d.) horko, z/., calor: veliké horko (— estum) 19*, kdyż pracoval cesti w horko 36% welikém horkem (— calore nimio) 123* atd. Srovn. horkost. horkost, /, aestus: horkoft sluneécná 50 = estus) pro velikü + horko 123* (= calor) ; srovz. horko. horky, adj., calidus: země ta jest horka 18* (= calida), vietr horky (= urens) 19*, horke vody (— ferventes) 11 a4. ss. Srovn. horko, hořký. horky, ad; , amarus: voda horfka (— amara) 31, voda horzka (— amara) 20*, pro horku vodu 20 (— amara) t6 vody horzkeij 20* a/d. ss. hornaty, adj, montuosus: vlast hornata to jest plna hor (— montuosa) 124°, ta püsée hornata jest (— montuosum) 32 atd. horní z. horný. horny, adj., montium: (= moncium). horücí, adj, ardens: by oheü horuczi byl 108 (— ardens), v horuczie pec 21 (— fornacem), jsü znamenáni horuczym Zelezem 121 (— ignito ferro) a/d. hospoda, /., hospitium: když kto z čeledi umře nebo hofpodu promění (= domi- s hornich vod 11°
Strana 219
cilium) 96, (ktož se znovu) narodil nebo do bofpodij přibyl .. . do hofpodij přijat jest 96^ (— hospicium), ze všech těch palácuov a hofpod (— hospicia) 68*, 69 atd. hospodář, », dominus: pána neb hofpo- darze (— dominum) 45*, hofpodarze neb mé&Cenína 34* (— civis), hofpodarz toho domu 35 (— dominus), hoscinSéí hofpo- darzi (— receptores) 96* ad. hospodárstvie, »/, res famiiaris: ženy vSeckno hofpodarftwie zpravuji 81*(— rei familiaris curam). host, m., hospes: ten hoft (— hospes) 34* 35, hoftie toho 35, hoftmi sé przní 35 (= viatoribus) a/a. ss. hostinny, ad; , [hospitalis] : hoftynnij duom 35 (— hospiciis) a/d. hostinsky, *hoscinsky, ad;., [hospitalis]: hofczynficzie hospodśfi 96* (— stabularii). hotový, adj, promptus: jsá hotoweyffie i silnëjsie 43° (Z promtiores), hotowymi k mordování 15%, Ze jsû hotowy ke vsie libosti 6* (:= preparatos) afd. ss. hovadny, adj., bestialis: howadne? lida sé bojiece 105* (— bestialem). hovado, z/., [bestia]: jako jiná howada 38 (— bestialiter). hovadsky, adv., bestialiter : velmi howad- fky bydléce (— bestialiter) 126, 104* a/d. hra, /., ludus: aby hry stropili 34* (= lu- dis vacare). hrad, »., castrum: města i hradowe 17 (= castra), o hradu Taytam 4 (= ca- strum) a/4. ss. *hramota, /., iocus: v některých hramo- tach 22* (— iocis) ; s/ovo záhadné; v. ná- sledující: *hramotka, /, iocale: nëkteraké + hro- matky 57 (= iocalia), posli jemu nékte- rakć hramotky k utéseni lesních věcí (= iocalia rerum silvestrium) 105; srocu. předcházející. hrana, /., [angulus]: jest na čtyři hrany 56* (— quadratura) a/4. hranostaj, »., hermelinus: hranoftagiow (==ermellinorum) 126*, ohranoftagic(dza/.? almelini) 124* a/d. hranostaji, ad/, hermelini: koZichy lisí aneb hranoftagie 42* (= armelinorum . hrb, m., gibbus: na šíji mezi hrb: (= gib- bos) 17°. hřbet z. chřbet. 219 hrdlo, x., collum: dlúhá hrdla mají 120* (— collum), na jeho hrdle 16, 67* atd. hřebíček, »., cariophyllus: hrziebiczkuow mnożstvie velikć 78 (— gariofili), 107 a/d. hrebiékovy, ad;., cariophylli: jakZto hlávka hrziebiczkowa 78 (= gariofili). hfebik, m., clavus: rzebiky Zeleznymi... dfevenymi hrzebiky 19, 99* afa. hfec, »., ioculator: piśćsi, hudci a jiné herczy (—ioculatores) 62% rozli¢ni herczij 34 atd. hřiebě, »., pullus (equi): mají mladá hrzie- bata 126 (— pullos; nékolikrät) atd. hriech, x., peccatum: vedle miery hrzie- chu 45* (— peccati). htieiny, adj., [peccator]: hrziefni &lovék 15. hříva, /, [iuba]: końóm w hrziewach uvieZí 113 (— crines equorum). hfivna, /., marca: tfidcet hrziwen 16* (= marcas). hrnec, »., vasculum: vložiece v hrnecz (Z in vasculo) 44, jako hrnecz slepené (= fictilia) 37 afa. hrnek, x., olla: jeden hrnek malý masa vafiti 44 (— ollam). hrob, », sepulcrum: u hrobu božího 7, hrobu Pána 8* (= sepulcri) a/d. hromada, /., [acervus]; jem ve réent v hromadu = invicem: w hromadu sválejí 124, kdyZ sé w hromadu srazie 5 atd. ss. *hrošík, m. sagium: za jeden hroffik střiebrný (= uno sagio argenti) 79. hróza, /., stupor; sklonéni dial. dle ja- kmenů; veliké hrozie dávati 121" (— com- minari), velikém strachem a hrozi preč běžie (— stupore et tremore) 76. hrózé v. hróza. hrozitl, v. śmp/., comminari: bude velmi hroziti 121* (— comminatus). hrozný, adj, horribilis: oči hrozne 120 (— horribiles). hruby, adj, grossus: zdi hlinéné hrube velmi (— grossos) 18, zcd jest hruba velmi 56" (= grossus), srsti hrube jako jelen (— grossos) 47% to hrubeyfiie (= grossior) 21 a/d. ss. hudba, /:, musica: na nástroji hudby 22* (Z in omni genere musicorum), nástroje hudby... k tej hudbie 34 (= musica instrumenta), 82 a/a. hudec, »., [musicus]: hudczi i herci 62* -= ioculatores).
cilium) 96, (ktož se znovu) narodil nebo do bofpodij přibyl .. . do hofpodij přijat jest 96^ (— hospicium), ze všech těch palácuov a hofpod (— hospicia) 68*, 69 atd. hospodář, », dominus: pána neb hofpo- darze (— dominum) 45*, hofpodarze neb mé&Cenína 34* (— civis), hofpodarz toho domu 35 (— dominus), hoscinSéí hofpo- darzi (— receptores) 96* ad. hospodárstvie, »/, res famiiaris: ženy vSeckno hofpodarftwie zpravuji 81*(— rei familiaris curam). host, m., hospes: ten hoft (— hospes) 34* 35, hoftie toho 35, hoftmi sé przní 35 (= viatoribus) a/a. ss. hostinny, ad; , [hospitalis] : hoftynnij duom 35 (— hospiciis) a/d. hostinsky, *hoscinsky, ad;., [hospitalis]: hofczynficzie hospodśfi 96* (— stabularii). hotový, adj, promptus: jsá hotoweyffie i silnëjsie 43° (Z promtiores), hotowymi k mordování 15%, Ze jsû hotowy ke vsie libosti 6* (:= preparatos) afd. ss. hovadny, adj., bestialis: howadne? lida sé bojiece 105* (— bestialem). hovado, z/., [bestia]: jako jiná howada 38 (— bestialiter). hovadsky, adv., bestialiter : velmi howad- fky bydléce (— bestialiter) 126, 104* a/d. hra, /., ludus: aby hry stropili 34* (= lu- dis vacare). hrad, »., castrum: města i hradowe 17 (= castra), o hradu Taytam 4 (= ca- strum) a/4. ss. *hramota, /., iocus: v některých hramo- tach 22* (— iocis) ; s/ovo záhadné; v. ná- sledující: *hramotka, /, iocale: nëkteraké + hro- matky 57 (= iocalia), posli jemu nékte- rakć hramotky k utéseni lesních věcí (= iocalia rerum silvestrium) 105; srocu. předcházející. hrana, /., [angulus]: jest na čtyři hrany 56* (— quadratura) a/4. hranostaj, »., hermelinus: hranoftagiow (==ermellinorum) 126*, ohranoftagic(dza/.? almelini) 124* a/d. hranostaji, ad/, hermelini: koZichy lisí aneb hranoftagie 42* (= armelinorum . hrb, m., gibbus: na šíji mezi hrb: (= gib- bos) 17°. hřbet z. chřbet. 219 hrdlo, x., collum: dlúhá hrdla mají 120* (— collum), na jeho hrdle 16, 67* atd. hřebíček, »., cariophyllus: hrziebiczkuow mnożstvie velikć 78 (— gariofili), 107 a/d. hrebiékovy, ad;., cariophylli: jakZto hlávka hrziebiczkowa 78 (= gariofili). hfebik, m., clavus: rzebiky Zeleznymi... dfevenymi hrzebiky 19, 99* afa. hfec, »., ioculator: piśćsi, hudci a jiné herczy (—ioculatores) 62% rozli¢ni herczij 34 atd. hřiebě, »., pullus (equi): mají mladá hrzie- bata 126 (— pullos; nékolikrät) atd. hriech, x., peccatum: vedle miery hrzie- chu 45* (— peccati). htieiny, adj., [peccator]: hrziefni &lovék 15. hříva, /, [iuba]: końóm w hrziewach uvieZí 113 (— crines equorum). hfivna, /., marca: tfidcet hrziwen 16* (= marcas). hrnec, »., vasculum: vložiece v hrnecz (Z in vasculo) 44, jako hrnecz slepené (= fictilia) 37 afa. hrnek, x., olla: jeden hrnek malý masa vafiti 44 (— ollam). hrob, », sepulcrum: u hrobu božího 7, hrobu Pána 8* (= sepulcri) a/d. hromada, /., [acervus]; jem ve réent v hromadu = invicem: w hromadu sválejí 124, kdyZ sé w hromadu srazie 5 atd. ss. *hrošík, m. sagium: za jeden hroffik střiebrný (= uno sagio argenti) 79. hróza, /., stupor; sklonéni dial. dle ja- kmenů; veliké hrozie dávati 121" (— com- minari), velikém strachem a hrozi preč běžie (— stupore et tremore) 76. hrózé v. hróza. hrozitl, v. śmp/., comminari: bude velmi hroziti 121* (— comminatus). hrozný, adj, horribilis: oči hrozne 120 (— horribiles). hruby, adj, grossus: zdi hlinéné hrube velmi (— grossos) 18, zcd jest hruba velmi 56" (= grossus), srsti hrube jako jelen (— grossos) 47% to hrubeyfiie (= grossior) 21 a/d. ss. hudba, /:, musica: na nástroji hudby 22* (Z in omni genere musicorum), nástroje hudby... k tej hudbie 34 (= musica instrumenta), 82 a/a. hudec, »., [musicus]: hudczi i herci 62* -= ioculatores).
Strana 220
220 hudenie, ». [musica]: slÿchaji zvuk hu- denie 32 (— musicorum instrumentorum). hüné, /.. zambellotus: délají hvnie dobré 49 (— zambelloti). №034, о. /m2/. canere: uméjíchu hufti na vSelikakém nástroji 22* (— canere in..,, Кай hufti a pískati (— tangere musica instrumenta) 95^ a/d. Soc». hudenie. husto, adr, [crebro]: hufto nafezuji (— crebris incisionibus) 123*. Svr. hustý. hustý, adj, [densus]: kadefavost tak huftu 120 (= crepitudinem). Srv. husto. hüsence, /., vermis: od kobylek neb od hufienecz 70 (— vermium). hü£ev, /. pilorca: témi pletenicemi neb huzwiemij 91* (— pilorcis) hvézda, /., stella: hwiezda jeśto slove... 47 (— stella), spósobenie hwiezd (— con- stellacio) 33 afd. hvózdóf, m., astrologus: hwiezdarzie radie 33* (= astrologi), hwiezdarzom svym... ti hwiezdarze (— astrologi) 40, se f hwie- zdarzi radie 33 a/d. ss. hvézdéfskÿ, adj, astrologorum: zpravují sé pod hwiezdarzfkem naucením 95* — astrologorum). chemyus 42* slovo tatarske. tChinchlnguj, »/, id.: město Chynchin- guij 92* (//. Tinghingui). chlad, », refrigerium: (desé) povětří chlad a odvlahu dává 111* (— refrige- rium tribuit). chladný, aa/., frigidus: na miestech f hlaw- nich 41* (= frigidis). chléb, m. panis: p$eniéncho chleba (= panem) 19, 79; když chleb dělají ... ty chleby sušie (= panis) 124 atd. ss. chod, m., transitus: chod jest pracny 32 = transitus), chodowe . . . ûzcf (in- troitus) 26 a/d. chodec, m., pedota: od marynářóv nebo chodfow (= pcdotis) 103. Choditi, ». ;»^., [ambulare]: vZdy s meči chodiecz 22, chodie v rûsich 26* (= utun- tur), chodie v rúše z hrubého sukna (= vestiuntur) 51* a/ď Srorm. mimocho- diti. chocha- v». kocha-. chopltl 88, r. ^?/, arripere: chopichu fie k meécóm 84 (— arripuerunt gladios). chovati, v. /»2/., servare: chowagy ryby (— servant) 124, chowachu Zeny (— ser- vabantur) 22* a/d. ss. chrám, ». templum: mistr chramu 8 (— templi). chrástavy, adj. [scabiosus]: ktoZ chraftaw jest 20' (— scabies). chrat- r. krat-. Chfbet, »., dorsum: kromé chrzbeta 47° (= dorsum), chrzbet obrátivse (== terga vertente) 54 a/d. +chrbetovy, ad/. ? : (koZichy) chrzbetowe 42* (varorum); ami /f., ani ©. slovo neni bezpečné. *chfib, m., collis: pod jedním chrziebem odpočíváchu 53 ( = collem), na ten chrzyb 53* ud). chfiepé, ^/ /, nares: chrziepy k Celu obrâcené ... chrziepie široké 120 (= nares) ald. chtieti, 7. #mp/., velle : I. chtieffe král sh'edati 8* (— volebat), vrátici sé chtiechu 5 (— vellent), ze chtiem udélati 91 (Z 1. p/ur, nos facturos) kdyi pustiti chtie tisíc (== 3 sg. vult) 44°, kdyZ chczi kupiti 114 (= 3. 24, volunt); atd. ss. Il. chci rdd: Ze chcze rad uéiniti 15°, že by chtiel radiegy vrci (= pro- iceret) 39* a/d. MI. vazóa particip.: chti mluviti 20 — loquuturus), chtie jeti 10° 11° (— volens ...) a/d.; zdali by pfijeli a chcziecze udefiti 83 a/d. chudina, /., pauperes: velikého Käm chu- dina za Boha má 70* (— a pauperibus reputatur). chudy, adj., pauper: chudu Zenu (= pau- perem) 47°. T Chumchym, r»., id.: (vlast! $ Chumchym 74 (= Chym). churavy, adj, macilentus: ani tlustý ani churawy 55° (= macilentas), jsú velmi churawy to jest Ze nejsü tlustí na Zivoté 27 (= macilenti), kén churawy 28 a/d. chut, /., suavitas: pfemahd vSicku chut vinnü 71 (— suavitatem). chutně, adv., indeficienter : poèechu chutne na né stfileti 83“ (= indeficienter). chvála, /., gloria: v takej chwalie (= glo- ria) 39*, (k) chwale pána... 3 (—laudem) atd. chvíle, /, spatium (temporis): za velikü chwily (— spatium) 18; w tu chwily 75,
220 hudenie, ». [musica]: slÿchaji zvuk hu- denie 32 (— musicorum instrumentorum). hüné, /.. zambellotus: délají hvnie dobré 49 (— zambelloti). №034, о. /m2/. canere: uméjíchu hufti na vSelikakém nástroji 22* (— canere in..,, Кай hufti a pískati (— tangere musica instrumenta) 95^ a/d. Soc». hudenie. husto, adr, [crebro]: hufto nafezuji (— crebris incisionibus) 123*. Svr. hustý. hustý, adj, [densus]: kadefavost tak huftu 120 (= crepitudinem). Srv. husto. hüsence, /., vermis: od kobylek neb od hufienecz 70 (— vermium). hü£ev, /. pilorca: témi pletenicemi neb huzwiemij 91* (— pilorcis) hvézda, /., stella: hwiezda jeśto slove... 47 (— stella), spósobenie hwiezd (— con- stellacio) 33 afd. hvózdóf, m., astrologus: hwiezdarzie radie 33* (= astrologi), hwiezdarzom svym... ti hwiezdarze (— astrologi) 40, se f hwie- zdarzi radie 33 a/d. ss. hvézdéfskÿ, adj, astrologorum: zpravují sé pod hwiezdarzfkem naucením 95* — astrologorum). chemyus 42* slovo tatarske. tChinchlnguj, »/, id.: město Chynchin- guij 92* (//. Tinghingui). chlad, », refrigerium: (desé) povětří chlad a odvlahu dává 111* (— refrige- rium tribuit). chladný, aa/., frigidus: na miestech f hlaw- nich 41* (= frigidis). chléb, m. panis: p$eniéncho chleba (= panem) 19, 79; když chleb dělají ... ty chleby sušie (= panis) 124 atd. ss. chod, m., transitus: chod jest pracny 32 = transitus), chodowe . . . ûzcf (in- troitus) 26 a/d. chodec, m., pedota: od marynářóv nebo chodfow (= pcdotis) 103. Choditi, ». ;»^., [ambulare]: vZdy s meči chodiecz 22, chodie v rûsich 26* (= utun- tur), chodie v rúše z hrubého sukna (= vestiuntur) 51* a/ď Srorm. mimocho- diti. chocha- v». kocha-. chopltl 88, r. ^?/, arripere: chopichu fie k meécóm 84 (— arripuerunt gladios). chovati, v. /»2/., servare: chowagy ryby (— servant) 124, chowachu Zeny (— ser- vabantur) 22* a/d. ss. chrám, ». templum: mistr chramu 8 (— templi). chrástavy, adj. [scabiosus]: ktoZ chraftaw jest 20' (— scabies). chrat- r. krat-. Chfbet, »., dorsum: kromé chrzbeta 47° (= dorsum), chrzbet obrátivse (== terga vertente) 54 a/d. +chrbetovy, ad/. ? : (koZichy) chrzbetowe 42* (varorum); ami /f., ani ©. slovo neni bezpečné. *chfib, m., collis: pod jedním chrziebem odpočíváchu 53 ( = collem), na ten chrzyb 53* ud). chfiepé, ^/ /, nares: chrziepy k Celu obrâcené ... chrziepie široké 120 (= nares) ald. chtieti, 7. #mp/., velle : I. chtieffe král sh'edati 8* (— volebat), vrátici sé chtiechu 5 (— vellent), ze chtiem udélati 91 (Z 1. p/ur, nos facturos) kdyi pustiti chtie tisíc (== 3 sg. vult) 44°, kdyZ chczi kupiti 114 (= 3. 24, volunt); atd. ss. Il. chci rdd: Ze chcze rad uéiniti 15°, že by chtiel radiegy vrci (= pro- iceret) 39* a/d. MI. vazóa particip.: chti mluviti 20 — loquuturus), chtie jeti 10° 11° (— volens ...) a/d.; zdali by pfijeli a chcziecze udefiti 83 a/d. chudina, /., pauperes: velikého Käm chu- dina za Boha má 70* (— a pauperibus reputatur). chudy, adj., pauper: chudu Zenu (= pau- perem) 47°. T Chumchym, r»., id.: (vlast! $ Chumchym 74 (= Chym). churavy, adj, macilentus: ani tlustý ani churawy 55° (= macilentas), jsú velmi churawy to jest Ze nejsü tlustí na Zivoté 27 (= macilenti), kén churawy 28 a/d. chut, /., suavitas: pfemahd vSicku chut vinnü 71 (— suavitatem). chutně, adv., indeficienter : poèechu chutne na né stfileti 83“ (= indeficienter). chvála, /., gloria: v takej chwalie (= glo- ria) 39*, (k) chwale pána... 3 (—laudem) atd. chvíle, /, spatium (temporis): za velikü chwily (— spatium) 18; w tu chwily 75,
Strana 221
33; po malé chwily (— post horam mo- dicam) 23, 63, 64 atd. ss. chvilenie, »., mora: pfíliSngm chwilenym (= mora) 7°. Chynchym, =o., zd.: (král) Chynchym 56. Chynchyś, »., »v., id.: 'chám) Chynchys 4, od Chynchiffe zabit 48^, král Chyn- chyff 39°, 40 afd (= Chynchys:. ChynchySóv, ad/., Chinchis: posly Chyn- chyffowy 39', polovice Chynchyffova 40 (— id) ata. Chynsam 88“ slovo fatarske. chýška, /, [tugurium]: jen ve rčení: na chiffku bé&Zeti 20* (= provocaretur ad fluxum; olastné ire cacatum). chytFe, ado., ingeniose: tak chytrzie 125 = ingeniose'. chytrost, /., ars: tú chytrofti (= arte) 23*, činie chytroft diabelski 27 (= arte), dia- belskû chytrofty 18 (= arte). Chyzl, nr. id.: (vlast) Chyzi 111 (= Chisi). I, cj, V. slučovací. W. připojovací. M. vytý- kavé. Psáno pravidelně vy. |l. sem y tam 43*, vidomÿch y nevi- domych 3, zviefecích y ptacích 10*. zde y onde 20", vnitř i zevnitř 50 (= et‘, cti y poctivosti (— et) 3, kofenie y jiného zboZie (— — que) 10* afd. ss. Někdy zdvojené i — i; y ve dne y v noci 59 atd. ll. prosté pripojuje až: až by sč y za- dechl 54“ atd. r. až; jako: též jako y člověku 20° (= similiter) atd. v. jako; participium: chté jeti y nemohl jest 11*, vezmüce kladivo y tluki 945, udiniece to y fedü 43, naberûce vody y leji 106, chtie jmûce y pfivésti 72°, vzevše listy y šli jsú (= acceptis iverunt) 7“ atd. Srovn. a. ll. i jsú poddáni (— autem) 11, y otázal 8* (— vero), y také 8* (— nec non), neb y otec...3(— pater au- tem) atd. .Srovn. ihned, ižádný. lhned, adv., statim: yhned poslusen jest 45 (— statim), 20*; yhed jeho popadü 19, a yhned poslal 14, yhned pośle 8 = statim), a/d. I”. inhed. India, /., zr., id.: vécsie India 116, Yndya 108; vezü sé do yndie 19*; do yndie 16*; o yndigij psáti 20 (— India) a/d. ss. indica 106 název latinský. 221 Indifu, ur, zd.: (= Indifu). Indich, m., endicum: barva yndych 114* (= endici). indljsky, adj.. indicus: mote yndyfkeho ‘= indici) 120%, 90°, 100, v mofi yn- dyfkem 121, nad yndygfkym mofem 16^ (— indicum), yndyfkem mofe 9* (= indicum) a/d. F. indsky. indisky v. indijsky. Indsky, adj. indicus: ofechóv ynfkich... mořem yndfkym 116* (= indicus), od bfehuov yndfkich (== yndie) 103; 99%, 106 a/d. V. indijsky. Inhed, adr., (statim]: ynhed z toho uká- zani 15. tehdy jsû ynhed zesnuli 23; rr. V. ihned. Istanith, s7., id.: (zemó) yftanijth 16 (Za/. origindl kolisd). Italia, /, »r., id.: jakZto jsü v ytalij 49 (— in Italia). iZádny, adj, nullus: yzadny smrad 33 (— nullus); ». I. žádný. já, ?ron., ego: Ja sem &lovék 15, ia Markus 18 (= ego); uliń mi dva stfevíce... ukaž my nohu 15; na mie slušie 35* (Z ad me); k nam... posl li nam 116 (— nobis), v nas 17* (— nos) a/4. ss. jablko, z., pomum: rajskych yablek 17* (— poma), jako yablka birci 104 atd. Jabloń, /, pomus: yablonij rajské 114* (= pomis). Jacl, nr, id.: (vlast) Iaci 79. Jahoda, /, morus: dfeva morskej yahody (— arboris mori) 67. (krajina) yndynfu 49 Jak, adv, cj, ex quo: jediny, yak jest kraloval 52 (—ex quo); v. jako, ll.; Jako, adr. cj, ut: |. ut, quam. ll. qui. Srovn. jakoż, jakoŻkolvek, jakożt, ja- koZto, jakZ, jak2kolivék, jakZto. l. tak malí yako velicf 14, yako Sa- racen... yako kfesfan 16, ad. s5.; zvláště často jakoby: tak daleko yakoby mohl... 17, tak dlüho yakoby sé mohl najiesti (quousque) 33* a/d.; jako i: (jedí ryby) nové, yako y lidé 124, též yako y člověk 20* (= similiter) a/d. ss. Il. z těch, yako s nimi jeli 9* (= qui), ma krasi rubin, yako jej vídal (= quam umquam visus est) 108 ald.
33; po malé chwily (— post horam mo- dicam) 23, 63, 64 atd. ss. chvilenie, »., mora: pfíliSngm chwilenym (= mora) 7°. Chynchym, =o., zd.: (král) Chynchym 56. Chynchyś, »., »v., id.: 'chám) Chynchys 4, od Chynchiffe zabit 48^, král Chyn- chyff 39°, 40 afd (= Chynchys:. ChynchySóv, ad/., Chinchis: posly Chyn- chyffowy 39', polovice Chynchyffova 40 (— id) ata. Chynsam 88“ slovo fatarske. chýška, /, [tugurium]: jen ve rčení: na chiffku bé&Zeti 20* (= provocaretur ad fluxum; olastné ire cacatum). chytFe, ado., ingeniose: tak chytrzie 125 = ingeniose'. chytrost, /., ars: tú chytrofti (= arte) 23*, činie chytroft diabelski 27 (= arte), dia- belskû chytrofty 18 (= arte). Chyzl, nr. id.: (vlast) Chyzi 111 (= Chisi). I, cj, V. slučovací. W. připojovací. M. vytý- kavé. Psáno pravidelně vy. |l. sem y tam 43*, vidomÿch y nevi- domych 3, zviefecích y ptacích 10*. zde y onde 20", vnitř i zevnitř 50 (= et‘, cti y poctivosti (— et) 3, kofenie y jiného zboZie (— — que) 10* afd. ss. Někdy zdvojené i — i; y ve dne y v noci 59 atd. ll. prosté pripojuje až: až by sč y za- dechl 54“ atd. r. až; jako: též jako y člověku 20° (= similiter) atd. v. jako; participium: chté jeti y nemohl jest 11*, vezmüce kladivo y tluki 945, udiniece to y fedü 43, naberûce vody y leji 106, chtie jmûce y pfivésti 72°, vzevše listy y šli jsú (= acceptis iverunt) 7“ atd. Srovn. a. ll. i jsú poddáni (— autem) 11, y otázal 8* (— vero), y také 8* (— nec non), neb y otec...3(— pater au- tem) atd. .Srovn. ihned, ižádný. lhned, adv., statim: yhned poslusen jest 45 (— statim), 20*; yhed jeho popadü 19, a yhned poslal 14, yhned pośle 8 = statim), a/d. I”. inhed. India, /., zr., id.: vécsie India 116, Yndya 108; vezü sé do yndie 19*; do yndie 16*; o yndigij psáti 20 (— India) a/d. ss. indica 106 název latinský. 221 Indifu, ur, zd.: (= Indifu). Indich, m., endicum: barva yndych 114* (= endici). indljsky, adj.. indicus: mote yndyfkeho ‘= indici) 120%, 90°, 100, v mofi yn- dyfkem 121, nad yndygfkym mofem 16^ (— indicum), yndyfkem mofe 9* (= indicum) a/d. F. indsky. indisky v. indijsky. Indsky, adj. indicus: ofechóv ynfkich... mořem yndfkym 116* (= indicus), od bfehuov yndfkich (== yndie) 103; 99%, 106 a/d. V. indijsky. Inhed, adr., (statim]: ynhed z toho uká- zani 15. tehdy jsû ynhed zesnuli 23; rr. V. ihned. Istanith, s7., id.: (zemó) yftanijth 16 (Za/. origindl kolisd). Italia, /, »r., id.: jakZto jsü v ytalij 49 (— in Italia). iZádny, adj, nullus: yzadny smrad 33 (— nullus); ». I. žádný. já, ?ron., ego: Ja sem &lovék 15, ia Markus 18 (= ego); uliń mi dva stfevíce... ukaž my nohu 15; na mie slušie 35* (Z ad me); k nam... posl li nam 116 (— nobis), v nas 17* (— nos) a/4. ss. jablko, z., pomum: rajskych yablek 17* (— poma), jako yablka birci 104 atd. Jabloń, /, pomus: yablonij rajské 114* (= pomis). Jacl, nr, id.: (vlast) Iaci 79. Jahoda, /, morus: dfeva morskej yahody (— arboris mori) 67. (krajina) yndynfu 49 Jak, adv, cj, ex quo: jediny, yak jest kraloval 52 (—ex quo); v. jako, ll.; Jako, adr. cj, ut: |. ut, quam. ll. qui. Srovn. jakoż, jakoŻkolvek, jakożt, ja- koZto, jakZ, jak2kolivék, jakZto. l. tak malí yako velicf 14, yako Sa- racen... yako kfesfan 16, ad. s5.; zvláště často jakoby: tak daleko yakoby mohl... 17, tak dlüho yakoby sé mohl najiesti (quousque) 33* a/d.; jako i: (jedí ryby) nové, yako y lidé 124, též yako y člověk 20* (= similiter) a/d. ss. Il. z těch, yako s nimi jeli 9* (= qui), ma krasi rubin, yako jej vídal (= quam umquam visus est) 108 ald.
Strana 222
222 Jakož, cj, qui: Temur, yakoz po něm má kralovati 57* (— qui) po smrti toho, yakoz zabit byl — qui) 48*, soli, yakoz z vody délají (— quod) 20*, mezi rudü. yakoz s hor kopají 21 a/d. Srovn. jako 1l. Jako£kolvák, cj, quamvis: A yakozkol- wek v tej zemi drev dosti jest 71 (— quam- vis). Srovn. jako. Jako£f, cj, [ut]: let 26, yakozt je sám počítal 10. Srovu. jako. Jakožto, gj., ut: yakozto muzie 8* (Z ut), jakozto by fekl formosa 3* a/d. Srovn. jako. Jakyżkolivók, 57o»., [quicunque]: Takové Slí sob& dary bielé yakezkoliwiek 62. Jak£, cj., [ut]: tak yakz která 31*, yakz jim dána 5 (—secundum) af4. V. jako I., jakZkolivék, jakzto. JakZkolivék, cj., licet: IAkz sem koliwiek mnoho psal 120* (— licet!, yakzkoliwiek sé tu nerodie (—licet) 122*, yakzkoli- wiek sè zamûtil 9° a/d. Srovn. jakż, jako. Jakżto, cj., ut: yakozto Ż4kovstvo 11*( = ut); sołdstć často jakžto by: yakzto by že leZí 37 (— iacere videntur), jakZto právě: yakzto prawie vlasy 19 (= ut) afd. Srovn. jakž jakožto. Jalovost, /., sterilitas: Ze by yalowofti po- tratila obilé (— sterilitate) 70. Jalovy, adjy., sterilis: v yalowa léta (= tem- pore sterilitatis) 70, zemé yalowa jest — sterilis) 30* a/4. iamb 68^ (T zamb) ndzev tatarsky. Jan, m., no., Johannes: pop Jan... popa Jana 48* (— Johannes), Jana kititele 4, svatému Ianowy 29 (— Joanni) a/d. Jana, zr., f., id.: ostrov Iana 115*, 104; ostrov Ť Zana 9* (— Giana). Jangu], 2L, id. : (mésto) Tanguij 90, 90* (— Jangui). Janov, m. z/, Genua: z Tlaowa 10* (— Genua) Jasdy, »sL, id.: mésto yafídy ... Iafdy 16* 3* (= Iasdi). Jasny, adj., clarus: yafnym hlasem 121* (— clara voce). Jaspid, »., iaspis: yafpiduw mnoství 30* (= iaspides). yafpidy nalézaji 30 (id) ad. jaty r. jieti. javran v. havran. Jazyk, m., lingua: yazikem přirozeným = vulgariter) 6, yazikem tureckém 6* (= lingua) ała. ss.; pleonasmem řeči čtyř yazikuow 8* (linguas). Jdenie, »^, [itio]: pro jejich prec gdieni 9* (— recessus. Srovn. jiti. Jeémen, »., hordeum: geczmene dosti 26, 16° atd. (= ordei). jeden, numer., unus: l. unus Il. quidam WI. zvláštní vazdy. Srovn. jedno, jedni, pojedni. l. w gednom roku (= unius anni) 6, s gednem z pśnóv 6* (= uno), gednoho króle (= unius) 5 afa. ss.; při udáníck čísel: (roku tisicieho gednoho fta . . . 39, kapitola bez gedne dvacátá (= XIX.) 3* a/d. ll. pro gednu věc 8“ (= guodam), geden den (— quadam die) 6*, geden mu (= quidam), 5", gedney hory — cuiusdam) 3^, o gednom ukrut- níku 3* (— de tyranno), o gedne plánéve 3*, méla gednoho ... gednu puść . . . geden král (= quidam) 5* ald. ss. Ill. jeden — jeden: (modly)...gedny jsú kamenné, gedny dřevené, gedny hlinéné 37 (= quaedam); jeden — druhý: geden podle druhe“ 18 = unus iuxta alium', f gedne strany . . . f druhe 21^, by gedna polovice proti druhe povstávala 40 (— una super aliam), od t hed- ney hospody do druhé 69*, gedni po druhich v týž úřad vcházejí 56 — alternatim) a/ď. * jedenast, numer., undecim: jinych mést gedenaft 87. | * Jedenasty, zumer., undecimus: kap. ge- denafta 3*. Jedenie, nt, esus: v hodinu gedenij (— prandii) 33*, k gedeni a pití (— vi- ctualium) 20, k gedeni velmi dobří 18 — ad esum), k gedeni 124 (= in cibum, atd. ľ. jiesti. jedennást— v jedenást—. Jedlnu, adz , semel: gedynu vyjel na vojnu 52 (— nonnisi semel). |". jedin$. Jediny, adj, unicus: má gedynu bránu (— unicam) 57, t gegdiena dva větry (— soli) 103, s gedineho napití (= uno haustu) 20*, sám gedyni 119* (— una), než gedyne pfikryti 19 ‘= unicam), má gedinu sochu 19 (= unicam) aid. l. je- dinû.
222 Jakož, cj, qui: Temur, yakoz po něm má kralovati 57* (— qui) po smrti toho, yakoz zabit byl — qui) 48*, soli, yakoz z vody délají (— quod) 20*, mezi rudü. yakoz s hor kopají 21 a/d. Srovn. jako 1l. Jako£kolvák, cj, quamvis: A yakozkol- wek v tej zemi drev dosti jest 71 (— quam- vis). Srovn. jako. Jako£f, cj, [ut]: let 26, yakozt je sám počítal 10. Srovu. jako. Jakožto, gj., ut: yakozto muzie 8* (Z ut), jakozto by fekl formosa 3* a/d. Srovn. jako. Jakyżkolivók, 57o»., [quicunque]: Takové Slí sob& dary bielé yakezkoliwiek 62. Jak£, cj., [ut]: tak yakz která 31*, yakz jim dána 5 (—secundum) af4. V. jako I., jakZkolivék, jakzto. JakZkolivék, cj., licet: IAkz sem koliwiek mnoho psal 120* (— licet!, yakzkoliwiek sé tu nerodie (—licet) 122*, yakzkoli- wiek sè zamûtil 9° a/d. Srovn. jakż, jako. Jakżto, cj., ut: yakozto Ż4kovstvo 11*( = ut); sołdstć často jakžto by: yakzto by že leZí 37 (— iacere videntur), jakZto právě: yakzto prawie vlasy 19 (= ut) afd. Srovn. jakž jakožto. Jalovost, /., sterilitas: Ze by yalowofti po- tratila obilé (— sterilitate) 70. Jalovy, adjy., sterilis: v yalowa léta (= tem- pore sterilitatis) 70, zemé yalowa jest — sterilis) 30* a/4. iamb 68^ (T zamb) ndzev tatarsky. Jan, m., no., Johannes: pop Jan... popa Jana 48* (— Johannes), Jana kititele 4, svatému Ianowy 29 (— Joanni) a/d. Jana, zr., f., id.: ostrov Iana 115*, 104; ostrov Ť Zana 9* (— Giana). Jangu], 2L, id. : (mésto) Tanguij 90, 90* (— Jangui). Janov, m. z/, Genua: z Tlaowa 10* (— Genua) Jasdy, »sL, id.: mésto yafídy ... Iafdy 16* 3* (= Iasdi). Jasny, adj., clarus: yafnym hlasem 121* (— clara voce). Jaspid, »., iaspis: yafpiduw mnoství 30* (= iaspides). yafpidy nalézaji 30 (id) ad. jaty r. jieti. javran v. havran. Jazyk, m., lingua: yazikem přirozeným = vulgariter) 6, yazikem tureckém 6* (= lingua) ała. ss.; pleonasmem řeči čtyř yazikuow 8* (linguas). Jdenie, »^, [itio]: pro jejich prec gdieni 9* (— recessus. Srovn. jiti. Jeémen, »., hordeum: geczmene dosti 26, 16° atd. (= ordei). jeden, numer., unus: l. unus Il. quidam WI. zvláštní vazdy. Srovn. jedno, jedni, pojedni. l. w gednom roku (= unius anni) 6, s gednem z pśnóv 6* (= uno), gednoho króle (= unius) 5 afa. ss.; při udáníck čísel: (roku tisicieho gednoho fta . . . 39, kapitola bez gedne dvacátá (= XIX.) 3* a/d. ll. pro gednu věc 8“ (= guodam), geden den (— quadam die) 6*, geden mu (= quidam), 5", gedney hory — cuiusdam) 3^, o gednom ukrut- níku 3* (— de tyranno), o gedne plánéve 3*, méla gednoho ... gednu puść . . . geden král (= quidam) 5* ald. ss. Ill. jeden — jeden: (modly)...gedny jsú kamenné, gedny dřevené, gedny hlinéné 37 (= quaedam); jeden — druhý: geden podle druhe“ 18 = unus iuxta alium', f gedne strany . . . f druhe 21^, by gedna polovice proti druhe povstávala 40 (— una super aliam), od t hed- ney hospody do druhé 69*, gedni po druhich v týž úřad vcházejí 56 — alternatim) a/ď. * jedenast, numer., undecim: jinych mést gedenaft 87. | * Jedenasty, zumer., undecimus: kap. ge- denafta 3*. Jedenie, nt, esus: v hodinu gedenij (— prandii) 33*, k gedeni a pití (— vi- ctualium) 20, k gedeni velmi dobří 18 — ad esum), k gedeni 124 (= in cibum, atd. ľ. jiesti. jedennást— v jedenást—. Jedlnu, adz , semel: gedynu vyjel na vojnu 52 (— nonnisi semel). |". jedin$. Jediny, adj, unicus: má gedynu bránu (— unicam) 57, t gegdiena dva větry (— soli) 103, s gedineho napití (= uno haustu) 20*, sám gedyni 119* (— una), než gedyne pfikryti 19 ‘= unicam), má gedinu sochu 19 (= unicam) aid. l. je- dinû.
Strana 223
Jedle, /, abies: podobno k giedly 123* (— abietibus). Jedlovy, adj., [abietis]: z gedlowe” dfievie 99* (— de abietibus). Jednaadvacáty, »u»er. vicesimus unus: kap. gedna a dwaczata 3* (możno lake, że náleží čístí jedna a dvacátá; svoz. dvaadvacátý, xč. jednadvacátý a jeden, dvacátý). Jednak, aďdo., [semel]: o němž smy gednak pravili 126 (= superius memorati). Jednánie, 4, negotia: posieláše jej po gednani 9 (= pro negociis). Srovn. jednati. Jednati, v. impf:, agere: coż oni gednachu 52* (— fuerant ordinata), nic tam nebieże Ize gednati 22, coZ geft gednal 8* (— ges- serat) ve vem Ślechetni gednal 52 -—se gerebat) (oni) vérné gednaly (= egerant) 7* atd. Srovn. jednénie. jedne v. jedno. Jedno, Jedne, adv., solum: ... gedno jsú na pólnoci 47 (= tantum); (jinak) ne- stvrzuji, gedno stvrzuji... (nepolévaji jinak) gedne olejem 19 (— solum); nic, než gedno malý stánek 44 (= nisi), gedne pastyfové 17* (= nisi), gedne z mésta vyšli 8, gedne jest-li krásna 47“ atd. ss. Srovn. jednokrât, jeden. Jednokrât, adv., [semel]: gednokrat utinie 14. V. jedno. Jednooky, adj., [monoculus] : Sevèik gedno- okij 15, Sevéíkovi gednookemu 14* a/d. Jednorožec, m. unicornis: gednorozecz srst má ... gednorozczij velmi velici 105 (= unicornes). Jednostajné, adv., [similiter]: ode vsech gednoftayne odpovéd vzal (= simile re- sponsum 89 I“ jednostajny. Jednostajny, adj, unus: chovaji v jednom paláci gednoftayne zbrojé 56* (— unius maneriei). I" jednostajné. Jednota, /., [unitas]: jsi w giednotu spolu 117* (— unum ad invicem sunt). Jedna, adv., semel: pakli se jie kto gednu napie 20* (— unum haustum), ... (na však den) gednu pláče 10 (= semel) a/d. V. jeden, jednúc. Jednüc, adv»., [semel]: gednucz sé ptidalo 15. I. jednú. Jedva, adv., vix: gedwa móž dojíti 32 (— vix), srovu. ledva. Jehla, /., acus: bodú sobč gehlamy tváře (= acubus) 85*. 223 jeho ». jen. jeji, adj., [eius]: těla gegiho 15. Srv. jen. jejich ». jen. Jelen, »., cervus: a zvlásté gelenij (— cer- vos) 46, tu jsü geleny i srny 119 (— cervi) a/4. Jeliz, cj, [donec]: nemożiechu popadniti, geliz někteří pomohli 84 (= nisi iu- vissent). jen, pron. demonstr., is. Nom. nakrazuje se tvary náměstky on, onen, v. £. I. jsú gey volili (= ipse) 8, by gey měl připásti 53, jenž gey znají 3, ostavivše gey (= illo) 7, pojme gy za ženu 9, mrtva ge? nalezli 9* (= quem), vylup gie 15 (= oko), geho dle (= amore sui) 6%, mile ge pfijal 6 (= eos‘, v pfekládaní gich 3 (— ipsius, /. Ænik), jakż giem rada dána 5 a/d. ss.; W nich 3 (— in ipsis), f nimy (— cum eis) 5*, od nieho (—ab ipso) 5, blízko nieho (— iuxta eam) 4* a/d. ss. ; nan stfílé 86^ (— na -à), by nan dešč sel 41% utekl jsem nan 18 (= ad ipsum); poden sluseji 67, wen sluseti 89 (— re—#); on se pokusiti 88 (= o—ž, £. j. město) a(d.; v. płes. Il. jeho: ge“ cti... otec ge“... strýc ge“ (= eius) 3, ge“ králem 4 (= eius) a/d. ss.; její v. £. ; jich : gich obyéej 5^ (= eorum), o gich svítéZení 4 (— ipsorum) af4.; jejich : gegich jazykem 6, o rüchu gegich 4*, o gigich bludech 4*, (— eorum) atd. Srovn. jen, jenito. Jen£, ?ron. re^, qui: |. skodné. M. aóso/u- tivní. W. zvláštní vasčda. Srovn. proňež, jenžto, ješto. l. div, genz sé jest stal 4, lesa, genz jest stal 4^ (quod), gemuZ fiekachu 6 (qui), o niemz zmienka 3 (cuius meminit) zvéf, giegiez tu mnoho jest 64 (— quarum) a/4. ss. ll. dfevo, genz slove 3° (= que), aby byli provozeni, genz sč stalo 10 (— quod), vody, genz sé rozlily... 6 (— que), ode všech, genz jej znají 3 a/d. ss; Ill. (své haufy fiedil), gymz najspiese mohl 53* (— quam cito) r7. Jenżto, pron. rel, qui: (kbelik), w yenzto
Jedle, /, abies: podobno k giedly 123* (— abietibus). Jedlovy, adj., [abietis]: z gedlowe” dfievie 99* (— de abietibus). Jednaadvacáty, »u»er. vicesimus unus: kap. gedna a dwaczata 3* (możno lake, że náleží čístí jedna a dvacátá; svoz. dvaadvacátý, xč. jednadvacátý a jeden, dvacátý). Jednak, aďdo., [semel]: o němž smy gednak pravili 126 (= superius memorati). Jednánie, 4, negotia: posieláše jej po gednani 9 (= pro negociis). Srovn. jednati. Jednati, v. impf:, agere: coż oni gednachu 52* (— fuerant ordinata), nic tam nebieże Ize gednati 22, coZ geft gednal 8* (— ges- serat) ve vem Ślechetni gednal 52 -—se gerebat) (oni) vérné gednaly (= egerant) 7* atd. Srovn. jednénie. jedne v. jedno. Jedno, Jedne, adv., solum: ... gedno jsú na pólnoci 47 (= tantum); (jinak) ne- stvrzuji, gedno stvrzuji... (nepolévaji jinak) gedne olejem 19 (— solum); nic, než gedno malý stánek 44 (= nisi), gedne pastyfové 17* (= nisi), gedne z mésta vyšli 8, gedne jest-li krásna 47“ atd. ss. Srovn. jednokrât, jeden. Jednokrât, adv., [semel]: gednokrat utinie 14. V. jedno. Jednooky, adj., [monoculus] : Sevèik gedno- okij 15, Sevéíkovi gednookemu 14* a/d. Jednorožec, m. unicornis: gednorozecz srst má ... gednorozczij velmi velici 105 (= unicornes). Jednostajné, adv., [similiter]: ode vsech gednoftayne odpovéd vzal (= simile re- sponsum 89 I“ jednostajny. Jednostajny, adj, unus: chovaji v jednom paláci gednoftayne zbrojé 56* (— unius maneriei). I" jednostajné. Jednota, /., [unitas]: jsi w giednotu spolu 117* (— unum ad invicem sunt). Jedna, adv., semel: pakli se jie kto gednu napie 20* (— unum haustum), ... (na však den) gednu pláče 10 (= semel) a/d. V. jeden, jednúc. Jednüc, adv»., [semel]: gednucz sé ptidalo 15. I. jednú. Jedva, adv., vix: gedwa móž dojíti 32 (— vix), srovu. ledva. Jehla, /., acus: bodú sobč gehlamy tváře (= acubus) 85*. 223 jeho ». jen. jeji, adj., [eius]: těla gegiho 15. Srv. jen. jejich ». jen. Jelen, »., cervus: a zvlásté gelenij (— cer- vos) 46, tu jsü geleny i srny 119 (— cervi) a/4. Jeliz, cj, [donec]: nemożiechu popadniti, geliz někteří pomohli 84 (= nisi iu- vissent). jen, pron. demonstr., is. Nom. nakrazuje se tvary náměstky on, onen, v. £. I. jsú gey volili (= ipse) 8, by gey měl připásti 53, jenž gey znají 3, ostavivše gey (= illo) 7, pojme gy za ženu 9, mrtva ge? nalezli 9* (= quem), vylup gie 15 (= oko), geho dle (= amore sui) 6%, mile ge pfijal 6 (= eos‘, v pfekládaní gich 3 (— ipsius, /. Ænik), jakż giem rada dána 5 a/d. ss.; W nich 3 (— in ipsis), f nimy (— cum eis) 5*, od nieho (—ab ipso) 5, blízko nieho (— iuxta eam) 4* a/d. ss. ; nan stfílé 86^ (— na -à), by nan dešč sel 41% utekl jsem nan 18 (= ad ipsum); poden sluseji 67, wen sluseti 89 (— re—#); on se pokusiti 88 (= o—ž, £. j. město) a(d.; v. płes. Il. jeho: ge“ cti... otec ge“... strýc ge“ (= eius) 3, ge“ králem 4 (= eius) a/d. ss.; její v. £. ; jich : gich obyéej 5^ (= eorum), o gich svítéZení 4 (— ipsorum) af4.; jejich : gegich jazykem 6, o rüchu gegich 4*, o gigich bludech 4*, (— eorum) atd. Srovn. jen, jenito. Jen£, ?ron. re^, qui: |. skodné. M. aóso/u- tivní. W. zvláštní vasčda. Srovn. proňež, jenžto, ješto. l. div, genz sé jest stal 4, lesa, genz jest stal 4^ (quod), gemuZ fiekachu 6 (qui), o niemz zmienka 3 (cuius meminit) zvéf, giegiez tu mnoho jest 64 (— quarum) a/4. ss. ll. dfevo, genz slove 3° (= que), aby byli provozeni, genz sč stalo 10 (— quod), vody, genz sé rozlily... 6 (— que), ode všech, genz jej znají 3 a/d. ss; Ill. (své haufy fiedil), gymz najspiese mohl 53* (— quam cito) r7. Jenżto, pron. rel, qui: (kbelik), w yenzto
Strana 224
224 tu mokrost zbierají 105 (wenii omyl?), krél gemuzto . .. (cui) 5, gichfto poko- lenie (= quorum) 5 afd. ss.; pronizto kazováse (— propter quod) 6*, (potok), przeflenzto neni mostu 73", od niehozto zase vzali 5 (— a quo), k niemuzto sé Scházie (— ad quem) 10 , mésto, w niem- fto sediese 5 (— cui), okolo nychzto (— que) 37, z nichzto jeden (= quorum) 8, w nychzto jim svédéiese (= in quibus) 7* atd. ss. Srovn. jesto. Jeruzalem, m., x/., id : w geruzalemie 7 (= Jerusalem). Jeskynó, /.. caverna: w gefkyniech scho- vaji 106* (= in cavernis), 80 a /. Jestliże, cj., si: geftlyze ktery kupec umfe 18* (— si moriatur), geftlyze kto ukradne 45' (—si quis furatus fuerit), geftlyze sé obrátie 116 (— si), ad. V. byti, -li. Jeśtó, adr. [adhuc]: geftie nemá 7 (— non- dum), geftie mlád biese 10 (— nondum aptus), geftie viece 16^ (— vel ultra) a/d. Jeśto, pron. rc/., qui: (mósto), gefto flove... 3*, vlast, gefto slove 3° a/d. ss.; ruénik. geffto sobë gym pot stieral 36'; (ti), gto zemfeli ... tu, geffto by bylo čtyřicet dni 40* atd. Jeti, «. /m^/., equitare, [vehi]: tak geducze.. a tudy geducze 5^ (— progredientes), geducze odtud (profecti) 5, geducze po moti 7, dále geducze (— progredientes) 10; gewffe k hrobu 7* (c— visitantes); jsem tudy giel (— transirem) 18, na po- spéch getij 44 (— pervenire), jako s nimi gely 9°, chtie gety do zemí (— ingredi: 10*, kdyż biechu spolu gely (= equitas sent) 7, svobodně geti 17 (= eduitari) atd. ss. jevo, „4, publicum; 7e» ve rčení: na gywo vynde 55* (— in publicum). Jezdcóv, adj.. [equitis]: k giezdcowy vóli 45* (— sessorum). jezdec, »., eques: giezdczow i pésích 122 (— equitum). Jezditi, r. /»?/., incedere: ve mnoze gez- diti 16* (Z cum comitiva magna incedere). Jezero, »., lacus: gezero veliké ... do toho gezera 11* (=lacus), mi gezera (= la- cunas) 125 afd. Jezus, m., uv, id. Fen ve spojeni s Kristus : pána naseho gezu krifta 8, ku pánu Gezu kriftu 14* (— Jesum Cristum) a/d. ježto v. ješto. Jledatl, z. imp/., comedere: šlechtici, kteříž u dvora giedagie (= comedunt) 89*. Jiedlo, x., cibus: giedlo mu£ovi (=cibum) 82. Jiesti, ©. imp/., comedere: gedie datyle... gedie ryby 19 (=comedunt). nemuoż giefti 20 (— comedi), dávají giefti (— in cibum) 123*, ryby giedie (— comedunt) 124 a/d. V. jedenie. Jietl, ». 5/., I. capere, Il. coepisse. I. Najam yatt (— captus) 54, yal toho starce 23* (-- cepit) gme biskupa 121* (— cepit), jen£ tu yat bil... yateho pfivedli (= captivus) 119* ald. ss. Il. yachu fie bíti 54 (— ceperunt) a/d. jiezdny, adj., eques: Zádny z nich giezden k boji nejde (-— eques) 98, nad tisíc giezdnymi . . . nad sto giezdnymi 44* (= equitibus) a/d. * Jiezka, /., circirus (?): má na sobé giezky neb &upiny 21* (— cricios, circios, viteas?). jícha, /, brodium: spiese se zdá zelená gycha neż voda 20* (= sucus herbe), tej gichy neb vody 43 (= brodii) a/a. Jinaky, adj, alter: jest ginakey postavy 97* (— alterius). Jinam, adc., ad locum alium: Że se ginam béfe 96^, ginam odZenü 31 (— ad locum alium) ad. Jinde, adv., alibi: gynde nalezti 48* (= alibi), nikdy ginde nevídal 5* (— nunquam alios), jakoż gynde vidimy 28 (= alibi), kromě toho města gynde 22“ atď. Jinoch, »., iuvenis: bylo sedm gynochuow 72^ (— iuvenes). Jino&e, m., iuvenis: gynoffie nakrmiti 22* (— iuvenes) jinudy, adr., aliunde: gynudy jiti nemóż 90 (= aliunde). jiný, ad/., alius: o ginich, ješto slovů ... 4°, o gine púšči 4 (= de alio deserto), z ginich vlastí . . . y gine* zbożie 10* (—alius) a/d. ss. Jistba, /., arcus: (most) má čtyřiadvacet giffteb neb sklepuov 71^ (— arcus). jistě, ad-., [certe]: mnie giftie 33, muż giftie ndboZny 3 (=utique) asd. I” jisty. Jistiti, &. 7mp/., asserere: ustavièné gyftichu {=asserebant) 119*, giftiel jim to 23 a/d. Jisty, ad/., [certus]: polożte jim gyfty rok 14 atd; zvláště často rčené ten jistý: ten gifte král 6, ten gifte biskup 14°, nesc
224 tu mokrost zbierají 105 (wenii omyl?), krél gemuzto . .. (cui) 5, gichfto poko- lenie (= quorum) 5 afd. ss.; pronizto kazováse (— propter quod) 6*, (potok), przeflenzto neni mostu 73", od niehozto zase vzali 5 (— a quo), k niemuzto sé Scházie (— ad quem) 10 , mésto, w niem- fto sediese 5 (— cui), okolo nychzto (— que) 37, z nichzto jeden (= quorum) 8, w nychzto jim svédéiese (= in quibus) 7* atd. ss. Srovn. jesto. Jeruzalem, m., x/., id : w geruzalemie 7 (= Jerusalem). Jeskynó, /.. caverna: w gefkyniech scho- vaji 106* (= in cavernis), 80 a /. Jestliże, cj., si: geftlyze ktery kupec umfe 18* (— si moriatur), geftlyze kto ukradne 45' (—si quis furatus fuerit), geftlyze sé obrátie 116 (— si), ad. V. byti, -li. Jeśtó, adr. [adhuc]: geftie nemá 7 (— non- dum), geftie mlád biese 10 (— nondum aptus), geftie viece 16^ (— vel ultra) a/d. Jeśto, pron. rc/., qui: (mósto), gefto flove... 3*, vlast, gefto slove 3° a/d. ss.; ruénik. geffto sobë gym pot stieral 36'; (ti), gto zemfeli ... tu, geffto by bylo čtyřicet dni 40* atd. Jeti, «. /m^/., equitare, [vehi]: tak geducze.. a tudy geducze 5^ (— progredientes), geducze odtud (profecti) 5, geducze po moti 7, dále geducze (— progredientes) 10; gewffe k hrobu 7* (c— visitantes); jsem tudy giel (— transirem) 18, na po- spéch getij 44 (— pervenire), jako s nimi gely 9°, chtie gety do zemí (— ingredi: 10*, kdyż biechu spolu gely (= equitas sent) 7, svobodně geti 17 (= eduitari) atd. ss. jevo, „4, publicum; 7e» ve rčení: na gywo vynde 55* (— in publicum). Jezdcóv, adj.. [equitis]: k giezdcowy vóli 45* (— sessorum). jezdec, »., eques: giezdczow i pésích 122 (— equitum). Jezditi, r. /»?/., incedere: ve mnoze gez- diti 16* (Z cum comitiva magna incedere). Jezero, »., lacus: gezero veliké ... do toho gezera 11* (=lacus), mi gezera (= la- cunas) 125 afd. Jezus, m., uv, id. Fen ve spojeni s Kristus : pána naseho gezu krifta 8, ku pánu Gezu kriftu 14* (— Jesum Cristum) a/d. ježto v. ješto. Jledatl, z. imp/., comedere: šlechtici, kteříž u dvora giedagie (= comedunt) 89*. Jiedlo, x., cibus: giedlo mu£ovi (=cibum) 82. Jiesti, ©. imp/., comedere: gedie datyle... gedie ryby 19 (=comedunt). nemuoż giefti 20 (— comedi), dávají giefti (— in cibum) 123*, ryby giedie (— comedunt) 124 a/d. V. jedenie. Jietl, ». 5/., I. capere, Il. coepisse. I. Najam yatt (— captus) 54, yal toho starce 23* (-- cepit) gme biskupa 121* (— cepit), jen£ tu yat bil... yateho pfivedli (= captivus) 119* ald. ss. Il. yachu fie bíti 54 (— ceperunt) a/d. jiezdny, adj., eques: Zádny z nich giezden k boji nejde (-— eques) 98, nad tisíc giezdnymi . . . nad sto giezdnymi 44* (= equitibus) a/d. * Jiezka, /., circirus (?): má na sobé giezky neb &upiny 21* (— cricios, circios, viteas?). jícha, /, brodium: spiese se zdá zelená gycha neż voda 20* (= sucus herbe), tej gichy neb vody 43 (= brodii) a/a. Jinaky, adj, alter: jest ginakey postavy 97* (— alterius). Jinam, adc., ad locum alium: Że se ginam béfe 96^, ginam odZenü 31 (— ad locum alium) ad. Jinde, adv., alibi: gynde nalezti 48* (= alibi), nikdy ginde nevídal 5* (— nunquam alios), jakoż gynde vidimy 28 (= alibi), kromě toho města gynde 22“ atď. Jinoch, »., iuvenis: bylo sedm gynochuow 72^ (— iuvenes). Jino&e, m., iuvenis: gynoffie nakrmiti 22* (— iuvenes) jinudy, adr., aliunde: gynudy jiti nemóż 90 (= aliunde). jiný, ad/., alius: o ginich, ješto slovů ... 4°, o gine púšči 4 (= de alio deserto), z ginich vlastí . . . y gine* zbożie 10* (—alius) a/d. ss. Jistba, /., arcus: (most) má čtyřiadvacet giffteb neb sklepuov 71^ (— arcus). jistě, ad-., [certe]: mnie giftie 33, muż giftie ndboZny 3 (=utique) asd. I” jisty. Jistiti, &. 7mp/., asserere: ustavièné gyftichu {=asserebant) 119*, giftiel jim to 23 a/d. Jisty, ad/., [certus]: polożte jim gyfty rok 14 atd; zvláště často rčené ten jistý: ten gifte král 6, ten gifte biskup 14°, nesc
Strana 225
pára ta gifta 21, ta gifta zviefitka 120°, lidé te gifftie 27, tey gifte vlasti 124 atd. ss. Jiti, ». i»/., ire; srovz. jdenie. l. ktoż ti cestá gdu (— viatores) 20% gdiete a potom služte 41 (= ite), gducze od tej vlasti 31 (= recessum), na cestć tudy gducz 28 (— in progressu vie), kudy- kolivék gdieffe 9 (= transibat), když již gdiechu od króle 9* (— discesserunt), tudy giti (—acces- sus) 11*, mél by giti... a gda... 30°, moziese kto giti sem (— in- gressus) 22', ffly gfu do krajin (= transierunt ad..) 4*%, fflij gfu do Elacie 8 (= iverunt) afd. ss. Il. jde deść г. /.; Zádnü küpí tu negdu 32 (= non intendunt ne- gociacionibus) a/d. Jitro, x., mane: od jitra až do poledne 54 (= mane). JI, ad»., nunc, iam: l. gyz chtě.. 20 (= nunc), gyz při- stüpíme 46 (— nunc) a/4. Il. giz celý rok 5, a giz vrátici sé chtiechu 5, když gyz přišli 6 - autem), giz sé nautili (= iam) 5* atd. jmé v. jmeno. ]meno, meno, »., nomen: méjiese gmeno Mikulás 5 (— dicebatur), vloZi sobé gmeno Řehoř 8 (= nomen), gmenem pána 9 (= nomine) afd.; zvláště často jmenem (= nomine): král gmenem Barach 5*, (král) gmenem Alan 5, (syn) gmenem Marek 7°, meniem Tygatay 29 ald. ss. jmenovaný z. dřéve-, jmenovati. Jmenovati, menovati, v. ;»?/., nominare: kterüsto gmenowal Zeleznû 11° (= по- minavit), ty ryby gmenugi tunina 123* (= nominamus), svrchu gmenowanich muZuow (= prefatos) 6°, mezi dfieve gmenowanym (= prenominatum) 5, Marka dfieve gmenowane® 7* (— predictum), napřed f gmeneneho krále (— memorati) 124° ald. Jmenovity, ad;., praecipuus: naygmenowi- tieyffy mésta 10° (= precipue) ad. ss. jmieti z. mieti. K, ke, ku, praep., ad: p/ed k nebycd psdno: kralowy pfijeli 8 (— ad regem). 225 l. k rzymfkemu papeżi 3, k fnad- nieyffie" nalezení 3 (=ad inven- cionem), pomoc k to" 125, vodu k piti 21°, k utéseni (=ad conso- lacionem) 3 ad. ss.; pilnost k bo- yowani 4^ (-— bellandi), podobno jest k giedly 123* (= abietibus) afa. Il. ku praweni 10 (= ad), ku popséni 46, ku papezowy 6* (= ad papam) atd., pred p. ke wffie libosti 6% ke wífem kusóm 6“ (= ad) atd.; před jery. T Kaclamfu, »/, id.: (město) + Kaciamfu 73* (Cyanfu ZL.) kacler, »., haereticus: nazyvají je kaczierze 51* (— hereticos), 111 a 7. kadefavost, /, crispitudo: vlasóv kade- rzawoft 120 (— crepitudinem). kadidlo, z., tus: vezmů škopy a kadidlo 51 (- thus), kadydla bielého 123 ( - thuris) atd. kadilnice, /, turibulum: jest pfipravena kadilnycze velmi čistá 62 (= turribulum). kafr, m.. camphora: v nichito naleznů kaffr 98* (= camphora), tu rofte kaffur lepší 107 (= camphora). tKagatim nz. 79 v. Gogatym. Kajdôv, ad/., Caydu: vojska krâle kaydowa 53* (= kaydu). 1. Kajdu, zo. m. źd.: (król) kaydu 52* (2 Caydu); v. Kajdóv. 2. Kajdu, #r.,id.: (zemé&)kaydu 77 (= Cayndu). Kajganguj v. Kojganguj. Kajguj v. Kajkuj. TKajku], »., id.: (zemé) f kaykuy 92 (/t. Taygui), 73. Kajkuj, »/, m. zd.: (hrad) Kaykuy 72* (= Caicui); z/. kayguy 88 (— Cayguy). Kakanfu, xl, id.: f Kakanfu 86^ (— Ca- cangu). kakżkolivók adz.. (quovismodo] : kakzkoly- wiek daleko 57". kalcedonius, »., i4. : jaspidy a kalczedo- nie 20 (= calcedonii) ; jaspidüv a kalczy- dony množství 30“ atd. kalcidoň v. kalcedonius. kalifóv, adj, [caliphi]: rok kalyffu 14° podle rozkázaní kalyffowa 16 a/d. kalifus, 7, caliphus: ten kalyffus . kaluffus urozumć... kaliffus kazal... ten jistÿ kalyffus .. . od kalyffa ... tomu kalyffowy afd. 14—16 (několik dokladů). 15
pára ta gifta 21, ta gifta zviefitka 120°, lidé te gifftie 27, tey gifte vlasti 124 atd. ss. Jiti, ». i»/., ire; srovz. jdenie. l. ktoż ti cestá gdu (— viatores) 20% gdiete a potom služte 41 (= ite), gducze od tej vlasti 31 (= recessum), na cestć tudy gducz 28 (— in progressu vie), kudy- kolivék gdieffe 9 (= transibat), když již gdiechu od króle 9* (— discesserunt), tudy giti (—acces- sus) 11*, mél by giti... a gda... 30°, moziese kto giti sem (— in- gressus) 22', ffly gfu do krajin (= transierunt ad..) 4*%, fflij gfu do Elacie 8 (= iverunt) afd. ss. Il. jde deść г. /.; Zádnü küpí tu negdu 32 (= non intendunt ne- gociacionibus) a/d. Jitro, x., mane: od jitra až do poledne 54 (= mane). JI, ad»., nunc, iam: l. gyz chtě.. 20 (= nunc), gyz při- stüpíme 46 (— nunc) a/4. Il. giz celý rok 5, a giz vrátici sé chtiechu 5, když gyz přišli 6 - autem), giz sé nautili (= iam) 5* atd. jmé v. jmeno. ]meno, meno, »., nomen: méjiese gmeno Mikulás 5 (— dicebatur), vloZi sobé gmeno Řehoř 8 (= nomen), gmenem pána 9 (= nomine) afd.; zvláště často jmenem (= nomine): král gmenem Barach 5*, (král) gmenem Alan 5, (syn) gmenem Marek 7°, meniem Tygatay 29 ald. ss. jmenovaný z. dřéve-, jmenovati. Jmenovati, menovati, v. ;»?/., nominare: kterüsto gmenowal Zeleznû 11° (= по- minavit), ty ryby gmenugi tunina 123* (= nominamus), svrchu gmenowanich muZuow (= prefatos) 6°, mezi dfieve gmenowanym (= prenominatum) 5, Marka dfieve gmenowane® 7* (— predictum), napřed f gmeneneho krále (— memorati) 124° ald. Jmenovity, ad;., praecipuus: naygmenowi- tieyffy mésta 10° (= precipue) ad. ss. jmieti z. mieti. K, ke, ku, praep., ad: p/ed k nebycd psdno: kralowy pfijeli 8 (— ad regem). 225 l. k rzymfkemu papeżi 3, k fnad- nieyffie" nalezení 3 (=ad inven- cionem), pomoc k to" 125, vodu k piti 21°, k utéseni (=ad conso- lacionem) 3 ad. ss.; pilnost k bo- yowani 4^ (-— bellandi), podobno jest k giedly 123* (= abietibus) afa. Il. ku praweni 10 (= ad), ku popséni 46, ku papezowy 6* (= ad papam) atd., pred p. ke wffie libosti 6% ke wífem kusóm 6“ (= ad) atd.; před jery. T Kaclamfu, »/, id.: (město) + Kaciamfu 73* (Cyanfu ZL.) kacler, »., haereticus: nazyvají je kaczierze 51* (— hereticos), 111 a 7. kadefavost, /, crispitudo: vlasóv kade- rzawoft 120 (— crepitudinem). kadidlo, z., tus: vezmů škopy a kadidlo 51 (- thus), kadydla bielého 123 ( - thuris) atd. kadilnice, /, turibulum: jest pfipravena kadilnycze velmi čistá 62 (= turribulum). kafr, m.. camphora: v nichito naleznů kaffr 98* (= camphora), tu rofte kaffur lepší 107 (= camphora). tKagatim nz. 79 v. Gogatym. Kajdôv, ad/., Caydu: vojska krâle kaydowa 53* (= kaydu). 1. Kajdu, zo. m. źd.: (król) kaydu 52* (2 Caydu); v. Kajdóv. 2. Kajdu, #r.,id.: (zemé&)kaydu 77 (= Cayndu). Kajganguj v. Kojganguj. Kajguj v. Kajkuj. TKajku], »., id.: (zemé) f kaykuy 92 (/t. Taygui), 73. Kajkuj, »/, m. zd.: (hrad) Kaykuy 72* (= Caicui); z/. kayguy 88 (— Cayguy). Kakanfu, xl, id.: f Kakanfu 86^ (— Ca- cangu). kakżkolivók adz.. (quovismodo] : kakzkoly- wiek daleko 57". kalcedonius, »., i4. : jaspidy a kalczedo- nie 20 (= calcedonii) ; jaspidüv a kalczy- dony množství 30“ atd. kalcidoň v. kalcedonius. kalifóv, adj, [caliphi]: rok kalyffu 14° podle rozkázaní kalyffowa 16 a/d. kalifus, 7, caliphus: ten kalyffus . kaluffus urozumć... kaliffus kazal... ten jistÿ kalyffus .. . od kalyffa ... tomu kalyffowy afd. 14—16 (několik dokladů). 15
Strana 226
226 Kám, kán, »., caam: veliky kaam 6, ve- likému kaamowij 28%, vSichni velici kaa- mowe 48°, velikého krále kaama 6, kaam dfévefeleny 6° atd. ss.; k veli- kému kaanowy 46° (= magno kaam), dvór velikého kaanu 92 (= magni kaam) atd. Kamandu, #/., 7d. : o městu Camandu 17* 3* (= Camandu). Kambalu, zZ., id.: okolo města Kambalu 52* (= Cambalu). Kambaoch, z7., id.: (země) } Fanakam- baoch 117 (= kambaoch). kámen, m., lapis: s drahémi kameni 26° (— lapidibus) a/4. kamenióko, z/., [lapides]: miesto rázu vždy užívají toho kamenyczka porcel- lanóv 80. kamenle, z/., lapides: tu jest kamenie ně- kteraké 21, kamenie, perly (— lapides) 18* afd. kamenný, ad/j., lapideus : (kláštery) jedny jsi kamenne 37 (= lapidei), 94 afa. Kamul, zr., id.: (zemć) Kamul 4, 34* (= chamul). Kamzibar, z. id.: (ostrov) Kamzybar 119, 119* (= canzibar). kamz, adv., quo: kamz by kázal 14“, až tam, kamz jeti mají 31*, kamz tfeba bylo 55 (- quocunque), P. kamZkoli. kamzkoli, ad»., quocunque: kamzkoly chtie 41*, kamz fie koly obrátie 41* (— quo- cunque), /'. kamë. Kán v. kám. káně, /., [buteo]: supa neb kanij uhonie 46*. Kangigu, ur, id. : (vlast)kangigu 85 (=Can- gizu). Kanosalym, m., nl, id.: (hrad) kanofalym 18 (= Canosalim). kapati, v. 7»2/., [stillare]: když již viece téci nechce aneb kapati ta mokrost 106. Kapicion, m., »/., i.: (mésto) kapyczyon... KApyczion 36* a/d. (— Capicion). kapitola ». kapitula. kapitula, kapitola, kapitule, kapitole, f^ id.: capitule . . . kapituly . . . kapi- toly ... kapitola ... kapitula... ca^... kapi^ .. . a/d. ss. 3—4* (14 dokladů) a j. (= capitulum). Karamoram, =/,. id.: (teka) Karamoram 73, 73% 89* a j. (2 Caramoram); f koro- marom, karomoram 87* a/4. Karaonas 18 s/ovo mongolské. Karajam, i. nr, id.: (vlast) karayam 79, 82 (= Caraiam). ll. nl. id.: mésto slove Karayam 79* (= Caraiam). kardinalsky, adj., cardinalium : kardinalffczi poslové 8 (— cardinalium). T Karoboram. z/., id.. (mésto) Karoboram 46 (— corocoram). Karokoram, z/., id. : o móstu karokoram... k městu Karokoram 38* (= Carocoram). Karomoram v. Karamoram. T Kartaim, z., zd.: země Karthaim 4, o zemi Kartaym 29* (= Carchan). kéry, p/. f., carruca: vezi dva z nich na karach 63* (= carruca). Kasarie, z/, id.: (mésto) (= Cassaria). Kasim. s7., id.: (zem6) Kaffym 16 (= Cassim). + Kastar, #7, id.: (zemé) Caftar 4, Kaftor 28° (— Cascar). Kastor v. Kastar. kastan, m., castanea: jakäto kaftan 21° (= castanea). Kataj, sz., zd.: vlast Kathay 30" do vlasti Katay 47, 92, 87 atd. (= Cathay). TKatam, z/., id.: (mésto) Katham 4, 30 (— 7t. coram). Kauli, ær., zd.: (vlast) Kauly 54* (= Cauli), Kayn, «u/., id.: (mésto) Kayn 90 (— Cayn). kazanie, »/., mandatum: üfedníci královi jeho kazanim (= mandato) 67°, u&inice jeho kazani 23 a/d. Srovn. kázati. kázatl, ». 7mp/, |. iubere, Il. [praedicare.] Srovn. kázanie, kazovati. l. kazal psáti listy 6* (— fecit), kazal jim, aby vstali 8* (- iussit), kazte sé sebrati kfestanóm 14, kazaffe dáti napoje (= faciebat dari) 23 atd. ss. ; Il. slýchal pravíc, čtúci kazicz, že...15. kaziti, v. 7mp/., devastare : dobÿvaje a kazie vždy vlasti 122 (= devastans); protože vsi kazil a stepy .. . (= devastabat) 103* atd. kazovati, v. imp/., iubere: Gasto kazowafie pfivésti 6* (— iubebat). .Srorn. kázati. każdy, ?ronom., quilibet: w kazdem z nich 8* (— qualibet), z nichZto kazde jsu...3 (— qui per...) a/2. . kbel, m., urceus: natece pln kbel... vy- prázdníce kbely 105* (— urceos). Kaffarye 11
226 Kám, kán, »., caam: veliky kaam 6, ve- likému kaamowij 28%, vSichni velici kaa- mowe 48°, velikého krále kaama 6, kaam dfévefeleny 6° atd. ss.; k veli- kému kaanowy 46° (= magno kaam), dvór velikého kaanu 92 (= magni kaam) atd. Kamandu, #/., 7d. : o městu Camandu 17* 3* (= Camandu). Kambalu, zZ., id.: okolo města Kambalu 52* (= Cambalu). Kambaoch, z7., id.: (země) } Fanakam- baoch 117 (= kambaoch). kámen, m., lapis: s drahémi kameni 26° (— lapidibus) a/4. kamenióko, z/., [lapides]: miesto rázu vždy užívají toho kamenyczka porcel- lanóv 80. kamenle, z/., lapides: tu jest kamenie ně- kteraké 21, kamenie, perly (— lapides) 18* afd. kamenný, ad/j., lapideus : (kláštery) jedny jsi kamenne 37 (= lapidei), 94 afa. Kamul, zr., id.: (zemć) Kamul 4, 34* (= chamul). Kamzibar, z. id.: (ostrov) Kamzybar 119, 119* (= canzibar). kamz, adv., quo: kamz by kázal 14“, až tam, kamz jeti mají 31*, kamz tfeba bylo 55 (- quocunque), P. kamZkoli. kamzkoli, ad»., quocunque: kamzkoly chtie 41*, kamz fie koly obrátie 41* (— quo- cunque), /'. kamë. Kán v. kám. káně, /., [buteo]: supa neb kanij uhonie 46*. Kangigu, ur, id. : (vlast)kangigu 85 (=Can- gizu). Kanosalym, m., nl, id.: (hrad) kanofalym 18 (= Canosalim). kapati, v. 7»2/., [stillare]: když již viece téci nechce aneb kapati ta mokrost 106. Kapicion, m., »/., i.: (mésto) kapyczyon... KApyczion 36* a/d. (— Capicion). kapitola ». kapitula. kapitula, kapitola, kapitule, kapitole, f^ id.: capitule . . . kapituly . . . kapi- toly ... kapitola ... kapitula... ca^... kapi^ .. . a/d. ss. 3—4* (14 dokladů) a j. (= capitulum). Karamoram, =/,. id.: (teka) Karamoram 73, 73% 89* a j. (2 Caramoram); f koro- marom, karomoram 87* a/4. Karaonas 18 s/ovo mongolské. Karajam, i. nr, id.: (vlast) karayam 79, 82 (= Caraiam). ll. nl. id.: mésto slove Karayam 79* (= Caraiam). kardinalsky, adj., cardinalium : kardinalffczi poslové 8 (— cardinalium). T Karoboram. z/., id.. (mésto) Karoboram 46 (— corocoram). Karokoram, z/., id. : o móstu karokoram... k městu Karokoram 38* (= Carocoram). Karomoram v. Karamoram. T Kartaim, z., zd.: země Karthaim 4, o zemi Kartaym 29* (= Carchan). kéry, p/. f., carruca: vezi dva z nich na karach 63* (= carruca). Kasarie, z/, id.: (mésto) (= Cassaria). Kasim. s7., id.: (zem6) Kaffym 16 (= Cassim). + Kastar, #7, id.: (zemé) Caftar 4, Kaftor 28° (— Cascar). Kastor v. Kastar. kastan, m., castanea: jakäto kaftan 21° (= castanea). Kataj, sz., zd.: vlast Kathay 30" do vlasti Katay 47, 92, 87 atd. (= Cathay). TKatam, z/., id.: (mésto) Katham 4, 30 (— 7t. coram). Kauli, ær., zd.: (vlast) Kauly 54* (= Cauli), Kayn, «u/., id.: (mésto) Kayn 90 (— Cayn). kazanie, »/., mandatum: üfedníci královi jeho kazanim (= mandato) 67°, u&inice jeho kazani 23 a/d. Srovn. kázati. kázatl, ». 7mp/, |. iubere, Il. [praedicare.] Srovn. kázanie, kazovati. l. kazal psáti listy 6* (— fecit), kazal jim, aby vstali 8* (- iussit), kazte sé sebrati kfestanóm 14, kazaffe dáti napoje (= faciebat dari) 23 atd. ss. ; Il. slýchal pravíc, čtúci kazicz, že...15. kaziti, v. 7mp/., devastare : dobÿvaje a kazie vždy vlasti 122 (= devastans); protože vsi kazil a stepy .. . (= devastabat) 103* atd. kazovati, v. imp/., iubere: Gasto kazowafie pfivésti 6* (— iubebat). .Srorn. kázati. każdy, ?ronom., quilibet: w kazdem z nich 8* (— qualibet), z nichZto kazde jsu...3 (— qui per...) a/2. . kbel, m., urceus: natece pln kbel... vy- prázdníce kbely 105* (— urceos). Kaffarye 11
Strana 227
kbelík, x., urceus: k každé haluzce jeden kbelík přivieží 105* (— urceum) kdeż, adr., [ubi]: bydlí, kdez mohü 10* (— prout). Srovn. kdeZkolivék, kdežto, kde£kollvéák, adv., ubicunque: vsichni Ta- tafi, kdezkoliwiek ten den jsu 61* (= ubi- cungue). S/vvx. kdež. kde£to, ad», ubi: také doloženy tvary kděžto, gtežto, ktežto, 4/7.: ktezto umučen (= ubi) 11, kdezto připravivše 5 (= ubi), kdiezto jest měst mnoho 34“ (— ubi), kdezto dělají 16* (= ubi), ktezto rudu pálé 21, gtezto jest železa 21 (= ubi) atd. ss. Srovn. kdež. kdo v. kto. kdy, adr., quando: |. śnuferrogać., Il. relat., ll. śudef. Srovn. kdybych, kdyż, kdyż- kolivék. I. radie sč, kdy by měli... 33 (= quan- do) aid Il. aby, kdy tu pfijede król 49*(-=quan- doque) a/d Ill. událi sé jim kdy 44 (= quando) a/d. kdybych, si: kdyby krmí užívali 19 (= si) atd. V. kdy, bych. když, cj., cum: fa&é dolożeny tvary ktyž, gdyż. Často kdyż bych; srovn. kdyżko- livék, kdy IL: kdiz chtie (= quando) 18, ktiz jid pfijdü (— dum) 34, a kdiz roz- mlúváše (=) 5°, ktiz sé vrátí 7 (— in re- ditu), kdiz sé srazie (— cum) 5, gdiz télo vezü (— quando) 41, ktiz tu spóso- bili (— cum) 5 afd.; kdizby neutekli 19° (= nisi) ałd. kdyżkolivók, adz., quando: kdizkoliwek ktery ...34* (= quando). Srovx. když. ke v. k. + Kesmakoram, sr, id.: (vlast) 1 rosma- koram 117, (vlast) Kehmakoram 121 (= Resmacoram //.). kladivo, »/., malleus: vezmüce veliké kla- dywo dfevenć 94* (= ligneo malleo). klanéti sé, z. imp/:, adorare: klanieyte fie a modite sé 62* (—adorate) (modly, jakžto by fie velikym klaniely (— reve- renciam exhibere) 37 a/4. klâsti, v. impf., imponere: mnoho (na né) nekladu 125* (— imponuntur), kdyZ mají bfemena na né klafti (— onerari) 17* a£d. klášter, m. monasterium: v svých kla- ftierziech 27 (= monasteriis), klafter .. . z kterćhożto klafftera 11* (=: claustrum) atd. 227 kleknütl, v. ^/. [genu flectere]: klekl na Svá kolena 15*. Klemeinfu, »Z, :2.: v mésté Klemeynfu 8 (= Clemeynfu). kle$óenec, »., eunuchus: z nichźto mnozi kleffczenczi 85 (— eunuchi) kleséenÿ, adj, eunuchus: (komorníkuov vie kleficzenych 55" (= eunuchos). Kliment, #r, m., id.: Kliment papež 7 (= Clemens). klisice, /., equa: klyfficz bieljch . . . od klifficz 50* (— equarum), jedà na kliffy- cziech ... ty klyfieczie 126 (— eque) a/d. klobúk, »., pileus: klobuk svój (= pileum) 78. klusatl, v. ;s?/, ambulare: (koni) pěkně kluffy (— ambulant) 16*. kmen, m., stirps: králového kmenu. z kmene královského 54 (- stirpis). knéz, »., dominus: kniez Teobaldus 7 (2 dominus), kniez kliment papez 7 a/d. knieZe, »., princeps: od knyezete fecené- ho ...10 (— princeps), Baldvin knyeze 5 (= princeps), panovaże knieze jedno (= princeps) 22, kniezete vojsky (= prin- cipis) 54, o knyzatech křesťanských 6 (= principibus) a74. knihy, 9/. /., liber: první knyhi 4*, těchto knyh...tyto knyhi 7 (= liber), musejí popsati sobě w knyhi 96* (= in guaternis), v tëchto knyhach 3, 6 (=libro), tyto knyhi 7* (= hunc librum), dokonal jsem knyhi 126*, w knyhach tfetích 27" (— libro), tyto knyhi ...jsû v troje knyhi rozdé- leny 3 (=liber .. . libros) a/d. koberec, m., tapetum: w koberczich obi nüce 54^ (— tappeto). Kobinam, /z., i4.: mezi kobynam.. k méstu kobynie 20* (— cobinam); mezi méstem Kobynam... o méstu Koby[nam] 3* (2 Cobinam) a/d. kobylka, /., locusta: (Skodu) od kobylek neb hüsenec 70 (— locustarum). koóka, /., cattus: koczky faraonovy 124*, 115*; koczky morské 122* (— catti). koflik, »., cyphus: kofflikowe jeho 51 (= ciphi). kochánie, choch- »/, delectatio: krato- chvíle a t chochanie 23 (— delectaciones). V. kochati sé. kochati sé, choch- o. impf., [delectare]: v nepoctivostech fie T chochati 22* (— va- care). |. kochánie. 15*
kbelík, x., urceus: k každé haluzce jeden kbelík přivieží 105* (— urceum) kdeż, adr., [ubi]: bydlí, kdez mohü 10* (— prout). Srovn. kdeZkolivék, kdežto, kde£kollvéák, adv., ubicunque: vsichni Ta- tafi, kdezkoliwiek ten den jsu 61* (= ubi- cungue). S/vvx. kdež. kde£to, ad», ubi: také doloženy tvary kděžto, gtežto, ktežto, 4/7.: ktezto umučen (= ubi) 11, kdezto připravivše 5 (= ubi), kdiezto jest měst mnoho 34“ (— ubi), kdezto dělají 16* (= ubi), ktezto rudu pálé 21, gtezto jest železa 21 (= ubi) atd. ss. Srovn. kdež. kdo v. kto. kdy, adr., quando: |. śnuferrogać., Il. relat., ll. śudef. Srovn. kdybych, kdyż, kdyż- kolivék. I. radie sč, kdy by měli... 33 (= quan- do) aid Il. aby, kdy tu pfijede król 49*(-=quan- doque) a/d Ill. událi sé jim kdy 44 (= quando) a/d. kdybych, si: kdyby krmí užívali 19 (= si) atd. V. kdy, bych. když, cj., cum: fa&é dolożeny tvary ktyž, gdyż. Často kdyż bych; srovn. kdyżko- livék, kdy IL: kdiz chtie (= quando) 18, ktiz jid pfijdü (— dum) 34, a kdiz roz- mlúváše (=) 5°, ktiz sé vrátí 7 (— in re- ditu), kdiz sé srazie (— cum) 5, gdiz télo vezü (— quando) 41, ktiz tu spóso- bili (— cum) 5 afd.; kdizby neutekli 19° (= nisi) ałd. kdyżkolivók, adz., quando: kdizkoliwek ktery ...34* (= quando). Srovx. když. ke v. k. + Kesmakoram, sr, id.: (vlast) 1 rosma- koram 117, (vlast) Kehmakoram 121 (= Resmacoram //.). kladivo, »/., malleus: vezmüce veliké kla- dywo dfevenć 94* (= ligneo malleo). klanéti sé, z. imp/:, adorare: klanieyte fie a modite sé 62* (—adorate) (modly, jakžto by fie velikym klaniely (— reve- renciam exhibere) 37 a/4. klâsti, v. impf., imponere: mnoho (na né) nekladu 125* (— imponuntur), kdyZ mají bfemena na né klafti (— onerari) 17* a£d. klášter, m. monasterium: v svých kla- ftierziech 27 (= monasteriis), klafter .. . z kterćhożto klafftera 11* (=: claustrum) atd. 227 kleknütl, v. ^/. [genu flectere]: klekl na Svá kolena 15*. Klemeinfu, »Z, :2.: v mésté Klemeynfu 8 (= Clemeynfu). kle$óenec, »., eunuchus: z nichźto mnozi kleffczenczi 85 (— eunuchi) kleséenÿ, adj, eunuchus: (komorníkuov vie kleficzenych 55" (= eunuchos). Kliment, #r, m., id.: Kliment papež 7 (= Clemens). klisice, /., equa: klyfficz bieljch . . . od klifficz 50* (— equarum), jedà na kliffy- cziech ... ty klyfieczie 126 (— eque) a/d. klobúk, »., pileus: klobuk svój (= pileum) 78. klusatl, v. ;s?/, ambulare: (koni) pěkně kluffy (— ambulant) 16*. kmen, m., stirps: králového kmenu. z kmene královského 54 (- stirpis). knéz, »., dominus: kniez Teobaldus 7 (2 dominus), kniez kliment papez 7 a/d. knieZe, »., princeps: od knyezete fecené- ho ...10 (— princeps), Baldvin knyeze 5 (= princeps), panovaże knieze jedno (= princeps) 22, kniezete vojsky (= prin- cipis) 54, o knyzatech křesťanských 6 (= principibus) a74. knihy, 9/. /., liber: první knyhi 4*, těchto knyh...tyto knyhi 7 (= liber), musejí popsati sobě w knyhi 96* (= in guaternis), v tëchto knyhach 3, 6 (=libro), tyto knyhi 7* (= hunc librum), dokonal jsem knyhi 126*, w knyhach tfetích 27" (— libro), tyto knyhi ...jsû v troje knyhi rozdé- leny 3 (=liber .. . libros) a/d. koberec, m., tapetum: w koberczich obi nüce 54^ (— tappeto). Kobinam, /z., i4.: mezi kobynam.. k méstu kobynie 20* (— cobinam); mezi méstem Kobynam... o méstu Koby[nam] 3* (2 Cobinam) a/d. kobylka, /., locusta: (Skodu) od kobylek neb hüsenec 70 (— locustarum). koóka, /., cattus: koczky faraonovy 124*, 115*; koczky morské 122* (— catti). koflik, »., cyphus: kofflikowe jeho 51 (= ciphi). kochánie, choch- »/, delectatio: krato- chvíle a t chochanie 23 (— delectaciones). V. kochati sé. kochati sé, choch- o. impf., [delectare]: v nepoctivostech fie T chochati 22* (— va- care). |. kochánie. 15*
Strana 228
228 Kojganguj, »Z., id.: mćsto + Koygaynguij... t Kayganguij... Koyganguij afa. 88*—90 (= Coigangui). Kojla, m., nv., id.: (pân , Koyla 9 (= Coila). kolč, golć, m., sindon: kdežto dělají kolcze 75 (=sindones), postavce délaji ... a golcze velmi dobré (— sindones) 72 a/d. kolé, »., pali: kole velikého nabijí . . . a na konci kole jsú mečové 80“ (= palos). koleno, x., genu: v koleno zastřelen jest (—in genu) 40^, na svá kolena 15" atd. koli v. kamžkoli. kolikrátžkolivěk, adr». quotienscumque: oblátí sé, kolíkratzkolywiek které hody slavie (— quociescumque) 61. TKolium, zr., id.: (vlast) f kolyum 114* (= Coilum). kolivék v. al-, Esoż-, dekavadż- jakż-, kdyż-, kolikratż-, kterak-, který-, kudy- ad. kolo z. okolo. koltra, /., ;d.: dé'ají koltry 17 (—cultras). kolvék v. kter$-. Komaří, x., id.: (království) Komarzi ... KOmarzi ...tej vlasti komarij ... vlasti komarij ... atd. 115* (— Comari). komňata, /., aula: komnatie a síně (= aule) 49*. komora, /., camera: sedie u velmi krásné komorze (— camera) 64*. komórka, /:, camerula: jest komorek do čtyřiceti (= camerule) 99%. komorník, m. minister: mnoho 55* (— ministros). kon- v. boj kóń, »., equus: konij velicí 16* (— equi), konij jsü v cené 10* (— equi) a/d.; na tom kony postaví (= equos) 19°; množ- stvie kony 123 (— eguorum), všem těm konyom...aby kuon 80“, atd. ss. Копай, г. /тр/., prosequi: konaly gfu cestu 7 (== prosequuti sunt iter). Kondur, zr7., id.: (země) Kondur 103* (= Condur). konec, m., [finis]: kerakej by konecz boj mél vzieti 40 (— eventum), jest t konecz zemé Zorzanskej 11 (-— affinis) a/d. koneční v. konečný. koneóny, adj, extremus: w konecznich krajinách 126 (— finitimis), o konecznich ostrovích 4^ (— extremis). Koncha, zr., id.: královstvie Koncha 98 (= Concha). komornikuow konl, adj, equi: doklad nejrstÿ; srovn. kon a konsky: konije a psie mase jedie 42* (— equos). koník, x. equus: konyka malitkého (= equum paruum) 111*. konopie, »., [canabis]: a fkuponie... (— canapinis funibus) 91*; /ex£ па tom místě velmi porušen, kontext opisovać vynechal. konopný, aga/., canapinus: jsú silnější než konopnij provazi 92 (— canapinis). końsky, adj., equorum: obrázky konfke 34 (2 equorum), konfke vlasy 19 (— equo- rum) ald. Konstantinopolis, /., z/., id. : do Konftan- tinopoly sé brali 5, do Konftantynopoly 5*, 10 (— Constantinopolim). Konstantinopolitansky, ad/., Constantino- politanus: w konftantynopolytanfkem méstu 5 (= Constentinopolitana urbe), dóstojenstvie konftantinopolytanske* cí- sarstvie (-- Constantinopolitani imperii) 5. kopati, v. i»^/., fodere: svobodné kopati 26 (— fodere), rudu, jakož u hor kopagi 21 atd. kopet, »., [fuligo]: sazč nebo kopiet 21. kopie, »4, lancea: kopymi neb lancemi 120* (— lanceis) a/d. kopyto, »/., ungula: mají kopito gedno 80 ( ungulam). kóra, /., cortex: teki z kory... nafezuji kory (— cortices) 123*, z kor néktera- kového dfeva 86 atd. koráb, »., [navis]: korab Noe 11 (— archa). korál, »., id.: tu mají koraly miesto rázu penéZitého 77 (— corrallum). kořen, »., radix: i s korzenem 57* (— cum radicibus). korenle, »/., aromata: korzenie rozliéného 10" (- - aromatum). Kormos, z/., zd.: město . (= Cormos); mésto Kormos.. mozi toho města 20. korühev, /, vexillum: jeho králová koru- hew 53* (— vexillum), na své koruhwij 54 (— vexillo), na svej T korowe mél... 54* (— vexillo), uzfe lida svého korohwie 102 (vexilla) vzev$e nepfátelske ko- rowhwie /. a£d. koruna, /:, corona: korunu královskú 52 (= coronam). korunovánie, »£., coronatio: po jeho ko- runowanie 39 (— coronacionem). Kormos 3^ z TKur-
228 Kojganguj, »Z., id.: mćsto + Koygaynguij... t Kayganguij... Koyganguij afa. 88*—90 (= Coigangui). Kojla, m., nv., id.: (pân , Koyla 9 (= Coila). kolč, golć, m., sindon: kdežto dělají kolcze 75 (=sindones), postavce délaji ... a golcze velmi dobré (— sindones) 72 a/d. kolé, »., pali: kole velikého nabijí . . . a na konci kole jsú mečové 80“ (= palos). koleno, x., genu: v koleno zastřelen jest (—in genu) 40^, na svá kolena 15" atd. koli v. kamžkoli. kolikrátžkolivěk, adr». quotienscumque: oblátí sé, kolíkratzkolywiek které hody slavie (— quociescumque) 61. TKolium, zr., id.: (vlast) f kolyum 114* (= Coilum). kolivék v. al-, Esoż-, dekavadż- jakż-, kdyż-, kolikratż-, kterak-, který-, kudy- ad. kolo z. okolo. koltra, /., ;d.: dé'ají koltry 17 (—cultras). kolvék v. kter$-. Komaří, x., id.: (království) Komarzi ... KOmarzi ...tej vlasti komarij ... vlasti komarij ... atd. 115* (— Comari). komňata, /., aula: komnatie a síně (= aule) 49*. komora, /., camera: sedie u velmi krásné komorze (— camera) 64*. komórka, /:, camerula: jest komorek do čtyřiceti (= camerule) 99%. komorník, m. minister: mnoho 55* (— ministros). kon- v. boj kóń, »., equus: konij velicí 16* (— equi), konij jsü v cené 10* (— equi) a/d.; na tom kony postaví (= equos) 19°; množ- stvie kony 123 (— eguorum), všem těm konyom...aby kuon 80“, atd. ss. Копай, г. /тр/., prosequi: konaly gfu cestu 7 (== prosequuti sunt iter). Kondur, zr7., id.: (země) Kondur 103* (= Condur). konec, m., [finis]: kerakej by konecz boj mél vzieti 40 (— eventum), jest t konecz zemé Zorzanskej 11 (-— affinis) a/d. koneční v. konečný. koneóny, adj, extremus: w konecznich krajinách 126 (— finitimis), o konecznich ostrovích 4^ (— extremis). Koncha, zr., id.: královstvie Koncha 98 (= Concha). komornikuow konl, adj, equi: doklad nejrstÿ; srovn. kon a konsky: konije a psie mase jedie 42* (— equos). koník, x. equus: konyka malitkého (= equum paruum) 111*. konopie, »., [canabis]: a fkuponie... (— canapinis funibus) 91*; /ex£ па tom místě velmi porušen, kontext opisovać vynechal. konopný, aga/., canapinus: jsú silnější než konopnij provazi 92 (— canapinis). końsky, adj., equorum: obrázky konfke 34 (2 equorum), konfke vlasy 19 (— equo- rum) ald. Konstantinopolis, /., z/., id. : do Konftan- tinopoly sé brali 5, do Konftantynopoly 5*, 10 (— Constantinopolim). Konstantinopolitansky, ad/., Constantino- politanus: w konftantynopolytanfkem méstu 5 (= Constentinopolitana urbe), dóstojenstvie konftantinopolytanske* cí- sarstvie (-- Constantinopolitani imperii) 5. kopati, v. i»^/., fodere: svobodné kopati 26 (— fodere), rudu, jakož u hor kopagi 21 atd. kopet, »., [fuligo]: sazč nebo kopiet 21. kopie, »4, lancea: kopymi neb lancemi 120* (— lanceis) a/d. kopyto, »/., ungula: mají kopito gedno 80 ( ungulam). kóra, /., cortex: teki z kory... nafezuji kory (— cortices) 123*, z kor néktera- kového dfeva 86 atd. koráb, »., [navis]: korab Noe 11 (— archa). korál, »., id.: tu mají koraly miesto rázu penéZitého 77 (— corrallum). kořen, »., radix: i s korzenem 57* (— cum radicibus). korenle, »/., aromata: korzenie rozliéného 10" (- - aromatum). Kormos, z/., zd.: město . (= Cormos); mésto Kormos.. mozi toho města 20. korühev, /, vexillum: jeho králová koru- hew 53* (— vexillum), na své koruhwij 54 (— vexillo), na svej T korowe mél... 54* (— vexillo), uzfe lida svého korohwie 102 (vexilla) vzev$e nepfátelske ko- rowhwie /. a£d. koruna, /:, corona: korunu královskú 52 (= coronam). korunovánie, »£., coronatio: po jeho ko- runowanie 39 (— coronacionem). Kormos 3^ z TKur-
Strana 229
kost, /, os: kofti schovají 33 (— ossa), 86; dvé neb tfi kofczftie s konce 80* (— de osse) ad. koš, m., sporta: šest tisíc koffow pepře 100 (= sportas). kotel, x., caldarium: sól w kotlech vatie 78°. kostel, /., ecclesia : I. stal sč w koftely 4 (— in ecclesia), Sli jsá do koftela 15% toho koftela (= basilice) 29 atd., il. římský kostel... 7* (= ecclesia). kostelní, ad;., ecclesiasticus: w koftelnym tádu 126" (— ecclesiasticis officiis). T Kotam, »., id.: (vlast) Kotam 30 (= co- ram). kotva, /., Ttemo: jednu kotwu 19 (=te- monem). koza, /, capra: srny, divoké kozy 119 '— capre). kóže, /., | cutis Il. corium: I. mezi kuozie a masem 17" (— cutem), Il. w kuzich zviefecich 26* (— corio), pfikryjí se kozemij 19* (— coriis) atd. ss. kozeny, ad;., de corio: dvé fla$ce kozenie 44 (— de corio). ko£ich, », pellis: — pelles. kózZka, /., pellis: kozky z8lechtélé . . . ty kuozky (— pelles) 124* a/a. kra r. dska. kradmo, ado, furtim: kradmo nesstüpil 108* (— furtim). kraj, ».., pars: do jiného krage 30 (— partes), v tom kragi 19 (— incole loci) a:d. krajina, /., contrata: kragina domovitá 17 (— contrata): o jeho kraginach 4 (=ter- minis), do kragyn na východ slunce (= ad partes) 3, kragina kteriZ.. 46 a/d. král, x., rex: veliký kral nad kraly (= rex regum! 6, krale Alan... k velikému kralowy 5* (— rex) o kralech a kníZa- tech 6 (— rex) a/d. ss. králóv, adj., regis: les kralu (— regale) 49^, na kralowie dvoru (— regis) 7, list kra- luow 7, poslové kralowy (= regis) 8, znameniem kralowim 6* (— regali) a/d ss. VF. královy. kralovatl, v. i»/^/., regnare: jest kralowal do času 51* (=regnare), kralowaffe monghu 35 i|— regnavit), kralowal geft Chynchys 40* (— regnavit) a/d. kozichij čisté 42* 229 kralovic, ». [regis filius]: kralowicz mlád bieše . . . miesto kralowicze 10. královna, /., regina: s kralownu 9* (— cum regina), 59* a/d. královsky, adj. regalis: kraluowfkey ve- lebnosti 59^ (— regalis) a/d. královstvie, »s/, regnum: o kralowftwy Ergimul 4* (—regno) 3* a/Z., v jejich kralowftwy 6 (— in regnis), jeho kralow- ftwy (=imperio) 6* a/d. královy, adj., regius: geho kralowa ko- rühev (—regale) 53*, krev kraloweho kmenu 53 (=regie), o kralowem lesu (= regalis) 4* a/d. V. králóv. krám, m., statio: často řemeslničí kra- mowe (= staciones) 88. krásny, adj, pulcher: jakzto by Fekl krafna 3* (: formosa), velmi kraffne* mésta (— optimam) 5*, k jednej vlasti T krayfíne 23* (— pulcra), krafna mladice 15*, mu£ie jsü krafny, Zeny jesté kraffie 22 (— pulcri — pulcriores), kraffy rubín má.. 108 (— pulcriorem), papüchowé kraffy jsü než... |= pulcriores) 115 atd. ss. krát v. devětkrát, jednokrát, mnoho- krát, viecekrát a/p. krátiti, z. zmp/., jen ve rčení chvíli krátiti (= delectari): ktož rádi honie a v tom chvíli kratie 64 (— delectantur) ; v. chvíle. kratky, adj, brevis: w krátkem času 5, 8* (— brevi), vlasy kratke (— breves) 11*, rohy kratke (— brevia 17" a/d. kratochvile, /, solatio: vSie kratochwyle 22* (— deliciis), často kratochwil svü mívá 49 (= recreatur), takové utésení a + chratochwil (= solacio) 50 a?d. kratochvilitl, o. impf., [delectari]: něco málo kratochwyle 72* (— solacii gracia). kratochviiny, adj. iucundus: jest velmi kratochwielno 64 (— iocundum); v ne- poctivostech kratochwilniech 22^ (— de- lectabilibus); země jest plodná a kra- tochwylna 10* (= iocunda), jsü krato- chwylny 34* (— iocundissimi) a/d. Tkráva, /: také krawy zbijí 41 (za lat. obvios; překladatel patrně mylně četl — a také přeložil — boves). Kreman v. Krerman. kfepky, adj, velox: sokolové krzepcsi (= velocissimi) 17. Krerman, z^, id.: mezi městem 7 Ker- man... město j Kroman... městem
kost, /, os: kofti schovají 33 (— ossa), 86; dvé neb tfi kofczftie s konce 80* (— de osse) ad. koš, m., sporta: šest tisíc koffow pepře 100 (= sportas). kotel, x., caldarium: sól w kotlech vatie 78°. kostel, /., ecclesia : I. stal sč w koftely 4 (— in ecclesia), Sli jsá do koftela 15% toho koftela (= basilice) 29 atd., il. římský kostel... 7* (= ecclesia). kostelní, ad;., ecclesiasticus: w koftelnym tádu 126" (— ecclesiasticis officiis). T Kotam, »., id.: (vlast) Kotam 30 (= co- ram). kotva, /., Ttemo: jednu kotwu 19 (=te- monem). koza, /, capra: srny, divoké kozy 119 '— capre). kóže, /., | cutis Il. corium: I. mezi kuozie a masem 17" (— cutem), Il. w kuzich zviefecich 26* (— corio), pfikryjí se kozemij 19* (— coriis) atd. ss. kozeny, ad;., de corio: dvé fla$ce kozenie 44 (— de corio). ko£ich, », pellis: — pelles. kózZka, /., pellis: kozky z8lechtélé . . . ty kuozky (— pelles) 124* a/a. kra r. dska. kradmo, ado, furtim: kradmo nesstüpil 108* (— furtim). kraj, ».., pars: do jiného krage 30 (— partes), v tom kragi 19 (— incole loci) a:d. krajina, /., contrata: kragina domovitá 17 (— contrata): o jeho kraginach 4 (=ter- minis), do kragyn na východ slunce (= ad partes) 3, kragina kteriZ.. 46 a/d. král, x., rex: veliký kral nad kraly (= rex regum! 6, krale Alan... k velikému kralowy 5* (— rex) o kralech a kníZa- tech 6 (— rex) a/d. ss. králóv, adj., regis: les kralu (— regale) 49^, na kralowie dvoru (— regis) 7, list kra- luow 7, poslové kralowy (= regis) 8, znameniem kralowim 6* (— regali) a/d ss. VF. královy. kralovatl, v. i»/^/., regnare: jest kralowal do času 51* (=regnare), kralowaffe monghu 35 i|— regnavit), kralowal geft Chynchys 40* (— regnavit) a/d. kozichij čisté 42* 229 kralovic, ». [regis filius]: kralowicz mlád bieše . . . miesto kralowicze 10. královna, /., regina: s kralownu 9* (— cum regina), 59* a/d. královsky, adj. regalis: kraluowfkey ve- lebnosti 59^ (— regalis) a/d. královstvie, »s/, regnum: o kralowftwy Ergimul 4* (—regno) 3* a/Z., v jejich kralowftwy 6 (— in regnis), jeho kralow- ftwy (=imperio) 6* a/d. královy, adj., regius: geho kralowa ko- rühev (—regale) 53*, krev kraloweho kmenu 53 (=regie), o kralowem lesu (= regalis) 4* a/d. V. králóv. krám, m., statio: často řemeslničí kra- mowe (= staciones) 88. krásny, adj, pulcher: jakzto by Fekl krafna 3* (: formosa), velmi kraffne* mésta (— optimam) 5*, k jednej vlasti T krayfíne 23* (— pulcra), krafna mladice 15*, mu£ie jsü krafny, Zeny jesté kraffie 22 (— pulcri — pulcriores), kraffy rubín má.. 108 (— pulcriorem), papüchowé kraffy jsü než... |= pulcriores) 115 atd. ss. krát v. devětkrát, jednokrát, mnoho- krát, viecekrát a/p. krátiti, z. zmp/., jen ve rčení chvíli krátiti (= delectari): ktož rádi honie a v tom chvíli kratie 64 (— delectantur) ; v. chvíle. kratky, adj, brevis: w krátkem času 5, 8* (— brevi), vlasy kratke (— breves) 11*, rohy kratke (— brevia 17" a/d. kratochvile, /, solatio: vSie kratochwyle 22* (— deliciis), často kratochwil svü mívá 49 (= recreatur), takové utésení a + chratochwil (= solacio) 50 a?d. kratochvilitl, o. impf., [delectari]: něco málo kratochwyle 72* (— solacii gracia). kratochviiny, adj. iucundus: jest velmi kratochwielno 64 (— iocundum); v ne- poctivostech kratochwilniech 22^ (— de- lectabilibus); země jest plodná a kra- tochwylna 10* (= iocunda), jsü krato- chwylny 34* (— iocundissimi) a/d. Tkráva, /: také krawy zbijí 41 (za lat. obvios; překladatel patrně mylně četl — a také přeložil — boves). Kreman v. Krerman. kfepky, adj, velox: sokolové krzepcsi (= velocissimi) 17. Krerman, z^, id.: mezi městem 7 Ker- man... město j Kroman... městem
Strana 230
230 Krerman 3* (— Cremam), mésto Krer- man 17 (dva doklady) mezi méstem Krerman 20, 20* (— Crermam) a/d. křest, 7., baptismus: krzieft svaty přijal 29 (— baptismum suscepit). křesťansky v. křesťanský. kFresfansky, adj., christianus: o kniZatech krzieftanfkych (— christianis) 6, čeleď krzieftanfku 6 (— christianos): krzieftian- fky Zivot vedli 16 ( ský, -sky?). krestanstvie, »/., [christianitas] w krzie- fianftwi 46* (— in christianorum fessis). krev, /, sanguis: ta krew jest piźmo... pln krwie 47* (— sanguine); krwye ne- püséejí 114 (-: sanguinem) a4. kriéeti, v. ;mp/., clamare: velmi krzieczie — clamant) 20. křídlo, »z/, ala: na peří jejich krziedl (— alarum) 49; jedno krzydla . . . 119 (= ale) ad. kFik, »., [clamor]: po tom krziku ... padnü 62* (— facta voce). kriknüti, v. 2/, clamare: tehdy vstana jeden krzikne velikém hlasem 62^* (.: cla- mat vocc altissima). Kristóv, adj., Christi: Kriftowy moci 54^ (- Cristi). Kristus, m., id.: Krifta býti.. 7 (= Cri- stum); pána Gezu Krifta (= Cristi. 3; v. Jezu. křivda, /, iniuria: aby sobé krziwdy ne- ucinili (— iniuriam) 41*. kfiviti, z. imp/., incurvare: hlavu má jako vepf a tu vżdy krziwie k zemi 105 (= incurvatum). krivý, adj, falsus: (— falso). kříž, »., [crux]: pfed sebü krziez . pfed krzizem 15*. křížek, »;., [crux]: jeden krziezek 16. krmé, /., cibus: takovjcb krmij (— cibis) 19, krmyem nehodná (— pro cibo!) 11, tatarské krmie jsû (— cibaria) 42*. krmye vafenej neokusie (— cibo cocto) 44 a/d. krmiti, v. 1mp/, nutrire: kolik jich móž krmyti (— nutrire) 41*, jimiZ se ti raro- hové krmie (— pascuntur, 46', a/d. kroóeje, /. [passus]: na šest kroczegy 117 (- pedes). krok, »., passus: deset kroku 56* (— passus). Kroman v. Krerman. kromá, l. ad^. absque eo ll. ?raef. praeter, nisi. bohu krziewe“ 124 I. také y kromye nařezují 123° (7 absque eo); 77. ; doklad nejistj. ll. kromie chfbeta 47* (= preter), nic kromye odénie 44 (— nisi), kromye müfenínü (— preter) 9, kromie toho města 22 (-— extra), kromie datylüv 19* (— preter) a/d. ss. krópó, /. gutta: tekü kropye kadidla 1:3* (7 gutte). krotce, *krotse, adv». mansuete: ten velmi krotfie lezí (— mansuetus) 63 V. krotky. krotky, adj, mansuetus: zviefátka jsû krotka 120* (= mansueta). I”. krotce. krteń (?), krtnó (?): (město) z krten roz- metáno 23* (— funditus). .S/oro sdkadnć. kftitel, 5», baptista: Jana bo£ziho krztitele 4 (— baptiste). krumfeit, », basis: od svébo krumffefta (= a basi) 29%, 58 a/d. krütiti, o. imp/, torquere: (trstie) kruti fie sem i tam 75* (— torquentur), aby oca- sem nekrutil 80* (— contorqueat). krużek, 7, [circulus]: osmdesát téch kruzkuow soli 78* (— de his denariis). kstvücí v. stkvüci. kterak, adz., quomodo: kterak brali jsü sé... 3—3* (Z qualiter; dese/ dokladź), kterak věděti (= guomodo) 10, kterak gmegyeffe (— quoniam; o»ty/em) atd. V. kteraky, kterakkolivék. kterakkolivök, adv., quam: kterakkoliwiek dlüáho by chtél 7 (— quam diu) kteraky, 27oz., qualis: l. interrogat. M. in- definit. V. kterak, kterakÿkolvèk. I. (zvéstovali) kerakey by konec mél boj vzíti 40 (2 qualem); li. (když kdo ukradne) kteraku véc malü 45* (— rem parvi valoris). kterakykolvék, ^ro». [quicunque]: ktera- kychkolwiek nesnadností 43*. kteraky£koli, ?ro»., quicunque: kupci neb kteraczizkoli lidé... 76* (— quicunque). kterakyżkolivók, proz., quicunque: ktera- kez koliewiek napady drŻie 62. který, kery, p70%., qui: I. pannu, keruoz (= quam) 9*, ktery den 33 (— quo); ll. kterakkolivék w kterem mésté 7, jestliže ktery kupec 18°; chtieli z nich kterzi kterych milostí 61*, když chtie keru zemi 18, aniž ktera zelina 28° (=aliqua) afd. Srovn.
