z 152 stránek
Titul
I
II
III
IV
Předmluva
V
VI
Úvod
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
XXI
XXII
XXIII
XXIV
XXV
XXVI
XXVII
XXVIII
XXIX
XXX
XXXI
XXXII
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
Ukazatel míst a slovník
111
112
113
114
115
116
117
118
119
Doplnění a opravy
120
Název:
Jana Hasišteinského z Lobkovic Putování k svatému hrobu
Autor:
Strejček, Ferdinand
Rok vydání:
1902
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
152
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XXXII+120
Obsah:
- I: Titul
- V: Předmluva
- VII: Úvod
- 1: Edice
- 111: Ukazatel míst a slovník
- 120: Doplnění a opravy
upravit
Strana I
SAIRKA PHRMHERDNV KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVÉ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE CISARE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ V PRAZE. SKUPINA PRVNÍ. ŘADA II. PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY ČESKÉ ČÍSLO 4. JANA HASIŠTEINSKÉHO Z LOBKOVIC PUTOVANÍ K SVATÉMU HROBU. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1902
SAIRKA PHRMHERDNV KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVÉ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE CISARE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ V PRAZE. SKUPINA PRVNÍ. ŘADA II. PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY ČESKÉ ČÍSLO 4. JANA HASIŠTEINSKÉHO Z LOBKOVIC PUTOVANÍ K SVATÉMU HROBU. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1902
Strana II
Strana III
JANA HASIŠTEINSKÉHO Z LOBKOVIC PUTOVÁNÍ K SVATÉMU HROBU. DLE RUKOPISU PRAŽSKÉ C. K. UNIVERSITNÍ KNIHOVNY VYDAL, UVODEM, UKAZATELEM MÍST A SLOVNÍKEM OPATŘIL FERDINAND STREJČEK, SKUTEČNÝ UČITEL STÁTNÍ REÁLKY MLADOBOLESLAVSKÉ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNi. 1902.
JANA HASIŠTEINSKÉHO Z LOBKOVIC PUTOVÁNÍ K SVATÉMU HROBU. DLE RUKOPISU PRAŽSKÉ C. K. UNIVERSITNÍ KNIHOVNY VYDAL, UVODEM, UKAZATELEM MÍST A SLOVNÍKEM OPATŘIL FERDINAND STREJČEK, SKUTEČNÝ UČITEL STÁTNÍ REÁLKY MLADOBOLESLAVSKÉ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNi. 1902.
Strana IV
Přijato k vydání ve schůzi dne 22. února 1901. Kommisse pro vydávání »Památek řeči a literatury české«. V. E. Mourek. Adolf Patera. Ant. Truhlář. TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE, KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.
Přijato k vydání ve schůzi dne 22. února 1901. Kommisse pro vydávání »Památek řeči a literatury české«. V. E. Mourek. Adolf Patera. Ant. Truhlář. TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE, KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ.
Strana V
PREDMLUVA. (tyři sta let je tomu, co pan Jan Hasišteinský z Lobkovic »se starorytířskou věrností prostě pouť svou popsal«, a bezmála devadesát let uplynulo od té doby, kdy zaznamenal Dobrovský ve svých dějinách české řeči a starší literatury (v Praze 1818, str. 277): »Diese Reise hätte von vielen anderen den Druck längst verdient«, a teprve nyní obětovností slavné třetí třídy České Akademie umožněno vydání tak zajímavého a cenného díla jazykem originálu. Cestopis podává se v původní formě, nikoli v transkripci, poněvadž jest jeho pravopis, zvláště co se týče šetření rozdílu mezi i a y (hlavně po sykavkách), neobyčejně zajímavý. Milou povinností mi jest projeviti uctivé, vroucí díky p. dvor. radovi Dru. J Gebauerovi, jenž vůbec byl příčinou, že práce tato byla podniknuta, p. prof. Dru. V. E. Mourkovi, který s obětovnou pozorností vydání tohoto díla provázel, p. řediteli Ant. Truhlářovi, který mi udělil během práce důležité pokyny, p. prof. Bed. Konvalinkovi, jenž mi při zeměpisných udá- ních cestopisu v mnohém byl radou, a kollegovi Boh. Truhlářovi, který se mnou se podělil o práci s korrekturou tisku. V Mladé Boleslavi 29. června 1902. Ferdinand Strejček.
PREDMLUVA. (tyři sta let je tomu, co pan Jan Hasišteinský z Lobkovic »se starorytířskou věrností prostě pouť svou popsal«, a bezmála devadesát let uplynulo od té doby, kdy zaznamenal Dobrovský ve svých dějinách české řeči a starší literatury (v Praze 1818, str. 277): »Diese Reise hätte von vielen anderen den Druck längst verdient«, a teprve nyní obětovností slavné třetí třídy České Akademie umožněno vydání tak zajímavého a cenného díla jazykem originálu. Cestopis podává se v původní formě, nikoli v transkripci, poněvadž jest jeho pravopis, zvláště co se týče šetření rozdílu mezi i a y (hlavně po sykavkách), neobyčejně zajímavý. Milou povinností mi jest projeviti uctivé, vroucí díky p. dvor. radovi Dru. J Gebauerovi, jenž vůbec byl příčinou, že práce tato byla podniknuta, p. prof. Dru. V. E. Mourkovi, který s obětovnou pozorností vydání tohoto díla provázel, p. řediteli Ant. Truhlářovi, který mi udělil během práce důležité pokyny, p. prof. Bed. Konvalinkovi, jenž mi při zeměpisných udá- ních cestopisu v mnohém byl radou, a kollegovi Boh. Truhlářovi, který se mnou se podělil o práci s korrekturou tisku. V Mladé Boleslavi 29. června 1902. Ferdinand Strejček.
Strana VI
Strana VII
UVOD. Jan Hasišteinský z Lobkovic. Mareš nebo Martin z Ujezda okolo r. 1390 držel tvrz a statek Obříství. Zanechal tři syny: Blažeje, Václava a Mikuláše. První z nich zemřel záhy, Václav pak věnoval se stavu duchovnímu. Nejmladší z bratří, Mikuláš Chudý z Újezda, byl podle pověsti také určen pro stav duchovní, avšak získal si přízeň Václava IV., který jej v roce 1401 ustanovil nej- vyšším písařem horní urbury na Horách Kutných. Brzy nabyl Mikuláš dosti značného jmění a asi r. 1409 koupil si hrad a statek Lobkovice v bývalém Kouřimsku, odkudž přijal jméno. Ještě za krále Václava jmenován byl nejvyšším písařem zemským království Českého (1417—1421) a zastaven mu hrad Hasištein (Hassen- stein) s příslušenstvím. Mikuláš z Lobkovic, jenž s počátku sympatisoval s reformami Huso- vými, přidal se již za posledních let života krále Václava IV. k straně katolické a bojoval po smrti Václavově udatně proti Husitům ve vojště krále Zikmunda, od něhož také nabyl mnohého zboží zápisného. Po své korunovaci v Praze 28. července 1420 pasoval Zikmund Mikuláše z Lob- kovic mečem sv. Václava na rytíře. Po smrti Mikulášově († 1435) zůstávali synové Mikuláš (II.) a Jan, příjmím Popel, delší čas v nedílnosti, rozmnožujíce zboží po otci zděděné novými koupěmi. Teprve r. 1445 rozdělili se o společné dosud statky, při čemž Mikuláš (II.) obdržel zejména hrad Hasištein, Údlici a Obříství, Jan Popel pak hrad Hlubokou s příslušenstvím a Lobkovice. 1) Oba bratři povýšeni jsou již r. 1459 od císaře Friedricha III listem daným v Brně 3. srpna 1459 do stavu svobodných pánů říšských, načež 1) Archiv český. Díl IV. Str. 400.
UVOD. Jan Hasišteinský z Lobkovic. Mareš nebo Martin z Ujezda okolo r. 1390 držel tvrz a statek Obříství. Zanechal tři syny: Blažeje, Václava a Mikuláše. První z nich zemřel záhy, Václav pak věnoval se stavu duchovnímu. Nejmladší z bratří, Mikuláš Chudý z Újezda, byl podle pověsti také určen pro stav duchovní, avšak získal si přízeň Václava IV., který jej v roce 1401 ustanovil nej- vyšším písařem horní urbury na Horách Kutných. Brzy nabyl Mikuláš dosti značného jmění a asi r. 1409 koupil si hrad a statek Lobkovice v bývalém Kouřimsku, odkudž přijal jméno. Ještě za krále Václava jmenován byl nejvyšším písařem zemským království Českého (1417—1421) a zastaven mu hrad Hasištein (Hassen- stein) s příslušenstvím. Mikuláš z Lobkovic, jenž s počátku sympatisoval s reformami Huso- vými, přidal se již za posledních let života krále Václava IV. k straně katolické a bojoval po smrti Václavově udatně proti Husitům ve vojště krále Zikmunda, od něhož také nabyl mnohého zboží zápisného. Po své korunovaci v Praze 28. července 1420 pasoval Zikmund Mikuláše z Lob- kovic mečem sv. Václava na rytíře. Po smrti Mikulášově († 1435) zůstávali synové Mikuláš (II.) a Jan, příjmím Popel, delší čas v nedílnosti, rozmnožujíce zboží po otci zděděné novými koupěmi. Teprve r. 1445 rozdělili se o společné dosud statky, při čemž Mikuláš (II.) obdržel zejména hrad Hasištein, Údlici a Obříství, Jan Popel pak hrad Hlubokou s příslušenstvím a Lobkovice. 1) Oba bratři povýšeni jsou již r. 1459 od císaře Friedricha III listem daným v Brně 3. srpna 1459 do stavu svobodných pánů říšských, načež 1) Archiv český. Díl IV. Str. 400.
Strana VIII
VIII Mikuláš (II.) založil linii Hasišteinskou z Lobkovic, Jan linii pánů Popelů z Lobkovic. Mikuláš, který, ač katolík, držel se od r. 1451 stále strany Jiřího Poděbradského, zemřel 22. července 1462 a zanechal z manželství svého s paní Ofkou z Žerotína, dcerou posledního (českého) Žerotína Jaroslava, syny Jana, Mikuláše (III.), Jaroslava a potomního slavného učence, huma- nistu a básníka Bohuslava. Tito čtyři bratři zůstali v nedílnosti oteckých statkův, které spra- voval nejstarší Jan s počátku asi za poručnictví svého strýce Jana Popela2) Jan Hasišteinský z Lobkovic (nar. r. 1450) jest zakladatelem starší hlavní linie svobodných pánů Hasišteinských z Lobkovic, kteří dosud žijí v Němcích. Z jeho útlého věku nezachovalo se zpráv. Janovi bylo teprve 12 let, když mu zemřel otec Mikuláš, zanechav po sobě některé spory, které bylo vésti nejstaršímu synovi. Již z následujícího roku 1463 zaznamenán jest spor Jana z Lobkovic, jejž zastával nějaký commissarius, s Přechem z Zahrádky před soudem zemským o vsi Hřměnín a Vačice, které koupil tento od Janova otce. Přech dostal v tomto sporu za právo. 3) R. 1464 vykonal Jan z Lobkovic poslední vůli svého předka Mikuláše, který, vyvoliv si za poslední svůj útulek kostel přísečnický, ustanovil, aby tam byl zřízen oltář sv. Doroty, a aby proň byl placen ze zvláštního nadání kaplan. Jan určiv k témuž účelu roční důchod 12 kop grošů na dvoře Pokratickém v Litoměřicku, rozkázal nad to, aby farář přísečnický tamějšímu kantoru vyplácel ročně 30 grošův, aby žáky v kázni a mravech lépe a pilněji vychovával. 4) R. 1465 měl Jan při s Bořivojem z Lochovic o dluh, který učinil Bořivoj u jeho otce Mikuláše. V této při Jan vyhrál, a Bořivoj musil mu vydati náhradou Obříství. 5) Jako otec Mikuláš, byl i Jan, ač horlivý katolík, hned od počátku pří- vržencem krále Jiříka. Mimo jiné měl v zástavě též město Kadaň, kdežto tamní hrad byl v zástavě Friedricha ze Schönburku. Když papež Pavel II. dal krále Jiřího do klatby »jako zatvrzelého kacíře a ochránce kacířů, křivopřísežníka a svatokrádce«, vyhrožoval papežský legát Rudolf z Lavantu mladičkému panu Janovi Hasišteinskému z Lobkovic (již 5. dubna 1466 z Vratislavě) rovněž klatbou, neodpadne-li od krále Jiříka, a když to nevedlo k cíli, vybízel administrator pražského arcibiskupství Hilarius papežsky smýšlející Kadaňské k odpadnutí od jejich právního pána. Mezitím však, co Kadaňští úzkostlivě kolísali mezi svou duchovní a světskou vrchností, přepadl princ Hynek Poděbradský město a vzal z překvapených otců města dosti velikou po- 2) Friedrich Bernau: Hassenstein. Ein Beitrag zur Geschichte des Erzgebirges. B. Leipa 1893. Str. 95. 3) Archiv č. III. 345. *) Libri erectionum ad 1464 (v rukopise) [Bernau]. 5) Archiv č. III. 360.
VIII Mikuláš (II.) založil linii Hasišteinskou z Lobkovic, Jan linii pánů Popelů z Lobkovic. Mikuláš, který, ač katolík, držel se od r. 1451 stále strany Jiřího Poděbradského, zemřel 22. července 1462 a zanechal z manželství svého s paní Ofkou z Žerotína, dcerou posledního (českého) Žerotína Jaroslava, syny Jana, Mikuláše (III.), Jaroslava a potomního slavného učence, huma- nistu a básníka Bohuslava. Tito čtyři bratři zůstali v nedílnosti oteckých statkův, které spra- voval nejstarší Jan s počátku asi za poručnictví svého strýce Jana Popela2) Jan Hasišteinský z Lobkovic (nar. r. 1450) jest zakladatelem starší hlavní linie svobodných pánů Hasišteinských z Lobkovic, kteří dosud žijí v Němcích. Z jeho útlého věku nezachovalo se zpráv. Janovi bylo teprve 12 let, když mu zemřel otec Mikuláš, zanechav po sobě některé spory, které bylo vésti nejstaršímu synovi. Již z následujícího roku 1463 zaznamenán jest spor Jana z Lobkovic, jejž zastával nějaký commissarius, s Přechem z Zahrádky před soudem zemským o vsi Hřměnín a Vačice, které koupil tento od Janova otce. Přech dostal v tomto sporu za právo. 3) R. 1464 vykonal Jan z Lobkovic poslední vůli svého předka Mikuláše, který, vyvoliv si za poslední svůj útulek kostel přísečnický, ustanovil, aby tam byl zřízen oltář sv. Doroty, a aby proň byl placen ze zvláštního nadání kaplan. Jan určiv k témuž účelu roční důchod 12 kop grošů na dvoře Pokratickém v Litoměřicku, rozkázal nad to, aby farář přísečnický tamějšímu kantoru vyplácel ročně 30 grošův, aby žáky v kázni a mravech lépe a pilněji vychovával. 4) R. 1465 měl Jan při s Bořivojem z Lochovic o dluh, který učinil Bořivoj u jeho otce Mikuláše. V této při Jan vyhrál, a Bořivoj musil mu vydati náhradou Obříství. 5) Jako otec Mikuláš, byl i Jan, ač horlivý katolík, hned od počátku pří- vržencem krále Jiříka. Mimo jiné měl v zástavě též město Kadaň, kdežto tamní hrad byl v zástavě Friedricha ze Schönburku. Když papež Pavel II. dal krále Jiřího do klatby »jako zatvrzelého kacíře a ochránce kacířů, křivopřísežníka a svatokrádce«, vyhrožoval papežský legát Rudolf z Lavantu mladičkému panu Janovi Hasišteinskému z Lobkovic (již 5. dubna 1466 z Vratislavě) rovněž klatbou, neodpadne-li od krále Jiříka, a když to nevedlo k cíli, vybízel administrator pražského arcibiskupství Hilarius papežsky smýšlející Kadaňské k odpadnutí od jejich právního pána. Mezitím však, co Kadaňští úzkostlivě kolísali mezi svou duchovní a světskou vrchností, přepadl princ Hynek Poděbradský město a vzal z překvapených otců města dosti velikou po- 2) Friedrich Bernau: Hassenstein. Ein Beitrag zur Geschichte des Erzgebirges. B. Leipa 1893. Str. 95. 3) Archiv č. III. 345. *) Libri erectionum ad 1464 (v rukopise) [Bernau]. 5) Archiv č. III. 360.
Strana IX
IX kutu. Královští žoldnéři obsadili město a hrad, který byl zásobami opatřen a k hájení upraven, rovněž byla prolomena brána z hradu přímo do polí, aby bylo umožněno spojení hradní posádky se sousedstvem neodvisle od občanů kadaňských. Na udání měšťana Zikmunda Leimera, jenž byl pak za to učiněn purkmistrem královským, byl potom 31. srpna 1467 konán soud, několik občanů z velezrády obviněno, s manželkami a dětmi vypo- věděno, jmění pak jejich ve prospěch koruny zabaveno 6) Brzy na to byl Jan znova znepokojován pro svůj přátelský poměr ku králi Jiřímu. Roku 1468. uvedli totiž do Čech Konopištský a Dobrohost proti Jiřímu a jeho přívržencům německé křižáky, kteří »na šatech svých kříže červené z sukna vyšité sú nosili, aby je po tom znali«. Jan z Lob- kovic sám vyprávěl o tomto vpádu jednomu letopisci, »že v ty časy jeho kaplan ušed od něho i stovaryšil se s těmi křižovníky a zradil (jeho) jedno dobré městečko Přísečnici, ležící blíž od pomezí Míšenského na horách, těm křižovníkuom, a oni vpadli do toho městečka. Ale však lidé toho mě- stečka byli ušli na kostel, neb jest dobrý k brani, a leželi tu. To pan Jan zvěděv, sebravše se na ně s panem Waitminarem 7) a s Žateckými i táhli na ně mimo Kadani, a to jest bylo v neděli k večerému; i položili se za Kadaní blízko odtud, kde jest nynie klášter Bosácký. A že jest pan Waitminar nechtěl předse na ně táhnúti v noci, než nazajtří; křižovníci to zvěděvše, (neb toliko od Kadaně dvě míli Přísečnice leží), ihned pryč utiekali, mnozí zbroje své tu v městečku zapomínajíce a krav asa na dvě kopě z toho městečka s sebú zajali. Takž tepruv nazajtřie po nich pan Jan táhna slíbil, což by jich koli těch křižovníkuov tu zastihl a zjímal, že by je kázal všecky spáliti. I přijevše do městečka nepostihli sú než jedi- ného špatného Němečka pachole; nad tím se nechtěl mstíti. Než toliko strhše jemu ten kříž červený s suknice i kázali mu jej sniesti. A to jest v pravdě bylo tak.«8) 20. ledna 1469 povýšil král Jiří na žádost Jana Hasišteinského vesnici Přísečnici na městce. Na sněmě r. 1470. vyvoleni byli Jan z Lob- kovic a Beneš z Weitmühle, aby popisovali branné mužstvo v žateckém kraji; na obranu království musil žatecký a rakovnický kraj míti pohotově 900 mužů pěších, 10 jízdních, 12 kopinníkův a 50 vozů.9) Když 22. března r. 1471 král Jiří po krátké nemoci zemřel, ucházel se o trůn český Vladislav, prvorozený syn polského krále Kazimíra, a Matyáš Uherský. Na sněmě v Kutné Hoře v květnu rozhodli se stavové čeští, mezi nimi i Jan Hasišteinský, pamětlivi jsouce slibu daného králi Jiřímu, pro Vladislava. Obávajíce se však pro tuto volbu nepřátelství Matyášova, požádali Albrechta, knížete saského, aby jim přispěl ku po- moci. Mezi rukojmími za náhradu, kterou měl dáti Vladislav knížeti saskému 5) Mittheilungen für Geschichte der Deutschen in Böhmen. XIII. Str. 126. [Bernau]. *) Beneš z Weitmühle. Staří letopisové. Str. 192. 2) Fr. Bernau: Hassenstein. Str. 98.
IX kutu. Královští žoldnéři obsadili město a hrad, který byl zásobami opatřen a k hájení upraven, rovněž byla prolomena brána z hradu přímo do polí, aby bylo umožněno spojení hradní posádky se sousedstvem neodvisle od občanů kadaňských. Na udání měšťana Zikmunda Leimera, jenž byl pak za to učiněn purkmistrem královským, byl potom 31. srpna 1467 konán soud, několik občanů z velezrády obviněno, s manželkami a dětmi vypo- věděno, jmění pak jejich ve prospěch koruny zabaveno 6) Brzy na to byl Jan znova znepokojován pro svůj přátelský poměr ku králi Jiřímu. Roku 1468. uvedli totiž do Čech Konopištský a Dobrohost proti Jiřímu a jeho přívržencům německé křižáky, kteří »na šatech svých kříže červené z sukna vyšité sú nosili, aby je po tom znali«. Jan z Lob- kovic sám vyprávěl o tomto vpádu jednomu letopisci, »že v ty časy jeho kaplan ušed od něho i stovaryšil se s těmi křižovníky a zradil (jeho) jedno dobré městečko Přísečnici, ležící blíž od pomezí Míšenského na horách, těm křižovníkuom, a oni vpadli do toho městečka. Ale však lidé toho mě- stečka byli ušli na kostel, neb jest dobrý k brani, a leželi tu. To pan Jan zvěděv, sebravše se na ně s panem Waitminarem 7) a s Žateckými i táhli na ně mimo Kadani, a to jest bylo v neděli k večerému; i položili se za Kadaní blízko odtud, kde jest nynie klášter Bosácký. A že jest pan Waitminar nechtěl předse na ně táhnúti v noci, než nazajtří; křižovníci to zvěděvše, (neb toliko od Kadaně dvě míli Přísečnice leží), ihned pryč utiekali, mnozí zbroje své tu v městečku zapomínajíce a krav asa na dvě kopě z toho městečka s sebú zajali. Takž tepruv nazajtřie po nich pan Jan táhna slíbil, což by jich koli těch křižovníkuov tu zastihl a zjímal, že by je kázal všecky spáliti. I přijevše do městečka nepostihli sú než jedi- ného špatného Němečka pachole; nad tím se nechtěl mstíti. Než toliko strhše jemu ten kříž červený s suknice i kázali mu jej sniesti. A to jest v pravdě bylo tak.«8) 20. ledna 1469 povýšil král Jiří na žádost Jana Hasišteinského vesnici Přísečnici na městce. Na sněmě r. 1470. vyvoleni byli Jan z Lob- kovic a Beneš z Weitmühle, aby popisovali branné mužstvo v žateckém kraji; na obranu království musil žatecký a rakovnický kraj míti pohotově 900 mužů pěších, 10 jízdních, 12 kopinníkův a 50 vozů.9) Když 22. března r. 1471 král Jiří po krátké nemoci zemřel, ucházel se o trůn český Vladislav, prvorozený syn polského krále Kazimíra, a Matyáš Uherský. Na sněmě v Kutné Hoře v květnu rozhodli se stavové čeští, mezi nimi i Jan Hasišteinský, pamětlivi jsouce slibu daného králi Jiřímu, pro Vladislava. Obávajíce se však pro tuto volbu nepřátelství Matyášova, požádali Albrechta, knížete saského, aby jim přispěl ku po- moci. Mezi rukojmími za náhradu, kterou měl dáti Vladislav knížeti saskému 5) Mittheilungen für Geschichte der Deutschen in Böhmen. XIII. Str. 126. [Bernau]. *) Beneš z Weitmühle. Staří letopisové. Str. 192. 2) Fr. Bernau: Hassenstein. Str. 98.
Strana X
X za pomoc, jmenován také Jan z Lobkovic.10) Byl tedy Jan rozhodně proti Matyáši Uherskému, kterého zřejmě vinil, »že penězi v Čechách nadělal zrádcův.« Naproti tomu byl již tehdy důvěrníkem krále Vladislava, jak se dovídáme z jeho dopisu z r. 1473 panu Beneši Liebšteinskému z Kolovrat, v kterém dává tomuto plnou moc ve při o nějaký dluh sirotčí panu Ba- vůrkovi a prohlašuje, že pro nějaké pilné potřeby s králem do Opavy nepojede.11) Mimo to je tento dopis také tím důležit, že v něm ku konci Lobkovic jako jinoch 23letý praví: »Máť jest k tomu dobrá vuole, abychme jedno vyvazeni byli, aby nám tak šeredně neláli, neb sem se toho, jakž sem živ, varoval, že mi pro mé neláli, než teď pro jiné;« neboť touto zásadou se později asi nespravoval maje časté spory s poddanými. 12. března 1473 obdrželi bratři Jan a Jaroslav od krále Vladi- slava II. potvrzení svobod horních, které byly kdysi uděleny otci jejich Mikuláši. Od delší doby žil Jan v nepřátelství s Friedrichem z Schönburku (= Šumburkem), který měl v zástavě hrad kadaňský, o čemž vyskytují se narážky již z r. 1470.12) V roce 1475 jednalo se mezi oběma o nějaké vsi, clo, dědiny, louky, jezero a rybník kněze opata z Grynhainu.13) Týž Friedrich měl již v letech 1473—1476 rozepře s Kadaňskými o minci, v níž mu poplatky měly býti odváděny, a potom s opatem grün- bainským; v této záležitosti bylo komorním soudem 8. ledna 1479 roz- hodnuto, že klášterní poddaní u Kadaně mají Friedrichovi ze Schönburku odváděti do hradu kadaňského 30 vozů dříví a nic více.14) Král Vladislav použil služeb Jana z Lobkovic k různým poselstvím v záležitostech osobních i královských. Svou zvláštní přízeň dal mu na jevo roku 1477, kdy jej vypravil s panem Benešem Liebšteinským z Kolovrat do Lucemburka, aby se ucházeli pro něho o ruku jediné dcery a dědičky Marie po Karlu, knížeti burgundském. Jeli patrně přes Norimberk a Trevir [67a]. O jejich pořízení nezachovalo se zpráv.15) V roce 1479 (28. září) byl Jan se svými bratřími přijat do stavu panského v království Českém. 3. září 1480 udělili Jan a Mikuláš z Lobkovic o sobě a jejich bratři Jaroslav a Bohuslav svým poddaným v Březně potvrzení svobod a výsad. 16) Mezi svědky jmenuje se též Mikuláš Chlup, purkrabí na Hasišteině. 1° 11 12 13) 14 15) 16) Palacký: Dějiny národu českého. V. 1. 22. Archiv č. IV. 233 a V. 349. Bernau: Hassenstein. Str. 98. Archiv č. IV. 299. Bernau: Hassenstein. Str. 99. Palacký. V. 1. 137. Tomek: Dějepis m. Prahy. VII. 380. Bernau: Hassenstein. Str. 99.
X za pomoc, jmenován také Jan z Lobkovic.10) Byl tedy Jan rozhodně proti Matyáši Uherskému, kterého zřejmě vinil, »že penězi v Čechách nadělal zrádcův.« Naproti tomu byl již tehdy důvěrníkem krále Vladislava, jak se dovídáme z jeho dopisu z r. 1473 panu Beneši Liebšteinskému z Kolovrat, v kterém dává tomuto plnou moc ve při o nějaký dluh sirotčí panu Ba- vůrkovi a prohlašuje, že pro nějaké pilné potřeby s králem do Opavy nepojede.11) Mimo to je tento dopis také tím důležit, že v něm ku konci Lobkovic jako jinoch 23letý praví: »Máť jest k tomu dobrá vuole, abychme jedno vyvazeni byli, aby nám tak šeredně neláli, neb sem se toho, jakž sem živ, varoval, že mi pro mé neláli, než teď pro jiné;« neboť touto zásadou se později asi nespravoval maje časté spory s poddanými. 12. března 1473 obdrželi bratři Jan a Jaroslav od krále Vladi- slava II. potvrzení svobod horních, které byly kdysi uděleny otci jejich Mikuláši. Od delší doby žil Jan v nepřátelství s Friedrichem z Schönburku (= Šumburkem), který měl v zástavě hrad kadaňský, o čemž vyskytují se narážky již z r. 1470.12) V roce 1475 jednalo se mezi oběma o nějaké vsi, clo, dědiny, louky, jezero a rybník kněze opata z Grynhainu.13) Týž Friedrich měl již v letech 1473—1476 rozepře s Kadaňskými o minci, v níž mu poplatky měly býti odváděny, a potom s opatem grün- bainským; v této záležitosti bylo komorním soudem 8. ledna 1479 roz- hodnuto, že klášterní poddaní u Kadaně mají Friedrichovi ze Schönburku odváděti do hradu kadaňského 30 vozů dříví a nic více.14) Král Vladislav použil služeb Jana z Lobkovic k různým poselstvím v záležitostech osobních i královských. Svou zvláštní přízeň dal mu na jevo roku 1477, kdy jej vypravil s panem Benešem Liebšteinským z Kolovrat do Lucemburka, aby se ucházeli pro něho o ruku jediné dcery a dědičky Marie po Karlu, knížeti burgundském. Jeli patrně přes Norimberk a Trevir [67a]. O jejich pořízení nezachovalo se zpráv.15) V roce 1479 (28. září) byl Jan se svými bratřími přijat do stavu panského v království Českém. 3. září 1480 udělili Jan a Mikuláš z Lobkovic o sobě a jejich bratři Jaroslav a Bohuslav svým poddaným v Březně potvrzení svobod a výsad. 16) Mezi svědky jmenuje se též Mikuláš Chlup, purkrabí na Hasišteině. 1° 11 12 13) 14 15) 16) Palacký: Dějiny národu českého. V. 1. 22. Archiv č. IV. 233 a V. 349. Bernau: Hassenstein. Str. 98. Archiv č. IV. 299. Bernau: Hassenstein. Str. 99. Palacký. V. 1. 137. Tomek: Dějepis m. Prahy. VII. 380. Bernau: Hassenstein. Str. 99.
Strana XI
XI Poměr Janův k sousedním knížatům saským nebyl, jak se zdá, obzvlášť přátelský, na čemž hlavní spoluvinu měly asi časté spory jeho a občanů kadaňských s Friedrichem ze Schönburku, poddaným oněch knížat. 17) 10. září 1471 psal Jan z Lobkovic kurfürstu Arnoštovi a vévodovi Albrechtu Saskému stěžuje si, že vrchní v Scharfensteině zdráhá se mu vyhověti v některých jeho požadavcích, a 14. října poslal k nim v téže záležitosti Siticha Zedtwitze jako svého vyslance. V roce 1472 (18. srpna) obrátili se oni Kadanští, kteří byli před pěti lety ze svého rodného města vypověděni, k saským vévodům s prosbou, aby se u Jana z Lobkovic za ně přimluvili, aby jim vzhledem k míru uzavřenému v Německém Brodě dal za právo, při čemž popírali. že na výpravě křižové proti němu neměli účasti a jemu škody nečinili. Zda-li saští vévodové vyhnancům vyhověli, a potkalo-li se jejich zakročení s výsledkem, není známo.18) V roce 1474 byly nové rozmíšky se Sasy. Jakýsi Hegewald, který měl rozepři se saským šlechticem Götzem z Wolfersdorfu, dal se pod ochranu pana z Lobkovic a činil z Kadaně výpady na svého protivníka; brzy byli tím oba pohraniční sousedé do sporu zapleteni. Lze se též dočísti o poddaných Jana z Lobkovic, kteří byli r. 1475 v Ehrenfriedersdorfě zajati, ale rukojemstvím se osvobodili, a rovněž o kamenických měšťanech, kteří se octli v zajetí Lobkovicově. 8. června t. r. upomíná Jan Hasi- šteinský Friedricha Planka, vrchního a horního soudce v Scharfensteině, o dluh přejatý ručením. 6. července psala saská knížata ze Schellenberku králi českému, že chtí obeslati ustanovený rok ve sporu mezi nimi a Janem Hasišteinským, při čemž též pře mezní o lesy a vodstvo u panství Wolken- steina porovnány býti měly. Avšak vyjednávání, bylo-li vůbec jaké, minulo bez výsledku, a 24. listopadu 1475 stěžoval si Jan z Lobkovic znova do opětovaných jemu a jeho bratru od Sasů škod a do odpírání smírné po- rady, v níž by tyto spory byly urovnány. Asi bezprostředně na to následovalo zjevné vypuknutí rozbroje Janova se saskými knížaty, jimž se nabídl 6. prosince Beneš z Weitmühle v Cho- mútově za prostředníka. Avšak teprve z listu krále Vladislava II. saským knížatům ze dne 10. března 1476 dovídáme se, že mezi stranami zjednáno bylo příměří, a že si jim Jan z Lobkovic stěžuje do zajetí svého úředníka občany gayerskými. 17) Všecky zprávy, týkající se knížat saských, jakož i většina zpráv o Friedrichu ze Schönburka, čerpány jsou z uvedeného již častěji spisu Friedricha Bernaua »Hassen- stein«. Bernau měl totiž v úmyslu vydati veliké dílo o českých hradech a zámcích, zejména z německého území v Čechách, a za tím účelem konal pilná studia, zvláště též v hlavním státním archivu drážďanském (Haupt-Staats-Archiv Dresden). S celého pod- niku sešlo však pro nedostatek podpory se strany obecenstva. Přes to vydal Bernau ně- které monografie, z nichž jest i řečená o hradu Hassensteinu. Obsahuje zejména důležité, dosud neznámé zprávy o poměru pánů z Lobkovic ke knížatům saským. Str. 99 a násl. 18) Bernau: Hassenstein. Str. 100.
XI Poměr Janův k sousedním knížatům saským nebyl, jak se zdá, obzvlášť přátelský, na čemž hlavní spoluvinu měly asi časté spory jeho a občanů kadaňských s Friedrichem ze Schönburku, poddaným oněch knížat. 17) 10. září 1471 psal Jan z Lobkovic kurfürstu Arnoštovi a vévodovi Albrechtu Saskému stěžuje si, že vrchní v Scharfensteině zdráhá se mu vyhověti v některých jeho požadavcích, a 14. října poslal k nim v téže záležitosti Siticha Zedtwitze jako svého vyslance. V roce 1472 (18. srpna) obrátili se oni Kadanští, kteří byli před pěti lety ze svého rodného města vypověděni, k saským vévodům s prosbou, aby se u Jana z Lobkovic za ně přimluvili, aby jim vzhledem k míru uzavřenému v Německém Brodě dal za právo, při čemž popírali. že na výpravě křižové proti němu neměli účasti a jemu škody nečinili. Zda-li saští vévodové vyhnancům vyhověli, a potkalo-li se jejich zakročení s výsledkem, není známo.18) V roce 1474 byly nové rozmíšky se Sasy. Jakýsi Hegewald, který měl rozepři se saským šlechticem Götzem z Wolfersdorfu, dal se pod ochranu pana z Lobkovic a činil z Kadaně výpady na svého protivníka; brzy byli tím oba pohraniční sousedé do sporu zapleteni. Lze se též dočísti o poddaných Jana z Lobkovic, kteří byli r. 1475 v Ehrenfriedersdorfě zajati, ale rukojemstvím se osvobodili, a rovněž o kamenických měšťanech, kteří se octli v zajetí Lobkovicově. 8. června t. r. upomíná Jan Hasi- šteinský Friedricha Planka, vrchního a horního soudce v Scharfensteině, o dluh přejatý ručením. 6. července psala saská knížata ze Schellenberku králi českému, že chtí obeslati ustanovený rok ve sporu mezi nimi a Janem Hasišteinským, při čemž též pře mezní o lesy a vodstvo u panství Wolken- steina porovnány býti měly. Avšak vyjednávání, bylo-li vůbec jaké, minulo bez výsledku, a 24. listopadu 1475 stěžoval si Jan z Lobkovic znova do opětovaných jemu a jeho bratru od Sasů škod a do odpírání smírné po- rady, v níž by tyto spory byly urovnány. Asi bezprostředně na to následovalo zjevné vypuknutí rozbroje Janova se saskými knížaty, jimž se nabídl 6. prosince Beneš z Weitmühle v Cho- mútově za prostředníka. Avšak teprve z listu krále Vladislava II. saským knížatům ze dne 10. března 1476 dovídáme se, že mezi stranami zjednáno bylo příměří, a že si jim Jan z Lobkovic stěžuje do zajetí svého úředníka občany gayerskými. 17) Všecky zprávy, týkající se knížat saských, jakož i většina zpráv o Friedrichu ze Schönburka, čerpány jsou z uvedeného již častěji spisu Friedricha Bernaua »Hassen- stein«. Bernau měl totiž v úmyslu vydati veliké dílo o českých hradech a zámcích, zejména z německého území v Čechách, a za tím účelem konal pilná studia, zvláště též v hlavním státním archivu drážďanském (Haupt-Staats-Archiv Dresden). S celého pod- niku sešlo však pro nedostatek podpory se strany obecenstva. Přes to vydal Bernau ně- které monografie, z nichž jest i řečená o hradu Hassensteinu. Obsahuje zejména důležité, dosud neznámé zprávy o poměru pánů z Lobkovic ke knížatům saským. Str. 99 a násl. 18) Bernau: Hassenstein. Str. 100.
Strana XII
XII Jak z pozdější odpovědi (18. listopadu) knížat vysvítá, vyjednávalo se o těchto záležitostech častěji v Praze; v jiném dopise (12. ledna 1477) zmiňují se o stížnostech Janových týkajících se oloupení jeho poddaných poddanými saskými. Opětné řízení, k němuž král chtěl své vyslance poslati, bylo prý na obzoru, ale nový vpád z území Janova do Sas, při čemž obzvlášť poddaní kláštera Grünhainského v Königswaldě byli poškozeni, zmařil, jak se zdá, dorozumění mezi stranami opět na nějaký čas. Kurfürst Arnošt a vévoda Albrecht stěžovali si u krále Vladislava do- pisem ze dne 27. února 1477 a uváděli, že původcové vpádu bydleli v Eger- bergu u syna pana Buška z Vitzthuma a tu že měli svou spíži a také kořist uschovánu. Král obeslal na to pány z Vitzthuma k zodpovědnosti, a tito líčili příběh takto: V noci ze dne 9. na 10. únor okolo půlnoci přišlo jich prý pět koňmo a několik pěšky do krčmy u Egerberku bez jejich (Vitzthumů) vědomí a svolení, a jakmile se oni ještě v noci na hradě o tom dozvěděli, ihned dali rozkaz, aby příchozí byli zapuzeni a ni- koli přechováváni. Na to prý oni hned v noci odtáhli až na pět, kteří byli tak zmrzlí, že nemohli jíti ani krok. Tito byli teprve následujícího dne na saních odvezeni. Poddaný, jenž bez vůle pánů tyto lidi přijal, by ihned prý vsazen do věže a při výslechu se zapřísahal, že cizince nechtě dlouho vpustiti a teprve úpěnlivým prosbám spoutaných zajatců povolil, aby se mohli ohřáti a svoje rány obvázati. Toto vylíčení oznámil na to král 10. března 1477 saským knížatům. Vévoda Albrecht navrhl konečně porovnání sporů prostřednictvím císařovým nebo jiné spolehlivé instance, kdežto král Vladislav byl opět jen pro komissionální přelíčení v Mostě nebo Litoměřicích (6. listopadu 1477). Když však ani to nevedlo k cíli, rozhodla se saská knížata a napsala energicky 12. prosince 1477 Martinu Römerovi, svému jednateli v záleži- tostech s Janem z Lobkovic, s nímž nový rozbroj hrozil vypuknouti, že chopí se sami, nezjedná-li král jim práva, jiných ráznějších prostředkův. Avšak zdá se, že byl celý spor konečně přece smírně urovnán. Dle mocného listu vévody Albrechta z r. 1478 byly prý spory mezi ním a mnohými českými pány — též s Janem Hasišteinským z Lobkovic předloženy rozhodčímu výroku falckrabat Ludvíka a Jiřího.19) Mimo řečené již poselství Janovo byli Lobkovicové králi Vladislavovi i jinak nápomocni, zapůjčivše mu též nějakou summu peněz, začež jim král v roce 1481 listem daným v Praze 17. ledna připsal panství nad františkánským klášterem v Kadani. Jan rozšířil v r. 1483 tento klášter, jejž zřídili Kadanští v roce 1473, a byl od té doby považován za jeho zakladatele. 20) 19) Bernau: Hassenstein. Str. 103. (Pozn. 1.) 20) Bernau: Hassenstein. Str. 103.
XII Jak z pozdější odpovědi (18. listopadu) knížat vysvítá, vyjednávalo se o těchto záležitostech častěji v Praze; v jiném dopise (12. ledna 1477) zmiňují se o stížnostech Janových týkajících se oloupení jeho poddaných poddanými saskými. Opětné řízení, k němuž král chtěl své vyslance poslati, bylo prý na obzoru, ale nový vpád z území Janova do Sas, při čemž obzvlášť poddaní kláštera Grünhainského v Königswaldě byli poškozeni, zmařil, jak se zdá, dorozumění mezi stranami opět na nějaký čas. Kurfürst Arnošt a vévoda Albrecht stěžovali si u krále Vladislava do- pisem ze dne 27. února 1477 a uváděli, že původcové vpádu bydleli v Eger- bergu u syna pana Buška z Vitzthuma a tu že měli svou spíži a také kořist uschovánu. Král obeslal na to pány z Vitzthuma k zodpovědnosti, a tito líčili příběh takto: V noci ze dne 9. na 10. únor okolo půlnoci přišlo jich prý pět koňmo a několik pěšky do krčmy u Egerberku bez jejich (Vitzthumů) vědomí a svolení, a jakmile se oni ještě v noci na hradě o tom dozvěděli, ihned dali rozkaz, aby příchozí byli zapuzeni a ni- koli přechováváni. Na to prý oni hned v noci odtáhli až na pět, kteří byli tak zmrzlí, že nemohli jíti ani krok. Tito byli teprve následujícího dne na saních odvezeni. Poddaný, jenž bez vůle pánů tyto lidi přijal, by ihned prý vsazen do věže a při výslechu se zapřísahal, že cizince nechtě dlouho vpustiti a teprve úpěnlivým prosbám spoutaných zajatců povolil, aby se mohli ohřáti a svoje rány obvázati. Toto vylíčení oznámil na to král 10. března 1477 saským knížatům. Vévoda Albrecht navrhl konečně porovnání sporů prostřednictvím císařovým nebo jiné spolehlivé instance, kdežto král Vladislav byl opět jen pro komissionální přelíčení v Mostě nebo Litoměřicích (6. listopadu 1477). Když však ani to nevedlo k cíli, rozhodla se saská knížata a napsala energicky 12. prosince 1477 Martinu Römerovi, svému jednateli v záleži- tostech s Janem z Lobkovic, s nímž nový rozbroj hrozil vypuknouti, že chopí se sami, nezjedná-li král jim práva, jiných ráznějších prostředkův. Avšak zdá se, že byl celý spor konečně přece smírně urovnán. Dle mocného listu vévody Albrechta z r. 1478 byly prý spory mezi ním a mnohými českými pány — též s Janem Hasišteinským z Lobkovic předloženy rozhodčímu výroku falckrabat Ludvíka a Jiřího.19) Mimo řečené již poselství Janovo byli Lobkovicové králi Vladislavovi i jinak nápomocni, zapůjčivše mu též nějakou summu peněz, začež jim král v roce 1481 listem daným v Praze 17. ledna připsal panství nad františkánským klášterem v Kadani. Jan rozšířil v r. 1483 tento klášter, jejž zřídili Kadanští v roce 1473, a byl od té doby považován za jeho zakladatele. 20) 19) Bernau: Hassenstein. Str. 103. (Pozn. 1.) 20) Bernau: Hassenstein. Str. 103.
Strana XIII
XIII V rok 1483 spadá jmenování Bohuslava z Lobkovic, který právě tehdy meškal v Italii za svým vzděláním, proboštem vyšehradským. Bratři jeho chtěli pro něj vyplatiti některé statky proboštství vyšehradského a žádali k tomu povolení od krále, aby se to smělo státi bez jejich škody, když by Bohuslav dříve zemřel než oni; avšak způsobem neznámým s toho sešlo.21) S Friedrichem ze Schönburku, který měl v zástavě hrad kadaňský, a jemuž král Vladislav 13. září 1474 prodloužil trvání smlouvy do života jeho syna, měl Jan z Lobkovic, držitel zástavy města Kadaně, mnohé rozepře, které zaměstnávaly v letech 1482—1489 častěji královský ko- morní soud pražský. Friedrich z Schönburka si stěžoval, že se pan Hasi- šteinský protiví jeho cestnému a jak svým lidem, tak Kadaňským brání, aby je zapravovali; mimo to obviňoval Kadaňské, že mu jednu baštu u hradu zbořili, základní zdi podkopali a jemu také žádných poplatků nechtí odváděti. Naproti tomu požadovali měšťané, aby též pan z Schön- burka zapravoval šosovné z pozemků náležejících městu. Při jiném sporu (17. srpna 1482) mezi panem z Schönburka s jedné a Janem z Lobkovic a Kadaňskými s druhé strany jednalo se zase hlavně o meze a potvrzení, která měl vydati Schönburk za zapravené poplatky. Syt jsa patrně těchto ustavičných svárů, prodal Friedrich z Schön- burka v roce 1483 onen roční důchod 50 kop č. gr. na městě Kadani, který měl v deskách zemských po bratřích Friedrichu a Janovi ze Schön- burka, Jindřichovi z Plavna, a ten prodal týž důchod v r. 1489 za 1000 kop č. gr. Janovi z Lobkovic, zaručiv se zároveň svým hradem a panstvím Bečovem za správnost tohoto prodeje.22) Friedrich z Schönburku, který se již r. 1484 uvádí jako hejtman panství trutnovského, 1492 pak jako hejtman kraje královéhradeckého, vzdal se následkem toho ode dávna jemu náležející zástavy hradu kadaňského, které se ovšem opět dostalo Janovi z Lobkovic. Z rozmíšek, které měl pan Hasišteinský v této době se svými sa- skými sousedy, jest asi nejzajímavější rozepře s rytířem z Plavnic na Wiesenburku. Příslušníci tohoto saského šlechtice byli totiž na území pana z Lobkovic zajati a zavlečeni na hrad Engelsburg, aby byli donuceni k ně- jakému výkupnému. V odvetu zajal Plavnic tři kadaňské měšťany a vsadil je do vězení na Wiesenburku žádaje od nich rovněž výkupného. Jan Hasišteinský ujal se svých poddaných a chystal se k pomstě, až se 20. listopadu 1485 saská knížata Arnošt a Albrecht této záležitosti ujali a pana Hasišteinského vyzvali, aby vězně z Engelsburku ihned propustil, začež slíbili, že bezodkladně nařídí osvobození zajatých Kadaňských. Vý- sledek tohoto jednání není znám.23) Tomek. IX. 81. 22) Desky lenní. VI. 18. 147. [Bernau.] 23) Bernau: Hassenstein. Str. 106. 21)
XIII V rok 1483 spadá jmenování Bohuslava z Lobkovic, který právě tehdy meškal v Italii za svým vzděláním, proboštem vyšehradským. Bratři jeho chtěli pro něj vyplatiti některé statky proboštství vyšehradského a žádali k tomu povolení od krále, aby se to smělo státi bez jejich škody, když by Bohuslav dříve zemřel než oni; avšak způsobem neznámým s toho sešlo.21) S Friedrichem ze Schönburku, který měl v zástavě hrad kadaňský, a jemuž král Vladislav 13. září 1474 prodloužil trvání smlouvy do života jeho syna, měl Jan z Lobkovic, držitel zástavy města Kadaně, mnohé rozepře, které zaměstnávaly v letech 1482—1489 častěji královský ko- morní soud pražský. Friedrich z Schönburka si stěžoval, že se pan Hasi- šteinský protiví jeho cestnému a jak svým lidem, tak Kadaňským brání, aby je zapravovali; mimo to obviňoval Kadaňské, že mu jednu baštu u hradu zbořili, základní zdi podkopali a jemu také žádných poplatků nechtí odváděti. Naproti tomu požadovali měšťané, aby též pan z Schön- burka zapravoval šosovné z pozemků náležejících městu. Při jiném sporu (17. srpna 1482) mezi panem z Schönburka s jedné a Janem z Lobkovic a Kadaňskými s druhé strany jednalo se zase hlavně o meze a potvrzení, která měl vydati Schönburk za zapravené poplatky. Syt jsa patrně těchto ustavičných svárů, prodal Friedrich z Schön- burka v roce 1483 onen roční důchod 50 kop č. gr. na městě Kadani, který měl v deskách zemských po bratřích Friedrichu a Janovi ze Schön- burka, Jindřichovi z Plavna, a ten prodal týž důchod v r. 1489 za 1000 kop č. gr. Janovi z Lobkovic, zaručiv se zároveň svým hradem a panstvím Bečovem za správnost tohoto prodeje.22) Friedrich z Schönburku, který se již r. 1484 uvádí jako hejtman panství trutnovského, 1492 pak jako hejtman kraje královéhradeckého, vzdal se následkem toho ode dávna jemu náležející zástavy hradu kadaňského, které se ovšem opět dostalo Janovi z Lobkovic. Z rozmíšek, které měl pan Hasišteinský v této době se svými sa- skými sousedy, jest asi nejzajímavější rozepře s rytířem z Plavnic na Wiesenburku. Příslušníci tohoto saského šlechtice byli totiž na území pana z Lobkovic zajati a zavlečeni na hrad Engelsburg, aby byli donuceni k ně- jakému výkupnému. V odvetu zajal Plavnic tři kadaňské měšťany a vsadil je do vězení na Wiesenburku žádaje od nich rovněž výkupného. Jan Hasišteinský ujal se svých poddaných a chystal se k pomstě, až se 20. listopadu 1485 saská knížata Arnošt a Albrecht této záležitosti ujali a pana Hasišteinského vyzvali, aby vězně z Engelsburku ihned propustil, začež slíbili, že bezodkladně nařídí osvobození zajatých Kadaňských. Vý- sledek tohoto jednání není znám.23) Tomek. IX. 81. 22) Desky lenní. VI. 18. 147. [Bernau.] 23) Bernau: Hassenstein. Str. 106. 21)
Strana XIV
Okolo 18. června r. 1487 vykonal Jan z Lobkovic opět cestu v zá- ležitostech králových přes Benátky do Říma, kamž byl vyslán s panem Půtou Švihovským z Risenberka, aby složili papeži Innocentiovi VIII. ob- vyklý slib poslušenství krále Vladislava jakožto křesťanského panovníka, začež mu papež přiznal dlouho žádaný titul krále českého.24) O této cestě zmiňuje se Lobkovic dvakrát ve svém Putování. Nej- prve (48a) vyprávěje o klenotech, které dostali Benátčané od císaře caři- hradského: »A já je vidal sem již podvakrát« (totiž r. 1487 a 1493 a podruhé (96a) mluvě o roušce, kterou podala sv. Veronika Kristovi: » . . . kterážto se v Římě ukazuje podnes, kterúž sa v Římě viděl sem.« Jan z Lobkovic byl přes svůj přátelský poměr ku králi Jiřímu jako jeho předkové horlivý katolík, jemuž vzrůst novot u věcech víry uvnitř jeho území nijak nebyl vhod. Vymohl si tudíž tehdy zároveň na papeži Innocentiovi VIII. breve, jímž mu na jeho stížnosti uděleno právo (14. čer- vence 1487), aby zakročil na svém území proti vzmáhajícímu se počtu schismatikův a haeretikův. 29. pak téhož měsíce udělil papež také odpustky 10 let a 10 týdnů těm, kdož by v určitých dobách přišli konat pobožnost do františkánského kostela u města Kadaně, jejž, jak shora řečeno, znova zřídil Jan Hasi- šteinský. 25) Zatím vznikl mezi ním a bratry jeho Mikulášem a Bohuslavem (Jaroslav byl již před rokem 1490 bez dědiců zemřel) spor, »což se do- týče hajtmanstvie Kadaňského a také některých užitkuov k tomu, kteréž jsú témuž panu Janovi od krále Jiřího zapsáni v tisíci zlatých«. Král roz- hodl v této při takto: »Když by Pán Buoh pana Jana smrti neuchoval, aby dědici a budúcí jeho povinni byli s panem Mikulášem a panem Bohu- slavem nebo dědici jejich budúcími o ten tisíc zlatých, kterýž na ty užitky mají do vyplacenie toho majestátu, o to se rozděliti, a dokavadž by těch tisíc zlatých jim dáno nebylo, aby také ty užitky mezi sebú rozdělili.« 26) Zástava kadaňská a mimo ni též dědičný hrad Hasištein zůstaly jměním všech Lobkoviců společným, kdežto o ostatní statky zděděné roz- dělili se bratři hned následujícího roku 1490 (22. června). Zachována cedule dílčí, dle níž »Jan za díl svuoj otcovský, bratrský a dědický míti má dědiny dole psané: totiž Obříství, tvrz dvuor popl., ves, dvory kmetcí s platem; v Klech, v Libiši, v Huoherce, v Velikevsi, v Březanech, v Střezové, v Ulhošticích, vsi, dvory km. s pl., což tu měli; v Třebčicích Rozlezlých dvory km. s pl., což sau tu spolu měli; v Bla- hnově, v Hochtani vsi, dvory km. s pl.; v Radičevsi dvory km. s pl., což sú tu měli, s podacím kostelním; v Okúnově dvuor km. s pl., na kte- rémž sedí Hechs, se všemi lesy tu, se všemi platy holými i komorními, kte- Palacký. V. 1. 272. Tomek X. 112 a 113. Bernau: Hassenstein. Str. 109. 26) Archiv č. IX. 498. 24) 25)
Okolo 18. června r. 1487 vykonal Jan z Lobkovic opět cestu v zá- ležitostech králových přes Benátky do Říma, kamž byl vyslán s panem Půtou Švihovským z Risenberka, aby složili papeži Innocentiovi VIII. ob- vyklý slib poslušenství krále Vladislava jakožto křesťanského panovníka, začež mu papež přiznal dlouho žádaný titul krále českého.24) O této cestě zmiňuje se Lobkovic dvakrát ve svém Putování. Nej- prve (48a) vyprávěje o klenotech, které dostali Benátčané od císaře caři- hradského: »A já je vidal sem již podvakrát« (totiž r. 1487 a 1493 a podruhé (96a) mluvě o roušce, kterou podala sv. Veronika Kristovi: » . . . kterážto se v Římě ukazuje podnes, kterúž sa v Římě viděl sem.« Jan z Lobkovic byl přes svůj přátelský poměr ku králi Jiřímu jako jeho předkové horlivý katolík, jemuž vzrůst novot u věcech víry uvnitř jeho území nijak nebyl vhod. Vymohl si tudíž tehdy zároveň na papeži Innocentiovi VIII. breve, jímž mu na jeho stížnosti uděleno právo (14. čer- vence 1487), aby zakročil na svém území proti vzmáhajícímu se počtu schismatikův a haeretikův. 29. pak téhož měsíce udělil papež také odpustky 10 let a 10 týdnů těm, kdož by v určitých dobách přišli konat pobožnost do františkánského kostela u města Kadaně, jejž, jak shora řečeno, znova zřídil Jan Hasi- šteinský. 25) Zatím vznikl mezi ním a bratry jeho Mikulášem a Bohuslavem (Jaroslav byl již před rokem 1490 bez dědiců zemřel) spor, »což se do- týče hajtmanstvie Kadaňského a také některých užitkuov k tomu, kteréž jsú témuž panu Janovi od krále Jiřího zapsáni v tisíci zlatých«. Král roz- hodl v této při takto: »Když by Pán Buoh pana Jana smrti neuchoval, aby dědici a budúcí jeho povinni byli s panem Mikulášem a panem Bohu- slavem nebo dědici jejich budúcími o ten tisíc zlatých, kterýž na ty užitky mají do vyplacenie toho majestátu, o to se rozděliti, a dokavadž by těch tisíc zlatých jim dáno nebylo, aby také ty užitky mezi sebú rozdělili.« 26) Zástava kadaňská a mimo ni též dědičný hrad Hasištein zůstaly jměním všech Lobkoviců společným, kdežto o ostatní statky zděděné roz- dělili se bratři hned následujícího roku 1490 (22. června). Zachována cedule dílčí, dle níž »Jan za díl svuoj otcovský, bratrský a dědický míti má dědiny dole psané: totiž Obříství, tvrz dvuor popl., ves, dvory kmetcí s platem; v Klech, v Libiši, v Huoherce, v Velikevsi, v Březanech, v Střezové, v Ulhošticích, vsi, dvory km. s pl., což tu měli; v Třebčicích Rozlezlých dvory km. s pl., což sau tu spolu měli; v Bla- hnově, v Hochtani vsi, dvory km. s pl.; v Radičevsi dvory km. s pl., což sú tu měli, s podacím kostelním; v Okúnově dvuor km. s pl., na kte- rémž sedí Hechs, se všemi lesy tu, se všemi platy holými i komorními, kte- Palacký. V. 1. 272. Tomek X. 112 a 113. Bernau: Hassenstein. Str. 109. 26) Archiv č. IX. 498. 24) 25)
Strana XV
XV rýmžkolivěk právo mají, s dědinami, lukami, lesy, potoky, řekami, rybníky, horami, doly, kurmi, vajci, robotami, s podacími kostelními, s panstvím v Tajnci a což k tomu přisluší a s podacím kostelním u oltáře sv. Urbana na zámku Pražském; manství v Brusech; it. rybník hořejší nad Kralupy; it. rybník řečený Kruptajch; it. lauku pod Arndorfem i s tím hájkem; it. Pušov i s lukami Pušovskými; it. lauka řečená Santvis; it. les řečený Pušov a Okúnovské lesy i se vší zvolí, což k tomu přisluší, s plným pan- stvím, tak totiž, kteréžkoli dědiny svrchu jmenované jsú manské nebo manské věci, ty před saud býti nemají, a také že nadepsaný Jan a jjeho) dědici) všecky platy komorní platiti má osobám, kterýmžkolivěk zapsány jsú, bez škody dole jmenovaných bratří a jich dědicuov.« Mikuláš obdržel panství Údlici a Přísečníci, Bohuslav Březno a Kralupy. 27) 15. dubna 1493 podnikl Jan Hasišteinský řídě se jednak zářivým příkladem bratra svého Bohuslava, proslulého cestovatele a humanisty, jednak vyhovuje své nábožné touze spatřiti místa života a mučennické smrti Spasitelovy, (dovídáme se tak nepřímo z jeho cestopisu samého na místě, kde vypravuje o mohamedánech »pohanech«, zmiňuje se o Mekce: »A Turci a pohané tam jezdí a chodí na paut k Machometovi a jeho hrobu, též jako my křesťané putujem do Jeruzalema k božímu hrobu« [171a]) cestu do Svaté Země z Kadaně, odkudž nejprve jel do Chýš pro pana Jetřicha z Gutšteina.28) Z Čech dali se koňmo přes Bavory (2a, 2b), Tyroly (3a, 3b) a panství benátské (4a) do Benátek, kdež pobyli od 5. května (4. hod. odp.) do 30. května (4b—22b). Patronovi galeje zaplatil každý poutník 50 dukátů za plavbu do Svaté Země a zpět, za celé zaopatření a hlavní poplatky na této cestě. 1. června, v sobotu před sv. Trojicí, vyjeli poutníci (mezi nimi mimo Lobkovice a pana Gutšteina ještě šest Čechův [162a]) z přístavu benátského. Lob- kovic navštívil cestou Zadar (Jadro, vlašsky Zara,) 7.— 8. června (24b—27b) ostrov Lesinu 9.—10. června (29b—30a), Dubrovník (vlašsky Ragusa) 12.—13. června (31b—35a), město Korfu na ostrově téhož jména 15. až 16. června (39b—40a), město Modon na jihu poloostrova Moree 21. až 22. června (41b—42b), ostrov Candii 25.—27. června (44b—49a), ostrov Rhodos 28.—30. června (53a—65b) a ostrov Cypr 3.—5. července (67b—73a). 27) Archiv č. V. 542. 28) Jetřich pocházel ze staropanského rodu z Gutšteina nebo Gutenšteina, který vzal původ svůj z rodu Hroznatovcův a jméno má po bývalém hradě Gutšteinu u Bezdružic na Plzeňsku. Jetřich byl jedním z pěti synů Buriana Bohatého z Gutšteina, kteří v Čechách, v Bavorsku a Sasku nechvalně prosluli svou bujností a násilnými skutky. Mimo jiné svářil se jetřich se Šliky pro hrad Kynšperk, později pak r. 1510 ztratil Tachov a Kynžvart pro své přečiny proti právu a platným řádům. Pokoření svého dlouho nepřežil zemřev r. 1513.
XV rýmžkolivěk právo mají, s dědinami, lukami, lesy, potoky, řekami, rybníky, horami, doly, kurmi, vajci, robotami, s podacími kostelními, s panstvím v Tajnci a což k tomu přisluší a s podacím kostelním u oltáře sv. Urbana na zámku Pražském; manství v Brusech; it. rybník hořejší nad Kralupy; it. rybník řečený Kruptajch; it. lauku pod Arndorfem i s tím hájkem; it. Pušov i s lukami Pušovskými; it. lauka řečená Santvis; it. les řečený Pušov a Okúnovské lesy i se vší zvolí, což k tomu přisluší, s plným pan- stvím, tak totiž, kteréžkoli dědiny svrchu jmenované jsú manské nebo manské věci, ty před saud býti nemají, a také že nadepsaný Jan a jjeho) dědici) všecky platy komorní platiti má osobám, kterýmžkolivěk zapsány jsú, bez škody dole jmenovaných bratří a jich dědicuov.« Mikuláš obdržel panství Údlici a Přísečníci, Bohuslav Březno a Kralupy. 27) 15. dubna 1493 podnikl Jan Hasišteinský řídě se jednak zářivým příkladem bratra svého Bohuslava, proslulého cestovatele a humanisty, jednak vyhovuje své nábožné touze spatřiti místa života a mučennické smrti Spasitelovy, (dovídáme se tak nepřímo z jeho cestopisu samého na místě, kde vypravuje o mohamedánech »pohanech«, zmiňuje se o Mekce: »A Turci a pohané tam jezdí a chodí na paut k Machometovi a jeho hrobu, též jako my křesťané putujem do Jeruzalema k božímu hrobu« [171a]) cestu do Svaté Země z Kadaně, odkudž nejprve jel do Chýš pro pana Jetřicha z Gutšteina.28) Z Čech dali se koňmo přes Bavory (2a, 2b), Tyroly (3a, 3b) a panství benátské (4a) do Benátek, kdež pobyli od 5. května (4. hod. odp.) do 30. května (4b—22b). Patronovi galeje zaplatil každý poutník 50 dukátů za plavbu do Svaté Země a zpět, za celé zaopatření a hlavní poplatky na této cestě. 1. června, v sobotu před sv. Trojicí, vyjeli poutníci (mezi nimi mimo Lobkovice a pana Gutšteina ještě šest Čechův [162a]) z přístavu benátského. Lob- kovic navštívil cestou Zadar (Jadro, vlašsky Zara,) 7.— 8. června (24b—27b) ostrov Lesinu 9.—10. června (29b—30a), Dubrovník (vlašsky Ragusa) 12.—13. června (31b—35a), město Korfu na ostrově téhož jména 15. až 16. června (39b—40a), město Modon na jihu poloostrova Moree 21. až 22. června (41b—42b), ostrov Candii 25.—27. června (44b—49a), ostrov Rhodos 28.—30. června (53a—65b) a ostrov Cypr 3.—5. července (67b—73a). 27) Archiv č. V. 542. 28) Jetřich pocházel ze staropanského rodu z Gutšteina nebo Gutenšteina, který vzal původ svůj z rodu Hroznatovcův a jméno má po bývalém hradě Gutšteinu u Bezdružic na Plzeňsku. Jetřich byl jedním z pěti synů Buriana Bohatého z Gutšteina, kteří v Čechách, v Bavorsku a Sasku nechvalně prosluli svou bujností a násilnými skutky. Mimo jiné svářil se jetřich se Šliky pro hrad Kynšperk, později pak r. 1510 ztratil Tachov a Kynžvart pro své přečiny proti právu a platným řádům. Pokoření svého dlouho nepřežil zemřev r. 1513.
Strana XVI
V sobotu 7. července přistáli poutníci u Svaté Země proti městu Jaffě (74a), v úterý pak 23. července před polednem dorazili po různých nesnázích do Jerusalema (84a). V Jerusalemě meškal Lobkovic od 23. července do 1. srpna a na- vštěvoval v této době sanctuaria a památná místa tamní i vůkolní pod- nikaje s ostatními poutníky časté vycházky do okolí. Na cestu zpáteční vyplula galej s poutníky od města Jaffy 7. srpna (140a) a kotvila opět na Cypru u města Misso 11.—13. srpna (140b—141a) na Rhodu 22.—26. srpna (142a—143a), na Candii 28.—31. srpna (143a— 143b) V přístavě u města Modonu byli poutníci 7. září (145b), u města Korfu 16. září (146a), u městečka Lesiny 20. září (147a), u ostrova Solty 21. září (147b), u města Zadru 23. září (150a), u města Poreče (vlašsky Parenzo) 28. září (155b). V městě Poreči objednal patron Lobkovicovi a některým jeho soudruhům barku (156b), aby je dříve dovezla do Benátek. Zaplativše každý 6 dukátů vsedli na loďku a přijeli 29. září k městu Nova Civitas (156b). Po šťastně přestálém nebezpečí připluli poutníci 30. září do pří- stavu benátského. Pobyvše 1., 2. a 3. října v Benátkách, odpluli na barce do městečka Mastris (= Mestre) (158b), kde měli koně, odtud pak vrátili se téměř stejnou cestou, jakou jeli do Benátek, do svých domovův. Jan z Lobkovic přijel do Kadaně ve středu 30. října okolo osmé hodiny ve- černí (159a). Ve Svaté Zemi vyměřil, kolik krokův učinil Kristus od domu Pilá- tova k místu, kde byl ukřižován, a po svém návratu shledal prý stejnou vzdálenost od kadaňské radnice k františkánskému kostelu před městem. 29) Brzy též po návratu z pouti Lobkovicovy do Svaté Země ozval se opět hlomoz zbraní v okolí hradu. Jakub Oleschauer, měštan lipský, byl jak se zdá, na území Jana Hasišteinského oloupen nebo poškozen a při- kročil, poněvadž ihned nedostal náhrady, k oblíbenému ještě tehdy vše- obecně prostředku svépomoci. »Jhan von Hassenstein« i město Kadař dostali od něho list odpovědný, který měl místo data charakteristická slova »Gegeben im walde, Hütt euch alsbalde." Po hrozbě následoval brzy i skutek; na blízku Lipska přepadl Ole- schauer několik kadaňských měšťanů, patrně cestujících kupců, a oloupii je. Tu vzchopil se Hasišteinský a jeho četní a mocní přívrženci, aby vy- nutili na vévodovi saském náhradu, a z toho důvodu vypověděl Jan z Lob- kovic již 13. listopadu r. 1494 vévodovi Jiřímu Saskému boj. 30) V následu- jících dnech došlo dvora vévody saského neméně než 38 přípisů českých pánův a rytířův, kteří žádali, aby vévoda byl nápomocen k zjednání ná- hrady za uloupené zboží, poněvadž prý pisatelé listů s Hasišteinským jsou 31) Vzhledem tak spojeni a svorní, že by mu nemohli odepříti pomoci a přispění. 29) 30) 31) Bernau: Hassenstein. Str. 109. Bernau: Hassenstein. Str. 110. Bernau: Hassenstein. Str. 111.
V sobotu 7. července přistáli poutníci u Svaté Země proti městu Jaffě (74a), v úterý pak 23. července před polednem dorazili po různých nesnázích do Jerusalema (84a). V Jerusalemě meškal Lobkovic od 23. července do 1. srpna a na- vštěvoval v této době sanctuaria a památná místa tamní i vůkolní pod- nikaje s ostatními poutníky časté vycházky do okolí. Na cestu zpáteční vyplula galej s poutníky od města Jaffy 7. srpna (140a) a kotvila opět na Cypru u města Misso 11.—13. srpna (140b—141a) na Rhodu 22.—26. srpna (142a—143a), na Candii 28.—31. srpna (143a— 143b) V přístavě u města Modonu byli poutníci 7. září (145b), u města Korfu 16. září (146a), u městečka Lesiny 20. září (147a), u ostrova Solty 21. září (147b), u města Zadru 23. září (150a), u města Poreče (vlašsky Parenzo) 28. září (155b). V městě Poreči objednal patron Lobkovicovi a některým jeho soudruhům barku (156b), aby je dříve dovezla do Benátek. Zaplativše každý 6 dukátů vsedli na loďku a přijeli 29. září k městu Nova Civitas (156b). Po šťastně přestálém nebezpečí připluli poutníci 30. září do pří- stavu benátského. Pobyvše 1., 2. a 3. října v Benátkách, odpluli na barce do městečka Mastris (= Mestre) (158b), kde měli koně, odtud pak vrátili se téměř stejnou cestou, jakou jeli do Benátek, do svých domovův. Jan z Lobkovic přijel do Kadaně ve středu 30. října okolo osmé hodiny ve- černí (159a). Ve Svaté Zemi vyměřil, kolik krokův učinil Kristus od domu Pilá- tova k místu, kde byl ukřižován, a po svém návratu shledal prý stejnou vzdálenost od kadaňské radnice k františkánskému kostelu před městem. 29) Brzy též po návratu z pouti Lobkovicovy do Svaté Země ozval se opět hlomoz zbraní v okolí hradu. Jakub Oleschauer, měštan lipský, byl jak se zdá, na území Jana Hasišteinského oloupen nebo poškozen a při- kročil, poněvadž ihned nedostal náhrady, k oblíbenému ještě tehdy vše- obecně prostředku svépomoci. »Jhan von Hassenstein« i město Kadař dostali od něho list odpovědný, který měl místo data charakteristická slova »Gegeben im walde, Hütt euch alsbalde." Po hrozbě následoval brzy i skutek; na blízku Lipska přepadl Ole- schauer několik kadaňských měšťanů, patrně cestujících kupců, a oloupii je. Tu vzchopil se Hasišteinský a jeho četní a mocní přívrženci, aby vy- nutili na vévodovi saském náhradu, a z toho důvodu vypověděl Jan z Lob- kovic již 13. listopadu r. 1494 vévodovi Jiřímu Saskému boj. 30) V následu- jících dnech došlo dvora vévody saského neméně než 38 přípisů českých pánův a rytířův, kteří žádali, aby vévoda byl nápomocen k zjednání ná- hrady za uloupené zboží, poněvadž prý pisatelé listů s Hasišteinským jsou 31) Vzhledem tak spojeni a svorní, že by mu nemohli odepříti pomoci a přispění. 29) 30) 31) Bernau: Hassenstein. Str. 109. Bernau: Hassenstein. Str. 110. Bernau: Hassenstein. Str. 111.
Strana XVII
XVII k tomu prohlásil Jan, vévoda saský, 15. června 1495, že spory mezi vévodou Jiřím a Janem, pánem na Hasišteině a Kadani, mají býti prostřednictvím jeho a jeho bratra kurfürsta Friedricha co nejdříve urovnány. 32) Zajímavá jest ještě podrobnost z tohoto rozbroje, že také s české strany vypověděl jakýsi »Jhan Schtibor« za Jana z Lobkovic nepřátelství vévodovi Jiřímu Saskému 1496 ve středu před sv. Jakubem. Také jeho list měl zvláštní datum: »Geben im ffeld, im schtrauch, im wald ; eſs wierth, ob got will, peſser pald..33) V roce 1497 měl Jan z Lobkovic dva spory: první s poddaným kadaňským Jakubem Pehmem o list výhostní. Tento vinil totiž pana Hasi- šteinského, že mu list výhostní strhal dokládaje se svědectví Žateckých, že mu bratr Janův Mikuláš list výhostní vydal. Král rozhodl ve prospěch Pehmův.34) Druhou při měl s Kuncem Probstem, který jej pohnal před krále. Lobkovic poslal na místě svém Jiříka Gfeléře, soudruha z pouti do Svaté země, s mocí. »Ježto Kunc Probst puovod k svému právu jest nestál, z té příčiny JMt ráčil dáti panu Janovi Hasišteinskému pohnanému za právo ustané..35) R. 1499 připsány životy na městě Kadani Bohuslavovi z Lobkovic a Janovi, bratru jeho, a sirotkům nebožtíka Mikuláše, bratra jich,36) a r. 1500. prodlouženo trvání smlouvy, dle které drželi Lobkovicové Kadaň za peníze, půjčené králi, na dalších 25 let,37) a ujednáno, »aby s Kadaně, města i zámku, splacováni nebyli leč od krále samého.«38) S počátku měli se Jan a Bohuslav ke svým novým poddaným na Kadani laskavě: na jejich přímluvu bylo jim (Kadaňským) 15. února 1501 králem Vladislavem II. obnoveno právo na míli okolo města proti sedlákům některým, kteří tu zakládali vinice a vína šenkovali; 39) avšak nedlouho na to, v době obecného téměř rozhořčení proti pánům a rytířstvu, dal se i Jan z Lobkovic strhnouti proudem doby, dav podnět Kadaňským k různým nespokojenostem. Král rozkázal Kadaňským, aby se synu Jana Hasištein- ského Jaroslavovi zavázali slibem věrnosti. Kadaňští však tomuto rozkazu nepřikládali váhy, a proto hleděl Jan na podzim r. 1504 prostřednictvím svého bratra Bohuslava na králi vymoci, aby byli Kadaňští k splnění jeho vůle donuceni. Zároveň měl Bohuslav ještě jinou záležitost u krále vyříditi. Jan začal si totiž hrad důkladněji opevňovati, dostav k tomu účelu od krále 33) 34 35 36) 37) 38) 32) Bernau: Hassenstein. Str. 111. Bernau: Hassenstein. Str. 111. (Pozn. 2.) Archiv č. X. 477. Archiv č. X. 486. Archiv č. VI. 576. Archiv č. VI. 584. Archiv č. VI. 587. II
XVII k tomu prohlásil Jan, vévoda saský, 15. června 1495, že spory mezi vévodou Jiřím a Janem, pánem na Hasišteině a Kadani, mají býti prostřednictvím jeho a jeho bratra kurfürsta Friedricha co nejdříve urovnány. 32) Zajímavá jest ještě podrobnost z tohoto rozbroje, že také s české strany vypověděl jakýsi »Jhan Schtibor« za Jana z Lobkovic nepřátelství vévodovi Jiřímu Saskému 1496 ve středu před sv. Jakubem. Také jeho list měl zvláštní datum: »Geben im ffeld, im schtrauch, im wald ; eſs wierth, ob got will, peſser pald..33) V roce 1497 měl Jan z Lobkovic dva spory: první s poddaným kadaňským Jakubem Pehmem o list výhostní. Tento vinil totiž pana Hasi- šteinského, že mu list výhostní strhal dokládaje se svědectví Žateckých, že mu bratr Janův Mikuláš list výhostní vydal. Král rozhodl ve prospěch Pehmův.34) Druhou při měl s Kuncem Probstem, který jej pohnal před krále. Lobkovic poslal na místě svém Jiříka Gfeléře, soudruha z pouti do Svaté země, s mocí. »Ježto Kunc Probst puovod k svému právu jest nestál, z té příčiny JMt ráčil dáti panu Janovi Hasišteinskému pohnanému za právo ustané..35) R. 1499 připsány životy na městě Kadani Bohuslavovi z Lobkovic a Janovi, bratru jeho, a sirotkům nebožtíka Mikuláše, bratra jich,36) a r. 1500. prodlouženo trvání smlouvy, dle které drželi Lobkovicové Kadaň za peníze, půjčené králi, na dalších 25 let,37) a ujednáno, »aby s Kadaně, města i zámku, splacováni nebyli leč od krále samého.«38) S počátku měli se Jan a Bohuslav ke svým novým poddaným na Kadani laskavě: na jejich přímluvu bylo jim (Kadaňským) 15. února 1501 králem Vladislavem II. obnoveno právo na míli okolo města proti sedlákům některým, kteří tu zakládali vinice a vína šenkovali; 39) avšak nedlouho na to, v době obecného téměř rozhořčení proti pánům a rytířstvu, dal se i Jan z Lobkovic strhnouti proudem doby, dav podnět Kadaňským k různým nespokojenostem. Král rozkázal Kadaňským, aby se synu Jana Hasištein- ského Jaroslavovi zavázali slibem věrnosti. Kadaňští však tomuto rozkazu nepřikládali váhy, a proto hleděl Jan na podzim r. 1504 prostřednictvím svého bratra Bohuslava na králi vymoci, aby byli Kadaňští k splnění jeho vůle donuceni. Zároveň měl Bohuslav ještě jinou záležitost u krále vyříditi. Jan začal si totiž hrad důkladněji opevňovati, dostav k tomu účelu od krále 33) 34 35 36) 37) 38) 32) Bernau: Hassenstein. Str. 111. Bernau: Hassenstein. Str. 111. (Pozn. 2.) Archiv č. X. 477. Archiv č. X. 486. Archiv č. VI. 576. Archiv č. VI. 584. Archiv č. VI. 587. II
Strana XVIII
XVIII 600 kop. Ačkoli již napřed tušil, že by si Kadaňští mohli jeho počínání ve zlé vykládati, a proto zároveň krále žádal, aby jej zvláštním mandátem k opevňování přímo vybídl a rovněž Kadaňským na jevo dal, že mají také oni své město lépe ohraditi za příčinou zbrojení sousedních knížat saských, pohlíželi naň Kadaňští přes to přese vše s velikou nedůvěrou, obávajíce se podobného útisku, jaký se nedávno stal sousedům jich Loket- ským od Šlikův. Proto žádosti Janově stran slibu věrnosti synu jeho Jaro- slavovi nebylo ještě ani následujícího roku 1505 Kadaňskými vyhověno, ačkoli z královského listu ze dne 4. srpna 1505 vysvítá, že král žádost Lobkovicovu příznivě vyřídil. Ještě v roce 1506 dovolávali se páni z Lob- kovic prostřednictví králova v této své záležitosti. Za to s velikým úsilím chopili se Kadanští králova vyzvání stran opevňování města a ohrazovali se proti hradu tak, že vzbudili obavu hradního pána; Jan stěžoval si proto u krále, a Bohuslav podporoval 14. listopadu 1506 znova svou přímluvou bratrovu prosbu, poukazuje na to, jak jest nebezpečno kadaňský hrad královský městskými baštami tak dáti obehnati, aby byl spíše v moci měšťanů než krále samého. Vzájemné třenice trvaly od té doby dále; v jednom listě s počátku r. 1507 nazývá Bohuslav Kadaňské »odbojníky« (rebelly), kteří jsou proti Lobkovicům nepřátelského smýšlení a již prý je (Lobkovice) u krále očernili, jako by zamýšleli podobně jako Šlikové od koruny české se odtrhnouti a Sasům dáti se pod ochranu. Proto žádal 15. června t. r. svého přítele Augustina z Olomúce a 31. července také »ve jménu celého domu Lobkoviců« Jana Filipce z Vražic, požívajícího značného vlivu u dvora, bývalého to biskupa varaždínského, v tu dobu pak bosáckého mnicha, který byl svého času slavným diplomatem, aby se ujali jejich rodu u krále. Pro tyto nesváry vypověděli Kadaňští svou ochranu Milžanským i jiným, kteří náleželi pod moc Krištofa Hupfaufa z Milžan, poddaného pánů z Lobkovic, začež také on zbavil je v r. 1508 všech závazků vůči Kadaňským. Spor mezi Kadaňskými a Hupfaufem, který měl v Neudörflu, Burgstadtlu a Čachovicích statky, byl sice 29. ledna 1509 Janem z Lob- kovic urovnán, avšak roztržka mezi majitelem zástavy kadaňské a měšťany stala se brzy nesmířitelnou, takže král, aby učinil konec ustavičným vzá- jemným žalobám a stížnostem, dal konečně 1511 z Pešti Kadaňským pí- semně na jevo, za jakých podmínek mohli by hrad, náležející Janovi Hasišteinskému z Lobkovic, sami ve svou správu převzíti.40) Ale ještě o vánocích téhož roku 1511 měl Jan novou prudkou roz- tržku s Kadaňskými. »Toho léta« totiž »v auterý před božím narozením (23. pros.) pan Hasišteinský poslal raddy sadit Kadaňským a tu vzav jim 39) Archiv č. VI. 587. 40) Bernau: Hassenstein. Str. 112 a násl. Karel Vinařický: Pana Bohuslava Hasišteinského z Lobkovic věk a spisy vybrané. R. 1836. Str. LV.
XVIII 600 kop. Ačkoli již napřed tušil, že by si Kadaňští mohli jeho počínání ve zlé vykládati, a proto zároveň krále žádal, aby jej zvláštním mandátem k opevňování přímo vybídl a rovněž Kadaňským na jevo dal, že mají také oni své město lépe ohraditi za příčinou zbrojení sousedních knížat saských, pohlíželi naň Kadaňští přes to přese vše s velikou nedůvěrou, obávajíce se podobného útisku, jaký se nedávno stal sousedům jich Loket- ským od Šlikův. Proto žádosti Janově stran slibu věrnosti synu jeho Jaro- slavovi nebylo ještě ani následujícího roku 1505 Kadaňskými vyhověno, ačkoli z královského listu ze dne 4. srpna 1505 vysvítá, že král žádost Lobkovicovu příznivě vyřídil. Ještě v roce 1506 dovolávali se páni z Lob- kovic prostřednictví králova v této své záležitosti. Za to s velikým úsilím chopili se Kadanští králova vyzvání stran opevňování města a ohrazovali se proti hradu tak, že vzbudili obavu hradního pána; Jan stěžoval si proto u krále, a Bohuslav podporoval 14. listopadu 1506 znova svou přímluvou bratrovu prosbu, poukazuje na to, jak jest nebezpečno kadaňský hrad královský městskými baštami tak dáti obehnati, aby byl spíše v moci měšťanů než krále samého. Vzájemné třenice trvaly od té doby dále; v jednom listě s počátku r. 1507 nazývá Bohuslav Kadaňské »odbojníky« (rebelly), kteří jsou proti Lobkovicům nepřátelského smýšlení a již prý je (Lobkovice) u krále očernili, jako by zamýšleli podobně jako Šlikové od koruny české se odtrhnouti a Sasům dáti se pod ochranu. Proto žádal 15. června t. r. svého přítele Augustina z Olomúce a 31. července také »ve jménu celého domu Lobkoviců« Jana Filipce z Vražic, požívajícího značného vlivu u dvora, bývalého to biskupa varaždínského, v tu dobu pak bosáckého mnicha, který byl svého času slavným diplomatem, aby se ujali jejich rodu u krále. Pro tyto nesváry vypověděli Kadaňští svou ochranu Milžanským i jiným, kteří náleželi pod moc Krištofa Hupfaufa z Milžan, poddaného pánů z Lobkovic, začež také on zbavil je v r. 1508 všech závazků vůči Kadaňským. Spor mezi Kadaňskými a Hupfaufem, který měl v Neudörflu, Burgstadtlu a Čachovicích statky, byl sice 29. ledna 1509 Janem z Lob- kovic urovnán, avšak roztržka mezi majitelem zástavy kadaňské a měšťany stala se brzy nesmířitelnou, takže král, aby učinil konec ustavičným vzá- jemným žalobám a stížnostem, dal konečně 1511 z Pešti Kadaňským pí- semně na jevo, za jakých podmínek mohli by hrad, náležející Janovi Hasišteinskému z Lobkovic, sami ve svou správu převzíti.40) Ale ještě o vánocích téhož roku 1511 měl Jan novou prudkou roz- tržku s Kadaňskými. »Toho léta« totiž »v auterý před božím narozením (23. pros.) pan Hasišteinský poslal raddy sadit Kadaňským a tu vzav jim 39) Archiv č. VI. 587. 40) Bernau: Hassenstein. Str. 112 a násl. Karel Vinařický: Pana Bohuslava Hasišteinského z Lobkovic věk a spisy vybrané. R. 1836. Str. LV.
Strana XIX
XIX pečet i klíče podal jim nějakých artikuluov nepříjemných i nechtěl jim jich zase vrátiti.« Kadaňští odvolali se k regentům, kteří ujavše se této záležitosti, sadili Kadaňským novou radu a položili oběma stranám stání o suchých dnech postních. »I vyhráli Kadaňští proti pánu svému.«41) Ještě rok před svou smrtí měl Jan spor s panenským klášterem Týneckým r. 1516. Osobovalť si fundátorství nad tímto klášterem, které prý mu po dědu Jaroslavovi Plichtě z Žerotína náleží, a proto poslal do městečka Týnce služebníka svého Linharta Štampacha a syna svého Jaroslava s rozkazem jakožto pána dědičného, aby Týnečtí synovi jeho slíbili člověčenství. Abatyše kláštera Týneckého zákona sv. Kláry, Anna z Kolovrat, i vešken konvent téhož kláštera pohnaly z toho Jana z Lob- kovic uvádějíce, že si panství nad Týncem pokládají za pět tisíc kop č. gr. a »že jsú těch lidí v držení a užívání byli; a na to ukázali svědomí.« »Páni JMt. a vladyky na plném soudu zemském slyševše puohon a žalobu a svědomí,« rozhodli ve prospěch kláštera.42) Časté spory Lobkovicovy s městskými jeho poddanými dají se vysvětliti obyčejem té doby, dle něhož páni vůbec rádi ubírali práv a svobod stavu měšťanskému. Jan z Lobkovic byl jenom synem svého věku a, ocitl-li se v souvěké písni satirické (z r. 1512) mezi pány, již, jak píseň allegoricky praví, rádi hrají »flusa«, máme proň omluvu, že jméno jeho uvádí se mezi mnohými z tehdejší šlechty na místě nikterak význačném. 43) Úřadu zemského Jan nikdy nezastával, za to však nevyhýbal se po- vinnosti zasedati mezi pány a vladykami na sněmě a na komorním soudě 41) Staří letopisové. Str. 331. 42) Dr. Emler: Pozůstatky desk zemských. I. 240. Léta božího 1512 začali v Čechách flusa hráti, a král na to neráčí nic dbáti, by k tomu kteří radili, aby se hráči nesvadili, jako se v Čechách zhusta děje, každý sobě, druhému nic nepřeje. 43) — — — — — — Pan Kostka s panem Slavatau dost činiti mají s tau hrau; páni z Gutšteina chtí také flusa hráti a staré karty bezděk dráti; páni Šternberci, z Waldšteina, Švihovští a z Hasišteina, Waitminaři a Šlikové, též jiní panští rodové. kteří nejsau zemští správce, také by hráli flusa krátce, by nešanovali práva, hned by v šanc sadili, kdo rád hrává atd. — — — St. let. Str. 519. — — — — — — II.*
XIX pečet i klíče podal jim nějakých artikuluov nepříjemných i nechtěl jim jich zase vrátiti.« Kadaňští odvolali se k regentům, kteří ujavše se této záležitosti, sadili Kadaňským novou radu a položili oběma stranám stání o suchých dnech postních. »I vyhráli Kadaňští proti pánu svému.«41) Ještě rok před svou smrtí měl Jan spor s panenským klášterem Týneckým r. 1516. Osobovalť si fundátorství nad tímto klášterem, které prý mu po dědu Jaroslavovi Plichtě z Žerotína náleží, a proto poslal do městečka Týnce služebníka svého Linharta Štampacha a syna svého Jaroslava s rozkazem jakožto pána dědičného, aby Týnečtí synovi jeho slíbili člověčenství. Abatyše kláštera Týneckého zákona sv. Kláry, Anna z Kolovrat, i vešken konvent téhož kláštera pohnaly z toho Jana z Lob- kovic uvádějíce, že si panství nad Týncem pokládají za pět tisíc kop č. gr. a »že jsú těch lidí v držení a užívání byli; a na to ukázali svědomí.« »Páni JMt. a vladyky na plném soudu zemském slyševše puohon a žalobu a svědomí,« rozhodli ve prospěch kláštera.42) Časté spory Lobkovicovy s městskými jeho poddanými dají se vysvětliti obyčejem té doby, dle něhož páni vůbec rádi ubírali práv a svobod stavu měšťanskému. Jan z Lobkovic byl jenom synem svého věku a, ocitl-li se v souvěké písni satirické (z r. 1512) mezi pány, již, jak píseň allegoricky praví, rádi hrají »flusa«, máme proň omluvu, že jméno jeho uvádí se mezi mnohými z tehdejší šlechty na místě nikterak význačném. 43) Úřadu zemského Jan nikdy nezastával, za to však nevyhýbal se po- vinnosti zasedati mezi pány a vladykami na sněmě a na komorním soudě 41) Staří letopisové. Str. 331. 42) Dr. Emler: Pozůstatky desk zemských. I. 240. Léta božího 1512 začali v Čechách flusa hráti, a král na to neráčí nic dbáti, by k tomu kteří radili, aby se hráči nesvadili, jako se v Čechách zhusta děje, každý sobě, druhému nic nepřeje. 43) — — — — — — Pan Kostka s panem Slavatau dost činiti mají s tau hrau; páni z Gutšteina chtí také flusa hráti a staré karty bezděk dráti; páni Šternberci, z Waldšteina, Švihovští a z Hasišteina, Waitminaři a Šlikové, též jiní panští rodové. kteří nejsau zemští správce, také by hráli flusa krátce, by nešanovali práva, hned by v šanc sadili, kdo rád hrává atd. — — — St. let. Str. 519. — — — — — — II.*
Strana XX
XX královském, kdež se připomíná r. 1475 v rozepři mezi Rackem Kocovským a Budějovskými 44) a 7. března r. 1488.45) Zdržoval se nejčastěji a zajisté nejraději na hradě Kadaňském, kde žil mimo své spory a delší cesty idyllický život, zasvěcený hlavně hospo dářství svému, jež hleděl co možná nejvíce rozšířiti a upevniti pro syna svého Jaroslava.46) Spojen byl v prvním manželství s Kunhutou z Ronova (která již 1472 zemřela), vdovou po Janu Caltovi z Kamenné Hory na Chomútově, v druhém pak s Magdalenou z Thörringu, dcerou Jiřího a Anežky z Hohenrechbergu. Z tohoto druhého manželství pocházel syn jeho Jaroslav, mimo nějž měl ještě nemanželského syna Wolfganga s jakousi Annou Regensbergerovou z Bayreuthu. O Wolfgangovo vychování pečoval bratr Janův Bohuslav, který sám jsa bezdětný, rád se zabýval vzděláváním nadaných jinochův. Jan Hasišteinský z Lobkovic zemřel 21. ledna 1517 a byl pohřben v Kadani v klášteře bosáckém. Na kamenné jeho hrobce vytesán jest nápis: Anno 1517 die Agnetis obiit Generosus D. D. Jôn de Lobkowicz in Hassenstein, primus fundator hujus monasterii, hic sepultus. Orate pro e0.47) Jeho umělecký, mramorový sarkofag, zhotovený Oldřichem Kreuzem, lze podnes spatřiti, třeba poněkud poškozený, v presbyteři řečeného klášter- ního chrámu.48) Kromě svému hospodářství věnoval Jan z Lobkovic svoje vynikající vlohy také spisovatelství. Pro svého syna Jaroslava napsal r. 1504 didaktický spis s tímto titulem: Zpráva o naučení synu Jaroslavovi o tom, co činiti a co nechati. (Rkp. z téhož roku v Roudnici. Tiskem vydáno 1796 v Praze s titulem »Pravdivý český mentor«, pak dle rkp. roudnického r. 1851 od Květa.) Spis tento byl za starších dob častěji od otců synům opisován. Druhým spisem Lobkovicovým jest vypsání jeho pouti do Svaté Země. Titul tohoto spisu, jenž připsán jest v době pozdější (asi v 17. st.), jak tomu nasvědčuje jiné písmo, novější pravopis a pozdější jazyk, zní: »Od vysoce urozeného pána pana Jana z Lobkovic a na Hasištajně s tovaryšem svým vysoce urozeným pánem panem Jetřichem z Gutten- stejna do Jeruzalema k svatýmu hrobu Pána Ježíše Krista, Spasitele našeho, léta 1493 začatý a šťastně vykonaný putování.« *4) Archiv č. XV. 77. 45) Archiv č. V. 158. a XI. 420. 46) Kadaňská zástava byla však po smrti jeho komorou královskou vyplacena, a hrad dán pod ochranu královského hejtmana Jaroslava Sekerky ze Sedčic. [Bernau]. 47) Jiné čtení má: die octava Augusti, podle kterého byl by 8. srpen dnem jeho úmrtí. 46) Stocklöw: Der Bezirk Kaaden. Str. 371.
XX královském, kdež se připomíná r. 1475 v rozepři mezi Rackem Kocovským a Budějovskými 44) a 7. března r. 1488.45) Zdržoval se nejčastěji a zajisté nejraději na hradě Kadaňském, kde žil mimo své spory a delší cesty idyllický život, zasvěcený hlavně hospo dářství svému, jež hleděl co možná nejvíce rozšířiti a upevniti pro syna svého Jaroslava.46) Spojen byl v prvním manželství s Kunhutou z Ronova (která již 1472 zemřela), vdovou po Janu Caltovi z Kamenné Hory na Chomútově, v druhém pak s Magdalenou z Thörringu, dcerou Jiřího a Anežky z Hohenrechbergu. Z tohoto druhého manželství pocházel syn jeho Jaroslav, mimo nějž měl ještě nemanželského syna Wolfganga s jakousi Annou Regensbergerovou z Bayreuthu. O Wolfgangovo vychování pečoval bratr Janův Bohuslav, který sám jsa bezdětný, rád se zabýval vzděláváním nadaných jinochův. Jan Hasišteinský z Lobkovic zemřel 21. ledna 1517 a byl pohřben v Kadani v klášteře bosáckém. Na kamenné jeho hrobce vytesán jest nápis: Anno 1517 die Agnetis obiit Generosus D. D. Jôn de Lobkowicz in Hassenstein, primus fundator hujus monasterii, hic sepultus. Orate pro e0.47) Jeho umělecký, mramorový sarkofag, zhotovený Oldřichem Kreuzem, lze podnes spatřiti, třeba poněkud poškozený, v presbyteři řečeného klášter- ního chrámu.48) Kromě svému hospodářství věnoval Jan z Lobkovic svoje vynikající vlohy také spisovatelství. Pro svého syna Jaroslava napsal r. 1504 didaktický spis s tímto titulem: Zpráva o naučení synu Jaroslavovi o tom, co činiti a co nechati. (Rkp. z téhož roku v Roudnici. Tiskem vydáno 1796 v Praze s titulem »Pravdivý český mentor«, pak dle rkp. roudnického r. 1851 od Květa.) Spis tento byl za starších dob častěji od otců synům opisován. Druhým spisem Lobkovicovým jest vypsání jeho pouti do Svaté Země. Titul tohoto spisu, jenž připsán jest v době pozdější (asi v 17. st.), jak tomu nasvědčuje jiné písmo, novější pravopis a pozdější jazyk, zní: »Od vysoce urozeného pána pana Jana z Lobkovic a na Hasištajně s tovaryšem svým vysoce urozeným pánem panem Jetřichem z Gutten- stejna do Jeruzalema k svatýmu hrobu Pána Ježíše Krista, Spasitele našeho, léta 1493 začatý a šťastně vykonaný putování.« *4) Archiv č. XV. 77. 45) Archiv č. V. 158. a XI. 420. 46) Kadaňská zástava byla však po smrti jeho komorou královskou vyplacena, a hrad dán pod ochranu královského hejtmana Jaroslava Sekerky ze Sedčic. [Bernau]. 47) Jiné čtení má: die octava Augusti, podle kterého byl by 8. srpen dnem jeho úmrtí. 46) Stocklöw: Der Bezirk Kaaden. Str. 371.
Strana XXI
XXI Celý spis tento dá se rozděliti ve čtyři části: Část I. obsahuje vlastní popis cesty z Kadaně do Jerusalema a zpět (2a— 159a). Část II. obsahuje: a) udání vzdáleností jednotlivých hlavních míst na cestě do Jerusalema (159b) a summu všech vzdáleností (159b), b) popis galeje (160b), c) výčet účastníků pouti do Svaté Země na galeji, s kterou jel Lobkovic, a jich počet (161a), d) výčet poutníků na jiné galeji téhož roku (166a). Část III. obsahuje poučení čtenáři o Svaté Zemi, Egyptě, moha- medánech a t. p. (168a). Část IV. zabírá zprávy týkající se Benátek z r. 1509 (179b). První tři části psány jsou najednou brzy po roce 1504, kterýžto letopočet se vyskytuje v III. části na konci (178b). (Účastníci pouti, kníže Krištof Bavorský (16b) a Čech Jan Mládě (146b), byli již tehdy nebožtíky.) Lobkovic píše svoje Putování měl určitý rozvrh, jak tomu nasvěd- čuje časté jeho odkazování »jakož o tom dolejí povím« a pod. Tímto způsobem dovídáme se též při popise Jerusalema (126a), že následovati bude ještě stať »o moci krále žoldána« ze slov: »neb týž král žoldán, pán jich, jest mocný pán a množství lidí má pod sebou, jakož o tom na- posledy se poví« (126a). Byly tedy tři první části cestopisu, poněvadž rok 1504 jest tu po- slední, napsány asi v roce 1505, kdežto část IV. jest přídavek pozdější, asi z roku 1509, kterýžto rok jest v ní udán, a k jejímu připsání zavdaly příčinu události toho roku: odnětí rozsáhlých území na pevnině Benát- čanům a sčítání lidu v Benátkách. Že je tato část přídavek pozdější, to zřejmě vysvítá z toho, že Lobkovic mluvě o III. části jako o poslední dle slov »jakož o tom naposledy se poví«, skutečně na konci této části na- psal »finis«,49) a dále také z toho, že, kdyby byl měl tuto stať v rozvrhu při spisování vlastního cestopisu, byl by na ni zajisté odkázal při popisu Benátek, jakž to měl ve zvyku a jak to učinil na př. při popisu Jerusalema; poněvadž však takové zmínky v celém cestopise není, můžeme souditi, že Lobkovic této IV. části v rozvrhu svém původním neměl. Vlastní cestu popsal Lobkovic na základě svého denníku, který si na své pouti psal, jak bezpečně můžeme tvrditi dle přesných udání, co kterého dne podniknuto, jaký byl kdy vítr ku plavbě a p., což by za jiných okol- ností po deseti letech nebylo možno, a vůbec z celé formy cestopisu, již si z denníku zachoval. Příčiny, proč cestopis svůj napsal, nedává nám spisovatel poznati. Ale dá se souditi, že i při tomto díle měl na mysli hlavně poučení svých potomkův a nad to také utvrzení jich a posilu u víře katolické, jak tomu 49) Rok sepsání (1505) nahradil opisovač, jak to bývalo zvykem, rokem opisu (1515).
XXI Celý spis tento dá se rozděliti ve čtyři části: Část I. obsahuje vlastní popis cesty z Kadaně do Jerusalema a zpět (2a— 159a). Část II. obsahuje: a) udání vzdáleností jednotlivých hlavních míst na cestě do Jerusalema (159b) a summu všech vzdáleností (159b), b) popis galeje (160b), c) výčet účastníků pouti do Svaté Země na galeji, s kterou jel Lobkovic, a jich počet (161a), d) výčet poutníků na jiné galeji téhož roku (166a). Část III. obsahuje poučení čtenáři o Svaté Zemi, Egyptě, moha- medánech a t. p. (168a). Část IV. zabírá zprávy týkající se Benátek z r. 1509 (179b). První tři části psány jsou najednou brzy po roce 1504, kterýžto letopočet se vyskytuje v III. části na konci (178b). (Účastníci pouti, kníže Krištof Bavorský (16b) a Čech Jan Mládě (146b), byli již tehdy nebožtíky.) Lobkovic píše svoje Putování měl určitý rozvrh, jak tomu nasvěd- čuje časté jeho odkazování »jakož o tom dolejí povím« a pod. Tímto způsobem dovídáme se též při popise Jerusalema (126a), že následovati bude ještě stať »o moci krále žoldána« ze slov: »neb týž král žoldán, pán jich, jest mocný pán a množství lidí má pod sebou, jakož o tom na- posledy se poví« (126a). Byly tedy tři první části cestopisu, poněvadž rok 1504 jest tu po- slední, napsány asi v roce 1505, kdežto část IV. jest přídavek pozdější, asi z roku 1509, kterýžto rok jest v ní udán, a k jejímu připsání zavdaly příčinu události toho roku: odnětí rozsáhlých území na pevnině Benát- čanům a sčítání lidu v Benátkách. Že je tato část přídavek pozdější, to zřejmě vysvítá z toho, že Lobkovic mluvě o III. části jako o poslední dle slov »jakož o tom naposledy se poví«, skutečně na konci této části na- psal »finis«,49) a dále také z toho, že, kdyby byl měl tuto stať v rozvrhu při spisování vlastního cestopisu, byl by na ni zajisté odkázal při popisu Benátek, jakž to měl ve zvyku a jak to učinil na př. při popisu Jerusalema; poněvadž však takové zmínky v celém cestopise není, můžeme souditi, že Lobkovic této IV. části v rozvrhu svém původním neměl. Vlastní cestu popsal Lobkovic na základě svého denníku, který si na své pouti psal, jak bezpečně můžeme tvrditi dle přesných udání, co kterého dne podniknuto, jaký byl kdy vítr ku plavbě a p., což by za jiných okol- ností po deseti letech nebylo možno, a vůbec z celé formy cestopisu, již si z denníku zachoval. Příčiny, proč cestopis svůj napsal, nedává nám spisovatel poznati. Ale dá se souditi, že i při tomto díle měl na mysli hlavně poučení svých potomkův a nad to také utvrzení jich a posilu u víře katolické, jak tomu 49) Rok sepsání (1505) nahradil opisovač, jak to bývalo zvykem, rokem opisu (1515).
Strana XXII
XXII nasvědčuje nábožný, v pravdě křesťanský duch, jakým celý spis prodchnut. Zejména v části cestopisu pojednávající o Svaté Zemi, jejích sanktuariích a odpustcích při každém tom místě zdá se mi pro její zevrubnost, že měla býti jakýmsi doplňkem topografickým písma svatého pro dobu sou- časnou. Denník Lobkovicův ani původní jeho spis se nezachovaly. Za to existují dva opisy. První, starší, z r. 1515 (vročení na konci III. části) uchován jest v universitní knihovně pod značkou XVII A 13, kamž se dostal bezpochyby zároveň s jinými knihami a rukopisy z kláštera sv. Václava řádu Augustiniánského (conventus S. Wenceslai ordinis fratrum Eremitarum discalceatorum sancti patris Augustini) na Novém Městě Pražském. Před tím byl vlastnictvím Karla Plateyse z Plattensteinu. (Obého do- vídáme se z titulního listu rukopisu, kamž to připsáno r. 1741.) Rukopis kvartového formátu obsahuje 180 listův (360 stránek). Nad- pisy in margine nebo v textu psány jsou písmem červeným, začáteční slova jednotlivých odstavců, jakož i taková, na něž má býti čtenář zvláště upozorněn, jsou červeně podtržena.5°) Titulní list pochází, jak již řečeno, z doby pozdější. O tom, že rukopis universitní jest opis a nikoli dílo původní samo, svědčí mimo vročení 1515 na konci spisu, které se nesrovnává s oněmi dvěma roky 1505 a 1509, v nichž, jak jest pravdě podobno, dílo vzniklo, také některá nedopatření v textu, z nichž o některých můžeme tvrditi, že nevznikla při spisování díla samého, nýbrž při mechanickém opisování. Jsou to hlavně tato místa: 15b . .. provodil kníže túž markrabinau do její hospody. Zde po- ložen instrumentál za náležitý akkusativ »markrabinu« vlivem předcházejí- cího zájmena túž, kterýžto tvar jest i pro akkusativ i pro instrumentál. 59a. A okna velmi veliká, kudy by střéleti měli, kudyby nepřátelé lodí přistaviti měli k té věži. Místo druhého kudyby má býti patrně kdyby; kudyby vzniklo vlivem předcházejícího náležitého, které opisovateli tanulo na mysli. 60b. Vypravuje se o císaři tureckém, že dobyl dvanáctera království. Mezi nimi jmenuje se království Paſlogonia, v kterémžto slově psáno jest zřetelně í, ač tu má býti f, které zajisté v originále bylo, neboť země tato může býti pouze »Paflagonia«. Že opisovatel mohl čísti ſ místo f, dá se z podobnosti obou písmen snadno vysvětliti. 67a Také mi jest praveno jest takových hřebuov mělo VI býti. Místo druhého jest bylo zajisté v díle původním že. Méně důležitá nedopatření vyskytují se ještě na jiných místech. Také nalézáme ve spisech místa, opravená písařem samým, která rovněž z většího dílu svědčí o mechanickém opisování; na př. 52b, 92b, 118b, 124a, 137b, 147b, 148b, 168a, 1783, 179b, 179b. 50) Obé vytištěno v tomto vydání kursivou.
XXII nasvědčuje nábožný, v pravdě křesťanský duch, jakým celý spis prodchnut. Zejména v části cestopisu pojednávající o Svaté Zemi, jejích sanktuariích a odpustcích při každém tom místě zdá se mi pro její zevrubnost, že měla býti jakýmsi doplňkem topografickým písma svatého pro dobu sou- časnou. Denník Lobkovicův ani původní jeho spis se nezachovaly. Za to existují dva opisy. První, starší, z r. 1515 (vročení na konci III. části) uchován jest v universitní knihovně pod značkou XVII A 13, kamž se dostal bezpochyby zároveň s jinými knihami a rukopisy z kláštera sv. Václava řádu Augustiniánského (conventus S. Wenceslai ordinis fratrum Eremitarum discalceatorum sancti patris Augustini) na Novém Městě Pražském. Před tím byl vlastnictvím Karla Plateyse z Plattensteinu. (Obého do- vídáme se z titulního listu rukopisu, kamž to připsáno r. 1741.) Rukopis kvartového formátu obsahuje 180 listův (360 stránek). Nad- pisy in margine nebo v textu psány jsou písmem červeným, začáteční slova jednotlivých odstavců, jakož i taková, na něž má býti čtenář zvláště upozorněn, jsou červeně podtržena.5°) Titulní list pochází, jak již řečeno, z doby pozdější. O tom, že rukopis universitní jest opis a nikoli dílo původní samo, svědčí mimo vročení 1515 na konci spisu, které se nesrovnává s oněmi dvěma roky 1505 a 1509, v nichž, jak jest pravdě podobno, dílo vzniklo, také některá nedopatření v textu, z nichž o některých můžeme tvrditi, že nevznikla při spisování díla samého, nýbrž při mechanickém opisování. Jsou to hlavně tato místa: 15b . .. provodil kníže túž markrabinau do její hospody. Zde po- ložen instrumentál za náležitý akkusativ »markrabinu« vlivem předcházejí- cího zájmena túž, kterýžto tvar jest i pro akkusativ i pro instrumentál. 59a. A okna velmi veliká, kudy by střéleti měli, kudyby nepřátelé lodí přistaviti měli k té věži. Místo druhého kudyby má býti patrně kdyby; kudyby vzniklo vlivem předcházejícího náležitého, které opisovateli tanulo na mysli. 60b. Vypravuje se o císaři tureckém, že dobyl dvanáctera království. Mezi nimi jmenuje se království Paſlogonia, v kterémžto slově psáno jest zřetelně í, ač tu má býti f, které zajisté v originále bylo, neboť země tato může býti pouze »Paflagonia«. Že opisovatel mohl čísti ſ místo f, dá se z podobnosti obou písmen snadno vysvětliti. 67a Také mi jest praveno jest takových hřebuov mělo VI býti. Místo druhého jest bylo zajisté v díle původním že. Méně důležitá nedopatření vyskytují se ještě na jiných místech. Také nalézáme ve spisech místa, opravená písařem samým, která rovněž z většího dílu svědčí o mechanickém opisování; na př. 52b, 92b, 118b, 124a, 137b, 147b, 148b, 168a, 1783, 179b, 179b. 50) Obé vytištěno v tomto vydání kursivou.
Strana XXIII
XXIII Rukopis knihovny universitní jest nejstarší zachovaný opis cestopisu Lobkovicova. Dle něho pořízen v době Dobrovského druhý opis (Do- brovský: Die gans neue Copie), který byl pořízen pro knihovnu knížat z Lobkovic v Praze. Tiskem vydáno Putování Fr. Ladislavem Čelakovským v »České Včele« r. 1834 v novočeské úpravě, a část od začátku až 22 (Be- nátky) ve Výboru II. (str. 1100) K. J. Erbenem. Úplný otisk v původním znění podle rukopisu universitního před- kládá se širší veřejnosti tímto vydáním poprvé.
XXIII Rukopis knihovny universitní jest nejstarší zachovaný opis cestopisu Lobkovicova. Dle něho pořízen v době Dobrovského druhý opis (Do- brovský: Die gans neue Copie), který byl pořízen pro knihovnu knížat z Lobkovic v Praze. Tiskem vydáno Putování Fr. Ladislavem Čelakovským v »České Včele« r. 1834 v novočeské úpravě, a část od začátku až 22 (Be- nátky) ve Výboru II. (str. 1100) K. J. Erbenem. Úplný otisk v původním znění podle rukopisu universitního před- kládá se širší veřejnosti tímto vydáním poprvé.
Strana XXIV
Jan Hasišteinský z Lobkovic ve svém spise. Jan Hasišteinský z Lobkovic byl především horlivý katolík, jak již dokazuje účel jeho cesty a celý duch, v jakém spis jeho psán. Písmo starého i nového zákona znal nazpamět. Obyčejně, cituje-li nějaké místo z písma, uvádí začátek jeho v doslovném znění, přerušuje pak citát a při- čiňuje poznámku: »jakož o tom ve čtení psáno« (86b, 87a, 95b, 99a 104b, 112b, 113b, 117a, 123b a j. č.) Někdy uvádí též, odkud ono místo jest, zda z pašijí (93b, 102a, 119a a j.), či ze skutkův apoštolských (102a). Mimo písmo svaté znal též některé písně latinské jako Tedeum (74b), Salve (97b, 110a), Benedictus (113a) a Magnificat (113b). Za svoji svatou povinnost pokládal při každé příležitosti, kdy mu možno bylo, účastniti se mše, (23a, 30a, 34a, 39b, 46a, 53a, 65a, 81b, 112а a j. č.), po případě i vyzpovídati se za čas (22b). K Bohu obracel se na významnějších místech upřímnou modlitbou (74b, 84a, 97b, 154a a j.), byl-li v nebezpečí, vroucí prosbou (30a), ano i slibem, že putovati bude do Loretty anebo pošle tam svoji obět (158a). Když pak přání jeho se vyplnilo, a nastal příznivý obrat, tu vždy ze spisu jeho jest zřejmo, jak pevně věřil v účinek své modlitby (30a, 158a). Tato jeho pevná důvěra v Boha brání mu pochybovati o zázračné moci relikvií: obrazu Panny Marie v klášteře Joba a Bernardina v Benátkách (16b); roušky, kterou Panna Marie Krista ovinula, když jej v chrámě obětovala (34°); lampy před obrazem Panny Marie na ostrově Korfu (38b); mosazného kříže z měděnice, z níž Kristus myl apoštolům nohy (65a); kříže dobrého lotra (69b); trnu z koruny Kristovy (142b); ba naopak, ona připouští i zázraky v historii (50a, 66b a j.) Věrou v pravého Boha vysvětluje si též Lobkovic šťastné obraty ve prospěch křesťanů v nerozhodných bojích a při ne- nadálých útocích (61b, 62b, 63a). Charakteristické jest, že v jednom případě, kdy jedná se o zázrak mimo víru křesťanskou, pochybuje Lobkovic o jeho možnosti (23b). Také ve sporných otázkách, nebo když vlastní zkušenost vzbudí v něm pochybnost o pravosti nějaké relikvie (22b, 67a), ponechává Bohu samému rozhodnutí.
Jan Hasišteinský z Lobkovic ve svém spise. Jan Hasišteinský z Lobkovic byl především horlivý katolík, jak již dokazuje účel jeho cesty a celý duch, v jakém spis jeho psán. Písmo starého i nového zákona znal nazpamět. Obyčejně, cituje-li nějaké místo z písma, uvádí začátek jeho v doslovném znění, přerušuje pak citát a při- čiňuje poznámku: »jakož o tom ve čtení psáno« (86b, 87a, 95b, 99a 104b, 112b, 113b, 117a, 123b a j. č.) Někdy uvádí též, odkud ono místo jest, zda z pašijí (93b, 102a, 119a a j.), či ze skutkův apoštolských (102a). Mimo písmo svaté znal též některé písně latinské jako Tedeum (74b), Salve (97b, 110a), Benedictus (113a) a Magnificat (113b). Za svoji svatou povinnost pokládal při každé příležitosti, kdy mu možno bylo, účastniti se mše, (23a, 30a, 34a, 39b, 46a, 53a, 65a, 81b, 112а a j. č.), po případě i vyzpovídati se za čas (22b). K Bohu obracel se na významnějších místech upřímnou modlitbou (74b, 84a, 97b, 154a a j.), byl-li v nebezpečí, vroucí prosbou (30a), ano i slibem, že putovati bude do Loretty anebo pošle tam svoji obět (158a). Když pak přání jeho se vyplnilo, a nastal příznivý obrat, tu vždy ze spisu jeho jest zřejmo, jak pevně věřil v účinek své modlitby (30a, 158a). Tato jeho pevná důvěra v Boha brání mu pochybovati o zázračné moci relikvií: obrazu Panny Marie v klášteře Joba a Bernardina v Benátkách (16b); roušky, kterou Panna Marie Krista ovinula, když jej v chrámě obětovala (34°); lampy před obrazem Panny Marie na ostrově Korfu (38b); mosazného kříže z měděnice, z níž Kristus myl apoštolům nohy (65a); kříže dobrého lotra (69b); trnu z koruny Kristovy (142b); ba naopak, ona připouští i zázraky v historii (50a, 66b a j.) Věrou v pravého Boha vysvětluje si též Lobkovic šťastné obraty ve prospěch křesťanů v nerozhodných bojích a při ne- nadálých útocích (61b, 62b, 63a). Charakteristické jest, že v jednom případě, kdy jedná se o zázrak mimo víru křesťanskou, pochybuje Lobkovic o jeho možnosti (23b). Také ve sporných otázkách, nebo když vlastní zkušenost vzbudí v něm pochybnost o pravosti nějaké relikvie (22b, 67a), ponechává Bohu samému rozhodnutí.
Strana XXV
XXV Se zvláštní horlivostí navštěvuje Lobkovic na své cestě chrámy křesťanské, prohlíží si vnitřní jejich zařízení, dává se poučovati o jejich historii a původu, věnuje vytrvalou pozornost svatým ostatkům, které až na dvě výjimky, totiž kosti sv. Prokopa a hřeby Kristovy, s prostinkou důvěřivostí vypočítává (6b, 7a, 8a, 16b, 17a, 34a, 49a, 65a, 142b a j. č.). Jak snažně toužil poznati vnitřní úpravu chrámův anebo z písma svatého známých budov, nasvědčuje také to, že aspoň otvorem nějakým snažil se dovnitř nahlédnouti, když mu přístup nebyl možným (94b, 119b) a že za týmž účelem i peníze obětoval (119b, 124a). Když takto pozorujeme sílu jeho náboženského přesvědčení, chápeme jeho rozhořčení, s jakým provází znesvěcení jednoho chrámu (114b). Mimo chrámy zajímal se Lobkovic též o cizí řády mnišské (27b, 146a a j.) znaje dobře řády české (17a, 56a a j.). Velikou váhu klade také na odpustky (jsou psány červenými písmeny jako nadpisy), které při každém sanctuariu ve Svaté Zemi zaznamenává a v něž pevně věří. Pokládaje svou víru za jediné pravou, nazývá »zlými křesťany« (80b, 106a, 115a), »bludnými křesťany« (107a, 127a), »rotou, jenž také křesťané býti chtějí« (80b, 97a, 107a) ty křesťany, jichž víra od jeho víry něčím se liší. Než proto víry jejich nezavrhuje, nýbrž všímaje si horlivě jejich ob- řadů (9a, 106a) a vyptávaje se na odchylné články jejich víry (42a, 129a, 136a), uznává dobré její stránky (10b, 34b, 137a). O jeho náboženské snášenlivosti svědčí dále to, že i o vyznavačích víry mohamedánské, již důsledně nazývá pohanskou, mluví zcela nestranně, pokud se k jeho souvěrcům, kde se s nimi stýkají, chovají laskavě (127b 136a, 176a). Za to však odsuzuje jejich krvelačnost, s jakou hubí křesťany (150b), jejich věrolomnost, zištnost a vyděračnost, s jakou od hejtmana ramského až po nejnižší chátru, která zvlášť při odjezdu poutníků ze Svaté Země nepřátelsky k nim se zachovala, co nejvíce z poutníků hledí těžiti, či, jak Lobkovic praví, »jich požiti«. O obyvatelích některých míst konečně připomíná, jaké jsou víry 42a, 82b). 39a, Jsa tedy tak horlivým katolíkem vzpomíná Lobkovic s trpkosti ne- svornosti svých krajanův u víře, když se mu objevil analogický případ s jeho vlastí (37b). Ba zdá se mi, že uváděje svornost jakožto zvláštní charakteristickou vlastnost Benátčanův (20b), naráží nepřímo na nedostatek této ctnosti u svých krajanův. Než přes svoje náboženské stanovisko není Lobkovic pozorovatelem nijak jednostranným. Bylť zámožným českým pánem, členem váženého českého rodu a jako takový měl přístup ke dvoru královskému, kde poznal jeho mravy, řády a nádheru, zasedal na soudě královském, život český veřejný, ačkoli
XXV Se zvláštní horlivostí navštěvuje Lobkovic na své cestě chrámy křesťanské, prohlíží si vnitřní jejich zařízení, dává se poučovati o jejich historii a původu, věnuje vytrvalou pozornost svatým ostatkům, které až na dvě výjimky, totiž kosti sv. Prokopa a hřeby Kristovy, s prostinkou důvěřivostí vypočítává (6b, 7a, 8a, 16b, 17a, 34a, 49a, 65a, 142b a j. č.). Jak snažně toužil poznati vnitřní úpravu chrámův anebo z písma svatého známých budov, nasvědčuje také to, že aspoň otvorem nějakým snažil se dovnitř nahlédnouti, když mu přístup nebyl možným (94b, 119b) a že za týmž účelem i peníze obětoval (119b, 124a). Když takto pozorujeme sílu jeho náboženského přesvědčení, chápeme jeho rozhořčení, s jakým provází znesvěcení jednoho chrámu (114b). Mimo chrámy zajímal se Lobkovic též o cizí řády mnišské (27b, 146a a j.) znaje dobře řády české (17a, 56a a j.). Velikou váhu klade také na odpustky (jsou psány červenými písmeny jako nadpisy), které při každém sanctuariu ve Svaté Zemi zaznamenává a v něž pevně věří. Pokládaje svou víru za jediné pravou, nazývá »zlými křesťany« (80b, 106a, 115a), »bludnými křesťany« (107a, 127a), »rotou, jenž také křesťané býti chtějí« (80b, 97a, 107a) ty křesťany, jichž víra od jeho víry něčím se liší. Než proto víry jejich nezavrhuje, nýbrž všímaje si horlivě jejich ob- řadů (9a, 106a) a vyptávaje se na odchylné články jejich víry (42a, 129a, 136a), uznává dobré její stránky (10b, 34b, 137a). O jeho náboženské snášenlivosti svědčí dále to, že i o vyznavačích víry mohamedánské, již důsledně nazývá pohanskou, mluví zcela nestranně, pokud se k jeho souvěrcům, kde se s nimi stýkají, chovají laskavě (127b 136a, 176a). Za to však odsuzuje jejich krvelačnost, s jakou hubí křesťany (150b), jejich věrolomnost, zištnost a vyděračnost, s jakou od hejtmana ramského až po nejnižší chátru, která zvlášť při odjezdu poutníků ze Svaté Země nepřátelsky k nim se zachovala, co nejvíce z poutníků hledí těžiti, či, jak Lobkovic praví, »jich požiti«. O obyvatelích některých míst konečně připomíná, jaké jsou víry 42a, 82b). 39a, Jsa tedy tak horlivým katolíkem vzpomíná Lobkovic s trpkosti ne- svornosti svých krajanův u víře, když se mu objevil analogický případ s jeho vlastí (37b). Ba zdá se mi, že uváděje svornost jakožto zvláštní charakteristickou vlastnost Benátčanův (20b), naráží nepřímo na nedostatek této ctnosti u svých krajanův. Než přes svoje náboženské stanovisko není Lobkovic pozorovatelem nijak jednostranným. Bylť zámožným českým pánem, členem váženého českého rodu a jako takový měl přístup ke dvoru královskému, kde poznal jeho mravy, řády a nádheru, zasedal na soudě královském, život český veřejný, ačkoli
Strana XXVI
XXVI žádného úřadu nezastával, zajisté se zájmem sledoval, dohlížel ke svým statkům a dvorům, což mělo za následek, že rozuměl hospodářství, byl válečníkem, zajisté též lovcem a jsa konečně zvyklý na silnou, dobrou stravu a nápoje, dovedl posouditi jejich jakost. Dle toho také budilo v cizích zemích pozornost jeho vše to, co mu v Čechách bylo blízkým a povědomým. Pozorovati zařízení a řády dvorské měl Lobkovic příležitost v Be- nátkách, kde pro vlídnost Benátčanů k cizincům mohl býti přítomen uvítáním kněžny mantevské (10b) a ferrarské (18a), kde sledoval závody na loďkách (20a), kde laskavostí knížete benátského prohlédl si hrad knížecí a jeho nádheru (5b, 21a) a později tamtéž navštívil také dům knížete saského (15b). Ku mravům dvorským náležela ovšem také služba paním, a ani tu nezapře Lobkovic vkusu pravého středověkého šlechtice: když se mu naskytne příležitost, neopomine vzdáti kráse žen neobmezené chvály (14a, 14b, 14b), anebo zastati se jí, kde se jí děje křivda. Tak vypravuje se zvláštní účastí a dojetím příběh o násilnickém skutku cyperského krále na neti krále anglického (70a) nazývaje ji stále »ta dobrá ctná panna«. Také šperky, podstatná část nádhery dvorské, těšily se jeho pozornosti, ať již vyloženy byly v krámech kupeckých (14a, 162), nebo oslňovaly zraky jeho jako ozdoba paní (14b, 75b). O zkušenostech jeho právnických, které si získal zasedaje často na soudě královském a maje sám spory, vydává svědectví jeho dokonalá znalost terminů technických při soudnictví a podrobnost, s jakou líčí soud o dluhy na zpáteční cestě ze Svaté Země (148a). Se stejnou odbornou znalostí vypisuje také poměry ústavní a politické jednotlivých zemí nebo měst (21a, 32a, 47a). Zabývaje se v Čechách se zálibou hospodářstvím, všímal si pilně, kde jest půda úrodná a kde chudá, kde sejí obilí a kde pěstují zahrady, víno a ovoce (31a, 32a, 35b, 37a, 38a, 41b, 45a, 54a, 58a, 68a a j. č.), ne- opomíná též zaznamenávati, jaká kde jest cesta (3b, 4a, 160a a j.) nebo krajina (30a, 43a, 79a), kde rostou stromy a jakého jsou druhu (29b, 45b, 83b, 126b). Jako dobrý hospodář rozumí také domácím zvířatům (78a), koním a mezkům (78a). Staraje se o svou domácnost, rozuměl Lobkovic nejen ceně zboží cizozemského (77, 177a), ale všímal si též, z kterých zemí se do Čech dováží (21b, 77b, 170b, 177a). Jsa sám v Čechách majitelem dosti rozsáhlého panství, vyptává se pilně, komu který ostrov neb město jest poddáno (23a, 29b, 30a, 35b, 51a a j.), a kdo je spravuje (47a a j.). Pro tutéž příčinu zajímá se také o po- platky a cla (18a, 22a, 33b, 48b, 72b). Své zkušenosti válečnické dokazuje Lobkovic nejen znalostí zbraní (6a, 153b) a porozuměním pro opevnění měst (32b, 46b a j.), ale též po- drobností, s jakou líčí postupy bitev, o kterých v cestopise vypravuje
XXVI žádného úřadu nezastával, zajisté se zájmem sledoval, dohlížel ke svým statkům a dvorům, což mělo za následek, že rozuměl hospodářství, byl válečníkem, zajisté též lovcem a jsa konečně zvyklý na silnou, dobrou stravu a nápoje, dovedl posouditi jejich jakost. Dle toho také budilo v cizích zemích pozornost jeho vše to, co mu v Čechách bylo blízkým a povědomým. Pozorovati zařízení a řády dvorské měl Lobkovic příležitost v Be- nátkách, kde pro vlídnost Benátčanů k cizincům mohl býti přítomen uvítáním kněžny mantevské (10b) a ferrarské (18a), kde sledoval závody na loďkách (20a), kde laskavostí knížete benátského prohlédl si hrad knížecí a jeho nádheru (5b, 21a) a později tamtéž navštívil také dům knížete saského (15b). Ku mravům dvorským náležela ovšem také služba paním, a ani tu nezapře Lobkovic vkusu pravého středověkého šlechtice: když se mu naskytne příležitost, neopomine vzdáti kráse žen neobmezené chvály (14a, 14b, 14b), anebo zastati se jí, kde se jí děje křivda. Tak vypravuje se zvláštní účastí a dojetím příběh o násilnickém skutku cyperského krále na neti krále anglického (70a) nazývaje ji stále »ta dobrá ctná panna«. Také šperky, podstatná část nádhery dvorské, těšily se jeho pozornosti, ať již vyloženy byly v krámech kupeckých (14a, 162), nebo oslňovaly zraky jeho jako ozdoba paní (14b, 75b). O zkušenostech jeho právnických, které si získal zasedaje často na soudě královském a maje sám spory, vydává svědectví jeho dokonalá znalost terminů technických při soudnictví a podrobnost, s jakou líčí soud o dluhy na zpáteční cestě ze Svaté Země (148a). Se stejnou odbornou znalostí vypisuje také poměry ústavní a politické jednotlivých zemí nebo měst (21a, 32a, 47a). Zabývaje se v Čechách se zálibou hospodářstvím, všímal si pilně, kde jest půda úrodná a kde chudá, kde sejí obilí a kde pěstují zahrady, víno a ovoce (31a, 32a, 35b, 37a, 38a, 41b, 45a, 54a, 58a, 68a a j. č.), ne- opomíná též zaznamenávati, jaká kde jest cesta (3b, 4a, 160a a j.) nebo krajina (30a, 43a, 79a), kde rostou stromy a jakého jsou druhu (29b, 45b, 83b, 126b). Jako dobrý hospodář rozumí také domácím zvířatům (78a), koním a mezkům (78a). Staraje se o svou domácnost, rozuměl Lobkovic nejen ceně zboží cizozemského (77, 177a), ale všímal si též, z kterých zemí se do Čech dováží (21b, 77b, 170b, 177a). Jsa sám v Čechách majitelem dosti rozsáhlého panství, vyptává se pilně, komu který ostrov neb město jest poddáno (23a, 29b, 30a, 35b, 51a a j.), a kdo je spravuje (47a a j.). Pro tutéž příčinu zajímá se také o po- platky a cla (18a, 22a, 33b, 48b, 72b). Své zkušenosti válečnické dokazuje Lobkovic nejen znalostí zbraní (6a, 153b) a porozuměním pro opevnění měst (32b, 46b a j.), ale též po- drobností, s jakou líčí postupy bitev, o kterých v cestopise vypravuje
Strana XXVII
XXVII (60a, 150b), narážkou na černé vojsko Matyáše Uherského (175a) a konečně úvahou, že by se města Jerusalema dalo sice křesťanům snadno dobýti, ale nesnadno je udržeti (126a). Jako šlechtic nevyhýbal se Lobkovic zajisté honům, v čemž nás utvrzuje jeho zvyk všímati si hlavně fauny lesní (45a, 52b, 56a, 69a a j.), jeho zájem, s jakým sleduje lov křepelek (144b), a konečně jedno srovnání, jež vzal ze života loveckého (175b). Probravše takto hlavní případy, jimiž se Lobkovic charakterisuje jako šlechtic, všimněme si ještě jedné stránky, kterou jsem výše naposled uvedl, jak totiž jej uspokojila strava a nápoje na cestách. Důkazem, že také Lobkovic sám se touto otázkou obíral, jest jméno Blažka, kuchaře pana Hasišteinského, jež uvádí v seznamu Čechův, kteří se pouti účastnili (161a). Bylať zajisté již tehdy česká krmě pověsti světové, jak vysvítá ze slov Lobkovicových: »a měl (pan z Gazaru) XII neb XIII krmí čistě připravených kořením, by pak v Čechách bylo« (78a). Maje s sebou kuchaře, nebyl by si měl cestou do stravy co stěžovati, kdyby nebyl býval pozván k hostině knížete raguzského, kde se sklamal, jak neváhá doznati (35a). Jinak se mu na cestě zle nevedlo; hůře však bylo ve Svaté Zemi, kde dostávali poutníci jen málo nejvšednějších krmí ku koupi. Ký div, že si tu Lobkovic jednou stěžuje (115a). Také jiných všímal si, čím se živí (126b, 169b), a tu opět nedovedl zatajiti ne- libosti, měl-li se kdo v jídle »zhovadile« (175b). Cizí nápoje asi Lobkovice již spíše uspokojily, ač i tu dával českému vínu přednost (68b). Jako svůj šlechtický, tak prozrazuje Lobkovic také svůj český původ. Především, když vypravuje o své a svých soudruhů návštěvě u knížete v Dubrovníku, zvláštní na to klade důraz, jak vlídně a uctivě byli přijati samým knížetem, když mu ohlásili »že jsme Čechové a poddaní krále našeho, jenž jest uherský a český král« (34b). Na tomto místě můžeme znova uvésti jeho stesk do náboženské nesvornosti v Čechách (str. XXV) a zmínku o české krmi. Jako u cestovatelů vůbec bylo zvykem, tak i Lobkovic se zálibou srovnává různé zjevy ciziny s podobnými vlasti své. Jsou to opět hlavně případy týkající se víry křesťanské (17a, 21b, 34b, 56a, 146a), pak srovnání cizích měst s českými (20b, 28a, 126a) i jiná (24b, 32a, 98a, 160b, 169a). Také českého jazyka užil Lobkovic jedenkrát k dorozumění s ci- zincem daleko vlasti své. Byl to patron navy, který vezl Lobkovice s ně- kolika soudruhy z Poreče do Benátek: »Mluvili sme k patronovi, neb uměl dobře slovansky, že nám rozoměl« (157b). O značném na tehdejší dobu vzdělání Lobkovicově nelze pochybovati. Znalť latinsky a německy, jak zřejmě vysvítá z několika míst v jeho cesto- pise Latinsky se na své cestě obyčejně domlouval (9b, 25b). Mimo to po- dává ve svém cestopise obsah latinských kázání (81b, 97b, 100b). O jeho znalosti jazyka německého svědčí dvě místa (102b, 142b).
XXVII (60a, 150b), narážkou na černé vojsko Matyáše Uherského (175a) a konečně úvahou, že by se města Jerusalema dalo sice křesťanům snadno dobýti, ale nesnadno je udržeti (126a). Jako šlechtic nevyhýbal se Lobkovic zajisté honům, v čemž nás utvrzuje jeho zvyk všímati si hlavně fauny lesní (45a, 52b, 56a, 69a a j.), jeho zájem, s jakým sleduje lov křepelek (144b), a konečně jedno srovnání, jež vzal ze života loveckého (175b). Probravše takto hlavní případy, jimiž se Lobkovic charakterisuje jako šlechtic, všimněme si ještě jedné stránky, kterou jsem výše naposled uvedl, jak totiž jej uspokojila strava a nápoje na cestách. Důkazem, že také Lobkovic sám se touto otázkou obíral, jest jméno Blažka, kuchaře pana Hasišteinského, jež uvádí v seznamu Čechův, kteří se pouti účastnili (161a). Bylať zajisté již tehdy česká krmě pověsti světové, jak vysvítá ze slov Lobkovicových: »a měl (pan z Gazaru) XII neb XIII krmí čistě připravených kořením, by pak v Čechách bylo« (78a). Maje s sebou kuchaře, nebyl by si měl cestou do stravy co stěžovati, kdyby nebyl býval pozván k hostině knížete raguzského, kde se sklamal, jak neváhá doznati (35a). Jinak se mu na cestě zle nevedlo; hůře však bylo ve Svaté Zemi, kde dostávali poutníci jen málo nejvšednějších krmí ku koupi. Ký div, že si tu Lobkovic jednou stěžuje (115a). Také jiných všímal si, čím se živí (126b, 169b), a tu opět nedovedl zatajiti ne- libosti, měl-li se kdo v jídle »zhovadile« (175b). Cizí nápoje asi Lobkovice již spíše uspokojily, ač i tu dával českému vínu přednost (68b). Jako svůj šlechtický, tak prozrazuje Lobkovic také svůj český původ. Především, když vypravuje o své a svých soudruhů návštěvě u knížete v Dubrovníku, zvláštní na to klade důraz, jak vlídně a uctivě byli přijati samým knížetem, když mu ohlásili »že jsme Čechové a poddaní krále našeho, jenž jest uherský a český král« (34b). Na tomto místě můžeme znova uvésti jeho stesk do náboženské nesvornosti v Čechách (str. XXV) a zmínku o české krmi. Jako u cestovatelů vůbec bylo zvykem, tak i Lobkovic se zálibou srovnává různé zjevy ciziny s podobnými vlasti své. Jsou to opět hlavně případy týkající se víry křesťanské (17a, 21b, 34b, 56a, 146a), pak srovnání cizích měst s českými (20b, 28a, 126a) i jiná (24b, 32a, 98a, 160b, 169a). Také českého jazyka užil Lobkovic jedenkrát k dorozumění s ci- zincem daleko vlasti své. Byl to patron navy, který vezl Lobkovice s ně- kolika soudruhy z Poreče do Benátek: »Mluvili sme k patronovi, neb uměl dobře slovansky, že nám rozoměl« (157b). O značném na tehdejší dobu vzdělání Lobkovicově nelze pochybovati. Znalť latinsky a německy, jak zřejmě vysvítá z několika míst v jeho cesto- pise Latinsky se na své cestě obyčejně domlouval (9b, 25b). Mimo to po- dává ve svém cestopise obsah latinských kázání (81b, 97b, 100b). O jeho znalosti jazyka německého svědčí dvě místa (102b, 142b).
