z 419 stránek
Titul
Ia
Úvod
I
II
III
IV
V
VI
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
Slovník
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
Opravy a Doplňky
412
Název:
Evangelium sv. Matouše s homiliemi
Autor:
Holub, Josef
Rok vydání:
1913
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
419
Počet stran předmluvy plus obsahu:
VII+412
Obsah:
- Ia: Titul
- I: Úvod
- 1: Edice
- 279: Slovník
- 412: Opravy a Doplňky
upravit
Strana Ia
EVANGELIUM SV. MATOUŠE S HOMILIEMI. K VYDANÍ UPRAVII. DR. JOSEF HOLUB. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VEDY, SLOVESNOST A UMENI. 1913.
EVANGELIUM SV. MATOUŠE S HOMILIEMI. K VYDANÍ UPRAVII. DR. JOSEF HOLUB. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VEDY, SLOVESNOST A UMENI. 1913.
Strana I
Uvod. I. Rukopis zde vydávaný obsahuje evangelium sv. Matouše s homiliemi. Evangelium jest rozděleno v jednotlivá čtení a ke každému čtení připojen jest výklad některého z církevních otcův zpravidla touto formulí: Na toto čtenie píše (mluví) sv. Jeronym. Všech homilií jest 88. Z nich jest 86 opatřeno uvozovací formulí a jménem autorovým, jedna jest beze- jmenná (II 12—18) a jedna jest sestavena z výkladů tří autorův (III 1—12). Homilie na slova kap. XI 11—24 sahá přes evangelský text až do XII 1—24. Překladatel měl patrně před sebou homilii k jinak upravenému textu evangelskému. Homilie sv. Jeronyma XXIII 34—39 jest nedokon- čena. Části evangelia následují pravidelně za sebou. Jenom text kap. VI 1—23 jest vynechán i s homilií a kap. XI a XII jsou přehozeny tak, že po XII 30 37 následuje XI 25 -30, pak XII 1—8 a XII 9—24. Výklady pocházejí od těchto církevních otcův a spisovatelův: Bedy Venerabilis, Bernarda, Jeronyma, Jana Zlatoústého, Origena, Augustina, Rehoře, Tomáše Aquinského, Maxima a Karla IV. Nejvíce homilií jest od Tomáše Aquinského (28), Jana Zlatoústého (20), Jeronýma (12). a Rehoře (9). Obsah je theologický, nevybočuje z obvyklého středověkého sym- bolismu a mysticismu. Pro netheologa zajímavého tu jest velice málo: několik ukázek ze středověkého fysiologu1) a tři příběhy.2) Jinak jest památka obsahem literárně bezcenná; má cenu jen jazykovou. II. Evangelium sv. Matouše s homiliemi dochováno jest v jediném rukopise, chovaném v univ. knihovně v Praze sign. 17 A 4, má 199 listů pergamenových, formátu 27 x 21 cm. 1) kobylky 33b; ještěrka 34b; holúbek 44b; jed aspidóv 81a; liška 110b; orlice 355b. 2) Srv. 292a, 312b, 325a.
Uvod. I. Rukopis zde vydávaný obsahuje evangelium sv. Matouše s homiliemi. Evangelium jest rozděleno v jednotlivá čtení a ke každému čtení připojen jest výklad některého z církevních otcův zpravidla touto formulí: Na toto čtenie píše (mluví) sv. Jeronym. Všech homilií jest 88. Z nich jest 86 opatřeno uvozovací formulí a jménem autorovým, jedna jest beze- jmenná (II 12—18) a jedna jest sestavena z výkladů tří autorův (III 1—12). Homilie na slova kap. XI 11—24 sahá přes evangelský text až do XII 1—24. Překladatel měl patrně před sebou homilii k jinak upravenému textu evangelskému. Homilie sv. Jeronyma XXIII 34—39 jest nedokon- čena. Části evangelia následují pravidelně za sebou. Jenom text kap. VI 1—23 jest vynechán i s homilií a kap. XI a XII jsou přehozeny tak, že po XII 30 37 následuje XI 25 -30, pak XII 1—8 a XII 9—24. Výklady pocházejí od těchto církevních otcův a spisovatelův: Bedy Venerabilis, Bernarda, Jeronyma, Jana Zlatoústého, Origena, Augustina, Rehoře, Tomáše Aquinského, Maxima a Karla IV. Nejvíce homilií jest od Tomáše Aquinského (28), Jana Zlatoústého (20), Jeronýma (12). a Rehoře (9). Obsah je theologický, nevybočuje z obvyklého středověkého sym- bolismu a mysticismu. Pro netheologa zajímavého tu jest velice málo: několik ukázek ze středověkého fysiologu1) a tři příběhy.2) Jinak jest památka obsahem literárně bezcenná; má cenu jen jazykovou. II. Evangelium sv. Matouše s homiliemi dochováno jest v jediném rukopise, chovaném v univ. knihovně v Praze sign. 17 A 4, má 199 listů pergamenových, formátu 27 x 21 cm. 1) kobylky 33b; ještěrka 34b; holúbek 44b; jed aspidóv 81a; liška 110b; orlice 355b. 2) Srv. 292a, 312b, 325a.
Strana II
II První list, nepaginován, jest po délce asi o 8 cm ustřižen a obsahuje na vnitřní straně latinský přípis, datovaný v Římě ze dne 20. dubna bez udání letopočtu, jímž generál řádu jesuitského schvaluje obnovení nemoc- nice jakýmsi soukromníkem ve Freiberku (Friberk in alma urbe). Konec rukopisu (asi 1—2 listy) schází. Desky jsou dřevěné a potaženy koží tu a tam již odtrženou; spony a kování na rozích chybějí. Pergamen jest silný, na některých místech protržen a sešíván, ale dříve, než rukopis byl psán (srv. zvl. str. 60, 119, 164, 188, 195, 197! 213, 395). Rukopis jest psán černě, velmi zřetelně, tu a tam čerň pustila (zvl. list 190/1); listy 190/196 jsou vodou vyprány. Omyly opravovány jsou přeškrtnutím, opravnou tečkou aneb obojím zároveň. Rasur jest v rukopise hojně. Iniciálky jsou psány červeně a skoro každé velké písmeno jest červeně obtaženo. První iniciálka sahá přes 7 řádek, jinde zaujímají iniciálky jen 2 řádky. Na str. 162a jest iniciálka naznačena, ale neprovedena. Sloupce jsou linkovány a mají stejně po 34 řádcích. III. Pravopis jest spřežkový. Často se užívá znamének diakritických, ale bez ohledu na skutečnou kvantitu. Délka samohlásek někdy se označuje, na př. paas 33b, malaa 54a, chleeb 341b, galilee 51a, k oomýty 39b, dyym 80a a j.; zpravidla však nikoli, na př. krale 1b, wíeczneho 2b, gſfu 174b atd. — Znaménka diakritická mají jen litery v a y; doklady zydowſkéy 29a, bliznyemú 44b jsou ojedinělé. Vyskytují se i čárky lomené, na př.: z newîny 43a, cîeftu 30b, kamenýe 31a atd. Psaní jednotlivých hlásek viděti jest z následujícího přehledu. Hláska iá: díabel 29b, dyabla 3a; č, ie: wierzí 69b, ſbyera 91a, przykazanýe 8b — knyeez 347b, tudieez 61b — przieymu 110b, przieibywa 237a — geiefty (způsobem 321a — hneyw 50b — dupe 108b, ke mny 194b, byſſye 314a neúplným) — prziſſne 53b, chte 258b, chtety 365b, budete! 358a (po n, d, t zvratnou analogií v době klesání jotace); i: urodil 1b, byti 32a, czínem 67a — urodyl 1a, Plſenýcie 38a, knýhach 2a, vczînyli 43a — gijíte 71a, oczíj 136a obratiyty 216a — w ýiſrahel 107a; í: vſrziſf 50a, woli 249b, Piſano 46b, píſano 46a, Piſano 46b, libi 43a — czlowíeczý 1a, pýſmo 2b, ku pokrztíený 31a magíj 54b, galilíj 56b — 1ezyiffowi 120a, zdyi 286a — buozyy 321a — newndah 327b, galln 51a; y: ſkryth 357b, ſýn 1a, z newîny 43a — pokori 63a, ſín 1a ſkutkí 5a — prziſſahíj 78a, ſluhíj 332a; ý: triznyl 28a, powîſſenye 48a, ſwati 32b, dobrímí 5a — bytý 107b, czrrnych 129a, znamenytýmí 20a, gyným 152b — malíj 87a, dluhij 332b — dyym 80a; u: budete 24b atd. — chuudich 33b, ſtrachuu 19a, biechuu 20b, nalezechuu 28b — v praeteritech velmi často1) — wmyenye 366b, nawczienye 44b — vczynil 3a, zvbuow 234a 1) V prvé čtvrtině textu způsob tento převládá, od str. 135 rychle mizí i jest doklad poſſmyechowachuu nie 136b poslední; odtud pravidelně u až do konce.
II První list, nepaginován, jest po délce asi o 8 cm ustřižen a obsahuje na vnitřní straně latinský přípis, datovaný v Římě ze dne 20. dubna bez udání letopočtu, jímž generál řádu jesuitského schvaluje obnovení nemoc- nice jakýmsi soukromníkem ve Freiberku (Friberk in alma urbe). Konec rukopisu (asi 1—2 listy) schází. Desky jsou dřevěné a potaženy koží tu a tam již odtrženou; spony a kování na rozích chybějí. Pergamen jest silný, na některých místech protržen a sešíván, ale dříve, než rukopis byl psán (srv. zvl. str. 60, 119, 164, 188, 195, 197! 213, 395). Rukopis jest psán černě, velmi zřetelně, tu a tam čerň pustila (zvl. list 190/1); listy 190/196 jsou vodou vyprány. Omyly opravovány jsou přeškrtnutím, opravnou tečkou aneb obojím zároveň. Rasur jest v rukopise hojně. Iniciálky jsou psány červeně a skoro každé velké písmeno jest červeně obtaženo. První iniciálka sahá přes 7 řádek, jinde zaujímají iniciálky jen 2 řádky. Na str. 162a jest iniciálka naznačena, ale neprovedena. Sloupce jsou linkovány a mají stejně po 34 řádcích. III. Pravopis jest spřežkový. Často se užívá znamének diakritických, ale bez ohledu na skutečnou kvantitu. Délka samohlásek někdy se označuje, na př. paas 33b, malaa 54a, chleeb 341b, galilee 51a, k oomýty 39b, dyym 80a a j.; zpravidla však nikoli, na př. krale 1b, wíeczneho 2b, gſfu 174b atd. — Znaménka diakritická mají jen litery v a y; doklady zydowſkéy 29a, bliznyemú 44b jsou ojedinělé. Vyskytují se i čárky lomené, na př.: z newîny 43a, cîeftu 30b, kamenýe 31a atd. Psaní jednotlivých hlásek viděti jest z následujícího přehledu. Hláska iá: díabel 29b, dyabla 3a; č, ie: wierzí 69b, ſbyera 91a, przykazanýe 8b — knyeez 347b, tudieez 61b — przieymu 110b, przieibywa 237a — geiefty (způsobem 321a — hneyw 50b — dupe 108b, ke mny 194b, byſſye 314a neúplným) — prziſſne 53b, chte 258b, chtety 365b, budete! 358a (po n, d, t zvratnou analogií v době klesání jotace); i: urodil 1b, byti 32a, czínem 67a — urodyl 1a, Plſenýcie 38a, knýhach 2a, vczînyli 43a — gijíte 71a, oczíj 136a obratiyty 216a — w ýiſrahel 107a; í: vſrziſf 50a, woli 249b, Piſano 46b, píſano 46a, Piſano 46b, libi 43a — czlowíeczý 1a, pýſmo 2b, ku pokrztíený 31a magíj 54b, galilíj 56b — 1ezyiffowi 120a, zdyi 286a — buozyy 321a — newndah 327b, galln 51a; y: ſkryth 357b, ſýn 1a, z newîny 43a — pokori 63a, ſín 1a ſkutkí 5a — prziſſahíj 78a, ſluhíj 332a; ý: triznyl 28a, powîſſenye 48a, ſwati 32b, dobrímí 5a — bytý 107b, czrrnych 129a, znamenytýmí 20a, gyným 152b — malíj 87a, dluhij 332b — dyym 80a; u: budete 24b atd. — chuudich 33b, ſtrachuu 19a, biechuu 20b, nalezechuu 28b — v praeteritech velmi často1) — wmyenye 366b, nawczienye 44b — vczynil 3a, zvbuow 234a 1) V prvé čtvrtině textu způsob tento převládá, od str. 135 rychle mizí i jest doklad poſſmyechowachuu nie 136b poslední; odtud pravidelně u až do konce.
Strana III
III kazdemv 5a; ú: rzkuce 220a atd. — ſuudny 5a, ſebuu 38b — wzkem 91a c: cierkew 1a, odpowiedagiec vrzad 1a, zamvczene 33a — ſuv 8b, ſuvdy 248a ; t. — czierkwi 4a, otecz 82a atd.; č: cyny 75a, rzeceno 68b — cztenye 77a potlaczen 66b, zdwihacz 9a atd. — occzyftyty 97b, wyecczneho 308b — wieccny 303b; d: narodyl 19b atd. — roddu 17b, ddruheho 179b, ddny 262b; d: nerodte 8b, nerod 17b — weydyete 86a, andielſke 41b; j: juz 335b geſt 1a, peczyg 17b — 1amie 15b, sylnyeiſfy 185b, dopomahai 68b — yazykem 1a, yſte 162a, nezabiyal 69a, naylepe 6a — giſa 77a, negiſſem 105a, myegi 135a — gymye 13b, przygymucze 88a, myegy 120b — oleig 359b — neygfte 160a — w ygiamu 319b — w yyamu 201a, kdey gſſy 323b, kdei gſſi 314a (sic) ; k: yſaak 3b — kk hoſpodarzowi 307b — caſtele 152a, clamaſſ 124b, horco 307b — vgkogen 96b, wlgkowe 157a ; l: nequielilí 176a — weſellim 19a, myfll 267a, mill 288b; n: nemocz 122a — cztennie 13, hubenny 33a; ň: k nemu 113a, oſtante 12b, ſnal 39b, pron 29a, ohen 5b — o nyey 15a, newynyal 228a — nayn 237a; p: stupen 69a — ppſſenycy 221b, neroſippal 364a; r: nerod 17b trrnye 213b, zrrno 272a, bratrr 209b, petrr 347b; ř: rzeczi 31a atd. — wnytrzz 136b — kaczierzs 119b — wnytrzſnye 128a, materzíſ 166b — traſſla 393a (několikrát); s: fina 1b, ſmyſla 58b — suud 9a, hlas 32a — ſſrubena 36a nezkakali 176a — zſluſby 7a, nebezſke- neſſen 26a, hlaſſ 70b — zladkich 379b, 135b — zſſwatey 68b, przyezll 121a; š: ſſeel 364b atd. — ſla 8a, lepſi 79b ſliſ 82b — symon 42a, hnyewas 70b — rozkoz 356a — nezſlo 23a rozkozíf 306b — naſſieho 2a, chtyeſſye 14a — ſhbywſie 25a — prziſyel 13b— t: proty 187b atd. — littoft 118a, czttwrta 186b — thehdi 52a, prothoz 13 — atd.; t: nutme 49a, nebot 17a, dyetatko 15b, dyetete 30a, krzeſtan 38b krzieſtyanku 1a, krzſtyen 43a — nawrathmy 3a, neboth 349b; v: wierzy 1a atd — velmie 17b, dobrovolnye 6b — ueliku 78a, ſſueho 30a — wuelikym 27b, wuyffofty 173b, ſwuatoft 15a, powuzny 45a, dolowu 28a, zgiewiwu sie t, (často) — uw azíj 147b — holubkowv 45a — vwieczny 371a — nade uuſſyem 272a — vvzkrzieſlena 135a — v několika dokladech w = v u-, nebo -vu-: wſſie 163a (v uše), wyprawgie 232a, kak nam zyw byty 53a, ſkrzie miloſt gezukriſtow 227b a j.; z: zloft 209a atd. — zzlich 57b, bezze 159a — ſlich 57b, odfuuſen 114a — rofſumie 4b, naleffl 102b, oftrzieſſ 190a — rozſumie 36a, nenalezíl 106a — zſſaſtupom 209b, knyezíf 124b — ſzlemu 93a, wſzato 366b — fſzlee 380a — prowafiek 292b; ž: zelety 54b, wzdi 36b, nemuoz 25b atd — zzenichowi 130b, muozz 131a — neufiteczno 33b — gens 5b — ſnafſnye 4b, drſſye 28a, nemoſſ 55a — wzſdy 12a, w nyczyemzs 158a — powrzſſeny 96a kteruzíſ 127b — zawaſſzye 364a, znamenaymeſſz 317a — vkazie 31a — dlu- zyen 293b —waſie 89b, wrsye 38a, kradeffie 302a, wywrssyenu 37b —Zkratků je málo: tywnykow 269b — ewâgeliſta 290a (několikrát), krzieſtyaſtwu 328b — Kriſt' 280a. IV. Rukopis jest opis předlohy starší, jež zachována není. Svědčí o tom četné opisovačské chyby: jednak celé stránky jsou přehozením listu před- 1*
III kazdemv 5a; ú: rzkuce 220a atd. — ſuudny 5a, ſebuu 38b — wzkem 91a c: cierkew 1a, odpowiedagiec vrzad 1a, zamvczene 33a — ſuv 8b, ſuvdy 248a ; t. — czierkwi 4a, otecz 82a atd.; č: cyny 75a, rzeceno 68b — cztenye 77a potlaczen 66b, zdwihacz 9a atd. — occzyftyty 97b, wyecczneho 308b — wieccny 303b; d: narodyl 19b atd. — roddu 17b, ddruheho 179b, ddny 262b; d: nerodte 8b, nerod 17b — weydyete 86a, andielſke 41b; j: juz 335b geſt 1a, peczyg 17b — 1amie 15b, sylnyeiſfy 185b, dopomahai 68b — yazykem 1a, yſte 162a, nezabiyal 69a, naylepe 6a — giſa 77a, negiſſem 105a, myegi 135a — gymye 13b, przygymucze 88a, myegy 120b — oleig 359b — neygfte 160a — w ygiamu 319b — w yyamu 201a, kdey gſſy 323b, kdei gſſi 314a (sic) ; k: yſaak 3b — kk hoſpodarzowi 307b — caſtele 152a, clamaſſ 124b, horco 307b — vgkogen 96b, wlgkowe 157a ; l: nequielilí 176a — weſellim 19a, myfll 267a, mill 288b; n: nemocz 122a — cztennie 13, hubenny 33a; ň: k nemu 113a, oſtante 12b, ſnal 39b, pron 29a, ohen 5b — o nyey 15a, newynyal 228a — nayn 237a; p: stupen 69a — ppſſenycy 221b, neroſippal 364a; r: nerod 17b trrnye 213b, zrrno 272a, bratrr 209b, petrr 347b; ř: rzeczi 31a atd. — wnytrzz 136b — kaczierzs 119b — wnytrzſnye 128a, materzíſ 166b — traſſla 393a (několikrát); s: fina 1b, ſmyſla 58b — suud 9a, hlas 32a — ſſrubena 36a nezkakali 176a — zſluſby 7a, nebezſke- neſſen 26a, hlaſſ 70b — zladkich 379b, 135b — zſſwatey 68b, przyezll 121a; š: ſſeel 364b atd. — ſla 8a, lepſi 79b ſliſ 82b — symon 42a, hnyewas 70b — rozkoz 356a — nezſlo 23a rozkozíf 306b — naſſieho 2a, chtyeſſye 14a — ſhbywſie 25a — prziſyel 13b— t: proty 187b atd. — littoft 118a, czttwrta 186b — thehdi 52a, prothoz 13 — atd.; t: nutme 49a, nebot 17a, dyetatko 15b, dyetete 30a, krzeſtan 38b krzieſtyanku 1a, krzſtyen 43a — nawrathmy 3a, neboth 349b; v: wierzy 1a atd — velmie 17b, dobrovolnye 6b — ueliku 78a, ſſueho 30a — wuelikym 27b, wuyffofty 173b, ſwuatoft 15a, powuzny 45a, dolowu 28a, zgiewiwu sie t, (často) — uw azíj 147b — holubkowv 45a — vwieczny 371a — nade uuſſyem 272a — vvzkrzieſlena 135a — v několika dokladech w = v u-, nebo -vu-: wſſie 163a (v uše), wyprawgie 232a, kak nam zyw byty 53a, ſkrzie miloſt gezukriſtow 227b a j.; z: zloft 209a atd. — zzlich 57b, bezze 159a — ſlich 57b, odfuuſen 114a — rofſumie 4b, naleffl 102b, oftrzieſſ 190a — rozſumie 36a, nenalezíl 106a — zſſaſtupom 209b, knyezíf 124b — ſzlemu 93a, wſzato 366b — fſzlee 380a — prowafiek 292b; ž: zelety 54b, wzdi 36b, nemuoz 25b atd — zzenichowi 130b, muozz 131a — neufiteczno 33b — gens 5b — ſnafſnye 4b, drſſye 28a, nemoſſ 55a — wzſdy 12a, w nyczyemzs 158a — powrzſſeny 96a kteruzíſ 127b — zawaſſzye 364a, znamenaymeſſz 317a — vkazie 31a — dlu- zyen 293b —waſie 89b, wrsye 38a, kradeffie 302a, wywrssyenu 37b —Zkratků je málo: tywnykow 269b — ewâgeliſta 290a (několikrát), krzieſtyaſtwu 328b — Kriſt' 280a. IV. Rukopis jest opis předlohy starší, jež zachována není. Svědčí o tom četné opisovačské chyby: jednak celé stránky jsou přehozením listu před- 1*
Strana IV
IV lohy opsány a vsunuty na místa nenáležitá (srv. 129/130 a 131/2 nebo 180a/204b); jednak jsou opakována jednotlivá slova neb i celé řady slov, na př.: Zgiewno ge zgiewno geft 186a, vſtawicz (sic) vſtawicznu 269b, Nebo kdiz ſſwich ſedm ſynow do nebeského králevstvie poslala, protož tuto ženu mateří a viece než mateří jsem nazval; nebo kdyz ſſwich ſſedm ſynow .. 211a a j.; jednak jsou zkomolena slova z neporozumění předloze na př.: geſto gſu prziedwedeny 289b, geſto negſſu prziewiedyeni t., ze gſu przied- wiedyen t. t. j. praesciti, vczítie mého syna 326b (m. ustydie sě). Jazykový stav rkpu jest tento: Přehláska aj — ej jest v počátcích (kral nebeſkey 24a, celkem čtyři doklady); podobně úžení é, ie — í (po- hrzizty 48a, hrzich 73b; z wyſfofty nebeſki 26a, tyezſſy geft oſtaty 90b celkem 30 dokladů — nejvíce v koncovkách); změna uo — ú doložena jednou: ktož nebude súditi svého bližnieho z hrziechuu, gymizto proti němu shřešil 86b; změna ú — au — ou není doložena. Naproti tomu jest přehláska a — ě již valně porušena (wzalí (t. j. lidé) 43a, horzal 7b atd.); jotace jest silně skleslá (czeſtu 84b, nelze 9a, ſekira 35b atd.); praeterita jednoduchá jsou značně na ústupu, rovněž i duál. Důležité jest trvání přehlásky u — i v slovesích VI. třídy (buogygy 185a, naplnygeme 49a peczyg 17b, prziblizigicz 260b atd.) a samohláskové r v slovích črný, črv atp. Zajímavé jest -uo- v slabikách krátkých, na př.: buozye milost 209a, za- duoſtý 213b, Chuowayte flíe 264a atd. velmi často. — Z toho ze všeho jde, že rukopis náleží sice ještě do XIV. století, ale na samý jeho konec. Předloha rkpu vznikla pravděpodobně ještě za života Karla IV.1) V. Text rkpu jest vzdělán z latiny. Svědčí o tom: 1. faktum, že se text český s latinským kryje, na př.: Ale tazaty nam geft 20b (querendum nobis est), S rychlofty czafſý hynu 152a (cum velocitate tempora fugiunt) ; 2. latinská slova v textu, na př.: A onen Centurio bieše poslal 17a, A ona nábožná panna î canticis praví 8a, ješto (znamenie) slove vodné a latině aquaríus 23a; 3. přepsání vysvětlitelné jen vlivem latinské předlohy: Dyle sě mnozí 46b t. j. Myle, srv. Dubitari a quibusdam solet. Latinský text homilií nalézá se — vyjma homilie Tomáše Aquin- ského — v Migneově Patrologii (latinské i řecké); srv. poznámky na okraji vydaného textu. Překlad jest volný a dosti obratný.2) Vazeb a obratů nečeských neuvaroval se překladatel, ale jest jich celkem počet nepatrný.3) Písař rkpisu neměl po ruce latinského originálu, nýbrž opisoval mechanicky. 1) Rukopis obsahuje výklad Karla IV. na čtení sv. Matouše IV 44—52 na str. 227a—236a, který jest též obsažen v jeho autobiografii (Emler „Život Karla IV. str. 42 násl.). 2) Srv. 147b: Nebo yakz prawí w knyhach apoſtolſkich ſkutkow, Kdyz ſſwaty petr kazal, na prwe ſie trzy tyſſycz zydow obratylo. A potom pak piet tyſſycz gich wierzylo (Nam in apostolorum actibus praedicante petro legimus prius hebreos tria
IV lohy opsány a vsunuty na místa nenáležitá (srv. 129/130 a 131/2 nebo 180a/204b); jednak jsou opakována jednotlivá slova neb i celé řady slov, na př.: Zgiewno ge zgiewno geft 186a, vſtawicz (sic) vſtawicznu 269b, Nebo kdiz ſſwich ſedm ſynow do nebeského králevstvie poslala, protož tuto ženu mateří a viece než mateří jsem nazval; nebo kdyz ſſwich ſſedm ſynow .. 211a a j.; jednak jsou zkomolena slova z neporozumění předloze na př.: geſto gſu prziedwedeny 289b, geſto negſſu prziewiedyeni t., ze gſu przied- wiedyen t. t. j. praesciti, vczítie mého syna 326b (m. ustydie sě). Jazykový stav rkpu jest tento: Přehláska aj — ej jest v počátcích (kral nebeſkey 24a, celkem čtyři doklady); podobně úžení é, ie — í (po- hrzizty 48a, hrzich 73b; z wyſfofty nebeſki 26a, tyezſſy geft oſtaty 90b celkem 30 dokladů — nejvíce v koncovkách); změna uo — ú doložena jednou: ktož nebude súditi svého bližnieho z hrziechuu, gymizto proti němu shřešil 86b; změna ú — au — ou není doložena. Naproti tomu jest přehláska a — ě již valně porušena (wzalí (t. j. lidé) 43a, horzal 7b atd.); jotace jest silně skleslá (czeſtu 84b, nelze 9a, ſekira 35b atd.); praeterita jednoduchá jsou značně na ústupu, rovněž i duál. Důležité jest trvání přehlásky u — i v slovesích VI. třídy (buogygy 185a, naplnygeme 49a peczyg 17b, prziblizigicz 260b atd.) a samohláskové r v slovích črný, črv atp. Zajímavé jest -uo- v slabikách krátkých, na př.: buozye milost 209a, za- duoſtý 213b, Chuowayte flíe 264a atd. velmi často. — Z toho ze všeho jde, že rukopis náleží sice ještě do XIV. století, ale na samý jeho konec. Předloha rkpu vznikla pravděpodobně ještě za života Karla IV.1) V. Text rkpu jest vzdělán z latiny. Svědčí o tom: 1. faktum, že se text český s latinským kryje, na př.: Ale tazaty nam geft 20b (querendum nobis est), S rychlofty czafſý hynu 152a (cum velocitate tempora fugiunt) ; 2. latinská slova v textu, na př.: A onen Centurio bieše poslal 17a, A ona nábožná panna î canticis praví 8a, ješto (znamenie) slove vodné a latině aquaríus 23a; 3. přepsání vysvětlitelné jen vlivem latinské předlohy: Dyle sě mnozí 46b t. j. Myle, srv. Dubitari a quibusdam solet. Latinský text homilií nalézá se — vyjma homilie Tomáše Aquin- ského — v Migneově Patrologii (latinské i řecké); srv. poznámky na okraji vydaného textu. Překlad jest volný a dosti obratný.2) Vazeb a obratů nečeských neuvaroval se překladatel, ale jest jich celkem počet nepatrný.3) Písař rkpisu neměl po ruce latinského originálu, nýbrž opisoval mechanicky. 1) Rukopis obsahuje výklad Karla IV. na čtení sv. Matouše IV 44—52 na str. 227a—236a, který jest též obsažen v jeho autobiografii (Emler „Život Karla IV. str. 42 násl.). 2) Srv. 147b: Nebo yakz prawí w knyhach apoſtolſkich ſkutkow, Kdyz ſſwaty petr kazal, na prwe ſie trzy tyſſycz zydow obratylo. A potom pak piet tyſſycz gich wierzylo (Nam in apostolorum actibus praedicante petro legimus prius hebreos tria
Strana V
Z vnější historie rkpisu lze uvésti: Rkpis nalézal se kdysi v Římě v majetku jesuitu (srv. latinský přípis na prvním listě rkpisu) a odtud po neznámých dalších osudech dostal se do jesuitské koleje v Krumlově (srv. nadpis na první stránce textu Colleg. Crumlo. Societ. Jesv.) a pak po zrušení řádu Josefem II. do univ. knihovny pražské. O rkpise pojednal ve zvláštní rozpravě P. J. Šafařík v Rozboru stč. literatury (Věstník kr. společ. 1843 II. díl str. 71 sl.). Rozebírá stručně rkpis po stránce pravopisné, mluvnické a lexikální a ke konci podává ukázku textu „výjimky“ z Mat. X. 16—22 s celou homilií v transkripci.1) V celkové úpravě řídil jsem se (někde i doslovně) ve vydání této památky vzorným vydáním „Svatých Otců“ prof. E. Smetánky. I slovník jest podobně založen. Lituji jen — v zájmu přesnějšího ocenění překladu — že nebylo mi možno hojnější měrou využíti pro slovník latinského textu; měl jsem totiž slovník již hotov, když se mi latinské prameny staly pří- stupnými. Dr. Josef Holub. milia et postea quinque milia credisse) ; drzewe nez ſie narodyl na tento ſwiet 18b ante incarnationem. 3) Cena překladu oceňována v starších literaturách různě. Srv. Výbor z lit. čes. II. str. 499: „Výklad na čtení sv. Matouše nachází se také v jiném překladu, avšak méně šťastném (sic) v rkp. univ. XVII. A. 4.“ Jinak Šafařík v Rozboru 71: „Překlad je docela nový, svobodný, více perifrastický než doslovní.“ Podobně soudí Šembera (str. 112) a Sabina (str. 390). 1) Chybné čtení jsem shledal: 142a velikú nedělu (sic) m. nedieku; 34b ale také srdcem siež (sic) povědajte m sě zpoviedajte; 385a rozeskřivi sě má duše m. rozeskřvi.
Z vnější historie rkpisu lze uvésti: Rkpis nalézal se kdysi v Římě v majetku jesuitu (srv. latinský přípis na prvním listě rkpisu) a odtud po neznámých dalších osudech dostal se do jesuitské koleje v Krumlově (srv. nadpis na první stránce textu Colleg. Crumlo. Societ. Jesv.) a pak po zrušení řádu Josefem II. do univ. knihovny pražské. O rkpise pojednal ve zvláštní rozpravě P. J. Šafařík v Rozboru stč. literatury (Věstník kr. společ. 1843 II. díl str. 71 sl.). Rozebírá stručně rkpis po stránce pravopisné, mluvnické a lexikální a ke konci podává ukázku textu „výjimky“ z Mat. X. 16—22 s celou homilií v transkripci.1) V celkové úpravě řídil jsem se (někde i doslovně) ve vydání této památky vzorným vydáním „Svatých Otců“ prof. E. Smetánky. I slovník jest podobně založen. Lituji jen — v zájmu přesnějšího ocenění překladu — že nebylo mi možno hojnější měrou využíti pro slovník latinského textu; měl jsem totiž slovník již hotov, když se mi latinské prameny staly pří- stupnými. Dr. Josef Holub. milia et postea quinque milia credisse) ; drzewe nez ſie narodyl na tento ſwiet 18b ante incarnationem. 3) Cena překladu oceňována v starších literaturách různě. Srv. Výbor z lit. čes. II. str. 499: „Výklad na čtení sv. Matouše nachází se také v jiném překladu, avšak méně šťastném (sic) v rkp. univ. XVII. A. 4.“ Jinak Šafařík v Rozboru 71: „Překlad je docela nový, svobodný, více perifrastický než doslovní.“ Podobně soudí Šembera (str. 112) a Sabina (str. 390). 1) Chybné čtení jsem shledal: 142a velikú nedělu (sic) m. nedieku; 34b ale také srdcem siež (sic) povědajte m sě zpoviedajte; 385a rozeskřivi sě má duše m. rozeskřvi.
Strana VI
Strana 1
Swati1) mathiey2) byl geſt zydowſkeho pokoleny 3) toho geſt ſín 1a buozy, naaſſ gezukriſt, pozwal, an bieſſe mýtnym. A on k geho ſſwathemu pozwaný ten vrzad y ti wſſyeczkí vzytkí opuuſtýw wieru krzieſtanku plnye przigyal. Ten geft zydowſkîm yazykem prwý fſwathe cztenye na- piſfal. A kdyz chtiel gyty mezi pohanſtwo kazat wíerý krzieſtanſke, tehdi to giſte cztenníe, geſto byl napſal, oſtawi w zydowſkey zemi krzieſtanſtwu pro pamatku. Swatha cierkew piſſe geý w czlowieczý twarzý proto, nebo fſwe cztenîe on poczyna, kterím ge czínem od kterich hdý ſýn buozý geft przífſel na tento ſſwíet a czlowíeczſtwíe na ſýe przígyal. a prothoz geho czteníe takto ſie poczína. Kníhí narozeníe gezukriſta, lýna dawidowa, ſína Abrahamowa. Abraham vrodyl yſaaka. Yſaac urodyl yacuba A yacub urodyl iudaſſye a bratrzy geho, ne toho iudaſſye, geſto buoha proradýl, ale gíneho. Judas pak urodyl phares a fara//yafnie z tey zení, giezto gmie thamar bylo. Phares pak urodyl ezroma. Ezrom pak urodyl arama. 1b Aram pak urodyl Amínadaba. Amminadab4) urodyl naazona. Naaſon pak urodyl falmona A falmô5) pak urodyl booza z tey zení, giezto gmie bieſſe raab. Booz pak urodil obetha z tey zení, glezto gmíe býlo ruth. A obeth pak urodyl yeſſe A yeſſe pak urodyl dawida krale. Dawid pak kral urodyl falomuna z te zení, giefto byla nýekdý zena ſluhí krale dawida, gemuzto býlo gmie vrias. Salomon pak urody6) roboama. A roboam urodil abíama. Abyas pak urodyl aza. Aza urodyl yoſaphata A yoſaph16) pak urodyl yorama. Yoram pak vrodyl ozya. Ozyas pak urodyl yoatana A yoatan pak urodyl akaza. Akaz pak urodyl ezechiafie A ezechías pak urodýl manaſſen. Manaſſes pak urodyl amona. Amon pak urodyl yoziaffie. Yoziaſ pak urodyl gekonýaſſie a bratrzí geho, a to blíz toho czaſſu, kdiz gſſuu byli zydowe wiezeny w babilonîe. Po babilonſkem wíezený, kdiz gſuu ſíe zydye wratyli do ſwe zemie, yeconías pak urodyl falathíela. Salatiel pak urodyl zorobabela. Zorobabel pak urodyl abýuda. Abíud pak urodyl elyachý/ma. Elýachym pak urodyl azora. Azor pak urodyl fadocha. 2a A fadoch pak urodyl achýma. Achym pak urodyl elýuda. Elýud pak urody7) eleazara. Eleazar pak urodyl mathana. Mathan pak urodyl 1) Nadepsáno později Colleg. Crumlo Societ. Jesv. 2) nadeps. us. 3) na konci ř. 4) rozděleno Am-minadab. 5) na konci ř. 6) t. 7) t.
Swati1) mathiey2) byl geſt zydowſkeho pokoleny 3) toho geſt ſín 1a buozy, naaſſ gezukriſt, pozwal, an bieſſe mýtnym. A on k geho ſſwathemu pozwaný ten vrzad y ti wſſyeczkí vzytkí opuuſtýw wieru krzieſtanku plnye przigyal. Ten geft zydowſkîm yazykem prwý fſwathe cztenye na- piſfal. A kdyz chtiel gyty mezi pohanſtwo kazat wíerý krzieſtanſke, tehdi to giſte cztenníe, geſto byl napſal, oſtawi w zydowſkey zemi krzieſtanſtwu pro pamatku. Swatha cierkew piſſe geý w czlowieczý twarzý proto, nebo fſwe cztenîe on poczyna, kterím ge czínem od kterich hdý ſýn buozý geft przífſel na tento ſſwíet a czlowíeczſtwíe na ſýe przígyal. a prothoz geho czteníe takto ſie poczína. Kníhí narozeníe gezukriſta, lýna dawidowa, ſína Abrahamowa. Abraham vrodyl yſaaka. Yſaac urodyl yacuba A yacub urodyl iudaſſye a bratrzy geho, ne toho iudaſſye, geſto buoha proradýl, ale gíneho. Judas pak urodyl phares a fara//yafnie z tey zení, giezto gmie thamar bylo. Phares pak urodyl ezroma. Ezrom pak urodyl arama. 1b Aram pak urodyl Amínadaba. Amminadab4) urodyl naazona. Naaſon pak urodyl falmona A falmô5) pak urodyl booza z tey zení, giezto gmie bieſſe raab. Booz pak urodil obetha z tey zení, glezto gmíe býlo ruth. A obeth pak urodyl yeſſe A yeſſe pak urodyl dawida krale. Dawid pak kral urodyl falomuna z te zení, giefto byla nýekdý zena ſluhí krale dawida, gemuzto býlo gmie vrias. Salomon pak urody6) roboama. A roboam urodil abíama. Abyas pak urodyl aza. Aza urodyl yoſaphata A yoſaph16) pak urodyl yorama. Yoram pak vrodyl ozya. Ozyas pak urodyl yoatana A yoatan pak urodyl akaza. Akaz pak urodyl ezechiafie A ezechías pak urodýl manaſſen. Manaſſes pak urodyl amona. Amon pak urodyl yoziaffie. Yoziaſ pak urodyl gekonýaſſie a bratrzí geho, a to blíz toho czaſſu, kdiz gſſuu byli zydowe wiezeny w babilonîe. Po babilonſkem wíezený, kdiz gſuu ſíe zydye wratyli do ſwe zemie, yeconías pak urodyl falathíela. Salatiel pak urodyl zorobabela. Zorobabel pak urodyl abýuda. Abíud pak urodyl elyachý/ma. Elýachym pak urodyl azora. Azor pak urodyl fadocha. 2a A fadoch pak urodyl achýma. Achym pak urodyl elýuda. Elýud pak urody7) eleazara. Eleazar pak urodyl mathana. Mathan pak urodyl 1) Nadepsáno později Colleg. Crumlo Societ. Jesv. 2) nadeps. us. 3) na konci ř. 4) rozděleno Am-minadab. 5) na konci ř. 6) t. 7) t.
Strana 2
2 P. L. XCIV col. 413. yacuba. Yacub pak urodyl yoſepha, myſye ſſwate marzie, z nyezto ſíe geſt narodyl yezus, gýemuzto dyegi kriftus. Wſîeczkný narodowe od abrahama az do dawîda narodow cztrnadſte A od Dawida az do gyetye babylonſkeho narodow cztrnadſte I od ýetye babylonſkeho az do naſſieho geſukriſta na- rodow cztrnadîte. Beda ſlowuthnî mluwí na toto cztenýe a rzka takto. Beda.1) Moyſyeſſ ſwaty muz Kníhi o ſtworzeni nebe y zemie, buozý moczi wzem poſſileníe, geft popiſal,2) w níchto knýhach prwníeho czlowieka adama, genz geſt byl poczatek naſſeho ſtworzenye ſtraczenie, prziſczie na tento ſwiet wýpiſfugie. Ale ſwatí mathiey apoſtol a ewageliſta gezukriftow Knyhí narozene gezukriſtawa,3) w nyemzto geſt poczatek naſſeho ſpaſſenîe a genz geft ſwrchowaníe nalſye ſwatoſtý, w tiechto knýhach 2b ſlycznie wyprawugie. Nebo yezus4) tolico rzeczeno geſt yako ſpaſſylſtel. A kriſtus toliko rzieczêo geſt yako mazaní. A to ſlowo geſt welikeho doſto- genſtwíe; Nebo w ſtarem zakonie krale, proroký a kníezý ſwatym olegem mazachu, A naſſeho geſukriſta, yakz prawí ſwate pýſmo, otecz buoh geſt zmazal olegem ſweho weſſele y wííe radoſty nade wſýeczký gíne ſwate w nebeſke5) kralowſtwi. ten geſt przyſſel na tento ſwyet ſkrze otcze ſwate A6) ſamýem bohem zwolene, gychzto gmena ſwatí mathíeý na poczaczcíe tyechto knýh porzad proto wýklada, nebo w nych znamenîe naſſieho wykupenye a wíeczneho ſpaſſenýe ſkrzíe zgýewenýe ducha ſwatého geſt poznal. A ta wſſyeczka7) znameníe w naſſem gezukriſtowí gſuu naplnýena; Nebo yakz naſſ yezukriſt ſkrzíe narod tíechto ſwatích patriarchow na tento ſwiet pro na ſíes) ſpaſſíeníe geſt9) raczil przygity, takez ſkrze wykladaníe duchownye gych ſwatych gmen naſfie ſpaſſenye chcze rozumîety. A protoz mý ſ geho ſwatu pomoczý, gelikoz muozemý, gych ſwata gmena chczmý 3a duchowníe wýlozitý. Yuz na poczatek tíechto/knyh ſíe nawrathmý. Knýhí narozenýe gezukriſta, ſýna dawidowa, ſína abrahamowa. Dauíd toliko geſt rzieczeno yako ſilne ruky, nebo on geſt obra welikeho a pohana pyſneho, gemuzto bíeſſe gmíe kolyas, ſam giedýní przieboýowal a ſwu ruku gieho zabil. Abraham otecz mnohych lidý ſíe wyklada. A to obee znamenawa naſſieho gezukriſta; a protoz on geſt wítiez ſilný, genz geſt dyabla, ſilneho naſſieho neprzietele, ſam podſtupyl a nad ným hrdýníkí ſwítyezil. A po tom ſwí- tyezení mnohích lídý otecz fie vczýnîl, towies wííech tíech, gelto drzíe wieru prawu krzieſtanku. Nebo on wſſyem tyê,10) geſto wen wierzie, przy- kazugíe, aby gye otczem nazywalí, a rzka takto: Kdyz líe buudete modlity, rziekayte: Otcze naſſ, genz glí na nebeſſiech. A mý na ſſwatem pokrzíſczieny wſſíech ſkutkow dyabelſkích fíe odpowiedagîce, w neſnadní buoý a u walku duchownu ſ ným gſme wſtupihi. A protoz ze on nykdi neprzieſtane, ale we 3b wſſíe czaſſý y na wſſiech mieſtech hle//da toho, kak by naſſ mohl przelſtytyll) 1) červeně. 2) ras. 3) sic. 4) na konci ř. 5) t. 6) ras. 7) ka přips. později. 8) rozd. 9) ras. 10) na konci ř. 11) l ras.
2 P. L. XCIV col. 413. yacuba. Yacub pak urodyl yoſepha, myſye ſſwate marzie, z nyezto ſíe geſt narodyl yezus, gýemuzto dyegi kriftus. Wſîeczkný narodowe od abrahama az do dawîda narodow cztrnadſte A od Dawida az do gyetye babylonſkeho narodow cztrnadſte I od ýetye babylonſkeho az do naſſieho geſukriſta na- rodow cztrnadîte. Beda ſlowuthnî mluwí na toto cztenýe a rzka takto. Beda.1) Moyſyeſſ ſwaty muz Kníhi o ſtworzeni nebe y zemie, buozý moczi wzem poſſileníe, geft popiſal,2) w níchto knýhach prwníeho czlowieka adama, genz geſt byl poczatek naſſeho ſtworzenye ſtraczenie, prziſczie na tento ſwiet wýpiſfugie. Ale ſwatí mathiey apoſtol a ewageliſta gezukriftow Knyhí narozene gezukriſtawa,3) w nyemzto geſt poczatek naſſeho ſpaſſenîe a genz geft ſwrchowaníe nalſye ſwatoſtý, w tiechto knýhach 2b ſlycznie wyprawugie. Nebo yezus4) tolico rzeczeno geſt yako ſpaſſylſtel. A kriſtus toliko rzieczêo geſt yako mazaní. A to ſlowo geſt welikeho doſto- genſtwíe; Nebo w ſtarem zakonie krale, proroký a kníezý ſwatym olegem mazachu, A naſſeho geſukriſta, yakz prawí ſwate pýſmo, otecz buoh geſt zmazal olegem ſweho weſſele y wííe radoſty nade wſýeczký gíne ſwate w nebeſke5) kralowſtwi. ten geſt przyſſel na tento ſwyet ſkrze otcze ſwate A6) ſamýem bohem zwolene, gychzto gmena ſwatí mathíeý na poczaczcíe tyechto knýh porzad proto wýklada, nebo w nych znamenîe naſſieho wykupenye a wíeczneho ſpaſſenýe ſkrzíe zgýewenýe ducha ſwatého geſt poznal. A ta wſſyeczka7) znameníe w naſſem gezukriſtowí gſuu naplnýena; Nebo yakz naſſ yezukriſt ſkrzíe narod tíechto ſwatích patriarchow na tento ſwiet pro na ſíes) ſpaſſíeníe geſt9) raczil przygity, takez ſkrze wykladaníe duchownye gych ſwatych gmen naſfie ſpaſſenye chcze rozumîety. A protoz mý ſ geho ſwatu pomoczý, gelikoz muozemý, gych ſwata gmena chczmý 3a duchowníe wýlozitý. Yuz na poczatek tíechto/knyh ſíe nawrathmý. Knýhí narozenýe gezukriſta, ſýna dawidowa, ſína abrahamowa. Dauíd toliko geſt rzieczeno yako ſilne ruky, nebo on geſt obra welikeho a pohana pyſneho, gemuzto bíeſſe gmíe kolyas, ſam giedýní przieboýowal a ſwu ruku gieho zabil. Abraham otecz mnohych lidý ſíe wyklada. A to obee znamenawa naſſieho gezukriſta; a protoz on geſt wítiez ſilný, genz geſt dyabla, ſilneho naſſieho neprzietele, ſam podſtupyl a nad ným hrdýníkí ſwítyezil. A po tom ſwí- tyezení mnohích lídý otecz fie vczýnîl, towies wííech tíech, gelto drzíe wieru prawu krzieſtanku. Nebo on wſſyem tyê,10) geſto wen wierzie, przy- kazugíe, aby gye otczem nazywalí, a rzka takto: Kdyz líe buudete modlity, rziekayte: Otcze naſſ, genz glí na nebeſſiech. A mý na ſſwatem pokrzíſczieny wſſíech ſkutkow dyabelſkích fíe odpowiedagîce, w neſnadní buoý a u walku duchownu ſ ným gſme wſtupihi. A protoz ze on nykdi neprzieſtane, ale we 3b wſſíe czaſſý y na wſſiech mieſtech hle//da toho, kak by naſſ mohl przelſtytyll) 1) červeně. 2) ras. 3) sic. 4) na konci ř. 5) t. 6) ras. 7) ka přips. později. 8) rozd. 9) ras. 10) na konci ř. 11) l ras.
Strana 3
3 a k hrziechu przíweſty: Protoz ſe wſſím ſnazenſtwím a ſ wehkím bdýeným az do nafſieho gezukriſta 1) ſkonczíenýe muſſíme ſ ným u walczíe bitý a wſſemohucíeho hoſpodína a geho miloſrdenſtwíe proſſítý, abý pro ſſwu weliku dobrotu pomohl nam nad ným ſwítýezitý, Abýchom mohlí bez geho prziekazí dobre nrawý a dobre obýcziegíe gmiety; Nebo to geſt naſſye duchownye odyenýe proty dyablu. Abrahâ 2) pak urodyl yſaaka. Yſaak toliko rzieczeno geſt yako weſſele nebo radoſt. A welmi dobrzie otecz wſſíeho krzieſtanſtwa, gezukriſt, geſt radoft a weſſele wſíeho naroda lídíkeho. Nebo na geho ſwatem narozený andiel paſtýrzom powiedyel a rzka: Zwieſtugi wam radoſt a weſſele welike, geſto bude wſſíemu lídu, nebo ſíe geft dnes narodyl ſpalfitel tohoto ſwieta. Takez mý hrziefíný lide ſkrze plod dobbrých 3) ſkutkow a ſkrze uſtawiczienſtwie we wſſem dobre 4) radoft a weſſele nebeſkeho kralowſtwie Swathími andielý mamý sobie przi- prawítý, abychom ſíe muohli tam ſ ným wíeczl/nýe radowaty, yakz prawí ſwatý apoſtol: Raduýte ſíe u buoze po wíſie czaſſý uſtawicznýe; A opyet 4a wam prawí, abyſte ſíe radowali. Yakobý rzekl: Sýna buozieho narozeny, geho ſwatemu vmuczieny, z mrtwich wzkrzieſfiený, na nebeſſa wſtupený mate ſíe ſ prawem raddowatý, 5) abyſte mohlí proto ſe wſſiemí ſwatými wieczne radoſti u wiecznem zýwotye dogity. Yſaac pak urodyl yacuba. Jacub geſt toliko rzieczeno lyako potlaczitel. A kdyz geſt na' 6) gezukriſt radoſty ſweho narozeníe tomuto ſwietu pozíczil a ſkrze ſwe vmuczenye dyabla, neprzietele naſſieho, zetrziel a potlaczil a wýeſſnye tý, geſto w ſſwey moczý drziefſe, bez geho dyekí wýwedl z gieho wiezenye a zproſtyl ný po weſeli neb radoſtý naſſeho druheho narozenýe, towíes po naſſem krſſczíený, w nyemzto ſmý ſíe yako druhe duchownýe pak narodýhi w czierkwi ſwatey a u wyerze krzieſtankeý, w nyemzto nam gſuu naſſy wſlíczkný hrzieſſý ſcziedrzíe odpuuſcziený. Po tom druhem mamý bytý potlaczýtelí, towies wſlieczkí zle ſkutkí, abýchon 7) gych neczínylí, potla//czitý A naſſeho 4b tyela rozkoſſy a dyabelſke pokuſſyenýe przíemoczí a geho lítý ſnaſſnýe fíe chowatý, gelikoz naywieczíe mozem, ſ pomoczí miloſtý krale nebeſkeho. Jacub pak vrodyl iudaſſíe. Yudaſſ geſt toliko rzieczíeno tako zpowied. 8) Skrzie zpowied ſwate píſmo weſſdí roſſumie ſwate pokanýe, Ale nyekdí take buozy chwalu a z rozlyczních darow ſwemu hoſpodynu podyekowanye. Yakozto naaſſ gezukriſt, kdýſto byl wſſieczko dyabelſke pokuſſenye yuz prziemohl, Zpowied, towíes chwalu, ſwemu otczy buohu wzdal. yakozto on prawý w ſſwate 9) cztený: zpowiedam fie tobye, otcze, pane nebe y zemie, towies chwalu tobie wzdawam, nebo od tebe wlieczko wityezſtwie pochody. A my pak, kdýz ſkrzíe pomocz milofrdenſtwie naſſíeho ſpaſſitele nýektere zle ſkutkí a nalſeho tyela rozkofſý przemozemý a od ſebe zapudýme, to wſſyeczko mame geho míloſrdenſtwím przípiffatý a nýcz naſſemu zaſſluzený a przied geho ſwaty obliczieý ſkrzie ſwatu Zpowied naſſych hrziechow 1) červeně přetrženo.2) na konci ř. 3) rozd. 1) na konci ř. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) sic. 8) ras. 9) na konci ř. 1 *
3 a k hrziechu przíweſty: Protoz ſe wſſím ſnazenſtwím a ſ wehkím bdýeným az do nafſieho gezukriſta 1) ſkonczíenýe muſſíme ſ ným u walczíe bitý a wſſemohucíeho hoſpodína a geho miloſrdenſtwíe proſſítý, abý pro ſſwu weliku dobrotu pomohl nam nad ným ſwítýezitý, Abýchom mohlí bez geho prziekazí dobre nrawý a dobre obýcziegíe gmiety; Nebo to geſt naſſye duchownye odyenýe proty dyablu. Abrahâ 2) pak urodyl yſaaka. Yſaak toliko rzieczeno geſt yako weſſele nebo radoſt. A welmi dobrzie otecz wſſíeho krzieſtanſtwa, gezukriſt, geſt radoft a weſſele wſíeho naroda lídíkeho. Nebo na geho ſwatem narozený andiel paſtýrzom powiedyel a rzka: Zwieſtugi wam radoſt a weſſele welike, geſto bude wſſíemu lídu, nebo ſíe geft dnes narodyl ſpalfitel tohoto ſwieta. Takez mý hrziefíný lide ſkrze plod dobbrých 3) ſkutkow a ſkrze uſtawiczienſtwie we wſſem dobre 4) radoft a weſſele nebeſkeho kralowſtwie Swathími andielý mamý sobie przi- prawítý, abychom ſíe muohli tam ſ ným wíeczl/nýe radowaty, yakz prawí ſwatý apoſtol: Raduýte ſíe u buoze po wíſie czaſſý uſtawicznýe; A opyet 4a wam prawí, abyſte ſíe radowali. Yakobý rzekl: Sýna buozieho narozeny, geho ſwatemu vmuczieny, z mrtwich wzkrzieſfiený, na nebeſſa wſtupený mate ſíe ſ prawem raddowatý, 5) abyſte mohlí proto ſe wſſiemí ſwatými wieczne radoſti u wiecznem zýwotye dogity. Yſaac pak urodyl yacuba. Jacub geſt toliko rzieczeno lyako potlaczitel. A kdyz geſt na' 6) gezukriſt radoſty ſweho narozeníe tomuto ſwietu pozíczil a ſkrze ſwe vmuczenye dyabla, neprzietele naſſieho, zetrziel a potlaczil a wýeſſnye tý, geſto w ſſwey moczý drziefſe, bez geho dyekí wýwedl z gieho wiezenye a zproſtyl ný po weſeli neb radoſtý naſſeho druheho narozenýe, towíes po naſſem krſſczíený, w nyemzto ſmý ſíe yako druhe duchownýe pak narodýhi w czierkwi ſwatey a u wyerze krzieſtankeý, w nyemzto nam gſuu naſſy wſlíczkný hrzieſſý ſcziedrzíe odpuuſcziený. Po tom druhem mamý bytý potlaczýtelí, towies wſlieczkí zle ſkutkí, abýchon 7) gych neczínylí, potla//czitý A naſſeho 4b tyela rozkoſſy a dyabelſke pokuſſyenýe przíemoczí a geho lítý ſnaſſnýe fíe chowatý, gelikoz naywieczíe mozem, ſ pomoczí miloſtý krale nebeſkeho. Jacub pak vrodyl iudaſſíe. Yudaſſ geſt toliko rzieczíeno tako zpowied. 8) Skrzie zpowied ſwate píſmo weſſdí roſſumie ſwate pokanýe, Ale nyekdí take buozy chwalu a z rozlyczních darow ſwemu hoſpodynu podyekowanye. Yakozto naaſſ gezukriſt, kdýſto byl wſſieczko dyabelſke pokuſſenye yuz prziemohl, Zpowied, towíes chwalu, ſwemu otczy buohu wzdal. yakozto on prawý w ſſwate 9) cztený: zpowiedam fie tobye, otcze, pane nebe y zemie, towies chwalu tobie wzdawam, nebo od tebe wlieczko wityezſtwie pochody. A my pak, kdýz ſkrzíe pomocz milofrdenſtwie naſſíeho ſpaſſitele nýektere zle ſkutkí a nalſeho tyela rozkofſý przemozemý a od ſebe zapudýme, to wſſyeczko mame geho míloſrdenſtwím przípiffatý a nýcz naſſemu zaſſluzený a przied geho ſwaty obliczieý ſkrzie ſwatu Zpowied naſſych hrziechow 1) červeně přetrženo.2) na konci ř. 3) rozd. 1) na konci ř. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) sic. 8) ras. 9) na konci ř. 1 *
Strana 4
5a duchownýe gytý y we dne y w noczí w gíeho chwaleprziebywatý, abý ſwým milofrdným obranýením raczyl na 1) ode lítý naſleho ſtareho ne- przietele dyabla obranýti, Abychom ſie geho ſwatemu gmenu zpowiedali a radowahi w geho chwale wieki wiekoma, Amen. Judaſſ pak vrodyl phares a zarayaſſýe z tey zení, glezto gmie bieſſe thamar. Phares toliko rzíeczeno yako rozdíelenye A zarayaſí toliko rzie- czeno yako wzchod. Dobrzie ſkrzíe rozdielenýe naſſ gezukriſt rozumien byty, 2) nebo on geft ſwatu czierkew rozdíelil od towarziſtwa wſiech ne- wíerných lidý, Yakozto od zydow, pohanow 3) a kaczíerzow; a den ſuudný rozdyeli wſſieczki dobre od hrziefſnýkow y da odplatu kazdem' 4) podle geho zaſſluzeníe. A nam welmíe wieczíe potrziebíe, abýchom ſíe rozdiehli ode wílíech newíerných lidý a naſſye ſkutkí od gich towarziſtwie odwadili, Abýchon 5) w poſlednýem rozdyelení, towies den sudný, nedofílí ſ hrziefſnýki wieczneho zatraczenýe, ale ſe wſſemí dobrímí a Iſwatímí bylý doſtoýný wieczne koruny nebeſkeho kralowſtwíe. Dobrzíe take ſkrzie zarayaſſíe, genz ſe wyk/ſklada wízchod ſluneczný, nalſyeho gezukriſta mozemý roz- umíetý, o nyemzto prawí ottecz buoh ſkrze ſwateho proroka: Wzende wam, geſto ſie meho gmena bogite, ſlunce ſprawedlnoſty, towíes muoy ſín k wam przýde. A on ſam ſýn bozý na poczathcze ſweho kazanýe, vzýwagie ſwie- deczſtwíe ſwatbeho proroka ſayaſſie, prawi o ſſobíe a rzka takto: Lid, gens fedyefſe we tmíe, widýel ſwietloft weliku A týem, gelto sedýechuu w stýený ſmrtedlnem, ſwietloſt gým wzeſſla. A ginde prawi on take o ſlobie: Ya gſſem ſwietloſt tohoto ſwieta. Takez nam, kdyz ſíe rozdieligem od ſkutkow ne- wierních lidy a neplnýme zadoſty naſſieho tyela, wzende w naſſich ſrdcích ſwietloſt wieczna, Sluncze prawedlnoſti, gezukrift. a tyem czinem on w nas raczi prziebywaty a tak ſie naplny w nas geho kazanýe; Nebo on prawí: Tak ſwiet waſſie ſwitloft6) przíed lidmi, aby wíducze waſíe dobre ſkutki chwalilí waſſieho occíe w nebeſkem kralowſtwi. Phares?) pak urodyl eſroma. Ezrom ſtrziela ſpaſſenýe ſíe wyklada. a gezukriſt ſkrzíe tu ſtrzelu muozl roſumien bytý. Neb ſtrzela gedowata, kdiz w ktere zwierze bude wſtrzelena, inhed to zwierze vmorzî. Takez kdiz ſín buozý ſtrzelu ſweho kazanye w kterích lidy ſrdczíe wſtrzielí, wſſieczkí zle ſkutkí a hrziechy w ných vmorzý A rzka: czínte ſwate pokanýe, neb ſie k wam przíblizý nebeſke kralowſtwie. A nam pak ſluſſie ſtrzelu twrdeho ſudu buczyeho przied naſlýma oczýma polozitý, Abýchom krzíe ſwate pokaníe mohlí ſwe hrzíechi ſ ſebe ſplakatý a dobýtý ſobíe ſwych hrziechow odpuſczíeníe a tiem przykla- dem vkazalí gýným lidem czíeſtu wíeczneho ſpaſſenýe. Efrom pak vrodyl arama. Aram zwoleny ſíe wyklada. A naſſ gezukrift byl geft zwolenecz buozy, o nyemzto prawi otecz buoh a rzka takto: Tot geſt me dyetye zwolene, geſto ſíem ya ſobýe zwolil. Nam pak ſluſſie I welikím ſnazenſtwím wolítý to wſſýeczko, k czemuz geſt wole buozie dobra, abýchom tu, yakz naylepe moziem, naplnílý. Nebo my ſme ty, o nychzto prawi ſwaty petr 5b 6a 1) t. 2) pozd. přips. muoz. 3) na konci řádku. 4) t. 5) sic. 6) sic. 7) červ. podtrženo.
5a duchownýe gytý y we dne y w noczí w gíeho chwaleprziebywatý, abý ſwým milofrdným obranýením raczyl na 1) ode lítý naſleho ſtareho ne- przietele dyabla obranýti, Abychom ſie geho ſwatemu gmenu zpowiedali a radowahi w geho chwale wieki wiekoma, Amen. Judaſſ pak vrodyl phares a zarayaſſýe z tey zení, glezto gmie bieſſe thamar. Phares toliko rzíeczeno yako rozdíelenye A zarayaſí toliko rzie- czeno yako wzchod. Dobrzie ſkrzíe rozdielenýe naſſ gezukriſt rozumien byty, 2) nebo on geft ſwatu czierkew rozdíelil od towarziſtwa wſiech ne- wíerných lidý, Yakozto od zydow, pohanow 3) a kaczíerzow; a den ſuudný rozdyeli wſſieczki dobre od hrziefſnýkow y da odplatu kazdem' 4) podle geho zaſſluzeníe. A nam welmíe wieczíe potrziebíe, abýchom ſíe rozdiehli ode wílíech newíerných lidý a naſſye ſkutkí od gich towarziſtwie odwadili, Abýchon 5) w poſlednýem rozdyelení, towies den sudný, nedofílí ſ hrziefſnýki wieczneho zatraczenýe, ale ſe wſſemí dobrímí a Iſwatímí bylý doſtoýný wieczne koruny nebeſkeho kralowſtwíe. Dobrzíe take ſkrzie zarayaſſíe, genz ſe wyk/ſklada wízchod ſluneczný, nalſyeho gezukriſta mozemý roz- umíetý, o nyemzto prawí ottecz buoh ſkrze ſwateho proroka: Wzende wam, geſto ſie meho gmena bogite, ſlunce ſprawedlnoſty, towíes muoy ſín k wam przýde. A on ſam ſýn bozý na poczathcze ſweho kazanýe, vzýwagie ſwie- deczſtwíe ſwatbeho proroka ſayaſſie, prawi o ſſobíe a rzka takto: Lid, gens fedyefſe we tmíe, widýel ſwietloft weliku A týem, gelto sedýechuu w stýený ſmrtedlnem, ſwietloſt gým wzeſſla. A ginde prawi on take o ſlobie: Ya gſſem ſwietloſt tohoto ſwieta. Takez nam, kdyz ſíe rozdieligem od ſkutkow ne- wierních lidy a neplnýme zadoſty naſſieho tyela, wzende w naſſich ſrdcích ſwietloſt wieczna, Sluncze prawedlnoſti, gezukrift. a tyem czinem on w nas raczi prziebywaty a tak ſie naplny w nas geho kazanýe; Nebo on prawí: Tak ſwiet waſſie ſwitloft6) przíed lidmi, aby wíducze waſíe dobre ſkutki chwalilí waſſieho occíe w nebeſkem kralowſtwi. Phares?) pak urodyl eſroma. Ezrom ſtrziela ſpaſſenýe ſíe wyklada. a gezukriſt ſkrzíe tu ſtrzelu muozl roſumien bytý. Neb ſtrzela gedowata, kdiz w ktere zwierze bude wſtrzelena, inhed to zwierze vmorzî. Takez kdiz ſín buozý ſtrzelu ſweho kazanye w kterích lidy ſrdczíe wſtrzielí, wſſieczkí zle ſkutkí a hrziechy w ných vmorzý A rzka: czínte ſwate pokanýe, neb ſie k wam przíblizý nebeſke kralowſtwie. A nam pak ſluſſie ſtrzelu twrdeho ſudu buczyeho przied naſlýma oczýma polozitý, Abýchom krzíe ſwate pokaníe mohlí ſwe hrzíechi ſ ſebe ſplakatý a dobýtý ſobíe ſwych hrziechow odpuſczíeníe a tiem przykla- dem vkazalí gýným lidem czíeſtu wíeczneho ſpaſſenýe. Efrom pak vrodyl arama. Aram zwoleny ſíe wyklada. A naſſ gezukrift byl geft zwolenecz buozy, o nyemzto prawi otecz buoh a rzka takto: Tot geſt me dyetye zwolene, geſto ſíem ya ſobýe zwolil. Nam pak ſluſſie I welikím ſnazenſtwím wolítý to wſſýeczko, k czemuz geſt wole buozie dobra, abýchom tu, yakz naylepe moziem, naplnílý. Nebo my ſme ty, o nychzto prawi ſwaty petr 5b 6a 1) t. 2) pozd. přips. muoz. 3) na konci řádku. 4) t. 5) sic. 6) sic. 7) červ. podtrženo.
Strana 5
5 apoſtol: Wý ſte narod zwolení a knyeſtwo kralowe. Aram pak vrodyl amínadaba. Aminadab lid muoý dobrowol/ný ſíe wýklada. A naſſ gezukriſt 6b byl geſt welmí dobrowolný, nebo ſwu dobru wolí za naſſie ſpaſſenýe ſam ſíe offierowal offieru newýnu na ſſwatem krzyzý. A my pak mamy ſwemu hoſpodynu dobrouolnýe neprzypuzený we wſſem poſſluſný býtý. Nebo dobra wole przid hoſpodynem za ſkutek pocztena buude. A on wſyeczki ti, geſto geho wuoli plnýe, w ſſwatem czteny nazywa bratrzí, materz a ſſeſtri A rzka takto: Ktoz, prawí, plny wuoli meho otcze, genz geſt na nebeſſiech, ten geft muoy bratr, ſeftra y matýe. Aminadab pak vrodyl naaſona. Naazon ſilný prorok ſie wyklada. A to dobrzie naſſ gezukriſt ſie znamenawa; nebo on ſwym apoſtolom ſylnie o fuudnem dny geft proro- kowal 1) a rzka takto: Kdyz przyde ſín czlowieczy na ſſweí ſtolícý, towies ſín buozy w ſſwem buoſtwi, aby ſuudyl weſken ſwiet podle prawdy, thehdý odplaty kazdemu podle geho zaſluzenýe. W tom nam dawa nauczienye, abýchom mý, wſyech czarow pohanſkich oſtanuce, od ſameho hoſpodyna wſyeho naſſieho zczieſſczîe cziekali. Naaſon pak vrodyl ſalmona. Salmon 7a czîgici ſie z2) znamenawa. A to byl dobrze na' 3) gezukriſt. Nebo on vezil, kdíz gedna zena nemoczna ſzaddu ſíe dothkla geho podolka a inhed byla uſdrawena ode wſſye ſwe nemoczi. tehdí on vczyw to powiedye a rzka takto: Kto ſíe mne dotekl? Nebo ya gſſem poznal, ze mocz gednoho dywu ze mne wýſla. A mý take mamý czítý, czo geſt naſlý duſſý ſkodne neb pomoczne, ábýchô 4) tíe przydrzielý dobreho a chowali ſýe zleho. Salmon pak vrodyl booza. Booz ſylna mocz ſíe wyklada. a to byl naſſ gezukriſt, genz ſwým apoſtolom powiedýel a rzka takto: Mam mocz, kdyz chczy ſwu duſſý puuftitý a opyet gý przygiety. Takez nam mocznu a ſilnu ſlufſye býty k sluzbýe bozley a ke wſſyelkemu vtrpeny ſ pomoczy krale nebeſkeho yakz prawyeſſíe ſwatý apoſtol o ſſobíe: Wſlieczko mohu trpietý ſ pomoczy toho, genz mne poffylugýe. Booz ppak 5) vrodyl obetha. Obeth ſluzebný ſíe wyklada. a znamenawa dobrzie naſſyeho gezukriſta, genz geſt ſluzyl na/tomto ſwietye, aby naſl zſluſby dyabelſke zproſtyl, w ruſſíe ya 6) gíny czlowiek chodyl, pokorzyl ſam ſíe a byl poſſluſſíen az do ſmrtý. A mý pak ſluzmý wíernýe a ſſnaznye ſwemu hoſpodýnu az do ſſmrtý, aby pak, kdyz líe dokona wſſieczka naſſie ſluzíba, abychon bylí doſtoýný na onom ſwietye wîecznye panowaty, abychom take duoſtoyny byli ſhſfiety toho ſlowa, Kdyz kral nebeſký dye kazdemu ſwemu wîernemu ſluzie: nyehodyek, ſluho wíerný a dobri, protozefí mí byl na maleý wieczi wieren, dnes dawam vrzad nad welyku wîeczi, wendiz w radoſt ſweho pana, towies fameho hoſpodyna, w nebeſke kralowſtwie. Obeth pak vrodyl yeſſe. Yeſſe zayzenye ſîe wyklada. A naſſ gezukriſt prawí ſam o ſſobýe a rzka takto: Prziſſel ſem, abych ohen puftyl na tento ſwieth, a czo chczý gíneho, gedno abý horzal. Tento ohen nýcz gíneho nenye, gedno mílowanye ſweho hoſpodýna. ten geft on zazíehal na tomto ſwietye ſwým ſwatím kazaním w ſrdcziech 7b 1) na konci ř. 2) ras. 3) na konci ř. 4) t. 5) rozd. 6) sic.
5 apoſtol: Wý ſte narod zwolení a knyeſtwo kralowe. Aram pak vrodyl amínadaba. Aminadab lid muoý dobrowol/ný ſíe wýklada. A naſſ gezukriſt 6b byl geſt welmí dobrowolný, nebo ſwu dobru wolí za naſſie ſpaſſenýe ſam ſíe offierowal offieru newýnu na ſſwatem krzyzý. A my pak mamy ſwemu hoſpodynu dobrouolnýe neprzypuzený we wſſem poſſluſný býtý. Nebo dobra wole przid hoſpodynem za ſkutek pocztena buude. A on wſyeczki ti, geſto geho wuoli plnýe, w ſſwatem czteny nazywa bratrzí, materz a ſſeſtri A rzka takto: Ktoz, prawí, plny wuoli meho otcze, genz geſt na nebeſſiech, ten geft muoy bratr, ſeftra y matýe. Aminadab pak vrodyl naaſona. Naazon ſilný prorok ſie wyklada. A to dobrzie naſſ gezukriſt ſie znamenawa; nebo on ſwym apoſtolom ſylnie o fuudnem dny geft proro- kowal 1) a rzka takto: Kdyz przyde ſín czlowieczy na ſſweí ſtolícý, towies ſín buozy w ſſwem buoſtwi, aby ſuudyl weſken ſwiet podle prawdy, thehdý odplaty kazdemu podle geho zaſluzenýe. W tom nam dawa nauczienye, abýchom mý, wſyech czarow pohanſkich oſtanuce, od ſameho hoſpodyna wſyeho naſſieho zczieſſczîe cziekali. Naaſon pak vrodyl ſalmona. Salmon 7a czîgici ſie z2) znamenawa. A to byl dobrze na' 3) gezukriſt. Nebo on vezil, kdíz gedna zena nemoczna ſzaddu ſíe dothkla geho podolka a inhed byla uſdrawena ode wſſye ſwe nemoczi. tehdí on vczyw to powiedye a rzka takto: Kto ſíe mne dotekl? Nebo ya gſſem poznal, ze mocz gednoho dywu ze mne wýſla. A mý take mamý czítý, czo geſt naſlý duſſý ſkodne neb pomoczne, ábýchô 4) tíe przydrzielý dobreho a chowali ſýe zleho. Salmon pak vrodyl booza. Booz ſylna mocz ſíe wyklada. a to byl naſſ gezukriſt, genz ſwým apoſtolom powiedýel a rzka takto: Mam mocz, kdyz chczy ſwu duſſý puuftitý a opyet gý przygiety. Takez nam mocznu a ſilnu ſlufſye býty k sluzbýe bozley a ke wſſyelkemu vtrpeny ſ pomoczy krale nebeſkeho yakz prawyeſſíe ſwatý apoſtol o ſſobíe: Wſlieczko mohu trpietý ſ pomoczy toho, genz mne poffylugýe. Booz ppak 5) vrodyl obetha. Obeth ſluzebný ſíe wyklada. a znamenawa dobrzie naſſyeho gezukriſta, genz geſt ſluzyl na/tomto ſwietye, aby naſl zſluſby dyabelſke zproſtyl, w ruſſíe ya 6) gíny czlowiek chodyl, pokorzyl ſam ſíe a byl poſſluſſíen az do ſmrtý. A mý pak ſluzmý wíernýe a ſſnaznye ſwemu hoſpodýnu az do ſſmrtý, aby pak, kdyz líe dokona wſſieczka naſſie ſluzíba, abychon bylí doſtoýný na onom ſwietye wîecznye panowaty, abychom take duoſtoyny byli ſhſfiety toho ſlowa, Kdyz kral nebeſký dye kazdemu ſwemu wîernemu ſluzie: nyehodyek, ſluho wíerný a dobri, protozefí mí byl na maleý wieczi wieren, dnes dawam vrzad nad welyku wîeczi, wendiz w radoſt ſweho pana, towies fameho hoſpodyna, w nebeſke kralowſtwie. Obeth pak vrodyl yeſſe. Yeſſe zayzenye ſîe wyklada. A naſſ gezukriſt prawí ſam o ſſobýe a rzka takto: Prziſſel ſem, abych ohen puftyl na tento ſwieth, a czo chczý gíneho, gedno abý horzal. Tento ohen nýcz gíneho nenye, gedno mílowanye ſweho hoſpodýna. ten geft on zazíehal na tomto ſwietye ſwým ſwatím kazaním w ſrdcziech 7b 1) na konci ř. 2) ras. 3) na konci ř. 4) t. 5) rozd. 6) sic.
Strana 6
6 mnohich dobrych a ſſwatych lídy. A my pak mamý gmíetý ſrdczíe wzdyl 8a zayzene k mílowaný krale nebeſkeho, Aby naflýe modlítwa lla yakozto dym z toho zayzenýe prziemo przied ſamoho hoſpodyna. Yakozto proſſieſe ſwaty dawíd w zaltarzî a rzka takto: Wendy, hoſpodyne, ma modlítba yakozto zayzenye przîed twoy ſwaty oblicziey! Yeſſe pak vrodyl dawida krale. Dawíd míleho a zadneho oblicziegie ſe wyklada. A o naſſyem gezu- kriſtowí prawi ſwaty prorok, ze geſt on byl mileyſſieho a kraſſieho zpoſſo- benye mezy wſſyemí lîdmí. A ona nabozna panna i canticis prawi o nýem a rzkuuczicy 1) takto: Moy myly geft byely a czrwený, z mnoho tyſyczow2) wybraní a wſſyeczek prziezadný. A mý pak mamy odpuuſtytý wynný wſſyeczký ſwým wynnykem pro zaduczieho hoſpodyna, Abychom mohly býty mílý a zadny w nebeſſkich korziech mezy ſwatýmí andíelý. Dawid vrodyl pak Salomona. Salomon pokony 3) fie wyklada. A gezukrift byl geft naſſ pokoy, genz geſt dwogî wiecz w gednotu przýwedl, towies z pohanſtwa a z zydowſtwa gednu ſwatu czierkew vczynyl a ſwatu krwí gý wykkupil4) 8b A ſ ſwím otczem buohe 5)/ſyu ſmýrzil. A my pak podle nauczienýe ſwateho pawla apoſtola mamy ſe wſſyemy lidmí pokoy mýetý a ſſwe bliznýe, kterziz wadye ſîe w hromadu, mamy w buozie ſmyrzyty. Nebo prawí ſam ſín buozy: Blahoſlawený ſuv wſíczkny pokoyný, nebo ſynowe buozy buudu nazwaný. Salomon pak vrodyl roboama. Roboam ſýrokoft lidíka líe znamenawa. A naſí gezukriſt dobrzie gîe lidý rozhirzil; Nebo on prawí w ſſwatem cztený: Mnozí przidu ode wſſchodu a zapadu ſluneczneho y ſſeduu ſ abrahamem, yſaakem a yacubem patriarchí w nebeſkem kralowſtwi. yakoby rziekl: Se wſſiech ſtran wſſieho ſwieta mnu gſuu pozwany lide rozliczní do nebeſkého kralowſtwîe. A my pak mamý ſyroke przykazanýe o mílowaní ſweho hoſpodyna a ſſweho blíznyeho ſnaznye plnyty, Abychom býly duoftoyný, przíebywaty ſe wſyemí ſwatymí u wiecznem mîlowaný. Roboam pak vroddyl 6) Abyaſſe. Abyas ottecz ſie wýklada. A naſl gezukriſt dobrze geſt naſí ottecz; Nebo on prawí w ſwatem cztený: Nerodte ſobie otcze nazywaty na tomto ſſwietye. geden geft waſf otecz, 7)/genz przýebýwa w nebeſſyech. A mý pak mamý ſ prawem wzdí dobre a ſſwate ſkutky czy- nítý; neb ſkrzie to buudeme geho ſýnowe y buudem doſtoynye moczy rzieczý: Otczie naſſ, genz gſí na nebeſſyech. Abyas 8) pak vrodyl azayaſſye. Azayaſſ ſie zdwihacz wyklada. A o naſſem gezukriſtowí ſwaty yan, krzſtýteh buozý, byeffye powiedyel a rzka: Tot geſt beranek buozý, genz zdwiha hrzyechí tohoto ſwýeta. A mý pak mamy ſwe ſrdcze od tohoto ſwieta czaſ- neho zdwyhnutý k onomu wíecznemu ſwietu a ſwu zadoft z teto zemýe ſmrtedlne done zemýe ſwate, w nyzto nykdý nelze vmrzietý. Aza pak vrodyl yoſephata. Yoſaphat ſuudczie ſíe wýklada. A dobrze naſſyeho gezukriſta znamenawa; Nebo prawí ſwate cztenye: Ottecz buoh nýkoheho neſſuudý, ale wſſyetek suud poruczyl geſt ſwemu ſínowi, towíes gezukriſtowi. 9а 1) sic. 2) na konci ř. 3/ sc. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) rozd. 7) c přeps. ze z. 8) ras.
6 mnohich dobrych a ſſwatych lídy. A my pak mamý gmíetý ſrdczíe wzdyl 8a zayzene k mílowaný krale nebeſkeho, Aby naflýe modlítwa lla yakozto dym z toho zayzenýe prziemo przied ſamoho hoſpodyna. Yakozto proſſieſe ſwaty dawíd w zaltarzî a rzka takto: Wendy, hoſpodyne, ma modlítba yakozto zayzenye przîed twoy ſwaty oblicziey! Yeſſe pak vrodyl dawida krale. Dawíd míleho a zadneho oblicziegie ſe wyklada. A o naſſyem gezu- kriſtowí prawi ſwaty prorok, ze geſt on byl mileyſſieho a kraſſieho zpoſſo- benye mezy wſſyemí lîdmí. A ona nabozna panna i canticis prawi o nýem a rzkuuczicy 1) takto: Moy myly geft byely a czrwený, z mnoho tyſyczow2) wybraní a wſſyeczek prziezadný. A mý pak mamy odpuuſtytý wynný wſſyeczký ſwým wynnykem pro zaduczieho hoſpodyna, Abychom mohly býty mílý a zadny w nebeſſkich korziech mezy ſwatýmí andíelý. Dawid vrodyl pak Salomona. Salomon pokony 3) fie wyklada. A gezukrift byl geft naſſ pokoy, genz geſt dwogî wiecz w gednotu przýwedl, towies z pohanſtwa a z zydowſtwa gednu ſwatu czierkew vczynyl a ſwatu krwí gý wykkupil4) 8b A ſ ſwím otczem buohe 5)/ſyu ſmýrzil. A my pak podle nauczienýe ſwateho pawla apoſtola mamy ſe wſſyemy lidmí pokoy mýetý a ſſwe bliznýe, kterziz wadye ſîe w hromadu, mamy w buozie ſmyrzyty. Nebo prawí ſam ſín buozy: Blahoſlawený ſuv wſíczkny pokoyný, nebo ſynowe buozy buudu nazwaný. Salomon pak vrodyl roboama. Roboam ſýrokoft lidíka líe znamenawa. A naſí gezukriſt dobrzie gîe lidý rozhirzil; Nebo on prawí w ſſwatem cztený: Mnozí przidu ode wſſchodu a zapadu ſluneczneho y ſſeduu ſ abrahamem, yſaakem a yacubem patriarchí w nebeſkem kralowſtwi. yakoby rziekl: Se wſſiech ſtran wſſieho ſwieta mnu gſuu pozwany lide rozliczní do nebeſkého kralowſtwîe. A my pak mamý ſyroke przykazanýe o mílowaní ſweho hoſpodyna a ſſweho blíznyeho ſnaznye plnyty, Abychom býly duoftoyný, przíebywaty ſe wſyemí ſwatymí u wiecznem mîlowaný. Roboam pak vroddyl 6) Abyaſſe. Abyas ottecz ſie wýklada. A naſl gezukriſt dobrze geſt naſí ottecz; Nebo on prawí w ſwatem cztený: Nerodte ſobie otcze nazywaty na tomto ſſwietye. geden geft waſf otecz, 7)/genz przýebýwa w nebeſſyech. A mý pak mamý ſ prawem wzdí dobre a ſſwate ſkutky czy- nítý; neb ſkrzie to buudeme geho ſýnowe y buudem doſtoynye moczy rzieczý: Otczie naſſ, genz gſí na nebeſſyech. Abyas 8) pak vrodyl azayaſſye. Azayaſſ ſie zdwihacz wyklada. A o naſſem gezukriſtowí ſwaty yan, krzſtýteh buozý, byeffye powiedyel a rzka: Tot geſt beranek buozý, genz zdwiha hrzyechí tohoto ſwýeta. A mý pak mamy ſwe ſrdcze od tohoto ſwieta czaſ- neho zdwyhnutý k onomu wíecznemu ſwietu a ſwu zadoft z teto zemýe ſmrtedlne done zemýe ſwate, w nyzto nykdý nelze vmrzietý. Aza pak vrodyl yoſephata. Yoſaphat ſuudczie ſíe wýklada. A dobrze naſſyeho gezukriſta znamenawa; Nebo prawí ſwate cztenye: Ottecz buoh nýkoheho neſſuudý, ale wſſyetek suud poruczyl geſt ſwemu ſínowi, towíes gezukriſtowi. 9а 1) sic. 2) na konci ř. 3/ sc. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) rozd. 7) c přeps. ze z. 8) ras.
Strana 7
A my pak, kdíz ſwe blyznýe mamy ſuudyty, ſ welikým ſnazenſtwým mamý zwiedyety, czo geſt prawda a czo krzywda, Abychom prawdu zwyeduczie Wzdý prawy ſuud vczýnylí. Nebo prawí ſín buozy w ſwatem cztený: nerod//te fuudyty, towíes krziwíe, abýſte ſamí pro krzíwý ſuud nebyli 9b duoftoýny wíeczneho odſuuzennýe. Yoſaphat pak vrodyl yorama. Ioram wyſſoſt ſie wyklada. A o naſſem gezukriſtowí prawi ſwate cztenye: Nykte nepoyde na nebe, gedno ſín czlowíeczy, genz geſt na nebí. A mý pak, abychom z ſmrty naſlých hrzyechow ſ naſy 1) gezukriſtem z mrtwych wſtali, hledaymý wyffokych wieczi, towies nebeſkych, ne zemſkych, Abý- chom mohlí bytý powýffený a naſſye obczowanýe bylo w nebeſſyech. Ioram pak vrodyl ozyaſſye. Ozýas ſyla buozye ſe wýklada. A naſſ gezukriſt ſílu buoſku ſkrzie zawolanýe ſweho hlaſſu lazarzíe vmrleho, genz byeſlíe pohrzíeben cztyrzi dný w hrobíe, z mrtwich wzkrzieſſil. A my pak po- ſylmy ſie, yakz prawí ſwati apoſtol, w hoſpodynu, Abýchom vdatnye mohli prziemoczí zadoſt naſſyeho tyela hrzyeſſneho a naſſieho neprzyetele dyabla. Ozyas pak vrodyl yoatana. Yoatan ſwrchowany ſíe wyklada. A dobrze znamenawa naſſyeho gezukriſta. Nebo on geſt ſwým apoſtolom powiedyel a rzka takto: Buudte ſwrchowany, yako waſſ ottecz nebeſki ſwrchowan/ geft. 10a takez wam ſlufſye, ſwrchowane ſkutky czinyecze ſwrchowanu a czelu byty, Abýchom zadne czaſtkí ſwych ſkutkow dýabeſkeý wolí nepoddalí. Yoata 2 pak vrodyl akaza. Akaz tohko geſt rzieczeno yako drzy, nebo drzíenýe. A o nafſyem gezukríſtowí prawí ſwate píſmo, ze on na ſſweý dlaný drzy nebe a na ſſwem prſtu wſſyeczku zemí. Nebo on prawí ſam o ſſobe w ſwatem cztení: Wſyeczka wýecz geft dana w mu mocz otczem bohê. 3) A my pak mamý drzyety ſílníe naſſyeho gezukriſta, abychom gyey mohli ſwým nabo- zyenſtwím zawrzietý w ſſwem ſrdczí a ſ ným obdrzieti wýeczný prziebytek. Akaz pak vrodyl ezechyaſſýe. Ezechiaſſ ſílny buozy ſíe wyklada. A naſí gezukriſt poſſylugie ſwych ſwatych apoſtolow, powiedye gím a rzka takto: Nerozpaczyegte ſíe, nebo ya ſem ſwu ſilu prziemohl tento ſwiet. A my pak nallyeho gezukriſta, ze za ný tak wyernýe buoýowal, 4) wezdi chwalme, aby ſwím ſwatym miloſrdenſtwím raczil naſí weſſdý poſſilitý, abychom ſíe mohli oſtrzieczý ode wſſyeho zleho. Ezechiaſſ pak vrodyl manaſſen. Manaſſes zapomanuczí ſie wyklſklada. A naſl gezukriſt welmýe rad naſſych hrziechow zapomína. Nebo on prawí 10b ſkrzye proroka ſwateho, gemuzto dyegy ezechiel: W kterziz kolíwyek czaſſ hrzyeſſny czlowíek ke mnýe Wzdechne, ynhed zapomenu geho wſſyech hrziechow. A my pak mamý zapomenuty wſſyeho protýwenſtwie, czoz ſíe nam dyegíe od naſſych blýſnych. Nebo ſýn buozy vczy naſſ w ſſwatem cztení a rzka takto: Kdyz ſtogite na modlitwie, wýpuuſte z ſweho ſrdcze, acz ktere gmate proty komu protywenſtwíe, aby wam waſſ ottecz, genz geſt na nebeſſyech, wſſyeczko odpuutyl, czoz gíte proty nyemu vczínyli. Manaſſes pak vrodyl amona. Amon wierny ſie wyklada. A o naſſyem 1) na konci ř. 2) na konci ř. 3) t. 4) t.
A my pak, kdíz ſwe blyznýe mamy ſuudyty, ſ welikým ſnazenſtwým mamý zwiedyety, czo geſt prawda a czo krzywda, Abychom prawdu zwyeduczie Wzdý prawy ſuud vczýnylí. Nebo prawí ſín buozy w ſwatem cztený: nerod//te fuudyty, towíes krziwíe, abýſte ſamí pro krzíwý ſuud nebyli 9b duoftoýny wíeczneho odſuuzennýe. Yoſaphat pak vrodyl yorama. Ioram wyſſoſt ſie wyklada. A o naſſem gezukriſtowí prawi ſwate cztenye: Nykte nepoyde na nebe, gedno ſín czlowíeczy, genz geſt na nebí. A mý pak, abychom z ſmrty naſlých hrzyechow ſ naſy 1) gezukriſtem z mrtwych wſtali, hledaymý wyffokych wieczi, towies nebeſkych, ne zemſkych, Abý- chom mohlí bytý powýffený a naſſye obczowanýe bylo w nebeſſyech. Ioram pak vrodyl ozyaſſye. Ozýas ſyla buozye ſe wýklada. A naſſ gezukriſt ſílu buoſku ſkrzie zawolanýe ſweho hlaſſu lazarzíe vmrleho, genz byeſlíe pohrzíeben cztyrzi dný w hrobíe, z mrtwich wzkrzieſſil. A my pak po- ſylmy ſie, yakz prawí ſwati apoſtol, w hoſpodynu, Abýchom vdatnye mohli prziemoczí zadoſt naſſyeho tyela hrzyeſſneho a naſſieho neprzyetele dyabla. Ozyas pak vrodyl yoatana. Yoatan ſwrchowany ſíe wyklada. A dobrze znamenawa naſſyeho gezukriſta. Nebo on geſt ſwým apoſtolom powiedyel a rzka takto: Buudte ſwrchowany, yako waſſ ottecz nebeſki ſwrchowan/ geft. 10a takez wam ſlufſye, ſwrchowane ſkutky czinyecze ſwrchowanu a czelu byty, Abýchom zadne czaſtkí ſwych ſkutkow dýabeſkeý wolí nepoddalí. Yoata 2 pak vrodyl akaza. Akaz tohko geſt rzieczeno yako drzy, nebo drzíenýe. A o nafſyem gezukríſtowí prawí ſwate píſmo, ze on na ſſweý dlaný drzy nebe a na ſſwem prſtu wſſyeczku zemí. Nebo on prawí ſam o ſſobe w ſwatem cztení: Wſyeczka wýecz geft dana w mu mocz otczem bohê. 3) A my pak mamý drzyety ſílníe naſſyeho gezukriſta, abychom gyey mohli ſwým nabo- zyenſtwím zawrzietý w ſſwem ſrdczí a ſ ným obdrzieti wýeczný prziebytek. Akaz pak vrodyl ezechyaſſýe. Ezechiaſſ ſílny buozy ſíe wyklada. A naſí gezukriſt poſſylugie ſwych ſwatych apoſtolow, powiedye gím a rzka takto: Nerozpaczyegte ſíe, nebo ya ſem ſwu ſilu prziemohl tento ſwiet. A my pak nallyeho gezukriſta, ze za ný tak wyernýe buoýowal, 4) wezdi chwalme, aby ſwím ſwatym miloſrdenſtwím raczil naſí weſſdý poſſilitý, abychom ſíe mohli oſtrzieczý ode wſſyeho zleho. Ezechiaſſ pak vrodyl manaſſen. Manaſſes zapomanuczí ſie wyklſklada. A naſl gezukriſt welmýe rad naſſych hrziechow zapomína. Nebo on prawí 10b ſkrzye proroka ſwateho, gemuzto dyegy ezechiel: W kterziz kolíwyek czaſſ hrzyeſſny czlowíek ke mnýe Wzdechne, ynhed zapomenu geho wſſyech hrziechow. A my pak mamý zapomenuty wſſyeho protýwenſtwie, czoz ſíe nam dyegíe od naſſych blýſnych. Nebo ſýn buozy vczy naſſ w ſſwatem cztení a rzka takto: Kdyz ſtogite na modlitwie, wýpuuſte z ſweho ſrdcze, acz ktere gmate proty komu protywenſtwíe, aby wam waſſ ottecz, genz geſt na nebeſſyech, wſſyeczko odpuutyl, czoz gíte proty nyemu vczínyli. Manaſſes pak vrodyl amona. Amon wierny ſie wyklada. A o naſſyem 1) na konci ř. 2) na konci ř. 3) t. 4) t.
Strana 8
11a 11b gezukriſtowí prawi ſwaty Jan w tagyenſtwi buozyem a rzka takto: Geſt ſwýedek wyerny, genz geft prwý z mrtwich wuſtal, a geſt knyeze nade wſſyemí krali. A my pak mamý gemu yako wyernemu panu weſzdy wiernýe ſluzytý. Nebo prawí on ſwýmí ſwatymí uſtý: Ktoz me kazanýe plný ſnaznye, ſmrty neokuſſy 1) az na wieký. Amon pak vrodyl yozyaſſýe. Yozyas ſpaſſenye ſie wyklada. A naſſ gezukriſt geſt naſſye ſpaf/ ſýenýe. Nebo prawí o nyem ſwaty apoſtol: Ktoſſkolywiek naſſledugye geho gmena, ten buude ſpaſſen. A protoz mý naſleduýmy weſſdý geho ſwateho gmena a gemu ſíe weſídí modlmy, abýchom nebylí odlucziený wgyeczneho ſpa- ſſenýe. Yozyaſſ pak vrodyl ýeconyaſſie. Ieconyaſſ prziſtye buozie ſie wyklada. A naſſ gezukriſt powiedyel ſwým ſwaty apoſtolom: Poydu-li ya, przypprawí 2) wam mýeſto w nebeſkem kralowſtwi, a wratye ſſye k wam opyet, poymu vas k ſobýe, abý, kdez ya gíſem, abýſte wý take bylý. A my pak mamý ſnaznye przýprawowty3) ſie k tomu czaſſu, kdyz ſýn buozý na tento ſwýet ſye wratý, abý przíed namí ſ onyemí pannamí nemudrím wrata nebeſka nebyla zawrzyena, ale abýchom ſ onyemí mudrímí pannamí byli vwedeny do wíeczneho radowanye. Ieconyaſf pak vrodyl yoachím. Joachím wzkrzieſsienye sie wyklada. A naſſ gezukrift gest naſſie wzkrzie- ſſienýe: Nebo on prawí ſwýmí ſwatymí vſtmý: Ya gſſem, prawí, wzkrzie- ffienye 4) a zýwot. Ktoz wierzý 5)/w míe, ſmrty nýkdy neokuſlý. A mý pak wſtanmý z mrtwých naſſych hrzíechow, abýchom den fuudný duo- stoyný bylí ſtaty mezý dobrymí a ſwatímí, gelto z mrtwych wſtanu. Yoachym pak vrodyl ſalathíela. Salathiel ſie wyklada proſba buozye. A naſſ gezukrift wezdí za ny proſſý; Nebo on mluwí k ſſwemu occzi, yakz prawí ſwate cztenýe a rzka takto: Otczíe ſwatí, racz oſtrzyehatý tyech wſſiech, geſtos mnye poruczyl. A my pak za gednu proſbu wzídí proſſme hoſpodyna, abychom mohli w gyeho domu prziebywatý po wſſye czaſſy. Nebo prawi ſwate cztenye: ktoz proſſi, ten weſſme, ktoz hleda, ten nalezne, A ktoz tluucze, tomu buude ottewrzíeno. Salathiel pak vrodyl zorobabela. Zorobabel miſtr ſie wyklada. A naſſ gezukrift geft miftr wſſyech tyech, geſto wen wierzie. Nebo on býeffie powiedíel ſwím ſwatím apoſtolom a rzka takto: Nenazywate ſye miſtrzý, nebo geden geſt míſtr, gezukriſt. A mý pak buudmý míſtrzý nad ſwým ſwyedomým a nad ſſwým tielem, 12a abýchom ſýe w ſkolu ſyna buozyeho uwedlí, abý weſdý bylo w gyeho poſſluſfenſtwí. Zorobabel pak vrodyl abyuda. 6) Abýl/da. Abýud ſýe wyklada ottecz mubý. A naſí gezukriſt prawí ſwatem 7) cztený: Ya a muný ottecz gſſme wſyeczko gedno. A my pak toho hledayme, abychom byhi w gednotýe ſ ſwým hoſpodýnem, czynyeczýe ſkutký podle geho przy- kazannýe. Abýud pak vrodyl elyachîma. Elýachým wzkrzieſfýtel ſye wýklada. A naſſ gezukriſt naſſ wzkrzieſſugye ze zlych mrawow w dobre obýczegie. Nebo on prawí 8) w ſwatě cztení: Beze mne nemozte nýcz 1) ras. 2) na konci ř. (p-p). 3) t. 4) nad rz červ. tečka. 5) na v červ. čárka. 6) u červ. podtrženo. 7) sic. 8) ras.
11a 11b gezukriſtowí prawi ſwaty Jan w tagyenſtwi buozyem a rzka takto: Geſt ſwýedek wyerny, genz geft prwý z mrtwich wuſtal, a geſt knyeze nade wſſyemí krali. A my pak mamý gemu yako wyernemu panu weſzdy wiernýe ſluzytý. Nebo prawí on ſwýmí ſwatymí uſtý: Ktoz me kazanýe plný ſnaznye, ſmrty neokuſſy 1) az na wieký. Amon pak vrodyl yozyaſſýe. Yozyas ſpaſſenye ſie wyklada. A naſſ gezukriſt geſt naſſye ſpaf/ ſýenýe. Nebo prawí o nyem ſwaty apoſtol: Ktoſſkolywiek naſſledugye geho gmena, ten buude ſpaſſen. A protoz mý naſleduýmy weſſdý geho ſwateho gmena a gemu ſíe weſídí modlmy, abýchom nebylí odlucziený wgyeczneho ſpa- ſſenýe. Yozyaſſ pak vrodyl ýeconyaſſie. Ieconyaſſ prziſtye buozie ſie wyklada. A naſſ gezukriſt powiedyel ſwým ſwaty apoſtolom: Poydu-li ya, przypprawí 2) wam mýeſto w nebeſkem kralowſtwi, a wratye ſſye k wam opyet, poymu vas k ſobýe, abý, kdez ya gíſem, abýſte wý take bylý. A my pak mamý ſnaznye przýprawowty3) ſie k tomu czaſſu, kdyz ſýn buozý na tento ſwýet ſye wratý, abý przíed namí ſ onyemí pannamí nemudrím wrata nebeſka nebyla zawrzyena, ale abýchom ſ onyemí mudrímí pannamí byli vwedeny do wíeczneho radowanye. Ieconyaſf pak vrodyl yoachím. Joachím wzkrzieſsienye sie wyklada. A naſſ gezukrift gest naſſie wzkrzie- ſſienýe: Nebo on prawí ſwýmí ſwatymí vſtmý: Ya gſſem, prawí, wzkrzie- ffienye 4) a zýwot. Ktoz wierzý 5)/w míe, ſmrty nýkdy neokuſlý. A mý pak wſtanmý z mrtwých naſſych hrzíechow, abýchom den fuudný duo- stoyný bylí ſtaty mezý dobrymí a ſwatímí, gelto z mrtwych wſtanu. Yoachym pak vrodyl ſalathíela. Salathiel ſie wyklada proſba buozye. A naſſ gezukrift wezdí za ny proſſý; Nebo on mluwí k ſſwemu occzi, yakz prawí ſwate cztenýe a rzka takto: Otczíe ſwatí, racz oſtrzyehatý tyech wſſiech, geſtos mnye poruczyl. A my pak za gednu proſbu wzídí proſſme hoſpodyna, abychom mohli w gyeho domu prziebywatý po wſſye czaſſy. Nebo prawi ſwate cztenye: ktoz proſſi, ten weſſme, ktoz hleda, ten nalezne, A ktoz tluucze, tomu buude ottewrzíeno. Salathiel pak vrodyl zorobabela. Zorobabel miſtr ſie wyklada. A naſſ gezukrift geft miftr wſſyech tyech, geſto wen wierzie. Nebo on býeffie powiedíel ſwím ſwatím apoſtolom a rzka takto: Nenazywate ſye miſtrzý, nebo geden geſt míſtr, gezukriſt. A mý pak buudmý míſtrzý nad ſwým ſwyedomým a nad ſſwým tielem, 12a abýchom ſýe w ſkolu ſyna buozyeho uwedlí, abý weſdý bylo w gyeho poſſluſfenſtwí. Zorobabel pak vrodyl abyuda. 6) Abýl/da. Abýud ſýe wyklada ottecz mubý. A naſí gezukriſt prawí ſwatem 7) cztený: Ya a muný ottecz gſſme wſyeczko gedno. A my pak toho hledayme, abychom byhi w gednotýe ſ ſwým hoſpodýnem, czynyeczýe ſkutký podle geho przy- kazannýe. Abýud pak vrodyl elyachîma. Elýachým wzkrzieſfýtel ſye wýklada. A naſſ gezukriſt naſſ wzkrzieſſugye ze zlych mrawow w dobre obýczegie. Nebo on prawí 8) w ſwatě cztení: Beze mne nemozte nýcz 1) ras. 2) na konci ř. (p-p). 3) t. 4) nad rz červ. tečka. 5) na v červ. čárka. 6) u červ. podtrženo. 7) sic. 8) ras.
Strana 9
vczínýti dobreho. Elyachým pak vrodyl azora. Azor toliko geſt rzíeczeno yako pomozeno mí geſt. A naſl gezukrift prawi w ſwatem cztení: Neyſem fam, ale ottecz muoý, genz mie gest poſſlal, ten geſt ſe nmu, towies wzídí mi get na pomocz. A ný pak pomoczí buozý przíemozmý ty moczý, geſto gluu v powietrzý, towies dyablí, Aby kazdí z naſſ mohl rzieczý ſ ſwaty dawidem w zaltarzy: Pomocz ma geſt od hoſpodyna, genz ftworzyl nebe v zemí. Azor pak vrodyl ſadocha. Sadoch prawedlný ſíe wýklada. A o naſſíem gezukriſtowí prawí ſwaty ían w ſwatem cztení: Rziecznyka mamý v buoha occýe, gezukrifta praweldneho. 1) A my pak, chczme-lý bezpeczny býtý, mamý wzídy prawdu mílowaty. Nebo prawi ſwate pýſmo: Prawedlný 12b czlowiek, Kteraz koliwýek ſmrt a w kerzíz kolywiek czaſſ gyeí nadſtupi, weſídy buude vtyeſſení.2) Sadoch pak urodyl achýma. Achy bratr muoy ſie wýklada. A naſí gezukriſt, Kdyz býefſye z mrtwích wſtal, powiedye onýem ſwaty zenam a rzka: Dýete, powíeíte meý bratrzý, towíes krzie- ſtanstwu, zet gſem yuz z mrtwích wſtal. A my pak, abýchom geho bratrzie mohli doſtoýnýe býty, oſtaty mame wzdi wiernye przieſný a míloſtý chowaty. Nebo on radý w ſwatem cztení a rzka: Oſtante wzdy wierne mílowaný! Achym pak vrodil elyuda. Elýud buoh moy nie wýklada. A naſſiemu gezukriſtowí, kdyz byeſſíe z mrtwých wſtal, ſwaty thomaaſſ, vzrziew gyeí, powiedye: Tys muoý buoh a pan muoy. Takez my nemamý wiecze buohow naffledowaty yako pohaný newierný, gelto rozlczne buohí magý, ale ged- noho buoha cztýty, genz gieſt ſtworzyl nebe y zemí. Nebo on prawí o ſſobie w zaltarzy: Wiez to, zet gſem ya ſam gedyný a nenye zadneho gyneho buoha kromíe mne. Elýud pak vrodyl eleazara. Eleazar pomocz ſie wy- klada. A naſſ gezukriſt wzſdi nam pomaha przied ſwím otſſczem. Nebo 13a on prawi w ſwatem cztení: Czozkoliwiek buudete proſſyty w me gymye occze meho, we wſſyem buudete vſſliſſany. A my pak twrdye mamy wierzyty, ze ſweho ſpaſſenye nemame od nykeheho,3) giedyne ſkrzie naſſieho gezu- kriſta. Nebo o nyé prawí ſwate píſmo: Vczýnyl geſt ſpaſſenýe proſtrzied zemíe. geruſalem geſt na proſtrziedcze ſwýeta a tu gíeſt naſſ gezukríſt Vmrziel pro naſſye ſpaſſíenýe na ſſwatem krzyzý. Eleazar pak vrodyl mathana. Mathan dar ſýe wýklada. A naſſ gezukríſt, kdyzto wuſtupil na nebeſſa k ſſwemu occzy, mnoho darow nam oſtawil: ducha ſwateho fefflanýe, hrziechow odpuuſtýenýe, kralowſtwíe nebeſſkeho nawraczenye. A mý pak przýprawmý ſwe ſrdcze, aby bylo wzdy duoſtoyno buozieho 4 daru przygímaty. Nebo prawí ſwate píſmo: Przyprawte ſwa ſrdcze hoſpo- dynu a ſluzte gemu famemu! Mathan pak urodyl yacuba. Jacub przíe- mahacz ſie wyklada. A nas gezukriſt, kdyz prziemohl dyabbla, 5) dal ſwu apoſtolom mocz, abý mohli tlaczity na hadý, na gyeſczierkí y na wſſieczki wíeſczí gedowate bez ſwe ſkodí. A my pak tak mamý dyabla potlaczyty, 14b yakz bý ſíe o ny nemohl 6) pokuſſýty. Nebo prawí ſwaty petr: Protywte 1) sic. 2) ras. 3) ras. z nykehoho. 4) ras. 5) rozd. 6) ras.
vczínýti dobreho. Elyachým pak vrodyl azora. Azor toliko geſt rzíeczeno yako pomozeno mí geſt. A naſl gezukrift prawi w ſwatem cztení: Neyſem fam, ale ottecz muoý, genz mie gest poſſlal, ten geſt ſe nmu, towies wzídí mi get na pomocz. A ný pak pomoczí buozý przíemozmý ty moczý, geſto gluu v powietrzý, towies dyablí, Aby kazdí z naſſ mohl rzieczý ſ ſwaty dawidem w zaltarzy: Pomocz ma geſt od hoſpodyna, genz ftworzyl nebe v zemí. Azor pak vrodyl ſadocha. Sadoch prawedlný ſíe wýklada. A o naſſíem gezukriſtowí prawí ſwaty ían w ſwatem cztení: Rziecznyka mamý v buoha occýe, gezukrifta praweldneho. 1) A my pak, chczme-lý bezpeczny býtý, mamý wzídy prawdu mílowaty. Nebo prawi ſwate pýſmo: Prawedlný 12b czlowiek, Kteraz koliwýek ſmrt a w kerzíz kolywiek czaſſ gyeí nadſtupi, weſídy buude vtyeſſení.2) Sadoch pak urodyl achýma. Achy bratr muoy ſie wýklada. A naſí gezukriſt, Kdyz býefſye z mrtwích wſtal, powiedye onýem ſwaty zenam a rzka: Dýete, powíeíte meý bratrzý, towíes krzie- ſtanstwu, zet gſem yuz z mrtwích wſtal. A my pak, abýchom geho bratrzie mohli doſtoýnýe býty, oſtaty mame wzdi wiernye przieſný a míloſtý chowaty. Nebo on radý w ſwatem cztení a rzka: Oſtante wzdy wierne mílowaný! Achym pak vrodil elyuda. Elýud buoh moy nie wýklada. A naſſiemu gezukriſtowí, kdyz byeſſíe z mrtwých wſtal, ſwaty thomaaſſ, vzrziew gyeí, powiedye: Tys muoý buoh a pan muoy. Takez my nemamý wiecze buohow naffledowaty yako pohaný newierný, gelto rozlczne buohí magý, ale ged- noho buoha cztýty, genz gieſt ſtworzyl nebe y zemí. Nebo on prawí o ſſobie w zaltarzy: Wiez to, zet gſem ya ſam gedyný a nenye zadneho gyneho buoha kromíe mne. Elýud pak vrodyl eleazara. Eleazar pomocz ſie wy- klada. A naſſ gezukriſt wzſdi nam pomaha przied ſwím otſſczem. Nebo 13a on prawi w ſwatem cztení: Czozkoliwiek buudete proſſyty w me gymye occze meho, we wſſyem buudete vſſliſſany. A my pak twrdye mamy wierzyty, ze ſweho ſpaſſenye nemame od nykeheho,3) giedyne ſkrzie naſſieho gezu- kriſta. Nebo o nyé prawí ſwate píſmo: Vczýnyl geſt ſpaſſenýe proſtrzied zemíe. geruſalem geſt na proſtrziedcze ſwýeta a tu gíeſt naſſ gezukríſt Vmrziel pro naſſye ſpaſſíenýe na ſſwatem krzyzý. Eleazar pak vrodyl mathana. Mathan dar ſýe wýklada. A naſſ gezukríſt, kdyzto wuſtupil na nebeſſa k ſſwemu occzy, mnoho darow nam oſtawil: ducha ſwateho fefflanýe, hrziechow odpuuſtýenýe, kralowſtwíe nebeſſkeho nawraczenye. A mý pak przýprawmý ſwe ſrdcze, aby bylo wzdy duoſtoyno buozieho 4 daru przygímaty. Nebo prawí ſwate píſmo: Przyprawte ſwa ſrdcze hoſpo- dynu a ſluzte gemu famemu! Mathan pak urodyl yacuba. Jacub przíe- mahacz ſie wyklada. A nas gezukriſt, kdyz prziemohl dyabbla, 5) dal ſwu apoſtolom mocz, abý mohli tlaczity na hadý, na gyeſczierkí y na wſſieczki wíeſczí gedowate bez ſwe ſkodí. A my pak tak mamý dyabla potlaczyty, 14b yakz bý ſíe o ny nemohl 6) pokuſſýty. Nebo prawí ſwaty petr: Protywte 1) sic. 2) ras. 3) ras. z nykehoho. 4) ras. 5) rozd. 6) ras.