230 Krerman 3* (— Cremam), mésto Krer- man 17 (dva doklady) mezi méstem Krerman 20, 20* (— Crermam) a/d. křest, 7., baptismus: krzieft svaty přijal 29 (— baptismum suscepit). křesťansky v. křesťanský. kFresfansky, adj., christianus: o kniZatech krzieftanfkych (— christianis) 6, čeleď krzieftanfku 6 (— christianos): krzieftian- fky Zivot vedli 16 ( ský, -sky?). krestanstvie, »/., [christianitas] w krzie- fianftwi 46* (— in christianorum fessis). krev, /, sanguis: ta krew jest piźmo... pln krwie 47* (— sanguine); krwye ne- püséejí 114 (-: sanguinem) a4. kriéeti, v. ;mp/., clamare: velmi krzieczie — clamant) 20. křídlo, »z/, ala: na peří jejich krziedl (— alarum) 49; jedno krzydla . . . 119 (= ale) ad. kFik, »., [clamor]: po tom krziku ... padnü 62* (— facta voce). kriknüti, v. 2/, clamare: tehdy vstana jeden krzikne velikém hlasem 62^* (.: cla- mat vocc altissima). Kristóv, adj., Christi: Kriftowy moci 54^ (- Cristi). Kristus, m., id.: Krifta býti.. 7 (= Cri- stum); pána Gezu Krifta (= Cristi. 3; v. Jezu. křivda, /, iniuria: aby sobé krziwdy ne- ucinili (— iniuriam) 41*. kfiviti, z. imp/., incurvare: hlavu má jako vepf a tu vżdy krziwie k zemi 105 (= incurvatum). krivý, adj, falsus: (— falso). kříž, »., [crux]: pfed sebü krziez . pfed krzizem 15*. křížek, »;., [crux]: jeden krziezek 16. krmé, /., cibus: takovjcb krmij (— cibis) 19, krmyem nehodná (— pro cibo!) 11, tatarské krmie jsû (— cibaria) 42*. krmye vafenej neokusie (— cibo cocto) 44 a/d. krmiti, v. 1mp/, nutrire: kolik jich móž krmyti (— nutrire) 41*, jimiZ se ti raro- hové krmie (— pascuntur, 46', a/d. kroóeje, /. [passus]: na šest kroczegy 117 (- pedes). krok, »., passus: deset kroku 56* (— passus). Kroman v. Krerman. kromá, l. ad^. absque eo ll. ?raef. praeter, nisi. bohu krziewe“ 124 I. také y kromye nařezují 123° (7 absque eo); 77. ; doklad nejistj. ll. kromie chfbeta 47* (= preter), nic kromye odénie 44 (— nisi), kromye müfenínü (— preter) 9, kromie toho města 22 (-— extra), kromie datylüv 19* (— preter) a/d. ss. krópó, /. gutta: tekü kropye kadidla 1:3* (7 gutte). krotce, *krotse, adv». mansuete: ten velmi krotfie lezí (— mansuetus) 63 V. krotky. krotky, adj, mansuetus: zviefátka jsû krotka 120* (= mansueta). I”. krotce. krteń (?), krtnó (?): (město) z krten roz- metáno 23* (— funditus). .S/oro sdkadnć. kftitel, 5», baptista: Jana bo£ziho krztitele 4 (— baptiste). krumfeit, », basis: od svébo krumffefta (= a basi) 29%, 58 a/d. krütiti, o. imp/, torquere: (trstie) kruti fie sem i tam 75* (— torquentur), aby oca- sem nekrutil 80* (— contorqueat). krużek, 7, [circulus]: osmdesát téch kruzkuow soli 78* (— de his denariis). kstvücí v. stkvüci. kterak, adz., quomodo: kterak brali jsü sé... 3—3* (Z qualiter; dese/ dokladź), kterak věděti (= guomodo) 10, kterak gmegyeffe (— quoniam; o»ty/em) atd. V. kteraky, kterakkolivék. kterakkolivök, adv., quam: kterakkoliwiek dlüáho by chtél 7 (— quam diu) kteraky, 27oz., qualis: l. interrogat. M. in- definit. V. kterak, kterakÿkolvèk. I. (zvéstovali) kerakey by konec mél boj vzíti 40 (2 qualem); li. (když kdo ukradne) kteraku véc malü 45* (— rem parvi valoris). kterakykolvék, ^ro». [quicunque]: ktera- kychkolwiek nesnadností 43*. kteraky£koli, ?ro»., quicunque: kupci neb kteraczizkoli lidé... 76* (— quicunque). kterakyżkolivók, proz., quicunque: ktera- kez koliewiek napady drŻie 62. který, kery, p70%., qui: I. pannu, keruoz (= quam) 9*, ktery den 33 (— quo); ll. kterakkolivék w kterem mésté 7, jestliže ktery kupec 18°; chtieli z nich kterzi kterych milostí 61*, když chtie keru zemi 18, aniž ktera zelina 28° (=aliqua) afd. Srovn.
Strana 231
kterýkolivěk, kterýž(kol(i)věk), kte- rýžto. kterýkolivěk, ro., guicungue: kterakoli- wiek jiná zvíeřata 125 (= guecungue) Srovrm. kterýžkolivěk, který. kterýž, $rou., gui: ti; kterez 10* (— gui), ti, kterzyz přebývají 21 (= habitatores), cěstách, kteramiz jsú byli přijeli 5* a/d. ss. V. který, kterýžkolivěk, kterýžto. kterýžkolivéěk, //vx., guicungue: kterehoz- koliwiek měščenína (= alicuius) 34*, kte- rezkolywiek dobytče (= guodcungue) 28. V. kterýžkolvěk. kterýžkolvěk, ž/ox., guicungue: kteryz- kolwiek křesťan 14, kterehozkolwiek viery 61“ (= cuiuscungue). kterýžto, Arom., gui: kterazto krajina 46 (= gue), čeled, kteruzto vedli 6 (= guos), milost, kteruofto...(= guam: 9, dary, kterefto... přinesli (= gue) 5, pro kteruzíto věc 5* (=ob guam causam), kterezto popsány budú (= gue) 9 a/d. ss. V. kterýž. kto, kdo, žrom., guis. I. in/errogatf. I. zn- definií. V. ktož, ktožkoli, ktožkolivěk. I. kto by byl (= dguis) 8“ ad. II. pijeli je kto (= gui) 19 a/d. ktož, kdož, $/vz, gui: ktoz sebů nese 6 (= gui), ktoz čísti bude (= gui) 10, kdoz jsú (= gui) 40%, ktoz budú čísti (= le- gencium) 3 afd. ss. V. kto, ktožkoli, ktožkolivěk. ktožkoli, rom., guicungue: ktozkoly má dščku (= guicungue) 55*“%. Srov. kto, ktožkolivěk. ktožkolivěk, roz., guicungue: ktozkoli- wiek jedů 34“ (= guibuscungue) ad. Srormu. kto, ktožkoli. ku v. k. Kublaj, zv., m., id.: král Kublay 6 (= cu- blay), Kkublay zvola 54, král Kublay 8a/d. Kublajóv, ag;., Cublay: o moci a veleb- nosti Kublayowych 51* (— Cublay). kudyžkolivěk, 4dďv7. guacungue: kudyz- kolywek jdieše 9 (= guacungue). Kumáni, m. ug., id.: příležie Arménóm, Ku- manom 47 (= Cumanis). kunšt, »., ingenium: kterým kunfítem neb myslivostí 67 (= modo vel ingenio) ; mají kupci takovéto kunít na to 75“ (= re- medium) atd. kupčenie, */., negociatio: kupczeny ne- dbají 38 (= negociacionibus), kupczieni jest veliké 120 (= mercaciones). 231 kúpě, /., mercacio : mnohých kupij (= mer- cacionum) 16", zbožím a kupij obtíženúů 5 (= mercimoniis) atd. kupec, m., negociator: kupczuow a řeme: slníkuow 47* (= negociatores), kupczuow mnoho (= mercatores) 10%, kupczi jsú (— mercatores) 11“ atd. ss. kupečstvie, kupectvie, z., negociacio. tu jest mnohé kupeczítwie (= mercaciones) 10*, po kupeczítwy stojí (= negociacio) 28%, w kupecztwij snažnějšie (= negocia- cionibus) 48“ ald. kůúpenie v. konopie. kupovati, v. /m2/., emere: kupugi, prodá- vají 42 (= emunt), kupugy tu ambru 120 atd. Kurdistan, x., zd.: (vlast) Kurdyftan 16 (= curdistan). Kurmos z. Kormos. Kurmosa, z., ;dď.; do Ťkuromoza 16“ (= Curmosa). TKurmyanfu, =z/., sd.: (řeka) Kurmyanffu 75 (— guinantu). kuroptva, /., perdix : tu nalezne kuroptwy 17 (= pernices), bažantové i kuroptwe 49 (= perdices), kuroptwy chovají 49'* (= perdices), jako kuroptwy 46“ a/ď. kus, »., fragmentum: I. na malé kuffy... polejí ty kuffy 124 (=. minutatim ... fragmenta); II. ke všem kuffom odpovídachu 6" (= ad singula). kúsatl, v. zmó/., mordere: psi lva kuffy v zadek ...chutně za ním a kuffiecze jej . . . psi kuffati nemohli 86* (= mordere aftfp.). kúsek, x., particula: na malé i na věčšie kufky 67 (= particulas). kút, „.. angulus: v každém kutie tej zdi 56“ (= angulo). kúti, v. /mó/., cudere: ten (ráz) tak usta- vičně kugij (= cuditur) 68. kvalt, z., violencia: vezmůú kwaltem (= vio lenter) 116. Kvelintfu, =/., zd.: (město) Kwelunffu . . . Kwelynfu 98 (= guelinfu). Kvengianfu, Z., sd.: (město) Kwengianfu 73* (= guengianfu). T Kvi, zd.: moře j Kvij 103 ///. eiu). Kvian, „/., zd.: (řeka) Kwyan 91 (= guian). kvietek, * ktvletek, „., flos: ktwietek bielý mají 78 (= florem).
kterýkolivěk, kterýž(kol(i)věk), kte- rýžto. kterýkolivěk, ro., guicungue: kterakoli- wiek jiná zvíeřata 125 (= guecungue) Srovrm. kterýžkolivěk, který. kterýž, $rou., gui: ti; kterez 10* (— gui), ti, kterzyz přebývají 21 (= habitatores), cěstách, kteramiz jsú byli přijeli 5* a/d. ss. V. který, kterýžkolivěk, kterýžto. kterýžkolivéěk, //vx., guicungue: kterehoz- koliwiek měščenína (= alicuius) 34*, kte- rezkolywiek dobytče (= guodcungue) 28. V. kterýžkolvěk. kterýžkolvěk, ž/ox., guicungue: kteryz- kolwiek křesťan 14, kterehozkolwiek viery 61“ (= cuiuscungue). kterýžto, Arom., gui: kterazto krajina 46 (= gue), čeled, kteruzto vedli 6 (= guos), milost, kteruofto...(= guam: 9, dary, kterefto... přinesli (= gue) 5, pro kteruzíto věc 5* (=ob guam causam), kterezto popsány budú (= gue) 9 a/d. ss. V. kterýž. kto, kdo, žrom., guis. I. in/errogatf. I. zn- definií. V. ktož, ktožkoli, ktožkolivěk. I. kto by byl (= dguis) 8“ ad. II. pijeli je kto (= gui) 19 a/d. ktož, kdož, $/vz, gui: ktoz sebů nese 6 (= gui), ktoz čísti bude (= gui) 10, kdoz jsú (= gui) 40%, ktoz budú čísti (= le- gencium) 3 afd. ss. V. kto, ktožkoli, ktožkolivěk. ktožkoli, rom., guicungue: ktozkoly má dščku (= guicungue) 55*“%. Srov. kto, ktožkolivěk. ktožkolivěk, roz., guicungue: ktozkoli- wiek jedů 34“ (= guibuscungue) ad. Srormu. kto, ktožkoli. ku v. k. Kublaj, zv., m., id.: král Kublay 6 (= cu- blay), Kkublay zvola 54, král Kublay 8a/d. Kublajóv, ag;., Cublay: o moci a veleb- nosti Kublayowych 51* (— Cublay). kudyžkolivěk, 4dďv7. guacungue: kudyz- kolywek jdieše 9 (= guacungue). Kumáni, m. ug., id.: příležie Arménóm, Ku- manom 47 (= Cumanis). kunšt, »., ingenium: kterým kunfítem neb myslivostí 67 (= modo vel ingenio) ; mají kupci takovéto kunít na to 75“ (= re- medium) atd. kupčenie, */., negociatio: kupczeny ne- dbají 38 (= negociacionibus), kupczieni jest veliké 120 (= mercaciones). 231 kúpě, /., mercacio : mnohých kupij (= mer- cacionum) 16", zbožím a kupij obtíženúů 5 (= mercimoniis) atd. kupec, m., negociator: kupczuow a řeme: slníkuow 47* (= negociatores), kupczuow mnoho (= mercatores) 10%, kupczi jsú (— mercatores) 11“ atd. ss. kupečstvie, kupectvie, z., negociacio. tu jest mnohé kupeczítwie (= mercaciones) 10*, po kupeczítwy stojí (= negociacio) 28%, w kupecztwij snažnějšie (= negocia- cionibus) 48“ ald. kůúpenie v. konopie. kupovati, v. /m2/., emere: kupugi, prodá- vají 42 (= emunt), kupugy tu ambru 120 atd. Kurdistan, x., zd.: (vlast) Kurdyftan 16 (= curdistan). Kurmos z. Kormos. Kurmosa, z., ;dď.; do Ťkuromoza 16“ (= Curmosa). TKurmyanfu, =z/., sd.: (řeka) Kurmyanffu 75 (— guinantu). kuroptva, /., perdix : tu nalezne kuroptwy 17 (= pernices), bažantové i kuroptwe 49 (= perdices), kuroptwy chovají 49'* (= perdices), jako kuroptwy 46“ a/ď. kus, »., fragmentum: I. na malé kuffy... polejí ty kuffy 124 (=. minutatim ... fragmenta); II. ke všem kuffom odpovídachu 6" (= ad singula). kúsatl, v. zmó/., mordere: psi lva kuffy v zadek ...chutně za ním a kuffiecze jej . . . psi kuffati nemohli 86* (= mordere aftfp.). kúsek, x., particula: na malé i na věčšie kufky 67 (= particulas). kút, „.. angulus: v každém kutie tej zdi 56“ (= angulo). kúti, v. /mó/., cudere: ten (ráz) tak usta- vičně kugij (= cuditur) 68. kvalt, z., violencia: vezmůú kwaltem (= vio lenter) 116. Kvelintfu, =/., zd.: (město) Kwelunffu . . . Kwelynfu 98 (= guelinfu). Kvengianfu, Z., sd.: (město) Kwengianfu 73* (= guengianfu). T Kvi, zd.: moře j Kvij 103 ///. eiu). Kvian, „/., zd.: (řeka) Kwyan 91 (= guian). kvietek, * ktvletek, „., flos: ktwietek bielý mají 78 (= florem).
Strana 232
232 kvletie, z/., flores: kwieti rozkošného 22 (= florum). Kvinsaj, #r., 7d.: Kvynfaij 93°, Kwynfay... (vlast) Kwynffay 89 (= quinsay) a/d. Kvugam v. Mingan. ky], »., fustis: dfevenÿmi kygmij bÿti 101 (= fustibus). kyjovy, adj., fuste . . . : sedm kygowych ran 45* (— fuste ceditur). kytle, /, buchiranus: (chodie) v hrubÿch kitlech z plátna 77 (- buchirano aut ca- napino rudi). labut, /., cygnus: jsü labuti, fefábové .. . 46 (= cigni). Lae, z7., id.: (královstvie: Lae 113%, 114 (= Lae). laineri 26 slovo vlaské. lakomě, adv., avide: v té zemi lidé jedie velmi lakomie maso lidské (= avide valde). I. lakomý. lakomy, ad;., avarus: jsû lakomy na zbo- Zie 28* (= avari sunt). I. lakomé. lakomstvie, /., avaritia: pro to lakomitwy 28° (= pre avaricia). lâmati, v. 7mp/, |frangere]: kamenie, jen lamij z skdly (= exciduntur) 71. Lambri, #r., id.: krdlovstvie Lambrv 106* (= Lambri, vlast) + Lamby 104* a/g. lampa, /., lampas: olej z lampi 8* ( — lam- padis), k lampam dobrá 11 (- lampa- dibus) a/d. lanóe, /, lancea: kopími neb lanczemy : 120* (= lanceis). lapati, v. śmpf., capere: lapagy lidi 18 (7 capiunt) dosti ryb lapagi (- capi- untur) 11*, lapagy zviefátka (— capiunt) 124* a/a. ss. láska, /. caritas: od viery a od lafky odstüpiti 121* (— caritate). laskavy, adj., [comis]: jsà na né lafkawi muzie 76* (= viris grate sunt). Latigaj v. Latygoj. latiné, adr., latine: fikají latine formosa 18*, latyne stojí psáno .. 26*, latynie král (= latina lingua) 26* ata. Latinik, »., Latinus: od latinikuw 3* (=a latinis), mezi Vlachy a latinyky 21* (- Latinos) ad. latinsky, ad/., [latinus]: předmluva z la- tinfku česky přeložená 3. fLatygo], m. zd.: (bóh), jemuž říkají Tlatygay 42* (= Nacigoy, Nacigai //.). bóh f watagay (id.) 124 afa. Latygojówv, adj, Nacigai: modlu ženy TLatygoyowy 43 ( = v. Latygoj). lazeń, /., balneum: dvoróv, v nichżto laznije jsá 94* (— terme», velmi dobré lazni 11 (= balnea), laznij pfirozené 20 (= balnea) atd. lazur, „., lazurium: dělají lazur tak dobrý (= lazurium) 26, velmi dobrý lazur i = azurum) 48^ a/d. lazurovy, adj, lazuli: kamenie lazurowe 26, 487... (= lazuli. lec(i) v. lecikak$, leckteraky. lecikaky, pron., [aliquis]: aby leczikakeyfly hry strojili 34* ( — ludis). leckteraky, pro» , [aliquis]: hledaje zvéfe leczkterakeho 80 (- bestias). led, »., glacies: jest led 125 (— glacies), pro led (— glacies) 124^ ad. leden, », ianuarius: ledna a ünora 56* (7 ianuario). ledva, ad» , [vix]: ledwa sende 17^, jejich hlavy ledwa noh krále dosáhati mohü 59° atd. Srovn. jedva a ledvy. ledvy, adz., vix: Że je vodu ledwy roz- trhne 120 (- vix). legát, m., id.: jeden legat 7* (= legatus). toho legata (= legatum) 7*. lóhati, v. śmp/., [cubare]: na holé zemi lehagi 114* (— dormiunt). lehce, lechce, ad:., leviter: velmi snadné a lechtie zahubiti ( — leviter) 106. lehczie je pfevezü (- faciliter) 125* a/d. V. lehky. lehky, lechky, adj. I. levis Il. laxus. S7ovx. lehce, zlehky. l. z dfievie velmi lechke® (= levis- simo) 125* afd. Il. lechczeffie utrpenie drżi (= laxi- ores observancias) 51* a/d. ss. lékaf, », medicus: tlekarzom mnoho 115 (= medici), lekarzi, hvézdäfi ... 62° ( - medici) a4. lékařský, adj., medicinalis: (žluč) velmi lekaržka jest 80%. leknütl sé, v. #/, perterreri: v nièem fie nelek (= perterritus) 52*. lepky, ad/j., tenax: jest to mazadlo velmi lepke 99* (— tenax). lepota, /., gratia: múdrost, lepota i dobří obyčejové 81 (= gracie). les, ».. nemus: o královém leffu 4* (=ne- more), 49*; pásce a leffowe (— nemora) 17 ata.
232 kvletie, z/., flores: kwieti rozkošného 22 (= florum). Kvinsaj, #r., 7d.: Kvynfaij 93°, Kwynfay... (vlast) Kwynffay 89 (= quinsay) a/d. Kvugam v. Mingan. ky], »., fustis: dfevenÿmi kygmij bÿti 101 (= fustibus). kyjovy, adj., fuste . . . : sedm kygowych ran 45* (— fuste ceditur). kytle, /, buchiranus: (chodie) v hrubÿch kitlech z plátna 77 (- buchirano aut ca- napino rudi). labut, /., cygnus: jsü labuti, fefábové .. . 46 (= cigni). Lae, z7., id.: (královstvie: Lae 113%, 114 (= Lae). laineri 26 slovo vlaské. lakomě, adv., avide: v té zemi lidé jedie velmi lakomie maso lidské (= avide valde). I. lakomý. lakomy, ad;., avarus: jsû lakomy na zbo- Zie 28* (= avari sunt). I. lakomé. lakomstvie, /., avaritia: pro to lakomitwy 28° (= pre avaricia). lâmati, v. 7mp/, |frangere]: kamenie, jen lamij z skdly (= exciduntur) 71. Lambri, #r., id.: krdlovstvie Lambrv 106* (= Lambri, vlast) + Lamby 104* a/g. lampa, /., lampas: olej z lampi 8* ( — lam- padis), k lampam dobrá 11 (- lampa- dibus) a/d. lanóe, /, lancea: kopími neb lanczemy : 120* (= lanceis). lapati, v. śmpf., capere: lapagy lidi 18 (7 capiunt) dosti ryb lapagi (- capi- untur) 11*, lapagy zviefátka (— capiunt) 124* a/a. ss. láska, /. caritas: od viery a od lafky odstüpiti 121* (— caritate). laskavy, adj., [comis]: jsà na né lafkawi muzie 76* (= viris grate sunt). Latigaj v. Latygoj. latiné, adr., latine: fikají latine formosa 18*, latyne stojí psáno .. 26*, latynie král (= latina lingua) 26* ata. Latinik, »., Latinus: od latinikuw 3* (=a latinis), mezi Vlachy a latinyky 21* (- Latinos) ad. latinsky, ad/., [latinus]: předmluva z la- tinfku česky přeložená 3. fLatygo], m. zd.: (bóh), jemuž říkají Tlatygay 42* (= Nacigoy, Nacigai //.). bóh f watagay (id.) 124 afa. Latygojówv, adj, Nacigai: modlu ženy TLatygoyowy 43 ( = v. Latygoj). lazeń, /., balneum: dvoróv, v nichżto laznije jsá 94* (— terme», velmi dobré lazni 11 (= balnea), laznij pfirozené 20 (= balnea) atd. lazur, „., lazurium: dělají lazur tak dobrý (= lazurium) 26, velmi dobrý lazur i = azurum) 48^ a/d. lazurovy, adj, lazuli: kamenie lazurowe 26, 487... (= lazuli. lec(i) v. lecikak$, leckteraky. lecikaky, pron., [aliquis]: aby leczikakeyfly hry strojili 34* ( — ludis). leckteraky, pro» , [aliquis]: hledaje zvéfe leczkterakeho 80 (- bestias). led, »., glacies: jest led 125 (— glacies), pro led (— glacies) 124^ ad. leden, », ianuarius: ledna a ünora 56* (7 ianuario). ledva, ad» , [vix]: ledwa sende 17^, jejich hlavy ledwa noh krále dosáhati mohü 59° atd. Srovn. jedva a ledvy. ledvy, adz., vix: Że je vodu ledwy roz- trhne 120 (- vix). legát, m., id.: jeden legat 7* (= legatus). toho legata (= legatum) 7*. lóhati, v. śmp/., [cubare]: na holé zemi lehagi 114* (— dormiunt). lehce, lechce, ad:., leviter: velmi snadné a lechtie zahubiti ( — leviter) 106. lehczie je pfevezü (- faciliter) 125* a/d. V. lehky. lehky, lechky, adj. I. levis Il. laxus. S7ovx. lehce, zlehky. l. z dfievie velmi lechke® (= levis- simo) 125* afd. Il. lechczeffie utrpenie drżi (= laxi- ores observancias) 51* a/d. ss. lékaf, », medicus: tlekarzom mnoho 115 (= medici), lekarzi, hvézdäfi ... 62° ( - medici) a4. lékařský, adj., medicinalis: (žluč) velmi lekaržka jest 80%. leknütl sé, v. #/, perterreri: v nièem fie nelek (= perterritus) 52*. lepky, ad/j., tenax: jest to mazadlo velmi lepke 99* (— tenax). lepota, /., gratia: múdrost, lepota i dobří obyčejové 81 (= gracie). les, ».. nemus: o královém leffu 4* (=ne- more), 49*; pásce a leffowe (— nemora) 17 ata.
Strana 233
lesní v. lesný. lesny, adj., silvestris: jsá lidé lefnij ( — sil- vestres) 46, zviefe lefne 20* (— agrestis) atd. léti v. líti. léto, », |. aestas, ll. annus (foto obyć. v PMur.; sing. v. rok). l. w letie přebývá (= estate) 11, 38 atd., častěji pouhy loc.: letie pře- bývají 19% letie nalovie (= estatis tempore) 124*, když jest letie 19* atd. ss. li. toho leta 6 (= anno', leta od na- rozenie . . . 5, 7 atd. (= anno); častěji v du. a plur.: dvë letie (= biennium) 9% po dwu letu 7° (= annos), tři leta 5% (— annis), čtyři leta (= annos) 20, patnáste leth 7 (2 quindecim annos) a/2. ss. Letovice, ^/. m., u/., id.: na Lethowiczich 126*. lev, m., les: jsi tu lwowe Cerní . . . 115 (= leones), Iwow mnoho . . . lwom ji- nych zemi 120 ( - leonibus) afd. ss. Do- klady: mnoho lwu (= venaciones) 17. jsû lwowe (= venaciones) 27° 7sou omyly m. lovû, lovové; r. /. levhart, ». leopardus: lvic a lewhartow (= leopardi) 115*, lewhartow 119. levice, /, sinistra: na lewiczi sedie . . . 59* (— a sinistris). levy, adj, sinister: na lewe strané 43 (7 a sinistris). leż, /., mendacium: lzzi by nemluvili 114 (7 mendacium). leżeti, s. imp/., I. iacere Il. esse. l. jakżto by Ze lezij (- iacere) 37, na jeho loži lezie (- dormiunt) 56 atd. M. more lezie s jedné strany 11* (7 concluditur), lezí od každého moře dvanást dní (= distat) 11*, tnezie bliz mofe 90" (= est) aid. -li, c., &/ade se vidy postpositioné. Srovn. jestli'Ze, neżli, pakli: geftly to pravda 6* (= si verum erat), kteryly mésíc 96* (= guo mense), geftly velmi malá věc, káží .. 45*, chtielily by.. 9* ( = si vellent), pijely je kto 19 (= si), bylali by to pravda 14, dieffli krátkých loket... 26* atd. ss. libost, /, placitum: velikü liboft (— ho- orem) 6, kterak lyboft jméjiese 8° 233 (= delectabatur), královy libofti 9 (2 beneplacito), nékterakü liboft 15, ke viie liboftu (= beneplacita) 6*% m6Z fie nechati podle svéj libofti (— sue pla- citum voluntatis) 37* a/d. libra, /., id.: tficet liber 18 (— libra), dvě sté liber neb funtóv (— librarum; 16* atd. liby, ad/., [placens]: ve všem, což jemu libo bylo 73 (= in guibuscumgue voluit). lice, m., facies: na obú liczij (maxilla“ 121, všickno licze (— facies; 56* atd. lid, m., | sg. = populus ll. plur. = ho- mines. Srovn. èlovék. l. i se vsiem lydem (= populo) 22, zmiesenÿ lid (= gencium) 10“, Tzyd tey vlasti (= populus) 122°, velmi veliků vojsku lida 93 (= ex- ercitum maximum) afd. li. hlapi lide (= homiaes) 10°, väickni lide (— incole) 123, ti lide (= in- cole) 123%, vSechni lyde (= naci- ones) 11, od lidy ( = ab hominibus) 18 atd. lidský, lický, adj., hominum: obyčeje lid- fke“ přebývání 17, lidfke maso... bez liczke pomoci 51 atd. limon, m., id.: jablka lijmony řečená 114* (= limoni). Linhart, %., #v., Leonhardus: svatého Lin- harta 11* (= Leonardi). Ilsf, ad/., vulpis: koZichy lyfie (SZ vulpium) 42°. list, m., I. folium, Il. litterae. Sroon. listic I. liefti má bílé 21* (=folia; menili m. listí; z. 6); Il. podachu liftow papezovÿch 8 (— litteras), lift kraluov 7 (= lite- ram), psáti lifty (— litteras) 6* a4d. lístek, »., l. folium. Il. carta. I. ani liefka zeleného (neni) 20 (= fo- lium); ll. znamenie na lifku 69* (— in car- tula), mají na lifkach 34 (— cartis) atd. listie, »£. folia: na lyftie zkladá 114* (= folia), vsechno liefti vadne 20 (== folia) atd. Srovn. list. listopad, x., November: měsiece liftopada sejí 19* (= Novembri). liśka, /., vulpes: lyffky Cerné 124 (— vulpes). litl, léti, v. #mp/., fundere : to potom v for- mièku legij (= proiciunt) 78. (vodu,
lesní v. lesný. lesny, adj., silvestris: jsá lidé lefnij ( — sil- vestres) 46, zviefe lefne 20* (— agrestis) atd. léti v. líti. léto, », |. aestas, ll. annus (foto obyć. v PMur.; sing. v. rok). l. w letie přebývá (= estate) 11, 38 atd., častěji pouhy loc.: letie pře- bývají 19% letie nalovie (= estatis tempore) 124*, když jest letie 19* atd. ss. li. toho leta 6 (= anno', leta od na- rozenie . . . 5, 7 atd. (= anno); častěji v du. a plur.: dvë letie (= biennium) 9% po dwu letu 7° (= annos), tři leta 5% (— annis), čtyři leta (= annos) 20, patnáste leth 7 (2 quindecim annos) a/2. ss. Letovice, ^/. m., u/., id.: na Lethowiczich 126*. lev, m., les: jsi tu lwowe Cerní . . . 115 (= leones), Iwow mnoho . . . lwom ji- nych zemi 120 ( - leonibus) afd. ss. Do- klady: mnoho lwu (= venaciones) 17. jsû lwowe (= venaciones) 27° 7sou omyly m. lovû, lovové; r. /. levhart, ». leopardus: lvic a lewhartow (= leopardi) 115*, lewhartow 119. levice, /, sinistra: na lewiczi sedie . . . 59* (— a sinistris). levy, adj, sinister: na lewe strané 43 (7 a sinistris). leż, /., mendacium: lzzi by nemluvili 114 (7 mendacium). leżeti, s. imp/., I. iacere Il. esse. l. jakżto by Ze lezij (- iacere) 37, na jeho loži lezie (- dormiunt) 56 atd. M. more lezie s jedné strany 11* (7 concluditur), lezí od každého moře dvanást dní (= distat) 11*, tnezie bliz mofe 90" (= est) aid. -li, c., &/ade se vidy postpositioné. Srovn. jestli'Ze, neżli, pakli: geftly to pravda 6* (= si verum erat), kteryly mésíc 96* (= guo mense), geftly velmi malá věc, káží .. 45*, chtielily by.. 9* ( = si vellent), pijely je kto 19 (= si), bylali by to pravda 14, dieffli krátkých loket... 26* atd. ss. libost, /, placitum: velikü liboft (— ho- orem) 6, kterak lyboft jméjiese 8° 233 (= delectabatur), královy libofti 9 (2 beneplacito), nékterakü liboft 15, ke viie liboftu (= beneplacita) 6*% m6Z fie nechati podle svéj libofti (— sue pla- citum voluntatis) 37* a/d. libra, /., id.: tficet liber 18 (— libra), dvě sté liber neb funtóv (— librarum; 16* atd. liby, ad/., [placens]: ve všem, což jemu libo bylo 73 (= in guibuscumgue voluit). lice, m., facies: na obú liczij (maxilla“ 121, všickno licze (— facies; 56* atd. lid, m., | sg. = populus ll. plur. = ho- mines. Srovn. èlovék. l. i se vsiem lydem (= populo) 22, zmiesenÿ lid (= gencium) 10“, Tzyd tey vlasti (= populus) 122°, velmi veliků vojsku lida 93 (= ex- ercitum maximum) afd. li. hlapi lide (= homiaes) 10°, väickni lide (— incole) 123, ti lide (= in- cole) 123%, vSechni lyde (= naci- ones) 11, od lidy ( = ab hominibus) 18 atd. lidský, lický, adj., hominum: obyčeje lid- fke“ přebývání 17, lidfke maso... bez liczke pomoci 51 atd. limon, m., id.: jablka lijmony řečená 114* (= limoni). Linhart, %., #v., Leonhardus: svatého Lin- harta 11* (= Leonardi). Ilsf, ad/., vulpis: koZichy lyfie (SZ vulpium) 42°. list, m., I. folium, Il. litterae. Sroon. listic I. liefti má bílé 21* (=folia; menili m. listí; z. 6); Il. podachu liftow papezovÿch 8 (— litteras), lift kraluov 7 (= lite- ram), psáti lifty (— litteras) 6* a4d. lístek, »., l. folium. Il. carta. I. ani liefka zeleného (neni) 20 (= fo- lium); ll. znamenie na lifku 69* (— in car- tula), mají na lifkach 34 (— cartis) atd. listie, »£. folia: na lyftie zkladá 114* (= folia), vsechno liefti vadne 20 (== folia) atd. Srovn. list. listopad, x., November: měsiece liftopada sejí 19* (= Novembri). liśka, /., vulpes: lyffky Cerné 124 (— vulpes). litl, léti, v. #mp/., fundere : to potom v for- mièku legij (= proiciunt) 78. (vodu,
Strana 234
234 v povéttie legi 82^ (— fundunt), tu vodu legie u veliké kotly (— prociunt) 87, vodu legij nad kofen 106 (— effundunt), legie vino na zemi 34 (— effundunt) a/d. lítostivj, adj, pius: byl král litoftiwy a milosrdny 88* (— pius). lit, adj.. [ferus]: jsú váleční a liti 120 (— bellicosi). Inóny, adj., lineus: ve Inienich rużich 26* (= lineis). lod z. lodi. lodí, /., navis: vlastní lody (— navem) 5, lodie nepolévají 19 (— navis), v lodech... na lodech . . . lody padûsich . . . vseckny lodie . . . ty lodie . . . jedna lodie... s jednej lodie . . . jiná lody ... s lo- diemij 116—116* (— navis) ad. ss. lodnik, »., marinarius: dvi sti neb viece lodnykow potfebuji 99* (= marinariis). TLoeham, zr. :id.: mezi loeham 30* (— Coram). TLoehat, zr, id.: loehat . . . loehar 103*—104 (//. orig. loath loehat'. loj, »., adeps: loyg jeho vezmüce (— adi- pem) 109*. loket, »., cubitus: ledva na loket 115* (= cubiti) krátkych loket 26* a/d. lóno, mw., sinus: paže morská neb lono = sinus) 108. Lop, zr., id.: o méstu lop 4 (— Lop), 31. Lor, »/., id.: (město) lor 16 (— Lor). lov, »., venatio: lowuo zviefecich mnoho 10* (= venaciones multe), byvd tu low pfedivny 123* (— captura); ss. ; dvakrdt Psdno mylne, v. lev. lovčí, »., praefectus [venationis]: jeden z téch dvü panuov lowczich 64 (— pre- fectis); v. lovec. lovec, m., venator: dobfi lowczi (= ve- natores) 26*, jedny lowczie od druhých 64 (= venatores) afd. loviti, v. imp/., capere: perly, jakoż tu lowie 109* (— capiuntur). lovní v. lovny. lovny, adj., venaticus: maji mnoho psuov lownich 77 (= venaticos). loZe, nt., lectus: musi s& poloZiti w loze (= in lecto; 81*, na jeho lozi leZie 56 (— cubiculo), sám na lozy sedé 65 (— in lecto) a/d. ss. Istivÿ, adj, fraudulentus: Iftiwu vérà 73 (— fraudulenta). luëlsée, »., arcus: jako móż luczificze vystfeliti (= arcus iacere potest) 88. luka, /., pratum: luk mnoho 49* (— prata) atd. lü£e, /, lacuna: luze jsi neb jezera 49 (— lacune). lvice, /., leontia: (mnoho) lwicz 115^ (— le- oncie); v. lvík. Tlvik, m. ; omy/em m. lvice: Iwykow veliké mnożstvie i Ivóv (= leoncie et leones) 119. lvovy, adj., leonum: lwowemij kożeni 64* (= leonum). lýko, »., cortex: délajíce z lik femenie 19 (— de corticibus), a ta lika... (— fila corticum) 19. lynces 63* slovo latinské. lynimes 104 chybné zapsání slova cizího. Ize, adv., licet: tu nebiese Izie jednati 22 (= non licebat). Maabar, z., sd.: (země) Maabar 108, 119 (= Maabar). macocha, f., noverca: maczochy pojímají 115* (— novercas). Madejgastar, m., nr., id : (ostrov) Madey- gaftar 118" 119 (— Madeigascar). Magog, nd, id.: (vlasti) gog a Magog 4°, 48, 48° i— Magog). Machomet, » , nv., id.: modlé sé Macho- metowy 19‘, 16* (— Machometum ado- rant), ohyzdného Machometa (— Macho- meti) 10* a/4. Machometóv, adj, Machometi: Machometuw 16* (= Machometi). máj, »., Maius: (mésíce, magie 114* (Maio), 109; dubna a magie 123^ (— Maio); Ze ty T magi dospievati (— Maio; omy/lem m. máje dospievají) 19 atd. majestát, », bulla: má magieftat císařský 58 (— bullas». Malenyr, zr. id.: (zemé) Malenyr 104 (Malenyr). maličký, adj., parvus: človčkové tak ma- liczcžy 105 (= parvi), ovce maliczke (= parvi) 123°. malitky, ad/, parvus: konika malitkeho 111* (= parvum). málo, adr., [parum]: na malo miestech 36° (= paucis), naymene na tfi... 28 (= sive), velmi malo vody 20° (= in mo- dica quantitate), menie jedie 31° (= pauci- cıbi) afd. V. maly. zäkon
234 v povéttie legi 82^ (— fundunt), tu vodu legie u veliké kotly (— prociunt) 87, vodu legij nad kofen 106 (— effundunt), legie vino na zemi 34 (— effundunt) a/d. lítostivj, adj, pius: byl král litoftiwy a milosrdny 88* (— pius). lit, adj.. [ferus]: jsú váleční a liti 120 (— bellicosi). Inóny, adj., lineus: ve Inienich rużich 26* (= lineis). lod z. lodi. lodí, /., navis: vlastní lody (— navem) 5, lodie nepolévají 19 (— navis), v lodech... na lodech . . . lody padûsich . . . vseckny lodie . . . ty lodie . . . jedna lodie... s jednej lodie . . . jiná lody ... s lo- diemij 116—116* (— navis) ad. ss. lodnik, »., marinarius: dvi sti neb viece lodnykow potfebuji 99* (= marinariis). TLoeham, zr. :id.: mezi loeham 30* (— Coram). TLoehat, zr, id.: loehat . . . loehar 103*—104 (//. orig. loath loehat'. loj, »., adeps: loyg jeho vezmüce (— adi- pem) 109*. loket, »., cubitus: ledva na loket 115* (= cubiti) krátkych loket 26* a/d. lóno, mw., sinus: paže morská neb lono = sinus) 108. Lop, zr., id.: o méstu lop 4 (— Lop), 31. Lor, »/., id.: (město) lor 16 (— Lor). lov, »., venatio: lowuo zviefecich mnoho 10* (= venaciones multe), byvd tu low pfedivny 123* (— captura); ss. ; dvakrdt Psdno mylne, v. lev. lovčí, »., praefectus [venationis]: jeden z téch dvü panuov lowczich 64 (— pre- fectis); v. lovec. lovec, m., venator: dobfi lowczi (= ve- natores) 26*, jedny lowczie od druhých 64 (= venatores) afd. loviti, v. imp/., capere: perly, jakoż tu lowie 109* (— capiuntur). lovní v. lovny. lovny, adj., venaticus: maji mnoho psuov lownich 77 (= venaticos). loZe, nt., lectus: musi s& poloZiti w loze (= in lecto; 81*, na jeho lozi leZie 56 (— cubiculo), sám na lozy sedé 65 (— in lecto) a/d. ss. Istivÿ, adj, fraudulentus: Iftiwu vérà 73 (— fraudulenta). luëlsée, »., arcus: jako móż luczificze vystfeliti (= arcus iacere potest) 88. luka, /., pratum: luk mnoho 49* (— prata) atd. lü£e, /, lacuna: luze jsi neb jezera 49 (— lacune). lvice, /., leontia: (mnoho) lwicz 115^ (— le- oncie); v. lvík. Tlvik, m. ; omy/em m. lvice: Iwykow veliké mnożstvie i Ivóv (= leoncie et leones) 119. lvovy, adj., leonum: lwowemij kożeni 64* (= leonum). lýko, »., cortex: délajíce z lik femenie 19 (— de corticibus), a ta lika... (— fila corticum) 19. lynces 63* slovo latinské. lynimes 104 chybné zapsání slova cizího. Ize, adv., licet: tu nebiese Izie jednati 22 (= non licebat). Maabar, z., sd.: (země) Maabar 108, 119 (= Maabar). macocha, f., noverca: maczochy pojímají 115* (— novercas). Madejgastar, m., nr., id : (ostrov) Madey- gaftar 118" 119 (— Madeigascar). Magog, nd, id.: (vlasti) gog a Magog 4°, 48, 48° i— Magog). Machomet, » , nv., id.: modlé sé Macho- metowy 19‘, 16* (— Machometum ado- rant), ohyzdného Machometa (— Macho- meti) 10* a/4. Machometóv, adj, Machometi: Machometuw 16* (= Machometi). máj, »., Maius: (mésíce, magie 114* (Maio), 109; dubna a magie 123^ (— Maio); Ze ty T magi dospievati (— Maio; omy/lem m. máje dospievají) 19 atd. majestát, », bulla: má magieftat císařský 58 (— bullas». Malenyr, zr. id.: (zemé) Malenyr 104 (Malenyr). maličký, adj., parvus: človčkové tak ma- liczcžy 105 (= parvi), ovce maliczke (= parvi) 123°. malitky, ad/, parvus: konika malitkeho 111* (= parvum). málo, adr., [parum]: na malo miestech 36° (= paucis), naymene na tfi... 28 (= sive), velmi malo vody 20° (= in mo- dica quantitate), menie jedie 31° (= pauci- cıbi) afd. V. maly. zäkon
Strana 235
malovánie, »/., pictura: list i malowanie 43 (— picturam), rozlifn$m malowaniem (— depicta) 22 a/4. maly, adj., l. parvus ll. pauci. .$rov». málo. I. dva mala róZky 123^ (— parvula), z maleho dfevicka 123* (— parvi), tak maly jako velici 14, menffie Armenie 10 (— minor , o menffie Armeni 3*, 10 (— minori!) a/d. ss. ll. po malych dnech (= post paucos dies) 40*. Mangalia, sr, id.: (pán) Mangalia 73* (— Mangala). Mangi, z., id.: (vlast) Mangi 72, 74, 74*, 88 atd. (— Mangi), z Indie a z Mangie 59 (— Mangi). Mangie z. Mangi. manżelka, /, uxor: za manzelku jako zdś- vanü 37* (— uxor), svü, 1 manzenky 42 (— uxorem) a/d. manZelstvie, »., coniugium: hodna k man- zelftwi 76 (— aptam coniugio). manželstvo, x. coniugium: vdával je k manzelftwu (=coniugio sociabat) 88* marcius, m., Martius: Marczie, dubna 123* (— Marcius), po mésieci marczi (— mar- cio) 20, bfezna neb Martie (— Marcio) 19*, 66* a/d. Marek, zo., m., Marcus: jmenem Marek 7* (= Marchum), já Marek neb Markus 22, o marku kto by byl (= de Marcho) 8, Marek syn 3* a/a. I Markus. marinóf v. marynát. Markaróta, z/., /:, id.: po svaté Marka- retie 126*. Markov, adj., [Marci]: pśnć Markowy Pa- vlova 4*. Markus, m., z., zd.: já marek neb Mar- kus 22, Markus rostl 8*, pan Markus 10, ja Markus 18 (= Marchus); možná, że čísti tfeba Marku$; z. Marek. Markušóv, ad/., [Marci]: knihy, jenž slovú Milion, Markuffowy 126°. marnář, »., marinarius: potřebuje čtyř marnarzow 100 (= marinarios) V. marynář. marnost, /., vanitas: mladà marnofti 52* (— vanitate). Marsarchis, sv, id.: (pán) Marfarchis 92 (— Marsarchis*. marynár, m., marinarius: tehdy radili jim marynarzie (— marinarii) 101, jistie ma- rynarzie 120* (— marinarii) atd. Srovn. marnát. Jedmou omylem mütenín r. /. 235 maso, z/., caro: mezi kóżi a maffem = carnem) 47*, ani maffa neużivaji 19 (= carnibus) afa. ss. mast, /.. unctio: mafti sé maZí 114 (— vnc- cione). mastny, adj. [pinguis]: nékteraká maftna mokrost 11 (—liquor quidam oleo si- milis) ma$&taléf, », marescalcus: mafftalerzow koňóm nemají ... a aby tam jiné ma- fftalerze nesli ... 111* (— marescalcos). matera g mati. máti, /., mater: mati o dietéti price nema 81* (— mater) materzie její věno dá (= matri) 47°; materij dietky zamietaji 88' (— mulieres), jich materam věno ukazují (— matribus) 42 dietky od mater svych zavrZené (— a matribus) 88*. a/d. Matas, =o., m., id.: pan Mathufs (= Ma- theus) 5 a/d. mazadio, »., unctio: tiem mazadlem po- mazují lodé a jest {maladlo lepké 99“ (= unctio, unctione). mazänie, /., unctio: (loď) potřebuje ma- zanije 100, k mazani dobrá 11 (— un- ctio) a/d. V. mazati. mazati, v. imp/. linere; v. mazánie. l. mazij olejem 19* (= linuntur), mazi fie mafti (= perungunt) 114; a/a. Il. přeneseně: aby viece fie Serednofti nemazal 35 (= nefedaretur). mdly, adj, [fessus]: aby moc mdleyfie byla (— minor) 38*. meč, »., gladius: meczi, kopymi sé bíti (— gladiis) 54, vZdy f meczi chodiec 22, meczem udefie 45* (— mucrone), a/a. ss.; Casto psdno -6-: k brani s myecfy 23 afd. meéier, »., |. gladiarius. Il. sicarius. Casto Psdno -8-: mieczerzich 3* afd. I. ostrożnici, sedlafi, uzdafi, meczie- rzi...17 (— artifices, qui operantur spatas). Il. jim fiekachu meczierzi 22 (— asses- sini, o jeho mieczerzich 3* (= sicariis) atd. mödöny, adj, cupreus: volka myedieneho (= cupreum) 114, v moždieři myedienym —eneo) 36 ald. méch, m., saccus: w 1myechu plácené sé oblácie 95* (— saccis). měchýřek, m. vesica: má myechyrzek pin krve 47* (— vesicam).
malovánie, »/., pictura: list i malowanie 43 (— picturam), rozlifn$m malowaniem (— depicta) 22 a/4. maly, adj., l. parvus ll. pauci. .$rov». málo. I. dva mala róZky 123^ (— parvula), z maleho dfevicka 123* (— parvi), tak maly jako velici 14, menffie Armenie 10 (— minor , o menffie Armeni 3*, 10 (— minori!) a/d. ss. ll. po malych dnech (= post paucos dies) 40*. Mangalia, sr, id.: (pán) Mangalia 73* (— Mangala). Mangi, z., id.: (vlast) Mangi 72, 74, 74*, 88 atd. (— Mangi), z Indie a z Mangie 59 (— Mangi). Mangie z. Mangi. manżelka, /, uxor: za manzelku jako zdś- vanü 37* (— uxor), svü, 1 manzenky 42 (— uxorem) a/d. manZelstvie, »., coniugium: hodna k man- zelftwi 76 (— aptam coniugio). manželstvo, x. coniugium: vdával je k manzelftwu (=coniugio sociabat) 88* marcius, m., Martius: Marczie, dubna 123* (— Marcius), po mésieci marczi (— mar- cio) 20, bfezna neb Martie (— Marcio) 19*, 66* a/d. Marek, zo., m., Marcus: jmenem Marek 7* (= Marchum), já Marek neb Markus 22, o marku kto by byl (= de Marcho) 8, Marek syn 3* a/a. I Markus. marinóf v. marynát. Markaróta, z/., /:, id.: po svaté Marka- retie 126*. Markov, adj., [Marci]: pśnć Markowy Pa- vlova 4*. Markus, m., z., zd.: já marek neb Mar- kus 22, Markus rostl 8*, pan Markus 10, ja Markus 18 (= Marchus); možná, że čísti tfeba Marku$; z. Marek. Markušóv, ad/., [Marci]: knihy, jenž slovú Milion, Markuffowy 126°. marnář, »., marinarius: potřebuje čtyř marnarzow 100 (= marinarios) V. marynář. marnost, /., vanitas: mladà marnofti 52* (— vanitate). Marsarchis, sv, id.: (pán) Marfarchis 92 (— Marsarchis*. marynár, m., marinarius: tehdy radili jim marynarzie (— marinarii) 101, jistie ma- rynarzie 120* (— marinarii) atd. Srovn. marnát. Jedmou omylem mütenín r. /. 235 maso, z/., caro: mezi kóżi a maffem = carnem) 47*, ani maffa neużivaji 19 (= carnibus) afa. ss. mast, /.. unctio: mafti sé maZí 114 (— vnc- cione). mastny, adj. [pinguis]: nékteraká maftna mokrost 11 (—liquor quidam oleo si- milis) ma$&taléf, », marescalcus: mafftalerzow koňóm nemají ... a aby tam jiné ma- fftalerze nesli ... 111* (— marescalcos). matera g mati. máti, /., mater: mati o dietéti price nema 81* (— mater) materzie její věno dá (= matri) 47°; materij dietky zamietaji 88' (— mulieres), jich materam věno ukazují (— matribus) 42 dietky od mater svych zavrZené (— a matribus) 88*. a/d. Matas, =o., m., id.: pan Mathufs (= Ma- theus) 5 a/d. mazadio, »., unctio: tiem mazadlem po- mazují lodé a jest {maladlo lepké 99“ (= unctio, unctione). mazänie, /., unctio: (loď) potřebuje ma- zanije 100, k mazani dobrá 11 (— un- ctio) a/d. V. mazati. mazati, v. imp/. linere; v. mazánie. l. mazij olejem 19* (= linuntur), mazi fie mafti (= perungunt) 114; a/a. Il. přeneseně: aby viece fie Serednofti nemazal 35 (= nefedaretur). mdly, adj, [fessus]: aby moc mdleyfie byla (— minor) 38*. meč, »., gladius: meczi, kopymi sé bíti (— gladiis) 54, vZdy f meczi chodiec 22, meczem udefie 45* (— mucrone), a/a. ss.; Casto psdno -6-: k brani s myecfy 23 afd. meéier, »., |. gladiarius. Il. sicarius. Casto Psdno -8-: mieczerzich 3* afd. I. ostrożnici, sedlafi, uzdafi, meczie- rzi...17 (— artifices, qui operantur spatas). Il. jim fiekachu meczierzi 22 (— asses- sini, o jeho mieczerzich 3* (= sicariis) atd. mödöny, adj, cupreus: volka myedieneho (= cupreum) 114, v moždieři myedienym —eneo) 36 ald. méch, m., saccus: w 1myechu plácené sé oblácie 95* (— saccis). měchýřek, m. vesica: má myechyrzek pin krve 47* (— vesicam).
Strana 236
236 mékkost, /., [mollitia]: pfiliśni miekkoft v bfise mó 20* (= profluuia). Melibar, z., id.: královstvie Melibar 116 (— Melibar). * málno, ad»., minutatim: zetrü sémenec velmi myelno(— minutatim) 99*. I”. mélny. *méiny, adj, minutus: v suol &istü a myelnu (— minutum) 87. Г’. тёто. móniti, v. impf., mutare: myeny psy 125° (= mutat), tak fie viec mienie tčkači 69° (Z alternant). měřice, /., mensura : za étyfi mierzicze .…. za jednu mierziczi 70 (— mensuras). mósiec, »., mensis: miefiecze dubna 7 — mense) po tfech miefieczich 9* = menses) aniZ jinÿch myefieczuow mají... vždy po miefyecziech čtú 37 (= lunatio — mensis) a/d. městečko, ;:, oppidum: mnoho měst a miefteczek (— opida) 10^, v mésté neb miefteczku (= opido) 7 ; éasto -é-: mie- ftieczek 92* a/d. méstisée, ^4, locus: myefftyfícze ohra- zeno jest (— locus: 95*. mósto, »/., civitas: o fece a mneftech 87* — civitatibus), tu jest miefto 10* (— ci- vitas), o mieftu Baldachy, Tavrisie afa. .= civitas) 3*, mezi mieftem Kormos a mezi mieftem Kerman 3*, hlavnie miefto 11 (= civitas metropolis), miefto (— urbs) 5 atd. ss. V. miesto. méstsky, adj., civitatis: kaZdé brány mie- fcfke 58^ (— civitatis), Zeny miefczfke 17 atd. móé$óenín, »., cives: v domu myefícze- nij(na) 34* (— civis), myeftiene zmordo- vani 92* (— cives), otázal myefíczan (= habitatores civitatis) 88° afd. měščský z. městský. meškati, v. i»5/., retardare: by se byl déle mefkal 52* (— immoratus), často cestu meffkati (— retardari) 7, Ze by cesta měla mefkana b$ti 44 (= retar- dari) atd. metatl, г. /»f., iactare: velmi sebü mecze 80 (— iactat), mnoho kusóv s hory meczi 113' (= proiciunt) a/d metlička, /. virgula: jakz ta metliczka neb prûtek vâzi 78^ (— virgule). Metrítové, ^r. id.: metrytowe slovü lidé .. . 46 (metrite). mezi, /rp. inter; casto byvd psdno mézi: miezi méstem ... a mezi méstem 3° (= inter), mezi krälem . .. 5 (Zinter), naylepšie mezi všemi 6“ (— inter), mezi tčmi jest lid 48“ (— inter), miezi ni- miž ... 10% mezi svými 8“ (— inter), myezi lidmi 94" afd. ss. mezk, » , mulus: koni a mezkwe (= muli) 10. Mien, id., |. no. Mien, Nyen (król) 83, 83* == Mien). ll. #/. Myen (mésto) 84 (= Myen). mieniti, v. ;»^/., [putare]: jakoż oni minie 41, co bych myenyl 117* (= iudicauerim). o kterÿchZ myniem psiti 20 (= volo) atd miera, /., mensura: vedlć miery hfiechu 45^ (— mensura). mlesto, locus |. z/., locus: na svém mieftie bude psáno 6 (— suo loco), z miefta do miefta (= de Joco ad locum) 6*, s jed- noho myefta na jiné myefto (= de loco ad locum; 45. hanebná miefta 115* (— ve- renda), myfto hanebné (— verenda) 107* atd. ss. |. mésto. Il. prp., [loco]: jezdie na nich myefto koni 46, miefto boha 16 (— pro deo), myefto kralovice (= pro puero) 10 a/4. mlestohrabie, »., vicecomes: z pokolení mieftohrabie z Placencie (— de viceco- mitibus) 7°. miešeti v. miśeti. mieti, jmietl, v. impf., habere. Srovn. mie- vati, máj. I. habere ll. putare Ill. debere IV. mieti sé. I. a: město, magie břeh morský (= habens), 10°, vinnic nemagi (— carent) 123*, magicze čeled 6 (= habentes', jesté papeže nema (= nondum provisum) 7*, svédectvie magie (— habentem) 3, nema viece než jediné (= nec habet) 19, megieffe velikü mi- lost (— habuerunt) 6* a/d. ss.; kteruż s sebû gmiegiechu (— se- cum habebant) 7, jehož sebú gmiegiechu (= habebant) 7 a/d. ; ma pod sebü (mésta) ... 18°, 123 (— habens sub se) a/d. ss.; д) boj veliky]miel (— bellum fuisse) 21*, jméno miegieffe Mikuláš 5 ( 2 dicebatur), gmegieffe jmeno . . (— dicebatur) 8, libost gme- gyeífe (— delectabatur) 9, pé&i
236 mékkost, /., [mollitia]: pfiliśni miekkoft v bfise mó 20* (= profluuia). Melibar, z., id.: královstvie Melibar 116 (— Melibar). * málno, ad»., minutatim: zetrü sémenec velmi myelno(— minutatim) 99*. I”. mélny. *méiny, adj, minutus: v suol &istü a myelnu (— minutum) 87. Г’. тёто. móniti, v. impf., mutare: myeny psy 125° (= mutat), tak fie viec mienie tčkači 69° (Z alternant). měřice, /., mensura : za étyfi mierzicze .…. za jednu mierziczi 70 (— mensuras). mósiec, »., mensis: miefiecze dubna 7 — mense) po tfech miefieczich 9* = menses) aniZ jinÿch myefieczuow mají... vždy po miefyecziech čtú 37 (= lunatio — mensis) a/d. městečko, ;:, oppidum: mnoho měst a miefteczek (— opida) 10^, v mésté neb miefteczku (= opido) 7 ; éasto -é-: mie- ftieczek 92* a/d. méstisée, ^4, locus: myefftyfícze ohra- zeno jest (— locus: 95*. mósto, »/., civitas: o fece a mneftech 87* — civitatibus), tu jest miefto 10* (— ci- vitas), o mieftu Baldachy, Tavrisie afa. .= civitas) 3*, mezi mieftem Kormos a mezi mieftem Kerman 3*, hlavnie miefto 11 (= civitas metropolis), miefto (— urbs) 5 atd. ss. V. miesto. méstsky, adj., civitatis: kaZdé brány mie- fcfke 58^ (— civitatis), Zeny miefczfke 17 atd. móé$óenín, »., cives: v domu myefícze- nij(na) 34* (— civis), myeftiene zmordo- vani 92* (— cives), otázal myefíczan (= habitatores civitatis) 88° afd. měščský z. městský. meškati, v. i»5/., retardare: by se byl déle mefkal 52* (— immoratus), často cestu meffkati (— retardari) 7, Ze by cesta měla mefkana b$ti 44 (= retar- dari) atd. metatl, г. /»f., iactare: velmi sebü mecze 80 (— iactat), mnoho kusóv s hory meczi 113' (= proiciunt) a/d metlička, /. virgula: jakz ta metliczka neb prûtek vâzi 78^ (— virgule). Metrítové, ^r. id.: metrytowe slovü lidé .. . 46 (metrite). mezi, /rp. inter; casto byvd psdno mézi: miezi méstem ... a mezi méstem 3° (= inter), mezi krälem . .. 5 (Zinter), naylepšie mezi všemi 6“ (— inter), mezi tčmi jest lid 48“ (— inter), miezi ni- miž ... 10% mezi svými 8“ (— inter), myezi lidmi 94" afd. ss. mezk, » , mulus: koni a mezkwe (= muli) 10. Mien, id., |. no. Mien, Nyen (król) 83, 83* == Mien). ll. #/. Myen (mésto) 84 (= Myen). mieniti, v. ;»^/., [putare]: jakoż oni minie 41, co bych myenyl 117* (= iudicauerim). o kterÿchZ myniem psiti 20 (= volo) atd miera, /., mensura: vedlć miery hfiechu 45^ (— mensura). mlesto, locus |. z/., locus: na svém mieftie bude psáno 6 (— suo loco), z miefta do miefta (= de Joco ad locum) 6*, s jed- noho myefta na jiné myefto (= de loco ad locum; 45. hanebná miefta 115* (— ve- renda), myfto hanebné (— verenda) 107* atd. ss. |. mésto. Il. prp., [loco]: jezdie na nich myefto koni 46, miefto boha 16 (— pro deo), myefto kralovice (= pro puero) 10 a/4. mlestohrabie, »., vicecomes: z pokolení mieftohrabie z Placencie (— de viceco- mitibus) 7°. miešeti v. miśeti. mieti, jmietl, v. impf., habere. Srovn. mie- vati, máj. I. habere ll. putare Ill. debere IV. mieti sé. I. a: město, magie břeh morský (= habens), 10°, vinnic nemagi (— carent) 123*, magicze čeled 6 (= habentes', jesté papeže nema (= nondum provisum) 7*, svédectvie magie (— habentem) 3, nema viece než jediné (= nec habet) 19, megieffe velikü mi- lost (— habuerunt) 6* a/d. ss.; kteruż s sebû gmiegiechu (— se- cum habebant) 7, jehož sebú gmiegiechu (= habebant) 7 a/d. ; ma pod sebü (mésta) ... 18°, 123 (— habens sub se) a/d. ss.; д) boj veliky]miel (— bellum fuisse) 21*, jméno miegieffe Mikuláš 5 ( 2 dicebatur), gmegieffe jmeno . . (— dicebatur) 8, libost gme- gyeífe (— delectabatur) 9, pé&i
Strana 237
ovoce magi 117* (= curam ha- bent), na práci jiného tak nemagi 117', prospěch mohla mieti (= prosperari) 8 afd.; u velikéj poctivosti gmyeni biechu (— habebantur) 8* a/a. Il. za to magi a pravie 33*; prvá žena geft gmiena mezi jinými najvyššie 41* (— reputatur), miel je za naj- potestnéjsie 8 (— computavit ipsos inter familiares), mezi jingmi magi tu za najslavnéjáí (— repu- tatur) 26* a/d. Ill. ma dána byti 7 (= debet), ma pro- vozen být (— debet) 6*, myegiechu sé zdvihnûti 9' (— debuerunt) kdy£ mniechu, Ze by mieli obdr- žeti 45 atd. ss. IV. kterak fe magi u věcech bojovných (= se haberent) 6, opatrně fie miel v téch vécích (— se gessit) 8* a/d. mlevati, v. ;»/?/., [habere]: to vidénie miwal geft 14*, (oka), jako u nás pávové mywagie 49 atd. mlezka, /., humor: tu mokrost nebo mye- zku 105* (— humorem). Mikuláš, no, », Nikolaus: pan Mikulafs (= Nikolaus) 3, pana Mikulaffie (= Ni- colai) 3“ atd. Mikulášóv, adj., Nikolai: syn páně Miku- laffow 8* (= Nicolai). mile, /, milliare: ve čtvrt mile ... za mielij (== miliare) 57*, myll dvacet 58, Sest set myl (— miliaria) 11*, étyfi mile zdli (— leucas) 11*, dobfe za myel osm 31* afd. mile, adv., alacriter: mile je pfijal (= ala- criter) 8 atd. V. milý. Millon, m., id.: knihy, jenż slovń Milion Markušovy 126“. mllosrdenstvie, »., misericordia: sprave- dinost a milofrdenftwie 88 (— miseri- cordia). milosrdny, adj., misericors: litostivj a mi- lostivÿ a milofrdnij (— misericors) 88*. milosf, /, gratia: méjiese miloft k nim (— gracia) 6*, myloft nalezli (— graciam) 6, v$el w miloft (— creuit in gracia) 3* atd. ss. milostivé, ad»., benigne: velmi myloftiwie (— benigne) 5. milovati, ». im7/., amare: pro nóż si jej vSichni milowalij 39 (— amabatur) a/d. 237 mily, ad;., [carus]: ktoZ by mél mylu ženu 30*, dav jim mile vítanie (— alacriter 8*), mily pane ševče 15 atd. V. mile. mimo, 27^. praeter: dále mymo dvacet dni 30* (— ultra) mymo obyéej 51* (— preter) a/d. V. mimochoditi. mimochoditl, v. ;»2/, ambulare: pékné klusi, mymochody (— ambulant) 16*. Mingan, zv, id.: + Kwugam 63* (—lt. Mingan). minüti, v. pf, transire: aZ vojska myne 31 (— transierit) kdyZ mynu osm dní 14' atd. V. minuty. minuty, adj, [praeteritus]: po Casy| my- nute 52 (— retro temporibus. J^ mi- nut$. misa, /. scutella: z nichž myfy dělají (= scutelle) 28, Cisté myfi délají (= scu- telle) 99. misterné, mistrné, adv., artificiose: tak myfternye (= artificiose) 125, tak my- fternie spojeni 33 (= artificiose), tak myfterne ... tak miftrnie (— artificiose) 41* afd. mistr, m. magister: s myftrem chrámu (= magiftro) 8, miftrzie jejich — magi) 50" ald. misetl, v. imp/., miscere: tak dliho myffie, aż.. 44 (— miscent). mládenec, »., iuvenis: z téch mladenczu — ex iuvenibus) 23*, mnoho mladen- czuow 22 (=iuvenculos) a/d. mladenek, »., paruulus: ma2í v3Sickny své mladenky (— parnulos) 112. mladice, /., [puella]: krásná mladicze 15. mlady, adj., iuvenilis: mladu marnofti 52* (= iuvenili), jesté mlad biese 2 zpravo- vání 10, mladífij prodávají 18 (= iuve- nes), staří i mlady 15“ a/d. mléko, z., lac: vina, mleka (= lactis) 22* atd. mluviti, ». impf, loqui: chté mluwitij 20 (= loquuturus) 96 ad. mnieti, v. 7mp/, putare: by se nezamitil mnyege... 7* (— putaret), mnyel gfem by... (— putavi) 119*, mnyegieffe by . . 15, kdyZ mnyechu, Ze by méli obdrzeti . . 45 (— dum putant), jehoZ mnye by vládl (= quem putant) 124 a/d. mnich, », monachus: o fmyeftech mo- dloslužných . . . mnoho jest mnychuow.. jeden neb dva tisíc mnychuow ... jiní mnyffij ... (— monachi) 51* a/d.
ovoce magi 117* (= curam ha- bent), na práci jiného tak nemagi 117', prospěch mohla mieti (= prosperari) 8 afd.; u velikéj poctivosti gmyeni biechu (— habebantur) 8* a/a. Il. za to magi a pravie 33*; prvá žena geft gmiena mezi jinými najvyššie 41* (— reputatur), miel je za naj- potestnéjsie 8 (— computavit ipsos inter familiares), mezi jingmi magi tu za najslavnéjáí (— repu- tatur) 26* a/d. Ill. ma dána byti 7 (= debet), ma pro- vozen být (— debet) 6*, myegiechu sé zdvihnûti 9' (— debuerunt) kdy£ mniechu, Ze by mieli obdr- žeti 45 atd. ss. IV. kterak fe magi u věcech bojovných (= se haberent) 6, opatrně fie miel v téch vécích (— se gessit) 8* a/d. mlevati, v. ;»/?/., [habere]: to vidénie miwal geft 14*, (oka), jako u nás pávové mywagie 49 atd. mlezka, /., humor: tu mokrost nebo mye- zku 105* (— humorem). Mikuláš, no, », Nikolaus: pan Mikulafs (= Nikolaus) 3, pana Mikulaffie (= Ni- colai) 3“ atd. Mikulášóv, adj., Nikolai: syn páně Miku- laffow 8* (= Nicolai). mile, /, milliare: ve čtvrt mile ... za mielij (== miliare) 57*, myll dvacet 58, Sest set myl (— miliaria) 11*, étyfi mile zdli (— leucas) 11*, dobfe za myel osm 31* afd. mile, adv., alacriter: mile je pfijal (= ala- criter) 8 atd. V. milý. Millon, m., id.: knihy, jenż slovń Milion Markušovy 126“. mllosrdenstvie, »., misericordia: sprave- dinost a milofrdenftwie 88 (— miseri- cordia). milosrdny, adj., misericors: litostivj a mi- lostivÿ a milofrdnij (— misericors) 88*. milosf, /, gratia: méjiese miloft k nim (— gracia) 6*, myloft nalezli (— graciam) 6, v$el w miloft (— creuit in gracia) 3* atd. ss. milostivé, ad»., benigne: velmi myloftiwie (— benigne) 5. milovati, ». im7/., amare: pro nóż si jej vSichni milowalij 39 (— amabatur) a/d. 237 mily, ad;., [carus]: ktoZ by mél mylu ženu 30*, dav jim mile vítanie (— alacriter 8*), mily pane ševče 15 atd. V. mile. mimo, 27^. praeter: dále mymo dvacet dni 30* (— ultra) mymo obyéej 51* (— preter) a/d. V. mimochoditi. mimochoditl, v. ;»2/, ambulare: pékné klusi, mymochody (— ambulant) 16*. Mingan, zv, id.: + Kwugam 63* (—lt. Mingan). minüti, v. pf, transire: aZ vojska myne 31 (— transierit) kdyZ mynu osm dní 14' atd. V. minuty. minuty, adj, [praeteritus]: po Casy| my- nute 52 (— retro temporibus. J^ mi- nut$. misa, /. scutella: z nichž myfy dělají (= scutelle) 28, Cisté myfi délají (= scu- telle) 99. misterné, mistrné, adv., artificiose: tak myfternye (= artificiose) 125, tak my- fternie spojeni 33 (= artificiose), tak myfterne ... tak miftrnie (— artificiose) 41* afd. mistr, m. magister: s myftrem chrámu (= magiftro) 8, miftrzie jejich — magi) 50" ald. misetl, v. imp/., miscere: tak dliho myffie, aż.. 44 (— miscent). mládenec, »., iuvenis: z téch mladenczu — ex iuvenibus) 23*, mnoho mladen- czuow 22 (=iuvenculos) a/d. mladenek, »., paruulus: ma2í v3Sickny své mladenky (— parnulos) 112. mladice, /., [puella]: krásná mladicze 15. mlady, adj., iuvenilis: mladu marnofti 52* (= iuvenili), jesté mlad biese 2 zpravo- vání 10, mladífij prodávají 18 (= iuve- nes), staří i mlady 15“ a/d. mléko, z., lac: vina, mleka (= lactis) 22* atd. mluviti, ». impf, loqui: chté mluwitij 20 (= loquuturus) 96 ad. mnieti, v. 7mp/, putare: by se nezamitil mnyege... 7* (— putaret), mnyel gfem by... (— putavi) 119*, mnyegieffe by . . 15, kdyZ mnyechu, Ze by méli obdrzeti . . 45 (— dum putant), jehoZ mnye by vládl (= quem putant) 124 a/d. mnich, », monachus: o fmyeftech mo- dloslužných . . . mnoho jest mnychuow.. jeden neb dva tisíc mnychuow ... jiní mnyffij ... (— monachi) 51* a/d.
Strana 238
238 mniší, adj, monachorum: kláster mniffi 11* (— monachorum). mnohem v». mnohý. mnoho v. mnohý. mnohokrát, adv., per multas vices: po mnohokrat (— per multas vices) 6 a/d. I. mnohý. mnohy, adj., multus: l. s mnohu prací 10, 1 mnohzie z téch lodi 19* (= multe), po mnohich Casiech (— multa) 10, 3* a/Z., mno- hich vlastí 10* ke mnohim nepo- dobná 115 atd. ll. mnoho kupcüv 10*(— multi) mnoho zviefat 115 (— multi), tak mnoho tete 11 ( = tanta), po mnoho časích (— multa tempora) 9 a7. |. mnoho- krát. Ill. ve mnoze jezdiü 16* (— comitiua magna), mnohem větší dary 5. mnoství v. mnożstvie. mnozstvie, mnostvie, »/, multitudo: ve- likć mnoftwie. . . mnozftwie 49, mnoftwij żeleza (:= copia) 21, velikć mnozftwie koni (= multitudo) 123, o mnoftwy žen 4* atd. moc, /., |. vis ll. virtus ill. multitudo. I. moczy dobyl (= per violenciam) 39, pfes mocz dobyti (= per vim) 72“ atd. Il. moczy svatosti své (— virtute) 51, moczi pána Jezu Krista (— virtute) 29 atd. IN, take ptaéstva jest taká mocz, Ze.. (— multitudo) 73*. mocl, z. imp/., posse: pakli zlodéj muoz 45* (— potest), Ze muoz tisíc lodí na- plniti 11, tlustost morzem znamenati 119°, nemohu vrátiti se (— non posse) 6, (krásná) jako by mohl v svété na- lézti 48, odkud védéti mohl (— potuerit) 10, mohla mieti (— poterat) 8, nemohli nalézti 5*, kterak by se mohli vrátiti (— possent) 5* a/d. ss. mocnost, /, fortitudo: pro toho mésta mocznoft (— fortitudinem) 72". moocny, adj, fortis: mají zdi hrubé a moczne (= fortes) 18, hrad velmi moczni (— fortissimum) 22^ a4. modla, /., idolum: ty malé modly... ma- lych modi 37 (— ydola), modlu neb obraz 42* (— ydolum; modle i obrazy (—si- mularza) 124 a/d. modlenie, »^., cultus: o zpósobu modleni viery (— de cultu) ... u modleni bo- huov 6“. modlidba ». modlitva. modlidva z. modlitva. modliti sé, z. imp/., adorare: aby fie mo- dlily Pánu Bohu 14, modly fie Macho- metovi (— adorant) 19*, modly fie gemu (— colitur) 16 a/d. modlitva, * modlidva, modlidba, /., oratio : sto a étyfi modlitew (— oraciones) 109, aby tu modlitwu ucinil.. modlidwy ří- kati... v jeho modlidbu... tu mo- dlidbu 14*—15* a/d. modlosluha, »., idolatra: jsà modlofluhy (= ydolatre) 124, modlofluhij jsu (śd.) 27, kterému modlofluzie (= ydolatre) 32* a/d ss. modiosluhovánle, »/., idolatria: o modlo- fluhowani (— ydolatria) 42*, 4*. modloslu£Zebnik, », idolatra: jsü rozlićni modlofluzebniczi (— ydolatre) 51. modloslużenie, z/., idolatria: o modlo- fluzeni (= de ydolatria) 112°, 102*. modloslużny, adj., idolatra: -o miestech modlofluznich 4*, 51 (= ydolatris). modry, adj., [caeruleus] : lazur tu modru barvu 48*. moj, pron, meus: z myech tovafiSuov 18° (= meis). mokrost, f, liquor: nékteraká mokroft (— liquor) 11, mokroft neb miezku (= humor) 105*, tej mokrofti (— liquo- ris) 11, 105% 123" atd. Monghu, m., sv., id.: (kám) Monghu 35 (= Manghu), T Mongon 40* (— Monghu). Mongon z. Monghu. mor, »., epitimia: mor nebo šelma na do- bytka (= epytimia in animalibus) 70. mordéř, m., assessinus: s těmi se všemi morderzi 23' (= assessinis). mordovánie, :»., [interfectio]: k mordo: wani křesťanuov 15°. moře, z., mare: přes indijské morzie (= mare) 9*, po morzi jedüce 7 (= mare), bliz morze (— occeanum) 90*, na vyso- kém morzi (— in alto mari) 117* a/d. mofiti, v. zm^f., opprimere: tak je sen velmi morzil (— oppressi) 92*. mofsky, morský, adj., maris: bfeh morfky 10^ (7 maris;, u vodé morfke 19 (— aqua maris) stavy morzfke (— maris) 116°,
238 mniší, adj, monachorum: kláster mniffi 11* (— monachorum). mnohem v». mnohý. mnoho v. mnohý. mnohokrát, adv., per multas vices: po mnohokrat (— per multas vices) 6 a/d. I. mnohý. mnohy, adj., multus: l. s mnohu prací 10, 1 mnohzie z téch lodi 19* (= multe), po mnohich Casiech (— multa) 10, 3* a/Z., mno- hich vlastí 10* ke mnohim nepo- dobná 115 atd. ll. mnoho kupcüv 10*(— multi) mnoho zviefat 115 (— multi), tak mnoho tete 11 ( = tanta), po mnoho časích (— multa tempora) 9 a7. |. mnoho- krát. Ill. ve mnoze jezdiü 16* (— comitiua magna), mnohem větší dary 5. mnoství v. mnożstvie. mnozstvie, mnostvie, »/, multitudo: ve- likć mnoftwie. . . mnozftwie 49, mnoftwij żeleza (:= copia) 21, velikć mnozftwie koni (= multitudo) 123, o mnoftwy žen 4* atd. moc, /., |. vis ll. virtus ill. multitudo. I. moczy dobyl (= per violenciam) 39, pfes mocz dobyti (= per vim) 72“ atd. Il. moczy svatosti své (— virtute) 51, moczi pána Jezu Krista (— virtute) 29 atd. IN, take ptaéstva jest taká mocz, Ze.. (— multitudo) 73*. mocl, z. imp/., posse: pakli zlodéj muoz 45* (— potest), Ze muoz tisíc lodí na- plniti 11, tlustost morzem znamenati 119°, nemohu vrátiti se (— non posse) 6, (krásná) jako by mohl v svété na- lézti 48, odkud védéti mohl (— potuerit) 10, mohla mieti (— poterat) 8, nemohli nalézti 5*, kterak by se mohli vrátiti (— possent) 5* a/d. ss. mocnost, /, fortitudo: pro toho mésta mocznoft (— fortitudinem) 72". moocny, adj, fortis: mají zdi hrubé a moczne (= fortes) 18, hrad velmi moczni (— fortissimum) 22^ a4. modla, /., idolum: ty malé modly... ma- lych modi 37 (— ydola), modlu neb obraz 42* (— ydolum; modle i obrazy (—si- mularza) 124 a/d. modlenie, »^., cultus: o zpósobu modleni viery (— de cultu) ... u modleni bo- huov 6“. modlidba ». modlitva. modlidva z. modlitva. modliti sé, z. imp/., adorare: aby fie mo- dlily Pánu Bohu 14, modly fie Macho- metovi (— adorant) 19*, modly fie gemu (— colitur) 16 a/d. modlitva, * modlidva, modlidba, /., oratio : sto a étyfi modlitew (— oraciones) 109, aby tu modlitwu ucinil.. modlidwy ří- kati... v jeho modlidbu... tu mo- dlidbu 14*—15* a/d. modlosluha, »., idolatra: jsà modlofluhy (= ydolatre) 124, modlofluhij jsu (śd.) 27, kterému modlofluzie (= ydolatre) 32* a/d ss. modiosluhovánle, »/., idolatria: o modlo- fluhowani (— ydolatria) 42*, 4*. modloslu£Zebnik, », idolatra: jsü rozlićni modlofluzebniczi (— ydolatre) 51. modloslużenie, z/., idolatria: o modlo- fluzeni (= de ydolatria) 112°, 102*. modloslużny, adj., idolatra: -o miestech modlofluznich 4*, 51 (= ydolatris). modry, adj., [caeruleus] : lazur tu modru barvu 48*. moj, pron, meus: z myech tovafiSuov 18° (= meis). mokrost, f, liquor: nékteraká mokroft (— liquor) 11, mokroft neb miezku (= humor) 105*, tej mokrofti (— liquo- ris) 11, 105% 123" atd. Monghu, m., sv., id.: (kám) Monghu 35 (= Manghu), T Mongon 40* (— Monghu). Mongon z. Monghu. mor, »., epitimia: mor nebo šelma na do- bytka (= epytimia in animalibus) 70. mordéř, m., assessinus: s těmi se všemi morderzi 23' (= assessinis). mordovánie, :»., [interfectio]: k mordo: wani křesťanuov 15°. moře, z., mare: přes indijské morzie (= mare) 9*, po morzi jedüce 7 (= mare), bliz morze (— occeanum) 90*, na vyso- kém morzi (— in alto mari) 117* a/d. mofiti, v. zm^f., opprimere: tak je sen velmi morzil (— oppressi) 92*. mofsky, morský, adj., maris: bfeh morfky 10^ (7 maris;, u vodé morfke 19 (— aqua maris) stavy morzfke (— maris) 116°,
Strana 239
morfku vodu 117, kočky moríke 122* (= catti pauli) ała. ss. mostné, #., pedagium:} moftne a mýto berni 75 (= pedagia). mostovy, adj. pontis: opona moftowa (= pontis) 71°. Mosulsky, adj., Mosul: o krélovstvi Mo- fulfkem 3* (= Mosul), zemé mofulfkey 11 (== Mosul). mozk, m., medulla: se v§im mozkem (= me- dullis) 106. moëdier, », mortarium: w mozdierzi tluká (— mortario) 36. mrákava, /., tenebrae: temnosti a mra- kawij (— tenebras) 51. mramor, », marmor: z Serého mramora 71^ (— marmorea). mramorový, adj., marmoreus: palác mra- morowy (= marmoreum) 49*, slip mra- morowy ...lev mramorowy 71* (— mar- moreus) a/d. mrav, m., mos: vzicné mrawy (= mores) 6, mrawi ozdobenj (- moribus) 3, o obyéejich a mrawu tatarskjch 4* (moribus), o vlaskÿch mrawiech (= mo- ribus) 6° atd. ss. mrcha, /., cadaver: mrchu vloZie (= ca- daver) 33°. mrkatl. v. imp/, [vesperascere]: kdyzto mrka (— crepusculum) 126. mrskati, v. imp/., ferire: aby jezdce ocasem nemríkal (— ne feriat) 80*. mrtvy, adj., mortuus: téla mrtwa 4, v pá- lení mrtwiech 4(— corporum mortuorum), mrtwa jeho nalezli (— mortuum) 9* ad. 5. mrzky, mrsky, adj, turpis: zviefe velmi mrzke (— turpe) 105, slyśeni mrfke (— absurdum) 41*. mrzutj, ad;j.. profanus: v svém mrzutem chrámu (— prophano) 51*. m$e, /., [missa]: mffe poslücháse .. . mffe èisti 15 15°. müdfe, ad»., prudenter: mudrzie ukázati (— prudenter) 6*, welmi Tf wudcze 6* = sapienter). | müdry. mudrec, m., sapiens: sto mudrczuow . .. jeho mudrczom (— sapientes) 6*. müdrost, /.. prudentia : pln mudrofti (— pru- dencie) 5*, vsie mudrofti a opatrnofti muż (= prudencie) 3 a/d. müdry, ad/., prudens: mudry muż (= sa- piens) 3, člověk: mudry (= prudens) 3, 239 dva mudra bratfie (= prudentes) 5 atd. V. mûdte. muka, /, poena: veliké ty muki trpèla (— penas) 106*, muka jest bydliti (— pe- nosum) 115 a/d. múka, /., farina: muky pfiéiniece (= fa- rina) 124. Muletsky, adj., Mulete: MVletfke králov- stvie (— Mulete est regio...) 22. T mür'enin, »., marinarius: kromé t murze- ninu 9* (marinarios) ovty/ m. marinśfi. V. /. museti, s». if. [debere]: mufit smrt vzieti 39°, mufegy sé vystiihati 16* — oportet), muífy bé&Zeti . . . mufegi nésti 20' a/d. V. musiti. musiti, v. 5?/, [debere]: mufyli objeti 5* (— oportuit). muffie bráti sé (— oportet) 11*, mufili gfu meskati (— oportuit) 7, mufymij sé vrátiti (— oportet) 47, mufyli gfu ocekávati (— oportuit eos) 6 a/d. V. museti. T Mutfyly, »rz.. id.: (krdlovstvi) t Mutfyly 113 (= Murphili). muž, »., vir: I. jako£to muzie 6* (— viri), jmeno- vanych muzuow ( — viros)6*, vSichni, muzie i Zeny 15°, muzie hledaji ženy 47* (=viri), fmuozie brad nemají 47* (= viri), muzowe té země 27^ (— viri) atd. Il. król muz jeji 89* (= vir), muz móż jini Zenu pojieti (= vir) 30°, když již oddány budú muzom svým, jsú na nč laskavi muzie 76“ (— viris), panny držie obyčej tak dlúho, až za muz vydány budú 110 (— ma- ritate fuerint), a/d. mužský, adj, virorum: obrázky muzíke (— virorum) 34, oftrow muzfky . . . do muzíke“ ostrovu 117^ (— virorum) atd. mysi, /., animus: myfly sé navracovati 15, ustaviénü mifiy (— constanti animo) 121*. myslitl o. ;»/., cogitare: i miflil geft, kterak ... 38* (— cogitavit). |. myslenie. myslivost, /, [venatio]: ptikév dobrých k myfliwofti dosti 38, ptákuow k mifli- wofti bez Císla 64*. myślenie, z/., [cogitatio] : vrhli jsi myfile- ni svá ku pánu Bohu 14*. mýto, »/., vectigal: mostné a myto berü (— vectigalia) 75, tak veliky myto béfe 123 (— introitus) a/d. na, prp., in:
morfku vodu 117, kočky moríke 122* (= catti pauli) ała. ss. mostné, #., pedagium:} moftne a mýto berni 75 (= pedagia). mostovy, adj. pontis: opona moftowa (= pontis) 71°. Mosulsky, adj., Mosul: o krélovstvi Mo- fulfkem 3* (= Mosul), zemé mofulfkey 11 (== Mosul). mozk, m., medulla: se v§im mozkem (= me- dullis) 106. moëdier, », mortarium: w mozdierzi tluká (— mortario) 36. mrákava, /., tenebrae: temnosti a mra- kawij (— tenebras) 51. mramor, », marmor: z Serého mramora 71^ (— marmorea). mramorový, adj., marmoreus: palác mra- morowy (= marmoreum) 49*, slip mra- morowy ...lev mramorowy 71* (— mar- moreus) a/d. mrav, m., mos: vzicné mrawy (= mores) 6, mrawi ozdobenj (- moribus) 3, o obyéejich a mrawu tatarskjch 4* (moribus), o vlaskÿch mrawiech (= mo- ribus) 6° atd. ss. mrcha, /., cadaver: mrchu vloZie (= ca- daver) 33°. mrkatl. v. imp/, [vesperascere]: kdyzto mrka (— crepusculum) 126. mrskati, v. imp/., ferire: aby jezdce ocasem nemríkal (— ne feriat) 80*. mrtvy, adj., mortuus: téla mrtwa 4, v pá- lení mrtwiech 4(— corporum mortuorum), mrtwa jeho nalezli (— mortuum) 9* ad. 5. mrzky, mrsky, adj, turpis: zviefe velmi mrzke (— turpe) 105, slyśeni mrfke (— absurdum) 41*. mrzutj, ad;j.. profanus: v svém mrzutem chrámu (— prophano) 51*. m$e, /., [missa]: mffe poslücháse .. . mffe èisti 15 15°. müdfe, ad»., prudenter: mudrzie ukázati (— prudenter) 6*, welmi Tf wudcze 6* = sapienter). | müdry. mudrec, m., sapiens: sto mudrczuow . .. jeho mudrczom (— sapientes) 6*. müdrost, /.. prudentia : pln mudrofti (— pru- dencie) 5*, vsie mudrofti a opatrnofti muż (= prudencie) 3 a/d. müdry, ad/., prudens: mudry muż (= sa- piens) 3, člověk: mudry (= prudens) 3, 239 dva mudra bratfie (= prudentes) 5 atd. V. mûdte. muka, /, poena: veliké ty muki trpèla (— penas) 106*, muka jest bydliti (— pe- nosum) 115 a/d. múka, /., farina: muky pfiéiniece (= fa- rina) 124. Muletsky, adj., Mulete: MVletfke králov- stvie (— Mulete est regio...) 22. T mür'enin, »., marinarius: kromé t murze- ninu 9* (marinarios) ovty/ m. marinśfi. V. /. museti, s». if. [debere]: mufit smrt vzieti 39°, mufegy sé vystiihati 16* — oportet), muífy bé&Zeti . . . mufegi nésti 20' a/d. V. musiti. musiti, v. 5?/, [debere]: mufyli objeti 5* (— oportuit). muffie bráti sé (— oportet) 11*, mufili gfu meskati (— oportuit) 7, mufymij sé vrátiti (— oportet) 47, mufyli gfu ocekávati (— oportuit eos) 6 a/d. V. museti. T Mutfyly, »rz.. id.: (krdlovstvi) t Mutfyly 113 (= Murphili). muž, »., vir: I. jako£to muzie 6* (— viri), jmeno- vanych muzuow ( — viros)6*, vSichni, muzie i Zeny 15°, muzie hledaji ženy 47* (=viri), fmuozie brad nemají 47* (= viri), muzowe té země 27^ (— viri) atd. Il. król muz jeji 89* (= vir), muz móż jini Zenu pojieti (= vir) 30°, když již oddány budú muzom svým, jsú na nč laskavi muzie 76“ (— viris), panny držie obyčej tak dlúho, až za muz vydány budú 110 (— ma- ritate fuerint), a/d. mužský, adj, virorum: obrázky muzíke (— virorum) 34, oftrow muzfky . . . do muzíke“ ostrovu 117^ (— virorum) atd. mysi, /., animus: myfly sé navracovati 15, ustaviénü mifiy (— constanti animo) 121*. myslitl o. ;»/., cogitare: i miflil geft, kterak ... 38* (— cogitavit). |. myslenie. myslivost, /, [venatio]: ptikév dobrých k myfliwofti dosti 38, ptákuow k mifli- wofti bez Císla 64*. myślenie, z/., [cogitatio] : vrhli jsi myfile- ni svá ku pánu Bohu 14*. mýto, »/., vectigal: mostné a myto berü (— vectigalia) 75, tak veliky myto béfe 123 (— introitus) a/d. na, prp., in:
Strana 240
240 I. S Acc. a) s jednoho místa na jiné 45 (= ad, utekl jsem nan (= ad) 18, (krajiny) na wzchod slunce 10* atd. ss. (v. vzchod); na wffaky den 7* (— quotidie); jde na pokoj (= ad quietem) 56, smrti na fie Cekajte 14°, zlé ptíhody na smrt (= mortis periculum) 8, kapitoly na tuto fec 3, lakomí na zbožie 28* a/d.; b) na čtyřicet dní (= ad XL dietas) 8, dlí na dvacet pědí (= longitudinis XX palmorum) 124, na desetkrát (— fere...) 20* atd.; uddní pri- blizné ; ll. S Loc. na bfeze Benátskéia 5 (— in portu), na pocátcích 3 (— principiis), na slunci susie chleby (— ad solem) 124, na své smrtediné posteli 3 = in mortis articulo», potfeba na stravé 9^ (— expensa), na hedvábí a na postavcích délají (— in serico) 10°, ztazoval na nich 6 (— ad) a/d. Srovn. płieć, jedenásty, dvanáste atp. nabádanie, »/., [incitatio]: z diabelského nabadani 15. nablti, z. pf, infigere: kole velikého na- bygi (= infigunt; 80". nabożenstvie, z/., devotio: dary svého nabozenftwie (= devocionis) 121*. náboznó, adr. [devote]: aby sé naboz- nye modlili 14* V. nabożny. nábo£nj, adj. devotus: mul nabozni (— devotus) 3. I. nábozné. náóinie, »£, supellectile: mísy neb jiné náczini (— vasa alia) 28, naczinie roz- liéné ( = supellectile) 43, v rádném na- Czinij (= vasculo) 33 a/a. nad, nade, pop., super. Před slabikou je- rovou nade, pred d, t je» na: na tu fekü 91^, na defiety 45... I. nade všecko 6*“ (= super), nad tisíc, nad sto 44“ atd. Il. nad mořem 10° (= supra) jsü nade ftem ... nad ftem 44* (— pre- sunt), král nad králi (— rex regum) 6, jsû nad desëti 44* afd. ss. nadati, ». ^/., dare: coż jim kupci neb jiní hosté nadaly (— data) 76*. nadélatl, r. ?/., facere: takého pití nadie- lati 82* (:= faciat), coZ nadielagij k svatbé 43*, każe veliky mnostvi nadielati (— facit fieri) 67° ald. nadieti 88, » 5/, sperare: Saraceni na- diechu fio 29* (= sperabatur), kdyi hospodät nadiegie fic 78* ald. nadjiti, ». ^/., invenire: nadffel fem jeden potok (— invenitur) 71. nádobie, s^, vasculum: hrnec neb jiné nadobie (— vasculum) 44. nahofe, ad:., [supra]: dva zuby nahorze, dva dole (— superiores) 47“ V. hora. nahota, /., nuditas: z nahoty sé nestydie (— nuditate; 114. nahy, adj, nudus: nahu nohu 15, nazi chodie..král nah chodie (— nudi) 109 a/d. Najam, »., z., id.: (kterak) Nayam (smél se protiviti) 52, 52°, t Nayn Cekáse 53, s nayamem 54*, okolo tNayoma 53* atd. Najamóv, ad/., Naiam: o smrti nayamowie 54, k vedeni nayamowu 53, lidu + na- yomowa 54, lid nayamow 53, vojska nayamowa 53*, T nayomo lid 54 a/a. najlesti só, v. ^/., prandere: jako by sé mohl nagiefti (== prandere) 33*, 80 a/4. najieti, s. //, conducere: jakoż sú je kupci nayaly (= sunt conducti) 109, nagmye tu jiného (— accipit) 125* a/d. najitl, o. ^f. reperise: ihned naydefs (— reperitur) 30 a/d.; zvláště často 3 sg. najde = nachdz{ se: turkysév nayde mnoho (— reperiuntur) 17 a/d. ss. najprvé v. prvý. najspieše v. spieše. náklad, v., sumptus: svými nakladij cho- vati (=: suis sumptibus) 88°. naklästl, v. p/f., onerare: kdyZ již nakladu bfemen (— composuerunt) 19*, küpé na- kladu (— onerant) 31* a/d. nakrmiti, z. p/., enutrire : jinoše všie kra- tochvile nakrmiti (= enutrire) 22°. naküpiti, v. pf., cmere: kożek nakupy (— emit) 125*, 70 a/d. nálep, mw., [toxicum]: střely, kterémiž stří- leji, nalepem zmazie 81 (= toxicant). naléti v. naliti. nalézati, v. 7mp/., invenire: nalezagi pra- men (= inveniuntur) 21, jeZ nalezaly (— invenerunt) 7? a/4d. nalezenie, z/., inventio: k nalezeni (= ad invencionem) 3. I”. nalézti. naleznikti, c. ^/., reperire: nenaleznefs lidi (reperire) 45, nemóż naleznuti (= in- vestigare) 31 a/d. Možná, že některé tvary při nalézti, o. ¢.
240 I. S Acc. a) s jednoho místa na jiné 45 (= ad, utekl jsem nan (= ad) 18, (krajiny) na wzchod slunce 10* atd. ss. (v. vzchod); na wffaky den 7* (— quotidie); jde na pokoj (= ad quietem) 56, smrti na fie Cekajte 14°, zlé ptíhody na smrt (= mortis periculum) 8, kapitoly na tuto fec 3, lakomí na zbožie 28* a/d.; b) na čtyřicet dní (= ad XL dietas) 8, dlí na dvacet pědí (= longitudinis XX palmorum) 124, na desetkrát (— fere...) 20* atd.; uddní pri- blizné ; ll. S Loc. na bfeze Benátskéia 5 (— in portu), na pocátcích 3 (— principiis), na slunci susie chleby (— ad solem) 124, na své smrtediné posteli 3 = in mortis articulo», potfeba na stravé 9^ (— expensa), na hedvábí a na postavcích délají (— in serico) 10°, ztazoval na nich 6 (— ad) a/d. Srovn. płieć, jedenásty, dvanáste atp. nabádanie, »/., [incitatio]: z diabelského nabadani 15. nablti, z. pf, infigere: kole velikého na- bygi (= infigunt; 80". nabożenstvie, z/., devotio: dary svého nabozenftwie (= devocionis) 121*. náboznó, adr. [devote]: aby sé naboz- nye modlili 14* V. nabożny. nábo£nj, adj. devotus: mul nabozni (— devotus) 3. I. nábozné. náóinie, »£, supellectile: mísy neb jiné náczini (— vasa alia) 28, naczinie roz- liéné ( = supellectile) 43, v rádném na- Czinij (= vasculo) 33 a/a. nad, nade, pop., super. Před slabikou je- rovou nade, pred d, t je» na: na tu fekü 91^, na defiety 45... I. nade všecko 6*“ (= super), nad tisíc, nad sto 44“ atd. Il. nad mořem 10° (= supra) jsü nade ftem ... nad ftem 44* (— pre- sunt), král nad králi (— rex regum) 6, jsû nad desëti 44* afd. ss. nadati, ». ^/., dare: coż jim kupci neb jiní hosté nadaly (— data) 76*. nadélatl, r. ?/., facere: takého pití nadie- lati 82* (:= faciat), coZ nadielagij k svatbé 43*, każe veliky mnostvi nadielati (— facit fieri) 67° ald. nadieti 88, » 5/, sperare: Saraceni na- diechu fio 29* (= sperabatur), kdyi hospodät nadiegie fic 78* ald. nadjiti, ». ^/., invenire: nadffel fem jeden potok (— invenitur) 71. nádobie, s^, vasculum: hrnec neb jiné nadobie (— vasculum) 44. nahofe, ad:., [supra]: dva zuby nahorze, dva dole (— superiores) 47“ V. hora. nahota, /., nuditas: z nahoty sé nestydie (— nuditate; 114. nahy, adj, nudus: nahu nohu 15, nazi chodie..král nah chodie (— nudi) 109 a/d. Najam, »., z., id.: (kterak) Nayam (smél se protiviti) 52, 52°, t Nayn Cekáse 53, s nayamem 54*, okolo tNayoma 53* atd. Najamóv, ad/., Naiam: o smrti nayamowie 54, k vedeni nayamowu 53, lidu + na- yomowa 54, lid nayamow 53, vojska nayamowa 53*, T nayomo lid 54 a/a. najlesti só, v. ^/., prandere: jako by sé mohl nagiefti (== prandere) 33*, 80 a/4. najieti, s. //, conducere: jakoż sú je kupci nayaly (= sunt conducti) 109, nagmye tu jiného (— accipit) 125* a/d. najitl, o. ^f. reperise: ihned naydefs (— reperitur) 30 a/d.; zvláště často 3 sg. najde = nachdz{ se: turkysév nayde mnoho (— reperiuntur) 17 a/d. ss. najprvé v. prvý. najspieše v. spieše. náklad, v., sumptus: svými nakladij cho- vati (=: suis sumptibus) 88°. naklästl, v. p/f., onerare: kdyZ již nakladu bfemen (— composuerunt) 19*, küpé na- kladu (— onerant) 31* a/d. nakrmiti, z. p/., enutrire : jinoše všie kra- tochvile nakrmiti (= enutrire) 22°. naküpiti, v. pf., cmere: kożek nakupy (— emit) 125*, 70 a/d. nálep, mw., [toxicum]: střely, kterémiž stří- leji, nalepem zmazie 81 (= toxicant). naléti v. naliti. nalézati, v. 7mp/., invenire: nalezagi pra- men (= inveniuntur) 21, jeZ nalezaly (— invenerunt) 7? a/4d. nalezenie, z/., inventio: k nalezeni (= ad invencionem) 3. I”. nalézti. naleznikti, c. ^/., reperire: nenaleznefs lidi (reperire) 45, nemóż naleznuti (= in- vestigare) 31 a/d. Možná, že některé tvary při nalézti, o. ¢.