Strana XXVIII
XXVIII K rozšíření jeho vzdělanosti zajisté přispěly dvě jeho delší cesty před poutí do Svaté Země, totiž cesta do Lucemburka (str. X) a druhá do Říma (str. XIV), zejména uvážíme-li jeho snahu, s jakou všude hleděl se poučovati. O jeho vědomostech dějepisných můžeme usuzovati pouze z jediné narážky: »jakož o tom někteří kronikáři píší« (60a), která nám může býti dokladem, že četl v kronikách. Ze zmínky jeho o odpadnutí Švýcarův od knížat rakouských nedovídáme se nic, poněvadž se stalo za jeho života r. 1499 za císaře Maximiliana, tedy již po návratu Lobkovicově z pouti do Svaté Země. Jinak vyskytuje se sice v cestopise dosti míst líčících nám nějaký příběh neb historickou událost, ty však si dával Lobkovic teprve na cestě vypravovati při různých příležitostech a proto vkládá častěji do jejich reprodukce parenthesi »jakož sem zpraven« a pod. Všimneme-li si blíže těchto jeho odboček, můžeme je zařaditi ve dvě skupiny: jedny, které mají vskutku ráz historický, a druhé, které mají ráz pouhých pověstí a bájí. Do první skupiny náležejí tyto zprávy: O hejtmanu benátském Gatta- muje (17b); O knížeti mediolánském Galeaciovi (18b); Kterak připadlo Jadro Benátčanům (25b); O útoku krále neapolského na ostrov Kur- čulu (30b); O jalových útocích císaře tureckého na město Škuteru (355); O porážce císaře tureckého Albánci 37a); O jalových útocích císaře ture- ckého na město Butniro (39a); Kterak dostal se ostrov Korfon v moc Be- nátčanův (39b); »Kterak páni Benátčané k té insuli Candii přišli« (47b); O potlačení vzpoury na ostrově Candii Benátčany (48a); O infirmáři v Rodýzu (53a); »Císař turecký přitáhl k Rodýzu« (60a); Kterak Benátčané znova získali ostrov Cyprský (67b); O příčině pádu města Misso (70a) O řádu karmelitském (73a); O založení a pádu města Cezaree (73b); O pádu města Jaffy (74b); O založení špitálu v Ramě (79b); O pádu města Ramy (81a); O pádu města Lidie (82b); O příčině, proč nepouštěji bosáci poutníků k samému božímu hrobu (105a); O odnětí kaple hory Kalvarie Arménům (135a); »O porážce Charvatuov« (150b); Benátčanům odňata většina panství na pevnině (179b); O sčítání lidu v Benátkách (1793). Do druhé skupiny (pověstí a bájí) možno zařaditi články: O paláci v městě Pole (23b); O zázračných zříceninách téhož paláce (23b); O těle a hrobu sv. Simeona v městě Jadru (25b); O původu kostelíka sv. Jana Malvazí (28b); O poustevníku v horách bosenských (31b); O sani u městečka Kazopo (38a); Paris unesl Helenu z ostrova Cerigo (43b); O kostelíku sv. Pavla na Candii (44b); O vpádu císaře tureckého na ostrov Patmos (50°): O hřebích božích (66b); O roušce sv. Veroniky (96a); Kterak sv. Helena poznala pravý kříž Kristův (98b); »Betlem chtěli bořiti« (112a). Jsa tedy mužem vzdělaným, který nabyl svými cestami rozsáhlých zkušeností, napsal Lobkovic cestopis svůj jednak pro poučení potomkův, jednak k utvrzení jich ve víře katolické.
XXVIII K rozšíření jeho vzdělanosti zajisté přispěly dvě jeho delší cesty před poutí do Svaté Země, totiž cesta do Lucemburka (str. X) a druhá do Říma (str. XIV), zejména uvážíme-li jeho snahu, s jakou všude hleděl se poučovati. O jeho vědomostech dějepisných můžeme usuzovati pouze z jediné narážky: »jakož o tom někteří kronikáři píší« (60a), která nám může býti dokladem, že četl v kronikách. Ze zmínky jeho o odpadnutí Švýcarův od knížat rakouských nedovídáme se nic, poněvadž se stalo za jeho života r. 1499 za císaře Maximiliana, tedy již po návratu Lobkovicově z pouti do Svaté Země. Jinak vyskytuje se sice v cestopise dosti míst líčících nám nějaký příběh neb historickou událost, ty však si dával Lobkovic teprve na cestě vypravovati při různých příležitostech a proto vkládá častěji do jejich reprodukce parenthesi »jakož sem zpraven« a pod. Všimneme-li si blíže těchto jeho odboček, můžeme je zařaditi ve dvě skupiny: jedny, které mají vskutku ráz historický, a druhé, které mají ráz pouhých pověstí a bájí. Do první skupiny náležejí tyto zprávy: O hejtmanu benátském Gatta- muje (17b); O knížeti mediolánském Galeaciovi (18b); Kterak připadlo Jadro Benátčanům (25b); O útoku krále neapolského na ostrov Kur- čulu (30b); O jalových útocích císaře tureckého na město Škuteru (355); O porážce císaře tureckého Albánci 37a); O jalových útocích císaře ture- ckého na město Butniro (39a); Kterak dostal se ostrov Korfon v moc Be- nátčanův (39b); »Kterak páni Benátčané k té insuli Candii přišli« (47b); O potlačení vzpoury na ostrově Candii Benátčany (48a); O infirmáři v Rodýzu (53a); »Císař turecký přitáhl k Rodýzu« (60a); Kterak Benátčané znova získali ostrov Cyprský (67b); O příčině pádu města Misso (70a) O řádu karmelitském (73a); O založení a pádu města Cezaree (73b); O pádu města Jaffy (74b); O založení špitálu v Ramě (79b); O pádu města Ramy (81a); O pádu města Lidie (82b); O příčině, proč nepouštěji bosáci poutníků k samému božímu hrobu (105a); O odnětí kaple hory Kalvarie Arménům (135a); »O porážce Charvatuov« (150b); Benátčanům odňata většina panství na pevnině (179b); O sčítání lidu v Benátkách (1793). Do druhé skupiny (pověstí a bájí) možno zařaditi články: O paláci v městě Pole (23b); O zázračných zříceninách téhož paláce (23b); O těle a hrobu sv. Simeona v městě Jadru (25b); O původu kostelíka sv. Jana Malvazí (28b); O poustevníku v horách bosenských (31b); O sani u městečka Kazopo (38a); Paris unesl Helenu z ostrova Cerigo (43b); O kostelíku sv. Pavla na Candii (44b); O vpádu císaře tureckého na ostrov Patmos (50°): O hřebích božích (66b); O roušce sv. Veroniky (96a); Kterak sv. Helena poznala pravý kříž Kristův (98b); »Betlem chtěli bořiti« (112a). Jsa tedy mužem vzdělaným, který nabyl svými cestami rozsáhlých zkušeností, napsal Lobkovic cestopis svůj jednak pro poučení potomkův, jednak k utvrzení jich ve víře katolické.
Strana XXIX
XXIX Pozorujme ještě, jakým způsobem dostál prvnímu svému úkolu. Lobkovic představoval si čtenáře nezkušeného, který nebyl jinde než v Čechách. Proto, chtěje mu nějaký zjev cizí znázorniti, užívá srovnání se známým v Čechách. Popisuje cestu svou, udává Lobkovic zevrubně vše, čeho se cestou dověděl, dávaje se sám poučovati a, jak doznává, na to neb ono se vyptávaje (9b, 10b, 124a, 135b a j.), anebo co sám zažil a viděl. Při tom zachovává obyčejně tento pořádek: o místech, která pouze minul nepro- hlédnuv si jich, zmiňuje se jen krátce; jmenovav obyčejně jen jméno, pouze někdy — dosti zřídka — vypravuje příběh, jehož se dověděl od patrona nebo některého společníka, anebo stručně zaznamenává, čeho se doslechl o témž místě pamětihodného. Za to o místech, která sám navštívil, roze- pisuje se šíře. Tu především uvádí chrámy s jejich relikviemi, po případě i jiné znamenitější budovy s jejich zvláštnostmi, líčí opevnění, krajinu, udává velikost toho místa, někdy i vzdálenost jeho od jiného, národnost a vyznání jeho obyvatelův, čím se živí, obchodem-li či průmyslem, jejich ústavu a vládu, popisuje jejich zvyky, způsob života a p., buď pokud je sám pozoroval, nebo jak opět o nich se doslechl. Toto zejména platí o větších městech a ostrovech, jako jsou Benátky, Raguz, Candie, Rodýz, Cypr a j. Největší část jeho cestopisu zabírá ovšem líčení Jerusalema a okolí s jejich sanctuariemi. Mimo to zaznamenává Lobkovic ve svém cestopise též zvláštní zjevy v přírodě a průmyslu a tu, chtě čtenáře s nimi seznámiti, buď opět srovnává je s podobnými známými (52b, 57b), nebo je hledí co možná nejdůkladněji vylíčiti: (navy 102, 12b, 19a; delfíny 24b; výrobu soli 42b, 69a; cukr 68b; daktylle = datle 81a). Někdy vkládá Lobkovic delší odbočky k poučení čtenáře, jak zřejmě vysvítá z podobné stati o osmi sektách křesťanských (127a), kterou začíná slovy: »Také sluší věděti —«. K témuž účelu připojena jest celá část III. (viz str. XXI), která začíná stejnými slovy. Aby si čtenář mohl učiniti představu o velikosti nebo objemu jednot- livých měst, zemí, nebo ostrovův, o vzdálenosti některých míst od sebe, o rozlehlosti budov, kaplí a p., udává Lobkovic ve svém cestopise míry, kterých se buď — obyčejně při větších rozměrech — dopátral, v mílích českých (2b, 3a, 3b, 4a a j.) nebo vlašských (19a, 24a, 29a, 30b), po případě v honech (86b, 87b, 118b, 123a, 125a, 125a a j.), anebo jak si sám vyměřil na kroky (85b, 87a, 103b, a j.), na lokte (100a, 104b, 106a), na sáhy (104a 107a, 1185, 160b), na pídě (103a, 104b, 109a a j.), na pěsti (104a), anebo konečně odhaduje, kolik by se vešlo do nějakého prostoru lidí (104b, 105a a j.). Ku konci spisu (159b) připojen v témž smyslu přehledný výčet hlavních míst pouti do Svaté Země s jich vzdálenostmi od sebe. Dověděv se obyčejně udání na míle vlašské, dává spisovatel čtenáři poznati, jak možno míle vlašské redukovati na české (158b, 160a). Také odhaduje cenu některých předmětů chtě naznačiti buď jejich vzácnost (11b, 16a, 77b, 139a, 142a) nebo chatrnost (139a).
XXIX Pozorujme ještě, jakým způsobem dostál prvnímu svému úkolu. Lobkovic představoval si čtenáře nezkušeného, který nebyl jinde než v Čechách. Proto, chtěje mu nějaký zjev cizí znázorniti, užívá srovnání se známým v Čechách. Popisuje cestu svou, udává Lobkovic zevrubně vše, čeho se cestou dověděl, dávaje se sám poučovati a, jak doznává, na to neb ono se vyptávaje (9b, 10b, 124a, 135b a j.), anebo co sám zažil a viděl. Při tom zachovává obyčejně tento pořádek: o místech, která pouze minul nepro- hlédnuv si jich, zmiňuje se jen krátce; jmenovav obyčejně jen jméno, pouze někdy — dosti zřídka — vypravuje příběh, jehož se dověděl od patrona nebo některého společníka, anebo stručně zaznamenává, čeho se doslechl o témž místě pamětihodného. Za to o místech, která sám navštívil, roze- pisuje se šíře. Tu především uvádí chrámy s jejich relikviemi, po případě i jiné znamenitější budovy s jejich zvláštnostmi, líčí opevnění, krajinu, udává velikost toho místa, někdy i vzdálenost jeho od jiného, národnost a vyznání jeho obyvatelův, čím se živí, obchodem-li či průmyslem, jejich ústavu a vládu, popisuje jejich zvyky, způsob života a p., buď pokud je sám pozoroval, nebo jak opět o nich se doslechl. Toto zejména platí o větších městech a ostrovech, jako jsou Benátky, Raguz, Candie, Rodýz, Cypr a j. Největší část jeho cestopisu zabírá ovšem líčení Jerusalema a okolí s jejich sanctuariemi. Mimo to zaznamenává Lobkovic ve svém cestopise též zvláštní zjevy v přírodě a průmyslu a tu, chtě čtenáře s nimi seznámiti, buď opět srovnává je s podobnými známými (52b, 57b), nebo je hledí co možná nejdůkladněji vylíčiti: (navy 102, 12b, 19a; delfíny 24b; výrobu soli 42b, 69a; cukr 68b; daktylle = datle 81a). Někdy vkládá Lobkovic delší odbočky k poučení čtenáře, jak zřejmě vysvítá z podobné stati o osmi sektách křesťanských (127a), kterou začíná slovy: »Také sluší věděti —«. K témuž účelu připojena jest celá část III. (viz str. XXI), která začíná stejnými slovy. Aby si čtenář mohl učiniti představu o velikosti nebo objemu jednot- livých měst, zemí, nebo ostrovův, o vzdálenosti některých míst od sebe, o rozlehlosti budov, kaplí a p., udává Lobkovic ve svém cestopise míry, kterých se buď — obyčejně při větších rozměrech — dopátral, v mílích českých (2b, 3a, 3b, 4a a j.) nebo vlašských (19a, 24a, 29a, 30b), po případě v honech (86b, 87b, 118b, 123a, 125a, 125a a j.), anebo jak si sám vyměřil na kroky (85b, 87a, 103b, a j.), na lokte (100a, 104b, 106a), na sáhy (104a 107a, 1185, 160b), na pídě (103a, 104b, 109a a j.), na pěsti (104a), anebo konečně odhaduje, kolik by se vešlo do nějakého prostoru lidí (104b, 105a a j.). Ku konci spisu (159b) připojen v témž smyslu přehledný výčet hlavních míst pouti do Svaté Země s jich vzdálenostmi od sebe. Dověděv se obyčejně udání na míle vlašské, dává spisovatel čtenáři poznati, jak možno míle vlašské redukovati na české (158b, 160a). Také odhaduje cenu některých předmětů chtě naznačiti buď jejich vzácnost (11b, 16a, 77b, 139a, 142a) nebo chatrnost (139a).
Strana XXX
XXX K těmto jeho číselným udáním možno připojiti ještě počet obyvatelů některých míst (18b, 39b, 45a), počet mnichů některého kláštera (17a, 18a 49b, 56a, 85a), nebo počet jeptišek (18a), které na některých místech udává. Chtě býti všude srozumitelným a jasným, připojuje Lobkovic k ně- kterým slovům cizím, někdy i vlastním jménům, český jich překlad (11b 17b, 18b, 23a, 43b, 57a, 65b, 66b, 74a, 74b, 77a, 78b, 80b, 87b, 144a, 155a, 158b). Na některých místech v cestopise připojen jest subjektivní úsudek spisovatelův, kterým rozhoduje buď nějakou spornou otázku (18a, 160a) anebo zjevuje čtenáři svoje mínění (23b, 47a, 58b, 85a, 117a, 126a). Naproti tomu nedovoluje si vlastního posudku v otázkách týkajících se ostatků nebo sanctuarií, ponechávaje rozhodnutí Bohu: o ostatcích sv. Prokopa (22b), o hřebích Kristových (67a), o Galilei (91a), o roušce sv. Veroniky (96b). Posléze budiž připomenuto, že varuje Lobkovic také čtenáře, který by podobnou cestu podniknouti hodlal, aby nechodil na ostrově Cypru bos po západu slunce a nepřenocoval tamtéž pod širým nebem (69b), aby nepil ze studnic mezi Jaffou a Ramou (79a) a aby neplul na malé barce z Poreče do Benátek, jako to učinil on sám (158b).
XXX K těmto jeho číselným udáním možno připojiti ještě počet obyvatelů některých míst (18b, 39b, 45a), počet mnichů některého kláštera (17a, 18a 49b, 56a, 85a), nebo počet jeptišek (18a), které na některých místech udává. Chtě býti všude srozumitelným a jasným, připojuje Lobkovic k ně- kterým slovům cizím, někdy i vlastním jménům, český jich překlad (11b 17b, 18b, 23a, 43b, 57a, 65b, 66b, 74a, 74b, 77a, 78b, 80b, 87b, 144a, 155a, 158b). Na některých místech v cestopise připojen jest subjektivní úsudek spisovatelův, kterým rozhoduje buď nějakou spornou otázku (18a, 160a) anebo zjevuje čtenáři svoje mínění (23b, 47a, 58b, 85a, 117a, 126a). Naproti tomu nedovoluje si vlastního posudku v otázkách týkajících se ostatků nebo sanctuarií, ponechávaje rozhodnutí Bohu: o ostatcích sv. Prokopa (22b), o hřebích Kristových (67a), o Galilei (91a), o roušce sv. Veroniky (96b). Posléze budiž připomenuto, že varuje Lobkovic také čtenáře, který by podobnou cestu podniknouti hodlal, aby nechodil na ostrově Cypru bos po západu slunce a nepřenocoval tamtéž pod širým nebem (69b), aby nepil ze studnic mezi Jaffou a Ramou (79a) a aby neplul na malé barce z Poreče do Benátek, jako to učinil on sám (158b).
Strana XXXI
Sloh Lobkovicův. O slohu Lobkovicově praví Dobrovský ve své literatuře (str. 277) a po něm též Šafařík (str. 326), že je »kunstlos« zcela právem, čímž ovšem se nemíní, že je spis Lobkovicův psán snad suše a jednotvárně, nýbrž jen slovy prostými a nehledanými. Jinak panuje v slohu Lobkovicově stejně pestrá rozmanitost jako v obsahu. Ano, sledujeme-li jednotlivá, ob- sahem si podobná místa, shledáváme, že i slohem svým se sobě přibližují. Nejvíce podobnosti ovšem mají místa nejčastěji se opakující, v nichž Lob- kovic konstatuje, jaký byl kterého dne vítr, kdy a kde zakotvili a opět na další cestu se vydali a pod. Takováto ustálenost formy vyskýtá se zej- ména v druhé polovině cestopisu — popise svatých míst, kde každý takový popis zakončen jest udáním, komu místo to náleží, kolik jest tu odpustkův a pod. S větším již zájmem sledujeme popis různých míst s jejich znamenitostmi, ačkoli i tu shledáváme se často s prostými výčty zejména ostatků bez jakéhokoli osvěžení. Nejpoutavější však jsou bez odporu vložky dějepisné. V nich není suchopárného, prostým dějem se spokojujícího vypravování, nýbrž živé, (což ovšem nelze říci o všech statích bez rozdílu), procítěné líčení sdílného člověka. Jakási vroucnost, sympatie s trpícími a nesouhlas s křivdícím, po případě netajená radost z jeho pokoření, vyznívá z některých těchto míst. Dlužno tu především uvésti stať »císař turecký přitáhl k Rodýzu« (60a) pak »o příčině pádu města Misso«, kde se vypravuje, jak důvěřivá net krále anglického byla králem cyperským oklamána a znectěna (70a), a hlavně »o porážce Charvatuov« (150b). Stejně vroucně a živě reprodukováno jest kázání bosákovo v kapli hory Kalvarie (100b). Na těchto dvou posledně jmenovaných místech, jakož i jiných (79a, 143a, 157a a j.) dává spisovatel na jevo také svou nábožnou mysl. Mimo tato vážná, účinná vypravování nalézáme v cestopise místa, při kterých někdy pro jejich naivnost, jindy pro jich stylisaci a umístění ne- ubráníme se úsměvu. Takovým bezděčným humorem působí spis zejména na těchto místech: 51b, 74a, 81a, 83a, 139a, 140a.
Sloh Lobkovicův. O slohu Lobkovicově praví Dobrovský ve své literatuře (str. 277) a po něm též Šafařík (str. 326), že je »kunstlos« zcela právem, čímž ovšem se nemíní, že je spis Lobkovicův psán snad suše a jednotvárně, nýbrž jen slovy prostými a nehledanými. Jinak panuje v slohu Lobkovicově stejně pestrá rozmanitost jako v obsahu. Ano, sledujeme-li jednotlivá, ob- sahem si podobná místa, shledáváme, že i slohem svým se sobě přibližují. Nejvíce podobnosti ovšem mají místa nejčastěji se opakující, v nichž Lob- kovic konstatuje, jaký byl kterého dne vítr, kdy a kde zakotvili a opět na další cestu se vydali a pod. Takováto ustálenost formy vyskýtá se zej- ména v druhé polovině cestopisu — popise svatých míst, kde každý takový popis zakončen jest udáním, komu místo to náleží, kolik jest tu odpustkův a pod. S větším již zájmem sledujeme popis různých míst s jejich znamenitostmi, ačkoli i tu shledáváme se často s prostými výčty zejména ostatků bez jakéhokoli osvěžení. Nejpoutavější však jsou bez odporu vložky dějepisné. V nich není suchopárného, prostým dějem se spokojujícího vypravování, nýbrž živé, (což ovšem nelze říci o všech statích bez rozdílu), procítěné líčení sdílného člověka. Jakási vroucnost, sympatie s trpícími a nesouhlas s křivdícím, po případě netajená radost z jeho pokoření, vyznívá z některých těchto míst. Dlužno tu především uvésti stať »císař turecký přitáhl k Rodýzu« (60a) pak »o příčině pádu města Misso«, kde se vypravuje, jak důvěřivá net krále anglického byla králem cyperským oklamána a znectěna (70a), a hlavně »o porážce Charvatuov« (150b). Stejně vroucně a živě reprodukováno jest kázání bosákovo v kapli hory Kalvarie (100b). Na těchto dvou posledně jmenovaných místech, jakož i jiných (79a, 143a, 157a a j.) dává spisovatel na jevo také svou nábožnou mysl. Mimo tato vážná, účinná vypravování nalézáme v cestopise místa, při kterých někdy pro jejich naivnost, jindy pro jich stylisaci a umístění ne- ubráníme se úsměvu. Takovým bezděčným humorem působí spis zejména na těchto místech: 51b, 74a, 81a, 83a, 139a, 140a.
Strana XXXII
XXXII Ve vypravování snaží se Lobkovic býti co nejvíce srozumitelným a jasným. Proto při méně známých zjevech připojuje výklady, někdy i k témuž předmětu se vrací, neznámé významy překládá, odkazuje do předešlého nebo následujícího vypravování, že o témž předmětu již mluvil anebo ještě poví. K jménům měst, osob a pod. připojuje dle okolností buď »svrchupsaný« nebo »dolepsaný«. Na jednom místě, kde se obával, že by mohl nedosti jasně vylíčiti, co si představuje, připojil primitivní nákres kříže (8b). Ve své snaze vše co nejjasněji vylíčiti užívá Lobkovic často srovnání s něčím známým, aby neznámý zjev čtenáři znázornil. Za příklad možno uvésti srovnání, jimiž chtěl znázorniti různé tvary kamenův: kámen veliký, okrúhlý jako mlynný, ale větčí (99a); tam jest kámen okrúhlý jako sloup (100a); (hrob) přikryt kamenem, jako by puolkulí přikryl (108b); A jest na tom místě uděláno z bílého mramoru, pulerovaného hladce, jako by truhlice byla (111a); kámen okrúhlý jako pecen (123a). Některé anakoluthy a divoké vazby participií, jichž se Lobkovic do- pouští, jsou u tehdejších spisovatelů zjevy zcela obvyklé. Jan Hasišteinský vypravuje většinou objektivně; i o událostech, jež zažil na cestě, psává nejčastěji v první osobě plurálu jako všem účastníkům společných. Svou osobou vystupuje do popředí obyčejně pouze parenthesí »jakož sem zpraven«, »jakož o tom dolejí povím«, anebo několika málo vlastními posudky, které prozrazují, oč živějším ještě mohlo býti vypravo- vání, kdyby byl vetkal reflexí více. Celkem čte se Lobkovicův spis velice pěkně připoutávaje čtenáře svou pestrostí, mnohostranností a četnými přednostmi vypravovatelskými, o nichž jsem se zmínil. Význam Lobkovicův spočívá též v tom, že první takovýmto způsobem hodnověrně svoji cestu česky popsal.
XXXII Ve vypravování snaží se Lobkovic býti co nejvíce srozumitelným a jasným. Proto při méně známých zjevech připojuje výklady, někdy i k témuž předmětu se vrací, neznámé významy překládá, odkazuje do předešlého nebo následujícího vypravování, že o témž předmětu již mluvil anebo ještě poví. K jménům měst, osob a pod. připojuje dle okolností buď »svrchupsaný« nebo »dolepsaný«. Na jednom místě, kde se obával, že by mohl nedosti jasně vylíčiti, co si představuje, připojil primitivní nákres kříže (8b). Ve své snaze vše co nejjasněji vylíčiti užívá Lobkovic často srovnání s něčím známým, aby neznámý zjev čtenáři znázornil. Za příklad možno uvésti srovnání, jimiž chtěl znázorniti různé tvary kamenův: kámen veliký, okrúhlý jako mlynný, ale větčí (99a); tam jest kámen okrúhlý jako sloup (100a); (hrob) přikryt kamenem, jako by puolkulí přikryl (108b); A jest na tom místě uděláno z bílého mramoru, pulerovaného hladce, jako by truhlice byla (111a); kámen okrúhlý jako pecen (123a). Některé anakoluthy a divoké vazby participií, jichž se Lobkovic do- pouští, jsou u tehdejších spisovatelů zjevy zcela obvyklé. Jan Hasišteinský vypravuje většinou objektivně; i o událostech, jež zažil na cestě, psává nejčastěji v první osobě plurálu jako všem účastníkům společných. Svou osobou vystupuje do popředí obyčejně pouze parenthesí »jakož sem zpraven«, »jakož o tom dolejí povím«, anebo několika málo vlastními posudky, které prozrazují, oč živějším ještě mohlo býti vypravo- vání, kdyby byl vetkal reflexí více. Celkem čte se Lobkovicův spis velice pěkně připoutávaje čtenáře svou pestrostí, mnohostranností a četnými přednostmi vypravovatelskými, o nichž jsem se zmínil. Význam Lobkovicův spočívá též v tom, že první takovýmto způsobem hodnověrně svoji cestu česky popsal.
Strana 1
Od Wyſocze Vrozeneho Pana Pana Jana z Lobkowicz a na Haſyſtaynie s Towaryſſem Swym Wyſocze Vrozenym Panem Panem Getřzichem z Guttenstegna do Yeruzalema k Swatymu Hrobu Pana Yežiſſe Kryſta SPaſytele Naſſeho Leta 1493 Začzaty a Sſtiaſtnie Wykonany Putowanj. Est conventus S. Wenceslai, Ord. Fratrum Eremit: Discale: S. P. Augustini Neo-Pragae A. 1741. Ex haereditate Peritissimi D. Caroli Platisij de Plattenstein.
Od Wyſocze Vrozeneho Pana Pana Jana z Lobkowicz a na Haſyſtaynie s Towaryſſem Swym Wyſocze Vrozenym Panem Panem Getřzichem z Guttenstegna do Yeruzalema k Swatymu Hrobu Pana Yežiſſe Kryſta SPaſytele Naſſeho Leta 1493 Začzaty a Sſtiaſtnie Wykonany Putowanj. Est conventus S. Wenceslai, Ord. Fratrum Eremit: Discale: S. P. Augustini Neo-Pragae A. 1741. Ex haereditate Peritissimi D. Caroli Platisij de Plattenstein.
Strana 2
Strana 3
LEta narozenije bozijeho Tiſyczyho Cztyrziſteho Devadeſateho trze- tijeho, ten pondielij po prowodnij nedieli, la Ian z lobkowicz a na haſy- ſtaynie wygel ſem z kadanie na Czeſtu k bozijemu hrobu a gel ſem ten den do Chyſs Cztyrzi mile. a tu ſem ſe shledal ſe panem Getrzichem z Guthſſtayna, thowaryſſem ſwym. A nazaytrzie w utery geli ſme ſpolu do plznie VI mil. W ſtrzedu z plznie geli ſme na Welharticze VI mil. We cztwrtek z wilharticz geli ſme do mieſteczka Czwizle V mil przes hory a welmi zlu czeſtu. A teez mieſteczko geſt pana z degenbergku. W patek z tehoz mieſteczka geli ſme do mieſteczka Tekendorffu piet mil. A teez mieſteczko geſt knieze Albrechta mnichowſkeho. W Sobotu z tegendorfu 10 geli ſme do Ekenffeldu, miesteczka, Sſest mil. A teez miesteczko gest knieze girzijeho Baworſkeho. W nedieli przed Swatym Girzim z Ekenfeldu geli ſme do Etinku, mieſta, trzi mile. A gest [2b] Miesto newelike, Ale w niem domy pieknee vſtawene. A geſt take knieze Girzieho ſwrchu pſaneho. A od tehoz mieſta Ethinku [Ethink] Cztwrth mile, flowe w Starem Ethynku, 15 geſt klaſſter A tu przed tijem klaſſterem geſt kapliczka matky bozije, k nijez welika pauth geſt, A welikee mnozſtwije lidij z okolnijch zemij tam na paut chodije, Neb ſe weliczy diwowe tu diegij. A praweno mi w giſtotie, ze o Swatczych welikonocznijch, tehdaaz przed tijem minulych, na Trzidczeti Tiſycz lidij putnikuow tu bylo. W pondielij przed Swatym 20 Girzim z Ethynku geli ſme na Sſtan trzi mile odtud. A geſt hrad pa- nuow Thoryngaruow. a woſtali ſme tu na Sstanu nazaytrzije w utery czely den. W ſtrzedu potom geli ſme s Sstanu do Roznhaymu Cztyrzi mile. A gest teez mieſteczko knieze Girzieho Baworſkeho. We cztwrtek na Swateho marka z Roznhaymu geli ſme do mieſteczka Wirkgle Sſeft mil. A teez 25 mieſteczko geſt take ſwrchu pſaneho kniezete. W patek potom z wirkgle vgewſſe odtud trzi mile, przigeli ſme k moſtu, kteryz [3a] gde przes rzeku neweliku. A tu v toho moſtu ſe kona Panſtwije knieze Girzijeho bawor- ſkeho. A hned s druhé ſtrany moſtu poczina ſe zemie krale Rzimſkeho, gijez rziekagi Intal niemeczky, Iakoby czeſky rzekl Inſke vdole, [vdolee 30 5 1*
LEta narozenije bozijeho Tiſyczyho Cztyrziſteho Devadeſateho trze- tijeho, ten pondielij po prowodnij nedieli, la Ian z lobkowicz a na haſy- ſtaynie wygel ſem z kadanie na Czeſtu k bozijemu hrobu a gel ſem ten den do Chyſs Cztyrzi mile. a tu ſem ſe shledal ſe panem Getrzichem z Guthſſtayna, thowaryſſem ſwym. A nazaytrzie w utery geli ſme ſpolu do plznie VI mil. W ſtrzedu z plznie geli ſme na Welharticze VI mil. We cztwrtek z wilharticz geli ſme do mieſteczka Czwizle V mil przes hory a welmi zlu czeſtu. A teez mieſteczko geſt pana z degenbergku. W patek z tehoz mieſteczka geli ſme do mieſteczka Tekendorffu piet mil. A teez mieſteczko geſt knieze Albrechta mnichowſkeho. W Sobotu z tegendorfu 10 geli ſme do Ekenffeldu, miesteczka, Sſest mil. A teez miesteczko gest knieze girzijeho Baworſkeho. W nedieli przed Swatym Girzim z Ekenfeldu geli ſme do Etinku, mieſta, trzi mile. A gest [2b] Miesto newelike, Ale w niem domy pieknee vſtawene. A geſt take knieze Girzieho ſwrchu pſaneho. A od tehoz mieſta Ethinku [Ethink] Cztwrth mile, flowe w Starem Ethynku, 15 geſt klaſſter A tu przed tijem klaſſterem geſt kapliczka matky bozije, k nijez welika pauth geſt, A welikee mnozſtwije lidij z okolnijch zemij tam na paut chodije, Neb ſe weliczy diwowe tu diegij. A praweno mi w giſtotie, ze o Swatczych welikonocznijch, tehdaaz przed tijem minulych, na Trzidczeti Tiſycz lidij putnikuow tu bylo. W pondielij przed Swatym 20 Girzim z Ethynku geli ſme na Sſtan trzi mile odtud. A geſt hrad pa- nuow Thoryngaruow. a woſtali ſme tu na Sstanu nazaytrzije w utery czely den. W ſtrzedu potom geli ſme s Sstanu do Roznhaymu Cztyrzi mile. A gest teez mieſteczko knieze Girzieho Baworſkeho. We cztwrtek na Swateho marka z Roznhaymu geli ſme do mieſteczka Wirkgle Sſeft mil. A teez 25 mieſteczko geſt take ſwrchu pſaneho kniezete. W patek potom z wirkgle vgewſſe odtud trzi mile, przigeli ſme k moſtu, kteryz [3a] gde przes rzeku neweliku. A tu v toho moſtu ſe kona Panſtwije knieze Girzijeho bawor- ſkeho. A hned s druhé ſtrany moſtu poczina ſe zemie krale Rzimſkeho, gijez rziekagi Intal niemeczky, Iakoby czeſky rzekl Inſke vdole, [vdolee 30 5 1*
Strana 4
Inſke] Neb tudy tijem vdolim tecze rzeka, gijez rziekagij In. A po te rzecze a wodie ma ta czela kragina gmeno Inſke vdolee. A ma taaz kragina s obu ſtran nad ſebu welmi wyſoke a mijeſty welmi przikre hory. A tim vdolim nahoru cziſta mieſteczka a wſy, a w nich bohatij lidee. A kragina 5 cziſta mezy tiemi horami: diediny a lauky druhde Cztwrt mile z Sfirzij mezy tiemi horami a druhde wijecz a druhde take men. A od toho moſtu ſwrchu pſaneho gedna mile geſt mieſteczko dobrze welikee krale rzimſkeho, gmenem Sſwacz. A tu w tychz horach nad tim mieſteczkem mnoho rudy Strziebrne ſe dobywa. A mnoho hutij v tehoz mieſteczka, geſſto Strziebro 10 ſſmelczugij. A geſt w temz mieſteczku niekoliko drahnie Seth hawerzuow, cziſtych pacholkuow. A tu ſme w temz Mieſteczku ſniedali. A poſniedawſſe geli ſme dale przedcze III mile [3b] odtud do Inſſpurku, Mieſta krale rzimſkeho. A tu ſme zuoſtali przeſ nocz. W ſobotu nazaytrzie po obiedie z Inſſpurku geli ſme do Matronu, Mieſteczka, cztyrzi mile welikymi horami. 15 Ale proto nebyla zla czesta. A to ſlowe giz w Eczke zemi. A taaz zemie geſt take krale rzimſkeho. W nedieli potom po mſſi geli ſme z matronu do Mieſteczka Sſterczinku cztyrzi mile. A geſt mieſteczko piekne a lezij podluhowatie. A ma pieknie vſtawene domy. W pondielij przed Swatym Iakubem a ffilipem geli ſme z Sſterczynku do mieſta prawneku Sedm mil. 20 a geſt hrad nad nim; a hrad y mieſto geſt welmi pieknie obe dwe vſta- weno. A tyz hrad y mieſto geſt biſkupa bryxenſkeho. A tyz biſkup geſt poddany krale rzimſkeho. W vtery v wigilgij Swateho Iakuba a ffilipa geli ſme po wobiedie z prawneku do Niderdorfu, mieſteczka trzi mile. A teez Mieſteczko geſt hrabie z Gurcze. W Strzedu na den Swateho 25 Iakuba a ffilipa Geli z Niderdorffu aſa puol mile dobru czeſtu. A po- tom geli ſme na prawu ruku do dolu mezy welmi welike hory. A kdyz ſme vgeli puoltrzetije mile [4a] od tehoz mieſteczka, tu geſt krezma. A przed tau krezmau geſt meze mezy hrabij z Gurcze a panſtwim benad- czkym. A tu ſe teez benadczke panſtwije poczina. A mieli ſme tyz den 30 welmi zlu czeſtu a kamenitu. A geli ſme od te krezmy geſſtie trzi mile ten den az do wsy, genz slowe monet. We cstwrtek na den Swateho Zygmunda geli ſme z Monetu do wſy, rzeczene Gaudepont, VI mil. a byla welmi zla czeſta, kamenita a welikymi horami. A deſst prſſel na nas ten czely den bez przeſtanije. W patek na den Swateho krzize geli ſme z Gaude- 35 pontu do Mieſta, rzeczeneho Kunigſlan, (sic!) VI mil opiet welmi welikymi horami a naramnie zlu czeſtu kamenitu. A czely den opiet na nas defſt prſſel bez przeſtanije. W ſobotu po Swatem krzizi geli ſme z kunigſlanu do mieſta terwizu trzi mile rownu cze�tu, Ale opiet czely den s defstiem. a tu ſme lezeli. A tyz terwiz geſt mieſto dobrze welike A ma mnoho mly- 40 nuow. A geſt Benadczkych panuow. A tu w Terwizu ſe temerz naywicz wſſeczko mele do benatek, k Chlebu czoz potrzebuge. Pak w ne 4b]dieli po mſſi a po obiedie na Swateho ffloriana geli ſme do Maſtris II mile. A gest Mieſteczko newelike, a mnoho w niem ziduow. a tu ſme odpoczinuli aſa hodinu. A poſlali ſme konie ſwe zaſe zpatkem do Terwizu k hoſpodarzi,
Inſke] Neb tudy tijem vdolim tecze rzeka, gijez rziekagij In. A po te rzecze a wodie ma ta czela kragina gmeno Inſke vdolee. A ma taaz kragina s obu ſtran nad ſebu welmi wyſoke a mijeſty welmi przikre hory. A tim vdolim nahoru cziſta mieſteczka a wſy, a w nich bohatij lidee. A kragina 5 cziſta mezy tiemi horami: diediny a lauky druhde Cztwrt mile z Sfirzij mezy tiemi horami a druhde wijecz a druhde take men. A od toho moſtu ſwrchu pſaneho gedna mile geſt mieſteczko dobrze welikee krale rzimſkeho, gmenem Sſwacz. A tu w tychz horach nad tim mieſteczkem mnoho rudy Strziebrne ſe dobywa. A mnoho hutij v tehoz mieſteczka, geſſto Strziebro 10 ſſmelczugij. A geſt w temz mieſteczku niekoliko drahnie Seth hawerzuow, cziſtych pacholkuow. A tu ſme w temz Mieſteczku ſniedali. A poſniedawſſe geli ſme dale przedcze III mile [3b] odtud do Inſſpurku, Mieſta krale rzimſkeho. A tu ſme zuoſtali przeſ nocz. W ſobotu nazaytrzie po obiedie z Inſſpurku geli ſme do Matronu, Mieſteczka, cztyrzi mile welikymi horami. 15 Ale proto nebyla zla czesta. A to ſlowe giz w Eczke zemi. A taaz zemie geſt take krale rzimſkeho. W nedieli potom po mſſi geli ſme z matronu do Mieſteczka Sſterczinku cztyrzi mile. A geſt mieſteczko piekne a lezij podluhowatie. A ma pieknie vſtawene domy. W pondielij przed Swatym Iakubem a ffilipem geli ſme z Sſterczynku do mieſta prawneku Sedm mil. 20 a geſt hrad nad nim; a hrad y mieſto geſt welmi pieknie obe dwe vſta- weno. A tyz hrad y mieſto geſt biſkupa bryxenſkeho. A tyz biſkup geſt poddany krale rzimſkeho. W vtery v wigilgij Swateho Iakuba a ffilipa geli ſme po wobiedie z prawneku do Niderdorfu, mieſteczka trzi mile. A teez Mieſteczko geſt hrabie z Gurcze. W Strzedu na den Swateho 25 Iakuba a ffilipa Geli z Niderdorffu aſa puol mile dobru czeſtu. A po- tom geli ſme na prawu ruku do dolu mezy welmi welike hory. A kdyz ſme vgeli puoltrzetije mile [4a] od tehoz mieſteczka, tu geſt krezma. A przed tau krezmau geſt meze mezy hrabij z Gurcze a panſtwim benad- czkym. A tu ſe teez benadczke panſtwije poczina. A mieli ſme tyz den 30 welmi zlu czeſtu a kamenitu. A geli ſme od te krezmy geſſtie trzi mile ten den az do wsy, genz slowe monet. We cstwrtek na den Swateho Zygmunda geli ſme z Monetu do wſy, rzeczene Gaudepont, VI mil. a byla welmi zla czeſta, kamenita a welikymi horami. A deſst prſſel na nas ten czely den bez przeſtanije. W patek na den Swateho krzize geli ſme z Gaude- 35 pontu do Mieſta, rzeczeneho Kunigſlan, (sic!) VI mil opiet welmi welikymi horami a naramnie zlu czeſtu kamenitu. A czely den opiet na nas defſt prſſel bez przeſtanije. W ſobotu po Swatem krzizi geli ſme z kunigſlanu do mieſta terwizu trzi mile rownu cze�tu, Ale opiet czely den s defstiem. a tu ſme lezeli. A tyz terwiz geſt mieſto dobrze welike A ma mnoho mly- 40 nuow. A geſt Benadczkych panuow. A tu w Terwizu ſe temerz naywicz wſſeczko mele do benatek, k Chlebu czoz potrzebuge. Pak w ne 4b]dieli po mſſi a po obiedie na Swateho ffloriana geli ſme do Maſtris II mile. A gest Mieſteczko newelike, a mnoho w niem ziduow. a tu ſme odpoczinuli aſa hodinu. A poſlali ſme konie ſwe zaſe zpatkem do Terwizu k hoſpodarzi,
Strana 5
aby nam gich dochowal az do naſſeho zaſe wraczenije. A potom w Sedli ſme na lodku, gijez wlaſky rziekagij Barka, y pluli ſme po rzecze doluow k benatkam aſa na puol mile. A tu ſme wpluli do morze. A odtud dále opiet aſy dobre puol mile geſt do Benatek. a we XXII hodin przipluli ſme do Benatek. A tu ſme ſſli do hoſpody, genz ſlowe v bijeleho lwa. w pon- dielij po Swatem fflorianu prziſſel k nam do hoſpody naſſije Auguſtyn Cantoryn, Patruon [Patron] Galege Pautniczije. A tu ſme ſ nim vczinili ſmlauwu, ze nas ma wezti do Swate zemie a Gleythy opatrziti przed po- hany tam, Abychme bezpecznie hrob bozij a gina Swata mijeſta ohledati mohli, A zaſe bezpecznie az do benatek nas prziwezti A ſem y tam gijedlem 10 y pitim opatrziti; A za to z nas kazdy Aby mu dal padeſate ducatuow. A tee ſmluwy mezy nami [5a] vdielali ſme Czedule wyrzezane mezy ſebu. A on wzal tyz patron gednu a my druhu. Tyz den k weczeru geli ſme ſe progijezdiet na Barcze puol mile od Benatek do mieſteczka, rzeczeneho meron [mieſtecsko meron], genz lezij w morzi na oſtrowie newelikem. A w temz 15 Mieſteczku geſt tuſſim k Sedmdeſati hoſpodarzuow anebo wijecz, a wſſeczko Sklenarzi. A tak tu naramnie cziſtee wieczy dielagij od Skla: paterze koffliky a Sklenicze pozlaczenee, geſſto k wijerze nepodobno. A tiech wieczy rozlicznych wzdyczky welikce mnozſtwije hotowych geſt, ktoz przi- geda chcze czo toho kupovati. W utery przed Swatym Staniſlawem rano ſſli 20 ſme k kniezeti Benadſkemu [knijeze Benatſke], gmenem Auguſtin Bar- badicus A ſmluwu ſepſanu, kteruz ſme ſ patronem vczinili, gemu okazali A przi tom proſyli, aby raczil patronowi rozkazati, aby ſe k nam tak miel a zachowal wedle ſmluwy tee, A ze my teez chczme vcziniti. A tu hned knieze w naſſije przitomnoſti to vczinil A patronowi to prziſnie przikazal. 25 A tuuz ſmluwu take hned kazal kanczlerzi ſwemu w [5b] Regiſtra ſwe Canczelarzij wepſati. A potom knijeze kazal nas wſſudy woditi po wſſem tom dworze ſwem do pokoguow, kterziz naramnie cziſtie vdielanij. A cziſtee Syenie a pokoge, dwerze a okna cziſta, welikaa, wſſeczko z Alabaſtru, A cziſtym teſanim nazchwale teſani, geſſto yako rzkucz nemuoz cziſſtie byti. 30 A puody ſwrchu wſſe nazchwale cziſtu rzezbu zdielany. A to wſſe pozla- czeno cziſtym zlattem Dukatowym. W ſtrzedu na Swateho Staniſlawa ohle- dowal ſem duom, gemuz rzijekagij Marsyonal [Duom marſyonal], geſsto pani Benatczanee w niem magij ſwa Diela a zbroge rozliczne a Strzelby. a zamyka ſe ten duom, ze ne kazdeho tam pauſítiegij bez wuole vrzednikuow, 35 kterziz w temz domu od kniezete a panuow vſazeni gſau. A geſt tyz duom welmi weliky w uohradie. A w temz domu geſt Sſeſt komor dobrze dluhych druhe komory na Sſedeſat neb na Sedmdesat kroczegij wzdelij a Dwadczeti kro- czegij anebo wijecze z Sſirzi. Tu gest w tiech we wſſech komorach mnozíte roz- licznych zbrogij: Samoſtrzieluow woczeliwych [6a] y Tiſowych, Meczuow 40 a Sſarſſaunuow, kopijczek, zbroge plechowe: lebek, helmikuow, mordhakuow, Sſipuow, kolowratnich Samoſtrzieluow, hakownicz, Rucznicz y wſſije ginee zbroge mnozſtwije welikee, Czoby yako rzijekagicz pomyſliti mohl. Diela take welika, teez takee Srubnicze, hauffnicze y Taraſnicze w temz domu 5
aby nam gich dochowal az do naſſeho zaſe wraczenije. A potom w Sedli ſme na lodku, gijez wlaſky rziekagij Barka, y pluli ſme po rzecze doluow k benatkam aſa na puol mile. A tu ſme wpluli do morze. A odtud dále opiet aſy dobre puol mile geſt do Benatek. a we XXII hodin przipluli ſme do Benatek. A tu ſme ſſli do hoſpody, genz ſlowe v bijeleho lwa. w pon- dielij po Swatem fflorianu prziſſel k nam do hoſpody naſſije Auguſtyn Cantoryn, Patruon [Patron] Galege Pautniczije. A tu ſme ſ nim vczinili ſmlauwu, ze nas ma wezti do Swate zemie a Gleythy opatrziti przed po- hany tam, Abychme bezpecznie hrob bozij a gina Swata mijeſta ohledati mohli, A zaſe bezpecznie az do benatek nas prziwezti A ſem y tam gijedlem 10 y pitim opatrziti; A za to z nas kazdy Aby mu dal padeſate ducatuow. A tee ſmluwy mezy nami [5a] vdielali ſme Czedule wyrzezane mezy ſebu. A on wzal tyz patron gednu a my druhu. Tyz den k weczeru geli ſme ſe progijezdiet na Barcze puol mile od Benatek do mieſteczka, rzeczeneho meron [mieſtecsko meron], genz lezij w morzi na oſtrowie newelikem. A w temz 15 Mieſteczku geſt tuſſim k Sedmdeſati hoſpodarzuow anebo wijecz, a wſſeczko Sklenarzi. A tak tu naramnie cziſtee wieczy dielagij od Skla: paterze koffliky a Sklenicze pozlaczenee, geſſto k wijerze nepodobno. A tiech wieczy rozlicznych wzdyczky welikce mnozſtwije hotowych geſt, ktoz przi- geda chcze czo toho kupovati. W utery przed Swatym Staniſlawem rano ſſli 20 ſme k kniezeti Benadſkemu [knijeze Benatſke], gmenem Auguſtin Bar- badicus A ſmluwu ſepſanu, kteruz ſme ſ patronem vczinili, gemu okazali A przi tom proſyli, aby raczil patronowi rozkazati, aby ſe k nam tak miel a zachowal wedle ſmluwy tee, A ze my teez chczme vcziniti. A tu hned knieze w naſſije przitomnoſti to vczinil A patronowi to prziſnie przikazal. 25 A tuuz ſmluwu take hned kazal kanczlerzi ſwemu w [5b] Regiſtra ſwe Canczelarzij wepſati. A potom knijeze kazal nas wſſudy woditi po wſſem tom dworze ſwem do pokoguow, kterziz naramnie cziſtie vdielanij. A cziſtee Syenie a pokoge, dwerze a okna cziſta, welikaa, wſſeczko z Alabaſtru, A cziſtym teſanim nazchwale teſani, geſſto yako rzkucz nemuoz cziſſtie byti. 30 A puody ſwrchu wſſe nazchwale cziſtu rzezbu zdielany. A to wſſe pozla- czeno cziſtym zlattem Dukatowym. W ſtrzedu na Swateho Staniſlawa ohle- dowal ſem duom, gemuz rzijekagij Marsyonal [Duom marſyonal], geſsto pani Benatczanee w niem magij ſwa Diela a zbroge rozliczne a Strzelby. a zamyka ſe ten duom, ze ne kazdeho tam pauſítiegij bez wuole vrzednikuow, 35 kterziz w temz domu od kniezete a panuow vſazeni gſau. A geſt tyz duom welmi weliky w uohradie. A w temz domu geſt Sſeſt komor dobrze dluhych druhe komory na Sſedeſat neb na Sedmdesat kroczegij wzdelij a Dwadczeti kro- czegij anebo wijecze z Sſirzi. Tu gest w tiech we wſſech komorach mnozíte roz- licznych zbrogij: Samoſtrzieluow woczeliwych [6a] y Tiſowych, Meczuow 40 a Sſarſſaunuow, kopijczek, zbroge plechowe: lebek, helmikuow, mordhakuow, Sſipuow, kolowratnich Samoſtrzieluow, hakownicz, Rucznicz y wſſije ginee zbroge mnozſtwije welikee, Czoby yako rzijekagicz pomyſliti mohl. Diela take welika, teez takee Srubnicze, hauffnicze y Taraſnicze w temz domu 5
Strana 6
ſau. W temz domu take ſau dwa welika placzy [dwa placzy welika], kazdy na Cztyrzi hrany. A w tiech placzych woda hluboka, genz ſe z Morze tam wylila. A wſſudy okolo toho placzu ſu domowe weliczy yako �tage, kazdy ten duom aſa Trzidczyti kroczegij na ſſirz anebo wijecz a woſmdeſati nebo 5 dewadeſati zdelij. A ti domowee wſſiczkni ſu czyhlu krytij. A w kazdem tom domu ſu Galege a Nawy, totizto welikee lodij, niektere giz hotowe a niektere ſe dodielawagij. A w temz domu geſt mnozſtwije dielnikuow na kazdy den krom Swatkuow. A praweno mi za giſtee, ze kazdy den wijecz nez Tisycz dielnikuow w tom domu miewagij ty, kterziz takowe 10 Galeje a Nawy dielagij: Teſarzuo, [6b] kowarzuow, geſſto kopiczka, Sſkrzipcze dielagij A ledayakes gine wieczy. A bylo tu tehdaz dobrze na Sto bab a zen, geſſto ſſily plachty wietrne, gimz oni wlaſſi rziekagij wela, geſſto gich ke wſſem Galegim a Nawam y ginym menſſim lodem potrzebugij. Trzetij placz takowy k teez potrzebie dielali; Ale tehdaz geſſtie nebyl hotow. 15 ten bude mnohem wietczij nez tito oba dwa na ſſirz y na del. A to wſſeczko geſt w gedne ohradie. A brana od morze welika do tehoz domu. A wrata czi�ta a welmi okowana. A kdyz potrzeba yaka, tehdy ty Galege Anebo nawy hotowe hned na walczych wyſtrczij z tychz domuow na wodu na ten placz A tu branu gedu wen na morze, kdez gim potrzebije gest 20 [klaſſter S° Girzij]. W patek po Swatem Staniſlawu byl ſem w klaſſterze Swateho Girzije. A tu nam okazowali ſwatoſt: hlawu Swateho Girzij A geho ruku lewu ſe wſſemi prſty s maſſem na poly k lokti. Take ſem tu widiel Swate panny luczye ruku lewu, teez wſſeczky prſty s maſſem, [7a] Swateho Iakuba men- 25 ſſijeho, Apoſſtola, leb przednij ſ noſem, Swateho Eustachya hlawu. A lezij w temz klaſſterze Swaty Eustachyus czely a Swaty koſma a Damianus. Klaſſter S° Anthonina. W ſobotu przed bozim wſtupenim gel ſem na Barcze do klaſſtera Swateho Anthonina, tu nam okazali ſwatoſt zegmena: trn geden z koruny 30 trnowee, gijz pan kryftus korunowan, Swateho Iana Almuznika hlawu a ſycz gine drahnie ſwatoſti. A w temz klaſſterze geſt oſm Obrazuow [Obrazy miſternce] z krzidy vdielanych a wypalenych a tak miſternie vdie- lanych, ze na trzi kroczege od nich ſtoge, zdadije ſe kazdemu prawij ziwij byti. A zadny tomu ziwy neuwierzi, ktoz toho newidij, by tak przemi- 35 ſterne dijelo ruka czlowieczij vdielati mohla. y ſam bych tomu newierzil, bych toho newiediel. [kterzij ſau gmeny.] A gſu tito obrazowee: Nayprw geſt obraz pana kryſta yako ſ krzize ſniat, an lezi yakoby miel prawu poduſſku pod hlawu; A druhy [7b] obraz Matky bozije, ana mu prawu ruku ſwu pod hlawu podlozila. A tak tyz 40 obraz zaloſtiwie vdielan a s placztiwyma oczima, czoby ziwy byl a yakoby omdlewal, a omdlewagiczy k zemi padala. Trzetij obraz gest Swatee marzie Salomee, ana Maticzku bozij drzij mezy ſwyma rukama, aby k zemi ne- dopadla. Czwrty obraz geſt ſwate marzije Iakobowy, ana ſtogij a placze. Paty obraz geſt ſwatee marzije magdaleny, ana ſtogij placziczy a lomiecz
ſau. W temz domu take ſau dwa welika placzy [dwa placzy welika], kazdy na Cztyrzi hrany. A w tiech placzych woda hluboka, genz ſe z Morze tam wylila. A wſſudy okolo toho placzu ſu domowe weliczy yako �tage, kazdy ten duom aſa Trzidczyti kroczegij na ſſirz anebo wijecz a woſmdeſati nebo 5 dewadeſati zdelij. A ti domowee wſſiczkni ſu czyhlu krytij. A w kazdem tom domu ſu Galege a Nawy, totizto welikee lodij, niektere giz hotowe a niektere ſe dodielawagij. A w temz domu geſt mnozſtwije dielnikuow na kazdy den krom Swatkuow. A praweno mi za giſtee, ze kazdy den wijecz nez Tisycz dielnikuow w tom domu miewagij ty, kterziz takowe 10 Galeje a Nawy dielagij: Teſarzuo, [6b] kowarzuow, geſſto kopiczka, Sſkrzipcze dielagij A ledayakes gine wieczy. A bylo tu tehdaz dobrze na Sto bab a zen, geſſto ſſily plachty wietrne, gimz oni wlaſſi rziekagij wela, geſſto gich ke wſſem Galegim a Nawam y ginym menſſim lodem potrzebugij. Trzetij placz takowy k teez potrzebie dielali; Ale tehdaz geſſtie nebyl hotow. 15 ten bude mnohem wietczij nez tito oba dwa na ſſirz y na del. A to wſſeczko geſt w gedne ohradie. A brana od morze welika do tehoz domu. A wrata czi�ta a welmi okowana. A kdyz potrzeba yaka, tehdy ty Galege Anebo nawy hotowe hned na walczych wyſtrczij z tychz domuow na wodu na ten placz A tu branu gedu wen na morze, kdez gim potrzebije gest 20 [klaſſter S° Girzij]. W patek po Swatem Staniſlawu byl ſem w klaſſterze Swateho Girzije. A tu nam okazowali ſwatoſt: hlawu Swateho Girzij A geho ruku lewu ſe wſſemi prſty s maſſem na poly k lokti. Take ſem tu widiel Swate panny luczye ruku lewu, teez wſſeczky prſty s maſſem, [7a] Swateho Iakuba men- 25 ſſijeho, Apoſſtola, leb przednij ſ noſem, Swateho Eustachya hlawu. A lezij w temz klaſſterze Swaty Eustachyus czely a Swaty koſma a Damianus. Klaſſter S° Anthonina. W ſobotu przed bozim wſtupenim gel ſem na Barcze do klaſſtera Swateho Anthonina, tu nam okazali ſwatoſt zegmena: trn geden z koruny 30 trnowee, gijz pan kryftus korunowan, Swateho Iana Almuznika hlawu a ſycz gine drahnie ſwatoſti. A w temz klaſſterze geſt oſm Obrazuow [Obrazy miſternce] z krzidy vdielanych a wypalenych a tak miſternie vdie- lanych, ze na trzi kroczege od nich ſtoge, zdadije ſe kazdemu prawij ziwij byti. A zadny tomu ziwy neuwierzi, ktoz toho newidij, by tak przemi- 35 ſterne dijelo ruka czlowieczij vdielati mohla. y ſam bych tomu newierzil, bych toho newiediel. [kterzij ſau gmeny.] A gſu tito obrazowee: Nayprw geſt obraz pana kryſta yako ſ krzize ſniat, an lezi yakoby miel prawu poduſſku pod hlawu; A druhy [7b] obraz Matky bozije, ana mu prawu ruku ſwu pod hlawu podlozila. A tak tyz 40 obraz zaloſtiwie vdielan a s placztiwyma oczima, czoby ziwy byl a yakoby omdlewal, a omdlewagiczy k zemi padala. Trzetij obraz gest Swatee marzie Salomee, ana Maticzku bozij drzij mezy ſwyma rukama, aby k zemi ne- dopadla. Czwrty obraz geſt ſwate marzije Iakobowy, ana ſtogij a placze. Paty obraz geſt ſwatee marzije magdaleny, ana ſtogij placziczy a lomiecz
Strana 7
rukama, a ſlzy gegije na gegij twarzi rownie, czoby hledial na ſlzy ziweho czlowieka, kdyz placze: tak ſe gije rownie podobnie k tomu na twarzi lſknu. Sſeſty obraz geſt ſwateho Iana, an take placze. A tak geſt tiech Sſeſt obrazuow miſtrnie vdielanych a barwami zmalowani, ze ſe zdadije kazdemu, iakoby ziwij byli wſſij ſwu poſtawu; Neb tyz obraz matky bozije ma wſſiczku tu poſtawu czlowieka, kdyz omdlewa, a Swateho Iana a trzij marygij teez poſtawy, yakoby plakali ziwij lidee. Sedmy obraz geſt Nyko- dema w ſſatech wlaſ [8ajkych, a poklekl na koleno. a ma na hlawie brunatny biret otrzely, yakoby stary byl, A rauſſku bilau pod tymz biretem, iakoz wlaſky obyczey geſt choditi. A ruchu ſe opaſal. A mage za tuuz ruchu 10 zaſtrczene kleſſtie a kladiwo A w lewe rucze drzij trzi hrzeby. A ty wieczy wſſeczky: ſſaty, rauchy, kladiwo, kleſſtie, hrzeby, kazde ſwu barwu ma A poſtawu, yakz ſamo w ſobie geſt. Sſaty gich ſwau barwu, kleſſtie, kla- diwa, hrzeby ſwau barwu a poſtawu zeleznau, toporziſſtie v kladiwa yakoby z duboweho drzewa vdielano bylo, Sluge rownie v tehoz toporzifſtie, yako ge 15 dubowe drzewo, ma. Oſmy obraz geſt Iozeffa z Arymatye. ten take welmi zaloſtiwau poſtawu ma. Sukni po wlaſkem obyczegi a krogi na ſobie ma z modreho ſſamlatu, opiet rownie wſſiczku praweho ſſamlatu postawu ma a ſluge, yako ge ſſamlat, ma. a geſt opaſan paſem ſ tobolkau. A to opiet geſt yako prawy pas. A tobolka, rucha, geſſto w nij obinut obraz pana 20 kryſta, A ſilo 8b gijerzi v tiech trzij marygij otrzepenije, yakoby prawe bylo. A ti wſſickni obrazowe: gich twarzi, rucze, prſty, nehty y zily y wſſeczky wraſky na rukach y na prſtech, wnitrz w rucze y zewnitrz, w niczemz ne- nije obmeſſkano a zapomenuto, nez wſſeczko, pokudz ziwy czlowiek ma a geſt. A mnich geden, gefſto mi to okazowal, prawil mi, ze dano tomu 25 miſtru, geſſto to dielal, od diela Sſest Seth dukatuow. [Klafster St Eleny. W nedieli przed bozim wſtupenim gel ſem na barcze do klaſſtera Swate Eleny. A tu gducz do koſtela, na lewe rucze geſt kapla, a w tee kaple lezij ſwrchupſana Swata Elena. A tu ſem gegije ſwatee tielo widiel. A lezij gije na prſech krzizek od krzize panie kry�towa a geſt czerny 30 — — A ten a obly, yako maly prſt z tluſſtij, tijemto obyczegem — krzizek Swata Elena wzdyczky za ſwe ziwnoſti dnem i noczy przi ſobie mijewala. a geſt z delij tyz krzizek yako pata czeſt lokte. A ſycz przi ge- gijem tiele geſt mnoho gine ſwatoſti. A tyz klaſſter lezij na Inſuli przed mieſtem. A odtud po mſſi geli ſme [9a] zaſe k mieſtu. A tu ſme sſedli 35 do koſtela Swateho Blazege [Koſtel S° Blazege]. A w tom koſtele ſu ſluzili mſſi dwogi kniezij: geden wedle obyczege rzimſkeho koſtela, A druhy wedle obyczege rzeczkeho. A ten kniez wedle obycze rzimſkeho ſlauzil cztenau mſſi, A rzeczky zpijewanau mſſi. A zaczy teez rzeczky wſſeczko zpijewali kyrieleyſon kryſteleyſon a Amen teez yako naſſi. A kniez teez rzeczky 40 Epiſſtolu a cztenije zpijewal. Nez nepozdwihowal tiela a krwe bozije A take nepoſwieczowal tiela bozijeho w uoplatku, iako naſſi kniezije czinije. Nez wzaw kwaſſeny chleb, z tehoz chleba wyrzezaw kus na cztyrzi hrany yako dwu prſtu z Sſirzij A polozil gey na patenu, kteraz byla malo wietczij 5
rukama, a ſlzy gegije na gegij twarzi rownie, czoby hledial na ſlzy ziweho czlowieka, kdyz placze: tak ſe gije rownie podobnie k tomu na twarzi lſknu. Sſeſty obraz geſt ſwateho Iana, an take placze. A tak geſt tiech Sſeſt obrazuow miſtrnie vdielanych a barwami zmalowani, ze ſe zdadije kazdemu, iakoby ziwij byli wſſij ſwu poſtawu; Neb tyz obraz matky bozije ma wſſiczku tu poſtawu czlowieka, kdyz omdlewa, a Swateho Iana a trzij marygij teez poſtawy, yakoby plakali ziwij lidee. Sedmy obraz geſt Nyko- dema w ſſatech wlaſ [8ajkych, a poklekl na koleno. a ma na hlawie brunatny biret otrzely, yakoby stary byl, A rauſſku bilau pod tymz biretem, iakoz wlaſky obyczey geſt choditi. A ruchu ſe opaſal. A mage za tuuz ruchu 10 zaſtrczene kleſſtie a kladiwo A w lewe rucze drzij trzi hrzeby. A ty wieczy wſſeczky: ſſaty, rauchy, kladiwo, kleſſtie, hrzeby, kazde ſwu barwu ma A poſtawu, yakz ſamo w ſobie geſt. Sſaty gich ſwau barwu, kleſſtie, kla- diwa, hrzeby ſwau barwu a poſtawu zeleznau, toporziſſtie v kladiwa yakoby z duboweho drzewa vdielano bylo, Sluge rownie v tehoz toporzifſtie, yako ge 15 dubowe drzewo, ma. Oſmy obraz geſt Iozeffa z Arymatye. ten take welmi zaloſtiwau poſtawu ma. Sukni po wlaſkem obyczegi a krogi na ſobie ma z modreho ſſamlatu, opiet rownie wſſiczku praweho ſſamlatu postawu ma a ſluge, yako ge ſſamlat, ma. a geſt opaſan paſem ſ tobolkau. A to opiet geſt yako prawy pas. A tobolka, rucha, geſſto w nij obinut obraz pana 20 kryſta, A ſilo 8b gijerzi v tiech trzij marygij otrzepenije, yakoby prawe bylo. A ti wſſickni obrazowe: gich twarzi, rucze, prſty, nehty y zily y wſſeczky wraſky na rukach y na prſtech, wnitrz w rucze y zewnitrz, w niczemz ne- nije obmeſſkano a zapomenuto, nez wſſeczko, pokudz ziwy czlowiek ma a geſt. A mnich geden, gefſto mi to okazowal, prawil mi, ze dano tomu 25 miſtru, geſſto to dielal, od diela Sſest Seth dukatuow. [Klafster St Eleny. W nedieli przed bozim wſtupenim gel ſem na barcze do klaſſtera Swate Eleny. A tu gducz do koſtela, na lewe rucze geſt kapla, a w tee kaple lezij ſwrchupſana Swata Elena. A tu ſem gegije ſwatee tielo widiel. A lezij gije na prſech krzizek od krzize panie kry�towa a geſt czerny 30 — — A ten a obly, yako maly prſt z tluſſtij, tijemto obyczegem — krzizek Swata Elena wzdyczky za ſwe ziwnoſti dnem i noczy przi ſobie mijewala. a geſt z delij tyz krzizek yako pata czeſt lokte. A ſycz przi ge- gijem tiele geſt mnoho gine ſwatoſti. A tyz klaſſter lezij na Inſuli przed mieſtem. A odtud po mſſi geli ſme [9a] zaſe k mieſtu. A tu ſme sſedli 35 do koſtela Swateho Blazege [Koſtel S° Blazege]. A w tom koſtele ſu ſluzili mſſi dwogi kniezij: geden wedle obyczege rzimſkeho koſtela, A druhy wedle obyczege rzeczkeho. A ten kniez wedle obycze rzimſkeho ſlauzil cztenau mſſi, A rzeczky zpijewanau mſſi. A zaczy teez rzeczky wſſeczko zpijewali kyrieleyſon kryſteleyſon a Amen teez yako naſſi. A kniez teez rzeczky 40 Epiſſtolu a cztenije zpijewal. Nez nepozdwihowal tiela a krwe bozije A take nepoſwieczowal tiela bozijeho w uoplatku, iako naſſi kniezije czinije. Nez wzaw kwaſſeny chleb, z tehoz chleba wyrzezaw kus na cztyrzi hrany yako dwu prſtu z Sſirzij A polozil gey na patenu, kteraz byla malo wietczij 5
Strana 8
nez naſſi kniezije mijewagij, Ale byla hlubſſije, Ale kalich byl rownie takowy, iako naſſi mijewagij. A potom, rownie teez yako kniezije czinij, Dal ſobie naliti do kalicha wino a wodu A nad patenau a nad kalichem zehnal. A potom teez kuſy chleba Anebo tiela bozijeho zlamal na cztwero. A ged- 5 noho toho kuſu nechal na korporale [9b] A woſtatnije kuſy wlozil do ka- licha. A potom wzaw korporal s tielem bozim w prawu ruku a kalich w lewu, obratil ſe proti lidu a rziekal nieyaka ſlowa rzeczky, przikryw ſobie czelo korporalem, Ale ze proto mohla ſe gemu twarz widieti pod korporalem. A obratiw ſe zaſe k oltarzi, wzaw w prawu ruku ten kauſek, kteryz lezal 10 na patenie, y prziyal gey z ruky. Take tehdaaz przi te mſſi ſtal geden rzek [Miſſe rzeczkeho knieze] za ſamym kniezem a dobrze na puol hodiny porzad wzdy krzize na ſobie dielal, dotkna ſe ruku zemie a potom czela a potom od gednoho ramena k druhemu ramenu. A potom obratiw ſe k lidu y rzekl trzikrat porzad rzeczky: »Sychoryte me tua martalon«. — 15 Y otazal ſem ſe gednoho wlacha latinie, ktery tu take przi tom tehdaz byl, czo tu tyz rzek rzekl. Y powiediel mi, ze geſt rzekl: »odpuſte mnie hrzieſſnemu!« A potom ſe tyz rzek zaſe k uoltarzi obratil. A tu mu potom kniez, wzaw lziczku ſtrziebrnu z kalicha, tielo a krew bozij podal. A [10a wobratiw ſe tyz kniez zaſe k uoltarzi y prziyal woſtatek, czoz bylo w ka- 20 lichu zuoſtalo. A potom, rownie teez yako naſſi kniezije czinij, dal ſobie wina naliti na prſty a vdielal abluczy. A potom zak, který mu pomahal mſſe sluziti, wzaw na drzewienau miſku oſtatek toho chleba, z kterehoz byl kniez ten kauſek wyrzezal k tielu boziemu, kteryzto chleb byl yako dobra welika zemle zwijeczy, y przines to gednomu ſtaremu rzeku, kteryzto 25 wzaw nuoz zrzezal a zkragel tyz chleb w male kauſky na tu miſu. A potom tyz zak tu miſku s tymz chlebem wzaw y poſtawil gi na druhem oltarzi, kteryz byl blizko v tehoz oltarze, geſito kniez na niem mſſi ſlauzil. A ſ tim kniez ten odſtaupil od ſweho oltarze k tomuto, kdez miſka ſ tijem chlebem na niem byla, A rziekal nad nim nietczo rzeczky zehnage a krzize dielage. 30 A dokonaw to y ſſel zaſe k ſwemu prwnijemu Oltarzi. A porzijekaw czos malo y obratil ſe k lidem y vdielal pozehnanije krzizem, teez yako naſſi kniezije czinije. A po[10b]tom wzaw miſku tu s tijem chlebem y dawal to wſſem tiem rzekom y ginym lidem, kto chtiel, geſſto tu byli, muzom y zenam. y tu ſem ſe opiet tazal toho prwnijeho wlacha, czo to zname- 35 nawa. Y powiediel mi, ze rzekowe magij ten a takowy obyczey tak Swatu minu poſwieczowati kazdu nedieli a lidu obecznemu tak dawati. A take rzekowe magij ſe welmi naboznie a ſ weliku pocztiwoſtij przi ſwate mſſi, mnoho poklonienije czinicze proti oltarzi A wdy geden krziz po druhem dielagicze, ruku czela a zemie ſe dotykagicz A od gednoho ramena 40 przeſ prſy k druhemu, yako ſwrchu pſano [Wygezd knizeczy proti markra- binie etc. W utery przed bozim wſtupenim po obiedie knieze benadſke ſe pany ſwymi a radami gel na galegi Suptyle proti markrabinie mantewſke. A to taaz Galey byla welika a dobrze dluha a ſſiroka, ſkuoro k padeſati kro-
nez naſſi kniezije mijewagij, Ale byla hlubſſije, Ale kalich byl rownie takowy, iako naſſi mijewagij. A potom, rownie teez yako kniezije czinij, Dal ſobie naliti do kalicha wino a wodu A nad patenau a nad kalichem zehnal. A potom teez kuſy chleba Anebo tiela bozijeho zlamal na cztwero. A ged- 5 noho toho kuſu nechal na korporale [9b] A woſtatnije kuſy wlozil do ka- licha. A potom wzaw korporal s tielem bozim w prawu ruku a kalich w lewu, obratil ſe proti lidu a rziekal nieyaka ſlowa rzeczky, przikryw ſobie czelo korporalem, Ale ze proto mohla ſe gemu twarz widieti pod korporalem. A obratiw ſe zaſe k oltarzi, wzaw w prawu ruku ten kauſek, kteryz lezal 10 na patenie, y prziyal gey z ruky. Take tehdaaz przi te mſſi ſtal geden rzek [Miſſe rzeczkeho knieze] za ſamym kniezem a dobrze na puol hodiny porzad wzdy krzize na ſobie dielal, dotkna ſe ruku zemie a potom czela a potom od gednoho ramena k druhemu ramenu. A potom obratiw ſe k lidu y rzekl trzikrat porzad rzeczky: »Sychoryte me tua martalon«. — 15 Y otazal ſem ſe gednoho wlacha latinie, ktery tu take przi tom tehdaz byl, czo tu tyz rzek rzekl. Y powiediel mi, ze geſt rzekl: »odpuſte mnie hrzieſſnemu!« A potom ſe tyz rzek zaſe k uoltarzi obratil. A tu mu potom kniez, wzaw lziczku ſtrziebrnu z kalicha, tielo a krew bozij podal. A [10a wobratiw ſe tyz kniez zaſe k uoltarzi y prziyal woſtatek, czoz bylo w ka- 20 lichu zuoſtalo. A potom, rownie teez yako naſſi kniezije czinij, dal ſobie wina naliti na prſty a vdielal abluczy. A potom zak, který mu pomahal mſſe sluziti, wzaw na drzewienau miſku oſtatek toho chleba, z kterehoz byl kniez ten kauſek wyrzezal k tielu boziemu, kteryzto chleb byl yako dobra welika zemle zwijeczy, y przines to gednomu ſtaremu rzeku, kteryzto 25 wzaw nuoz zrzezal a zkragel tyz chleb w male kauſky na tu miſu. A potom tyz zak tu miſku s tymz chlebem wzaw y poſtawil gi na druhem oltarzi, kteryz byl blizko v tehoz oltarze, geſito kniez na niem mſſi ſlauzil. A ſ tim kniez ten odſtaupil od ſweho oltarze k tomuto, kdez miſka ſ tijem chlebem na niem byla, A rziekal nad nim nietczo rzeczky zehnage a krzize dielage. 30 A dokonaw to y ſſel zaſe k ſwemu prwnijemu Oltarzi. A porzijekaw czos malo y obratil ſe k lidem y vdielal pozehnanije krzizem, teez yako naſſi kniezije czinije. A po[10b]tom wzaw miſku tu s tijem chlebem y dawal to wſſem tiem rzekom y ginym lidem, kto chtiel, geſſto tu byli, muzom y zenam. y tu ſem ſe opiet tazal toho prwnijeho wlacha, czo to zname- 35 nawa. Y powiediel mi, ze rzekowe magij ten a takowy obyczey tak Swatu minu poſwieczowati kazdu nedieli a lidu obecznemu tak dawati. A take rzekowe magij ſe welmi naboznie a ſ weliku pocztiwoſtij przi ſwate mſſi, mnoho poklonienije czinicze proti oltarzi A wdy geden krziz po druhem dielagicze, ruku czela a zemie ſe dotykagicz A od gednoho ramena 40 przeſ prſy k druhemu, yako ſwrchu pſano [Wygezd knizeczy proti markra- binie etc. W utery przed bozim wſtupenim po obiedie knieze benadſke ſe pany ſwymi a radami gel na galegi Suptyle proti markrabinie mantewſke. A to taaz Galey byla welika a dobrze dluha a ſſiroka, ſkuoro k padeſati kro-
Strana 9
czegij anebo wijecze z delij a Dwanaczti kroczegij aſa na ſſirz anebo wijecz. A byla taaz Galege cziſtie prziprawena, ſwrchu wſſeczka yako na woze ſſperloch Czerwenym Atlaſem przikryta. A ſycz okolo rzezby [11a] cziſte a pozlaczenee. A ſycz mieſty cziſtym Atlaſem A mijeſty cziſtymi tkanymi czalauny a koberczy obleczena. A nazad w Galegi w konczy byli przipra- weny dwie ſtolicze, przikryte cziftym zlatohlawem: Gedna, geſſto knijeze benadczka ſam na nije miel ſedieti, a na druhe markrabina ſwrchupſana. A nad tiemi obiema ſtoliczemi opiet cziſty zlatohlaw prziprawen a przibit byl. A taaz Galege potom byla prziwezena k ſamemu knijezeczymu pa- laczu. A byla prziprawena lawka, ze knijeze z ſweho palaczu ſeyda, hned 10 po nije mohl ſuchu nohu az do Galege giti. A w teez Galegi na del byli po�aweny cztweronaſob Dluhe ſtolicze, opiet wſſe cziſtymi koberczy a cza- launy przikrytee, kdez na nich panije ty Sedieti mieli, ktereez ſ knijezetem proti markrabinee geti mieli. A potom panije ty, kterez k tomu byly zrziezeny, tu ſe sgijezdieli na barkach a wſedali na tuuz Galegi knijezeczy 15 ſwrchupſanau, kterezto panije byli welmi ozdobeny ſſaty cziſtymi od zlato- hlawuow, od cziſtych akſamituow a klenoty [11b] od draheho kamenije. Take mieli na ſobie cziſtych zapon a perel welikych a prſtenuow s drahym kamenim. A bylo tiech panij na puoldruheho Sta a nebo wijecze. A mieli na ſobie klenotuow [Klenoty, kterez mieli na sobije panije benatczke] za 20 niekolikokrat drahnie Sto tiſycz zlatych, Neb druha miela toho na ſobie za piet tiſycz, druha za Sſeft, druha za X, druha za XV A druha za XX tiſycz zlatych. A o gedne mi za giſto praweno, ze miela za XL tiſycz zlatych na ſobie klenotuow. A taaz Galege ſwrchupſana miela dwie puodie: Gedna ſwrchnij, geſſto knijeze a pani rada geho, gimz oni rzijekagij Czentulanowe, 25 A panije ſwrchupſanee a gich ſluzebniczy byli, A druha puoda zpodnije, w kterezto byli plawczy ſweſly, geſſto oni gim rzijekagij Galeoti. A tiech byla na kazde ſtranie trzidczeti a oſm. A ti tuuz Galegi wezli a zpra- wowali weſly. A przed tuuz galegij ſſla gina lodij, a na nije na dwadczeti Galeotuow s weſly, kterazto lodij byla prziwazana hrubym prowazem. A ti 30 take ſwymi weſly pomohli knijezeczije Galege tahnuti. A k te lodij bylo [12a] opiet na kazde ſtranie Oſm lodek malych prowazy prziwazano, rzadem gedna wdy za druhu. A na kazde tee lodcze bylo pacholkuow oſm neb deſet. A ti wſſiczkni knijezeczy tee Galege pomohli tahnuti. A tak potom knijeze sſſel s ſwe palaczu na tuuz Galegi mage na ſobie wedle 35 wlaſkeho gich obyczege Sukni z Cziſteho zlatohlawu, geſſto do naſſich zemij tak cziſtij zlatohlawowe neprzichazegij. A przed nim trubaczi s Strzie- brnymi trubami a piſſczy; Ale trubaczi prostij a doſti malo vmieli, gedno proſtee: tra ra ra. Potom za knijezetem przeſ tu lawku, geſſto byla przi- prawena, Do Galege ſſel geden pan, kteryz tehdaz byl w poſelſtwije od 40 krale napulſkeho v knijezete. Za tijem panem ſſel opiet geden pan, kteryz take byl w poſelſtwije tehdaaz poſlan od knijezete medulanſkeho. A za nimi ſſli ſu pani Czentulanowe, rady knijezeczye, A za nimi gich Sluzeb- niczy na tuuz Galegi. A teez take niekterzij z naſſeho thowaryſſtwa take 5
czegij anebo wijecze z delij a Dwanaczti kroczegij aſa na ſſirz anebo wijecz. A byla taaz Galege cziſtie prziprawena, ſwrchu wſſeczka yako na woze ſſperloch Czerwenym Atlaſem przikryta. A ſycz okolo rzezby [11a] cziſte a pozlaczenee. A ſycz mieſty cziſtym Atlaſem A mijeſty cziſtymi tkanymi czalauny a koberczy obleczena. A nazad w Galegi w konczy byli przipra- weny dwie ſtolicze, przikryte cziftym zlatohlawem: Gedna, geſſto knijeze benadczka ſam na nije miel ſedieti, a na druhe markrabina ſwrchupſana. A nad tiemi obiema ſtoliczemi opiet cziſty zlatohlaw prziprawen a przibit byl. A taaz Galege potom byla prziwezena k ſamemu knijezeczymu pa- laczu. A byla prziprawena lawka, ze knijeze z ſweho palaczu ſeyda, hned 10 po nije mohl ſuchu nohu az do Galege giti. A w teez Galegi na del byli po�aweny cztweronaſob Dluhe ſtolicze, opiet wſſe cziſtymi koberczy a cza- launy przikrytee, kdez na nich panije ty Sedieti mieli, ktereez ſ knijezetem proti markrabinee geti mieli. A potom panije ty, kterez k tomu byly zrziezeny, tu ſe sgijezdieli na barkach a wſedali na tuuz Galegi knijezeczy 15 ſwrchupſanau, kterezto panije byli welmi ozdobeny ſſaty cziſtymi od zlato- hlawuow, od cziſtych akſamituow a klenoty [11b] od draheho kamenije. Take mieli na ſobie cziſtych zapon a perel welikych a prſtenuow s drahym kamenim. A bylo tiech panij na puoldruheho Sta a nebo wijecze. A mieli na ſobie klenotuow [Klenoty, kterez mieli na sobije panije benatczke] za 20 niekolikokrat drahnie Sto tiſycz zlatych, Neb druha miela toho na ſobie za piet tiſycz, druha za Sſeft, druha za X, druha za XV A druha za XX tiſycz zlatych. A o gedne mi za giſto praweno, ze miela za XL tiſycz zlatych na ſobie klenotuow. A taaz Galege ſwrchupſana miela dwie puodie: Gedna ſwrchnij, geſſto knijeze a pani rada geho, gimz oni rzijekagij Czentulanowe, 25 A panije ſwrchupſanee a gich ſluzebniczy byli, A druha puoda zpodnije, w kterezto byli plawczy ſweſly, geſſto oni gim rzijekagij Galeoti. A tiech byla na kazde ſtranie trzidczeti a oſm. A ti tuuz Galegi wezli a zpra- wowali weſly. A przed tuuz galegij ſſla gina lodij, a na nije na dwadczeti Galeotuow s weſly, kterazto lodij byla prziwazana hrubym prowazem. A ti 30 take ſwymi weſly pomohli knijezeczije Galege tahnuti. A k te lodij bylo [12a] opiet na kazde ſtranie Oſm lodek malych prowazy prziwazano, rzadem gedna wdy za druhu. A na kazde tee lodcze bylo pacholkuow oſm neb deſet. A ti wſſiczkni knijezeczy tee Galege pomohli tahnuti. A tak potom knijeze sſſel s ſwe palaczu na tuuz Galegi mage na ſobie wedle 35 wlaſkeho gich obyczege Sukni z Cziſteho zlatohlawu, geſſto do naſſich zemij tak cziſtij zlatohlawowe neprzichazegij. A przed nim trubaczi s Strzie- brnymi trubami a piſſczy; Ale trubaczi prostij a doſti malo vmieli, gedno proſtee: tra ra ra. Potom za knijezetem przeſ tu lawku, geſſto byla przi- prawena, Do Galege ſſel geden pan, kteryz tehdaz byl w poſelſtwije od 40 krale napulſkeho v knijezete. Za tijem panem ſſel opiet geden pan, kteryz take byl w poſelſtwije tehdaaz poſlan od knijezete medulanſkeho. A za nimi ſſli ſu pani Czentulanowe, rady knijezeczye, A za nimi gich Sluzeb- niczy na tuuz Galegi. A teez take niekterzij z naſſeho thowaryſſtwa take 5
Strana 10
10 tam ſſli, neb toho zadnemu [12b] nebranili, nebrz niekterym geſſtie ſami ti pani, vzrzewſſe ge, kazali tam giti; Neb oni pani Benadczane ten obyczey magij a zachowawagij czyzozeinczuom Czeſt cziniti a okazowati A zwlaſſtie znamenitym a vrozenym lidem. Tu potom, kdyz knijeze w Galey wſſel Sſel na ſwe mijeſto, kterez mu bylo przipraweno, w konczy teez Galege Stolicze cziſta. A ſſel prawym proſtrzedkem mezy tiemi panijmi ſwrchu- pſanymi, ktereez ſu na lawiczych, geſſto gim byli przipraweny, Cztyrzmi rzady ſedieli. A kazda z tiech panij proti knijezeti wſtawſſi, welmi z nijzka ſe poklonila, kdyz mimo nie ſſel. Potom tiech ſwrchupſanych Sedmnaczte 10 lodij Poczali ſu tahnuti Galegi tu weliku, knijezeczy, na dwe ſe rozdieliwſſe. A tiech LXXVI pacholkuow ſwrchupſanych, kterziz byli na knijezeczy lodij na zpodnije puodie pod knijezetem, take ſwymi weſly tu tahli vliczy po welikem kanalu doluow. Take bylo Sycz ginych Sſeſt lodij welmi cziſtie prziprawenych, geſſto kazda ta lodij miela take dwie puodie. A w tee 15 kazde zpodnije puodie bylo XII [13a] neb XIIII pacholkuow, geſſto tu lodij take weſly tahli. A na ſwrchnije puodie byla kazda ta lodij wnitrz y zewnitrz cziſtie ozdobena cziſtymi czalauny a koberczy, A dijel y Akſa- mity y damaſſky y Atlaſy, ze zadneho drzewa nemohlo ſe widieti. A na kazde tee lodij bylo VIII aneb X praporczuow, Druhe pozlaczene A nie- kteree proſtee. A na ſwrchupſane puodie na kazdee na tee lodij bylo gich XX anebo XXX lidij pieknie prziprawenych. A na kazde lodij piſſcze, trubacze a bubenniky. A na kazde tee lodij ſe niekolik gich bylo przipra- wilo w larwach, A ſedieli naprzed na lodij, ze ge kazdy widieti mohl, kto ſe tomu diwal, rozlicznymi krztalty a krogmi ſſaty na ſobie magicze: Onino 25 yako mniſſij, onino yako Turczy, onino yako pohanee, onino yako zidee, onino yako rzekowe, kazdy ſe wedle ſweho obyczege prziprawiw, onino yako baby ſtaree, tak naramnie ſſkaredee, ze nicz potwornieyſſijeho a ſſka- redieyſſijeho byti nemuoz. A bylo przi tom na ten den niekoliko [13b drahnie tiſycz malych lodek, gimz oni Barky rziekagij, ze na niekteree 30 trzije a na niekteree cztyrzije, na niekteree piet ſedielo, teez opiet w lar- wach ſe prziprawiwſſe druzy z nich, kterychzto dijel przed knijezeczy lodii, a dijel za knijezeczy lodij gelo. A welmi huſtie wedle ſebe geli na tychz barkach. A przigew knijeze k klaſſteru bozijeho tiela, s Sedl geſt ſwe Ga- lege ſe pany tiemi a radami ſwymi a ſſel geſt do tehoz klaſſtera. Ale panije 35 ty wſſeczky na Galeji zuostaly A knijezete tu czekali. A ſkuoro po dwau hodinau markrabina przigela geſt na welmi cziſtee, prziprawence a ozdo- benee lodij, iakoz ſwrchu o nich pſano, kteruzto knijeze proti nije byl wyſlal A niektere pany rady ſwe na Cztyrzi mile wlaſke od mijeſta. A za tuuz lodij geli ginee dwie lodij gegije, geſſto czeled gegije a ſſaty na nich 40 wezli. A tu, kdyz przigeli k brzehu k temuz klaſſteru, kdez gije knijeze czekal, sſedla geſt s lodij ſwymi hrabijenkami a pannami, kterychzto bylo wſſech ke trzidczyti Anebo wijecz. A takee [14a] s Sedli wedle nije nie- kterzij hrabie a pani gegij, cziſtie a w cziſtee Sſaty ſe prziprawiwſſe A cziſtych rzetiezuow welikych mnoho na ſobie magicze. A byla geſt taaz 5 20
10 tam ſſli, neb toho zadnemu [12b] nebranili, nebrz niekterym geſſtie ſami ti pani, vzrzewſſe ge, kazali tam giti; Neb oni pani Benadczane ten obyczey magij a zachowawagij czyzozeinczuom Czeſt cziniti a okazowati A zwlaſſtie znamenitym a vrozenym lidem. Tu potom, kdyz knijeze w Galey wſſel Sſel na ſwe mijeſto, kterez mu bylo przipraweno, w konczy teez Galege Stolicze cziſta. A ſſel prawym proſtrzedkem mezy tiemi panijmi ſwrchu- pſanymi, ktereez ſu na lawiczych, geſſto gim byli przipraweny, Cztyrzmi rzady ſedieli. A kazda z tiech panij proti knijezeti wſtawſſi, welmi z nijzka ſe poklonila, kdyz mimo nie ſſel. Potom tiech ſwrchupſanych Sedmnaczte 10 lodij Poczali ſu tahnuti Galegi tu weliku, knijezeczy, na dwe ſe rozdieliwſſe. A tiech LXXVI pacholkuow ſwrchupſanych, kterziz byli na knijezeczy lodij na zpodnije puodie pod knijezetem, take ſwymi weſly tu tahli vliczy po welikem kanalu doluow. Take bylo Sycz ginych Sſeſt lodij welmi cziſtie prziprawenych, geſſto kazda ta lodij miela take dwie puodie. A w tee 15 kazde zpodnije puodie bylo XII [13a] neb XIIII pacholkuow, geſſto tu lodij take weſly tahli. A na ſwrchnije puodie byla kazda ta lodij wnitrz y zewnitrz cziſtie ozdobena cziſtymi czalauny a koberczy, A dijel y Akſa- mity y damaſſky y Atlaſy, ze zadneho drzewa nemohlo ſe widieti. A na kazde tee lodij bylo VIII aneb X praporczuow, Druhe pozlaczene A nie- kteree proſtee. A na ſwrchupſane puodie na kazdee na tee lodij bylo gich XX anebo XXX lidij pieknie prziprawenych. A na kazde lodij piſſcze, trubacze a bubenniky. A na kazde tee lodij ſe niekolik gich bylo przipra- wilo w larwach, A ſedieli naprzed na lodij, ze ge kazdy widieti mohl, kto ſe tomu diwal, rozlicznymi krztalty a krogmi ſſaty na ſobie magicze: Onino 25 yako mniſſij, onino yako Turczy, onino yako pohanee, onino yako zidee, onino yako rzekowe, kazdy ſe wedle ſweho obyczege prziprawiw, onino yako baby ſtaree, tak naramnie ſſkaredee, ze nicz potwornieyſſijeho a ſſka- redieyſſijeho byti nemuoz. A bylo przi tom na ten den niekoliko [13b drahnie tiſycz malych lodek, gimz oni Barky rziekagij, ze na niekteree 30 trzije a na niekteree cztyrzije, na niekteree piet ſedielo, teez opiet w lar- wach ſe prziprawiwſſe druzy z nich, kterychzto dijel przed knijezeczy lodii, a dijel za knijezeczy lodij gelo. A welmi huſtie wedle ſebe geli na tychz barkach. A przigew knijeze k klaſſteru bozijeho tiela, s Sedl geſt ſwe Ga- lege ſe pany tiemi a radami ſwymi a ſſel geſt do tehoz klaſſtera. Ale panije 35 ty wſſeczky na Galeji zuostaly A knijezete tu czekali. A ſkuoro po dwau hodinau markrabina przigela geſt na welmi cziſtee, prziprawence a ozdo- benee lodij, iakoz ſwrchu o nich pſano, kteruzto knijeze proti nije byl wyſlal A niektere pany rady ſwe na Cztyrzi mile wlaſke od mijeſta. A za tuuz lodij geli ginee dwie lodij gegije, geſſto czeled gegije a ſſaty na nich 40 wezli. A tu, kdyz przigeli k brzehu k temuz klaſſteru, kdez gije knijeze czekal, sſedla geſt s lodij ſwymi hrabijenkami a pannami, kterychzto bylo wſſech ke trzidczyti Anebo wijecz. A takee [14a] s Sedli wedle nije nie- kterzij hrabie a pani gegij, cziſtie a w cziſtee Sſaty ſe prziprawiwſſe A cziſtych rzetiezuow welikych mnoho na ſobie magicze. A byla geſt taaz 5 20
Strana 11
11 markrabina kraſna panij A welmi piekna, ze ſe nam tak zdalo, kterzij ſme tu tehdaz byli, ze gije pan buoh w niczemz nezapomenul Ani w lepotie ani kraſe. A tu ſſla geſt k temuz klaſſteru, a knijeze ſ nij potkal we dwerzech klaſſternijch. A tu gi welmi ochotnie prziwitaw, poyawſſe ſe za rucze y ſſli ſpolu na knijezeczy Galegi. A ſ tijem ſpolu geli zaſe k ho- ſpodie, kteraz teez Markrabine prziprawena byla, duom welmi cziſtay. A przigewſſe k tomu domu, kniezna s Sedla s ſwymi, A knijeze pozehnaw gije take s Swymi gel na ſwuoy dwuor. ſKramy kupeczke/ W ſtrzedu przed bozim wſtupenim po obiedie ſſli ſme ſe tulat, abychme ſe podiwali mezy kramy, czo prodawagij, neb toho czaſu yarmark byl. 10 A tak gducze z hoſpody, nez ſme placzu ſwateho Marka doſſli, widieli ſme mnoho cziſtych wieczy prodawati od zapon czistych, prſtenuow, draheho kamenije, perel A rozlicznych ginych [145] wieczy od zlatta a od Strziebra a toho welikce mnozſwije. A take ſme widieli tu tehdaz mnoho kraſnych panij A welmi prziprawnych, geſſto tu ty wieczy ohledowaly od gednoho 15 kramu k druhemu chodijecz. A w tom zwonili ſu k neſſporu v Swateho Marka. y ſſli ſme tam. A tu bylo opiet mnozſtwije panen a panij kraſnych a nazchwale prziprawenych, kazda wzdy gedna nad druhu cziſtee klenoty prſteny a zapony na ſobie magicze, neb gim tak bylo rozkazano ſe przi- prawiti pro ſwrchu pſanu Markrabinu, kteraz tu na neſſpor przigiti miela, 20 yakoz pak potom s knijezetem prziſſla geſt. A tehdaz take pani benad- czanee wſſeczky ſwe klenoty w temz koſtele Swateho marka na welikem woltarzi byli dali wyſtawieti, ze ge kazdy widieti mohl. ſWaygezd kniezeczy/ We oztwrtek na bozije wſtupenije rano teez knieze benadczke s ſwrchu- pſanu Markrabinu a s gegijemi hrabijenkami a pannami a panimi a s ge- 25 gijmi pany a dworzany, kterzij ſ nij byli, A take s ſwymi radami gel geſt na ſwe Galegi vliczy od Sweho dworu po welikem ka[ 15a nalu nahoru proti ſlunczy. Aſa na trzi mile wlaſke vgewſſe, przigeli ſme mezy dwa hrady geſſto geden aſa hony nebo puol druhych od druheho geſt, na kterychzto hradijech pani benadczane mnoho diel welikych y malych magij a gich 30 pilnie chowagij, neb ſu yako brana k benatkam. Neb wſſeczka kupecztwije na Galegijch y na nawach, ktere ſe wezu do benatek z pohan, z Turek, z Slowanſkych, z Charwatſkych zemij, teez z Syczylſkeho kralowſtwije y odginud od wychodu Sluncze, Wſſiczkni mezy ty dwa hrady do Benatek geti musye. A tu opiet ten den mnozstwije na niektery drahnie Tisycz barek 35 a lidij na nich. A potom, kdyz ſme tak wen vygeli na morze dwoge neb troge hony wen z tiech hraduow ſwrchupſanych, tu przigel gest patryarcha benadczky na ſwee Galegi s mnohem kniezſtwa k knijezeczy Galegi. A tu s ſwe Galege wſedl k knijezeti na geho Galegi. a neſli przed nim krziz pozlaczeny. A tu potom ſwietil geſt morze ſpatryarcha benatſky ſwietil 40 morzeſ rzijekage modlidby a zehnage, yakoz tak od Staradawana obyczey [15b] ten tak cziniti magij na den bozijeho wſtupenije. A potom knijeze benaczke opiet wedle Stareho obyczege, kteryz ſe tak wzdyczky na tyz den czinij a zachowawa, wzal prſten a pauſstiel gey na ſſnorze vwazanay trzikrat 5
11 markrabina kraſna panij A welmi piekna, ze ſe nam tak zdalo, kterzij ſme tu tehdaz byli, ze gije pan buoh w niczemz nezapomenul Ani w lepotie ani kraſe. A tu ſſla geſt k temuz klaſſteru, a knijeze ſ nij potkal we dwerzech klaſſternijch. A tu gi welmi ochotnie prziwitaw, poyawſſe ſe za rucze y ſſli ſpolu na knijezeczy Galegi. A ſ tijem ſpolu geli zaſe k ho- ſpodie, kteraz teez Markrabine prziprawena byla, duom welmi cziſtay. A przigewſſe k tomu domu, kniezna s Sedla s ſwymi, A knijeze pozehnaw gije take s Swymi gel na ſwuoy dwuor. ſKramy kupeczke/ W ſtrzedu przed bozim wſtupenim po obiedie ſſli ſme ſe tulat, abychme ſe podiwali mezy kramy, czo prodawagij, neb toho czaſu yarmark byl. 10 A tak gducze z hoſpody, nez ſme placzu ſwateho Marka doſſli, widieli ſme mnoho cziſtych wieczy prodawati od zapon czistych, prſtenuow, draheho kamenije, perel A rozlicznych ginych [145] wieczy od zlatta a od Strziebra a toho welikce mnozſwije. A take ſme widieli tu tehdaz mnoho kraſnych panij A welmi prziprawnych, geſſto tu ty wieczy ohledowaly od gednoho 15 kramu k druhemu chodijecz. A w tom zwonili ſu k neſſporu v Swateho Marka. y ſſli ſme tam. A tu bylo opiet mnozſtwije panen a panij kraſnych a nazchwale prziprawenych, kazda wzdy gedna nad druhu cziſtee klenoty prſteny a zapony na ſobie magicze, neb gim tak bylo rozkazano ſe przi- prawiti pro ſwrchu pſanu Markrabinu, kteraz tu na neſſpor przigiti miela, 20 yakoz pak potom s knijezetem prziſſla geſt. A tehdaz take pani benad- czanee wſſeczky ſwe klenoty w temz koſtele Swateho marka na welikem woltarzi byli dali wyſtawieti, ze ge kazdy widieti mohl. ſWaygezd kniezeczy/ We oztwrtek na bozije wſtupenije rano teez knieze benadczke s ſwrchu- pſanu Markrabinu a s gegijemi hrabijenkami a pannami a panimi a s ge- 25 gijmi pany a dworzany, kterzij ſ nij byli, A take s ſwymi radami gel geſt na ſwe Galegi vliczy od Sweho dworu po welikem ka[ 15a nalu nahoru proti ſlunczy. Aſa na trzi mile wlaſke vgewſſe, przigeli ſme mezy dwa hrady geſſto geden aſa hony nebo puol druhych od druheho geſt, na kterychzto hradijech pani benadczane mnoho diel welikych y malych magij a gich 30 pilnie chowagij, neb ſu yako brana k benatkam. Neb wſſeczka kupecztwije na Galegijch y na nawach, ktere ſe wezu do benatek z pohan, z Turek, z Slowanſkych, z Charwatſkych zemij, teez z Syczylſkeho kralowſtwije y odginud od wychodu Sluncze, Wſſiczkni mezy ty dwa hrady do Benatek geti musye. A tu opiet ten den mnozstwije na niektery drahnie Tisycz barek 35 a lidij na nich. A potom, kdyz ſme tak wen vygeli na morze dwoge neb troge hony wen z tiech hraduow ſwrchupſanych, tu przigel gest patryarcha benadczky na ſwee Galegi s mnohem kniezſtwa k knijezeczy Galegi. A tu s ſwe Galege wſedl k knijezeti na geho Galegi. a neſli przed nim krziz pozlaczeny. A tu potom ſwietil geſt morze ſpatryarcha benatſky ſwietil 40 morzeſ rzijekage modlidby a zehnage, yakoz tak od Staradawana obyczey [15b] ten tak cziniti magij na den bozijeho wſtupenije. A potom knijeze benaczke opiet wedle Stareho obyczege, kteryz ſe tak wzdyczky na tyz den czinij a zachowawa, wzal prſten a pauſstiel gey na ſſnorze vwazanay trzikrat 5
Strana 12
12 do morze, kteryzto prſten prawij byti, ze by byl Swateho Marka. A potom mijeſto toho prſtena ſwrchupſaneho giny prſten wrhl do morze. A tu potom byl hned weliky krzik od lidij a trubenije a piſkanije a bubnowanije. A wobratili ſe zaſe k mieſtu. A minuwſſe ty hrady ſwrchupſane, niekolikery 5 hony nedaleko na lewe rucze geſt ſwateho Mikulaſſe, tu knijeze ſ markra- binau s Sedli ſu do tehoz klaſſtera a tu v mſſe byli ſu. A po mſſi wſe- dawſſe na Galege zaſe, y prowodil knijeze tuuz markrabinau do gegije ho- ſpody, kde gije gijedlo bylo przipraweno, a vrzedniczy byli k tomu zrzijezenij, Aby w niczemz w gidle ani w pitij zadneho nedoſtatku nebylo. ſKniez 10 ffrydrych, Saske Knijeze.] Tyz den byl ſem v knieze ffrydrycha Saſkeho, geho miloſti, w geho domu, kteryz mu knijeze Benadczke, dokudz tu byl, dal prziprawiti, aby tu ſwe obydle miel. A tyz duom lezal wen z [16a] Mieſta proti morzi. A byl naramnie cziſtie v�taweny, A w niem zahrady cziſtee, A w nich cziſtaa 15 wonna a rozliczna korzenije. A w teemz domu byla Syen dobrze dluha, Ale newelmi ſſiroka, wſſeczka cziſtymi czalauny a koberczy obita. A na obu ſtranu te ſienie byli na kazde ſtranie IIII komory, zie z Sienie do kazde komory giti mohl. A tez komory wſſeczky byli opiet cziſtie czaluny a koberczy obity. A w kazde te komorze lozie cziſtie vſtlane, Zrczadlo cziſte, 20 welike, okolo pozlaczene, Ze kazde to Zrczadlo niekolik naczt zlatych mnoho ſtalo. A w kazde komorze komin cziſtie vdielany, ze kazdy, ktoz toho newi, ze by ſe domniewal, ze ſu z bileho mramoru dielani, cziſte obrazy a zwierzata a leczyakes potwory, doſti toho, by to zlatnik dielal; tak przemiſternie dielo geſt. A by bylo mramorowe, ze by ho giſtie toho 25 gednoho kominu nemnoho pode Sto zlattych neudielal. A sycz ten geden komin kaupij za Sſeſt aneb za Sedm zlattych; Neb geſt toliko z krzidy to dijelo dielano a vpeczeno v wohnie. ſo kramijech kupeczkych W patek potom opiet ſme ſe taulali mezy kramy s neboztikem kniezem Kryſtoffem, knijezetem Ba [16b] worskym, gedno ſami dwa. A tu ſme opiet 30 ten den mnoho cziſtych klenotuow a drahych wieczy widieli. A zdalo ſe nam obiema, knijezeti a mnie, toho wſſeho wijecze bayti nezli prve. ſKlaſſter Swate luczye/ W nedieli potom byli ſme v mſſe w klaſſterze v Swate panny luczye. A po mſſi nam vkazali tielo gegije czelee. A lezij w kaple w temz klaſſterze na 35 prawe rucze, gducze do klaſſtera. A odtud ſme opiet dale geli na Barcze do gineho klaſſtera k Swatemu Jobu a k Swatemu bernardinu. A tyz klaſſter geſt boſaczky. A tu nam vkazali czele tielo Swateho Lukaſſe, Euwangeliſty, a lezij w zakrziſſtij. w temz klafsterze gest kapla, w kterez geſt matky bozij obraz, o kterez mi kardian tehoz klafſtera prawil, ze we- 40 likee diwy czinij. A magij w temz klafſterze cziſtu zahradu, winem odro- wanu, A mnoho rozlicznych cziſtych owoczy. ſKlaſſter Swateho ffrantiſſka] Wpondielij, wutery, w Strzedu, we Cztwrtek a w patek strogili ſme ſe ty wſſeczky dni k naſſije Czeſtie, potrzeby ſobie wſſeliyake gednagícze.
12 do morze, kteryzto prſten prawij byti, ze by byl Swateho Marka. A potom mijeſto toho prſtena ſwrchupſaneho giny prſten wrhl do morze. A tu potom byl hned weliky krzik od lidij a trubenije a piſkanije a bubnowanije. A wobratili ſe zaſe k mieſtu. A minuwſſe ty hrady ſwrchupſane, niekolikery 5 hony nedaleko na lewe rucze geſt ſwateho Mikulaſſe, tu knijeze ſ markra- binau s Sedli ſu do tehoz klaſſtera a tu v mſſe byli ſu. A po mſſi wſe- dawſſe na Galege zaſe, y prowodil knijeze tuuz markrabinau do gegije ho- ſpody, kde gije gijedlo bylo przipraweno, a vrzedniczy byli k tomu zrzijezenij, Aby w niczemz w gidle ani w pitij zadneho nedoſtatku nebylo. ſKniez 10 ffrydrych, Saske Knijeze.] Tyz den byl ſem v knieze ffrydrycha Saſkeho, geho miloſti, w geho domu, kteryz mu knijeze Benadczke, dokudz tu byl, dal prziprawiti, aby tu ſwe obydle miel. A tyz duom lezal wen z [16a] Mieſta proti morzi. A byl naramnie cziſtie v�taweny, A w niem zahrady cziſtee, A w nich cziſtaa 15 wonna a rozliczna korzenije. A w teemz domu byla Syen dobrze dluha, Ale newelmi ſſiroka, wſſeczka cziſtymi czalauny a koberczy obita. A na obu ſtranu te ſienie byli na kazde ſtranie IIII komory, zie z Sienie do kazde komory giti mohl. A tez komory wſſeczky byli opiet cziſtie czaluny a koberczy obity. A w kazde te komorze lozie cziſtie vſtlane, Zrczadlo cziſte, 20 welike, okolo pozlaczene, Ze kazde to Zrczadlo niekolik naczt zlatych mnoho ſtalo. A w kazde komorze komin cziſtie vdielany, ze kazdy, ktoz toho newi, ze by ſe domniewal, ze ſu z bileho mramoru dielani, cziſte obrazy a zwierzata a leczyakes potwory, doſti toho, by to zlatnik dielal; tak przemiſternie dielo geſt. A by bylo mramorowe, ze by ho giſtie toho 25 gednoho kominu nemnoho pode Sto zlattych neudielal. A sycz ten geden komin kaupij za Sſeſt aneb za Sedm zlattych; Neb geſt toliko z krzidy to dijelo dielano a vpeczeno v wohnie. ſo kramijech kupeczkych W patek potom opiet ſme ſe taulali mezy kramy s neboztikem kniezem Kryſtoffem, knijezetem Ba [16b] worskym, gedno ſami dwa. A tu ſme opiet 30 ten den mnoho cziſtych klenotuow a drahych wieczy widieli. A zdalo ſe nam obiema, knijezeti a mnie, toho wſſeho wijecze bayti nezli prve. ſKlaſſter Swate luczye/ W nedieli potom byli ſme v mſſe w klaſſterze v Swate panny luczye. A po mſſi nam vkazali tielo gegije czelee. A lezij w kaple w temz klaſſterze na 35 prawe rucze, gducze do klaſſtera. A odtud ſme opiet dale geli na Barcze do gineho klaſſtera k Swatemu Jobu a k Swatemu bernardinu. A tyz klaſſter geſt boſaczky. A tu nam vkazali czele tielo Swateho Lukaſſe, Euwangeliſty, a lezij w zakrziſſtij. w temz klafsterze gest kapla, w kterez geſt matky bozij obraz, o kterez mi kardian tehoz klafſtera prawil, ze we- 40 likee diwy czinij. A magij w temz klafſterze cziſtu zahradu, winem odro- wanu, A mnoho rozlicznych cziſtych owoczy. ſKlaſſter Swateho ffrantiſſka] Wpondielij, wutery, w Strzedu, we Cztwrtek a w patek strogili ſme ſe ty wſſeczky dni k naſſije Czeſtie, potrzeby ſobie wſſeliyake gednagícze.
Strana 13
13 W Sobotu przed Swatym duchem byli ſme v mſſe w klaſſterze bo- ſaczkem, genz ſlowe v ſwa[17a|teho ffrantiſſka v winniczy*) v winniczy. A geſt klaſſter welmi cziſtie vſtaweny. A teez take ma cziſtee zahrady a w nich rozliczna owocze, odtud opiet dale geli ſme do gineho klaſſtera, ze gmena k Swatemu Krziſſtofforu. A geſt w temz klaſſteru na Sedmdeſate mnichuow. A magij wodiew, totizto kapie y kaplerze, wſſeczko modre. A tu nam tijz mniſſije w ſwe zakrziſſtie vkazali Swatoſti: totizto trn od koruny pana Kryſta, zub Swateho krzifſtofora A czely hnat od geho nohy, hlawu Swate panny Barbory, kterezto czelee tielo lezij w temz klafſterze. Ale nenije ta Swata panna barbora, o kterez my zde w naſſich zemijch 10 wijeme, nez geſt gina. A ſycz nam ginych Swatoſtij mnoho okazali. ſGiny klaſſter Swateho ffrantiſſkaj Odtud dale na Barcze geli ſme do gineho klaſſtera, geſſto ſlowe v Swa- teho ffrantiſſka. A tu ſu mniſſije yako w praze v Swateho Jakuba. A prawili mi ſami mniſſije, ze gich geſt na dwie Stie w tom klafsterze. A gest czifty 15 weliky koſtel. A ſu wniem w kuoru Stolicze, w kterychz hodiny zpijewagij na kazde ſtranie trognaſob. A geſt dijelo naramnie cziſtee, ſſtukwerkem zdielanee. A w tom [17b] Sstukwerkowij zdielance lautny, harffy, ptaky w kleczech a Sycz leczyakes gine wieczy A to wſſeczko hladko a cziſtie oſazowano a ſpogeno, a kazda wiecz ſwu barwu ma a podobenſtwije. A 20 kazdy ten ptak ſweho perzie barwu A podobenſtwije ma, czoby ziwy byl. A zadneho temierz ſpogenije neznati, nez yakoby gedno drzewo bylo. A ge�t v toho klaſſtera wieze welmi wyſoka, ze wſſeczky benatky muoz ſ nije ſhlednuti. A w te wiezi geſt Sſnek ſklenuty a proſtranny a welmi po- wlowny, ze by gim mohl na tu wiezi na koni nahoru wgeti. A w temz 25 klaſſterze geſt mnoho cziſtych hrobuow cziſteho teſanije z kamene. A druzy ſu cziſtie pozlaczeni. A w niekterych w tychz hrobijech lezij knijezata be- nadczka, a w niekterzijch pani Czentulanowe. A tu w gednom hrobie lezij take geden haytman Benadczky, gmenem Gattamuge, yakoby rzekl Czeſky Sucha koczka, o kteremzto oni prawij a welmi heroltugij, kterak geſt byl 30 welmi rozomny a Stateczny k walkam. A ten giſty dobyl gest panom Be- nadczkym a podmanil mieſto Padew, kterezto ſPadew) miesto geſt wietczij nez Benatky, iakoz tak o tom wſſiczkni prawije, [18a] a mnie ſe ſamemu take tak byti zda. A yakoz mi praweno za giſto, ze pani Benadczanee tehoz mieſta Padwy czly a daniemi, kterez tu magij, Sto a trzidczeti Tiſycz 35 dukatuow vziwagij. Take ten ohledal ſem klafſter matky bozije, gemuz rzijekagij Wlaſky Ad mariam deſerui. A geſt cziſty klaſſter a w niem na Sſedeſate mnichuow. [Koſtel Swatcho Saluatora] W nedieli na den Swateho ducha byli ſme v mſſe v Swateho Salua- tora. A ten den ſme nikam dale z hoſpody nechodili, neb deſſt prſſel czelu 40 nocz przed tijem az do poledne. 5 *) První v winniczy je přetrženo a podtečkováno.
13 W Sobotu przed Swatym duchem byli ſme v mſſe w klaſſterze bo- ſaczkem, genz ſlowe v ſwa[17a|teho ffrantiſſka v winniczy*) v winniczy. A geſt klaſſter welmi cziſtie vſtaweny. A teez take ma cziſtee zahrady a w nich rozliczna owocze, odtud opiet dale geli ſme do gineho klaſſtera, ze gmena k Swatemu Krziſſtofforu. A geſt w temz klaſſteru na Sedmdeſate mnichuow. A magij wodiew, totizto kapie y kaplerze, wſſeczko modre. A tu nam tijz mniſſije w ſwe zakrziſſtie vkazali Swatoſti: totizto trn od koruny pana Kryſta, zub Swateho krzifſtofora A czely hnat od geho nohy, hlawu Swate panny Barbory, kterezto czelee tielo lezij w temz klafſterze. Ale nenije ta Swata panna barbora, o kterez my zde w naſſich zemijch 10 wijeme, nez geſt gina. A ſycz nam ginych Swatoſtij mnoho okazali. ſGiny klaſſter Swateho ffrantiſſkaj Odtud dale na Barcze geli ſme do gineho klaſſtera, geſſto ſlowe v Swa- teho ffrantiſſka. A tu ſu mniſſije yako w praze v Swateho Jakuba. A prawili mi ſami mniſſije, ze gich geſt na dwie Stie w tom klafsterze. A gest czifty 15 weliky koſtel. A ſu wniem w kuoru Stolicze, w kterychz hodiny zpijewagij na kazde ſtranie trognaſob. A geſt dijelo naramnie cziſtee, ſſtukwerkem zdielanee. A w tom [17b] Sstukwerkowij zdielance lautny, harffy, ptaky w kleczech a Sycz leczyakes gine wieczy A to wſſeczko hladko a cziſtie oſazowano a ſpogeno, a kazda wiecz ſwu barwu ma a podobenſtwije. A 20 kazdy ten ptak ſweho perzie barwu A podobenſtwije ma, czoby ziwy byl. A zadneho temierz ſpogenije neznati, nez yakoby gedno drzewo bylo. A ge�t v toho klaſſtera wieze welmi wyſoka, ze wſſeczky benatky muoz ſ nije ſhlednuti. A w te wiezi geſt Sſnek ſklenuty a proſtranny a welmi po- wlowny, ze by gim mohl na tu wiezi na koni nahoru wgeti. A w temz 25 klaſſterze geſt mnoho cziſtych hrobuow cziſteho teſanije z kamene. A druzy ſu cziſtie pozlaczeni. A w niekterych w tychz hrobijech lezij knijezata be- nadczka, a w niekterzijch pani Czentulanowe. A tu w gednom hrobie lezij take geden haytman Benadczky, gmenem Gattamuge, yakoby rzekl Czeſky Sucha koczka, o kteremzto oni prawij a welmi heroltugij, kterak geſt byl 30 welmi rozomny a Stateczny k walkam. A ten giſty dobyl gest panom Be- nadczkym a podmanil mieſto Padew, kterezto ſPadew) miesto geſt wietczij nez Benatky, iakoz tak o tom wſſiczkni prawije, [18a] a mnie ſe ſamemu take tak byti zda. A yakoz mi praweno za giſto, ze pani Benadczanee tehoz mieſta Padwy czly a daniemi, kterez tu magij, Sto a trzidczeti Tiſycz 35 dukatuow vziwagij. Take ten ohledal ſem klafſter matky bozije, gemuz rzijekagij Wlaſky Ad mariam deſerui. A geſt cziſty klaſſter a w niem na Sſedeſate mnichuow. [Koſtel Swatcho Saluatora] W nedieli na den Swateho ducha byli ſme v mſſe v Swateho Salua- tora. A ten den ſme nikam dale z hoſpody nechodili, neb deſſt prſſel czelu 40 nocz przed tijem az do poledne. 5 *) První v winniczy je přetrženo a podtečkováno.
Strana 14
14 W pondielij po Swatem duſſe geli ſme do klaſſtera Swateho zacha- riaſſe. A tu lezij Swaty Zachariaſs tieleſnie. A gest w temz klaſſterze na Sto geptiſſek, yakoz mi rozpraweno. |Swateho ondrzege] Odtud geli ſme dale k Swatemu Ondrzegi. A tyz klaſſter ſe nowie 5 tehdaz ſtawiel a welmi cziſtie, a gſau w niem mniſſije zakona karthauſkeho. A tu nam take okazowali mnoho ſwatoſti. A tyz den take gelo opiet knijeze benadczke obyczegem ſwrchupſanym proti knieznie fferarske a knieznie Medulanſke, dczerzi teez kniezny ffe- rarske ſwygezd knizeczy proti knieznie ferarſke], kterazto kniezna mlada ma 10 knieze lud[18b]wika Medulanſkeho, wlaſtnijeho bratra toho knijezete medu- lanſkeho, gemuz rzijekali Galeacius marie, kteryzto w medulanie przed nie- kolikonaſti lety w koſtele od ſwych poddanych zabit. A zdalo mi ſe y ginym taaz Galege knizeczy, na kterez proti tymz knieznam gel, geſſtie cziſſtie prziprawena nezli ono prwe, kdyz proti markrabinie mantewſke gezdil. 15 y teez take ginee lodij, o kterychz take prwe pſano, byli cziſtie przipra- wenee. A take bylo wijecze lidij tehdaaz na lodech a na Barkach nezli- prwe. A tak ſme hadali: druzy, ze na trzikrat Sto Tiſycz, a druzy hadali na Cztyrzikrat Sto Tiſycz lidij na lodech a na Barkach toliko byti kromie tiech, kterzij ſe w uliczech a z domuow diwali, kterychz mi ſe y ginym zdalo 20 geſſtie daleko wijecze byti; Neb przede wſſemi domy w tee vliczy, geſſto Slowe weliky kanal, wſſudy plno a huſto lidij bylo, A w kazdem domu z uoken huſtie wſſudy wyhledali treenaſob, Cztwernaſob druhde. A knijeze byl tehdaaz wyſlal proti tiem knieznam pany Czentulany, rady ſwe nie- kteree na gednee welikee lodij, gijez rziekali wlaſky ſubtili Galea, kteraz 25 byla welmi prziprawena cziſtie a ozdobena Atlaſy a cziſtymi Czalauny. [19a] A ti pani geli proti tiem knieznam na piet mil wlaſkych od benatek do mieſteczka, geſſto ſlowe wlaſky malamoko, kterezto mieſteczko lezij na newelikem woſtrowie w morzi. A knijeze ſam woſtal na puol czeſtie od Benatek s ginymi w klaffterze Swateho klimenta. A tu tychz kniezen czekal. 30 A pani rady geho ſwrchupſance, ti wyſlanij proti knieznam, take gich cze- kali w tom mieſteczku ſwrchupſanem malamoko. A kdyz ſe ten przigezd tiech kniezen prodlil, geli ſme na naſſije Barcze odtud wijecz nez wlaſku mili ke dwiema nawam ſNawy welikeel, kterez ſtaly w morzi na kotwach, abychme ge wohledali. Neb tak welikych we wſſech benatkach nebylo, 35 a pro ſwu welikoſt do portu k benatkam nemohli prziwezeny byti. A tu ſme ſſli ia s ſwym Thowaryſſtwem na tu wietczij a ohledali ſme gi. A byla geſt taaz nawa mych LXXX kroczegij wzdelij, coz ſem naydel wykrocziti mohl, A Gedenmezczytma kroczegij z Sſirzij. A miela Cztyrzi podlahy. A tu nam pravili ti Galeoti, kterzij na tee nawie byli, ze na ty zpodnije 40 dwie podlahy muoz wloziti dwa tiſycze Suduow wina, kterez oni tam Sudy magij, geſſto mi ſe zdaa, ze do kazdeho toho Sudu wayde trzi anebo III a puol wiertele prazſkeho. A pra 19b]weno nam wijecz, ze ty nawy muſyli obtieziti pijeſkem, a ze Sedm loket v wodie z hlaubij giti muſy, kdyz ſ nij gedau. A odtud geli ſme zaſe k ſwrchupſanemu mieſteczku malamoko. A
14 W pondielij po Swatem duſſe geli ſme do klaſſtera Swateho zacha- riaſſe. A tu lezij Swaty Zachariaſs tieleſnie. A gest w temz klaſſterze na Sto geptiſſek, yakoz mi rozpraweno. |Swateho ondrzege] Odtud geli ſme dale k Swatemu Ondrzegi. A tyz klaſſter ſe nowie 5 tehdaz ſtawiel a welmi cziſtie, a gſau w niem mniſſije zakona karthauſkeho. A tu nam take okazowali mnoho ſwatoſti. A tyz den take gelo opiet knijeze benadczke obyczegem ſwrchupſanym proti knieznie fferarske a knieznie Medulanſke, dczerzi teez kniezny ffe- rarske ſwygezd knizeczy proti knieznie ferarſke], kterazto kniezna mlada ma 10 knieze lud[18b]wika Medulanſkeho, wlaſtnijeho bratra toho knijezete medu- lanſkeho, gemuz rzijekali Galeacius marie, kteryzto w medulanie przed nie- kolikonaſti lety w koſtele od ſwych poddanych zabit. A zdalo mi ſe y ginym taaz Galege knizeczy, na kterez proti tymz knieznam gel, geſſtie cziſſtie prziprawena nezli ono prwe, kdyz proti markrabinie mantewſke gezdil. 15 y teez take ginee lodij, o kterychz take prwe pſano, byli cziſtie przipra- wenee. A take bylo wijecze lidij tehdaaz na lodech a na Barkach nezli- prwe. A tak ſme hadali: druzy, ze na trzikrat Sto Tiſycz, a druzy hadali na Cztyrzikrat Sto Tiſycz lidij na lodech a na Barkach toliko byti kromie tiech, kterzij ſe w uliczech a z domuow diwali, kterychz mi ſe y ginym zdalo 20 geſſtie daleko wijecze byti; Neb przede wſſemi domy w tee vliczy, geſſto Slowe weliky kanal, wſſudy plno a huſto lidij bylo, A w kazdem domu z uoken huſtie wſſudy wyhledali treenaſob, Cztwernaſob druhde. A knijeze byl tehdaaz wyſlal proti tiem knieznam pany Czentulany, rady ſwe nie- kteree na gednee welikee lodij, gijez rziekali wlaſky ſubtili Galea, kteraz 25 byla welmi prziprawena cziſtie a ozdobena Atlaſy a cziſtymi Czalauny. [19a] A ti pani geli proti tiem knieznam na piet mil wlaſkych od benatek do mieſteczka, geſſto ſlowe wlaſky malamoko, kterezto mieſteczko lezij na newelikem woſtrowie w morzi. A knijeze ſam woſtal na puol czeſtie od Benatek s ginymi w klaffterze Swateho klimenta. A tu tychz kniezen czekal. 30 A pani rady geho ſwrchupſance, ti wyſlanij proti knieznam, take gich cze- kali w tom mieſteczku ſwrchupſanem malamoko. A kdyz ſe ten przigezd tiech kniezen prodlil, geli ſme na naſſije Barcze odtud wijecz nez wlaſku mili ke dwiema nawam ſNawy welikeel, kterez ſtaly w morzi na kotwach, abychme ge wohledali. Neb tak welikych we wſſech benatkach nebylo, 35 a pro ſwu welikoſt do portu k benatkam nemohli prziwezeny byti. A tu ſme ſſli ia s ſwym Thowaryſſtwem na tu wietczij a ohledali ſme gi. A byla geſt taaz nawa mych LXXX kroczegij wzdelij, coz ſem naydel wykrocziti mohl, A Gedenmezczytma kroczegij z Sſirzij. A miela Cztyrzi podlahy. A tu nam pravili ti Galeoti, kterzij na tee nawie byli, ze na ty zpodnije 40 dwie podlahy muoz wloziti dwa tiſycze Suduow wina, kterez oni tam Sudy magij, geſſto mi ſe zdaa, ze do kazdeho toho Sudu wayde trzi anebo III a puol wiertele prazſkeho. A pra 19b]weno nam wijecz, ze ty nawy muſyli obtieziti pijeſkem, a ze Sedm loket v wodie z hlaubij giti muſy, kdyz ſ nij gedau. A odtud geli ſme zaſe k ſwrchupſanemu mieſteczku malamoko. A
Strana 15
15 rownie Tehdaz treffilo ſe, ze kniezny ſwrchupſanee take przigely A prze- wſedaly na lodij, kteruz knijeze proti nim wyſlal. A ſ tim geli przedcze k kla- ſſteru Swateho klimenta. A tu kdyz przigely, knijeze proti nim wyſſel a S nimi ſe welmi wochotnie prziwital a na ſwau Galegi ge vwedl s gich hrabijenkami a pannami, kterychz k padeſati aneb wijecz bylo. A teez take hrabie a pani a rytijerzſtwo, czoz znamenitieyſſijch, ti teez s knieznami na knijezeczy Galegi wſedli, a tu bylo welikee trubenije, bubnowanije a piſka- nije. A tu geli k hoſpodie do domu knijezete ſerarſkeho, kdez gim bylo cziſtie przipraweno, a Vrzedniczy k tomu zrziezenij, Aby gim wſſeczky po- trzeby od gijedla a pitije gednali, Aby w tom zadneho nedoſtatku nemieli. 10 A tu knijeze przigew przed tyz duom, rozzehnal ſe ſknieznami y gel na ſwuoy dwuor. A bylo tu tak cziſtie z [20aJrziezeno a rozkazano, ze wſſudy we wſſech domiiech po wſſem mieſtie temierz w kazdem woknie wſſudy koberczy wywieſſeni byli. czoz wokolo dwerzij a wrat domowych, A wokna, kteraz przi zeni (sic!) ſu, wſſeczko cziſtymi czalauny a koberczy ozdobeno 15 a obito bylo. Neb tehdaaz tu yarmark byl, a kniezny ſwrchupſanee tu niekoliko dnij byli a po mieſtie ſe tulali ohledugicze kramy, czo ſe w nich prodawalo. ſKniezny zwany k uobiedu/ W utery potom knijeze zwal teez kniezny k obiedu wſſeczky trzi ſwrchupſance. A po obiedie mieli tanecz. A pauſſtieli tam, czoz bylo czy- 20 zozemczuow, kto ſe diwati chtieli. ſzawody na lodkach/ W Strzedu potom pauſſtieli w zawod XI malych lodek na Cztyrzi mile wlaſke a muſyli biezeti ſkrze mieſto gednu proſtrannu vliczy, gijez rziekagij*) A na kazde tee lodcze byli cztyrzi zeny, kterez ſu ty lodije weſly zpra- wowali. A ktera rota na tee kteree lodcze nayprw przibiehla k czyli polo- 25 zenemu, tee dano XXV zlatt, A ktera druha, tee dano XV zlatt., A trzetije X zlatt. a Cztwrtee VIII zlatt. A ginym o�tatnim wſſem kazde po Cztyrzech zlattych. A hned opiet [20b] paufftieli giny zawod, opiet XI takowych ma- lych lodek. A na te kazde lodcze byli ſu Cztyrzije pacholczy, kterzij ge weſly zprawowali. A tu nayprwnieyſſij rotie, kteraz nayprw k czyli poloze 30 nemv przibiehla, tee dan Sſarlat, A ktera druha po nije, tee dano ſſtuk damaſſku, A trzetije dano XXV zlatt., A ginym wſſem poſlednim a oſtatnim nedano nicz. ſo Swornoſti benatczkeel A to ſlawne mieſto Benatky ſkrze ſwu ſwornoſt a gednotu mezy ſebu k ſſirokemu a welikemu panſtwij prziſſlo, mnohe Inſule welikee a zname- 35 nitee y Sycz po brzehu morſkem zamky a mieſta pod ſebu welika a pewna magicze. Y teez take w Wlaſke zemi mnoho mieſt welikych pod ſe pod- maniwſſe, ge drzije, geſſto druha mieſta z tiech ſu wietczije nez ſamy Be- natky, A ſycz mnoho ginych mie�teczek menſſijch, gimz oni kafſtely rziekagij. A teez mieſto benatky geſt dobrze wietczij nez praha, Staree y nowe mieſto. 40 A kdyz knijeze gich vmrze, kohoz ſobie zwolee z panuow Czentulanuow z Starych roduow, to knijeze a pan gich. A tomu wſſiczkni wſſeczku po- 5 *) Jméno ulice nevypsáno.
15 rownie Tehdaz treffilo ſe, ze kniezny ſwrchupſanee take przigely A prze- wſedaly na lodij, kteruz knijeze proti nim wyſlal. A ſ tim geli przedcze k kla- ſſteru Swateho klimenta. A tu kdyz przigely, knijeze proti nim wyſſel a S nimi ſe welmi wochotnie prziwital a na ſwau Galegi ge vwedl s gich hrabijenkami a pannami, kterychz k padeſati aneb wijecz bylo. A teez take hrabie a pani a rytijerzſtwo, czoz znamenitieyſſijch, ti teez s knieznami na knijezeczy Galegi wſedli, a tu bylo welikee trubenije, bubnowanije a piſka- nije. A tu geli k hoſpodie do domu knijezete ſerarſkeho, kdez gim bylo cziſtie przipraweno, a Vrzedniczy k tomu zrziezenij, Aby gim wſſeczky po- trzeby od gijedla a pitije gednali, Aby w tom zadneho nedoſtatku nemieli. 10 A tu knijeze przigew przed tyz duom, rozzehnal ſe ſknieznami y gel na ſwuoy dwuor. A bylo tu tak cziſtie z [20aJrziezeno a rozkazano, ze wſſudy we wſſech domiiech po wſſem mieſtie temierz w kazdem woknie wſſudy koberczy wywieſſeni byli. czoz wokolo dwerzij a wrat domowych, A wokna, kteraz przi zeni (sic!) ſu, wſſeczko cziſtymi czalauny a koberczy ozdobeno 15 a obito bylo. Neb tehdaaz tu yarmark byl, a kniezny ſwrchupſanee tu niekoliko dnij byli a po mieſtie ſe tulali ohledugicze kramy, czo ſe w nich prodawalo. ſKniezny zwany k uobiedu/ W utery potom knijeze zwal teez kniezny k obiedu wſſeczky trzi ſwrchupſance. A po obiedie mieli tanecz. A pauſſtieli tam, czoz bylo czy- 20 zozemczuow, kto ſe diwati chtieli. ſzawody na lodkach/ W Strzedu potom pauſſtieli w zawod XI malych lodek na Cztyrzi mile wlaſke a muſyli biezeti ſkrze mieſto gednu proſtrannu vliczy, gijez rziekagij*) A na kazde tee lodcze byli cztyrzi zeny, kterez ſu ty lodije weſly zpra- wowali. A ktera rota na tee kteree lodcze nayprw przibiehla k czyli polo- 25 zenemu, tee dano XXV zlatt, A ktera druha, tee dano XV zlatt., A trzetije X zlatt. a Cztwrtee VIII zlatt. A ginym o�tatnim wſſem kazde po Cztyrzech zlattych. A hned opiet [20b] paufftieli giny zawod, opiet XI takowych ma- lych lodek. A na te kazde lodcze byli ſu Cztyrzije pacholczy, kterzij ge weſly zprawowali. A tu nayprwnieyſſij rotie, kteraz nayprw k czyli poloze 30 nemv przibiehla, tee dan Sſarlat, A ktera druha po nije, tee dano ſſtuk damaſſku, A trzetije dano XXV zlatt., A ginym wſſem poſlednim a oſtatnim nedano nicz. ſo Swornoſti benatczkeel A to ſlawne mieſto Benatky ſkrze ſwu ſwornoſt a gednotu mezy ſebu k ſſirokemu a welikemu panſtwij prziſſlo, mnohe Inſule welikee a zname- 35 nitee y Sycz po brzehu morſkem zamky a mieſta pod ſebu welika a pewna magicze. Y teez take w Wlaſke zemi mnoho mieſt welikych pod ſe pod- maniwſſe, ge drzije, geſſto druha mieſta z tiech ſu wietczije nez ſamy Be- natky, A ſycz mnoho ginych mie�teczek menſſijch, gimz oni kafſtely rziekagij. A teez mieſto benatky geſt dobrze wietczij nez praha, Staree y nowe mieſto. 40 A kdyz knijeze gich vmrze, kohoz ſobie zwolee z panuow Czentulanuow z Starych roduow, to knijeze a pan gich. A tomu wſſiczkni wſſeczku po- 5 *) Jméno ulice nevypsáno.