Strana 10
10 14a 14b fie dyablu a on od was ynhed vteczie przícz. Yacub pak vrodyl yoſepha. Yoſeph roſtenye ſie wýklada zywota. A naſſ gezukriſt prawí ſam o ſſobíe w ſwatem cztený: Ya gſem przíſyel na ſwiet, aby lide zywot gmíeli a w zy- wotýe wzídí roſtlí. A my pak mamý roſtý z gíednoho ſkutku dobreho wzdí do druheho tak dluho, az bychom byli duoſtoýny wýdiety naſſyeho hoſpodýna w nebeſkem kralowſtwi. Maria tolíko geſt rzîeczeno yako oſwyeczenýe, Yako hwýezda, yako pany. Dobrze oſſwieczennýe 1) gieft nazwana; nebo yakozto ſkrzie ewu byl geſt hrzechem wſſyeczek narod lídíki omraczen, Takez ſkrzíe zaſluzíenýe ſwate marzie a ſkrzye gegie ſwate porozenye welſken swiet geſt ofſwieczen. Obyczeý take geſt lidy, geſto plowu na morzý, ze ſwietloſt nyektere hwiezdí ſobie zwuole, po nýzto hwiezdye ſýe oprawgy tak dluho, az do te zemíe przígedu, do nýeſto przy- gety zadagí; takez kolíwíek plawua w kterem//nebezpeczenſtwí tohoto ſwieta, polozy-li ſſwu nadýegi w ſwyetloſty tey hwieſdi, towies gezukriſtowi, genz geſt poſſyel yako ſwietloſt z ſſwate marzie: ten nykdí 2) neutone, ale beze wſye przíekazy doýde do zemíe wgýeczneho zywota. Dobrzie take ſwata marzî paný geſt nazwana, Nebo ona geſt vrodyla pana netoliko tohoto ſwieta, ale take nebeſſkeho kralowſtwie. Narozenye gezukriſta.3) Naſſyeho gezukriſta narozenýe takto ſíe geſt pak ſtalo: Kdyz bíeſſíe w manzelſtwo dana matka naſſyeho gezu- krîſta, maría, yoſephowí, drzewe nez ſíe ſnydechuu týeleſtnýe, nalezena bý, ze geſt poczala. a to býlo ſkrzie ducha ſwateho. Tehdí yoſeph, muz giegîe, ze bíeſlíe czlowiek ſprawedlný, nechtye gýe z ſweho domu wýpuuſtyty a zgiewunýe gíe pohanytý, chtyeffye yu taynýe z ſweho domu puuſtyty. A kdyz to mýſſleffye, tehdý Andiel buozy zgiewíw ſíe gemu we ſſnye a rzka takto: Yoſephe, ſynu dawîdow, towíes rodu dawídowa, nebuoý ſíe przí- giety marygíe ſwe zený; Nebo to, czo ſíe w ney narodylo, to gieſt ſkrzie ducha ſwa4) /teho. vrodý ſyna a przewzdíegeſſ gemu gieziſſ, towíes ſpa- ſítel; nebo on ſpaſſi ſwoý líd od gych wſſiech hrziechow. A to ſie wſſieczko ſtalo, aby ſíe naplnýlo ſlowo proroczye yſayevy, genz prawi a rzka takto: Panna, prawi, poczne w ſſwem zywotye y porody ſýna, gemuzto gmíe buude emanuel, to czo ſie wyklada buoh ſ namí. Tehdi yoſeph wſtaw ze ſpaníe, vczíný tak, yakz gemu bieſſe przíkazal andiel buozý. Y wza ſwu zenu y nepozna gie tyeleſtnýe, az ona vrodý ſweho ſína prworodlneho, y prziewdyechuu gemu gezílſ. Origenes mluwí na toto cztenye a rzka takto5): Ktera Origenes geſt byla potrzieba, aby byla w manzelſtwo dana maria yoſephowí? giedyne proto, aby ta welíka ſwatoſt, geſto bieſſye ſkrzíe duch6) ſwateho w giegýe zywotye, ſkrzye nýzto lidſki narod mýel z diabelſke moczí wyprawen byty, przí(e)dyablem?) byla ſkrzíta a vta- giena. A take proto, aby dyabel ſwe8) zlofty proty czíſtye manzelcze 1) rozd. 2) n přeps. z v. 3) červeně. 4) Pod textem stránky naps. jiným pís- mem prua capitola. 5) ps. červeně. 6) na konci ř. 7) e ras. z d. 8) sic.
10 14a 14b fie dyablu a on od was ynhed vteczie przícz. Yacub pak vrodyl yoſepha. Yoſeph roſtenye ſie wýklada zywota. A naſſ gezukriſt prawí ſam o ſſobíe w ſwatem cztený: Ya gſem przíſyel na ſwiet, aby lide zywot gmíeli a w zy- wotýe wzídí roſtlí. A my pak mamý roſtý z gíednoho ſkutku dobreho wzdí do druheho tak dluho, az bychom byli duoſtoýny wýdiety naſſyeho hoſpodýna w nebeſkem kralowſtwi. Maria tolíko geſt rzîeczeno yako oſwyeczenýe, Yako hwýezda, yako pany. Dobrze oſſwieczennýe 1) gieft nazwana; nebo yakozto ſkrzie ewu byl geſt hrzechem wſſyeczek narod lídíki omraczen, Takez ſkrzíe zaſluzíenýe ſwate marzie a ſkrzye gegie ſwate porozenye welſken swiet geſt ofſwieczen. Obyczeý take geſt lidy, geſto plowu na morzý, ze ſwietloſt nyektere hwiezdí ſobie zwuole, po nýzto hwiezdye ſýe oprawgy tak dluho, az do te zemíe przígedu, do nýeſto przy- gety zadagí; takez kolíwíek plawua w kterem//nebezpeczenſtwí tohoto ſwieta, polozy-li ſſwu nadýegi w ſwyetloſty tey hwieſdi, towies gezukriſtowi, genz geſt poſſyel yako ſwietloſt z ſſwate marzie: ten nykdí 2) neutone, ale beze wſye przíekazy doýde do zemíe wgýeczneho zywota. Dobrzie take ſwata marzî paný geſt nazwana, Nebo ona geſt vrodyla pana netoliko tohoto ſwieta, ale take nebeſſkeho kralowſtwie. Narozenye gezukriſta.3) Naſſyeho gezukriſta narozenýe takto ſíe geſt pak ſtalo: Kdyz bíeſſíe w manzelſtwo dana matka naſſyeho gezu- krîſta, maría, yoſephowí, drzewe nez ſíe ſnydechuu týeleſtnýe, nalezena bý, ze geſt poczala. a to býlo ſkrzie ducha ſwateho. Tehdí yoſeph, muz giegîe, ze bíeſlíe czlowiek ſprawedlný, nechtye gýe z ſweho domu wýpuuſtyty a zgiewunýe gíe pohanytý, chtyeffye yu taynýe z ſweho domu puuſtyty. A kdyz to mýſſleffye, tehdý Andiel buozy zgiewíw ſíe gemu we ſſnye a rzka takto: Yoſephe, ſynu dawîdow, towíes rodu dawídowa, nebuoý ſíe przí- giety marygíe ſwe zený; Nebo to, czo ſíe w ney narodylo, to gieſt ſkrzie ducha ſwa4) /teho. vrodý ſyna a przewzdíegeſſ gemu gieziſſ, towíes ſpa- ſítel; nebo on ſpaſſi ſwoý líd od gych wſſiech hrziechow. A to ſie wſſieczko ſtalo, aby ſíe naplnýlo ſlowo proroczye yſayevy, genz prawi a rzka takto: Panna, prawi, poczne w ſſwem zywotye y porody ſýna, gemuzto gmíe buude emanuel, to czo ſie wyklada buoh ſ namí. Tehdi yoſeph wſtaw ze ſpaníe, vczíný tak, yakz gemu bieſſe przíkazal andiel buozý. Y wza ſwu zenu y nepozna gie tyeleſtnýe, az ona vrodý ſweho ſína prworodlneho, y prziewdyechuu gemu gezílſ. Origenes mluwí na toto cztenye a rzka takto5): Ktera Origenes geſt byla potrzieba, aby byla w manzelſtwo dana maria yoſephowí? giedyne proto, aby ta welíka ſwatoſt, geſto bieſſye ſkrzíe duch6) ſwateho w giegýe zywotye, ſkrzye nýzto lidſki narod mýel z diabelſke moczí wyprawen byty, przí(e)dyablem?) byla ſkrzíta a vta- giena. A take proto, aby dyabel ſwe8) zlofty proty czíſtye manzelcze 1) rozd. 2) n přeps. z v. 3) červeně. 4) Pod textem stránky naps. jiným pís- mem prua capitola. 5) ps. červeně. 6) na konci ř. 7) e ras. z d. 8) sic.
Strana 11
11 nemohl zadne lſty nalezty any wzbudyty. Nebo take proto//byla w man- 15a zelftwuo yozephowi dana, abý o thom dyetatku, Kdyz by ſíe narodylo, y o nyey ſamey ſwatey marzy peczy gmyel Yoſeph, ſ nym vtekla do egypta, Y kdíſto ſie ſ ným opiet zaſſie wratyla. proto gemu v manzelſtwo dana, ale ne pro zadnu zadoſt tyeleſtnu. matka prawua geho, matka czyſta, matka nepolkwrnyena, matka nyczym zlým nedotczena, matka geho. Ktereho gíeho? matka gedyneho ſýna, ſyna buozyeho, pana a krale nade wſſyemí, ſtworzítele wſſyeho ſwieta; toho, genz geſt na nebeſſyech bez materze a zde na zemí bez ottczýe; Toho, genz na nebeſſyech podle ſweho buozltwye geft w lonye ſweho occzie, a zde na zemi podle czlowieczſtwie ggeſt1) w lonye ſweý matkí. O mílolt welíkeho dýwa duoſtoyna, O ſladkoſt k wypraweny nepodobna, O ſſwuatoſt ku wýmluwený przieneſnadna, ze taz, ana gfuucý pâna, geft buozye geft2) matka, geſt buoha rodycye, geft geho dýewuka; geft geho stworzenýe, a ona gyeý vrodyla. Kto taku wíecz kdy ſlychal? Kto to kdy wídal? Kto to mohl wýmyſlíty, aby panna matku byla,/w czíſtotíe gluuczý; vrodyla ſýna, vrodyla, awſak pannu 15b oſtala. Yakozto prawíe kerz moyzeſſow za dawneho czaſſu zdaſye ſíe, by horzal, ale ohen geho w nýczem neozrehafſye. A yakozto trzye mladý gýnochowe wu peczí nebo wu komínye Horuczíem býechuu zawrzyený, a ohen gích w nyczem neurazyl, any wonýe dýmowa chopylla3) ſýe gich. Nebo íakozto danýel w glednye famíe W blatney, w nýſto lwowe przíe- bywachuu, byl zawrzien, a dwerzy neotewrziew, krmie gemu abakuk pprorok 4) tam do nýe poddal: Takez tato ſwata dywka vrodyla hoſpodyna, ale w ſweý cziſtotye oſtala. Vczinýena geſt matku, ale cziſtoty neztratyla. Vrodyla dyetatko, ale pannu geſt oſtala. Matku ſína ſweho ſíe uczmyla, ale pecziety cziſtoty nezlomíla. Procz to? Nebo netoliko czlowieka, ale ſína buozíeho, genz naſſíe czlowiecztwíe przýgal, urodyla. Anyz ſíe ge urodyl gedno yako gmy czlowiek, ale czyele buozſtwie w naſſiem czlowiecz- ſtwi ſ nýmz na tento ſwiet przílilo. A protoz on czely a nerozdyelení buoh w czlowiecziem prziſſyel geſt podobenſtwi. 5) Nebo narodyl ſíe w tyele, nebo przíſla geſt gíedna czielt ſína buozíeího w naſſyem tvele. Any ſíe 16a ge on rozdyelil tak, abý polowíczie geho v otcze a polowícze w ſwatey dyewcze, ale wſſieczek v ottcze a wſſieczek w ſwatey dyewczíe, Wiſyecek v ottze na lonýe, wſſyeczek w czlowiecziem tyele. neoſtawagie wyeczí nebeſkey, przýſſyel take hledaty zemſkey: To, czoz geſt na neby, ſobye ſchowawagíe, a czoz geſt na zemí, to take ſpaſſugie, weſſdi gſa wſſíemohuczy, nerozrzíezení, nerozdyeleny. Nebo kdyz flowo czlowieczi 6) a tyeleſtne z czlowíeczich uſt výnda we mnohich lidy víſy, ſie nerozdyeli, abý czieſt geho byla w giednom vſſye a czieſt byla w druhem, ale w kazdem vſſye rozlcznych ldy flowo w nýczê 7) czele nerozdyelene Welmí wiecze ſlowo buozîe, towîes gedyný ſín buozy, na wſſyech mýeſtech 8) wſſyecek geſt y na nebí y na zemí y v occze y w ſwey materzi, w nyczem nerozdyelen, 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. 4) rozd. 5) ras. 6) na konci ř. 7) ras., na konci ř. 8) ras.
11 nemohl zadne lſty nalezty any wzbudyty. Nebo take proto//byla w man- 15a zelftwuo yozephowi dana, abý o thom dyetatku, Kdyz by ſíe narodylo, y o nyey ſamey ſwatey marzy peczy gmyel Yoſeph, ſ nym vtekla do egypta, Y kdíſto ſie ſ ným opiet zaſſie wratyla. proto gemu v manzelſtwo dana, ale ne pro zadnu zadoſt tyeleſtnu. matka prawua geho, matka czyſta, matka nepolkwrnyena, matka nyczym zlým nedotczena, matka geho. Ktereho gíeho? matka gedyneho ſýna, ſyna buozyeho, pana a krale nade wſſyemí, ſtworzítele wſſyeho ſwieta; toho, genz geſt na nebeſſyech bez materze a zde na zemí bez ottczýe; Toho, genz na nebeſſyech podle ſweho buozltwye geft w lonye ſweho occzie, a zde na zemi podle czlowieczſtwie ggeſt1) w lonye ſweý matkí. O mílolt welíkeho dýwa duoſtoyna, O ſladkoſt k wypraweny nepodobna, O ſſwuatoſt ku wýmluwený przieneſnadna, ze taz, ana gfuucý pâna, geft buozye geft2) matka, geſt buoha rodycye, geft geho dýewuka; geft geho stworzenýe, a ona gyeý vrodyla. Kto taku wíecz kdy ſlychal? Kto to kdy wídal? Kto to mohl wýmyſlíty, aby panna matku byla,/w czíſtotíe gluuczý; vrodyla ſýna, vrodyla, awſak pannu 15b oſtala. Yakozto prawíe kerz moyzeſſow za dawneho czaſſu zdaſye ſíe, by horzal, ale ohen geho w nýczem neozrehafſye. A yakozto trzye mladý gýnochowe wu peczí nebo wu komínye Horuczíem býechuu zawrzyený, a ohen gích w nyczem neurazyl, any wonýe dýmowa chopylla3) ſýe gich. Nebo íakozto danýel w glednye famíe W blatney, w nýſto lwowe przíe- bywachuu, byl zawrzien, a dwerzy neotewrziew, krmie gemu abakuk pprorok 4) tam do nýe poddal: Takez tato ſwata dywka vrodyla hoſpodyna, ale w ſweý cziſtotye oſtala. Vczinýena geſt matku, ale cziſtoty neztratyla. Vrodyla dyetatko, ale pannu geſt oſtala. Matku ſína ſweho ſíe uczmyla, ale pecziety cziſtoty nezlomíla. Procz to? Nebo netoliko czlowieka, ale ſína buozíeho, genz naſſíe czlowiecztwíe przýgal, urodyla. Anyz ſíe ge urodyl gedno yako gmy czlowiek, ale czyele buozſtwie w naſſiem czlowiecz- ſtwi ſ nýmz na tento ſwiet przílilo. A protoz on czely a nerozdyelení buoh w czlowiecziem prziſſyel geſt podobenſtwi. 5) Nebo narodyl ſíe w tyele, nebo przíſla geſt gíedna czielt ſína buozíeího w naſſyem tvele. Any ſíe 16a ge on rozdyelil tak, abý polowíczie geho v otcze a polowícze w ſwatey dyewcze, ale wſſieczek v ottcze a wſſieczek w ſwatey dyewczíe, Wiſyecek v ottze na lonýe, wſſyeczek w czlowiecziem tyele. neoſtawagie wyeczí nebeſkey, przýſſyel take hledaty zemſkey: To, czoz geſt na neby, ſobye ſchowawagíe, a czoz geſt na zemí, to take ſpaſſugie, weſſdi gſa wſſíemohuczy, nerozrzíezení, nerozdyeleny. Nebo kdyz flowo czlowieczi 6) a tyeleſtne z czlowíeczich uſt výnda we mnohich lidy víſy, ſie nerozdyeli, abý czieſt geho byla w giednom vſſye a czieſt byla w druhem, ale w kazdem vſſye rozlcznych ldy flowo w nýczê 7) czele nerozdyelene Welmí wiecze ſlowo buozîe, towîes gedyný ſín buozy, na wſſyech mýeſtech 8) wſſyecek geſt y na nebí y na zemí y v occze y w ſwey materzi, w nyczem nerozdyelen, 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. 4) rozd. 5) ras. 6) na konci ř. 7) ras., na konci ř. 8) ras.
Strana 12
12 wſſieczko naplnygie, wſſieczko oſſwieczugie a wſſým mocznye wladne. teyto wſye wieczy dana geſt w manzelſtwuo matka geho maria. Prawí pak piſmo: Nalezena bý, ze bieſſie poczala, ale kým bieſfie nalezena? Prwe ſwatymí andýely, gelto gleý ſtrziezechuu, branyechuu, 16b chowachuu gegýe//ſwate duffýe na czieft tomu, genz sie z nye gmýel naro- dytý. Nalezena take by yoſephem ſwatym a prawedlnym, genz ſ odpuſczie- ným manzelſkym, kakzkolywiek nýkd ſie gýe ſtydlíwie nedotekl, wſſieczko gegie tagienſtwie, gyelikoz k tomu ſluſſalo, zwiediel. Yoſeph pak, muz gegie, yakz prawi piſmo, gſa prawedlný, nerodye gie proneſty nebo ohla- ſity. Muzem gegie gey nazywa pro zydowuſku zloſt, aby proty ſwatey pannye litý nebyli; nebo proto byla w mamzelſtw° 1) dana yoſephowi, yakz geſt powiedyeno. aby nebyla dana w manzelſtwuo yoſephowi, geſto nyczemu dobremu newíerzie neprzietele buozý, zydowe byli by gý vka- menowali, domnyecze ſíe, by byla poczala z cyzolozſtwa; Protoz ewan- geliſta muzem giey nazywa. genz byelſe prawedlny y w ſlowie y w ſkutcze, nerodye gye prohlaſſyty, ale taýnye gy od ſſebe puuſtyty chtyeſſye, Jako tychý, míloſtywy, mílofrdny. Ale ſnad by nýekto otazal: Czo gýe yoſeph mýfll, ze yu taynye od sebe puuftyty chtýel? Proto yu od ſebe puuſtytý myſſleſye, nebo//mocz welíkeho znamenye a ſwatoſty neſlychane w nyey znagyeſfie; y zadaſſe ſe gemu, bý byl nedoſtogien blíz gyei prziebýwaty. Protoz pokorugie ſie przied tak weliku, przyed tak neſlychanu, hledaſſie, kak by ſie mohl od nýe wyprawíty a wzdality. Yako ſwaty petr byl po- wiedyel ſýnu buozíemu a rzka takto: Dy prícz ode mne, hoſpodýne, nebot gſem hrziefſny czlowíek, yako bý rziekl: nedoſtogen ſem, by tý ſe mnu prziebywal. A onen Centurio, yakz prawi ſwate cztenye, bieſſie poſſlal k naſyemu gezukriſtowi a rzka takto: Neyſſem duoſtogen, hoſpodyne, by ty wſſyel pod mu ſtrziechuu, A neyfſem duoftogen take, abych ya k tobýe przíſel. A fſwata elzbýeta, kdyz kralowna nebeſka k ný przííledczy gy pozídrawí, powiedye a rzkuczy: Odkud mnýe to, aby matka meho hoſpo- dyna ke mnýe przyla, yakoby rziekla: neyle 2) duoſtoyna ya toho. Takez yoſeph ſ prawem ſie pokorugye, chowaſſye ſíe, buogieſſíe ſíe przí tak we- líkey ſwatoſtí prziebýwatý; protoz taynye chtyeffie gy od ſebe puuſtyty. 17b Myſleſſe na ſſwem ſrdczí: Puuſtym gýl/prícz, wzdalí gy od ſebe a od ſweho roddu. Welike geft gyegie duoſtogenftwíe, prziewelika giest gegie swatoft a ke memu duoſtogenſtwí nepodobna. A kdíz to mýſleffie, tehdí andyel buozy, v widýený ſie gemu po- kazaw, powiedýe a rzka: Czo ſíe mýliſſ, yoſephe, czo nemudrzíe myſlíſ, czo neſſmyſlnýe peczígeſſ? buoh geſt, genz ſíe gma narodyty, a panna geſt, geſto gey ma porodyty. Toho narozenye neyſy pan, ale ſluha ; Protoz ſluz, hleday a peczyg ý o tom, genz ſíe gma narodyty, y tey, geſto ma porodytý. Yoſephe, ſynu dawídow, nerod fie baty wſyety marigie ſwe zení, nebuoy ſíe, nemut ſíe, ale bezpeczníe podle przikazanye zakonoweho 17a 1) sic. 2) na konci ř
12 wſſieczko naplnygie, wſſieczko oſſwieczugie a wſſým mocznye wladne. teyto wſye wieczy dana geſt w manzelſtwuo matka geho maria. Prawí pak piſmo: Nalezena bý, ze bieſſie poczala, ale kým bieſfie nalezena? Prwe ſwatymí andýely, gelto gleý ſtrziezechuu, branyechuu, 16b chowachuu gegýe//ſwate duffýe na czieft tomu, genz sie z nye gmýel naro- dytý. Nalezena take by yoſephem ſwatym a prawedlnym, genz ſ odpuſczie- ným manzelſkym, kakzkolywiek nýkd ſie gýe ſtydlíwie nedotekl, wſſieczko gegie tagienſtwie, gyelikoz k tomu ſluſſalo, zwiediel. Yoſeph pak, muz gegie, yakz prawi piſmo, gſa prawedlný, nerodye gie proneſty nebo ohla- ſity. Muzem gegie gey nazywa pro zydowuſku zloſt, aby proty ſwatey pannye litý nebyli; nebo proto byla w mamzelſtw° 1) dana yoſephowi, yakz geſt powiedyeno. aby nebyla dana w manzelſtwuo yoſephowi, geſto nyczemu dobremu newíerzie neprzietele buozý, zydowe byli by gý vka- menowali, domnyecze ſíe, by byla poczala z cyzolozſtwa; Protoz ewan- geliſta muzem giey nazywa. genz byelſe prawedlny y w ſlowie y w ſkutcze, nerodye gye prohlaſſyty, ale taýnye gy od ſſebe puuſtyty chtyeſſye, Jako tychý, míloſtywy, mílofrdny. Ale ſnad by nýekto otazal: Czo gýe yoſeph mýfll, ze yu taynye od sebe puuftyty chtýel? Proto yu od ſebe puuſtytý myſſleſye, nebo//mocz welíkeho znamenye a ſwatoſty neſlychane w nyey znagyeſfie; y zadaſſe ſe gemu, bý byl nedoſtogien blíz gyei prziebýwaty. Protoz pokorugie ſie przied tak weliku, przyed tak neſlychanu, hledaſſie, kak by ſie mohl od nýe wyprawíty a wzdality. Yako ſwaty petr byl po- wiedyel ſýnu buozíemu a rzka takto: Dy prícz ode mne, hoſpodýne, nebot gſem hrziefſny czlowíek, yako bý rziekl: nedoſtogen ſem, by tý ſe mnu prziebywal. A onen Centurio, yakz prawi ſwate cztenye, bieſſie poſſlal k naſyemu gezukriſtowi a rzka takto: Neyſſem duoſtogen, hoſpodyne, by ty wſſyel pod mu ſtrziechuu, A neyfſem duoftogen take, abych ya k tobýe przíſel. A fſwata elzbýeta, kdyz kralowna nebeſka k ný przííledczy gy pozídrawí, powiedye a rzkuczy: Odkud mnýe to, aby matka meho hoſpo- dyna ke mnýe przyla, yakoby rziekla: neyle 2) duoſtoyna ya toho. Takez yoſeph ſ prawem ſie pokorugye, chowaſſye ſíe, buogieſſíe ſíe przí tak we- líkey ſwatoſtí prziebýwatý; protoz taynye chtyeffie gy od ſebe puuſtyty. 17b Myſleſſe na ſſwem ſrdczí: Puuſtym gýl/prícz, wzdalí gy od ſebe a od ſweho roddu. Welike geft gyegie duoſtogenftwíe, prziewelika giest gegie swatoft a ke memu duoſtogenſtwí nepodobna. A kdíz to mýſleffie, tehdí andyel buozy, v widýený ſie gemu po- kazaw, powiedýe a rzka: Czo ſíe mýliſſ, yoſephe, czo nemudrzíe myſlíſ, czo neſſmyſlnýe peczígeſſ? buoh geſt, genz ſíe gma narodyty, a panna geſt, geſto gey ma porodyty. Toho narozenye neyſy pan, ale ſluha ; Protoz ſluz, hleday a peczyg ý o tom, genz ſíe gma narodyty, y tey, geſto ma porodytý. Yoſephe, ſynu dawídow, nerod fie baty wſyety marigie ſwe zení, nebuoy ſíe, nemut ſíe, ale bezpeczníe podle przikazanye zakonoweho 17a 1) sic. 2) na konci ř
Strana 13
13 wezmi gy k ſſobíe yako ſwu zenu, podle obýczegie ſwatebneho od tebe velmíe wzdalenu. Wezn í gy yako nebeſkí poklad tobie porucziení, abý geho oſtrziehal. Wezmí gý yako giedyneho ſyna buozieho prziebytek, yako y pocztywie koſtel, yako dar 1) buozy, yako ſtworzytele wſſiech wlaſty, yako krale nebeſſkeho duom nepoſkwrnýený. tak, yoſephe, ſynu dawidow, nebuoy fie wziety gyey iakoſto twey wierze/ a twemu ducho- 18a wenstwi porucenyey. choway gy y myey o ný peczy. Vtecz ſ ný przied kralem, gemuzto dyegi herodes. Wed yu do egypta a opíet zaſſe prziwed do zemie zydowſkeý, kdiz zwies ſmrt toho krale. Zenu gſem yu proto twu nazwal, abych przíediablem gegie cziſtotu utagil, abych zydowſku zloft protý ny vtlaczil, abich zakonoweho vſtawenye nezkazil, aby giey nykte podle obyczegie ſwatebneho za twu zenu neýmyel, abý toho, genz ma ſýe z nye narodyty, twím ſínem nemnyel nykte. Nebo czoz ſie z nye narody, ſkrzíe ducha ſwateho geſt. Nebo gedýný ſín buozy, genz sie ge przied poczatkem tohoto ſwieta narodyl z ſameho otcye, A kdyz 2) ſie prziblizilo ſkonczienye 3) tohoto ſwýeta, ſ powoleným ſweho otcíe w naſſiem ozlowíeczienſtwí pokazal ſie mezý lidmí. Tot geſt ten, o nýemzto piſmo prawí: Dýetye ſíe nam narodylo a ſín nam geſt dan. giedym fín buozy z cýíte panní ſie geft narodyl. Abý onu drzíewní pannu ewu, geſto gyeſtie w czíſtotye gſuuczí ſkrzíe powuolenye dyablu/ bieſſíe padla, opiet obnowil 18b a nahoru pozdwihl a tý, geſto ſkrzie zle powuolenýe dyabblowí ſínowe brechu ſie vczínyli, ſkrzie míloſt ſína buozíeho finowe pak buozý býli. Protoz prawí piſmo: Vrodít ſína a wzdyegieſſ gemu geziſſ, to geſt ſpaſſitel, nebo on ſpaſſí ſwoý lid od gich hrziechow wſiech. Dwuogie wíecz ſlowuthna ſkrzie to ſlowuo znamenawa ſíe. Prwe to, ze gíeft on prawý buoh byl, a drzewe nez ſíe narodyl na tento ſwiet, ſlul geziſſem. Druhe ten lid, genz gmiegieffie ſpaffitý, w tom flowie ſíe zwieſtowaſſie. Nebo prawí on: Spaſſi ſſwoy lid od gych wſſiech hrzíechow, yako prawý buoh; nebo wlaſtnoſt buozie geft od hrziechow ſpaſſytí a hrziechí odpuſtyty. Protoz tento ſýn buozy gmagie ſwuoy lid, przíffiel, abý gýeí zbawil hrziecho" 4) a przýwedl k ſpaſſení. Tot gelt ten, genz ſkrzíe proroka ſam o ſſobíe prawí: Buoh ottecz ke mnye rzekl: tys mucý ſín, ya gſem týe dnes vrodyl; proſí mne a ya tobie dam lid, twu dýedynu, a twue wladanye geſt po wſſiem ſwietu. ty ſpaſ/ſſiſſ ſwuoy líd od gych wſſiech hrziechow, Nebo ſwu krwí 19a gey wykupíſł a ſſwu ſmrty ſmrtedlne moczí gyei wyprawiſſ. A to ſíe wſſieczko ſtalo, abý ſie naplnylo ſlowuo proroczie, genz prawí a rzka takto: Tot pána poczne y vrody fína a bude gemu gmie emanuel, to ge buoh ſ namí. Panna, prawí, poczne y vrody lína, aby ſwazal onoho filneho odiencze dyabla a potlaczil hlawu nemíloſtýweho hada a wyprawil ſwo 5) líd z gieho wîezenîe. Buude gemu gmie emanuel, to geft buoh I nami. Tyem gmenem gey naſſwali ſwatí andielowe nayprwe, zpiewagíce a weſſelecze ſíe na geho narozenýe, buohem prawým a kkralem 6) pokoynym gey nazýwuagýce. 1) sic (domum). 2) k přeps. z d. 3) f nezřet. 4) na konci ř. 5) t. 6) rozd.
13 wezmi gy k ſſobíe yako ſwu zenu, podle obýczegie ſwatebneho od tebe velmíe wzdalenu. Wezn í gy yako nebeſkí poklad tobie porucziení, abý geho oſtrziehal. Wezmí gý yako giedyneho ſyna buozieho prziebytek, yako y pocztywie koſtel, yako dar 1) buozy, yako ſtworzytele wſſiech wlaſty, yako krale nebeſſkeho duom nepoſkwrnýený. tak, yoſephe, ſynu dawidow, nebuoy fie wziety gyey iakoſto twey wierze/ a twemu ducho- 18a wenstwi porucenyey. choway gy y myey o ný peczy. Vtecz ſ ný przied kralem, gemuzto dyegi herodes. Wed yu do egypta a opíet zaſſe prziwed do zemie zydowſkeý, kdiz zwies ſmrt toho krale. Zenu gſem yu proto twu nazwal, abych przíediablem gegie cziſtotu utagil, abych zydowſku zloft protý ny vtlaczil, abich zakonoweho vſtawenye nezkazil, aby giey nykte podle obyczegie ſwatebneho za twu zenu neýmyel, abý toho, genz ma ſýe z nye narodyty, twím ſínem nemnyel nykte. Nebo czoz ſie z nye narody, ſkrzíe ducha ſwateho geſt. Nebo gedýný ſín buozy, genz sie ge przied poczatkem tohoto ſwieta narodyl z ſameho otcye, A kdyz 2) ſie prziblizilo ſkonczienye 3) tohoto ſwýeta, ſ powoleným ſweho otcíe w naſſiem ozlowíeczienſtwí pokazal ſie mezý lidmí. Tot geſt ten, o nýemzto piſmo prawí: Dýetye ſíe nam narodylo a ſín nam geſt dan. giedym fín buozy z cýíte panní ſie geft narodyl. Abý onu drzíewní pannu ewu, geſto gyeſtie w czíſtotye gſuuczí ſkrzíe powuolenye dyablu/ bieſſíe padla, opiet obnowil 18b a nahoru pozdwihl a tý, geſto ſkrzie zle powuolenýe dyabblowí ſínowe brechu ſie vczínyli, ſkrzie míloſt ſína buozíeho finowe pak buozý býli. Protoz prawí piſmo: Vrodít ſína a wzdyegieſſ gemu geziſſ, to geſt ſpaſſitel, nebo on ſpaſſí ſwoý lid od gich hrziechow wſiech. Dwuogie wíecz ſlowuthna ſkrzie to ſlowuo znamenawa ſíe. Prwe to, ze gíeft on prawý buoh byl, a drzewe nez ſíe narodyl na tento ſwiet, ſlul geziſſem. Druhe ten lid, genz gmiegieffie ſpaffitý, w tom flowie ſíe zwieſtowaſſie. Nebo prawí on: Spaſſi ſſwoy lid od gych wſſiech hrzíechow, yako prawý buoh; nebo wlaſtnoſt buozie geft od hrziechow ſpaſſytí a hrziechí odpuſtyty. Protoz tento ſýn buozy gmagie ſwuoy lid, przíffiel, abý gýeí zbawil hrziecho" 4) a przýwedl k ſpaſſení. Tot gelt ten, genz ſkrzíe proroka ſam o ſſobíe prawí: Buoh ottecz ke mnye rzekl: tys mucý ſín, ya gſem týe dnes vrodyl; proſí mne a ya tobie dam lid, twu dýedynu, a twue wladanye geſt po wſſiem ſwietu. ty ſpaſ/ſſiſſ ſwuoy líd od gych wſſiech hrziechow, Nebo ſwu krwí 19a gey wykupíſł a ſſwu ſmrty ſmrtedlne moczí gyei wyprawiſſ. A to ſíe wſſieczko ſtalo, abý ſie naplnylo ſlowuo proroczie, genz prawí a rzka takto: Tot pána poczne y vrody fína a bude gemu gmie emanuel, to ge buoh ſ namí. Panna, prawí, poczne y vrody lína, aby ſwazal onoho filneho odiencze dyabla a potlaczil hlawu nemíloſtýweho hada a wyprawil ſwo 5) líd z gieho wîezenîe. Buude gemu gmie emanuel, to geft buoh I nami. Tyem gmenem gey naſſwali ſwatí andielowe nayprwe, zpiewagíce a weſſelecze ſíe na geho narozenýe, buohem prawým a kkralem 6) pokoynym gey nazýwuagýce. 1) sic (domum). 2) k přeps. z d. 3) f nezřet. 4) na konci ř. 5) t. 6) rozd.
Strana 14
14 Potom pak ſwatý apoſtolowe ſwým kazaným po wſſiem ſwýetu to ſwate gmíe ohlaſfili. Pak ſwuaty muczedlnykowe ohnýe, meczíe, ſtrzelý beze wuſlieho ſtrachuu, I welíkým weſſellím pro to ſwate ggmíe 1) trpíelli. Pak wſſieczko krzieſtanſtwo chwali to ſwate gmíe a chwality buude az do ſuud- 19b neho dne. A to ſwate gmíe drzewe ſwatým otczem//w znamený a w pro- roczſtwi býlo zwieſtowano. Ale nam pokazano oblíczyegiem k oblicziegi, Nebo ſyn buozy trzí a trzidcety leth na tomto ſwietye ſye pokazal a mezy lidmí prziebywal. Protoz uffagice muozem rzíeczí: Buoh I namí, buoh ſ nami ſkrze ſwatich ewangeliſt a apoſtolow kazanye; Buoh ſ nami ſkrzie ſweho ſwateho tyela a ſwe ſwate krwe na ſſwatem oltarzí prziebywanye; Buoh ſ namí ſkrzie ſwateho krzíze2) poziehnanýe. 3) týemíto wſſyemí czíný po wſſie czaſſy buoh ſ namí prziebýwa. A protoz on ſwatym apo- ſtolom bieſſie powíediel a rzka takto: S wamí gſem po wſſieczki czaſſí az prawie do ſkonczenye ſwieta. Genz geft zyw a kralugie ſ ſwím otczem a ſ duchem ſwatym wieki wyekoma. Amen. 20a KDiz ſíe narodyl geziſí v bethlemíe w zydowſſkeý zemí w tyech czaſfiech, w nychzto herodes kralem bieſlíe, Tehdi vczeny, geſto bíechu take krahi wu arabſkei zemí, przigidechu ode wzſchodu ſlûcze1) do geru- falema a rzkucze: Kde geſt ten, genz ſie ge narodyl, kral zydowuſkei? Nebo//gſme wídyeli hwíezíduu geho na wzchod ſluncze Y gedemý z dari, abychom ſíe gemu modlili. Tehdí herodes kral víſlýſaw to ſmuty ſie a wſſyczkny lide w gieruſalemie ſ nym. Tehdí ſebraw wſſieczki ſtaroſty knyeſſke a zakowſſke a miſtrí neb píſſarze obeczne, ge ſie gych tazaty, Kde by ſie gmíel kriftus narodyty. Tehdí ſtaroſti nad knyezý a miſtrzí gemu odpo- wiediechu: u bethleme v mieſtie zydowſkem; nebo tak piſano ſkrzie proroka: A tý, bethlememe, míeſto zydowſke, nykake neyſſí menſie mezy znamenytýmí myeſty zyddowſkímí;5) Nebo z tebe wynde knyezie, geſto bude oprawiety muoy líd. Tehdy herodes taynýe pozwaw tiech kralow Vczených, ſnazníe poczie gych tazaty, wu kterí czaſſ vdalo ſie gim hwieſſdu krale noweho wídiety. Tehdi poſſlaw tý krale do bethlema, gym powiedie: Gdyete a ſſnaznýe ſie tyezte na to dyettye6). A kdíz ſie geho doptate, ynhhed?) mí to wiediety dayte, at ýa take k nyemu przigedu a przied nym ſíe modlity buudu. Tehdý oný, kdiz zwíediechu kralowu wolí, gy- 20b dechuu przicz wſſí/ſczkní ſpolu. Tehdý hwieſſda, gijſto biechuu widieli na wuſſchod ſluncze, opiet ſie gym pokaſzawſi, poczie przied nýmí gytý, az prziſniedíſý nad duom, w nyemzto bieſſíe dietatko, tu ſta, nerodíecz nykam ſie hnuty. Tehdy oný, kdiz hwíezdu vzrziechuu, welmi tiem weſſel bychuu. A wſſiedcze w dom, nalezechuu dyetatko ſwatu marzí, ſſ geho matku. Tehdý padílíe przied ním glechuu ſie modliti gemu. A othewur- zewſſíe ſſwe poklady, offierowachuu gemu darí: Zlato, kadydlo a mýrru. Tehdí tý trzíe krali wzemſlie przikazanye buozie we ſſnye, aby ſie newraczo- 1) t. 2) ras. 3) t. 4) rozd. 5) t. 6) t. 7) t.
14 Potom pak ſwatý apoſtolowe ſwým kazaným po wſſiem ſwýetu to ſwate gmíe ohlaſfili. Pak ſwuaty muczedlnykowe ohnýe, meczíe, ſtrzelý beze wuſlieho ſtrachuu, I welíkým weſſellím pro to ſwate ggmíe 1) trpíelli. Pak wſſieczko krzieſtanſtwo chwali to ſwate gmíe a chwality buude az do ſuud- 19b neho dne. A to ſwate gmíe drzewe ſwatým otczem//w znamený a w pro- roczſtwi býlo zwieſtowano. Ale nam pokazano oblíczyegiem k oblicziegi, Nebo ſyn buozy trzí a trzidcety leth na tomto ſwietye ſye pokazal a mezy lidmí prziebywal. Protoz uffagice muozem rzíeczí: Buoh I namí, buoh ſ nami ſkrze ſwatich ewangeliſt a apoſtolow kazanye; Buoh ſ nami ſkrzie ſweho ſwateho tyela a ſwe ſwate krwe na ſſwatem oltarzí prziebywanye; Buoh ſ namí ſkrzie ſwateho krzíze2) poziehnanýe. 3) týemíto wſſyemí czíný po wſſie czaſſy buoh ſ namí prziebýwa. A protoz on ſwatym apo- ſtolom bieſſie powíediel a rzka takto: S wamí gſem po wſſieczki czaſſí az prawie do ſkonczenye ſwieta. Genz geft zyw a kralugie ſ ſwím otczem a ſ duchem ſwatym wieki wyekoma. Amen. 20a KDiz ſíe narodyl geziſí v bethlemíe w zydowſſkeý zemí w tyech czaſfiech, w nychzto herodes kralem bieſlíe, Tehdi vczeny, geſto bíechu take krahi wu arabſkei zemí, przigidechu ode wzſchodu ſlûcze1) do geru- falema a rzkucze: Kde geſt ten, genz ſie ge narodyl, kral zydowuſkei? Nebo//gſme wídyeli hwíezíduu geho na wzchod ſluncze Y gedemý z dari, abychom ſíe gemu modlili. Tehdí herodes kral víſlýſaw to ſmuty ſie a wſſyczkny lide w gieruſalemie ſ nym. Tehdí ſebraw wſſieczki ſtaroſty knyeſſke a zakowſſke a miſtrí neb píſſarze obeczne, ge ſie gych tazaty, Kde by ſie gmíel kriftus narodyty. Tehdí ſtaroſti nad knyezý a miſtrzí gemu odpo- wiediechu: u bethleme v mieſtie zydowſkem; nebo tak piſano ſkrzie proroka: A tý, bethlememe, míeſto zydowſke, nykake neyſſí menſie mezy znamenytýmí myeſty zyddowſkímí;5) Nebo z tebe wynde knyezie, geſto bude oprawiety muoy líd. Tehdy herodes taynýe pozwaw tiech kralow Vczených, ſnazníe poczie gych tazaty, wu kterí czaſſ vdalo ſie gim hwieſſdu krale noweho wídiety. Tehdi poſſlaw tý krale do bethlema, gym powiedie: Gdyete a ſſnaznýe ſie tyezte na to dyettye6). A kdíz ſie geho doptate, ynhhed?) mí to wiediety dayte, at ýa take k nyemu przigedu a przied nym ſíe modlity buudu. Tehdý oný, kdiz zwíediechu kralowu wolí, gy- 20b dechuu przicz wſſí/ſczkní ſpolu. Tehdý hwieſſda, gijſto biechuu widieli na wuſſchod ſluncze, opiet ſie gym pokaſzawſi, poczie przied nýmí gytý, az prziſniedíſý nad duom, w nyemzto bieſſíe dietatko, tu ſta, nerodíecz nykam ſie hnuty. Tehdy oný, kdiz hwíezdu vzrziechuu, welmi tiem weſſel bychuu. A wſſiedcze w dom, nalezechuu dyetatko ſwatu marzí, ſſ geho matku. Tehdý padílíe przied ním glechuu ſie modliti gemu. A othewur- zewſſíe ſſwe poklady, offierowachuu gemu darí: Zlato, kadydlo a mýrru. Tehdí tý trzíe krali wzemſlie przikazanye buozie we ſſnye, aby ſie newraczo- 1) t. 2) ras. 3) t. 4) rozd. 5) t. 6) t. 7) t.
Strana 15
15 wali krali, gemuzto gmie bieffie herodes, gynu czíe tu lie wratychuu do ſſwích zemí. Natoto czteníe mluwí ſwatí Rrziehorz. Swat 11)P.L. LXXVI. col. 1110. Rzehorz.2) Yakz ſte w ſwatem cztený, bratrzíe, ſlſſieli, Kdiz ſie kral nebelki narodyl, kral zemſkí ſíe ſmutýl; Nebo pýcha zemíka ínhed buude pohanyena, yakz nebeſka wyffoſt otewrzena buude. Ale tazaty nam geſt, czo ge to, ze, kdiz ſie naſł ſpalítel narodyl, paſtyrzom andiel w zýdowuſkey zemí ſie zgíewil/ a krale vczene ode wzſchodu ſluneczneho, abý ſie gemu 21a modlilí, ne andíel, ale hwíezda przíwedla? Nebo zagiſte zýdom, geſto podle ſmyſla zywí byechuu, ſmyſlne zwíerzie, towíes andiel, mýel kazatý; Ale pohaný, gelto protý ſmýfílu modlam ſlepym a nyemy3) rozliczným ſie modlechu, Abý buoha poznalí, ſkrzie znamenýe, gelto ſmyla neýma, towies hwíefduu, przywedení gſuu. Geſt nam tuto znamenaty, ze, kdiz nafl gezukriſt byl gyz w prawem ſwem ſtawie, tak ze mohl gýs mluwíty y wſſyeczkí gýne ſkutkí ýako gyní czlowiek czyníty, tehdí gſuu ſwatý apoſtolowe ſwým ſwatym kazaním pohanom giey ohlaſſili. A donýz byl mlad a mluwíty nemohl,4) tymíl pohanom hwíeſda gíey vkazala. A to dobrze ſmyſlným porzadem ſie ſtalo, Abý, Kdyz naſſ gezukriſt giz mohl5) mluwity, ſwyety kazateli take ſwu rzieczi giey ohlaſſili, A donyz byl tak mlad, ze mluwity nemohl, nyema twarz giey vkazala. Ale w tyech zna- mených, gefto gfuu ſie na buozym narozený y take na geho[/ſmrtý vka- zala, muozemy znamenaty, kak gſuu byla kamenna, zapeklena nyekterích 21b zyduow ſrdcze, ze gſuu any ſkrzye proroczłtwie any ſkrzie dywy geho poznaty chtyeli. Nebo wſielike twarzi nyeme, ze geſt gích ſtworzýtel prziſſel, to gſuu ſwiedczyh. Nebe, ze geſt prawi buoh, geſt poznalo a protoz na znamenye tomu hwíezdu od ſebe poſſlalo. Morze poznalo a protoz pod gieho ſwatîmí nohamí beze wſſieho nebezpeczenſtwie tlaczyty ſíe dalo. Zemíe poznala; protoz na geho ſwaty ſmrtý ſie trzaſſla. Sluncze poznalo; protoz tehoz czaſſu ſtalo we thmíe a ſwu ſwyetloſt bylo ſcho- walo. Skaly poznaly; nebo kdýto on vmíeral, mnehe 6) z nych welmie ſie ſedalý. Peklo poznalo; nebo kdíz on byl vmrziel, mrtwue, geſto v przied- pekli drzieſſye, proſty puuſtylo. A wſſakz toho, geſto gyehozto wſſielyke nyeme ſtworzenye yako praweho buoha geſt poznalo, geſtýe newíernych zydow ſrdcze ſuu nepoznala. Nebo gſuu twrdſſye nezli kamenie y ſkaly, Aby ſobíe wieczneho ztraczenýe prziczínyli. Toho, genz ſie ge narodyl, nenawídye, wiedyewffye/ to dawno drzwe y ſkrze prorocztwie y ſkrze 22a ſwate piſmo, ze ſie ma narodyty. A 7) netoliko to, ale y míeſto wiedieli, 8) kde ſie ma narodyty. A protoz, kdiz gich heodes 9) otaza, w kterem mýeſtye by ſíe myel kriſtus narodyty, nauczený ſwiedeczſtwím ſwateho piſma, odpowiediechu a rzkucze: Bethleem mýeſto w zyduowſkey zemi ma byty poczteno narozeným noweho knyezete, aby gich vmíenýe, ſwate piímo, 1) ps. červeně. 2) t. 3) na konci ř. 4) t. 5) t. 6) sic. 7) . . . 8) ras. 9) sic, s oprav. tečkou.
15 wali krali, gemuzto gmie bieffie herodes, gynu czíe tu lie wratychuu do ſſwích zemí. Natoto czteníe mluwí ſwatí Rrziehorz. Swat 11)P.L. LXXVI. col. 1110. Rzehorz.2) Yakz ſte w ſwatem cztený, bratrzíe, ſlſſieli, Kdiz ſie kral nebelki narodyl, kral zemſkí ſíe ſmutýl; Nebo pýcha zemíka ínhed buude pohanyena, yakz nebeſka wyffoſt otewrzena buude. Ale tazaty nam geſt, czo ge to, ze, kdiz ſie naſł ſpalítel narodyl, paſtyrzom andiel w zýdowuſkey zemí ſie zgíewil/ a krale vczene ode wzſchodu ſluneczneho, abý ſie gemu 21a modlilí, ne andíel, ale hwíezda przíwedla? Nebo zagiſte zýdom, geſto podle ſmyſla zywí byechuu, ſmyſlne zwíerzie, towíes andiel, mýel kazatý; Ale pohaný, gelto protý ſmýfílu modlam ſlepym a nyemy3) rozliczným ſie modlechu, Abý buoha poznalí, ſkrzie znamenýe, gelto ſmyla neýma, towies hwíefduu, przywedení gſuu. Geſt nam tuto znamenaty, ze, kdiz nafl gezukriſt byl gyz w prawem ſwem ſtawie, tak ze mohl gýs mluwíty y wſſyeczkí gýne ſkutkí ýako gyní czlowiek czyníty, tehdí gſuu ſwatý apoſtolowe ſwým ſwatym kazaním pohanom giey ohlaſſili. A donýz byl mlad a mluwíty nemohl,4) tymíl pohanom hwíeſda gíey vkazala. A to dobrze ſmyſlným porzadem ſie ſtalo, Abý, Kdyz naſſ gezukriſt giz mohl5) mluwity, ſwyety kazateli take ſwu rzieczi giey ohlaſſili, A donyz byl tak mlad, ze mluwity nemohl, nyema twarz giey vkazala. Ale w tyech zna- mených, gefto gfuu ſie na buozym narozený y take na geho[/ſmrtý vka- zala, muozemy znamenaty, kak gſuu byla kamenna, zapeklena nyekterích 21b zyduow ſrdcze, ze gſuu any ſkrzye proroczłtwie any ſkrzie dywy geho poznaty chtyeli. Nebo wſielike twarzi nyeme, ze geſt gích ſtworzýtel prziſſel, to gſuu ſwiedczyh. Nebe, ze geſt prawi buoh, geſt poznalo a protoz na znamenye tomu hwíezdu od ſebe poſſlalo. Morze poznalo a protoz pod gieho ſwatîmí nohamí beze wſſieho nebezpeczenſtwie tlaczyty ſíe dalo. Zemíe poznala; protoz na geho ſwaty ſmrtý ſie trzaſſla. Sluncze poznalo; protoz tehoz czaſſu ſtalo we thmíe a ſwu ſwyetloſt bylo ſcho- walo. Skaly poznaly; nebo kdýto on vmíeral, mnehe 6) z nych welmie ſie ſedalý. Peklo poznalo; nebo kdíz on byl vmrziel, mrtwue, geſto v przied- pekli drzieſſye, proſty puuſtylo. A wſſakz toho, geſto gyehozto wſſielyke nyeme ſtworzenye yako praweho buoha geſt poznalo, geſtýe newíernych zydow ſrdcze ſuu nepoznala. Nebo gſuu twrdſſye nezli kamenie y ſkaly, Aby ſobíe wieczneho ztraczenýe prziczínyli. Toho, genz ſie ge narodyl, nenawídye, wiedyewffye/ to dawno drzwe y ſkrze prorocztwie y ſkrze 22a ſwate piſmo, ze ſie ma narodyty. A 7) netoliko to, ale y míeſto wiedieli, 8) kde ſie ma narodyty. A protoz, kdiz gich heodes 9) otaza, w kterem mýeſtye by ſíe myel kriſtus narodyty, nauczený ſwiedeczſtwím ſwateho piſma, odpowiediechu a rzkucze: Bethleem mýeſto w zyduowſkey zemi ma byty poczteno narozeným noweho knyezete, aby gich vmíenýe, ſwate piímo, 1) ps. červeně. 2) t. 3) na konci ř. 4) t. 5) t. 6) sic. 7) . . . 8) ras. 9) sic, s oprav. tečkou.
Strana 16
16 gým bylo na ſſwiedecztſwie wieczneho ztraczenye A nam na pomocz naſſýe wíerí. A dobrzie ge yzaak patrîarcha, kdýzto ſwemu ſýnu yaubowí pozehnanye dawal, znamenawa; Nebo on pro mldlobu ſwu ocý ſweho ſyna tehdy newídiel, kdízto gemu pozehnanýe dawal, Awffak mnohu wiecz dobru, geſto ſíe gmýela przy nyê 1) ſtaty, gemu prorokowal. Takez prawîe zydowſkí narod newierny, pln ſwateho piſma vmýeníe, pln pro- rocztwie, Awuſſak toho, o nyemzto gſuu mnoho dobreho prorokovali, kdiz ſie narody na tento ſwíet, geho poznatý nerodyli. Herodes pak, poznawu naſſieho krale narozenýe, da ſie na welike 22b chýtrofty, buogie ſíe, by ſkrzye/nýeho ſweho kralowſtwie neztratyl. Poczie profſyti onýech trzî vczených kralow, abý, kdíz bý to míeſto, w nyemzto ſie kriſtus narodyl, nalezli, gemu wiedyety dali, yako by ſie chtíel gemu modlity; Ale proto neſmýeffie, ale kdiz by gley nalezl, rad gey zahubity chtieffie. Ale czot muoz lidíka zloft protý buozý raddýe. 2 Nebo piſano geft: Nenýe mudroft, nenýe chítroft, nenýe rady proty buohu. Nebo vkazaným teý hwiezdi, geſto ſie byla trzem kralom vcziením zgie- wíla, krale, genz ſie byeſlíe narodyl, nalezechuu, darí gemu offierowachuu, Aby ſie zaſſíe newraczowalí k tomu kralí, gemuzto bieſſie gmíe herodes we ffnye wzechuu przykazaníe. Skrzíe toho heroda lidy pokríte muozemý znamenaty, gefto buoha uſtý, a ne ſrdczem hledagy, Protoz geho nykdí nenaleznu. Mezí tyem geſt nam znamenaty, ze kaczíerzý, genzto flowu priſtyhanowe, Prawíe, bý kaſdý czlowiek pod wladaným nýektere hwíezídí ſíe narodyl. a tíem ſweho bludu potwrzugy, ze nowa hwiezída, kdýz ſie gezukríft narodyl, vkazala ſie, mnyegicze, by ta hwiezda byla geho oſſuud a rzkuuce, bý kazdemu czlowíe/ſku nelze ſíe bylo nýcz gýneho ſtatý, gedyne czoz ta hwiezda, pod ny ſíe ge narodyl, oſſudy. Ale chczme-li ſlowua ſwa- teho cztenýe prawíe znamenatý, gelto o tey hwiezdle prawí a rzkuce takto: Przyſſiedíi y ſta nad tíem duomem, w nyemzto bieſſie dyetatko; Tak ze dyetýe nezílo k wíezdye, ale hwiezda k nyemu bíezala, Ale hwiezda, geſt-li lze 3) rzeczí, hwiezda nebyla oſuud tohoto dyetalka, ale dyetatko to bylo ofuud teý hwiezdi. Ale buoh toho nedaý, bychom mý w kterí oſuud wie- rzili; Nebo o czlowiecziem zywotye ſam hoſpodyn, genz geſt gey ſtworzil, ma peczí. A czlowiek ne pro hwiezdí, ale hwiezdi pro czlowieka gſuu ſtwo- rzieny. Prawie take hwiezdarzí, Ze, kdíz kterí czlowíek pod gedným znamením nebeſkím, gelto flowe wodne a latynýe aquarius, fie narodý, ten ribarzem byty muſſy. Ale geſt gedna zemíe, gelto flowe getula, w teý zadneho rýbarze nenýe; A kak to muozíe bytý, bý ſie pod tiem znamenym w tey zemí nýktereý czlowiek nenarodil? Prawíe take czarodieyníczí, 23b ze kterziz ſíe czlowiek pod gednu hwíezdu, gelto ſlowe waha/ a latyníe libra, ktoz ſíe národy pod ní, ten kupczem, genz penýeze promýenyge rozliczne, byty muſſý. Ale mnohe glu zemíe, gelto o týechto kupczich nycz newiedie, nebo gich w uobyczegi neygmagi; A protoz tý czarodyey- 23a 1) na konci ř. 2) rozd. 3) ras.
16 gým bylo na ſſwiedecztſwie wieczneho ztraczenye A nam na pomocz naſſýe wíerí. A dobrzie ge yzaak patrîarcha, kdýzto ſwemu ſýnu yaubowí pozehnanye dawal, znamenawa; Nebo on pro mldlobu ſwu ocý ſweho ſyna tehdy newídiel, kdízto gemu pozehnanýe dawal, Awffak mnohu wiecz dobru, geſto ſíe gmýela przy nyê 1) ſtaty, gemu prorokowal. Takez prawîe zydowſkí narod newierny, pln ſwateho piſma vmýeníe, pln pro- rocztwie, Awuſſak toho, o nyemzto gſuu mnoho dobreho prorokovali, kdiz ſie narody na tento ſwíet, geho poznatý nerodyli. Herodes pak, poznawu naſſieho krale narozenýe, da ſie na welike 22b chýtrofty, buogie ſíe, by ſkrzye/nýeho ſweho kralowſtwie neztratyl. Poczie profſyti onýech trzî vczených kralow, abý, kdíz bý to míeſto, w nyemzto ſie kriſtus narodyl, nalezli, gemu wiedyety dali, yako by ſie chtíel gemu modlity; Ale proto neſmýeffie, ale kdiz by gley nalezl, rad gey zahubity chtieffie. Ale czot muoz lidíka zloft protý buozý raddýe. 2 Nebo piſano geft: Nenýe mudroft, nenýe chítroft, nenýe rady proty buohu. Nebo vkazaným teý hwiezdi, geſto ſie byla trzem kralom vcziením zgie- wíla, krale, genz ſie byeſlíe narodyl, nalezechuu, darí gemu offierowachuu, Aby ſie zaſſíe newraczowalí k tomu kralí, gemuzto bieſſie gmíe herodes we ffnye wzechuu przykazaníe. Skrzíe toho heroda lidy pokríte muozemý znamenaty, gefto buoha uſtý, a ne ſrdczem hledagy, Protoz geho nykdí nenaleznu. Mezí tyem geſt nam znamenaty, ze kaczíerzý, genzto flowu priſtyhanowe, Prawíe, bý kaſdý czlowiek pod wladaným nýektere hwíezídí ſíe narodyl. a tíem ſweho bludu potwrzugy, ze nowa hwiezída, kdýz ſie gezukríft narodyl, vkazala ſie, mnyegicze, by ta hwiezda byla geho oſſuud a rzkuuce, bý kazdemu czlowíe/ſku nelze ſíe bylo nýcz gýneho ſtatý, gedyne czoz ta hwiezda, pod ny ſíe ge narodyl, oſſudy. Ale chczme-li ſlowua ſwa- teho cztenýe prawíe znamenatý, gelto o tey hwiezdle prawí a rzkuce takto: Przyſſiedíi y ſta nad tíem duomem, w nyemzto bieſſie dyetatko; Tak ze dyetýe nezílo k wíezdye, ale hwiezda k nyemu bíezala, Ale hwiezda, geſt-li lze 3) rzeczí, hwiezda nebyla oſuud tohoto dyetalka, ale dyetatko to bylo ofuud teý hwiezdi. Ale buoh toho nedaý, bychom mý w kterí oſuud wie- rzili; Nebo o czlowiecziem zywotye ſam hoſpodyn, genz geſt gey ſtworzil, ma peczí. A czlowiek ne pro hwiezdí, ale hwiezdi pro czlowieka gſuu ſtwo- rzieny. Prawie take hwiezdarzí, Ze, kdíz kterí czlowíek pod gedným znamením nebeſkím, gelto flowe wodne a latynýe aquarius, fie narodý, ten ribarzem byty muſſy. Ale geſt gedna zemíe, gelto flowe getula, w teý zadneho rýbarze nenýe; A kak to muozíe bytý, bý ſie pod tiem znamenym w tey zemí nýktereý czlowiek nenarodil? Prawíe take czarodieyníczí, 23b ze kterziz ſíe czlowiek pod gednu hwíezdu, gelto ſlowe waha/ a latyníe libra, ktoz ſíe národy pod ní, ten kupczem, genz penýeze promýenyge rozliczne, byty muſſý. Ale mnohe glu zemíe, gelto o týechto kupczich nycz newiedie, nebo gich w uobyczegi neygmagi; A protoz tý czarodyey- 23a 1) na konci ř. 2) rozd. 3) ras.
Strana 17
17 níczi anebo muſfiegi rzeczí, ze tiech hwíezd ty zemíe neymagí, anebo ze ten offuud, o nyemzto mluwíe, 1) nýcze nenye. A czo kralow w kralowſtwi ýſrahelíkem ſie narozugíe a mnoho chudych w temz czaſſu, pod týmíz hwiezdamí w tey zemí ſie vrozugie, awſfak krali wzdí dobre býdlo gmagý a chudy pak, geſto ſie tehoz czaſſu narodyli, w chudobíe a w huorzí gſuu az do ſſwe ſmrtý. Toto ſímý o hwiezdach powiedielí, abý czarodýeynyczí a hwiezdarzí nemnýeli, býchom gich blaznowuftwí neumíeli odpowiedietý. Oný pak krali vozený offierowachu tommu 2) díetatku zlato, ka- dydlo a mýrru. Zlato w ſwatem píſmie mudroſt znamenawa; Neb prawí mudrí salomun a rzka takto: Poklad prziedrahí buude prziebywaty w uſtech mudreho czlowíeka. Skrzíe kadýdlo modlytwa ſíe znamenawa; Nebo prawí ſwatí dawíd w zaltarzi: Wzendý ma modlýtwa yako ka/dydlo 24a nahoru przied twoy obliczey, hoſpodýne! Mírra vmorzíeny 3) zaduofty tyeleſtne w naffiem zywuotýe znamenawa. Protoz ſwata cierkew o kazdem o tom, gieſto zaduoſty tieleftne vmorzigie w ſwem zywotie pro krale nebe- ſkeho az do ſſweho ſkonczenýe mluwí a rzkucz tatkto: Rucze geho, towíes ſkutkcí geho, tapali gluu mírru cziſtu. A mý pak tomuto krali, genz ſíe ge narodyl, zlato offíerugem, kdíz mudroſty ne tohoto ſwieta, ale nebeſku yako zlato przied ným ſie ſtkwíe. 4) Kadydlo offierugem gemu, kdíz ſwe mýſlenye ſkrzie ſwatu modlytwu na oltarzí ſweho ſrdcze zayzeníe, 5) abychom yako nyeczo draheho ſkrzie zadoſt nebeſku wuonýeli przied ſwím hoſpo- dýnem. Mirru gemu offierugem, kdiz zaduoſt tieleſtnu ſkrzíe ſwate vtrpenye wu ſſwem zywotíe vmorzigem. Neb mírra geſt te moczi, tyela vmrla, abý nehnyla, ma ſchowatí. Nyeczo pak welike wieczy tyto trzie krali nam znamenaty dawagi, ze gſuu, wzemſſie napomanutíe, gynu cieſtu do ſſwe zemíe ſie wratyli. Zemíe naſſye przýrozena geſt/ſraý nebeſkey. Do nyeſto zemíe ſkrzíe na- 24b pomanutíe ſyna buozieho thuſſ cieſtu wratytí ſíe nemozeme; nebo z ſſwe zemíe ſkrze pýchu, nepoſſluſſenſtwíe, lakomſtwie wen ſmý wýſſhi, Ale zaſſe gynu czeſtu, ſwatu pokoru, poſſluſſenſtwím, vtrpeným mamy ſie pak wratyti. Czýnmýz pokaníe i placziem za ſſwe hrzíechi! A yakz prawí ſwatí Dawid: Podme ſkrze ſwatu zpowied przied geho ſwatí oblicziey! Nedaymý sie oklamaty zadnemu lakomstwí, zadnemu ſmylftwú, zadnemu ſwietſkemu weſſeli! Nebo prawí ſam kral nebeſki: Horze wam, geſto fie nenye smýegete; nebo potom budete w zaloſtí a budete plakatý. A mudri salomun prawí a rzka takto: Smýech ſem míel za obluzenýe. Czo ſam ſebu clamaſf. A opiet tyſſ prawi: Srdcze mudrich lidý tu, kdez geſt zaloft, A ſrdcze blaznowe tu, kdez geſt weſſele. Nebo hrziefſy drzewný na ſſwatem krzieſſczieny gſuu nam odpuuſcziený, Ale potom mnohich gyných glmý ſie duopuuſtylí. Ale ze geft nelze zadnemu czlowieku druhe ſíe krzſſczitý, protoz ſwe ſwiedomíe ſlzamí a pokaným muſſymý ſmýty a tak gynu cieſtu 25a 1) ras. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) sic. 2
17 níczi anebo muſfiegi rzeczí, ze tiech hwíezd ty zemíe neymagí, anebo ze ten offuud, o nyemzto mluwíe, 1) nýcze nenye. A czo kralow w kralowſtwi ýſrahelíkem ſie narozugíe a mnoho chudych w temz czaſſu, pod týmíz hwiezdamí w tey zemí ſie vrozugie, awſfak krali wzdí dobre býdlo gmagý a chudy pak, geſto ſie tehoz czaſſu narodyli, w chudobíe a w huorzí gſuu az do ſſwe ſmrtý. Toto ſímý o hwiezdach powiedielí, abý czarodýeynyczí a hwiezdarzí nemnýeli, býchom gich blaznowuftwí neumíeli odpowiedietý. Oný pak krali vozený offierowachu tommu 2) díetatku zlato, ka- dydlo a mýrru. Zlato w ſwatem píſmie mudroſt znamenawa; Neb prawí mudrí salomun a rzka takto: Poklad prziedrahí buude prziebywaty w uſtech mudreho czlowíeka. Skrzíe kadýdlo modlytwa ſíe znamenawa; Nebo prawí ſwatí dawíd w zaltarzi: Wzendý ma modlýtwa yako ka/dydlo 24a nahoru przied twoy obliczey, hoſpodýne! Mírra vmorzíeny 3) zaduofty tyeleſtne w naffiem zywuotýe znamenawa. Protoz ſwata cierkew o kazdem o tom, gieſto zaduoſty tieleftne vmorzigie w ſwem zywotie pro krale nebe- ſkeho az do ſſweho ſkonczenýe mluwí a rzkucz tatkto: Rucze geho, towíes ſkutkcí geho, tapali gluu mírru cziſtu. A mý pak tomuto krali, genz ſíe ge narodyl, zlato offíerugem, kdíz mudroſty ne tohoto ſwieta, ale nebeſku yako zlato przied ným ſie ſtkwíe. 4) Kadydlo offierugem gemu, kdíz ſwe mýſlenye ſkrzie ſwatu modlytwu na oltarzí ſweho ſrdcze zayzeníe, 5) abychom yako nyeczo draheho ſkrzie zadoſt nebeſku wuonýeli przied ſwím hoſpo- dýnem. Mirru gemu offierugem, kdiz zaduoſt tieleſtnu ſkrzíe ſwate vtrpenye wu ſſwem zywotíe vmorzigem. Neb mírra geſt te moczi, tyela vmrla, abý nehnyla, ma ſchowatí. Nyeczo pak welike wieczy tyto trzie krali nam znamenaty dawagi, ze gſuu, wzemſſie napomanutíe, gynu cieſtu do ſſwe zemíe ſie wratyli. Zemíe naſſye przýrozena geſt/ſraý nebeſkey. Do nyeſto zemíe ſkrzíe na- 24b pomanutíe ſyna buozieho thuſſ cieſtu wratytí ſíe nemozeme; nebo z ſſwe zemíe ſkrze pýchu, nepoſſluſſenſtwíe, lakomſtwie wen ſmý wýſſhi, Ale zaſſe gynu czeſtu, ſwatu pokoru, poſſluſſenſtwím, vtrpeným mamy ſie pak wratyti. Czýnmýz pokaníe i placziem za ſſwe hrzíechi! A yakz prawí ſwatí Dawid: Podme ſkrze ſwatu zpowied przied geho ſwatí oblicziey! Nedaymý sie oklamaty zadnemu lakomstwí, zadnemu ſmylftwú, zadnemu ſwietſkemu weſſeli! Nebo prawí ſam kral nebeſki: Horze wam, geſto fie nenye smýegete; nebo potom budete w zaloſtí a budete plakatý. A mudri salomun prawí a rzka takto: Smýech ſem míel za obluzenýe. Czo ſam ſebu clamaſf. A opiet tyſſ prawi: Srdcze mudrich lidý tu, kdez geſt zaloft, A ſrdcze blaznowe tu, kdez geſt weſſele. Nebo hrziefſy drzewný na ſſwatem krzieſſczieny gſuu nam odpuuſcziený, Ale potom mnohich gyných glmý ſie duopuuſtylí. Ale ze geft nelze zadnemu czlowieku druhe ſíe krzſſczitý, protoz ſwe ſwiedomíe ſlzamí a pokaným muſſymý ſmýty a tak gynu cieſtu 25a 1) ras. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) sic. 2
Strana 18
18 nawratymý!/ſle 1) do swe przírozene zemíe, gehozto mnýe y wam dopomahay ottecz, ſyn, ſwati duch. Am. P. L. XCIV. col. 50. 26a A Kdyz gíz prícz odgidechu, tehdi andiel buozy pokaza ſíe yoſe- phowí we ſínýe a tak gemu powiedie: Wſtan, wezmí dýetye a matku geho a utecz do egipta a buud tam tak dluho, az ya tobie powié:2) Nebo przíde ten czaſſ, ze Herodes buude3) ſíe ſnazity, kak by mohl to dyetye zabitý. Tehdí on wuſtaw wza dyetatko a matku geho w noczí y gide ſ nýmí do egipta a by tam tak dluho, az kral herodes y umrzie, aby ſíe naplnylo ſlowo buozie, genz prawí ſkrzie proroka: Z eegipta ſem pozwal ſyna ſweho. Tehdi herodes wídyew, ze gſuu gym oný krali vczlený ſklamalí, ze ſh- bywſie k nyemu ſíe newratyli, rozhnyewa ſye velmíe. Tehdi poſſlaw ſwe poſílý kaza wíſyeczkí dyety zbíty, gelto bíechuu v bethleemíe y we wſſiem tom okoli, kterez brechuu we dwu letu; Pak-li ktere mlazſýe,4) proto gím nýcz neodpuufty, to kaza proto vczínýti, ze podle rzieczi onýech kralow 25b nadýegieſe ſíe, bý mohl geziſl tak ſtar/bytý. Tehdí ſie naplný proroczſtwie proroka ieremíaſſye, genz prawí: Hlas, prawí, w rama ſlíſſala geſt, placz a kwíelenýe welíke; rachel placzie ſwích ſýnow a nechtiela ſíe vtíeſſytý, nebo gych nenýe. O5) ſmrtý drahych muczenýkow a newínnych dýetek Swate cztenýe, bratrzicze míla, geſt nam czteno, w nyemzto cztený netoliko tiechto mla- denczow, ale wſfiech gyních lídy ſwatích smrt geſt znamenana. Nebo ze gluu tyto dyetkí, maly gfuuce, zbitý, znamenawa, ze k duoſtogenſtwí ſwateho vmuczenýe nykte nemoz przigyty, gedyne ktoz chcze malý a pokorný bytý. A ktoz ſíe neobraty od ſwich hrziechow k ſſwatemu pokaný a ne- bude cziſt yako dyetye, nemuoz ſweho zywota pro gezukriſta datý. To ze gfuu v bethleemíe y we wíſiech tíech kragynach dyetkí zbitý, zname- nawa, ze netoliko w zydowíſkí zemí, ale we wíſíech gynich kragich ne- przíetele koftelný gmíeli gſuu wuſtatý A pokora ſwatich muczienykow mýela welſde koronowana byty. A to, ze gſuu dyetki zbítý a gezukriſt, gehozto hledachu, oſtal zyw//a uſſyel, znamenawa, ze neprzíetele wierí krzieſtankey muczenykí ſwate pro wieru muohu dobrze zywota zbawíty, Ale gezukriſta, pro nyehozto ſmrt trpíe, nykdí gym odgiety nemohu. Nebo ſwatý lyde mluwie w ſwatem cztený v w piſmýe a rzkuce takto: Leczme zywí, lecz gſme mrtwí, wzdy ſme buozý. To geſto prawí wzý- wagie ſlowa proroka ſwateho Jeremíaſſie: Hlaſſ w rama geſt ſlýſſan, placz a kwielenye welike; rachel placze ſwích ſynow. Rama toliko geſt rze- czeno yako wýſfoſt. Skrzie rachel rozumýe mýeſto bethleem, nebo tu rachel, zena yakubowa patriarchi, geſt pohrzebena. Protoz ſwaty mathiey chcze takto rzeczí: Taký geft placz y take kwielenýe toho czaſſu od mater tiech dyetek w rachel, towies w bethleemíe y w tom okolí, ze by ſíe mohlo 1) přepsáno z fíe. 2) na konci ř. 3) b ras. 4) l nadepsáno později. 5) Neudána homilie (BedaVenerabilis).
18 nawratymý!/ſle 1) do swe przírozene zemíe, gehozto mnýe y wam dopomahay ottecz, ſyn, ſwati duch. Am. P. L. XCIV. col. 50. 26a A Kdyz gíz prícz odgidechu, tehdi andiel buozy pokaza ſíe yoſe- phowí we ſínýe a tak gemu powiedie: Wſtan, wezmí dýetye a matku geho a utecz do egipta a buud tam tak dluho, az ya tobie powié:2) Nebo przíde ten czaſſ, ze Herodes buude3) ſíe ſnazity, kak by mohl to dyetye zabitý. Tehdí on wuſtaw wza dyetatko a matku geho w noczí y gide ſ nýmí do egipta a by tam tak dluho, az kral herodes y umrzie, aby ſíe naplnylo ſlowo buozie, genz prawí ſkrzie proroka: Z eegipta ſem pozwal ſyna ſweho. Tehdi herodes wídyew, ze gſuu gym oný krali vczlený ſklamalí, ze ſh- bywſie k nyemu ſíe newratyli, rozhnyewa ſye velmíe. Tehdi poſſlaw ſwe poſílý kaza wíſyeczkí dyety zbíty, gelto bíechuu v bethleemíe y we wſſiem tom okoli, kterez brechuu we dwu letu; Pak-li ktere mlazſýe,4) proto gím nýcz neodpuufty, to kaza proto vczínýti, ze podle rzieczi onýech kralow 25b nadýegieſe ſíe, bý mohl geziſl tak ſtar/bytý. Tehdí ſie naplný proroczſtwie proroka ieremíaſſye, genz prawí: Hlas, prawí, w rama ſlíſſala geſt, placz a kwíelenýe welíke; rachel placzie ſwích ſýnow a nechtiela ſíe vtíeſſytý, nebo gych nenýe. O5) ſmrtý drahych muczenýkow a newínnych dýetek Swate cztenýe, bratrzicze míla, geſt nam czteno, w nyemzto cztený netoliko tiechto mla- denczow, ale wſfiech gyních lídy ſwatích smrt geſt znamenana. Nebo ze gluu tyto dyetkí, maly gfuuce, zbitý, znamenawa, ze k duoſtogenſtwí ſwateho vmuczenýe nykte nemoz przigyty, gedyne ktoz chcze malý a pokorný bytý. A ktoz ſíe neobraty od ſwich hrziechow k ſſwatemu pokaný a ne- bude cziſt yako dyetye, nemuoz ſweho zywota pro gezukriſta datý. To ze gfuu v bethleemíe y we wíſiech tíech kragynach dyetkí zbitý, zname- nawa, ze netoliko w zydowíſkí zemí, ale we wíſíech gynich kragich ne- przíetele koftelný gmíeli gſuu wuſtatý A pokora ſwatich muczienykow mýela welſde koronowana byty. A to, ze gſuu dyetki zbítý a gezukriſt, gehozto hledachu, oſtal zyw//a uſſyel, znamenawa, ze neprzíetele wierí krzieſtankey muczenykí ſwate pro wieru muohu dobrze zywota zbawíty, Ale gezukriſta, pro nyehozto ſmrt trpíe, nykdí gym odgiety nemohu. Nebo ſwatý lyde mluwie w ſwatem cztený v w piſmýe a rzkuce takto: Leczme zywí, lecz gſme mrtwí, wzdy ſme buozý. To geſto prawí wzý- wagie ſlowa proroka ſwateho Jeremíaſſie: Hlaſſ w rama geſt ſlýſſan, placz a kwielenye welike; rachel placze ſwích ſynow. Rama toliko geſt rze- czeno yako wýſfoſt. Skrzie rachel rozumýe mýeſto bethleem, nebo tu rachel, zena yakubowa patriarchi, geſt pohrzebena. Protoz ſwaty mathiey chcze takto rzeczí: Taký geft placz y take kwielenýe toho czaſſu od mater tiech dyetek w rachel, towies w bethleemíe y w tom okolí, ze by ſíe mohlo 1) přepsáno z fíe. 2) na konci ř. 3) b ras. 4) l nadepsáno později. 5) Neudána homilie (BedaVenerabilis).
Strana 19
19 buohu a ſſwatým andielom � wýffoſty nebeſki zíelity. A to pak, ze geſt naſl geſukriſt ſſwýmí przataly do egypta neſlen, abý geho herodes ne- zahubil, znamenawa, ze dobrzí a ſſwatý líde od wrahow ſwate czierkwe czaſto z ſwich býdl magy wyhnany bytý. A prziklad take dan geſt/ſwſyemu 26b krzieſtanstwu, abý przied zlofty neprzatel wierí krzieſtanſke z giednoho míeſta do druheho bezpecznýe vtekli. Nebo ſýn búozy potom ſwatým apoſtolô1) powiediel a rzka: Kdyz wam buudu newierzítý a waſſ nena- widyetý v gyednom mýeltie, vteczte do druheho. Sam ſyn buozy naprwe to vczyníl, potom pak gyním tezz czínyty kazal. A to pak, kdiz pro krale nebeſkého dyetki bíechuu zbitý, ze herodes ſam potom ſkoro vmrziel a yoſeph, wzaw napomenutye od andiela, gezukriſta ſ gieho matku do zemie zydowſke opiet przíwede, Znamenawa ſie, ze wſſiczkny wrahowe ſwate czíerkwe a wieri krzieſtanſke buozym prziepuſtyeným w kratkem czaſſie muſfili vmrzietý a ſſwata czierkew opiet wu pokogy prziebywaty buude a krzieſtanſtwuo, geſto rozpuzeno bylo, ſ weſſelím a ſ raduoſty na ſwua bydla ſie nawratye. To take, ze, kdýz herodes vmrziel, gezukriſt do zydowuſke zemíe ſie wratyl, znamenawa, ze na konczí ſwieta, kdíz helyas a enoch buduu kazaty, zydowe nyekterzy ſſwu zloſt a zawiſt za- wrhuuce zaſſe, przygmuſſwieru krzieſtanku. To pak, ze, kdyz herodes 27a byl vmrziel, gyeſtíe yoſeph buogyeſſe ſie geho ſyna, gemuzto bieſſie gmíe archelaus, neſſmýe gyty do zýdowſke zemie, nebo on tu obecznye prze- bywaſſie, Wzem napomanutye andielſke, bra ſie na gynu ſtranu do gednoho míeſta, gemuzto gmíe bieſſíe nazareth, w galyleyſkey zemí: Znamenawa poſſlednye czaſſy ſwate czierkwe, Kdiz míeſto tey obeczney zloſty a neprzie- ſný, geſto wſſyczkny zydowe magy protý krzieſtanſtwu w gyedney ſtranye, z nych, geſſto ſie k anczykrziſtowí przichile, welmie buude wieczſie zloft a neprzíezen proty krzieſtanstwu, nezli nýnye geſt obecznýe we wſſiech Nebo kazaním helyafſowím a Enochowím mnozý z ných ſie na wieru krie- ſtanku obratye, A ty pak, geſto ſ anczýkriſtem oſtanu, proty krieſtaſtwu2) naſfilnýe hnyewíwí a líty buudu. Protoz ſtrana zydowſſke zemíe, w nyezto kralowaſíe archelaus a gezukrift tam nebý neſſen, Znamenawa zyduowſtwuo, geſto s anczíkriſtem oſtane. Ale nazareth w galileyſkeý zemi, yamzto gezukriſt byl neſſen, znamena/ſwa zydí, geſto toho czaſſu przygmu wieru 27b krzieſtaſku.3) Nebo galilea toliko geſt rzieczeno yako przieneſſenye, Ale nazareth zkwetlý ſíe wyklada. Nebo czym kteri czlowíek ſweho ſwiedomíe od tyech lydy, geſto tento ſwieth prziellífſ4) milugy, wiecze wzdaligie, kraſſe buude kwiſty mezy ſwatímí andiely w nebeſkem kralowſtwím.5) Protoz, bratrzie mýla, kdiz ſwatich muczênykow den dnefſný czteníe, 6) o tiech hodech, geſto ony dneſſní den magy w nebeſkem kralowstwi, nyeczo pomýſlme A gych vtrpênye, 7) gelikoz muozemy, naſſledduýmý, s) abychom nebeſkich hod muohli ſ nymí uczaſtný bytý. Nebo prawi ſwatí apoſtol: Gelíkoz buudete towarzifſy utrpenye, tolikez buudete towarzifſy weſſele 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) t. 5) sic. 6) sic. 7 rozd. 8) t. 2
19 buohu a ſſwatým andielom � wýffoſty nebeſki zíelity. A to pak, ze geſt naſl geſukriſt ſſwýmí przataly do egypta neſlen, abý geho herodes ne- zahubil, znamenawa, ze dobrzí a ſſwatý líde od wrahow ſwate czierkwe czaſto z ſwich býdl magy wyhnany bytý. A prziklad take dan geſt/ſwſyemu 26b krzieſtanstwu, abý przied zlofty neprzatel wierí krzieſtanſke z giednoho míeſta do druheho bezpecznýe vtekli. Nebo ſýn búozy potom ſwatým apoſtolô1) powiediel a rzka: Kdyz wam buudu newierzítý a waſſ nena- widyetý v gyednom mýeltie, vteczte do druheho. Sam ſyn buozy naprwe to vczyníl, potom pak gyním tezz czínyty kazal. A to pak, kdiz pro krale nebeſkého dyetki bíechuu zbitý, ze herodes ſam potom ſkoro vmrziel a yoſeph, wzaw napomenutye od andiela, gezukriſta ſ gieho matku do zemie zydowſke opiet przíwede, Znamenawa ſie, ze wſſiczkny wrahowe ſwate czíerkwe a wieri krzieſtanſke buozym prziepuſtyeným w kratkem czaſſie muſfili vmrzietý a ſſwata czierkew opiet wu pokogy prziebywaty buude a krzieſtanſtwuo, geſto rozpuzeno bylo, ſ weſſelím a ſ raduoſty na ſwua bydla ſie nawratye. To take, ze, kdýz herodes vmrziel, gezukriſt do zydowuſke zemíe ſie wratyl, znamenawa, ze na konczí ſwieta, kdíz helyas a enoch buduu kazaty, zydowe nyekterzy ſſwu zloſt a zawiſt za- wrhuuce zaſſe, przygmuſſwieru krzieſtanku. To pak, ze, kdyz herodes 27a byl vmrziel, gyeſtíe yoſeph buogyeſſe ſie geho ſyna, gemuzto bieſſie gmíe archelaus, neſſmýe gyty do zýdowſke zemie, nebo on tu obecznye prze- bywaſſie, Wzem napomanutye andielſke, bra ſie na gynu ſtranu do gednoho míeſta, gemuzto gmíe bieſſíe nazareth, w galyleyſkey zemí: Znamenawa poſſlednye czaſſy ſwate czierkwe, Kdiz míeſto tey obeczney zloſty a neprzie- ſný, geſto wſſyczkny zydowe magy protý krzieſtanſtwu w gyedney ſtranye, z nych, geſſto ſie k anczykrziſtowí przichile, welmie buude wieczſie zloft a neprzíezen proty krzieſtanstwu, nezli nýnye geſt obecznýe we wſſiech Nebo kazaním helyafſowím a Enochowím mnozý z ných ſie na wieru krie- ſtanku obratye, A ty pak, geſto ſ anczýkriſtem oſtanu, proty krieſtaſtwu2) naſfilnýe hnyewíwí a líty buudu. Protoz ſtrana zydowſſke zemíe, w nyezto kralowaſíe archelaus a gezukrift tam nebý neſſen, Znamenawa zyduowſtwuo, geſto s anczíkriſtem oſtane. Ale nazareth w galileyſkeý zemi, yamzto gezukriſt byl neſſen, znamena/ſwa zydí, geſto toho czaſſu przygmu wieru 27b krzieſtaſku.3) Nebo galilea toliko geſt rzieczeno yako przieneſſenye, Ale nazareth zkwetlý ſíe wyklada. Nebo czym kteri czlowíek ſweho ſwiedomíe od tyech lydy, geſto tento ſwieth prziellífſ4) milugy, wiecze wzdaligie, kraſſe buude kwiſty mezy ſwatímí andiely w nebeſkem kralowſtwím.5) Protoz, bratrzie mýla, kdiz ſwatich muczênykow den dnefſný czteníe, 6) o tiech hodech, geſto ony dneſſní den magy w nebeſkem kralowstwi, nyeczo pomýſlme A gych vtrpênye, 7) gelikoz muozemy, naſſledduýmý, s) abychom nebeſkich hod muohli ſ nymí uczaſtný bytý. Nebo prawi ſwatí apoſtol: Gelíkoz buudete towarzifſy utrpenye, tolikez buudete towarzifſy weſſele 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) t. 5) sic. 6) sic. 7 rozd. 8) t. 2
Strana 20
20 a vtyeſlienýe. A netoliko gich ſmrty zeleymý, gelikoz ſie raduýmy, ze gfuu na 1) tíemto ſwietem zſwityezilí. Nebo kdiz gſuu dneſſny den ſkrzie welike muky ſ tohoto ſwieta zapuzený, Rachel, towies cíerkew, I welkým ſmutkem, ſ wuelikým placzem gich zzelela, Ale wrchnye ona geruſalem, matka naſſíe, 28a towies nebeſke towarziſtwuo, weſſele proty gím/ſwyſlo, dawagíce gym koroný przezdrahucie vw neby, w raduoſty wieczneho weſſele. Nebo prawi ſwati Jan wu tagenstwí buoziem: Stogíe przíed buozý ſtolíczi przied oblicziegem berankowím wu ſſwietlem ruſſie a palmý drſſye w ſſwu ruku. Stogie nenýe przied buozym oblicyegem korowany,2) geſto nyekdí gſuu lezalý przied nohamí nemíloſtywých fuudczý tohoto ſwíeta rozlcznymí mukamí vmorzeny. Stogie przied obliczegem berankowîm a zadna wíecz nemuoz gich te raduoſty zbawíty, Nebo zadne muki nemuohly gich od geho míilowanye rozdielitý. Swietle rucho gmagi na znameny tomu, ze ſuu gíz w towarzitwi wſſyech ſwatych andielow. Palmy w ruku drzie na znamenye tomu, ze ſuu wſſiecz 3) muki tohoto ſwíeta prziemuohlí. Nebo ſwiety muczíenycý nýekdi fuu w uohen wrzenný, nyekdí przied zwierzata lita, aby ge roztrhali, metali, nyekdi ſſkal dolowu wýſſokich ſtrkowalí, nyekdí ge ſtrzielamí ſtrzeleli a rozhcznýmí mukamí nad nýmí triznyli. Y prawí ſwati Jan w tagenſtwi buozíem,ſze ſwaty tyto muczenyczí wuo- lachuu welikím hlaſſem a rzkucze: Chwuala naſſiemu Hoſpodýnu, genz ſedý na ſtolíci, y berrankowí 4) welikim hlaſſem chwualu buozy zpiewagy, 5) Nebo ſ welikím díekowanym zpomínagi, ze ne ſſwím zaſſluzeným, ale geho ſwatu pomuoczí przemuohlí gſu rozliczne mukí a neprately 6) wierí krzie- ſtankey. Prawí opyet o nych tyzz ſwati yan: Tot gſuu ty, geſto gſuu prziſíh z welikeho vtrpennýe a zmýli gluu ſwue 7) rucho a zbíelili we krwí berankowie. Rucho 8) gfuu ſwee ſwaty muczenyczi 9) w krwi berankowie zmyli, Kdiz ſuu ſwee ſwate vdí, geſto ſie zdachu nemuddrim19) lidem tohoto ſwieta, ſkrzie mukí rozliczne by byli zkaleny a poſſkwrnyeny, Ano bylí ſkrzie gich krweprolitye pro geſukniſta ocziſcziený ode wuſſyeho poſſkwr- n'enye. a wíecz potom gím nelzel1) vmrziety, nebo gfuu gíz w towarzíſtwi ſwatich andielow A ſluzye ſ nymí przied hoſpodýnem y we dne y w noczi. A nenye to tieſka ſluzba, ale welmi mila a zadna, krale nebeſkeho wiecznye chwalíty. Nebo tam noczi ne//buude a lepſhi geft geden den tam bydlity nez tyſſícz tyſſiczow na tomto ſwietye. Nebo tâ 12) rachel ſwich ſynow giz neplacze, ale wſieczek ſmutek y placz od gich oczí kral nebeſkí odeyme; y buduu zpíewaty weſſela wu angelſkich przíebytcziech. Gyehozto mnýe y wan dopomahay otecz, syn y ſſwati duch. Amen. 28b 29a A Kdíz vmrzie herodes, tehdí andiel buozy zgiewíwu ſíe yoſephowí w egiptye powiedýe gemu: Wítan, prawí, a wezmi dyetíe a matku geho, gdíz do zemýe zýdduowſkey,13) nebo gſuu zemrzieli ty, gelto gſuu hledalí 1) sic. 2) sic. 3) na konci ř. 4) rozd. (rr). 5) ras. (-gy). 6) z nadepsáno později. 7) ras. 8) — 9) ras. 10) rozd. 11) l přeps. ze z. 12) nakonci ř. 13) rozd.
20 a vtyeſlienýe. A netoliko gich ſmrty zeleymý, gelikoz ſie raduýmy, ze gfuu na 1) tíemto ſwietem zſwityezilí. Nebo kdiz gſuu dneſſny den ſkrzie welike muky ſ tohoto ſwieta zapuzený, Rachel, towies cíerkew, I welkým ſmutkem, ſ wuelikým placzem gich zzelela, Ale wrchnye ona geruſalem, matka naſſíe, 28a towies nebeſke towarziſtwuo, weſſele proty gím/ſwyſlo, dawagíce gym koroný przezdrahucie vw neby, w raduoſty wieczneho weſſele. Nebo prawi ſwati Jan wu tagenstwí buoziem: Stogíe przíed buozý ſtolíczi przied oblicziegem berankowím wu ſſwietlem ruſſie a palmý drſſye w ſſwu ruku. Stogie nenýe przied buozym oblicyegem korowany,2) geſto nyekdí gſuu lezalý przied nohamí nemíloſtywých fuudczý tohoto ſwíeta rozlcznymí mukamí vmorzeny. Stogie przied obliczegem berankowîm a zadna wíecz nemuoz gich te raduoſty zbawíty, Nebo zadne muki nemuohly gich od geho míilowanye rozdielitý. Swietle rucho gmagi na znameny tomu, ze ſuu gíz w towarzitwi wſſyech ſwatych andielow. Palmy w ruku drzie na znamenye tomu, ze ſuu wſſiecz 3) muki tohoto ſwíeta prziemuohlí. Nebo ſwiety muczíenycý nýekdi fuu w uohen wrzenný, nyekdí przied zwierzata lita, aby ge roztrhali, metali, nyekdi ſſkal dolowu wýſſokich ſtrkowalí, nyekdí ge ſtrzielamí ſtrzeleli a rozhcznýmí mukamí nad nýmí triznyli. Y prawí ſwati Jan w tagenſtwi buozíem,ſze ſwaty tyto muczenyczí wuo- lachuu welikím hlaſſem a rzkucze: Chwuala naſſiemu Hoſpodýnu, genz ſedý na ſtolíci, y berrankowí 4) welikim hlaſſem chwualu buozy zpiewagy, 5) Nebo ſ welikím díekowanym zpomínagi, ze ne ſſwím zaſſluzeným, ale geho ſwatu pomuoczí przemuohlí gſu rozliczne mukí a neprately 6) wierí krzie- ſtankey. Prawí opyet o nych tyzz ſwati yan: Tot gſuu ty, geſto gſuu prziſíh z welikeho vtrpennýe a zmýli gluu ſwue 7) rucho a zbíelili we krwí berankowie. Rucho 8) gfuu ſwee ſwaty muczenyczi 9) w krwi berankowie zmyli, Kdiz ſuu ſwee ſwate vdí, geſto ſie zdachu nemuddrim19) lidem tohoto ſwieta, ſkrzie mukí rozliczne by byli zkaleny a poſſkwrnyeny, Ano bylí ſkrzie gich krweprolitye pro geſukniſta ocziſcziený ode wuſſyeho poſſkwr- n'enye. a wíecz potom gím nelzel1) vmrziety, nebo gfuu gíz w towarzíſtwi ſwatich andielow A ſluzye ſ nymí przied hoſpodýnem y we dne y w noczi. A nenye to tieſka ſluzba, ale welmi mila a zadna, krale nebeſkeho wiecznye chwalíty. Nebo tam noczi ne//buude a lepſhi geft geden den tam bydlity nez tyſſícz tyſſiczow na tomto ſwietye. Nebo tâ 12) rachel ſwich ſynow giz neplacze, ale wſieczek ſmutek y placz od gich oczí kral nebeſkí odeyme; y buduu zpíewaty weſſela wu angelſkich przíebytcziech. Gyehozto mnýe y wan dopomahay otecz, syn y ſſwati duch. Amen. 28b 29a A Kdíz vmrzie herodes, tehdí andiel buozy zgiewíwu ſíe yoſephowí w egiptye powiedýe gemu: Wítan, prawí, a wezmi dyetíe a matku geho, gdíz do zemýe zýdduowſkey,13) nebo gſuu zemrzieli ty, gelto gſuu hledalí 1) sic. 2) sic. 3) na konci ř. 4) rozd. (rr). 5) ras. (-gy). 6) z nadepsáno později. 7) ras. 8) — 9) ras. 10) rozd. 11) l přeps. ze z. 12) nakonci ř. 13) rozd.
Strana 21
21 ſmrtý toho díetatka. Tehdí yoſeph wſtaw, wzem dyettyel) a matku gîeho, y gíde ſ ným do zemíe zydowſkeý. A kdíz ſíe przíblizý k tey giſtey zemí, vſſliſſaw, ze archelaus kralugie w zýduowſkey zemí mieſto occze ſweho Herodeſa, neſmíe pron w lepſi ſtranu zydowſkey zemíe gity, to geſt do ge- ruſalema a blýz ocolo do te wſſye wlaſti. Tehdi wzem przikazanýe we ſſnye od andiela, bra ſye ſſuu czeladku2) do gedne Iſwlaſty, gíjſto bieſſíe 29b gmíe galilea, A ſſed do gednoho míeſta tey wlaſty, gemuzto bíeſſie gmíe nazareth, y poczie tu prziebywaty, aby ſie naplnylo ſlowuo proroczie, geſto prawí: Nazareuas, prawí, buude gíemu gmíe. Na toto cztenye mluwí ſwati Jeroným: A Kdíz vmrzíe herodes, towíes wiera zyduoſka w ſrdczí zydouſkem, Przied ſudným dnem na konczí ſwíeta dyabel mezí nýmí take yako vmrzíe. Nebo donýz zydowue prziebywagí w ſwey wierzíe bluudneý, diabel mezi nymí take kralugie, A ſyn buozý mezy krzieſtaný prziebywa; Ale kdiz ſwee bludne wierí oſtanu a krzieſtanku przýgmu, tehdi ſín buozý k nym líe nawraty. A andiel buozy íoſephowí we ſſnýe ſíe pokaza; nebo ktoz wierzí, ze gezukriſt geſt prawý ſyn buoz� a giei ſkrzíe ſwate pokanye w ſwem ſrdczí noſſy, tomu dobrzíe andiel yako ſíe pokaw3) rziekl a nauczenye dal a rzka: Wſtan, wezmi dyetye a matku geho. Ten od zemíe nahoru wſtawa, genz rozkoſſý zemſſke, towíes tohoto ſwieta, pro krale nebeſkeho oſtawa. A nayprwe dyetýe, potom matku andiel weli wzety, Towíes Prwe ſweho hoſpodyna ſſe wſſíeho ſweho ſrdczîe, ſſe wſſie ſwe ſylý A potom ſweho blíz- nýeho yako ſameho ſie mílowatý. A tak welí do zemíe yſrahelſke gítý. Nikte nemuoz do zemíe iſrahelſke, towíes do nebeſkeho kralowſtwie, przi- gity, gedyne ktoz gezukriſta w ſrdczí noſſí a ſſueho hoſpodýna a ſſueho bliffnyeho míluge. Vmrzieli gluu, prawí, tý, gelto hledachu dyetete zba- wíty zywota. Diabli, ty naſſieho dietete, towíes naſſie duſſîe, hledagy, kak bý gy muohli wieczneho zywota zbawíty; Ale kdiz poczne czlowíek ſweho hoſpodýna ſnaznýe a ſweho blíznyeho wiernye mílowaty, na tom mýeſtýe wſieczky chítrofty, wſieczki zloſty diabelſke w ſrdczi czlowiecziem yako zemru. Procz geſt yoſeph ſſel do galileyſke zemíe? procz ſie radyegí nebral do geruſalema, do zyduoſke zemie nebo do bethleema? Ktoz kolíwiek gde z eegipta, towíes muſſy wýnýty z ſmrtedlných hrziechow, nemuoz gitý do zyduoſke zemíe, towies vczínyty ſwatu zpowied, Any do bethleema, towíes duoftoyníe wſtupitý do ſwateho koftela, Aný do geruſalema, towies do nebeſkeho kralowſtwie: Muſſi drzewe ſtawíty ſíe w galleyſkey zemi, towies obycziey dobrych ſkutkow na ſſe przygiety. A protoz ſwati Andiel napomanul yoſepha, abý nechodyl do gerufalema, az by ſie drzwe w galileyſkéy zemí ſtawil. Archelaus toliko rzeczeno yako lew. A zname- nawa dobrze Ancýkriſta, genz przed ſuudnym dnem buude kralowaty mezy zydí míeſto ſweho otcze lucifera diabbla.4) Nebo nenye mezý zydy 30a 30b 1) t. 2) ras. 3) sic. 4) rozd.
21 ſmrtý toho díetatka. Tehdí yoſeph wſtaw, wzem dyettyel) a matku gîeho, y gíde ſ ným do zemíe zydowſkeý. A kdíz ſíe przíblizý k tey giſtey zemí, vſſliſſaw, ze archelaus kralugie w zýduowſkey zemí mieſto occze ſweho Herodeſa, neſmíe pron w lepſi ſtranu zydowſkey zemíe gity, to geſt do ge- ruſalema a blýz ocolo do te wſſye wlaſti. Tehdi wzem przikazanýe we ſſnye od andiela, bra ſye ſſuu czeladku2) do gedne Iſwlaſty, gíjſto bieſſíe 29b gmíe galilea, A ſſed do gednoho míeſta tey wlaſty, gemuzto bíeſſie gmíe nazareth, y poczie tu prziebywaty, aby ſie naplnylo ſlowuo proroczie, geſto prawí: Nazareuas, prawí, buude gíemu gmíe. Na toto cztenye mluwí ſwati Jeroným: A Kdíz vmrzíe herodes, towíes wiera zyduoſka w ſrdczí zydouſkem, Przied ſudným dnem na konczí ſwíeta dyabel mezí nýmí take yako vmrzíe. Nebo donýz zydowue prziebywagí w ſwey wierzíe bluudneý, diabel mezi nymí take kralugie, A ſyn buozý mezy krzieſtaný prziebywa; Ale kdiz ſwee bludne wierí oſtanu a krzieſtanku przýgmu, tehdi ſín buozý k nym líe nawraty. A andiel buozy íoſephowí we ſſnýe ſíe pokaza; nebo ktoz wierzí, ze gezukriſt geſt prawý ſyn buoz� a giei ſkrzíe ſwate pokanye w ſwem ſrdczí noſſy, tomu dobrzíe andiel yako ſíe pokaw3) rziekl a nauczenye dal a rzka: Wſtan, wezmi dyetye a matku geho. Ten od zemíe nahoru wſtawa, genz rozkoſſý zemſſke, towíes tohoto ſwieta, pro krale nebeſkeho oſtawa. A nayprwe dyetýe, potom matku andiel weli wzety, Towíes Prwe ſweho hoſpodyna ſſe wſſíeho ſweho ſrdczîe, ſſe wſſie ſwe ſylý A potom ſweho blíz- nýeho yako ſameho ſie mílowatý. A tak welí do zemíe yſrahelſke gítý. Nikte nemuoz do zemíe iſrahelſke, towíes do nebeſkeho kralowſtwie, przi- gity, gedyne ktoz gezukriſta w ſrdczí noſſí a ſſueho hoſpodýna a ſſueho bliffnyeho míluge. Vmrzieli gluu, prawí, tý, gelto hledachu dyetete zba- wíty zywota. Diabli, ty naſſieho dietete, towíes naſſie duſſîe, hledagy, kak bý gy muohli wieczneho zywota zbawíty; Ale kdiz poczne czlowíek ſweho hoſpodýna ſnaznýe a ſweho blíznyeho wiernye mílowaty, na tom mýeſtýe wſieczky chítrofty, wſieczki zloſty diabelſke w ſrdczi czlowiecziem yako zemru. Procz geſt yoſeph ſſel do galileyſke zemíe? procz ſie radyegí nebral do geruſalema, do zyduoſke zemie nebo do bethleema? Ktoz kolíwiek gde z eegipta, towíes muſſy wýnýty z ſmrtedlných hrziechow, nemuoz gitý do zyduoſke zemíe, towies vczínyty ſwatu zpowied, Any do bethleema, towíes duoftoyníe wſtupitý do ſwateho koftela, Aný do geruſalema, towies do nebeſkeho kralowſtwie: Muſſi drzewe ſtawíty ſíe w galleyſkey zemi, towies obycziey dobrych ſkutkow na ſſe przygiety. A protoz ſwati Andiel napomanul yoſepha, abý nechodyl do gerufalema, az by ſie drzwe w galileyſkéy zemí ſtawil. Archelaus toliko rzeczeno yako lew. A zname- nawa dobrze Ancýkriſta, genz przed ſuudnym dnem buude kralowaty mezy zydí míeſto ſweho otcze lucifera diabbla.4) Nebo nenye mezý zydy 30a 30b 1) t. 2) ras. 3) sic. 4) rozd.
Strana 22
22 dyabel kraluge, a mezí namí geſukriſt, Glehozto kralowſtwie geſt y buude wieki wiekoma. Amen. 31a TEhdi w uoniech dnech przigide ſwati krſtyttell) kazie na puufty zydduowſkey2) a rzka: Czynte pokaníe, nebo ſie wâ3) przyblízi nebeſke králowſtwie. Tot geſt ten, o nyemzto prawi yſayaſſ prorok a rzka: Tot gest hlas wolagycî na puſczi: prziprawugite cîeſtu buozi a zprawte geho ſtezki. A gmieſſie ſwati ian rucho z ſſyrſti kamelowych A paas kozeny v ſſwich bedr. krmie geho bieſſie owuoce,l/gemuzto dyegi locufte, a med leſní. Tehdi wychodieſſe k nyemu weſkem geruzalem y wſyecziek zaſtup y wſſieczka kragína podle yordana v przígimachuu od nyeho krzieft w ýyordanye4) zpowiedagice ſie ſwich hrziechow. Tehdi wídýew mnoho zaſtupuuow zýdduowſkich5) duchownikow, ze gdíechuu ku pokrſtíený, powídye gím a rzka takto: Narode gieſſcziercy, kto wam vkazie, abyſte vtekli hnýewu buozíeho buuduczieho? A protoz czínte plod duoftoyný pokanye a nerodte rzeczi ſamí w ſſobíe: Otcze mamý abrahama. Zagiſte prawí wam to, ze geft buoh tak muoczen, ze muoz z tohoto kamenýe ſýní abrahamowy wzkrzieſſyty. gíz geſt ſekyra k korzeny drzewa przylozena. Kazde drzewo, geſto dobreho owuoce neneſſe, buude porubeno a w uohen wrzeno. Jaz was krſtým wuodye ku pokaný, ale genz po mnye przide, ſylnye(y)ſſy6) mne geft, gehozto ya neyfsem duoftogen trziewi noſſytí; ten was buude 31b krſtyty w duſſye ſwatem a w uohni. Giehozto wietrnyk geft w ruce gehof A zciſty ſtodolu ſſwu a ſſberze pſſenyczi w ſwu ſtodolu, ale plewy ſeyzzie w uohný, genzto nykdí nezhaſíne. P. G. LVI. col. 646. 32a Slunce7) kdiz ſie przyblizyge na ſſwiet, drzewe nez ſie pokaze, puuſty przied ſebuu poprſlki a oſſwieczugie nebe, aby zorze, naprzied gduce, vkazaly, ze ſie den giz prziblizugie: Takez ſyn buozy, genz ſie na tento ſwíet narodyl, drzewe nez ſie vkazal, ſkrzie nauczenýe ſwateho ducha oſſwietil ſwateho yana, aby on drzewe prziedſled na tento ſwíet vkazal przíſczie ſyna buozíeho. O nyemzto prawí ſwaty mathiey: W tiech, prawí, dnech prziſfel ſwaty yan, krſtýtel buozy, kazie na puuſczi. Ale czo gie toho býlo potrziebie, aby ſwatí yan krſtýtel przíedffel8) naſnieho gezu- kriſta? Prwe proto, abý ſie duoſtogenſtwie naſſeho gezukriſta vkazalo, aby, yakz ge ottecz buoh míel ſwe proroki w ſtarem zakonýe, Aby takež ſyn buozí míel ſwe poſílý, z nychto byl geden ſwati Jan. Druhe, aby zy- duowe neſſtydlíwí y zadne omluwi neymíelý, yakz prawí o nych ſín buozi we cztený: Prziſſel ſwatí/ Jan aný geda aný píe, Any prawie o nýem, bý gmiel dyabbla9) w ſſobíe. Prziſſel ſín buozí geda a pie, any prawíe: tot czlowiek obziercze a opýlecz vína. Trzietýe, abý zydowe nemuohli ſpra- weldnye ſynu buziemu10) rzieczi: Ti ſam ſobye ſwiedeczſtwie dawaſ Swieddeczftwiell) twe nenye prawe. Protoz ſwatí ian przied nym gda 1) rozd. 2) t. 3) na konci ř. 4) rozd. (ýy). 5) t. 6) v přeps. z f. 7) Schází označení homilie (Chrysostom). 8) ras. 9) rozd. 10) rozd. bu-ziemu. 11) rozd.