Strana 241
nalózti, 2. ^/, invenire: milost nalezly (— invenerunt) 3, 6; nalezly gfu tomu kalifovi jeden křížek na hrdle 16; ne- mohli ... nalezti 5* (= reperientes); nalezly gímy krále 10* (— invenimus), jehož jsú nalezly (= invenerunt) 8, nalez tu... vesel byl (= reperiens) 5* atd. ss. V. nalezenie a nalezniiti. пай, v. g/, [fundere] : nalygie na to vody (Z in aquam mittunti 44. naloviti, v. ^/., capere: tak veliké množ- stvie nalowie (— capiunt) 124*. namalovati, v. 2/., pingere: namalugie pa- cholíka (— pingunt) 43. náméstek, »., [successor]: slu$iese na- myeftkem bjti 52 (— successio). namokniti, ». ?/., [madefieri] : až namokne 115 (— maceretur). Nanguj, nr., id.: (vlast) Naynguij (— Nan- gui) 96°. napiti s6, v. ^f, haustum sumere: pakli sé jie kto napie (— haustum sumserit) 20*, jako sé málo napie 80* (— sumens), když fie napily toho nápoje (= qua sum- pta) 23 a/d. V. napitie. napitie, z^, haustus: s jediného napyti (— haustu) 20*. V. napiti. napiniti, ». 2/7, adimplere: I. sto lodi naplniti móż (= onerentur) 11 atd. Il. to, co jemu sv. Tomáš rozkázal, naplnyl (— adimplevit) 112*. C"ápo], »., potio: dáti napogie . . . toho napogie sé napiti . . . tymZ napogem napojiti 23 (— pocione — potacione). napojiti, ». ?/, [inebriare]: nápojem na- pojiti (— pocione soporari) 23. naposledy, adz., tandem : Napofledy kublaj zvítězil (= tandem) 54. náprava, /.. praefectura: naprawi kterakéž (— prefecturas) 62. nápravnik, »., praefectus: naprawniczi zemśći (— prefecti) 62*, napred, adz. [antea]: tuto naprzed jest psáno 3 (— prenotati) naprzed jdü 32 (= precedencium) afd. naprletl, v. ^/., apponere: osten jemu napra na hrdlo (— apponens) 112". napsati, ». pf, conscribere: list napfati 43 (— conscribi). náramek, »., monile: zápony neb naremky zlaté 85* (— monilia aut brachialia). 241 nafezati, v. ^/., incidere: halüzky narziezi (— incidunt) 105*. nárezek, m., incisio: z téch narziezkuow (= incisionibus) 123“. nafezovati, v. imp/., [incidere]: narziezugi skrze kóru (—incisiones) 123*, často narziezugie . . . /. naroditi sé, v. ^/., nasci: biese fie T narodl z Leny 7* (— natus fuerat) |. narozenie. narozenie, 7 , nativitas: den narozeni 33 (— nativitatis), od narozenie BuoZieho — incarnacione) 5 a/d. nasaditi, ». 2/., plantare: káZe král stepôv nafaditi (— plantare) 70*. následovatl, ». imp/. imitari: která by méla nafledowana bjti (— imitanda) 6*, boha nafledugy (— colunt) 124, oheň nafledugy 16 (— colitur) a4. následovník, »;, sectator: nebiese nafle- downik skutkóv (— immitator) 54, nafle- downikom svého zákona (— sectatoribus) 22% zákona nafledowniczi byli (— secta- tores) 22 atd. násob v. dvénásob nastaviti, v. 5/., ponere: naftawyly malých modl :— posita sunt) 37. nástroJ, »., instrumentum: rozliénjch na- ftrogy (— instrumentorum) 32, s rozlié- nymi naftrogi (— instrumenta) 34, chovají jiné naftrogij což k boji třeba (= vasa) 56“, na všelikakém naftrogij hudby (=zmu- sicorum) 22“ atd. Některý doklad snad je neutr.: nâstrojie? nástrojie r. nástroj. nastrojiti, ». ^/, ordinare: tehdy naftrogie tanec (— ordinant; 82. náš, pron, noster: bóh nafs a &cestie naffe (= noster) 116, naffiem jazykem 22* — nostra), cest naífych (— nostrorum) 10 atd. ss. natáhnúti, v. P2/., sustentare: provazy, jimiž sú ti třie stanové natazeni (— su- stentantur) 66*, provazy (dóm) natahne 50 (= sustentatur) a/d. natlaëiti, v. ^/., compangere: jsú také dsky natlaczeni (= compacte) 99° atd. naučenie, z/., indicium: zpravují sé hvé- zdáfském nauczeni 95* ( — indiciis) afd. I. nauditi sé. nauditi 88, v. p/., discere: nauczy (fie obyéejóv 8*, tak fie nauczil novin (= di- dicit novitates) 9, aby fie gich nauczil (— informari) 9, ani sé& tatarský řeči 16
nalózti, 2. ^/, invenire: milost nalezly (— invenerunt) 3, 6; nalezly gfu tomu kalifovi jeden křížek na hrdle 16; ne- mohli ... nalezti 5* (= reperientes); nalezly gímy krále 10* (— invenimus), jehož jsú nalezly (= invenerunt) 8, nalez tu... vesel byl (= reperiens) 5* atd. ss. V. nalezenie a nalezniiti. пай, v. g/, [fundere] : nalygie na to vody (Z in aquam mittunti 44. naloviti, v. ^/., capere: tak veliké množ- stvie nalowie (— capiunt) 124*. namalovati, v. 2/., pingere: namalugie pa- cholíka (— pingunt) 43. náméstek, »., [successor]: slu$iese na- myeftkem bjti 52 (— successio). namokniti, ». ?/., [madefieri] : až namokne 115 (— maceretur). Nanguj, nr., id.: (vlast) Naynguij (— Nan- gui) 96°. napiti s6, v. ^f, haustum sumere: pakli sé jie kto napie (— haustum sumserit) 20*, jako sé málo napie 80* (— sumens), když fie napily toho nápoje (= qua sum- pta) 23 a/d. V. napitie. napitie, z^, haustus: s jediného napyti (— haustu) 20*. V. napiti. napiniti, ». 2/7, adimplere: I. sto lodi naplniti móż (= onerentur) 11 atd. Il. to, co jemu sv. Tomáš rozkázal, naplnyl (— adimplevit) 112*. C"ápo], »., potio: dáti napogie . . . toho napogie sé napiti . . . tymZ napogem napojiti 23 (— pocione — potacione). napojiti, ». ?/, [inebriare]: nápojem na- pojiti (— pocione soporari) 23. naposledy, adz., tandem : Napofledy kublaj zvítězil (= tandem) 54. náprava, /.. praefectura: naprawi kterakéž (— prefecturas) 62. nápravnik, »., praefectus: naprawniczi zemśći (— prefecti) 62*, napred, adz. [antea]: tuto naprzed jest psáno 3 (— prenotati) naprzed jdü 32 (= precedencium) afd. naprletl, v. ^/., apponere: osten jemu napra na hrdlo (— apponens) 112". napsati, ». pf, conscribere: list napfati 43 (— conscribi). náramek, »., monile: zápony neb naremky zlaté 85* (— monilia aut brachialia). 241 nafezati, v. ^/., incidere: halüzky narziezi (— incidunt) 105*. nárezek, m., incisio: z téch narziezkuow (= incisionibus) 123“. nafezovati, v. imp/., [incidere]: narziezugi skrze kóru (—incisiones) 123*, často narziezugie . . . /. naroditi sé, v. ^/., nasci: biese fie T narodl z Leny 7* (— natus fuerat) |. narozenie. narozenie, 7 , nativitas: den narozeni 33 (— nativitatis), od narozenie BuoZieho — incarnacione) 5 a/d. nasaditi, ». 2/., plantare: káZe král stepôv nafaditi (— plantare) 70*. následovatl, ». imp/. imitari: která by méla nafledowana bjti (— imitanda) 6*, boha nafledugy (— colunt) 124, oheň nafledugy 16 (— colitur) a4. následovník, »;, sectator: nebiese nafle- downik skutkóv (— immitator) 54, nafle- downikom svého zákona (— sectatoribus) 22% zákona nafledowniczi byli (— secta- tores) 22 atd. násob v. dvénásob nastaviti, v. 5/., ponere: naftawyly malých modl :— posita sunt) 37. nástroJ, »., instrumentum: rozliénjch na- ftrogy (— instrumentorum) 32, s rozlié- nymi naftrogi (— instrumenta) 34, chovají jiné naftrogij což k boji třeba (= vasa) 56“, na všelikakém naftrogij hudby (=zmu- sicorum) 22“ atd. Některý doklad snad je neutr.: nâstrojie? nástrojie r. nástroj. nastrojiti, ». ^/, ordinare: tehdy naftrogie tanec (— ordinant; 82. náš, pron, noster: bóh nafs a &cestie naffe (= noster) 116, naffiem jazykem 22* — nostra), cest naífych (— nostrorum) 10 atd. ss. natáhnúti, v. P2/., sustentare: provazy, jimiž sú ti třie stanové natazeni (— su- stentantur) 66*, provazy (dóm) natahne 50 (= sustentatur) a/d. natlaëiti, v. ^/., compangere: jsú také dsky natlaczeni (= compacte) 99° atd. naučenie, z/., indicium: zpravují sé hvé- zdáfském nauczeni 95* ( — indiciis) afd. I. nauditi sé. nauditi 88, v. p/., discere: nauczy (fie obyéejóv 8*, tak fie nauczil novin (= di- dicit novitates) 9, aby fie gich nauczil (— informari) 9, ani sé& tatarský řeči 16
Strana 242
242 úplně navczily (— eruditi in lingua) 5*, naveden jsa a nauczen (— doctus) 29 atd. V. naučenie. navóésti, ». ^/., inducere: naweden gfa od křesťanů (= inductus) 29. navracovatl 88, v. smpf, [reverti]: polel fie nawraczowati myslí k sobé 15*. navrśtiti só, o. 5/., [reverti]: aby fie zasé nawratily (— revocavit) 8 a/d. navééieviti, v. ^/., [visere]: aby své na- wilcziwily (= videre) 7*. na-vzchod-siuneóny, adj., orientalis: sva- tého Linharta nawzchodíluneczne* klá- ster (= orientalis) 11°, nawzchodflune. cznich krajin (— orientalium) 9, 4* a/d. v. vzchod. nazbyt, ad»., abundantissime: hedvábí nazbit (= habundantissime) 74. nazyvanie, z/., invocacio: f naziwanij dia- bluov (—invocacio) 26*, 112" atd. V. nazyvati. nazyvatl, v. impf., invocare : I. jejnaziwagi bohem zemským (= no- minant) 124, jenž sé božím proro- kem naziwachu (!) (= se dicebat) 23, nazywagij je kaciefe (— repu- tant) 51° a/d. ss. Il. počnů naziwati svatého Jana . . . (— invocare) 29*. ne v. w adjektiv, substantiv i sloves. neb, nebo, aneb, anebo: |. ci. vel aut, Il. cj. enim. Srovz. neboli, nebt. l. a) málo anebo nic 110* (— aut), o rúchu neb odčvu 4“, ten a- nebo snad ten 36, o plánčve neb o poli 3% o zemi aneb o vlasti 4, o vlasti ruské nebo o Rusích 126% opony nebo plátna 9* atd. ss. 5) nebo viery se odřekněte aneb smrti na sč čekajte 14" (— aut- aut). I. neb věřieše (= enim) 7, neb pro snčhy musili (— guia) 6, neb jich biese .. 9°, neb i otec.. (— pater autem) 3 atd. ss. nebe, »/., [caeluin]: zdvih ruce k neby 15°. nebesky, adj., caeli: město nebefke (— ci- vitas celi) 93* nebezpeóenstvie, z/, discrimen: veliké biese nebezpeczenftwy (— discrimen) 5*. nebezpečnost, /., periculum: pro nebez- pecznoft (— pericula) 8. nebezpečný, adj., periculosus: lodie mají + nebezpeczna (— periculosas) 19. neboli, ci, vel: v padesáti neboly v še- desáti 23“ (— vel). nebf, c7., enim: nebt jest byl (= enim) 10. něco v. něčso. nečistý, adj, immundus: pro zlé povětřie necziíte (— propter corrupcionem nimiam aeris) 82, zviefat neczyfítich (— immun- dorum 42* atd. n6ćso, nótco, 7roz., aliquod : nyeczfo pro- tivného (—aliquod) 121*, nyeczto kfe- stanóv (= aliquos) 48, nyeczío pustá jest (— silvestris valde) 124*, cesta, jenż nyetczo poléhá 18* a/d. V. é-. nedávno, adr. nuper: nedawno umfel (— nuper) 7. nedobyty, adj, inexpugnabilis: méli je za nedobite (= inexpugnabile) 88, ostrovóv nedobytich 89 a/d. nedostatek, x., penuria: ktož který ne- doftatek jméjiechu (— penuria 88*, pro nedoftatek piti (== defectum) 20°, 90*, 68 atd. ss. nedostávati, v. impf, deficere: jim již potřeby nedoftawaffe 23* (— defecerunt). neduh, »., aegritudo: k rozliéném neduhom (— egritudo) 20. nedvód, sz., ursus: jeleny, Niedwiedy... 63, velici nyedwiedy 124 ( = ursi) afa. nedvódi, adj., ursorum. kóże nyedwiedie (= ursorum) 125°. nehodny, adj., valoris nullius: konika ma- litkého a k ničemuž nehodneho 111° = valoris nullius), krmiem nehodna (= inutilis) 11 a¢d. nechati, v. 7/:, dimittere: ustalych tu ne- chagiecz (= dimittunt) 69, nechagiecz vlasti 48“ (— relicta), nechagycz toho muže (—illo relicto) 30% móż jie ne- chati (— dimittere) 37% tu na púšči ne- chagi (— dimittunt) 31* a/g. nechutnost, /. displicentia: velikü ne- chutnost jméjiese (— displicenciam) 9°. nějaký, pron., aliquis: negaky dárek dáti (= aliguod) 76*. nejeden, &u», [multus]: płilina negedna tato byla 6. nójaky, ad/., quidam : do nyekakich ostro- vóv nedobytych (= quasdam) 89. nékdy, négdy, adv., |. aliquando Il. olim.
242 úplně navczily (— eruditi in lingua) 5*, naveden jsa a nauczen (— doctus) 29 atd. V. naučenie. navóésti, ». ^/., inducere: naweden gfa od křesťanů (= inductus) 29. navracovatl 88, v. smpf, [reverti]: polel fie nawraczowati myslí k sobé 15*. navrśtiti só, o. 5/., [reverti]: aby fie zasé nawratily (— revocavit) 8 a/d. navééieviti, v. ^/., [visere]: aby své na- wilcziwily (= videre) 7*. na-vzchod-siuneóny, adj., orientalis: sva- tého Linharta nawzchodíluneczne* klá- ster (= orientalis) 11°, nawzchodflune. cznich krajin (— orientalium) 9, 4* a/d. v. vzchod. nazbyt, ad»., abundantissime: hedvábí nazbit (= habundantissime) 74. nazyvanie, z/., invocacio: f naziwanij dia- bluov (—invocacio) 26*, 112" atd. V. nazyvati. nazyvatl, v. impf., invocare : I. jejnaziwagi bohem zemským (= no- minant) 124, jenž sé božím proro- kem naziwachu (!) (= se dicebat) 23, nazywagij je kaciefe (— repu- tant) 51° a/d. ss. Il. počnů naziwati svatého Jana . . . (— invocare) 29*. ne v. w adjektiv, substantiv i sloves. neb, nebo, aneb, anebo: |. ci. vel aut, Il. cj. enim. Srovz. neboli, nebt. l. a) málo anebo nic 110* (— aut), o rúchu neb odčvu 4“, ten a- nebo snad ten 36, o plánčve neb o poli 3% o zemi aneb o vlasti 4, o vlasti ruské nebo o Rusích 126% opony nebo plátna 9* atd. ss. 5) nebo viery se odřekněte aneb smrti na sč čekajte 14" (— aut- aut). I. neb věřieše (= enim) 7, neb pro snčhy musili (— guia) 6, neb jich biese .. 9°, neb i otec.. (— pater autem) 3 atd. ss. nebe, »/., [caeluin]: zdvih ruce k neby 15°. nebesky, adj., caeli: město nebefke (— ci- vitas celi) 93* nebezpeóenstvie, z/, discrimen: veliké biese nebezpeczenftwy (— discrimen) 5*. nebezpečnost, /., periculum: pro nebez- pecznoft (— pericula) 8. nebezpečný, adj., periculosus: lodie mají + nebezpeczna (— periculosas) 19. neboli, ci, vel: v padesáti neboly v še- desáti 23“ (— vel). nebf, c7., enim: nebt jest byl (= enim) 10. něco v. něčso. nečistý, adj, immundus: pro zlé povětřie necziíte (— propter corrupcionem nimiam aeris) 82, zviefat neczyfítich (— immun- dorum 42* atd. n6ćso, nótco, 7roz., aliquod : nyeczfo pro- tivného (—aliquod) 121*, nyeczto kfe- stanóv (= aliquos) 48, nyeczío pustá jest (— silvestris valde) 124*, cesta, jenż nyetczo poléhá 18* a/d. V. é-. nedávno, adr. nuper: nedawno umfel (— nuper) 7. nedobyty, adj, inexpugnabilis: méli je za nedobite (= inexpugnabile) 88, ostrovóv nedobytich 89 a/d. nedostatek, x., penuria: ktož který ne- doftatek jméjiechu (— penuria 88*, pro nedoftatek piti (== defectum) 20°, 90*, 68 atd. ss. nedostávati, v. impf, deficere: jim již potřeby nedoftawaffe 23* (— defecerunt). neduh, »., aegritudo: k rozliéném neduhom (— egritudo) 20. nedvód, sz., ursus: jeleny, Niedwiedy... 63, velici nyedwiedy 124 ( = ursi) afa. nedvódi, adj., ursorum. kóże nyedwiedie (= ursorum) 125°. nehodny, adj., valoris nullius: konika ma- litkého a k ničemuž nehodneho 111° = valoris nullius), krmiem nehodna (= inutilis) 11 a¢d. nechati, v. 7/:, dimittere: ustalych tu ne- chagiecz (= dimittunt) 69, nechagiecz vlasti 48“ (— relicta), nechagycz toho muže (—illo relicto) 30% móż jie ne- chati (— dimittere) 37% tu na púšči ne- chagi (— dimittunt) 31* a/g. nechutnost, /. displicentia: velikü ne- chutnost jméjiese (— displicenciam) 9°. nějaký, pron., aliquis: negaky dárek dáti (= aliguod) 76*. nejeden, &u», [multus]: płilina negedna tato byla 6. nójaky, ad/., quidam : do nyekakich ostro- vóv nedobytych (= quasdam) 89. nékdy, négdy, adv., |. aliquando Il. olim.
Strana 243
l. aby nyekdy neurazili 38% snad nyegdy (— adhuc) 116*, niekdy (— quandoque) 18 a/4. ll. niekdy veliké (— olim) 17*, nieky (— olim) 16 atd. nékollko, »u»., aliquot: dnech (— aliquot) 23. nékterak, adv. [aliquomodo]: dóm nie- kterak spleten$ 50. nékterakovy, adj. [aliquis]: niekterako- we“ dřeva 86. nékteraky, 57oz., quidam: niekterake"stlüpa 4, niekteraka mokrost (— quidam) 11, o niekterakich méstech (— quibusdam) 4* atd. nékterdé, ad»., [alicubi]: kosti jeho nye- kterdie v horách schovají 106*, nyekter- de deset, nyekterde patnást 93* a/d. nékterdy, adv., aliquando: niekterdy za mésíc a niekterdy za šest měsiecóv (— aliquando) 33. některý, nékdery, ?57o»., quidam: o nie- kterich svátsích (— quibusdam) 4*, jeho niekterzie 40*, nyekdere ubijí (— aliqui) 45*, niekterzie kfestané (— quidam) 35*, nyektery kóiü 16* (— unius equi), k niekterym králóm ( — quosdam) 9* a4. Nekuram, »*., id.: ostrovu Nekuram :. ostrov Nekurà (— Necuram) 107. nelibé, ad», indigne: velmi hnévivé a ne- liebie ( — indigne) 39*. nemoc, /., [infirmitas]: červená nemoc: czerwena nemocz (= ventris fluxum) 19. nemocný, ag/., (infirmus]: bylali by která nemoczna (= infirmitatem) 56. nemüdrost, /., insania: takú nemudrofty jsú oklíčeni (= insania) 41. nenávidéti, v. m/., odisse: jenZ kfestanóv nenawidiechu (— oderant) 29, velikü ne- náwistí nenawydiel kfestanóv (-— odio oderat) 123 at. nenávist, /., odium: veliká nenawyfti nená- viděl křesťanóv 123 ( = odio), mají u welikü nenawift lid kfestansky (— exosos) 121*. menávistivy, adj, odiosus: jestliZe žena jest nenawiftywa (— odiosa) 37* atd. neobyklf, adj., non domesticus: (krajina) něčso divoká a lidem neobykla (= non domestica) 104. neopatrné, ad»., improvisi: aby neopatrnie zkradeni nebyli (— improvisi) 45. neplodnj, adj., [sterilis]: proti neplodnem a drahjm letóm 70 (— sterilitatis). po niekolyko 243 nepoctivost, /., obscaenitas: w nepoczti- woftech (— obscenitatibus) 22*. nepoóesie, »^, tempestas: veliké nepo- czeffie sé vztrhne (— tempestas) 101. nepoóCestné, ad». turpiter: nepoczeftnye od sebe vyhnal (— turpiter) 39*. nepodobnjy, adj, |l. dissimilis: slepice k našim nepo- dobne (— dissimiles) 115, a/d. ss; Il. nefarius: aby sé u£ili nepodobnych věcí (= in lege nefaria) 22*. nepokojny, ad;., tempestuosus: more jest nepokoyne (— tempestuosum) 19*. neprátelsky, ad;., hostium: neprzatelfkych mést nechati $89 (— hostium). neprávé, ad», [non debite]: Ze oni ne- prawie sláZie bohóm (— non secundum formam debitam) 51*. V. nepravy. nepravost, /., iniquitas: nespravedlnosti a neprawofti pomáhati (— iniquitati) 54^. nepravy, ad/., malefactor: o zlych lidech a neprawych (— malefactoribus) 45*. nepfietel, ».. hostis: neprzitely jejich (— hostes) 26, na lodie sv$ch neprza- tely 101* a/d. nerad, ag/., invitus: velmi nerad (— invi- tissime) 21, 20* a£4. neroditi, v. ;»i5/., nolle: nerodte fie za to stydéri (— nolite) 54*. neslióny, ad;., deformis: lidé jsá tu velmi nefliczni (— deformes) 107*. nesljchanó, adr., linaudite]: neflichanie zlý obyčej (— valde) 76, tak mnozstvie ryb neflichanie (— inextimabilem) 124 afa. V. nesljchany. neslychany, adj, inauditus: neflichanu zlost (— inauditam) 22. V. neslychané. nesnadné, adv. non de facili: král ne- fnadnie dá jeho ven nésti 100* (— non de facili). WV. nesnadný. nesnadnost, /., difficultas: bez veliké ne- fnadnofti (— difficultate) 6, k utrpenie nefnadnofty (— incommoda) 43*. nesnadny, adj, difficilis: nefnadno jest ptijti (— difficile) 32, velmi nefnadni (— arduissimi) 26 a/d. V. nesnadné. nespósoba, /., [deformitas]: nefpofoby tél (— incultorum morum) 126. nespravedinost, /., iniustitia: nefprawe- dinofti pomáhati 54* (— iniusticie). Nestardin, 7., zv., id.: (vódce) Naftardin 83 (= Nestardin). nésti, v». im^/., [ferre] 16*
l. aby nyekdy neurazili 38% snad nyegdy (— adhuc) 116*, niekdy (— quandoque) 18 a/4. ll. niekdy veliké (— olim) 17*, nieky (— olim) 16 atd. nékollko, »u»., aliquot: dnech (— aliquot) 23. nékterak, adv. [aliquomodo]: dóm nie- kterak spleten$ 50. nékterakovy, adj. [aliquis]: niekterako- we“ dřeva 86. nékteraky, 57oz., quidam: niekterake"stlüpa 4, niekteraka mokrost (— quidam) 11, o niekterakich méstech (— quibusdam) 4* atd. nékterdé, ad»., [alicubi]: kosti jeho nye- kterdie v horách schovají 106*, nyekter- de deset, nyekterde patnást 93* a/d. nékterdy, adv., aliquando: niekterdy za mésíc a niekterdy za šest měsiecóv (— aliquando) 33. některý, nékdery, ?57o»., quidam: o nie- kterich svátsích (— quibusdam) 4*, jeho niekterzie 40*, nyekdere ubijí (— aliqui) 45*, niekterzie kfestané (— quidam) 35*, nyektery kóiü 16* (— unius equi), k niekterym králóm ( — quosdam) 9* a4. Nekuram, »*., id.: ostrovu Nekuram :. ostrov Nekurà (— Necuram) 107. nelibé, ad», indigne: velmi hnévivé a ne- liebie ( — indigne) 39*. nemoc, /., [infirmitas]: červená nemoc: czerwena nemocz (= ventris fluxum) 19. nemocný, ag/., (infirmus]: bylali by která nemoczna (= infirmitatem) 56. nemüdrost, /., insania: takú nemudrofty jsú oklíčeni (= insania) 41. nenávidéti, v. m/., odisse: jenZ kfestanóv nenawidiechu (— oderant) 29, velikü ne- náwistí nenawydiel kfestanóv (-— odio oderat) 123 at. nenávist, /., odium: veliká nenawyfti nená- viděl křesťanóv 123 ( = odio), mají u welikü nenawift lid kfestansky (— exosos) 121*. menávistivy, adj, odiosus: jestliZe žena jest nenawiftywa (— odiosa) 37* atd. neobyklf, adj., non domesticus: (krajina) něčso divoká a lidem neobykla (= non domestica) 104. neopatrné, ad»., improvisi: aby neopatrnie zkradeni nebyli (— improvisi) 45. neplodnj, adj., [sterilis]: proti neplodnem a drahjm letóm 70 (— sterilitatis). po niekolyko 243 nepoctivost, /., obscaenitas: w nepoczti- woftech (— obscenitatibus) 22*. nepoóesie, »^, tempestas: veliké nepo- czeffie sé vztrhne (— tempestas) 101. nepoóCestné, ad». turpiter: nepoczeftnye od sebe vyhnal (— turpiter) 39*. nepodobnjy, adj, |l. dissimilis: slepice k našim nepo- dobne (— dissimiles) 115, a/d. ss; Il. nefarius: aby sé u£ili nepodobnych věcí (= in lege nefaria) 22*. nepokojny, ad;., tempestuosus: more jest nepokoyne (— tempestuosum) 19*. neprátelsky, ad;., hostium: neprzatelfkych mést nechati $89 (— hostium). neprávé, ad», [non debite]: Ze oni ne- prawie sláZie bohóm (— non secundum formam debitam) 51*. V. nepravy. nepravost, /., iniquitas: nespravedlnosti a neprawofti pomáhati (— iniquitati) 54^. nepravy, ad/., malefactor: o zlych lidech a neprawych (— malefactoribus) 45*. nepfietel, ».. hostis: neprzitely jejich (— hostes) 26, na lodie sv$ch neprza- tely 101* a/d. nerad, ag/., invitus: velmi nerad (— invi- tissime) 21, 20* a£4. neroditi, v. ;»i5/., nolle: nerodte fie za to stydéri (— nolite) 54*. neslióny, ad;., deformis: lidé jsá tu velmi nefliczni (— deformes) 107*. nesljchanó, adr., linaudite]: neflichanie zlý obyčej (— valde) 76, tak mnozstvie ryb neflichanie (— inextimabilem) 124 afa. V. nesljchany. neslychany, adj, inauditus: neflichanu zlost (— inauditam) 22. V. neslychané. nesnadné, adv. non de facili: král ne- fnadnie dá jeho ven nésti 100* (— non de facili). WV. nesnadný. nesnadnost, /., difficultas: bez veliké ne- fnadnofti (— difficultate) 6, k utrpenie nefnadnofty (— incommoda) 43*. nesnadny, adj, difficilis: nefnadno jest ptijti (— difficile) 32, velmi nefnadni (— arduissimi) 26 a/d. V. nesnadné. nespósoba, /., [deformitas]: nefpofoby tél (— incultorum morum) 126. nespravedinost, /., iniustitia: nefprawe- dinofti pomáhati 54* (— iniusticie). Nestardin, 7., zv., id.: (vódce) Naftardin 83 (= Nestardin). nésti, v». im^/., [ferre] 16*
Strana 244
244 I. deferre: (hlínu) s sebú poctivě domóv nefu 112 (— deferunt), ko- Zichy neffuow (= utuntur) 42% meće negfu (= deferunt) 42*, s sebi nefucze (— deferentes! 7, ktoZ s sebü nefífe 6* (— defert), vlasy nefuw krátké (— deferunt) 11, bfemena negfu (— portant) 17*, tehdy je nefyechu 23 (= defere- bantur) musejí vodu nefti s sebů (== deferant) 20* a/d. li. producere: (strom) neneffe ovoce (= non producit) 21*. Nestorín, 5», mg. id.: křesťané neftory- nowe (— Nestorini) 28*. nestrpólivy, adj, intolerabilis: slyšení mrské a neftrpeliwe jest 41* (— intol- lerabile penitus). nesvornost, /., discordia: o jeho nefwor- nofti s vlastním jeho králem 4 (— discor- dia). neślechetnost, /., vituperium: mójte sobé tu nefflechetnoft (— vituperium) 35%. neslechetny, ad;., abhominabilis: modlidby neflechetne (— nefande, 33, tak neffle- chetnu ohyzdnost (— vituperabile) 35*, nefflechetneho Machometa (— abhomi- nabilis) 23 atd. nětco v. něčso. netopýř, z., vespertilio: tu jsú také ne- topyrzi tak velici . . . (— vespertiliones) 111“ atd. netfeba, adz., [non opus est]: jich netrzeba podkovávati (— non indigeant! 26. neuóceny, adj, indoctus: neuczeni jsü (— indocti) 10*. neudatny, ad;., vilis: lidé velmi nevdatnij (— viles) 108. neuziteëny, ad/., [inutilis]: vlast jest ne- uziteczna 21°. nevelmi, ade. nec multum: uvieznü 125^ (— nec multum). nevěra, /. infidelitas" na pomstu tej ne- wierij (— infidelitatis) 93. nevésta, /., nurus: newiefty své v domy pojimaji 115% neweftu pojme bratr (= cognatam) 42 at. nevidomy, ad;., invisibilis: vS$ech věcí vi- domych i newydomich (— invisibilium) 3. nezdravy, ad/.. infirmus: (krajina) horká a nezdrawa 18* (— infirma). neznámy, ad/, peregrinus: sokolové ne- znamij 46*, 126* (— peregrini).. newelmy než, gi. |. quam li. sed lll. nisi. Sroon. nelli. I. dfieve nez mohli...7 (— antequam) atd. li. nez pijeli kto (— tamen) 19, nez... dobrá (= sed) 11, atd. Ill. nemají nez dva róZky 123*, nejsü živy jiným nez travú 43% nemá viece nez jediné prikrytie (— nisi) 19 atd. nezli, cj, quam: jsà mensí nezly sokolové 17, viece se zdáse pfieval nezly šípy 54, viece nezly deset 44", spiese se jicha zdá nezly voda (— quam) 20*, noc jest vétSie nezlij jest byla = quam) 40* ata. V. neż. ni, cj, vel: ny který člověk (= vel) 66*; srovn. ani, nic ald. nic, pron. nihil. I. nihil: jiZ nicz nenesu 31°, nicz nebo málo (= nichil) 26, také nicz ji- ného (— nichil) 22*, nycz s sebú nevezmü (— nichil) 44; k nycze- muz sé nehodi (— ad nichilum) 117, w nyczemz sé nelek (— in nullo) 52* atd.; ' li. non: byvś straże nycz pro jiné .. (— non) 59. Srovn. Č, nččso. nijakZ, ad»., [nullomodo]: nemó£ niyakz naleznüti 31. nikakeż, adv., nullomodo: nykakez sé ne- dopuftie 114^ (— nullomodo), nykakez sé rozlü&iti (— omnino) 38^ ad. nikam, adv., [nullibi]: nesmí nykam vyjíti 58%, lidé nykam nebéZie 21. nlkda, ad». nunquam: nykda nepusceji (= nunquam) 114, 101 a/d. nikdież, ad»., [nusquam]: nykdiez víno ne- roste 72. nikdy, adv., nunquam: nykdy jindy ne- biese vídal (— nunquam) 5*, nemóż nyekdy vody míti (— omnino) 20* af. nit, A, filum: niti podobné (— fila) 36 atd. nizky, adj., [humilis]: na stolicích nyzffkech sedie 59*. nizZádny, ad;.. nullus: nizadneho mésta 5*. no z. onenno. noc, /. nox: w noczi slychaji 47 (— de nocte); v. pólnoc. Noe, z., m., id.: koráb Noe 11 (= Noe). nooleh, »., [hospitium]: vzal tu noczlech (— hospitabatur) 81.
244 I. deferre: (hlínu) s sebú poctivě domóv nefu 112 (— deferunt), ko- Zichy neffuow (= utuntur) 42% meće negfu (= deferunt) 42*, s sebi nefucze (— deferentes! 7, ktoZ s sebü nefífe 6* (— defert), vlasy nefuw krátké (— deferunt) 11, bfemena negfu (— portant) 17*, tehdy je nefyechu 23 (= defere- bantur) musejí vodu nefti s sebů (== deferant) 20* a/d. li. producere: (strom) neneffe ovoce (= non producit) 21*. Nestorín, 5», mg. id.: křesťané neftory- nowe (— Nestorini) 28*. nestrpólivy, adj, intolerabilis: slyšení mrské a neftrpeliwe jest 41* (— intol- lerabile penitus). nesvornost, /., discordia: o jeho nefwor- nofti s vlastním jeho králem 4 (— discor- dia). neślechetnost, /., vituperium: mójte sobé tu nefflechetnoft (— vituperium) 35%. neslechetny, ad;., abhominabilis: modlidby neflechetne (— nefande, 33, tak neffle- chetnu ohyzdnost (— vituperabile) 35*, nefflechetneho Machometa (— abhomi- nabilis) 23 atd. nětco v. něčso. netopýř, z., vespertilio: tu jsú také ne- topyrzi tak velici . . . (— vespertiliones) 111“ atd. netfeba, adz., [non opus est]: jich netrzeba podkovávati (— non indigeant! 26. neuóceny, adj, indoctus: neuczeni jsü (— indocti) 10*. neudatny, ad;., vilis: lidé velmi nevdatnij (— viles) 108. neuziteëny, ad/., [inutilis]: vlast jest ne- uziteczna 21°. nevelmi, ade. nec multum: uvieznü 125^ (— nec multum). nevěra, /. infidelitas" na pomstu tej ne- wierij (— infidelitatis) 93. nevésta, /., nurus: newiefty své v domy pojimaji 115% neweftu pojme bratr (= cognatam) 42 at. nevidomy, ad;., invisibilis: vS$ech věcí vi- domych i newydomich (— invisibilium) 3. nezdravy, ad/.. infirmus: (krajina) horká a nezdrawa 18* (— infirma). neznámy, ad/, peregrinus: sokolové ne- znamij 46*, 126* (— peregrini).. newelmy než, gi. |. quam li. sed lll. nisi. Sroon. nelli. I. dfieve nez mohli...7 (— antequam) atd. li. nez pijeli kto (— tamen) 19, nez... dobrá (= sed) 11, atd. Ill. nemají nez dva róZky 123*, nejsü živy jiným nez travú 43% nemá viece nez jediné prikrytie (— nisi) 19 atd. nezli, cj, quam: jsà mensí nezly sokolové 17, viece se zdáse pfieval nezly šípy 54, viece nezly deset 44", spiese se jicha zdá nezly voda (— quam) 20*, noc jest vétSie nezlij jest byla = quam) 40* ata. V. neż. ni, cj, vel: ny který člověk (= vel) 66*; srovn. ani, nic ald. nic, pron. nihil. I. nihil: jiZ nicz nenesu 31°, nicz nebo málo (= nichil) 26, také nicz ji- ného (— nichil) 22*, nycz s sebú nevezmü (— nichil) 44; k nycze- muz sé nehodi (— ad nichilum) 117, w nyczemz sé nelek (— in nullo) 52* atd.; ' li. non: byvś straże nycz pro jiné .. (— non) 59. Srovn. Č, nččso. nijakZ, ad»., [nullomodo]: nemó£ niyakz naleznüti 31. nikakeż, adv., nullomodo: nykakez sé ne- dopuftie 114^ (— nullomodo), nykakez sé rozlü&iti (— omnino) 38^ ad. nikam, adv., [nullibi]: nesmí nykam vyjíti 58%, lidé nykam nebéZie 21. nlkda, ad». nunquam: nykda nepusceji (= nunquam) 114, 101 a/d. nikdież, ad»., [nusquam]: nykdiez víno ne- roste 72. nikdy, adv., nunquam: nykdy jindy ne- biese vídal (— nunquam) 5*, nemóż nyekdy vody míti (— omnino) 20* af. nit, A, filum: niti podobné (— fila) 36 atd. nizky, adj., [humilis]: na stolicích nyzffkech sedie 59*. nizZádny, ad;.. nullus: nizadneho mésta 5*. no z. onenno. noc, /. nox: w noczi slychaji 47 (— de nocte); v. pólnoc. Noe, z., m., id.: koráb Noe 11 (= Noe). nooleh, »., [hospitium]: vzal tu noczlech (— hospitabatur) 81.
Strana 245
noh, ., gryphus: by ten pták byl noh... nejsû nohowe (= grifi) 119*. noha, /, pes: maji nohi jako papûchové (— pedes) 46*, dvé nozie (— pedes) 119°, nahú nohu ukáže 15. nos, m. nasus: do pól nofa (— nasum) 121, nofy mají červené (— rostra) 17% atd. nositi, v. śmp/., deferre: odtud je nofy k dvoru (— deferuntur) 46*, kupci no- ffie . . . (= deferentur) 30°. noviny, 2//., novitates: v takové nowyni (= novitates) 9, slyšeti nowyni, mravy.. 9 (— novitates) 69 atd. novotny, adj., [novus]: nowotnych (koní) naküpiti 111*. novy, ad;., novus: nowa válka (— nova) 5, ryby nowe (— recentes) 124, ovoce zele- ného neb noweho 114* a/d. I. znovu. nóż, »., cultellus: mecóv neb nozow ve- likych 98, nozow deset ... vezma nuoZ 110* (— cultellos) a/d. nożny, ad;., pedum: prstóv noznych (— pe- dum) 109*. Nubljané, ., zg., śd.: S nvbyany (= nu- bianis) 121". nutitl, v. imp/, cogere: nenutie jeho .. 94 (= non cogitur). nux 106 slovo latinské. nüze, f., angustia: kdyż z nuze pfipudi (= angustia) 20*, f te nuzie ráčil spo- moci 14*. nynle, adv., nunc: ale již nynie (— nunc) 16, 17* atd. ss. ©, prp., de: I. S Ace. o to s6 zamitil 9*, o czez posláni (— propter quod) 7*. ocz mluviti 66; srovz. okolo afd. И. $ Loc. o némz zmienku... 3, o menší Armeni 3* (— de) a/d. ss.; o bliczcze (— o blízce) 11 v. blizky. Oba, ^umer., uterque: s obu stran (— ad latera) 53*, na obu lící (— utraque) 121, obu dwu zástupové (— amborum) 5, z obuow stranü (— utriusque regis) 40 atd. obapolní v. obapolny. obapolny, obapolni, adj, collateralis: svÿm tovatisôm obapolnym 116* (Z colla- teralibus), opona neb zed obapolnie (—in latere) 71" a/4. obañiti, v. ^/., [coquere]: maso obarziwffe (= decoccionis) 82*. 245 obdrZenie, »., [accepcio]: pro cest odr- zenie jednoho svítézení 50*. Г. оБаг ей. obdrżeti, z. »/., obtinere: |. milost bohóv obdrzely (— substi- nerent) 35*, obdrzi tu prosbu na ném (= impetraverunt ab eo! 29*, boj obdrzaw (— victor extitit) 122, kterak obdrzely gfu sobć odpuśće- nie (— obtinuerunt graciam) 3* aźd. li. mniechu, Że by měli obdrzeti = vicisse) 45, kterak obdrzaly gfu od krále 9 (— obtinuerunt) a/4. V. obdrżenie. obecné, adv., vulgariter: slove obecznie dfevo suché (— vulgariter) 3* ty ryby obeczne jmenují... 123* (— vulgariter) atd. V. obecny. obecnost, /, [vilitas]: (perly) byly by malé ceny pro obecznoft a veliké množ- stvie 77*. obecny, adj., communis: o obecznem po- krmu /— communibus) 4*, o obecznich obyéejich (— generalibus) 4*, obecznu a spolní svorností 5 (— communi), obecznu fecí (— vulgariter) 21° аа. 55. ; obecný písať (43) v. písať. .Srovn. obecnč. Obéd, »., prandium: s takovým obiedem (— prandio) 34. k obyedu neb k veceti 43 (— prandium) 83 a/4. obédvati, v. 7mp/, mandere: jako by ve- liké knieZe znenáhla jeda mohl obied- wati (— mandere) 110. obestfieti, v. //, cooperire: vnitf jsu obeftrzienij čistými blanami (= cooper- tus est) 66. obóśenie, z/, [suspendium]: nezasliżi obieffenye neb zahubenie (— occidi) 45*. Obét, /., sacrificium: veliké obieti (— sacri- ficia) 32*, slavnü obiet obétoval (— sa- crificium immolet) 50* a/d. obótovati, v. imp/., immolare: aby bo- hóm slavnu obét obietowal 50* (= im- molet), obietuge syna (= offert) 32*... obezditi, ». ^/., [murare]: palác obezdienij okolo zdmi 74 (— habens muros). obezFenie, z/., [aspectus]: na obezrzeni těla 15. Г. обегНей. obezfieti, г. //, respicere: ne kto sám svýma očima obezrzi (— cernat) 75, král móž všickny obezrzieti 62* (— videri), stien svój na slunci obezrzie (— respi- ciunt) 114; a/d. I". obezfenie. ohledniti z. oblehniti.
noh, ., gryphus: by ten pták byl noh... nejsû nohowe (= grifi) 119*. noha, /, pes: maji nohi jako papûchové (— pedes) 46*, dvé nozie (— pedes) 119°, nahú nohu ukáže 15. nos, m. nasus: do pól nofa (— nasum) 121, nofy mají červené (— rostra) 17% atd. nositi, v. śmp/., deferre: odtud je nofy k dvoru (— deferuntur) 46*, kupci no- ffie . . . (= deferentur) 30°. noviny, 2//., novitates: v takové nowyni (= novitates) 9, slyšeti nowyni, mravy.. 9 (— novitates) 69 atd. novotny, adj., [novus]: nowotnych (koní) naküpiti 111*. novy, ad;., novus: nowa válka (— nova) 5, ryby nowe (— recentes) 124, ovoce zele- ného neb noweho 114* a/d. I. znovu. nóż, »., cultellus: mecóv neb nozow ve- likych 98, nozow deset ... vezma nuoZ 110* (— cultellos) a/d. nożny, ad;., pedum: prstóv noznych (— pe- dum) 109*. Nubljané, ., zg., śd.: S nvbyany (= nu- bianis) 121". nutitl, v. imp/, cogere: nenutie jeho .. 94 (= non cogitur). nux 106 slovo latinské. nüze, f., angustia: kdyż z nuze pfipudi (= angustia) 20*, f te nuzie ráčil spo- moci 14*. nynle, adv., nunc: ale již nynie (— nunc) 16, 17* atd. ss. ©, prp., de: I. S Ace. o to s6 zamitil 9*, o czez posláni (— propter quod) 7*. ocz mluviti 66; srovz. okolo afd. И. $ Loc. o némz zmienku... 3, o menší Armeni 3* (— de) a/d. ss.; o bliczcze (— o blízce) 11 v. blizky. Oba, ^umer., uterque: s obu stran (— ad latera) 53*, na obu lící (— utraque) 121, obu dwu zástupové (— amborum) 5, z obuow stranü (— utriusque regis) 40 atd. obapolní v. obapolny. obapolny, obapolni, adj, collateralis: svÿm tovatisôm obapolnym 116* (Z colla- teralibus), opona neb zed obapolnie (—in latere) 71" a/4. obañiti, v. ^/., [coquere]: maso obarziwffe (= decoccionis) 82*. 245 obdrZenie, »., [accepcio]: pro cest odr- zenie jednoho svítézení 50*. Г. оБаг ей. obdrżeti, z. »/., obtinere: |. milost bohóv obdrzely (— substi- nerent) 35*, obdrzi tu prosbu na ném (= impetraverunt ab eo! 29*, boj obdrzaw (— victor extitit) 122, kterak obdrzely gfu sobć odpuśće- nie (— obtinuerunt graciam) 3* aźd. li. mniechu, Że by měli obdrzeti = vicisse) 45, kterak obdrzaly gfu od krále 9 (— obtinuerunt) a/4. V. obdrżenie. obecné, adv., vulgariter: slove obecznie dfevo suché (— vulgariter) 3* ty ryby obeczne jmenují... 123* (— vulgariter) atd. V. obecny. obecnost, /, [vilitas]: (perly) byly by malé ceny pro obecznoft a veliké množ- stvie 77*. obecny, adj., communis: o obecznem po- krmu /— communibus) 4*, o obecznich obyéejich (— generalibus) 4*, obecznu a spolní svorností 5 (— communi), obecznu fecí (— vulgariter) 21° аа. 55. ; obecný písať (43) v. písať. .Srovn. obecnč. Obéd, »., prandium: s takovým obiedem (— prandio) 34. k obyedu neb k veceti 43 (— prandium) 83 a/4. obédvati, v. 7mp/, mandere: jako by ve- liké knieZe znenáhla jeda mohl obied- wati (— mandere) 110. obestfieti, v. //, cooperire: vnitf jsu obeftrzienij čistými blanami (= cooper- tus est) 66. obóśenie, z/, [suspendium]: nezasliżi obieffenye neb zahubenie (— occidi) 45*. Obét, /., sacrificium: veliké obieti (— sacri- ficia) 32*, slavnü obiet obétoval (— sa- crificium immolet) 50* a/d. obótovati, v. imp/., immolare: aby bo- hóm slavnu obét obietowal 50* (= im- molet), obietuge syna (= offert) 32*... obezditi, ». ^/., [murare]: palác obezdienij okolo zdmi 74 (— habens muros). obezFenie, z/., [aspectus]: na obezrzeni těla 15. Г. обегНей. obezfieti, г. //, respicere: ne kto sám svýma očima obezrzi (— cernat) 75, král móž všickny obezrzieti 62* (— videri), stien svój na slunci obezrzie (— respi- ciunt) 114; a/d. I". obezfenie. ohledniti z. oblehniti.
Strana 246
246 obchoditi sé, v. imp/., intendere: s vál- kami fie obchodie (— sunt intenti) 42, s uodéním a s rytiefskü vécí fie obcho- diecze (— vacantes) 81*. s čáry fie obchodie (— incantacionibus vacant) 26* atd. oblié, z/., bladum: obyle nemají ani vína (= carent blado) 46, Zidného obyle (= blada) 123*, váeho obyle (= bladi) 16* afa. ss. obiniti, z. p/., involvere: v kobercich oby- nucze (— involvi) 54*. objeti, c. ?/, circuire: musili království obgeti 5*. obkiíóiti, ». pf, circumcludere: diabel z toho obkliczene* bude odpovidati (= per arrepticium) 82, bieśe obkliczeno horami (= circumcluditur) 22 afa. oblačiti, z. 2/., induere: ty všickny v takéž rücho oblaczi (— induit) 61, v méchy sé plácené oblaczie (— induuntur) 95* af4. obléci, v. 2/., induere: oblecze fie v rücho zlaté (— induitur) 61, jedno deset tisíc... jsü obleczenij v rücho éervené (— in- duti) 64 aa. obléci z. oblehnúti. obiehniti, z. ?/., obsidere: oblehne mésto.. (— obsedit)...zavfeni a oblezeni byli 102, tobhledl jest mésto (— obsedit) 123, oblehl geft město (— obsedit) 23* ata. obliżny, adj. affinis: aZ do koneénych krajin oblyznich vlas'i 68* (— affinium). oblüplti, s. p/., spoliare: Zádného oblupyti nedal (— spoliari) 39, kdyZ jeden dru- hého oblupij neb co ukradne (— pre- dari) 77. obmysliti, v. ?/., providere: aby mohl ob- mifliti v potfebu (— providere) 70. obmyśleti, v. :5//., providere: télesnü po- tfebu obmyfflegy (— provident) 118. obo), pron., uterque: obogie vojsko do: konají...(— utriusque exercitus) 54. obora, /., nemus: les neb obora... v kte- rjito oborze 49* (— nemore. obpieti, v. #/., cooperire: komora jest po- stavci ... obpata (— cooperire,; 64. obr, m., gigas: zdáli by sé obrowe (— gi- gantes) 120. obrácený v. obrátiti. obracovati, v. i»^/. divertere: lev... fie obraczigie (— divertit se) 86*. obrana, /., defensio: k obranye zemské (= ad defensionem, 89*. obrśniti, o. 2/., [defendere]: ani jim mohl kto obraniti 83*, chtiece obranyti, aby nejel 122 (— obsidere) ad. obrâtiti, v. ^/., vertere: chtiepé k Celu obrzaczene (— versus frontem) 120, kam jsú fie obratily (— viam) 31, jestliZe fie obratie k nim (— declinat) 116, (koni)... obratie fie snadno 45* (— vertantur: a/a. obraz, 7., imago: modle a obrazi (— yma- gines. 124. obrazek, x. imago: (— ymagines) 34. obtieżiti, v. p/., onerare: lodi kupi obtie zenu (— oneratam) 5, zviefata obtie- zena 62 ald. obuv, /, calciamenta: obuow axamitovû 61 (— calciamenta). obyčej, m., consuetudo: potestnÿ obiczeig 5°, obyczeig k bojóm 44* (— modus pre- liandi), takyto obyczeig i hod (— ordo) 33, ten bludnÿ obyczeig (= supersticio) 34, podli obiczege (— consuetudinem) 6°, o obyczegi pohanskćm = ritu) 4, o obecnych obiczegich (— consuetudi- nibus! 4* a/a ocas, », cauda: mají oczaífy dlühé (— caudam) 18, oczas mají jako raroh (— caudam) 46*, w uoczas küsí 86* a/d. ocel, /, calybs: mnostvie oczely (— ca- libis) . . . délaji z oczele (— de calibe) 21. ocelivy, ad;., de calybe: mecové oczeliwy (— de calibe) 80°. ocelny, ad;., calybis: ruda oczelna (— ca- libis) 17. ocelovy, adj. (— calibis) 35*. odekavati, 7. imp/, exspectare: musili oczekawati (— exspectare) 6. od, ot, Arp, ab: před slabikou jerovou ode: ode wffech 3, 6°, 8° atd ; před ní- slovmým d- t jenom o-: otey vlasti 48 (= ultra). ata. i obdrżeli od króle odpuśćenie 3*, léta od narozenie .. . (— ab) 5 a/4. ss., od Latinikuov slove .. .3s (= a latinis), od Benétsan slove... 6 (—a Venetis) a/d. ; li. zemrü od nemoci (— ex infirmitate) 51*, od horka sé uchovají 19* a/d. Ill. Zádajíce od pána svého (— ex parte) 9, aby prosili papeže od nyeho (= pro parte ipsius) 6* a/d. ss. obrazky mužské calybis: ruda oczelowa
246 obchoditi sé, v. imp/., intendere: s vál- kami fie obchodie (— sunt intenti) 42, s uodéním a s rytiefskü vécí fie obcho- diecze (— vacantes) 81*. s čáry fie obchodie (— incantacionibus vacant) 26* atd. oblié, z/., bladum: obyle nemají ani vína (= carent blado) 46, Zidného obyle (= blada) 123*, váeho obyle (= bladi) 16* afa. ss. obiniti, z. p/., involvere: v kobercich oby- nucze (— involvi) 54*. objeti, c. ?/, circuire: musili království obgeti 5*. obkiíóiti, ». pf, circumcludere: diabel z toho obkliczene* bude odpovidati (= per arrepticium) 82, bieśe obkliczeno horami (= circumcluditur) 22 afa. oblačiti, z. 2/., induere: ty všickny v takéž rücho oblaczi (— induit) 61, v méchy sé plácené oblaczie (— induuntur) 95* af4. obléci, v. 2/., induere: oblecze fie v rücho zlaté (— induitur) 61, jedno deset tisíc... jsü obleczenij v rücho éervené (— in- duti) 64 aa. obléci z. oblehnúti. obiehniti, z. ?/., obsidere: oblehne mésto.. (— obsedit)...zavfeni a oblezeni byli 102, tobhledl jest mésto (— obsedit) 123, oblehl geft město (— obsedit) 23* ata. obliżny, adj. affinis: aZ do koneénych krajin oblyznich vlas'i 68* (— affinium). oblüplti, s. p/., spoliare: Zádného oblupyti nedal (— spoliari) 39, kdyZ jeden dru- hého oblupij neb co ukradne (— pre- dari) 77. obmysliti, v. ?/., providere: aby mohl ob- mifliti v potfebu (— providere) 70. obmyśleti, v. :5//., providere: télesnü po- tfebu obmyfflegy (— provident) 118. obo), pron., uterque: obogie vojsko do: konají...(— utriusque exercitus) 54. obora, /., nemus: les neb obora... v kte- rjito oborze 49* (— nemore. obpieti, v. #/., cooperire: komora jest po- stavci ... obpata (— cooperire,; 64. obr, m., gigas: zdáli by sé obrowe (— gi- gantes) 120. obrácený v. obrátiti. obracovati, v. i»^/. divertere: lev... fie obraczigie (— divertit se) 86*. obrana, /., defensio: k obranye zemské (= ad defensionem, 89*. obrśniti, o. 2/., [defendere]: ani jim mohl kto obraniti 83*, chtiece obranyti, aby nejel 122 (— obsidere) ad. obrâtiti, v. ^/., vertere: chtiepé k Celu obrzaczene (— versus frontem) 120, kam jsú fie obratily (— viam) 31, jestliZe fie obratie k nim (— declinat) 116, (koni)... obratie fie snadno 45* (— vertantur: a/a. obraz, 7., imago: modle a obrazi (— yma- gines. 124. obrazek, x. imago: (— ymagines) 34. obtieżiti, v. p/., onerare: lodi kupi obtie zenu (— oneratam) 5, zviefata obtie- zena 62 ald. obuv, /, calciamenta: obuow axamitovû 61 (— calciamenta). obyčej, m., consuetudo: potestnÿ obiczeig 5°, obyczeig k bojóm 44* (— modus pre- liandi), takyto obyczeig i hod (— ordo) 33, ten bludnÿ obyczeig (= supersticio) 34, podli obiczege (— consuetudinem) 6°, o obyczegi pohanskćm = ritu) 4, o obecnych obiczegich (— consuetudi- nibus! 4* a/a ocas, », cauda: mají oczaífy dlühé (— caudam) 18, oczas mají jako raroh (— caudam) 46*, w uoczas küsí 86* a/d. ocel, /, calybs: mnostvie oczely (— ca- libis) . . . délaji z oczele (— de calibe) 21. ocelivy, ad;., de calybe: mecové oczeliwy (— de calibe) 80°. ocelny, ad;., calybis: ruda oczelna (— ca- libis) 17. ocelovy, adj. (— calibis) 35*. odekavati, 7. imp/, exspectare: musili oczekawati (— exspectare) 6. od, ot, Arp, ab: před slabikou jerovou ode: ode wffech 3, 6°, 8° atd ; před ní- slovmým d- t jenom o-: otey vlasti 48 (= ultra). ata. i obdrżeli od króle odpuśćenie 3*, léta od narozenie .. . (— ab) 5 a/4. ss., od Latinikuov slove .. .3s (= a latinis), od Benétsan slove... 6 (—a Venetis) a/d. ; li. zemrü od nemoci (— ex infirmitate) 51*, od horka sé uchovají 19* a/d. Ill. Zádajíce od pána svého (— ex parte) 9, aby prosili papeže od nyeho (= pro parte ipsius) 6* a/d. ss. obrazky mužské calybis: ruda oczelowa
Strana 247
odbyti, v. 2/., dimittere: aby poloha svého co móž najspiese odbila (— dimittat) 81°, kdyż jiż ztravy odbudu (= exone- raverunt) 31* afa. oddati, v. »/., donare: |. donare li. nubere Ml. reflexsoum. l. chtélliby jemu oddati (— donaret) 108 a:d.; II. když již oddanij budú mužóm svým — nupte) 76* atd.; Ill. oddati sé na bëh v. běh; dobro- volně fie oddal umřieti (— obtulit se) 121*. odehnati, v. 5/., expellere: odzenucze oslice, vezmü maso (—expulsis) 113*: dobytek odzenu (— transferunt) 31 a/d. odejdenie, »/., recessus: po odeydeny od mésta... 92* (— recessum). I” odjiti. odemtieti, v. ?/., (mori]: coż tu odemrze 19. odónie, »/., arma: na odieni (— armorum) 17, w odieni udatni 11* (— in armis) a/a. ss. Srovn. odény. odóny, adj., [armatus]: dobfe odienich k boji (— muniti) 120*, dobfe odienymi 15* atd. Srovn. odénie. oděv, m., vestis: o rúchu neb odiewu (— veste) 4*. odcházeti, v. :5&?/ , discedere: zimě od- Chazegie (— discedunt) 11. odchovatl, v pf, [educare]: aby je sobě vezmüce odchowaly 88*. odiva, /. admirabile: ptactva taká moc, ie odywa 73* (— admirabile valde). odJeti, ». ?/., [abire]: když vojsko odjede (— post discessum) 31. odjinad, adr. [aliunde]: přicházejí od- gynad 115. odjinud, ad». [aliunde]: odgynud tam vésti (— de regionibus aliis) 123* 57*. odjiti, z. »/., recedere: kteréZto byl odffel 7* (— in recessu), mu£ odeyducze móz.. (— discessum) 30*, odeygducze od mésta (discessus) 46; kdyZ jiZ odeygde od tej vlasti (Z receditur) 81 afa. odkovad2to, adz., inde: odkowadzto by se mohli .. (— inde) 9*. odkryti, v. ?/., [detegere]: prili§ fie od- krywffy 15. odkud, adr., unde: odkud nebo kterak védéti (— unde) 10. odluśiti, ». ^/., divertere: aby fie od to- vafisóv neodluczily 32 (— ne divertant). 247 odpočinúti, s. £/, requiescere: drahné dní odpoczinu ( 2 requiescunt) 31*, 75° a/d. odpoólvati, v. im^/., quiescere: kdezto od- pocziwachu (— quievit) 53. odpora, /. remedium: žádnej odporij (— remedium) 29*. odpověď, /.; responsum: od modl odpo- wedy berü 27 (— responsa). odpovédéti, ». ^/., i. respondere, li. de- negare. Il. nic neuméjí odpowiedieti (— re- spondere) 102*, odpowie $vec . . 15, a oni vim odpowiezte 14 a/a. ; ll. ktoZ prosie, Zádnému neodpowie- die 70* (— nulli denegatur) ne- sméli odpowiedieti (— contradicere) 29 atd. odpoviedati, z. :»p/., respondere: odpo- widachu ke v$em kusóm 6* (— respon- derunt), 82 a/d. odpustitl, v. ?/, permittere: by je odpuftil kopati : — permitteret) 26. V. odpusCenie. odpuséenie, nf, licentia: vzemie od- puffczenie (— licencia) 7, obdrżeli od- puffczenie (— graciam) 3*, odpuffczenie prosili (— licenciam) 9, f odpuftienim toho legata (— licencia) 7* a4d. ss. V. odpustiti. odreknuti 88, v. pf, [abdicere]: viery fe odrzekniete 14°. odstróiti, v. pf. elongare: aby fie od- ftrezely od bfehu (Z ut naves elonga- rentur) 101. odstapiti, >. pf, deficere: od viery a od lásky odftupiti (— deficeret) 121*. odsüzenie, »/. [iudicium]: obecnym od- fuzenym (— iusticia) 51, 110* a/a. odtrhnütl, ». »/., [abstrahere]: kdyZ vstú- piec odtrhnu fie od bfeha 101*. odtud, otud, adv., inde: odtud pak přijde 18*, otud je vodi (—inde) 16*, odtud pfes more 9* (— inde), bere sé odtud .. otud je nosí 46* (— inde), odtud ptisli 5; 9°, 10, 48° afd. ss. odtucha, otucha, /., remedium: odpory ani otuchi (— remedium) 29*. odváziti, z. ^/., aequali pondere commu- tare: musi zlatem odwaziti (s2.) 107. odviaha, /., refrigerium: chlad a odwlaha dává 111* (— refrigerium). odvolati, 7. 2/., revocare: nechtél zasé odwolati (— revocare: 53, aby zasé od- wolal (— revocaret) 35 ad.
odbyti, v. 2/., dimittere: aby poloha svého co móž najspiese odbila (— dimittat) 81°, kdyż jiż ztravy odbudu (= exone- raverunt) 31* afa. oddati, v. »/., donare: |. donare li. nubere Ml. reflexsoum. l. chtélliby jemu oddati (— donaret) 108 a:d.; II. když již oddanij budú mužóm svým — nupte) 76* atd.; Ill. oddati sé na bëh v. běh; dobro- volně fie oddal umřieti (— obtulit se) 121*. odehnati, v. 5/., expellere: odzenucze oslice, vezmü maso (—expulsis) 113*: dobytek odzenu (— transferunt) 31 a/d. odejdenie, »/., recessus: po odeydeny od mésta... 92* (— recessum). I” odjiti. odemtieti, v. ?/., (mori]: coż tu odemrze 19. odónie, »/., arma: na odieni (— armorum) 17, w odieni udatni 11* (— in armis) a/a. ss. Srovn. odény. odóny, adj., [armatus]: dobfe odienich k boji (— muniti) 120*, dobfe odienymi 15* atd. Srovn. odénie. oděv, m., vestis: o rúchu neb odiewu (— veste) 4*. odcházeti, v. :5&?/ , discedere: zimě od- Chazegie (— discedunt) 11. odchovatl, v pf, [educare]: aby je sobě vezmüce odchowaly 88*. odiva, /. admirabile: ptactva taká moc, ie odywa 73* (— admirabile valde). odJeti, ». ?/., [abire]: když vojsko odjede (— post discessum) 31. odjinad, adr. [aliunde]: přicházejí od- gynad 115. odjinud, ad». [aliunde]: odgynud tam vésti (— de regionibus aliis) 123* 57*. odjiti, z. »/., recedere: kteréZto byl odffel 7* (— in recessu), mu£ odeyducze móz.. (— discessum) 30*, odeygducze od mésta (discessus) 46; kdyZ jiZ odeygde od tej vlasti (Z receditur) 81 afa. odkovad2to, adz., inde: odkowadzto by se mohli .. (— inde) 9*. odkryti, v. ?/., [detegere]: prili§ fie od- krywffy 15. odkud, adr., unde: odkud nebo kterak védéti (— unde) 10. odluśiti, ». ^/., divertere: aby fie od to- vafisóv neodluczily 32 (— ne divertant). 247 odpočinúti, s. £/, requiescere: drahné dní odpoczinu ( 2 requiescunt) 31*, 75° a/d. odpoólvati, v. im^/., quiescere: kdezto od- pocziwachu (— quievit) 53. odpora, /. remedium: žádnej odporij (— remedium) 29*. odpověď, /.; responsum: od modl odpo- wedy berü 27 (— responsa). odpovédéti, ». ^/., i. respondere, li. de- negare. Il. nic neuméjí odpowiedieti (— re- spondere) 102*, odpowie $vec . . 15, a oni vim odpowiezte 14 a/a. ; ll. ktoZ prosie, Zádnému neodpowie- die 70* (— nulli denegatur) ne- sméli odpowiedieti (— contradicere) 29 atd. odpoviedati, z. :»p/., respondere: odpo- widachu ke v$em kusóm 6* (— respon- derunt), 82 a/d. odpustitl, v. ?/, permittere: by je odpuftil kopati : — permitteret) 26. V. odpusCenie. odpuséenie, nf, licentia: vzemie od- puffczenie (— licencia) 7, obdrżeli od- puffczenie (— graciam) 3*, odpuffczenie prosili (— licenciam) 9, f odpuftienim toho legata (— licencia) 7* a4d. ss. V. odpustiti. odreknuti 88, v. pf, [abdicere]: viery fe odrzekniete 14°. odstróiti, v. pf. elongare: aby fie od- ftrezely od bfehu (Z ut naves elonga- rentur) 101. odstapiti, >. pf, deficere: od viery a od lásky odftupiti (— deficeret) 121*. odsüzenie, »/. [iudicium]: obecnym od- fuzenym (— iusticia) 51, 110* a/a. odtrhnütl, ». »/., [abstrahere]: kdyZ vstú- piec odtrhnu fie od bfeha 101*. odtud, otud, adv., inde: odtud pak přijde 18*, otud je vodi (—inde) 16*, odtud pfes more 9* (— inde), bere sé odtud .. otud je nosí 46* (— inde), odtud ptisli 5; 9°, 10, 48° afd. ss. odtucha, otucha, /., remedium: odpory ani otuchi (— remedium) 29*. odváziti, z. ^/., aequali pondere commu- tare: musi zlatem odwaziti (s2.) 107. odviaha, /., refrigerium: chlad a odwlaha dává 111* (— refrigerium). odvolati, 7. 2/., revocare: nechtél zasé odwolati (— revocare: 53, aby zasé od- wolal (— revocaret) 35 ad.
Strana 248
248 ohař, s, mastinus: psóv velikých, to jest oharZe (— mastinos) 63°. ohavny, adj., [abominabilis] : zl a ohawnu smrti 54, oheň, m. ignis: když je wuhen vrzes (—in ignem) 36, ohen následují 16 (— ignem), w ohnij ostane (— in igne) 21 atd. ss. ohrada, /., viridarium : sobě učinil ohradu (Z viridarium) 22; méstiste ohrazeno jest, kterážto ohrada 95“ atd. ohraditl, ». 2/., circumcingere: městišče ohrazeno jest zdémi (— circumcincta) 95*. ohranostaj v. hranostaj. ohyzda, /. despectus: k ohyzdie viery (— in despectum) 122. ohyzdnost, /. obprobrium: neslechetnü ohyzdnoft (— obprobrium) 35*. ohyzdnÿ, adj, nefandus: tak ohyzdnij véci (— detestabilem) 35, pro tu ohyzdnu obét (— nefandum; 50*, ohyzdne* Ma- chometa (— abhominabilis) 10*, 78* a/a. ohy2dovati 88, ». im?/., abominari: Zád- ného fie masa k jedeni neohizdugi (= abominantur) 107* a/d. ochotny, adj., familiaris: v pilném a ochot- nem rozmlüvaní (— familiari) 3 a/d. okceanum, okcianum, z., oceanus: more jesto slove Tokczeanym (— occeanum) 46*, mote jenZ slove okczianum (— occe- anum) 18* a/d. okiíčiti, z. 2, circumvenire: takü nemü- drostí jsû oklyczeny (— circumventi sunt: 5. okno, nt, fenestra: (= fenestre) 100°. oko, z/., oculus: oko tvé... vylápl 15 - 15% dobrý k oczyma (— oculus) 21, sto ok (— oculi) 88*, oczi mají rozliéné ... plno ok jako zlatých 49 (— oculis) a/d. ss. okol v. okolo. okolek, m. circuitus: w okolku jest za míii (— circuitu) 57*. okolní, aa/., affinis: svých okolnich zemí (= affinium) 26. okolo, prp., circa: okolo nichZto (= circa que) 37, okolo ist (= circa) 47*, okolo toho města 17, okolo sebe (= circum quaque) 27, tkolo o nychozto jsu hory — iuxta quod) 46, na šíř i na dél wo- kolo m4 2000 mil (—ambitus) 104 (cé snad čísti treba v. okole?) ald. okna toho paláce okopati, v. 2/., vallare: každé město bilo geft okopano pliekopami (— vallata) 88. okrasa, /, decor: (černosti veliké) pro okraffu (= propter decorem) 112*, płe- divnü okrafu (— apparatu ornate) 22* atd. okrásiti, v. ?/., ornare: komnaty zlatem okrafily (— ornate sunt) 49“. V. okrásenie. okrásenle, z£., ornamentum: pro takové okraffenie (— ornamenta) 57. okrásliti, » pf, [ornare]: jsü zlatem a stfiebrem okrafflenij (= tecti) 57. okrsek, m., circuitus: okrfek jest mil $e. desát (— circuitus) 93, w okrfíek 20 mil mélo (— circuitus) 74^; má w okrfku dva tisíce mil 119“, V. okršek a okršlek. okrsl v. okrsl. okrslek z. okrślek. okrśek, m. circuitus: má w T okrífky šest set mil 11* (— in giro); w fokrffky má Sirokost ...(— ambitus) 56% ve všem okrfku zdi (—in circuitu) 56° afd. I~ okrsek a okrślek. Okr$l, »., gyrus: má w okrfly mil deset (— girus eius) 107^, w okrfiy mó deset mil 95* afa. okrślek, »., gyrus: w okrflek mó 30 mil 94 (Zin giro), téch zdi okrflek pét mil 74 (— giro) ata. Srovn. okrsek a okrŻek. okrühly, ad;., rotundus: perel mnoho, jenž sú okruhle (— rotunde) 100*, svrchu okruhla (— rotunda) 84“ atd. okusiti, v. #/, [gustare]: soli by okufył (= comederet) 20*, krmé vařenej ne- okuffie (= abstinebunt) 44 afa. olej, », oleum: oleyg z lampy přijal (= oleum) 8*, toho olegie (— de oleo) 7, k olegi podobná 11, 99“ atd. oliva, /., oliva : olywi neznají (— olivis) 26. oiovo, z/., plumbum: kostely olowem pti. krjvají (— plumbo) 100“. oltár, »., altare: k oltarzi...na tom ol- tarzi (— ad altare) 62^. On v. jen, onen, an. onde, ad»., alicubi: zde i onde (—ali- cubi) 20*. onen, pron , ille: 7var on v .Vom. Sg. Du. PI. nahrazuje tvary pron. jen (ony zna- menavse 6 — qui, coż onij jednachu 51* — illi, ony sé ztázZí— illi 33 a4d.); k pádům kosým onoho ... vytvořil se .Vominativ onen, onenno. Srovn. jen, an, onenno: onen proto nemocen jest, Ze
248 ohař, s, mastinus: psóv velikých, to jest oharZe (— mastinos) 63°. ohavny, adj., [abominabilis] : zl a ohawnu smrti 54, oheň, m. ignis: když je wuhen vrzes (—in ignem) 36, ohen následují 16 (— ignem), w ohnij ostane (— in igne) 21 atd. ss. ohrada, /., viridarium : sobě učinil ohradu (Z viridarium) 22; méstiste ohrazeno jest, kterážto ohrada 95“ atd. ohraditl, ». 2/., circumcingere: městišče ohrazeno jest zdémi (— circumcincta) 95*. ohranostaj v. hranostaj. ohyzda, /. despectus: k ohyzdie viery (— in despectum) 122. ohyzdnost, /. obprobrium: neslechetnü ohyzdnoft (— obprobrium) 35*. ohyzdnÿ, adj, nefandus: tak ohyzdnij véci (— detestabilem) 35, pro tu ohyzdnu obét (— nefandum; 50*, ohyzdne* Ma- chometa (— abhominabilis) 10*, 78* a/a. ohy2dovati 88, ». im?/., abominari: Zád- ného fie masa k jedeni neohizdugi (= abominantur) 107* a/d. ochotny, adj., familiaris: v pilném a ochot- nem rozmlüvaní (— familiari) 3 a/d. okceanum, okcianum, z., oceanus: more jesto slove Tokczeanym (— occeanum) 46*, mote jenZ slove okczianum (— occe- anum) 18* a/d. okiíčiti, z. 2, circumvenire: takü nemü- drostí jsû oklyczeny (— circumventi sunt: 5. okno, nt, fenestra: (= fenestre) 100°. oko, z/., oculus: oko tvé... vylápl 15 - 15% dobrý k oczyma (— oculus) 21, sto ok (— oculi) 88*, oczi mají rozliéné ... plno ok jako zlatých 49 (— oculis) a/d. ss. okol v. okolo. okolek, m. circuitus: w okolku jest za míii (— circuitu) 57*. okolní, aa/., affinis: svých okolnich zemí (= affinium) 26. okolo, prp., circa: okolo nichZto (= circa que) 37, okolo ist (= circa) 47*, okolo toho města 17, okolo sebe (= circum quaque) 27, tkolo o nychozto jsu hory — iuxta quod) 46, na šíř i na dél wo- kolo m4 2000 mil (—ambitus) 104 (cé snad čísti treba v. okole?) ald. okna toho paláce okopati, v. 2/., vallare: každé město bilo geft okopano pliekopami (— vallata) 88. okrasa, /, decor: (černosti veliké) pro okraffu (= propter decorem) 112*, płe- divnü okrafu (— apparatu ornate) 22* atd. okrásiti, v. ?/., ornare: komnaty zlatem okrafily (— ornate sunt) 49“. V. okrásenie. okrásenle, z£., ornamentum: pro takové okraffenie (— ornamenta) 57. okrásliti, » pf, [ornare]: jsü zlatem a stfiebrem okrafflenij (= tecti) 57. okrsek, m., circuitus: okrfek jest mil $e. desát (— circuitus) 93, w okrfíek 20 mil mélo (— circuitus) 74^; má w okrfku dva tisíce mil 119“, V. okršek a okršlek. okrsl v. okrsl. okrslek z. okrślek. okrśek, m. circuitus: má w T okrífky šest set mil 11* (— in giro); w fokrffky má Sirokost ...(— ambitus) 56% ve všem okrfku zdi (—in circuitu) 56° afd. I~ okrsek a okrślek. Okr$l, »., gyrus: má w okrfly mil deset (— girus eius) 107^, w okrfiy mó deset mil 95* afa. okrślek, »., gyrus: w okrflek mó 30 mil 94 (Zin giro), téch zdi okrflek pét mil 74 (— giro) ata. Srovn. okrsek a okrŻek. okrühly, ad;., rotundus: perel mnoho, jenž sú okruhle (— rotunde) 100*, svrchu okruhla (— rotunda) 84“ atd. okusiti, v. #/, [gustare]: soli by okufył (= comederet) 20*, krmé vařenej ne- okuffie (= abstinebunt) 44 afa. olej, », oleum: oleyg z lampy přijal (= oleum) 8*, toho olegie (— de oleo) 7, k olegi podobná 11, 99“ atd. oliva, /., oliva : olywi neznají (— olivis) 26. oiovo, z/., plumbum: kostely olowem pti. krjvají (— plumbo) 100“. oltár, »., altare: k oltarzi...na tom ol- tarzi (— ad altare) 62^. On v. jen, onen, an. onde, ad»., alicubi: zde i onde (—ali- cubi) 20*. onen, pron , ille: 7var on v .Vom. Sg. Du. PI. nahrazuje tvary pron. jen (ony zna- menavse 6 — qui, coż onij jednachu 51* — illi, ony sé ztázZí— illi 33 a4d.); k pádům kosým onoho ... vytvořil se .Vominativ onen, onenno. Srovn. jen, an, onenno: onen proto nemocen jest, Ze
Strana 249
toho neb onoho boha rozhněval 82* (=ille), aby onoho neb onoho zabili (= illum aut illum) 23, povoli onomu 52*, na onom svété (— in alia vita) 22", onye dvé polovici 40, ti pak onij prvé nazyvají (— hos monachos) 51* a/d. onenno, pron, ille: proč by onenno ne- mocen byl (=ille) 82. I” onen. Onlata), m., no., id: (pin) jmenem Onlatay (= Onlatai, 9. opásanie, »/, cinctorium: każdy mó opa- fanie s velikémi puklami (— cinctorium) 69*. opatrnó, adv., prudenter: velmi opatrne sé mé] (— prudenter) 8^, velmi opatrnie (— prudentissime) 39 a/d. Srovn. opatrny. opatrnost, /., prudentia: vSie müdrosti a opatrnofti muZ (— prudencie) 3, chtiese shledati jeho opatrnoft (— prudenciam) 8*. opatrný, adj, prudens: muZie opatrnie (= prudentes) 6* a/4. opefiti, ». ?/., cooperire: dskami jsü ope- rzenij (— cooperte) 120*. Opóét, adv., rursus: opiet . . . (— rursum) 27% opiet s druhé vlasti 3“ atd. oplce, /., simea : zvlášče opicze (— simeas) 115*. opiti só, v. p/., inebriari: spiese sé jím €lovék opie . . . (— facit inebriari) 71. opitomiti, v. 2/., demesticare: je to jeleny to pitomnich . . . a kdyZ je opitumije (= domesticant) 46. opona, /., velum: čtyři oponi neb plátna (= velis) 9*, jednu opponu (= velum) 19, 71% atd. opozditi 88, v. pf, [tardare): opozdily fe u nich a vzal noclech 81. oprava, /. l. iurisdictio: pod jehož oprawu jest měst . . . (— iurisdiccio) 90“ atd. li. gubernatio: k svej oprawie potie- buje marnáróv ćtyrydceti 100. opravovánie, ^7, [reparatio]: potrebuje mazánie neb oprawowanie a tvrzenie 100. V. opravovati. opravovati, v. imp/., l. remigando trahere: (marnářóv) ješto ji (lodí) vezi a oprawugi (= remigando trahunt) 100; ll. separare: když ji chtie tvrditi neb oprawowati (— separari) 100. ľ. opravovánie. 249 optati só, г. 2/., repetere: dončvadž fie ge' pan neopta (— fuerit repetita) 65*. opustiti, z. p/. l. in sollitudinem redigere: protože (zemé) jest tak opuffczena 75* (— in sollitudinem redacta); |l. dimittere: mnohé své obyčeje opuftiecze (— dimittentes) 46. of, m , dextrarius: jestliże svefepice tece se f orzem 111* (— dextrario). oránie, »£., [aratio]: o polich a oranij 46. Г. orati. огай, 2. śmp/., arare: na roli orane (— ara- tum) 47°. Г. orânie. ofech, m., nux : yndica jako by fekl yndsky orziech . . . nékterací orzyechowe 106, z orzechuow 26 (— de nucibus) a/d. orlice, /., aquila: má král pitomé orlicze 63* (— aquilas), spósob Zivota podoben k orliczi (— aquilis) 119 a/d. orličí, ad7., (aquilae); znamenim orliczim (= aquille) 11*. orużie, z/., arma: o oruzi (de armis) 4* 103* a/d. osaditi, z. p/., obtinere: (mésto) kteréž Tataři gfu ofadily bily 102 (—obtinue- rant). osáhnüti, z. ^/., [complecti]: tlûsé ledva tfmi piedmi ofiehne okolo (— tribus palmis mensuratis) 75. osel, m., asinus: oflowe krásni 16* (— asi- ni) silné wofly (— asinos) 31* atd.; di- voky osel —onager: divokych offluow 17, 124 (= onagri) a/d. oslepenie, »/., caecitas: z oflepenie mo- dlosluZného (— cecitate) 76; diabelskym oflepenym (— cecitate) 43* a/d. osm, numer., octo : minu ofm dni 14*, offm dni 48 afa. I: osmadvacet. osmadvacet, numer., duodetriginta: ofma- dwaczet mil 31° osmdesat, osmdesate, numer. octoginta : ofmdefath siechuov 26°, 75 atd.; ofmde- ffate váh 96*, dva a ofmdeffate 9“ atd. osmdesáty, zumer., octogesimus: léta ti- sícého dvüstého ofmedefate? 121*, léta .. . ofmdefate ffefte° 52° atd. osmery, numer., octo: ofmero královstvie 16, 104 afa. osmnasty, numer., duodevicesimus: kapit. ofmnafta 3* ad. osmý, umer., octavus: kapit. ofma 3* 8* atd., léta ofmdefate° ofme* 121*; ofmy
toho neb onoho boha rozhněval 82* (=ille), aby onoho neb onoho zabili (= illum aut illum) 23, povoli onomu 52*, na onom svété (— in alia vita) 22", onye dvé polovici 40, ti pak onij prvé nazyvají (— hos monachos) 51* a/d. onenno, pron, ille: proč by onenno ne- mocen byl (=ille) 82. I” onen. Onlata), m., no., id: (pin) jmenem Onlatay (= Onlatai, 9. opásanie, »/, cinctorium: każdy mó opa- fanie s velikémi puklami (— cinctorium) 69*. opatrnó, adv., prudenter: velmi opatrne sé mé] (— prudenter) 8^, velmi opatrnie (— prudentissime) 39 a/d. Srovn. opatrny. opatrnost, /., prudentia: vSie müdrosti a opatrnofti muZ (— prudencie) 3, chtiese shledati jeho opatrnoft (— prudenciam) 8*. opatrný, adj, prudens: muZie opatrnie (= prudentes) 6* a/4. opefiti, ». ?/., cooperire: dskami jsü ope- rzenij (— cooperte) 120*. Opóét, adv., rursus: opiet . . . (— rursum) 27% opiet s druhé vlasti 3“ atd. oplce, /., simea : zvlášče opicze (— simeas) 115*. opiti só, v. p/., inebriari: spiese sé jím €lovék opie . . . (— facit inebriari) 71. opitomiti, v. 2/., demesticare: je to jeleny to pitomnich . . . a kdyZ je opitumije (= domesticant) 46. opona, /., velum: čtyři oponi neb plátna (= velis) 9*, jednu opponu (= velum) 19, 71% atd. opozditi 88, v. pf, [tardare): opozdily fe u nich a vzal noclech 81. oprava, /. l. iurisdictio: pod jehož oprawu jest měst . . . (— iurisdiccio) 90“ atd. li. gubernatio: k svej oprawie potie- buje marnáróv ćtyrydceti 100. opravovánie, ^7, [reparatio]: potrebuje mazánie neb oprawowanie a tvrzenie 100. V. opravovati. opravovati, v. imp/., l. remigando trahere: (marnářóv) ješto ji (lodí) vezi a oprawugi (= remigando trahunt) 100; ll. separare: když ji chtie tvrditi neb oprawowati (— separari) 100. ľ. opravovánie. 249 optati só, г. 2/., repetere: dončvadž fie ge' pan neopta (— fuerit repetita) 65*. opustiti, z. p/. l. in sollitudinem redigere: protože (zemé) jest tak opuffczena 75* (— in sollitudinem redacta); |l. dimittere: mnohé své obyčeje opuftiecze (— dimittentes) 46. of, m , dextrarius: jestliże svefepice tece se f orzem 111* (— dextrario). oránie, »£., [aratio]: o polich a oranij 46. Г. orati. огай, 2. śmp/., arare: na roli orane (— ara- tum) 47°. Г. orânie. ofech, m., nux : yndica jako by fekl yndsky orziech . . . nékterací orzyechowe 106, z orzechuow 26 (— de nucibus) a/d. orlice, /., aquila: má král pitomé orlicze 63* (— aquilas), spósob Zivota podoben k orliczi (— aquilis) 119 a/d. orličí, ad7., (aquilae); znamenim orliczim (= aquille) 11*. orużie, z/., arma: o oruzi (de armis) 4* 103* a/d. osaditi, z. p/., obtinere: (mésto) kteréž Tataři gfu ofadily bily 102 (—obtinue- rant). osáhnüti, z. ^/., [complecti]: tlûsé ledva tfmi piedmi ofiehne okolo (— tribus palmis mensuratis) 75. osel, m., asinus: oflowe krásni 16* (— asi- ni) silné wofly (— asinos) 31* atd.; di- voky osel —onager: divokych offluow 17, 124 (= onagri) a/d. oslepenie, »/., caecitas: z oflepenie mo- dlosluZného (— cecitate) 76; diabelskym oflepenym (— cecitate) 43* a/d. osm, numer., octo : minu ofm dni 14*, offm dni 48 afa. I: osmadvacet. osmadvacet, numer., duodetriginta: ofma- dwaczet mil 31° osmdesat, osmdesate, numer. octoginta : ofmdefath siechuov 26°, 75 atd.; ofmde- ffate váh 96*, dva a ofmdeffate 9“ atd. osmdesáty, zumer., octogesimus: léta ti- sícého dvüstého ofmedefate? 121*, léta .. . ofmdefate ffefte° 52° atd. osmery, numer., octo: ofmero královstvie 16, 104 afa. osmnasty, numer., duodevicesimus: kapit. ofmnafta 3* ad. osmý, umer., octavus: kapit. ofma 3* 8* atd., léta ofmdefate° ofme* 121*; ofmy
Strana 250
250 a dwaczati den měsiece zářie 61, v den ofmij a dwaczaty mésiece srpna 50 a/a. ostatek, m., [reliquum]: oftatek roku (— alio anni tempore) 117*. ostati, v. 7f., l. remanere: v Armeni oftaly gfu — remanserunt) 8, coż oftane (— remanet) 21 a/d.; że ten ne- mocný nemóž živ oftati. . móž Ziv oftati... (= evadere) 82“ atd. ; Il. (relinguere]: jenž v sé üfajice ne- oftane 14*. ostaviti, ». 2/., relinquere: oftawiwffe jej tu (— relicto illo), 7, kde% se oftawyli (= di- miseran') 126 afd. ostavovati, 2. imp/., [relinquere]: dosti jich k své potřebě oftawugi 118. osten, », stimulus: drZe v rukü železný often 112 (— stimulum). ostrov, m., insula: do jednoho oftrowu (— insula) 9*, o oftrowiech 4^ (— insulis) atd. ss. ostrovid, .., lynx: zvířátka, jimž fiekaji oftrowidowe a latiné slovü lynces 63“ atd. ss. ostroënik, m. [calcariator]: oftrozniczi mečieři .. . (qui operantur calcaria) 17. ostry, ad;., acutus: oftrzi mecové oceliví — acuti) 80*, z hrubého sukna oftreho (= asperrimis) 51* afd. osud, »., fatum: nemä dobrych ofudow (= bonis fatis) 33*, 61* a/d. *osuhie, adr., dire: velmi ofuhle odpo- védév (— dire) 39*. ot z. od. Otázati, «. 2/., interrogare: opét otazi toho zbésilého (— inquirunt) 82°, otazal král o Marku (— interrogavit) 8°, otazal jich 14 atd. otec, x., pater: I. otecz prosi (— pater) 33, otecz jeho (pater) 3 afa. ss.; ll. svatí otczowe 14", k otfom (— pa- tribus) 117°, jejich otczowe tak véfili . . . jich oczfowe vefili 102* atd. otevriieti, v. 5/, [apertus]: chfiepć ote- wrzene (— revolutas) 120. otrubi, m. p/., furfur: jedno otruby s vodu smiesie (= furfur) 51°. otucha v. odtucha. otvirati, 7. z4f/., aperire: nikdy neotwi- ragie (— aperitur) 56*. otvorité, adv., aperte: rozumné a otwo- rzitie (— aperte) 6*. ovce, f. ovis: jsü owcze (— verveces) 123% mnoho owecz (— ovium) 41 atd. oves, m. [avena]: owía a .ztravy dofti (— annona) 69. ovoce, z/, fructus: owocze jesto slove .. 123*, owocze vsclikého (— fructus) 16*, 77 atd. ováem, adv, omnino: owffem nazí (— to- taliter) 114, Zádny owffem neusel (— om- nino) 93, owffem Zidného dfeva (= pe- nitus) 21*, aby owffem cekali (— omnino) 7°, ne owffem ¢&ini (= non perfecte) 27 atd. ss. Srovn. o, ves. ozdobiti, 2. per/., adornare: malováním ozdoben (— adornatam) 50, vóni ozdo- biecz (— conditum) 33°, mravy ozdobenij (— adornatus) 3 a/a. padesát, »u»er., quinquaginta: w padefaty mílích 23*, stačí padeffati kupcóm 31°; Jednou chybné m. deset v. /. padesáty, numer. quinquagesimus: léta tisícího dvüstého a padefate? 5, (kapit.) padefata 38, (kap.) padeffata 4; s/oZezc číslovky: (kap) padefata prwa 38“, pa- deffata prwni 4; kap. padefata druha 4, kap. padefata trzeti 4, padefata cztwrta 4°, padefata pata 41, padefata ffefta 42. padefata fedma 4°, padeffata offma 4*, padeffata dewata 4* a/d padesáty Étvrty a/d. v. padesáty. padnüti, z. »?/, cadere: aby slip padl (cadente) 29*, padly pfed ním 8* (— pro- ciderunt), Ze by mél sklep padnuti 29°, (kámen) padil na jeden dóm 91 (=ce- cidit), kusové často na adamanty padnu 113“ (—— cadunt) atd padüch, », [latro]: ti paduffy... jest pa- duchow... kdyż paduffy vyjedû... 116—116* (— pirate). padûsi, ad/, piratarum: (— piratarum) 116*. pahrobek, »., collis: pahrobkowe i rovina (— colles) 23*, po pahrobczych (— colles) 28*. 87 a/d. V. pohrobek. pächnüti, v. śmp/., exhalare: smrad pach- nuti nemóż (= exalare) 33*. pacholël, ad;., servorum: obrazóv pachol- cżiech (— servorum) 95*. pacholek, »., servus: mistró: a pachol- kow (— ministros) 93*, sluhy jejich a lodi paduffich
250 a dwaczati den měsiece zářie 61, v den ofmij a dwaczaty mésiece srpna 50 a/a. ostatek, m., [reliquum]: oftatek roku (— alio anni tempore) 117*. ostati, v. 7f., l. remanere: v Armeni oftaly gfu — remanserunt) 8, coż oftane (— remanet) 21 a/d.; że ten ne- mocný nemóž živ oftati. . móž Ziv oftati... (= evadere) 82“ atd. ; Il. (relinguere]: jenž v sé üfajice ne- oftane 14*. ostaviti, ». 2/., relinquere: oftawiwffe jej tu (— relicto illo), 7, kde% se oftawyli (= di- miseran') 126 afd. ostavovati, 2. imp/., [relinquere]: dosti jich k své potřebě oftawugi 118. osten, », stimulus: drZe v rukü železný often 112 (— stimulum). ostrov, m., insula: do jednoho oftrowu (— insula) 9*, o oftrowiech 4^ (— insulis) atd. ss. ostrovid, .., lynx: zvířátka, jimž fiekaji oftrowidowe a latiné slovü lynces 63“ atd. ss. ostroënik, m. [calcariator]: oftrozniczi mečieři .. . (qui operantur calcaria) 17. ostry, ad;., acutus: oftrzi mecové oceliví — acuti) 80*, z hrubého sukna oftreho (= asperrimis) 51* afd. osud, »., fatum: nemä dobrych ofudow (= bonis fatis) 33*, 61* a/d. *osuhie, adr., dire: velmi ofuhle odpo- védév (— dire) 39*. ot z. od. Otázati, «. 2/., interrogare: opét otazi toho zbésilého (— inquirunt) 82°, otazal král o Marku (— interrogavit) 8°, otazal jich 14 atd. otec, x., pater: I. otecz prosi (— pater) 33, otecz jeho (pater) 3 afa. ss.; ll. svatí otczowe 14", k otfom (— pa- tribus) 117°, jejich otczowe tak véfili . . . jich oczfowe vefili 102* atd. otevriieti, v. 5/, [apertus]: chfiepć ote- wrzene (— revolutas) 120. otrubi, m. p/., furfur: jedno otruby s vodu smiesie (= furfur) 51°. otucha v. odtucha. otvirati, 7. z4f/., aperire: nikdy neotwi- ragie (— aperitur) 56*. otvorité, adv., aperte: rozumné a otwo- rzitie (— aperte) 6*. ovce, f. ovis: jsü owcze (— verveces) 123% mnoho owecz (— ovium) 41 atd. oves, m. [avena]: owía a .ztravy dofti (— annona) 69. ovoce, z/, fructus: owocze jesto slove .. 123*, owocze vsclikého (— fructus) 16*, 77 atd. ováem, adv, omnino: owffem nazí (— to- taliter) 114, Zádny owffem neusel (— om- nino) 93, owffem Zidného dfeva (= pe- nitus) 21*, aby owffem cekali (— omnino) 7°, ne owffem ¢&ini (= non perfecte) 27 atd. ss. Srovn. o, ves. ozdobiti, 2. per/., adornare: malováním ozdoben (— adornatam) 50, vóni ozdo- biecz (— conditum) 33°, mravy ozdobenij (— adornatus) 3 a/a. padesát, »u»er., quinquaginta: w padefaty mílích 23*, stačí padeffati kupcóm 31°; Jednou chybné m. deset v. /. padesáty, numer. quinquagesimus: léta tisícího dvüstého a padefate? 5, (kapit.) padefata 38, (kap.) padeffata 4; s/oZezc číslovky: (kap) padefata prwa 38“, pa- deffata prwni 4; kap. padefata druha 4, kap. padefata trzeti 4, padefata cztwrta 4°, padefata pata 41, padefata ffefta 42. padefata fedma 4°, padeffata offma 4*, padeffata dewata 4* a/d padesáty Étvrty a/d. v. padesáty. padnüti, z. »?/, cadere: aby slip padl (cadente) 29*, padly pfed ním 8* (— pro- ciderunt), Ze by mél sklep padnuti 29°, (kámen) padil na jeden dóm 91 (=ce- cidit), kusové často na adamanty padnu 113“ (—— cadunt) atd padüch, », [latro]: ti paduffy... jest pa- duchow... kdyż paduffy vyjedû... 116—116* (— pirate). padûsi, ad/, piratarum: (— piratarum) 116*. pahrobek, »., collis: pahrobkowe i rovina (— colles) 23*, po pahrobczych (— colles) 28*. 87 a/d. V. pohrobek. pächnüti, v. śmp/., exhalare: smrad pach- nuti nemóż (= exalare) 33*. pacholël, ad;., servorum: obrazóv pachol- cżiech (— servorum) 95*. pacholek, »., servus: mistró: a pachol- kow (— ministros) 93*, sluhy jejich a lodi paduffich
Strana 251
pacholczi (— ministros) 94, tolik pachol- kuow (— servos) 34 a/d. pacholíóek, », filius masculus: déti své pacholiczky s sebü drZie (— filios mas- culos) 117*. pacholík, », puer: otec toho pacholika .. namaluje pacholika (— pueri) 43. pak, adv. autem: odtud pak je vodí (— indeque) 16*, na ostrovicch pak (— autem) 46*, pak z toho mésta (— vero: 7, a pak v jiny €as (— vero) 11*, tehdy pak.. 6" po mnohfch pak éasiech (— autem) 10 a/d. ss. Srora. pakli. pakli, c/, si autem: sédüli... béZie, pakly jest, Ze... 113* (— si vero), pakly sé fie kto napie 20^ |— si quis autem), jestliZe ukradne véc malü... kázi... pakly kto ukradne kuoü 45* (— si au- tem) a/d. V. pak. palác, »., palatium: duom aneb palacz (— palacium) 49, domové a palaczowe 22 (— palacia) atd. pálenie, »/., combustio: w paleni mrtvych (— combustione) 4. pii tom palenij (— combustione) 33 a/4. T". páliti. páliti, ». ;»5/., [comburere]: kdezto rudu pale 21. V. pálenie. palmovy, ad;., [palmae]: palmowe ovoce 17* (— dactili), palmowe? dfievie (— palme multe) 123* a/d. pamóét, /, memoria: aby jeho pamyet ne- zhynula... ke ésti své za pamyeti 84* (— memoria). pán, »., dominus: |. tfie panowe (— barones) 9, z jeho panuow (— baronibus) 6*, Slechtic neb pan (— baro) 7, tu potom pani kupují (— a baronibus) 85; a/d. ss. Il. o po&átce t pana Taterského (— do- minii) 4 (o»ylem cct] domini); pan nad panij (— dominancium domi- nus) 52; pa' Bohu 6, pana lezu Krista (— domini) 3 a/4g. lll. pan Mikulás, pan Matüás 3 (— do- minus) syn pana Mikuláse 3* (— domini) milj pane ievce 15 atd. pánó, adj, domini: rytieii panije (— do- mini) 59, syn panie Mikulásóv (— do- mini $8*, knihy panie Markovy 4 afd. panic, »., domicellus: panyczow mél do tisíc (— domicellos) 88. 251 panna, /., puella: pannu tu (— puellam) 9*, tíi sta panen (— ancillas) 55^ a/d. panovánie, z/., dominatio: na panowanij nad zemémi (— dominacione) 52; ». pa- novati. panovati, v. imp/. dominari: panowaffe knie£e (— dominabatur) 22, kftestané panugi a vládnü (— dominantur 48* a/g. V. panovánie. pansky, ad;., domini: slove mésto panfke (— domini) 58, 94 a/a. panstvie, z/, dominium: jest poddano panftwie krále... (— dominio) 122, jeho samého panftwy... panítwie vsSech (— dominium) 41, jeho panftwi (— di- tioni) 9 a/d. |. panstvo. panstvo, z/., barones: a svjm panftwem (— baronibus) 6*. [Panty, z^, id.: (mésto) Panty (— Pan- chy) 90. pape£, »., papa: papez zvolen byl... k fímskému papezi 3 (— pontificem), tázal o papezi (— papa) 6^, k fímskému papezowy (— papam) 6* a4. papezóv, adj, papae: legat papezuow (— apostolice sedis) 7*, listy papezowi 8*, stvrzenie papezowa (— summi ponti- ficis) 7^, listóv papezowich (— pape) 8*. papír, »., papyrus: ty obrazy z papiru délají (— de papiro) 95*. papírovy, ad/., de papyro: na lískách pa- pierowych (— de papiro) 34, 67 a/4. papüch, »., papagallus: jako papuchowe (— papagalli) 46^, papuchowe rozlicné promény (— papagalli) 115, mnoho f pa- chow (— papagalli), 18*, mnoho ptákóv papuchow (— papagalli) 122* a/g. pára, /., vapor: para ta jistá (— vapor) 21. párati, v. zm?/., rimari: tehdy mezi pie- skem Tparahy (— rimantur) 113, (?) pás, »., zona: krásny zlatj pas 61 (— cum zonis) od paffa aZ doluov (—a cingulo) 26* atd. pásti, v. ;/?/., [pascere]: kázal sem dvé leta stádo mé pafti (— te cum pecoribus deputavi) 73. pastucha, »., pastor: k svjm paftuchom nésti... s paftuchamy bydlel (— cum pastoribus) 73. pastva, /., pascua: I. paftwy velmi dobré (— pascua) 23*, paftwa hojná (— pascua) 11, lepsie paftwy 10* (— pascua) a/d. ss.;
pacholczi (— ministros) 94, tolik pachol- kuow (— servos) 34 a/d. pacholíóek, », filius masculus: déti své pacholiczky s sebü drZie (— filios mas- culos) 117*. pacholík, », puer: otec toho pacholika .. namaluje pacholika (— pueri) 43. pak, adv. autem: odtud pak je vodí (— indeque) 16*, na ostrovicch pak (— autem) 46*, pak z toho mésta (— vero: 7, a pak v jiny €as (— vero) 11*, tehdy pak.. 6" po mnohfch pak éasiech (— autem) 10 a/d. ss. Srora. pakli. pakli, c/, si autem: sédüli... béZie, pakly jest, Ze... 113* (— si vero), pakly sé fie kto napie 20^ |— si quis autem), jestliZe ukradne véc malü... kázi... pakly kto ukradne kuoü 45* (— si au- tem) a/d. V. pak. palác, »., palatium: duom aneb palacz (— palacium) 49, domové a palaczowe 22 (— palacia) atd. pálenie, »/., combustio: w paleni mrtvych (— combustione) 4. pii tom palenij (— combustione) 33 a/4. T". páliti. páliti, ». ;»5/., [comburere]: kdezto rudu pale 21. V. pálenie. palmovy, ad;., [palmae]: palmowe ovoce 17* (— dactili), palmowe? dfievie (— palme multe) 123* a/d. pamóét, /, memoria: aby jeho pamyet ne- zhynula... ke ésti své za pamyeti 84* (— memoria). pán, »., dominus: |. tfie panowe (— barones) 9, z jeho panuow (— baronibus) 6*, Slechtic neb pan (— baro) 7, tu potom pani kupují (— a baronibus) 85; a/d. ss. Il. o po&átce t pana Taterského (— do- minii) 4 (o»ylem cct] domini); pan nad panij (— dominancium domi- nus) 52; pa' Bohu 6, pana lezu Krista (— domini) 3 a/4g. lll. pan Mikulás, pan Matüás 3 (— do- minus) syn pana Mikuláse 3* (— domini) milj pane ievce 15 atd. pánó, adj, domini: rytieii panije (— do- mini) 59, syn panie Mikulásóv (— do- mini $8*, knihy panie Markovy 4 afd. panic, »., domicellus: panyczow mél do tisíc (— domicellos) 88. 251 panna, /., puella: pannu tu (— puellam) 9*, tíi sta panen (— ancillas) 55^ a/d. panovánie, z/., dominatio: na panowanij nad zemémi (— dominacione) 52; ». pa- novati. panovati, v. imp/. dominari: panowaffe knie£e (— dominabatur) 22, kftestané panugi a vládnü (— dominantur 48* a/g. V. panovánie. pansky, ad;., domini: slove mésto panfke (— domini) 58, 94 a/a. panstvie, z/, dominium: jest poddano panftwie krále... (— dominio) 122, jeho samého panftwy... panítwie vsSech (— dominium) 41, jeho panftwi (— di- tioni) 9 a/d. |. panstvo. panstvo, z/., barones: a svjm panftwem (— baronibus) 6*. [Panty, z^, id.: (mésto) Panty (— Pan- chy) 90. pape£, »., papa: papez zvolen byl... k fímskému papezi 3 (— pontificem), tázal o papezi (— papa) 6^, k fímskému papezowy (— papam) 6* a4. papezóv, adj, papae: legat papezuow (— apostolice sedis) 7*, listy papezowi 8*, stvrzenie papezowa (— summi ponti- ficis) 7^, listóv papezowich (— pape) 8*. papír, »., papyrus: ty obrazy z papiru délají (— de papiro) 95*. papírovy, ad/., de papyro: na lískách pa- pierowych (— de papiro) 34, 67 a/4. papüch, »., papagallus: jako papuchowe (— papagalli) 46^, papuchowe rozlicné promény (— papagalli) 115, mnoho f pa- chow (— papagalli), 18*, mnoho ptákóv papuchow (— papagalli) 122* a/g. pára, /., vapor: para ta jistá (— vapor) 21. párati, v. zm?/., rimari: tehdy mezi pie- skem Tparahy (— rimantur) 113, (?) pás, »., zona: krásny zlatj pas 61 (— cum zonis) od paffa aZ doluov (—a cingulo) 26* atd. pásti, v. ;/?/., [pascere]: kázal sem dvé leta stádo mé pafti (— te cum pecoribus deputavi) 73. pastucha, »., pastor: k svjm paftuchom nésti... s paftuchamy bydlel (— cum pastoribus) 73. pastva, /., pascua: I. paftwy velmi dobré (— pascua) 23*, paftwa hojná (— pascua) 11, lepsie paftwy 10* (— pascua) a/d. ss.;
Strana 252
252 ll. pokrm a $pafta (= cibus) 123°, paftwy míti (— victum) 28 a/4. pastviśće, z/, pascua: kdeż maji paft- wiefcze své (— pascua) 50*. pastyf, m., pastor: paftyerzi (— pastores) 46, paftyrzowe tu přebývají (— pastores) 17* a/d. patery, numer., quinque: má patery vrata (— quinque) 56*, fefábové paterij (— ma- nerierum quinque) 49 a/d. patnáste, »uz:er., quindecim : patnafte mil 49*, patnafte let 7*, patnafte kroćeji 75*, patnafte tisíc S7°, ku patnafti tisic tisi- cuov 97 atd. patnasty, numer. decimus quintus: kap. patnafta 3* afa. páty, zume;., quintus: (krám) 40*, kap. pata 7, 3* a/d. pauli 115* słovo latinské. Pavlów, adj., Pauli: Mikuláš pawluw 3, 4“ Markus Pawluw 10 (— Pauli), knihy Mar: kowy Pawlowa 4*, duom Pawlu 5 (— Pauli), atd. T Paymfu, z/., sd.: (mésto) Paymffu (— Py- amffu) 72°. paznehet, m., ungula: jakžto kopyto neb paznechtij Ivové neb jakäto sokolové paznechtij 80 (— ungula) afa. paze, /., brachium: pravá pazzie morská (— brachium vel sinus) 108. pec, f. fornax: v horücí pecz (— for- nacem) 21. pecen, »., panis: peczny veliké (— panes) 124, 80 atd. péče, /. cura: ovoce peczi maji 117* (— curam habent), na nic jiného peczy nemají 34* a/d. pečet, /., sigillum : majestát a peczet (— si- gillum) 58. Peim, zr., zd.: (vlast) Peym 30 (— Peim). TPelner, z/., śd.: rovné slove t Peyner 28 (— Pamer). pěkně, adv., pulcre: (koné) pieknie klusi 16* (— pulcre). ]. pékny. pókny, adj., pulcer : pieknu rüsku (= pu- lcro) 115*, velmi piekne zviefátko 47 (— pulcrum) a/d. ss. V. pěkně. penézovy, adj., denariorum: obrázky pe- niezowe (denariorum) 34, obrazóv pe- nyezowich (— zd.) 95°. penó£Zity, ad/., [monete]: miesto rázu pe- niezite“ 77 (— pro moneta) a/d. penóżny, adj. [monetae]: ráz peniezni (= monetam) 77, o rá:zu penieznem (= de moneta) 67 atd. peniez, »., [denarius]: za jeden peniez stfiebrny (— pro uno argenteo) 73* ad. V. penieze. penieze. %. p/., pecunia: móZli sé peniezy vyplatiti ... vezmüce penieze 102* (— pc- cunia), podávali velikých peniez (— pe- cuniam) 29*, na peniezich (— pecunia) 37, tolik peniez bude mieti (— denarios) 34 aid. V. peniez. Pentaim, »., m. id.: (ostrov) Pentaym 104 (= Pentaim). pepř. m., piper: pepfze mnostvie . . peprZ (= piperis) 114°, od peprze (— pi- per) 99 atd. perie, xt, pennae: tlustost peprzie ... 1 pozrzie jednoho kfidla (— penne) 119", od perzie a od tej věci (— opere plu- mario) 17 a/d. perla, /., margarita : perly, kamenie (— mar- garitas) 18* a/d. Persida, /, sr, źd.: tej vlasti Perfidij (— Persarum) 16, PErfyda vlast (— Per- sida) 16, v posledních končinách + por- ffidij (= Per.idis) 21° ata. perský, adj., Persidis: o vlasti Tporfkey (— Persarum) 16, w perfke vlasti (— Per- sidis) 5*, o zemi t porfkey (— Persarum) 3° atd. pes, m. canis: hlavu jako pfy mají a oči k pfom podobné 107* (= canibus). pésec, m., pedes l. marindfi i pieffczy, jako po zemi jdú (= pedote) 120°. ll. dva pieffcze postavil... donévadi pieffczu býti mohlo (= pedites) 53*, rytiefstva i pieffczuow (— pe- ditum) 53 a/4. pési, adj, pedes: jezdcóv i pieffiech (— peditum) 122, kdeZto sé stavují pieffy (— cursores) 69*. pět, numer., quinque: za piet dni 18°, po piety dni 47. vSech pieti 40* atd.; piet set (— quingenti) 9*; pietadwaczet 56* atd. . píce, /., [pabulum]: kde£ by mohli pyczy najiti (— pro animalibus) 41°. pied, /., palmus: dvacet piedy (— palmo- rum) 124, na tii piedy . . . deset neb devét piedy dlí 47^—48 (— palmus). na Sest pydij dlüáhé (— palmis) 28, na tfie piedy 29* afa.