Strana 16
16 cztiwoſt czinije yako panu ſwemu. Ale pro 21a]to nicz bez raddy panuow Czentulanuow, kterzij k radie gemu przidanij gſu, vcziniti neſmije. A dawa mu ſe od obcze, yakoz mie toho zprawili, Cztyrzi Tiſycze zlatt. do roka, A kdyz od kterych kraluow anebo knijezat iake tam ſe poſelſtwije treffij, 5 knijeze ge k ſobie k uobiedu zowe, yakoz toho pak teez knijeze mocz ma, to vczinij ne na ſwuoy naklad nez na nakklad obecznij. ſradda benatczka] W radie kdyz czo pilneho cziniti magij, ſegdu ſe na knizeczy dwuor na weliku Sijen, a gſu w nije Stolicze, yako w koſtele bywagij. A tu ſe radij, a kazdy ſwe zdanije prawij. A bude gich na niekolik Set w radie. A tak 10 ſem zprawen, ze, kdyz ſe ocz radijecz nemohu ſrownati, k czemu koli wietczije ſtrana ſwolij, by gedno gednau oſobau wijecze bylo na tee ſtranie nez na druhe, Tehdy wietczij ſtrana obdrzij, A na gich vmyſle przeſtano. A teez mieſto Benatky ma welmi cziſta ſtawenije. A naprzed knizeczy dwuor gest welmi czistie vstawen: Czistee welikee Synie — a tiech niekolik — 15 A cziſtee Sycz pokoge menſſije; a ſwrchky w nich wſſeczko cziſtu rzezbu zdielano a pozlaczeno [21b] wſſe cziſtym zlattem; okna a werzege v dwerzij wſſe z bijeleho mramoru wyteſano a cziſtym dijelem zdielano, doſti toho, by to zlatnik dielal. Swateho marka koſtel v ſameho knizeczyho dworu wnitrz doſti pieknie vdielan, Ale po starudawnu geſt tmawy. A w temz 20 mieſtie ſu domowe weliczy a cziſtie vſtawenij, a geſt w niem mnoho cziſtych koſteluow a klaſſteruow y teez okolo mieſta onde y onde na oſtrowiech. A tak mi ſe zda, ze w Benatkach a na tiech okolnijch oſtrowijech, blizko przileziczych, totizto we cztwrti mili a w polaumilij, czoz tu kniezij a mnichuow gest, ze gich gest wijecz nez we wſſech Czechach mnichuow 25 y wſſech kniezij obogije strany. A tak sem toho gistie zprawen, ze gest w benatkach klaſſteruow ſamych Sedmdeſate a ſſeſt, A ginych kofteluow kromie klaſſteruow gest gich Sſedeſate Sedm. A obywatelee tehoz mieſta wſſeczko ſe kupecztwijm ziwije a obchodije. A gezdije do pohan, do Turek po kupecztwije. A wſſeczka korzenije, teez malwazy y gina mnoha ku- pecztwije, toho wſſeho tu ſklad w benatkach. A odtud ſem do naſſich [22a] zemij dodawagij: do Czech, do polſky y do wſſech ginych okolnijch niemeczkych zemij y teez takee do vher a do rakus. A tijz pani Benat- czanee z toho welike czlo magij, czoz kdo v nich w benatkach kaupij a precz to wezti chcze. A takowa czla we wſſech mieſtech a mieſteczkach ſwych magij, kdez gim poddani gſu, tak zpuoſobeno, ze kazdy, ktoz czo prziweze aneb przineſe k mieſtu na trh A to prodati chcze, ze ode wſſeho od naymenſſijeho az do naywietczijeho czlo dati muſy. A v kazdeho mieſta a mieſteczka w gich panſtwij vrzedniczy k wybijeranij tychz czel na to vſtawenij a zrzizenije ſu, aby ge wybijerali. A ſem toho zprawen w giſtotie, ze takowym zpuoſobem panſtwije ſweho, kterez magij a drzije, ze vziwagij ho na kazdy rok na dwadczetikrat Sto tiſycz dukatuow. A nemagicze zadne walky tehdaz, kdyz ſem ya tam byl, proto wzdy na morzi na Galegijech a na nawach na niekoliko drahnie Tiſycz lidij zoldnerzuow mieli a wzdyczky y podnes magij pro lupezniky morſke, Aby Sylnicz hagili, Aby kupczy gich 30 35 40
16 cztiwoſt czinije yako panu ſwemu. Ale pro 21a]to nicz bez raddy panuow Czentulanuow, kterzij k radie gemu przidanij gſu, vcziniti neſmije. A dawa mu ſe od obcze, yakoz mie toho zprawili, Cztyrzi Tiſycze zlatt. do roka, A kdyz od kterych kraluow anebo knijezat iake tam ſe poſelſtwije treffij, 5 knijeze ge k ſobie k uobiedu zowe, yakoz toho pak teez knijeze mocz ma, to vczinij ne na ſwuoy naklad nez na nakklad obecznij. ſradda benatczka] W radie kdyz czo pilneho cziniti magij, ſegdu ſe na knizeczy dwuor na weliku Sijen, a gſu w nije Stolicze, yako w koſtele bywagij. A tu ſe radij, a kazdy ſwe zdanije prawij. A bude gich na niekolik Set w radie. A tak 10 ſem zprawen, ze, kdyz ſe ocz radijecz nemohu ſrownati, k czemu koli wietczije ſtrana ſwolij, by gedno gednau oſobau wijecze bylo na tee ſtranie nez na druhe, Tehdy wietczij ſtrana obdrzij, A na gich vmyſle przeſtano. A teez mieſto Benatky ma welmi cziſta ſtawenije. A naprzed knizeczy dwuor gest welmi czistie vstawen: Czistee welikee Synie — a tiech niekolik — 15 A cziſtee Sycz pokoge menſſije; a ſwrchky w nich wſſeczko cziſtu rzezbu zdielano a pozlaczeno [21b] wſſe cziſtym zlattem; okna a werzege v dwerzij wſſe z bijeleho mramoru wyteſano a cziſtym dijelem zdielano, doſti toho, by to zlatnik dielal. Swateho marka koſtel v ſameho knizeczyho dworu wnitrz doſti pieknie vdielan, Ale po starudawnu geſt tmawy. A w temz 20 mieſtie ſu domowe weliczy a cziſtie vſtawenij, a geſt w niem mnoho cziſtych koſteluow a klaſſteruow y teez okolo mieſta onde y onde na oſtrowiech. A tak mi ſe zda, ze w Benatkach a na tiech okolnijch oſtrowijech, blizko przileziczych, totizto we cztwrti mili a w polaumilij, czoz tu kniezij a mnichuow gest, ze gich gest wijecz nez we wſſech Czechach mnichuow 25 y wſſech kniezij obogije strany. A tak sem toho gistie zprawen, ze gest w benatkach klaſſteruow ſamych Sedmdeſate a ſſeſt, A ginych kofteluow kromie klaſſteruow gest gich Sſedeſate Sedm. A obywatelee tehoz mieſta wſſeczko ſe kupecztwijm ziwije a obchodije. A gezdije do pohan, do Turek po kupecztwije. A wſſeczka korzenije, teez malwazy y gina mnoha ku- pecztwije, toho wſſeho tu ſklad w benatkach. A odtud ſem do naſſich [22a] zemij dodawagij: do Czech, do polſky y do wſſech ginych okolnijch niemeczkych zemij y teez takee do vher a do rakus. A tijz pani Benat- czanee z toho welike czlo magij, czoz kdo v nich w benatkach kaupij a precz to wezti chcze. A takowa czla we wſſech mieſtech a mieſteczkach ſwych magij, kdez gim poddani gſu, tak zpuoſobeno, ze kazdy, ktoz czo prziweze aneb przineſe k mieſtu na trh A to prodati chcze, ze ode wſſeho od naymenſſijeho az do naywietczijeho czlo dati muſy. A v kazdeho mieſta a mieſteczka w gich panſtwij vrzedniczy k wybijeranij tychz czel na to vſtawenij a zrzizenije ſu, aby ge wybijerali. A ſem toho zprawen w giſtotie, ze takowym zpuoſobem panſtwije ſweho, kterez magij a drzije, ze vziwagij ho na kazdy rok na dwadczetikrat Sto tiſycz dukatuow. A nemagicze zadne walky tehdaz, kdyz ſem ya tam byl, proto wzdy na morzi na Galegijech a na nawach na niekoliko drahnie Tiſycz lidij zoldnerzuow mieli a wzdyczky y podnes magij pro lupezniky morſke, Aby Sylnicz hagili, Aby kupczy gich 30 35 40
Strana 17
17 po kupecztwije do pohan a do turek [22b] gezdijecze bezpeczni byli. ſKlaſſter Swateho mikulaſſe.) We cztwrtek po Swatem duſſe po obiedie wygeli ſme z Benatek na Barkach chtijecze wſedati na Galegi A na naſſi czeſtu k bozijemu hrobu przedcze geti, kterazto Galege na Cztyrzi mile wlaſke od hoſpody naſſije byla geſt. A tu geducze sſedli ſme do klaſſtera Swateho mikulaſſe, kteryzto klafſter byl nam na te czeſtie, kudy ſme z portu mezy ty dwa hrady, o kterychz ſwrchu zmijenka geſt, na Galegi geti mieli. A tu ſme ſe zpo- wijedali, a tu nam ti mniſſije tehoz klafſtera vkazowali ſwatoſti ſwe, mezy kteruzto ſwatoſtij nam take vkazali dwa hnaty prawijecze, ze by byli Swa- 10 teho prokopa. A kterak ſu ſe tam doſtali z Czech tak daleko a ſu-li prawij, to pan buoh wiez! A tu potom wſedawſſe na naſſe Barky y geli ſme ſ panem bohem na naſſi Galegi, kteraz geſſtie mili byla od tehoz kla- ſſtera Swateho mikulaſſe. a przigeli ſme na ni rownie o neſſporzijech. W patek potom ſtali ſme na tom mijeſtie na kotwach ten czely den 15 czekagicze Patrona na 23a ſſeho, kteryzto k ſamemu weczeru przigel. a tak ſme tu ſtali az do puolnoczy. A ſ puolnoczy, kdyz mieſycz wyſſel, zdwihſſe platna wietrna, gimz oni wlaſky rziekagij wela, y pluli ſme przedcze ſ bohem. W Sobotu przed Swatu trogiczy pluli ſme czely den a k tomu puol druhe hodiny na nocz. a oſtali ſme na morzi vwrhſſe kotwe do morze. W nedieli 20 na Swatu trogiczy przigeli ſme rano aſa dwie hodinie na den k mieſteczku, rzeczenemu parenza ſo mieſtu Parenzu], kterezto mieſteczko nenije welikce. A geſt panuow Benatczkych. A lezij przi brzehu morſkem Sto wlaſkych mil od Benatek. A tu nechawſſe Galege mili wlaſku od mieſteczka, geli ſme tam na Barkach. A tu proti temuz mieſteczku niekolikery hony geſt 25 Inſule mala, a na nije na wrſſku klaſſter Swateho mikulaſſe, a w niem bylo niekolik mnichuow. a tu ſme byli v mſſe. a po mſſi geli ſme do mieſteczka a tu ſme gedli a woſtali ten den az do weczera. A w ſamy weczer geli ſme na Galegi. A tu wokolo tehoz parenzu geſt dobra kragina a hoyna od wina, |23b] od obilee y ginych wieczy. A ge�t panuow Benatczkych. 30 a ſlowe taaz kragina Iſtria a byla przed czaſy poddana rzekom. ſo polu, mieſtu zborzenem/. W pondielij potom aſa dwie hodinie na den geli ſme az dwie hodinie ſ poledne. a vgewſſe XXIII mil wlaſkych od parenzu, magijecze wijetr proti ſobie, muſyli ſme kotwy vwrczy a tu zuoſtati. W utery po Swate 35 trogiczy, kdyz poczalo ſwitati, geli ſme a nechali ſme gednoho mieſta zbo- rzeneho na lewe rucze ſnad trzi neb cztyrzi mile wlaſke, kteremuzto mieſtu rziekagij pola a geſt take panuow benatczkych. A bylo niekdy przed lety welikee mieſto, a gesstie ſu lidee w niem, Ale nemnoho. A gest w niem palacz welmi weliky a wyſoky, kteryzto dobrze widieti bylo z Galege, 40 o kteremz prawije, ze gest gey stawiel Alexander weliky, a ze ma ten palacz tak mnoho woken w ſobie yako geſt dnij do roka. A lezij teez mieſto XXX mil wlaſkych od parenzu. A praweno mi o tom palaczu od nie- kterych za giſto, acz geſt welmi k klamu podobno, ze ſe o to mnohokrat 5 2
17 po kupecztwije do pohan a do turek [22b] gezdijecze bezpeczni byli. ſKlaſſter Swateho mikulaſſe.) We cztwrtek po Swatem duſſe po obiedie wygeli ſme z Benatek na Barkach chtijecze wſedati na Galegi A na naſſi czeſtu k bozijemu hrobu przedcze geti, kterazto Galege na Cztyrzi mile wlaſke od hoſpody naſſije byla geſt. A tu geducze sſedli ſme do klaſſtera Swateho mikulaſſe, kteryzto klafſter byl nam na te czeſtie, kudy ſme z portu mezy ty dwa hrady, o kterychz ſwrchu zmijenka geſt, na Galegi geti mieli. A tu ſme ſe zpo- wijedali, a tu nam ti mniſſije tehoz klafſtera vkazowali ſwatoſti ſwe, mezy kteruzto ſwatoſtij nam take vkazali dwa hnaty prawijecze, ze by byli Swa- 10 teho prokopa. A kterak ſu ſe tam doſtali z Czech tak daleko a ſu-li prawij, to pan buoh wiez! A tu potom wſedawſſe na naſſe Barky y geli ſme ſ panem bohem na naſſi Galegi, kteraz geſſtie mili byla od tehoz kla- ſſtera Swateho mikulaſſe. a przigeli ſme na ni rownie o neſſporzijech. W patek potom ſtali ſme na tom mijeſtie na kotwach ten czely den 15 czekagicze Patrona na 23a ſſeho, kteryzto k ſamemu weczeru przigel. a tak ſme tu ſtali az do puolnoczy. A ſ puolnoczy, kdyz mieſycz wyſſel, zdwihſſe platna wietrna, gimz oni wlaſky rziekagij wela, y pluli ſme przedcze ſ bohem. W Sobotu przed Swatu trogiczy pluli ſme czely den a k tomu puol druhe hodiny na nocz. a oſtali ſme na morzi vwrhſſe kotwe do morze. W nedieli 20 na Swatu trogiczy przigeli ſme rano aſa dwie hodinie na den k mieſteczku, rzeczenemu parenza ſo mieſtu Parenzu], kterezto mieſteczko nenije welikce. A geſt panuow Benatczkych. A lezij przi brzehu morſkem Sto wlaſkych mil od Benatek. A tu nechawſſe Galege mili wlaſku od mieſteczka, geli ſme tam na Barkach. A tu proti temuz mieſteczku niekolikery hony geſt 25 Inſule mala, a na nije na wrſſku klaſſter Swateho mikulaſſe, a w niem bylo niekolik mnichuow. a tu ſme byli v mſſe. a po mſſi geli ſme do mieſteczka a tu ſme gedli a woſtali ten den az do weczera. A w ſamy weczer geli ſme na Galegi. A tu wokolo tehoz parenzu geſt dobra kragina a hoyna od wina, |23b] od obilee y ginych wieczy. A ge�t panuow Benatczkych. 30 a ſlowe taaz kragina Iſtria a byla przed czaſy poddana rzekom. ſo polu, mieſtu zborzenem/. W pondielij potom aſa dwie hodinie na den geli ſme az dwie hodinie ſ poledne. a vgewſſe XXIII mil wlaſkych od parenzu, magijecze wijetr proti ſobie, muſyli ſme kotwy vwrczy a tu zuoſtati. W utery po Swate 35 trogiczy, kdyz poczalo ſwitati, geli ſme a nechali ſme gednoho mieſta zbo- rzeneho na lewe rucze ſnad trzi neb cztyrzi mile wlaſke, kteremuzto mieſtu rziekagij pola a geſt take panuow benatczkych. A bylo niekdy przed lety welikee mieſto, a gesstie ſu lidee w niem, Ale nemnoho. A gest w niem palacz welmi weliky a wyſoky, kteryzto dobrze widieti bylo z Galege, 40 o kteremz prawije, ze gest gey stawiel Alexander weliky, a ze ma ten palacz tak mnoho woken w ſobie yako geſt dnij do roka. A lezij teez mieſto XXX mil wlaſkych od parenzu. A praweno mi o tom palaczu od nie- kterych za giſto, acz geſt welmi k klamu podobno, ze ſe o to mnohokrat 5 2
Strana 18
18 20 35 pokauſſeli a lamali to kamenije a brali precz, chtijecze gim ſobie ginde ſtawieti, yakoz pak tyz palacz w[24aJsſeczken z Tesaneho kamene zdielan geſt. a czozkoli yako dnes toho kamenije wylamali a ge precz wezli, ze ſe w noczy wzdyczky to kamenije wſſeczko ztratilo a zaſe ſe na ſwem 5 mijeſtie nazaytrzie rano nalezlo teez wapnem zadielanee iako prwe. A by toho nebylo, ze by gey byli dawno pani Benadczanee rozborzili A tijem kamenim nietczo gineho w Benatkach poſtawili. A ten den geli ſme przes Golff, gemuz wlaſky rziekagij Golffa Quernero. A geſt przeſ niey geti na LX mil wlaſkych aneb wijecz. A potom ſme przegewſſe tyz Golff, przigeli 10 ſme k Inſuli, gijez rziekagij zanſago. A nechali ſme gije po prawe rucze. A na lewe rucze nechali ſme ginee Inſule, gijez rziekagij oſero. a ſu obie dwie panuow benatczkych, Ale negſu oſazeny a to proto, ze ſu kamenitec. A tu vwrhſſe kotwy, mezy tymiz Inſulemi oſtali ſme. JInsula Sewa]. W Strzedu potom rano geli ſme k gednee Inſuli, gijez rziekagij ſewa. 15 A nechali ſme gije po prawe rucze A ſlowenſke zemie po lewe rucze. A ten czely den byl weliky wijetr s desstiem a wlny welikee, ze su Galegij ſem y tam metali, ze ſme u welikem ſtrachu byli. A druzy, czo ſniedli, to zaſe wraczowali. A tu ſme opiet muſyli kotwy metati do morze [24b' a tu zuoſtati przi te ſwrchupſane Inſuli, Sewa rzeczenee. We cztwrtek na bozije tielo byl weliky defſt przed Swietem a przeſtal ſnad dwie hodinie na den. A tu ſme przedcze pluli a plowucze widieli ſme mnoho delfinuow, kterzij ſe v ſame Galege przemijetali. A ti delffi- nowe ſu ryby morſke A przemitagij ſe, rownie yakoby kozelcze przemije- tali przeſ hlawy. A tak plowucze nechali ſme po prawe rucze aſa dwie mili 25 wlaſke Inſule, kterez rziekagij melada. A potom geli ſme dale. aſa dwie hodinie na nocz przigeli ſme k mieſtu, gemuz wlaſky rziekagij zara a Slo- wenſky Jadro. Aſa dvoge hony od tehoz mieſta vwrhli ſme kotwy. A tu ſme zuoſtali przeſ nocz. ſO mieſtu yadru. W patek potom rano geli ſme na Barkach do tehoz mieſta Jadra 30 a byli ſme v mſſe. A teez mieſto geſt dobrze welikee ſkuoro yako dwie zatczi anebo wietczije. A geſt take panuow benadſkych. A mluwije w niem rzeczky a wlaſky, Ale wietczije dijel ſlowenſky. A wokolo tehoz mie�ta we wſech lidee ſu wſſeczko ſlowaczy. A lezij na Infuli nedaleko od brzchu morſkeho. A mezy tymz mieſtem a zemij ſlowenſku ze ſe morze oblilo [25a] wſſudy wuokol dobrze tak ſſirokau zatokau, yako geſt wltawa v prahy. A w tom mieſtie ge�t arzczybiſkup. A geſt w niem mnoho koſteluow a mnoho kniezij. A geden koſtel ſlowe v Swateho Symeona. A w tom ko- ſtele na lewe rucze welikeho oltarze geſt kapla, w kterezto lezij tyz Swaty Symeon, a geft to ten Swaty Symeon, kteryz Syna bozijeho w Chramie 40 obrzezowal. a lezij w truhle zeleznee, wokowane, Sſeſti neb Sedmi weli- kymi zamky zamczenay. A vkazowali nam wſſem, kterzij ſme tu byli, tielo geho. A kdyz truhlu tu otewrau, lezij hlawau ſwau na prawau ruku. A hlawa geho a twarz a nos czele geſſtie geſt, nez twarz geho ſwraſkalaa a ſeſchla. A noſu malo naprzed nema. nohy, rucze, prſty, wſſeczko czelee, nez toliko
18 20 35 pokauſſeli a lamali to kamenije a brali precz, chtijecze gim ſobie ginde ſtawieti, yakoz pak tyz palacz w[24aJsſeczken z Tesaneho kamene zdielan geſt. a czozkoli yako dnes toho kamenije wylamali a ge precz wezli, ze ſe w noczy wzdyczky to kamenije wſſeczko ztratilo a zaſe ſe na ſwem 5 mijeſtie nazaytrzie rano nalezlo teez wapnem zadielanee iako prwe. A by toho nebylo, ze by gey byli dawno pani Benadczanee rozborzili A tijem kamenim nietczo gineho w Benatkach poſtawili. A ten den geli ſme przes Golff, gemuz wlaſky rziekagij Golffa Quernero. A geſt przeſ niey geti na LX mil wlaſkych aneb wijecz. A potom ſme przegewſſe tyz Golff, przigeli 10 ſme k Inſuli, gijez rziekagij zanſago. A nechali ſme gije po prawe rucze. A na lewe rucze nechali ſme ginee Inſule, gijez rziekagij oſero. a ſu obie dwie panuow benatczkych, Ale negſu oſazeny a to proto, ze ſu kamenitec. A tu vwrhſſe kotwy, mezy tymiz Inſulemi oſtali ſme. JInsula Sewa]. W Strzedu potom rano geli ſme k gednee Inſuli, gijez rziekagij ſewa. 15 A nechali ſme gije po prawe rucze A ſlowenſke zemie po lewe rucze. A ten czely den byl weliky wijetr s desstiem a wlny welikee, ze su Galegij ſem y tam metali, ze ſme u welikem ſtrachu byli. A druzy, czo ſniedli, to zaſe wraczowali. A tu ſme opiet muſyli kotwy metati do morze [24b' a tu zuoſtati przi te ſwrchupſane Inſuli, Sewa rzeczenee. We cztwrtek na bozije tielo byl weliky defſt przed Swietem a przeſtal ſnad dwie hodinie na den. A tu ſme przedcze pluli a plowucze widieli ſme mnoho delfinuow, kterzij ſe v ſame Galege przemijetali. A ti delffi- nowe ſu ryby morſke A przemitagij ſe, rownie yakoby kozelcze przemije- tali przeſ hlawy. A tak plowucze nechali ſme po prawe rucze aſa dwie mili 25 wlaſke Inſule, kterez rziekagij melada. A potom geli ſme dale. aſa dwie hodinie na nocz przigeli ſme k mieſtu, gemuz wlaſky rziekagij zara a Slo- wenſky Jadro. Aſa dvoge hony od tehoz mieſta vwrhli ſme kotwy. A tu ſme zuoſtali przeſ nocz. ſO mieſtu yadru. W patek potom rano geli ſme na Barkach do tehoz mieſta Jadra 30 a byli ſme v mſſe. A teez mieſto geſt dobrze welikee ſkuoro yako dwie zatczi anebo wietczije. A geſt take panuow benadſkych. A mluwije w niem rzeczky a wlaſky, Ale wietczije dijel ſlowenſky. A wokolo tehoz mie�ta we wſech lidee ſu wſſeczko ſlowaczy. A lezij na Infuli nedaleko od brzchu morſkeho. A mezy tymz mieſtem a zemij ſlowenſku ze ſe morze oblilo [25a] wſſudy wuokol dobrze tak ſſirokau zatokau, yako geſt wltawa v prahy. A w tom mieſtie ge�t arzczybiſkup. A geſt w niem mnoho koſteluow a mnoho kniezij. A geden koſtel ſlowe v Swateho Symeona. A w tom ko- ſtele na lewe rucze welikeho oltarze geſt kapla, w kterezto lezij tyz Swaty Symeon, a geft to ten Swaty Symeon, kteryz Syna bozijeho w Chramie 40 obrzezowal. a lezij w truhle zeleznee, wokowane, Sſeſti neb Sedmi weli- kymi zamky zamczenay. A vkazowali nam wſſem, kterzij ſme tu byli, tielo geho. A kdyz truhlu tu otewrau, lezij hlawau ſwau na prawau ruku. A hlawa geho a twarz a nos czele geſſtie geſt, nez twarz geho ſwraſkalaa a ſeſchla. A noſu malo naprzed nema. nohy, rucze, prſty, wſſeczko czelee, nez toliko
Strana 19
19 koze ſeſchlaa a ſwraſkalaa. Zubuow ſwrchnijch zadnych nema, nez zpodnije wſſeczky a welmi huſtee. Na prawe rucze ma prſtenuow niekolik z drahym kamenim. A w luonie geho lezij gemv ta czepicze, Yakoz obyczey tehdaz byl wedlee zakona zidowſkeho, kteruz miel na hlawie, kdyz pana boha obrzezowal. wedle geho noh lezije dwie ſtrzijebrnee rucze, w nichzto roz- licznee ſwa| 25b]toſti ſu. A wokolo geho hlawy lezij obrazuow niekolik Strziebrnych, a niekterzij pozlaczenij a druzy pijedi z wyſſij a druzy menſſij a druzy wietczij. A nad nim wiſy weliky rzetiez zlatty, tak hadam wo trzech Stech zlattych vherſkych. Take wiſy w tee truhle na ſſnorach mnoho cziſtych prſtenuo zlattych s drahym kamenim y bez kamenije, kterez ſe tu ſwatemu 10 Symeonu ke czti dawagij. A ta giſta truhla, w kterez lezij w tee kaple swrchupsanee, gest za woltarzem w tee kaple. A nad tijem oltarzem geſt cziſty hrob Strziebrny, pozlaczeny, welmi cziſteho dijela, trzij loket zdelij a II a puol lokte zwyſſij a Sedmi Cztwrtij lokte z Sſirzij. A mam za to, ze niekoliko drahnie Tiſyczy ledwa zpuoſoben a vdielan geſt. A kniez, ktery 15 nam to okazowal, prawil mi latinie o tom hrobu, ze geſt gey gedna kra- lowa vherſka dala vdielati, A ze toteez mieſto Yadro k kralowstwije Vher- ſkemu prziſluſſije, A ze geſt ge Czyſarz Zygmund panom Benadſkym w nie- yake Summie znamenitee zaſtawil. A tyz kniez prawil mi o tom Swatem tiele, kterak geſt ſe tam doſtalo: ze geſt ſe ſtalo przed Pieti Sty lety Anebo 20 geſſtie wijecz, kdyz ſu[26a|krali krzeſtianſſtij niekterzij ſ ginymi knijezaty krzeſtianſkymi poſlali mnoho lidij do Swatee zemie, chtiecze hrobu bozijeho dobyti, mezy kterymizto kral Vherſky, kteryz toho czaſu kralowal, take ſwa znamenita dwa pany s lidmi ſwymi z Vher w tuuz gijezdu wyſlal geſt A kdyz ſu hrobu bozijeho krzeſtianee dobyli, tu ſu w Geruzalemie, w bet- 25 lemie, Sycz wokolo w tee kraginie mnoho ſwatych tiel wzali, ktoz czeho doſahl. A tu ti dwa pani Vherſka wzali ſu take tehdaaz dwie Swatee tiele, totizto Swateho Symeona a Swateho Ezechyele proroka, kterehozto Swa- teho Ezechyele hlawu nam take tehdaz okazowali. A tak potom, kdyz ti pani Vherſstij zaſſe domuow tahli, Stalo se gest, ze geden z dopuſstienije 30 bozijeho na czeſtie vmrzel geſt prwe, nez ſu do tehoz mieſta zary przigeli. A ten druhy pan, ktery ziw zuoſtal, przigew do tehoz mieſta, nechal gest tiech obau dwau tiel ſwatych w zarze, mieſtie, k wiernee rucze v tychz mieſſtian. A proto gich negmenowal, by to Swata tiela byla, nez ze ſu dwie po[26 ]hanſka tiela. A ſ tim odtud gel precz domuow do Vher. A nez 35 geſt domuow dogel, ſkrze dopuſſtienije bozije ze geſt take vmrzel. A na Smrtedlne poſteli tepruwa to zgewil, ze to Swataa tiela gſu, A gmeny gich ge gmenowal A ge wokazal tymz mieſſtianom w zarze, aby ge ſobie ſcho- wali. Potom kralowa Vherska ſKralowa vherskal ſwrchu dotczena zwie- diewſſi o tom tielu ſwateho Symeona, dala ten hrob Strziebrny, pozlaczeny, 40 ſwrchu dotczeny vdielati. A gela ſama oſobnie do tehoz mieſta zary s tymz hrobem, vmyſlu ſuczy to Swate tielo do nieho wloziti a do vher wezti. A tak kdyz ſu to ſwrchupſanee Swatee tielo do hrobu toho Strziebrneho wlozili a ſ nim przedcze geli, na prwnim noczlehu w noczy to teez ſwatee tielo 5 2*
19 koze ſeſchlaa a ſwraſkalaa. Zubuow ſwrchnijch zadnych nema, nez zpodnije wſſeczky a welmi huſtee. Na prawe rucze ma prſtenuow niekolik z drahym kamenim. A w luonie geho lezij gemv ta czepicze, Yakoz obyczey tehdaz byl wedlee zakona zidowſkeho, kteruz miel na hlawie, kdyz pana boha obrzezowal. wedle geho noh lezije dwie ſtrzijebrnee rucze, w nichzto roz- licznee ſwa| 25b]toſti ſu. A wokolo geho hlawy lezij obrazuow niekolik Strziebrnych, a niekterzij pozlaczenij a druzy pijedi z wyſſij a druzy menſſij a druzy wietczij. A nad nim wiſy weliky rzetiez zlatty, tak hadam wo trzech Stech zlattych vherſkych. Take wiſy w tee truhle na ſſnorach mnoho cziſtych prſtenuo zlattych s drahym kamenim y bez kamenije, kterez ſe tu ſwatemu 10 Symeonu ke czti dawagij. A ta giſta truhla, w kterez lezij w tee kaple swrchupsanee, gest za woltarzem w tee kaple. A nad tijem oltarzem geſt cziſty hrob Strziebrny, pozlaczeny, welmi cziſteho dijela, trzij loket zdelij a II a puol lokte zwyſſij a Sedmi Cztwrtij lokte z Sſirzij. A mam za to, ze niekoliko drahnie Tiſyczy ledwa zpuoſoben a vdielan geſt. A kniez, ktery 15 nam to okazowal, prawil mi latinie o tom hrobu, ze geſt gey gedna kra- lowa vherſka dala vdielati, A ze toteez mieſto Yadro k kralowstwije Vher- ſkemu prziſluſſije, A ze geſt ge Czyſarz Zygmund panom Benadſkym w nie- yake Summie znamenitee zaſtawil. A tyz kniez prawil mi o tom Swatem tiele, kterak geſt ſe tam doſtalo: ze geſt ſe ſtalo przed Pieti Sty lety Anebo 20 geſſtie wijecz, kdyz ſu[26a|krali krzeſtianſſtij niekterzij ſ ginymi knijezaty krzeſtianſkymi poſlali mnoho lidij do Swatee zemie, chtiecze hrobu bozijeho dobyti, mezy kterymizto kral Vherſky, kteryz toho czaſu kralowal, take ſwa znamenita dwa pany s lidmi ſwymi z Vher w tuuz gijezdu wyſlal geſt A kdyz ſu hrobu bozijeho krzeſtianee dobyli, tu ſu w Geruzalemie, w bet- 25 lemie, Sycz wokolo w tee kraginie mnoho ſwatych tiel wzali, ktoz czeho doſahl. A tu ti dwa pani Vherſka wzali ſu take tehdaaz dwie Swatee tiele, totizto Swateho Symeona a Swateho Ezechyele proroka, kterehozto Swa- teho Ezechyele hlawu nam take tehdaz okazowali. A tak potom, kdyz ti pani Vherſstij zaſſe domuow tahli, Stalo se gest, ze geden z dopuſstienije 30 bozijeho na czeſtie vmrzel geſt prwe, nez ſu do tehoz mieſta zary przigeli. A ten druhy pan, ktery ziw zuoſtal, przigew do tehoz mieſta, nechal gest tiech obau dwau tiel ſwatych w zarze, mieſtie, k wiernee rucze v tychz mieſſtian. A proto gich negmenowal, by to Swata tiela byla, nez ze ſu dwie po[26 ]hanſka tiela. A ſ tim odtud gel precz domuow do Vher. A nez 35 geſt domuow dogel, ſkrze dopuſſtienije bozije ze geſt take vmrzel. A na Smrtedlne poſteli tepruwa to zgewil, ze to Swataa tiela gſu, A gmeny gich ge gmenowal A ge wokazal tymz mieſſtianom w zarze, aby ge ſobie ſcho- wali. Potom kralowa Vherska ſKralowa vherskal ſwrchu dotczena zwie- diewſſi o tom tielu ſwateho Symeona, dala ten hrob Strziebrny, pozlaczeny, 40 ſwrchu dotczeny vdielati. A gela ſama oſobnie do tehoz mieſta zary s tymz hrobem, vmyſlu ſuczy to Swate tielo do nieho wloziti a do vher wezti. A tak kdyz ſu to ſwrchupſanee Swatee tielo do hrobu toho Strziebrneho wlozili a ſ nim przedcze geli, na prwnim noczlehu w noczy to teez ſwatee tielo 5 2*
Strana 20
20 ztratilo ſe geſt z toho hrobu a na ſwem prwnieyſſim mijeſtie w zarze zaſe ſe geſt nalezlo. A kdyz giz kralowna ſwrchupsanaa ten diw vzrzela, ze to ſwate tielo z toho hrobu ſe geſt ztratilo, A vſlyſala, ze geſt zaſe w zarze na ſwem prwnieyſſim mijeſtie, poſlala geſt ten Strziebrny hrob zaſe do 5 zary, aby ke czti ſwatemu Symeonowi nad geho hrobem wiſal. A lezij to mie[27a]ſto w cziſtem kragi, ze wokolo nieho w naſſich dwu milech wſſudy, cziſty krag geſt. A tu magij wobile, wina, mandluow, ffikuow y ginych rozlicznych wieczy doſti. A ten krag tu okolo ſlowe ſlowanſko. A za tijem kragem ſu hory ſhory Charwatſke) welike a flowu hory Charwatſke. A ze 10 odtud od zary muoz w pieti dnech w turczych byti. A turczy tu w Char- watijech welikee ſſkody czaſto czinije. A take tu czaſem porazeni bywagij; Neb tu w Charwatijech welmi cziſtij a ſtatecznij lidee ſu. Take proti tomu mieſtu zara na prawe rucze Geſt Inſule w morzi ſnad trzi anebo Cztyrzi mile wlaſke od mieſta, gijez rziekagij Inſule Sancte michael. A geſt nie- 15 kolika mil wz delij y z Sſirzij a ſkuoro proti zarze, mieſtu. w teez Inſuli lezij klaſſter na wyſokem wrchu a Slowſe] v Swateho michala. a geſt klaſſter boſaczky. Take proti tomu mieſtu zara przeſ tu zatoku, kteraz okolo mieſta gde, lezij przi brzehu niekolik koſtelikuow newelikych. A ten den ohledawsse ty wieczy w zarze, geli ſme przedcze naſſij czeſtu. a vgewsse 20 ſnad piet mil wlaſkych, magijcze zly wijetr proti ſobie y [27b] wmetawſſi kotwy do morze, zuoſtali ſme tu mezy tuuz Inſulij Swateho michala a mezy zemij Slowanſku. A prawili mi, ze taaz Infule Swateho michala ma na dwa neb na puoldruheho Tiſycze wſy w ſobie, A ze ſu w nije lidee welmi bohatij. A taaz Inſule geſt take panuow benatczan. [Koſtelik So klimenta.] W ſobotu po Bozijem tiele plauli ſme rano. A deſſt ten den niekolikrat prſſal. A mieli ſme wijetr zly proti ſobie. A ten czely den nevpluli ſme nez piet mil. a muſyli ſme kotwy wmetati A tu zuoſtati proti koſte- liku Swateho klimenta, kteryz od nas byl na lewe rucze aſa hony Sedmery anebo oſmery. ſo mieſtu Jadru.) W nedieli potom, kdyz ſwitalo, plauli ſme odtud. A ten den na czeſtie plowucz widieli ſme druhy klaſſter cziſty Swateho kozma a damiana. a byl nam po prawe rucze w teez Infuli Swateho michala. A byl cziſty, yakoby hrad byl na wyſokem wrchu ſam wo ſobie. A ſu w niem czernij mniſſije. A proti temuz klaſſteru na druhe ſtranie przi brzehu, nam po lewe rucze, 35 lezij mieſteczko [28a] zborzenee, gemuz rziekagij Staree Jadro. a bylo mieſto dobrze welikee. A niektery kral vherſky przed czaſy dobyw ho y zborzil ge. A ſtaree Jadro lezij od mieſta nowe yadry XVIII mil wlaſkych. A pluli ſme ten den wedle welikych hor, kterychz ſme nechali po lewe rucze. a Slowu ty hory boſenſke hory. A ze odtud, yakoz ſem zprawen, muoz 40 w pieti dnech bayti w Jayczy, kterezto Mieſto yaycze a przi niem hrad drzij ge kral vherſky. A geſt hlawnije mieſto w kralowſtwije boſenſkem, yakoby byla praha w Czechach. A to kralowſtwije boſenſke od Staradawna Sluſſije k kralowſtwije Vherſkemu, Ale giz ſu ge turczy pod ſe podmanili, ze geſſtie nietczo malo kral Vherſky tam zamkuow ma. Sycz wſſeczko 25 30
20 ztratilo ſe geſt z toho hrobu a na ſwem prwnieyſſim mijeſtie w zarze zaſe ſe geſt nalezlo. A kdyz giz kralowna ſwrchupsanaa ten diw vzrzela, ze to ſwate tielo z toho hrobu ſe geſt ztratilo, A vſlyſala, ze geſt zaſe w zarze na ſwem prwnieyſſim mijeſtie, poſlala geſt ten Strziebrny hrob zaſe do 5 zary, aby ke czti ſwatemu Symeonowi nad geho hrobem wiſal. A lezij to mie[27a]ſto w cziſtem kragi, ze wokolo nieho w naſſich dwu milech wſſudy, cziſty krag geſt. A tu magij wobile, wina, mandluow, ffikuow y ginych rozlicznych wieczy doſti. A ten krag tu okolo ſlowe ſlowanſko. A za tijem kragem ſu hory ſhory Charwatſke) welike a flowu hory Charwatſke. A ze 10 odtud od zary muoz w pieti dnech w turczych byti. A turczy tu w Char- watijech welikee ſſkody czaſto czinije. A take tu czaſem porazeni bywagij; Neb tu w Charwatijech welmi cziſtij a ſtatecznij lidee ſu. Take proti tomu mieſtu zara na prawe rucze Geſt Inſule w morzi ſnad trzi anebo Cztyrzi mile wlaſke od mieſta, gijez rziekagij Inſule Sancte michael. A geſt nie- 15 kolika mil wz delij y z Sſirzij a ſkuoro proti zarze, mieſtu. w teez Inſuli lezij klaſſter na wyſokem wrchu a Slowſe] v Swateho michala. a geſt klaſſter boſaczky. Take proti tomu mieſtu zara przeſ tu zatoku, kteraz okolo mieſta gde, lezij przi brzehu niekolik koſtelikuow newelikych. A ten den ohledawsse ty wieczy w zarze, geli ſme przedcze naſſij czeſtu. a vgewsse 20 ſnad piet mil wlaſkych, magijcze zly wijetr proti ſobie y [27b] wmetawſſi kotwy do morze, zuoſtali ſme tu mezy tuuz Inſulij Swateho michala a mezy zemij Slowanſku. A prawili mi, ze taaz Infule Swateho michala ma na dwa neb na puoldruheho Tiſycze wſy w ſobie, A ze ſu w nije lidee welmi bohatij. A taaz Inſule geſt take panuow benatczan. [Koſtelik So klimenta.] W ſobotu po Bozijem tiele plauli ſme rano. A deſſt ten den niekolikrat prſſal. A mieli ſme wijetr zly proti ſobie. A ten czely den nevpluli ſme nez piet mil. a muſyli ſme kotwy wmetati A tu zuoſtati proti koſte- liku Swateho klimenta, kteryz od nas byl na lewe rucze aſa hony Sedmery anebo oſmery. ſo mieſtu Jadru.) W nedieli potom, kdyz ſwitalo, plauli ſme odtud. A ten den na czeſtie plowucz widieli ſme druhy klaſſter cziſty Swateho kozma a damiana. a byl nam po prawe rucze w teez Infuli Swateho michala. A byl cziſty, yakoby hrad byl na wyſokem wrchu ſam wo ſobie. A ſu w niem czernij mniſſije. A proti temuz klaſſteru na druhe ſtranie przi brzehu, nam po lewe rucze, 35 lezij mieſteczko [28a] zborzenee, gemuz rziekagij Staree Jadro. a bylo mieſto dobrze welikee. A niektery kral vherſky przed czaſy dobyw ho y zborzil ge. A ſtaree Jadro lezij od mieſta nowe yadry XVIII mil wlaſkych. A pluli ſme ten den wedle welikych hor, kterychz ſme nechali po lewe rucze. a Slowu ty hory boſenſke hory. A ze odtud, yakoz ſem zprawen, muoz 40 w pieti dnech bayti w Jayczy, kterezto Mieſto yaycze a przi niem hrad drzij ge kral vherſky. A geſt hlawnije mieſto w kralowſtwije boſenſkem, yakoby byla praha w Czechach. A to kralowſtwije boſenſke od Staradawna Sluſſije k kralowſtwije Vherſkemu, Ale giz ſu ge turczy pod ſe podmanili, ze geſſtie nietczo malo kral Vherſky tam zamkuow ma. Sycz wſſeczko 25 30
Strana 21
21 Turczy drzije. Take ſme widieli ten den po lewe rucze przi brzehu morſkem hrad na wrchu A mieſto pod nim panuow benatczkych, gemuz rziekagij Sybenygo. A pluli ſme od nieho IX neb X mil wlaſkych. A bylo nam ten den mnoho Inſulij po lewe rucze y po prawee, mimo kterezto ſme geli. A za tiemi Inſulemi [28b] lezije opiet dwie pewna mieſta panuow benatczan; gednomu rzijekagij Sſpalato A druhemu Trau. Ale tiech ſme pro Inſule widieti nemohli. Dale wſſe ten den geli ſme mimo Inſuli A nechali ſme gije ſnad pateraych honuow po lewe rucze, Na kterezto Inſuli lezij koſtelik dobrze weliky, ze do nieho muoz aſa na dwie Stie aneb na trzi Sta lidij wgiti, pokudz mi ſe zdaa. Slove ten koſtelik Swateho Jana malwazy. 10 ſKoſtelik Sc Jana malwazye. A ma to gmeno proto, ze, kdyz ſu tyz koſtelik ſtawieli, ze ſu to wapno wſſeczko malwazym rozdielawali. A to ſe ſtalo tijemto obyczegem: ze geden Bohaty kupecz z Benatek plul na welike nawie z kandij ſ malwazym, niekolik Set Suduow ho nakaupiw, Neb tu w kandij malwazy roſte. A plowa k benatkom, na czeſtie na den Swateho Jana prziſílo nan 15 welikee powietzie a wietr. A moczy naw hnal k brzehu morſkemu, przi kteremzto brzehu morſkem geſt ſkala podluhowata a hrzebenita trzij aneb cztyrz loket nad wodu zwyſſij. A kdyz nawa k tee ſkale moczy ſe ſ nimi hnala, tehdy ten kupecz modlil ſe panu bohu a Swatemu Janu [29a] krztiteli bozijemu przirzekl koſtelik tu vſtawieti A wapno wſſeczko, czoz k tomu 20 potrzebije, malwazym rozdielati. A tak ten naw ſ tijem malwazym welikym wietrem a wlnami ſa hnan przeſ tu ſkalu przeſkoczil rownie yako kuon przeſ plot beze wſſije ſſkody, geſſto ge Sycz nepodobne k wijerze, by przeſ takowu ſkalu takowy weliky naw bez ſſkody przeſkocziti mohl; nez ze geſt ſe to wſſeczko bozim zgednanim ſtalo. A tyz kupecz hned, odtud 25 neodgijezdiege, wapno kazal wozyti z ginych Inſulij A tu ten koſtelik postawil wedle ſlibu ſweho. Take ten den na lewe rucze na oſm mil wlatkych byla nam inſule panuow Benatczkych, gijez rzijekagij zolta. A geſt ta Infule z wijeczy wuokol XXXt mil wlaſkych. A geſt lidmi oſazena a geſt welmi hornataa a kamenita. Take tyz den teez po lewe rucze pluli ſme proti 30 Inſuli, w kterezto lezij koſtelik maly, genz Slowe v Swateho Archandiela. Koſtelik v S" archandiela. A geſt w niem pauſtedlnik. Dale odtud pluli ſme mimo Inſuli, A na te Inſuli geſt kapla, ſlowe v Swateho Peregrina. A byla nam [29b] po lewe rucze aſa ſſeſtery hony. A k ſamemu weczeru przipluli ſme k Inſuli, geſſto ſlowe lezyna, k mieſteczku, gemuz take po te 35 Inſuli gmeno geſt lezyna ſmieſleczko lezyna]. A tu w portu vwrhſſe kotwy na dwoge hony od mieſteczka, wezli ſme ſe na barkach do mieſteczka a ohledawali gſme ge. A geſt nad tijem mieſteczkem hrad na wrchu, kteryzto pani benatczanee tehdaz welmi pilnie dielali na pewnoſt, neb turczy odtud nedaleko gſu. A yakoz zprawen ſem, piet aneb Sſeſt wlaſkych 40 mil od teez Inſule do Turek gefl przeſ morze. A taaz Inſule geſt panuow Benatczkych. A ge�t, yakoz mie zprawili, z wijeczy LXXXt mil wlaſkych. nad tijem hradem lezynſkym geſt wrch naramnie wyſoky a przikry nahoru giti. A geſt kapliczka ſwrchu na tom wrchu, geſſto ſlowe v Swateho Mi- 5
21 Turczy drzije. Take ſme widieli ten den po lewe rucze przi brzehu morſkem hrad na wrchu A mieſto pod nim panuow benatczkych, gemuz rziekagij Sybenygo. A pluli ſme od nieho IX neb X mil wlaſkych. A bylo nam ten den mnoho Inſulij po lewe rucze y po prawee, mimo kterezto ſme geli. A za tiemi Inſulemi [28b] lezije opiet dwie pewna mieſta panuow benatczan; gednomu rzijekagij Sſpalato A druhemu Trau. Ale tiech ſme pro Inſule widieti nemohli. Dale wſſe ten den geli ſme mimo Inſuli A nechali ſme gije ſnad pateraych honuow po lewe rucze, Na kterezto Inſuli lezij koſtelik dobrze weliky, ze do nieho muoz aſa na dwie Stie aneb na trzi Sta lidij wgiti, pokudz mi ſe zdaa. Slove ten koſtelik Swateho Jana malwazy. 10 ſKoſtelik Sc Jana malwazye. A ma to gmeno proto, ze, kdyz ſu tyz koſtelik ſtawieli, ze ſu to wapno wſſeczko malwazym rozdielawali. A to ſe ſtalo tijemto obyczegem: ze geden Bohaty kupecz z Benatek plul na welike nawie z kandij ſ malwazym, niekolik Set Suduow ho nakaupiw, Neb tu w kandij malwazy roſte. A plowa k benatkom, na czeſtie na den Swateho Jana prziſílo nan 15 welikee powietzie a wietr. A moczy naw hnal k brzehu morſkemu, przi kteremzto brzehu morſkem geſt ſkala podluhowata a hrzebenita trzij aneb cztyrz loket nad wodu zwyſſij. A kdyz nawa k tee ſkale moczy ſe ſ nimi hnala, tehdy ten kupecz modlil ſe panu bohu a Swatemu Janu [29a] krztiteli bozijemu przirzekl koſtelik tu vſtawieti A wapno wſſeczko, czoz k tomu 20 potrzebije, malwazym rozdielati. A tak ten naw ſ tijem malwazym welikym wietrem a wlnami ſa hnan przeſ tu ſkalu przeſkoczil rownie yako kuon przeſ plot beze wſſije ſſkody, geſſto ge Sycz nepodobne k wijerze, by przeſ takowu ſkalu takowy weliky naw bez ſſkody przeſkocziti mohl; nez ze geſt ſe to wſſeczko bozim zgednanim ſtalo. A tyz kupecz hned, odtud 25 neodgijezdiege, wapno kazal wozyti z ginych Inſulij A tu ten koſtelik postawil wedle ſlibu ſweho. Take ten den na lewe rucze na oſm mil wlatkych byla nam inſule panuow Benatczkych, gijez rzijekagij zolta. A geſt ta Infule z wijeczy wuokol XXXt mil wlaſkych. A geſt lidmi oſazena a geſt welmi hornataa a kamenita. Take tyz den teez po lewe rucze pluli ſme proti 30 Inſuli, w kterezto lezij koſtelik maly, genz Slowe v Swateho Archandiela. Koſtelik v S" archandiela. A geſt w niem pauſtedlnik. Dale odtud pluli ſme mimo Inſuli, A na te Inſuli geſt kapla, ſlowe v Swateho Peregrina. A byla nam [29b] po lewe rucze aſa ſſeſtery hony. A k ſamemu weczeru przipluli ſme k Inſuli, geſſto ſlowe lezyna, k mieſteczku, gemuz take po te 35 Inſuli gmeno geſt lezyna ſmieſleczko lezyna]. A tu w portu vwrhſſe kotwy na dwoge hony od mieſteczka, wezli ſme ſe na barkach do mieſteczka a ohledawali gſme ge. A geſt nad tijem mieſteczkem hrad na wrchu, kteryzto pani benatczanee tehdaz welmi pilnie dielali na pewnoſt, neb turczy odtud nedaleko gſu. A yakoz zprawen ſem, piet aneb Sſeſt wlaſkych 40 mil od teez Inſule do Turek gefl przeſ morze. A taaz Inſule geſt panuow Benatczkych. A ge�t, yakoz mie zprawili, z wijeczy LXXXt mil wlaſkych. nad tijem hradem lezynſkym geſt wrch naramnie wyſoky a przikry nahoru giti. A geſt kapliczka ſwrchu na tom wrchu, geſſto ſlowe v Swateho Mi- 5
Strana 22
22 kulaſſe. A geſt na tom wrchu mnoho rozliczneho drziwije a korzenije won- neho. Take v tehoz Mieſteczka, kdyz gede do portu, na prawe rucze aſa troge hony od mieſteczka lezij klaſſter boſaczky a ſlowe matky bozi [Klaſfter m. bozije], kteryzto Almuznami Pautnikuow a Kupczuow, kterziz do turek a do pohan po kupecztwije gezdije, vſtawen geſt. [30a] A taaz Inſule nenije welmi dobra, nez hornataa a kamenitaa, nez ze ſe tu w nije lidee kupecztwim ziwije. A proti temuz mieſteczku geſt mnoho malych Inſulij, teez kamenitych. [Neſſtieſtij.] W pondielij przed Swatym Witem plauli ſme rano z portu od lezyny. 10 A byl ten czely den welmi weliky wijetr a rownie proti nam. A tu wy- gewſſe na morze, nagezdiwſſe ſe czely ten den po morzi, muſyli ſme ſe pro- wijetr zaſe wratiti do tehoz portu k lezynie. a w ſamy weczer, kdyz Sluncze zachazelo, wmetawſſe kotwy, tu ſme zuoſtali w portu lezynſkem. [Inſula kurczula]. Wutery prsed Swatym witem welmi rano pluli ſme na barkach z Galege do tehoz klaſſtera boſaczkeho ſwrchupſaneho A tu ſme byli v mſſe, a dijel boſakuow z naſſije Galege take tu v*) mſſe ſlauzili proſecz pana boha, aby nam raczil dobry wijetr dati. A potom po mſſi pluli ſme zaſe na Galegi. A odtud plowucz przedcze mieli ſme welmi naramnie dobry wijetr. a pluli 20 ſme mimo gednu Inſuli, gijez rziekagij kurczula. A geſt take Panuow Be- nadſkych a lidmi o[30b]ſazena. A geſt Sſedefati mil Wlaſkych wuokol taaz Inſule zwijeczy. A nechali ſme gije blizko po prawe rucze. A pluli ſme wedlee nije mimo klaſſter Swateho mikulaſſe, kteryz lezij v ſameho brzehu. Potom dale aſa trzi mile wlaſke lezij gedno male mieſteczko, gemuz gmeno 25 geſt take po tee Inſuli kurczula. [kurczula mieſteczko] a geſt welmi pewnee mieſteczko. a geſt okolo nieho zatoka morſka, ze wſſeczko w morzi lezij. A prawili mi, ze kral napulſky k niemu ſſturmowal przed Deſyti lety a ze miel przed nim na XXIII Galegij a na XVIII naw A na nich dobrze na XII Tiſycz lidij. A ze w ten czas mnoho muzuow z toho mieſteczka doma 30 nebylo. A ze ſu zeny ten Sturm obranily. A ze krali napulſkemu tehdaz mnoho lidij zbili, a ſ welikou hanbau a ſſkodau odtud geſt vgeti muſyl. A na prawe rucze byli nam tehdaz welikee hory a kamenitee. A za tijem mieſteczkem ſwrchupſanym kurczulij ſnad cztyrzi mile wlaſke od tehoz mieſteczka lezij na wyſokem wrchu klaſſter Matky bozije. [Klaſſter m. b. 35 A proti temuz mieſteczku lezij mala kapliczka matky bozije. A tu ſe poczina panſtwije mieſta Raguzu. [Raguz.] A odtud geſſtie poczitagij LXXV mil wlaſkych [31a] do raguzu. A ty hory, kterez nam lezali po lewee rucze, gſu panuow raguzſkych. A pod tiemi horami przi morzi ſu winnicze a fleky obilee, kterez tehdaz bylo, Ale proto newelikee ffleky, Neb ſu hory na- 40 ramnie kamenitee. A ten krag neboli to podhorzije ſlowe Sambuczella. A ty hory wſſeczky a ten krag, pocznucz od ſwrchupſaneho mieſta, gemuz pola rziekagij, az do raguzu, wſſe Slowe dalmacia. A tak ten den pluli ſme 5 15 *) v přeškrtnuto.
22 kulaſſe. A geſt na tom wrchu mnoho rozliczneho drziwije a korzenije won- neho. Take v tehoz Mieſteczka, kdyz gede do portu, na prawe rucze aſa troge hony od mieſteczka lezij klaſſter boſaczky a ſlowe matky bozi [Klaſfter m. bozije], kteryzto Almuznami Pautnikuow a Kupczuow, kterziz do turek a do pohan po kupecztwije gezdije, vſtawen geſt. [30a] A taaz Inſule nenije welmi dobra, nez hornataa a kamenitaa, nez ze ſe tu w nije lidee kupecztwim ziwije. A proti temuz mieſteczku geſt mnoho malych Inſulij, teez kamenitych. [Neſſtieſtij.] W pondielij przed Swatym Witem plauli ſme rano z portu od lezyny. 10 A byl ten czely den welmi weliky wijetr a rownie proti nam. A tu wy- gewſſe na morze, nagezdiwſſe ſe czely ten den po morzi, muſyli ſme ſe pro- wijetr zaſe wratiti do tehoz portu k lezynie. a w ſamy weczer, kdyz Sluncze zachazelo, wmetawſſe kotwy, tu ſme zuoſtali w portu lezynſkem. [Inſula kurczula]. Wutery prsed Swatym witem welmi rano pluli ſme na barkach z Galege do tehoz klaſſtera boſaczkeho ſwrchupſaneho A tu ſme byli v mſſe, a dijel boſakuow z naſſije Galege take tu v*) mſſe ſlauzili proſecz pana boha, aby nam raczil dobry wijetr dati. A potom po mſſi pluli ſme zaſe na Galegi. A odtud plowucz przedcze mieli ſme welmi naramnie dobry wijetr. a pluli 20 ſme mimo gednu Inſuli, gijez rziekagij kurczula. A geſt take Panuow Be- nadſkych a lidmi o[30b]ſazena. A geſt Sſedefati mil Wlaſkych wuokol taaz Inſule zwijeczy. A nechali ſme gije blizko po prawe rucze. A pluli ſme wedlee nije mimo klaſſter Swateho mikulaſſe, kteryz lezij v ſameho brzehu. Potom dale aſa trzi mile wlaſke lezij gedno male mieſteczko, gemuz gmeno 25 geſt take po tee Inſuli kurczula. [kurczula mieſteczko] a geſt welmi pewnee mieſteczko. a geſt okolo nieho zatoka morſka, ze wſſeczko w morzi lezij. A prawili mi, ze kral napulſky k niemu ſſturmowal przed Deſyti lety a ze miel przed nim na XXIII Galegij a na XVIII naw A na nich dobrze na XII Tiſycz lidij. A ze w ten czas mnoho muzuow z toho mieſteczka doma 30 nebylo. A ze ſu zeny ten Sturm obranily. A ze krali napulſkemu tehdaz mnoho lidij zbili, a ſ welikou hanbau a ſſkodau odtud geſt vgeti muſyl. A na prawe rucze byli nam tehdaz welikee hory a kamenitee. A za tijem mieſteczkem ſwrchupſanym kurczulij ſnad cztyrzi mile wlaſke od tehoz mieſteczka lezij na wyſokem wrchu klaſſter Matky bozije. [Klaſſter m. b. 35 A proti temuz mieſteczku lezij mala kapliczka matky bozije. A tu ſe poczina panſtwije mieſta Raguzu. [Raguz.] A odtud geſſtie poczitagij LXXV mil wlaſkych [31a] do raguzu. A ty hory, kterez nam lezali po lewee rucze, gſu panuow raguzſkych. A pod tiemi horami przi morzi ſu winnicze a fleky obilee, kterez tehdaz bylo, Ale proto newelikee ffleky, Neb ſu hory na- 40 ramnie kamenitee. A ten krag neboli to podhorzije ſlowe Sambuczella. A ty hory wſſeczky a ten krag, pocznucz od ſwrchupſaneho mieſta, gemuz pola rziekagij, az do raguzu, wſſe Slowe dalmacia. A tak ten den pluli ſme 5 15 *) v přeškrtnuto.
Strana 23
23 a nechali ſme Inſule gednee, gijez rziekagij meliaa [melida], po prawe rucze. A gest taaz Inſule panuow raguzſkych. A geſt naramnie kamenita. A nerofte w nije wino ani wobilee. A na lewe rucze byli nam hory welmi welike, A rziekagij gim hory boſenſke. A proti tiem horam geſt Inſule ta ſwrchu- pſana. A tu ſme w nije vwrhſſe kotwe przeſ nocz oſtali. W Strzedu przed Swatym witem hodinu przede dnem pluli ſme odtud magicze dobry wijetr. A ten den pluli ſme mimo Inſuli ſdemezo Inſula), gijez rzijekagij demezo. A nechali ſme gije po lewe rucze. A geſt Inſule welmi hornata a kamenita a przi ſamem morzi ma ffleky newe- like ond y onde, geſſto ge wykopali. A dijel w nich ſu winicze [31 b] 10 a dijel, ze wobilee ſegij. A potom ſme wypluli na morze, ze ſme po prawe rucze zadne Inſule nemieli, nez po lewe rucze byli nam hory Boſenſke ſhory boſenſke]. A przipluli ſme k gednomu malemu wrſſku ſkalnatemu a nechali ſme ho na prawe rucze niekolikery hony. A geſt na niem koſtelik Svateho ondrzege, a ſu w niem dwa puſtedlniczy. A na temz wrſíku 15 fwrchugmenowanem, yakoz mi zagiſto praweno, ze ſe przed niekterymi czaſy A lety dawno ſtalo, ze tu byl geden mnich pauftedlnikem, kteryzto skrze gednu ſtaru babu A gegije czary, geſſto mu byla ſwijeczy vdielala, ze, kdyz gi koli oſwijetil, tehdy gedna pieknaa panij a znamenitaa z zemie boſenſke, kterazto zemie proti temuz wrſſku geſt, wzdyczky k niemu na ten wrſſek 20 prziplula. A geſt ten wrſſek dobrze na XII mil wlaſkych od brzehu zemie boſenſke anebo wijecz az ſe potom ſtalo, ze bratr teez panije to zwiediew o ſwe ſeſtrze zednal, ze byla vtopena. A ten den wo poledni przigeli ſme do portu k mieſtu, gemuz wlaſky rziekagij raguz ſmie�to raguz A Slowanſky dubrawnik. A tu ſme kotwy vwrhli aſa dwoge hony od mieſta. [32a] A na 25 Barkach pluli ſme do mieſta. A lezij teez mieſto raguz od lezyny CXX mil wlaſkych. a teez mieſto raguz magij ſweho arzczybiſkupa. A geſt w temz mieſtie mnoho cziſtych koſteluow a klafſteruow. A gest klafſter boſaczky Swateho ffrantiſſka czistie vdielany. A ma cziſtee zahrady, w nichzto ſu rozliczna owocze y pomoranczij y wino. Take tez mieſto magij ſwe knijeze, 30 gemuz poczeſtnoſt wſſeczko vkazugij yakozto panu ſwemu. Nez geho kniezetſtwije netrwa nez Cztyrzi nediele yako zde w Czechach purg- miſtrzſtwije. A kdyz Cztyrzi nediele wygdu, tehdy wole ſobie gine knijeze. Awſſak to knijeze neſmije nicz vcziniti bez raddy panuow Czentulanuow, kterziz mu k radie przidani gſu. Take magij w temz mieſtie rathus ſrathuzl 35 cziſty a w niem cziſtee pokoge. A tu ten kazdy, ktoz knijezetem geſt, muſy tu w tom rathuze byti we dne y w noczy, Az ten czas wayde, ty cztyrzi nediele, Aby geho kazdy tu nalezl, kdoz by geho potrzebowal. A tu mu ſe dawa gijeſti a pijti na wobecznij Naklad, dokudz knijezetem geſt. A teez mieſto Raguz geſt welmi pewne A hluboke prziekopy [32b] od zemie 40 dwenaſob ma okolo ſebe, wyzdienee teſanym kamenim. A geſt mieſto dobrze welike a dobrze zdielanee. A lezij na dobrze wyſokee ſkale ſkuoro temierz wſſeczko w morzi. a ſu w niem domy wyſoke, ſklenutee. A kdyz k mie�tu do portu plowu, geſt na lewe rucze baſſta ſBaſſtaj, a okolo nije przikopy
23 a nechali ſme Inſule gednee, gijez rziekagij meliaa [melida], po prawe rucze. A gest taaz Inſule panuow raguzſkych. A geſt naramnie kamenita. A nerofte w nije wino ani wobilee. A na lewe rucze byli nam hory welmi welike, A rziekagij gim hory boſenſke. A proti tiem horam geſt Inſule ta ſwrchu- pſana. A tu ſme w nije vwrhſſe kotwe przeſ nocz oſtali. W Strzedu przed Swatym witem hodinu przede dnem pluli ſme odtud magicze dobry wijetr. A ten den pluli ſme mimo Inſuli ſdemezo Inſula), gijez rzijekagij demezo. A nechali ſme gije po lewe rucze. A geſt Inſule welmi hornata a kamenita a przi ſamem morzi ma ffleky newe- like ond y onde, geſſto ge wykopali. A dijel w nich ſu winicze [31 b] 10 a dijel, ze wobilee ſegij. A potom ſme wypluli na morze, ze ſme po prawe rucze zadne Inſule nemieli, nez po lewe rucze byli nam hory Boſenſke ſhory boſenſke]. A przipluli ſme k gednomu malemu wrſſku ſkalnatemu a nechali ſme ho na prawe rucze niekolikery hony. A geſt na niem koſtelik Svateho ondrzege, a ſu w niem dwa puſtedlniczy. A na temz wrſíku 15 fwrchugmenowanem, yakoz mi zagiſto praweno, ze ſe przed niekterymi czaſy A lety dawno ſtalo, ze tu byl geden mnich pauftedlnikem, kteryzto skrze gednu ſtaru babu A gegije czary, geſſto mu byla ſwijeczy vdielala, ze, kdyz gi koli oſwijetil, tehdy gedna pieknaa panij a znamenitaa z zemie boſenſke, kterazto zemie proti temuz wrſſku geſt, wzdyczky k niemu na ten wrſſek 20 prziplula. A geſt ten wrſſek dobrze na XII mil wlaſkych od brzehu zemie boſenſke anebo wijecz az ſe potom ſtalo, ze bratr teez panije to zwiediew o ſwe ſeſtrze zednal, ze byla vtopena. A ten den wo poledni przigeli ſme do portu k mieſtu, gemuz wlaſky rziekagij raguz ſmie�to raguz A Slowanſky dubrawnik. A tu ſme kotwy vwrhli aſa dwoge hony od mieſta. [32a] A na 25 Barkach pluli ſme do mieſta. A lezij teez mieſto raguz od lezyny CXX mil wlaſkych. a teez mieſto raguz magij ſweho arzczybiſkupa. A geſt w temz mieſtie mnoho cziſtych koſteluow a klafſteruow. A gest klafſter boſaczky Swateho ffrantiſſka czistie vdielany. A ma cziſtee zahrady, w nichzto ſu rozliczna owocze y pomoranczij y wino. Take tez mieſto magij ſwe knijeze, 30 gemuz poczeſtnoſt wſſeczko vkazugij yakozto panu ſwemu. Nez geho kniezetſtwije netrwa nez Cztyrzi nediele yako zde w Czechach purg- miſtrzſtwije. A kdyz Cztyrzi nediele wygdu, tehdy wole ſobie gine knijeze. Awſſak to knijeze neſmije nicz vcziniti bez raddy panuow Czentulanuow, kterziz mu k radie przidani gſu. Take magij w temz mieſtie rathus ſrathuzl 35 cziſty a w niem cziſtee pokoge. A tu ten kazdy, ktoz knijezetem geſt, muſy tu w tom rathuze byti we dne y w noczy, Az ten czas wayde, ty cztyrzi nediele, Aby geho kazdy tu nalezl, kdoz by geho potrzebowal. A tu mu ſe dawa gijeſti a pijti na wobecznij Naklad, dokudz knijezetem geſt. A teez mieſto Raguz geſt welmi pewne A hluboke prziekopy [32b] od zemie 40 dwenaſob ma okolo ſebe, wyzdienee teſanym kamenim. A geſt mieſto dobrze welike a dobrze zdielanee. A lezij na dobrze wyſokee ſkale ſkuoro temierz wſſeczko w morzi. a ſu w niem domy wyſoke, ſklenutee. A kdyz k mie�tu do portu plowu, geſt na lewe rucze baſſta ſBaſſtaj, a okolo nije przikopy
Strana 24
24 Sſirokee a hlubokee, teſanym kamenem wyzdienee. A gest baſſta welika yako hradek. A woſazugij tu baſſtu pani raguzſſtij welmi pilnie, a geſt gim toho potrzebije; Neb Tureczka zemie takmierz wſſudy okolo nich geſt. A takowym zpuoſobem oſazugij tu baſſtu, ze wzdyczky geden z tiech panuow, gimz oni Czentulanowe rziekagij, muſy na ni giti a tam przeſ nocz na nije lezeti a potom nazaytrzie na nije byti az do zapadu Sluncze ten czely den. A nikda na nije dwau noczy porzad geden nenije a nelezij. A zadny take ten newije giſteho dne, kdy na nije lezeti ma; Nez w samy weczer pani ti Czentulanowee ſegducze ſe k knijezeti k tomu, kterez magij, tu, kteremuz 10 knijeze rozkaze, ten beze wſſeho wymluwanije przedcze giti muſy hned odtud od knijezete, aniz mu odtud dadije ſe w geho domie sta[33a stawiti, Aby czo prwe rozkazal. A ten giſty gda na tu baſſtu s zadnym mluviti ani ſe zaſtawiti ſmije, neb ſe welmi turkuow bogije, aby od niekoho ta baſſta zrazena nebyla. A ten kazdy, kteryz tee baſſty hledaa, neſmije odtud 15 doluow, lecz knijeze na geho mijesto gineho poſſle: tehdy tepruw doluow gde. A ten kazdy ma gijeſti a pijti doſti w ten czas, dokudz gest nahorze. A ſycz okolo mie�ta od zemie gſu wſſudy baſſty pewnee, z teſaneho ka- mene dielanee. A przikopy okolo nich hluboke a ſſiroke, iakoz naprzed o tom powiedijeno geſt. A hned za ſamymi przikopy nad mieſtem geſt hora 20 podluhowata a welmi wyſoka a przikra, a tecze z nije woda, pramen weliky, a na tom prameni w tee horze ſu mlyni, wdy geden po druhem, a wdyczky ten pramen wody w zlabijech s gednoho mlynu na druhy tecze. A dijel tiech mlynuow gest w mieſtie. A teez mieſto raguz gest welmi pewne A ne- dobytee, dokudz gijeſti a piti czo ma, a dokudz ſe braniti chtiegij. a vzkoſt 25 geſt mezy tu horu nad mieſtem a prziekopy mieſtſkymi, ze v nieho ſwoyſkem zadneho polozenije nenije. gedno dwie czeſtie dau k niemu pobocznije z [33b] Tureczke zemie. Take mi giſtie praweno, ze Czyſarz Tureczky toho mieſta welmi poziwaa; Neb mu naprzed dawagij XV Tiſycz zlattych danie A to proto, ze ſu wſſudy bezpeczni po geho panſwij wſſiczkni kupczy z tehoz 30 mieſta, kdez po ſwych kupecztwijch gezdije. A Sedlaczy turecztij temierz kazdy den tu bywagij w raguzu s obilim, na trh ge tu na oſleech nofycze. A tu zaſe kupugij, czoz gim trzeba geſt. Take wiecze Czyſarz Tureczky tehoz mieſta poziwa; neb przed mieſtem geſt domczek, A tu raguzſſtij magij ſweho vrzednika, kteryz od turkuow, czoz koli tu w mieſtie kaupije, 35 z toho czlo wybijera. A przi tom vrzedniku gſta dwa piſarzi prziſezna, geden gich panuow raguzſkych A druhy Czyeſarzuow, ze wſſeczko popiſugij, czo zegmena kazdy den od koho czla wezmu. A potom ſe o to dielee. A praweno mi za giſto, ze se doſtawa kazdemu z nich na geho dijel na XIIII tiſycz zlattych a druhdy wijecz. A ohledawſſe tak mieſto y geli ſme zaſe na naſſi 40 Galegi. /Swatoſti widieli.] We cztwrtek przed Swatym witem rano wezli ſme ſe na Barkach ke mſſi. A byli ſme v mſſe v [34a] matky bozije. A poſlali ſme odtud k knije- zeti a geho dali proſyti, Aby nam kazal ſwatoſti okazati, kterez w temz koſtele tu byli w kaple. A tu ſme czekali w temz koſtele odpowiedi. A tu knijeze 5
24 Sſirokee a hlubokee, teſanym kamenem wyzdienee. A gest baſſta welika yako hradek. A woſazugij tu baſſtu pani raguzſſtij welmi pilnie, a geſt gim toho potrzebije; Neb Tureczka zemie takmierz wſſudy okolo nich geſt. A takowym zpuoſobem oſazugij tu baſſtu, ze wzdyczky geden z tiech panuow, gimz oni Czentulanowe rziekagij, muſy na ni giti a tam przeſ nocz na nije lezeti a potom nazaytrzie na nije byti az do zapadu Sluncze ten czely den. A nikda na nije dwau noczy porzad geden nenije a nelezij. A zadny take ten newije giſteho dne, kdy na nije lezeti ma; Nez w samy weczer pani ti Czentulanowee ſegducze ſe k knijezeti k tomu, kterez magij, tu, kteremuz 10 knijeze rozkaze, ten beze wſſeho wymluwanije przedcze giti muſy hned odtud od knijezete, aniz mu odtud dadije ſe w geho domie sta[33a stawiti, Aby czo prwe rozkazal. A ten giſty gda na tu baſſtu s zadnym mluviti ani ſe zaſtawiti ſmije, neb ſe welmi turkuow bogije, aby od niekoho ta baſſta zrazena nebyla. A ten kazdy, kteryz tee baſſty hledaa, neſmije odtud 15 doluow, lecz knijeze na geho mijesto gineho poſſle: tehdy tepruw doluow gde. A ten kazdy ma gijeſti a pijti doſti w ten czas, dokudz gest nahorze. A ſycz okolo mie�ta od zemie gſu wſſudy baſſty pewnee, z teſaneho ka- mene dielanee. A przikopy okolo nich hluboke a ſſiroke, iakoz naprzed o tom powiedijeno geſt. A hned za ſamymi przikopy nad mieſtem geſt hora 20 podluhowata a welmi wyſoka a przikra, a tecze z nije woda, pramen weliky, a na tom prameni w tee horze ſu mlyni, wdy geden po druhem, a wdyczky ten pramen wody w zlabijech s gednoho mlynu na druhy tecze. A dijel tiech mlynuow gest w mieſtie. A teez mieſto raguz gest welmi pewne A ne- dobytee, dokudz gijeſti a piti czo ma, a dokudz ſe braniti chtiegij. a vzkoſt 25 geſt mezy tu horu nad mieſtem a prziekopy mieſtſkymi, ze v nieho ſwoyſkem zadneho polozenije nenije. gedno dwie czeſtie dau k niemu pobocznije z [33b] Tureczke zemie. Take mi giſtie praweno, ze Czyſarz Tureczky toho mieſta welmi poziwaa; Neb mu naprzed dawagij XV Tiſycz zlattych danie A to proto, ze ſu wſſudy bezpeczni po geho panſwij wſſiczkni kupczy z tehoz 30 mieſta, kdez po ſwych kupecztwijch gezdije. A Sedlaczy turecztij temierz kazdy den tu bywagij w raguzu s obilim, na trh ge tu na oſleech nofycze. A tu zaſe kupugij, czoz gim trzeba geſt. Take wiecze Czyſarz Tureczky tehoz mieſta poziwa; neb przed mieſtem geſt domczek, A tu raguzſſtij magij ſweho vrzednika, kteryz od turkuow, czoz koli tu w mieſtie kaupije, 35 z toho czlo wybijera. A przi tom vrzedniku gſta dwa piſarzi prziſezna, geden gich panuow raguzſkych A druhy Czyeſarzuow, ze wſſeczko popiſugij, czo zegmena kazdy den od koho czla wezmu. A potom ſe o to dielee. A praweno mi za giſto, ze se doſtawa kazdemu z nich na geho dijel na XIIII tiſycz zlattych a druhdy wijecz. A ohledawſſe tak mieſto y geli ſme zaſe na naſſi 40 Galegi. /Swatoſti widieli.] We cztwrtek przed Swatym witem rano wezli ſme ſe na Barkach ke mſſi. A byli ſme v mſſe v [34a] matky bozije. A poſlali ſme odtud k knije- zeti a geho dali proſyti, Aby nam kazal ſwatoſti okazati, kterez w temz koſtele tu byli w kaple. A tu ſme czekali w temz koſtele odpowiedi. A tu knijeze 5
Strana 25
25 rozkazal geſt a poſlal niekteree z rad ſwych k nam, aby nam ge okazali. A tu nam kniezije tehoz koſtela ukazovali tuuz ſwatoſt: A naprzed nam bylo vkazano kus weliky krzize pana kryſta yako na puol lokte z delij a na I a puol prſtu z Sſirzij a dobrze prſtu z tluſſtij, w Strziebrze pozlaczeny. A potom nam vkazali Truhliczy krziſſtalowu, ſnad lokte z delij a puol lokte 5 na wyſs. A w tee truhliczy bylo rucha bijela a hruba, yakoby czwilink po bijelem Groſſi byl. A prawili nam, ze geſt to ta rucha, yako panna maria pana kryſta byla w nij obwinula, kdyz gey obietowala do Chramu wedlee obyczege zakona Stareho. a tu nam przi tom take prawili za giſto duchownij y ſwietſſtij, kterzij tu tehdaaz ſ nami przi tom byli, ze taaz rucha w teez 10 truhliczy fama ſe czaſem ſwym rozwigije ruozno A ſama ſe zaſe w hromadu ſwine. Wiecze nam vkazali hlawu [34b] Swateho blazege y geho hnaty, wſſe w Strziebrze wokowano y pozlaczeno. a Swateho blazege tielo lezij tu czelee w temz mieſtie. A Swaty blazey geſt gich raguzſkych patron a diedicz yako Swaty waczlaw nas Czechuow. A w tee truhle, kdez ty 15 ſwatoſti ſu, geſt mnoho ginych ſwatoſtij okowanych w Strziebrze. A kdyz ſme to ohledali, doſtalo nam ſe zaſe gducze k hoſpodie a mogi thowaryſſij thowa- ryſſij*) giti mimo ſamee knijeze, An ſedij ſ niekterymi radami ſwymi przed tijem ſwym dworem, kdez ſwe obydle miel. A tu prziſtupiwſſe przed nieho, prziwital nas welmi pieknie a ochotnie. A tu ſme gemu od nas wſſech dali 20 podiekowanije wlaſky, ze nam dal ty ſwatoſti ohledati. A tu potom kazal ſe nas ptati, z kteree zemie ſme. A tu ſme gemu dali powiedieti, ze ſme Czechowe a poddanij krale pana naſſeho, Genz geſt vherſky a Czeſky kral. A tu poyaw nas do ſweho dworu, ſſli ſme ſ nim do gednoho pokoge. A tu ſme ſ nim ſedieli. A tu se ledaczos kazal na mnie ptati gednomu wlachu 25 z raddy ſwe, kteryz latinie vmiel, o krali, panu naſſem. y o czem mi bylo wiedomo, to ſem gemu prawil. potom ſme ſ tymz knijezetem [35a] ſſli do gineho pokoge. A tu nam uczinil kolaczy wedle obyczege wlaſkeho. a Acz byl pieknie przikryt �tuol, geſſto ſem ſe nadal hoynieyſſijemu gijedlu, wſſak proto przi temz gijedle nebylo nicz gineho Nez konffecty a yakes pegaczky 30 yako preczliky a malwazy. A potom pozehnali ſme tehoz knijezete. A on dwa pany z rad ſwych poſlal geſt ſ nami ſkrze mieſto. A ti nas prowodili az k morzi. A tu byl nam knijeze dal prziprawiti ſam ſwu barku s koberczy. A tu za nami poſlal nam niekolik fflaſſek welikych, sklennych, opletenych, ſ malwazym A k tomu konffectuow niekoliko krabicz a ſwiecz oſkowaych, 35 bijelaych A leczyakes ginee wieczy. A tu prziſſedſſe k morzi, pozehnali ſme tychz panuow ſ nami wyſlanych, pluli ſme na tee barcze na naſſi Galegi. A tu hned potom pluli ſme przedcze z portu od raguzu. A ne- chali ſme na prawe rucze v ſameho raguzu snad wlaſku mili Inſule, gijez rziekagij koczka [Inſule koczka). A geſt na nije klaſſter. A mieli sme wyborny 40 wijetr. A byli nam na lewe rucze hory welikee. A to gesstie wſſe flowe dalmaczya. A to kralowſtwije [355] Dalmacia ſkralowſtwije Dalmacia/ *) Druhé thowaryſſij přeškrtnuto.
25 rozkazal geſt a poſlal niekteree z rad ſwych k nam, aby nam ge okazali. A tu nam kniezije tehoz koſtela ukazovali tuuz ſwatoſt: A naprzed nam bylo vkazano kus weliky krzize pana kryſta yako na puol lokte z delij a na I a puol prſtu z Sſirzij a dobrze prſtu z tluſſtij, w Strziebrze pozlaczeny. A potom nam vkazali Truhliczy krziſſtalowu, ſnad lokte z delij a puol lokte 5 na wyſs. A w tee truhliczy bylo rucha bijela a hruba, yakoby czwilink po bijelem Groſſi byl. A prawili nam, ze geſt to ta rucha, yako panna maria pana kryſta byla w nij obwinula, kdyz gey obietowala do Chramu wedlee obyczege zakona Stareho. a tu nam przi tom take prawili za giſto duchownij y ſwietſſtij, kterzij tu tehdaaz ſ nami przi tom byli, ze taaz rucha w teez 10 truhliczy fama ſe czaſem ſwym rozwigije ruozno A ſama ſe zaſe w hromadu ſwine. Wiecze nam vkazali hlawu [34b] Swateho blazege y geho hnaty, wſſe w Strziebrze wokowano y pozlaczeno. a Swateho blazege tielo lezij tu czelee w temz mieſtie. A Swaty blazey geſt gich raguzſkych patron a diedicz yako Swaty waczlaw nas Czechuow. A w tee truhle, kdez ty 15 ſwatoſti ſu, geſt mnoho ginych ſwatoſtij okowanych w Strziebrze. A kdyz ſme to ohledali, doſtalo nam ſe zaſe gducze k hoſpodie a mogi thowaryſſij thowa- ryſſij*) giti mimo ſamee knijeze, An ſedij ſ niekterymi radami ſwymi przed tijem ſwym dworem, kdez ſwe obydle miel. A tu prziſtupiwſſe przed nieho, prziwital nas welmi pieknie a ochotnie. A tu ſme gemu od nas wſſech dali 20 podiekowanije wlaſky, ze nam dal ty ſwatoſti ohledati. A tu potom kazal ſe nas ptati, z kteree zemie ſme. A tu ſme gemu dali powiedieti, ze ſme Czechowe a poddanij krale pana naſſeho, Genz geſt vherſky a Czeſky kral. A tu poyaw nas do ſweho dworu, ſſli ſme ſ nim do gednoho pokoge. A tu ſme ſ nim ſedieli. A tu se ledaczos kazal na mnie ptati gednomu wlachu 25 z raddy ſwe, kteryz latinie vmiel, o krali, panu naſſem. y o czem mi bylo wiedomo, to ſem gemu prawil. potom ſme ſ tymz knijezetem [35a] ſſli do gineho pokoge. A tu nam uczinil kolaczy wedle obyczege wlaſkeho. a Acz byl pieknie przikryt �tuol, geſſto ſem ſe nadal hoynieyſſijemu gijedlu, wſſak proto przi temz gijedle nebylo nicz gineho Nez konffecty a yakes pegaczky 30 yako preczliky a malwazy. A potom pozehnali ſme tehoz knijezete. A on dwa pany z rad ſwych poſlal geſt ſ nami ſkrze mieſto. A ti nas prowodili az k morzi. A tu byl nam knijeze dal prziprawiti ſam ſwu barku s koberczy. A tu za nami poſlal nam niekolik fflaſſek welikych, sklennych, opletenych, ſ malwazym A k tomu konffectuow niekoliko krabicz a ſwiecz oſkowaych, 35 bijelaych A leczyakes ginee wieczy. A tu prziſſedſſe k morzi, pozehnali ſme tychz panuow ſ nami wyſlanych, pluli ſme na tee barcze na naſſi Galegi. A tu hned potom pluli ſme przedcze z portu od raguzu. A ne- chali ſme na prawe rucze v ſameho raguzu snad wlaſku mili Inſule, gijez rziekagij koczka [Inſule koczka). A geſt na nije klaſſter. A mieli sme wyborny 40 wijetr. A byli nam na lewe rucze hory welikee. A to gesstie wſſe flowe dalmaczya. A to kralowſtwije [355] Dalmacia ſkralowſtwije Dalmacia/ *) Druhé thowaryſſij přeškrtnuto.
Strana 26
26 z prawa prziſluſſije k kralowſtwije Vherſkemu, A wietczij dijel ho Tureczky Czyſarz drzij, czoz na zemi geſt, A czoz przi morzi, to pani Benatczanee. A ma ta kragina w tom podhorzij winnicze y obilee. A tak pluli ſme magicze dobry wijetr ten czely den a czelu tu nocz. A to podhorzije od 5 raguzu az ſnad Sſedeſate neb Sedmdesate mil wlaſkych gest gesstie wsle panuow raguzſkych. A potom ſe tu hned poczina zemie, gijez rziekagij Albania. A tu zemi drzij Czyeſarz tureczky, czoz w zemi geſt, A niektera take mieſta przi brzehu morſkem. A Benatczanee drzije tu take niektera mieſta przi temz brzehu morſkem zegmena: Kathero, Budna, Antyberi, 10 Dulczyngo a Duraczo. A to mieſto Duraczo geſt welike mieſto. A lezij gedno XVIII mil wlaſkych od Sſkutery. A to ſſkutera geſt hrad a mieſto welmi pieknee a pewnee a lezij na Inſuli. a Czyſarz tureczky Stary, tohoto nynieyſſijeho otecz, dluhy czas, yako ſem zprawen, geho dobywal A nie- kolikrat k niemu Sſturmowati dal. A nikoli geho dobyti nemohl. Neb 15 prawije diwy, czo ſu w niem Statecznij li[36a]dee byli a mnoho Tiſycz Turkuow ze ſu zbili w ſſturmu, kdyz k nim Sſturmowali, ze Czyſarz s hanbau od nich muſyl odtrhnuti. Az potom po niekterem czaſu Smluwu tee wſſije Inſule a tehoz zamku, mieſta a hradu temuz Czyeſarzi poſtupili ſu na ten zpuoſob, aby kupczy panuow benatczan po wſſech zemiech do 20 vrzczeneho czaſu A do gmenowitych leth obchody ſwe w kupecztwije bez- pecznie weſti mohli. A kdyz pani Benatczane tehoz zamku ſwrchupſaneho Czyſarzi poſtupowali wedle ſmluwy, kteruz ſu ſ tymz Czyſarzem gmieli, Mohli ſu ti wſſiczkni tehoz mieſta Sſkutery obywatele tu przi ſwych Statczych zuoſtati, A Czyſarz gich miel przi gich wierze nechati. Ale 25 nechtiel zadny z nich tu zuoſtati, Ale wſſiczkni tahli do benatek wſſech Statkuow ſwych krom, czo s ſebu neſti mohli, ſe odwaziwſſe pro wijeru krzeſtianſku. A tu pani Benatczanee pro takowu gich ſtaloſt v wijerze a pro gich Statecznoſt, ze ſe Turkom tak Statecznie branili w uoblezenije dali gim ziwnoſt ginu w Benatkach, ze ſu opatrzeni kazdy z nich wedle 30 ſtawu ſweho, Onomu wijecz dawſſe, onomu men. ſhrad a mieſto walona/ [363] W patek przed Swatym Witem mieli ſme dobry wijetr. A pluli ſme a nechali ſme po lewe rucze zemie, gijez rziekagij Albania. A byli ſme od nije aſa Cztyrzidczeti mil wlaſkych. A tu lezij przi brzehu morſkem geden hrad na wrchu a pod nim mieſto dobrze welikee. A rziekagij temuz 35 mieſtu a hradu walona. A geft tyz zamek Czyeſarze Tureczkeho. A tyz Czyeſarz ma tu przi tom zamku mnoho lodij, gimz rziekagij Subtile Galege a ffuſty. A yakoz mie zprawili, ze gich wzdyczky wijecz dawa przidielawati. Tehdaaz ſme take nechali na lewe rucze Inſule, gijez rziekagij Sazemo. A byla rownie mezy nami a Swrchupſanym zamkem Walonu. A tuuz Inſuli 40 take drzij Turczy. A nezda mi ſe, by byla oſazena lidmi, pokud ſem wi- dieti mohl. Take tyz den po prawe rucze newidieli ſme nez wſſe morze A pluli ſme tu czelu nocz przedcze magicze dobry wijetr. ſkralowſlwije napulſke]. W ſobotu na Swateho wita byl maliczky wietrzik, ze ſme welmi lehutky geli. A po prawe rucze aſa wokolo Sſedeſati mil wlaſkych od nas
26 z prawa prziſluſſije k kralowſtwije Vherſkemu, A wietczij dijel ho Tureczky Czyſarz drzij, czoz na zemi geſt, A czoz przi morzi, to pani Benatczanee. A ma ta kragina w tom podhorzij winnicze y obilee. A tak pluli ſme magicze dobry wijetr ten czely den a czelu tu nocz. A to podhorzije od 5 raguzu az ſnad Sſedeſate neb Sedmdesate mil wlaſkych gest gesstie wsle panuow raguzſkych. A potom ſe tu hned poczina zemie, gijez rziekagij Albania. A tu zemi drzij Czyeſarz tureczky, czoz w zemi geſt, A niektera take mieſta przi brzehu morſkem. A Benatczanee drzije tu take niektera mieſta przi temz brzehu morſkem zegmena: Kathero, Budna, Antyberi, 10 Dulczyngo a Duraczo. A to mieſto Duraczo geſt welike mieſto. A lezij gedno XVIII mil wlaſkych od Sſkutery. A to ſſkutera geſt hrad a mieſto welmi pieknee a pewnee a lezij na Inſuli. a Czyſarz tureczky Stary, tohoto nynieyſſijeho otecz, dluhy czas, yako ſem zprawen, geho dobywal A nie- kolikrat k niemu Sſturmowati dal. A nikoli geho dobyti nemohl. Neb 15 prawije diwy, czo ſu w niem Statecznij li[36a]dee byli a mnoho Tiſycz Turkuow ze ſu zbili w ſſturmu, kdyz k nim Sſturmowali, ze Czyſarz s hanbau od nich muſyl odtrhnuti. Az potom po niekterem czaſu Smluwu tee wſſije Inſule a tehoz zamku, mieſta a hradu temuz Czyeſarzi poſtupili ſu na ten zpuoſob, aby kupczy panuow benatczan po wſſech zemiech do 20 vrzczeneho czaſu A do gmenowitych leth obchody ſwe w kupecztwije bez- pecznie weſti mohli. A kdyz pani Benatczane tehoz zamku ſwrchupſaneho Czyſarzi poſtupowali wedle ſmluwy, kteruz ſu ſ tymz Czyſarzem gmieli, Mohli ſu ti wſſiczkni tehoz mieſta Sſkutery obywatele tu przi ſwych Statczych zuoſtati, A Czyſarz gich miel przi gich wierze nechati. Ale 25 nechtiel zadny z nich tu zuoſtati, Ale wſſiczkni tahli do benatek wſſech Statkuow ſwych krom, czo s ſebu neſti mohli, ſe odwaziwſſe pro wijeru krzeſtianſku. A tu pani Benatczanee pro takowu gich ſtaloſt v wijerze a pro gich Statecznoſt, ze ſe Turkom tak Statecznie branili w uoblezenije dali gim ziwnoſt ginu w Benatkach, ze ſu opatrzeni kazdy z nich wedle 30 ſtawu ſweho, Onomu wijecz dawſſe, onomu men. ſhrad a mieſto walona/ [363] W patek przed Swatym Witem mieli ſme dobry wijetr. A pluli ſme a nechali ſme po lewe rucze zemie, gijez rziekagij Albania. A byli ſme od nije aſa Cztyrzidczeti mil wlaſkych. A tu lezij przi brzehu morſkem geden hrad na wrchu a pod nim mieſto dobrze welikee. A rziekagij temuz 35 mieſtu a hradu walona. A geft tyz zamek Czyeſarze Tureczkeho. A tyz Czyeſarz ma tu przi tom zamku mnoho lodij, gimz rziekagij Subtile Galege a ffuſty. A yakoz mie zprawili, ze gich wzdyczky wijecz dawa przidielawati. Tehdaaz ſme take nechali na lewe rucze Inſule, gijez rziekagij Sazemo. A byla rownie mezy nami a Swrchupſanym zamkem Walonu. A tuuz Inſuli 40 take drzij Turczy. A nezda mi ſe, by byla oſazena lidmi, pokud ſem wi- dieti mohl. Take tyz den po prawe rucze newidieli ſme nez wſſe morze A pluli ſme tu czelu nocz przedcze magicze dobry wijetr. ſkralowſlwije napulſke]. W ſobotu na Swateho wita byl maliczky wietrzik, ze ſme welmi lehutky geli. A po prawe rucze aſa wokolo Sſedeſati mil wlaſkych od nas
Strana 27
27 widieli ſme hory dobrze welikee. A to bylo geſt kralowſtwije Napulſke. A po lewe rucze nam aſa X aneb XI mil wlaſkych tyz den byli [37a] nam hory welike, gimz rziekagij Czimera. A teez hory Czimera negſu Inſule, nez Czela zemie welmi hornata a kamenita, pokudz ſme widieli. A przilezij k Czyeſarze Tureczkeho zemi. A taaz kragina Czimera geſt Sto mil wlaſkych wuokol a LX mil z Sſirzij. A lidee w tee kraginie gſu ſami ſwogi pani A nechtije byti zadnemu poddani. A rziekagij tymz lidem po te zemi Albania Albanazorowe. A magij w teez kraginie mnoho wſy, mnoho dobytka, wobilee y wina. A yakoz zprawen ſem, ze nemuoz k nim zadny do gich krage nez welmi vzkymi czeſtami ſkrze welikee ſkalee. A kdyz ſe 10 czeho obawagij, tehdy ty czeſty a klauzy oſazugij a branije gich, ze zadny k nim nemuoz. Tijz lidee a obywatelee tee kraginy, komuz mohu czo wzyeti, wſſem naporzad beru: krzeſtianom, pohanom y Turkom a nay- wijecze Czyſarzi Tureczkemu a geho poddanym przekazegij berucze gim, czoz mohu, neb mu prziſedije a ſ nim mezugij, ze k niemu Suchu nohu 15 do geho zemie mohu. Praweno mi za giſte, ze ten rok przede mnu, nez ſem ya tam byl, ze pro gich takowee kradeze a lupeze ze Czyſarz Tureczky byl ſe na nie welmi [37b] Sylnie ſebral chtie ge pod ſe podmaniti. A kdyz na nie tahl chtie do gich kragin tiemi vzkymi Czeſtami, A oni zwiediewſſe. byli ge oſadili a proſtie moczy ſe gemu obranili, ze k nim nemohl, A nie- 20 ktery Tiſycz drahnie lidij gemu zbili, A ze proſtie ſ weliku ſſkodu a hanbu odtrhnuti muſyl od nich. A w temz kragi Czimera tento obyczey a zpuoſob ti obywatelee zachowawagij, Yakoz w czechach pohrziechu take ten obyczey geſt, ze wierzij, kto chcze, yak chcze, y teez ti Albanazarowe mnoho roz- licznych wier mezy ſebu magij. Take, ktoz koli bud w krzeſtianech, w Tur- 25 czych neb w pohanech, yakaz koli naywietczij neſſlechetnoſt muoz byti, a gi vdiela, ten ſe k nim tam vtecze, ten tu ma bezpeczny Gleyt, dokud ge ziw, beze wſſije wypowiedi. Take magij plnu ſwobodu wſſem okolnim ſwym Suſedom brati, lupiti, kraſti, mordowati, A proto ſe zadny netreſcze. Take dielagij mezv ſebu ffaleſſnee zlattee y teez ginu minczy na rozlicznee 30 razy a gſu toho ſwrchowanij miſtrzi nad ginee. 5 Tyz den byli nam po prawe rucze tyto Inſule dole pſanee, gijez gedne rziekagij ffanno A [38a] naywietczije Merlera, Druha ſnad dwie mili wlaſke od nas. A dale za nimi byli druhee ginee dwie Inſule, zegmena gedna menſlije merlera. A byla ta aſa od nas VI mil wlaſkych. A druhee 35 Inſuli rziekagij naymenſſije merlera. ta byla od nas aſa X neb XI mil wlaſkych. ſInſula kraffonſ. Potom dale ten den plowucze byla nam po prawe rucze aſa I a puol mile wlaſke Inſule gedna, gijez rziekagij korfon. A ta giſta Inſule gest take panuow benatczkych. A geſt wuokol zwieczy trzi Sta mil wlaſkych. a geſt 40 Inſule welmi dobra, vrodna wod wobilee, wod wina, ffikuow, mandluow, od drzewienneho olege; toho wſſeho doſti ma. a geſt dobrze oſazena lidmi a ma mnoho wſy a kaſſtelu, a gſu w nije w teez Inſuli bohatij lidee.
27 widieli ſme hory dobrze welikee. A to bylo geſt kralowſtwije Napulſke. A po lewe rucze nam aſa X aneb XI mil wlaſkych tyz den byli [37a] nam hory welike, gimz rziekagij Czimera. A teez hory Czimera negſu Inſule, nez Czela zemie welmi hornata a kamenita, pokudz ſme widieli. A przilezij k Czyeſarze Tureczkeho zemi. A taaz kragina Czimera geſt Sto mil wlaſkych wuokol a LX mil z Sſirzij. A lidee w tee kraginie gſu ſami ſwogi pani A nechtije byti zadnemu poddani. A rziekagij tymz lidem po te zemi Albania Albanazorowe. A magij w teez kraginie mnoho wſy, mnoho dobytka, wobilee y wina. A yakoz zprawen ſem, ze nemuoz k nim zadny do gich krage nez welmi vzkymi czeſtami ſkrze welikee ſkalee. A kdyz ſe 10 czeho obawagij, tehdy ty czeſty a klauzy oſazugij a branije gich, ze zadny k nim nemuoz. Tijz lidee a obywatelee tee kraginy, komuz mohu czo wzyeti, wſſem naporzad beru: krzeſtianom, pohanom y Turkom a nay- wijecze Czyſarzi Tureczkemu a geho poddanym przekazegij berucze gim, czoz mohu, neb mu prziſedije a ſ nim mezugij, ze k niemu Suchu nohu 15 do geho zemie mohu. Praweno mi za giſte, ze ten rok przede mnu, nez ſem ya tam byl, ze pro gich takowee kradeze a lupeze ze Czyſarz Tureczky byl ſe na nie welmi [37b] Sylnie ſebral chtie ge pod ſe podmaniti. A kdyz na nie tahl chtie do gich kragin tiemi vzkymi Czeſtami, A oni zwiediewſſe. byli ge oſadili a proſtie moczy ſe gemu obranili, ze k nim nemohl, A nie- 20 ktery Tiſycz drahnie lidij gemu zbili, A ze proſtie ſ weliku ſſkodu a hanbu odtrhnuti muſyl od nich. A w temz kragi Czimera tento obyczey a zpuoſob ti obywatelee zachowawagij, Yakoz w czechach pohrziechu take ten obyczey geſt, ze wierzij, kto chcze, yak chcze, y teez ti Albanazarowe mnoho roz- licznych wier mezy ſebu magij. Take, ktoz koli bud w krzeſtianech, w Tur- 25 czych neb w pohanech, yakaz koli naywietczij neſſlechetnoſt muoz byti, a gi vdiela, ten ſe k nim tam vtecze, ten tu ma bezpeczny Gleyt, dokud ge ziw, beze wſſije wypowiedi. Take magij plnu ſwobodu wſſem okolnim ſwym Suſedom brati, lupiti, kraſti, mordowati, A proto ſe zadny netreſcze. Take dielagij mezv ſebu ffaleſſnee zlattee y teez ginu minczy na rozlicznee 30 razy a gſu toho ſwrchowanij miſtrzi nad ginee. 5 Tyz den byli nam po prawe rucze tyto Inſule dole pſanee, gijez gedne rziekagij ffanno A [38a] naywietczije Merlera, Druha ſnad dwie mili wlaſke od nas. A dale za nimi byli druhee ginee dwie Inſule, zegmena gedna menſlije merlera. A byla ta aſa od nas VI mil wlaſkych. A druhee 35 Inſuli rziekagij naymenſſije merlera. ta byla od nas aſa X neb XI mil wlaſkych. ſInſula kraffonſ. Potom dale ten den plowucze byla nam po prawe rucze aſa I a puol mile wlaſke Inſule gedna, gijez rziekagij korfon. A ta giſta Inſule gest take panuow benatczkych. A geſt wuokol zwieczy trzi Sta mil wlaſkych. a geſt 40 Inſule welmi dobra, vrodna wod wobilee, wod wina, ffikuow, mandluow, od drzewienneho olege; toho wſſeho doſti ma. a geſt dobrze oſazena lidmi a ma mnoho wſy a kaſſtelu, a gſu w nije w teez Inſuli bohatij lidee.