22 dyabel kraluge, a mezí namí geſukriſt, Glehozto kralowſtwie geſt y buude wieki wiekoma. Amen. 31a TEhdi w uoniech dnech przigide ſwati krſtyttell) kazie na puufty zydduowſkey2) a rzka: Czynte pokaníe, nebo ſie wâ3) przyblízi nebeſke králowſtwie. Tot geſt ten, o nyemzto prawi yſayaſſ prorok a rzka: Tot gest hlas wolagycî na puſczi: prziprawugite cîeſtu buozi a zprawte geho ſtezki. A gmieſſie ſwati ian rucho z ſſyrſti kamelowych A paas kozeny v ſſwich bedr. krmie geho bieſſie owuoce,l/gemuzto dyegi locufte, a med leſní. Tehdi wychodieſſe k nyemu weſkem geruzalem y wſyecziek zaſtup y wſſieczka kragína podle yordana v przígimachuu od nyeho krzieft w ýyordanye4) zpowiedagice ſie ſwich hrziechow. Tehdi wídýew mnoho zaſtupuuow zýdduowſkich5) duchownikow, ze gdíechuu ku pokrſtíený, powídye gím a rzka takto: Narode gieſſcziercy, kto wam vkazie, abyſte vtekli hnýewu buozíeho buuduczieho? A protoz czínte plod duoftoyný pokanye a nerodte rzeczi ſamí w ſſobíe: Otcze mamý abrahama. Zagiſte prawí wam to, ze geft buoh tak muoczen, ze muoz z tohoto kamenýe ſýní abrahamowy wzkrzieſſyty. gíz geſt ſekyra k korzeny drzewa przylozena. Kazde drzewo, geſto dobreho owuoce neneſſe, buude porubeno a w uohen wrzeno. Jaz was krſtým wuodye ku pokaný, ale genz po mnye przide, ſylnye(y)ſſy6) mne geft, gehozto ya neyfsem duoftogen trziewi noſſytí; ten was buude 31b krſtyty w duſſye ſwatem a w uohni. Giehozto wietrnyk geft w ruce gehof A zciſty ſtodolu ſſwu a ſſberze pſſenyczi w ſwu ſtodolu, ale plewy ſeyzzie w uohný, genzto nykdí nezhaſíne. P. G. LVI. col. 646. 32a Slunce7) kdiz ſie przyblizyge na ſſwiet, drzewe nez ſie pokaze, puuſty przied ſebuu poprſlki a oſſwieczugie nebe, aby zorze, naprzied gduce, vkazaly, ze ſie den giz prziblizugie: Takez ſyn buozy, genz ſie na tento ſwíet narodyl, drzewe nez ſie vkazal, ſkrzie nauczenýe ſwateho ducha oſſwietil ſwateho yana, aby on drzewe prziedſled na tento ſwíet vkazal przíſczie ſyna buozíeho. O nyemzto prawí ſwaty mathiey: W tiech, prawí, dnech prziſfel ſwaty yan, krſtýtel buozy, kazie na puuſczi. Ale czo gie toho býlo potrziebie, aby ſwatí yan krſtýtel przíedffel8) naſnieho gezu- kriſta? Prwe proto, abý ſie duoſtogenſtwie naſſeho gezukriſta vkazalo, aby, yakz ge ottecz buoh míel ſwe proroki w ſtarem zakonýe, Aby takež ſyn buozí míel ſwe poſílý, z nychto byl geden ſwati Jan. Druhe, aby zy- duowe neſſtydlíwí y zadne omluwi neymíelý, yakz prawí o nych ſín buozi we cztený: Prziſſel ſwatí/ Jan aný geda aný píe, Any prawie o nýem, bý gmiel dyabbla9) w ſſobíe. Prziſſel ſín buozí geda a pie, any prawíe: tot czlowiek obziercze a opýlecz vína. Trzietýe, abý zydowe nemuohli ſpra- weldnye ſynu buziemu10) rzieczi: Ti ſam ſobye ſwiedeczſtwie dawaſ Swieddeczftwiell) twe nenye prawe. Protoz ſwatí ian przied nym gda 1) rozd. 2) t. 3) na konci ř. 4) rozd. (ýy). 5) t. 6) v přeps. z f. 7) Schází označení homilie (Chrysostom). 8) ras. 9) rozd. 10) rozd. bu-ziemu. 11) rozd.
Strana 23
23 ſwate pokanýe kazaſſye a rzka: Czýnte ſwate pokanîe. Crifoſtomus 1) Tuto ſwati ſan vkazugíe, ze geſt poſſel miloſtyweho krale, nebo hrzieſſnym lidem y zadne hrdoſtý nezwieſtugie, Ale hrziechow odpuuſczieníe a nebeſke kralowuſtwie gím ſhbugíe. A pprotoz2) prawí o nyem yſaiaſſ prorok, yakz prawí ſwate czttenye: 3) Ya gſem hlas wolagýcí na puuſczi. Wieme to, ze ſín buozý ſlowo otcze buoha ſlowe, yakz prawi ſwati Jan w ſſwem cztení o nyem: Slowuo bylo na poczatcze, A ſamí tomu rozumíemy, ze proto wýpuuſtygiem hlas z ſwich uſt, aby ſlowuo ſkrzie naſſ hlaſſ muohlo ſlyſſano a rozumíeno byti. A protoz ſwati ian naſwan geſt hlaſſem, nebo ſkrzieſſgeho kazaníe líde ſlowuo buozíe ſuu vſſliſſiel a ſyna buozieho ſuu 32b poznali. O nýemzto prawi ſwati ian w tom cztení: Prziprawugite buozí cieſtu. Nebo yakozto przied welikím kralem, kdiz do ktereho mieſta gede, poſſlowe przied ním gedduczie, 4) czo geſt neſſliczneho, kazy wſſie zczí- dity, a czoz geſt ſmrduteho, to kazy wen wywrczí: Takez przied naſſym kralem gezukriſtem przíedíſel ſwati ian, aby ſkrzie pometlo ſwateho cztenýe pokanye z frdcye lidíkeho ſmrad hrziechow ſmrtedlných wen wýmetl. Ten czlowíek czieſtu k ſſwemu hoſpodynu ſobíe prziprawuge, genz wuoli ſweho tiela k ſſmîlſtwu prziemahagye, ſwu duflý ſwatu cziſtotu opaſſugie. Slechetnu cieftu cziní ſwemu hoſpodynu, genz ſwe lakomſtwie tomuto ſwietu ſam w ſſobie vhaſſugie. 5) Cieſtu hoſpodynu prziprawugie, genz modly diabelſke zamieta y wſſieczki czari pohanſke, giedyneho buoha zyweho a wieri krzieſtanſke nafſleduugie. A protoz ktoz koliwiek lakomſtwím tohoto ſwieta gelt ſíe zapil a zawiſty proty ſwemu//bliznýemu horzý a ku 33a potopie ſweho hoſpodyna krziwýmí a bludnýmí a kacyerzkymí ſtezkamí vako bludný poczíeſtnyk chodí, ten ſwemu hoſpodynu cieſtí neprziprawugie, ale ſwemu neprzieteli dyablu hubenný czlowiek ſilnu cíeſtu k ſobie otwiera. A protoz geſt, ze zaczkoliwiek ſweho hoſpodyna proſſyme, czczeho-li ſſie gemu muodlímý, w tom naas neuſſlifſy, nebo vſtawícznye w zley a ne- ſſlechetney zaduofty prziebywagice, cieft(1) 6) ſwemu hoſpodynu podle nauczienýe proroczieho neprziprawugiemý. Protoz nawratiech ſie ku przikazaný ſwateho iana, przíprawme cieſtu buozí a prziprawímý geho ſtezk(1), 7) abý on, wida naſſi dobru wuoli, owczíczkí ſwe, gíz mnohým nebezpeczenſtwím zamvczene, yako miloſtywý paſttyrz 8) obranyl ode wuſſieho zleho. A gmiegieſſie ſwati ian rucho z firſty kamelowích. Criſoſtomus.9) Sluham buozym neſluſfie mýety rucha k wídlený lidíkemu any k rozkofſy zywotu ſwemu, ale giedno ku przikritý ſwe nahoti. I gmiegieſſie ſwaty 33b tan rucho//ne mýekke aný rozkoffne, ale twrde a oſtre z zynye vczynýene, geſto wiecze geho tíelo obtyetowaſſíe, nezli kteru rozkoſſ dawaſſíe, a ſſwie- deczſtwie o gieho ſwatoſti wydawaſſe. A paas kozeny gmiegieſſie okolo ſwích bedr. Obýczieý byeſfie w zýduowſtwi toho czaſſu, ze paſſy wlnyene 1) červeně podtrženo. 2) rozd. 3) t. 4) t. 5) v přeps. z h. 6) ras. z u. 7) t. 8) rozd. 9) červeně podtrženo.
23 ſwate pokanýe kazaſſye a rzka: Czýnte ſwate pokanîe. Crifoſtomus 1) Tuto ſwati ſan vkazugíe, ze geſt poſſel miloſtyweho krale, nebo hrzieſſnym lidem y zadne hrdoſtý nezwieſtugie, Ale hrziechow odpuuſczieníe a nebeſke kralowuſtwie gím ſhbugíe. A pprotoz2) prawí o nyem yſaiaſſ prorok, yakz prawí ſwate czttenye: 3) Ya gſem hlas wolagýcí na puuſczi. Wieme to, ze ſín buozý ſlowo otcze buoha ſlowe, yakz prawi ſwati Jan w ſſwem cztení o nyem: Slowuo bylo na poczatcze, A ſamí tomu rozumíemy, ze proto wýpuuſtygiem hlas z ſwich uſt, aby ſlowuo ſkrzie naſſ hlaſſ muohlo ſlyſſano a rozumíeno byti. A protoz ſwati ian naſwan geſt hlaſſem, nebo ſkrzieſſgeho kazaníe líde ſlowuo buozíe ſuu vſſliſſiel a ſyna buozieho ſuu 32b poznali. O nýemzto prawi ſwati ian w tom cztení: Prziprawugite buozí cieſtu. Nebo yakozto przied welikím kralem, kdiz do ktereho mieſta gede, poſſlowe przied ním gedduczie, 4) czo geſt neſſliczneho, kazy wſſie zczí- dity, a czoz geſt ſmrduteho, to kazy wen wywrczí: Takez przied naſſym kralem gezukriſtem przíedíſel ſwati ian, aby ſkrzie pometlo ſwateho cztenýe pokanye z frdcye lidíkeho ſmrad hrziechow ſmrtedlných wen wýmetl. Ten czlowíek czieſtu k ſſwemu hoſpodynu ſobíe prziprawuge, genz wuoli ſweho tiela k ſſmîlſtwu prziemahagye, ſwu duflý ſwatu cziſtotu opaſſugie. Slechetnu cieftu cziní ſwemu hoſpodynu, genz ſwe lakomſtwie tomuto ſwietu ſam w ſſobie vhaſſugie. 5) Cieſtu hoſpodynu prziprawugie, genz modly diabelſke zamieta y wſſieczki czari pohanſke, giedyneho buoha zyweho a wieri krzieſtanſke nafſleduugie. A protoz ktoz koliwiek lakomſtwím tohoto ſwieta gelt ſíe zapil a zawiſty proty ſwemu//bliznýemu horzý a ku 33a potopie ſweho hoſpodyna krziwýmí a bludnýmí a kacyerzkymí ſtezkamí vako bludný poczíeſtnyk chodí, ten ſwemu hoſpodynu cieſtí neprziprawugie, ale ſwemu neprzieteli dyablu hubenný czlowiek ſilnu cíeſtu k ſobie otwiera. A protoz geſt, ze zaczkoliwiek ſweho hoſpodyna proſſyme, czczeho-li ſſie gemu muodlímý, w tom naas neuſſlifſy, nebo vſtawícznye w zley a ne- ſſlechetney zaduofty prziebywagice, cieft(1) 6) ſwemu hoſpodynu podle nauczienýe proroczieho neprziprawugiemý. Protoz nawratiech ſie ku przikazaný ſwateho iana, przíprawme cieſtu buozí a prziprawímý geho ſtezk(1), 7) abý on, wida naſſi dobru wuoli, owczíczkí ſwe, gíz mnohým nebezpeczenſtwím zamvczene, yako miloſtywý paſttyrz 8) obranyl ode wuſſieho zleho. A gmiegieſſie ſwati ian rucho z firſty kamelowích. Criſoſtomus.9) Sluham buozym neſluſfie mýety rucha k wídlený lidíkemu any k rozkofſy zywotu ſwemu, ale giedno ku przikritý ſwe nahoti. I gmiegieſſie ſwaty 33b tan rucho//ne mýekke aný rozkoffne, ale twrde a oſtre z zynye vczynýene, geſto wiecze geho tíelo obtyetowaſſíe, nezli kteru rozkoſſ dawaſſíe, a ſſwie- deczſtwie o gieho ſwatoſti wydawaſſe. A paas kozeny gmiegieſſie okolo ſwích bedr. Obýczieý byeſfie w zýduowſtwi toho czaſſu, ze paſſy wlnyene 1) červeně podtrženo. 2) rozd. 3) t. 4) t. 5) v přeps. z h. 6) ras. z u. 7) t. 8) rozd. 9) červeně podtrženo.
Strana 24
24 34a myekke noſfiechuu; Protoz ſwatí ian 1) chtie nyeczo twrzſieho vczíníty, paaſí kozený v bedr noſſieſſe. A geho krmíe blechuu kobilkí A med leſſný. Prawí Arnolfus, 2) býſkup wlaſkí, ze na puuſty byly gſuu kobylki zýdw- ouſkey male, geſto w uolegi peczeny, blechuu krmíe chuudich lídý. Paaſh ſwateho yana a geho rucho nam nauczenye dawa, abychô 3) fie pokoru odyeli a ke wſſielíkey ſluſbíe buozí hotowie yſſe opaſſali. Kobylki take býezie przícz od lidy a ſem y tam letíecze yako bluudýe: Znamenawa naſſ ſtaw krzieſtanki, geſtoſ me nyekdí wſſiech dobrích 4) przikladow ſwatich otczow biehali, ſwu mýſh yako bludyli, ſkutkí neuiteczne ſweý duſſý czínylí. Abýchom tak gíz ſwoy zywot zpoſſobili, yakz bychom muohli nakrmýty,l naſſytítý, naplnýty chori andielſke a wſſeczkí ſwate w nebeſkem kra- lowſtwi. 35a Tehdí wýchodýeſſie k nyemu wſſeczken geruzalem y wſſieczek zaſtup y przigímachuu od nýeho krzieft w yordanýe. Ten krzieft hrziechow neſhlazowafſye, ale k nýenýeyffyemu krzítu prziprawenye a obýcziey dawaſſie. A zpowiedachuu ſíe ſwích hrziechow. Zpowied hrziechow gest yako ſwiedek ſwiedomie czlowieka, Ze ſie buoha buogy. Nebo prawa bazíen buozie wſfiecziek ſtud wen wypuzugie. A ten czlowíek prawu zpowied ſwich hrziechow czíný, genz ſíe muk ſuudneho dne buogy. A proto ze ſtud na zpowiedy geſt welika muka, Protoz weli ſíe nam kral nebeſki naſſych hrziechow zpowíedaty, abý ten ſtud byl nam míeſto muki, gíjſto bychom gmíeli na onom ſwietye trpíetý. Tehdí wídyew ſwatí ian mnohe duchow- nýki gduuce ku pokrzííczíený, powíedýe a rzka: Narode geſſczierczý, kto 34b wam vkazie, abiſíte mohli vteczí hnyewu buozíeho buuduczieho? Na- rodem geſ/ ſczierczým gíe nazýwa, nebo przírozenye geſſczierczie geſt toto, ze, kdíz czlowieka ufítne, bíezý k wodye, a kdíz te nenalezne, ýnhed umrze. Protoz tyto duuchownykí zydowſke narodem geſſczierczím nazywaſſíe, Nebo hrziechi ſmrtedlne czynîeczie, bieziechuu k ſſwatemu pokrzſſczieny, abý yako geſſczierka ſkrze wuodu giedíne nebezpeczíenſtwíe ſmrtedlneho zbyli. Tyto duuchowníczi bachuu ſíe, bý gich obecz nekamenowala; Nebo obeczný lide welmíe mnozy k ſſwatemu ianu na pokrzíſczienye bie- zlechuu. Protoz ty duuchowníczí ne pro nabuozenſtwíe, ale pro ſtrach lidíki krzieſt przygimachuu. A protoz, chczete-li vteczý hnýewu buo- zieho, czýnte plod duoſtoýny pokanýe, towies ſwých hrzíechow netoliko uſtý, ale take ſrdczem ſíe zpowiedayte! Prawí ſwati Rzehorz: 5) kazdeho ſwiedomíe tuto napomína, aby kazdy tíem wíeczeho zyſku dobrímí dyeli hledal ſkrzíe ſwate pokanye, czým wiece vczínyl ſkodi ſwey duſſý ſkrzie ſwe ſhrzíeſſíeníe. Ale zydye ſweho przý/ rozenýe ſlechetnoſtý ſíe chwa- leczie, Protoz ſie hrziefnýkí nazywaty nechtrechuu, nebo od Abrahamowa pokolenýe poſíly brechuu. A protoz gím dobrze prawi we cztený: Nerodte rzíeczi ſamí w ſſobie: otcze mamý abrahama. Criſoſtomus.26) Czo pomuoz 1) n ras. z m. 2) červeně podtrženo. 3) na konci ř. 4) na konci ř. 5) červeně podtrženo. 6) t.
24 34a myekke noſfiechuu; Protoz ſwatí ian 1) chtie nyeczo twrzſieho vczíníty, paaſí kozený v bedr noſſieſſe. A geho krmíe blechuu kobilkí A med leſſný. Prawí Arnolfus, 2) býſkup wlaſkí, ze na puuſty byly gſuu kobylki zýdw- ouſkey male, geſto w uolegi peczeny, blechuu krmíe chuudich lídý. Paaſh ſwateho yana a geho rucho nam nauczenye dawa, abychô 3) fie pokoru odyeli a ke wſſielíkey ſluſbíe buozí hotowie yſſe opaſſali. Kobylki take býezie przícz od lidy a ſem y tam letíecze yako bluudýe: Znamenawa naſſ ſtaw krzieſtanki, geſtoſ me nyekdí wſſiech dobrích 4) przikladow ſwatich otczow biehali, ſwu mýſh yako bludyli, ſkutkí neuiteczne ſweý duſſý czínylí. Abýchom tak gíz ſwoy zywot zpoſſobili, yakz bychom muohli nakrmýty,l naſſytítý, naplnýty chori andielſke a wſſeczkí ſwate w nebeſkem kra- lowſtwi. 35a Tehdí wýchodýeſſie k nyemu wſſeczken geruzalem y wſſieczek zaſtup y przigímachuu od nýeho krzieft w yordanýe. Ten krzieft hrziechow neſhlazowafſye, ale k nýenýeyffyemu krzítu prziprawenye a obýcziey dawaſſie. A zpowiedachuu ſíe ſwích hrziechow. Zpowied hrziechow gest yako ſwiedek ſwiedomie czlowieka, Ze ſie buoha buogy. Nebo prawa bazíen buozie wſfiecziek ſtud wen wypuzugie. A ten czlowíek prawu zpowied ſwich hrziechow czíný, genz ſíe muk ſuudneho dne buogy. A proto ze ſtud na zpowiedy geſt welika muka, Protoz weli ſíe nam kral nebeſki naſſych hrziechow zpowíedaty, abý ten ſtud byl nam míeſto muki, gíjſto bychom gmíeli na onom ſwietye trpíetý. Tehdí wídyew ſwatí ian mnohe duchow- nýki gduuce ku pokrzííczíený, powíedýe a rzka: Narode geſſczierczý, kto 34b wam vkazie, abiſíte mohli vteczí hnyewu buozíeho buuduczieho? Na- rodem geſ/ ſczierczým gíe nazýwa, nebo przírozenye geſſczierczie geſt toto, ze, kdíz czlowieka ufítne, bíezý k wodye, a kdíz te nenalezne, ýnhed umrze. Protoz tyto duuchownykí zydowſke narodem geſſczierczím nazywaſſíe, Nebo hrziechi ſmrtedlne czynîeczie, bieziechuu k ſſwatemu pokrzſſczieny, abý yako geſſczierka ſkrze wuodu giedíne nebezpeczíenſtwíe ſmrtedlneho zbyli. Tyto duuchowníczi bachuu ſíe, bý gich obecz nekamenowala; Nebo obeczný lide welmíe mnozy k ſſwatemu ianu na pokrzíſczienye bie- zlechuu. Protoz ty duuchowníczí ne pro nabuozenſtwíe, ale pro ſtrach lidíki krzieſt przygimachuu. A protoz, chczete-li vteczý hnýewu buo- zieho, czýnte plod duoſtoýny pokanýe, towies ſwých hrzíechow netoliko uſtý, ale take ſrdczem ſíe zpowiedayte! Prawí ſwati Rzehorz: 5) kazdeho ſwiedomíe tuto napomína, aby kazdy tíem wíeczeho zyſku dobrímí dyeli hledal ſkrzíe ſwate pokanye, czým wiece vczínyl ſkodi ſwey duſſý ſkrzie ſwe ſhrzíeſſíeníe. Ale zydye ſweho przý/ rozenýe ſlechetnoſtý ſíe chwa- leczie, Protoz ſie hrziefnýkí nazywaty nechtrechuu, nebo od Abrahamowa pokolenýe poſíly brechuu. A protoz gím dobrze prawi we cztený: Nerodte rzíeczi ſamí w ſſobie: otcze mamý abrahama. Criſoſtomus.26) Czo pomuoz 1) n ras. z m. 2) červeně podtrženo. 3) na konci ř. 4) na konci ř. 5) červeně podtrženo. 6) t.
Strana 25
25 tomu, giehozto poſkwrnýgý zli nrawí, vrozenye wýſſoke? Nebo czo ſkody vrozenye ſproſtne tomu, gehozto nrawí dobrzý okraſſugi? Nebo lepe geſt kazdemu, aby geho przíetele muohli ſie gým chwalíty a rzkucze: Takeho flechethneho ſyna mamý, nezlí bý ſíe on chwalil ſlechetnoſty ſwích przatel a fam byl neſſlechetný. Takez wý, zydowe, nerodte ſíe chwalíty a rzkucze: Otcze mamý abrahama, Ale wiecze ſie ſtydte, ze ſte geho ſynowe a geho ſwatofty a ſſlechetnoſty nenaſledugete! Nebo moczen geſt hoſpodýn z to- hoto kamenye ſyný abrahamowý wzkrzieſſyczy. Swaty Rzehorz ſkrzie kamenye rozumíe pohanſtwuo. Nebo kamen geſt welmie twrd, kdiz ma ktera wíec z nýeho vdýclana bytý; Ale yakz buude ktera wíecz z nýeho vczínyena, pak ta wieczlſwelmíe dluho trwa: Takez pohanſtwuo welmi 35b twrdýe, welmí nefſnadnýe geſt na wieru krzieſtanku obraceno, Ale yakz fuu wíeru krzieſtanſku przygelí, tak wiecznye w ný oſtanuu. Dobrzíe z ka- menye ſýnowe abrahamowí gſuu wzkrzíeſſeny; Nebo kdíz gſuu zydowe wu abrahamowuo ſyemíe, to geſt w geſukriſta, wierzihi, geho ſynowe tiem ſuu ſíe vczínílí. Gýz geſt ſekira k drziewu korzený przylozena. Sekyra geſt ſuud buozý. Drziewuo geſt wiera zydowſka. Protoz prawí ſwaty ian, ze ſuud buuozy geft gíz przilozien k wierzie zyduowſkey, aby zydowe byly na wieczný ohen odſuuzeny, acz bý ſie nepolepſili. Nebo kazde drzewuo, geſto neneſſe dobreho owuoce, buude porubeno a w uohen wrzeno. Nebo kazdí czlowiek ſkoro ſobíe wieczný nalezne ohen, genz zde owuocze dobrich ſkuutkow czínyty netba. Sekyra, prawi, geſt polozena ne k wietwí, ale korzenu 1) drzewa. nebo, kdyz zlym lidem ſyný zahladye, wietwie plane yablany buudu ſruubený; Ale kdíz wſſyecek plod " ſ ſtaroſtamî buude 36a zahlazen, tehdí plana yablan y ſſ wietwím y ſ korzîenym gíz ſſrubena geſt, abý nycz neoſtalo, z nýehozto bý zly narod muohl zplozen byty. Ja was, prawí, krftym v wuodye ku pokany. Swatý Rzehorz. 2) Swatí ian ne w ſſwatem duſſie, ale wuodye krzſcziefſie, nebo hrziechow odpuſczitý nemozieſſe. Tyelo wuodye obmywaſſie, ale duuſſie hrziechow nezbawowaſſie. Ale genz po mnýe przîde, filnýeýfly mne gest. Rabanus. 3) Jako rziekl 4) ſwatý ian: Ya gſem ſíllem 5) waſſ pozwaty ku pokany, ale on ſilen geſt k hrziechom odpuuſſcziený; ya nebeſke kralowſtwie kazy, ale on muoz ge daty ; Ja krzſtym wuodye, ale on w ſſwatem duſſíe. Cri- ſoſtomus. Kdýz ſlſſiſſ, ze ſilnyeyſſy mne geſt, nerod mnýety, by ma ſila mohla ktere przyrownanýe k geho ſile gmiety; Nebo neýſſem duoſtogen mezý geho ſluhamí poczten bytý aný ktere naymenſye ſluſbí gemu vczí- níti. Nebo neyglem duoſtogen geho trzewi noſſytý. Crifoſtomus. 6) Skrzie nohi gezukriſtowí rozlumíe wſlieczkí krzieſtaný/ a naýwíece ſwate apoſtoly 36b a gýne kazatele, mezý nymízto byl geden ſwati ian krzſtytel. Ale ſkrzie trziewie, gefto ſie wzdí o zemí y o kamenye tru, rozumíe rozliczne vtrpenýe, 1) u přeps. z ý. 2) červeně podtrženo. 3) t. 4) sic. 5) rozd., sic. 6) červeně podtrženo.
25 tomu, giehozto poſkwrnýgý zli nrawí, vrozenye wýſſoke? Nebo czo ſkody vrozenye ſproſtne tomu, gehozto nrawí dobrzý okraſſugi? Nebo lepe geſt kazdemu, aby geho przíetele muohli ſie gým chwalíty a rzkucze: Takeho flechethneho ſyna mamý, nezlí bý ſíe on chwalil ſlechetnoſty ſwích przatel a fam byl neſſlechetný. Takez wý, zydowe, nerodte ſíe chwalíty a rzkucze: Otcze mamý abrahama, Ale wiecze ſie ſtydte, ze ſte geho ſynowe a geho ſwatofty a ſſlechetnoſty nenaſledugete! Nebo moczen geſt hoſpodýn z to- hoto kamenye ſyný abrahamowý wzkrzieſſyczy. Swaty Rzehorz ſkrzie kamenye rozumíe pohanſtwuo. Nebo kamen geſt welmie twrd, kdiz ma ktera wíec z nýeho vdýclana bytý; Ale yakz buude ktera wíecz z nýeho vczínyena, pak ta wieczlſwelmíe dluho trwa: Takez pohanſtwuo welmi 35b twrdýe, welmí nefſnadnýe geſt na wieru krzieſtanku obraceno, Ale yakz fuu wíeru krzieſtanſku przygelí, tak wiecznye w ný oſtanuu. Dobrzíe z ka- menye ſýnowe abrahamowí gſuu wzkrzíeſſeny; Nebo kdíz gſuu zydowe wu abrahamowuo ſyemíe, to geſt w geſukriſta, wierzihi, geho ſynowe tiem ſuu ſíe vczínílí. Gýz geſt ſekira k drziewu korzený przylozena. Sekyra geſt ſuud buozý. Drziewuo geſt wiera zydowſka. Protoz prawí ſwaty ian, ze ſuud buuozy geft gíz przilozien k wierzie zyduowſkey, aby zydowe byly na wieczný ohen odſuuzeny, acz bý ſie nepolepſili. Nebo kazde drzewuo, geſto neneſſe dobreho owuoce, buude porubeno a w uohen wrzeno. Nebo kazdí czlowiek ſkoro ſobíe wieczný nalezne ohen, genz zde owuocze dobrich ſkuutkow czínyty netba. Sekyra, prawi, geſt polozena ne k wietwí, ale korzenu 1) drzewa. nebo, kdyz zlym lidem ſyný zahladye, wietwie plane yablany buudu ſruubený; Ale kdíz wſſyecek plod " ſ ſtaroſtamî buude 36a zahlazen, tehdí plana yablan y ſſ wietwím y ſ korzîenym gíz ſſrubena geſt, abý nycz neoſtalo, z nýehozto bý zly narod muohl zplozen byty. Ja was, prawí, krftym v wuodye ku pokany. Swatý Rzehorz. 2) Swatí ian ne w ſſwatem duſſie, ale wuodye krzſcziefſie, nebo hrziechow odpuſczitý nemozieſſe. Tyelo wuodye obmywaſſie, ale duuſſie hrziechow nezbawowaſſie. Ale genz po mnýe przîde, filnýeýfly mne gest. Rabanus. 3) Jako rziekl 4) ſwatý ian: Ya gſem ſíllem 5) waſſ pozwaty ku pokany, ale on ſilen geſt k hrziechom odpuuſſcziený; ya nebeſke kralowſtwie kazy, ale on muoz ge daty ; Ja krzſtym wuodye, ale on w ſſwatem duſſíe. Cri- ſoſtomus. Kdýz ſlſſiſſ, ze ſilnyeyſſy mne geſt, nerod mnýety, by ma ſila mohla ktere przyrownanýe k geho ſile gmiety; Nebo neýſſem duoſtogen mezý geho ſluhamí poczten bytý aný ktere naymenſye ſluſbí gemu vczí- níti. Nebo neyglem duoſtogen geho trzewi noſſytý. Crifoſtomus. 6) Skrzie nohi gezukriſtowí rozlumíe wſlieczkí krzieſtaný/ a naýwíece ſwate apoſtoly 36b a gýne kazatele, mezý nymízto byl geden ſwati ian krzſtytel. Ale ſkrzie trziewie, gefto ſie wzdí o zemí y o kamenye tru, rozumíe rozliczne vtrpenýe, 1) u přeps. z ý. 2) červeně podtrženo. 3) t. 4) sic. 5) rozd., sic. 6) červeně podtrženo.
Strana 26
26 geſto gſuu ſwaty lide pro krale nebeſkeho na tomto ſwietye trpieh. y chce rziecí ſwatí yan z ſſwe velike pokorí: Me vtrpenye, gelto trpym na tomto ſwietye, nenye duoſtoyno to odplatý, gíjſto mí da za to hoſpodyn w ne- beſkem kralowſtwi. Ten was pokrzſty w duſſie ſwatem a w uohný. Criſo- ftomus. 1) Swaty ian byl geft tyeleſtný a protoz tyeleſtny krzieſt dawal, Ale duchowneho Krzſczienye daty nemuohl; Ale nalſ gezukriſt, gelikoz k buoſtwí byl geſt duchowní, Protoz naſſy duſſy duchowný muoz du- chowníe pokrzſtyti. A pokrzſczienye duchowne to gieſt welmi proſſpieſſno, Nebo wenda w naſi duuſſy, yakozto zdíj welmíe twrduu gy obkliczí a neda tieleſtnemu pokuſfiený gie prziemoczi; Ne tak, aby tielo pokuſfienye neb zadoſtý 2) netrpiello, ale drzý duſfy, aby zadoſty nepowolila. A w uohný 37a prawí proto, Nebo ſwatí apoſtolowe na letníce duchem ſwatym w uohnowey twarzí//gſuu pokrzſtyený. Gýehozto wietrnyk geft w geho ruczie. Rabanus. 22) Skrzie wietrnyk rozumíe prawedlnoſt ſuudu, genz ma naſí gezukriſt w ſſweý moczi nebo w ruce. Nebo ottecz 3) buoh wſſiecek ſuud dal geſt ſwemu ſynu y zczíſſczý ſíe mýeſcziſczie. Criſoſtomus. 4) Mýeftyſtíe geſt ſwata cierkew, Stodola geſt nebeſke kralowſtwie, Pole gieſt tento ſwieth. Poſſlal syn buozy ſwe apoſtoli a gyne kazatele yakozto zencze poſſlal; pozal rozlczne lidý ſ to- hoto ſwîeta y ffebral ge do ſweho míeftyftye, tu mame býty mlaczeny, tu mame bytý opalany. Nebo wſlieczkný lidde 5) na tomto ſwietýe rozkofí tyeleſtnu milugy; Ale ktoz geſt wierný a dobreho ſrdcze, ynhed, yakz malo buude pomlacen nyekterím protywenſtwím, Opuuſtye rozkoff tye- leſtnu nawraty ſíe k ſſwemu hoſpodynu. Ale ktoz geſt male wíerí, ledwa ſ welikím protywenſtwím k ſſwemu hoſpodynu ſíe nawraty; A ktoz pak geft owuffiem newierny a ſſweho wílíeho dobreho prazdný, kakzkolíwiek 37b welike protywenftwie nan hoſpodyn prze/puuſtý, wſſak ſie k nyemu nykdí nenawraty. Píſenýce take, kdyz nayprwe buude zmlaczena, lezý ſ plewami na gednom mieftye ſpolu, Potom pak gy opalagý, abý píſenýce od plew byla odluczena. Takez w ſfuatey czierkwi dobrzi ſe zlymí gluu ſmyeſſený A protoz potrzíebie geft, abý prziſlo protywenſtwie yako wietr, aby wietrnykem buozým zlí od dobrich byli rozluczený. Prwe protywenſtwíe ſwatey czierkwi vczínyl zydowe gfuu; Druhe pohanowe A trzietye kacierzí A cztwrte a poſlednýe vczienný pak antikriſt. A yakoſto prawie, kdiz geſt iako maly wietr, nemuoz wſſieczka pſſenycze ſíe zcziſtyty, ale gedno menſíe plewi buduu wen wýwrſſyení a wieczie tu oſtanu, Takęz prawie, yakz male protywenstwíe ſwatey czierkwí przide, ynhed hanebný lide newierný u wierzie krzieſtankey zabludye; Pak-li przíde wieczſie protywêſtwie, 6y Tehdi ty, gelto ſie zdachuu vſtawíczný, take pocznu bludytí. Swaty Rze- horz. 7) Po mlaceny nenýelſyeho zywota, w nýemzto píſenycze ſ plewami 38b ſpolu prziebýwa,//den fuudný wietrnýkem, wýezto Towies ſuudem buozím, 1) d přeps. z l. 2) sic. 24) červeně podtrženo. 3) rozd. 4) červeně podtrženo. 5) rozd. 6) t. 7) červeně podtrženo.
26 geſto gſuu ſwaty lide pro krale nebeſkeho na tomto ſwietye trpieh. y chce rziecí ſwatí yan z ſſwe velike pokorí: Me vtrpenye, gelto trpym na tomto ſwietye, nenye duoſtoyno to odplatý, gíjſto mí da za to hoſpodyn w ne- beſkem kralowſtwi. Ten was pokrzſty w duſſie ſwatem a w uohný. Criſo- ftomus. 1) Swaty ian byl geft tyeleſtný a protoz tyeleſtny krzieſt dawal, Ale duchowneho Krzſczienye daty nemuohl; Ale nalſ gezukriſt, gelikoz k buoſtwí byl geſt duchowní, Protoz naſſy duſſy duchowný muoz du- chowníe pokrzſtyti. A pokrzſczienye duchowne to gieſt welmi proſſpieſſno, Nebo wenda w naſi duuſſy, yakozto zdíj welmíe twrduu gy obkliczí a neda tieleſtnemu pokuſfiený gie prziemoczi; Ne tak, aby tielo pokuſfienye neb zadoſtý 2) netrpiello, ale drzý duſfy, aby zadoſty nepowolila. A w uohný 37a prawí proto, Nebo ſwatí apoſtolowe na letníce duchem ſwatym w uohnowey twarzí//gſuu pokrzſtyený. Gýehozto wietrnyk geft w geho ruczie. Rabanus. 22) Skrzie wietrnyk rozumíe prawedlnoſt ſuudu, genz ma naſí gezukriſt w ſſweý moczi nebo w ruce. Nebo ottecz 3) buoh wſſiecek ſuud dal geſt ſwemu ſynu y zczíſſczý ſíe mýeſcziſczie. Criſoſtomus. 4) Mýeftyſtíe geſt ſwata cierkew, Stodola geſt nebeſke kralowſtwie, Pole gieſt tento ſwieth. Poſſlal syn buozy ſwe apoſtoli a gyne kazatele yakozto zencze poſſlal; pozal rozlczne lidý ſ to- hoto ſwîeta y ffebral ge do ſweho míeftyftye, tu mame býty mlaczeny, tu mame bytý opalany. Nebo wſlieczkný lidde 5) na tomto ſwietýe rozkofí tyeleſtnu milugy; Ale ktoz geſt wierný a dobreho ſrdcze, ynhed, yakz malo buude pomlacen nyekterím protywenſtwím, Opuuſtye rozkoff tye- leſtnu nawraty ſíe k ſſwemu hoſpodynu. Ale ktoz geſt male wíerí, ledwa ſ welikím protywenſtwím k ſſwemu hoſpodynu ſíe nawraty; A ktoz pak geft owuffiem newierny a ſſweho wílíeho dobreho prazdný, kakzkolíwiek 37b welike protywenftwie nan hoſpodyn prze/puuſtý, wſſak ſie k nyemu nykdí nenawraty. Píſenýce take, kdyz nayprwe buude zmlaczena, lezý ſ plewami na gednom mieftye ſpolu, Potom pak gy opalagý, abý píſenýce od plew byla odluczena. Takez w ſfuatey czierkwi dobrzi ſe zlymí gluu ſmyeſſený A protoz potrzíebie geft, abý prziſlo protywenſtwie yako wietr, aby wietrnykem buozým zlí od dobrich byli rozluczený. Prwe protywenſtwíe ſwatey czierkwi vczínyl zydowe gfuu; Druhe pohanowe A trzietye kacierzí A cztwrte a poſlednýe vczienný pak antikriſt. A yakoſto prawie, kdiz geſt iako maly wietr, nemuoz wſſieczka pſſenycze ſíe zcziſtyty, ale gedno menſíe plewi buduu wen wýwrſſyení a wieczie tu oſtanu, Takęz prawie, yakz male protywenstwíe ſwatey czierkwí przide, ynhed hanebný lide newierný u wierzie krzieſtankey zabludye; Pak-li przíde wieczſie protywêſtwie, 6y Tehdi ty, gelto ſie zdachuu vſtawíczný, take pocznu bludytí. Swaty Rze- horz. 7) Po mlaceny nenýelſyeho zywota, w nýemzto píſenycze ſ plewami 38b ſpolu prziebýwa,//den fuudný wietrnýkem, wýezto Towies ſuudem buozím, 1) d přeps. z l. 2) sic. 24) červeně podtrženo. 3) rozd. 4) červeně podtrženo. 5) rozd. 6) t. 7) červeně podtrženo.
Strana 27
27 Pſſenýcie, wſſieczkny dobrzi, od plewi, towies ode wſſiech zlich, buduu odluczení, Aby plewi ſe 1) pſſenyczi w ſtodolu buozy nebily neſſeny A zadne zrno píſenýczne ſ plewamí w uohen wieczny nebylo wrzeno. Nebo prawí ſwate cztenýe: Sberze pſſenýczy w ſſwu ſtodolu a plewi wrſye w uohen, genzto nýkdí nezhafíne. Ohen ten geft ohen pekelní. Ktoz w ten gedýnu wrzen buude, wíecz odtuud newýnde, Ale mukí neſlichane, newídane na wiekí trpíety buude. Gichzto naſſ racz oſtrzicy otecz, ſín, ſwaty duch. Ame. Tehdí przigide gezus z gahlee k yordanu k ſſwatemu fanowí a bý od nyeho krzíten. Ale ſwatí ian branyeſſe gemu toho a rzka: Ya mam od tebe krzſten byty, a ty pak gydeſſ ke mnye. Odpowiedyew gezyſf y wecze gemu: Przepult to nenýe, nebo tak nam ſluſlíe naplnytý wſlieczku prawdu. Tehdý dopuutý toho. A kdiz bý gezyſl krzíten, ynhed wynyde z wuodí. Tehdi nebejſſa ſíe otewrzíechu � uzrzie ducha buozieho letiecze ſ nebbeſſ2) 38b iako holubka, an gdíeſſe na nýeho. A hlas ſ nebeſſ, genz powiedíe: Tot geft muoy ſyn mílý, genz mí ſíe3) welmí ſhbil.4) Beda ſlowutní mluwí na toto cztenýe: LEkcý ſwateho cztenýe, gíjíto gíte nenýe, bratrzie, ſhffielí, welikí nam y na panu y na ſluzie ſwrchowaneý pokori prziklad5) vkaſugie. Na panu: Nebo on gſa pan, netoliko od czlowíeka a ſluhí ſweho raczyl krzeſtan bytý, ale take raczil pokorníe ſam k nýemu przygity. W ſluzie take: Nebo on, wieda ze prziedchodczi a krzſtytelem6) ſweho ſpaſſitele a ze ge na to poſlan na tento ſwiet, wſak zpomanuw na ſſwu krziehkoſt, z urzada lobíe porucze- neho pokornye ſie omluwa a rzka: Ya mam od tebe krzſten byty, a ty pak gdeſſ ke mnýe. Ale protoze kazdí, genz ſíe ſam wyſſy, buude po- nyzen, A hoſpodyn, genz geft pro czlowieczie nauczenýe pokornye ſíe vka- zal, ynhed od otczie buoha, kak o nade wſſielczki7) lidy nenýe, nade wſſieczki andyely y nade wſſieczko ſtworzienye naywílſy geſt, znamenye dano 39a ſkrzie hlas, genz powiediel: Tot ggeſts) muoy ſyn milý, genz mí ſie ge welmi ſlibil. A prziewierní a przepokorní Sluha tento ian, genz zadal od hoſpodyna krzſten byty radſy nez hoſpodyna krzítyty, y hoſpodyna krzítyl y take ottwuorzeníma oczyma ſweho ſmyſla gduuce ducha ſwateho nan nade wuſſieczki ſmrtedlne zaſluzil. Podle prawdí tuto glme tuto wiecz na kratczie prziemluwili, ale ſſýrzie chtyece wyloziti, poczatek wizme ſwateho czteníe. Tehdí, prawi, Przigide geziſſ k yordanu k yanowi a bý od nyeho krzſten. Prziſſel ſyn buozy, aby byl krzíten od czlowieka, nemage y zadne potrziebý omýwaty kterich ſwich hrziechow; Nebo on geſt hrziecha y zadneho neucziníl A left nenalezena w geho vítech, Ale aby omyl naſſíe wſíe poſſkwrnýeníe y naſſie wſſyeczkný hrziechí; nebo ſme rozlicznye ſhrzyeſlili, A dyeme-li, ze hrziechuu neymamý, ſamí lebuu obluzugem a prawudi w nas nenýe. Prziſſel, abý byl krzſten u wuodach ten, genz wſſieczki wuody ſtwuorzil, abý nam, geſto 39b P. L. XCIV. col. 58. 1) ras. 2) rozd. 3) ras. 1) t. 5) na konci ř. 6) ras. 7) sic. 8) rozd.
27 Pſſenýcie, wſſieczkny dobrzi, od plewi, towies ode wſſiech zlich, buduu odluczení, Aby plewi ſe 1) pſſenyczi w ſtodolu buozy nebily neſſeny A zadne zrno píſenýczne ſ plewamí w uohen wieczny nebylo wrzeno. Nebo prawí ſwate cztenýe: Sberze pſſenýczy w ſſwu ſtodolu a plewi wrſye w uohen, genzto nýkdí nezhafíne. Ohen ten geft ohen pekelní. Ktoz w ten gedýnu wrzen buude, wíecz odtuud newýnde, Ale mukí neſlichane, newídane na wiekí trpíety buude. Gichzto naſſ racz oſtrzicy otecz, ſín, ſwaty duch. Ame. Tehdí przigide gezus z gahlee k yordanu k ſſwatemu fanowí a bý od nyeho krzíten. Ale ſwatí ian branyeſſe gemu toho a rzka: Ya mam od tebe krzſten byty, a ty pak gydeſſ ke mnye. Odpowiedyew gezyſf y wecze gemu: Przepult to nenýe, nebo tak nam ſluſlíe naplnytý wſlieczku prawdu. Tehdý dopuutý toho. A kdiz bý gezyſl krzíten, ynhed wynyde z wuodí. Tehdi nebejſſa ſíe otewrzíechu � uzrzie ducha buozieho letiecze ſ nebbeſſ2) 38b iako holubka, an gdíeſſe na nýeho. A hlas ſ nebeſſ, genz powiedíe: Tot geft muoy ſyn mílý, genz mí ſíe3) welmí ſhbil.4) Beda ſlowutní mluwí na toto cztenýe: LEkcý ſwateho cztenýe, gíjíto gíte nenýe, bratrzie, ſhffielí, welikí nam y na panu y na ſluzie ſwrchowaneý pokori prziklad5) vkaſugie. Na panu: Nebo on gſa pan, netoliko od czlowíeka a ſluhí ſweho raczyl krzeſtan bytý, ale take raczil pokorníe ſam k nýemu przygity. W ſluzie take: Nebo on, wieda ze prziedchodczi a krzſtytelem6) ſweho ſpaſſitele a ze ge na to poſlan na tento ſwiet, wſak zpomanuw na ſſwu krziehkoſt, z urzada lobíe porucze- neho pokornye ſie omluwa a rzka: Ya mam od tebe krzſten byty, a ty pak gdeſſ ke mnýe. Ale protoze kazdí, genz ſíe ſam wyſſy, buude po- nyzen, A hoſpodyn, genz geft pro czlowieczie nauczenýe pokornye ſíe vka- zal, ynhed od otczie buoha, kak o nade wſſielczki7) lidy nenýe, nade wſſieczki andyely y nade wſſieczko ſtworzienye naywílſy geſt, znamenye dano 39a ſkrzie hlas, genz powiediel: Tot ggeſts) muoy ſyn milý, genz mí ſie ge welmi ſlibil. A prziewierní a przepokorní Sluha tento ian, genz zadal od hoſpodyna krzſten byty radſy nez hoſpodyna krzítyty, y hoſpodyna krzítyl y take ottwuorzeníma oczyma ſweho ſmyſla gduuce ducha ſwateho nan nade wuſſieczki ſmrtedlne zaſluzil. Podle prawdí tuto glme tuto wiecz na kratczie prziemluwili, ale ſſýrzie chtyece wyloziti, poczatek wizme ſwateho czteníe. Tehdí, prawi, Przigide geziſſ k yordanu k yanowi a bý od nyeho krzſten. Prziſſel ſyn buozy, aby byl krzíten od czlowieka, nemage y zadne potrziebý omýwaty kterich ſwich hrziechow; Nebo on geſt hrziecha y zadneho neucziníl A left nenalezena w geho vítech, Ale aby omyl naſſíe wſíe poſſkwrnýeníe y naſſie wſſyeczkný hrziechí; nebo ſme rozlicznye ſhrzyeſlili, A dyeme-li, ze hrziechuu neymamý, ſamí lebuu obluzugem a prawudi w nas nenýe. Prziſſel, abý byl krzſten u wuodach ten, genz wſſieczki wuody ſtwuorzil, abý nam, geſto 39b P. L. XCIV. col. 58. 1) ras. 2) rozd. 3) ras. 1) t. 5) na konci ř. 6) ras. 7) sic. 8) rozd.
Strana 28
28 40a gſme ſie w hrzíef//ſiech poczielí y w zloſtech ſe narodylí, Stolicie naſſieho narozenye, geſto ſíe u wuodye a w ſſwatem duſſíe poſſwieczugíe, zaduoſt a znamenye pokazal. Raczil ſie omýtý wuodamí w ýordanýe, genz geft byl cziſt ode wíſíeho polkwrnýenýe, aby k oomýty naſſich wſſiech hrziechom1) wſſiem wuodam dal muocz a gich poſſwietyl. Ale ze ſme pokoru buozy ſkrzie lekczí ſwateho cztenye ſhſſeli, podle te pokorí geho poſſluſenſtwíe ſnaznýmí zmýly znamenayme. Protoz prawi: Ale yan branýeie gemu a rzka: Ya man2) od tebe krzíten bytý, a ty pak gdeſſ ke mnýe. Lekl ſíe, ze ten gdieffie k nýemu, abý od nyeho byl krzíten v wuodye, genz nemyegíeſſie w ſobíe, geſto by míelo 3) ſwatym krzítem pokrito 4) byty, y zadne wyní, Ale genz ſkrzie míloft ſwateho ducha. 5) Protoz byefſýe o nyem rziekl ſwaty ian: Tot geft beranek buozy, tot geft ten, geftot ſnyma hrziechí tohoto ſwíeta. Od toho mamy wſlíczkny krzíczieny byty, genz ge przíſſel proto na tento ſwîet, aby ſ tohoto ſwíeta ſnal hrziechi. Od toho míel ſwaty tan krzíten bytý, towies hrziechuu przýrozeneho omýt byty: Nebo kakzíſkolíwíek mezý wſſyemí, geſto gſuu ſíe z zeny narodylí, y zadní wieczíeſy 6) newſtawal, wſfakz ze kazdí, genz ſíe z zení narodý, nenye bez poſſkwrnýenýe przyrozeneho, Yakz prawí piſmo: Kteri ge czlowiek bez poſſkwrnýenye? yakobý rziekl: y zadný. Protoz ſwati ian hrziechuu przírozeneho zadaſſe zbawen bytý ſkrzie ſwati krzieſt od toho, genz ſíe ne z zení narodyl, ale z cýſte panní; ale ze prawa pokora geſt ta, gelto prawe poſſlufeftwi 7e) nykdí neoſtawa, Protoz to, gehozto drzewe vczinýty ne- ſmíel, potom pokanýe naplnyl. Protoz prawí cztenýe: Odpowíedlew gezifí wecze gemu: Przíepuut to nenýe, nebo tak nam ſlufſye naplnýti wſfieczku prawdu. Tehdí to dopuuſty. Tehdí powuolí, abý ſyn buozy od nýeho byl krzíten, Kdíz vſlyſie, ze tyem rzadem ma ſie wſſíeczka prawda naplnytý. Prziepuſty, prawí, to nenýe, yakz ſem rziekl, At ya przýgmu krzieſt od tebe v wuodye a ty potom, yakz zadaſſ, przigmeſſ krzieſt ode mne w ſſwatem duſſíe. Nebo tak nam ſluſſíe daty przíklad k naplnýení 40b wſſíe prawdi, aby wſliczkní wierny nauczenye wzeli, ze y zadní czlowi/ſek bez pokrzííczenýe u wuodýe nemuoze praw bytý A ze kazdemu czlowieku, kakz by kolíwíek na tomto ſwietye newínnýe a prawíe prziebywal, geſt potrziebíe v wuodie ſwateho pokrzítýeníe, kdiz znamena, genz ya, ze gſem ſie poczal y narodyl ſkrzie ducha ſwateho, wſſak gſem chtiel przigiety obmýtíe wuodie ſkrzie ſwaty krzieft. Zadní czlowiek, kakz kolywiek welikí, nepotupí od mých naymenſych przígietý pokrzíczenye, kdyz zpo- mane, ze gſem ya naywýffy, genz odpuuſczienye 8) hrziechi lydem ſkrzíe ducha ſwateho, Naklonyl ſwu hlawu k rukama ſweho ſluhi, abý míe v wuodye krzſtyl. Potom prawí cztenye: A kdí bý ſýn buozy gíz krzíten, na tom míeltýe wýníde z wuodí. tehdí nebeſſa ſíe otworzechu a vzrze ducha ſwateho, an gde dolow yako holubek k nyemu. A to ſluſſie k naplnyeny wſſíe prawdý, 1) sic. 2) sic. 3) o přeps. z a. 4) t. 5) sic. 6) sic. 7) na konci ř. 8) sic.
28 40a gſme ſie w hrzíef//ſiech poczielí y w zloſtech ſe narodylí, Stolicie naſſieho narozenye, geſto ſíe u wuodye a w ſſwatem duſſíe poſſwieczugíe, zaduoſt a znamenye pokazal. Raczil ſie omýtý wuodamí w ýordanýe, genz geft byl cziſt ode wíſíeho polkwrnýenýe, aby k oomýty naſſich wſſiech hrziechom1) wſſiem wuodam dal muocz a gich poſſwietyl. Ale ze ſme pokoru buozy ſkrzie lekczí ſwateho cztenye ſhſſeli, podle te pokorí geho poſſluſenſtwíe ſnaznýmí zmýly znamenayme. Protoz prawi: Ale yan branýeie gemu a rzka: Ya man2) od tebe krzíten bytý, a ty pak gdeſſ ke mnýe. Lekl ſíe, ze ten gdieffie k nýemu, abý od nyeho byl krzíten v wuodye, genz nemyegíeſſie w ſobíe, geſto by míelo 3) ſwatym krzítem pokrito 4) byty, y zadne wyní, Ale genz ſkrzie míloft ſwateho ducha. 5) Protoz byefſýe o nyem rziekl ſwaty ian: Tot geft beranek buozy, tot geft ten, geftot ſnyma hrziechí tohoto ſwíeta. Od toho mamy wſlíczkny krzíczieny byty, genz ge przíſſel proto na tento ſwîet, aby ſ tohoto ſwíeta ſnal hrziechi. Od toho míel ſwaty tan krzíten bytý, towies hrziechuu przýrozeneho omýt byty: Nebo kakzíſkolíwíek mezý wſſyemí, geſto gſuu ſíe z zeny narodylí, y zadní wieczíeſy 6) newſtawal, wſfakz ze kazdí, genz ſíe z zení narodý, nenye bez poſſkwrnýenýe przyrozeneho, Yakz prawí piſmo: Kteri ge czlowiek bez poſſkwrnýenye? yakobý rziekl: y zadný. Protoz ſwati ian hrziechuu przírozeneho zadaſſe zbawen bytý ſkrzie ſwati krzieſt od toho, genz ſíe ne z zení narodyl, ale z cýſte panní; ale ze prawa pokora geſt ta, gelto prawe poſſlufeftwi 7e) nykdí neoſtawa, Protoz to, gehozto drzewe vczinýty ne- ſmíel, potom pokanýe naplnyl. Protoz prawí cztenýe: Odpowíedlew gezifí wecze gemu: Przíepuut to nenýe, nebo tak nam ſlufſye naplnýti wſfieczku prawdu. Tehdí to dopuuſty. Tehdí powuolí, abý ſyn buozy od nýeho byl krzíten, Kdíz vſlyſie, ze tyem rzadem ma ſie wſſíeczka prawda naplnytý. Prziepuſty, prawí, to nenýe, yakz ſem rziekl, At ya przýgmu krzieſt od tebe v wuodye a ty potom, yakz zadaſſ, przigmeſſ krzieſt ode mne w ſſwatem duſſíe. Nebo tak nam ſluſſíe daty przíklad k naplnýení 40b wſſíe prawdi, aby wſliczkní wierny nauczenye wzeli, ze y zadní czlowi/ſek bez pokrzííczenýe u wuodýe nemuoze praw bytý A ze kazdemu czlowieku, kakz by kolíwíek na tomto ſwietye newínnýe a prawíe prziebywal, geſt potrziebíe v wuodie ſwateho pokrzítýeníe, kdiz znamena, genz ya, ze gſem ſie poczal y narodyl ſkrzie ducha ſwateho, wſſak gſem chtiel przigiety obmýtíe wuodie ſkrzie ſwaty krzieft. Zadní czlowiek, kakz kolywiek welikí, nepotupí od mých naymenſych przígietý pokrzíczenye, kdyz zpo- mane, ze gſem ya naywýffy, genz odpuuſczienye 8) hrziechi lydem ſkrzíe ducha ſwateho, Naklonyl ſwu hlawu k rukama ſweho ſluhi, abý míe v wuodye krzſtyl. Potom prawí cztenye: A kdí bý ſýn buozy gíz krzíten, na tom míeltýe wýníde z wuodí. tehdí nebeſſa ſíe otworzechu a vzrze ducha ſwateho, an gde dolow yako holubek k nyemu. A to ſluſſie k naplnyeny wſſíe prawdý, 1) sic. 2) sic. 3) o přeps. z a. 4) t. 5) sic. 6) sic. 7) na konci ř. 8) sic.
Strana 29
29 Aby, kdiz ſín buozy byl krzſten, nebeſſa ſíe ottewrzela a duch ſwati prziſſel k nyemu, aby tiem naſſíe wiera dywnye byla potwrzena, ze ſkrzíe ſwati krzeſt nebeſſa nam buudu otewrzena a míloſt ducha ſwateho buude da//na. 41a Ne tak ſluſſie wíerzíti, by teprw toho czaſſu ſynu buoziemu tagenſtwie nebeſſke otewrzíeno bylo; Wſak wíera naſſ tomu vczí, ze geſt ſýn buozy netoliko toho czaſſu, kdizto przígyal naſſie czlowíczſtwie, Ale przied tiem bez poczatka prziebywal w lonye ſweho otcze a gmíel ſedyenýe w nebeſkem kralowſtwi. Nebo zda teprwu toho leta, kdyz geſt krzſten, Przígial rady ducha ſwateho? wſſak gie on od poczatka 1) ſweho narozenýe byl prawie naplnyen ducha ſwateho. A protoz, mila bratrzice, tato ſwata znamenye nam gſuu na przíklad dana; Nebo ſkrzie do czienye wuodí geho ſwatim tyele2) ſwati krzest gest poſwiecen, A ze krzie ſwate krzſczienye nebeſſa nam buudu otewurzîena a miloſt ducha ſwateho dana, to nam vkazugíe, A to welmí ſliczním rzadem. Nebo prwný adam, obluzen zlym duchem ſkrzie hada, ztratyl radoſt nebeſkeho 3) kralowſtwíe A druhí adam, duchem 4) ſwatím ſkrzie holubka oſwiecen, tehoz kralowſtwíe ſwietloſt otewrziel A plamen, genz geft andiel poftawil przied ra/gem, kdýz adama odtud 41b wýppudyl, 5) krzie wuodu ſwateho krzíczenýe vhaſfil a odtud 6) a odkud ze on ſwu zenu prziemuozen, neprzietelem dyablem wen wýpuzen, Tamoz pak ſýn buozí ſwu milu, towíes ſwatu cierkwi 7) prziemohl 8) diabla, geſt uweden a welmi wieczffye darí tiem wſfiem, geſto gie zbawil hrziechuu, knyezie pokoyne a ottecz buuduczieho ſwieta geſt dal, nez otecz nenyey- ſſieho ſwieta a knyezie nepokoge, prodan ſkrzie hrziech ſwým narodem, byl geft ztratyl. Nebo zagiſte zywot onýen 2) ſwatí, genz geft prwý adam ztratyl, byl geft u wýflokey w ſwîetloſtý a u welikem pokogî beze wuſſíe peczie, gmiel czaſte buozye wídyenye, andielſke nawfſczewowanýe; Ale na tomto ſwietye, kakzkolíwiek beze wſſíe praczíe, beze wſſieho uſſile pokrm gmiegieffie owuoce neſſlichane, wýbuorne. Ale tento zywot, genzto druhi adam, ſýn buozy, dawa, geſt na nebeſſiech, netoliko czaſte, ale vſta- wíczne gma buozíe wídyenýe, Andielſke towarziſtwie. Prwný zýwot czlowíeczí byl geft tak blahoſlawení y tak neſmrtedlní, ze bý czlowiek byl mohl nykdí neumrzetý, kdíz by lie byl/ /ſmýlnýe wýſtrzíchal, aby tomu 42a pokuſfíení nepowolowal, ſkrzie nyezto by byl w hrziech upadl; Ale druhi zywot tak bude neſmrtedlny, ze czlowieku nelzie buude nykdí vmrziety, aný kterého pokuſfienýe kteremuz koliwiek hrziechuu gmíetý. A welmí dobrzie duch ſwatí ſmýrzitel buozy a czlowieczî w holubkowie twarzí geft ſie pokazal, Nebo holubek geſt ptacziek tychí, pokoyní a ſproſtní, aby zſweho przírozeníe ſproftenſtwie vkazal ſkrzie toho ptaczka. Nebo duch ſwaty byeha kazdeho10) czlowieka pokateho A k komuz przíde vozíný geý tychím, pokorním a ſproſtným a míloírdním. Nebo praw ſwate piſmo: Mieýte myſl k buohhu,11) w dobrotye a ſproſtnym ſrdcem 1) ras. 2) na konci ř. 3) ras. 4) t. 5) rozd. 6) sic. 7) na konci ř. 8) sic. 9) ras. z onýem. 10) ras. 11) rozd.
29 Aby, kdiz ſín buozy byl krzſten, nebeſſa ſíe ottewrzela a duch ſwati prziſſel k nyemu, aby tiem naſſíe wiera dywnye byla potwrzena, ze ſkrzíe ſwati krzeſt nebeſſa nam buudu otewrzena a míloſt ducha ſwateho buude da//na. 41a Ne tak ſluſſie wíerzíti, by teprw toho czaſſu ſynu buoziemu tagenſtwie nebeſſke otewrzíeno bylo; Wſak wíera naſſ tomu vczí, ze geſt ſýn buozy netoliko toho czaſſu, kdizto przígyal naſſie czlowíczſtwie, Ale przied tiem bez poczatka prziebywal w lonye ſweho otcze a gmíel ſedyenýe w nebeſkem kralowſtwi. Nebo zda teprwu toho leta, kdyz geſt krzſten, Przígial rady ducha ſwateho? wſſak gie on od poczatka 1) ſweho narozenýe byl prawie naplnyen ducha ſwateho. A protoz, mila bratrzice, tato ſwata znamenye nam gſuu na przíklad dana; Nebo ſkrzie do czienye wuodí geho ſwatim tyele2) ſwati krzest gest poſwiecen, A ze krzie ſwate krzſczienye nebeſſa nam buudu otewurzîena a miloſt ducha ſwateho dana, to nam vkazugíe, A to welmí ſliczním rzadem. Nebo prwný adam, obluzen zlym duchem ſkrzie hada, ztratyl radoſt nebeſkeho 3) kralowſtwíe A druhí adam, duchem 4) ſwatím ſkrzie holubka oſwiecen, tehoz kralowſtwíe ſwietloſt otewrziel A plamen, genz geft andiel poftawil przied ra/gem, kdýz adama odtud 41b wýppudyl, 5) krzie wuodu ſwateho krzíczenýe vhaſfil a odtud 6) a odkud ze on ſwu zenu prziemuozen, neprzietelem dyablem wen wýpuzen, Tamoz pak ſýn buozí ſwu milu, towíes ſwatu cierkwi 7) prziemohl 8) diabla, geſt uweden a welmi wieczffye darí tiem wſfiem, geſto gie zbawil hrziechuu, knyezie pokoyne a ottecz buuduczieho ſwieta geſt dal, nez otecz nenyey- ſſieho ſwieta a knyezie nepokoge, prodan ſkrzie hrziech ſwým narodem, byl geft ztratyl. Nebo zagiſte zywot onýen 2) ſwatí, genz geft prwý adam ztratyl, byl geft u wýflokey w ſwîetloſtý a u welikem pokogî beze wuſſíe peczie, gmiel czaſte buozye wídyenye, andielſke nawfſczewowanýe; Ale na tomto ſwietye, kakzkolíwiek beze wſſíe praczíe, beze wſſieho uſſile pokrm gmiegieffie owuoce neſſlichane, wýbuorne. Ale tento zywot, genzto druhi adam, ſýn buozy, dawa, geſt na nebeſſiech, netoliko czaſte, ale vſta- wíczne gma buozíe wídyenýe, Andielſke towarziſtwie. Prwný zýwot czlowíeczí byl geft tak blahoſlawení y tak neſmrtedlní, ze bý czlowiek byl mohl nykdí neumrzetý, kdíz by lie byl/ /ſmýlnýe wýſtrzíchal, aby tomu 42a pokuſfíení nepowolowal, ſkrzie nyezto by byl w hrziech upadl; Ale druhi zywot tak bude neſmrtedlny, ze czlowieku nelzie buude nykdí vmrziety, aný kterého pokuſfienýe kteremuz koliwiek hrziechuu gmíetý. A welmí dobrzie duch ſwatí ſmýrzitel buozy a czlowieczî w holubkowie twarzí geft ſie pokazal, Nebo holubek geſt ptacziek tychí, pokoyní a ſproſtní, aby zſweho przírozeníe ſproftenſtwie vkazal ſkrzie toho ptaczka. Nebo duch ſwaty byeha kazdeho10) czlowieka pokateho A k komuz przíde vozíný geý tychím, pokorním a ſproſtným a míloírdním. Nebo praw ſwate piſmo: Mieýte myſl k buohhu,11) w dobrotye a ſproſtnym ſrdcem 1) ras. 2) na konci ř. 3) ras. 4) t. 5) rozd. 6) sic. 7) na konci ř. 8) sic. 9) ras. z onýem. 10) ras. 11) rozd.
Strana 30
30 hledaýte geho; Nebo w duſlý zadagící zleho newende duch mudroftý, Any buude prziebywatý w tiele, geſto geſt poddano hrzichuu. A protoz onen Sýmon, genz w zluczi horzkoſty a w uobwazaný zloſty prziebywaty po- wuohil, Wu tomto duchuu ſwatem cieſtí gmíety nemohl; Nebo onoho duchuu gedowateho, genz sie w hadowie twarzí lidem pokazal, bieſſie 42b napl//nýen. Ale kdíz ſwati duch ſpade na ſýna buozieho, wízme, czo potom prawí cztenýe ſwate: ynhed, prawi, hlaſſ przigide ſ nebeſſ a rzka: Tot geft syn muoý mílý, genz mí ſie ge welmi ſhbil. Sín buozí pokrzſten w czlowieczſtw, 1) duch ſwati ſtupil dolow w holubícziem podobenſtwí A otecz buoh vſſliſſan geft w ſſwem hlaſſe. Swateý a nerozdielne trogice we krzſtie wyprawge líe znameníe. A welmí prawie, abý ten, genz geſt przikazal ſwým apoſtolom y gich namíeftkom a rzka: Dyete, vczte wſlieczkí lidý A krzſtiete gie we ymíe otczie y ſyna v ſwateho ducha, Amen! Nayprwe pokazal na ſſobie, ze na geho krzſſczený byla wſieczka ſwata trogice. kdiz geſt rziekl hlas otczow: Toto geft fín muoý míly, genzto mí ſie welmí ſlibil, Podle przi- rownaníe czlowieka ſmrtedlneho mluwí, ze k nyemu gmiel weliku nelibuoſt, kdíz ſhrzieſſyl. Protoz bieſſie powiediel: Zelim, ze gſem czlowieka ſtwuorzyl na ſſwíet. Zelenýe zadne w buoh nepada, Ale mluwí podle obýcziegíe naſſieho; Neb kdiz ſie ktera wiecz protý naſſy wolí ſtane, tehdí toho ze- le/ſme. Zeleſſe, ze czlowíeka ſtwuorzil, neb widyefſe, ze padl z te pra- wedlnoſty a z newîny, z nýezto byl ſtwuorzen, u weliku neprawdu a u we- liku wýnu. Ale o ſwem mílem ſynýe mluwíefſíe, ze ſe gemu welmi libi; Neb czlowieczſtwie, geſto byl na ſſe przígal, ode wſſie wíny y ode wſſeho hrzíechuu ſchowal. A w tom giſtem hlaſſie otcíe buoha vkaſugie ſie wſye prawudy naplnýenye, aby lide nauczienýe wzalí, ze, ſkrzie ducha ſwateho gíjſto przígimagí na ſſwatem krzſczený, z ſynow dyabelnych budu vczy- nyeny fynowe buozý, yakz vozý ſwaty apoſtol mluwie ke wuſfiem wierným lide2) a rzka: Przígali ſme ducha ſwateho, pro nyezto muozem hlaſſem wuolagýczym rzíeczi buohu: Otcie naſſ. A ſſwaty van ewangelifta take prawý: Ty wſſyczkný, geſto gſuu geho przýgali, dal gym muocz, abý fynowe buozý byty muohlí. Tuto ſme, bratrzíce mila, o krzíczený ſýna buozíeho, yakozto ſte ſlyſfali, ſ geho pomoczí vczínýli. Protoz ſamí k ſlobíe ſíe nawratýme, a ze ſſme o pokorzie, o poſſluſſenſtwi y krzſtytele y genz ge krzſtyen, ſhſſeli, 43b Takez krzieſt, genz ſme/ſprzígali, ſkrzie pokorne3) poſſluſſenſtwie duo- ſtoynýe chowaýme, Ocziſcziecze ſíe ode wſſieho poſſkwrnyníe v tyela y duſſie, Potwrzený w ſſwatoſty a w ſſtrachuu buoziê. 4) A czoz naſl geſt, geſto ſme k ſwatemu knýezltwí pozwaný, abýchom te ſwatoſty lidem po- dawali, Vezme ſíe, abychom vrzad na 5) poruczeny pokornýe plnyly. Vezme ſie welmí ſnaznýe, abychom wrat kralowuſtwie nebeſkeho, geſto gſuu nam buozy miloſty otewrziena, ſkrzie krziehkoſt ſweho czlowiczſtwie ſobíe 43a 1) na konci ř. 2) t. 3) ras. 4) na konci ř. 5) t.
30 hledaýte geho; Nebo w duſlý zadagící zleho newende duch mudroftý, Any buude prziebywatý w tiele, geſto geſt poddano hrzichuu. A protoz onen Sýmon, genz w zluczi horzkoſty a w uobwazaný zloſty prziebywaty po- wuohil, Wu tomto duchuu ſwatem cieſtí gmíety nemohl; Nebo onoho duchuu gedowateho, genz sie w hadowie twarzí lidem pokazal, bieſſie 42b napl//nýen. Ale kdíz ſwati duch ſpade na ſýna buozieho, wízme, czo potom prawí cztenýe ſwate: ynhed, prawi, hlaſſ przigide ſ nebeſſ a rzka: Tot geft syn muoý mílý, genz mí ſie ge welmi ſhbil. Sín buozí pokrzſten w czlowieczſtw, 1) duch ſwati ſtupil dolow w holubícziem podobenſtwí A otecz buoh vſſliſſan geft w ſſwem hlaſſe. Swateý a nerozdielne trogice we krzſtie wyprawge líe znameníe. A welmí prawie, abý ten, genz geſt przikazal ſwým apoſtolom y gich namíeftkom a rzka: Dyete, vczte wſlieczkí lidý A krzſtiete gie we ymíe otczie y ſyna v ſwateho ducha, Amen! Nayprwe pokazal na ſſobie, ze na geho krzſſczený byla wſieczka ſwata trogice. kdiz geſt rziekl hlas otczow: Toto geft fín muoý míly, genzto mí ſie welmí ſlibil, Podle przi- rownaníe czlowieka ſmrtedlneho mluwí, ze k nyemu gmiel weliku nelibuoſt, kdíz ſhrzieſſyl. Protoz bieſſie powiediel: Zelim, ze gſem czlowieka ſtwuorzyl na ſſwíet. Zelenýe zadne w buoh nepada, Ale mluwí podle obýcziegíe naſſieho; Neb kdiz ſie ktera wiecz protý naſſy wolí ſtane, tehdí toho ze- le/ſme. Zeleſſe, ze czlowíeka ſtwuorzil, neb widyefſe, ze padl z te pra- wedlnoſty a z newîny, z nýezto byl ſtwuorzen, u weliku neprawdu a u we- liku wýnu. Ale o ſwem mílem ſynýe mluwíefſíe, ze ſe gemu welmi libi; Neb czlowieczſtwie, geſto byl na ſſe przígal, ode wſſie wíny y ode wſſeho hrzíechuu ſchowal. A w tom giſtem hlaſſie otcíe buoha vkaſugie ſie wſye prawudy naplnýenye, aby lide nauczienýe wzalí, ze, ſkrzie ducha ſwateho gíjſto przígimagí na ſſwatem krzſczený, z ſynow dyabelnych budu vczy- nyeny fynowe buozý, yakz vozý ſwaty apoſtol mluwie ke wuſfiem wierným lide2) a rzka: Przígali ſme ducha ſwateho, pro nyezto muozem hlaſſem wuolagýczym rzíeczi buohu: Otcie naſſ. A ſſwaty van ewangelifta take prawý: Ty wſſyczkný, geſto gſuu geho przýgali, dal gym muocz, abý fynowe buozý byty muohlí. Tuto ſme, bratrzíce mila, o krzíczený ſýna buozíeho, yakozto ſte ſlyſfali, ſ geho pomoczí vczínýli. Protoz ſamí k ſlobíe ſíe nawratýme, a ze ſſme o pokorzie, o poſſluſſenſtwi y krzſtytele y genz ge krzſtyen, ſhſſeli, 43b Takez krzieſt, genz ſme/ſprzígali, ſkrzie pokorne3) poſſluſſenſtwie duo- ſtoynýe chowaýme, Ocziſcziecze ſíe ode wſſieho poſſkwrnyníe v tyela y duſſie, Potwrzený w ſſwatoſty a w ſſtrachuu buoziê. 4) A czoz naſl geſt, geſto ſme k ſwatemu knýezltwí pozwaný, abýchom te ſwatoſty lidem po- dawali, Vezme ſíe, abychom vrzad na 5) poruczeny pokornýe plnyly. Vezme ſie welmí ſnaznýe, abychom wrat kralowuſtwie nebeſkeho, geſto gſuu nam buozy miloſty otewrziena, ſkrzie krziehkoſt ſweho czlowiczſtwie ſobíe 43a 1) na konci ř. 2) t. 3) ras. 4) na konci ř. 5) t.
Strana 31
31 nezawrzieli. Nebo ne darmo ſwati Lucaſſ piſſýe, Ze ſyn buozý po ſſwem krzſczíeny ſwemu ſie otczí muodlil A potom duch ſwatí k nyemu prziſſel a hlaſſ buozý vſſhſſan. A trzie ewangeliſty ſgiednawagícze ſíe prawie, ze ynhed po ſſwem krzíczeny poczal ſíe poſtytý na puuſſczí cztírzidczety dný a cztíridciety noczí. Tiem nam przíkklad 1) dal, abychom przigmucze rozhrzieſſenýe ſwich hrziechow na ſwatem krzítlený, poſtem ý modlitbu y gínymí dobrímí ſkutkí ſie obwazali, Aby pro nalſy lenoſt zlý duch, genz gelt na ſſwatem krzstyený od naſí zapuzen, opíet sie k nam nenawratyl A nalezna naſſ prazdný a puuſty ode wſſieſho duuchowneho buohatſtwíe, 44a by nepogyal ſebbu ſedm dyablow 2) horſſich ſebe, muohla by naſſíe wíecz býty horſſye poſſlednye nezli prwnye. Chowaymy ſíe, abychô 3) ſobie ſami ohnýe nezahnýetyh! Nebo ohen, genz geft przed ragem postawen, genz braný, abý czlowiek tam nemohl wnytý, ten genz na fſwaten krzíczený wſfiem wiernym gest vhaſſen, abý mohli opiet ſie tam nawratyty, Ale wſſiem newyerním, a geſto ſíe k ſſwym hrziechom nawraczugy, opiet buude zayzen; Nebo rozdwogeným frdcem a rozdíeleným okem, ne holubkovím ſproſſtenſtwîm, hledagy ſweho ſpaſſenye. Nebo oko holubkowe a vpprzieme 4) hoſpodyn w knýhach o míloſty welmi chwalí a rzka o kazdeý dobri duſſy: Kraſſna gſí, ma míla, kraſſna gſu oczy twuogý holubkowe. A protože holubkowie oczí hoſpodyn welmi chwali, Wizme, ktere holubek ma wlaſtnoſtý. Prwa wlaſtnoſt, ze zluczi neyma. Takez mý y zadne horzkofty y zadne zlofty neymíemy na ſwem ſwiedomí. Vítí ſwýmí nebo nehtí neuraznýme! Swích dyetek czrwukamí yako gýný ptaczi nekrmí. Takez mý zlu/rzeczí ſwích vſt v zadneho neurazuyme, Swuogy rucze 44b wſdalme od lupezíe, Yakz prawi Apoſtol: 5) Ktoz gíe kradl drzewe, ten ýuz nekrady, ale radíly dyelaý ſwýma rukama dielo dobre, abý mohl pomoczí w nuzí ſwemu bliznyemú. Czizýe dyetki yako ſſwe czaſto krmí. Takez nam ſluſfie vczínytí; Nebo prawí apoſtol ſwatý Petr: Dawaymý ſwím blíznym prziklad dobrych nrawow a wu dobrich nrawíech na- wczienye A w nauczený vtrpenýe a w trpený milofrdenſtwie A milofrdenstwi ſweho bliznýeho mílowanýe. Mýelto pienýe ma ſtonanýe. A mý ftonme a placzme przied ſwím hoſpodynem, genz naſí ſtworzil, abý naſí ſmýech ſe w placz ſie neobratyl a naſſe weffele w zaloſt. Nebo prawí cztenye: Blaho- ſlaweny gfuu, geſto zelegý a placzí, nebo buduu vtyeſſvený. Nad wodu ſíe rad hnýeffdy, abý mohl ſtýen íeſtrzaba, ſweho neprzietele, wídletý a tak líe geho vkrytý. Takez nam ſluſfie wzdí nad wuodu ſwateho píſma ſedyetý, abýchom tu yako w zrczadle oſſidla diabla, neprzietele naſſieho, wídíelí a tak ſe gich/ſwarowali. Nebo hoſpodýn chwali oczí tacie kazde dobre 45a duſſíe a rzka: Oczy giegie iako holubkowíe, geſto gſuu mlekem zmýtye a ſedíe nad weliku wuodu. Nickdy w dierach wýſlokych w ſkale ſie hnyezdy. Skala znamenawa gezukriſta, w giehozto buocze w ſwatem, w ruku a w nohu dyeri byli proklaný. Kterzíz kolíwiek czlowiek o geho ſwatich 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) rozd. 5) na konci ř.
31 nezawrzieli. Nebo ne darmo ſwati Lucaſſ piſſýe, Ze ſyn buozý po ſſwem krzſczíeny ſwemu ſie otczí muodlil A potom duch ſwatí k nyemu prziſſel a hlaſſ buozý vſſhſſan. A trzie ewangeliſty ſgiednawagícze ſíe prawie, ze ynhed po ſſwem krzíczeny poczal ſíe poſtytý na puuſſczí cztírzidczety dný a cztíridciety noczí. Tiem nam przíkklad 1) dal, abychom przigmucze rozhrzieſſenýe ſwich hrziechow na ſwatem krzítlený, poſtem ý modlitbu y gínymí dobrímí ſkutkí ſie obwazali, Aby pro nalſy lenoſt zlý duch, genz gelt na ſſwatem krzstyený od naſí zapuzen, opíet sie k nam nenawratyl A nalezna naſſ prazdný a puuſty ode wſſieſho duuchowneho buohatſtwíe, 44a by nepogyal ſebbu ſedm dyablow 2) horſſich ſebe, muohla by naſſíe wíecz býty horſſye poſſlednye nezli prwnye. Chowaymy ſíe, abychô 3) ſobie ſami ohnýe nezahnýetyh! Nebo ohen, genz geft przed ragem postawen, genz braný, abý czlowiek tam nemohl wnytý, ten genz na fſwaten krzíczený wſfiem wiernym gest vhaſſen, abý mohli opiet ſie tam nawratyty, Ale wſſiem newyerním, a geſto ſíe k ſſwym hrziechom nawraczugy, opiet buude zayzen; Nebo rozdwogeným frdcem a rozdíeleným okem, ne holubkovím ſproſſtenſtwîm, hledagy ſweho ſpaſſenye. Nebo oko holubkowe a vpprzieme 4) hoſpodyn w knýhach o míloſty welmi chwalí a rzka o kazdeý dobri duſſy: Kraſſna gſí, ma míla, kraſſna gſu oczy twuogý holubkowe. A protože holubkowie oczí hoſpodyn welmi chwali, Wizme, ktere holubek ma wlaſtnoſtý. Prwa wlaſtnoſt, ze zluczi neyma. Takez mý y zadne horzkofty y zadne zlofty neymíemy na ſwem ſwiedomí. Vítí ſwýmí nebo nehtí neuraznýme! Swích dyetek czrwukamí yako gýný ptaczi nekrmí. Takez mý zlu/rzeczí ſwích vſt v zadneho neurazuyme, Swuogy rucze 44b wſdalme od lupezíe, Yakz prawi Apoſtol: 5) Ktoz gíe kradl drzewe, ten ýuz nekrady, ale radíly dyelaý ſwýma rukama dielo dobre, abý mohl pomoczí w nuzí ſwemu bliznyemú. Czizýe dyetki yako ſſwe czaſto krmí. Takez nam ſluſfie vczínytí; Nebo prawí apoſtol ſwatý Petr: Dawaymý ſwím blíznym prziklad dobrych nrawow a wu dobrich nrawíech na- wczienye A w nauczený vtrpenýe a w trpený milofrdenſtwie A milofrdenstwi ſweho bliznýeho mílowanýe. Mýelto pienýe ma ſtonanýe. A mý ftonme a placzme przied ſwím hoſpodynem, genz naſí ſtworzil, abý naſí ſmýech ſe w placz ſie neobratyl a naſſe weffele w zaloſt. Nebo prawí cztenye: Blaho- ſlaweny gfuu, geſto zelegý a placzí, nebo buduu vtyeſſvený. Nad wodu ſíe rad hnýeffdy, abý mohl ſtýen íeſtrzaba, ſweho neprzietele, wídletý a tak líe geho vkrytý. Takez nam ſluſfie wzdí nad wuodu ſwateho píſma ſedyetý, abýchom tu yako w zrczadle oſſidla diabla, neprzietele naſſieho, wídíelí a tak ſe gich/ſwarowali. Nebo hoſpodýn chwali oczí tacie kazde dobre 45a duſſíe a rzka: Oczy giegie iako holubkowíe, geſto gſuu mlekem zmýtye a ſedíe nad weliku wuodu. Nickdy w dierach wýſlokych w ſkale ſie hnyezdy. Skala znamenawa gezukriſta, w giehozto buocze w ſwatem, w ruku a w nohu dyeri byli proklaný. Kterzíz kolíwiek czlowiek o geho ſwatich 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) rozd. 5) na konci ř.
Strana 32
32 ranach nabuoznye pomýſhi, ten ſie iako holubek wyſſokich dyerach w ſkale hnyezdí. Takich holubkowu haſſmy1) hoſpodyn zadda chwalen bytý. Protoz mluwí w knýhach o miloſti kazdey takey duſſy a rzka: Wſtan, prawí, ma míla, ma kraſſna, a przid, holubiczko ma! w dyerach ſkalſkich a zedných ukaz mí ſwoý oblicziey; powuzný twoy hlaſſ w mu vſſy, nebo twoy hlaſí geft ſladkí a oblicíey krafſný. To ſme o holubkowem przyrozeny ſedmer prziklad wam powiedieli genz znamenawa ſedm darow ducha ſwateho. Gíeftýe wam chozmý geden przíklad powiedyety o nyemzto prawí 45b ſwate píſmo ſtareho zakona. Kdiz hoſpoddyn 2) bieſſíe potopíl weſken/ ſwîet wuodu pro lidíke hrzíechí na znamenýe tomu, ze omytíe naſſich hrziechow nemuoz bytý, gedno ſkrzie ſwate krzſczenye v wuodye: Tehdí kdyz ta potopa przieſla, Noe z ſweho korabu wýpuuſty wrana chtie wíe- dyetý, ktere geſt zpoſlobenýe na zemí. Ale on ſíe k nyemu wîecz wratyty nerodý. Znamenawa ty wſſieczki, geſto przígemſe ſwatí krzeſt, czrne barwý ſkrzíe polepſenye ſweho zywota s ſebe ſlozity nerodye, A okogywſſe ſíe rozkofſy tohoto ſwíeta, k giednotye a k míloſty ſwaty czierkwí wratytý fie netbagy. Tehdý po nýem wýpuuty holubka, an ſie k nýemu wraty k weczeru, neſfa w uſtech rozdku olýwnu. Znamenayte! Rozdka olywna zelena znamenawa miloſt ducha ſwateho, geſto ge gezukrit byl naplnýen, yakz prawí w zaltarzí: Mazal tye buoh twoý olegem radoſty nade wſſieczki blíznýe. A welmí krafíným przígednanym tyem ſie przirowunawa ku prawudýe. Rozdku olywnu holubek, obmýt tyeleſtnu wuodu, wneſl w korab, A duch ſwatí w huolubýczí twarzí, kdíz ſín buozý tieleſtnye krzítýen byl w yordanýe, k nyemu prziſſel. A mý pak gezukríſtowi a ſſwate cierekwe vdowe, geſto netoliko lide, geſto gſuu byli w korabie ſ noe, Ale y zwierzata y drziewíe, z nyehozto byl korab dyelan, znamenawa, 3) Po ſſwatem po- krzſtyenî ſkrzzie 4) znamenye ſwateh krzizma míloſty ducha ſwateho ſme naznamenany, gijſto w nas racz ſchowaty bez poſkrwrnýenye ten, geſto yu dal, gezukriſt, nas hoſpodýn. Genz geft zyw a kraluge az na wíeki. Amen. 46а Tehdí yezíſí bý weden duchem na puuſczý, abý geho dyabel tam pokuſſil. A kdiz ſie poſty cztirzidczety dny a cztírzidczetý noczí, Potom fie gemu wzchotye giefty. Tehdí dyabel prziſtupýw, ynhed geho pokuſſý a rzka: Gſſi-li ſyn buozy, rczí, aby toto kamenýe w cheb5) ſie obratylo. Syn buozy gemu odpowiedye a rzka: Piſano, prawí, geſt: Czlowiek nenye gedno chlebem zýw, ale ſlowem wſíelikim, geſto pochody z uuſt buozich. Tehdi neſſe giey dlabel do ſwateho mieſta do gerufalema6) y poſtawi geý na koftelnyem wrchu y powíedye a rzka takto: Gſli-li ſyn buozý, puuſt 46b fie dolow I teyto wyſſoſty; Nebo geſt pí/ſano, ze ſwým andielom przikazal o tobýe, abý tye wzeli mezý ſwogí rucze, aby ty nykdy ſwych noh ne- 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) sic. 6) na konci ř.
32 ranach nabuoznye pomýſhi, ten ſie iako holubek wyſſokich dyerach w ſkale hnyezdí. Takich holubkowu haſſmy1) hoſpodyn zadda chwalen bytý. Protoz mluwí w knýhach o miloſti kazdey takey duſſy a rzka: Wſtan, prawí, ma míla, ma kraſſna, a przid, holubiczko ma! w dyerach ſkalſkich a zedných ukaz mí ſwoý oblicziey; powuzný twoy hlaſſ w mu vſſy, nebo twoy hlaſí geft ſladkí a oblicíey krafſný. To ſme o holubkowem przyrozeny ſedmer prziklad wam powiedieli genz znamenawa ſedm darow ducha ſwateho. Gíeftýe wam chozmý geden przíklad powiedyety o nyemzto prawí 45b ſwate píſmo ſtareho zakona. Kdiz hoſpoddyn 2) bieſſíe potopíl weſken/ ſwîet wuodu pro lidíke hrzíechí na znamenýe tomu, ze omytíe naſſich hrziechow nemuoz bytý, gedno ſkrzie ſwate krzſczenye v wuodye: Tehdí kdyz ta potopa przieſla, Noe z ſweho korabu wýpuuſty wrana chtie wíe- dyetý, ktere geſt zpoſlobenýe na zemí. Ale on ſíe k nyemu wîecz wratyty nerodý. Znamenawa ty wſſieczki, geſto przígemſe ſwatí krzeſt, czrne barwý ſkrzíe polepſenye ſweho zywota s ſebe ſlozity nerodye, A okogywſſe ſíe rozkofſy tohoto ſwíeta, k giednotye a k míloſty ſwaty czierkwí wratytý fie netbagy. Tehdý po nýem wýpuuty holubka, an ſie k nýemu wraty k weczeru, neſfa w uſtech rozdku olýwnu. Znamenayte! Rozdka olywna zelena znamenawa miloſt ducha ſwateho, geſto ge gezukrit byl naplnýen, yakz prawí w zaltarzí: Mazal tye buoh twoý olegem radoſty nade wſſieczki blíznýe. A welmí krafíným przígednanym tyem ſie przirowunawa ku prawudýe. Rozdku olywnu holubek, obmýt tyeleſtnu wuodu, wneſl w korab, A duch ſwatí w huolubýczí twarzí, kdíz ſín buozý tieleſtnye krzítýen byl w yordanýe, k nyemu prziſſel. A mý pak gezukríſtowi a ſſwate cierekwe vdowe, geſto netoliko lide, geſto gſuu byli w korabie ſ noe, Ale y zwierzata y drziewíe, z nyehozto byl korab dyelan, znamenawa, 3) Po ſſwatem po- krzſtyenî ſkrzzie 4) znamenye ſwateh krzizma míloſty ducha ſwateho ſme naznamenany, gijſto w nas racz ſchowaty bez poſkrwrnýenye ten, geſto yu dal, gezukriſt, nas hoſpodýn. Genz geft zyw a kraluge az na wíeki. Amen. 46а Tehdí yezíſí bý weden duchem na puuſczý, abý geho dyabel tam pokuſſil. A kdiz ſie poſty cztirzidczety dny a cztírzidczetý noczí, Potom fie gemu wzchotye giefty. Tehdí dyabel prziſtupýw, ynhed geho pokuſſý a rzka: Gſſi-li ſyn buozy, rczí, aby toto kamenýe w cheb5) ſie obratylo. Syn buozy gemu odpowiedye a rzka: Piſano, prawí, geſt: Czlowiek nenye gedno chlebem zýw, ale ſlowem wſíelikim, geſto pochody z uuſt buozich. Tehdi neſſe giey dlabel do ſwateho mieſta do gerufalema6) y poſtawi geý na koftelnyem wrchu y powíedye a rzka takto: Gſli-li ſyn buozý, puuſt 46b fie dolow I teyto wyſſoſty; Nebo geſt pí/ſano, ze ſwým andielom przikazal o tobýe, abý tye wzeli mezý ſwogí rucze, aby ty nykdy ſwych noh ne- 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) sic. 6) na konci ř.
Strana 33
33 uſtrczil o kamenýe. Geziſſ gemu opiet odpowiedye a rzka: Piſano, prawí, geſt: Nebudeſſ pokuſſowaty ſweho hoſpodyna. Tehdí opiet dyabel neſſe gey na welmí weliku horu y ukaza gemu wſſieczka kralowuſtwie tohoto ſwieta y powiedye gemu a rzka takto: Toto wſſieczko tobíe dam, acz padna buudeſſ mi ſie modlity. Tehdi gezukriſt gemu powiedye: Gdy, prawi, prícz, protýwnycie! Piſano geſt: Swemu hoſpodynu buudeſſ ſíe modlitý a gemu ſamemu ſluzyty. Tehdi dyabel geho oſta a ſſwaty andielowe przi- ſtupíwſſe poczechuu gemu ſluzytý. Na toto cztenýe piſſe ſwaty Rzehorzz Papezz: Dylel) ſíe mnozy, kterým gie duchem geziſí weden na puuſt, Protoze prawí cztenýe: Tehdí wzem dlabel gey neſſe geý do ſſwateho mieſta; A opiet prawí: Wzem neſſe geho na horu wýſſoku welmí. Ale gyſtíe a beze wſſíeho omylene muozem rzeczí, ze geſt duchem ſwatim weden, abý gey duch geho tam wedl, kdez bý gey w pokuſfyený nalezl dyabel. Ale kdíz prawi, ze buoh czlowíek neſſen geſt na horu weliku nebo do ſſwateho 47a myeſta, Smýſl czlowieczí toho byeha a vſſy ſíe lekagí, Ale wſſak nenye to welmí nepodobne k wierzie; Neb nyektere wíeczi podobne k tyem ſuu, ze gſuu ſie nad geziſſem ſtalí. Nalezame zagiſte, ze wſſiech zlich dýabel geft hlawa A wſſiczkny zlí gſuu geho vdowe. Zda vd geho nenýe pylat? Zda vdowe geho neyſu zydowe, geſto gſuu giey krzizowali? Czoz ge tak dywneho, ze ſíe ge dal diablu neſtý, kdíz ſie gíe dal geho udom krzizowatí? Nenye to nedoſtoynye nafſemu wýkupitelowí, ze ſebe dal pokuſſyty, an proto prziſſel, ze za hrzieſſne chtiel vmrzietý. S prawem ge to, abý naſſie pokuſſienýe ſwým pokuſſiením prziemuohl; nebo on ſwu ſmrty nad naſſy geft ſwítiezil. I geft tuto znamenaty, ze pokuſſienye trogým czínem ſíe ſtawa: Razením, kochaním a powolením. A kdíz na ný pokuſlenye przíde, naýwiecz kochaným a powolením padame, Nebo z hrzieſíneho tíela ſie narodywſie, ſamí w ſſobíe mame, pro nyezto w pokuſſienye wpadame. Ale ſyn buozy narodyw ſíe z ciſte panní, przíſſed na tento ſwiet beze wſſeholf 47b hrzíecha, nýcz w ſlobíe toho neýmyel, pro nyezto bý k pokuſſeny powo- lenye gmíel A protoz radu mohl pokuſſen bytý. Ale ſkrzie y zadne ko- chanye myſl geho nebyla poſkwrnýena; Protoz to wſſieczko pokuſſienye zde wnye býlo, Ale wnýtrz w nýem nýcz nebylo. Ale chczme-lí rzad geho pokuſfienýe wíedíety, muozem znamenaty, kaku muoczy od naíieho po- kuſfienye gſme wykupený. Starí neprzietel proty prwnyemu czlowieku, naſſemu occzí, trogím pokuſſenym ſíe zdwihl, nebo geho obzyerſtwím, pychu a lakomſtwem pokuſfil A w tô2) pokuſleny nad ným ſwîtýezil, Nebo ſkrzie powolenýe ſobye gey poddana vczínyl. W uobzerſtwí geho pokuſſil, kdiz yabko zapowiedyeneho drzewa vkazal a radyl, abý gedl a rzka: okuſte! y w pýſie geho pokuſſil, kdýz rzekl: Buudete iako buohowe. Z lakomftwie geho pokuſfil, kdyz rzekl: Buudete wiedyety y zle y dobre; Nebo po- kuſſenýe netoliko geſt ku penyezom, ale take k nyekterey wyſſoſti. Prawíe P.L. LXXVI. col. 1135. 1) sic. (Myle, asi vlivem lat. Dubitari a quibusdam solet). 2) na konci ř. 3
33 uſtrczil o kamenýe. Geziſſ gemu opiet odpowiedye a rzka: Piſano, prawí, geſt: Nebudeſſ pokuſſowaty ſweho hoſpodyna. Tehdí opiet dyabel neſſe gey na welmí weliku horu y ukaza gemu wſſieczka kralowuſtwie tohoto ſwieta y powiedye gemu a rzka takto: Toto wſſieczko tobíe dam, acz padna buudeſſ mi ſie modlity. Tehdi gezukriſt gemu powiedye: Gdy, prawi, prícz, protýwnycie! Piſano geſt: Swemu hoſpodynu buudeſſ ſíe modlitý a gemu ſamemu ſluzyty. Tehdi dyabel geho oſta a ſſwaty andielowe przi- ſtupíwſſe poczechuu gemu ſluzytý. Na toto cztenýe piſſe ſwaty Rzehorzz Papezz: Dylel) ſíe mnozy, kterým gie duchem geziſí weden na puuſt, Protoze prawí cztenýe: Tehdí wzem dlabel gey neſſe geý do ſſwateho mieſta; A opiet prawí: Wzem neſſe geho na horu wýſſoku welmí. Ale gyſtíe a beze wſſíeho omylene muozem rzeczí, ze geſt duchem ſwatim weden, abý gey duch geho tam wedl, kdez bý gey w pokuſfyený nalezl dyabel. Ale kdíz prawi, ze buoh czlowíek neſſen geſt na horu weliku nebo do ſſwateho 47a myeſta, Smýſl czlowieczí toho byeha a vſſy ſíe lekagí, Ale wſſak nenye to welmí nepodobne k wierzie; Neb nyektere wíeczi podobne k tyem ſuu, ze gſuu ſie nad geziſſem ſtalí. Nalezame zagiſte, ze wſſiech zlich dýabel geft hlawa A wſſiczkny zlí gſuu geho vdowe. Zda vd geho nenýe pylat? Zda vdowe geho neyſu zydowe, geſto gſuu giey krzizowali? Czoz ge tak dywneho, ze ſíe ge dal diablu neſtý, kdíz ſie gíe dal geho udom krzizowatí? Nenye to nedoſtoynye nafſemu wýkupitelowí, ze ſebe dal pokuſſyty, an proto prziſſel, ze za hrzieſſne chtiel vmrzietý. S prawem ge to, abý naſſie pokuſſienýe ſwým pokuſſiením prziemuohl; nebo on ſwu ſmrty nad naſſy geft ſwítiezil. I geft tuto znamenaty, ze pokuſſienye trogým czínem ſíe ſtawa: Razením, kochaním a powolením. A kdíz na ný pokuſlenye przíde, naýwiecz kochaným a powolením padame, Nebo z hrzieſíneho tíela ſie narodywſie, ſamí w ſſobíe mame, pro nyezto w pokuſſienye wpadame. Ale ſyn buozy narodyw ſíe z ciſte panní, przíſſed na tento ſwiet beze wſſeholf 47b hrzíecha, nýcz w ſlobíe toho neýmyel, pro nyezto bý k pokuſſeny powo- lenye gmíel A protoz radu mohl pokuſſen bytý. Ale ſkrzie y zadne ko- chanye myſl geho nebyla poſkwrnýena; Protoz to wſſieczko pokuſſienye zde wnye býlo, Ale wnýtrz w nýem nýcz nebylo. Ale chczme-lí rzad geho pokuſfienýe wíedíety, muozem znamenaty, kaku muoczy od naíieho po- kuſfienye gſme wykupený. Starí neprzietel proty prwnyemu czlowieku, naſſemu occzí, trogím pokuſſenym ſíe zdwihl, nebo geho obzyerſtwím, pychu a lakomſtwem pokuſfil A w tô2) pokuſleny nad ným ſwîtýezil, Nebo ſkrzie powolenýe ſobye gey poddana vczínyl. W uobzerſtwí geho pokuſſil, kdiz yabko zapowiedyeneho drzewa vkazal a radyl, abý gedl a rzka: okuſte! y w pýſie geho pokuſſil, kdýz rzekl: Buudete iako buohowe. Z lakomftwie geho pokuſfil, kdyz rzekl: Buudete wiedyety y zle y dobre; Nebo po- kuſſenýe netoliko geſt ku penyezom, ale take k nyekterey wyſſoſti. Prawíe P.L. LXXVI. col. 1135. 1) sic. (Myle, asi vlivem lat. Dubitari a quibusdam solet). 2) na konci ř. 3
Strana 34
34 lakomſtwie to geſt, kdiz czlowiek nyektere wyſſoke wieczy zada; Nebo bý zaduoft ku powíſlený lakomstwí neſlufala, nýkake bý apoſtol o gie- dýnem/ Lynu buozíem nerzekl: ne bezprzícinnye gmiel do ſlebe domnýenye, ze geft rowen ottczí buohu. A tyemzt diabel naſleho otcze ku pýſſie y przi- tahl, kdíz gey k ſadoſty welikeho powiſſenye zwzbudyl. Ale tymzl) czíný, kterímíz pokuſſýw prwnyeho czlowieka, gey ſobýe porobil, tymíz czíný, kdiz pokuſfil druheho czlowieka, ten czlowiek nad nym ſwítyezyl. Ob- zîerſtwím geho pokuſfugie, kdiz prawi: Rczý, at toto kameniê w chleb ſie obratí! Ku pyſſie geho pokuſſugie, kdíz prawí: Gſſi-li ſyn buozý, puuſczt ſie dolow! Y v wyſſokem lakomſtwí geho pokuſſugie, kdiz gemu kralow- ſtwie ſwieta wſſieho pokazal a rzka: Toto wſſieczko ya tobie dam, acz mí sie buudefí modlití, padna na zemi k mym noham. Ale týmíz czyny od druheho czlowiekka2) geſt przemuozen, kterímíz czíný ze prwnyeho czlo- wîeka przemuohl, ſíe chlubieſſe. Ale gyne geft, bratrzíce mýla, geflto v pokuſleny buoziem znamenati mame: ze geſt ſyn buozy ku pokuſſený dyabelſkemu ſkrzie piſmo ſwate odpowiedal, an ge gedyným ſlowem ſam ſweho pokuſſitele do pekla mohl 48b pohrzizty. Procz ge tu ſwee moczi neukazal, gedno ſkrzíe piſmo odpo- wiedal, a tak dyabbla3) zawazal? Gledno proto, abý nam dal przíklad ſwey pokorí, ze, kdiz ktere protywenſtwie od zlich ldy trpíme, abychom wîecze k nauczeny nezli ku pomítie wzbuzeny byli. Znamenaýme, kak tie pokora buozie A kak tie naſſie nepokora! Mý kdiz kteru krziwdu nebo kterím vraze4) buudeme rozhnýewaný, gelikoz muozeme, famí ſebe mítýme; Pak-li nemozeme mſtyty, ale hrozíme. Protywenſtwie dyabelſke ſyn buozý trpiel, nebo gemu gedno ſlowý pokornýmí odpowiedal. Trpiel toho, gehoz ynhed mohl przemomoczí, Aby tyem geho czieſt roſtla, czýmz bý ſweho neprzîetele na czas trpíel, potom nad ny5) ſwítyezil. Y geſt znamenaty tuto, geſto potom prawi cztenye: Yakz geho dyabel oſta, tak andiele prziſtupywffie poczechu gemu ſluzity. Z nyezto wieczi czo gyneho nez gedne oſſoby dwuogie przírozenye ſie vkazuge, ze y czlowiek geſt, gehozto dyabel pokuſſugie, y buoh geſt, gemuzto andiele ſluzie. Po- znaymez proto w nýem naſie przirozenye. Nebo bý díabel geho czlo- 49a wiekem newídiel, také bý geho nepokuffal.//Czſtýeme w nyem geho buoz- ſtwie. Nebo bý nebyl buohem nade wſſym, take by gemu andíele neſluzylí. Ale ze tyemto dnom tato lekczi gie, dobrze ſíe przihody. Nebo mý, geſto ſme cztirzídczety dný puoſtu naſſieho ſpaſſitele ſliſſeli, a take puoſt cztirzídczety dný poczyname. Wyprawíty geſt nam ſ prauem, procz ten puoſt w poczet cztíridczety dny ſíe poſtyme. Moyzieſſ, abý zakon przigal, druhe cztírzidcziety dny ſe puoftyl A elyas na puuſczí cztirzidcziety dny tez vczýnil; Ale ſtwuorzitel lidíkí prziſfed k lydem cztirzidczety dný y zadne krmíe neokuffyl. A my pak tohoto czaſſu leta ku puoſtu, gelikoz muozeme, tyelo nutme! Procz ze w tomto puoſtu cztírzidczety dny oſtrzie- 48a 1) sic. 2) rozd. 3) t. 4) na konci ř. 5) na konci ř.
34 lakomſtwie to geſt, kdiz czlowiek nyektere wyſſoke wieczy zada; Nebo bý zaduoft ku powíſlený lakomstwí neſlufala, nýkake bý apoſtol o gie- dýnem/ Lynu buozíem nerzekl: ne bezprzícinnye gmiel do ſlebe domnýenye, ze geft rowen ottczí buohu. A tyemzt diabel naſleho otcze ku pýſſie y przi- tahl, kdíz gey k ſadoſty welikeho powiſſenye zwzbudyl. Ale tymzl) czíný, kterímíz pokuſſýw prwnyeho czlowieka, gey ſobýe porobil, tymíz czíný, kdiz pokuſfil druheho czlowieka, ten czlowiek nad nym ſwítyezyl. Ob- zîerſtwím geho pokuſfugie, kdiz prawi: Rczý, at toto kameniê w chleb ſie obratí! Ku pyſſie geho pokuſſugie, kdíz prawí: Gſſi-li ſyn buozý, puuſczt ſie dolow! Y v wyſſokem lakomſtwí geho pokuſſugie, kdiz gemu kralow- ſtwie ſwieta wſſieho pokazal a rzka: Toto wſſieczko ya tobie dam, acz mí sie buudefí modlití, padna na zemi k mym noham. Ale týmíz czyny od druheho czlowiekka2) geſt przemuozen, kterímíz czíný ze prwnyeho czlo- wîeka przemuohl, ſíe chlubieſſe. Ale gyne geft, bratrzíce mýla, geflto v pokuſleny buoziem znamenati mame: ze geſt ſyn buozy ku pokuſſený dyabelſkemu ſkrzie piſmo ſwate odpowiedal, an ge gedyným ſlowem ſam ſweho pokuſſitele do pekla mohl 48b pohrzizty. Procz ge tu ſwee moczi neukazal, gedno ſkrzíe piſmo odpo- wiedal, a tak dyabbla3) zawazal? Gledno proto, abý nam dal przíklad ſwey pokorí, ze, kdiz ktere protywenſtwie od zlich ldy trpíme, abychom wîecze k nauczeny nezli ku pomítie wzbuzeny byli. Znamenaýme, kak tie pokora buozie A kak tie naſſie nepokora! Mý kdiz kteru krziwdu nebo kterím vraze4) buudeme rozhnýewaný, gelikoz muozeme, famí ſebe mítýme; Pak-li nemozeme mſtyty, ale hrozíme. Protywenſtwie dyabelſke ſyn buozý trpiel, nebo gemu gedno ſlowý pokornýmí odpowiedal. Trpiel toho, gehoz ynhed mohl przemomoczí, Aby tyem geho czieſt roſtla, czýmz bý ſweho neprzîetele na czas trpíel, potom nad ny5) ſwítyezil. Y geſt znamenaty tuto, geſto potom prawi cztenye: Yakz geho dyabel oſta, tak andiele prziſtupywffie poczechu gemu ſluzity. Z nyezto wieczi czo gyneho nez gedne oſſoby dwuogie przírozenye ſie vkazuge, ze y czlowiek geſt, gehozto dyabel pokuſſugie, y buoh geſt, gemuzto andiele ſluzie. Po- znaymez proto w nýem naſie przirozenye. Nebo bý díabel geho czlo- 49a wiekem newídiel, také bý geho nepokuffal.//Czſtýeme w nyem geho buoz- ſtwie. Nebo bý nebyl buohem nade wſſym, take by gemu andíele neſluzylí. Ale ze tyemto dnom tato lekczi gie, dobrze ſíe przihody. Nebo mý, geſto ſme cztirzídczety dný puoſtu naſſieho ſpaſſitele ſliſſeli, a take puoſt cztirzídczety dný poczyname. Wyprawíty geſt nam ſ prauem, procz ten puoſt w poczet cztíridczety dny ſíe poſtyme. Moyzieſſ, abý zakon przigal, druhe cztírzidcziety dny ſe puoftyl A elyas na puuſczí cztirzidcziety dny tez vczýnil; Ale ſtwuorzitel lidíkí prziſfed k lydem cztirzidczety dný y zadne krmíe neokuffyl. A my pak tohoto czaſſu leta ku puoſtu, gelikoz muozeme, tyelo nutme! Procz ze w tomto puoſtu cztírzidczety dny oſtrzie- 48a 1) sic. 2) rozd. 3) t. 4) na konci ř. 5) na konci ř.