252 ll. pokrm a $pafta (= cibus) 123°, paftwy míti (— victum) 28 a/4. pastviśće, z/, pascua: kdeż maji paft- wiefcze své (— pascua) 50*. pastyf, m., pastor: paftyerzi (— pastores) 46, paftyrzowe tu přebývají (— pastores) 17* a/d. patery, numer., quinque: má patery vrata (— quinque) 56*, fefábové paterij (— ma- nerierum quinque) 49 a/d. patnáste, »uz:er., quindecim : patnafte mil 49*, patnafte let 7*, patnafte kroćeji 75*, patnafte tisíc S7°, ku patnafti tisic tisi- cuov 97 atd. patnasty, numer. decimus quintus: kap. patnafta 3* afa. páty, zume;., quintus: (krám) 40*, kap. pata 7, 3* a/d. pauli 115* słovo latinské. Pavlów, adj., Pauli: Mikuláš pawluw 3, 4“ Markus Pawluw 10 (— Pauli), knihy Mar: kowy Pawlowa 4*, duom Pawlu 5 (— Pauli), atd. T Paymfu, z/., sd.: (mésto) Paymffu (— Py- amffu) 72°. paznehet, m., ungula: jakžto kopyto neb paznechtij Ivové neb jakäto sokolové paznechtij 80 (— ungula) afa. paze, /., brachium: pravá pazzie morská (— brachium vel sinus) 108. pec, f. fornax: v horücí pecz (— for- nacem) 21. pecen, »., panis: peczny veliké (— panes) 124, 80 atd. péče, /. cura: ovoce peczi maji 117* (— curam habent), na nic jiného peczy nemají 34* a/d. pečet, /., sigillum : majestát a peczet (— si- gillum) 58. Peim, zr., zd.: (vlast) Peym 30 (— Peim). TPelner, z/., śd.: rovné slove t Peyner 28 (— Pamer). pěkně, adv., pulcre: (koné) pieknie klusi 16* (— pulcre). ]. pékny. pókny, adj., pulcer : pieknu rüsku (= pu- lcro) 115*, velmi piekne zviefátko 47 (— pulcrum) a/d. ss. V. pěkně. penézovy, adj., denariorum: obrázky pe- niezowe (denariorum) 34, obrazóv pe- nyezowich (— zd.) 95°. penó£Zity, ad/., [monete]: miesto rázu pe- niezite“ 77 (— pro moneta) a/d. penóżny, adj. [monetae]: ráz peniezni (= monetam) 77, o rá:zu penieznem (= de moneta) 67 atd. peniez, »., [denarius]: za jeden peniez stfiebrny (— pro uno argenteo) 73* ad. V. penieze. penieze. %. p/., pecunia: móZli sé peniezy vyplatiti ... vezmüce penieze 102* (— pc- cunia), podávali velikých peniez (— pe- cuniam) 29*, na peniezich (— pecunia) 37, tolik peniez bude mieti (— denarios) 34 aid. V. peniez. Pentaim, »., m. id.: (ostrov) Pentaym 104 (= Pentaim). pepř. m., piper: pepfze mnostvie . . peprZ (= piperis) 114°, od peprze (— pi- per) 99 atd. perie, xt, pennae: tlustost peprzie ... 1 pozrzie jednoho kfidla (— penne) 119", od perzie a od tej věci (— opere plu- mario) 17 a/d. perla, /., margarita : perly, kamenie (— mar- garitas) 18* a/d. Persida, /, sr, źd.: tej vlasti Perfidij (— Persarum) 16, PErfyda vlast (— Per- sida) 16, v posledních končinách + por- ffidij (= Per.idis) 21° ata. perský, adj., Persidis: o vlasti Tporfkey (— Persarum) 16, w perfke vlasti (— Per- sidis) 5*, o zemi t porfkey (— Persarum) 3° atd. pes, m. canis: hlavu jako pfy mají a oči k pfom podobné 107* (= canibus). pésec, m., pedes l. marindfi i pieffczy, jako po zemi jdú (= pedote) 120°. ll. dva pieffcze postavil... donévadi pieffczu býti mohlo (= pedites) 53*, rytiefstva i pieffczuow (— pe- ditum) 53 a/4. pési, adj, pedes: jezdcóv i pieffiech (— peditum) 122, kdeZto sé stavují pieffy (— cursores) 69*. pět, numer., quinque: za piet dni 18°, po piety dni 47. vSech pieti 40* atd.; piet set (— quingenti) 9*; pietadwaczet 56* atd. . píce, /., [pabulum]: kde£ by mohli pyczy najiti (— pro animalibus) 41°. pied, /., palmus: dvacet piedy (— palmo- rum) 124, na tii piedy . . . deset neb devét piedy dlí 47^—48 (— palmus). na Sest pydij dlüáhé (— palmis) 28, na tfie piedy 29* afa.
Strana 253
plesek, m., sabulum: piefku nenie 19 — sabulum) mece sé w piefek .. - v ten pieffek . . . piefkem pfikryjí . . . mece se po piefku 80—80* (— sabulum) atd. pleskovaty, adj, sabulosus: vlast jest piefkowata (— sabulosa) 30*, 80 a/d. plesn, /., cantilena: své piefny dokonají (— cantilenis) 54. pilné, adv., diligenter: velmi pilnie hle- dachu (— diligentissime) 22*, pilnie tázal (— diligenter) 6, pielnie prositi (— sup- pliciter) 9, pylnegie nade všecko (— di- ligenter) 6* a/d., ss.; srovn. pilny. pilnost, /., studium: veliků pylnoft má toho král (— studium) 58*, o pilnofti k bojování (— sagacitas) 4* afa. pliny, adj., diligens: v pilne a ochotném rozmlüvaní (— in familiari colloquio) 3, jednu pilnu véc (— quodam negocio) 8*, pylneyffie popsáry budü (— diligen- cius) 9* a/d. I”. pilne. písař, »., notarius: maji sûdce a pyffarze (— notarios) 68°, list pod obecného py- farzie rukû 43. piskati, v. 7mp/., [tibia canere): kâZi hüsti a pyfkati na rozličné nástroje (— tangere instrumenta) 95*. písmo, »/., scriptura: jakoZ maji z piefma a znamenánie (— scriptura) 120*, toto pyífmo (— litere) 35 atd. elstacie, /., 7d.: nékteraké ovoce piftaczie (Z pistachi) 17°. piséba, /, [cantus fistulae]: nástroje piff- czby... k tej pyffezbie (— instrumenta musica) 34, 82. piséec, »., [tibicen]: pyffczfy, hudci 62*. piti, v. śmp/., bibere: jakoż lidć pygie (— bibit) 120% pygie lonskć mleko (= bibunt) 42*, velmi nerad pie (— bibit) 20*, a to pygie 44, pigely je kto (— bibit) 19, to potom, až se jim vzchüce, 1 pyti 44 (— bibunt); Ze pieti musie 20*; Zádny fie pieti nemuoZ (— bibere) 20* afa. ss. Srovn. pitie. pitie, »z£., potio: velmi dobré pitie... kte- réžto pitie (— potio) 70*, k jedení a piti nedostatek pieti (— potus) 20* at4. Srovn. piti. роту, aa/., domesticus: pythomeho lev- harta (— domesticum) 49*, 63, 63“ atd. plžmo, z/., muscatum: ta krev jest pizmo (— muscatum) 47^, rybého pyzma ... 253 pyzmo to . . 118—120 a/d. Placencia, /., xZ., śd.: (hrabie) z Placzen- cze (— de Placencia) 7°. pláč, m., planctus: v tom placzi (— planctu) 20, k tomu placzie £. atd. plakatl, v. zmp/., deflere: jednú placze (= deflet) 20 afa. plánava, /., campestria: o jedné planiewe (— campestribus) 3*. Srors. planina. planeta, m., id.: pod kterým sé planetu narodilo (— sub quo planeta) 95*. planina, /, campestria: o poléch a pla- ninach (— campestribus) 4*, na velik$ch planenach (— campestribus) 38* a4. Srovm pláüava. plášč, m. pallium: (= pallio) 55* a/d. plat, »., [tributum]: od nieZ král má ve- liky plath (— introitus) 79*, w plat pod- dáno jest (— tributarium) 10* a/g. plátec, »., tabula: má pfivázany stfiebrny platecz (— tabulam parvulam) 65. plátóny, * pláceny, ad;., canapinus: v mé- chy sé placzene obláéie (canapinis sac- cis) 95*. platiti, v. 7»?/., solvere: ka£Zdá lodí plati z každého centnieře deset měr (— solvit) 99. plátno, z/. pannus: dvé opony nebo platna (— vela) 9*, rücho neb platno (— pannus) 36, stosiehuov platna (— pan- ni linei) 26* a/a. plazitl sé, v. śmpf., reptare: kdyż ten had po piesku fie plazi (= reptat) 80. piech, m., lamina: zlatémi plechi (= la- minis) 81*, zlatými plechy jsú pokryty a ti plechowe jsú na dva prsty tlusté — tabula) 100*. plésati, v. impf., tripudiare: pfed modli zpievaji, pleffy (— tripudiant) 100. plésti, v. śmp/., ligare: tfiesky pletu v hro- madu (— ligant) 91*. pletenice, /., pilorca: nékteraké pletenicze dělají ze títie . .. témi pletenijczemij neb hüZvémi (— pilorcas .. . pilorcis) 91°. plný, aa/., plenus: muž pln múdrosti (— to- cius prudencie) 5*, plna potfeba (— de expensis omnibus) 7, má měchýřek pln krvé (— plenam) 47*, plna a zslechtilá potfeba 8°, v jednom plnem roku (— spa- cio anni) 6, plnie dvé lété (— duobus annis) 7* a/d.; réení: v plnie sé naucili . pyzmo rybie (— ambrum) pfikryje plaficzem
plesek, m., sabulum: piefku nenie 19 — sabulum) mece sé w piefek .. - v ten pieffek . . . piefkem pfikryjí . . . mece se po piefku 80—80* (— sabulum) atd. pleskovaty, adj, sabulosus: vlast jest piefkowata (— sabulosa) 30*, 80 a/d. plesn, /., cantilena: své piefny dokonají (— cantilenis) 54. pilné, adv., diligenter: velmi pilnie hle- dachu (— diligentissime) 22*, pilnie tázal (— diligenter) 6, pielnie prositi (— sup- pliciter) 9, pylnegie nade všecko (— di- ligenter) 6* a/d., ss.; srovn. pilny. pilnost, /., studium: veliků pylnoft má toho král (— studium) 58*, o pilnofti k bojování (— sagacitas) 4* afa. pliny, adj., diligens: v pilne a ochotném rozmlüvaní (— in familiari colloquio) 3, jednu pilnu véc (— quodam negocio) 8*, pylneyffie popsáry budü (— diligen- cius) 9* a/d. I”. pilne. písař, »., notarius: maji sûdce a pyffarze (— notarios) 68°, list pod obecného py- farzie rukû 43. piskati, v. 7mp/., [tibia canere): kâZi hüsti a pyfkati na rozličné nástroje (— tangere instrumenta) 95*. písmo, »/., scriptura: jakoZ maji z piefma a znamenánie (— scriptura) 120*, toto pyífmo (— litere) 35 atd. elstacie, /., 7d.: nékteraké ovoce piftaczie (Z pistachi) 17°. piséba, /, [cantus fistulae]: nástroje piff- czby... k tej pyffezbie (— instrumenta musica) 34, 82. piséec, »., [tibicen]: pyffczfy, hudci 62*. piti, v. śmp/., bibere: jakoż lidć pygie (— bibit) 120% pygie lonskć mleko (= bibunt) 42*, velmi nerad pie (— bibit) 20*, a to pygie 44, pigely je kto (— bibit) 19, to potom, až se jim vzchüce, 1 pyti 44 (— bibunt); Ze pieti musie 20*; Zádny fie pieti nemuoZ (— bibere) 20* afa. ss. Srovn. pitie. pitie, »z£., potio: velmi dobré pitie... kte- réžto pitie (— potio) 70*, k jedení a piti nedostatek pieti (— potus) 20* at4. Srovn. piti. роту, aa/., domesticus: pythomeho lev- harta (— domesticum) 49*, 63, 63“ atd. plžmo, z/., muscatum: ta krev jest pizmo (— muscatum) 47^, rybého pyzma ... 253 pyzmo to . . 118—120 a/d. Placencia, /., xZ., śd.: (hrabie) z Placzen- cze (— de Placencia) 7°. pláč, m., planctus: v tom placzi (— planctu) 20, k tomu placzie £. atd. plakatl, v. zmp/., deflere: jednú placze (= deflet) 20 afa. plánava, /., campestria: o jedné planiewe (— campestribus) 3*. Srors. planina. planeta, m., id.: pod kterým sé planetu narodilo (— sub quo planeta) 95*. planina, /, campestria: o poléch a pla- ninach (— campestribus) 4*, na velik$ch planenach (— campestribus) 38* a4. Srovm pláüava. plášč, m. pallium: (= pallio) 55* a/d. plat, »., [tributum]: od nieZ král má ve- liky plath (— introitus) 79*, w plat pod- dáno jest (— tributarium) 10* a/g. plátec, »., tabula: má pfivázany stfiebrny platecz (— tabulam parvulam) 65. plátóny, * pláceny, ad;., canapinus: v mé- chy sé placzene obláéie (canapinis sac- cis) 95*. platiti, v. 7»?/., solvere: ka£Zdá lodí plati z každého centnieře deset měr (— solvit) 99. plátno, z/. pannus: dvé opony nebo platna (— vela) 9*, rücho neb platno (— pannus) 36, stosiehuov platna (— pan- ni linei) 26* a/a. plazitl sé, v. śmpf., reptare: kdyż ten had po piesku fie plazi (= reptat) 80. piech, m., lamina: zlatémi plechi (= la- minis) 81*, zlatými plechy jsú pokryty a ti plechowe jsú na dva prsty tlusté — tabula) 100*. plésati, v. impf., tripudiare: pfed modli zpievaji, pleffy (— tripudiant) 100. plésti, v. śmp/., ligare: tfiesky pletu v hro- madu (— ligant) 91*. pletenice, /., pilorca: nékteraké pletenicze dělají ze títie . .. témi pletenijczemij neb hüZvémi (— pilorcas .. . pilorcis) 91°. plný, aa/., plenus: muž pln múdrosti (— to- cius prudencie) 5*, plna potfeba (— de expensis omnibus) 7, má měchýřek pln krvé (— plenam) 47*, plna a zslechtilá potfeba 8°, v jednom plnem roku (— spa- cio anni) 6, plnie dvé lété (— duobus annis) 7* a/d.; réení: v plnie sé naucili . pyzmo rybie (— ambrum) pfikryje plaficzem
Strana 254
254 (— plene) 5*, ne tak v plnye jako kám (= integraliter) 58 ploditi, v. impf., fructificare: (strom) plody let dvanást (— fructificat) 117, v nichito fie plodye neznámí sokolové (— nascun- tur) 126", sokoli, jesto fie plodie v kfe- stanstvi 46* atd. plodnost, /., fertilitas: plodnoft a hojnost (— fertilitatem) 51. plodny, adj, fertilis: vlast jest plodna (— fertilis) 48, 10*; plodna zemé 11* (— fertilis); dédiny plodne (— fructifere) 28° atd. pist, /, filtrum: z plfti (Z de filtro) 124, ty plfty ukradie . . . jsû také plfti pfi- kryty (= filtro) 41“ atd. pluh, m., aratrum: vpfehaji (— ad aratra) 47*. plüti, ». :mp/., [luere]: l. ustavičně skrze ně plowe (= flu- xum ventris paciuntur) 117. Il. na zlomcích těch lodí, z nich plo- wucze (— adnatando) 101°. po, 777.; I. S Dat.; později nastupuje časem Lec. v Pojetí i ve formě: po vodě vezü (— super) 122°, po větru 114, po mofi (— per m .re) 7, jest jiti po rovni (— per planiciem) 17, po své vili (= feliciter) 5, po dvd stú stráží 45, a/d.; po v&em krá- lovství (— in) 10, po puolnoéním vétru (— subsequendo ventum) 6, po horách a po Zlabinách 10* a/g. ; móżem znamenati po dlihosti pe- fie 119°; po kupectvi stoji 28*. Il. S Accus.: po mnohokrśt 6; pojedni, pofśd, poslednie 7. /.; poslal po všecky 15, poslal po toho ševčíka 14*, hotovi po královo poselstvie (= pro) 68°, posieláše jej po jed- nání svych vécí (pro negotiis) 9 a/d. ul. S Loc. a) po mnohých Casiech (— post) 3*, potom ». /., vypravení cest (= narracione facta) 10, po tom méstu (= post) 11 a/d.; è) po fiem (kupectvi) bézi 28°, po nich béZiece (— insequentes) 84, jesto po nich béZie (—inse- quentes) 45 a¢d. V. shora |. pobéhnüti, >. 2/. [currere]: i. často zajiečkové neb sraky . .. w pluhy podlé lidí pobehnu (— transeun- tes) 67. ll. učinie jako by pobiehly (— fugam similant) 45. pobitie, z/., bellum: k boji neb k pobiti — bella) 120% měl boj neb pobitie (= bellum) 21* aa. pobrati, z. ^/., accipere: poberze to vše 19 (— accipit). pocestný, »., viator: v$em poczeftnym — viatoribus) 34*. pocta, /., reverentia: u veliké poczti mají 50* (— reverencia). poctivé, adv. reverenter: pocztiwie při- praveni (— honorabiliter) 7, potcztiwie přijal (— reverenter) 8* a£d. V. poctivy. poctivost, potctivost, /., reverencia: s ve- liká pocztiwofti (— reverencia): 8*, cti i pocztiwofti (— virtutis) 3, pocztiwoft jim ukazujíc (— reverenciam) 37, u ve- - likej pocztiwofti (— reverencia) 8*, ve- liká potcztiwoft (— reverencia) 27 a/d. ss. poctivý, potctivy, adj., honorabilis: velmi pocztiwij 15, dva potcztiwa bratfie (= honorabiles) 5, člověk + pocztiwi mravy ozdobeny (— honestis moribus) 3 atd. počátek, m., principium: na poczatcziech (= principiis) 3, na poczatku těchto knih (— principio) 3, o poczatku pána.. (— inicio) 4, jest na poczatku vchodu (—in introitu) 32* a4. po6estné, ad»., reverenter: poczeftne pfi- jati (— reverenter) 7, poczeftnie scho- vati (— cum honore) 8* a/d. V. pocestny. poóestny, adj, honorabilis: dva bratry poczeftna (— probos) 8, poczeftnij obyčej 5*, mél je za naypoczeftneyffie (— ho- norabiles) 8*, poczeftnij mu£ (— maturus) 3 atd. počet, »., numerus: poczet ran (= nu- merus) 45*, w pocztie jest tisíc dvé sté .. (— numero) 121, maly poczet lidí (— pau- cis viris) 11°, bjti z pocztu (— in nu- mero) 7 atd. počieti, v. 2/., incipere I. incipere: od jiné pocznucze (= in- trantes) 27°, konali ceftu poczatu (= iter) 7, poczel fe navracovati 15, na počátku pocznem o lodech (= incipiemus) 99% boj pocziti (= inchoare) 54 afa.;
254 (— plene) 5*, ne tak v plnye jako kám (= integraliter) 58 ploditi, v. impf., fructificare: (strom) plody let dvanást (— fructificat) 117, v nichito fie plodye neznámí sokolové (— nascun- tur) 126", sokoli, jesto fie plodie v kfe- stanstvi 46* atd. plodnost, /., fertilitas: plodnoft a hojnost (— fertilitatem) 51. plodny, adj, fertilis: vlast jest plodna (— fertilis) 48, 10*; plodna zemé 11* (— fertilis); dédiny plodne (— fructifere) 28° atd. pist, /, filtrum: z plfti (Z de filtro) 124, ty plfty ukradie . . . jsû také plfti pfi- kryty (= filtro) 41“ atd. pluh, m., aratrum: vpfehaji (— ad aratra) 47*. plüti, ». :mp/., [luere]: l. ustavičně skrze ně plowe (= flu- xum ventris paciuntur) 117. Il. na zlomcích těch lodí, z nich plo- wucze (— adnatando) 101°. po, 777.; I. S Dat.; později nastupuje časem Lec. v Pojetí i ve formě: po vodě vezü (— super) 122°, po větru 114, po mofi (— per m .re) 7, jest jiti po rovni (— per planiciem) 17, po své vili (= feliciter) 5, po dvd stú stráží 45, a/d.; po v&em krá- lovství (— in) 10, po puolnoéním vétru (— subsequendo ventum) 6, po horách a po Zlabinách 10* a/g. ; móżem znamenati po dlihosti pe- fie 119°; po kupectvi stoji 28*. Il. S Accus.: po mnohokrśt 6; pojedni, pofśd, poslednie 7. /.; poslal po všecky 15, poslal po toho ševčíka 14*, hotovi po královo poselstvie (= pro) 68°, posieláše jej po jed- nání svych vécí (pro negotiis) 9 a/d. ul. S Loc. a) po mnohých Casiech (— post) 3*, potom ». /., vypravení cest (= narracione facta) 10, po tom méstu (= post) 11 a/d.; è) po fiem (kupectvi) bézi 28°, po nich béZiece (— insequentes) 84, jesto po nich béZie (—inse- quentes) 45 a¢d. V. shora |. pobéhnüti, >. 2/. [currere]: i. často zajiečkové neb sraky . .. w pluhy podlé lidí pobehnu (— transeun- tes) 67. ll. učinie jako by pobiehly (— fugam similant) 45. pobitie, z/., bellum: k boji neb k pobiti — bella) 120% měl boj neb pobitie (= bellum) 21* aa. pobrati, z. ^/., accipere: poberze to vše 19 (— accipit). pocestný, »., viator: v$em poczeftnym — viatoribus) 34*. pocta, /., reverentia: u veliké poczti mají 50* (— reverencia). poctivé, adv. reverenter: pocztiwie při- praveni (— honorabiliter) 7, potcztiwie přijal (— reverenter) 8* a£d. V. poctivy. poctivost, potctivost, /., reverencia: s ve- liká pocztiwofti (— reverencia): 8*, cti i pocztiwofti (— virtutis) 3, pocztiwoft jim ukazujíc (— reverenciam) 37, u ve- - likej pocztiwofti (— reverencia) 8*, ve- liká potcztiwoft (— reverencia) 27 a/d. ss. poctivý, potctivy, adj., honorabilis: velmi pocztiwij 15, dva potcztiwa bratfie (= honorabiles) 5, člověk + pocztiwi mravy ozdobeny (— honestis moribus) 3 atd. počátek, m., principium: na poczatcziech (= principiis) 3, na poczatku těchto knih (— principio) 3, o poczatku pána.. (— inicio) 4, jest na poczatku vchodu (—in introitu) 32* a4. po6estné, ad»., reverenter: poczeftne pfi- jati (— reverenter) 7, poczeftnie scho- vati (— cum honore) 8* a/d. V. pocestny. poóestny, adj, honorabilis: dva bratry poczeftna (— probos) 8, poczeftnij obyčej 5*, mél je za naypoczeftneyffie (— ho- norabiles) 8*, poczeftnij mu£ (— maturus) 3 atd. počet, »., numerus: poczet ran (= nu- merus) 45*, w pocztie jest tisíc dvé sté .. (— numero) 121, maly poczet lidí (— pau- cis viris) 11°, bjti z pocztu (— in nu- mero) 7 atd. počieti, v. 2/., incipere I. incipere: od jiné pocznucze (= in- trantes) 27°, konali ceftu poczatu (= iter) 7, poczel fe navracovati 15, na počátku pocznem o lodech (= incipiemus) 99% boj pocziti (= inchoare) 54 afa.;
Strana 255
ll. concipere: a poczne, (— concipit). podinati 88, v. ;m?/., incipere: poczinagi fye knihy (— incipit) 51*, poczinagi fie prvné knihy 4* a/d, počíslo v. číslo. počísti, v. 5/., [numerare]: pocztly jsü z téch... 9* (— computatione facta), 103 atd. počítanie, »/., computatio: podle poczi- tanie tatarskeho (— computacione) 61°. V. počítati. poóitati, ». /mp/.. computare: spolu poczi- tagicze (— universaliter computando) 121, jakožť je je poczital (— computato) 10 atd. V. počítanie. pod, 272., sub: Pred slabikou jerovou pode (města podeň 67°), pred d- t- jen po: po ten slúp 29. I. S Acc. města, kteráž poden slušejí 67*, poten slip učinili podstavek (— sub columpna) 29 a/4. И. $ /nmstr. pod niemžto (stanem) postojí (— sub quo) 44 a/d.; pod zápovédi 66 (— ex), pod pfísahü 3, pod rukü písafe 43 aZ. (— ex); má pod sebü mésta ... 18*, 123 — sub se habens) а/д. podati, v. 5/., [tradere] I. podachu jemu listóv (— exhiben- tibus 8° afd., Il. podaly jsû boj (Z commissum est proelium) 40, což jim poda svo- bodstvie (= concedatur) 55 afd. podavati, ». impf., offerre: tehdy kfestané podawaly jim penéz (= offerentibus) 29“. poddánie, »/,, subiectio: jest w poddanij velikého Kám (— subiecta) 30. V. pod- dati. poddati, v. 7/., I. porrigere: proseb poddagie (— por- rigunt) 61*; ll. exponere: strasti fie poddaducze (— se exponentes) 23; Ill. subiugare: mésto dobrovolné pod- da (— obtulit) 89*, kterjZ fie do- brovolné poddal (— subiugare se solebat) 39, v plat poddano jest (= tributarium) 1l*, jest poddano panství (— subiecta) 123, jenž biechu poddana jeho panství (= subiecta) 9*, měli by poddany kdy£ sé klisice tece porodí koníka 111* 255 byti (— mancipandos esse) 41 afd. ss. V. poddánie. poddévatl, v. imp/., [subiugare]: v dań fie poddawachu (— effecti sunt tribu- tarii) 23*. podékovati, v. 7/., gratias agere: křesťané Bohu a svatému apoštolu podiekowaly 112* (— gracias egerunt). podeprfieti, ». 5/, sustentare: zed pode- prziena geft slipy mramorovémi 75 — sustentatur) kaZdá podeprziena geft tfmi slipy (— sustentatur) 66 a/4. podjeti, o. 7f., transire: lodí móZ volné podjieti . . . lodi veliki volné + pogdeyde 93 — 93* (— transire). podjíti v. podjeti. podkovavati, v. impf., subferrare: podko- wawati jich (koni) netfeba (— sufferrari) 26. podiaha, f., pavimentum: podlaha jest de- set pédí (— pavimentum) 57. podlażiti, z. sf., sternere: cesty všecky i ulice podlazeni gfu kamením (— strate) 94°, 90 а/а. podlé, ?7»., iuxta: podle toho (— secun- dum) 5, podle pokolení (— iuxta) 124*, podle paláce jest les (— iuxta) 49*, podly obyéeje (= iuxta) 6*, podle kteréz cesty (— a latere) 11* а/а. podloziti, ». »f., supponere: podloze pod sané (— tragule supponuntur) 125*. podobenstvle, z/. similitudo: diel jsü podobenftwie ptacího a diel zviefecieho (— similitudinem) 119*, 95* a/4. podobnost, f., similitudo: jehoZ jsmy po- dobnofti nevídali 104* (— similitudinem). podobny, adj., similis: zuby a oli k psóm podobne (— similes) 107*, podobno jest k jedli (= similes) 123*, k oleji podobna (= similis) 11, nebude podobno k viefe 26* atd. podpora, /., basis: miesto podpory neb krumfesta 71* (— pro base). podrobiti, z. sf., subicere: královstvie sobě poddrobily 40*, a ta podrobena geft panství... 30 (— subiecta est) a/d. podstavek, z., basis: podftawek učinili (= basim) 29. podvolitl sé, v. 2/., voluntarium se ex- hibere: ani fie ihned královu přikázaní podwoliwffe (— voluntarios se exhiben- tes) 84* atd.
ll. concipere: a poczne, (— concipit). podinati 88, v. ;m?/., incipere: poczinagi fye knihy (— incipit) 51*, poczinagi fie prvné knihy 4* a/d, počíslo v. číslo. počísti, v. 5/., [numerare]: pocztly jsü z téch... 9* (— computatione facta), 103 atd. počítanie, »/., computatio: podle poczi- tanie tatarskeho (— computacione) 61°. V. počítati. poóitati, ». /mp/.. computare: spolu poczi- tagicze (— universaliter computando) 121, jakožť je je poczital (— computato) 10 atd. V. počítanie. pod, 272., sub: Pred slabikou jerovou pode (města podeň 67°), pred d- t- jen po: po ten slúp 29. I. S Acc. města, kteráž poden slušejí 67*, poten slip učinili podstavek (— sub columpna) 29 a/4. И. $ /nmstr. pod niemžto (stanem) postojí (— sub quo) 44 a/d.; pod zápovédi 66 (— ex), pod pfísahü 3, pod rukü písafe 43 aZ. (— ex); má pod sebü mésta ... 18*, 123 — sub se habens) а/д. podati, v. 5/., [tradere] I. podachu jemu listóv (— exhiben- tibus 8° afd., Il. podaly jsû boj (Z commissum est proelium) 40, což jim poda svo- bodstvie (= concedatur) 55 afd. podavati, ». impf., offerre: tehdy kfestané podawaly jim penéz (= offerentibus) 29“. poddánie, »/,, subiectio: jest w poddanij velikého Kám (— subiecta) 30. V. pod- dati. poddati, v. 7/., I. porrigere: proseb poddagie (— por- rigunt) 61*; ll. exponere: strasti fie poddaducze (— se exponentes) 23; Ill. subiugare: mésto dobrovolné pod- da (— obtulit) 89*, kterjZ fie do- brovolné poddal (— subiugare se solebat) 39, v plat poddano jest (= tributarium) 1l*, jest poddano panství (— subiecta) 123, jenž biechu poddana jeho panství (= subiecta) 9*, měli by poddany kdy£ sé klisice tece porodí koníka 111* 255 byti (— mancipandos esse) 41 afd. ss. V. poddánie. poddévatl, v. imp/., [subiugare]: v dań fie poddawachu (— effecti sunt tribu- tarii) 23*. podékovati, v. 7/., gratias agere: křesťané Bohu a svatému apoštolu podiekowaly 112* (— gracias egerunt). podeprfieti, ». 5/, sustentare: zed pode- prziena geft slipy mramorovémi 75 — sustentatur) kaZdá podeprziena geft tfmi slipy (— sustentatur) 66 a/4. podjeti, o. 7f., transire: lodí móZ volné podjieti . . . lodi veliki volné + pogdeyde 93 — 93* (— transire). podjíti v. podjeti. podkovavati, v. impf., subferrare: podko- wawati jich (koni) netfeba (— sufferrari) 26. podiaha, f., pavimentum: podlaha jest de- set pédí (— pavimentum) 57. podlażiti, z. sf., sternere: cesty všecky i ulice podlazeni gfu kamením (— strate) 94°, 90 а/а. podlé, ?7»., iuxta: podle toho (— secun- dum) 5, podle pokolení (— iuxta) 124*, podle paláce jest les (— iuxta) 49*, podly obyéeje (= iuxta) 6*, podle kteréz cesty (— a latere) 11* а/а. podloziti, ». »f., supponere: podloze pod sané (— tragule supponuntur) 125*. podobenstvle, z/. similitudo: diel jsü podobenftwie ptacího a diel zviefecieho (— similitudinem) 119*, 95* a/4. podobnost, f., similitudo: jehoZ jsmy po- dobnofti nevídali 104* (— similitudinem). podobny, adj., similis: zuby a oli k psóm podobne (— similes) 107*, podobno jest k jedli (= similes) 123*, k oleji podobna (= similis) 11, nebude podobno k viefe 26* atd. podpora, /., basis: miesto podpory neb krumfesta 71* (— pro base). podrobiti, z. sf., subicere: královstvie sobě poddrobily 40*, a ta podrobena geft panství... 30 (— subiecta est) a/d. podstavek, z., basis: podftawek učinili (= basim) 29. podvolitl sé, v. 2/., voluntarium se ex- hibere: ani fie ihned královu přikázaní podwoliwffe (— voluntarios se exhiben- tes) 84* atd.
Strana 256
256 pohanský, adj, paganorum: pohanffkem (— paganorum) 4. pohorsenie, z/., detrimentum: beze všeho pohorffenie (— detrimento) 50. V. pohor- šiti. pohoršiti, v. #/, [scandalisare]: ač oko pohorfie té 15 V. pohorsenie. pohřeb, x., sepultura: vezli by ku porzebu (Z sepulturam) 41 atd. pohfebiti, v. p/., sepelire: v tomto mésté žádného mrtvého nepohrzebie (= sepe- litur) 58, nebyl pohrzeben 16 afd. pohrebovati, z imp/, sepelire: kterak pohrzebugi na hofe (H sepeliuntur) 4°, na němž pohrzebugi krále (= sepeiiuntur) 40*. F. pohfebiti. pohfésti o. pohfebiti. pohrobek, w., monticulus: země slaná, z niež jako pohrobek udčlajíc . . . 87 (= monticulos). pochváliti, ©. //., commendare : jejich snaž- nosti pochwalil (Z commendavit) 8*. pochvétati, z. p/, diripere: dobytek jim pochwatagy (= diripiunt) 126, když po- chwatagy (— capta praeda) /. pochýliti, z. /, incurvare: pochile gfe (Z incurvant se) 17°. pochytiti, v. //., arripere: nuoZ v ruku po- chytie volé 110* (Z arripiens). pojednů, adr., simul: sedá po gednu deset tisíc (= simul et semel) 57, pogednu sto lodí 11 atd. pojeti, » sf., transire: jenž tudy pogiedu (Z transeuncium) . . . tudyto pogiedete (= transitum facietis) 116*. pojiesti, «. /f.. pasci: koni tu pogiedie (= pascuntur) 44. poljieti, v. #f.. [sumere). |. assumere: v jednej chvíli pogem je s sebû (H assumptis) 72° acd. ll. syn pogme fobye ji za ženu 9° (= accepit), jiného pogieti (= nu- bere) 30°, móž jinú pogiti (= du- cere) 30*, muž poygme chudůú ženu (= accipit) 47", by poyaly fie na onom svêté (— connubant) 43° afd. pojimati, v. rmpf, [in matrimonium du- cere]: rodiczky pogimagi (= accipiunt uxores)... macochy pogimagi 115° aéd. poilti, 7. Af.. ire: cestû puoygdem (= ibi- mus) 27“, käzi domôv pogytie (= reci- piat) 46, když odtud dále pogde za tfidcet mil (Z proceditur) 71* acd. obytejem pokaditi, v. pf.. turificare: s velikü pocti- vosti pokadiecze tej dsky (= thurifican- tes) 62° poklad, m., thesaurus: mâ veliké pokladij (Z thesauros) 115* afd. poklästi, v. #f. cooperire: ty vseckny jsû drahém kamenim pokladeny (= cooperte) 109*, duom pokladucz a pokryjic (= su- per domum composite) 50 a/d. pokloniti sé, v. #f.. procidere: kdyZ gfu fie jemu poklonili (= procidissent) 6°, poklonily gfu fie jemu (= prociderunt) 8° atd. pokoj, m., quies: I. když král jde na pokoy (=ad guictem) 56 afd. Il. w pokogi (= pax) 124 atd. III. svrchní pokoy (= tectum) 57, když T pokoyom podobných nemě, vše- ckny domy neb. pokogie lzostela sv. Tomáše zamiesti .. . 112 (— do- mos) afd. pokojné, adv.…. pacifice: vojska pokoynie vjela do mésta 92* (= pacifice). pokolenie, »/#., progenies: pokolenie slo- viese . . . (progenies) 5, tfetieho poko- lenie (Z gradus) 115*, z pofâdky ncb z pokolenie . . . 7* atd. pokora, /., [humilitas]: pro svû pokoru 15. pokorné, adv., humiliter : ti pokornie pro- sili (Z humiliter) 112; pokornie sě po- klonili ( humiliter) 6° afd. pokrm, m., cibus: o obecném pokrmu (Z de cibis) 4, 42° atd. pokryti, v. pf.. [tegere]: dém pokrygicz 50. pokrÿvati, v. impf., tegere: trstem pokry- wagi dóm (= tegitur) 50. pokúoiti, z. sf., emere: krále a páni ada- manty pokupie (H emunt pro se) 113*. pokusenie, »/., [tentatio]: veliké pokuffen: méjiese 15. pokynûti, v. /f.. annuere: znamenim po- kynu tovañisém (H annuunt) 116*. pól, »., dimidium: řeka široká za puol míle (= dimidium) 75, až do pol nosa (— medium) 121; réeni na poly: jest na polij prehrazeno 57, rozätepie na poly 82 atd.; pri cislovkäch: puol druhe“ léta (anno uno et dimidio) 9°, pol eztwrty miery 96* ufd. Srovn. poledne, pólnoc, spolu. polapiti, z. sf., capere: což jich polapij (= capiunt) 18, 67 a/d.
256 pohanský, adj, paganorum: pohanffkem (— paganorum) 4. pohorsenie, z/., detrimentum: beze všeho pohorffenie (— detrimento) 50. V. pohor- šiti. pohoršiti, v. #/, [scandalisare]: ač oko pohorfie té 15 V. pohorsenie. pohřeb, x., sepultura: vezli by ku porzebu (Z sepulturam) 41 atd. pohfebiti, v. p/., sepelire: v tomto mésté žádného mrtvého nepohrzebie (= sepe- litur) 58, nebyl pohrzeben 16 afd. pohrebovati, z imp/, sepelire: kterak pohrzebugi na hofe (H sepeliuntur) 4°, na němž pohrzebugi krále (= sepeiiuntur) 40*. F. pohfebiti. pohfésti o. pohfebiti. pohrobek, w., monticulus: země slaná, z niež jako pohrobek udčlajíc . . . 87 (= monticulos). pochváliti, ©. //., commendare : jejich snaž- nosti pochwalil (Z commendavit) 8*. pochvétati, z. p/, diripere: dobytek jim pochwatagy (= diripiunt) 126, když po- chwatagy (— capta praeda) /. pochýliti, z. /, incurvare: pochile gfe (Z incurvant se) 17°. pochytiti, v. //., arripere: nuoZ v ruku po- chytie volé 110* (Z arripiens). pojednů, adr., simul: sedá po gednu deset tisíc (= simul et semel) 57, pogednu sto lodí 11 atd. pojeti, » sf., transire: jenž tudy pogiedu (Z transeuncium) . . . tudyto pogiedete (= transitum facietis) 116*. pojiesti, «. /f.. pasci: koni tu pogiedie (= pascuntur) 44. poljieti, v. #f.. [sumere). |. assumere: v jednej chvíli pogem je s sebû (H assumptis) 72° acd. ll. syn pogme fobye ji za ženu 9° (= accepit), jiného pogieti (= nu- bere) 30°, móž jinú pogiti (= du- cere) 30*, muž poygme chudůú ženu (= accipit) 47", by poyaly fie na onom svêté (— connubant) 43° afd. pojimati, v. rmpf, [in matrimonium du- cere]: rodiczky pogimagi (= accipiunt uxores)... macochy pogimagi 115° aéd. poilti, 7. Af.. ire: cestû puoygdem (= ibi- mus) 27“, käzi domôv pogytie (= reci- piat) 46, když odtud dále pogde za tfidcet mil (Z proceditur) 71* acd. obytejem pokaditi, v. pf.. turificare: s velikü pocti- vosti pokadiecze tej dsky (= thurifican- tes) 62° poklad, m., thesaurus: mâ veliké pokladij (Z thesauros) 115* afd. poklästi, v. #f. cooperire: ty vseckny jsû drahém kamenim pokladeny (= cooperte) 109*, duom pokladucz a pokryjic (= su- per domum composite) 50 a/d. pokloniti sé, v. #f.. procidere: kdyZ gfu fie jemu poklonili (= procidissent) 6°, poklonily gfu fie jemu (= prociderunt) 8° atd. pokoj, m., quies: I. když král jde na pokoy (=ad guictem) 56 afd. Il. w pokogi (= pax) 124 atd. III. svrchní pokoy (= tectum) 57, když T pokoyom podobných nemě, vše- ckny domy neb. pokogie lzostela sv. Tomáše zamiesti .. . 112 (— do- mos) afd. pokojné, adv.…. pacifice: vojska pokoynie vjela do mésta 92* (= pacifice). pokolenie, »/#., progenies: pokolenie slo- viese . . . (progenies) 5, tfetieho poko- lenie (Z gradus) 115*, z pofâdky ncb z pokolenie . . . 7* atd. pokora, /., [humilitas]: pro svû pokoru 15. pokorné, adv., humiliter : ti pokornie pro- sili (Z humiliter) 112; pokornie sě po- klonili ( humiliter) 6° afd. pokrm, m., cibus: o obecném pokrmu (Z de cibis) 4, 42° atd. pokryti, v. pf.. [tegere]: dém pokrygicz 50. pokrÿvati, v. impf., tegere: trstem pokry- wagi dóm (= tegitur) 50. pokúoiti, z. sf., emere: krále a páni ada- manty pokupie (H emunt pro se) 113*. pokusenie, »/., [tentatio]: veliké pokuffen: méjiese 15. pokynûti, v. /f.. annuere: znamenim po- kynu tovañisém (H annuunt) 116*. pól, »., dimidium: řeka široká za puol míle (= dimidium) 75, až do pol nosa (— medium) 121; réeni na poly: jest na polij prehrazeno 57, rozätepie na poly 82 atd.; pri cislovkäch: puol druhe“ léta (anno uno et dimidio) 9°, pol eztwrty miery 96* ufd. Srovn. poledne, pólnoc, spolu. polapiti, z. sf., capere: což jich polapij (= capiunt) 18, 67 a/d.
Strana 257
pole, x/., campus: I. o polyech a orání 46, 4* (= cam- pestria), o plánšve neb o poly (= campestribus) 4“, slove krásné pole (— formosa) 18*, kdyZ sé na poly s nepřátely bijí (— in campo) 45 atd. M. poloZil se jest polem (— castra metatus est) 39*, vyjedü na pole (= ad campos) 18 atd. poledne, z/., meridies: l. od jitra a£ do velikého poledne (= meridiem) 54 a/4., ll. jsá na poledne (— meridiem) 16, ku polednij jest mésto 8;*, 119 (= ad meridiem), na polednie (— meridiem) 119 a/d. ss. polední, adj, meridianus: mezi poledny stranü (— meridiana) 47. poléhatl, v. 7m p/., [declinare]: cesta jenž nétco fpoloha (— in declivio) 18*. polévati, v. imp/., linere: nepolewagi smoli (— non linuntur) 19. polévka, /., ius: polewku v niZ maso va- feno (— aquam decoccionis) 51, by po- lewku jedla (= ius) 33 afa. polóti, v. p/., superlinere : polegy ty kusy vodü (— conspergunt) 1.4, smolü nejsü polyty (= superlinite) 99* a/a. pólnoc, /., aquilo: tej strany na puolnocz 124, jsu na puolnoczi (= ad aquilonem) 47, na puolnoczi toho královstvie (— ad septentrionalem plagam) 123 afa. pólnośni, ad;, aquilonaris: po puolnocz- niem vétru (— aquilonarem) 6, strany puolnocznie (— aquilonis) 4*; srorz. pól- nočný. pólnoóny, adj., septentrionalis: sedé na puolnoczne strané (— septentrionali) 59*. *poloh, m., [puerperium]: (Zena) aby svého polloha, což najspieše muož, od- byla (— lectum) 81*. polovice, /., medietas: chová jeden jednej polowicze a druhý druhej 82 (— medie- tatem), tč dvč polowiczi... čiež polo- wiczie... jedna polowicze... oné dvé polowicze... na polowyczi (— pars) 40 atd. položenie, nt, conditio: o polozenie kra- jin (— condicio) 6, polozeni zemí 9 (= condiciones) a/a. |". poloziti. poloëitl, v. »/., ponere: 257 I. vlasti svrchu polozene (= posite) 31, ta polovice polozie fie svrchu na polovici . . . (— ascendit) 40 atd. li. polem fie geft polozil (= castra metatus est) 39°, rok polozeny 15°, polozte jim rok 14 a/d. polüroóie, z/, dimidium anni: léta tti s poluroczym (— annis tribus cum di- midio) 8. polus 47, 115“ a/d., slovo latinské. pomáhati, v. imp/., patrocinari: bóh ne- pravosti pomahati nemá (— patrocinari) 54*. pomazati, v. 5/, superlinere: fernÿzem pomazano (— superlinite) 50, 80* a/qd. pomazovati, v. 1m 2/., superlinere: tiem ma- zadlem pomazugi lodie svrchu (— super- liniunt) 99*. P. pomazati. pomezny, adj., medius: o pomiezney vlasti (— quae media est) 3*. pominüti, ». #/., praeterire: kdyZ tovafisie pomynu (— pretereunt) 32, vody pomy- nuly (— declinarent) 6, aZ ten vietr po- mynie (— pertranseat) 19* a/d. pomoc, /, adminiculum: beze véie po- moczi (— adminiculo) 29*, pomocz k to- mu vymyslili (— remedium) 125 a/d. pomoci, v. pf. [iuvare]: aby râcil pomoczi 14*. pomoocny, adj., [adiutorius]: vino pomoczno jest (— confert) 19. pomotie, z/, regio maritima: bydlé na pomorzij (= in regione maritima) 104*. pomsta, /, vindicta: na pomftu tej nevěry —in vindictam) 93. pomstiti, v. p/., vindicare: aZ by fie nad nimi pomítyl jejich zrady (— se vindi- caret) 52*, pyšně fye pomftyw nad ukru- tenstvím (— vindicata) 122, bylo by nad nim pomffczeno (= puniretur) 67 ad. ponebie, z/., solarium: mś ta lodie jedno ponebye...na kterémZto poneby (— so- larium) 99*, nemá ponebye (— solario) 57 atd. poniżiti, v. p/, inferius ponere: stolové jejich tak gfu ponyzeni (— inferius po- site) 59*. pop, m. presbyter: pop Ian 38*, 48 (= presbiter Johannes), popa Iana 48* id. popadniti, v. ^/. capere: kdy£ koho po- padnv (— capiunt) 106*, což na lovu popadnu (— capiunt) 46; béhaécka jeho 17
pole, x/., campus: I. o polyech a orání 46, 4* (= cam- pestria), o plánšve neb o poly (= campestribus) 4“, slove krásné pole (— formosa) 18*, kdyZ sé na poly s nepřátely bijí (— in campo) 45 atd. M. poloZil se jest polem (— castra metatus est) 39*, vyjedü na pole (= ad campos) 18 atd. poledne, z/., meridies: l. od jitra a£ do velikého poledne (= meridiem) 54 a/4., ll. jsá na poledne (— meridiem) 16, ku polednij jest mésto 8;*, 119 (= ad meridiem), na polednie (— meridiem) 119 a/d. ss. polední, adj, meridianus: mezi poledny stranü (— meridiana) 47. poléhatl, v. 7m p/., [declinare]: cesta jenž nétco fpoloha (— in declivio) 18*. polévati, v. imp/., linere: nepolewagi smoli (— non linuntur) 19. polévka, /., ius: polewku v niZ maso va- feno (— aquam decoccionis) 51, by po- lewku jedla (= ius) 33 afa. polóti, v. p/., superlinere : polegy ty kusy vodü (— conspergunt) 1.4, smolü nejsü polyty (= superlinite) 99* a/a. pólnoc, /., aquilo: tej strany na puolnocz 124, jsu na puolnoczi (= ad aquilonem) 47, na puolnoczi toho královstvie (— ad septentrionalem plagam) 123 afa. pólnośni, ad;, aquilonaris: po puolnocz- niem vétru (— aquilonarem) 6, strany puolnocznie (— aquilonis) 4*; srorz. pól- nočný. pólnoóny, adj., septentrionalis: sedé na puolnoczne strané (— septentrionali) 59*. *poloh, m., [puerperium]: (Zena) aby svého polloha, což najspieše muož, od- byla (— lectum) 81*. polovice, /., medietas: chová jeden jednej polowicze a druhý druhej 82 (— medie- tatem), tč dvč polowiczi... čiež polo- wiczie... jedna polowicze... oné dvé polowicze... na polowyczi (— pars) 40 atd. položenie, nt, conditio: o polozenie kra- jin (— condicio) 6, polozeni zemí 9 (= condiciones) a/a. |". poloziti. poloëitl, v. »/., ponere: 257 I. vlasti svrchu polozene (= posite) 31, ta polovice polozie fie svrchu na polovici . . . (— ascendit) 40 atd. li. polem fie geft polozil (= castra metatus est) 39°, rok polozeny 15°, polozte jim rok 14 a/d. polüroóie, z/, dimidium anni: léta tti s poluroczym (— annis tribus cum di- midio) 8. polus 47, 115“ a/d., slovo latinské. pomáhati, v. imp/., patrocinari: bóh ne- pravosti pomahati nemá (— patrocinari) 54*. pomazati, v. 5/, superlinere: fernÿzem pomazano (— superlinite) 50, 80* a/qd. pomazovati, v. 1m 2/., superlinere: tiem ma- zadlem pomazugi lodie svrchu (— super- liniunt) 99*. P. pomazati. pomezny, adj., medius: o pomiezney vlasti (— quae media est) 3*. pominüti, ». #/., praeterire: kdyZ tovafisie pomynu (— pretereunt) 32, vody pomy- nuly (— declinarent) 6, aZ ten vietr po- mynie (— pertranseat) 19* a/d. pomoc, /, adminiculum: beze véie po- moczi (— adminiculo) 29*, pomocz k to- mu vymyslili (— remedium) 125 a/d. pomoci, v. pf. [iuvare]: aby râcil pomoczi 14*. pomoocny, adj., [adiutorius]: vino pomoczno jest (— confert) 19. pomotie, z/, regio maritima: bydlé na pomorzij (= in regione maritima) 104*. pomsta, /, vindicta: na pomftu tej nevěry —in vindictam) 93. pomstiti, v. p/., vindicare: aZ by fie nad nimi pomítyl jejich zrady (— se vindi- caret) 52*, pyšně fye pomftyw nad ukru- tenstvím (— vindicata) 122, bylo by nad nim pomffczeno (= puniretur) 67 ad. ponebie, z/., solarium: mś ta lodie jedno ponebye...na kterémZto poneby (— so- larium) 99*, nemá ponebye (— solario) 57 atd. poniżiti, v. p/, inferius ponere: stolové jejich tak gfu ponyzeni (— inferius po- site) 59*. pop, m. presbyter: pop Ian 38*, 48 (= presbiter Johannes), popa Iana 48* id. popadniti, v. ^/. capere: kdy£ koho po- padnv (— capiunt) 106*, což na lovu popadnu (— capiunt) 46; béhaécka jeho 17
Strana 258
258 popadne (— ventris fluxum paciuntur) 19 ald. popelečný z. popeličný. popelióny, ad;., |cinereus]: blanami pope- licznimij z drahých kožek 66, zviefátek Tpopelecznych 124*, popelycznij blány délaji 57*, zviefátek popelicznych i ji- nych 126* a/a. popisanie z. popsánie. popisovati, v. impf, describere: neb ty zemé popifowati pracno by bylo (— de- Scribere) 117^. poplaziti sé, o. ^/., transitum facere: kdyż tudy fie poplazie (—transitum facit) 80*. poprava, /., iustitia: kdežto bývá obecná poprava (= iusticia) 110*. popraviti 88, v. ^/, pinguescere: dobře fie poprawy (— pinguescit) 28. popsánie, »s/., descriptio: popíanie vlastí (— descripcio) 10, t popyfanie vespolek ostrovóv (— descriptis) 121, popfane vlastí 3* a/d. |. popsati. popsati, z. ^/., describere: jsü tyto véci popfani (— scripta) 10, jsi popfani ka- pitoly 3, popfani budü (— describentur) 9, coż popfano stoji (— continere) 3, popfal tyto véci 126* a/d. ss. Srovn. popsánie. * poptati, v. 5/., [interrogare]: k nému sé uteče a u něho popta 65. pořád, adr., per ordinem: (všecko) porzad bude psáno (— per ordinem) 6, porzad odpovídachu (— seriatim) 6*, všecko porzad (— cuncta) 8*, 89 afa. poraditi sé, ^ ^/. consilium habere: po- radywífe fie (— consilio inito) 5, pora- diwífe fe prvé s svym panstvem (— con- silio habito) 6* a/d. porádka, /., series: rozliénymi porzadkamy pu$éeni (— vices) 45, z porzadky neb z pokolenie 7*, o čísle a porzadfie krá- lüv (— kathalogus) 4 a/d. poraaiti, =. p/., [vincere]: krále Barkóv zá- stup velmi porazij 5*. porcelán c. porcellán. porcellan, m., id.: toho kameni¢ka por- cellanow (— porcellanis) 80, těmi T por- cellamij trh déjí (— porcellanis) 81*, por- czelanij trh déjí 86 (— porcellanas) a/d. I. porcellána. porcellána, /., /d.: hliny, jenż slove por- czellana (— porcellana) 99. porod, m., [partus]: těžkých žen, ješto jsà pfi porodu (— parientis) 58*. poroditi, v. ^/, parere: žena bez bolesti porodie (— expeditur a partu) 80*, sve- fepice porody koníka malitkého (— parit) 111*, od koho£ sé kto porodil (— pro- genitore) 82 ad. porostly, adj, coopertus: travá poroftla — coopertus) 57*. porućenstvie, »/., commissio: z poruczen- ftwy velikého Kám (— ex commissionc) 36. atd. poručiti, z. ^/, committere: v$ichno krá- lovstvie je čtyřem poruczeno (— com- missum) 118*, porucziwffe fie Bohu — committentes) 6, ihned jej poruczi.. — accommendant) 32* a/d. poruhati só, v. p/, blasphemare: aby viec potom fie neporuhal (— blasphemare) 55. posaditi, z. 5/.. I. čiroděníci pofadiecz fie za stól jedie (— sedent ad mensam) 82*; il. (je) prázdny na březe pofadiecz teknü ... (— ponunt) 116*; jed- neho poffadie nad desiti tisíci (= preest) 44* afd. posádka, /., custodia: veliká stráže jest neb pofadka (— custcdia) 94*. posódniti, v. ^/, arripere: nékterého z téch taneénikuov diabel poliedne (—arripiatur a demone)... kterćhoż diabel pofiedl (— arrepticium) 82. posel, ».., nuntius: poflowe krále...(— nun- cii) 7*. poselstvie, z/., ambasiata: jsú hotovi po královo pofelftwye (— nunciis) 68*, jim dal pofelftwye (— ambas'atas) 9* a/d. posielati, c. ^/., dirigere: pofielal syny své (— dirigit) 52, 'pofielaffe jej po jed- nání (— mitteretur) 9, 103* a/qd. posiesti v. posédnüti. posílenie, ^»/., fortitudo: pofilenye neb mnoZství 115* (— fortitudo). V. posiliti. posiliti, z. ?/., confortare: pofilily gfu fie velmi (— confortati sunt) 40, jsüce vi- déním apostolském pofylenij (— confor- tati) 112* af/d. I. posilenie. poslati, v. p/:, dirigere: kterak ge poflal (— missi sunt) 3, poflal po vSecky kre- stany 14. poflal jej pro véc (— direxit) 8*, pofflicze posly (— transmittentes) 35, k velikému králowi gfa poflan (— di- rectus) 5* a/d. ss.
258 popadne (— ventris fluxum paciuntur) 19 ald. popelečný z. popeličný. popelióny, ad;., |cinereus]: blanami pope- licznimij z drahých kožek 66, zviefátek Tpopelecznych 124*, popelycznij blány délaji 57*, zviefátek popelicznych i ji- nych 126* a/a. popisanie z. popsánie. popisovati, v. impf, describere: neb ty zemé popifowati pracno by bylo (— de- Scribere) 117^. poplaziti sé, o. ^/., transitum facere: kdyż tudy fie poplazie (—transitum facit) 80*. poprava, /., iustitia: kdežto bývá obecná poprava (= iusticia) 110*. popraviti 88, v. ^/, pinguescere: dobře fie poprawy (— pinguescit) 28. popsánie, »s/., descriptio: popíanie vlastí (— descripcio) 10, t popyfanie vespolek ostrovóv (— descriptis) 121, popfane vlastí 3* a/d. |. popsati. popsati, z. ^/., describere: jsü tyto véci popfani (— scripta) 10, jsi popfani ka- pitoly 3, popfani budü (— describentur) 9, coż popfano stoji (— continere) 3, popfal tyto véci 126* a/d. ss. Srovn. popsánie. * poptati, v. 5/., [interrogare]: k nému sé uteče a u něho popta 65. pořád, adr., per ordinem: (všecko) porzad bude psáno (— per ordinem) 6, porzad odpovídachu (— seriatim) 6*, všecko porzad (— cuncta) 8*, 89 afa. poraditi sé, ^ ^/. consilium habere: po- radywífe fie (— consilio inito) 5, pora- diwífe fe prvé s svym panstvem (— con- silio habito) 6* a/d. porádka, /., series: rozliénymi porzadkamy pu$éeni (— vices) 45, z porzadky neb z pokolenie 7*, o čísle a porzadfie krá- lüv (— kathalogus) 4 a/d. poraaiti, =. p/., [vincere]: krále Barkóv zá- stup velmi porazij 5*. porcelán c. porcellán. porcellan, m., id.: toho kameni¢ka por- cellanow (— porcellanis) 80, těmi T por- cellamij trh déjí (— porcellanis) 81*, por- czelanij trh déjí 86 (— porcellanas) a/d. I. porcellána. porcellána, /., /d.: hliny, jenż slove por- czellana (— porcellana) 99. porod, m., [partus]: těžkých žen, ješto jsà pfi porodu (— parientis) 58*. poroditi, v. ^/, parere: žena bez bolesti porodie (— expeditur a partu) 80*, sve- fepice porody koníka malitkého (— parit) 111*, od koho£ sé kto porodil (— pro- genitore) 82 ad. porostly, adj, coopertus: travá poroftla — coopertus) 57*. porućenstvie, »/., commissio: z poruczen- ftwy velikého Kám (— ex commissionc) 36. atd. poručiti, z. ^/, committere: v$ichno krá- lovstvie je čtyřem poruczeno (— com- missum) 118*, porucziwffe fie Bohu — committentes) 6, ihned jej poruczi.. — accommendant) 32* a/d. poruhati só, v. p/, blasphemare: aby viec potom fie neporuhal (— blasphemare) 55. posaditi, z. 5/.. I. čiroděníci pofadiecz fie za stól jedie (— sedent ad mensam) 82*; il. (je) prázdny na březe pofadiecz teknü ... (— ponunt) 116*; jed- neho poffadie nad desiti tisíci (= preest) 44* afd. posádka, /., custodia: veliká stráže jest neb pofadka (— custcdia) 94*. posódniti, v. ^/, arripere: nékterého z téch taneénikuov diabel poliedne (—arripiatur a demone)... kterćhoż diabel pofiedl (— arrepticium) 82. posel, ».., nuntius: poflowe krále...(— nun- cii) 7*. poselstvie, z/., ambasiata: jsú hotovi po královo pofelftwye (— nunciis) 68*, jim dal pofelftwye (— ambas'atas) 9* a/d. posielati, c. ^/., dirigere: pofielal syny své (— dirigit) 52, 'pofielaffe jej po jed- nání (— mitteretur) 9, 103* a/qd. posiesti v. posédnüti. posílenie, ^»/., fortitudo: pofilenye neb mnoZství 115* (— fortitudo). V. posiliti. posiliti, z. ?/., confortare: pofilily gfu fie velmi (— confortati sunt) 40, jsüce vi- déním apostolském pofylenij (— confor- tati) 112* af/d. I. posilenie. poslati, v. p/:, dirigere: kterak ge poflal (— missi sunt) 3, poflal po vSecky kre- stany 14. poflal jej pro véc (— direxit) 8*, pofflicze posly (— transmittentes) 35, k velikému králowi gfa poflan (— di- rectus) 5* a/d. ss.
Strana 259
posiední, adj. ultimus: w poflednych končinách (— ultimis) 21“ atd, rčení: když již popoflednie jdiechu (— ultimo). poslechnüti, v. ?/, acquiescere: rady je- jich poflech (= acquiescens) 121*. poslüchati, z. imps, [audire]: rid mie pofluchafie 15. posluśenstvie, »/, oboedientia: kdyż pro jeho pofluffenftwye (— obediencia) 23. poslu&ny, adj., oboediens: ihned pofluffen jest (— obedit) 45, jehoZ pofluffny jsü — obediunt) 123, aby jeho ve vsem pofluffnij byli (— obedientes) 35 a/d. posmievatl sé, z.. imp/., irridere: Kristové fie pofmywati moci (— irridere) 54* pospóch, »., [celeritas]: na pofpiech jeti (— celeriter) 44. pospésny, adj., [velox]: po poselstvi po- fpiefnem (— velociter deferenda) 69. póst, »., quadragesima: w poftie (— qua- dragesima) 11*. postáti, ». 27, [stare]: pod niem£to po- ftogie (—latitant) 44. postava, /, statura: jsü bielí a poftawy slušnej (— stature) 100. postavcovy, adj., sericeus: w poftawczo- wiech rûsiech chodie 93 (— sericeis). postavec, m., pannus: tu poftawcze délaji (Z buchiranus) 11. čistým poftawczem pfikryjí (— panno) 33*, na hedvábí a na poftawczich délají (— in serico) 10*, po- ftawcze zlaté (— pannos) 18*, na poftaw- czich delaji 16* a/d. postavitl, v». ^/., ponere: (ktoZ) nalezenü véc chce poftawiti (— repetere) 65*, na tom koné poftawij (— ponunt) 19* a/d. postele, /., lectus: na velmi tvrdé po- ftely leZie (— stramina) 51*, poftely mno stvie (— lectorum) 22*, na své smrtedIné poftely (— in mortis articulo) 3 a/d. postiti só, v. ;//^/., ieiunare: poftiecze fie 14*, mnoho fie poftie 51* aźd. postranní, aa/., collateralis: mezi dvéma sukoma poftrannijma (— collaterales) 75* atd. postupiti, s. ^/., retrocedere: poftupi zasé inhed (— retrocedit) 78*, nebo zasé po- ftupil (— retrocessisset) 53, vyse s lo- démi poftupie (— ascendunt) 108* a/d. posvétiti, v 2/, dedicare: klásterü po- fwieczenich modlám (— dedicata) 32*. pośćvati, z. ^/, provocare: levharta na jelena poffczige (— provocat) 50. 259 poskvrna, /, macula: beze vsie poffkwrny (— macula carens) 108, mélali by po- ffkwrnu neb vadu (— maculam) 56 a/4. pot, »., [sudor]: (ru&nik), jesto sobé jím pot stieral (— sudarium) 36*. potézati sé, v. p/., requirere: o to fie bil potazal s jedniem králem (— requisivit) 52*. atd. potepati, v. ^/., victoriam obtinere: potepu je svítéziec (— victoriam obtinent) 45. potkati, z. 2/., [occurrere]: kteréhoZ po- tkagye (— obvios) 41. potok, »., fluvius: fek a potokuow (= flu- minum) 6, 7; potok Eyfrates . . . jeden { potokuow (= fluvius) 11°, pfes potok (— fluuium) 5*, ze étyf potokuow (— flu- men) 5* ald. potom, adr., postea: potom popsány budú (Z infra) 9, potd (= post) 9, a to potom piji (= postea) 44. potom shledáno bude (= infra) 7* ata. V. po a ten. potratiti, z. p/., perdere: że by potratila obilé své (— perdiderit) 70. potíeba, /, necessarium: aby jim byla potrzeba dána (-— provideri) 8*, se vší potrzebu (— necessariis) 9*, plná potrze- ba (— in expens s) 7 atd. potrebovati, v. 1mp/., requirere: dvd std neb viece lodnikôv potrzebugi 99* (= requirit), ktozkolivék jeho potrzebuge küpiti 68. potvrditi, v. #/, confirmare: král toho po- twrdi svü mocí (— confirmat) 68, a£ by potwrzen byl (— crearetur) 7°, aż by papež zvolen byl a potwrzen (— crea: cionem) 3 ad. povédéti, v. ?/, [dicere]: powediel andél jmeno 14* afd. povésiti, v. ^/., appendere: svój klobúk... pfede dvefmi powiefy (— appendit) 78*. povést, /., bistoria: js tu rozliéné powiefti (— ystorie) 57. povéttie, n4, aer: powietrzie zdravé 10* (— aer), zlého powietrzie (— tempestatis) 116, temné powietrzie (— aer) 126, v prospésném powietrzi (— vento) 5, powietrzie sé zatmí (— aer) 18 atd. povisnüti, v. 5/., sustentari: tak powyfne u povétfie (= sustentaretur) 29*. povolenie, zč., consensus: nemohl sé k po- woleni ptikloniti (— consensum) 9, pfie- zen a powolenie (— favorem) 29, dal po- wolenie (— consensum) 9*, s powolenie 17*
posiední, adj. ultimus: w poflednych končinách (— ultimis) 21“ atd, rčení: když již popoflednie jdiechu (— ultimo). poslechnüti, v. ?/, acquiescere: rady je- jich poflech (= acquiescens) 121*. poslüchati, z. imps, [audire]: rid mie pofluchafie 15. posluśenstvie, »/, oboedientia: kdyż pro jeho pofluffenftwye (— obediencia) 23. poslu&ny, adj., oboediens: ihned pofluffen jest (— obedit) 45, jehoZ pofluffny jsü — obediunt) 123, aby jeho ve vsem pofluffnij byli (— obedientes) 35 a/d. posmievatl sé, z.. imp/., irridere: Kristové fie pofmywati moci (— irridere) 54* pospóch, »., [celeritas]: na pofpiech jeti (— celeriter) 44. pospésny, adj., [velox]: po poselstvi po- fpiefnem (— velociter deferenda) 69. póst, »., quadragesima: w poftie (— qua- dragesima) 11*. postáti, ». 27, [stare]: pod niem£to po- ftogie (—latitant) 44. postava, /, statura: jsü bielí a poftawy slušnej (— stature) 100. postavcovy, adj., sericeus: w poftawczo- wiech rûsiech chodie 93 (— sericeis). postavec, m., pannus: tu poftawcze délaji (Z buchiranus) 11. čistým poftawczem pfikryjí (— panno) 33*, na hedvábí a na poftawczich délají (— in serico) 10*, po- ftawcze zlaté (— pannos) 18*, na poftaw- czich delaji 16* a/d. postavitl, v». ^/., ponere: (ktoZ) nalezenü véc chce poftawiti (— repetere) 65*, na tom koné poftawij (— ponunt) 19* a/d. postele, /., lectus: na velmi tvrdé po- ftely leZie (— stramina) 51*, poftely mno stvie (— lectorum) 22*, na své smrtedIné poftely (— in mortis articulo) 3 a/d. postiti só, v. ;//^/., ieiunare: poftiecze fie 14*, mnoho fie poftie 51* aźd. postranní, aa/., collateralis: mezi dvéma sukoma poftrannijma (— collaterales) 75* atd. postupiti, s. ^/., retrocedere: poftupi zasé inhed (— retrocedit) 78*, nebo zasé po- ftupil (— retrocessisset) 53, vyse s lo- démi poftupie (— ascendunt) 108* a/d. posvétiti, v 2/, dedicare: klásterü po- fwieczenich modlám (— dedicata) 32*. pośćvati, z. ^/, provocare: levharta na jelena poffczige (— provocat) 50. 259 poskvrna, /, macula: beze vsie poffkwrny (— macula carens) 108, mélali by po- ffkwrnu neb vadu (— maculam) 56 a/4. pot, »., [sudor]: (ru&nik), jesto sobé jím pot stieral (— sudarium) 36*. potézati sé, v. p/., requirere: o to fie bil potazal s jedniem králem (— requisivit) 52*. atd. potepati, v. ^/., victoriam obtinere: potepu je svítéziec (— victoriam obtinent) 45. potkati, z. 2/., [occurrere]: kteréhoZ po- tkagye (— obvios) 41. potok, »., fluvius: fek a potokuow (= flu- minum) 6, 7; potok Eyfrates . . . jeden { potokuow (= fluvius) 11°, pfes potok (— fluuium) 5*, ze étyf potokuow (— flu- men) 5* ald. potom, adr., postea: potom popsány budú (Z infra) 9, potd (= post) 9, a to potom piji (= postea) 44. potom shledáno bude (= infra) 7* ata. V. po a ten. potratiti, z. p/., perdere: że by potratila obilé své (— perdiderit) 70. potíeba, /, necessarium: aby jim byla potrzeba dána (-— provideri) 8*, se vší potrzebu (— necessariis) 9*, plná potrze- ba (— in expens s) 7 atd. potrebovati, v. 1mp/., requirere: dvd std neb viece lodnikôv potrzebugi 99* (= requirit), ktozkolivék jeho potrzebuge küpiti 68. potvrditi, v. #/, confirmare: král toho po- twrdi svü mocí (— confirmat) 68, a£ by potwrzen byl (— crearetur) 7°, aż by papež zvolen byl a potwrzen (— crea: cionem) 3 ad. povédéti, v. ?/, [dicere]: powediel andél jmeno 14* afd. povésiti, v. ^/., appendere: svój klobúk... pfede dvefmi powiefy (— appendit) 78*. povést, /., bistoria: js tu rozliéné powiefti (— ystorie) 57. povéttie, n4, aer: powietrzie zdravé 10* (— aer), zlého powietrzie (— tempestatis) 116, temné powietrzie (— aer) 126, v prospésném powietrzi (— vento) 5, powietrzie sé zatmí (— aer) 18 atd. povisnüti, v. 5/., sustentari: tak powyfne u povétfie (= sustentaretur) 29*. povolenie, zč., consensus: nemohl sé k po- woleni ptikloniti (— consensum) 9, pfie- zen a powolenie (— favorem) 29, dal po- wolenie (— consensum) 9*, s powolenie 17*
Strana 260
260 otce (— consensum prebente) 43, 84* atd. V. povoliti. povoliti, v. ^/., consensum adhibere: powo- ly onomu (— consensum adhibens) 52*. V. povolenie povstávatl, v. ;m?f., insurgere: by jedna polovice proti druhé powftawala (— in- surgere) 40. povýšiti, v. ^/., sublimare: vida sé tak powyffena v takej chvále (— sublimatum) 39°. pozlacenie v. pozlatiti. pozlatiti, z. 2/., deaurare: vsecky pozla- czene (— deaurata) 37, palácové krásné divným a rozliénym malováním y Tpo- zlaczenym (— deaurata) 22 a/d. poznati, v. ^/., cognoscere : poznawffe jeho pfíjmé . . . (— cognito) 89°, domóv by sé Tpoznafti neuméli (— redire nesci- rent) 126, aby poznal ten... (— agno- scat) 10 a/4. tpozfieti vo. pelie. pozvonltl, v. ?/, [campanam pulsare]: v kterýžto zvon každý večer třikrát po- zwonie (— signa fiunt) 58. po£ádati, v. ^/., rogare: krâl... +poza- daffe vzali jsû (Z rogaverat) 7°. po£ehnati, v. ^/., benedicere: jmeno veli- kého kám bud pozehnano (— benedictum sit) 55 po£ieratl, v. i»?/, comedere: snédüce maso pozieragi i adamanty (— com- edunt) 113*. po£itek, »., fructus: od vína... pozitek béfe 97 (— fructus). pożlvanie, ;/.. digestio: Kk poziwanie (— digestio) 114. F. po£ivati. požívati, v zmp/., l. manducare: duše jeho poziwa (= manducat) 33*, afd.; v. poží- vanie. ll. uti: mokrosti poziwagi k mazání (— utuntur) 11. požřieti, v. p/, transglutire: že by jed- noho člověka dobře pozrzel (— trans- glutiret) 80. práce, /., labor: s mnohü praczi (= labor) 10, praczi jsem ptijal (— laborem assum- psi) 3, praczie tej cesty (— laborem) 125*, svü praczi (— labor) 42, s velikü praczi (— laboribus) 8*, pracze (— tantis laboribus) 10, jiného na praczi nemají 117* atd. velikej pracny, adj. periculosus: chod praczni jest (— periculosus) 32*. pracovati, v. ;2/., laborare: kdyZ (Kri- stus) praczowal cestü w horko 3^*, iena dlúhý čas a téZce jest praczowala (— la- boravit) 81* at. pracovitÿ, adj., laboriosus: jsü harovití a praczowyti (— laboriosissimi) 44, nejsüt rozkochani ale praczowietie jsi velmi (= laboriosi) 43* a/a. prach, », pulvis: z prachu kostí (— de pulverc) 114, z něhož prach dělaný jest dobrý očima 21. prak, »., machina: chcem prakuow nadé- lati . . . tfi praky velmi dobré . . . aby města praky nezkazili 90* (= id) pramen, » , vena: pramen zemní (— vena) 21. pranie, »., [lotio]: jiného pranije netřeba (— lavari) 35. prask, »., strepitus: donévadZ nepfivyknü tomu prafku (— strepitum) 76. pravda, /.. veritas: věrná prawda (= ve- ritatem) 3, bylali to prawda 14, jestli to prawda (— verum) 6*, jako by sé w praw- die ta svatba stala (— in veritate) 43* ald. ss. právé, adv., [vere]: pwie takéZ vypravo- val (— similiter) 3; sesz/uje: jako t pawe kdyZ ... (—sicut) 124, jakZto prawie vlasy (= ut) 19, až prawie došli (— do- nec) 5* at4. V. pravy. pravenie, z/, relatio: nechám prawenie pro krátkost (— scribere) 99, jeho pra- wenie (— relacio) 3, ku praweni (— ad narranda) 10 a/4. V". praviti. pravidlo, z;£., gubernaculum: lodníci mu- sejí zdvihnüti prawidla (— gubernacula seu temones) 104. praviti, v p/., dicere: psano stoji a pra- weno geft (— dictum est) 124, geft pra- wil Ze ... (— asseruit) 3, také pwy Ze... (—fertur) 11*, aby jemu prawily (Z enarrarent) 8°, to prawym (— refero) 22 atd. ss. V. pravenie. právo, z/., ius: f prawem jeho pravenie (— merito) 3, kdyZ z prawa má volen býti (= de iure) 45, má pod svým pra- wem mést ... (= sub iure) 87 a/4. V. pravy. pravy, adj., I. [dexter]: prawe oko 15.
260 otce (— consensum prebente) 43, 84* atd. V. povoliti. povoliti, v. ^/., consensum adhibere: powo- ly onomu (— consensum adhibens) 52*. V. povolenie povstávatl, v. ;m?f., insurgere: by jedna polovice proti druhé powftawala (— in- surgere) 40. povýšiti, v. ^/., sublimare: vida sé tak powyffena v takej chvále (— sublimatum) 39°. pozlacenie v. pozlatiti. pozlatiti, z. 2/., deaurare: vsecky pozla- czene (— deaurata) 37, palácové krásné divným a rozliénym malováním y Tpo- zlaczenym (— deaurata) 22 a/d. poznati, v. ^/., cognoscere : poznawffe jeho pfíjmé . . . (— cognito) 89°, domóv by sé Tpoznafti neuméli (— redire nesci- rent) 126, aby poznal ten... (— agno- scat) 10 a/4. tpozfieti vo. pelie. pozvonltl, v. ?/, [campanam pulsare]: v kterýžto zvon každý večer třikrát po- zwonie (— signa fiunt) 58. po£ádati, v. ^/., rogare: krâl... +poza- daffe vzali jsû (Z rogaverat) 7°. po£ehnati, v. ^/., benedicere: jmeno veli- kého kám bud pozehnano (— benedictum sit) 55 po£ieratl, v. i»?/, comedere: snédüce maso pozieragi i adamanty (— com- edunt) 113*. po£itek, »., fructus: od vína... pozitek béfe 97 (— fructus). pożlvanie, ;/.. digestio: Kk poziwanie (— digestio) 114. F. po£ivati. požívati, v zmp/., l. manducare: duše jeho poziwa (= manducat) 33*, afd.; v. poží- vanie. ll. uti: mokrosti poziwagi k mazání (— utuntur) 11. požřieti, v. p/, transglutire: že by jed- noho člověka dobře pozrzel (— trans- glutiret) 80. práce, /., labor: s mnohü praczi (= labor) 10, praczi jsem ptijal (— laborem assum- psi) 3, praczie tej cesty (— laborem) 125*, svü praczi (— labor) 42, s velikü praczi (— laboribus) 8*, pracze (— tantis laboribus) 10, jiného na praczi nemají 117* atd. velikej pracny, adj. periculosus: chod praczni jest (— periculosus) 32*. pracovati, v. ;2/., laborare: kdyZ (Kri- stus) praczowal cestü w horko 3^*, iena dlúhý čas a téZce jest praczowala (— la- boravit) 81* at. pracovitÿ, adj., laboriosus: jsü harovití a praczowyti (— laboriosissimi) 44, nejsüt rozkochani ale praczowietie jsi velmi (= laboriosi) 43* a/a. prach, », pulvis: z prachu kostí (— de pulverc) 114, z něhož prach dělaný jest dobrý očima 21. prak, »., machina: chcem prakuow nadé- lati . . . tfi praky velmi dobré . . . aby města praky nezkazili 90* (= id) pramen, » , vena: pramen zemní (— vena) 21. pranie, »., [lotio]: jiného pranije netřeba (— lavari) 35. prask, »., strepitus: donévadZ nepfivyknü tomu prafku (— strepitum) 76. pravda, /.. veritas: věrná prawda (= ve- ritatem) 3, bylali to prawda 14, jestli to prawda (— verum) 6*, jako by sé w praw- die ta svatba stala (— in veritate) 43* ald. ss. právé, adv., [vere]: pwie takéZ vypravo- val (— similiter) 3; sesz/uje: jako t pawe kdyZ ... (—sicut) 124, jakZto prawie vlasy (= ut) 19, až prawie došli (— do- nec) 5* at4. V. pravy. pravenie, z/, relatio: nechám prawenie pro krátkost (— scribere) 99, jeho pra- wenie (— relacio) 3, ku praweni (— ad narranda) 10 a/4. V". praviti. pravidlo, z;£., gubernaculum: lodníci mu- sejí zdvihnüti prawidla (— gubernacula seu temones) 104. praviti, v p/., dicere: psano stoji a pra- weno geft (— dictum est) 124, geft pra- wil Ze ... (— asseruit) 3, také pwy Ze... (—fertur) 11*, aby jemu prawily (Z enarrarent) 8°, to prawym (— refero) 22 atd. ss. V. pravenie. právo, z/., ius: f prawem jeho pravenie (— merito) 3, kdyZ z prawa má volen býti (= de iure) 45, má pod svým pra- wem mést ... (= sub iure) 87 a/4. V. pravy. pravy, adj., I. [dexter]: prawe oko 15.
Strana 261
ll. verus: prawy Tatafi jsu (= veri et recti) 124, jméno prawe biese 22*, sendu s prawy cesty (— du- cuntur ad devia) 32 atd. prázdny, adj, vacuus: je samy prazdnij na bfeze posadiec (— vacuos) 116*; prázdnd Zenka — meretrix: jest tu Zenek prazdnych dvaceti tisíc (— meretricum) 58“ atd. přiběhnůútí, v. 5/, currere: przebiechnu za den 200 mil (— currunt) 69, dlühü cestu przebiehnu 69* (— expeditur) a/a. přebohatý, ad/., valde dives: król mocny a przebohate (— dives valde) 88. pfebyti, z. p/., manere: aby tu przebily (mansuri) 7* S7ovz. płeb$vati. pfebyvanie, zr, habitatio: nenie lidského przebywanij (Z habitacio) 17. Srovs. pre- byvati. pfebyvatl, v impf. |. habitare ll. určení různá. Srovn. přebývanie, přebýti. I. dfive jsû przebijwaly po poli (= habitabant) 38°, lidé. jenž tu przebiwagie (Zincole) 46, v mè- stech przebywa (— habitat) 124, kdežto jsü przebiwaly (— immorati sunt) 5° ald. ss. Il. s svého bliZního Zenü przebywati —accedere) 41*; s nimi przebi wage v tovafisství (— consorcium habuisset) 5* a/d. preë, preë, adv., [ultro): béfe sé precz (Z discedit) 35; béfe sé przecz (— dis- cedunt) 46*; precz jdení (— recessus) 9* atd. V. pryč. pred, pr7., [ante]: 1. S Ace. : przed velikého krále (— con- spectui magni Kaam) 6, przed krále prišedše (— ad Regem) 8“ atd ; zvlášté rčení pred sč: jíti przyed fye (— progredi, 27* a/d.; l. S AbZ.: przed królem (= coram Rege) 3*, przed nim 8* (- coram eo) ald. predek, m., antecessor: jeho przedkuow — antecessorum) 108. predikator, m., id. : zakona predykatoruow (= predicatorum) 8. predivné, adv., supra modum: przediwnie krásné (Z supra modum) 22*. V. predivny. ptedivny, ad;., mirabilis: przedywnij lov (mirabilis) 123*, przediwnu okrasńi (— mi- 261 ro) 22*, przediwnu sili (— mirabili) 47*, 88 atd. V. ptedivné. pfedmóstie, »/, suburbium: dvanástero przedmieftie (— suburbia) 58*. předmluva, /., prologus: przedmluwa (— prologus) 3. pfedni, adj., anterior: maji przedny nohy dlihé ( anteriora) 120°. Srovn. pfedsi. pfedsé v. před. předší, » , praedecessor: svých prziedířich (— predecessorum) 124. Srovn. ptedni. predvédètl, v. p/, praescire: przedwieda jeho pfijezd (= prescire) 53. prehrada, /., [saepes]: v kterÿchZ przie- hradach chovaji . . . 57. prehraditl, v. 2/., [obsaepire]: jest r a poly przehrazeno 57. płejiti, v. 2/., transire: tu püûsti przegdu 31", przeducze tFidceti mil (Z terminatis) 71%, kdy£ by tfi dni cesty przeyde 74, przeffly jsi (= pertransierunt) 5° afd. prekaziti, v. ?/, impedire: chtiece prze- kaziti (— impedire) 52. ptekazeti, v. im/., offendere: aby jeden druhému na tom neprzekaziel (— offen- deret) 77, vojska vjela Zádnému neprze- kazegiecze viece (— offendens) 92°, hor- kost neprzekazie (= caret) 50 afd. prekladanie, »/., translatio: práci w prze- kladani (— translacionem) 3. překlásti, z. ^/., transferre: v malé prze- kladucze . . . opét na jiné przekladucze (— transferunt) 122* - 123. prelożiti, v. p/., [transferre]: předmluva z latinské Cesky przelozena 3. preméñovati, v. :mpf, alternare: prze- myenigicze konë (H alternant) 69. premlkniti, z. pf, [silere]: kterak kázal przemlknuti (— silencium imposuit) 54^. přemoci, v. #/., devincere : Ze ho przemoczi nemohl (= superare) 72*, przemohl kám zemé krále Mien (— devicit) 84, kterak vojsky prze (— devicit) 88*, jsüce prze- mozenij od téch (— devicti) 92* a/d. pFenesenle, prene$enie, z/, translatio: o divu przeneffenie (— translacionis) 3*. preneséastnÿy, ad/., infelicissimus : przene- ffczaftnij Machomet (— infelicissimus) 22*. pfepanovati z. p/., superare: veliky Kám na stravé... v$eckna knieZata przepa- nugie (— superare potest) 68. pretezovati, v. imp/. [dissecare]: to tftie przerziezugi (= dividuntur) 50.
ll. verus: prawy Tatafi jsu (= veri et recti) 124, jméno prawe biese 22*, sendu s prawy cesty (— du- cuntur ad devia) 32 atd. prázdny, adj, vacuus: je samy prazdnij na bfeze posadiec (— vacuos) 116*; prázdnd Zenka — meretrix: jest tu Zenek prazdnych dvaceti tisíc (— meretricum) 58“ atd. přiběhnůútí, v. 5/, currere: przebiechnu za den 200 mil (— currunt) 69, dlühü cestu przebiehnu 69* (— expeditur) a/a. přebohatý, ad/., valde dives: król mocny a przebohate (— dives valde) 88. pfebyti, z. p/., manere: aby tu przebily (mansuri) 7* S7ovz. płeb$vati. pfebyvanie, zr, habitatio: nenie lidského przebywanij (Z habitacio) 17. Srovs. pre- byvati. pfebyvatl, v impf. |. habitare ll. určení různá. Srovn. přebývanie, přebýti. I. dfive jsû przebijwaly po poli (= habitabant) 38°, lidé. jenž tu przebiwagie (Zincole) 46, v mè- stech przebywa (— habitat) 124, kdežto jsü przebiwaly (— immorati sunt) 5° ald. ss. Il. s svého bliZního Zenü przebywati —accedere) 41*; s nimi przebi wage v tovafisství (— consorcium habuisset) 5* a/d. preë, preë, adv., [ultro): béfe sé precz (Z discedit) 35; béfe sé przecz (— dis- cedunt) 46*; precz jdení (— recessus) 9* atd. V. pryč. pred, pr7., [ante]: 1. S Ace. : przed velikého krále (— con- spectui magni Kaam) 6, przed krále prišedše (— ad Regem) 8“ atd ; zvlášté rčení pred sč: jíti przyed fye (— progredi, 27* a/d.; l. S AbZ.: przed królem (= coram Rege) 3*, przed nim 8* (- coram eo) ald. predek, m., antecessor: jeho przedkuow — antecessorum) 108. predikator, m., id. : zakona predykatoruow (= predicatorum) 8. predivné, adv., supra modum: przediwnie krásné (Z supra modum) 22*. V. predivny. ptedivny, ad;., mirabilis: przedywnij lov (mirabilis) 123*, przediwnu okrasńi (— mi- 261 ro) 22*, przediwnu sili (— mirabili) 47*, 88 atd. V. ptedivné. pfedmóstie, »/, suburbium: dvanástero przedmieftie (— suburbia) 58*. předmluva, /., prologus: przedmluwa (— prologus) 3. pfedni, adj., anterior: maji przedny nohy dlihé ( anteriora) 120°. Srovn. pfedsi. pfedsé v. před. předší, » , praedecessor: svých prziedířich (— predecessorum) 124. Srovn. ptedni. predvédètl, v. p/, praescire: przedwieda jeho pfijezd (= prescire) 53. prehrada, /., [saepes]: v kterÿchZ przie- hradach chovaji . . . 57. prehraditl, v. 2/., [obsaepire]: jest r a poly przehrazeno 57. płejiti, v. 2/., transire: tu püûsti przegdu 31", przeducze tFidceti mil (Z terminatis) 71%, kdy£ by tfi dni cesty przeyde 74, przeffly jsi (= pertransierunt) 5° afd. prekaziti, v. ?/, impedire: chtiece prze- kaziti (— impedire) 52. ptekazeti, v. im/., offendere: aby jeden druhému na tom neprzekaziel (— offen- deret) 77, vojska vjela Zádnému neprze- kazegiecze viece (— offendens) 92°, hor- kost neprzekazie (= caret) 50 afd. prekladanie, »/., translatio: práci w prze- kladani (— translacionem) 3. překlásti, z. ^/., transferre: v malé prze- kladucze . . . opét na jiné przekladucze (— transferunt) 122* - 123. prelożiti, v. p/., [transferre]: předmluva z latinské Cesky przelozena 3. preméñovati, v. :mpf, alternare: prze- myenigicze konë (H alternant) 69. premlkniti, z. pf, [silere]: kterak kázal przemlknuti (— silencium imposuit) 54^. přemoci, v. #/., devincere : Ze ho przemoczi nemohl (= superare) 72*, przemohl kám zemé krále Mien (— devicit) 84, kterak vojsky prze (— devicit) 88*, jsüce prze- mozenij od téch (— devicti) 92* a/d. pFenesenle, prene$enie, z/, translatio: o divu przeneffenie (— translacionis) 3*. preneséastnÿy, ad/., infelicissimus : przene- ffczaftnij Machomet (— infelicissimus) 22*. pfepanovati z. p/., superare: veliky Kám na stravé... v$eckna knieZata przepa- nugie (— superare potest) 68. pretezovati, v. imp/. [dissecare]: to tftie przerziezugi (= dividuntur) 50.
Strana 262
262 přes, přese, 2/2., per: l. przefs potok (— transierunt fluvium) 5°. przeffenzto mostu nenie 73° przefs indijské mofe 9° (= per) aid. ; pred slabikou jerovou přese; Il. przef celÿ mèsic (— per) 43*, przefs étyti mésiece (— ante) 8* at. presaditi, v. 2/., transplantare: tu je prze- faditi (—transplantari) 57°. I. pfesazovati. presazovati, v. imp/, transplantare: to ovoce przefazugi (= transplantant) 106°. preschnüti, v. p/., [arefieri] : kdyZ potokové przefchnu (= deficiente aqua) 113. pfesilny, adj, fortissimus: tak przefilna hrady (— fortissima) 103*. płestanie, z/., jes ve ricni: bez prestanie —indeficienter: poécechu na né sttie- leti bez przeftanie (— indeficienter) 83*. ptestaviti, v. ?/, transferre: mésto Kám przeftawil (— transtulit) 58. prestupovatl, v. impf., transgredi: pfiká- zanie przeftupugicz (— transgrediendo) 27. presvaty, adj, sanctissimus: vól jest véc przefwata (— sanctissimam) 109“. pFetahniti, v. ^/., trahere: je pfevezi neb przetahnu (— trahunt) 125*. płeveliky, adj.. maximus: novd a prze- welika válka (— grandis) 5, o przewelyky puści (— maximo) 4 afa. pfevelmi, adv., supramodum: jest svétly przewelmij (— supramodum) 108. pfevésti, v. ^/., transferre: na bezpećnój- Sie miesto vojsku przewedl (— transtu- lisset) 53. prevézti, v. pf, [transportare]: je prze- wezu neb pfetáhnü (— trahunt) 125^, przewezli gfu fie (— transierunt) 5* a/d. prevyborny, adj, pulcherrimus: dtievie przewiborne (— pulcherrime) 57*. pfevysiti v. prevysiti. prevysokÿ, adj, altissimus: o przewifo- kych horách (— aitissimis) 4. převýšiti, v. ^/, excedere: (rúcho) svú drahosti przewyfly deset tisic (— excedit) 61. prevysovati, v. impf., excedere: vseckna mésta na küpi przewyífuge (— excedat) 59, perly bielé na ceně i na všem prze- wyffugi (— precellunt) 100* afd. pfevzdieti, v. ^/, vocare: jednej strané przewzdiely Chynchys (— vocaverunt) 40. pfezditi, >. ^, muris vallare: každý svú stranu o své przezdyl (— muris valla- verunt) 74*. přezka, /, [fibula]: mají przezky u uší (— inaures) 26*. pri, prp., [apud]: przi smrti 16 a/a. příběh, m., status: o svém prziebiehu vzkázati (= de statu) 102: pFibiti, v. p/, applicare: jedna dska vždy druhé przibita geft (— applicata) 99*, meécové oceliví, silné przibiti (— infixi) 80° atd. priblizovati sé, ». śmp/., [appropinquare]: když fie rok prziblizowaffe 14°. pFibytl, ». pf, [advenire]: kdyZ kto do hospody przibil (= adiuncti) 96. příčina, /.. causa: taková przieczina byla (— causa) 52 prziczina prodlení (— causa) 6 atd. priéiniti, v. p/, commiscere: przicziniecze müky (— commiscent) 124. přičiňovati, v. imps, addere: mezi témi poétv prziczinugicze neb umenśujice — addendo) 91*, prziczinugy sobé čer- nosti (— superaddunt) 112*, vzdy przi- czynigicz po sedmi (— addendo) 45* afd. přidati, z. 2/., [addere]: s vojskü, kterüz vám przidam (— preferam) 84*, (tak że potom vrübky) przida fie jeden k dru- hému (— conveniunt) 82. pridieti sà, v. 2/., accidere: przidalo gfe jemu taká příhoda 15, przidalo fie geft, ie... (—accidit) 101 a/d pFidr£eti sé, v. imp/., adhaerere: jeho fie przidrzie (— conglutinatus) 21, by fie jinfch przidrzely (— adherere) 77, (ada- manty) fie toho masa przidrzie (— ad- heserunt) 113* a/4. priebytek, »., habitatio: przebitka lidského (= habitacio) 20*, 69 afa. přieč, adv, transversum: na prziecz mofe (— per transversum) 116*. pfiehrada v. přehrada. *pfiekopa, /., fossa: prziekopamy hlubo- kémi (— fossis) 88. pfielis, adv., supra modum: przielifs dosti (— in copia maxima supra modum) 123*. pFieli$nd, adr. nimis: neb by przieliffnie dlühoft byla .. (nimia) 99. VI” pfieliśn$. přielišní v. přielišný, přielišně. pFieli&ny, adj., nimius: przieliffnem chvá . lením (— nimia) 7^, przieliffnu mékkost má 20*, pro przieliffnu zimu (— nimiam) 125 atd. Srovn. pfielisn&.
262 přes, přese, 2/2., per: l. przefs potok (— transierunt fluvium) 5°. przeffenzto mostu nenie 73° przefs indijské mofe 9° (= per) aid. ; pred slabikou jerovou přese; Il. przef celÿ mèsic (— per) 43*, przefs étyti mésiece (— ante) 8* at. presaditi, v. 2/., transplantare: tu je prze- faditi (—transplantari) 57°. I. pfesazovati. presazovati, v. imp/, transplantare: to ovoce przefazugi (= transplantant) 106°. preschnüti, v. p/., [arefieri] : kdyZ potokové przefchnu (= deficiente aqua) 113. pfesilny, adj, fortissimus: tak przefilna hrady (— fortissima) 103*. płestanie, z/., jes ve ricni: bez prestanie —indeficienter: poécechu na né sttie- leti bez przeftanie (— indeficienter) 83*. ptestaviti, v. ?/, transferre: mésto Kám przeftawil (— transtulit) 58. prestupovatl, v. impf., transgredi: pfiká- zanie przeftupugicz (— transgrediendo) 27. presvaty, adj, sanctissimus: vól jest véc przefwata (— sanctissimam) 109“. pFetahniti, v. ^/., trahere: je pfevezi neb przetahnu (— trahunt) 125*. płeveliky, adj.. maximus: novd a prze- welika válka (— grandis) 5, o przewelyky puści (— maximo) 4 afa. pfevelmi, adv., supramodum: jest svétly przewelmij (— supramodum) 108. pfevésti, v. ^/., transferre: na bezpećnój- Sie miesto vojsku przewedl (— transtu- lisset) 53. prevézti, v. pf, [transportare]: je prze- wezu neb pfetáhnü (— trahunt) 125^, przewezli gfu fie (— transierunt) 5* a/d. prevyborny, adj, pulcherrimus: dtievie przewiborne (— pulcherrime) 57*. pfevysiti v. prevysiti. prevysokÿ, adj, altissimus: o przewifo- kych horách (— aitissimis) 4. převýšiti, v. ^/, excedere: (rúcho) svú drahosti przewyfly deset tisic (— excedit) 61. prevysovati, v. impf., excedere: vseckna mésta na küpi przewyífuge (— excedat) 59, perly bielé na ceně i na všem prze- wyffugi (— precellunt) 100* afd. pfevzdieti, v. ^/, vocare: jednej strané przewzdiely Chynchys (— vocaverunt) 40. pfezditi, >. ^, muris vallare: každý svú stranu o své przezdyl (— muris valla- verunt) 74*. přezka, /, [fibula]: mají przezky u uší (— inaures) 26*. pri, prp., [apud]: przi smrti 16 a/a. příběh, m., status: o svém prziebiehu vzkázati (= de statu) 102: pFibiti, v. p/, applicare: jedna dska vždy druhé przibita geft (— applicata) 99*, meécové oceliví, silné przibiti (— infixi) 80° atd. priblizovati sé, ». śmp/., [appropinquare]: když fie rok prziblizowaffe 14°. pFibytl, ». pf, [advenire]: kdyZ kto do hospody przibil (= adiuncti) 96. příčina, /.. causa: taková przieczina byla (— causa) 52 prziczina prodlení (— causa) 6 atd. priéiniti, v. p/, commiscere: przicziniecze müky (— commiscent) 124. přičiňovati, v. imps, addere: mezi témi poétv prziczinugicze neb umenśujice — addendo) 91*, prziczinugy sobé čer- nosti (— superaddunt) 112*, vzdy przi- czynigicz po sedmi (— addendo) 45* afd. přidati, z. 2/., [addere]: s vojskü, kterüz vám przidam (— preferam) 84*, (tak że potom vrübky) przida fie jeden k dru- hému (— conveniunt) 82. pridieti sà, v. 2/., accidere: przidalo gfe jemu taká příhoda 15, przidalo fie geft, ie... (—accidit) 101 a/d pFidr£eti sé, v. imp/., adhaerere: jeho fie przidrzie (— conglutinatus) 21, by fie jinfch przidrzely (— adherere) 77, (ada- manty) fie toho masa przidrzie (— ad- heserunt) 113* a/4. priebytek, »., habitatio: przebitka lidského (= habitacio) 20*, 69 afa. přieč, adv, transversum: na prziecz mofe (— per transversum) 116*. pfiehrada v. přehrada. *pfiekopa, /., fossa: prziekopamy hlubo- kémi (— fossis) 88. pfielis, adv., supra modum: przielifs dosti (— in copia maxima supra modum) 123*. pFieli$nd, adr. nimis: neb by przieliffnie dlühoft byla .. (nimia) 99. VI” pfieliśn$. přielišní v. přielišný, přielišně. pFieli&ny, adj., nimius: przieliffnem chvá . lením (— nimia) 7^, przieliffnu mékkost má 20*, pro przieliffnu zimu (— nimiam) 125 atd. Srovn. pfielisn&.