Strana 28
28 A plowucze przi morzi w teez Inſuli widieli ſme przi brzehu morſkem koſtelik maly Swatee katherziny [koſtelik S. katerziny] aſa gednu mili wlaſku od nas. A potom dale pluli ſme nedaleko mimo mieſteczko puſtee a zbo- rzenee, gemuz rziekagij kazopo. A tu mi praweno za giſto, ze teez mieſteczko 5 opuſtlo geſt tijem, ze geſt proti temuz mieſteczku [38b] nedaleko Skala w morzi. A tuuz Skalu ſem widiel. a geſt do nije dijera welikaa, a w tee ſkalcze ze San ſwe obydle miela A chodila k temuz mieſteczku a lidi brala a gedla, a tijem biehem zpuſtlo to mieſteczko. A ſ druhe ſtrany przeſ morze pod horami tiemi Czimero, yakoz o nich naprzed powiedijeno, geſt 10 druhe mieſto, kterez take z daleka widiel ſem, gemuz rziekagij Suppato. a geſt dobrze welikee. A takeez mi praweno, ze ſkrze tuuz San take zpuſtlo A podnes puſtee geſt. A ſtawenije a zdi geſſtie welike maa. V ſwrchupſaneho mieſteczka kazopo na teez Inſuli korffonſke lezij nedaleko od morze klaſſter matky bozije, [klaſſter matky bozije] a ſu w niem mniſſije 15 rzekowee. A tu w temz klaſſterze geſt obraz matky bozije, o niemz prawije, ze welikee diwy czinij A toto zwlafſtie tento diw geden, ze lampa, kteraz horzij przed tymz obrazem, acz geſt newelika, nez teez yako ginee obecznee lampy bywagij, ze, kdyz gi naprawije olegem a knotem, ze czely rok ne- trzeba na nije nicz oprawowati ani czo olege przilewati, Nez ze tak wzdy 20 horzij beze wſſeho oprawowanije. A to mi prawil za giſto naſs Patron Auguſtyn Cantorin. A prawil mi [39a] wijecze o teez lampie, ze to ſlyſſel negednau za giſto prawiti, ze przed czaſy za ſtaradawna taaz lampa, kdyz gi tak naprawili, ze beze wſſeho dalſſijeho oprawowanije ze geſt horziewala Sedm leth porzad, Ale ze lidee nynije horſſij ſu w ſwietie, nez tehdaz byli, 25 y protoz tak dluho nechcze horzeti yako prwe horziewala. [o mieſtu Czimera. Dale plowucze widieli ſme pod tiemi horami Czimera Mieſto, gemuz rziekagij butniro. A geſt mieſto dobrze welike A welmi, czoz mi o niem prawili, pewnee. A oblilo ſe zatoku morſku wuokol. A ſu w niem wſſeczko rzekowee. A teez mieſto geſt panuow benatczan. A czyſarz Tureczky ſe 30 czaſto o nie pokuſſel chtie ho rad dobyti a niekolikrat k niemu Sſturmo- wati dal. Ale nicz proſpieti nemohl, nez weliku ſſkodu wzdyczky wzal, a mnoho mu lidij zbito. A tyz den na S° Wita aſa dwie hodinie na nocz przipluli ſme k mieſtu korffonu ſmieſlo korffon/ do portu, kterezto mieſto korffon po Inſuli take to gmeno maa. A geſt hlawnije mieſto w tee Infuli. 35 A tu vwrhſſe kotwy, woſtali ſme w portu tu na Galegi. [39b] W nedieli po Swatem Witie pluli ſme rano na Barkach do tehoz mieſta korfonnu. A tu ſme byli w koſtele v Swate vrſſily v mſſe. A to mieſto korffon ſamo w ſobie nenije welikee, nez ze ma welika przedmieſtij. A prawil mi Patron naſs, ze z tehoz mieſta w hodinie, kdyz potrzeba, muoz 40 wygiti XX tiſycz lidu branneho. A w temz mieſtie gſu dwa hrady, oba dwa na dobrze wyſokych ſkalach, geden hrad proſtrzed mieſta a druhy hrad w rohu nad morzem. A ty oba hrady y mieſto lezije w morzi, ze ſotwa Cztwrty dijel yako ſſige k mieſtu. A ta ſſige ſe pilnie za mne przedielawala Baſſtami a prziekopy hlubokymi, wyzdienymi. A to dijelo bylo wſſeczko
28 A plowucze przi morzi w teez Inſuli widieli ſme przi brzehu morſkem koſtelik maly Swatee katherziny [koſtelik S. katerziny] aſa gednu mili wlaſku od nas. A potom dale pluli ſme nedaleko mimo mieſteczko puſtee a zbo- rzenee, gemuz rziekagij kazopo. A tu mi praweno za giſto, ze teez mieſteczko 5 opuſtlo geſt tijem, ze geſt proti temuz mieſteczku [38b] nedaleko Skala w morzi. A tuuz Skalu ſem widiel. a geſt do nije dijera welikaa, a w tee ſkalcze ze San ſwe obydle miela A chodila k temuz mieſteczku a lidi brala a gedla, a tijem biehem zpuſtlo to mieſteczko. A ſ druhe ſtrany przeſ morze pod horami tiemi Czimero, yakoz o nich naprzed powiedijeno, geſt 10 druhe mieſto, kterez take z daleka widiel ſem, gemuz rziekagij Suppato. a geſt dobrze welikee. A takeez mi praweno, ze ſkrze tuuz San take zpuſtlo A podnes puſtee geſt. A ſtawenije a zdi geſſtie welike maa. V ſwrchupſaneho mieſteczka kazopo na teez Inſuli korffonſke lezij nedaleko od morze klaſſter matky bozije, [klaſſter matky bozije] a ſu w niem mniſſije 15 rzekowee. A tu w temz klaſſterze geſt obraz matky bozije, o niemz prawije, ze welikee diwy czinij A toto zwlafſtie tento diw geden, ze lampa, kteraz horzij przed tymz obrazem, acz geſt newelika, nez teez yako ginee obecznee lampy bywagij, ze, kdyz gi naprawije olegem a knotem, ze czely rok ne- trzeba na nije nicz oprawowati ani czo olege przilewati, Nez ze tak wzdy 20 horzij beze wſſeho oprawowanije. A to mi prawil za giſto naſs Patron Auguſtyn Cantorin. A prawil mi [39a] wijecze o teez lampie, ze to ſlyſſel negednau za giſto prawiti, ze przed czaſy za ſtaradawna taaz lampa, kdyz gi tak naprawili, ze beze wſſeho dalſſijeho oprawowanije ze geſt horziewala Sedm leth porzad, Ale ze lidee nynije horſſij ſu w ſwietie, nez tehdaz byli, 25 y protoz tak dluho nechcze horzeti yako prwe horziewala. [o mieſtu Czimera. Dale plowucze widieli ſme pod tiemi horami Czimera Mieſto, gemuz rziekagij butniro. A geſt mieſto dobrze welike A welmi, czoz mi o niem prawili, pewnee. A oblilo ſe zatoku morſku wuokol. A ſu w niem wſſeczko rzekowee. A teez mieſto geſt panuow benatczan. A czyſarz Tureczky ſe 30 czaſto o nie pokuſſel chtie ho rad dobyti a niekolikrat k niemu Sſturmo- wati dal. Ale nicz proſpieti nemohl, nez weliku ſſkodu wzdyczky wzal, a mnoho mu lidij zbito. A tyz den na S° Wita aſa dwie hodinie na nocz przipluli ſme k mieſtu korffonu ſmieſlo korffon/ do portu, kterezto mieſto korffon po Inſuli take to gmeno maa. A geſt hlawnije mieſto w tee Infuli. 35 A tu vwrhſſe kotwy, woſtali ſme w portu tu na Galegi. [39b] W nedieli po Swatem Witie pluli ſme rano na Barkach do tehoz mieſta korfonnu. A tu ſme byli w koſtele v Swate vrſſily v mſſe. A to mieſto korffon ſamo w ſobie nenije welikee, nez ze ma welika przedmieſtij. A prawil mi Patron naſs, ze z tehoz mieſta w hodinie, kdyz potrzeba, muoz 40 wygiti XX tiſycz lidu branneho. A w temz mieſtie gſu dwa hrady, oba dwa na dobrze wyſokych ſkalach, geden hrad proſtrzed mieſta a druhy hrad w rohu nad morzem. A ty oba hrady y mieſto lezije w morzi, ze ſotwa Cztwrty dijel yako ſſige k mieſtu. A ta ſſige ſe pilnie za mne przedielawala Baſſtami a prziekopy hlubokymi, wyzdienymi. A to dijelo bylo wſſeczko
Strana 29
29 dielano teſanym kamenem. A tu w mieſtie y przed mieſtem geſt mnoho koſteluow, dijel gich wedle rzimſkeho koſtela a dijel wedle obyczege rzeczkeho. A mluwije w temz mieſtie naywijecz rzeczky a take wlaſky, Ale ne tak obyczeynie yako rzeczky. A taaz Inſule geſt dobra a hoyna od obilee, wod wina, wod fflikuow, mandluow. A geſt ta czela Inſule panuow Be- 5 natczkych. A byla przed czaſy nieyakeho pana znameniteho rzecz[40aJkeho, kteryz, kdyz vmrzel, nechal po sobie dwu Synuow a zeny. A taaz zena miela wieno na temz panſtwij. A kdyz Synowe ti oba zemrzeli z do- puſſtienije bozijeho, Tehdy taaz panij prodala to panſtwij panom Benatczanom za Sto tiſycz zlattych vherſkych aneb dukatuow. A to mi prawil patron naſs 10 naſſije Galege. Ale opiet od ginych lidij ſem ginak ſlyffal. A to takto, ze ſu byli dwa bratrzie pani toho a ze ſe ſpolu wdy wadili. A benatczanee gednomu z nich proti druhemu pomahali, ze odtud wyhnan A wytiſſtien geſt. A potom toho druheho takee, poczetſſe ſobie na niey welikee dluhy, czo ſu na to nalozili a przi tom vtratili gemu pomahagicz, ze ſe ſ nimi, yakoz 15 zprawen ſem, o to bezdieky muſyl Smluwiti, A ze mu za to panſtwije a geho ſprawedlnoſt dali ſami, czo ſu chtieli, A czoz mie zprawili, ſotwa trzetinu zacz ſtogij. [O zemi, gijez rziekagij Arabia. Tys den dwie hodinie ſ poledne pluli ſme od tehoz mieſta korſonu z portu naſſij czeſtau wedlee teez Inſule korffonſke, nechawſſe gije po prawe 20 rucze. A tyz den byli nam [40b] hory welikee po lewe rucze. A ty hory a ta zemie ſlowe Arbania. A geſt taaz zemie Czyſarze Tureczkeho. A w tee zemi geſt mnoho rzekuow. A Czyeſarz tureczky ge przi gich wijerze za- chowawa. A przi tychz horach nad morzem na horze geſt koſtelik Swateho mikulaſſe. A pluli ſme tu czelu nocz magicze dobry wijetr k czeſtie naſſije. 25 [Welikee morze. W pondielij po Swatem witie przipluli ſme na welike morze, ze ſme newidieli na prawe rucze nicz gineho nez wodu a nebe. A na lewe rucze byli nam dwie Inſule: gednee rziekagij pakaſu a druhee malaa pakaſu. A ty obie Inſule Su panuow karffonſkych. Potom dale tyz den pluli ſme 30 A nechali ſme na lewee rucze gednee welikee Inſule, gijez rziekagij Sancta maria, A druhe Inſule, gijez rziekagij Czeffronia, tee ſme nechali po prawe rucze. A ta Inſula Czefronia ma wuokol Sto mil wlaſkych. A ty obie Inſule ſu Czyſarze Tureczkeho. A pluli| ſme tu czelu nocz, Ale newelmi, neb byl welmi maliczky wijetr. [Hory Tureczke. W utery potom byli nam po lewe rucze hory tu[41a reczke. A ne- mieli ſme dobreho wietru. aſa dwie hodinie na nocz przipluli ſme k Inſuli, gijez rziekagij Zancto, kterezto nechawſſe po prawe rucze, nedaleko kotwy vwrhſſe, zuoſtali ſme tu przeſ nocz. W Strzedu potom pluli ſme podlee teez Inſule ſwrchupſanee Zancto, 40 kterazto Inſule geſt Sſedeſati mil wlaſkych z delij A gest panuow Be- nadczkych. A na lewe rucze tyz den byla nam zemie gedna Czyſarze Tureczkeho, gmenem romania. A widiali ſme ten den przi morzi dwa hrady Czyſarze Tureczkeho, gednomu rziekali kaſtello turnezo. A geſt hrad 35
29 dielano teſanym kamenem. A tu w mieſtie y przed mieſtem geſt mnoho koſteluow, dijel gich wedle rzimſkeho koſtela a dijel wedle obyczege rzeczkeho. A mluwije w temz mieſtie naywijecz rzeczky a take wlaſky, Ale ne tak obyczeynie yako rzeczky. A taaz Inſule geſt dobra a hoyna od obilee, wod wina, wod fflikuow, mandluow. A geſt ta czela Inſule panuow Be- 5 natczkych. A byla przed czaſy nieyakeho pana znameniteho rzecz[40aJkeho, kteryz, kdyz vmrzel, nechal po sobie dwu Synuow a zeny. A taaz zena miela wieno na temz panſtwij. A kdyz Synowe ti oba zemrzeli z do- puſſtienije bozijeho, Tehdy taaz panij prodala to panſtwij panom Benatczanom za Sto tiſycz zlattych vherſkych aneb dukatuow. A to mi prawil patron naſs 10 naſſije Galege. Ale opiet od ginych lidij ſem ginak ſlyffal. A to takto, ze ſu byli dwa bratrzie pani toho a ze ſe ſpolu wdy wadili. A benatczanee gednomu z nich proti druhemu pomahali, ze odtud wyhnan A wytiſſtien geſt. A potom toho druheho takee, poczetſſe ſobie na niey welikee dluhy, czo ſu na to nalozili a przi tom vtratili gemu pomahagicz, ze ſe ſ nimi, yakoz 15 zprawen ſem, o to bezdieky muſyl Smluwiti, A ze mu za to panſtwije a geho ſprawedlnoſt dali ſami, czo ſu chtieli, A czoz mie zprawili, ſotwa trzetinu zacz ſtogij. [O zemi, gijez rziekagij Arabia. Tys den dwie hodinie ſ poledne pluli ſme od tehoz mieſta korſonu z portu naſſij czeſtau wedlee teez Inſule korffonſke, nechawſſe gije po prawe 20 rucze. A tyz den byli nam [40b] hory welikee po lewe rucze. A ty hory a ta zemie ſlowe Arbania. A geſt taaz zemie Czyſarze Tureczkeho. A w tee zemi geſt mnoho rzekuow. A Czyeſarz tureczky ge przi gich wijerze za- chowawa. A przi tychz horach nad morzem na horze geſt koſtelik Swateho mikulaſſe. A pluli ſme tu czelu nocz magicze dobry wijetr k czeſtie naſſije. 25 [Welikee morze. W pondielij po Swatem witie przipluli ſme na welike morze, ze ſme newidieli na prawe rucze nicz gineho nez wodu a nebe. A na lewe rucze byli nam dwie Inſule: gednee rziekagij pakaſu a druhee malaa pakaſu. A ty obie Inſule Su panuow karffonſkych. Potom dale tyz den pluli ſme 30 A nechali ſme na lewee rucze gednee welikee Inſule, gijez rziekagij Sancta maria, A druhe Inſule, gijez rziekagij Czeffronia, tee ſme nechali po prawe rucze. A ta Inſula Czefronia ma wuokol Sto mil wlaſkych. A ty obie Inſule ſu Czyſarze Tureczkeho. A pluli| ſme tu czelu nocz, Ale newelmi, neb byl welmi maliczky wijetr. [Hory Tureczke. W utery potom byli nam po lewe rucze hory tu[41a reczke. A ne- mieli ſme dobreho wietru. aſa dwie hodinie na nocz przipluli ſme k Inſuli, gijez rziekagij Zancto, kterezto nechawſſe po prawe rucze, nedaleko kotwy vwrhſſe, zuoſtali ſme tu przeſ nocz. W Strzedu potom pluli ſme podlee teez Inſule ſwrchupſanee Zancto, 40 kterazto Inſule geſt Sſedeſati mil wlaſkych z delij A gest panuow Be- nadczkych. A na lewe rucze tyz den byla nam zemie gedna Czyſarze Tureczkeho, gmenem romania. A widiali ſme ten den przi morzi dwa hrady Czyſarze Tureczkeho, gednomu rziekali kaſtello turnezo. A geſt hrad 35
Strana 30
30 a mieſto a lezij na wrchu obee: hrad y mieſto. A pluli ſme od nieho na oſm mil wlaſkych. Druhy hrad flowe belwidere, ten take lezij na wrchu nad morzem. a pluli ſme od nieho na XVI mil wlaſkych. A tyz hrad beluidere lezij LX mil wlaſkych od mieſta modonu, O kterem mieſtu take 5 ſe pſati bude dolegije ſZemie Czyſarse Tureczkeho.) We cztwrtek przed Swatym Janem krztitelem pluli ſme a nechali ſme po lewe rucze gednee Infule Benatczkych, gijez rziekagij prodano. A po teez lewe rucze byla nam zemie gedna [41b] Czyſarze tureczkeho, gijez rziekagij morea, W kterezto zemi moree magij pani Benatczanee zamek, gemuz 10 rziekagij Zumiko. A zda ſe byti pewny, neb lezij na dobrze wyſokem wrchu. A lezij tyz hrad XII mil od madonu. A geſt okolo nieho dobra a hoyna kragina od obile, od wina. A geſt baſſta pod tymz hradem aſa dwoge hony neb I a puol, welmi pewna, iakoz mie zprawili. A ze na tyz hrad nemuoz nikoli nez Skrze tu baſſtu. A tudy geducz widieli ſme przi brzehu morſkem 15 koſtelik Swateho mikulaſſe. A tyz den aſa dwie hodinie na nocz przipluli ſme do portu k mieſtu madonu. A tu ſme vwrhſſe kotwe oſtali tu nocz w portu na Galegi. ſMie�o modon y ginee wieczy.] W patek potom rano pluli ſme do tehoz mieſta madonu ke mſſi A byli ſme tu v mſſe w klaſſterze v Swateho ffrantiſſka. a teez mieſto geſt pewnee. 20 A lezij ſe trzij ſtran w morzi. A cztwrta ſtrana od zemie geſt welmi przedie- lanaa, neb treenaſob prziekopy wyzdienee a welmi hlubokee gſu. A w kazdem prziekopu cziſtee welike a dobrze wyſoke baſſty ſu ſ wokny pobocznimi. A mnoho diel w kazdee baſſtie. A prziekopy ty [42a] wſſeczky y Baſſty gſu wſſeczko zdielani z teſaneho kamene. A gest welmi pewne mieſto. 25 A magij w niem mnoho cziſtych diel welikych y malych mezy branami A na branach y wſſudy, kdez potrzebije geſt. A w temz mieſtie wietczije dijel ſu wſſe rzekowee. A tijz rzekowe tu magij ſweho arzczybiſkupa wedlee ſwee wijery. A geſt y druhy biſkup take tu wedle wijery naſſije rzimſkee A teez mieſto madon gest panuow benatczkych. A magij w niem swe hayt- 30 many, geſſto ſu rozenij benatczanee, gimiz ſe musie zprawowati we wſſem. Aczkoli tu w mieſtie wietczije diel geſt rzekuow, wſſak proto wlaſſi nawijecz wladnau. Take teez mieſto geſt kryto czyhlau. Ale magij nizke Strzechy. A w temz mieſtie geſt mnoho ziduow, Arbanaſuow, Czyganuow. [Zidee y ginij rozlicznij lidee.] A magij przed mieſtem domky male,welmi ſſpatnee. A ti 35 wſſiczkni ziwije ſe kupecztwim anebo rzemeſlem, iakz kdo ſecz muoz byti. A tijz Arbanaſowe magij wijeru, ze negſu ani prawij krzeſtianee ani prawij zidee ani prawij turczy, Nez kazdee tee wijery niekteree kuſy, czo ſe gim zda, drzije, [42b] Totiz krzeſtianſky, zidowſky, Tureczky. A geſt tu okolo dobra, hoyna kragina od wina, od obilee, ffiky, mandly, limauny, pomoranczije 40 y rozliczna owotcze. Ale wino, kterez tu roſte, geſt naramnie Sylne, yakoby ge ochmelil, a protiwne pijti, ktoz mu neprziwykl, ze ſme muſyli k niemu polowiczy wody przilewati. A v tehoz mieſta dielagij Suol a to tijemto obyczegem, ze vdielano mijeſto cziſtee, rownee iako po ſtole. A tu zdielani u prziekopi neweliczy, kterymiz ſe puſſtije woda morſka na teez mijeſto
30 a mieſto a lezij na wrchu obee: hrad y mieſto. A pluli ſme od nieho na oſm mil wlaſkych. Druhy hrad flowe belwidere, ten take lezij na wrchu nad morzem. a pluli ſme od nieho na XVI mil wlaſkych. A tyz hrad beluidere lezij LX mil wlaſkych od mieſta modonu, O kterem mieſtu take 5 ſe pſati bude dolegije ſZemie Czyſarse Tureczkeho.) We cztwrtek przed Swatym Janem krztitelem pluli ſme a nechali ſme po lewe rucze gednee Infule Benatczkych, gijez rziekagij prodano. A po teez lewe rucze byla nam zemie gedna [41b] Czyſarze tureczkeho, gijez rziekagij morea, W kterezto zemi moree magij pani Benatczanee zamek, gemuz 10 rziekagij Zumiko. A zda ſe byti pewny, neb lezij na dobrze wyſokem wrchu. A lezij tyz hrad XII mil od madonu. A geſt okolo nieho dobra a hoyna kragina od obile, od wina. A geſt baſſta pod tymz hradem aſa dwoge hony neb I a puol, welmi pewna, iakoz mie zprawili. A ze na tyz hrad nemuoz nikoli nez Skrze tu baſſtu. A tudy geducz widieli ſme przi brzehu morſkem 15 koſtelik Swateho mikulaſſe. A tyz den aſa dwie hodinie na nocz przipluli ſme do portu k mieſtu madonu. A tu ſme vwrhſſe kotwe oſtali tu nocz w portu na Galegi. ſMie�o modon y ginee wieczy.] W patek potom rano pluli ſme do tehoz mieſta madonu ke mſſi A byli ſme tu v mſſe w klaſſterze v Swateho ffrantiſſka. a teez mieſto geſt pewnee. 20 A lezij ſe trzij ſtran w morzi. A cztwrta ſtrana od zemie geſt welmi przedie- lanaa, neb treenaſob prziekopy wyzdienee a welmi hlubokee gſu. A w kazdem prziekopu cziſtee welike a dobrze wyſoke baſſty ſu ſ wokny pobocznimi. A mnoho diel w kazdee baſſtie. A prziekopy ty [42a] wſſeczky y Baſſty gſu wſſeczko zdielani z teſaneho kamene. A gest welmi pewne mieſto. 25 A magij w niem mnoho cziſtych diel welikych y malych mezy branami A na branach y wſſudy, kdez potrzebije geſt. A w temz mieſtie wietczije dijel ſu wſſe rzekowee. A tijz rzekowe tu magij ſweho arzczybiſkupa wedlee ſwee wijery. A geſt y druhy biſkup take tu wedle wijery naſſije rzimſkee A teez mieſto madon gest panuow benatczkych. A magij w niem swe hayt- 30 many, geſſto ſu rozenij benatczanee, gimiz ſe musie zprawowati we wſſem. Aczkoli tu w mieſtie wietczije diel geſt rzekuow, wſſak proto wlaſſi nawijecz wladnau. Take teez mieſto geſt kryto czyhlau. Ale magij nizke Strzechy. A w temz mieſtie geſt mnoho ziduow, Arbanaſuow, Czyganuow. [Zidee y ginij rozlicznij lidee.] A magij przed mieſtem domky male,welmi ſſpatnee. A ti 35 wſſiczkni ziwije ſe kupecztwim anebo rzemeſlem, iakz kdo ſecz muoz byti. A tijz Arbanaſowe magij wijeru, ze negſu ani prawij krzeſtianee ani prawij zidee ani prawij turczy, Nez kazdee tee wijery niekteree kuſy, czo ſe gim zda, drzije, [42b] Totiz krzeſtianſky, zidowſky, Tureczky. A geſt tu okolo dobra, hoyna kragina od wina, od obilee, ffiky, mandly, limauny, pomoranczije 40 y rozliczna owotcze. Ale wino, kterez tu roſte, geſt naramnie Sylne, yakoby ge ochmelil, a protiwne pijti, ktoz mu neprziwykl, ze ſme muſyli k niemu polowiczy wody przilewati. A v tehoz mieſta dielagij Suol a to tijemto obyczegem, ze vdielano mijeſto cziſtee, rownee iako po ſtole. A tu zdielani u prziekopi neweliczy, kterymiz ſe puſſtije woda morſka na teez mijeſto
Strana 31
31 prziprawenee. A taaz woda, kdyz tam bude tak napuſſtiena, Skrze horkoſt Slunecznu Suol ſe z nije vdiela, ze gij netrzeba warziti. A od tehoz mieſta modonu geſt geſſtie trzi Sta mil wlaſkych do Candij. ſKoftelik S Ber- nardina.] W ſobotu przed Swatym Janem krztitelem bozim dwie hodinie na 5 den pluli ſme z portu od modonu magijcze dobry wijetr. A wlaſku mili od modonu po lewe rucze lezij Skala w morzi, a na nije geſt maly koſtelik Swateho bernardina. A po prawe rucze byla nam Inſule welmi kamenita, gijez rziekagij Sapiencia. A [43a] taaz Inſule geſt modonſkych. A pokud ſem gi widial, nezda mi ſe, by czo vziteczna byla, by czo na nije roſtlo. 10 A przi teez Inſuli lezij koſtelik maly matky bozije. A po lewe rucze ſnad mili od madonu lezij kragina dobra ſnad dwu wlaſkych [mil] z delij A tolikez na ſſijrz, gijez rziekagij Ingryzu. A geſt welmi dobra kragina, Vrodna wod wina, obilee, pomoranczij welmi dobre w nije roſtau. A potom plowucz dale, byla nam po prawe rucze Inſule, gijez rziekagij kawerero. A pluli 15 ſme od nije ſotwa hony. A geſt aſa dwu mil wlaſkych z delij. a geſt panuow benatczan. A gest welmi hornata a Skalnata. [Zemie moreal. Potom tyz den nechali ſme po lewee rucze zemie, gijez rziekagij morea, A gest tee zemie Cziesarze Tureczkeho wietczij dijel. Nez benatczanee magij na brzehu morſkem w tee zemi mieſto na wrchu, gemuz rziekagij 20 korona ſmieſlo koronaſ. A pluli ſme od tehoz mieſta aſa dwadczeti mil wlaſkych. A praweno mi diwy, czo geſt welmi przedielanee a pewnee dobrymi baſſtami a prziekopy. A geſt gim toho potrzebije pro Suſedy turky, [43b] kterziz hned ſu tu blizko okolo mieſta. A kazdy den tam temierz na trh chodije, kdyz ſtanije Czyeſarz Tureczky s benatczany ma. Take 25 przi temz morzi lezij zborzeny hrad, gemuz rziekagij braczedemagine, kteryzto hrad byl benatczan, a oni gey ſmluwu dali Czyeſarzi tureczkemu, A on gey dal zborziti. Potom dale lezij po teez rucze welika Skalnata a hornata zemie, gijez rziekagij Gaumatepan. A tu wedlee tychz hor welika ſe wylila zatoka z morze, gijez oni rziekagij Golff. Dale plowucz po teez 30 rucze lewe nechali ſme Inſule, gijez rziekagij Czerigo. A pluli ſme od nije Cztyrzi aneb piet mil wlaſkych. A geſt taaz Inſule, pokudz mi ſe zdalo, Aſa VI mil wlaſkych z delij. A tu mi prawili, ze geſt to ta Inſule, iako paris krasnu helenu z nije vneſl [Paris Helena]. A za tu Inſulij przi morzi lezij hory welikee, gimz rziekagij Gaumalio mezy kterymizto horami Gau- 35 malio a horami Gaumatepan geſt taaz zatoka Golff, w kterezto zatocze, yakoz ſem zprawen, Turczy, lupezniczy morſſtij ſwa ſtanowiſſtie magij a odtud ſſkodu czinije. Potom dale przipluli ſme k gednomu wrſſku malemu, [44a) ſkalnatemu. gemuz rziekagij owo. A ten wrſſek byl mezy nami a ſwrchu- pſanu Inſulij Czerygo. A tu, aczkoli magicze dobry a wyborny wijetr, ne- 40 mohli ſme od toho wrſſku. aſa we dwu hodinu wzdyczky ſme ſe okolo nieho toczili s galegij, ze ſme ſe tomu wſſiczkni diwili. A tu mi powiediel patron naſs, ze giz gedenmezczytmakrat plul ſ putniky do Swatee zemie, A ze mu ſe to wzdyczky przihazelo, by miel naylepſſij wijetr. Potom dale
31 prziprawenee. A taaz woda, kdyz tam bude tak napuſſtiena, Skrze horkoſt Slunecznu Suol ſe z nije vdiela, ze gij netrzeba warziti. A od tehoz mieſta modonu geſt geſſtie trzi Sta mil wlaſkych do Candij. ſKoftelik S Ber- nardina.] W ſobotu przed Swatym Janem krztitelem bozim dwie hodinie na 5 den pluli ſme z portu od modonu magijcze dobry wijetr. A wlaſku mili od modonu po lewe rucze lezij Skala w morzi, a na nije geſt maly koſtelik Swateho bernardina. A po prawe rucze byla nam Inſule welmi kamenita, gijez rziekagij Sapiencia. A [43a] taaz Inſule geſt modonſkych. A pokud ſem gi widial, nezda mi ſe, by czo vziteczna byla, by czo na nije roſtlo. 10 A przi teez Inſuli lezij koſtelik maly matky bozije. A po lewe rucze ſnad mili od madonu lezij kragina dobra ſnad dwu wlaſkych [mil] z delij A tolikez na ſſijrz, gijez rziekagij Ingryzu. A geſt welmi dobra kragina, Vrodna wod wina, obilee, pomoranczij welmi dobre w nije roſtau. A potom plowucz dale, byla nam po prawe rucze Inſule, gijez rziekagij kawerero. A pluli 15 ſme od nije ſotwa hony. A geſt aſa dwu mil wlaſkych z delij. a geſt panuow benatczan. A gest welmi hornata a Skalnata. [Zemie moreal. Potom tyz den nechali ſme po lewee rucze zemie, gijez rziekagij morea, A gest tee zemie Cziesarze Tureczkeho wietczij dijel. Nez benatczanee magij na brzehu morſkem w tee zemi mieſto na wrchu, gemuz rziekagij 20 korona ſmieſlo koronaſ. A pluli ſme od tehoz mieſta aſa dwadczeti mil wlaſkych. A praweno mi diwy, czo geſt welmi przedielanee a pewnee dobrymi baſſtami a prziekopy. A geſt gim toho potrzebije pro Suſedy turky, [43b] kterziz hned ſu tu blizko okolo mieſta. A kazdy den tam temierz na trh chodije, kdyz ſtanije Czyeſarz Tureczky s benatczany ma. Take 25 przi temz morzi lezij zborzeny hrad, gemuz rziekagij braczedemagine, kteryzto hrad byl benatczan, a oni gey ſmluwu dali Czyeſarzi tureczkemu, A on gey dal zborziti. Potom dale lezij po teez rucze welika Skalnata a hornata zemie, gijez rziekagij Gaumatepan. A tu wedlee tychz hor welika ſe wylila zatoka z morze, gijez oni rziekagij Golff. Dale plowucz po teez 30 rucze lewe nechali ſme Inſule, gijez rziekagij Czerigo. A pluli ſme od nije Cztyrzi aneb piet mil wlaſkych. A geſt taaz Inſule, pokudz mi ſe zdalo, Aſa VI mil wlaſkych z delij. A tu mi prawili, ze geſt to ta Inſule, iako paris krasnu helenu z nije vneſl [Paris Helena]. A za tu Inſulij przi morzi lezij hory welikee, gimz rziekagij Gaumalio mezy kterymizto horami Gau- 35 malio a horami Gaumatepan geſt taaz zatoka Golff, w kterezto zatocze, yakoz ſem zprawen, Turczy, lupezniczy morſſtij ſwa ſtanowiſſtie magij a odtud ſſkodu czinije. Potom dale przipluli ſme k gednomu wrſſku malemu, [44a) ſkalnatemu. gemuz rziekagij owo. A ten wrſſek byl mezy nami a ſwrchu- pſanu Inſulij Czerygo. A tu, aczkoli magicze dobry a wyborny wijetr, ne- 40 mohli ſme od toho wrſſku. aſa we dwu hodinu wzdyczky ſme ſe okolo nieho toczili s galegij, ze ſme ſe tomu wſſiczkni diwili. A tu mi powiediel patron naſs, ze giz gedenmezczytmakrat plul ſ putniky do Swatee zemie, A ze mu ſe to wzdyczky przihazelo, by miel naylepſſij wijetr. Potom dale
Strana 32
32 nechali ſme na prawe rucze Inſule, gijez rziekagij Czaczeryno. a geſt welmi ſkalnata a hornata. a pluli ſme ten czely den az do puol noczy magi cze wyborny wijetr. A po puol noczy ſe vtiſſilo, ze ſme tu ſtali. |Candia Inſule. W nedieli potom mieli ſme wyborny wijetr a przipluli ſme k Inſuli Candia. A tu ſme podle teez Inſule pluli naſſij Czeſtu, nechawſſe gije po prawe rucze aſa na LX mil wlaſkych od mieſta Candia. A tu ſe nam wijetr proti nam wobratil v weczer, Awſſak ſme proto pluli czelu nocz ſem y tam wedlee teez Inſule po morzi. 44b] W pondielij, den Swateho Jana krztitele bozijeho, byl wijetr zly proti nam, ze ſme ſe opiet toczili s Galegij na morzi a przedcze naſſij czeſtu nemohli. [Koſtelik S' pawla. W utery potom rano plowucze widieli ſme w teez Inſuli Candia wrch welmi wyſoky a przikry A na niem ſwrchu koſtelik maly, a ſlowe v Swa- 15 teho pawla. A geſt tyz koſtelik na piet anebo na ſſeſt mil wlaſkych od mieſta Candia. A tak mi praweno, ze Swaty pawel, kdyz kazal wieru krzeſtianiku w temz mieſtie Candia, gemuz tehdaaz za wieku Swateho pawla rziekali Greta, ze gey rzekowe chtieli zabiti, A ze geſt tam na ten wrch vtekl. [Welikoſt Inſule Candia.] Taaz Inſule Candia, iakoz ſem zprawen, ze ma wuokol ſebe a z wijeczy geſt Sedm Seth mil wlaſkych, aczkoli ma w ſobie welikee wrchy a hory, Ale wſſak proto geſt wyborna zemie a naramnie vrodna. A geſt naramnie tepla Inſule, a welika horka w nije ſu, Awſſak proto widieli ſme tehoz czaſu w nije na horach wyſokych, an na nich ſnijeh lezij. [Mieſta w Inſuli 25 Candij.] [45a] W teez Inſuli Candia, Jakoz zprawen ſem od naſſeho patrona, gſu cztyrzi mieſta. hlawnije mieſto, w kteremz ſem byl, tomu rziekagij teez Candia po Inſuli. A druhemu mieſtu rziekagij retino, Trzetijemu kania a Cztwrtemu Sytya. Ale Candia, czoz ſlyſſim, geſt z tiech naywietczij. Take 30 zprawen ſem, ze w teez Inſuli geſt na Sto kaſſteluow a na XIIII Tiſycz mieſteczek a wſy, w kterychzto druhych po pieti, po Sſeſti Stech hoſpo- darzuow geſt, A w druhych po oſmi, po dewieti Stech hoſpodarzuow gest. A magij wſſiczkni naramnie mnoho dobytka, ze mnoho Syra a maſla die- lagij, A to laczyno geſt. [Zwierz rozliczna.] Take w teez Inſuli ſwrchupſanee geſt zwierzi rozliczne doſti iakozto gelenuow, Srn, diwokych ſwinij, korytanſkych kozluow, Gemlykuow, zagije- czuow; A teez rozliczna ptacztwa. A kuroptwy, kterez tam ſu, kterez ſem widiel y gedl, ſu wietczije nietczo malo nez zdayſſije, Ale nezdadije mi ſe bayti tak chutnee yako zdayſſije. A magij pyſky Czerwenee y nohy. 40 [O malwazye. Taas Inſule geſt welmi hoyna a vrodna [45b] od obilee, od wina, genz malwazye geſt, kterez ſe ſem do wſſech zemij okolnijch weze a do- dawa. A gineho wina w tee zemi nemagij, nez malwazye by tu roſtlo. [Czukr a rozliczna owotcze.] 5 10 20 35
32 nechali ſme na prawe rucze Inſule, gijez rziekagij Czaczeryno. a geſt welmi ſkalnata a hornata. a pluli ſme ten czely den az do puol noczy magi cze wyborny wijetr. A po puol noczy ſe vtiſſilo, ze ſme tu ſtali. |Candia Inſule. W nedieli potom mieli ſme wyborny wijetr a przipluli ſme k Inſuli Candia. A tu ſme podle teez Inſule pluli naſſij Czeſtu, nechawſſe gije po prawe rucze aſa na LX mil wlaſkych od mieſta Candia. A tu ſe nam wijetr proti nam wobratil v weczer, Awſſak ſme proto pluli czelu nocz ſem y tam wedlee teez Inſule po morzi. 44b] W pondielij, den Swateho Jana krztitele bozijeho, byl wijetr zly proti nam, ze ſme ſe opiet toczili s Galegij na morzi a przedcze naſſij czeſtu nemohli. [Koſtelik S' pawla. W utery potom rano plowucze widieli ſme w teez Inſuli Candia wrch welmi wyſoky a przikry A na niem ſwrchu koſtelik maly, a ſlowe v Swa- 15 teho pawla. A geſt tyz koſtelik na piet anebo na ſſeſt mil wlaſkych od mieſta Candia. A tak mi praweno, ze Swaty pawel, kdyz kazal wieru krzeſtianiku w temz mieſtie Candia, gemuz tehdaaz za wieku Swateho pawla rziekali Greta, ze gey rzekowe chtieli zabiti, A ze geſt tam na ten wrch vtekl. [Welikoſt Inſule Candia.] Taaz Inſule Candia, iakoz ſem zprawen, ze ma wuokol ſebe a z wijeczy geſt Sedm Seth mil wlaſkych, aczkoli ma w ſobie welikee wrchy a hory, Ale wſſak proto geſt wyborna zemie a naramnie vrodna. A geſt naramnie tepla Inſule, a welika horka w nije ſu, Awſſak proto widieli ſme tehoz czaſu w nije na horach wyſokych, an na nich ſnijeh lezij. [Mieſta w Inſuli 25 Candij.] [45a] W teez Inſuli Candia, Jakoz zprawen ſem od naſſeho patrona, gſu cztyrzi mieſta. hlawnije mieſto, w kteremz ſem byl, tomu rziekagij teez Candia po Inſuli. A druhemu mieſtu rziekagij retino, Trzetijemu kania a Cztwrtemu Sytya. Ale Candia, czoz ſlyſſim, geſt z tiech naywietczij. Take 30 zprawen ſem, ze w teez Inſuli geſt na Sto kaſſteluow a na XIIII Tiſycz mieſteczek a wſy, w kterychzto druhych po pieti, po Sſeſti Stech hoſpo- darzuow geſt, A w druhych po oſmi, po dewieti Stech hoſpodarzuow gest. A magij wſſiczkni naramnie mnoho dobytka, ze mnoho Syra a maſla die- lagij, A to laczyno geſt. [Zwierz rozliczna.] Take w teez Inſuli ſwrchupſanee geſt zwierzi rozliczne doſti iakozto gelenuow, Srn, diwokych ſwinij, korytanſkych kozluow, Gemlykuow, zagije- czuow; A teez rozliczna ptacztwa. A kuroptwy, kterez tam ſu, kterez ſem widiel y gedl, ſu wietczije nietczo malo nez zdayſſije, Ale nezdadije mi ſe bayti tak chutnee yako zdayſſije. A magij pyſky Czerwenee y nohy. 40 [O malwazye. Taas Inſule geſt welmi hoyna a vrodna [45b] od obilee, od wina, genz malwazye geſt, kterez ſe ſem do wſſech zemij okolnijch weze a do- dawa. A gineho wina w tee zemi nemagij, nez malwazye by tu roſtlo. [Czukr a rozliczna owotcze.] 5 10 20 35
Strana 33
33 Take w teez Inſuli roſte Czukr a rozliczna dobra owocze: pomoranczije, limauny a welmi wyborne, dobre a ſladke. Take w teez Inſuli gſu welikee leſy drziewije Czyprziſſoweho, ze obywatelee teez Inſule temierz wſſeczka Stawenije z nieho dielagij a ſtawiegij. A geſt tak hoyna taaz Inſule Candya, ze mi patron prawil zagiſto, ze geſt w nije kragina gedna aſa XXX mil wlaſkych wuokol, A ze by ſe w teez kraginie obilee dwakrat do roka rodilo, a ze ſu toho pokuſſeli; Ale ze pani benatczanee nechtije gije dati oſaditi z tee przicziny, ze geſt taaz kragina wſſudy wuokol welikymi horami a ſkalami iako zdmi obdielana, ze do nije nikudy nemuoz krom niekterymi mijeſty mezy ſkalim, vzkymi Czeſtami, ze to oprawiecz a zadielagicz, ze by 10 k nim zadny nemohl, A ze by zbohatiegicz, czelu Inſuli ſobie podmanili A gim benatczanom, panom ſwym, ſe zprotiwili iako Sſwayczarzi knije- zatom rakuſkym. Take mi zagiſto [46a] praweno, ze w teez czelee Inſuli nenije zadnee ſſkodnee zwijerze, totizto ani wlk ani lifſka ani rys ani nedwied ani zadna gina ſſkodna zwierz, A takee, ze w nije nenije zadnych 15 haduow ani ſſtijruow ani zadnych gedowatych wieczy. Take mi praweno, ze w tee Inſuli bylo Sedm kralowſtwij a Sedm kraluow korunowanych. A tehdaz taaz Inſule miela gmeno kreta a nynije Candia. A tyz den aſa trzi hodiny na den przipluli ſme k mieſtu, gemuz rziekagij po Inſuli Candia. A pluli ſme do portu mezy dwie wiezi, od kterychzto wiezij od obu zed 20 wyſoka przizdiena az k ſamemu mieſtu. A tu w portu kotwy vwrhli ſme A geſt vzko mezy tiemi wiezemi. A kdyz ſe obawagij neprzatel, tehdy od gedne wieze k druhe przetahnu rzetiez, ze zadny do tehoz portu s zadnu lodij nemuoz, Aby gim yaku ſſkodu mohl vcziniti. A tu potom geli ſme na barkach do mieſta a ſſli ſme do koſtela Swateho Marka. A potom ſme 25 ſſli odtud k Swatemu ffrantiſſku do klaſſtera boſaczkeho. A tu ſme v mſſe byli A po mſſi ſſli do hospody. To mie�o Candya nema zadneho Rynku, [46b] Nez lezij auliczy od gednee brany k druhee. a geſt dobrze dluhee. A od morze wygda, geſt wſſeczko k wrchu giti az k druhee branie. A gest mieſto dobrze welikee A ma welika przedmieſtije. a zidee na przedmieſtije, 30 iakoz zprawen ſem, magij domnow na trzi Sta. A zadny tyz zid neſmije lichwiti, nez ziwij ſe kupecztwim a ginymi rzemeſly. Take teez mieſto ma niekteree domy cziſtie zdielanee a niekteree proſtee domky. A ti wſſiczkni domowee nemagij zadnych Strzech a krowuow, rownie yakoby wyhorzalij byli, nez magij puody ſwrchu na domijech z tramuow a z prken A na to 35 puody ſwrchu litee z wapna, ze to naramnie ſe ſpeklo, ze zadny deſſt nemuoz ſkrze to. A przipraweno, ze geſt zbiezito, kdyz deſſt prſſij, A zlaby, ze woda deſſtiowa wſſeczka precz gde. [Vlicze w m. Candij.] W temz mieſtie kandia krom ta gedna vlicze geſt proſtranna, ginee wſſeczky ſau auzke a welmi ſe necziſtie w niem magij. a nenije dlazenee. 40 Teez mieſto Candia lezij ſkuoro polowiczy w morzi, A czoz od tehoz mieſta lezij proti zemi, to dielali welmi pilnie welikymi baſſtami z teſaneho ka[47a]mene a tluſtymi zdmi. A prziekopi hluboczy przed tymiz zdmi. Ale za mne geſſtie nebyli prziekopi ani zdi dokonany. A nalezli ſme tehdaaz 5 3
33 Take w teez Inſuli roſte Czukr a rozliczna dobra owocze: pomoranczije, limauny a welmi wyborne, dobre a ſladke. Take w teez Inſuli gſu welikee leſy drziewije Czyprziſſoweho, ze obywatelee teez Inſule temierz wſſeczka Stawenije z nieho dielagij a ſtawiegij. A geſt tak hoyna taaz Inſule Candya, ze mi patron prawil zagiſto, ze geſt w nije kragina gedna aſa XXX mil wlaſkych wuokol, A ze by ſe w teez kraginie obilee dwakrat do roka rodilo, a ze ſu toho pokuſſeli; Ale ze pani benatczanee nechtije gije dati oſaditi z tee przicziny, ze geſt taaz kragina wſſudy wuokol welikymi horami a ſkalami iako zdmi obdielana, ze do nije nikudy nemuoz krom niekterymi mijeſty mezy ſkalim, vzkymi Czeſtami, ze to oprawiecz a zadielagicz, ze by 10 k nim zadny nemohl, A ze by zbohatiegicz, czelu Inſuli ſobie podmanili A gim benatczanom, panom ſwym, ſe zprotiwili iako Sſwayczarzi knije- zatom rakuſkym. Take mi zagiſto [46a] praweno, ze w teez czelee Inſuli nenije zadnee ſſkodnee zwijerze, totizto ani wlk ani lifſka ani rys ani nedwied ani zadna gina ſſkodna zwierz, A takee, ze w nije nenije zadnych 15 haduow ani ſſtijruow ani zadnych gedowatych wieczy. Take mi praweno, ze w tee Inſuli bylo Sedm kralowſtwij a Sedm kraluow korunowanych. A tehdaz taaz Inſule miela gmeno kreta a nynije Candia. A tyz den aſa trzi hodiny na den przipluli ſme k mieſtu, gemuz rziekagij po Inſuli Candia. A pluli ſme do portu mezy dwie wiezi, od kterychzto wiezij od obu zed 20 wyſoka przizdiena az k ſamemu mieſtu. A tu w portu kotwy vwrhli ſme A geſt vzko mezy tiemi wiezemi. A kdyz ſe obawagij neprzatel, tehdy od gedne wieze k druhe przetahnu rzetiez, ze zadny do tehoz portu s zadnu lodij nemuoz, Aby gim yaku ſſkodu mohl vcziniti. A tu potom geli ſme na barkach do mieſta a ſſli ſme do koſtela Swateho Marka. A potom ſme 25 ſſli odtud k Swatemu ffrantiſſku do klaſſtera boſaczkeho. A tu ſme v mſſe byli A po mſſi ſſli do hospody. To mie�o Candya nema zadneho Rynku, [46b] Nez lezij auliczy od gednee brany k druhee. a geſt dobrze dluhee. A od morze wygda, geſt wſſeczko k wrchu giti az k druhee branie. A gest mieſto dobrze welikee A ma welika przedmieſtije. a zidee na przedmieſtije, 30 iakoz zprawen ſem, magij domnow na trzi Sta. A zadny tyz zid neſmije lichwiti, nez ziwij ſe kupecztwim a ginymi rzemeſly. Take teez mieſto ma niekteree domy cziſtie zdielanee a niekteree proſtee domky. A ti wſſiczkni domowee nemagij zadnych Strzech a krowuow, rownie yakoby wyhorzalij byli, nez magij puody ſwrchu na domijech z tramuow a z prken A na to 35 puody ſwrchu litee z wapna, ze to naramnie ſe ſpeklo, ze zadny deſſt nemuoz ſkrze to. A przipraweno, ze geſt zbiezito, kdyz deſſt prſſij, A zlaby, ze woda deſſtiowa wſſeczka precz gde. [Vlicze w m. Candij.] W temz mieſtie kandia krom ta gedna vlicze geſt proſtranna, ginee wſſeczky ſau auzke a welmi ſe necziſtie w niem magij. a nenije dlazenee. 40 Teez mieſto Candia lezij ſkuoro polowiczy w morzi, A czoz od tehoz mieſta lezij proti zemi, to dielali welmi pilnie welikymi baſſtami z teſaneho ka[47a]mene a tluſtymi zdmi. A prziekopi hluboczy przed tymiz zdmi. Ale za mne geſſtie nebyli prziekopi ani zdi dokonany. A nalezli ſme tehdaaz 5 3
Strana 34
34 5 10 15 wina zraleho w hroznich doſti. W temz mieſtie proti koſtelu ſwrchupſanemu Swatcho Marka geſt na prawe rucze, gda od morze, cziſty duom knijezete z kandi, kterezto knijeze ſwrchupſance w niem radu mijewa. A tyz knijeze geſt prawy benatczan a vſazeny od knijezete a panuov benatczkych. A tehoz knijezete z Candij knijezetſtwije a panowanije netrwa dele nez Cztrmezczytma mieſyczuow. A potom knije ze] benatczke a pani Benatczanec poſſlij gineho na to mijeſto, kohoz ſe gim zda. Takee temuz knijezeti przidani ſu k radic hayt- man a Sycz Cztyrzie Czentulanowee. A tiech wssech piet Su rozenij z benatek, bez kterychzto rady a wiedomije knijeze nicz vcziniti ani gednati neſmije. A Sycz teez knijeze ma ginee mieſſtiany tu vſedlee, gemu take k radic przidanec. A w temz mieſtie Candya geſt koſtel hlawnij Swateho tyta. A w niem geſt arzczybiſkup a mnoho kanownikuow, Ale nezda mi ſe, pokud ſem [47b] porozomiel, by arzczybiſkup a kanowniczy bohati byli. Take w teez Inſuli geſt oſm Biſkupuow ginych, pod tehoz arzczybiſkupa ſluſſegiczych, ale wſſeczko ſu chudij. A w temz mieſtie Candya mluwije wlaſky, A wietczije dijel mluwije rzeczky. A ſedlaczy w teez Inſuli y ginij obywatelee wſſeczko rzekowce ſu. [Kterak pani benatczane k te inſuli Candi prziſſli.] Patron naſs ſwrchupſany zprawil mie o tom, kterak taaz Inſule Candía 20 k panſtwij benatſkemu doſtala ſe geſt: tak ze ſe przihodilo, ze Czyeſarz Conſtantinopolitanſky, kterehozto Inſule Candia diediczna byla, byl geſt wyhnan od ſwych poddanych Constantinopolitanſkych A ginych gich po- mocznikuow. A tu geſt w tom zadal krale ffranſkebo za pomocz a panuow benatczan, kterzizto ſebrawſſe se Sylnie ſ mnozſtwim Galegij a lodij gemu 25 temuz Czyeſarzi na pomocz tahli ſu A tehoz Czyſarze moczy w geho panſtwij ſwrchupſanee zaſſe vwedli. A tak potom tyz Czyeſarz krale ffranſkeho a pany Benatczany za gich pracze a naklady obdarzil geſt. A dal geſt krali ffranſkemu mnoho cziſtych klenotuow od zlatta, [48a] od perel a od draheho kamenije. A gim panom Benatczanom dal geſt tuuz 30 Inſuli Candia a tak gi drzije az podnes. Ale kral ffranſky nemage peniez, czim platiti zoldnerzom, y prodal geſt teez klenoty gemu od Czyſarze dane panom Benatczanom za trzi Sta tiſycz dukatuow, kterezto klenoty pani Benatczanee y podnes magij. A ya ge widial ſem giz po dwakrath. Potom, kdyz pani Benatczanee tuuz Infuli Candia mieli, po niekoliko letech przi- 35 hodilo ſe, ze taaz Inſule czela chtiela ſe zprotiwiti gim panom Benatczanom. Ale oni zwiediewſſe to przed czaſem, przitahli ſ weliku moczy A to opa- trzili, ze ſe to neſtalo. A ty niekteree, kterzij tu wiecz gednali A baurzili proti nim, ſtinati dali. A potom tiz pani benatczanee s ſwym knijezetem ſe vradiwſſe, na tom zuoſtali, ze ſu Sedmdeſate panuow Czentulanuow tu 40 w Benatkach vſedlych a rozenych wyſlali do Candy. Ale wſſak zadny z tiech ze geſt nebyl przitel przirozeny druheho. A knijeze Benatczke a pani Benatczanee wyſlali ſu z ſebe ſ nimi, kterzizto wſſeczky hrady, twrze, [48b] mieſteczka y wſy mezy tiech Sedmdeſate Czentulanuow roz- dielili, pokud kazdy z nich czo drzeti a vziwati by miel. A taaz zbozije
34 5 10 15 wina zraleho w hroznich doſti. W temz mieſtie proti koſtelu ſwrchupſanemu Swatcho Marka geſt na prawe rucze, gda od morze, cziſty duom knijezete z kandi, kterezto knijeze ſwrchupſance w niem radu mijewa. A tyz knijeze geſt prawy benatczan a vſazeny od knijezete a panuov benatczkych. A tehoz knijezete z Candij knijezetſtwije a panowanije netrwa dele nez Cztrmezczytma mieſyczuow. A potom knije ze] benatczke a pani Benatczanec poſſlij gineho na to mijeſto, kohoz ſe gim zda. Takee temuz knijezeti przidani ſu k radic hayt- man a Sycz Cztyrzie Czentulanowee. A tiech wssech piet Su rozenij z benatek, bez kterychzto rady a wiedomije knijeze nicz vcziniti ani gednati neſmije. A Sycz teez knijeze ma ginee mieſſtiany tu vſedlee, gemu take k radic przidanec. A w temz mieſtie Candya geſt koſtel hlawnij Swateho tyta. A w niem geſt arzczybiſkup a mnoho kanownikuow, Ale nezda mi ſe, pokud ſem [47b] porozomiel, by arzczybiſkup a kanowniczy bohati byli. Take w teez Inſuli geſt oſm Biſkupuow ginych, pod tehoz arzczybiſkupa ſluſſegiczych, ale wſſeczko ſu chudij. A w temz mieſtie Candya mluwije wlaſky, A wietczije dijel mluwije rzeczky. A ſedlaczy w teez Inſuli y ginij obywatelee wſſeczko rzekowce ſu. [Kterak pani benatczane k te inſuli Candi prziſſli.] Patron naſs ſwrchupſany zprawil mie o tom, kterak taaz Inſule Candía 20 k panſtwij benatſkemu doſtala ſe geſt: tak ze ſe przihodilo, ze Czyeſarz Conſtantinopolitanſky, kterehozto Inſule Candia diediczna byla, byl geſt wyhnan od ſwych poddanych Constantinopolitanſkych A ginych gich po- mocznikuow. A tu geſt w tom zadal krale ffranſkebo za pomocz a panuow benatczan, kterzizto ſebrawſſe se Sylnie ſ mnozſtwim Galegij a lodij gemu 25 temuz Czyeſarzi na pomocz tahli ſu A tehoz Czyſarze moczy w geho panſtwij ſwrchupſanee zaſſe vwedli. A tak potom tyz Czyeſarz krale ffranſkeho a pany Benatczany za gich pracze a naklady obdarzil geſt. A dal geſt krali ffranſkemu mnoho cziſtych klenotuow od zlatta, [48a] od perel a od draheho kamenije. A gim panom Benatczanom dal geſt tuuz 30 Inſuli Candia a tak gi drzije az podnes. Ale kral ffranſky nemage peniez, czim platiti zoldnerzom, y prodal geſt teez klenoty gemu od Czyſarze dane panom Benatczanom za trzi Sta tiſycz dukatuow, kterezto klenoty pani Benatczanee y podnes magij. A ya ge widial ſem giz po dwakrath. Potom, kdyz pani Benatczanee tuuz Infuli Candia mieli, po niekoliko letech przi- 35 hodilo ſe, ze taaz Inſule czela chtiela ſe zprotiwiti gim panom Benatczanom. Ale oni zwiediewſſe to przed czaſem, przitahli ſ weliku moczy A to opa- trzili, ze ſe to neſtalo. A ty niekteree, kterzij tu wiecz gednali A baurzili proti nim, ſtinati dali. A potom tiz pani benatczanee s ſwym knijezetem ſe vradiwſſe, na tom zuoſtali, ze ſu Sedmdeſate panuow Czentulanuow tu 40 w Benatkach vſedlych a rozenych wyſlali do Candy. Ale wſſak zadny z tiech ze geſt nebyl przitel przirozeny druheho. A knijeze Benatczke a pani Benatczanee wyſlali ſu z ſebe ſ nimi, kterzizto wſſeczky hrady, twrze, [48b] mieſteczka y wſy mezy tiech Sedmdeſate Czentulanuow roz- dielili, pokud kazdy z nich czo drzeti a vziwati by miel. A taaz zbozije
Strana 35
35 tymz Czentulanom a gich diediczom a buduczym ſe wſſim panſtwim diedicznie gim to dali, ze nicz z toho nedawagij ani platije panom Benat- czanom, nez toliko kazdemu geſt vſazeno poczet gijezdnych aneb pieſſijch, czo kazdy z nich mijeti ma, ſ tiemi aby byl hotow, kdyz koli potrzeba geſt, a gemu rozkazano bude. A kdyzkoli ktery z nich vmrze, tehdy Syn geho a diedicz muſy hned do benatek przigeti a od knijezete a panuow leno przigijeti a Slibiti a prziſahu vcziniti a wiernoſt a poddanoſt proti nim we wſſem yakzto panom ſwym ſe zachovati. A tak tijem zpuoſobem pani Benatczanee nemagij nicz, zadneho zbozije, w tee czelee Inſuli kromie ta Cztyrzi mieſta ſwrchupſanaa, w kteremzto kazdem mieſtie magij vrzedniky 10 ſwe, geſſto czlo wybijeragij ode wſſeho, czoz ſe koli na trh przineſe. A toho czla vziwagij, yakoz zprawen ſem, mnoho drahnie tiſycz dukatuow. [49a] W ſtrzedu po Swatem Janu krztiteli byli ſme w klaſſterze bo- ſaczkem v Swateho ffrantiſſka. A geſt welmi cziſty, weliky a cziſtie vſtaweny klaſſter. A tu nam vkazowali ſwatoſt, zegmena kus krzize pana kryſta, Swateho 15 wawrzincze hnat, Swateho ffrantiſſka zub, Swateho Sſtiepana leb, Swateho bernardina pas z prowazu, iako boſaczy ſe paſſij, S° Sſimoniſſe Judy hnat z ruky. A to ohledawſſe, pluli ſme zaſe na Galegi. ſInsula Standia]. We cztwrtek potom, kdyz poczalo ſwitati, pluli ſme z portu od Candij. A kdyz ſme odpluli aſa oſm mil wlaſkych wedlee tcez Inſule ſwrchupſane 20 Candia byla nam na lewe rucze gina Inſule, gijez rziekagij Standia. A gest welmi hornata a kamenita Inſule. A nenije na nije nicz, ani czo vziteczneho roſte, ani wobilee ani wino. A yakoz zprawen ſem, ze geſt Sto mil wlaſkych wzdelij A z Sſirzi aſa padeſate nebo Sſedeſate mil wlaſkych. A konecz tee Inſule na teez lewe rucze pluli ſme niekolikery hony nedaleko mimo ſkalku, 25 na kterezto ſkalcze geſt koſtelik Swateho remigia. A w temz koſteliku bydlij geden paustennik, [49b] Rzek, a zprawen sem, ze gest tu na padeſate leth a ze nikda wen newygijezdiel, Nez ginij rzekowe miefstianee z Candij, z miesta, ze mu poſielagij potrzeby od gijedla a od pitije. [Skalka ffalkonera]. Potom pluli ſme dale. A po teez rucze lewee byla nam ſkalka malaa 30 aſa gedny hony, gijez rziekagij ffalkonera. A minuwſſe tu Skalku, nebylo nicz widieti nez wodu a nebe. Az potom k ſamemu weczeru plowucze widieli ſme po lewe rucze Inſuli, gijez rziekagij Santurin, a zdala mi ſe byti newelika. Tuuz nocz magicze wybornie dobry wijetr nechali ſme po lewe rucze Inſulij dolepſanych, zegmena Sſtampalia, Biſſkopia, Neſſeria, 35 Geli longia, Patmos. Ale nemohli ſme gich widieti, neb nocz byla, nez we dne bychom ge byli widieli. A na teez Inſuli Patmos gest klasster, w niemz geſt, yakoz ſem zprawen, na Sſedefate mnichuow rzekuow. A wod toho klaſſtera na puol mile wlaſke geſt dijera do Skaly neb Geſkynie, kdezto Swaty Jan Euwangeliſta ſpiſoval w tom mijeſtie knijehy, gimz rziekagij 40 zgewenije Swateho Jana. A geſt w [50a] Skale yako Stolicze, na kterez Sediel a ſpiſowal. a tuuz nocz byli nam Inſule po prawe rucze dole pſanee: Capiana, Sſkroffa a trzi malee Inſule, gimz rziekagij porczylete. Take mi pra- weno za giſto od hodnowiernych lidij mnoho o tee Inſuli Patmos, ze ſe ſtalo 5 3*
35 tymz Czentulanom a gich diediczom a buduczym ſe wſſim panſtwim diedicznie gim to dali, ze nicz z toho nedawagij ani platije panom Benat- czanom, nez toliko kazdemu geſt vſazeno poczet gijezdnych aneb pieſſijch, czo kazdy z nich mijeti ma, ſ tiemi aby byl hotow, kdyz koli potrzeba geſt, a gemu rozkazano bude. A kdyzkoli ktery z nich vmrze, tehdy Syn geho a diedicz muſy hned do benatek przigeti a od knijezete a panuow leno przigijeti a Slibiti a prziſahu vcziniti a wiernoſt a poddanoſt proti nim we wſſem yakzto panom ſwym ſe zachovati. A tak tijem zpuoſobem pani Benatczanee nemagij nicz, zadneho zbozije, w tee czelee Inſuli kromie ta Cztyrzi mieſta ſwrchupſanaa, w kteremzto kazdem mieſtie magij vrzedniky 10 ſwe, geſſto czlo wybijeragij ode wſſeho, czoz ſe koli na trh przineſe. A toho czla vziwagij, yakoz zprawen ſem, mnoho drahnie tiſycz dukatuow. [49a] W ſtrzedu po Swatem Janu krztiteli byli ſme w klaſſterze bo- ſaczkem v Swateho ffrantiſſka. A geſt welmi cziſty, weliky a cziſtie vſtaweny klaſſter. A tu nam vkazowali ſwatoſt, zegmena kus krzize pana kryſta, Swateho 15 wawrzincze hnat, Swateho ffrantiſſka zub, Swateho Sſtiepana leb, Swateho bernardina pas z prowazu, iako boſaczy ſe paſſij, S° Sſimoniſſe Judy hnat z ruky. A to ohledawſſe, pluli ſme zaſe na Galegi. ſInsula Standia]. We cztwrtek potom, kdyz poczalo ſwitati, pluli ſme z portu od Candij. A kdyz ſme odpluli aſa oſm mil wlaſkych wedlee tcez Inſule ſwrchupſane 20 Candia byla nam na lewe rucze gina Inſule, gijez rziekagij Standia. A gest welmi hornata a kamenita Inſule. A nenije na nije nicz, ani czo vziteczneho roſte, ani wobilee ani wino. A yakoz zprawen ſem, ze geſt Sto mil wlaſkych wzdelij A z Sſirzi aſa padeſate nebo Sſedeſate mil wlaſkych. A konecz tee Inſule na teez lewe rucze pluli ſme niekolikery hony nedaleko mimo ſkalku, 25 na kterezto ſkalcze geſt koſtelik Swateho remigia. A w temz koſteliku bydlij geden paustennik, [49b] Rzek, a zprawen sem, ze gest tu na padeſate leth a ze nikda wen newygijezdiel, Nez ginij rzekowe miefstianee z Candij, z miesta, ze mu poſielagij potrzeby od gijedla a od pitije. [Skalka ffalkonera]. Potom pluli ſme dale. A po teez rucze lewee byla nam ſkalka malaa 30 aſa gedny hony, gijez rziekagij ffalkonera. A minuwſſe tu Skalku, nebylo nicz widieti nez wodu a nebe. Az potom k ſamemu weczeru plowucze widieli ſme po lewe rucze Inſuli, gijez rziekagij Santurin, a zdala mi ſe byti newelika. Tuuz nocz magicze wybornie dobry wijetr nechali ſme po lewe rucze Inſulij dolepſanych, zegmena Sſtampalia, Biſſkopia, Neſſeria, 35 Geli longia, Patmos. Ale nemohli ſme gich widieti, neb nocz byla, nez we dne bychom ge byli widieli. A na teez Inſuli Patmos gest klasster, w niemz geſt, yakoz ſem zprawen, na Sſedefate mnichuow rzekuow. A wod toho klaſſtera na puol mile wlaſke geſt dijera do Skaly neb Geſkynie, kdezto Swaty Jan Euwangeliſta ſpiſoval w tom mijeſtie knijehy, gimz rziekagij 40 zgewenije Swateho Jana. A geſt w [50a] Skale yako Stolicze, na kterez Sediel a ſpiſowal. a tuuz nocz byli nam Inſule po prawe rucze dole pſanee: Capiana, Sſkroffa a trzi malee Inſule, gimz rziekagij porczylete. Take mi pra- weno za giſto od hodnowiernych lidij mnoho o tee Inſuli Patmos, ze ſe ſtalo 5 3*
Strana 36
36 25 za gich pamieti, ze Czyfarz Tureczky, gmenem otman vli, ten, kteryz Constanti- nopole dobyl, ze przitah s drahnie lidmi na tuuz Infuli Patmos a pobral, czo na nije nalezl, y ty mnichy w temz klaſſterze ſwrchupſanem y wſſeczko, czoz ſu mieli. A kdyz geſt chtiel precz zaſe domuow odtud tahnuti, ſtrhl 5 ſe gest weliky wijetr, ze gest neſmiel ſe o to obrozyti ani pokuſyti, boge ſe, aby ſe wſſiczkni neztopili. A takowy wijetr trwal tak dluho porzad, ze ſe temuz Czyſarzi giz Sſpize nedo�tawalo y ſe wſlemi geho poddanymi, kterziz tu ſ nim byli, ze, by ſe bylo prodlilo, byli by hladem mrzeli. Tehdy Czyſarz zawolaw k ſobie mnichuow tiech z klaſſtera tehoz ſwrchupſaneho 10 a ginych wiezniuow, ktere byl zgimal w teez Inſuli, mluvil k nim, Aby proſyli boha ſweho, [50b] aby mu dal dobry wijetr, aby ſe zaſſe we zdrawij domuow wratiti mohl, ze ge chcze wſſeczky propuſtiti. A tijz mnichowe a wiezniowee mluwili ſu k Czieſarzi, aby gim to przirzekl a Slibil, ze to chcze vcziniti a ge proſty vcziniti, ze pana boha chtije proſyti. A kdyz 15 gim Czyſarz tyz to przirzek tak vcziniti, tehdy ti wiezniowee wſſiczkni ſwrchupſanij klekſſe na ſwa kolena s weliku ſnaznoſtij a pilnoſtij pana boha ſu proſyli, aby pan buoh raczil dati Czyſarzi dobry wijetr dati, Aby oni mohli ſkrze to prazdni byti. A ze ge ſe hned ſtalo, ze tyz weliky neſmijerny vtiſſil ſe a v wijetr dobry a powlowny temuz Czyſarzi k geho 20 domu wraczenij ſe obratil. A ty Czyſarz wida to ze geſt ge hned wſſeczky propuſtil z wiezenije, A czoz gim byl pobral, to gim wſſeczko wratiti kazal. A od tee doby ze gim nedopuſtil wijecze zadnemu ſwemu przeka- zeti, nez ze tymz mnichom w tom klaſſterze welike pomoczy a Almuzny kazdy rok dawal az do ſwe Smrti. [Gmena Inſulij mnohych.] [51a] W patek v wigilgije Swateho petra a pawla, Apoſſtoluow, plo- wucze, byli nam tyto Inſule dolepſanee po lewe rucze: lero, Calnymo, Criſtiana, Symea. A po prawe rucze byla nam Inſule gmenem Sſkarpata. A taaz Infule geſt panuow benatczkych. A dale plowucze, teez po prawe rucze byli nam tyto dolepſanee trzi Inſule zegmena: Caſſo, naſſara, karky. 30 A ty wſſeczky trzi Inſule ſu Miſtra Rodyzſkeho. A w tee Inſuli karky geſt hrad a koſtelik [hrad a koſtelik miſtra rodyzſkeho] przi niem Swateho mikulaſſe, kteryzto hrad Mistr Rodyzſky oſazen ma. A opiet mi za giſto praweno od patrona naſſeho y od mnohych ginych hodnowiernych lidij, ze obywatelce teez Inſule karky, iakoz drahnie w nij wſy geſt, ze czoz 35 koliwiek magij zbroge w nije od zeleza, geſſto ſe gije diela, totizto radlicze, czertadla, motyky, kratcze, ze to trwawe geſt a ze toho nikda nevbywa, Aniz potrzebije geſt toho czo oprawiti Aneb kowarzi woſtrziti, nez tak przedcze trwa beze wſſeho oprawowanije, yakz geſt ſprwu vdielano, A ze Sedlaczy a obywatelee tee Infule magij takowu zbrogi, geſſto gich prapra- 40 dieduow [51b] byla. Take w tee Inſuli, ktoz czo vkradne, nemuoz toho precz vneſti. Take, ktoz kaupij ktery dobytek, neda ſe hnati, dokudz ho nezaplatij. Tyz den o poledni byl nam po lewe rucze hrad miſtra rodyz- ſkeho, zegmena Swateho petra hrad. Ale nemohli ſme ho widieti pro ginee Inſule. A yakoz ſem zprawen od gednoho dobreho vrozeneho Czlo-
36 25 za gich pamieti, ze Czyfarz Tureczky, gmenem otman vli, ten, kteryz Constanti- nopole dobyl, ze przitah s drahnie lidmi na tuuz Infuli Patmos a pobral, czo na nije nalezl, y ty mnichy w temz klaſſterze ſwrchupſanem y wſſeczko, czoz ſu mieli. A kdyz geſt chtiel precz zaſe domuow odtud tahnuti, ſtrhl 5 ſe gest weliky wijetr, ze gest neſmiel ſe o to obrozyti ani pokuſyti, boge ſe, aby ſe wſſiczkni neztopili. A takowy wijetr trwal tak dluho porzad, ze ſe temuz Czyſarzi giz Sſpize nedo�tawalo y ſe wſlemi geho poddanymi, kterziz tu ſ nim byli, ze, by ſe bylo prodlilo, byli by hladem mrzeli. Tehdy Czyſarz zawolaw k ſobie mnichuow tiech z klaſſtera tehoz ſwrchupſaneho 10 a ginych wiezniuow, ktere byl zgimal w teez Inſuli, mluvil k nim, Aby proſyli boha ſweho, [50b] aby mu dal dobry wijetr, aby ſe zaſſe we zdrawij domuow wratiti mohl, ze ge chcze wſſeczky propuſtiti. A tijz mnichowe a wiezniowee mluwili ſu k Czieſarzi, aby gim to przirzekl a Slibil, ze to chcze vcziniti a ge proſty vcziniti, ze pana boha chtije proſyti. A kdyz 15 gim Czyſarz tyz to przirzek tak vcziniti, tehdy ti wiezniowee wſſiczkni ſwrchupſanij klekſſe na ſwa kolena s weliku ſnaznoſtij a pilnoſtij pana boha ſu proſyli, aby pan buoh raczil dati Czyſarzi dobry wijetr dati, Aby oni mohli ſkrze to prazdni byti. A ze ge ſe hned ſtalo, ze tyz weliky neſmijerny vtiſſil ſe a v wijetr dobry a powlowny temuz Czyſarzi k geho 20 domu wraczenij ſe obratil. A ty Czyſarz wida to ze geſt ge hned wſſeczky propuſtil z wiezenije, A czoz gim byl pobral, to gim wſſeczko wratiti kazal. A od tee doby ze gim nedopuſtil wijecze zadnemu ſwemu przeka- zeti, nez ze tymz mnichom w tom klaſſterze welike pomoczy a Almuzny kazdy rok dawal az do ſwe Smrti. [Gmena Inſulij mnohych.] [51a] W patek v wigilgije Swateho petra a pawla, Apoſſtoluow, plo- wucze, byli nam tyto Inſule dolepſanee po lewe rucze: lero, Calnymo, Criſtiana, Symea. A po prawe rucze byla nam Inſule gmenem Sſkarpata. A taaz Infule geſt panuow benatczkych. A dale plowucze, teez po prawe rucze byli nam tyto dolepſanee trzi Inſule zegmena: Caſſo, naſſara, karky. 30 A ty wſſeczky trzi Inſule ſu Miſtra Rodyzſkeho. A w tee Inſuli karky geſt hrad a koſtelik [hrad a koſtelik miſtra rodyzſkeho] przi niem Swateho mikulaſſe, kteryzto hrad Mistr Rodyzſky oſazen ma. A opiet mi za giſto praweno od patrona naſſeho y od mnohych ginych hodnowiernych lidij, ze obywatelce teez Inſule karky, iakoz drahnie w nij wſy geſt, ze czoz 35 koliwiek magij zbroge w nije od zeleza, geſſto ſe gije diela, totizto radlicze, czertadla, motyky, kratcze, ze to trwawe geſt a ze toho nikda nevbywa, Aniz potrzebije geſt toho czo oprawiti Aneb kowarzi woſtrziti, nez tak przedcze trwa beze wſſeho oprawowanije, yakz geſt ſprwu vdielano, A ze Sedlaczy a obywatelee tee Infule magij takowu zbrogi, geſſto gich prapra- 40 dieduow [51b] byla. Take w tee Inſuli, ktoz czo vkradne, nemuoz toho precz vneſti. Take, ktoz kaupij ktery dobytek, neda ſe hnati, dokudz ho nezaplatij. Tyz den o poledni byl nam po lewe rucze hrad miſtra rodyz- ſkeho, zegmena Swateho petra hrad. Ale nemohli ſme ho widieti pro ginee Inſule. A yakoz ſem zprawen od gednoho dobreho vrozeneho Czlo-
Strana 37
37 wieka, kteryz zakonu toho byl, yako miſtr rodyzſky ge�t, a na tom zamku bywal, y teez rownie od ginych hodnowiernych lidij praweno mi, ze gest to giſtie tak, ze v tehoz hradu Swateho petra magij pſy welikee, kterzizto pſy yako ponocznij w noczy przi zamku biehagij w polumilij anebo dale. A yakoz tyz hrad na brzehu Tureczkem lezij, ze ti pſy tak ſu woſtrazitij w noczy, Kterehoz Turka w noczy naydu aneb ze by na geho ſtopu prziſſli, tehdy honije po tee ſtopie yakoby woharzi po gelenu honili. A dohonijecze ſe geho, ze gey hned roztrhagij, ze ſe gim wobraniti ne- muoz. A rano, kdyz den, przibiehnucz k temuz hradu zaſe czekagij przed hradem, ze ſe gim da kazdemu huſcze chleba, aby gedli. A [52a] kterehoz 10 koli krzeſtiana wieznie, geſſto do turek byl yat a vtekl, w noczy nagdu tijz pſy, tomu zadnemu nicz neudielagij, nez radugij se k niemu, yakoby gich znamy byl, A dau przed nim a vkazij mu czeſtu k temuz hradu. Tyz hrad lezij Sto mil wlaſkych od rodyzu przi morzi na brzehu przi zemi Tureczke. A nema zadneho prziſluſſenſtwije, nez miſtr rodyzſky ten 15 gey ſſpihuge A ſwymi lidmi, czoz muoz naylepſſimi, oſazuge. [O InSulech.] 5 Tyz den o poledni pluli ſme wedle Inſule rodyzſke. A byla nam po prawe rucze Sſeſt neb Sedm mil wlaſkych. A po lewe rucze teez Sedm mil wlaſkych byli nam hory Tureczke. A teez zemi Tureczke tu rziekagij karia. Ale negſu tak wyſoke hory yako tam prwe naprzed, Nez 20 ſu welmi kamenite a ſkalnatee. A nezda mi ſe, by ſe czo na nich rodilo [o InSuli rodyzſke]. Rodysſka Inſule geſt welmi kamenita a hornata a nenije welmi hoyna ani wod wina ani od obilee. Yakoz ſem zprawen, ze wſſeczko obilee a wino, czoz ſe w nije vrodij, ze by neſtaczilo za dwa mieſycze obywa- 25 telom teez Infule. Nez ze z Inſule [52b] Candij wobile y ginee potrzeby na lodijch plawije a tu kupugij. Taaz Inſule, iakoz sem zprawen, gest zwijeczy wuokol I 1/2 C mil wlaſkych. A ſu w nije zwierzata, gimz rziekagij Da- nielikowe, malo wietczij nezli Srna a k ſrnie podobne, nez ze magij obſſirne oczaſy. A take ſu tu korytanſſtij kozlowe. Take geſt tu doſti zagijeczuow 30 a kuroptwij, Ale ſu wietczij nezli zdeyſſij naſſe A magij Czerwenee pyſky a nohy. Take ſem tu widiel ptaky welikee iako tetrzew, Ale magij ma- liczku hlawiczku iako rzerzabek, A kdez rzerzabek ma za vſſima Czerwenee mijeſto, tu oni magij bijelee. A magij perzije potrzedobne*) k tetrzewiczy, Ale temnieyſsije ſſeroſti nez tetrzewicze. A na prſech magij ffleczky bijelee, 35 teez yako geſtrzab na prſech mijewa. A tu tehdaz Sſeſt nebo Sedm mil wlaſkych, nez ſme do mieſta rodyzu przigeli, widieli ſme na rodyzſke Inſuli na welikem wrchu koſtel, a Slowe tyz koſtel v panny marie De- falerno. A gest welika paut k temuz koſtelu. A geſt w temz koſtele niekolik kniezij, krzizownikuow zakona rodyzſkeho. A tyz den aſa dwie ho[53a dinie 40 przed weczerem przipluli ſme do portu k mieſtu rodizu. y vwrhſſe kotwy *) Slabika trze přeškrtnuta.
37 wieka, kteryz zakonu toho byl, yako miſtr rodyzſky ge�t, a na tom zamku bywal, y teez rownie od ginych hodnowiernych lidij praweno mi, ze gest to giſtie tak, ze v tehoz hradu Swateho petra magij pſy welikee, kterzizto pſy yako ponocznij w noczy przi zamku biehagij w polumilij anebo dale. A yakoz tyz hrad na brzehu Tureczkem lezij, ze ti pſy tak ſu woſtrazitij w noczy, Kterehoz Turka w noczy naydu aneb ze by na geho ſtopu prziſſli, tehdy honije po tee ſtopie yakoby woharzi po gelenu honili. A dohonijecze ſe geho, ze gey hned roztrhagij, ze ſe gim wobraniti ne- muoz. A rano, kdyz den, przibiehnucz k temuz hradu zaſe czekagij przed hradem, ze ſe gim da kazdemu huſcze chleba, aby gedli. A [52a] kterehoz 10 koli krzeſtiana wieznie, geſſto do turek byl yat a vtekl, w noczy nagdu tijz pſy, tomu zadnemu nicz neudielagij, nez radugij se k niemu, yakoby gich znamy byl, A dau przed nim a vkazij mu czeſtu k temuz hradu. Tyz hrad lezij Sto mil wlaſkych od rodyzu przi morzi na brzehu przi zemi Tureczke. A nema zadneho prziſluſſenſtwije, nez miſtr rodyzſky ten 15 gey ſſpihuge A ſwymi lidmi, czoz muoz naylepſſimi, oſazuge. [O InSulech.] 5 Tyz den o poledni pluli ſme wedle Inſule rodyzſke. A byla nam po prawe rucze Sſeſt neb Sedm mil wlaſkych. A po lewe rucze teez Sedm mil wlaſkych byli nam hory Tureczke. A teez zemi Tureczke tu rziekagij karia. Ale negſu tak wyſoke hory yako tam prwe naprzed, Nez 20 ſu welmi kamenite a ſkalnatee. A nezda mi ſe, by ſe czo na nich rodilo [o InSuli rodyzſke]. Rodysſka Inſule geſt welmi kamenita a hornata a nenije welmi hoyna ani wod wina ani od obilee. Yakoz ſem zprawen, ze wſſeczko obilee a wino, czoz ſe w nije vrodij, ze by neſtaczilo za dwa mieſycze obywa- 25 telom teez Infule. Nez ze z Inſule [52b] Candij wobile y ginee potrzeby na lodijch plawije a tu kupugij. Taaz Inſule, iakoz sem zprawen, gest zwijeczy wuokol I 1/2 C mil wlaſkych. A ſu w nije zwierzata, gimz rziekagij Da- nielikowe, malo wietczij nezli Srna a k ſrnie podobne, nez ze magij obſſirne oczaſy. A take ſu tu korytanſſtij kozlowe. Take geſt tu doſti zagijeczuow 30 a kuroptwij, Ale ſu wietczij nezli zdeyſſij naſſe A magij Czerwenee pyſky a nohy. Take ſem tu widiel ptaky welikee iako tetrzew, Ale magij ma- liczku hlawiczku iako rzerzabek, A kdez rzerzabek ma za vſſima Czerwenee mijeſto, tu oni magij bijelee. A magij perzije potrzedobne*) k tetrzewiczy, Ale temnieyſsije ſſeroſti nez tetrzewicze. A na prſech magij ffleczky bijelee, 35 teez yako geſtrzab na prſech mijewa. A tu tehdaz Sſeſt nebo Sedm mil wlaſkych, nez ſme do mieſta rodyzu przigeli, widieli ſme na rodyzſke Inſuli na welikem wrchu koſtel, a Slowe tyz koſtel v panny marie De- falerno. A gest welika paut k temuz koſtelu. A geſt w temz koſtele niekolik kniezij, krzizownikuow zakona rodyzſkeho. A tyz den aſa dwie ho[53a dinie 40 przed weczerem przipluli ſme do portu k mieſtu rodizu. y vwrhſſe kotwy *) Slabika trze přeškrtnuta.
Strana 38
38 pluli ſme na barkach niekterzij z nas do tehoz mieſta. [A tu prsipluli do Rodyzu. W Sobotu, na den Swateho petra a pawla, rano byli ſme v mſſe v ffary v matky bozije. A po mſſi Sſli ſme do koſtela Swateho Jana 5 krztitele bozieho, kteryzto koſtel lezij v ſameho hradu, kdez geſt dwuor miſtra rodizſkeho. A ohledawſſe koſtel, gdaucze k hoſpodie, na lewe rucze nedaleko od tehoz koſtela ſwrchupſaneho gest cziſtie vſtaweny duom a we- liky. A rziekagij mu wlaſky Infirmaria. A tyz duom znowa aſa przed desyti lety z Gruntu vstawiel gest mistr rodyzsky, gmenem pan Petr z Dau- 10 boſon z ffrankraychu, rodem cziſty pan a waleczny proti Turkom. A s hradu gda, do nieho ſau wrata welikaa. A po niekoliko ſtupnijch kamennych k niemu giti. A ſycz ma druhe wrata, geſſto gdau do te vlicze, kteraz od hradu gde do mieſta. A geſt dobrze dluha vlicze. A s obu ſtran przi domijech taaz vlicze geſt dlazena wſſeczka teſanym kamenem a kwadratim. 15 A w proſtrzedku geſt dlazena [53b] drobnym kamenem. [Ketraky geſt zpuosob domu, gens ſlowe infirmaria Tyz duom Infirmaria geſt stawen wſſeczken z teſaneho kamene a wnitrz geſt rownie iako na cztyrzi hrany. A zezpod geſt w niem Ambijt wuokol z teſaneho kamene ſklenut a kamenny ſchod nahoru. 20 na tyz Ambit wegda, gest wopiet cziftie zdielan, ze yako w Ambijtie wuokol giti muoz. A wokna welikaa a ſſirokaa wſſudy wuokol, ze malo zdi mezy tymiz wokny, Nez wokno wedlee wokna, gimiz ſe muoz do domu wnitrz hledieti. A to geſt wſſeczko cziſtie zmalowano. A wſſudy wuokol komora wedle komory, a w kazdee komorze loze nebo dwie 25 vſtlanee, w kterychzto komorach pautniczy, kterzij k bozijemu hrobu na pauth plowu, noczleh tu magij, ktoz chcze; neb hoſpod dobrych tu nenije A takee geſt mezy tymiz komorami kapla cziſtaa. A tyz ſwrchnij Ambijt nenije kamenem ſklenut, nez hrubee tramy a ſwrchu prkny, A puoda z wapna na to litaa, a vdielano, ze geſt zbiezitaa, ze woda deſſtiowa 30 wſſeczka precz zbiehne. Take geſt w temz domu cziſta ſtudnicze a welmi dobra [54a] woda pijti. A geſt przipraweno, ze y do zpodnijeho y do ſwrch- nijeho Ambijtu wody ſobie z tee Studnicze nawaziti muoz. A z toho Ambijtu ſwrchnijeho gde ſe do cziſtee zahrady, kteraz cziſtie prziprawena a wodrowanaa w nije winnym rewim, ze yako pod Sklepy chodiſs. a w tee 35 zahradie ſu rozliczna owocze, totizto pomagranata, pomo ranczije, ffiky y gina owotcze. A w tee zahradie geſt prziprawena cziſtaa kaſſna z teſaneho kamene wedlee Studnicze, z kterezto ſe ſtudnicze wazij woda do tee kaſſny. A dale ſe tauz wodau podpauſſtij wſſeczka ta owotcze, kteraz w zahradie ſau, Neb w tee kraginie welmi rziedko deſſt prſſij, a welika horka ſau; 40 by ſe tak nepodpauſſtielo wodau, wſſeczko by vſchlo. Take w temz domu miſtr Rodyzſky nadal, ze kazdy czlowiek a krzeſtian, kterehozkoli rzadu bud nizkeho neb welikeho, kteryz tam przide, ze kdyz nemoczen geſt a toho pro buoh zada, ze hned geſt prziyat. A tu lekarzſtwim naprzed a ginymi potrzebami, totizto gijedlem a pitim [54b] a loznimi ſſaty geſt
38 pluli ſme na barkach niekterzij z nas do tehoz mieſta. [A tu prsipluli do Rodyzu. W Sobotu, na den Swateho petra a pawla, rano byli ſme v mſſe v ffary v matky bozije. A po mſſi Sſli ſme do koſtela Swateho Jana 5 krztitele bozieho, kteryzto koſtel lezij v ſameho hradu, kdez geſt dwuor miſtra rodizſkeho. A ohledawſſe koſtel, gdaucze k hoſpodie, na lewe rucze nedaleko od tehoz koſtela ſwrchupſaneho gest cziſtie vſtaweny duom a we- liky. A rziekagij mu wlaſky Infirmaria. A tyz duom znowa aſa przed desyti lety z Gruntu vstawiel gest mistr rodyzsky, gmenem pan Petr z Dau- 10 boſon z ffrankraychu, rodem cziſty pan a waleczny proti Turkom. A s hradu gda, do nieho ſau wrata welikaa. A po niekoliko ſtupnijch kamennych k niemu giti. A ſycz ma druhe wrata, geſſto gdau do te vlicze, kteraz od hradu gde do mieſta. A geſt dobrze dluha vlicze. A s obu ſtran przi domijech taaz vlicze geſt dlazena wſſeczka teſanym kamenem a kwadratim. 15 A w proſtrzedku geſt dlazena [53b] drobnym kamenem. [Ketraky geſt zpuosob domu, gens ſlowe infirmaria Tyz duom Infirmaria geſt stawen wſſeczken z teſaneho kamene a wnitrz geſt rownie iako na cztyrzi hrany. A zezpod geſt w niem Ambijt wuokol z teſaneho kamene ſklenut a kamenny ſchod nahoru. 20 na tyz Ambit wegda, gest wopiet cziftie zdielan, ze yako w Ambijtie wuokol giti muoz. A wokna welikaa a ſſirokaa wſſudy wuokol, ze malo zdi mezy tymiz wokny, Nez wokno wedlee wokna, gimiz ſe muoz do domu wnitrz hledieti. A to geſt wſſeczko cziſtie zmalowano. A wſſudy wuokol komora wedle komory, a w kazdee komorze loze nebo dwie 25 vſtlanee, w kterychzto komorach pautniczy, kterzij k bozijemu hrobu na pauth plowu, noczleh tu magij, ktoz chcze; neb hoſpod dobrych tu nenije A takee geſt mezy tymiz komorami kapla cziſtaa. A tyz ſwrchnij Ambijt nenije kamenem ſklenut, nez hrubee tramy a ſwrchu prkny, A puoda z wapna na to litaa, a vdielano, ze geſt zbiezitaa, ze woda deſſtiowa 30 wſſeczka precz zbiehne. Take geſt w temz domu cziſta ſtudnicze a welmi dobra [54a] woda pijti. A geſt przipraweno, ze y do zpodnijeho y do ſwrch- nijeho Ambijtu wody ſobie z tee Studnicze nawaziti muoz. A z toho Ambijtu ſwrchnijeho gde ſe do cziſtee zahrady, kteraz cziſtie prziprawena a wodrowanaa w nije winnym rewim, ze yako pod Sklepy chodiſs. a w tee 35 zahradie ſu rozliczna owocze, totizto pomagranata, pomo ranczije, ffiky y gina owotcze. A w tee zahradie geſt prziprawena cziſtaa kaſſna z teſaneho kamene wedlee Studnicze, z kterezto ſe ſtudnicze wazij woda do tee kaſſny. A dale ſe tauz wodau podpauſſtij wſſeczka ta owotcze, kteraz w zahradie ſau, Neb w tee kraginie welmi rziedko deſſt prſſij, a welika horka ſau; 40 by ſe tak nepodpauſſtielo wodau, wſſeczko by vſchlo. Take w temz domu miſtr Rodyzſky nadal, ze kazdy czlowiek a krzeſtian, kterehozkoli rzadu bud nizkeho neb welikeho, kteryz tam przide, ze kdyz nemoczen geſt a toho pro buoh zada, ze hned geſt prziyat. A tu lekarzſtwim naprzed a ginymi potrzebami, totizto gijedlem a pitim [54b] a loznimi ſſaty geſt
Strana 39
39 opatrzen. Geſtli kto znamenity, tehdy pokoy zwlaſſtnij dan mu geſt; Pakli Sycz kto lehczeyſſij, tehdy geſt cziſtaa Syen dlauha dobrze, A w nije loze vſtlanee dwognaſob, a na nich na niekterych lezij nemocznij. A taaz loze ſau dobrze vſtlanaa cziſtymi bijelymi proſtieradly. A na kazdem lozi Czerwena koltra z Sukna, neb tam nenije tak zyma yako zde. A v kazdeho toho loze dwerzcze wen na pawlaczku, ze nemoczny ten kazdy muoz wen wygiti na powietrzie, kdyz mu ſe zda, na tuuz pawlaczku. A tu hned take zachod ma. Take w temz domu geſt kuchynie welikaa, a w nije kucha- rzuow niekolik, geſſto tymz nemocznym gijeſti dielagij. Take geſt zrziezeno, ze kazdy ten nemoczny ma pacholka, geſſto ho hleda a gemu poſiuhuge, 10 czoz mu potrzebije. Take ſu zrziezeni k tomu dwa doktorzi, lekarzi przi- ſezna, kterziz k nemocznym dwakrat przihledagij przeſ den: rano gednau a na weczer druhe. a tu tijz doktorzi rano wohledagicz wodu, geſtli mu czo potrzebije z Apateky k geho nemoczy, tu na czeduli hned [55a na- piſſij, czo potrzebuge. tu hned geſt Apateka nadanaa od tehoz miſtra. 15 Vrzedniczy k tomu zrziezenij hned to w Appatecze wezmu, by za to mieli nickoliko zlattych dati. A za to lekarzſtwije nemocznemu netrzeba nicz dati, dale tijz doktorzi napiſſij czeduli, czo, pokud A yaka krmie dati mu ſe ma. A tu Vrzedniczy ti na to vſazenij muſye to tak zrzediti, pokud ti doktorowe piſſij a vkazij. A ty wieczy ſu poruczeny trzem: Gednomu 20 krzizowniku a dwiema piſarzoma, kterziz k tomu wſſiczkni prziſezni ſu. A kazdy den rano wſſiczkni ti trzie w tom ſe domu ſegdu a tu od tychz doktoruow zprawu wezmucze, czo kazdy nemoczny potrzebuge, ſpiſſij, bud ktereho lekarzſtwije nebo gijedla neb pitije ktery nemoczny potrzebuge: to ſe gim hned zgednati muſy bez vmenſſenije wedle ſpiſu doktoruow. 25 Take ſem tehdaaz widial, kdyz nemocznym gijeſti dawali na Strziebrnych miſkach. a teez pigij z Strziebrnych Sſaluow a Strziebrnymi lziczmi gedli. Take, ktery nemoczny tam geſt a da ſchovati penijeze A czoz ma, a kdyz ſe zhogije, dadije [55b] dadije mu ge wſſeczky zaſe. A netrzeba mu nicz dati od toho, pokudz tam byl, zadnemu, lecz chcze-li z dobree wuole tomu 30 pacholku czo dati, ktery ho hledal. Pakli czo mage hotoweho, wodkaze kteremu przieteli ſwemu, w kterezkoli zemi bud, tehdy to ti vrzedniczy dadije ſepſati wſſeczko a przi tom gmeno geho, z kteree zemie byl. A kdyz pautniczy przigedau na druhy rok, tehdy ſe ptagij, geſtli kto z tee zemie, a gim oznamije, aby domuow przigeducz oznamili tu wiecz przatelom 35 geho, ze geſt vmrzel a ze gim toto a toto odkazal, aby po to poſlali. A tu, kdyz poſſlij, bude gim wſſeczko dano. Rodyz mie�o za Swateho pawla ſlulo Coloſes, ſColoſes], iako Swaty pawel pſal k koloczenſkym Epiſſtoly. ſhrad w rodyzuſ. Hrad w rodysu proti mieſtu nenije nicz pewny ani ma kterych przie- 40 kopuow a lezij w rohu mieſta. Ale proti zemi ma hluboke a ſſiroke przie- kopy druhde dwe naſob a druhde tree naſob, a w nich mnoho kralikuow. a gijeda ge tyz miſtr za wybornu zwierzinu. A wſſe wyz 56a diene teſanym kamenem. Wieze y zdi tehoz hradu wſſeczko tluſtee. Tu tyz wyſoky miſtr 5
39 opatrzen. Geſtli kto znamenity, tehdy pokoy zwlaſſtnij dan mu geſt; Pakli Sycz kto lehczeyſſij, tehdy geſt cziſtaa Syen dlauha dobrze, A w nije loze vſtlanee dwognaſob, a na nich na niekterych lezij nemocznij. A taaz loze ſau dobrze vſtlanaa cziſtymi bijelymi proſtieradly. A na kazdem lozi Czerwena koltra z Sukna, neb tam nenije tak zyma yako zde. A v kazdeho toho loze dwerzcze wen na pawlaczku, ze nemoczny ten kazdy muoz wen wygiti na powietrzie, kdyz mu ſe zda, na tuuz pawlaczku. A tu hned take zachod ma. Take w temz domu geſt kuchynie welikaa, a w nije kucha- rzuow niekolik, geſſto tymz nemocznym gijeſti dielagij. Take geſt zrziezeno, ze kazdy ten nemoczny ma pacholka, geſſto ho hleda a gemu poſiuhuge, 10 czoz mu potrzebije. Take ſu zrziezeni k tomu dwa doktorzi, lekarzi przi- ſezna, kterziz k nemocznym dwakrat przihledagij przeſ den: rano gednau a na weczer druhe. a tu tijz doktorzi rano wohledagicz wodu, geſtli mu czo potrzebije z Apateky k geho nemoczy, tu na czeduli hned [55a na- piſſij, czo potrzebuge. tu hned geſt Apateka nadanaa od tehoz miſtra. 15 Vrzedniczy k tomu zrziezenij hned to w Appatecze wezmu, by za to mieli nickoliko zlattych dati. A za to lekarzſtwije nemocznemu netrzeba nicz dati, dale tijz doktorzi napiſſij czeduli, czo, pokud A yaka krmie dati mu ſe ma. A tu Vrzedniczy ti na to vſazenij muſye to tak zrzediti, pokud ti doktorowe piſſij a vkazij. A ty wieczy ſu poruczeny trzem: Gednomu 20 krzizowniku a dwiema piſarzoma, kterziz k tomu wſſiczkni prziſezni ſu. A kazdy den rano wſſiczkni ti trzie w tom ſe domu ſegdu a tu od tychz doktoruow zprawu wezmucze, czo kazdy nemoczny potrzebuge, ſpiſſij, bud ktereho lekarzſtwije nebo gijedla neb pitije ktery nemoczny potrzebuge: to ſe gim hned zgednati muſy bez vmenſſenije wedle ſpiſu doktoruow. 25 Take ſem tehdaaz widial, kdyz nemocznym gijeſti dawali na Strziebrnych miſkach. a teez pigij z Strziebrnych Sſaluow a Strziebrnymi lziczmi gedli. Take, ktery nemoczny tam geſt a da ſchovati penijeze A czoz ma, a kdyz ſe zhogije, dadije [55b] dadije mu ge wſſeczky zaſe. A netrzeba mu nicz dati od toho, pokudz tam byl, zadnemu, lecz chcze-li z dobree wuole tomu 30 pacholku czo dati, ktery ho hledal. Pakli czo mage hotoweho, wodkaze kteremu przieteli ſwemu, w kterezkoli zemi bud, tehdy to ti vrzedniczy dadije ſepſati wſſeczko a przi tom gmeno geho, z kteree zemie byl. A kdyz pautniczy przigedau na druhy rok, tehdy ſe ptagij, geſtli kto z tee zemie, a gim oznamije, aby domuow przigeducz oznamili tu wiecz przatelom 35 geho, ze geſt vmrzel a ze gim toto a toto odkazal, aby po to poſlali. A tu, kdyz poſſlij, bude gim wſſeczko dano. Rodyz mie�o za Swateho pawla ſlulo Coloſes, ſColoſes], iako Swaty pawel pſal k koloczenſkym Epiſſtoly. ſhrad w rodyzuſ. Hrad w rodysu proti mieſtu nenije nicz pewny ani ma kterych przie- 40 kopuow a lezij w rohu mieſta. Ale proti zemi ma hluboke a ſſiroke przie- kopy druhde dwe naſob a druhde tree naſob, a w nich mnoho kralikuow. a gijeda ge tyz miſtr za wybornu zwierzinu. A wſſe wyz 56a diene teſanym kamenem. Wieze y zdi tehoz hradu wſſeczko tluſtee. Tu tyz wyſoky miſtr 5
Strana 40
40 gest dworem, kteryz naywyſlij nad tijm wſſim zakonem s bijelym krzizem yako pan Strakoniczky tehoz zakonu take geſt. A tehdaz, kdyz ſem ya tam byl, yakoz mie zprawili, ze geſt miel na ſwem dworze na Cztyrzi Sta- dobrych vrozenych lidij, kterziz teez ten krziz neſli yako on. A negſu kniezij, nez toliko ze ten zakon magij a krziz neſu. A gſu mezi nimi lidee rozliczneho yazyku yakozto ffranczauzy, yſpani, wlaſſi, kateloni y z tiechto okolnich zemij niemeczkych, mezy kterymizto niekterzij z nich ſau rada tehoz wyſokeho miſtra, A niekterzij ſu dworzanee a ſluzij temuz wyſokemu miſtru. A kdyz niekolik let ſluzij, tehdy ſobie wyſluzij, ze tyz wyſoky miſti 10 da mu Vrzad a Comendorſwije w teez geho zemi, odkud ktery z nich rodem gest, geſsto ten kazdy ſwu ziwnoſt, dokud ge ziw, doſti mijeti bude A tyz miſtr dawa wſſem gijeſti a pijti, Ale czoz mie zprawili, doſti ſſpatnie. A naywijecz kozye maſſo na geho dworze gijedagij. Takee tijz dworzanee magij konie a mezky, na kterychz gezdije na progijezdku, na lowy a na 15 myſliwoſti [56b] s geſtrzaby, neb magij doſti zagijeczuow A tiech zwijerzat, geſſto gim danyelikowe rziekagij. Tyz Miſtr Rodyzſky ma ſwe Galege a nawy a ffuſty, kdyz s Turky ſtanije nema Anebo ſ kralem zoldanem, tehdy roz- kaze ſwym dworzanom Sto, dwie, trzi, yakz potrzeba kaze, przidada gim nietczo ginych lidij, kterzij wSednaucze na ty Galege a nawy, plowu 20 k tureczkym horam, kterez ſu XII neb XIIII mil od rodyzu A tu naleznau-li na czeſtie plowucz kteru tu tureczku lodij, mohu-li ſ ni byti, ze ſe gije dohonije, tehdy gi wezmu y s turky; pak-li nenagdu na morzi nicz, Tehdy wyſednucze na zemi wſy Tureczke tu przilezitee wyberu a naberucz wiezniuow a dobytkuow y czoz gineho nagdu, ſ tijem wſedagicz na lodije zaſe domuow tahnau. A miſtru z toho dawagij geho dijel wiezniuow a ſwu polowiczy wiezniuow prodadije. A ti muſye dielati yako woſlowe, czoz gim kazij, tiem, ktoz ge kaupij. A czoz ge welikych pacholkuow a ſylnych mezy nimi, ty vkugij na lodech ſwrchupſanych na pautech a na rzetiezych za nohy, ze kdyz potrzeba, weſly lodije wezti a zprawowati muſye tak dlauho, 30 az [57a] przatelee gich, ginij Turczy, ge wyplatij niekterau Summau dukatuow. A druhy niekolik let tam zuoſtane, nez o niem zwiedije, v welikee bijedie a pſotie, ze ani fſatuow ani gijeſti ani pijti czo dobreho ma nez Suchy chleb, gemuz oni rziekagij biſkolt, A ten twrdy, ze gey wodau rozmaczeti muſy. A toho getſtie do wole nedadije a k tomu wodu piti. a widiel ſem 35 gich na tee gednee nawie na Sto tiech vkowanych, ale byli wſſe krzeſtianee A to mezy nimi druzy kupenij a druzy wyproſſenij od kola, od Sſibenicze, geſſto Smrti zaſluzili, ti tu muſy byti tak vkowani, dokud ſau ziwi. A cho- wagij gich yako ginych howad. S turky, dokud ſem ya tam byl, miſtr rodyzſky miel ſtanije na zemi, Nez, kdez ſe ſpolu na morzi ſetkali Rodyzíſtij 40 s turky, kto ſ koho mohl byti, ten toho wzal. S kralem zoldanem, kteryz Geruzalem drzij, kdez bozij hrob geſt, ſtanije nemagij, nez teez prziplowucze k geho zemi, wen z lodij ſwych wyſeducz, czoz blizko v morze weſnicz, ty wytepu a poberau wieznie y dobytek a zaſe domuow gedau. Ale magij k te zemi geho podal, ſnad na VIIC [57b] mil wlaſkych dobrze. Take przed 5 25
40 gest dworem, kteryz naywyſlij nad tijm wſſim zakonem s bijelym krzizem yako pan Strakoniczky tehoz zakonu take geſt. A tehdaz, kdyz ſem ya tam byl, yakoz mie zprawili, ze geſt miel na ſwem dworze na Cztyrzi Sta- dobrych vrozenych lidij, kterziz teez ten krziz neſli yako on. A negſu kniezij, nez toliko ze ten zakon magij a krziz neſu. A gſu mezi nimi lidee rozliczneho yazyku yakozto ffranczauzy, yſpani, wlaſſi, kateloni y z tiechto okolnich zemij niemeczkych, mezy kterymizto niekterzij z nich ſau rada tehoz wyſokeho miſtra, A niekterzij ſu dworzanee a ſluzij temuz wyſokemu miſtru. A kdyz niekolik let ſluzij, tehdy ſobie wyſluzij, ze tyz wyſoky miſti 10 da mu Vrzad a Comendorſwije w teez geho zemi, odkud ktery z nich rodem gest, geſsto ten kazdy ſwu ziwnoſt, dokud ge ziw, doſti mijeti bude A tyz miſtr dawa wſſem gijeſti a pijti, Ale czoz mie zprawili, doſti ſſpatnie. A naywijecz kozye maſſo na geho dworze gijedagij. Takee tijz dworzanee magij konie a mezky, na kterychz gezdije na progijezdku, na lowy a na 15 myſliwoſti [56b] s geſtrzaby, neb magij doſti zagijeczuow A tiech zwijerzat, geſſto gim danyelikowe rziekagij. Tyz Miſtr Rodyzſky ma ſwe Galege a nawy a ffuſty, kdyz s Turky ſtanije nema Anebo ſ kralem zoldanem, tehdy roz- kaze ſwym dworzanom Sto, dwie, trzi, yakz potrzeba kaze, przidada gim nietczo ginych lidij, kterzij wSednaucze na ty Galege a nawy, plowu 20 k tureczkym horam, kterez ſu XII neb XIIII mil od rodyzu A tu naleznau-li na czeſtie plowucz kteru tu tureczku lodij, mohu-li ſ ni byti, ze ſe gije dohonije, tehdy gi wezmu y s turky; pak-li nenagdu na morzi nicz, Tehdy wyſednucze na zemi wſy Tureczke tu przilezitee wyberu a naberucz wiezniuow a dobytkuow y czoz gineho nagdu, ſ tijem wſedagicz na lodije zaſe domuow tahnau. A miſtru z toho dawagij geho dijel wiezniuow a ſwu polowiczy wiezniuow prodadije. A ti muſye dielati yako woſlowe, czoz gim kazij, tiem, ktoz ge kaupij. A czoz ge welikych pacholkuow a ſylnych mezy nimi, ty vkugij na lodech ſwrchupſanych na pautech a na rzetiezych za nohy, ze kdyz potrzeba, weſly lodije wezti a zprawowati muſye tak dlauho, 30 az [57a] przatelee gich, ginij Turczy, ge wyplatij niekterau Summau dukatuow. A druhy niekolik let tam zuoſtane, nez o niem zwiedije, v welikee bijedie a pſotie, ze ani fſatuow ani gijeſti ani pijti czo dobreho ma nez Suchy chleb, gemuz oni rziekagij biſkolt, A ten twrdy, ze gey wodau rozmaczeti muſy. A toho getſtie do wole nedadije a k tomu wodu piti. a widiel ſem 35 gich na tee gednee nawie na Sto tiech vkowanych, ale byli wſſe krzeſtianee A to mezy nimi druzy kupenij a druzy wyproſſenij od kola, od Sſibenicze, geſſto Smrti zaſluzili, ti tu muſy byti tak vkowani, dokud ſau ziwi. A cho- wagij gich yako ginych howad. S turky, dokud ſem ya tam byl, miſtr rodyzſky miel ſtanije na zemi, Nez, kdez ſe ſpolu na morzi ſetkali Rodyzíſtij 40 s turky, kto ſ koho mohl byti, ten toho wzal. S kralem zoldanem, kteryz Geruzalem drzij, kdez bozij hrob geſt, ſtanije nemagij, nez teez prziplowucze k geho zemi, wen z lodij ſwych wyſeducz, czoz blizko v morze weſnicz, ty wytepu a poberau wieznie y dobytek a zaſe domuow gedau. Ale magij k te zemi geho podal, ſnad na VIIC [57b] mil wlaſkych dobrze. Take przed 5 25
Strana 41
41 tijem hradem miſtrowym geſt koſtel Swateho Jana, krztitele bozijeho, kteryz toho zakona ſ krzizem diedicz geſt. Tielo tehoz koſtela nenije klenuto, nez kuor geſt ſklenut. A geſt w niem krzizownikuow drahnie tehoz zakona, kterzizto w niem w temz koſtele wſſeczky hodiny zpijewagij. ſKapla w kuoru./ W kuoru tehoz koſtela na prawe rucze geſt nowa, cziſta kapla vdie- lanaa, kteruz wnowie tyz miſtr dal vdielati A tu czaſem ſwym v mſſe bywa. Na lewe rucze v welikeho woltarze geſt druha kapla, zakrzi�ſta. A tu ſe kniezij oblaczegij, kdyz magij mſſe ſluziti, a ſwatoſti chowagij. Pod tijem hradem ma miſtr tyz w prziekopijech geleny, lanije a danyele, dale przed 10 tiemi prziekopy ma wohradu, obezdienu zdij, w kterezto ma Pſtroſy a rozliczna ptacztwa, geſſto gich zde nemagij w naſſich zemiech, Slepicze z Indij, tiech ſem widiel tu niekolik, a ſau yako tetrzewizce zwijeczy a malu hlawiczku ma a ſwrchu korunku yako paw. A perzije magij ani ſſere ani modre, nez Sycz welmi cziſtee barwy. 15 [58a] Troje hony aneb dwoge od tehoz hradu proti zapadu Sluncze przi morzi na brzehu lezij koſtelik neweliky Swateho Anthonina, wnowie zdielany od tehoz miſtra rodyzſkeho. A tu v tehoz koſtela lezij zahrada cziſta, w kterezto zahradie byl ſem. A geſt w nije rewij, geſſto na niem wino roſte. A widiel ſem, ze w tee zahradie druhe wino bylo zralee na 20 mijeſto, a druhe bylo nezrale, wietczije nez hrach, Trzetije tepruw kwetlo. y z toho geſt podobne, ze geſt tak, czo mi praweno za giſto, ze trzikrat wino dozrawa tu w tee zahradie: Gednu o Swatee marketie, Druhe o Swatem Bartolomiegi, Trzetije k Swatemu waczlawu. Take geſt w tee zahradie Sycz mnoho gineho owotcze — Pomoranczij, Pomagranata — A ſtudnicze, 25 z kterezto wodu wazij a podpauſſtiegije owotcze y wino dwakrat przeſ den, rana (sic!) a weczer etc., neb welike horko tu gest. ſPewnost miesta rodyzu.] Mieſto rodyz geſt naramnie pewne, Ale geſſtie nebylo dokonano do koncze, Neb miſtr rodyzſky welmi ge pewnie diela, ze kazdy den na 30 Cztyrzi Sta dielnikuow tehdaaz dielalo, kdyz ſem ya tam byl, gedni na prziekopijech, gedni zdili, gedni kamen te[58b|ſali. A newierzim, kdyz ſe dodiela, by pewnieyſſije mieſto mohlo byti. Teez mieſto rodyz lezij ho ſkuoro polowiczy w morzi Aneb wijecz a ma cziſtee, ſſirokee porty. mezy tymiz porty ſu yako hraze z Skalee ſamoroſtlee, Awſſak oprawowanee 35 kamenim welikym, kterez na to nawezli a wyrownawali, a kazda ta hraze z Sſirzij dobrze na dwadczeti kroczegij. Take geſt geſſtie gina hraze, gdaucze z mieſta na lewe rucze, kteraz gde od zdij mieſtſkych do morze, teez take ſkalnataa a wyrownana yako ginee. A geſt aſa za Cztwery hony zdelij od mieſta. A geſt taaz hraze wſſeczka w morzi. A ſu na nije trzi 40 wijezky okruhle, a na nich wietrnee mlayny na kazde. A za tiemi wiezemi na teez hrazy geſt koſtelik maly Swateho mikulaſſe, wſſeczken z teſaneho kamene y ſklenuty, kteryz tyz miſtr rodyzſky dal wnowie vdielati rok nebo
41 tijem hradem miſtrowym geſt koſtel Swateho Jana, krztitele bozijeho, kteryz toho zakona ſ krzizem diedicz geſt. Tielo tehoz koſtela nenije klenuto, nez kuor geſt ſklenut. A geſt w niem krzizownikuow drahnie tehoz zakona, kterzizto w niem w temz koſtele wſſeczky hodiny zpijewagij. ſKapla w kuoru./ W kuoru tehoz koſtela na prawe rucze geſt nowa, cziſta kapla vdie- lanaa, kteruz wnowie tyz miſtr dal vdielati A tu czaſem ſwym v mſſe bywa. Na lewe rucze v welikeho woltarze geſt druha kapla, zakrzi�ſta. A tu ſe kniezij oblaczegij, kdyz magij mſſe ſluziti, a ſwatoſti chowagij. Pod tijem hradem ma miſtr tyz w prziekopijech geleny, lanije a danyele, dale przed 10 tiemi prziekopy ma wohradu, obezdienu zdij, w kterezto ma Pſtroſy a rozliczna ptacztwa, geſſto gich zde nemagij w naſſich zemiech, Slepicze z Indij, tiech ſem widiel tu niekolik, a ſau yako tetrzewizce zwijeczy a malu hlawiczku ma a ſwrchu korunku yako paw. A perzije magij ani ſſere ani modre, nez Sycz welmi cziſtee barwy. 15 [58a] Troje hony aneb dwoge od tehoz hradu proti zapadu Sluncze przi morzi na brzehu lezij koſtelik neweliky Swateho Anthonina, wnowie zdielany od tehoz miſtra rodyzſkeho. A tu v tehoz koſtela lezij zahrada cziſta, w kterezto zahradie byl ſem. A geſt w nije rewij, geſſto na niem wino roſte. A widiel ſem, ze w tee zahradie druhe wino bylo zralee na 20 mijeſto, a druhe bylo nezrale, wietczije nez hrach, Trzetije tepruw kwetlo. y z toho geſt podobne, ze geſt tak, czo mi praweno za giſto, ze trzikrat wino dozrawa tu w tee zahradie: Gednu o Swatee marketie, Druhe o Swatem Bartolomiegi, Trzetije k Swatemu waczlawu. Take geſt w tee zahradie Sycz mnoho gineho owotcze — Pomoranczij, Pomagranata — A ſtudnicze, 25 z kterezto wodu wazij a podpauſſtiegije owotcze y wino dwakrat przeſ den, rana (sic!) a weczer etc., neb welike horko tu gest. ſPewnost miesta rodyzu.] Mieſto rodyz geſt naramnie pewne, Ale geſſtie nebylo dokonano do koncze, Neb miſtr rodyzſky welmi ge pewnie diela, ze kazdy den na 30 Cztyrzi Sta dielnikuow tehdaaz dielalo, kdyz ſem ya tam byl, gedni na prziekopijech, gedni zdili, gedni kamen te[58b|ſali. A newierzim, kdyz ſe dodiela, by pewnieyſſije mieſto mohlo byti. Teez mieſto rodyz lezij ho ſkuoro polowiczy w morzi Aneb wijecz a ma cziſtee, ſſirokee porty. mezy tymiz porty ſu yako hraze z Skalee ſamoroſtlee, Awſſak oprawowanee 35 kamenim welikym, kterez na to nawezli a wyrownawali, a kazda ta hraze z Sſirzij dobrze na dwadczeti kroczegij. Take geſt geſſtie gina hraze, gdaucze z mieſta na lewe rucze, kteraz gde od zdij mieſtſkych do morze, teez take ſkalnataa a wyrownana yako ginee. A geſt aſa za Cztwery hony zdelij od mieſta. A geſt taaz hraze wſſeczka w morzi. A ſu na nije trzi 40 wijezky okruhle, a na nich wietrnee mlayny na kazde. A za tiemi wiezemi na teez hrazy geſt koſtelik maly Swateho mikulaſſe, wſſeczken z teſaneho kamene y ſklenuty, kteryz tyz miſtr rodyzſky dal wnowie vdielati rok nebo
Strana 42
42 5 35 dwie letie przed tijem, nez ſem tam byl. A od tehoz koſtelika aſa hony dale do morze geſt Skalka okruhla, newyſoka, rownie na konczy tee hraze, na kterezto Skalcze geſt vdielana wieze okruhla a wſſeczka z teſaneho kamene zdielana. A okolo nije parkan teez z teſancho kamene wſſudy [59a okolo wieze dobrze tluſtau zdij zdielan, w kteremz ſem tam wnitrz byl a wohledawal, ale na wiezi ſem nebyl. A w temz parkanie lezali diela, Cztyrzi Cztwrtnicze A taraſnicze welmi dluha. A wokna welmi welika, kudy by ſtrzeleti mieli, kudyby (sic!) neprzatelee lodij prziſtawiti mieli k te wiezi. a mezy tuuz wiezij Swateho mikulaſſe A koſtelikem Swateho Antonina naprzed 10 pſanym geſt take port zwlaſſtnij, geſſto ſ lodimi prziſtawagij. A morze ſe wylilo yako czypem k mieſtu aſa puol druhaych honuow aneb dwogich z ſſirzij. A na druhe ſtranie, plowucze k mieſtu do portu, po lewe rucze geſt opiet gina hraz takowymz obyczegem yako prwnije, geſſto gde do morze od mieſta aſa za troge hony z delij. A na konczy tee hraze w morzi 15 gest wieze dobrze wyſokaa s tluſtu zdij. A ma opiet okolo sebe parkan, opiet tluſtu zdij zdielany. A mezy tu wiezij a mieſtem geſt trzinaczt wijezek okruhlych, newyſokych, na kterychzto geſt trzinaczt wietrnych mlynuow, neb tam zadnych wod nenije tekutych. A mezy tiema dwiema hrazemi, totizto tau, kdez ti mlaynowe na nije ſau, A druhu hrazy, kdez 20 Swateho mikulaſſe wieze, geſt geſſtie [59b] gedna hraz takowa kratka, od mieſta do morze aſa za hony wz delij. A na koncze te hraze geſt opiet cziſta wieze wyſoka, cztwerohranata, z teſaneho kamene vdielana. A ſwrchu na nije na kazdem rohu geſt alkerz z teſaneho kamene. A mezv tau wiezi a mieſtem geſt zed wyſoka, po tee wſſije hrazy az k mieſtu przidielanaa. 25 A tu geſt ten wnitrznij port, kdez ſ lodimi prziſtawagij, v ſame brany tehoz mieſta. Mieſto Rodyz ma zed okolo ſebe wſſeczko z teſaneho kamene a dobrze wyſokau a XVI noh mych z tlauſſtij. A ma wiezi niekterau a XL" opiet dobrze wyſokych z teſaneho kamene. A ſau ty wieze wnitrz klenutee A nemagij zadne ſtrzechy na ſobie, nez kazda ta wieze ſwrchu ma okolo 30 ſebe okolek na krakſſtaynijech kamennych iako podſebitije, ze na wiezi ſtoge mezy tijem okolkem, w potrzebu kamenim doluow biti a hazeti muoz. A geſt ta wieze od druhe aſa puol honuow. A mezy tymiz wiezemi na tee wſſije mieſtſke zdi nenije zadneho podſebitije ani ſtrzechy, nez proſte ſtieny. ſPrziekopi okolo rodyzu./ Okolo tehoz mieſta rodizu ſu prziekopi hluboczy, niekde byli giz do- dielani a niekde ſe dielali, a hluboczy, niekde dwe naſob aneb trenaſob wyz [60a]dienee a wſſeczko teſanym kamenem zdielanee a dobrze ſſiroke. A mezy tiemi prziekopy ſau waly opiet dobrze wyſoke a tluſte, z tee prſti z prziekopuow nawezenee, Na kterychzto walech ſu zdielana wokna, geſſto- 40 z welikych diel borziczych w potrzebu ſtrzeleti muoz y z menſſijch. A ty waly ſu obezdieny wſſeczky take teſanym kamenem. A z mieſta ſkrze ty wſſeczky waly a prziekopy gef pod zemi ſklenuto, a okna wſſudy w kazdem prziekopie w tom, geſſto ſe gimi pobocznie z diel menſſijch a z hakownicz a z rucznicz ſtrzeleti muoz a ffturmu braniti, kdyby do tychz prziekopuow
42 5 35 dwie letie przed tijem, nez ſem tam byl. A od tehoz koſtelika aſa hony dale do morze geſt Skalka okruhla, newyſoka, rownie na konczy tee hraze, na kterezto Skalcze geſt vdielana wieze okruhla a wſſeczka z teſaneho kamene zdielana. A okolo nije parkan teez z teſancho kamene wſſudy [59a okolo wieze dobrze tluſtau zdij zdielan, w kteremz ſem tam wnitrz byl a wohledawal, ale na wiezi ſem nebyl. A w temz parkanie lezali diela, Cztyrzi Cztwrtnicze A taraſnicze welmi dluha. A wokna welmi welika, kudy by ſtrzeleti mieli, kudyby (sic!) neprzatelee lodij prziſtawiti mieli k te wiezi. a mezy tuuz wiezij Swateho mikulaſſe A koſtelikem Swateho Antonina naprzed 10 pſanym geſt take port zwlaſſtnij, geſſto ſ lodimi prziſtawagij. A morze ſe wylilo yako czypem k mieſtu aſa puol druhaych honuow aneb dwogich z ſſirzij. A na druhe ſtranie, plowucze k mieſtu do portu, po lewe rucze geſt opiet gina hraz takowymz obyczegem yako prwnije, geſſto gde do morze od mieſta aſa za troge hony z delij. A na konczy tee hraze w morzi 15 gest wieze dobrze wyſokaa s tluſtu zdij. A ma opiet okolo sebe parkan, opiet tluſtu zdij zdielany. A mezy tu wiezij a mieſtem geſt trzinaczt wijezek okruhlych, newyſokych, na kterychzto geſt trzinaczt wietrnych mlynuow, neb tam zadnych wod nenije tekutych. A mezy tiema dwiema hrazemi, totizto tau, kdez ti mlaynowe na nije ſau, A druhu hrazy, kdez 20 Swateho mikulaſſe wieze, geſt geſſtie [59b] gedna hraz takowa kratka, od mieſta do morze aſa za hony wz delij. A na koncze te hraze geſt opiet cziſta wieze wyſoka, cztwerohranata, z teſaneho kamene vdielana. A ſwrchu na nije na kazdem rohu geſt alkerz z teſaneho kamene. A mezv tau wiezi a mieſtem geſt zed wyſoka, po tee wſſije hrazy az k mieſtu przidielanaa. 25 A tu geſt ten wnitrznij port, kdez ſ lodimi prziſtawagij, v ſame brany tehoz mieſta. Mieſto Rodyz ma zed okolo ſebe wſſeczko z teſaneho kamene a dobrze wyſokau a XVI noh mych z tlauſſtij. A ma wiezi niekterau a XL" opiet dobrze wyſokych z teſaneho kamene. A ſau ty wieze wnitrz klenutee A nemagij zadne ſtrzechy na ſobie, nez kazda ta wieze ſwrchu ma okolo 30 ſebe okolek na krakſſtaynijech kamennych iako podſebitije, ze na wiezi ſtoge mezy tijem okolkem, w potrzebu kamenim doluow biti a hazeti muoz. A geſt ta wieze od druhe aſa puol honuow. A mezy tymiz wiezemi na tee wſſije mieſtſke zdi nenije zadneho podſebitije ani ſtrzechy, nez proſte ſtieny. ſPrziekopi okolo rodyzu./ Okolo tehoz mieſta rodizu ſu prziekopi hluboczy, niekde byli giz do- dielani a niekde ſe dielali, a hluboczy, niekde dwe naſob aneb trenaſob wyz [60a]dienee a wſſeczko teſanym kamenem zdielanee a dobrze ſſiroke. A mezy tiemi prziekopy ſau waly opiet dobrze wyſoke a tluſte, z tee prſti z prziekopuow nawezenee, Na kterychzto walech ſu zdielana wokna, geſſto- 40 z welikych diel borziczych w potrzebu ſtrzeleti muoz y z menſſijch. A ty waly ſu obezdieny wſſeczky take teſanym kamenem. A z mieſta ſkrze ty wſſeczky waly a prziekopy gef pod zemi ſklenuto, a okna wſſudy w kazdem prziekopie w tom, geſſto ſe gimi pobocznie z diel menſſijch a z hakownicz a z rucznicz ſtrzeleti muoz a ffturmu braniti, kdyby do tychz prziekopuow
Strana 43
43 neprzatele wpadli. A to nazchwale geſt cziſtie przipraweno. ſCzyfars tureczky przitahl k rodyzu.] Stalo ſe letha bozijeho narozenije Tiſycz cztyrziſteho oſmdeſateho leta, mieſycze mage den trzimezczytmy, ze Czyſarz Tureczky ſtary, otecz Czyſarze nynieyſſijeho, gehoz gmeno bylo Otman vli, kteryzto welmi waleczny pan byl A mnoho krzeſtianſtwa za ſweho wieku pod ſe podmanil, iakoz o tom niekterzi kronykarzi piſſij, A w prawdie od hodnowiernych lidij plowa k bozijemu hrobu na czeſtie zprawen ſem, geſſto toho dijel wietczij ſwiedomi byli, yak [60b] ſu ſe ty wieczy wſſeczky od nieho dali, ze geſt za ſweho wieku dobyl dwogijeho Czyſarzſtwije: gedno gmenem trapezunda A druhe 10 konſtantinopolitanſke, A dwanacztero kralowſtwije dobrze znamenite, zeg- mena: pontum, bitiniam, kapadoczyam, Paſlogoniam, Ciliciam, Pamfiliam, liciam, Cariam lidyam, ffrygiam, moream, Bulgariam, Achariam, Achraniam Awietczij dijel maczedanij a Epirum A mieſt welikych znamenitych dwie Stie a nietczo wijecz./Kulij mnozſtwij prziprawil.] Tyz Czyſarz ſwrchupſany geſſtie neyſa naſyczen lakomſtwije a chtie ſobie geſſtie wijecze krzeſtanſtwa podrobiti, od mnoha leth, yakoz zprawen ſem, k tomu ſwemu przedſe wzetij nakladnie ſe ſtrogil, diela welika a mnoz- ſtwij kulij k nim ſtrogiti a dielati welmi z twrdeho kamene dal geſt, vmyſl mage rodyz mieſto A tuuz czelu Inſuli pod ſe podmaniti. Na den Swrchu- 20 pſany przitahl geſt ſ weliku moczy lodij, Galegij a naw, mage aſa na Czty- rzidczeti Tiſycz lidu wybraneho A ſ nimi ſam oſobnie, mage na tychz Galegijch s ſebu Cztrnaczte welikych borziczych Puſſek a kulij k nim mnoz- ſtwije. A mieſto Rodyz [61a] na dwe obleh: po ſuſſe A teez na morzi. A tu diela ſwa ſwrchupſana ſlozil geſt na tre, zegmena v koſtelika Swateho 25 Anthonina, yakoz naprzed o niem pſano ge�t, cztyrzi puſſky Aneb diela welika polozil, z kterychzto dal biti przeſ zatoku morſku k wiezi ſwrchu- pſanee So mikulaſſe. A odtud od morze k wrchu aſa dwoge hony tu gest opiet miel trzi puſſky a welika diela proti hradu, z kterychzto k hradu bil. A na trzetijem miſtie proti wychodu Sluncze miel geſt Sedm puſſek 30 aneb diel welikych, z kterychzto ſtrzielel geſt a bil k mieſtſke zdi. Awſſak ſ naywietczij pilnoſtij dal ſtrzeleti k te wiezi Swateho mikulaſſe w tu nadiegi, kdyby gije dobyl, ze by tudy k mieſtu po tee hrazy, kteraz o d] tee wieze Swateho mikulaſſe k mieſtu gde, lepſſij prziſtup by miel. Neb to mieſto w tom mijeſtie od morze zadnych prziekopuow nema. A kdyz geſt tu wiezi 35 Swateho mikulaſſe zbil ſwrchu aſa gednoho ponebije z wayſſij, kdez ſwrchnije bran na nije naylepſſije byla, vmyſlil geſt ſobie k nije Sſturmowati. poſlal geſt niektere Sto lidij ſwych wokolo dwau Tiſycz anebo wijecze, yakoz toho mne tam zprawili, czoz miel naylepſſijch na welikee Galegi, Aby przi- plowucze k te wiezi S° [61b] mikulaſſe Sſturmowali. A byl prziprawil z drziewije 40 moſt, kteryzto na teez Galegi s ſebu wezli, aby prziplowucze k teez wiezi tijem lepſij prziſtup k Sſturmu mieli, neb Skalee niekolik kroczegij wſſudy geſt wuokol, ze k ſame prziſtupu zadneho nenije s zadnu lodij. A kdyz ſu turczy s tuuz Galegij przipluli aſa hony od Swrchupſanee wieze ſwateho 5 15
43 neprzatele wpadli. A to nazchwale geſt cziſtie przipraweno. ſCzyfars tureczky przitahl k rodyzu.] Stalo ſe letha bozijeho narozenije Tiſycz cztyrziſteho oſmdeſateho leta, mieſycze mage den trzimezczytmy, ze Czyſarz Tureczky ſtary, otecz Czyſarze nynieyſſijeho, gehoz gmeno bylo Otman vli, kteryzto welmi waleczny pan byl A mnoho krzeſtianſtwa za ſweho wieku pod ſe podmanil, iakoz o tom niekterzi kronykarzi piſſij, A w prawdie od hodnowiernych lidij plowa k bozijemu hrobu na czeſtie zprawen ſem, geſſto toho dijel wietczij ſwiedomi byli, yak [60b] ſu ſe ty wieczy wſſeczky od nieho dali, ze geſt za ſweho wieku dobyl dwogijeho Czyſarzſtwije: gedno gmenem trapezunda A druhe 10 konſtantinopolitanſke, A dwanacztero kralowſtwije dobrze znamenite, zeg- mena: pontum, bitiniam, kapadoczyam, Paſlogoniam, Ciliciam, Pamfiliam, liciam, Cariam lidyam, ffrygiam, moream, Bulgariam, Achariam, Achraniam Awietczij dijel maczedanij a Epirum A mieſt welikych znamenitych dwie Stie a nietczo wijecz./Kulij mnozſtwij prziprawil.] Tyz Czyſarz ſwrchupſany geſſtie neyſa naſyczen lakomſtwije a chtie ſobie geſſtie wijecze krzeſtanſtwa podrobiti, od mnoha leth, yakoz zprawen ſem, k tomu ſwemu przedſe wzetij nakladnie ſe ſtrogil, diela welika a mnoz- ſtwij kulij k nim ſtrogiti a dielati welmi z twrdeho kamene dal geſt, vmyſl mage rodyz mieſto A tuuz czelu Inſuli pod ſe podmaniti. Na den Swrchu- 20 pſany przitahl geſt ſ weliku moczy lodij, Galegij a naw, mage aſa na Czty- rzidczeti Tiſycz lidu wybraneho A ſ nimi ſam oſobnie, mage na tychz Galegijch s ſebu Cztrnaczte welikych borziczych Puſſek a kulij k nim mnoz- ſtwije. A mieſto Rodyz [61a] na dwe obleh: po ſuſſe A teez na morzi. A tu diela ſwa ſwrchupſana ſlozil geſt na tre, zegmena v koſtelika Swateho 25 Anthonina, yakoz naprzed o niem pſano ge�t, cztyrzi puſſky Aneb diela welika polozil, z kterychzto dal biti przeſ zatoku morſku k wiezi ſwrchu- pſanee So mikulaſſe. A odtud od morze k wrchu aſa dwoge hony tu gest opiet miel trzi puſſky a welika diela proti hradu, z kterychzto k hradu bil. A na trzetijem miſtie proti wychodu Sluncze miel geſt Sedm puſſek 30 aneb diel welikych, z kterychzto ſtrzielel geſt a bil k mieſtſke zdi. Awſſak ſ naywietczij pilnoſtij dal ſtrzeleti k te wiezi Swateho mikulaſſe w tu nadiegi, kdyby gije dobyl, ze by tudy k mieſtu po tee hrazy, kteraz o d] tee wieze Swateho mikulaſſe k mieſtu gde, lepſſij prziſtup by miel. Neb to mieſto w tom mijeſtie od morze zadnych prziekopuow nema. A kdyz geſt tu wiezi 35 Swateho mikulaſſe zbil ſwrchu aſa gednoho ponebije z wayſſij, kdez ſwrchnije bran na nije naylepſſije byla, vmyſlil geſt ſobie k nije Sſturmowati. poſlal geſt niektere Sto lidij ſwych wokolo dwau Tiſycz anebo wijecze, yakoz toho mne tam zprawili, czoz miel naylepſſijch na welikee Galegi, Aby przi- plowucze k te wiezi S° [61b] mikulaſſe Sſturmowali. A byl prziprawil z drziewije 40 moſt, kteryzto na teez Galegi s ſebu wezli, aby prziplowucze k teez wiezi tijem lepſij prziſtup k Sſturmu mieli, neb Skalee niekolik kroczegij wſſudy geſt wuokol, ze k ſame prziſtupu zadneho nenije s zadnu lodij. A kdyz ſu turczy s tuuz Galegij przipluli aſa hony od Swrchupſanee wieze ſwateho 5 15
Strana 44
44 mikulaſſe, Tu zpuoſobem pana boha wſſemohuczyho, kteryz wiernych ſwych w nuzy neopuſſtije, taaz Galege ſe ſe wſſemi, ktoz ſu na nije byli, potopila ſe geſt ſe wſſim, czoz na nije bylo, ze zadneho naymenfſijeho znamenije z nije nenije widieno. A to patronowi naſſemu w mee przitomnoſti prawili Dwa mieſſtianee znamenitij, tu w rodyzu vſedlij. A tak tyz Czyeſarz tureczky kdyz ſe to po geho wuoli neſtalo, wida to, tijem pilniegije kazal geſt k mieſtu z diel biti na tom mijeſtie, kdez tiech Sedm diel bylo, iakoz naprzed pſano. A prawil mi to ſam puſſkarz miſtra rodyzſkeho, kteryz w uoblezenije w tom byl, ze geſt z tychz diel niekolik a woſmdeſatkrat za 10 den vderzil. a mieſto tehdaaz nemielo tak mnoho przie[ 62a]kopuow okolo ſebe yako nynije, Nez byla gedina zed a gediny prziekop a newelmi hluboky A tak kdyz taaz zed zbita z diel aſa za hony neb za puol druhych, Miſtra rodyzſkeho czeled a mieſſtianee w tom czaſu borzili ſu domy w mieſtie a dielali wnitrz ginu a nowu zed, newelmi wyſoku, aſa trzij czlowiekuow 15 anebo malo wijecz z wyſſij a przed nij maly prziekopecz, o kteremzto dijelu Turczy newiedieli. A byla zed taaz y prziekopi ti dobrze ſſpatnij, neb gim ta chvile, aby dobrze vdielali, od turkuow dana nebyla. A tak na den Swateho Pantaleona rano na uſwitie ſ welikymi krziky, trubenim a bubnowanim Sſturm opuſſtien geſt. Nez pan buoh wſſemohuczy boyowal 20 geſt za nie, Neb hrad a mieſto welika ohrada geſt, A malo lidij bylo, aby Sſturmu wſudy branili. A tak miſtr Rodyzíky byl prve zrziedil, ze kazdy wiediel, budau-li Sſturmowati, mijeſto ſwe, kde ma nalezen byti a Sſturmu braniti. A kdez byla zed mieſtſka naywijecze az na Grunt zbita, [62b] tu Miſtr ſam ſe Trzidczyti a s ſſe�ti dworzany ſwymi, kterez za naylepſſije byl 25 ſobie wybral a w nich naywietczije nadiegi miel, ſam oſobnie Sſturmu branil ſ tiemi ſwrchupſanymi trzem Tiſyczom Turkom anebo wijecz, yakoz ſem zprawen, A ze ti wſſiczkni krom miſtra ſameho a ſſeſti ginych na zdech zbiti gſu, rytijerzſky Sſturmu branieczy, Ale mnozſtwije takowemu Turkuow odeprziti nemohucz. A w tom geden maurzenin Turek Mistra Rodyzſkeho kopiczem vhodil A geho w hrdlo ranil, ze ſe zdi doluow vpadl do mieſta. A w tom giny maurzenin krzeſtian, Miſtra rodyzſkeho Sluzebnik, wida, czo ſo panu geho ſtalo, pilnoſt miel pana ſweho pomſtiti, welmi czelil na tehoz maurzenina Turka, az gey kopim probodl a zabil. A w tom, kdyz ſe giz krzeſtianom zle poczalo weſti A turkuow na zed lezucze wdy przibywalo, 35 pan buoh wſſemohuczy raczil geſt ſwuoy diw zrzetedlnie okazati A ſtrach na turky dati A to tijemto zpuoſobem, ze panny a panije w tymz mieſtie obywagiczy ſ dietmi, Wzawſſe koruhew, [63a] na nijezto bylo bozije Vmu- czenije malowano, a neſucze s ſebu wino a Chleb tiem, genz Sfturmu Turkom branili, aby ſe poſylili — neb tyz Sſturm niekolik hodin trwal, 40 A krzeſtianom giz welmi tiezko bylo A turkuow wdy dale wijecz na zed przibywalo — A tak, kdyz ty panny a panije ſwrchupſanee vliczy ſſli rownie proti tomu mijeſtu, kdez Turczy Sſturmowali A giz na zdech v tiech zbitych byli, Tu turczy vzrzewſſe ty panny a panije, Skrze bozij zpuoſob ſtrach nanie weliky prziſſel geſt, ze ſu mnieli ty panny a panije wodiencze 5 30
44 mikulaſſe, Tu zpuoſobem pana boha wſſemohuczyho, kteryz wiernych ſwych w nuzy neopuſſtije, taaz Galege ſe ſe wſſemi, ktoz ſu na nije byli, potopila ſe geſt ſe wſſim, czoz na nije bylo, ze zadneho naymenfſijeho znamenije z nije nenije widieno. A to patronowi naſſemu w mee przitomnoſti prawili Dwa mieſſtianee znamenitij, tu w rodyzu vſedlij. A tak tyz Czyeſarz tureczky kdyz ſe to po geho wuoli neſtalo, wida to, tijem pilniegije kazal geſt k mieſtu z diel biti na tom mijeſtie, kdez tiech Sedm diel bylo, iakoz naprzed pſano. A prawil mi to ſam puſſkarz miſtra rodyzſkeho, kteryz w uoblezenije w tom byl, ze geſt z tychz diel niekolik a woſmdeſatkrat za 10 den vderzil. a mieſto tehdaaz nemielo tak mnoho przie[ 62a]kopuow okolo ſebe yako nynije, Nez byla gedina zed a gediny prziekop a newelmi hluboky A tak kdyz taaz zed zbita z diel aſa za hony neb za puol druhych, Miſtra rodyzſkeho czeled a mieſſtianee w tom czaſu borzili ſu domy w mieſtie a dielali wnitrz ginu a nowu zed, newelmi wyſoku, aſa trzij czlowiekuow 15 anebo malo wijecz z wyſſij a przed nij maly prziekopecz, o kteremzto dijelu Turczy newiedieli. A byla zed taaz y prziekopi ti dobrze ſſpatnij, neb gim ta chvile, aby dobrze vdielali, od turkuow dana nebyla. A tak na den Swateho Pantaleona rano na uſwitie ſ welikymi krziky, trubenim a bubnowanim Sſturm opuſſtien geſt. Nez pan buoh wſſemohuczy boyowal 20 geſt za nie, Neb hrad a mieſto welika ohrada geſt, A malo lidij bylo, aby Sſturmu wſudy branili. A tak miſtr Rodyzíky byl prve zrziedil, ze kazdy wiediel, budau-li Sſturmowati, mijeſto ſwe, kde ma nalezen byti a Sſturmu braniti. A kdez byla zed mieſtſka naywijecze az na Grunt zbita, [62b] tu Miſtr ſam ſe Trzidczyti a s ſſe�ti dworzany ſwymi, kterez za naylepſſije byl 25 ſobie wybral a w nich naywietczije nadiegi miel, ſam oſobnie Sſturmu branil ſ tiemi ſwrchupſanymi trzem Tiſyczom Turkom anebo wijecz, yakoz ſem zprawen, A ze ti wſſiczkni krom miſtra ſameho a ſſeſti ginych na zdech zbiti gſu, rytijerzſky Sſturmu branieczy, Ale mnozſtwije takowemu Turkuow odeprziti nemohucz. A w tom geden maurzenin Turek Mistra Rodyzſkeho kopiczem vhodil A geho w hrdlo ranil, ze ſe zdi doluow vpadl do mieſta. A w tom giny maurzenin krzeſtian, Miſtra rodyzſkeho Sluzebnik, wida, czo ſo panu geho ſtalo, pilnoſt miel pana ſweho pomſtiti, welmi czelil na tehoz maurzenina Turka, az gey kopim probodl a zabil. A w tom, kdyz ſe giz krzeſtianom zle poczalo weſti A turkuow na zed lezucze wdy przibywalo, 35 pan buoh wſſemohuczy raczil geſt ſwuoy diw zrzetedlnie okazati A ſtrach na turky dati A to tijemto zpuoſobem, ze panny a panije w tymz mieſtie obywagiczy ſ dietmi, Wzawſſe koruhew, [63a] na nijezto bylo bozije Vmu- czenije malowano, a neſucze s ſebu wino a Chleb tiem, genz Sfturmu Turkom branili, aby ſe poſylili — neb tyz Sſturm niekolik hodin trwal, 40 A krzeſtianom giz welmi tiezko bylo A turkuow wdy dale wijecz na zed przibywalo — A tak, kdyz ty panny a panije ſwrchupſanee vliczy ſſli rownie proti tomu mijeſtu, kdez Turczy Sſturmowali A giz na zdech v tiech zbitych byli, Tu turczy vzrzewſſe ty panny a panije, Skrze bozij zpuoſob ſtrach nanie weliky prziſſel geſt, ze ſu mnieli ty panny a panije wodiencze 5 30
Strana 45
45 byti. A tak ſtrachem welikym, vhledawſſe ge, zpatkem mezy ſwe ſe zdi padali a vtijekali porazegicze ſwe, kterziz za nimi byli. A ti zadnij, widucze ſwe ty przednije vtiekati, Take vtiekati nemeſſkali wſſiczkni yako omamenij, A oſlepenij gſucze. praweno mi giſtie geſſtie tehdaaz, ze ti turczy, kterzij przi tom Sſturmu tehdaaz tu byli, ze podnes ginacz newierzije, nez ze wſſeczko odienczy byli, A ze ſe ſ toho ſweſti nikoli ginak [63b] ſwesti nedadije. Po tom Sſturmu Czyſarz Tureczky wida ſwu wſſeczku praczy a naklad nadarmo byti, kteruz nalozil mnoho let ſe k tomu ſtroge ſ welikymi na- klady A giz trzi mieſycze leze a ſ pilnoſtij dobywage, Awſſak zadneho proſpiechu ani vzitku w tom nemage ani znage, nez wſſeczku ſſkodu ſwu, 10 nedal geſt potud wijecz z diel biti. A tak po tom Sſturmu lezal gest tu v wogſſtie ſwem dle ſwe czti Az do pateho dne, Aby niekdo nerzekl, kdy by byl poſpieſſnie hned po tom Sſturmu precz tahl, ze by hanebnie vtijekal. A tak po wygitij tiech pieti dnij wſedaw ſ woſtatkem lidmi ſwymi na Galege a na nawy, plul geſt do zemie ſwe domuow. A yakoz giſtotnie zprawen 15 ſem, ze geſt nechal odchodneho, czoz mu zbito, y Sycz dokud tu lezal, a czoz ſe gich ztopilo v wieze Swateho mikulaſſe, iakoz naprzed pſano, ze geſt gich poczet na patnaczte Tiſycz aneb wijecz w tiech trzech mie- ſyczych, dokud tu lezal, wedle zprawy, yako mi praweno, ze geſt vderzeno a ſtrzeleno z puſſek welikych VI Tiſyczkrat a piet [64a] a Sſedeſatkrat, 20 iakoz podnes ty kaule diel, ktoz tam przigede, widieti muoz: naprzed, kdyz z portu gdeſs do mieſta, w branie k mieſtu dwiema rzady, ani lezije dobrze dlauze, A v hradu mezy prziekopy, kdyz chczeſs giti k tomu koſteliku S° Anthonina, A teez w mieſtie wonde y wonde, ani lezije, a druhde w mieſtſke zdi wſtrzelenee wiezye, a dijel take w morzi. Take ty kaule 25 naramnie ſu z twrdeho kamene dielany. Po tom czaſu, kdyz Tureczky Czyſarz precz odtahl, Miſtr rodyzſky dal ſliti diela welika k tiem kulem, kterez tam wStrzelili, aby ſe treffili, kterez dwie lezije we dworze tu na hradie, gedna geſt trzidczeti a ſſeſti piedij malych wz delij A druha dwadczyti oſmi A ſycz gine dwie kratſſije, kterez ſem widiel. Potom po niekterem 30 czaſu Tyz Czyſarz Tureczky mage ſwe poſelſtwije v mijſtra rodyzſkeho o niekteru ſwu potrzebu ginu, ſkrze teez poſelſtwije zadal geſt mezy ginym na miſtru [64b] Rodyzſkem, aby ty kaule gemu zaſe prodal, kterez geſt tam przed rodyzem leze wStrzielel, a ze mu chcze za kazdau, bud mala neb welikaa, deſet zlattych dukatuow dati. Miſtr Rozdyzſky (sic) na to zaſe mu 35 wzkazal, aby geſſtie gednau przitahl k rodyzu, ze mu ge chcze darmo zaſe poſlati w takowem poſelſtwije, iakoz geſt on gemu ge poſlal. Tyz miſtr rodyzíky na tom mijeſtie, kdez vpadl doluow s mieſtſke zdi, kdyz Sſtur- mowali, ſa ranien od toho maurzenina, iako naprzed pſano, Na tom mijeſtie vſtawiel klaſſter neweliky, Ale pieknie zdielany, we gmeno Swateho 40 Pantaleona a dal ſobie w niem vdielati hrob, geſſto chcze tu lezeti po ſmrti. A tyz miſtr rodyzſky dal z kamene cziſtie wyteſati nad dwerzmi tehoz klaſſtera czelu kronyku tu, yak mu ſe dalo przi temz Sſturmu, a kterak ranien gest. A gest w temz klassterze deſet boſakuow. Ten hrad, rodyz 5
45 byti. A tak ſtrachem welikym, vhledawſſe ge, zpatkem mezy ſwe ſe zdi padali a vtijekali porazegicze ſwe, kterziz za nimi byli. A ti zadnij, widucze ſwe ty przednije vtiekati, Take vtiekati nemeſſkali wſſiczkni yako omamenij, A oſlepenij gſucze. praweno mi giſtie geſſtie tehdaaz, ze ti turczy, kterzij przi tom Sſturmu tehdaaz tu byli, ze podnes ginacz newierzije, nez ze wſſeczko odienczy byli, A ze ſe ſ toho ſweſti nikoli ginak [63b] ſwesti nedadije. Po tom Sſturmu Czyſarz Tureczky wida ſwu wſſeczku praczy a naklad nadarmo byti, kteruz nalozil mnoho let ſe k tomu ſtroge ſ welikymi na- klady A giz trzi mieſycze leze a ſ pilnoſtij dobywage, Awſſak zadneho proſpiechu ani vzitku w tom nemage ani znage, nez wſſeczku ſſkodu ſwu, 10 nedal geſt potud wijecz z diel biti. A tak po tom Sſturmu lezal gest tu v wogſſtie ſwem dle ſwe czti Az do pateho dne, Aby niekdo nerzekl, kdy by byl poſpieſſnie hned po tom Sſturmu precz tahl, ze by hanebnie vtijekal. A tak po wygitij tiech pieti dnij wſedaw ſ woſtatkem lidmi ſwymi na Galege a na nawy, plul geſt do zemie ſwe domuow. A yakoz giſtotnie zprawen 15 ſem, ze geſt nechal odchodneho, czoz mu zbito, y Sycz dokud tu lezal, a czoz ſe gich ztopilo v wieze Swateho mikulaſſe, iakoz naprzed pſano, ze geſt gich poczet na patnaczte Tiſycz aneb wijecz w tiech trzech mie- ſyczych, dokud tu lezal, wedle zprawy, yako mi praweno, ze geſt vderzeno a ſtrzeleno z puſſek welikych VI Tiſyczkrat a piet [64a] a Sſedeſatkrat, 20 iakoz podnes ty kaule diel, ktoz tam przigede, widieti muoz: naprzed, kdyz z portu gdeſs do mieſta, w branie k mieſtu dwiema rzady, ani lezije dobrze dlauze, A v hradu mezy prziekopy, kdyz chczeſs giti k tomu koſteliku S° Anthonina, A teez w mieſtie wonde y wonde, ani lezije, a druhde w mieſtſke zdi wſtrzelenee wiezye, a dijel take w morzi. Take ty kaule 25 naramnie ſu z twrdeho kamene dielany. Po tom czaſu, kdyz Tureczky Czyſarz precz odtahl, Miſtr rodyzſky dal ſliti diela welika k tiem kulem, kterez tam wStrzelili, aby ſe treffili, kterez dwie lezije we dworze tu na hradie, gedna geſt trzidczeti a ſſeſti piedij malych wz delij A druha dwadczyti oſmi A ſycz gine dwie kratſſije, kterez ſem widiel. Potom po niekterem 30 czaſu Tyz Czyſarz Tureczky mage ſwe poſelſtwije v mijſtra rodyzſkeho o niekteru ſwu potrzebu ginu, ſkrze teez poſelſtwije zadal geſt mezy ginym na miſtru [64b] Rodyzſkem, aby ty kaule gemu zaſe prodal, kterez geſt tam przed rodyzem leze wStrzielel, a ze mu chcze za kazdau, bud mala neb welikaa, deſet zlattych dukatuow dati. Miſtr Rozdyzſky (sic) na to zaſe mu 35 wzkazal, aby geſſtie gednau przitahl k rodyzu, ze mu ge chcze darmo zaſe poſlati w takowem poſelſtwije, iakoz geſt on gemu ge poſlal. Tyz miſtr rodyzíky na tom mijeſtie, kdez vpadl doluow s mieſtſke zdi, kdyz Sſtur- mowali, ſa ranien od toho maurzenina, iako naprzed pſano, Na tom mijeſtie vſtawiel klaſſter neweliky, Ale pieknie zdielany, we gmeno Swateho 40 Pantaleona a dal ſobie w niem vdielati hrob, geſſto chcze tu lezeti po ſmrti. A tyz miſtr rodyzſky dal z kamene cziſtie wyteſati nad dwerzmi tehoz klaſſtera czelu kronyku tu, yak mu ſe dalo przi temz Sſturmu, a kterak ranien gest. A gest w temz klassterze deſet boſakuow. Ten hrad, rodyz 5
Strana 46
46 mieſto, wſſeczky zdi a domy, wſſeczko z teſaneho kamene cziſtie dielano. [65a] W nedieli po Swatem Petru a pawlu byli ſme v [m]ſſe v Swateho Jana w koſtele przed hradem. A tu po mſſi vkazowali nam ſwatoſti tyto dolepſanee: Naprzed kus krzize pana kryſta na pijed wz delij anebo wijecz A dwa kauſky przeſ ten wietczij kus aſa prſtu z Sſirzij maleho. Potom nam vkazali penijez ten geden, za kteryz pan kryſtus prodan zidom. Potom vkazali nam ruku prawu Swateho Jana po loket, v kterezto ruky palecz a dwa naymenſſije prſty wedle palcze. A tiech woſtatnich dwu prſtu nenije. A nevmieli mi powiedieti zadny, kam ſu ſe dieli. Potom Swateho wawrzincze 10 ruku, Potom Svateho Blazege ruku, Potom hnat ruky Swateho Sſtiepana. A tu take lezel krziz moſazny, genz prawili mi byti gey z tee medenicze, iako pan buoh z nije nohy myl Apoſſtolom po ſwe poſlednije weczerzi. A prawil mi geden krzizownik tehdaaz to zagiſto, ktoz ma zymniczy a ſ nieho ſe napije, ze gije hned zbude. Take nam [65b] mnoho ginych 15 ſwatoſtij w Strziebrze okowanych vkazali. Take nam wokazali roh wod gednorozcze dobrze dlauhy. ſKonecz Inſule rodyzſke/. A tak ohledawſſe ty ſwatoſti, geli ſme na Barkach zaſe na Galegi. A potom o poledni wygeli ſme z portu od Rodyzu magicze wyborny wijetr k naſſije czeſtie aſa na Cztyrzidczeti mil wlatkych. A tu geſt konecz tee 20 Inſule rodyzike. A po lewe rucze byli nam hory tureczke, gimz rziekagij natalia. A na tiech horach lezij mieſto zborzenee przi morzi, Patera gmenem, w kteremz ſe rodil ſwaty Mikulaſs ſhory Tureczkeſ. Dale plowucze ten den na prawe rucze newidieli ſme nez morze A na lewe rucze hory Tureczke, gimz rziekagij wlaſky Septekagij, yakoby 25 czeſky rzekl Septekagij, Sedm hlaw. A przi tiech horach lezij Infule ne- welika, na kterez lezij hrad krale napulſkeho, gemuz rziekagij kaſtelloruzo, przi kteremzto hradie kral Napulſky ma wzdy nietczo Galegij a naw. A musy gey pilnie oſazowati pro Turky, [66a] neb ſ nimi w blizkem Sau- ſedſtwije geſt. A ten ſem hrad plowucze take widial dobrze podal. dale 30 odtud wylila ſe zatoka mezy ty hory tureczke. A na konczy tee zatoky lezij mieſto zborzenee, o kteremz prawije, ze geſt bylo welikee mieſto VIII mil wlaſkych z delij A tolikeez z Sſirzij, a rziekali mu kakabus. A widieti geſſtie v wodie zdi z teſaneho kamene, wokna A to mieſto, prawije, ze ſe propadlo. ſMieſto mirra. Dale prsi tiech horach lezij mieſto puſtee a zborzenee, gemuz rziekagij mirra, w kteremz Swaty mikulaſs byl biſkupem. ſMieſto ffinika.| Dale opiet lezij mieſto puſtee a zborzenee, gemuz rziekagij ffinika, a geſſtie widieti mnoho zdij. ſHory a morze. W pondielij po Swatem Petru a Pawlu plowucze, byli nam po lewe 40 rucze hory, gimz wlaſky rziekagij kaptchylidonie. A kdyz ſme ty hory minuli, newidieli ſme potom dale s obu ſtranu nicz nez morze. [Golff Swate Eleny./ [66b] W utery przed Swatym prokopem magicze wijetr dobry a ne- weliky, pluli ſme przes golff. A ten Golff geſt zatoka morſka, do zemie 5 35
46 mieſto, wſſeczky zdi a domy, wſſeczko z teſaneho kamene cziſtie dielano. [65a] W nedieli po Swatem Petru a pawlu byli ſme v [m]ſſe v Swateho Jana w koſtele przed hradem. A tu po mſſi vkazowali nam ſwatoſti tyto dolepſanee: Naprzed kus krzize pana kryſta na pijed wz delij anebo wijecz A dwa kauſky przeſ ten wietczij kus aſa prſtu z Sſirzij maleho. Potom nam vkazali penijez ten geden, za kteryz pan kryſtus prodan zidom. Potom vkazali nam ruku prawu Swateho Jana po loket, v kterezto ruky palecz a dwa naymenſſije prſty wedle palcze. A tiech woſtatnich dwu prſtu nenije. A nevmieli mi powiedieti zadny, kam ſu ſe dieli. Potom Swateho wawrzincze 10 ruku, Potom Svateho Blazege ruku, Potom hnat ruky Swateho Sſtiepana. A tu take lezel krziz moſazny, genz prawili mi byti gey z tee medenicze, iako pan buoh z nije nohy myl Apoſſtolom po ſwe poſlednije weczerzi. A prawil mi geden krzizownik tehdaaz to zagiſto, ktoz ma zymniczy a ſ nieho ſe napije, ze gije hned zbude. Take nam [65b] mnoho ginych 15 ſwatoſtij w Strziebrze okowanych vkazali. Take nam wokazali roh wod gednorozcze dobrze dlauhy. ſKonecz Inſule rodyzſke/. A tak ohledawſſe ty ſwatoſti, geli ſme na Barkach zaſe na Galegi. A potom o poledni wygeli ſme z portu od Rodyzu magicze wyborny wijetr k naſſije czeſtie aſa na Cztyrzidczeti mil wlatkych. A tu geſt konecz tee 20 Inſule rodyzike. A po lewe rucze byli nam hory tureczke, gimz rziekagij natalia. A na tiech horach lezij mieſto zborzenee przi morzi, Patera gmenem, w kteremz ſe rodil ſwaty Mikulaſs ſhory Tureczkeſ. Dale plowucze ten den na prawe rucze newidieli ſme nez morze A na lewe rucze hory Tureczke, gimz rziekagij wlaſky Septekagij, yakoby 25 czeſky rzekl Septekagij, Sedm hlaw. A przi tiech horach lezij Infule ne- welika, na kterez lezij hrad krale napulſkeho, gemuz rziekagij kaſtelloruzo, przi kteremzto hradie kral Napulſky ma wzdy nietczo Galegij a naw. A musy gey pilnie oſazowati pro Turky, [66a] neb ſ nimi w blizkem Sau- ſedſtwije geſt. A ten ſem hrad plowucze take widial dobrze podal. dale 30 odtud wylila ſe zatoka mezy ty hory tureczke. A na konczy tee zatoky lezij mieſto zborzenee, o kteremz prawije, ze geſt bylo welikee mieſto VIII mil wlaſkych z delij A tolikeez z Sſirzij, a rziekali mu kakabus. A widieti geſſtie v wodie zdi z teſaneho kamene, wokna A to mieſto, prawije, ze ſe propadlo. ſMieſto mirra. Dale prsi tiech horach lezij mieſto puſtee a zborzenee, gemuz rziekagij mirra, w kteremz Swaty mikulaſs byl biſkupem. ſMieſto ffinika.| Dale opiet lezij mieſto puſtee a zborzenee, gemuz rziekagij ffinika, a geſſtie widieti mnoho zdij. ſHory a morze. W pondielij po Swatem Petru a Pawlu plowucze, byli nam po lewe 40 rucze hory, gimz wlaſky rziekagij kaptchylidonie. A kdyz ſme ty hory minuli, newidieli ſme potom dale s obu ſtranu nicz nez morze. [Golff Swate Eleny./ [66b] W utery przed Swatym prokopem magicze wijetr dobry a ne- weliky, pluli ſme przes golff. A ten Golff geſt zatoka morſka, do zemie 5 35
Strana 47
47 Czyſarze Tureczkeho gduczy. A tu tehdaaz newidieli ſme nicz s obu ſtran nez nebe a wodu. A temuz Golffu rziekagij wlaſky Golffoſantalie, yakoby rzekl Golff Swate Eleny. A take mi praweno, ze ſe mnoho lodij topilo y s lidmi na temz Golffu, kdyz tudy pluli, niekdy za dawnich let az do toho czaſu, ze Czyſarz Conſtantinus po Vmuczenije pana kryſta, kdyz dobyl Geruzalemu a tiech okolnijch zemij, a Swata Elena, matie tehoz Czyefarze Conſtantyna, prziplynuwſſi k bozijemu hrobu, zidy ge�t k tomu przinutila w Geruzalemie, ze ſau gije muſyli vkazati krziz, kopije y ty hrzeby, iakoz gimi pan kryſtus na krzizi przibit byl. a tu potom ty wieczy, kdyz ge nalezla a wezla s ſebau domuow, A tudy plowuczy przeſ ten Golff ſwrchu- pſany, Slyſſeczy o tom, ze ſe tu mnoho lidij topij s lodijmi, Prawije, ze by geden ten hrzeb tu do morze do tehoz [67a] Golffu vwrhla, A ze od toho czaſu takowee ſſkody a lidij topenije ſe tu nediege. Take mi praweno, ze taaz ſwata Elena dala z gednoho toho hrzebu vdielati vdidlo Synu ſwemu Conſtantinowi, w kterezto vdidlo tyz Czyſarz, kdyz koli miel mijeti bog a ſe biti 15 ſ neprzately ſwymi, wzdyczky ten kuon, na kteremz ſam miel ſedieti, dal ten kuon pogijeti w to vdidlo: A ze wzdyczky proti ſwym neprzatelom ſwitiezyl a ge porazel, a to vdidlo y podnes wiſy w hlawnijem koſtele w medyolanie. A lampa przed nim horzi dnem y noczy. A to mi prawili, geſſto ſu go widieli. ſO hrzebijech bozijech.] Take mi praweno za giſto od niekterych znamenitych panuow z ffrank- raychu, geſſto ſ nami tu na Galegi byli, ze take ten geden hrzeb magij. Pak ya ſem take widiel geden ten hrzeb w tyru w hlawnijem koftele Arzczybiſkupſkem. Widial ſem take kus takoweho hrzebu na karſſtaynie zde w Czechach. A take ſem widiel kus takoweho hrzebu w normbercze. 25 Take mi geſt praweno, geſt*) takowych hrzebuow mielo VI byti. A to [67b] takto: kdyz ſu pana kryſta na krzizi trzmi przibili hrzeby, ze ſe gim zdalſi] byti ſlabij, a ze ſu ge zaſe wytahli A ginymi hrubſſimi hrzeby przibili. geſtli to tak, pan buoh wije, ya toho negiſtim. ſCzyprſke kralowſtwije.] W Strzedu przed ſwatym prokopem o poledni przipluli ſme k Inſuli 30 Czyprſke, kterazto Inſule geſt kralowſtwije a geſt zwijeczy wuokol VIIC mil wlaſkych. A pluli ſme wedle nije, nechawſſe gije po lewe rucze na dwie mili wlaſke. a taaz Inſule przed tijem czaſem, kdyz ſem ya tu byl, Niekoliko leth nemnoho przed tijem mieli ſu ſweho krale, kteremuzto pani Benatczanee gednu mieſtíku pannu, prziyawſſe gi yako za dczeru, temuz krali dali za 35 manzelku A dali po nije dwakrat Sto tiſycz zlattych dukatuow, kteryzto kral zplodil ſ tu kralownu gedineho Syna. A potom na geden den tyz kral y s tymz Synem ſwym vmrzeli ſu a w gednom hrobu pochowani ſu. A pani Benatczanee, zwiediewſſe ſmrt tehoz krale, nemeſſkali ſu poſlati Galege a nawy ſwee a na nich na XLIi Tiſycz lidij anebo wijecz. A przi- 40 pluwſſe tam, zmocznili ſe mieſta hlawnijeho, [68a] gemuz gmeno Nykazya, A potom wſſeho kralowſtwije. a wzawſſe kralowu s ſebu do benatek przi- 5 10 20 *) Druhé geſt patrně nedopatřením místo se.
47 Czyſarze Tureczkeho gduczy. A tu tehdaaz newidieli ſme nicz s obu ſtran nez nebe a wodu. A temuz Golffu rziekagij wlaſky Golffoſantalie, yakoby rzekl Golff Swate Eleny. A take mi praweno, ze ſe mnoho lodij topilo y s lidmi na temz Golffu, kdyz tudy pluli, niekdy za dawnich let az do toho czaſu, ze Czyſarz Conſtantinus po Vmuczenije pana kryſta, kdyz dobyl Geruzalemu a tiech okolnijch zemij, a Swata Elena, matie tehoz Czyefarze Conſtantyna, prziplynuwſſi k bozijemu hrobu, zidy ge�t k tomu przinutila w Geruzalemie, ze ſau gije muſyli vkazati krziz, kopije y ty hrzeby, iakoz gimi pan kryſtus na krzizi przibit byl. a tu potom ty wieczy, kdyz ge nalezla a wezla s ſebau domuow, A tudy plowuczy przeſ ten Golff ſwrchu- pſany, Slyſſeczy o tom, ze ſe tu mnoho lidij topij s lodijmi, Prawije, ze by geden ten hrzeb tu do morze do tehoz [67a] Golffu vwrhla, A ze od toho czaſu takowee ſſkody a lidij topenije ſe tu nediege. Take mi praweno, ze taaz ſwata Elena dala z gednoho toho hrzebu vdielati vdidlo Synu ſwemu Conſtantinowi, w kterezto vdidlo tyz Czyſarz, kdyz koli miel mijeti bog a ſe biti 15 ſ neprzately ſwymi, wzdyczky ten kuon, na kteremz ſam miel ſedieti, dal ten kuon pogijeti w to vdidlo: A ze wzdyczky proti ſwym neprzatelom ſwitiezyl a ge porazel, a to vdidlo y podnes wiſy w hlawnijem koſtele w medyolanie. A lampa przed nim horzi dnem y noczy. A to mi prawili, geſſto ſu go widieli. ſO hrzebijech bozijech.] Take mi praweno za giſto od niekterych znamenitych panuow z ffrank- raychu, geſſto ſ nami tu na Galegi byli, ze take ten geden hrzeb magij. Pak ya ſem take widiel geden ten hrzeb w tyru w hlawnijem koftele Arzczybiſkupſkem. Widial ſem take kus takoweho hrzebu na karſſtaynie zde w Czechach. A take ſem widiel kus takoweho hrzebu w normbercze. 25 Take mi geſt praweno, geſt*) takowych hrzebuow mielo VI byti. A to [67b] takto: kdyz ſu pana kryſta na krzizi trzmi przibili hrzeby, ze ſe gim zdalſi] byti ſlabij, a ze ſu ge zaſe wytahli A ginymi hrubſſimi hrzeby przibili. geſtli to tak, pan buoh wije, ya toho negiſtim. ſCzyprſke kralowſtwije.] W Strzedu przed ſwatym prokopem o poledni przipluli ſme k Inſuli 30 Czyprſke, kterazto Inſule geſt kralowſtwije a geſt zwijeczy wuokol VIIC mil wlaſkych. A pluli ſme wedle nije, nechawſſe gije po lewe rucze na dwie mili wlaſke. a taaz Inſule przed tijem czaſem, kdyz ſem ya tu byl, Niekoliko leth nemnoho przed tijem mieli ſu ſweho krale, kteremuzto pani Benatczanee gednu mieſtíku pannu, prziyawſſe gi yako za dczeru, temuz krali dali za 35 manzelku A dali po nije dwakrat Sto tiſycz zlattych dukatuow, kteryzto kral zplodil ſ tu kralownu gedineho Syna. A potom na geden den tyz kral y s tymz Synem ſwym vmrzeli ſu a w gednom hrobu pochowani ſu. A pani Benatczanee, zwiediewſſe ſmrt tehoz krale, nemeſſkali ſu poſlati Galege a nawy ſwee a na nich na XLIi Tiſycz lidij anebo wijecz. A przi- 40 pluwſſe tam, zmocznili ſe mieſta hlawnijeho, [68a] gemuz gmeno Nykazya, A potom wſſeho kralowſtwije. a wzawſſe kralowu s ſebu do benatek przi- 5 10 20 *) Druhé geſt patrně nedopatřením místo se.