Strana 35
35 hame? Gedno proto, ze deſſatero buozie przíkanye 1) ſkrzie nauczenye cztírz ewangelift naplnygeme. Nebo deſſet pocztow rozplodyecze na cztwero, buude cztírzidczety. Nebo tehdi deſſatero buozie przikazanye naplnugeme, Kdiz raczí cztwer knýh ſwateho cztenýe oſtrziehame. Z nyeyzto wieczí y gýne mozem rozumyety; Nebo w tomto ſmrtedlnem tyele ze cztwerí wí/ſecý ſtwuorzený gſme, pro nýezto ſkrzie naſſie obzerſtwie kazaný buo- 49b ziemu ſie protywugeme. A buozie kazanýe geſt deſſatero. A protoz ze ſkrzie zadoſt naſſieho tyela deſfatera buozie kazanye gſmy potupili, Duoſtoyno geft, abychom temuz tielu ſkrzie cztírzi deſfiety vtrpenye vczínyh. kdiz- koliwiek w tomto ſwatem puoſtu gieſtýe nyeczo gyneho mozie 2) rozumiety Nebo od dneſſnyeho dne az do weliki noczí ſſyeft nedyel geſt, z nychzto cztyrzidczetí dny a dua gſuu w czifſle, z nychzto kdyz ſſýet3) dný nedýel- ſkich, gichzto ſíe nepuoftýme, oteymeme, nýcz wiecze nez trzidcety a ſfeft dný nam ſíe puoſtyty oſtane; A kdyz w czelem rocze nenýe wíece nez trzi- ſta a ſſeſtdeſſat dny A mý ſie ſfeft a trzidczety dny puoſtýme, tyem yako deſfatek cieleho leta buohu dawame, Aby, 1akz gſme czele leto ſamí ſobie zywí byli, naſſiemu ſtworzíteli geho deſſatku ſkrzíe ſwaty puoſt hladem ſíe mozrzme. 4) Nebo, bratrzíce míla, yako przíkazaným ſtareho zakona z ſweho ſbuozíe deſfatek mate wýdaty, takez deſſatek ſweho leta vczte- fíe offierowaty! Kazdí z was gielikoz muoz, ſwemu tyelu czýn vtrpe/nýe a gieho zaduofty tlacz, Abý podle nauczienýe ſwateho paula offiera mohla zywa byty. Offiera tehdi geſt zywa, kdiz czlowiek zyw gſa, ſwe tyelo od zaduoftý tieleftne mrtwí. Tyelo weſſele przíwede naſí k hrziechuu, Ale puoftem zmuczene przíwede naſí ku pokaný. Nebo ſtwuorzítel naſſie ſmrtý ſkrzie gedyne owuoce zapowiedyeneho kazanye zýwota wieczneho przeſtupil. A protoz mý, geſto ſme raduoſt rayſku ſkrzíe krmí ztratyli, ſkrzíe vtrpenýe, yakz naýlepe muozme, tam ie nawratme. Ale zadný nemný, by na gednom poſtu doſti bylo; Nebo hoſpodýn prawí ſkrzie proroka: Tototye puoft, genz ya welmí wiecze wuolím: Vlom lacznemu ſweho chleba a chude bludne uwed w ſſwoý dom! Kdiz vſrziſſ naheho, przíodyey gemu! A k ſſwemu tyelu neýmíeý nenawiſty; Nebo ten puoſt chwalí hoſpodýn, genz przied geho oczí ruka almuznu dawagící przínoſſy. A protoz to, czoz ſobíe odeymeſl, day gýnemu, A w nýemz twe tielo gma vtrpenýe, tyemz chuudeho tweho bliznýeho tielo mýeí poſſillenýe. Nebo ſkrzie pro- roka hoſpodyn prawí: Kdíz ſte ſie puoſtyli a zaloſtyli, zda ſte ſíe//mnýe 50b puoftýli, A kdyz giete a píete, zda ne ſamí ſobie piete a giete? Nebo ten ſam ſobie píe a gie, genz krmíe tyeleſtne, gelto gluu obeczný dar buozý, bez chuudych lidy gíe. A kazdy ten ſam ſie ſobie puoſty, genz krmíe, geſto ſobie na czaſſ odgýma, chuudým nerozdyelí, Ale ſwemu brzychuu chowagie, abý gie potom ſnýedl, gích fie chowaty ſnazý. Nebo prawí ſwati yan: Ofſwiette ſwoý puoft! Offwietyty puoft nýcz gyneho nenye, gedyne dobre ſkutki czynýecze ſwemu tielu vczynýtý vtrpenye. Przieſtanz hneyw, 50a 1) sic. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 3'
35 hame? Gedno proto, ze deſſatero buozie przíkanye 1) ſkrzie nauczenye cztírz ewangelift naplnygeme. Nebo deſſet pocztow rozplodyecze na cztwero, buude cztírzidczety. Nebo tehdi deſſatero buozie przikazanye naplnugeme, Kdiz raczí cztwer knýh ſwateho cztenýe oſtrziehame. Z nyeyzto wieczí y gýne mozem rozumyety; Nebo w tomto ſmrtedlnem tyele ze cztwerí wí/ſecý ſtwuorzený gſme, pro nýezto ſkrzie naſſie obzerſtwie kazaný buo- 49b ziemu ſie protywugeme. A buozie kazanýe geſt deſſatero. A protoz ze ſkrzie zadoſt naſſieho tyela deſfatera buozie kazanye gſmy potupili, Duoſtoyno geft, abychom temuz tielu ſkrzie cztírzi deſfiety vtrpenye vczínyh. kdiz- koliwiek w tomto ſwatem puoſtu gieſtýe nyeczo gyneho mozie 2) rozumiety Nebo od dneſſnyeho dne az do weliki noczí ſſyeft nedyel geſt, z nychzto cztyrzidczetí dny a dua gſuu w czifſle, z nychzto kdyz ſſýet3) dný nedýel- ſkich, gichzto ſíe nepuoftýme, oteymeme, nýcz wiecze nez trzidcety a ſfeft dný nam ſíe puoſtyty oſtane; A kdyz w czelem rocze nenýe wíece nez trzi- ſta a ſſeſtdeſſat dny A mý ſie ſfeft a trzidczety dny puoſtýme, tyem yako deſfatek cieleho leta buohu dawame, Aby, 1akz gſme czele leto ſamí ſobie zywí byli, naſſiemu ſtworzíteli geho deſſatku ſkrzíe ſwaty puoſt hladem ſíe mozrzme. 4) Nebo, bratrzíce míla, yako przíkazaným ſtareho zakona z ſweho ſbuozíe deſfatek mate wýdaty, takez deſſatek ſweho leta vczte- fíe offierowaty! Kazdí z was gielikoz muoz, ſwemu tyelu czýn vtrpe/nýe a gieho zaduofty tlacz, Abý podle nauczienýe ſwateho paula offiera mohla zywa byty. Offiera tehdi geſt zywa, kdiz czlowiek zyw gſa, ſwe tyelo od zaduoftý tieleftne mrtwí. Tyelo weſſele przíwede naſí k hrziechuu, Ale puoftem zmuczene przíwede naſí ku pokaný. Nebo ſtwuorzítel naſſie ſmrtý ſkrzie gedyne owuoce zapowiedyeneho kazanye zýwota wieczneho przeſtupil. A protoz mý, geſto ſme raduoſt rayſku ſkrzíe krmí ztratyli, ſkrzíe vtrpenýe, yakz naýlepe muozme, tam ie nawratme. Ale zadný nemný, by na gednom poſtu doſti bylo; Nebo hoſpodýn prawí ſkrzie proroka: Tototye puoft, genz ya welmí wiecze wuolím: Vlom lacznemu ſweho chleba a chude bludne uwed w ſſwoý dom! Kdiz vſrziſſ naheho, przíodyey gemu! A k ſſwemu tyelu neýmíeý nenawiſty; Nebo ten puoſt chwalí hoſpodýn, genz przied geho oczí ruka almuznu dawagící przínoſſy. A protoz to, czoz ſobíe odeymeſl, day gýnemu, A w nýemz twe tielo gma vtrpenýe, tyemz chuudeho tweho bliznýeho tielo mýeí poſſillenýe. Nebo ſkrzie pro- roka hoſpodyn prawí: Kdíz ſte ſie puoſtyli a zaloſtyli, zda ſte ſíe//mnýe 50b puoftýli, A kdyz giete a píete, zda ne ſamí ſobie piete a giete? Nebo ten ſam ſobie píe a gie, genz krmíe tyeleſtne, gelto gluu obeczný dar buozý, bez chuudych lidy gíe. A kazdy ten ſam ſie ſobie puoſty, genz krmíe, geſto ſobie na czaſſ odgýma, chuudým nerozdyelí, Ale ſwemu brzychuu chowagie, abý gie potom ſnýedl, gích fie chowaty ſnazý. Nebo prawí ſwati yan: Ofſwiette ſwoý puoft! Offwietyty puoft nýcz gyneho nenye, gedyne dobre ſkutki czynýecze ſwemu tielu vczynýtý vtrpenye. Przieſtanz hneyw, 50a 1) sic. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 3'
Strana 36
36 przieſtante ſwarowe! Nebo darmo týelo gma vtrpenye, kdiz míſl od ſwích zloſty nema przeſtanye. Nebo ſkrzie proroka prawí hoſpodýn: Toho dne, kdiz ſie puoſtyte, nalezena býwa waſſie wole; Nebo k ſwarom a k hanýeny fie puoſtyte a tepete píeſty nemíloſtywie a ſſwich dluznýkow napomínate. Anýz ten, genz od ſweho dluznyka to, czoz gemu geſt dluzen, potrzebugie, neczyný prawíe, Ale duoftoýno geft, Aby ten, genz geft w trpený, to, czoz k nyemu ſ prawem ſluffye, by potrziebowal. Takez mý kdiz czynímy po- kanýe, hoſpodýn odpuſty to, czoz gſme neprawie vczýnyli, kdiz pro geho 51a míloſt to, czoz I/geſt ſ prawem naſſie, ſwím dluſnykom odpuſtyme. A kdíz vſhſſie gezîſſ, ze geſt yan zrazen, gide do galilee A nechaw mieſta nazareth, gide y bydli w kafarnaum Podle morze w kragich zabulon a neptalym, Aby ſie naplnylo ſlowuo proroka yſayaſſowo, genz prawi: Zemie zabulon a zeme neptalym, cieſta morzſka za yordanem w galilij pohanski; lid, genz biefsie we tmíe, vzrzie swietlost weliku; Tyem, gesto prziebywach 1) w zemý ſtyenýe ſmrtedlneho, ſwietloſt ſie gým pokaza. Tehdýz poczie geziíí kazatí a rzka: Czýnte pokanýe, nebo ſie prziblizy k wam nebeſke kralowuſtwíe. Na toto cztenýe mluwí Iwatý Thommalí z aquína. NAzareth geft w galilij w zýdowſkeý vlicí. Cafarnaum geſt mieſtcze w kahlíj pohanſkey podle gezera genezareth. nebo dwýe ſta galilij, Gedna w zemí zydowſkey, Druha w zemí pohanſkeý. a proto praví, ze geſt podle morze Podle obycziegie zydowſkeho; nebo zydowe kazde gezero nazýwagy morzem. A prawi W kragich zabulo2) a neptalím. Zabulon a neptali3) byl fuu ſynowe lacuba patríarchi, gýmzto ſie byla doſtala zemíe//blíz mezí pohanſkeí galilíj. líd, genz prziebywaſfie w ſtyný ſmrtedlnem. Mezi ſmrty a giegie styneyem geſt toto rozdyelenye: Nebo w ſmrtý gſuu ty, geſto gſuu ſwímí zlymí ſkutki a ſſmrtedlnýmí hrziechí padlí do horucieho pekla, Ale w ſtyený ſmrtedlnem gfuu ty, geſto kakzkolíwiek w ſmrtedlnych hrzeſſiech bydle, wſſak gſuu geſczíe zywí na tomto ſwîetíe a mohu, acz chtie, ſwate pokanýe czínyty. Chcze takto rzeczí ſwate cztenye: Lid ten, genz w galileyſkey zemí w ſwem bluudye yako we tmíe a w ſſwich hrzieſſiech iako w ſtyeny ſmrtedlnem przebywaſſie, vſrzie ſwietloſt weliku, Towies gezukriſta, genz o ſlobie prawí we cztený: Ja gſem ſwietloſt tohoto ſwieta. Podle ſmýſla duchownýeho Jan geſt hlaſf, genz geſt prziedſel ſlowuo yako y gíný proroczí; Ale kdiz proroczítwie przeſtalo, tehdí prziſſlo ſlowuo, aby na- plnylo to, czoz hlas kazal, Towies ſwyety proroczí. Y poſtupil do galilíj, yako znamenye do prawdí; Do galiljí, Towies do ſwate czierkwe, yako z ſkutkow zlich do nrawow ſlechetnych. Nazareth toliko rzeceno yako kwiet. Cafarnaum mieſto przekraſſne. Oſtaw syn buozy kwietye wſyeho prorolczieho znamenýe, w nýemzto býeffie zawrzieno owuoce ſwateho cztenýe, y prziſſel 51b 52a 1) na konci ř. 2) t. 3) t.
36 przieſtante ſwarowe! Nebo darmo týelo gma vtrpenye, kdiz míſl od ſwích zloſty nema przeſtanye. Nebo ſkrzie proroka prawí hoſpodýn: Toho dne, kdiz ſie puoſtyte, nalezena býwa waſſie wole; Nebo k ſwarom a k hanýeny fie puoſtyte a tepete píeſty nemíloſtywie a ſſwich dluznýkow napomínate. Anýz ten, genz od ſweho dluznyka to, czoz gemu geſt dluzen, potrzebugie, neczyný prawíe, Ale duoftoýno geft, Aby ten, genz geft w trpený, to, czoz k nyemu ſ prawem ſluffye, by potrziebowal. Takez mý kdiz czynímy po- kanýe, hoſpodýn odpuſty to, czoz gſme neprawie vczýnyli, kdiz pro geho 51a míloſt to, czoz I/geſt ſ prawem naſſie, ſwím dluſnykom odpuſtyme. A kdíz vſhſſie gezîſſ, ze geſt yan zrazen, gide do galilee A nechaw mieſta nazareth, gide y bydli w kafarnaum Podle morze w kragich zabulon a neptalym, Aby ſie naplnylo ſlowuo proroka yſayaſſowo, genz prawi: Zemie zabulon a zeme neptalym, cieſta morzſka za yordanem w galilij pohanski; lid, genz biefsie we tmíe, vzrzie swietlost weliku; Tyem, gesto prziebywach 1) w zemý ſtyenýe ſmrtedlneho, ſwietloſt ſie gým pokaza. Tehdýz poczie geziíí kazatí a rzka: Czýnte pokanýe, nebo ſie prziblizy k wam nebeſke kralowuſtwíe. Na toto cztenýe mluwí Iwatý Thommalí z aquína. NAzareth geft w galilij w zýdowſkeý vlicí. Cafarnaum geſt mieſtcze w kahlíj pohanſkey podle gezera genezareth. nebo dwýe ſta galilij, Gedna w zemí zydowſkey, Druha w zemí pohanſkeý. a proto praví, ze geſt podle morze Podle obycziegie zydowſkeho; nebo zydowe kazde gezero nazýwagy morzem. A prawi W kragich zabulo2) a neptalím. Zabulon a neptali3) byl fuu ſynowe lacuba patríarchi, gýmzto ſie byla doſtala zemíe//blíz mezí pohanſkeí galilíj. líd, genz prziebywaſfie w ſtyný ſmrtedlnem. Mezi ſmrty a giegie styneyem geſt toto rozdyelenye: Nebo w ſmrtý gſuu ty, geſto gſuu ſwímí zlymí ſkutki a ſſmrtedlnýmí hrziechí padlí do horucieho pekla, Ale w ſtyený ſmrtedlnem gfuu ty, geſto kakzkolíwiek w ſmrtedlnych hrzeſſiech bydle, wſſak gſuu geſczíe zywí na tomto ſwîetíe a mohu, acz chtie, ſwate pokanýe czínyty. Chcze takto rzeczí ſwate cztenye: Lid ten, genz w galileyſkey zemí w ſwem bluudye yako we tmíe a w ſſwich hrzieſſiech iako w ſtyeny ſmrtedlnem przebywaſſie, vſrzie ſwietloſt weliku, Towies gezukriſta, genz o ſlobie prawí we cztený: Ja gſem ſwietloſt tohoto ſwieta. Podle ſmýſla duchownýeho Jan geſt hlaſf, genz geſt prziedſel ſlowuo yako y gíný proroczí; Ale kdiz proroczítwie przeſtalo, tehdí prziſſlo ſlowuo, aby na- plnylo to, czoz hlas kazal, Towies ſwyety proroczí. Y poſtupil do galilíj, yako znamenye do prawdí; Do galiljí, Towies do ſwate czierkwe, yako z ſkutkow zlich do nrawow ſlechetnych. Nazareth toliko rzeceno yako kwiet. Cafarnaum mieſto przekraſſne. Oſtaw syn buozy kwietye wſyeho prorolczieho znamenýe, w nýemzto býeffie zawrzieno owuoce ſwateho cztenýe, y prziſſel 51b 52a 1) na konci ř. 2) t. 3) t.
Strana 37
37 do fſwate cierekwe, geſto gie nrawi gezukriſtowími welmi okraſſena. A podle morze ſedy: nebo rozliczna zawiſt a protýwenſtwie od zlich lidy yako byſtra wuoda vſtawicznye gí tluucze. A mezy zabulon a mezi neptalím fedy, Towies mezí zydowstwem a mezí pohanſtwem. Zabulon prziebytek ſilny ſe znamenawa. A ſſwaty apoſtolowe, geſto gſuu z zydowuſtwa poſſlí, ſilne gſuu protywenſtwie trpîelí pro krale nebeſkeho. Neptalím ſyrokoſt ſie znamenawa. A ſwata cierekwe, gefto geft z pohanow na wieru obracenych poſſla, welmi yuz ſíe rozſyrzila. Tehdí geziſſ poczie kazaty. Ten muoz duoſtoynye prawdu kazaty, genz ſwemu brzíchuu nepowuolí, genz rozkofſ tohoto ſſwieta tupí, gieſſithne chwali nenawídí. A protoz prawi: Tehdi poczie geziſſ kazaty, towies thehdi, kdíz w pokuſſeny dyablowem hlad przemuohl na puuſty, lakomſtwíe wzhrdyel na wyſſokey horzie, geſſytnu chwalu od ſebe odrazil w geruza- lemíe na koftele. Geſt tuto znamenaty, ze ſyn buozy teprw poczal kazatý, kdyzto ſwa//ty ian wſſazen w zalarz, a to proto, aby nebylo mezí lidmí roz- 52b dielenee.1) Nebo proto ſwatí ian zadneho dywu neuczynyl, abý potom, kdiz by ſyn buozy dywy czínyl, wſſiczkny ſe k nyemu obratýli. Gest take zna- menaty, ze ſyn buozy ynhed ſprwu neuczinyl kazanye o prawdye, nebo ta bieſſie wſyem znama, Ale o ſſwatem pokaný, nebo toho bieſſíe wſiem potrziebíe. Ktoz yuz ſſmíe rzeczí: rad bich dobri byl, ale nemohu? nebo ſwate pokanye gelt zle wuole polepſſenye, A nedawa-li wam hrozí zle, geſto byſte mýeli na onom ſwietye trpiety, abyſte czínyli pokanýe ſwate, Ale wſſak mnoho dobreho czýný wam rozkofí w ſwatem pokaný. Nebo prawí ſwate cztenye: Prziblizy ſie k wam nebeſke kralowſtwie, yako bý rziekl: Przyprawte ſſe ſwatím pokaním, nebo tak ſie k wam prziblizý odplata wieczna. Giezto mnye y wam dopomahay gezukriftus. Amen. TOho czaſſu chodyeſſie geziſſ podle morze galilee. Vzrzie dwa bratri, Symona, gemuzto bieſſie gmíe petr, a ondrzegie, gieho bratra, Any puu ſtýechuu ſwe ſyety w morze; Nebo bíechuu ribarzí. y powiedye gym a rzka: Podtelſpo mnye, vczínym was ribarze lidſke! Tehdí ony na tom míeſtye 53a oſtawíwſſie tu ſwe ſyety, gidechuu po nyem. A kdiz odtud gide dale, i vſſrzie druha dwa bratrí Jacuba, ſyna zebedowa, a yana, bratra geho, w lodí z ſeebedem, ſ otczem gích, aný ſkladachuu ſwe fiety. y pozwa gich. Tehdí oný inhed oftawíwffie ſwe fietý a otcze ſweho, gídechu za nym. Na toto cztenýe Mluwiſwatí Rzehorzz Papezz: Sliſſali ſte, bratrzîce mila, ze pozwaný gednyem slowem, Petr a ondrzey, oſtawîwſſe ſwe fiety, gidechuu za wykupitelem, zadných dywow gey czy- nyecz geſtie byli newídyeli, O nebeſkey odplatye gíeſtíe od nyeho nycz nebyli ſſhiſſeli, Awſſak k giedynemu geho przikazaný to wſſie, czoz mýeli, toho zapomenuli. A czo mý geho dywow wídymí, czo ran od nýeho trpíme, awſſak geho, an naſſ zowe, netbame naſſledovati, na nebí gyz ſedý, genz P. L. LXXVI col. 1092. 1) sic.
37 do fſwate cierekwe, geſto gie nrawi gezukriſtowími welmi okraſſena. A podle morze ſedy: nebo rozliczna zawiſt a protýwenſtwie od zlich lidy yako byſtra wuoda vſtawicznye gí tluucze. A mezy zabulon a mezi neptalím fedy, Towies mezí zydowstwem a mezí pohanſtwem. Zabulon prziebytek ſilny ſe znamenawa. A ſſwaty apoſtolowe, geſto gſuu z zydowuſtwa poſſlí, ſilne gſuu protywenſtwie trpîelí pro krale nebeſkeho. Neptalím ſyrokoſt ſie znamenawa. A ſwata cierekwe, gefto geft z pohanow na wieru obracenych poſſla, welmi yuz ſíe rozſyrzila. Tehdí geziſſ poczie kazaty. Ten muoz duoſtoynye prawdu kazaty, genz ſwemu brzíchuu nepowuolí, genz rozkofſ tohoto ſſwieta tupí, gieſſithne chwali nenawídí. A protoz prawi: Tehdi poczie geziſſ kazaty, towies thehdi, kdíz w pokuſſeny dyablowem hlad przemuohl na puuſty, lakomſtwíe wzhrdyel na wyſſokey horzie, geſſytnu chwalu od ſebe odrazil w geruza- lemíe na koftele. Geſt tuto znamenaty, ze ſyn buozy teprw poczal kazatý, kdyzto ſwa//ty ian wſſazen w zalarz, a to proto, aby nebylo mezí lidmí roz- 52b dielenee.1) Nebo proto ſwatí ian zadneho dywu neuczynyl, abý potom, kdiz by ſyn buozy dywy czínyl, wſſiczkny ſe k nyemu obratýli. Gest take zna- menaty, ze ſyn buozy ynhed ſprwu neuczinyl kazanye o prawdye, nebo ta bieſſie wſyem znama, Ale o ſſwatem pokaný, nebo toho bieſſíe wſiem potrziebíe. Ktoz yuz ſſmíe rzeczí: rad bich dobri byl, ale nemohu? nebo ſwate pokanye gelt zle wuole polepſſenye, A nedawa-li wam hrozí zle, geſto byſte mýeli na onom ſwietye trpiety, abyſte czínyli pokanýe ſwate, Ale wſſak mnoho dobreho czýný wam rozkofí w ſwatem pokaný. Nebo prawí ſwate cztenye: Prziblizy ſie k wam nebeſke kralowſtwie, yako bý rziekl: Przyprawte ſſe ſwatím pokaním, nebo tak ſie k wam prziblizý odplata wieczna. Giezto mnye y wam dopomahay gezukriftus. Amen. TOho czaſſu chodyeſſie geziſſ podle morze galilee. Vzrzie dwa bratri, Symona, gemuzto bieſſie gmíe petr, a ondrzegie, gieho bratra, Any puu ſtýechuu ſwe ſyety w morze; Nebo bíechuu ribarzí. y powiedye gym a rzka: Podtelſpo mnye, vczínym was ribarze lidſke! Tehdí ony na tom míeſtye 53a oſtawíwſſie tu ſwe ſyety, gidechuu po nyem. A kdiz odtud gide dale, i vſſrzie druha dwa bratrí Jacuba, ſyna zebedowa, a yana, bratra geho, w lodí z ſeebedem, ſ otczem gích, aný ſkladachuu ſwe fiety. y pozwa gich. Tehdí oný inhed oftawíwffie ſwe fietý a otcze ſweho, gídechu za nym. Na toto cztenýe Mluwiſwatí Rzehorzz Papezz: Sliſſali ſte, bratrzîce mila, ze pozwaný gednyem slowem, Petr a ondrzey, oſtawîwſſe ſwe fiety, gidechuu za wykupitelem, zadných dywow gey czy- nyecz geſtie byli newídyeli, O nebeſkey odplatye gíeſtíe od nyeho nycz nebyli ſſhiſſeli, Awſſak k giedynemu geho przikazaný to wſſie, czoz mýeli, toho zapomenuli. A czo mý geho dywow wídymí, czo ran od nýeho trpíme, awſſak geho, an naſſ zowe, netbame naſſledovati, na nebí gyz ſedý, genz P. L. LXXVI col. 1092. 1) sic.
Strana 38
38 54a 54b napomína, kak nam zyw byty, Yuz hrdla pohanſka wierzie krzieſtankey poddal, yuz chwalu tohoto ſwieta potupil, A ze ſíe ſwiet ma oborzity a ſuudny den byty a ſie blizýtí, to vkazugie, Awſfak naííe mýſl hrda nechcze toho dobrowolnye oſtaty, geſto wſſielikak1*) bezdieki na wſaki den potraczugíe. Czoz dyeme, bratrzîce mýla, den suudný, ze od milowanye tohoto ſwýeta Aný buozym przikazanym aný geho ranamí líe nepolepíímý? Ale ſnad nyetko ſam na ſſwey myſli muoz rzeczí: Ku przikazany buozemu z tuto dwu ribarzi6) kazdy czo ge opuuſtyl, Ano kazdi z ný yako nýcz neýmíel? Ale w teyto wieczí, bratrzice míla, gmamy wazyty dobru wolí wiecze nezh ſbuozîe. Mnoho geſt ten opuuſtyl, genz ſobíe nýcz neoſtawil. Mnoho opuuſtyl, ggenz,7) kak kolýwiek malo, wſak ſobie nycz neoſtawil. Ted my to,8) czoz mame, ſnaznýe chowame, A czoz nemame, abychom mohli myety, prziſíne toho hleddame.9) A protoz Petr a ondrziey mnoho opuuſtyl, kdyz kazdý z nych to, czoz mohl pozadaty, mímo ſie puuſtyl; Mnoho geſt opuuſtyl, genz ſbuozym, geſto gmiegiefſie, y zaduoſt take opuuſtyl. A protoz tyto, kdíz ſuu ſlí po gezukriſtowí, toliko gſuu opuuſtylí, gelikoz pozadaty mohli. A protoz kdiz kto wídy nyektere lídý, geſto welike ſpuozîe/ pro buoh opuuſ- czugy, nema ſam w ſſobíe mýſlity: Rad bých teez yako tito vczínýl, Ale ſbuozie tak welikeho neýmam, geſto bých pro buoh mímo ſie puuſtyl. Mnoho, bratrzicze, opuuſtyte, kdíz zaduoſty tohoto ſwieta ſíe protywite. Nebo ſbuozie naſſie, kakzkoliwiek malee, wſſak geſt buohu wzaczno. Srdcet on wazy, ne ſbuozie. Anýt wazy, mnoholí, Ale kterím vmýſílem kto czo offierugie. Nebo chczeme-li ſbuozie ſwietſke znamenaty, Ay, tot naſſy ſwaty rziem eſſlnycí, wieczný zywot andielſkí dawffie, gedynu lody a fiet ſobie obdrzeli y kupíli. Siet za weliku wiecz neſtogy, Ale kralowſtwîe nebeſke za tolíco ſtogî, gelikoz ty gmiety muozeſſ. Nebo ſtalo zacheowi za polowíczi ſbuczje; Neb z druhey polowicze za to, czoz byl neprawíe dobyl, chtíel cztwero to nawratyty. Stalo petrowí a Ondrzieyowí za líet y za lodý. Stalo chuudeý wduowîe za dwa malaa penýeſki. Stalo onomu za czeſſy wuodý ſtudene. A protoz kra- lowſtwie nebeſke, yakz gſme rziekli, za toliko ſtogíj, gielikoz muozeſſ gmiety. Znamenaytez, bratrzice,lſczoz geft laczínýeyſſíe, kdiz kupuugieſí, a czo drafííe, kdiz yuz gmaſſ. A bý byl tak chuud, ze bý nemohl pro buoh czieffye wuodý ſwemu bliznyemu daty, Gieſſcze gedynu dobru woli magíe, kra- lowſtwie nebeſkeho muozeſf ſobie dobytý. Nebo proto na buozíem narozeny ſwatý andielowe gſuu zpíewali: Chwala hoſpodynu na nebí a mír a pokoý lidem na zemí, geſto magíj dobru wuoli. Nebo przied buozým oblicziegíem ruka nykdey nenye prazdna od daru, Kdíz twe ſrdcze gma dobru wuolí. A protoz prawí w zaltarzí: We mnye gſuu, hospodyne, twogí ſlibowe, z nychzto ya chwalu wzdam tobie. Yakoby zglewnýe rziekl: Acz ſbuozie nemam daty, wſſak w ſwê1o) ſrdczí mam to, czoz muohu offierowatý. Drazſſie offierí nenýe przied buohem nezh dobra wuole. Dobra wuole gieſt: ſweho 53b 1) ka červeně přetrženo. 2) 1 přeps. ze z. 3) rozd. (g-g). 4) ras. 5) rozd. 6) na konci ř.
38 54a 54b napomína, kak nam zyw byty, Yuz hrdla pohanſka wierzie krzieſtankey poddal, yuz chwalu tohoto ſwieta potupil, A ze ſíe ſwiet ma oborzity a ſuudny den byty a ſie blizýtí, to vkazugie, Awſfak naííe mýſl hrda nechcze toho dobrowolnye oſtaty, geſto wſſielikak1*) bezdieki na wſaki den potraczugíe. Czoz dyeme, bratrzîce mýla, den suudný, ze od milowanye tohoto ſwýeta Aný buozym przikazanym aný geho ranamí líe nepolepíímý? Ale ſnad nyetko ſam na ſſwey myſli muoz rzeczí: Ku przikazany buozemu z tuto dwu ribarzi6) kazdy czo ge opuuſtyl, Ano kazdi z ný yako nýcz neýmíel? Ale w teyto wieczí, bratrzice míla, gmamy wazyty dobru wolí wiecze nezh ſbuozîe. Mnoho geſt ten opuuſtyl, genz ſobíe nýcz neoſtawil. Mnoho opuuſtyl, ggenz,7) kak kolýwiek malo, wſak ſobie nycz neoſtawil. Ted my to,8) czoz mame, ſnaznýe chowame, A czoz nemame, abychom mohli myety, prziſíne toho hleddame.9) A protoz Petr a ondrziey mnoho opuuſtyl, kdyz kazdý z nych to, czoz mohl pozadaty, mímo ſie puuſtyl; Mnoho geſt opuuſtyl, genz ſbuozym, geſto gmiegiefſie, y zaduoſt take opuuſtyl. A protoz tyto, kdíz ſuu ſlí po gezukriſtowí, toliko gſuu opuuſtylí, gelikoz pozadaty mohli. A protoz kdiz kto wídy nyektere lídý, geſto welike ſpuozîe/ pro buoh opuuſ- czugy, nema ſam w ſſobíe mýſlity: Rad bých teez yako tito vczínýl, Ale ſbuozie tak welikeho neýmam, geſto bých pro buoh mímo ſie puuſtyl. Mnoho, bratrzicze, opuuſtyte, kdíz zaduoſty tohoto ſwieta ſíe protywite. Nebo ſbuozie naſſie, kakzkoliwiek malee, wſſak geſt buohu wzaczno. Srdcet on wazy, ne ſbuozie. Anýt wazy, mnoholí, Ale kterím vmýſílem kto czo offierugie. Nebo chczeme-li ſbuozie ſwietſke znamenaty, Ay, tot naſſy ſwaty rziem eſſlnycí, wieczný zywot andielſkí dawffie, gedynu lody a fiet ſobie obdrzeli y kupíli. Siet za weliku wiecz neſtogy, Ale kralowſtwîe nebeſke za tolíco ſtogî, gelikoz ty gmiety muozeſſ. Nebo ſtalo zacheowi za polowíczi ſbuczje; Neb z druhey polowicze za to, czoz byl neprawíe dobyl, chtíel cztwero to nawratyty. Stalo petrowí a Ondrzieyowí za líet y za lodý. Stalo chuudeý wduowîe za dwa malaa penýeſki. Stalo onomu za czeſſy wuodý ſtudene. A protoz kra- lowſtwie nebeſke, yakz gſme rziekli, za toliko ſtogíj, gielikoz muozeſſ gmiety. Znamenaytez, bratrzice,lſczoz geft laczínýeyſſíe, kdiz kupuugieſí, a czo drafííe, kdiz yuz gmaſſ. A bý byl tak chuud, ze bý nemohl pro buoh czieffye wuodý ſwemu bliznyemu daty, Gieſſcze gedynu dobru woli magíe, kra- lowſtwie nebeſkeho muozeſf ſobie dobytý. Nebo proto na buozíem narozeny ſwatý andielowe gſuu zpíewali: Chwala hoſpodynu na nebí a mír a pokoý lidem na zemí, geſto magíj dobru wuoli. Nebo przied buozým oblicziegíem ruka nykdey nenye prazdna od daru, Kdíz twe ſrdcze gma dobru wuolí. A protoz prawí w zaltarzí: We mnye gſuu, hospodyne, twogí ſlibowe, z nychzto ya chwalu wzdam tobie. Yakoby zglewnýe rziekl: Acz ſbuozie nemam daty, wſſak w ſwê1o) ſrdczí mam to, czoz muohu offierowatý. Drazſſie offierí nenýe przied buohem nezh dobra wuole. Dobra wuole gieſt: ſweho 53b 1) ka červeně přetrženo. 2) 1 přeps. ze z. 3) rozd. (g-g). 4) ras. 5) rozd. 6) na konci ř.
Strana 39
39 bliznýeho protýwenſtwie yako ſam ſweho zeletý A proſpieſſenſtwie ſwemu bliznyem' 1) tako ſam ſwemu ſie raduowaty; Ztraty czízíe iako ſam ſwe ze- letý A czíziemu zyſku yako ſa 2) ſwemu ſie weſſelity. Przietele ne pro tento ſwiet, ale pro buoh mi/lowati A neprzietele milugîcze trpiety; Zadnemu 55a toho, czoz by chtiel, bý ſie tobíe neſtalo, neczínýty, A czoz bý chtiel, bý ie tobíe ítalo, toho druzcy neodpowiedíety; Potrziebu ſwemu bliznyemu netolikoz, gielikoz muozeſí, ale y nad moczi czynytý. Zadna offiera teto drafſye nenýe; Nebo tu kazda duſſie ſama ſie hoſpodynu offierugie. Ale tato ſlawna offiera nykdy nemoſſ duoftoynye offierowana byty, donyz czlowíek lakomſtwie tohoto ſwieta nechcze w ſſſobie3) vhaſſity. Nebo, kterehoz kolíwiek ſbuozíe, gehozto nemame, lakomíe zadame, w tom k ſwemu bliznýemu zawiſt mame: Neb ſie nam wídy, bý to byl naſſ nedo- ſtatek, W nyemzſſ naſi bliſſny ma ſwoy ſtatek. A protoze zawiſt wſſdy ſíe dobri wuoli protywugie A ynhed, yakz zawiſt naſly mýſl nadſtuupi, dobra wuole gie odſtupí: A protoz ſwaty kazateli, abý muohli ſweho bliznyeho bez prziekazý mílowaty, y zadneho ſbuozie tohoto ſwieta nechtieli chowaty. O nýchzto prawí yſayaf prorok: Kterzí ſuu toto, geſto yakzto oblaczí leczí a yako holubí w ſſwích oken. 4) Wiz, kak gſuu oný ſwietſke wieczi netbalí, mýſl ſwu k nebeſkey zaduoſty zdví/ſhlí! Slowa gich yako deſſczt bylí, ſwími 55b dywy yako hrom bili. A tý, geſto od zaduoſty ſwietſkey kazanye ſwate a ſſwatí zýwot bieſſíe powieſfil, yzaíaſ oblakí letagícíe nazwaty muſſil. Holubek geſt ptaczek ſproſtný a zluczí w ſſobíe nema. Okna gſuu naſſy oczy, 5) nebo naſſie duſie na to hleda gímí, gehoz rozlcznye pozada. Yako holubkowe v ſwích oken prziebýwagý, yuz zadne ſwietſke wieczí nezadagy Ty, geſto wſſieczko gednoſtaynym okem wídye, A czoz widýe, vkraſty any wyprzletý 6) ſwemu bliznyemu chtie. Ale yako lunak, ne yako holubek v ſſwich oken prziebywagy ty, genz, czoz 7) widye, ſwemu bliznýemu wý- drziety zadagý. A protoz, bratrzie míla, ze ſwateho ondrzege apoſtola hodý ſlawíme, geho ſwatoſty ſwým wſſým ſrdczem naſſleduýme! Nenawidme tohoto ſwieta, ſbuozie ſwietſke opuuſtyecze, nebeſke kralowſtwie kupme! Pak-li geſſcze ſweho ſbuozie wlaſtnyeho opuuſtyty nemuozme, Ale wfſak czízieho zadaty nedrznyeme! A nemuoz-lí nafie mýfl w uohny Zayzena býty a w ſſwatem duchu, Azda w ſſweí zaduoſty mýeý vzdu, abý, kdyzbý w zaduoſty czízým wiece 8) wzſtazena byla, nyekdý paky ſſwe wlaſtnye zbuozíe pro buoh 56a opuuſtyla. A kdiz gide odtud dale, vſrzie druha dwa bratri, yakx prawí cztenye. Muohli bychom ſie domnyety, ze prwa dwa bratri byla ſta ruczieyfſie ſlowuo buozie kazatý, Neb prawí cztenye, ze Puuftyechu ſwe lietý v morze, A druha dwa byla lenyeýffie, 9) Nebo prawí cztenye, ze drzewe ſkladdachu1o) ſwe ſietý; Ale wſſak w to ſie nam neſſluſie wazaty, ale buohu, gemuzto znamo, 1) na konci ř. 2) t. 3) rozd. 4) sic., srv. prziebýwagý 55b. 5) ras. 6) sic, srv. dále wýdrziety. 7 ras. 8) na konci ř. 9) ras. 10) rozd.
39 bliznýeho protýwenſtwie yako ſam ſweho zeletý A proſpieſſenſtwie ſwemu bliznyem' 1) tako ſam ſwemu ſie raduowaty; Ztraty czízíe iako ſam ſwe ze- letý A czíziemu zyſku yako ſa 2) ſwemu ſie weſſelity. Przietele ne pro tento ſwiet, ale pro buoh mi/lowati A neprzietele milugîcze trpiety; Zadnemu 55a toho, czoz by chtiel, bý ſie tobíe neſtalo, neczínýty, A czoz bý chtiel, bý ie tobíe ítalo, toho druzcy neodpowiedíety; Potrziebu ſwemu bliznyemu netolikoz, gielikoz muozeſí, ale y nad moczi czynytý. Zadna offiera teto drafſye nenýe; Nebo tu kazda duſſie ſama ſie hoſpodynu offierugie. Ale tato ſlawna offiera nykdy nemoſſ duoftoynye offierowana byty, donyz czlowíek lakomſtwie tohoto ſwieta nechcze w ſſſobie3) vhaſſity. Nebo, kterehoz kolíwiek ſbuozíe, gehozto nemame, lakomíe zadame, w tom k ſwemu bliznýemu zawiſt mame: Neb ſie nam wídy, bý to byl naſſ nedo- ſtatek, W nyemzſſ naſi bliſſny ma ſwoy ſtatek. A protoze zawiſt wſſdy ſíe dobri wuoli protywugie A ynhed, yakz zawiſt naſly mýſl nadſtuupi, dobra wuole gie odſtupí: A protoz ſwaty kazateli, abý muohli ſweho bliznyeho bez prziekazý mílowaty, y zadneho ſbuozie tohoto ſwieta nechtieli chowaty. O nýchzto prawí yſayaf prorok: Kterzí ſuu toto, geſto yakzto oblaczí leczí a yako holubí w ſſwích oken. 4) Wiz, kak gſuu oný ſwietſke wieczi netbalí, mýſl ſwu k nebeſkey zaduoſty zdví/ſhlí! Slowa gich yako deſſczt bylí, ſwími 55b dywy yako hrom bili. A tý, geſto od zaduoſty ſwietſkey kazanye ſwate a ſſwatí zýwot bieſſíe powieſfil, yzaíaſ oblakí letagícíe nazwaty muſſil. Holubek geſt ptaczek ſproſtný a zluczí w ſſobíe nema. Okna gſuu naſſy oczy, 5) nebo naſſie duſie na to hleda gímí, gehoz rozlcznye pozada. Yako holubkowe v ſwích oken prziebýwagý, yuz zadne ſwietſke wieczí nezadagy Ty, geſto wſſieczko gednoſtaynym okem wídye, A czoz widýe, vkraſty any wyprzletý 6) ſwemu bliznyemu chtie. Ale yako lunak, ne yako holubek v ſſwich oken prziebywagy ty, genz, czoz 7) widye, ſwemu bliznýemu wý- drziety zadagý. A protoz, bratrzie míla, ze ſwateho ondrzege apoſtola hodý ſlawíme, geho ſwatoſty ſwým wſſým ſrdczem naſſleduýme! Nenawidme tohoto ſwieta, ſbuozie ſwietſke opuuſtyecze, nebeſke kralowſtwie kupme! Pak-li geſſcze ſweho ſbuozie wlaſtnyeho opuuſtyty nemuozme, Ale wfſak czízieho zadaty nedrznyeme! A nemuoz-lí nafie mýfl w uohny Zayzena býty a w ſſwatem duchu, Azda w ſſweí zaduoſty mýeý vzdu, abý, kdyzbý w zaduoſty czízým wiece 8) wzſtazena byla, nyekdý paky ſſwe wlaſtnye zbuozíe pro buoh 56a opuuſtyla. A kdiz gide odtud dale, vſrzie druha dwa bratri, yakx prawí cztenye. Muohli bychom ſie domnyety, ze prwa dwa bratri byla ſta ruczieyfſie ſlowuo buozie kazatý, Neb prawí cztenye, ze Puuftyechu ſwe lietý v morze, A druha dwa byla lenyeýffie, 9) Nebo prawí cztenye, ze drzewe ſkladdachu1o) ſwe ſietý; Ale wſſak w to ſie nam neſſluſie wazaty, ale buohu, gemuzto znamo, 1) na konci ř. 2) t. 3) rozd. 4) sic., srv. prziebýwagý 55b. 5) ras. 6) sic, srv. dále wýdrziety. 7 ras. 8) na konci ř. 9) ras. 10) rozd.
Strana 40
40 tomu poruczity. Neb ſnad pro ſwateho petra Prawí o prwnych, ze puu- ſtyechu ſwe ſietý v morze, Neb ſwatí petr ſwate cztenye kazal, ale ſwateho cztenye neſkladal; A pro ſwateho yana prawí o druhich, Ze ſkladachuu ſwe ſietý, Neb ſwaty Jan netolíco ſwate cztenýe kazal,1) Ale take cztenye ſkladal. y prawí pak czteníe: Pozwa, prawí, gich. nýcz gým neſlibil yako prwym, Nebo o nýem by chuu mnoho ſlýchali a byechu gemu przybuzný a proto take wiecze letny. Tehdí ony, yakz prawi cztenye, Oſtawiwſfie swe fietý A otcze, gydechuu za ným. Nebo trogy wiecz kazdy ten ma opuſtyty, genz chcze za gezukriſtem gyty: Smilſtwuo, geſto síe ſkrzie siet znamenawa; 56b Buohatftwie, gefto//ſkrzie lodý rozumíeme, A przately, ſkrzie otcie. Y opuu- ſtyli glu lodý, aby byli ſwate cierekwe przíbuznýcy; Opuuſtyli lietý, aby yuz nenoſſili rib do kterehozkolíwiek mieſta, Ale lidy do nebeſkeho kralow- ſtwie; Opuuftyl ggfuu2) otcie, Aby otczowe duchowný wſſiech dobrich byli. Amen. P. G. LVI. col. 676. Y Chodyeſſe geziſí po wſſieý galilij, vczýe w gich ſkolach a kazíe cztenye nebeſkeho kralowſtwíe a uzdrawugie wſieczki neduuhí a wſſieczki nemoczne mezý lidmí. Tehdí pogíde o nyem rzecz po wſſy ſyrſkey zemí y neſfiechuu przeden ty wſſieczkí, gelto ſíe zle gmíegiechuu a geſto roz- licznymi neduhí a mukamí obwazany býechuu, A ty, gesto w ſobie gmie- giechuu diably, a namíeſiecznyki, A ty, gelto dna lamaſſíe. Y uzdrawí wſſieczki. Y gídiechuu po nyem zaſtupowe weliczi z galilíj a z deſſiety mieſt a z yeruzalema a z zydowuſke zemi?3) A ſ one ſtraný yordana. Na toto czteníe mluwí ſwatí Thomaſí z aquína: KAzdi kral kdíz chcze buoyowaty proty ſwemu neprzieteli, nayprwe ſberzie zaſtup a tak ſíe pak berze k bogí: Takez ſyn buozy chtie buoyowaty 57a ſ diablem, nayprwe ſebral ſwe apoſtolý A pak ſeſſval kazaty ſwateho cztenye chodíe po ſſwietu. Nebo zagiſte oný, yakoſto geſtye mdlí wuýerze, ne moziechu przígytí k lekarzowí; Protoz on yako ſnazny lekarz ſíem ý tam chucdyeffie nemocznych nauuftyewugie. Sýn buozy chodieſfie po rozlicznych wlaſtech na przíklad knyezy, gelto gſuu duchowný lekarzí, Abý ony zname- nagice ſnazenstwie syna buozieho Nemoczných w iimrtedlnych hrzieſſíech ſnaznýe nawftyewoualí, Abý gym nýektere lekarztwie daty muohli, A aby bluudu a baſny nekali,4) ale napomínanye k ſpaſſený lidem czínýlí. Dawa znamenaty w tom, Kdiz prawí: kazaſſie cztenye kralowuſtwie nebeſkeho. Kazaſſie prawedlnoſty przírozene, gelto y smýl przirozený vczí, yakoſto cziſtotu a pokoru. Neb to kazdí ſam od ſebe wíe, ze gie to dobre, o nychzto geſt potrziebie nauczenye ne pro gych zgiewenýe, ale pro naſſeho5) ſrdcze wzbuuzenye. Neb kdyz zadoſty tieleſtne czlowieka przemohu, Ynhed wmýe- tedlnoſt ſprawedlnoſty przírozene yako zapomenuta vſne; A protoz, kdýz 7b kterí vczenyk ze zzlich zaduofty/tyeleſtných treſkcze, neuwodí tiem noweho nauczeníe; ale przirozene vmíenýe, gehozto zapomíname, w nas 1) ras. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) ras.
40 tomu poruczity. Neb ſnad pro ſwateho petra Prawí o prwnych, ze puu- ſtyechu ſwe ſietý v morze, Neb ſwatí petr ſwate cztenye kazal, ale ſwateho cztenye neſkladal; A pro ſwateho yana prawí o druhich, Ze ſkladachuu ſwe ſietý, Neb ſwaty Jan netolíco ſwate cztenýe kazal,1) Ale take cztenye ſkladal. y prawí pak czteníe: Pozwa, prawí, gich. nýcz gým neſlibil yako prwym, Nebo o nýem by chuu mnoho ſlýchali a byechu gemu przybuzný a proto take wiecze letny. Tehdí ony, yakz prawi cztenye, Oſtawiwſfie swe fietý A otcze, gydechuu za ným. Nebo trogy wiecz kazdy ten ma opuſtyty, genz chcze za gezukriſtem gyty: Smilſtwuo, geſto síe ſkrzie siet znamenawa; 56b Buohatftwie, gefto//ſkrzie lodý rozumíeme, A przately, ſkrzie otcie. Y opuu- ſtyli glu lodý, aby byli ſwate cierekwe przíbuznýcy; Opuuſtyli lietý, aby yuz nenoſſili rib do kterehozkolíwiek mieſta, Ale lidy do nebeſkeho kralow- ſtwie; Opuuftyl ggfuu2) otcie, Aby otczowe duchowný wſſiech dobrich byli. Amen. P. G. LVI. col. 676. Y Chodyeſſe geziſí po wſſieý galilij, vczýe w gich ſkolach a kazíe cztenye nebeſkeho kralowſtwíe a uzdrawugie wſieczki neduuhí a wſſieczki nemoczne mezý lidmí. Tehdí pogíde o nyem rzecz po wſſy ſyrſkey zemí y neſfiechuu przeden ty wſſieczkí, gelto ſíe zle gmíegiechuu a geſto roz- licznymi neduhí a mukamí obwazany býechuu, A ty, gesto w ſobie gmie- giechuu diably, a namíeſiecznyki, A ty, gelto dna lamaſſíe. Y uzdrawí wſſieczki. Y gídiechuu po nyem zaſtupowe weliczi z galilíj a z deſſiety mieſt a z yeruzalema a z zydowuſke zemi?3) A ſ one ſtraný yordana. Na toto czteníe mluwí ſwatí Thomaſí z aquína: KAzdi kral kdíz chcze buoyowaty proty ſwemu neprzieteli, nayprwe ſberzie zaſtup a tak ſíe pak berze k bogí: Takez ſyn buozy chtie buoyowaty 57a ſ diablem, nayprwe ſebral ſwe apoſtolý A pak ſeſſval kazaty ſwateho cztenye chodíe po ſſwietu. Nebo zagiſte oný, yakoſto geſtye mdlí wuýerze, ne moziechu przígytí k lekarzowí; Protoz on yako ſnazny lekarz ſíem ý tam chucdyeffie nemocznych nauuftyewugie. Sýn buozy chodieſfie po rozlicznych wlaſtech na przíklad knyezy, gelto gſuu duchowný lekarzí, Abý ony zname- nagice ſnazenstwie syna buozieho Nemoczných w iimrtedlnych hrzieſſíech ſnaznýe nawftyewoualí, Abý gym nýektere lekarztwie daty muohli, A aby bluudu a baſny nekali,4) ale napomínanye k ſpaſſený lidem czínýlí. Dawa znamenaty w tom, Kdiz prawí: kazaſſie cztenye kralowuſtwie nebeſkeho. Kazaſſie prawedlnoſty przírozene, gelto y smýl przirozený vczí, yakoſto cziſtotu a pokoru. Neb to kazdí ſam od ſebe wíe, ze gie to dobre, o nychzto geſt potrziebie nauczenye ne pro gych zgiewenýe, ale pro naſſeho5) ſrdcze wzbuuzenye. Neb kdyz zadoſty tieleſtne czlowieka przemohu, Ynhed wmýe- tedlnoſt ſprawedlnoſty przírozene yako zapomenuta vſne; A protoz, kdýz 7b kterí vczenyk ze zzlich zaduofty/tyeleſtných treſkcze, neuwodí tiem noweho nauczeníe; ale przirozene vmíenýe, gehozto zapomíname, w nas 1) ras. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) ras.
Strana 41
41 wzbuuzugie. Y geſt tuto znamenaty, ze, kdíz buoh chtiel czlowieku kterí zakon datý, wzdí drzewe ſwe dywý czýnye raczil ſwu mocz vkazaty. Czlo- wieka nayprwe ſtwuorzil, ſwiet z nýczehoz. A to geſt dýw welmi weliki z nýczehoz wſſíeczko ſtwuorzítý. A kdíz zydom chtiel zakon datý, dywý welike drzewe vkazal. Takez kdíz zakon poſſledný a naywýſſy, towíes wieru krzieſtaníku, chtiel zgiewíty, yal ſie drzwe dýwow welîkich czínyti. Nebo kralowſtwie to, genzto on o nyem kazaſſie, znamo nebyeſſe; Protoz ſkrzie dýwý chtiel gíe znamo vczínytí. Ale ze kazdy kazatel ma myety dobre ſwiedeczſtwie od tiech, gýmzto kazie, Nebo kdyz by geho ſlich ſkutkow nenawídiel, ſnad by y gieho kazanye ſlyffiety nechtielí; Protoz y prawí cztenye, ze gdyechuu o nyem nowíny dobre powieſtý w ſſyrſkey zemí. Syria geſt zemíe welika od potoka, gemuzto dyegy euffrateſſ, az do welikeho morze A z kapa docie az do egipta, w nyemzto geſt wlaſt, gyzto dyegi 58a paleſtína, w nyzto zydowe przebywachu. Znamenayme rzecz ſwateho cztenye, ze neprawi o kazdem oblaſtíe, kterziz byl od ſwe nemoczi vzdrawen, Ale kratkymi ſlowý dawa rozumíety, ze nade wſſyemí ſpolkem buozy dyw ſie ſtal. Protoz prawí cztennye:1 nefſvechuu przieden wſſieczkí tý, gelto sie zle miegiechuu. Skrzie nyzto chce rozumíety rozliczne nemoczí, ale lehczieyffie. Ale kdyz prawí: Rozlicznými neduhi a boleſtmí biechuu obwazaný, ty chtlece rozumýety, o nychzto prawy: Ty, geſto gmyegiechuu w ſobíe dyablý. Neduha nemocz ſlowe, nemocz dluha, yakoſto prawa nemocz neb klanye w buocze; Ale ſkrzie ty, geſto gmyegiechuu dyablý, rozumíetí, z nychzto diabel z nych y gich tiela y gích ſmyſla ſwe2) klanye gmiegieſlíe. Ale ſkrzie namyeflecznyki rozumýe ti, geſto podle myelfieczoweho býehu, yakz myelſýecze przíbýwalo neb vbýwalo, podle toho dyabel gým prziekaziefie; Neb dyablowe v pprziekazeny czlo- wiecziem býechchuu3) ſtwuorzienye mýeſſyeczoweho oſtrziehagice, zle dom/nynye po ſtworziteli mezi lídmí zadachuu wzbuudýty. Tehdi, yakz 58b prawi cztenye, Gide za ným mnoho zaſtupow. Tyto zaſtupowe pro cztweru wíecz za nym dyechuu: Giedny pro nebeſke kralowſtwíe, yakozto apoſtolí; Druzi, aby od nemoczí vzdraweny bylí; Trziety, abý dywy, gieſto czinyeffie, widyelî; Cztwrty pro zawiſt, zda by od nyeho czo wídyeli aneb ſlýſſielí, z nýehozto by nan zalowaty mohlí. Podle ſmyſla duchownyeho Syria toliko rzieceno yakozto pýſſna. Galilea toczizto kolo ſie wyklada. A to gieſt diabel zawíſtywý a pýſſný, genz ſie wzdí dolow iako kolo toczí, tomu dobre gmíe ſýna buozieho ſkrzie kazanýe geſt zgieweno. Diabla w ſſobbie4) magycý gluu wſlíczkný ty, geſto ſie modlam pohanſkým modle. Namýeſſiecznyczi gſu wſſiczkny nevſtawiczny.5) Ti, geſto dna lama, gſuu wſſiczkny k dobremu lený a nekazany. Zaſtupuowe, geſto dyechuu po ſynu buozíem, gſuu ſwata cierkew, gefto geft duchownye galilea. Galilea toliko geſt rzeczieno yakozto przeneſſena. A dobrzíe ſwata cierkew geſt/ przieneſſena z ſtavu hrziſſneho do 59a ſtawu ſwateho. Rzieczena geſt take deſſiet myeſt, Nebo ſwata cierkew deſſa- 1) rozp 2) ras. 3) rozd. 4) t. 5) ras.
41 wzbuuzugie. Y geſt tuto znamenaty, ze, kdíz buoh chtiel czlowieku kterí zakon datý, wzdí drzewe ſwe dywý czýnye raczil ſwu mocz vkazaty. Czlo- wieka nayprwe ſtwuorzil, ſwiet z nýczehoz. A to geſt dýw welmi weliki z nýczehoz wſſíeczko ſtwuorzítý. A kdíz zydom chtiel zakon datý, dywý welike drzewe vkazal. Takez kdíz zakon poſſledný a naywýſſy, towíes wieru krzieſtaníku, chtiel zgiewíty, yal ſie drzwe dýwow welîkich czínyti. Nebo kralowſtwie to, genzto on o nyem kazaſſie, znamo nebyeſſe; Protoz ſkrzie dýwý chtiel gíe znamo vczínytí. Ale ze kazdy kazatel ma myety dobre ſwiedeczſtwie od tiech, gýmzto kazie, Nebo kdyz by geho ſlich ſkutkow nenawídiel, ſnad by y gieho kazanye ſlyffiety nechtielí; Protoz y prawí cztenye, ze gdyechuu o nyem nowíny dobre powieſtý w ſſyrſkey zemí. Syria geſt zemíe welika od potoka, gemuzto dyegy euffrateſſ, az do welikeho morze A z kapa docie az do egipta, w nyemzto geſt wlaſt, gyzto dyegi 58a paleſtína, w nyzto zydowe przebywachu. Znamenayme rzecz ſwateho cztenye, ze neprawi o kazdem oblaſtíe, kterziz byl od ſwe nemoczi vzdrawen, Ale kratkymi ſlowý dawa rozumíety, ze nade wſſyemí ſpolkem buozy dyw ſie ſtal. Protoz prawí cztennye:1 nefſvechuu przieden wſſieczkí tý, gelto sie zle miegiechuu. Skrzie nyzto chce rozumíety rozliczne nemoczí, ale lehczieyffie. Ale kdyz prawí: Rozlicznými neduhi a boleſtmí biechuu obwazaný, ty chtlece rozumýety, o nychzto prawy: Ty, geſto gmyegiechuu w ſobíe dyablý. Neduha nemocz ſlowe, nemocz dluha, yakoſto prawa nemocz neb klanye w buocze; Ale ſkrzie ty, geſto gmyegiechuu dyablý, rozumíetí, z nychzto diabel z nych y gich tiela y gích ſmyſla ſwe2) klanye gmiegieſlíe. Ale ſkrzie namyeflecznyki rozumýe ti, geſto podle myelfieczoweho býehu, yakz myelſýecze przíbýwalo neb vbýwalo, podle toho dyabel gým prziekaziefie; Neb dyablowe v pprziekazeny czlo- wiecziem býechchuu3) ſtwuorzienye mýeſſyeczoweho oſtrziehagice, zle dom/nynye po ſtworziteli mezi lídmí zadachuu wzbuudýty. Tehdi, yakz 58b prawi cztenye, Gide za ným mnoho zaſtupow. Tyto zaſtupowe pro cztweru wíecz za nym dyechuu: Giedny pro nebeſke kralowſtwíe, yakozto apoſtolí; Druzi, aby od nemoczí vzdraweny bylí; Trziety, abý dywy, gieſto czinyeffie, widyelî; Cztwrty pro zawiſt, zda by od nyeho czo wídyeli aneb ſlýſſielí, z nýehozto by nan zalowaty mohlí. Podle ſmyſla duchownyeho Syria toliko rzieceno yakozto pýſſna. Galilea toczizto kolo ſie wyklada. A to gieſt diabel zawíſtywý a pýſſný, genz ſie wzdí dolow iako kolo toczí, tomu dobre gmíe ſýna buozieho ſkrzie kazanýe geſt zgieweno. Diabla w ſſobbie4) magycý gluu wſlíczkný ty, geſto ſie modlam pohanſkým modle. Namýeſſiecznyczi gſu wſſiczkny nevſtawiczny.5) Ti, geſto dna lama, gſuu wſſiczkny k dobremu lený a nekazany. Zaſtupuowe, geſto dyechuu po ſynu buozíem, gſuu ſwata cierkew, gefto geft duchownye galilea. Galilea toliko geſt rzeczieno yakozto przeneſſena. A dobrzíe ſwata cierkew geſt/ przieneſſena z ſtavu hrziſſneho do 59a ſtawu ſwateho. Rzieczena geſt take deſſiet myeſt, Nebo ſwata cierkew deſſa- 1) rozp 2) ras. 3) rozd. 4) t. 5) ras.
Strana 42
42 tero buozíe kazanýe naplnýgíe. Rzíeczena ge take geruzalem a zýdowſka zemíe. Gieruzale widyenye ſie pokoyne wyklada. Zydowſka zeme zpuowied1) ſe znamenawa. A to obce ſwatu cierkew oſwieczugie. A ob onu ſtranu yor- dana: Nebo ſwata cierkew, kdíz przieyde yordan, towíes ſwaty krzeſt, buude pak na oney ſtranye, towîes w nebeſkem kralowſtwi. Glehozto mnye y wam dopomahhay 2) ſýn buozy. Amen. 59b WIdýew gezií zaſtupý wznyde na horu na gednu, A kdýz tam wznyde, prziblizychuu ſíe k nyemu gieho mlazſſý. Tehdí on otewrzew ſwa vſta poczíe gíe vozity a rzka: Blahoſlawený gluu chuudý duchownýe, nebo gich geſt nebeſke kralowſtwíe. Blahoſlaweny gluu tyffy, nebo oný buudu wlaſtý zemí. Blahoſlawený gfuu, gefto gfuu w zaloſtý, nebo buudu vtýeſiený. Blahoſlawený geſto3) gfuu, geſto zadagi prawdi, nebo buudu naſſyczený. Bla/ſhoſlaweny gfuu mílofrdný, nebo miloſrdenſtwíe ſíe nad nymí ſtane. Blahoſlawny gſuu ty, geſto gmagy cziſte ſrdcze, nebo oný vzrzíe hoſpo- dyna. Blahoſlawen 4) gluu pokoýný, nebo ſynowe buozy buudu nazwaný. Blahoſlawený gfuu ty, gefto trpýe protyweltwie5) pro prawdu, nebo gich geft nebeſke kralowſtwie. Blahoſlawený budete, kdíz wam buduu líde latý a protywenſtwîe wam czínýti a wſſieczko zle na wý mluwíty, lzýczíe, pro- míe. Raduýte a weſſelte ſie, nebo odplata waſſie geſt welika w nebeſkem kralowſtwi; Nebo takez gſuu prorokow nenawídyelí, geſto gſuu przed wamí byli. Na toto cztenye mluwí ſwaty Auguftyn. P. L. XXXIV- col. 1231. 60а By kto otazal, czo znamenawa huora? Dobrzie muoz rozumieno býtý, ze znamenawa wieczſſie przykazanye prawedlnoſty; Nebo menſſie przika- zanye, geſto býefſie zyduom dano. A welmí dobrze buoh ſkrzie ſwate pro- rokí a ſſwe ſluhí podle welikeho zgiednanye rozdyeleních czaffow Dal menſíe przíkazanye lidu, genz ge geſtýe bazny a ſtrachem byl ſwazan, A ſkrzie ſweho ſyna wieczſfie przí/ſkazanýe dal lidu, genz ſkrzíe mýlowanýe míel bytý rozwazan. A kdiz wieczſſíe przikazanye wieczſſym A menſſye menſſym Od toho zagifte geft dano, genz ſam wie hodne lekarzltwie lidíkem' 6) narodu datý ſwýmí czaſſý. Annýz?) gíe dyw, ze wieczſſie przikazanye dano geſt pro- nebeſſke kralowſtwie A menſſie pro zemske kralowſtwîe od tehoz a od ged- noho buoha, genz gie ſtworzil y nebe y zemí. Od tey prawedlnoſty, geſto wieczſſie geſt, prawí prorok: Prawedlnoft twa yako huorí buozie. Ale ſedye vczí; neb przíſluffie to k duoſtogienſtwí míſtrſtwie. Tehdí przýblizichuu ſíe k nýemu geho mlazíy, abý k ſlíſſiený geho ſlow bliſſy byli ſwým zywotem ty, geſto k gieho przykazany naplnyeny ſwym ſrdczem ſie przyblízowachuu. Tehdí ottewrziew8) ſwa uſta poczie gie vczity. Toto giſte okolomluwenye, geſto prawí: otewrziew ſwa uſta, ſnad dawa znamenaty, ze chtiel dluhe ka- 1) ras. 2) rozd. 3) s oprav. tečkami. 4) na konci ř. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) rozd. s) t.
42 tero buozíe kazanýe naplnýgíe. Rzíeczena ge take geruzalem a zýdowſka zemíe. Gieruzale widyenye ſie pokoyne wyklada. Zydowſka zeme zpuowied1) ſe znamenawa. A to obce ſwatu cierkew oſwieczugie. A ob onu ſtranu yor- dana: Nebo ſwata cierkew, kdíz przieyde yordan, towíes ſwaty krzeſt, buude pak na oney ſtranye, towîes w nebeſkem kralowſtwi. Glehozto mnye y wam dopomahhay 2) ſýn buozy. Amen. 59b WIdýew gezií zaſtupý wznyde na horu na gednu, A kdýz tam wznyde, prziblizychuu ſíe k nyemu gieho mlazſſý. Tehdí on otewrzew ſwa vſta poczíe gíe vozity a rzka: Blahoſlawený gluu chuudý duchownýe, nebo gich geſt nebeſke kralowſtwíe. Blahoſlaweny gluu tyffy, nebo oný buudu wlaſtý zemí. Blahoſlawený gfuu, gefto gfuu w zaloſtý, nebo buudu vtýeſiený. Blahoſlawený geſto3) gfuu, geſto zadagi prawdi, nebo buudu naſſyczený. Bla/ſhoſlaweny gfuu mílofrdný, nebo miloſrdenſtwíe ſíe nad nymí ſtane. Blahoſlawny gſuu ty, geſto gmagy cziſte ſrdcze, nebo oný vzrzíe hoſpo- dyna. Blahoſlawen 4) gluu pokoýný, nebo ſynowe buozy buudu nazwaný. Blahoſlawený gfuu ty, gefto trpýe protyweltwie5) pro prawdu, nebo gich geft nebeſke kralowſtwie. Blahoſlawený budete, kdíz wam buduu líde latý a protywenſtwîe wam czínýti a wſſieczko zle na wý mluwíty, lzýczíe, pro- míe. Raduýte a weſſelte ſie, nebo odplata waſſie geſt welika w nebeſkem kralowſtwi; Nebo takez gſuu prorokow nenawídyelí, geſto gſuu przed wamí byli. Na toto cztenye mluwí ſwaty Auguftyn. P. L. XXXIV- col. 1231. 60а By kto otazal, czo znamenawa huora? Dobrzie muoz rozumieno býtý, ze znamenawa wieczſſie przykazanye prawedlnoſty; Nebo menſſie przika- zanye, geſto býefſie zyduom dano. A welmí dobrze buoh ſkrzie ſwate pro- rokí a ſſwe ſluhí podle welikeho zgiednanye rozdyeleních czaffow Dal menſíe przíkazanye lidu, genz ge geſtýe bazny a ſtrachem byl ſwazan, A ſkrzie ſweho ſyna wieczſfie przí/ſkazanýe dal lidu, genz ſkrzíe mýlowanýe míel bytý rozwazan. A kdiz wieczſſíe przikazanye wieczſſym A menſſye menſſym Od toho zagifte geft dano, genz ſam wie hodne lekarzltwie lidíkem' 6) narodu datý ſwýmí czaſſý. Annýz?) gíe dyw, ze wieczſſie przikazanye dano geſt pro- nebeſſke kralowſtwie A menſſie pro zemske kralowſtwîe od tehoz a od ged- noho buoha, genz gie ſtworzil y nebe y zemí. Od tey prawedlnoſty, geſto wieczſſie geſt, prawí prorok: Prawedlnoft twa yako huorí buozie. Ale ſedye vczí; neb przíſluffie to k duoſtogienſtwí míſtrſtwie. Tehdí przýblizichuu ſíe k nýemu geho mlazíy, abý k ſlíſſiený geho ſlow bliſſy byli ſwým zywotem ty, geſto k gieho przykazany naplnyeny ſwym ſrdczem ſie przyblízowachuu. Tehdí ottewrziew8) ſwa uſta poczie gie vczity. Toto giſte okolomluwenye, geſto prawí: otewrziew ſwa uſta, ſnad dawa znamenaty, ze chtiel dluhe ka- 1) ras. 2) rozd. 3) s oprav. tečkami. 4) na konci ř. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) rozd. s) t.
Strana 43
43 zanye vczinytí, Aneb ſnad to dawa znamenatý, ze yuz toho czaſſu ten ſwa uſta otwiraſſie, genz w ſtarem zakonye otwieral uſta proroczie. Czoz ktol)í/chce rzecý: Blahoſlawený gſuu chuudy duchownýe, nebo 60b gich geſt nebeſke kralowſtwie? Czteme, ze geſt píſſano o raduoſty ſwietſkich wieczech. Wſſieczko geſt gieſſytenstwie a teſknoſt myſli. Teſknoft mýſlí vdatſtw122) a pychuu znamenawa; Nebo geſt obeczne przifflowie, ze weliku myſl pýſſny hde gmagy. A welmí prawíe duch take wietr nyekdí nazwan geſt; Nebo piſſano geſt: ohen, krupý, ſnyeh, led, duch, powietrzíe. A kto toho newie, ze pýſlny gſuu yako naduty a yako wíetrem rozſýrzíený. A protoz prawi apoſtol: Vmienye nadyma, ale miloſt polepſiewa. A protoz welmí dobrzie ſkrzie chuude duchownye rozumíe pokorne a, gieſto ſie buogie, towíes geſto nemagy duchu naduteho. A odgynud odnykudyz ne- mýel geſt ſ prawem pocziety o blahoſlawenſtwí. Nebo blahoſlaweny kazdi doyde naywyſſie mudroſty A poczatek wſſie mudroſty geſt ſtrach buozy. Nebo proty tomu poczatek hrziecha3) geſt4) pycha. A protoz pýſíný za- dagy a milugy kralowſtwie ſwietſke, Ale blahoſlaweny gſuu chudy duchow- nye, nebo gich geſt nebeſke kralowſtwíe. Blahoſlaweny//gfuu tyffy, nebo oný buudu ddrziety5) zemí. Ja mným, 6la ze tu zemî, o nyzto prawí w zaltarzy: Nadiegíe ma ſy ty a cieſt ma buud w zemi wieczneho zywota. Znamenawa nyektere vſtawiczenſtwîe ſbuozie wieczneho, kdyzto duſſie ſkrzie dobru zaduoſt yako na ſſwem wlaſtnyem mícſtye odpoczywa tak yako tíelo na zemí a tam ſwe krmie pozýua yako tielo na zemí. A tot geſt odpoczíwadlo a zywot wſſíech ſwatich. Ale tyſly gſuu tý, geſto ſie neprotywie zloſtý, ale prziemahagy dobrotu zloſt. A protoz ty, geſto neyſuu tyſſy, wadye ſie a ſſwarzíe o zemſke a o czaſne zbuozie. Ale blahoſlawený gfuu tyffý, nebo ony buduu drzíety zemí, tu zagiíte zemi, genzto na wiekí neztratye. Blahoſlaweny gfuu, gefto zelegy, nebo buduu vtýeſſiený. Zaloft geft ſmutek pro ztraczenýe mílych wíeczí. Ale ty, geſto gfuu ſe k buohu prawíe obratyli, to gelto gluu na ſwietíe welmí mílowali, to ztratýe; Nebo ſie ne- radugý w tyech wiecziech, w nýchzto ſie drzewe radowachuu. A donydz nenýe w ných mílowanýe wiecznych wieczí, Negiednu teſknoſty gſuu ra- nýený. A protoz buduu vtieffiený du/chem ſwatým; Nebo on naywîecz 61b proto geft vtyeffytel nazwan, abý oný ztratiecze raduoſt czalínu, gmyeli raduoft wiecznu. Blahoſlaweny gfuu ty, geſto zadagi prawdý. Yuz prawí o tiechto, ze gſuu mílownyczí praweno a wieczneho ſbuozíe; nebo ony buduu naſlycený tey krmíe, o nyzto ſam hoſpodyn prawi: Ma krmie geſt, abych czyníl wuol meho occie, A to geft prawda. A ta wuoda, giezto kto nie napíe, yakz tudíeez prawí: Buude w nyem ſtudnycze wuody tekucie do wíeczneho zywota. Blahoſlawný gluu miloſrdny, nebo ſíe nad nýmí ſmilugie. Blahoſlawený, prawí, ty, geſto pomahagý hubenym; nebo gym ta odplata buude dana, 1) sic. 2) na konci ř. 3) ras. 4) t. 5) rozd.
43 zanye vczinytí, Aneb ſnad to dawa znamenatý, ze yuz toho czaſſu ten ſwa uſta otwiraſſie, genz w ſtarem zakonye otwieral uſta proroczie. Czoz ktol)í/chce rzecý: Blahoſlawený gſuu chuudy duchownýe, nebo 60b gich geſt nebeſke kralowſtwie? Czteme, ze geſt píſſano o raduoſty ſwietſkich wieczech. Wſſieczko geſt gieſſytenstwie a teſknoſt myſli. Teſknoft mýſlí vdatſtw122) a pychuu znamenawa; Nebo geſt obeczne przifflowie, ze weliku myſl pýſſny hde gmagy. A welmí prawíe duch take wietr nyekdí nazwan geſt; Nebo piſſano geſt: ohen, krupý, ſnyeh, led, duch, powietrzíe. A kto toho newie, ze pýſlny gſuu yako naduty a yako wíetrem rozſýrzíený. A protoz prawi apoſtol: Vmienye nadyma, ale miloſt polepſiewa. A protoz welmí dobrzie ſkrzie chuude duchownye rozumíe pokorne a, gieſto ſie buogie, towíes geſto nemagy duchu naduteho. A odgynud odnykudyz ne- mýel geſt ſ prawem pocziety o blahoſlawenſtwí. Nebo blahoſlaweny kazdi doyde naywyſſie mudroſty A poczatek wſſie mudroſty geſt ſtrach buozy. Nebo proty tomu poczatek hrziecha3) geſt4) pycha. A protoz pýſíný za- dagy a milugy kralowſtwie ſwietſke, Ale blahoſlaweny gſuu chudy duchow- nye, nebo gich geſt nebeſke kralowſtwíe. Blahoſlaweny//gfuu tyffy, nebo oný buudu ddrziety5) zemí. Ja mným, 6la ze tu zemî, o nyzto prawí w zaltarzy: Nadiegíe ma ſy ty a cieſt ma buud w zemi wieczneho zywota. Znamenawa nyektere vſtawiczenſtwîe ſbuozie wieczneho, kdyzto duſſie ſkrzie dobru zaduoſt yako na ſſwem wlaſtnyem mícſtye odpoczywa tak yako tíelo na zemí a tam ſwe krmie pozýua yako tielo na zemí. A tot geſt odpoczíwadlo a zywot wſſíech ſwatich. Ale tyſly gſuu tý, geſto ſie neprotywie zloſtý, ale prziemahagy dobrotu zloſt. A protoz ty, geſto neyſuu tyſſy, wadye ſie a ſſwarzíe o zemſke a o czaſne zbuozie. Ale blahoſlawený gfuu tyffý, nebo ony buduu drzíety zemí, tu zagiíte zemi, genzto na wiekí neztratye. Blahoſlaweny gfuu, gefto zelegy, nebo buduu vtýeſſiený. Zaloft geft ſmutek pro ztraczenýe mílych wíeczí. Ale ty, geſto gfuu ſe k buohu prawíe obratyli, to gelto gluu na ſwietíe welmí mílowali, to ztratýe; Nebo ſie ne- radugý w tyech wiecziech, w nýchzto ſie drzewe radowachuu. A donydz nenýe w ných mílowanýe wiecznych wieczí, Negiednu teſknoſty gſuu ra- nýený. A protoz buduu vtieffiený du/chem ſwatým; Nebo on naywîecz 61b proto geft vtyeffytel nazwan, abý oný ztratiecze raduoſt czalínu, gmyeli raduoft wiecznu. Blahoſlaweny gfuu ty, geſto zadagi prawdý. Yuz prawí o tiechto, ze gſuu mílownyczí praweno a wieczneho ſbuozíe; nebo ony buduu naſlycený tey krmíe, o nyzto ſam hoſpodyn prawi: Ma krmie geſt, abych czyníl wuol meho occie, A to geft prawda. A ta wuoda, giezto kto nie napíe, yakz tudíeez prawí: Buude w nyem ſtudnycze wuody tekucie do wíeczneho zywota. Blahoſlawný gluu miloſrdny, nebo ſíe nad nýmí ſmilugie. Blahoſlawený, prawí, ty, geſto pomahagý hubenym; nebo gym ta odplata buude dana, 1) sic. 2) na konci ř. 3) ras. 4) t. 5) rozd.
Strana 44
44 ze z huubenſtwie buduu wypraweny. Blahoſlaweny gſu cziſteho ſrdcze, nebo ony buoha vzrzie. A protoz welmí nemudrzi gſuu ty, geſto hledagy tyemato tyeleſtnyma oczyma buoha wídyety, Ano gedno frdcem muoz gey widlety, yakz geſt gynde piſſano: W zproſtenſtwi ſweho ſrdce hledayte geho. Nebo to geſt ſrdce cziſte, geſto geſt ſproſtne a gednoſtayne. A yakz prawíe 62a ſwietloft nemuoz wídyena bytý gedno cziſtyma oczýl/ma, Takez buoh nemuoz widýen bytý giedno tu wieczí, geſto gíe cziſta. Blahoſlaweny gſuu pokoyný, nebo ſynowe buozý buduu nazwany. V puokogy geſt ſwrchowanye, kdeſto nenye y zadneho protywenſtwie. A protoz ſynowe buozy gſuu wſyczkny pokoyny, nebo ſie w nycziem buohu neprotywie; A zagiſte synowe k uotci gmagy podobenſtwie mietý. Ale po- koyny ſami w ſſobíe gſuu, geſto wſſieczki zaduoſty ſwe myſli prziemohuce, poddadye ſmyslu gie a duchowenftwi, a tyeleftne zadoſty opitomiecze, by- wagy w nebeſkem kralowſtwi, w nyemzto wſſieczko geſt tak ſgiednane, aby to, czoz ge w czlowiecze naywieczífie 1) a naylepſfie, 2) panowalo nad tyem, geſto geſt obeczno nam a ſſkotu, A to, czoz geſt naywyffie a naylepſíe w czlo- wiecze, to geſt ſmyfl a rozum, abý to bylo poddano muocznyefſyemu, genzto geſt prawda a giedyny ſyn buozy. Nebo nýkte nemuoz nad nyzíſímí ſebe wlasty, donyzdz ſe nepodda sebe wyfsiemu. A tot gest ten pokoy, genz gest dan na zemi lidem dobre wuole. Tot geft zywot doſpieleho a ſſwrchovaneho 62b mudrcze. Z toho kralowſtwie welmi zgiednaneho, wel//mí pokoýneho Wywrzen geft knyezie tohoto swieta wen, genz nad nepokoynymi, nezgied- nanymi kralugie. Ten pokoy, genz w czlowiece wnytrz buude zpoſſoben a vtwrzen, kterezkoliwíek3) protywenstwie ten, gesto geft wen wýwrzen, proty czlowieku zbuudy, tiem czlowieku wieczíſy plody odplatu od buoha. Nycz w onom dyele neruffie, ale zhýnu geho prakowe, Da rozumyety, kaka twrdoſt geſt vczynyena wnytrz od buoha. Blahoſſlaweny gluu ty, geſto trpie protywenſtwie pro praudu. I geſto yuz oſſm rozumow. Ale to, czoz potom mluwí, mluwí k týem, gelto gen przied ným byechuu tehdí, a rzka: Blahoſlaweny buudete, kdiz wam buudu laty a was nenawidyety. Ale drziewnye rozumiety geft, zey mluwil ke wſſem obecznye; Nebo nerziekl: blahoſlaweny gſuu chuudy duchownýe, nebo waſſie geſt nebeſke kralowſtwíe, Ale rzekl: nebo gych geſt nebeſke kralowſtwîe. Any rzekl: Blahoſlawený gſuu cziſty, nebo wy obdrzyte zemí, ale rzekl: ony buduu drziety zemí. A tak o wíſiech gyných az do oſſmeho rozumu. kdyz prawi: Blahoſlaweny gfuu ty, geſto trpie protyl wenſtwie pro prawdu, nebo gich geft nebeſke kralowſtwie, Yuz tuto poczína mluwýty tyem, geſto tehdí przed ným byechuu, kakzkolywiek y to, geft drzewe mluweno, take k nym muoze przíſluffietý; A to, gelto buude potom mluwíty, y tiem, geſto tehdi przíed ny 4) neblechuu, muoz take vzíteczno byty. A protoz cziſlo tyechto rozumow mame ſnaznýe znamenaty. Nebo poczýna ſie blahoſlawenſtwíe od pokori. Blahoſlaweny 5) gſuu chuudý duchownye, towies ne naduty. Nebo 63а 1) ras. 2) t. 3) na konci ř. 1) na konci ř. 5) přeps. z Blahoſlawny.
44 ze z huubenſtwie buduu wypraweny. Blahoſlaweny gſu cziſteho ſrdcze, nebo ony buoha vzrzie. A protoz welmí nemudrzi gſuu ty, geſto hledagy tyemato tyeleſtnyma oczyma buoha wídyety, Ano gedno frdcem muoz gey widlety, yakz geſt gynde piſſano: W zproſtenſtwi ſweho ſrdce hledayte geho. Nebo to geſt ſrdce cziſte, geſto geſt ſproſtne a gednoſtayne. A yakz prawíe 62a ſwietloft nemuoz wídyena bytý gedno cziſtyma oczýl/ma, Takez buoh nemuoz widýen bytý giedno tu wieczí, geſto gíe cziſta. Blahoſlaweny gſuu pokoyný, nebo ſynowe buozý buduu nazwany. V puokogy geſt ſwrchowanye, kdeſto nenye y zadneho protywenſtwie. A protoz ſynowe buozy gſuu wſyczkny pokoyny, nebo ſie w nycziem buohu neprotywie; A zagiſte synowe k uotci gmagy podobenſtwie mietý. Ale po- koyny ſami w ſſobíe gſuu, geſto wſſieczki zaduoſty ſwe myſli prziemohuce, poddadye ſmyslu gie a duchowenftwi, a tyeleftne zadoſty opitomiecze, by- wagy w nebeſkem kralowſtwi, w nyemzto wſſieczko geſt tak ſgiednane, aby to, czoz ge w czlowiecze naywieczífie 1) a naylepſfie, 2) panowalo nad tyem, geſto geſt obeczno nam a ſſkotu, A to, czoz geſt naywyffie a naylepſíe w czlo- wiecze, to geſt ſmyfl a rozum, abý to bylo poddano muocznyefſyemu, genzto geſt prawda a giedyny ſyn buozy. Nebo nýkte nemuoz nad nyzíſímí ſebe wlasty, donyzdz ſe nepodda sebe wyfsiemu. A tot gest ten pokoy, genz gest dan na zemi lidem dobre wuole. Tot geft zywot doſpieleho a ſſwrchovaneho 62b mudrcze. Z toho kralowſtwie welmi zgiednaneho, wel//mí pokoýneho Wywrzen geft knyezie tohoto swieta wen, genz nad nepokoynymi, nezgied- nanymi kralugie. Ten pokoy, genz w czlowiece wnytrz buude zpoſſoben a vtwrzen, kterezkoliwíek3) protywenstwie ten, gesto geft wen wýwrzen, proty czlowieku zbuudy, tiem czlowieku wieczíſy plody odplatu od buoha. Nycz w onom dyele neruffie, ale zhýnu geho prakowe, Da rozumyety, kaka twrdoſt geſt vczynyena wnytrz od buoha. Blahoſſlaweny gluu ty, geſto trpie protywenſtwie pro praudu. I geſto yuz oſſm rozumow. Ale to, czoz potom mluwí, mluwí k týem, gelto gen przied ným byechuu tehdí, a rzka: Blahoſlaweny buudete, kdiz wam buudu laty a was nenawidyety. Ale drziewnye rozumiety geft, zey mluwil ke wſſem obecznye; Nebo nerziekl: blahoſlaweny gſuu chuudy duchownýe, nebo waſſie geſt nebeſke kralowſtwíe, Ale rzekl: nebo gych geſt nebeſke kralowſtwîe. Any rzekl: Blahoſlawený gſuu cziſty, nebo wy obdrzyte zemí, ale rzekl: ony buduu drziety zemí. A tak o wíſiech gyných az do oſſmeho rozumu. kdyz prawi: Blahoſlaweny gfuu ty, geſto trpie protyl wenſtwie pro prawdu, nebo gich geft nebeſke kralowſtwie, Yuz tuto poczína mluwýty tyem, geſto tehdí przed ným byechuu, kakzkolywiek y to, geft drzewe mluweno, take k nym muoze przíſluffietý; A to, gelto buude potom mluwíty, y tiem, geſto tehdi przíed ny 4) neblechuu, muoz take vzíteczno byty. A protoz cziſlo tyechto rozumow mame ſnaznýe znamenaty. Nebo poczýna ſie blahoſlawenſtwíe od pokori. Blahoſlaweny 5) gſuu chuudý duchownye, towies ne naduty. Nebo 63а 1) ras. 2) t. 3) na konci ř. 1) na konci ř. 5) přeps. z Blahoſlawny.
Strana 45
45 kdiz ſie buozíey moczi podda duſfie, buogieczi ſíe, abý na onom ſwietýe neſſla na wieczne mukí, kakzkolýwiek ſnad ſie gy zdí, by na tomto ſwietye byla ſwata; z toho przide k znamoſty ſwateho píſſma, o nýemzto buude nauczena, kak gý byty tychuu A myloſtywu, Abý to, czoz ſie neumelým wídý nepo- dobno, neſſmíela hanyety a tyemí nefſlicznýmí ſwarí vczínýla ſie nezpoſſobna k nauczeny. Tu poczne vmíetý, kterímí chýtroftmí tohoto ſwíeta, obyczeymí tieleſtnými drzana geſt w hryeſſiech. A protoz W tomto trzíetyem rzadu, w nyemzto geft smutek, gest zelenye naywyffieho dobreho. Ale we cztwrtem rzadvífile geft; a tu welmí ſlufſye ſnaznu bytý, aby ſíe mýſl odtahhla 1) 63b od toho, k nyemuzto ſmrtedlnye przywazana byla. A protoz na tomto ſwietíe geſt zaduoſt ku praudye. A welmí geſt potrzîebna ſila, nebo nemuoz bez zaloſtý opuuſczeno bytý to, czoz czlowíek radoſtnýe drzal. W patem pak rzadu tyem wſſiem, geſto praczugy, kak bý zbyli, dawa radu. Nebo ktoz nema pomoczí od wyſſieho ſebe, nykakz ſíe nemuoz wypprawíty 2) od obwaſanye tak mnoheho zleho. ý geſto prawa rada, abý, ktoz chce pomuocz gmieti od wyſſieho, pomohl take ſebe mdleyſſiemu. A protoz blahoſlaweny gſuu míloſrdny, nebo buoh ſie nad nýmí ſmylugîe. W ſſieſtem rzadu geſt cziſtota ſrdcze z dobreho ſwiedomíe dobrich ſkutkow, geſto czlo- wieka uczíný zpoſſobna, aby mohl wiedyety naywyſſie dobre, geſto nemoz wýdieno býty gedyne cziſtym ſrdcem ſmyſlem a 3) ſwyetlým. Potom pak geft mudroft, towies wídyenýe prawdi, geſto ſweho czlowieka pokoýna czíný a podobna k buohu. A tak ſie to zawíera: Blahoſlawený gluu pokoýný, nebo ſynowe buozy nazwaný buduu. Oſ/ma ýako k hawíe 4) ſie nawraczugie, 64a Nebo dokonane a ſwrchowane dobre vkazugie a doſwiedczugie. Take prwa a oſma gmenugie nebeſke kralowſtwíe, yakozto blahoſlawený gſuu du- chownye,5) nebo gich geſt nebeſke kralowſtwíe, A blahoſlaweny gluu ty, geſto trpíe protywenſtwie pro prawdu, nebo gich geſt nebeſke kralow- ſtwie. A protoz y prawí apoſtol: Kto naſſ rozluczí od míloſty buozîe, zaloſt nebo teſknoſt nebo protywenſtwíe nebo hlad nebo nahota nebo nebez- peczenſtwie nebo mecz? Sedm gich ý geſt, geſto czlowieka ſwrchowana czynye, A oſma pak oſwieczugie, 6) A czoz gie ſwrchowano, 7) to ukazugie, aby tyemíto rzadý byli ſwrchowany wſſiczkný, íako od hlawí opíet poczí- nage. Nebo widý mí ſie, ze ſedm darow ducha ſwateho, o nychzto mluwí yſayas prorok, k tyemto rzadom przigednany býty; Nebo tam poczyna od naywyſlich, Nebo tam poczýna od mudroſty buozíe a dokonawa w ſtrachuu buozíem. Ale poczatek buozíe mudrofty geft ſtrach buozý. A protoz chczm-li rzadě/ſyako nahuoru gduce cziſtý, naleznemý, ze prwe geſt ſtrach buozy, 64b Druhe mílofrdenſtwie, Trzietye vmýenye, Cztwrte ſila, Pate rada, Seſte rozum, Sedme mudroſt. Strach buozy ten ſie hody pokornym, O nýchzto prawí: Blahhoſlaweny 8) gfuu chuudy duchownye, towies ne naduty, ne pyſſny, gymz prawí apoſtol: Nerodte wyſſocze rozumiety, Ale buoyte ſie, 1) rozd. 2) t. 3) sic. 4) sic. (hlavě) 5) na konci ř. 6) . . . 7) ras. 8) rozd.
45 kdiz ſie buozíey moczi podda duſfie, buogieczi ſíe, abý na onom ſwietýe neſſla na wieczne mukí, kakzkolýwiek ſnad ſie gy zdí, by na tomto ſwietye byla ſwata; z toho przide k znamoſty ſwateho píſſma, o nýemzto buude nauczena, kak gý byty tychuu A myloſtywu, Abý to, czoz ſie neumelým wídý nepo- dobno, neſſmíela hanyety a tyemí nefſlicznýmí ſwarí vczínýla ſie nezpoſſobna k nauczeny. Tu poczne vmíetý, kterímí chýtroftmí tohoto ſwíeta, obyczeymí tieleſtnými drzana geſt w hryeſſiech. A protoz W tomto trzíetyem rzadu, w nyemzto geft smutek, gest zelenye naywyffieho dobreho. Ale we cztwrtem rzadvífile geft; a tu welmí ſlufſye ſnaznu bytý, aby ſíe mýſl odtahhla 1) 63b od toho, k nyemuzto ſmrtedlnye przywazana byla. A protoz na tomto ſwietíe geſt zaduoſt ku praudye. A welmí geſt potrzîebna ſila, nebo nemuoz bez zaloſtý opuuſczeno bytý to, czoz czlowíek radoſtnýe drzal. W patem pak rzadu tyem wſſiem, geſto praczugy, kak bý zbyli, dawa radu. Nebo ktoz nema pomoczí od wyſſieho ſebe, nykakz ſíe nemuoz wypprawíty 2) od obwaſanye tak mnoheho zleho. ý geſto prawa rada, abý, ktoz chce pomuocz gmieti od wyſſieho, pomohl take ſebe mdleyſſiemu. A protoz blahoſlaweny gſuu míloſrdny, nebo buoh ſie nad nýmí ſmylugîe. W ſſieſtem rzadu geſt cziſtota ſrdcze z dobreho ſwiedomíe dobrich ſkutkow, geſto czlo- wieka uczíný zpoſſobna, aby mohl wiedyety naywyſſie dobre, geſto nemoz wýdieno býty gedyne cziſtym ſrdcem ſmyſlem a 3) ſwyetlým. Potom pak geft mudroft, towies wídyenýe prawdi, geſto ſweho czlowieka pokoýna czíný a podobna k buohu. A tak ſie to zawíera: Blahoſlawený gluu pokoýný, nebo ſynowe buozy nazwaný buduu. Oſ/ma ýako k hawíe 4) ſie nawraczugie, 64a Nebo dokonane a ſwrchowane dobre vkazugie a doſwiedczugie. Take prwa a oſma gmenugie nebeſke kralowſtwíe, yakozto blahoſlawený gſuu du- chownye,5) nebo gich geſt nebeſke kralowſtwíe, A blahoſlaweny gluu ty, geſto trpíe protywenſtwie pro prawdu, nebo gich geſt nebeſke kralow- ſtwie. A protoz y prawí apoſtol: Kto naſſ rozluczí od míloſty buozîe, zaloſt nebo teſknoſt nebo protywenſtwíe nebo hlad nebo nahota nebo nebez- peczenſtwie nebo mecz? Sedm gich ý geſt, geſto czlowieka ſwrchowana czynye, A oſma pak oſwieczugie, 6) A czoz gie ſwrchowano, 7) to ukazugie, aby tyemíto rzadý byli ſwrchowany wſſiczkný, íako od hlawí opíet poczí- nage. Nebo widý mí ſie, ze ſedm darow ducha ſwateho, o nychzto mluwí yſayas prorok, k tyemto rzadom przigednany býty; Nebo tam poczyna od naywyſlich, Nebo tam poczýna od mudroſty buozíe a dokonawa w ſtrachuu buozíem. Ale poczatek buozíe mudrofty geft ſtrach buozý. A protoz chczm-li rzadě/ſyako nahuoru gduce cziſtý, naleznemý, ze prwe geſt ſtrach buozy, 64b Druhe mílofrdenſtwie, Trzietye vmýenye, Cztwrte ſila, Pate rada, Seſte rozum, Sedme mudroſt. Strach buozy ten ſie hody pokornym, O nýchzto prawí: Blahhoſlaweny 8) gfuu chuudy duchownye, towies ne naduty, ne pyſſny, gymz prawí apoſtol: Nerodte wyſſocze rozumiety, Ale buoyte ſie, 1) rozd. 2) t. 3) sic. 4) sic. (hlavě) 5) na konci ř. 6) . . . 7) ras. 8) rozd.
Strana 46
46 65а 65b towies newýſte fami ſebe. Mílofrdenſtwie to ſie hody tychým, Nebo kdíz míloſtywie hleda prawdu wiedyety, ten czty ſwate piſſmo a nehanyey toho, gehozto geſcze nerozumýeff, a to geſt tychuu bytý; Protoz prawí tuto: Blahoſlaweny gfuu tyfly, nebo ony budduu 1) drziety zemí. Vmýenýe to ſie hody tiem, gefto zelegy, gíjzto gýuz poznali w píſmíe, kterímí gluu zlýmí ſkutkí ſwazany byli, gychzto gſuu, yako dobrych a uzytecznich newieduce, pozadali, O nychzto tuto prawi: Blahoſlaweny gſuu, geſto zelegý. Sila ta ſíe hody tiem, geſto praudy zadagy, nebo vſſilugy, zadagyce prawe raduoſty a ſwe milolſwanye od wieczke a tyeleſtne zaduoſty odwratyli, 2) O nychzto prawi tuto: Blahoſlaweny gſu ty, geſto zadagy praudý. Radda ta ſie hody míloſrdným, Nebo to geſt gedno lekarzſtwíe, gymzto tak mnoho zleho 3) muozeme zbytý. A czo odpuuſtymý, yakz chczemy, by nam odpuſczeno bylo, A pomozemý, yakz chczemý, by nam pomozeno bylo, O nychzto prawí tuto: Blahoſlaweny fuu milofrdny, Nebo milofrdenſtwie ſíe nad nymí ſtane. Rozů 4) ten ſíe hody cziftemu ſrdczí yako ztízenemu 5) oku, gymzto mooz 6) widyeno bytý to, glehozto oko tieleſtne newidalo, any vch' ſlychalo, any na ſrdce czlowieczie wſtupowalo, O nýchto prawi tuto: Blahoſlaweny gluu cziſteho ſrdcze, nebo gich geſt nebeſke kralowſtwie. Mudroft ta ſíe hodý pokoýnym, w nychzto wſſieczko geſt zgiednano A zadne wieczí nenye w nych, geſto by ſie ſmyſlu protywila, ale wſſieczko geſt poſſluſſno duſſý, neb duſſie geſt poſſluſſna buohu, O nychzto prawí tuto: Blahoſlaweny gſuu pokoyný, nebo ſynowe buozy nazwany buduu. Giedna odplata, to geſt nebeſke kra- lowſtwíe, w tí/jechto rzadýech rozlcznýe geft gmenowana. W prwem, yakz gest duostoyno, postaweno gieft nebeſke kralowstwie a takto geſt rzeceno: Blahoſlaweny fuu chuudý duchownye, nebo gich geſt nebeſke kralowstwie. Yakobý rzekl: Poczatek mudrofty geft ſtrach buozí. Tychym zeme yako otcem geſt odkazana, nebo toho mýloſtywie hledagy. Blahoſlaweny gſuu tyfly, neb ony obdrzie zemi. 66а W Onyech czaſſyech Powiedye geziſſ ſwym mlazſſým: wy ſte ſuol zemſka. Geſt-li to, ze ſuol zhýne, czym buudu ſuolity? k nýczemu ſie wiecz nehody, gedno aby byla wen wywrzena a od lidy potlaczena. Wy fte ſwietloft ſwieta. Nemoz míeſto ſkrito bytý, geſto geſt na horze poſtaweno. Aný take zayzhuuce ſwieczí, poſtawíe yu pod myeru, Ale na ſwiecen, abý ſwietyla wſſiem, geſto gſuu w domu. Takez ſwiet waſſie ſwietloſt przed lidmí, aby wídyeh waſſie dobre ſkutki y chwalili otcie waſſieho, genz geſt na nebeſ- ſiech. Nerodte mnýety, bych byl prziſſel, abých zruſfil zakon nebo pro- roki. Neprziſſel ſem zruſſyty, ale naplnyty. Zagiſte prawí wam to, donydz nebe a zemie/ nemîne, naymenſnie ſlowcze aný poczatek geho nezhýne od zakona, az wſieczko buude naplnyeno. A protoz ktoz przieſtupy zakon nebo geho naymenííe przikazanye A tak buude vozity lidy, naymenſſym buude nazwan w nebeſkem kralowſtwí; Ale ktoz buude czínýty a k tomu vczíty, ten buude nazwan welikím w nebeſkem kralowſtwi. 1) t. 2) sic. 3) ras. 4) na konci ř. 5) ras. 6) rozd.)
46 65а 65b towies newýſte fami ſebe. Mílofrdenſtwie to ſie hody tychým, Nebo kdíz míloſtywie hleda prawdu wiedyety, ten czty ſwate piſſmo a nehanyey toho, gehozto geſcze nerozumýeff, a to geſt tychuu bytý; Protoz prawí tuto: Blahoſlaweny gfuu tyfly, nebo ony budduu 1) drziety zemí. Vmýenýe to ſie hody tiem, gefto zelegy, gíjzto gýuz poznali w píſmíe, kterímí gluu zlýmí ſkutkí ſwazany byli, gychzto gſuu, yako dobrych a uzytecznich newieduce, pozadali, O nychzto tuto prawi: Blahoſlaweny gſuu, geſto zelegý. Sila ta ſíe hody tiem, geſto praudy zadagy, nebo vſſilugy, zadagyce prawe raduoſty a ſwe milolſwanye od wieczke a tyeleſtne zaduoſty odwratyli, 2) O nychzto prawi tuto: Blahoſlaweny gſu ty, geſto zadagy praudý. Radda ta ſie hody míloſrdným, Nebo to geſt gedno lekarzſtwíe, gymzto tak mnoho zleho 3) muozeme zbytý. A czo odpuuſtymý, yakz chczemy, by nam odpuſczeno bylo, A pomozemý, yakz chczemý, by nam pomozeno bylo, O nychzto prawí tuto: Blahoſlaweny fuu milofrdny, Nebo milofrdenſtwie ſíe nad nymí ſtane. Rozů 4) ten ſíe hody cziftemu ſrdczí yako ztízenemu 5) oku, gymzto mooz 6) widyeno bytý to, glehozto oko tieleſtne newidalo, any vch' ſlychalo, any na ſrdce czlowieczie wſtupowalo, O nýchto prawi tuto: Blahoſlaweny gluu cziſteho ſrdcze, nebo gich geſt nebeſke kralowſtwie. Mudroft ta ſíe hodý pokoýnym, w nychzto wſſieczko geſt zgiednano A zadne wieczí nenye w nych, geſto by ſie ſmyſlu protywila, ale wſſieczko geſt poſſluſſno duſſý, neb duſſie geſt poſſluſſna buohu, O nychzto prawí tuto: Blahoſlaweny gſuu pokoyný, nebo ſynowe buozy nazwany buduu. Giedna odplata, to geſt nebeſke kra- lowſtwíe, w tí/jechto rzadýech rozlcznýe geft gmenowana. W prwem, yakz gest duostoyno, postaweno gieft nebeſke kralowstwie a takto geſt rzeceno: Blahoſlaweny fuu chuudý duchownye, nebo gich geſt nebeſke kralowstwie. Yakobý rzekl: Poczatek mudrofty geft ſtrach buozí. Tychym zeme yako otcem geſt odkazana, nebo toho mýloſtywie hledagy. Blahoſlaweny gſuu tyfly, neb ony obdrzie zemi. 66а W Onyech czaſſyech Powiedye geziſſ ſwym mlazſſým: wy ſte ſuol zemſka. Geſt-li to, ze ſuol zhýne, czym buudu ſuolity? k nýczemu ſie wiecz nehody, gedno aby byla wen wywrzena a od lidy potlaczena. Wy fte ſwietloft ſwieta. Nemoz míeſto ſkrito bytý, geſto geſt na horze poſtaweno. Aný take zayzhuuce ſwieczí, poſtawíe yu pod myeru, Ale na ſwiecen, abý ſwietyla wſſiem, geſto gſuu w domu. Takez ſwiet waſſie ſwietloſt przed lidmí, aby wídyeh waſſie dobre ſkutki y chwalili otcie waſſieho, genz geſt na nebeſ- ſiech. Nerodte mnýety, bych byl prziſſel, abých zruſfil zakon nebo pro- roki. Neprziſſel ſem zruſſyty, ale naplnyty. Zagiſte prawí wam to, donydz nebe a zemie/ nemîne, naymenſnie ſlowcze aný poczatek geho nezhýne od zakona, az wſieczko buude naplnyeno. A protoz ktoz przieſtupy zakon nebo geho naymenííe przikazanye A tak buude vozity lidy, naymenſſym buude nazwan w nebeſkem kralowſtwí; Ale ktoz buude czínýty a k tomu vczíty, ten buude nazwan welikím w nebeſkem kralowſtwi. 1) t. 2) sic. 3) ras. 4) na konci ř. 5) ras. 6) rozd.)
Strana 47
47 P. L. XXXIV. col. 1231. Na toto cztenye mluwí ſwaty Augguſtýn. Tuto ukazugie hoſpodyn, ze ſ prawem blaſzny magý ſuuzený bytý wſſíczkny tý, gelto czaſſneho ſbuozie mnozſtwie zadagice nebo chudobý ſie buogíece, ztratye proto wieczne ſbuozîe, Glehozto lidýe aný muohu daty, any take muohu odgiety. Geſt-li to, ze fuol zhýne, czým buudu ſuolíti? Towies geft-li to, ze wý, ſkrze nyezto ma lid yako oſſolen bytý, Pro ſtrach protywenſtwie czaſſneho ztratyte nebeſkeho kralowſtwie: kterziz buduu ty lide, geſto buduu moczí was od toho bluduu odweſty, kdíz was buoh wolil k tomu, abýſte wý od bluduu odwedli ldý wſfielike? A protoz k ny- czemu ſie nehody fuol zhýnula,1) gledyne aby byla wýwrzena a od lidy potlaczena. Nenye ten/ od ldy potlacen, ktoz trpí protýwenftwie, Ale ten, 66b ktoz buogie ſíe protywenftwie y zahyne; Nebo potlaczen nemuoze býty gedyne nýzílý. Ale nyzífy nenye, genz, kakkolywiek na ſſwem tyele mnoho protywenſtwie trpi na zemí, wſak ſwym ſrdcem geſt vtwrzen na nebí. Wy ſte ſwietloſt tohoto ſwieta. Tak yakz geſt drzewe rzekl ſuol zemſka, takez nenye prawí swietloft tohoto ſwieta. Nebo ſkrzie zemí drzewe rzecenu nerozumíety geft zemíe teyto, gíjíto nohamí tlaczymý, ale lidy hrzieſſne, geſto na zemí przebywagy; Nebo aby gych ſmrad byl oſſolen a vhaſſen, Apoſtolſku ſuol hoſpodyn poſlal. A ſkrzie ten ſwiet ne zemye anebo nebe, ale lidý, geſto gſuu na ſſwietýe Nebo milugy ſwíet, muſſímy rozumiety. k gichzto ſwyecení poſſlaní gſuu apoſtolíj.2) Nemuoz mieſto ſkrýto byty, geſto geſt poſtaweno na huorze, towíes zalozeno na welykey prawdýe, gíjſto prawdu znamenawa huora, na nyzto kazie kriftus. Any zazhuuce ſwieczí poſtawíe gy pod míeru. Tak-li mnýmý, bý rzeczeno bylo pod mýeru, aby giedno utagenýe ſwiecze powiedyena byla,3) yakobý rzekl: nykte nazazieha ſwiecze proto, aby gy ſkril/; Czy-li 67a take míera znamenawa nyeczo, aby ſkrzie polozienýe ſwíece pod myeru mílowanye, howíenye zywota wiece nez praudý ſwateho kazanye, Aby proto ny kto prawdy neſſmiel kazaty, kdyz ſie buogy, by pro kazanye w ſbuozy tohoto ſwieta protywenſtwie nemufil trpiety? Dobrze miera geft nazwana ſnad pro odplatu: Nebo takuz mieru kazdy wezme, yakz c'ynyl geſt na tomto ſwietye; Nebo prawi apoſtol: kteruz mieru buudete mierzyty, tuuz wam buude odmierzeno. Nebo take ſnad ſbuozie tohoto ſwieta, ge- hozto zada naſſie tyelo, gijſtym czaſſem y giſtu mieru ſie poczína y ſkonawa. Snad to miera y znamenawa; Nebo ſbuozie nebeſke a duchownye zadným czaſſem takím ſíe neſkonawa4) Nebo buoh nedawa ſweho duchu zadney mierze. A protoz ten pod mieru ſwiecy poklada, genz ſwietloſt ſwateho kazanye pro pokoý czaſíneho ſbuozie vtagygie a przikríwa. Nerodte mnýety, bich byl przífſel zahladyti zakon nebo prorokí. Kdíz geſt dal nauczienye tyem, geſto geho poſſluchachuu, aby wſieczko míle/ pro prawdu trpieli, Aby vczíenye, geſto od nyeho ſliſſiechuu, nekrili, 67b 1) ras. 2) íf přeps. z y. 3) sic. 4) na konci ř.
47 P. L. XXXIV. col. 1231. Na toto cztenye mluwí ſwaty Augguſtýn. Tuto ukazugie hoſpodyn, ze ſ prawem blaſzny magý ſuuzený bytý wſſíczkny tý, gelto czaſſneho ſbuozie mnozſtwie zadagice nebo chudobý ſie buogíece, ztratye proto wieczne ſbuozîe, Glehozto lidýe aný muohu daty, any take muohu odgiety. Geſt-li to, ze fuol zhýne, czým buudu ſuolíti? Towies geft-li to, ze wý, ſkrze nyezto ma lid yako oſſolen bytý, Pro ſtrach protywenſtwie czaſſneho ztratyte nebeſkeho kralowſtwie: kterziz buduu ty lide, geſto buduu moczí was od toho bluduu odweſty, kdíz was buoh wolil k tomu, abýſte wý od bluduu odwedli ldý wſfielike? A protoz k ny- czemu ſie nehody fuol zhýnula,1) gledyne aby byla wýwrzena a od lidy potlaczena. Nenye ten/ od ldy potlacen, ktoz trpí protýwenftwie, Ale ten, 66b ktoz buogie ſíe protywenftwie y zahyne; Nebo potlaczen nemuoze býty gedyne nýzílý. Ale nyzífy nenye, genz, kakkolywiek na ſſwem tyele mnoho protywenſtwie trpi na zemí, wſak ſwym ſrdcem geſt vtwrzen na nebí. Wy ſte ſwietloſt tohoto ſwieta. Tak yakz geſt drzewe rzekl ſuol zemſka, takez nenye prawí swietloft tohoto ſwieta. Nebo ſkrzie zemí drzewe rzecenu nerozumíety geft zemíe teyto, gíjíto nohamí tlaczymý, ale lidy hrzieſſne, geſto na zemí przebywagy; Nebo aby gych ſmrad byl oſſolen a vhaſſen, Apoſtolſku ſuol hoſpodyn poſlal. A ſkrzie ten ſwiet ne zemye anebo nebe, ale lidý, geſto gſuu na ſſwietýe Nebo milugy ſwíet, muſſímy rozumiety. k gichzto ſwyecení poſſlaní gſuu apoſtolíj.2) Nemuoz mieſto ſkrýto byty, geſto geſt poſtaweno na huorze, towíes zalozeno na welykey prawdýe, gíjſto prawdu znamenawa huora, na nyzto kazie kriftus. Any zazhuuce ſwieczí poſtawíe gy pod míeru. Tak-li mnýmý, bý rzeczeno bylo pod mýeru, aby giedno utagenýe ſwiecze powiedyena byla,3) yakobý rzekl: nykte nazazieha ſwiecze proto, aby gy ſkril/; Czy-li 67a take míera znamenawa nyeczo, aby ſkrzie polozienýe ſwíece pod myeru mílowanye, howíenye zywota wiece nez praudý ſwateho kazanye, Aby proto ny kto prawdy neſſmiel kazaty, kdyz ſie buogy, by pro kazanye w ſbuozy tohoto ſwieta protywenſtwie nemufil trpiety? Dobrze miera geft nazwana ſnad pro odplatu: Nebo takuz mieru kazdy wezme, yakz c'ynyl geſt na tomto ſwietye; Nebo prawi apoſtol: kteruz mieru buudete mierzyty, tuuz wam buude odmierzeno. Nebo take ſnad ſbuozie tohoto ſwieta, ge- hozto zada naſſie tyelo, gijſtym czaſſem y giſtu mieru ſie poczína y ſkonawa. Snad to miera y znamenawa; Nebo ſbuozie nebeſke a duchownye zadným czaſſem takím ſíe neſkonawa4) Nebo buoh nedawa ſweho duchu zadney mierze. A protoz ten pod mieru ſwiecy poklada, genz ſwietloſt ſwateho kazanye pro pokoý czaſíneho ſbuozie vtagygie a przikríwa. Nerodte mnýety, bich byl przífſel zahladyti zakon nebo prorokí. Kdíz geſt dal nauczienye tyem, geſto geho poſſluchachuu, aby wſieczko míle/ pro prawdu trpieli, Aby vczíenye, geſto od nyeho ſliſſiechuu, nekrili, 67b 1) ras. 2) íf přeps. z y. 3) sic. 4) na konci ř.