Strana 263
přiemý, adj, rectus: cestü (= recto tramite) 27°. pfiesti, ©. impf., filari: ji prziefti móž (— filari potest) 117, niti przedu (— fi- lantur) 36 a4. phietel, m.. [amicus]: I. ševčík przitel boží 15° avd. Il. przitele i súsedé (— consanguinei) 20. prletelkyné, /., consanguinea: przitelkynie pfirozené (— consanguineas) 37*. přievoz v. přívoz. рМегей, f.. favor: majíce prziezen (— fa- vorem) 29. pPlhlédanie, s, spectaculum: zbéhne sé k przihledanie (— ad spectaculum) 40. Srovn. prihlédati. ptihlédati, 2. impf., intueri: k tej hře dí- vaje sé przihleda 65 (H intuetur). Sroox. pfihlédanie. příhoda, f., [casus]: taká przihoda 15, zlÿch przihod (— discrimina)... v zljch przihodach (— mortis periculo) 8 afa. pfihoditi sé, v. ^f., |. coaptari Il. accidere. Srovn. prodliti. |. Ze se zubóm velmi dobfe przyho- die (= coaptentur) 81°; Il. téZ by Пе jemu przihodilo (= acci- deret) 20*. pfihrada v. ptiehrada. * peichádáti, v. impf., provenire: zly obyćej jenż przichady z oslepenie modlosluż- ného 76 (— proveniens) Nentli omyl т. přichodí ? přichází? příchod, m., accessus: — accessus) 27. płichodny, ad/., extraneus: pro mnostvie przychodnich lidí (— extraneorum) 58*. pfichystati, v pf., providere: ovsa a ztravy dosti przichiftano geft (— providetur) 69. pFijeti, » ^f., pervenire: przigedu do Ela- cie (— accedunt) 10°, przigeduw k dworu krále (— pervenerunt) 9*, przigedechu poslové 8, cesty, kterémiž gfu bily przi- gely 5°, przigely gfu královi (= perve- nerunt) 8, przigiel bieffe do mésta (— ap- plicuit) 5* a/4. pfijezd, m., adventus: &ekäse przigiezda (— adventum) 52*. pfijleti, &. ^f, suscipere: I. mile je przigal (— suscepit) 6, 8, kterak geft ge przigal král (= sus- cepti sunt) 3°, tu jej przigmie prziemu těžký przichod 263 (= suscipit) 34*, gfu od něho przi- gati 5, 7, 8* (= suscepti), vděčně ji przigmu (— suscipientes) 9 a/d. ss. Il. kfest przigal (— suscepit) 29, práci gfem przigal (— laborem assumpsi) 3, neprzigmely zákona (= susciperet) 121* ad. III. przigaly fie zákona ohyzdného Ma- chometa 104* (— acceperunt), jich fie obyéeji przygmu (— se con- formant) 46 afd. přijímatl, v. smpf., suscipere: i. przigimagi kupi (= recipiunt) 125*, 68* atd. Il. tu neslechetnost za &est przigimate (— suscipitis) 35*. pfiJiti, v. ^, pervenire: jest przigiti k moti (— pervenitur) 46*, jest przigiti k jednej vlasti (— occurrit) 48, prziffly gfu do mésta (— pervenerunt) 7, prziffly fu k bfehu (= pervenerunt) 5, kdyZ již béchu prziffiy (— sunt oblati) 6, kdyZ gfu prziffly na dvór (— pervenerunt) 8°, mla- dice przide 15, rok przigide 15*, przi- ffedffe pred krále (— ingressi) 8* afa. ss.; éasto neosobné: potom przigde do... 17 (— pervenitur), po péti dní przigde krá- lovstvie Ergymul (— invenitur) 47 ad. příjmie, «£4, cognomen: poznaváe jeho przigme (— cognomine) 89*. pfikazanie, z/., mandatum: zvláS&ím przi- kazanym (— mandato) 8, dsky s przi- kazanim (= preceptorias) 10 ad. V. pti- kázati. pFikázati, v. ^^, mandare: schovati przi- kazal (— mandavit) 8*. /'. pfikázanie. pfikazovati, v. imp/., [mandare]: fekl jim a przikazugie 14. V. pfikazati. přikládati, z zmž/., favere: nechtěl jeho hrziechóm przikladati (— favere) 55. pfikloniti, s. 2/., inclinare: hlavu k zemi prziklonycz (— demisso) 62*, nemohl fie przikloniti k povolení (— inclinari) 9 a/d. pFikry, ad/., inmeabilis: horami przykrymi (— inmeabilibus) 113. pilkryti, v. 2/., cooperire: postavcem przi- krygicz (— operiunt) 33*, przikrigy je kozemi (— cooperiunt) 19* g/d. F. při- krytie a ptikryvati. pFikrytie, »/., coopertura: jediné przikryti — cooperturam) 19, jest ten most przi- krit dfevenÿm przikritym (— coopertura)
přiemý, adj, rectus: cestü (= recto tramite) 27°. pfiesti, ©. impf., filari: ji prziefti móž (— filari potest) 117, niti przedu (— fi- lantur) 36 a4. phietel, m.. [amicus]: I. ševčík przitel boží 15° avd. Il. przitele i súsedé (— consanguinei) 20. prletelkyné, /., consanguinea: przitelkynie pfirozené (— consanguineas) 37*. přievoz v. přívoz. рМегей, f.. favor: majíce prziezen (— fa- vorem) 29. pPlhlédanie, s, spectaculum: zbéhne sé k przihledanie (— ad spectaculum) 40. Srovn. prihlédati. ptihlédati, 2. impf., intueri: k tej hře dí- vaje sé przihleda 65 (H intuetur). Sroox. pfihlédanie. příhoda, f., [casus]: taká przihoda 15, zlÿch przihod (— discrimina)... v zljch przihodach (— mortis periculo) 8 afa. pfihoditi sé, v. ^f., |. coaptari Il. accidere. Srovn. prodliti. |. Ze se zubóm velmi dobfe przyho- die (= coaptentur) 81°; Il. téZ by Пе jemu przihodilo (= acci- deret) 20*. pfihrada v. ptiehrada. * peichádáti, v. impf., provenire: zly obyćej jenż przichady z oslepenie modlosluż- ného 76 (— proveniens) Nentli omyl т. přichodí ? přichází? příchod, m., accessus: — accessus) 27. płichodny, ad/., extraneus: pro mnostvie przychodnich lidí (— extraneorum) 58*. pfichystati, v pf., providere: ovsa a ztravy dosti przichiftano geft (— providetur) 69. pFijeti, » ^f., pervenire: przigedu do Ela- cie (— accedunt) 10°, przigeduw k dworu krále (— pervenerunt) 9*, przigedechu poslové 8, cesty, kterémiž gfu bily przi- gely 5°, przigely gfu královi (= perve- nerunt) 8, przigiel bieffe do mésta (— ap- plicuit) 5* a/4. pfijezd, m., adventus: &ekäse przigiezda (— adventum) 52*. pfijleti, &. ^f, suscipere: I. mile je przigal (— suscepit) 6, 8, kterak geft ge przigal král (= sus- cepti sunt) 3°, tu jej przigmie prziemu těžký przichod 263 (= suscipit) 34*, gfu od něho przi- gati 5, 7, 8* (= suscepti), vděčně ji przigmu (— suscipientes) 9 a/d. ss. Il. kfest przigal (— suscepit) 29, práci gfem przigal (— laborem assumpsi) 3, neprzigmely zákona (= susciperet) 121* ad. III. przigaly fie zákona ohyzdného Ma- chometa 104* (— acceperunt), jich fie obyéeji przygmu (— se con- formant) 46 afd. přijímatl, v. smpf., suscipere: i. przigimagi kupi (= recipiunt) 125*, 68* atd. Il. tu neslechetnost za &est przigimate (— suscipitis) 35*. pfiJiti, v. ^, pervenire: jest przigiti k moti (— pervenitur) 46*, jest przigiti k jednej vlasti (— occurrit) 48, prziffly gfu do mésta (— pervenerunt) 7, prziffly fu k bfehu (= pervenerunt) 5, kdyZ již béchu prziffiy (— sunt oblati) 6, kdyZ gfu prziffly na dvór (— pervenerunt) 8°, mla- dice przide 15, rok przigide 15*, przi- ffedffe pred krále (— ingressi) 8* afa. ss.; éasto neosobné: potom przigde do... 17 (— pervenitur), po péti dní przigde krá- lovstvie Ergymul (— invenitur) 47 ad. příjmie, «£4, cognomen: poznaváe jeho przigme (— cognomine) 89*. pfikazanie, z/., mandatum: zvláS&ím przi- kazanym (— mandato) 8, dsky s przi- kazanim (= preceptorias) 10 ad. V. pti- kázati. pFikázati, v. ^^, mandare: schovati przi- kazal (— mandavit) 8*. /'. pfikázanie. pfikazovati, v. imp/., [mandare]: fekl jim a przikazugie 14. V. pfikazati. přikládati, z zmž/., favere: nechtěl jeho hrziechóm przikladati (— favere) 55. pfikloniti, s. 2/., inclinare: hlavu k zemi prziklonycz (— demisso) 62*, nemohl fie przikloniti k povolení (— inclinari) 9 a/d. pFikry, ad/., inmeabilis: horami przykrymi (— inmeabilibus) 113. pilkryti, v. 2/., cooperire: postavcem przi- krygicz (— operiunt) 33*, przikrigy je kozemi (— cooperiunt) 19* g/d. F. při- krytie a ptikryvati. pFikrytie, »/., coopertura: jediné przikryti — cooperturam) 19, jest ten most przi- krit dfevenÿm przikritym (— coopertura)
Strana 264
264 75, ponebie ješto u nás przikriti slove (id.) 99*. V. pfikryti. pFikryvati, ». ;mp/. cooperire: przikrywagie sobě zuby zlatémi plechy (= coopertos deferunt) 81* a/2. V. pfikryti. pfiléci, v. ^/., (accumbere]: vojsko k nému przileczi nemohlo (— locari) 90* ; przilehl král Mien k méstu Vociam (— venit) 83 atd. příležeti, v. źmp/., affinem esse: jemuż przilezie (= affines sunt) 126*, jeżto przielezie Armenóm (— affines sunt) 47 atd. přimlúvatl, v. imp/., exprobare: kfestanôm przimluwati (— exprobare) 54°. přinášeti, v. impf, deferre: (kamenie) z Indie przinaffegi 98 (= deferuntur), 110; odjinud przinaffegie (— deferuntur) 57* atd. pfinésti, v. pf. offerre: aby przineffly (= deferrent) 7, kterćż gfu byli przi- nefly króli (= duxerant) 9*, dary s sebi biechu przinefly (— obtulerunt) 5*, krá- lovi przineffen gfa (— oblatus est) 54, 67* atd., prinositi, v. impf. deferre: (porcellány) przinofie z Indie 81* (— deferuntur) atd. připásti, v. »f., [occurrere]: by jej král mél przipafti (— de eius occursa) 53. príprava, f., apparatus: v královskej przi- prawie (— apparatu) 73, 61; všickna przipwa k kterakémZkoli hodóm (— pre- paramenta) 94. pHMpraviti, ». ^f, praeparare: lodi przipra- witi (— preparari) 9*, dary prziprawywffe (= preparantes) 5, kdyż biechu przipra- weni (— preparati) 7, o krasü przipra- weni biechu (— apparatu ornate erant) 22° ald. připuditi, v. ^/., cogere: kdyz jej przipudij (— coguntur) 20*. pFipustitl, z. 2/., [admittere]: k žádnému svédectví by jeho neprzipuftily (— pro- hiberetur) 111. přirozený, adj, [naturalis]: přítelkyně przirozene (— consanguineas) 37*, lázni przirozene 20, jazykem przirozenym — vulgariter) 6 atd. pFisaha, f, [iuramentum]: pod przifahu jest pravil (— constanti firmitate) 3. pfisáhnüti z. pfisieci. płisieci, v. ^f., iurare: przifahl, Ze nechce — iuravit) 52%. piíslovie, »/., vulgare: jest ohňóv, podlé prziflowie vlaského mluvíce (— iuxta vulgare ytalicum) 96. pčíslušetl, v. impf, spectare: k nim těla przifluffegi (— spectant) 33, coż k brani przifluffie 17, przifluffie vlasti velikej — est de provincia) 48, 86* a/d. pFistönek, m., cortina: opona mramorová neb prziftienek (= cortina) 71°. pFistróiti, z. sf., guatere: k břehóm (lodi) prziftrczeni byly (= quaterentur) 101. přistúpiti, z. 2f, accedere: ku popsání již prziftupyme (— accedamus) 46, budú chtieti prziftupiti 14, již ku pravení prziftupym (= accedamus) 10 atd. přiščekati, v. ^f, [latratu] provocare: psóv k nému [aby] neprziffcziekaly (— provocentur) 86*. pPitrhnüti, v. impf., divertere: když przi- trhnu k bfehu (— divertit) 116. pfivab, m., reclamatorium: kazdÿ z tèch má prziwab a čepičku 65 (= reclama- torium). privabiti, » 2f., vocare: má pfívab, aby mohl prziwabiti (— vocare) 65. příval, », imber: hustj prziwal neb dešč (— imbres) 54. pflvázati, v. ^f., ligare: prziewezy je (koně) k dfieví (— ligant) 83*, prziwiezy šest psóv (— ligant) 125' má dvé barce k sobé prziwazane (— colligate) 100 afd. piivazovati, z. śmpf., [ligare]: lodie kterćż k bfehu prziwazugi (— adherentes) 86. pfivésti, z. 5f, introducere: prziwefti k sobé kazováse (— introduci) 8*, ja- tého prziwedly zasé (— reduxerunt) 119*. privézti, z. ^f., deferre: prziwezte k nám (= deferetis) 116*, 99 afa. pfivoditi, r. 7mpf., adducere: Iva pitoméhe prziwodie (— adducitur) 63. přivolati, v. pf., convocare: káie je král pfed sé prziwolati (— convocans) 84°, prziwolagi ty jisté . . . (— convocantur) 106 a/d. pFlvolltl, v. ^f., acquiescere: král prziwoly k jejich prosbé (— acquiescens) 35*. pfivoz, m., [portatio]: od prziwozu véeho kupeéstvie (— que deferunt) 99. přivoziti, v. ;mpf., deferre: genż prziwozie kupi (— deducunt) 125*, (kipi) coż fie tu prziwozie (= deferuntur) 99 afd. ptivyknuti. ». ^f, assuescere: rybám jest prziwykly (— assueta) 123*, ješto jemu
264 75, ponebie ješto u nás przikriti slove (id.) 99*. V. pfikryti. pFikryvati, ». ;mp/. cooperire: przikrywagie sobě zuby zlatémi plechy (= coopertos deferunt) 81* a/2. V. pfikryti. pfiléci, v. ^/., (accumbere]: vojsko k nému przileczi nemohlo (— locari) 90* ; przilehl král Mien k méstu Vociam (— venit) 83 atd. příležeti, v. źmp/., affinem esse: jemuż przilezie (= affines sunt) 126*, jeżto przielezie Armenóm (— affines sunt) 47 atd. přimlúvatl, v. imp/., exprobare: kfestanôm przimluwati (— exprobare) 54°. přinášeti, v. impf, deferre: (kamenie) z Indie przinaffegi 98 (= deferuntur), 110; odjinud przinaffegie (— deferuntur) 57* atd. pfinésti, v. pf. offerre: aby przineffly (= deferrent) 7, kterćż gfu byli przi- nefly króli (= duxerant) 9*, dary s sebi biechu przinefly (— obtulerunt) 5*, krá- lovi przineffen gfa (— oblatus est) 54, 67* atd., prinositi, v. impf. deferre: (porcellány) przinofie z Indie 81* (— deferuntur) atd. připásti, v. »f., [occurrere]: by jej král mél przipafti (— de eius occursa) 53. príprava, f., apparatus: v královskej przi- prawie (— apparatu) 73, 61; všickna przipwa k kterakémZkoli hodóm (— pre- paramenta) 94. pHMpraviti, ». ^f, praeparare: lodi przipra- witi (— preparari) 9*, dary prziprawywffe (= preparantes) 5, kdyż biechu przipra- weni (— preparati) 7, o krasü przipra- weni biechu (— apparatu ornate erant) 22° ald. připuditi, v. ^/., cogere: kdyz jej przipudij (— coguntur) 20*. pFipustitl, z. 2/., [admittere]: k žádnému svédectví by jeho neprzipuftily (— pro- hiberetur) 111. přirozený, adj, [naturalis]: přítelkyně przirozene (— consanguineas) 37*, lázni przirozene 20, jazykem przirozenym — vulgariter) 6 atd. pFisaha, f, [iuramentum]: pod przifahu jest pravil (— constanti firmitate) 3. pfisáhnüti z. pfisieci. płisieci, v. ^f., iurare: przifahl, Ze nechce — iuravit) 52%. piíslovie, »/., vulgare: jest ohňóv, podlé prziflowie vlaského mluvíce (— iuxta vulgare ytalicum) 96. pčíslušetl, v. impf, spectare: k nim těla przifluffegi (— spectant) 33, coż k brani przifluffie 17, przifluffie vlasti velikej — est de provincia) 48, 86* a/d. pFistönek, m., cortina: opona mramorová neb prziftienek (= cortina) 71°. pFistróiti, z. sf., guatere: k břehóm (lodi) prziftrczeni byly (= quaterentur) 101. přistúpiti, z. 2f, accedere: ku popsání již prziftupyme (— accedamus) 46, budú chtieti prziftupiti 14, již ku pravení prziftupym (= accedamus) 10 atd. přiščekati, v. ^f, [latratu] provocare: psóv k nému [aby] neprziffcziekaly (— provocentur) 86*. pPitrhnüti, v. impf., divertere: když przi- trhnu k bfehu (— divertit) 116. pfivab, m., reclamatorium: kazdÿ z tèch má prziwab a čepičku 65 (= reclama- torium). privabiti, » 2f., vocare: má pfívab, aby mohl prziwabiti (— vocare) 65. příval, », imber: hustj prziwal neb dešč (— imbres) 54. pflvázati, v. ^f., ligare: prziewezy je (koně) k dfieví (— ligant) 83*, prziwiezy šest psóv (— ligant) 125' má dvé barce k sobé prziwazane (— colligate) 100 afd. piivazovati, z. śmpf., [ligare]: lodie kterćż k bfehu prziwazugi (— adherentes) 86. pfivésti, z. 5f, introducere: prziwefti k sobé kazováse (— introduci) 8*, ja- tého prziwedly zasé (— reduxerunt) 119*. privézti, z. ^f., deferre: prziwezte k nám (= deferetis) 116*, 99 afa. pfivoditi, r. 7mpf., adducere: Iva pitoméhe prziwodie (— adducitur) 63. přivolati, v. pf., convocare: káie je král pfed sé prziwolati (— convocans) 84°, prziwolagi ty jisté . . . (— convocantur) 106 a/d. pFlvolltl, v. ^f., acquiescere: král prziwoly k jejich prosbé (— acquiescens) 35*. pfivoz, m., [portatio]: od prziwozu véeho kupeéstvie (— que deferunt) 99. přivoziti, v. ;mpf., deferre: genż prziwozie kupi (— deducunt) 125*, (kipi) coż fie tu prziwozie (= deferuntur) 99 afd. ptivyknuti. ». ^f, assuescere: rybám jest prziwykly (— assueta) 123*, ješto jemu
Strana 265
neprziwikl (— assueti) 19, donévadZ ne- prziwiknu (— assuescant) 76 a/d. pfízniti v. przniti. prizvatl, v. ^f., vocare: ktož gľu tu byli przizwani (— vocati) 67. pro, ?*7?., [propter]: pro kteráZto véc (— ob quam causam) 5*, pro mnoho cti (— me- rito virtutis) 3, pro lepšie prospěch (— gracia) 5 a4d. ss. Srovn. proc, pronéz, proto, protoi(e). probofiti, v. gf., [destruere]: t prohorziecze sténu (— aperturam) 33*. procititl, v. ^f. excitari: kdyZ procziczi- chu (—excitabantur) 23, kdyZ proczi- tiechu (— sopore soluto) 2?, 112^ af. proč, cj, quare: kterak a procz 4* (— quare) f precz jest neshledal (— quare) 52*, procz sć naućil 9, 3 a/d. Srovz. pro a č. prodati, v. pf., deferre: potom prodadie (— defertur) 115. Srovz. prodávati. prodávati, ». ;»5f., vendere: prodawagie dobfe (— vendunt) 42, mladsi prodawagi (— vendunt) 18, 70 a2. V. prodati prodienle, z/., prolixitas: příčina prodlení Casu (— prolixitas) 6, knihám prodlenije by pfieliśnć bylo (= prolixites) 117*. Srovn. prodliti. prodlitl, v. »f., differre: tak fie geft T przi- hodilo (— dilata est) 7*. ”. prodlenie projíti, v. »f., pertransire: jesto by pro- ffel (— pertransiens) 18. proléti v. proliti. proliti, proléti, v. ^f. diffundere: polévku prolegij před modlami (— diffundunt) 51, aby krev prolita byla (— ut funderetur) 54 atd. proměna, f. maneries: rozličné promyeny (— maneries) 115. promóniti, ». jf., mutare: když kto umře neb hospodu pmyeny (— mutat) 96. promlesitl, ». ^f., [miscere]: (peří) črvenů a Cernü barvü promyffene 49*. promieśeti z. promiesiti. profie£, cj., propter quod: pro niez jmieni biechu (— propter quod) 8*, proniez ostavivie jej (— propter quod) 7, Pro- nyez let sedmnást . . . (— propter que) 9 atd. V. pro a jenZ. propast, f., [abyssus]: jsá nékaká udolé jako propafti (— valles) 113. propustiti, v. 9/., relaxare: aby kázali pro- puftiti (— relaxari) 119*. 265 prorok, m. propheta: božím prorokem nazývachu (— propheta) 23, 112 atd. prosba, f. petitio: k jejich profbie (— pe- ticio)... jejich profby (— preces) 9*, k jich prozbie (— instancie) 35*, prozba- mij poénü nazyvati (— precibus) 29*, 61* atd. prosinec, »., december: (mésiece) pro- fincze, ledna... (— Decembri) 56“. prosit), v. impf., rogare: často gfu pro- ffyly odpuščenie (— petierunt) 9, profiecze jeho milosti 14*, proffie... mužóv (= rogavit) 6*, aby profily papeže (= ro- gaturi) 6* afd. proso, z/, milium: mnostvie proffa 16 (= milii), je&émene a profij (= milii) 26. prospóch, m., [profectus]: mal profpiech mohla mieti (— poterat prosperari) 8, rro lepšie profpiech (— amplioris gra- cia) 5 atd. prospóśny, adj., prosper: w profpieffne povětří (— prospero vento) 5. prostě, adv., libere: mésto královi proftie vrátie (— libere) 102. prostrané, ad», in commoditate: mohlo by sedéti deset tisiec lida velmi pro- ftranie (— in multa commoditate) 96. prostranny v. prostrané. prostřed, adv., in medio: przoftrzed ko- stela (— in medio) 29. prostfedek, ., medium: jest také na proftrzedku palśc (= in medio) 56% w poftrzedcze tej ohrady (= in medio) 96 atd. prostřední, ad/., mediocris: vzroftu pro- ftrzedny“ (— mediocris) 55*. proštěnie, x/., [liberatio]: za proftieni kře- stanóv 14*; doklad nedosti bezpečný. protáhnüti, ». »f., protendere: Protahla fie geft ta jistá zemé za dvacet dní (— pro- tenditur) 74*. proti, ^*^, versus: proti nim poslal... (— obviam cis) 8, protie Siraku (— ver- sus) 47 atd. protlvenstvie, z/., molestia: Zádného jim protiwenftwie neucinil (— nullo insultu) 89, tu Zaloft a protiewenftwie (— mo- lestia) 54* afd. protiviti 88, ». impf., insurgere: směl fie protiwiti (— insurgere) 52. protivník, »., rebellis: zrádce a protiwnik — rebellis) 54.
neprziwikl (— assueti) 19, donévadZ ne- prziwiknu (— assuescant) 76 a/d. pfízniti v. przniti. prizvatl, v. ^f., vocare: ktož gľu tu byli przizwani (— vocati) 67. pro, ?*7?., [propter]: pro kteráZto véc (— ob quam causam) 5*, pro mnoho cti (— me- rito virtutis) 3, pro lepšie prospěch (— gracia) 5 a4d. ss. Srovn. proc, pronéz, proto, protoi(e). probofiti, v. gf., [destruere]: t prohorziecze sténu (— aperturam) 33*. procititl, v. ^f. excitari: kdyZ procziczi- chu (—excitabantur) 23, kdyZ proczi- tiechu (— sopore soluto) 2?, 112^ af. proč, cj, quare: kterak a procz 4* (— quare) f precz jest neshledal (— quare) 52*, procz sć naućil 9, 3 a/d. Srovz. pro a č. prodati, v. pf., deferre: potom prodadie (— defertur) 115. Srovz. prodávati. prodávati, ». ;»5f., vendere: prodawagie dobfe (— vendunt) 42, mladsi prodawagi (— vendunt) 18, 70 a2. V. prodati prodienle, z/., prolixitas: příčina prodlení Casu (— prolixitas) 6, knihám prodlenije by pfieliśnć bylo (= prolixites) 117*. Srovn. prodliti. prodlitl, v. »f., differre: tak fie geft T przi- hodilo (— dilata est) 7*. ”. prodlenie projíti, v. »f., pertransire: jesto by pro- ffel (— pertransiens) 18. proléti v. proliti. proliti, proléti, v. ^f. diffundere: polévku prolegij před modlami (— diffundunt) 51, aby krev prolita byla (— ut funderetur) 54 atd. proměna, f. maneries: rozličné promyeny (— maneries) 115. promóniti, ». jf., mutare: když kto umře neb hospodu pmyeny (— mutat) 96. promlesitl, ». ^f., [miscere]: (peří) črvenů a Cernü barvü promyffene 49*. promieśeti z. promiesiti. profie£, cj., propter quod: pro niez jmieni biechu (— propter quod) 8*, proniez ostavivie jej (— propter quod) 7, Pro- nyez let sedmnást . . . (— propter que) 9 atd. V. pro a jenZ. propast, f., [abyssus]: jsá nékaká udolé jako propafti (— valles) 113. propustiti, v. 9/., relaxare: aby kázali pro- puftiti (— relaxari) 119*. 265 prorok, m. propheta: božím prorokem nazývachu (— propheta) 23, 112 atd. prosba, f. petitio: k jejich profbie (— pe- ticio)... jejich profby (— preces) 9*, k jich prozbie (— instancie) 35*, prozba- mij poénü nazyvati (— precibus) 29*, 61* atd. prosinec, »., december: (mésiece) pro- fincze, ledna... (— Decembri) 56“. prosit), v. impf., rogare: často gfu pro- ffyly odpuščenie (— petierunt) 9, profiecze jeho milosti 14*, proffie... mužóv (= rogavit) 6*, aby profily papeže (= ro- gaturi) 6* afd. proso, z/, milium: mnostvie proffa 16 (= milii), je&émene a profij (= milii) 26. prospóch, m., [profectus]: mal profpiech mohla mieti (— poterat prosperari) 8, rro lepšie profpiech (— amplioris gra- cia) 5 atd. prospóśny, adj., prosper: w profpieffne povětří (— prospero vento) 5. prostě, adv., libere: mésto královi proftie vrátie (— libere) 102. prostrané, ad», in commoditate: mohlo by sedéti deset tisiec lida velmi pro- ftranie (— in multa commoditate) 96. prostranny v. prostrané. prostřed, adv., in medio: przoftrzed ko- stela (— in medio) 29. prostfedek, ., medium: jest také na proftrzedku palśc (= in medio) 56% w poftrzedcze tej ohrady (= in medio) 96 atd. prostřední, ad/., mediocris: vzroftu pro- ftrzedny“ (— mediocris) 55*. proštěnie, x/., [liberatio]: za proftieni kře- stanóv 14*; doklad nedosti bezpečný. protáhnüti, ». »f., protendere: Protahla fie geft ta jistá zemé za dvacet dní (— pro- tenditur) 74*. proti, ^*^, versus: proti nim poslal... (— obviam cis) 8, protie Siraku (— ver- sus) 47 atd. protlvenstvie, z/., molestia: Zádného jim protiwenftwie neucinil (— nullo insultu) 89, tu Zaloft a protiewenftwie (— mo- lestia) 54* afd. protiviti 88, ». impf., insurgere: směl fie protiwiti (— insurgere) 52. protivník, »., rebellis: zrádce a protiwnik — rebellis) 54.
Strana 266
266 protivny, adj, sinister: nétso protiwne° — sinistrum) 121*. proto, protof, proto£, cj, igitur, propter quod: protot jsü popsány 10 (— autem), a proto . . . (— igitur) 9; a protoz przi- kazuji (= propter quod) 3, 35 atd. V. pro a ten. protože, cj, quod: ptoze Vlachuov ne- vidal (= quod) 5° lodie maji, protoze jich nestvrzuji (= pro eo quod) 19 atd. I. proto. prováleti v. provázeti. provaz, m. funis: prowazi hedvábnémi (= funiculis) 50, 92, 99“ atd. provázeti, v. impf., ducere: jesto tpwa- lely télo (— ducebant) 41; v. provoditi. próvod, », tutela: bezpečný prowod (— tutela) 9*. provoditi, v. z»?f., ducere: má pwozen biti (— deduci) 6*, aby byli prowozeni (— ducerentur) 10 a/42. V. provázeti prsi. m. p/., pectus: uvrZe sé na to ostré železo prfmij (— pectore) 80*. prst, »., digitus: zlato tlásci bylo na dobry prft (— unius digiti) 84*. prusplech, ., coratium : v bojích užívají prufplechuow koZenych (— coratiis) 81. prütek, », virgula: jakito prutky rozlić- nej barvy (— virgulas) 63%, 78 atd. prútíčko, /., ramusculus: jen£ má malé pruticzko (— ramusculos) 78. prvé, adv., |. primo. Srovn. prvý. l. a prwe o Armeni (= primo) 10 atd., nayprwe o Armeni 3* 10 (= primum) 4* azd.; Il. prwe pfijedd... 10%, poradivie se prwe s panstvem (— prius) 6°, 114 atd. prvni, numer., primus: kapitola prwni 3, prwnie Zena jest 37^ prwny král (— pri- mus) 40*; prwnich knih 3, 4*; jest nay- prwnije z mésicuov (= primus) 61 atd.; některé tvary snad od prvny, z. f. prvny, numer. primus: prwne knhy 4*, 51... (= primus), o prwnem králi (= primo rege) 4, s prwnu Żeni (= pri- ma) 55* a/d. V. první. prvorodny, ad/., primogenitus: prworodnij syn (= primogenitus) 55*. prvorozeny, adj, primogenitus: rozeni syn (— primogenitus) 56*. prvý, numer., primus: kapitola prwa 4*, od nrwe* dne v posté (— prima die) 11*, prwo- prwe slove.. (— primum) 16 a/d.; pri číslovkáck: šedesátý prwy 4* atd. V. prvé, zprvu a první. pry&, adv. ultro: již przicz odešel (— dis- cessisse) 78*. V. preč. przniti 88, o. impf., prostitui: hostmi fie prziznij (= prostitute sint) 35. psśti, v. śmpf., scribere: pfati listy (— scri- bi) 6*, pfatij budem (— describemus) 10, umél pfati (— scribere) 8*, bude pfano (— describuntur) 6, coZ v nich pfano geft (— contentorum) 3, pfíano stojí (— dictum est) 124, svrchu pfani pán (— dictus) 10 a/2 psi, adj., canum: maso pfie (— canum) 94* 42* atd. psik, »., catulus: pfyka malého (— catu- lum) 63*. pšenice, /., triticum: mnoéstvie pffenicze (= tritici) 16^, pfenicze dosti (— tritici) 20 atd. pšeničný, aa/, tritici: pffeniczne* chleba (= tritici) 19, pffeniczne® chleba (= tri- ticei) 79 atd. ptactvo z. ptačstvo. ptaéi, ad/., avium: lovuo ptaczich (— avium) 10*, diel podobenstvie ptaczieho (— avi- um) 119*, obrazy lvové, drakové, ptaczie 85% atd. ptaëstvo, ptactvo, ptatctvo, nt, aves: jedno ptaczftwo (— aves) 119, ptatcztwa mnoho (— avium) 26, jiného ptacztwa (— avesque alie) 18“ atd. pták, »., avis: aby sé ptak neurazil... ktož ptak pustil... jiní ptaczi... všech ptakuow (id.) 65, zdvihla sé& jakito ptak 16, ptaczi feceni... 11°, jini 1 ptacztie (— avium species) 46* a/4. pukánle, »/., fragor: třesk toho pukanie (— fragor) 75*. pukati së, v. imp/, scindi: ščiepá sě a pukagie fie 75* (= scinduntur). pukla, /, sonaculum: s velikémi puklamij neb zvonci... kterémiXto puklamij (= sonacula) 69°. © Pulinsanchynz, z/., ;Z.: (řeka) + pulynfan- chynz (= Pulinsanchinc) 71*. pulyftang- hynet 71 (id.). pupek, »., umbilicus: podle pupka (— um- bilicum) 47*. pustevnik, »., eremita: nékterací pufte- niczi (— heremite) 27, tém puftenykó (— heremitis) 27.
266 protivny, adj, sinister: nétso protiwne° — sinistrum) 121*. proto, protof, proto£, cj, igitur, propter quod: protot jsü popsány 10 (— autem), a proto . . . (— igitur) 9; a protoz przi- kazuji (= propter quod) 3, 35 atd. V. pro a ten. protože, cj, quod: ptoze Vlachuov ne- vidal (= quod) 5° lodie maji, protoze jich nestvrzuji (= pro eo quod) 19 atd. I. proto. prováleti v. provázeti. provaz, m. funis: prowazi hedvábnémi (= funiculis) 50, 92, 99“ atd. provázeti, v. impf., ducere: jesto tpwa- lely télo (— ducebant) 41; v. provoditi. próvod, », tutela: bezpečný prowod (— tutela) 9*. provoditi, v. z»?f., ducere: má pwozen biti (— deduci) 6*, aby byli prowozeni (— ducerentur) 10 a/42. V. provázeti prsi. m. p/., pectus: uvrZe sé na to ostré železo prfmij (— pectore) 80*. prst, »., digitus: zlato tlásci bylo na dobry prft (— unius digiti) 84*. prusplech, ., coratium : v bojích užívají prufplechuow koZenych (— coratiis) 81. prütek, », virgula: jakito prutky rozlić- nej barvy (— virgulas) 63%, 78 atd. prútíčko, /., ramusculus: jen£ má malé pruticzko (— ramusculos) 78. prvé, adv., |. primo. Srovn. prvý. l. a prwe o Armeni (= primo) 10 atd., nayprwe o Armeni 3* 10 (= primum) 4* azd.; Il. prwe pfijedd... 10%, poradivie se prwe s panstvem (— prius) 6°, 114 atd. prvni, numer., primus: kapitola prwni 3, prwnie Zena jest 37^ prwny král (— pri- mus) 40*; prwnich knih 3, 4*; jest nay- prwnije z mésicuov (= primus) 61 atd.; některé tvary snad od prvny, z. f. prvny, numer. primus: prwne knhy 4*, 51... (= primus), o prwnem králi (= primo rege) 4, s prwnu Żeni (= pri- ma) 55* a/d. V. první. prvorodny, ad/., primogenitus: prworodnij syn (= primogenitus) 55*. prvorozeny, adj, primogenitus: rozeni syn (— primogenitus) 56*. prvý, numer., primus: kapitola prwa 4*, od nrwe* dne v posté (— prima die) 11*, prwo- prwe slove.. (— primum) 16 a/d.; pri číslovkáck: šedesátý prwy 4* atd. V. prvé, zprvu a první. pry&, adv. ultro: již przicz odešel (— dis- cessisse) 78*. V. preč. przniti 88, o. impf., prostitui: hostmi fie prziznij (= prostitute sint) 35. psśti, v. śmpf., scribere: pfati listy (— scri- bi) 6*, pfatij budem (— describemus) 10, umél pfati (— scribere) 8*, bude pfano (— describuntur) 6, coZ v nich pfano geft (— contentorum) 3, pfíano stojí (— dictum est) 124, svrchu pfani pán (— dictus) 10 a/2 psi, adj., canum: maso pfie (— canum) 94* 42* atd. psik, »., catulus: pfyka malého (— catu- lum) 63*. pšenice, /., triticum: mnoéstvie pffenicze (= tritici) 16^, pfenicze dosti (— tritici) 20 atd. pšeničný, aa/, tritici: pffeniczne* chleba (= tritici) 19, pffeniczne® chleba (= tri- ticei) 79 atd. ptactvo z. ptačstvo. ptaéi, ad/., avium: lovuo ptaczich (— avium) 10*, diel podobenstvie ptaczieho (— avi- um) 119*, obrazy lvové, drakové, ptaczie 85% atd. ptaëstvo, ptactvo, ptatctvo, nt, aves: jedno ptaczftwo (— aves) 119, ptatcztwa mnoho (— avium) 26, jiného ptacztwa (— avesque alie) 18“ atd. pták, »., avis: aby sé ptak neurazil... ktož ptak pustil... jiní ptaczi... všech ptakuow (id.) 65, zdvihla sé& jakito ptak 16, ptaczi feceni... 11°, jini 1 ptacztie (— avium species) 46* a/4. pukánle, »/., fragor: třesk toho pukanie (— fragor) 75*. pukati së, v. imp/, scindi: ščiepá sě a pukagie fie 75* (= scinduntur). pukla, /, sonaculum: s velikémi puklamij neb zvonci... kterémiXto puklamij (= sonacula) 69°. © Pulinsanchynz, z/., ;Z.: (řeka) + pulynfan- chynz (= Pulinsanchinc) 71*. pulyftang- hynet 71 (id.). pupek, »., umbilicus: podle pupka (— um- bilicum) 47*. pustevnik, »., eremita: nékterací pufte- niczi (— heremite) 27, tém puftenykó (— heremitis) 27.
Strana 267
pustiti, v. 2/., (di)mittere: |. bieše puffczen (— dimissus) 121*, když puftiti chtie tisíc (— mittere) 44%, ll. kdyż tu pufti na pastvu (— pona- tur) 28, uzdy puftie (= relaxantes) 126 atd. Ill. orlice uzfiece maso puftie fie k nému (— descendunt) 113*. pustina v. puščina. pustÿ, adj. desertus: w puftich lesich 69, na tom puftem ostrové 101*, jest pufto vede (— deserta) 28, divoká a něčso pufta jest (= silvestris) 124* atd puščadlo, ^, flebotomia: puffczadlem krve nepûsteji (= flebothomia) 114. püsèe, /, desertum: ta puffcze .. . tej puffczij .. . v$icka puffcz 31° —32 (= de- sertum), jednu puffcz 5* (— desertum), na tej puffczi (— deserto) 20*, o jiné puffczi (— deserto) 4 afd. puséeti, v. inp/., jem: krev púščeti, — fle- botomare: krwe nepuffczegi (— minu- unt) 114, puffczegie koňóm krev (= fie- botomant) 44 aid. *pusëina, pustina, /, desertum: mezi dvěma pufífczinama (— deserta) 34*, v tëch puftienach 69, majice puffczin mnoho (= deserta) 27 atd. puśpan, »., buxus: jako puffpan (— bu- xus) 21*. püt, ». (/.?), [peregrinatio] : pütnici, kteří na putt k sv. apoštolu přicházejí (= vi- sitant) 112*, pütník, »., peregrinus: putnyczi pfeb$vaji, kteří na püt pficházeji (— peregrino- rum) 112. püta, z^, vincula: v puta spieti... is puty utiekají (— compedes... vincula) 76. pýcha, /., praesumptio: v takü pychu sé vznésti (— presumpcio) 39*. pykati, v. /»?/., conqueri: jeho smrti pyczi (— conqueruntur) 20. Pyngu), z , id.: (mésto) f Tyguij (— Pinguy) 90. * pyśnó, ad»., optime: pyffnye sé pomftiv (— optime) 122. I”. pyšný. * py&ny, adj., solemnis: majíce pyfíne obéd (= solennissimum) 62*. FH. pyšně. rácitl, v. śmpf., [dignari]: Ze jich raczil stráž býti 10, aby raczil pomoci 14“ atd. rád, adj., libens: rad mše poslúcháše 15, chce rad učiniti 15*, že by chtěl radiegy 267 v ohen uvrci (= proiceret) 39°, mußZie radiegy hledají krásné ženy (— magis) 47°, aby radiegi čest zachovali (— pocius) 35, velblüdóv radiegi zachovaji (= liben- cius) 31° atd. V. rádcé. fad, »., ordo: tuto o rzadu jich (— de ordine) 4% 44; v kostelnim rzadu (= officiis) 126^; tiemto rzadem (— hoc ordine) 44°, priváZí rzadem i— ordine) 125* atd. Srovn. pořád. rada, /., consilium : jeho rada (— consilium) 7^, rada byla dina (= consilia) 5 a/d. rádcé, *radsé, m., consiliarius: ti hayt- mané jsi radfie téch ... radfie toho vý- vody ... jst tradiegie těch ... (= con- siliarii) 44%. 17%, o vzmiku chyby, radéjé v dvodé, v Lfil. XIV. 359—360 atd. raditi, v. ;52/., [suadere]: I. Radyl jim (= persuasit) 6 a/4. ; ll. s hvézdári fie radye (— interro- gant) 33, s modlami fie radie (— con- sulunt) 27 add. fádny, adj, decens: w rzadnem náčiní (— decens) 33. radost, /., gaudium: v rajskych radoftech (— gaudium) 23. radostné, adr., [laete]: pfijal ji radostnye 14. radovati só, v. imp/. gaudere: radowaly gfu fie (— gaudebant) 23. rajsky, adj., paradisi: potokuov rayfkych (— paradisi) 5*, v rayfkych radoftech (— paradisi) 23 aźd.; zołdsłć rajské ja- blko: rayfkych jablek mnoho (— poma paradisi) 17*. rakvice, /, conchile: slimäky neb rak- wiczie (— conchilia) 108*. rámé v. rameno. rameno, z/, humerus: jiné dvé na ra- meny s obi stranü (— humeros) 10.*, na ramenu (— humerum) 11* ala. rána, /., percussio : I. sedm kyjovych ran... poéet ky- jovjch ran (— percussio) 45*. ll. sobě ra" učinie . ... k každé ranie (— vulnus) 110*; (psi uméji sé) z ranij vyvrci (— quod ledere non potest) 86* a/d. raniti, z. śmp/., vulnerare: lev casto velmi ranyen byjvá (— vulneratur) 86* fie velmi ranij (— vulneratur) 110* a/4. ráno, s/, mane: velmi rano (— mane facto) 53°, rano velmi vstavie 15° a/d.
pustiti, v. 2/., (di)mittere: |. bieše puffczen (— dimissus) 121*, když puftiti chtie tisíc (— mittere) 44%, ll. kdyż tu pufti na pastvu (— pona- tur) 28, uzdy puftie (= relaxantes) 126 atd. Ill. orlice uzfiece maso puftie fie k nému (— descendunt) 113*. pustina v. puščina. pustÿ, adj. desertus: w puftich lesich 69, na tom puftem ostrové 101*, jest pufto vede (— deserta) 28, divoká a něčso pufta jest (= silvestris) 124* atd puščadlo, ^, flebotomia: puffczadlem krve nepûsteji (= flebothomia) 114. püsèe, /, desertum: ta puffcze .. . tej puffczij .. . v$icka puffcz 31° —32 (= de- sertum), jednu puffcz 5* (— desertum), na tej puffczi (— deserto) 20*, o jiné puffczi (— deserto) 4 afd. puséeti, v. inp/., jem: krev púščeti, — fle- botomare: krwe nepuffczegi (— minu- unt) 114, puffczegie koňóm krev (= fie- botomant) 44 aid. *pusëina, pustina, /, desertum: mezi dvěma pufífczinama (— deserta) 34*, v tëch puftienach 69, majice puffczin mnoho (= deserta) 27 atd. puśpan, »., buxus: jako puffpan (— bu- xus) 21*. püt, ». (/.?), [peregrinatio] : pütnici, kteří na putt k sv. apoštolu přicházejí (= vi- sitant) 112*, pütník, »., peregrinus: putnyczi pfeb$vaji, kteří na püt pficházeji (— peregrino- rum) 112. püta, z^, vincula: v puta spieti... is puty utiekají (— compedes... vincula) 76. pýcha, /., praesumptio: v takü pychu sé vznésti (— presumpcio) 39*. pykati, v. /»?/., conqueri: jeho smrti pyczi (— conqueruntur) 20. Pyngu), z , id.: (mésto) f Tyguij (— Pinguy) 90. * pyśnó, ad»., optime: pyffnye sé pomftiv (— optime) 122. I”. pyšný. * py&ny, adj., solemnis: majíce pyfíne obéd (= solennissimum) 62*. FH. pyšně. rácitl, v. śmpf., [dignari]: Ze jich raczil stráž býti 10, aby raczil pomoci 14“ atd. rád, adj., libens: rad mše poslúcháše 15, chce rad učiniti 15*, že by chtěl radiegy 267 v ohen uvrci (= proiceret) 39°, mußZie radiegy hledají krásné ženy (— magis) 47°, aby radiegi čest zachovali (— pocius) 35, velblüdóv radiegi zachovaji (= liben- cius) 31° atd. V. rádcé. fad, »., ordo: tuto o rzadu jich (— de ordine) 4% 44; v kostelnim rzadu (= officiis) 126^; tiemto rzadem (— hoc ordine) 44°, priváZí rzadem i— ordine) 125* atd. Srovn. pořád. rada, /., consilium : jeho rada (— consilium) 7^, rada byla dina (= consilia) 5 a/d. rádcé, *radsé, m., consiliarius: ti hayt- mané jsi radfie téch ... radfie toho vý- vody ... jst tradiegie těch ... (= con- siliarii) 44%. 17%, o vzmiku chyby, radéjé v dvodé, v Lfil. XIV. 359—360 atd. raditi, v. ;52/., [suadere]: I. Radyl jim (= persuasit) 6 a/4. ; ll. s hvézdári fie radye (— interro- gant) 33, s modlami fie radie (— con- sulunt) 27 add. fádny, adj, decens: w rzadnem náčiní (— decens) 33. radost, /., gaudium: v rajskych radoftech (— gaudium) 23. radostné, adr., [laete]: pfijal ji radostnye 14. radovati só, v. imp/. gaudere: radowaly gfu fie (— gaudebant) 23. rajsky, adj., paradisi: potokuov rayfkych (— paradisi) 5*, v rayfkych radoftech (— paradisi) 23 aźd.; zołdsłć rajské ja- blko: rayfkych jablek mnoho (— poma paradisi) 17*. rakvice, /, conchile: slimäky neb rak- wiczie (— conchilia) 108*. rámé v. rameno. rameno, z/, humerus: jiné dvé na ra- meny s obi stranü (— humeros) 10.*, na ramenu (— humerum) 11* ala. rána, /., percussio : I. sedm kyjovych ran... poéet ky- jovjch ran (— percussio) 45*. ll. sobě ra" učinie . ... k každé ranie (— vulnus) 110*; (psi uméji sé) z ranij vyvrci (— quod ledere non potest) 86* a/d. raniti, z. śmp/., vulnerare: lev casto velmi ranyen byjvá (— vulneratur) 86* fie velmi ranij (— vulneratur) 110* a/4. ráno, s/, mane: velmi rano (— mane facto) 53°, rano velmi vstavie 15° a/d.
Strana 268
268 raroh, m., herodius: rarohowe neb soko- lové (— herodii) 26. ráz, x., moneta: svú řeč mají: také raž penéZní (— monetam) 67, 77 afd. raziti v. uraziti. rażenie, z/., gubernatio: potfebuje k ra- zeni étyf marnátóv (— gubernacione) 100, Fécl, v. ^f., dicere: rzcete pánu (— dicite) 39*, odvola a rzka (— dicens) 35*, 15; poklonili sé a rzkucze (— dicentes) 9°, jakożto bi rzekl 3*, oni rzekly ...tehdy rzekl jim... aby rzekl 14—14°, rzekl geft k niem (— dixit) 39*, rzekly gfu (= di- xerunt) 119* a/d. ss.; casto řečený: mésto rzeczene Glacia (— que dicitur) 10*, o méstu rzeczenim Ciandu 4, v městě rzeczene Klemeynfu (— quo dicitur) 8°, knieZete rzeczeneho Akatu (— nomine) 10, mezi méstem rzeczenim Kerman 3* atd. V. dtéveteceny. 'teć, f., lingua: l. rzecz svú maji (= linguam) 10*, rzeczi &tyf jazykôv (— linguas) 8°, tatarsky rzeczi (= lingua) 5° afd. ss. ll. kapituly prvních knih na tuto rzecz 3. řečený v. řéci. FeGiti, v. impf., dicere: ptäci jimZ rzieczie rondes (— dicuntur) 124. reëskÿ, adj., Graecorum: obycej rzieczfky „ (= Grecorum) 126*. Řehoř, »., »v., Gregorius: jméno +Rže- horZ (= Georgius) 48°, vlożi sobě jmeno Rzehorz (— Gregorii) 8. Rehoróv, adj., Gregorii: papezovÿch Rze- horzowich (— Gregorii) 8*. Fehtati, ». śm/f.. [hinnire]: klisice rziech- czicze (— inhiantes) 126. Fechtati r. fehtati. Rek, m., ng., Graecus: lid Rziekuow ... Rziekowe (— greci) 10*. řeka, f., lumen: rozvodnénie rzek (— flu- minum) 7, 6 a/d. ss.. Feknüti, ». ^f., dicere: rzeknuly Ze nemóz (— si dicunt) 106, rzeknu jim (— dicen- tes) 116* a/a. I”. féci. femen v. femenie. Femenie, xt, coria: jako jiné rzemenie (— coria) 19. temesiniël, aa/., [artificum]: krámüv rzie- meflnyczich 88, 93*. řemeslník, m., artifex : rzemeflnyczi dobti (— artifices) 16*,93*, rzemcf nykuw mnoho mnoho (— artifices) 28*, kupcuov a rze- meflniku (Z artifices) 47° aid. Reobarle, z., zd.: (vlast) Reobarle 3°, 17° (= Reobarle). PeFab, m, grus: rzerzabowe, baZanti . . . (— grues) 49. reubarbarum, %/, id.: nalezne reubarba- rum 36*, 93 (— reubarbarum). revie, ^, [vitis]: dfevítko podobné k rewij 105* (— palmis). révovy, adj., vitis: vodu rewowu (— aquam vitis) 105^. Fie&ny, adj., [fluvialis] : rzieczne zlato 79* (= quod de fluminibus habetur). Flediti, v. 2/., ordinare: své haufy rziediel (— ordinavit) 53*. fledky, adj., rarus: rzidky jest, jesto by prošel . . . (— rarus est) 18. Hekati, v. zmpf.. dicere: jim rziekachu mečieři (— vocantur) 22, jemuž rziecha- chu Kublaj (— qui dicitur) 6, modlitby rzikati 15*, ptâci jimZ rzikagi .. . 46° (= dicitur), 98* a/d.; říjen, m.. october: mésiece rzigna (— Oc- tobris) 67, 109. fikati o. fiekati. Rim, »., nl, Roma: w Rzymye (— Rome) 36*. římský, adj., romanus: o Rziemfkem cie- sañi ( Romano) 6. k rzimfkemu pape- iovi (— romanum) 3, 6°; ku papeZovi rzymfke" (— Romanum) 6* a/d. Fise, f. comitatus: se vii svü rzijfij (— co- mitatu) 67, robotief v. robotéz. robotdz, m. operarius: (— operarii) 11*. rodiéka, f., consanguinea: rodiczky poji- mají (— consanguineas) 115*. roditi sè, 7. impf., nasci: krále fie rodie- chu (— nascebantur) 11*, na ostroviech morských rodie fie (= nascuntur) 46%, robotierzi jsü všichni tu rozeni (— incole) 19* a/d. Finé jest neroaiti, v. /. roh, »., cornu: rohij krátké (— cornua) 17°, majice froky veliké (— cornua) 28; 84°, 105 a/d. rok, m. I. [terminus]: ten rok polożeny 15*; rr. ll. annus: v jednom roku (= anni) 6, cely rok (= per annum) 5 ad. ss.; v. léto.
268 raroh, m., herodius: rarohowe neb soko- lové (— herodii) 26. ráz, x., moneta: svú řeč mají: také raž penéZní (— monetam) 67, 77 afd. raziti v. uraziti. rażenie, z/., gubernatio: potfebuje k ra- zeni étyf marnátóv (— gubernacione) 100, Fécl, v. ^f., dicere: rzcete pánu (— dicite) 39*, odvola a rzka (— dicens) 35*, 15; poklonili sé a rzkucze (— dicentes) 9°, jakożto bi rzekl 3*, oni rzekly ...tehdy rzekl jim... aby rzekl 14—14°, rzekl geft k niem (— dixit) 39*, rzekly gfu (= di- xerunt) 119* a/d. ss.; casto řečený: mésto rzeczene Glacia (— que dicitur) 10*, o méstu rzeczenim Ciandu 4, v městě rzeczene Klemeynfu (— quo dicitur) 8°, knieZete rzeczeneho Akatu (— nomine) 10, mezi méstem rzeczenim Kerman 3* atd. V. dtéveteceny. 'teć, f., lingua: l. rzecz svú maji (= linguam) 10*, rzeczi &tyf jazykôv (— linguas) 8°, tatarsky rzeczi (= lingua) 5° afd. ss. ll. kapituly prvních knih na tuto rzecz 3. řečený v. řéci. FeGiti, v. impf., dicere: ptäci jimZ rzieczie rondes (— dicuntur) 124. reëskÿ, adj., Graecorum: obycej rzieczfky „ (= Grecorum) 126*. Řehoř, »., »v., Gregorius: jméno +Rže- horZ (= Georgius) 48°, vlożi sobě jmeno Rzehorz (— Gregorii) 8. Rehoróv, adj., Gregorii: papezovÿch Rze- horzowich (— Gregorii) 8*. Fehtati, ». śm/f.. [hinnire]: klisice rziech- czicze (— inhiantes) 126. Fechtati r. fehtati. Rek, m., ng., Graecus: lid Rziekuow ... Rziekowe (— greci) 10*. řeka, f., lumen: rozvodnénie rzek (— flu- minum) 7, 6 a/d. ss.. Feknüti, ». ^f., dicere: rzeknuly Ze nemóz (— si dicunt) 106, rzeknu jim (— dicen- tes) 116* a/a. I”. féci. femen v. femenie. Femenie, xt, coria: jako jiné rzemenie (— coria) 19. temesiniël, aa/., [artificum]: krámüv rzie- meflnyczich 88, 93*. řemeslník, m., artifex : rzemeflnyczi dobti (— artifices) 16*,93*, rzemcf nykuw mnoho mnoho (— artifices) 28*, kupcuov a rze- meflniku (Z artifices) 47° aid. Reobarle, z., zd.: (vlast) Reobarle 3°, 17° (= Reobarle). PeFab, m, grus: rzerzabowe, baZanti . . . (— grues) 49. reubarbarum, %/, id.: nalezne reubarba- rum 36*, 93 (— reubarbarum). revie, ^, [vitis]: dfevítko podobné k rewij 105* (— palmis). révovy, adj., vitis: vodu rewowu (— aquam vitis) 105^. Fie&ny, adj., [fluvialis] : rzieczne zlato 79* (= quod de fluminibus habetur). Flediti, v. 2/., ordinare: své haufy rziediel (— ordinavit) 53*. fledky, adj., rarus: rzidky jest, jesto by prošel . . . (— rarus est) 18. Hekati, v. zmpf.. dicere: jim rziekachu mečieři (— vocantur) 22, jemuž rziecha- chu Kublaj (— qui dicitur) 6, modlitby rzikati 15*, ptâci jimZ rzikagi .. . 46° (= dicitur), 98* a/d.; říjen, m.. october: mésiece rzigna (— Oc- tobris) 67, 109. fikati o. fiekati. Rim, »., nl, Roma: w Rzymye (— Rome) 36*. římský, adj., romanus: o Rziemfkem cie- sañi ( Romano) 6. k rzimfkemu pape- iovi (— romanum) 3, 6°; ku papeZovi rzymfke" (— Romanum) 6* a/d. Fise, f. comitatus: se vii svü rzijfij (— co- mitatu) 67, robotief v. robotéz. robotdz, m. operarius: (— operarii) 11*. rodiéka, f., consanguinea: rodiczky poji- mají (— consanguineas) 115*. roditi sè, 7. impf., nasci: krále fie rodie- chu (— nascebantur) 11*, na ostroviech morských rodie fie (= nascuntur) 46%, robotierzi jsü všichni tu rozeni (— incole) 19* a/d. Finé jest neroaiti, v. /. roh, »., cornu: rohij krátké (— cornua) 17°, majice froky veliké (— cornua) 28; 84°, 105 a/d. rok, m. I. [terminus]: ten rok polożeny 15*; rr. ll. annus: v jednom roku (= anni) 6, cely rok (= per annum) 5 ad. ss.; v. léto.
Strana 269
tRokatel, m., zv., zd.: (pán) Rokatel... Rogatal (— Cogatal) 6*, 7. rolé, f., aratura: na roly orané (— aratura) 47*. rósti, v. impf. crescere: roftl u milofti (— crevit) 8*, dfievie na němž rofte (— producunt) 123* a/4. rošt, m., cratis: železný roft... roftie (— cratis) 21. roveň v. rovnč. rovina, f., planities: rowyna veliká (— pla- nicies) 21“. rovně, /., planities: po rowni (— planicies) 17, nalezne krásnü rowen (— planicies) 20, na rowny mâ .. . ( in planicie) 125, na krásným rowni (= in planicie maxima) 17“ atd. rovný, aa/., aegualis: rownymi pořádkami (— equales) 45. rozbéhnüti sé, v. 7f., dispergi: ktefié fie biechu rozbiehly (— dispersi erant) 39, 65. rozbirati s6, v. ;mpf., [solvere]: tak fie ztvrdie a rozbiragij jako koňské vlasy 19. rozdéliti, ». 2f, dividere: jsû rozdieleny v troje knihy (— dividitur) 3, ptáka roz- diely (— tradit) 50 a/4. rozesiati, v. ^f. transferre: po vlastech rozeflati (— transferre) 38*. rozeznati, v. sf., discernere: jedny lovce od druhých tak rozezna (— discernun- tur) 64. rozhnévati, v 7f., l. offendere Il. rozbné- vati sé -irasci. l. aby bohuov nerozhnewaly (— offen- dere) 27 a/d. ll. rozhnewal fie geft (= iratus est) 39* afd. rozhoretl sé, v. ^f.. ardere: kdyi fie roz- horzi (— ardent) 71. rozhfieti sé, z. »f.. calefieri: kdyZ sé tfstie rozhrziegie (— sint calefacte) 75*. rozjeti só, ». »f., diffundi: po vSech kra- jinách fie rozgedu sem i tam (— diffun- duntur) 64* rozkázanie, »/., [mandatum]: podle roz- kazani kalifova 16. W. rozkázati. rozkázati, ». 7f, imponere: rozkazal jim, aby...(—imposuit 7 a/d. l'. rozkázanie. rozkochany, ad; delicatus: nejsüf roz- kochanij (— delicati) 43*. rozkoš, f., voluptas: kratochvile a rozko- ffie (— voluptatibus) 22*. na tom 269 rozkoá&ny, adj., delectabilis: kvietí rozkof- ne? (— delectabilium) 22. rozkydati, ». »f. diffundere: téch krmí diel rozkydagij a rozlegij (— diffundunt) 43*. rozléti v. rozliti. rozlévati, v. ;»f., diffundere: mléko sem i tam rozlewa (— diffundit) 50*. V. rozliti. rozliónost, f., varietas: divnü rozlicznofti zmalovány (— varietate) 49". rozličný, adj., varius: kofenie rozliczne” (— diversarum specierum) 10*, čtyř ja- zykuov rozlicznich (— varias) 8*, rozli- czuem zboZím (— diversis opibus) 5, rozliczne petie ... a rozliczne barvy (— diversarum specierum . . . variatas) 48 atd. rozliti, z. pf., diffundere: coż tu jest roz- leto (— effusum) 50*, (vody) fie biechu rozlily (— inundaverunt) 6, diel rozky- dají a rozlegi (— diffundunt) 43* a/d. V. rozlévati a rozlitie. rozlitie, »£/. inundatio: pro rozlitie řek (— inundaciones) 6. V. rozliti. rozlożiti, v. pf. explicare: (stan) složiti i rozloziti (— explicari) 41*, (— deponi) 50. rozlücitl, v. ?f. separare: nechtiece fie rozlucziti (— separari) 38*. roziuGovati, z. impf., dividere: straże svć tiemto fádem rozluczugi (— c »ndividunt) 59. rozmetati, z. pf., dissipare: (mésto) z krten rozmetano geít (— dissipatus) 23*, krmé rozmeczi (— effundunt) 34 a/4. rozmlüvanie, z£, colloquium: v pilném rozmluwani (— colloquio) 3. I. rozmlü- vati. rozmlüvati, v. :»?f., colloquium habere: o mnohých věcech rozmluwaffe (— col- loquium habuisset) 5*. J|; rozmlüvanie. rozmoci só, v. pf, crescere: ai fie jiZ rozmohl lid (— crevit) 38^. rozmokniti, z. 2f., [liguefieri]: když roz- mokne 124. roznemoci sé, v. /f., infirmari: téèce fie roznemuoz (= fuit infirmatus) 7 a/d. ' roznésti, » Pf. deferre: kteréito odtud roznefu (— deferuntur) 126*. rózno, ad»., ab invicem: ruozno rozdéliti (— ab invicem) 3$^, na rozno sé rozlo- livse (— diffusus) 53 a/4.
tRokatel, m., zv., zd.: (pán) Rokatel... Rogatal (— Cogatal) 6*, 7. rolé, f., aratura: na roly orané (— aratura) 47*. rósti, v. impf. crescere: roftl u milofti (— crevit) 8*, dfievie na němž rofte (— producunt) 123* a/4. rošt, m., cratis: železný roft... roftie (— cratis) 21. roveň v. rovnč. rovina, f., planities: rowyna veliká (— pla- nicies) 21“. rovně, /., planities: po rowni (— planicies) 17, nalezne krásnü rowen (— planicies) 20, na rowny mâ .. . ( in planicie) 125, na krásným rowni (= in planicie maxima) 17“ atd. rovný, aa/., aegualis: rownymi pořádkami (— equales) 45. rozbéhnüti sé, v. 7f., dispergi: ktefié fie biechu rozbiehly (— dispersi erant) 39, 65. rozbirati s6, v. ;mpf., [solvere]: tak fie ztvrdie a rozbiragij jako koňské vlasy 19. rozdéliti, ». 2f, dividere: jsû rozdieleny v troje knihy (— dividitur) 3, ptáka roz- diely (— tradit) 50 a/4. rozesiati, v. ^f. transferre: po vlastech rozeflati (— transferre) 38*. rozeznati, v. sf., discernere: jedny lovce od druhých tak rozezna (— discernun- tur) 64. rozhnévati, v 7f., l. offendere Il. rozbné- vati sé -irasci. l. aby bohuov nerozhnewaly (— offen- dere) 27 a/d. ll. rozhnewal fie geft (= iratus est) 39* afd. rozhoretl sé, v. ^f.. ardere: kdyi fie roz- horzi (— ardent) 71. rozhfieti sé, z. »f.. calefieri: kdyZ sé tfstie rozhrziegie (— sint calefacte) 75*. rozjeti só, ». »f., diffundi: po vSech kra- jinách fie rozgedu sem i tam (— diffun- duntur) 64* rozkázanie, »/., [mandatum]: podle roz- kazani kalifova 16. W. rozkázati. rozkázati, ». 7f, imponere: rozkazal jim, aby...(—imposuit 7 a/d. l'. rozkázanie. rozkochany, ad; delicatus: nejsüf roz- kochanij (— delicati) 43*. rozkoš, f., voluptas: kratochvile a rozko- ffie (— voluptatibus) 22*. na tom 269 rozkoá&ny, adj., delectabilis: kvietí rozkof- ne? (— delectabilium) 22. rozkydati, ». »f. diffundere: téch krmí diel rozkydagij a rozlegij (— diffundunt) 43*. rozléti v. rozliti. rozlévati, v. ;»f., diffundere: mléko sem i tam rozlewa (— diffundit) 50*. V. rozliti. rozliónost, f., varietas: divnü rozlicznofti zmalovány (— varietate) 49". rozličný, adj., varius: kofenie rozliczne” (— diversarum specierum) 10*, čtyř ja- zykuov rozlicznich (— varias) 8*, rozli- czuem zboZím (— diversis opibus) 5, rozliczne petie ... a rozliczne barvy (— diversarum specierum . . . variatas) 48 atd. rozliti, z. pf., diffundere: coż tu jest roz- leto (— effusum) 50*, (vody) fie biechu rozlily (— inundaverunt) 6, diel rozky- dají a rozlegi (— diffundunt) 43* a/d. V. rozlévati a rozlitie. rozlitie, »£/. inundatio: pro rozlitie řek (— inundaciones) 6. V. rozliti. rozlożiti, v. pf. explicare: (stan) složiti i rozloziti (— explicari) 41*, (— deponi) 50. rozlücitl, v. ?f. separare: nechtiece fie rozlucziti (— separari) 38*. roziuGovati, z. impf., dividere: straże svć tiemto fádem rozluczugi (— c »ndividunt) 59. rozmetati, z. pf., dissipare: (mésto) z krten rozmetano geít (— dissipatus) 23*, krmé rozmeczi (— effundunt) 34 a/4. rozmlüvanie, z£, colloquium: v pilném rozmluwani (— colloquio) 3. I. rozmlü- vati. rozmlüvati, v. :»?f., colloquium habere: o mnohých věcech rozmluwaffe (— col- loquium habuisset) 5*. J|; rozmlüvanie. rozmoci só, v. pf, crescere: ai fie jiZ rozmohl lid (— crevit) 38^. rozmokniti, z. 2f., [liguefieri]: když roz- mokne 124. roznemoci sé, v. /f., infirmari: téèce fie roznemuoz (= fuit infirmatus) 7 a/d. ' roznésti, » Pf. deferre: kteréito odtud roznefu (— deferuntur) 126*. rózno, ad»., ab invicem: ruozno rozdéliti (— ab invicem) 3$^, na rozno sé rozlo- livse (— diffusus) 53 a/4.
Strana 270
270 rozprásiti, ». ^f. dissipare: slonové vsickni rozpraffeni (— dissipatam) 84. rozprávéti, v. i»f., narrare: vierofprawiely (— narraverunt) 7*. rozprodati, v. ^f, vendere: to všechno rozprodadie (— vendunt) 118, jedny gfu rozprodaly (— venditi fuerunt) 18°. rozpustiti, v. ^f., liquefacere: a£ fie y roz- puflti (= liquefiat) 44, vodu ¢imZkolivék Trozpufftie (— distampatam) 112. rozáGepenie, »/., scissura: z každého roz- ffcziepenie (— scissura) 50. V. rozscepiti. rozśćepiti, ». ^f, scindere: na dvé roz- ffcziepie (— scinditur) 50, tftémi roz- ffcziepenymi 40. I. roz&cepenie. roztáhnüti, ». pf, extendere: Ze je ledvy roztahne (— extendi) 120. roztratiti, v. Af., perdere: mnoho dobytka roztratie (— perdiderunt) 76. rozuměti, v. /m^f., [intelligere]: slova tak méla rozumena byti 15. rozumné, adv., rationabiliter: rozumnie a müdie (— racionabiliter) 6*. /“ rozumny. rozumny, adj, discretus: opatrnj a ro- zunij (— discretus) 52. I. rozumné. rozvodnénie, »/, inundatio: pro rozwod- nienie fek (— inundaciones) 7. rozżóhati, v. impf., accendere: mnoho svéc rozehagi (— accendunt) 51*. ró£ek, »., cornu: dva malá rozky (= cor- nua) 123*. rubek. m., pannus: jedniem rubkem za- kryjí (— panno) 109. rubín, m., :d.: kamenie, jen slovû ruby- nowe... kra3i rubyn ma (= robini) 108. rude, adv., statim: velmi rucže bézie (= statim) 19°. I. ručí rudi, adj, velox: velmi ruczij (= veloci- ssimi)...jsû velmi ruczie (= veloces) 46°. |” rûée. ručník, m., sudarium: nëkterakÿ rucznik boží (— sudarium) 36“. ruda, f., minera: mnoho rudy střiebrné (= minere) 126*, ruda ocelná (— mineras) 17 atd. rücha, f., mappa: rucho neb ubrus (— map- pa) 36° (krdl) nese tfi ruchij (= arti- ficia) 109. | rúcho. rúcho, »/., vestis: rucho rozliéné méjiechu (= vestes) 22*, rucho neb plátno (— pan- nus) 36, rucho nesü...v ruffie chodie (= vestis) 51% o ruchu neb oděvu (= veste) 4*, v bielych ruoffiech . . . ve vsem bielém ruffe (= femoralibus) 26* atd. Srovn. richa. ruka, f., manus: I. svć rucze zdvih 15*, u prstóv nož- nych i v rucze 109* (— manuum), kopie w ruku držiec 53*, aby svýma rukamy délal 94 (—manibus) afd. ss.; ll. na pravú ruku i na levú jest voda (— a dextris) 90, by neupadl jim v rucze (— in manus) 18, list pod obecného písafe rukú 43 atd. Rus, m., sg., Ruthenus: o rufych (= Ru- theni) 126*. rusky, adj., Ruthenorum: o vlasti Ruffkey (— Ruthenorum)... Rvfka vlast 126*. rusy, ad;., flavus: rufe vlasy (— flavos) 126*. ruśiti, z. źmpf., devastare: jest obycej Ta taruov neruffiti toho ... 84* ( non de- vastare). raska, f, pannus: ruffku pfikryvaji (= pa- nno) 115*. Ruth, »., źd.: ptaćstvo Ruth 119 (= Ruth) -báječný ptdk. ryba, f., piscis: Rib dosti (— pisces) 123*) 11*; jedie ryby slané (— pisces) 19* a/d. rybi, adj., piscium: piżmo rybie 120, ry- beho piżma (= ambrum) 118, olejem rybiem (= piscium) 19° ad. rybka, f, piscis: nemóZ tu ribky nalézti (— pisces omnino) 11* rycief v. rytief. rychtovati, =. /»^f., sectari: po ptaciem Skfeku véci své richtugi (— sectantur) 114. rynk, z., platea: prostted rynku palác jest (— in platea) 74. ryti, o. impf., [sculpere]: toto pismo rito bývá 55. rytleř, *rycieř, m., miles: dobfi rieterzie jsû (— milites) 121, biesSe rytierz muz müdry 36, sto tisíc riczierzow (— militum) 44* atd. rytiefsky, a4, militis: k ceiému rüchu rytierzfke" (— militis) 66, rüchu ritierzfke to jest rietierzuow (— militum) 61*, mużie rytierzfficzi a zpanośili jsû (= milicie vacantes) 81* atd. rytierstvo, »£, milites: rzietierzftwa i pěš- cóv (= militum) 53, jakoż rytierftwo sedi (= militum) 66 afd. ryż, m., risum: ryzow poZivaji (— riso) 85, 85*, 122; z ryzow (— riso) 123*; kromé
270 rozprásiti, ». ^f. dissipare: slonové vsickni rozpraffeni (— dissipatam) 84. rozprávéti, v. i»f., narrare: vierofprawiely (— narraverunt) 7*. rozprodati, v. ^f, vendere: to všechno rozprodadie (— vendunt) 118, jedny gfu rozprodaly (— venditi fuerunt) 18°. rozpustiti, v. ^f., liquefacere: a£ fie y roz- puflti (= liquefiat) 44, vodu ¢imZkolivék Trozpufftie (— distampatam) 112. rozáGepenie, »/., scissura: z každého roz- ffcziepenie (— scissura) 50. V. rozscepiti. rozśćepiti, ». ^f, scindere: na dvé roz- ffcziepie (— scinditur) 50, tftémi roz- ffcziepenymi 40. I. roz&cepenie. roztáhnüti, ». pf, extendere: Ze je ledvy roztahne (— extendi) 120. roztratiti, v. Af., perdere: mnoho dobytka roztratie (— perdiderunt) 76. rozuměti, v. /m^f., [intelligere]: slova tak méla rozumena byti 15. rozumné, adv., rationabiliter: rozumnie a müdie (— racionabiliter) 6*. /“ rozumny. rozumny, adj, discretus: opatrnj a ro- zunij (— discretus) 52. I. rozumné. rozvodnénie, »/, inundatio: pro rozwod- nienie fek (— inundaciones) 7. rozżóhati, v. impf., accendere: mnoho svéc rozehagi (— accendunt) 51*. ró£ek, »., cornu: dva malá rozky (= cor- nua) 123*. rubek. m., pannus: jedniem rubkem za- kryjí (— panno) 109. rubín, m., :d.: kamenie, jen slovû ruby- nowe... kra3i rubyn ma (= robini) 108. rude, adv., statim: velmi rucže bézie (= statim) 19°. I. ručí rudi, adj, velox: velmi ruczij (= veloci- ssimi)...jsû velmi ruczie (= veloces) 46°. |” rûée. ručník, m., sudarium: nëkterakÿ rucznik boží (— sudarium) 36“. ruda, f., minera: mnoho rudy střiebrné (= minere) 126*, ruda ocelná (— mineras) 17 atd. rücha, f., mappa: rucho neb ubrus (— map- pa) 36° (krdl) nese tfi ruchij (= arti- ficia) 109. | rúcho. rúcho, »/., vestis: rucho rozliéné méjiechu (= vestes) 22*, rucho neb plátno (— pan- nus) 36, rucho nesü...v ruffie chodie (= vestis) 51% o ruchu neb oděvu (= veste) 4*, v bielych ruoffiech . . . ve vsem bielém ruffe (= femoralibus) 26* atd. Srovn. richa. ruka, f., manus: I. svć rucze zdvih 15*, u prstóv nož- nych i v rucze 109* (— manuum), kopie w ruku držiec 53*, aby svýma rukamy délal 94 (—manibus) afd. ss.; ll. na pravú ruku i na levú jest voda (— a dextris) 90, by neupadl jim v rucze (— in manus) 18, list pod obecného písafe rukú 43 atd. Rus, m., sg., Ruthenus: o rufych (= Ru- theni) 126*. rusky, adj., Ruthenorum: o vlasti Ruffkey (— Ruthenorum)... Rvfka vlast 126*. rusy, ad;., flavus: rufe vlasy (— flavos) 126*. ruśiti, z. źmpf., devastare: jest obycej Ta taruov neruffiti toho ... 84* ( non de- vastare). raska, f, pannus: ruffku pfikryvaji (= pa- nno) 115*. Ruth, »., źd.: ptaćstvo Ruth 119 (= Ruth) -báječný ptdk. ryba, f., piscis: Rib dosti (— pisces) 123*) 11*; jedie ryby slané (— pisces) 19* a/d. rybi, adj., piscium: piżmo rybie 120, ry- beho piżma (= ambrum) 118, olejem rybiem (= piscium) 19° ad. rybka, f, piscis: nemóZ tu ribky nalézti (— pisces omnino) 11* rycief v. rytief. rychtovati, =. /»^f., sectari: po ptaciem Skfeku véci své richtugi (— sectantur) 114. rynk, z., platea: prostted rynku palác jest (— in platea) 74. ryti, o. impf., [sculpere]: toto pismo rito bývá 55. rytleř, *rycieř, m., miles: dobfi rieterzie jsû (— milites) 121, biesSe rytierz muz müdry 36, sto tisíc riczierzow (— militum) 44* atd. rytiefsky, a4, militis: k ceiému rüchu rytierzfke" (— militis) 66, rüchu ritierzfke to jest rietierzuow (— militum) 61*, mużie rytierzfficzi a zpanośili jsû (= milicie vacantes) 81* atd. rytierstvo, »£, milites: rzietierzftwa i pěš- cóv (= militum) 53, jakoż rytierftwo sedi (= militum) 66 afd. ryż, m., risum: ryzow poZivaji (— riso) 85, 85*, 122; z ryzow (— riso) 123*; kromé
Strana 271
ryzie (= risum) 123°, +z Fzzie pitie Cinie 85°, krom& ryzow 107°, 70* a/ď. V. rýže. rýže f. risum: masem, ryzij a mlékem 107°, maso a ryzie jedie (— riso) 27, maso jedie a ryzij (— riso) 26^, mlékem a ryzie Zivie sé (— riso) 118, pšenice a rie (— risum) 79 atd. ľ., rýž. ryZovy, adj, risi: sbieránie obilé ryzoweho (— risi) 92 s, se, prp., cum, de. Fred jerovou slabikou se: fe v3emi 6° 23° atd., pred s- často vynechdvdno : febuw (= secum) 5, fwym panstvem (— cum baronibus) a/d., pred Jasnymi casto psdno z: z bożiem spóso biem 10 (= gubernante deo), z wlaftniem králem (— cum 4, z ovocem 95“ (toto dialekticky), atd. Srovn. na sé, spolu, svrchu, vespolek. l. S GL.: f pastvy sč vrátí 45% atd. Il S Znstr.:flony a f welbludy (— cum elephantis) 120, f geho fe wffemi 23*, f tiemi fe wffemi (— cum co- mitiua) 6* a/d. ss. ; f prawem (— me- rito) 3. sad, »., viridarium: fadowe SCepuov (— vi- ridaria) 57, zahrad a faduow 19*, v téch fadiech (— viridarium) ... do ka£dého fadu 19* a/d. sagina, f., sagium: za Sest stfiebrnych fa- gyn 79° (= sagiis). sagium 78' atd, název vlaský. sagrii 26, jméno vlaské. sáh v. sieh. sáhnúti, v. sf., ascendere: jenž by mohli fahnuti v poétu ke 160 tmám (— ascen- dere) 96, každý tcmuin fahne k osmi tisicóm (— ascendit) 95* a/d. Sachion, z/., id. : o méstu Sachyon (= Sa- chion) 4, 32° Salnfu, #n/, id.: (mé&sto) Saynfu (= Saynfu) 89°, salamandr, »., id.: o falamandru...o fa- lamandrzie...jsi falamandrowe (= sa- lamandre) 36 - 36*. sám, pron., |. [ipse] Il. solus. |. fam počítal 10, sobě fam oko vy- lúpl 15, král gfam zahlédá 49*, gfam k sobé 15, a/d.; k tej famey hoře 15* [— idem]; ll. famy tam jedu 126, fam jediný (= una) 119*, kromě famich oslóv = solummodo) 20* a/4. 271 Samara, zr., id. : (vlast) Samara (— Samara) 104*, 105. Samartam, x, ;4.; (mésto) Samartam (= Samarcha) 4, Samartham (:4.) 29. samostfiel, m., ballista : kopie maji, fa- moftrziely...(— balistas) 81. sandalus, m., id.: od fandalow (= sandalis) 99, fandalow červených (— sandalorum) 107. sandalovy, adj., sandalorum: ovoce + fan- dolowe (— sandalorum) 118“. saně, 7/f., traha: ty jisté fanye . . . pod fanye ... každým fanyem (—traha, tra- gula) 125*. sáňky, ^/. f., vehiculum: na fanky (— ve- hiculo) 125*. Saracen, m., ug., id. : Saraczeni uzfechu... jako Saracen... s mnohými Saraczeni (— Saraceni) 16, s mnostvim Saracze- nuow 15* a/d. ; Zoldnéfe, a zvlásté T ftar- czemy (— Saracenos) 108. saracensky, adj, Saracenorum: kámen Saracenfkij (— Saracenorum) 29, králóv Saraczenfkych (:d.) 41. TSautora »/., 2. : (město) T Sautora (— Son- chara! 16. : sazó, pl. f.: nékteraké fazie (= exspon- dium) 21. sbóhnüti sé, v. »f., concurrere: Ze fie jich fbiehne (— concurrunt) 116^, fie mnostvie zbiehne (— concurrente) 40, 94* a/d. sbieranie, #f.; jem vína sbieranie — vin- demia: to jejich vína fbieranye trá (— vin demia) 106. I" sbierati. sbierati, ». ;»^f., colligere: fbieragi pepř (— colligunt, 114*, fbierati kázal déti (= recolligi) 88", 78 a¢d. |". sbieranie. sbiti, v. pf. conclavare: v hromadu hřebíky fbyty jsü (— conclavate) 99*. sbožie v. zbožie. sbroje z. zbroje. sbüriti v zbüfiti. sčísti, v. pf., computare: fecztucze dani královi (— computato) 99. sdélati v. zdélati. sdrZóti, v. ^f., sustinere: aby fdrzieti mohl (— sustinere) 125. sdychanie, 2/. conspiratio: toho jejich fdychanije (— conspiracio) 52*. V. vod. SÉ, pron., se: Acc. v. u reflexiv jako mo- dliti sé a/?., pak zasé, pfed(sé); Casto psáno omylem: přidálo gfe 15, gfie jim zdáti bude 45, pochylé gíe 17* a/d. —
ryzie (= risum) 123°, +z Fzzie pitie Cinie 85°, krom& ryzow 107°, 70* a/ď. V. rýže. rýže f. risum: masem, ryzij a mlékem 107°, maso a ryzie jedie (— riso) 27, maso jedie a ryzij (— riso) 26^, mlékem a ryzie Zivie sé (— riso) 118, pšenice a rie (— risum) 79 atd. ľ., rýž. ryZovy, adj, risi: sbieránie obilé ryzoweho (— risi) 92 s, se, prp., cum, de. Fred jerovou slabikou se: fe v3emi 6° 23° atd., pred s- často vynechdvdno : febuw (= secum) 5, fwym panstvem (— cum baronibus) a/d., pred Jasnymi casto psdno z: z bożiem spóso biem 10 (= gubernante deo), z wlaftniem králem (— cum 4, z ovocem 95“ (toto dialekticky), atd. Srovn. na sé, spolu, svrchu, vespolek. l. S GL.: f pastvy sč vrátí 45% atd. Il S Znstr.:flony a f welbludy (— cum elephantis) 120, f geho fe wffemi 23*, f tiemi fe wffemi (— cum co- mitiua) 6* a/d. ss. ; f prawem (— me- rito) 3. sad, »., viridarium: fadowe SCepuov (— vi- ridaria) 57, zahrad a faduow 19*, v téch fadiech (— viridarium) ... do ka£dého fadu 19* a/d. sagina, f., sagium: za Sest stfiebrnych fa- gyn 79° (= sagiis). sagium 78' atd, název vlaský. sagrii 26, jméno vlaské. sáh v. sieh. sáhnúti, v. sf., ascendere: jenž by mohli fahnuti v poétu ke 160 tmám (— ascen- dere) 96, každý tcmuin fahne k osmi tisicóm (— ascendit) 95* a/d. Sachion, z/., id. : o méstu Sachyon (= Sa- chion) 4, 32° Salnfu, #n/, id.: (mé&sto) Saynfu (= Saynfu) 89°, salamandr, »., id.: o falamandru...o fa- lamandrzie...jsi falamandrowe (= sa- lamandre) 36 - 36*. sám, pron., |. [ipse] Il. solus. |. fam počítal 10, sobě fam oko vy- lúpl 15, král gfam zahlédá 49*, gfam k sobé 15, a/d.; k tej famey hoře 15* [— idem]; ll. famy tam jedu 126, fam jediný (= una) 119*, kromě famich oslóv = solummodo) 20* a/4. 271 Samara, zr., id. : (vlast) Samara (— Samara) 104*, 105. Samartam, x, ;4.; (mésto) Samartam (= Samarcha) 4, Samartham (:4.) 29. samostfiel, m., ballista : kopie maji, fa- moftrziely...(— balistas) 81. sandalus, m., id.: od fandalow (= sandalis) 99, fandalow červených (— sandalorum) 107. sandalovy, adj., sandalorum: ovoce + fan- dolowe (— sandalorum) 118“. saně, 7/f., traha: ty jisté fanye . . . pod fanye ... každým fanyem (—traha, tra- gula) 125*. sáňky, ^/. f., vehiculum: na fanky (— ve- hiculo) 125*. Saracen, m., ug., id. : Saraczeni uzfechu... jako Saracen... s mnohými Saraczeni (— Saraceni) 16, s mnostvim Saracze- nuow 15* a/d. ; Zoldnéfe, a zvlásté T ftar- czemy (— Saracenos) 108. saracensky, adj, Saracenorum: kámen Saracenfkij (— Saracenorum) 29, králóv Saraczenfkych (:d.) 41. TSautora »/., 2. : (město) T Sautora (— Son- chara! 16. : sazó, pl. f.: nékteraké fazie (= exspon- dium) 21. sbóhnüti sé, v. »f., concurrere: Ze fie jich fbiehne (— concurrunt) 116^, fie mnostvie zbiehne (— concurrente) 40, 94* a/d. sbieranie, #f.; jem vína sbieranie — vin- demia: to jejich vína fbieranye trá (— vin demia) 106. I" sbierati. sbierati, ». ;»^f., colligere: fbieragi pepř (— colligunt, 114*, fbierati kázal déti (= recolligi) 88", 78 a¢d. |". sbieranie. sbiti, v. pf. conclavare: v hromadu hřebíky fbyty jsü (— conclavate) 99*. sbožie v. zbožie. sbroje z. zbroje. sbüriti v zbüfiti. sčísti, v. pf., computare: fecztucze dani královi (— computato) 99. sdélati v. zdélati. sdrZóti, v. ^f., sustinere: aby fdrzieti mohl (— sustinere) 125. sdychanie, 2/. conspiratio: toho jejich fdychanije (— conspiracio) 52*. V. vod. SÉ, pron., se: Acc. v. u reflexiv jako mo- dliti sé a/?., pak zasé, pfed(sé); Casto psáno omylem: přidálo gfe 15, gfie jim zdáti bude 45, pochylé gíe 17* a/d. —
Strana 272
272 Gi. od febie (= a conspectu suo) 39* atd. — Lat. vloží fobye jmeno (= sibi) 8, navracovati fie sim k fobie 15°, ob- drżeli fobye odpuśćenie 3*, pojme ji fobye 9* atd. — Instr. febuw pfinesli (— secum) 5, febu vedli (— secum) 6 atd. ss. Sebasta, /., nl, id.: (= Sebasta) 11. sebrati, v. 7/., congregare: l. zberze tfi sta tisíc (— congregavit) 52*, kosti fberucze 86, febrati fie kfesfanóm 14, febraw fie s velikém zástupem (— congregato) 39* a/d.; Il. kupce zlapaji a fberu (= predan- tur) 116*. sd8en, m. Augustus: črvna, srpna a Syeczna (— Junio, Julio et Augusto) 111*. sódati, v. zmpf., sedere: na] zemi fiedagy (— sedent) 110*, na jeho masu fieda (2 descendit) 119*, král feda k stolu (= sedet) 51, kdež v noci oslice fiedagi (— dormiunt) 113*, 68* ad. V. sédávati. sedávati, v. imp/., [sedere]: sień druhá, jakož král fedawa 66. V. sédati. sedóti, v. imp/., sedere: . |. dva fiedita (= sedent) 125*, sień, jakoż rytiefstvo fedij 66 afd. ss.; li. v némZto fedieffe král (— praesi- debat) 5*. sedlář, m., [sellarius]: meCieti.., fedlarzi (— qui operantur sellas) 17. sedlo, z^, sella: sttemeny dlihć u fedl (= ad sellas) 81. sedm, zumer.,septem : f(edm dní (— septem) 20*, 17, fedm ran 45*; vżdy po ffedmy (= decem) 45*, po fedmi dnech 17; p»: ostatnich Cislovkdck: fedm feth ostrovov 121, fedm a trzieaczet... fedm a cztiry- czet 45% ald. sedmdesaty, numer., septuagesimus: (léta) fedmdefateh? ofmeho 92*, /léta) fedm- defate“ druhého 7 atd. sedmery, numer. septem: fedmero krâ- lovstvie 79. sedmnaéste, numer. septemdecim: fedm- nafte dní 5*, let fedmnafte (— decem et septem) 9, fedmnafte ran 45*, w fedm- nafti let starü 9 a/d. sedmnásty, zumer., decimus et septimus: kap. fedmnafta 3*, 63 a/d. sedmy, zumer., septimus: kap. fedma 3*, 8* atd. (mésto) T ffelafta selhati, v. ?/., [mentiri]: felhati s& velmi strachují (— mendacium horrent) 114. sóm, adr., huc: fem neb tam 22°, fiem y tam (— huc illacque) 45*, 43* a/d. Semenach, ær., id.: (vlast) Semenach 117 (= Semenach). semenec, »., canapium: zetrü femenecz mélno (— canapium) 99*. sen, »., somnus: tak je fen velmi mofil (— sompno) 92*. Sendur, #r., id.: (vlast) Sendur (= Sendur) 103*. Ser, nr, id.: w Ser (Z in Ser) 111. sefknüti r. siéci. sestra, /., seror : kromé T ffeft (— sorores) 42 sótie, »/, sementis: (obilé) k ztravé i k fieti (= semente. 70. sevftieti, v. ^/., bullire: (voda) fie fewrze v suol (— bulire faciunt) 87, aZ i fewrże v hromadu (= ebullit) 115° seznati só,.v. p/, confiteri: on fie k tomu ke všemu feznal (— confessus est) 73. se£rati, v ^/., devorare: hledaje zvéte, aby je fezral (— ad devorandum) 80. shladiti, v. ^/, delere: desc fhladiti ne- mó£ (— deleri) 50. shledati, ». »/.: I. fhledaw čtyři sta tisíc . .. proé nefhledal (— congregatis... con- vocavit) 52*, fhledagicze fie — (con- gregati) 33 a/d. ll. chtieSe fhledati (— experiri) 8°, Shledaw jich obyéej (— expertus) 5% fhledano bude.. (= patebit) 7*, 52 ald. shledavati, v. impf., [reperire]: jakoZ fie fhledawa (= apparet) 52. V. shledati. shlednüti v. ^/., inquirere: šle, aby fhledly (— inquirant) 70, aby fhledaucz poloZe- nie 119“ atd. shnítl, z. ^/., putrescere: (obilí) aby ne- fhnylo (= ne putrescant) 70, když by télo fnnylo (— putrescerent) 106* a/d. shofeti, v. ^, comburi: aby jim nefhor- zalo (— ne comburantur) 94*, aby s nimi fnorzely (— ardeant) 110. schäzöti só, v. ;m?/., convenire: k nému fie fcházie mnoho kupcóv (— conveniunt) 10*, 1:2* g/d.; jenž fie do města fcha- zegi (— conveniunt) 58“ atd. schniti, z. /5/., arescere: všechno vadne a fchne (= arescit) 20, y +fhne tu 124 atd.
272 Gi. od febie (= a conspectu suo) 39* atd. — Lat. vloží fobye jmeno (= sibi) 8, navracovati fie sim k fobie 15°, ob- drżeli fobye odpuśćenie 3*, pojme ji fobye 9* atd. — Instr. febuw pfinesli (— secum) 5, febu vedli (— secum) 6 atd. ss. Sebasta, /., nl, id.: (= Sebasta) 11. sebrati, v. 7/., congregare: l. zberze tfi sta tisíc (— congregavit) 52*, kosti fberucze 86, febrati fie kfesfanóm 14, febraw fie s velikém zástupem (— congregato) 39* a/d.; Il. kupce zlapaji a fberu (= predan- tur) 116*. sd8en, m. Augustus: črvna, srpna a Syeczna (— Junio, Julio et Augusto) 111*. sódati, v. zmpf., sedere: na] zemi fiedagy (— sedent) 110*, na jeho masu fieda (2 descendit) 119*, král feda k stolu (= sedet) 51, kdež v noci oslice fiedagi (— dormiunt) 113*, 68* ad. V. sédávati. sedávati, v. imp/., [sedere]: sień druhá, jakož král fedawa 66. V. sédati. sedóti, v. imp/., sedere: . |. dva fiedita (= sedent) 125*, sień, jakoż rytiefstvo fedij 66 afd. ss.; li. v némZto fedieffe král (— praesi- debat) 5*. sedlář, m., [sellarius]: meCieti.., fedlarzi (— qui operantur sellas) 17. sedlo, z^, sella: sttemeny dlihć u fedl (= ad sellas) 81. sedm, zumer.,septem : f(edm dní (— septem) 20*, 17, fedm ran 45*; vżdy po ffedmy (= decem) 45*, po fedmi dnech 17; p»: ostatnich Cislovkdck: fedm feth ostrovov 121, fedm a trzieaczet... fedm a cztiry- czet 45% ald. sedmdesaty, numer., septuagesimus: (léta) fedmdefateh? ofmeho 92*, /léta) fedm- defate“ druhého 7 atd. sedmery, numer. septem: fedmero krâ- lovstvie 79. sedmnaéste, numer. septemdecim: fedm- nafte dní 5*, let fedmnafte (— decem et septem) 9, fedmnafte ran 45*, w fedm- nafti let starü 9 a/d. sedmnásty, zumer., decimus et septimus: kap. fedmnafta 3*, 63 a/d. sedmy, zumer., septimus: kap. fedma 3*, 8* atd. (mésto) T ffelafta selhati, v. ?/., [mentiri]: felhati s& velmi strachují (— mendacium horrent) 114. sóm, adr., huc: fem neb tam 22°, fiem y tam (— huc illacque) 45*, 43* a/d. Semenach, ær., id.: (vlast) Semenach 117 (= Semenach). semenec, »., canapium: zetrü femenecz mélno (— canapium) 99*. sen, »., somnus: tak je fen velmi mofil (— sompno) 92*. Sendur, #r., id.: (vlast) Sendur (= Sendur) 103*. Ser, nr, id.: w Ser (Z in Ser) 111. sefknüti r. siéci. sestra, /., seror : kromé T ffeft (— sorores) 42 sótie, »/, sementis: (obilé) k ztravé i k fieti (= semente. 70. sevftieti, v. ^/., bullire: (voda) fie fewrze v suol (— bulire faciunt) 87, aZ i fewrże v hromadu (= ebullit) 115° seznati só,.v. p/, confiteri: on fie k tomu ke všemu feznal (— confessus est) 73. se£rati, v ^/., devorare: hledaje zvéte, aby je fezral (— ad devorandum) 80. shladiti, v. ^/, delere: desc fhladiti ne- mó£ (— deleri) 50. shledati, ». »/.: I. fhledaw čtyři sta tisíc . .. proé nefhledal (— congregatis... con- vocavit) 52*, fhledagicze fie — (con- gregati) 33 a/d. ll. chtieSe fhledati (— experiri) 8°, Shledaw jich obyéej (— expertus) 5% fhledano bude.. (= patebit) 7*, 52 ald. shledavati, v. impf., [reperire]: jakoZ fie fhledawa (= apparet) 52. V. shledati. shlednüti v. ^/., inquirere: šle, aby fhledly (— inquirant) 70, aby fhledaucz poloZe- nie 119“ atd. shnítl, z. ^/., putrescere: (obilí) aby ne- fhnylo (= ne putrescant) 70, když by télo fnnylo (— putrescerent) 106* a/d. shofeti, v. ^, comburi: aby jim nefhor- zalo (— ne comburantur) 94*, aby s nimi fnorzely (— ardeant) 110. schäzöti só, v. ;m?/., convenire: k nému fie fcházie mnoho kupcóv (— conveniunt) 10*, 1:2* g/d.; jenž fie do města fcha- zegi (— conveniunt) 58“ atd. schniti, z. /5/., arescere: všechno vadne a fchne (= arescit) 20, y +fhne tu 124 atd.