Strana 48
48 wezli. A tu knijeze a pani Benatczanee ſ nije ſmluwu vdielali, ze gije sſtaupili gednoho zamku na zemi do gegijeho žiwota. A ten zamek, kdyz ſem gel zaſe domuow z benatek, widiel fem. A praweno mi, ze ma dobree duochody a poplatky od peniez y od gineho. A przidawagij gije k tomu kazdy rok X tiſycz zlattych dukatuow. A take ſem ſam widial tuuz kralownu, Ana na woknie ſtogije w [dJomu ſwem w mieſteczku w meronie, dwie mili lezij wlaſke od benatek na woſtrowie. a ſu w niem wſſe ſklenarzi. ſMie�o baffa. A tys den podlee teez Inſule Czyprſke na prawe rucze nebylo nicz to widieti nez morze. A na lewe rucze w teez Inſuli przi morzi lezij mieſto, gemuz rziekagij Baffa. A bylo przed lety dawnimi welikee mieſto. A nynije gest wietczij dijel zborzen. Taaz Inſule ma w sobie wrchy, ale newelikee ani welmi wyſoke, proti poledni, ze geſt hoyna od wina, od obilee y ginych [68b] wſſeliyakych owatczy. A wino w hroznijech w nije welmi ſladke A welmi wyborne, wino, kterez ſe pije, Tu w czypru domatczye geſt welmi Sylnee a protiwnee pijti, ktoz mu neprziwykne, neb wſſeczko na ſmole ge kladau, ze naramnie ſmolau ſmrdij. ſCsukr roſte. Take w tee Inſuli roſte Czukr a roſte w zahradach a podobnie yako trztiny rybnicznee. A ſadije gey mieſycze mage czo czeſnek kauſky z tehoz 20 trztije, a to ſe vgme a roſte. A mieſycze rzigna tu ge poznau. A w tiech trztinach wnitrz w trubkach geſt Czukr yako we bzu w trubiczkach A potom zrzezicze ty trubiczky w male kauſky, dawije a preſugij czo wino. A potom tu ſſtiawu, kteraz wytecze, geſt ſprwu czerna a kalna, A tu warzie w panwech a Sſumugij doluow, kdyz wrze, to ſſkaredee. A tak bude z toho Czukr, 25 ten prwnij Czerny. A potom gey przewarzie niekolikrath. czim gey wijecz przewarzugij, tijem bieleyſſij a lepſſij, Ale drazſſij, neb ho vbude. W teez Inſuli Czyprſke za dawnich let, yakoz [ 69a] mi praweno, bylo Patnaczte mieſt [mieſt XV] welikych. a giz nynije negſu nez cztyrzi mie�ta: Prwnije mieſto ſlowe Nykazya, geſſto kralowe Czyprſſtij dworem tu bywali. 30 A tu w temz mieſtie magij Arzczybiſkupa. Druhee mieſto ſlowe ffama guſta, Trzetije ſlowe Czernus, Czwrtee Baffa. a w tiech trzech miestech geſt w kazdem Bifkup. Take w tee Infuli geſt doſti zwierzi: gelenuow, diwokych ſwinij, danyeluow, Srn, genſykuow, diwokych kozluow, zagijeczuow. A hadowe ſu w nije naramnie gedowatij a mnoho gich. Take maſſo w tee 35 Inſuli wſſeliyake welmi nezdrawee, ze hned ſe ſ nieho, ktoz ge gije, rada zymnicze ſtrhne. Slepicze, tyt ſau doſti dobre a naramnie tluſtee. Take geſt w tee Infuli naramnie welikee horko, a wody w nije negſu welmi dobree. W teez Inſuli Vrodila ſe Swata katherzina w mieſtie rzeczenem Conſtanczya. Ale teez mieſto geſt giz zborzeno a puſto. [Suol Dielagij. W teez Inſuli dielagij Suol cziſtu, bijelu, ze gije netrzeba warziti; nez vdielano geſt mije[69b]ſto w rowni przi ſamem morzi rownee yako ſtuol. A tu przipraweno, ze morſke wody napuſtije na to mijeſto, pokud ſe gim zdaa, Ale nehlubocze. A tak ta woda morſka welikym horkem ze ſchne, a ſuol ſe z nije vdiela. Taaz Inſule wſſeczka, acz hoyna geſt od 5 15 40
48 wezli. A tu knijeze a pani Benatczanee ſ nije ſmluwu vdielali, ze gije sſtaupili gednoho zamku na zemi do gegijeho žiwota. A ten zamek, kdyz ſem gel zaſe domuow z benatek, widiel fem. A praweno mi, ze ma dobree duochody a poplatky od peniez y od gineho. A przidawagij gije k tomu kazdy rok X tiſycz zlattych dukatuow. A take ſem ſam widial tuuz kralownu, Ana na woknie ſtogije w [dJomu ſwem w mieſteczku w meronie, dwie mili lezij wlaſke od benatek na woſtrowie. a ſu w niem wſſe ſklenarzi. ſMie�o baffa. A tys den podlee teez Inſule Czyprſke na prawe rucze nebylo nicz to widieti nez morze. A na lewe rucze w teez Inſuli przi morzi lezij mieſto, gemuz rziekagij Baffa. A bylo przed lety dawnimi welikee mieſto. A nynije gest wietczij dijel zborzen. Taaz Inſule ma w sobie wrchy, ale newelikee ani welmi wyſoke, proti poledni, ze geſt hoyna od wina, od obilee y ginych [68b] wſſeliyakych owatczy. A wino w hroznijech w nije welmi ſladke A welmi wyborne, wino, kterez ſe pije, Tu w czypru domatczye geſt welmi Sylnee a protiwnee pijti, ktoz mu neprziwykne, neb wſſeczko na ſmole ge kladau, ze naramnie ſmolau ſmrdij. ſCsukr roſte. Take w tee Inſuli roſte Czukr a roſte w zahradach a podobnie yako trztiny rybnicznee. A ſadije gey mieſycze mage czo czeſnek kauſky z tehoz 20 trztije, a to ſe vgme a roſte. A mieſycze rzigna tu ge poznau. A w tiech trztinach wnitrz w trubkach geſt Czukr yako we bzu w trubiczkach A potom zrzezicze ty trubiczky w male kauſky, dawije a preſugij czo wino. A potom tu ſſtiawu, kteraz wytecze, geſt ſprwu czerna a kalna, A tu warzie w panwech a Sſumugij doluow, kdyz wrze, to ſſkaredee. A tak bude z toho Czukr, 25 ten prwnij Czerny. A potom gey przewarzie niekolikrath. czim gey wijecz przewarzugij, tijem bieleyſſij a lepſſij, Ale drazſſij, neb ho vbude. W teez Inſuli Czyprſke za dawnich let, yakoz [ 69a] mi praweno, bylo Patnaczte mieſt [mieſt XV] welikych. a giz nynije negſu nez cztyrzi mie�ta: Prwnije mieſto ſlowe Nykazya, geſſto kralowe Czyprſſtij dworem tu bywali. 30 A tu w temz mieſtie magij Arzczybiſkupa. Druhee mieſto ſlowe ffama guſta, Trzetije ſlowe Czernus, Czwrtee Baffa. a w tiech trzech miestech geſt w kazdem Bifkup. Take w tee Infuli geſt doſti zwierzi: gelenuow, diwokych ſwinij, danyeluow, Srn, genſykuow, diwokych kozluow, zagijeczuow. A hadowe ſu w nije naramnie gedowatij a mnoho gich. Take maſſo w tee 35 Inſuli wſſeliyake welmi nezdrawee, ze hned ſe ſ nieho, ktoz ge gije, rada zymnicze ſtrhne. Slepicze, tyt ſau doſti dobre a naramnie tluſtee. Take geſt w tee Infuli naramnie welikee horko, a wody w nije negſu welmi dobree. W teez Inſuli Vrodila ſe Swata katherzina w mieſtie rzeczenem Conſtanczya. Ale teez mieſto geſt giz zborzeno a puſto. [Suol Dielagij. W teez Inſuli dielagij Suol cziſtu, bijelu, ze gije netrzeba warziti; nez vdielano geſt mije[69b]ſto w rowni przi ſamem morzi rownee yako ſtuol. A tu przipraweno, ze morſke wody napuſtije na to mijeſto, pokud ſe gim zdaa, Ale nehlubocze. A tak ta woda morſka welikym horkem ze ſchne, a ſuol ſe z nije vdiela. Taaz Inſule wſſeczka, acz hoyna geſt od 5 15 40
Strana 49
49 mnoho wieczy, Ale wſſak ma nedoſtatky a gedno zlee w ſobie, ze kazdy rok aneb konecznie we dwu lethech ze w nije wzdyczky welike zemie trzeſenije bywa, ze ſe w nije koſteli y domowce borzije w mieſtech. druhy nedoſtatek: zadny bos nechod po zapadu ſluncze, neb hned zymniczy maſs. Take neleziſſ-li pod ſtrzechau, Tehdy roſa prziprchne-li na tie, yakoby tie horkym warem zkropil. Pak-li leziſs po[d] ſtrzechau, tehdy ſtienicze a wſſi welikee, gimz oni rziekagij »wſſi ffaraonowy«, tak tie opatrzie, ze pryſkayrzi na tobie naſkoczije. Nedaleko odtud, kdez tu Suol ſwrchupſanau dielagij, lezije na wrchu klaſſter, w niemz ſau mniſſij rzekowe. A praweno mi, ze w temz klaſſterze wiſel w powietrzie, negſa k niczemuz prziwazan, ten 10 krziz toho [70a] dobreho lotra, kteryz wiſel wedle pana kryſta na prawiczy, Ale, yakoz ſem zprawen toho czaſu, kdyz ſem tam byl, przede trzmi lety przed tijem Skrze zemie trzeſenije wietczije dijel ſe ho oborzil geſt. Tyz den aſa Cztyrzi hodiny na nocz przipluli ſme k zborzenemu mieſtu, gemuz rziekagij miſſo. A tu aſa Cztwery hony od mieſta vwrhli ſme kotwe do 15 morze a tu oſtali przeſ nocz. To mijeſto miſſo bylo niekdy welikee mieſto, ale geſt zborzence od niektereho krale Engliczkeho przed niekolika Sty lety A to z tec przicziny, ze ſe bylo przihodilo, ze tehoz krale Engliczkeho bratra dezera plula na paut k bozijemu hrobu, magiczy s ſebau czeled ſwau: panny a panije a niekteree raddy a znamenitee lidi. Tu przipluwſſi 20 k temuz mieſtu miſſo, nakaupiwſſe ſobie potrzeb, czoz gim trzeba bylo k gijedlu a k pitij, pluli przedcze ſwu cze�tu. Tu kral Czyprſky, kteryz toho czaſu byl mladenecz nemage zeny, vſlyſſew po [70b] gegijem odgezdu o teez pannie, o gegije welikee kraſe, poruczil geſt ſ pilnoſtij tu w miſſo, kdyby koli zaſe prziplula, aby mu to dali znati bez meſſkanije dnem 25 y noczy, iakoz ſe tak ſtalo, ze taaz panna plowuczy zaſe sſedla, chtieczy ſobie potrzeb nakupiti dati. A w tom, kdyz ta wiecz dana byla znati od tiech, komuz tyz kral byl poruczil, hned ſe geſt nemeſtkal, z Nykazy, toho mieſta, kdez dworem byl, poſpieſſnie do toho mieſta miſſo przigel geſt A tuuz pannu, prziſſew k nije do gegije hoſpody, gij naprzed wochotnie 30 a przatelſky prziwital, gije poczeſtnoſt weliku vczinil gijedlem a pitim, czoz naylepe mohl, ten weczer. Nazaytrzie, kdyz ta dobra panna chtiela precz ſwau cze�tau k domu a pluti do ſwe wlaſti, Tu tyz kral weliku, ſnaznu proſbu vczinil proſe gije, aby mu w tom k wuoli byla A ſ nim do Ny- kazy, kdez dworem byl, gela, kterezto mieſto Nykazya niekoliko mil wlaſkych 35 od tehoz mieſta miſſo bylo. Tu taaz dobra, cztnaa panna, dluho ſe toho branieczy, proti wſſije [71a] ſwe myſli — neb gij to ſrdcze ſnad czilo, czo gi potkati maa, poradiwſſi ſe ſ tiemi pany a radami ſwymi, kterzij gije k radie od otcze gegijeho na tuuz czeſtu wydani a ſnij poſlani byli gſu — k tomu ſwolila geſt a ſ tijem kralem do tehoz mieſta Nykazya gela ſe wſſij ſwu 40 czeledij. A kdyz tam przigela, tepruw tyz kral mnohem a daleko wijecze cztil gijedlem y pitijm nez prwe. A tak potom tyz kral wida gegije weliku kraſu nad ginee weliku miloſtij a neſmijernu gſa k nije zapalen, Sedie ſ nij w takowem kwaſu zadal geſt na nije, Aby mu manzelſky ſtaw Slibila. 5
49 mnoho wieczy, Ale wſſak ma nedoſtatky a gedno zlee w ſobie, ze kazdy rok aneb konecznie we dwu lethech ze w nije wzdyczky welike zemie trzeſenije bywa, ze ſe w nije koſteli y domowce borzije w mieſtech. druhy nedoſtatek: zadny bos nechod po zapadu ſluncze, neb hned zymniczy maſs. Take neleziſſ-li pod ſtrzechau, Tehdy roſa prziprchne-li na tie, yakoby tie horkym warem zkropil. Pak-li leziſs po[d] ſtrzechau, tehdy ſtienicze a wſſi welikee, gimz oni rziekagij »wſſi ffaraonowy«, tak tie opatrzie, ze pryſkayrzi na tobie naſkoczije. Nedaleko odtud, kdez tu Suol ſwrchupſanau dielagij, lezije na wrchu klaſſter, w niemz ſau mniſſij rzekowe. A praweno mi, ze w temz klaſſterze wiſel w powietrzie, negſa k niczemuz prziwazan, ten 10 krziz toho [70a] dobreho lotra, kteryz wiſel wedle pana kryſta na prawiczy, Ale, yakoz ſem zprawen toho czaſu, kdyz ſem tam byl, przede trzmi lety przed tijem Skrze zemie trzeſenije wietczije dijel ſe ho oborzil geſt. Tyz den aſa Cztyrzi hodiny na nocz przipluli ſme k zborzenemu mieſtu, gemuz rziekagij miſſo. A tu aſa Cztwery hony od mieſta vwrhli ſme kotwe do 15 morze a tu oſtali przeſ nocz. To mijeſto miſſo bylo niekdy welikee mieſto, ale geſt zborzence od niektereho krale Engliczkeho przed niekolika Sty lety A to z tec przicziny, ze ſe bylo przihodilo, ze tehoz krale Engliczkeho bratra dezera plula na paut k bozijemu hrobu, magiczy s ſebau czeled ſwau: panny a panije a niekteree raddy a znamenitee lidi. Tu przipluwſſi 20 k temuz mieſtu miſſo, nakaupiwſſe ſobie potrzeb, czoz gim trzeba bylo k gijedlu a k pitij, pluli przedcze ſwu cze�tu. Tu kral Czyprſky, kteryz toho czaſu byl mladenecz nemage zeny, vſlyſſew po [70b] gegijem odgezdu o teez pannie, o gegije welikee kraſe, poruczil geſt ſ pilnoſtij tu w miſſo, kdyby koli zaſe prziplula, aby mu to dali znati bez meſſkanije dnem 25 y noczy, iakoz ſe tak ſtalo, ze taaz panna plowuczy zaſe sſedla, chtieczy ſobie potrzeb nakupiti dati. A w tom, kdyz ta wiecz dana byla znati od tiech, komuz tyz kral byl poruczil, hned ſe geſt nemeſtkal, z Nykazy, toho mieſta, kdez dworem byl, poſpieſſnie do toho mieſta miſſo przigel geſt A tuuz pannu, prziſſew k nije do gegije hoſpody, gij naprzed wochotnie 30 a przatelſky prziwital, gije poczeſtnoſt weliku vczinil gijedlem a pitim, czoz naylepe mohl, ten weczer. Nazaytrzie, kdyz ta dobra panna chtiela precz ſwau cze�tau k domu a pluti do ſwe wlaſti, Tu tyz kral weliku, ſnaznu proſbu vczinil proſe gije, aby mu w tom k wuoli byla A ſ nim do Ny- kazy, kdez dworem byl, gela, kterezto mieſto Nykazya niekoliko mil wlaſkych 35 od tehoz mieſta miſſo bylo. Tu taaz dobra, cztnaa panna, dluho ſe toho branieczy, proti wſſije [71a] ſwe myſli — neb gij to ſrdcze ſnad czilo, czo gi potkati maa, poradiwſſi ſe ſ tiemi pany a radami ſwymi, kterzij gije k radie od otcze gegijeho na tuuz czeſtu wydani a ſnij poſlani byli gſu — k tomu ſwolila geſt a ſ tijem kralem do tehoz mieſta Nykazya gela ſe wſſij ſwu 40 czeledij. A kdyz tam przigela, tepruw tyz kral mnohem a daleko wijecze cztil gijedlem y pitijm nez prwe. A tak potom tyz kral wida gegije weliku kraſu nad ginee weliku miloſtij a neſmijernu gſa k nije zapalen, Sedie ſ nij w takowem kwaſu zadal geſt na nije, Aby mu manzelſky ſtaw Slibila. 5
Strana 50
50 ta dobra panna yakozto mudra rzeczij geho mudru odbyla odpowied gemu dawſſi, ze ſe gij toho vcziniti nehodij bez wuole pana otcze ſweho zadnym obyczegem. A tyz kral, aczkoli mage od nije tuuz odpowied, wſſak proto neprzeſtal wedle prwnijeho ſweho vmyſlu wzdy na ſwem przedſewzetij 5 ſtati. A napoſledy wida, ze w tom zadneho proſpiechu, czo przed ſe wzal, nema, vmyſlil ſobie [71b] ginu neſſlechetnoſt a to takowu: Kdyz ta dobra cztna panna ſpat ſſla a ſama na ſwem lozi, ktereez gije ſamee vſtlano bylo, lezala, A panny gegije w druhe komorze wedlee, Tu tyz kral vzrzew ſwu chwili, w noczy, kdyz mu ſe toho czas zdaal, mage klicze od teez komory, 10 kdez ta panna lezala, otewrzew tuuz komoru, k te cztnee pannie wſſel a k nije do loze ſe polozil, kterazto ſpala a nadiegiczy ſe, ze geſt bez- peczna przede wſſim. A tu potom ſ nij ſkutek vczinil geſt a ſnad przeſ gegij wuoli. A vcziniw to tyz kral, zaſe od nije precz ſſel geſt. Nazaytrzie taaz giſtaa giz gſuczy panij iako maudra toho, czoz ſe gije ſtalo, zadnemu 15 nepowiediela geſt, ani pannam ani panijem, kterez tu ſ nij byly, przihody ſwe. Nez dobrze ſmutna a zaloſtiwa gſuczy, ſotwa ſe placze zdrzela, odtud zaſe do miſſo gela A tu wſedſſi na lodij ſwu przedcze zaſe k domowu plula. A tak potom, kdyz gije pan buoh wſſemohuczy zaſe domuow do gegije wlaſti pomohl, [72a] Tee neſſtechetnoſti, kteraz ſe gije stala od tehoz 20 krale Czyprſkeho, ſ weliku zaloſtij a placzem otczy ſwemu zalowala, kte- ryzto otecz gegij zalobu vſlyſſaw, welmi s zaloſtij weliku w ſwe ſrdcze wzal geſt. A hned nemeſſkage k krali Engliczkemu, bratru ſwemu, gel geſt, teez ſ weliku zaloſtij gemu zaluge tee neſſlechetnee przihody, kteraz ſe geho dezerzi ſtala. A tu tyz otecz gegij s Bratrem ſwym, kralem Engliczkym, 25 ſe vradiwſſe, taynie ſpolu na tom zuoſtali, wſſem ſwym poddanym ſe ſtrogiti kazali. A zpuoſobiwſſe ſobie na dwie Stie Galegij a naw a na nich na XLti Anebo na padeſate tiſycz lidij wybranych, ſſpize y ginych potrzeb s ſebu nabrawſſe z kralowſtwije ſweho, na ty lodij wſedawſſe, tahli ſu k czypru. A magicze wzdyczky dobry a k ſwe czeſtie winſſowany wijetr, 30 beze wſſeho protiwenſtwije morſkeho ſnad ſkrze bozij zpuoſob w kratkem czaſu proti obyczegi tak daleku czeſtu k czyprſkemu [72b] kralowſtwij przipluli ſu, Nez ſe gich kto nadal. A tyz kral Czyprſky zadne pecze na to nemiel. A tu, kdyz kral Engliczky sſedaw s ſwymi s ſwych lodij, tahl do kralowſtwije Czyprſkeho k tomu mieſtu Nykazya, kdez tyz kral dworem 35 byl, A tam tahna, czoz mu mieſt na tee czeſtie bylo, tiech dobywal a wſſeczky borziti kazal. A potom przitahl k nykazy, takee gije dobyl a wſſeczky naporzad biti kazal. a tu mezy nimi tyz neſſlechetny kral za ſwe cziny odplatek wzal A zabit geſt, a pomſta ſe ſtala nad nim. a teez mieſto take zborziti kazal. A aczkoli tiech mieſt dijel zaſe zdielany byli, Ale ne wſſeczka a take ne tak welikee gſu zdielany, yako ſu prwe byli. A potom tato leta nynieyſſije Skrze zemie trzeſenije welmi ſe borzije a dokoncze puſtnau. ſHaytmane w kralowſtwije Czyprſkem./ We cztwrtek na Swateho prokopa ſkupowali ſme ſobie potrzeby w miſſu, czoz nam bylo trzeba. A w temz kralowſtwije Czyprſkem knijeze 40
50 ta dobra panna yakozto mudra rzeczij geho mudru odbyla odpowied gemu dawſſi, ze ſe gij toho vcziniti nehodij bez wuole pana otcze ſweho zadnym obyczegem. A tyz kral, aczkoli mage od nije tuuz odpowied, wſſak proto neprzeſtal wedle prwnijeho ſweho vmyſlu wzdy na ſwem przedſewzetij 5 ſtati. A napoſledy wida, ze w tom zadneho proſpiechu, czo przed ſe wzal, nema, vmyſlil ſobie [71b] ginu neſſlechetnoſt a to takowu: Kdyz ta dobra cztna panna ſpat ſſla a ſama na ſwem lozi, ktereez gije ſamee vſtlano bylo, lezala, A panny gegije w druhe komorze wedlee, Tu tyz kral vzrzew ſwu chwili, w noczy, kdyz mu ſe toho czas zdaal, mage klicze od teez komory, 10 kdez ta panna lezala, otewrzew tuuz komoru, k te cztnee pannie wſſel a k nije do loze ſe polozil, kterazto ſpala a nadiegiczy ſe, ze geſt bez- peczna przede wſſim. A tu potom ſ nij ſkutek vczinil geſt a ſnad przeſ gegij wuoli. A vcziniw to tyz kral, zaſe od nije precz ſſel geſt. Nazaytrzie taaz giſtaa giz gſuczy panij iako maudra toho, czoz ſe gije ſtalo, zadnemu 15 nepowiediela geſt, ani pannam ani panijem, kterez tu ſ nij byly, przihody ſwe. Nez dobrze ſmutna a zaloſtiwa gſuczy, ſotwa ſe placze zdrzela, odtud zaſe do miſſo gela A tu wſedſſi na lodij ſwu przedcze zaſe k domowu plula. A tak potom, kdyz gije pan buoh wſſemohuczy zaſe domuow do gegije wlaſti pomohl, [72a] Tee neſſtechetnoſti, kteraz ſe gije stala od tehoz 20 krale Czyprſkeho, ſ weliku zaloſtij a placzem otczy ſwemu zalowala, kte- ryzto otecz gegij zalobu vſlyſſaw, welmi s zaloſtij weliku w ſwe ſrdcze wzal geſt. A hned nemeſſkage k krali Engliczkemu, bratru ſwemu, gel geſt, teez ſ weliku zaloſtij gemu zaluge tee neſſlechetnee przihody, kteraz ſe geho dezerzi ſtala. A tu tyz otecz gegij s Bratrem ſwym, kralem Engliczkym, 25 ſe vradiwſſe, taynie ſpolu na tom zuoſtali, wſſem ſwym poddanym ſe ſtrogiti kazali. A zpuoſobiwſſe ſobie na dwie Stie Galegij a naw a na nich na XLti Anebo na padeſate tiſycz lidij wybranych, ſſpize y ginych potrzeb s ſebu nabrawſſe z kralowſtwije ſweho, na ty lodij wſedawſſe, tahli ſu k czypru. A magicze wzdyczky dobry a k ſwe czeſtie winſſowany wijetr, 30 beze wſſeho protiwenſtwije morſkeho ſnad ſkrze bozij zpuoſob w kratkem czaſu proti obyczegi tak daleku czeſtu k czyprſkemu [72b] kralowſtwij przipluli ſu, Nez ſe gich kto nadal. A tyz kral Czyprſky zadne pecze na to nemiel. A tu, kdyz kral Engliczky sſedaw s ſwymi s ſwych lodij, tahl do kralowſtwije Czyprſkeho k tomu mieſtu Nykazya, kdez tyz kral dworem 35 byl, A tam tahna, czoz mu mieſt na tee czeſtie bylo, tiech dobywal a wſſeczky borziti kazal. A potom przitahl k nykazy, takee gije dobyl a wſſeczky naporzad biti kazal. a tu mezy nimi tyz neſſlechetny kral za ſwe cziny odplatek wzal A zabit geſt, a pomſta ſe ſtala nad nim. a teez mieſto take zborziti kazal. A aczkoli tiech mieſt dijel zaſe zdielany byli, Ale ne wſſeczka a take ne tak welikee gſu zdielany, yako ſu prwe byli. A potom tato leta nynieyſſije Skrze zemie trzeſenije welmi ſe borzije a dokoncze puſtnau. ſHaytmane w kralowſtwije Czyprſkem./ We cztwrtek na Swateho prokopa ſkupowali ſme ſobie potrzeby w miſſu, czoz nam bylo trzeba. A w temz kralowſtwije Czyprſkem knijeze 40
Strana 51
51 benatſke A pani Benatczanee magij na pietmezczytma haytmanuow, kterzizto gich poplatky [73a] a czla gim wybijeragij po wſſije tee zemi. We cztwrtek po Swatem prokopie rano pluli ſme od Miſſo a mieli ſme dobry wijetr k naſſije czeſtie. a przipluli ſme na morze, ze ſme ne- widieli nicz gineho nez nebe a wodu. az aſy trzi hodiny przed weczerem 5 vzrzeli ſme ſwatau zemi. A nedaleko od morze na wrchu widieli ſme klaſiter yako hrad, zbijeleny, yakoby byl znowa zdielan. A praweno mi o temz klaſſterze, ze gest stawen ke czti pannie marygi, Ale gest puſt. A pluli ſme od nieho na XXX mil wlaſkych. [klaſſter cziſty.] A prawil mi naſs Patron o temz klaſſterze, ze geſt tyz klaffter za- 10 kona mniſſkeho, gimz rziekagij karmelite, ze ſe tu zakon gich poczal, A ze kral zoldan ani geho przedkowe tehoz klaſſtera nikda zborziti nedali, nebrz ze ſtrzechy na niem wzdy oprawugij, aby ſe zdi neborzili. A tak plowucze, nechali ſme ſwatee zemie po lewe rucze. A w temz mijeſtie zda mi ſe, ze geſt dobra zemie. A nebyli hory welike. A tu przi 15 morzi widieli ſme na brzehu Mieſto, gemuz [73b] rziekagij Czezarea. A zda ſe mieſto dobrze welike, a vſtawiel ge Czyſarz rzimſky geden, gemuz rziekali Czeſar, A nazwal mu gmeno po ſobie Czezarea. A potom teez mieſto po vmuczenije pana kryſta Czyſarz Conſtantinus ho dobyw y zborzil. A aczkoli geſt zaſe zdielano, Ale nenije tak dobree, yako prwe bylo, ani tak welike. 20 Potom plowucze dale, aſy dwie hodinie na nocz bylo, widieli ſme wohniuow drahnie przi brzehu na Swatee zemi; Neb pohanee tu ten obyczey magij, kdyz yake Galege neb lodije na morzi vzrzie, ze ſobie nawieſſtije tiemi wohni dawagij. A hned wſſiczkni z toho wokolee gezdeczky, pieſſky k brzehu morſkemu tahnau, aby zwiedieli, kto geſt; neb czaſem Rodyzſſtij aneb katellani 25 a ginij laupezniczy morſſtij czaſtokrat gim ſſkody czinije, zkradaucze ge w noczy: s ſwymi lodimi prziplowucze, wyſeducz na zemi, wſy okolnije wyberu a lidi w nich zgimagij, precz zaſe tahnau. kdyz takowij prziplynau, A oni pohanee o nich zwiedije, tehdy gim toho [74a] branije, pokudz mohau, aby ſe gim ſſkoda neſtala. Pakli ſau lodije pautniczije anebo ku- 30 peczke, geſſto do pohan po kupecztwije gedau, Tehdy poſſlij na barcze niekolik gich k brzehu, a ti Gleytu zadagij tiem lodem. A tu ti pohanee dale dadije tu wiecz znati tomu panu haytmanu, kteremuz w tom wokolij poruczeno. A tentyz haytman da od krale zoldana y od ſebe Gleyth, Ale drzije druhdy ty ſwe Gleyty, yakz chtije. Ituto Giz przipluli k Swatee zemil. 35 W Sobotu po Swatem prokopie aſy dwie hodinie na den przipluli ſme k Swatee zemi proti mieſtu Jaffa, geſſto niekdy bylo welikee a znamenitee mieſto. Ale giz nenije gednoho domu, krom dwie wiezi na brzehu na Strani ſtogije, kazda aſa deſyti later z wyſſij. a v Sameho brzehu ſu we- liczy ſklepi dwa, geſſto pautniczy w nich lehagij tu czekagicze woſluow, 40 geſſto na nich do Geruzalema geti magij. A tu ſme vwrhli kotwy aneb Angory Aſa mili wlaſku od tiech dwau wiezij ſwrchupſanych, neb nikdijez ginde putniczy [74b] s ſwymi lodimi nez tu v Jafy, a tudy nayvprziemiegije do Geruzalema. A w tom widieli ſme hned na Brzehu na konijch biehati 4*)
51 benatſke A pani Benatczanee magij na pietmezczytma haytmanuow, kterzizto gich poplatky [73a] a czla gim wybijeragij po wſſije tee zemi. We cztwrtek po Swatem prokopie rano pluli ſme od Miſſo a mieli ſme dobry wijetr k naſſije czeſtie. a przipluli ſme na morze, ze ſme ne- widieli nicz gineho nez nebe a wodu. az aſy trzi hodiny przed weczerem 5 vzrzeli ſme ſwatau zemi. A nedaleko od morze na wrchu widieli ſme klaſiter yako hrad, zbijeleny, yakoby byl znowa zdielan. A praweno mi o temz klaſſterze, ze gest stawen ke czti pannie marygi, Ale gest puſt. A pluli ſme od nieho na XXX mil wlaſkych. [klaſſter cziſty.] A prawil mi naſs Patron o temz klaſſterze, ze geſt tyz klaffter za- 10 kona mniſſkeho, gimz rziekagij karmelite, ze ſe tu zakon gich poczal, A ze kral zoldan ani geho przedkowe tehoz klaſſtera nikda zborziti nedali, nebrz ze ſtrzechy na niem wzdy oprawugij, aby ſe zdi neborzili. A tak plowucze, nechali ſme ſwatee zemie po lewe rucze. A w temz mijeſtie zda mi ſe, ze geſt dobra zemie. A nebyli hory welike. A tu przi 15 morzi widieli ſme na brzehu Mieſto, gemuz [73b] rziekagij Czezarea. A zda ſe mieſto dobrze welike, a vſtawiel ge Czyſarz rzimſky geden, gemuz rziekali Czeſar, A nazwal mu gmeno po ſobie Czezarea. A potom teez mieſto po vmuczenije pana kryſta Czyſarz Conſtantinus ho dobyw y zborzil. A aczkoli geſt zaſe zdielano, Ale nenije tak dobree, yako prwe bylo, ani tak welike. 20 Potom plowucze dale, aſy dwie hodinie na nocz bylo, widieli ſme wohniuow drahnie przi brzehu na Swatee zemi; Neb pohanee tu ten obyczey magij, kdyz yake Galege neb lodije na morzi vzrzie, ze ſobie nawieſſtije tiemi wohni dawagij. A hned wſſiczkni z toho wokolee gezdeczky, pieſſky k brzehu morſkemu tahnau, aby zwiedieli, kto geſt; neb czaſem Rodyzſſtij aneb katellani 25 a ginij laupezniczy morſſtij czaſtokrat gim ſſkody czinije, zkradaucze ge w noczy: s ſwymi lodimi prziplowucze, wyſeducz na zemi, wſy okolnije wyberu a lidi w nich zgimagij, precz zaſe tahnau. kdyz takowij prziplynau, A oni pohanee o nich zwiedije, tehdy gim toho [74a] branije, pokudz mohau, aby ſe gim ſſkoda neſtala. Pakli ſau lodije pautniczije anebo ku- 30 peczke, geſſto do pohan po kupecztwije gedau, Tehdy poſſlij na barcze niekolik gich k brzehu, a ti Gleytu zadagij tiem lodem. A tu ti pohanee dale dadije tu wiecz znati tomu panu haytmanu, kteremuz w tom wokolij poruczeno. A tentyz haytman da od krale zoldana y od ſebe Gleyth, Ale drzije druhdy ty ſwe Gleyty, yakz chtije. Ituto Giz przipluli k Swatee zemil. 35 W Sobotu po Swatem prokopie aſy dwie hodinie na den przipluli ſme k Swatee zemi proti mieſtu Jaffa, geſſto niekdy bylo welikee a znamenitee mieſto. Ale giz nenije gednoho domu, krom dwie wiezi na brzehu na Strani ſtogije, kazda aſa deſyti later z wyſſij. a v Sameho brzehu ſu we- liczy ſklepi dwa, geſſto pautniczy w nich lehagij tu czekagicze woſluow, 40 geſſto na nich do Geruzalema geti magij. A tu ſme vwrhli kotwy aneb Angory Aſa mili wlaſku od tiech dwau wiezij ſwrchupſanych, neb nikdijez ginde putniczy [74b] s ſwymi lodimi nez tu v Jafy, a tudy nayvprziemiegije do Geruzalema. A w tom widieli ſme hned na Brzehu na konijch biehati 4*)
Strana 52
52 pohany a take druhe pieſſky okolo tiech dwu wiezij. A ty dwie wiezi ſau wdy oſazeny. A kral zoldan ma na nich Vrzednika ſ niekoliko pieſſimi, kterzizto yako ſtraznij wdy tu gſu na tychz wiezech, yakz ktere lodije na morzi vhledagij, hned dawagij nawieſſtije, z hakownicz strzielegij, Aby se zbiehli tu k tymz wiezem. Teez mieſto Jaffa Czyſarz Conſtantinus dobyw zborzil po wſtupenije pana kryſta na nebe. A od toho czaſu geſt puſto az do dneſſka. A tu potom wedle obyczege ſtarodawnijeho Stogijecze na An- gorziech na Galegi zaczali zpiewati Te deum laudamus, [Zpiewali Te deum laudamus.] ktoz vmiel. A patron poſlal geſt hned na Barcze ſweho piſarze 10 a Tlumacze, gemuz pohanee ſwu rzeczij rziekagij Tuczmon, kterehoz s ſebu patron z Rodyzu proto nazchwale wzal, neb vmiel Wlaſky, rzeczky a po- hanſky. A tu ti dwa przi 75a|pluwſſe opowiedieli patrona A zadali od nieho nam wſſem pauthnikom za Gleyth, aby dali. Ale ti, kterzij tu byli, pohanee nemieli moczy nas gleytowati. Nez ti 15 naſſi dwa ſwrchupſanij nayawſſe ſobie dwa konie, geli do mieſta ramy XII mil wlaſkych od morze. A odtud gim opiet dale vkazano do Gazaru k tomu panu, kteryz tu wlad (sic!) od krale A mocz na mijeſtie krale ma paut- niky Gleytowati. A to mijeſto Gazara geſt to mieſto, yako ſamſon podtrhl na ſe ſlup s ſwymi neprzately. A tak ſme tu na morzi gſucz gich wraczenije 20 a Gleytu czekati muſeli. ſCzekali Gleytuſ. W nedieli, w pondielij a w utery potom pohane przinaſſeli na wel- bludijech a na woſlech nam tu k morzi na brzeh ſſpize a prodawali tu chleb, Slepicze, hruſſky, meluny, wino w hroznijech, Poma Granata. A tu ſme poſyelali na barkach tam, ze nam kupowali ty wieczy, czoz kazdy 25 chtiel, k ſwe potrzebie. Ale zadny z nas znamenitieyſſijch putnikuow neſmie tam k nim na ten brzeh bez Gleytu. (Skalka Swateho petraj. [75b] Wſtrzedu po Swatem kylianu nas aſa na dwadczeti wſedawſſe na Barku z Galege, pluli ſme proti poledni wedle brzehu, aſa Cztwery aneb patery hony od brzehu, k gedne Skalcze, kteraz byla w morzi a Cztyrzi 30 mile wlaſke od Galege. a Slowe ta Skalka Swateho petra, na kterez Swaty petr czaſto odpocziwal ryby lowie w morzi, neb geſt byl bytem tu w temz mieſtie Jaffie prwe, nez byl vczedlnikem pana kryſta, A tu vſedly rybarz. A vkazowali nam duom geho, kde bydlej, zborzenee zdi. [Gleyth dan). Potom we cztwrtek, w patek, w Sobotu, den Swatce panny markety, 35 A potom w nedieli, w pondielij, w utery przipowiedieli nam ti pohanee Gleyth, Aby tam gezdili kupowat, kto chcze — neb tiech potrzeb od gijedla doſti bylo — A take ginee kaupie leczyakes, totizto od perel, od draheho kamenije, rubiny, zaffiry, Turkuſy. Take nemocznij pautniczy mieli Gleyth. A ti dali ſe tam prziwezti na Barkach A byli tu w tiech Sklepijech pod 40 tiemi wiezemi az do nas [76a] wſſech tam przigezdu. [Przigeli pani po- hanſstij]. W ſtrzedu po Swate marketie dwie hodinie na den pan z Gazaru a pan z Ramy a Abrahym, krale zoldanuow piſarz A, yakoz zprawen ſem, weliky miloſtnik, przigeli magicze na puoldruheho Sta konij a wſſeczko w bijelych 5
52 pohany a take druhe pieſſky okolo tiech dwu wiezij. A ty dwie wiezi ſau wdy oſazeny. A kral zoldan ma na nich Vrzednika ſ niekoliko pieſſimi, kterzizto yako ſtraznij wdy tu gſu na tychz wiezech, yakz ktere lodije na morzi vhledagij, hned dawagij nawieſſtije, z hakownicz strzielegij, Aby se zbiehli tu k tymz wiezem. Teez mieſto Jaffa Czyſarz Conſtantinus dobyw zborzil po wſtupenije pana kryſta na nebe. A od toho czaſu geſt puſto az do dneſſka. A tu potom wedle obyczege ſtarodawnijeho Stogijecze na An- gorziech na Galegi zaczali zpiewati Te deum laudamus, [Zpiewali Te deum laudamus.] ktoz vmiel. A patron poſlal geſt hned na Barcze ſweho piſarze 10 a Tlumacze, gemuz pohanee ſwu rzeczij rziekagij Tuczmon, kterehoz s ſebu patron z Rodyzu proto nazchwale wzal, neb vmiel Wlaſky, rzeczky a po- hanſky. A tu ti dwa przi 75a|pluwſſe opowiedieli patrona A zadali od nieho nam wſſem pauthnikom za Gleyth, aby dali. Ale ti, kterzij tu byli, pohanee nemieli moczy nas gleytowati. Nez ti 15 naſſi dwa ſwrchupſanij nayawſſe ſobie dwa konie, geli do mieſta ramy XII mil wlaſkych od morze. A odtud gim opiet dale vkazano do Gazaru k tomu panu, kteryz tu wlad (sic!) od krale A mocz na mijeſtie krale ma paut- niky Gleytowati. A to mijeſto Gazara geſt to mieſto, yako ſamſon podtrhl na ſe ſlup s ſwymi neprzately. A tak ſme tu na morzi gſucz gich wraczenije 20 a Gleytu czekati muſeli. ſCzekali Gleytuſ. W nedieli, w pondielij a w utery potom pohane przinaſſeli na wel- bludijech a na woſlech nam tu k morzi na brzeh ſſpize a prodawali tu chleb, Slepicze, hruſſky, meluny, wino w hroznijech, Poma Granata. A tu ſme poſyelali na barkach tam, ze nam kupowali ty wieczy, czoz kazdy 25 chtiel, k ſwe potrzebie. Ale zadny z nas znamenitieyſſijch putnikuow neſmie tam k nim na ten brzeh bez Gleytu. (Skalka Swateho petraj. [75b] Wſtrzedu po Swatem kylianu nas aſa na dwadczeti wſedawſſe na Barku z Galege, pluli ſme proti poledni wedle brzehu, aſa Cztwery aneb patery hony od brzehu, k gedne Skalcze, kteraz byla w morzi a Cztyrzi 30 mile wlaſke od Galege. a Slowe ta Skalka Swateho petra, na kterez Swaty petr czaſto odpocziwal ryby lowie w morzi, neb geſt byl bytem tu w temz mieſtie Jaffie prwe, nez byl vczedlnikem pana kryſta, A tu vſedly rybarz. A vkazowali nam duom geho, kde bydlej, zborzenee zdi. [Gleyth dan). Potom we cztwrtek, w patek, w Sobotu, den Swatce panny markety, 35 A potom w nedieli, w pondielij, w utery przipowiedieli nam ti pohanee Gleyth, Aby tam gezdili kupowat, kto chcze — neb tiech potrzeb od gijedla doſti bylo — A take ginee kaupie leczyakes, totizto od perel, od draheho kamenije, rubiny, zaffiry, Turkuſy. Take nemocznij pautniczy mieli Gleyth. A ti dali ſe tam prziwezti na Barkach A byli tu w tiech Sklepijech pod 40 tiemi wiezemi az do nas [76a] wſſech tam przigezdu. [Przigeli pani po- hanſstij]. W ſtrzedu po Swate marketie dwie hodinie na den pan z Gazaru a pan z Ramy a Abrahym, krale zoldanuow piſarz A, yakoz zprawen ſem, weliky miloſtnik, przigeli magicze na puoldruheho Sta konij a wſſeczko w bijelych 5
Strana 53
53 hazukach, A kazdy mage na ſobie klobuk Czerweny, Czerwczem nawlaczo- wany. A mieli s ſebu nietczo a Sſedeſate welbluduow, kterziz gim ſſpize, ſtany a gine potrzeby neſli. A tu rozbiwſſe ſtany, kterychz niekolik a dwa- dczeti bylo, tu ſe okolo tiech dwu wiezij polozili. A ſtanowe gegich byli wſſeczko bijelij. A w tom hned opiet przigel z Geruzalema Starſſij z kla- ſſtera boſaczkeho tu w Geruzalemie, gemuz oni wikarz rziekagij, mage s ſebu druheho boſaka a przineſl s ſebau na Galegi patronowi Gleyth od pana z Gazaru. A tu ſ patronem tyz wikarz radu miewſſe, potom oba ſpolu wſedli na Barku — Niekteree Sluzebniky a trubacze ſwe patron s ſebu wzal — a pluli k brzehu [76b] k tiem panom pohanſkym Trubijecze. [Przi- 10 pluli k Jaffie mieſtu.] We cztwrtek przed Swatu marzij magdalenau rano, kdyz Sluncze bylo wyſſlo, Patron poſlal po nas ſweho komornika na Galegi z Jaffy, Abychme wſſiczkni pluli k yaffie, ze Gleyt bezpeczny mame. A tak wſedawſſe na Barky pluli ſme tam. A tu hned na brzehu, kdyz ſme sſedali, czekali 15 nas wikarz ſwrchupſany a piſarz patronuow. A tu ſme wſſiczkni muſyli giti za tiemi dwiema v wrch nahoru aſa hony, a tu nas prziwedli k Stanu ſwrchupſaneho pana z Gazaru. a tu ſme ſtali wſſiczkni przed nim wnie przed Stanem, Ale ſtan byl otewrzien, ze ſme tam wſſiczkni ſwobodnie hledieti mohli. A tu tyz pan z Gazaru wedſije obyczege pohan- 20 ſkeho ſediel na koberczy na zemi ſam. A za nim byla ſtolicze koltrau hed- wabnau przikryta, ze na nije hrzbetem zpolehnauti mohl. A na prawe rucze aſa na dwa kroczege od nieho tu Sedieli teez na zemi na koberczych pan Z ramy, gemuz gmeno Abrahym kraſſo, A wedle [77a] nieho Abrahym, piſarz krale zoldana. A na lewe rucze dobrze dale nez tito dwa Sedielo 25 ginych pohanuow Sedm, podobnych muzuow oſtaroznich. A to byli rady pana z Gazaru. A ti wſſiczkni teez take ſedieli na zemi na koberczych, A patron naſs ſtaal take w temz ſtanu. A potom kazali wikarzi A piſarzi patronowu take do ſtanu wgiti. A tu potom kazdy Sedl na zemi na ko- berczy, teez y patronowi kazali Syeſti, a w ſtanu y okolo Stanu ſtali Sluzeb- 30 niczy gich, gimz oni rziekagij mamelikowe, podobnij a zmuzilij pacholczy druzy. A potom wikarz tazal ſe pautnikuow kazdeho z nas, ze mu muſel powiedieti gmeno otcze ſweho a materze ſwe a gmeno ſwe. A wikarz to dale powiediel nad hlas. [popiſowali Gmena]. A ſwrchupſany pan z ramy a Abrahym, piſarz kralowſky, obadwa, 35 kazdy ſwu ruku, ty gmena naſſe popiſowali ſwymi rukami obadwa. A naſſeho patrona teez piſarz ty gmena naſſe napſal. A potom ſme ſſli zaſe doluow k morzi do dwau Sklepuow. A tu kaz[77b]dy ſobie mijeſto oblibij, kdez przeſ nocz lezeti ma, neb tu naymenie dwa neb trzi dni byti muſye wſſiczkni pautniczy. Potom Patron naſs poſlal panu z Ga- 40 zaru dary, zegmena cziſtee koffliky Sklennee a Sklenicze, yakoz ge ſem do czech z benatek take wozye, gimz niekterzij zde rziekagij A mniegij ge byti krziſſtalowe, ale negſu, nez Sklennee. Take mu poſlal miediennee Swije- czniky, miſy hlinienee, polewanee, neb oni pohanee to welmi oblibugij 5
53 hazukach, A kazdy mage na ſobie klobuk Czerweny, Czerwczem nawlaczo- wany. A mieli s ſebu nietczo a Sſedeſate welbluduow, kterziz gim ſſpize, ſtany a gine potrzeby neſli. A tu rozbiwſſe ſtany, kterychz niekolik a dwa- dczeti bylo, tu ſe okolo tiech dwu wiezij polozili. A ſtanowe gegich byli wſſeczko bijelij. A w tom hned opiet przigel z Geruzalema Starſſij z kla- ſſtera boſaczkeho tu w Geruzalemie, gemuz oni wikarz rziekagij, mage s ſebu druheho boſaka a przineſl s ſebau na Galegi patronowi Gleyth od pana z Gazaru. A tu ſ patronem tyz wikarz radu miewſſe, potom oba ſpolu wſedli na Barku — Niekteree Sluzebniky a trubacze ſwe patron s ſebu wzal — a pluli k brzehu [76b] k tiem panom pohanſkym Trubijecze. [Przi- 10 pluli k Jaffie mieſtu.] We cztwrtek przed Swatu marzij magdalenau rano, kdyz Sluncze bylo wyſſlo, Patron poſlal po nas ſweho komornika na Galegi z Jaffy, Abychme wſſiczkni pluli k yaffie, ze Gleyt bezpeczny mame. A tak wſedawſſe na Barky pluli ſme tam. A tu hned na brzehu, kdyz ſme sſedali, czekali 15 nas wikarz ſwrchupſany a piſarz patronuow. A tu ſme wſſiczkni muſyli giti za tiemi dwiema v wrch nahoru aſa hony, a tu nas prziwedli k Stanu ſwrchupſaneho pana z Gazaru. a tu ſme ſtali wſſiczkni przed nim wnie przed Stanem, Ale ſtan byl otewrzien, ze ſme tam wſſiczkni ſwobodnie hledieti mohli. A tu tyz pan z Gazaru wedſije obyczege pohan- 20 ſkeho ſediel na koberczy na zemi ſam. A za nim byla ſtolicze koltrau hed- wabnau przikryta, ze na nije hrzbetem zpolehnauti mohl. A na prawe rucze aſa na dwa kroczege od nieho tu Sedieli teez na zemi na koberczych pan Z ramy, gemuz gmeno Abrahym kraſſo, A wedle [77a] nieho Abrahym, piſarz krale zoldana. A na lewe rucze dobrze dale nez tito dwa Sedielo 25 ginych pohanuow Sedm, podobnych muzuow oſtaroznich. A to byli rady pana z Gazaru. A ti wſſiczkni teez take ſedieli na zemi na koberczych, A patron naſs ſtaal take w temz ſtanu. A potom kazali wikarzi A piſarzi patronowu take do ſtanu wgiti. A tu potom kazdy Sedl na zemi na ko- berczy, teez y patronowi kazali Syeſti, a w ſtanu y okolo Stanu ſtali Sluzeb- 30 niczy gich, gimz oni rziekagij mamelikowe, podobnij a zmuzilij pacholczy druzy. A potom wikarz tazal ſe pautnikuow kazdeho z nas, ze mu muſel powiedieti gmeno otcze ſweho a materze ſwe a gmeno ſwe. A wikarz to dale powiediel nad hlas. [popiſowali Gmena]. A ſwrchupſany pan z ramy a Abrahym, piſarz kralowſky, obadwa, 35 kazdy ſwu ruku, ty gmena naſſe popiſowali ſwymi rukami obadwa. A naſſeho patrona teez piſarz ty gmena naſſe napſal. A potom ſme ſſli zaſe doluow k morzi do dwau Sklepuow. A tu kaz[77b]dy ſobie mijeſto oblibij, kdez przeſ nocz lezeti ma, neb tu naymenie dwa neb trzi dni byti muſye wſſiczkni pautniczy. Potom Patron naſs poſlal panu z Ga- 40 zaru dary, zegmena cziſtee koffliky Sklennee a Sklenicze, yakoz ge ſem do czech z benatek take wozye, gimz niekterzij zde rziekagij A mniegij ge byti krziſſtalowe, ale negſu, nez Sklennee. Take mu poſlal miediennee Swije- czniky, miſy hlinienee, polewanee, neb oni pohanee to welmi oblibugij 5
Strana 54
54 A takowych wieczy w ſwe zemi dielati neumiegij. Take mu poſlal niekolik geſtrzabuow, Neb, yakoz ſem zprawen, ze w tee gich zemi zadny geſtrzab tam ſe nehnijezdije, aniz ſu, lecz ktery tam z Slowan anebo z Charwat ſe przineſe na Galegijech a na nawach, na kterychz pautniczy do Swate 5 zemie nebo kupczy tam plowu. A geſtrzabi tam ſu v nich w pohanech welmi drazy, ze za druhy geſtrzab dadije dwadczeti dukatuow, XXIIII a, ktery weliky a piekny, dadije zan Trzidczeti Dukatuow zlattych. Potom na [78a] weczer ſſli ſme ſe tulat mezy gich pohanuow Stany a ohledowali ſme gich konie, kterez druhe mezy nimi byli pieknee, A druhe take yakz 10 takz. A take mieli s ſebu drahnie welbluduow, na kterychz od gijedla a od ginych potrzeb: huſy, kaury, s ſebu neſli. A przihnali s ſebu take kozy k gijedlu. teez rownie yako zdayſſije ſu, nez toliko ze magij vſſi we- likee, geſſto gim doluow wiſy yako oharzom. Teez take przihnali s ſebu owcze a berany, geſſto mieli oczaſy ſſirokee, na puoldruhe neb na dwie 15 Dlani z ſſirzij, yako bobrowy oczas. Tu ſme ſe diwali tomu panu z Gazaru, geſſto gedl ſedie na zemi na koberczy a miel XII neb XIII krmij cziſtie prziprawenych korzenim, by pak w Czechach bylo, A wrchowate miſy, a wſſeczko Czukrem poſypano bylo. [Smlauwa ſ panem z Gazaru.] W patek przed Swatu marzij Magdalenu tepruwa w ſamy weczer 20 patron naſs ſmluwil ſe geſt ſ panem z Gazaru a s Abrahymem, krale zol- dana piſarzem, czo od kazdeho z nas paut 78b Jnikuow dati ma za Gleyth. A muſyl geſt za kazdeho z nas pautnikuow dati XII dukatuo zlattych, benatſkych. A tu ſmluwiwſſe to ſpolu, pan z Gazaru o puol noczy gel geſt precz. A nechal geſt tu s ſwrchupſanym Abrahymem nietczo konij, aſa 25 Cztyrzidczyti konij ſwych Dworzan, gimz mameliczy pohanee rziekagij, Aby nas do Geruzalema wyprowodili. [woſly nam prziwedli]. W ſobotu potom dwie hodinie aſy przed polednem prziwedli ſu nam woſly tu k Jaffie, na kterychz ſme my pautniczy dale k Geruzalemu geti mieli, A kazali nam na nie wſedati. A tu ſme ſſli wſſiczkni, czoz nas bylo, 30 aſa dwoge hony od tiech Sklepuow ſwrchupſanych, kdez ſme my byli, wedle morze tu, kdez nas tijz oſlowe czekali. A nietczo mezy nimi tu bylo take kobyl a nietczo mezkuow a mezkyn, awſſak wietczij dijel woſluow. mnie ſe byl doſtal mezek dobry a tuhy na nohy A yako rzkucz bez kleſky. A pan Getrzich z Guthſſtayna gel na kobyle. A ginij wſſiczkni naſſi z meho 35 Thowaryſtwa [79a] geli na woſlech. A tak ſme ſ milym panem bohem geli przedcze k mieſtu, gemuz rziekagij rama. A to mieſto rama lezij dwanaczt mil wlaſkych od morze, od Jaffy. A tu mezy morzem a mieſtem ramau geſt czistay a dobray krag, Awffak geſt mnoho vlehlij nezdielanych a ne- zuoranych diedin. A tu mezy Ramau a Jaffau, komuz by ſe vdalo tam geti, 40 ma ſe kazdy warowati tiech Studnicz a wod tu z nich pijti, neb ſu na- ramnie nezdrawe. A ze dwadczyti geden nenije, ktoz ge koli pige, ze mu- ſye od nich welmi nemoczen byti A, yakoz mi Patron naſs o tom prawil, ze ſe gich malo zhogij a ze zemrau. A bylo welmi welike horko ten den czely. A tu potom aſa cztyrzi hodiny przed weczerem przigeli ſme k tomu
54 A takowych wieczy w ſwe zemi dielati neumiegij. Take mu poſlal niekolik geſtrzabuow, Neb, yakoz ſem zprawen, ze w tee gich zemi zadny geſtrzab tam ſe nehnijezdije, aniz ſu, lecz ktery tam z Slowan anebo z Charwat ſe przineſe na Galegijech a na nawach, na kterychz pautniczy do Swate 5 zemie nebo kupczy tam plowu. A geſtrzabi tam ſu v nich w pohanech welmi drazy, ze za druhy geſtrzab dadije dwadczeti dukatuow, XXIIII a, ktery weliky a piekny, dadije zan Trzidczeti Dukatuow zlattych. Potom na [78a] weczer ſſli ſme ſe tulat mezy gich pohanuow Stany a ohledowali ſme gich konie, kterez druhe mezy nimi byli pieknee, A druhe take yakz 10 takz. A take mieli s ſebu drahnie welbluduow, na kterychz od gijedla a od ginych potrzeb: huſy, kaury, s ſebu neſli. A przihnali s ſebu take kozy k gijedlu. teez rownie yako zdayſſije ſu, nez toliko ze magij vſſi we- likee, geſſto gim doluow wiſy yako oharzom. Teez take przihnali s ſebu owcze a berany, geſſto mieli oczaſy ſſirokee, na puoldruhe neb na dwie 15 Dlani z ſſirzij, yako bobrowy oczas. Tu ſme ſe diwali tomu panu z Gazaru, geſſto gedl ſedie na zemi na koberczy a miel XII neb XIII krmij cziſtie prziprawenych korzenim, by pak w Czechach bylo, A wrchowate miſy, a wſſeczko Czukrem poſypano bylo. [Smlauwa ſ panem z Gazaru.] W patek przed Swatu marzij Magdalenu tepruwa w ſamy weczer 20 patron naſs ſmluwil ſe geſt ſ panem z Gazaru a s Abrahymem, krale zol- dana piſarzem, czo od kazdeho z nas paut 78b Jnikuow dati ma za Gleyth. A muſyl geſt za kazdeho z nas pautnikuow dati XII dukatuo zlattych, benatſkych. A tu ſmluwiwſſe to ſpolu, pan z Gazaru o puol noczy gel geſt precz. A nechal geſt tu s ſwrchupſanym Abrahymem nietczo konij, aſa 25 Cztyrzidczyti konij ſwych Dworzan, gimz mameliczy pohanee rziekagij, Aby nas do Geruzalema wyprowodili. [woſly nam prziwedli]. W ſobotu potom dwie hodinie aſy przed polednem prziwedli ſu nam woſly tu k Jaffie, na kterychz ſme my pautniczy dale k Geruzalemu geti mieli, A kazali nam na nie wſedati. A tu ſme ſſli wſſiczkni, czoz nas bylo, 30 aſa dwoge hony od tiech Sklepuow ſwrchupſanych, kdez ſme my byli, wedle morze tu, kdez nas tijz oſlowe czekali. A nietczo mezy nimi tu bylo take kobyl a nietczo mezkuow a mezkyn, awſſak wietczij dijel woſluow. mnie ſe byl doſtal mezek dobry a tuhy na nohy A yako rzkucz bez kleſky. A pan Getrzich z Guthſſtayna gel na kobyle. A ginij wſſiczkni naſſi z meho 35 Thowaryſtwa [79a] geli na woſlech. A tak ſme ſ milym panem bohem geli przedcze k mieſtu, gemuz rziekagij rama. A to mieſto rama lezij dwanaczt mil wlaſkych od morze, od Jaffy. A tu mezy morzem a mieſtem ramau geſt czistay a dobray krag, Awffak geſt mnoho vlehlij nezdielanych a ne- zuoranych diedin. A tu mezy Ramau a Jaffau, komuz by ſe vdalo tam geti, 40 ma ſe kazdy warowati tiech Studnicz a wod tu z nich pijti, neb ſu na- ramnie nezdrawe. A ze dwadczyti geden nenije, ktoz ge koli pige, ze mu- ſye od nich welmi nemoczen byti A, yakoz mi Patron naſs o tom prawil, ze ſe gich malo zhogij a ze zemrau. A bylo welmi welike horko ten den czely. A tu potom aſa cztyrzi hodiny przed weczerem przigeli ſme k tomu
Strana 55
55 mieſtu Rama. ſMieſto Ramus). A tu nam nedali mieſta dogeti wijecz nez hony, ze ſme muſeli sſedati ſ woſluow doluow a pieſſky giti do mieſta; Neb po- hane ten obyczey magij, ze krzeſtianom do ſwych mieſt geti nedadije a zwlaſſtie we dne, [79b] neb hned na nie kamenim hazegij. A kdyz ſme do mieſta prziſîli, nedaleko od brany mieſtſke na prawe rucze geſt vdielany Sſpital, wyſoku zdij obezdieny wuokol, kteryz dobree a ſlawnee pamieti oſwijeczene knijeze a pan pan ffilip, knijeze Burgundſke, na ſwuoy naklad ſ powolenim krale zoldana, kterehoz tyz kniez ffilip ſwrchupſany ſwe zwlaſſtnije poſelſtwije k temuz krali zoldanowi o to poſlal A geho proſyti dal, aby mu toho powolil, aby tyz Sſpital tu na ſwuoy naklad vſtawiti 10 mohl, aby w niem pautniczy, kterziz do Swatee zemie k bozijemu hrobu putugij a plowu, w niem w temz Sſpitale odpoczinutije a noczleh mijeti mohli. Neb ſu prwe, yakoz zprawen ſem, wſſiczkni pautniczy, kdyz ſau do Ramy przigeli, welikau vzkoſt tu mieli, A ze na vliczy wietczij dijel gich lehati muſel, A wodu wod pohan k pitij y k warzenij welmi draze kupo- 15 wati muſyli. A tu prziſſedſſe ke dwerzom tehoz Sſpitala, Wikarz z Geru- zalema z zakonu [80a] Boſaczkeho przede dwerzmi ſtoge gednoho po druhem czta nas puſſtiel do tehoz Sſpitala. A ten ſwrchupſany pan z Ramy, gemuz tu od krale zoldana poruczeno, a Abrahym, piſarz krale zoldana ſwrchupſaneho, wnitrz tam w ſſpitale ſtali a nas kazdeho cztli, czo geſt 20 nas, aby od kazde oſoby wedlee namluwy dwanaczte zlattych dano bylo. A tu potom, kdyz nas tak wſſeczky zeCztli, ſſli oba precz wen z Sſpitalu. A patron naſs ſweho wratneho v wrat miel, ze zadneho nepauſſtiel k nam, nez kohoz kazal. a tu ya s ſwu rotu ſſli ſme do Sklepu w temz Sſpitalu, kteryz byl na lewe rucze. A przed nim geſt cziſterna, ze z nije wſſiczkni 25 pautniczy wody k ſwe potrzebie doſti magij, geſſto by gi Sycz doſti draze platiti muſeli. A w temz Sſpitalu naprzed geſt placz na cztyrzi hrany a wſſudy wuokol Sklepowe, w kterych pautniczy lehagij. A opiet dale od wrat geſt druhy placz a wopiet Sklepy. A bylo naſs wijecze nez na dwie Stie pautnikuow, Awſſak ſme wſſicz|80b]kni w tiech Sklepijech doſti pro- 30 ſtranſtwije mieli k lehanij a k ſwe potrzebie, kazda rota ſpolu. A tyz Sſpital drzije w ſwe moczy bratrzije Boſaczy z Geruzalema z hory Syon a Zamykagij gey, ze zadny pohan bez gich wuole tam giti nemuoz. A tu gey w ramie gednomu poruczegij z gedne roty, genz take krzeſtianee byti chtiegij, Ale negſu prawij krzeſtianee, gimz rziekagij modrzij krzeſtianee. 35 ten ma klicz, ze, kdyz pautniczy przigedau, ze ge tam pauſſtij. A ſycz gest przeſ czely rok zawrzien. Tu potom pohanee a ta rota zlych krzeſtianuow ſwrchupſanych noſyli nam rozliczne potrzeby k gijedlu: Slepicze warzenee, peczenee, y koblihy leczyakes A owotcze rozliczna yakozto pomagra- nata — yablka yadrna — A ſycz yabka, hruſſky a wyborne meluny a ſladke 40 íliwy, Take wina w hroznijech wyborna a ſladka, Czerwenee, bilee, geſſto druhe welike yahody mieli yako ſliwy, a druhe wino to w hroznijech mielo yahody zluttee a podluhowatee A [81a] welmi naramnie Sladke. Take ſycz mnoho ginych wieczy kramnych tu prodawali tijz pohanee a pacholata 5
55 mieſtu Rama. ſMieſto Ramus). A tu nam nedali mieſta dogeti wijecz nez hony, ze ſme muſeli sſedati ſ woſluow doluow a pieſſky giti do mieſta; Neb po- hane ten obyczey magij, ze krzeſtianom do ſwych mieſt geti nedadije a zwlaſſtie we dne, [79b] neb hned na nie kamenim hazegij. A kdyz ſme do mieſta prziſîli, nedaleko od brany mieſtſke na prawe rucze geſt vdielany Sſpital, wyſoku zdij obezdieny wuokol, kteryz dobree a ſlawnee pamieti oſwijeczene knijeze a pan pan ffilip, knijeze Burgundſke, na ſwuoy naklad ſ powolenim krale zoldana, kterehoz tyz kniez ffilip ſwrchupſany ſwe zwlaſſtnije poſelſtwije k temuz krali zoldanowi o to poſlal A geho proſyti dal, aby mu toho powolil, aby tyz Sſpital tu na ſwuoy naklad vſtawiti 10 mohl, aby w niem pautniczy, kterziz do Swatee zemie k bozijemu hrobu putugij a plowu, w niem w temz Sſpitale odpoczinutije a noczleh mijeti mohli. Neb ſu prwe, yakoz zprawen ſem, wſſiczkni pautniczy, kdyz ſau do Ramy przigeli, welikau vzkoſt tu mieli, A ze na vliczy wietczij dijel gich lehati muſel, A wodu wod pohan k pitij y k warzenij welmi draze kupo- 15 wati muſyli. A tu prziſſedſſe ke dwerzom tehoz Sſpitala, Wikarz z Geru- zalema z zakonu [80a] Boſaczkeho przede dwerzmi ſtoge gednoho po druhem czta nas puſſtiel do tehoz Sſpitala. A ten ſwrchupſany pan z Ramy, gemuz tu od krale zoldana poruczeno, a Abrahym, piſarz krale zoldana ſwrchupſaneho, wnitrz tam w ſſpitale ſtali a nas kazdeho cztli, czo geſt 20 nas, aby od kazde oſoby wedlee namluwy dwanaczte zlattych dano bylo. A tu potom, kdyz nas tak wſſeczky zeCztli, ſſli oba precz wen z Sſpitalu. A patron naſs ſweho wratneho v wrat miel, ze zadneho nepauſſtiel k nam, nez kohoz kazal. a tu ya s ſwu rotu ſſli ſme do Sklepu w temz Sſpitalu, kteryz byl na lewe rucze. A przed nim geſt cziſterna, ze z nije wſſiczkni 25 pautniczy wody k ſwe potrzebie doſti magij, geſſto by gi Sycz doſti draze platiti muſeli. A w temz Sſpitalu naprzed geſt placz na cztyrzi hrany a wſſudy wuokol Sklepowe, w kterych pautniczy lehagij. A opiet dale od wrat geſt druhy placz a wopiet Sklepy. A bylo naſs wijecze nez na dwie Stie pautnikuow, Awſſak ſme wſſicz|80b]kni w tiech Sklepijech doſti pro- 30 ſtranſtwije mieli k lehanij a k ſwe potrzebie, kazda rota ſpolu. A tyz Sſpital drzije w ſwe moczy bratrzije Boſaczy z Geruzalema z hory Syon a Zamykagij gey, ze zadny pohan bez gich wuole tam giti nemuoz. A tu gey w ramie gednomu poruczegij z gedne roty, genz take krzeſtianee byti chtiegij, Ale negſu prawij krzeſtianee, gimz rziekagij modrzij krzeſtianee. 35 ten ma klicz, ze, kdyz pautniczy przigedau, ze ge tam pauſſtij. A ſycz gest przeſ czely rok zawrzien. Tu potom pohanee a ta rota zlych krzeſtianuow ſwrchupſanych noſyli nam rozliczne potrzeby k gijedlu: Slepicze warzenee, peczenee, y koblihy leczyakes A owotcze rozliczna yakozto pomagra- nata — yablka yadrna — A ſycz yabka, hruſſky a wyborne meluny a ſladke 40 íliwy, Take wina w hroznijech wyborna a ſladka, Czerwenee, bilee, geſſto druhe welike yahody mieli yako ſliwy, a druhe wino to w hroznijech mielo yahody zluttee a podluhowatee A [81a] welmi naramnie Sladke. Take ſycz mnoho ginych wieczy kramnych tu prodawali tijz pohanee a pacholata 5
Strana 56
56 pohanſka: nam leczyakes trnije a wiencze z nieho noſyli A leczyakes drziewieczko malee A ledaczos, geſſto za nicz neſtalo, chtijecze za to pe- nijeze mijeti a draho to czenicze, magijecze nas krzeſtiany tak hlupe, ze gim za to dame, czoz oni kazij. Teez mieſto ramus bylo przed lety welike mieſto za ſtaradawna, ale geſt zborzeno od Tyta weſpezyana, ze ho nenije vſtaweno defaty dijel, iako bylo. Take nenije nicz pewnee, wſfudy muoz do nieho. A gest wokolo nieho y w mieſtie mnoho drziewije toho, geſsto na nich daktyllowe roſtau. A tijz daktylle roſtau rownie yako hrozen winny, ze gich mnoho w hromadie, yakoby klobuky welike prziwieſyl na Suczij 10 toho drzewa. ſWikarz z Geruzalema Slauzil mſſi.] W nedieli, v wigilgije Swatee marzije magdaleny, rano dwie hodinie przede dnem wikarz z Geruzalema, Boſak, Sluzil mſſi [81b] w kaple w temz Sſpitale. A po mſſi kazal latinie dawage pautnikom w tom nauczenije, kterak ſe mijeti a zachowati magij. Naprzed, aby kazdy naboznym a po- 15 kornym Srdczem zelege ſwych hrziechuow mijeſta ſwata ta nawſſtiewowal, totizto bozij hrob y gina Swata mijeſta, A aby kazdy miel o tom Sylnu a dokonalu wijeru beze wſſije pochybnoſti o wſſech odpuſtczych, kterez k tomu kteremu Swatemu mijeſtu dany ſau, kazdemu zwlaſſt. A take wedle toho powiediel, abychme wſſiczkni byli trpieliwi we wſſem protiwenſtwije 20 bud ſkutkem nebo rzeczij, kteremuz by ſe czo z nas takoweho od pohan ſtalo, Abychom to wſſe mile pro pana boha trpieli, yakoz pan kryſtus teez raczil geſt vcziniti w czas ſmrti ſwe, gſa pokorny, tichy a trpieliwy. A take nam powiediel przi tom, bychme pak chtieli boyowati o to a ſe waditi ſ pohany, ze bychom na tom nicz nezayſkali, Nez ze by ſkrze gednoho 25 z nas, ktery by czo takoweho kte 82aJremu pohanu vczinil, ze by hned po- hanee rzekli, ze ſme gleyt zruſſili, A ze by wſticzkni ginij pautniczy vziti muſyli toho gednoho a Skrze to k welike neſnazy przigiti mohli. Take po- wiediel, ze ſme wſſiczkni w kletbie, kteryzkoli na tu paut gel bez powo- lenije otcze ſwateho, papeze. Ale kdyz przigedem bohda do Geruzalema, 30 ze nam budu vkazani a dani zpowiedniczy, kterziz budu mijeti mocz nas kazdeho od toho rozbrzeſſiti. Take prawil, geſtli ze by ktery z nas geden proti druhemu miel yaky hniew anebo zlu wuoli, ten aby kazdy z nas geden druhemu odpuſtil A to wſſeczko z Srdcze dokonale wypuſtil. Takowe ka- zanije latinſke powiediel teez wlaſky giny kniez pro wlachy. A teez 35 ffranczſky powiedijeno. A teez potom napoſledy niemeczky, Aby kazdy pautnik tomu rozomieti a wiedieti mohl. A w tom ſſli ſme wſſiczkni wen z tehoz Sſpitala przed wrata, a tu nas czekali s [82b]woſly. A tu wſe- dawſſe na woſly, geli ſme k Swatemu Girzije do lidij. a lezij dwie mili wlaſke od ramy a gest wes, ale bylo niekdy mieſto. A tu geſt w tee lidya cziſty koſtel Swateho Girzije — wſſeczken z Teſaneho kamene byl vſtawen, Ale giz gest zborzen, gedne kuor gesstie stogij. A gest v nieho w domku malem kniez rzek, kteryz w temz koſtele wedle obyczege rzeczkeho mſſe Slauzijewa. A w temz kuoru geſt vdielano z teſaneho kamene yako woltarz. A w temz woltarzi geſt proti welikemu woltarzi dijera, ze geden kazdy 5 40
56 pohanſka: nam leczyakes trnije a wiencze z nieho noſyli A leczyakes drziewieczko malee A ledaczos, geſſto za nicz neſtalo, chtijecze za to pe- nijeze mijeti a draho to czenicze, magijecze nas krzeſtiany tak hlupe, ze gim za to dame, czoz oni kazij. Teez mieſto ramus bylo przed lety welike mieſto za ſtaradawna, ale geſt zborzeno od Tyta weſpezyana, ze ho nenije vſtaweno defaty dijel, iako bylo. Take nenije nicz pewnee, wſfudy muoz do nieho. A gest wokolo nieho y w mieſtie mnoho drziewije toho, geſsto na nich daktyllowe roſtau. A tijz daktylle roſtau rownie yako hrozen winny, ze gich mnoho w hromadie, yakoby klobuky welike prziwieſyl na Suczij 10 toho drzewa. ſWikarz z Geruzalema Slauzil mſſi.] W nedieli, v wigilgije Swatee marzije magdaleny, rano dwie hodinie przede dnem wikarz z Geruzalema, Boſak, Sluzil mſſi [81b] w kaple w temz Sſpitale. A po mſſi kazal latinie dawage pautnikom w tom nauczenije, kterak ſe mijeti a zachowati magij. Naprzed, aby kazdy naboznym a po- 15 kornym Srdczem zelege ſwych hrziechuow mijeſta ſwata ta nawſſtiewowal, totizto bozij hrob y gina Swata mijeſta, A aby kazdy miel o tom Sylnu a dokonalu wijeru beze wſſije pochybnoſti o wſſech odpuſtczych, kterez k tomu kteremu Swatemu mijeſtu dany ſau, kazdemu zwlaſſt. A take wedle toho powiediel, abychme wſſiczkni byli trpieliwi we wſſem protiwenſtwije 20 bud ſkutkem nebo rzeczij, kteremuz by ſe czo z nas takoweho od pohan ſtalo, Abychom to wſſe mile pro pana boha trpieli, yakoz pan kryſtus teez raczil geſt vcziniti w czas ſmrti ſwe, gſa pokorny, tichy a trpieliwy. A take nam powiediel przi tom, bychme pak chtieli boyowati o to a ſe waditi ſ pohany, ze bychom na tom nicz nezayſkali, Nez ze by ſkrze gednoho 25 z nas, ktery by czo takoweho kte 82aJremu pohanu vczinil, ze by hned po- hanee rzekli, ze ſme gleyt zruſſili, A ze by wſticzkni ginij pautniczy vziti muſyli toho gednoho a Skrze to k welike neſnazy przigiti mohli. Take po- wiediel, ze ſme wſſiczkni w kletbie, kteryzkoli na tu paut gel bez powo- lenije otcze ſwateho, papeze. Ale kdyz przigedem bohda do Geruzalema, 30 ze nam budu vkazani a dani zpowiedniczy, kterziz budu mijeti mocz nas kazdeho od toho rozbrzeſſiti. Take prawil, geſtli ze by ktery z nas geden proti druhemu miel yaky hniew anebo zlu wuoli, ten aby kazdy z nas geden druhemu odpuſtil A to wſſeczko z Srdcze dokonale wypuſtil. Takowe ka- zanije latinſke powiediel teez wlaſky giny kniez pro wlachy. A teez 35 ffranczſky powiedijeno. A teez potom napoſledy niemeczky, Aby kazdy pautnik tomu rozomieti a wiedieti mohl. A w tom ſſli ſme wſſiczkni wen z tehoz Sſpitala przed wrata, a tu nas czekali s [82b]woſly. A tu wſe- dawſſe na woſly, geli ſme k Swatemu Girzije do lidij. a lezij dwie mili wlaſke od ramy a gest wes, ale bylo niekdy mieſto. A tu geſt w tee lidya cziſty koſtel Swateho Girzije — wſſeczken z Teſaneho kamene byl vſtawen, Ale giz gest zborzen, gedne kuor gesstie stogij. A gest v nieho w domku malem kniez rzek, kteryz w temz koſtele wedle obyczege rzeczkeho mſſe Slauzijewa. A w temz kuoru geſt vdielano z teſaneho kamene yako woltarz. A w temz woltarzi geſt proti welikemu woltarzi dijera, ze geden kazdy 5 40
Strana 57
57 muoz tam dobrze wlezti. A tu geſt tam kamen cztwerohranaty z bijeleho mramoru, trzij Cztwrtij lokte aſa z delij a z Sſirzij. A tak mi praweno, ze geſt ten kamen, na kteremz Swaty Girzij kleczal, kdyz ſu mu geho hlawu ſtiali. A ſau tu odpuſtkowee w temz koſtele etc. ſmieſto lidya.] A taaz lidia bylo niekdy mieſto welikee, Ale Skrze Tyta weſpezyana, 5 kdyz ho dobyl, zborzeno geſt. A potom wſedawſſe na woſly, ge[83a]li ſme zaſe do ramy. ſwikarz mſſi Slausil.] W pondielij, den Swate marzie Magdaleny, dwie hodinie przed ſwietem wikarz Boſak ſwrchupſany Slauzil nam mſſi w kaple a po niem ginij dwa boſaczy, geden po druhem, ze ty wſſeczky mſſe dokonali dobrze przed 10 ſlunczem. A to muſye proto rano ſluziti, ze pohanee, yakz brzo poczina ſwitati, hned przidau neſucze leczyakes potrzeby od gijedla, yakoz ſwrchu pſano, A tu tluku bez przeſtanije A, yakz by gim brzo neotewrzeli, iakoz mi praweno, ze by gim dwerze wyſekali. A tu wayducze tam do ſſpitala, wadije ſe, rugij ſe a krziczije przi tom, czoby ſe wztekli. A ten den opiet 15 czely tu w ramie oſtali ſme A to z tee przicziny: ten pan A haytman z ramu, kteryz nam miel wedle vrzadu ſweho zgednati woſly, abychom na nich geli do Geruzalema, Nechtiel geſt gich zgednati, nez aby mu patron nietczo za geho praczy dal. y muſyl mu dati III a LX dukatuow. A tepruv geſt po woſly poſlal, kterezto [83b] w ſamy weczer prziwedli ſu nam. 20 A hned ſe nam kazali ſtrogiti, abychom wſedali. A tu wyſſedſſe z Sſpitala, ſſli ſme przed branu mie�tſku na yakys wrſſek a tu wſedali ſme na woſly ſkuoro puoldruhe hodiny na nocz A geli ſme k geruzalemu. A tu w mieſtie pacholata a zeny pohanky hazeli na nas kamenim, ze ſme poſpieſſnie muſeli geti. A proto niekolik pautnikuow kamenim hazegicz ranili. A tak geli ſme 25 a vgeli aſa XII mil wlaſkych. A w tom wyſſel mieſycz. A tu ſme wgeli w hory, mezy kterymiz ſme geli dobrze na X mil wlaſkych welmi zlu a kamenitu czeſtu, geſſto nelze horſſije, a welike hory, A potom geſſtie dale do geruzalema VIII mil wlaſkych teez zlu czeſtu, yako ſwrchu pſano. Awſſak na tiech wſſech horach a wrſſijech tu czelu czeſtu newidieli ſme 30 zadneho drziewije welikeho nez Chraſtiny nizke a w dolech onde y onde drziewije oliwowe A drziewije to, yako na niem Swateho Jana chleb roſte. A bylo naramnie ten den horko. A newierzim, z nas ze wſſech, czo ge nas bylo [84a] tu, by ktery zprawiti ſmiel prziſahau, ze geſt neuſtal. A ya mohu rzeczy, ze ſem, yak ſem ziw, wijecze neuſtal; Neb Sedlo, na kterem 35 ſem gel, bylo wylozenee ſlamau A ſrſti ſpolu, ze bylo na kazde ſtranie puol lokte ztluſſtij, a przeſ ſedlo prowaz a na kazde ſtranie mijeſto ſtrzmenuow prkenko na prowazku. a tak ſem byl vſtal, ze ſem nemohl s ſweho mezku sSeſti ani nohy zdwihnuti, abych s ſedl bez pomoczy, tak mie bolelo w roz- kroczych. ſPrzigeli k Geruzalemu./ Wutery po Swatee marzije magdalenie dwie hodinie przed polednem przigewſſe tak wſſiczkni k Geruzalemu, sſedawſſe ſ mezkuow a ſ woſluow aſa dwoge hony od mieſta, ſſli ſme pieſſky a welmi pracznie po vſtanije do- mieſta. A prziſſewſſe przed ten chram, kdez bozij hrob w niem geſt, kte- 40
57 muoz tam dobrze wlezti. A tu geſt tam kamen cztwerohranaty z bijeleho mramoru, trzij Cztwrtij lokte aſa z delij a z Sſirzij. A tak mi praweno, ze geſt ten kamen, na kteremz Swaty Girzij kleczal, kdyz ſu mu geho hlawu ſtiali. A ſau tu odpuſtkowee w temz koſtele etc. ſmieſto lidya.] A taaz lidia bylo niekdy mieſto welikee, Ale Skrze Tyta weſpezyana, 5 kdyz ho dobyl, zborzeno geſt. A potom wſedawſſe na woſly, ge[83a]li ſme zaſe do ramy. ſwikarz mſſi Slausil.] W pondielij, den Swate marzie Magdaleny, dwie hodinie przed ſwietem wikarz Boſak ſwrchupſany Slauzil nam mſſi w kaple a po niem ginij dwa boſaczy, geden po druhem, ze ty wſſeczky mſſe dokonali dobrze przed 10 ſlunczem. A to muſye proto rano ſluziti, ze pohanee, yakz brzo poczina ſwitati, hned przidau neſucze leczyakes potrzeby od gijedla, yakoz ſwrchu pſano, A tu tluku bez przeſtanije A, yakz by gim brzo neotewrzeli, iakoz mi praweno, ze by gim dwerze wyſekali. A tu wayducze tam do ſſpitala, wadije ſe, rugij ſe a krziczije przi tom, czoby ſe wztekli. A ten den opiet 15 czely tu w ramie oſtali ſme A to z tee przicziny: ten pan A haytman z ramu, kteryz nam miel wedle vrzadu ſweho zgednati woſly, abychom na nich geli do Geruzalema, Nechtiel geſt gich zgednati, nez aby mu patron nietczo za geho praczy dal. y muſyl mu dati III a LX dukatuow. A tepruv geſt po woſly poſlal, kterezto [83b] w ſamy weczer prziwedli ſu nam. 20 A hned ſe nam kazali ſtrogiti, abychom wſedali. A tu wyſſedſſe z Sſpitala, ſſli ſme przed branu mie�tſku na yakys wrſſek a tu wſedali ſme na woſly ſkuoro puoldruhe hodiny na nocz A geli ſme k geruzalemu. A tu w mieſtie pacholata a zeny pohanky hazeli na nas kamenim, ze ſme poſpieſſnie muſeli geti. A proto niekolik pautnikuow kamenim hazegicz ranili. A tak geli ſme 25 a vgeli aſa XII mil wlaſkych. A w tom wyſſel mieſycz. A tu ſme wgeli w hory, mezy kterymiz ſme geli dobrze na X mil wlaſkych welmi zlu a kamenitu czeſtu, geſſto nelze horſſije, a welike hory, A potom geſſtie dale do geruzalema VIII mil wlaſkych teez zlu czeſtu, yako ſwrchu pſano. Awſſak na tiech wſſech horach a wrſſijech tu czelu czeſtu newidieli ſme 30 zadneho drziewije welikeho nez Chraſtiny nizke a w dolech onde y onde drziewije oliwowe A drziewije to, yako na niem Swateho Jana chleb roſte. A bylo naramnie ten den horko. A newierzim, z nas ze wſſech, czo ge nas bylo [84a] tu, by ktery zprawiti ſmiel prziſahau, ze geſt neuſtal. A ya mohu rzeczy, ze ſem, yak ſem ziw, wijecze neuſtal; Neb Sedlo, na kterem 35 ſem gel, bylo wylozenee ſlamau A ſrſti ſpolu, ze bylo na kazde ſtranie puol lokte ztluſſtij, a przeſ ſedlo prowaz a na kazde ſtranie mijeſto ſtrzmenuow prkenko na prowazku. a tak ſem byl vſtal, ze ſem nemohl s ſweho mezku sSeſti ani nohy zdwihnuti, abych s ſedl bez pomoczy, tak mie bolelo w roz- kroczych. ſPrzigeli k Geruzalemu./ Wutery po Swatee marzije magdalenie dwie hodinie przed polednem przigewſſe tak wſſiczkni k Geruzalemu, sſedawſſe ſ mezkuow a ſ woſluow aſa dwoge hony od mieſta, ſſli ſme pieſſky a welmi pracznie po vſtanije do- mieſta. A prziſſewſſe przed ten chram, kdez bozij hrob w niem geſt, kte- 40
Strana 58
58 ryzto chram byl zawrzien — Awſfak we dwerzech tehoz chramu dijery byly dobrze welikee, ze kazdy tam hledieti mohl — A tu kazdy z nas ſpijel niektery paterz, po[84b]kudz mu ſe zdalo. y ſſli ſme wſſiczkni do ſſpitalu, kteryz pro pautniky vdielan geſt, aby tu w niem noczleh mieli, ktoz ginde 5 pro nedoſtatek hoſpod mijeti nemohau. A geſt tyz Sſpital cziſtie vdielany a dobrze dluhy a ſſiroky. A tu kazdemu z nas vkazano mijeſto, gedno wedle druheho, kdez kazdy z nas lezeti miel. Aſa kazdemu dwu loket mijeſto na ſſijerz dano. A na kaz djem tom mijeſtie kazdemu polozena rohoze z wijechowije pletena a na nije ſwrchu koberecz a poduſſka malaa, kozena. 10 A ty wſſeczky wieczy Boſaczy z klaſſtera hory Syon pautnikom poyczugij aby mieli na czem odpocziwati. A tu ſedſſe na zemi, kazdy z nas gedl geſt, czoz geſt miel a s ſebu przineſl. A odtud ya s ſwau rotau poſlali ſme, aby niekde nam woptali hoſpodu. A kdyz nam hoſpodu woptali nedaleko wod brany na lewe rucze v gednoho pohana, geſſto tau branau chodije 15 do klaſîtera na horu Syon, tu ſme tam ſſli. W Strzedu v wigilgije Swateho Jakuba, apo[85a fſtola bozijeho, rano przed Swietem zbudili nas Boſaczy, a ſſli ſme welmi rano, ze ſme przed Slunczem byli w klaſſterze na horze Syon. A aczkoli ſe menuge hora Syon, wſſak od Geruzalema mieſta wygda malo wyſs po niekoliko ſtupnijech ka- 20 mennych, wegda z mieſta z brany, gde ſe rownem wſſeczko az k famemu tomu klaſſteru. A potom XIII Stupniuow do tehoz klaſſtera giti. A nenije weliky klaſſter. A geſt w niem wzdycky obecznie na oſmmezczytma mnichuow Boſakuow. A tyz klaſſter lezij aſa troge hony od mieſta, a ka- menita czeſta giti k niemu. A tu byli ſme v míſe. A yakz brzo kniez tielo 25 bozije zdwihl, powolali nas wſſech, abychme ſſli ohledawat mijeſt ſwatych, Abychme ſe nemeſſkali, ze welike horko na den bude. A ſ tijm ſſli ſme z tehoz klaſſtera doluow po ſtupnijech. Tu Gardyan boſak klaſſtera Be- thlema wſtupiw na teez ſtupnie, vkazowal nam mijeſta ſwata dolepſanaa A prawil geſt to latinie A potom teez wlaſky A prawie [85b] przi tom, czo 30 kazde to mijeſto Swatce odpuſtkuow ma. A potom giny Boſak powiedie to teez ffranczauzſkym yazykem, A potom teez giny niemeczky. A naprzed nam vkazal mijeſto, kdez panna maria, matka bozije, Cztrnaczte leth po wſtupenije pana kryſta na nebe duom ſwuoy a obydle miela geſt. A to mijeſto geſt od ſtupniuow ſwrchupſaneho klaſſtera aſa puol honuow. A tu, 35 kdez ten duom gegij byl, vkazali nam mijeſto to, kdez geſt matka bozije vmrzela. A na tom mijeſtie na znamenije lezij kamen weliky, teſany. A ſu tu plnee odpuſtky. Tu take nam wokazali blizko przi tom mijeſto, kdez Swaty Jan przed matkau bozij mſſi ſlauzijewal dwanaczte kroczegij od toho mijeſta, kdez matka bozije vmrzela. A tu ſau odpuſtky plnec. Take w temz domu Matky bozije po Matcze bozije Smrti Swaty mathieg od Apoſſtoluow na mijeſto gidaſſe, Apoſstola, zwolen geſt. A to nam mijeſto take vkazali. A tu geſt [86a] odpuſtkuow Sedm leth a Sedm kareen. Tu opiet, kdez ten duom, byl Swaty Jakub, Apoſſtol, za Biſkupa Ge- ruzalemſkeho wywolen. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm kareen. 40
58 ryzto chram byl zawrzien — Awſfak we dwerzech tehoz chramu dijery byly dobrze welikee, ze kazdy tam hledieti mohl — A tu kazdy z nas ſpijel niektery paterz, po[84b]kudz mu ſe zdalo. y ſſli ſme wſſiczkni do ſſpitalu, kteryz pro pautniky vdielan geſt, aby tu w niem noczleh mieli, ktoz ginde 5 pro nedoſtatek hoſpod mijeti nemohau. A geſt tyz Sſpital cziſtie vdielany a dobrze dluhy a ſſiroky. A tu kazdemu z nas vkazano mijeſto, gedno wedle druheho, kdez kazdy z nas lezeti miel. Aſa kazdemu dwu loket mijeſto na ſſijerz dano. A na kaz djem tom mijeſtie kazdemu polozena rohoze z wijechowije pletena a na nije ſwrchu koberecz a poduſſka malaa, kozena. 10 A ty wſſeczky wieczy Boſaczy z klaſſtera hory Syon pautnikom poyczugij aby mieli na czem odpocziwati. A tu ſedſſe na zemi, kazdy z nas gedl geſt, czoz geſt miel a s ſebu przineſl. A odtud ya s ſwau rotau poſlali ſme, aby niekde nam woptali hoſpodu. A kdyz nam hoſpodu woptali nedaleko wod brany na lewe rucze v gednoho pohana, geſſto tau branau chodije 15 do klaſîtera na horu Syon, tu ſme tam ſſli. W Strzedu v wigilgije Swateho Jakuba, apo[85a fſtola bozijeho, rano przed Swietem zbudili nas Boſaczy, a ſſli ſme welmi rano, ze ſme przed Slunczem byli w klaſſterze na horze Syon. A aczkoli ſe menuge hora Syon, wſſak od Geruzalema mieſta wygda malo wyſs po niekoliko ſtupnijech ka- 20 mennych, wegda z mieſta z brany, gde ſe rownem wſſeczko az k famemu tomu klaſſteru. A potom XIII Stupniuow do tehoz klaſſtera giti. A nenije weliky klaſſter. A geſt w niem wzdycky obecznie na oſmmezczytma mnichuow Boſakuow. A tyz klaſſter lezij aſa troge hony od mieſta, a ka- menita czeſta giti k niemu. A tu byli ſme v míſe. A yakz brzo kniez tielo 25 bozije zdwihl, powolali nas wſſech, abychme ſſli ohledawat mijeſt ſwatych, Abychme ſe nemeſſkali, ze welike horko na den bude. A ſ tijm ſſli ſme z tehoz klaſſtera doluow po ſtupnijech. Tu Gardyan boſak klaſſtera Be- thlema wſtupiw na teez ſtupnie, vkazowal nam mijeſta ſwata dolepſanaa A prawil geſt to latinie A potom teez wlaſky A prawie [85b] przi tom, czo 30 kazde to mijeſto Swatce odpuſtkuow ma. A potom giny Boſak powiedie to teez ffranczauzſkym yazykem, A potom teez giny niemeczky. A naprzed nam vkazal mijeſto, kdez panna maria, matka bozije, Cztrnaczte leth po wſtupenije pana kryſta na nebe duom ſwuoy a obydle miela geſt. A to mijeſto geſt od ſtupniuow ſwrchupſaneho klaſſtera aſa puol honuow. A tu, 35 kdez ten duom gegij byl, vkazali nam mijeſto to, kdez geſt matka bozije vmrzela. A na tom mijeſtie na znamenije lezij kamen weliky, teſany. A ſu tu plnee odpuſtky. Tu take nam wokazali blizko przi tom mijeſto, kdez Swaty Jan przed matkau bozij mſſi ſlauzijewal dwanaczte kroczegij od toho mijeſta, kdez matka bozije vmrzela. A tu ſau odpuſtky plnec. Take w temz domu Matky bozije po Matcze bozije Smrti Swaty mathieg od Apoſſtoluow na mijeſto gidaſſe, Apoſstola, zwolen geſt. A to nam mijeſto take vkazali. A tu geſt [86a] odpuſtkuow Sedm leth a Sedm kareen. Tu opiet, kdez ten duom, byl Swaty Jakub, Apoſſtol, za Biſkupa Ge- ruzalemſkeho wywolen. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm kareen. 40
Strana 59
59 A tu na tom mijeſtie, kde geſt ten duom matky bozije byl, Swata Elena byla dala za ſweho wieku ke czti pannie marygi cziſty klaſſter vdie- lati, ale pohanee gey zborzili z Grunthu. A tu opiet od ſtupniuow klaſſtera ſwrchupſaneho gducz do klaſſtera ſwrchupſaneho, na lewe rucze aſa cztyrzi kroczege geſt mijeſto, kde Matka bozije po wſtupenije pana kryſta na nebe tam z ſweho domu chodila na ſwe modlitby. A tu geſt odpuſtkuow VII leth a VII kareen. Opiet aſa deſet kroczegij od zdi Claſſtera proti miestu gest kamen weliky, kteryz nam boſaczy vkazowali, na kteremz kameni pan kryſtus ſtawal kaze vczedlnikom ſwym. [86b] A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, 10 VII karcen. Nedaleko opiet odtud druhy weliky kamen, na kteremz panna maria, matka bozije, kazanije ſweho Syna poſluchala Sediecz. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, VII kareen. Opiet odtud aſa puol honuow proti mieſtu Geruzalemu tu, kdez pan 15 kryſtus Apoſſtoly rozeſlal, aby kazali cztenije po wſſem ſwietie, Jakoz o tom pſano w zakonie: »gdiete po wſſem ſwietie kazicz etc.« A tu geſt od- puſtkuow Sedm leth, VII kareen. Wodtud dale ſſli ſme proti wychodu ſluncze a proti mieſtu na puol druhych honuow od klaſſtera. A tu nam vkazali mijeſto to, Ze, kdyz po 20 ſmrti panny marie Apoſſtolee gegije ſwate tielo k hrobu neſli, A zidee przi- biehſſe chtieli mary ſ tielem przrzewratiti, (sic!) A kteryz ſe z nich mar chytil a dotekl, hned wochrnul, A nemohli mar przewratiti. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, [87a] Sedm kareen. Odtud zaſe ſſli ſme proti zapadu Sluncze pod ſamy klaſſter hory Syon 25 welmi zlu, kamenitu a przikru czeſtu. A kdyz ſme prziſîli na duol, ſſli ſme zaſe k wrchu. A tu nam vkazali to pole hrnczijerzſke, kterez kupeno za tiech trzidczeti peniez, za kterez pan kryſtus prodan. A to pole lezij przi ſtrani A gest welmi kamenitce a geſt dobrych XVI kroczegij wz delij A to- likez z Sfirzij. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud aſa puol honuow w teez stranie geſt dijera, w kterez ſe nie- kterzij Apoſſtolee pro ſtrach, ziduow bogijecze fe, byli ſchowali, kdyz pan kryſtus yat byl. A tu gest Odpustkuow Sedm leth a Sedm kareen. Odtud opiet ſſli ſme proti wychodu ſluncze. A prziſſli ſme do dolu, gemuz rziekagij vdolee Syloe. A w temz vdolee gest drzewo welikee, genz 35 roſte a obdielano a [87b] obezdieno kamenim wuokol aſa do paſu z wyſſij. A to geſt to mieſto, kdez to drzewo ſtogij, geſſto Swateho Yzayaſſe pilau drzewienau na poly przetrzeli. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud tymz dolem Sſli ſme dale; a rownie na temz dole mezy kla- 40 ſſterem ſwrchupſanym a mieſtem geſt Studnicze magiczy weliky pramen, kteryz z nije tecze a ſlowe »Natatoria Syloe« latinie a Czeſky »kupadlo Syloe«. A pohanky perau ſobie ſſatſtwije ſwe v tehoz kupadla. A to geſt to Mijeſto, geſſto kazal pan kryſtus Slepemu od przirozenije, Aby ſe tu 5 30
59 A tu na tom mijeſtie, kde geſt ten duom matky bozije byl, Swata Elena byla dala za ſweho wieku ke czti pannie marygi cziſty klaſſter vdie- lati, ale pohanee gey zborzili z Grunthu. A tu opiet od ſtupniuow klaſſtera ſwrchupſaneho gducz do klaſſtera ſwrchupſaneho, na lewe rucze aſa cztyrzi kroczege geſt mijeſto, kde Matka bozije po wſtupenije pana kryſta na nebe tam z ſweho domu chodila na ſwe modlitby. A tu geſt odpuſtkuow VII leth a VII kareen. Opiet aſa deſet kroczegij od zdi Claſſtera proti miestu gest kamen weliky, kteryz nam boſaczy vkazowali, na kteremz kameni pan kryſtus ſtawal kaze vczedlnikom ſwym. [86b] A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, 10 VII karcen. Nedaleko opiet odtud druhy weliky kamen, na kteremz panna maria, matka bozije, kazanije ſweho Syna poſluchala Sediecz. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, VII kareen. Opiet odtud aſa puol honuow proti mieſtu Geruzalemu tu, kdez pan 15 kryſtus Apoſſtoly rozeſlal, aby kazali cztenije po wſſem ſwietie, Jakoz o tom pſano w zakonie: »gdiete po wſſem ſwietie kazicz etc.« A tu geſt od- puſtkuow Sedm leth, VII kareen. Wodtud dale ſſli ſme proti wychodu ſluncze a proti mieſtu na puol druhych honuow od klaſſtera. A tu nam vkazali mijeſto to, Ze, kdyz po 20 ſmrti panny marie Apoſſtolee gegije ſwate tielo k hrobu neſli, A zidee przi- biehſſe chtieli mary ſ tielem przrzewratiti, (sic!) A kteryz ſe z nich mar chytil a dotekl, hned wochrnul, A nemohli mar przewratiti. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, [87a] Sedm kareen. Odtud zaſe ſſli ſme proti zapadu Sluncze pod ſamy klaſſter hory Syon 25 welmi zlu, kamenitu a przikru czeſtu. A kdyz ſme prziſîli na duol, ſſli ſme zaſe k wrchu. A tu nam vkazali to pole hrnczijerzſke, kterez kupeno za tiech trzidczeti peniez, za kterez pan kryſtus prodan. A to pole lezij przi ſtrani A gest welmi kamenitce a geſt dobrych XVI kroczegij wz delij A to- likez z Sfirzij. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud aſa puol honuow w teez stranie geſt dijera, w kterez ſe nie- kterzij Apoſſtolee pro ſtrach, ziduow bogijecze fe, byli ſchowali, kdyz pan kryſtus yat byl. A tu gest Odpustkuow Sedm leth a Sedm kareen. Odtud opiet ſſli ſme proti wychodu ſluncze. A prziſſli ſme do dolu, gemuz rziekagij vdolee Syloe. A w temz vdolee gest drzewo welikee, genz 35 roſte a obdielano a [87b] obezdieno kamenim wuokol aſa do paſu z wyſſij. A to geſt to mieſto, kdez to drzewo ſtogij, geſſto Swateho Yzayaſſe pilau drzewienau na poly przetrzeli. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud tymz dolem Sſli ſme dale; a rownie na temz dole mezy kla- 40 ſſterem ſwrchupſanym a mieſtem geſt Studnicze magiczy weliky pramen, kteryz z nije tecze a ſlowe »Natatoria Syloe« latinie a Czeſky »kupadlo Syloe«. A pohanky perau ſobie ſſatſtwije ſwe v tehoz kupadla. A to geſt to Mijeſto, geſſto kazal pan kryſtus Slepemu od przirozenije, Aby ſe tu 5 30
Strana 60
60 10 30 zkaupal, a kdyz to vczinil, prozrzel geſt, yakoz o tom we cztenije pſano. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, Sedm kareen. Dale opiet tijem dolem fili ſme malo k wrchu aſa hony od Swrchu- pſaneho kupadla Syloe. A tu na prawe rucze geſt Studnicze cziſta w Skale. 5 A geſt giti k nije [88a] doluow oſmnaczte Stupniuow. A gest czista, studena woda a dobra piti. A temierz my wſſiczkni pautniczy pili ſme z nije. A w teez Studniczy panna Maria, yakoz nam praweno, kdyz pana kryſta, Syna ſweho, miela do chramu obietowati, ze tu w tee ſtudniczy plenky prala. A tu geſt odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. Potom wodtud malo dale wodſſedſſe y ſſli ſme na prawau ruku przeſ duol na horu oliwetſku. A tu niekolik kroczeyuow nemnoho nad tijem dolem geſt dijera w Skale, kdez ſe byl w nije ſchowal Swaty Jakub, Apofſtol, menſſij, pro Strach zidowſky, kdyz pan kryſtus yat, A tu byl negedl ani pige, az na weliku nocz pan kryftus z mrtwych wſtal a gemu 15 ſe zgewil. a tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, Sedm karen. A tu take blizko przi tom geſt hrob abſolonuow, wokruhly yako wijezka, z gednoho [88b] kamene vdielany. [hora oliwetſka. Odtud dale ſſli ſme na wrch nahoru k horze oliwetſke welmi zlu- a kamenitu czeſtu. A wedle tee czeſty s obu ſtran az na wrch geſt zed 20 z Sucheho kamene zdielanaa. a tu na poly tee czeſty, nez na wrch ſe dogde, geſt kamen, kdez panna maria, Matka bozije, po panie kryſtowie wſtupenije na nebe obyczey magiczy kazdy den wſſeczka ta ſwataa mijeſta nawſſtiewowati, kde pan kryſtus yat, kde vkrzizowan, kde na nebe wſtupil — A to czinila az do ſwe Smrti — A chodieczy tiech mijeſt Swatych na- 25 wſſtiewowat, na temz kamenu ſwrchupſanem czaſtokrat odpocziwala gest. A tu gest odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale ſſli ſme wyſſe k wrchu. A tu geſt ſkalka a to mijeſto, kdez pan kryſtus na tom mijeſtie vczedlniky ſwe paterzi vczil. a tu geſt odpuſtkuow VII let a VII karen. Dale odtud v wrch nahoru gducze, nedaleko [89a] geſt opiet gina ſkalka. A geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus ſtoge na niem Vczedlnikom ſwym prawil o Sudnem dni, ze przide Sudit ziwych y mrtwych na vdolee Jozaffat. A to vdolee Jozaffat gest rownie mezy mieſtem Geruzalemem a horu Oliwetſku. A nenije ſſiroke vdolee, abrz mijeſty welmi vzke. A tu 35 geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm kareen. Odtud opiet wyſs gducz v wrch, na prawe rucze przelezli ſme przeſ tu zedku, kteraz wedle czeſty zdiena. A tu geſt koftel zborzeny, neweliky, Swatemu marku ke czti zalozen. A tu geſt to mijeſto, kdez tyz koſtel, kdez ſu Apoſſtolee »wierzim w boha etc« ſkladali. A tu geſt odpuſtkuow 40 Sedm leth a Sedm kareen. A tu malo wyſs gducze prziſſli ſme na wrch hory Oliwetſke. A ſſli ſme proti Wychodu ſluncze cze�tu po rowni wrchem. [89b] A prziſſli ſme k gednomu malemu koſteliku, kteryz byl nam po prawe rucze wedle cze�ty, A ſlowe Swate pelagie, kterazto byla welika hrzieſſnicze. A potom ſe kala
60 10 30 zkaupal, a kdyz to vczinil, prozrzel geſt, yakoz o tom we cztenije pſano. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, Sedm kareen. Dale opiet tijem dolem fili ſme malo k wrchu aſa hony od Swrchu- pſaneho kupadla Syloe. A tu na prawe rucze geſt Studnicze cziſta w Skale. 5 A geſt giti k nije [88a] doluow oſmnaczte Stupniuow. A gest czista, studena woda a dobra piti. A temierz my wſſiczkni pautniczy pili ſme z nije. A w teez Studniczy panna Maria, yakoz nam praweno, kdyz pana kryſta, Syna ſweho, miela do chramu obietowati, ze tu w tee ſtudniczy plenky prala. A tu geſt odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. Potom wodtud malo dale wodſſedſſe y ſſli ſme na prawau ruku przeſ duol na horu oliwetſku. A tu niekolik kroczeyuow nemnoho nad tijem dolem geſt dijera w Skale, kdez ſe byl w nije ſchowal Swaty Jakub, Apofſtol, menſſij, pro Strach zidowſky, kdyz pan kryſtus yat, A tu byl negedl ani pige, az na weliku nocz pan kryftus z mrtwych wſtal a gemu 15 ſe zgewil. a tu geſt odpuſtkuow Sedm leth, Sedm karen. A tu take blizko przi tom geſt hrob abſolonuow, wokruhly yako wijezka, z gednoho [88b] kamene vdielany. [hora oliwetſka. Odtud dale ſſli ſme na wrch nahoru k horze oliwetſke welmi zlu- a kamenitu czeſtu. A wedle tee czeſty s obu ſtran az na wrch geſt zed 20 z Sucheho kamene zdielanaa. a tu na poly tee czeſty, nez na wrch ſe dogde, geſt kamen, kdez panna maria, Matka bozije, po panie kryſtowie wſtupenije na nebe obyczey magiczy kazdy den wſſeczka ta ſwataa mijeſta nawſſtiewowati, kde pan kryſtus yat, kde vkrzizowan, kde na nebe wſtupil — A to czinila az do ſwe Smrti — A chodieczy tiech mijeſt Swatych na- 25 wſſtiewowat, na temz kamenu ſwrchupſanem czaſtokrat odpocziwala gest. A tu gest odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale ſſli ſme wyſſe k wrchu. A tu geſt ſkalka a to mijeſto, kdez pan kryſtus na tom mijeſtie vczedlniky ſwe paterzi vczil. a tu geſt odpuſtkuow VII let a VII karen. Dale odtud v wrch nahoru gducze, nedaleko [89a] geſt opiet gina ſkalka. A geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus ſtoge na niem Vczedlnikom ſwym prawil o Sudnem dni, ze przide Sudit ziwych y mrtwych na vdolee Jozaffat. A to vdolee Jozaffat gest rownie mezy mieſtem Geruzalemem a horu Oliwetſku. A nenije ſſiroke vdolee, abrz mijeſty welmi vzke. A tu 35 geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm kareen. Odtud opiet wyſs gducz v wrch, na prawe rucze przelezli ſme przeſ tu zedku, kteraz wedle czeſty zdiena. A tu geſt koftel zborzeny, neweliky, Swatemu marku ke czti zalozen. A tu geſt to mijeſto, kdez tyz koſtel, kdez ſu Apoſſtolee »wierzim w boha etc« ſkladali. A tu geſt odpuſtkuow 40 Sedm leth a Sedm kareen. A tu malo wyſs gducze prziſſli ſme na wrch hory Oliwetſke. A ſſli ſme proti Wychodu ſluncze cze�tu po rowni wrchem. [89b] A prziſſli ſme k gednomu malemu koſteliku, kteryz byl nam po prawe rucze wedle cze�ty, A ſlowe Swate pelagie, kterazto byla welika hrzieſſnicze. A potom ſe kala
Strana 61
61 hrziechuow ſwych w Skale w Geſkyni, kteruz ſem take w temz koſtele wohledal. A tepruw po Smrti Swate pelagie Swata helena kostelik ten nad tau Geſkynij vſtawila geſt. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm kareen. A ten koſtelik drzije pohanee a ſwee modlitby w niem rziekagij. A kdyz mnoho tu pohanuow, tehdy neradi pauſſtiegij do nieho krzeſtianuow. Nez mne ſau dwa pohanee tepruwa podruhe puſtili tam, wzawſſe ode mne kolikos Benatſkych peniez market, yakoz o tom dolegije powiem. Odtud dale nedaleko gducze przedcze proti wychodu Sluncze prziſſli ſme opiet k ginemu koftelu teez na prawe rucze, kteryzto koftel Swata 10 helena dala vſtawieti. [90a] A gest wſſeczken z teſaneho kamene vdielany Ale giz wſſeczky Sklepy temierz ſwrchu ſe oborzili. A tu geſt niekolik ſtupniuow nahoru giti do tehoz koſtela. A tu przed tymz koſtelem Sedielo niekoliko pohanuow mamelikuow, kterez k tomu byl wyſlal ten Abrahym, piſarz krale zoldanuow. y Sſli ſme do tehoz koſtela malymi dwerzczy. 15 A tijz pohance cztli nas gednoho po druhem. A wſſedſſe tam, malo niekolik kroczeyuow na prawu ruku geſt kapliczka wokruhla woſmi- hranata A geſt mych oſmnaczte ſahuow wuokol zwijeczy a pieknie z teſaneho kamene vdielanaa y teez ſwrchu teſanym kamenem Sklenuta. A nema zadneho wokna, nez dwerzcze malee, kudyz tam chodije, kterymiz 20 dwerzczy Swietlo tam gde, kdyz ſau otewrzieny, Ale malo. A w tee kaple horzie niekolik lamp. A take kazdy z nas putnikuow miel ſwau ſwijeczy, ze bylo ſwietlo, ze ſme dobrze [90b] widieti mohli. A tu w proſtrzedku tee kapliczky geſt mijeſto, kdez pan kryſtus w przitomnoſti Panny Marie, matky ſwe, a Swatych Apoſſtoluow s toho mijeſta na nebe wſtupil. A na 25 tom mijeſtie geſt kamen z bijeleho mramoru ſnad lokte z delij a z Sſirzij, A w niem wyteſana geſt Sſlapiege prawe nohy. A prſty v teez Sſlapiege ſu obraczeny proti zapadu Sluncze. A ten koſtel a to ſwatee mijeſto drzije w ſwe moczy gedni zlij krzeſtianee, gimz rziekagij Origiani. A tu ſau Od- puſtky plnee. [Odpuſtky plnee.] Odtud z koſtela toho wyſſedſſe ſſli ſme czeſtau rownau proti wychodu ſluncze. A tu gducze prziſſli ſme k rohu zdi, kteraz zed zdielana okolo gedne winnicze. A tu na tom rohu geſt mijeſto to, kdez ſe Angel zgewil pannie Marigi, matcze bozije, gednoho czaſu, kdyz putowala a nawſſtiewo- wala wedle ſweho obyczege, yakoz miela kazdy den tak to cziniti A ta 35 ſwata mijeſta nawſſtiewowati. [91a] A tu gije dal Andiel ratolest oliwowau na tom mijeſtie a gije zwieſtowal hodinu czaſu Smrti gegije. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Przedcze dale proti wychodu Sluncze ſ toho mijeſta ſwrchupſaneho aſa dwoge hony odtud — vkazali nam duom weliky, Cztwerohrany. Ale 40 do tehoz domu zadneho krzeſtiana nepauſſtiegij pohance. A tomu domu rziekagij Galilea. A niekterzij prawije, ze by to ta Galilee byla, o kterez Swaty marek Ewangeliſta piſſe we cztenije welikonocznijem, yako Swataa marzije Nagdalena y ſ ginymi Marygemi hledagicze pana kryſta w hrobie, geſſto 5 30
61 hrziechuow ſwych w Skale w Geſkyni, kteruz ſem take w temz koſtele wohledal. A tepruw po Smrti Swate pelagie Swata helena kostelik ten nad tau Geſkynij vſtawila geſt. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm kareen. A ten koſtelik drzije pohanee a ſwee modlitby w niem rziekagij. A kdyz mnoho tu pohanuow, tehdy neradi pauſſtiegij do nieho krzeſtianuow. Nez mne ſau dwa pohanee tepruwa podruhe puſtili tam, wzawſſe ode mne kolikos Benatſkych peniez market, yakoz o tom dolegije powiem. Odtud dale nedaleko gducze przedcze proti wychodu Sluncze prziſſli ſme opiet k ginemu koftelu teez na prawe rucze, kteryzto koftel Swata 10 helena dala vſtawieti. [90a] A gest wſſeczken z teſaneho kamene vdielany Ale giz wſſeczky Sklepy temierz ſwrchu ſe oborzili. A tu geſt niekolik ſtupniuow nahoru giti do tehoz koſtela. A tu przed tymz koſtelem Sedielo niekoliko pohanuow mamelikuow, kterez k tomu byl wyſlal ten Abrahym, piſarz krale zoldanuow. y Sſli ſme do tehoz koſtela malymi dwerzczy. 15 A tijz pohance cztli nas gednoho po druhem. A wſſedſſe tam, malo niekolik kroczeyuow na prawu ruku geſt kapliczka wokruhla woſmi- hranata A geſt mych oſmnaczte ſahuow wuokol zwijeczy a pieknie z teſaneho kamene vdielanaa y teez ſwrchu teſanym kamenem Sklenuta. A nema zadneho wokna, nez dwerzcze malee, kudyz tam chodije, kterymiz 20 dwerzczy Swietlo tam gde, kdyz ſau otewrzieny, Ale malo. A w tee kaple horzie niekolik lamp. A take kazdy z nas putnikuow miel ſwau ſwijeczy, ze bylo ſwietlo, ze ſme dobrze [90b] widieti mohli. A tu w proſtrzedku tee kapliczky geſt mijeſto, kdez pan kryſtus w przitomnoſti Panny Marie, matky ſwe, a Swatych Apoſſtoluow s toho mijeſta na nebe wſtupil. A na 25 tom mijeſtie geſt kamen z bijeleho mramoru ſnad lokte z delij a z Sſirzij, A w niem wyteſana geſt Sſlapiege prawe nohy. A prſty v teez Sſlapiege ſu obraczeny proti zapadu Sluncze. A ten koſtel a to ſwatee mijeſto drzije w ſwe moczy gedni zlij krzeſtianee, gimz rziekagij Origiani. A tu ſau Od- puſtky plnee. [Odpuſtky plnee.] Odtud z koſtela toho wyſſedſſe ſſli ſme czeſtau rownau proti wychodu ſluncze. A tu gducze prziſſli ſme k rohu zdi, kteraz zed zdielana okolo gedne winnicze. A tu na tom rohu geſt mijeſto to, kdez ſe Angel zgewil pannie Marigi, matcze bozije, gednoho czaſu, kdyz putowala a nawſſtiewo- wala wedle ſweho obyczege, yakoz miela kazdy den tak to cziniti A ta 35 ſwata mijeſta nawſſtiewowati. [91a] A tu gije dal Andiel ratolest oliwowau na tom mijeſtie a gije zwieſtowal hodinu czaſu Smrti gegije. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Przedcze dale proti wychodu Sluncze ſ toho mijeſta ſwrchupſaneho aſa dwoge hony odtud — vkazali nam duom weliky, Cztwerohrany. Ale 40 do tehoz domu zadneho krzeſtiana nepauſſtiegij pohance. A tomu domu rziekagij Galilea. A niekterzij prawije, ze by to ta Galilee byla, o kterez Swaty marek Ewangeliſta piſſe we cztenije welikonocznijem, yako Swataa marzije Nagdalena y ſ ginymi Marygemi hledagicze pana kryſta w hrobie, geſſto 5 30
Strana 62
62 10 20 30 gim Andiel rzekl, aby ſſli a powiedieli vczedlnikom geho a petrowi, ze ge wſtal a przedeyde ge do Galilee etc. A druzy o tom prawije, ze nenije to ta Galilea, o kterezto Swate cztenije geſt, Nez ze geſt ge pan kryſtus przedſſel ne tu, [91b] Ale w Galileyſke kraginie, kteraz kragina, yakoz 5 zprawen ſem, geſt od Geruzalema aſa trzi neb cztyrzi dni pauti. Pak na kterem z tiech dwau mijeſt ta wiecz ſtala ſe, to pan buoh naylepe wije. a Acz ſme w tom domu ſwrchupſanee Galilei nebyli, wſſak nam odpuſtky oznamili a nam dali teez, yakobychom tam oſobnie byli. A geſt tu odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Wodtud ſſli ſme dale na lewu ruku doluow Czeſtau zaſe proti mieſtu Geruzalemu, a wſſedſſe doluow tauz czeſtau aſa hony, w proſtrzedku teez cze�ty, kterazto cze�ta gde mezy dwiema zdmi doluow, geſt Skalka, na kterez pan kryſtus Sediel a plakal nad Geruzalemem A vczedlnikom ſwym oznamil zkazenije a zborzenije tehoz mieſta. A tu geſt odpuſtkuow Sedm 15 leth a VII karen. Dale doluow gducze w tee swrchupſanee czeſtie, gest opiet gina Skalka rownie na czeſtie. A na tee Skalcze Swaty Thomaſs [92a] ſtoge widiel matku bozij tieleſnie do nebe wſtupowati. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale doluow Gducz nedaleko od czeſty na lewec rucze geſt mala ſkalka, przi kterezto Apoſſtolee Swaty Petr, Swaty Jan a Swaty Jakub ſpali, kdyz pan kryſtus ſe modlil otczy ſwemu nebeſkemu przed ſwau Smrtij. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a VII karen. A malo dolegije aſa deſet kroczegij od toho mijeſta ſwrchupſaneho 25 geſt mijeſto na rohu zedky, kdez Swaty Petr Malchowi vcho vtial. A tu gest odpustkuow VII let a VII karen. A od toho mijeſta na dewiet kroczegij proti zapadu Sluncze geſt kaut Suchym kamenem wyzdieny. A tu geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus od ziduow ſwazan a yat. A tu ſau Odpuſtky plnee. [plnee.] Potom tuuz ſwrchupſanu czeſtau gducz doluow, prziſſli ſme na przie- cznij czeſtu, kteraaz [92b] gde doluow aneb dolem Jozaffat pod mieſto Geruzalem. a tudy gducze czeſtau widieli ſme nad nami Swatu czeſtu*) branu tu, gijez rziekagij zlattaa brana, kterauz branau pan kryftus w kwietnau ne- dieli gel do Garuzalema do Chramu ſſalomunowa. A tu nam powiedijeny 35 od Boſakuow odpuſtky, ktoz na tu branu pohledij, a geſt zawrzenaa, ze gije nechodij lidee obecznije yako ginymi branami. A tu ſau odpuſtky plnee. A tauz cze�au, ktera tymz dolem gde na prawau ruku proti poledni, aſa XV kroczeguo od czeſty, Sſli ſme do geſkynie, kteraz geſt wyteſanaa w Skale, yakoby Sklep byl. A tu wegda do tee Geſkynie, na lewe rucze 40 geſt mijeſto to, kdez ſe pan kryſtus modlil otczy ſwemu A potil ſe krwawym potem, Jakoz o tom we cztenij pſano geſt. A w tee geſkyni gest wyteſanaa ſwrchu dijera welikaa Skrze ſkalu, geſſto tudy tam Swietlo gde. A to mijeſto ) czeſtu v rukopise přeškrtnuto.
62 10 20 30 gim Andiel rzekl, aby ſſli a powiedieli vczedlnikom geho a petrowi, ze ge wſtal a przedeyde ge do Galilee etc. A druzy o tom prawije, ze nenije to ta Galilea, o kterezto Swate cztenije geſt, Nez ze geſt ge pan kryſtus przedſſel ne tu, [91b] Ale w Galileyſke kraginie, kteraz kragina, yakoz 5 zprawen ſem, geſt od Geruzalema aſa trzi neb cztyrzi dni pauti. Pak na kterem z tiech dwau mijeſt ta wiecz ſtala ſe, to pan buoh naylepe wije. a Acz ſme w tom domu ſwrchupſanee Galilei nebyli, wſſak nam odpuſtky oznamili a nam dali teez, yakobychom tam oſobnie byli. A geſt tu odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Wodtud ſſli ſme dale na lewu ruku doluow Czeſtau zaſe proti mieſtu Geruzalemu, a wſſedſſe doluow tauz czeſtau aſa hony, w proſtrzedku teez cze�ty, kterazto cze�ta gde mezy dwiema zdmi doluow, geſt Skalka, na kterez pan kryſtus Sediel a plakal nad Geruzalemem A vczedlnikom ſwym oznamil zkazenije a zborzenije tehoz mieſta. A tu geſt odpuſtkuow Sedm 15 leth a VII karen. Dale doluow gducze w tee swrchupſanee czeſtie, gest opiet gina Skalka rownie na czeſtie. A na tee Skalcze Swaty Thomaſs [92a] ſtoge widiel matku bozij tieleſnie do nebe wſtupowati. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale doluow Gducz nedaleko od czeſty na lewec rucze geſt mala ſkalka, przi kterezto Apoſſtolee Swaty Petr, Swaty Jan a Swaty Jakub ſpali, kdyz pan kryſtus ſe modlil otczy ſwemu nebeſkemu przed ſwau Smrtij. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a VII karen. A malo dolegije aſa deſet kroczegij od toho mijeſta ſwrchupſaneho 25 geſt mijeſto na rohu zedky, kdez Swaty Petr Malchowi vcho vtial. A tu gest odpustkuow VII let a VII karen. A od toho mijeſta na dewiet kroczegij proti zapadu Sluncze geſt kaut Suchym kamenem wyzdieny. A tu geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus od ziduow ſwazan a yat. A tu ſau Odpuſtky plnee. [plnee.] Potom tuuz ſwrchupſanu czeſtau gducz doluow, prziſſli ſme na przie- cznij czeſtu, kteraaz [92b] gde doluow aneb dolem Jozaffat pod mieſto Geruzalem. a tudy gducze czeſtau widieli ſme nad nami Swatu czeſtu*) branu tu, gijez rziekagij zlattaa brana, kterauz branau pan kryftus w kwietnau ne- dieli gel do Garuzalema do Chramu ſſalomunowa. A tu nam powiedijeny 35 od Boſakuow odpuſtky, ktoz na tu branu pohledij, a geſt zawrzenaa, ze gije nechodij lidee obecznije yako ginymi branami. A tu ſau odpuſtky plnee. A tauz cze�au, ktera tymz dolem gde na prawau ruku proti poledni, aſa XV kroczeguo od czeſty, Sſli ſme do geſkynie, kteraz geſt wyteſanaa w Skale, yakoby Sklep byl. A tu wegda do tee Geſkynie, na lewe rucze 40 geſt mijeſto to, kdez ſe pan kryſtus modlil otczy ſwemu A potil ſe krwawym potem, Jakoz o tom we cztenij pſano geſt. A w tee geſkyni gest wyteſanaa ſwrchu dijera welikaa Skrze ſkalu, geſſto tudy tam Swietlo gde. A to mijeſto ) czeſtu v rukopise přeškrtnuto.