Strana 48
48 Ale proto ſíe vczili, Abý gyne vczity vmíeli. A yako by geho mlazíſy geho tazali: Czo gelt to, gehozto weliſſ nekrity a pro nyezto weliſſ wſſieczko trpiety, zda chceſſ czo proty zakonu mluwíty? K tomu on gym odpowíeda a rzka: Nerodte mnýety, bich byl prziſfel zakon zruſſyty nebo prorokí. Neprziſfel gſem zruſſytý, ale naplnyty wſſieczko, czo býlo w ſtarem zakonye piſano nebo proroki prorokowano. To wſſieczko bylo o ſynu buoziem, o wierze krzieſtankey yako znamenye dano. A protoz, kdyz buozy ſyn ſíe narodyl a wieru krzeſtanſku vſtawil, wſſieczka ona znamenye ſtareho zakona naplnyl. A protoz prawí: Nepprziſſell) ſem zruſſyty, ale naplnyty. Ale proto ze wſieczko od poczatka ſwieta az do ſkonczenýe gmielo ſie ſtaty, to geſt wſieczko w ſtarem zakonýe nyekterímí znamenymí bylo prorokowano. A protoz by nykte nemnýel, by buoh kazde wíeczí, drzewe nez ſíe ſtane, 68a newiedyel, Protoz prawí: Nemoz to býty, bý zemie a nebíe zhýnula,/az wſſieczko to, czo geſt w zakony2) yako w znameny prorokowano, ſkutkem naplnyeno buude. Zemie a nebe w ſſwem przyrozeny nykdy nezhyne, Ale den ſuudný obee zciſczeno a yako obnoweno buude. Skrzie to obnoweny 3) rozumíe gich poruſfienye.4) y chce takto rzecý: Drzewe nez den ſuudny przíde, az to wſieczko, czoz geſt v prorocíech a w ſtarem zakonye piſano, naplnyeno buude. Kdyz czlowiek kteri znamenytý w naymenſſý zlyš) nalezen buude, welmí ſie toho ſtydý A czlowiek mudrí ſlowa ſweho, kterez z uuſt wýpuuſty, w krzíwdye neoſtawí. Kak tehdi buozie ſlowa muohu w krzíwdie oſtaty, geſto on ſwýmí ſwatymi víty mluwí a rzka: Ktoz przie- ſtupí giedno 6) z tiechto 7) naymenſlich Kazany a tak buude lidy vczity, naymenſfy buude nazwan w nebeſkem kralowſtwí. Skrzie toto naymeſſie 8) kazanýe rozumíe ſwe nowe kazanye, geſto on dal w nowem zakonye; A na- zywa gîe naymenſſýe pro pokoru, Nebo on ſam o ſlobie wzdí pokornye mluwil. Ale ſkrzie nebeſke kralowſtwie rozumíe ſwatu cîerkew. I chcze takto rzeczî: Ktozkoliwiek przeſ//ſtuupí ktere buozíe kazanýe a przieſtupíe vezí gyne, aby neprzieſtupowali, naymenſſy buude nazwan w zſſwatey cîerkwi; Nebo gielikoz kazaným polepſſygîe, tolikoz ſkutkí pohorſſugie. Ale ktoz nayprwe fam dobrzie czíný a potom gýne czínýty vczí, ten gma ſ prawem welikím nazwan byty w ſſwatey cierkwí y take w nebeſkem kralowſtwi. Glehozto nam dopomahaí buoh y ſſwata marzý. Amen. Nebuude-li waſſíe prawda wieczſfie nezlí vczenykow a duchownykow, newedete9) w nebeſke kralowſtwie. Sliſſali ſte, ze geſt rzeceno ſtarím: Ne- zabíeſí, A ktoz zabíe, powínen buude odſuuzenýe. Ale ya wam to prawí, Ze kazdí, ktoz ſie hnyewa na ſweho bratra, wínen buude odſuuzenye. Ale ktoz dye bratru ſwemu racha winen buude radí. Ale ktoz dye blazne, winen buude ohnyem pekelním. A protoz, offierugeſ-li ſwoý dar na oſtarz,10) a tu zpo- maneſſ, ze bratr twoý ma nyeczo proty tobíe, oſtaw tu dar a gídy, ſmir ſſíe ſwym bratrem A tuz przída, offieruyz ſwoy dar. 68b 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) ras. 5) sic. 6) e přeps. z d. 7) ras. 8) rozd. 9) rozd. 10) sic.
48 Ale proto ſíe vczili, Abý gyne vczity vmíeli. A yako by geho mlazíſy geho tazali: Czo gelt to, gehozto weliſſ nekrity a pro nyezto weliſſ wſſieczko trpiety, zda chceſſ czo proty zakonu mluwíty? K tomu on gym odpowíeda a rzka: Nerodte mnýety, bich byl prziſfel zakon zruſſyty nebo prorokí. Neprziſfel gſem zruſſytý, ale naplnyty wſſieczko, czo býlo w ſtarem zakonye piſano nebo proroki prorokowano. To wſſieczko bylo o ſynu buoziem, o wierze krzieſtankey yako znamenye dano. A protoz, kdyz buozy ſyn ſíe narodyl a wieru krzeſtanſku vſtawil, wſſieczka ona znamenye ſtareho zakona naplnyl. A protoz prawí: Nepprziſſell) ſem zruſſyty, ale naplnyty. Ale proto ze wſieczko od poczatka ſwieta az do ſkonczenýe gmielo ſie ſtaty, to geſt wſieczko w ſtarem zakonýe nyekterímí znamenymí bylo prorokowano. A protoz by nykte nemnýel, by buoh kazde wíeczí, drzewe nez ſíe ſtane, 68a newiedyel, Protoz prawí: Nemoz to býty, bý zemie a nebíe zhýnula,/az wſſieczko to, czo geſt w zakony2) yako w znameny prorokowano, ſkutkem naplnyeno buude. Zemie a nebe w ſſwem przyrozeny nykdy nezhyne, Ale den ſuudný obee zciſczeno a yako obnoweno buude. Skrzie to obnoweny 3) rozumíe gich poruſfienye.4) y chce takto rzecý: Drzewe nez den ſuudny przíde, az to wſieczko, czoz geſt v prorocíech a w ſtarem zakonye piſano, naplnyeno buude. Kdyz czlowiek kteri znamenytý w naymenſſý zlyš) nalezen buude, welmí ſie toho ſtydý A czlowiek mudrí ſlowa ſweho, kterez z uuſt wýpuuſty, w krzíwdye neoſtawí. Kak tehdi buozie ſlowa muohu w krzíwdie oſtaty, geſto on ſwýmí ſwatymi víty mluwí a rzka: Ktoz przie- ſtupí giedno 6) z tiechto 7) naymenſlich Kazany a tak buude lidy vczity, naymenſfy buude nazwan w nebeſkem kralowſtwí. Skrzie toto naymeſſie 8) kazanýe rozumíe ſwe nowe kazanye, geſto on dal w nowem zakonye; A na- zywa gîe naymenſſýe pro pokoru, Nebo on ſam o ſlobie wzdí pokornye mluwil. Ale ſkrzie nebeſke kralowſtwie rozumíe ſwatu cîerkew. I chcze takto rzeczî: Ktozkoliwiek przeſ//ſtuupí ktere buozíe kazanýe a przieſtupíe vezí gyne, aby neprzieſtupowali, naymenſſy buude nazwan w zſſwatey cîerkwi; Nebo gielikoz kazaným polepſſygîe, tolikoz ſkutkí pohorſſugie. Ale ktoz nayprwe fam dobrzie czíný a potom gýne czínýty vczí, ten gma ſ prawem welikím nazwan byty w ſſwatey cierkwí y take w nebeſkem kralowſtwi. Glehozto nam dopomahaí buoh y ſſwata marzý. Amen. Nebuude-li waſſíe prawda wieczſfie nezlí vczenykow a duchownykow, newedete9) w nebeſke kralowſtwie. Sliſſali ſte, ze geſt rzeceno ſtarím: Ne- zabíeſí, A ktoz zabíe, powínen buude odſuuzenýe. Ale ya wam to prawí, Ze kazdí, ktoz ſie hnyewa na ſweho bratra, wínen buude odſuuzenye. Ale ktoz dye bratru ſwemu racha winen buude radí. Ale ktoz dye blazne, winen buude ohnyem pekelním. A protoz, offierugeſ-li ſwoý dar na oſtarz,10) a tu zpo- maneſſ, ze bratr twoý ma nyeczo proty tobíe, oſtaw tu dar a gídy, ſmir ſſíe ſwym bratrem A tuz przída, offieruyz ſwoy dar. 68b 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) ras. 5) sic. 6) e přeps. z d. 7) ras. 8) rozd. 9) rozd. 10) sic.
Strana 49
49 Na toto cztenýe//mluví flowutny Beda. Nenaplnyte-li netoliko onyech naymenſſych kazany ſtareho zakona, gýmízto sie czlowiek poczína, Ale take tyechto, gel tu gluu nenýe przí- dana — Nebo gſem neprziſſel1) zruſfity zakona, ale naplnýtî — newendete w nebeſke kralowſtwie. Prawedlnoſt duchownykow geft, abý nezabigeli. Prawedlnoſt tiech, geſto magy gity do nebeſkeho kralowſtwie, abý ſie nehnyewali bez prziczínku. A protoz naymenſlíe geft nezabigietý. A ktoz to przeſtupí, naýmenſſy buude nazwan w nebeſkem kralowſtwí; Ale ktoz to naplný, abý nezabíyal2) ne ynhed buude welikím Aný duoftogíen ne- beſkeho kralowſtwíe, Ale wſak yako nyekteri ſtupen ſtupí. Ale ſwrchowaný buude, nebuude-li fie y hnyewaty bez przíczynku; A vczýny-lí to, welmi wiece buude wzdalen od zabígenye. A protoz gen vozý, abychon ſie ne- hnýewali, nezruffugie zakonu, abychom nezabýgieli, Ale radfſy naplnygie, Abychom y zgiewnýe, kdyz nezabigíemý, Y wnytrz w ſrdczy ſwe newínny oſtrziehali. Slíffali ſte, ze geſt rzeceno ſtarím: Nelſzabigîey, A ktoz zabíe, powínen 69b buude ſuudu. Nebo w ſtarem zakonye ſuudyechuu, ze, ktoz bý zabil, Aby take ſam byl zabít. Ale ya wam prawi, towies nowý czlowiek wuam nowým nowu wiecz mluwím: Nebo kazdy, ktoz ſie hnyewa na ſſweho bratra, wínen buude ſuudu. Wízmý, ktere geſt rozgednanye mezí prawdu duchownykow a krzieſtanku, geſto wuody do nebeſkeho kralowſtwíe. Nebo tam zabigienye czyný wínna ſuudu, Ale tuto take y hnyew czyný wínna ſuudu. Ale ktoz dye bratru ſwemu racha, winnen buude radý. To flowuo wlaſtnye geft zydowſke, Nebo racha toliko geſt rzieceno towies prazdny, gehozto mý obecznu rzeczi muozemy nazwaty bezmuozhí. A geſt-li to, ze y ſ prazdneho flowua mamý wydaty pocziet, welmi wiecze z hanyenye. A welmy zname- nytíe prziczínýeno geſt: ktoz dye bratru ſwemu racha. Nebo bratr zadny gyny nenýe, giedno ten, ktoz gma ſ namí giedyneho otcíe. Y kdiz takez iako ý mý wierzí w buoh A gezukriſta buozy mudroft zna, kterím ſmýſlem bý gmiel w blaznowstwí znamenan bytý? Ktere geſt roz/dyelenýe mezí 70a powínným ſuudu a powynnym radi a powinym3) ohny pekelnemu? Nebo to poſlednye welmíe trezce wzný a napomína, ze gſuu yako ſtupnowe vczî- nyeny, az bylo doydeno ohnye pekelneho. A protoz lehczieyffie geft powynu bytý ſuudu nezl radi, A powinnu byty radí nezli ohny pekelnemu. Muſſy lehcziegie bytý hnýewaty fie na bratra bez przicýnka nezli rzecy racha, A opiet lehczegie geft rzecý racha nezlí blazne. Nebo wína nemýela bý ſtupnow, bý take hrzieſſy yako ſtupnyemy nebyli. Pamatowamý: Nebo racha ſkríte ſlowuo geft, nebo any geſt rzeczke, any geſt latynſke, Ale wſſielikz mnozi gſuu chtieli rzeczkeho yazyka rozum gieho wziety, mnyegice, by to bylo rzeceno toliko yako ſukenný; Nebo rzeczkím hlaholem racha ſukno ſie znamenawa. Ale welmí lepe geſt rzieceno, ze racha nýcz gyneho nenýe nezl hlas, genz hnýew naſſie mýſli znamenawa, yako gſuu w la- 69а 1) na konci ř. 2) t. 3) rozd.
49 Na toto cztenýe//mluví flowutny Beda. Nenaplnyte-li netoliko onyech naymenſſych kazany ſtareho zakona, gýmízto sie czlowiek poczína, Ale take tyechto, gel tu gluu nenýe przí- dana — Nebo gſem neprziſſel1) zruſfity zakona, ale naplnýtî — newendete w nebeſke kralowſtwie. Prawedlnoſt duchownykow geft, abý nezabigeli. Prawedlnoſt tiech, geſto magy gity do nebeſkeho kralowſtwie, abý ſie nehnyewali bez prziczínku. A protoz naymenſlíe geft nezabigietý. A ktoz to przeſtupí, naýmenſſy buude nazwan w nebeſkem kralowſtwí; Ale ktoz to naplný, abý nezabíyal2) ne ynhed buude welikím Aný duoftogíen ne- beſkeho kralowſtwíe, Ale wſak yako nyekteri ſtupen ſtupí. Ale ſwrchowaný buude, nebuude-li fie y hnyewaty bez przíczynku; A vczýny-lí to, welmi wiece buude wzdalen od zabígenye. A protoz gen vozý, abychon ſie ne- hnýewali, nezruffugie zakonu, abychom nezabýgieli, Ale radfſy naplnygie, Abychom y zgiewnýe, kdyz nezabigíemý, Y wnytrz w ſrdczy ſwe newínny oſtrziehali. Slíffali ſte, ze geſt rzeceno ſtarím: Nelſzabigîey, A ktoz zabíe, powínen 69b buude ſuudu. Nebo w ſtarem zakonye ſuudyechuu, ze, ktoz bý zabil, Aby take ſam byl zabít. Ale ya wam prawi, towies nowý czlowiek wuam nowým nowu wiecz mluwím: Nebo kazdy, ktoz ſie hnyewa na ſſweho bratra, wínen buude ſuudu. Wízmý, ktere geſt rozgednanye mezí prawdu duchownykow a krzieſtanku, geſto wuody do nebeſkeho kralowſtwíe. Nebo tam zabigienye czyný wínna ſuudu, Ale tuto take y hnyew czyný wínna ſuudu. Ale ktoz dye bratru ſwemu racha, winnen buude radý. To flowuo wlaſtnye geft zydowſke, Nebo racha toliko geſt rzieceno towies prazdny, gehozto mý obecznu rzeczi muozemy nazwaty bezmuozhí. A geſt-li to, ze y ſ prazdneho flowua mamý wydaty pocziet, welmi wiecze z hanyenye. A welmy zname- nytíe prziczínýeno geſt: ktoz dye bratru ſwemu racha. Nebo bratr zadny gyny nenýe, giedno ten, ktoz gma ſ namí giedyneho otcíe. Y kdiz takez iako ý mý wierzí w buoh A gezukriſta buozy mudroft zna, kterím ſmýſlem bý gmiel w blaznowstwí znamenan bytý? Ktere geſt roz/dyelenýe mezí 70a powínným ſuudu a powynnym radi a powinym3) ohny pekelnemu? Nebo to poſlednye welmíe trezce wzný a napomína, ze gſuu yako ſtupnowe vczî- nyeny, az bylo doydeno ohnye pekelneho. A protoz lehczieyffie geft powynu bytý ſuudu nezl radi, A powinnu byty radí nezli ohny pekelnemu. Muſſy lehcziegie bytý hnýewaty fie na bratra bez przicýnka nezli rzecy racha, A opiet lehczegie geft rzecý racha nezlí blazne. Nebo wína nemýela bý ſtupnow, bý take hrzieſſy yako ſtupnyemy nebyli. Pamatowamý: Nebo racha ſkríte ſlowuo geft, nebo any geſt rzeczke, any geſt latynſke, Ale wſſielikz mnozi gſuu chtieli rzeczkeho yazyka rozum gieho wziety, mnyegice, by to bylo rzeceno toliko yako ſukenný; Nebo rzeczkím hlaholem racha ſukno ſie znamenawa. Ale welmí lepe geſt rzieceno, ze racha nýcz gyneho nenýe nezl hlas, genz hnýew naſſie mýſli znamenawa, yako gſuu w la- 69а 1) na konci ř. 2) t. 3) rozd.
Strana 50
50 71a 71b tynſkich znamenye, Kdyz dyemý k nemocznemu naſtoyte! A k tomu, genz 70b ſie hnyewa he! A ty hlaffowe, kterichſſkoliwiek yakofí gluu wlaſtny, ne- fſnadnye muohu w gí//ne yaziki promýenyeny bytý. A ta geft wiecz przi- pudyla y rzeczkeho wýkladacze y latynſkeho, aby ten hlas tak, yakz wzný, polozil; Neb kak by gey gynak wylozyl, naleſty nemuohl. A protoz ſtup- nyewe gfuu w tyechto hrzieffiech, Tak ze kazdy drzw ſie hnýewa, A kdyz hnyew tagy na ſrdczý a potupu na myſli, wýpuſtý-li hlas nelbuoſty, genz nycz neznamenawa gedyne hnyew, genz geft na myſli, gymz geſt vrazen ten, geſto na nyeho ſie hnyewas, welmi geſto wíece, nezli by vſtawnye hnyew ſwoy ſam w ſobie tagyl. Pak-li netoliko hlaſſ nelibuoſty vſſliſſan buude, Ale take ſlowuo, gefto yuz gyſte ukazanye, protý kommu geſt powie- dyeno, znamenaty dawa, Kto ſie tyem mýlí, ze geft to wîece, nez-li bý giedyne wzwuk nelboſty uſhffal býl? A protoz u prwem gedno giedyne geft, towíes giedynyl) hnyew, Ale w druhem geft dwuogie wiecz, towies hnýew a hlaſſ, genz hnyew znamenawa, A w trzietyem geſt trogie wiecz, Towies hnyew a hlas, genz hnyew znamenawa, a w hlafſe vhanýenye zgie- wenye. A protoz trogie wiecz geft y na ſuudu radý a ohnye pekelneho. Ne//bo na ſuudíe geſtýe obrana muoz dana bytý, Ale yuz w radye nýcz gíneho nenye, giedno ze2) gſuu ſie radyli, kteru by ſmrt gmíel czlowiek yuz od- ſuuzeny ſnýti. Ale ohen pekelní w uodfuuzeny neyma y zadneho omýla yakozto uud, Any ma omýla, kteru ſmrt ma trpiety odſuuzený, yako w radye; Nebo ohen pekkelní3) ma gíjſte odſuuzenýe a gíſte vtrpenye. Protoz, offierugeſ-li ſwoý dar na oltarzí a tu wzpomaneſſ, ze twoy bratr gma nyeczo proty tobíe, oſtaw tu ſwoy dar przied oltarzem a gydí, ſmírz ſſe drzewe ſwým bratrem a tak przyda buudeſſ offierowaty ſwoy dar. Nerzekl: maaſ-li ty czo proty ſwemu bratru, ale ma-li bratr twoy czo proty tobie, At bý duoftoynyefnieho míru ukazal potrziebu. A protoz vozý, ze kazdí, ktoz proty ſwemu bratru geſt nepokogen, daru ſweho nemuoz duo- stoynýe offierowaty buohu, Kdyz4) pomene 5), ze bratr ma nyeczo proty nyemu, 6) Towies aczme 7) mý bratra w nyeczem vrazyli; Nebo tehdí on gma nyeczo proty nam. Ale tehdí mý mamý nýeczo proty nye/mu, kdíz on nafí w nyeczem vrazy. A tehdi nenye potrziebíe gyti k nýemu a míru hledaty; Nebo to, genz proty tobie zawinyl, atby odpuuſtil, nemaſſ gieho proffyty, ale giedno mas gemu odpuuſtytý, yako zadalí, aby tobíe buoh odpuutýl to, czo gli protý nyemu zawínyl. A protoz gmame gyty k ſſmý- rzený, kdyz zpomanem, ze gíme bratra na nyeczem urazyli. gíty mamy ne tyeleſtnymí nohamí, ale myſl, Aby pokornu zaduofty padl przied ſſwým bratrem profſe, at by odpuuſtyl, drzewe nez oſſierugieſſ ſwoy dar. Duchowným ſmyſlem koftel naſí geſt wnýtrzní czlowiek. Oltarz naſſie wiera. Dar nauczenýe proroczíe, modlitwa, ymný a zalmí a gíný dar, kterziz kolíwiek duchowny ſíe nahody. Nebo tak, acz bý y tehdí tu nebyl, muozeſ gey upokogity a k ſſweí prziezný prziwabitý, atby odpuuſtyl, Acz to drzewe 1) ras. 2) t. 3) rozd. 4) ras. 5) sic. (na počátku ř.). 6) v přeps. z e. 7) sic.
50 71a 71b tynſkich znamenye, Kdyz dyemý k nemocznemu naſtoyte! A k tomu, genz 70b ſie hnyewa he! A ty hlaffowe, kterichſſkoliwiek yakofí gluu wlaſtny, ne- fſnadnye muohu w gí//ne yaziki promýenyeny bytý. A ta geft wiecz przi- pudyla y rzeczkeho wýkladacze y latynſkeho, aby ten hlas tak, yakz wzný, polozil; Neb kak by gey gynak wylozyl, naleſty nemuohl. A protoz ſtup- nyewe gfuu w tyechto hrzieffiech, Tak ze kazdy drzw ſie hnýewa, A kdyz hnyew tagy na ſrdczý a potupu na myſli, wýpuſtý-li hlas nelbuoſty, genz nycz neznamenawa gedyne hnyew, genz geft na myſli, gymz geſt vrazen ten, geſto na nyeho ſie hnyewas, welmi geſto wíece, nezli by vſtawnye hnyew ſwoy ſam w ſobie tagyl. Pak-li netoliko hlaſſ nelibuoſty vſſliſſan buude, Ale take ſlowuo, gefto yuz gyſte ukazanye, protý kommu geſt powie- dyeno, znamenaty dawa, Kto ſie tyem mýlí, ze geft to wîece, nez-li bý giedyne wzwuk nelboſty uſhffal býl? A protoz u prwem gedno giedyne geft, towíes giedynyl) hnyew, Ale w druhem geft dwuogie wiecz, towies hnýew a hlaſſ, genz hnyew znamenawa, A w trzietyem geſt trogie wiecz, Towies hnyew a hlas, genz hnyew znamenawa, a w hlafſe vhanýenye zgie- wenye. A protoz trogie wiecz geft y na ſuudu radý a ohnye pekelneho. Ne//bo na ſuudíe geſtýe obrana muoz dana bytý, Ale yuz w radye nýcz gíneho nenye, giedno ze2) gſuu ſie radyli, kteru by ſmrt gmíel czlowiek yuz od- ſuuzeny ſnýti. Ale ohen pekelní w uodfuuzeny neyma y zadneho omýla yakozto uud, Any ma omýla, kteru ſmrt ma trpiety odſuuzený, yako w radye; Nebo ohen pekkelní3) ma gíjſte odſuuzenýe a gíſte vtrpenye. Protoz, offierugeſ-li ſwoý dar na oltarzí a tu wzpomaneſſ, ze twoy bratr gma nyeczo proty tobíe, oſtaw tu ſwoy dar przied oltarzem a gydí, ſmírz ſſe drzewe ſwým bratrem a tak przyda buudeſſ offierowaty ſwoy dar. Nerzekl: maaſ-li ty czo proty ſwemu bratru, ale ma-li bratr twoy czo proty tobie, At bý duoftoynyefnieho míru ukazal potrziebu. A protoz vozý, ze kazdí, ktoz proty ſwemu bratru geſt nepokogen, daru ſweho nemuoz duo- stoynýe offierowaty buohu, Kdyz4) pomene 5), ze bratr ma nyeczo proty nyemu, 6) Towies aczme 7) mý bratra w nyeczem vrazyli; Nebo tehdí on gma nyeczo proty nam. Ale tehdí mý mamý nýeczo proty nye/mu, kdíz on nafí w nyeczem vrazy. A tehdi nenye potrziebíe gyti k nýemu a míru hledaty; Nebo to, genz proty tobie zawinyl, atby odpuuſtil, nemaſſ gieho proffyty, ale giedno mas gemu odpuuſtytý, yako zadalí, aby tobíe buoh odpuutýl to, czo gli protý nyemu zawínyl. A protoz gmame gyty k ſſmý- rzený, kdyz zpomanem, ze gíme bratra na nyeczem urazyli. gíty mamy ne tyeleſtnymí nohamí, ale myſl, Aby pokornu zaduofty padl przied ſſwým bratrem profſe, at by odpuuſtyl, drzewe nez oſſierugieſſ ſwoy dar. Duchowným ſmyſlem koftel naſí geſt wnýtrzní czlowiek. Oltarz naſſie wiera. Dar nauczenýe proroczíe, modlitwa, ymný a zalmí a gíný dar, kterziz kolíwiek duchowny ſíe nahody. Nebo tak, acz bý y tehdí tu nebyl, muozeſ gey upokogity a k ſſweí prziezný prziwabitý, atby odpuuſtyl, Acz to drzewe 1) ras. 2) t. 3) rozd. 4) ras. 5) sic. (na počátku ř.). 6) v přeps. z e. 7) sic.
Strana 51
51 vczínýff 1) przied buohem, gda przed buoh ne leným hnutým ſweho tyela, Ale ruczí míloſty ſweý zaduofty a tak odtuud przýda, towies ſwoý vmyſl odzowa, to geſtoſf byl drzewe poczal, buudeſſ offierowaty ſwoý dar. Nebo kazdí dar,IIgenz u praweý wierze a u prawe� 2) miloſty od kterehoz kolîwîek 72a czlowieka buohu offierowan buude, wiecznye od nyeho buude przígiat, A da czlowieku od toho y za to odplatu wiecznu w nebeſke 3) kralowſtwi. Genz geſt zyw a kralugie w gednotie a w trogícy w ſſwrchowaney buoh wieki wiekoma. Amen. W Onyech czaſſyech powiedíe gezífſ ſwým mlazſſym: Buud powuolen ſwemu protywnýku rucze, duonydz gſi ſ nym na cieſtye. Nebo ſnad twoy protywnyk da týe ſuudcý A fuudcze da tye ſluze y buudeſf wlozen w zalarz. Zawierne prawi wam: newyndelſ odtuud, az nawratyſf poſſledny cztwrten. Sliſſieli ſte, ze geſt powiedyeno ſtarím: Nebuudeſſ czizoloznykem; Ale ya wam prawí: Ktoz vzrzí zenu, aby gîey pozadal, yuz gy zcízolozil w ſwem ſrdcí. Pak-li oko twe prawe pohorſſugie tebe, wýwrzif ge a wrz od ſebe; Nebo hodno geft tobíe, abý gieden z twich udow zhýnul, nez bý twe wſieczko týelo uwrzeno bylo w uohen w pekelny. Pak-li twa ruka prawa pohorſſugie tebe, urziez yu a wrz od ſebe ; Hodno geft tobie, aby geden z twich ud//dow 72b zhynul, nez bý wſieczko twe tielo bylo puuſczeno do pekla. Na toto cztenye mluwi ſwati Thomaſſ z aquina. NEbo y zadneho czaſſu hoſpodýn nam prazdneho neprzepuuſczie za- dagie, abýchom w gieho miloſty wzdí bylí. Protoz ſkuoro na czieſtie naſſieho zywota Weli ſie nam ſmírzity ſ protywnyke,4) neb býchom ſnad na naſſy ſmrty gínak ku pokogy przigíty nemohli. Protoz prawi: Buud dobrowolen ſwemu protywnyku. To, geſto my mamý w latynſkich knyhach Buud powuolen, to w rzeczkich knýhach píſano geſt Cynokon. To ſe wýklada Dobrowolný nebo dobrotywý. Chcheme-lí5) wiedyety, kteri gelt toto protýwnýk, gemuzto weli nam dobrowolnu býtý, Anebo gie diabel, anebo gie czlowiek, anebo gie naſſie tielo, anebo ge buoh, aneb gieho przikazanye. Ale dyablu newízi, by nam býlo przíkazano, býchom gíemu byli powolny a dobrowuolní nebo mírný. Nebo kdiz geſt dobrowuolenſtwíe, tu geſt take prziezen. A nýkto toho muoz rzecý, by bylo ſ dyablem//przíezen 73a gmíety, Aný geft hodno ſ nym ſíe mírzity, Nebo giedynu gemu odpowie- dyewffie, w urcení boy ſ nym gſmý wſtupili; Anyz geſt hodno gemu powo- lowaty: Nebo bychom býli gemu nykdí nepowuolilí, nebyli bychom w roz- liczne horze a w hubenſtwie upadlí. Protoz ſnad przikaſano nam, abychom hoſpodynu powuolili byli, od nyehozto ſme ſie hrzieffyece wzdalili, tak ze naſí protýwunyk muoz rzeczen byty, Nebo ſie nam protywí; Nebo buoh wſſíem pyſſnym ſie protywi. Protoz, ktoz kolywiek w tomto zywotie ne- ſſmírzi ſie ſ buohem ſkrzie ſmrt geho ſyna, Da gey ſuudcy, towies ſynowí. A welmí dobrze muoz czlowiek na cieſtye rziecen byty ſ buohem; nebo 1) ras. 2) na konci ř. 3) t. 4) na konci ř. 5) sic. 4
51 vczínýff 1) przied buohem, gda przed buoh ne leným hnutým ſweho tyela, Ale ruczí míloſty ſweý zaduofty a tak odtuud przýda, towies ſwoý vmyſl odzowa, to geſtoſf byl drzewe poczal, buudeſſ offierowaty ſwoý dar. Nebo kazdí dar,IIgenz u praweý wierze a u prawe� 2) miloſty od kterehoz kolîwîek 72a czlowieka buohu offierowan buude, wiecznye od nyeho buude przígiat, A da czlowieku od toho y za to odplatu wiecznu w nebeſke 3) kralowſtwi. Genz geſt zyw a kralugie w gednotie a w trogícy w ſſwrchowaney buoh wieki wiekoma. Amen. W Onyech czaſſyech powiedíe gezífſ ſwým mlazſſym: Buud powuolen ſwemu protywnýku rucze, duonydz gſi ſ nym na cieſtye. Nebo ſnad twoy protywnyk da týe ſuudcý A fuudcze da tye ſluze y buudeſf wlozen w zalarz. Zawierne prawi wam: newyndelſ odtuud, az nawratyſf poſſledny cztwrten. Sliſſieli ſte, ze geſt powiedyeno ſtarím: Nebuudeſſ czizoloznykem; Ale ya wam prawí: Ktoz vzrzí zenu, aby gîey pozadal, yuz gy zcízolozil w ſwem ſrdcí. Pak-li oko twe prawe pohorſſugie tebe, wýwrzif ge a wrz od ſebe; Nebo hodno geft tobíe, abý gieden z twich udow zhýnul, nez bý twe wſieczko týelo uwrzeno bylo w uohen w pekelny. Pak-li twa ruka prawa pohorſſugie tebe, urziez yu a wrz od ſebe ; Hodno geft tobie, aby geden z twich ud//dow 72b zhynul, nez bý wſieczko twe tielo bylo puuſczeno do pekla. Na toto cztenye mluwi ſwati Thomaſſ z aquina. NEbo y zadneho czaſſu hoſpodýn nam prazdneho neprzepuuſczie za- dagie, abýchom w gieho miloſty wzdí bylí. Protoz ſkuoro na czieſtie naſſieho zywota Weli ſie nam ſmírzity ſ protywnyke,4) neb býchom ſnad na naſſy ſmrty gínak ku pokogy przigíty nemohli. Protoz prawi: Buud dobrowolen ſwemu protywnyku. To, geſto my mamý w latynſkich knyhach Buud powuolen, to w rzeczkich knýhach píſano geſt Cynokon. To ſe wýklada Dobrowolný nebo dobrotywý. Chcheme-lí5) wiedyety, kteri gelt toto protýwnýk, gemuzto weli nam dobrowolnu býtý, Anebo gie diabel, anebo gie czlowiek, anebo gie naſſie tielo, anebo ge buoh, aneb gieho przikazanye. Ale dyablu newízi, by nam býlo przíkazano, býchom gíemu byli powolny a dobrowuolní nebo mírný. Nebo kdiz geſt dobrowuolenſtwíe, tu geſt take prziezen. A nýkto toho muoz rzecý, by bylo ſ dyablem//przíezen 73a gmíety, Aný geft hodno ſ nym ſíe mírzity, Nebo giedynu gemu odpowie- dyewffie, w urcení boy ſ nym gſmý wſtupili; Anyz geſt hodno gemu powo- lowaty: Nebo bychom býli gemu nykdí nepowuolilí, nebyli bychom w roz- liczne horze a w hubenſtwie upadlí. Protoz ſnad przikaſano nam, abychom hoſpodynu powuolili byli, od nyehozto ſme ſie hrzieffyece wzdalili, tak ze naſí protýwunyk muoz rzeczen byty, Nebo ſie nam protywí; Nebo buoh wſſíem pyſſnym ſie protywi. Protoz, ktoz kolywiek w tomto zywotie ne- ſſmírzi ſie ſ buohem ſkrzie ſmrt geho ſyna, Da gey ſuudcy, towies ſynowí. A welmí dobrze muoz czlowiek na cieſtye rziecen byty ſ buohem; nebo 1) ras. 2) na konci ř. 3) t. 4) na konci ř. 5) sic. 4
Strana 52
52 74a 75a buoh wezde geſt. Pak-lí bý ſie komu nelbilo rzecy, by hrzieſſnyk byl ſpolu ſ buohem, yako mý rziekamý, ze ſwietloſt geft ſpolu ſlepým czlowiekem, Ale on gie newidy: Ale muozemy rzeczi, ze protywnýk naſſ geſt przika- zanye buozye; Neb ſie protywugie tyem, geſto chtie hrzeſſyty, A dano geſt nâl) w tomto zýwuotye, abý ſ namí na cieſtye bylo,2) gemuzto ma/mý powuolîty rucze, cztucze, ſliſſíece, wýznawagice geho muocz. Pak-li kto nyeczo nerozumíe, nema proto nenawídyety, ze ſie protywugie geho hrzie- chom, Ale ma gie milowaty pro ſwe polepſienye; Pak-li czo geſt neſſnad- neho, modl nie hoſpodynu, abý mohl urozumíety. Dobrze suudczí rozumíem gezukriſta. Sluhu rozumíem Andiela, lecz dobreho, lecz zleho; Nebo prawí piſmo: Andielowe ſluziechu gemu. A tak wierzímý, ze s ſwýmí andiely gma przígyty na ſuud. A protoz prawi: A ſuudce da tye ſluze y buudeſſ wſſazen w zalarz. Skrzie zalarz rozumíme muki pekelne. A aby nýkte tohoto zalarze v potupie neýmíel, Prawí potom: Zawíerne tobie prawí, Ze odtuud newyndeſf, az nawratyff poſſledny cztwrten. Cztwrten geft penyez, genz drzy w ſobie dwa mala penyezkí y chce takto rzecý: Newýndelí z zalarze, az za naymenſý hrzich doſty uczýníl. Potom prawí cztenýe: Sliſfiel ſte, ze geſt rzeceno ſtarím: Ne- buudeſſ cyzoloznýkem; Ale ya wam prawi: ktoz vzrzi zenu proto, aby 74b giey pozadal, yuz ſ ny vczínyl czízolozſtwuo w ſwem ſrdcy. I chce/ takto rzeczî: Nebuudeſſ czîzoloznykem, towies nepoydeſſ-li k nyzadney gyney, giedno k ſſwey zenye wlaſtney. Nebo geſt-li to, ze toho potrziebugieſſ od ſwey zeny, Procz giey take tymz nechceſſ powinen byty, wſak ty w ſle- chetnoſty maſí giey prwe prziklad daty. A welmí geft to neſliczno, bý to muz rzekl: Czoz zena cziný, muz nemuoz vczînyty, a ygyaſſa3) ſmyeleyſy a ſſmyſlnyeſſy nez ona. A nerod rzecy neymam zený ſwe, poyduu k zlee dcerzí, neb proto kazanye buozieho neprzieſtupym. Myſſhſ-li to, ſam ſebu ludyſf. Nebo duchownycy zydowſty mnýechuu, by gidno to bylo czizolozſtwuo, kdiz by kto poznal czizy zenu. Ale ſhiſſ, czot prawi ſyn buozî we czteny: Ja wam to prawí, ze ktoz uzrzi zenu proto, aby giey pozadal, towies gde z umýſla na nyektere míeſto, aby mohl zenu wídiety A wida giey pozadaty, yuz ſ ný wczínýl w ſſwɇ4) ſrdcý czizolowſtwuo.5) Protoz, chceſſ-li ſwyma oczyma na kraſne obliczegie czaſto hledatý, buudeſſ guſtie popaden; Nebo acz sie dwuakrat aneb trzykrat muozeſſ wzdrzety, Cztwr/ſte ſnad padneſl, nebo negli bez czlowieczſtwie. A ktoz gedynu zayzie w ſſobie ohen tyem czynem, Kdiz gýz y zení newidy, wſak w ſobie tworzí rozhcznu zaduoft a myſlenye, z nyehozto czalto przíchody k ſkutku. Pak-li ktera zena ſíe lîczí prota,6) aby oczi lîdſke k ſobíe przitahla, Acz bý ſie y neſhbyla y zadnem',7) wſak proto buude w pekle, Nebo gied geſt ſwarzíla, kakzkolíwiek nykte geho pytý nechtíel. Protoz czoz mluwí muzom, tez o zenach rozumíe. Nebo mluwie hlawie, tyelo take mýeny. 1) na konci ř. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic. 7 na konci ř.
52 74a 75a buoh wezde geſt. Pak-lí bý ſie komu nelbilo rzecy, by hrzieſſnyk byl ſpolu ſ buohem, yako mý rziekamý, ze ſwietloſt geft ſpolu ſlepým czlowiekem, Ale on gie newidy: Ale muozemy rzeczi, ze protywnýk naſſ geſt przika- zanye buozye; Neb ſie protywugie tyem, geſto chtie hrzeſſyty, A dano geſt nâl) w tomto zýwuotye, abý ſ namí na cieſtye bylo,2) gemuzto ma/mý powuolîty rucze, cztucze, ſliſſíece, wýznawagice geho muocz. Pak-li kto nyeczo nerozumíe, nema proto nenawídyety, ze ſie protywugie geho hrzie- chom, Ale ma gie milowaty pro ſwe polepſienye; Pak-li czo geſt neſſnad- neho, modl nie hoſpodynu, abý mohl urozumíety. Dobrze suudczí rozumíem gezukriſta. Sluhu rozumíem Andiela, lecz dobreho, lecz zleho; Nebo prawí piſmo: Andielowe ſluziechu gemu. A tak wierzímý, ze s ſwýmí andiely gma przígyty na ſuud. A protoz prawi: A ſuudce da tye ſluze y buudeſſ wſſazen w zalarz. Skrzie zalarz rozumíme muki pekelne. A aby nýkte tohoto zalarze v potupie neýmíel, Prawí potom: Zawíerne tobie prawí, Ze odtuud newyndeſf, az nawratyff poſſledny cztwrten. Cztwrten geft penyez, genz drzy w ſobie dwa mala penyezkí y chce takto rzecý: Newýndelí z zalarze, az za naymenſý hrzich doſty uczýníl. Potom prawí cztenýe: Sliſfiel ſte, ze geſt rzeceno ſtarím: Ne- buudeſſ cyzoloznýkem; Ale ya wam prawi: ktoz vzrzi zenu proto, aby 74b giey pozadal, yuz ſ ny vczínyl czízolozſtwuo w ſwem ſrdcy. I chce/ takto rzeczî: Nebuudeſſ czîzoloznykem, towies nepoydeſſ-li k nyzadney gyney, giedno k ſſwey zenye wlaſtney. Nebo geſt-li to, ze toho potrziebugieſſ od ſwey zeny, Procz giey take tymz nechceſſ powinen byty, wſak ty w ſle- chetnoſty maſí giey prwe prziklad daty. A welmí geft to neſliczno, bý to muz rzekl: Czoz zena cziný, muz nemuoz vczînyty, a ygyaſſa3) ſmyeleyſy a ſſmyſlnyeſſy nez ona. A nerod rzecy neymam zený ſwe, poyduu k zlee dcerzí, neb proto kazanye buozieho neprzieſtupym. Myſſhſ-li to, ſam ſebu ludyſf. Nebo duchownycy zydowſty mnýechuu, by gidno to bylo czizolozſtwuo, kdiz by kto poznal czizy zenu. Ale ſhiſſ, czot prawi ſyn buozî we czteny: Ja wam to prawí, ze ktoz uzrzi zenu proto, aby giey pozadal, towies gde z umýſla na nyektere míeſto, aby mohl zenu wídiety A wida giey pozadaty, yuz ſ ný wczínýl w ſſwɇ4) ſrdcý czizolowſtwuo.5) Protoz, chceſſ-li ſwyma oczyma na kraſne obliczegie czaſto hledatý, buudeſſ guſtie popaden; Nebo acz sie dwuakrat aneb trzykrat muozeſſ wzdrzety, Cztwr/ſte ſnad padneſl, nebo negli bez czlowieczſtwie. A ktoz gedynu zayzie w ſſobie ohen tyem czynem, Kdiz gýz y zení newidy, wſak w ſobie tworzí rozhcznu zaduoft a myſlenye, z nyehozto czalto przíchody k ſkutku. Pak-li ktera zena ſíe lîczí prota,6) aby oczi lîdſke k ſobíe przitahla, Acz bý ſie y neſhbyla y zadnem',7) wſak proto buude w pekle, Nebo gied geſt ſwarzíla, kakzkolíwiek nykte geho pytý nechtíel. Protoz czoz mluwí muzom, tez o zenach rozumíe. Nebo mluwie hlawie, tyelo take mýeny. 1) na konci ř. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic. 7 na konci ř.
Strana 53
53 Prawí potom cztenye: Geſt-li to, ze twe oko prawe pohorſſugie tebe, wýlup gíe a wrz od ſebe; A geſt-li to, ze twa ruka prawa pohorſſugie tebe, vtný gí a wrz od lebe przícz. Sýn buozi chce takto rzecy, Abychom ne- tolico nebezpeczenſtwí ſwich hrzíechow tbali, Ale take abý ty, geſto k nam prziſluffyegy, nýcz zleho neczynílí. Nebo gmaſ-li ktereho przietele, geſto k twemu ſbuozi tak ſnaznye przyhleda ya 1) k ſwemu oku wlaſtnyemu, Nebo twe ſbuozye oprawugie yako twa wlaſtna ruka, zwieſ-lí to, ze czíny ktere zle ſkutkí, zapud gyeí od ſebe,! nebo tebe pohorſlugie. Nebo netoliko 75a z naſſich hrzichow, ale take z naſſich bliſſnych, geſto gſu w naſſy kazny, muſſymý odpowiedaty. I geſt takto rozumiety: Gieft-li to, ze twoy przietel, gehozto ty iako ſwe prawe oko nebo ſwu prawu ruku milugieſſ, a tebe pohorſſugie, zapud giey daleko od ſebe; Nebo lepe geſt tobíe ſwýma wlaſt- nýma oczyma ſweho ſbuozie prziehledagîce gytý do nebeſkeho kralowſtwie nezh pomocz ſweho przietele gmagie gity y ſ nym do horucieho pekla. Gehozto mne y was racz oſtrziecy ſyn buozí. Amen. POwiedyeno geſt take: Ktoz koliwiek puuſty od ſebe ſwu zenu, Day giey knyzkí odpuuczenýe; Ale ya wam prawí: ktoz koliwíek puuſty ſwu zenu bez wýny ſkutku tieleſtneho, ten gî cyny czýzoloznycy. A ktoz tak puuſtyenu poyme, ten czíný czizolowſtwuo.2) Opiet ſhſſali ſte, ze geſt rzeceno ſtarim: Nebuudeſſ krzywým przííſeznýkem, ale naplnyſ hoſpodynu ſwe przíſſahi. Ale ya wam prawi: Neprziſſahaty owſſiem Any na nebí, neb ſtol buozy geſt, any na zemí, nebo podnoz gehol/noh geſt, Aný na geruzalemíe, nebo míeſto welikeho krale geſt, Any na ſſwey hlawie, nebo y gíednoho wlaſfa nemuozeſí byela neb czrna vczínýty; Ale buud waſfie rzecz: Geft geft, Nenýe nenýe, A to, czoz bý wíecze mýmo to bylo, to zle geſt. Sliſſali ſte, ze geſt rzeceno: Oko za hoko, zub za zub; Ale- ya wam prawí, abyſte ſie nebranyli zlemu, ale vderzi-li tye kto w prawe licze, obrat gemu y druhe. A tomu, genz ſie chcze ſ tebuu ſuudyty, chtie wziety twu ſukný, przyday gemu y plaſſczt. A ktozkolíwiek tye nuty aby ſſiel tyſſicz kroczîegy, gdy ſ ným druhich dwa; A ktoz tebe zacz proſſí day gemu; A ktoz chce, aby gemu poziczil, neodwraczvý ſie od nyeho Slſſahi ſte, ze geſt rzieceno: Buudeſí milowaty ſweho bliznyeho a nena- wídiety ſweho neprzietele; Ale ya wam prawí: Míluýte ſwe neprzataly A czynte dobrze tyem, geſto was nenawídye, A modlte ſie za ſſwe protywnyki, a geſto was hanyegy, abifte byli sýnowe sweho occie, genz geft na nebe- ſſrech, Genz ſwemu ſlunczí weli wzchodyty y nad zle y nad dobre y deffty nad prawe y nad krzíwe. Nebo milugiete-li ty, geſto was milugy, kteru odplatu//buudete gmíetý, Nebo zgiewny hrzieffnycy tez czínye. A budete-li 76a pozdrawuowatý giedno bratrzi, czo wíece vczinýte, ano pohany to czínye. A protoz budte wy ſwrchowany, yako was ottecz nebeſki ſwrchowan geſt. Znamenayte, abyſte ſwe prawdí neuyzyli przied lidmi, abyſte od nych 75b 1) sic. 2) sic.
53 Prawí potom cztenye: Geſt-li to, ze twe oko prawe pohorſſugie tebe, wýlup gíe a wrz od ſebe; A geſt-li to, ze twa ruka prawa pohorſſugie tebe, vtný gí a wrz od lebe przícz. Sýn buozi chce takto rzecy, Abychom ne- tolico nebezpeczenſtwí ſwich hrzíechow tbali, Ale take abý ty, geſto k nam prziſluffyegy, nýcz zleho neczynílí. Nebo gmaſ-li ktereho przietele, geſto k twemu ſbuozi tak ſnaznye przyhleda ya 1) k ſwemu oku wlaſtnyemu, Nebo twe ſbuozye oprawugie yako twa wlaſtna ruka, zwieſ-lí to, ze czíny ktere zle ſkutkí, zapud gyeí od ſebe,! nebo tebe pohorſlugie. Nebo netoliko 75a z naſſich hrzichow, ale take z naſſich bliſſnych, geſto gſu w naſſy kazny, muſſymý odpowiedaty. I geſt takto rozumiety: Gieft-li to, ze twoy przietel, gehozto ty iako ſwe prawe oko nebo ſwu prawu ruku milugieſſ, a tebe pohorſſugie, zapud giey daleko od ſebe; Nebo lepe geſt tobíe ſwýma wlaſt- nýma oczyma ſweho ſbuozie prziehledagîce gytý do nebeſkeho kralowſtwie nezh pomocz ſweho przietele gmagie gity y ſ nym do horucieho pekla. Gehozto mne y was racz oſtrziecy ſyn buozí. Amen. POwiedyeno geſt take: Ktoz koliwiek puuſty od ſebe ſwu zenu, Day giey knyzkí odpuuczenýe; Ale ya wam prawí: ktoz koliwíek puuſty ſwu zenu bez wýny ſkutku tieleſtneho, ten gî cyny czýzoloznycy. A ktoz tak puuſtyenu poyme, ten czíný czizolowſtwuo.2) Opiet ſhſſali ſte, ze geſt rzeceno ſtarim: Nebuudeſſ krzywým przííſeznýkem, ale naplnyſ hoſpodynu ſwe przíſſahi. Ale ya wam prawi: Neprziſſahaty owſſiem Any na nebí, neb ſtol buozy geſt, any na zemí, nebo podnoz gehol/noh geſt, Aný na geruzalemíe, nebo míeſto welikeho krale geſt, Any na ſſwey hlawie, nebo y gíednoho wlaſfa nemuozeſí byela neb czrna vczínýty; Ale buud waſfie rzecz: Geft geft, Nenýe nenýe, A to, czoz bý wíecze mýmo to bylo, to zle geſt. Sliſſali ſte, ze geſt rzeceno: Oko za hoko, zub za zub; Ale- ya wam prawí, abyſte ſie nebranyli zlemu, ale vderzi-li tye kto w prawe licze, obrat gemu y druhe. A tomu, genz ſie chcze ſ tebuu ſuudyty, chtie wziety twu ſukný, przyday gemu y plaſſczt. A ktozkolíwiek tye nuty aby ſſiel tyſſicz kroczîegy, gdy ſ ným druhich dwa; A ktoz tebe zacz proſſí day gemu; A ktoz chce, aby gemu poziczil, neodwraczvý ſie od nyeho Slſſahi ſte, ze geſt rzieceno: Buudeſí milowaty ſweho bliznyeho a nena- wídiety ſweho neprzietele; Ale ya wam prawí: Míluýte ſwe neprzataly A czynte dobrze tyem, geſto was nenawídye, A modlte ſie za ſſwe protywnyki, a geſto was hanyegy, abifte byli sýnowe sweho occie, genz geft na nebe- ſſrech, Genz ſwemu ſlunczí weli wzchodyty y nad zle y nad dobre y deffty nad prawe y nad krzíwe. Nebo milugiete-li ty, geſto was milugy, kteru odplatu//buudete gmíetý, Nebo zgiewny hrzieffnycy tez czínye. A budete-li 76a pozdrawuowatý giedno bratrzi, czo wíece vczinýte, ano pohany to czínye. A protoz budte wy ſwrchowany, yako was ottecz nebeſki ſwrchowan geſt. Znamenayte, abyſte ſwe prawdí neuyzyli przied lidmi, abyſte od nych 75b 1) sic. 2) sic.
Strana 54
54 76b 77a wídieny byli, gynak odplaty nebuudete gmiety od waſſieho otcie, genz geſt na nebeſſiech. Na toto cztenye mluwi ſwati Thomaſí z aqna: Drzewe uczill) ſyn buozí, aby nykte czizie zeny nepozadal. Tuto pak vozý, abý nykte ſwe zený neodpuuzoval od lebe, kdyz prawi: Po- wieddyeno2) geft, ktoz kolîwíek luczí ſwu zenu od ſebe, day gy knýzki roz- luczenýe. knyzkí, towies lift, na nýemzto gmíegiechuu býtý piſſany wíný, pro kterez gî od ſebe luczil. Toto míeſto piſma hoſpodýn a ſpaſſitel potom plnyegie wykladda3) a rzka: Moyzieſſ knyzkí rozluczenye daty przíkazal pro twrdoft ſrdcze muzſkeho, nepoziczil rozluczienýe, Ale chtiel warowaty zenſkeho zabitye. Nebo zydowe kdíz bíechuu wýwe//dený z egípta, biechuu przíwykli tam obyczieyom pohaníkím. A protoz ze gich zený z egipta praczíj a horke4) blechuu welmíe zczrnalý a ohubenyelý, pro nyzto zydowe k nym nemíloſt gmiegiechuu A podle obýcziege pohanſkeho, abý gýne mohli pogîmatý, zabítý gie hotowí bíechuu. Protoz kazal knyzkí roz- luczenýe datý. Ne proto, abý to dobre bylo, ale abý tíem wieczíſie zle ſtaweno bylo. A geſt-li to, ze czízích lidý nedoſtatkí mamý neſty a trpiety, yako prawi apoſtol: Gleden druheho brziemíe neſte, welmi pak wiecze mamý kazdy neſty a trpíety nedoſtatkí ſwe zeny. A kdiz pak krzieſtan netoliko ſam ſebe nema w zadney wieczî poſkwrnýty, Ale take gyným ku poſkwrnyeny y zadneho przíczínku nedaty, Nebo ktoz to vczîný, ten by bez welikeho hrziechuu nebyl, Ale wſlíemí hrziechí byl bý wínen, kterîmz bý prziczínu dal: A protoz, ktoz puuftye od ſebe zenu ſwu, da gî przíczínek k czízolozſtwu, Abý y ona czizolozſtwuo czyníla y gínýl/byl i ny czyzo- loznýkem, Pro take czyzolowſtwuo5) buude ztracen. A protoz prawí cztennýe:6) Ktoz puuſty ſwu zenu, czýny gí czyzoloznycý. A take prawi, ze ten geſt czyzoloznykem, ktoz tu poyme, geſto geſt puuſſczena, gest take czyzoloznýke.7). Nebo ſ prawdu nemuoz nykte rzecy: muohu gi pogiety, proto ze gy giegye muzíſ puuſtíl; Nebo kakzkolywíek geſt puu- ſſczena, wſſak wzdi geſt ſweho prwnyeho muzíe zena. A prawí cztenye, ze gíe nema od ſebe puuſtytý, giedyne proto, bý byla wieru manzelíku przieſtupila. A nycz pak nenye horſſieho, nez kdyz muz zenu od ſebe puuſty pro przieſtupenýe manzelſtwa, a gíſa ſam w temz wínen. Nebo w nyemz gýneho poſſuſſugie, w temz ſîe pak ſam odſſuzugie. Prawí pak cztenye: Slíffali ſte, ze ge rzeceno ſtarím: Nebuudes krzíwím prziſſeznykem; Ale naplnýſí buohu ſwe przíſſahí; Ale ya wuam prawí, abyſte neprziſſahali owſſem. Towies ne pro kazdu wiecz; nebo týem czínem mohl bý czlowíek przígitý w uobyczieý A z obycziegye mohl bý nýekdy krzýwíe prziſnieczî. Yako czlowiek, genz mnoho mluwí, rziedko muoz bez toho bytý, by nyekdí krzywdí nepromluwil. Ale pro welikes) a znamenyte wieczî a pro prawdu muoz czlowiek prziſſieczí beze wſſîeho 77b 1) ras. 2) rozd. 3) t. 4) na konci ř. 5) sic. 6) rozd. 7) na konci ř., sic. 8) přeps. welika.
54 76b 77a wídieny byli, gynak odplaty nebuudete gmiety od waſſieho otcie, genz geſt na nebeſſiech. Na toto cztenye mluwi ſwati Thomaſí z aqna: Drzewe uczill) ſyn buozí, aby nykte czizie zeny nepozadal. Tuto pak vozý, abý nykte ſwe zený neodpuuzoval od lebe, kdyz prawi: Po- wieddyeno2) geft, ktoz kolîwíek luczí ſwu zenu od ſebe, day gy knýzki roz- luczenýe. knyzkí, towies lift, na nýemzto gmíegiechuu býtý piſſany wíný, pro kterez gî od ſebe luczil. Toto míeſto piſma hoſpodýn a ſpaſſitel potom plnyegie wykladda3) a rzka: Moyzieſſ knyzkí rozluczenye daty przíkazal pro twrdoft ſrdcze muzſkeho, nepoziczil rozluczienýe, Ale chtiel warowaty zenſkeho zabitye. Nebo zydowe kdíz bíechuu wýwe//dený z egípta, biechuu przíwykli tam obyczieyom pohaníkím. A protoz ze gich zený z egipta praczíj a horke4) blechuu welmíe zczrnalý a ohubenyelý, pro nyzto zydowe k nym nemíloſt gmiegiechuu A podle obýcziege pohanſkeho, abý gýne mohli pogîmatý, zabítý gie hotowí bíechuu. Protoz kazal knyzkí roz- luczenýe datý. Ne proto, abý to dobre bylo, ale abý tíem wieczíſie zle ſtaweno bylo. A geſt-li to, ze czízích lidý nedoſtatkí mamý neſty a trpiety, yako prawi apoſtol: Gleden druheho brziemíe neſte, welmi pak wiecze mamý kazdy neſty a trpíety nedoſtatkí ſwe zeny. A kdiz pak krzieſtan netoliko ſam ſebe nema w zadney wieczî poſkwrnýty, Ale take gyným ku poſkwrnyeny y zadneho przíczínku nedaty, Nebo ktoz to vczîný, ten by bez welikeho hrziechuu nebyl, Ale wſlíemí hrziechí byl bý wínen, kterîmz bý prziczínu dal: A protoz, ktoz puuftye od ſebe zenu ſwu, da gî przíczínek k czízolozſtwu, Abý y ona czizolozſtwuo czyníla y gínýl/byl i ny czyzo- loznýkem, Pro take czyzolowſtwuo5) buude ztracen. A protoz prawí cztennýe:6) Ktoz puuſty ſwu zenu, czýny gí czyzoloznycý. A take prawi, ze ten geſt czyzoloznykem, ktoz tu poyme, geſto geſt puuſſczena, gest take czyzoloznýke.7). Nebo ſ prawdu nemuoz nykte rzecy: muohu gi pogiety, proto ze gy giegye muzíſ puuſtíl; Nebo kakzkolywíek geſt puu- ſſczena, wſſak wzdi geſt ſweho prwnyeho muzíe zena. A prawí cztenye, ze gíe nema od ſebe puuſtytý, giedyne proto, bý byla wieru manzelíku przieſtupila. A nycz pak nenye horſſieho, nez kdyz muz zenu od ſebe puuſty pro przieſtupenýe manzelſtwa, a gíſa ſam w temz wínen. Nebo w nyemz gýneho poſſuſſugie, w temz ſîe pak ſam odſſuzugie. Prawí pak cztenye: Slíffali ſte, ze ge rzeceno ſtarím: Nebuudes krzíwím prziſſeznykem; Ale naplnýſí buohu ſwe przíſſahí; Ale ya wuam prawí, abyſte neprziſſahali owſſem. Towies ne pro kazdu wiecz; nebo týem czínem mohl bý czlowíek przígitý w uobyczieý A z obycziegye mohl bý nýekdy krzýwíe prziſnieczî. Yako czlowiek, genz mnoho mluwí, rziedko muoz bez toho bytý, by nyekdí krzywdí nepromluwil. Ale pro welikes) a znamenyte wieczî a pro prawdu muoz czlowiek prziſſieczí beze wſſîeho 77b 1) ras. 2) rozd. 3) t. 4) na konci ř. 5) sic. 6) rozd. 7) na konci ř., sic. 8) přeps. welika.
Strana 55
35 hrziechuu; Nebo ſýn buozi nezapowíeda prziſſahatý, ale obyczegie ku prziſſazie. Nebo chceſ-li prawie znamenaty: Sýn buozi nezapowieda, abýchom neprziſſahali na buozie, Ale zapowieda, aby nykte neprziſſahal na nebý any na zemí any y na zadnem ſtwuorziený. Nebo ktoz na cziem prziſſaha, ten to w naywieczſſy czty gma. A protoz ktoz prziſſaha na ſtworzený, czieft naywieczlfy, geſto geſt wlaſtnoſt ſameho buoha, tu ſtwuorzeny dawa. A ten, genz gest prziſſahaty zapowiediel, ten take vczy, kak nam geſt mluwíty w uobecznych wíecech a rzka: Buud waſſie mlu- wenye Geft geft, Nenye nenýe. Yakoby rzekl: W uobeczních wíecech, kdiz tebe twoý blizný trezíe o nyekterey wiecý, geſt-li ta wiecz tak czy gýnak, yakz gie tobie znamo podle prawdí, tak gemu odpowies a rzka Geft geſt, Nebo Nenye nenýe. Dwaſkrat to ſlowuo opaczugie dawagie 78a nam nauczenye, Aby to, czoz uſty mluwímy, ſrdcem bychom tez myenyhi. A protoz ktoz prawie rozumie, nezapowieda prziſſahi kazde wieczi dobrey a potrziebneý, Ale abý czlowiek neprziſfahal bez potrziebý, giedyne tehdy, kdyz wídy, ze nyekterzi lide gſuu leny bez prziſſahi wierzitý tyem wieczem, geſto gſuu vzýteczný k gich ſpaſſeny. Protoz prawi: Buud waſſie rzecz geft geft, nenýe nenýe, A to, czoz wíece nad to, geſt od zleho. Y chcze takto rzecy: Kdyz ktere prawdí wyſſym potrwrzeným potwrzugiete nezhi tyemi flowí geft geft, nenýe nenye, to nenye waſfy wînu, ale geft od zleho, towies od zleho przírozenye tyech lidy, geſto wam bez prziſſahíj wierzity nerodýe. Potom pak prawi cztenye: Sliſſahi ſte, ze ggeſt 1) rzeceno: Oko za oko, zub za zub. Zakon ſtari ſlowe zakon ſtrachuu, Nebo hrdoſty ſwe pýchi zydowe neoſtawachuu giedyne pro ſtrach, gymzto hoſpodyn w piſſmie y w 2) gínymí rozlcznymí czíny gym hroziefſie. Ale zakon nowy ſlowe zakon miloſty, nebo pro ueliku mîloſt, gijſto k czlowieku gmielI/ ſyn buozi, 78b pokorzil ſíe az do ſmrty, dawagie nam prziklad, abychom ſie ſwemu hoſpo- dynu a ſſwemu bliznýemu z prawe miloſty pokorzili. A ty prziklady, geſto gfuu piſany w ſtarem y w nouem zakonýe, welmí gluu nam vzíteczny ſwateho piſma. A mezí wſſiemí przikladí naywíecz naſſ prziwodí ku po- korzie prziklad3) ſyna buozieho; Neb kdiz gemu w gieho hicze bieſſíe dan policzek, Nepodal druheho hcze, ale rzekl: Mluwil-li ſem zle, laý mí; pak-li dobrze, procz míe tepeſſ? Tiem ſyn buozi ukazugîe, ze obracenye druheho licze nema czlowiek ucziníty tieleſtným ſkutkem, Ale dobru wuoli a ſkutkem. Nebo ſyn buozí netoliko byl hotow w druhe licze uderzenye trpíety, ale wſieczko ſwe tyelo hotow pro naſſie hrziech 4) na krzízí daty rozpiety. Nebo acz by ty od ſebe uderzil, zda proto ukazeſſ toho, genz tie tepe? Wak 5) hnyewem hnyewu nemuozeſſ ukogýty, ale muozeſſ hnyew wiecze wzbuudyty. A protoz hoſpodyn vczí bliznyeho nemocz z mílo- frdenstwie trpiety, nezlí onoho utrpeným ſwu nemocz okogitý. Anyz take tuto zapowie/ da tey pomſty, geſto ſluſſie k kazny a ku polepſſiený; Nebo to 79a 1) rozd. 2) sic. 3) na konci ř. 4) t. 5) sic.
35 hrziechuu; Nebo ſýn buozi nezapowíeda prziſſahatý, ale obyczegie ku prziſſazie. Nebo chceſ-li prawie znamenaty: Sýn buozi nezapowieda, abýchom neprziſſahali na buozie, Ale zapowieda, aby nykte neprziſſahal na nebý any na zemí any y na zadnem ſtwuorziený. Nebo ktoz na cziem prziſſaha, ten to w naywieczſſy czty gma. A protoz ktoz prziſſaha na ſtworzený, czieft naywieczlfy, geſto geſt wlaſtnoſt ſameho buoha, tu ſtwuorzeny dawa. A ten, genz gest prziſſahaty zapowiediel, ten take vczy, kak nam geſt mluwíty w uobecznych wíecech a rzka: Buud waſſie mlu- wenye Geft geft, Nenye nenýe. Yakoby rzekl: W uobeczních wíecech, kdiz tebe twoý blizný trezíe o nyekterey wiecý, geſt-li ta wiecz tak czy gýnak, yakz gie tobie znamo podle prawdí, tak gemu odpowies a rzka Geft geſt, Nebo Nenye nenýe. Dwaſkrat to ſlowuo opaczugie dawagie 78a nam nauczenye, Aby to, czoz uſty mluwímy, ſrdcem bychom tez myenyhi. A protoz ktoz prawie rozumie, nezapowieda prziſſahi kazde wieczi dobrey a potrziebneý, Ale abý czlowiek neprziſfahal bez potrziebý, giedyne tehdy, kdyz wídy, ze nyekterzi lide gſuu leny bez prziſſahi wierzitý tyem wieczem, geſto gſuu vzýteczný k gich ſpaſſeny. Protoz prawi: Buud waſſie rzecz geft geft, nenýe nenýe, A to, czoz wíece nad to, geſt od zleho. Y chcze takto rzecy: Kdyz ktere prawdí wyſſym potrwrzeným potwrzugiete nezhi tyemi flowí geft geft, nenýe nenye, to nenye waſfy wînu, ale geft od zleho, towies od zleho przírozenye tyech lidy, geſto wam bez prziſſahíj wierzity nerodýe. Potom pak prawi cztenye: Sliſſahi ſte, ze ggeſt 1) rzeceno: Oko za oko, zub za zub. Zakon ſtari ſlowe zakon ſtrachuu, Nebo hrdoſty ſwe pýchi zydowe neoſtawachuu giedyne pro ſtrach, gymzto hoſpodyn w piſſmie y w 2) gínymí rozlcznymí czíny gym hroziefſie. Ale zakon nowy ſlowe zakon miloſty, nebo pro ueliku mîloſt, gijſto k czlowieku gmielI/ ſyn buozi, 78b pokorzil ſíe az do ſmrty, dawagie nam prziklad, abychom ſie ſwemu hoſpo- dynu a ſſwemu bliznýemu z prawe miloſty pokorzili. A ty prziklady, geſto gfuu piſany w ſtarem y w nouem zakonýe, welmí gluu nam vzíteczny ſwateho piſma. A mezí wſſiemí przikladí naywíecz naſſ prziwodí ku po- korzie prziklad3) ſyna buozieho; Neb kdiz gemu w gieho hicze bieſſíe dan policzek, Nepodal druheho hcze, ale rzekl: Mluwil-li ſem zle, laý mí; pak-li dobrze, procz míe tepeſſ? Tiem ſyn buozi ukazugîe, ze obracenye druheho licze nema czlowiek ucziníty tieleſtným ſkutkem, Ale dobru wuoli a ſkutkem. Nebo ſyn buozí netoliko byl hotow w druhe licze uderzenye trpíety, ale wſieczko ſwe tyelo hotow pro naſſie hrziech 4) na krzízí daty rozpiety. Nebo acz by ty od ſebe uderzil, zda proto ukazeſſ toho, genz tie tepe? Wak 5) hnyewem hnyewu nemuozeſſ ukogýty, ale muozeſſ hnyew wiecze wzbuudyty. A protoz hoſpodyn vczí bliznyeho nemocz z mílo- frdenstwie trpiety, nezlí onoho utrpeným ſwu nemocz okogitý. Anyz take tuto zapowie/ da tey pomſty, geſto ſluſſie k kazny a ku polepſſiený; Nebo to 79a 1) rozd. 2) sic. 3) na konci ř. 4) t. 5) sic.
Strana 56
56 79b 80a ſluſſie k míloſrdenſtwí. Anyz take przekazíe tomu vmýſllu, gímz by kterí czlowiek chtiel ktere protywenſtwie trpiety od toho, gemuz bý to chtiel pro polepſfienýe nyekteru kazen daty; Ale wſſak te pomíty nema nykte cyníty, gedyne ten, ktoz geſt na to wuolen, a od obcze gemu poruceno. A tem umýflem tu pomítu czýn, yako ottecz nad ſwym dyetetem, gehozto nenawidiety nemuozýe. Ale ſwaty lde mnohich hrziechow ſmrtý gſuu pomftowalí, Aby ſkrzie to zgiewný a uzýteczny ſtrach dan byl, A onyem, nad nymízto ſmrty pomſtu czynyechuu, ta ſmrt neſkodyla, Ale ty hrzieſſy, geſto bý ſnad wieczíſy býh, acz bý ony oſtali zywí, trem na nych ſhlazený bylí. A tyem czýnem Elyas prorok nad mnohýmí ſmrtý pomítu vczínýl; A kdyz ſwatý apoſtolowe ten prziklad przied ſynem buozym powiedyechuu, Syn buozy treſkta gie z toho. netreſkta gich pro przíklad proroczy, Ale proto, ze oný ne pro polepſienýe, ale z nenawiſty pomítý hledachuu. Ale//kdýz gie nauczil ſweho blíznýeho mílowatý 1) A dal gym ducha ſwa- teho, nebylo mezí nymí bez te pomíty; Ale to yuz czynylí dobrim vmyſlem pro polepſſenye. Nebo pro rzecz ſwateho petra Ananyaſſ a gieho zena za- phyra rucze vmrzeli a bez duſſie na zemí padli; Swaty take pawel gednoho dyablu poruczîl, aby gey dyabel muczie zywuota zbawíl. A protoz nyekterzi proty tieleſtnym pomſtam, geſto gſuu byli w ſtarem zakonye, newiedye, kterím oſlepeny, 2) gluu tak lity newieduce, kterím vmýlem gluu czínyený A kteri ſtrziezew gſa, lecz buud duchowný, lecz buud ſwietſkí, ſmye kralom a knýezatom rzieczí: Neſluſſie taka pomſta, bý gy w ſſwem kralowſtwi czí- nýlí? Nebo lide lepe mohu przípuzeny byty nauczenym a dobrotu, abý buoha cztili, nezli kterímí mukamí a hrozu; Nebo ſmý toho pokuſſilí, ze mnohým bylo to proſpieſſno, Aby drzewe ſtrachem a buoleſty byli przi- puzeny, poto 3) mohli nauczienye przigiety, A czoz fie flowy nauczyli, aby to ſkutki plnylí. Nebo yakoz welmí gſuu lepſi ty, gíjzto ſlechetnoſty muozem przíweſty k dobremu,!ſTak welmi wiece tech, geſto nemuozemy przíweſty ku poſluſſenſtwí giedyne mukamí a hrozu, Prziklad o ſſwatem pawlu, ge- hozto buoh naýprwe ſlepotu porazil, Potom pak giey nauczil a przíwedl ku poſluſſenſtwi. Nedoſtoyna take wíecz geft, abý kterí czlowíek wierný ſtal na ſuudye przied tyem, geſto krzieſtan nenýe; Pak-li geſt krzeſtan, ale geſt ſwietſkí, A ten, genz tye gmíel cztýty pro twe duoſtogenſtwie ze gezukriftowuo pro potrzebu tohoto ſwieta. A take kazdy ſuud roznye- czugie na ſrdcy hnýew a rozliczne zle mýſlenye; Neb uzrifſ-lí, ze twa przie gma lIty neb penyezi przemozena byty, k temuz ti chowaſí, aby mohl tymz czínem ſwey przí pomoczí, kakz kolywiek ſprwu nebyls toho mýſlil. Ale wſak nyektere, geſto nam ſbuozie ſwietſke naſſilím odgymagí, mamý trpiety, acz znamenamy, ze ony, widuce naſſy pokoru, muohu ſie tyem polepſyty; Ale do kterichs toho neznamename, mamý ſie gym z míloſty branyty, buogiece ſíe, aby ony proto ſami ſebe a ſſwich duſſy neztratyh. 80b Wiece mamý to pro gich ſpaſſenye vczynytyl/ nezlí proto, abýchom mohlí 1) ras. 2) na konci ř. 3) na konci ř.
56 79b 80a ſluſſie k míloſrdenſtwí. Anyz take przekazíe tomu vmýſllu, gímz by kterí czlowiek chtiel ktere protywenſtwie trpiety od toho, gemuz bý to chtiel pro polepſfienýe nyekteru kazen daty; Ale wſſak te pomíty nema nykte cyníty, gedyne ten, ktoz geſt na to wuolen, a od obcze gemu poruceno. A tem umýflem tu pomítu czýn, yako ottecz nad ſwym dyetetem, gehozto nenawidiety nemuozýe. Ale ſwaty lde mnohich hrziechow ſmrtý gſuu pomftowalí, Aby ſkrzie to zgiewný a uzýteczny ſtrach dan byl, A onyem, nad nymízto ſmrty pomſtu czynyechuu, ta ſmrt neſkodyla, Ale ty hrzieſſy, geſto bý ſnad wieczíſy býh, acz bý ony oſtali zywí, trem na nych ſhlazený bylí. A tyem czýnem Elyas prorok nad mnohýmí ſmrtý pomítu vczínýl; A kdyz ſwatý apoſtolowe ten prziklad przied ſynem buozym powiedyechuu, Syn buozy treſkta gie z toho. netreſkta gich pro przíklad proroczy, Ale proto, ze oný ne pro polepſienýe, ale z nenawiſty pomítý hledachuu. Ale//kdýz gie nauczil ſweho blíznýeho mílowatý 1) A dal gym ducha ſwa- teho, nebylo mezí nymí bez te pomíty; Ale to yuz czynylí dobrim vmyſlem pro polepſſenye. Nebo pro rzecz ſwateho petra Ananyaſſ a gieho zena za- phyra rucze vmrzeli a bez duſſie na zemí padli; Swaty take pawel gednoho dyablu poruczîl, aby gey dyabel muczie zywuota zbawíl. A protoz nyekterzi proty tieleſtnym pomſtam, geſto gſuu byli w ſtarem zakonye, newiedye, kterím oſlepeny, 2) gluu tak lity newieduce, kterím vmýlem gluu czínyený A kteri ſtrziezew gſa, lecz buud duchowný, lecz buud ſwietſkí, ſmye kralom a knýezatom rzieczí: Neſluſſie taka pomſta, bý gy w ſſwem kralowſtwi czí- nýlí? Nebo lide lepe mohu przípuzeny byty nauczenym a dobrotu, abý buoha cztili, nezli kterímí mukamí a hrozu; Nebo ſmý toho pokuſſilí, ze mnohým bylo to proſpieſſno, Aby drzewe ſtrachem a buoleſty byli przi- puzeny, poto 3) mohli nauczienye przigiety, A czoz fie flowy nauczyli, aby to ſkutki plnylí. Nebo yakoz welmí gſuu lepſi ty, gíjzto ſlechetnoſty muozem przíweſty k dobremu,!ſTak welmi wiece tech, geſto nemuozemy przíweſty ku poſluſſenſtwí giedyne mukamí a hrozu, Prziklad o ſſwatem pawlu, ge- hozto buoh naýprwe ſlepotu porazil, Potom pak giey nauczil a przíwedl ku poſluſſenſtwi. Nedoſtoyna take wíecz geft, abý kterí czlowíek wierný ſtal na ſuudye przied tyem, geſto krzieſtan nenýe; Pak-li geſt krzeſtan, ale geſt ſwietſkí, A ten, genz tye gmíel cztýty pro twe duoſtogenſtwie ze gezukriftowuo pro potrzebu tohoto ſwieta. A take kazdy ſuud roznye- czugie na ſrdcy hnýew a rozliczne zle mýſlenye; Neb uzrifſ-lí, ze twa przie gma lIty neb penyezi przemozena byty, k temuz ti chowaſí, aby mohl tymz czínem ſwey przí pomoczí, kakz kolywiek ſprwu nebyls toho mýſlil. Ale wſak nyektere, geſto nam ſbuozie ſwietſke naſſilím odgymagí, mamý trpiety, acz znamenamy, ze ony, widuce naſſy pokoru, muohu ſie tyem polepſyty; Ale do kterichs toho neznamename, mamý ſie gym z míloſty branyty, buogiece ſíe, aby ony proto ſami ſebe a ſſwich duſſy neztratyh. 80b Wiece mamý to pro gich ſpaſſenye vczynytyl/ nezlí proto, abýchom mohlí 1) ras. 2) na konci ř. 3) na konci ř.
Strana 57
57 ſwe ſbuozie obdrziety; Nebo kdyz pro ſbuozie gedno ſ blíznym mír buude zruſſen, tehdí, ze ſbuozie wiece nezli bliznyeho milugiem, to ukazugiem. Vczi take buoh, abý ſrdcze krízeſtanſke1) bylo pokorne. A k roz- lcznemu utrpeny hotowe. A protoz prawi cztenýe: A ktoz tie nuty k tyſlícz kroczíegi, gdy i ným druhich dwa tyſſycz. Nucyennýe nýcz gyneho nenýe, gedýne k nyekterey pracy bez prawa przipuzienye. Y chce takto rzecy: Puudy-li tye kto, abý ſ ným neſl nyektere brziemíe za mílí, gdy ſ ným druzie dwíe mílí, Nebo tiem wieczíſy odplatu budeſſ miety. Ale ze neto- liko maſſ bliznyemu neſkodyty, Ale y ſſweho ſbuozie gmaſſ gemu pomahaty take, Protoz prawí cztenye: Kdiz tebe zacz proſſy, day gemu; nebo ſbuozie nenýe naſſie, ale buozie, A buoh chce, abychom toho ſbuozie ſtroyce byli, ne pany. Ale toho obecznye rozumíety nemuozem; Nebo chuudí toho, czoz ma, od ſebe nemuoz daty, Nebo mohl by ſam hladem vmrzietý. A buo- haty take nemuoz wzdí dawaty, nebo take muohl bý chuud byty. Protoz takto geſt tomu/ rozumíety: ktoz tebe zacz proſſy, towies podobneho, day 81a gemu. Muoz take rozumíeno býty o ſſbuozy duchownýe, Abý ſweho blyz- nýeho wezdi k dobbremu 2) vczil; Nebo czym wiece druſſcze vczyſí, tyem ſíe wiece ſam naucziſſ. Wel nam take ſyn buozí, abychon ſwemu bliznyemu hotowi byli pozyczíty. Protoz prawí cztenye: kdíz chce u tebe czo zagiety, neodwraczuy ſſe od nyeho, towies neodpowieday gemu, ale dobrowuolnye bez lichwí pozícz. Nebo ktoz na lichwu pozyczie, ten ſweho nedawa, ale czizie z giednoho oſſidla wypuſſczegie a mnohym pak oſſidluge; Ten ne- poziczie pro buozy prawdu, ale pro ſwoý wlaſtny ziſk. Nebo lichwa po- dobna geſt k gíedu aſpidowemu: Nebo yakozto gied aſpidow wſſieczki vdi czlowieczie taýnye zemdlí, Takez lichwa wſieczko ſbuozie w dluh obraty. Slyſſali ſte, ze geſt rzeczeno: Buudeſſ milowaty ſweho bliznyeho a nenawídyety ſweho neprzietele; Ale ya wam prawí: míluyte ſwe neprza- tely a czínte dobrzie tyem, geſto waſſ nenawídye, A proſte buoha za ty, geſto was nenawidíe a waſſ hanýegy, abýſte byli ſynowe waſſieho otcîe, 81b genz geft na nebeſſiech. Tyezmy od manýcheow, procz chtie tomu, by to byla wlaſtnoſt zakona moyzieſſíewa, kdyz rzieceno ſtarim: Buudeſſ nemí- lowaty ſweho neprzietele; wſak apoftol w nowe 3) zakonýe take prawí, ze nyekterzy lide gſuu y buohuu nemili, A tiech, gîjchzto buoh nemílugie, lide nemagy milowaty, kdíz w hromadu ſgiednamy, abychô 4) y zlich nemi- lowali y buozie kazanye naplnyli, genz ſwím ſluncem ſwiety takez na zle- k zyana dobre, protoz w nemílowany neprzietele toto nauczienye dano geft, gimzto bychom y neprzietele nenawidieli, to czoz w nyem zleho geft, towies hrziechu, y to, czoz dobre geft, milowali, towíes przirozenýe rozumíe. A protoz lide ſhiſſawſſe a nerozumiewſſe, ze geſt rzeceno ſtarim: budeſſ nenawidiety neprzietele, Nenawídyechuu líde lídy, magicz gedno zlofty a hrziechuu nenawídyety. Protoz ſyn buozy oprawugie a rzka: 1) konc. e přeps. z a. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) t.
57 ſwe ſbuozie obdrziety; Nebo kdyz pro ſbuozie gedno ſ blíznym mír buude zruſſen, tehdí, ze ſbuozie wiece nezli bliznyeho milugiem, to ukazugiem. Vczi take buoh, abý ſrdcze krízeſtanſke1) bylo pokorne. A k roz- lcznemu utrpeny hotowe. A protoz prawi cztenýe: A ktoz tie nuty k tyſlícz kroczíegi, gdy i ným druhich dwa tyſſycz. Nucyennýe nýcz gyneho nenýe, gedýne k nyekterey pracy bez prawa przipuzienye. Y chce takto rzecy: Puudy-li tye kto, abý ſ ným neſl nyektere brziemíe za mílí, gdy ſ ným druzie dwíe mílí, Nebo tiem wieczíſy odplatu budeſſ miety. Ale ze neto- liko maſſ bliznyemu neſkodyty, Ale y ſſweho ſbuozie gmaſſ gemu pomahaty take, Protoz prawí cztenye: Kdiz tebe zacz proſſy, day gemu; nebo ſbuozie nenýe naſſie, ale buozie, A buoh chce, abychom toho ſbuozie ſtroyce byli, ne pany. Ale toho obecznye rozumíety nemuozem; Nebo chuudí toho, czoz ma, od ſebe nemuoz daty, Nebo mohl by ſam hladem vmrzietý. A buo- haty take nemuoz wzdí dawaty, nebo take muohl bý chuud byty. Protoz takto geſt tomu/ rozumíety: ktoz tebe zacz proſſy, towies podobneho, day 81a gemu. Muoz take rozumíeno býty o ſſbuozy duchownýe, Abý ſweho blyz- nýeho wezdi k dobbremu 2) vczil; Nebo czym wiece druſſcze vczyſí, tyem ſíe wiece ſam naucziſſ. Wel nam take ſyn buozí, abychon ſwemu bliznyemu hotowi byli pozyczíty. Protoz prawí cztenye: kdíz chce u tebe czo zagiety, neodwraczuy ſſe od nyeho, towies neodpowieday gemu, ale dobrowuolnye bez lichwí pozícz. Nebo ktoz na lichwu pozyczie, ten ſweho nedawa, ale czizie z giednoho oſſidla wypuſſczegie a mnohym pak oſſidluge; Ten ne- poziczie pro buozy prawdu, ale pro ſwoý wlaſtny ziſk. Nebo lichwa po- dobna geſt k gíedu aſpidowemu: Nebo yakozto gied aſpidow wſſieczki vdi czlowieczie taýnye zemdlí, Takez lichwa wſieczko ſbuozie w dluh obraty. Slyſſali ſte, ze geſt rzeczeno: Buudeſſ milowaty ſweho bliznyeho a nenawídyety ſweho neprzietele; Ale ya wam prawí: míluyte ſwe neprza- tely a czínte dobrzie tyem, geſto waſſ nenawídye, A proſte buoha za ty, geſto was nenawidíe a waſſ hanýegy, abýſte byli ſynowe waſſieho otcîe, 81b genz geft na nebeſſiech. Tyezmy od manýcheow, procz chtie tomu, by to byla wlaſtnoſt zakona moyzieſſíewa, kdyz rzieceno ſtarim: Buudeſſ nemí- lowaty ſweho neprzietele; wſak apoftol w nowe 3) zakonýe take prawí, ze nyekterzy lide gſuu y buohuu nemili, A tiech, gîjchzto buoh nemílugie, lide nemagy milowaty, kdíz w hromadu ſgiednamy, abychô 4) y zlich nemi- lowali y buozie kazanye naplnyli, genz ſwím ſluncem ſwiety takez na zle- k zyana dobre, protoz w nemílowany neprzietele toto nauczienye dano geft, gimzto bychom y neprzietele nenawidieli, to czoz w nyem zleho geft, towies hrziechu, y to, czoz dobre geft, milowali, towíes przirozenýe rozumíe. A protoz lide ſhiſſawſſe a nerozumiewſſe, ze geſt rzeceno ſtarim: budeſſ nenawidiety neprzietele, Nenawídyechuu líde lídy, magicz gedno zlofty a hrziechuu nenawídyety. Protoz ſyn buozy oprawugie a rzka: 1) konc. e přeps. z a. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) t.
Strana 58
58 82а Ale ya wam prawí: Miluýte ſwe neprzately, Abý ten, genz geſt rzekl: Neprziſſel gſem zakona przieſtupity, ale naplnyty. Przikazugie zagiſte, abýchom neprzately mílowaly, dawagie nam nauczeny 1) abychom tehoz giednoho czlowieka y nenawidyel pro hrziechi y mílowaly pro przyro- zenye 2) 82b NEmuoz nykte panoma dwiema ſluzyty; Anebo giednoho buude ne- nawídyety a druhe3) mílowaty, Anebo giednoho buude trpíety a druhem 4) ſíe protywity. Nemozete ſluzýty buohu a buohatſtwí nebo dyablu. Protoz wam prawi, abiſte nemîeli pecze o ſſwem zywotye, czo wam gieſty, A fſwem tyele, czím gie odyewaty; Wſak wiete, ze duſsie gest slechetnyefsie wiecz nezli krmíe A tyelo drazítie nezlí rucho. Znamenayte ptakí, geſtot leczí w uoblacziech nebeſkich, ze any fiegí, any zny, any w ſtodolach czo cho- wagy, Awſak otecz waſſ nebeſſki ten gíe paſſe. wſak wiete, ze ſte wy draſſy nezlí oný, Nebo íte wý buozie ſtworzienye podobenſtwíe a k gieho obrazu ſtworzieny; A kto z waſſ ſwym ſmyſlem muoz k ſſwey welykoſty przy- czíníty5) giedyný loket? A o ruſnie czo peczugiete? Znamenayte kwietýe, geſto roſte na poli: Nedyela, any prziede. Prawí wam to zagiſte, ze kral Salomon, kdiz byl we wſſie ſweýlſchwale, nebyl nykdi tak kraſſnye odyen yako giedno z ných. A kdíz ſíeno polſke, geſto dneff gieft a zaytra buude w pecz wrzeno, buoh tak odyewa, Welmi wiece waſſ male wierí.6) A protoz nerodte pecze gmíety a rzkuce: Czo buudem gieſty aneb czo bytý7) anebo czym ſie odyegem, Nebo o tom o wſſyem y pohany peczi gmagy. Nebo wie otecz waſf, ze wam toho geſt potrziebye. A protoz nayprwe hledayte kralowſtwie nebeſkeho a geho prawedlnoſty a to wſieczko buude wam przidano k tomu. Nerodte peczowaty o zaytrzieyſem dny, nebo zay- trzieſſy den ſam o ſobíe peczy gmiety buude. A duoſty gma den na ſweý zloftý. P. L. XCV. col. 1403. 83a Beda flowutný mluwí na toto cztenýe. KTera ſta dwa paný, ukazugíe, kdyz prawí: Nemuozete buohu ſluzýty a mamonye. Mamona zydowſkím nebo ſírſkym yazikem buohatſtwie znamenawa. Slſſý to, lakomy, ſliſ to krzíeſtan, ze nemoz buohatſtwí a gezu- kriſtowi ſpolu ſluzyty. Awſak ze nerzekl ktoz gma buohatſtwíe, ale ktoz fluzy buohatſtwí? ktoz gle ſluha buohatſtwíe, ten buohat/ſtwie ſtrziezie yako ſluha; Ale ktoz brziemíe ſluzebnoſty ſwrze s ſebe, ten gie buude roz- bieraty yako pan. Anebo giedyneho bude nenawidyety a druhes) milo- wuatý, Giednoho buude trpiety a druheho tupity. Trpiety bude uſſilneho a protywneho pana, kdiz ten, genz ſluzý buohatſtwí neb ſwím lakomſtwím ſam ſíe obwazaw, poddawa ſe dyablu. Ale wſakz giednoho buude trplety. Nerzekl nenawidyety; nebo yako nykte duobrim ſwiedomym ſweho pana nemuoz nenawídyety, bude tupity, Towíes nebude ſíe baty. 1) t. 2) t. 3) sic. 4) na konci ř. 5) ras. 6) ras. 7) sic. 8) sic.
58 82а Ale ya wam prawí: Miluýte ſwe neprzately, Abý ten, genz geſt rzekl: Neprziſſel gſem zakona przieſtupity, ale naplnyty. Przikazugie zagiſte, abýchom neprzately mílowaly, dawagie nam nauczeny 1) abychom tehoz giednoho czlowieka y nenawidyel pro hrziechi y mílowaly pro przyro- zenye 2) 82b NEmuoz nykte panoma dwiema ſluzyty; Anebo giednoho buude ne- nawídyety a druhe3) mílowaty, Anebo giednoho buude trpíety a druhem 4) ſíe protywity. Nemozete ſluzýty buohu a buohatſtwí nebo dyablu. Protoz wam prawi, abiſte nemîeli pecze o ſſwem zywotye, czo wam gieſty, A fſwem tyele, czím gie odyewaty; Wſak wiete, ze duſsie gest slechetnyefsie wiecz nezli krmíe A tyelo drazítie nezlí rucho. Znamenayte ptakí, geſtot leczí w uoblacziech nebeſkich, ze any fiegí, any zny, any w ſtodolach czo cho- wagy, Awſak otecz waſſ nebeſſki ten gíe paſſe. wſak wiete, ze ſte wy draſſy nezlí oný, Nebo íte wý buozie ſtworzienye podobenſtwíe a k gieho obrazu ſtworzieny; A kto z waſſ ſwym ſmyſlem muoz k ſſwey welykoſty przy- czíníty5) giedyný loket? A o ruſnie czo peczugiete? Znamenayte kwietýe, geſto roſte na poli: Nedyela, any prziede. Prawí wam to zagiſte, ze kral Salomon, kdiz byl we wſſie ſweýlſchwale, nebyl nykdi tak kraſſnye odyen yako giedno z ných. A kdíz ſíeno polſke, geſto dneff gieft a zaytra buude w pecz wrzeno, buoh tak odyewa, Welmi wiece waſſ male wierí.6) A protoz nerodte pecze gmíety a rzkuce: Czo buudem gieſty aneb czo bytý7) anebo czym ſie odyegem, Nebo o tom o wſſyem y pohany peczi gmagy. Nebo wie otecz waſf, ze wam toho geſt potrziebye. A protoz nayprwe hledayte kralowſtwie nebeſkeho a geho prawedlnoſty a to wſieczko buude wam przidano k tomu. Nerodte peczowaty o zaytrzieyſem dny, nebo zay- trzieſſy den ſam o ſobíe peczy gmiety buude. A duoſty gma den na ſweý zloftý. P. L. XCV. col. 1403. 83a Beda flowutný mluwí na toto cztenýe. KTera ſta dwa paný, ukazugíe, kdyz prawí: Nemuozete buohu ſluzýty a mamonye. Mamona zydowſkím nebo ſírſkym yazikem buohatſtwie znamenawa. Slſſý to, lakomy, ſliſ to krzíeſtan, ze nemoz buohatſtwí a gezu- kriſtowi ſpolu ſluzyty. Awſak ze nerzekl ktoz gma buohatſtwíe, ale ktoz fluzy buohatſtwí? ktoz gle ſluha buohatſtwíe, ten buohat/ſtwie ſtrziezie yako ſluha; Ale ktoz brziemíe ſluzebnoſty ſwrze s ſebe, ten gie buude roz- bieraty yako pan. Anebo giedyneho bude nenawidyety a druhes) milo- wuatý, Giednoho buude trpiety a druheho tupity. Trpiety bude uſſilneho a protywneho pana, kdiz ten, genz ſluzý buohatſtwí neb ſwím lakomſtwím ſam ſíe obwazaw, poddawa ſe dyablu. Ale wſakz giednoho buude trplety. Nerzekl nenawidyety; nebo yako nykte duobrim ſwiedomym ſweho pana nemuoz nenawídyety, bude tupity, Towíes nebude ſíe baty. 1) t. 2) t. 3) sic. 4) na konci ř. 5) ras. 6) ras. 7) sic. 8) sic.
Strana 59
59 Protoz prawi: Nerodte peczíe gmiety o ſſwey duſſy a rzkkucze,1) czo buudemy gieſty, aný o ſſwem tiele a rzkucze, czým odíegem ſie? Roz- umieymy tomu, ze ten, geſto nam dal duſſy, ſnadnyegie da take krmý, A ten, ktoz nam dal tielo, ſnadnyegie nam da take rucho. Tuto muoz nýekto otazaty: K duſſy-li tato krmye ſluſſie? proto, nebo duſie nenýe tieleſtna, ale krmíe tato tieſtna,2) gielikoz k duſſy ſluſſie, na tomto myeſtye nenyeyfnieho zywota polozena gieſt, giezto zadrzienye w tiele geſt krmíe toto tieleſt/ na. Podle toho rozumu rzieceno geſt ono ſlowuo: Ktoz ſwu 83b milugie duſſy, ten gy ztraty; Paſtirz dobrí duſſy ſwu polozý. Giezto ſlowa, kdizbýchom gych o tomto zywuotye nerozumíeli, buude ſíe protywíty onomu piſmu, geſto prawí: Czo pomuoz czlowieku, by weſſ ſwiet ſobíe zyſkal, a na ſſweý duſſy trpiel nedoſtatkí? Wſak duſlíe wíece geſt nezlí krmíe a tyelo wíece nezlí rucho.3) Yakobý rzekl: ktoz nam dal wíeczſſie, zagiſte da nam take y menſſie. Znamenaýte ptaczſtwuo nebeſke, ze any fiegy, any zný, any w ſto- doly hromaſſdýe, awſak gie buoh paſſe. Takez geſt rozumîety, ze, kdîz ptaczſtwuo beze wſſie pecze od buozie mocy gmagy paſtwu, geſto dnes gfuu a zaytra nebuduu, gijchzto duſſye ſmrtedlna geſt, A yakz gednu zahýnu, tak wiecz nebuduu: Welmi wiecze lîde, gymzto gest wiecznoft ſlibena, buozy wuoli gmagy nakrmeny byty. Wſak ſte wy drazíſy nezhi ony. A za wiece ſtogyte, nebo ſte rozumný. A kterzy z waſſ ſwým my- ſſlenym muoz k ſſwey welikoſty przyczinyty gieden loketh? A o ruſſye czo pelſczugyete? yakoby rzekl: Giehozto muoczy ſtalo ſie geſt, ze waſſie 84a tyelo prziſſlo k ſſwey welikoſty, Tehoz take muocy waſſie tielo buude muoczi odyeno býty. Znamenayte lihia na poli, kakt roſtu, any dyelagy, aný przaduu. S prawem gmýelo dano byty nauczienýe A o ruſnie yako y o krmí. Ale tato nauczenye neduchownye gmagý rozumíena býtý. Neb nemamy tazaty, czo ptaczy nebeſſczí nebo liha na poli znamenawagy, nebo proto gſuu polozena, aby ſkrzîe menſſye rozumíeno bylo wieczſſie. Ale prawí wâ 4) to, ze Salomon we wſfie ſwey chwale nebyl tak odyen yako giedno z nych, we wſſie ſweý chwale, towies we wſſem rozlicenſtwi ſweho rucha y buohatſtwí Nebo u welikoſty ſweho kralowſtwie. yako giedno z nych rozumiety geſt o hlich; Neb zagijíte hedwabýe, gijmzto pawlaka kralowa tkana gieſt, muoz kwiety przýrownana byty. Czo ſie czrwenye tak yako rozíe a fioly? zadna mudroſt kraſſie nenýe. A geſt-li t , ze ſieno 5) dnes geft a zaytra buude w pecz wrzeno, buoh tak odyewa, welmi wiecze waſſ ma//le wierî. Tu ſíe rozumíe, ze ſkrzie liha nerozumíe giednoho kwietu, 84b ale rozliczne kwietýe. kdyz prawí welmi wiece wy male wieri. Ten geft naýmenſsie wieri, ktoz nenýe ſwrchowwan 6) w buozí miloſty. Miloſt wſſieczko wierzí. Wiera od miloſty ſie poczína, ale roſtucy ſwrchowaný 7) ſie doko- nawa. A pprotoz8) apoſtolowe rzekli hoſpodynu: Hoſpodyne, przíczyn 1) rozd. 2) sic. 3) ras. 4) na konci ř. 5) sic. (seno, ježto). 61) rozd. 7) sic. s) rozd.
59 Protoz prawi: Nerodte peczíe gmiety o ſſwey duſſy a rzkkucze,1) czo buudemy gieſty, aný o ſſwem tiele a rzkucze, czým odíegem ſie? Roz- umieymy tomu, ze ten, geſto nam dal duſſy, ſnadnyegie da take krmý, A ten, ktoz nam dal tielo, ſnadnyegie nam da take rucho. Tuto muoz nýekto otazaty: K duſſy-li tato krmye ſluſſie? proto, nebo duſie nenýe tieleſtna, ale krmíe tato tieſtna,2) gielikoz k duſſy ſluſſie, na tomto myeſtye nenyeyfnieho zywota polozena gieſt, giezto zadrzienye w tiele geſt krmíe toto tieleſt/ na. Podle toho rozumu rzieceno geſt ono ſlowuo: Ktoz ſwu 83b milugie duſſy, ten gy ztraty; Paſtirz dobrí duſſy ſwu polozý. Giezto ſlowa, kdizbýchom gych o tomto zywuotye nerozumíeli, buude ſíe protywíty onomu piſmu, geſto prawí: Czo pomuoz czlowieku, by weſſ ſwiet ſobíe zyſkal, a na ſſweý duſſy trpiel nedoſtatkí? Wſak duſlíe wíece geſt nezlí krmíe a tyelo wíece nezlí rucho.3) Yakobý rzekl: ktoz nam dal wíeczſſie, zagiſte da nam take y menſſie. Znamenaýte ptaczſtwuo nebeſke, ze any fiegy, any zný, any w ſto- doly hromaſſdýe, awſak gie buoh paſſe. Takez geſt rozumîety, ze, kdîz ptaczſtwuo beze wſſie pecze od buozie mocy gmagy paſtwu, geſto dnes gfuu a zaytra nebuduu, gijchzto duſſye ſmrtedlna geſt, A yakz gednu zahýnu, tak wiecz nebuduu: Welmi wiecze lîde, gymzto gest wiecznoft ſlibena, buozy wuoli gmagy nakrmeny byty. Wſak ſte wy drazíſy nezhi ony. A za wiece ſtogyte, nebo ſte rozumný. A kterzy z waſſ ſwým my- ſſlenym muoz k ſſwey welikoſty przyczinyty gieden loketh? A o ruſſye czo pelſczugyete? yakoby rzekl: Giehozto muoczy ſtalo ſie geſt, ze waſſie 84a tyelo prziſſlo k ſſwey welikoſty, Tehoz take muocy waſſie tielo buude muoczi odyeno býty. Znamenayte lihia na poli, kakt roſtu, any dyelagy, aný przaduu. S prawem gmýelo dano byty nauczienýe A o ruſnie yako y o krmí. Ale tato nauczenye neduchownye gmagý rozumíena býtý. Neb nemamy tazaty, czo ptaczy nebeſſczí nebo liha na poli znamenawagy, nebo proto gſuu polozena, aby ſkrzîe menſſye rozumíeno bylo wieczſſie. Ale prawí wâ 4) to, ze Salomon we wſfie ſwey chwale nebyl tak odyen yako giedno z nych, we wſſie ſweý chwale, towies we wſſem rozlicenſtwi ſweho rucha y buohatſtwí Nebo u welikoſty ſweho kralowſtwie. yako giedno z nych rozumiety geſt o hlich; Neb zagijíte hedwabýe, gijmzto pawlaka kralowa tkana gieſt, muoz kwiety przýrownana byty. Czo ſie czrwenye tak yako rozíe a fioly? zadna mudroſt kraſſie nenýe. A geſt-li t , ze ſieno 5) dnes geft a zaytra buude w pecz wrzeno, buoh tak odyewa, welmi wiecze waſſ ma//le wierî. Tu ſíe rozumíe, ze ſkrzie liha nerozumíe giednoho kwietu, 84b ale rozliczne kwietýe. kdyz prawí welmi wiece wy male wieri. Ten geft naýmenſsie wieri, ktoz nenýe ſwrchowwan 6) w buozí miloſty. Miloſt wſſieczko wierzí. Wiera od miloſty ſie poczína, ale roſtucy ſwrchowaný 7) ſie doko- nawa. A pprotoz8) apoſtolowe rzekli hoſpodynu: Hoſpodyne, przíczyn 1) rozd. 2) sic. 3) ras. 4) na konci ř. 5) sic. (seno, ježto). 61) rozd. 7) sic. s) rozd.
Strana 60
60 85a 85b nam wieri. Gljzto wieru tak ſwrchowanu pawel apoſtol nazýwa wſſieczko a rzka: Bich gmíel wſſiczku wieru. Protoz nerodte peczowaty a rzkucze: Czo budem gieſty nebo pyty nebo czým fie odyegem, A o tom o wſſiem lidye peczugy ; Nebuot wie waſſ otecz, ze wam toho wſieho geſt po rzieble, vſfilowa y a dyelaty mamý, abychom mohlí míety potrzebu; Ale prziehfnu peczí zapowíeda, za nyzto by czlowiek zameſkal ſluzbu buozy A zapomnyel ſweho nabuozenſtwîe. Ale o tieleſtney krmi a o tyeleſtnem ruſſie gmamý rozumíetý; nebo o du- chowney krmí a o duchownem ruſſie weſdí mamý peczi weliku míety. Hledaytez nayprwe kralowſtwie nebeſkeho, nebo gî/ ne wſieczko lehce wuam k tomu przidano buude. Skrzie zaytrzie ſwate piſmo buuduczi czaſſ znamenawa. Protoz yacub byeſſie rzekl: Vſſliſſy mie zaytra ma prawda. A ſamuel mezî czari obludnymí rzekl k faulowí: Ty a ſýnowe twogi zaytra ſe mnu buudete. Syn buozy odpuuffczie peczi gmíetý o nahleý potrzebíe, yakozto o tom, giehozto geſt ínhed potrziebie dnes; Ale o potrziebíe buuducíeho czaſſu prziehfnu peczí gmíetý zapowieda. Nebo newíemý, buude-ly-me zaytra zywi, A ty lide, geſto po naſl zaytra oſtanu, bez naſſie pracze o ſſweý potrzebye ſami peczí gmiety buudu. A protoz prawi cztenye: Zaytrzieyſſi den ſam o ſobie peczí gmiety buude, Towies lide, gelto zaytra zywí buduu, Dobrzîet o ſſwey potrzebie peczý buduu gmietý. A doſty gma den na ſfueý zloſty. Skrzie zloſt nerozumîe tey zloſty, geſto ſie ſle- chetnoſty protywugie, Ale ſkrzie zloſt rozumíe praczí a uſile a peczý, geſto czlowiek gma o ſſwey potrziebîe. Nebo w to wſſieczko hubenſtwie wupadli ſſme pro naſſy zloſt/la pro naſſie hrzîechí. I chce takto rzeczý: Doſty ma den, towíes lide, geſto gſuu toho dne zywí, na ſwey zloſtý, towîes na ſwey peczî a na ſwem vſili, gijzto magy o potrziebie tohoto dne, zywí gſuucz. Nebo o potrziebýe zaytrzíeyíieho dne neſluſfie welike peczie gmietý. NErodte ſuudyty, abyſte nebyli ſuuzeny; Nebo kterîmz ſuudem fuudyty buudete, tymz buudete suuzeny, A kteru mieru buudete mierzíty, tuuz wam buude odmierzeno. A protoz wídiſſ draſtu w uoce ſweho bratra, a brzewna w ſſwem ocze newídíſſ. A kak ty muozeſſ rzeczí bratru ſwemu: Nechat wynmu draſtu z tweho oka, ano tram geft w twem ocze? Po- kritczîe, wywrz nayprwe tram zweho oka a potom buudeſſ moczý draſtu z oka ſweho bratra wýwrczî. Nerodte dawaty ſwatoſty pſom a draheho kamenye nekladte przied ſſwínye; nebo ſnad gie potlaczie ſſwímí nohamí a opruuce ſíe vrazie waſſ. Profte a buude wam dano. Hledayte a nalez- nete. Tluuczte a buude wâl) otewrzieno. A kteri geſt z was czlowiek, v nýchozto by ſýn, kdízl/by geho proſſil cheba,2) zda gemu poda kamene; Pak-li by proſſil riby, zda haddu podda gemu? A protoz kdyz wy, gluucze zlý, vmiete dobre ſwím ſynom dawaty, welmi wiece waſſ ottecz,3) genz geſt na nebeſſiech, da dobre proſſígýcým ſebe. A protoz to wſieczko, czoz 86а 1) na konci ř. 2) sic. 3) rozd.
60 85a 85b nam wieri. Gljzto wieru tak ſwrchowanu pawel apoſtol nazýwa wſſieczko a rzka: Bich gmíel wſſiczku wieru. Protoz nerodte peczowaty a rzkucze: Czo budem gieſty nebo pyty nebo czým fie odyegem, A o tom o wſſiem lidye peczugy ; Nebuot wie waſſ otecz, ze wam toho wſieho geſt po rzieble, vſfilowa y a dyelaty mamý, abychom mohlí míety potrzebu; Ale prziehfnu peczí zapowíeda, za nyzto by czlowiek zameſkal ſluzbu buozy A zapomnyel ſweho nabuozenſtwîe. Ale o tieleſtney krmi a o tyeleſtnem ruſſie gmamý rozumíetý; nebo o du- chowney krmí a o duchownem ruſſie weſdí mamý peczi weliku míety. Hledaytez nayprwe kralowſtwie nebeſkeho, nebo gî/ ne wſieczko lehce wuam k tomu przidano buude. Skrzie zaytrzie ſwate piſmo buuduczi czaſſ znamenawa. Protoz yacub byeſſie rzekl: Vſſliſſy mie zaytra ma prawda. A ſamuel mezî czari obludnymí rzekl k faulowí: Ty a ſýnowe twogi zaytra ſe mnu buudete. Syn buozy odpuuffczie peczi gmíetý o nahleý potrzebíe, yakozto o tom, giehozto geſt ínhed potrziebie dnes; Ale o potrziebíe buuducíeho czaſſu prziehfnu peczí gmíetý zapowieda. Nebo newíemý, buude-ly-me zaytra zywi, A ty lide, geſto po naſl zaytra oſtanu, bez naſſie pracze o ſſweý potrzebye ſami peczí gmiety buudu. A protoz prawi cztenye: Zaytrzieyſſi den ſam o ſobie peczí gmiety buude, Towies lide, gelto zaytra zywí buduu, Dobrzîet o ſſwey potrzebie peczý buduu gmietý. A doſty gma den na ſfueý zloſty. Skrzie zloſt nerozumîe tey zloſty, geſto ſie ſle- chetnoſty protywugie, Ale ſkrzie zloſt rozumíe praczí a uſile a peczý, geſto czlowiek gma o ſſwey potrziebîe. Nebo w to wſſieczko hubenſtwie wupadli ſſme pro naſſy zloſt/la pro naſſie hrzîechí. I chce takto rzeczý: Doſty ma den, towíes lide, geſto gſuu toho dne zywí, na ſwey zloſtý, towîes na ſwey peczî a na ſwem vſili, gijzto magy o potrziebie tohoto dne, zywí gſuucz. Nebo o potrziebýe zaytrzíeyíieho dne neſluſfie welike peczie gmietý. NErodte ſuudyty, abyſte nebyli ſuuzeny; Nebo kterîmz ſuudem fuudyty buudete, tymz buudete suuzeny, A kteru mieru buudete mierzíty, tuuz wam buude odmierzeno. A protoz wídiſſ draſtu w uoce ſweho bratra, a brzewna w ſſwem ocze newídíſſ. A kak ty muozeſſ rzeczí bratru ſwemu: Nechat wynmu draſtu z tweho oka, ano tram geft w twem ocze? Po- kritczîe, wywrz nayprwe tram zweho oka a potom buudeſſ moczý draſtu z oka ſweho bratra wýwrczî. Nerodte dawaty ſwatoſty pſom a draheho kamenye nekladte przied ſſwínye; nebo ſnad gie potlaczie ſſwímí nohamí a opruuce ſíe vrazie waſſ. Profte a buude wam dano. Hledayte a nalez- nete. Tluuczte a buude wâl) otewrzieno. A kteri geſt z was czlowiek, v nýchozto by ſýn, kdízl/by geho proſſil cheba,2) zda gemu poda kamene; Pak-li by proſſil riby, zda haddu podda gemu? A protoz kdyz wy, gluucze zlý, vmiete dobre ſwím ſynom dawaty, welmi wiece waſſ ottecz,3) genz geſt na nebeſſiech, da dobre proſſígýcým ſebe. A protoz to wſieczko, czoz 86а 1) na konci ř. 2) sic. 3) rozd.