Strana 273
schovati, o. :mp/., servare: I. dóm sloziec fchowagie (— servatur) 50, v řádném náčiní fchowagi (= servant) 33 atd. ll. kosti jeho v horách v jeskyniech fchowagi (= sepeliunt) 106*. TSchyn, sr. id.: (vlast) TSchyn (— Sin- chintin) 54*. Siamfu, n/., id.: (mésto) Syamphu .. . Sczi- anffur (— Syanfu) 90°. Sieh, »., brachium: na dva fyhi (— bra- chia) 116, osmdesát fyehuow plátna (= brachia) 26^ ad. siemé, »/., semen: femene Sosiman (— se- minis) 107*, toho fiemene 122 afd. sien, f., aula: (jedna...druhá) fien (— aula) 62^, komnaty a fynie (— camere) 49*, prostfed fftieny (— aule) 51 atd. slesti, v. ż/., [considere]: fieducz k tomu stolu 110, y fedu k ftolu (— accedunt) 43 aid. siet, /., rete: Zeleznü fieti (— retia) 57*. sila, /., fortitudo: pfedivnü fylu (— forti- tudine) 47*, jest tak veliké fyli (= for- titudinis) 119* a/4. silny, adj., fortis: l. psi fylni jsü (— fortes) 125*, (lidé) jsû velmi fylni (— fortissimi) 17* ty jsû velmi fTfobne (= fortes) 63* ald. ss.; li. filnu věži udělal (— turrim fortis- simam) 11° afd. Simulgu, z/., id.: k méstu Symulgu (= Si- mulgu) 86. Singui, »Z, id.: o městu Ť Syngnij (= Sin- gui) 4°, Synguy 91, Syngnij 47 atd. Singuimata, z/., zd.: (město) TSnygui- mata .. . #Synguym 87—87* (= Singni- matis). Sir- o. Syr-. sjeti, z. 2/., I. (nikdo nemohl přijetí) a nikto z mésta fgieti (— exire) 102, fgiel s nimi s hradu (— equitavit) 73 a/d. ll. fgieducze fie (— occurrit) 122 afd. sjezd, »., exitus: fgiezdow, i kudyZ by mohli k městu neb od města jíti, káže stfieci (— introitus et exitus) 102. sjieżdóti s6, convenire: protoz tu fgiez- diegi fie do mésta kupci (— conveniunt) 81*. F. sjeti. sjíti c. sníti. skśkati, z. im7f., prosilire: dobrovolné do 273 ohné fkaczij za nimi (= prosiliunt) 110, uméjiechu fkakati (— saltare) 22*, ujmücé sé v tanec fkakagi (— saltant) 82* . skála, /.. mons: kamenie, jenż lśmi z fkaly (= de montibus) 71. rovs. skalé. skalé, »:, saxa: po horśch i po fkalij (— per saxa) 26. V. skála. sklad, ».. [componendum]: by bylo hodné k fkladu takovych vécí 112, fklad veliky 10* a/d. skládanle, »/, compilatio: do casu fkla- danye knih (— compilacionis) 51*. sklamati, ». ^/., decipere: by byli fkla- mani (— decepti) 6*. Sklenüti, v. ^/., formare: vSichni sklepové byli fklenuti na slüpé (= formaretur) 29. sklep, m., testudo: vsichni fklepowe (= te- studo) 29, 24 jisteb neb fklepow (= ar- cus) 71*. Skoira, zr., id.: (vlast) Skoyra . .. kayra (— Scoira) 118. skonánie, »/., terminus: pak po fkonanie téch étyficeti dní (— terminum) 46*. Sskonávati sóá, v. i^?/., terminari: ta řeka fkonawa fie u velikého moře (= termi- natur) 79. skop ». Skop skopec, m., aries: berani neb Tíczokczo- we (— arietes) 18. V. 3kopec. Skopov y v. Skopovy. skoro v. vskoře. skot, zz., iumentum : jako fkot (— iumenta) 18 a/d., Skrovné, ad»., (parce): méné jedie a fkrow- nie (— pauci cibi) 31*. V. skrovny. Skrovny, ad;., modicus: na fkrowne stravé dosti mají (— contenti modico) 44. V. skrovné. skrüsenie, »/., [paenitentia]: pro fkruffeni toho pokušení 15*. skrzó, |. adv. omnino, — per medium M. 272. per. l. fkrzie a fkrzie jalová jest (— uni- versaliter omnino) 32, tece fkrzie řeka (— per cuius medium) 87 a/4. Il. fkrze to mohl sé slíbiti 9, fkrze to jim dadie (— sic) 51, fkrzie kóru 123*, fkrzye jich udatnost (— per audaciam) 22; fkrzie to slitovánie (—ob hanc...) 78* a(4. sküpé, adv., parce: velmi fkupye jsû živi (— parce) 28*. TSe- 18
schovati, o. :mp/., servare: I. dóm sloziec fchowagie (— servatur) 50, v řádném náčiní fchowagi (= servant) 33 atd. ll. kosti jeho v horách v jeskyniech fchowagi (= sepeliunt) 106*. TSchyn, sr. id.: (vlast) TSchyn (— Sin- chintin) 54*. Siamfu, n/., id.: (mésto) Syamphu .. . Sczi- anffur (— Syanfu) 90°. Sieh, »., brachium: na dva fyhi (— bra- chia) 116, osmdesát fyehuow plátna (= brachia) 26^ ad. siemé, »/., semen: femene Sosiman (— se- minis) 107*, toho fiemene 122 afd. sien, f., aula: (jedna...druhá) fien (— aula) 62^, komnaty a fynie (— camere) 49*, prostfed fftieny (— aule) 51 atd. slesti, v. ż/., [considere]: fieducz k tomu stolu 110, y fedu k ftolu (— accedunt) 43 aid. siet, /., rete: Zeleznü fieti (— retia) 57*. sila, /., fortitudo: pfedivnü fylu (— forti- tudine) 47*, jest tak veliké fyli (= for- titudinis) 119* a/4. silny, adj., fortis: l. psi fylni jsü (— fortes) 125*, (lidé) jsû velmi fylni (— fortissimi) 17* ty jsû velmi fTfobne (= fortes) 63* ald. ss.; li. filnu věži udělal (— turrim fortis- simam) 11° afd. Simulgu, z/., id.: k méstu Symulgu (= Si- mulgu) 86. Singui, »Z, id.: o městu Ť Syngnij (= Sin- gui) 4°, Synguy 91, Syngnij 47 atd. Singuimata, z/., zd.: (město) TSnygui- mata .. . #Synguym 87—87* (= Singni- matis). Sir- o. Syr-. sjeti, z. 2/., I. (nikdo nemohl přijetí) a nikto z mésta fgieti (— exire) 102, fgiel s nimi s hradu (— equitavit) 73 a/d. ll. fgieducze fie (— occurrit) 122 afd. sjezd, »., exitus: fgiezdow, i kudyZ by mohli k městu neb od města jíti, káže stfieci (— introitus et exitus) 102. sjieżdóti s6, convenire: protoz tu fgiez- diegi fie do mésta kupci (— conveniunt) 81*. F. sjeti. sjíti c. sníti. skśkati, z. im7f., prosilire: dobrovolné do 273 ohné fkaczij za nimi (= prosiliunt) 110, uméjiechu fkakati (— saltare) 22*, ujmücé sé v tanec fkakagi (— saltant) 82* . skála, /.. mons: kamenie, jenż lśmi z fkaly (= de montibus) 71. rovs. skalé. skalé, »:, saxa: po horśch i po fkalij (— per saxa) 26. V. skála. sklad, ».. [componendum]: by bylo hodné k fkladu takovych vécí 112, fklad veliky 10* a/d. skládanle, »/, compilatio: do casu fkla- danye knih (— compilacionis) 51*. sklamati, ». ^/., decipere: by byli fkla- mani (— decepti) 6*. Sklenüti, v. ^/., formare: vSichni sklepové byli fklenuti na slüpé (= formaretur) 29. sklep, m., testudo: vsichni fklepowe (= te- studo) 29, 24 jisteb neb fklepow (= ar- cus) 71*. Skoira, zr., id.: (vlast) Skoyra . .. kayra (— Scoira) 118. skonánie, »/., terminus: pak po fkonanie téch étyficeti dní (— terminum) 46*. Sskonávati sóá, v. i^?/., terminari: ta řeka fkonawa fie u velikého moře (= termi- natur) 79. skop ». Skop skopec, m., aries: berani neb Tíczokczo- we (— arietes) 18. V. 3kopec. Skopov y v. Skopovy. skoro v. vskoře. skot, zz., iumentum : jako fkot (— iumenta) 18 a/d., Skrovné, ad»., (parce): méné jedie a fkrow- nie (— pauci cibi) 31*. V. skrovny. Skrovny, ad;., modicus: na fkrowne stravé dosti mají (— contenti modico) 44. V. skrovné. skrüsenie, »/., [paenitentia]: pro fkruffeni toho pokušení 15*. skrzó, |. adv. omnino, — per medium M. 272. per. l. fkrzie a fkrzie jalová jest (— uni- versaliter omnino) 32, tece fkrzie řeka (— per cuius medium) 87 a/4. Il. fkrze to mohl sé slíbiti 9, fkrze to jim dadie (— sic) 51, fkrzie kóru 123*, fkrzye jich udatnost (— per audaciam) 22; fkrzie to slitovánie (—ob hanc...) 78* a(4. sküpé, adv., parce: velmi fkupye jsû živi (— parce) 28*. TSe- 18
Strana 274
274 skúplti, z. ^/., [coemere]: Ze jedva fkupi za dva tisíc 66. skutek »., factum: ve vSech svjch fkut- fiech (— factis) 95*. sladký, adj., dulcis: vodu fladku . . . od jednej vody fladke (= dulcem) 31° slany, adj., salsus: (voda) flana jest 20°, jedie ryby flane (—salitos) 19, 87 ard. slati, ». impf. mittere: ffly sobě dary (= mittunt) 61*, 62; posly své flal k ně- mu (= direxit) 108 a/d. slávati, v. 25pf., mittere: do téch ostro- vóv své posly flawal (— misit) 119*. V. sláti. slaviti, z. imp/., [celebrare]: kdyZ flawy hod 50*. slavnó, ad». solemniter: velmi flawnie (= solenniter) 50*. V. slavny. slavnost, /., gloria: do tej flawnofti (— glo- riam) 23. slavný, adj., gloriosus: mají tu za nay- flawneyffie (— gloriosior) 26*. V. slavné. slepice, /., gallina: tu jsü flepicze (— gal- line) 115, 98 atd. 1. slepiti, v. ^/., caecare: td jsû flepienij Sielenosti (= cecati) 35. Patrně m. zsle- peni. 2. slepiti, v. pf., [conglutinare] : jako hrnec flepene (— fictilia) 37. slepota, /., caecitas: flepota pohanská (— cecitas) 34. slepy, adj., caecus: flepij a ohyzdny oby- €ej (— ceca) 78*. slib, m., promissio: podle flybu (— pro- missionem) 23, jsü sé pod flibem za- mluvili (= sub condicto) 72* a/d. slíbiti, z. ^f., l. promittere ll. slíbiti sé — complacere. I”. slibovati. I. fliby s nim jeti (— promisit) 52*, flibil jim, Ze... 15% asd. Il. aby mohl fieflibiti (7 complacere) 9. slibovati, v. 7mp/., promittere: flybuge Ma- chomet (— promittit) 22*, flibuge jim (— promittens) 6 a/d. V. slibiti. sliénost, /.. pulcritudo: pro jejich flicznoft (— pulcritudo) 16*. sli&ny, adj, pulcher: (muZie) jsü fliczni (— pulcri) 11^, 22; (Kám) jest velmi fliczni (— pulcher) 55*, velmi fliczny (— pulcri) 126*; v jednom fliczne údolí (— pulcherrima) 22 a/4. *slimák, »., conchile: flymaky neb rak- vice (— conchilia) 108*. slitovánie, z4, pietas: o flitowani nad chudémi (— pietate) 70, skrze to flito- wanie a dobrotu (— benignitatem) 78*. slon, »., elephantus: viece flonuow (— ele- phantes) 118*, flonow veliká véc... na flonyech (— elephantes) 120 afa. slonovy, ad;., elephantorum: zuby flonowe (— elephantorum) 18*, zubóv flonowich (śd.) 118* ata. slovo, »£., [verbum]: ta flova rozuména .. 15. slovutny, adj., principalis: z nich flowut- neyífie (— principaliores) 11. sloZiti, v. ^/^, componere: l. a) móż floziti i rozlożiti (= com- poni) 41*, 50 afa.; à) nemé, kde by ji mél floziti k svej vóli (= reponendam) 112; li. flozil tyto knihy (= composuit) 7*. sluha, »., servus: mají fluhi zaküpené (= servos) 81°, na fluhach (= servis) 37° atd. sluch, »., oboedientia (?): nenalezneš lidí po fluffe svých pânôv (?) (= tante obe- diencie) 45. slunce, z/., sol: I. dřevo fluncze (= solis) 3*, na vý- chod fluncze (— orientalis) 3, 3* atd., na vzchod fluncze (— orien- talis) 10, jíti po vétru západ flun- cze (= occidentalem) 114 a/d.; Il. na flunczi susie (— ad solem) 124. sluncóv, ad/, solis: strom Slunczuow (— solis) 21*. sluneóny, adj;., [solis]: horkost fluneczna (— ardor) 50. slüp v. stláp. slüpec, »., columna: délají flupczie, trámce (— columpne) 50. sluseti, v. rmp/. pertinere: coż fluffie k mrtvym (— pertinet) 85, coZ na mé fluffie (= pertinet) 35*, jakoz fluffie — ordine congruo) 125*; fluffie pod krále (— subiecta: 27, nechtie vei flu- ffieti (— obedire) 89 a/d. slusnÿ, adj, decens: postavy fluffneij (— decentis) 100. sluti, v. imż/., vocari: vlast, jesto flowe Timochaim 5*, ... jesto flowie Formosa 3% ...jenZ flowe Tramontana 6 (=di- citur)..., lidć flowu metritové 46, tak fluo] (— dicebatur) 48*, jenZ flul Chyn. chys 4 ...; flowiffe Rokatel (= diceba_
274 skúplti, z. ^/., [coemere]: Ze jedva fkupi za dva tisíc 66. skutek »., factum: ve vSech svjch fkut- fiech (— factis) 95*. sladký, adj., dulcis: vodu fladku . . . od jednej vody fladke (= dulcem) 31° slany, adj., salsus: (voda) flana jest 20°, jedie ryby flane (—salitos) 19, 87 ard. slati, ». impf. mittere: ffly sobě dary (= mittunt) 61*, 62; posly své flal k ně- mu (= direxit) 108 a/d. slávati, v. 25pf., mittere: do téch ostro- vóv své posly flawal (— misit) 119*. V. sláti. slaviti, z. imp/., [celebrare]: kdyZ flawy hod 50*. slavnó, ad». solemniter: velmi flawnie (= solenniter) 50*. V. slavny. slavnost, /., gloria: do tej flawnofti (— glo- riam) 23. slavný, adj., gloriosus: mají tu za nay- flawneyffie (— gloriosior) 26*. V. slavné. slepice, /., gallina: tu jsü flepicze (— gal- line) 115, 98 atd. 1. slepiti, v. ^/., caecare: td jsû flepienij Sielenosti (= cecati) 35. Patrně m. zsle- peni. 2. slepiti, v. pf., [conglutinare] : jako hrnec flepene (— fictilia) 37. slepota, /., caecitas: flepota pohanská (— cecitas) 34. slepy, adj., caecus: flepij a ohyzdny oby- €ej (— ceca) 78*. slib, m., promissio: podle flybu (— pro- missionem) 23, jsü sé pod flibem za- mluvili (= sub condicto) 72* a/d. slíbiti, z. ^f., l. promittere ll. slíbiti sé — complacere. I”. slibovati. I. fliby s nim jeti (— promisit) 52*, flibil jim, Ze... 15% asd. Il. aby mohl fieflibiti (7 complacere) 9. slibovati, v. 7mp/., promittere: flybuge Ma- chomet (— promittit) 22*, flibuge jim (— promittens) 6 a/d. V. slibiti. sliénost, /.. pulcritudo: pro jejich flicznoft (— pulcritudo) 16*. sli&ny, adj, pulcher: (muZie) jsü fliczni (— pulcri) 11^, 22; (Kám) jest velmi fliczni (— pulcher) 55*, velmi fliczny (— pulcri) 126*; v jednom fliczne údolí (— pulcherrima) 22 a/4. *slimák, »., conchile: flymaky neb rak- vice (— conchilia) 108*. slitovánie, z4, pietas: o flitowani nad chudémi (— pietate) 70, skrze to flito- wanie a dobrotu (— benignitatem) 78*. slon, »., elephantus: viece flonuow (— ele- phantes) 118*, flonow veliká véc... na flonyech (— elephantes) 120 afa. slonovy, ad;., elephantorum: zuby flonowe (— elephantorum) 18*, zubóv flonowich (śd.) 118* ata. slovo, »£., [verbum]: ta flova rozuména .. 15. slovutny, adj., principalis: z nich flowut- neyífie (— principaliores) 11. sloZiti, v. ^/^, componere: l. a) móż floziti i rozlożiti (= com- poni) 41*, 50 afa.; à) nemé, kde by ji mél floziti k svej vóli (= reponendam) 112; li. flozil tyto knihy (= composuit) 7*. sluha, »., servus: mají fluhi zaküpené (= servos) 81°, na fluhach (= servis) 37° atd. sluch, »., oboedientia (?): nenalezneš lidí po fluffe svých pânôv (?) (= tante obe- diencie) 45. slunce, z/., sol: I. dřevo fluncze (= solis) 3*, na vý- chod fluncze (— orientalis) 3, 3* atd., na vzchod fluncze (— orien- talis) 10, jíti po vétru západ flun- cze (= occidentalem) 114 a/d.; Il. na flunczi susie (— ad solem) 124. sluncóv, ad/, solis: strom Slunczuow (— solis) 21*. sluneóny, adj;., [solis]: horkost fluneczna (— ardor) 50. slüp v. stláp. slüpec, »., columna: délají flupczie, trámce (— columpne) 50. sluseti, v. rmp/. pertinere: coż fluffie k mrtvym (— pertinet) 85, coZ na mé fluffie (= pertinet) 35*, jakoz fluffie — ordine congruo) 125*; fluffie pod krále (— subiecta: 27, nechtie vei flu- ffieti (— obedire) 89 a/d. slusnÿ, adj, decens: postavy fluffneij (— decentis) 100. sluti, v. imż/., vocari: vlast, jesto flowe Timochaim 5*, ... jesto flowie Formosa 3% ...jenZ flowe Tramontana 6 (=di- citur)..., lidć flowu metritové 46, tak fluo] (— dicebatur) 48*, jenZ flul Chyn. chys 4 ...; flowiffe Rokatel (= diceba_
Strana 275
tur) 6*,... jenż flowieffe stafec (— di- cebatur) 3% dóm Pavlü flowiffe (— vo- cabatur) 5, flowieffe pop (— dicebatur) 48“ atd. ss. služba, /, officium: tu fluzbu dokonají (— officium) 33, w fluzbu královi (— ob- sequio) 41 afa. služebník x., [servus]: mél jest fluzebniky 22. slużiti, v. żmp/., servire: pánu fluzte —servite) 41, modläm fluzie (= ydo- latre) 26* afa. slychati, z. imp/., audire: často flychal 15, od hvezdśfóv flychal (— didicerat) 58, coz fem flichal (— audivi) 22, na cesté flichagi hlasy (= audiuntur) 47, 32 afa.; pro div neflichano (— incredibile) 118*; v. nesljchany. slySenle, »^, [audientia]: u nich flyffenij mrské jest (— absurdum est) 41* a/4. V. slyseti. slyáeti, v. impf, audire: fliffeti noviny (— audire) 9, fliffely gfu (— audiverunt) 7, aby zvuk byl flyffan na vše strany (Zaudiatur. 94°, fliffeti žádáše (— audire) 6* atd. V. slysenie. sizavy, adj., lacrimosus: flzawemij prosba- mi (— lacrimosis) 2;*. smaragd, ., źd.: zafiry, t ímyradly (— sma- ragdis) 109. smédy, adj, brunus: Smyedie jsü lidé (= bruni) 27, 85°. smélost, /, audacia: o fmyelofti jejich (= sagacitas) 4*, jejich zrady a fmielofty ( audacia) 52°. smělý, adj, audax: psi jsi tak fmiely (— audaces. 86*, aby fmieleyffie byli (Z audaciores) 120“ atd. V. smčti. smóstnati sé, v. imp/., inire: ktefiż fie v nie pro mnostvie tímyeftati nemohü (— inire) 62*. smôti, v». z»;p/., praesumere: kteral: fmyel fie protiviti (— presumpsit) 52 39*, ne- fmiely gfu odpovédéti (— ausi non fue- runt) 29, nefmy jíti (— presumat) 50*, domóv nefmegiechu (— proclusus est regressus) 5*. V. smély. smiesiti v. smieseti. smlestiti só, ». ^f., [locari]: v nieZ v kaZdé mó£ fie fmieftieti jeden kupec (= re- cipit) 99*. smieseti, v. imp/, commiscere: sémenec s olejem a s vápnem spolu fmyeffiegi 275 (= miscent) 99°, fmyeffegy v hromadu (= commiscent) 124, otruby s vodü fmyeffie (= commixtum) 51° ard. smilnik, »., libidinosus: jsü velici fmlny- czie (— libidinosi) 47*. smilny, ad/., luxuriosus: fmylny jsû (= lu- xuriosi) 115*, smilovati só, v. 7/., placari: takt fie ten bóh nad nim fmyluge (= placabitur) 82". smilstvie, z/., luxuria: žádného obyčeje v zfmylftwy (= luxurie) 110°. smiradl v. smaragd smlüva, /, concordia: když fmluwu uti- nichu (— concordia facta) 103*. smola, /., pix: fmolu nejsü polity ... fmoly nemají (— picc) 99*, nepolévaií fmolu (= pice) 19 atd. smrad, m., foetor: Zádny fmrad (— fetor) 33*. smrt, /, mors: aż do fmrty 16, v zlých príhodách na fmrt (— mortis periculo) 8, musí za to fmrt trpéti (— interire) 39*, nestrachovali sé fmrti (— mortis peri- culum) 23, o fmrti starce (— morte) 4 atd. ss. smrtedlny, adj, mortis: na svć fmrtedlne posteli (— in mortis articulo) 3. smutny, adj., tristis: o žádné fmutne věci (Ztristi) 22°, fmuten biese (= tristis) 35* atd. snad, adr.. forsitan: fnad nékdy (— for- sitan) 116*. snadnó, adv., faciliter: móż fnadnye zvé- déti (= faciliter) 96°; nemohû fnadnie sé vrátiti €. V. snadný. snadno, adv., faciliter: obrátiec sé fnadno (— facillime) 45*. V. snadny. snadny, adj, facilis: k fnadnieyffie" nale- zení (— faciliorem) 3. V. snadné a snadno. snaha, /., [studium]: s velikü fnahu 10. snazitl sé, v. impf., studere: inhed fnya- zichu fie dokonati (— conabantur) 23*, fie velmi fnazie o Cistotu télesnü (— stu- dent) 94* aid. snaëînè, adv., studiose : fnaznie zjednâvaji (— studiose) 42, velmi sé fnaznie dáváse (= sic studiebat) 9 a/d. V. snazny. sna£nost, f. sollicitudo: vérnej fnazno- fti (— sollicitudinem) 8*. snażny, ad;, sagax: v kupectví fnazniey- ffie (— sagaciores) 48*. V. snażnć. snósti, v. impf. pati: ać móż to statek fnefti (Z paciantur) 37°. 18*
tur) 6*,... jenż flowieffe stafec (— di- cebatur) 3% dóm Pavlü flowiffe (— vo- cabatur) 5, flowieffe pop (— dicebatur) 48“ atd. ss. služba, /, officium: tu fluzbu dokonají (— officium) 33, w fluzbu královi (— ob- sequio) 41 afa. služebník x., [servus]: mél jest fluzebniky 22. slużiti, v. żmp/., servire: pánu fluzte —servite) 41, modläm fluzie (= ydo- latre) 26* afa. slychati, z. imp/., audire: často flychal 15, od hvezdśfóv flychal (— didicerat) 58, coz fem flichal (— audivi) 22, na cesté flichagi hlasy (= audiuntur) 47, 32 afa.; pro div neflichano (— incredibile) 118*; v. nesljchany. slySenle, »^, [audientia]: u nich flyffenij mrské jest (— absurdum est) 41* a/4. V. slyseti. slyáeti, v. impf, audire: fliffeti noviny (— audire) 9, fliffely gfu (— audiverunt) 7, aby zvuk byl flyffan na vše strany (Zaudiatur. 94°, fliffeti žádáše (— audire) 6* atd. V. slysenie. sizavy, adj., lacrimosus: flzawemij prosba- mi (— lacrimosis) 2;*. smaragd, ., źd.: zafiry, t ímyradly (— sma- ragdis) 109. smédy, adj, brunus: Smyedie jsü lidé (= bruni) 27, 85°. smélost, /, audacia: o fmyelofti jejich (= sagacitas) 4*, jejich zrady a fmielofty ( audacia) 52°. smělý, adj, audax: psi jsi tak fmiely (— audaces. 86*, aby fmieleyffie byli (Z audaciores) 120“ atd. V. smčti. smóstnati sé, v. imp/., inire: ktefiż fie v nie pro mnostvie tímyeftati nemohü (— inire) 62*. smôti, v». z»;p/., praesumere: kteral: fmyel fie protiviti (— presumpsit) 52 39*, ne- fmiely gfu odpovédéti (— ausi non fue- runt) 29, nefmy jíti (— presumat) 50*, domóv nefmegiechu (— proclusus est regressus) 5*. V. smély. smiesiti v. smieseti. smlestiti só, ». ^f., [locari]: v nieZ v kaZdé mó£ fie fmieftieti jeden kupec (= re- cipit) 99*. smieseti, v. imp/, commiscere: sémenec s olejem a s vápnem spolu fmyeffiegi 275 (= miscent) 99°, fmyeffegy v hromadu (= commiscent) 124, otruby s vodü fmyeffie (= commixtum) 51° ard. smilnik, »., libidinosus: jsü velici fmlny- czie (— libidinosi) 47*. smilny, ad/., luxuriosus: fmylny jsû (= lu- xuriosi) 115*, smilovati só, v. 7/., placari: takt fie ten bóh nad nim fmyluge (= placabitur) 82". smilstvie, z/., luxuria: žádného obyčeje v zfmylftwy (= luxurie) 110°. smiradl v. smaragd smlüva, /, concordia: když fmluwu uti- nichu (— concordia facta) 103*. smola, /., pix: fmolu nejsü polity ... fmoly nemají (— picc) 99*, nepolévaií fmolu (= pice) 19 atd. smrad, m., foetor: Zádny fmrad (— fetor) 33*. smrt, /, mors: aż do fmrty 16, v zlých príhodách na fmrt (— mortis periculo) 8, musí za to fmrt trpéti (— interire) 39*, nestrachovali sé fmrti (— mortis peri- culum) 23, o fmrti starce (— morte) 4 atd. ss. smrtedlny, adj, mortis: na svć fmrtedlne posteli (— in mortis articulo) 3. smutny, adj., tristis: o žádné fmutne věci (Ztristi) 22°, fmuten biese (= tristis) 35* atd. snad, adr.. forsitan: fnad nékdy (— for- sitan) 116*. snadnó, adv., faciliter: móż fnadnye zvé- déti (= faciliter) 96°; nemohû fnadnie sé vrátiti €. V. snadný. snadno, adv., faciliter: obrátiec sé fnadno (— facillime) 45*. V. snadny. snadny, adj, facilis: k fnadnieyffie" nale- zení (— faciliorem) 3. V. snadné a snadno. snaha, /., [studium]: s velikü fnahu 10. snazitl sé, v. impf., studere: inhed fnya- zichu fie dokonati (— conabantur) 23*, fie velmi fnazie o Cistotu télesnü (— stu- dent) 94* aid. snaëînè, adv., studiose : fnaznie zjednâvaji (— studiose) 42, velmi sé fnaznie dáváse (= sic studiebat) 9 a/d. V. snazny. sna£nost, f. sollicitudo: vérnej fnazno- fti (— sollicitudinem) 8*. snażny, ad;, sagax: v kupectví fnazniey- ffie (— sagaciores) 48*. V. snażnć. snósti, v. impf. pati: ać móż to statek fnefti (Z paciantur) 37°. 18*
Strana 276
276 snieh, »., nix: fnyeh sé zrytil (— nives) 6, pro veliké fnyehy (= nives) 6 afd. snlesti, v. ^f, comedere: v údolí maso fnedie (— comedunt) 113*, tolik fnye (— cibum sumit) 120 ad. snieti, v. ?f., [demere]: srst s nich všude feymu (— depilant) 105. sniti v. ^f., discedere: I. fendu s cesty (— ducuntur ad de- via) 32, nikdy fnyti nemuoZ (= dis- cedant) 85* a/d.; ll. doluov fende (— pergitur) 17*, Se- ffly fmij na zemi (= descendimus) 105° atd.; Ill. od Zeleza fnyti nemohl (— occidi) 101 a/4.; IV. fendu fie v hromadu (= conve- niunt) 62°, 20 . . ; fende fe mnostvi — confluit) 66* a/d.; V. tak Ze fie zende Casto kóii za dvé sté liber (— ascendit precium) 16*, koi fie zeyde za sto hfiven (= as- cendunt) 111. -sob- v. dvénásob. sobny z. silný. sobol, », zambellinus: (mnoho) fobolow (— zambellinorum) 126*. sobolovj, ad;., zambellinus: ty kuoZky fo- bolowe slovü (— zambelline) 124*. sobota, f., sabbatum: v fobotu 126*; do veliké foboty (— sanctum sabatum) 11* (= xt. bílá s.) Sogatu, zw., i2. : (kníZe) Sogatu (— Sogatu) 103*. socha, f., [malus]: étyti fochy (— malos) 9°, mà jedinü fochu (— arborem) 19 a/d. sokol, »., falco: fokolowe slechtili (= fal- cones) 17, 26 aíd.; neznámí Sokolowe (— girfalci) 126*. sokolël, ., falconerius: jeda Sokolczimi. . vyjede Sokolczich (— cum falconeriis) 64*. sokolovy, adj. falconis: jakito fokolowe paznechty (— falconis) 80. sól, /., sal: tej foly (— salem) 20*, Suol v kotléch vatie (— sal) 78* a/d. Soldaida, ^r. id.: (vlast) + Galdayda (— Soldadia) 5. solnice, /, salina: vsude folnycz jest mno- ho (— saline) 90*. sonagri 69* s/ovo vlaske. TSonderba, »v., ‘d.: (krâl) {Sonderba (= Sendeba) 108. Sopurgam, »/. id.: mésto, jesto slove Sopurgam (= Sopurgam) 4, 23°. sosima 107* 122 xdzev viasky. * sosnowy, adj., pinus: fofnowe* neb bo- rového dfievie (— pinus) 38". spadniti, o. ż/., cadere: aby fpadna zabil sé (— cadat) 119*. spálenle, »;., [combustio]: k fpalenij nésti 33. V. spáliti. spáliti, o. pf, comburere: káli fpaliti — comburi) 33, na ohni fpale...téch véci fpalenich 43 afd V. spálenie. spasitel, m., [salvator]: všech věrných ffpalitely 14°, hanéti fpafitele 54° afd. spáti, v. impf, dormire: kdyZ fpachu (— dormientes) 93, aby žádný nefpal (— ne dormiat) 32, s svi Zenimü fpaffe (— dormiebat) 53*. spatrenie, z/, consensus: z spolecnieho südu svého fpatrzenie (— consensu) 53. V. spattiti. spatiiti, v. ^f., perspicere: fpatrziecze spó- sobenie (— perspecta) 33, 71* ad. ss. V. spatfenie. spéci só, ov. pf, conglutinari: (pára) fpecie fie na tom roště (= conglutina- tus ad cratem) 21. spěš- v. spieš . spie&e, adr., cito: l. jimż nayfpieffie mohl (— quam cito) 53* atd.; ll. Ze sé fpieffe zelená jícha zdá nežli voda (— pocius) 20. spieti, z. pf., alligare: v püta fpieti (— alli- gentur) 76. spiti sé, v. 7/., inebriari: až gfu fie všickni fpyli (— inebriati sunt) 92*. spitomóti, z. ^/., [domari]: mnoho lvóv fpy- tomegie... a kdyZ tzpitonyegie (— do- mestici) 47°. splésti, v. pf., componere : dóm ze tfFstie fpletenij (— compositam) 50. spodium 21 xdzev latinský. spojiti, v. ^/., componere: z desk fpogenu (— compositam) 33. spoleśni, adj., communis : z fpolecznieho südu (— communi) 53. spolek z. vespolek. spolni, adj, communis: obecnü a fpolni svorností (— communi) 5. spolu, adz., pariter: vsech fpolu 9*, když fpolu jeli 7, s nim fpolu (= pariter) 6,
276 snieh, »., nix: fnyeh sé zrytil (— nives) 6, pro veliké fnyehy (= nives) 6 afd. snlesti, v. ^f, comedere: v údolí maso fnedie (— comedunt) 113*, tolik fnye (— cibum sumit) 120 ad. snieti, v. ?f., [demere]: srst s nich všude feymu (— depilant) 105. sniti v. ^f., discedere: I. fendu s cesty (— ducuntur ad de- via) 32, nikdy fnyti nemuoZ (= dis- cedant) 85* a/d.; ll. doluov fende (— pergitur) 17*, Se- ffly fmij na zemi (= descendimus) 105° atd.; Ill. od Zeleza fnyti nemohl (— occidi) 101 a/4.; IV. fendu fie v hromadu (= conve- niunt) 62°, 20 . . ; fende fe mnostvi — confluit) 66* a/d.; V. tak Ze fie zende Casto kóii za dvé sté liber (— ascendit precium) 16*, koi fie zeyde za sto hfiven (= as- cendunt) 111. -sob- v. dvénásob. sobny z. silný. sobol, », zambellinus: (mnoho) fobolow (— zambellinorum) 126*. sobolovj, ad;., zambellinus: ty kuoZky fo- bolowe slovü (— zambelline) 124*. sobota, f., sabbatum: v fobotu 126*; do veliké foboty (— sanctum sabatum) 11* (= xt. bílá s.) Sogatu, zw., i2. : (kníZe) Sogatu (— Sogatu) 103*. socha, f., [malus]: étyti fochy (— malos) 9°, mà jedinü fochu (— arborem) 19 a/d. sokol, »., falco: fokolowe slechtili (= fal- cones) 17, 26 aíd.; neznámí Sokolowe (— girfalci) 126*. sokolël, ., falconerius: jeda Sokolczimi. . vyjede Sokolczich (— cum falconeriis) 64*. sokolovy, adj. falconis: jakito fokolowe paznechty (— falconis) 80. sól, /., sal: tej foly (— salem) 20*, Suol v kotléch vatie (— sal) 78* a/d. Soldaida, ^r. id.: (vlast) + Galdayda (— Soldadia) 5. solnice, /, salina: vsude folnycz jest mno- ho (— saline) 90*. sonagri 69* s/ovo vlaske. TSonderba, »v., ‘d.: (krâl) {Sonderba (= Sendeba) 108. Sopurgam, »/. id.: mésto, jesto slove Sopurgam (= Sopurgam) 4, 23°. sosima 107* 122 xdzev viasky. * sosnowy, adj., pinus: fofnowe* neb bo- rového dfievie (— pinus) 38". spadniti, o. ż/., cadere: aby fpadna zabil sé (— cadat) 119*. spálenle, »;., [combustio]: k fpalenij nésti 33. V. spáliti. spáliti, o. pf, comburere: káli fpaliti — comburi) 33, na ohni fpale...téch véci fpalenich 43 afd V. spálenie. spasitel, m., [salvator]: všech věrných ffpalitely 14°, hanéti fpafitele 54° afd. spáti, v. impf, dormire: kdyZ fpachu (— dormientes) 93, aby žádný nefpal (— ne dormiat) 32, s svi Zenimü fpaffe (— dormiebat) 53*. spatrenie, z/, consensus: z spolecnieho südu svého fpatrzenie (— consensu) 53. V. spattiti. spatiiti, v. ^f., perspicere: fpatrziecze spó- sobenie (— perspecta) 33, 71* ad. ss. V. spatfenie. spéci só, ov. pf, conglutinari: (pára) fpecie fie na tom roště (= conglutina- tus ad cratem) 21. spěš- v. spieš . spie&e, adr., cito: l. jimż nayfpieffie mohl (— quam cito) 53* atd.; ll. Ze sé fpieffe zelená jícha zdá nežli voda (— pocius) 20. spieti, z. pf., alligare: v püta fpieti (— alli- gentur) 76. spiti sé, v. 7/., inebriari: až gfu fie všickni fpyli (— inebriati sunt) 92*. spitomóti, z. ^/., [domari]: mnoho lvóv fpy- tomegie... a kdyZ tzpitonyegie (— do- mestici) 47°. splésti, v. pf., componere : dóm ze tfFstie fpletenij (— compositam) 50. spodium 21 xdzev latinský. spojiti, v. ^/., componere: z desk fpogenu (— compositam) 33. spoleśni, adj., communis : z fpolecznieho südu (— communi) 53. spolek z. vespolek. spolni, adj, communis: obecnü a fpolni svorností (— communi) 5. spolu, adz., pariter: vsech fpolu 9*, když fpolu jeli 7, s nim fpolu (= pariter) 6,
Strana 277
deset dní fpolu (— continuus) 36* a/4. ss. V. pól a s. spomenüti, v. 2f, [reminisci]: fpomenul na ta slova 15* spósob- z. zpósob-. sprav- v. zprav-. spravedlivě, adv., rationabiliter: která viera mela by fprawedliweiffie následo- vána byti (— racionabilius) 6*. V. spra- vedlivy. spravedlivý, ad/, [iustus]: bóh fíprawe- dliwy 54*. V. spravedlivé. spravedinost, /., iustitia: o fprawedlnofti (= iusticia) 4*, fprawedlnoft činie 45* (id.), fIprawedlnoft drŻie (id.) 6 aid. sprostiti, 7. 2/., literare: râcil fprofticzi práce (— liberavit) 10. sprostnost, /., [simplicitas]: dobré fproft- nofti člověk 15. sprosty. adj., simplex: tu travu fproftu — simplici) 43*. sprvu, adv., [primo]: fprwu popsal 126*; v. prvý. srankolín v. frankolín. sraziti sě, v. Af., concertare: kdy£ fie zá- stupové tepüce 1 ftraZe (— concertassent) 5% O chybč v. úvod. sfeknuti sě, sřéci, seřknúti sě, v. 5/., condicere a tak ferzknu fie že (— con- dixerunt) 52*, jakoż fie trzekly bychu (— designatum) £ a/a. srna, f, damula: mnoho jelenóv, Stn (= damule) 77*, jsû jelenové, frnij (= da- mule) 49°, 119; na frnu (i4.) 50 atd. srnka, f., damula: zajiećkovć neb frnky (= damule) 67. srpen, ., augustus: července, června a frpna (— augusto) 50. srst, f., pili: frft bieli maji (= pilos) 17°, na frfty 120°, 45° (Z in pilo), frfty majf po Zivoté... (— pilos) 47*. srübiti, ». #f., [componere]: byvají dom- kové z dříví frubenij 34. ssedati, v. pf., descendere: ffedawfie s ko- ní (— descendentes) 53*. ssiestl, s. 2f, [descendere]: sfyedffe na zemi s lodí 100*. Sskra v. dska. sstáti, v. 5f., sustinere: žádný zvěř jemu fftati nesmí (— sustinere) 80. sstüpiti, v. ^f., descendere: zase ftupiecz v more .. . kdyż fftupye do mofe (= de- 277 scendunt) 108; když nechavše lodí ftu- pily na zemi (— venerunt) 101* a/d. sšívati, v. impf., consuere: ffywagie je dradvami (— consuuntur) 19. stačiti v. statéiti. stádo, »4, grex: Stada veliká (— greges) 10°, s svÿmi ftady 41, ftady a s dobyt- kem (= greges) 11 afd. stáhnüti, ». 2/., ligare: ftahnucz sobé silné btichy 69 (= ligantes!. stan, x. tabernaculum: jakito ftanij (— tabernaculorum) 41°, ftanowe .. . ftan... ftanuow (— tentorium) 65* atd. stánek, m. tabernaculum: jedno malý ftanek (śd.) 44. stanie, »£, manendum: mají ftanye ulo- liti a zjednati 63, miesto sobé k ftany zvolí (— ad manendum) 65* afd. V. státi. stanovisée, »4. mansio: do ptiebytkóv neb ftanowyficz (— mansiones) 68*, do najbližšieho ftanowyffcze ... k ftano- wyffcze (— mansionem) 69*. stáke, f., aetas: jen adv. Acc.: jsa w ftarzi let tfidceti (— etatis) 52^, již bieše pat- nást let ftarzij (;2.) 7*. [“ starý. stařec, »w., senex: ftarzecz z hor (—se- nex) 3*, 22, 22*; toho ftarcze (— senis) 4 atd. starodávny, adj.. [antiquus]; 7e» réenf za ftarodawna (—antiquitus) 11*. V. starj a dávny. starosty, p/. m., parentes: ftaroftij a přá- telé (— parentes) 43*, vrátiti jejich fta- roftam (— parentibus) 76°, 82 a/d. stary, ad;, antiquus: krále ftareho (— an- tiquum) 103°, ftarich svÿch pfedäfch (— antiquorum) 124, ftarzie i mladí 15*, ftarffie méjí$e jmeno.. (— natu maior) 5, od svých ftarffich (— senioribus) 35*, étyfem nayftarífym (—— senioribus) 118 afd. ss.; (dceru jednu) v sedm- naste let ftaru (— annorum septemde- cim) 9; za ftaradawna (— antiquitus) 10*. V. starodávny, státe a dávny. Stasem, x/, id.: o méstu Sftaffem (Scas- sen) 4. statólti, *statáiti, sta&itl, v. ;»f., l. susti- nere, II. sufficere. I. nemohli by ftatífyti práce (— susti- nere) 125*, koni ftacziti mohá (—per: durare) 69 atd. Il. nemóz ftatcziti (— sufficere) 31^, né která fftaczi padesáti kupcóm /. a4.
deset dní fpolu (— continuus) 36* a/4. ss. V. pól a s. spomenüti, v. 2f, [reminisci]: fpomenul na ta slova 15* spósob- z. zpósob-. sprav- v. zprav-. spravedlivě, adv., rationabiliter: která viera mela by fprawedliweiffie následo- vána byti (— racionabilius) 6*. V. spra- vedlivy. spravedlivý, ad/, [iustus]: bóh fíprawe- dliwy 54*. V. spravedlivé. spravedinost, /., iustitia: o fprawedlnofti (= iusticia) 4*, fprawedlnoft činie 45* (id.), fIprawedlnoft drŻie (id.) 6 aid. sprostiti, 7. 2/., literare: râcil fprofticzi práce (— liberavit) 10. sprostnost, /., [simplicitas]: dobré fproft- nofti člověk 15. sprosty. adj., simplex: tu travu fproftu — simplici) 43*. sprvu, adv., [primo]: fprwu popsal 126*; v. prvý. srankolín v. frankolín. sraziti sě, v. Af., concertare: kdy£ fie zá- stupové tepüce 1 ftraZe (— concertassent) 5% O chybč v. úvod. sfeknuti sě, sřéci, seřknúti sě, v. 5/., condicere a tak ferzknu fie že (— con- dixerunt) 52*, jakoż fie trzekly bychu (— designatum) £ a/a. srna, f, damula: mnoho jelenóv, Stn (= damule) 77*, jsû jelenové, frnij (= da- mule) 49°, 119; na frnu (i4.) 50 atd. srnka, f., damula: zajiećkovć neb frnky (= damule) 67. srpen, ., augustus: července, června a frpna (— augusto) 50. srst, f., pili: frft bieli maji (= pilos) 17°, na frfty 120°, 45° (Z in pilo), frfty majf po Zivoté... (— pilos) 47*. srübiti, ». #f., [componere]: byvají dom- kové z dříví frubenij 34. ssedati, v. pf., descendere: ffedawfie s ko- ní (— descendentes) 53*. ssiestl, s. 2f, [descendere]: sfyedffe na zemi s lodí 100*. Sskra v. dska. sstáti, v. 5f., sustinere: žádný zvěř jemu fftati nesmí (— sustinere) 80. sstüpiti, v. ^f., descendere: zase ftupiecz v more .. . kdyż fftupye do mofe (= de- 277 scendunt) 108; když nechavše lodí ftu- pily na zemi (— venerunt) 101* a/d. sšívati, v. impf., consuere: ffywagie je dradvami (— consuuntur) 19. stačiti v. statéiti. stádo, »4, grex: Stada veliká (— greges) 10°, s svÿmi ftady 41, ftady a s dobyt- kem (= greges) 11 afd. stáhnüti, ». 2/., ligare: ftahnucz sobé silné btichy 69 (= ligantes!. stan, x. tabernaculum: jakito ftanij (— tabernaculorum) 41°, ftanowe .. . ftan... ftanuow (— tentorium) 65* atd. stánek, m. tabernaculum: jedno malý ftanek (śd.) 44. stanie, »£, manendum: mají ftanye ulo- liti a zjednati 63, miesto sobé k ftany zvolí (— ad manendum) 65* afd. V. státi. stanovisée, »4. mansio: do ptiebytkóv neb ftanowyficz (— mansiones) 68*, do najbližšieho ftanowyffcze ... k ftano- wyffcze (— mansionem) 69*. stáke, f., aetas: jen adv. Acc.: jsa w ftarzi let tfidceti (— etatis) 52^, již bieše pat- nást let ftarzij (;2.) 7*. [“ starý. stařec, »w., senex: ftarzecz z hor (—se- nex) 3*, 22, 22*; toho ftarcze (— senis) 4 atd. starodávny, adj.. [antiquus]; 7e» réenf za ftarodawna (—antiquitus) 11*. V. starj a dávny. starosty, p/. m., parentes: ftaroftij a přá- telé (— parentes) 43*, vrátiti jejich fta- roftam (— parentibus) 76°, 82 a/d. stary, ad;, antiquus: krále ftareho (— an- tiquum) 103°, ftarich svÿch pfedäfch (— antiquorum) 124, ftarzie i mladí 15*, ftarffie méjí$e jmeno.. (— natu maior) 5, od svých ftarffich (— senioribus) 35*, étyfem nayftarífym (—— senioribus) 118 afd. ss.; (dceru jednu) v sedm- naste let ftaru (— annorum septemde- cim) 9; za ftaradawna (— antiquitus) 10*. V. starodávny, státe a dávny. Stasem, x/, id.: o méstu Sftaffem (Scas- sen) 4. statólti, *statáiti, sta&itl, v. ;»f., l. susti- nere, II. sufficere. I. nemohli by ftatífyti práce (— susti- nere) 125*, koni ftacziti mohá (—per: durare) 69 atd. Il. nemóz ftatcziti (— sufficere) 31^, né která fftaczi padesáti kupcóm /. a4.
Strana 278
278 statek, „x , possibilitas: podle svého ftatku věno (--iuxta possibilitatis congruen- ciam) 37*, a6 mó£ jeho ftatek to snésti (= subsidia) £. atd. 1. stati, v. impf., stare: I. neftogie Zádné dřevo (= non est) 21* jedno věčší město ftogi na březe tej řeky (= est) 88, nechají ftaty (= dimittunt) 32“ atd. ss.; ll. státi po čem: po kupečství velmi ftogy (= discurrunt pro) 28*; státi oč: ftaly gfu o to chtiece jemu pfekaziti (— conati sunt) 52; státi zač: že by ftalo za dobré mésto (— donaret) 108 afd;psáno stoji: pfano ftogi a praveno jest (= dictum est) 124, což popsáno ftogi (— continere) 3 atd. V. státi 2, a stánie. 2. státi, v. ^f., ascendere: v jedné ftane muZóv .. . (— stent) 120*, tehdy jej ftane, jedno tisíc .. . (— ascendit) 66, kdyZ již ftanu (— sunt locati) 64 a/d. V. 1. a 3. 9. státi só, v. sf., fieri: téZ fie jim ftane (— patiuntur) 20*, div, jenZ fie geft ftal (= facto) 4, fie velmi dobře ftalo (— fac- tum est) 10, o némZ fie zmienka ftala geft (— facta est) 47 asd. stav, »., scalae: nékteraké ftawy činie na moti (— scalas) 116* (dva doklady). stavéti, v. ;»pf., [constituere]: I. kdyZ ftawyechu to dielo (— fieret) 29; v. staviti. Il. kdyż ftawy fye v domu (— decli- nare vult) 34*; v. stavovati. staviti, z. żmpf., prohibere: aniZ kto mohl jich ftawiti (— prohiberi) 83*. stavovati só, v. /mpf., morari: kdežto fie ftawugi pé3í (— morantur) 69*. Stéci, z. ^f., [confluere]: l. voda, coz fie jie ftecze pod tiem pahrobkem 87 (— erupit); Il. (dělí potok na dvé), jenž potom velmi dobře zasé fteku (— tendunt) 97*. ll. mésto, jakoż ftekly (= ceperant) 102, uméjí tvrze fteczij (— capere) 44 ald. stehno, z/.. crura: dvé ftehnie ale bez noh (— crura) 80, bodü bficha i ftehnie (— crura) 85*, psi jej kúší v zadek, w ftehnie neb v ócas (— posterioribus) 86*. ald. stěna, f, paries: ftyeni jsá malovány (— parietes) 57, pobofiece ftienu (— pa- rietem) 33* a/a. I”. sień. stien, ”z., umbra: ftien svój obezfie (= um- bram) 114. Stieng tfteyng 68 slovo tatarske. stlerati, v. smpf., [abstergere]: pot sobé ftieral 36°. + Stilam, »r., id.: v tom ostrovu + Stilam (— Seylam) 107*, 108. stinati, ». impf., decapitare: vsichni ftynani gfu (= decapitati) 101. stkvúci, ad/., [fulgens] : l. ok zlatých velmi Tkftwuoczich — aurei fulgoris) 49; ll. radi rozlićnu ftkwuczij /— pollens) 52 atd. stlüp, slüp, 7, columna: nékterakého ftlupa (— columpne) 4, flup mramorovy .. druhý flup.. od toho flupu.. mezi témi dvěma flupoma .. tací flupowe.. flupow mramorovych .. lvóv a flupuow (— co- lumpne) 71*, ten ftlup.. ped ten fiup.. ftlup.. na fiupie (— columpna) 29— 29*. Sto, zumer., centum: síto mudrcuov (— cen- tum: 6° Sto lodi 11, pól druhého fta Tfet tisícuov (— centum et quinquaginta Sex) 61*, po tisíci, po fto 44* a/d.; casto nesklonne : nad fto giezdnymi 44%, we fto mílích 21*, některá fto kupcóm statčí 31" ald., s jinými číslovkami: dwe ftie (— ducentarum) 16*, dwie ffte i více 91*; piet feth 9*, 114°; ffeft feth 9*; fedm feth 121 a/d. V. dska. stodola, f., horreum: to chová v svých ftodolach (— horreis) 70 Stól, », mensa: sedie k ftolu.. králuov ftuol (— mensa) 59*, sedá k ftolu (— men- sam) 51, ten ftuol (— mensam) 33* a/4. stolice, f., sedes: I. sedě na své ftoliczi (— ubi residet) 62*, jej na ftoliczi posadiec (— ca- thedra) 110* afa. li podle obyéeje ftolicze své (— sedis suae) 6*. strach, »., timor: ne pro ftrach kterfch nepfátel (— timorem) 58*. strachovati só, v. /m?f , metuere: aby fie neftrachowaly smrti (— non metuerent) 23, Zádny nenie, kto bie fie neftrachowal k nému pfistupiti (= paveret) 80 atd. strana, /., plaga: l. ftrani puolnoćnie (= acquilonis) 4*,
278 statek, „x , possibilitas: podle svého ftatku věno (--iuxta possibilitatis congruen- ciam) 37*, a6 mó£ jeho ftatek to snésti (= subsidia) £. atd. 1. stati, v. impf., stare: I. neftogie Zádné dřevo (= non est) 21* jedno věčší město ftogi na březe tej řeky (= est) 88, nechají ftaty (= dimittunt) 32“ atd. ss.; ll. státi po čem: po kupečství velmi ftogy (= discurrunt pro) 28*; státi oč: ftaly gfu o to chtiece jemu pfekaziti (— conati sunt) 52; státi zač: že by ftalo za dobré mésto (— donaret) 108 afd;psáno stoji: pfano ftogi a praveno jest (= dictum est) 124, což popsáno ftogi (— continere) 3 atd. V. státi 2, a stánie. 2. státi, v. ^f., ascendere: v jedné ftane muZóv .. . (— stent) 120*, tehdy jej ftane, jedno tisíc .. . (— ascendit) 66, kdyZ již ftanu (— sunt locati) 64 a/d. V. 1. a 3. 9. státi só, v. sf., fieri: téZ fie jim ftane (— patiuntur) 20*, div, jenZ fie geft ftal (= facto) 4, fie velmi dobře ftalo (— fac- tum est) 10, o némZ fie zmienka ftala geft (— facta est) 47 asd. stav, »., scalae: nékteraké ftawy činie na moti (— scalas) 116* (dva doklady). stavéti, v. ;»pf., [constituere]: I. kdyZ ftawyechu to dielo (— fieret) 29; v. staviti. Il. kdyż ftawy fye v domu (— decli- nare vult) 34*; v. stavovati. staviti, z. żmpf., prohibere: aniZ kto mohl jich ftawiti (— prohiberi) 83*. stavovati só, v. /mpf., morari: kdežto fie ftawugi pé3í (— morantur) 69*. Stéci, z. ^f., [confluere]: l. voda, coz fie jie ftecze pod tiem pahrobkem 87 (— erupit); Il. (dělí potok na dvé), jenž potom velmi dobře zasé fteku (— tendunt) 97*. ll. mésto, jakoż ftekly (= ceperant) 102, uméjí tvrze fteczij (— capere) 44 ald. stehno, z/.. crura: dvé ftehnie ale bez noh (— crura) 80, bodü bficha i ftehnie (— crura) 85*, psi jej kúší v zadek, w ftehnie neb v ócas (— posterioribus) 86*. ald. stěna, f, paries: ftyeni jsá malovány (— parietes) 57, pobofiece ftienu (— pa- rietem) 33* a/a. I”. sień. stien, ”z., umbra: ftien svój obezfie (= um- bram) 114. Stieng tfteyng 68 slovo tatarske. stlerati, v. smpf., [abstergere]: pot sobé ftieral 36°. + Stilam, »r., id.: v tom ostrovu + Stilam (— Seylam) 107*, 108. stinati, ». impf., decapitare: vsichni ftynani gfu (= decapitati) 101. stkvúci, ad/., [fulgens] : l. ok zlatých velmi Tkftwuoczich — aurei fulgoris) 49; ll. radi rozlićnu ftkwuczij /— pollens) 52 atd. stlüp, slüp, 7, columna: nékterakého ftlupa (— columpne) 4, flup mramorovy .. druhý flup.. od toho flupu.. mezi témi dvěma flupoma .. tací flupowe.. flupow mramorovych .. lvóv a flupuow (— co- lumpne) 71*, ten ftlup.. ped ten fiup.. ftlup.. na fiupie (— columpna) 29— 29*. Sto, zumer., centum: síto mudrcuov (— cen- tum: 6° Sto lodi 11, pól druhého fta Tfet tisícuov (— centum et quinquaginta Sex) 61*, po tisíci, po fto 44* a/d.; casto nesklonne : nad fto giezdnymi 44%, we fto mílích 21*, některá fto kupcóm statčí 31" ald., s jinými číslovkami: dwe ftie (— ducentarum) 16*, dwie ffte i více 91*; piet feth 9*, 114°; ffeft feth 9*; fedm feth 121 a/d. V. dska. stodola, f., horreum: to chová v svých ftodolach (— horreis) 70 Stól, », mensa: sedie k ftolu.. králuov ftuol (— mensa) 59*, sedá k ftolu (— men- sam) 51, ten ftuol (— mensam) 33* a/4. stolice, f., sedes: I. sedě na své ftoliczi (— ubi residet) 62*, jej na ftoliczi posadiec (— ca- thedra) 110* afa. li podle obyéeje ftolicze své (— sedis suae) 6*. strach, »., timor: ne pro ftrach kterfch nepfátel (— timorem) 58*. strachovati só, v. /m?f , metuere: aby fie neftrachowaly smrti (— non metuerent) 23, Zádny nenie, kto bie fie neftrachowal k nému pfistupiti (= paveret) 80 atd. strana, /., plaga: l. ftrani puolnoćnie (= acquilonis) 4*,
Strana 279
se všech étyf ftran (— lateribus) 15. t krafne puolnoci (— versus) 38, témi Stranamy... mezi ftranu na vzchod slunce (— plaga) 28*, ve ftra" ku puolnoci (— ad acquilo- nem) 11, na iednej ftrany ryto bfjvá (— ex uno latere) 55, s jedné ftrany... s jinÿch ftran (= latus) 21°, s jednej ftrani.. s druhej ftrani (= latere) 11* a4. Il. jednej ftranie převzděli (= části) 49, s které ftranij domu . ta neb ona ftrana (— pars) 33*. strast, /, periculum: pomoci z té ftrafti 14*, takü ftraft (— periculum) 23*, v&e- likej ftrafti sé poddadüce (— periculo) 23 atd. stratiti v. ztratiti. strava, /., expensa: se vSí fftrawu (— victu) 9°, potfeba na ftrawie (— expensa) ss. atd. Strá£, »i., custos: po dvü stü ftrazy (— cu- stodes) 45, jich rá&il ftraz byti ( - libe- ravit) 10 atd. stráže, /. cura: sü poruceny v ftrazy (— sub cura, 56. .Srovn. sraziti. strá£ny, »., custos: káZí ftraznym (— cu- stodibus) 126, královych ftraznych (— cu- stodibus) 53 atd. stred, /., mel: vína, ftrzedy i mléka (= mel- lis 22°. střela, /., [sagitta]: šípy neb ftrzely 54, všecky ftrzely, kterémiZ stfielejie (— sa- gittas) 81, a/d. střelba, /., [iacula]: člověk na koni f ftrzielbu — cum arcu) 86*, vSickni ftrzielbu vy- stfielel (— sagittas) 84. střelec, m., sagittarius: I. ftrzelczi udatní (— sagittarii) 26“, ftrzelczi dobfi (= sagittarii) 11° afd. Il. (mediefi..).. ftrelczi (= qui ope- rantur arcus) 17. střelnice z. střielnice. stiemen, »., strepa: jezdci ftrzemeny dlúhé mají (— strepis longis utuntur) 80*. stietnüti, ». ^/., occurrere: Tatafi chutné ftrzetnvcze fie s nimi (— ocurrerunt) 83*, kterak je najprvé ráno ftrzietne (— occur- sum habet) 104* ata. střevíc, ».. [calceus]: dva ftrzewicze 15. stilebrnicó, #/, vas argenteum: zlatice i firziebrnicze (— argentea vasa) 55. striebrny, ad/., argenteus: má ptivázany ftrziebny plátec (— argenteam) 65, rudy 279 ftrziebrne (— argenti) 126*, ftrziebrnymi nitmi 61, rudy ftrziebrneij (— argenti minere) 49 atd. střiebro, nf, argentum: hřiven ftrziebra — argenti) 16*, v rudé ftrziebro (— ar- gentum) 26 a/d. stflecl, v. 7mpf.,, custodire: ftrzieti cest (= custodiri) 53, ty jich velmi pilné ftrziehu (— curam adhibent) 56 a/4. striedny, adj, mediocris: lodí ftrziedmich bez &ísla (— mediocres) 87*. strielenle, z/., [sagittatio]: ranili ftrzielenym mnoho slonóv (— sagittis) 83*. V. sttieleti stileleti, v. /;5/., sagittare: vždy zasé ftrzie- legicz (— sagittantes) 45, sé bijiechu a ftryelechu 54 a/d. V. sttielenie. stilelnicé, /, propugnaculum: hrady dfe- véné s ftrzielnyczemy (— cum propugna- culis) 105*. strojiti v. stropiti. strom, x., arbor: dřevo neb ftrom ... toho ftromu ... dřeva neb ftromu (= arbor) 21*. stropiti, v. 2/., facere: spievanie veliké ftropie (— faciunt) 51*, aby hry ftropyly (— ludis vacare) 34*; mor. ? strýc, »., patruus: ftricz jeho (= patruus) 3, ftrycz jeho jeden (— patruus, 52*. studenost, /., frigus: pro velikü ftudenoft neb zimu (= frigus) 46*. studený, adj, frigidus: ta vlast ftudena jest (— frigida) 26, vlast studena velmi 126* (dvakrát) atd. studnice, /., fons: má ftudnycze (— fontes) 125, ftudnycze veliká (— fons) 11. studniënÿ, adj, puteorum: z ftudnicznich vod (= de aqua puteorum) 79*. stüpiti v. sstüpiti. stvoñitel, m., creator: ftworzitele vSech věcí (— creatoris) 3. stvrditi, ». ?/., firmare: hfebíky jsü sbity a stwrzeny (— firmate) 99*, nejsû ftwrzene Zelezein (— firmate) 19* a/d. |. stvrzenie, stvrzovati. stvrdnüti, v. ^/, consolidari: suol vatie, v formicku leji a tu fie T ftwrdnu (— con- solidatur) 78*. stvrzenie, z/., [confirmatio]: čekali ftwrzeni papeZova (— creacionem) 7°. [7 stvrditi stvrzovati, ©. imp/., firmare: jich febíky neftwrzugi, ale ftwrzugi... (= firmantur — configuntur) 19. stydéti sé, v. i»5/., erubescere: z nahoty
se všech étyf ftran (— lateribus) 15. t krafne puolnoci (— versus) 38, témi Stranamy... mezi ftranu na vzchod slunce (— plaga) 28*, ve ftra" ku puolnoci (— ad acquilo- nem) 11, na iednej ftrany ryto bfjvá (— ex uno latere) 55, s jedné ftrany... s jinÿch ftran (= latus) 21°, s jednej ftrani.. s druhej ftrani (= latere) 11* a4. Il. jednej ftranie převzděli (= části) 49, s které ftranij domu . ta neb ona ftrana (— pars) 33*. strast, /, periculum: pomoci z té ftrafti 14*, takü ftraft (— periculum) 23*, v&e- likej ftrafti sé poddadüce (— periculo) 23 atd. stratiti v. ztratiti. strava, /., expensa: se vSí fftrawu (— victu) 9°, potfeba na ftrawie (— expensa) ss. atd. Strá£, »i., custos: po dvü stü ftrazy (— cu- stodes) 45, jich rá&il ftraz byti ( - libe- ravit) 10 atd. stráže, /. cura: sü poruceny v ftrazy (— sub cura, 56. .Srovn. sraziti. strá£ny, »., custos: káZí ftraznym (— cu- stodibus) 126, královych ftraznych (— cu- stodibus) 53 atd. stred, /., mel: vína, ftrzedy i mléka (= mel- lis 22°. střela, /., [sagitta]: šípy neb ftrzely 54, všecky ftrzely, kterémiZ stfielejie (— sa- gittas) 81, a/d. střelba, /., [iacula]: člověk na koni f ftrzielbu — cum arcu) 86*, vSickni ftrzielbu vy- stfielel (— sagittas) 84. střelec, m., sagittarius: I. ftrzelczi udatní (— sagittarii) 26“, ftrzelczi dobfi (= sagittarii) 11° afd. Il. (mediefi..).. ftrelczi (= qui ope- rantur arcus) 17. střelnice z. střielnice. stiemen, »., strepa: jezdci ftrzemeny dlúhé mají (— strepis longis utuntur) 80*. stietnüti, ». ^/., occurrere: Tatafi chutné ftrzetnvcze fie s nimi (— ocurrerunt) 83*, kterak je najprvé ráno ftrzietne (— occur- sum habet) 104* ata. střevíc, ».. [calceus]: dva ftrzewicze 15. stilebrnicó, #/, vas argenteum: zlatice i firziebrnicze (— argentea vasa) 55. striebrny, ad/., argenteus: má ptivázany ftrziebny plátec (— argenteam) 65, rudy 279 ftrziebrne (— argenti) 126*, ftrziebrnymi nitmi 61, rudy ftrziebrneij (— argenti minere) 49 atd. střiebro, nf, argentum: hřiven ftrziebra — argenti) 16*, v rudé ftrziebro (— ar- gentum) 26 a/d. stflecl, v. 7mpf.,, custodire: ftrzieti cest (= custodiri) 53, ty jich velmi pilné ftrziehu (— curam adhibent) 56 a/4. striedny, adj, mediocris: lodí ftrziedmich bez &ísla (— mediocres) 87*. strielenle, z/., [sagittatio]: ranili ftrzielenym mnoho slonóv (— sagittis) 83*. V. sttieleti stileleti, v. /;5/., sagittare: vždy zasé ftrzie- legicz (— sagittantes) 45, sé bijiechu a ftryelechu 54 a/d. V. sttielenie. stilelnicé, /, propugnaculum: hrady dfe- véné s ftrzielnyczemy (— cum propugna- culis) 105*. strojiti v. stropiti. strom, x., arbor: dřevo neb ftrom ... toho ftromu ... dřeva neb ftromu (= arbor) 21*. stropiti, v. 2/., facere: spievanie veliké ftropie (— faciunt) 51*, aby hry ftropyly (— ludis vacare) 34*; mor. ? strýc, »., patruus: ftricz jeho (= patruus) 3, ftrycz jeho jeden (— patruus, 52*. studenost, /., frigus: pro velikü ftudenoft neb zimu (= frigus) 46*. studený, adj, frigidus: ta vlast ftudena jest (— frigida) 26, vlast studena velmi 126* (dvakrát) atd. studnice, /., fons: má ftudnycze (— fontes) 125, ftudnycze veliká (— fons) 11. studniënÿ, adj, puteorum: z ftudnicznich vod (= de aqua puteorum) 79*. stüpiti v. sstüpiti. stvoñitel, m., creator: ftworzitele vSech věcí (— creatoris) 3. stvrditi, ». ?/., firmare: hfebíky jsü sbity a stwrzeny (— firmate) 99*, nejsû ftwrzene Zelezein (— firmate) 19* a/d. |. stvrzenie, stvrzovati. stvrdnüti, v. ^/, consolidari: suol vatie, v formicku leji a tu fie T ftwrdnu (— con- solidatur) 78*. stvrzenie, z/., [confirmatio]: čekali ftwrzeni papeZova (— creacionem) 7°. [7 stvrditi stvrzovati, ©. imp/., firmare: jich febíky neftwrzugi, ale ftwrzugi... (= firmantur — configuntur) 19. stydéti sé, v. i»5/., erubescere: z nahoty
Strana 280
280 fis neftidie (— non erubescunt) 114, j neftiediecze fie posmívati (— non ve- rentes) 54*, nerodte fie za to ftydieti (— erubescere /. a/d. f Suclorcla, », £d.: (vlast) t ífucziorczia (— Fuciorcia: 54*. süd, »., iudicium: o fudech (— de iudi- ciis) 4* ad. südce, ».. iudex: mají fudcze a písafe (— iudices) 68*. süditl, z. ;52/., iudicare: teprv fudie který den.. (— iudicant) 33. sudlice, /., lancea: fudlicz uZívají (— lan- ceis) 98. sucho, z., ariditas: fucho veliké ... pro fucho (— ariditas) 21. V. suchý. suchy, adj , siccus: dfevo fuche (— sicca) 3* F. sucho. suk, »., nodus: títie na fucziech pfete- zují (— iuxta nodos) 50, mezi dvéma fukoma (— nodos) 75*. sukno, »/., pannus: délají sukna (— panni) 48. suma, /., id.: poCítajic fumu jeho uZitkóv 97. sup, 7., [vultur] : (gurfalegové jsü ti), jesto fupa neb káni uhonie 46*. süséd, »., vicinus; ptítelé fufede (— vi- cini) 20, 94* a:4. suiiti, v. ;52/., siccare: rybám fuffenym (— siccos) 124, ryby fuffiecze (— siccant) 4., niti fuffye na slunci (— desiccantur) 36 atd. Suttur, » , :d.: l. zr. (vlast) Suttur (— Siccuin, Suttur) 4, 36*; ll. 244. mésto slove Suttur 36*. sváda, /. commotio: kdyZ íwada jest — commocio) 94*. svadba v. svatba. sváleti, v. ^f, commiscere: v hromadu fwalegy (— commiscent) 124. sváriivy, adj., rixosus: lidé fwarliwij (— ri- xosi) 16*. svatba, svadba, /., nuptiae: veliké fwadbi délají (— nupcias) 42. Svátek, »., [festum]: o fwatífich tatar- ských 4*. svatost, /. sanctitas: mocí fwatofti své (— sanctitatis) 51, vól tak veliké fwatofti jest (— sanctitatis) 113 a/4. Svaty, ad/., sanctus: anjel fwati 14*, fwa* Jana (— beati) 4, fwati otcové 14*, fwate? Linharta (— sancti) 11*, Zivota fwate* 15, k fwate" apostolu (— beati) 112*, jeho fwate milosti 14“ atd. svázatl, v. s/, ligare: kázal fwazati a wie- ziecz voziti (— ligari .. . ligatumque) 54*. svědčiti, v. ;2/., testimonium perhibere: jim fwiedczieffe (— perhibebat testi- monium) 7*. svédectvie, »/, testimonium: dobré fwie- diecztwy (testimonium) 3. svédeény, adj, testimonialis: dsku fwie- decznu (— testimonialem) 6*, fwiedieczne 7namenie (— testimoniale) 69^ a/d. svédomile, »4, conscientia: bezpečným fwiedomim (— consciencia) 3. svédomy, adj. notus: ty véci fwiedomy byly (— nota) 7*. sverepice, f, equa: klisice veliká neb fwyerzepycze (— equa) 111*. Svésti, v. 5/., seducere: jsáce fwedenij diabelskym oslepením (— seducti) 43*. svět, »., mundus: |. ve všem fwietie (—in universo) 45 (— in mundo) 26; w fwietie vyšší 28 atd.; ll. na onom fwietie (— vita alia) 22*. svétle, adr., lucide: ani tak fwietle horí (— lucidus est) 28. .$rovs. svétly. svétlo, z/., lux: l. na fwyetlo vyjeti (— lucis) 126 ad. ; srovn. světlý, světle. II. (kdo v noci jde) musí v ruce fwyetlo mieti (= lumen) 58*. svétly, adj. splendidus: jest fwietly pre- velmi (— splendidum) 108, tváft écrvenü a fwietlu (— candidum) 55*. V. světle a svétlo. Svícez- v. svíitéz- sviece, /, luminare: mnoho fwiecz rozzé- hají (— luminaria) 51*, 82* a/g. svině, /., sus: nenie ovec, ne£ oslové, kozy a fwienie (— sues) 97*, v bláté bydlí jako fwynie (— sus) 105; divoká s.: divoké fwynie (— apros) 63 a/d. sviní, ad;7., porci: hlavy fwynie, beranie.. (— porci) 102*. svinüti, v. ?/., convolvere: jiny éas fwynucz a sloZiec (— convoluta) 50. svíté£enie, svícezenle, z/., victoria: o jich fwitiezeni (— victoria) 4, po fwieczezeme (— victoria) 39, velikeho fwietezeni (— vi- ctorie) 50* a/d. V. svitéziti. svítóziti, ». 5/, victoriam obtinere: nad
280 fis neftidie (— non erubescunt) 114, j neftiediecze fie posmívati (— non ve- rentes) 54*, nerodte fie za to ftydieti (— erubescere /. a/d. f Suclorcla, », £d.: (vlast) t ífucziorczia (— Fuciorcia: 54*. süd, »., iudicium: o fudech (— de iudi- ciis) 4* ad. südce, ».. iudex: mají fudcze a písafe (— iudices) 68*. süditl, z. ;52/., iudicare: teprv fudie který den.. (— iudicant) 33. sudlice, /., lancea: fudlicz uZívají (— lan- ceis) 98. sucho, z., ariditas: fucho veliké ... pro fucho (— ariditas) 21. V. suchý. suchy, adj , siccus: dfevo fuche (— sicca) 3* F. sucho. suk, »., nodus: títie na fucziech pfete- zují (— iuxta nodos) 50, mezi dvéma fukoma (— nodos) 75*. sukno, »/., pannus: délají sukna (— panni) 48. suma, /., id.: poCítajic fumu jeho uZitkóv 97. sup, 7., [vultur] : (gurfalegové jsü ti), jesto fupa neb káni uhonie 46*. süséd, »., vicinus; ptítelé fufede (— vi- cini) 20, 94* a:4. suiiti, v. ;52/., siccare: rybám fuffenym (— siccos) 124, ryby fuffiecze (— siccant) 4., niti fuffye na slunci (— desiccantur) 36 atd. Suttur, » , :d.: l. zr. (vlast) Suttur (— Siccuin, Suttur) 4, 36*; ll. 244. mésto slove Suttur 36*. sváda, /. commotio: kdyZ íwada jest — commocio) 94*. svadba v. svatba. sváleti, v. ^f, commiscere: v hromadu fwalegy (— commiscent) 124. sváriivy, adj., rixosus: lidé fwarliwij (— ri- xosi) 16*. svatba, svadba, /., nuptiae: veliké fwadbi délají (— nupcias) 42. Svátek, »., [festum]: o fwatífich tatar- ských 4*. svatost, /. sanctitas: mocí fwatofti své (— sanctitatis) 51, vól tak veliké fwatofti jest (— sanctitatis) 113 a/4. Svaty, ad/., sanctus: anjel fwati 14*, fwa* Jana (— beati) 4, fwati otcové 14*, fwate? Linharta (— sancti) 11*, Zivota fwate* 15, k fwate" apostolu (— beati) 112*, jeho fwate milosti 14“ atd. svázatl, v. s/, ligare: kázal fwazati a wie- ziecz voziti (— ligari .. . ligatumque) 54*. svědčiti, v. ;2/., testimonium perhibere: jim fwiedczieffe (— perhibebat testi- monium) 7*. svédectvie, »/, testimonium: dobré fwie- diecztwy (testimonium) 3. svédeény, adj, testimonialis: dsku fwie- decznu (— testimonialem) 6*, fwiedieczne 7namenie (— testimoniale) 69^ a/d. svédomile, »4, conscientia: bezpečným fwiedomim (— consciencia) 3. svédomy, adj. notus: ty véci fwiedomy byly (— nota) 7*. sverepice, f, equa: klisice veliká neb fwyerzepycze (— equa) 111*. Svésti, v. 5/., seducere: jsáce fwedenij diabelskym oslepením (— seducti) 43*. svět, »., mundus: |. ve všem fwietie (—in universo) 45 (— in mundo) 26; w fwietie vyšší 28 atd.; ll. na onom fwietie (— vita alia) 22*. svétle, adr., lucide: ani tak fwietle horí (— lucidus est) 28. .$rovs. svétly. svétlo, z/., lux: l. na fwyetlo vyjeti (— lucis) 126 ad. ; srovn. světlý, světle. II. (kdo v noci jde) musí v ruce fwyetlo mieti (= lumen) 58*. svétly, adj. splendidus: jest fwietly pre- velmi (— splendidum) 108, tváft écrvenü a fwietlu (— candidum) 55*. V. světle a svétlo. Svícez- v. svíitéz- sviece, /, luminare: mnoho fwiecz rozzé- hají (— luminaria) 51*, 82* a/g. svině, /., sus: nenie ovec, ne£ oslové, kozy a fwienie (— sues) 97*, v bláté bydlí jako fwynie (— sus) 105; divoká s.: divoké fwynie (— apros) 63 a/d. sviní, ad;7., porci: hlavy fwynie, beranie.. (— porci) 102*. svinüti, v. ?/., convolvere: jiny éas fwynucz a sloZiec (— convoluta) 50. svíté£enie, svícezenle, z/., victoria: o jich fwitiezeni (— victoria) 4, po fwieczezeme (— victoria) 39, velikeho fwietezeni (— vi- ctorie) 50* a/d. V. svitéziti. svítóziti, ». 5/, victoriam obtinere: nad
Strana 281
nimi fwietiezicz (— victoriam obtinent) 45, Alan fwytiezij (— victor extitit) 5*, atd. V. svitézenie a svítézovati. svitéZzovati, *svicezovati, v. imp/, [vic- toriamobtinere]: v bojích zwieczezugij (= victoriosi) 43*. VF. svitéziti. svobodné, ad». libere: nedá jich fwo- bodnye loviti (— libere) 77, móz fwo- bodnie jeti (— libere) 17, fwobodnegie psáti 20 a/d. V. svobodny. svobodny, adj, exemptus: jsá fwobodni a vysvobození ode všech daní (= exem- pti) 69*. svobodstvie, »^, [privilegium]: coZ jim milostí neb fwobodftwie podá 55. svój, p/on., suus: |. myśleni fwa 14*, zpovëdiniku fwemu (= suo) 3, na fwe smrtedlné posteli 3, všecky fwe lidi 22, wffem paláci 22*, véc fwu spósobili 5, vlastni fwu lodí (— propria) 5, fwyech okolních — suorum) 26, po fwe vüli (— feli- citer) 5 a/4. ss. .má Tfweij jazyk (— propriam) 27*; na fwem myeftu popsáno (— suo loco) 41, na fwë miesté bude psáno — suo loco) 6 atd.; aby fwe navśći- vili (— suos) 7*, (mniece) by sé již fwogi vrátili (— suos) 102 a/d.; (každý svůj dil) o fwe pfezdil 74*. svolati, v. ?/., advocare: fwolaw kfestany ( advocans) 54*, 78 a/d. svornost, /, concordia: spolni fwornofti (— concordia) 5. svrchní, ad/., superior: pod fwrchnem rü- chem (— superioribus) 42*, fwrchni pokoj (= tectum) 57 a/d. svrchu, adv., superius: fwrchu psáno stojí (—in superioribus, 124. Srovn. vrch, s a následující dvě složeniny. svrchujmenovany, adj., praefatus: (pánóv) fwrchugmenowanich (— prefatos) 6*. V. jmenovati a svrchu. svrchupsany, adj, dictus: fwrchu pfani pán (— dictus) 10. VW. psâti a svrchu. syn, m. filius: nalezl fyna 7°, fyn jeho (= filius) 9*, fyn páné Mikulásuov (= fi- lius) 8*, kdyZ fyn jest neb pacholík 81* atd. TSyndalyn, »4, ;4.: (mésto) fSyndalyn (— Syndacui) 49. Syndynfu, »r., id.: (= Syndynfu) 74*. (vlast) Syndynffu 281 synów, adj., filii: bez péče fynowy jsúc (= filii) 81*. Syrochum, zr., ;d.: pres Syrochum (= Sy- rocum) 90, 91, 72, 47 afa. syrovy, adj., crudis: fyrowe maso takto jedie (— carnes crudes) 79*, toho tfstie fyroweho (— viridibus) 75*, listie furo- weho neb zeleneho... zeliny fyrowey... v$ecko firowe (— viridia) 114*. Safrán, m., crocus: kvietie podobné k ffaf- franowij... jako i ffaffran 97° (croco. crocus). Sálenie, z7., illusio: tiem ffalenym (— illu- siones) 32. V. &ielenie a sieliti. $óekánie, ^, latratus: psi s velikym ffcziekanym bé£ie (— latratu) 86* V. &ée- kati. SGekati, v. mp/., latrare: psi ffcziekagiecze za ním.. (— latrando) 86*. V. &Cekánie. ščeně, z/., catulus: leží u králových noh jako ffczenye (— catulus) 63. ščep, m., arbor: nenietu ffczepu (— arbor) 21, tu jest fíczepuow dobrych (— arbo- res fructifere) 17*, 105* afd. &6estle, »/., y rosperitas: za zdravie a za ffczeftie (— prosperitate) 61*. Sélepati, v. 7mp/f., scindere: Sfcziepagi to tistie (— scindunt) 91°, to tistie s& krütí a ffcziepa fie (— scinduntur) 75° atd. šeddesát- v. šedesát- $edesát, sumer, sexaginta: w ffedefatij dni 63, w ffedefati milech 23°, 104 afa. (— sexaginta). Sedesaty, numer. sexagesimus: kap. ffe- defata 4*, 44; při druhých Cisłovkdch: kap. fedefata prwa 45*, 4* afd.; kap. LX' druh: 4*, 46, léta fledefate® dru’ 23*, léta ffeddefate' druheho 83; kap. LX'* trzeti 4*; kap. ffedefata cztwrta 48; kap. LX'* pata 4*%, 48; kap. LX* ffefta 4*; kap. LX'* fedma 4* afa. Selma, /., epitimia: ffelma neb mor na do- bytku (= epytimia) 70. SenktyS, »., mensa: koflíkové s ffyenktyffy (— mensa) 51. &erednost, /.. turpitudo: takovü ffered- nofti (— turpitudine) 35. Serednÿ, adj, turpis: fferedny zákon (= turpissimam) 30, pfikázanie fferedne (— nepharia,; 27, 76 ald. Sery, adj., griseus: Sfyera zviefátka (— narii) 124*, 125; jsü ffierzie (— grisei coloris) 49*, 71* atd.
nimi fwietiezicz (— victoriam obtinent) 45, Alan fwytiezij (— victor extitit) 5*, atd. V. svitézenie a svítézovati. svitéZzovati, *svicezovati, v. imp/, [vic- toriamobtinere]: v bojích zwieczezugij (= victoriosi) 43*. VF. svitéziti. svobodné, ad». libere: nedá jich fwo- bodnye loviti (— libere) 77, móz fwo- bodnie jeti (— libere) 17, fwobodnegie psáti 20 a/d. V. svobodny. svobodny, adj, exemptus: jsá fwobodni a vysvobození ode všech daní (= exem- pti) 69*. svobodstvie, »^, [privilegium]: coZ jim milostí neb fwobodftwie podá 55. svój, p/on., suus: |. myśleni fwa 14*, zpovëdiniku fwemu (= suo) 3, na fwe smrtedlné posteli 3, všecky fwe lidi 22, wffem paláci 22*, véc fwu spósobili 5, vlastni fwu lodí (— propria) 5, fwyech okolních — suorum) 26, po fwe vüli (— feli- citer) 5 a/4. ss. .má Tfweij jazyk (— propriam) 27*; na fwem myeftu popsáno (— suo loco) 41, na fwë miesté bude psáno — suo loco) 6 atd.; aby fwe navśći- vili (— suos) 7*, (mniece) by sé již fwogi vrátili (— suos) 102 a/d.; (každý svůj dil) o fwe pfezdil 74*. svolati, v. ?/., advocare: fwolaw kfestany ( advocans) 54*, 78 a/d. svornost, /, concordia: spolni fwornofti (— concordia) 5. svrchní, ad/., superior: pod fwrchnem rü- chem (— superioribus) 42*, fwrchni pokoj (= tectum) 57 a/d. svrchu, adv., superius: fwrchu psáno stojí (—in superioribus, 124. Srovn. vrch, s a následující dvě složeniny. svrchujmenovany, adj., praefatus: (pánóv) fwrchugmenowanich (— prefatos) 6*. V. jmenovati a svrchu. svrchupsany, adj, dictus: fwrchu pfani pán (— dictus) 10. VW. psâti a svrchu. syn, m. filius: nalezl fyna 7°, fyn jeho (= filius) 9*, fyn páné Mikulásuov (= fi- lius) 8*, kdyZ fyn jest neb pacholík 81* atd. TSyndalyn, »4, ;4.: (mésto) fSyndalyn (— Syndacui) 49. Syndynfu, »r., id.: (= Syndynfu) 74*. (vlast) Syndynffu 281 synów, adj., filii: bez péče fynowy jsúc (= filii) 81*. Syrochum, zr., ;d.: pres Syrochum (= Sy- rocum) 90, 91, 72, 47 afa. syrovy, adj., crudis: fyrowe maso takto jedie (— carnes crudes) 79*, toho tfstie fyroweho (— viridibus) 75*, listie furo- weho neb zeleneho... zeliny fyrowey... v$ecko firowe (— viridia) 114*. Safrán, m., crocus: kvietie podobné k ffaf- franowij... jako i ffaffran 97° (croco. crocus). Sálenie, z7., illusio: tiem ffalenym (— illu- siones) 32. V. &ielenie a sieliti. $óekánie, ^, latratus: psi s velikym ffcziekanym bé£ie (— latratu) 86* V. &ée- kati. SGekati, v. mp/., latrare: psi ffcziekagiecze za ním.. (— latrando) 86*. V. &Cekánie. ščeně, z/., catulus: leží u králových noh jako ffczenye (— catulus) 63. ščep, m., arbor: nenietu ffczepu (— arbor) 21, tu jest fíczepuow dobrych (— arbo- res fructifere) 17*, 105* afd. &6estle, »/., y rosperitas: za zdravie a za ffczeftie (— prosperitate) 61*. Sélepati, v. 7mp/f., scindere: Sfcziepagi to tistie (— scindunt) 91°, to tistie s& krütí a ffcziepa fie (— scinduntur) 75° atd. šeddesát- v. šedesát- $edesát, sumer, sexaginta: w ffedefatij dni 63, w ffedefati milech 23°, 104 afa. (— sexaginta). Sedesaty, numer. sexagesimus: kap. ffe- defata 4*, 44; při druhých Cisłovkdch: kap. fedefata prwa 45*, 4* afd.; kap. LX' druh: 4*, 46, léta fledefate® dru’ 23*, léta ffeddefate' druheho 83; kap. LX'* trzeti 4*; kap. ffedefata cztwrta 48; kap. LX'* pata 4*%, 48; kap. LX* ffefta 4*; kap. LX'* fedma 4* afa. Selma, /., epitimia: ffelma neb mor na do- bytku (= epytimia) 70. SenktyS, »., mensa: koflíkové s ffyenktyffy (— mensa) 51. &erednost, /.. turpitudo: takovü ffered- nofti (— turpitudine) 35. Serednÿ, adj, turpis: fferedny zákon (= turpissimam) 30, pfikázanie fferedne (— nepharia,; 27, 76 ald. Sery, adj., griseus: Sfyera zviefátka (— narii) 124*, 125; jsü ffierzie (— grisei coloris) 49*, 71* atd.
Strana 282
282 šest, zumer., sex: [left let... po ffefty letech 40", ffeft z nich... fífeft jiných 56, 98..; pfi jinjck číslovkách: fľeft feth 9* (— sescenti), let ffeft a dwadfieti 10 atd. ss. Sestery, numcr., sex: byl jsem w ffefteru královstvi (— sex) 104*. V. Sesteronásob. Sesteronasob, adv. sex: ffefleronafob dskami opefena (— sex tabulis) 100. $estinedólnice, /., [puerpera]: přátelé jej navščevují jako ffeftienedielniczi 81*. * $estnáste, numer., sedecim: do ffeftnafti 120*, ffeftnafte dni 35° 87%, 93 ald. šestnástý, numer., decimus sextus: kap. ffeftnafta 3° Sesty, numer. sextus: pfitrhl k 1 flefftemu móstu 89, kap. Sfefta 7*, 3*; sefty kublaj 40* (— sextus); léta ffefte* a padesatćho 52, kap. šedesátá ffefta 4* ad. ss. Ševčík, m., [sutor]: ten fewczik.. ffew- czika toho ... jednomu fewczykowi 14* aż 15*. $ielenie, z/., illusio: Sfylenie diabel>keho 32 (= illusiones); v. Sálenie a &ieliti. Sielenost, /, dementia: tü ffyelenoftij (— demencia) 35. &leliti, v. p/.. dementare: ti gfu tak od modl ffielenij (— demoentati) 78, ffieleffe tu zemi (= delusit) 23*. I”. Żielenie. šíje, /., [collum]: na ffigi mají hrby (= su- per humeros) 17*. $ik, »., ordo: to takym ffykem drZie (— ordine) 45. Sikovánie, z/. gubernatio: w ffykowany a zjednávání (— gubernacione) 44*. V. Sikovati. Sikovati, ». /mp/., ordinare: a tak ffykugie všecko vojsko (= ordinatur) 44*. M. ši- kovánie. šindel, m., tegula: dva ffyndely udělají (= tegule) 50. Sip, m., sagitta: ffiepem zastfelen (— sa- gitta) 40*, ffypuow mnożstvie.., ffypi vystfielechu (= sagittae) 54. šíře, /.. latitudo: jest ffyrzy na loket (= grossiciei) 108, na dli a na flyrz 27°, 31* (— per latitudinem), u velikej ffyrzi (— latitudo) 18, 58 a/4. Sirokost, /, ambitus: má ffirokoft étyri míle (— ambitus) 56*. Slroky, adj., latus: ocasy ffyroke (— latam) 18. jest nayffyrffij (— ampliorem) 26* a/d. škaredý, adj., deformis: Zeny ffkarede jsü velmi (— deformes) 120, od ffkarede* diabla (— sathana) 41 afd. &koda, /., damnum: mnoho ffkody (— dam- pna) 126. $kop, »., aries: toho ffkopa obétuje (— a- rietem) 32*, krásného ífkopa /., vezmü ffkopy s érnj$mi hlavami (— arietes) 51, ffkopy veliké (—arietes) 28, zabijíce ffkopi 82*, jsú ffkopowe větší 113* (id.) atd. Skopec, ».. aries: musie toliko a toliko ffkopczow zabiti 82* (— arietes) V. skopec. &kopovy, a4/., [arietum]: zvatiti to maso ffkopowe 32*. &korice, /., cynamomum: veliká véc ffko- rzicze |— cynamomum) 77. škřek, m., [clangor]: po ptaciem ffkrzieku véci rychtují (— augurium) 114. &lechetnost, /, probitas: mudrosti a ffle- chetnofti (— probitate) 52. &lechetny, adj, probus: fflechetnij jsü (= probi) 27*, jest velmi fflechetny . . . synóv fflechetnych velmi (— probos) 56*. &lechtic, ». baro: pánové neb fflechticzi (— barones) 9, ten íflechticz neb pán (— baro) 7 at4. šlechtična, /., nobilis (femina): fflechticzny tej vlasti (— nobiles) 26*. ślechtily v. zślechtily. ślepóje, /., vestigium: fflepegie zahladi (= vestigia) 31. šnóra, /., corda: visí ffnora hedvábná . . na té fnorzie (= corda) 109; mor. ? špatný, adj., [malus]: nohy všecky špatne 111°. Épice, /, acies: biechu na prvé ffpiczi (—in prima acie) 83*. Spilman, »., mimus: Zakéti neb ffpilmani (— mimi) 84*. Sturm, », [impetus]: dobyvaje ffturmem (bellans appropinquasset) 40*. šupina, /, ? : má na sobé jiezky neb ffupyni (— cricios a/2.) 21*. V. jiezka. &vec, »., [sutor]: odpovie ffwecz ... pane ffewcze 15. -f, c., enim: nebt jest byl (— enim) 10, tiemt obyéejem 61, mufit smrt vzieti 39^, gfut tu křesťané 35*, protot jsü po- psány (— autem) 10 a/d. 1. jakozt, tof, Zet. TfTaciamordni, »r., zd.: (rovina) Tacia- mordnij (— Caciamordim) 65*. tähnüti, v. zmöf., trahere: z. taženie.
282 šest, zumer., sex: [left let... po ffefty letech 40", ffeft z nich... fífeft jiných 56, 98..; pfi jinjck číslovkách: fľeft feth 9* (— sescenti), let ffeft a dwadfieti 10 atd. ss. Sestery, numcr., sex: byl jsem w ffefteru královstvi (— sex) 104*. V. Sesteronásob. Sesteronasob, adv. sex: ffefleronafob dskami opefena (— sex tabulis) 100. $estinedólnice, /., [puerpera]: přátelé jej navščevují jako ffeftienedielniczi 81*. * $estnáste, numer., sedecim: do ffeftnafti 120*, ffeftnafte dni 35° 87%, 93 ald. šestnástý, numer., decimus sextus: kap. ffeftnafta 3° Sesty, numer. sextus: pfitrhl k 1 flefftemu móstu 89, kap. Sfefta 7*, 3*; sefty kublaj 40* (— sextus); léta ffefte* a padesatćho 52, kap. šedesátá ffefta 4* ad. ss. Ševčík, m., [sutor]: ten fewczik.. ffew- czika toho ... jednomu fewczykowi 14* aż 15*. $ielenie, z/., illusio: Sfylenie diabel>keho 32 (= illusiones); v. Sálenie a &ieliti. Sielenost, /, dementia: tü ffyelenoftij (— demencia) 35. &leliti, v. p/.. dementare: ti gfu tak od modl ffielenij (— demoentati) 78, ffieleffe tu zemi (= delusit) 23*. I”. Żielenie. šíje, /., [collum]: na ffigi mají hrby (= su- per humeros) 17*. $ik, »., ordo: to takym ffykem drZie (— ordine) 45. Sikovánie, z/. gubernatio: w ffykowany a zjednávání (— gubernacione) 44*. V. Sikovati. Sikovati, ». /mp/., ordinare: a tak ffykugie všecko vojsko (= ordinatur) 44*. M. ši- kovánie. šindel, m., tegula: dva ffyndely udělají (= tegule) 50. Sip, m., sagitta: ffiepem zastfelen (— sa- gitta) 40*, ffypuow mnożstvie.., ffypi vystfielechu (= sagittae) 54. šíře, /.. latitudo: jest ffyrzy na loket (= grossiciei) 108, na dli a na flyrz 27°, 31* (— per latitudinem), u velikej ffyrzi (— latitudo) 18, 58 a/4. Sirokost, /, ambitus: má ffirokoft étyri míle (— ambitus) 56*. Slroky, adj., latus: ocasy ffyroke (— latam) 18. jest nayffyrffij (— ampliorem) 26* a/d. škaredý, adj., deformis: Zeny ffkarede jsü velmi (— deformes) 120, od ffkarede* diabla (— sathana) 41 afd. &koda, /., damnum: mnoho ffkody (— dam- pna) 126. $kop, »., aries: toho ffkopa obétuje (— a- rietem) 32*, krásného ífkopa /., vezmü ffkopy s érnj$mi hlavami (— arietes) 51, ffkopy veliké (—arietes) 28, zabijíce ffkopi 82*, jsú ffkopowe větší 113* (id.) atd. Skopec, ».. aries: musie toliko a toliko ffkopczow zabiti 82* (— arietes) V. skopec. &kopovy, a4/., [arietum]: zvatiti to maso ffkopowe 32*. &korice, /., cynamomum: veliká véc ffko- rzicze |— cynamomum) 77. škřek, m., [clangor]: po ptaciem ffkrzieku véci rychtují (— augurium) 114. &lechetnost, /, probitas: mudrosti a ffle- chetnofti (— probitate) 52. &lechetny, adj, probus: fflechetnij jsü (= probi) 27*, jest velmi fflechetny . . . synóv fflechetnych velmi (— probos) 56*. &lechtic, ». baro: pánové neb fflechticzi (— barones) 9, ten íflechticz neb pán (— baro) 7 at4. šlechtična, /., nobilis (femina): fflechticzny tej vlasti (— nobiles) 26*. ślechtily v. zślechtily. ślepóje, /., vestigium: fflepegie zahladi (= vestigia) 31. šnóra, /., corda: visí ffnora hedvábná . . na té fnorzie (= corda) 109; mor. ? špatný, adj., [malus]: nohy všecky špatne 111°. Épice, /, acies: biechu na prvé ffpiczi (—in prima acie) 83*. Spilman, »., mimus: Zakéti neb ffpilmani (— mimi) 84*. Sturm, », [impetus]: dobyvaje ffturmem (bellans appropinquasset) 40*. šupina, /, ? : má na sobé jiezky neb ffupyni (— cricios a/2.) 21*. V. jiezka. &vec, »., [sutor]: odpovie ffwecz ... pane ffewcze 15. -f, c., enim: nebt jest byl (— enim) 10, tiemt obyéejem 61, mufit smrt vzieti 39^, gfut tu křesťané 35*, protot jsü po- psány (— autem) 10 a/d. 1. jakozt, tof, Zet. TfTaciamordni, »r., zd.: (rovina) Tacia- mordnij (— Caciamordim) 65*. tähnüti, v. zmöf., trahere: z. taženie.