Strana 63
63 dala vdielati Swata helena a wyteſati, aby ſwietlo tam bylo. A to mijeſto ſwrchu [93a] pſanee nenije od toho mijeſta daleko, kdez pan kryſtus yat geſt. A tu gest odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud ſſli ſme z tee Geſkynie wyſſedſſe zaſe na czeſtu proti wychodu Sluncze. A nedaleko odtud na prawe rucze wedle czeſty na dole mezy mieſtem Geruzalemem a horau oliwetſkau geſt matky bozije kapla, kteruz Swata helena po Smrti matky bozije dala vdielati. a geſt do tee kaply gducz do zemie XXXVIII Stupniuow kamennych az do koncze doluow. A doluow gda od dwerzij tee kaply XVI ſtupniuow, geſt na prawe rucze tychz Stupniuow hrob Swatee Anny, matky panny marie, A na druhe 10 ſtranie na lewe rucze rownie proti tomu geſt hrob Swateho Joachyma, otcze Panny marie. A kdyz tam doluow dokoncze na zemi do teez kaply ſwrchupſanee waydeſs, geſt tam welmi tma, Neb zadneho tam wokna nenije, ze ſme ſwietlo s ſebau mijeti muſeli. A wegda tam, na lewe rucze gest Stud- nicze, [93b] a welmi dobra woda z nije piti. A na pravu ruku tee Studnicze 15 nizkymi dwerzczy ſſli ſme do tmawe, male kapliczky. A tu geſt vdielan oltarz z bijeleho mramoru. A pod tijem oltarzem geſt hrob matky bozije, w niemz byla pochowana po ſwe ſmrti. Ale toho praweho hrobu nemuoz zadny widieti, neb geſt oltarz na niem. A tu ſau odpuſtky plnee. [plnee. A odtud z tee kaply wyſſedſſe ſſli ſme przeſ moſtek neweliky, kamenny, 20 proti mieſtu. A tu na tom mijeſtie, kdez ten moſtek, geſt to drzewſo], z kte- rehoz krziz byl vdielan, mnoho leth lezelo prwe, ze lidee przeſ nie chodili. A potom pan kryſtus na niem vkrzizowan. A tu ſlowe to mijeſto, o kteremz Swaty Jan piſſe w ſwe paſsigi: »wyſſel geziſs przeſ potok czedron.« A tehdaaz za mne bylo Sucho, kdyz ſem ya tam byl. A czoz ſem zprawen, ze netecze 25 tudy zadna woda, lecz deſſt ſpadne s prziewalem. A przessedíſe przeſ ten moſtek Sſli ſme k mieſtu afa puol honuow [94a] k huorze. A tu geſt mijeſto to, kdez Swateho Sſtiepana vkamenowali. A gducze ſtezkau k mieſtu na- horu, bylo nam toteez mijeſto po lewe rucze. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. A potom tauz ſtezkau ſſli ſme aſa hony a prziſſli ſme k branie mieſta. A tee branie rziekagij brana Swateho Sſtiepana A to proto, ze Swaty Sstiepan tauz branau wyweden geſt na ſwe vkamenowanije. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a VII karen. A kdys ſme prziſſli k branie mieſta, wſſedſſe do mieſta, na prawe 35 rucze nedaleko od brany geſt koſtel matky bozije, kteryz ſwata helena dala vſtawiti ke czti matcze bozije. A tu na tom mijeſtie, kde geſt koſtel, byl duom Swateho Joachyma. A w tom domu a na tom mijeſtie ſe matka bozije vrodila. A pohanee ſe w niem wedle ſwee wijery [94b] modle panu bohu, Ale zadneho krzeſtiana tam do nieho nepuſtije. Nez byl ſem wnie 40 v dwerzij a tam dieru hlediel. Ale nemohl ſem widieti nicz w niem, neb bylo tma, pozdie a po ſlunczy. A tu ſau odpuſtky plnee. A potom dale prziſſli ſme gducze tauz vliczy k domu pilatowu. a byl nam na prawe rucze. Ale tehdaz byl zawrzijen, ze ſme tam nemohli. A w temz domu 5 30
63 dala vdielati Swata helena a wyteſati, aby ſwietlo tam bylo. A to mijeſto ſwrchu [93a] pſanee nenije od toho mijeſta daleko, kdez pan kryſtus yat geſt. A tu gest odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud ſſli ſme z tee Geſkynie wyſſedſſe zaſe na czeſtu proti wychodu Sluncze. A nedaleko odtud na prawe rucze wedle czeſty na dole mezy mieſtem Geruzalemem a horau oliwetſkau geſt matky bozije kapla, kteruz Swata helena po Smrti matky bozije dala vdielati. a geſt do tee kaply gducz do zemie XXXVIII Stupniuow kamennych az do koncze doluow. A doluow gda od dwerzij tee kaply XVI ſtupniuow, geſt na prawe rucze tychz Stupniuow hrob Swatee Anny, matky panny marie, A na druhe 10 ſtranie na lewe rucze rownie proti tomu geſt hrob Swateho Joachyma, otcze Panny marie. A kdyz tam doluow dokoncze na zemi do teez kaply ſwrchupſanee waydeſs, geſt tam welmi tma, Neb zadneho tam wokna nenije, ze ſme ſwietlo s ſebau mijeti muſeli. A wegda tam, na lewe rucze gest Stud- nicze, [93b] a welmi dobra woda z nije piti. A na pravu ruku tee Studnicze 15 nizkymi dwerzczy ſſli ſme do tmawe, male kapliczky. A tu geſt vdielan oltarz z bijeleho mramoru. A pod tijem oltarzem geſt hrob matky bozije, w niemz byla pochowana po ſwe ſmrti. Ale toho praweho hrobu nemuoz zadny widieti, neb geſt oltarz na niem. A tu ſau odpuſtky plnee. [plnee. A odtud z tee kaply wyſſedſſe ſſli ſme przeſ moſtek neweliky, kamenny, 20 proti mieſtu. A tu na tom mijeſtie, kdez ten moſtek, geſt to drzewſo], z kte- rehoz krziz byl vdielan, mnoho leth lezelo prwe, ze lidee przeſ nie chodili. A potom pan kryſtus na niem vkrzizowan. A tu ſlowe to mijeſto, o kteremz Swaty Jan piſſe w ſwe paſsigi: »wyſſel geziſs przeſ potok czedron.« A tehdaaz za mne bylo Sucho, kdyz ſem ya tam byl. A czoz ſem zprawen, ze netecze 25 tudy zadna woda, lecz deſſt ſpadne s prziewalem. A przessedíſe przeſ ten moſtek Sſli ſme k mieſtu afa puol honuow [94a] k huorze. A tu geſt mijeſto to, kdez Swateho Sſtiepana vkamenowali. A gducze ſtezkau k mieſtu na- horu, bylo nam toteez mijeſto po lewe rucze. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. A potom tauz ſtezkau ſſli ſme aſa hony a prziſſli ſme k branie mieſta. A tee branie rziekagij brana Swateho Sſtiepana A to proto, ze Swaty Sstiepan tauz branau wyweden geſt na ſwe vkamenowanije. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a VII karen. A kdys ſme prziſſli k branie mieſta, wſſedſſe do mieſta, na prawe 35 rucze nedaleko od brany geſt koſtel matky bozije, kteryz ſwata helena dala vſtawiti ke czti matcze bozije. A tu na tom mijeſtie, kde geſt koſtel, byl duom Swateho Joachyma. A w tom domu a na tom mijeſtie ſe matka bozije vrodila. A pohanee ſe w niem wedle ſwee wijery [94b] modle panu bohu, Ale zadneho krzeſtiana tam do nieho nepuſtije. Nez byl ſem wnie 40 v dwerzij a tam dieru hlediel. Ale nemohl ſem widieti nicz w niem, neb bylo tma, pozdie a po ſlunczy. A tu ſau odpuſtky plnee. A potom dale prziſſli ſme gducze tauz vliczy k domu pilatowu. a byl nam na prawe rucze. Ale tehdaz byl zawrzijen, ze ſme tam nemohli. A w temz domu 5 30
Strana 64
64 gest pan kryftus obzalowan od ziduow, mrſkan, poſmijewan a na Smrt odſuzen. A tu gest odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. A tyz pilatuow duom lezij na rohu. A wedlee tehoz domu pilatowa od tee vlicze, kteruz ſme ſſli, gde na prawau ruku gina vlicze k wrchu 5 nahoru. A ſau wſſe Stupnie kamennee nahoru giti k domu, w kteremz he- rodes bydlil, a pan ten Geruzalemtky, haytman krale zoldana, nynije w niem bydlij. widiel ſem gey dobrze, Ale nebyl ſem w niem. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale ſſli ſme tau vliczy, a geſt przeſ vliczy [95a] zdieny Sklep yako 10 pawlaczka. a tu ſau dwa kameny wezdiena ſwrchu w Sklepu z bijeleho mramoru mijeſto obradla, kazdy delſſij nezli lokte z delij a teez z Sſirzij, a mohau ſe dobrze widieti. A to ſau ti dwa kameni, geſſto na gednom z nich pan kryſtus ſtaal, kdyz geſt na Smrt odſuzen, A na druhem ſtal pilat, kdyz ho odſuzowal na Smrt. a Swata helena ſwrchupſana nemohuczy 15 ſe wyptati toho w giſtotie na zadnem, ktery by to kamen prawy byl, na kterem pan kryſtus stal, y dala obadwa w ten Sklep wezditi. A tu gest od- puſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale odtud gducze tauz vliczy, byl nam na lewe rucze wrſſek aſa XV neb XVI loket z wyſſij, zborzeny koſtelik neweliky. A to geſt to mijeſto, 20 kdez panna maria, matka bozije, s ginymi panijemi a zenami ſtala, Aby mohla widieti pana kryſta, Syna ſweho, geſſto ho tudy k poprawie na Smrt wedli. A tu widuczy ho Trnowu (sic!) korunowaneho a vkrwaweneho, [95b) zaloſtij padla na zemi a womdlela geſt. A tu ſwata helena dala ten koſtelik vdielati. A tu geſt odpuſtkuow Sedm let a VII karen. Odtud dale gdaucz prziſſli ſme do prziecznije vlicze. A tu hned malo na lewe rucze w teez vliczy geſt mijeſto, kdez ſe pan kryſtus neſa krziz na ſobie zaſtawil a wida mnohee, ani placzij, kterziz ſe tomu diwali, obratiw ſe k nim, rzekl: »dczery Geruzalemſke, neplaczte na mie, Ale placzte na ſwe dieti!« yakoz we cztenije o tom pſano. A tu geſt odpuſtkuow Sedm 30 leth a Sedm karen. A tu take geſt hned to mijeſto, kdez ſau zidee nutili Sſimona Czyre- nenſkeho, geſſto ze wſy ſſel branau, kteraz nedaleko od nas byla na prawe rucze, aby krzize pomohl neſti panu kryſtu. A tu geſt odpuſtkuow VII let a VII karen. Dale odtud ſſli ſme tauz vliczy na lewau ruku. A gducze prziſſli ſme przed duom Swatee Weronyky. a byl nam po pra 96a]we rucze. A hned przed tymz domem tu w uliczy geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus tudy weden na Smrt, Swataa weronyka wyſſla k niemu a dala mu rauchu, aby ſwau Swatau twarz gij vtrzel. A pan kryſtus vtrzew ſe gij tauz ruchau, dal gije zaſe, w kterezto rauſſe geho Swata twarz a obliczey ſe wytiſkl, yaky geſt pan kryſtus byl, yakoby gey malerz namalowal, kterazto ſe w rzimie vkazuge podnes, kteruz ſa w rzimie widiel ſem. Druzy prawije take, ze by ta prawaa taaz Swataa raucha byla na karelfſteynie, A ze by to Czyeſarz karel Slawne pamieti byl zpuoſobil, wyproſyw ſobie na otczy Swatem, Pa- 25 35 40
64 gest pan kryftus obzalowan od ziduow, mrſkan, poſmijewan a na Smrt odſuzen. A tu gest odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. A tyz pilatuow duom lezij na rohu. A wedlee tehoz domu pilatowa od tee vlicze, kteruz ſme ſſli, gde na prawau ruku gina vlicze k wrchu 5 nahoru. A ſau wſſe Stupnie kamennee nahoru giti k domu, w kteremz he- rodes bydlil, a pan ten Geruzalemtky, haytman krale zoldana, nynije w niem bydlij. widiel ſem gey dobrze, Ale nebyl ſem w niem. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale ſſli ſme tau vliczy, a geſt przeſ vliczy [95a] zdieny Sklep yako 10 pawlaczka. a tu ſau dwa kameny wezdiena ſwrchu w Sklepu z bijeleho mramoru mijeſto obradla, kazdy delſſij nezli lokte z delij a teez z Sſirzij, a mohau ſe dobrze widieti. A to ſau ti dwa kameni, geſſto na gednom z nich pan kryſtus ſtaal, kdyz geſt na Smrt odſuzen, A na druhem ſtal pilat, kdyz ho odſuzowal na Smrt. a Swata helena ſwrchupſana nemohuczy 15 ſe wyptati toho w giſtotie na zadnem, ktery by to kamen prawy byl, na kterem pan kryſtus stal, y dala obadwa w ten Sklep wezditi. A tu gest od- puſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale odtud gducze tauz vliczy, byl nam na lewe rucze wrſſek aſa XV neb XVI loket z wyſſij, zborzeny koſtelik neweliky. A to geſt to mijeſto, 20 kdez panna maria, matka bozije, s ginymi panijemi a zenami ſtala, Aby mohla widieti pana kryſta, Syna ſweho, geſſto ho tudy k poprawie na Smrt wedli. A tu widuczy ho Trnowu (sic!) korunowaneho a vkrwaweneho, [95b) zaloſtij padla na zemi a womdlela geſt. A tu ſwata helena dala ten koſtelik vdielati. A tu geſt odpuſtkuow Sedm let a VII karen. Odtud dale gdaucz prziſſli ſme do prziecznije vlicze. A tu hned malo na lewe rucze w teez vliczy geſt mijeſto, kdez ſe pan kryſtus neſa krziz na ſobie zaſtawil a wida mnohee, ani placzij, kterziz ſe tomu diwali, obratiw ſe k nim, rzekl: »dczery Geruzalemſke, neplaczte na mie, Ale placzte na ſwe dieti!« yakoz we cztenije o tom pſano. A tu geſt odpuſtkuow Sedm 30 leth a Sedm karen. A tu take geſt hned to mijeſto, kdez ſau zidee nutili Sſimona Czyre- nenſkeho, geſſto ze wſy ſſel branau, kteraz nedaleko od nas byla na prawe rucze, aby krzize pomohl neſti panu kryſtu. A tu geſt odpuſtkuow VII let a VII karen. Dale odtud ſſli ſme tauz vliczy na lewau ruku. A gducze prziſſli ſme przed duom Swatee Weronyky. a byl nam po pra 96a]we rucze. A hned przed tymz domem tu w uliczy geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus tudy weden na Smrt, Swataa weronyka wyſſla k niemu a dala mu rauchu, aby ſwau Swatau twarz gij vtrzel. A pan kryſtus vtrzew ſe gij tauz ruchau, dal gije zaſe, w kterezto rauſſe geho Swata twarz a obliczey ſe wytiſkl, yaky geſt pan kryſtus byl, yakoby gey malerz namalowal, kterazto ſe w rzimie vkazuge podnes, kteruz ſa w rzimie widiel ſem. Druzy prawije take, ze by ta prawaa taaz Swataa raucha byla na karelfſteynie, A ze by to Czyeſarz karel Slawne pamieti byl zpuoſobil, wyproſyw ſobie na otczy Swatem, Pa- 25 35 40
Strana 65
65 pezi, kteryz toho czaſu byl, aby mu teez Swate weronyky poyczil tu w Rzimie, dokudz tu byl, Aby ſobie po tee dal namalowati ginu; A potom ze by ſobie tyz Czyeſarz tu prawu schowal A tu malowanu mijeſto tee prawe papezi dal. A tu [96b] na Karſſtaynie ſem take widiel. Pan buoh naylepe wije, ktera prawa. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm 5 karen. Dale gducze prziſſli ſme prze[d] duom Swatee marzie magdaleny. A byl nam po prawe rucze. A tu nam take vkazali duom toho bohatcze, geſſto nechtiel lazarowi dati z drobtuow s Stolu ſweho. a gest duom przes vliczy przezdieny, ze ſme pod nim vliczy przedcze ſſli. A potom ſme prziſſli 10 k Sklepom, pod kterymiz ſme ſſli podal. a pod tiemi ſklepy byli kuchynie obeczne, geſſto ſy w nich wſſech potrzeb naſſel k gijedlu, kdoz czo chtiel. A teez kramſke wieczy A teez Appateky byli pod nimi. A owotcze take mnoho prodawali. A potom ſme ſſli do ſwe hoſpody. dwie hodinie aſa przed weczerem patron naſs poſlal k nam, abychom ſe ſtrogili giti do 15 chramu, w kteremz hrob bozij geſt. A tu prziprawiwſſe ſe, ſſli ſme. A tu prziſſedſſe przed tyz chram, geſt przed nim placz dobrze [97a] weliky. A tu ſtalo na niem mnoho pohanuow, zen y muzuow, y take niekterych bludnych krzeſtianuow, geſſto take krzeſtianee bayti chtiegij, Ale mnoho bludnych Artykuluow w ſwe wijerze magij, w nichzto ſe ſ obecznu wieru krzeſtianſku 20 neſrownawagij, kterychzto niekolik rot geſt, o kterezto rotie kazdee, pokud wierzij ktera, iakoz toho tam zprawen ſem, na konczy tohoto ſepſanije dotknu a o nich powijem. Ipopſali nas w Chramu.] A kdyz ſme prziſſli przed dwerze Chramowe, Tu ten czaſtopſany Abrahym, piſarz krale zoldana, na prawe rucze v dwerzij chramowych 25 Sediel gest ſ mameliky niekoliko, A na lewe rucze Sediel gest naſs patron. A dali nas gednoho kazdeho po druhem cziſti, kolik nas tam do chramu weſſlo. A kdyz ſme tam weſſli, tehdy patron naſs za nami ſſel geſt nay- poſlez. A niekterzij pohance takee, Ale hned gim kazal Abrahym wen giti. A zawrzewſſe dwerze, zamkli nas tam. A tu [97b] potom boſaczy kniezije 30 a mniſſij rozlicznych zakonuow, kterzij z tiechto okolnijch zemij i nami tam na paut prziplauli, wſſiczkni ſſli ſme przed kapliczku, w kteree hrob bozij geſt. A tu pomodliwſſe ſe panu bohu, Boſaczy a kniezije zaczali ſau Salue regina zpiewati. A tak gducze zpijewagijcze, ſſli ſme do kaply matky bozije. a geſt taaz kapla blizko od bozijeho hrobu, A piet Stupniuow ka- 35 mennych do nije giti. A wegda do nije, na prawe rucze gſau w nije trzije oltarzi: weliky oltarz w proſtrzedcze a na kazdee ſtranie geden oltarz. A tu doſpijewawſſe Salue, Boſak geden vczinil latinie cziſtee a naboznee kazanije. A przi tom powiediel geſt, ze pan kryſtus po ſwem wzkrzieſſenije na tom mijeſtie, kdez geſt weliky oltarz, zgewil ſe gest nayprwe pannie 40 marygi, matcze ſwee milee. A take powiediel, ze na tom oltarzi, ktery gest na lewe rucze welikeho oltarze, ze geſt kus od krzize pana [98a] kryſta w Strziebrze okowany a pozlaczeny, kteryz ſme take wſſiczkni ohledawali. A geſt przed nim mrzijezka ſtruniena, Ale muoz Skrze tauz mrziezku gey 5
65 pezi, kteryz toho czaſu byl, aby mu teez Swate weronyky poyczil tu w Rzimie, dokudz tu byl, Aby ſobie po tee dal namalowati ginu; A potom ze by ſobie tyz Czyeſarz tu prawu schowal A tu malowanu mijeſto tee prawe papezi dal. A tu [96b] na Karſſtaynie ſem take widiel. Pan buoh naylepe wije, ktera prawa. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm 5 karen. Dale gducze prziſſli ſme prze[d] duom Swatee marzie magdaleny. A byl nam po prawe rucze. A tu nam take vkazali duom toho bohatcze, geſſto nechtiel lazarowi dati z drobtuow s Stolu ſweho. a gest duom przes vliczy przezdieny, ze ſme pod nim vliczy przedcze ſſli. A potom ſme prziſſli 10 k Sklepom, pod kterymiz ſme ſſli podal. a pod tiemi ſklepy byli kuchynie obeczne, geſſto ſy w nich wſſech potrzeb naſſel k gijedlu, kdoz czo chtiel. A teez kramſke wieczy A teez Appateky byli pod nimi. A owotcze take mnoho prodawali. A potom ſme ſſli do ſwe hoſpody. dwie hodinie aſa przed weczerem patron naſs poſlal k nam, abychom ſe ſtrogili giti do 15 chramu, w kteremz hrob bozij geſt. A tu prziprawiwſſe ſe, ſſli ſme. A tu prziſſedſſe przed tyz chram, geſt przed nim placz dobrze [97a] weliky. A tu ſtalo na niem mnoho pohanuow, zen y muzuow, y take niekterych bludnych krzeſtianuow, geſſto take krzeſtianee bayti chtiegij, Ale mnoho bludnych Artykuluow w ſwe wijerze magij, w nichzto ſe ſ obecznu wieru krzeſtianſku 20 neſrownawagij, kterychzto niekolik rot geſt, o kterezto rotie kazdee, pokud wierzij ktera, iakoz toho tam zprawen ſem, na konczy tohoto ſepſanije dotknu a o nich powijem. Ipopſali nas w Chramu.] A kdyz ſme prziſſli przed dwerze Chramowe, Tu ten czaſtopſany Abrahym, piſarz krale zoldana, na prawe rucze v dwerzij chramowych 25 Sediel gest ſ mameliky niekoliko, A na lewe rucze Sediel gest naſs patron. A dali nas gednoho kazdeho po druhem cziſti, kolik nas tam do chramu weſſlo. A kdyz ſme tam weſſli, tehdy patron naſs za nami ſſel geſt nay- poſlez. A niekterzij pohance takee, Ale hned gim kazal Abrahym wen giti. A zawrzewſſe dwerze, zamkli nas tam. A tu [97b] potom boſaczy kniezije 30 a mniſſij rozlicznych zakonuow, kterzij z tiechto okolnijch zemij i nami tam na paut prziplauli, wſſiczkni ſſli ſme przed kapliczku, w kteree hrob bozij geſt. A tu pomodliwſſe ſe panu bohu, Boſaczy a kniezije zaczali ſau Salue regina zpiewati. A tak gducze zpijewagijcze, ſſli ſme do kaply matky bozije. a geſt taaz kapla blizko od bozijeho hrobu, A piet Stupniuow ka- 35 mennych do nije giti. A wegda do nije, na prawe rucze gſau w nije trzije oltarzi: weliky oltarz w proſtrzedcze a na kazdee ſtranie geden oltarz. A tu doſpijewawſſe Salue, Boſak geden vczinil latinie cziſtee a naboznee kazanije. A przi tom powiediel geſt, ze pan kryſtus po ſwem wzkrzieſſenije na tom mijeſtie, kdez geſt weliky oltarz, zgewil ſe gest nayprwe pannie 40 marygi, matcze ſwee milee. A take powiediel, ze na tom oltarzi, ktery gest na lewe rucze welikeho oltarze, ze geſt kus od krzize pana [98a] kryſta w Strziebrze okowany a pozlaczeny, kteryz ſme take wſſiczkni ohledawali. A geſt przed nim mrzijezka ſtruniena, Ale muoz Skrze tauz mrziezku gey 5
Strana 66
66 5 40 dobrze widieti. Dale nam powiediel, ze na prawe rucze welikeho oltarze, na d] tijem oltařem kteryz geſt, ze geſt kus toho Slaupu, v kterehoz pan krystus biczowan gest. A gest nad oltarzem tijem dijera cztwerohranata we zdi yako okno. A przed nim drzewiena mrzize nehuſta. A ten Slaup tam za tau mrzezij geſt, ze kazdy tam rukau ſwobodnie ſahnauti muoz A geho ſe dotknauti. A geſt tyz ſlaup mramoru takoweho yako zde w czechach bywagij narudowaty. Tuſſim, ze geſt aſa pieti cztwrtij lokte z wyſſij a puol druheho lokte na tlauſſt wuokol. Take nam powiediel dale, ze w pro- ſtrzedku teez kaply Stalo ſe, kdyz Swata helena doptala ſe krzizuow tiech 10 trzij wſſech — Totizto: na kteremz [98b] pan kryftus wiſel y teez take tiech krzizuow, totizto dobreho a zleho lotra — A nemohuczy wiedieti w giſtotie, ktery by prawy z nich byl krziz pana kryſta, A tak, kdyz o to ſtarala ſe, chtieczy zwiedieti rada, ktery geſt prawy, A tu ſe treffilo a przi- hodilo, ze tudy neſli k hrobu vmrle tielo. A tu ſwata helena vzrzewſſi to 15 tielo, kazala ge przineſti na to mijeſto, kdez ti trzie krzizowe byli. A kazala ge poloziti na geden krziz. nebylo nicz. A potom na druhy, opiet nicz ne- bylo, neb zadny z tiech prawy nebyl. A kdyz na trzetije krziz polozili teez tielo, hned geſt ten vmrly wſtal a ozil. A tu tepruw Swata helena po- znala geſt, ktery geſt prawy krziz. a tuuz kaplu m. bozije drzije w ſwe 20 moczy boſaczy. A potom kazali kazdemu ſpijeti otcze naſs a zdrawa maria. A geſt tu odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud ſſli ſme wſſiczkni w proczeſy. A wyſſedſſe przed ſamu tuuz kaplu po tiech pieti [99a] Stupnijech doluow, na kroczey od tiech ſtupnijuow geſt kamen weliky, okruhly yako mlynny, Ale wietczij. A to geſt mijeſto 25 to, kdez ten kamen, kdez pan kryſtus ſtaal po ſwem wzkrzieſſenije A ſe zgewil Swatce marzije magdalenie rzka gije: »zeno, czo placzeſs a koho hledaſs?« Jakoz o tom we cztenije pſano. A wod toho kamene na piet kroczeguow bliz k kapliczcze bozijeho hrobu geſt druhy okruhly kamen. A to geſt to mijeſto, geſſto Swata marzije Magdalena ſtala tu a, vzrzewſſi 30 pana kryſta, miela ho za zahradnika geho ſe taziczy, won-li ge wzal tielo pana kryſta. A na to gije pan kryſtus rzekl: »maria, nerod ſe mne do- tykati etc!« A tu nam opiet powiedieli, aby kazdy z nas ſpijel paterz a zdrawa maria. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale ſſli ſme gducze z kaply na lewu ruku k gednee kapliczcze, 35 gijez rziekagij zalarz kryſtuow. A geſt dijera w Skale a woltarz. [99b] A pod tijem oltarzem geſt mijeſto to, geſsto pan kryſtus tu Sediel ſwazany, dokudz zidee wrtali dijery w krzizi y teez take dokudz dielali ty dijery w Skale, geſſto krzizi w nich �tati mieli. A to mijeſto drzije w ſwe moczy rzekowe. A geſt tu odpuſtkuow Sedm let a Sedm karen. Odtud dale ſſii ſme do ginee kapliczky blizko od prwnije. A w tee kapliczcze geſt oltarz na tom mijeſtie, kde ſau zidee loſowali a hrali o Sukni pana kryſta. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud nedaleko prziſſli ſme k kaple Swatee heleny. A tu geſt ta kapla, geſſto ſwata helena w nije za ſwe ziwnoſti mſſi ſlychawala. A geſt do nije
66 5 40 dobrze widieti. Dale nam powiediel, ze na prawe rucze welikeho oltarze, na d] tijem oltařem kteryz geſt, ze geſt kus toho Slaupu, v kterehoz pan krystus biczowan gest. A gest nad oltarzem tijem dijera cztwerohranata we zdi yako okno. A przed nim drzewiena mrzize nehuſta. A ten Slaup tam za tau mrzezij geſt, ze kazdy tam rukau ſwobodnie ſahnauti muoz A geho ſe dotknauti. A geſt tyz ſlaup mramoru takoweho yako zde w czechach bywagij narudowaty. Tuſſim, ze geſt aſa pieti cztwrtij lokte z wyſſij a puol druheho lokte na tlauſſt wuokol. Take nam powiediel dale, ze w pro- ſtrzedku teez kaply Stalo ſe, kdyz Swata helena doptala ſe krzizuow tiech 10 trzij wſſech — Totizto: na kteremz [98b] pan kryftus wiſel y teez take tiech krzizuow, totizto dobreho a zleho lotra — A nemohuczy wiedieti w giſtotie, ktery by prawy z nich byl krziz pana kryſta, A tak, kdyz o to ſtarala ſe, chtieczy zwiedieti rada, ktery geſt prawy, A tu ſe treffilo a przi- hodilo, ze tudy neſli k hrobu vmrle tielo. A tu ſwata helena vzrzewſſi to 15 tielo, kazala ge przineſti na to mijeſto, kdez ti trzie krzizowe byli. A kazala ge poloziti na geden krziz. nebylo nicz. A potom na druhy, opiet nicz ne- bylo, neb zadny z tiech prawy nebyl. A kdyz na trzetije krziz polozili teez tielo, hned geſt ten vmrly wſtal a ozil. A tu tepruw Swata helena po- znala geſt, ktery geſt prawy krziz. a tuuz kaplu m. bozije drzije w ſwe 20 moczy boſaczy. A potom kazali kazdemu ſpijeti otcze naſs a zdrawa maria. A geſt tu odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud ſſli ſme wſſiczkni w proczeſy. A wyſſedſſe przed ſamu tuuz kaplu po tiech pieti [99a] Stupnijech doluow, na kroczey od tiech ſtupnijuow geſt kamen weliky, okruhly yako mlynny, Ale wietczij. A to geſt mijeſto 25 to, kdez ten kamen, kdez pan kryſtus ſtaal po ſwem wzkrzieſſenije A ſe zgewil Swatce marzije magdalenie rzka gije: »zeno, czo placzeſs a koho hledaſs?« Jakoz o tom we cztenije pſano. A wod toho kamene na piet kroczeguow bliz k kapliczcze bozijeho hrobu geſt druhy okruhly kamen. A to geſt to mijeſto, geſſto Swata marzije Magdalena ſtala tu a, vzrzewſſi 30 pana kryſta, miela ho za zahradnika geho ſe taziczy, won-li ge wzal tielo pana kryſta. A na to gije pan kryſtus rzekl: »maria, nerod ſe mne do- tykati etc!« A tu nam opiet powiedieli, aby kazdy z nas ſpijel paterz a zdrawa maria. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale ſſli ſme gducze z kaply na lewu ruku k gednee kapliczcze, 35 gijez rziekagij zalarz kryſtuow. A geſt dijera w Skale a woltarz. [99b] A pod tijem oltarzem geſt mijeſto to, geſsto pan kryſtus tu Sediel ſwazany, dokudz zidee wrtali dijery w krzizi y teez take dokudz dielali ty dijery w Skale, geſſto krzizi w nich �tati mieli. A to mijeſto drzije w ſwe moczy rzekowe. A geſt tu odpuſtkuow Sedm let a Sedm karen. Odtud dale ſſii ſme do ginee kapliczky blizko od prwnije. A w tee kapliczcze geſt oltarz na tom mijeſtie, kde ſau zidee loſowali a hrali o Sukni pana kryſta. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud nedaleko prziſſli ſme k kaple Swatee heleny. A tu geſt ta kapla, geſſto ſwata helena w nije za ſwe ziwnoſti mſſi ſlychawala. A geſt do nije
Strana 67
67 giti XXX Stupniuow kamennych doluow. A ſau w nije dwa oltarzi. A wegda do kaply, na prawau ruku geſt hlaube XII Stupniuow doluow giti. A tu geſt w Skale wyſekana yama. A tu geſt to mijeſto, gessto [100a] Swata helena Swaty krziz kryſtuow a kopij a hrzeby a trnienau korunu nalezla y teez ginee dwa krzize. A tu kaplu a to mijeſto ſwatee drzije w ſwe moczy Georgiani. A geſt tu odpuſtkuow: A ſau tu odpuſtky plnee. Odtud z teez kaply zaſe wyſſedſſe, na lewee rucze niekolik malo kro- czegij geſt opiet gina kapla a w nije oltarz, A pod tijem oltarzem dijera Cztwerohrana, aſa lokte na wyſs a tolikeez na Sſirz. A przed tau dierau geſt mrzize drzewiena, ze kazdy ſkrze ni muoz tam ſwobodnie rukau ſahnauti. 10 A w tee dijerze za mrzezij tam geſt kamen okruhly yako ſlaup, ſſere barwy. A geſt lokte aſa zdelij a puoldruheho wuokol z tlufstij. A gest to ten kamen, yako pan kryſtus na niem Sediel, kdyz poſmijewan byl A korunowan trnovau korunau. A to mijeſto Swatee drzije v ſwe moczy Indiani. A tu ſau odpuſtky plnce. Odtud dale gducze niekolik kroczeguow prziſſli ſme k Schodu. A tu geſt giti na[100 ]horu aſa XVI ſtupniuow do kaply, gijez rziekagij hora kaluarie. A to geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus geſt vkrzizowan. A kdyz ſme nahoru prziſſli do tee kaply, boſak vczinil geſt latinie welmi cziſtee a naboznee kazanije o temz Swatem mijeſtie welmi ge wychwaluge, ze gest 20 to mijeſto nayſwietieyſſije mezy wſſemi tiemi ginymi mijeſty, tijem toho do- wozuge, ze tu pan kryſtus na tom mijeſtie ziwy y mrtwy widijen geſt A ze tu take wſſeczko lidſke pokolenije ſwu Swatu krwij raczil geſt wykupiti. A tu ze geſt za ſwe wſſeczky neprzately proſyl boha otcze ſweho — ne- toliko za ty, kterzij gey vkrzizowali a muczili a gemu ſe poſmijewali, Ale 25 y za ty neprzately, za nas za wſſeczky hrzieſſne, genz gey ſwymi hrziechy krzizugeme podnes. a tu take na tom mijeſtie ze gest ſwuoy kſſafft poſlednij przed ſwau ſmrtij vczinil, ſwuoy [101a] naywietczij poklad, genz nade wſſe ginee geſt milowal, ſwu milu matku Pannu Marigi a Janowi gi poruczil. A na tom mijeſtie ze geſt welike diwy vcziniti raczil: longina Slepeho wido- 30 meho vcziniti, lotra kagijeczyho, geſſto prwe nikda nicz dobreho neuczinil, na miloſt przigijeti a hrziechy geho odpuſtiti, nebrz y ray gemu zaſlibiti, ze ſ nim w niem ten den bude. A ſycz gineho mnoho tak kazal, ze gich bylo z nas malo, by neplakali. A potom powiediel dale, ze, Aczkoli hrob bozij take welike Swatee mijeſto geſt, awſſak tomuto ze ſe nemuoz przi- 35 rownati: Neb ſe przi hrobie bozijem nicz gineho neſtalo nez naprzed, ze geſt Pan kryſtus w niem pochowan po ſwe ſmrti A ze geſt w niem ſwu wſſemohutnoſt okazal a raczil z nieho z mrtwych wſtati, Ale na tomto mijeſtie ſwrchupſanem, horze Caluarie, ty wieczy ſwrchupſanee, totizto naſſe wykupenije nas [101b] wſſech lidſkeho pokolenije. Neb Sycz zadny przed 40 tijem, czin zle neb dobrze, ſpaſen byti nemohl. A na tom mijeſtie ze ge ſe dal znati prawym bohem a prawym Czlowiekem; prawym bohem dal ſe geſt znati tijem, ze longina ſlepeho od przirozenije, kdyz geſt geho Swaty bok kopim otewrzel, A tyz longin tuuz krwij geho ſwatu, kteraz po kopij 15 5*
67 giti XXX Stupniuow kamennych doluow. A ſau w nije dwa oltarzi. A wegda do kaply, na prawau ruku geſt hlaube XII Stupniuow doluow giti. A tu geſt w Skale wyſekana yama. A tu geſt to mijeſto, gessto [100a] Swata helena Swaty krziz kryſtuow a kopij a hrzeby a trnienau korunu nalezla y teez ginee dwa krzize. A tu kaplu a to mijeſto ſwatee drzije w ſwe moczy Georgiani. A geſt tu odpuſtkuow: A ſau tu odpuſtky plnee. Odtud z teez kaply zaſe wyſſedſſe, na lewee rucze niekolik malo kro- czegij geſt opiet gina kapla a w nije oltarz, A pod tijem oltarzem dijera Cztwerohrana, aſa lokte na wyſs a tolikeez na Sſirz. A przed tau dierau geſt mrzize drzewiena, ze kazdy ſkrze ni muoz tam ſwobodnie rukau ſahnauti. 10 A w tee dijerze za mrzezij tam geſt kamen okruhly yako ſlaup, ſſere barwy. A geſt lokte aſa zdelij a puoldruheho wuokol z tlufstij. A gest to ten kamen, yako pan kryſtus na niem Sediel, kdyz poſmijewan byl A korunowan trnovau korunau. A to mijeſto Swatee drzije v ſwe moczy Indiani. A tu ſau odpuſtky plnce. Odtud dale gducze niekolik kroczeguow prziſſli ſme k Schodu. A tu geſt giti na[100 ]horu aſa XVI ſtupniuow do kaply, gijez rziekagij hora kaluarie. A to geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus geſt vkrzizowan. A kdyz ſme nahoru prziſſli do tee kaply, boſak vczinil geſt latinie welmi cziſtee a naboznee kazanije o temz Swatem mijeſtie welmi ge wychwaluge, ze gest 20 to mijeſto nayſwietieyſſije mezy wſſemi tiemi ginymi mijeſty, tijem toho do- wozuge, ze tu pan kryſtus na tom mijeſtie ziwy y mrtwy widijen geſt A ze tu take wſſeczko lidſke pokolenije ſwu Swatu krwij raczil geſt wykupiti. A tu ze geſt za ſwe wſſeczky neprzately proſyl boha otcze ſweho — ne- toliko za ty, kterzij gey vkrzizowali a muczili a gemu ſe poſmijewali, Ale 25 y za ty neprzately, za nas za wſſeczky hrzieſſne, genz gey ſwymi hrziechy krzizugeme podnes. a tu take na tom mijeſtie ze gest ſwuoy kſſafft poſlednij przed ſwau ſmrtij vczinil, ſwuoy [101a] naywietczij poklad, genz nade wſſe ginee geſt milowal, ſwu milu matku Pannu Marigi a Janowi gi poruczil. A na tom mijeſtie ze geſt welike diwy vcziniti raczil: longina Slepeho wido- 30 meho vcziniti, lotra kagijeczyho, geſſto prwe nikda nicz dobreho neuczinil, na miloſt przigijeti a hrziechy geho odpuſtiti, nebrz y ray gemu zaſlibiti, ze ſ nim w niem ten den bude. A ſycz gineho mnoho tak kazal, ze gich bylo z nas malo, by neplakali. A potom powiediel dale, ze, Aczkoli hrob bozij take welike Swatee mijeſto geſt, awſſak tomuto ze ſe nemuoz przi- 35 rownati: Neb ſe przi hrobie bozijem nicz gineho neſtalo nez naprzed, ze geſt Pan kryſtus w niem pochowan po ſwe ſmrti A ze geſt w niem ſwu wſſemohutnoſt okazal a raczil z nieho z mrtwych wſtati, Ale na tomto mijeſtie ſwrchupſanem, horze Caluarie, ty wieczy ſwrchupſanee, totizto naſſe wykupenije nas [101b] wſſech lidſkeho pokolenije. Neb Sycz zadny przed 40 tijem, czin zle neb dobrze, ſpaſen byti nemohl. A na tom mijeſtie ze ge ſe dal znati prawym bohem a prawym Czlowiekem; prawym bohem dal ſe geſt znati tijem, ze longina ſlepeho od przirozenije, kdyz geſt geho Swaty bok kopim otewrzel, A tyz longin tuuz krwij geho ſwatu, kteraz po kopij 15 5*
Strana 68
68 25 40 doluow tekla, woczij ſwych gij pomazal a hned geſt prohledl. druhe take, ze geſt ſe ſkalee pukalo tu na tom mijeſtie, yakoz o tom dolegije powijem, y teez ginde ſe pukalo na ginych mijeſtech. A tmy ſe ſtali po wſſije zemi. A ſluncze ſe zatmielo, Takze Dyonyzyus, weliky mudrzecz a hwiezdarz 5 w Atenach, w ten czas, kteryz pana kryſta na krzizi muczili, czetl geſt ſwym vczedlnikom o zatmienije Sluncze, ze geſt nemoznee, aby ſe zatmieti mohlo, kdy mieſycz geſt na plnie, A toho czaſu hned pogednau ſe zatmielo. A on rzekl: [102a] »gest Gistie: nebot se wsseczken swiet zborzij, A nebot buoh wſſeho przirozenije naSylee trpij.« A kdyz zaſſe rozſwietlo, a on 10 widiel, ze gest swiet w swe waze zuostal, ze gest buoh nasyle trpiel. A toho boha ze geſt neznal. Vdielal gest woltarz w Athenach bohu neznamemu. A potom tyz mudrzecz poznal geſt toho boha byti pana Geziſſe kryſta Skrze Swateho pawla, yakoz o tom ſe piſſe w Skutczych Apoſſtolſkych. A Czenturio a ginij widucze ty diwy, kterez ſe przi geho Swatem vmu- 15 czenije dali, rzekl geſt: »zagiſte tento geſt Synem bozim byl,« yakoz ſe o tom piſſe w paſſigi Swateho Mathauſſe: zemie ſe trzaſla, a opona Chra- mowa ſe roztrhla; Skale ſe pukalo a zſedalo, A hrobowe ſe odwijerali, A mnoha tiela wſtala z mrtwych etc. Take dal ſe geſt znati byti prawym czlowiekem tijemto, ze tauz wſſeczku boleſt a mauky, czoz geſt koli trpiel 20 na ſwem Swatem tiele, ze geſt ho rownie [102b] teez bolelo yako gineho czlowieka. A aczkoli mohl geſt to vcziniti ſkrze ſwu wſſemohutnoſt, ze by byl na ſwem Swatem tiele yakozto prawy buoh gſa zadne boleſti netrpiel, Ale toho vcziniti neraczil, aby znamo bylo, ze geſt prawym czlowiekem. a tudy byl prawym bohem, yako naprzed pſano: longinowi od przirozenije Slepemu zrak dal, Skale ze ſe pukalo s geho Swatu Smrtij — vtrpenije magicz to bozſka mocz proti przirozenije lidſkemu — A ze geſt byl prawy czlowiek, boleſt a trapenije na geho Swatem tiele okazowalo geſt. A tak potom teez kazanije wſſeczko wlaſky powiediel geſt. A teez potom ginij kniezij dwa: geden ffranczauzſky a druhy niemeczky, ze ten kniez daleko 30 chybowal, kteryz niemeczky to prawil, ze toho tak wſſeho neprawil iako ten latinie. A teez mijeſto hora kaluarie geſt takto zpuoſobeno: naprzed wegda nahoru po tiech XVIti Stupnijech, na trzi [103a] kroczege od Stupniuow wegda do teez kaply, na lewe rucze geſt ta dijera, w kterez krziz kryſtuow ſtal. A geſt ſwrchu nad nim polozen kamen z bijeleho mra- 35 moru, w kteremzto kameni teez dijera tak welikaa geſt yako w ſkale. A taaz dijera geſt okruhla a naprziecz na malau pijed welika a okruhla a wſſeczka w mramoru y w Skale na II!2 pijedi malee z hlubij. Na prawe rucze teez dijery aſa na dwa kroczege geſt Slupecz kamenny, okruhly, aſa I12 lokte zwyſſij. A to geſt to mijeſto, kdez ten Slaupecz ſtogij kdez geſt byla ta dijera, geſſto krziz toho dobreho lotra w nije ſtaal. Ale na druhe ſtranie na lewe rucze geſt rownie takowy ſlaupek yako y prwnij. A to geſt opiet mijeſto to, kdez geſt ſtaal krziz toho zleho lotra, geſſto ſe ruhal panu kryſtu. A mezy dierau krzize pana kryſta, kdez ſtal, A mijeſtem krzize toho zleho lotra geſt rozpuklina w Skale, ze by w tee rozpuklinie
68 25 40 doluow tekla, woczij ſwych gij pomazal a hned geſt prohledl. druhe take, ze geſt ſe ſkalee pukalo tu na tom mijeſtie, yakoz o tom dolegije powijem, y teez ginde ſe pukalo na ginych mijeſtech. A tmy ſe ſtali po wſſije zemi. A ſluncze ſe zatmielo, Takze Dyonyzyus, weliky mudrzecz a hwiezdarz 5 w Atenach, w ten czas, kteryz pana kryſta na krzizi muczili, czetl geſt ſwym vczedlnikom o zatmienije Sluncze, ze geſt nemoznee, aby ſe zatmieti mohlo, kdy mieſycz geſt na plnie, A toho czaſu hned pogednau ſe zatmielo. A on rzekl: [102a] »gest Gistie: nebot se wsseczken swiet zborzij, A nebot buoh wſſeho przirozenije naSylee trpij.« A kdyz zaſſe rozſwietlo, a on 10 widiel, ze gest swiet w swe waze zuostal, ze gest buoh nasyle trpiel. A toho boha ze geſt neznal. Vdielal gest woltarz w Athenach bohu neznamemu. A potom tyz mudrzecz poznal geſt toho boha byti pana Geziſſe kryſta Skrze Swateho pawla, yakoz o tom ſe piſſe w Skutczych Apoſſtolſkych. A Czenturio a ginij widucze ty diwy, kterez ſe przi geho Swatem vmu- 15 czenije dali, rzekl geſt: »zagiſte tento geſt Synem bozim byl,« yakoz ſe o tom piſſe w paſſigi Swateho Mathauſſe: zemie ſe trzaſla, a opona Chra- mowa ſe roztrhla; Skale ſe pukalo a zſedalo, A hrobowe ſe odwijerali, A mnoha tiela wſtala z mrtwych etc. Take dal ſe geſt znati byti prawym czlowiekem tijemto, ze tauz wſſeczku boleſt a mauky, czoz geſt koli trpiel 20 na ſwem Swatem tiele, ze geſt ho rownie [102b] teez bolelo yako gineho czlowieka. A aczkoli mohl geſt to vcziniti ſkrze ſwu wſſemohutnoſt, ze by byl na ſwem Swatem tiele yakozto prawy buoh gſa zadne boleſti netrpiel, Ale toho vcziniti neraczil, aby znamo bylo, ze geſt prawym czlowiekem. a tudy byl prawym bohem, yako naprzed pſano: longinowi od przirozenije Slepemu zrak dal, Skale ze ſe pukalo s geho Swatu Smrtij — vtrpenije magicz to bozſka mocz proti przirozenije lidſkemu — A ze geſt byl prawy czlowiek, boleſt a trapenije na geho Swatem tiele okazowalo geſt. A tak potom teez kazanije wſſeczko wlaſky powiediel geſt. A teez potom ginij kniezij dwa: geden ffranczauzſky a druhy niemeczky, ze ten kniez daleko 30 chybowal, kteryz niemeczky to prawil, ze toho tak wſſeho neprawil iako ten latinie. A teez mijeſto hora kaluarie geſt takto zpuoſobeno: naprzed wegda nahoru po tiech XVIti Stupnijech, na trzi [103a] kroczege od Stupniuow wegda do teez kaply, na lewe rucze geſt ta dijera, w kterez krziz kryſtuow ſtal. A geſt ſwrchu nad nim polozen kamen z bijeleho mra- 35 moru, w kteremzto kameni teez dijera tak welikaa geſt yako w ſkale. A taaz dijera geſt okruhla a naprziecz na malau pijed welika a okruhla a wſſeczka w mramoru y w Skale na II!2 pijedi malee z hlubij. Na prawe rucze teez dijery aſa na dwa kroczege geſt Slupecz kamenny, okruhly, aſa I12 lokte zwyſſij. A to geſt to mijeſto, kdez ten Slaupecz ſtogij kdez geſt byla ta dijera, geſſto krziz toho dobreho lotra w nije ſtaal. Ale na druhe ſtranie na lewe rucze geſt rownie takowy ſlaupek yako y prwnij. A to geſt opiet mijeſto to, kdez geſt ſtaal krziz toho zleho lotra, geſſto ſe ruhal panu kryſtu. A mezy dierau krzize pana kryſta, kdez ſtal, A mijeſtem krzize toho zleho lotra geſt rozpuklina w Skale, ze by w tee rozpuklinie
Strana 69
69 czlowiek dobrze [103b] lezeti mohl. A taaz rozpuklina w Skale gde przedcze do zemie Skrze druhu kaplu, kteraz pod kaplau hory kaluarie geſt, tak przedcze wzdy do zemie. A to mijeſto Swate przed niekolikonaſti lety drzeli boſaczy. Ale giz Skrze dary a przimluwu krale Georgianſkeho boſakom odyato geſt a Georgianom, tee rotie, dano, ze gim wladnau. A na temz mijeſtie ſau odpuſtky plnee. A odtud s hory kaluarie sſſedſſe zaſe doluow po ſwrchupſanem ſchodie od ſtupniuow ſchodowych aſa XVII kroczeguow A od tiech dwerzij, kudy do Chramu chodije, XIIII kroczeguow, prziſſli ſme k mijeſtu tomu, kdez pan kryſtus s krzize ſniat, pannie marygi, matcze ſwe, w luonie lezal. A tu 10 mazan maſtmi a k pohrzebu prziprawen wedle obyczege, kteryz tehdaz byl. A toteez mijeſto Swatee geſt s zemij za rowno. A nenije na niem ani tu okolo zadneho Oltarze, Nez mijeſto yako hrob, czo by czlo (sic!) [104a] by czlowiek lezeti mohl. A to geſt wydlazeno mramorowymi kuſy iako pieſt zwijeczy. a to mijeſto Swatce drzij jedna rota zlych krzeſtianuow, gimz 15 rziekagij yakobite. A ſau tu odpuſtky plnee. Odtud dale ſſli ſme k kapliczcze bozijeho hrobu. a geſt odtud XXX kroczeyuow. A tu prziſſedſſe k teez kapliczcze, tu ſme wſſiczkni klekli a panu bohu ſe modlili przed tauz kapliczkau. A tu potom, kdyz giz tauz kapliczku otewrzeli, chodili ſme do nije po dwau, po trzech z nas, po 20 gednom. A tu kazdy z nas ſpiegicz niektery paterz, ſſli ſme wen a ginij tam. A to mijeſto Swate a kapliczka geſt takto vdielana a zpuoſobena: naprzed, ze geſt okruhla wuokol mych dwadczyti ſahuow A wſſeczka bijelym mramorem pulerowanym hladcze wſſudy obdielana a Sklenuta a zadneho okna nema. A ma tento zpuoſob: przednije dwerze, kdyz do nije gdeſs, 25 ſau welike a Sſiroke, yako Sycz obeczne [104b] dwerze bywagij v komor; A dwerze, gimiz ſe ty dwerze zawijeragij, gſau drzewiene, hrubym Sſtuk- werkem vdielane. A kdyz tiemi przedimi (sic!) dwerzmi tam waydeſs, geſt na- przed ſklepek, w niemz gich aſa XI neb XII ſtati muoz newelmi proſtrannie. A tu gſu druhee dwerze kamennee, aſa dwau loket zwyſſij A Sedm cztwrtij 30 lokte na ſſirz. A tu w tom ſwrchupſanem ſklepu przed tiemi dwerzczy, ne- dochazege geſſtie toho mijeſta, kdez hrob bozij geſt, lezij kamen cztwero- hrany, na puol lokte ztlauſſtij A dlauhay a ſſirokay aſa na dwie pijedi. A to geſt ten kamen, na kteremz Andiel ſediel, kdyz maria magdalena i ginymi Marygemi pana kryſta w temz hrobu hledagicze nenalezli, a Andiel gim 35 rzekl Sedie na temz kamenie: »nenije ho zde, gehoz hledate. wstalt gest etc,« Jakoz o tom pſano v welikonocznijem cztenije, kterez Swaty Marek popfal. A tu tie[105aJmi dwerzczy malymi ſwrchupſanymi ſehna ſe, kdyz tam waydeſs do te druhe kapliczky, hned na prawe rucze na ſame wedlee tiech dwerzecz geſt oltarz z bijeleho mramoru, hladcze pulerowany. A pod tijem oltarzem 40 geſt tepruw hrob bozij prawy. Ale zadny z nas ze wſſech pautnikuow pra- weho hrobu toho newidiel gest. A w temz Sklepu, kdez ten oltarz ſwrchu- pſany ge�t, ledwa muoz w niem Sſe�t czlowiekuow ſtati. A nad tijem oltarzem horzij XI lamp. A prawili mi Boſaczy klaſſtera hory Syon, ze przed nie- 5
69 czlowiek dobrze [103b] lezeti mohl. A taaz rozpuklina w Skale gde przedcze do zemie Skrze druhu kaplu, kteraz pod kaplau hory kaluarie geſt, tak przedcze wzdy do zemie. A to mijeſto Swate przed niekolikonaſti lety drzeli boſaczy. Ale giz Skrze dary a przimluwu krale Georgianſkeho boſakom odyato geſt a Georgianom, tee rotie, dano, ze gim wladnau. A na temz mijeſtie ſau odpuſtky plnee. A odtud s hory kaluarie sſſedſſe zaſe doluow po ſwrchupſanem ſchodie od ſtupniuow ſchodowych aſa XVII kroczeguow A od tiech dwerzij, kudy do Chramu chodije, XIIII kroczeguow, prziſſli ſme k mijeſtu tomu, kdez pan kryſtus s krzize ſniat, pannie marygi, matcze ſwe, w luonie lezal. A tu 10 mazan maſtmi a k pohrzebu prziprawen wedle obyczege, kteryz tehdaz byl. A toteez mijeſto Swatee geſt s zemij za rowno. A nenije na niem ani tu okolo zadneho Oltarze, Nez mijeſto yako hrob, czo by czlo (sic!) [104a] by czlowiek lezeti mohl. A to geſt wydlazeno mramorowymi kuſy iako pieſt zwijeczy. a to mijeſto Swatce drzij jedna rota zlych krzeſtianuow, gimz 15 rziekagij yakobite. A ſau tu odpuſtky plnee. Odtud dale ſſli ſme k kapliczcze bozijeho hrobu. a geſt odtud XXX kroczeyuow. A tu prziſſedſſe k teez kapliczcze, tu ſme wſſiczkni klekli a panu bohu ſe modlili przed tauz kapliczkau. A tu potom, kdyz giz tauz kapliczku otewrzeli, chodili ſme do nije po dwau, po trzech z nas, po 20 gednom. A tu kazdy z nas ſpiegicz niektery paterz, ſſli ſme wen a ginij tam. A to mijeſto Swate a kapliczka geſt takto vdielana a zpuoſobena: naprzed, ze geſt okruhla wuokol mych dwadczyti ſahuow A wſſeczka bijelym mramorem pulerowanym hladcze wſſudy obdielana a Sklenuta a zadneho okna nema. A ma tento zpuoſob: przednije dwerze, kdyz do nije gdeſs, 25 ſau welike a Sſiroke, yako Sycz obeczne [104b] dwerze bywagij v komor; A dwerze, gimiz ſe ty dwerze zawijeragij, gſau drzewiene, hrubym Sſtuk- werkem vdielane. A kdyz tiemi przedimi (sic!) dwerzmi tam waydeſs, geſt na- przed ſklepek, w niemz gich aſa XI neb XII ſtati muoz newelmi proſtrannie. A tu gſu druhee dwerze kamennee, aſa dwau loket zwyſſij A Sedm cztwrtij 30 lokte na ſſirz. A tu w tom ſwrchupſanem ſklepu przed tiemi dwerzczy, ne- dochazege geſſtie toho mijeſta, kdez hrob bozij geſt, lezij kamen cztwero- hrany, na puol lokte ztlauſſtij A dlauhay a ſſirokay aſa na dwie pijedi. A to geſt ten kamen, na kteremz Andiel ſediel, kdyz maria magdalena i ginymi Marygemi pana kryſta w temz hrobu hledagicze nenalezli, a Andiel gim 35 rzekl Sedie na temz kamenie: »nenije ho zde, gehoz hledate. wstalt gest etc,« Jakoz o tom pſano v welikonocznijem cztenije, kterez Swaty Marek popfal. A tu tie[105aJmi dwerzczy malymi ſwrchupſanymi ſehna ſe, kdyz tam waydeſs do te druhe kapliczky, hned na prawe rucze na ſame wedlee tiech dwerzecz geſt oltarz z bijeleho mramoru, hladcze pulerowany. A pod tijem oltarzem 40 geſt tepruw hrob bozij prawy. Ale zadny z nas ze wſſech pautnikuow pra- weho hrobu toho newidiel gest. A w temz Sklepu, kdez ten oltarz ſwrchu- pſany ge�t, ledwa muoz w niem Sſe�t czlowiekuow ſtati. A nad tijem oltarzem horzij XI lamp. A prawili mi Boſaczy klaſſtera hory Syon, ze przed nie- 5
Strana 70
70 koliko Sty lety drahnie po wſtupenije na nebe pana kryſta ze ſau paut- nikom wſſem, kterzij ſau tam k bozijemu hrobu putowali, ten prawy hrob bozij okazowali; A ze ſau pautniczy, beraucze s ſebau noze a deky, ſobie vlamowali kuſy welikee od bozijeho hrobu, czo ſe kazdemu zdalo. A pro 5 tu prziczinu ze toho kazdemu [105b] tak neukazugij iako prwe, a, by mieli kazdemu vkazowati, ze by gey giz dawno roznoſyli, ze by nicz nezuoſtalo. wſſak proto Boſaczy, genz tijem wladnau, czaſem kdoz to wije a gich za to proſy, ze mu to vkazij; ale wſſak rziedko, a muſy mijeti ſſtieſtije we- likee, komu to vczinije. nez ſprawil mi naſs patron, ze przed pieti lety tam 10 byl, a ze ho Gardyan z hory Syon, kteryz tijem wladne a klicze od toho ma, ze gey tam s ſebu vwedl a puſtil, gſa ſ nim v welike znamoſti, w zwlaſſt- nije dobree wuoli. A prawil mi, ze ma tento zpuoſob: ze przed tijem oltarzem ſwrchupſanym ze geſt dijera kamenem przikryta, kteryz kamen ya take widiel ſem, a tu, kdyz ten kamen ſe wyzdwihne, ze geſt nemnoho 15 po niekoliko ſtupnijech giti doluow, A ze geſt mrzieze zelezna, genz ſe za- myka. A tepruw za tau mrzezij ze geſt hrob prawy bozij. A ze geſt, yakoz mi on prawil, miekka Skala yako opuka, w kterez tyz [106a] hrob geſt wyteſan. A geſt aſa puol lokte hluboko wyteſan w Skalu a na puoldruheho lokte aſa z Sſirzij. A dlauhy ze geſt tak yako ten oltarz, kteryz nad nim 20 ſwrchu w kaple geſt. A dlauhoſt toho oltarze gest puoltrzetijeho lokte a malo wijecze. A tu ſau odpuſtky v toho Swateho hrobu plnec. A tak to ohledawſſe, ſpali ſme druzy, a druzy ſe tulali a ohledowali Chram wnitrz A mijeſta tiech rot zlych krzeſtianuow, diwagicze ſe gim przi tom a poſluchagicz, kterym obyczegem a rzadem ſwe modlitby wedau. 25 A kdyz bylo ſ puolnoczy, hned poczali Boſaczy kniezije, kterzij pautniczy takee ſami przigeli, mſſe Swatee ſluziti, geden po druhem — kdyz geden odſtaupil, hned druhy prziſtaupil — na tiech Swatych mijeſtech, totizto na oltarzi bozijeho hrobu A na huorze kaluarie, na dwau oltarziech, A na trzetijem na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize gſa ſniat, mazan, tu 30 poſtawili [106b] byli ſtuol, ze na niem kniezije ſlauzili. A ſycz ſem na zadnem ginem mijestie newidiel mífij Sluziti nez na tiech trzech swrchu- pſanych. [wſſeczka Swata mijeſta gednijem Chramem obdielana. Swata helena czaſtopſana ta Swataa mijeſta wſſeczka, o kterychz pra- weno, gednijem tijem Chramem obdielati dala a ohradila, ze wſſeczky 35 w gednee ohradie ſu tehoz Chramu. A tyz Chram gest wſseczken z teſa- neho kamene zdielan y Sklenut. A gducze do dwerzij tehoz Chramu, gest na prawe rucze wieze dobrze wyſoka, Cztwerohrana, teez z teſaneho ka- mene zdielana pieknie, a ſwrchu krow na nije wſſeczken Teſanym kamenem ſklenut. A tyz Chram wſseczken teez Sklenut gest. A fau w niem cziftij Slaupowe mramorowij, wyſoczy, tluſtij a pulerowanij, na kterez Chram tyz Sklenut geſt. A nad tauz kapliczkau, kdez w nije hrob bozij, geſt ſwrchu nad kapliczkau przipraweno, ze [107a] niekolik lamp horzij. A rownie nad kapliczkau ſwrchu w Sklepie w Chramu geſt dijera welika, okruhla, aſa Cztyrz ſahuow, kterauzto dierau Swietlo do Chramu gde, Neb Sycz 40
70 koliko Sty lety drahnie po wſtupenije na nebe pana kryſta ze ſau paut- nikom wſſem, kterzij ſau tam k bozijemu hrobu putowali, ten prawy hrob bozij okazowali; A ze ſau pautniczy, beraucze s ſebau noze a deky, ſobie vlamowali kuſy welikee od bozijeho hrobu, czo ſe kazdemu zdalo. A pro 5 tu prziczinu ze toho kazdemu [105b] tak neukazugij iako prwe, a, by mieli kazdemu vkazowati, ze by gey giz dawno roznoſyli, ze by nicz nezuoſtalo. wſſak proto Boſaczy, genz tijem wladnau, czaſem kdoz to wije a gich za to proſy, ze mu to vkazij; ale wſſak rziedko, a muſy mijeti ſſtieſtije we- likee, komu to vczinije. nez ſprawil mi naſs patron, ze przed pieti lety tam 10 byl, a ze ho Gardyan z hory Syon, kteryz tijem wladne a klicze od toho ma, ze gey tam s ſebu vwedl a puſtil, gſa ſ nim v welike znamoſti, w zwlaſſt- nije dobree wuoli. A prawil mi, ze ma tento zpuoſob: ze przed tijem oltarzem ſwrchupſanym ze geſt dijera kamenem przikryta, kteryz kamen ya take widiel ſem, a tu, kdyz ten kamen ſe wyzdwihne, ze geſt nemnoho 15 po niekoliko ſtupnijech giti doluow, A ze geſt mrzieze zelezna, genz ſe za- myka. A tepruw za tau mrzezij ze geſt hrob prawy bozij. A ze geſt, yakoz mi on prawil, miekka Skala yako opuka, w kterez tyz [106a] hrob geſt wyteſan. A geſt aſa puol lokte hluboko wyteſan w Skalu a na puoldruheho lokte aſa z Sſirzij. A dlauhy ze geſt tak yako ten oltarz, kteryz nad nim 20 ſwrchu w kaple geſt. A dlauhoſt toho oltarze gest puoltrzetijeho lokte a malo wijecze. A tu ſau odpuſtky v toho Swateho hrobu plnec. A tak to ohledawſſe, ſpali ſme druzy, a druzy ſe tulali a ohledowali Chram wnitrz A mijeſta tiech rot zlych krzeſtianuow, diwagicze ſe gim przi tom a poſluchagicz, kterym obyczegem a rzadem ſwe modlitby wedau. 25 A kdyz bylo ſ puolnoczy, hned poczali Boſaczy kniezije, kterzij pautniczy takee ſami przigeli, mſſe Swatee ſluziti, geden po druhem — kdyz geden odſtaupil, hned druhy prziſtaupil — na tiech Swatych mijeſtech, totizto na oltarzi bozijeho hrobu A na huorze kaluarie, na dwau oltarziech, A na trzetijem na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize gſa ſniat, mazan, tu 30 poſtawili [106b] byli ſtuol, ze na niem kniezije ſlauzili. A ſycz ſem na zadnem ginem mijestie newidiel mífij Sluziti nez na tiech trzech swrchu- pſanych. [wſſeczka Swata mijeſta gednijem Chramem obdielana. Swata helena czaſtopſana ta Swataa mijeſta wſſeczka, o kterychz pra- weno, gednijem tijem Chramem obdielati dala a ohradila, ze wſſeczky 35 w gednee ohradie ſu tehoz Chramu. A tyz Chram gest wſseczken z teſa- neho kamene zdielan y Sklenut. A gducze do dwerzij tehoz Chramu, gest na prawe rucze wieze dobrze wyſoka, Cztwerohrana, teez z teſaneho ka- mene zdielana pieknie, a ſwrchu krow na nije wſſeczken Teſanym kamenem ſklenut. A tyz Chram wſseczken teez Sklenut gest. A fau w niem cziftij Slaupowe mramorowij, wyſoczy, tluſtij a pulerowanij, na kterez Chram tyz Sklenut geſt. A nad tauz kapliczkau, kdez w nije hrob bozij, geſt ſwrchu nad kapliczkau przipraweno, ze [107a] niekolik lamp horzij. A rownie nad kapliczkau ſwrchu w Sklepie w Chramu geſt dijera welika, okruhla, aſa Cztyrz ſahuow, kterauzto dierau Swietlo do Chramu gde, Neb Sycz 40
Strana 71
71 oken nema tyz Chram. A w temz Chramie krom Boſakuow, kterez tam Gardian z hory Syon poſyela, gest Sycz ginych Sedm roth, geſſto take krzeſtianee bayti chtije, Ale negſu prawij, nez bludnij krzeſtianee, neb mnoho bludnych kuſuow drzije, s obecznu ſe wieru krzeſtianſku neſrow- nawagij. A ti take w temz Chramie ty niektera Swata mijeſta drzije, yakoz fe o nich potom dolegije powije, pokud kazda rota wierzij, A yake obyczege magij. [Chram nam otewrzeli] We cztwrtek, den Swateho Jakuba, Apoſſtola, aſa dwie hodinie na den Abrahym czaſtopſany prziſſel, odmekſſi y otewrzel chram. A tu ſme wyſſedſſe wen z Chramu ſſli ſme kazdy z nas pautnikuow do ſwe hoſpody. 10 tyz den o neſſporzijech poſlal k nam patron [107b] naſs, abychme ſe ſtrogili a ſſli do klaſſtera hory Syonſke, A ze tu puoydem do Betlema. A tu przi- ſtrogiwſſe ſe, ſſli ſme tam a nalezli ſme oſy hotowe, ani nas czekali. a wſe- dawſſe geli ſme k Bethlemu. A Betleem od Geruzalema geducz, lezij proti zapadu Sluncze piet mil wlaſkych od Geruzalema, A welmi zlaa, kamenita 15 czeſta. a na puol czeſty aſa mezy Geruzalemem a Betlemem, kdyz ſme przigeli, vkazali nam to mijeſto boſaczy, kdez ſe ta hwiezda zgewila Swatym trzem kralom zaſe, kteraz ſe byla gim ztratila, kdyz k Geruzalemu geli A przed nimi ſſla az do Bethlema, yakoz o tom we cztenije pſano. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. A odtud ſ toho mijeſta vkazali nam wrſſek, kteryz nam byl po lewe rucze. A na tom wrſſku obywal a ſwe Syedlo miel Otecz Swateho Eliaſſe proroka, kteryzto Eliaſs bozſkym zpuoſobem na ohniwem [108a] woze wzat geſt do rage. a na tom mijeſtie ſe rodil tyz Swaty Eliaſs prorok. A tu geſt odpuſtkuow, kdoz na to mijeſto pohledij, Sedm leth a Sedm karen. 25 Odtud dale geducz naſſij czeſtu vkazali nam mijeſto to, kdez Andiel wzal Abakuka proroka za wrch a geho neſl do Babilona k Danyelowi proroku, kteryz byl mezy lwy vwrzen, yakoz o tom w Starem zakonie pſano geſt. A bylo nam teez mijeſto po prawe rucze nedaleko. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale geducze vkazali nam na prawee rucze wrſſek a zdi zborzenee. A tu geſt byl duom yakoba patryarchy. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale geducze tuuz czeſtu, wedle ſame czeſty na prawe rucze vkazali nam hrob rachele, zeny ſwrchupſaneho yakoba patriarchi. A geſt okruhly yako wijezka a ſwrchu [108b] przikryt kamenem, yakoby puolkulij przikryl. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. A potom aſa hodinu przed weczerem przigeli ſme do bethlema. A tu przed Chramem sſedli ſme s oſluow a ſſli ſme k koſtelu. A tu pohanee 40 Glayczmanowe ſedieli v dwerzij koſtelnijch a nas gednoho po druhem cztli A tam pauſſtieli malymi dwerzczy, ze ſe z nas kazdy ſehnauti muſel gda tam. a tu nas potom zamkli. 5 20 30 35
71 oken nema tyz Chram. A w temz Chramie krom Boſakuow, kterez tam Gardian z hory Syon poſyela, gest Sycz ginych Sedm roth, geſſto take krzeſtianee bayti chtije, Ale negſu prawij, nez bludnij krzeſtianee, neb mnoho bludnych kuſuow drzije, s obecznu ſe wieru krzeſtianſku neſrow- nawagij. A ti take w temz Chramie ty niektera Swata mijeſta drzije, yakoz fe o nich potom dolegije powije, pokud kazda rota wierzij, A yake obyczege magij. [Chram nam otewrzeli] We cztwrtek, den Swateho Jakuba, Apoſſtola, aſa dwie hodinie na den Abrahym czaſtopſany prziſſel, odmekſſi y otewrzel chram. A tu ſme wyſſedſſe wen z Chramu ſſli ſme kazdy z nas pautnikuow do ſwe hoſpody. 10 tyz den o neſſporzijech poſlal k nam patron [107b] naſs, abychme ſe ſtrogili a ſſli do klaſſtera hory Syonſke, A ze tu puoydem do Betlema. A tu przi- ſtrogiwſſe ſe, ſſli ſme tam a nalezli ſme oſy hotowe, ani nas czekali. a wſe- dawſſe geli ſme k Bethlemu. A Betleem od Geruzalema geducz, lezij proti zapadu Sluncze piet mil wlaſkych od Geruzalema, A welmi zlaa, kamenita 15 czeſta. a na puol czeſty aſa mezy Geruzalemem a Betlemem, kdyz ſme przigeli, vkazali nam to mijeſto boſaczy, kdez ſe ta hwiezda zgewila Swatym trzem kralom zaſe, kteraz ſe byla gim ztratila, kdyz k Geruzalemu geli A przed nimi ſſla az do Bethlema, yakoz o tom we cztenije pſano. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. A odtud ſ toho mijeſta vkazali nam wrſſek, kteryz nam byl po lewe rucze. A na tom wrſſku obywal a ſwe Syedlo miel Otecz Swateho Eliaſſe proroka, kteryzto Eliaſs bozſkym zpuoſobem na ohniwem [108a] woze wzat geſt do rage. a na tom mijeſtie ſe rodil tyz Swaty Eliaſs prorok. A tu geſt odpuſtkuow, kdoz na to mijeſto pohledij, Sedm leth a Sedm karen. 25 Odtud dale geducz naſſij czeſtu vkazali nam mijeſto to, kdez Andiel wzal Abakuka proroka za wrch a geho neſl do Babilona k Danyelowi proroku, kteryz byl mezy lwy vwrzen, yakoz o tom w Starem zakonie pſano geſt. A bylo nam teez mijeſto po prawe rucze nedaleko. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale geducze vkazali nam na prawee rucze wrſſek a zdi zborzenee. A tu geſt byl duom yakoba patryarchy. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Dale geducze tuuz czeſtu, wedle ſame czeſty na prawe rucze vkazali nam hrob rachele, zeny ſwrchupſaneho yakoba patriarchi. A geſt okruhly yako wijezka a ſwrchu [108b] przikryt kamenem, yakoby puolkulij przikryl. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. A potom aſa hodinu przed weczerem przigeli ſme do bethlema. A tu przed Chramem sſedli ſme s oſluow a ſſli ſme k koſtelu. A tu pohanee 40 Glayczmanowe ſedieli v dwerzij koſtelnijch a nas gednoho po druhem cztli A tam pauſſtieli malymi dwerzczy, ze ſe z nas kazdy ſehnauti muſel gda tam. a tu nas potom zamkli. 5 20 30 35
Strana 72
72 5 15 30 35 40 A tyz koſtel a klaſſter vſtawiela gey ke czti pannie marygi Swata helena. A gest czifty kostel, ze na tee wſſije czeſtie od benatek poczna w tiech wſſech zemijech cziſſtczijeho ſem koſtela newidiel. a drzije gey Boſaczy, a geſt gich w niem wzdyczky oſm. A geſt tyz klaſſter mych LXXVII kroczegij zdelij a XXXVIII kroczegij z Sſirzij. A nenije ſklenut, nez nad oltarzem welikym tu geſt ſklenut. a na ſtranach obau [109a] wedle oltarze welikeho geſt na kazde stranie geden oltarz, a geſt nad nimi take ſklenuto, a ma tyz koſtel padeſate ſlaupuow mramorowaych welmi cziſtaych a dobrze wyſokych, aſa XV loket kazdy z wayſſij a z tlauſſtij wuokol me 10 puol dewaty pijedi. A ti Slaupowee ſtogije w temz klaſſterze Cztyrzmi rzady, totizto w kazdee ſtranie dwiema rzady. A geſt tyz koftel wſleczken dlazen bijelym mramorem, A to hladcze pulerowano, ze ſe lſkne yako zrczadlo. A geſt dlazen welikymi kuſy, trzij loket a cztyrz druhay kamen zſſirzij a tolikez zdelij. A w kuoru okolo welikeho oltarze a v druhych dwau oltarzuow na ſtranach ſu ſtijeni wſſudy takowym mramorem ſwrchupſanym zdielani, a cziſtie to kamenije ſpolu ſpogeno. A potom w poluhodinij po naſſem tam wgitij do klaſſtera boſaczy, kterziz tam bydle, weſſli z ſweho Ambitu ſ proczeſy s koruhwemi a ſſli przed nami, A my za nimi. A tu w Ambitie [109b] prziſſli ſme ke dwerzom a ſſli ſme ſchodem doluow 20 XVI ſtupniuow. A tu geſt Sklep a ma gedine okno. A kdyz ſe tam doluow ſegde, od ſchodu tehoz na prawau ruku XVIII kroczeguow prziſſli ſme k gednee Geſkyni w Skale wyteſanee, yakoby Sklep byl. A tu na zad w tee Geſkyni we tmie w Skale geſt wyteſano yako Sklep maly, A w tom geſt Swateho Jeronyma hrob cziſty, z bijeleho mramoru vdielany, w kte- 25 remzto hrobie Swaty Jeronym po ſwe ſmrti pochovan geſt a mnoho leth w niem lezal. A take tyz Swaty Jeronym na tom mijeſtie za ſwe ziwnoſti ſwe obydle tu miel mnoho leth. A tu na tom mijeſtie w tee Geſkyni wy- kladal zakon Stary y nowy y teez take zaltarz z rzeczke rzeczi do latinſke. A hned blizko odtud od hrobu Swateho Jeronyma nietczo malo krocze- guow na lewe rucze geſt opiet w Skale wyteſanaa druha geſkynie mala, a w tee geſt hrob Swateho Euzebia, [110a] kteryz byl vczedlnik Swateho Jeronyma. Ale giz zadnay z nich ani Swaty Jeronym ani Swaty Euzebius tu w tiech hrobijech nelezije, Nez oba dwa po ſwaych Smrtech mnoho let tu lezewſſe, do rzima przeneſeni ſau. A tu gest odpuſtkuow Sedm let a Sedm karen. Odtud dale ſſli ſme ſ proczeſy do koſtela a ſſli ſme nayprwe k tomu oltarzi, kteryz geſt na prawe rucze welikeho oltarze. A tu kniezij ſpijewali Salue regina. A tu nam kardian betlemſky oznamil, ze na tom mijeſtie, kdez tyz oltarz geſt, ze gest pan kryftus tu na tom mijestie obrzezowan wedle obyczege zakona Stareho. A tu ſau odpuſtky plnee. Odtud ſſli ſme zaſe na druhau ſtranu k tomu druhemu woltarzi, ktery geſt na lewe rucze welikeho oltarze, a tu nam opiet oznamili, kdez ten oltarz, ze na tom mijeſtie [110b] Swietij trzie kralowe ſtrogili ſe ſ obietij, kteruz panu kryſtu obietowali prwe, nez tam ſſli. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen.
72 5 15 30 35 40 A tyz koſtel a klaſſter vſtawiela gey ke czti pannie marygi Swata helena. A gest czifty kostel, ze na tee wſſije czeſtie od benatek poczna w tiech wſſech zemijech cziſſtczijeho ſem koſtela newidiel. a drzije gey Boſaczy, a geſt gich w niem wzdyczky oſm. A geſt tyz klaſſter mych LXXVII kroczegij zdelij a XXXVIII kroczegij z Sſirzij. A nenije ſklenut, nez nad oltarzem welikym tu geſt ſklenut. a na ſtranach obau [109a] wedle oltarze welikeho geſt na kazde stranie geden oltarz, a geſt nad nimi take ſklenuto, a ma tyz koſtel padeſate ſlaupuow mramorowaych welmi cziſtaych a dobrze wyſokych, aſa XV loket kazdy z wayſſij a z tlauſſtij wuokol me 10 puol dewaty pijedi. A ti Slaupowee ſtogije w temz klaſſterze Cztyrzmi rzady, totizto w kazdee ſtranie dwiema rzady. A geſt tyz koftel wſleczken dlazen bijelym mramorem, A to hladcze pulerowano, ze ſe lſkne yako zrczadlo. A geſt dlazen welikymi kuſy, trzij loket a cztyrz druhay kamen zſſirzij a tolikez zdelij. A w kuoru okolo welikeho oltarze a v druhych dwau oltarzuow na ſtranach ſu ſtijeni wſſudy takowym mramorem ſwrchupſanym zdielani, a cziſtie to kamenije ſpolu ſpogeno. A potom w poluhodinij po naſſem tam wgitij do klaſſtera boſaczy, kterziz tam bydle, weſſli z ſweho Ambitu ſ proczeſy s koruhwemi a ſſli przed nami, A my za nimi. A tu w Ambitie [109b] prziſſli ſme ke dwerzom a ſſli ſme ſchodem doluow 20 XVI ſtupniuow. A tu geſt Sklep a ma gedine okno. A kdyz ſe tam doluow ſegde, od ſchodu tehoz na prawau ruku XVIII kroczeguow prziſſli ſme k gednee Geſkyni w Skale wyteſanee, yakoby Sklep byl. A tu na zad w tee Geſkyni we tmie w Skale geſt wyteſano yako Sklep maly, A w tom geſt Swateho Jeronyma hrob cziſty, z bijeleho mramoru vdielany, w kte- 25 remzto hrobie Swaty Jeronym po ſwe ſmrti pochovan geſt a mnoho leth w niem lezal. A take tyz Swaty Jeronym na tom mijeſtie za ſwe ziwnoſti ſwe obydle tu miel mnoho leth. A tu na tom mijeſtie w tee Geſkyni wy- kladal zakon Stary y nowy y teez take zaltarz z rzeczke rzeczi do latinſke. A hned blizko odtud od hrobu Swateho Jeronyma nietczo malo krocze- guow na lewe rucze geſt opiet w Skale wyteſanaa druha geſkynie mala, a w tee geſt hrob Swateho Euzebia, [110a] kteryz byl vczedlnik Swateho Jeronyma. Ale giz zadnay z nich ani Swaty Jeronym ani Swaty Euzebius tu w tiech hrobijech nelezije, Nez oba dwa po ſwaych Smrtech mnoho let tu lezewſſe, do rzima przeneſeni ſau. A tu gest odpuſtkuow Sedm let a Sedm karen. Odtud dale ſſli ſme ſ proczeſy do koſtela a ſſli ſme nayprwe k tomu oltarzi, kteryz geſt na prawe rucze welikeho oltarze. A tu kniezij ſpijewali Salue regina. A tu nam kardian betlemſky oznamil, ze na tom mijeſtie, kdez tyz oltarz geſt, ze gest pan kryftus tu na tom mijestie obrzezowan wedle obyczege zakona Stareho. A tu ſau odpuſtky plnee. Odtud ſſli ſme zaſe na druhau ſtranu k tomu druhemu woltarzi, ktery geſt na lewe rucze welikeho oltarze, a tu nam opiet oznamili, kdez ten oltarz, ze na tom mijeſtie [110b] Swietij trzie kralowe ſtrogili ſe ſ obietij, kteruz panu kryſtu obietowali prwe, nez tam ſſli. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen.
Strana 73
73 Od tehoz oltarze zaſe zpatkem proti dwerzom koſtelnim XII kro- czegij geſt na lewe rucze ſchod okruhly doluow do zemie piet Stupniuow mramorowych. A tu potom ſau dwerze, kterez ſe zawijeragij. a wegda tam tiemi dwerzmi, geſt geſſtie deſet Stupniuow ginych doluow giti do kaply, kteraz w zemi pod kuorem koſtelnim geſt. A tu ſegda, hned na lewe rucze geſt oltarz na tom mijeſtie, kdez ſe geſt pan kryſtus narodil, rownie pod tijem oltarzem. A tu ſau odpuſtky plne. A od toho oltarze a mijeſta, kdez ſe pan kryſtus narodil, na cztyrzi kroczege na prawau ruku geſt geſstie piet Stupniuow dolegije doluow giti do ginee Geſkynie w Skale wyteſanee, w kterezto, doluow ſegda [111a] tiech 10 piet Stupniuow, hned wedlee ſameho naydoleyſſijeho Stupnie geſt mijeſto to, kdez ſu ſtali Geſliczky, w kterychz pan kryſtus lezal, kdyz ſe narodil mezy wolem a woſlem. A geſt na tom mijeſtie vdielano z bijeleho mramoru, pulerowaneho hladcze, yakoby truhlicze byla trzij loket aſa na del a puol- druheho lokte z Sſirzij a puol lokte anebo malo wijecze z hlubij. A kdyz 15 ſe geden obratij proti Geſliczkam twarzij, na lewe rucze dwa kroczege rownie proti ſwrchupſanym pieti ſtupniom, kudyz tam gdau, geſt mijeſto, kde panna maria ſ panem kryſtem ſedawala gey ſwymi prſy kogeczy. A w tee ſwrchnije kaple, kdez ſe pan kryſtus narodil, gda s huory do nije, na prawau ruku od toho mijeſta, kdez ſe narodil, na zad w kaple przi 20 ſamee zdi geſt to mijeſto, geſſto panna maria Sediela s panem kryſtem, kdyz ſau mu Swatij trzije krali obieti przineſli. A hned [111b] na prawau ruku toho mijeſta geſt dijera w Skale, kterauz prawij bayti, ze, kdyz Swietij trzije krali ſwe obieti obietowati chtieli panu kryſtu, ze ta hwiezda, kteraz gim z gich wlaſti czeſtu vkazowala przed nimi gduczy A tu prziſſedſſi nad 25 ten duom, ſtala, kdez ſe pan kryſtus narodil, A tu ſe w przitomnoſti ſwa- tych trzij kraluow wſtrzelila ſe do tee dijery wedlee matky bozije, iakoby gim rzekla: »ted gest, gehoz hledate.« A tu w teez kaple na tiech miestech Swatych Gſau na kazdem zwlaſſtnije plnee odpuſtky. A to ohledawſſe, ſſli ſme z koſtela do Ambitu. a tu ſme gedli, czo 30 ſme mieli. a v weczer ſamy Gardyan z klaſſtera tehoz, prwe ſe ſe mnu w Geruzalemie ſeznamiw, prziſſed ke mnie powiediel mi, ze chcze o puol- noczy przigiti A mne zbuditi a mnie nietczo zwlaſſtnijeho vkazati; yakoz tak vczinil: zbudil mne A wedl mne ſama Cztwrteho [112a] dobrze hlu- boko ſchodem yakyms doluow A vkazal mi pohrzeb tiech newinnych die- 35 tatek, kterez herodes dal zmordowati pro pana kryſta. A to ohledawſſe ſſli ſme do koſtela do kaply tee, kdez ſe pan kryſtus narodil, Ano giz mſſe ſlauzije. A byli ſme tu v niekoliko mſſij. A tak Slauzili aſa dwie hodinie na den, wdy geden kniez po druhem. A gfu w tee kaple cztyrzi oltarze. [Bethlem chtieli borsiti]. W patek po Swatem Jakubu Apoſſtolu, prwe nez ſme wyſſli z klaſſtera tehoz, prawil mi boſak geden z tehoz klaſſtera Betlemſkeho a giſtil to za- giſte, ze ſe ſtalo tak, ze niektery zoldan, przedek tohoto, trzikrat poſlal do Betlema dielniky, aby tyz klaſſter oborzili, chtie ſobie tiemi ſlaupy, genz 5 40
73 Od tehoz oltarze zaſe zpatkem proti dwerzom koſtelnim XII kro- czegij geſt na lewe rucze ſchod okruhly doluow do zemie piet Stupniuow mramorowych. A tu potom ſau dwerze, kterez ſe zawijeragij. a wegda tam tiemi dwerzmi, geſt geſſtie deſet Stupniuow ginych doluow giti do kaply, kteraz w zemi pod kuorem koſtelnim geſt. A tu ſegda, hned na lewe rucze geſt oltarz na tom mijeſtie, kdez ſe geſt pan kryſtus narodil, rownie pod tijem oltarzem. A tu ſau odpuſtky plne. A od toho oltarze a mijeſta, kdez ſe pan kryſtus narodil, na cztyrzi kroczege na prawau ruku geſt geſstie piet Stupniuow dolegije doluow giti do ginee Geſkynie w Skale wyteſanee, w kterezto, doluow ſegda [111a] tiech 10 piet Stupniuow, hned wedlee ſameho naydoleyſſijeho Stupnie geſt mijeſto to, kdez ſu ſtali Geſliczky, w kterychz pan kryſtus lezal, kdyz ſe narodil mezy wolem a woſlem. A geſt na tom mijeſtie vdielano z bijeleho mramoru, pulerowaneho hladcze, yakoby truhlicze byla trzij loket aſa na del a puol- druheho lokte z Sſirzij a puol lokte anebo malo wijecze z hlubij. A kdyz 15 ſe geden obratij proti Geſliczkam twarzij, na lewe rucze dwa kroczege rownie proti ſwrchupſanym pieti ſtupniom, kudyz tam gdau, geſt mijeſto, kde panna maria ſ panem kryſtem ſedawala gey ſwymi prſy kogeczy. A w tee ſwrchnije kaple, kdez ſe pan kryſtus narodil, gda s huory do nije, na prawau ruku od toho mijeſta, kdez ſe narodil, na zad w kaple przi 20 ſamee zdi geſt to mijeſto, geſſto panna maria Sediela s panem kryſtem, kdyz ſau mu Swatij trzije krali obieti przineſli. A hned [111b] na prawau ruku toho mijeſta geſt dijera w Skale, kterauz prawij bayti, ze, kdyz Swietij trzije krali ſwe obieti obietowati chtieli panu kryſtu, ze ta hwiezda, kteraz gim z gich wlaſti czeſtu vkazowala przed nimi gduczy A tu prziſſedſſi nad 25 ten duom, ſtala, kdez ſe pan kryſtus narodil, A tu ſe w przitomnoſti ſwa- tych trzij kraluow wſtrzelila ſe do tee dijery wedlee matky bozije, iakoby gim rzekla: »ted gest, gehoz hledate.« A tu w teez kaple na tiech miestech Swatych Gſau na kazdem zwlaſſtnije plnee odpuſtky. A to ohledawſſe, ſſli ſme z koſtela do Ambitu. a tu ſme gedli, czo 30 ſme mieli. a v weczer ſamy Gardyan z klaſſtera tehoz, prwe ſe ſe mnu w Geruzalemie ſeznamiw, prziſſed ke mnie powiediel mi, ze chcze o puol- noczy przigiti A mne zbuditi a mnie nietczo zwlaſſtnijeho vkazati; yakoz tak vczinil: zbudil mne A wedl mne ſama Cztwrteho [112a] dobrze hlu- boko ſchodem yakyms doluow A vkazal mi pohrzeb tiech newinnych die- 35 tatek, kterez herodes dal zmordowati pro pana kryſta. A to ohledawſſe ſſli ſme do koſtela do kaply tee, kdez ſe pan kryſtus narodil, Ano giz mſſe ſlauzije. A byli ſme tu v niekoliko mſſij. A tak Slauzili aſa dwie hodinie na den, wdy geden kniez po druhem. A gfu w tee kaple cztyrzi oltarze. [Bethlem chtieli borsiti]. W patek po Swatem Jakubu Apoſſtolu, prwe nez ſme wyſſli z klaſſtera tehoz, prawil mi boſak geden z tehoz klaſſtera Betlemſkeho a giſtil to za- giſte, ze ſe ſtalo tak, ze niektery zoldan, przedek tohoto, trzikrat poſlal do Betlema dielniky, aby tyz klaſſter oborzili, chtie ſobie tiemi ſlaupy, genz 5 40
Strana 74
74 ſau tu, a tijm ginym cziſtym kamenim nietczo gineho vſtawieti. A kdyz tam dielniczy prziſſedſſe chtieli to borziti, ze ochrnuli wſſiczkni, ze zadnay zadnau rukau hnuti [112b] nemohl, a ze od tee doby zadnay zoldan ſe o to nepokuſyl, by to chtiel borziti. Takee mi tyz boſak prawil, ze gednau 5 take teez dielniky had weliky rozehnal wyſſed z Cziſterny, kteraz geſt mezy tijem mieſtem, kdez ſau ſe Swietij trzije kralowe s obietij ſtrogili, A kaplau, kdez ſe pan kryſtus narodil. A w tom pohanee tlukli ſau na dwerze koſtel- nije, Abychme ſe zaſe precz ſtrogili. A tu wyſſedſle, wſedali ſme na oſly A Gardian z betlema ſ nami. A geli ſme Inmontana Judee. a Gewſſe 10 chwili, vkazali nam to mijeſto, kdez ſau Angelee paſtayrzom, genz paſli, zwieſtowali Narozenije pana kryſta, yakoz o tom pſano we cztenije. A dale malo geducze y sſedali ſme ſ woſluow a ſſli ſme pieſſky aſa na cztwery neb na patery hony. A potom ſme ſſli k wrſſku nahoru A prziſſli ſme k kaple, kteruz dala Swata helena vdielati. A na tom mijeſtie, kdez ta 15 kapla geſt, byl gest prwe duom [113a] Swateho zacharyafſe, otcze Swateho Jana krztitele bozijeho. a ſau dwie kaple, gedna na druhe, a ſau obie oborzenee a bez ſtrzechy. a Swrchnije kapla geſt to mijeſto, kdez Swaty zacharyaſs, kdyz byl oniemiel z dopufſtienije bozijeho — A to proto, ze nechtiel Andielu wierziti, kterehoz pan buoh byl k niemu poſlal, Aby gemu 20 zwieſtowal, ze Swata Azbieta, zena geho, Syna poroditi ma. take ſe tu na tom mijeſtie ſtalo, kdyz Swata Azbieta Syna porodila, ze Swaty zacharyaſs kazal ſobie przineſti prziprawu, aby mohl pſati, a napſal geſt rukau ſwau, kterak temuz dijetieti rzekati magij, zegmena tato ſlowa: »Jan bude gmeno geho«, iakoz o tom we cztenij pſano. A hned po tom pijſmu, yakz to napſal, 25 Swaty zacharyaſs zaſe promluwil geſt A chwalil pana boha a ſlozil geſt tu na temz mijeſtie Benedictus dominus deus Ifrael, tu canticu. [113b] A tu gest odpustkuow Sedm leth a Sedm kareen. A z tee ſwrchnije kaply ſſli ſme ſchodem doluow we zdi doleyſſije kaply a sSſedſſe doluow, na lewe rucze teez kaply geſt to mijeſto, kdez 30 panna maria przeſſedſſi przeſ hory k Swatee Alzbietie, gije tu pozdrawila, iakoz o tom teez we cztenije pſano. A tu na temz mijeſtie panna maria Slozila ten zalm »magnifficat anima mea dominum oc.« A na druhe ſtranie na prawe rucze rownie proti tomu ſwrchupſanemu mijeſtu geſt dijera we zdi. Ale na tom mijeſtie nenije zed tluſta, nez hned za zdij Skala. to geſt 35 to mijeſto w tee dijerze, geſſto Swaty Jan, krztitel bozij, gſa dietatkem maliczkym, tu w tom pokogi byl. A kdyz Erodes w ty czaſy, kdyz ſe pan kryſtus narodil, wyſlaw ſwe Sluzebniky po tee wſſije zemi Judee dal ne- winniatka mordowati, A kdyz ſu tijz [114a] prziſſli k temuz domu Swateho Zachariaſſe chtijecze w niem dietij hledati, aby ge zmordawali (sic!) wedlee 40 rozkazanije herodeſowa, Tu ſe geſt na tom mijeſtie zed otewrzela y ta Skala za nij, ze Swateho Jana geho matie tam ſchowala, Aby ho ti wyſlanij od herodeſa nemohli nalezti. A zaſe ſe zawrzela taaz zed bozim zpuoſobem, ze ho nenalezli. A kdyz ſau odeſſli, ze taaz zed zaſe ſe otewrzela ze ho Swateho Jana zaſe wzala matie geho. A znati w tee Skale, rownie
74 ſau tu, a tijm ginym cziſtym kamenim nietczo gineho vſtawieti. A kdyz tam dielniczy prziſſedſſe chtieli to borziti, ze ochrnuli wſſiczkni, ze zadnay zadnau rukau hnuti [112b] nemohl, a ze od tee doby zadnay zoldan ſe o to nepokuſyl, by to chtiel borziti. Takee mi tyz boſak prawil, ze gednau 5 take teez dielniky had weliky rozehnal wyſſed z Cziſterny, kteraz geſt mezy tijem mieſtem, kdez ſau ſe Swietij trzije kralowe s obietij ſtrogili, A kaplau, kdez ſe pan kryſtus narodil. A w tom pohanee tlukli ſau na dwerze koſtel- nije, Abychme ſe zaſe precz ſtrogili. A tu wyſſedſle, wſedali ſme na oſly A Gardian z betlema ſ nami. A geli ſme Inmontana Judee. a Gewſſe 10 chwili, vkazali nam to mijeſto, kdez ſau Angelee paſtayrzom, genz paſli, zwieſtowali Narozenije pana kryſta, yakoz o tom pſano we cztenije. A dale malo geducze y sſedali ſme ſ woſluow a ſſli ſme pieſſky aſa na cztwery neb na patery hony. A potom ſme ſſli k wrſſku nahoru A prziſſli ſme k kaple, kteruz dala Swata helena vdielati. A na tom mijeſtie, kdez ta 15 kapla geſt, byl gest prwe duom [113a] Swateho zacharyafſe, otcze Swateho Jana krztitele bozijeho. a ſau dwie kaple, gedna na druhe, a ſau obie oborzenee a bez ſtrzechy. a Swrchnije kapla geſt to mijeſto, kdez Swaty zacharyaſs, kdyz byl oniemiel z dopufſtienije bozijeho — A to proto, ze nechtiel Andielu wierziti, kterehoz pan buoh byl k niemu poſlal, Aby gemu 20 zwieſtowal, ze Swata Azbieta, zena geho, Syna poroditi ma. take ſe tu na tom mijeſtie ſtalo, kdyz Swata Azbieta Syna porodila, ze Swaty zacharyaſs kazal ſobie przineſti prziprawu, aby mohl pſati, a napſal geſt rukau ſwau, kterak temuz dijetieti rzekati magij, zegmena tato ſlowa: »Jan bude gmeno geho«, iakoz o tom we cztenij pſano. A hned po tom pijſmu, yakz to napſal, 25 Swaty zacharyaſs zaſe promluwil geſt A chwalil pana boha a ſlozil geſt tu na temz mijeſtie Benedictus dominus deus Ifrael, tu canticu. [113b] A tu gest odpustkuow Sedm leth a Sedm kareen. A z tee ſwrchnije kaply ſſli ſme ſchodem doluow we zdi doleyſſije kaply a sSſedſſe doluow, na lewe rucze teez kaply geſt to mijeſto, kdez 30 panna maria przeſſedſſi przeſ hory k Swatee Alzbietie, gije tu pozdrawila, iakoz o tom teez we cztenije pſano. A tu na temz mijeſtie panna maria Slozila ten zalm »magnifficat anima mea dominum oc.« A na druhe ſtranie na prawe rucze rownie proti tomu ſwrchupſanemu mijeſtu geſt dijera we zdi. Ale na tom mijeſtie nenije zed tluſta, nez hned za zdij Skala. to geſt 35 to mijeſto w tee dijerze, geſſto Swaty Jan, krztitel bozij, gſa dietatkem maliczkym, tu w tom pokogi byl. A kdyz Erodes w ty czaſy, kdyz ſe pan kryſtus narodil, wyſlaw ſwe Sluzebniky po tee wſſije zemi Judee dal ne- winniatka mordowati, A kdyz ſu tijz [114a] prziſſli k temuz domu Swateho Zachariaſſe chtijecze w niem dietij hledati, aby ge zmordawali (sic!) wedlee 40 rozkazanije herodeſowa, Tu ſe geſt na tom mijeſtie zed otewrzela y ta Skala za nij, ze Swateho Jana geho matie tam ſchowala, Aby ho ti wyſlanij od herodeſa nemohli nalezti. A zaſe ſe zawrzela taaz zed bozim zpuoſobem, ze ho nenalezli. A kdyz ſau odeſſli, ze taaz zed zaſe ſe otewrzela ze ho Swateho Jana zaſe wzala matie geho. A znati w tee Skale, rownie
Strana 75
75 yakoby do woſku wtlaczeno bylo, rucziczka dijetieczy. A tu ſau odpuſtky plnee. A tu wſedawſſe na oſly, geli ſme odtud aſa patery neb ſſeſtery hony. A przigeli ſme k koſtelu, kteryz Swata Elena we gmeno a ke czti Swatemu Janu, krztiteli bozijemu, dala vdielati, neb tu byl prwe duom Swateho zachariaſſe. A tu geſt to mijeſto w temz koſtele, kdez ſe gest Swaty [114b Jan narodil, kterezto mijeſto widiel ſem ſ ginymi pautniky. A muſy k niemu giti doluow, yakoby ſſigij do piwnicze ſſel dobrze tmawee. A przed czaſy byl geſt welmi cziſty koſtel. Ale Sklepowee wietczij dijel ſe geho oborzili krom kuor, ten ſtogij. A pohanee magij w niem obydle ſwe A chowagij 10 w niem woſluow, telat a kraw. bud panu bohu zel, nacz ge tomu bozijemu domu prziſſlo. A tu ſau odpuſtky plnee. Odtud dale geli ſme wſſe k wrchu a dobrze dlauho a naramnie zlau a kamenitau czeſtau, geſſto horſſije byti nemuoz. a przigeli ſme k koſtelu Swateho krzize. A tyz koſtel lezij przi ſtrani. A w temz koſtele za welikym 15 oltarzem, na zad pod tymz oltarzem, geſt w zemi cztwerohrana dijera aſa trzij Cztwrtij lokte welika. A na tom mijeſtie roſtlo geſt to drzewo Swateho krzize, na kteremz pan kryſtus vkrzizowan. A tyz koſtel drzij gey Geor- giani. A tu ſau odpuſtky plnee. [115a] A poczitagij od tehoz koſtela wlaſku gednu mili do Geruza- 20 lema. A tu ohledavſſe geli ſme k Geruſalemu. A przigeli ſme tam o poledni. a nedali nam opiet geti do mieſta, muſyli ſme aſa hony od mieſta sſedati a pieſſky giti. a tu prziſſedſſe do hoſpody, nemieli ſme czo gijeſti nez po- lewku z aukropa s olegem a chleb a wino w hroznijech. Iſſli ſme do Chramus. 5 25 W tom opiet patron poſial po nas, abychme ſe ſtrogili giti do Chramu bozijeho hrobu. A tu prziſtrogiwſſe ſe, aſa hodinu przed weczerem ſſli ſme tam a tu ſme opiet ſ proczeſy gducze wſſiczkni za kniezimi Swata mijeſta wſſeczka tu w temz Chramie nawſſtiewowali yako prwee. A tu przed Samau kapliczkau hrobu bozijeho zlij krzeſtianee niekterzij, gimz rziekagij latinie 30 Criſtiani de Cinctura, prodawali Sſamlaty, Taminy, paterze a perly a drahe kamenije. A tu aſa o pulnoczy bratr geden zakona boſaczkeho — [115b Czlowiek oſmdeſati leth w ſtarzij anebo ſtarſſij, neb ſe ſam prawil tam okolo padeſati let w tom klaſſterze na huorze Syon bayti, A nenije kniez, nez Sycz bratr zakona — A ten paſowal pautniky na rytijerzſtwije, ktoz 35 chtiel rytijerzem byti. Take ſme tehdaz po proſeczy tulali ſe po Chramie a ohledawali ſme ta mijeſta Swata, kterez drzije ty gine roty tiech zlych krzeſtianuow. y po tiech wieczech gducze od kaply hrobu bozijeho do kuoru, geſt tu w kuoru kamen Cztwerohranaty, a w niem w proſtrzedku dijera. A to mijeſto, kdez ten kamen geſt, ma byti proſtrzedek ſwieta. 40 A lezal ſem na tom kam nu a ſpal ſem aſa dwie hodinie. A w tom po- czali kniezije mſſe ſluziti hned ſ puolnoczy a ſlauzili aſa dwie hodinie na den. [puſſtieni ſme do Chramu.]
75 yakoby do woſku wtlaczeno bylo, rucziczka dijetieczy. A tu ſau odpuſtky plnee. A tu wſedawſſe na oſly, geli ſme odtud aſa patery neb ſſeſtery hony. A przigeli ſme k koſtelu, kteryz Swata Elena we gmeno a ke czti Swatemu Janu, krztiteli bozijemu, dala vdielati, neb tu byl prwe duom Swateho zachariaſſe. A tu geſt to mijeſto w temz koſtele, kdez ſe gest Swaty [114b Jan narodil, kterezto mijeſto widiel ſem ſ ginymi pautniky. A muſy k niemu giti doluow, yakoby ſſigij do piwnicze ſſel dobrze tmawee. A przed czaſy byl geſt welmi cziſty koſtel. Ale Sklepowee wietczij dijel ſe geho oborzili krom kuor, ten ſtogij. A pohanee magij w niem obydle ſwe A chowagij 10 w niem woſluow, telat a kraw. bud panu bohu zel, nacz ge tomu bozijemu domu prziſſlo. A tu ſau odpuſtky plnee. Odtud dale geli ſme wſſe k wrchu a dobrze dlauho a naramnie zlau a kamenitau czeſtau, geſſto horſſije byti nemuoz. a przigeli ſme k koſtelu Swateho krzize. A tyz koſtel lezij przi ſtrani. A w temz koſtele za welikym 15 oltarzem, na zad pod tymz oltarzem, geſt w zemi cztwerohrana dijera aſa trzij Cztwrtij lokte welika. A na tom mijeſtie roſtlo geſt to drzewo Swateho krzize, na kteremz pan kryſtus vkrzizowan. A tyz koſtel drzij gey Geor- giani. A tu ſau odpuſtky plnee. [115a] A poczitagij od tehoz koſtela wlaſku gednu mili do Geruza- 20 lema. A tu ohledavſſe geli ſme k Geruſalemu. A przigeli ſme tam o poledni. a nedali nam opiet geti do mieſta, muſyli ſme aſa hony od mieſta sſedati a pieſſky giti. a tu prziſſedſſe do hoſpody, nemieli ſme czo gijeſti nez po- lewku z aukropa s olegem a chleb a wino w hroznijech. Iſſli ſme do Chramus. 5 25 W tom opiet patron poſial po nas, abychme ſe ſtrogili giti do Chramu bozijeho hrobu. A tu prziſtrogiwſſe ſe, aſa hodinu przed weczerem ſſli ſme tam a tu ſme opiet ſ proczeſy gducze wſſiczkni za kniezimi Swata mijeſta wſſeczka tu w temz Chramie nawſſtiewowali yako prwee. A tu przed Samau kapliczkau hrobu bozijeho zlij krzeſtianee niekterzij, gimz rziekagij latinie 30 Criſtiani de Cinctura, prodawali Sſamlaty, Taminy, paterze a perly a drahe kamenije. A tu aſa o pulnoczy bratr geden zakona boſaczkeho — [115b Czlowiek oſmdeſati leth w ſtarzij anebo ſtarſſij, neb ſe ſam prawil tam okolo padeſati let w tom klaſſterze na huorze Syon bayti, A nenije kniez, nez Sycz bratr zakona — A ten paſowal pautniky na rytijerzſtwije, ktoz 35 chtiel rytijerzem byti. Take ſme tehdaz po proſeczy tulali ſe po Chramie a ohledawali ſme ta mijeſta Swata, kterez drzije ty gine roty tiech zlych krzeſtianuow. y po tiech wieczech gducze od kaply hrobu bozijeho do kuoru, geſt tu w kuoru kamen Cztwerohranaty, a w niem w proſtrzedku dijera. A to mijeſto, kdez ten kamen geſt, ma byti proſtrzedek ſwieta. 40 A lezal ſem na tom kam nu a ſpal ſem aſa dwie hodinie. A w tom po- czali kniezije mſſe ſluziti hned ſ puolnoczy a ſlauzili aſa dwie hodinie na den. [puſſtieni ſme do Chramu.]
Strana 76
76 W ſobotu po Swatem yakubu dwie hodinie na den puſtili nas z Chramu, y ſſli ſme kazdy do ſwe hoſpody. A potom w ſamy weczer Patron poſlal k nam ke wſſem paut 116a nikom, abychme rano prziſſli do klaſſtera na horu Syon A tu po mſſi abychme v boſakuow gedli. ſbyli ſme w kla- 5 ſſterze v mſſel. W nedieli po Swatem Jakubie rano dobrze przed Slunczem ſſli ſme do klaſſtera ſwrchupſaneho, ano mſſe Slauzije. A kdyz bylo po wſſech mſſech, tehdy v welikeho oltarze boſak obratiw ſe k nam oznamowal nam ta ſwataa mijeſta, kteraz tu w koſtele gſu: Naprzed na tom mijeſtie, 10 kdez geſt weliky oltarz, ze geſt tu pan kryſtus na tom mijeſtie s vczedlniky ſwymi weczerzel w zeleny Cztwrtek a tu nowy zakon vſtawil. A tu ſau odpuſtky plnee na tom Swatem mijeſtie. Za tijem welikym oltarzem za zdij proti dolu Syloe XIIII aneb XV kroczegij od welikeho oltarze geſt to mijeſto, kdez ſau toho Beranka 15 pekli, kterehoz pan kryſtus ſ vczedlniky ſwymi gedl na ſwe poſlednije weczerzi. A na prawe rucze od welikeho Oltarze trzi [116b] kroczege od tehoz oltarze geſt giny oltarz. na tom mijestie pan krystus po swe weczerzi vozedlnikom ſwym nohy vmywal. a pod tijem oltarzem na zemi vkazali nam kamen, na kteremz pan kryſtus kleczal, kdyz ſwatemu Petru nohy 20 myl. A ſau tu odpuſtky plnce. Wodtud ſſli ſme proſeczy zaſe zpatkem aſa XVI kroczeguow od we- likeho oltarze. a wyſſli ſme na ſtranie dwerzmi wen, kterez gdau ſwrchu na Ambijt tehoz klaſſtera. y ſſli ſme po tiech Sklepijech ſwrchu po Ambitie wuokol, az ſme prziſſli ke zdi zaſe proti welikemu oltarzi. A tu 25 za tijem welikym oltarzem a za tijem druhym oltarzem, kdez pan kryſtus nohy myl vczedlnikom, ſſli ſme po Schodie kamennem niekolik Stupniuow nahoru. A tu geſt kapla, ale zborzena. To geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus po ſwem na nebe wſtupenije na tom mijeſtie Apoſſtolom ducha Swateho ſeſlal. A tu ſau odpuſtky plnce. [117a] Odtud zaſe ſſedſſe tiemi ſtupni ſſli ſme do malych dwerzecz A tu dale po ſchodie doluow az do Ambitu. A tu w Ambitie dole w kautie wedle ſame koſtelnije zdi geſt kapliczka, A w nije oltarz. A tu geſt to mijeſto, kdez ſe pan kryſtus po ſwem z mrtwych wſtanij Apofstolom zawrzenymi dwerzmi vkazal y teez podruhe w tyden, geſſto Swaty Thomaſs 35 tu byl ſ nimi. A prwe nechtiel wierziti Apoſſtolom, czo mu prawili, ze pana kryſta widieli. A na tom mijeſtie pan kryſtus take kazal Swatemu Thomaſſi, aby geho drahe rany omakal a nebyl wijecze newierziczi, yakoz o tom we cztenije pſano. A tu ſau odpuſtky plnee. A ty wſſeczka mijeſta ſwrchupſana, totiz, kdez pan kryſtus weczerzel, 40 kdez nohy myl Apoſſtolom, A teez, kdez gim ducha Swateho ſeſlal, zda mi ſe wedle rozomu meho, ze geſt ſe to wſſeczko ſtalo w gednom pokogi, neb ſau ta wſſeczka Swata mijeſta poſpolu [117b] na ſſirz y na del aſa we XII kroczegijch. A ohledawſſe ta mijeſta Swataa, ſili ſme do Con- uentu, kdez boſaczy obydlee ſwe magij. A tu nas wſſeczky poſadili za 30
76 W ſobotu po Swatem yakubu dwie hodinie na den puſtili nas z Chramu, y ſſli ſme kazdy do ſwe hoſpody. A potom w ſamy weczer Patron poſlal k nam ke wſſem paut 116a nikom, abychme rano prziſſli do klaſſtera na horu Syon A tu po mſſi abychme v boſakuow gedli. ſbyli ſme w kla- 5 ſſterze v mſſel. W nedieli po Swatem Jakubie rano dobrze przed Slunczem ſſli ſme do klaſſtera ſwrchupſaneho, ano mſſe Slauzije. A kdyz bylo po wſſech mſſech, tehdy v welikeho oltarze boſak obratiw ſe k nam oznamowal nam ta ſwataa mijeſta, kteraz tu w koſtele gſu: Naprzed na tom mijeſtie, 10 kdez geſt weliky oltarz, ze geſt tu pan kryſtus na tom mijeſtie s vczedlniky ſwymi weczerzel w zeleny Cztwrtek a tu nowy zakon vſtawil. A tu ſau odpuſtky plnee na tom Swatem mijeſtie. Za tijem welikym oltarzem za zdij proti dolu Syloe XIIII aneb XV kroczegij od welikeho oltarze geſt to mijeſto, kdez ſau toho Beranka 15 pekli, kterehoz pan kryſtus ſ vczedlniky ſwymi gedl na ſwe poſlednije weczerzi. A na prawe rucze od welikeho Oltarze trzi [116b] kroczege od tehoz oltarze geſt giny oltarz. na tom mijestie pan krystus po swe weczerzi vozedlnikom ſwym nohy vmywal. a pod tijem oltarzem na zemi vkazali nam kamen, na kteremz pan kryſtus kleczal, kdyz ſwatemu Petru nohy 20 myl. A ſau tu odpuſtky plnce. Wodtud ſſli ſme proſeczy zaſe zpatkem aſa XVI kroczeguow od we- likeho oltarze. a wyſſli ſme na ſtranie dwerzmi wen, kterez gdau ſwrchu na Ambijt tehoz klaſſtera. y ſſli ſme po tiech Sklepijech ſwrchu po Ambitie wuokol, az ſme prziſſli ke zdi zaſe proti welikemu oltarzi. A tu 25 za tijem welikym oltarzem a za tijem druhym oltarzem, kdez pan kryſtus nohy myl vczedlnikom, ſſli ſme po Schodie kamennem niekolik Stupniuow nahoru. A tu geſt kapla, ale zborzena. To geſt to mijeſto, kdez pan kryſtus po ſwem na nebe wſtupenije na tom mijeſtie Apoſſtolom ducha Swateho ſeſlal. A tu ſau odpuſtky plnce. [117a] Odtud zaſe ſſedſſe tiemi ſtupni ſſli ſme do malych dwerzecz A tu dale po ſchodie doluow az do Ambitu. A tu w Ambitie dole w kautie wedle ſame koſtelnije zdi geſt kapliczka, A w nije oltarz. A tu geſt to mijeſto, kdez ſe pan kryſtus po ſwem z mrtwych wſtanij Apofstolom zawrzenymi dwerzmi vkazal y teez podruhe w tyden, geſſto Swaty Thomaſs 35 tu byl ſ nimi. A prwe nechtiel wierziti Apoſſtolom, czo mu prawili, ze pana kryſta widieli. A na tom mijeſtie pan kryſtus take kazal Swatemu Thomaſſi, aby geho drahe rany omakal a nebyl wijecze newierziczi, yakoz o tom we cztenije pſano. A tu ſau odpuſtky plnee. A ty wſſeczka mijeſta ſwrchupſana, totiz, kdez pan kryſtus weczerzel, 40 kdez nohy myl Apoſſtolom, A teez, kdez gim ducha Swateho ſeſlal, zda mi ſe wedle rozomu meho, ze geſt ſe to wſſeczko ſtalo w gednom pokogi, neb ſau ta wſſeczka Swata mijeſta poſpolu [117b] na ſſirz y na del aſa we XII kroczegijch. A ohledawſſe ta mijeſta Swataa, ſili ſme do Con- uentu, kdez boſaczy obydlee ſwe magij. A tu nas wſſeczky poſadili za 30
Strana 77
77 dluhym ſtolem. A boſaczy nam ſlauzili gijedlem a pitim noſecz nam. [ohledowali Swataa mijeſta]. A po tom obiedie proſyl ſem Gardiana z betlema, ze geſt ſ nami poſlal gednoho bratra z zakona, aby nam vkazal mijeſta Swata, na kterychz ſme prwe nebyli. y wedl nas nayprwe, kdez byl duom kayffaſſuow. A geſt to mijeſto aſa na puol druhych honuow od klaſſtera hory Syon. a Sſli ſme do toho domu malymi dwerzczy. A tu wegda do tehoz domu, geſt mijeſto, kdez Swaty petr pana boha zaprzel, geſſto mu diewka wratna rzekla: »wieru zagiſtee ty geden z uczedlnikuow tohoto czlowieka gſy. A od tiech wratecz, kudy ſme tam weſſli, X kroczeguow geſt to mijeſto, 10 kdez ſu wohen mieli, geſſto ſe hrzieli ti, kterzij pana kryſta [118a] yali. A tu podruhe opiet Swaty Petr chtie ſe hrzieti v tehoz ohnie zaprzel gest kryſta, gſa opiet od tiech narzczen, kterzij tu v ohnie ſtali. A toteez mijeſto, kdez ohen byl, geſt obdielano zdij aſa kolena zwayſſij. A wod tehoz mijeſta piet kroczegij na prawau ruku we zdi geſt dijera zwayſſije, 15 ze prziſtupie k nije, do nije rukau ſahnauti muoz. A geſt cztwerohrana, Aſa puol lokte zſſirzij a zdelij a nevplnie puol lokte zhlaubij A w tee dijerze ſediel geſt ten kohant, yako zazpijewal, kdyz Swaty petr pana kryſta zaprzel. Potom malo dale na prawu ruku ſſli ſme do maleho ko�telika, w kteremzto geſt oltarz. A na tom oltarzi lezij ten weliky kamen, kterymz 20 byl hrob pana kryſta zawrzien, Yakoz trzi maryge, hledagicze pana kryſta po geho wzkrzieſſenije, o tom kamenu mezy ſebu mluwili rzkucze: »kto nam odlozij kamen ode dwerzij hrobowych?« Neb byl weliky [118b] welmi. Jakoz o tom we cztenij pſano. A tentyz kamen geſt delſſij nez meho ſahu a aſa dvau loket z Sſirzij a w proſtrzedku geſt ſkuoro dwau loket z tlauſſtij. 25 A na kragijch wſſudy wuokol geſt wod nieho vrazowano mnoho, ze geſt ſotwa lokte ztlauſſtij. Wod tehoz oltarze, kdez ten kamen geſt, na prawe rucze ſau we zdi malee dwerzcze, ze, ktoz tam chcze gimi giti, muſy ſe sehnauti. A tu gest ten zalarz, do kterehoz pan kryſtus wſazen byl tehdaaz, kdyz ho k kayffaſſowi prziwedli. A tu w niem ſediel, az den byl. A geſt 30 vzky, ze ſem ſwym ſahem w�udy wuokol wyſahl. A to mijeſto Swatee A tyz koſtelik drzij a magij w ſwe moczy Armeni. A tu ſau odpuſtky plnee. 5 Odtud aſa*) saſe wyſſedſſe ſſli ſme aſy puol druhych honuow proti mieſtu Geruzalemu. A tu ſme prziſſli k tomu mijeſtu, kdez byl duom Annaſſe biſkupa. A tu geſt opiet maly koſtelik na tom [119a] mijeſtie, 35 kdez pan kryſtus gſa tu prziweden, poſmijewan. A tu take na tom mijeſtie mu policzek dan od toho, kteryz mu rzekl: »tak-li odpowijedaſs Biſkupu?« iakoz o tom pſano w paſſigi. A przed tijem ſamym koſtelem ſtogij oliwa. A tak nam ten boſak, kteryz ſ nami byl za giſte prawil, ze taaz oliwa byla geſt tehdaaz, kdy ſu, yawſſe pana kryſta, do tehoz domu wedli, A prawil, 40 ze nema zahynauti az do ſkonanije ſwieta ta oliwa. A to mijeſto Swatee *) aſa v rukopise přeškrtnuto.
77 dluhym ſtolem. A boſaczy nam ſlauzili gijedlem a pitim noſecz nam. [ohledowali Swataa mijeſta]. A po tom obiedie proſyl ſem Gardiana z betlema, ze geſt ſ nami poſlal gednoho bratra z zakona, aby nam vkazal mijeſta Swata, na kterychz ſme prwe nebyli. y wedl nas nayprwe, kdez byl duom kayffaſſuow. A geſt to mijeſto aſa na puol druhych honuow od klaſſtera hory Syon. a Sſli ſme do toho domu malymi dwerzczy. A tu wegda do tehoz domu, geſt mijeſto, kdez Swaty petr pana boha zaprzel, geſſto mu diewka wratna rzekla: »wieru zagiſtee ty geden z uczedlnikuow tohoto czlowieka gſy. A od tiech wratecz, kudy ſme tam weſſli, X kroczeguow geſt to mijeſto, 10 kdez ſu wohen mieli, geſſto ſe hrzieli ti, kterzij pana kryſta [118a] yali. A tu podruhe opiet Swaty Petr chtie ſe hrzieti v tehoz ohnie zaprzel gest kryſta, gſa opiet od tiech narzczen, kterzij tu v ohnie ſtali. A toteez mijeſto, kdez ohen byl, geſt obdielano zdij aſa kolena zwayſſij. A wod tehoz mijeſta piet kroczegij na prawau ruku we zdi geſt dijera zwayſſije, 15 ze prziſtupie k nije, do nije rukau ſahnauti muoz. A geſt cztwerohrana, Aſa puol lokte zſſirzij a zdelij a nevplnie puol lokte zhlaubij A w tee dijerze ſediel geſt ten kohant, yako zazpijewal, kdyz Swaty petr pana kryſta zaprzel. Potom malo dale na prawu ruku ſſli ſme do maleho ko�telika, w kteremzto geſt oltarz. A na tom oltarzi lezij ten weliky kamen, kterymz 20 byl hrob pana kryſta zawrzien, Yakoz trzi maryge, hledagicze pana kryſta po geho wzkrzieſſenije, o tom kamenu mezy ſebu mluwili rzkucze: »kto nam odlozij kamen ode dwerzij hrobowych?« Neb byl weliky [118b] welmi. Jakoz o tom we cztenij pſano. A tentyz kamen geſt delſſij nez meho ſahu a aſa dvau loket z Sſirzij a w proſtrzedku geſt ſkuoro dwau loket z tlauſſtij. 25 A na kragijch wſſudy wuokol geſt wod nieho vrazowano mnoho, ze geſt ſotwa lokte ztlauſſtij. Wod tehoz oltarze, kdez ten kamen geſt, na prawe rucze ſau we zdi malee dwerzcze, ze, ktoz tam chcze gimi giti, muſy ſe sehnauti. A tu gest ten zalarz, do kterehoz pan kryſtus wſazen byl tehdaaz, kdyz ho k kayffaſſowi prziwedli. A tu w niem ſediel, az den byl. A geſt 30 vzky, ze ſem ſwym ſahem w�udy wuokol wyſahl. A to mijeſto Swatee A tyz koſtelik drzij a magij w ſwe moczy Armeni. A tu ſau odpuſtky plnee. 5 Odtud aſa*) saſe wyſſedſſe ſſli ſme aſy puol druhych honuow proti mieſtu Geruzalemu. A tu ſme prziſſli k tomu mijeſtu, kdez byl duom Annaſſe biſkupa. A tu geſt opiet maly koſtelik na tom [119a] mijeſtie, 35 kdez pan kryſtus gſa tu prziweden, poſmijewan. A tu take na tom mijeſtie mu policzek dan od toho, kteryz mu rzekl: »tak-li odpowijedaſs Biſkupu?« iakoz o tom pſano w paſſigi. A przed tijem ſamym koſtelem ſtogij oliwa. A tak nam ten boſak, kteryz ſ nami byl za giſte prawil, ze taaz oliwa byla geſt tehdaaz, kdy ſu, yawſſe pana kryſta, do tehoz domu wedli, A prawil, 40 ze nema zahynauti az do ſkonanije ſwieta ta oliwa. A to mijeſto Swatee *) aſa v rukopise přeškrtnuto.
Strana 78
78 a tyz koſtelik drzije a magij w ſwe moczy Suriani. A geſt tu odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Tyz den aſa dwie hodinie przed weczerem z nas niekterzij putnikuow ſebrawſſe ſe, ſſli ſme ſpolu, abychme ohledali duom pilatuow. A prziſſedſſe 5 tam, kdyz ſme do domu weſſli, nedaleko od wrat tehoz domu na prawe rucze geſt pokoy cztwero[119bjhrany, zborzeny ſwrchu, nez na ſtranach ſu zdi. A na tom mijeſtie gest pan kryſtus przed pilatem obzalowan a take geſt tu na tom mijeſtie biczowan, trnowu korunu korunowan, poſmijewan y take tu na Smrt odſauzen. a kazdy z nas muſel dati Benatíky penijez, marketu 10 rzeczeny, ze nas hoſpodarz toho domu puſtil. A tu ſau odpuſtky plnee. Tehdaaz ſme take ohledali ten koſtel, geſſto ſe panna maria tu na tom mijeſtie rodila, tu byl duom otcze gegijeho. A geſt przed tijem koſtelem placz yako kerchow. A hledieli ſme do tehoz koſtela dierami Skrze dwerze, Neb pohanee zadneho krzeſtjana tam do nieho nepuſtije, nez ſami 15 ſwe modlitby rziekagij w niem. A nenije w niem zadneho oltarze. Gducze odtud do hoſpody, proſyli ſme patrona, aby nam zgednal oſly, aby nas rano czekali na horze Syon klaſſtera. W pondielij po Swatem Jakubu, kdyz byl [120a] den, ſſli ſme ke mſſi na horu Syon. A tu po mſſi wſedawſſe na oſly, geli ſme a ſ nami dwa 20 boſaczy. nayprwe geli ſme blizko a mimo ſamee to mijeſto, A bylo nam po prawee rucze, kdez zidee chtieli pannu marigi przewrczy ſ marami, kdyz gi Apoſſtolee neſli po Smrti gegije. A odtud nedaleko geſt mijeſto v ſame czeſty. A geſt na niem niekolik welikych kamenuov. A tu gest to mijeſto, kdez Swaty petr, zaprzew pana kryſta, plakal a zelel toho. Odtud 25 geli ſme czeſtau doluow po Mieſto Geruzalem, nechawſſe mieſta na lewe rucze. a nad ſamau tau czeſtau geſt zed welika z teſaneho kamene, dobrze wyſoka, za kteruzto zdij widieti Chram geden. Ale nenije tak welikay yako Chram Sſalomunuow. A geſt wolowem przikryt. A tu nam powie- dieli, ze panna maria, matka bozije, w ſwem dietinstwu byla do tehoz 30 Chramu od [120b] ſwych rodiczuow obietowana A ze tam obydle ſwe miela XIIII leth. dale geducz czeſtau doluow, za tauz zdij byl Sſalomu- nuow Chram. Ale nemuoz ho odtud widieti, nez s huory oliwetſke vzrzie obadwa taaz Chramy. A [do] tychz Chramu obudwu zadny zid ani krzeſtian neſmije; pak-li by kto wſſetecznie wſſel tam, tehdy neb hrdlo ſwe ztratij, 35 Aneb wijery zaprzieti muſy. Take tyz Chram, acz ſlowe Chram Sſalo- maunuow, Ale nenije ten od Sſalomauna zdielany, nez toliko na tom mijeſtie ze geſt, kdez Sſalomun ſwuoy Chram byl vſtawiel. A po wonom Chramu Sſalomaunowu to gmeno ma. Neb tento nynieyſſij geſt trzetij nebo Cztwrty po Sſalomaunowu. A tu dale przigeli ſme do dolu Jozaſfat, kteryz 40 duol gest mezy mieste[m] Geruzalemem A horau Oliwetſkau. A geſt vzky duol. a tu przegewſſe prgeſ tyz duol, Nechali ſme hrobu Abſolonowa na [121a] prawe rucze a geli ſme welmi zlau czeſtau a kamenitau v wrch nahoru. A tu nedaleko po prawe rucze vkazowali nam ſtarau zed, kdez byl duom Gidaſſuow ſſkaryotſkeho. Malo waſs (sic) czeſtau geducz vkazowali
78 a tyz koſtelik drzije a magij w ſwe moczy Suriani. A geſt tu odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Tyz den aſa dwie hodinie przed weczerem z nas niekterzij putnikuow ſebrawſſe ſe, ſſli ſme ſpolu, abychme ohledali duom pilatuow. A prziſſedſſe 5 tam, kdyz ſme do domu weſſli, nedaleko od wrat tehoz domu na prawe rucze geſt pokoy cztwero[119bjhrany, zborzeny ſwrchu, nez na ſtranach ſu zdi. A na tom mijeſtie gest pan kryſtus przed pilatem obzalowan a take geſt tu na tom mijeſtie biczowan, trnowu korunu korunowan, poſmijewan y take tu na Smrt odſauzen. a kazdy z nas muſel dati Benatíky penijez, marketu 10 rzeczeny, ze nas hoſpodarz toho domu puſtil. A tu ſau odpuſtky plnee. Tehdaaz ſme take ohledali ten koſtel, geſſto ſe panna maria tu na tom mijeſtie rodila, tu byl duom otcze gegijeho. A geſt przed tijem koſtelem placz yako kerchow. A hledieli ſme do tehoz koſtela dierami Skrze dwerze, Neb pohanee zadneho krzeſtjana tam do nieho nepuſtije, nez ſami 15 ſwe modlitby rziekagij w niem. A nenije w niem zadneho oltarze. Gducze odtud do hoſpody, proſyli ſme patrona, aby nam zgednal oſly, aby nas rano czekali na horze Syon klaſſtera. W pondielij po Swatem Jakubu, kdyz byl [120a] den, ſſli ſme ke mſſi na horu Syon. A tu po mſſi wſedawſſe na oſly, geli ſme a ſ nami dwa 20 boſaczy. nayprwe geli ſme blizko a mimo ſamee to mijeſto, A bylo nam po prawee rucze, kdez zidee chtieli pannu marigi przewrczy ſ marami, kdyz gi Apoſſtolee neſli po Smrti gegije. A odtud nedaleko geſt mijeſto v ſame czeſty. A geſt na niem niekolik welikych kamenuov. A tu gest to mijeſto, kdez Swaty petr, zaprzew pana kryſta, plakal a zelel toho. Odtud 25 geli ſme czeſtau doluow po Mieſto Geruzalem, nechawſſe mieſta na lewe rucze. a nad ſamau tau czeſtau geſt zed welika z teſaneho kamene, dobrze wyſoka, za kteruzto zdij widieti Chram geden. Ale nenije tak welikay yako Chram Sſalomunuow. A geſt wolowem przikryt. A tu nam powie- dieli, ze panna maria, matka bozije, w ſwem dietinstwu byla do tehoz 30 Chramu od [120b] ſwych rodiczuow obietowana A ze tam obydle ſwe miela XIIII leth. dale geducz czeſtau doluow, za tauz zdij byl Sſalomu- nuow Chram. Ale nemuoz ho odtud widieti, nez s huory oliwetſke vzrzie obadwa taaz Chramy. A [do] tychz Chramu obudwu zadny zid ani krzeſtian neſmije; pak-li by kto wſſetecznie wſſel tam, tehdy neb hrdlo ſwe ztratij, 35 Aneb wijery zaprzieti muſy. Take tyz Chram, acz ſlowe Chram Sſalo- maunuow, Ale nenije ten od Sſalomauna zdielany, nez toliko na tom mijeſtie ze geſt, kdez Sſalomun ſwuoy Chram byl vſtawiel. A po wonom Chramu Sſalomaunowu to gmeno ma. Neb tento nynieyſſij geſt trzetij nebo Cztwrty po Sſalomaunowu. A tu dale przigeli ſme do dolu Jozaſfat, kteryz 40 duol gest mezy mieste[m] Geruzalemem A horau Oliwetſkau. A geſt vzky duol. a tu przegewſſe prgeſ tyz duol, Nechali ſme hrobu Abſolonowa na [121a] prawe rucze a geli ſme welmi zlau czeſtau a kamenitau v wrch nahoru. A tu nedaleko po prawe rucze vkazowali nam ſtarau zed, kdez byl duom Gidaſſuow ſſkaryotſkeho. Malo waſs (sic) czeſtau geducz vkazowali
Strana 79
79 nam drzewo to z toho korzena wyroſtlee, yako ſe na niem Gidaſs obieſyl. A geſt nad tijem drzewem Skalka, opiet dale a wayſs v wrch geducze ukazali nam mijeſto, a lezij na niem kamen welikay tu, kdez ten ffijk ſtaal, geſſto gey pan kryſtus tudy gda zlorzeczil, ze vſechl, protoze owotcze ne- neſl. Take ſem widiel tehdaz v ſameho toho kamene, kdez ten zlorzeczeny ffijk ſtal, ginay ſfijk ruoſti A ſycz onde y onde okolo gina drzewa ffikowa. Ale ten byl mezy nimi bledy, yakoby vwadl. a dale geducze przigeli ſme na wrch. A geli ſme cze�tau rownie niekolikery hony proti poledni a przi- geli ſme do betany. A lezij betanya dwie mili wlaſke od Geruzalema. [121b] A taaz Betanya bylo Syedlo Sſimona malomoczneho, a ſu geſſtie 10 zdi zborzenee. A tu na tom mijeſtie, kdyz pan kryſtus byl v tehoz Sſimona malomoczneho, Swata marzije magdalena prziſſedſſi k niemu s drahau maſtij, geho mazala. A tu gije wſſeczky hrziechy na tom mijeſtie od pana kryſta odpuſſtieni gſu. A tu ſau odpuſtky plnee. Tu sſedawſſe s oſluow ſſli ſme pieſſky �tezkau doluow pod ten duom 15 ſwrchupſany do wſy, kteraz pod nim geſt, aſa hony. A ſſli ſme do gednoho pohana Sedlaka dworu malymi dwerzczy a prziſîli ſme k kaple, kterazto kapla geſt pod wrſſkem tijem, na kteremz duom ſwrchupſaneho Sſimona malomoczneho byl. A ta kapla geſt naprzed Sſiroka, kdyz do nije gdau, A ma dwoge dwerze, kterez ſe zamykagij. Awſſak wnitrz nenije niczimz 20 [122a] przedielana. od gedniech dwerzij magij ti Sedlaczy pohanee klicz a od druhaych dwerzij Boſaczy s hory Syon. A pohanee ſe wedle ſweho obyczege w teez kaple modlee. A boſaczy take czaſem na gednom oltarzi w nije mſſe ſlauzije, yakoz o tom dolegije powijem. A tu, kdyz nam Bo- ſaczy otewrzeli ſwe dwerze, wſſedſſe do kaply, hned v ſamych dwerzij, kdyz 25 tam waydeſs, na lewau ruku geſt hrob Swateho lazara z bijeleho mramoru pulerowaneho vdielany ſwrchu, yakoz hrobu obyczey geſt dielati. A pod tijem hrobem w zemi geſt ten prawy hrob Swateho lazara, w kteremz lezal Cztyrzi dni tyz Swaty lazar. A pan kryſtus ho z toho hrobu wzkrzieſyl z mrtwych. a od tehoz hrobu pietmezczytma kroczegij giti rownie vprzije- 30 mo proti tiem dwerzom, kudy ſme do kaply weſſli, geſt ſchod po Sedmi Stupnijech [122b] kamennych nahoru wgiti ke dwerzom. A kdyz tiemi dwerzmi tam waydeſs, hned wedle ſamych tiech dwerzij na lewe rucze geſt oltarz na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſtaal a na lazara wolal, aby wyſſel wen z hrobu, A geho tu pan kryftus na tom mieſtie stoge z mrtwych 35 wzkrzieſyl. od tychz dwerzij dwa kroczege rownie proti dwerzom geſt dijera Cztwerohrana pod ſe do zemie. A tu lezl ſem tau dierau tam. A wleza tam, na prawe rucze geſt lezti pod zemij aſa cztyrzi neb piet kroczeguow. a tu geſt geſkynka mala a tmawa w Skale wyteſana, w kte- rezto Swata marzije magdalena Sedm leth po wſtaupenije pana kryſta na 40 nebeſa ſe tu vſtawnie ſwych hrziechuow kala A tu we dne y w noczy byla. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. To ohledawſſe geli ſme dale proti poledni [123a] aſa patery neb ſſe- ſtery hony. A tu ſme przigeli k zborzenee zdi, ana na kopczy ſtogij. A tu 5
79 nam drzewo to z toho korzena wyroſtlee, yako ſe na niem Gidaſs obieſyl. A geſt nad tijem drzewem Skalka, opiet dale a wayſs v wrch geducze ukazali nam mijeſto, a lezij na niem kamen welikay tu, kdez ten ffijk ſtaal, geſſto gey pan kryſtus tudy gda zlorzeczil, ze vſechl, protoze owotcze ne- neſl. Take ſem widiel tehdaz v ſameho toho kamene, kdez ten zlorzeczeny ffijk ſtal, ginay ſfijk ruoſti A ſycz onde y onde okolo gina drzewa ffikowa. Ale ten byl mezy nimi bledy, yakoby vwadl. a dale geducze przigeli ſme na wrch. A geli ſme cze�tau rownie niekolikery hony proti poledni a przi- geli ſme do betany. A lezij betanya dwie mili wlaſke od Geruzalema. [121b] A taaz Betanya bylo Syedlo Sſimona malomoczneho, a ſu geſſtie 10 zdi zborzenee. A tu na tom mijeſtie, kdyz pan kryſtus byl v tehoz Sſimona malomoczneho, Swata marzije magdalena prziſſedſſi k niemu s drahau maſtij, geho mazala. A tu gije wſſeczky hrziechy na tom mijeſtie od pana kryſta odpuſſtieni gſu. A tu ſau odpuſtky plnee. Tu sſedawſſe s oſluow ſſli ſme pieſſky �tezkau doluow pod ten duom 15 ſwrchupſany do wſy, kteraz pod nim geſt, aſa hony. A ſſli ſme do gednoho pohana Sedlaka dworu malymi dwerzczy a prziſîli ſme k kaple, kterazto kapla geſt pod wrſſkem tijem, na kteremz duom ſwrchupſaneho Sſimona malomoczneho byl. A ta kapla geſt naprzed Sſiroka, kdyz do nije gdau, A ma dwoge dwerze, kterez ſe zamykagij. Awſſak wnitrz nenije niczimz 20 [122a] przedielana. od gedniech dwerzij magij ti Sedlaczy pohanee klicz a od druhaych dwerzij Boſaczy s hory Syon. A pohanee ſe wedle ſweho obyczege w teez kaple modlee. A boſaczy take czaſem na gednom oltarzi w nije mſſe ſlauzije, yakoz o tom dolegije powijem. A tu, kdyz nam Bo- ſaczy otewrzeli ſwe dwerze, wſſedſſe do kaply, hned v ſamych dwerzij, kdyz 25 tam waydeſs, na lewau ruku geſt hrob Swateho lazara z bijeleho mramoru pulerowaneho vdielany ſwrchu, yakoz hrobu obyczey geſt dielati. A pod tijem hrobem w zemi geſt ten prawy hrob Swateho lazara, w kteremz lezal Cztyrzi dni tyz Swaty lazar. A pan kryſtus ho z toho hrobu wzkrzieſyl z mrtwych. a od tehoz hrobu pietmezczytma kroczegij giti rownie vprzije- 30 mo proti tiem dwerzom, kudy ſme do kaply weſſli, geſt ſchod po Sedmi Stupnijech [122b] kamennych nahoru wgiti ke dwerzom. A kdyz tiemi dwerzmi tam waydeſs, hned wedle ſamych tiech dwerzij na lewe rucze geſt oltarz na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſtaal a na lazara wolal, aby wyſſel wen z hrobu, A geho tu pan kryftus na tom mieſtie stoge z mrtwych 35 wzkrzieſyl. od tychz dwerzij dwa kroczege rownie proti dwerzom geſt dijera Cztwerohrana pod ſe do zemie. A tu lezl ſem tau dierau tam. A wleza tam, na prawe rucze geſt lezti pod zemij aſa cztyrzi neb piet kroczeguow. a tu geſt geſkynka mala a tmawa w Skale wyteſana, w kte- rezto Swata marzije magdalena Sedm leth po wſtaupenije pana kryſta na 40 nebeſa ſe tu vſtawnie ſwych hrziechuow kala A tu we dne y w noczy byla. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. To ohledawſſe geli ſme dale proti poledni [123a] aſa patery neb ſſe- ſtery hony. A tu ſme przigeli k zborzenee zdi, ana na kopczy ſtogij. A tu 5
Strana 80
80 na tom mijeſtie bylo geſt Syedlo Swate marzie magdaleny, na kteremz oby- wala za ſwych let prwe, nez ſe hrziechuow kala, ſwiet opuſtiwſſi. a tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale na lewu ruku geli ſme proti waychodu Sluncze aſa hony 5 neb puol druhych. a tu opiet geſt zborzeny duom a zdij malo ſtogije. A to geſt byl duom Swatee marty, hoſpodynie pana kryſta, kdezto pan kryſtus czaſtokrat s vczedlniky bywal. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale zaſe proti Geruzalemu geducz, wod Swate marthy toho 10 domu aſa dobraych puol honuow geſt Skala a kamen okruhly iako peczen, naprziecz aſa puol druheho ſahu z Sſirzij. A to [123b] geſt to mijeſto, kterez, pan kryſtus s vczedlniky ſwymi prziſſed, na tom kameni odpocziwal, a Swata martha gey vzrzewſſi, z domu ſweho przibiehla k niemu mluwieczy: »pane, by byl zde, byl by bratr muoy neumrzel,« totizto Swatay lazar, yakoz 15 o tom we cztenije pſano. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale Geli ſme blize k Geruzalemu przedcze aſa wlaſku mili. A tu ſme opiet przigeli k zborzenym zdem. A to slowe betffage. A to gest to mijeſto, geſſto pan kryſtus w kwietnu nedieli odtud poſlal dwa vczedlniky ſwa do Geruzalema po oſliczy, na kterez geſt tam gel, yakoz o tom pſano 20 we cztenije. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Od Bethffage geli ſme k horze oliwetſke do toho koſtela, kdez gest mijeſto to, ſ kterehoz pan kryſtus na nebe wſtupil, iakoz [124a] o tom prwe pſano. A tu ſme opiet muſeli dati pohanom po marketie, ze nas tam puſtili. ſkoſtelik Swate pelagieſ. Wedle ſameho toho koſtela, wyſſedſſe z nieho proti zapadu Sluncze, geſt koſtelik Swateho*) pelagie, yakoz naprzed o niem pſano, Aczkoli poprwe tam z nas zadny pautnikuow nebyl. Ale podruhe ten czas, wzawſſe od nas po penijezy, puſtili nas tam, a geſt koſtelik neweliky. A geſt do nieho giti doluow XI Stupniuow. A potom geſt rownem giti proti Schodu temuz. A tu ſau male dwerzcze, A geſt gimi tma tam giti do Geſkynie w Skale wyteſanee. A tu hned, wegda tam, na prawe rucze geſt hrob Swatce pelagie. Ale nelezije w niem; niekam gest ginam przeneſena — toho ſem ſe wyptati nemohl. A dale proti tiem dwerzczom, kdez hrob gest, fau opiet gine [124b] dwerzcze do ginee Geſkynie w tee Skale wyteſanee. A tu gest mijeſto to, w kteremz S. pelagie obydle ſwe miela we dne y w noczy a hrziechuow ſwych ſe tu kala XII leth. A pohane ſami w ſwe moczy ten koſtelik magij a gey drzije. A geſt w niem odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud geli ſme czeſtau kamenitau proti mieſtu Geruzalemu doluow 40 a nawſſtiewowali ſme ta Swataa mijeſta, v kterychz ſme take prwe byli, iakoz o tom naprzed pſano, totizto tato mijeſta: kde pan kryſtus plakal nad Geruzalemem, kde panna maria, Matka bozije, wſtupugiczy do nebe 25 30 35 *) Slabika ho přeškrtnuta.
80 na tom mijeſtie bylo geſt Syedlo Swate marzie magdaleny, na kteremz oby- wala za ſwych let prwe, nez ſe hrziechuow kala, ſwiet opuſtiwſſi. a tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale na lewu ruku geli ſme proti waychodu Sluncze aſa hony 5 neb puol druhych. a tu opiet geſt zborzeny duom a zdij malo ſtogije. A to geſt byl duom Swatee marty, hoſpodynie pana kryſta, kdezto pan kryſtus czaſtokrat s vczedlniky bywal. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale zaſe proti Geruzalemu geducz, wod Swate marthy toho 10 domu aſa dobraych puol honuow geſt Skala a kamen okruhly iako peczen, naprziecz aſa puol druheho ſahu z Sſirzij. A to [123b] geſt to mijeſto, kterez, pan kryſtus s vczedlniky ſwymi prziſſed, na tom kameni odpocziwal, a Swata martha gey vzrzewſſi, z domu ſweho przibiehla k niemu mluwieczy: »pane, by byl zde, byl by bratr muoy neumrzel,« totizto Swatay lazar, yakoz 15 o tom we cztenije pſano. A tu gest odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud dale Geli ſme blize k Geruzalemu przedcze aſa wlaſku mili. A tu ſme opiet przigeli k zborzenym zdem. A to slowe betffage. A to gest to mijeſto, geſſto pan kryſtus w kwietnu nedieli odtud poſlal dwa vczedlniky ſwa do Geruzalema po oſliczy, na kterez geſt tam gel, yakoz o tom pſano 20 we cztenije. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Od Bethffage geli ſme k horze oliwetſke do toho koſtela, kdez gest mijeſto to, ſ kterehoz pan kryſtus na nebe wſtupil, iakoz [124a] o tom prwe pſano. A tu ſme opiet muſeli dati pohanom po marketie, ze nas tam puſtili. ſkoſtelik Swate pelagieſ. Wedle ſameho toho koſtela, wyſſedſſe z nieho proti zapadu Sluncze, geſt koſtelik Swateho*) pelagie, yakoz naprzed o niem pſano, Aczkoli poprwe tam z nas zadny pautnikuow nebyl. Ale podruhe ten czas, wzawſſe od nas po penijezy, puſtili nas tam, a geſt koſtelik neweliky. A geſt do nieho giti doluow XI Stupniuow. A potom geſt rownem giti proti Schodu temuz. A tu ſau male dwerzcze, A geſt gimi tma tam giti do Geſkynie w Skale wyteſanee. A tu hned, wegda tam, na prawe rucze geſt hrob Swatce pelagie. Ale nelezije w niem; niekam gest ginam przeneſena — toho ſem ſe wyptati nemohl. A dale proti tiem dwerzczom, kdez hrob gest, fau opiet gine [124b] dwerzcze do ginee Geſkynie w tee Skale wyteſanee. A tu gest mijeſto to, w kteremz S. pelagie obydle ſwe miela we dne y w noczy a hrziechuow ſwych ſe tu kala XII leth. A pohane ſami w ſwe moczy ten koſtelik magij a gey drzije. A geſt w niem odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Odtud geli ſme czeſtau kamenitau proti mieſtu Geruzalemu doluow 40 a nawſſtiewowali ſme ta Swataa mijeſta, v kterychz ſme take prwe byli, iakoz o tom naprzed pſano, totizto tato mijeſta: kde pan kryſtus plakal nad Geruzalemem, kde panna maria, Matka bozije, wſtupugiczy do nebe 25 30 35 *) Slabika ho přeškrtnuta.
Strana 81
81 Swatemu Thomaſſi paſek ſwuoy vpuſtila, kde Swaty Jan, Swatay petr, Swaty Jakub ſpali, kde pan kryſtus yat, A gina mijeſta Swata, iakoz o nich naprzed pſano. A potom geli ſme nahoru dolem Jozaffat pro 125ajti zapadu Sluncze pod mieſto. A tu na dole mezy Geruzalemem a oliwetſku horu gſu zdi zborzenee. A tu gest byla weſka Getsemany, kdez gest pan krystus nechal vczedlnikuow ſwych ginych, kdyz ſe ſſel modlit bohu otczy ſwemu, wzaw s ſebu Swateho Jana a S. petra a S. Jakuba, iakoz o tom we cztenij pſano. a byla nam taaz Getſemany na prawe rucze, kudy ſme geli. A geſt ſotwa puol druhych honuow od toho mijeſta, kdez ſe pan kryſtus modlil bohu otczy ſwemu, a przedcze geducze przigeli ſme k klaſſteru hory Syonſke. 10 A tu sſedawſſe ſ woſluow, ſſli ſme do hoſpody ſwe. Swata mijeſta ohle- dawali./ W utery, den Swateho abdona, byli ſme v mſſe na huorze Syon. A po mſſi ohledawali ſme ta Swata mijeſta, kteraz tu blizko okolo ſau. A dale potom gducze k hoſpodie naſſije Czeſtau, aſa dwuoge hony [125b] hony od 15 klaſſtera anebo malo wijecz na prawe rucze ſſli ſme dwerzczy malymi do koſtela Swateho Jakuba Apoſſtoła. A kdyz tam weydeſs do tehoz koſtela, na lewe rucze v zdi geſt mala kapliczka A w nije Oltarz. A na tom mijeſtie, kdez tyz Oltarz gest, S. Jakub Stiat gest. a drzije ten kostelik Georgiani. A gest tu odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. A wyſſedſſe z toho koſtelika, ſſli ſme aſy hony. A tu rownie na czeſtie lezij kamen weliky, teſany. A tu geſt to mijeſto, kdez ſe pan kryſtus na weliku nocz po ſwem wzkrzieſſenije zgewil trzem marygem. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Ten den o neſſporziech poſlal patron, Abychme ſe ſtrogili giti do 25 Chramu bozijeho hrobu. y prziſſli ſme aſa hodinu przed weczerem. A tu ſme puſſtieni do Chramu. A tu ſme opiet chodili [126a] ſ proczeſy nawſſtie- wugicz ta Swata mijeſta tu w Chramu. A mſſe kniezije ſlauzili teez, yakoz o tom naprzed pſano. |Czo drzij kral zoldanj. A to mie�o Geruzalem y tu zemi okolnij wſſeczku drzij kral zoldan, 30 kral Egipſky. a bylo niekdy welikee mieſto, Ale nynije geſt ho mnoho zborzeno a puſto. Ale proto geſſtie wedlee zdanije meho ze geſt gefſtie tak welike yako dwie zatczi w ohradie kromie przedmieſtije. A lezij na ſtrani a w welikych horach a w kamenitych. a nenije nicz k pewnoſti vdie- lano a bylo by lehke dobyti krzeſtianom, by chtieli, Ale dobudaucze 35 tiezcze obdrzeti proti krali zoldanowi, lecz ſ welikym nakladem a praczy. Ale muoy rozom tomu neſtaczij, by ho dobudaucze krzeſtianee, mohli ge zachowati, neb podal a niekoliko mil od morze lezij. A tiezke ſſpiho- wati by bylo y teez retowati krzeſtianom, neb tyz kral [126b] zoldan, pan gich, geſt moczny pan a mnozſtwije lidij ma pod ſebau, yakoz o tom 40 napoſledy ſe powije. Okolo tehoz mieſta w tychz horach geſt drahnie drziewije oliwoweho, geſſto na niem drzewienny oley roſte. A teez gest tu drahnie winicz okolo tehoz mieſta, A wybornee ſladke wino w hroznijech ſem tu gedl. tu gſa. /Yakeho maſſa vziwagijj. 5 20
81 Swatemu Thomaſſi paſek ſwuoy vpuſtila, kde Swaty Jan, Swatay petr, Swaty Jakub ſpali, kde pan kryſtus yat, A gina mijeſta Swata, iakoz o nich naprzed pſano. A potom geli ſme nahoru dolem Jozaffat pro 125ajti zapadu Sluncze pod mieſto. A tu na dole mezy Geruzalemem a oliwetſku horu gſu zdi zborzenee. A tu gest byla weſka Getsemany, kdez gest pan krystus nechal vczedlnikuow ſwych ginych, kdyz ſe ſſel modlit bohu otczy ſwemu, wzaw s ſebu Swateho Jana a S. petra a S. Jakuba, iakoz o tom we cztenij pſano. a byla nam taaz Getſemany na prawe rucze, kudy ſme geli. A geſt ſotwa puol druhych honuow od toho mijeſta, kdez ſe pan kryſtus modlil bohu otczy ſwemu, a przedcze geducze przigeli ſme k klaſſteru hory Syonſke. 10 A tu sſedawſſe ſ woſluow, ſſli ſme do hoſpody ſwe. Swata mijeſta ohle- dawali./ W utery, den Swateho abdona, byli ſme v mſſe na huorze Syon. A po mſſi ohledawali ſme ta Swata mijeſta, kteraz tu blizko okolo ſau. A dale potom gducze k hoſpodie naſſije Czeſtau, aſa dwuoge hony [125b] hony od 15 klaſſtera anebo malo wijecz na prawe rucze ſſli ſme dwerzczy malymi do koſtela Swateho Jakuba Apoſſtoła. A kdyz tam weydeſs do tehoz koſtela, na lewe rucze v zdi geſt mala kapliczka A w nije Oltarz. A na tom mijeſtie, kdez tyz Oltarz gest, S. Jakub Stiat gest. a drzije ten kostelik Georgiani. A gest tu odpustkuow Sedm leth a Sedm karen. A wyſſedſſe z toho koſtelika, ſſli ſme aſy hony. A tu rownie na czeſtie lezij kamen weliky, teſany. A tu geſt to mijeſto, kdez ſe pan kryſtus na weliku nocz po ſwem wzkrzieſſenije zgewil trzem marygem. A tu geſt odpuſtkuow Sedm leth a Sedm karen. Ten den o neſſporziech poſlal patron, Abychme ſe ſtrogili giti do 25 Chramu bozijeho hrobu. y prziſſli ſme aſa hodinu przed weczerem. A tu ſme puſſtieni do Chramu. A tu ſme opiet chodili [126a] ſ proczeſy nawſſtie- wugicz ta Swata mijeſta tu w Chramu. A mſſe kniezije ſlauzili teez, yakoz o tom naprzed pſano. |Czo drzij kral zoldanj. A to mie�o Geruzalem y tu zemi okolnij wſſeczku drzij kral zoldan, 30 kral Egipſky. a bylo niekdy welikee mieſto, Ale nynije geſt ho mnoho zborzeno a puſto. Ale proto geſſtie wedlee zdanije meho ze geſt gefſtie tak welike yako dwie zatczi w ohradie kromie przedmieſtije. A lezij na ſtrani a w welikych horach a w kamenitych. a nenije nicz k pewnoſti vdie- lano a bylo by lehke dobyti krzeſtianom, by chtieli, Ale dobudaucze 35 tiezcze obdrzeti proti krali zoldanowi, lecz ſ welikym nakladem a praczy. Ale muoy rozom tomu neſtaczij, by ho dobudaucze krzeſtianee, mohli ge zachowati, neb podal a niekoliko mil od morze lezij. A tiezke ſſpiho- wati by bylo y teez retowati krzeſtianom, neb tyz kral [126b] zoldan, pan gich, geſt moczny pan a mnozſtwije lidij ma pod ſebau, yakoz o tom 40 napoſledy ſe powije. Okolo tehoz mieſta w tychz horach geſt drahnie drziewije oliwoweho, geſſto na niem drzewienny oley roſte. A teez gest tu drahnie winicz okolo tehoz mieſta, A wybornee ſladke wino w hroznijech ſem tu gedl. tu gſa. /Yakeho maſſa vziwagijj. 5 20
Strana 82
82 W temz mieſtie magij doſti maſſa woloweho, ſkopoweho; welbludy take tepau a gedije, a Slepicz a kurzenecz doſti. A nenije w niem laczyno a zwlaſſtie Chleb, neb wſſeczko obilee k Chlebu z okolnijch dobrych kraguow yakozto od Ramu a odginud na welbludijech, na oſlech do tehoz 5 mieſta Geruzalema od niekoliko mil neſti muſye, wozuow nemagicz, a take by pro zle czeſty wezti gich nemohli. [127a] Take ſluſſije wiedieti, ze w temz Chramu hrobu bozijeho oby- wagij oſmerzi krzeſtianee, geſſto ſe gmenugij bayti krzestianee, Ale wſsak negſau prawij krzeſtianee zadnij krom boſaczy; Neb ti ginij wſſiczkni, 10 aczkoli ſe krzeſtianee gmenugij a to gmeno mijeti chtije, wſſak kazda ta rota niektere bludne kuſy drzije proti obecznee wijerze krzeſtianſke, yakoz o tom dolegije powijem. A ti oſmerzi krzeſtianee gſu tito: Naprzed prwnij magij wijeru naſſi obecznij, totizto boſaczy, druzy ſu rzekowe, trzetij Georgia- nowe, Cztwrtij Jakobite, pati Surianowee, Sſestij yndianowee, Sedmij Armeni 15 A woſmij maronyte. [Naprzed wijera RZimſkaa]. Teez wijery ſu w Chramie teemz boſaczy. [127b] A ſu wzdyczky we dne y w noczy dwa tam. A magij ſwe obydle, kdez gedije a lehagij, hned wedle kaply matky bozije, kteraz w temz Chramie geſt. A geſt takowa zrziezenoſt o nich, ze Gardyan klasstera hory Syon ge opatr[zluge gijedlem 20 a pitim a z ſweho klaſſtera bratry tam poſyla. A geſt zrziezeno, ze ty, kterez poſſle, kolik dnij vrzczenych tam magij byti w Chramie, a kdyz ten czas przigde, ze by ti bratrzie zaſe wen wygiti z Chramu mieli, Tehdy tyz Gardyan poſſle dwa gina bratry k vrzedniku krale zoldana tu. A ten ma klicze od Chramu ſwrchupſaneho, ten ty tam puſtij A ony zaſe wypuſtij 25 wen. A hned zaſe Chram zamkne. A yakoz zprawen ſem od Gardyana y ginych boſakuow z klaſſtera hory Syon, ze kral zoldan na Boſaky laſkaw geſt A ze gim zadne krziwdy cziniti nedopuſtij A ze ge poruczil gednomu panu, [128a] kteryz po krali yako zprawcze geho nayznamenitieyſſij geſt. A tu, kdyz ſe gim yaka krziwda ſtane, k tomu panu ſe vtekau, a ten 30 yakoz mie zprawili, nad nimi welmi tuze drzije a krziwdy zadne na nie nedopuſtij. A powiedieli mi, ze ſe niekdy treffilo bylo nedawno przed tijem, ze pan Geruzalemſky, ktery haytmanem tu byl od krale zoldana, ze prziſſed do klaſſtera, pobral gim gijedlo, czoz byli ſobie nawarzili. A kdyz ten pan, kteremuz ſau poruczeni, przigel do Geruzalema, a oni mu tee wieczy zalo- 35 wali, ze gest gey naprzed vpral kygem a gey hned ſ toho haytmanstwije sſadil. Take mi prawili, ze kral zoldan zadnych ginych zakonuow mnichuow w ſwe zemi nema nez toliko boſaky, a ti magij niekolik klaſſteruow w te zemi, totizto w Geruzalemie, w Betlemie A pod horau Synay, kdez pan buoh moyzijeſſowi deſatero bozije [128b] przikazanije moyzijefſowi dal. 40 Take Boſaczy zadne dani temuz krali nedawagij ani od ſwych klaſſteruow ani od tiech mijeſt ſwatych, kterez w Chramie hrobu bozijeho drzije. Ale gine roty wſſech tiech oſtatnich Sedmi od ſwych mijest danie dawati muſye, pokud ſe ſmluwije s vrzedniky kralowſkymi. [A tijz Boſaczy drzije tato Swata mijeſta w Chramie].