Strana 61
61 chcete, abý wam líde czinýlí, tez wý takez lidem czínte, nebo tot geſt zakon y prorocztwîe. Weydyete ſkrzie uzka wrata a welika, geſto weduu na ztraczenýe; A mnoho gich geſt, geſto ſkrzie nýe gduu. Ale tak gfuu pak vzka wrata a vzka cieſta, geſto wede do zywota. A malo gich, geſto ſkrzîe nye gduu. Na toto cztenye mluwí ſwatý Thoma 1) z aquína. Tuto zapowieda hoſpodyn, Abychom neſuudyli. Procz Geft tehdí proty tomu przíkazaný? swatí pawel ſuudil w korintyech giednoho czlo- wieka z ſſmilstwa. A ſwaty petr Ananyaffie a zafiru treſktal ze zlí.2, Tuto n m hoſpodýn nezapowíeda ſuudyty toho, genz geſt ſhrzieſlil protý buohu neb proty obczi, Ale zapowieda ſuudyty toho, genz geſt ſhrzieffil proty tobie famemu. Nebo ktoz ne/buude ſuudýtý ſweho bliznýeho z hrziechuu, 86b gymizto protý nyemu ſhrzieſſil, toho take buoh nebuude ſuudyty z gieho hrziechow, Ale odpuuſty gem',3) iakozto geſt on odpuuftyl ſwemu bliz- nyemu. Nezapowíedda4) take obecznye wſſiem, abý neſuudylí, Ale tiem, geſto, glucz ſamí welíkich zloſtech a hrziechow plný, gyne z menſich hrziechow fuudye. Swaty pavel take nezapowíeda ſuudu obecznýe, Ale zapowieda mlazíſym, abý ſwích míſtrow neſuudyhi. Treſkce take ſwatý pawel vczíe, abýchom tech, geſto ſuu nad namí, neſuudyli. Mnozy gluu tý, gelto to czínýe, kdyz vzrzie mnýcha w dobrem ruſſe nebo dobre krmíe geducze, ynhed zloftnye gleý pofuudye, famí na kazdy den kraducze a netcztnýe fie obîeragýce. kakz dyef ſwemu bratru: nechat wýnmu draſtu z tweho oka, ano w twem ocze tram geſt? Protoz na prwe mamý vmýlítý, kdyz koho chcem ſuudýtý, geft-lí tízz hrzíech na naſſyem ſwiedomý [ne]5) nebo taz wína; Pak-li giz nenýe, ale ſnad nyekdý byla, A pomnýem líe, ze ſímý lide, ze tezí Anebo horffie czínýmy, anebo ſíme nýekdi czinyl. Roz- 87a pomanmy ſie na krzehkoſt toho, gehozto mamy ſuudytý, abychô6) drzewe myeli milofrdenſtwie k nyemu nez nenawîſt. I geſt znamenatý, ze kdez czlowiek mluwí o kterem hrzieffie, wzdí poczína od treſktanye, Jakozto prawí tam we cztenî: Sluho neſlechetní, weſſkent gſem dluh odpuuftyl, nebos mne proſfil; Takez ty gmiel ſie ſmilowaty nad ſwím blizným. Kakz muoz pokritecz duoſtoyny7) koho treſktaty, a gſa ſam w temz nebo wieczem winen? A protoz prawí: Pokritcze, wywrz nayprwe tram z ſweho oka. Nebo to, czo kto ſam czîný, lepe muoz to znatý nez-li to, gelto czíny nyekto gyny; A to czoz geſt wieczífíe, lepe zna nez to, czoz geſt menſie; A ſam ſie wiece milugíe nez-li bliznyeho. Protoz weli, abý ten, genz geft wínen mnohímí hrziechí, abý nebyl horlíwý ſuudcze nad hrziechi ſweho bliznyeho, a naywiece, gſuu-li malíj; Nebo kazdý, ktoz to czînî, ze o ſſwích hrzieſſiech netbagie gyneho hrziechí znamena, ten ſam ſebuu klama. A protoz muſſyzz naylſprwe ſnaznye znamenaty ſwe wlaſtnye hrzíechí 87b 1) na konci ř. 2) sic. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) přetrženo; n ras. z m. 6) na konci ř. 7) t.
61 chcete, abý wam líde czinýlí, tez wý takez lidem czínte, nebo tot geſt zakon y prorocztwîe. Weydyete ſkrzie uzka wrata a welika, geſto weduu na ztraczenýe; A mnoho gich geſt, geſto ſkrzie nýe gduu. Ale tak gfuu pak vzka wrata a vzka cieſta, geſto wede do zywota. A malo gich, geſto ſkrzîe nye gduu. Na toto cztenye mluwí ſwatý Thoma 1) z aquína. Tuto zapowieda hoſpodyn, Abychom neſuudyli. Procz Geft tehdí proty tomu przíkazaný? swatí pawel ſuudil w korintyech giednoho czlo- wieka z ſſmilstwa. A ſwaty petr Ananyaffie a zafiru treſktal ze zlí.2, Tuto n m hoſpodýn nezapowíeda ſuudyty toho, genz geſt ſhrzieſlil protý buohu neb proty obczi, Ale zapowieda ſuudyty toho, genz geſt ſhrzieffil proty tobie famemu. Nebo ktoz ne/buude ſuudýtý ſweho bliznýeho z hrziechuu, 86b gymizto protý nyemu ſhrzieſſil, toho take buoh nebuude ſuudyty z gieho hrziechow, Ale odpuuſty gem',3) iakozto geſt on odpuuftyl ſwemu bliz- nyemu. Nezapowíedda4) take obecznye wſſiem, abý neſuudylí, Ale tiem, geſto, glucz ſamí welíkich zloſtech a hrziechow plný, gyne z menſich hrziechow fuudye. Swaty pavel take nezapowíeda ſuudu obecznýe, Ale zapowieda mlazíſym, abý ſwích míſtrow neſuudyhi. Treſkce take ſwatý pawel vczíe, abýchom tech, geſto ſuu nad namí, neſuudyli. Mnozy gluu tý, gelto to czínýe, kdyz vzrzie mnýcha w dobrem ruſſe nebo dobre krmíe geducze, ynhed zloftnye gleý pofuudye, famí na kazdy den kraducze a netcztnýe fie obîeragýce. kakz dyef ſwemu bratru: nechat wýnmu draſtu z tweho oka, ano w twem ocze tram geſt? Protoz na prwe mamý vmýlítý, kdyz koho chcem ſuudýtý, geft-lí tízz hrzíech na naſſyem ſwiedomý [ne]5) nebo taz wína; Pak-li giz nenýe, ale ſnad nyekdý byla, A pomnýem líe, ze ſímý lide, ze tezí Anebo horffie czínýmy, anebo ſíme nýekdi czinyl. Roz- 87a pomanmy ſie na krzehkoſt toho, gehozto mamy ſuudytý, abychô6) drzewe myeli milofrdenſtwie k nyemu nez nenawîſt. I geſt znamenatý, ze kdez czlowiek mluwí o kterem hrzieffie, wzdí poczína od treſktanye, Jakozto prawí tam we cztenî: Sluho neſlechetní, weſſkent gſem dluh odpuuftyl, nebos mne proſfil; Takez ty gmiel ſie ſmilowaty nad ſwím blizným. Kakz muoz pokritecz duoſtoyny7) koho treſktaty, a gſa ſam w temz nebo wieczem winen? A protoz prawí: Pokritcze, wywrz nayprwe tram z ſweho oka. Nebo to, czo kto ſam czîný, lepe muoz to znatý nez-li to, gelto czíny nyekto gyny; A to czoz geſt wieczífíe, lepe zna nez to, czoz geſt menſie; A ſam ſie wiece milugíe nez-li bliznyeho. Protoz weli, abý ten, genz geft wínen mnohímí hrziechí, abý nebyl horlíwý ſuudcze nad hrziechi ſweho bliznyeho, a naywiece, gſuu-li malíj; Nebo kazdý, ktoz to czînî, ze o ſſwích hrzieſſiech netbagie gyneho hrziechí znamena, ten ſam ſebuu klama. A protoz muſſyzz naylſprwe ſnaznye znamenaty ſwe wlaſtnye hrzíechí 87b 1) na konci ř. 2) sic. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) přetrženo; n ras. z m. 6) na konci ř. 7) t.
Strana 62
62 A potom ſie na czizie ptaty. A protoz prawí cztenýe: Tak buudes mocý wýwrczi draſtu z oka ſweho bratra. 88a 88b Nerodte ſwatoſty dawaty pſom a draho kamenye nemeczte przed ſſwinýe, nebo ſnad bý ge ztlaczíli ſwímí nohamí a obrtnuc ſie waſſ bý vrazili. Drzewe geſt byl hoſpodyn przikazal nepr�ately milowaty a dobrzie czínyty tíem, gefto waſſ nenawidye. Protoz mohlí bý mnyetý knyezie, bý neprza- telon wieri krzieſtanke gmieli ſbuozíe duchownye dawaty, to zapowíeda ſyn buozí a rzka: Nedawaýte ſwatoſty pſom. yakobý rzekl: Przikazal gſem wam, abyſte neprzatelom dobrze czynílí z ſweho ſbuozie tieleſtneho, ale ne obecznye z meho ſbuozie duchownyeho; nebo, acz ſie ſ wamí ſgied- nawagy przírozením, ale wierze ſie neſgiednawagy. Skrzie ſwatoſt rozumíe ſwati krzeſt a ſſwate tielo buozîe, Ale ſkrzie drahe kamenýe rozumíe du- chowny ſmýfl, genz geft w tey ſwatoſty zawrzíen, 1) yako drahe kamenye w ſſwem loz� lezy w hlubokoſty morſkey. Pſi gſuu ty wſſiczkny, geſto proty wierze krzie||ſtankey yako ſſczekagyce mluwie. Ale ſwínye gſuu wſſiczkny ty, geſto wieru krzeſtanſku yako tlacziece tupie. A protoz prawi cztenye: Nerodte ſwatoſty dawaty pſom, Nebo gelikoz geft w nych, rady by mohli wieru krzieſtanſku zahubili; ) Ale ſwinye, kakzkolíwiek nezadagy wierí krzieſtanſke zahladyty, wſak kdyz uſſliſſie tupiece, nerodye gye zaſſie przigiety. A protoz ſwatoſty nedawate giedyne tiem, geſto gie zadagy! Nebo ſwînye netoliko tyeleſtnymí hrziechí ſwatoſt tlaczie, Ale take nyekdí na czaſſ wieru przygymucze, ſkoro ſie rozpacziece yako zaſſe ſíe obrtnu, A protý tiem, geſto gie wierze krzieftankey nauczilí, neprziezen pocznuce, vrazyty gie zadagy. A protoz mamý líe warowaty, abýchom neotewrzeli ſmýflu duchowneho tomu, genz nechce rozumiety; Nebo welmi geſt lepe zawrzieno gmiety to, o nyemzto on tyeze, nez-li otewrzieno, nebo on ſíe tomu protywi ſkrzie nenawiſt yako pes, Aneb netba ſkrzie potupu yako ſwinye. Ale wſak, kdiz ſie prawda tagy, nemamý proto krziwdi mlu- wítý.//Nebo ſýn buozi, kak kolíwiek geſt krzíwdy nykdí nepowiediel, wſak geft nýekteru wíecz tagil; Protoz ſwím mlazſſým bieſſie rzekl: Geſcze mnoho gineho mam wam prawíty, ale nemuozte nenýe ſneſtý. Ale geſt-li kto, genz nemuoz rozumíety pro rozlíczne poſkwrnyenye, ocziſtyty gey nebo ſlowem nebo ſkutkem, acz ſie moze ſtatý, gelikoz geſt na nas. Ale ze nalezamy to, ze geft ſyn buozi mnohe rzeczí przied mnohímí lídmí mluwil, gijchzto rzieczý ty lide gſuu neprzygali, ale rzieczy potupili a gym ſie protywili: Nemamý proto mnyety, by on býl ſwatoft pſom dawal nebo drahe kamenye przied ſwinye metal. Nebo geſt ſyn buozi mluwil tiem, geſto gſuu geho rzieczy rady przygîali; Ale ze gfuu newierný a zapekelný ſl wier- nými ſmýeſfieny byli, Protoz wiernych pro newierne nechtiel zameſkaty. Potom prawí cztenye: Proſte a bude wam dano. Hledayte y nalez- nete. Tluczte y bude wam otewrzíeno. Nebo kazdí, ktoz proſlý, ten berze, 1) n ras. z m. 2) sic.
62 A potom ſie na czizie ptaty. A protoz prawí cztenýe: Tak buudes mocý wýwrczi draſtu z oka ſweho bratra. 88a 88b Nerodte ſwatoſty dawaty pſom a draho kamenye nemeczte przed ſſwinýe, nebo ſnad bý ge ztlaczíli ſwímí nohamí a obrtnuc ſie waſſ bý vrazili. Drzewe geſt byl hoſpodyn przikazal nepr�ately milowaty a dobrzie czínyty tíem, gefto waſſ nenawidye. Protoz mohlí bý mnyetý knyezie, bý neprza- telon wieri krzieſtanke gmieli ſbuozíe duchownye dawaty, to zapowíeda ſyn buozí a rzka: Nedawaýte ſwatoſty pſom. yakobý rzekl: Przikazal gſem wam, abyſte neprzatelom dobrze czynílí z ſweho ſbuozie tieleſtneho, ale ne obecznye z meho ſbuozie duchownyeho; nebo, acz ſie ſ wamí ſgied- nawagy przírozením, ale wierze ſie neſgiednawagy. Skrzie ſwatoſt rozumíe ſwati krzeſt a ſſwate tielo buozîe, Ale ſkrzie drahe kamenýe rozumíe du- chowny ſmýfl, genz geft w tey ſwatoſty zawrzíen, 1) yako drahe kamenye w ſſwem loz� lezy w hlubokoſty morſkey. Pſi gſuu ty wſſiczkny, geſto proty wierze krzie||ſtankey yako ſſczekagyce mluwie. Ale ſwínye gſuu wſſiczkny ty, geſto wieru krzeſtanſku yako tlacziece tupie. A protoz prawi cztenye: Nerodte ſwatoſty dawaty pſom, Nebo gelikoz geft w nych, rady by mohli wieru krzieſtanſku zahubili; ) Ale ſwinye, kakzkolíwiek nezadagy wierí krzieſtanſke zahladyty, wſak kdyz uſſliſſie tupiece, nerodye gye zaſſie przigiety. A protoz ſwatoſty nedawate giedyne tiem, geſto gie zadagy! Nebo ſwînye netoliko tyeleſtnymí hrziechí ſwatoſt tlaczie, Ale take nyekdí na czaſſ wieru przygymucze, ſkoro ſie rozpacziece yako zaſſe ſíe obrtnu, A protý tiem, geſto gie wierze krzieftankey nauczilí, neprziezen pocznuce, vrazyty gie zadagy. A protoz mamý líe warowaty, abýchom neotewrzeli ſmýflu duchowneho tomu, genz nechce rozumiety; Nebo welmi geſt lepe zawrzieno gmiety to, o nyemzto on tyeze, nez-li otewrzieno, nebo on ſíe tomu protywi ſkrzie nenawiſt yako pes, Aneb netba ſkrzie potupu yako ſwinye. Ale wſak, kdiz ſie prawda tagy, nemamý proto krziwdi mlu- wítý.//Nebo ſýn buozi, kak kolíwiek geſt krzíwdy nykdí nepowiediel, wſak geft nýekteru wíecz tagil; Protoz ſwím mlazſſým bieſſie rzekl: Geſcze mnoho gineho mam wam prawíty, ale nemuozte nenýe ſneſtý. Ale geſt-li kto, genz nemuoz rozumíety pro rozlíczne poſkwrnyenye, ocziſtyty gey nebo ſlowem nebo ſkutkem, acz ſie moze ſtatý, gelikoz geſt na nas. Ale ze nalezamy to, ze geft ſyn buozi mnohe rzeczí przied mnohímí lídmí mluwil, gijchzto rzieczý ty lide gſuu neprzygali, ale rzieczy potupili a gym ſie protywili: Nemamý proto mnyety, by on býl ſwatoft pſom dawal nebo drahe kamenye przied ſwinye metal. Nebo geſt ſyn buozi mluwil tiem, geſto gſuu geho rzieczy rady przygîali; Ale ze gfuu newierný a zapekelný ſl wier- nými ſmýeſfieny byli, Protoz wiernych pro newierne nechtiel zameſkaty. Potom prawí cztenye: Proſte a bude wam dano. Hledayte y nalez- nete. Tluczte y bude wam otewrzíeno. Nebo kazdí, ktoz proſlý, ten berze, 1) n ras. z m. 2) sic.
Strana 63
63 A ktoz hleda, ten nalezne, A ktoz tlucze, tomu buude otewrzieno. Byl geft ſyn buozý nyektera//dal przýkazanye, z nychzto bylo toto giedno, 89a kdiz rzekl: Nerodte 1) ſuudyty, abýſte nebyli ſuuzený. Protoz ſlycznym porzadě 2) prziczínyl k tomu a rzka: Proſte a buude wam dano. Jako by rzekl: Buudete-li to miloſrdenſtwie ſwîm neprzatalô 3) czînîty, czoz fie wam widy, by bylo ottewrzieno, tluczte, tot wam buude otewrzieno. Protoz tluczte modlitwu y we dne y w nocý, proſte, hledaýte vcziece fie a uſſiluyte. Nebo praczugyce, vmí nye ſwateho piſma bez buozie míloſty nemozemý dobytý, Anýz miloſty buozie mozemý dobyty, gedyne ſkrze vczenye; Nebo dar buozi lenym dan nebude. Tluczte modlitwu, poftem y almuznu; Nebo yakozto ten, geſto tlucze na dwerzí, netoliko wuola hlafſem, ale take y ruku, Takez ktoz dobre ſkutkí czíní, dobrimí ſkutk tluuce. Bîechu take przikazanye ſýna buozíeho tak welika a tak wyſſoka, ze krzehkoft czlowíeczie gym bý nemohla odolaty; Protoz radý, abý ſíe vteklí k hoſpodynu proſſiecz geho ſwate pomoczy. Protoz prawí: Proſte a bude wam dano, Aby to, czoz naf//fie czlowíeczſtwîe nemuoz przemoczí, 89b abý buozi pomocy bylo naplnyeno. Nebo kdíz geſt buoh 4) gyna zwierzata, rozlcznye ohradyl, Nyektera ríchlym byehě, 5) nyektera oſtrímí nehtý, nyektera welikímí zubý, nyektera [hr] 6) hroznymi rohí, Czlowieka pak tak geſt zpoſſobîl, abý geho mocz a obrana on ſam byl, Aby czlowiek zpomí- nagie na ſſwu nemocz przipuzen byl wzdí pomoczí potrziebowaty od ſweho hoſpodýna. A kterí geft ten czlowiek, gehozto kdiz bý ſýn geho proſſil, aby gemu dal chleba, zda gemu poda kamene; Pak-li proſſy, aby gemu dal ribu, zda-lí gemu poda hadu? A kdíz wý, gluce zlí, vmíete dobre 7) dari ſwym synom dawaty, Welmi wiece otecz was, genz na nebeffiech geft, da dobre tiem, geſto geho proſſie. Yakoz geſt dobre mluwîl o ptacziech nebeſkich a o lilíjch polſkích, Aby nadyegye od meníích wíeczi mohla býty k wíecſſym take — Nebo nyekterí czlowiek znamenage, kak geſt welike rozgednanye mezy buohem a mezí czlowiekem, waſie take ſam ſwe hrzíechí, rozpaczil by ſîe a rzka: Neuſhſſy buoh me proſbý, a prol/to 90a bý neſmíel proſſyty poczíety — Protoz ſyn buozi prziwodý podobenſtwie otczowe a ſynowe; Abý, acz býchom pro naſſie hrzechí ſie rozpaczili, pro otczowu dobrotu buozí bychom ſie nerozpaczowali. To wſſieczko, czoz chcete, aby wâ 8) lide wczínyli, tez wi take gým czynte; nebo tot geſt zakon " proroczſtwie dobre tiem, geſto geho proſíe. A protoz abý on poznal ſwe zebraki, Poznaymý my take ſwe; Nebo, giedyne ſbuozie wýnmuce, tacziz ſuu ty prawíe, geſto zebrzy, yako ty, v nýchzto zebrzý. Kak ty ſmyes profytí hoſpodyna zacz, a nechtye znaty ſobie rowneho? A protoz prawi mudri Salomon: Ktoz zatyka ſwogî uſſi, abý neſſhſſal chuudeho, Kdyz buude ſam wuolaty, take nebuude uſhſſan. 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) t. 6) přetrženo na konci ř. 7) ras. 8) na konci ř.
63 A ktoz hleda, ten nalezne, A ktoz tlucze, tomu buude otewrzieno. Byl geft ſyn buozý nyektera//dal przýkazanye, z nychzto bylo toto giedno, 89a kdiz rzekl: Nerodte 1) ſuudyty, abýſte nebyli ſuuzený. Protoz ſlycznym porzadě 2) prziczínyl k tomu a rzka: Proſte a buude wam dano. Jako by rzekl: Buudete-li to miloſrdenſtwie ſwîm neprzatalô 3) czînîty, czoz fie wam widy, by bylo ottewrzieno, tluczte, tot wam buude otewrzieno. Protoz tluczte modlitwu y we dne y w nocý, proſte, hledaýte vcziece fie a uſſiluyte. Nebo praczugyce, vmí nye ſwateho piſma bez buozie míloſty nemozemý dobytý, Anýz miloſty buozie mozemý dobyty, gedyne ſkrze vczenye; Nebo dar buozi lenym dan nebude. Tluczte modlitwu, poftem y almuznu; Nebo yakozto ten, geſto tlucze na dwerzí, netoliko wuola hlafſem, ale take y ruku, Takez ktoz dobre ſkutkí czíní, dobrimí ſkutk tluuce. Bîechu take przikazanye ſýna buozíeho tak welika a tak wyſſoka, ze krzehkoft czlowíeczie gym bý nemohla odolaty; Protoz radý, abý ſíe vteklí k hoſpodynu proſſiecz geho ſwate pomoczy. Protoz prawí: Proſte a bude wam dano, Aby to, czoz naf//fie czlowíeczſtwîe nemuoz przemoczí, 89b abý buozi pomocy bylo naplnyeno. Nebo kdíz geſt buoh 4) gyna zwierzata, rozlcznye ohradyl, Nyektera ríchlym byehě, 5) nyektera oſtrímí nehtý, nyektera welikímí zubý, nyektera [hr] 6) hroznymi rohí, Czlowieka pak tak geſt zpoſſobîl, abý geho mocz a obrana on ſam byl, Aby czlowiek zpomí- nagie na ſſwu nemocz przipuzen byl wzdí pomoczí potrziebowaty od ſweho hoſpodýna. A kterí geft ten czlowiek, gehozto kdiz bý ſýn geho proſſil, aby gemu dal chleba, zda gemu poda kamene; Pak-li proſſy, aby gemu dal ribu, zda-lí gemu poda hadu? A kdíz wý, gluce zlí, vmíete dobre 7) dari ſwym synom dawaty, Welmi wiece otecz was, genz na nebeffiech geft, da dobre tiem, geſto geho proſſie. Yakoz geſt dobre mluwîl o ptacziech nebeſkich a o lilíjch polſkích, Aby nadyegye od meníích wíeczi mohla býty k wíecſſym take — Nebo nyekterí czlowiek znamenage, kak geſt welike rozgednanye mezy buohem a mezí czlowiekem, waſie take ſam ſwe hrzíechí, rozpaczil by ſîe a rzka: Neuſhſſy buoh me proſbý, a prol/to 90a bý neſmíel proſſyty poczíety — Protoz ſyn buozi prziwodý podobenſtwie otczowe a ſynowe; Abý, acz býchom pro naſſie hrzechí ſie rozpaczili, pro otczowu dobrotu buozí bychom ſie nerozpaczowali. To wſſieczko, czoz chcete, aby wâ 8) lide wczínyli, tez wi take gým czynte; nebo tot geſt zakon " proroczſtwie dobre tiem, geſto geho proſíe. A protoz abý on poznal ſwe zebraki, Poznaymý my take ſwe; Nebo, giedyne ſbuozie wýnmuce, tacziz ſuu ty prawíe, geſto zebrzy, yako ty, v nýchzto zebrzý. Kak ty ſmyes profytí hoſpodyna zacz, a nechtye znaty ſobie rowneho? A protoz prawi mudri Salomon: Ktoz zatyka ſwogî uſſi, abý neſſhſſal chuudeho, Kdyz buude ſam wuolaty, take nebuude uſhſſan. 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) t. 6) přetrženo na konci ř. 7) ras. 8) na konci ř.
Strana 64
64 A protoz, czo mamy proty ſwemu bliznycmu vczynyty, abýchom ſami od hoſpodyna bylí uſhſſaný, uczy naſſ tuto, kdýz prawí: To wſſieczko, czoz chcete, abý wam lde czynylí, tez wý take gym czínte. Nebo to wſſieczko, 90b czoz geſt píſano w zakonye y w prorocziech, to ſieſwſieczko w tomto kratkem ſlowczy zawiera: Gdiete ſkrzie tyeſſna wrata, nebo ſyroka gſuu wrata a proſtrana, geſto wedu na zatracenýe, a mnoho gich geſt, geſto ſkrzie nýe gduu. Ale kat gſuu tieſſna wrata a uzka cieſta, geſto wede do zywota, A malo gich geft, gelto gy nalezugý. Tento porzad ku puoſtu ſluſſíe, aby bylo take to zpoſſobenye. Ty kdyz ſie poſtyſſ, zceſſ ſwu hlawu a vmyg ſwoý oblícziey a tak wendy ſkrzie tyeſna wrata. Nebo trzí gſuu wlaſtnoſty przírozene a wnýtrznýe naffiemu tielu: Prwe giedenye a pýtye, Druhe míloſt muzíka k zenýe A trzetye ſpanye, a tyezíly geſt gich naſſemu tielu oſtaty nezlí ktere gyne wieczí; Nebo zadne utrpenýe czlowieka tak neoſſwieczugíe yako to, aby czlowiek w czíſtotie przebýwal, Poſtyl ſie a bdyel na modlitwie. A protoz pro týto wſieczkí prawedlnoſty prawí: wendiete ſkrzie tiefſna wrata. Ztracenýe geſt diabel, ſkrzie nyehozto geſt wchod do pekla. Wrata zywuota geft gezukriſt, ſkrzie nyehozto geſt wchod do nebeſkeho kralo/ wſtwíe. Syroka wrata geſt diabel nazwan ne pro- ſyrokoſt gieho mocý, ale pro ſyrokoſt geho pýchi. Ale wrata uſzka nazwan geſt gezukriſt ne pro uſzkoſt geho mocý, ale pro geho weliku pokoru Nebo on gſa tak welike moczí, ze geho moczí weſl ſſwíet nemohl obſahnutý raczil ſíe zawrzietý wzkem zywuotýe ſwate marzie. Ale cieſta zatracenye geſt hrziech ſmrtedlný A ſlowe ſyroka, Nebo nenye kazny ohrazena A lide, geſto po ný chodýe, czínye wſſieczko to, w nyemz ſíe zada kochaty naſſie tyelo. Ale cieſta zywuota geſt welka prawedlnoſt a ſlowe uſzka, nebo ty, geſto po ný chodýe, czínye ſkutki prawedlne. A tieſſno a uzko ſie zda czinyty ſkutki prawedlne, Tieſko ſie zda puoſtyty, tieſno ſie zda w cziſtotîe prziebýwaty, Vzko ſie zdý na modlitwach dluho bdýety, Awſſak geſto cieſta, gijzto mamý gity do nebeſkeho kralowuſtwie. Glehozto mnýe y wam dopomahaý otecz, fin, ſwaty duch. Amen. Chowaýte ſſie od krzîwich prorokow, genzto przichodie k wam w ruſſie 91b owcziem, Ale wnytrz gſuu/ſwlcie lakomí. Po gich owuocý poznate gie. Zda kto ſbýera ſ trnýe hrozný anebo pak ſ hlozíe fiký? Kazde drzewuo dobre neſſe dobre owuoce, Ale drzewo zle neſſe zle owoce. Nemuoz drzewo dobre neſty zleho owocze, Anýz drziewo zle neſty dobreho owoce. Kazde drziewo, geſto neneſſie dobreho owoce, buude wýrubeno a w uohen wrzeno. A protoz po gich owuocý poznate gie. Ne kazdý, ktoz mí rzieka pane, pane, wende do nebeſkeho kralowſtwie, Ale ktoz czíní wuolí otcze meho, genz gieſt na nebeſſiech, ten wende do nebeſkeho kralowſtwie. Mnozi mi diegíj w uonen den: Pane, pane, wſakz mý w twe gmie prorokowali A w twe gmíe ſmy dyably wypuzowaly A w twe gmie ſmy mnoho dywow czínylí. A tehdí wýznam gym a rzka: Nikdý gſem waſſ neznal; Gdiete ode mne wſiczkny, geſto czínýte zle ſkutki. 91a
64 A protoz, czo mamy proty ſwemu bliznycmu vczynyty, abýchom ſami od hoſpodyna bylí uſhſſaný, uczy naſſ tuto, kdýz prawí: To wſſieczko, czoz chcete, abý wam lde czynylí, tez wý take gym czínte. Nebo to wſſieczko, 90b czoz geſt píſano w zakonye y w prorocziech, to ſieſwſieczko w tomto kratkem ſlowczy zawiera: Gdiete ſkrzie tyeſſna wrata, nebo ſyroka gſuu wrata a proſtrana, geſto wedu na zatracenýe, a mnoho gich geſt, geſto ſkrzie nýe gduu. Ale kat gſuu tieſſna wrata a uzka cieſta, geſto wede do zywota, A malo gich geft, gelto gy nalezugý. Tento porzad ku puoſtu ſluſſíe, aby bylo take to zpoſſobenye. Ty kdyz ſie poſtyſſ, zceſſ ſwu hlawu a vmyg ſwoý oblícziey a tak wendy ſkrzie tyeſna wrata. Nebo trzí gſuu wlaſtnoſty przírozene a wnýtrznýe naffiemu tielu: Prwe giedenye a pýtye, Druhe míloſt muzíka k zenýe A trzetye ſpanye, a tyezíly geſt gich naſſemu tielu oſtaty nezlí ktere gyne wieczí; Nebo zadne utrpenýe czlowieka tak neoſſwieczugíe yako to, aby czlowiek w czíſtotie przebýwal, Poſtyl ſie a bdyel na modlitwie. A protoz pro týto wſieczkí prawedlnoſty prawí: wendiete ſkrzie tiefſna wrata. Ztracenýe geſt diabel, ſkrzie nyehozto geſt wchod do pekla. Wrata zywuota geft gezukriſt, ſkrzie nyehozto geſt wchod do nebeſkeho kralo/ wſtwíe. Syroka wrata geſt diabel nazwan ne pro- ſyrokoſt gieho mocý, ale pro ſyrokoſt geho pýchi. Ale wrata uſzka nazwan geſt gezukriſt ne pro uſzkoſt geho mocý, ale pro geho weliku pokoru Nebo on gſa tak welike moczí, ze geho moczí weſl ſſwíet nemohl obſahnutý raczil ſíe zawrzietý wzkem zywuotýe ſwate marzie. Ale cieſta zatracenye geſt hrziech ſmrtedlný A ſlowe ſyroka, Nebo nenye kazny ohrazena A lide, geſto po ný chodýe, czínye wſſieczko to, w nyemz ſíe zada kochaty naſſie tyelo. Ale cieſta zywuota geſt welka prawedlnoſt a ſlowe uſzka, nebo ty, geſto po ný chodýe, czínye ſkutki prawedlne. A tieſſno a uzko ſie zda czinyty ſkutki prawedlne, Tieſko ſie zda puoſtyty, tieſno ſie zda w cziſtotîe prziebýwaty, Vzko ſie zdý na modlitwach dluho bdýety, Awſſak geſto cieſta, gijzto mamý gity do nebeſkeho kralowuſtwie. Glehozto mnýe y wam dopomahaý otecz, fin, ſwaty duch. Amen. Chowaýte ſſie od krzîwich prorokow, genzto przichodie k wam w ruſſie 91b owcziem, Ale wnytrz gſuu/ſwlcie lakomí. Po gich owuocý poznate gie. Zda kto ſbýera ſ trnýe hrozný anebo pak ſ hlozíe fiký? Kazde drzewuo dobre neſſe dobre owuoce, Ale drzewo zle neſſe zle owoce. Nemuoz drzewo dobre neſty zleho owocze, Anýz drziewo zle neſty dobreho owoce. Kazde drziewo, geſto neneſſie dobreho owoce, buude wýrubeno a w uohen wrzeno. A protoz po gich owuocý poznate gie. Ne kazdý, ktoz mí rzieka pane, pane, wende do nebeſkeho kralowſtwie, Ale ktoz czíní wuolí otcze meho, genz gieſt na nebeſſiech, ten wende do nebeſkeho kralowſtwie. Mnozi mi diegíj w uonen den: Pane, pane, wſakz mý w twe gmie prorokowali A w twe gmíe ſmy dyably wypuzowaly A w twe gmie ſmy mnoho dywow czínylí. A tehdí wýznam gym a rzka: Nikdý gſem waſſ neznal; Gdiete ode mne wſiczkny, geſto czínýte zle ſkutki. 91a
Strana 65
65 Na toto cztenýe mluwí ſwaty ierony.1) P. L. XXVI. O wſſiech toto muoz rozumíeno bytý, gijzto gýne ruchem a ſlowem col. 48. ſlbugy a gyne pak ſkutki vkazugy. Ale wſak wlaſczie o kaczierzich geſt rozumíety, o nychzl/to ſie zda, bý ſie cziſtotu, almuznu, modlitwu yako 92a ruchem nabuoznym odyelí, Ale wnytrz gmagice mýſl giedowatu, ſproftney bratrziey ſrdce oklamawagij. A protoz z owuoce duchowneho, gýmzto newynne tahnu ku padeny, k wlkom gſuu przírownany. Nemoz drzewo dobre neſty zleho owuoce, Aný take drziewuo zle neſtý dobreho owuoce. Tíezmý kacierzow, geſto prawie, by dwuogie przírozenye bylo ſobíe pro- tywne. Nebo geſt-lí to podle gich rozumu, ze drzewuo dobre muoz kdy neſtý zle owuoce, kak geſt moyzieſſ, gſa drziewuo dobre, ſhrzieſfil v wuod, geſto ſlowe protywna, A dawíd, kdyz to byl vriaſſíe zabil a ſ berſabee ſmilstwuo uczínyl? Petr take na buoziem vmucziený zaprziel a rzka: Nikdy gſem neznal tohoto czlowieka. A kteri2) porzadem yetro, teſt moý- zieffow, drzewuo zle, genz w buoha yſrahelitſkeho newíerzieſſie, dal moý- fieffowí dobru radu, A achíor holofernowí nýeczo dobreho mluwíl a po- wiedíel? Nebo prawí apoſtol Kazie dobre nrawí rzieczí ſkarzíede. A kdyz nenaleznu, czo bý odpowí/jedyelí, mý gým powíemý, ze geft Judaſ nýekdi 92b byl dobre drzewuo, awſak neſſl zle owuoce tehdy, kdíſto proradyl ſpa- fitele ; A ſſwaty pawel, genz byl drzewuo zle toho czaſſu, kdyz byl protyw- nyk gezukríftow a koftelný, Potom nefil dobre owuoce, kdyzto w ſud wywoleny z protywnýka przeneſſen bil. Dotawad drzewuo dobre neneſhie zleho owuoce, donyawadz geft uſtawiczno w dobrich ſkutczíech; Ale zle drzewo dotawad neſſe owoce hrzieffne, donyawadz sie neobratý ku po- kaný. Nebo zadní gla uſtawíczen w tom, czoz geft, nemoz bytý to, czoz geſt nepoczal.3) Kazde drziewuo, geſto neneſſie dobreho owuoce, buude wýrubeno a w uohen wrzeno; nebo kazdi zlí hrozným buozím ſuudem z zemíe wykopan bude a wrzen w pekelny ohen; Nebo nebuude nale- zen, bý neffl ktere dobre owuoce, donýzd býdlil na tomto ſwietye. A pprotoz4) po gych owuoczí poznate gye. Ale ktere geſt owuoce, gyez naleznuczie, muoziem poznaty zle drziewuo, kraſnýe apoſtol vkazugíe a rzka: Zgiewna gſuu dyela naſſieho tíeſla, geſto gſuu ſmylſtwo, neczíſtota, 93a swarowe, nenawiſty, vdatſtwie k ſzlemu, rozdyelenye kaczierſtwuo, zawiſty opilſtwuo, lakomftwuo I gíne wiecý k tomu podobne, o nýchzto nam prawí: Jakz gſem wuam drzewe prawil, ze wſſiczkny tý, geſto ty ſkutkí czynnye, kralowſtwie nebeſkeho nebuduu gmiety. A ktere geſt to owuoce, ſkrzie nýezto muozem dobre drzewuo poznaty, tyz apoſtol porzadnýe wyprawugie: Owuoce, prawí, duchowneho geft Miloft, raduoft, mir, vſtawícenſtwie, mîlofrdenſtwie, dobrota, wiera, týchoft, cyſtota. Ne kazdi, genz mí rzieka pane, pane, wende do nebeſkeho kralowſtwie, Ale ktoz czíný wuoli meho ottcze, genz geſt na nebeſſiech, ten pode do 1) na konci ř. 2) t. 3) sic, srv. lat.: incipit id esse, it quod necdum coeperit. 4) rozd. 5
65 Na toto cztenýe mluwí ſwaty ierony.1) P. L. XXVI. O wſſiech toto muoz rozumíeno bytý, gijzto gýne ruchem a ſlowem col. 48. ſlbugy a gyne pak ſkutki vkazugy. Ale wſak wlaſczie o kaczierzich geſt rozumíety, o nychzl/to ſie zda, bý ſie cziſtotu, almuznu, modlitwu yako 92a ruchem nabuoznym odyelí, Ale wnytrz gmagice mýſl giedowatu, ſproftney bratrziey ſrdce oklamawagij. A protoz z owuoce duchowneho, gýmzto newynne tahnu ku padeny, k wlkom gſuu przírownany. Nemoz drzewo dobre neſty zleho owuoce, Aný take drziewuo zle neſtý dobreho owuoce. Tíezmý kacierzow, geſto prawie, by dwuogie przírozenye bylo ſobíe pro- tywne. Nebo geſt-lí to podle gich rozumu, ze drzewuo dobre muoz kdy neſtý zle owuoce, kak geſt moyzieſſ, gſa drziewuo dobre, ſhrzieſfil v wuod, geſto ſlowe protywna, A dawíd, kdyz to byl vriaſſíe zabil a ſ berſabee ſmilstwuo uczínyl? Petr take na buoziem vmucziený zaprziel a rzka: Nikdy gſem neznal tohoto czlowieka. A kteri2) porzadem yetro, teſt moý- zieffow, drzewuo zle, genz w buoha yſrahelitſkeho newíerzieſſie, dal moý- fieffowí dobru radu, A achíor holofernowí nýeczo dobreho mluwíl a po- wiedíel? Nebo prawí apoſtol Kazie dobre nrawí rzieczí ſkarzíede. A kdyz nenaleznu, czo bý odpowí/jedyelí, mý gým powíemý, ze geft Judaſ nýekdi 92b byl dobre drzewuo, awſak neſſl zle owuoce tehdy, kdíſto proradyl ſpa- fitele ; A ſſwaty pawel, genz byl drzewuo zle toho czaſſu, kdyz byl protyw- nyk gezukríftow a koftelný, Potom nefil dobre owuoce, kdyzto w ſud wywoleny z protywnýka przeneſſen bil. Dotawad drzewuo dobre neneſhie zleho owuoce, donyawadz geft uſtawiczno w dobrich ſkutczíech; Ale zle drzewo dotawad neſſe owoce hrzieffne, donyawadz sie neobratý ku po- kaný. Nebo zadní gla uſtawíczen w tom, czoz geft, nemoz bytý to, czoz geſt nepoczal.3) Kazde drziewuo, geſto neneſſie dobreho owuoce, buude wýrubeno a w uohen wrzeno; nebo kazdi zlí hrozným buozím ſuudem z zemíe wykopan bude a wrzen w pekelny ohen; Nebo nebuude nale- zen, bý neffl ktere dobre owuoce, donýzd býdlil na tomto ſwietye. A pprotoz4) po gych owuoczí poznate gye. Ale ktere geſt owuoce, gyez naleznuczie, muoziem poznaty zle drziewuo, kraſnýe apoſtol vkazugíe a rzka: Zgiewna gſuu dyela naſſieho tíeſla, geſto gſuu ſmylſtwo, neczíſtota, 93a swarowe, nenawiſty, vdatſtwie k ſzlemu, rozdyelenye kaczierſtwuo, zawiſty opilſtwuo, lakomftwuo I gíne wiecý k tomu podobne, o nýchzto nam prawí: Jakz gſem wuam drzewe prawil, ze wſſiczkny tý, geſto ty ſkutkí czynnye, kralowſtwie nebeſkeho nebuduu gmiety. A ktere geſt to owuoce, ſkrzie nýezto muozem dobre drzewuo poznaty, tyz apoſtol porzadnýe wyprawugie: Owuoce, prawí, duchowneho geft Miloft, raduoft, mir, vſtawícenſtwie, mîlofrdenſtwie, dobrota, wiera, týchoft, cyſtota. Ne kazdi, genz mí rzieka pane, pane, wende do nebeſkeho kralowſtwie, Ale ktoz czíný wuoli meho ottcze, genz geſt na nebeſſiech, ten pode do 1) na konci ř. 2) t. 3) sic, srv. lat.: incipit id esse, it quod necdum coeperit. 4) rozd. 5
Strana 66
66 94a nebeſkeho kralowſtwíe. Nemuoz obdrzano býty nebeſke kralowſtwie giedno kraſnymí ſlowí, anyz ten, geſto rzieka pane, pane, buude geho dye- dycem. Neb ktera odplata geſt panu rziekaty pane? Zda buoh nebuude buohem, giedyne tehdy, kdyz mý gemu buudemy rziekaty pane? A kak 93b ten I/vrzad muoze ſwat býty, gýmzto gmeno menugem? Nebo cieſta nebeſkeho kralowſtwie ſpieſſie poſluſenstwîm wuohi buoziey nezh geho menowaným muozie nalezena býty. A protoz yakz byl drziewe rzekl, abýchom neprzígímahi tiech, gieſto gmagy rucho podobne k ſwatoſty, pro gich vczíenye prziewracenye, Takez y nenye ſwiedczý, Abýchom tíem newierzilí, gefto gmagice cielu wieru wedu zywot hanebný A prawdu ſweho uczienýe zlymí ſkutkí kazy. Nebo ſluham buozym obeho geſt po- trziebíe, abý y ſkutkí ſlowem y flowa ſkutkí byla potwrzena. Teyto rzieczi muoz ſie zdaty protywno ono flowuo: Nytkteý nemoz rzieczi pan gieziſ giedyne ſkrze ducha ſwateho. Ale obyczey geſt ſwateho piſma Slowa za ſkutkí przigimaty, yakz ynhed potom doſwiedczugie, kdyz zamíeta tý, gelto ſie chlubiechuu bez dobrích ſkutkow buozým vmíeným; Nebo y fiílíffiel) buozie odſuzíenye, kdiz gým dýe: Dyete ode mne, dyelnycý ſlich ſkutkow, nebo ſem was nykdí neznal. A k temuz ſmýſlu mluwí apoſtol a rzka: Chlubíe ſie ſlowí, by znali buoha, ale ſkutki geho przíe. Nebo podle promluwenýe buozieho, Ktoz przykazanye buozye, gmage prawu wieru, plný dobrímí ſkutki a tak plnyty hidý vczy, ten buude welikím nazwan w nebeſkem kralowſtwi. Mnozy mi dyegy w uonen den: pane, pane, wſak my w twe gmie prorokowalí a w twe gmíe gſme dyabli wý- puzowali A w twe gmie ſmý dywow mnoho vczínyli. Tehdi ya gým to wyznam, ze gſem was nykdy neznal. Dýete ode mne wy wſſiczkny, geſto czinýte zle ſkutki. Kdyz przide ſyn buozi w chwale ſweho otcze, Kdyzto nykte chytru rziecý a lzýwu nebuude ſie moczy branyty any prawdye ſie protywity, Kdyzto ſkutcy kazdeho buudu mluwíty a uſta buudu mlczety, Any druh za druha buude moczy proſſyty, ale wſiczkný ſtrachi buudu ſie trziefty, To buude den ſuudny, na nyemzto ſuudye ſwiedcy nebuudu pochlebnyczí, Ale prawedlný andyeli a ſuudczíe ſam hoſpodyn. Protoz welmý wlaſtnye hlas trechto lidý, geſto gſuu w bazný a w teſknoſty a w buo- 94b lef//tý, wypíffugie a rzka: Pane, pane; Nebo nema doſty na tomto, bý rziekl giedýnu pane ten, ktoz geſt w ſtraſſie nebo w teſknoſtý. Y geſt tuto znamenatý, ze prawi 2) w twe gmíe, ale neprawie twým duchem; Nebo prorokugy we ýmie gezukriftowo, ale ſkrzye ducha dyabelſkeho. To czínýe czarodyegynýczí; Ale tyemto mohu rozeznany býtý, ze dyabel czaſto krzíwdu mluwi, Ale duch ſwaty nykdý. Pozyczeno geſt dyablu nyekdi prawudu mluwíty, aby rzíedku prawdu ſwiedkí potwrzowal; Ale diabli wýmietagy we ymie gezukriſtowuo gmagycze duch geho neprzietele: Ale podobnyeſfie geft k tomu, ze wymietagy, ale, bý wýmietali, tak ſie zdagy, Nebo gym diabli k tomu yako przihrawagý; A czínye take dywy, ale 1) t. 2) na konci ř.
66 94a nebeſkeho kralowſtwíe. Nemuoz obdrzano býty nebeſke kralowſtwie giedno kraſnymí ſlowí, anyz ten, geſto rzieka pane, pane, buude geho dye- dycem. Neb ktera odplata geſt panu rziekaty pane? Zda buoh nebuude buohem, giedyne tehdy, kdyz mý gemu buudemy rziekaty pane? A kak 93b ten I/vrzad muoze ſwat býty, gýmzto gmeno menugem? Nebo cieſta nebeſkeho kralowſtwie ſpieſſie poſluſenstwîm wuohi buoziey nezh geho menowaným muozie nalezena býty. A protoz yakz byl drziewe rzekl, abýchom neprzígímahi tiech, gieſto gmagy rucho podobne k ſwatoſty, pro gich vczíenye prziewracenye, Takez y nenye ſwiedczý, Abýchom tíem newierzilí, gefto gmagice cielu wieru wedu zywot hanebný A prawdu ſweho uczienýe zlymí ſkutkí kazy. Nebo ſluham buozym obeho geſt po- trziebíe, abý y ſkutkí ſlowem y flowa ſkutkí byla potwrzena. Teyto rzieczi muoz ſie zdaty protywno ono flowuo: Nytkteý nemoz rzieczi pan gieziſ giedyne ſkrze ducha ſwateho. Ale obyczey geſt ſwateho piſma Slowa za ſkutkí przigimaty, yakz ynhed potom doſwiedczugie, kdyz zamíeta tý, gelto ſie chlubiechuu bez dobrích ſkutkow buozým vmíeným; Nebo y fiílíffiel) buozie odſuzíenye, kdiz gým dýe: Dyete ode mne, dyelnycý ſlich ſkutkow, nebo ſem was nykdí neznal. A k temuz ſmýſlu mluwí apoſtol a rzka: Chlubíe ſie ſlowí, by znali buoha, ale ſkutki geho przíe. Nebo podle promluwenýe buozieho, Ktoz przykazanye buozye, gmage prawu wieru, plný dobrímí ſkutki a tak plnyty hidý vczy, ten buude welikím nazwan w nebeſkem kralowſtwi. Mnozy mi dyegy w uonen den: pane, pane, wſak my w twe gmie prorokowalí a w twe gmíe gſme dyabli wý- puzowali A w twe gmie ſmý dywow mnoho vczínyli. Tehdi ya gým to wyznam, ze gſem was nykdy neznal. Dýete ode mne wy wſſiczkny, geſto czinýte zle ſkutki. Kdyz przide ſyn buozi w chwale ſweho otcze, Kdyzto nykte chytru rziecý a lzýwu nebuude ſie moczy branyty any prawdye ſie protywity, Kdyzto ſkutcy kazdeho buudu mluwíty a uſta buudu mlczety, Any druh za druha buude moczy proſſyty, ale wſiczkný ſtrachi buudu ſie trziefty, To buude den ſuudny, na nyemzto ſuudye ſwiedcy nebuudu pochlebnyczí, Ale prawedlný andyeli a ſuudczíe ſam hoſpodyn. Protoz welmý wlaſtnye hlas trechto lidý, geſto gſuu w bazný a w teſknoſty a w buo- 94b lef//tý, wypíffugie a rzka: Pane, pane; Nebo nema doſty na tomto, bý rziekl giedýnu pane ten, ktoz geſt w ſtraſſie nebo w teſknoſtý. Y geſt tuto znamenatý, ze prawi 2) w twe gmíe, ale neprawie twým duchem; Nebo prorokugy we ýmie gezukriftowo, ale ſkrzye ducha dyabelſkeho. To czínýe czarodyegynýczí; Ale tyemto mohu rozeznany býtý, ze dyabel czaſto krzíwdu mluwi, Ale duch ſwaty nykdý. Pozyczeno geſt dyablu nyekdi prawudu mluwíty, aby rzíedku prawdu ſwiedkí potwrzowal; Ale diabli wýmietagy we ymie gezukriſtowuo gmagycze duch geho neprzietele: Ale podobnyeſfie geft k tomu, ze wymietagy, ale, bý wýmietali, tak ſie zdagy, Nebo gym diabli k tomu yako przihrawagý; A czínye take dywy, ale 1) t. 2) na konci ř.
Strana 67
67 neuzýteczne a k nýczemuz dobremu nehodne. Geft take, wiedye, ze hrziefſ- nykow buoh nezna, ne tak, bý gych neznal, Nebo on podle ſweho przíro- zenýe wlieczko wíe a zna, ale czíný, yako bý grch neznal, Proto ze gich nemílugie, Yakozto zdy ſie, bý ty lide buoha neznali, geſto gieho duoſtoynye necztye. Protoz kazdi, ktoz ſliſſy ma ſlowaia czíni ge, przirownan buude 95a k mudremu muzí, genz geſt ſwoý duom udyelal na ſkale. I ſſlí gſuu dſczowe a przíſly gſuu woddý, wielí gſuu wietrowe na ten duom, wſak nepadl, nebo byl zalozen na ſkale. A kazdi, ktoz ſhíſy tato ma ſlowa a neczýní gich, podoben buude k blaznywemu muzý, genz geft ſwoy udyelal duom na píeſku. I gide deſſczt, przigidechuu wuody, wiechu wietrowe A na ten duom ſie oborzíchuu y pade y bý obuorzienye welike toho domu. Tehdy ſta ſie, kdíz dokona geziſí ta ſlowa, Dywiechuu ſíe zaſtupowe geho vczený, Nebo vczieſſie gie yako mocz mage. Na toto cztenýe mluwí ſwaty Thomaſſ z aquina. Nyekterzý, ſliſſíecze ſlowa gezukriſtowa, dywíechuu ſie, ale ſkutkí gich nenaplnyewachuu. Protoz ſyn buozi hrozí gym a rzka: Kazdy ten, ktoz tato ſlowa ſhſſy, bude przyrownan mudremu muzý. Nerziekl geſt buudu geý míety za mudreho muze, Ale rziekl buude przyrownan K mudremu muzý. A protoz ten, genz przírownawa, geſt czlowí/ſek, Ale ten, komuz 95b ſíe przýrownawa, geſt gezukriſt. Nebo geſukriſt geſt muz mudrí, genz ſwoý duom, Towies ſwatu cierekew, vdyelal na ſkale, Towíes na twrdey wierze; Ale muz blaznowý geft diabel, genz geft ſwuoy duom hrziefſnym vdielal na pieſku, towies na lidech na ſmilných, Nebo yakozto píeſſek plodu dobreho neneſle, Takez lide ſmílný neygluu k nyczemuz dobremu hodný; Ale delsczt geſt uczenýe, geſto czlowieka rozwlazugie; Ale oblaczy, z nychzto deſſczt gde, nyekterzy od ſwateho ducha gſuu wzbuzený, yakoſto apoſtolí a proroczy, Nýekterzy od zleho ducha, yakozto newierny kacíerzý; Ale wietrowe dobrzy gſuu andyelowe, gíjzto newiedomíe w ſſmyſlech czlo- wieczich dyelagíj, przywuodýece ge k dobremu; Ale wietrowe zlí gſuu zlý duchowe; Wuoda dobra gfuu ewanglifty a uczenýcí, geſto lidý k do- bremu vezie; Wuoda zla gſuu líde zleho ducha plny, geſto praſſdnych rzieczí mnoho mluwýty vmiegý, Z gichzto brzicha plowu wuodí vmrle. A protoz domu, genzto gezukriſt udyelal geſt, Any deſíczt lzýl weho vmíenýe 96a zkazí, any dyabelſkí wietr muoz pochilitý, aný byſtre wuodí blezece mohu gym hnutý. Anyz geft tomuto protywno, ze nyekterzy z ſwate cierekwe padagy; Nebo ne wſſiczkny, geſto gſuu krzieſtyene, gſuu yezukriſtowi, nebo wíe ſyn buozi, kterzý gſuu geho. Ale proty domu, genz geſt udyelal dyabel, ffel geft defſczt prawedlneho vczenye, Wietrowe, towíes swaty an- dielowe, Rziekí, towies ſwate cztenye, A tiem czýnem padl geft duom. towies pohanstwuo. A wítal gezukriſt y stalo sie oborzenýe welike toho domu tehdi, kdyz bludowe zkazeny y prziemozeny A modly pohanſke po wſſiem ſwietu zruſſiený a powrzſſený. 5*
67 neuzýteczne a k nýczemuz dobremu nehodne. Geft take, wiedye, ze hrziefſ- nykow buoh nezna, ne tak, bý gych neznal, Nebo on podle ſweho przíro- zenýe wlieczko wíe a zna, ale czíný, yako bý grch neznal, Proto ze gich nemílugie, Yakozto zdy ſie, bý ty lide buoha neznali, geſto gieho duoſtoynye necztye. Protoz kazdi, ktoz ſliſſy ma ſlowaia czíni ge, przirownan buude 95a k mudremu muzí, genz geſt ſwoý duom udyelal na ſkale. I ſſlí gſuu dſczowe a przíſly gſuu woddý, wielí gſuu wietrowe na ten duom, wſak nepadl, nebo byl zalozen na ſkale. A kazdi, ktoz ſhíſy tato ma ſlowa a neczýní gich, podoben buude k blaznywemu muzý, genz geft ſwoy udyelal duom na píeſku. I gide deſſczt, przigidechuu wuody, wiechu wietrowe A na ten duom ſie oborzíchuu y pade y bý obuorzienye welike toho domu. Tehdy ſta ſie, kdíz dokona geziſí ta ſlowa, Dywiechuu ſíe zaſtupowe geho vczený, Nebo vczieſſie gie yako mocz mage. Na toto cztenýe mluwí ſwaty Thomaſſ z aquina. Nyekterzý, ſliſſíecze ſlowa gezukriſtowa, dywíechuu ſie, ale ſkutkí gich nenaplnyewachuu. Protoz ſyn buozi hrozí gym a rzka: Kazdy ten, ktoz tato ſlowa ſhſſy, bude przyrownan mudremu muzý. Nerziekl geſt buudu geý míety za mudreho muze, Ale rziekl buude przyrownan K mudremu muzý. A protoz ten, genz przírownawa, geſt czlowí/ſek, Ale ten, komuz 95b ſíe przýrownawa, geſt gezukriſt. Nebo geſukriſt geſt muz mudrí, genz ſwoý duom, Towies ſwatu cierekew, vdyelal na ſkale, Towíes na twrdey wierze; Ale muz blaznowý geft diabel, genz geft ſwuoy duom hrziefſnym vdielal na pieſku, towies na lidech na ſmilných, Nebo yakozto píeſſek plodu dobreho neneſle, Takez lide ſmílný neygluu k nyczemuz dobremu hodný; Ale delsczt geſt uczenýe, geſto czlowieka rozwlazugie; Ale oblaczy, z nychzto deſſczt gde, nyekterzy od ſwateho ducha gſuu wzbuzený, yakoſto apoſtolí a proroczy, Nýekterzy od zleho ducha, yakozto newierny kacíerzý; Ale wietrowe dobrzy gſuu andyelowe, gíjzto newiedomíe w ſſmyſlech czlo- wieczich dyelagíj, przywuodýece ge k dobremu; Ale wietrowe zlí gſuu zlý duchowe; Wuoda dobra gfuu ewanglifty a uczenýcí, geſto lidý k do- bremu vezie; Wuoda zla gſuu líde zleho ducha plny, geſto praſſdnych rzieczí mnoho mluwýty vmiegý, Z gichzto brzicha plowu wuodí vmrle. A protoz domu, genzto gezukriſt udyelal geſt, Any deſíczt lzýl weho vmíenýe 96a zkazí, any dyabelſkí wietr muoz pochilitý, aný byſtre wuodí blezece mohu gym hnutý. Anyz geft tomuto protywno, ze nyekterzy z ſwate cierekwe padagy; Nebo ne wſſiczkny, geſto gſuu krzieſtyene, gſuu yezukriſtowi, nebo wíe ſyn buozi, kterzý gſuu geho. Ale proty domu, genz geſt udyelal dyabel, ffel geft defſczt prawedlneho vczenye, Wietrowe, towíes swaty an- dielowe, Rziekí, towies ſwate cztenye, A tiem czýnem padl geft duom. towies pohanstwuo. A wítal gezukriſt y stalo sie oborzenýe welike toho domu tehdi, kdyz bludowe zkazeny y prziemozeny A modly pohanſke po wſſiem ſwietu zruſſiený a powrzſſený. 5*
Strana 68
68 96b A protoz podoben geſt k gezukriſtowi ten, geſto geho ſlow poſluch1) a poſluchagie ſkutki gie plný. Ten zagiſte dyela duom na ſkale, to geſt na gezukriſtowi, genz geſt wſieczko dobre. Nebo czozkoliwíek dobreho czlowiek czíny, wizíz ſíe, abý na gezukriſtowi dyelal. A yakz duom, genz geft gezukriftem vdyelan, nemoz padnutý, Takez kazdí krzieſtan, genz geft na gezukriftowí vſtawil, 1 zadne protywenstwi/ nemuoz geho oborzýtý. Yakz mluwiefſie apoſtol a rzka: kto nas odluczí od milowanye buozieho, zda hlad nebo mecz nebo neprziezen nebo protywenſtwie? Giſt ſem toho, ze any smrt any zywot. Ale k dyablu geſt podoben, genz flowa buozye ſliſfy, ale ſkutki gich neplný. Nebo ſlowa, kterazkoliwiek ſliſſy a gich neplný, rozdyelena gluu A ſiem y tam roztruſſyena A protoz gſuu podobna ku píeſku; Y yakoz geſt duom dyablow zkazen, takez ty wſieczkny, geſto gluu vdyelaný na píeſku, buudu oborziený y buude gych oborzienye welike. To bude den ſuudný, kdyz ſyn buozy dye wſiem tiem, geſto ſlowa buozie ſhffie, a gých ſkutki neplnye: Dyetye, proklety, do wíeczneho ohnye, genz geſt przíprawen dyablu a geho andielom. A to sie wſſieczko stane ynhed we mzýení oka. 97a Y ſta ſie pak tak, kdyz geziſſ bieſſie dokonal tato ſlowa, Dýwiechuu ſie zaſtupowe gieho vcziený, Nebo vczieſſie gie yako mocz magie, ne yako vozenyczí a yako duchownycý. Smyſl czlowieczy, kdyz geſt kteru wiecy vgkogen, tehdí chwali; Ale kdiz gest przemozen, tehdí ííe dywý: Nebo kdíz duoftoynye chualîtý nemozem, dywímý líe. Ale gich dywanýe wiece geſt ſluſfalo ku buozy chwale nez-li k gich wierze; Nebo bý bylí wierzyli nebyli bý ſie dywilí: yako mý krzieſtyene, to wſieczko, czoz geſt ſyn buozy czínýl nebo mluwil, tomu ſie nedywíme, nebo wierzímý, ze ſyn buozý geſt wſſieho mocen. Ale procz ſíe dywiechuu, vkazugíe cztenye, kdyz prawi: Nebo vczieſſie gie yako mocz gmagie, ne yako vczennýcy a duchownycy. Vczienycy zyddowſty2) a duchownýcy kdyz hdy vcziechuu, wzdí to vczíenýe gynym przipiſſowachu: Muoyzieſſ wam toto przíkazal A prorocy takto mluwíe; Ale ſyn buozy ſam z ſſwe wlaſtnye mocy mluwieſſie a rzka: Ale ya wam toto prawi. Nerziekl moýſzief toto prawi a mluwí neb proroczy toto piſſy, Ale ſam od ſebe mluwieſſie a od ſweho otcze, genz geſt w ne- beſkem kralowſtwí. A protoz ſíe y dywiechuu, nerozumíegýce ſwatemu cztený A wiecznemu ſpaſſený; Nebo ktoz w nýe wierzi, ten geho take 97b dochodý, Glehozto mnýe ý w/ſam dopomahí ottecz, ſýn y ſwaty duch. Amen. A kdyz geziſí ſnýde s horí, gide po nýem mnoho zaſtupow. Tehdý malomoczný prziſſed modleſſe ſie gemu a rzka: Pane, chceſ-lí, muozeſſ míe ocziſtyty. Tehdí gleziſí wzſtah ſwu ruku, dotczýe geho a rzka: Chcý occzýftyty. Tehdi na tom myeſtye by ocziſtiena geho trudowatyna. I wecze 1) na konci ř. 2) rozd. —
68 96b A protoz podoben geſt k gezukriſtowi ten, geſto geho ſlow poſluch1) a poſluchagie ſkutki gie plný. Ten zagiſte dyela duom na ſkale, to geſt na gezukriſtowi, genz geſt wſieczko dobre. Nebo czozkoliwíek dobreho czlowiek czíny, wizíz ſíe, abý na gezukriſtowi dyelal. A yakz duom, genz geft gezukriftem vdyelan, nemoz padnutý, Takez kazdí krzieſtan, genz geft na gezukriftowí vſtawil, 1 zadne protywenstwi/ nemuoz geho oborzýtý. Yakz mluwiefſie apoſtol a rzka: kto nas odluczí od milowanye buozieho, zda hlad nebo mecz nebo neprziezen nebo protywenſtwie? Giſt ſem toho, ze any smrt any zywot. Ale k dyablu geſt podoben, genz flowa buozye ſliſfy, ale ſkutki gich neplný. Nebo ſlowa, kterazkoliwiek ſliſſy a gich neplný, rozdyelena gluu A ſiem y tam roztruſſyena A protoz gſuu podobna ku píeſku; Y yakoz geſt duom dyablow zkazen, takez ty wſieczkny, geſto gluu vdyelaný na píeſku, buudu oborziený y buude gych oborzienye welike. To bude den ſuudný, kdyz ſyn buozy dye wſiem tiem, geſto ſlowa buozie ſhffie, a gých ſkutki neplnye: Dyetye, proklety, do wíeczneho ohnye, genz geſt przíprawen dyablu a geho andielom. A to sie wſſieczko stane ynhed we mzýení oka. 97a Y ſta ſie pak tak, kdyz geziſſ bieſſie dokonal tato ſlowa, Dýwiechuu ſie zaſtupowe gieho vcziený, Nebo vczieſſie gie yako mocz magie, ne yako vozenyczí a yako duchownycý. Smyſl czlowieczy, kdyz geſt kteru wiecy vgkogen, tehdí chwali; Ale kdiz gest przemozen, tehdí ííe dywý: Nebo kdíz duoftoynye chualîtý nemozem, dywímý líe. Ale gich dywanýe wiece geſt ſluſfalo ku buozy chwale nez-li k gich wierze; Nebo bý bylí wierzyli nebyli bý ſie dywilí: yako mý krzieſtyene, to wſieczko, czoz geſt ſyn buozy czínýl nebo mluwil, tomu ſie nedywíme, nebo wierzímý, ze ſyn buozý geſt wſſieho mocen. Ale procz ſíe dywiechuu, vkazugíe cztenye, kdyz prawi: Nebo vczieſſie gie yako mocz gmagie, ne yako vczennýcy a duchownycy. Vczienycy zyddowſty2) a duchownýcy kdyz hdy vcziechuu, wzdí to vczíenýe gynym przipiſſowachu: Muoyzieſſ wam toto przíkazal A prorocy takto mluwíe; Ale ſyn buozy ſam z ſſwe wlaſtnye mocy mluwieſſie a rzka: Ale ya wam toto prawi. Nerziekl moýſzief toto prawi a mluwí neb proroczy toto piſſy, Ale ſam od ſebe mluwieſſie a od ſweho otcze, genz geſt w ne- beſkem kralowſtwí. A protoz ſíe y dywiechuu, nerozumíegýce ſwatemu cztený A wiecznemu ſpaſſený; Nebo ktoz w nýe wierzi, ten geho take 97b dochodý, Glehozto mnýe ý w/ſam dopomahí ottecz, ſýn y ſwaty duch. Amen. A kdyz geziſí ſnýde s horí, gide po nýem mnoho zaſtupow. Tehdý malomoczný prziſſed modleſſe ſie gemu a rzka: Pane, chceſ-lí, muozeſſ míe ocziſtyty. Tehdí gleziſí wzſtah ſwu ruku, dotczýe geho a rzka: Chcý occzýftyty. Tehdi na tom myeſtye by ocziſtiena geho trudowatyna. I wecze 1) na konci ř. 2) rozd. —
Strana 69
69 gemu gezîfſ: wíz, abý nýkomemu neprawil, Ale gdy, vkaſſiel) knýezy a offieruy dar, genz moyzieſſ przýkazal na ſwiedeczwie gym. Na toto cztenye mluwí Origenes. KDíz ſyn buozy vczieſſíe na horzie, Przigidechuu k nyemu geho mlazíſý Yakozto letný, iakozto domacý, yakozto blízný, yakozto przietele, yakozto bratrzie. Protoz k ným y wece ſyn buozý: Wy ſte ſuol zemſka A wý ſte ſwietloſt ſwietſka. Ale kdiz ſſel ſ huorí, zaſtupowe dyechuu po- nyem, genzto na horu wnýtý nemoziechuu, Yakozto lený lid a zameſkalí a neſſwrchowaný. Takez ſýnowe yſrahel wprwe na huoru wzníty nemo- ziechuu wſtrziecý ſwemu hoſpodynu pro ſwe neduchowenſtwie a nemí- lofrdenſtwie,Ale moyzieſſ ſam wſiel a malo hidu ſ nym z ſynow iſrahel. 98a Takez y ſ hoſpodynem geho mlazſy na huoru wzieſſhi a lenýeyſly dole oſtali. Takez y nenye bdygíczie a letne a wierne duſſye, geſto ſie buoha buogie a buoha milugy, zadagice nebeſkeho kralowſtwie, Hoſpodyna naſſledugice po ſynu buoziem gdu na onu nebeſku huoru, poſſluchagíce apoſtola, genz prawí a rzka: wýſoke wieczy hledaýte, wyſſoku wiecz wuonyeyte, kdeſſto kriſt2) ſedy na prawíczý buozy. A kdíz gieziſſ gdieſſie dolow, yako na- chylíw ſie naſfeý nemocy a nad nedoſtatkí rozhcznych lídý gmagie ſmílo- wanýe, Gide po nyem zaſtupow mnoho. Nyekterzý pro milowanýe, Nye- kterzy pro nauczenye, nyekterzy pro dywanye A nyekterzý pro uſdra- wenye. Tehdy malomoczni czlowiek, geden z tiech, geſto vzſdrawenye hle- dachuu, geſto polepſienye zadachuu, prziſſíed modleſſe ſie gemu a rzka: Pane, chceſ-li, muozeſſ míe ocziſtyty. Dolow býeze, czlowiece, modliſ fie, ale nahoru nycz nemýſlií, aný mluwyff. Procz geſt to? Nebo kazda wiecz pod nebe3) gma ſwoy czaſſ. Czaſſ gieft/ ſvczenye a czaſſ vzdrawenye. 98b Na huorze vczyl, oſſwietyl, napomanul, duſſie a ſrdcze vzdrawil: Protoz gſem ya oney wieczffie wiecy pokuffity nechtiel, Onu wýffoft lenýwie ſem zameſkal. A protoz kdíz yuz bíeſſie dokonal, kdyz dolow gdíefſie na uzdra- wenye, Przigide k nýemu czlowiek malomoczný modle ſíe gemu. drzewe nez-li proſil, naſſledowanye vkazal, modlil ſie gemu. Proto on buohem a panem gie nazýwagie modleffie ſie gemu, yako oný ſwatý trzie krah padaſſie drzewe ſie gemu modlichuu, potom dari offierowachuu. Tímz czinem tento pad na zemí modleſſe ſie gemu A tak ſnaznu wzdal4) mod- litwu hoſpoddynu5) a rzka: Tis, gemuzto ſie doſtoynýe modle, gemuzto fie doftoynye klanýegy; protoz tobíe ſie yako panu klanyem a protoz tye y panem nazywam — Drzewe wýznawagie tak, pak y ſſlowa mluwie — Tebu geſt wſſieczko ſtwuorzeno, protoz ty, pane, chceſſ-li, muozeſſ mie ocziſtyty. Wuole twa byla, aby tato neczíſta trudowatyna na mie prziſſla, ſnad pro me hrziechí, Abich przygma kazen vczínyl pokaſnye; Neb ſnad 99a pro twu chwalu, abý, kdiz bý míe dywnye ocziftyl, duoſtoynye bych tye chwalil y gíní chwalili. Wſſieczko mudrzie czyníſí a ſſpaſſenýe ſcziedrzie P. L. XCV. col. 1189. 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) l přepsáno z w. 5) rozd.
69 gemu gezîfſ: wíz, abý nýkomemu neprawil, Ale gdy, vkaſſiel) knýezy a offieruy dar, genz moyzieſſ przýkazal na ſwiedeczwie gym. Na toto cztenye mluwí Origenes. KDíz ſyn buozy vczieſſíe na horzie, Przigidechuu k nyemu geho mlazíſý Yakozto letný, iakozto domacý, yakozto blízný, yakozto przietele, yakozto bratrzie. Protoz k ným y wece ſyn buozý: Wy ſte ſuol zemſka A wý ſte ſwietloſt ſwietſka. Ale kdiz ſſel ſ huorí, zaſtupowe dyechuu po- nyem, genzto na horu wnýtý nemoziechuu, Yakozto lený lid a zameſkalí a neſſwrchowaný. Takez ſýnowe yſrahel wprwe na huoru wzníty nemo- ziechuu wſtrziecý ſwemu hoſpodynu pro ſwe neduchowenſtwie a nemí- lofrdenſtwie,Ale moyzieſſ ſam wſiel a malo hidu ſ nym z ſynow iſrahel. 98a Takez y ſ hoſpodynem geho mlazſy na huoru wzieſſhi a lenýeyſly dole oſtali. Takez y nenye bdygíczie a letne a wierne duſſye, geſto ſie buoha buogie a buoha milugy, zadagice nebeſkeho kralowſtwie, Hoſpodyna naſſledugice po ſynu buoziem gdu na onu nebeſku huoru, poſſluchagíce apoſtola, genz prawí a rzka: wýſoke wieczy hledaýte, wyſſoku wiecz wuonyeyte, kdeſſto kriſt2) ſedy na prawíczý buozy. A kdíz gieziſſ gdieſſie dolow, yako na- chylíw ſie naſfeý nemocy a nad nedoſtatkí rozhcznych lídý gmagie ſmílo- wanýe, Gide po nyem zaſtupow mnoho. Nyekterzý pro milowanýe, Nye- kterzy pro nauczenye, nyekterzy pro dywanye A nyekterzý pro uſdra- wenye. Tehdy malomoczni czlowiek, geden z tiech, geſto vzſdrawenye hle- dachuu, geſto polepſienye zadachuu, prziſſíed modleſſe ſie gemu a rzka: Pane, chceſ-li, muozeſſ míe ocziſtyty. Dolow býeze, czlowiece, modliſ fie, ale nahoru nycz nemýſlií, aný mluwyff. Procz geſt to? Nebo kazda wiecz pod nebe3) gma ſwoy czaſſ. Czaſſ gieft/ ſvczenye a czaſſ vzdrawenye. 98b Na huorze vczyl, oſſwietyl, napomanul, duſſie a ſrdcze vzdrawil: Protoz gſem ya oney wieczffie wiecy pokuffity nechtiel, Onu wýffoft lenýwie ſem zameſkal. A protoz kdíz yuz bíeſſie dokonal, kdyz dolow gdíefſie na uzdra- wenye, Przigide k nýemu czlowiek malomoczný modle ſíe gemu. drzewe nez-li proſil, naſſledowanye vkazal, modlil ſie gemu. Proto on buohem a panem gie nazýwagie modleffie ſie gemu, yako oný ſwatý trzie krah padaſſie drzewe ſie gemu modlichuu, potom dari offierowachuu. Tímz czinem tento pad na zemí modleſſe ſie gemu A tak ſnaznu wzdal4) mod- litwu hoſpoddynu5) a rzka: Tis, gemuzto ſie doſtoynýe modle, gemuzto fie doftoynye klanýegy; protoz tobíe ſie yako panu klanyem a protoz tye y panem nazywam — Drzewe wýznawagie tak, pak y ſſlowa mluwie — Tebu geſt wſſieczko ſtwuorzeno, protoz ty, pane, chceſſ-li, muozeſſ mie ocziſtyty. Wuole twa byla, aby tato neczíſta trudowatyna na mie prziſſla, ſnad pro me hrziechí, Abich przygma kazen vczínyl pokaſnye; Neb ſnad 99a pro twu chwalu, abý, kdiz bý míe dywnye ocziftyl, duoſtoynye bych tye chwalil y gíní chwalili. Wſſieczko mudrzie czyníſí a ſſpaſſenýe ſcziedrzie P. L. XCV. col. 1189. 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) l přepsáno z w. 5) rozd.
Strana 70
70 100a dawas. Protoz, lecz pro ſwe hrziechi tuto trudowatynu noſſym na ſobíe, Odpuuftye me wínní oczitý mie, lecz pro twu chwalu dywnye vzddrawenýe mee, abý tie lide chwalli. Pane, chceſ-li, muozeſſ mie vzdrawity nebo ocziſtyti. wuole twua geft ſkutek, nebo ſkutkowe twogi wuole gſuu po- Iſluſſný; A protoz, chceſ-lí, mozief míe oczíſtyty. Nemýlím ſe, nebludým, nerzku, yako onen byl k tobie rzekl, zadage uzdrawenye ſwemu ſýnu: Muo- zeſ-li czo, pomuoz naam, Ale wiem, ze wſſieczko mozeſſ; protoz nehledam ſylý, nezadam moczy, nebo wiem, ze to obee maſſ bez czîſla, Ale giedyne twe wuole proſſý, neb kdyz tu przýdaſſ, ynhed ma zaduoſt ſie naplny. Pane, chceſ-li muozeſí míe oczíftyty, mnýe na uzytek a tobíe na chwalu a tyem, geſto vzrzie, na dyw a k nauczieny. Pane, chceſ-li, mozeſſ míe ocziſtyty. Tís drzewe naamana, knýezie ſyrzſke, Elyzeal) w yordanye 99b zmýl A trudowa/tynu ocziſtyl; Takez ý nenýe, chceſ-lí, muozeſí míe ocziſtyty. Giemuzto odpowiedyew ſýn buozy wece: Znafſ-lí to, ze ya muohuu? Protoze to znaſí, ze, czoz ya chczy, to ſie ſtane, Proto tye chcy ocziſtíty. Slowutnýe wierzyff a ſſlowutnýe buudeſf oczíſtyen; y plny 2) znaſſ y plnye buudeſſ utyeſſien. Cchcý tie ocziſtyty. Nemýhl gſí ſíe wierzytý, A ya nemeſkagie chcy tie vzdrawýtý; Neprowlaczyl ſí prawdí wyznaty, a ya neprowlaczie chcy tie vzdrawýtí, At bich weliku miloſt vkazal, ruku chcy k tobie ztahnuty. Tehdi ztah ſwu ruku giezyſſ dotczie ſie gieho a rzka: Cchcy ocyſczitý. Ale procz ſie gîe ſyn buozy geho dotekl, wſak geſt zakô3) ſtarý zapuowiediel, abý ie malomoczneho nykteý nedotykal? Proto ſíe dotekl, abý vkazal, ze geſt wſieczko czíſto cziſtým a ze poſſkwrnýenýe y giednoho neprzygína. Ale geftie procz íie ge dotekl? Abý pokoru vkazal An naſí nauczyl, abychom nykím nehrdali, nykoheho w mrzkoſty nemyelí, nykoheho w potupie neymíeli pro vraz geho tiela nebo pro necziſtotu, gijzto geſt hoſpodyn nan prziepuuſtyl. Protoz ztah ruku gezyſſ dot/ czie ſíe gieho. Lekarz, wecze, gſem nebeſki, tielo y duſſy mohu vzdrawitý, proto ſie wſſiech dotykam, ne proto, abý ſie mne nemocz przigyala, Ale proto, abich gy od nych odpuudyl. Slunce gſem, wecze, nezhynugyczîe a mieſſrecz prawedlnoſty, protoz ke wuſſem ſie przyblyzygy A wſieczkí ſwýmí poprzſlki k uzſdraweny oſſwieczugy, Ale ſam w ſobie, yakoz ſem drzewe byl, tak wzídý oſtanu wlaſtney4) ſwatoſty me kraſſý. Ztah ruku dotczie ſſie geho: Nehrdam zakonem, ale vzdrauvgy ranu, neprzeſtupam kazanye, 5) ale za- puzugy a cziſczugý trudowatynu; A protoz yakz ztahnu ruku, buud cziſto, A ruku k dotczeny ztahnu, ynhed zhýne trudowatyna. Y nalezena bý ruka buozie, ze ſie geſt nedotkla trudowatyny, ale cziſteho tiela. Znamenaymez y mý, bratrzíce míla, Aby zadný z naſí hrziechuu trudowateho neýmiel na ſweý duſſý a zadneho pofſkwrnyenye nezadrzal na ſſwem ſrdcý. Pak-lí gie kto ma, modl ſie hoſpodynu a rzka: Hoſpodyne, chceſ-li, muozeſſ mie ocziſtyty, Nebſ ty onoho manaſſen ocziſtyl, geſto byl 1) sic, srv. lat. per Eliseum. 2) na konci ř. 3) t. 4) l přeps. z u. 5) na konci ř.
70 100a dawas. Protoz, lecz pro ſwe hrziechi tuto trudowatynu noſſym na ſobíe, Odpuuftye me wínní oczitý mie, lecz pro twu chwalu dywnye vzddrawenýe mee, abý tie lide chwalli. Pane, chceſ-li, muozeſſ mie vzdrawity nebo ocziſtyti. wuole twua geft ſkutek, nebo ſkutkowe twogi wuole gſuu po- Iſluſſný; A protoz, chceſ-lí, mozief míe oczíſtyty. Nemýlím ſe, nebludým, nerzku, yako onen byl k tobie rzekl, zadage uzdrawenye ſwemu ſýnu: Muo- zeſ-li czo, pomuoz naam, Ale wiem, ze wſſieczko mozeſſ; protoz nehledam ſylý, nezadam moczy, nebo wiem, ze to obee maſſ bez czîſla, Ale giedyne twe wuole proſſý, neb kdyz tu przýdaſſ, ynhed ma zaduoſt ſie naplny. Pane, chceſ-li muozeſí míe oczíftyty, mnýe na uzytek a tobíe na chwalu a tyem, geſto vzrzie, na dyw a k nauczieny. Pane, chceſ-li, mozeſſ míe ocziſtyty. Tís drzewe naamana, knýezie ſyrzſke, Elyzeal) w yordanye 99b zmýl A trudowa/tynu ocziſtyl; Takez ý nenýe, chceſ-lí, muozeſí míe ocziſtyty. Giemuzto odpowiedyew ſýn buozy wece: Znafſ-lí to, ze ya muohuu? Protoze to znaſí, ze, czoz ya chczy, to ſie ſtane, Proto tye chcy ocziſtíty. Slowutnýe wierzyff a ſſlowutnýe buudeſf oczíſtyen; y plny 2) znaſſ y plnye buudeſſ utyeſſien. Cchcý tie ocziſtyty. Nemýhl gſí ſíe wierzytý, A ya nemeſkagie chcy tie vzdrawýtý; Neprowlaczyl ſí prawdí wyznaty, a ya neprowlaczie chcy tie vzdrawýtí, At bich weliku miloſt vkazal, ruku chcy k tobie ztahnuty. Tehdi ztah ſwu ruku giezyſſ dotczie ſie gieho a rzka: Cchcy ocyſczitý. Ale procz ſie gîe ſyn buozy geho dotekl, wſak geſt zakô3) ſtarý zapuowiediel, abý ie malomoczneho nykteý nedotykal? Proto ſíe dotekl, abý vkazal, ze geſt wſieczko czíſto cziſtým a ze poſſkwrnýenýe y giednoho neprzygína. Ale geftie procz íie ge dotekl? Abý pokoru vkazal An naſí nauczyl, abychom nykím nehrdali, nykoheho w mrzkoſty nemyelí, nykoheho w potupie neymíeli pro vraz geho tiela nebo pro necziſtotu, gijzto geſt hoſpodyn nan prziepuuſtyl. Protoz ztah ruku gezyſſ dot/ czie ſíe gieho. Lekarz, wecze, gſem nebeſki, tielo y duſſy mohu vzdrawitý, proto ſie wſſiech dotykam, ne proto, abý ſie mne nemocz przigyala, Ale proto, abich gy od nych odpuudyl. Slunce gſem, wecze, nezhynugyczîe a mieſſrecz prawedlnoſty, protoz ke wuſſem ſie przyblyzygy A wſieczkí ſwýmí poprzſlki k uzſdraweny oſſwieczugy, Ale ſam w ſobie, yakoz ſem drzewe byl, tak wzídý oſtanu wlaſtney4) ſwatoſty me kraſſý. Ztah ruku dotczie ſſie geho: Nehrdam zakonem, ale vzdrauvgy ranu, neprzeſtupam kazanye, 5) ale za- puzugy a cziſczugý trudowatynu; A protoz yakz ztahnu ruku, buud cziſto, A ruku k dotczeny ztahnu, ynhed zhýne trudowatyna. Y nalezena bý ruka buozie, ze ſie geſt nedotkla trudowatyny, ale cziſteho tiela. Znamenaymez y mý, bratrzíce míla, Aby zadný z naſí hrziechuu trudowateho neýmiel na ſweý duſſý a zadneho pofſkwrnyenye nezadrzal na ſſwem ſrdcý. Pak-lí gie kto ma, modl ſie hoſpodynu a rzka: Hoſpodyne, chceſ-li, muozeſſ mie ocziſtyty, Nebſ ty onoho manaſſen ocziſtyl, geſto byl 1) sic, srv. lat. per Eliseum. 2) na konci ř. 3) t. 4) l přeps. z u. 5) na konci ř.
Strana 71
71 mnohymí hrziechí ſhrzieſfil a bez cziſſla gíe tiech hrzieſſný ſkow od poczatka 100b ſwieta, nad nymíz gſí ſwe miloſrdenſtwie ukazal; Protoz chceſſ-li, mozeſſ míe ocziſtyty. A hoſpodýn inhed ztahna ruku ſweho míloſrdenſtwie, odpowie a rzka: Cchcý oczytyty y vzdrawity. A gezylf wece onomu, gehozto zcziftyl od trudowatyny a nad nymzto ſie ſmílowal, k tomu, genz gmiel nadyegy k gieho muocy, Tomuz y rzekl yeziſſ: wierzil ſy y gſy uzdrawen; gmiel gſí nadiegy y glí ocziſtíen. Nerod zapomínatý, kakýſí byl a kakis vczínyen. Neprzeſtaway vſtawicznye dyekowaty, nemlcz wzdi ſíe znaty. Teez mý, bratrzice mila, mamý vczynítý, kdiz naſí hoſpodyn z kterého nebezpeczen- ſtwie wyprawí, nebo z ktere buoleſtý vzdrawí: Lecz buud nemocz, lecz buud rana, lecz ktera koliwíek potrzieba, Nebuudmý newdleczný, neoſta- waymý ſweho wyprawitele, ale weſſele gemu dyekuymy. Nebo tezt geſt y onomu prziklad hoſpodyn dal. Dy, wecze, knyezy a offieruy ſwoý dar. Y powiedye gemu giezyff: wíz, abý nýkomemu neprawil. Ale procz, O ſſladkí hoſpodyne, zadnemu neprawity? pro nu 1) wiecye pokoru, pro 101a nu 2) ſladkoſt, Abyſte wy ſie vczyli, kdiz czo dobreho vczínyte, týem ſie nechlubili, tíem ſie newyſſili, abyſte gieſſitnye lidem ſie ſlibity w tom nehle- dali, yakz geſt obýcziey nyekterich lidý, kdiz czo dobreho uczyníe, lecz ſie puoſtýe, lecz chudym almuznu dadye, lecz czo na oltarz nebo na ſſwate puolozye. z toho chtie przied lidmí chwalu míety a lidem fie w tô3) ſlibity, ztraczugice odplatu przied hoſpodýnem. Wiz, abý nykomemu neprawil; nebo kdiz buudes mlczíetý, twe mlczienye buude dywnye wuolatý. Nebo kdyz ty uſt neotewreſſ, wſſieczek ſtatek tweho tiela buude dywnye zpiewaty: wcziera necziſt a dnelf cziſt, przied malym czaſſem ohawen a dneſſ welmi krafſen. Protoz hledayz, abý nýkomemu neprawil, Ale gdý, vkaz sie knýezy. Kdiz poýdeſſ do koſtela, ty, geſto tye vzrzíe, buudu dywíty ſie, knyez vzrze, lekne ſíe, Nebo podle zakona gíednu a druhe vmýw tye, kdiz gli ſie gemu vkazal, nemuohl gli ocziíczen býty. Protoz gdy, ukaz ſie knýezí, Abý on wida poznal, ze neýgli oczieſſczíen podle obýcziegie zakonoweho, ale mí- 101b loſty buozí; Ne ſkrzie zemſkich knyezí obraz, ale ſkrzie naywýſieho knyezie ſwyetloſt. Knyezy ſie vkaz, knýezem naywyſſím poſlan; knýezy ſie vkaz, od naywyflieho knýeze buoha otcze occzílſczen. Ale nepokazuý lie przied bohem ſ prazdnu ruku. Newchod do koſtela yako neuzyteczný, ale offieruy dar ſwoy. Nebo to, czoz geſt k onomu rzekl, tíem naſí napomína A k onomu mluwie, k nam ke wſſiem mluwí, abýchom darow u ſſebe nedrzali, ale hoſpodynu wratyh, Naywiece kdíz buudemý z ktereho protywenſtwíe wy- praweny. A protoz prawi: Offieruý ſwubý dar. Procz? Abý wſiczkný ty, ktoz tye vzrzíe, a tý neſſeſí a offíerugeſí, vzdali chwalu hoſpodýnu, genz ſie nad tebu ſmilowal, A ſkrzie to býlo treſktanye a ſſwiedecztwíe hrdoſty newierných lidy. Takez ý onoho, genzto trzí a trzídczlety let lezal w nemoczí, zbawíw gieý nemocy, kaza gemu neſty ſwe lozíe a gity do ſweho domu. A to giſte lozíe neſſa przieſ proſſtrziedek míe//ſta, wuolaſſíe, ze geſt uzdrawen, 102a 1) sic, srv. lat. propter meam. 2) t. 3) na konci ř.
71 mnohymí hrziechí ſhrzieſfil a bez cziſſla gíe tiech hrzieſſný ſkow od poczatka 100b ſwieta, nad nymíz gſí ſwe miloſrdenſtwie ukazal; Protoz chceſſ-li, mozeſſ míe ocziſtyty. A hoſpodýn inhed ztahna ruku ſweho míloſrdenſtwie, odpowie a rzka: Cchcý oczytyty y vzdrawity. A gezylf wece onomu, gehozto zcziftyl od trudowatyny a nad nymzto ſie ſmílowal, k tomu, genz gmiel nadyegy k gieho muocy, Tomuz y rzekl yeziſſ: wierzil ſy y gſy uzdrawen; gmiel gſí nadiegy y glí ocziſtíen. Nerod zapomínatý, kakýſí byl a kakis vczínyen. Neprzeſtaway vſtawicznye dyekowaty, nemlcz wzdi ſíe znaty. Teez mý, bratrzice mila, mamý vczynítý, kdiz naſí hoſpodyn z kterého nebezpeczen- ſtwie wyprawí, nebo z ktere buoleſtý vzdrawí: Lecz buud nemocz, lecz buud rana, lecz ktera koliwíek potrzieba, Nebuudmý newdleczný, neoſta- waymý ſweho wyprawitele, ale weſſele gemu dyekuymy. Nebo tezt geſt y onomu prziklad hoſpodyn dal. Dy, wecze, knyezy a offieruy ſwoý dar. Y powiedye gemu giezyff: wíz, abý nýkomemu neprawil. Ale procz, O ſſladkí hoſpodyne, zadnemu neprawity? pro nu 1) wiecye pokoru, pro 101a nu 2) ſladkoſt, Abyſte wy ſie vczyli, kdiz czo dobreho vczínyte, týem ſie nechlubili, tíem ſie newyſſili, abyſte gieſſitnye lidem ſie ſlibity w tom nehle- dali, yakz geſt obýcziey nyekterich lidý, kdiz czo dobreho uczyníe, lecz ſie puoſtýe, lecz chudym almuznu dadye, lecz czo na oltarz nebo na ſſwate puolozye. z toho chtie przied lidmí chwalu míety a lidem fie w tô3) ſlibity, ztraczugice odplatu przied hoſpodýnem. Wiz, abý nykomemu neprawil; nebo kdiz buudes mlczíetý, twe mlczienye buude dywnye wuolatý. Nebo kdyz ty uſt neotewreſſ, wſſieczek ſtatek tweho tiela buude dywnye zpiewaty: wcziera necziſt a dnelf cziſt, przied malym czaſſem ohawen a dneſſ welmi krafſen. Protoz hledayz, abý nýkomemu neprawil, Ale gdý, vkaz sie knýezy. Kdiz poýdeſſ do koſtela, ty, geſto tye vzrzíe, buudu dywíty ſie, knyez vzrze, lekne ſíe, Nebo podle zakona gíednu a druhe vmýw tye, kdiz gli ſie gemu vkazal, nemuohl gli ocziíczen býty. Protoz gdy, ukaz ſie knýezí, Abý on wida poznal, ze neýgli oczieſſczíen podle obýcziegie zakonoweho, ale mí- 101b loſty buozí; Ne ſkrzie zemſkich knyezí obraz, ale ſkrzie naywýſieho knyezie ſwyetloſt. Knyezy ſie vkaz, knýezem naywyſſím poſlan; knýezy ſie vkaz, od naywyflieho knýeze buoha otcze occzílſczen. Ale nepokazuý lie przied bohem ſ prazdnu ruku. Newchod do koſtela yako neuzyteczný, ale offieruy dar ſwoy. Nebo to, czoz geſt k onomu rzekl, tíem naſí napomína A k onomu mluwie, k nam ke wſſiem mluwí, abýchom darow u ſſebe nedrzali, ale hoſpodynu wratyh, Naywiece kdíz buudemý z ktereho protywenſtwíe wy- praweny. A protoz prawi: Offieruý ſwubý dar. Procz? Abý wſiczkný ty, ktoz tye vzrzíe, a tý neſſeſí a offíerugeſí, vzdali chwalu hoſpodýnu, genz ſie nad tebu ſmilowal, A ſkrzie to býlo treſktanye a ſſwiedecztwíe hrdoſty newierných lidy. Takez ý onoho, genzto trzí a trzídczlety let lezal w nemoczí, zbawíw gieý nemocy, kaza gemu neſty ſwe lozíe a gity do ſweho domu. A to giſte lozíe neſſa przieſ proſſtrziedek míe//ſta, wuolaſſíe, ze geſt uzdrawen, 102a 1) sic, srv. lat. propter meam. 2) t. 3) na konci ř.
Strana 72
72 P. L. XCV. col. 1192. chwale toho, genz gemu dal zdrawíe. Takez ý onoho ſlepce poſlal k wuodýe do fíloce, abý wíduce gieý, an yuz chody wídomíe A opiet ſie zaſíie wra- czugie, dywiece fie wierzili tomu, genz geft 1) tak welike dywy czýny, To geſt gezukriſtowí, genz geft zyw a kralugie wieki wiekoma. Amen. A kdyz wnýde yezýſí do kafarnaum, Prziſtupí k nyemu Centurio proſſie geho a rzka: Pane, dýetie me lezý w domu, neb gie dna lama a weliku buoleſt trpí. Tehdí wecze gemu geziff: ya przíduu a vſzdrawím gîe. A odpo- wiedyew Centurio wece gemu: Pane, neýſem duoftogen, bý ty wſſiel pod mu ſtrzechuu, Ale gedno rczý flowem y buude uzdraweno me dyetie. Nebo ya gſem take czlowiek, genz mam muocz a mam pod ſebuu rítyer ſtwuo,2) A rzku onomu: gdý, a ynhed poyde, A druhemu: przíd, a ýnhed przíde, A ſſluzie ſſwemu: vczín toto, an ynhed vczyní. Tehdy vſſliſſaw to geziſ 102b podywi ſe y wece k tiem, geſto za nym dyechuu: Zawierne wam prafſwi, nenaleſſl gſem take wieri w yzrahel. Ale prawi wam to, ze mnozy kralí od wſchodu ſlunce a od zapaduu prziduu y budu ſedyetý ſ abrahemem, S yzakem a i ýakubem w nebeſkem kralowſtwí, A ſýnowe pak tohoto kralowſtwie buduu wywrzení do nawieczíe tmý; tu buude placz a ſkrzehtanye zubow. y powiedye Centurionowi: Gdy, yakz gſi wierzil, tak ſie ſtane, y bý uſzdra- weno dyetie w ten ſamý czaſſ. Na toto cztenye mluwí Origenes. Tomuto mieſtu bieſſie gmíe Cafarnaum, w nyemzto ſyn buozý czaſto dywy ſweý muoczí ukazoval. A kdiz wnýde do kafarnaum, Prziſtupi k nyemu Centurío wiernye, ne rozdielenu wíeru, ale ſ czelu, Netoliko ſ tyelem, ale y duſſy, netolik ſ oblicziegem, ale y ſ cziſtým ſrdczem. Prziſtupil centurio lako czýzozemec rodem, Ale yako zemýenýn frdcem, Czizí rodem, ale ſwuoy wieru, kn ezie nad ritýerzí, ale wieczífie raduoſt andielom. Priſtupil k nyemu Centurio. Duoſtoyny gſuu treſktanye oný, geſto bíechuu wzeſſh 103a na horu car/ melſku k eeliaſſowi, Kazdy z nych gmagie pod ſebuu paddeſſat ritierzow, A ynhed pro ſwu newieru ohnyem gſuu ſhuorzali; Ale tento pro- ſwu wíeru ynhed od3) lona abrahamowa zpoſſoben. Prziſtupil k nyemu Centurio proffie gíeho a rzka: Pane, dyetie me lezý w duomu, neb gie dna lama a zle ſie ma. Mnozí toho czaſſu za rozliczne proffiechuu nemoczi: Onen za ſyna, onen za gyneho, ale zadný za ſſueho pacholka, giedýní tento; A to bylo prziplozenýe geho ſwatoſty k korunye nebeſkey. Neb czo myſleſſie tento ſwatý, ktere domnyenye gmiegieffie, pln wſſieho buohatſtwye. tento Centurio? Tento prawieſſie: Muoy ſluha gest, a ya gſem ſluha ſweho stwuo- rzítele, Tento míe ma za pana na zemí, a ya mam onoho za welikeho pana na nebí: A protoz kdyz ſíe ya nad tyemto neſſmílugy, kak ſíe onen nade mnu ſmílugie? Nebuudu-li ya tomuto na pomocz, kak mnýe oneno buude pomocen? Takez gmagy wſiczkny, geſto gmagy ſwe ſluhí a ſwe dyewki, 103b mýllitý, tak ſie nad/nýmí ſmílowatý, tak gich zelety, tak ſie nad nymí 1) červeně přetrženo. 2) í přeps. ze z. 3) sic.
72 P. L. XCV. col. 1192. chwale toho, genz gemu dal zdrawíe. Takez ý onoho ſlepce poſlal k wuodýe do fíloce, abý wíduce gieý, an yuz chody wídomíe A opiet ſie zaſíie wra- czugie, dywiece fie wierzili tomu, genz geft 1) tak welike dywy czýny, To geſt gezukriſtowí, genz geft zyw a kralugie wieki wiekoma. Amen. A kdyz wnýde yezýſí do kafarnaum, Prziſtupí k nyemu Centurio proſſie geho a rzka: Pane, dýetie me lezý w domu, neb gie dna lama a weliku buoleſt trpí. Tehdí wecze gemu geziff: ya przíduu a vſzdrawím gîe. A odpo- wiedyew Centurio wece gemu: Pane, neýſem duoftogen, bý ty wſſiel pod mu ſtrzechuu, Ale gedno rczý flowem y buude uzdraweno me dyetie. Nebo ya gſem take czlowiek, genz mam muocz a mam pod ſebuu rítyer ſtwuo,2) A rzku onomu: gdý, a ynhed poyde, A druhemu: przíd, a ýnhed przíde, A ſſluzie ſſwemu: vczín toto, an ynhed vczyní. Tehdy vſſliſſaw to geziſ 102b podywi ſe y wece k tiem, geſto za nym dyechuu: Zawierne wam prafſwi, nenaleſſl gſem take wieri w yzrahel. Ale prawi wam to, ze mnozy kralí od wſchodu ſlunce a od zapaduu prziduu y budu ſedyetý ſ abrahemem, S yzakem a i ýakubem w nebeſkem kralowſtwí, A ſýnowe pak tohoto kralowſtwie buduu wywrzení do nawieczíe tmý; tu buude placz a ſkrzehtanye zubow. y powiedye Centurionowi: Gdy, yakz gſi wierzil, tak ſie ſtane, y bý uſzdra- weno dyetie w ten ſamý czaſſ. Na toto cztenye mluwí Origenes. Tomuto mieſtu bieſſie gmíe Cafarnaum, w nyemzto ſyn buozý czaſto dywy ſweý muoczí ukazoval. A kdiz wnýde do kafarnaum, Prziſtupi k nyemu Centurío wiernye, ne rozdielenu wíeru, ale ſ czelu, Netoliko ſ tyelem, ale y duſſy, netolik ſ oblicziegem, ale y ſ cziſtým ſrdczem. Prziſtupil centurio lako czýzozemec rodem, Ale yako zemýenýn frdcem, Czizí rodem, ale ſwuoy wieru, kn ezie nad ritýerzí, ale wieczífie raduoſt andielom. Priſtupil k nyemu Centurio. Duoſtoyny gſuu treſktanye oný, geſto bíechuu wzeſſh 103a na horu car/ melſku k eeliaſſowi, Kazdy z nych gmagie pod ſebuu paddeſſat ritierzow, A ynhed pro ſwu newieru ohnyem gſuu ſhuorzali; Ale tento pro- ſwu wíeru ynhed od3) lona abrahamowa zpoſſoben. Prziſtupil k nyemu Centurio proffie gíeho a rzka: Pane, dyetie me lezý w duomu, neb gie dna lama a zle ſie ma. Mnozí toho czaſſu za rozliczne proffiechuu nemoczi: Onen za ſyna, onen za gyneho, ale zadný za ſſueho pacholka, giedýní tento; A to bylo prziplozenýe geho ſwatoſty k korunye nebeſkey. Neb czo myſleſſie tento ſwatý, ktere domnyenye gmiegieffie, pln wſſieho buohatſtwye. tento Centurio? Tento prawieſſie: Muoy ſluha gest, a ya gſem ſluha ſweho stwuo- rzítele, Tento míe ma za pana na zemí, a ya mam onoho za welikeho pana na nebí: A protoz kdyz ſíe ya nad tyemto neſſmílugy, kak ſíe onen nade mnu ſmílugie? Nebuudu-li ya tomuto na pomocz, kak mnýe oneno buude pomocen? Takez gmagy wſiczkny, geſto gmagy ſwe ſluhí a ſwe dyewki, 103b mýllitý, tak ſie nad/nýmí ſmílowatý, tak gich zelety, tak ſie nad nymí 1) červeně přetrženo. 2) í přeps. ze z. 3) sic.
Strana 73
73 ſmilowaty,1) tak za nye proſſity, tak peczí gmiety o ſſwich ſluhach a o ſſwich dyewkach, iako geſt vczínil tento ſwaty centurio, kdíz rzekl: Dyetie me lezí w domu, ne pro giednu wiecz gedyne huben, towíes pro tu, ze lezi, ale y pro druhuu, ze gie dna lama, y pro trziety, ze weliku buoleſt trpí. A tyto wſſieczkí wieczi wýprawug�, ze y lezy y dna ge lama y zle ſie ma, Protoz, abý teſknoſt ſwe duſſie ukazal a ſyna buozieho nachilil, abý y onoho buoleſt zgiewil y ſyna buozieho k dobrowolenſtwí prziprawi.2) Dyetie me lezi w domu. Proczíſ geho ſem neprzineſſl, iako gluu oný onoho przineſh na lozí, gehozto dna lamaffie? Proto, wecze, ze nenýe potrziebíe ukazaty tomu, genz wſieczko widy, nenýe trzieba neſty przied geho oczý, gehozto mocz koncze neyma a nykdye zawrzena nenye. lezí w domu, dna gleý lama a zle ſíe gma. Czoz proto chceſſ, czoz hledaſſ, czo proſyſí, czo zadas? Nemnoho wíece chcý mluwity, nebo wiedye, czo k tomu mlu wím, genz 104a wîe wſieczko, drzewe nez ſie ſtane. Protoz ten, geſto wie mýſlenye kazdeho ſrdcze, odpowiedye a rzka: Ya przidu a uzdrawim geý. Ya gſem k aabrahamowi giedynu prziſſed ſarzýno brzycho vzdrawil a w ſtaroſty dal gſem gy yzaka ſyna. Takez ya nenýe przída k tobíe y uzdrawím geý. Ale kak ſlibugeſí, hoſpodyne, przigitý k tomu, genz any toho profſy, aný toho zada, Wieda, ze nenýe gemu w dyek, aby prziſſel w geho duom? Proto gſem to vczinýl, abyſte ſie geho wierze przírownali a take poznali, kakí geft tento, kaki-lí poklad wierý tayne ma w ſobíe. Takez gſem ya abrahama drzewe pokuſſil, ne proto, abých zwiediel, neb ya wſieczko wiem, drzewe nez ſíe ſtane, Ale proto, abiſte wy k nýemu ſie przírownawagice, w kazdem pokuſſeny filný a uſtawiczný byli nalezený. A loba take gſem pokuſfil, ne proto, abich zwiediel, Neb gfem ya dobrze wíediel, ze geſt prawedlný, Ale abich wam nadíegy dal a ufanye. Takez y tomuto rzku: Ja przidu y uzdrawím//geý, Abý on wieru ſwu weliku vkazíe v rzekl: Pane, przieſtraſſils míe tiemto ſlibem, ſmutyls 104b mie tiemto promlvweným, zabil gſí ſilu me duſſíe tiemto ſlowem ; Neygſem duoftogen tweho obliczegie, Neygsem duoftogen tweho prziblizenye, Neygsem duoftogen tweho prziſtýe. Moyziefí, onen twuoy welmí letný, onen dywný wyprawítel twich dyel, ten wierný w twem domu, przíeliſſ ſíe pokorzil a rzka: Neyglem duoſtogen przied wczerayfſým a przied trzietým dnem; welmie wiecze ya mam rzecy: Hoſpodyne, neýgſem duoſtogen, abý ty wſſel pod mu ſtrzechuu. Cyzozemecz gſem, pohan gſem, rítyerz4) gſem meczem opaſſaný, krew prolewa5) k buogý hotow; Protoz neygſem duo- ſtogen, aby wſſiel pod mu ſtrzechuu, Ale gedno rzcý ſlowem. Slowuo twe gieft wzezrzienye, Slowuo twe geſt ſkutek ſwrchowany; protoz rzcy flowem, vkaz to, ze gynde gſa tielem a gynde duchem muozeſſ dokonaty, czoz raczífſ. weſzde twa mocz neprzieſtawagicíe, weſzde twe widyenye.//Protoz gſem ýa prziftupil A neygſem duoftogen tweho prziſtye. A tomuto nemocz- nemu potrziebie gieſt tweho ſlowua nawſtyewenye; A protoz rzcý ſlowem 1) sic. 2) na konci ř. 3) ras. z onem. 4) přepsáno z rztyerz. 5) na konci ř.
73 ſmilowaty,1) tak za nye proſſity, tak peczí gmiety o ſſwich ſluhach a o ſſwich dyewkach, iako geſt vczínil tento ſwaty centurio, kdíz rzekl: Dyetie me lezí w domu, ne pro giednu wiecz gedyne huben, towíes pro tu, ze lezi, ale y pro druhuu, ze gie dna lama, y pro trziety, ze weliku buoleſt trpí. A tyto wſſieczkí wieczi wýprawug�, ze y lezy y dna ge lama y zle ſie ma, Protoz, abý teſknoſt ſwe duſſie ukazal a ſyna buozieho nachilil, abý y onoho buoleſt zgiewil y ſyna buozieho k dobrowolenſtwí prziprawi.2) Dyetie me lezi w domu. Proczíſ geho ſem neprzineſſl, iako gluu oný onoho przineſh na lozí, gehozto dna lamaffie? Proto, wecze, ze nenýe potrziebíe ukazaty tomu, genz wſieczko widy, nenýe trzieba neſty przied geho oczý, gehozto mocz koncze neyma a nykdye zawrzena nenye. lezí w domu, dna gleý lama a zle ſíe gma. Czoz proto chceſſ, czoz hledaſſ, czo proſyſí, czo zadas? Nemnoho wíece chcý mluwity, nebo wiedye, czo k tomu mlu wím, genz 104a wîe wſieczko, drzewe nez ſie ſtane. Protoz ten, geſto wie mýſlenye kazdeho ſrdcze, odpowiedye a rzka: Ya przidu a uzdrawim geý. Ya gſem k aabrahamowi giedynu prziſſed ſarzýno brzycho vzdrawil a w ſtaroſty dal gſem gy yzaka ſyna. Takez ya nenýe przída k tobíe y uzdrawím geý. Ale kak ſlibugeſí, hoſpodyne, przigitý k tomu, genz any toho profſy, aný toho zada, Wieda, ze nenýe gemu w dyek, aby prziſſel w geho duom? Proto gſem to vczinýl, abyſte ſie geho wierze przírownali a take poznali, kakí geft tento, kaki-lí poklad wierý tayne ma w ſobíe. Takez gſem ya abrahama drzewe pokuſſil, ne proto, abých zwiediel, neb ya wſieczko wiem, drzewe nez ſíe ſtane, Ale proto, abiſte wy k nýemu ſie przírownawagice, w kazdem pokuſſeny filný a uſtawiczný byli nalezený. A loba take gſem pokuſfil, ne proto, abich zwiediel, Neb gfem ya dobrze wíediel, ze geſt prawedlný, Ale abich wam nadíegy dal a ufanye. Takez y tomuto rzku: Ja przidu y uzdrawím//geý, Abý on wieru ſwu weliku vkazíe v rzekl: Pane, przieſtraſſils míe tiemto ſlibem, ſmutyls 104b mie tiemto promlvweným, zabil gſí ſilu me duſſíe tiemto ſlowem ; Neygſem duoftogen tweho obliczegie, Neygsem duoftogen tweho prziblizenye, Neygsem duoftogen tweho prziſtýe. Moyziefí, onen twuoy welmí letný, onen dywný wyprawítel twich dyel, ten wierný w twem domu, przíeliſſ ſíe pokorzil a rzka: Neyglem duoſtogen przied wczerayfſým a przied trzietým dnem; welmie wiecze ya mam rzecy: Hoſpodyne, neýgſem duoſtogen, abý ty wſſel pod mu ſtrzechuu. Cyzozemecz gſem, pohan gſem, rítyerz4) gſem meczem opaſſaný, krew prolewa5) k buogý hotow; Protoz neygſem duo- ſtogen, aby wſſiel pod mu ſtrzechuu, Ale gedno rzcý ſlowem. Slowuo twe gieft wzezrzienye, Slowuo twe geſt ſkutek ſwrchowany; protoz rzcy flowem, vkaz to, ze gynde gſa tielem a gynde duchem muozeſſ dokonaty, czoz raczífſ. weſzde twa mocz neprzieſtawagicíe, weſzde twe widyenye.//Protoz gſem ýa prziftupil A neygſem duoftogen tweho prziſtye. A tomuto nemocz- nemu potrziebie gieſt tweho ſlowua nawſtyewenye; A protoz rzcý ſlowem 1) sic. 2) na konci ř. 3) ras. z onem. 4) přepsáno z rztyerz. 5) na konci ř.