Strana 283
l. tahnuti sané (— trahere) 125*, kte- réZto velblüdi tahnu (— trahuntur) 41* atd. li. vojsko tahne (—transitum facit) 30* a/d; Ill. pro néZ by fie kupci tam tahly 112. Taitam, z^, id.: o hradu taytam (— tay- chan) 4 . tajitl, ». 729/, dissimulare: boje se hnévu tagij tej kfivdy (= dissimulavit) 109“. tak, ad», adeo: tak sé prodlilo (— adeo) 7^, tak malí jako velicí 14, tak že tudy.. 5°; a tak došli (Z autem) 6. a tak sé dokonává 3, 4“ atď. V. také, takto, taký. také, c/., eciam: take tázal (— eciam) 6, a take si (— qui eciam) 10*, i take str$c (— vero) 3,a take kterak (— et) 6, i take (= nec non) 8* a/d. V. takéZ a tak. takóż, adz., similiter: právé takez vypravo- val (— similiter) 3, takez jich modly (— similiter) 43, 106 atd. V. také. takový, pron., talis: takowy stal se div (= tale) 29, v takowe noviny 9, tako- wych koní (— huiusmodi) 19, bojiece sé smrti takowe 23*, TAkowa pfíCina (= hec) 52, takowym tažením 125“ atd. V. ta- kovýž a taký. takovýž, rom. huiusmodi: Ze takowez kratochvíle (— huiusmodi) 23 I”. takový. takto, adv., tali modo: takto délají (— mo- dus talis) 21, kapitoly popsány takto 3. V. tak. taky, ?roz., talis: taku pomoc (= tale) 125, pro taku véc 15, take práce (—tantis) 10, toho takeho pokuseni 15° afd. V. takÿto, tak, také. takýto, #ron , talis: takyto obycej (= talis) 33, takuto spravedlnost :— hoc modo) 45*. V. taký. taléř, », incisorium: talerzow nemaji (= incisoriis) 114^. tam, adz.: l. illuc: odjinud tam vésti (= illuc) 123°, bráti sé tam 11*, sém i tam 22*, 43*, 45* a/d. (— huc illucque); Il. [illic]: a tam v téch vodách (Zin quibus) 19*. tamarynda, /., zd.: kořením, jemuž tama- ryndy fiekaji (— tamarendas) 117. Tampinguj, z/., id: (město) Tampynguy (= Tampynguy) 97. Tana, /., u7., źd. : královstvie t Tanakam- baoch (/£. orig Tana, Cambaoth) 117. 283 Tanduk, m., zr., jd.: rovně... Tanduk (— Tanduk: 39*. Tandyntu, z/., id : (mésto) Tandynffu... 1 Kadynfu (= Tanditu) 87. tanec, m., corea: nastrojie tanecz veliky (= coream) 82, ujmü sé v tanecz S2* a/g. tanečník, 7., ludens in corea: jednoho z téch tanecznikuow (— ex ludentibus in corea) 82°. Tangut, zr., zd.: (vlast) Tangut (= Tangut) 32", 37, 48; také Tengut. tantar 91° slovo vlaské. tarée, /, scutum: na tarcziech uvieZi (= ad scuta) 113, tarcze a kopie (— scuta) 111 atd. V. Saracén. Tatar, Tater, m., mg., id: taterowe 40, Taterove 40; každý tater (— Tartarus) 42*, o bití Tataruw ... o pokrmu Tata- ruw (— Tartarorum) 4, 4^, od Tateruow 16 atd. ss tatarsky, tatersky adv., lingua tatarica: jimZto tatarfky fiekají cinici (= lingua tatarica) 63^; tatarfky slove . . taterfkey fiove .. 65 atd. V. tatarsky. tatarsky, tatersky, ad2j., Tartarorum: k Ta. terfkemu královi (— Tartarorum) 3*, o obyéejích Tatarfkich 4*, krále Tater- fke" (— Tartarorum) 3, zástupu Tatar- fke" (— Tartarorum) 4* a/Z. ss. V. ta. tarsky. Tater- v. Tatar.- Tavrisia, /., nl, id.: o méstu Tawryfii (— Taurisia) 3* Taynfu, »r, zd.: (vlast) TTaynfu.... T Kamffuga (— Tanfu) 72. tázati, v. z5?/., interrogare: tazal geft gich — iaterrogavit) 6*, pilné geft tazal o... (Z inquisivit) 6, 102* a/g. tazenie, »/, tractus: takovým tazenym (— tractu) 125*. V. táhnüti. Tebeth, z., id: (země) Tebeth (= Tebeth) 75°. téci, v. impf., [currere]: I. tak mnoho tecze (= emanat) 11, kteréž tecze z dřevíčka (= fluit) 123°, potokové teczechu (= flue- bant) 22 atd.; Il. svefepice tecze fie s ofem (— con- cipit de) 111*. tehda, ad»., tunc: tehda obdrZal (— tunc) 54*, tehda Zena mó2 30* aid. V. tehdy. tehdy, adv., (tunc]: tehdy je přijal 8, tehdy znamenavše 6, tehdy pak (— quadam
l. tahnuti sané (— trahere) 125*, kte- réZto velblüdi tahnu (— trahuntur) 41* atd. li. vojsko tahne (—transitum facit) 30* a/d; Ill. pro néZ by fie kupci tam tahly 112. Taitam, z^, id.: o hradu taytam (— tay- chan) 4 . tajitl, ». 729/, dissimulare: boje se hnévu tagij tej kfivdy (= dissimulavit) 109“. tak, ad», adeo: tak sé prodlilo (— adeo) 7^, tak malí jako velicí 14, tak že tudy.. 5°; a tak došli (Z autem) 6. a tak sé dokonává 3, 4“ atď. V. také, takto, taký. také, c/., eciam: take tázal (— eciam) 6, a take si (— qui eciam) 10*, i take str$c (— vero) 3,a take kterak (— et) 6, i take (= nec non) 8* a/d. V. takéZ a tak. takóż, adz., similiter: právé takez vypravo- val (— similiter) 3, takez jich modly (— similiter) 43, 106 atd. V. také. takový, pron., talis: takowy stal se div (= tale) 29, v takowe noviny 9, tako- wych koní (— huiusmodi) 19, bojiece sé smrti takowe 23*, TAkowa pfíCina (= hec) 52, takowym tažením 125“ atd. V. ta- kovýž a taký. takovýž, rom. huiusmodi: Ze takowez kratochvíle (— huiusmodi) 23 I”. takový. takto, adv., tali modo: takto délají (— mo- dus talis) 21, kapitoly popsány takto 3. V. tak. taky, ?roz., talis: taku pomoc (= tale) 125, pro taku véc 15, take práce (—tantis) 10, toho takeho pokuseni 15° afd. V. takÿto, tak, také. takýto, #ron , talis: takyto obycej (= talis) 33, takuto spravedlnost :— hoc modo) 45*. V. taký. taléř, », incisorium: talerzow nemaji (= incisoriis) 114^. tam, adz.: l. illuc: odjinud tam vésti (= illuc) 123°, bráti sé tam 11*, sém i tam 22*, 43*, 45* a/d. (— huc illucque); Il. [illic]: a tam v téch vodách (Zin quibus) 19*. tamarynda, /., zd.: kořením, jemuž tama- ryndy fiekaji (— tamarendas) 117. Tampinguj, z/., id: (město) Tampynguy (= Tampynguy) 97. Tana, /., u7., źd. : královstvie t Tanakam- baoch (/£. orig Tana, Cambaoth) 117. 283 Tanduk, m., zr., jd.: rovně... Tanduk (— Tanduk: 39*. Tandyntu, z/., id : (mésto) Tandynffu... 1 Kadynfu (= Tanditu) 87. tanec, m., corea: nastrojie tanecz veliky (= coream) 82, ujmü sé v tanecz S2* a/g. tanečník, 7., ludens in corea: jednoho z téch tanecznikuow (— ex ludentibus in corea) 82°. Tangut, zr., zd.: (vlast) Tangut (= Tangut) 32", 37, 48; také Tengut. tantar 91° slovo vlaské. tarée, /, scutum: na tarcziech uvieZi (= ad scuta) 113, tarcze a kopie (— scuta) 111 atd. V. Saracén. Tatar, Tater, m., mg., id: taterowe 40, Taterove 40; každý tater (— Tartarus) 42*, o bití Tataruw ... o pokrmu Tata- ruw (— Tartarorum) 4, 4^, od Tateruow 16 atd. ss tatarsky, tatersky adv., lingua tatarica: jimZto tatarfky fiekají cinici (= lingua tatarica) 63^; tatarfky slove . . taterfkey fiove .. 65 atd. V. tatarsky. tatarsky, tatersky, ad2j., Tartarorum: k Ta. terfkemu královi (— Tartarorum) 3*, o obyéejích Tatarfkich 4*, krále Tater- fke" (— Tartarorum) 3, zástupu Tatar- fke" (— Tartarorum) 4* a/Z. ss. V. ta. tarsky. Tater- v. Tatar.- Tavrisia, /., nl, id.: o méstu Tawryfii (— Taurisia) 3* Taynfu, »r, zd.: (vlast) TTaynfu.... T Kamffuga (— Tanfu) 72. tázati, v. z5?/., interrogare: tazal geft gich — iaterrogavit) 6*, pilné geft tazal o... (Z inquisivit) 6, 102* a/g. tazenie, »/, tractus: takovým tazenym (— tractu) 125*. V. táhnüti. Tebeth, z., id: (země) Tebeth (= Tebeth) 75°. téci, v. impf., [currere]: I. tak mnoho tecze (= emanat) 11, kteréž tecze z dřevíčka (= fluit) 123°, potokové teczechu (= flue- bant) 22 atd.; Il. svefepice tecze fie s ofem (— con- cipit de) 111*. tehda, ad»., tunc: tehda obdrZal (— tunc) 54*, tehda Zena mó2 30* aid. V. tehdy. tehdy, adv., (tunc]: tehdy je přijal 8, tehdy znamenavše 6, tehdy pak (— quadam
Strana 284
284 sie) 6^ a/d.; jestli věčšie věc, tehdy sedmnáste, pakli opět věčšie, tehdy třicet sedm a/d. 45*. V. tehda. téjmér, adv., plurimum: teymerz väickni chodie (= ut plurimum) 93. tékaë, m., cursor: jednomu tiekaczowij, jezto bézie .. jini tiekaczi... toho tie- kacze ... ménie sé tiekacze 69*. télesny, adj, corporis: tielefnu potřebu (— victum) 118, &istotu tielefnu (— cor- poris) 37^, 94* a/d. tělo, nt, corpus: tiela mrtvá (— corpora) 4, 33, tiela jejího 15 a/d. temnost, f, tenebrae: o vlasti temnofti (= tenebrarum) 126, temnoft slove (— ob- Scuritas) 126 a/d. temny, adj., tenebrosus: temne povétfie (— tenebrosus) . . . tu vlast temnu (— ob- scuram) 126 atd. Temur, nv, m., id.: (kralovic) Temur 56, 56* (— Temur). ten, pron. dem., ille V. jistý, potom, pro- tože, to, točíš, zatiem, tento, týž. I. tee lodie (= ille) 19, w te zemi (— in regione illa) 3*, u toho krale (— prefatum regem) 3, toho starce — eius) 4, s tiem králem (— illo; 4, mezi tiemij (— eos) 48, ty dva (— illi) 8, pannu tu 9* a/d. ss.; to vše (= per omnia) 3, všecky ty věci (= hec omnia) 3 atd.; k utéSeni tiech, ktoż... 3, ktoż umie, ten vyloż 26% také ti, kteréZ . . , ti přijedů 10“ a/d. ; tott jest ten Ma- rek (= hic) 7*; (všecko) to geft do- bytek, koni.. (— scilicet) 123* a/d. Il. ten jisty v. jistý; rčení stc. Kotur- nyks ten pták: datyle to ovoce 19, ten šlechtic neb pán Rogatal 7, vtom městě Akon 7*, do to města Bochara 5* aid. Il (zdi) čímž výše tiem v£dy tencejsí (adeo) 58. Tenduch, nr, zd.: (vlast) Tenduch 4°, o zemi Tengut 48, 48* (— //. &o/fsd Ten- duch Tengut). Tengut v. Tenduch. tenký, adj., subtilis: zed tiem vZdy ten- czeyffy a uisi (= subtiliores) 58, velmi zšlechtilů a tenku kuoru (— subtilissi- mum) 107. tento, prom. hic: tyto knihy (—iste) 3, tiechto knih .. . tyto véci .. . tyto knihy (= huius-hec) 10, tohoto casu (— quo) 5, príčina tato byla (—hec) 6, w tiechto knihách (— hunc) 3, tyto včci... knihy tyto 126“ atd. V. ten. tenž v. týž. Teobaldus, m., nv., id. : (legat) Teobaldus (— Theobaldus) 7*. tepati sé, vo. imp/, concertare: tepiechu fie tak (—commissum est) 54, když fie tepucze srazie (— concertassent) 5* a/a. teplice, 7/. /, balnea calida: tu jsü te- plicze nebo lázni pfirozené horké (— bal- nea calida) 20. teplý, ad;., calidus: (— calidas) 41*. teprv, adv., [tunc]: spat£fiece teprw südie 33. tesaf, »., faber lignarius: měli smy s sebů své teffarze kfestanské (— fabros ligna- rfios) 91 a/d. V. téZat. Tesimur, zr. id.: o zemi Tefymur 4, 27 (Echessinnur afp. /f.). tesknost, /, taedium: tefknoft éCiníchu (— tedium) 54*, pro tefknoft horka (— pre caloris anguftia) 111*. těsto, z/., pasta: z tiefta (— pasta) 124. tetřev, m., coturnix: mnoho Tetrzewu (— coturnices) 17, 64* atd té£, adv., similiter: teZ také (— similiter) 123*, opét teez za stolem sedie 59* (— si- militer), teez dobytek (id ) 124 a/a. V. týž. tó£ar, », cultor: tiezarowe zemé (—cul- tores: 74, řemeslníci i Ttefífarzi (— cul- tores terre) 74* a/d. V. tesaf. té£ce, adv. graviter: tieztcze sé rozne- móZ (—graviter) 7. V. těžký. té£enie, »/., cultura: velmi dobré tiezenie zemé (— cultura) 90. tóżky, * ceżky, adj. gravis: I. zviefata tyezka (= ponderosa) 125, naytieffie lodie (— magne) 87* a:4. ll. tak czefke prikázanie (— grave) 35; żeny mużóm nejsu tiezky (—one- rose) 42 atd Ill. (Zenu, ana) dietétem tiezka (— pre- gnans) 7* V. té£ce. Tigataj, zv. 7d.: bratr Tygatay (— Tyga- tay) 29. Tigris, »/, sd.: potok Tygris (— Tigris) 5*. Timochaim, ».. zd.: (vlast) Tymochaym 3*, 16, 21* (— Tymochaym). Tlnguj, x/., zd.: (mésto) Tynguy ... nij... Kangnij (— Tingui) 90— 90*. do teplych krajin Tyg-
284 sie) 6^ a/d.; jestli věčšie věc, tehdy sedmnáste, pakli opět věčšie, tehdy třicet sedm a/d. 45*. V. tehda. téjmér, adv., plurimum: teymerz väickni chodie (= ut plurimum) 93. tékaë, m., cursor: jednomu tiekaczowij, jezto bézie .. jini tiekaczi... toho tie- kacze ... ménie sé tiekacze 69*. télesny, adj, corporis: tielefnu potřebu (— victum) 118, &istotu tielefnu (— cor- poris) 37^, 94* a/d. tělo, nt, corpus: tiela mrtvá (— corpora) 4, 33, tiela jejího 15 a/d. temnost, f, tenebrae: o vlasti temnofti (= tenebrarum) 126, temnoft slove (— ob- Scuritas) 126 a/d. temny, adj., tenebrosus: temne povétfie (— tenebrosus) . . . tu vlast temnu (— ob- scuram) 126 atd. Temur, nv, m., id.: (kralovic) Temur 56, 56* (— Temur). ten, pron. dem., ille V. jistý, potom, pro- tože, to, točíš, zatiem, tento, týž. I. tee lodie (= ille) 19, w te zemi (— in regione illa) 3*, u toho krale (— prefatum regem) 3, toho starce — eius) 4, s tiem králem (— illo; 4, mezi tiemij (— eos) 48, ty dva (— illi) 8, pannu tu 9* a/d. ss.; to vše (= per omnia) 3, všecky ty věci (= hec omnia) 3 atd.; k utéSeni tiech, ktoż... 3, ktoż umie, ten vyloż 26% také ti, kteréZ . . , ti přijedů 10“ a/d. ; tott jest ten Ma- rek (= hic) 7*; (všecko) to geft do- bytek, koni.. (— scilicet) 123* a/d. Il. ten jisty v. jistý; rčení stc. Kotur- nyks ten pták: datyle to ovoce 19, ten šlechtic neb pán Rogatal 7, vtom městě Akon 7*, do to města Bochara 5* aid. Il (zdi) čímž výše tiem v£dy tencejsí (adeo) 58. Tenduch, nr, zd.: (vlast) Tenduch 4°, o zemi Tengut 48, 48* (— //. &o/fsd Ten- duch Tengut). Tengut v. Tenduch. tenký, adj., subtilis: zed tiem vZdy ten- czeyffy a uisi (= subtiliores) 58, velmi zšlechtilů a tenku kuoru (— subtilissi- mum) 107. tento, prom. hic: tyto knihy (—iste) 3, tiechto knih .. . tyto véci .. . tyto knihy (= huius-hec) 10, tohoto casu (— quo) 5, príčina tato byla (—hec) 6, w tiechto knihách (— hunc) 3, tyto včci... knihy tyto 126“ atd. V. ten. tenž v. týž. Teobaldus, m., nv., id. : (legat) Teobaldus (— Theobaldus) 7*. tepati sé, vo. imp/, concertare: tepiechu fie tak (—commissum est) 54, když fie tepucze srazie (— concertassent) 5* a/a. teplice, 7/. /, balnea calida: tu jsü te- plicze nebo lázni pfirozené horké (— bal- nea calida) 20. teplý, ad;., calidus: (— calidas) 41*. teprv, adv., [tunc]: spat£fiece teprw südie 33. tesaf, »., faber lignarius: měli smy s sebů své teffarze kfestanské (— fabros ligna- rfios) 91 a/d. V. téZat. Tesimur, zr. id.: o zemi Tefymur 4, 27 (Echessinnur afp. /f.). tesknost, /, taedium: tefknoft éCiníchu (— tedium) 54*, pro tefknoft horka (— pre caloris anguftia) 111*. těsto, z/., pasta: z tiefta (— pasta) 124. tetřev, m., coturnix: mnoho Tetrzewu (— coturnices) 17, 64* atd té£, adv., similiter: teZ také (— similiter) 123*, opét teez za stolem sedie 59* (— si- militer), teez dobytek (id ) 124 a/a. V. týž. tó£ar, », cultor: tiezarowe zemé (—cul- tores: 74, řemeslníci i Ttefífarzi (— cul- tores terre) 74* a/d. V. tesaf. té£ce, adv. graviter: tieztcze sé rozne- móZ (—graviter) 7. V. těžký. té£enie, »/., cultura: velmi dobré tiezenie zemé (— cultura) 90. tóżky, * ceżky, adj. gravis: I. zviefata tyezka (= ponderosa) 125, naytieffie lodie (— magne) 87* a:4. ll. tak czefke prikázanie (— grave) 35; żeny mużóm nejsu tiezky (—one- rose) 42 atd Ill. (Zenu, ana) dietétem tiezka (— pre- gnans) 7* V. té£ce. Tigataj, zv. 7d.: bratr Tygatay (— Tyga- tay) 29. Tigris, »/, sd.: potok Tygris (— Tigris) 5*. Timochaim, ».. zd.: (vlast) Tymochaym 3*, 16, 21* (— Tymochaym). Tlnguj, x/., zd.: (mésto) Tynguy ... nij... Kangnij (— Tingui) 90— 90*. do teplych krajin Tyg-
Strana 285
Tintintalas, zm., zd.: (vlast) tijntintalas 35*, tej vlasti Tyntintalas 36*, Tyntyntalas 4 (=chynchyntalas a#p.). tisíc, mumer., mille, většinou nesklonné: jeden neb dva tifficz mnichuov 51°, tifficz mil 118*, jedno tifficz bizancium 66, po tijfficz, po stu 44*, nad tiffycze giezdnymi 44*, nad tifficz tiffyczi 55, dvacet tiefie- czuow 41, nad,sto tifficzi jest 44*, čtyři tifficz 118*, má dvé tifficz mil 119*, dwa tifficz mil 104, 107^; dvanást tifficz 121, se dva tieffieczemij 83 atd. ss. tisicl, numer., millesimus: léta tificziho. . 7, léta tyfiecziho 10, léta tieffieczieho . . . 83 atd. ss. tisovy, adj., ebeni: lesové tiffoweho dfeva (—ebani) 103". tkadlec, m, Ttextura: kdyZ od tkadcze vezme (—ex textura) 36. tlüci, ». ;m/., percutere: vezmüce kladivo i tlukü v tu dsku (—percuciunt) 94*, v możdiefi tluku (=conterunt) 36 a/d. tlumok, »., capsa: dva tlumoky (—cap- sas) 62. tlustost, /., grossities : tluftoft pefie (— gros- sicies) 119“. tlusty, adj, grossus : l. rohy tlufte (— grossa) 17^, z tluftiech desk (— valde grossis) 33, velmi tlufte dfevo 21* afa. Il. bude tlufto (= pinguescit) 28, tlufti jsu (=pingues) 18 a/d. tlü$óe, /., latitudo: jest tluffczy na pied —longitudinem) 108, na 3 kroéeje šíři neb tluffczy (—latitudinis) 58 a/4. tma, /., obscuritas: l. pro tmu (— caligo) 126, tmij drZie (— obscuritatem) 18 a/a. ll. v počtu ke stu a šedesáti tmam. A tma slove deset tisíc (—tomani) 96. -to, v. jenžto, kterýžto, odkovadžto, takto, takÿto, tudyto aid. toëls, adv., scilicet: léta toczifs .. (Zscili- cet) 5, toczis z byvolových ... (= sive) 42 atd. tolik z. toliko toliko, tolik, adc. tot: toliko v poctu (= tot) 96, tolik bude miti (= tot) 34 a/a. *toliky, ad/, [tantus]: taka neb toliku vieru .. . Ze nemaji tolike viery 14. Toloman, z^, zd.: (vlast) Toloman 85* (— Toloman). 285 tomayn 96“ název vlaský. topazus, m., topazius: mnoho zafíróv topa- zow (— topacii) 108. tostaor 65 slovo talarske. tovatis, m., socius: towarziffie pominü ... k towarziffom . .. od towarzifuow (—so- ciis) 32, z mÿch towarziffuow 18° atd. tovafiSstvie, »/, consortium: pfebjvaje v towarziftwy (-—consorcium) 5*, 110 atd. V. tovafisstvo. tovafi$stvo, 4, societas: towarzifftwo spolu éinie (— societatem) 108*, 78 a/d. V. tovařišstvo. trámec, ».., trabecula : délají slápce, tramcze (=trabecule) 50. tramvutana 6, 113 slovo viaske. trśti, v. śmp/.. durare: drahnó dni to shie- ranie jim tra (— durat) 106. tráva, /., herba: listi i trawa (= herbe) 20. travitl, z. imp/ , [degere]: żśdny cizozemec na jiné peníze trawiti nesmie (—expen- dere) 67*. trávník, m., viridarium: maji trawniku mnoho (= viridaria) 19% na trawnykij krásné (— campestria) 18* a/4. tFeba, ad». [necesse]: nemnoho trzeba jineho masa (— vix utantur) 124*. tresk, »., sonitus: ten trzefk toho puká- nie... praska trzefk (— sonitus) 75* 76. trest, /., arundo: na dvé rozdélili treft... tej trzíty ... dvě polovici trzty ... nad témi trztyemy (—arundo) 40 I" trstie. trfeséeti, v. zmpf., crepitare: pukaje sé velmi trzeffczi (— crepitant) 75*. tčetí, uumer., tertius: kap. trzeti 3, v kni- hách trzetich 27* a/d. trh, 7, negotiatio: v svych trziech sé vedü (= negociacione) 114, témi prütky trZie neb trh déjí (— expendunt) 78%) a/4. tfi v. tfie. triadvacaty, zumer.. kapit. XXIII'^ 3*. tHidcáty, z4mer., tricesimus: kap. trziczata 4, kap. trzidczata 23*; při ostatních čí- słovkdch: kap. trzidczata ffefta 85*, tr- zidczata fedma 85* a/d. ss. tfidceti, tFicet, a/^., zumer., triginta: do trzidczeti . . 125*, wod trzidczieti dnech 31*, trzidczet hfiven 16*, Zen trzidczet 37%, trzidczet dni 63; trydczet tisíc 101* atd. ss. trie, numer., tres: trzie pánové 9, trzi leta (— tribus annis) 5*, po try mésiece 56*, vicesimus tertius:
Tintintalas, zm., zd.: (vlast) tijntintalas 35*, tej vlasti Tyntintalas 36*, Tyntyntalas 4 (=chynchyntalas a#p.). tisíc, mumer., mille, většinou nesklonné: jeden neb dva tifficz mnichuov 51°, tifficz mil 118*, jedno tifficz bizancium 66, po tijfficz, po stu 44*, nad tiffycze giezdnymi 44*, nad tifficz tiffyczi 55, dvacet tiefie- czuow 41, nad,sto tifficzi jest 44*, čtyři tifficz 118*, má dvé tifficz mil 119*, dwa tifficz mil 104, 107^; dvanást tifficz 121, se dva tieffieczemij 83 atd. ss. tisicl, numer., millesimus: léta tificziho. . 7, léta tyfiecziho 10, léta tieffieczieho . . . 83 atd. ss. tisovy, adj., ebeni: lesové tiffoweho dfeva (—ebani) 103". tkadlec, m, Ttextura: kdyZ od tkadcze vezme (—ex textura) 36. tlüci, ». ;m/., percutere: vezmüce kladivo i tlukü v tu dsku (—percuciunt) 94*, v możdiefi tluku (=conterunt) 36 a/d. tlumok, »., capsa: dva tlumoky (—cap- sas) 62. tlustost, /., grossities : tluftoft pefie (— gros- sicies) 119“. tlusty, adj, grossus : l. rohy tlufte (— grossa) 17^, z tluftiech desk (— valde grossis) 33, velmi tlufte dfevo 21* afa. Il. bude tlufto (= pinguescit) 28, tlufti jsu (=pingues) 18 a/d. tlü$óe, /., latitudo: jest tluffczy na pied —longitudinem) 108, na 3 kroéeje šíři neb tluffczy (—latitudinis) 58 a/4. tma, /., obscuritas: l. pro tmu (— caligo) 126, tmij drZie (— obscuritatem) 18 a/a. ll. v počtu ke stu a šedesáti tmam. A tma slove deset tisíc (—tomani) 96. -to, v. jenžto, kterýžto, odkovadžto, takto, takÿto, tudyto aid. toëls, adv., scilicet: léta toczifs .. (Zscili- cet) 5, toczis z byvolových ... (= sive) 42 atd. tolik z. toliko toliko, tolik, adc. tot: toliko v poctu (= tot) 96, tolik bude miti (= tot) 34 a/a. *toliky, ad/, [tantus]: taka neb toliku vieru .. . Ze nemaji tolike viery 14. Toloman, z^, zd.: (vlast) Toloman 85* (— Toloman). 285 tomayn 96“ název vlaský. topazus, m., topazius: mnoho zafíróv topa- zow (— topacii) 108. tostaor 65 slovo talarske. tovatis, m., socius: towarziffie pominü ... k towarziffom . .. od towarzifuow (—so- ciis) 32, z mÿch towarziffuow 18° atd. tovafiSstvie, »/, consortium: pfebjvaje v towarziftwy (-—consorcium) 5*, 110 atd. V. tovafisstvo. tovafi$stvo, 4, societas: towarzifftwo spolu éinie (— societatem) 108*, 78 a/d. V. tovařišstvo. trámec, ».., trabecula : délají slápce, tramcze (=trabecule) 50. tramvutana 6, 113 slovo viaske. trśti, v. śmp/.. durare: drahnó dni to shie- ranie jim tra (— durat) 106. tráva, /., herba: listi i trawa (= herbe) 20. travitl, z. imp/ , [degere]: żśdny cizozemec na jiné peníze trawiti nesmie (—expen- dere) 67*. trávník, m., viridarium: maji trawniku mnoho (= viridaria) 19% na trawnykij krásné (— campestria) 18* a/4. tFeba, ad». [necesse]: nemnoho trzeba jineho masa (— vix utantur) 124*. tresk, »., sonitus: ten trzefk toho puká- nie... praska trzefk (— sonitus) 75* 76. trest, /., arundo: na dvé rozdélili treft... tej trzíty ... dvě polovici trzty ... nad témi trztyemy (—arundo) 40 I" trstie. trfeséeti, v. zmpf., crepitare: pukaje sé velmi trzeffczi (— crepitant) 75*. tčetí, uumer., tertius: kap. trzeti 3, v kni- hách trzetich 27* a/d. trh, 7, negotiatio: v svych trziech sé vedü (= negociacione) 114, témi prütky trZie neb trh déjí (— expendunt) 78%) a/4. tfi v. tfie. triadvacaty, zumer.. kapit. XXIII'^ 3*. tHidcáty, z4mer., tricesimus: kap. trziczata 4, kap. trzidczata 23*; při ostatních čí- słovkdch: kap. trzidczata ffefta 85*, tr- zidczata fedma 85* a/d. ss. tfidceti, tFicet, a/^., zumer., triginta: do trzidczeti . . 125*, wod trzidczieti dnech 31*, trzidczet hfiven 16*, Zen trzidczet 37%, trzidczet dni 63; trydczet tisíc 101* atd. ss. trie, numer., tres: trzie pánové 9, trzi leta (— tribus annis) 5*, po try mésiece 56*, vicesimus tertius:
Strana 286
286 po trzie měsiece 123° a/d., vzdäli dvü neb trzi dni 31, na miestech trziech 31°, po trziech mésiecích 9*, trzmy tisíci 59 atd. ss. Srovm. třidceti, třikrát, třináste tfiadvacáty, atd. trleska, /., [fragmentum] @): ščiepají to tístie a ty trziefky pletd v hromadu 91° tflkrát, numer., [ter]: trzikrat pozvonie —tria signa fiunt) 58. třináste, zumer. tredecim: trzinafte dni 125, trzidnafte dní /, trzinafte do roka 61 atd. tfinasty, »umer., tertius decimus: kap. tr- zinafta 3*, 11 a/4. tripolitansky, ad/., Tripolitanus: Vilém tri- politanfky (= tripolitanus) 8. trnie, z/, spinae: jako by byl trnye hru- beho (— spinis magnis) 105. trój, numer., tres: w trogie knihy (= tres) 3, na tre rozdélili (—in tres partes) 74°. trpéti, v. śmp/., [pati]: má smrt trpéti (— morte moreretur) 55*, horko, jehož trpieti nemohü (—intollerabilem) 19° atd. třstie, 7/., arundines: ze trzftie spletenf ... trczte, z néhoZ délají... tiem trztem... to trztie pfefezuji 50 (—arundines), to jisté trzftie ... toho trzftie syroveho .. 75* atd. V. třieska. trúba, /., tuba: l. w truby i na jinć nastroje (— tubis) 53° afd.; Il. po trubach vedü vodu (— per aque- ductus) 19* a/4d. truhla, /, capsa: ta truhla... v tu tru- hlu... pfed tu truhlu (— capsa) 33*, truhlu maji (— capsam) 33, 86 a/d truchly, ady., tristis: lid truhel biese (= tris- tis) 35*. trus, »., stercus: nalézají v jejich trufu adamanty 113* trvati, v. ;m/., sustinere: ty dradvy velmi dobfe trwagi (— sustinent) 19. tr£iti, v. /m2/., expendere: témi trzie nebo trh déjí (— expendunt) 78^, jinym trziti (— expendere) 57*. tu, adz., ibi: tu jest mésto (—ibi) 10*, tu jesto by bylo (—in loco qui) 40*, nalez tu muZe (—ibi) 5*, tu v Konstantinopoli 5, tu na té doliné (—ibi) 17*, tu jest kupeéstvie (— illuc) 10*, atu jsü 5*, Casto tu pficházie (— illuc) 49 afa. ss. tuónost, /, pinguedo: tü tucznoftie po- mazí (— pinguedo) 43. tučný, adj. [pinguis]: tucznem masem (— pinguedine carnis) 43. tudy, adv, [hac]: tudy jíti 11*, tudy jedüce 5*, tudy vSady (—in toto illo spacio) 90* a/d. tudyto, adv., [hac]: tudyto pojedete (— per nos) 116*. Tuj, zv., m., id.: (chán) Tuy) (— cuy) 40*. tunina, /., :d. : ryby, jesto slovi tonina 19, tunyni veliké ... obecné jmenuji tunyna 123* afd. tupy, adj., [obtusus]: rohy tupe (—acu mine carent) 17*. turecky, ad/.. Turcarum: o tureczkey vlasti (— Turchie) 10*, o zemi tureczfkey (= Turchie) 3*, jazykem tureczkem (— Turcharum) 6*, tureczká zemé 10*. atd. Turek, m., ng., Turcus: od Turka (= Tur- cho) 36, z Turkuow (— Turchi) 10° a/d. turkys, m., 7d.: turkyffow mnoho (Ztur- chisci) 17, 78 a/d. turonsky, adj., Turonensis: turoníky haléř 67, liber + Tyronfkych (= Turonensium) 16° ald. tulia 21 jméno cizi. tuto, adr., hic: tuto jsú popsány 3, tuto sé musímy vrátiti (— hic) 47 a/d. V. tu. tvář, /., facies: twarz má &erwenü (— fa- ciem) 55°, twarzs ovSem právé jako... (= effigiem) 122* ata. tvaroh, »., lac siccum: mají twaroh (—lac siccum) 44. tvój, ad/., [tuus]: oko twe 15 atd. tvofiti, v. impf., facere: rozliéné piesné tworzie (-—— faciunt) 82. tvrdě, ad;, [dure]: zesnuli velmi twrdie (— gravi sopore) 23. F. tvrdy. tvrditi, v. 2»?/., firmare: lodi twrdye (= fir- matur) 99*, chtie twrditi neb opravovati —reficiatur) 100 afd. V. tvrzenie. * tvrdny, adj., fortis: twrdneyffie jsû (= for- ciores) 27. tvrdy, adj., fortis: devo má twrdij (— for- te) 21*. V. tvrdé. tvrze, f, fortalitium: mésta neb twrze (= fortalicia) 44, dfevené twrzie . . v jedné twrzy (= castella) 120* ata. tvrzenie, z/., [reparatio]: opravovánie neb twrzenie potfebuje (= ut reficiatur) 100. ty, pron. tu: oko pohorii fie 15, wy ste
286 po trzie měsiece 123° a/d., vzdäli dvü neb trzi dni 31, na miestech trziech 31°, po trziech mésiecích 9*, trzmy tisíci 59 atd. ss. Srovm. třidceti, třikrát, třináste tfiadvacáty, atd. trleska, /., [fragmentum] @): ščiepají to tístie a ty trziefky pletd v hromadu 91° tflkrát, numer., [ter]: trzikrat pozvonie —tria signa fiunt) 58. třináste, zumer. tredecim: trzinafte dni 125, trzidnafte dní /, trzinafte do roka 61 atd. tfinasty, »umer., tertius decimus: kap. tr- zinafta 3*, 11 a/4. tripolitansky, ad/., Tripolitanus: Vilém tri- politanfky (= tripolitanus) 8. trnie, z/, spinae: jako by byl trnye hru- beho (— spinis magnis) 105. trój, numer., tres: w trogie knihy (= tres) 3, na tre rozdélili (—in tres partes) 74°. trpéti, v. śmp/., [pati]: má smrt trpéti (— morte moreretur) 55*, horko, jehož trpieti nemohü (—intollerabilem) 19° atd. třstie, 7/., arundines: ze trzftie spletenf ... trczte, z néhoZ délají... tiem trztem... to trztie pfefezuji 50 (—arundines), to jisté trzftie ... toho trzftie syroveho .. 75* atd. V. třieska. trúba, /., tuba: l. w truby i na jinć nastroje (— tubis) 53° afd.; Il. po trubach vedü vodu (— per aque- ductus) 19* a/4d. truhla, /, capsa: ta truhla... v tu tru- hlu... pfed tu truhlu (— capsa) 33*, truhlu maji (— capsam) 33, 86 a/d truchly, ady., tristis: lid truhel biese (= tris- tis) 35*. trus, »., stercus: nalézají v jejich trufu adamanty 113* trvati, v. ;m/., sustinere: ty dradvy velmi dobfe trwagi (— sustinent) 19. tr£iti, v. /m2/., expendere: témi trzie nebo trh déjí (— expendunt) 78^, jinym trziti (— expendere) 57*. tu, adz., ibi: tu jest mésto (—ibi) 10*, tu jesto by bylo (—in loco qui) 40*, nalez tu muZe (—ibi) 5*, tu v Konstantinopoli 5, tu na té doliné (—ibi) 17*, tu jest kupeéstvie (— illuc) 10*, atu jsü 5*, Casto tu pficházie (— illuc) 49 afa. ss. tuónost, /, pinguedo: tü tucznoftie po- mazí (— pinguedo) 43. tučný, adj. [pinguis]: tucznem masem (— pinguedine carnis) 43. tudy, adv, [hac]: tudy jíti 11*, tudy jedüce 5*, tudy vSady (—in toto illo spacio) 90* a/d. tudyto, adv., [hac]: tudyto pojedete (— per nos) 116*. Tuj, zv., m., id.: (chán) Tuy) (— cuy) 40*. tunina, /., :d. : ryby, jesto slovi tonina 19, tunyni veliké ... obecné jmenuji tunyna 123* afd. tupy, adj., [obtusus]: rohy tupe (—acu mine carent) 17*. turecky, ad/.. Turcarum: o tureczkey vlasti (— Turchie) 10*, o zemi tureczfkey (= Turchie) 3*, jazykem tureczkem (— Turcharum) 6*, tureczká zemé 10*. atd. Turek, m., ng., Turcus: od Turka (= Tur- cho) 36, z Turkuow (— Turchi) 10° a/d. turkys, m., 7d.: turkyffow mnoho (Ztur- chisci) 17, 78 a/d. turonsky, adj., Turonensis: turoníky haléř 67, liber + Tyronfkych (= Turonensium) 16° ald. tulia 21 jméno cizi. tuto, adr., hic: tuto jsú popsány 3, tuto sé musímy vrátiti (— hic) 47 a/d. V. tu. tvář, /., facies: twarz má &erwenü (— fa- ciem) 55°, twarzs ovSem právé jako... (= effigiem) 122* ata. tvaroh, »., lac siccum: mají twaroh (—lac siccum) 44. tvój, ad/., [tuus]: oko twe 15 atd. tvofiti, v. impf., facere: rozliéné piesné tworzie (-—— faciunt) 82. tvrdě, ad;, [dure]: zesnuli velmi twrdie (— gravi sopore) 23. F. tvrdy. tvrditi, v. 2»?/., firmare: lodi twrdye (= fir- matur) 99*, chtie twrditi neb opravovati —reficiatur) 100 afd. V. tvrzenie. * tvrdny, adj., fortis: twrdneyffie jsû (= for- ciores) 27. tvrdy, adj., fortis: devo má twrdij (— for- te) 21*. V. tvrdé. tvrze, f, fortalitium: mésta neb twrze (= fortalicia) 44, dfevené twrzie . . v jedné twrzy (= castella) 120* ata. tvrzenie, z/., [reparatio]: opravovánie neb twrzenie potfebuje (= ut reficiatur) 100. ty, pron. tu: oko pohorii fie 15, wy ste
Strana 287
chtéli . .. . wam befem 116 atd. týden, »., septimana: na véaky tyden (= septimanis) 49*, 112*, aniZ tydnow mají (— ebdomadas) 37% celý tyden (= diebus septem) 18 atd. V. týž a den. tyti, z. impf., impinguari: člověk z něho tyge (:= impinguari facit: 19. týž, pron., idem: tez by sě přihodilo (= si- mile) 20*, jdáce tuoz stranů (— eandem) 30, pro tuz véc (— eandem) 114*, w temz Císle a w tiz üfad 56, tymf oby&ejem (— supra dicto) 125* a/4. V. též. u, 27A. apud: v toho krále (— apud) 3, 6, v mote (— citra) 18* a/d. u v. v a plný. ubiti, z. zmpf. interficere: aZ do smrti vbygi (— moriuntur) 45*. ubrus, m. mappa: rücha neb vbrus (= mappa) 36°. ubuditi, z. »f., excitare: od svych vbuzen (= excitatus) 52*. učený, 4g/., literatus: dobře vczena bratry — literatos) 8. V. uiti. učiniti, z. 7»f., facere: sobé vczinil ohradu (— fecit) 22, aby to vczinily 6, vczinicze jeho kázaní 23, kterak jsú s papežem vczinily (= egerunt) 8°, jižli jest tomu bohu dosti vczinieno ı= satisfactum esse) 82° ald. ss. uditi sè, v. impf., informari: aby fie vczily nepodobnjch vécí (— informari) 22*. V. uéeny. učíti. z. Af., sentire: kdyZ vczigi (— senti- unt) 19" ud, m., membrum: (— membra) 55*. udatnost, f., strenuitas: o vdatnofti (— stre- nuitate) 4°, skrze jich vdatnoft (— au- daciam) 22, S9 a/d. udatny, ad; strenuus: vdatnij bojovníci (— strenui) 10*, v odéní vdatni (— stre- nui) 11^ a/d. udáviti, è. ^f, occidere: Ze by zamordo- vali neb vdawyli (— occiderent) 108*. udélati, v ^f. perficere: mnoho diela vdie- lagie (= perficiunt) 47°, véZi vdielal geft (= elevavit) 11* atd. uderiti, ». ^f., irruere: na Armení uderzie (— invasit) 8. na bfich vdierzie 45*, vderziti na nepfátely (= irruere) 52°, vdierziecze na né (— irruerunt) 92*, než v hromadu vderzie 53*, na vojsko vdie- was pfivedli . . všech vduow svých 287 rzie (— irruerunt) 84, naň vderzieti — invadere) 86*, chté vderziti (= inva- dere) 83*, chtiece vderzieti (— invadere). 83, na né vderzie (— prelium commi- serunt) 54. udieti, z. 2f, [fieri]: vdaly fe jim kdy (— si opus fuerit) 44. üdol, »., vallis: mezi témi horami a vdoly (— valles) 74, do téch vdoluow (— valles) 113. V. üdolé. adolé, f., vallis: po vdoly jest jíti (— valles). 28°, na vdoly tej pásce (— vallibus) 38, nékaká vdole .. v téch vdolech ... z téch vdole.. (— vallis) 113—113* afa. Uguj, 7/., id.: (mésto) Vgui (— Ugui) 97. üfati, ». ;mpf., [sperare]: v sé vffagice 14*. uhladiti, v. »f., polire: (sané) vhlazene (— politum) 125°. uhlé, z^, [carbo]: celá noc vhle chová (— ignem) 71. uhoditi, v. sf., pervenire: neuměli sú k to- vafišóm vhodyti (= pervenire) 32. uhodnúti, v. sf., praedicere: aby pověděli. vhodnucze (= predicerent) 40. uhoniti, z. sf., capere: na loviech vhonie. (= capiunt) 42', slona vhonij (— capit) 119“ atd. uhraditi, z. ^f, claudere: velmi dobře vhradie (= clausas) 41°. Ucham, z»., id.: (země) t Botha (— uocam) 4, T Bochaym 27, do vlasti Vcham 27% (= Vcham). ucho, »/., auris: pfesky u vffi (= in auri- bus) 26*, vffy nemaji (= aures) 123* a/4. uchovatl, v. 5/, conservare: syna ráéil vchowati (— conservare) 33, tak fie od horka vchowagie (— liberantur) 19* a/z. ujieti sé, v. 5/., [coepisse]: opét fie vgmu v tanec (— iterum saltant) 82*. ujistiti, o. pf, certificare: vgiefftiwífe fie. svícezením (— certificati) 40. ujíti, v. 2/.: l. [progredi] (coZ móZ) za sedm dní vgiti 17, 20° ata. ll. evadere: nemnoho jim móž vgyti zvěře (= evadere) 64. ukázanie, »/., [demonstratio]: s toho vka- zani 15. V. ukázati. ukśzati, z. ?/., ostendere: vkaz mi nohu.. vkaze nohu 15, by uméli vkazati (— ostenderent) 6*, chce jim liboft vka- zati (= honorem caperent) 6 a/4. V. ukázanie.
chtéli . .. . wam befem 116 atd. týden, »., septimana: na véaky tyden (= septimanis) 49*, 112*, aniZ tydnow mají (— ebdomadas) 37% celý tyden (= diebus septem) 18 atd. V. týž a den. tyti, z. impf., impinguari: člověk z něho tyge (:= impinguari facit: 19. týž, pron., idem: tez by sě přihodilo (= si- mile) 20*, jdáce tuoz stranů (— eandem) 30, pro tuz véc (— eandem) 114*, w temz Císle a w tiz üfad 56, tymf oby&ejem (— supra dicto) 125* a/4. V. též. u, 27A. apud: v toho krále (— apud) 3, 6, v mote (— citra) 18* a/d. u v. v a plný. ubiti, z. zmpf. interficere: aZ do smrti vbygi (— moriuntur) 45*. ubrus, m. mappa: rücha neb vbrus (= mappa) 36°. ubuditi, z. »f., excitare: od svych vbuzen (= excitatus) 52*. učený, 4g/., literatus: dobře vczena bratry — literatos) 8. V. uiti. učiniti, z. 7»f., facere: sobé vczinil ohradu (— fecit) 22, aby to vczinily 6, vczinicze jeho kázaní 23, kterak jsú s papežem vczinily (= egerunt) 8°, jižli jest tomu bohu dosti vczinieno ı= satisfactum esse) 82° ald. ss. uditi sè, v. impf., informari: aby fie vczily nepodobnjch vécí (— informari) 22*. V. uéeny. učíti. z. Af., sentire: kdyZ vczigi (— senti- unt) 19" ud, m., membrum: (— membra) 55*. udatnost, f., strenuitas: o vdatnofti (— stre- nuitate) 4°, skrze jich vdatnoft (— au- daciam) 22, S9 a/d. udatny, ad; strenuus: vdatnij bojovníci (— strenui) 10*, v odéní vdatni (— stre- nui) 11^ a/d. udáviti, è. ^f, occidere: Ze by zamordo- vali neb vdawyli (— occiderent) 108*. udélati, v ^f. perficere: mnoho diela vdie- lagie (= perficiunt) 47°, véZi vdielal geft (= elevavit) 11* atd. uderiti, ». ^f., irruere: na Armení uderzie (— invasit) 8. na bfich vdierzie 45*, vderziti na nepfátely (= irruere) 52°, vdierziecze na né (— irruerunt) 92*, než v hromadu vderzie 53*, na vojsko vdie- was pfivedli . . všech vduow svých 287 rzie (— irruerunt) 84, naň vderzieti — invadere) 86*, chté vderziti (= inva- dere) 83*, chtiece vderzieti (— invadere). 83, na né vderzie (— prelium commi- serunt) 54. udieti, z. 2f, [fieri]: vdaly fe jim kdy (— si opus fuerit) 44. üdol, »., vallis: mezi témi horami a vdoly (— valles) 74, do téch vdoluow (— valles) 113. V. üdolé. adolé, f., vallis: po vdoly jest jíti (— valles). 28°, na vdoly tej pásce (— vallibus) 38, nékaká vdole .. v téch vdolech ... z téch vdole.. (— vallis) 113—113* afa. Uguj, 7/., id.: (mésto) Vgui (— Ugui) 97. üfati, ». ;mpf., [sperare]: v sé vffagice 14*. uhladiti, v. »f., polire: (sané) vhlazene (— politum) 125°. uhlé, z^, [carbo]: celá noc vhle chová (— ignem) 71. uhoditi, v. sf., pervenire: neuměli sú k to- vafišóm vhodyti (= pervenire) 32. uhodnúti, v. sf., praedicere: aby pověděli. vhodnucze (= predicerent) 40. uhoniti, z. sf., capere: na loviech vhonie. (= capiunt) 42', slona vhonij (— capit) 119“ atd. uhraditi, z. ^f, claudere: velmi dobře vhradie (= clausas) 41°. Ucham, z»., id.: (země) t Botha (— uocam) 4, T Bochaym 27, do vlasti Vcham 27% (= Vcham). ucho, »/., auris: pfesky u vffi (= in auri- bus) 26*, vffy nemaji (= aures) 123* a/4. uchovatl, v. 5/, conservare: syna ráéil vchowati (— conservare) 33, tak fie od horka vchowagie (— liberantur) 19* a/z. ujieti sé, v. 5/., [coepisse]: opét fie vgmu v tanec (— iterum saltant) 82*. ujistiti, o. pf, certificare: vgiefftiwífe fie. svícezením (— certificati) 40. ujíti, v. 2/.: l. [progredi] (coZ móZ) za sedm dní vgiti 17, 20° ata. ll. evadere: nemnoho jim móž vgyti zvěře (= evadere) 64. ukázanie, »/., [demonstratio]: s toho vka- zani 15. V. ukázati. ukśzati, z. ?/., ostendere: vkaz mi nohu.. vkaze nohu 15, by uméli vkazati (— ostenderent) 6*, chce jim liboft vka- zati (= honorem caperent) 6 a/4. V. ukázanie.
Strana 288
288 ukrésti, 7. p/., furari: jestliże vkradne věc (— furatus fuerit) 45*, bezdéky vzieti neb vkrafti (— furari) 114, 77 atd. ukrotiti, ». /., placare: hnévu vkro'iti ne- móZzem (— placari) 82*. ukrutenstvie, z/,, crudelitas: o vkroten- ftwie (— crudelitate) 102*, nad vkruten- ftwiem (— immanitate sceleris) 122 a/d. ukrutnik, %., tyrannus: o jednom vkrut. nyku (Ztiranno) 22, 3 aid. ukrutnÿ, adj, [crudelis]: vkrutnu smrt (= amara morte) 39*, velmi zlé a vkrutne (= pessimus 22. 77 atd. ukusiti, o. p/., [mordere]: kdyż koho pes vztekly vkufiel (= morsum patitur) 80". ulétl, ©. pf, aquam proicere: viegi nañ vodu (— aquam proiciunt) 87. | ulice, /., vicus: z vlicze do vlicze (= de vico ad vicum) 93*, v kaZdé vliczi (— vico) 125*, 58 atd. ulička, /., viculus: do jiné vliczky neb vsi (= vicum) 125*, vliczka jedna (= viculus) 125 a/d ulovitl, z. ^/, capere: co£ vlowij (= ca- piunt) 43*. uloziti, ». ^/., [ponere]: vlozil fie s svým vojskem . .. (== quievit) 83, maji stanie vloziti a zjednati (— providere) 68 atd. umélost, £, industria: pro vmyeloft a vtip- nost (— industria) 64. umenáovati, v. /»^/., diminuere: pti&ifiu- jice neb vmenífugicze (— diminuendo) 91*. umóti, z. śmpf., scire: psáti vmiel (— scie- bat) 8%, vmiegichu skákati (— docte erant) 22, jenZ by vmiely ukázati 6* afd umirati, ». izpf., mori: ten vmierage ká- zal .. (— moriens) 84. ümiuva, /, contractus: vmluwy své a za- vázanie (— contractus) 82. umrieti, s. pf, mori: Żena vmrzela.. ne- dávno bieše vmrziel (— defunctam) 7, jestliže tu vmrzie (— moriatur) 19, když by vmrzely (— morerentur) 23 a/Z. V. umrly a umirati. umrly, adj;., defunctus: pacholíka vmrleho.. vmrlu dévecku (— defuncti) 43; toho jistého vmrleho (-— mortui) 33, by ti vmrly pojali sé (— defuncti) 43* 80* a/7. V. umtieti. umućiti, 7., [martyrisare]: vmuczen geft pro Jezise Krista (— martirium susce- pit) 11. umysl, »., intentio: z ktereho (= intencione) 116, vmyfil (= propositum) 121", 102^ a/z. Ung 48* jméno tatarske. uncia, /., id.: za pé&t vnczi stfiebra (= un- ciis) 81, 111 atd. Unciam, zr7., zd.: (království) + Bukyam (= Unciam) 81, t wocziam ( — unciam) 83. unósti, o. ^/., deferre: bfriemé vnefe (— de- fert) 120. Ungrach, ng, id.: (lidé) Vngrach (= Vng- rac) 56. Ungven, z., id.: (mésto) Vngwen . .. (= Ungucm) 98. Uncham, m., zo., źd. : kral vncha 40, Vncham 38* (= Uncham). Unchamóv, adj. Uncham: na polovici vnchanowie ... po smrti vnchamewie 40—40* (— Uncham). únor, x., februarius: ledna a vnora (— fe- bruario) 56*. upadnüti, v. ?/, incidere: v ruce (— incidat) 18. upriemy, adj, rectus: ulice široké a na dlí vprzieme (— rectos) 58. upfiemost, /., rectitudo: pro vprziemoft ulice (— rectitudinem) 58. uprodati, z. 2/., vendere: káže svého do- bytka vprodati (— vendi) 70*. upustiti, v. ^/., dimittere: vznesa i vpuftie (— dimittit) 119*. üfad, »., officium: téch vrzad biese (— of- fiicium) 22^, vrzaduow domovitych (— of- ficia) 42, k tomu vrzadu udali (— of- ficium) 125*, vrzadowv pomocni jsü 68* atd. üfadník z. úředník úraz, m., [offensa] : beze všeho vrazu ( = in- offensi) 88°. uraziti, c. #/', laedere: Zâdného na nièemz vraziti nesmël (Z dampnum inferre) 88, Zádnému T nerazie (= ledunt) 120°, aby jeho nevrazyly (— offendi) 38*, v nohy sé nic nevrazie (— nec leduntur) 26 a/d. urézeti, v. imp/., laedere: jazykem svým lidi i zviefata vrazie (— ledit) 105. úředník, úřadník, »., officialis: všichni vrzedniczi 62^, vrzadnikom počet vydati (= officialibus) 95 ad. üroéní, adj., [annuus]: vroczni daň vydá- vati (— annuatim) 103*. üroda, /, fructus: o zemskych vrodach (— fructuum) 42*. vmyfla pověděl by nevpadl
288 ukrésti, 7. p/., furari: jestliże vkradne věc (— furatus fuerit) 45*, bezdéky vzieti neb vkrafti (— furari) 114, 77 atd. ukrotiti, ». /., placare: hnévu vkro'iti ne- móZzem (— placari) 82*. ukrutenstvie, z/,, crudelitas: o vkroten- ftwie (— crudelitate) 102*, nad vkruten- ftwiem (— immanitate sceleris) 122 a/d. ukrutnik, %., tyrannus: o jednom vkrut. nyku (Ztiranno) 22, 3 aid. ukrutnÿ, adj, [crudelis]: vkrutnu smrt (= amara morte) 39*, velmi zlé a vkrutne (= pessimus 22. 77 atd. ukusiti, o. p/., [mordere]: kdyż koho pes vztekly vkufiel (= morsum patitur) 80". ulétl, ©. pf, aquam proicere: viegi nañ vodu (— aquam proiciunt) 87. | ulice, /., vicus: z vlicze do vlicze (= de vico ad vicum) 93*, v kaZdé vliczi (— vico) 125*, 58 atd. ulička, /., viculus: do jiné vliczky neb vsi (= vicum) 125*, vliczka jedna (= viculus) 125 a/d ulovitl, z. ^/, capere: co£ vlowij (= ca- piunt) 43*. uloziti, ». ^/., [ponere]: vlozil fie s svým vojskem . .. (== quievit) 83, maji stanie vloziti a zjednati (— providere) 68 atd. umélost, £, industria: pro vmyeloft a vtip- nost (— industria) 64. umenáovati, v. /»^/., diminuere: pti&ifiu- jice neb vmenífugicze (— diminuendo) 91*. umóti, z. śmpf., scire: psáti vmiel (— scie- bat) 8%, vmiegichu skákati (— docte erant) 22, jenZ by vmiely ukázati 6* afd umirati, ». izpf., mori: ten vmierage ká- zal .. (— moriens) 84. ümiuva, /, contractus: vmluwy své a za- vázanie (— contractus) 82. umrieti, s. pf, mori: Żena vmrzela.. ne- dávno bieše vmrziel (— defunctam) 7, jestliže tu vmrzie (— moriatur) 19, když by vmrzely (— morerentur) 23 a/Z. V. umrly a umirati. umrly, adj;., defunctus: pacholíka vmrleho.. vmrlu dévecku (— defuncti) 43; toho jistého vmrleho (-— mortui) 33, by ti vmrly pojali sé (— defuncti) 43* 80* a/7. V. umtieti. umućiti, 7., [martyrisare]: vmuczen geft pro Jezise Krista (— martirium susce- pit) 11. umysl, »., intentio: z ktereho (= intencione) 116, vmyfil (= propositum) 121", 102^ a/z. Ung 48* jméno tatarske. uncia, /., id.: za pé&t vnczi stfiebra (= un- ciis) 81, 111 atd. Unciam, zr7., zd.: (království) + Bukyam (= Unciam) 81, t wocziam ( — unciam) 83. unósti, o. ^/., deferre: bfriemé vnefe (— de- fert) 120. Ungrach, ng, id.: (lidé) Vngrach (= Vng- rac) 56. Ungven, z., id.: (mésto) Vngwen . .. (= Ungucm) 98. Uncham, m., zo., źd. : kral vncha 40, Vncham 38* (= Uncham). Unchamóv, adj. Uncham: na polovici vnchanowie ... po smrti vnchamewie 40—40* (— Uncham). únor, x., februarius: ledna a vnora (— fe- bruario) 56*. upadnüti, v. ?/, incidere: v ruce (— incidat) 18. upriemy, adj, rectus: ulice široké a na dlí vprzieme (— rectos) 58. upfiemost, /., rectitudo: pro vprziemoft ulice (— rectitudinem) 58. uprodati, z. 2/., vendere: káže svého do- bytka vprodati (— vendi) 70*. upustiti, v. ^/., dimittere: vznesa i vpuftie (— dimittit) 119*. üfad, »., officium: téch vrzad biese (— of- fiicium) 22^, vrzaduow domovitych (— of- ficia) 42, k tomu vrzadu udali (— of- ficium) 125*, vrzadowv pomocni jsü 68* atd. üfadník z. úředník úraz, m., [offensa] : beze všeho vrazu ( = in- offensi) 88°. uraziti, c. #/', laedere: Zâdného na nièemz vraziti nesmël (Z dampnum inferre) 88, Zádnému T nerazie (= ledunt) 120°, aby jeho nevrazyly (— offendi) 38*, v nohy sé nic nevrazie (— nec leduntur) 26 a/d. urézeti, v. imp/., laedere: jazykem svým lidi i zviefata vrazie (— ledit) 105. úředník, úřadník, »., officialis: všichni vrzedniczi 62^, vrzadnikom počet vydati (= officialibus) 95 ad. üroéní, adj., [annuus]: vroczni daň vydá- vati (— annuatim) 103*. üroda, /, fructus: o zemskych vrodach (— fructuum) 42*. vmyfla pověděl by nevpadl
Strana 289
urozený, 4g/., nobilis: ženy vrozene (= no- biles) 26°, dva vrozena bratfie (= no- biles) 5 a/4. urozuméti, ». pf, [intelligere]: kdy£ tej radé vrozumie 14. urubovati, z. ^/., [desecare]: ocasy koňóm vrubugie (— extrahuntur) 80°. usaditi, v. ^/., ponere: jinose, jenZ tu T vía- zeno biechu (— positus) 22*, vffazen biese (== prefuit) 36, 61* a/a. usednüti, v. ^/, ascendere: polovice na druhej vfedaie (— ascendet) 40. uslySeti, v. 7/., audire: vfliffew z daleka (= audiens) 8, vfliffaw že by byl (= au- dito) 8* a/d. ss. ústa, né. p/., os: okolo vft (= labia) 47*, vfta mají veliká (= os) 120 a/d. ustaly, ady., fessus: (koni) vftalich tu ne- chajíc (— fessos) 69. I. ustati. ustati, v. ?/, deficere: jiZ lid vftawffe (deficiente) 54. V. ustalÿ. ustaviónó, adv. continue: posilase (= continue) 9, bčžie 28“ atd. V. ustavičný. ustavičný, adj, instans: k uftawiczne prosbě (= instanti) 9* К. ustavičně. ustavitl, ». p/.: I. aedificare: vftawily jsu kostel (= edi- ficaverunt) 29 ad. Ill. constituere: králem nad sebü vfta- wyly (— constituerunt) 39, kdyZ který bude vítaven nad vojskem (= preficitur) 44%, koni, což jich tu vftaweno (— deputati) 69 a/d. ustrieleti, v. /5»2/., [sagittando] occidere: Ze jej do smrti vftrziele (— occidere) 86*. ustrnüti, z. ^/, impuugi: tu vftrne na tom tak (— impungens) 80*. u&koditi, z. ^/., laedere: deść jim vffkoditi nemuoZ (— ledi) 66, aai sobé co vffkodie 26 atd. utóci, z. ^/., fugere: I. málo vteczi móZ (— evadere) 125, kdyZ by nevtekly (= nisi fugerent) 19°, 18 atd. ll. k temu jistćmu fie vtecze (— re- currit) 65*. utepati, v. ^/., [vincere]: vlk sé ubrániti nemóż, že jej vždy vtepu 63°. utěšenie, »/. consolatio: k uticffeni téch (= consolacio) 3, také vtieffeni sobè činí (= solacio) 50, 23 atd. vftawicznie vftawicznie 289 utkati, ». ^/., calcare: musí tla£iti a vtkati je dobre (— calcare) 100. utratitl, z. p/., consumere: veliké penieze vtratie (— consumunt) 111. utrpenie, »., [passio]: u velikém vtrpeni bydlé 51, k utrpenie nesnadnosti (— tol- leranda) 43*, veliké vtrpenye mají (— ab- stinencia) 27 atd. utvrditi, v. ^/., consolidare: ty dobfe vtwrdy = consolidantur) 67, byli jsû vtwrzeni na slipé (== formaretur) 29. имагай, 2. p/.: I. ligare: srsti na tartiech vwiezie «= ligant) 113. Il. succedere: má fie v královstvie vwa- zati (— succedere) 55*, v jeho£to království syn fie jeho vwieze (= successit) 29* afa. uváznüti, v. pf, figi: v bláté vwieznu (— figitur) 125*. / uvésti, v. 5/, reducere: tam zasć bily vwedeni (— reducentur) 23. uvézti, v. pf, [vehere]: váha najvěčší, kterü móż uwefti jedna lodie (— ascen- dit) 91*. uvrci 86, v pf, prosilire: vwrze fie na to ostré Zelezo prsmi (— prosiliens) 80*. чуйей, 2. 27., ebullire: v malé chvíli vwrže —ebullit) 115. uzda. /., frenum: vzdy pustie (— frena) 126. uzdar, m., [frenarius]: jsá vzdarzi, sedláti . . (— operantur frena) 17. uzditi, v. ^/., muris cingere:,zdí se vSech stran uzdiena (— muris cinctum) 49*. uzdravitl, ». //, [sanare]: Ze jej modla uzdrawila (— curacionem) 83. Gzky, adj, artus: chodové vzczie jsû (=arcti) 26, zdi vzffy (— subtiliores) 58, vzku cestu (—artam) 11“ atd. uzFiediti s6, v. ^/., se ordinare: vzrziedy fie u veliké haufy (— ordinant se) 18. uzfieti, v. p/, videre: vzrziecze fie v roz- koi (— videntes) 23, ten div vzrzechu 16, vzrziewífie to (— quo viso) 40, 73 atd. u£asnüti sé, v. p/., expavescoere : velmi fie vzafne (Zexpavit) 53°, fie vzafne člověk (= stupor) 123* afd. užitek, ., utilitas: l. vzitkem zemském živi jsúů (= fru- ctibus terre) 38. Il. za veliky uzitek to maji (— utilitas) 34, 94 ald. 19
urozený, 4g/., nobilis: ženy vrozene (= no- biles) 26°, dva vrozena bratfie (= no- biles) 5 a/4. urozuméti, ». pf, [intelligere]: kdy£ tej radé vrozumie 14. urubovati, z. ^/., [desecare]: ocasy koňóm vrubugie (— extrahuntur) 80°. usaditi, v. ^/., ponere: jinose, jenZ tu T vía- zeno biechu (— positus) 22*, vffazen biese (== prefuit) 36, 61* a/a. usednüti, v. ^/, ascendere: polovice na druhej vfedaie (— ascendet) 40. uslySeti, v. 7/., audire: vfliffew z daleka (= audiens) 8, vfliffaw že by byl (= au- dito) 8* a/d. ss. ústa, né. p/., os: okolo vft (= labia) 47*, vfta mají veliká (= os) 120 a/d. ustaly, ady., fessus: (koni) vftalich tu ne- chajíc (— fessos) 69. I. ustati. ustati, v. ?/, deficere: jiZ lid vftawffe (deficiente) 54. V. ustalÿ. ustaviónó, adv. continue: posilase (= continue) 9, bčžie 28“ atd. V. ustavičný. ustavičný, adj, instans: k uftawiczne prosbě (= instanti) 9* К. ustavičně. ustavitl, ». p/.: I. aedificare: vftawily jsu kostel (= edi- ficaverunt) 29 ad. Ill. constituere: králem nad sebü vfta- wyly (— constituerunt) 39, kdyZ který bude vítaven nad vojskem (= preficitur) 44%, koni, což jich tu vftaweno (— deputati) 69 a/d. ustrieleti, v. /5»2/., [sagittando] occidere: Ze jej do smrti vftrziele (— occidere) 86*. ustrnüti, z. ^/, impuugi: tu vftrne na tom tak (— impungens) 80*. u&koditi, z. ^/., laedere: deść jim vffkoditi nemuoZ (— ledi) 66, aai sobé co vffkodie 26 atd. utóci, z. ^/., fugere: I. málo vteczi móZ (— evadere) 125, kdyZ by nevtekly (= nisi fugerent) 19°, 18 atd. ll. k temu jistćmu fie vtecze (— re- currit) 65*. utepati, v. ^/., [vincere]: vlk sé ubrániti nemóż, že jej vždy vtepu 63°. utěšenie, »/. consolatio: k uticffeni téch (= consolacio) 3, také vtieffeni sobè činí (= solacio) 50, 23 atd. vftawicznie vftawicznie 289 utkati, ». ^/., calcare: musí tla£iti a vtkati je dobre (— calcare) 100. utratitl, z. p/., consumere: veliké penieze vtratie (— consumunt) 111. utrpenie, »., [passio]: u velikém vtrpeni bydlé 51, k utrpenie nesnadnosti (— tol- leranda) 43*, veliké vtrpenye mají (— ab- stinencia) 27 atd. utvrditi, v. ^/., consolidare: ty dobfe vtwrdy = consolidantur) 67, byli jsû vtwrzeni na slipé (== formaretur) 29. имагай, 2. p/.: I. ligare: srsti na tartiech vwiezie «= ligant) 113. Il. succedere: má fie v královstvie vwa- zati (— succedere) 55*, v jeho£to království syn fie jeho vwieze (= successit) 29* afa. uváznüti, v. pf, figi: v bláté vwieznu (— figitur) 125*. / uvésti, v. 5/, reducere: tam zasć bily vwedeni (— reducentur) 23. uvézti, v. pf, [vehere]: váha najvěčší, kterü móż uwefti jedna lodie (— ascen- dit) 91*. uvrci 86, v pf, prosilire: vwrze fie na to ostré Zelezo prsmi (— prosiliens) 80*. чуйей, 2. 27., ebullire: v malé chvíli vwrže —ebullit) 115. uzda. /., frenum: vzdy pustie (— frena) 126. uzdar, m., [frenarius]: jsá vzdarzi, sedláti . . (— operantur frena) 17. uzditi, v. ^/., muris cingere:,zdí se vSech stran uzdiena (— muris cinctum) 49*. uzdravitl, ». //, [sanare]: Ze jej modla uzdrawila (— curacionem) 83. Gzky, adj, artus: chodové vzczie jsû (=arcti) 26, zdi vzffy (— subtiliores) 58, vzku cestu (—artam) 11“ atd. uzFiediti s6, v. ^/., se ordinare: vzrziedy fie u veliké haufy (— ordinant se) 18. uzfieti, v. p/, videre: vzrziecze fie v roz- koi (— videntes) 23, ten div vzrzechu 16, vzrziewífie to (— quo viso) 40, 73 atd. u£asnüti sé, v. p/., expavescoere : velmi fie vzafne (Zexpavit) 53°, fie vzafne člověk (= stupor) 123* afd. užitek, ., utilitas: l. vzitkem zemském živi jsúů (= fru- ctibus terre) 38. Il. za veliky uzitek to maji (— utilitas) 34, 94 ald. 19
Strana 290
290 użlvati, z. śmp/., uti: kdyby krmi vziwaly (=si vescerentur) 19, chleba ani masa neuziwagi (— utuntur) 19, 114 a/a. ss. v, ve, u, 22. in. Před slabikou jerovou čývdá ve: we mnoze 16*, wen slušeti 89 atd., před retnicemi (nejčastěji v-) bývá u: v welikey poctivosti 8*, v plnie 5* afd. Doklad wod tfidceti dnech 31* jest jistě nějaký omyl překladatele nebo opisovače. V. vespolek. l. S Acc. w hodinu (=hora) 33*, w troje knihy rozděleny (Zin tres libros) 3, w hromadu (=in vicem) 5, w plat poddáno 10*, aby dceru w ženu dal 39*, zřiedie sě v velmi dlúhé haufy (= per) 18, wen slušeti 89; w rozličné domky chovají ku- roptvy (in domunculis) 49*; l. S Zoc.: w tey we všie vlasti 48", kterak w jejich w króślovstvi (=-in) 6, w tom w kraji 19, w těchto kni- hách 3, w ge“ království (in) 5 ałd.; w jednom roku (=spatio anni) 6; we sto mílích (= usgue ad) 21*, v wieczech bojovych (=in) 6, v velikých i w malých 44*, we lněných neb w bavlnných rúšiech 26*, v velikej poctivosti 8*, w pfe- kládání práci jsem přijal (circa translacionem) 3, w pilném rozmlů- vani (=in colloquio) 3 afa. ss. vada, /., macula: pośkvrnu neb wadu na sobi (= maculam) 56, žádné wady ne- maji (— maculam) /. vadniti, z. żmp/., arescere: v$echno listi wadne (—arescunt) 20. vśha, /, pondus: pod jisti wahu (=sub certo pondere) 78, osmdesát wach (= to- mamos) 96 atd. vajce, z/., ovum: waycze dobrá nesú, po- dobná k waycziem našich slepic 98 (= ova), waycze vložil (Z ovum) 115 atd. válečný, adj. bellicosus: walecznij jsú (= bellicosi) 120. válka, /., bellum: na walky jezdie (— bella) 120, těch walek (= gwerra) 8, nová walka sě vztrhne (= discordia) 5, 90* atd. valný zv. veliký. vápno, «/., calx : s wapnem smiešejí (=cum calce) 99*. Var, zr., id : (vlast) War 108 (== Var). vafenie, x/., decoctio: pro warzenye (= decoctionem) 44. V. vafiti. vafiti, z. zmp/., coquere: hrnek masa wa- rziti (= coquendis) 44, maso warzeno geft (= cocte sunt) 43*% kóże warzeney (=cocto) 42, krm€ warzeney neokusie (=coctam) 44 ata. V. vafenie. varovati se, v. smp/., cavere: velmi fie warugij aby (= carent) 27, 37", 114 add. varz 125 chybný opis cizího slova. váš, from., vester: was buoh (= vester) 54*, pánu waffe“ (= vestro) 41 atd. váti v. vieti. Vatigaj v. Latygaj. vażiti, v. ip/., ponderare: I. některý wazij třidcet liber (= pon- deris) 18, 96“ ad. ; ll. všech fie příhod waziwfle (—expo- nentes) 8. vážný, ad/., pondo: (peniez) móž býti tak wazni jako benátský (= valorem ascen- dit) 73*. vdśti, z. s/., maritare: aby tiem spieše mohla za muż wdana byt (= maritari). 76* V. vdávati. vdávati, z. i7p/., coniugio sociare: wdawal je k manželství (=coniugio sociabat). 88*%, dcery wdawaly gfu za ty krále (= tradiderunt) 48* afd. V. vdśti. vděčně, adr., gracialiter: wdiecznie ji pfi- jmů (= gracialiter) 9. věc, /.. res: l. pro tu wiecz (= occasione pre- dicta) 41, pro jednu pilnů wiecz (= negotium) 8“, wiecz svú spóso- bili 5, pro kterúžto wiecz (= cau- sam) 5*, všecky ty wieczi (= hec omnia) 3, wyeczi vidomých (= vi- sibilium) 3, o mnohých wieczech 5*, v těch wieczich (= in omnibus) 9, o divnych wieczech 4*, ve mno- hych wieczych (= quoad multa) 38, u wieczech bojovných (= re- bus) 6 afd. ss. *ll. kdežto soli delajje veliku wecz (==in copia maxima) 87, slonóv veliká wiecz (= multi sunt) 120, mleka veliki wiecz (= copia ma- xima) 50", tóch zviefat velmi ve- lik4 wyecz (= multitudo) 47*, 79 ald. mor.? W. rčení: (krásti, lháti) wfy wieczi s€ varují (= omnino) 114. veceti, z. śmp/., [dicere]: śevlik wecze 15.
290 użlvati, z. śmp/., uti: kdyby krmi vziwaly (=si vescerentur) 19, chleba ani masa neuziwagi (— utuntur) 19, 114 a/a. ss. v, ve, u, 22. in. Před slabikou jerovou čývdá ve: we mnoze 16*, wen slušeti 89 atd., před retnicemi (nejčastěji v-) bývá u: v welikey poctivosti 8*, v plnie 5* afd. Doklad wod tfidceti dnech 31* jest jistě nějaký omyl překladatele nebo opisovače. V. vespolek. l. S Acc. w hodinu (=hora) 33*, w troje knihy rozděleny (Zin tres libros) 3, w hromadu (=in vicem) 5, w plat poddáno 10*, aby dceru w ženu dal 39*, zřiedie sě v velmi dlúhé haufy (= per) 18, wen slušeti 89; w rozličné domky chovají ku- roptvy (in domunculis) 49*; l. S Zoc.: w tey we všie vlasti 48", kterak w jejich w króślovstvi (=-in) 6, w tom w kraji 19, w těchto kni- hách 3, w ge“ království (in) 5 ałd.; w jednom roku (=spatio anni) 6; we sto mílích (= usgue ad) 21*, v wieczech bojovych (=in) 6, v velikých i w malých 44*, we lněných neb w bavlnných rúšiech 26*, v velikej poctivosti 8*, w pfe- kládání práci jsem přijal (circa translacionem) 3, w pilném rozmlů- vani (=in colloquio) 3 afa. ss. vada, /., macula: pośkvrnu neb wadu na sobi (= maculam) 56, žádné wady ne- maji (— maculam) /. vadniti, z. żmp/., arescere: v$echno listi wadne (—arescunt) 20. vśha, /, pondus: pod jisti wahu (=sub certo pondere) 78, osmdesát wach (= to- mamos) 96 atd. vajce, z/., ovum: waycze dobrá nesú, po- dobná k waycziem našich slepic 98 (= ova), waycze vložil (Z ovum) 115 atd. válečný, adj. bellicosus: walecznij jsú (= bellicosi) 120. válka, /., bellum: na walky jezdie (— bella) 120, těch walek (= gwerra) 8, nová walka sě vztrhne (= discordia) 5, 90* atd. valný zv. veliký. vápno, «/., calx : s wapnem smiešejí (=cum calce) 99*. Var, zr., id : (vlast) War 108 (== Var). vafenie, x/., decoctio: pro warzenye (= decoctionem) 44. V. vafiti. vafiti, z. zmp/., coquere: hrnek masa wa- rziti (= coquendis) 44, maso warzeno geft (= cocte sunt) 43*% kóże warzeney (=cocto) 42, krm€ warzeney neokusie (=coctam) 44 ata. V. vafenie. varovati se, v. smp/., cavere: velmi fie warugij aby (= carent) 27, 37", 114 add. varz 125 chybný opis cizího slova. váš, from., vester: was buoh (= vester) 54*, pánu waffe“ (= vestro) 41 atd. váti v. vieti. Vatigaj v. Latygaj. vażiti, v. ip/., ponderare: I. některý wazij třidcet liber (= pon- deris) 18, 96“ ad. ; ll. všech fie příhod waziwfle (—expo- nentes) 8. vážný, ad/., pondo: (peniez) móž býti tak wazni jako benátský (= valorem ascen- dit) 73*. vdśti, z. s/., maritare: aby tiem spieše mohla za muż wdana byt (= maritari). 76* V. vdávati. vdávati, z. i7p/., coniugio sociare: wdawal je k manželství (=coniugio sociabat). 88*%, dcery wdawaly gfu za ty krále (= tradiderunt) 48* afd. V. vdśti. vděčně, adr., gracialiter: wdiecznie ji pfi- jmů (= gracialiter) 9. věc, /.. res: l. pro tu wiecz (= occasione pre- dicta) 41, pro jednu pilnů wiecz (= negotium) 8“, wiecz svú spóso- bili 5, pro kterúžto wiecz (= cau- sam) 5*, všecky ty wieczi (= hec omnia) 3, wyeczi vidomých (= vi- sibilium) 3, o mnohých wieczech 5*, v těch wieczich (= in omnibus) 9, o divnych wieczech 4*, ve mno- hych wieczych (= quoad multa) 38, u wieczech bojovných (= re- bus) 6 afd. ss. *ll. kdežto soli delajje veliku wecz (==in copia maxima) 87, slonóv veliká wiecz (= multi sunt) 120, mleka veliki wiecz (= copia ma- xima) 50", tóch zviefat velmi ve- lik4 wyecz (= multitudo) 47*, 79 ald. mor.? W. rčení: (krásti, lháti) wfy wieczi s€ varují (= omnino) 114. veceti, z. śmp/., [dicere]: śevlik wecze 15.
Strana 291
večer, m., serum: (= omni sero) 58. vedere, /., cena: k občdu nebo weczerzi (= cenam) 43. védéti, v. /m5/., scire: kaZdf z nich wiez (— sciat) 45, cestu wie (— novit) 125°, králi dadie wedieti (— notificant) 64*, odkud wiedieti mohl (— scire) 10 afa. vedló, 777., pro: tak wedly miery hfiechu (— pro mensura) 45*. védomie, z/., notitia: aby k wedomy to nedoslo (= noticia) 53. vejvoda z. vévoda. věk, »., [aevum]: na wieky zachovávají (in perpetuum) 50°. velblud, m., camelus: jakito welbludowe (— cameli) 17*, 123*, voly neb welbludy (= camelos) 45; vozy, kteréžto wel- bludij táhnü (= cameli) 41° afd. velblüdovy, adj., camelorum: obräzky wel- bludowe (— camelorum) 34, z srstí wel- bludowych (— camelorum) 48 aa. velebnost, /., magnificentia: o welebnofti Kublajové (— magnificencia) 51*. veleti, ^. 7m^/., (imperare]: a welieffe jim 22*, na to welye list napsati (— faciunt) 43, atd. velikost, /, magnitudo: v svej welykofty (— tota) 28*, pro svü welikoft (— magni- tudine) 51* a/4. veliký, adj.. magnus: plánéve welike 3*, na krásnej f welmy rovni (— maxima) 39* pro welikey horko (— nimiam) 19*, weliku ,véc 87, mléka wieliku věc (— maxima) 50*, s weliku poctivostí (= maxima) 8*, s wieliku poctivostí (— maxima) 32*, welke púšči (— magno) 4, k wielike" moři 87°, zboží sklad we- liky 10°, welike? krále (— maximi) 3, 5; atd., mnohem wietffie dary (— maxima et ampliora) 5, dvakrát wyetczffie (— maiores) 48, Armenia men&sie a wietffy (— maior) 10, Armenia wietczffie 11, o Armení wietffie 3, káZeli co wiecze (— aliud) 82*, mésto jest naywietczffye (= maior) 93°, k naywietczífie' královi (= maximum) 6 afd.; tak mali jako weliczi 14; welike* dobytka (—iu- mentorum) 10*; do welike soboty (— sanctum sabbatum) 11*, pro welike vody (— validas) 8 a/d. Srovz. viece. velmé v. velmi. velmi, adv., valde: welmy kficie (= for- na každý weczer 291 titer) 20, welmy dobfe (— optime) 10, welmy milostivé (— benigne) 5, welmy ranén bjvá . . . psóv jest + welmie pilen porazí (= non modice) 5% welmi (— graviter) 86*, welmij nepokojné (— val- de) 19*, welmy zamütili ( vehementissime) 7^, welmy jest vesel (— supra modum) 5 ald. ss. velryb, »., cetus: mnoho welrybow veli- . kych (— cete) 118. ven, adv., extra: vSecken T wen pozlaceny — interius) 74, wen vynésti (— inde) 23, 33% tekú wen (— extra) 123" atd. véno, z/., dos: wieno dá materi (— dotem) 47°, nebéte wyenna ... wyeno ukáže (— dotem) 37*. vepř, »., aper: weprze, nedvédy . . . 63° (— apros), jsá tam weprzowe (— apros) 119* atd. véfitl, v. impf, credere: newierziecze Ze by .. . 15°, neb wierzieffe (— credebat) 7 atd. věrně. adr., fideliter: jsá wiernie jednali (= fideliter) 7*. vórnik, m., fidelis: najbliż$i wiernyczi kró- lovi (— fideles) 61. věrný, adj, fidelis: wierna pravda (— ve- ritas) 3, Človčk wierny (= fidelis) /., wierney snaZnosti (— fidelem) 8^ a/g. V. věrně. ves, f. villa: hradü a wffy (= ville) 27°, 76; wily ani mést není 17*, do jiné uli¢ky neb wfy (— vicum) 125*, ani Zádné wffy (— oppidum) 5*, wfom i hradóm skody učinili (= villis) 100“ atd. vesele, adr., laetanter: weffele přijal listy (= letanter) . . . velmi weffele (= facie leta) 8*. V. veselý. veselé, z/., laetitia: s wefelym velikým 51, weffele jsü pfinesli (= leticiam) 35* atd. veseliti sá, ». impf, [laetari]: t wefely a posílili jsá sé (— confortati sunt) 40. vesely, adj., [laetus]: velmi jest tiem we- ffel byl (— letatus est) 5*. V. vesele. veslo, nt, remus: jediné zpravidlo neb weflo (= gubernaculum) 99*, každé weflo potfebuje (— remis) . . . 100. vespod, adv. subtus: wezpod uhlazené (= subtus) 125°, 71° atd. vespolek, adr., summarie: popsánie we- fpolek ostrovóv (— summarie) 121. 19*
večer, m., serum: (= omni sero) 58. vedere, /., cena: k občdu nebo weczerzi (= cenam) 43. védéti, v. /m5/., scire: kaZdf z nich wiez (— sciat) 45, cestu wie (— novit) 125°, králi dadie wedieti (— notificant) 64*, odkud wiedieti mohl (— scire) 10 afa. vedló, 777., pro: tak wedly miery hfiechu (— pro mensura) 45*. védomie, z/., notitia: aby k wedomy to nedoslo (= noticia) 53. vejvoda z. vévoda. věk, »., [aevum]: na wieky zachovávají (in perpetuum) 50°. velblud, m., camelus: jakito welbludowe (— cameli) 17*, 123*, voly neb welbludy (= camelos) 45; vozy, kteréžto wel- bludij táhnü (= cameli) 41° afd. velblüdovy, adj., camelorum: obräzky wel- bludowe (— camelorum) 34, z srstí wel- bludowych (— camelorum) 48 aa. velebnost, /., magnificentia: o welebnofti Kublajové (— magnificencia) 51*. veleti, ^. 7m^/., (imperare]: a welieffe jim 22*, na to welye list napsati (— faciunt) 43, atd. velikost, /, magnitudo: v svej welykofty (— tota) 28*, pro svü welikoft (— magni- tudine) 51* a/4. veliký, adj.. magnus: plánéve welike 3*, na krásnej f welmy rovni (— maxima) 39* pro welikey horko (— nimiam) 19*, weliku ,véc 87, mléka wieliku věc (— maxima) 50*, s weliku poctivostí (= maxima) 8*, s wieliku poctivostí (— maxima) 32*, welke púšči (— magno) 4, k wielike" moři 87°, zboží sklad we- liky 10°, welike? krále (— maximi) 3, 5; atd., mnohem wietffie dary (— maxima et ampliora) 5, dvakrát wyetczffie (— maiores) 48, Armenia men&sie a wietffy (— maior) 10, Armenia wietczffie 11, o Armení wietffie 3, káZeli co wiecze (— aliud) 82*, mésto jest naywietczffye (= maior) 93°, k naywietczífie' královi (= maximum) 6 afd.; tak mali jako weliczi 14; welike* dobytka (—iu- mentorum) 10*; do welike soboty (— sanctum sabbatum) 11*, pro welike vody (— validas) 8 a/d. Srovz. viece. velmé v. velmi. velmi, adv., valde: welmy kficie (= for- na každý weczer 291 titer) 20, welmy dobfe (— optime) 10, welmy milostivé (— benigne) 5, welmy ranén bjvá . . . psóv jest + welmie pilen porazí (= non modice) 5% welmi (— graviter) 86*, welmij nepokojné (— val- de) 19*, welmy zamütili ( vehementissime) 7^, welmy jest vesel (— supra modum) 5 ald. ss. velryb, »., cetus: mnoho welrybow veli- . kych (— cete) 118. ven, adv., extra: vSecken T wen pozlaceny — interius) 74, wen vynésti (— inde) 23, 33% tekú wen (— extra) 123" atd. véno, z/., dos: wieno dá materi (— dotem) 47°, nebéte wyenna ... wyeno ukáže (— dotem) 37*. vepř, »., aper: weprze, nedvédy . . . 63° (— apros), jsá tam weprzowe (— apros) 119* atd. véfitl, v. impf, credere: newierziecze Ze by .. . 15°, neb wierzieffe (— credebat) 7 atd. věrně. adr., fideliter: jsá wiernie jednali (= fideliter) 7*. vórnik, m., fidelis: najbliż$i wiernyczi kró- lovi (— fideles) 61. věrný, adj, fidelis: wierna pravda (— ve- ritas) 3, Človčk wierny (= fidelis) /., wierney snaZnosti (— fidelem) 8^ a/g. V. věrně. ves, f. villa: hradü a wffy (= ville) 27°, 76; wily ani mést není 17*, do jiné uli¢ky neb wfy (— vicum) 125*, ani Zádné wffy (— oppidum) 5*, wfom i hradóm skody učinili (= villis) 100“ atd. vesele, adr., laetanter: weffele přijal listy (= letanter) . . . velmi weffele (= facie leta) 8*. V. veselý. veselé, z/., laetitia: s wefelym velikým 51, weffele jsü pfinesli (= leticiam) 35* atd. veseliti sá, ». impf, [laetari]: t wefely a posílili jsá sé (— confortati sunt) 40. vesely, adj., [laetus]: velmi jest tiem we- ffel byl (— letatus est) 5*. V. vesele. veslo, nt, remus: jediné zpravidlo neb weflo (= gubernaculum) 99*, každé weflo potfebuje (— remis) . . . 100. vespod, adv. subtus: wezpod uhlazené (= subtus) 125°, 71° atd. vespolek, adr., summarie: popsánie we- fpolek ostrovóv (— summarie) 121. 19*
Strana 292
292 vésti, v. imp/., ducere: I. čeleď (s)sebi wedly (= duxerant) 6, weducze (s)sebü (— ducentes) 7*, mnostvie koní wedu (— defer- tur) 123, je k tomu wedieffe (— faciebat informari) 22*, wedu Sobé vodu (— deducunt) 191* a/4. ll. kterak fe jim wedlo (— eis fuerat) 8*; život wedly aż do smrti 18 atd. veš, ?ron., omnis. V N. Acc. bÿvd sesilo- vané: všechen, všickno, všecko, všecken, vSicni, vesken a/d. V. svét. l. to wffie (— per omnia) 3, weffken sklep (— tocius) 29*, weffken po- zlacen 50, wífeczken palác (— to- cius) 56*, wfficzkna jinâ rovně (— tota) 125, wfficzkno líce (— tota) 56^, wffechno listi 20, nade wffeczko (— super omnia) 6*, wffeczko vy- pravichu (— cuncta) 8*; wfficztfly bézie (— omnes) 19*, ti wffichni 19*, sebravśe sé wffichni 15^, sendû sé wffichni 20, oni i wfficzky jiní (— alii) 6*, wfficznij áfedníci (— om- nes) 62*, wfficzkny lidé (— omnes) 123, wffechni lidé (— omnes na- ciones) 11; wfficzky dary (— cuncta) 5, wífeczki ty véci (— hec omnia) 3, 7^, Cerné wfficzky (— totaliter) 124, wffyczku radu .. . po wffeczky kfestany 15; ve wffem dâna (Zin omnibus) 7, ke wffie libosti (— cuncta) 6*, wffie müdrofti muZ (— tocius) 3, wffech sto 56, wifech véci... ode wffech (— cunctis) 3, mezi wffemij (— omnes) 6* a/4. ss. Il. adverbialnë: komornikuov mnoho wile klestenÿch 55°, (cestü) jest wfífe dolüv jiti (= continue) 18*, jest jíti wffeczko dolóv (— semper) 17* atd. vétetl, r. impf., appendere: modlám ko- rály na hrdla wieffegi (— appendunt) 77. vévoda, vejvoda, »., dux: weywoda voj- sky jejich (= dux) 98, čtyři wiwody.. jeden wewoda (— dux) 59, který wey- woda neb vůdce... tomu weywodie... toho wywody neb vódsě (= dux) 44* atd. ss. vězen, », captivus: móżli sć ten wiezen vyplatiti (— captiuus) 102*. vezpod c. vespod. vézti, v. impf., trahere: I. (loď potřebuje 40 lodníkóv) ješto ji wezu ... neb vesly wezucze táhnü (— trahunt) 100. ll. wezu fie do Indie 19°, wezucze fie pfisli (— navigantes) 9* a/4. ve£de, adv., ubique: wezde po životě 47*, wezde pfijati (— ubique) 7, wezde drzie oby&ej (— ubique) 34, jest pusto wezde 28, 68, 72* ala. ss. věže, /., turris: silni wiezi... wiezi (— turris) 11^. vchazeti, v. zmp/., ingredi: v üfad wcha- zegi (— succedunt) 56, do jezera wcha- zie potok (— ingreditur) 11*, a ta jistá hfiebata wchazegicze ... 126 (— introitu) atd. Vicenc, m., 1v., Vincentius: bratr wyczencz (— Vincentius) 8. vídati, v. z?/., videre: ktoZ jsi wydaly (— viderunt) 119, 119*, wydagi je (— vi- dentur) 32, biese newidal Vlachuov (— non viderat) 5*, 104* a/a. vidénle, f, [visio]: v widieni zjevi sé... to wydienije míval 14*. J”. viděti. viděti, v. z»2/. videre: Zádáse widieti (— videre) 5*, ptáka tu Zádného newy- dieti (— non apparet) 28, jako£ jinde wydymi (— videmus) 28, kteréz wydieffe (— videbat) 22*, coz smy wiediely (— vi- dimus) 10, co£ gfu na cesté wydiely (= viderant) 6, Clovék wyda mnostvie (— cernere) 123*, wida sé tak povýšena (= videns) 39 a/d. ss. I. vidénie a vi- domy. vidomy, adj, visibilis: věcí wydomich i nevidomÿch (= visibilium) 3. viece, viec, ado, ultra: ještě wiecze (= ultra) 16°, aby wiecz potom sé ne- porühal 55, wiecze zuéenj /— magis assuetus) 124, marynśfi jenż wiecz po moli jedü 120*, aby wiecze sé nemazal (= ulterius) 35, tak wiecz potom .. . (— ex tunc) 43* a/d. V. veliky a viece- krát. viecekrât, adv.. pluries: míval wyeczekrat 14*. [. viece. viera, 7, fides: wiery dóstojno (— fide Zeleznü dignum) 3, wiera kresfanská (— fides) 6°, 73 atd. vieti, c. źmp/., flare: kdyz vietr wiel (— flante) 84*, wiegie vietr (— perflat) 19*.
292 vésti, v. imp/., ducere: I. čeleď (s)sebi wedly (= duxerant) 6, weducze (s)sebü (— ducentes) 7*, mnostvie koní wedu (— defer- tur) 123, je k tomu wedieffe (— faciebat informari) 22*, wedu Sobé vodu (— deducunt) 191* a/4. ll. kterak fe jim wedlo (— eis fuerat) 8*; život wedly aż do smrti 18 atd. veš, ?ron., omnis. V N. Acc. bÿvd sesilo- vané: všechen, všickno, všecko, všecken, vSicni, vesken a/d. V. svét. l. to wffie (— per omnia) 3, weffken sklep (— tocius) 29*, weffken po- zlacen 50, wífeczken palác (— to- cius) 56*, wfficzkna jinâ rovně (— tota) 125, wfficzkno líce (— tota) 56^, wffechno listi 20, nade wffeczko (— super omnia) 6*, wffeczko vy- pravichu (— cuncta) 8*; wfficztfly bézie (— omnes) 19*, ti wffichni 19*, sebravśe sé wffichni 15^, sendû sé wffichni 20, oni i wfficzky jiní (— alii) 6*, wfficznij áfedníci (— om- nes) 62*, wfficzkny lidé (— omnes) 123, wffechni lidé (— omnes na- ciones) 11; wfficzky dary (— cuncta) 5, wífeczki ty véci (— hec omnia) 3, 7^, Cerné wfficzky (— totaliter) 124, wffyczku radu .. . po wffeczky kfestany 15; ve wffem dâna (Zin omnibus) 7, ke wffie libosti (— cuncta) 6*, wffie müdrofti muZ (— tocius) 3, wffech sto 56, wifech véci... ode wffech (— cunctis) 3, mezi wffemij (— omnes) 6* a/4. ss. Il. adverbialnë: komornikuov mnoho wile klestenÿch 55°, (cestü) jest wfífe dolüv jiti (= continue) 18*, jest jíti wffeczko dolóv (— semper) 17* atd. vétetl, r. impf., appendere: modlám ko- rály na hrdla wieffegi (— appendunt) 77. vévoda, vejvoda, »., dux: weywoda voj- sky jejich (= dux) 98, čtyři wiwody.. jeden wewoda (— dux) 59, který wey- woda neb vůdce... tomu weywodie... toho wywody neb vódsě (= dux) 44* atd. ss. vězen, », captivus: móżli sć ten wiezen vyplatiti (— captiuus) 102*. vezpod c. vespod. vézti, v. impf., trahere: I. (loď potřebuje 40 lodníkóv) ješto ji wezu ... neb vesly wezucze táhnü (— trahunt) 100. ll. wezu fie do Indie 19°, wezucze fie pfisli (— navigantes) 9* a/4. ve£de, adv., ubique: wezde po životě 47*, wezde pfijati (— ubique) 7, wezde drzie oby&ej (— ubique) 34, jest pusto wezde 28, 68, 72* ala. ss. věže, /., turris: silni wiezi... wiezi (— turris) 11^. vchazeti, v. zmp/., ingredi: v üfad wcha- zegi (— succedunt) 56, do jezera wcha- zie potok (— ingreditur) 11*, a ta jistá hfiebata wchazegicze ... 126 (— introitu) atd. Vicenc, m., 1v., Vincentius: bratr wyczencz (— Vincentius) 8. vídati, v. z?/., videre: ktoZ jsi wydaly (— viderunt) 119, 119*, wydagi je (— vi- dentur) 32, biese newidal Vlachuov (— non viderat) 5*, 104* a/a. vidénle, f, [visio]: v widieni zjevi sé... to wydienije míval 14*. J”. viděti. viděti, v. z»2/. videre: Zádáse widieti (— videre) 5*, ptáka tu Zádného newy- dieti (— non apparet) 28, jako£ jinde wydymi (— videmus) 28, kteréz wydieffe (— videbat) 22*, coz smy wiediely (— vi- dimus) 10, co£ gfu na cesté wydiely (= viderant) 6, Clovék wyda mnostvie (— cernere) 123*, wida sé tak povýšena (= videns) 39 a/d. ss. I. vidénie a vi- domy. vidomy, adj, visibilis: věcí wydomich i nevidomÿch (= visibilium) 3. viece, viec, ado, ultra: ještě wiecze (= ultra) 16°, aby wiecz potom sé ne- porühal 55, wiecze zuéenj /— magis assuetus) 124, marynśfi jenż wiecz po moli jedü 120*, aby wiecze sé nemazal (= ulterius) 35, tak wiecz potom .. . (— ex tunc) 43* a/d. V. veliky a viece- krát. viecekrât, adv.. pluries: míval wyeczekrat 14*. [. viece. viera, 7, fides: wiery dóstojno (— fide Zeleznü dignum) 3, wiera kresfanská (— fides) 6°, 73 atd. vieti, c. źmp/., flare: kdyz vietr wiel (— flante) 84*, wiegie vietr (— perflat) 19*.
Strana 293
vietr, » , ventus: kdyZ wietf viel (— ventus) 84*, wietr véje (— ventus) 19*, po pól- noéním wietru (— ventum) 6 a/4. Vilém, m., zv. Guilielmus: bratr Wilem (— Guilielmus; 8. vinnice, /., vinea: z toho Żlabu jest t wy- nicze na rovni (— pervenitur) 17*, wyn- nicz nemají (— vineas) 123*. I. vyníti. vinny, adj, [vini]: (mnoho) winneho ko- fenie (= aromatice) 77. víno, z£., vinum: wina mnoZstvie (— vini) 16*, wino délají z datyluov (— vinum) 19. viséti, v. imp/., pendere: wiffieffe u hrobu (Z pendebat) 7. vitanie, nz, [susceptio]: dav jim milé wi- tanie (— suscipiens) 8“. vitózstvie, »/., victoria: wietieftwie obdrŻi (— victoriam) 55. vjeti, ». ^/., : scendere: wgeda na ten chfib (— ascendit) 53^ (srova. vníti). vzíti v. vníti. vklásti, v. ^/., ponere: wkladucze na vel- blády (— ponunt) 122*. vl4danie, »/., praesidentia: nad wladanym velikeho mnostvie (— presidencia) 52. vládnüti, o. ;mp/. pracesse: ktoZ wladne stem... wladne nade stem 45, by wladl zemi (— habere dominium) 125, wladnyffe tü vlastí (— preerat) 29, s lidem, kterým wladl (— preerat) 22, kdeZto wladne bratr (= preest) 27* a/d. Některé tvary možno tdhnouti k vlásti. Vlach, m., »g., Latinus: I. mezi Wlachy a Latiniky 21°, wla- chuow nevídal (— viros latinos) 5*, jako wlaffy činie 81 atd. Il. v wlaffiech slovii (— apud nos) 26, atd. vias, m., crinis: wlaffow kadefavost (= ca- pillorum) 120, wlaffy krátké nesů (= ca- pillos) 11*; koňské wlaffy (= crines) 19; wlaffy okolo úst mají (— pilos) 47°, 113 atd. ss. vlasky. adv., latine: slovú wlafky neb latině gyraffe 120*, 66 a/d. V. vlasky. vlasky, ad;., Latinorum: o wlafkych oby- cejích (— Latinorum) 6, 96 ad. V. vlasky. vlast, /., regio: do své wlafti (— ad pro- pria) 9, o zemi aneb o wlafti (— pro- vincia) 4, z jinych wlafti (— regionibus) 10*, popsánie wlafty... o wlafti Reo- barle... (— regio) 3* a/d. ss. vlásti o. vlśdniti. 293 vlastni, adj, proprius: wlaftni svů lodí (— propriam) 5, dva wlaftni brattie (— germani) 7. a/2. V. vlastný. vlastný, adj, proprius: w wlaftne kapi- tuly 3, z wlaftnim králem (— rege suo) 4, jich wlaftnymi jmeny (— propriis) 32, svém wlaftnym koňóm 44, jich wlaftnem jazykem (— vulgo) 22 a/4. V. vlastni. vláščí v. zvlášče. vlaśćni, adj., proprius: mó řeč wlaffczni (— propriam) 85*. vlna, f., lana : podobné k wlnye (— lane) 36. vinény, adj, laneus: wlneneho rücha (— lanee) 26*. vio£iti, v. ?/., collocare: kdy£Z na ně bře- mena wlozie (— onerati fuerint) 17*, wlozie sobé jméno (— imposuit) 8, v tu truhlu mrchu wlozie (— collocant) 33*, kdyZ to wlozie v pec (— ponitur) 21 a/4. vnésti, z. ^/., intromittere : nemohú jednoho wnefti (— intromittere) 109*. vniti, vJiti, v. ^f., [ingredi]: jest inhed wnyti v královstvie (— introitus) 97*, jimiZ wgiti jest (— introitus) 26, jest wgieti (— in- gressus) 88, tam wende jiných šest (— succedunt) 56, kterak wífel v milost (— crevit in gracia) 5*, byl jsem wffel v tu tmu (— incidi) 18 atd. vnitř, adv., intus: wnytrzs i zevnitř (= in- tus, 50, 99* a/d. V. zevnitt. vnitřní, ad;., interior: vyvrhüce f wnitrzie z zvéte (— interiora) 63. vnuk, »., nepos: wnukowij velikeho kám — nepoti) 29, 59" a/d. voda, /., aqua: bézie do wod . . . v téch wodach (— aqua) 19*, po wodie vezü (— super flumine) 122*, wody sé rozlily (— aque) 6, pro veliké wody (— aquas) 8 atd. ss. vódcé, *vódsé, m. dux: vévoda neb wuodcze (= dux) ... toho vývody neb wodfie 43*. voditl, v. ;5/., ducere: wodie je kupci (— ducuntur) 16^, odtud wody je do Indie (— deferuntur) 16* a/z. vojna, f., bellum: vyjel na woynu (— bel- lum) 52. *vojska, /., exercitus: která woyfkatáhne .. ta woyfka (— exercitus) 30*—31, biechu v Kublajové woyffczie (— exercitu) 54^, hejtmané tej woyfky 44*, u velikjch i u maljch woyfkach /. atd. V. vojsko.
vietr, » , ventus: kdyZ wietf viel (— ventus) 84*, wietr véje (— ventus) 19*, po pól- noéním wietru (— ventum) 6 a/4. Vilém, m., zv. Guilielmus: bratr Wilem (— Guilielmus; 8. vinnice, /., vinea: z toho Żlabu jest t wy- nicze na rovni (— pervenitur) 17*, wyn- nicz nemají (— vineas) 123*. I. vyníti. vinny, adj, [vini]: (mnoho) winneho ko- fenie (= aromatice) 77. víno, z£., vinum: wina mnoZstvie (— vini) 16*, wino délají z datyluov (— vinum) 19. viséti, v. imp/., pendere: wiffieffe u hrobu (Z pendebat) 7. vitanie, nz, [susceptio]: dav jim milé wi- tanie (— suscipiens) 8“. vitózstvie, »/., victoria: wietieftwie obdrŻi (— victoriam) 55. vjeti, ». ^/., : scendere: wgeda na ten chfib (— ascendit) 53^ (srova. vníti). vzíti v. vníti. vklásti, v. ^/., ponere: wkladucze na vel- blády (— ponunt) 122*. vl4danie, »/., praesidentia: nad wladanym velikeho mnostvie (— presidencia) 52. vládnüti, o. ;mp/. pracesse: ktoZ wladne stem... wladne nade stem 45, by wladl zemi (— habere dominium) 125, wladnyffe tü vlastí (— preerat) 29, s lidem, kterým wladl (— preerat) 22, kdeZto wladne bratr (= preest) 27* a/d. Některé tvary možno tdhnouti k vlásti. Vlach, m., »g., Latinus: I. mezi Wlachy a Latiniky 21°, wla- chuow nevídal (— viros latinos) 5*, jako wlaffy činie 81 atd. Il. v wlaffiech slovii (— apud nos) 26, atd. vias, m., crinis: wlaffow kadefavost (= ca- pillorum) 120, wlaffy krátké nesů (= ca- pillos) 11*; koňské wlaffy (= crines) 19; wlaffy okolo úst mají (— pilos) 47°, 113 atd. ss. vlasky. adv., latine: slovú wlafky neb latině gyraffe 120*, 66 a/d. V. vlasky. vlasky, ad;., Latinorum: o wlafkych oby- cejích (— Latinorum) 6, 96 ad. V. vlasky. vlast, /., regio: do své wlafti (— ad pro- pria) 9, o zemi aneb o wlafti (— pro- vincia) 4, z jinych wlafti (— regionibus) 10*, popsánie wlafty... o wlafti Reo- barle... (— regio) 3* a/d. ss. vlásti o. vlśdniti. 293 vlastni, adj, proprius: wlaftni svů lodí (— propriam) 5, dva wlaftni brattie (— germani) 7. a/2. V. vlastný. vlastný, adj, proprius: w wlaftne kapi- tuly 3, z wlaftnim králem (— rege suo) 4, jich wlaftnymi jmeny (— propriis) 32, svém wlaftnym koňóm 44, jich wlaftnem jazykem (— vulgo) 22 a/4. V. vlastni. vláščí v. zvlášče. vlaśćni, adj., proprius: mó řeč wlaffczni (— propriam) 85*. vlna, f., lana : podobné k wlnye (— lane) 36. vinény, adj, laneus: wlneneho rücha (— lanee) 26*. vio£iti, v. ?/., collocare: kdy£Z na ně bře- mena wlozie (— onerati fuerint) 17*, wlozie sobé jméno (— imposuit) 8, v tu truhlu mrchu wlozie (— collocant) 33*, kdyZ to wlozie v pec (— ponitur) 21 a/4. vnésti, z. ^/., intromittere : nemohú jednoho wnefti (— intromittere) 109*. vniti, vJiti, v. ^f., [ingredi]: jest inhed wnyti v královstvie (— introitus) 97*, jimiZ wgiti jest (— introitus) 26, jest wgieti (— in- gressus) 88, tam wende jiných šest (— succedunt) 56, kterak wífel v milost (— crevit in gracia) 5*, byl jsem wffel v tu tmu (— incidi) 18 atd. vnitř, adv., intus: wnytrzs i zevnitř (= in- tus, 50, 99* a/d. V. zevnitt. vnitřní, ad;., interior: vyvrhüce f wnitrzie z zvéte (— interiora) 63. vnuk, »., nepos: wnukowij velikeho kám — nepoti) 29, 59" a/d. voda, /., aqua: bézie do wod . . . v téch wodach (— aqua) 19*, po wodie vezü (— super flumine) 122*, wody sé rozlily (— aque) 6, pro veliké wody (— aquas) 8 atd. ss. vódcé, *vódsé, m. dux: vévoda neb wuodcze (= dux) ... toho vývody neb wodfie 43*. voditl, v. ;5/., ducere: wodie je kupci (— ducuntur) 16^, odtud wody je do Indie (— deferuntur) 16* a/z. vojna, f., bellum: vyjel na woynu (— bel- lum) 52. *vojska, /., exercitus: která woyfkatáhne .. ta woyfka (— exercitus) 30*—31, biechu v Kublajové woyffczie (— exercitu) 54^, hejtmané tej woyfky 44*, u velikjch i u maljch woyfkach /. atd. V. vojsko.
Strana 294
294 vojsko, z/., exercitus: tu své woyfko zdi- kuje (— exercitum) 89 айа. И. vojska. vÓl, »., bos: wol neb kóü (— bos) 28, wolowy sé modlé (— bovem) 112*, 114 wolowe jsü velicí (— boves) 17^, 123* a4. volati, v. impf., vocare: wolagi žoldnéře (— advocant) 108, ano je wolagie (— vo- cant) 32 atd. vóle, /., [voluntas]: s jeho woly (— volun- tas) 7, po své wuly (= feliciter) 5 a/d. volek, m., boviculus: wolka médéného (= bouiculum) 114. volenie, z/., creatio: woleni papežova če- kali (— creacionem) 7. V. voliti. volitl, z. imp/. creare: ai by wolen byl (= crearetur) 7°, když jej woly (= eli- gitur) 45, že jsú jej papežem wolily (= erat electus) 8, 88* a/ď. V. volenie. volně, adz., [libere]: pót jiezdnych mold jeden vedle druhého wolnie jeti spolu (= insimul) 71°. volový, aď/., bovis: kostí wolowych (= bo- vis) 114, 112* a/d. vóné, f. aroma: rozliéné wonie ‘= aro- mata) 18*, drahá wonij ozdobiec (— aro- matibus) 33* a/a. vonny, adj., [odorificus]: z jiných wonnych věcí (— de speciebus) 19. Vonsanchym, zz., zd.: (pán) Vonsanchym (= Vonsanchym) 100*. VÓZ, m., currus: l. téZké wozij (— curribus) 125, wozij maji... na téch woziech (= qua- drige) 41°, 63 a/d. Il. ty hvézdy, jimito my fiekdme wuoz 105°. vozataj, m. auriga: jiného wozatagie . . . wozatay jesto psy spravuje (= auriga) 125*. vozlti, v. /59/., [vehere]: (lodie) jimizto sé pfes more wozil (— navigantur) 99*. sem i tam f woziti i honiti (— deduci) 54“ atd. vpfiehati, z. śmpf., alligare: druhć wprzie- hagie v pluhy (— alligantur) 47". vrácenie, »/., reditus: o jejich wraczeni (— de reditu) 8. |. vratiti. vracovati sé, c. i»f/., [redire]: blízko jest wraczugicz fie od püsée 38, wraczugicze fe z mésta (— in reditu) 20 a/d. vrata, »/. p/., porta: biese tu v wrath hrad (— ad introitum) 22*, má patery wrata (= portas) 56* a/d. vrátiti sé, ». ^/', redire: wraticzi sé chtiechu (= redire) 5, jsá fie do Benátek wratily... aby fie wratily ... kterak gfu fie wratily zasé k Tataróm (— redierunt) 3*, kterak by fie mohli wratiti (— remeare) 5*, kdyż fie wratichu (— reversos) 8 a/4. V. vrá- cenie. vraziti, z. p/., imprimere: wrazil na né královo znamenie (— imprimuntur) 67. vrazda, /, homicidium: aby zlodéjstvie neb wrazd nebylo (— homicidia) 94*. vrazedinik, 7», homicida: wrazedlnyczi (— homicide) 16*, nad wrazedlnyky a zlodéji (— de homicidis) 111. vrci, v. 5/., proicere: I. krev jejich k nebi wrhu (— fundunt) 82^, (oko) wrz od sebe 15, když je wrzez v óheü (— proiciatur) 36, musi fie v óheń wrczi (= proici- untur) Z, chtěl v óheń wrczi (= proiceret) 39* a/4. ll. wrhli gfu myšlení svá k Bohu 14“. vrch z. svrchu. * vrchovina, f, fons: těch studnic neb wrchowyn (= foncium) 125. vřieti, v. i^f, bullire: wrze ta zelina (= bulity 115, móż tak dobfe wrzieti (= ad coguendum) 28 atd. vrub, x., incisura : dluhy na wrubiech maji, tak że ufiniece wrub i rozśćepie na poly (= incisuris) 82. vrúbek, m. [incisura]: (potom slożiece) pridá sč jeden k druhému na najmen- šiem wrubku .— minutis signis) 82. vsedati, 7. A/., ascendere: wffiedawffe na koné (— ascensis) 84, wfiedagij všickni na lodie — ascenderunt) 101“ atd. vsednúti z. vsiesti. vsiesti, ©. p/., ascendere: wfieda na lodie bere sé .— escendens) 89, vlastní svú lodi wifedffic (= conscendentes) 5 afd. vsieti, ©. pf., seminare: (bfice) wfyetie jsem kázal (— seminari) 106". vskóte, ado., brevi tempore: w fkuorzie donáseji (— brevi tempore) 69. vstati, v. ^/, surgere: kdyZ král wftane — surgit) 56, aby wftaly (— surgere) 8* atd. ss. vstupiti, z. ^f., succedere: mél v králov- stvie wftupiti (— succedere)... wftupieti v královstvie 56 a/d. vSady, a/d., in toto illo spatio: tudy wffady (= in toto illo spacio) 90*.
294 vojsko, z/., exercitus: tu své woyfko zdi- kuje (— exercitum) 89 айа. И. vojska. vÓl, »., bos: wol neb kóü (— bos) 28, wolowy sé modlé (— bovem) 112*, 114 wolowe jsü velicí (— boves) 17^, 123* a4. volati, v. impf., vocare: wolagi žoldnéře (— advocant) 108, ano je wolagie (— vo- cant) 32 atd. vóle, /., [voluntas]: s jeho woly (— volun- tas) 7, po své wuly (= feliciter) 5 a/d. volek, m., boviculus: wolka médéného (= bouiculum) 114. volenie, z/., creatio: woleni papežova če- kali (— creacionem) 7. V. voliti. volitl, z. imp/. creare: ai by wolen byl (= crearetur) 7°, když jej woly (= eli- gitur) 45, že jsú jej papežem wolily (= erat electus) 8, 88* a/ď. V. volenie. volně, adz., [libere]: pót jiezdnych mold jeden vedle druhého wolnie jeti spolu (= insimul) 71°. volový, aď/., bovis: kostí wolowych (= bo- vis) 114, 112* a/d. vóné, f. aroma: rozliéné wonie ‘= aro- mata) 18*, drahá wonij ozdobiec (— aro- matibus) 33* a/a. vonny, adj., [odorificus]: z jiných wonnych věcí (— de speciebus) 19. Vonsanchym, zz., zd.: (pán) Vonsanchym (= Vonsanchym) 100*. VÓZ, m., currus: l. téZké wozij (— curribus) 125, wozij maji... na téch woziech (= qua- drige) 41°, 63 a/d. Il. ty hvézdy, jimito my fiekdme wuoz 105°. vozataj, m. auriga: jiného wozatagie . . . wozatay jesto psy spravuje (= auriga) 125*. vozlti, v. /59/., [vehere]: (lodie) jimizto sé pfes more wozil (— navigantur) 99*. sem i tam f woziti i honiti (— deduci) 54“ atd. vpfiehati, z. śmpf., alligare: druhć wprzie- hagie v pluhy (— alligantur) 47". vrácenie, »/., reditus: o jejich wraczeni (— de reditu) 8. |. vratiti. vracovati sé, c. i»f/., [redire]: blízko jest wraczugicz fie od püsée 38, wraczugicze fe z mésta (— in reditu) 20 a/d. vrata, »/. p/., porta: biese tu v wrath hrad (— ad introitum) 22*, má patery wrata (= portas) 56* a/d. vrátiti sé, ». ^/', redire: wraticzi sé chtiechu (= redire) 5, jsá fie do Benátek wratily... aby fie wratily ... kterak gfu fie wratily zasé k Tataróm (— redierunt) 3*, kterak by fie mohli wratiti (— remeare) 5*, kdyż fie wratichu (— reversos) 8 a/4. V. vrá- cenie. vraziti, z. p/., imprimere: wrazil na né královo znamenie (— imprimuntur) 67. vrazda, /, homicidium: aby zlodéjstvie neb wrazd nebylo (— homicidia) 94*. vrazedinik, 7», homicida: wrazedlnyczi (— homicide) 16*, nad wrazedlnyky a zlodéji (— de homicidis) 111. vrci, v. 5/., proicere: I. krev jejich k nebi wrhu (— fundunt) 82^, (oko) wrz od sebe 15, když je wrzez v óheü (— proiciatur) 36, musi fie v óheń wrczi (= proici- untur) Z, chtěl v óheń wrczi (= proiceret) 39* a/4. ll. wrhli gfu myšlení svá k Bohu 14“. vrch z. svrchu. * vrchovina, f, fons: těch studnic neb wrchowyn (= foncium) 125. vřieti, v. i^f, bullire: wrze ta zelina (= bulity 115, móż tak dobfe wrzieti (= ad coguendum) 28 atd. vrub, x., incisura : dluhy na wrubiech maji, tak że ufiniece wrub i rozśćepie na poly (= incisuris) 82. vrúbek, m. [incisura]: (potom slożiece) pridá sč jeden k druhému na najmen- šiem wrubku .— minutis signis) 82. vsedati, 7. A/., ascendere: wffiedawffe na koné (— ascensis) 84, wfiedagij všickni na lodie — ascenderunt) 101“ atd. vsednúti z. vsiesti. vsiesti, ©. p/., ascendere: wfieda na lodie bere sé .— escendens) 89, vlastní svú lodi wifedffic (= conscendentes) 5 afd. vsieti, ©. pf., seminare: (bfice) wfyetie jsem kázal (— seminari) 106". vskóte, ado., brevi tempore: w fkuorzie donáseji (— brevi tempore) 69. vstati, v. ^/, surgere: kdyZ král wftane — surgit) 56, aby wftaly (— surgere) 8* atd. ss. vstupiti, z. ^f., succedere: mél v králov- stvie wftupiti (— succedere)... wftupieti v královstvie 56 a/d. vSady, a/d., in toto illo spatio: tudy wffady (= in toto illo spacio) 90*.
Strana 295
v$ak, adv. tamen: wífak dal povolenie (= tamen) 9*. . avšak, všakž, všaký. všaký, ?ron., [omnis]; jen ve réenich: na wffaky tyden (= singulis septimanis) 49*, na wífaky den (— singulis diebus) 20, na wfaky den (— quottidie) 7*, na wffaky den 11" 125“ atd. V. však. v$ak£, cj., tamen: awffakz . . . (— tamen) 31, maso a ryŻi jedie, awffakz jsü velmi churavi (— et tamen) 27 a/d. V. véak, avsak(2). vše v. veš. vsecken, vsechen afp v. veš. vSelik, ad», tamen: to wfífelik žádáše (— tamen) 5*. V. vseliky. vSelikaky, ?70»., omnis: wífelykakey vóné (— omnium) 22, odénie wffelikake (— om- nium generum) 49, 96“ atd. v$eliky, ad;, omnis: wfielykey strasti (— omni) 23, ovoce wífelikeho (— omnium fructuum) 16*, 96* a/2. V. vselikakf. všie věci v. věc. všichn-, všickn- v. veš. v$udy, adc., undique: wffudy jest zmalo- ván (— undique) 56*, wífudy sé vylévaji 125 atd. vtip, »., ingenium: o wtipuw (Zindustria) 4% s takém wtipem (ingenio) 29, 83° atd. vtlpnost, f., industria: pro umélost a wtip- noft lovcü (— industria) 64. vybojovánie, »£., (expugnatio]: k wybo- yowani vlastí (— expugnandas) 53. vyborny, adj., optimus: wyborne postavce (— optimus) 11, zhlavce wyborne (— magni decoris) 17, z wiborne* mésta Benátek (—inclite) 5 atd. vybrati, z. 5/., eligere: zemi vytfesá a wy- beru (— separantur) 36, wybrane posly (—electos) 35, sto tisíc wyberze z nich (— ehgit) 44*, 108* a/d. vydánie, z/., traditio: to wydany mají (—tradicio) 35. V vydati. vydati, c. ^f., [tradere]: to od nich wy- dano mají (—tradicionem habent) 102*, až za muž wydany budu (— fuerint ma- ritate) 110; a/d. I. vydánie a vydávati. vydávati, z. źmp/., tribuere: musie polet wydawati (— reddere) 95, z téch žold wydawa (—tribuit) 68. /; vydati. vydfieti, o. ^f, extrahere: Zlué z ného wydru (Zextrahunt) 80°. 295 vyhnati, v. »f., eicere: posly wyhnal od sebe 39* (— eiecit) 102 a/d. vychśzeti, z. imp/., apparere: newichazegi ty hvézdy (— non apparent) 105*. vychod, »., [exitus]: I. po jeho wichodu (— discessum) 7^; ll. na wichod slunce (— orientalis) 3, 3° ss., k weychodu slunce (—ver- sus orientem) 11 afd. V. úvod XXX. vyjdenie v. vyndenie. vyjeti, v. 2f, procedere: jediny wygiel na vojnu (— processit) 52, na svétlo wygieti (— regredi) 126, 102 atd. V. vyniti. vyjezditi, v. ;52/., egredi: nikdy sám ne- wygiezdyl proti nepfátelóm (— egressus) 55, Casto geft wygiezdil do bojuov (— egre- diebatur) 52 a/a. v yjíti v. vyníti. vykládati, v. zmp/., [disserere]: rozličné Ť wiklagicze 20. vykopati, s 7f., [effodere]: każe wykopati 57°. vyküplti só, ». 4f, liberari: wykupij fie od smrti (—liberatur) 45*. vylévati, v. impf., diffundere : fie vsudy wy- lewagi (Zdiffunduntur, 125. I. vylíti. vyliti, v. 2/., effundere: pfed duom wy- ligij (= effundunt) 43. V. vylévati. vyložiti, z. ?/., [exponere]: lépe umie wy- loZiti ... ten wiloz 26*. vylüpiti, v. 2/., [effodere]: oko sobé wilu- pyl... wylup je (— oko) 15— 15*. I" vy- lipniti. vylüpnütl, o. p/., [effodere]: oko wylupi sobě z své hlavy 15. ľ. vylüpiti. vyměniti, z. 2/., commutare: wymienye je za jinü küpi (— comutantur) 67°. vyméñovati, v. ;»f. commutare: tu unci zlata dávaji neb wymienugi za pét uncí stříbra 81. vymlüvati sé, v. impf., [se excusare]: fic wymluwaffe pro svû pokoru .. . wimlu- wagie fie 15. vymysliti, v. Af., excogitare: wimiflil fobie zlost (— excogitavit) 22, takú fobie po- moc wymiflily (Zinvenerunt) 125 afd. V. vymyslenie. vymyślenie, zź., [excogitatio]: svć zlosti T wymiflenie (= excogitate) 73. vyndenie, vyjdenie, z/. discessus: po wyndeny .z tej vlasti (— post discessum) 86*, 93*, po wygdeni z mésta (— disces- sum) 21 ad. VW. vyniti.
v$ak, adv. tamen: wífak dal povolenie (= tamen) 9*. . avšak, všakž, všaký. všaký, ?ron., [omnis]; jen ve réenich: na wffaky tyden (= singulis septimanis) 49*, na wífaky den (— singulis diebus) 20, na wfaky den (— quottidie) 7*, na wffaky den 11" 125“ atd. V. však. v$ak£, cj., tamen: awffakz . . . (— tamen) 31, maso a ryŻi jedie, awffakz jsü velmi churavi (— et tamen) 27 a/d. V. véak, avsak(2). vše v. veš. vsecken, vsechen afp v. veš. vSelik, ad», tamen: to wfífelik žádáše (— tamen) 5*. V. vseliky. vSelikaky, ?70»., omnis: wífelykakey vóné (— omnium) 22, odénie wffelikake (— om- nium generum) 49, 96“ atd. v$eliky, ad;, omnis: wfielykey strasti (— omni) 23, ovoce wífelikeho (— omnium fructuum) 16*, 96* a/2. V. vselikakf. všie věci v. věc. všichn-, všickn- v. veš. v$udy, adc., undique: wffudy jest zmalo- ván (— undique) 56*, wífudy sé vylévaji 125 atd. vtip, »., ingenium: o wtipuw (Zindustria) 4% s takém wtipem (ingenio) 29, 83° atd. vtlpnost, f., industria: pro umélost a wtip- noft lovcü (— industria) 64. vybojovánie, »£., (expugnatio]: k wybo- yowani vlastí (— expugnandas) 53. vyborny, adj., optimus: wyborne postavce (— optimus) 11, zhlavce wyborne (— magni decoris) 17, z wiborne* mésta Benátek (—inclite) 5 atd. vybrati, z. 5/., eligere: zemi vytfesá a wy- beru (— separantur) 36, wybrane posly (—electos) 35, sto tisíc wyberze z nich (— ehgit) 44*, 108* a/d. vydánie, z/., traditio: to wydany mají (—tradicio) 35. V vydati. vydati, c. ^f., [tradere]: to od nich wy- dano mají (—tradicionem habent) 102*, až za muž wydany budu (— fuerint ma- ritate) 110; a/d. I. vydánie a vydávati. vydávati, z. źmp/., tribuere: musie polet wydawati (— reddere) 95, z téch žold wydawa (—tribuit) 68. /; vydati. vydfieti, o. ^f, extrahere: Zlué z ného wydru (Zextrahunt) 80°. 295 vyhnati, v. »f., eicere: posly wyhnal od sebe 39* (— eiecit) 102 a/d. vychśzeti, z. imp/., apparere: newichazegi ty hvézdy (— non apparent) 105*. vychod, »., [exitus]: I. po jeho wichodu (— discessum) 7^; ll. na wichod slunce (— orientalis) 3, 3° ss., k weychodu slunce (—ver- sus orientem) 11 afd. V. úvod XXX. vyjdenie v. vyndenie. vyjeti, v. 2f, procedere: jediny wygiel na vojnu (— processit) 52, na svétlo wygieti (— regredi) 126, 102 atd. V. vyniti. vyjezditi, v. ;52/., egredi: nikdy sám ne- wygiezdyl proti nepfátelóm (— egressus) 55, Casto geft wygiezdil do bojuov (— egre- diebatur) 52 a/a. v yjíti v. vyníti. vykládati, v. zmp/., [disserere]: rozličné Ť wiklagicze 20. vykopati, s 7f., [effodere]: każe wykopati 57°. vyküplti só, ». 4f, liberari: wykupij fie od smrti (—liberatur) 45*. vylévati, v. impf., diffundere : fie vsudy wy- lewagi (Zdiffunduntur, 125. I. vylíti. vyliti, v. 2/., effundere: pfed duom wy- ligij (= effundunt) 43. V. vylévati. vyložiti, z. ?/., [exponere]: lépe umie wy- loZiti ... ten wiloz 26*. vylüpiti, v. 2/., [effodere]: oko sobé wilu- pyl... wylup je (— oko) 15— 15*. I" vy- lipniti. vylüpnütl, o. p/., [effodere]: oko wylupi sobě z své hlavy 15. ľ. vylüpiti. vyměniti, z. 2/., commutare: wymienye je za jinü küpi (— comutantur) 67°. vyméñovati, v. ;»f. commutare: tu unci zlata dávaji neb wymienugi za pét uncí stříbra 81. vymlüvati sé, v. impf., [se excusare]: fic wymluwaffe pro svû pokoru .. . wimlu- wagie fie 15. vymysliti, v. Af., excogitare: wimiflil fobie zlost (— excogitavit) 22, takú fobie po- moc wymiflily (Zinvenerunt) 125 afd. V. vymyslenie. vymyślenie, zź., [excogitatio]: svć zlosti T wymiflenie (= excogitate) 73. vyndenie, vyjdenie, z/. discessus: po wyndeny .z tej vlasti (— post discessum) 86*, 93*, po wygdeni z mésta (— disces- sum) 21 ad. VW. vyniti.