82 W temz mieſtie magij doſti maſſa woloweho, ſkopoweho; welbludy take tepau a gedije, a Slepicz a kurzenecz doſti. A nenije w niem laczyno a zwlaſſtie Chleb, neb wſſeczko obilee k Chlebu z okolnijch dobrych kraguow yakozto od Ramu a odginud na welbludijech, na oſlech do tehoz 5 mieſta Geruzalema od niekoliko mil neſti muſye, wozuow nemagicz, a take by pro zle czeſty wezti gich nemohli. [127a] Take ſluſſije wiedieti, ze w temz Chramu hrobu bozijeho oby- wagij oſmerzi krzeſtianee, geſſto ſe gmenugij bayti krzestianee, Ale wſsak negſau prawij krzeſtianee zadnij krom boſaczy; Neb ti ginij wſſiczkni, 10 aczkoli ſe krzeſtianee gmenugij a to gmeno mijeti chtije, wſſak kazda ta rota niektere bludne kuſy drzije proti obecznee wijerze krzeſtianſke, yakoz o tom dolegije powijem. A ti oſmerzi krzeſtianee gſu tito: Naprzed prwnij magij wijeru naſſi obecznij, totizto boſaczy, druzy ſu rzekowe, trzetij Georgia- nowe, Cztwrtij Jakobite, pati Surianowee, Sſestij yndianowee, Sedmij Armeni 15 A woſmij maronyte. [Naprzed wijera RZimſkaa]. Teez wijery ſu w Chramie teemz boſaczy. [127b] A ſu wzdyczky we dne y w noczy dwa tam. A magij ſwe obydle, kdez gedije a lehagij, hned wedle kaply matky bozije, kteraz w temz Chramie geſt. A geſt takowa zrziezenoſt o nich, ze Gardyan klasstera hory Syon ge opatr[zluge gijedlem 20 a pitim a z ſweho klaſſtera bratry tam poſyla. A geſt zrziezeno, ze ty, kterez poſſle, kolik dnij vrzczenych tam magij byti w Chramie, a kdyz ten czas przigde, ze by ti bratrzie zaſe wen wygiti z Chramu mieli, Tehdy tyz Gardyan poſſle dwa gina bratry k vrzedniku krale zoldana tu. A ten ma klicze od Chramu ſwrchupſaneho, ten ty tam puſtij A ony zaſe wypuſtij 25 wen. A hned zaſe Chram zamkne. A yakoz zprawen ſem od Gardyana y ginych boſakuow z klaſſtera hory Syon, ze kral zoldan na Boſaky laſkaw geſt A ze gim zadne krziwdy cziniti nedopuſtij A ze ge poruczil gednomu panu, [128a] kteryz po krali yako zprawcze geho nayznamenitieyſſij geſt. A tu, kdyz ſe gim yaka krziwda ſtane, k tomu panu ſe vtekau, a ten 30 yakoz mie zprawili, nad nimi welmi tuze drzije a krziwdy zadne na nie nedopuſtij. A powiedieli mi, ze ſe niekdy treffilo bylo nedawno przed tijem, ze pan Geruzalemſky, ktery haytmanem tu byl od krale zoldana, ze prziſſed do klaſſtera, pobral gim gijedlo, czoz byli ſobie nawarzili. A kdyz ten pan, kteremuz ſau poruczeni, przigel do Geruzalema, a oni mu tee wieczy zalo- 35 wali, ze gest gey naprzed vpral kygem a gey hned ſ toho haytmanstwije sſadil. Take mi prawili, ze kral zoldan zadnych ginych zakonuow mnichuow w ſwe zemi nema nez toliko boſaky, a ti magij niekolik klaſſteruow w te zemi, totizto w Geruzalemie, w Betlemie A pod horau Synay, kdez pan buoh moyzijeſſowi deſatero bozije [128b] przikazanije moyzijefſowi dal. 40 Take Boſaczy zadne dani temuz krali nedawagij ani od ſwych klaſſteruow ani od tiech mijeſt ſwatych, kterez w Chramie hrobu bozijeho drzije. Ale gine roty wſſech tiech oſtatnich Sedmi od ſwych mijest danie dawati muſye, pokud ſe ſmluwije s vrzedniky kralowſkymi. [A tijz Boſaczy drzije tato Swata mijeſta w Chramie].
Strana 83
83 Naprzed drzie kapliczku, kdez geſt bozij hrob. A tu zamykagij y teez hrob bozij. Take drzije kaplu matky bozije, take drzije geden oltarz na huorze Caluarie w kautie wedle toho mijeſta, kdez ten zly lotr vkrzizowan. A na oltarzi bozijeho hrobu a na oltarzich w Swrchupſane kaple matky bozije tu zadny z tiech Sedmi rot ſwrchupſanych bez wuole a powolenije boſakuow neſmiegij na nich mſſe ſluziti. take [1293] tiz boſaczy w kaple, kdez Swaty krziz nalezen geſt, drzie oltarz na lewe rucze toho mijeſta, kdez Swaty krziz nalezen geſt. [A pale na tiechto mijeſtech dolepſanych tolik lamp]. Naprzed w kaple bozijeho hrobu trzi lampy, v matky bozije w kaple 10 trzi lampy, na horze kaluarie przed tau dierau w Skale, kdez krziz ſtal, trzi lampy A w kaple, kdez Swaty krziz nalezen, gednu. A na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat ſa mazan, geſt take gedna. [Rzeczka wijera]. Tijz rzekowe magij wijeru, ze ſe w mnohych kuſech s obecznij wierau krzeſtianſkau neſrownawagij, iakoz mie tehdaaz take toho boſaczy zprawili. 15 Naprzed drzie, ze duch Swaty pochazy toliko od boha otcze [129b] a ne od Syna, druhee drzie, ze zadnay kniez nemuoz tiela bozijeho poſwietiti w oplatku nez toliko w Chlebie kwaſſenem, a prawijecze, ze pan kryſtus teez czinil a w kwaſſenem Chlebie poſwieczowal tielo ſwe ſwatce na po- ſlednije weczerzi rozdawage vczedlnikom ſwym. Take drzije a newierzie, 20 by kto vmra przed Saudnaym dnem, aby do nebe aneb do pekla geho duſſe ſſla, nez ze gest w gednom mijeſtie, ze zadnee radoſti ani zaloſti nema, ze gij ani dobrze ani zle geſt, ze zadnee mauky netrpije; nez tepruwa po Saudnem dni, ktoz dobrze czinil, ze bude prziſuzen do nebe, A kto zle, ten do pekla. Nez Sycz przed ſaudnaym dnem, czin zle nebo dobrze, 25 ze wſſe gedno, ze ani do pekla ani do nebe duſſe geho nepuoyde. Takee gijedagij w Sobotu maſſo wedle obyczege ſweho. Take, kteremu ſe z nich zena nelibij, muoz ſobie ginau pogijeti. Gich kniezij magij [130a] zeny, A kteremu z nich zena vmrze, tehdy ginee pogijeti nemuoz. mſſe gich kniezij ſlauzije w uornatiech yako naſſi kniezije. Tielo bozije poſwieczugij 30 w kwaſſenem chlebie a na mſſech ſwych nepozdwihugij yako naſſi kniezije. Take gich kniezij nemagij pleſſij yako naſſi kniezije, nez brady dluhee. dieti ſwe krztije teez yako my we gmie otcze y Syna y Ducha Swateho. Take na ſwych oltarzich wſſudy obecznie Matku bozije s Dietatkem A take Sycz ginee ſwatce magij malowanee. Otczy Swatemu, papezi, nechtije pod- 35 dani a poſluſſni byti prawijecze, ze on a my wſſiczkni, genz geho poſlu- chame, ze ſme w kletbie proto, ze nedrzime teez yako oni, A ze oni prawu wijeru magij, kteruz pan kryſtus vſtanowil, w kwasſenem Chlebie tielo swe ſwatee poſwieczuge. A poniewadz w kletbie papez tak geſt, ze ho powinni negſu poſ 130blluchati. Take magij mezy ſebu patryarchy, arzczybiſkupy 40 a biſkupy. A ti teez take mohau zeny mijeti tymz obyczegem yako y gich kniezij. Take neradi dopauſſtiegij, lecz muſye, kniezim naſſim Sluziti mſſe w ſwych koſtelech anebo na ſwych oltarzich proto, prawijecze, ze ſu w kletbie y ſ nami naſſi kniezije. [Tyto ſwata mije�ta drzije w Chramie]. 5 6*)
83 Naprzed drzie kapliczku, kdez geſt bozij hrob. A tu zamykagij y teez hrob bozij. Take drzije kaplu matky bozije, take drzije geden oltarz na huorze Caluarie w kautie wedle toho mijeſta, kdez ten zly lotr vkrzizowan. A na oltarzi bozijeho hrobu a na oltarzich w Swrchupſane kaple matky bozije tu zadny z tiech Sedmi rot ſwrchupſanych bez wuole a powolenije boſakuow neſmiegij na nich mſſe ſluziti. take [1293] tiz boſaczy w kaple, kdez Swaty krziz nalezen geſt, drzie oltarz na lewe rucze toho mijeſta, kdez Swaty krziz nalezen geſt. [A pale na tiechto mijeſtech dolepſanych tolik lamp]. Naprzed w kaple bozijeho hrobu trzi lampy, v matky bozije w kaple 10 trzi lampy, na horze kaluarie przed tau dierau w Skale, kdez krziz ſtal, trzi lampy A w kaple, kdez Swaty krziz nalezen, gednu. A na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat ſa mazan, geſt take gedna. [Rzeczka wijera]. Tijz rzekowe magij wijeru, ze ſe w mnohych kuſech s obecznij wierau krzeſtianſkau neſrownawagij, iakoz mie tehdaaz take toho boſaczy zprawili. 15 Naprzed drzie, ze duch Swaty pochazy toliko od boha otcze [129b] a ne od Syna, druhee drzie, ze zadnay kniez nemuoz tiela bozijeho poſwietiti w oplatku nez toliko w Chlebie kwaſſenem, a prawijecze, ze pan kryſtus teez czinil a w kwaſſenem Chlebie poſwieczowal tielo ſwe ſwatce na po- ſlednije weczerzi rozdawage vczedlnikom ſwym. Take drzije a newierzie, 20 by kto vmra przed Saudnaym dnem, aby do nebe aneb do pekla geho duſſe ſſla, nez ze gest w gednom mijeſtie, ze zadnee radoſti ani zaloſti nema, ze gij ani dobrze ani zle geſt, ze zadnee mauky netrpije; nez tepruwa po Saudnem dni, ktoz dobrze czinil, ze bude prziſuzen do nebe, A kto zle, ten do pekla. Nez Sycz przed ſaudnaym dnem, czin zle nebo dobrze, 25 ze wſſe gedno, ze ani do pekla ani do nebe duſſe geho nepuoyde. Takee gijedagij w Sobotu maſſo wedle obyczege ſweho. Take, kteremu ſe z nich zena nelibij, muoz ſobie ginau pogijeti. Gich kniezij magij [130a] zeny, A kteremu z nich zena vmrze, tehdy ginee pogijeti nemuoz. mſſe gich kniezij ſlauzije w uornatiech yako naſſi kniezije. Tielo bozije poſwieczugij 30 w kwaſſenem chlebie a na mſſech ſwych nepozdwihugij yako naſſi kniezije. Take gich kniezij nemagij pleſſij yako naſſi kniezije, nez brady dluhee. dieti ſwe krztije teez yako my we gmie otcze y Syna y Ducha Swateho. Take na ſwych oltarzich wſſudy obecznie Matku bozije s Dietatkem A take Sycz ginee ſwatce magij malowanee. Otczy Swatemu, papezi, nechtije pod- 35 dani a poſluſſni byti prawijecze, ze on a my wſſiczkni, genz geho poſlu- chame, ze ſme w kletbie proto, ze nedrzime teez yako oni, A ze oni prawu wijeru magij, kteruz pan kryſtus vſtanowil, w kwasſenem Chlebie tielo swe ſwatee poſwieczuge. A poniewadz w kletbie papez tak geſt, ze ho powinni negſu poſ 130blluchati. Take magij mezy ſebu patryarchy, arzczybiſkupy 40 a biſkupy. A ti teez take mohau zeny mijeti tymz obyczegem yako y gich kniezij. Take neradi dopauſſtiegij, lecz muſye, kniezim naſſim Sluziti mſſe w ſwych koſtelech anebo na ſwych oltarzich proto, prawijecze, ze ſu w kletbie y ſ nami naſſi kniezije. [Tyto ſwata mije�ta drzije w Chramie]. 5 6*)
Strana 84
84 5 25 30 Naprzed drzije kuor w Chramie a weliky oltarz. Take drzije kaplu tu, w kterez ten zalarz, w kteremz pan kryſtus Sediel, dokudz ſtrogili A lamali dijeru w Skale, kdez miel krziz ſtati. [A palee na tiechto mijeſtech dolepſanych tolik lamp]. Nayprwe w kuoru przed welikym oltarzem [131a] gednu A na huorze kaluarie dwie, w kaple bozijeho hrobu trzi, w zalarzi ſwrchupſanem gednu, w Swate Eleny kaple, kdez krziz Swaty nalezla, gednu; Na tom mijeſtie, kdez ſu zidee loſowali a hrali o Sukni pana kryſta, gednu. [Georgianſka wijera Ti magij wijeru a ſrownawagij ſe wietczij dijel v wijerze s rzeky 10 a Slauzije mſſe w rzeczkych koſtelech a na gich oltarzich ſlauzije míſe, A teez rzekowe kniezij w gich koſtelech a na gich oltarzich mſſe ſlauzije. A ſycz geſſtie gedna rota byla tu a miela take niektera mijeſta tu w Chramie, gimz rziekagij neſtoriani. Ale tiech giz nenije tu obyczeynie. A ti ſe take ſrownawali s ſwrchupſanymi v wijerze, neb ſu zdali [131b] ſwa mijeſta; 15 Nez czaſem przichazegij tu a muſye za to, kdyz ge do tehoz Chramu puſtije, pohanom penijeze dawati teez yako krzeſtianee. A tu przigducze do Chramu, kniezije gich Slauzije míſe na oltarzich rzeczkych a Geor- gianſkych. [A tijz Georgiani drzije tato Swataa mijeſta]. Naprzed drzie horu kaluarie, druhe drzije mijeſto, kdez Swatay krziz 20 nalezen, Trzetije drzie kaplu, kteraz geſt pod horu kaluarie. A w tee kaple ſu hrobowee, w nichz ſu pochowani niekterzij kralowe a knijezata krze- ſtianſka, Geſîto tu w Geruzalemie zemrzeli, dokudz krzeſtianece bozij hrob a Swatau zemi w ſwe moczy drzeli. [A palee na tiechto mijeſtech dolepſanych tolik lamp]. [132a] Naprzed na huorze kaluarie magij trzi lampy przed tauz dierau, kdez krziz panie kryſtuow ſtaal; W kaple bozijeho hrobu trzi lampy; W kaple, geſſto Swaty krziz nalezen, trzi lampy A w kaple, kteraz geſt pod horau kaluarie, take trzi lampy A na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſkrzize ſniat a mazan, gednu lampu./Jakobitſka wijera]. Ti magij wijeru zmatecznau, ze dijel drzij yako krzeſtianee a dijel yako zidee, totizto, ze ſe krztije teez yako krzeſtianee v wodie we gmeno otcze y Syna y ducha Swateho A po krztu obrzezugij ſe yako zidee a Swietije nedieli y Sobotu. A negedije zadneho maſſa Swinſkeho teez yako zidee. A magij na ſwych oltarzich obrazy [132b] matky bozije s dietatkem. 35 Take magij mezy ſebau biſkupy, geſſto gim gegich kniezije ſwietije. A ſlauzije mſſe gich kniezije w uornatijech. A poſwieczugij tielo bozije w kwaſſenem Chlebie teez yako rzekowe a Gerorgiani. (sic!) [A drzije tato Swataa mijeſta]. Naprzed drzie to mijeſto, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan. A take magij kaplu przizdienau k kapliczcze, kdez hrob bozije geſt, A w tee 40 kaple wedlee obyczege ſweho zpijewagij a panu bohu ſlauzije a ſwee obydlee tu magij. ſA pale tyto lampyl. W kaple bozijeho hrobu palee trzi lampy, Na horze kaluarie gednu A na tom mije 133aJſtie, kdez pan kryſtus s krzize ſniat a mazan geſt, gednu. ſSurianſka wijera).
84 5 25 30 Naprzed drzije kuor w Chramie a weliky oltarz. Take drzije kaplu tu, w kterez ten zalarz, w kteremz pan kryſtus Sediel, dokudz ſtrogili A lamali dijeru w Skale, kdez miel krziz ſtati. [A palee na tiechto mijeſtech dolepſanych tolik lamp]. Nayprwe w kuoru przed welikym oltarzem [131a] gednu A na huorze kaluarie dwie, w kaple bozijeho hrobu trzi, w zalarzi ſwrchupſanem gednu, w Swate Eleny kaple, kdez krziz Swaty nalezla, gednu; Na tom mijeſtie, kdez ſu zidee loſowali a hrali o Sukni pana kryſta, gednu. [Georgianſka wijera Ti magij wijeru a ſrownawagij ſe wietczij dijel v wijerze s rzeky 10 a Slauzije mſſe w rzeczkych koſtelech a na gich oltarzich ſlauzije míſe, A teez rzekowe kniezij w gich koſtelech a na gich oltarzich mſſe ſlauzije. A ſycz geſſtie gedna rota byla tu a miela take niektera mijeſta tu w Chramie, gimz rziekagij neſtoriani. Ale tiech giz nenije tu obyczeynie. A ti ſe take ſrownawali s ſwrchupſanymi v wijerze, neb ſu zdali [131b] ſwa mijeſta; 15 Nez czaſem przichazegij tu a muſye za to, kdyz ge do tehoz Chramu puſtije, pohanom penijeze dawati teez yako krzeſtianee. A tu przigducze do Chramu, kniezije gich Slauzije míſe na oltarzich rzeczkych a Geor- gianſkych. [A tijz Georgiani drzije tato Swataa mijeſta]. Naprzed drzie horu kaluarie, druhe drzije mijeſto, kdez Swatay krziz 20 nalezen, Trzetije drzie kaplu, kteraz geſt pod horu kaluarie. A w tee kaple ſu hrobowee, w nichz ſu pochowani niekterzij kralowe a knijezata krze- ſtianſka, Geſîto tu w Geruzalemie zemrzeli, dokudz krzeſtianece bozij hrob a Swatau zemi w ſwe moczy drzeli. [A palee na tiechto mijeſtech dolepſanych tolik lamp]. [132a] Naprzed na huorze kaluarie magij trzi lampy przed tauz dierau, kdez krziz panie kryſtuow ſtaal; W kaple bozijeho hrobu trzi lampy; W kaple, geſſto Swaty krziz nalezen, trzi lampy A w kaple, kteraz geſt pod horau kaluarie, take trzi lampy A na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſkrzize ſniat a mazan, gednu lampu./Jakobitſka wijera]. Ti magij wijeru zmatecznau, ze dijel drzij yako krzeſtianee a dijel yako zidee, totizto, ze ſe krztije teez yako krzeſtianee v wodie we gmeno otcze y Syna y ducha Swateho A po krztu obrzezugij ſe yako zidee a Swietije nedieli y Sobotu. A negedije zadneho maſſa Swinſkeho teez yako zidee. A magij na ſwych oltarzich obrazy [132b] matky bozije s dietatkem. 35 Take magij mezy ſebau biſkupy, geſſto gim gegich kniezije ſwietije. A ſlauzije mſſe gich kniezije w uornatijech. A poſwieczugij tielo bozije w kwaſſenem Chlebie teez yako rzekowe a Gerorgiani. (sic!) [A drzije tato Swataa mijeſta]. Naprzed drzie to mijeſto, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan. A take magij kaplu przizdienau k kapliczcze, kdez hrob bozije geſt, A w tee 40 kaple wedlee obyczege ſweho zpijewagij a panu bohu ſlauzije a ſwee obydlee tu magij. ſA pale tyto lampyl. W kaple bozijeho hrobu palee trzi lampy, Na horze kaluarie gednu A na tom mije 133aJſtie, kdez pan kryſtus s krzize ſniat a mazan geſt, gednu. ſSurianſka wijera).
Strana 85
85 Ti ſe ſrownawagij ſwau wierau ſ yakobity we wſſech kuſech a magij mezy ſebau Biſkupy, geſſto gim kniezije gich ſwietij. [A drzie tato Swata mijeſta. Naprzed drzije Swate Eleny kaplu a magij Sycz zwlaſſtie w temz Chramie na lewe rucze, gduczy do Chramu, mezy Slaupy mramorowymi rownie proti yakobitom kaplu, w nijez obywagij a mſſe Slauzije tu wedle obyczege ſweho y tu ginee modlitby ſwe rziekagij. [133b] [A pale tyto lampy]. Naprzed w kaple hrobu bozijeho trzi lampy, na horze kaluarie gednu A na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan, gednu. [Yndyanſka wijera]. Ti ſe ſrownawagij wietczij dijel ſ yakobity a s Suryany krom toho, ze ſe po krztu dadije paliti horkym zelezem na twarzi, na lijcze. A ti nemagij mezy ſebau zadnaych kniezij ani Biſkupuow, Nez biſkupi yako- bituow a Suryanuow ti gim gich kniezije ſwietije. [A drzije tato Swata mijeſta]. Naprzed drzije tu kaplu, w kterez pod oltarzem geſt ten kamen, na 15 kteremz pan kryftus [134a] Sediel gest a trnowu korunu korunowan. Take magij zwlaſſtnij kaplu, Gducze do Chramu na lewe rucze, ſkuoro rownie proti tomu mijeſtu, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan. [A palee tyto lampy]. 5 10 Naprzed w kaple bozijeho hrobu dwie lampie, Na horze kaluarie 20 gednu a na mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan, gednu. Armenſka Wijera] Ti ſe w niekterych kuſech ſrownawagij ſ naſſij wierau krzeſtianſkau, totizto we krztu, ze ſe teez krztije yako my A ze [134b] teez na ſwaych mſſech gich kniezije tielo bozije poſwieczugij w uoplatku iako naſſi. a prawij 25 a wyznawagij, ze rzimſky koſtel a wijera geho gest Czyrkew ſwata. A take klekagij przi mſſech naſſich kniezij, kdyz tielo bozije zdwihagij, a welmi poczeſtnie a naboznie przi mſſech naſſich kniezij ſe magij. Ale wſſak proto niektere bludnee kuſy w ſwe wijerze magij, geſſto mne ten boſak, kteryz mne tiech wſſech wieczy zprawowal, toho neumiel do koncze zprawiti, 30 iake ſau to kuſy bludne, kterez drzije. A magij mezy ſebau biſkupy a kniezije. [A nedrzije zadneho Swateho mijeſta]. Nez magij kaplu, gducze do Chramu na lewe rucze blizko ode dwerzij, XVIII [135a] Stupniuow nahoru do nije giti, a tu magij ſwe obydlee A tu wedle obyczege ſweho mſſe y ginee Swe Sluzby panu bohu czinije. A tijz 35 Armeni ſwrchupſanij przed czaſy, kdyz ſe geſt pſalo, yakoz toho zprawen ſem, leta narozenije bozijeho Tiſyczyho Cztyrziſteho Sedmdeſateho pateho, ze ten rok kral zoldan odyal gim mijeſto to Swate, horu kaluarie, Skrze proſbu a dary krale Georgianſkeho. A to mijeſto Swatee dal Georgianom, kterez oni Armeni przed tijem od mnoha leth drzeli ſau. A od toho czaſu 40 zadneho mijeſta Swateho w Chramie nemagij. [A palee tyto lampy]. Naprzed w kaple hrobu bozijeho pale dwie lampie, na huorze kaluarie [135b] gednu A na tom mijeſtie, kdez pan Kryſtus ſniat ſ krzize a mazan, gednu. [Maronytſka Wijera].
85 Ti ſe ſrownawagij ſwau wierau ſ yakobity we wſſech kuſech a magij mezy ſebau Biſkupy, geſſto gim kniezije gich ſwietij. [A drzie tato Swata mijeſta. Naprzed drzije Swate Eleny kaplu a magij Sycz zwlaſſtie w temz Chramie na lewe rucze, gduczy do Chramu, mezy Slaupy mramorowymi rownie proti yakobitom kaplu, w nijez obywagij a mſſe Slauzije tu wedle obyczege ſweho y tu ginee modlitby ſwe rziekagij. [133b] [A pale tyto lampy]. Naprzed w kaple hrobu bozijeho trzi lampy, na horze kaluarie gednu A na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan, gednu. [Yndyanſka wijera]. Ti ſe ſrownawagij wietczij dijel ſ yakobity a s Suryany krom toho, ze ſe po krztu dadije paliti horkym zelezem na twarzi, na lijcze. A ti nemagij mezy ſebau zadnaych kniezij ani Biſkupuow, Nez biſkupi yako- bituow a Suryanuow ti gim gich kniezije ſwietije. [A drzije tato Swata mijeſta]. Naprzed drzije tu kaplu, w kterez pod oltarzem geſt ten kamen, na 15 kteremz pan kryftus [134a] Sediel gest a trnowu korunu korunowan. Take magij zwlaſſtnij kaplu, Gducze do Chramu na lewe rucze, ſkuoro rownie proti tomu mijeſtu, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan. [A palee tyto lampy]. 5 10 Naprzed w kaple bozijeho hrobu dwie lampie, Na horze kaluarie 20 gednu a na mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan, gednu. Armenſka Wijera] Ti ſe w niekterych kuſech ſrownawagij ſ naſſij wierau krzeſtianſkau, totizto we krztu, ze ſe teez krztije yako my A ze [134b] teez na ſwaych mſſech gich kniezije tielo bozije poſwieczugij w uoplatku iako naſſi. a prawij 25 a wyznawagij, ze rzimſky koſtel a wijera geho gest Czyrkew ſwata. A take klekagij przi mſſech naſſich kniezij, kdyz tielo bozije zdwihagij, a welmi poczeſtnie a naboznie przi mſſech naſſich kniezij ſe magij. Ale wſſak proto niektere bludnee kuſy w ſwe wijerze magij, geſſto mne ten boſak, kteryz mne tiech wſſech wieczy zprawowal, toho neumiel do koncze zprawiti, 30 iake ſau to kuſy bludne, kterez drzije. A magij mezy ſebau biſkupy a kniezije. [A nedrzije zadneho Swateho mijeſta]. Nez magij kaplu, gducze do Chramu na lewe rucze blizko ode dwerzij, XVIII [135a] Stupniuow nahoru do nije giti, a tu magij ſwe obydlee A tu wedle obyczege ſweho mſſe y ginee Swe Sluzby panu bohu czinije. A tijz 35 Armeni ſwrchupſanij przed czaſy, kdyz ſe geſt pſalo, yakoz toho zprawen ſem, leta narozenije bozijeho Tiſyczyho Cztyrziſteho Sedmdeſateho pateho, ze ten rok kral zoldan odyal gim mijeſto to Swate, horu kaluarie, Skrze proſbu a dary krale Georgianſkeho. A to mijeſto Swatee dal Georgianom, kterez oni Armeni przed tijem od mnoha leth drzeli ſau. A od toho czaſu 40 zadneho mijeſta Swateho w Chramie nemagij. [A palee tyto lampy]. Naprzed w kaple hrobu bozijeho pale dwie lampie, na huorze kaluarie [135b] gednu A na tom mijeſtie, kdez pan Kryſtus ſniat ſ krzize a mazan, gednu. [Maronytſka Wijera].
Strana 86
86 10 30 Ti ſe teez ſ naſſij wierau ſrownawagij yakozto Armeni w tychz kuſech Awſſak teez niektere kuſy bludnee magij w ſwe wijerze, kterychz take nemohl ſem ſe do koncze zeptati, nez teez wſſeczku poczeſtnoſt czinije a naboznie ſe magij przi mſſech naſſich kniezij klekagicz, kdyz tielo bozije 5 zdwihagij. A nemagij mezy ſebau zadnaych biſkupuow ani kniezij, nez ſau wſſeczko laykowee. [A nedrzie zadneho Swateho mijeſta]. Nez toliko magij kaplu na prawce [136a] rucze kaply matky bozije, iako gi boſaczy drzije, a tu magij ſwe obydlee a ſwee modlitby tu w nije rziekagij. [A palee tyto lampy]. Naprzed w kaple hrobu bozijeho palee dwie lampie a na huorze kaluarie gednu, kdez krziz panie kryſtuow ſtal, przed tau dierau gednu A na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan, gednu. Take mie zprawili boſaczy z klaſſtera hory Syon, ze zadna z tiech ze wſſech rot bludnych neynelaſkawieyſſij ſu na nas rzekowe a Georgiani A ze ne- 15 radi widije, ze kniezij naſſi a mniſſije na gich oltarzijch a w gich kostelech mſſe ſlauzije, Ale ze Skrze rozkazanije krale zoldana to vcziniti muſye [136b] a ze by z dobree wuole toho neuczinili. Take tijz rzekowe a Georgiani neſlauzij mſſij na zadnych tiech Swatych mijestech w Chramie, kterez bo- ſaczy drzije a w ſwe moczy magij, prawijecze, ze wſſeczka naſſe ſtrana, ze 20 ſme w kletbie proto, ze to drzime, ze duch Swaty pochazye tak dobrze po- chazye (sic!) od boha Syna yako od boha Otcze, a ze geſt w konczylium N. o tom zuoſtano, ze duch Swaty toliko od boha otcze pochazye, A ze przi tom take znamenitie zuoſtano. kto by koli ginak to zmienil A toho czo wijecze przidal anebo vgal, aby ten kazdy w kletbie byl. A ze naſſe 25 rzimſka ſtrana w Conczylium fferarſkem prziczinili, geſſto na tom bylo prwe zuoſtano: »genz od boha otcze pochodije«, a naſſi przidali: »y Syna« gedine to Slowo. A proto, ze to naſſi Slowo prziczinili, »boha Syna« przi- cziniwſſe, proti [137a] prwnijemu zuoſtanij, ze ſme wſſiczkni ſnaſſim kniez- stwem w kletbie. [roty] Take ty dwie rotie, totizto Armeni a Maronyte, yakoz zprawen ſem, ze ſu na Boſaky a na naſſi ſtranu naylaſkawiegije A ze by radi widieli a radowali by ſe tomu, aby krzeſtianee hrobu bozijeho dobyli, A ze pana boha za to proſye, aby ſe to tijem ſpiſſe ſtalo. [Z Chramu wypuſſtieni] W Strzedu na Swateho Abdona I 12 hodiny na den wypuſtili nas 35 z Chramu. A tu przed Chramem ſau dwa kameny mezi ginym dlazenim. druzy prawije, ze pan kryſtus na tom mijeſtie padl pod krzizem neſa gey na ſobie, kdyz gey wedli na poprawu. druhy kamen, genz geſt blijz v Chramu, znati w niem yako dwie ſſlepiegi wedle ſebe. Tu niekterzij ti zlij krzeſtianee nam vkazowali a nas [137b] k tomu kamenu prziwedli do 40 nebe rukami vkazugicz. a nemieli ſme s ſebu tu zadneho tlumacze, by nas toho zprawil, czo mijenij, nez tak ſme ſe wſſiczkni domnijewali toho, ze geſt to mijeſto, ze geſt tu na tom mijeſtie panna maria, matka bozije, ſtala, kdyz ſu pana kryſta zidee vkrzizowali, ze ſe geſt tu ſtogeczy odtud diwala. Neb hora kaluarie nenije daleko od toho mijeſta, nezda mi ſe, by bylo
86 10 30 Ti ſe teez ſ naſſij wierau ſrownawagij yakozto Armeni w tychz kuſech Awſſak teez niektere kuſy bludnee magij w ſwe wijerze, kterychz take nemohl ſem ſe do koncze zeptati, nez teez wſſeczku poczeſtnoſt czinije a naboznie ſe magij przi mſſech naſſich kniezij klekagicz, kdyz tielo bozije 5 zdwihagij. A nemagij mezy ſebau zadnaych biſkupuow ani kniezij, nez ſau wſſeczko laykowee. [A nedrzie zadneho Swateho mijeſta]. Nez toliko magij kaplu na prawce [136a] rucze kaply matky bozije, iako gi boſaczy drzije, a tu magij ſwe obydlee a ſwee modlitby tu w nije rziekagij. [A palee tyto lampy]. Naprzed w kaple hrobu bozijeho palee dwie lampie a na huorze kaluarie gednu, kdez krziz panie kryſtuow ſtal, przed tau dierau gednu A na tom mijeſtie, kdez pan kryſtus ſ krzize ſniat a mazan, gednu. Take mie zprawili boſaczy z klaſſtera hory Syon, ze zadna z tiech ze wſſech rot bludnych neynelaſkawieyſſij ſu na nas rzekowe a Georgiani A ze ne- 15 radi widije, ze kniezij naſſi a mniſſije na gich oltarzijch a w gich kostelech mſſe ſlauzije, Ale ze Skrze rozkazanije krale zoldana to vcziniti muſye [136b] a ze by z dobree wuole toho neuczinili. Take tijz rzekowe a Georgiani neſlauzij mſſij na zadnych tiech Swatych mijestech w Chramie, kterez bo- ſaczy drzije a w ſwe moczy magij, prawijecze, ze wſſeczka naſſe ſtrana, ze 20 ſme w kletbie proto, ze to drzime, ze duch Swaty pochazye tak dobrze po- chazye (sic!) od boha Syna yako od boha Otcze, a ze geſt w konczylium N. o tom zuoſtano, ze duch Swaty toliko od boha otcze pochazye, A ze przi tom take znamenitie zuoſtano. kto by koli ginak to zmienil A toho czo wijecze przidal anebo vgal, aby ten kazdy w kletbie byl. A ze naſſe 25 rzimſka ſtrana w Conczylium fferarſkem prziczinili, geſſto na tom bylo prwe zuoſtano: »genz od boha otcze pochodije«, a naſſi przidali: »y Syna« gedine to Slowo. A proto, ze to naſſi Slowo prziczinili, »boha Syna« przi- cziniwſſe, proti [137a] prwnijemu zuoſtanij, ze ſme wſſiczkni ſnaſſim kniez- stwem w kletbie. [roty] Take ty dwie rotie, totizto Armeni a Maronyte, yakoz zprawen ſem, ze ſu na Boſaky a na naſſi ſtranu naylaſkawiegije A ze by radi widieli a radowali by ſe tomu, aby krzeſtianee hrobu bozijeho dobyli, A ze pana boha za to proſye, aby ſe to tijem ſpiſſe ſtalo. [Z Chramu wypuſſtieni] W Strzedu na Swateho Abdona I 12 hodiny na den wypuſtili nas 35 z Chramu. A tu przed Chramem ſau dwa kameny mezi ginym dlazenim. druzy prawije, ze pan kryſtus na tom mijeſtie padl pod krzizem neſa gey na ſobie, kdyz gey wedli na poprawu. druhy kamen, genz geſt blijz v Chramu, znati w niem yako dwie ſſlepiegi wedle ſebe. Tu niekterzij ti zlij krzeſtianee nam vkazowali a nas [137b] k tomu kamenu prziwedli do 40 nebe rukami vkazugicz. a nemieli ſme s ſebu tu zadneho tlumacze, by nas toho zprawil, czo mijenij, nez tak ſme ſe wſſiczkni domnijewali toho, ze geſt to mijeſto, ze geſt tu na tom mijeſtie panna maria, matka bozije, ſtala, kdyz ſu pana kryſta zidee vkrzizowali, ze ſe geſt tu ſtogeczy odtud diwala. Neb hora kaluarie nenije daleko od toho mijeſta, nezda mi ſe, by bylo
Strana 87
87 XXV kroczeguow, ze geſt ſ toho mijeſta wſſeczko, czoz ſe dalo, mohla widieti. Tyz den o poledni ſſli ſme do klafstera hory Syon a ohledawali ſme ta Swataa mijeſta, kterez Sau blizko klaſſtera. A wedle tehoz klaſſtera proti mieſtu Geruzalemu ze*) geſt zyedka newelmi wyſoka, ze muoz przeſ ni hledieti, dwiema konczy przezdiena k klafſteru ſwrchupſanemu. A gest wnitrz w tee zdi Placzek maly yako kerchow. A [138a] gdu dwerze ze- lezne pod klaſſter hory Syon. A przed tymiz dwerzmi horzij wzdyczky lampa we dne y w noczy. A tu zadny krzeſtian do toho krchowcze neſmije ani k tiem dwerzom, neb by byl, yakoz mie toho zprawili, hned bit. Nez pohane ſe tu modle przelezucze tam przeſ zed. A praweno mi, ze geſt tu 10 pohrzeb kraluow zidowſkych, A ze dawid a Sſalomaun take tu lezij. A tu ſme byli aſa na dwie hodinie w klaſſterze. A boſaczy nam dali wſſem do�ti Chleba a wina. A potom aſa hodinu przed neſſporem wſedali ſme na oſly a geli ſme k ramu mieſtu a przigeli ſme tam aſa o puol noczy k mieſtu. a dwoge hony aſa od mieſta kazali nam pohanee ſ oſluow sſedati a pieſſky 15 giti Skrze mieſto az k ſſpitalu. [zaſe byli w ramie]. We cztwrtek przed Swatym Syxtem a w patek [138b] nazaytrzije oſtali ſme tu w ramie. a ſau wſſeczky wieczy od gijedla, totizto Chleb, kaury, waycze y wſſelika owotcze, geſt wſſeczko laczyniegije nez w Geru- zalemie, nez woda geſt tu horſſije nez w Geruzalemie. [o haytmanu w ramie]. 20 A haytman w Ramie kralowſky, Gmenem Abrahym kraſſo, mage nam wedle Aurzadu geho, gemu poruczeneho, woſly zGednati az do Jaffy k morzi, nechtiel toho vcziniti, nez aby nas pautnikuow take nietczo pozil. A po- ſylal mezy nas pautniky Sluzebniky ſwe, kterzij nam hrozyli, ze nas niektere vyberucz ze nas chtije precz neſti k krali zoldanowi do Alkayru. A chtiel-li 25 geſt patron naſs precz y ſ nami, muſyl temuz Abrahymowi dati LX zlattaych. A prziſahal mi patron, ze przeſe wczeczky (sic!) Smluwy, kterez geſt vczinil ſe panem z Gazaru, od ktereho ſme [139a] Gleyt mieli na mijeſtie krale zol- dana, ze geſt muſyl dati przeſ to przeſe wſſe Tiſycz zlattaych, A ze geſſtie wijecze chtieli mijeti. Tyz Abrahym kraſſo poſlal naſſemu patronowi kozich 30 Stary cztij a darem po ſwych tiech Sluzebniczych. Sſamlat czerwenay na temz kozichu byl doſti dobry, mohl ſtati tam za Cztyrzi zlattee, Ale kozich byl kunij, beranij, liſſczij y Tchorzowe kuoze niektere. Ale byli wſſeczko zlee koze, ze bich ſobie nedal mijeti za tyz kozich X Groffuow. A ti Sluzebniczy Abrahyma ſwrchupſaneho, genz ten kozich przineſli, ne- 35 chtieli na kratcze nikam od patrona; muſyl gim dati na propitije, bud mu libo neb zel, XXVI zlattych, acz chtiel gich prazden byti. W Sobotu przed Swatym Syxtem aſa hodinu przed neſſpory tepruw nam oſly prziwedli, na kterez wſedawſſe, Geli ſme k Jaffie. A przigeli ſme tam aſa hodinu [139b] przed weczerem. A tu naſſi Galeoti s Galege na 40 Barkach k nam przigeli na brzeh. a tu, kdyz ſme chtieli na Barky wſe- dagicz na Galegi pluti, nedali nam pohanee, A niekteree brz z nas, kteryz 5 *) ze v rukopise přeškrtnuto.
87 XXV kroczeguow, ze geſt ſ toho mijeſta wſſeczko, czoz ſe dalo, mohla widieti. Tyz den o poledni ſſli ſme do klafstera hory Syon a ohledawali ſme ta Swataa mijeſta, kterez Sau blizko klaſſtera. A wedle tehoz klaſſtera proti mieſtu Geruzalemu ze*) geſt zyedka newelmi wyſoka, ze muoz przeſ ni hledieti, dwiema konczy przezdiena k klafſteru ſwrchupſanemu. A gest wnitrz w tee zdi Placzek maly yako kerchow. A [138a] gdu dwerze ze- lezne pod klaſſter hory Syon. A przed tymiz dwerzmi horzij wzdyczky lampa we dne y w noczy. A tu zadny krzeſtian do toho krchowcze neſmije ani k tiem dwerzom, neb by byl, yakoz mie toho zprawili, hned bit. Nez pohane ſe tu modle przelezucze tam przeſ zed. A praweno mi, ze geſt tu 10 pohrzeb kraluow zidowſkych, A ze dawid a Sſalomaun take tu lezij. A tu ſme byli aſa na dwie hodinie w klaſſterze. A boſaczy nam dali wſſem do�ti Chleba a wina. A potom aſa hodinu przed neſſporem wſedali ſme na oſly a geli ſme k ramu mieſtu a przigeli ſme tam aſa o puol noczy k mieſtu. a dwoge hony aſa od mieſta kazali nam pohanee ſ oſluow sſedati a pieſſky 15 giti Skrze mieſto az k ſſpitalu. [zaſe byli w ramie]. We cztwrtek przed Swatym Syxtem a w patek [138b] nazaytrzije oſtali ſme tu w ramie. a ſau wſſeczky wieczy od gijedla, totizto Chleb, kaury, waycze y wſſelika owotcze, geſt wſſeczko laczyniegije nez w Geru- zalemie, nez woda geſt tu horſſije nez w Geruzalemie. [o haytmanu w ramie]. 20 A haytman w Ramie kralowſky, Gmenem Abrahym kraſſo, mage nam wedle Aurzadu geho, gemu poruczeneho, woſly zGednati az do Jaffy k morzi, nechtiel toho vcziniti, nez aby nas pautnikuow take nietczo pozil. A po- ſylal mezy nas pautniky Sluzebniky ſwe, kterzij nam hrozyli, ze nas niektere vyberucz ze nas chtije precz neſti k krali zoldanowi do Alkayru. A chtiel-li 25 geſt patron naſs precz y ſ nami, muſyl temuz Abrahymowi dati LX zlattaych. A prziſahal mi patron, ze przeſe wczeczky (sic!) Smluwy, kterez geſt vczinil ſe panem z Gazaru, od ktereho ſme [139a] Gleyt mieli na mijeſtie krale zol- dana, ze geſt muſyl dati przeſ to przeſe wſſe Tiſycz zlattaych, A ze geſſtie wijecze chtieli mijeti. Tyz Abrahym kraſſo poſlal naſſemu patronowi kozich 30 Stary cztij a darem po ſwych tiech Sluzebniczych. Sſamlat czerwenay na temz kozichu byl doſti dobry, mohl ſtati tam za Cztyrzi zlattee, Ale kozich byl kunij, beranij, liſſczij y Tchorzowe kuoze niektere. Ale byli wſſeczko zlee koze, ze bich ſobie nedal mijeti za tyz kozich X Groffuow. A ti Sluzebniczy Abrahyma ſwrchupſaneho, genz ten kozich przineſli, ne- 35 chtieli na kratcze nikam od patrona; muſyl gim dati na propitije, bud mu libo neb zel, XXVI zlattych, acz chtiel gich prazden byti. W Sobotu przed Swatym Syxtem aſa hodinu przed neſſpory tepruw nam oſly prziwedli, na kterez wſedawſſe, Geli ſme k Jaffie. A przigeli ſme tam aſa hodinu [139b] przed weczerem. A tu naſſi Galeoti s Galege na 40 Barkach k nam przigeli na brzeh. a tu, kdyz ſme chtieli na Barky wſe- dagicz na Galegi pluti, nedali nam pohanee, A niekteree brz z nas, kteryz 5 *) ze v rukopise přeškrtnuto.
Strana 88
88 bezdieky chtiel na barku wſyeſti, y kygi bili A druhee Strkagicz odtud trhali. az po dobree Chwili tyz Abrahym ſwrchupſany poſlal gednoho ſweho, aby nas na pokogi nechali. Awſſak proto, kdyz ſme na Barku wſe- dati chtieli, niekterymi z naſſich trhali y kygmi hrozyecze biti, chtijecze mijeti od nas kurtaczy, togiz (sic!) yako by rzekl na propitije. A niekterzij z naſſich proto gim dati muſyli po marketie Benatſke. A tak wſſiczkni poſpiechagijcze na Barky, druzy az do zadku a druzy az do paſu brzieſti ſme muſeli. A tak ſ milym bohem wſedawſſe, pluli ſme na Galegi, S radoſtij [140a] panu bohu diekugicze, ze nam raczil pomoczy od takowych neſíle- 10 chetnikuow, geſſto w nich zadne czti ani wijery nenije Ani ſobie czti a wijery czo wazije A zadnemu nicz nezdrzie, czo Slibije. A przipluli ſme na Galegi rownie, ano Sluncze za horu gde. A ktoz ſobie na tee czeſtie kterau kygowau ranu vhonil, ten ſobie miel. [Czekali patrona]. W nedieli, w pondielij przed Swatym Syxtem ſtali ſme tu na Galeji 15 na morzi aſa wlatku mili od brzehu; Neb neſſlechetniczy pohanſſtij Ne- chtieli patrona puſtiti A gey tam moczy drzali, ze od nich bezdieky Ba- wlnu a prziezy bawlnowu, yako z nije Barchan dielagij, A gine wieczy leczyakes kupowati muſyl. W utery, den Swateho Syxta, o poledni tepruw patron k nam na 20 Galegi prziplul. [140b] a tu ſtrogili az do weczera A tu czelu nocz opra- wowali na Galegi, czoz bylo potrzebije. W Strzedu, den Swateho donata, kdyz Switalo, rozpuſtiwſe welum, magicze dobry wijetr, pluli ſme ten den a tu czelu nocz. We cztwrtek, w patek pluli ſme we dne y w noci magijecze dobry 25 a wyborny wijetr k naſſije czeſtie. W Sobotu dwie hodinie aſa przed polednem, den Swateho wa- wrzincze, przipluli ſme k Inſuli Czyprſkeho kralowſtwije. A muſyli ſme magijcze wijetr proti ſobie oſtati na morzi a kotwe vwrczy aſa wlaſku mili od mieſta miſſo rzeczeneho. W nedieli po Swatem wawrzinczy rano hodinu na den przipluli ſme k mieſtu zborzenemu, miſſo rzeczenemu, a truoge [141a] hony aſa od mieſta tehoz vwrhli ſme ankori. A tu ſme wſedawſſe na barky pluli do mieſta ke mſſi a potom ſobie kupowali potrzeby k gijedlu: chleb, wagcze, Sle- picze. A tu Girzik Gffelerz s Janem mladietem tu nocz lezeli w temz 35 mieſtie v iakehos knieze, gehoz duom byl prkny przikryt. a byli ſkuliny mezy tymiz prkny, Skrze kterezto prſſela na nie roſa horka, ze, kdez kteraa kruopie vpadla, ze ſpalila ge, yakoby ge warem zlil, ze bylo znati na kozi. W pondielij potom oſtali ſme tu ten den czely. W utery trzi hodiny przed Swietem pluli ſme precz odtud, magicze dobry wijetr az do poledne, a potom byl wijetr proti nam. W Strzedu a We cztwrtek, den matky bozije na nebe wzetij, plo- wucze podle hor [141b] Tureczkych, genz nam byli po prawe rucze, mieli ſme nedobry wijetr. 5 30 40
88 bezdieky chtiel na barku wſyeſti, y kygi bili A druhee Strkagicz odtud trhali. az po dobree Chwili tyz Abrahym ſwrchupſany poſlal gednoho ſweho, aby nas na pokogi nechali. Awſſak proto, kdyz ſme na Barku wſe- dati chtieli, niekterymi z naſſich trhali y kygmi hrozyecze biti, chtijecze mijeti od nas kurtaczy, togiz (sic!) yako by rzekl na propitije. A niekterzij z naſſich proto gim dati muſyli po marketie Benatſke. A tak wſſiczkni poſpiechagijcze na Barky, druzy az do zadku a druzy az do paſu brzieſti ſme muſeli. A tak ſ milym bohem wſedawſſe, pluli ſme na Galegi, S radoſtij [140a] panu bohu diekugicze, ze nam raczil pomoczy od takowych neſíle- 10 chetnikuow, geſſto w nich zadne czti ani wijery nenije Ani ſobie czti a wijery czo wazije A zadnemu nicz nezdrzie, czo Slibije. A przipluli ſme na Galegi rownie, ano Sluncze za horu gde. A ktoz ſobie na tee czeſtie kterau kygowau ranu vhonil, ten ſobie miel. [Czekali patrona]. W nedieli, w pondielij przed Swatym Syxtem ſtali ſme tu na Galeji 15 na morzi aſa wlatku mili od brzehu; Neb neſſlechetniczy pohanſſtij Ne- chtieli patrona puſtiti A gey tam moczy drzali, ze od nich bezdieky Ba- wlnu a prziezy bawlnowu, yako z nije Barchan dielagij, A gine wieczy leczyakes kupowati muſyl. W utery, den Swateho Syxta, o poledni tepruw patron k nam na 20 Galegi prziplul. [140b] a tu ſtrogili az do weczera A tu czelu nocz opra- wowali na Galegi, czoz bylo potrzebije. W Strzedu, den Swateho donata, kdyz Switalo, rozpuſtiwſe welum, magicze dobry wijetr, pluli ſme ten den a tu czelu nocz. We cztwrtek, w patek pluli ſme we dne y w noci magijecze dobry 25 a wyborny wijetr k naſſije czeſtie. W Sobotu dwie hodinie aſa przed polednem, den Swateho wa- wrzincze, przipluli ſme k Inſuli Czyprſkeho kralowſtwije. A muſyli ſme magijcze wijetr proti ſobie oſtati na morzi a kotwe vwrczy aſa wlaſku mili od mieſta miſſo rzeczeneho. W nedieli po Swatem wawrzinczy rano hodinu na den przipluli ſme k mieſtu zborzenemu, miſſo rzeczenemu, a truoge [141a] hony aſa od mieſta tehoz vwrhli ſme ankori. A tu ſme wſedawſſe na barky pluli do mieſta ke mſſi a potom ſobie kupowali potrzeby k gijedlu: chleb, wagcze, Sle- picze. A tu Girzik Gffelerz s Janem mladietem tu nocz lezeli w temz 35 mieſtie v iakehos knieze, gehoz duom byl prkny przikryt. a byli ſkuliny mezy tymiz prkny, Skrze kterezto prſſela na nie roſa horka, ze, kdez kteraa kruopie vpadla, ze ſpalila ge, yakoby ge warem zlil, ze bylo znati na kozi. W pondielij potom oſtali ſme tu ten den czely. W utery trzi hodiny przed Swietem pluli ſme precz odtud, magicze dobry wijetr az do poledne, a potom byl wijetr proti nam. W Strzedu a We cztwrtek, den matky bozije na nebe wzetij, plo- wucze podle hor [141b] Tureczkych, genz nam byli po prawe rucze, mieli ſme nedobry wijetr. 5 30 40
Strana 89
89 W patek, w Sobotu, w nedieli a w pondielij bylo welmi ticho, ze ſme pluti nikam nemohli. W utery tepruw mieli ſme wijetr od polu dobry. ſRodyz mieſo.| W Strzedu potom aſa dwie hodinie przed polednem przipluli ſme k rodyzu do portu a tu wſedawſſe na Barky, pluli ſme do mieſta. a ſſli 5 ſme do hoſpod kazdy z nas. A potom na weczer ſſli ſme niekterzij z nas na noczleh do toho domu, genz ſlowe infirmaria, gmenowaneho, kteryz miſtr rodyzſky dal vdielati pro nemoczne pautniky, yakoz o niem naprzed pſano, neb hoſpody zle ſau, a nemieli ſme na czem lezeti. Nez tuto w temz Inſirmarzi mnie a memu Thowaryſſi dany dwie komo[142aJrze a w kazde 10 dwie loze A tu nam dali bijeleho Chleba a wina. A tu ſme lezeli. We cztwrtek przed Swatym Bartholomiegem rano ſ patronem naſſim ſſli ſme na hrad przed miſtra rodyzſkeho. A tyz miſtr geſt ffranczauz a ma gmeno petrus dauboſon. A gest cziſty czlowiek, staray k Sedmdeſati letom ſtarzij, a dlauhau ma bradu a ſſediwau. A miel przi ſobie, kdyz ſme 15 k niemu do geho pokoge weſſli, rady ſwe aſa na XII' a kanczlerze ſweho ; a wſſeczko cziſtij muzije a w cziſtych ſſatech a welike rzetiezy zlattee na hrdlech magicze, po drahnie Stech zlattych w kazdem rzetiezu. A przed geho pokogem take mnoho geho dworzan bylo a wſſe krzizowniczy za- kona geho. A tu, kdyz ſme weſſli do pokoge k niemu, prziwital patrona 20 naſſeho a nas niektere ruky nam [142b] podaw. A tu dobrze na hodinu mluvil ſam ſ patronem naſſim ſtoge. A my take ſtali wſſiczkni. A potom ſſli ſme precz do ſwych hoſpod. W patek v wigilgije Swateho Bartolomiege rano byli ſme v mſſe w koſtele Swateho Jana krztitele przed Samym hradem miſtrowym a po 25 mſſi Sſli ſme na hrad. A tu w kaple vkazali nam Swatoſt dolepſanau totizto Trn z koruny trnowe, gijz pan kryſtus korunowan. A tyz trn wiſy w krziſſtalu okruhlem, ze gey dobrze widieti. A tu niekterzij z rad tehoz miſtra rodyzſkeho rytijerzi, geſſto vmieli druzy latinie a druzy take niemeczky, prawili mi to za giſto, ze tak w prawdie ge�t, ze ten trn wzdyczky 30 kazdy weliky patek, kdyz wedlee puol orloge Orlog trzi hodiny tepe, ze ktwe a neſe cziſty bijely kwijetek a ze ktwe az do ſſeſtee hodiny tehoz orloge. A ze to oczitie widagij [143a] na tyz den wſſiczkni, kdoz tam gſu na ten czas. Take nam vkazali tu tehdaz ramie Swatee panny Kathe- rziny A ſycz mnoho gine Swatoſti. A ohledawſſe to, ſſli ſme geſt kazdy 35 z nas do ſwe hoſpody. W ſobotu, den Swateho bartholomiege, a na zaytrzie w nedieli byli ſme tu w rodyzu a kupowali ſobie, ktoz chtiel, Sſamlaty, kobercze a drahee kamenije, neb toho tu doſti nagde, a k weczeru zednawſſe ſwe wieczy, pluli ſme na Barkach na Galey. A tu aſa dwie hodinie na nocz zdwihſſe 40 welum, pluli ſme przedcze ſ panem bohem, magijcze dobry wijetr k na- ſſije czeſtie. W pondielij potom a teez w utery na den Swateho ruffa pluli ſme magijcze wyborny wietr.
89 W patek, w Sobotu, w nedieli a w pondielij bylo welmi ticho, ze ſme pluti nikam nemohli. W utery tepruw mieli ſme wijetr od polu dobry. ſRodyz mieſo.| W Strzedu potom aſa dwie hodinie przed polednem przipluli ſme k rodyzu do portu a tu wſedawſſe na Barky, pluli ſme do mieſta. a ſſli 5 ſme do hoſpod kazdy z nas. A potom na weczer ſſli ſme niekterzij z nas na noczleh do toho domu, genz ſlowe infirmaria, gmenowaneho, kteryz miſtr rodyzſky dal vdielati pro nemoczne pautniky, yakoz o niem naprzed pſano, neb hoſpody zle ſau, a nemieli ſme na czem lezeti. Nez tuto w temz Inſirmarzi mnie a memu Thowaryſſi dany dwie komo[142aJrze a w kazde 10 dwie loze A tu nam dali bijeleho Chleba a wina. A tu ſme lezeli. We cztwrtek przed Swatym Bartholomiegem rano ſ patronem naſſim ſſli ſme na hrad przed miſtra rodyzſkeho. A tyz miſtr geſt ffranczauz a ma gmeno petrus dauboſon. A gest cziſty czlowiek, staray k Sedmdeſati letom ſtarzij, a dlauhau ma bradu a ſſediwau. A miel przi ſobie, kdyz ſme 15 k niemu do geho pokoge weſſli, rady ſwe aſa na XII' a kanczlerze ſweho ; a wſſeczko cziſtij muzije a w cziſtych ſſatech a welike rzetiezy zlattee na hrdlech magicze, po drahnie Stech zlattych w kazdem rzetiezu. A przed geho pokogem take mnoho geho dworzan bylo a wſſe krzizowniczy za- kona geho. A tu, kdyz ſme weſſli do pokoge k niemu, prziwital patrona 20 naſſeho a nas niektere ruky nam [142b] podaw. A tu dobrze na hodinu mluvil ſam ſ patronem naſſim ſtoge. A my take ſtali wſſiczkni. A potom ſſli ſme precz do ſwych hoſpod. W patek v wigilgije Swateho Bartolomiege rano byli ſme v mſſe w koſtele Swateho Jana krztitele przed Samym hradem miſtrowym a po 25 mſſi Sſli ſme na hrad. A tu w kaple vkazali nam Swatoſt dolepſanau totizto Trn z koruny trnowe, gijz pan kryſtus korunowan. A tyz trn wiſy w krziſſtalu okruhlem, ze gey dobrze widieti. A tu niekterzij z rad tehoz miſtra rodyzſkeho rytijerzi, geſſto vmieli druzy latinie a druzy take niemeczky, prawili mi to za giſto, ze tak w prawdie ge�t, ze ten trn wzdyczky 30 kazdy weliky patek, kdyz wedlee puol orloge Orlog trzi hodiny tepe, ze ktwe a neſe cziſty bijely kwijetek a ze ktwe az do ſſeſtee hodiny tehoz orloge. A ze to oczitie widagij [143a] na tyz den wſſiczkni, kdoz tam gſu na ten czas. Take nam vkazali tu tehdaz ramie Swatee panny Kathe- rziny A ſycz mnoho gine Swatoſti. A ohledawſſe to, ſſli ſme geſt kazdy 35 z nas do ſwe hoſpody. W ſobotu, den Swateho bartholomiege, a na zaytrzie w nedieli byli ſme tu w rodyzu a kupowali ſobie, ktoz chtiel, Sſamlaty, kobercze a drahee kamenije, neb toho tu doſti nagde, a k weczeru zednawſſe ſwe wieczy, pluli ſme na Barkach na Galey. A tu aſa dwie hodinie na nocz zdwihſſe 40 welum, pluli ſme przedcze ſ panem bohem, magijcze dobry wijetr k na- ſſije czeſtie. W pondielij potom a teez w utery na den Swateho ruffa pluli ſme magijcze wyborny wietr.
Strana 90
90 W Strzedu przed Swatym Gilgijm aſa na trzi hodiny przed weczerem przipluli ſme [143b] do portu k mieſtu Candij a tu ſme Ankory vwrhli w portu. A tu z nas niekterzij pluli na Barkach do mieſta, a niekterzij tu nocz oſtali na Galegi. We cztwrtek, w patek a w Sobotu potom oſtali ſme tu w Candij. A tu kazdy kupowal, czoz mu bylo trzeba. A bylo tehdaaz geſſtie doſti wina w hroznijech a melaunuow, geſſto prodawali. Takee bylo tu w portu tehdaaz mnoho lodij: Naw, Gryff a ffuſt, kterzij malwazye kupowali a na teez lodij ladowali do ginych zemij, totizto do hyſpanij, do ffrankraychu, 10 do Englantu a do Benatek. W nedieli, den Swateho Gilgije, dwie hodinie aſy przed ſwietem wy- pluli ſme z portu od Candij a pluli ſme naſſij czeſtau. W pondielij a w utery pluli ſme dnem y noczy, Ale nebyl nam dobry wijetr. [144a] W ſtrzedu po Swatem Gilgij mieli ſme wyborny wijetr k naſſije czeſtie ten czely den a tu czelu nocz. a aſa dwie hodinie przed Swietem przipluli ſme k tureczkym horam aſa XLti wlaſkych mil od mieſta mo- donu. A tiem horam tureczkym na tom mijeſtie, geſſto ſme geſſtie byli modonu mieſta nedogeli, rziekagij wlaſky »porta dequagia«, yakoby rzekl 20 »krzepeliczij port«. a na tom krzepelicze, kterez z tiechto zemij naſſich precz letije, tu ſe v morze w tom mijeſtie shromazdiegij a v welikych hauffijech prycz przeſ morze letije. A patron naſs mi to za giſto prawil, ze geſt to w prawdie tak, a ze ſe geſt tomu diwal, ze v welikych hau- ffijech ſberucze ſe tuze odtud letije przeſ morze. A kteraz vſtane letieti, 25 dal nemohuczy, ze vpadne na wodu do morze a tu ze plowe zdwihnuczy [144b] kazda krzidlo gedno nahoru, aby gi wijetr hnal, yako wietrnij plachtau lodij ſe zene. A prawil, ze ge ſe tomu diwal, ze tak plauli gich na trzi anebo na cztyrzi tiſycze. Ale ze gich proto mnoho ztopij ſe. A prawil mi take tyz patron naſs, ze tu w tom mieſtie ſwrchupſanem, 30 genz ſlowe krzepeliczij port, mnozſtwij krzepelicz lapagij turczy z weſnicz tu przileziczych blizko a to tijemto zpuoſobem: ze magij wazenee Syetky na tyczi nedluhe, okruhle yako rzeſſeto, w prawe rucze, a w lewe rucze ze maa zeleznau mrziezku yako klobuka puol. A tu ze do tee mrziezky naklade drziewieczka ſucheho, ze Swietle horzij. A tak, kdyz tmawa nocz aſa 35 dwie neb trzi hodiny na nocz ti myſliwczy gdau na pole ſ tau ſwau przi- prawou. A chodije po polech tak ſwijetijecze a gdau rownie [145a] yako Sekaczi na lukach — geden wedlee druheho — ſ tijem ohniem. A tu ze krzepelicze biezije k tomu ſwietlu, ze gi vhleda a tau Syetkau gi przi- kryge a lapij; a tak ge lapagij czelau nocz az do ſwieta. a lapij gich we- 40 likee mnozſtwije, neb gich druhay przeſ nocz lapij, yakoz mie zprawili, na oſmdeſat na Sedmdeſat a druhay take menie. A ta myſliwoſt poczina ſe o Swatem Bartholomiegi A trwa za dwie nedieli potom. A widiel ſem to oczitie ſam s Galege, a bylo od nas aſy na Cztwrt mile nad morzem, ze gich dobrze na oſmdeſat anebo wijecze tak ſ tiemi ſwietly chodili lapa- 5 15
90 W Strzedu przed Swatym Gilgijm aſa na trzi hodiny przed weczerem przipluli ſme [143b] do portu k mieſtu Candij a tu ſme Ankory vwrhli w portu. A tu z nas niekterzij pluli na Barkach do mieſta, a niekterzij tu nocz oſtali na Galegi. We cztwrtek, w patek a w Sobotu potom oſtali ſme tu w Candij. A tu kazdy kupowal, czoz mu bylo trzeba. A bylo tehdaaz geſſtie doſti wina w hroznijech a melaunuow, geſſto prodawali. Takee bylo tu w portu tehdaaz mnoho lodij: Naw, Gryff a ffuſt, kterzij malwazye kupowali a na teez lodij ladowali do ginych zemij, totizto do hyſpanij, do ffrankraychu, 10 do Englantu a do Benatek. W nedieli, den Swateho Gilgije, dwie hodinie aſy przed ſwietem wy- pluli ſme z portu od Candij a pluli ſme naſſij czeſtau. W pondielij a w utery pluli ſme dnem y noczy, Ale nebyl nam dobry wijetr. [144a] W ſtrzedu po Swatem Gilgij mieli ſme wyborny wijetr k naſſije czeſtie ten czely den a tu czelu nocz. a aſa dwie hodinie przed Swietem przipluli ſme k tureczkym horam aſa XLti wlaſkych mil od mieſta mo- donu. A tiem horam tureczkym na tom mijeſtie, geſſto ſme geſſtie byli modonu mieſta nedogeli, rziekagij wlaſky »porta dequagia«, yakoby rzekl 20 »krzepeliczij port«. a na tom krzepelicze, kterez z tiechto zemij naſſich precz letije, tu ſe v morze w tom mijeſtie shromazdiegij a v welikych hauffijech prycz przeſ morze letije. A patron naſs mi to za giſto prawil, ze geſt to w prawdie tak, a ze ſe geſt tomu diwal, ze v welikych hau- ffijech ſberucze ſe tuze odtud letije przeſ morze. A kteraz vſtane letieti, 25 dal nemohuczy, ze vpadne na wodu do morze a tu ze plowe zdwihnuczy [144b] kazda krzidlo gedno nahoru, aby gi wijetr hnal, yako wietrnij plachtau lodij ſe zene. A prawil, ze ge ſe tomu diwal, ze tak plauli gich na trzi anebo na cztyrzi tiſycze. Ale ze gich proto mnoho ztopij ſe. A prawil mi take tyz patron naſs, ze tu w tom mieſtie ſwrchupſanem, 30 genz ſlowe krzepeliczij port, mnozſtwij krzepelicz lapagij turczy z weſnicz tu przileziczych blizko a to tijemto zpuoſobem: ze magij wazenee Syetky na tyczi nedluhe, okruhle yako rzeſſeto, w prawe rucze, a w lewe rucze ze maa zeleznau mrziezku yako klobuka puol. A tu ze do tee mrziezky naklade drziewieczka ſucheho, ze Swietle horzij. A tak, kdyz tmawa nocz aſa 35 dwie neb trzi hodiny na nocz ti myſliwczy gdau na pole ſ tau ſwau przi- prawou. A chodije po polech tak ſwijetijecze a gdau rownie [145a] yako Sekaczi na lukach — geden wedlee druheho — ſ tijem ohniem. A tu ze krzepelicze biezije k tomu ſwietlu, ze gi vhleda a tau Syetkau gi przi- kryge a lapij; a tak ge lapagij czelau nocz az do ſwieta. a lapij gich we- 40 likee mnozſtwije, neb gich druhay przeſ nocz lapij, yakoz mie zprawili, na oſmdeſat na Sedmdeſat a druhay take menie. A ta myſliwoſt poczina ſe o Swatem Bartholomiegi A trwa za dwie nedieli potom. A widiel ſem to oczitie ſam s Galege, a bylo od nas aſy na Cztwrt mile nad morzem, ze gich dobrze na oſmdeſat anebo wijecze tak ſ tiemi ſwietly chodili lapa- 5 15
Strana 91
91 gicze ge. A nazaytrzie, kdy ſme byli przipluli do madonu, tu ziwee ty krzepelky, kterez byli tu nocz zlapali, Turczy noſyli na trh do mieſta a ge nam prodawali ziwee. [145b] We cztwrtek po Swatem Gilgij mieli ſme wijetr zly a proti nam. a w neſſpory poczel prſſeti weliky deſſt a prſſel afa hodinu bez prze- ſtanije, a tu ſme ſtali na kotwach, vwrhſle ge, czely den. A tepruw w noczy ſtrh ſe wijetr nam od polu dobry, a tu ſme przedoze pluli naſſij czeſtau. W Sobotu v wigilgije narozenije panny marie aſa trzi hodiny na den przipluli ſme do portu k mieſtu madonu. A tu vwrhſſe kotwe, na barkach pluli ſme do tehoz mieſta. A byli ſme v mſſe w klaſſterze Swateho 10 ffrantiſſka. W nedieli a w pondielij zuoſtali ſme tu w modonie nemagicze do- breho wietru, neb byl rownie wijetr proti nam. W utery potom pluli ſme z portu od mieſta modonu A bylo ticho, ze ſme doſti malo vpluli ten den. [146a] W ſtrzedu, we cztwrtek a w patek potom teez bylo ticho, ze ſme nikam geti nemohli, nez tak yako na gednom mijeſtie ſe na Ga- legi kolebali. W Sobotu, den Swateho krzize, tepruw w ſamy weczer strh se wietrzik nam od polu dobry. W nedieli po Swatem krzizi czely den a czelu nocz mieli ſme k naſſije czeſtie wyborny wijetr. W pondielij potom aſy cztyrzi hodiny na nocz przipluli ſme do portu k mieſtu korffonu. A tu vwrhſſe kotwe, oſtali ſme tu nocz na Galegi. W utery rano pluli ſme na Barkach do mieſta a byli ſme v mſſe 25 w przedmieſtij w klaſſterze v Swatee vrſſily. a ſu w niem mniſſije yako Swatoyakubſſtij w praze. A tu po obiedie, wſedawſſe na barky nas wietczij dijl, pluli ſme [1465] zaſe na Galegi. A niekterzij ginij niemczy a Jan mladie, neboztik, ti tu woſtali a ſobie gednali lodije a pluli k mieſtu otrentu rzeczenemu, vmyſlem tijem, chtijecze Skrze napulſke kralowſtwije 30 na rzim domuow geti. A tyz den wypluli ſme z portu od korffonu o po- ledni a ſtrh ſe welmi weliky wijetr a nam wyborny. A tak ſme prudcze ten den pluli, ze nam ſe wſſem zdalo, ze kazdau hodinu ze ſme na cztyrzi mile naſſe vpluli a ſpijeſs wijecze. a k ſamemu weczeru vtiſfil ſe wijetr a bylo welmi ticho, ze ſme tu czelau nocz malo a temierz nicz neupluli 35 W Strzedu potom bylo welmi ten czelay den y tu czelau nocz ne- vſtawicznee powietrzie: Chwili wijetr, Chwili deſst, Chwili ticho. [147a] We cztwrtek potom mieli ſme wybornie dobry wijetr. A pluli ſme ſnad o neſſporziech rownie proti mie�tu raguzu, gemuz Slowanſky dubrawnik rziekagij. A byli ſme od nieho aſy piet nebo ſſeſt wlatkych 40 mil. A tak ſme pluli tu czelu nocz magicze wyborny wijetr, nechawſſe po lewe rucze Inſule rzeczenee melida a ginych niekterych. W patek v wigilgije Swateho mathiege mieli ſme wyborny wijetr. przipluli ſme aſa dwie hodinie przed polednem mezy Inſuli ſwrchupſanau 5 15 20
91 gicze ge. A nazaytrzie, kdy ſme byli przipluli do madonu, tu ziwee ty krzepelky, kterez byli tu nocz zlapali, Turczy noſyli na trh do mieſta a ge nam prodawali ziwee. [145b] We cztwrtek po Swatem Gilgij mieli ſme wijetr zly a proti nam. a w neſſpory poczel prſſeti weliky deſſt a prſſel afa hodinu bez prze- ſtanije, a tu ſme ſtali na kotwach, vwrhſle ge, czely den. A tepruw w noczy ſtrh ſe wijetr nam od polu dobry, a tu ſme przedoze pluli naſſij czeſtau. W Sobotu v wigilgije narozenije panny marie aſa trzi hodiny na den przipluli ſme do portu k mieſtu madonu. A tu vwrhſſe kotwe, na barkach pluli ſme do tehoz mieſta. A byli ſme v mſſe w klaſſterze Swateho 10 ffrantiſſka. W nedieli a w pondielij zuoſtali ſme tu w modonie nemagicze do- breho wietru, neb byl rownie wijetr proti nam. W utery potom pluli ſme z portu od mieſta modonu A bylo ticho, ze ſme doſti malo vpluli ten den. [146a] W ſtrzedu, we cztwrtek a w patek potom teez bylo ticho, ze ſme nikam geti nemohli, nez tak yako na gednom mijeſtie ſe na Ga- legi kolebali. W Sobotu, den Swateho krzize, tepruw w ſamy weczer strh se wietrzik nam od polu dobry. W nedieli po Swatem krzizi czely den a czelu nocz mieli ſme k naſſije czeſtie wyborny wijetr. W pondielij potom aſy cztyrzi hodiny na nocz przipluli ſme do portu k mieſtu korffonu. A tu vwrhſſe kotwe, oſtali ſme tu nocz na Galegi. W utery rano pluli ſme na Barkach do mieſta a byli ſme v mſſe 25 w przedmieſtij w klaſſterze v Swatee vrſſily. a ſu w niem mniſſije yako Swatoyakubſſtij w praze. A tu po obiedie, wſedawſſe na barky nas wietczij dijl, pluli ſme [1465] zaſe na Galegi. A niekterzij ginij niemczy a Jan mladie, neboztik, ti tu woſtali a ſobie gednali lodije a pluli k mieſtu otrentu rzeczenemu, vmyſlem tijem, chtijecze Skrze napulſke kralowſtwije 30 na rzim domuow geti. A tyz den wypluli ſme z portu od korffonu o po- ledni a ſtrh ſe welmi weliky wijetr a nam wyborny. A tak ſme prudcze ten den pluli, ze nam ſe wſſem zdalo, ze kazdau hodinu ze ſme na cztyrzi mile naſſe vpluli a ſpijeſs wijecze. a k ſamemu weczeru vtiſfil ſe wijetr a bylo welmi ticho, ze ſme tu czelau nocz malo a temierz nicz neupluli 35 W Strzedu potom bylo welmi ten czelay den y tu czelau nocz ne- vſtawicznee powietrzie: Chwili wijetr, Chwili deſst, Chwili ticho. [147a] We cztwrtek potom mieli ſme wybornie dobry wijetr. A pluli ſme ſnad o neſſporziech rownie proti mie�tu raguzu, gemuz Slowanſky dubrawnik rziekagij. A byli ſme od nieho aſy piet nebo ſſeſt wlatkych 40 mil. A tak ſme pluli tu czelu nocz magicze wyborny wijetr, nechawſſe po lewe rucze Inſule rzeczenee melida a ginych niekterych. W patek v wigilgije Swateho mathiege mieli ſme wyborny wijetr. przipluli ſme aſa dwie hodinie przed polednem mezy Inſuli ſwrchupſanau 5 15 20
Strana 92
92 melida a Inſuli kurczula, iakoz o tom naprzed pſano, a tu aſa dwie ho- dinie przed weczerem przipluli ſme magicze dobry wijetr k mieſteczku lezynye do portu a tu vwrhſle kotwy aſa troge hony od mieſteczka, oſtali ſme tu. A tu tehdaaz przipluli [147b] Cztyrzi Galege Gale*) welikee z Benatek 5 k nam do portu, magijecze na kazdee tee Galegi Trubacze a bubenniky a piſſcze. A ty ſwrchupſanee Galege pluli do pohan do mieſta Alexandrie po kupecztwije a po korzenije, neb odtud wezau ſem do naſſich zemij peprz, zazwor, ſkorziczy, hrzebiczky, muſſkat, muſſkatowy kwiet, kadidlo, mirru y ginee wieczy. W Sobotu, den Swateho mathauſſe Euwangeliſty, rano, kdyz Sluncze wychazelo, pluli ſme z portu od lezyny magicze wyborny wijetr, ale proto neweliky. A v weczer ſe vtiſſilo, ze muſeli weſly Galeoti Galey wezti a przipluli ſme k Inſuli rzeczenee Solta do portu a tu ſme vwrhſſe kotwy przeſ nocz oſtali. W nedieli po Swatem mathauſſi przed Slunczem wypluli ſme z portu zaſe na [148a] morze magijcze dobray wijetr, Ale mdlay. a aſa o poledni tyz den przipluli ſme proti kaple Swateho Jana malwazye, o kterez naprzed pſano, procz taaz kapla to takowee gmeno maa. A od teez kaply aſa piet mil wlaſkych kdyz ſme vpluli, ſu hory ka- 20 menitee, ale newelikee. a magij ty hory gmeno kauczeysta. A tu w temz mieſtie proti tymz horam poczina ſe a geſt prawo a obyczey tento dolepſany, a od Staradawna ſe tak wzdyczky zachowawa na wſſech Benatczkych Galegijch, na nawach a teez na Gryppach y na ginych lodech, kdyz ſ kupecztwim zaſe domuow k benatkam plowu od- 25 kudzkoli, budto z Swatee zemie ſ pautniky a nebolito ſ kupecztwim z pohan, z turek. Tehdy, kdyz proti tomu mieſtu tychz hor przeplowu, Tehdy kazdy patron muſy vſaditi trzi Saudcze. A ti trzie muſye [148b] temuz patronowi prziſahu vcziniti, aby kazdemu ſprawedliwee vczinili. A tu, ktozkoli na tee 30 wſſije czeſtie geden druhemu czo poyczil anebo czo geden od druheho kaupil a wywierzil a gemu toho dluhu by zaplatiti nechtiel, tehdy ten ta- kowy, komuz dluzno geſt, kazdy, yakz k tomu mieſtu gmenowanemu kauczeyſta prziplowu, muoze toho dluznika ſweho, ktoz mu dluzen, po- hnati przed ty trzi ſwrchu dotczenee vſtawence Saudcze. a to takto zpuo- 35 ſobeno geſt: ze ſu mezy tiemi trzmi dwa, kazdy z tiech dwu ma w rucze lopatku zeleznu**) drzewiennu. A kdyz kto zaluge, ze mu tento a tento dluzen tolik groffuow benatczkych a ze gemu nechcze zaplatiti, Tehdy ten geden s tau lopatkau gde k tomu dluzniku, na koho zalowano, a dotkne geho tauz lopatkau a [149a] rzka takto: »Tento Jan aneb Petr« — gmenuge ho 40 gmenem geho — »zaluge na tie, zes mu toliko Grofſuow dluzen. protoz, ſy-li mu dluzen, zaplat gemu! pak-li gemu dnes nezaplatiſs, tehdy ſtuoy 10 15 *) Gale v rukopise přeškrtnuto. **) zcleznu v rukopise přeškrtnuto.
92 melida a Inſuli kurczula, iakoz o tom naprzed pſano, a tu aſa dwie ho- dinie przed weczerem przipluli ſme magicze dobry wijetr k mieſteczku lezynye do portu a tu vwrhſle kotwy aſa troge hony od mieſteczka, oſtali ſme tu. A tu tehdaaz przipluli [147b] Cztyrzi Galege Gale*) welikee z Benatek 5 k nam do portu, magijecze na kazdee tee Galegi Trubacze a bubenniky a piſſcze. A ty ſwrchupſanee Galege pluli do pohan do mieſta Alexandrie po kupecztwije a po korzenije, neb odtud wezau ſem do naſſich zemij peprz, zazwor, ſkorziczy, hrzebiczky, muſſkat, muſſkatowy kwiet, kadidlo, mirru y ginee wieczy. W Sobotu, den Swateho mathauſſe Euwangeliſty, rano, kdyz Sluncze wychazelo, pluli ſme z portu od lezyny magicze wyborny wijetr, ale proto neweliky. A v weczer ſe vtiſſilo, ze muſeli weſly Galeoti Galey wezti a przipluli ſme k Inſuli rzeczenee Solta do portu a tu ſme vwrhſſe kotwy przeſ nocz oſtali. W nedieli po Swatem mathauſſi przed Slunczem wypluli ſme z portu zaſe na [148a] morze magijcze dobray wijetr, Ale mdlay. a aſa o poledni tyz den przipluli ſme proti kaple Swateho Jana malwazye, o kterez naprzed pſano, procz taaz kapla to takowee gmeno maa. A od teez kaply aſa piet mil wlaſkych kdyz ſme vpluli, ſu hory ka- 20 menitee, ale newelikee. a magij ty hory gmeno kauczeysta. A tu w temz mieſtie proti tymz horam poczina ſe a geſt prawo a obyczey tento dolepſany, a od Staradawna ſe tak wzdyczky zachowawa na wſſech Benatczkych Galegijch, na nawach a teez na Gryppach y na ginych lodech, kdyz ſ kupecztwim zaſe domuow k benatkam plowu od- 25 kudzkoli, budto z Swatee zemie ſ pautniky a nebolito ſ kupecztwim z pohan, z turek. Tehdy, kdyz proti tomu mieſtu tychz hor przeplowu, Tehdy kazdy patron muſy vſaditi trzi Saudcze. A ti trzie muſye [148b] temuz patronowi prziſahu vcziniti, aby kazdemu ſprawedliwee vczinili. A tu, ktozkoli na tee 30 wſſije czeſtie geden druhemu czo poyczil anebo czo geden od druheho kaupil a wywierzil a gemu toho dluhu by zaplatiti nechtiel, tehdy ten ta- kowy, komuz dluzno geſt, kazdy, yakz k tomu mieſtu gmenowanemu kauczeyſta prziplowu, muoze toho dluznika ſweho, ktoz mu dluzen, po- hnati przed ty trzi ſwrchu dotczenee vſtawence Saudcze. a to takto zpuo- 35 ſobeno geſt: ze ſu mezy tiemi trzmi dwa, kazdy z tiech dwu ma w rucze lopatku zeleznu**) drzewiennu. A kdyz kto zaluge, ze mu tento a tento dluzen tolik groffuow benatczkych a ze gemu nechcze zaplatiti, Tehdy ten geden s tau lopatkau gde k tomu dluzniku, na koho zalowano, a dotkne geho tauz lopatkau a [149a] rzka takto: »Tento Jan aneb Petr« — gmenuge ho 40 gmenem geho — »zaluge na tie, zes mu toliko Grofſuow dluzen. protoz, ſy-li mu dluzen, zaplat gemu! pak-li gemu dnes nezaplatiſs, tehdy ſtuoy 10 15 *) Gale v rukopise přeškrtnuto. **) zcleznu v rukopise přeškrtnuto.
Strana 93
93 zaytra bohda tento czas a tuto hodinu przed nami, vſazenymi Saudczemi!« Tu przeſ takowy pohon ſmluwi-li ſe tyz dluznik s ſwym wierzitelem a gemu zaplatij, czoz mu dluzen, dobrze. Pak-li ſe neſmluwij a gemu neda, czoz mu dluzen, tehdy nazaytrzie ſtati muſy przed tymiz Saudczemi A tu tomu wierziteli ſwemu praw byti. A tu przeſlyſſijecze obie ſtranie, vczinij way- powied mezy nimi wedlee ſprawedlnoſti a zdanije ſweho. A czozkoli ti trzie Saudczy wypowiedije, na tom przeſtano, a zadna ſtrana o to ſe k wyſſijemu prawu przeſ takowau waypowied od[ 149b]wolati nemuoz. A tijz trzie Saudcze nemagij wyſſe Suditi a prawa rzekati nez toliko o dluh, genz geſt do Sſesti marcelluow, grofſuow benatczkych, gichz puol trzinaczta platij vherſky 10 zlatty anebo gich dukat. [Saud o wyſſij dluh]. Pak-li geſt dluh wyſſij nez X marcelluo, tehdy, ktoz nechcze zaplatiti, muoz ſe odwolati na wyſſije prawo do Benatek. A od toho mieſta Swrchupſaneho kauczeyſta az za puol druheho Sta mil wlaſkych, az do Infule rzeczenee polumotorie, to prawo a ten Saud 15 tiech takowych trzij Saudczy trwa. A dale potom, kdyz Inſuli polumotorie minau s Galegij anebo ſ nawau, tehdy wijecze zadny nemuoz zadneho k tomu temuz Saudu pohnati, az tepruw w Benatkach przed vrzedniky na to vſazene. Ale wſſak na prze[150a]deſſlee puohony, geſtlize by kto koho pohnal przed tijem czaſem, nez ſau minuli plowucz s Galegij Inſuli 20 ſwrchupſanau polumotorie, Ti trzie mohu prawo mezy ſtranami rzeczy a wyrzekati, az prawie mezy ty dwa hrady v benatek, kdez do portu k Be- natkam wgijezdiegij. A tentyz den w ſamy weczer przipluli ſme k Infuli newelikee. a tu ſme vwrhli kotwe v teez Inſule, neb bylo welmi ticho. a o puolnoczy ſtrh ſe dobry wijetr. A tu ſme opiet przedcze pluli naſſij 25 czeſtu. [Plauli od yadra mieſta]. W pondielij po Svatem mathauſſi, kdyz ſme pluli a mieli geſſtie aſa XXti wlaſkych mil do mieſta yadra, gemuz wlaſky zara rziekagij, tu ſe welmi vtiſſilo. a potom aſa dwie hodinie przed polednem ſtrh ſe nam dobry wijetr, a przipluli [150b] ſme o neſſporziech k mieſtu temuz yadru. 30 A tu ſme kotwe vwrhli dwoge hony od Mieſta. A tu wſedſſe na barky, pluli ſme do tehoz mieſta yadra, a tu nam praweny zlee nowiny, kterak neſſlechetnij zhaubcze krzeſtianſtwa Turczy porazyli Charwaty na hlawu a zbili a zgimali. A to patnaczty den przed naſſim przigezdem na den Swateho Gorgonia to ſe ſtalo. ſo porazcze Charwatuowſ. A tijemto zpuoſobem ſe stalo: ze geden haytman Czyfarze Tureczkeho, gmenem hadrembaſſan, ſebraw ſe ſ naylepſſimi turky, czoz mohl wybrati, niekolik Tiſycz konij mage — aſa okolo dewijeti aneb XI tiſycz — tahl geſt przeſ hory Charwatſke do Charwat a tudy dale do zemie krale rzimſkeho k mieſtu rzeczenemu labach w koryntijech. a tu w tee wſſije kraginie po- 40 brali lidi a precz [151a] s ſebu hnali muze, zeny, panny y pacholata. A hrabie a pani a rytijerzſtwo Charwatſke ſebrawſſe ſe tahli gim w przied- ſtihy na ty hory, kudy Turczy tam do zemie tahli. A tu ſe sczekawali. A w tom, kdyz ſe tak sgeli, yakoz toho zprawen ſem, ze mieli na trzi 5 35
93 zaytra bohda tento czas a tuto hodinu przed nami, vſazenymi Saudczemi!« Tu przeſ takowy pohon ſmluwi-li ſe tyz dluznik s ſwym wierzitelem a gemu zaplatij, czoz mu dluzen, dobrze. Pak-li ſe neſmluwij a gemu neda, czoz mu dluzen, tehdy nazaytrzie ſtati muſy przed tymiz Saudczemi A tu tomu wierziteli ſwemu praw byti. A tu przeſlyſſijecze obie ſtranie, vczinij way- powied mezy nimi wedlee ſprawedlnoſti a zdanije ſweho. A czozkoli ti trzie Saudczy wypowiedije, na tom przeſtano, a zadna ſtrana o to ſe k wyſſijemu prawu przeſ takowau waypowied od[ 149b]wolati nemuoz. A tijz trzie Saudcze nemagij wyſſe Suditi a prawa rzekati nez toliko o dluh, genz geſt do Sſesti marcelluow, grofſuow benatczkych, gichz puol trzinaczta platij vherſky 10 zlatty anebo gich dukat. [Saud o wyſſij dluh]. Pak-li geſt dluh wyſſij nez X marcelluo, tehdy, ktoz nechcze zaplatiti, muoz ſe odwolati na wyſſije prawo do Benatek. A od toho mieſta Swrchupſaneho kauczeyſta az za puol druheho Sta mil wlaſkych, az do Infule rzeczenee polumotorie, to prawo a ten Saud 15 tiech takowych trzij Saudczy trwa. A dale potom, kdyz Inſuli polumotorie minau s Galegij anebo ſ nawau, tehdy wijecze zadny nemuoz zadneho k tomu temuz Saudu pohnati, az tepruw w Benatkach przed vrzedniky na to vſazene. Ale wſſak na prze[150a]deſſlee puohony, geſtlize by kto koho pohnal przed tijem czaſem, nez ſau minuli plowucz s Galegij Inſuli 20 ſwrchupſanau polumotorie, Ti trzie mohu prawo mezy ſtranami rzeczy a wyrzekati, az prawie mezy ty dwa hrady v benatek, kdez do portu k Be- natkam wgijezdiegij. A tentyz den w ſamy weczer przipluli ſme k Infuli newelikee. a tu ſme vwrhli kotwe v teez Inſule, neb bylo welmi ticho. a o puolnoczy ſtrh ſe dobry wijetr. A tu ſme opiet przedcze pluli naſſij 25 czeſtu. [Plauli od yadra mieſta]. W pondielij po Svatem mathauſſi, kdyz ſme pluli a mieli geſſtie aſa XXti wlaſkych mil do mieſta yadra, gemuz wlaſky zara rziekagij, tu ſe welmi vtiſſilo. a potom aſa dwie hodinie przed polednem ſtrh ſe nam dobry wijetr, a przipluli [150b] ſme o neſſporziech k mieſtu temuz yadru. 30 A tu ſme kotwe vwrhli dwoge hony od Mieſta. A tu wſedſſe na barky, pluli ſme do tehoz mieſta yadra, a tu nam praweny zlee nowiny, kterak neſſlechetnij zhaubcze krzeſtianſtwa Turczy porazyli Charwaty na hlawu a zbili a zgimali. A to patnaczty den przed naſſim przigezdem na den Swateho Gorgonia to ſe ſtalo. ſo porazcze Charwatuowſ. A tijemto zpuoſobem ſe stalo: ze geden haytman Czyfarze Tureczkeho, gmenem hadrembaſſan, ſebraw ſe ſ naylepſſimi turky, czoz mohl wybrati, niekolik Tiſycz konij mage — aſa okolo dewijeti aneb XI tiſycz — tahl geſt przeſ hory Charwatſke do Charwat a tudy dale do zemie krale rzimſkeho k mieſtu rzeczenemu labach w koryntijech. a tu w tee wſſije kraginie po- 40 brali lidi a precz [151a] s ſebu hnali muze, zeny, panny y pacholata. A hrabie a pani a rytijerzſtwo Charwatſke ſebrawſſe ſe tahli gim w przied- ſtihy na ty hory, kudy Turczy tam do zemie tahli. A tu ſe sczekawali. A w tom, kdyz ſe tak sgeli, yakoz toho zprawen ſem, ze mieli na trzi 5 35
Strana 94
94 Tiſycze konij a pieſſijch aſa na VIIII Tiſycz, Mezy kterymizto byli hrabie niekterzij a pani znamenitij Charwatſſtij, Totizto Ban Charwatſky, Ban z yaycze z Boſenſke zemie. A tu, yakoz zprawen ſem, ze krale rzimſkeho haytman w Sſtyrſſtie, Czakl Jakub gmenem, poſlal k nim, aby sczekali 5 a nicz nepoczinali az do geho przigezdu, ze take tahne gim na pomocz ſ niekolikonaczti ſty konmi a S niekteraym tiſyczem pieſſimi. Ale oni Char- wati toho vcziniti nechtieli, nez magijcze nadiegi, poniewadz ſau ge Turky przed tijem niekolik leth nedluho na tychz horach ſnad dwakrat porazyli, [151b] Chtijecze radiegi tu czeſt ſami mijeti a nadiegicze ſe temuz, ze ge 10 porazye yako prwe, ſobie ge turky lehcze wazili. A kdyz turczy o nich zwiedieli, tehdy naprzed wieznie ty wſſeczky, kterez byli zgimali w tee gijezdie, ſehnawſſe ge do gednoho dolu, czoz bylo zmuzilych, k brani geſſto by ſe hodili, wſſem hlawy ſtinali bogijecze ſe toho, kdyby ſe s Char- waty bili, aby gim nepomahali gich take biti. A tak to turczy vcziniwſſe, 15 ſwee hauffy sobie zrziedili a pustili hauff geden w honcze k horam, kdez gich charwati czekali. A na trzi Tiſycze konij turkuow ti ſe okolo luhuow przeſ nieyakau rzeku newelikau przeplawili, A tiem bylo poruczeno, kdyz by Charwati gich honcze honili, aby s zadu, kdyz ge pominau, w nie wſko- czili. a Charwati o takowe zaloze nicz newiedieli, neb gich widieti nemohli 20 w tychz luzyech; [152a] nez vzrzewſſe honcze Turky, hned s hor tahli proti nim do polij a do rownin. A tu zaczawſſe ſpolu harcz, ſmiſywſſe ſe y bili ſe. A drahnie Turkuow niekteree Sto zbili. A tu Turczy prchli a vtiekali na ſwau zalohu. A Charwati po nich tahli, magijcze dobru na- diegi po dobrem poczatku, ze ſe gim poczalo dobrze weſti. A w tom obie 25 zaloze Tureczke, gedni s przedu a druzy s zadu, w nie wſkocziwſſe, ge bili a ge na hlawu porazyli. A prawil mi o tom geden dobray vrozenay Czlowiek Charwat, kteryz tu byl przigel do Jadra mieſta, kdyz ſem tu tehdaz byl, welmi zaloſtiwie o tom. ze w tee bitwie ztratil wlaſtnijeho bratra a Sſe�t Stryczuow przirozenych, rorzprawiel (sic!). A ze geſt byl na 30 bogiſſti a ze widiel ta zbitaa tiela — [152b] nebozatka, a ze ſkuora (sicl) za mili z delij lezeli a dobrze ſſirocze, yako ſnopowee huſtie, ze by s gednoho tiela na druhee kraczel, A ze gim temierz wſſem hlawy ſtinali A noſy gim vrzezali a ty ze s ſebu neſli precz pro lehkoſt, neb gim gich Czyeſarz od kazde hlawy dawa zlattay, kterauz przineſau. y protoz noſy vrzezawſſe, na znamenije 35 ge s ſebau neſli, kolik kazday gich zabil. a prawil mi, ze zbito aſa na X tiſycz lidij. a tito zbiti: hrabie Gwan z Czitina, Bana Charwatikeho Syn, cziſty mlade- necz, a mnoho dobrych, vrozenych rytijerzuow a dobrych, Vrozenych lidij zbito a na Sedmdeſat kniezije a mnichuow takee. a wiezniowe tito ze zgimani, Totizto: Ban Charwatſky, Ban Boſſenſky z yaycze, hrabie mikulaſs 40 z ffrankrhaynu, hrabie wylem z n. A ſycz oſtatek [153a] dobrzij Vrozenij lidee. czoz nezbili, wſſeczko zGimali a precz s ſebau hnali — na patnaczte Set lidij. A prawil take, ze malo lidij w tee czelee zemi zuoſtalo, ze wſſi- czkni zbiti a zgimani. Neb wſſiczkni lidee werzegnie na nie tahli, ktoz yako rzkucz pro Staroſt a pro mladoſt mohl, domniewagijcze ſe giſtie ge
94 Tiſycze konij a pieſſijch aſa na VIIII Tiſycz, Mezy kterymizto byli hrabie niekterzij a pani znamenitij Charwatſſtij, Totizto Ban Charwatſky, Ban z yaycze z Boſenſke zemie. A tu, yakoz zprawen ſem, ze krale rzimſkeho haytman w Sſtyrſſtie, Czakl Jakub gmenem, poſlal k nim, aby sczekali 5 a nicz nepoczinali az do geho przigezdu, ze take tahne gim na pomocz ſ niekolikonaczti ſty konmi a S niekteraym tiſyczem pieſſimi. Ale oni Char- wati toho vcziniti nechtieli, nez magijcze nadiegi, poniewadz ſau ge Turky przed tijem niekolik leth nedluho na tychz horach ſnad dwakrat porazyli, [151b] Chtijecze radiegi tu czeſt ſami mijeti a nadiegicze ſe temuz, ze ge 10 porazye yako prwe, ſobie ge turky lehcze wazili. A kdyz turczy o nich zwiedieli, tehdy naprzed wieznie ty wſſeczky, kterez byli zgimali w tee gijezdie, ſehnawſſe ge do gednoho dolu, czoz bylo zmuzilych, k brani geſſto by ſe hodili, wſſem hlawy ſtinali bogijecze ſe toho, kdyby ſe s Char- waty bili, aby gim nepomahali gich take biti. A tak to turczy vcziniwſſe, 15 ſwee hauffy sobie zrziedili a pustili hauff geden w honcze k horam, kdez gich charwati czekali. A na trzi Tiſycze konij turkuow ti ſe okolo luhuow przeſ nieyakau rzeku newelikau przeplawili, A tiem bylo poruczeno, kdyz by Charwati gich honcze honili, aby s zadu, kdyz ge pominau, w nie wſko- czili. a Charwati o takowe zaloze nicz newiedieli, neb gich widieti nemohli 20 w tychz luzyech; [152a] nez vzrzewſſe honcze Turky, hned s hor tahli proti nim do polij a do rownin. A tu zaczawſſe ſpolu harcz, ſmiſywſſe ſe y bili ſe. A drahnie Turkuow niekteree Sto zbili. A tu Turczy prchli a vtiekali na ſwau zalohu. A Charwati po nich tahli, magijcze dobru na- diegi po dobrem poczatku, ze ſe gim poczalo dobrze weſti. A w tom obie 25 zaloze Tureczke, gedni s przedu a druzy s zadu, w nie wſkocziwſſe, ge bili a ge na hlawu porazyli. A prawil mi o tom geden dobray vrozenay Czlowiek Charwat, kteryz tu byl przigel do Jadra mieſta, kdyz ſem tu tehdaz byl, welmi zaloſtiwie o tom. ze w tee bitwie ztratil wlaſtnijeho bratra a Sſe�t Stryczuow przirozenych, rorzprawiel (sic!). A ze geſt byl na 30 bogiſſti a ze widiel ta zbitaa tiela — [152b] nebozatka, a ze ſkuora (sicl) za mili z delij lezeli a dobrze ſſirocze, yako ſnopowee huſtie, ze by s gednoho tiela na druhee kraczel, A ze gim temierz wſſem hlawy ſtinali A noſy gim vrzezali a ty ze s ſebu neſli precz pro lehkoſt, neb gim gich Czyeſarz od kazde hlawy dawa zlattay, kterauz przineſau. y protoz noſy vrzezawſſe, na znamenije 35 ge s ſebau neſli, kolik kazday gich zabil. a prawil mi, ze zbito aſa na X tiſycz lidij. a tito zbiti: hrabie Gwan z Czitina, Bana Charwatikeho Syn, cziſty mlade- necz, a mnoho dobrych, vrozenych rytijerzuow a dobrych, Vrozenych lidij zbito a na Sedmdeſat kniezije a mnichuow takee. a wiezniowe tito ze zgimani, Totizto: Ban Charwatſky, Ban Boſſenſky z yaycze, hrabie mikulaſs 40 z ffrankrhaynu, hrabie wylem z n. A ſycz oſtatek [153a] dobrzij Vrozenij lidee. czoz nezbili, wſſeczko zGimali a precz s ſebau hnali — na patnaczte Set lidij. A prawil take, ze malo lidij w tee czelee zemi zuoſtalo, ze wſſi- czkni zbiti a zgimani. Neb wſſiczkni lidee werzegnie na nie tahli, ktoz yako rzkucz pro Staroſt a pro mladoſt mohl, domniewagijcze ſe giſtie ge
Strana 95
95 porazyti teez, yako ſe prwe niekolikrat gim ſtalo w teemz mijeſtie, ze gſu ge porazeli. A prawil mi dale, ze takowa neſlychana zaloſt a placz, ze by ſe mohlo nayzkamenileyſſijemu Srdczy zzeleti gich nebozatek; ze mnohy otecz a mnoha matie ztratili ſwe wſſeczky Syny y dczery: Synowe zbiti, a dozery precz wedeny, mnoha zena muze ſweho ztratila, ze zabit anebo yat. A teez muzije druzy ze zeny ſwe ztratili, ze ge zgimawſſe s ſebu [153b] vedli a hnali; a ze w druhe wſy naydeſs piet ſſeſt wdow ſ malymi dijetkami, a muzije wſſeczko zbiti a zgimani. Take prawil, ze ſu nikda za lidſke pamieti od zbroge tak prziprawnych Turkuow newidali, yako ſu ti byli, rownie yako krzeſtianee Panczyerze, obogeczky, zadnije y przednije 10 kuſy y lebky na ſobie magicze. a takowa bitwa a porazka ſtala ſe a po- czala na den Swateho Gorgonia trzi hodiny aſa przed polednem w kra- ginie gedne Charwatſke, gijerz (sic!) rziekagij Charbawa, v zamku, gemuz rzie- kagij vdwinecz, Sſedeſate wlaſkych mil od zamku ſwrchupſaneho yadra a naſſich mil Czeſkych gedno dwanaczte. — Pan buoh wſſemohuczy racz 15 tiem nebozatkom zbitym hrziechy gich odpuſtiti a ziwot wieczny dati A wiezniom v wijerze krzeſtianſke ſetrwanije a z wiezenij wyſwobozenije! 5 [154a] W utery potom rano byli ſme v mſſe w koſtele Swateho Sy- meona. a po mſſi obiedwali ſme w hoſpodie a pluli zaſe potom na Galey. A tu w noczy aſa Cztyrzi hodiny na nocz ſtrh ſe welmi naramnie welikay 20 wijetr s deſſtiem a s welikym blyſkanim. A trwalo to takowe powietrzie fkuoro czelau nocz, ze ſme wſſiczkni milemu panu bohu diekowali, ze ſme byli w portu. Neb, by nas takowee powietrzie bylo na welikem morzi krom portu zaſtihlo, bylo by zle o nas. A mne pak milay pan buoh zrzetedlnie raczil od toho oſtrzieczy, neb ſem ten weczer ſobie byl vmyſlil na malee 25 lodij pluti do mieſta Ankona rzeczeneho A odtud dale k matcze bozije do loretu, geſſto geſt tu kapliczka ta, totizto ten pokogik, bozſkym zpuo fobem z Nazaretu tu przeneſen, w kteremz panna [154b] maria byla, kdyz gije Andiel Gabriel pozdrawil a gije zwie�towal, ze ma pana kryſta poro- diti, a byl ſem ſobie zgednal giz tu lodij, na kterez ſem pluti miel. a mieli 30 ſme rownie v weczer wſedati, neb ten patron chtiel ſ nami w noczy przedcze pluti, neb tehdaaz temierz czelu nocz mieſyecz ſwijetil. Ale na me welikee ſſtieſtij, ze zadny z thowaryſſtwa meho ani kto giny ſe mnau plauti chtiel tam, a ya ſam take oſtal ſem. ſpluli od Jadraj. W Strzedu potom, kdyz den byl, wypluli ſme z portu od mieſta yadra. 35 a bylo welmi ticho, a potom ſe ſtrhl wietrzik, ale nedobry k naſſije czeſtie. awſſak proto vpluli ſme aſa na piet mil wlaſkych od Jadra. a tu w ſamy weczer byl weliky wijetr a rownie proti nam a s czernymi oblaky, ze ſme ſe obawali welikee baurze. A pluli ſme zaſe zpatkem [155a] do portu k mieſtu Jadru. a aſa hodinu na nocz przipluli ſme zaſe do portu a vwrhli 40 ſme kotwe aſa dwoge hony od mieſta. We cztwrtek potom rano pluli ſme magijcze maly a mdly wijetr. a tu vpluwſse Sfest anebo Sedm wlaſkych mil, A tu potom ſtrh ſe wietrzik nam od polu dobry tak, ze ſme ten czely
95 porazyti teez, yako ſe prwe niekolikrat gim ſtalo w teemz mijeſtie, ze gſu ge porazeli. A prawil mi dale, ze takowa neſlychana zaloſt a placz, ze by ſe mohlo nayzkamenileyſſijemu Srdczy zzeleti gich nebozatek; ze mnohy otecz a mnoha matie ztratili ſwe wſſeczky Syny y dczery: Synowe zbiti, a dozery precz wedeny, mnoha zena muze ſweho ztratila, ze zabit anebo yat. A teez muzije druzy ze zeny ſwe ztratili, ze ge zgimawſſe s ſebu [153b] vedli a hnali; a ze w druhe wſy naydeſs piet ſſeſt wdow ſ malymi dijetkami, a muzije wſſeczko zbiti a zgimani. Take prawil, ze ſu nikda za lidſke pamieti od zbroge tak prziprawnych Turkuow newidali, yako ſu ti byli, rownie yako krzeſtianee Panczyerze, obogeczky, zadnije y przednije 10 kuſy y lebky na ſobie magicze. a takowa bitwa a porazka ſtala ſe a po- czala na den Swateho Gorgonia trzi hodiny aſa przed polednem w kra- ginie gedne Charwatſke, gijerz (sic!) rziekagij Charbawa, v zamku, gemuz rzie- kagij vdwinecz, Sſedeſate wlaſkych mil od zamku ſwrchupſaneho yadra a naſſich mil Czeſkych gedno dwanaczte. — Pan buoh wſſemohuczy racz 15 tiem nebozatkom zbitym hrziechy gich odpuſtiti a ziwot wieczny dati A wiezniom v wijerze krzeſtianſke ſetrwanije a z wiezenij wyſwobozenije! 5 [154a] W utery potom rano byli ſme v mſſe w koſtele Swateho Sy- meona. a po mſſi obiedwali ſme w hoſpodie a pluli zaſe potom na Galey. A tu w noczy aſa Cztyrzi hodiny na nocz ſtrh ſe welmi naramnie welikay 20 wijetr s deſſtiem a s welikym blyſkanim. A trwalo to takowe powietrzie fkuoro czelau nocz, ze ſme wſſiczkni milemu panu bohu diekowali, ze ſme byli w portu. Neb, by nas takowee powietrzie bylo na welikem morzi krom portu zaſtihlo, bylo by zle o nas. A mne pak milay pan buoh zrzetedlnie raczil od toho oſtrzieczy, neb ſem ten weczer ſobie byl vmyſlil na malee 25 lodij pluti do mieſta Ankona rzeczeneho A odtud dale k matcze bozije do loretu, geſſto geſt tu kapliczka ta, totizto ten pokogik, bozſkym zpuo fobem z Nazaretu tu przeneſen, w kteremz panna [154b] maria byla, kdyz gije Andiel Gabriel pozdrawil a gije zwie�towal, ze ma pana kryſta poro- diti, a byl ſem ſobie zgednal giz tu lodij, na kterez ſem pluti miel. a mieli 30 ſme rownie v weczer wſedati, neb ten patron chtiel ſ nami w noczy przedcze pluti, neb tehdaaz temierz czelu nocz mieſyecz ſwijetil. Ale na me welikee ſſtieſtij, ze zadny z thowaryſſtwa meho ani kto giny ſe mnau plauti chtiel tam, a ya ſam take oſtal ſem. ſpluli od Jadraj. W Strzedu potom, kdyz den byl, wypluli ſme z portu od mieſta yadra. 35 a bylo welmi ticho, a potom ſe ſtrhl wietrzik, ale nedobry k naſſije czeſtie. awſſak proto vpluli ſme aſa na piet mil wlaſkych od Jadra. a tu w ſamy weczer byl weliky wijetr a rownie proti nam a s czernymi oblaky, ze ſme ſe obawali welikee baurze. A pluli ſme zaſe zpatkem [155a] do portu k mieſtu Jadru. a aſa hodinu na nocz przipluli ſme zaſe do portu a vwrhli 40 ſme kotwe aſa dwoge hony od mieſta. We cztwrtek potom rano pluli ſme magijcze maly a mdly wijetr. a tu vpluwſse Sfest anebo Sedm wlaſkych mil, A tu potom ſtrh ſe wietrzik nam od polu dobry tak, ze ſme ten czely
Strana 96
96 den gedno XV wlaſkych mil vpluli a kotwy vwrhli w ſamy weczer. a potom ſ puolnoczy ſtrh ſe weliky wijetr ſ deſſtiem welikym. W patek przed Swatym michalem ſtrh ſe rano weliky wijetr a k na- ſſije czeſtie wyborny, Ale przieliſs weliky, ze ſme weliky Wel, totizto 5 wietrnau plachtu, ſpuſtili doluow a malym welem ſme pluti muſyli. awſſak ſme tak prudcze pluli, ze wſſeczko fficzelo. A hodinu aſa ſ poledne ſtrh ſe naramnie przieliſs we[155b]liky wijetr ſ welikymi wlnami, ze hrozno bylo. tak ſe Galege ſem y tam kolebala, ze ſme wſſiczkni v welikem ſtrachu byli a nadali ſme ſe wſſiczkni, ze baurzka welikaa bude, gijez marynarzi rzie- 10 kagij ffortuna. A tak ſ bozij pomoczy vpluli ſme k brzehu a vwrhli ſme kotwy aſa wlaſkau mili od brzehu. a tu ſme przeſ nocz oſtali. |XV mi do parenzu mieſtaj. W Sobotu, den Swateho waczlawa, mieli ſme geſſtie na XV wlaſkych mil do parenzu. A rano pluli ſme, kdyz Sluncze wychazelo, a ten czely 15 den plowucze nemieli ſme dobreho wietru A nemohli ſme dopluti parenzu mieſta. a wrhli ſme kotwe IIII mile wlaſke anebo piet od parenzu. W ne- dieli, den Swateho michala, rano przed Slunczem patron wzaw k ſobie mne, pana Getrzicha z Guthſſtayna a ginee z naſſeho towaryſtwa na barku, pluli ſme k parenzu vprzie[156ajmo. a s Galegij muſeli wijecz nezli mili 20 zageti, nez kudy ſme my s Barkau plauli, wietru holdugicze. A tu przi- pluwſſe k parenzu przed mieſto, kterezto mieſto parenza lezij od benatek Sto wlaſkych mil, A tu nedali nam sſeſti s barky pra[wicze], ze gedem z moru z kralowſtwije Syczylſkeho, ze gim poruczeno od poteſtata, totizto haytmana gich, aby zadneho nepauſſtieli, ktoz by odtud pluli. A tu potom ten 25 haytman, gemuz oni rziekagij poteſtat, ſ niekterymi mieſſtiany z mieſta wyſili k nam k brzehu a mluwili ſ patronem naſſim omluwagijecze ſe a proſyecze, aby gim w tom za zle nemieli, ze magij o tom tak od kni- jezete a panuow benatczan prziſne przikazanije, aby odtud zadneho do mieſta nepauſſtieli, ktoz odkud z moru plowau. A tu patron muſyl gim 30 prziſahu vcziniti poloziw dwa prſty na [156b] Swatce cztenije, ze w moru ſme nikdijez nebyli, a ze zadny na Galegi na tu pſotu neumrzel geſt ani ne- moczen byl ani geſt. a tu potom pluli ſme ke mſſi do klaſſtera Swateho mikulaſſe na wrſſku blizko od mieſta. A tu bywſſe v mſſe, tepruw ſme zaſe pluli k mieſtu a ſſli do Mieſta do hoſpody a tu obiedwali. po obiedie 35 naſs patron na naſſi zadoſt zgednal nam barku, aby nas dowezli do be- natek tijem ſpijeſſe, neb s Galegij a ſ welikymi lodijmi ne tak poſpieſſnie ſe pluti muoze. A tu ſmluwili ſme, ze nas ma z Sſeſti dukatuow dowezti az do benatek. A tu prowodiwſſe patrona naſſeho na Galegi a pozehnawſſe geho, wſedli ſme na tu Barku, kteruz ſme byli ſobie zgednali, a pluli ſme 40 przedcze. a przipluli ſme od parenzu X mil wlaſkych k mieſteczku panuow benatczkych, gemuz gmeno nowa Ciuitas, yakoby rzekl [157a] nowe mieſto. A potom dale plowucze od tehoz mieſteczka aſa Sed[m] anebo oſm wlaſkych mil, tu ſe ſtrhl wijetr welmi weliky rownie proti nam, ze tyz patron tee barky netrwal ſobie pro nebezpecznoſt welikeho wietru ſ nami geti, nez
96 den gedno XV wlaſkych mil vpluli a kotwy vwrhli w ſamy weczer. a potom ſ puolnoczy ſtrh ſe weliky wijetr ſ deſſtiem welikym. W patek przed Swatym michalem ſtrh ſe rano weliky wijetr a k na- ſſije czeſtie wyborny, Ale przieliſs weliky, ze ſme weliky Wel, totizto 5 wietrnau plachtu, ſpuſtili doluow a malym welem ſme pluti muſyli. awſſak ſme tak prudcze pluli, ze wſſeczko fficzelo. A hodinu aſa ſ poledne ſtrh ſe naramnie przieliſs we[155b]liky wijetr ſ welikymi wlnami, ze hrozno bylo. tak ſe Galege ſem y tam kolebala, ze ſme wſſiczkni v welikem ſtrachu byli a nadali ſme ſe wſſiczkni, ze baurzka welikaa bude, gijez marynarzi rzie- 10 kagij ffortuna. A tak ſ bozij pomoczy vpluli ſme k brzehu a vwrhli ſme kotwy aſa wlaſkau mili od brzehu. a tu ſme przeſ nocz oſtali. |XV mi do parenzu mieſtaj. W Sobotu, den Swateho waczlawa, mieli ſme geſſtie na XV wlaſkych mil do parenzu. A rano pluli ſme, kdyz Sluncze wychazelo, a ten czely 15 den plowucze nemieli ſme dobreho wietru A nemohli ſme dopluti parenzu mieſta. a wrhli ſme kotwe IIII mile wlaſke anebo piet od parenzu. W ne- dieli, den Swateho michala, rano przed Slunczem patron wzaw k ſobie mne, pana Getrzicha z Guthſſtayna a ginee z naſſeho towaryſtwa na barku, pluli ſme k parenzu vprzie[156ajmo. a s Galegij muſeli wijecz nezli mili 20 zageti, nez kudy ſme my s Barkau plauli, wietru holdugicze. A tu przi- pluwſſe k parenzu przed mieſto, kterezto mieſto parenza lezij od benatek Sto wlaſkych mil, A tu nedali nam sſeſti s barky pra[wicze], ze gedem z moru z kralowſtwije Syczylſkeho, ze gim poruczeno od poteſtata, totizto haytmana gich, aby zadneho nepauſſtieli, ktoz by odtud pluli. A tu potom ten 25 haytman, gemuz oni rziekagij poteſtat, ſ niekterymi mieſſtiany z mieſta wyſili k nam k brzehu a mluwili ſ patronem naſſim omluwagijecze ſe a proſyecze, aby gim w tom za zle nemieli, ze magij o tom tak od kni- jezete a panuow benatczan prziſne przikazanije, aby odtud zadneho do mieſta nepauſſtieli, ktoz odkud z moru plowau. A tu patron muſyl gim 30 prziſahu vcziniti poloziw dwa prſty na [156b] Swatce cztenije, ze w moru ſme nikdijez nebyli, a ze zadny na Galegi na tu pſotu neumrzel geſt ani ne- moczen byl ani geſt. a tu potom pluli ſme ke mſſi do klaſſtera Swateho mikulaſſe na wrſſku blizko od mieſta. A tu bywſſe v mſſe, tepruw ſme zaſe pluli k mieſtu a ſſli do Mieſta do hoſpody a tu obiedwali. po obiedie 35 naſs patron na naſſi zadoſt zgednal nam barku, aby nas dowezli do be- natek tijem ſpijeſſe, neb s Galegij a ſ welikymi lodijmi ne tak poſpieſſnie ſe pluti muoze. A tu ſmluwili ſme, ze nas ma z Sſeſti dukatuow dowezti az do benatek. A tu prowodiwſſe patrona naſſeho na Galegi a pozehnawſſe geho, wſedli ſme na tu Barku, kteruz ſme byli ſobie zgednali, a pluli ſme 40 przedcze. a przipluli ſme od parenzu X mil wlaſkych k mieſteczku panuow benatczkych, gemuz gmeno nowa Ciuitas, yakoby rzekl [157a] nowe mieſto. A potom dale plowucze od tehoz mieſteczka aſa Sed[m] anebo oſm wlaſkych mil, tu ſe ſtrhl wijetr welmi weliky rownie proti nam, ze tyz patron tee barky netrwal ſobie pro nebezpecznoſt welikeho wietru ſ nami geti, nez
Strana 97
97 muſeli ſme zaſe zpatkem plauti k ſwrchupſanemu mieſteczku nowa Ciuitas a tu prziſtawſſe y sſedli ſme a ſſli do hoſpody. A geſt male, ſſpatnee mieſteczko a malo potrzeb ſe w niem nayde, nez pani benatczanee ge tepruw znowa poczeli wyſtawowati zdmi a wiezmi, A malo geſſtie oſaze- neho lidu w niem. A tu weczerzeli ſme w hoſpodie. a potom aſa trzi 5 hodiny na nocz, kdyz mieſycz byl wyſſel, wſedſſe na Barku zaſe y pluli ſme przedcze ſ panem bohem naſſij czeſtau. a zdalo ſe nam wſſem byti maly a powlowny wijetr. A wypluwſſe wedle zemie na [157b] yakays woklik mluwili ſme k patronowi — neb vmiel dobrze ſlowanſky, ze nam rozomiel — aby plul wedlee brzehu nedaleko od zemie. A on przirzekl 10 nam tak vcziniti, a my na geho przipowied ſe vbezpecziwſſe lehli ſme a ſpali. A on opiw ſe zanedbal toho, ze wijetr weliky nas od zemie zahnal, nez ſme yako rzkucz zwiedieli, na welikee morze. A tu welike wlny yako domowe wietrem ſucze hybany barku tak znafſeli, ze yakoby po rzebrzieczych nahoru a doluow chodila. A tak ſe nam nalewalo do 15 barky, ze wdy dwa muſeli wen wodu ſſkopky wylewati. A tu ze ſme wſſiczkni byli tak w ſtrachu, ze newierzim, by ktery z nas, yak ge ziw, kdy v wietczijem ſtrachu byl; neb nebylo k ginemu podobne, nez ze ſe wſſiczkni ztopime; neb mieſycz ſwijetil a yaſno bylo, a proto zadnych [158a hor, zadne zemie ſme widieti nemohli, Nez giz hrdel ſwych wſſiczkni ſme 20 ſe byli odwazili, a ze ztonauti muſyme, netuſſim, by kto z nas, yak ge ziw, naboznieyſſij byl nez tu tehdaaz. A to tak trwalo nam na Sſeſt anebo na Sedm hodin. Tu potom Slibili ſme ſe wſſiczkni z nas, czoz nas tu bylo, na paut k matcze bozije do loretu, aneb kazdy obiet ſwau tam aby poſlal. A hned, yak ſme to vczinili, poczalo ſe to powietrzie tiſſiti, a dobry wijetr 25 bez takowych wln welikych k naſſije czeſtie byti. W pondielij, den Swateho Jeronyma, ſ pana boha wſſemohuczyho pomoczy przigeli ſme yako hodinu na deſn] k benatkam do portu mezy ty dwa hrady k klaſſteru Svateho mikulaſſe. A tu byli ſme v mſſe. a po mſſi pluli ſme do mieſta do naſſije hoſpody. [158b] a neradim zadnemu na male 30 barcze pluti tady, kto by ſe tam zahodil; neb geſt tu Golff, przeſ kteryz mnoho mil pluti, ze newidieti ani hor ani zemie, A radi bywagij na niem, yakoz mi prawili, ffortuny, totizto baurze morſke. a poczitagij od tee Noua ciuitas do benatek dewadeſat wlaſkych mil. zda mi ſe, ze ſme ge w oſmi hodinach vpluli az do benatek A hadam, naſſich Czeſkych mil ze gest XXII 35 a puol, kterez ſme w oſmi hodinach vpluli. W utery, w Strzedu, we cztwrtek tu ſem byl w Benatkach ſobie ledayakes wieczy ſkupuge. W patek, den Swateho ffrantiſſka, rano poſnijedawſſe, pluli ſme na Barcze az do maſtris mieſteczka. a tu nas czekali ſ konmi. A tu wſedawſſe, 40 geli ſme na [159a] konijch az do terwijzu. W ſobotu ſme potom tu zuoſtali w terwizu. W nedieli potom geli ſme po obiedie z Terwizu do Kunczſlanu a od- tud wzdy przedcze tauz czeſtau temierz, kudy ſme tam gedaucz geli,
97 muſeli ſme zaſe zpatkem plauti k ſwrchupſanemu mieſteczku nowa Ciuitas a tu prziſtawſſe y sſedli ſme a ſſli do hoſpody. A geſt male, ſſpatnee mieſteczko a malo potrzeb ſe w niem nayde, nez pani benatczanee ge tepruw znowa poczeli wyſtawowati zdmi a wiezmi, A malo geſſtie oſaze- neho lidu w niem. A tu weczerzeli ſme w hoſpodie. a potom aſa trzi 5 hodiny na nocz, kdyz mieſycz byl wyſſel, wſedſſe na Barku zaſe y pluli ſme przedcze ſ panem bohem naſſij czeſtau. a zdalo ſe nam wſſem byti maly a powlowny wijetr. A wypluwſſe wedle zemie na [157b] yakays woklik mluwili ſme k patronowi — neb vmiel dobrze ſlowanſky, ze nam rozomiel — aby plul wedlee brzehu nedaleko od zemie. A on przirzekl 10 nam tak vcziniti, a my na geho przipowied ſe vbezpecziwſſe lehli ſme a ſpali. A on opiw ſe zanedbal toho, ze wijetr weliky nas od zemie zahnal, nez ſme yako rzkucz zwiedieli, na welikee morze. A tu welike wlny yako domowe wietrem ſucze hybany barku tak znafſeli, ze yakoby po rzebrzieczych nahoru a doluow chodila. A tak ſe nam nalewalo do 15 barky, ze wdy dwa muſeli wen wodu ſſkopky wylewati. A tu ze ſme wſſiczkni byli tak w ſtrachu, ze newierzim, by ktery z nas, yak ge ziw, kdy v wietczijem ſtrachu byl; neb nebylo k ginemu podobne, nez ze ſe wſſiczkni ztopime; neb mieſycz ſwijetil a yaſno bylo, a proto zadnych [158a hor, zadne zemie ſme widieti nemohli, Nez giz hrdel ſwych wſſiczkni ſme 20 ſe byli odwazili, a ze ztonauti muſyme, netuſſim, by kto z nas, yak ge ziw, naboznieyſſij byl nez tu tehdaaz. A to tak trwalo nam na Sſeſt anebo na Sedm hodin. Tu potom Slibili ſme ſe wſſiczkni z nas, czoz nas tu bylo, na paut k matcze bozije do loretu, aneb kazdy obiet ſwau tam aby poſlal. A hned, yak ſme to vczinili, poczalo ſe to powietrzie tiſſiti, a dobry wijetr 25 bez takowych wln welikych k naſſije czeſtie byti. W pondielij, den Swateho Jeronyma, ſ pana boha wſſemohuczyho pomoczy przigeli ſme yako hodinu na deſn] k benatkam do portu mezy ty dwa hrady k klaſſteru Svateho mikulaſſe. A tu byli ſme v mſſe. a po mſſi pluli ſme do mieſta do naſſije hoſpody. [158b] a neradim zadnemu na male 30 barcze pluti tady, kto by ſe tam zahodil; neb geſt tu Golff, przeſ kteryz mnoho mil pluti, ze newidieti ani hor ani zemie, A radi bywagij na niem, yakoz mi prawili, ffortuny, totizto baurze morſke. a poczitagij od tee Noua ciuitas do benatek dewadeſat wlaſkych mil. zda mi ſe, ze ſme ge w oſmi hodinach vpluli az do benatek A hadam, naſſich Czeſkych mil ze gest XXII 35 a puol, kterez ſme w oſmi hodinach vpluli. W utery, w Strzedu, we cztwrtek tu ſem byl w Benatkach ſobie ledayakes wieczy ſkupuge. W patek, den Swateho ffrantiſſka, rano poſnijedawſſe, pluli ſme na Barcze az do maſtris mieſteczka. a tu nas czekali ſ konmi. A tu wſedawſſe, 40 geli ſme na [159a] konijch az do terwijzu. W ſobotu ſme potom tu zuoſtali w terwizu. W nedieli potom geli ſme po obiedie z Terwizu do Kunczſlanu a od- tud wzdy przedcze tauz czeſtau temierz, kudy ſme tam gedaucz geli,
Strana 98
98 tymiz noczlehy zaſe gel ſem. A przigel ſem zaſe do Cadanie aſa dwie hodinie na nocz w tu Strzedu po Swatych Sſimoniſſi a Judowi, Apoſſtolech, bozijch radd. [159b] Item z Cadanie tu czeſtu ſwrchupſanau poczitage, kudy ſem 5 tam geda gel, geſt naſſich mil XCVI do benatek. [Czo geſt mil po morzi z benatek az k bozijemu hrobu]. Item po morzi plowa z Benatek k boziemu hrobu geſt mil wlaſkych: 10 15 Nayprw z benatek do parenzu C mil; Z parenzu do yadra CL mil; Z yadra do lezyny CXX mil; Z lezyny do kurczule L mil; Z kurczule do dubrawnika LXXX mil; Z dubrawnika do korfonu IIIC mil; Z korffonu do modonu IIIC mil ; Z modonu do Candi III° mil; Z Candij do rodyzu IIIC mil; Z rodyzu do Czypru IIIIC mil; Z Czypru do Jaffy IIIC mil. [160a] A taaz vaffa, yakoz naprzed pſano, lezij v morze na brzehu, 20 a odtud po zemi a po ſuſſe geti az do Geruzalema: z yaffy do ramy XII mil, z ramy do Geruzalema XL mil. A z tiech XLli mil, geda od ramy, geſt aſa XV mil dobra czeſta, a oſtatek pak az do Geruzalema geſt wſſe zla czeſta a kamenita, geſſto nelze horſſije. A tak Summa tiech wſſech mil wlaſkych z benatek az do Geruzalema k bozijemu hrobu geſt dwa Tiſycze a puolpata Sta a dwie mili. 25 A tak, cztyrzi wlaſke mile za gednu naſſi poczitagicz, bylo by naſſich mil z Benatek do Geruzalema Sſeſt Seth a XIII mil. Ale druzy poczitagij trzi mile wlaſke za naſſi gednu, A mnie ſe ſamemu [160b] zdalo, pokud 30 ſem to ſhledl, ze gich trzi mile tam na morzi mohau ſ naſſij gednau milij ſe ſrownati. A tak by bylo VIIIC mil a XIII mil naſſich. Item Galege, na ktere ſme plauli, byla z delij XXXIII mych ſahuow a z ſſirzij aſy VI neb VI a puol ſahu. A bylo nas wſſech y s Galeoty, kdyz ſme w Benatkach nayprwe 35 na Galey wSedli, puolpata Sta a VII oſob. A bylo na nije prowazuow malych y welikych, ze newierzim, krom prahu a horu wymijenie, by w gednom miestie kterem w Czechach wſſeczky prowazy male y welikee zberucze w hromadu, aby wahau ony prowazy, kterez na Galegi byli, przewazili.
98 tymiz noczlehy zaſe gel ſem. A przigel ſem zaſe do Cadanie aſa dwie hodinie na nocz w tu Strzedu po Swatych Sſimoniſſi a Judowi, Apoſſtolech, bozijch radd. [159b] Item z Cadanie tu czeſtu ſwrchupſanau poczitage, kudy ſem 5 tam geda gel, geſt naſſich mil XCVI do benatek. [Czo geſt mil po morzi z benatek az k bozijemu hrobu]. Item po morzi plowa z Benatek k boziemu hrobu geſt mil wlaſkych: 10 15 Nayprw z benatek do parenzu C mil; Z parenzu do yadra CL mil; Z yadra do lezyny CXX mil; Z lezyny do kurczule L mil; Z kurczule do dubrawnika LXXX mil; Z dubrawnika do korfonu IIIC mil; Z korffonu do modonu IIIC mil ; Z modonu do Candi III° mil; Z Candij do rodyzu IIIC mil; Z rodyzu do Czypru IIIIC mil; Z Czypru do Jaffy IIIC mil. [160a] A taaz vaffa, yakoz naprzed pſano, lezij v morze na brzehu, 20 a odtud po zemi a po ſuſſe geti az do Geruzalema: z yaffy do ramy XII mil, z ramy do Geruzalema XL mil. A z tiech XLli mil, geda od ramy, geſt aſa XV mil dobra czeſta, a oſtatek pak az do Geruzalema geſt wſſe zla czeſta a kamenita, geſſto nelze horſſije. A tak Summa tiech wſſech mil wlaſkych z benatek az do Geruzalema k bozijemu hrobu geſt dwa Tiſycze a puolpata Sta a dwie mili. 25 A tak, cztyrzi wlaſke mile za gednu naſſi poczitagicz, bylo by naſſich mil z Benatek do Geruzalema Sſeſt Seth a XIII mil. Ale druzy poczitagij trzi mile wlaſke za naſſi gednu, A mnie ſe ſamemu [160b] zdalo, pokud 30 ſem to ſhledl, ze gich trzi mile tam na morzi mohau ſ naſſij gednau milij ſe ſrownati. A tak by bylo VIIIC mil a XIII mil naſſich. Item Galege, na ktere ſme plauli, byla z delij XXXIII mych ſahuow a z ſſirzij aſy VI neb VI a puol ſahu. A bylo nas wſſech y s Galeoty, kdyz ſme w Benatkach nayprwe 35 na Galey wSedli, puolpata Sta a VII oſob. A bylo na nije prowazuow malych y welikych, ze newierzim, krom prahu a horu wymijenie, by w gednom miestie kterem w Czechach wſſeczky prowazy male y welikee zberucze w hromadu, aby wahau ony prowazy, kterez na Galegi byli, przewazili.