Strana 74
74 a buude uzdraweno me dyetie. Toho take zadní naſſynecz nemnyeý, iako nýekterzí malee wieri, to geſto geſt rzekl tento ſwatý: Pane, neygſem duoftogen, aby tý wifiel pod mu ſtrzechuu. Wchodý y nenye hoſpodyn pod ſtrziechuu wſiech wierních dwogym znameným. Nebo kdýz ſwatý a du- chowny a buohu mílí nyekterich koftelow biſkupi wendu pod twu ſtrzechu, Tehdi ty dyeſſ: ſkrzíe nye hoſpodyn wchodý; A ty take mný, iako bý ſameho hoſpodyna przigial. Take kdíz przígýmaſſ krmi ſwatu a gíeſſ a pieſſ tielo ſyna buozieho, Tehdi hoſpodyn wchodí pod twu ſtrziechuu; A protoz ty, pokornýel) ſam ſíe, naſleduyz onoho centuríona a rzka: Hoſpodyne, negiffem2) duoftogen, abý tý wſſiel pod mu ſtrzich'. 3) Nebo kdíz neduo- ſtoynye wende, tu na ffuud wende tomu, genz gey przigima. 106а Ale czo potom prawí tento ſwatý we czíjtený? Ja, prawi, gſem czlo- wiek, 4) geſto mam muocz a mam pod ſebu rityerzſtwuo A rzku onomu: gdý, an gde, A druhemu: przid, an przide; Sluzie ſwem: 5) vczyn to, an vczýný. O mudroſty, o ſmyſl duſſie, o czíſtota ſrdcye! On gieft prwy zgiewil prawdu a noweho zakona znamenýe yako oſſwietyl a ſſwate cierekwe podo- benſtwíe w ſobíe ukazal; prwy z pohanſtwa u 6) ſýna buozieho vierzil. Ja, prawý, czlowiek gſem pod moczí krale neb knýeziete; ya neduoſtoyní gmam pod ſwu moczí ritierzſtwuo a ſluhí, A ty maſſ pod ſſwu mocý andyelí, ritýerzie a wílieczky ſwate ſluhí. Ya przikazý kazdemu y ſtane ſíe podle meho przíkazanýe, a ty przikazeſí a ynhed buude naplnyeno; przikazieſ a bez meſkanye ýnhed ſíe ſtane, Nebo wſſieczko ſtworzienýe tobie ſluzý. A protoz rzcý flowem a ſtane ſíe y buude vzdraueno me dyetýe. O wiero czlowieka, o duchowenſtwíe rítyerzie, kak tye gieſt chwaliti. O przieſladkí przieteli prawdi, tobie ſie dywí hoſpodyn a twu uſtawicznu wieru chwalí. tak/ gieft ze tmy pohanſke taka wíera a ſſwietloſt wyſſla, kak geſt z bludu trech, geſto buoha neznagy taka prawda ſíe zgiewila, kak z uuſt blaznowich, geſto ſíe modlam modle, taka wiera ſíe ſthkwiela. 105b 106b Protoz vſſliſſaw hoſpodyn dywieſſe ſíe. Ze ſíe ſam hoſpodyn dywí, kak geſt to wiecz welika a wyſoka, hlubokym znamenay ſmýſlem. O milý, ze buohu nýcz nenýe dywno any zlato aný buohatſtwie any kralowſtw° 7 any knyezſtwuo, to geſt wſieczko przied nym yako ſtyen a yako nýcz a yako kwiet uwadlý; Protoz nycz nenýe dywno przied buozym oblícziegem, nycz weliko, nycz draho, giedyna wiera, Tey 8) ſie dywí, tu cztý, ta gemu geſt wzaczna. Protoz obratyw ſie k zaſtupom, geſto po nyem gdiechuu, y powyedye: zawierne, to wam praw', 9) nenalezil glem take wieri w yzrahel. Onen prawý ýzrahel, ſwatý rakub, netoliko wierzil w ſýna buozieho, ale take prorokowal o nýem a zgiewnye mluwíl o gieh 10) prziſty w naſſiem týele; Nebo by nebyl wierzíl wen, kak bý byl o nyem prorokowal?! Takez ý tyto, gelto gluu od vzrahel poſílí; Nebo oný yzrael gfuu nazwaní, 1) sic. 2) g přeps. z d. 3) na konci ř. 4) t. 5) t. 6) přeps. z w. 7) na konci ř. 8) ras. 9) na konci ř. 10) t.
74 a buude uzdraweno me dyetie. Toho take zadní naſſynecz nemnyeý, iako nýekterzí malee wieri, to geſto geſt rzekl tento ſwatý: Pane, neygſem duoftogen, aby tý wifiel pod mu ſtrzechuu. Wchodý y nenye hoſpodyn pod ſtrziechuu wſiech wierních dwogym znameným. Nebo kdýz ſwatý a du- chowny a buohu mílí nyekterich koftelow biſkupi wendu pod twu ſtrzechu, Tehdi ty dyeſſ: ſkrzíe nye hoſpodyn wchodý; A ty take mný, iako bý ſameho hoſpodyna przigial. Take kdíz przígýmaſſ krmi ſwatu a gíeſſ a pieſſ tielo ſyna buozieho, Tehdi hoſpodyn wchodí pod twu ſtrziechuu; A protoz ty, pokornýel) ſam ſíe, naſleduyz onoho centuríona a rzka: Hoſpodyne, negiffem2) duoftogen, abý tý wſſiel pod mu ſtrzich'. 3) Nebo kdíz neduo- ſtoynye wende, tu na ffuud wende tomu, genz gey przigima. 106а Ale czo potom prawí tento ſwatý we czíjtený? Ja, prawi, gſem czlo- wiek, 4) geſto mam muocz a mam pod ſebu rityerzſtwuo A rzku onomu: gdý, an gde, A druhemu: przid, an przide; Sluzie ſwem: 5) vczyn to, an vczýný. O mudroſty, o ſmyſl duſſie, o czíſtota ſrdcye! On gieft prwy zgiewil prawdu a noweho zakona znamenýe yako oſſwietyl a ſſwate cierekwe podo- benſtwíe w ſobíe ukazal; prwy z pohanſtwa u 6) ſýna buozieho vierzil. Ja, prawý, czlowiek gſem pod moczí krale neb knýeziete; ya neduoſtoyní gmam pod ſwu moczí ritierzſtwuo a ſluhí, A ty maſſ pod ſſwu mocý andyelí, ritýerzie a wílieczky ſwate ſluhí. Ya przikazý kazdemu y ſtane ſíe podle meho przíkazanýe, a ty przikazeſí a ynhed buude naplnyeno; przikazieſ a bez meſkanye ýnhed ſíe ſtane, Nebo wſſieczko ſtworzienýe tobie ſluzý. A protoz rzcý flowem a ſtane ſíe y buude vzdraueno me dyetýe. O wiero czlowieka, o duchowenſtwíe rítyerzie, kak tye gieſt chwaliti. O przieſladkí przieteli prawdi, tobie ſie dywí hoſpodyn a twu uſtawicznu wieru chwalí. tak/ gieft ze tmy pohanſke taka wíera a ſſwietloſt wyſſla, kak geſt z bludu trech, geſto buoha neznagy taka prawda ſíe zgiewila, kak z uuſt blaznowich, geſto ſíe modlam modle, taka wiera ſíe ſthkwiela. 105b 106b Protoz vſſliſſaw hoſpodyn dywieſſe ſíe. Ze ſíe ſam hoſpodyn dywí, kak geſt to wiecz welika a wyſoka, hlubokym znamenay ſmýſlem. O milý, ze buohu nýcz nenýe dywno any zlato aný buohatſtwie any kralowſtw° 7 any knyezſtwuo, to geſt wſieczko przied nym yako ſtyen a yako nýcz a yako kwiet uwadlý; Protoz nycz nenýe dywno przied buozym oblícziegem, nycz weliko, nycz draho, giedyna wiera, Tey 8) ſie dywí, tu cztý, ta gemu geſt wzaczna. Protoz obratyw ſie k zaſtupom, geſto po nyem gdiechuu, y powyedye: zawierne, to wam praw', 9) nenalezil glem take wieri w yzrahel. Onen prawý ýzrahel, ſwatý rakub, netoliko wierzil w ſýna buozieho, ale take prorokowal o nýem a zgiewnye mluwíl o gieh 10) prziſty w naſſiem týele; Nebo by nebyl wierzíl wen, kak bý byl o nyem prorokowal?! Takez ý tyto, gelto gluu od vzrahel poſílí; Nebo oný yzrael gfuu nazwaní, 1) sic. 2) g přeps. z d. 3) na konci ř. 4) t. 5) t. 6) přeps. z w. 7) na konci ř. 8) ras. 9) na konci ř. 10) t.
Strana 75
75 Yakoſto ſwatý proroczí Dawid, yſayas, Jeremias. Tý wſſiczkny ſuu ſwietle a zgiewnýe o gieho prziſty mluwilí, Nebo gſuu gmielí wieru krzieſtanku, gmielí gſuu take y proroczſtwye: A tento ſwaty Centurio gmiel wieru, Ale proroczſtwíe neymíel; Protoz hoſpodyn dýwí ſíe, chwali geho wieru nade wſfieczkí nad tý, geſto tehdí blechuu w ýzrahel, Ale ne nad onoho yzrahel facuba, ale geſto byl prawy ifrahel, Anýz take nad ony, geſto gfuu potom byli proroczí a lide w ýiſrahel. 1) Zawierne wam prawí, nenalezil gſem take wieri w ýizrahel yako mezí pohaní, yako mezí czízozemczí. Pohaní míe ſynem buozym nazywagí wſſiemohuczym, gednorozenym a panem mie wzýwagy a yako pana míe milugy a yako toho, genz wſſíeczko dobrzie poſſobí, naſſledugy: A yzrahel mne nepoznal a lid mne muoy nerozumíel; Protoz míe beelzebubem a famaritanem nazywa a za hrzieſnýka míe gma. Jaýrus, knyelſzie yzrahelſke, za ſſwu dezerz mne proſſie nerziekl rczy 107a ſlowem, ale rzekl pod ruczie, drzewe nez vmrze ma dezý. Nicodem, miftr vſrahelſki, vſſhſaw o ſſwatoſty wíerí krzieſtanſkey rzekl: Kak ſie to muozie ſtatý? Maria a martha przielíſ míe milugice, gluu rziekli: Hoſpodyne, by ty byl zde, nebyl bý vmrziel nalſ bratr, yako chibuugíce ſíe, yako nemnyegíce, bý ma mocz mohla wezíde ruczie byty. A protoz nenalezſl gſem take wieri w yífrahel yako w tomto czizozemczý. Ale prawi wam to, ze mnozý od wſchodu ſluneczneho a od zapaduu przidu y buduu ſediety ſ 2) abrahamem, I yzaakkem y ſ yakubem w nebeſké 3) kralowſtwí. Mnozy przidu, o nýchzto prorok mluwí a rzka: Przide lid welikí a rzkuce: Podmy, wlezmý na huoru buozi A wendyem w duom buoha yakubowa A on nam vkazíe ſwu czieſtu, abychom po ny chuodylí. Odkud przidduu? 4) Od wſchodu ſluneczneho a od zapaduu, Towies ze wſſiech lidy, geſto gfuu pod nebem od wſchodu ſluneczneho ſaz do zapada, Nebo yakz wſhie 5) lidem ſwate cztenye ma 107b kazano bytý, tak ze wſſiech lidý magi nyekterzí do nebeſkeho kralowſtwie gyty. Mnozí przidu od wſchodu ſluneczneho a od zapadu y ſedu ne tyeleſtnye leziece, ale duchownýe odpoczywagýce, Ne czaſſnye, Ale wgiecznye hodu- gice ſedu w kralowſtwi nebeſkem y buoziem, kdezto gie ſwietloſt, nadyege, raduoft y weſſele, Kdezto geſt chwala a wieczny zywot, kdezto ſíe wſſiczkny radugy, kdezto ſie wſſiczkný weſſelle, kdezto wſſiczkny ſtarzi occzí ſedye, Kdezto proroczy odpoczywagý, Kdezto apoſtoli a ewangeliſty ſedye na ſlowuthných ſtolíczíech, Kdezto mnoſtwie muczienykow wgieczney chwale ſíe radugý, Kdezto mnohe panný na wíekí ſie radugice noſſye koronu ſſwe cziſtotí. O przeſladka bratrzíce, tento ſgiednaný ſbor, weſſela obecz, ſtwucye towarziſtwo, o nyemzto gieſt od poczatka ſwieta kazano, A ſgiewena gieft ta raduoſt, od poczatka ſwieta praweno gieſt o ný, Do nýez poſpíechagy wſſiczkný ty, gelto/ mílugy hoſpodýna: do nýe buduu pobrany Pod mezmý 108a wſſyczkní tam. O duchowný ſynowe buozí, do nýe poſpíechaymy wnyty wſſy ſwu ſylu, nycz naſ odzyway, nycz naſſ nemeſkay, nycz na 6) neprzie- kazey od tiech zaducích naam przípraweních huod. 1) -iý rozd. 2) přeps. ze z. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) t.
75 Yakoſto ſwatý proroczí Dawid, yſayas, Jeremias. Tý wſſiczkny ſuu ſwietle a zgiewnýe o gieho prziſty mluwilí, Nebo gſuu gmielí wieru krzieſtanku, gmielí gſuu take y proroczſtwye: A tento ſwaty Centurio gmiel wieru, Ale proroczſtwíe neymíel; Protoz hoſpodyn dýwí ſíe, chwali geho wieru nade wſfieczkí nad tý, geſto tehdí blechuu w ýzrahel, Ale ne nad onoho yzrahel facuba, ale geſto byl prawy ifrahel, Anýz take nad ony, geſto gfuu potom byli proroczí a lide w ýiſrahel. 1) Zawierne wam prawí, nenalezil gſem take wieri w ýizrahel yako mezí pohaní, yako mezí czízozemczí. Pohaní míe ſynem buozym nazywagí wſſiemohuczym, gednorozenym a panem mie wzýwagy a yako pana míe milugy a yako toho, genz wſſíeczko dobrzie poſſobí, naſſledugy: A yzrahel mne nepoznal a lid mne muoy nerozumíel; Protoz míe beelzebubem a famaritanem nazywa a za hrzieſnýka míe gma. Jaýrus, knyelſzie yzrahelſke, za ſſwu dezerz mne proſſie nerziekl rczy 107a ſlowem, ale rzekl pod ruczie, drzewe nez vmrze ma dezý. Nicodem, miftr vſrahelſki, vſſhſaw o ſſwatoſty wíerí krzieſtanſkey rzekl: Kak ſie to muozie ſtatý? Maria a martha przielíſ míe milugice, gluu rziekli: Hoſpodyne, by ty byl zde, nebyl bý vmrziel nalſ bratr, yako chibuugíce ſíe, yako nemnyegíce, bý ma mocz mohla wezíde ruczie byty. A protoz nenalezſl gſem take wieri w yífrahel yako w tomto czizozemczý. Ale prawi wam to, ze mnozý od wſchodu ſluneczneho a od zapaduu przidu y buduu ſediety ſ 2) abrahamem, I yzaakkem y ſ yakubem w nebeſké 3) kralowſtwí. Mnozy przidu, o nýchzto prorok mluwí a rzka: Przide lid welikí a rzkuce: Podmy, wlezmý na huoru buozi A wendyem w duom buoha yakubowa A on nam vkazíe ſwu czieſtu, abychom po ny chuodylí. Odkud przidduu? 4) Od wſchodu ſluneczneho a od zapaduu, Towies ze wſſiech lidy, geſto gfuu pod nebem od wſchodu ſluneczneho ſaz do zapada, Nebo yakz wſhie 5) lidem ſwate cztenye ma 107b kazano bytý, tak ze wſſiech lidý magi nyekterzí do nebeſkeho kralowſtwie gyty. Mnozí przidu od wſchodu ſluneczneho a od zapadu y ſedu ne tyeleſtnye leziece, ale duchownýe odpoczywagýce, Ne czaſſnye, Ale wgiecznye hodu- gice ſedu w kralowſtwi nebeſkem y buoziem, kdezto gie ſwietloſt, nadyege, raduoft y weſſele, Kdezto geſt chwala a wieczny zywot, kdezto ſíe wſſiczkny radugy, kdezto ſie wſſiczkný weſſelle, kdezto wſſiczkny ſtarzi occzí ſedye, Kdezto proroczy odpoczywagý, Kdezto apoſtoli a ewangeliſty ſedye na ſlowuthných ſtolíczíech, Kdezto mnoſtwie muczienykow wgieczney chwale ſíe radugý, Kdezto mnohe panný na wíekí ſie radugice noſſye koronu ſſwe cziſtotí. O przeſladka bratrzíce, tento ſgiednaný ſbor, weſſela obecz, ſtwucye towarziſtwo, o nyemzto gieſt od poczatka ſwieta kazano, A ſgiewena gieft ta raduoſt, od poczatka ſwieta praweno gieſt o ný, Do nýez poſpíechagy wſſiczkný ty, gelto/ mílugy hoſpodýna: do nýe buduu pobrany Pod mezmý 108a wſſyczkní tam. O duchowný ſynowe buozí, do nýe poſpíechaymy wnyty wſſy ſwu ſylu, nycz naſ odzyway, nycz naſſ nemeſkay, nycz na 6) neprzie- kazey od tiech zaducích naam przípraweních huod. 1) -iý rozd. 2) přeps. ze z. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) t.
Strana 76
76 Gdý, a yakz gſi 1) wierzyl, ſtan ſie tobie. Zawierne, 2) tak ſie ſtane kazdemu 3) czlowieku, yakz wierzí, w tuuz mieru buude gemu odmierzieno. Protoz rziekl ſyn buozý k onomu: Yakz ſy wierzil, ſtan ſie tobie. Wierzil gſi, ze ya wſíe mohu, wierzil gſi, ze gſem ya pan nade wſſiemí, a yakz gſi wierzil, tak ſtan ſie tobíe. Wierzmez my, bratrzíce mila, ze gezukriſt, naaſ buoh a naſſ pan, wſſieczko muoze, wezde geſt a ze naſſy wſſiczkni hrzieſſy gieho muoczí buudu nam odpuſſczení, 4) acz buudem geho kazanye plnytý, Abý kazdí z nas ſ tyemto Centuríonem duoftogen byl ſliſfiety: Gdý, yakz gſi wierzil, ſtan ſíe tobie. 5) S pomoczí gezukriſtow, genz geſt ſ buohem 108b occzem a ſſwatym duchem zyw a kralugelſwieki wiekoma. Amen. A Kdyz przygide yezyſſ do domu petrowa, vzrzie ſwieſt geho leziece w studeney nemocý. y dotczie ſíe gegýe ruký y oſta gye ſtudenýce. y wſta y pocie gym ſluzyty. A kdyz bý weczíer, offierowachuu gemu mnoho trech, geſto myechuu dyabbli,6) y wymietaſſie duchy ſlowê.7) A wſſieczki, geſto ſíe zle gmiegíechuu, vzdrawi, Aby ſíe naplnylo to, czoz gieſt ýzayaſſem prorokem rzieceno: On geſt naſſíe nemoczí wzal a naſſye nemoczy noſſyl. Tehdy wídyew yezyſ mnoho zaſtupow okolo ſebe, kaza ſwým mlazſym, aby sie przieweſſlí. Tehdi prziſtupyw gieden vczienýk wecze gemu: Miſtrzie, poýdu za tebu, kamz ſie kolywiek obratyſſ. Y wecze gemu yeziſſ: Liſſki gmagí dupe a ptacý nebeſſczí hnýezda, Ale ſýn czlowieczí nema, kde bý mohl ſwu hlawu ſklonyty. Glný pak mlazſy wecze8) gemu: Pane, przie- puſſczt mí prwe gytý, at pohrziebu ſſweho otcze. Ale giezyff wecze gemu: Pod za mnu! A nechat vmrlí ſwe vmrle pohrziebugy. 109b Na toto cztenye mluwi//ſwaty Thomaſí z aquina. PRocz geft wſſel w duom Petrow? Mnye ſíe zdy, ze proto, aby pokrm wzal. Neb prawi cztenye: Wſtawſſy y pocze gym ſluzyti. K ſſwím mlazſſym wzchaſſieſſíe, w tom gym czieſt czynyeſſie a k ſobíe gye przywnazugîe. Znamenay petrowuo k gezukriſtowí pocztyenye, Ze, magye w ſſwem domu ſwieft ſwu nemocznu, nethahl geho w ſfwoy duom, Aný geho vwedl, Ale gezyſſ ſam od ſebe wſſel. Kdyzto byl rzekl Centurio: Neyſem duoſtogen, abý wſel pod mu ſtrzechuu, Abý vkazal wieczíſy míloſt ſwemu mlazſſiemu, nehrdal do hubenych chalupek ribarzowich wnyty, vczye naſſ, Abychom ne wſſielike wiecý pychuu tlaczílí. A nyekdy uſdrawuowal giedyne ſlowem A nýekdy pak9) ruku przíczynowal, yakoſto y tuto prawi: Dotekl ſie giegie ruky y oſta gýe ſtudenýce. Nebo nechtiel wezídy prziehis zgiewnye dýwow czynýty, Ale nýekdy take chtiel yako tagycí. A dotek ſie tyela, netoliko ſtudenýczi vhaſſil, Ale take ynhed tyele10) a ſſwrchow/ane zdrawíe nawratyl, gehozto lekarzíke míftrowuftwie vczynyty nemuoz, bý kterí lekarz ynhed ſpolkem y nemoczí zbawil y na tom míeſtýe plnye zdrawíe nawratil. Protož ſwate czteny 11) o tom czyný pamíet, kdyz prawi: Wſtawſſy y poczye gym 109a 1) g přeps. z I 2) ras. 3) ras. 4) í ras. z y. 5) na konci ř. 6) rozd. 7) na konci ř. 8) ras. 9) na konci ř. 10) sic. 11) na konci ř.
76 Gdý, a yakz gſi 1) wierzyl, ſtan ſie tobie. Zawierne, 2) tak ſie ſtane kazdemu 3) czlowieku, yakz wierzí, w tuuz mieru buude gemu odmierzieno. Protoz rziekl ſyn buozý k onomu: Yakz ſy wierzil, ſtan ſie tobie. Wierzil gſi, ze ya wſíe mohu, wierzil gſi, ze gſem ya pan nade wſſiemí, a yakz gſi wierzil, tak ſtan ſie tobíe. Wierzmez my, bratrzíce mila, ze gezukriſt, naaſ buoh a naſſ pan, wſſieczko muoze, wezde geſt a ze naſſy wſſiczkni hrzieſſy gieho muoczí buudu nam odpuſſczení, 4) acz buudem geho kazanye plnytý, Abý kazdí z nas ſ tyemto Centuríonem duoftogen byl ſliſfiety: Gdý, yakz gſi wierzil, ſtan ſíe tobie. 5) S pomoczí gezukriſtow, genz geſt ſ buohem 108b occzem a ſſwatym duchem zyw a kralugelſwieki wiekoma. Amen. A Kdyz przygide yezyſſ do domu petrowa, vzrzie ſwieſt geho leziece w studeney nemocý. y dotczie ſíe gegýe ruký y oſta gye ſtudenýce. y wſta y pocie gym ſluzyty. A kdyz bý weczíer, offierowachuu gemu mnoho trech, geſto myechuu dyabbli,6) y wymietaſſie duchy ſlowê.7) A wſſieczki, geſto ſíe zle gmiegíechuu, vzdrawi, Aby ſíe naplnylo to, czoz gieſt ýzayaſſem prorokem rzieceno: On geſt naſſíe nemoczí wzal a naſſye nemoczy noſſyl. Tehdy wídyew yezyſ mnoho zaſtupow okolo ſebe, kaza ſwým mlazſym, aby sie przieweſſlí. Tehdi prziſtupyw gieden vczienýk wecze gemu: Miſtrzie, poýdu za tebu, kamz ſie kolywiek obratyſſ. Y wecze gemu yeziſſ: Liſſki gmagí dupe a ptacý nebeſſczí hnýezda, Ale ſýn czlowieczí nema, kde bý mohl ſwu hlawu ſklonyty. Glný pak mlazſy wecze8) gemu: Pane, przie- puſſczt mí prwe gytý, at pohrziebu ſſweho otcze. Ale giezyff wecze gemu: Pod za mnu! A nechat vmrlí ſwe vmrle pohrziebugy. 109b Na toto cztenye mluwi//ſwaty Thomaſí z aquina. PRocz geft wſſel w duom Petrow? Mnye ſíe zdy, ze proto, aby pokrm wzal. Neb prawi cztenye: Wſtawſſy y pocze gym ſluzyti. K ſſwím mlazſſym wzchaſſieſſíe, w tom gym czieſt czynyeſſie a k ſobíe gye przywnazugîe. Znamenay petrowuo k gezukriſtowí pocztyenye, Ze, magye w ſſwem domu ſwieft ſwu nemocznu, nethahl geho w ſfwoy duom, Aný geho vwedl, Ale gezyſſ ſam od ſebe wſſel. Kdyzto byl rzekl Centurio: Neyſem duoſtogen, abý wſel pod mu ſtrzechuu, Abý vkazal wieczíſy míloſt ſwemu mlazſſiemu, nehrdal do hubenych chalupek ribarzowich wnyty, vczye naſſ, Abychom ne wſſielike wiecý pychuu tlaczílí. A nyekdy uſdrawuowal giedyne ſlowem A nýekdy pak9) ruku przíczynowal, yakoſto y tuto prawi: Dotekl ſie giegie ruky y oſta gýe ſtudenýce. Nebo nechtiel wezídy prziehis zgiewnye dýwow czynýty, Ale nýekdy take chtiel yako tagycí. A dotek ſie tyela, netoliko ſtudenýczi vhaſſil, Ale take ynhed tyele10) a ſſwrchow/ane zdrawíe nawratyl, gehozto lekarzíke míftrowuftwie vczynyty nemuoz, bý kterí lekarz ynhed ſpolkem y nemoczí zbawil y na tom míeſtýe plnye zdrawíe nawratil. Protož ſwate czteny 11) o tom czyný pamíet, kdyz prawi: Wſtawſſy y poczye gym 109a 1) g přeps. z I 2) ras. 3) ras. 4) í ras. z y. 5) na konci ř. 6) rozd. 7) na konci ř. 8) ras. 9) na konci ř. 10) sic. 11) na konci ř.
Strana 77
77 ſluzyty. Ale duchowny1) ſmýſlem kazda dufſye, w nyzto zaduoſt tieleſtna kralugíe, yako w ſtudenýe nemoczý horzí; Ale kdyz ruku míloſrdenſtwíe krale nebeſkeho buude dotczena, ynhed buude uzdrawena a vzdu ſwate cziſtoty buýnoft ſweho trela ſkroty A tiemí, gymîzto ſluzýla necziſtotíe, buude ſluzitý prawedlnoſty. A kdyz bý weczier, offierowachuu gemu mnoho tiech, geſto gmíe- gíechuu dyabli. Ale kriftus, ſýn buozy, zplodytel lidſkeho ſpaſſenye a po- czatek wſſieho miloſrdenſtwie, nebeſke lekarſtwie wſſiem dawaſſie; Protoz prawí: Wymíetaſſie duchy ſlowem a uzdrawí wſſieczki, geſto ſíe zle gmie- grechuu. Diably a nemoczý giedyném flowem zapuzowaſſie, Abý temí zname/ nymí vkazal, ze geſt prziſſel na tento ſwiet na zdrawíe wſſiemu 110a ſwietu. I geſt znamenaty, ze wſſieczki ne z gytra, w polodne, ale k weczeru uzdrawil, kdyzto ſlunce gyll chce zagity. Nebo zachod ſluneczný vmuczienye a ſmrt toho znamenawa, genz geſt rzekl: Donyzd gſem na ſſwietie, ſwietloft gſem ſwietſka. Genz donyzd byl zyw na ſſwietie, malo zydowſki narod vczil, Ale kdyz ſwítiezyl nad ſmrtý, tehdí wſliemu lidu dary wieri krzie- ſtanſke ſlibil. Widyew pak zaſtupy mnohe gyezyſſ okolo ſebe, kaza ſſwim mlazſſym, abý ſíe przewezlí. Vczyny to yeziíí chtie zaſtupow zbytý, Nebo przieliſ ſie k nýemu dawiechuu, Dywíece sie gemu a widlety gieho zadagice. Nebo kto chtiel odgyty od nyeho, genz take dywy czynyeſſye, Kto by obli- cziegie geho nezadal wídyety a gieho uſt, gieſto taka flowa mluwiechuu? Nebo kdyz geſt moýzyeſf gmíel obliczieí tak ſwietlí A ſſwatý ſtýepan gmiel oblicziey andyelſk í, Welmi wiece pak ten, gieſto wſſieczki obliczegíe ſtwuorzil. Ale hledaý, kak tíe zaſtupow neuprzíemo zbyl, abý gích neſmutyl. Nebo 110b nerzekl dyete prícz,2) Ale kazal ſwym mlaſſým dale gity, Dawagie nadyegí tiem zaſtupom, yako bý on take chtiel tam. Tehdí mezy tiem prziſtupyw geden vcziennýk wecze gemu: Míſtrze, poydu za tebu, kam ſie koliwýek obratyſf. Tento vczíenyk nemluwieſie z nabuozenſtwíe, ale abý dywy od giezywſfie wídyel a dywom ſie czynyty nauczil; Protoz chtieſſe za nym gyty, Yako onen Symon czarodyeynik u ſſwateho petra chtieſſie míloſt ducha ſwateho kupítý. Ale geziſſ odpowiedýe gemu ne k gieho ſlowom, ale k gieho myſleny a rzka: Lílſkí gmagi dupe A ptaczí nebelíczy hnýezda, Ale ſyn czlowíeczi nema, kde by ſwu hlawu ſklonyl. yakoby rzekl: Czo chceſſ po nnýe gíty pro ſbuozie nebo3) pro zyſk ſwietſki, a ya gſem tak chuud, ze ſweho domku nemam, any vzywam ſwe ſtrzechí. liſſkí gſuu zwierzatka welmíe newierna a w gíeſſkýnyech ſie krigy ,A kdyz ſíe vkazý, nýkdy przieymu cieſtu neydu, ale y ſſem y tam kliczkí mel/czý; A ptacý pak 111a wýſſoko lecý. Protoz ſkrzie liſkí newierne a ptaky wyſſoko letagíce zname- nawa dyabli lſtywe a pyſſne. Yako bý rzekl: Dyablowe lſtíwí a pyſlný w twem ſrdcy prziebytek nalezagý, A ma pokora w pyſſny mýſlí prziebytka nemozie gmíety. Tehdí gyny z gieho mlazínich wecze gyemu: Pane, od- 1) t. 2) í přeps. ze z. 3) n ras. z m.
77 ſluzyty. Ale duchowny1) ſmýſlem kazda dufſye, w nyzto zaduoſt tieleſtna kralugíe, yako w ſtudenýe nemoczý horzí; Ale kdyz ruku míloſrdenſtwíe krale nebeſkeho buude dotczena, ynhed buude uzdrawena a vzdu ſwate cziſtoty buýnoft ſweho trela ſkroty A tiemí, gymîzto ſluzýla necziſtotíe, buude ſluzitý prawedlnoſty. A kdyz bý weczier, offierowachuu gemu mnoho tiech, geſto gmíe- gíechuu dyabli. Ale kriftus, ſýn buozy, zplodytel lidſkeho ſpaſſenye a po- czatek wſſieho miloſrdenſtwie, nebeſke lekarſtwie wſſiem dawaſſie; Protoz prawí: Wymíetaſſie duchy ſlowem a uzdrawí wſſieczki, geſto ſíe zle gmie- grechuu. Diably a nemoczý giedyném flowem zapuzowaſſie, Abý temí zname/ nymí vkazal, ze geſt prziſſel na tento ſwiet na zdrawíe wſſiemu 110a ſwietu. I geſt znamenaty, ze wſſieczki ne z gytra, w polodne, ale k weczeru uzdrawil, kdyzto ſlunce gyll chce zagity. Nebo zachod ſluneczný vmuczienye a ſmrt toho znamenawa, genz geſt rzekl: Donyzd gſem na ſſwietie, ſwietloft gſem ſwietſka. Genz donyzd byl zyw na ſſwietie, malo zydowſki narod vczil, Ale kdyz ſwítiezyl nad ſmrtý, tehdí wſliemu lidu dary wieri krzie- ſtanſke ſlibil. Widyew pak zaſtupy mnohe gyezyſſ okolo ſebe, kaza ſſwim mlazſſym, abý ſíe przewezlí. Vczyny to yeziíí chtie zaſtupow zbytý, Nebo przieliſ ſie k nýemu dawiechuu, Dywíece sie gemu a widlety gieho zadagice. Nebo kto chtiel odgyty od nyeho, genz take dywy czynyeſſye, Kto by obli- cziegie geho nezadal wídyety a gieho uſt, gieſto taka flowa mluwiechuu? Nebo kdyz geſt moýzyeſf gmíel obliczieí tak ſwietlí A ſſwatý ſtýepan gmiel oblicziey andyelſk í, Welmi wiece pak ten, gieſto wſſieczki obliczegíe ſtwuorzil. Ale hledaý, kak tíe zaſtupow neuprzíemo zbyl, abý gích neſmutyl. Nebo 110b nerzekl dyete prícz,2) Ale kazal ſwym mlaſſým dale gity, Dawagie nadyegí tiem zaſtupom, yako bý on take chtiel tam. Tehdí mezy tiem prziſtupyw geden vcziennýk wecze gemu: Míſtrze, poydu za tebu, kam ſie koliwýek obratyſf. Tento vczíenyk nemluwieſie z nabuozenſtwíe, ale abý dywy od giezywſfie wídyel a dywom ſie czynyty nauczil; Protoz chtieſſe za nym gyty, Yako onen Symon czarodyeynik u ſſwateho petra chtieſſie míloſt ducha ſwateho kupítý. Ale geziſſ odpowiedýe gemu ne k gieho ſlowom, ale k gieho myſleny a rzka: Lílſkí gmagi dupe A ptaczí nebelíczy hnýezda, Ale ſyn czlowíeczi nema, kde by ſwu hlawu ſklonyl. yakoby rzekl: Czo chceſſ po nnýe gíty pro ſbuozie nebo3) pro zyſk ſwietſki, a ya gſem tak chuud, ze ſweho domku nemam, any vzywam ſwe ſtrzechí. liſſkí gſuu zwierzatka welmíe newierna a w gíeſſkýnyech ſie krigy ,A kdyz ſíe vkazý, nýkdy przieymu cieſtu neydu, ale y ſſem y tam kliczkí mel/czý; A ptacý pak 111a wýſſoko lecý. Protoz ſkrzie liſkí newierne a ptaky wyſſoko letagíce zname- nawa dyabli lſtywe a pyſſne. Yako bý rzekl: Dyablowe lſtíwí a pyſlný w twem ſrdcy prziebytek nalezagý, A ma pokora w pyſſny mýſlí prziebytka nemozie gmíety. Tehdí gyny z gieho mlazínich wecze gyemu: Pane, od- 1) t. 2) í přeps. ze z. 3) n ras. z m.
Strana 78
78 111b puuſſczt mí, at gdu drzewe a pohrzebu ſweho otcíe. Ale yezílſ wecze gemu: Pod za mnu, nechat vmrhi ſwe vmrle pohrziebagy. To geſt rziekl ſyn buozý ne proto, abý nedal cztí przatelom czínýtý, ale vkazugie, ze nícz nam nenye tak potrziebneho yako naſſie ſpaſſenýe hledatý. Skrzie to take ſyn buozy z mnoheho zleho giey wýprawil, Yako od placzie, od zaloſtý y od gyních wieczý, geſto k tomu ſluſſiegy; Nebo po pohrziebu otczowuo odkazanye byl bý muſfil poſſobítý, Díedynu rozdyelity a hoſpodarzítwie zpoſobnýe zgied- natý, ſkrzie nyezto by byl od brzehu prawedlnoſty a od ſweho ſpaſſenye welmí wzdalen. Pak-lí proty tomu gieſtýe kto chce mluwítý/ znamenay, ze mnozí líde nemocznym a mdlým ſwym przatelom nedadýe na pohrziebu bytý, kdyz gym ottecz nebo matie nebo ſyn vmrzie, w nýzto wieczí zle czyníe. Ale welmí bý horzie vczyníl ten, genz bý ktereho czloweka odwedl od duchowenſtwíe pro taku wiecz, gelto muoz gynýmí naplnýena bytý, Yakozto tuto duoftý býlo gynych, gieſto mohli toho umrleho pohrzeſty. Tento geſt byl, geſto vmrziel, byl geſt pohan A pohany gmíelí gfuu giey pohrzieſtý, geſto ſwate piſmo gma za mrtwe. Protoz prawí ſyn buozý: Nechat umrlí ſwue vmrle pohrziebagy. Ale ten mlazíſy byl geſt bludu pohanſkeho oſtal A przígiem wieru kríeſtanku, wíſíeho gýneho zapomanuw, naſſledowal ſyna buozieho. Grehozto naſſledowaty mnye y wam dopomahay ottecz, ſýn, ſwaty duch. Amen. P. L. XCV col. 1196. 112b A kdyz wſſiede na lodyczku, gydechuu ſ nym mlazſſy geho przieſ prziewoz. Tehdy burzie welika wznyde a wzdwize ſíe na morzý tak,| ze lodýczku przýkríwachu wlný. Ale on tehdý ſpaſſie. Thehdy prziſtupywſhie k nýmul) geho mlazíſy y ubudychuu2) giey a rzkucze: Pane, ſpaſſ naſſ hynemt. Y wecze k nym yezyſſ: Czo ſte ſtraſhwi, male wiery? Tehdy wſtaw, ukaza wietrý a morze y uczyny líe tychoft welska. Tehdí lide dywiechuu ſie a rzkuce: Kaki geſt toto, ze wietrowe a a morzie poſſluſſný gſuu gieho? Naa toto cztenýe mluwí Origenes. A kdyz wſſel ſyn buoz� w lodyczku, gydechuu za nym geho mlazſſy ne yako mldlí, ale yako filný a uſtawiczny a u wierzie tyflý a miloſrdný, hrdagice ſwýetem ne rozdwuogenym ſrdcem, ale ſgiednaným. Ty suu ſlí po- nýem netoko3) gieho ſtupíegý, ale wiece geho ſwatoſty naſledugice. Tehdi burze welika ſta ſíe na morzí, tak ze lodýczku przíkríwachuu wlný. Kdyz býeſſie mnoho dýwuow vkazal na zemí, gyde na morzie, abý tam wieczíhe dywy ukazal, Abý to wſſiczkny wídyehi, ze geſt on pan v zemíe y morzie. A protoz kdíz wſſel w lodýczku, zamuty morzie a wzbuudy wietrí a wlny Procz to? Aby ſwým mlazíſým hrozu dal, Abý oný zadalí geho pomoczý a k gích proſbie abý gym ſwu on muocz vkazal. Ta burzíe ne ſama od ſebe wſtala, ale poſluffna byla tomu, genz wýwuody wietri zwich pokladdwow1) a genz geft morzí ſtaw uczyníl píeſſek; Nebo on rzekl gemu: Dotawad to poydeſſ, a dale nekroczyſí, Ale w tobíe w ſfamem buudu líe bítý twe wlný. 112a 1) rozd. 2) u (na poč.) přeps. z b. 3) sic. 4) rozd.
78 111b puuſſczt mí, at gdu drzewe a pohrzebu ſweho otcíe. Ale yezílſ wecze gemu: Pod za mnu, nechat vmrhi ſwe vmrle pohrziebagy. To geſt rziekl ſyn buozý ne proto, abý nedal cztí przatelom czínýtý, ale vkazugie, ze nícz nam nenye tak potrziebneho yako naſſie ſpaſſenýe hledatý. Skrzie to take ſyn buozy z mnoheho zleho giey wýprawil, Yako od placzie, od zaloſtý y od gyních wieczý, geſto k tomu ſluſſiegy; Nebo po pohrziebu otczowuo odkazanye byl bý muſfil poſſobítý, Díedynu rozdyelity a hoſpodarzítwie zpoſobnýe zgied- natý, ſkrzie nyezto by byl od brzehu prawedlnoſty a od ſweho ſpaſſenye welmí wzdalen. Pak-lí proty tomu gieſtýe kto chce mluwítý/ znamenay, ze mnozí líde nemocznym a mdlým ſwym przatelom nedadýe na pohrziebu bytý, kdyz gym ottecz nebo matie nebo ſyn vmrzie, w nýzto wieczí zle czyníe. Ale welmí bý horzie vczyníl ten, genz bý ktereho czloweka odwedl od duchowenſtwíe pro taku wiecz, gelto muoz gynýmí naplnýena bytý, Yakozto tuto duoftý býlo gynych, gieſto mohli toho umrleho pohrzeſty. Tento geſt byl, geſto vmrziel, byl geſt pohan A pohany gmíelí gfuu giey pohrzieſtý, geſto ſwate piſmo gma za mrtwe. Protoz prawí ſyn buozý: Nechat umrlí ſwue vmrle pohrziebagy. Ale ten mlazíſy byl geſt bludu pohanſkeho oſtal A przígiem wieru kríeſtanku, wíſíeho gýneho zapomanuw, naſſledowal ſyna buozieho. Grehozto naſſledowaty mnye y wam dopomahay ottecz, ſýn, ſwaty duch. Amen. P. L. XCV col. 1196. 112b A kdyz wſſiede na lodyczku, gydechuu ſ nym mlazſſy geho przieſ prziewoz. Tehdy burzie welika wznyde a wzdwize ſíe na morzý tak,| ze lodýczku przýkríwachu wlný. Ale on tehdý ſpaſſie. Thehdy prziſtupywſhie k nýmul) geho mlazíſy y ubudychuu2) giey a rzkucze: Pane, ſpaſſ naſſ hynemt. Y wecze k nym yezyſſ: Czo ſte ſtraſhwi, male wiery? Tehdy wſtaw, ukaza wietrý a morze y uczyny líe tychoft welska. Tehdí lide dywiechuu ſie a rzkuce: Kaki geſt toto, ze wietrowe a a morzie poſſluſſný gſuu gieho? Naa toto cztenýe mluwí Origenes. A kdyz wſſel ſyn buoz� w lodyczku, gydechuu za nym geho mlazſſy ne yako mldlí, ale yako filný a uſtawiczny a u wierzie tyflý a miloſrdný, hrdagice ſwýetem ne rozdwuogenym ſrdcem, ale ſgiednaným. Ty suu ſlí po- nýem netoko3) gieho ſtupíegý, ale wiece geho ſwatoſty naſledugice. Tehdi burze welika ſta ſíe na morzí, tak ze lodýczku przíkríwachuu wlný. Kdyz býeſſie mnoho dýwuow vkazal na zemí, gyde na morzie, abý tam wieczíhe dywy ukazal, Abý to wſſiczkny wídyehi, ze geſt on pan v zemíe y morzie. A protoz kdíz wſſel w lodýczku, zamuty morzie a wzbuudy wietrí a wlny Procz to? Aby ſwým mlazíſým hrozu dal, Abý oný zadalí geho pomoczý a k gích proſbie abý gym ſwu on muocz vkazal. Ta burzíe ne ſama od ſebe wſtala, ale poſluffna byla tomu, genz wýwuody wietri zwich pokladdwow1) a genz geft morzí ſtaw uczyníl píeſſek; Nebo on rzekl gemu: Dotawad to poydeſſ, a dale nekroczyſí, Ale w tobíe w ſfamem buudu líe bítý twe wlný. 112a 1) rozd. 2) u (na poč.) přeps. z b. 3) sic. 4) rozd.
Strana 79
79 Protoz toho kazanym wzbuudyla ſie burzie na morzí. I bý burzie welika. Ne mala, aby ne malu, Ale weliku wiecz ukazal; neb czym wieczie wlný nad lodyczku tepíechuu, tyem wieczſſy ſtrach geho mlazíſie mutiefſye, Aby trem wiece zadalí zproſſczený býtý dywem ſweho ſpaſſitele. Ale ſyn buozy ſpaſſye. O wiecz dywna a hrozna. Ten, geſto nykdý neuſippal, genz nebe y zemí zprawugie, ten ſpý. Ten, genzto nykdy neſpí, aný drzeme, o tom prawie, by ſpal. Prawda geſt, ze ſpaſſie tíelem, yakozto y v ſtudnyce uſtaw/ 113a I cyeſtý ſedýeſſie.1) Prawda geſt, ze ſpaſſíe tyelem, Ale bdýefſie buozſtwím, Yakozto y u ſtudníce uſtaw ſ cíeſty ſedyeſfie, Vkazuge, ze prawe czlowíeczye tyelo ma a trpíeliwe. tíem tyelem ſpaſye, Ale buozſtwi2) morzie zbuudil a opiet gie vtyffil. Protoz ſpaſſye tiele,3) aby apoſtolý wzbuudyl, bdyety gym kazal, A naywiecz naſſ wſſiech wzbuuzugie, Abýchom nykdi myſli neſpalí any ſmýſlem aný mudroſti, Ale abýchom po wſſye czaſſy bdyeh A hoſpodyna chwalili a ſſweho ſpaſſenye od nyeho ſie uczili potrziebowatý. Nebo ten, geſto ſpaſſe tielem, ono ſwate ſlowuo rzekl: Ya ſpým, ale me ſrdce bdý. K nyemuzto prziſtupíwſſye geho mlazífy, buudýechu gíeý a rzkuce: Pane, ſpaſſ naſſ, hynemt. Takym ſtrachem byli ſíe leklí, ze bylí yako z uma wyſtupilí, ze ſkoczywſſie k nemu, ne pocztywie an z lechkí, Ale ſ hluckem a ſ krzíkem giey ubudychuu a rzkuce: Pane, ſpaſſ naſí, hynemt. O ſſwatý a wíerný buozý mlazſſy. gednoho ſpaſſitele,I giednoho mate a bogyte ſíe 113b nebezpeczienſtwie; zywuot dobri I wamí gieft, a wy na ſmrt peczí mate, Burzie morzíke ſie buogite, ſtworzítele giegie tak buudýte, yako bý on ſpíe tielem nemuohl tiech wln ſtawítý Aný morze utýyty. Ale czo odpo- wiedagy tyto prziemílí mlazſſy? Mdli ſme, weczechuu, Geftye ſmý nemoczný, neyſíne filný, proto ſíe buogymý, protoz ſie ſtrachuugemý; Gieftye sme newidyelí krzyzye, gieſtye naaſ nepotwrdyly muky buozye Any gieho z mrtwich wſtanýe aný ducha ſwateho utyeflitele poſſlanýe. Protoz krzieh- koft vkazugyemý, protoz take ſlyſſymý od nyeho ziehranye z malee wierí, yako y nýnýe nam rziekl: Czo mutyte fie, malee wieri, Procz neýſte ſilny procz negymate nadyegíe v ſebe? abý ſmrt na wý vderzila, wſak gíte gmielí vſtawicznye trpiety, Nebo we wſſech przihodach ſyla potrziebna geſt, we wſſiem nebezpeczienſtwi, w kazdem protywenſtwí az do wýſſie duſſie.| Takez y proty rozkofſy y proty buohatſtwí y proty czty ſwietſkey ſyla 114a myſh drzena ma bytý, Abý nepychal, czlowíece, any hrdoſty ſie podzdwíhal, Abý nenawídyel neprzatel a pokornýmí nehrdal4), Abý nezapomínal ho- ſpodyna5) abý neoſtawal ſweho ſtwuorzitele, abý nebyl newdýeczen. A protoz kdyz v potrzebach a w nebezpeczienſtwi ſyla potrziebna geſt, abyſte neupadlí w paſty dyabelſke. A protoz Proczte ſmutny, malee wieri wý, A kdyz ſte míe moczna poznali na zemí, procz take newierzíte, ze gſem mocen na morzí? Gieft-lí to, ze íte míe za praweho buoha a za ſtwuorzítele wſſiech wieczí przigielí, Procz tehdy newierzite, ze nad tyem, czozt geſt 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) t.
79 Protoz toho kazanym wzbuudyla ſie burzie na morzí. I bý burzie welika. Ne mala, aby ne malu, Ale weliku wiecz ukazal; neb czym wieczie wlný nad lodyczku tepíechuu, tyem wieczſſy ſtrach geho mlazíſie mutiefſye, Aby trem wiece zadalí zproſſczený býtý dywem ſweho ſpaſſitele. Ale ſyn buozy ſpaſſye. O wiecz dywna a hrozna. Ten, geſto nykdý neuſippal, genz nebe y zemí zprawugie, ten ſpý. Ten, genzto nykdy neſpí, aný drzeme, o tom prawie, by ſpal. Prawda geſt, ze ſpaſſie tíelem, yakozto y v ſtudnyce uſtaw/ 113a I cyeſtý ſedýeſſie.1) Prawda geſt, ze ſpaſſíe tyelem, Ale bdýefſie buozſtwím, Yakozto y u ſtudníce uſtaw ſ cíeſty ſedyeſfie, Vkazuge, ze prawe czlowíeczye tyelo ma a trpíeliwe. tíem tyelem ſpaſye, Ale buozſtwi2) morzie zbuudil a opiet gie vtyffil. Protoz ſpaſſye tiele,3) aby apoſtolý wzbuudyl, bdyety gym kazal, A naywiecz naſſ wſſiech wzbuuzugie, Abýchom nykdi myſli neſpalí any ſmýſlem aný mudroſti, Ale abýchom po wſſye czaſſy bdyeh A hoſpodyna chwalili a ſſweho ſpaſſenye od nyeho ſie uczili potrziebowatý. Nebo ten, geſto ſpaſſe tielem, ono ſwate ſlowuo rzekl: Ya ſpým, ale me ſrdce bdý. K nyemuzto prziſtupíwſſye geho mlazífy, buudýechu gíeý a rzkuce: Pane, ſpaſſ naſſ, hynemt. Takym ſtrachem byli ſíe leklí, ze bylí yako z uma wyſtupilí, ze ſkoczywſſie k nemu, ne pocztywie an z lechkí, Ale ſ hluckem a ſ krzíkem giey ubudychuu a rzkuce: Pane, ſpaſſ naſí, hynemt. O ſſwatý a wíerný buozý mlazſſy. gednoho ſpaſſitele,I giednoho mate a bogyte ſíe 113b nebezpeczienſtwie; zywuot dobri I wamí gieft, a wy na ſmrt peczí mate, Burzie morzíke ſie buogite, ſtworzítele giegie tak buudýte, yako bý on ſpíe tielem nemuohl tiech wln ſtawítý Aný morze utýyty. Ale czo odpo- wiedagy tyto prziemílí mlazſſy? Mdli ſme, weczechuu, Geftye ſmý nemoczný, neyſíne filný, proto ſíe buogymý, protoz ſie ſtrachuugemý; Gieftye sme newidyelí krzyzye, gieſtye naaſ nepotwrdyly muky buozye Any gieho z mrtwich wſtanýe aný ducha ſwateho utyeflitele poſſlanýe. Protoz krzieh- koft vkazugyemý, protoz take ſlyſſymý od nyeho ziehranye z malee wierí, yako y nýnýe nam rziekl: Czo mutyte fie, malee wieri, Procz neýſte ſilny procz negymate nadyegíe v ſebe? abý ſmrt na wý vderzila, wſak gíte gmielí vſtawicznye trpiety, Nebo we wſſech przihodach ſyla potrziebna geſt, we wſſiem nebezpeczienſtwi, w kazdem protywenſtwí az do wýſſie duſſie.| Takez y proty rozkofſy y proty buohatſtwí y proty czty ſwietſkey ſyla 114a myſh drzena ma bytý, Abý nepychal, czlowíece, any hrdoſty ſie podzdwíhal, Abý nenawídyel neprzatel a pokornýmí nehrdal4), Abý nezapomínal ho- ſpodyna5) abý neoſtawal ſweho ſtwuorzitele, abý nebyl newdýeczen. A protoz kdyz v potrzebach a w nebezpeczienſtwi ſyla potrziebna geſt, abyſte neupadlí w paſty dyabelſke. A protoz Proczte ſmutny, malee wieri wý, A kdyz ſte míe moczna poznali na zemí, procz take newierzíte, ze gſem mocen na morzí? Gieft-lí to, ze íte míe za praweho buoha a za ſtwuorzítele wſſiech wieczí przigielí, Procz tehdy newierzite, ze nad tyem, czozt geſt 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) t.
Strana 80
80 ode mne ſtwuorzeno, ze ya mam nad tyem mocz? A protoz Procz ſte ſie chibili, malee wiery? Ktoz malo wierzí, buude treſktan, A ktoz nycz ne- 114b wierzí, buude odſuuſen. Tacyz gſuu bylí zydie a pohany A protoz w ſſwey zlof/ſty gſuu zhynulí; Tacý gſuu kacyerzi a protoz den ſuudny buudu odſuuzený. Tehdí wſtaw vkaza wyetrí a morze y bí tícho welike. Píſano bylo: Wſtal geſt yako ze ſſna hoſpodyn, yako ſylný a opiw ſie wynem y uderzil ſwe neprzateli w zadek; hanbu wíecznu gým vczýnyl. A nynye wſtaw vkaza wietrí a morzie, Aby gieho mlazífy flyffiece, potwrzeny byli wíerzie. Protoz ten, geſto drzewe byl ſwu moczí zamutil morze, takez y nenye vkazugie ſwu mocz, vkazugie, welike tycho abý bylo. tak yakz gſuu ſwatý apoſtolowe welmí ſmutny byli, Takez pak welmí utyeſliený byli. Dal nam hoſpodyn znamenye a obraz nauczenýe, Abýchô 1) my we wſſiech ſmutcziech, we wſſyem protywenstwí pokoru drzeh, vſtawiczní byli a wieri neoſtawali. aby wſſiczek tento ſwiet yako morzie uzrziel a wſſieczkí hnyewy na ny rozbuudýl, aby wſficzcy wietrowe, Towíes dyabli proty nam//lity byli. Aby wſſyeczka burzie morzſka, Towies knyezata a kralowe tohoto ſwieta wzbbu- zení 2) byli, A ſſwoy hnyew proty kteremuz koliwiek nas az do nebe puuſtil: Nerodte ſíe baty, nerodte ſíe ſmuczowaty. Nebo wſſiczkní wy, geſto w lody wieri krzieſtankey ſ ſýnem buozym plawate, wſſiczkny wy, geſto dywnye w lody ſwate cierekwe po tomto ſwietu, genz gie pln burzie, I ſynem buozym plawate, 3) Acz ſyn bozy ſpý míloſtywym ſnem, waſſye pokori, waſſieho 4) utrpenýe 5) czakagie. Anebo hrzieſſnykow pokanýe Nebo obraczienye za- dagie, weſſiele Przíſtupte k nýemu ſſwu modlitwu proffiece a ſ prorokem rzkuce: Wſtan, procz ſpiſſ, hoſpodýne, wſtan a nezapomínay naſſ. konecznye A opíet wſtan, hoſpodyne, pomuoz nam a wypraw naſſ pro ſwe ſwate gmíe. A on wſtaw ukaza wietry a morze, Towies Dyabli powietrne, zle duchí; Nebo ony burzí morzſku wzbuzugý, Towies horzku a pyſſnu myſl knyezat tohoto ſwieta, Abý ony protywenstwie wierným lídě 6) czynyh. wſſiem ſyn buozy muoz kazaty, wſſyem hrozy wſſieczkí, kdyz chce, utyſſí A cyní weliku tychuoft, weliki y tyelu y duſſy pokoy w ſwateý cierekwi. Nebo czaſto rada newíerních hdý byla wzbuzena protý ſwaty a vſtawiczný cierekwí, nyekdí od pohanow, nyekdí od kaczierzow, ze gſuu na ný yako burzie morzſka bili hrozyece, potrziety chtiece a owſſiem zahladyty zadagice, mnýece, by mohli owſſem ſyny ſwate cerekwí zahladyty; Ale wſtaw geziſ vkaza 7) dyabelſke wietrí a kaza zhynutý wſfem neprzatelom wierí krze- ſtanſke y dal pokoy welky a tychoſt w ſſwatey cierekwi. Ale hde oný, geſto w lody bíechuu, dywiechuu ſíe, ktery hide? ty, geſto bieffie gich lodý ta. Nebo nemný, by ſkrzíe nýe ſwate apoſtoly rozumíel, nebo ony nykdí bez potrzienye 8) neygluu menowaný; Ale wſzdi anebo gie 116a apoſtoly nebo mlazſſymi nazywaý.9) Protoz dywiechuu ſie ty lí/ de, geſto 115a 115b 1) na konci ř. 2) rozd. 3) sic. 4) ras. 5) ras. 6) na konci ř. 7) v přeps. z w. 8) sic, srv. lat. praeter honorem. 9) nominantur.
80 ode mne ſtwuorzeno, ze ya mam nad tyem mocz? A protoz Procz ſte ſie chibili, malee wiery? Ktoz malo wierzí, buude treſktan, A ktoz nycz ne- 114b wierzí, buude odſuuſen. Tacyz gſuu bylí zydie a pohany A protoz w ſſwey zlof/ſty gſuu zhynulí; Tacý gſuu kacyerzi a protoz den ſuudny buudu odſuuzený. Tehdí wſtaw vkaza wyetrí a morze y bí tícho welike. Píſano bylo: Wſtal geſt yako ze ſſna hoſpodyn, yako ſylný a opiw ſie wynem y uderzil ſwe neprzateli w zadek; hanbu wíecznu gým vczýnyl. A nynye wſtaw vkaza wietrí a morzie, Aby gieho mlazífy flyffiece, potwrzeny byli wíerzie. Protoz ten, geſto drzewe byl ſwu moczí zamutil morze, takez y nenye vkazugie ſwu mocz, vkazugie, welike tycho abý bylo. tak yakz gſuu ſwatý apoſtolowe welmí ſmutny byli, Takez pak welmí utyeſliený byli. Dal nam hoſpodyn znamenye a obraz nauczenýe, Abýchô 1) my we wſſiech ſmutcziech, we wſſyem protywenstwí pokoru drzeh, vſtawiczní byli a wieri neoſtawali. aby wſſiczek tento ſwiet yako morzie uzrziel a wſſieczkí hnyewy na ny rozbuudýl, aby wſficzcy wietrowe, Towíes dyabli proty nam//lity byli. Aby wſſyeczka burzie morzſka, Towies knyezata a kralowe tohoto ſwieta wzbbu- zení 2) byli, A ſſwoy hnyew proty kteremuz koliwiek nas az do nebe puuſtil: Nerodte ſíe baty, nerodte ſíe ſmuczowaty. Nebo wſſiczkní wy, geſto w lody wieri krzieſtankey ſ ſýnem buozym plawate, wſſiczkny wy, geſto dywnye w lody ſwate cierekwe po tomto ſwietu, genz gie pln burzie, I ſynem buozym plawate, 3) Acz ſyn bozy ſpý míloſtywym ſnem, waſſye pokori, waſſieho 4) utrpenýe 5) czakagie. Anebo hrzieſſnykow pokanýe Nebo obraczienye za- dagie, weſſiele Przíſtupte k nýemu ſſwu modlitwu proffiece a ſ prorokem rzkuce: Wſtan, procz ſpiſſ, hoſpodýne, wſtan a nezapomínay naſſ. konecznye A opíet wſtan, hoſpodyne, pomuoz nam a wypraw naſſ pro ſwe ſwate gmíe. A on wſtaw ukaza wietry a morze, Towies Dyabli powietrne, zle duchí; Nebo ony burzí morzſku wzbuzugý, Towies horzku a pyſſnu myſl knyezat tohoto ſwieta, Abý ony protywenstwie wierným lídě 6) czynyh. wſſiem ſyn buozy muoz kazaty, wſſyem hrozy wſſieczkí, kdyz chce, utyſſí A cyní weliku tychuoft, weliki y tyelu y duſſy pokoy w ſwateý cierekwi. Nebo czaſto rada newíerních hdý byla wzbuzena protý ſwaty a vſtawiczný cierekwí, nyekdí od pohanow, nyekdí od kaczierzow, ze gſuu na ný yako burzie morzſka bili hrozyece, potrziety chtiece a owſſiem zahladyty zadagice, mnýece, by mohli owſſem ſyny ſwate cerekwí zahladyty; Ale wſtaw geziſ vkaza 7) dyabelſke wietrí a kaza zhynutý wſfem neprzatelom wierí krze- ſtanſke y dal pokoy welky a tychoſt w ſſwatey cierekwi. Ale hde oný, geſto w lody bíechuu, dywiechuu ſíe, ktery hide? ty, geſto bieffie gich lodý ta. Nebo nemný, by ſkrzíe nýe ſwate apoſtoly rozumíel, nebo ony nykdí bez potrzienye 8) neygluu menowaný; Ale wſzdi anebo gie 116a apoſtoly nebo mlazſſymi nazywaý.9) Protoz dywiechuu ſie ty lí/ de, geſto 115a 115b 1) na konci ř. 2) rozd. 3) sic. 4) ras. 5) ras. 6) na konci ř. 7) v přeps. z w. 8) sic, srv. lat. praeter honorem. 9) nominantur.
Strana 81
81 ſ ným plowíechuu, gýchzto ta lodyczka bíeſíie, gýzto gy ſíe take zywiechuu. A doſtoyno bylo k dyw, Morzie, geſto bieſſie zaniczieno od ſwe hlubokoſtý, vtyflity a geho welike wlny vkogýty A filne wietrí vkazaty. Protoz ſie dywichuu a rzkuuce: Kaký gie toto, giehozto wietrowe a morze geſt po- ſſluſſno? Ne yako tiezyce prawie kaky geſt toto, Ale ſwiedcziece, ze geſt taky, gíemuzto wietrowe a morzie gſuu poſſlufný, yako bý rziekli: tak 1) weliky ge, kak gie moczný, kak gie ſilny. Silnyeyſſi gſy nez moyzíeſſ, mocz- nyeyffy gly nez Elyas Gieden z nych drzewem uderzil w morzie y rozdielil gie, Druhý uderzyl plaſsczíem w ýordan y rozdyehl gíey; Ale tento giedynym ſlowem przikazal tiem, gieſto mluwity neumi'gy, any vſſy gmagy any ſmyſla, y bili poſſluſſny geho. Przykazal morzy a gieho kazanye neprzie- ſtupílo Rrzekl wietrom 2) a burzý a ynhed ſie vtyſſilo; Przí! kazugie wſſiemu 116b ſtworziený y neſſmíe geho przikazanye przikazanye przieſtupitý: Gledyný narod lidſkí, genz geſt k ſwemu podobenſtwí buoh vczynyl, gemuz gie y rziekl 3) y ſmiſl dan, Ty giedyne lide ſie protywugieſf, 4) ty giedyne gluu nepofſluffní; Protoz giedyne tý den suudny buudu odſuuzení a podle prawdy ztracziení, Yako horſſy nýemých zwierzat A yako horſſy trech wiecy, geſto any duchuu any duſſie gmagy. Protoz dywiechuu ſíe tomu, genz morzie ukazal a wiettrí 5) utyſlil. Dywmez mý ſie take, kdyz ſſwe miloſrdenſtwie a ſwu dobrotu nam vkazie hoſpodýn, Kdyz nas z nebezpeczenſtwie a z ne- przatelſku ruku wyprawugie. Dywme ſie a dywíecz ſie dyekuýmý geho míloſty, poſſluſſny buudmý, Poſſluſſny gſuuce buoymy ſíe gieho A buogiece líe miluymy geho, Abýchom wíeczne miloſty od nyeho duoſtoyní byli. Dywiecz ſie a rzkuce: Kakí gie toto? Vkazuge ſie yako czlowiek, ale mocz 117a ſwu yako buoh vkazugie; Jako ſmrtedlny ſie widy, Ale nade wſſieczki Imrtedlne dywy vkazuge; Spíj yako czlowíek, Ale yako buoh wietrí a morze vkazuge; W lodyczcze ſedy A wſſieczko ſtworzienye k ſſwemu przýkazany nachylugie, Kdyz chce gezukrift, ſyn buozý, genz gieft zyw a kralugíe wieky wiekoma. Amen. A kdiz przegide yezyſſ przeſ prziewoz w zemi gerezanſku, vſtrziezeſta6) gey dwa, geſto myegieſta w ſobie dyably. Ta bieſta wyſla z hrobow lita przielífí tak, ze zadny nemoziefie tuu cieſtu gitý. Tehdi zwolaſta a rzkuce: Czo nam a tobie, yeziſſy, ſynu bozy? prziſſel gſy przied czaſſem,7) abý ny muczil. Y bieſſye nedaleko od nych ſtado wepprzow8) welyke, gieſto pa- ſſyechuu. Tehdi dyablowe proſſyechuu gieho a rzkucz: wypudyſſ-lí naſſ, puuſt ny w ſtado weprzow. I wece gym: Gdyete. Tehdi ony wyffedfſie wnydechuu weprze. Tehdí welkým hlukem gyde wſſieczko ſtado meczice 117b ſýev morzíe ý vmrzíechuu wuodye, Ale paſtyrzi utecziechuu. Tehdí wſſiedífie do mieſta powiedíechuu to wſſieczko y o týech, gelto dyably miegyechu. Tehdy wſſieczko mieſto wynyde proty gezyffowí A vzrzewſſie gey proſſiechuu gieho, abý wyſſel z gich krayow. 1) sic. 2) ras. 3) sic. 4) resistunt. 5) rozd. 6) sic. 7) e přeps. z v; za slovem přetrženo m. 8) rozd. 6
81 ſ ným plowíechuu, gýchzto ta lodyczka bíeſíie, gýzto gy ſíe take zywiechuu. A doſtoyno bylo k dyw, Morzie, geſto bieſſie zaniczieno od ſwe hlubokoſtý, vtyflity a geho welike wlny vkogýty A filne wietrí vkazaty. Protoz ſie dywichuu a rzkuuce: Kaký gie toto, giehozto wietrowe a morze geſt po- ſſluſſno? Ne yako tiezyce prawie kaky geſt toto, Ale ſwiedcziece, ze geſt taky, gíemuzto wietrowe a morzie gſuu poſſlufný, yako bý rziekli: tak 1) weliky ge, kak gie moczný, kak gie ſilny. Silnyeyſſi gſy nez moyzíeſſ, mocz- nyeyffy gly nez Elyas Gieden z nych drzewem uderzil w morzie y rozdielil gie, Druhý uderzyl plaſsczíem w ýordan y rozdyehl gíey; Ale tento giedynym ſlowem przikazal tiem, gieſto mluwity neumi'gy, any vſſy gmagy any ſmyſla, y bili poſſluſſny geho. Przykazal morzy a gieho kazanye neprzie- ſtupílo Rrzekl wietrom 2) a burzý a ynhed ſie vtyſſilo; Przí! kazugie wſſiemu 116b ſtworziený y neſſmíe geho przikazanye przikazanye przieſtupitý: Gledyný narod lidſkí, genz geſt k ſwemu podobenſtwí buoh vczynyl, gemuz gie y rziekl 3) y ſmiſl dan, Ty giedyne lide ſie protywugieſf, 4) ty giedyne gluu nepofſluffní; Protoz giedyne tý den suudny buudu odſuuzení a podle prawdy ztracziení, Yako horſſy nýemých zwierzat A yako horſſy trech wiecy, geſto any duchuu any duſſie gmagy. Protoz dywiechuu ſíe tomu, genz morzie ukazal a wiettrí 5) utyſlil. Dywmez mý ſie take, kdyz ſſwe miloſrdenſtwie a ſwu dobrotu nam vkazie hoſpodýn, Kdyz nas z nebezpeczenſtwie a z ne- przatelſku ruku wyprawugie. Dywme ſie a dywíecz ſie dyekuýmý geho míloſty, poſſluſſny buudmý, Poſſluſſny gſuuce buoymy ſíe gieho A buogiece líe miluymy geho, Abýchom wíeczne miloſty od nyeho duoſtoyní byli. Dywiecz ſie a rzkuce: Kakí gie toto? Vkazuge ſie yako czlowiek, ale mocz 117a ſwu yako buoh vkazugie; Jako ſmrtedlny ſie widy, Ale nade wſſieczki Imrtedlne dywy vkazuge; Spíj yako czlowíek, Ale yako buoh wietrí a morze vkazuge; W lodyczcze ſedy A wſſieczko ſtworzienye k ſſwemu przýkazany nachylugie, Kdyz chce gezukrift, ſyn buozý, genz gieft zyw a kralugíe wieky wiekoma. Amen. A kdiz przegide yezyſſ przeſ prziewoz w zemi gerezanſku, vſtrziezeſta6) gey dwa, geſto myegieſta w ſobie dyably. Ta bieſta wyſla z hrobow lita przielífí tak, ze zadny nemoziefie tuu cieſtu gitý. Tehdi zwolaſta a rzkuce: Czo nam a tobie, yeziſſy, ſynu bozy? prziſſel gſy przied czaſſem,7) abý ny muczil. Y bieſſye nedaleko od nych ſtado wepprzow8) welyke, gieſto pa- ſſyechuu. Tehdi dyablowe proſſyechuu gieho a rzkucz: wypudyſſ-lí naſſ, puuſt ny w ſtado weprzow. I wece gym: Gdyete. Tehdi ony wyffedfſie wnydechuu weprze. Tehdí welkým hlukem gyde wſſieczko ſtado meczice 117b ſýev morzíe ý vmrzíechuu wuodye, Ale paſtyrzi utecziechuu. Tehdí wſſiedífie do mieſta powiedíechuu to wſſieczko y o týech, gelto dyably miegyechu. Tehdy wſſieczko mieſto wynyde proty gezyffowí A vzrzewſſie gey proſſiechuu gieho, abý wyſſel z gich krayow. 1) sic. 2) ras. 3) sic. 4) resistunt. 5) rozd. 6) sic. 7) e přeps. z v; za slovem přetrženo m. 8) rozd. 6
Strana 82
82 118a 119a Na toto cztenýe mluwi ſwaty Thomaſí z aquína. SErazal) mýeſto geſt w arabí ob onu ſtranu yordana podle hory, gíjſto dyegi Galaad. Gljzto horu drzal narod manaſſe nedaleko od giezera tyberiadi',2) w nyemzto gſuu weprzowe ztonuli. Ale ſkrze to, geſto prawi cztenye, ze gſuu byly wyſſh z hrobuow, bludne nauczienye chtiechuu dyabl lidem daty, Towies, by duſſe vmrlych lidý obraczowaly fie w dyably. protoz mnozy czarodyenyczí zabygiegy dyetki, Abý gych duſfie býlí na pomocz k gich czarom, A protoz nyekterzy, gieſto miegíechuu w ſobie dyably, wolachuu a rzkuce: Ya gſem duſie takehoto czlowieka. Ale nenýe to duſfie czlowie/ſka vmrleho, genzto wola, Ale dyabel tak zamyſle, abý przíwedl k bluduu ty, geſto ſliſſe; Nebo by bylo zlye3) duſſy czlowieka vmrleho w gyne tíelo wſtupity, welmí bý radíefſy mohla wſtupity w ſwe wlaſtnye tielo. Anyz ge to podobne, bý duſſie, kdyz ſie rozluczy ſ tyelem, y ſſem y tam bludyla; Nebo duſſye dobrich lidy gſuu w buozy ruku A ty, geſto gſuu zle a hrzieſſne, ynhed gie wedu na mukí. A o tom mamý przíklad o lazarowi A onom buohatczi: Nebo kdyz lazarz vmrze, neſechuu gey andyeli do lona abrahamowa; A kdyz vmrzíe onen buohatecz, Ynhed bý pohrzieben w pekle. Ale proto ty, geſto miegiechuu w ſlobye dyablý, nykte neſſmiegieſſie gích weſty k gieziffowí pro weliku littoſt; Protoz ýezyſl gide k ným. A gich welikka4) littoſt znamenawa ſfie w tom, Kdyzto prawí czteníe: Lity, prawi, welmí, tak ze nýkteý neſſmiegieſie po tey cieſtíe gitý. A kdyz rezyſfie vzrzechuu, ynhed dyabli weliku muku, wieczſſy nezlý drzewe, 118b pocziechuu trpiety. Protozlwolachuu: Czo nam gieft a tobie rezifſy, synu buozý, neb ſy prziſſel, aby ny muczíl przíed czaſſem, Yako bý rzekli: Czo mý tobíe przekazemy, ze naſſ muczyſſ? Nebo kolikoz kolíwiekkrat gieho wídyechuu, wieczífie muki trpiechuu: A kdyz gey dýwý czynýecze wí- dyechuu, gmýegiechuu domnyenye, by byl syn buozý; Ale kdyz wiedyechuu, ze geft lacen a ze fíe chce gemu giefty a píty, Tehdy líe mylechuu nemnýe- gice, bý byl buoh, Ale bý byl gedno czlowiek. A nemoziechu rzieczí, by byli neſhrzieſſilli, nebo ſyn buozy bieſſie ge nalezl, ze welike zloſtý czy- nyechu, nebo buoziemu ſtworzieny prziekazechu; Protoz y mnýegyechu, by ta naywieczie muka, gijzto magy trpiety den ſuudny pro gich zloſt, yuz przied czaſſem trpieli. Ale bieſſie nedaleko od ných ſtado welike weprzow na paſtwie. Tehdí dyablowe proſſiechuu geho a rzkucze: Wýpudyfſ-li nas odfuud, odpuuſt nam, at wltupímý wueprze. Wie dyabel, ze zadne wieczí ſam od ſebe nenye vczynyty duoftogen y doftateczen, Nebo ſam bý ſíe/lynhed w nýwecz obratyl. Ale proto neprofili, abý gym odpuutyl wnýty w gyne lidý, nebo wiedyechu, ze ten, gehozto moczy muki trpiechu, myegyeſſie na ſſobie czlowieczi twarz. Neproſílí take, bý mohlí wnyty w gyna howada, Nebo gyna howada buozym przykazanym gſuu cyſta, Protoz w koſtele gíe offie- rowachu, Ale ze ſſwynye geft nenaycziftifie zwierzie a w ſſmrdutem blatye 1) pod inic. S poznamenáno g. 2) na konci ř. 3) sic. 4) rozd.
82 118a 119a Na toto cztenýe mluwi ſwaty Thomaſí z aquína. SErazal) mýeſto geſt w arabí ob onu ſtranu yordana podle hory, gíjſto dyegi Galaad. Gljzto horu drzal narod manaſſe nedaleko od giezera tyberiadi',2) w nyemzto gſuu weprzowe ztonuli. Ale ſkrze to, geſto prawi cztenye, ze gſuu byly wyſſh z hrobuow, bludne nauczienye chtiechuu dyabl lidem daty, Towies, by duſſe vmrlych lidý obraczowaly fie w dyably. protoz mnozy czarodyenyczí zabygiegy dyetki, Abý gych duſfie býlí na pomocz k gich czarom, A protoz nyekterzy, gieſto miegíechuu w ſobie dyably, wolachuu a rzkuce: Ya gſem duſie takehoto czlowieka. Ale nenýe to duſfie czlowie/ſka vmrleho, genzto wola, Ale dyabel tak zamyſle, abý przíwedl k bluduu ty, geſto ſliſſe; Nebo by bylo zlye3) duſſy czlowieka vmrleho w gyne tíelo wſtupity, welmí bý radíefſy mohla wſtupity w ſwe wlaſtnye tielo. Anyz ge to podobne, bý duſſie, kdyz ſie rozluczy ſ tyelem, y ſſem y tam bludyla; Nebo duſſye dobrich lidy gſuu w buozy ruku A ty, geſto gſuu zle a hrzieſſne, ynhed gie wedu na mukí. A o tom mamý przíklad o lazarowi A onom buohatczi: Nebo kdyz lazarz vmrze, neſechuu gey andyeli do lona abrahamowa; A kdyz vmrzíe onen buohatecz, Ynhed bý pohrzieben w pekle. Ale proto ty, geſto miegiechuu w ſlobye dyablý, nykte neſſmiegieſſie gích weſty k gieziffowí pro weliku littoſt; Protoz ýezyſl gide k ným. A gich welikka4) littoſt znamenawa ſfie w tom, Kdyzto prawí czteníe: Lity, prawi, welmí, tak ze nýkteý neſſmiegieſie po tey cieſtíe gitý. A kdyz rezyſfie vzrzechuu, ynhed dyabli weliku muku, wieczſſy nezlý drzewe, 118b pocziechuu trpiety. Protozlwolachuu: Czo nam gieft a tobie rezifſy, synu buozý, neb ſy prziſſel, aby ny muczíl przíed czaſſem, Yako bý rzekli: Czo mý tobíe przekazemy, ze naſſ muczyſſ? Nebo kolikoz kolíwiekkrat gieho wídyechuu, wieczífie muki trpiechuu: A kdyz gey dýwý czynýecze wí- dyechuu, gmýegiechuu domnyenye, by byl syn buozý; Ale kdyz wiedyechuu, ze geft lacen a ze fíe chce gemu giefty a píty, Tehdy líe mylechuu nemnýe- gice, bý byl buoh, Ale bý byl gedno czlowiek. A nemoziechu rzieczí, by byli neſhrzieſſilli, nebo ſyn buozy bieſſie ge nalezl, ze welike zloſtý czy- nyechu, nebo buoziemu ſtworzieny prziekazechu; Protoz y mnýegyechu, by ta naywieczie muka, gijzto magy trpiety den ſuudny pro gich zloſt, yuz przied czaſſem trpieli. Ale bieſſie nedaleko od ných ſtado welike weprzow na paſtwie. Tehdí dyablowe proſſiechuu geho a rzkucze: Wýpudyfſ-li nas odfuud, odpuuſt nam, at wltupímý wueprze. Wie dyabel, ze zadne wieczí ſam od ſebe nenye vczynyty duoftogen y doftateczen, Nebo ſam bý ſíe/lynhed w nýwecz obratyl. Ale proto neprofili, abý gym odpuutyl wnýty w gyne lidý, nebo wiedyechu, ze ten, gehozto moczy muki trpiechu, myegyeſſie na ſſobie czlowieczi twarz. Neproſílí take, bý mohlí wnyty w gyna howada, Nebo gyna howada buozym przykazanym gſuu cyſta, Protoz w koſtele gíe offie- rowachu, Ale ze ſſwynye geft nenaycziftifie zwierzie a w ſſmrdutem blatye 1) pod inic. S poznamenáno g. 2) na konci ř. 3) sic. 4) rozd.
Strana 83
83 rada lezý; Protoz dyabbli1) profſiechu, aby mohli wnyty w ſſwinye na zna- menye tomu, ze w ſſmrdutych hrzieſſiech nayradyeyſlie ſe kochagy. Ne- proſſiechu take, aby mohli wnyty w powietrzie pro przielíſſnu zaduoſt, gijſto magy ſkodyty lidem. Tehdí on gym powiedýe: Díete! Neuczýníl toho ýezilí pro proſbu dyabelſku, ale rozlcznu wiecz dawagíe znamenaty: Gedno to, kak weliku ſkodu czynyechu dyabli tiem lídem, gijchzto lakachu; Druhe to, abý lide znamenawali, ze dyabli y ſſwínyem nemohu ſkoditý, kdyz gym buoh ne- pozyczý; Trzietie, abý vkazal, ze by wieczíſy ſkodu/ byli tyem lídem 119b vczínyli nezlí ſſwýnýem, bý ſyn buozy ſwu míloſty gym nepomohl, Nebo wieczie nenawidye lidý nezl neſſmyſlnych zwierzat. A ſkrzíe to zgiewno geſt, ze kazdi buozye pomoczí vzywa. A netoliko ma peczy o ſſwich obecznýe, ale o kazdem oblaſtnýe, yakz mamy przyklad o tiechto, genz myegiechuu w ſobíe dyably, Nebo ty byli bý dawno vdaweny, by nad ſebu buozíe po- moczy byli nemíely. A kaza gým gytý w ſſwinye, aby ty lide, geſto przie- biwachu w tey wlaſty, ſkrzie ty dywi poznalí geho buoſtwie. Ale ne proto ſyn buozy, aby proſbu dyabelſku uſhſfal, rziekl Dyete, Ale abý ſkrzie vtonutýe tiech weprzow dal lídem przýczynu k gých ſpaſſení. Potom pak prawi cztenýe: Tehdy ony wyſſedſíe wnídechuu weprzie. Tehdí wſſieczko ſtado wrzíe ſebu w morze y zemrziechuu wuodye. Styd ſhie manícheus kaczierzs, genz prawi, by z te wieczí duffie czlowieczie yako y koczka byla ſtworziena. Znamenaýz, ze pro dwa czlowieky, pro gich 120a vzdrawenýe, ſnad dwa/ tyſficz weprzow utonulo. Ale proto ſuu dyablowe ty weprze ztopili, neb po wſſie czaſſy zadagy lidſkeho ſmutka a gich ſkodye ſíe radugi. Skoda take gích welika pro naſſie ſkutkí a dywý iezukriſtowy; Nebo od mnohich nie pronaſfiefie, towies od tiech, geſto byechuu uzdraweny, I od tiech take, gychzto gſuu tý weprzie bylí, y od paſtyrzow. Protoz prawi czteníe:2) Ale paſtyrzy utecziech 3) y przígidechu do míeſta y powiedyechu wſſieczko, czo ſie byeſſie ſtalo, y o tiech, gelto w zſobíe mýechuu dyabli. Tehdi wſſieczko mieſto wýnyde proty iezyiffowi. Ale duoftoyme miegiechu fie dywítý A dywiecz gmiegíechu líe modlitý geho moczí, Any pak zadachu, aby ſie od ních wzdahil, yakz prawí cztenye: Tehdy ony uzrzewſie giey proſſiechu gieho, aby ſſel przicz z 4) gich wlaſty. Znamenay pokoru ſýna buozieho, ze ony przygemfie od nyeho dobre dýenýe, profſiechu geho, abý od nych ſſel przicz, A on fie gým neprotywil, Ale ynhed/ líe od ných wzdalil 120b oſtawi� 5) gym míftry a ucziennykí ty, z nychzto byl dyably wypudyl, A paſtyrzie onýech weprzow, od nychzto ſliſfieczie dýwy giezukriſtowy mohli ſie obratyty A w ſſyna buozeho vwierzity, Genz geſt prawda a cieſta, geſto wede do nebeſkeho kralowſtwíe. Gehozto mnye y wam dopomahaý otecz, syn, ſwatý duch. Amen. TEhdy wſſied na lodyczku przyweze ſie y przygide do ſſweho mieſta. Tehdí przywezechu przeden czlowieka, gehozto dna lamaſſie, an lezyeſie 1) t. 2) ras. 3) na konci ř. 4) přeps. z c. 5) t.
83 rada lezý; Protoz dyabbli1) profſiechu, aby mohli wnyty w ſſwinye na zna- menye tomu, ze w ſſmrdutych hrzieſſiech nayradyeyſlie ſe kochagy. Ne- proſſiechu take, aby mohli wnyty w powietrzie pro przielíſſnu zaduoſt, gijſto magy ſkodyty lidem. Tehdí on gym powiedýe: Díete! Neuczýníl toho ýezilí pro proſbu dyabelſku, ale rozlcznu wiecz dawagíe znamenaty: Gedno to, kak weliku ſkodu czynyechu dyabli tiem lídem, gijchzto lakachu; Druhe to, abý lide znamenawali, ze dyabli y ſſwínyem nemohu ſkoditý, kdyz gym buoh ne- pozyczý; Trzietie, abý vkazal, ze by wieczíſy ſkodu/ byli tyem lídem 119b vczínyli nezlí ſſwýnýem, bý ſyn buozy ſwu míloſty gym nepomohl, Nebo wieczie nenawidye lidý nezl neſſmyſlnych zwierzat. A ſkrzíe to zgiewno geſt, ze kazdi buozye pomoczí vzywa. A netoliko ma peczy o ſſwich obecznýe, ale o kazdem oblaſtnýe, yakz mamy przyklad o tiechto, genz myegiechuu w ſobíe dyably, Nebo ty byli bý dawno vdaweny, by nad ſebu buozíe po- moczy byli nemíely. A kaza gým gytý w ſſwinye, aby ty lide, geſto przie- biwachu w tey wlaſty, ſkrzie ty dywi poznalí geho buoſtwie. Ale ne proto ſyn buozy, aby proſbu dyabelſku uſhſfal, rziekl Dyete, Ale abý ſkrzie vtonutýe tiech weprzow dal lídem przýczynu k gých ſpaſſení. Potom pak prawi cztenýe: Tehdy ony wyſſedſíe wnídechuu weprzie. Tehdí wſſieczko ſtado wrzíe ſebu w morze y zemrziechuu wuodye. Styd ſhie manícheus kaczierzs, genz prawi, by z te wieczí duffie czlowieczie yako y koczka byla ſtworziena. Znamenaýz, ze pro dwa czlowieky, pro gich 120a vzdrawenýe, ſnad dwa/ tyſficz weprzow utonulo. Ale proto ſuu dyablowe ty weprze ztopili, neb po wſſie czaſſy zadagy lidſkeho ſmutka a gich ſkodye ſíe radugi. Skoda take gích welika pro naſſie ſkutkí a dywý iezukriſtowy; Nebo od mnohich nie pronaſfiefie, towies od tiech, geſto byechuu uzdraweny, I od tiech take, gychzto gſuu tý weprzie bylí, y od paſtyrzow. Protoz prawi czteníe:2) Ale paſtyrzy utecziech 3) y przígidechu do míeſta y powiedyechu wſſieczko, czo ſie byeſſie ſtalo, y o tiech, gelto w zſobíe mýechuu dyabli. Tehdi wſſieczko mieſto wýnyde proty iezyiffowi. Ale duoftoyme miegiechu fie dywítý A dywiecz gmiegíechu líe modlitý geho moczí, Any pak zadachu, aby ſie od ních wzdahil, yakz prawí cztenye: Tehdy ony uzrzewſie giey proſſiechu gieho, aby ſſel przicz z 4) gich wlaſty. Znamenay pokoru ſýna buozieho, ze ony przygemfie od nyeho dobre dýenýe, profſiechu geho, abý od nych ſſel przicz, A on fie gým neprotywil, Ale ynhed/ líe od ných wzdalil 120b oſtawi� 5) gym míftry a ucziennykí ty, z nychzto byl dyably wypudyl, A paſtyrzie onýech weprzow, od nychzto ſliſfieczie dýwy giezukriſtowy mohli ſie obratyty A w ſſyna buozeho vwierzity, Genz geſt prawda a cieſta, geſto wede do nebeſkeho kralowſtwíe. Gehozto mnye y wam dopomahaý otecz, syn, ſwatý duch. Amen. TEhdy wſſied na lodyczku przyweze ſie y przygide do ſſweho mieſta. Tehdí przywezechu przeden czlowieka, gehozto dna lamaſſie, an lezyeſie 1) t. 2) ras. 3) na konci ř. 4) přeps. z c. 5) t.
Strana 84
84 122a na lozý. Tehdy nezif vzrziew gých wieru wecze k tomu, gehozto dna lamaſſie: Myegy vffanye, ſynu, odpuſczieny ſuu tobie twogy hrzieſſy. Tehdy nye- kterzy z ucennykow weczechuu ſamí w ſobíe: Tuto krzywdu mluwí. A kdyz uzrzie yezíli gych myſlenye, Powiedye: Procz mýſlite zloft na waſſem ſrdczý? Czo gie ſnadnyegie rzecý: Odpuſcziení gſuu tobie twogy hrzieſſy, czy-lí rzeczý: Wítan a chod? Ale abyſte wiedyeli, ze syn czlowieczíl) ma mocz 121a na zemí hrzéechí/ hrzîechy2) odpuuſſczíety, Tehdy wece tomu, glehozto dna lamaſſye: Wſtan, wezmí ſſwe lozýe a gdy do ſſweho domu. I wſta y gide do ſſweho domu. Widyewffie to zaſtupowe bachuu ſíe a chwalechu3) buoha, genz dal taku mocz lídem. Na toto cztenye mluwí ſwatý Auguſty.4) MOrze, przyell nyezto ſyn buozy przieplul, ſſwiet tento znamenawa; Ale lody, w nyzto wſſiedl, nýekdy geho tyelo, nyekdy ſſwaty krzýz, nyekdy nabuoznu duſſy, nyekdí wſſieczku ſſwatu cierekew znamenawa, Ale mýeſto gieho, gemuzto dyegy nazareth, do nyehozto on míloſrdnye prziſſiel, take ſwatu cierekew znamenawa; Ale vzdrawenye toho, giehozto dna lamaſſye, znamenawa kazdu duſſy, kteraz geſt obwazana pokuſſyeny5) tyeleſtnym a wzdycha k hoſpodynu zadagicy gieho pomoczy, gyeýz geſt to potrzíebíe ſluh, geſto bý gy pozdwihlí a przied gezukriſta neſſlí, Towies dobrich 121b uczynkow, geſto bý gy nadýegí k uvſdraweny dalí a ſſwu modlit/ſwu buoha za nye proſlili. Protoze cztweri knyhi ſwateho cztenye — O nychzto ſwaty Marek prawí, Ze ſfuu cztyrzie býli — protoze ſkrzie cztwerí knýhy ſwateho cztenye wſiech kazatelow a uczyenykow kazanýe gieſt potrzýeno ;6) Nebo proto ze geſt cztwera wiecz, ſkrzíe nyzto duſſie czlowieczi 7) k dobrey nadyegy muoz wzdwizena byty, To gieſt mudroſt, ſyla, ſkrowenſtwie a prawda. — Tehdy uzrziew reziſſ gich wíeru, wecze tomu, gehozto dna la- maſſie: Synu, odpuſcziený gluu tobíe twogy hrzieſſy. Znamenaty to nas geſt, kak geſt wzaczna przíed buohem kazdeho czlowíeka gieho uſtawna wiera, Kdyz gieſt czyzie wiera przied ným tak wzaczna býla. Nebo geſt weſken czlowiek rucze y wnytrzîſ y zgiewnye uzdrawen, Nahoru wſtaw a ſkrzie gyních zaſſluzenýe odpuuſſczení gemu gieho hrzieſſy; Nebo neprawi cztenye: Widyew rezyſſ gieho wieru, Ale: widyew wieru trech, geſto giey neſſiechuu, magicz nadyegy. Synu, odpuuſſczení ſſuu tobye twogy hrziefſy./|O dywna pokora mrzuteho, mdleho, giehozto wſſiczkny vdy gſuu zlamany! ſýnem nazywa, Glehozto knýzie zydwowſka pro mrzkoſt dotknuty ſie nerodiechu. Neb9) zawierne ſnad giey proto ſynem nazywa, ze gemu odpuuftyl geho hrziechí. Podle ſmylla duchownyeho nyekdy duſſye lezieczy w tiele, gehozto tiela wſſiczczy vdowe gſuu nemoczny, Skrzie ſſwrchowaneho vczienýka bude ſwatu modlitwu buohu offierowana, A geſt-li to, ze geho milofrdenſtwím buude vzdrawena, take poſſilenýe przygme, ze ynhed poneſſie ſſwe lozie. Cchtie uzdrawitý hoſpodyn czlowieka ode dný, hrziechi gemu naýprwe 1) ras. 2) sic. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) t. 6) sic. 7) na konci ř. 8) t. 9) t.
84 122a na lozý. Tehdy nezif vzrziew gých wieru wecze k tomu, gehozto dna lamaſſie: Myegy vffanye, ſynu, odpuſczieny ſuu tobie twogy hrzieſſy. Tehdy nye- kterzy z ucennykow weczechuu ſamí w ſobíe: Tuto krzywdu mluwí. A kdyz uzrzie yezíli gych myſlenye, Powiedye: Procz mýſlite zloft na waſſem ſrdczý? Czo gie ſnadnyegie rzecý: Odpuſcziení gſuu tobie twogy hrzieſſy, czy-lí rzeczý: Wítan a chod? Ale abyſte wiedyeli, ze syn czlowieczíl) ma mocz 121a na zemí hrzéechí/ hrzîechy2) odpuuſſczíety, Tehdy wece tomu, glehozto dna lamaſſye: Wſtan, wezmí ſſwe lozýe a gdy do ſſweho domu. I wſta y gide do ſſweho domu. Widyewffie to zaſtupowe bachuu ſíe a chwalechu3) buoha, genz dal taku mocz lídem. Na toto cztenye mluwí ſwatý Auguſty.4) MOrze, przyell nyezto ſyn buozy przieplul, ſſwiet tento znamenawa; Ale lody, w nyzto wſſiedl, nýekdy geho tyelo, nyekdy ſſwaty krzýz, nyekdy nabuoznu duſſy, nyekdí wſſieczku ſſwatu cierekew znamenawa, Ale mýeſto gieho, gemuzto dyegy nazareth, do nyehozto on míloſrdnye prziſſiel, take ſwatu cierekew znamenawa; Ale vzdrawenye toho, giehozto dna lamaſſye, znamenawa kazdu duſſy, kteraz geſt obwazana pokuſſyeny5) tyeleſtnym a wzdycha k hoſpodynu zadagicy gieho pomoczy, gyeýz geſt to potrzíebíe ſluh, geſto bý gy pozdwihlí a przied gezukriſta neſſlí, Towies dobrich 121b uczynkow, geſto bý gy nadýegí k uvſdraweny dalí a ſſwu modlit/ſwu buoha za nye proſlili. Protoze cztweri knyhi ſwateho cztenye — O nychzto ſwaty Marek prawí, Ze ſfuu cztyrzie býli — protoze ſkrzie cztwerí knýhy ſwateho cztenye wſiech kazatelow a uczyenykow kazanýe gieſt potrzýeno ;6) Nebo proto ze geſt cztwera wiecz, ſkrzíe nyzto duſſie czlowieczi 7) k dobrey nadyegy muoz wzdwizena byty, To gieſt mudroſt, ſyla, ſkrowenſtwie a prawda. — Tehdy uzrziew reziſſ gich wíeru, wecze tomu, gehozto dna la- maſſie: Synu, odpuſcziený gluu tobíe twogy hrzieſſy. Znamenaty to nas geſt, kak geſt wzaczna przíed buohem kazdeho czlowíeka gieho uſtawna wiera, Kdyz gieſt czyzie wiera przied ným tak wzaczna býla. Nebo geſt weſken czlowiek rucze y wnytrzîſ y zgiewnye uzdrawen, Nahoru wſtaw a ſkrzie gyních zaſſluzenýe odpuuſſczení gemu gieho hrzieſſy; Nebo neprawi cztenye: Widyew rezyſſ gieho wieru, Ale: widyew wieru trech, geſto giey neſſiechuu, magicz nadyegy. Synu, odpuuſſczení ſſuu tobye twogy hrziefſy./|O dywna pokora mrzuteho, mdleho, giehozto wſſiczkny vdy gſuu zlamany! ſýnem nazywa, Glehozto knýzie zydwowſka pro mrzkoſt dotknuty ſie nerodiechu. Neb9) zawierne ſnad giey proto ſynem nazywa, ze gemu odpuuftyl geho hrziechí. Podle ſmylla duchownyeho nyekdy duſſye lezieczy w tiele, gehozto tiela wſſiczczy vdowe gſuu nemoczny, Skrzie ſſwrchowaneho vczienýka bude ſwatu modlitwu buohu offierowana, A geſt-li to, ze geho milofrdenſtwím buude vzdrawena, take poſſilenýe przygme, ze ynhed poneſſie ſſwe lozie. Cchtie uzdrawitý hoſpodyn czlowieka ode dný, hrziechi gemu naýprwe 1) ras. 2) sic. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) t. 6) sic. 7) na konci ř. 8) t. 9) t.
Strana 85
85 odpuuſtil, abý vkazal, ze pro ſwe hrziechí byl wpadl w tu dnýowu nemocz. A ze, bý gemu byli hrziefly neodpuuſſczieny, nebyl by mohl k zdrawí przygyti. Tehdí nyekterzy z uczyennýkow zydowſſkich wecziechuu ſamí w ſſobýe: Tuto krzíwdu mluwi. weczechu take, yakz ſwiedczy ſwaty marek: Kto mucz hrziechí odpuuftyty, gie dno ſam buoh? Prawdu mluwie vczîenýcy, 122b ze nykte nemoz hrziechow odpuuſtyty, giedyne ſam buoh A ſkrzie ty odpuſtygie, gymzto dawa ſwu mocz; A protoz gezukriſt prawym buohem ſie ukazugie, ze geſt mohl hrzîechi yako buoh odpuuſtyty. A kdyz uzrzîe rezíſſ myſſlenye gich, powiedye: Procz myſlite zloſt na ſſwich ſrdczich? W tom ukaza, ze geſt prawy buoh, ze geſt mohl tagenſtwîe ſrdcze czlowie- czieho wiedyety a yako mlcze mluwi a rzka: Tuuz moczy, gíjz mohu my- ſlenye walích frdecz wiedyety, tuuz take mohu y hrzíechi odpuuſtytý. Samí w ſobíe rozumiegite, czo ſie ſtalo tomu, geſto gieý dna lamaſſie. Czo geſt ſnadnyegie rzecy: Odpuuffczieny gſuu tobie twogy hrzieffy, czýli rzecy Witan a chod! mezy rzieczenym a vczynyenym uelike geſt rozdielenye. Býli ſuu hrzieſſy tomu, gieſto giey dna lamaſſíe, odpuuſczieny? giedyny ge ten wieddyel, 1) geſto odpuuftil A ty, gelto ſuu wídieh nemoczneho wſtawagicze, ty ſuu toho potwrdyty mohli. y ſta ſíe tiele/ ſtnye znamenye, 123a aby ſie týem doſſwiedczylo duchowne. A dano nam rozumiety, ze pro hrzíechi rozliczne nemocy na naſſye tyela przichazegy. Nebo patera geſt wiecz, pro nyzto na tomto ſwietye tieleſtne nemocy trpímy: Nyekdy, aby naſſye odplata tyé 2) wieczſſie byla, A kdyz prawedlny czlowiek na ſſwem tíele nemoczy gſfa obtyezen, pokornye to trpí Jako ſwaty Job a ſſwaty dobeſl; Nebo k oſtrziehaní naſfie dobroty, abý ſkrzie pýchu nezhynula yako apoſtol ſwaty pawel, Aby z welikoſty zgyeweneho tagenſtwie buozieho nezpychal, prziepuſſcziena nemocz na gieho tyelo byla; Nebo aby czlowiek rozumíel, ze gie ſhrzieſſyl a ſſwich ſie hrzíechow pokal, yakozto ſtalo ſie tomuto, gehozto dna lamaffie, Genz geft nemohl od nemoczy uzdrawen bytý, az by byli gemu drziewe odpuſſczeny geho hreſſy; Nebo, prawí, pro buozy chwalu, genz ge vzdrawowal, nebo ſkrzie ſſwe ſluhy, yakozto onen ſlepecz, geſto sie bieffie ſlep narodyl, o nyemzto mluwí//ſwate cztenýe, A take yako 123b lazar, gehozto nemocz nebýla do ſmrtý, ale pro buozy chwalu, aby ſyn buozí byl gy pochwalen; Anebo pro poczatek wieczneho ztracenye, yakozto antroch a herodeff, gíjzto, gelikoz muk w pekle wiecznye míeli trpiety, zdeyfſym hubenſtwím a nemocy wſſyem ukazowachu. Protoz dobrze o nych muoz rozumieno bytý ono ſlowuo, geſto prawi prorok: Dwuogym potrzienym potrze gie hoſpodyn. Protoz potrziebíe geſt, abychom v kazdem proty- wenſtwí, kterez czaſnye trpímý, 3) ſ pokoru hoſpodynu dyekowali A znagice ſwe nemocy a z daru vzdrawenye ſie radowali. Abyſte wíedyelí, ze ſyn czlowieczí ma mocz na zemí hrziechí odpuu- ſſczety. Tyz on buoh y ſyn czlowiecy geſt, aby ſkrze mocz ſweho buoſtwie 1) rozd. 2) na konci ř. 3) m přepsáno z n.
85 odpuuſtil, abý vkazal, ze pro ſwe hrziechí byl wpadl w tu dnýowu nemocz. A ze, bý gemu byli hrziefly neodpuuſſczieny, nebyl by mohl k zdrawí przygyti. Tehdí nyekterzy z uczyennýkow zydowſſkich wecziechuu ſamí w ſſobýe: Tuto krzíwdu mluwi. weczechu take, yakz ſwiedczy ſwaty marek: Kto mucz hrziechí odpuuftyty, gie dno ſam buoh? Prawdu mluwie vczîenýcy, 122b ze nykte nemoz hrziechow odpuuſtyty, giedyne ſam buoh A ſkrzie ty odpuſtygie, gymzto dawa ſwu mocz; A protoz gezukriſt prawym buohem ſie ukazugie, ze geſt mohl hrzîechi yako buoh odpuuſtyty. A kdyz uzrzîe rezíſſ myſſlenye gich, powiedye: Procz myſlite zloſt na ſſwich ſrdczich? W tom ukaza, ze geſt prawy buoh, ze geſt mohl tagenſtwîe ſrdcze czlowie- czieho wiedyety a yako mlcze mluwi a rzka: Tuuz moczy, gíjz mohu my- ſlenye walích frdecz wiedyety, tuuz take mohu y hrzíechi odpuuſtytý. Samí w ſobíe rozumiegite, czo ſie ſtalo tomu, geſto gieý dna lamaſſie. Czo geſt ſnadnyegie rzecy: Odpuuffczieny gſuu tobie twogy hrzieffy, czýli rzecy Witan a chod! mezy rzieczenym a vczynyenym uelike geſt rozdielenye. Býli ſuu hrzieſſy tomu, gieſto giey dna lamaſſíe, odpuuſczieny? giedyny ge ten wieddyel, 1) geſto odpuuftil A ty, gelto ſuu wídieh nemoczneho wſtawagicze, ty ſuu toho potwrdyty mohli. y ſta ſíe tiele/ ſtnye znamenye, 123a aby ſie týem doſſwiedczylo duchowne. A dano nam rozumiety, ze pro hrzíechi rozliczne nemocy na naſſye tyela przichazegy. Nebo patera geſt wiecz, pro nyzto na tomto ſwietye tieleſtne nemocy trpímy: Nyekdy, aby naſſye odplata tyé 2) wieczſſie byla, A kdyz prawedlny czlowiek na ſſwem tíele nemoczy gſfa obtyezen, pokornye to trpí Jako ſwaty Job a ſſwaty dobeſl; Nebo k oſtrziehaní naſfie dobroty, abý ſkrzie pýchu nezhynula yako apoſtol ſwaty pawel, Aby z welikoſty zgyeweneho tagenſtwie buozieho nezpychal, prziepuſſcziena nemocz na gieho tyelo byla; Nebo aby czlowiek rozumíel, ze gie ſhrzieſſyl a ſſwich ſie hrzíechow pokal, yakozto ſtalo ſie tomuto, gehozto dna lamaffie, Genz geft nemohl od nemoczy uzdrawen bytý, az by byli gemu drziewe odpuſſczeny geho hreſſy; Nebo, prawí, pro buozy chwalu, genz ge vzdrawowal, nebo ſkrzie ſſwe ſluhy, yakozto onen ſlepecz, geſto sie bieffie ſlep narodyl, o nyemzto mluwí//ſwate cztenýe, A take yako 123b lazar, gehozto nemocz nebýla do ſmrtý, ale pro buozy chwalu, aby ſyn buozí byl gy pochwalen; Anebo pro poczatek wieczneho ztracenye, yakozto antroch a herodeff, gíjzto, gelikoz muk w pekle wiecznye míeli trpiety, zdeyfſym hubenſtwím a nemocy wſſyem ukazowachu. Protoz dobrze o nych muoz rozumieno bytý ono ſlowuo, geſto prawi prorok: Dwuogym potrzienym potrze gie hoſpodyn. Protoz potrziebíe geſt, abychom v kazdem proty- wenſtwí, kterez czaſnye trpímý, 3) ſ pokoru hoſpodynu dyekowali A znagice ſwe nemocy a z daru vzdrawenye ſie radowali. Abyſte wíedyelí, ze ſyn czlowieczí ma mocz na zemí hrziechí odpuu- ſſczety. Tyz on buoh y ſyn czlowiecy geſt, aby ſkrze mocz ſweho buoſtwie 1) rozd. 2) na konci ř. 3) m přepsáno z n.
Strana 86
86 124b 125a P. L. XCIV. col. 249. mohl hrziechí odpuuſſcziety A ſkrzie krziehkoſt ſſweho czlowieczſtwie mohl za hrzieſſnyky vmrziety. Tehdi wece tomu, gehozto dna lamaſſye: Witan, wezmýz ſſwe lozíe, gdyz do ſſweho domu. Podle ſmyſla duchownýe/ ho Z lozíe wſtatý gieft duſſy z tieleſtnych zadoſty, w nýchzto yako nemoczna lezyeffye. Ale lozye wziety geft naſlíe tíelo vzdu ſwate czyſtoty treſkcýczie 1) pro nadyegy nebeſké odplatý od hrziechow zemſkích odtrhnutý A wezmuce lozíe domow gytý, To geft do ragie fie nawratyty; Nebo to gieft naſſ prawý dom, genz geft czlowieka nayprwe przygyal. Ten geft ne prawem, ale litý ztracen, Ten geft pak potom nawracen ſkrzie toho, genz gest lstywe ne- przíeteli nýczymz dluzen nebyl. Take ten, genzto byl nemocen a uzdrawen, domow ſwe loze neſſye, kdyz duſſie przygmuczy odpuuſſczienye hrziechow ſebe y ſweho tyela ſnaznye oſtrzieha, Aby nycz toho neuczynýla, pro nyez bý by 2) duoſtoynye opíet w tieleſtnu nemocz wpadla. Tehdy widyewſſie zaſtupowe bachuu ſíe a chwalechu buoha, genz ge dal taku muocz lidem. Kak geſt dýwna bozie mocz, ze beze wſſieho pomeſkanye przýkazanym ſyna buozyeho zdrawie rucze prziſſpieſſylo. A protoz ty doſtoynye, geſto ſuu bylí przi tyech, geſto ſkutek ſyna buozieho hyzdiechuu, ſwa ſrdce k chwale buozy obraczugý, chwale gezukriſta, Genz geft f otczem a ſſwatým duchem zyw a kralugíe wieky wiekoma. Amen. A kdyz dyefſye3) odtuud yezyſf, vzrzie czlowieka ſedyece na mytye, gemuzto byeſſie gmye mathyeí. Y wece gemu: Pod za mnu. Tehdy wſtaw gyde za nym. I ſta ſie, kdyz on ſedieſſie w domu, nalyt mnoho zgyewnykow a hrzyeſnykow przyſſyedſſye giedyechu ſ gyezukriſtem a I gyeho mlazſymi. Tehdy wíducz to duchownyczy mluwíechu k gieho mlazſſym: Procz ſgyew- nymi hrzieſſnyki gye a pye waſſ míſtr? Tehdy gyezyſſ uſſhſſaw to powiedye gy:4) Nenye potrziebie dobrze ſie magyczím lekarzie, ale zle ſíe magyczým. Ale fedíle vozte ſýe, czo geft: Milofrdenstwie chczi a ne obýety; Nebot ſſem neprziſſel zwaty prawedlných, ale hrzieſſnych. Na toto cztenye mluwí Beda ſlowutný knyezíſ.! W cztený, yakz prawi apoſtol, ze gſſu wſſyczczý a gſſuu potrziební míloſty buozýe z prawem darmo gleho míloſty. Genz opíet neſhichanu welikoft Teez miloſty chwale prawi: Tu kdez przielyſſil hrziech, tu geſt przieliſſyla y míloſt. Neb zagiſte Czýmz geſt tyezſſyu hoſpodyn wſſiech wolenych nemocz hrziechow uzdrawíl, týem geſt wieczczy miloft ſwe moczý tiem wſſiem, geſto uzdrawil, ukazal. Protoz yakz mý w ſſwatem cztem ſlſſali, ze ſedyecze na mytye ſwateho matiege, genz bíefnie peczemí czaſnými obwazan, ruczie ſmílowaw ſie pozwal A y zgyewníka prawedlneho a z mýt- neho ſweho mlazínieho uczynil, Gehozto take z ſſwe míloſty z ſſwích apo- ſtolow gednoho uczyníl A netoliko kazatý, ale y piſſaty ſwate cztenye gemu poruczyl, aby ten, genz byl zemſku peczí opuuſtyl, nad nebeſkím ſbuozym byl wladarziem. A to geſt zagiſte wieczna mudroſt proto zpoſſobila, aby 124a 1) přeps. z trofkcýcze. 2) rozd. 3) ras. 4) na konci ř.