Strana 296
296 vynósti, v 2f. efferre: kdyZtotélo wynefu (—effertur) 33*, ven winefti (— educi) 23, 113*, 95* atd. vynleti, v. 2f., eripere: z mých rukü ne- mohl by sebe wyniti (— eripere) 73, ká- men wynieti (— removendus) 29* ad. vyniti, 2. 5/., [exire]: V. vinnicé. l. wynducze od mésta (— discessum) 23°, WInducze z toho ostrova (= recessum) 107, kdyZ ven wynde (= procedit) 55% z mósta wiffly biechu (— discesserunt) 8 afd. li. když již vyrostl neb z země wynde (= creverunt) 106* vyplatitl, 2. 2/., redimere: nemóżli fie pe- nézi wiplatiti (— se redimere) 106°, 102* atd. vypleniti, z. 2f., exstirp>:e: tu ne$lechet- nost$uplnć fwyplnil (= exstirpavit) 81, chté wypleniti (— amovere) 23*. vypravenie, »., narratio: po wypraweni cest (— narracione facta) 10. J. vypra- viti. vypravitl, o. p/., referre: aby umóli jemu wyprawiti (— referre) 119*, wyprawywfífe obyéeje (— recitatis) 46, vśechno pofśd wyprawichu (— disserentibus) 8° atd. V. vypravenie. vypravovatl, v. impf., referre: ty véci wi- pwowal (— referebat) 3. vyprazdniti, z. zm7f., evacuare: newypraz- niffly pokojóv (— nisi evacues) 112*, wy- prazdnycze kbely (—evacuatos) 105* atd. vypustiti, 7. ^/., emittere: na pastvu wypu- ftie (— emittunt) 45*. vyfezati, z. p/., incidere: mají wyrzezani obrázky (—incisas) 34. vyryti, v. ^/., sculpere: jest wyrit lev (—in sculptura) 55, tu wyrito bywa /.. dsku wiritu (— sculptam) 6^. vysédly, adj, proéminens: oci wyfiedle (— proeminentes) 120. vyslati, z. ?/.. mittere: kteréito byl wy- fflal (— miserat) 53. vysokost, f., altitudo: nemají wyfokofty.. by wyfokoft byla (—altitudo) 120. vysoký adj, altus: horami wyfokymi (—altissimis) 22, na horách wiffokich (—altis) 28*, wyffy nenie (—altior) 28, wyfoczie vysokosti 120, vselikÿch wyf- fez na vlâdani povysi ( promovet, 55, naywiffie miesto sobě k stání zvolí a naywyffe svü kordhev vystavi (—emi- nenciorem) 65* a/d.; na wyfokem moti (in alto mari) 117°, jest jmiena nay- wiffie (— principalior) 42 a/g. vÿsost, /, altitudo: pfielisnü wyfoft (—al- titudo) 28, najde wyfoft mofe (— altitudo) 104, 84* ala. vystaviti, 2. 2/, ponere: svú korúhev wi- ftewy (= ponit) 65*. vysti'ellti, v. ^/., iacere: jako móž lučišče wyftrzieliti (— iacere) 88. vystHiecl sé, v pf., (caverc]: wyftrziehly by fie 53. vystiiehati sé, v. ;m^f., cavere: pékné fe wyftrzihati musejí (— cavere) 32, velmi fie T wyftrziehahie (— cavent) 41^, musejí tudy dobfe T wyftrzihati 16^ a/d vystřieleti, 2. impf.. eiccre: kdyZ vsickni stfelbu biechu wyftrzielely (— eiecerunt) 84, sipy wiftrzielechu (— effusis) 54 ad. vysvoboditi, 7. ^f., eximere: sü svobodni a wiffwobozeni ode vsech dani (—ex- empti) 69*. výše, /., altitudo: má wyffi deset kroki (=altitudinis) 56*. na tiie piedi wyffy zdvihna sé (— spacium) 29*, sto kroce- juov zwyeffij :—altitudinis) 57^, zwyffy na šest krocejí (—altitudo) 117 a/d. vySivati, v. impf., consuere: obuv stfibr- nymi nitmi wyffiwa” (= consuta) 61 na těch deciech wiffywana gfu zviefata (= consute sunt) 62 a/4. vytlekati, «. ;mpf., invadere: Casto wytie- Кар! na tu vlast (— invadunt) 126. vytrhati, ». ^f, evellere: potom je i s ko- fenem witrhagi (— evellunt) 106*. vytrhnüti, v #/, evaginare: witrhnucze své meče nan (—evaginatis) 73. vytřiesti, v. pf. separare: tu zemi wy- trzefu (:= separantur) 36. vyvésiti, v. ^f, [pendere]: tu biese wij- wieffena jeho korühev (— erat) 53*. у ухода v. vévoda. vyvoliti, c. »f., eligere: kdyz má wywolen byti (— eligendus) 45. vyvrci, v. p/., [eicere]: wiwrhucze vnitfnie z zvéie (—abstractis) 63. psi fie umějí z ráhy vystiiehati a wywrczi (— aver- tere) 86* a/d. vyznávati, c. :mpf., [confiteri]: lezi krotse, jakzto wyznawagie Ze on jest. . 63. vz ©. nite a z.
296 vynósti, v 2f. efferre: kdyZtotélo wynefu (—effertur) 33*, ven winefti (— educi) 23, 113*, 95* atd. vynleti, v. 2f., eripere: z mých rukü ne- mohl by sebe wyniti (— eripere) 73, ká- men wynieti (— removendus) 29* ad. vyniti, 2. 5/., [exire]: V. vinnicé. l. wynducze od mésta (— discessum) 23°, WInducze z toho ostrova (= recessum) 107, kdyZ ven wynde (= procedit) 55% z mósta wiffly biechu (— discesserunt) 8 afd. li. když již vyrostl neb z země wynde (= creverunt) 106* vyplatitl, 2. 2/., redimere: nemóżli fie pe- nézi wiplatiti (— se redimere) 106°, 102* atd. vypleniti, z. 2f., exstirp>:e: tu ne$lechet- nost$uplnć fwyplnil (= exstirpavit) 81, chté wypleniti (— amovere) 23*. vypravenie, »., narratio: po wypraweni cest (— narracione facta) 10. J. vypra- viti. vypravitl, o. p/., referre: aby umóli jemu wyprawiti (— referre) 119*, wyprawywfífe obyéeje (— recitatis) 46, vśechno pofśd wyprawichu (— disserentibus) 8° atd. V. vypravenie. vypravovatl, v. impf., referre: ty véci wi- pwowal (— referebat) 3. vyprazdniti, z. zm7f., evacuare: newypraz- niffly pokojóv (— nisi evacues) 112*, wy- prazdnycze kbely (—evacuatos) 105* atd. vypustiti, 7. ^/., emittere: na pastvu wypu- ftie (— emittunt) 45*. vyfezati, z. p/., incidere: mají wyrzezani obrázky (—incisas) 34. vyryti, v. ^/., sculpere: jest wyrit lev (—in sculptura) 55, tu wyrito bywa /.. dsku wiritu (— sculptam) 6^. vysédly, adj, proéminens: oci wyfiedle (— proeminentes) 120. vyslati, z. ?/.. mittere: kteréito byl wy- fflal (— miserat) 53. vysokost, f., altitudo: nemají wyfokofty.. by wyfokoft byla (—altitudo) 120. vysoký adj, altus: horami wyfokymi (—altissimis) 22, na horách wiffokich (—altis) 28*, wyffy nenie (—altior) 28, wyfoczie vysokosti 120, vselikÿch wyf- fez na vlâdani povysi ( promovet, 55, naywiffie miesto sobě k stání zvolí a naywyffe svü kordhev vystavi (—emi- nenciorem) 65* a/d.; na wyfokem moti (in alto mari) 117°, jest jmiena nay- wiffie (— principalior) 42 a/g. vÿsost, /, altitudo: pfielisnü wyfoft (—al- titudo) 28, najde wyfoft mofe (— altitudo) 104, 84* ala. vystaviti, 2. 2/, ponere: svú korúhev wi- ftewy (= ponit) 65*. vysti'ellti, v. ^/., iacere: jako móž lučišče wyftrzieliti (— iacere) 88. vystHiecl sé, v pf., (caverc]: wyftrziehly by fie 53. vystiiehati sé, v. ;m^f., cavere: pékné fe wyftrzihati musejí (— cavere) 32, velmi fie T wyftrziehahie (— cavent) 41^, musejí tudy dobfe T wyftrzihati 16^ a/d vystřieleti, 2. impf.. eiccre: kdyZ vsickni stfelbu biechu wyftrzielely (— eiecerunt) 84, sipy wiftrzielechu (— effusis) 54 ad. vysvoboditi, 7. ^f., eximere: sü svobodni a wiffwobozeni ode vsech dani (—ex- empti) 69*. výše, /., altitudo: má wyffi deset kroki (=altitudinis) 56*. na tiie piedi wyffy zdvihna sé (— spacium) 29*, sto kroce- juov zwyeffij :—altitudinis) 57^, zwyffy na šest krocejí (—altitudo) 117 a/d. vySivati, v. impf., consuere: obuv stfibr- nymi nitmi wyffiwa” (= consuta) 61 na těch deciech wiffywana gfu zviefata (= consute sunt) 62 a/4. vytlekati, «. ;mpf., invadere: Casto wytie- Кар! na tu vlast (— invadunt) 126. vytrhati, ». ^f, evellere: potom je i s ko- fenem witrhagi (— evellunt) 106*. vytrhnüti, v #/, evaginare: witrhnucze své meče nan (—evaginatis) 73. vytřiesti, v. pf. separare: tu zemi wy- trzefu (:= separantur) 36. vyvésiti, v. ^f, [pendere]: tu biese wij- wieffena jeho korühev (— erat) 53*. у ухода v. vévoda. vyvoliti, c. »f., eligere: kdyz má wywolen byti (— eligendus) 45. vyvrci, v. p/., [eicere]: wiwrhucze vnitfnie z zvéie (—abstractis) 63. psi fie umějí z ráhy vystiiehati a wywrczi (— aver- tere) 86* a/d. vyznávati, c. :mpf., [confiteri]: lezi krotse, jakzto wyznawagie Ze on jest. . 63. vz ©. nite a z.
Strana 297
vzäcn®, adv., [grate]: wzacznie přijal (— plurimum acceptabat) 8*. W. vzácný. vzácny, adj, acceptus: wzacne mravy (— gratos) 6, tak jemu wzaczen byl (=acceptus) 9. V. vzácné. vzásobenie, z/., [copia]: o wzafobeni proti drahjm letóm 70. vzatek, »., merces:za práci dobry wzatek mají (— mercedem) 70. vzdáliti só, v». 2f, elongari: jedna lod wzdaly fie od druhé (— elongatur) 116*. vzdáli v. dále. vzdéli v. déle, dle. vzdvihnüti, v. ?/., erigere: kdyZ ty domky wzdwyhnu (—erigunt) 41*. vzebrati, v. pf. praedari: chté zemi wze- brati (— predari) 18. vzechtieti v. vzchotéti. vzhóru, ago., |sursum]: jde wzhoru (= ele- uatus) 21, všicko zhuru po horách —ascendendo) 27* atd. V. hora. vzhrzóti, o. impf., despicere: Zádny by jí nemél wzhrzieti (— despicere) 110. vzchod, »., |oriens)!: do krajin na wzchod slunce 4*, 10*, 100 . . . (—orientales); te wfchod slunci 48 a/d. v. ra wzchod sluneéní. vzchotétl, v. pf, [velle]: kdyZ fie jim wzchucze piti 44. vzieti, v». 5f, | M. récent. accipere, |l. tollere, I. wzaly gfu... wzewffe listy (—ac- ceperunt) 7*, dsky wzaly gfu (= re- ceperunt) 10, wzewífe korühvé 101* (— acceptis), wezmu Skopy (— acci- piunt) 51, dary gfu wzaly (— perce- perunt) 5, nic s sebü newezmu (— deferunt) 44, coz tu wezmu (— recipiunt) 31, biechu wzaly ká- men (= acceperunt) 29 atd. ss. Il. kámen wzat geft... kdyZ by ká- men wzaly (—sublisto lapide) 29 az 29*. a(d. Ill. kteraky by konec boj mól wzieti (= habiturum) 40, wzal tu nocleh (= hospitabatur) 81, wzemffe od- puáténie (—accepta) 7, wezme za Zenu (—accipit) 43 ald. vzjiti z. vzniti. vzkázati, v. 7f. intimare: Kámovi po Zád- ném poslu nemohli wzkazati (— intimare) 102, 70 ald. 297 vzktie$enle, »/., wzkrzieífeny 36°. vznósti, v. sf., elevare: vzhóru jej wzneffa (— elevat) 119*, Zet sé jest smél v taká pychu wznefti (— elevari) 39*, jsü Tzne- ffeny mezi lidmi (— commixti) 46 a/d. vzniti, z. 7/., nasci: (bfíce) nemohly wzniti (— nasci) 106*. vzraditi, v. pf, dissuadere: vśsickni gfu jemu wzradily (—dissuasum extitit) 121*. vzróst, ., statura: wzroítu prosttednieho (— statura) 55*. vztáhnütl só, v. 5/, protendi: jenž fie wztahlo geft od vlasti.. aZ do .. (— pro- tenditur) 121, pole wfíftahlo fe geft za pét dní cesty (— protenditur) 18*, 73* atd. vztazati se, v. ^/., interrogare: tehdy fe oni ztazie o mésieci (—interrogant) 33. vztazovati, v. ;5/., inquirere: ztazowal na nich o poloZení (— inquisivit) 6. vztekly, adj., rabidus: pes wftekly by uku- sil (— canis rabidi) 80*. vztrhnüti sé, v. //., exoriri: an fie wztrhne (— motum) 19*, vélka fie + wthrhnie (—est exorta) 5 ald. vždy, adv., semper: wzdv přičinijíc (— sem- per) 45, wzdy chodiec 22, kaze wzdy (— continue) 122 a/d. Z, prý., de; před slabikou jerovou ze: ze čtř (= de) 5*, zevnitř vo. 4 atd.; pred z bjod vymecháváno v pismé: wvostavce zlatta a z hedvábie (— de serico et auro) 49, zboZie zemie (=de terra) 10* a;4.; pred lemnymi psdno jako: s s pokolenie toho popa 48* a/d , někdy i pred n-: &lo- věk f něho tyje 19, że f niej naplniti muoż 11 afd. I”. vz , znovu, zevnitř. l. z nichžto každé (= gui) 3, z Benś- tek (= de) 3, 10*, z latinské česky 3, obrazy z plsti (= de) 124, z da- tyluov to jest z ovoce palmového azjiných včcí z drahých 19 atd. ss. Il. z města do města 6* (= de); na- rodil se z dříve řečené ženy (= de) 7*; z práva volen (= de iure) 45; býti z poctu (—in numero) 7 a/d. 2a, prp.: l. S Gł za stara dźvna (= antiquitus) 10* atd. ll. S. Zustr. zatiem vé. ald. WI. S Acc. a) za sedm dní 17, vztáhlo [suscitatio]: po jeho
vzäcn®, adv., [grate]: wzacznie přijal (— plurimum acceptabat) 8*. W. vzácný. vzácny, adj, acceptus: wzacne mravy (— gratos) 6, tak jemu wzaczen byl (=acceptus) 9. V. vzácné. vzásobenie, z/., [copia]: o wzafobeni proti drahjm letóm 70. vzatek, »., merces:za práci dobry wzatek mají (— mercedem) 70. vzdáliti só, v». 2f, elongari: jedna lod wzdaly fie od druhé (— elongatur) 116*. vzdáli v. dále. vzdéli v. déle, dle. vzdvihnüti, v. ?/., erigere: kdyZ ty domky wzdwyhnu (—erigunt) 41*. vzebrati, v. pf. praedari: chté zemi wze- brati (— predari) 18. vzechtieti v. vzchotéti. vzhóru, ago., |sursum]: jde wzhoru (= ele- uatus) 21, všicko zhuru po horách —ascendendo) 27* atd. V. hora. vzhrzóti, o. impf., despicere: Zádny by jí nemél wzhrzieti (— despicere) 110. vzchod, »., |oriens)!: do krajin na wzchod slunce 4*, 10*, 100 . . . (—orientales); te wfchod slunci 48 a/d. v. ra wzchod sluneéní. vzchotétl, v. pf, [velle]: kdyZ fie jim wzchucze piti 44. vzieti, v». 5f, | M. récent. accipere, |l. tollere, I. wzaly gfu... wzewffe listy (—ac- ceperunt) 7*, dsky wzaly gfu (= re- ceperunt) 10, wzewífe korühvé 101* (— acceptis), wezmu Skopy (— acci- piunt) 51, dary gfu wzaly (— perce- perunt) 5, nic s sebü newezmu (— deferunt) 44, coz tu wezmu (— recipiunt) 31, biechu wzaly ká- men (= acceperunt) 29 atd. ss. Il. kámen wzat geft... kdyZ by ká- men wzaly (—sublisto lapide) 29 az 29*. a(d. Ill. kteraky by konec boj mól wzieti (= habiturum) 40, wzal tu nocleh (= hospitabatur) 81, wzemffe od- puáténie (—accepta) 7, wezme za Zenu (—accipit) 43 ald. vzjiti z. vzniti. vzkázati, v. 7f. intimare: Kámovi po Zád- ném poslu nemohli wzkazati (— intimare) 102, 70 ald. 297 vzktie$enle, »/., wzkrzieífeny 36°. vznósti, v. sf., elevare: vzhóru jej wzneffa (— elevat) 119*, Zet sé jest smél v taká pychu wznefti (— elevari) 39*, jsü Tzne- ffeny mezi lidmi (— commixti) 46 a/d. vzniti, z. 7/., nasci: (bfíce) nemohly wzniti (— nasci) 106*. vzraditi, v. pf, dissuadere: vśsickni gfu jemu wzradily (—dissuasum extitit) 121*. vzróst, ., statura: wzroítu prosttednieho (— statura) 55*. vztáhnütl só, v. 5/, protendi: jenž fie wztahlo geft od vlasti.. aZ do .. (— pro- tenditur) 121, pole wfíftahlo fe geft za pét dní cesty (— protenditur) 18*, 73* atd. vztazati se, v. ^/., interrogare: tehdy fe oni ztazie o mésieci (—interrogant) 33. vztazovati, v. ;5/., inquirere: ztazowal na nich o poloZení (— inquisivit) 6. vztekly, adj., rabidus: pes wftekly by uku- sil (— canis rabidi) 80*. vztrhnüti sé, v. //., exoriri: an fie wztrhne (— motum) 19*, vélka fie + wthrhnie (—est exorta) 5 ald. vždy, adv., semper: wzdv přičinijíc (— sem- per) 45, wzdy chodiec 22, kaze wzdy (— continue) 122 a/d. Z, prý., de; před slabikou jerovou ze: ze čtř (= de) 5*, zevnitř vo. 4 atd.; pred z bjod vymecháváno v pismé: wvostavce zlatta a z hedvábie (— de serico et auro) 49, zboZie zemie (=de terra) 10* a;4.; pred lemnymi psdno jako: s s pokolenie toho popa 48* a/d , někdy i pred n-: &lo- věk f něho tyje 19, że f niej naplniti muoż 11 afd. I”. vz , znovu, zevnitř. l. z nichžto každé (= gui) 3, z Benś- tek (= de) 3, 10*, z latinské česky 3, obrazy z plsti (= de) 124, z da- tyluov to jest z ovoce palmového azjiných včcí z drahých 19 atd. ss. Il. z města do města 6* (= de); na- rodil se z dříve řečené ženy (= de) 7*; z práva volen (= de iure) 45; býti z poctu (—in numero) 7 a/d. 2a, prp.: l. S Gł za stara dźvna (= antiquitus) 10* atd. ll. S. Zustr. zatiem vé. ald. WI. S Acc. a) za sedm dní 17, vztáhlo [suscitatio]: po jeho
Strana 298
298 sé za pét dní /—ad, 18'*, se vší stravü za dvé lété (— pro) 9*, za čtyři leta (— usque ad) 20 a/d.; 4) (dadic) za jeden tfidceti (— pro uno) 16“. c) za sé v. f.; d) za mi- lost prositi (— pro) 9, mél je za najpocestnéjsie (— honorabiles) 8“, za Żenu pojme (— uxorem) 9* atd. zabiti, z. 7f, occidere: zabigi je (— occi- dunt) 31°, mecem zabygi (— perimunt) 41, aby zabil (— occideret) 22, zabit bil u boji (— occisus) 48*, masa téch pét dni zabyteho (—occisam) 37* atd. zablúditi, v. #/.. duci ad devia: a zabludie (=ducuntur ad devia) 32. zabrâniti, « p/, prohibere: chtèl k sobè zabraniti. .. zabrani tudy jiti (= pro- hiberc) 11*. zaóarovati, ». 2f. incantaciones facere: (rybáři) ryby zaczarugi (= incantaciones faciunt) 108*, 109 zaërniti, v. p/, [nigrum facere]: kdyZ fie zaczrny 36. zadek, m., posteriora: psi Iva kusi w za- dek (—in posterioribus) 86* zadchnati 86, v. pf, necari: aZby fie za- dechl (— sedulo an clita necaretur) 54*. zadni, ad;., posterior: zadnye nohy (— po- steriora) 120*. zafir, m , saphirus: mnoho zafirow (—sa- phiri) 108. zahlédati, v. :mp/. visitare: král často k ní zahleda (— visitat) 49*. zahnati, v. ?/., fugare: zbivše jedny, druhé zahnawífe (— fugatis) 84. zahrada, /., [hortus]: zahrad a saduov 19*. zahubenie, z/. [occisio]: obésenie neb zahubenie (— occidi) 45*. V zahubiti. zahubiti, z. ^f. occidere: zahuby jej (= occidit) 23*, udcfí a tak zahuby (= occiditur) 45*. |. zahubenie. zachovati, z. ?/, servare: radéji zacho- wagi (— servant) 31*. |. zachovávati. zachovávati, v. im//., servare: ten obyćcej zachowawagie (— servatur) 50*, u pokoji je zachowawagy (— conservat) 124, spra- vedlnost zachowawag cze (— servantem) 10* a/d. V. zachovati zajiec, ».. lepus: lapají s nimi zagiecze, lišky ( — lepores: 62*. zajiecek, m. srnky ' — lepores) 67. lepus: zagieczkowe neb Zajtem, »r., id.: (viast) Zaytem (— Zaitem 98*. zákon, m, lex: I. zakon držie Machometóv (— legem) 16%, 10% 104" atd. Il. dva bratry zakona predikatorového (— ordinis, 8. zákonničí, ad;, religiosus: rücho nesü zakonyczie (— religiosioribus) 51*. I. zakonnik. zakonnik, x., frater: ti bratří zakoniczi (= fratres) £. I. zákonničí. zakupovati, ©. ;5?/., emere: kteříž ten lov zakupugi od krále (— emunt) 109. zále£eti, c. imp/.: l. situm esse: jenz zalezie k tej straně (= sita est) 123, 104" afd. ll. (tlúšči) jakož v tej vysosti zalezelo (— proporcio requirebat) 84*. zalożiti (zaloha ?) ». »/., continere : v técb druhých knihách zalozie míním popsati (Z continencia) 51°. zambelinovy, a7/., zambellinorum : (k6Zek) zambelynowych (= zambellinorum) 66. zambelot 48, 49 słoro fatarské. zamóśćovati, >. imp/., occupare: aby ne- zamiffczowal pokojów (= occuparet) 112. zamiestiti, ». p/., occupare: vseckny domy zamyeftie (— occupavit) 112, 64 afa. zamietati, г. ;»^/. abicere: dietky své zamietagi (— abiciunt) 88*. zámi$, ».. corium: mnoho jest zamijffe dobrého (= corium) 117. zamluviti sé, c. ^/., promittere: coz gfu fie zamluwily (— promissa) 72*. zamordovati ©. 5/., occidere: zamordo- waly jej v noci (— occidebant) 81. zamraëiti sé, 2. ^/., obscurari: povetfie fie zatmí neb zamraczi (= obscurari) 27. zamucovati sé, с. imp/., [contristari]: za- muczowaffie fie 15*. [^ zamütiti sé. zamütiti sá, c. ^/., contristari: biechu fie velmi zamutily (=: contristati) 7*, jakž- kolivék fie o to zamutil 9*, by fe ne- zamutil (— ne turbaretur! 7^ a/d. západ, »., (occidens): (krajinv) na zapad slunce (— occidentales) 6. zapóliti, z. p/;, accendere: nez ten ohenü zapali 76, kdyz je zapalij (— succensos) 21, když tu zapaly oheň (— accenditur) 28 atd. zápis, »., [inscriptio]: jakož zapijs uka- zuje 55".
298 sé za pét dní /—ad, 18'*, se vší stravü za dvé lété (— pro) 9*, za čtyři leta (— usque ad) 20 a/d.; 4) (dadic) za jeden tfidceti (— pro uno) 16“. c) za sé v. f.; d) za mi- lost prositi (— pro) 9, mél je za najpocestnéjsie (— honorabiles) 8“, za Żenu pojme (— uxorem) 9* atd. zabiti, z. 7f, occidere: zabigi je (— occi- dunt) 31°, mecem zabygi (— perimunt) 41, aby zabil (— occideret) 22, zabit bil u boji (— occisus) 48*, masa téch pét dni zabyteho (—occisam) 37* atd. zablúditi, v. #/.. duci ad devia: a zabludie (=ducuntur ad devia) 32. zabrâniti, « p/, prohibere: chtèl k sobè zabraniti. .. zabrani tudy jiti (= pro- hiberc) 11*. zaóarovati, ». 2f. incantaciones facere: (rybáři) ryby zaczarugi (= incantaciones faciunt) 108*, 109 zaërniti, v. p/, [nigrum facere]: kdyZ fie zaczrny 36. zadek, m., posteriora: psi Iva kusi w za- dek (—in posterioribus) 86* zadchnati 86, v. pf, necari: aZby fie za- dechl (— sedulo an clita necaretur) 54*. zadni, ad;., posterior: zadnye nohy (— po- steriora) 120*. zafir, m , saphirus: mnoho zafirow (—sa- phiri) 108. zahlédati, v. :mp/. visitare: král často k ní zahleda (— visitat) 49*. zahnati, v. ?/., fugare: zbivše jedny, druhé zahnawífe (— fugatis) 84. zahrada, /., [hortus]: zahrad a saduov 19*. zahubenie, z/. [occisio]: obésenie neb zahubenie (— occidi) 45*. V zahubiti. zahubiti, z. ^f. occidere: zahuby jej (= occidit) 23*, udcfí a tak zahuby (= occiditur) 45*. |. zahubenie. zachovati, z. ?/, servare: radéji zacho- wagi (— servant) 31*. |. zachovávati. zachovávati, v. im//., servare: ten obyćcej zachowawagie (— servatur) 50*, u pokoji je zachowawagy (— conservat) 124, spra- vedlnost zachowawag cze (— servantem) 10* a/d. V. zachovati zajiec, ».. lepus: lapají s nimi zagiecze, lišky ( — lepores: 62*. zajiecek, m. srnky ' — lepores) 67. lepus: zagieczkowe neb Zajtem, »r., id.: (viast) Zaytem (— Zaitem 98*. zákon, m, lex: I. zakon držie Machometóv (— legem) 16%, 10% 104" atd. Il. dva bratry zakona predikatorového (— ordinis, 8. zákonničí, ad;, religiosus: rücho nesü zakonyczie (— religiosioribus) 51*. I. zakonnik. zakonnik, x., frater: ti bratří zakoniczi (= fratres) £. I. zákonničí. zakupovati, ©. ;5?/., emere: kteříž ten lov zakupugi od krále (— emunt) 109. zále£eti, c. imp/.: l. situm esse: jenz zalezie k tej straně (= sita est) 123, 104" afd. ll. (tlúšči) jakož v tej vysosti zalezelo (— proporcio requirebat) 84*. zalożiti (zaloha ?) ». »/., continere : v técb druhých knihách zalozie míním popsati (Z continencia) 51°. zambelinovy, a7/., zambellinorum : (k6Zek) zambelynowych (= zambellinorum) 66. zambelot 48, 49 słoro fatarské. zamóśćovati, >. imp/., occupare: aby ne- zamiffczowal pokojów (= occuparet) 112. zamiestiti, ». p/., occupare: vseckny domy zamyeftie (— occupavit) 112, 64 afa. zamietati, г. ;»^/. abicere: dietky své zamietagi (— abiciunt) 88*. zámi$, ».. corium: mnoho jest zamijffe dobrého (= corium) 117. zamluviti sé, c. ^/., promittere: coz gfu fie zamluwily (— promissa) 72*. zamordovati ©. 5/., occidere: zamordo- waly jej v noci (— occidebant) 81. zamraëiti sé, 2. ^/., obscurari: povetfie fie zatmí neb zamraczi (= obscurari) 27. zamucovati sé, с. imp/., [contristari]: za- muczowaffie fie 15*. [^ zamütiti sé. zamütiti sá, c. ^/., contristari: biechu fie velmi zamutily (=: contristati) 7*, jakž- kolivék fie o to zamutil 9*, by fe ne- zamutil (— ne turbaretur! 7^ a/d. západ, »., (occidens): (krajinv) na zapad slunce (— occidentales) 6. zapóliti, z. p/;, accendere: nez ten ohenü zapali 76, kdyz je zapalij (— succensos) 21, když tu zapaly oheň (— accenditur) 28 atd. zápis, »., [inscriptio]: jakož zapijs uka- zuje 55".
Strana 299
zaplatitl, v. 5/., solvere: dráZe zaplatiti (— solvere) 45*. zápona, /., monile: nesü zaponij neb ná- remky (— monilia) 85*. zápovéd, /., statutum: pod královü zapo- wiedie (— statuto) 66. ZáFi, 5». september: mésiece zarzie (— sep- tembris) 61, pres cély mésíc zarzie 109 (śd.). zasaditi sé, v. p/., obsidere: na tóch mie- stech byli fie gemu zafadily (— obsi- dere) 122. zasó, adz., [retro]: tudy zafie domüv — zafie do Konstantinopole (— remeare) 5%, vrátiti sé zafie (— redierunt) 3'*, zafie vrátici sé... od ného£Zto zafie (— versa vice) 5, zafie sé obrátil... zafie stfiie- lejíc (— post se) 45, král jede tam nebo zafie (— introitu vel exitu) 57 a/d. |. za a sé. zasieci, v. 5/., laedere: zafyeczi ani ura- ziti jich nemoziechu (= ledi) 101. zaslüziti, v. p/, mereri: nezafluzie obéèse- nie (— non mereatur) 45*. zastaviti, ». ^/., ponere: jezero zaftaweno gelt sictí (— posita sunt) 57^. zastrelenie, »/, vulnus: od zaftrzielenye (— vulnere) 40*. zastfeliti, v. p/, percutere: Sípem v ko- leno zaftrzielen geft (— percussus est) 40*. zástup, », exercitus: obü dvü zaftupowe (= exercitus) 5. s svÿm zaftupem (— exercitu) 8 ad. zasvietiti, ». ^f, [accendere]: zafwietie mnoho svéc (— faciunt luminaria) 82*. zaSiti, v. ^/., consuere: méjiese ;drahy ká- men zaffyty mezi kuożi... (— consu- tum) 101. zatiem, ad:., interim: zatiem sé prodlilo (—interim) 33 a/d. zatmitl sé, v. 7/.. obscurari: fie povétrie zatmij neb zamrałi (= obscurari) 27, 18 afd. zatvrditi sé, o. ^/., firmari: to fie tak za- twrdy na jich kó£i (— firmari) 85*. zavázanie, ^/, obligatio: ümluvy své a zawazanie o dluhy (— obligaciones) 82. zavésti, v. p/., deducere: nepfately za- wedu (— deducant) 45. zavinüti, ^. 5/., involvere: v némZ jest za- wynut ruéník (— involutum) 36*. 299 závist f., invidia: zbüfi sé mezi nimi za- wift (— invidia) 101. zavolánie, s/., sonitus: k zawolanie knie fete (— ad sonitum) 53*. zavrci, 2. pf, abnuere: nemoha zawrti prosby (= abnuere) 9%, 67°, ditky od matek zawrzene (— abiectos) 88* a/g. zaviietl, z. 5/, concludere: zawrzieni a obleZeni byli (— conclusi) 102, zawru jemu üsta (— concludunt) 106 a/d. zazfieti, v. p/;, videre: kdvZ zazrzie vojska (— vidisset) 53*. zâzvor, m., zinziber: zazwora dosti (— zin- ziberis) 116 atd. zażóci, z. pf, accendo: kdyż jej veler zazzeís (— accenderis) 71, kdyż sé v mésté zazze (— accenditur) 94* a/4. zaziehati, v. impf., accendere: protoZ fie Casto v mésté zazyeha (— accenditur) 94*. zbaviti, v. ^/., privare: Ze jsû zbaweni uté- Seni (— privati) 23, aby je rá&il zbawiti té príhody 15^ a/4. zbèh, m., praedo: mnoho zbiehuow (= pre dones) 18, zhubují mnoho kupcóv zbiezi (= predones) 16" zbéhnüti v. sbéhnüti. zbóleti, z. ^/., albescere: tak zbiele (—al- bescunt)... 36. zbósily, adj.. arreptitius: otażi toho zbie- fyle* (= ab arrepticio) 82'. zbiellti, ». ż/., dealbare: zdi zevnitr zbie- lené ma (= dealbatos) 58. zbierati, v. i»2/. congregare: véési lid zbieragie (— congregacio) 52*. zbiti, v. ^/., occidere: krávy zbiegij (— occi- dunt) 41, potom je zbigicz kofením ozdo- bie 105, bude poraZeno a zbyto (— occisis) 122, ti zbieti (= occisi) 44 a/d. zblüditi, c. p/., aberrare: aby s pravej cesty nefbludily (— aberrare, 70*. zbohacovati, v. /m»f., ditari: zbohaczugi tiem kupci velmi (— ditantes) 111 zbohatiti (? -éti, -nuti?), ». pf, ditari. abyste zasć zbohatily (— ditari) 116*. zbofiti, o. 2/. destruere: mnoho mést zborzenich (— destructe) 75*, aby fie kostel + zborzl (— destrueretur) 29*. zboëie, xt. |. opes Il. (merx]. P. zbroje. I. lakomi jsû na zbozye 28°, s velikém zboziem (— diviciis) 10 a/d. Il. i jiného zbozie drahého (— opum) 10*, rozliéném zboziem (— opibus)5.
zaplatitl, v. 5/., solvere: dráZe zaplatiti (— solvere) 45*. zápona, /., monile: nesü zaponij neb ná- remky (— monilia) 85*. zápovéd, /., statutum: pod královü zapo- wiedie (— statuto) 66. ZáFi, 5». september: mésiece zarzie (— sep- tembris) 61, pres cély mésíc zarzie 109 (śd.). zasaditi sé, v. p/., obsidere: na tóch mie- stech byli fie gemu zafadily (— obsi- dere) 122. zasó, adz., [retro]: tudy zafie domüv — zafie do Konstantinopole (— remeare) 5%, vrátiti sé zafie (— redierunt) 3'*, zafie vrátici sé... od ného£Zto zafie (— versa vice) 5, zafie sé obrátil... zafie stfiie- lejíc (— post se) 45, král jede tam nebo zafie (— introitu vel exitu) 57 a/d. |. za a sé. zasieci, v. 5/., laedere: zafyeczi ani ura- ziti jich nemoziechu (= ledi) 101. zaslüziti, v. p/, mereri: nezafluzie obéèse- nie (— non mereatur) 45*. zastaviti, ». ^/., ponere: jezero zaftaweno gelt sictí (— posita sunt) 57^. zastrelenie, »/, vulnus: od zaftrzielenye (— vulnere) 40*. zastfeliti, v. p/, percutere: Sípem v ko- leno zaftrzielen geft (— percussus est) 40*. zástup, », exercitus: obü dvü zaftupowe (= exercitus) 5. s svÿm zaftupem (— exercitu) 8 ad. zasvietiti, ». ^f, [accendere]: zafwietie mnoho svéc (— faciunt luminaria) 82*. zaSiti, v. ^/., consuere: méjiese ;drahy ká- men zaffyty mezi kuożi... (— consu- tum) 101. zatiem, ad:., interim: zatiem sé prodlilo (—interim) 33 a/d. zatmitl sé, v. 7/.. obscurari: fie povétrie zatmij neb zamrałi (= obscurari) 27, 18 afd. zatvrditi sé, o. ^/., firmari: to fie tak za- twrdy na jich kó£i (— firmari) 85*. zavázanie, ^/, obligatio: ümluvy své a zawazanie o dluhy (— obligaciones) 82. zavésti, v. p/., deducere: nepfately za- wedu (— deducant) 45. zavinüti, ^. 5/., involvere: v némZ jest za- wynut ruéník (— involutum) 36*. 299 závist f., invidia: zbüfi sé mezi nimi za- wift (— invidia) 101. zavolánie, s/., sonitus: k zawolanie knie fete (— ad sonitum) 53*. zavrci, 2. pf, abnuere: nemoha zawrti prosby (= abnuere) 9%, 67°, ditky od matek zawrzene (— abiectos) 88* a/g. zaviietl, z. 5/, concludere: zawrzieni a obleZeni byli (— conclusi) 102, zawru jemu üsta (— concludunt) 106 a/d. zazfieti, v. p/;, videre: kdvZ zazrzie vojska (— vidisset) 53*. zâzvor, m., zinziber: zazwora dosti (— zin- ziberis) 116 atd. zażóci, z. pf, accendo: kdyż jej veler zazzeís (— accenderis) 71, kdyż sé v mésté zazze (— accenditur) 94* a/4. zaziehati, v. impf., accendere: protoZ fie Casto v mésté zazyeha (— accenditur) 94*. zbaviti, v. ^/., privare: Ze jsû zbaweni uté- Seni (— privati) 23, aby je rá&il zbawiti té príhody 15^ a/4. zbèh, m., praedo: mnoho zbiehuow (= pre dones) 18, zhubují mnoho kupcóv zbiezi (= predones) 16" zbéhnüti v. sbéhnüti. zbóleti, z. ^/., albescere: tak zbiele (—al- bescunt)... 36. zbósily, adj.. arreptitius: otażi toho zbie- fyle* (= ab arrepticio) 82'. zbiellti, ». ż/., dealbare: zdi zevnitr zbie- lené ma (= dealbatos) 58. zbierati, v. i»2/. congregare: véési lid zbieragie (— congregacio) 52*. zbiti, v. ^/., occidere: krávy zbiegij (— occi- dunt) 41, potom je zbigicz kofením ozdo- bie 105, bude poraZeno a zbyto (— occisis) 122, ti zbieti (= occisi) 44 a/d. zblüditi, c. p/., aberrare: aby s pravej cesty nefbludily (— aberrare, 70*. zbohacovati, v. /m»f., ditari: zbohaczugi tiem kupci velmi (— ditantes) 111 zbohatiti (? -éti, -nuti?), ». pf, ditari. abyste zasć zbohatily (— ditari) 116*. zbofiti, o. 2/. destruere: mnoho mést zborzenich (— destructe) 75*, aby fie kostel + zborzl (— destrueretur) 29*. zboëie, xt. |. opes Il. (merx]. P. zbroje. I. lakomi jsû na zbozye 28°, s velikém zboziem (— diviciis) 10 a/d. Il. i jiného zbozie drahého (— opum) 10*, rozliéném zboziem (— opibus)5.
Strana 300
300 zbroje, f., res: aby sisedć mohli fzbogi svü odnésti (— res suas) 94*, jednostajné fbrogie chovaji (— arma) 56", rozličná drásta i jiná mnohá fbrogie 62 atd. zbufiti, v. 5/, movere: zburzy zástupy (— movit) 122, zburzi fie válka (— orta est) 101 a/4. * 2byt, »., copia: jen ve rieni: md jich na zbitt (— habundat) 46". zbyti, v. ^/., liberari: móZli té nemoci jesté zbyti (— liberari) 106. zdali, cj., ne: mi stráže, zdali by se chtěla protiviti (— ne forte) 95. zdafiti, z. »/., I. [facere] zdarziely bóh, że bude zdráv . . . 83 (— si contingat); Il. [contingere] kterak by fie jemu zdarziti mélo (— super exitu) 53, když fis dobrá léta zdarzie (— tem- pore ubertatis) 70 a/d. zdáti v. zdieti sé. * zdśvati, o. ip/.. [nubere]: za manželku jako zdawanu ji maji (— legittimam) 37*. zde, adz., [hic]: zde i onde (= alicubi) 20*. zdel v. dle. zdělati, z. 2/., [facere] l. zdielaly gfu fie křesťané 16, zdiela je hajptmanem (— eligit) 44" afa. Il. kóżi dobie zdielanu (— preparatam) 63 atd. zdietl só, v. śmp/., videri: coż fie jim zda 19*, kteréz fie jemu zda (—quos vult) 44* zdaífe fie jim by .. (— putabant) 23. spieSe fie zda jicha nežli voda (— videatur esse) 20*, Ze fie viece zdaffe (— viderentur) 54, ty zdagy fie jakzto by Ze lezí (— videntur) 37 ald. zdivély, ad/., silvestris: lidé zhovadélí a zdywiely (— silvestres) 105*, vlast velmi zdywiela (— silvestris) 115* a/d. zdli v. dle. zdravie, »/, convalescentia: zdrawy nebo smrti odpovédie (— convalescencia) 106, maji prositi za zdrawie a za Śćestie ve- likého káma (— incoiumitate) 61* afd. zdravy, adj, sanus: aby zdrawy byli (— sani) 19, zdrawy sé vratili (— inco- lumes) 10, povětřie velmi f zdrawe (— non sanus) 10* a/d. zdüti sé, c. ^/., scaturire: tu fiezdmu z zemć vody (= scaturiunt) 11, z nieito fie zdme mokrost (— scaturit) /. zdvihnüti, ©. pf, sublevare: zdwih své ruce 15*, zdwihne fie sklep (— sublevata est) 29*, zdwyhnuti i poloZi . . . 41*, dóm ten zdwiezen stojí 50 (— erecta) a/d.; méjiechu fie na cestu zdwyhnuti (— arri- pere) 9*, na cestu fie zdwyhnu (— arri- puerunt iter) 7, zdwyhnu fie s nim (—arri- puerunt iter) 6, tehdy fie zasé zdwyhnu (= surgunt) 17* a4. zed, /., murus: zdiemy vysokémi (— muris) 95*, maji zdy hlinéné (— muros) 18, zdy se všech stran uZdéná (— muris) 49* atd. ss. zeleny, adj, viridis: ani líska zelene? — folium) 20, k tomu zelena...zelena jicha (— viridisque coloris) 20*, listie syrového ncb zelencho...ovoce leze- neho neb nového... všecko zelene (= vi- ridis) 114* a/d. zelina, /., herba: která zelyna roste (= her- ba) 28*, po£ívaji zelyni . . . ani které zelyni (— herba) 114—-114* a/4. země, f, terra: l. na zemi leji víno (= terram) 34 atd. ; ll. o zemi aneb o vlasti...( = pro- vincia) 4, do zemij na vzchod slunce (= terras) 10*, v tć zemi (:= regio) 3*, zemi vzebrali (— patriam) 18 atd. ss. zemice, /. provincia: v tejto zemyczi (— provincia) 82. zemni c. zemny. zemny, adj, terreus: pramen zemnij (—terrea) 21, zemna ruda (— minere terre) 36 a/d. zemfieti, v. p/., mori: kdyż zemru bratfie (= defunctis) 115°, gfu bily na cestě zemrzely (— mortui fuerant) 9*. zemsky, adj, terrae: bohem zemfkym (= terre) 124, uZitkem zemf«em (— terre) 38, 61* a/d. zeprati, v. ^?/., lavare: vodü zperu (—la- vantur) 36. zepsovati, v. 7f., dissipare: velmi zepfo- wana (— dissipata) 16. Zerazi, »r., id.: (zemé) Zerazi (Zerazi) 16. zesniti, z. ^f., somno opprimi: tehdy gfu zefnuly tvrdé... kdyz tak zefnuly (— de- primebantur sopore) 23, gfu vSickni spolu zefnuly (— sompno oppressi) 92* a/d. zetiieti, v. ^f., terere: zetru semenec velmi mélno (— terunt) 99*, najprvé je (maso) velmi dobfe zetru (— terunt) 79* ad.
300 zbroje, f., res: aby sisedć mohli fzbogi svü odnésti (— res suas) 94*, jednostajné fbrogie chovaji (— arma) 56", rozličná drásta i jiná mnohá fbrogie 62 atd. zbufiti, v. 5/, movere: zburzy zástupy (— movit) 122, zburzi fie válka (— orta est) 101 a/4. * 2byt, »., copia: jen ve rieni: md jich na zbitt (— habundat) 46". zbyti, v. ^/., liberari: móZli té nemoci jesté zbyti (— liberari) 106. zdali, cj., ne: mi stráže, zdali by se chtěla protiviti (— ne forte) 95. zdafiti, z. »/., I. [facere] zdarziely bóh, że bude zdráv . . . 83 (— si contingat); Il. [contingere] kterak by fie jemu zdarziti mélo (— super exitu) 53, když fis dobrá léta zdarzie (— tem- pore ubertatis) 70 a/d. zdáti v. zdieti sé. * zdśvati, o. ip/.. [nubere]: za manželku jako zdawanu ji maji (— legittimam) 37*. zde, adz., [hic]: zde i onde (= alicubi) 20*. zdel v. dle. zdělati, z. 2/., [facere] l. zdielaly gfu fie křesťané 16, zdiela je hajptmanem (— eligit) 44" afa. Il. kóżi dobie zdielanu (— preparatam) 63 atd. zdietl só, v. śmp/., videri: coż fie jim zda 19*, kteréz fie jemu zda (—quos vult) 44* zdaífe fie jim by .. (— putabant) 23. spieSe fie zda jicha nežli voda (— videatur esse) 20*, Ze fie viece zdaffe (— viderentur) 54, ty zdagy fie jakzto by Ze lezí (— videntur) 37 ald. zdivély, ad/., silvestris: lidé zhovadélí a zdywiely (— silvestres) 105*, vlast velmi zdywiela (— silvestris) 115* a/d. zdli v. dle. zdravie, »/, convalescentia: zdrawy nebo smrti odpovédie (— convalescencia) 106, maji prositi za zdrawie a za Śćestie ve- likého káma (— incoiumitate) 61* afd. zdravy, adj, sanus: aby zdrawy byli (— sani) 19, zdrawy sé vratili (— inco- lumes) 10, povětřie velmi f zdrawe (— non sanus) 10* a/d. zdüti sé, c. ^/., scaturire: tu fiezdmu z zemć vody (= scaturiunt) 11, z nieito fie zdme mokrost (— scaturit) /. zdvihnüti, ©. pf, sublevare: zdwih své ruce 15*, zdwihne fie sklep (— sublevata est) 29*, zdwyhnuti i poloZi . . . 41*, dóm ten zdwiezen stojí 50 (— erecta) a/d.; méjiechu fie na cestu zdwyhnuti (— arri- pere) 9*, na cestu fie zdwyhnu (— arri- puerunt iter) 7, zdwyhnu fie s nim (—arri- puerunt iter) 6, tehdy fie zasé zdwyhnu (= surgunt) 17* a4. zed, /., murus: zdiemy vysokémi (— muris) 95*, maji zdy hlinéné (— muros) 18, zdy se všech stran uZdéná (— muris) 49* atd. ss. zeleny, adj, viridis: ani líska zelene? — folium) 20, k tomu zelena...zelena jicha (— viridisque coloris) 20*, listie syrového ncb zelencho...ovoce leze- neho neb nového... všecko zelene (= vi- ridis) 114* a/d. zelina, /., herba: která zelyna roste (= her- ba) 28*, po£ívaji zelyni . . . ani které zelyni (— herba) 114—-114* a/4. země, f, terra: l. na zemi leji víno (= terram) 34 atd. ; ll. o zemi aneb o vlasti...( = pro- vincia) 4, do zemij na vzchod slunce (= terras) 10*, v tć zemi (:= regio) 3*, zemi vzebrali (— patriam) 18 atd. ss. zemice, /. provincia: v tejto zemyczi (— provincia) 82. zemni c. zemny. zemny, adj, terreus: pramen zemnij (—terrea) 21, zemna ruda (— minere terre) 36 a/d. zemfieti, v. p/., mori: kdyż zemru bratfie (= defunctis) 115°, gfu bily na cestě zemrzely (— mortui fuerant) 9*. zemsky, adj, terrae: bohem zemfkym (= terre) 124, uZitkem zemf«em (— terre) 38, 61* a/d. zeprati, v. ^?/., lavare: vodü zperu (—la- vantur) 36. zepsovati, v. 7f., dissipare: velmi zepfo- wana (— dissipata) 16. Zerazi, »r., id.: (zemé) Zerazi (Zerazi) 16. zesniti, z. ^f., somno opprimi: tehdy gfu zefnuly tvrdé... kdyz tak zefnuly (— de- primebantur sopore) 23, gfu vSickni spolu zefnuly (— sompno oppressi) 92* a/d. zetiieti, v. ^f., terere: zetru semenec velmi mélno (— terunt) 99*, najprvé je (maso) velmi dobfe zetru (— terunt) 79* ad.
Strana 301
zevnitř, adv., extra: zewnitrżs zmalovśna (= extra) 33°, vnitf i zewnijtrzs (— foris) 50, 99“ atd. zfaldovati, v. 2/., coordinare: blány jsú složeny a čistč zfaldowanij (— coordi- nate) 66^. * zhlavec, ». ceruicale: T zhawcze vjborné (— cervicalia) 17. zhovadély, adj, bestialis: lid velmi zho- wadiely (— bestialis) 105*. zhubiti, z. ?/., occidere: zhuübeni budete 14, staré zhubij (— occidunt) 18, jiné zhubyli (= occisi) 18^ a/d. zhuborvati, z. impf., occidere: mnoho kup- cóv zhubugij tu zbézi (— occiduntur) 16°. zhynûtl, 2. 5/., perire: mnohé lodie zhynu па той (= pereunt) 19*, mnoho jich zhyne (— perierunt) 32, mnoho zhynulo (= perierunt) 40, 112* a/d. zima, f., hiems: I. cesta zymie (— in hyeme) 8, zimie odcházejí (— in hieme) 18, zymie ptactvo béře sč preč 46% atd. ll. pro velikü zimu (— frigora) 8, pro pfieliśni zymu (= frigiditatem) 125, pro veliki studenost neb zymu (— frigus) 46 atd. Zipangu, zr.. id : (ostrov) Zipangu (= Zi- pangu) 100, 101* afd. zisk, m., lucrum: velikÿ zifk berü (— fiunt lucra) 125*. ziskati, v. sf., promereri: by tudy milost jich zifkali (— promereri) 78. ziskovati, v. ;m/.. lucrari: mnoho ziffkugi (= lucrantur) 81*. V. získati. zjednánie, z£, machinatio: diabelském zgednani (— machinacio) 27. V. zjednati, zjednati, v. 2f. [parare]: král Kublaj to zgiednaw 55, jsû lidé zgednany k tomu (— deputati) 49*, zgednaly lid aby... 14*, mnichóv k sluZbé modlám zgednanych (= deputati) 51 atd. I”. zjednánie a zjed- návati. zjednávanie, z/., gubernatio: w zgiedna- wanie zástupóv (— gubernatio) 44*. V. zjednávati. zjednávati, v. :;mpf. perficere: to vše zgiednawagi (— perficiunt) 42. V. zjedná- vanie a zjednati. zjeviti sé, г. ^/., apparere: andél zgiewi fie jednomu 14*, v noci zgewy fie jemu sv. apostol (— apparuit) 112* ag. 301 zjevně, ad»., manifeste: zgiewnie popsáno bude (— manifeste) 41. z]ímati, ». 2?/., capere: zgymagi kupce (— capiunt) 117, byli zgymanij mnozí — tenebantur) 53, 84 а/а. zjíti v. sjíti. zkaditl, v. pf. turificare: zkadie (— thurificant) 82*. zkaziti, г. ?/., destruere: velmi zkazeno (— destructa) 17*, 75* a/4. zklamánle, z/., illusio: o zklamani éaro- déjníkuov (— illusionibus) 4*. I'. zklamati. zklamati, v. ^f, illudere: tá chytrostí zkla- mani bywagi (= illuditur) 83. V. zkla- mánie. zkrájeti, v. i»*/., incidere: zkragie je na malé küsky (— incidunt) 67. T zkrásti, v. »f., occurrere: aby neopatrné T zkradeni nebyli (— occurrere possint) 45. zlámatl, v. sf., confringere: vlny mnoho lodí zlamij (= confractis) 101. zlapati, v. pf., capere: kupce zlapagie a sberd (= capiunt) 116°, 84 a/d. zlatice, f., aureum vas: dává jim zlaticze i stfiebrnice (— aurea vasa) 55. zlato, z/, aurum: zlatem a hedvábím (= auro) 16*, postavcové zlatta (— de auro) 49 at(d. zlatohlav, », pannus aureus: zlatohlawij pfikrytí (— pannis aureis) 34. zlatý, ad/., aureus: dsku zlattu (— auream) 6*, ok zlatych (— aureus) 49, dvé sce Tzlatich (— aureas) 9^, 78“ atd. zlehky, adv., tamen: tak zlehky bez béhu sé obrÁtí (— tamen) 86*. zleknüti só, v. pf, terreri: ti fie: velmi zleknu (— timor invasit) 84. 21046], m., fur: pakli zlodiey muoz ... (— fur) 45*, 111 a/d. zlodéjstvie, »/, furtum: aby tu zlodieg- ftwie neb vraZd nebylo (— furta) 94*. vesken duom zlomek, m., fragmentum: na zlomczich téch lodí (— in fragmentis) 101*. zlost, f., malitia: v tej zlofti jsa . . . svej zlofti (— malicia) 54°, nesljchanü zloft (= maliciam) 22 at4. zloviti, ». ^/., capere: mnoho zvéfe zlowie (— capiuntur) 66*. zlý, adj., malus: zlich pfihod . . . v zlich pfíhodách (— discrimina) 8, cesta velmi zla (= pessima) 18*, lidé velmi zly (— pessimi) 16*, bojiece sé zleho po-
zevnitř, adv., extra: zewnitrżs zmalovśna (= extra) 33°, vnitf i zewnijtrzs (— foris) 50, 99“ atd. zfaldovati, v. 2/., coordinare: blány jsú složeny a čistč zfaldowanij (— coordi- nate) 66^. * zhlavec, ». ceruicale: T zhawcze vjborné (— cervicalia) 17. zhovadély, adj, bestialis: lid velmi zho- wadiely (— bestialis) 105*. zhubiti, z. ?/., occidere: zhuübeni budete 14, staré zhubij (— occidunt) 18, jiné zhubyli (= occisi) 18^ a/d. zhuborvati, z. impf., occidere: mnoho kup- cóv zhubugij tu zbézi (— occiduntur) 16°. zhynûtl, 2. 5/., perire: mnohé lodie zhynu па той (= pereunt) 19*, mnoho jich zhyne (— perierunt) 32, mnoho zhynulo (= perierunt) 40, 112* a/d. zima, f., hiems: I. cesta zymie (— in hyeme) 8, zimie odcházejí (— in hieme) 18, zymie ptactvo béře sč preč 46% atd. ll. pro velikü zimu (— frigora) 8, pro pfieliśni zymu (= frigiditatem) 125, pro veliki studenost neb zymu (— frigus) 46 atd. Zipangu, zr.. id : (ostrov) Zipangu (= Zi- pangu) 100, 101* afd. zisk, m., lucrum: velikÿ zifk berü (— fiunt lucra) 125*. ziskati, v. sf., promereri: by tudy milost jich zifkali (— promereri) 78. ziskovati, v. ;m/.. lucrari: mnoho ziffkugi (= lucrantur) 81*. V. získati. zjednánie, z£, machinatio: diabelském zgednani (— machinacio) 27. V. zjednati, zjednati, v. 2f. [parare]: král Kublaj to zgiednaw 55, jsû lidé zgednany k tomu (— deputati) 49*, zgednaly lid aby... 14*, mnichóv k sluZbé modlám zgednanych (= deputati) 51 atd. I”. zjednánie a zjed- návati. zjednávanie, z/., gubernatio: w zgiedna- wanie zástupóv (— gubernatio) 44*. V. zjednávati. zjednávati, v. :;mpf. perficere: to vše zgiednawagi (— perficiunt) 42. V. zjedná- vanie a zjednati. zjeviti sé, г. ^/., apparere: andél zgiewi fie jednomu 14*, v noci zgewy fie jemu sv. apostol (— apparuit) 112* ag. 301 zjevně, ad»., manifeste: zgiewnie popsáno bude (— manifeste) 41. z]ímati, ». 2?/., capere: zgymagi kupce (— capiunt) 117, byli zgymanij mnozí — tenebantur) 53, 84 а/а. zjíti v. sjíti. zkaditl, v. pf. turificare: zkadie (— thurificant) 82*. zkaziti, г. ?/., destruere: velmi zkazeno (— destructa) 17*, 75* a/4. zklamánle, z/., illusio: o zklamani éaro- déjníkuov (— illusionibus) 4*. I'. zklamati. zklamati, v. ^f, illudere: tá chytrostí zkla- mani bywagi (= illuditur) 83. V. zkla- mánie. zkrájeti, v. i»*/., incidere: zkragie je na malé küsky (— incidunt) 67. T zkrásti, v. »f., occurrere: aby neopatrné T zkradeni nebyli (— occurrere possint) 45. zlámatl, v. sf., confringere: vlny mnoho lodí zlamij (= confractis) 101. zlapati, v. pf., capere: kupce zlapagie a sberd (= capiunt) 116°, 84 a/d. zlatice, f., aureum vas: dává jim zlaticze i stfiebrnice (— aurea vasa) 55. zlato, z/, aurum: zlatem a hedvábím (= auro) 16*, postavcové zlatta (— de auro) 49 at(d. zlatohlav, », pannus aureus: zlatohlawij pfikrytí (— pannis aureis) 34. zlatý, ad/., aureus: dsku zlattu (— auream) 6*, ok zlatych (— aureus) 49, dvé sce Tzlatich (— aureas) 9^, 78“ atd. zlehky, adv., tamen: tak zlehky bez béhu sé obrÁtí (— tamen) 86*. zleknüti só, v. pf, terreri: ti fie: velmi zleknu (— timor invasit) 84. 21046], m., fur: pakli zlodiey muoz ... (— fur) 45*, 111 a/d. zlodéjstvie, »/, furtum: aby tu zlodieg- ftwie neb vraZd nebylo (— furta) 94*. vesken duom zlomek, m., fragmentum: na zlomczich téch lodí (— in fragmentis) 101*. zlost, f., malitia: v tej zlofti jsa . . . svej zlofti (— malicia) 54°, nesljchanü zloft (= maliciam) 22 at4. zloviti, ». ^/., capere: mnoho zvéfe zlowie (— capiuntur) 66*. zlý, adj., malus: zlich pfihod . . . v zlich pfíhodách (— discrimina) 8, cesta velmi zla (= pessima) 18*, lidé velmi zly (— pessimi) 16*, bojiece sé zleho po-
Strana 302
302 větřie (— tempestas) 116; to zle děje se (= malum) 116. zmalovati, z. Af., depingere: čistě zmalo- wana geft (= depicta) 33%, vSudy jest zmalowan (= depicta) 56°, (siné) rozliè- ností zmalowani (— depicte) 49* a/g. zmámiti, o. 5f. stupefacere: zmamye ty jisté ryby (— stupefaciunt) 108*. zmazati, v. 7f., [linere]: střely nálepem zmazie (— toxicant) 81. zmienka, f., mentio: o némZ zmienka jest (— meminit) 3, tu zmienky nebiese (— relatio) 22*, stala sé zmienka (— men- cio) 47 atd. zmiesiti, z. 2f, [miscere]: zmieffeny lid (— promiscuarum gentium) 10*. zmoknóti, z. ?/. madidari: nemóz nic zmoknuti (— madidari) 41*. zmordovatl, z. 2f, occidere: zmordugy více lidu (— occidunt) 41, mnoho jich zmordowaly (— occisi) 81, 92* atd. zmofiti, z. ^f., occidere: tak Ze by vÉichny lidi zmorzl (— occideret) 19". zmrzeti, z. pf., vilescere: tak zmrzeli by (= vilescerent) 26 a/d. znamenánie, z4, [notitia]: mají z písma a (z) znamenanie jezd morských (— nota compassium) 120* a/d. V. znamenati. znamenati, z. imp/:, advertere: l. dsku znamena” (— insignitam) 6*. ll. tlustost móżem znamenati po dliu- hosti 119*, žádný znamienati ne- możiese (— advertere) 101, oni znamenawfle, Ze (= videntes) 6, 68 atd. ss. znamenie, z/., signum: znamenie kapitul jest psáno (— titul) 3, znamenim králo- vym (— signo) 6* at. známý z. neznámý. znáti, v. impf., novisse: kamž fie neznaly (— non noverant redire) 126, ode všech, jenz jej znagie 3 a/4. znenáhla, adv. morose: znenahla jeda (— morose) 110. znowu, adz , [de novo]: znowu probofiece (= per novam aperturam) 23°, 96 aid. zobláóeti sé, v. ^f.. indui: v bílé krásné rücho fie zoblaczie (— induuntur) 61*. zoldan c. Zoldán. Zorzania, »»., /., id.: Zorzania... Zorzany (— Zorzania) 11 - 11*. zorzansky, adj., Zorzaniae: zoranfczi lidé 11*, zemé zozanfkey (— Zorzanorum) 11, o vlasti o zemi zoranfkey (— Zorzanie) 3*. zo- ranfka zemé 11*, krále zoranfky ... zoranfke zemé /. zóstati, v. sf., remanere: jsü byli doma v tom mésté zoftaly (— remanserant) 102, kdoz zuoftanu (— remanentibus) 32. zpanoëilÿ, adj, militaris: muzie rytierščí a zpanoffily (— militares) 81°. zpét, ade, [retro]: musili zpiet obejiti |— per vias oppositas) 5*. zplevanie, 5/., cantus: obétují s zpiewanym (— cantu) 51. V. zpievati. zpievati, v. impf., cantare: fpiewagicze na test tej modle (= cantantes) 82°, umć- jichu fpiewati (= citarizare) 22* atd. V. zpievanie. zpod, ?r^, sub: zpod stlüpa vynieti (= sub, 29°. I" vespod. zpósob, »., effigies: jsú podobní na fpo fobie Zivota k orlici (—in effigie corpo- ris) 119, rozlièného fpofobu (= mane- rierum) 122" atd. zpósobenie, z/., [effectus]: fpofobenie hvězd (= constellacio) 33, s božiem fpo- fobenié (— gubernante deo) 10, 5; o zípo- fobeni modlení (— cultu) 6*, fpofobenie Ziiel (— reptilia quedam) 42* a/d. V. zpó- sobiti. zpósobily, ad/., pracaptus: kteréZ zpofo- bile vidiese (— preaptos) 22°, vsech ûduov zpofobyli (= proporcionis optime) 55°. I" zpósobiti. zpósobiti, ». ^f, expedire: věc po své vàli fpofobily (— expediti) 5, v&ichni stolové tak jsá fpofobenie (— disposite) 59* atd. V. zpósobcnie a zpósobily. zpósobny, ad/., aptus: neb smy času k ve zeni zfpoffobne* nemohli mieti (— aptum) 105*. zpovédiník, »., confessor: fpowiedlnikowy svému (— confessori) 3. zpráva, f. regula: jest ten kláster hlava jinym a zprawa (— regula) 92. zprávce, »., rector: ode w$ech zprawczi (— rectoribus) 6*, zemščí páni a zpraw- cze (— rectores) 62 afd. zpravidlo, z/., gubernaculum: jedinć zpra- widlo neb veslo (— gubernaculum) 99*. zpravovánie, z/., gubernatio: k zprawo- wani království (= ad regnam) 10, k fprawowanie ¢eledi (= gubernacio) 42 atd. V. zpravovati. zpravovati, o. ;m?f., gubernare: fprawo-
302 větřie (— tempestas) 116; to zle děje se (= malum) 116. zmalovati, z. Af., depingere: čistě zmalo- wana geft (= depicta) 33%, vSudy jest zmalowan (= depicta) 56°, (siné) rozliè- ností zmalowani (— depicte) 49* a/g. zmámiti, o. 5f. stupefacere: zmamye ty jisté ryby (— stupefaciunt) 108*. zmazati, v. 7f., [linere]: střely nálepem zmazie (— toxicant) 81. zmienka, f., mentio: o némZ zmienka jest (— meminit) 3, tu zmienky nebiese (— relatio) 22*, stala sé zmienka (— men- cio) 47 atd. zmiesiti, z. 2f, [miscere]: zmieffeny lid (— promiscuarum gentium) 10*. zmoknóti, z. ?/. madidari: nemóz nic zmoknuti (— madidari) 41*. zmordovatl, z. 2f, occidere: zmordugy více lidu (— occidunt) 41, mnoho jich zmordowaly (— occisi) 81, 92* atd. zmofiti, z. ^f., occidere: tak Ze by vÉichny lidi zmorzl (— occideret) 19". zmrzeti, z. pf., vilescere: tak zmrzeli by (= vilescerent) 26 a/d. znamenánie, z4, [notitia]: mají z písma a (z) znamenanie jezd morských (— nota compassium) 120* a/d. V. znamenati. znamenati, z. imp/:, advertere: l. dsku znamena” (— insignitam) 6*. ll. tlustost móżem znamenati po dliu- hosti 119*, žádný znamienati ne- możiese (— advertere) 101, oni znamenawfle, Ze (= videntes) 6, 68 atd. ss. znamenie, z/., signum: znamenie kapitul jest psáno (— titul) 3, znamenim králo- vym (— signo) 6* at. známý z. neznámý. znáti, v. impf., novisse: kamž fie neznaly (— non noverant redire) 126, ode všech, jenz jej znagie 3 a/4. znenáhla, adv. morose: znenahla jeda (— morose) 110. znowu, adz , [de novo]: znowu probofiece (= per novam aperturam) 23°, 96 aid. zobláóeti sé, v. ^f.. indui: v bílé krásné rücho fie zoblaczie (— induuntur) 61*. zoldan c. Zoldán. Zorzania, »»., /., id.: Zorzania... Zorzany (— Zorzania) 11 - 11*. zorzansky, adj., Zorzaniae: zoranfczi lidé 11*, zemé zozanfkey (— Zorzanorum) 11, o vlasti o zemi zoranfkey (— Zorzanie) 3*. zo- ranfka zemé 11*, krále zoranfky ... zoranfke zemé /. zóstati, v. sf., remanere: jsü byli doma v tom mésté zoftaly (— remanserant) 102, kdoz zuoftanu (— remanentibus) 32. zpanoëilÿ, adj, militaris: muzie rytierščí a zpanoffily (— militares) 81°. zpét, ade, [retro]: musili zpiet obejiti |— per vias oppositas) 5*. zplevanie, 5/., cantus: obétují s zpiewanym (— cantu) 51. V. zpievati. zpievati, v. impf., cantare: fpiewagicze na test tej modle (= cantantes) 82°, umć- jichu fpiewati (= citarizare) 22* atd. V. zpievanie. zpod, ?r^, sub: zpod stlüpa vynieti (= sub, 29°. I" vespod. zpósob, »., effigies: jsú podobní na fpo fobie Zivota k orlici (—in effigie corpo- ris) 119, rozlièného fpofobu (= mane- rierum) 122" atd. zpósobenie, z/., [effectus]: fpofobenie hvězd (= constellacio) 33, s božiem fpo- fobenié (— gubernante deo) 10, 5; o zípo- fobeni modlení (— cultu) 6*, fpofobenie Ziiel (— reptilia quedam) 42* a/d. V. zpó- sobiti. zpósobily, ad/., pracaptus: kteréZ zpofo- bile vidiese (— preaptos) 22°, vsech ûduov zpofobyli (= proporcionis optime) 55°. I" zpósobiti. zpósobiti, ». ^f, expedire: věc po své vàli fpofobily (— expediti) 5, v&ichni stolové tak jsá fpofobenie (— disposite) 59* atd. V. zpósobcnie a zpósobily. zpósobny, ad/., aptus: neb smy času k ve zeni zfpoffobne* nemohli mieti (— aptum) 105*. zpovédiník, »., confessor: fpowiedlnikowy svému (— confessori) 3. zpráva, f. regula: jest ten kláster hlava jinym a zprawa (— regula) 92. zprávce, »., rector: ode w$ech zprawczi (— rectoribus) 6*, zemščí páni a zpraw- cze (— rectores) 62 afd. zpravidlo, z/., gubernaculum: jedinć zpra- widlo neb veslo (— gubernaculum) 99*. zpravovánie, z/., gubernatio: k zprawo- wani království (= ad regnam) 10, k fprawowanie ¢eledi (= gubernacio) 42 atd. V. zpravovati. zpravovati, o. ;m?f., gubernare: fprawo-
Strana 303
waffe velmi můdře (— gubernabat) 39, dóstojenství fprawowaffe (— gubernabat) 5, psy zprawuge (— regit) 125*, králov- stvie zprawowaífe (— gubernabat) 10, 81* a/d. V. zpravovánie. zprostiti, v. ^f., liberare: nemocný nemóž zproffczen byti (— liberari) 106. zprznitl, v. ^f.. cognoscere: aby byla od mnoho muZóv zprzniena (— cognita) 76. zrada, f. proditio: jejich zrady (— pro- dicionis) 52*. zrádce, »., proditor: jako zradce (— pro- ditor) 54. zrśti, v. impf., maturescere: vsecko zra (— maturescit) 19*. zrcadlo, z/, speculum: (— specula) 21. zFezati, v. ^f., concidere: potom pak zrzie- zicze prodadie (-— dividunt) 115, ty (pecny) zrziezicz na kusy (— concidunt) 124, 106^ a/d. zřiediti, z. »f., [ordinare]: aZ sé tak váech sto zrziedy (— compleatur) 56. V. zfie- zenie. zfiezenie, z/., ordo: o iádu a zrzizeni (= ordo) 4'. I”. zfiediti. zrno, »/., granum: horciéné zrno (= gra- num) 14. zrovnavati sé, z. imp/., coaequari: jenż sé na vysosti slonóm zrownawagie — coequantur) 85. zrubati, v. ^/., [concidere]: rozdélí (maso) sokolóm, zrubagie 50. zrusenie, »/., destructio: o zruffeni města (Z destruccione) 4, 23°. V. zrusiti. zrusiti, v. pf., devastare: (hrobu) zruffiti nesméli (devastare) 84*. V. zrušenie. zrytiti, z. 5/., ? : snieh fie bieSe zrytil (= super excreuerant? supervenerit?) 6. zsaditi, ©. p/., collocare: kdyZ se pravé zfadie (— cunctis collocatis) 96, a tak zfadie vsickny (— sedentes) 6 *. zsechnüti, c. pf, indurescere: zfechne (— indurescit) 123*. zsieci, v. ^/, vulnerare: aneb fie velmi zfiecze (— vulneratur) 80*. zstraślti s6, v. ^f. perterreri: tatarščí koni zftraffie fie velmi (— fuerunt pa- vore perterriti) 83*. zsuSiti, v. ^f., desiccare: potom pak zfu- ffiecze je prodávají (— desiccant) 105. zSieleti, v. 5/, dementare: zffyeleni gfu od mod! (— dementari) 34*. délají zrcadla potom 303 zSikovati, v. ?/., ordinare: tu své vojsko zffykuge (— ordinavit) 89. zślechtile, adv., nobilissime: velmi fflech- tiele dělají (— nobilissime) 16*. W. zšlech- tilý. | zslechtilÿ, ad;., nobilis: zfflechtila potfeba (— nobilissime) 8*, blány zfflechtile (— de- licate) 124*, zfflechtyle kózky (— delica- tissimam) 124, nékdy velmi fflechtila byla (— nobilissima) 16, veliké a zfflechtiele... najmenovitéjsie a nayfflechtileyffie (— no- bilis) 37 ad. V. zslechtile. ztratitl, v. ^/., perdere: I. stráZe ztraczenich véci (= perdi- tarum rerum) 65, aby snadně duch ztratil (— perdat) 106*. Il. protoZe jsá byli lodé ztratily (— per- diderant) 101*, Ze by méli obdrżeti a ztratie 45° afd. 2trnuti, v. ^/., [stupelieri]: inhed všecka ztrne (— defecit virtus) 89°. V. ustrnûti. ztroskotati, v. ?/, confíringere: všecky tvrze dfevéné ztrofkotalye (— confrege- runt) 83°. ztvrditi só, v. p/., solidari: ta lÿka tak fie ztwrdie (= solidantur) 19. ztvrdniti, z. p/., indurescere : zsechne neb ztwrdne (— indurescit) 123*. zub, »., dens: zuby slonové (— dentes) 18*, 118° aid. zuëiti, v. pf., edocere: jakoZ jsü zuczeni od lidí (— edocti) 18, 125% k rybám jest viece zuczeny (— assuetus) 124 a/d. züfaly, adj, desperatus: Ze jsû to lidé zuffaly (— desperati) 111. Zurfitan, m., zv., id. : muż mudry (jmenem) Zurfytan (Z4. text Zurficar, turficar a/d.) 36. zvafiti, v. sf., coquere: zwarzie to maso (— coquuntur) 32^, 106* atd. zváti, v. impf. invitare: na takové hody zowu pfátely (— invitant) 102*. zvédéti, v. ^f, cognoscere: a tak zdwieda vystfiehli... 53, król zwie neb uslyšie (— scit) 57^, vie zwiediew (— didicit) 52°, zwieducze Ze... (— cognoscentes) 9 atd. ss. zvěř, m, animalia: divokého zwierzie mnoho (—animalia) 28, 124*; masa toho zwierzie coż ulovi (—animalium) 43°, lov veliký zwierzie (— bestiarum) 90 a/a. zvierátko, z/., animal: od nékterakého zwierzatka .... jest jedno zwierzatko
waffe velmi můdře (— gubernabat) 39, dóstojenství fprawowaffe (— gubernabat) 5, psy zprawuge (— regit) 125*, králov- stvie zprawowaífe (— gubernabat) 10, 81* a/d. V. zpravovánie. zprostiti, v. ^f., liberare: nemocný nemóž zproffczen byti (— liberari) 106. zprznitl, v. ^f.. cognoscere: aby byla od mnoho muZóv zprzniena (— cognita) 76. zrada, f. proditio: jejich zrady (— pro- dicionis) 52*. zrádce, »., proditor: jako zradce (— pro- ditor) 54. zrśti, v. impf., maturescere: vsecko zra (— maturescit) 19*. zrcadlo, z/, speculum: (— specula) 21. zFezati, v. ^f., concidere: potom pak zrzie- zicze prodadie (-— dividunt) 115, ty (pecny) zrziezicz na kusy (— concidunt) 124, 106^ a/d. zřiediti, z. »f., [ordinare]: aZ sé tak váech sto zrziedy (— compleatur) 56. V. zfie- zenie. zfiezenie, z/., ordo: o iádu a zrzizeni (= ordo) 4'. I”. zfiediti. zrno, »/., granum: horciéné zrno (= gra- num) 14. zrovnavati sé, z. imp/., coaequari: jenż sé na vysosti slonóm zrownawagie — coequantur) 85. zrubati, v. ^/., [concidere]: rozdélí (maso) sokolóm, zrubagie 50. zrusenie, »/., destructio: o zruffeni města (Z destruccione) 4, 23°. V. zrusiti. zrusiti, v. pf., devastare: (hrobu) zruffiti nesméli (devastare) 84*. V. zrušenie. zrytiti, z. 5/., ? : snieh fie bieSe zrytil (= super excreuerant? supervenerit?) 6. zsaditi, ©. p/., collocare: kdyZ se pravé zfadie (— cunctis collocatis) 96, a tak zfadie vsickny (— sedentes) 6 *. zsechnüti, c. pf, indurescere: zfechne (— indurescit) 123*. zsieci, v. ^/, vulnerare: aneb fie velmi zfiecze (— vulneratur) 80*. zstraślti s6, v. ^f. perterreri: tatarščí koni zftraffie fie velmi (— fuerunt pa- vore perterriti) 83*. zsuSiti, v. ^f., desiccare: potom pak zfu- ffiecze je prodávají (— desiccant) 105. zSieleti, v. 5/, dementare: zffyeleni gfu od mod! (— dementari) 34*. délají zrcadla potom 303 zSikovati, v. ?/., ordinare: tu své vojsko zffykuge (— ordinavit) 89. zślechtile, adv., nobilissime: velmi fflech- tiele dělají (— nobilissime) 16*. W. zšlech- tilý. | zslechtilÿ, ad;., nobilis: zfflechtila potfeba (— nobilissime) 8*, blány zfflechtile (— de- licate) 124*, zfflechtyle kózky (— delica- tissimam) 124, nékdy velmi fflechtila byla (— nobilissima) 16, veliké a zfflechtiele... najmenovitéjsie a nayfflechtileyffie (— no- bilis) 37 ad. V. zslechtile. ztratitl, v. ^/., perdere: I. stráZe ztraczenich véci (= perdi- tarum rerum) 65, aby snadně duch ztratil (— perdat) 106*. Il. protoZe jsá byli lodé ztratily (— per- diderant) 101*, Ze by méli obdrżeti a ztratie 45° afd. 2trnuti, v. ^/., [stupelieri]: inhed všecka ztrne (— defecit virtus) 89°. V. ustrnûti. ztroskotati, v. ?/, confíringere: všecky tvrze dfevéné ztrofkotalye (— confrege- runt) 83°. ztvrditi só, v. p/., solidari: ta lÿka tak fie ztwrdie (= solidantur) 19. ztvrdniti, z. p/., indurescere : zsechne neb ztwrdne (— indurescit) 123*. zub, »., dens: zuby slonové (— dentes) 18*, 118° aid. zuëiti, v. pf., edocere: jakoZ jsü zuczeni od lidí (— edocti) 18, 125% k rybám jest viece zuczeny (— assuetus) 124 a/d. züfaly, adj, desperatus: Ze jsû to lidé zuffaly (— desperati) 111. Zurfitan, m., zv., id. : muż mudry (jmenem) Zurfytan (Z4. text Zurficar, turficar a/d.) 36. zvafiti, v. sf., coquere: zwarzie to maso (— coquuntur) 32^, 106* atd. zváti, v. impf. invitare: na takové hody zowu pfátely (— invitant) 102*. zvédéti, v. ^f, cognoscere: a tak zdwieda vystfiehli... 53, król zwie neb uslyšie (— scit) 57^, vie zwiediew (— didicit) 52°, zwieducze Ze... (— cognoscentes) 9 atd. ss. zvěř, m, animalia: divokého zwierzie mnoho (—animalia) 28, 124*; masa toho zwierzie coż ulovi (—animalium) 43°, lov veliký zwierzie (— bestiarum) 90 a/a. zvierátko, z/., animal: od nékterakého zwierzatka .... jest jedno zwierzatko
Strana 304
304 (= animal) 47°, těch zwierzatek šerých (—narii) 124* a/d. zvlefe, »/., fera: aniZ které zvierze lesné (— fera) 20* afd. zviefeci, ad;. bestiarum: lovuo zwierze- czich (— bestiarum) 10*, diel podobenstvie zwierzeczieho (id.) 119* a/d. zvítěz- v. svítéz-. zvlésée, ado., specialiter : žoldnéře z jiných zemi a zwlaffcze Saraceny (Het specia- liter) 108, zwlafftie jsá ... (— precipue) 10°; k neduhóm a zwlaftie ktoż . . 20, zwlaffcze tuniny (— specialiter) 123* a/4. V. zvláščí. zvlá&ói, adj, proprius: své zwlaffczi ja- zyky (—propriam) 26*, feć zwlaficzi (— propriam) 10*, zwlaffczim prikázaním (— speciali) 8 a/a. V. zvlásée. zvláSóni, adj, proprius: svój zwlaffczni jazyk (— propriam) 27. zvlá&ónost, /., privilegium: ta zwlaffcznoft byla dána (— privilegium) 50. zvoliti, v. p/, eligere: čekali až by papež zvolen byl (= creacionem) 3, miesto sobě k stání zwoly (—eligit) 65* a/d. zvon, m., |. tympanum. ll. campana. l. zvuk zwonuw (—tympanorum) 32, Il. na némzto jest zwon velmi veliký, v kteryzto f wzon pozvonie (— cam- pana) 58*. zvonček, m. campanula: uslysie zvuk zwoneczkuow 69*, mnoho zwoneczkuow (= campanule) 84* afa. zvonec, »., campanula: stfiebrné zwonce méla (— campanulas) 84*, má opásanie s velikémi puklami neb zwonczi, které- miżto puklami neb zwonczemi .. (= so- naculis) 69*. zvonónie, z/., [pulsus campanae]: ttikrát pozvonie a po tom zwonieni Zádny ne- smi vyjiti (— tria signa. post que) 58. V. zvoniti. zvoniti, 7. impf., sonitum reddere: (véZ méla zvonce) vSickni fu zwonily (— so- nitum reddebant) 84*. zvuk, m., sonitus: slychají zwuk hudenie (— sonitum) 32 'a/d. zvykly v zvyknüti. zvyknüti, c. 2/., assuescere: k sušeným rybám geft zwyczeny (—assuetus) 124, k tomu ü£fadu zwykly a zucení (—assueti) 125* afd. zvýši v. výše. zžasnúti sô, v. 2/.. contremiscere: zzafnu fie srdce mużuov (= contremuerunt) 89, lidé když uslyšie ten prask a třesk hrozný zzaínu fie (— concuciuntur horrore) 76 atd. £- v. až. ktoż, kudyż. odkovadż afd.; vy- sokÿ atp. £ádanie, z/.. postulatio: k jejich zadani (= postulacioni) 9°. I. Zádati. žádati, v. imp/., desiderare: I. velmi zadaffe vidéti (—affectabat) 5*, zadaffe slySeti (— desiderabat) 6*, zadagicz vrátiti sé (— deside- rantes) 9 atd. ll. zadagicze a prosice (— postulan- tes) 9. žádný, adj. nullus: aby zadny neměl .. 44*, mést zadnych neni 17", ani zadne vsí 5% zadney otpory ani odtuchy (— nullam) 29 a/d. V. i2ádny. gakér, m., ioculator: zakerzi neb Spílmani (— ioculatores) 84^. £ákovstvo, »^, clerici: jakżto zakowftwo — clerici): 11^. Éalost, /., molestia: tu zaloft a protiven- stvie (— molestia) 54*. żalovati, v. i^f. [queri]: zalowaly gfu jemu .. (— querimonias obtulerunt) 54°. £e, cj., ut, quia a(d.: pravil ze jest pravda (— esse) 3, zet jest smél....zet sé jest smél .. 39*, ale ze jsem byl (— quia) 18, ze pro mnozo cti (— ut) 3, tak ze tudy 5“ .. atd. ss.) srovn. jestliže, protože. afa. żeleti, v. :»^f, dolere: jeho zelegicze (— deflent) 20, zeleffe toho 15*, zelely velmi (— doluerunt) 29 a/4. Éelezny, adj, ferreus: febiky zelez2nymi (—ferreis) 19, zeleznu véZi (= ferream 11*. železo, »/.. ferrum: nejsà zelezem stvrzené " (—ferro) 19%, 9$ atd. žeň, /., messis: sebral ve znij rýže mno- stwie :— messis tempore, 112. žena, /., femina: l. zeni méscské (— mulieres) 17, zeny jesté krassie (— femine) 22. muZzie i zeni 15* aid. ll. zena jeho ( uxor) 7*, pojme ji za zenu (— uxorem) 9*, aby mu dceru v zenu dal (— petens filiam in uxo- rem, 39* afd. ss. £enima, f. concubina: má král zenym
304 (= animal) 47°, těch zwierzatek šerých (—narii) 124* a/d. zvlefe, »/., fera: aniZ které zvierze lesné (— fera) 20* afd. zviefeci, ad;. bestiarum: lovuo zwierze- czich (— bestiarum) 10*, diel podobenstvie zwierzeczieho (id.) 119* a/d. zvítěz- v. svítéz-. zvlésée, ado., specialiter : žoldnéře z jiných zemi a zwlaffcze Saraceny (Het specia- liter) 108, zwlafftie jsá ... (— precipue) 10°; k neduhóm a zwlaftie ktoż . . 20, zwlaffcze tuniny (— specialiter) 123* a/4. V. zvláščí. zvlá&ói, adj, proprius: své zwlaffczi ja- zyky (—propriam) 26*, feć zwlaficzi (— propriam) 10*, zwlaffczim prikázaním (— speciali) 8 a/a. V. zvlásée. zvláSóni, adj, proprius: svój zwlaffczni jazyk (— propriam) 27. zvlá&ónost, /., privilegium: ta zwlaffcznoft byla dána (— privilegium) 50. zvoliti, v. p/, eligere: čekali až by papež zvolen byl (= creacionem) 3, miesto sobě k stání zwoly (—eligit) 65* a/d. zvon, m., |. tympanum. ll. campana. l. zvuk zwonuw (—tympanorum) 32, Il. na némzto jest zwon velmi veliký, v kteryzto f wzon pozvonie (— cam- pana) 58*. zvonček, m. campanula: uslysie zvuk zwoneczkuow 69*, mnoho zwoneczkuow (= campanule) 84* afa. zvonec, »., campanula: stfiebrné zwonce méla (— campanulas) 84*, má opásanie s velikémi puklami neb zwonczi, které- miżto puklami neb zwonczemi .. (= so- naculis) 69*. zvonónie, z/., [pulsus campanae]: ttikrát pozvonie a po tom zwonieni Zádny ne- smi vyjiti (— tria signa. post que) 58. V. zvoniti. zvoniti, 7. impf., sonitum reddere: (véZ méla zvonce) vSickni fu zwonily (— so- nitum reddebant) 84*. zvuk, m., sonitus: slychají zwuk hudenie (— sonitum) 32 'a/d. zvykly v zvyknüti. zvyknüti, c. 2/., assuescere: k sušeným rybám geft zwyczeny (—assuetus) 124, k tomu ü£fadu zwykly a zucení (—assueti) 125* afd. zvýši v. výše. zžasnúti sô, v. 2/.. contremiscere: zzafnu fie srdce mużuov (= contremuerunt) 89, lidé když uslyšie ten prask a třesk hrozný zzaínu fie (— concuciuntur horrore) 76 atd. £- v. až. ktoż, kudyż. odkovadż afd.; vy- sokÿ atp. £ádanie, z/.. postulatio: k jejich zadani (= postulacioni) 9°. I. Zádati. žádati, v. imp/., desiderare: I. velmi zadaffe vidéti (—affectabat) 5*, zadaffe slySeti (— desiderabat) 6*, zadagicz vrátiti sé (— deside- rantes) 9 atd. ll. zadagicze a prosice (— postulan- tes) 9. žádný, adj. nullus: aby zadny neměl .. 44*, mést zadnych neni 17", ani zadne vsí 5% zadney otpory ani odtuchy (— nullam) 29 a/d. V. i2ádny. gakér, m., ioculator: zakerzi neb Spílmani (— ioculatores) 84^. £ákovstvo, »^, clerici: jakżto zakowftwo — clerici): 11^. Éalost, /., molestia: tu zaloft a protiven- stvie (— molestia) 54*. żalovati, v. i^f. [queri]: zalowaly gfu jemu .. (— querimonias obtulerunt) 54°. £e, cj., ut, quia a(d.: pravil ze jest pravda (— esse) 3, zet jest smél....zet sé jest smél .. 39*, ale ze jsem byl (— quia) 18, ze pro mnozo cti (— ut) 3, tak ze tudy 5“ .. atd. ss.) srovn. jestliže, protože. afa. żeleti, v. :»^f, dolere: jeho zelegicze (— deflent) 20, zeleffe toho 15*, zelely velmi (— doluerunt) 29 a/4. Éelezny, adj, ferreus: febiky zelez2nymi (—ferreis) 19, zeleznu véZi (= ferream 11*. železo, »/.. ferrum: nejsà zelezem stvrzené " (—ferro) 19%, 9$ atd. žeň, /., messis: sebral ve znij rýže mno- stwie :— messis tempore, 112. žena, /., femina: l. zeni méscské (— mulieres) 17, zeny jesté krassie (— femine) 22. muZzie i zeni 15* aid. ll. zena jeho ( uxor) 7*, pojme ji za zenu (— uxorem) 9*, aby mu dceru v zenu dal (— petens filiam in uxo- rem, 39* afd. ss. £enima, f. concubina: má král zenym
Strana 305
305 mnoho (= concubinas) 56, s svú zenymu (= concubina) 53° atd. ženka, f., meretrix: jest tu zenek prázd- ných 20.000 (= meretrices) 58°. ženský, adj., feminarum: ostrov zeníky .. do zenſke° ostrovu (=feminarum) 117. obrázky zenſke (= mulierum) 34 atd. žeť v. že. žid, m., ng. Iudaeus: zide a Saracéni (= iu- dei) 54°. V. lid. žieti, v. impf., metere: (měsiece) března znu (= metunt) 19a. živiti sé, v. impf., vesci: mlékem a rýží tu ziwie ſie (= vescuntur) 118 masem fie ziwie (id.) 124 atd. život, m.: I. vita. ll. corpus. I. vita: ziwota ſwateho 15, křesťan ský ziwoth vedli 16, v jiném zi- wotie (= vita) 41 atd. lI. corpus: vežde po † ziewatie (=per corpus) 472, nejsú tlusti na ziwotie 27, na spósobě ziwota (= corporis) 119, hanebná místa ziwota svého (= verenda) 115 atd.; rčení: sám svým ziwotem (= personaliter) 121“ živý, adj., vivus: bude ziw v bohatství (= vivet) 34, aby je na onom světě ziwy vzal (= vivos) 41, by nemohli ziwy byti (= vivere) 19 atd.; rčeni: zywi člověk (= vivus) 33°, za ziwa se v oheň vrhú (= se vivos) 110 atd.; jiným (koně) nejsú ziwy než... (contentantur) 43a. žížela, f., reptile jedie spósobenie zyziel (reptilia quedam) 42a. žlab v. žleb. *žlabina, ƒ, vallis: po zlabinach bydlé (= vallibus) 10°. žleb, žlab, m., 1. vallis. Il. canalis. I. u toho města jest zlab (= vallis) 49a, z toho pak zlabu jest vinice.. 17 atd. II. veliký kám kázal nadělati zlebuow velikých (= canalia) 92. žluč, f., fel: najprvé zlucž z něho vydrú... pomaže tú zluczi (= fel) 80°. žlutý, adj., glauceus: zlutey barvy (glaucei coloris). 21 žold, m, stipendium: z těch peněz služeb- níkóm a úředníkóm zold vydává 68 (= stipendia). žoldán, m., Soldanus: zoldan druhý po- slal zoldanowy babylonskému (= solda- nus) 123, zoldan babylonský (= Solda nus) 8, král adenský zoldan tak veliký mýto béře .... zoldan babylonský .... zoldana babylonského... krále Aden- ského zoldana (= Soldanus) 123 atd. žoldněř, m., stipendiarius: jsú lidé rozlič- ných vojsk a zoldnerzij velikého kám (= stipendarii) 95, má na svém dvoře zoldniruow jízdných dvanáste tisíc (= sti- pendiariorum) 59 atd. žoldnýr v. žoldnéř. žráti, v. impf., devorare: lvové každého, kohož tak naleznú, žeru (= devorant) 86 20
305 mnoho (= concubinas) 56, s svú zenymu (= concubina) 53° atd. ženka, f., meretrix: jest tu zenek prázd- ných 20.000 (= meretrices) 58°. ženský, adj., feminarum: ostrov zeníky .. do zenſke° ostrovu (=feminarum) 117. obrázky zenſke (= mulierum) 34 atd. žeť v. že. žid, m., ng. Iudaeus: zide a Saracéni (= iu- dei) 54°. V. lid. žieti, v. impf., metere: (měsiece) března znu (= metunt) 19a. živiti sé, v. impf., vesci: mlékem a rýží tu ziwie ſie (= vescuntur) 118 masem fie ziwie (id.) 124 atd. život, m.: I. vita. ll. corpus. I. vita: ziwota ſwateho 15, křesťan ský ziwoth vedli 16, v jiném zi- wotie (= vita) 41 atd. lI. corpus: vežde po † ziewatie (=per corpus) 472, nejsú tlusti na ziwotie 27, na spósobě ziwota (= corporis) 119, hanebná místa ziwota svého (= verenda) 115 atd.; rčení: sám svým ziwotem (= personaliter) 121“ živý, adj., vivus: bude ziw v bohatství (= vivet) 34, aby je na onom světě ziwy vzal (= vivos) 41, by nemohli ziwy byti (= vivere) 19 atd.; rčeni: zywi člověk (= vivus) 33°, za ziwa se v oheň vrhú (= se vivos) 110 atd.; jiným (koně) nejsú ziwy než... (contentantur) 43a. žížela, f., reptile jedie spósobenie zyziel (reptilia quedam) 42a. žlab v. žleb. *žlabina, ƒ, vallis: po zlabinach bydlé (= vallibus) 10°. žleb, žlab, m., 1. vallis. Il. canalis. I. u toho města jest zlab (= vallis) 49a, z toho pak zlabu jest vinice.. 17 atd. II. veliký kám kázal nadělati zlebuow velikých (= canalia) 92. žluč, f., fel: najprvé zlucž z něho vydrú... pomaže tú zluczi (= fel) 80°. žlutý, adj., glauceus: zlutey barvy (glaucei coloris). 21 žold, m, stipendium: z těch peněz služeb- níkóm a úředníkóm zold vydává 68 (= stipendia). žoldán, m., Soldanus: zoldan druhý po- slal zoldanowy babylonskému (= solda- nus) 123, zoldan babylonský (= Solda nus) 8, král adenský zoldan tak veliký mýto béře .... zoldan babylonský .... zoldana babylonského... krále Aden- ského zoldana (= Soldanus) 123 atd. žoldněř, m., stipendiarius: jsú lidé rozlič- ných vojsk a zoldnerzij velikého kám (= stipendarii) 95, má na svém dvoře zoldniruow jízdných dvanáste tisíc (= sti- pendiariorum) 59 atd. žoldnýr v. žoldnéř. žráti, v. impf., devorare: lvové každého, kohož tak naleznú, žeru (= devorant) 86 20
Strana 306
Strana 307
Str. N N N 10. 10. 10. 10. 11. 11. 15. 16. 18. 19. 19. 20. 20 20. 21. 21. 22. 23. na a ww v " v v wv wv v v vw Уч " v... м Vv v v wv wv v v 14. 21. 22. 13. 27. 26. o o O m 12. 17. 11. 20. 10. 18. 16. 19. 10. 19. OMYLY TISKOVE. . pocztiwi — pocztiwi[m:] Str. 23. . fprawem — f prawem » 25. . fied okonawa — fie do- » 25. konawa » 25. porfkey — porfkey [-e ] » 26. Popsane — Popfan[z]e » 26. armanij — armanij[-e] z hoyr — z ho[y]r » 26. bala-ffie — bala-fcie » 27. confuetudinibus — consue- » 27. tudinibus » 30. . lepsie — lepfie » 31. . tu prziebiwage — tu prze- » 31. biwage » 34. . Tureczkem') — Tureczkem » 34. . fnym — f nym » 38. . Olegie — olegie [/ampy] » 39. . fmnohych — f mnohych » 40. zdr ziewe -— z drziewe » 40. pay — pak » 44. krále — krale » 46. . fweliku — f weliku » 46. [=] ktereozto — (z)[v] kte- » 48. re[k]ozto » 48. . aoni — a oni » 48. . odpowiczte — odpowiezte, » 49. . te ftrafti — te zle ftrafti > 49. zdvyhnuczy — zdwyhnuczy » 52. czlowieka — czlowiek[a] » 55. sebrawffe — febrawffe » 62. fwelykym — f welykym » 63. porfkey — porfkey [-c-] » 64. ftrelczi — ftr[s]elczi м V V v V vv W V V W *V v wv v V уму м v v v v 9 mx . Asdi — [lJasdi . druheo — druhe[4]o . flove — flowe . pachow — pa[piź]chow . yhed — yh[z]ed . nebezpeczna — nebez. peczna [/] . mnohzie — mnohzie [/] . fusede — fufede . wiklagicze — wikla[da]gicze . spiewati — fpiewati . Tehdy — Tehdy [/] . mnozie fe — mnoziefe . gymzto — gym([i]zto . horach, — horach . poten — po[d] ten . také — take . jeffto — geffto . welikeo — welike[A]o odnarozeni — od narození . wiezto — wiezto [/] . przifpaleny — przi fpaleny . tijntirtalad — tijntintalas gt — gt . natiemy — na[4] tiemy . xxxviij — xxxviiij . ') — (budiZ vynecháno) . nelibie -- neliebie . tielo — tielo, aquilouis — aquilonis [57] — [47] . m[s]ohotiech - m[xz]oho tiech
Str. N N N 10. 10. 10. 10. 11. 11. 15. 16. 18. 19. 19. 20. 20 20. 21. 21. 22. 23. na a ww v " v v wv wv v v vw Уч " v... м Vv v v wv wv v v 14. 21. 22. 13. 27. 26. o o O m 12. 17. 11. 20. 10. 18. 16. 19. 10. 19. OMYLY TISKOVE. . pocztiwi — pocztiwi[m:] Str. 23. . fprawem — f prawem » 25. . fied okonawa — fie do- » 25. konawa » 25. porfkey — porfkey [-e ] » 26. Popsane — Popfan[z]e » 26. armanij — armanij[-e] z hoyr — z ho[y]r » 26. bala-ffie — bala-fcie » 27. confuetudinibus — consue- » 27. tudinibus » 30. . lepsie — lepfie » 31. . tu prziebiwage — tu prze- » 31. biwage » 34. . Tureczkem') — Tureczkem » 34. . fnym — f nym » 38. . Olegie — olegie [/ampy] » 39. . fmnohych — f mnohych » 40. zdr ziewe -— z drziewe » 40. pay — pak » 44. krále — krale » 46. . fweliku — f weliku » 46. [=] ktereozto — (z)[v] kte- » 48. re[k]ozto » 48. . aoni — a oni » 48. . odpowiczte — odpowiezte, » 49. . te ftrafti — te zle ftrafti > 49. zdvyhnuczy — zdwyhnuczy » 52. czlowieka — czlowiek[a] » 55. sebrawffe — febrawffe » 62. fwelykym — f welykym » 63. porfkey — porfkey [-c-] » 64. ftrelczi — ftr[s]elczi м V V v V vv W V V W *V v wv v V уму м v v v v 9 mx . Asdi — [lJasdi . druheo — druhe[4]o . flove — flowe . pachow — pa[piź]chow . yhed — yh[z]ed . nebezpeczna — nebez. peczna [/] . mnohzie — mnohzie [/] . fusede — fufede . wiklagicze — wikla[da]gicze . spiewati — fpiewati . Tehdy — Tehdy [/] . mnozie fe — mnoziefe . gymzto — gym([i]zto . horach, — horach . poten — po[d] ten . také — take . jeffto — geffto . welikeo — welike[A]o odnarozeni — od narození . wiezto — wiezto [/] . przifpaleny — przi fpaleny . tijntirtalad — tijntintalas gt — gt . natiemy — na[4] tiemy . xxxviij — xxxviiij . ') — (budiZ vynecháno) . nelibie -- neliebie . tielo — tielo, aquilouis — aquilonis [57] — [47] . m[s]ohotiech - m[xz]oho tiech
Strana 308
Str. 64. » 72. » 76. » 78. > 81. » 82. » 88. » 89. » 97. » 97. » 97. » 99, » 99. » 101. » 101. » 107. » 110. » 110. » 112. » 117. » 191. » 127. » 127. » 128. » 131. » 131. » * 133. » 134. » 134. » 137. » 139. » 142 10. myerchyrzek — myechyrzek 10. ardanoiam — ardandam 12. 16. 17. 12. 17. 16. 1. 2. 3. 9 36. 9. 19. 3. 25. 41. 5. 40. 18. 1. 10. 6. 6. 37. 19. 13. 37. spiewati — fpiewati nawladanij — na wladanij gymzto — gym[#]zto z nichz to — z nichzto wczyfle — w czyfle d[rJecziech — d(i)ecziech czefty — czefty, pfow, — pfow [4] ptakuow — ptakuow, rozkazati, — rozkazati [/) indiens — indices kdez to — kdezto ktov — k tov kdyby chtiel — kdyby[c4] chtiel quinantu — quinanfu marc — mare musiegi — mufiegi principalier — principaliter o[d] dluhi — o(d) dluhi Balganu Galganu k upeczftwie — kupeczftwie WO[d] — WO[/^] DOgonagycz — DOkonagycz Ali — Alia fí[(/]efftemu — f{(t)efltemu geho, — geho faefur — facfur apis — lapis geftm.efto — geft miefto . nyckterde — nyekterde Str. 142. f. > 144. 145. 145. 146. 149. 150. 151. 151. 151. 154. 156. 157. 157. 158 159. 160. 160. 160. 164. 171. 172. 175. 184 186. 188. 189. 14 41. 18. 40. 29. 23. 24. 23. 35. 38. 34. 35. 13. 40. zewitržs nwelmy — zewnitržs welmy guatu — guatuor krzieftianfkey — krzieftian- fkey Quum autem qui — Cum autem quis terminis — terminis eius catte — catti Allexadriam — Allexandriam multitudire — multitudine quem — quam noniatibus — nouitatibus uet — uel magno quod — magno, quod ygedie — y gedie quandringentl — quadrin- gente . et — est . miliara — miliaria . suut — sunt . Est — Et . stella, — ; stella . any — a[o]ny . fam — fam... . Bden — Gden . odamati — odamaty (/) . cztyrze — cztyrzo . fwym — fwym . vlafti — wlafti . kralowftwie — kralowftwie...
Str. 64. » 72. » 76. » 78. > 81. » 82. » 88. » 89. » 97. » 97. » 97. » 99, » 99. » 101. » 101. » 107. » 110. » 110. » 112. » 117. » 191. » 127. » 127. » 128. » 131. » 131. » * 133. » 134. » 134. » 137. » 139. » 142 10. myerchyrzek — myechyrzek 10. ardanoiam — ardandam 12. 16. 17. 12. 17. 16. 1. 2. 3. 9 36. 9. 19. 3. 25. 41. 5. 40. 18. 1. 10. 6. 6. 37. 19. 13. 37. spiewati — fpiewati nawladanij — na wladanij gymzto — gym[#]zto z nichz to — z nichzto wczyfle — w czyfle d[rJecziech — d(i)ecziech czefty — czefty, pfow, — pfow [4] ptakuow — ptakuow, rozkazati, — rozkazati [/) indiens — indices kdez to — kdezto ktov — k tov kdyby chtiel — kdyby[c4] chtiel quinantu — quinanfu marc — mare musiegi — mufiegi principalier — principaliter o[d] dluhi — o(d) dluhi Balganu Galganu k upeczftwie — kupeczftwie WO[d] — WO[/^] DOgonagycz — DOkonagycz Ali — Alia fí[(/]efftemu — f{(t)efltemu geho, — geho faefur — facfur apis — lapis geftm.efto — geft miefto . nyckterde — nyekterde Str. 142. f. > 144. 145. 145. 146. 149. 150. 151. 151. 151. 154. 156. 157. 157. 158 159. 160. 160. 160. 164. 171. 172. 175. 184 186. 188. 189. 14 41. 18. 40. 29. 23. 24. 23. 35. 38. 34. 35. 13. 40. zewitržs nwelmy — zewnitržs welmy guatu — guatuor krzieftianfkey — krzieftian- fkey Quum autem qui — Cum autem quis terminis — terminis eius catte — catti Allexadriam — Allexandriam multitudire — multitudine quem — quam noniatibus — nouitatibus uet — uel magno quod — magno, quod ygedie — y gedie quandringentl — quadrin- gente . et — est . miliara — miliaria . suut — sunt . Est — Et . stella, — ; stella . any — a[o]ny . fam — fam... . Bden — Gden . odamati — odamaty (/) . cztyrze — cztyrzo . fwym — fwym . vlafti — wlafti . kralowftwie — kralowftwie...
- I: Array
- VII: Array
- IX: Array
- XI: Array
- 1: Array
- 199: Array