Strana 99
99 [161a] A z tiechto zemij pani hrabie a dobrzi lidee pluli na teez naſſije Galegi 1 nami: Czechowe Pan Jan haſysteynſky, Pan Getrzich z Gutſſteyna, Girzik Gffelerz z akſſoa, Jan laytolt z Eybrnicz, Nickl Gryſz od Tachowa, Jan mladie z wylemowa, Blazek, kucharz panie haſyſteynſkeho, Girzik, pacholek mladietu. 10 Baworzi Hrabi wolff z ortmberku, ffrydrych mautnar z koczenſsteynu, Caſſpar z kaply, henrych truchtlingar, Pawel z Altmburku. 15 [161b] Heſſowee: Filip, hrabie z waldeku, hendrych z Imickhauzu, Nycklas oſchſnar, kaplan hrabie ffilipa, Wylem Gresten, herzman z zijederdiſsen, Petr, kucharz hrabiete. 20 Durynczy: Hrabie bot z Sſtolbergku, bratr wlaſtnij knieze henrycha toho, kteryz ſ kniezem ffrydrychem ſaſkym na druhee lodij gel. [162a] Ffrankowee: Pan ffrydrych Sſenk z limperku, Pan wolff z Gutembergka, Pan Girg z Sſelberku, Pan wylem z Awerbachu, Sigmund z Tinigen, Johan z helmſtatu, Girg Trukſas, hans Girg z Abſſperku, Sigmund fuchs, raff z Tolhaynu, kniez petr, kaplan panie ſſenkuow, henrych Ernſt, kucharz panie ſſenkuow, Anthonius lorber, Cylian Ekl, Colin waltffoyt. rytijerzi, 25 30 35
99 [161a] A z tiechto zemij pani hrabie a dobrzi lidee pluli na teez naſſije Galegi 1 nami: Czechowe Pan Jan haſysteynſky, Pan Getrzich z Gutſſteyna, Girzik Gffelerz z akſſoa, Jan laytolt z Eybrnicz, Nickl Gryſz od Tachowa, Jan mladie z wylemowa, Blazek, kucharz panie haſyſteynſkeho, Girzik, pacholek mladietu. 10 Baworzi Hrabi wolff z ortmberku, ffrydrych mautnar z koczenſsteynu, Caſſpar z kaply, henrych truchtlingar, Pawel z Altmburku. 15 [161b] Heſſowee: Filip, hrabie z waldeku, hendrych z Imickhauzu, Nycklas oſchſnar, kaplan hrabie ffilipa, Wylem Gresten, herzman z zijederdiſsen, Petr, kucharz hrabiete. 20 Durynczy: Hrabie bot z Sſtolbergku, bratr wlaſtnij knieze henrycha toho, kteryz ſ kniezem ffrydrychem ſaſkym na druhee lodij gel. [162a] Ffrankowee: Pan ffrydrych Sſenk z limperku, Pan wolff z Gutembergka, Pan Girg z Sſelberku, Pan wylem z Awerbachu, Sigmund z Tinigen, Johan z helmſtatu, Girg Trukſas, hans Girg z Abſſperku, Sigmund fuchs, raff z Tolhaynu, kniez petr, kaplan panie ſſenkuow, henrych Ernſt, kucharz panie ſſenkuow, Anthonius lorber, Cylian Ekl, Colin waltffoyt. rytijerzi, 25 30 35
Strana 100
100 Sſwabi: B Pan Johan z Stadia, rytijerz a doctor, ludwik z wirtmberku, doctor, Johan Jklinger, Johan reger, Johan ryſz, Nyclas Bot. 10 [162b Rakuſſanee: bratrzie z hornſffeldu, Pan kryſtoff, Pan rudolff, Rudolff, pacholek, kolman, kucharz gich. Pruſſanee : Ticz z Sparneku, Getrzich z N. Slezaczy: hyncz z Czedlicz, kryſtoff liſe, geho pacholek. Markowee: 15 Pan kryſtoff z polencz, rytijerz, Thomas Sſwan, D'ſzlaw manaw, kniez Nyclas, kaplan, Clauſz warmer, Petr wolpmar. 20 [163a] Vhrsi: 25 kniez michal z Epriaſſe, kniez Thomaſs ſſeczkoczgi, kniez rzehorz z budina, kniez hawel z Czygetu, Sſimon Captas z ygob. Sſwayczarzi: Brawn lancz z libenfelfu, doctor, ſſelix Grebl. 30 Z pamberſkych hor: míſtr Niclas z Anthdorffu, ffridrych z raczeoſteynu, heymcz z rebicz,
100 Sſwabi: B Pan Johan z Stadia, rytijerz a doctor, ludwik z wirtmberku, doctor, Johan Jklinger, Johan reger, Johan ryſz, Nyclas Bot. 10 [162b Rakuſſanee: bratrzie z hornſffeldu, Pan kryſtoff, Pan rudolff, Rudolff, pacholek, kolman, kucharz gich. Pruſſanee : Ticz z Sparneku, Getrzich z N. Slezaczy: hyncz z Czedlicz, kryſtoff liſe, geho pacholek. Markowee: 15 Pan kryſtoff z polencz, rytijerz, Thomas Sſwan, D'ſzlaw manaw, kniez Nyclas, kaplan, Clauſz warmer, Petr wolpmar. 20 [163a] Vhrsi: 25 kniez michal z Epriaſſe, kniez Thomaſs ſſeczkoczgi, kniez rzehorz z budina, kniez hawel z Czygetu, Sſimon Captas z ygob. Sſwayczarzi: Brawn lancz z libenfelfu, doctor, ſſelix Grebl. 30 Z pamberſkych hor: míſtr Niclas z Anthdorffu, ffridrych z raczeoſteynu, heymcz z rebicz,
Strana 101
101 Z fflandrij: Joſft balaw, Niclas z Anthdorffu, kornelius, kramarz z Anthdorffu. Holanti: [163b] Gerbarth z layden, Clauſz z Dortu, fflorian z Canſsten, Petr Adrian z dortu, Clauſz z duſen a z harlam. 5 Zelanti: Johan z mittelburgku, Cornelius, kniez Adrian, kniez Ebrharth z deſzberku, kniez bernandin z herbachu, kniez Jan, Boſaczy. 10 [164a Englanti: pani, Pan Johan z putler, Pan Johan z Gaystan, Johan ſſpenſer, Wawrzinecz dobiller, Thomaſs litteneg, kniez wylem ffelb, kniez Johannes Stewſen, kniez Jan Corth. dobrzi lidee, 15 20 Z Britanij: Panij Johanna, hrabijenka z perier, Panna magdalena, gegije panna, kniez petr, kaplan gegij, Petr dinkonborth, kucharz gegij. 25 Z yſpanij: Johan z Garſye, Petr z Sanoy, kniez przewor z mora, Petr z mittanda, kniez Jan kumptor z Spadi, kniez negnyra, kniez Auguſtyn, kniez ffrantiſſek od Swateho krzize, boſaczy. 30
101 Z fflandrij: Joſft balaw, Niclas z Anthdorffu, kornelius, kramarz z Anthdorffu. Holanti: [163b] Gerbarth z layden, Clauſz z Dortu, fflorian z Canſsten, Petr Adrian z dortu, Clauſz z duſen a z harlam. 5 Zelanti: Johan z mittelburgku, Cornelius, kniez Adrian, kniez Ebrharth z deſzberku, kniez bernandin z herbachu, kniez Jan, Boſaczy. 10 [164a Englanti: pani, Pan Johan z putler, Pan Johan z Gaystan, Johan ſſpenſer, Wawrzinecz dobiller, Thomaſs litteneg, kniez wylem ffelb, kniez Johannes Stewſen, kniez Jan Corth. dobrzi lidee, 15 20 Z Britanij: Panij Johanna, hrabijenka z perier, Panna magdalena, gegije panna, kniez petr, kaplan gegij, Petr dinkonborth, kucharz gegij. 25 Z yſpanij: Johan z Garſye, Petr z Sanoy, kniez przewor z mora, Petr z mittanda, kniez Jan kumptor z Spadi, kniez negnyra, kniez Auguſtyn, kniez ffrantiſſek od Swateho krzize, boſaczy. 30
Strana 102
102 [164b] Z ffrankraychu: 10 15 Pan wylem z hangeſtu, pan w Agilerfu, Pan Juo z Inſule, pan w Andreſy, miſtr hugo Cadi, miſtr Johannes, kniez Albin, Bartholomieg Canuo z lugdona, Petr, kucharz ſwrchupſanych panuow, Petr Pryto, Johan ronſeam, kniez olmer z willers, loys z ffortu, Gerharth wellen z Geſnem, Claude toren, Johan z Sanomennee, Johan Baranger, z ochtaxelen, Symon Barremie, hugo Conget, petr birotten, kniez Granyan z Synai, Piro z ryffertu. 20 [165a Z henegaw: mistr Thomaſs z manſſwolt, kniez Thomaſs z monlin, kniez Julian z Gewer, Johan blandion. Z polſky: 25 Jakub z rynſſij, mikulaſs Gerſſi, Waczlaw. kniez mikulaſs, kanownik krakowſky. Z Slowan: 30 Mathyaſs kuda, lukaſs z piaſo, kniez petr. Z lombardi: 35 [165b Pan dominik, Pan babtiſta, Pan Cſop, kniez Petr, kniez Andiel, Philip z Sena, Marek z parmy. Rytijerzi,
102 [164b] Z ffrankraychu: 10 15 Pan wylem z hangeſtu, pan w Agilerfu, Pan Juo z Inſule, pan w Andreſy, miſtr hugo Cadi, miſtr Johannes, kniez Albin, Bartholomieg Canuo z lugdona, Petr, kucharz ſwrchupſanych panuow, Petr Pryto, Johan ronſeam, kniez olmer z willers, loys z ffortu, Gerharth wellen z Geſnem, Claude toren, Johan z Sanomennee, Johan Baranger, z ochtaxelen, Symon Barremie, hugo Conget, petr birotten, kniez Granyan z Synai, Piro z ryffertu. 20 [165a Z henegaw: mistr Thomaſs z manſſwolt, kniez Thomaſs z monlin, kniez Julian z Gewer, Johan blandion. Z polſky: 25 Jakub z rynſſij, mikulaſs Gerſſi, Waczlaw. kniez mikulaſs, kanownik krakowſky. Z Slowan: 30 Mathyaſs kuda, lukaſs z piaſo, kniez petr. Z lombardi: 35 [165b Pan dominik, Pan babtiſta, Pan Cſop, kniez Petr, kniez Andiel, Philip z Sena, Marek z parmy. Rytijerzi,
Strana 103
103 A na tee naſſije lodije, gijez Galege rziekagij, kdyz ſme wygeli z be- natek, bylo nas wſſech CCCCL a VI oſob. A potom, nez ſme do Swate zemie prziplauli, az druzy sſedali od nas, ze nas, kdyz ſme k Swatee zemi prziplauli, nebylo nez CLXXXV pautnikuow, a Galeotuow, Genz lodij zprawugij, tiech bylo dwie Stie a Cztyrzije. [166a] A ten rok a toho czaſu na druhee lodij, na Subtil Galegi, kniez ffrydrych, knieze Saſke a korfferſſt etc, geho miloſt, pluli take k bozijemu hrobu a ſ geho miloſtij tito dolepſanij pani a hrabie a dobrzij lidee: knijezata, gich miloſt: Kniez ffrydrych, knijeze Saſke a korfferſſt etc, kniez kryſſtoff, knijeze Baworſke a mnichowſke. 10 Tito hrabie a pani: Pan ffilip knijeze z Anhaltu, Pan baltazar hrabie z Sſwarczpurku, Pan hendrych hrabie z Sſtolbergku, Pan Adam hrabie z pachlingku, Pan hendrych z Gerowa, Pan hanuſs z Sſwarczenbergku, Pan Margk z wildenfelszn. 15 [166b Tito rytijerzi a dobrzij lidee: Pan hendrych z Sſwamberka, Pan zygmund fflug, doctor, Pan hendrych z bunaw, Opat z kameniczkeho klaſſtera, N. Stolcz, doctor a rada knijezeczye, Pan Sſteffan z Guttenbergku, hendrych minych, marſſalek knizeczy, Czezar fflug, hangolt fflug, Anſhelm z tetowa, Rudolff z plaunicz, kuncz metſs, hanuſs hundt, kuncz z rozmbergka, Jakub z ffrawenhoffu, Gotcz z haynſhaymu, hanuſs Sak, mikulaſs z widerſſpergku, Wolff z weyſenbachu, 20 25 30 35
103 A na tee naſſije lodije, gijez Galege rziekagij, kdyz ſme wygeli z be- natek, bylo nas wſſech CCCCL a VI oſob. A potom, nez ſme do Swate zemie prziplauli, az druzy sſedali od nas, ze nas, kdyz ſme k Swatee zemi prziplauli, nebylo nez CLXXXV pautnikuow, a Galeotuow, Genz lodij zprawugij, tiech bylo dwie Stie a Cztyrzije. [166a] A ten rok a toho czaſu na druhee lodij, na Subtil Galegi, kniez ffrydrych, knieze Saſke a korfferſſt etc, geho miloſt, pluli take k bozijemu hrobu a ſ geho miloſtij tito dolepſanij pani a hrabie a dobrzij lidee: knijezata, gich miloſt: Kniez ffrydrych, knijeze Saſke a korfferſſt etc, kniez kryſſtoff, knijeze Baworſke a mnichowſke. 10 Tito hrabie a pani: Pan ffilip knijeze z Anhaltu, Pan baltazar hrabie z Sſwarczpurku, Pan hendrych hrabie z Sſtolbergku, Pan Adam hrabie z pachlingku, Pan hendrych z Gerowa, Pan hanuſs z Sſwarczenbergku, Pan Margk z wildenfelszn. 15 [166b Tito rytijerzi a dobrzij lidee: Pan hendrych z Sſwamberka, Pan zygmund fflug, doctor, Pan hendrych z bunaw, Opat z kameniczkeho klaſſtera, N. Stolcz, doctor a rada knijezeczye, Pan Sſteffan z Guttenbergku, hendrych minych, marſſalek knizeczy, Czezar fflug, hangolt fflug, Anſhelm z tetowa, Rudolff z plaunicz, kuncz metſs, hanuſs hundt, kuncz z rozmbergka, Jakub z ffrawenhoffu, Gotcz z haynſhaymu, hanuſs Sak, mikulaſs z widerſſpergku, Wolff z weyſenbachu, 20 25 30 35
Strana 104
104 10 15 20 25 30 [167a] Girzik, z Czedwicz, Strayczy, Caſſpar, hanuſs z ffaylcze, Vez z Endu, markwarth z Amenſtorffu, Anthon z rozenowa, hanuſs z Gremſzgku, Wylem z Enzydle, Girzik z hoffgarthu, Wylem z haraſu, Joſſt z ffaylcze, lipolt z hermanſgrunu, Sygmund z N., kuncz z malticz, Sebeſtian z miſtlbachu, kaſſpar z Sſpetu, Albrecht z wolffſſtaynu, Getrzich z Sſliben, markus Edlmon z Edlmanffeldu, Eraſymus z laymingku, Degenhart z pheſynku, maurycz marſſalek, Wylem z Grayzhamu, hanuſs z mayzbachu, magnus z haynu, lorencz z krorzikrozn, hanuſs z Ebrſſtaynu, hanuſs z roſtembergku, Bartholomieg z drothu, kuncz z koſſwicz, hanuſs Groſz z Groſzu, Degnhart ze dwora, Erharth z Gerſſtenbergku, hanuſs Stang, Wijt kro. [167b] 35 40 [168a] [O Swate zemi]. Take ſluſſije wiedieti, ze, poczna hned na brzehu v Jaffy a wſſudy okolo Geruzalema az do yordanu, to wſſe ſlo- we ſwataa zemie. [O Jordanu]. A geſt z Geruzalema k Jordanu aſa X mil naſſich anebo malo wijecze. A tu na tee czeſtie geſt ten wrch, geſſto diabel pana kryſta na niem pokauſſel vkazuge gemu ſ nieho panſtwije, ta ze mu dati wſſe chcze, aby klegekna*) przed nim, gemu ſe modlil, yako o tom pſano we cztenije. *) Slabika ge jest přeškrtnuta.
104 10 15 20 25 30 [167a] Girzik, z Czedwicz, Strayczy, Caſſpar, hanuſs z ffaylcze, Vez z Endu, markwarth z Amenſtorffu, Anthon z rozenowa, hanuſs z Gremſzgku, Wylem z Enzydle, Girzik z hoffgarthu, Wylem z haraſu, Joſſt z ffaylcze, lipolt z hermanſgrunu, Sygmund z N., kuncz z malticz, Sebeſtian z miſtlbachu, kaſſpar z Sſpetu, Albrecht z wolffſſtaynu, Getrzich z Sſliben, markus Edlmon z Edlmanffeldu, Eraſymus z laymingku, Degenhart z pheſynku, maurycz marſſalek, Wylem z Grayzhamu, hanuſs z mayzbachu, magnus z haynu, lorencz z krorzikrozn, hanuſs z Ebrſſtaynu, hanuſs z roſtembergku, Bartholomieg z drothu, kuncz z koſſwicz, hanuſs Groſz z Groſzu, Degnhart ze dwora, Erharth z Gerſſtenbergku, hanuſs Stang, Wijt kro. [167b] 35 40 [168a] [O Swate zemi]. Take ſluſſije wiedieti, ze, poczna hned na brzehu v Jaffy a wſſudy okolo Geruzalema az do yordanu, to wſſe ſlo- we ſwataa zemie. [O Jordanu]. A geſt z Geruzalema k Jordanu aſa X mil naſſich anebo malo wijecze. A tu na tee czeſtie geſt ten wrch, geſſto diabel pana kryſta na niem pokauſſel vkazuge gemu ſ nieho panſtwije, ta ze mu dati wſſe chcze, aby klegekna*) przed nim, gemu ſe modlil, yako o tom pſano we cztenije. *) Slabika ge jest přeškrtnuta.
Strana 105
105 a geſt wrch welmi wyſoky. A tu geſt nedaleko od Jordana mijeſto nynywe zborzenee, ale malo lidij giz w niem. A nedaleko odtud geſt to morze mrtwe, w kteremz ſe propadli Sodoma a Gomora. A geſt ge dobrze widieti. [Swate mieſto]. A mieſlo Geruzalem, acz w niem pohanee gſau a obywagij, Proto 5 my ge [168b] Swataym gmenugem a za Swatee mame. A teez ge take magij a gmenugij Swatee pohanee, Turczy y zidee. A tak wzdyczky ſe w nowem y w Starem zakonie, kdez o niem ktera zmijenka, za Swatee mieſto ſe gmenuge, A w ſtarem zakonie o zadnem Mieſtie tak mnoho zmijenky nenije yako o Geruzalemie, y teez take w nowem zakonie. [O moczy 10 krale zoldana]. Kral zoldan, kterehoz geſt teez mieſto Geruzalem, geſt moczny pan a ma welika a Sſiroka panſtwije. A geho panſtwije ſe poczina na brzehu morſkem v Jaffy, Mieſta niekdy welikeho, yakoz o niem naprzed pſano. Ale nynije malee toho znamenije, kdez bylo, nez onde y onde zakopy 15 a prziekopy znati, v kterehozto mieſta pautniczy ſ morze na zemi sſedagij. kterzij k bozijemu hro[169a]bu na paut plowau a putugij. A tu odtud az do Geruzalema a okolo Betlema ta zemie ſlowe Judea. A od Geruzalema geſt aſa XV dnij pauti do Mieſta Alkayru, w kteremzto mieſtie geſt kral zoldan A hrad tu ma. A teez mieſto Alkyro geſt welike welmi wedle 20 zprawy, yakoz ſem zprawen od gednoho, geſſto tam byi. A teez takee ten w praze byl gest, ze gest yako cztyrzi prahy anebo piet zwijeczy a gest w niem mnozſtwij lidij. A praweno mi za giſtee, kdyz w praze nayſylnieyſſij ſniem anebo yarmark bywa, ze tam kazdy den teez wſſudy we wſſech vliczech plno lidij a huſto. A tak mi za giſto praweno, ze przed niekoliko lety przed 25 tijem, nez ſem byl na teez pauti, ze w temz mieſtie Alkayru byl welmi weliky mor, ze na kazdy den gich [169b] vmijeralo po patnatczti, po Sſeſt- naſti y take po Sedmnaczti Tiſyczych a druhdy take wijecz a menie patnaczti Tifycz, A ten mor ze trwal trzi mieſycze; A ze gich zemrzelo na Cztrmezczytmakrat Sto tiſycz lidij za ten czas trzij mieſyeczuow. 30 [O hoſpodarziech w mieſtie A o gich ztrawie]. A praweno mi dale o temz mieſtie, ze nemagij obyczege lidee, aby ſobie kazdy hoſpodarz a obywatel w ſwem domu czo k gijedlu warzil anebo pekl, nez ze geſt mnozſtwije obecznijch kuchynij, a ze wſſem oby- watelom w nich doſti nawarzie a napekau maſſa woloweho, welbludoweho, 35 teleczyeho, Skopoweho, Gehenczijeho, Slepicz, kapaunuow a czaſem kurze- necz a to wſſe warzenee, peczenee, yakz kto chcze a rad gije, a toho wſſeho hotoweho doſti a hoynoſt nagde kazdy ſobie kupiti. A w temz mieſtie pro [170a] welike horko a ſucho bywa naramnie weliky prach. A magij k tomu na trzi tiſycze welblauduow, aby na nich do tehoz mieſta 40 wodu noſyli, na prach lili a gey ſmoczowali, aby ſe nepraſſilo. ſmie�o Alkyro lezij w Egiptie]. A tecz mieſto Alkyro lezij w Egiptie. A to wſſe okolo ſlowe zemie Egipſka. A nedaleko od tehoz mieſta Alkyro ſnad trzi mile naſſe ma tyz
105 a geſt wrch welmi wyſoky. A tu geſt nedaleko od Jordana mijeſto nynywe zborzenee, ale malo lidij giz w niem. A nedaleko odtud geſt to morze mrtwe, w kteremz ſe propadli Sodoma a Gomora. A geſt ge dobrze widieti. [Swate mieſto]. A mieſlo Geruzalem, acz w niem pohanee gſau a obywagij, Proto 5 my ge [168b] Swataym gmenugem a za Swatee mame. A teez ge take magij a gmenugij Swatee pohanee, Turczy y zidee. A tak wzdyczky ſe w nowem y w Starem zakonie, kdez o niem ktera zmijenka, za Swatee mieſto ſe gmenuge, A w ſtarem zakonie o zadnem Mieſtie tak mnoho zmijenky nenije yako o Geruzalemie, y teez take w nowem zakonie. [O moczy 10 krale zoldana]. Kral zoldan, kterehoz geſt teez mieſto Geruzalem, geſt moczny pan a ma welika a Sſiroka panſtwije. A geho panſtwije ſe poczina na brzehu morſkem v Jaffy, Mieſta niekdy welikeho, yakoz o niem naprzed pſano. Ale nynije malee toho znamenije, kdez bylo, nez onde y onde zakopy 15 a prziekopy znati, v kterehozto mieſta pautniczy ſ morze na zemi sſedagij. kterzij k bozijemu hro[169a]bu na paut plowau a putugij. A tu odtud az do Geruzalema a okolo Betlema ta zemie ſlowe Judea. A od Geruzalema geſt aſa XV dnij pauti do Mieſta Alkayru, w kteremzto mieſtie geſt kral zoldan A hrad tu ma. A teez mieſto Alkyro geſt welike welmi wedle 20 zprawy, yakoz ſem zprawen od gednoho, geſſto tam byi. A teez takee ten w praze byl gest, ze gest yako cztyrzi prahy anebo piet zwijeczy a gest w niem mnozſtwij lidij. A praweno mi za giſtee, kdyz w praze nayſylnieyſſij ſniem anebo yarmark bywa, ze tam kazdy den teez wſſudy we wſſech vliczech plno lidij a huſto. A tak mi za giſto praweno, ze przed niekoliko lety przed 25 tijem, nez ſem byl na teez pauti, ze w temz mieſtie Alkayru byl welmi weliky mor, ze na kazdy den gich [169b] vmijeralo po patnatczti, po Sſeſt- naſti y take po Sedmnaczti Tiſyczych a druhdy take wijecz a menie patnaczti Tifycz, A ten mor ze trwal trzi mieſycze; A ze gich zemrzelo na Cztrmezczytmakrat Sto tiſycz lidij za ten czas trzij mieſyeczuow. 30 [O hoſpodarziech w mieſtie A o gich ztrawie]. A praweno mi dale o temz mieſtie, ze nemagij obyczege lidee, aby ſobie kazdy hoſpodarz a obywatel w ſwem domu czo k gijedlu warzil anebo pekl, nez ze geſt mnozſtwije obecznijch kuchynij, a ze wſſem oby- watelom w nich doſti nawarzie a napekau maſſa woloweho, welbludoweho, 35 teleczyeho, Skopoweho, Gehenczijeho, Slepicz, kapaunuow a czaſem kurze- necz a to wſſe warzenee, peczenee, yakz kto chcze a rad gije, a toho wſſeho hotoweho doſti a hoynoſt nagde kazdy ſobie kupiti. A w temz mieſtie pro [170a] welike horko a ſucho bywa naramnie weliky prach. A magij k tomu na trzi tiſycze welblauduow, aby na nich do tehoz mieſta 40 wodu noſyli, na prach lili a gey ſmoczowali, aby ſe nepraſſilo. ſmie�o Alkyro lezij w Egiptie]. A tecz mieſto Alkyro lezij w Egiptie. A to wſſe okolo ſlowe zemie Egipſka. A nedaleko od tehoz mieſta Alkyro ſnad trzi mile naſſe ma tyz
Strana 106
106 kral zahradu, w kterez roſte balſam. A ma rewij teez yako wino, a z toho rewij Balſam tecze rownie yako pryſkyrzicze z drzewa aneb z wiſſnie. a prawy balſam geſt barwy zlutte, cziſtee yako Akfftayn. Take tyz kral- zoldan drzij zemi Arabſku, kteraz, yakoz toho zprawen ſem, welmi welika geſt. A na tree ſe dielij taaz Arabia A truoge gmeno [170b] ma; Neb gedne rziekagij Arabia puſta, kteraz geſt welmi pijeſſczitaa, czoz ſem zprawen, A druha ſlowe Arabia ſkalnata — w nije ſu hory Skalnate a welikee — Trzetije ſlowe Arabia ſſtiaſſtna. A taaz zemie geſt hoyna a wyborna ode wſſeho, a roſte w nije kadidlo, mirra, zazwor, Skorzicze, reubarbarum 10 A mnoho ginych wieczy, z kterychzto kral zoldan ma weliky vzitek od kupczuow krzeſtianſkych na kazdy rok, Geſſto ty ſwrchupſanee wieczy kupugij w mieſtech tehoz krale przi brzehu morſkem leziczych, yakozto w Alexandrij, w baruchu, A nam to dale ſem do naſsich zemij krzestianſkych dodawagij. A praweno mi za giſto, ze w tee zemi w Arabij ze ti lidee 15 a tiela gich cziſtau wuoni magij A pieknie woniegij nad lidij ginych zemi Tyz kral zoldan drzij take to czerwenee [171a] morze, przeſ kteree ſſli Synowe yzrahelſſtij zducze (sic!) z Egiptu, kdyz ge pan buoh wywedl z Sluzby krale ffaraona. a w temz morzi ſe nalezagij cziſtij, weliczy rubini. A w tehoz krale panſtwij geſt mieſto, gemuz rziekagij Meka. A tu w tom mieſtie lezi 20 a pohrzeben geſt machomet, kteryz gim pohanom a Turkom gich wijeru, kterak wierziti magij, zamyſlil. [O drahem kamenijj. 5 A praweno mi, ze w temz mieſtie meka ze geſt kamenije drahee welmi laczyno. A lezij od Alkayru mieſta, czoz mi praweno, pietmezczytma dnij pauti. A turczy a pohanee tam gezdije a Chodije na pauth k macho- 25 metowi a geho hrobu, teez yako my krzeſtianee putugem do Geruzalema k bozijemu hrobu. Tys kral, kdyz ſem byl w Geruzalemie, [171b] yakoz mi praweno, ze tehdaz miel ſwych dworzan na ſwem dworze, gimz oni mamelikowe rziekagij, przeſe dwadczeti tiſycz. A proto praweno mi, ze gich dawno 30 menie na ſwem dworze nemiel yako tehdaz, nez ze gich prwe mijewa na XXV anebo na XXXI tiſycz a wijecze czaſem. /O mameliczychy. O tijz mameliczy a dworzane tehoz krale gſu wſſe, ze byli prwe krzeſtianee A potom wijery zaprzewſſe, Wijeru gich pohanſkau macho- metowu na ſe wzali. A to przichazye tijemto zpuoſobem, ze Turczy czaſem 35 czinijecze gijezdy do krzeſtian, totizto do Charwat, do Sſtyrſka a ginych zemij krale pana naſſeho A krale rzimſkeho, A tu, czoz lidij, poberau, pacholat a mladeze przeberucze, czo ſe gim zdaa, to ſchowagij A woſtatek prodadije do pohan. A tu ſe [172a] Chowagij wedaucze ge na ſwau wijeru A kdyz budau w XVI a w XVII letech, tu ſe potom vczije raytarſtwu, 40 a kuon mu dan, a tu gezdije ſ kopiczy druzy yako raczy a turczy a druzy s lucziſſti yako taterzi a s tegezy, w nichz ſwe ſſipky magij. Teez take druzy krzeſtianee z zemij okolnijch gim prziſedijczych, kdyz czo w ſwe zemi neſſlechetneho vczinij, ze proto vteczy muſye, tam vtekau do pohan.
106 kral zahradu, w kterez roſte balſam. A ma rewij teez yako wino, a z toho rewij Balſam tecze rownie yako pryſkyrzicze z drzewa aneb z wiſſnie. a prawy balſam geſt barwy zlutte, cziſtee yako Akfftayn. Take tyz kral- zoldan drzij zemi Arabſku, kteraz, yakoz toho zprawen ſem, welmi welika geſt. A na tree ſe dielij taaz Arabia A truoge gmeno [170b] ma; Neb gedne rziekagij Arabia puſta, kteraz geſt welmi pijeſſczitaa, czoz ſem zprawen, A druha ſlowe Arabia ſkalnata — w nije ſu hory Skalnate a welikee — Trzetije ſlowe Arabia ſſtiaſſtna. A taaz zemie geſt hoyna a wyborna ode wſſeho, a roſte w nije kadidlo, mirra, zazwor, Skorzicze, reubarbarum 10 A mnoho ginych wieczy, z kterychzto kral zoldan ma weliky vzitek od kupczuow krzeſtianſkych na kazdy rok, Geſſto ty ſwrchupſanee wieczy kupugij w mieſtech tehoz krale przi brzehu morſkem leziczych, yakozto w Alexandrij, w baruchu, A nam to dale ſem do naſsich zemij krzestianſkych dodawagij. A praweno mi za giſto, ze w tee zemi w Arabij ze ti lidee 15 a tiela gich cziſtau wuoni magij A pieknie woniegij nad lidij ginych zemi Tyz kral zoldan drzij take to czerwenee [171a] morze, przeſ kteree ſſli Synowe yzrahelſſtij zducze (sic!) z Egiptu, kdyz ge pan buoh wywedl z Sluzby krale ffaraona. a w temz morzi ſe nalezagij cziſtij, weliczy rubini. A w tehoz krale panſtwij geſt mieſto, gemuz rziekagij Meka. A tu w tom mieſtie lezi 20 a pohrzeben geſt machomet, kteryz gim pohanom a Turkom gich wijeru, kterak wierziti magij, zamyſlil. [O drahem kamenijj. 5 A praweno mi, ze w temz mieſtie meka ze geſt kamenije drahee welmi laczyno. A lezij od Alkayru mieſta, czoz mi praweno, pietmezczytma dnij pauti. A turczy a pohanee tam gezdije a Chodije na pauth k macho- 25 metowi a geho hrobu, teez yako my krzeſtianee putugem do Geruzalema k bozijemu hrobu. Tys kral, kdyz ſem byl w Geruzalemie, [171b] yakoz mi praweno, ze tehdaz miel ſwych dworzan na ſwem dworze, gimz oni mamelikowe rziekagij, przeſe dwadczeti tiſycz. A proto praweno mi, ze gich dawno 30 menie na ſwem dworze nemiel yako tehdaz, nez ze gich prwe mijewa na XXV anebo na XXXI tiſycz a wijecze czaſem. /O mameliczychy. O tijz mameliczy a dworzane tehoz krale gſu wſſe, ze byli prwe krzeſtianee A potom wijery zaprzewſſe, Wijeru gich pohanſkau macho- metowu na ſe wzali. A to przichazye tijemto zpuoſobem, ze Turczy czaſem 35 czinijecze gijezdy do krzeſtian, totizto do Charwat, do Sſtyrſka a ginych zemij krale pana naſſeho A krale rzimſkeho, A tu, czoz lidij, poberau, pacholat a mladeze przeberucze, czo ſe gim zdaa, to ſchowagij A woſtatek prodadije do pohan. A tu ſe [172a] Chowagij wedaucze ge na ſwau wijeru A kdyz budau w XVI a w XVII letech, tu ſe potom vczije raytarſtwu, 40 a kuon mu dan, a tu gezdije ſ kopiczy druzy yako raczy a turczy a druzy s lucziſſti yako taterzi a s tegezy, w nichz ſwe ſſipky magij. Teez take druzy krzeſtianee z zemij okolnijch gim prziſedijczych, kdyz czo w ſwe zemi neſſlechetneho vczinij, ze proto vteczy muſye, tam vtekau do pohan.
Strana 107
107 a tu zaprzie wijery, y bude u krale dworzeninem a mamelikem. ſSluzba ſe dawal. A tu potom ma Sluzbu v krale na ten ſwuoy kuon, ze mu ſe na kazdy den doſtane niekolik Strziebrnych peniez mincze kralowſke, gimz oni rziekagij maydyny. a dukat anebo zlatty tehoz krale gich razu plati 5 tiech piet a dwadczeti maydynuow. a gſu dobrzij peniezy [172b] Strziebrnij. A tu potom, bude-li ſobie w tom pieknie a Czerſtwie cziniti a ze ſe w puotcze, ſ neprzately mage cziniti, Statecznie okaze a nietczo ze nad gine vczinij, tehdy mu ſe zoldu geho powayſſij nad to, czoz mu prwe da- wano. A tak potom, ſlauze krali, zachowawa-li ſe ſluſſnie A ze geſt Sta- 10 tecznay, tehdy mu kral da vrzad haytmanſtwije w mieſtie leczyakems aneb na zamku. A tu ma Sluzbu a vrzczenee penijeze od krale. A take muſy za to vrzczeny a gmenowity poczet lidij a konij na to chowati, pokudz nan vlozeno, a ſ tijem pocztem lidij a konij krali hotow byti, kdyz roz- kaze. Mezy tymiz pohany neyſu pani ani hrabie ani zemanee, nez, komuz 15 z tiech mamelikuow kral haytmanſtwije da w kterem mieſtie, ten [173a vrzadem pan toho mieſta ſlowe, totizto pan z Gazaru, pan Geruzalemſky etc. Ale to gich takowe panſtwije nenije trwawe, nez, nezachowawa-li ſe ſluſſnie w ſwem vrzadie a haytmanſtwije, hned mu kral to wezme A da to ginemu. A zadny nema nicz ſweho wlaſtnieho z nich, Ani hradu ani mieſta ani 20 mieſteczka ani wſy ani diedin, nez wſſeczko geſt krale ſameho, a haytmance a mamelikowee, totizto dworzenee, wſſeczko ſwymi zoldy ziwi gſu, kterez magij od krale. ſo zpuoſobu lidijſ. A gſu mezi nimi cziſtij druzy a podobnij a zmuzilij pacholczy a wſſe brady magij. A tijz mamelikowe chodije wſſiczkni obecznie w hazukach 25 bijelych z cziſteho platna A po nich ſe opaſugij ruchau yako obruſczem A na [173b] hlawach magij klobauky welikee, cziſtym czerwenym czerwczem nawlaczowanee. A druzy z nich ſobie ty klobauky tluſtie obwinugij cziſtym tenkym platnem, gemuz my zde rziekame Synalboff Anebo pohanſkee platno. A ſycz ginij zadnij neſmiegij czerwenych takowych klobaukuow, nez 30 toliko oni mamelikowee. ſo chodu mamelikuow). A druzy z nich chodije boſy a druzy w Strzewiczych a wſtrczij toliko do ſtrzewicze prſty a nohu po Nartije, A na zad ho newtahne na patu, nez tak chodije na zapatku./O zenach pohanſkychſ. Zeny gich pohanſke w plaſſtijech chodije, hlawy ſobie gimi przi- 35 krygicze, a magij przed twarzij huſtu, wazenu wazbu z czerneho hedwabij, ze gim pro huſtoſt wazby tee nelze twarzi widieti, [174a] piekna-li geſt czi-li ſſkareda. nez ony Skrze to dobrze hledije. Nez Sycz zdadije ſe byti vſſlechtilee a zziwotilee, y noh y rukau vſſlechtilych, a czoz znamenitiey- ſſijch, ti chodije w botkach bijelych, nemazanych, teez yako ge zde die- 40 lagij. A druhee ſobie dadije rucze zmalowati aſa na poly k loktu a teez nehty v rukau dadije ſobie czerwenau barwau zbarwiti. A ta barwa ne- ſayde, a zadne mytije gije neſſkodij. ſbranie pohane krzeſtianom naſledovati pohanekſ.
107 a tu zaprzie wijery, y bude u krale dworzeninem a mamelikem. ſSluzba ſe dawal. A tu potom ma Sluzbu v krale na ten ſwuoy kuon, ze mu ſe na kazdy den doſtane niekolik Strziebrnych peniez mincze kralowſke, gimz oni rziekagij maydyny. a dukat anebo zlatty tehoz krale gich razu plati 5 tiech piet a dwadczeti maydynuow. a gſu dobrzij peniezy [172b] Strziebrnij. A tu potom, bude-li ſobie w tom pieknie a Czerſtwie cziniti a ze ſe w puotcze, ſ neprzately mage cziniti, Statecznie okaze a nietczo ze nad gine vczinij, tehdy mu ſe zoldu geho powayſſij nad to, czoz mu prwe da- wano. A tak potom, ſlauze krali, zachowawa-li ſe ſluſſnie A ze geſt Sta- 10 tecznay, tehdy mu kral da vrzad haytmanſtwije w mieſtie leczyakems aneb na zamku. A tu ma Sluzbu a vrzczenee penijeze od krale. A take muſy za to vrzczeny a gmenowity poczet lidij a konij na to chowati, pokudz nan vlozeno, a ſ tijem pocztem lidij a konij krali hotow byti, kdyz roz- kaze. Mezy tymiz pohany neyſu pani ani hrabie ani zemanee, nez, komuz 15 z tiech mamelikuow kral haytmanſtwije da w kterem mieſtie, ten [173a vrzadem pan toho mieſta ſlowe, totizto pan z Gazaru, pan Geruzalemſky etc. Ale to gich takowe panſtwije nenije trwawe, nez, nezachowawa-li ſe ſluſſnie w ſwem vrzadie a haytmanſtwije, hned mu kral to wezme A da to ginemu. A zadny nema nicz ſweho wlaſtnieho z nich, Ani hradu ani mieſta ani 20 mieſteczka ani wſy ani diedin, nez wſſeczko geſt krale ſameho, a haytmance a mamelikowee, totizto dworzenee, wſſeczko ſwymi zoldy ziwi gſu, kterez magij od krale. ſo zpuoſobu lidijſ. A gſu mezi nimi cziſtij druzy a podobnij a zmuzilij pacholczy a wſſe brady magij. A tijz mamelikowe chodije wſſiczkni obecznie w hazukach 25 bijelych z cziſteho platna A po nich ſe opaſugij ruchau yako obruſczem A na [173b] hlawach magij klobauky welikee, cziſtym czerwenym czerwczem nawlaczowanee. A druzy z nich ſobie ty klobauky tluſtie obwinugij cziſtym tenkym platnem, gemuz my zde rziekame Synalboff Anebo pohanſkee platno. A ſycz ginij zadnij neſmiegij czerwenych takowych klobaukuow, nez 30 toliko oni mamelikowee. ſo chodu mamelikuow). A druzy z nich chodije boſy a druzy w Strzewiczych a wſtrczij toliko do ſtrzewicze prſty a nohu po Nartije, A na zad ho newtahne na patu, nez tak chodije na zapatku./O zenach pohanſkychſ. Zeny gich pohanſke w plaſſtijech chodije, hlawy ſobie gimi przi- 35 krygicze, a magij przed twarzij huſtu, wazenu wazbu z czerneho hedwabij, ze gim pro huſtoſt wazby tee nelze twarzi widieti, [174a] piekna-li geſt czi-li ſſkareda. nez ony Skrze to dobrze hledije. Nez Sycz zdadije ſe byti vſſlechtilee a zziwotilee, y noh y rukau vſſlechtilych, a czoz znamenitiey- ſſijch, ti chodije w botkach bijelych, nemazanych, teez yako ge zde die- 40 lagij. A druhee ſobie dadije rucze zmalowati aſa na poly k loktu a teez nehty v rukau dadije ſobie czerwenau barwau zbarwiti. A ta barwa ne- ſayde, a zadne mytije gije neſſkodij. ſbranie pohane krzeſtianom naſledovati pohanekſ.
Strana 108
108 A kterehozkoli krzeſtiana pohance zaſtihli by s kteru pohankau, by pak y obeczna kurwa byla, A ze by ſ nij ten ſkutek czinil, tehdy nebo wijery ſwe krzeſtianſke vſtup a zaprzi, Anebo hrdlo ztrat beze wſſije miloſti! 174b] Gijezdnij a raytarzi gich, mamelikowee, ti, yakz ſem ya widiel, a czo mi praweno, ze tak gednoſtaynie gezdije wſſiczkni, w czemz Cho- dije, toliko kazdy ſſawli k ſobie przipaſſe; a druzy z nich mijewagij ko- pijczka yako turczy anebo raczy A pawezku na hrzbetie, a druzy lucziſſtie a tegezy, yako taterzi mijewagi. A oſtrohy ſwe tak na holu patu ſobie 10 vpinagij. a Sedla magij hluboka za Sedaczye a obdluzna, Strzmeny Sſiroke a proſtrannee a konie magij dobre, doſti welike a rychlee. ſo Arabijech). Gſu ſycz w tee zemi geſſtie ginij raytarzi — Arabowe. A ti z prawa gſu diediczy tee zemie Arabſke. Ale tito gich ſe zmoczniwſſe pohanee Y tu zemi gim odyali, A kral gich, zoldan, gi [175a] drzij wſſeczku. A oni 15 nemagicze nicz, lezij po zemi wſſudy woyſkem s zenami a s dietmi ſwymi polem, nemagicze zadneho zamku ani mieſta, nez na puſtinach a tu ſobie ſegij obilee k ſwe ziwnoſti. A nelezij na gednom mijestie, nez onde Tiſycz, onde dwa, wonde trzi a druhde take menie po niekolika Stech A kdyz gich kral zoldan potrzebuge k czemu a ge obeſſle, tehdy gſu mu hotovi 20 podobnie, yako czernee woyſko bylo krali mathyafſowi Vherſkemu. [Sluzebnij]. 5 A teez, yakoz ſem toho zprawen, yakoz z Czerneho woyſka brali na zaprzenije, kdyz ſe gim czeho nedoſtalo od gijedla a od pitije y pijcze, ze tijz Arabowe tam teez czinij a berau. [175b] Sedlíky lid mezy nimi welmi 25 vbohy a mamelikom podroben yako gina howada. A czoz ktery ten pohan Sedlak na trh przineſe chtie to prodati a zwlaſſtie od gijedla, to gemu mameliczy berau yako ſwe. A geſtlize tomu czo bude odmluwati, tehdy gey k tomu kygem ztepe. A po zbitij ant mu k noham padne A nohy gemu bude libati proſe ho, aby mu to odpuſtil. A tijz Sedlaczy pohanee 30 magij ſe zhowadile w ſwem gijedle, neb ſem to oczitie widiel, ze nalama- gijecze ſobie Chleba a melaunuow kuſy na kozi welbludowu y nalili ſobie na to mleka a to mijechali rukama w hromadu. A tak zmijechawſſe ſpolu tu matlaninu, gedli ſ we[176a]likau chutij podobnie k woharzom, kdyz gim po honu zwierzi na kozi wnadu dawagij. [pohanſka wijera.] Wijera gich pohanſka, kterauz gim machomet zamyſlil a vſtawil, geſt tato: Naprzed wierzij w boha, kteryz ſtworzil nebe a zemi. machometa magij za proroka gim od boha poſlaneho k nauczenije wijery prawe. [Czo drzie o panu kryſtu]. O panu kryſtu nedrzie, by buoh byl, nez ze geſt byl prorok weliky 40 a ze ſe z cziſtee panny narodil, A ze gey zidee bez winy a pro zawiſt vkrzizowali. [o pannie marygi]. O pannie marygi drzije, ze byla przed porodem pannau A pannau cziſtau ze y po porodu zuoſtala. [modlitby]. 35
108 A kterehozkoli krzeſtiana pohance zaſtihli by s kteru pohankau, by pak y obeczna kurwa byla, A ze by ſ nij ten ſkutek czinil, tehdy nebo wijery ſwe krzeſtianſke vſtup a zaprzi, Anebo hrdlo ztrat beze wſſije miloſti! 174b] Gijezdnij a raytarzi gich, mamelikowee, ti, yakz ſem ya widiel, a czo mi praweno, ze tak gednoſtaynie gezdije wſſiczkni, w czemz Cho- dije, toliko kazdy ſſawli k ſobie przipaſſe; a druzy z nich mijewagij ko- pijczka yako turczy anebo raczy A pawezku na hrzbetie, a druzy lucziſſtie a tegezy, yako taterzi mijewagi. A oſtrohy ſwe tak na holu patu ſobie 10 vpinagij. a Sedla magij hluboka za Sedaczye a obdluzna, Strzmeny Sſiroke a proſtrannee a konie magij dobre, doſti welike a rychlee. ſo Arabijech). Gſu ſycz w tee zemi geſſtie ginij raytarzi — Arabowe. A ti z prawa gſu diediczy tee zemie Arabſke. Ale tito gich ſe zmoczniwſſe pohanee Y tu zemi gim odyali, A kral gich, zoldan, gi [175a] drzij wſſeczku. A oni 15 nemagicze nicz, lezij po zemi wſſudy woyſkem s zenami a s dietmi ſwymi polem, nemagicze zadneho zamku ani mieſta, nez na puſtinach a tu ſobie ſegij obilee k ſwe ziwnoſti. A nelezij na gednom mijestie, nez onde Tiſycz, onde dwa, wonde trzi a druhde take menie po niekolika Stech A kdyz gich kral zoldan potrzebuge k czemu a ge obeſſle, tehdy gſu mu hotovi 20 podobnie, yako czernee woyſko bylo krali mathyafſowi Vherſkemu. [Sluzebnij]. 5 A teez, yakoz ſem toho zprawen, yakoz z Czerneho woyſka brali na zaprzenije, kdyz ſe gim czeho nedoſtalo od gijedla a od pitije y pijcze, ze tijz Arabowe tam teez czinij a berau. [175b] Sedlíky lid mezy nimi welmi 25 vbohy a mamelikom podroben yako gina howada. A czoz ktery ten pohan Sedlak na trh przineſe chtie to prodati a zwlaſſtie od gijedla, to gemu mameliczy berau yako ſwe. A geſtlize tomu czo bude odmluwati, tehdy gey k tomu kygem ztepe. A po zbitij ant mu k noham padne A nohy gemu bude libati proſe ho, aby mu to odpuſtil. A tijz Sedlaczy pohanee 30 magij ſe zhowadile w ſwem gijedle, neb ſem to oczitie widiel, ze nalama- gijecze ſobie Chleba a melaunuow kuſy na kozi welbludowu y nalili ſobie na to mleka a to mijechali rukama w hromadu. A tak zmijechawſſe ſpolu tu matlaninu, gedli ſ we[176a]likau chutij podobnie k woharzom, kdyz gim po honu zwierzi na kozi wnadu dawagij. [pohanſka wijera.] Wijera gich pohanſka, kterauz gim machomet zamyſlil a vſtawil, geſt tato: Naprzed wierzij w boha, kteryz ſtworzil nebe a zemi. machometa magij za proroka gim od boha poſlaneho k nauczenije wijery prawe. [Czo drzie o panu kryſtu]. O panu kryſtu nedrzie, by buoh byl, nez ze geſt byl prorok weliky 40 a ze ſe z cziſtee panny narodil, A ze gey zidee bez winy a pro zawiſt vkrzizowali. [o pannie marygi]. O pannie marygi drzije, ze byla przed porodem pannau A pannau cziſtau ze y po porodu zuoſtala. [modlitby]. 35
Strana 109
109 Na ſwych modlitbach ſe naboznie magij [176b] na zemi ſe kladucze a tepucze ſe w prſy a klekagijcze. [machometuow zakon]. Tyz machomet gim zakon zamyſliw A vſtanowiw gim, dopuſtil gim w tom, aby kazdy mohl mijeti zen, kolik mu ſe zda a libij a chcze. A tudy, aby ge tijem kuſem tijem ſpiſſe a ſnaze k ſwemu zamyſſlenemu bludu prziwedl, yakoz ſe tak y ſtalo, ze z nich kazdy ma zen, czo chcze. [branij piti wina]. Wino piti gim zapowiediel w zakonie gim od nieho wydanem, gemuz rziekagij Alkoran. Nez proto druzy kradmo ge pigij, Ale zgewnie ne- ſmiegije geho piti; Neb na ktereho zwiedije ti Starſſij gich, ge proto kygi 10 tepau. [wina doſti magij]. Nez wina doſti roſte a geho magij w ſwe zemi, A to v nich ſ winicz w hroz[177a nijch kupugij zidee a ty roty ginee, geſſto take chtije byti krzeſtianee, Ale negſu, yakoz o nich naprzed pſano. A ti ſobie to dawije a preſugij k pitij ſwemu. A oſtatek ſobie oni z nieho pohanee Suſſije 15 [nJa rozynky A ge gedije. a gſu, zda mi ſe, lepſſije nezli naſſe, kterez z turek do benatek a z benatek dale nam ſem do naſſich zemij ſe podawagij. [Pohan rodily nemuoz byti zoldanem]. Zadny z pohanuow rodily nemuoz byti zoldanem, Nez toliko z ma- melikuow; neb, kdy kral zoldan vmrze, Synowe geho z prawa nediedije 20 zadny, Aby po niem kralem a zoldanem byl, nez, ktoz ſe tiem mame- likom dvorzanom kralowſkym zachowa A hradu toho Alkayru ſe w mieſtie zmocznij A wijecz mamelikuow na ſwe ſtranie mijeti [177b bude, geſſto ſe geho przidrzie pro geho dary, ten pan a kra! gich a tak wdyczky bylo od Staradawna, ze nikda po zadnem krali zoldanu Synowe 25 geho zadny nediedil, Az ted nynie za tohoto poſlednijeho zoldana, kdyz ſem ya tam byl, tepruw po geho Smrti to ſe zmienilo, ze Syn geho toho ſe panſtwije zmocznil a kralem a panem gich byl geſt. A byl, czoz o niem prawili, welmi netrefſny a naproſto blazen, mnohee blazniwee wieczy czine A tecz krziwdy ſwym poddanym y krzeſtianom, kupczom, genz do geho 30 zemie po kupecztwije gezdili z krzeſtian. A to ſe ſtalo tijemto zpuoſobem, ze byl kralem vczinien, ze Stary kral zoldan, otecz geho, chtie, Aby ſyn geho po niem pa 178a|nowal, ze zgednal, ze Czyſarz Tureczky ſwu dczeru dal geho Synu. A tak ſe ſmluwili ſpolu, kdyz by Stary kral zoldan vmrzel, Aby Czyeſarz Tureczky Synu ſwemu*) geho a zeti geho*) ſwemu pomohl, 35 aby po niem kralem a zoldanem byl, A jeho dezera kralowu a panij gich; vakoz ſe pak tak ſtalo, ze panem a kralem gich tyz geſt vczinien, Aczkoli to geſt proti obyczegi gich a ſtarodawnijemu prawu bylo. neb, yakoz toho take zprawen ſem, ze z prawa zadny rozeny pohan nemuoz byti kralem a zol- danem, nez toliko z mamelikuow. A ten ze by z prawa proto zadnay nemiel 40 byti zoldanem, lecz by prwe Sedmkrat prodan byl. A to ze by tak bylo ſtaro[178 dawnije gich prawo. [moczy kralem vczinien]. 5 *) První ſwemu a druhé geho je přeškrtnuto.
109 Na ſwych modlitbach ſe naboznie magij [176b] na zemi ſe kladucze a tepucze ſe w prſy a klekagijcze. [machometuow zakon]. Tyz machomet gim zakon zamyſliw A vſtanowiw gim, dopuſtil gim w tom, aby kazdy mohl mijeti zen, kolik mu ſe zda a libij a chcze. A tudy, aby ge tijem kuſem tijem ſpiſſe a ſnaze k ſwemu zamyſſlenemu bludu prziwedl, yakoz ſe tak y ſtalo, ze z nich kazdy ma zen, czo chcze. [branij piti wina]. Wino piti gim zapowiediel w zakonie gim od nieho wydanem, gemuz rziekagij Alkoran. Nez proto druzy kradmo ge pigij, Ale zgewnie ne- ſmiegije geho piti; Neb na ktereho zwiedije ti Starſſij gich, ge proto kygi 10 tepau. [wina doſti magij]. Nez wina doſti roſte a geho magij w ſwe zemi, A to v nich ſ winicz w hroz[177a nijch kupugij zidee a ty roty ginee, geſſto take chtije byti krzeſtianee, Ale negſu, yakoz o nich naprzed pſano. A ti ſobie to dawije a preſugij k pitij ſwemu. A oſtatek ſobie oni z nieho pohanee Suſſije 15 [nJa rozynky A ge gedije. a gſu, zda mi ſe, lepſſije nezli naſſe, kterez z turek do benatek a z benatek dale nam ſem do naſſich zemij ſe podawagij. [Pohan rodily nemuoz byti zoldanem]. Zadny z pohanuow rodily nemuoz byti zoldanem, Nez toliko z ma- melikuow; neb, kdy kral zoldan vmrze, Synowe geho z prawa nediedije 20 zadny, Aby po niem kralem a zoldanem byl, nez, ktoz ſe tiem mame- likom dvorzanom kralowſkym zachowa A hradu toho Alkayru ſe w mieſtie zmocznij A wijecz mamelikuow na ſwe ſtranie mijeti [177b bude, geſſto ſe geho przidrzie pro geho dary, ten pan a kra! gich a tak wdyczky bylo od Staradawna, ze nikda po zadnem krali zoldanu Synowe 25 geho zadny nediedil, Az ted nynie za tohoto poſlednijeho zoldana, kdyz ſem ya tam byl, tepruw po geho Smrti to ſe zmienilo, ze Syn geho toho ſe panſtwije zmocznil a kralem a panem gich byl geſt. A byl, czoz o niem prawili, welmi netrefſny a naproſto blazen, mnohee blazniwee wieczy czine A tecz krziwdy ſwym poddanym y krzeſtianom, kupczom, genz do geho 30 zemie po kupecztwije gezdili z krzeſtian. A to ſe ſtalo tijemto zpuoſobem, ze byl kralem vczinien, ze Stary kral zoldan, otecz geho, chtie, Aby ſyn geho po niem pa 178a|nowal, ze zgednal, ze Czyſarz Tureczky ſwu dczeru dal geho Synu. A tak ſe ſmluwili ſpolu, kdyz by Stary kral zoldan vmrzel, Aby Czyeſarz Tureczky Synu ſwemu*) geho a zeti geho*) ſwemu pomohl, 35 aby po niem kralem a zoldanem byl, A jeho dezera kralowu a panij gich; vakoz ſe pak tak ſtalo, ze panem a kralem gich tyz geſt vczinien, Aczkoli to geſt proti obyczegi gich a ſtarodawnijemu prawu bylo. neb, yakoz toho take zprawen ſem, ze z prawa zadny rozeny pohan nemuoz byti kralem a zol- danem, nez toliko z mamelikuow. A ten ze by z prawa proto zadnay nemiel 40 byti zoldanem, lecz by prwe Sedmkrat prodan byl. A to ze by tak bylo ſtaro[178 dawnije gich prawo. [moczy kralem vczinien]. 5 *) První ſwemu a druhé geho je přeškrtnuto.
Strana 110
110 Ale tentyz kral proti tomu prawu a obyczegi gich Starodawnijemu moczy ſe zmocznil a geſt panem gich, neb geſt byl rozeny pohan a nebyl nikdijez prodan, yakoz by z prawa byti miel. [tomu ſe zprotiwili]. Ale, czoz ſem ſlyſſel, niekterzij ſe ginij proto proti niemu zaSadili, 5 A walka o to mezy nimi geſt byla. Nez potom, leta Narozenije pana kryſta patnacztiſteho Cztwrteho kdyz ſe pſalo, prawil mi za giſto bratr zygmund, boſak, geſſto ten rok byl z Swatee zemie przigel, ze tehoz ſwrchupſaneho zoldana zabili geho geden haytman A ze po niem ſam byl zoldanem a panem; ale wſſak nedluho, 10 A ze gich w kratkem czaſu bylo niekolik [179a] zoldanuow, A ze nie- kteree zbili, a niekterzij dani v wiezenij, ze z nieho nikda newagdau, ze gich proto poczeſtnie Chowagij, Ale ſtraz magicz nad nimi, ze ſebe moczni negſau. 15 ffinis. feria IIII. post martini Anno 1515. [179b] Leta Narozenije pana kryſta XVCVIIII° mezy dnem Swateho Girzije a mezy Swatym petrem a pawlem kral maximilianus, Czyſarz rzimſky, karolus a kral ffranſky, kral hyſpanſky odgali Benatczanom temierz wſſeczka gich panſtwije, czoz na zemi mieli w wlaſkee zemi a v morze, 20 geſſto k koryntom a k Sſtyrſku przilezij. A tehdas toho czaſu pani Benatczanee dali popſati, czo ge lidij w Be- natkach wſſech a wssech. A seczten gest gich tento poczet dolepsany: Muozuow*) w Sayle, mezy XXi a LXti lety, tiech bylo Sto tiſycz a Sſedeſate Tiſycz; muzuow, geſſlo ſe hodije k brani, okolo Oſmdeſati**) tiſycz; [180a] Zen, dietij a Starych lidij, geſſto ſe nehodije k brani, trzikrat Sto tiſycz a XXti tiſycz; kurew zgewnych, ſecztenych, kromie taynych, geſſto o nich newiedije, XI Tiſycz VICLIIII kurwy. Summa tiech wſſech pietkrat Sto Tifycz Sedmdesat a geden tisycz VICLIIII lidij. 25 30 Amen. *) První o přeškrtnuto. **) Původně napsáno Sedmdeſati, pak opraveno.
110 Ale tentyz kral proti tomu prawu a obyczegi gich Starodawnijemu moczy ſe zmocznil a geſt panem gich, neb geſt byl rozeny pohan a nebyl nikdijez prodan, yakoz by z prawa byti miel. [tomu ſe zprotiwili]. Ale, czoz ſem ſlyſſel, niekterzij ſe ginij proto proti niemu zaSadili, 5 A walka o to mezy nimi geſt byla. Nez potom, leta Narozenije pana kryſta patnacztiſteho Cztwrteho kdyz ſe pſalo, prawil mi za giſto bratr zygmund, boſak, geſſto ten rok byl z Swatee zemie przigel, ze tehoz ſwrchupſaneho zoldana zabili geho geden haytman A ze po niem ſam byl zoldanem a panem; ale wſſak nedluho, 10 A ze gich w kratkem czaſu bylo niekolik [179a] zoldanuow, A ze nie- kteree zbili, a niekterzij dani v wiezenij, ze z nieho nikda newagdau, ze gich proto poczeſtnie Chowagij, Ale ſtraz magicz nad nimi, ze ſebe moczni negſau. 15 ffinis. feria IIII. post martini Anno 1515. [179b] Leta Narozenije pana kryſta XVCVIIII° mezy dnem Swateho Girzije a mezy Swatym petrem a pawlem kral maximilianus, Czyſarz rzimſky, karolus a kral ffranſky, kral hyſpanſky odgali Benatczanom temierz wſſeczka gich panſtwije, czoz na zemi mieli w wlaſkee zemi a v morze, 20 geſſto k koryntom a k Sſtyrſku przilezij. A tehdas toho czaſu pani Benatczanee dali popſati, czo ge lidij w Be- natkach wſſech a wssech. A seczten gest gich tento poczet dolepsany: Muozuow*) w Sayle, mezy XXi a LXti lety, tiech bylo Sto tiſycz a Sſedeſate Tiſycz; muzuow, geſſlo ſe hodije k brani, okolo Oſmdeſati**) tiſycz; [180a] Zen, dietij a Starych lidij, geſſto ſe nehodije k brani, trzikrat Sto tiſycz a XXti tiſycz; kurew zgewnych, ſecztenych, kromie taynych, geſſto o nich newiedije, XI Tiſycz VICLIIII kurwy. Summa tiech wſſech pietkrat Sto Tifycz Sedmdesat a geden tisycz VICLIIII lidij. 25 30 Amen. *) První o přeškrtnuto. **) Původně napsáno Sedmdeſati, pak opraveno.
Strana 111
UKAZATEL MÍST A SLOVNIK. [Do slovníku pojaty jsou jen méně obvyklé významy původu cizího. Pravopis zjednodušen hlavně tím, že c nebo č položeno za spřežku ce, š za I, j na náležitých místech za g a y.] abluce f. (z lat. abluere) = umytí, mytí (rukou) 8. Adalia (viz Golfosantalie). Acharia (patrně Achaia) 4312. Achrania (patrně Acarnania) 431s aksamit m. (z řeckého ážáutvos = šestinitní) 91„ 10. akštajn m. (z něm. agestein, agetstein, agatstein dle řeckého &xárns) = jantar i achat, které se za sebe zaměňovaly 106, Albania (též Arbania) 26,, 26,,, 27., 29,s, 2922 Albanozorové (Albanci) 279, 30,a, 30se Alexandrie, město v Egyptě 92., 106,s- Alkajro (= Kairo). hl. město Egypta 87,s, 105. 1054, 106, 109, alkéř m. (z něm. Aerker, Erker) = pa- vláčka na domě, podstřeší 4222. Alkyro (viz Alkajro). ambít m. = ochoz vůkol domu, zvláště v klášteřích, síň, chodba na sloupích 38 382, 721s, 73301 7623, 76,1 angor n. ankor m. (z lat. ancora) = kotva 5112, 88. Ankona (Ancona), město na vých. pobřeží stř. Italie 95.«. Antikythera (viz Cacerigo). Antipaxos (viz Pakasu). Antivari (viz Antyberi). Antyberi (= Antivari), černohorské město při Jaderském moři 26,. Arabia 1064, 106,, 10818 Arbania (viz Albania). Astropalia (viz Štampalia). Ateny (= Atheny) 68;, 68. Babylon 7127. Baffa (= Bapho), město na záp. břehu ostr. Cypru 48,1, 48.1 balsám m 106, barchan m. = tkanina, jejíž osnova jest lněná, vetkání bavlněné 88. Baruch (?), město v Arabii při moři (arabské slovo bahr znamená vůbec značné vod- stvo, zejména moře, veliké jezero, záliv, řeku, průplav a pod.) 106.3 Belvidere, hrad na Morei 30, Benátky 441 5, a násl., 15.4 17, 2115, 26.5, 35, 4742, 48, 48,, 5312, 722, 901, 93, 96,s 96,s, 972s, 9737, 98,, 98,5, 10911, 110. Betanie (Bethanie = místo datlí), sídlo Lazarovo na úpatí hory Olivetstké vých. od Jerusalema 79.
UKAZATEL MÍST A SLOVNIK. [Do slovníku pojaty jsou jen méně obvyklé významy původu cizího. Pravopis zjednodušen hlavně tím, že c nebo č položeno za spřežku ce, š za I, j na náležitých místech za g a y.] abluce f. (z lat. abluere) = umytí, mytí (rukou) 8. Adalia (viz Golfosantalie). Acharia (patrně Achaia) 4312. Achrania (patrně Acarnania) 431s aksamit m. (z řeckého ážáutvos = šestinitní) 91„ 10. akštajn m. (z něm. agestein, agetstein, agatstein dle řeckého &xárns) = jantar i achat, které se za sebe zaměňovaly 106, Albania (též Arbania) 26,, 26,,, 27., 29,s, 2922 Albanozorové (Albanci) 279, 30,a, 30se Alexandrie, město v Egyptě 92., 106,s- Alkajro (= Kairo). hl. město Egypta 87,s, 105. 1054, 106, 109, alkéř m. (z něm. Aerker, Erker) = pa- vláčka na domě, podstřeší 4222. Alkyro (viz Alkajro). ambít m. = ochoz vůkol domu, zvláště v klášteřích, síň, chodba na sloupích 38 382, 721s, 73301 7623, 76,1 angor n. ankor m. (z lat. ancora) = kotva 5112, 88. Ankona (Ancona), město na vých. pobřeží stř. Italie 95.«. Antikythera (viz Cacerigo). Antipaxos (viz Pakasu). Antivari (viz Antyberi). Antyberi (= Antivari), černohorské město při Jaderském moři 26,. Arabia 1064, 106,, 10818 Arbania (viz Albania). Astropalia (viz Štampalia). Ateny (= Atheny) 68;, 68. Babylon 7127. Baffa (= Bapho), město na záp. břehu ostr. Cypru 48,1, 48.1 balsám m 106, barchan m. = tkanina, jejíž osnova jest lněná, vetkání bavlněné 88. Baruch (?), město v Arabii při moři (arabské slovo bahr znamená vůbec značné vod- stvo, zejména moře, veliké jezero, záliv, řeku, průplav a pod.) 106.3 Belvidere, hrad na Morei 30, Benátky 441 5, a násl., 15.4 17, 2115, 26.5, 35, 4742, 48, 48,, 5312, 722, 901, 93, 96,s 96,s, 972s, 9737, 98,, 98,5, 10911, 110. Betanie (Bethanie = místo datlí), sídlo Lazarovo na úpatí hory Olivetstké vých. od Jerusalema 79.
Strana 112
112 Betfage (Bethfage = dům, místo fíků), malé místo na východním svahu hory Olivetské mezi Bethanií a Jerusalemem 80,„ 80. Betlem (Bethlehem, vlastně Beth Lechem = dům chleba) 1925, 58., 7112, 7114) 7119 7139 7340, 82.8, 10518. biret m. (ze středolat. birretum, barre tum)..- aksamitový nebo soukenný klo- bouk 7.. biscolt m. (z ital. biscotto) = dvakrát pe- čený a cukrem zadělaný chléb 40. Biskopia (= Episkopi, Telos či Tilos), ostrov v Egejském moři (jeden ze Spo- rad) 35s5. Bitinia (= Bithynia) 4312. Bosenské hory 20. 23,, 2312. Bosenská země (království) 2042, 231s, 94.. Bracedemagine (?), zbořený hrad benátský při moři u města Koroni na Morei 3126. Brána sv. Štěpána v Jerusalemě 63,2 Brána Zlatá či Svatá v Jerusalemě 623s. Budna (= Budva, Budua), město v jižní Dalmacii 26.. Bulgaria, království 431s. Butniro (= Butrinto), město východně od ostrova Korfu 28. Caceryno (= Cerigotto, Antikythera, u Jan- sona [Atlas contractus] Cecerigo), ostrov 32 Caesarea (viz Cezarea). Calnymo (= Calymnos), ostrov v Egej- ském moři, záp. od pobřeží Malé Asie 36.s: Candia, město 321, 32.m, 32.s, 3319, 33:7 35,s, 90. Candia, ostrov 2113, 31,, 32,, 32s, 3220, 3417 3520, 37.6 98,5 cantica f. (z lat.) = píseň 74.s. Capiana (?), ostrov, některý ze Sporad 35.s. Cap Malia (viz Gaumalio). Cap Matapan (viz Gaumatepan). Caria, království 3720, 4313 Casso (= Kaso), ostrov severových. od Candie 3629. Castello Turnezo, hrad na Morei 294.. Cattaro (viz Kathero). Cedron (= Kidron), potok vlévající se do Mrtvého moře 63.4 Ceffronia (— Cephalonia), ostrov v moři Jonském 2932. centulán m. = rada knížete benátského 9251 132s1 1423, 245, 34s, 34,9, 3443, 35,. centurio m. (z lat.) = setník 68 Cephalonia (viz Ceffronia). Cerigo, ostrov jižně od Moree 31,1, 314 Cerigotto (viz Caceryno). Cernus (= Cerines), město na severním pobřeží Cypru, starodávná Keraunia 483 Cezarea (—Caesarea), město v Galilei 5116. Cilicia, království 43.e Cimero (viz Čimero). cisterna (z lat.) = vodní nádržka 55.s, 74. Civitas Nova (Nové Město) v panství be- nátském 96., 97, 9733. Coloses, starý název města Rhodu 3938 comendorství n. (z lat.) = užitek, výnos 401 Conegliano (viz Kunigslan). Constancia, město na Cypru. Jest to Sa- lamis, přezvaná tak na počest císaře Konstantina. 48. Constantinopol (= Cařihrad) 36,. Constantinopolitánské císařství 43. convent m. (z lat.) 76.. Cristiana (?), ostrov, který klade Lobkovic k asijskému břehu mezi Sporady a ne do Kyklad, kde je známý ostrov Christiana 36. Curzola (viz Kurčula). cvilink m. (z něm. Zwillich) = tkanina lněná, dvojnitá 25.. Cvizl (= Zwiesel), městečko v Bavořích 31. Cypr, ostrov 47., 48,, 48,5, 48,7, 50., 88. 98. Cyprské království 4729, 50. 5 4 Červené moře 106.« Cimero (= Chimara), pohoří na poloostrově Balkánském proti ostrovu Korfu, které Harant z Polžic jmenuje Chimera 273, 2712 28, 28. čisterna (viz cisterna). Daktyl m. = datle (ovoce) 56. Dalmacia, království 22.3, 2542: Deggendorf (viz Tekendorf). Demezo (= Mezzo), ostrov v moři Jader ském 23. Dia (viz Standia). Dubravník (= Zara) 231s, 91., 98. Dulcingo (= Dulcigno, Ulciň), město v Al- banii 26.0 Dům Annáše biskupa 7734; boháčův (boháč a Lazar) 65.; Friedricha, knížete saského, v Benátkách 1211; Herodův 64.; patri-
112 Betfage (Bethfage = dům, místo fíků), malé místo na východním svahu hory Olivetské mezi Bethanií a Jerusalemem 80,„ 80. Betlem (Bethlehem, vlastně Beth Lechem = dům chleba) 1925, 58., 7112, 7114) 7119 7139 7340, 82.8, 10518. biret m. (ze středolat. birretum, barre tum)..- aksamitový nebo soukenný klo- bouk 7.. biscolt m. (z ital. biscotto) = dvakrát pe- čený a cukrem zadělaný chléb 40. Biskopia (= Episkopi, Telos či Tilos), ostrov v Egejském moři (jeden ze Spo- rad) 35s5. Bitinia (= Bithynia) 4312. Bosenské hory 20. 23,, 2312. Bosenská země (království) 2042, 231s, 94.. Bracedemagine (?), zbořený hrad benátský při moři u města Koroni na Morei 3126. Brána sv. Štěpána v Jerusalemě 63,2 Brána Zlatá či Svatá v Jerusalemě 623s. Budna (= Budva, Budua), město v jižní Dalmacii 26.. Bulgaria, království 431s. Butniro (= Butrinto), město východně od ostrova Korfu 28. Caceryno (= Cerigotto, Antikythera, u Jan- sona [Atlas contractus] Cecerigo), ostrov 32 Caesarea (viz Cezarea). Calnymo (= Calymnos), ostrov v Egej- ském moři, záp. od pobřeží Malé Asie 36.s: Candia, město 321, 32.m, 32.s, 3319, 33:7 35,s, 90. Candia, ostrov 2113, 31,, 32,, 32s, 3220, 3417 3520, 37.6 98,5 cantica f. (z lat.) = píseň 74.s. Capiana (?), ostrov, některý ze Sporad 35.s. Cap Malia (viz Gaumalio). Cap Matapan (viz Gaumatepan). Caria, království 3720, 4313 Casso (= Kaso), ostrov severových. od Candie 3629. Castello Turnezo, hrad na Morei 294.. Cattaro (viz Kathero). Cedron (= Kidron), potok vlévající se do Mrtvého moře 63.4 Ceffronia (— Cephalonia), ostrov v moři Jonském 2932. centulán m. = rada knížete benátského 9251 132s1 1423, 245, 34s, 34,9, 3443, 35,. centurio m. (z lat.) = setník 68 Cephalonia (viz Ceffronia). Cerigo, ostrov jižně od Moree 31,1, 314 Cerigotto (viz Caceryno). Cernus (= Cerines), město na severním pobřeží Cypru, starodávná Keraunia 483 Cezarea (—Caesarea), město v Galilei 5116. Cilicia, království 43.e Cimero (viz Čimero). cisterna (z lat.) = vodní nádržka 55.s, 74. Civitas Nova (Nové Město) v panství be- nátském 96., 97, 9733. Coloses, starý název města Rhodu 3938 comendorství n. (z lat.) = užitek, výnos 401 Conegliano (viz Kunigslan). Constancia, město na Cypru. Jest to Sa- lamis, přezvaná tak na počest císaře Konstantina. 48. Constantinopol (= Cařihrad) 36,. Constantinopolitánské císařství 43. convent m. (z lat.) 76.. Cristiana (?), ostrov, který klade Lobkovic k asijskému břehu mezi Sporady a ne do Kyklad, kde je známý ostrov Christiana 36. Curzola (viz Kurčula). cvilink m. (z něm. Zwillich) = tkanina lněná, dvojnitá 25.. Cvizl (= Zwiesel), městečko v Bavořích 31. Cypr, ostrov 47., 48,, 48,5, 48,7, 50., 88. 98. Cyprské království 4729, 50. 5 4 Červené moře 106.« Cimero (= Chimara), pohoří na poloostrově Balkánském proti ostrovu Korfu, které Harant z Polžic jmenuje Chimera 273, 2712 28, 28. čisterna (viz cisterna). Daktyl m. = datle (ovoce) 56. Dalmacia, království 22.3, 2542: Deggendorf (viz Tekendorf). Demezo (= Mezzo), ostrov v moři Jader ském 23. Dia (viz Standia). Dubravník (= Zara) 231s, 91., 98. Dulcingo (= Dulcigno, Ulciň), město v Al- banii 26.0 Dům Annáše biskupa 7734; boháčův (boháč a Lazar) 65.; Friedricha, knížete saského, v Benátkách 1211; Herodův 64.; patri-
Strana 113
113 archy Jakuba 71,,; Jidášův 78,,; Kaifášův 77,; knížete z Candie 34,; Panny Marie (jeho místo) 58,,, 58,,; Marí Magdalenv 65,, 79,,; sv. Marty 80,, 80, ; Pilátüv 63,,, 64, 78,; Simona malomocného 79,,, 79,,; Sv. Veroniky 64,4. Duraóo (— Durazzo, Drac, staré Dyrrha- chion), přístaviště střední Albanie 26,,. Dvůr knižecí v Benátkách 16,, 16,,. Dvůr knížecí v Raguzu 25,,, 25,,. Ecká zemé (— Ótzthal) v Tyrolsku 4,,. Eggenfelden (viz Ekenffeld). Egypt 105,,, 106,,. Ekenffeld (— Eggenfelden) mésto v Ba- vořích 3,,. Epirus, království 43,, Episkopi (viz Biskopia). Ethink Novy a Stary (Neu. a Alt Ótting), mésta na Innu v Bavorích 3,,, 3,5, 3,,. Falkonera, ostrüvek (skalka) sev. od Can- die 354, 35,,. Famagusta, město a přístaviště na Cypru 48,0- Fanno (— Fano), ostrov v průlivu Otrant- ském sev. od ostrova korfu 27,,. Fara u Matky Boží v Rodýzu 38,. Finika (— Phineka), zbořené město v Lycii záp. od Capu Chelidonie 46,,. Frygia (— Phrygia) 43,,. fusta f. (ze stredolat. fustes) = druh lodí 26,,, 40,,, 90,. galej f. (z lat. galea) — veliká lod 5,, 6,, 8,,. galeot m. — lodník na galeji 9,,, 14,,, 103,. Galilea, dům 61,,, 62,. Galilea, krajina 62,. gardyán m. (- guardian, kvardián) — před- stavený františkánského (bosáckého) klá- štera 73,,, 74,, 77,. Gaudepont (?), ves v panství benátském 4,,. Gaumalio (= Cap Malia), pohofi na jiznim cipu vychodni Moree 31,,. Gaumatepan (— Cap Matapan, staré Tae- naron), jiZzni cip Moree 31,,, 31,,. Gazar (— Gaza), jedno ze tří hlavních měst filištínských na jižních hranicích Palaestiny 52,4, 52,4, 52,,, 534. Gelilongia (snad Kos, který Janson nazývá Lango), ostrov v Egejském moři, některý ze Sporad 35... gemzík m. (z něm. Gemse) — kamzík 32,,, 48,,. Getsemany (— Getsemane), zahrada oli- vová 81,. glejtovati — glejtem opattiti 52,,, 52 ,. Golf sv. Heleny (viz násl.) 46,,. Golffosantalie, záliv Adalijský na jihu Malé Asie. Janson má Golfa di Satalia. Turecky nazývá se přístaviště Sataljeh, řecky Attaleia a je zároveň hlavním méstem Pamfylie, založeno byvši králem Attalem II. na místě staršího Korykos 47,. Gomora (= Gomorrha) 105,. Greta (= Creta), starší název ostrova Candie 32,,. gryffa n. gryppa f. (ze středolat. grippa) = druh lodí 31,,, 90,, 92,4. 97,,- harc m. — počátek bitvy, první útok 94,,. helmík m. (z něm. Helm) = přilba 5,,. heroltovati (z něm. Herold — hlasatel) = chlubné hlásati 13,,. holdovati (z ném. huldigen) větru == míti piíznivy vítr 96,,. Hora Kutná 98... Hrad sv. Petra náležející mistru skému 36,,, 37,. Hrad a kostelík mistra rodýzského na ostr. Karky 36,,. Hrad mistra rodýzského v městě Rodýzu 38,. 39,,. 89,,, 89,,. Hrady (dva) u přístavu benátského 11 11,, 17,, 97,,. Hrob Absolonüv 60,,, 78,, ; sv. Anny 63 Bożi 3,, 174, 19,5; 40,,, 47,, 65,,, 67,,, 69,,, 98,,, 103,, 105,, ; sv. Eusebia 72,, ; sv. Jeronyma v klášteře Betlemském 7224, 72,5; sv. Joachyma 63,, ; králů a knížat křesťanských v Jerusalemě 84,, ; králů židovských 87,,; sv. Lazara 79 Matky Boží 63,,; nevinných děťátek 73,,; sv. l'elagie 80,,; Rachele, manželky Ja- kubovy 71,,, 71,,. rodyz- 287 10) Я 26 Charbava (— Krbava) horská krajina Charvatska na pomezí Dalmacie 95,,. Charki (viz Karky). Charvatsko 11,,, 20,,, 54,, 93,,, 106,,. Charvatské hory 20,. 93,,. Chelidonia (viz Kaptchylidonie). Cherso (viz Osero). Chimara (viz Cimero).
113 archy Jakuba 71,,; Jidášův 78,,; Kaifášův 77,; knížete z Candie 34,; Panny Marie (jeho místo) 58,,, 58,,; Marí Magdalenv 65,, 79,,; sv. Marty 80,, 80, ; Pilátüv 63,,, 64, 78,; Simona malomocného 79,,, 79,,; Sv. Veroniky 64,4. Duraóo (— Durazzo, Drac, staré Dyrrha- chion), přístaviště střední Albanie 26,,. Dvůr knižecí v Benátkách 16,, 16,,. Dvůr knížecí v Raguzu 25,,, 25,,. Ecká zemé (— Ótzthal) v Tyrolsku 4,,. Eggenfelden (viz Ekenffeld). Egypt 105,,, 106,,. Ekenffeld (— Eggenfelden) mésto v Ba- vořích 3,,. Epirus, království 43,, Episkopi (viz Biskopia). Ethink Novy a Stary (Neu. a Alt Ótting), mésta na Innu v Bavorích 3,,, 3,5, 3,,. Falkonera, ostrüvek (skalka) sev. od Can- die 354, 35,,. Famagusta, město a přístaviště na Cypru 48,0- Fanno (— Fano), ostrov v průlivu Otrant- ském sev. od ostrova korfu 27,,. Fara u Matky Boží v Rodýzu 38,. Finika (— Phineka), zbořené město v Lycii záp. od Capu Chelidonie 46,,. Frygia (— Phrygia) 43,,. fusta f. (ze stredolat. fustes) = druh lodí 26,,, 40,,, 90,. galej f. (z lat. galea) — veliká lod 5,, 6,, 8,,. galeot m. — lodník na galeji 9,,, 14,,, 103,. Galilea, dům 61,,, 62,. Galilea, krajina 62,. gardyán m. (- guardian, kvardián) — před- stavený františkánského (bosáckého) klá- štera 73,,, 74,, 77,. Gaudepont (?), ves v panství benátském 4,,. Gaumalio (= Cap Malia), pohofi na jiznim cipu vychodni Moree 31,,. Gaumatepan (— Cap Matapan, staré Tae- naron), jiZzni cip Moree 31,,, 31,,. Gazar (— Gaza), jedno ze tří hlavních měst filištínských na jižních hranicích Palaestiny 52,4, 52,4, 52,,, 534. Gelilongia (snad Kos, který Janson nazývá Lango), ostrov v Egejském moři, některý ze Sporad 35... gemzík m. (z něm. Gemse) — kamzík 32,,, 48,,. Getsemany (— Getsemane), zahrada oli- vová 81,. glejtovati — glejtem opattiti 52,,, 52 ,. Golf sv. Heleny (viz násl.) 46,,. Golffosantalie, záliv Adalijský na jihu Malé Asie. Janson má Golfa di Satalia. Turecky nazývá se přístaviště Sataljeh, řecky Attaleia a je zároveň hlavním méstem Pamfylie, založeno byvši králem Attalem II. na místě staršího Korykos 47,. Gomora (= Gomorrha) 105,. Greta (= Creta), starší název ostrova Candie 32,,. gryffa n. gryppa f. (ze středolat. grippa) = druh lodí 31,,, 90,, 92,4. 97,,- harc m. — počátek bitvy, první útok 94,,. helmík m. (z něm. Helm) = přilba 5,,. heroltovati (z něm. Herold — hlasatel) = chlubné hlásati 13,,. holdovati (z ném. huldigen) větru == míti piíznivy vítr 96,,. Hora Kutná 98... Hrad sv. Petra náležející mistru skému 36,,, 37,. Hrad a kostelík mistra rodýzského na ostr. Karky 36,,. Hrad mistra rodýzského v městě Rodýzu 38,. 39,,. 89,,, 89,,. Hrady (dva) u přístavu benátského 11 11,, 17,, 97,,. Hrob Absolonüv 60,,, 78,, ; sv. Anny 63 Bożi 3,, 174, 19,5; 40,,, 47,, 65,,, 67,,, 69,,, 98,,, 103,, 105,, ; sv. Eusebia 72,, ; sv. Jeronyma v klášteře Betlemském 7224, 72,5; sv. Joachyma 63,, ; králů a knížat křesťanských v Jerusalemě 84,, ; králů židovských 87,,; sv. Lazara 79 Matky Boží 63,,; nevinných děťátek 73,,; sv. l'elagie 80,,; Rachele, manželky Ja- kubovy 71,,, 71,,. rodyz- 287 10) Я 26 Charbava (— Krbava) horská krajina Charvatska na pomezí Dalmacie 95,,. Charki (viz Karky). Charvatsko 11,,, 20,,, 54,, 93,,, 106,,. Charvatské hory 20,. 93,,. Chelidonia (viz Kaptchylidonie). Cherso (viz Osero). Chimara (viz Cimero).
Strana 114
Chrám sv. Antonína v Rodýzu 41,,, 42,, 4346) 45,43 sv. archanděla 21, ; sv. Bernardina u Modonu 31,, 31; sv. Blažeje v Benátkách 7,4; hrobu Božího 57,,, 65,,, 65,,, — 71 10? 15,,,—15,,, 76,, 81,,, 81,,, 82, — 86,,; — sv. Jakuba apoštola v Jerusalemé 81,; sv. Jana Kititele v Judei 75,; sv. Jana Kititele v Rodyzu 38,, 41,, 41,, 46,, 89,,; sv. Jana Malvazí 21 sv. Jiří v Lidii 56,,; sv. Kateřiny na ostrově Korfon 28, ; sv. Klimenta na pevniné 10 mil vl. jiźnć od Jadra 20,,, 20,;; sv. Kříže v Judei 75 107 92,45 14) (zbofený) Panny Marie v Jerusa- lemé 64,,; — Panny Marie de Falerno na Ro- dýzu 37,; -- sv. Marka v Benátkách 11,,, 11,,, 16,,; sv. Marka v mésté Candii 33,,, 34,; sv. Marka u Jerusalema 60,, ; Matky Boží na ostrově Sapiencia 31,,; — Matky Boží (narození) v Jerusalemě 63,5, 78,,; 86? Mikuláse pti horách Arbania 29,,; sv. Mikuláse na ostrové Karky 36. sv. Mikulase na Morei 30,,; sv. Mikuláše na Rodýzu 41 43,51 49491 4340, 45,,. Nanebevstoupeni Pane 61,,, 80, ; sv. Ondřeje u Bosenských hor 23,,; sv. Pavla na ostrově Candii 32 32,53 sv. Pelagie ve Svaté Zemi 60,,. 61,, 80,,; sv. Remigia na ostrové Standii 35,,; sv. Salvatora v Benátkách 13,, ; sv. Simeona v Jadru 18,,, 95 Salamounüv 62,,, 78,,, 78,,; sv. Tita v mésté Candii 34,,; hlavní v T$ru (Treviru) 47,, ; sv. Uršily v mésté Korfonu 28,,, 91,,. Chýše, město v Čechách v okrese Žlu- tickém, r. 1493 sídlo pánů z Gutšteina 3,, 31? 425, 42) 12? 18) 114 Infirmaria, asyl pro poutníky vůbec a pro nemocné z nich zvlášť na Rhodu 38,, 38,,, 89,, 89,,. Ingryzu (?), krajina na Morei asi mili od mćsta Modonu 31,5. Inmontana Judea (Hory Judské) 74,. Inské adoli 3,,, 4, (viz též Intal). insule f. (z lat.) — ostrov 7,,, 20,, a j. & InSpurk (— Innsbruck) 4,,. Intal (Innské údolí), země krále římského 3er Istria, zemé 17,,. Jadro (— Zadar) mésto 18, 18 93,,, 93,,. 94,,, 95,,, 95,,. 98,,. Jadro Staré (Zara Vecchia, Stari Zadar) 20,,. Jaffa (= Joppe), město pobřeží Judského 28) 19,7, 51,4 51,4, 52;, 52,5, 53,,, 53,5, 54,4 94,5, 8745 98,4, 104,4, 105,,. Jajce, hlavní mésto bosenské 20,,, 94,, 94,,. Jerusalem 19,,, 40,,, 474, 47,, 51,,, 51,,, 53,, 54,5, 54,4, 56491 57,4) 57,3, 5740; 58,4) 62,1, 62,5, 71,1, 75,0, 78,;, 80,, 80,,, 80,,; 81,,, 98,9, 98,5, 104,4, 105,, 105,,, 106, 106... Jeskyně sv. Heleny ve Svaté Zemi 63,. Jeskyně sv. Maří Magdaleny ve Svaté Zemi 79,,. Jordan 104,,, 105,. Josaffat, údolí u Jerusalema, nazvané po pohfbeném tu králi judském Josaffatovi 60,,, 62,,, 62,,, 78,,, 81,. Judea, království 74,,, 105,4. Judské hory (viz Inmontana Judea). 25? Kabrera (viz Kaverero). Kadaň 3,, 98,, 98,. Kakabus, město, jest Kekoba nebo Kakava u Lycie, leží však na ostrůvku stejného jinéna a nikoli na poloostrově, jak se Lobkovicovi zdálo. (U Jansona [Atlas contractus r. 1666] leží město Cacavo rovněž na pevnině.) 46,,. Kalymnos (viz Calnymo). Kalvarie (viz Kaple hory Kalvarie). Kanál Velký (ulice) v Benátkách 10,,, 11,7, 14 Kania (: - Kanea), město na Candii 32,,- Kapadocia (— Cappadocia) 43,,. kápě n. (z lat. capitium) — kukla, přikrytí hlavy z něhož jen hava vyhlédá 13,. 21°
Chrám sv. Antonína v Rodýzu 41,,, 42,, 4346) 45,43 sv. archanděla 21, ; sv. Bernardina u Modonu 31,, 31; sv. Blažeje v Benátkách 7,4; hrobu Božího 57,,, 65,,, 65,,, — 71 10? 15,,,—15,,, 76,, 81,,, 81,,, 82, — 86,,; — sv. Jakuba apoštola v Jerusalemé 81,; sv. Jana Kititele v Judei 75,; sv. Jana Kititele v Rodyzu 38,, 41,, 41,, 46,, 89,,; sv. Jana Malvazí 21 sv. Jiří v Lidii 56,,; sv. Kateřiny na ostrově Korfon 28, ; sv. Klimenta na pevniné 10 mil vl. jiźnć od Jadra 20,,, 20,;; sv. Kříže v Judei 75 107 92,45 14) (zbofený) Panny Marie v Jerusa- lemé 64,,; — Panny Marie de Falerno na Ro- dýzu 37,; -- sv. Marka v Benátkách 11,,, 11,,, 16,,; sv. Marka v mésté Candii 33,,, 34,; sv. Marka u Jerusalema 60,, ; Matky Boží na ostrově Sapiencia 31,,; — Matky Boží (narození) v Jerusalemě 63,5, 78,,; 86? Mikuláse pti horách Arbania 29,,; sv. Mikuláse na ostrové Karky 36. sv. Mikulase na Morei 30,,; sv. Mikuláše na Rodýzu 41 43,51 49491 4340, 45,,. Nanebevstoupeni Pane 61,,, 80, ; sv. Ondřeje u Bosenských hor 23,,; sv. Pavla na ostrově Candii 32 32,53 sv. Pelagie ve Svaté Zemi 60,,. 61,, 80,,; sv. Remigia na ostrové Standii 35,,; sv. Salvatora v Benátkách 13,, ; sv. Simeona v Jadru 18,,, 95 Salamounüv 62,,, 78,,, 78,,; sv. Tita v mésté Candii 34,,; hlavní v T$ru (Treviru) 47,, ; sv. Uršily v mésté Korfonu 28,,, 91,,. Chýše, město v Čechách v okrese Žlu- tickém, r. 1493 sídlo pánů z Gutšteina 3,, 31? 425, 42) 12? 18) 114 Infirmaria, asyl pro poutníky vůbec a pro nemocné z nich zvlášť na Rhodu 38,, 38,,, 89,, 89,,. Ingryzu (?), krajina na Morei asi mili od mćsta Modonu 31,5. Inmontana Judea (Hory Judské) 74,. Inské adoli 3,,, 4, (viz též Intal). insule f. (z lat.) — ostrov 7,,, 20,, a j. & InSpurk (— Innsbruck) 4,,. Intal (Innské údolí), země krále římského 3er Istria, zemé 17,,. Jadro (— Zadar) mésto 18, 18 93,,, 93,,. 94,,, 95,,, 95,,. 98,,. Jadro Staré (Zara Vecchia, Stari Zadar) 20,,. Jaffa (= Joppe), město pobřeží Judského 28) 19,7, 51,4 51,4, 52;, 52,5, 53,,, 53,5, 54,4 94,5, 8745 98,4, 104,4, 105,,. Jajce, hlavní mésto bosenské 20,,, 94,, 94,,. Jerusalem 19,,, 40,,, 474, 47,, 51,,, 51,,, 53,, 54,5, 54,4, 56491 57,4) 57,3, 5740; 58,4) 62,1, 62,5, 71,1, 75,0, 78,;, 80,, 80,,, 80,,; 81,,, 98,9, 98,5, 104,4, 105,, 105,,, 106, 106... Jeskyně sv. Heleny ve Svaté Zemi 63,. Jeskyně sv. Maří Magdaleny ve Svaté Zemi 79,,. Jordan 104,,, 105,. Josaffat, údolí u Jerusalema, nazvané po pohfbeném tu králi judském Josaffatovi 60,,, 62,,, 62,,, 78,,, 81,. Judea, království 74,,, 105,4. Judské hory (viz Inmontana Judea). 25? Kabrera (viz Kaverero). Kadaň 3,, 98,, 98,. Kakabus, město, jest Kekoba nebo Kakava u Lycie, leží však na ostrůvku stejného jinéna a nikoli na poloostrově, jak se Lobkovicovi zdálo. (U Jansona [Atlas contractus r. 1666] leží město Cacavo rovněž na pevnině.) 46,,. Kalymnos (viz Calnymo). Kalvarie (viz Kaple hory Kalvarie). Kanál Velký (ulice) v Benátkách 10,,, 11,7, 14 Kania (: - Kanea), město na Candii 32,,- Kapadocia (— Cappadocia) 43,,. kápě n. (z lat. capitium) — kukla, přikrytí hlavy z něhož jen hava vyhlédá 13,. 21°
Strana 115
115 Kaple sv. Alžběty a sv. Zachariáše v Judei 74,5 74,4; — Arménů v chrámě Božího hrobu 85,5; — Božího hrobu 66,,, 69,,, 70,,, 75, 75,35 83,- — sv. Heleny v chrámě Božího hrobu 66,, 85,; — Indiánů v chrámě Božího hrobu 85,,; — Jakobitä v chrámě Božího hrobu 84,, ; 39) — sv. Jana Malvazí 21,,. 92,,; — hory Kalvarie v chrámé Bozího — hrobu 67, ; 68,,, 69,, 70,,, 84,,, 85 — sv. Lazara 79,,; — Panny Marie v chrámě hrobu Bo- žího 65,,, 66,,, 83,; — Matky Boží před klášterem v Sta- rem Etinku 3,,; — Matky boží u méstecka Kurculy 22,,; — Matky Boží, vystavěná sv. Helenou ve Svaté Zemi 63, ; — Maronitû v chrémé Božího hrobu 86, ; — sv. Mikuláse na ostrově Lesině 21,,; — Narození Páně 73,, 73,,, 73 — sv. Peregrina 21,.; — Suriánů v chrámě Božího hrobu 19? 88?) 19! 36) 85, ; — sv. Zachariáše a sv. Alžběty v Judei 74 74,85 15? kapléř m. — škapulíř 13,; Kaptchylidonie ( =Cap Chelidonia), po- hofi 46,,; karena f. (ze středolat. carena) — čtyřiceti- denní půst nebo újma, ustanovovaná buď biskupem věřícím nebo opatem mnichům 58,,, 58,,, 59,, 59,,, 59,,, 59 aj. č. Karky (— Charki), ostrov sevzáp. od Rhodu 36,4, 365, 36,,. Karlštajn v Čechách 47 Kaso (viz Casso). Kastelloruzo (— Kastelloryzo, Meis), hrad krále neapolského v Lycii 46,,. Kastello Turnezo (viz toto). kaštel m. (z lat. castellum) — tvrz, mé- ste£ko opevnéné 15,,, 27,,, 32,,. Kathero (— Cattaro, Kotor), krajské mésto v jiZní Dalmacii 28,. Kaucejsta (— Capocesto), pohofi v Dal- macii, jižně od Sebenika 92,,, 92,,, 93,,. 11) 24 24) 64,5, 65,. Kaverero (— Kabrera) ostrov u jihozá- padní Moree 31,,. Kazopo (— Kasopo), městečko na ostrově Korfu na sv. břehu 28,. Kekoba (viz Kakabus). Klášter sv. Antonína v Benátkách 6,,; — v Betlemě 58,,, 71,,, 72,; — Božího Těla v Benátkách 10,,, 11,; — sv. Františka »u vinicie v Be- nátkách 13,; — sv. Františka (jiný) v Benátkách 13,5 — sv. Františka (bosácký) v městě Candii 33,,, 35,,; — sv. Frantiska v Modonu 30,, 91,03 — sv. Františka (bosäckÿ) v Raguzu 23.45 — sv. Heleny v Benátkách 7,,; — sv. Jiří v Benátkách 6,,;: — sv. Joba a Bernardina v Benátkách 12,,; — sv. Klimenta u Benátek 14,,, 15,; — sv. Kosmy a Damiana na ostrově — sv. Michaela (Pazmanu?) 20,,; — sv. Krištofora v Benátkách 13,; — sv. Lucie v Benátkách 12,,; — Panny Marie karmelitský 51,; — Matky Boží v Benátkách 13,, ; — Matky Boží na ostrové Korfu 28,, ; — . Matky BoZi na ostrové Kurcole2 2,, — Matky Boží (bosácky) na ostrově — Lesině 22,, 22,,; — Matky Boží v Raguzu 24,,; — sv. Michaela na ostrově téhož jmé- na 20,4: — sv. Mikuláše v Benátkách 12,, 15,, 17,, 97,4; — sv. Mikuláše (jiný) u Benátek 17,, mn 17,4, 96,3; — sv. Mikuláše na ostrově Kurčole 22,5; — sv. Mikuláše na ostrůvku u města Parenza 17,4: — sv. Mikuláše v Parenzu 96,,; — sv. Ondřeje v Benátkách 14,; — . sv. Pantaleona v mésté Rhodu 45,,; — naostrové Patmu 35,,, 35,,, 36,,36, ; — hory Sionské 55,,, 58,9, 58,,, 59%, 59,5 7l. 76, 76,-77, 7", 78,4, 78,,, 81,,, 87,; — sv. Ursily v mésté Korfonu 28,7 91,4; — sv. Zachariáše v Benátkách 14, g*
115 Kaple sv. Alžběty a sv. Zachariáše v Judei 74,5 74,4; — Arménů v chrámě Božího hrobu 85,5; — Božího hrobu 66,,, 69,,, 70,,, 75, 75,35 83,- — sv. Heleny v chrámě Božího hrobu 66,, 85,; — Indiánů v chrámě Božího hrobu 85,,; — Jakobitä v chrámě Božího hrobu 84,, ; 39) — sv. Jana Malvazí 21,,. 92,,; — hory Kalvarie v chrámé Bozího — hrobu 67, ; 68,,, 69,, 70,,, 84,,, 85 — sv. Lazara 79,,; — Panny Marie v chrámě hrobu Bo- žího 65,,, 66,,, 83,; — Matky Boží před klášterem v Sta- rem Etinku 3,,; — Matky boží u méstecka Kurculy 22,,; — Matky Boží, vystavěná sv. Helenou ve Svaté Zemi 63, ; — Maronitû v chrémé Božího hrobu 86, ; — sv. Mikuláse na ostrově Lesině 21,,; — Narození Páně 73,, 73,,, 73 — sv. Peregrina 21,.; — Suriánů v chrámě Božího hrobu 19? 88?) 19! 36) 85, ; — sv. Zachariáše a sv. Alžběty v Judei 74 74,85 15? kapléř m. — škapulíř 13,; Kaptchylidonie ( =Cap Chelidonia), po- hofi 46,,; karena f. (ze středolat. carena) — čtyřiceti- denní půst nebo újma, ustanovovaná buď biskupem věřícím nebo opatem mnichům 58,,, 58,,, 59,, 59,,, 59,,, 59 aj. č. Karky (— Charki), ostrov sevzáp. od Rhodu 36,4, 365, 36,,. Karlštajn v Čechách 47 Kaso (viz Casso). Kastelloruzo (— Kastelloryzo, Meis), hrad krále neapolského v Lycii 46,,. Kastello Turnezo (viz toto). kaštel m. (z lat. castellum) — tvrz, mé- ste£ko opevnéné 15,,, 27,,, 32,,. Kathero (— Cattaro, Kotor), krajské mésto v jiZní Dalmacii 28,. Kaucejsta (— Capocesto), pohofi v Dal- macii, jižně od Sebenika 92,,, 92,,, 93,,. 11) 24 24) 64,5, 65,. Kaverero (— Kabrera) ostrov u jihozá- padní Moree 31,,. Kazopo (— Kasopo), městečko na ostrově Korfu na sv. břehu 28,. Kekoba (viz Kakabus). Klášter sv. Antonína v Benátkách 6,,; — v Betlemě 58,,, 71,,, 72,; — Božího Těla v Benátkách 10,,, 11,; — sv. Františka »u vinicie v Be- nátkách 13,; — sv. Františka (jiný) v Benátkách 13,5 — sv. Františka (bosácký) v městě Candii 33,,, 35,,; — sv. Frantiska v Modonu 30,, 91,03 — sv. Františka (bosäckÿ) v Raguzu 23.45 — sv. Heleny v Benátkách 7,,; — sv. Jiří v Benátkách 6,,;: — sv. Joba a Bernardina v Benátkách 12,,; — sv. Klimenta u Benátek 14,,, 15,; — sv. Kosmy a Damiana na ostrově — sv. Michaela (Pazmanu?) 20,,; — sv. Krištofora v Benátkách 13,; — sv. Lucie v Benátkách 12,,; — Panny Marie karmelitský 51,; — Matky Boží v Benátkách 13,, ; — Matky Boží na ostrové Korfu 28,, ; — . Matky BoZi na ostrové Kurcole2 2,, — Matky Boží (bosácky) na ostrově — Lesině 22,, 22,,; — Matky Boží v Raguzu 24,,; — sv. Michaela na ostrově téhož jmé- na 20,4: — sv. Mikuláše v Benátkách 12,, 15,, 17,, 97,4; — sv. Mikuláše (jiný) u Benátek 17,, mn 17,4, 96,3; — sv. Mikuláše na ostrově Kurčole 22,5; — sv. Mikuláše na ostrůvku u města Parenza 17,4: — sv. Mikuláše v Parenzu 96,,; — sv. Ondřeje v Benátkách 14,; — . sv. Pantaleona v mésté Rhodu 45,,; — naostrové Patmu 35,,, 35,,, 36,,36, ; — hory Sionské 55,,, 58,9, 58,,, 59%, 59,5 7l. 76, 76,-77, 7", 78,4, 78,,, 81,,, 87,; — sv. Ursily v mésté Korfonu 28,7 91,4; — sv. Zachariáše v Benátkách 14, g*
Strana 116
116 klauza f. (ze středolat. clausa) = úžina 2711 Kočka (?), ostrov »u samého Raguzu«. UJméno upomíná na ostrov Cazza (Su- šac), ten je však u Korčuly, tedy od Dubrovníku hodně daleko.] 25.. kolace f. (z lat. collatio) = snídaně, sva- čina 25.8 koltra f. (z lat. culcitra) = opona, záclona 39 5321 konfekt m. (z lat. confectum) = cukrové pečivo, lahůdka 25. 25.s. Konstantinopol (viz Constantinopol). Korffon (= Korfu), město na ostrově téhož jména 28., 28.v, 28.s, 912« Korffon, též Kraffon (= Korfu), ostrov 273v, 2730, 29, 291, 91,1, 98. Korona (= Koroni), město na jihozápadu Morce 31,1. korporal m. (z lat) = mešní rouška, na niž kněz staví kalich 8 Korynty (= Korutany, avšak zde míněno Kraňsko, které spisovatel patrně omylem pokládal za část Korutan) 93,, 110.- korytanský kozel = (asi) kamzik 3236, 3730. Kostel (viz Chrám). Kraffon (viz Korffon). krakštajn m. (ze středohornoněm, krag- stein) = ze zdi vyčnívající kámen 4230. Kreta, starší název ostrova Candie 331s křtalt (z něm. Gestalt) = tvar, podoba 10. Kuchyně obecné v Jerusalemě 65, Kunigslan, Kunclan (Conegliano na řece Livenza), město v panství benátském 43„ 9743 kuor m. (z řeckého zogós) = u Lobkovice presbyteř 131s, 564, 7214, 735, 75.o, 7539. Kurčula (= Curzola), ostrov v moři Ja- derském 2214, 2220, 92,, 982 Kurčula (= Curzola), městečko na ostrově téhož jména 2223, 223s, 92). kurtace f. (souvisi snad s franc. courtage) = dohodné, odměna dohazovači 885. kvadrátí n. (collectivum) = čtverečné ka- mení 3814 Labach (= Laibach, Lublaň) v Koryntích 9340 látro n. (z něm. Lachter) = veliký sáh zdélí 4 malých loket v hornictví a uhlíř- ství 51se Lero (= Leros), ostrov v Egejském moři záp. od pobřeží Malé Asie 362s. Lezyna (= Lesina), ostrov v moři Jader- ském naproti Dalmacii 21.s, 22,, 232s, 98... Lezyna (Lesina), městečko na ostrově té- hož jména 21.6, 929. Licia (= Lycia) 4312 Lidia (= Lydia) 431s Lidie (= Lydda, Diospolis), ves u Jerusa- lema 56,, 575 limoun m. = citron 3039, 332. Limisso (viz Misso). Loreto, poutnické místo jižně od Ancony 95.— 9724 Lydda (viz Lidie). Macedonie, království 4314 Madon (viz Modon). majdyn m. = druh peněz 107. Malamoko (= Malamocco), městečko u Be- nátek 14. 14. malvazí n. — druh sladkého vína zlaté barvy 211s, 25.1, 3240, 3242. mamelik (z arab. mamlúk = otrok) = ma- meluk 53,1, 5425, 6114, 106.a, 106.2, 108. mandl m. = mandle 20. marcel m. = druh peněz 93.o- Maria Sancta (= Sancta Maura, Leukas). ostrov, původně polostrov v moři Jon- ském 2931. marketa f. = druh peněz (benátských) 619, 78,, 8023, 88. Marsyonal, arsenál v Benátkách 5a3 marynář m. námořník, námořní lodnik 96, Mastris (= Mestre), město v panství be nátském 4.2, 97.. Matron v Ecké zemi (= Matrei v Otz- thalu), město jižně od Innsbrucku v Ty- rolsku 4.4 Maura Sancta (viz Maria S.) maydyn (viz majdyn). Medyolan (= Milán) 47, Meka (= Mekka), město v Arabii 106,,, 106, Melada, ostrov v moři Jaderském proti městu Jadru 18, Meleda (viz Melida). Melera (viz Merlera). Melida (= Meleda, Mljet), ostrov v moři Jaderském u jižního cípu Dalmacie mezi Kurčolou a Dubrovníkem 23,, 9142, 92.. Merlera (= Melera) Větší a Menší, ostrovy v průlivu Otrantském sev. od ostrova Korfu 27.2, 273s- Meron (= Murano), městečko u Benátek 513 48s.
116 klauza f. (ze středolat. clausa) = úžina 2711 Kočka (?), ostrov »u samého Raguzu«. UJméno upomíná na ostrov Cazza (Su- šac), ten je však u Korčuly, tedy od Dubrovníku hodně daleko.] 25.. kolace f. (z lat. collatio) = snídaně, sva- čina 25.8 koltra f. (z lat. culcitra) = opona, záclona 39 5321 konfekt m. (z lat. confectum) = cukrové pečivo, lahůdka 25. 25.s. Konstantinopol (viz Constantinopol). Korffon (= Korfu), město na ostrově téhož jména 28., 28.v, 28.s, 912« Korffon, též Kraffon (= Korfu), ostrov 273v, 2730, 29, 291, 91,1, 98. Korona (= Koroni), město na jihozápadu Morce 31,1. korporal m. (z lat) = mešní rouška, na niž kněz staví kalich 8 Korynty (= Korutany, avšak zde míněno Kraňsko, které spisovatel patrně omylem pokládal za část Korutan) 93,, 110.- korytanský kozel = (asi) kamzik 3236, 3730. Kostel (viz Chrám). Kraffon (viz Korffon). krakštajn m. (ze středohornoněm, krag- stein) = ze zdi vyčnívající kámen 4230. Kreta, starší název ostrova Candie 331s křtalt (z něm. Gestalt) = tvar, podoba 10. Kuchyně obecné v Jerusalemě 65, Kunigslan, Kunclan (Conegliano na řece Livenza), město v panství benátském 43„ 9743 kuor m. (z řeckého zogós) = u Lobkovice presbyteř 131s, 564, 7214, 735, 75.o, 7539. Kurčula (= Curzola), ostrov v moři Ja- derském 2214, 2220, 92,, 982 Kurčula (= Curzola), městečko na ostrově téhož jména 2223, 223s, 92). kurtace f. (souvisi snad s franc. courtage) = dohodné, odměna dohazovači 885. kvadrátí n. (collectivum) = čtverečné ka- mení 3814 Labach (= Laibach, Lublaň) v Koryntích 9340 látro n. (z něm. Lachter) = veliký sáh zdélí 4 malých loket v hornictví a uhlíř- ství 51se Lero (= Leros), ostrov v Egejském moři záp. od pobřeží Malé Asie 362s. Lezyna (= Lesina), ostrov v moři Jader- ském naproti Dalmacii 21.s, 22,, 232s, 98... Lezyna (Lesina), městečko na ostrově té- hož jména 21.6, 929. Licia (= Lycia) 4312 Lidia (= Lydia) 431s Lidie (= Lydda, Diospolis), ves u Jerusa- lema 56,, 575 limoun m. = citron 3039, 332. Limisso (viz Misso). Loreto, poutnické místo jižně od Ancony 95.— 9724 Lydda (viz Lidie). Macedonie, království 4314 Madon (viz Modon). majdyn m. = druh peněz 107. Malamoko (= Malamocco), městečko u Be- nátek 14. 14. malvazí n. — druh sladkého vína zlaté barvy 211s, 25.1, 3240, 3242. mamelik (z arab. mamlúk = otrok) = ma- meluk 53,1, 5425, 6114, 106.a, 106.2, 108. mandl m. = mandle 20. marcel m. = druh peněz 93.o- Maria Sancta (= Sancta Maura, Leukas). ostrov, původně polostrov v moři Jon- ském 2931. marketa f. = druh peněz (benátských) 619, 78,, 8023, 88. Marsyonal, arsenál v Benátkách 5a3 marynář m. námořník, námořní lodnik 96, Mastris (= Mestre), město v panství be nátském 4.2, 97.. Matron v Ecké zemi (= Matrei v Otz- thalu), město jižně od Innsbrucku v Ty- rolsku 4.4 Maura Sancta (viz Maria S.) maydyn (viz majdyn). Medyolan (= Milán) 47, Meka (= Mekka), město v Arabii 106,,, 106, Melada, ostrov v moři Jaderském proti městu Jadru 18, Meleda (viz Melida). Melera (viz Merlera). Melida (= Meleda, Mljet), ostrov v moři Jaderském u jižního cípu Dalmacie mezi Kurčolou a Dubrovníkem 23,, 9142, 92.. Merlera (= Melera) Větší a Menší, ostrovy v průlivu Otrantském sev. od ostrova Korfu 27.2, 273s- Meron (= Murano), městečko u Benátek 513 48s.
Strana 117
117 Mestre (viz Mastris). Mezzo (viz Demezo). Sv. Michaela ostrov (Pazman?) proti městu Jadru 20. 20 2 mina svatá = Johannis amor (láska sv. Jana) 838 Mirra (= Myrra), zbořené město v Lycii, kde sv. Mikuláš byl biskupem 46.- Misso (= Limisso), zbořené město na Cypru 491s, 49. 50.„ 50. 51,, 88. 88 Modon n. Madon (staré Methone), město na Morei 30,, 30.m 30 31, 901v 911, 91, 981« Monet(?), ves v panství benátském 4. mordhák m. = druh zbraně 54 Morea, poloostrov 30, 31,7, 3119, 431s. Murano (viz Meron). Myrra (viz Mirra). Nápulské království 26. 271, 9130. Nassara (Nissyros?), ostrov v Egejském moři 36.9 Natalia, hory turecké v Malé Asii 46, Natatoria Syloe (viz toto). nava f. nebo nav m. (z lat. navis) = lod 6. 211, 21,4 4016, 4019, 43. Nazaret 95.s Nesseria (= Messaria), ostrov mezi jižními Sporadami 35. Nicosia (viz Nykazia). Niderdorf (= Niederndorf), město v Ty- rolích u Toblachu 423. Ninive (viz Nynyve). Norimberk 47,5 Nykazia (= Nicosia), hlavní město ostrova Cypru 47.1, 4810, 492s. 49,4, 49401 503« Nynyve (= Ninive) 105, Olivetská hora 60., 60.s, 60, 78,2, 80, Osero (= Ossero, Cherso. Crês), ostrov v zálivu Quarnerském 18. Otting (viz Ethink. Otrento (= Otranto), město na jihu Italie, po něm průliv Otrantský 9130 Otzthal (viz Ecká země). Ovo, ostrůvek u ostrova Cerigo 3139 Pamfilia (= Pamphylia) 43.2 Parenzo (slov. Poreč), město na Istrii 1722, 1743, 9614 96.1 98. parkán m. = zídka bez vápna 42. Paslogonia (= Paphlagonia, viz Uvodu str. XXII.) 4312 patena f. = miska na hostii při kalichu 74. páteř m. (z lat. Pater noster) 5,1, 583, 6028, 66,2 69, 75. Patera, město v Lycii, rodiště sv. Mikuláše 46. Patmos, ostrov v Egejském moři u Malé Asie mezi jižními Sporadami 35.s, 35s7 3544 36, Paxos (viz Pakasu). pegáček m. = nenakynutý koláč 25,- Phineka (viz Finika). Plac sv. Marka v Benátkách 1111. Plzeň 39. Pola (slovinsky Pulje), přístav a město v Istrii 1730, 17ss, 2241. Pole hrnčířské u kláštera hory Sionské 59. Polska 16.1. Polumotorie (vzniklo patrně stažením z Polaticum Promontorium, jakž se na- zývala nynější Punta di Promontorio na Istrii) 93. 93. poma granata = jablka jadrná 38.5 4125" 5223 55. Pontus, království 43,2 Porcilete, ostrůvky, jsou snad Porcelli u ostrova Stampalie 3543. Porta de Quagia (viz Quagia). potestát m. (z lat. potestas) = moc mající, vyšší úředník 96,s, 96.5 Praha 13,4, 15., 18.5, 20.2. 91,1, 98as, 105, Pravnek (= Bruneck na Rienzi), hrad a město biskupa brixenského 4re. Prodano (= Prodanon), ostrov na západ od Moree 30, Prostředek světa 75. pulerovaný adj. (z něm. polieren) = hla- zený 792 Padev (= Padua, ital. Padova), město a provincie v panství benátském 13.2, 13a5. Pakasu Velká a Malá (= Paxos a Anti- paxos), ostrovy v moři Jonském 2929. Palác Alexandra Velikého v Pole 17., 174s: de Quagia Porta (= Quaglio Porto), »jako by řekl křepeličí port« u mysu Matapanu, kde křepelky naposled odpočívají, než se pustí přes moře na pobřeží Krety a Cyreny (ital. quaglia = křepelka) 90. Quernero (= Quarnero), golf mezi Istrii a Charvatskem 18.
117 Mestre (viz Mastris). Mezzo (viz Demezo). Sv. Michaela ostrov (Pazman?) proti městu Jadru 20. 20 2 mina svatá = Johannis amor (láska sv. Jana) 838 Mirra (= Myrra), zbořené město v Lycii, kde sv. Mikuláš byl biskupem 46.- Misso (= Limisso), zbořené město na Cypru 491s, 49. 50.„ 50. 51,, 88. 88 Modon n. Madon (staré Methone), město na Morei 30,, 30.m 30 31, 901v 911, 91, 981« Monet(?), ves v panství benátském 4. mordhák m. = druh zbraně 54 Morea, poloostrov 30, 31,7, 3119, 431s. Murano (viz Meron). Myrra (viz Mirra). Nápulské království 26. 271, 9130. Nassara (Nissyros?), ostrov v Egejském moři 36.9 Natalia, hory turecké v Malé Asii 46, Natatoria Syloe (viz toto). nava f. nebo nav m. (z lat. navis) = lod 6. 211, 21,4 4016, 4019, 43. Nazaret 95.s Nesseria (= Messaria), ostrov mezi jižními Sporadami 35. Nicosia (viz Nykazia). Niderdorf (= Niederndorf), město v Ty- rolích u Toblachu 423. Ninive (viz Nynyve). Norimberk 47,5 Nykazia (= Nicosia), hlavní město ostrova Cypru 47.1, 4810, 492s. 49,4, 49401 503« Nynyve (= Ninive) 105, Olivetská hora 60., 60.s, 60, 78,2, 80, Osero (= Ossero, Cherso. Crês), ostrov v zálivu Quarnerském 18. Otting (viz Ethink. Otrento (= Otranto), město na jihu Italie, po něm průliv Otrantský 9130 Otzthal (viz Ecká země). Ovo, ostrůvek u ostrova Cerigo 3139 Pamfilia (= Pamphylia) 43.2 Parenzo (slov. Poreč), město na Istrii 1722, 1743, 9614 96.1 98. parkán m. = zídka bez vápna 42. Paslogonia (= Paphlagonia, viz Uvodu str. XXII.) 4312 patena f. = miska na hostii při kalichu 74. páteř m. (z lat. Pater noster) 5,1, 583, 6028, 66,2 69, 75. Patera, město v Lycii, rodiště sv. Mikuláše 46. Patmos, ostrov v Egejském moři u Malé Asie mezi jižními Sporadami 35.s, 35s7 3544 36, Paxos (viz Pakasu). pegáček m. = nenakynutý koláč 25,- Phineka (viz Finika). Plac sv. Marka v Benátkách 1111. Plzeň 39. Pola (slovinsky Pulje), přístav a město v Istrii 1730, 17ss, 2241. Pole hrnčířské u kláštera hory Sionské 59. Polska 16.1. Polumotorie (vzniklo patrně stažením z Polaticum Promontorium, jakž se na- zývala nynější Punta di Promontorio na Istrii) 93. 93. poma granata = jablka jadrná 38.5 4125" 5223 55. Pontus, království 43,2 Porcilete, ostrůvky, jsou snad Porcelli u ostrova Stampalie 3543. Porta de Quagia (viz Quagia). potestát m. (z lat. potestas) = moc mající, vyšší úředník 96,s, 96.5 Praha 13,4, 15., 18.5, 20.2. 91,1, 98as, 105, Pravnek (= Bruneck na Rienzi), hrad a město biskupa brixenského 4re. Prodano (= Prodanon), ostrov na západ od Moree 30, Prostředek světa 75. pulerovaný adj. (z něm. polieren) = hla- zený 792 Padev (= Padua, ital. Padova), město a provincie v panství benátském 13.2, 13a5. Pakasu Velká a Malá (= Paxos a Anti- paxos), ostrovy v moři Jonském 2929. Palác Alexandra Velikého v Pole 17., 174s: de Quagia Porta (= Quaglio Porto), »jako by řekl křepeličí port« u mysu Matapanu, kde křepelky naposled odpočívají, než se pustí přes moře na pobřeží Krety a Cyreny (ital. quaglia = křepelka) 90. Quernero (= Quarnero), golf mezi Istrii a Charvatskem 18.
Strana 118
118 Raguz (Dubravník) v Dalmacii 22,,, 23 23,,, 24,,. 91,,. Rakousy 16,,. Rama n. Ramus (.- Ramleh), mésto ve 24” Svaté Zemi jihovych. od Jaffy 52,,, 52,,, 54561 55,, 55,41 56,, 57,, 57,4. 824, 87,4 87,,, 98 21? 21° Rathüz v Raguzu 25,,. Retino (= Rettimo, Rethym:ion), mésto na Candii 32,,. Rhodos (viz Rodyz). Rim 64,,, 65,, 72,,, 91,,. Rodýz, město na ostrově téhož jinéna 37 37,1 41... 42,6 42,5) 43,, 43,0, 43 Rodýz (— Rhodos), ostrov 37,,, 37. 43.0: 46,9; 52,,, 89,, 98,,. Romania je středověký název Moree (proto naproti ostrovu Zante — Zakynthos) 29,,. Rosenheim (viz násl.). Roznhajm (— Rosenheim), méstecko na horním Innu v Bavofich 3,,. 377 44,. 37 24? 23? 36? Sabbioncelo (viz Sambucela). Sambudela (= Sabbioncelo), pohofi a kraj pfi bfehu Dalmatském 22,,. Sansego (viz Zansago). Santurin (— Santorin, Thera), ostrov v Egejském moři mezi Kykladami 35,,. Sapiencia, ostrov u jižní Moree 31,. Saseno (viz násl.). Sazemo (— Saseno), Otrantském 26,,. Sebenico (viz Sybenygo). Septekají jest jihozápadní cíp Lycie, zvaný »Sedm mysü«. Turecké slovo »kaia« vy- skytuje se v mnohých jmenech a zna- mená »skála« 46,,. Seva (— Selva), ostrov jižně od ostrova Cherso 18,,, 18,,. Schwaz (viz Śvac). Sibenik (viz Sybenygo). Sicilské království (viz Sycilské). Siloe, kápadlo (Natatoria Siloe) 59,,. Siloe, ádolí v Palestiné 59,,, 59,,, 60,, 60,,, 76,,. Sion, hora (viz Syon a kláster hory Sionské). Sitia ‘viz Sytya). Skalka sv. Petra u města Jaffy 52,,, 52,,. Skarpanta (viz Škarpata). Sklepy (klenuté chodby) pro poutníky na břehu u města Jaffy 51,,, 52,,, 53,,. 54,,. Skutari (viz Skutera). Slovansko 20,, 20,,, 54,. ostrov v prülivu Slovenské země 11,,, 18,,, 18,,. Sodoma 105,. Solta (viz Zolta). Spalato (viz Spalato). Stampalia (viz Stampalia). Standia (— Dia) ostrov sev. od města Candie 35,4, 35,,. Stein (viz Stan). Sterzing (viz Stercink). subtil galea f. (z lat. subtilis galea) — druh lodi 1424, 2644, 103,. Suppato jest dle Lobkovice veliké město pod horami Čimero naproti ostrovu Korfu. Existují ostrovy Syvota (latinsky Sybotae insulae) proti jižnímu cípu ostrova Korfu na východ. Hlavní osadu (stejnojmennou) mohli tehdy pokládati na lodi za místo na pevniné, poněvadž průlivu za ostrovem na východ neviděli. Také v atlase Jan- soniově (Atlas contractus z r. 1666) je mésto Sybata na pevnině 28,,. Svaté Zemè 5,, 19,,, 31,,, 51,, 51,,, 51,,, 81,,, 103,, 104,,, 110,. Sybenygo (= Sebenico, Sibenik), hrad a město v království Dalmatském 21,. Sycilské království 11,,, 96,,. Syloe (Siloe) küpadlo (Natatoria Syloe) — pramen Siloah 59,,. Syloe (Siloe), ádolí v Palestine 59,,, 59,,, 60,, 60,,, 76,,. Symea (— Syme, nyní i Symi), ostrov sev. od Rhodu 36,,. synalbof m. (z nějakého významu ture- ckého) == druh plátna 107,,. Synay, hora 82,,. Syon (= Sion), hora s klášterem 58,,. Sytya (— Sitia), mésto na Candii 32,,. $amlat m. (z ital. camellotto) — tkanina z velbloudí srsti 7,5; 75;,, 8751» 83,,. šarlat m. — tkanina, hedvábí šarlatové barvy 15,,. šaršoun m. — dlouhý meč, kord 5,,. Skarpata (— Karpathos, Skarpanto), ostrov mezi Candií a Rhodem 36,,. Skrofa (?), ostrov, některý ze Sporad 35,,. Škutera (== Skutari, slov. Skadar, Skadra), mésto v Albanii u jezera téhož jména (u Lobkovice na ostrově!) 26,,, 26,,. šlojíř m. (ze stfedohornoném. slójir, slojer) : z závoj, rouška 7,,. šnek m. (z něm. Schnecke) = točité schody 13, 24"
118 Raguz (Dubravník) v Dalmacii 22,,, 23 23,,, 24,,. 91,,. Rakousy 16,,. Rama n. Ramus (.- Ramleh), mésto ve 24” Svaté Zemi jihovych. od Jaffy 52,,, 52,,, 54561 55,, 55,41 56,, 57,, 57,4. 824, 87,4 87,,, 98 21? 21° Rathüz v Raguzu 25,,. Retino (= Rettimo, Rethym:ion), mésto na Candii 32,,. Rhodos (viz Rodyz). Rim 64,,, 65,, 72,,, 91,,. Rodýz, město na ostrově téhož jinéna 37 37,1 41... 42,6 42,5) 43,, 43,0, 43 Rodýz (— Rhodos), ostrov 37,,, 37. 43.0: 46,9; 52,,, 89,, 98,,. Romania je středověký název Moree (proto naproti ostrovu Zante — Zakynthos) 29,,. Rosenheim (viz násl.). Roznhajm (— Rosenheim), méstecko na horním Innu v Bavofich 3,,. 377 44,. 37 24? 23? 36? Sabbioncelo (viz Sambucela). Sambudela (= Sabbioncelo), pohofi a kraj pfi bfehu Dalmatském 22,,. Sansego (viz Zansago). Santurin (— Santorin, Thera), ostrov v Egejském moři mezi Kykladami 35,,. Sapiencia, ostrov u jižní Moree 31,. Saseno (viz násl.). Sazemo (— Saseno), Otrantském 26,,. Sebenico (viz Sybenygo). Septekají jest jihozápadní cíp Lycie, zvaný »Sedm mysü«. Turecké slovo »kaia« vy- skytuje se v mnohých jmenech a zna- mená »skála« 46,,. Seva (— Selva), ostrov jižně od ostrova Cherso 18,,, 18,,. Schwaz (viz Śvac). Sibenik (viz Sybenygo). Sicilské království (viz Sycilské). Siloe, kápadlo (Natatoria Siloe) 59,,. Siloe, ádolí v Palestiné 59,,, 59,,, 60,, 60,,, 76,,. Sion, hora (viz Syon a kláster hory Sionské). Sitia ‘viz Sytya). Skalka sv. Petra u města Jaffy 52,,, 52,,. Skarpanta (viz Škarpata). Sklepy (klenuté chodby) pro poutníky na břehu u města Jaffy 51,,, 52,,, 53,,. 54,,. Skutari (viz Skutera). Slovansko 20,, 20,,, 54,. ostrov v prülivu Slovenské země 11,,, 18,,, 18,,. Sodoma 105,. Solta (viz Zolta). Spalato (viz Spalato). Stampalia (viz Stampalia). Standia (— Dia) ostrov sev. od města Candie 35,4, 35,,. Stein (viz Stan). Sterzing (viz Stercink). subtil galea f. (z lat. subtilis galea) — druh lodi 1424, 2644, 103,. Suppato jest dle Lobkovice veliké město pod horami Čimero naproti ostrovu Korfu. Existují ostrovy Syvota (latinsky Sybotae insulae) proti jižnímu cípu ostrova Korfu na východ. Hlavní osadu (stejnojmennou) mohli tehdy pokládati na lodi za místo na pevniné, poněvadž průlivu za ostrovem na východ neviděli. Také v atlase Jan- soniově (Atlas contractus z r. 1666) je mésto Sybata na pevnině 28,,. Svaté Zemè 5,, 19,,, 31,,, 51,, 51,,, 51,,, 81,,, 103,, 104,,, 110,. Sybenygo (= Sebenico, Sibenik), hrad a město v království Dalmatském 21,. Sycilské království 11,,, 96,,. Syloe (Siloe) küpadlo (Natatoria Syloe) — pramen Siloah 59,,. Syloe (Siloe), ádolí v Palestine 59,,, 59,,, 60,, 60,,, 76,,. Symea (— Syme, nyní i Symi), ostrov sev. od Rhodu 36,,. synalbof m. (z nějakého významu ture- ckého) == druh plátna 107,,. Synay, hora 82,,. Syon (= Sion), hora s klášterem 58,,. Sytya (— Sitia), mésto na Candii 32,,. $amlat m. (z ital. camellotto) — tkanina z velbloudí srsti 7,5; 75;,, 8751» 83,,. šarlat m. — tkanina, hedvábí šarlatové barvy 15,,. šaršoun m. — dlouhý meč, kord 5,,. Skarpata (— Karpathos, Skarpanto), ostrov mezi Candií a Rhodem 36,,. Skrofa (?), ostrov, některý ze Sporad 35,,. Škutera (== Skutari, slov. Skadar, Skadra), mésto v Albanii u jezera téhož jména (u Lobkovice na ostrově!) 26,,, 26,,. šlojíř m. (ze stfedohornoném. slójir, slojer) : z závoj, rouška 7,,. šnek m. (z něm. Schnecke) = točité schody 13, 24"
Strana 119
119 Spalato (= Spalato, chorv. Spljet), město v Dalmacii 21,. šperloch m. (ze středohornoněm. sper- lachen) — pfikryvadlo 9,. Spihovati — zásobovati, potravou opatřo- vati 81,,. Špitál v Jerusalemě 58,. Spitál v Ramé 55,, 55,,, 55,,, 55,,, 96,,, 56,,. Stampalia (— Stampalia, Astropalia), ostrov v Egejském moři 35,,. Stan (EStein), hrad a osada na řece Traun v Bavořích 3,,. Štercink (= Sterzing), městečko v Tyrolích jižně od Innsbrucku 4,,. Stuk m. (z ném. Stück) — stučka (plátna) 18,,. Stukverk m., Stukverkoví n. collectivum (z ital. stucco a ném. Werk) — ozdobné dílo z malty nebo sádry 13,,, 13,,, 69,,. Styrsko 94,, 106,,, 110,,. Sumovati (z ném. Schaum, abschiumen) == odstrańovati pónu 48,,. Śvac (= Schwaz), městečko na Innu v Ty- rolsku 4,. tamin m. — druh tkaniny 75,,. tegez m. (ze stfedolat. teges od lat. tego = kr$ti) = toulec 106,,, 108,. Tekendorf (— Deggendorf), méste¢ko na Dunaji v Bavofich 3, 3,,. Terviz (== Treviso), mósto v panství be- nátském 4,,, 4,,, 97,,. tlumaó m. (z tureckého) = tlumočník 52,,. Trapezunt, císařství 43,,. Trau, mésto v Dalmacii 21,. turkus m. (türkis) — drahokam barvy svétle modré 52,,. Turecké hory 29,,, 40,,, 46,,, 46 90,4: Turecka zemó 20,,, 21,,, 24,,, 27,5, 37, 37,,, 109,4. Turnezo (?) Castello, hrad na Morei 29,,. Tyr vzniklo z »Tryr« odsutím prvého r. Jest to Trier (Trevir) na Mosele, kde pobyl Hasišteinský bezpochyby na své 88 80’ 48" cestě do Lucemburka Üvodu str. X.) 47,4. (viz Udvinec (— Udbina), hlavní mésto Krbavy, krajiny charvatské. Porázka Charvatüv u Udbiny, jíž se jim počíná veliká tíseň od Turků, stala se 11. září 1493. 95,,. Uherské království 16,,, 19,,, 19,,, 20,,, 26,. Valona (— Avlona), hrad a pod ním mésto východně od ostrova Saseno v průlivu Otrantském 26,,, 26,,, 26,,. vel m. nebo velum n. (z lat) — plachta 6,,, 17,4, 88,,, 96,. Velhartice, městečko s pevným kdysi hradem v okrese Sušickém 3,. Věž (viz Chrám). Vóże na bfehu Jaffskóm 51,,, 52,, 52,, 52, Virkgl (— Wórgl), městečko na Innu v Ba- vofich 3,,. Vlašská země 15,,. Vltava 18... Vršek sv. Eliáše 71,,. Worgl (viz Virkgl). Yspanie 40,. zakfista f. — sakristie 13,. Zakynthos (viz Zancto). Zancto (= Zakynthos, Zante), ostrov v moii Jonském proti Morei 29,4, 29,,. Zansago (= Sansego, Susak), ostrov jv. od Istrie v zálivu Quarnerském 18,,. Zara (— Jadro, slov. Zadar) 18,,, 19,,, 19,,, 20,, 20,,, 93,,, (viz též Jadro). Zolta (— Solta), ostrov v Jaderském moři proti Dalmacii 21,,, 92,,. Zumiko (— Samikon), pevny zámek Benát- čanů na Morei 30,,. Zwiesel (viz Cvizl). Žalář Kristův v chrámě Božího hrobu 66,,, 84,. Zatec 18,,, 81,,.
119 Spalato (= Spalato, chorv. Spljet), město v Dalmacii 21,. šperloch m. (ze středohornoněm. sper- lachen) — pfikryvadlo 9,. Spihovati — zásobovati, potravou opatřo- vati 81,,. Špitál v Jerusalemě 58,. Spitál v Ramé 55,, 55,,, 55,,, 55,,, 96,,, 56,,. Stampalia (— Stampalia, Astropalia), ostrov v Egejském moři 35,,. Stan (EStein), hrad a osada na řece Traun v Bavořích 3,,. Štercink (= Sterzing), městečko v Tyrolích jižně od Innsbrucku 4,,. Stuk m. (z ném. Stück) — stučka (plátna) 18,,. Stukverk m., Stukverkoví n. collectivum (z ital. stucco a ném. Werk) — ozdobné dílo z malty nebo sádry 13,,, 13,,, 69,,. Styrsko 94,, 106,,, 110,,. Sumovati (z ném. Schaum, abschiumen) == odstrańovati pónu 48,,. Śvac (= Schwaz), městečko na Innu v Ty- rolsku 4,. tamin m. — druh tkaniny 75,,. tegez m. (ze stfedolat. teges od lat. tego = kr$ti) = toulec 106,,, 108,. Tekendorf (— Deggendorf), méste¢ko na Dunaji v Bavofich 3, 3,,. Terviz (== Treviso), mósto v panství be- nátském 4,,, 4,,, 97,,. tlumaó m. (z tureckého) = tlumočník 52,,. Trapezunt, císařství 43,,. Trau, mésto v Dalmacii 21,. turkus m. (türkis) — drahokam barvy svétle modré 52,,. Turecké hory 29,,, 40,,, 46,,, 46 90,4: Turecka zemó 20,,, 21,,, 24,,, 27,5, 37, 37,,, 109,4. Turnezo (?) Castello, hrad na Morei 29,,. Tyr vzniklo z »Tryr« odsutím prvého r. Jest to Trier (Trevir) na Mosele, kde pobyl Hasišteinský bezpochyby na své 88 80’ 48" cestě do Lucemburka Üvodu str. X.) 47,4. (viz Udvinec (— Udbina), hlavní mésto Krbavy, krajiny charvatské. Porázka Charvatüv u Udbiny, jíž se jim počíná veliká tíseň od Turků, stala se 11. září 1493. 95,,. Uherské království 16,,, 19,,, 19,,, 20,,, 26,. Valona (— Avlona), hrad a pod ním mésto východně od ostrova Saseno v průlivu Otrantském 26,,, 26,,, 26,,. vel m. nebo velum n. (z lat) — plachta 6,,, 17,4, 88,,, 96,. Velhartice, městečko s pevným kdysi hradem v okrese Sušickém 3,. Věž (viz Chrám). Vóże na bfehu Jaffskóm 51,,, 52,, 52,, 52, Virkgl (— Wórgl), městečko na Innu v Ba- vofich 3,,. Vlašská země 15,,. Vltava 18... Vršek sv. Eliáše 71,,. Worgl (viz Virkgl). Yspanie 40,. zakfista f. — sakristie 13,. Zakynthos (viz Zancto). Zancto (= Zakynthos, Zante), ostrov v moii Jonském proti Morei 29,4, 29,,. Zansago (= Sansego, Susak), ostrov jv. od Istrie v zálivu Quarnerském 18,,. Zara (— Jadro, slov. Zadar) 18,,, 19,,, 19,,, 20,, 20,,, 93,,, (viz též Jadro). Zolta (— Solta), ostrov v Jaderském moři proti Dalmacii 21,,, 92,,. Zumiko (— Samikon), pevny zámek Benát- čanů na Morei 30,,. Zwiesel (viz Cvizl). Žalář Kristův v chrámě Božího hrobu 66,,, 84,. Zatec 18,,, 81,,.
Strana 120
DOPLNĚNÍ A OPRAVY. Nadpisy, psané v rukopise červeně a vytištěné v tomto vydání kursivou v závorkách (viz Úvodu str. XXII), byly patrně doplněny opisovačem teprve naposled, neboť jen ze zběžného a povrchního nahlížení jeho do textu dají se vysvětliti značnější nedopatření na těchto místech: Na str. 20 řád. 29: [o mieſtu Jadru] místo: [o mieſtu Starem Jadru]; » » 28 » 25: [o mieſtu Czimera] místo: Jo mieſtu pod horami Czimera]; » » 29 » 18: [O zemi, gijez rziekagij Arabia] misto: [O zemi, gijez rziekagij Arbania]; » » 37 » 16: [O Inſulech] misto [?]; » » 75 » 43: [puſſtieni ſme do Chramu] misto: [puſſtieni ſme z Chramu]; » » 93 » 26: [Plauli od vadra mieſta] místo: [Plauli do vadra mieſta]. Na str. 3 ř. 16 čti: geſt klafſter. » » 5 » 17 » paterze, » » 5 » 37 » dluhych, » » 6 » 37 » obraz pana Kryſta, yako ſ krzize ſniat, an lezi, yako by miel.. Na str. 16 ř. 3 čti: do roka. » » 19 » 3 » gemu » » 20 » 6 » wſſudy » » 24 » 29 » panſtwij » » 38 » 35 » pomoranczije, Na str. 43 ř. 13 čti: Cariam, » » 43 » 18 » przedſewzetij » » 45 » 3 » omamenij » » 71 » 18 » geli, 74 » 43 » otewrzela, » » » 77 » 17 » zhlaubij. » » 77 » 23 » welmi, » » 86 » 1 » kuſech, » » 95 » 11 » mil
DOPLNĚNÍ A OPRAVY. Nadpisy, psané v rukopise červeně a vytištěné v tomto vydání kursivou v závorkách (viz Úvodu str. XXII), byly patrně doplněny opisovačem teprve naposled, neboť jen ze zběžného a povrchního nahlížení jeho do textu dají se vysvětliti značnější nedopatření na těchto místech: Na str. 20 řád. 29: [o mieſtu Jadru] místo: [o mieſtu Starem Jadru]; » » 28 » 25: [o mieſtu Czimera] místo: Jo mieſtu pod horami Czimera]; » » 29 » 18: [O zemi, gijez rziekagij Arabia] misto: [O zemi, gijez rziekagij Arbania]; » » 37 » 16: [O Inſulech] misto [?]; » » 75 » 43: [puſſtieni ſme do Chramu] misto: [puſſtieni ſme z Chramu]; » » 93 » 26: [Plauli od vadra mieſta] místo: [Plauli do vadra mieſta]. Na str. 3 ř. 16 čti: geſt klafſter. » » 5 » 17 » paterze, » » 5 » 37 » dluhych, » » 6 » 37 » obraz pana Kryſta, yako ſ krzize ſniat, an lezi, yako by miel.. Na str. 16 ř. 3 čti: do roka. » » 19 » 3 » gemu » » 20 » 6 » wſſudy » » 24 » 29 » panſtwij » » 38 » 35 » pomoranczije, Na str. 43 ř. 13 čti: Cariam, » » 43 » 18 » przedſewzetij » » 45 » 3 » omamenij » » 71 » 18 » geli, 74 » 43 » otewrzela, » » » 77 » 17 » zhlaubij. » » 77 » 23 » welmi, » » 86 » 1 » kuſech, » » 95 » 11 » mil
- I: Array
- V: Array
- VII: Array
- 1: Array
- 111: Array
- 120: Array