86 124b 125a P. L. XCIV. col. 249. mohl hrziechí odpuuſſcziety A ſkrzie krziehkoſt ſſweho czlowieczſtwie mohl za hrzieſſnyky vmrziety. Tehdi wece tomu, gehozto dna lamaſſye: Witan, wezmýz ſſwe lozíe, gdyz do ſſweho domu. Podle ſmyſla duchownýe/ ho Z lozíe wſtatý gieft duſſy z tieleſtnych zadoſty, w nýchzto yako nemoczna lezyeffye. Ale lozye wziety geft naſlíe tíelo vzdu ſwate czyſtoty treſkcýczie 1) pro nadyegy nebeſké odplatý od hrziechow zemſkích odtrhnutý A wezmuce lozíe domow gytý, To geft do ragie fie nawratyty; Nebo to gieft naſſ prawý dom, genz geft czlowieka nayprwe przygyal. Ten geft ne prawem, ale litý ztracen, Ten geft pak potom nawracen ſkrzie toho, genz gest lstywe ne- przíeteli nýczymz dluzen nebyl. Take ten, genzto byl nemocen a uzdrawen, domow ſwe loze neſſye, kdyz duſſie przygmuczy odpuuſſczienye hrziechow ſebe y ſweho tyela ſnaznye oſtrzieha, Aby nycz toho neuczynýla, pro nyez bý by 2) duoſtoynye opíet w tieleſtnu nemocz wpadla. Tehdy widyewſſie zaſtupowe bachuu ſíe a chwalechu buoha, genz ge dal taku muocz lidem. Kak geſt dýwna bozie mocz, ze beze wſſieho pomeſkanye przýkazanym ſyna buozyeho zdrawie rucze prziſſpieſſylo. A protoz ty doſtoynye, geſto ſuu bylí przi tyech, geſto ſkutek ſyna buozieho hyzdiechuu, ſwa ſrdce k chwale buozy obraczugý, chwale gezukriſta, Genz geft f otczem a ſſwatým duchem zyw a kralugíe wieky wiekoma. Amen. A kdyz dyefſye3) odtuud yezyſf, vzrzie czlowieka ſedyece na mytye, gemuzto byeſſie gmye mathyeí. Y wece gemu: Pod za mnu. Tehdy wſtaw gyde za nym. I ſta ſie, kdyz on ſedieſſie w domu, nalyt mnoho zgyewnykow a hrzyeſnykow przyſſyedſſye giedyechu ſ gyezukriſtem a I gyeho mlazſymi. Tehdy wíducz to duchownyczy mluwíechu k gieho mlazſſym: Procz ſgyew- nymi hrzieſſnyki gye a pye waſſ míſtr? Tehdy gyezyſſ uſſhſſaw to powiedye gy:4) Nenye potrziebie dobrze ſie magyczím lekarzie, ale zle ſíe magyczým. Ale fedíle vozte ſýe, czo geft: Milofrdenstwie chczi a ne obýety; Nebot ſſem neprziſſel zwaty prawedlných, ale hrzieſſnych. Na toto cztenye mluwí Beda ſlowutný knyezíſ.! W cztený, yakz prawi apoſtol, ze gſſu wſſyczczý a gſſuu potrziební míloſty buozýe z prawem darmo gleho míloſty. Genz opíet neſhichanu welikoft Teez miloſty chwale prawi: Tu kdez przielyſſil hrziech, tu geſt przieliſſyla y míloſt. Neb zagiſte Czýmz geſt tyezſſyu hoſpodyn wſſiech wolenych nemocz hrziechow uzdrawíl, týem geſt wieczczy miloft ſwe moczý tiem wſſiem, geſto uzdrawil, ukazal. Protoz yakz mý w ſſwatem cztem ſlſſali, ze ſedyecze na mytye ſwateho matiege, genz bíefnie peczemí czaſnými obwazan, ruczie ſmílowaw ſie pozwal A y zgyewníka prawedlneho a z mýt- neho ſweho mlazínieho uczynil, Gehozto take z ſſwe míloſty z ſſwích apo- ſtolow gednoho uczyníl A netoliko kazatý, ale y piſſaty ſwate cztenye gemu poruczyl, aby ten, genz byl zemſku peczí opuuſtyl, nad nebeſkím ſbuozym byl wladarziem. A to geſt zagiſte wieczna mudroſt proto zpoſſobila, aby 124a 1) přeps. z trofkcýcze. 2) rozd. 3) ras. 4) na konci ř.
Strana 87
87 nýkte pro ſſwu nelepotu any pro welikoſt ſſwych hrziechow od buozie1) míloſty líe nerozpaczil, Kdíz bý tohoto, genz byl tak ſwiete2)I/ſwazan, tak nebeſkym vzrzyel, ze on andyelſke gmeno na ſſie przygial, ewangeliſtu nazwan y gmenem y ſkutkem. Vzrzie, prawi, czlowieka ſediece na mýtîe matyegie gmene3) y wece gemu: Puod za mnu. Wzrzie gey netoliko tieleit- nyma oczyma, ale wnýtrznyeho miloſrdenſtwie wídyenym, gymzto y petra, kdyz geho zapprziel, abý ſſwu winu poznatty4) a vkazaty mohl, raczyl widyety. Gymzto take lid ſwoy egipſku ſluzbu obtiezen, aby wyprawil, uzrziel a rzka k moyzeyſſowí: widyel ſſem utrpeny 5) meho lidu, genz geſt w eegyptie, A wzdychanye gîch ſſem ſlffal y ſſtupil ſem, abich gey wý- prawil. Protoz vzrziew czlowieka y ſſmilowa ſſie nad nym, genz bíeſſie gedno ſwietſku wieczí obwazan a gieftie nebieffye duostogen gmena andiel- ſkeho. Giemuzto bieſfie mathyey gmýe. Gemu ſíe dobrze przýgednawa: Mathiey zyduowſki latyny 6) ſie wyklada dany, gyezto zagiſte gmíe gemu 126a ſie dobrze przigednawa, Genz geſt tak weliki dar od buoha przigíal. Ne- opuuſſcziety take tolſho, czo geft on myel dwye gmenýe; Nebo bylo gemu gmye take lewi. Lewi przidany ſie wýklada. A to gmíe gemu ſie dobrzie take przyhodý, nebo on gie ku pocztu apoſtolſkemu przidan a zgyewnykem geft nazwan, aby zgiewným hrzienýkom nadyegy dal k buoziemu ſmílo- waní. Yakz prawi take ſwaty pawel a rzka: Gezukriſt prziſſel na tento ſſwiet, aby hrzieſſnyky ſpaſſyl, z nýchzto ya gſſem geden; Ale proto gſſem prziſſel k myloſty, abý we mnýe vkazal gezukriſt ſwe pokoyne czakanýe týem wſſiem, geſto ſfuu mýeli wen wíerzýty, wieczný zywot. Protoz vzryew zgyewnýka. Ale protoz mílofrdnye chtie geý zwolity, uzrziel. Protoz gemu y rzekl: Puod za mnu. Jakoby rziekl: Naſlleduý mých cýeft, Puod za mnu Netoliko nohamí, ale take ſkutkí. Nebo ktoz prawí, by prziebywal w giezu- kriſtowí, ma takez chuodyty, jako ge on chuodyl, To geſt nemílowaty zem- ſkich7) wieczy, Zyſſkow ſſwietſkych nehledaty, Cczty ſſwietſke biehaty, potupu wſſieczku pro nebeſke kralowſtwie mile trpiety; Kazdeho dle rad 126b vczyníty; Nykomemu naſile neczyníty, A ktoz tobye naſſyle czyny, po- kornye trpiety A za ſſwe naſſylnyki, aby gym buoh odpuſſczil, proſſyty; Nykdy ſwe chwaly, ale ſweho ſtwuorzytele hledaty, A kohoz muoz, k milo- waný nebeſkeho kralowſtwíe ſebbu przytahnuty: Tyemt czynem gezukriſta geſt nafſledowaty. Tehdí, prawí, wſtaw gyde za nym. Nenye ſie dywíty, ze zgiewník k giedynemu pozwaný ſyna buozieho zzyſku, gehozto hledaſſie, opuuſtyl a ſbuozie oſtaw przitowarzyl ſie k tomu, od nyehozto o potupie buohatſtwie geſtie byl nycz neſſlſſal; Nebo ten, genz gieho zgiewnye flowem pozwal, ten wnýtrzym 8) nadczienym, abý za nym ffiel, gemu przykazal. Dawa na gieho myl dar miloſtý duchowne, ſkrzie nýcz bý rozumiel, ze ten, geſto geho wola od czaſſneho sbuozie, mocen geft daty gemu poklady wieczne nebeſkeho kralowſtwie. Protoz wſtaw gide za 9) ným. Opuuſtyl czaſſnu wiecz, aby mohl przygiety wiecznu, k nyzto giey prawda zwaſſie. Podobnye 127a 1) na konci ř. 2) t. 3) t. 4) t. 5) t. 6) t. 7) t. 8) sic. 9) před slovem ras.
87 nýkte pro ſſwu nelepotu any pro welikoſt ſſwych hrziechow od buozie1) míloſty líe nerozpaczil, Kdíz bý tohoto, genz byl tak ſwiete2)I/ſwazan, tak nebeſkym vzrzyel, ze on andyelſke gmeno na ſſie przygial, ewangeliſtu nazwan y gmenem y ſkutkem. Vzrzie, prawi, czlowieka ſediece na mýtîe matyegie gmene3) y wece gemu: Puod za mnu. Wzrzie gey netoliko tieleit- nyma oczyma, ale wnýtrznyeho miloſrdenſtwie wídyenym, gymzto y petra, kdyz geho zapprziel, abý ſſwu winu poznatty4) a vkazaty mohl, raczyl widyety. Gymzto take lid ſwoy egipſku ſluzbu obtiezen, aby wyprawil, uzrziel a rzka k moyzeyſſowí: widyel ſſem utrpeny 5) meho lidu, genz geſt w eegyptie, A wzdychanye gîch ſſem ſlffal y ſſtupil ſem, abich gey wý- prawil. Protoz vzrziew czlowieka y ſſmilowa ſſie nad nym, genz bíeſſie gedno ſwietſku wieczí obwazan a gieftie nebieffye duostogen gmena andiel- ſkeho. Giemuzto bieſfie mathyey gmýe. Gemu ſíe dobrze przýgednawa: Mathiey zyduowſki latyny 6) ſie wyklada dany, gyezto zagiſte gmíe gemu 126a ſie dobrze przigednawa, Genz geſt tak weliki dar od buoha przigíal. Ne- opuuſſcziety take tolſho, czo geft on myel dwye gmenýe; Nebo bylo gemu gmye take lewi. Lewi przidany ſie wýklada. A to gmíe gemu ſie dobrzie take przyhodý, nebo on gie ku pocztu apoſtolſkemu przidan a zgyewnykem geft nazwan, aby zgiewným hrzienýkom nadyegy dal k buoziemu ſmílo- waní. Yakz prawi take ſwaty pawel a rzka: Gezukriſt prziſſel na tento ſſwiet, aby hrzieſſnyky ſpaſſyl, z nýchzto ya gſſem geden; Ale proto gſſem prziſſel k myloſty, abý we mnýe vkazal gezukriſt ſwe pokoyne czakanýe týem wſſiem, geſto ſfuu mýeli wen wíerzýty, wieczný zywot. Protoz vzryew zgyewnýka. Ale protoz mílofrdnye chtie geý zwolity, uzrziel. Protoz gemu y rzekl: Puod za mnu. Jakoby rziekl: Naſlleduý mých cýeft, Puod za mnu Netoliko nohamí, ale take ſkutkí. Nebo ktoz prawí, by prziebywal w giezu- kriſtowí, ma takez chuodyty, jako ge on chuodyl, To geſt nemílowaty zem- ſkich7) wieczy, Zyſſkow ſſwietſkych nehledaty, Cczty ſſwietſke biehaty, potupu wſſieczku pro nebeſke kralowſtwie mile trpiety; Kazdeho dle rad 126b vczyníty; Nykomemu naſile neczyníty, A ktoz tobye naſſyle czyny, po- kornye trpiety A za ſſwe naſſylnyki, aby gym buoh odpuſſczil, proſſyty; Nykdy ſwe chwaly, ale ſweho ſtwuorzytele hledaty, A kohoz muoz, k milo- waný nebeſkeho kralowſtwíe ſebbu przytahnuty: Tyemt czynem gezukriſta geſt nafſledowaty. Tehdí, prawí, wſtaw gyde za nym. Nenye ſie dywíty, ze zgiewník k giedynemu pozwaný ſyna buozieho zzyſku, gehozto hledaſſie, opuuſtyl a ſbuozie oſtaw przitowarzyl ſie k tomu, od nyehozto o potupie buohatſtwie geſtie byl nycz neſſlſſal; Nebo ten, genz gieho zgiewnye flowem pozwal, ten wnýtrzym 8) nadczienym, abý za nym ffiel, gemu przykazal. Dawa na gieho myl dar miloſtý duchowne, ſkrzie nýcz bý rozumiel, ze ten, geſto geho wola od czaſſneho sbuozie, mocen geft daty gemu poklady wieczne nebeſkeho kralowſtwie. Protoz wſtaw gide za 9) ným. Opuuſtyl czaſſnu wiecz, aby mohl przygiety wiecznu, k nyzto giey prawda zwaſſie. Podobnye 127a 1) na konci ř. 2) t. 3) t. 4) t. 5) t. 6) t. 7) t. 8) sic. 9) před slovem ras.
Strana 88
88 127b 128a k tomu mluwí yzayas prorokſa rzka: Wſtan, geſto ſpyſſ, a wſtan z mrtwich a oſſwiety tie gezukriſt. Y ſta ſſie, kdyz ſſedieſſie v domu, Mnozy zgiewnyczi a hrzieſſnyczi ſedyechu ſ giezyſſem a ſ gieho mlazíſymí. Gednoho zgie níka obracenye mnohym przyklad ſwateho pokanye a nadyegy hrziechow odpuuſczenye mnohym zgyewnykom a hrzieſſnykom geſt dal. A nykte ſie nema w tom mýlíty, zie zgiewnýci a hrzieſſnyczi ty yuz byli oſtali a ſ gezyſſem a ſ gieho mlaſſymí ſedyechu; Neb bý chtíeli w hrzieſlich uſtawiczní býty, neſſmíeh by ſ tyem, genz geft beze wſieho hrziecha, ſedyety. A giestye zgiewnýczy ſlowu ty, geſto gſfuu zgiewnýmí hrziechi obwazany, Obecznymí vrzady wladnu, w nychzto bez hrziecha anebo letba Anebo nykakz ſluzyty nemohu. A zagiſte krafſným znameným, ze apoſtol a uczienyk lidíkí byl buuduczý Proto na prawem ſſwem obraczeným ynhed zaſtup hrziefſnykow za ſſiebu tahl k ſpaſſieny. Vrzad take ſwateho cztenye, w nyemzto y potom mýel bytý, od poczatka ſwe/ſwierí ynhed poczal plnytý; Nebo negiedno ten, genz ſweho blíznyeho ſlowem vczy, ale take genz dobrim przykladem k lepſſiemu giey obraczigie, vrzad uczyenykowy naplunygie. Ty take zgiewnyczí neto- liko tehdi ſ ſyne 1) buozym ſuu ſedyeli, Ale take y potom zawrſſye 2) ſwietſka dyela, naſſledugyce ſſwateho mathiegye I weſſyelym za nym ſuu chuodyhi, Jakz ſwiedczi ſwaty marek a rzka: Mnozy zgiewnyczi a hrzieſſnyczi ſedyechu ſ gieziſſem a ſ gieho mlaſſymi, Nebo gich byeſſie mnoho, geſto po nye 3) chodiechu. Y geft toto znamenaty, ze ſwaty lucaſſ o temz prawí, ze ſyn buozi w duomu tehoz ſwateho mathíegie ſ ſgýewnyki a ſ hrzieſſnyki ſſedyel A on gemu byl hody welike przyprawil A proty nebeſki odplatie odplatu fynu buozíemu, kteruzíí on mohl, tuuz dawal, Aby tomu wiecznemu, od nýehoz ſbuozy ſie nadal, ſweho czaſíneho pozyczil a toho krmí tieleſtnu poſſihl, ſkrzye nyezto miel wuonye duchownye ſladkoſty okuſſyty. A//le chczemy-li wyſſym ſmyſlem to, czoz ſie ſtalo, ſpytaty, Netoliko w ſſwem duomu na zemí hody ſynu buozemu tieleſtnye uczynyl, Ale welmie mileyfie hodý w domu ſweho ſrdcze ſkrzie wieru a ſſmílowanye gemu gieſt przy- prawil, yakz ſyn buozy ſam ſwiedczy a rzka: Ya ſtogym v dwerzí a tluku ktoz uſſlſſy moy hlaſí a otwurzie mí dwerzie, wendu k nyemu 1 buudu Il nym weczierziety a on ſe mnu. Stogy zagiſte v dwerzi hoſpodýn a tluczie, kdyz ſſwu wuolí ſkrzie uſta vczieneho czlowíeka nebo ſkrzie wnytrzſſnye nadczyenýe naſſiemu ſrdczi zgiewugie. Ale uſſliſſiecze geho hlaſſ, dwerzy, abý wſfiel, otewrziemý, kdyz geho taynem' 4) nebo otewrzemy zgyewunemu napominaní A powuolugem radý, A to, czymz my pozwany, ſkutki na- plnugiemý. Ale wchuody, aby on ſ namí a my ſ nym weczierzeli; Nebo w ſſrdczich wſiech zwuolených ſkrzie ſſwu míloſt prziebýwa, Aby wezſdy ſwietloſty ſweho prziebytka gych poſſilowal A k zaduoſty nebeſkeý wiece giey wzbuzowal A zaduoftý gich nebeſkich, yako przielibych krmí, po- zýwal. 129b 1) na konci ř. 2) sc. 3) na konci ř. 4) na konci ř.
88 127b 128a k tomu mluwí yzayas prorokſa rzka: Wſtan, geſto ſpyſſ, a wſtan z mrtwich a oſſwiety tie gezukriſt. Y ſta ſſie, kdyz ſſedieſſie v domu, Mnozy zgiewnyczi a hrzieſſnyczi ſedyechu ſ giezyſſem a ſ gieho mlazíſymí. Gednoho zgie níka obracenye mnohym przyklad ſwateho pokanye a nadyegy hrziechow odpuuſczenye mnohym zgyewnykom a hrzieſſnykom geſt dal. A nykte ſie nema w tom mýlíty, zie zgiewnýci a hrzieſſnyczi ty yuz byli oſtali a ſ gezyſſem a ſ gieho mlaſſymí ſedyechu; Neb bý chtíeli w hrzieſlich uſtawiczní býty, neſſmíeh by ſ tyem, genz geft beze wſieho hrziecha, ſedyety. A giestye zgiewnýczy ſlowu ty, geſto gſfuu zgiewnýmí hrziechi obwazany, Obecznymí vrzady wladnu, w nychzto bez hrziecha anebo letba Anebo nykakz ſluzyty nemohu. A zagiſte krafſným znameným, ze apoſtol a uczienyk lidíkí byl buuduczý Proto na prawem ſſwem obraczeným ynhed zaſtup hrziefſnykow za ſſiebu tahl k ſpaſſieny. Vrzad take ſwateho cztenye, w nyemzto y potom mýel bytý, od poczatka ſwe/ſwierí ynhed poczal plnytý; Nebo negiedno ten, genz ſweho blíznyeho ſlowem vczy, ale take genz dobrim przykladem k lepſſiemu giey obraczigie, vrzad uczyenykowy naplunygie. Ty take zgiewnyczí neto- liko tehdi ſ ſyne 1) buozym ſuu ſedyeli, Ale take y potom zawrſſye 2) ſwietſka dyela, naſſledugyce ſſwateho mathiegye I weſſyelym za nym ſuu chuodyhi, Jakz ſwiedczi ſwaty marek a rzka: Mnozy zgiewnyczi a hrzieſſnyczi ſedyechu ſ gieziſſem a ſ gieho mlaſſymi, Nebo gich byeſſie mnoho, geſto po nye 3) chodiechu. Y geft toto znamenaty, ze ſwaty lucaſſ o temz prawí, ze ſyn buozi w duomu tehoz ſwateho mathíegie ſ ſgýewnyki a ſ hrzieſſnyki ſſedyel A on gemu byl hody welike przyprawil A proty nebeſki odplatie odplatu fynu buozíemu, kteruzíí on mohl, tuuz dawal, Aby tomu wiecznemu, od nýehoz ſbuozy ſie nadal, ſweho czaſíneho pozyczil a toho krmí tieleſtnu poſſihl, ſkrzye nyezto miel wuonye duchownye ſladkoſty okuſſyty. A//le chczemy-li wyſſym ſmyſlem to, czoz ſie ſtalo, ſpytaty, Netoliko w ſſwem duomu na zemí hody ſynu buozemu tieleſtnye uczynyl, Ale welmie mileyfie hodý w domu ſweho ſrdcze ſkrzie wieru a ſſmílowanye gemu gieſt przy- prawil, yakz ſyn buozy ſam ſwiedczy a rzka: Ya ſtogym v dwerzí a tluku ktoz uſſlſſy moy hlaſí a otwurzie mí dwerzie, wendu k nyemu 1 buudu Il nym weczierziety a on ſe mnu. Stogy zagiſte v dwerzi hoſpodýn a tluczie, kdyz ſſwu wuolí ſkrzie uſta vczieneho czlowíeka nebo ſkrzie wnytrzſſnye nadczyenýe naſſiemu ſrdczi zgiewugie. Ale uſſliſſiecze geho hlaſſ, dwerzy, abý wſfiel, otewrziemý, kdyz geho taynem' 4) nebo otewrzemy zgyewunemu napominaní A powuolugem radý, A to, czymz my pozwany, ſkutki na- plnugiemý. Ale wchuody, aby on ſ namí a my ſ nym weczierzeli; Nebo w ſſrdczich wſiech zwuolených ſkrzie ſſwu míloſt prziebýwa, Aby wezſdy ſwietloſty ſweho prziebytka gych poſſilowal A k zaduoſty nebeſkeý wiece giey wzbuzowal A zaduoftý gich nebeſkich, yako przielibych krmí, po- zýwal. 129b 1) na konci ř. 2) sc. 3) na konci ř. 4) na konci ř.
Strana 89
89 Prawí potom cztenye: Tehdí vzrziewſlie duchownícy wecechu k gieho mlazſſym: Procz ſgiewnykí a ſ hrzieſſnykí gie miſtr waſſ? Y blechu ty duchownicy dwogym bluudem obwazaní. Prwe ze o míſtru prawedlnemu wytrach', 1) protoze hrzieſſnyki przigýmaſſie; Druhe ze ſie ſanu za pra- wedlne gmiechu, daleko fie od prawdy ſſwu pychu wzdalugíce, Od hrziechow nedaleko ku prawdye ſye prziblizýlí. Nebo zawiſty bratrſkeho ſpaſſyenýe oſſlepení, Pomnýechu to, ze ſſwaty mathieý byl zgyewníkem a ze byli zgyewníczý a hrzieſſnyczí mnozý gyny, geſto ſ giezywſſem ſedyechu, Ale pomnyety nerodyechu, ze tyz ſwaty mathyeí oſta wſſiech urzadow, gymizto wladnyeffie, y ffel po gíeziffowí A gíný take hrziefnýcy a zgiewníci tiem vmýſlem ſ ným ſedyechu, ze ſ ným wiecz oſtaty chtíechu. Protoz bludyechu duchownýcy, ze any czyzich frdecz any take ſwích wlaſtnych znachu; Ale ten, gemuzt tagenſtwie wffieczko 2)/ſkutky czýnyli. 3) Napomína, zowe 129a hrzieſſnykí, aby ſíe ſkrzie ſſwate pokanye polepſili, Zowe prawednych, Aby wieczez, wiecziez prawi byli. kakzkoliwiek y tiemto czynem muoz rozu- míeno býtý to ſlowuo, geſto prawí: Neprziſſel ſem pozwaty prawedných, ale hrzíeſſnych 4): Nebo geſt nepozwal tiech, geſto vffagice do ſswe prawdy, Prawdye buozy poddaný nechtie byty, Ale zawierne tiech, geſto wieducze ſſwu krziehkoſt neztydye ſie w tom znaty, ze ſſmý wſſiczkny rozlcznye ſhrzieſſyli. Ale ſluffye nam pomnýety, bratrzíce mila, k kakemu gie ſſwrcho- wany przywedl ſyn buozy ſwateho mathyegye, genz byl z obeczneho vrzada k ſobie pozwal, abý nam wieczſſy nadyegy dal ku pokaný. Nebo kakí geſt byl vczynyen ſbuor ſwatich apostolow, w nychzto czyſſlo gest wſſazen! Dobrze vkazugie take to lyd murzenſkí, genz geſt on ſ koncze ſſwieta ſſwym kazaným k wierzie krzieſtankey przywedl A zmyw gie wuodu ſwateho krztye- nye z czrrných vczýnýl welmí kraſíne; Nebo ſſnýem ſí nych czrrnoſt gich hrziechow oblekl gie w kraſſu dobrích ſkutkow. Wkazugie take ſwate/ſczte- 129b nýe, w nyemzto on piſſýe, poczatek noweho zakona oſwietyl, gemuz gie dano wlaſtým darem, aby o buozíem narození on prwy pífal a wſſyem wierným, abý cztlí, poſílal; A to cztenye píſal na potwrzenýe ſwate cerekwe zydow- ſkym yazykem, Nebo ſwata cierekew ſ prwu poczatka ſhromazdyena geſt naywiecz z zydowſkeho naroda. Swiedczy take Ezechiel prorok, kako ſwaty mathyer mezy wſſiemí vdý ſſwate cierekwe ſwiety, kdyz pod podobenſtwym cztyrz zwierzat wſſyech ewangelift ſwrchowanye 5) plnym ſmýſlem popiſſal. Mnoho o nych Ezechíel prorok piſal, Mnoho take ſwaty yan w tagenſtwi buozziem o nych mluwi. Ale nenye gedno gieho ſwiedeczſtwíe powiezmý, kdyz prawí: wzdachu cztyrzí zwierzata chwalu a czíeft a poziehnanýe tomu, geſto ſedyeffie na ſtoliczí a zyw geſt na wieky; Pogydechu cztírzi- mezidcietma ftarfſych przied nym, genz ſedyefie na ſtoliczý y poklonychu ſíe tomu, genz geſt zyw na wieky, A poklonychu ſwe koruny przied ſtolicy. Protoz potrziebye geſt/ nam toho, kdyz kolíwiek duoſtogenſtwie krale 130a 1) t. 2) srv. dále list 1313/b a 132a/b. 3) srv. konec sloupce 132b. 4) na konci ř. 5) na konci ř.
89 Prawí potom cztenye: Tehdí vzrziewſlie duchownícy wecechu k gieho mlazſſym: Procz ſgiewnykí a ſ hrzieſſnykí gie miſtr waſſ? Y blechu ty duchownicy dwogym bluudem obwazaní. Prwe ze o míſtru prawedlnemu wytrach', 1) protoze hrzieſſnyki przigýmaſſie; Druhe ze ſie ſanu za pra- wedlne gmiechu, daleko fie od prawdy ſſwu pychu wzdalugíce, Od hrziechow nedaleko ku prawdye ſye prziblizýlí. Nebo zawiſty bratrſkeho ſpaſſyenýe oſſlepení, Pomnýechu to, ze ſſwaty mathieý byl zgyewníkem a ze byli zgyewníczý a hrzieſſnyczí mnozý gyny, geſto ſ giezywſſem ſedyechu, Ale pomnyety nerodyechu, ze tyz ſwaty mathyeí oſta wſſiech urzadow, gymizto wladnyeffie, y ffel po gíeziffowí A gíný take hrziefnýcy a zgiewníci tiem vmýſlem ſ ným ſedyechu, ze ſ ným wiecz oſtaty chtíechu. Protoz bludyechu duchownýcy, ze any czyzich frdecz any take ſwích wlaſtnych znachu; Ale ten, gemuzt tagenſtwie wffieczko 2)/ſkutky czýnyli. 3) Napomína, zowe 129a hrzieſſnykí, aby ſíe ſkrzie ſſwate pokanye polepſili, Zowe prawednych, Aby wieczez, wiecziez prawi byli. kakzkoliwiek y tiemto czynem muoz rozu- míeno býtý to ſlowuo, geſto prawí: Neprziſſel ſem pozwaty prawedných, ale hrzíeſſnych 4): Nebo geſt nepozwal tiech, geſto vffagice do ſswe prawdy, Prawdye buozy poddaný nechtie byty, Ale zawierne tiech, geſto wieducze ſſwu krziehkoſt neztydye ſie w tom znaty, ze ſſmý wſſiczkny rozlcznye ſhrzieſſyli. Ale ſluffye nam pomnýety, bratrzíce mila, k kakemu gie ſſwrcho- wany przywedl ſyn buozy ſwateho mathyegye, genz byl z obeczneho vrzada k ſobie pozwal, abý nam wieczſſy nadyegy dal ku pokaný. Nebo kakí geſt byl vczynyen ſbuor ſwatich apostolow, w nychzto czyſſlo gest wſſazen! Dobrze vkazugie take to lyd murzenſkí, genz geſt on ſ koncze ſſwieta ſſwym kazaným k wierzie krzieſtankey przywedl A zmyw gie wuodu ſwateho krztye- nye z czrrných vczýnýl welmí kraſíne; Nebo ſſnýem ſí nych czrrnoſt gich hrziechow oblekl gie w kraſſu dobrích ſkutkow. Wkazugie take ſwate/ſczte- 129b nýe, w nyemzto on piſſýe, poczatek noweho zakona oſwietyl, gemuz gie dano wlaſtým darem, aby o buozíem narození on prwy pífal a wſſyem wierným, abý cztlí, poſílal; A to cztenye píſal na potwrzenýe ſwate cerekwe zydow- ſkym yazykem, Nebo ſwata cierekew ſ prwu poczatka ſhromazdyena geſt naywiecz z zydowſkeho naroda. Swiedczy take Ezechiel prorok, kako ſwaty mathyer mezy wſſiemí vdý ſſwate cierekwe ſwiety, kdyz pod podobenſtwym cztyrz zwierzat wſſyech ewangelift ſwrchowanye 5) plnym ſmýſlem popiſſal. Mnoho o nych Ezechíel prorok piſal, Mnoho take ſwaty yan w tagenſtwi buozziem o nych mluwi. Ale nenye gedno gieho ſwiedeczſtwíe powiezmý, kdyz prawí: wzdachu cztyrzí zwierzata chwalu a czíeft a poziehnanýe tomu, geſto ſedyeffie na ſtoliczí a zyw geſt na wieky; Pogydechu cztírzi- mezidcietma ftarfſych przied nym, genz ſedyefie na ſtoliczý y poklonychu ſíe tomu, genz geſt zyw na wieky, A poklonychu ſwe koruny przied ſtolicy. Protoz potrziebye geſt/ nam toho, kdyz kolíwiek duoſtogenſtwie krale 130a 1) t. 2) srv. dále list 1313/b a 132a/b. 3) srv. konec sloupce 132b. 4) na konci ř. 5) na konci ř.
Strana 90
90 wieczneho w ſſwatem czteny ſlyſſymy, Abýchom ſſie gemu pokornye po- klonyh a geho ſmilowanye ſſwu modlytwu zadalí, A czoz kolywiek dobreho mamy, znaýmý to, ze toho nemame od ſebe, Ale od toho, Genz fſwi 1) otczem a ſſwatym duchem ſedye na ftoliczy zyw geſt a kralugie wieki wiekoma. Amê. 2) Tehdý prziſtupíchu k nyemu mlazífy yanowi a rzkuce: Procz mý a duchownýcy poſtýmy ſie czaſto, Ale twogy mlazíſy ſie nepoſtíe? Odpo- wiedye gym gýezyſí: Zda mohu ſmutny bytý ſynowe mladeho zenýcha, donyzd geft mlady zených ſ nymí? Ale przydu dnowe, w nýchzto zených buude od ných odgyat; tehdy ſíe buudu poſtyty. Nykte take newſywa ſukna hrubeho w rucho w ſtare, Nebo odgyma cieloſt gieho od rucha a horſſie rozdrzienýe buude. Anyz nalewagy wína noweho w lahwíce wethche, gynak bý ſie rozpukli lahwice A víno bý wýteklo a lahwíce bý zhynula; Ale wíno nowe w lahwíce no/ſwe legý a tak obeho zachowawagi. 130b 131a Na toto cztenye mluwi ſwaty Thomaſí z aquína. Swaty yan wína a y gednoho pítye opíleho nepil, nebo utrpenye przycynígie odplaty tomu, genz zadne mocý nema nad przyrozeny3); Ale ſyn buozy, genz mubz hrzíechi odpuuſſcziety, procz by od hrzieſſnykow, gijzto ſie nepoſtyechu, ſ gieho praczowal,4) An mohl przyweda gie k utrpený uczynyty prawedlnyeýffíe? Protoz poſty líe ſyn buozy, aby tý kazanye neprzieſtupil; ale gie ſ hrzieſſnykí, abý ty geho mocz a geho míloſt rozumíel. Protoz ſyn buozy odpowíedýel: Nemohu ſynowe zzeníchowí zaloſtyty, do- nyawadzz zených ſ nymi geſt. Zenych gest gezukriſt; Mlada newiesta gest ſwata cierekew. Z toho duchowneho manzelſtwa narození gſuu apoſtoli, gijzto zaloſtyty nemohu, donyewadzz zenycha ſ mladu newieftu widye A wídye5) prziebawagice6) w gíednô7) prziebýtcze; Ale kdyz míne ſwatba a przyde czaſí vmucienýe a z mrtwich wſtanye, Tehdy ſynowe zenýchowí//frdcy8) geſt znamo, A genz geſt przyſſel hledaty a ſpaſſytí to, czoz bylo zahynulo, Ten ty, geſto ku pokaní byl gyz przígial, wiecz u wierzíe potwrzuge, A tiech, geſto geſtye w hrziefſe pyſſne a hrziefſne trpieſſye, ku pokorzie a k miloſty gie wzbuzugie. Nebo prawi cztenye: Tehdy gezyſſ uſliſſaw wecze: Nenye trzieba zdrawym lekarzie, ale tiem, geſto ſíe zle gmagy. W tom, kdiz prawi nazy- wagie ſie lekarziem trech, geſto fie zle magy, prziczynígie nadyegye k uobdr- zienní zdrawie a zýwota Tyem, gelto nemocy ſwich hrziechow zelegice po ſſwem ſpaſfiteli a míſtru gyz biechu poczali gyty; Ale w tô,9) kdiz prawí: Nenye trzieba lekarzie tyem, geſto ſie dobrze magy, tiech hrdoſt trzeſkce, geſto duo ſſwe prawudy vffagice pomocy nebeſke a míloſtý hledaty netba- gyechu. Nebo ktoz muozz tak prawedlnýw110) byty, by gemu bozie pomoczy nebylo trzieba, kdyz ten, glehoz mezý narozennyml1) zen zadny wieczífy 1) t. 2) t. 3) na konci ř. 4) sic. 5) sic. 6) sic. 7) nakonci ř. 8) srv. začátek 129a. 9) na konci ř. 10) sic. 11) sic, rozd. prawedlný-wi.
90 wieczneho w ſſwatem czteny ſlyſſymy, Abýchom ſſie gemu pokornye po- klonyh a geho ſmilowanye ſſwu modlytwu zadalí, A czoz kolywiek dobreho mamy, znaýmý to, ze toho nemame od ſebe, Ale od toho, Genz fſwi 1) otczem a ſſwatym duchem ſedye na ftoliczy zyw geſt a kralugie wieki wiekoma. Amê. 2) Tehdý prziſtupíchu k nyemu mlazífy yanowi a rzkuce: Procz mý a duchownýcy poſtýmy ſie czaſto, Ale twogy mlazíſy ſie nepoſtíe? Odpo- wiedye gym gýezyſí: Zda mohu ſmutny bytý ſynowe mladeho zenýcha, donyzd geft mlady zených ſ nymí? Ale przydu dnowe, w nýchzto zených buude od ných odgyat; tehdy ſíe buudu poſtyty. Nykte take newſywa ſukna hrubeho w rucho w ſtare, Nebo odgyma cieloſt gieho od rucha a horſſie rozdrzienýe buude. Anyz nalewagy wína noweho w lahwíce wethche, gynak bý ſie rozpukli lahwice A víno bý wýteklo a lahwíce bý zhynula; Ale wíno nowe w lahwíce no/ſwe legý a tak obeho zachowawagi. 130b 131a Na toto cztenye mluwi ſwaty Thomaſí z aquína. Swaty yan wína a y gednoho pítye opíleho nepil, nebo utrpenye przycynígie odplaty tomu, genz zadne mocý nema nad przyrozeny3); Ale ſyn buozy, genz mubz hrzíechi odpuuſſcziety, procz by od hrzieſſnykow, gijzto ſie nepoſtyechu, ſ gieho praczowal,4) An mohl przyweda gie k utrpený uczynyty prawedlnyeýffíe? Protoz poſty líe ſyn buozy, aby tý kazanye neprzieſtupil; ale gie ſ hrzieſſnykí, abý ty geho mocz a geho míloſt rozumíel. Protoz ſyn buozy odpowíedýel: Nemohu ſynowe zzeníchowí zaloſtyty, do- nyawadzz zených ſ nymi geſt. Zenych gest gezukriſt; Mlada newiesta gest ſwata cierekew. Z toho duchowneho manzelſtwa narození gſuu apoſtoli, gijzto zaloſtyty nemohu, donyewadzz zenycha ſ mladu newieftu widye A wídye5) prziebawagice6) w gíednô7) prziebýtcze; Ale kdyz míne ſwatba a przyde czaſí vmucienýe a z mrtwich wſtanye, Tehdy ſynowe zenýchowí//frdcy8) geſt znamo, A genz geſt przyſſel hledaty a ſpaſſytí to, czoz bylo zahynulo, Ten ty, geſto ku pokaní byl gyz przígial, wiecz u wierzíe potwrzuge, A tiech, geſto geſtye w hrziefſe pyſſne a hrziefſne trpieſſye, ku pokorzie a k miloſty gie wzbuzugie. Nebo prawi cztenye: Tehdy gezyſſ uſliſſaw wecze: Nenye trzieba zdrawym lekarzie, ale tiem, geſto ſíe zle gmagy. W tom, kdiz prawi nazy- wagie ſie lekarziem trech, geſto fie zle magy, prziczynígie nadyegye k uobdr- zienní zdrawie a zýwota Tyem, gelto nemocy ſwich hrziechow zelegice po ſſwem ſpaſfiteli a míſtru gyz biechu poczali gyty; Ale w tô,9) kdiz prawí: Nenye trzieba lekarzie tyem, geſto ſie dobrze magy, tiech hrdoſt trzeſkce, geſto duo ſſwe prawudy vffagice pomocy nebeſke a míloſtý hledaty netba- gyechu. Nebo ktoz muozz tak prawedlnýw110) byty, by gemu bozie pomoczy nebylo trzieba, kdyz ten, glehoz mezý narozennyml1) zen zadny wieczífy 1) t. 2) t. 3) na konci ř. 4) sic. 5) sic. 6) sic. 7) nakonci ř. 8) srv. začátek 129a. 9) na konci ř. 10) sic. 11) sic, rozd. prawedlný-wi.
Strana 91
91 nenýe, ſam o ſobie prawí zgiewnýe: Nemuoz czlowiek ſam od ſelíbe nýcz 131b uczvníty, gedýne czoz gemu z nebe dano buude. Ale kdyz potom prawi: Sſedczie vezte ſíe, czo geſt: Miloſrdenſtwie chczí a ne obiety, Tymzſſ duchow- níkom, giefto krzywu prawdu pyſſny biechu, take radu ku polepſíený ukazuge; Nebo napomína gie, aby ſkrzie ſkutkí míloſrdne míloſrdenſtwie wieczne odplaty ſobíe dobylí, Aby nezameſkawagice chuudych lidy po- trzebý, ſkrzie ſſwu obiet míloſty v buozie ſobie neuffalí dobytý, y powiedyel gym przyklad z ſwyedeczſtwie proroczieho a przíkazal, abý ſledíſcze tomu ſie nauczyli: Dyete, wece,Towies Z waſsieho blaznyweho wrtranýe do ſſnaz- nyeſnieho ſwateho píſíma vczienýe, Aby, geſto proty ſwatemu piſmu o nyem wrtrachu, protoze hrzieſnykí przygymaſſye, ſamí ſíe radiefſie znali, ze 1) ſuu nerozumíeli buoziemu kazany, Neb pak rozumíegíce neczynili. Nebo kdyz ony na kazdy den ſſwe obietý w chramie offierugice, zadneho milo- ſi denſtwie potrziebnym lídem ſuu neukazowali, Tehdy zgiewno geſt, ze gluu prol/ty flowu proroczíemu wiece obietý nezh milofrdenſtwie hledagy. 2) Ale 132a ſyn buozy, yakz prawi piſmo, Chodyeſſie dobrzie czynye a uzdrawugie ty, geſto bíechu obtyezeny dyablý, A kolikozkrat wſſiel w chram, wiece geft tbal Tu nemoczne uzdrawowaty aneb míle nauczyty ſobíe wolne, treſktaty nebo wen wípuzowaty, Wiece nezh tbal obiet offierowaty; Protoz gyſto geſt, ze buozý woli przykazanye podle napomínanye proroczieho geſt naplníl, kdyz geſt na obiet netbagie ſkutkí miloſrdne czínýl. Tyem take, gijzto o nýem wrtrachu, geſto zgyewnyký protoze a ſ hrzieſſnýkí giedyeffie, Procz take odpowiedyety nehrdal? Aby azda tak od nemudreho wrtranýe gie ukazal A aby gie ſwich miloſrdnych ſkutkow k nazſledowany wzbuudyl. Neprziſſel ſſe, 3) wecze, pozwaty prawedných, ale hrziefſných. Nebo proto ſyn buozy na hody hrzieſſných lidy chuodieſſie, aby gie uczie pozwal gich na hody nebeſkeho kralowſtwie. Ale mohl by nyekto rzecy: Procz syn buozy prawi: Neprzifſel gſem pozwaty prawedlných, ale hrzieſſných? 132b Wſſak to wſſiczcy, geſto podle moyzieſſowua zakona prawe nalezl, k wierzie ſwateho cztenye pozwal; Nebo by giedyne hrzieſſnykow pozwal a prawedních zwaty netbal, Nykake by natanael w ſbuor gieho mlazſſich przygyat nebyl, Glehozto geſt, yakz naýprwe k nyemu prziſſel, tak welmí chwalil a rzka: Tot geft prawý ifrahelita, w nyemzto lítý nenýe; By take prawednych nezwal, petra a ondrzieye w apoſtolſkem bý ſbuorze neymíel, gijzto ſſuu- v miloſty prawedlnoſty yako horzieli, Kdyz gſuu k ſwiedeczſtwi ſwateho yana krztytele ſyna buozeho y wídiety y ſhífiety raduoſtníe zadali. Kak ze tehdí neprziſſel pozwaty prawednych, giedno hrzieſſnîch? Gyedno tyem czynê, 4) yako prawi ſwaty lucaſſ, plnyegie o tom piſſie, a rzka: Neprziſſel pozwaty prawednych, ale hrzieſſnych v pokanye. Nebo wſiech wolenych ſyn buozy zowe do nebeſkeho kralowſtwie, ale giedno tíech zowe ku pokany, geſto ſuu tíeſkymý hrziechí obwazaný; A kterzyſ pak dobre ſkutkí czy- nýece nalezne, tiech nezowe ku pokany pro drzewnye ſkutki, Ale aby 1) ras. 2) sic. 3) na konci ř. 4) na konci ř.
91 nenýe, ſam o ſobie prawí zgiewnýe: Nemuoz czlowiek ſam od ſelíbe nýcz 131b uczvníty, gedýne czoz gemu z nebe dano buude. Ale kdyz potom prawi: Sſedczie vezte ſíe, czo geſt: Miloſrdenſtwie chczí a ne obiety, Tymzſſ duchow- níkom, giefto krzywu prawdu pyſſny biechu, take radu ku polepſíený ukazuge; Nebo napomína gie, aby ſkrzie ſkutkí míloſrdne míloſrdenſtwie wieczne odplaty ſobíe dobylí, Aby nezameſkawagice chuudych lidy po- trzebý, ſkrzie ſſwu obiet míloſty v buozie ſobie neuffalí dobytý, y powiedyel gym przyklad z ſwyedeczſtwie proroczieho a przíkazal, abý ſledíſcze tomu ſie nauczyli: Dyete, wece,Towies Z waſsieho blaznyweho wrtranýe do ſſnaz- nyeſnieho ſwateho píſíma vczienýe, Aby, geſto proty ſwatemu piſmu o nyem wrtrachu, protoze hrzieſnykí przygymaſſye, ſamí ſíe radiefſie znali, ze 1) ſuu nerozumíeli buoziemu kazany, Neb pak rozumíegíce neczynili. Nebo kdyz ony na kazdy den ſſwe obietý w chramie offierugice, zadneho milo- ſi denſtwie potrziebnym lídem ſuu neukazowali, Tehdy zgiewno geſt, ze gluu prol/ty flowu proroczíemu wiece obietý nezh milofrdenſtwie hledagy. 2) Ale 132a ſyn buozy, yakz prawi piſmo, Chodyeſſie dobrzie czynye a uzdrawugie ty, geſto bíechu obtyezeny dyablý, A kolikozkrat wſſiel w chram, wiece geft tbal Tu nemoczne uzdrawowaty aneb míle nauczyty ſobíe wolne, treſktaty nebo wen wípuzowaty, Wiece nezh tbal obiet offierowaty; Protoz gyſto geſt, ze buozý woli przykazanye podle napomínanye proroczieho geſt naplníl, kdyz geſt na obiet netbagie ſkutkí miloſrdne czínýl. Tyem take, gijzto o nýem wrtrachu, geſto zgyewnyký protoze a ſ hrzieſſnýkí giedyeffie, Procz take odpowiedyety nehrdal? Aby azda tak od nemudreho wrtranýe gie ukazal A aby gie ſwich miloſrdnych ſkutkow k nazſledowany wzbuudyl. Neprziſſel ſſe, 3) wecze, pozwaty prawedných, ale hrziefſných. Nebo proto ſyn buozy na hody hrzieſſných lidy chuodieſſie, aby gie uczie pozwal gich na hody nebeſkeho kralowſtwie. Ale mohl by nyekto rzecy: Procz syn buozy prawi: Neprzifſel gſem pozwaty prawedlných, ale hrzieſſných? 132b Wſſak to wſſiczcy, geſto podle moyzieſſowua zakona prawe nalezl, k wierzie ſwateho cztenye pozwal; Nebo by giedyne hrzieſſnykow pozwal a prawedních zwaty netbal, Nykake by natanael w ſbuor gieho mlazſſich przygyat nebyl, Glehozto geſt, yakz naýprwe k nyemu prziſſel, tak welmí chwalil a rzka: Tot geft prawý ifrahelita, w nyemzto lítý nenýe; By take prawednych nezwal, petra a ondrzieye w apoſtolſkem bý ſbuorze neymíel, gijzto ſſuu- v miloſty prawedlnoſty yako horzieli, Kdyz gſuu k ſwiedeczſtwi ſwateho yana krztytele ſyna buozeho y wídiety y ſhífiety raduoſtníe zadali. Kak ze tehdí neprziſſel pozwaty prawednych, giedno hrzieſſnîch? Gyedno tyem czynê, 4) yako prawi ſwaty lucaſſ, plnyegie o tom piſſie, a rzka: Neprziſſel pozwaty prawednych, ale hrzieſſnych v pokanye. Nebo wſiech wolenych ſyn buozy zowe do nebeſkeho kralowſtwie, ale giedno tíech zowe ku pokany, geſto ſuu tíeſkymý hrziechí obwazaný; A kterzyſ pak dobre ſkutkí czy- nýece nalezne, tiech nezowe ku pokany pro drzewnye ſkutki, Ale aby 1) ras. 2) sic. 3) na konci ř. 4) na konci ř.
Strana 92
92 133a geſſczie lepſſie a ſſwrchowanyeſlíe 1)/buudu ſie poſtytý. A protoz prawi potom cztenye: Ale przýde potom czaſí, w nýemzto zenych buude odvat od nych; tehdy ſíe buudu poſtyty. Yako by rziek: Nenye mogy mlazſſy, donyzd mýe ſſebu magy, nemagy ſie poſtyty, Nebo puoft przywuody czlowieka k ſmutku a k zaloſty ty lidy, geſto geſczie ſſuu mldý A krziehcý, A ya, donýzd gſſem ſſ nymí, gym odpuuſtyem, aby giedli; Ale kdiz ya na krzizy vmru, tehdi gym przide czaſ poſtyty ſíe a zaloſtytý. Pro to ſlowuo montan a pryſka a maxímíla po letnyciech cztírídcziety dný líe 2) poſtyechu a rzkuce: Gyz gieft zenych, Towies ſyn buozý, rozlucen, towies ſwatu cierekwí, A protoz ſýnowe gieho magy ſíe poſtyty. A te rzeczy obecznymí przykladí potwrzugie. Protoz prawí: Nikte newſſywa zaplaty ſukna hrubeho w nowe 3) rucho, nebo odgyma cíeloſt gieho od rucha y buude wieczffye rozdrzienye. Yako bý rziekl: Gyeſtíe 133b neygluu fylní wuýerzie mogy mlaſſy A proto gým geft potrziebýe mno//hu wiecz prziezzryety: gieſſczie neygſuu duchem ſſwatym obnoweni a tyem czýnem zpoſſobenym neſſlufſye tiezſke wiecy przykazowaty. A w tom dawa przyklad ſſwym mlazſſym, aby ony po gieho ſmrty kdy ſe wſſieho ſſwieta k wierzie krzieftankey dobrotywie bez obtiezenye przygymali. Protoz ſkrze rucho ſtare ſſwe mlazſſye chcze rozumíety, Nebo gieſlczie nebýechu owſſyem obnouení. Sukno hrube, 4) Towies nowe, nazywa nowu miloſt, gieft uczienye ſſwateho cztenye, Gehozto giedna czaſtka geſt ſſwaty puoſt. A protoz neſſluſſalo, aby tyezíſſie przykazanye puoſtu gym bylo przikazano, Nebo ſnad by pro tyezſkoſt puoſtu ſíe rozdrzieli a wieru ztratyli, gíjzto gmie- giechu. Protoz prawi cztenýe: Odgyma cieloſt gieho rucha a horfſye roz- drzienye buude, yako bý rziekl: Protoz hrube ſukno nema bytý wlozeno w ſtare rucho, Nebo czaſto odgyma geho cieloſt y buude horſſye roz- drzienye; Nebo kdyz tyezka wiecz czlowieku hrubemu buude przykazana, 134a czaſto to dobre, geſto w nyem bylo, buude zkazieno. Dwuoy przyklad polozyl, O ſſwatbye a o ruſſye ſtarem. Gyz pak klade trziety O lahwícziech a o vínýe a rzka: Nykte nepuuſczie vína w ſtare lahwice. Stare lahwicze nazywa ſwe mlazífie, nebo 5) gieſtie nebyechu owſſem obnoweny. Vino nowe nazywa plnoſt ducha ſſwateho a hlubokoft tagenſtwie nebeſkeho, Giehozto ſſwatý apoſtoli tehdy nemohí 6) neſtý, Ale po buozíem wzkrzieſſenym lahwýce nowe byly gſfu uczinyení. A nowe víno gſfu przyyali, kdyzto duch ſwaty naplnyl gych ſrdce; Protoz n ekterzy nemudrzí o nych mluwiechu a rzkucze: Tyto lide mítu gſuu plný. Proto take, ze geſt zenych od naſ odluce, 7) mamý ſ prawem zaloſtyty A dobrze tehdí zelemí, kdyz po nyem tuzymý. Blahoſlaweny gſuu wſſiczcy ty, gymz to bylo gie lzye 8) przied geho vmuczeným ſſwyma ocyma gey widyety. O 9) temz bylo otazaty, a yakz ſluſfalo, ſliffietý. Tyech dný zadali gluu ſtarzý otczí przied geho 134b prziſtým gey wídiety, Ale nemohlí ſſuu toho míety; Nebo k gyney wíel czý 1) srv. začátek 129a. 2) ras. 3) sic. 4) ras. 5) za slovem ras. 6) sic. 7) na konci ř. 8) před 1 ras. z. 9) ras.
92 133a geſſczie lepſſie a ſſwrchowanyeſlíe 1)/buudu ſie poſtytý. A protoz prawi potom cztenye: Ale przýde potom czaſí, w nýemzto zenych buude odvat od nych; tehdy ſíe buudu poſtyty. Yako by rziek: Nenye mogy mlazſſy, donyzd mýe ſſebu magy, nemagy ſie poſtyty, Nebo puoft przywuody czlowieka k ſmutku a k zaloſty ty lidy, geſto geſczie ſſuu mldý A krziehcý, A ya, donýzd gſſem ſſ nymí, gym odpuuſtyem, aby giedli; Ale kdiz ya na krzizy vmru, tehdi gym przide czaſ poſtyty ſíe a zaloſtytý. Pro to ſlowuo montan a pryſka a maxímíla po letnyciech cztírídcziety dný líe 2) poſtyechu a rzkuce: Gyz gieft zenych, Towies ſyn buozý, rozlucen, towies ſwatu cierekwí, A protoz ſýnowe gieho magy ſíe poſtyty. A te rzeczy obecznymí przykladí potwrzugie. Protoz prawí: Nikte newſſywa zaplaty ſukna hrubeho w nowe 3) rucho, nebo odgyma cíeloſt gieho od rucha y buude wieczffye rozdrzienye. Yako bý rziekl: Gyeſtíe 133b neygluu fylní wuýerzie mogy mlaſſy A proto gým geft potrziebýe mno//hu wiecz prziezzryety: gieſſczie neygſuu duchem ſſwatym obnoweni a tyem czýnem zpoſſobenym neſſlufſye tiezſke wiecy przykazowaty. A w tom dawa przyklad ſſwym mlazſſym, aby ony po gieho ſmrty kdy ſe wſſieho ſſwieta k wierzie krzieftankey dobrotywie bez obtiezenye przygymali. Protoz ſkrze rucho ſtare ſſwe mlazſſye chcze rozumíety, Nebo gieſlczie nebýechu owſſyem obnouení. Sukno hrube, 4) Towies nowe, nazywa nowu miloſt, gieft uczienye ſſwateho cztenye, Gehozto giedna czaſtka geſt ſſwaty puoſt. A protoz neſſluſſalo, aby tyezíſſie przykazanye puoſtu gym bylo przikazano, Nebo ſnad by pro tyezſkoſt puoſtu ſíe rozdrzieli a wieru ztratyli, gíjzto gmie- giechu. Protoz prawi cztenýe: Odgyma cieloſt gieho rucha a horfſye roz- drzienye buude, yako bý rziekl: Protoz hrube ſukno nema bytý wlozeno w ſtare rucho, Nebo czaſto odgyma geho cieloſt y buude horſſye roz- drzienye; Nebo kdyz tyezka wiecz czlowieku hrubemu buude przykazana, 134a czaſto to dobre, geſto w nyem bylo, buude zkazieno. Dwuoy przyklad polozyl, O ſſwatbye a o ruſſye ſtarem. Gyz pak klade trziety O lahwícziech a o vínýe a rzka: Nykte nepuuſczie vína w ſtare lahwice. Stare lahwicze nazywa ſwe mlazífie, nebo 5) gieſtie nebyechu owſſem obnoweny. Vino nowe nazywa plnoſt ducha ſſwateho a hlubokoft tagenſtwie nebeſkeho, Giehozto ſſwatý apoſtoli tehdy nemohí 6) neſtý, Ale po buozíem wzkrzieſſenym lahwýce nowe byly gſfu uczinyení. A nowe víno gſfu przyyali, kdyzto duch ſwaty naplnyl gych ſrdce; Protoz n ekterzy nemudrzí o nych mluwiechu a rzkucze: Tyto lide mítu gſuu plný. Proto take, ze geſt zenych od naſ odluce, 7) mamý ſ prawem zaloſtyty A dobrze tehdí zelemí, kdyz po nyem tuzymý. Blahoſlaweny gſuu wſſiczcy ty, gymz to bylo gie lzye 8) przied geho vmuczeným ſſwyma ocyma gey widyety. O 9) temz bylo otazaty, a yakz ſluſfalo, ſliffietý. Tyech dný zadali gluu ſtarzý otczí przied geho 134b prziſtým gey wídiety, Ale nemohlí ſſuu toho míety; Nebo k gyney wíel czý 1) srv. začátek 129a. 2) ras. 3) sic. 4) ras. 5) za slovem ras. 6) sic. 7) na konci ř. 8) před 1 ras. z. 9) ras.
Strana 93
93 byli zpoſlobený, Abý oný geho przyſtie zwieftowalí, ne k tomu, aby gley widyeli a mluwíece ſhiſſelí. Ale w naſſ geſt naplnyeno ono, geſto syn buozý prawí: Przydu czafſy, w nýchzto buudete zadaty geden den z 1) tiechto dny widyety, A nebuudete mocy. A protoz ktoz muoz bez toho byty, bý nezielel, kto nemuoz rzecy: Byli gſuu mý me ſſlzý chleb y we dne y w noczy, kdyz mí rzku na kazdy den, kde geſt twoy buoh? Protoz duoſtoynýe zadaſſie ſſwaty apoſtol, Aby geho duſſie byla ſ tyele 2) rozdyelena a ſ gezukriſtem prziebywala. Giehozto prziebytka mnye y wam dopomahhay 3) ottecz, ſyn, ſſwaty duch Amen. A kdyzto mluwieſſye k nym, Tehdy knyezie gedno prziſtupyw y mod- leſſe ſíe k nyemu a rzka: Hoſpodyne, ma dezy nynye geſt umrziela, Ale pod, poloz ruku na ny y buude zywa. Tehdí wſtaw gieziſſ gdyeſſie po nyem a geho mlazſſy. Tehdi zena, geſto gmýegieſnie czirwenu nemocz dwanadczte let, prziſtupí ſ zaddu y dotczíe ſſie konczie geho rucha, Neboj myſſleſſve4) 135a ſama5) w ſſobie: Dotknu ſſye6) gedyne geho rucha y buudu vzdrawena. Tehdy gezyſl obraty ſíe a vzrzyew gy wece: Myegí nadyegy, dczý. wíera twa ta tve vzdrawila. y bý zdrawa zena od toho czaſſu. Na toto cztenye mluwi ſwaty Thomaſí z aquina. Na oſſmem míeftye, na nýemzto knyezie profſý, abý geho dezý z mrtwich byla vvzkrzieſſena, Prziedbyze zena, geſto czrwenu nemocz gmýegieffye, A na oſſmem myeſtye bý uzdrawena, Abý dczy knyezete z toho czíſla byla wyſſazena A pak k dewatemu prziſſla Podle proroczſtwie, geſto prawí ſwatý dawíd w zaltarzy: Murzynſky lid prziedeyde ruka geho buohu, A7) kdyz wende plnoſt pohanſtwa, tehdy wſlyczek yſrahel buude ſpaſſen. Tehdý zena, geſto czrwenu nemocz gmyegieffýe dwanadsczte let, prziſtupy zſaddu y dotcze ſie tkanyce geho rucha. Swatý lucaſſ piſſie, ze dczy knyeziete dwanadczte let býla ſtara. Y geſt tuto znamenaty, ze toho czaſfu tato zena, Towies lýd pohanſký, poczal nemahaty, kdyſto hid zy- 135b dowſſki poczal wierzyty; Nebo dobrzý nrawí naýwiecze gſuu znamenýtý podle zlých. A tato zena, gelto cýrwenu nemocz gmyegýeſíe, ne w domu any w myeſſczie prziſtupí k ſynu buozyemu, ale na cieſtye, Aby, kdyz ſyn bozy gdyeſſye k giedney, druha byla vzdrawena. Proto ſwaty apoſtoli mluwiechu zyddom8) a rzkuce: wuam ſſmy I prawem naýprwe kazalí ne- bezſke kralowſtwíe; ale proto ze ſte ſíe neduoſtovný vkazali ſpaſſenye, tehdy ſye obraczugem ku pohanſtwu. Prawíefſye ſama w ſſobye: Dotknu-ly ſíe giedno kragyní gyeho rucha, zdrawa budu. Podle zakona ktoz bý ſíe byl dotekl zený, gelto czýrwenu nemocz gmýegyeſíe, necziſt býeſſye. A protoz tato zena ſyna buozyeho ſye dotkla, a tyey nadýegy, dcý, wíera twa ta tye vzdrawila. Nerzekl: wiera twa ma tye vzdrawíty, Ale tye geſt vzdrawila; Nebo proto ze glí wierzila, ſtan ſíe. A ynhed bý vzdrawena. 1) ras. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) ras. 5) ras. 6) ras. 7) ras. s) rozd.
93 byli zpoſlobený, Abý oný geho przyſtie zwieftowalí, ne k tomu, aby gley widyeli a mluwíece ſhiſſelí. Ale w naſſ geſt naplnyeno ono, geſto syn buozý prawí: Przydu czafſy, w nýchzto buudete zadaty geden den z 1) tiechto dny widyety, A nebuudete mocy. A protoz ktoz muoz bez toho byty, bý nezielel, kto nemuoz rzecy: Byli gſuu mý me ſſlzý chleb y we dne y w noczy, kdyz mí rzku na kazdy den, kde geſt twoy buoh? Protoz duoſtoynýe zadaſſie ſſwaty apoſtol, Aby geho duſſie byla ſ tyele 2) rozdyelena a ſ gezukriſtem prziebywala. Giehozto prziebytka mnye y wam dopomahhay 3) ottecz, ſyn, ſſwaty duch Amen. A kdyzto mluwieſſye k nym, Tehdy knyezie gedno prziſtupyw y mod- leſſe ſíe k nyemu a rzka: Hoſpodyne, ma dezy nynye geſt umrziela, Ale pod, poloz ruku na ny y buude zywa. Tehdí wſtaw gieziſſ gdyeſſie po nyem a geho mlazſſy. Tehdi zena, geſto gmýegieſnie czirwenu nemocz dwanadczte let, prziſtupí ſ zaddu y dotczíe ſſie konczie geho rucha, Neboj myſſleſſve4) 135a ſama5) w ſſobie: Dotknu ſſye6) gedyne geho rucha y buudu vzdrawena. Tehdy gezyſl obraty ſíe a vzrzyew gy wece: Myegí nadyegy, dczý. wíera twa ta tve vzdrawila. y bý zdrawa zena od toho czaſſu. Na toto cztenye mluwi ſwaty Thomaſí z aquina. Na oſſmem míeftye, na nýemzto knyezie profſý, abý geho dezý z mrtwich byla vvzkrzieſſena, Prziedbyze zena, geſto czrwenu nemocz gmýegieffye, A na oſſmem myeſtye bý uzdrawena, Abý dczy knyezete z toho czíſla byla wyſſazena A pak k dewatemu prziſſla Podle proroczſtwie, geſto prawí ſwatý dawíd w zaltarzy: Murzynſky lid prziedeyde ruka geho buohu, A7) kdyz wende plnoſt pohanſtwa, tehdy wſlyczek yſrahel buude ſpaſſen. Tehdý zena, geſto czrwenu nemocz gmyegieffýe dwanadsczte let, prziſtupy zſaddu y dotcze ſie tkanyce geho rucha. Swatý lucaſſ piſſie, ze dczy knyeziete dwanadczte let býla ſtara. Y geſt tuto znamenaty, ze toho czaſfu tato zena, Towies lýd pohanſký, poczal nemahaty, kdyſto hid zy- 135b dowſſki poczal wierzyty; Nebo dobrzý nrawí naýwiecze gſuu znamenýtý podle zlých. A tato zena, gelto cýrwenu nemocz gmyegýeſíe, ne w domu any w myeſſczie prziſtupí k ſynu buozyemu, ale na cieſtye, Aby, kdyz ſyn bozy gdyeſſye k giedney, druha byla vzdrawena. Proto ſwaty apoſtoli mluwiechu zyddom8) a rzkuce: wuam ſſmy I prawem naýprwe kazalí ne- bezſke kralowſtwíe; ale proto ze ſte ſíe neduoſtovný vkazali ſpaſſenye, tehdy ſye obraczugem ku pohanſtwu. Prawíefſye ſama w ſſobye: Dotknu-ly ſíe giedno kragyní gyeho rucha, zdrawa budu. Podle zakona ktoz bý ſíe byl dotekl zený, gelto czýrwenu nemocz gmýegyeſíe, necziſt býeſſye. A protoz tato zena ſyna buozyeho ſye dotkla, a tyey nadýegy, dcý, wíera twa ta tye vzdrawila. Nerzekl: wiera twa ma tye vzdrawíty, Ale tye geſt vzdrawila; Nebo proto ze glí wierzila, ſtan ſíe. A ynhed bý vzdrawena. 1) ras. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) ras. 5) ras. 6) ras. 7) ras. s) rozd.
Strana 94
94 A kdyz przýgide do domu knyezete a vzrzíe trubacie a zaſtup hlu- cziece, powiedye/a rzka: Nevrmziela geſt dyewka, ale ſpý. y poſſmye- wacchu1) ſye gemu. A kdyz by wen zaſtup wýpuzen, wnyde y ugie dyewku za ruku. y wſta dyewka. y rozneſſe ſye ta wiecz po wſhey tey zemí. A kdyz gdýeffie odtuud gezýfí, Gydeſta po nýem dwa ſlepce wolagýce a rzkuce: Smílugý ſe nad namí, ſynu dawidow. A kdíz wnyde w duom, Przyblizích 2) ſie k nyemu ſlepcy. y wece gy3) yezyff: Wierzite-li tomu, ze ya wam to mohu uczínity? Odpowiedyechu gemu: owſsem, pane. Tehdý dotcze sie gich oczíj. y zaprzíety gym yezyſſ kaza a rzka: Podle waſſie wíery ſtan ſíe wam. y ote- wrziechuu ſie gym gich ocy. y zapowiedye gym yezifí a rzka: Wízte, aby toho nykte nezwiedyel. Ale oný wyſiedczeſſe ohlaſſychu gey po wſſy tey zemí. 136а Na toto cztenye mluwi ſwaty Thomaſí z aquína. Znamenaty nam geſt tuto, ze geſt ſyn bozzý proto tyem znenahlegie ffel a rozlcznu rziecz mluwil tey zenýe, abý prowlekl tak dluho, az by 136b dyewka vmrziela, aby giegíe wzkrzieſſieny týljem zgiewnýegie bylo. Jakoz y o lazarzowí, kdyz wzwiedye, oſta tu pol trzietyeho dne. Bieſſye obyczey w ſtarem zakonye, ze przied tyem domem, w nyemz nyekteri czlowíek byl vmrziel, tuby trubýechuu, aby ſkrzíe to ldy k zaloſty wzbudyli. Ale fyn buozy y trubacze y zafſtup wen wyhnal, Ale przatelý tey dyewki wnytrzz uwedl, aby byly ſwiedczy tomu, ze gíe zadnymí czarí newzkrieſſyl; ale drziewe nez gy wzkrzyeſfil,4) dal gým dobru nadyegy a rzka: Nenyet vmrziela dyewka, ale ſpý, Jakobý rzekl: wamt geſt vmrzela, Ale buohu, genzt muoz rozkrzieſſyty, tomu ſpý y na tiele y na duſſy. Skrzie to gych myll oblehczyl, genzto przý tom byechuu, a ukazal, kak gemu geſt ſnadno mrtwe krzíeſſytý. A tezz prawíc vczyníl, kdýzto lazarzie wzkrzieſſyl a rzka: Lazarz, przíetel naſí, ſpy. A take dawal nauczienýe ſſwym mlazſſym, abý ſie ſmrty nebalý, ale muznýe ſmrt trpyelí. A kkdyz5) on to mluwieſſye, poſſmýechowachuu ſye gemu, yakz prawi cztenye. Netreſktal ſyn buozy gich z poſſmyewany,6) abý gych poſſmiewanye bylo ſwyedek praweho vmrzieny°7) Nebo czaſto kdyz dyw bude vczynýen, newierzie líde; protoz gie prziemaha gych wlaſtným odpowiedyeným. A tez bil nad lazarem vczínýl, kdyz rzekl: Kdez ſte gey polozyli? A ony odpowíedyechu:8) Puod a vzrzyſ; A gyzt ſmrdy, nebt cztírzy dný w hrobíe lezy. Protoz ty lide nemohu yuz newierzýtý, by byl mrtweho newzkrzieſſyl. Nebyechu take duoſtoynî, aby byh tehdí przy tom, kdyzto dyewku z mrtwych wzkrzieſſyl, ty, gefto ſie gemu pofſmíewachu. A protoz prawi potom cztenýe: A kdyz bý wýpuzen zaſtup z domu, wnyde y ugie dyewku za ruku, y wſta z mrtwych. Nedal giey gyne duſſye, kdyz gy rozkrzieſfil, ale tuuz, geſto byla wýſſla, zaſſie nawratyl. A netolik dyewku z mrtwich wzkrzieſſil, Ale take kazal gy daty geſty, Yakz prawí gyný ewangliſta, Aby nemnyeno bylo, by byla obludda.") 137a 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) z (-krz-) přeps. z v. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) t. 8) ras. 9) rozd.
94 A kdyz przýgide do domu knyezete a vzrzíe trubacie a zaſtup hlu- cziece, powiedye/a rzka: Nevrmziela geſt dyewka, ale ſpý. y poſſmye- wacchu1) ſye gemu. A kdyz by wen zaſtup wýpuzen, wnyde y ugie dyewku za ruku. y wſta dyewka. y rozneſſe ſye ta wiecz po wſhey tey zemí. A kdyz gdýeffie odtuud gezýfí, Gydeſta po nýem dwa ſlepce wolagýce a rzkuce: Smílugý ſe nad namí, ſynu dawidow. A kdíz wnyde w duom, Przyblizích 2) ſie k nyemu ſlepcy. y wece gy3) yezyff: Wierzite-li tomu, ze ya wam to mohu uczínity? Odpowiedyechu gemu: owſsem, pane. Tehdý dotcze sie gich oczíj. y zaprzíety gym yezyſſ kaza a rzka: Podle waſſie wíery ſtan ſíe wam. y ote- wrziechuu ſie gym gich ocy. y zapowiedye gym yezifí a rzka: Wízte, aby toho nykte nezwiedyel. Ale oný wyſiedczeſſe ohlaſſychu gey po wſſy tey zemí. 136а Na toto cztenye mluwi ſwaty Thomaſí z aquína. Znamenaty nam geſt tuto, ze geſt ſyn bozzý proto tyem znenahlegie ffel a rozlcznu rziecz mluwil tey zenýe, abý prowlekl tak dluho, az by 136b dyewka vmrziela, aby giegíe wzkrzieſſieny týljem zgiewnýegie bylo. Jakoz y o lazarzowí, kdyz wzwiedye, oſta tu pol trzietyeho dne. Bieſſye obyczey w ſtarem zakonye, ze przied tyem domem, w nyemz nyekteri czlowíek byl vmrziel, tuby trubýechuu, aby ſkrzíe to ldy k zaloſty wzbudyli. Ale fyn buozy y trubacze y zafſtup wen wyhnal, Ale przatelý tey dyewki wnytrzz uwedl, aby byly ſwiedczy tomu, ze gíe zadnymí czarí newzkrieſſyl; ale drziewe nez gy wzkrzyeſfil,4) dal gým dobru nadyegy a rzka: Nenyet vmrziela dyewka, ale ſpý, Jakobý rzekl: wamt geſt vmrzela, Ale buohu, genzt muoz rozkrzieſſyty, tomu ſpý y na tiele y na duſſy. Skrzie to gych myll oblehczyl, genzto przý tom byechuu, a ukazal, kak gemu geſt ſnadno mrtwe krzíeſſytý. A tezz prawíc vczyníl, kdýzto lazarzie wzkrzieſſyl a rzka: Lazarz, przíetel naſí, ſpy. A take dawal nauczienýe ſſwym mlazſſym, abý ſie ſmrty nebalý, ale muznýe ſmrt trpyelí. A kkdyz5) on to mluwieſſye, poſſmýechowachuu ſye gemu, yakz prawi cztenye. Netreſktal ſyn buozy gich z poſſmyewany,6) abý gych poſſmiewanye bylo ſwyedek praweho vmrzieny°7) Nebo czaſto kdyz dyw bude vczynýen, newierzie líde; protoz gie prziemaha gych wlaſtným odpowiedyeným. A tez bil nad lazarem vczínýl, kdyz rzekl: Kdez ſte gey polozyli? A ony odpowíedyechu:8) Puod a vzrzyſ; A gyzt ſmrdy, nebt cztírzy dný w hrobíe lezy. Protoz ty lide nemohu yuz newierzýtý, by byl mrtweho newzkrzieſſyl. Nebyechu take duoſtoynî, aby byh tehdí przy tom, kdyzto dyewku z mrtwych wzkrzieſſyl, ty, gefto ſie gemu pofſmíewachu. A protoz prawi potom cztenýe: A kdyz bý wýpuzen zaſtup z domu, wnyde y ugie dyewku za ruku, y wſta z mrtwych. Nedal giey gyne duſſye, kdyz gy rozkrzieſfil, ale tuuz, geſto byla wýſſla, zaſſie nawratyl. A netolik dyewku z mrtwich wzkrzieſſil, Ale take kazal gy daty geſty, Yakz prawí gyný ewangliſta, Aby nemnyeno bylo, by byla obludda.") 137a 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) z (-krz-) přeps. z v. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) t. 8) ras. 9) rozd.
Strana 95
95 Podle ſmýſla duchowneho Dyewka vmrla w duomu geſt duſſye kazda, zlym myſlenym neb zaduofty vmrziena. Ale prawí, ze ſpý dyewka; Nebo kazdy czlowíek, donyzd ge na tomto ſwietýe, kterymyz ge kolywiek 137b hrziechi yako vmrziel, wſak muoz geſſcze wzkrzieſſen byty. Trubbacy 1) gfuu pochlebnýcy, geſto chwale czlowieka w gieho hrzíefſyech. Ale zaſtup ten by z domu wen wyhnan, aby dyewka byla z mrtwich wzkrzieſſýena; Nebo nebuude-li drzewe peczie a ſnazenſtwíe o tomto ſwietu z ſrdcze czlo- wieczieho wypuuzena, duſſie take z mrtwich newſtane. Ale przy malem liddu 2) dyewka bý w domu wzkrzíeſſena A onen gynoch przied branu a lazarz przied mnoho lydmí, Nebo zgiewna wýna zgiewne gma míety po- kanýe A lehka lehczeyffie A taýným pokanym moz ſhlazena bytý. Prawi potom cztenye: A kdyz gyde odtuud yezyſ, gydelta po nýem dwa ſlepce wolagice a rzkuce: Smiluy fie nad namy, ſynu dawidow. Nemalu wínu gmagy zydowe na ſye, kdyz tyto, zraku nemagyce, gedynym ſly- ſſieným w ſſyna buozzyeho gſuu wierzilí: Ale zýdowe ſſwyma oczyma wíducze dywí, geſto czynyeſfie, wſak wen wierzyty nechtrechu. Znamenay take gych weliku zaddoſt; nebo neprzíſtupyhi gluu/ ſproſtníe, Ale s welikym 138a wolanym nycz gyneho, ale mýlofrdenſtwie zadagice a ſynem dawidowym gey nazywagyce, Nebo to gmye toho czaſſu bíeſie welmí pocztywe. Dobrze take gey ſynem dawídowym nazywagi, nebo kralowna nebeſka ſwata marzy byla roduu dawidowa. Slyfftez, Marchíon a Manycheus y gíný kacierzý, geſto piſma ſtareho zakona deru, a wezmýete nauczienýe, kak gey tuto ſynem dawídowym nazywagí; Nebo geſt-li to, ze by byl naſſieho czlo- wieczſtwie na ſſe neprzygyal, yakz prawie tyto kacierzy, kak by gey tehdí ſynem dawidowym nazywaty mohli? Geſt take tuto znamenaty, ze geſt ſyn buozy chtiel drzewe czaſto proſſen byty a tak teprw vzdrawity, abý nykte nemnyel, by on bez potrziebý a bez przyczynka chtiel czty hledaty. A ten, genz ge mohl ſlepým zrak nawratyty, wyedyel dobre, wierzie-li, czyl newierzie; 3) Ale proto gych tazaſíe, aby wiera gych, geſto w gych ſrdczy tayna byefſe, víti byla zgiewena, tyem wietſſy odplatu mýela, yakz prawi apoſtol: zgíe wenye uſt bywa ſpaſſený. A netoliko proto, ale abý 138b take vkazal, ze gſuu doſtoyny uzdrawenýe, A aby nyekto nemohl 4) rzecy, Kdyz geft tyto gedýne pro ſſwe míloſrdenſtwie uzdrawil, ſ prawem mýel take whieczky gyne uzdrawity. A protoz take gych tyeze, Myeli-li by wieru, aby k wyſſy wieczy ge przýwedl; Neb proto ze giey byechu ſynem dawí- dowym nazwali, y uczy ge, ze gmagy o nyem nýeczo wieczíieho wierzyty. Protoz nerzekl gym: wierzite-lí, ze mohu ſſweho 5) otcýe proſſyty, Ale wierzite-li, ze to mohu uczýnyty. A ony odpowiedyechu: Owſsyem, pane. Gyz geho ſynem dawidowym nenazywagy, ale wyſfie wſtupugíce panſtwuo gieho wýznawagy. Tehdy dotcze ſye gích oczíj a rzka: Podle waſſye wieri ſtan ſye wam. I wece to, wierí potwrzugie a ukazugíe, ze ſlowa ta, geſto byl rziekl, nebyla pochlebna; nebo ynhed gie uzdrawí, yakz prawí cztenýe: 1) t. 2) t. 3) na konci ř. 4) t. 5) ras.
95 Podle ſmýſla duchowneho Dyewka vmrla w duomu geſt duſſye kazda, zlym myſlenym neb zaduofty vmrziena. Ale prawí, ze ſpý dyewka; Nebo kazdy czlowíek, donyzd ge na tomto ſwietýe, kterymyz ge kolywiek 137b hrziechi yako vmrziel, wſak muoz geſſcze wzkrzieſſen byty. Trubbacy 1) gfuu pochlebnýcy, geſto chwale czlowieka w gieho hrzíefſyech. Ale zaſtup ten by z domu wen wyhnan, aby dyewka byla z mrtwich wzkrzieſſýena; Nebo nebuude-li drzewe peczie a ſnazenſtwíe o tomto ſwietu z ſrdcze czlo- wieczieho wypuuzena, duſſie take z mrtwich newſtane. Ale przy malem liddu 2) dyewka bý w domu wzkrzíeſſena A onen gynoch przied branu a lazarz przied mnoho lydmí, Nebo zgiewna wýna zgiewne gma míety po- kanýe A lehka lehczeyffie A taýným pokanym moz ſhlazena bytý. Prawi potom cztenye: A kdyz gyde odtuud yezyſ, gydelta po nýem dwa ſlepce wolagice a rzkuce: Smiluy fie nad namy, ſynu dawidow. Nemalu wínu gmagy zydowe na ſye, kdyz tyto, zraku nemagyce, gedynym ſly- ſſieným w ſſyna buozzyeho gſuu wierzilí: Ale zýdowe ſſwyma oczyma wíducze dywí, geſto czynyeſfie, wſak wen wierzyty nechtrechu. Znamenay take gych weliku zaddoſt; nebo neprzíſtupyhi gluu/ ſproſtníe, Ale s welikym 138a wolanym nycz gyneho, ale mýlofrdenſtwie zadagice a ſynem dawidowym gey nazywagyce, Nebo to gmye toho czaſſu bíeſie welmí pocztywe. Dobrze take gey ſynem dawídowym nazywagi, nebo kralowna nebeſka ſwata marzy byla roduu dawidowa. Slyfftez, Marchíon a Manycheus y gíný kacierzý, geſto piſma ſtareho zakona deru, a wezmýete nauczienýe, kak gey tuto ſynem dawídowym nazywagí; Nebo geſt-li to, ze by byl naſſieho czlo- wieczſtwie na ſſe neprzygyal, yakz prawie tyto kacierzy, kak by gey tehdí ſynem dawidowym nazywaty mohli? Geſt take tuto znamenaty, ze geſt ſyn buozy chtiel drzewe czaſto proſſen byty a tak teprw vzdrawity, abý nykte nemnyel, by on bez potrziebý a bez przyczynka chtiel czty hledaty. A ten, genz ge mohl ſlepým zrak nawratyty, wyedyel dobre, wierzie-li, czyl newierzie; 3) Ale proto gych tazaſíe, aby wiera gych, geſto w gych ſrdczy tayna byefſe, víti byla zgiewena, tyem wietſſy odplatu mýela, yakz prawi apoſtol: zgíe wenye uſt bywa ſpaſſený. A netoliko proto, ale abý 138b take vkazal, ze gſuu doſtoyny uzdrawenýe, A aby nyekto nemohl 4) rzecy, Kdyz geft tyto gedýne pro ſſwe míloſrdenſtwie uzdrawil, ſ prawem mýel take whieczky gyne uzdrawity. A protoz take gych tyeze, Myeli-li by wieru, aby k wyſſy wieczy ge przýwedl; Neb proto ze giey byechu ſynem dawí- dowym nazwali, y uczy ge, ze gmagy o nyem nýeczo wieczíieho wierzyty. Protoz nerzekl gym: wierzite-lí, ze mohu ſſweho 5) otcýe proſſyty, Ale wierzite-li, ze to mohu uczýnyty. A ony odpowiedyechu: Owſsyem, pane. Gyz geho ſynem dawidowym nenazywagy, ale wyſfie wſtupugíce panſtwuo gieho wýznawagy. Tehdy dotcze ſye gích oczíj a rzka: Podle waſſye wieri ſtan ſye wam. I wece to, wierí potwrzugie a ukazugíe, ze ſlowa ta, geſto byl rziekl, nebyla pochlebna; nebo ynhed gie uzdrawí, yakz prawí cztenýe: 1) t. 2) t. 3) na konci ř. 4) t. 5) ras.
Strana 96
96 Y otewrzechu ſie gich oczy. A po uzdrawený przýkaza, Abý nykomem u 139a neprawíli. A to przykazanýe uczyní ſ welikym ſnazenſtwym, yakzlſprawí cztenye: y zaprzietý gým 1) a rzka: Wyzte, atbý nykte toho newidyel. Syn bozy pro ſſwu pokoru byehagye gyeſſytne chwaly, byeſſye to przýka- zanýe uczynyl, ale ony, yako wdyeczný nemoziechu daru bozleho vtagitý. A to, geſto byl ſyn buozy gýnemu rzekl a rzka: Gdy a zgiew chwalu buozy Nenýe proty tomuto, Nebo nam dawa nauczíenye, abychom ſamí pro ſwe dobre nedalí ſebe chwality; Pak-li bý naſſye chwala ſſla na buozy cieſt, nemamý toho branýty, ale przykazaty, abý ſíe to ſtalo, podle ſſmýfla duchowneho Skrzíe dwa ſlepcze Dwuoy ſie lid znamenawa, 2) Lid zydowſky a pohanſký; Nebo z obogieho lidu ſyn buozzy nyektere oſſwietyl, w duomu, to gieft w ſſwatey cierekwí; nebo bez ſſwate cierekwí zaden ý nemuoz ſpaſſen býtý, A ty, geſto gſu z zydowſtwa wieru ſwatey cierekwi przygyahi, ſyna buozieho po wſſyem ſwietu gſuu ohlaſſylí. Ale duom knyezete gieſt zakon ſtari, poddan moyzieffowi; Ale duom gefukriftow geſt nebeſka neruzalem. A protoz kdýz ſyn buozzy przieſ tento ſwiet gdýeffie, wracyge 139b ſíe do ſſweho domu, dwa ſlepce gdyeſta/ za ným: Nebo kdyz ſſwate cztenye ſkrzie ſwate apoſtoli po wſſyem ſſwietu býlo ohlaſſýeno, Tehdy mnozy z zydowſtwa a z pohanſtwua pociechu gyty po nyem; Ale kdyz wſtupy na nebeſla, Tehdy oný wnýdechu do fswate cierekwe a tu byechu ſſwieceny. A kdyz oný odgydechu, przínefſyechu przeden czlowíeka nýemeho; Ten gmyegyeffye w ſlobye dyabla. A kdyz dyabla wypudý, nyemý poczíe mluwíty, y dýwlechu ſie zaſtupowe a rzkuczie: Nykdý ſíe tak zgiewilo w zýdowſtwí. Ale duchownyczi prawíechu: Muocy knyezete dyabelſkeho dyablý wypuzugie. y chodyefſye reziſſ po wſſyech myeſtech y po koftelech, vczie w gich ſkolach a kazye cztenye kralowſtwie nebeſkeho A uzdrawugie wſſyeczkí neduhý y wſſieczky nemoczí. Widyew pak zaſtupí ſlitowa ſſie nad nymí, nebo byechu vítalí a lezyechu yako owucie nemagycie paſtyrzie. Tehdy wece ſſwym mlazífym: Zen geft welika, ale dyelnykow malo. Protoz proſte pana nad zný, at poſſle dyelnykí w ſſwu zen. 140a Na toto cztenýe mluwí ſwaty Thomaſí z aquina. /Kdyz zrak da ſlepym, potom nyememu rzecz nawraty a toho, w nyemzto bieſſye dyabel, vzdrawí, w nyzto wieczi vkaza, ze ma muocz a ze geſt lekarz nebeſki; Nebo ſſwaty yſayas prorok byl rzekl o nyem: Tehdí buudu otewrziený ocy ſlepych a uſſy hluchych vſſlyfie a yazyk nýemych buude proſt. Tato nemocz nebleffye od przýrozenye, ale od dyabla A protoz bylo potrziebye, aby gey gyny przywedly, nebo ſam za ſſie proſſyty nemozieſſie, neb rzecz gemu odyata bieſſie. A protoz netazal geho yako onyech ſlepczow, wierzil-li bý, nebo mluwity nemozieffye, ale ynhed gey vzdrawi, yakz prawi cztenýe: A yakz by dyabel wypuuzen, ynhed promluwi nyemý, y pocziechu ſie dywítý zaſtupowe a rzkuce: Nykdy ſie tak nezgie- 1) sic, na konci ř. 2) sic.
96 Y otewrzechu ſie gich oczy. A po uzdrawený przýkaza, Abý nykomem u 139a neprawíli. A to przykazanýe uczyní ſ welikym ſnazenſtwym, yakzlſprawí cztenye: y zaprzietý gým 1) a rzka: Wyzte, atbý nykte toho newidyel. Syn bozy pro ſſwu pokoru byehagye gyeſſytne chwaly, byeſſye to przýka- zanýe uczynyl, ale ony, yako wdyeczný nemoziechu daru bozleho vtagitý. A to, geſto byl ſyn buozy gýnemu rzekl a rzka: Gdy a zgiew chwalu buozy Nenýe proty tomuto, Nebo nam dawa nauczíenye, abychom ſamí pro ſwe dobre nedalí ſebe chwality; Pak-li bý naſſye chwala ſſla na buozy cieſt, nemamý toho branýty, ale przykazaty, abý ſíe to ſtalo, podle ſſmýfla duchowneho Skrzíe dwa ſlepcze Dwuoy ſie lid znamenawa, 2) Lid zydowſky a pohanſký; Nebo z obogieho lidu ſyn buozzy nyektere oſſwietyl, w duomu, to gieft w ſſwatey cierekwí; nebo bez ſſwate cierekwí zaden ý nemuoz ſpaſſen býtý, A ty, geſto gſu z zydowſtwa wieru ſwatey cierekwi przygyahi, ſyna buozieho po wſſyem ſwietu gſuu ohlaſſylí. Ale duom knyezete gieſt zakon ſtari, poddan moyzieffowi; Ale duom gefukriftow geſt nebeſka neruzalem. A protoz kdýz ſyn buozzy przieſ tento ſwiet gdýeffie, wracyge 139b ſíe do ſſweho domu, dwa ſlepce gdyeſta/ za ným: Nebo kdyz ſſwate cztenye ſkrzie ſwate apoſtoli po wſſyem ſſwietu býlo ohlaſſýeno, Tehdy mnozy z zydowſtwa a z pohanſtwua pociechu gyty po nyem; Ale kdyz wſtupy na nebeſla, Tehdy oný wnýdechu do fswate cierekwe a tu byechu ſſwieceny. A kdyz oný odgydechu, przínefſyechu przeden czlowíeka nýemeho; Ten gmyegyeffye w ſlobye dyabla. A kdyz dyabla wypudý, nyemý poczíe mluwíty, y dýwlechu ſie zaſtupowe a rzkuczie: Nykdý ſíe tak zgiewilo w zýdowſtwí. Ale duchownyczi prawíechu: Muocy knyezete dyabelſkeho dyablý wypuzugie. y chodyefſye reziſſ po wſſyech myeſtech y po koftelech, vczie w gich ſkolach a kazye cztenye kralowſtwie nebeſkeho A uzdrawugie wſſyeczkí neduhý y wſſieczky nemoczí. Widyew pak zaſtupí ſlitowa ſſie nad nymí, nebo byechu vítalí a lezyechu yako owucie nemagycie paſtyrzie. Tehdy wece ſſwym mlazífym: Zen geft welika, ale dyelnykow malo. Protoz proſte pana nad zný, at poſſle dyelnykí w ſſwu zen. 140a Na toto cztenýe mluwí ſwaty Thomaſí z aquina. /Kdyz zrak da ſlepym, potom nyememu rzecz nawraty a toho, w nyemzto bieſſye dyabel, vzdrawí, w nyzto wieczi vkaza, ze ma muocz a ze geſt lekarz nebeſki; Nebo ſſwaty yſayas prorok byl rzekl o nyem: Tehdí buudu otewrziený ocy ſlepych a uſſy hluchych vſſlyfie a yazyk nýemych buude proſt. Tato nemocz nebleffye od przýrozenye, ale od dyabla A protoz bylo potrziebye, aby gey gyny przywedly, nebo ſam za ſſie proſſyty nemozieſſie, neb rzecz gemu odyata bieſſie. A protoz netazal geho yako onyech ſlepczow, wierzil-li bý, nebo mluwity nemozieffye, ale ynhed gey vzdrawi, yakz prawi cztenýe: A yakz by dyabel wypuuzen, ynhed promluwi nyemý, y pocziechu ſie dywítý zaſtupowe a rzkuce: Nykdy ſie tak nezgie- 1) sic, na konci ř. 2) sic.
Strana 97
97 wylo w zydowſtwi. nade wſſieczki gey wykladachu a chwalechu, netolik proto, ze vzdrawowaſſíe, Ale ze wſſiezcki neduhy y wſſieczki nemocy roz- paczyle rucye zapuzowaſfie. A to nawiecz mutýefſye duchownyki, ze gey nade wiſieczkí chwalechu, Ne//tolik nad tý, gelto tehdí bíechu, ale take y nad ty, geſto gſſu ſye kdy narodyli w zydowuſtwi. A protoz duchownycí proty tomu mluwíecze prawíechu: Muocy knýezete dyabelſkeho dyably wýpuzugîe. Uczienícy a duchownyczi zydowfſty ſkutkí ſyna buozýeho tagechu a tlacziechu, kdez mohly, A kterych nemohli vtagyty, ale na gyný ſmyſl krziwie obraczowali, yakz byl prorokowal ſwaty dawyd w zal- tarzy, mluwye k ſynu buoziemu a rzka: Pro welikoſt twe moczy buudu lhaty na tye twogy neprzietele. A gich rzecz nycz nenye nemudrzieyſſieho ; Nebo nenye to podobne, bý dyabel dyabla wypuzowal, ale radyeſli bý gemu pomohl a we wſſy zloſti potwrdyl. A ſyn buozy netoliko dyably wypuzowal, Ale y malomoczne zcziſczowal a vmrle z mrtwich wzkrzieſſyl, hrzíechi odpuuſtyewal,1) kralowſtwie nebeſke kazal A k otczy nebeſkemu ldý przywozowal, Glehozto bý dyabel vczyníty nemohl, Any take chtiel. Prawi potom cztenýe: I chodíeſſie yeziſſ po wſſiech/myeſtech. Muohl 141a ſyn buozý ýnhed zloft duchownykow treſktaty, ze mluwyechu a rzkuce: Mocy knyezete dyabelſkeho dýably wýpuzuge. Dyabel, kdyz ſie gemu protywenſtwie ſtane, dobrym toho neodplacýgie, ale ſkody tiem, geſto geho necztye. Ale ſyn buozy protywnýe tomu czýný:2) Nebo kdyz duchownyczy zydowfty gey hanyechu, netolico gym toho zlym neodplatyl, ale take any treſktal, Ale radyefſy proty tomu dobrzie czynyl, yakz prawi cztenye: I chodyeſſie yezyſ po myeítech. W nýemzto nam dawa nauczienýe, abýchom ſſwym wynnykom zly3) ſie neodplaceli, ale dobrym; Neb ktoz pro czyzy zloſt dobrze czynyty przieſtane, vkazugie to na ſſie, ze geſt pro lidſku chwalu dobrzie czyníl: Ale ktoz pro buoh dobrzie czýný ſwým blizným, kak kolíwiek oný proty nyemu zle cynýe, Proto on neprzíeſtane dobrzíe czýnyty, aby byla geho wieczíſie odplata tiem przied buohem. Znamenayme take obecznýe: y w mýeſtech y w koſtelech y w lilyczíech kazye, Towîes y malým y welykym y strziedným, newýbye/ ragýe any znamenagie mocy 141b buohatich, Ale hledagie ſpaſfienýe wſfiech, gelto myegiechu wierzitý. Protoz vczíeſie w gych ſkolach, abý to ukazal, ze nýcz gyneho nezada, gedno wuolý ſweho otcze naplnýty, a abý ſwým vczieným newíerne lýdy przywedl k wierzie. Gyeft take znamenatý, kak bý kolywiek nyektere pýſmo vczýlo o bohathſtwí tohoto ſwieta, wſſakz bý proto nemohlo cztenye nazwano býtý; A protoz piſmo ſtareho zakona nebylo nazwano cztenýe, Nebo ne- ſlibowaſſíe poſſluſſným ſebe ſbuozýe nebeſkeho, Ale gedno ſbuozie zemſkeho. Po kazany pak a po naucziený vzdrawuowaſſye wſſieczki neduhí y wſieczki nemocy, Abý, kterýchz bý gieho kazanye k wierzie neprzywedlo, Aby geho dywowe k wierzie gíe przyprawilý. I gelt tuto znamenatý, ze wſſyeczki ty, kterez ſyn bozy vzdrawowal na tiele, vzdrawowal gie take 140b 1) e ras. z l. 2) přeps. v czíný. 3) na konci ř.
97 wylo w zydowſtwi. nade wſſieczki gey wykladachu a chwalechu, netolik proto, ze vzdrawowaſſíe, Ale ze wſſiezcki neduhy y wſſieczki nemocy roz- paczyle rucye zapuzowaſfie. A to nawiecz mutýefſye duchownyki, ze gey nade wiſieczkí chwalechu, Ne//tolik nad tý, gelto tehdí bíechu, ale take y nad ty, geſto gſſu ſye kdy narodyli w zydowuſtwi. A protoz duchownycí proty tomu mluwíecze prawíechu: Muocy knýezete dyabelſkeho dyably wýpuzugîe. Uczienícy a duchownyczi zydowfſty ſkutkí ſyna buozýeho tagechu a tlacziechu, kdez mohly, A kterych nemohli vtagyty, ale na gyný ſmyſl krziwie obraczowali, yakz byl prorokowal ſwaty dawyd w zal- tarzy, mluwye k ſynu buoziemu a rzka: Pro welikoſt twe moczy buudu lhaty na tye twogy neprzietele. A gich rzecz nycz nenye nemudrzieyſſieho ; Nebo nenye to podobne, bý dyabel dyabla wypuzowal, ale radyeſli bý gemu pomohl a we wſſy zloſti potwrdyl. A ſyn buozy netoliko dyably wypuzowal, Ale y malomoczne zcziſczowal a vmrle z mrtwich wzkrzieſſyl, hrzíechi odpuuſtyewal,1) kralowſtwie nebeſke kazal A k otczy nebeſkemu ldý przywozowal, Glehozto bý dyabel vczyníty nemohl, Any take chtiel. Prawi potom cztenýe: I chodíeſſie yeziſſ po wſſiech/myeſtech. Muohl 141a ſyn buozý ýnhed zloft duchownykow treſktaty, ze mluwyechu a rzkuce: Mocy knyezete dyabelſkeho dýably wýpuzuge. Dyabel, kdyz ſie gemu protywenſtwie ſtane, dobrym toho neodplacýgie, ale ſkody tiem, geſto geho necztye. Ale ſyn buozy protywnýe tomu czýný:2) Nebo kdyz duchownyczy zydowfty gey hanyechu, netolico gym toho zlym neodplatyl, ale take any treſktal, Ale radyefſy proty tomu dobrzie czynyl, yakz prawi cztenye: I chodyeſſie yezyſ po myeítech. W nýemzto nam dawa nauczienýe, abýchom ſſwym wynnykom zly3) ſie neodplaceli, ale dobrym; Neb ktoz pro czyzy zloſt dobrze czynyty przieſtane, vkazugie to na ſſie, ze geſt pro lidſku chwalu dobrzie czyníl: Ale ktoz pro buoh dobrzie czýný ſwým blizným, kak kolíwiek oný proty nyemu zle cynýe, Proto on neprzíeſtane dobrzíe czýnyty, aby byla geho wieczíſie odplata tiem przied buohem. Znamenayme take obecznýe: y w mýeſtech y w koſtelech y w lilyczíech kazye, Towîes y malým y welykym y strziedným, newýbye/ ragýe any znamenagie mocy 141b buohatich, Ale hledagie ſpaſfienýe wſfiech, gelto myegiechu wierzitý. Protoz vczíeſie w gych ſkolach, abý to ukazal, ze nýcz gyneho nezada, gedno wuolý ſweho otcze naplnýty, a abý ſwým vczieným newíerne lýdy przywedl k wierzie. Gyeft take znamenatý, kak bý kolywiek nyektere pýſmo vczýlo o bohathſtwí tohoto ſwieta, wſſakz bý proto nemohlo cztenye nazwano býtý; A protoz piſmo ſtareho zakona nebylo nazwano cztenýe, Nebo ne- ſlibowaſſíe poſſluſſným ſebe ſbuozýe nebeſkeho, Ale gedno ſbuozie zemſkeho. Po kazany pak a po naucziený vzdrawuowaſſye wſſieczki neduhí y wſieczki nemocy, Abý, kterýchz bý gieho kazanye k wierzie neprzywedlo, Aby geho dywowe k wierzie gíe przyprawilý. I gelt tuto znamenatý, ze wſſyeczki ty, kterez ſyn bozy vzdrawowal na tiele, vzdrawowal gie take 140b 1) e ras. z l. 2) přeps. v czíný. 3) na konci ř.
Strana 98
98 142b 143a wnýtrzz y na duſſy; Ale gyní ſſu toho vczynyty nemohli ſſwu wlaſtný mocý, giedyne buozzý míloſty. A netoliko ſyn buozý ſwu dobrotu a ſſwe milo- ſrde ſtwîe gym vkazal, Ale take y gýne, yakx prawi potom cztenye: Vzrziew giezyſ zaſtupí ſlytowa ſíe nad nymí. Skrze nyezto vrzad dobreho paſtyrze wíecie nez nagemnýka to w ſſobíe ukazugíe. Nebo procz ſie gie ſlitowal, ynhed vkazugie, kdyz prawi: Nebo býechu trudny a leziechu yako owczie nemagyce paſtyrze. Trudny byechu zlofty dyabelſku a rozlcznu nemoczy. Blechu take trudny nemoczý duchownu, Towies rozlcznymí bludy prziemození, w nychzto lenýwie leziechu nemuohucz z nych wítatý. Weliku nedyeku tuto gmagy míſtrzý zydowſty na ſſýe, ze, gluuce paſtyrzy, obyczey wlcſkí na ſſobbyel) vkazowachu. Nebo netolik zaſtupow nepolepſowachu, ale take pohorſowachu; neb kdyz ony ſie dywiechu a rzkuce: Nykdy ſie tak nezgyewalo w zydowuſtwí, Proty tomu duchownyczi zydowſſczí mlu- wiechu a rzkuczie: Mocý knýezete dyabelſkého dyablý wypuzugie. Ale kdyz ſyn bozzy ſ nebe ſhlede na zemí, aby vſliſſal ſtonanýe yatich wieznow, tehdy inhed/ zen yala líe rozplozowatý; Ale zaſtupowe lydſty k wierze ſſwateho cztenye nykdy by ſe bylizyli, by ſyn buozzy ſ nebeſſ nebyl ſhledl na zemí. A protoz potom prawí cztenýe: Zen geſt welika, ale dyelnykow malo. Skrzie zen rozumíe, lidý, gíjzto mohu zyety; býty od ſíwatich kaza- telow a rozdyeleny od ztraczenych, buduu polozený w ſtodolu krale nebe- ſkeho. A protoz mnoſtwie zny znamenawa mnoſtwíe lida, A maloſt dyel- nykow znamenawa nedoſtatek kazatelow. Nebo male byeſſie cziſlo ſwatich apoſtolow proty toliko lidu; Protoz radý ſyn buozzy ſſwatym apoſtolom, abý toho ſnazný byli, Abý po wſſie czaſſy ſwatich kazatelow przybywalo. Protoz prawí we cztený: Proſte pana nad zný, abý poſlal díelnykí w ſſwu zen! Taynye sam sie panem ukazugie, neb on geft ten, genz geft pan nad zný; Nebo kdyz on poſſlal ſwe apoſtolý, abý ony zzelý to, geſto gſſu nebýh wſſelí, nýcz gyneho gym zyetý nekazal nez to, geſto on byl dawno ſſyel ſkrzie ſſwe ſſwate proroký. Podle ſmýlla duchownýeho kdíz//gýz pohanſtwu ſpaſſienýe býlo dano, tehdi míeſta a kaftelowe moczy a prziſtým ſyna bozyeho býechu oſſwiecena a wſfie ſtare nemocý gſu2) zbawena. Ale zli du- chowe ſſwu moczí filnye prziekaziechu lidu w ſtarem zakoníe nemocznemu; nebo gieſtye nebýeſſye gym dan ſtrazie ducha ſwateho, gehozto geſt plod welmí vzýtteczní.3) A czymz wiecze tíech,4) geſto ten plod fiegý, tiem wieczie plodu ducha ſwateho przíbywa; A protoz weh proſſyty pana nad zný, abý k przigety darow ducha ſſwateho dal buoh dyelnýkow doſty. A toho nemozem na bozíe gedn 5) modlítwu obdrziety. Gehozto nam wſſiem pomahaí otecz, ſyn, ſwaty duch. Amen. 142a TEhdi ſſezwaw dwannadſte6) ſſwich apoſtolow, da gym mocz nad necziſtymí duchí, aby ge wypuzowalí a uzdrawuowalí wſſieczki neduhí 1) rozd. 2) ras. 3) rozd. 4) ras. 5) na konci ř. 6) rozd.
98 142b 143a wnýtrzz y na duſſy; Ale gyní ſſu toho vczynyty nemohli ſſwu wlaſtný mocý, giedyne buozzý míloſty. A netoliko ſyn buozý ſwu dobrotu a ſſwe milo- ſrde ſtwîe gym vkazal, Ale take y gýne, yakx prawi potom cztenye: Vzrziew giezyſ zaſtupí ſlytowa ſíe nad nymí. Skrze nyezto vrzad dobreho paſtyrze wíecie nez nagemnýka to w ſſobíe ukazugíe. Nebo procz ſie gie ſlitowal, ynhed vkazugie, kdyz prawi: Nebo býechu trudny a leziechu yako owczie nemagyce paſtyrze. Trudny byechu zlofty dyabelſku a rozlcznu nemoczy. Blechu take trudny nemoczý duchownu, Towies rozlcznymí bludy prziemození, w nychzto lenýwie leziechu nemuohucz z nych wítatý. Weliku nedyeku tuto gmagy míſtrzý zydowſty na ſſýe, ze, gluuce paſtyrzy, obyczey wlcſkí na ſſobbyel) vkazowachu. Nebo netolik zaſtupow nepolepſowachu, ale take pohorſowachu; neb kdyz ony ſie dywiechu a rzkuce: Nykdy ſie tak nezgyewalo w zydowuſtwí, Proty tomu duchownyczi zydowſſczí mlu- wiechu a rzkuczie: Mocý knýezete dyabelſkého dyablý wypuzugie. Ale kdyz ſyn bozzy ſ nebe ſhlede na zemí, aby vſliſſal ſtonanýe yatich wieznow, tehdy inhed/ zen yala líe rozplozowatý; Ale zaſtupowe lydſty k wierze ſſwateho cztenye nykdy by ſe bylizyli, by ſyn buozzy ſ nebeſſ nebyl ſhledl na zemí. A protoz potom prawí cztenýe: Zen geſt welika, ale dyelnykow malo. Skrzie zen rozumíe, lidý, gíjzto mohu zyety; býty od ſíwatich kaza- telow a rozdyeleny od ztraczenych, buduu polozený w ſtodolu krale nebe- ſkeho. A protoz mnoſtwie zny znamenawa mnoſtwíe lida, A maloſt dyel- nykow znamenawa nedoſtatek kazatelow. Nebo male byeſſie cziſlo ſwatich apoſtolow proty toliko lidu; Protoz radý ſyn buozzy ſſwatym apoſtolom, abý toho ſnazný byli, Abý po wſſie czaſſy ſwatich kazatelow przybywalo. Protoz prawí we cztený: Proſte pana nad zný, abý poſlal díelnykí w ſſwu zen! Taynye sam sie panem ukazugie, neb on geft ten, genz geft pan nad zný; Nebo kdyz on poſſlal ſwe apoſtolý, abý ony zzelý to, geſto gſſu nebýh wſſelí, nýcz gyneho gym zyetý nekazal nez to, geſto on byl dawno ſſyel ſkrzie ſſwe ſſwate proroký. Podle ſmýlla duchownýeho kdíz//gýz pohanſtwu ſpaſſienýe býlo dano, tehdi míeſta a kaftelowe moczy a prziſtým ſyna bozyeho býechu oſſwiecena a wſfie ſtare nemocý gſu2) zbawena. Ale zli du- chowe ſſwu moczí filnye prziekaziechu lidu w ſtarem zakoníe nemocznemu; nebo gieſtye nebýeſſye gym dan ſtrazie ducha ſwateho, gehozto geſt plod welmí vzýtteczní.3) A czymz wiecze tíech,4) geſto ten plod fiegý, tiem wieczie plodu ducha ſwateho przíbywa; A protoz weh proſſyty pana nad zný, abý k przigety darow ducha ſſwateho dal buoh dyelnýkow doſty. A toho nemozem na bozíe gedn 5) modlítwu obdrziety. Gehozto nam wſſiem pomahaí otecz, ſyn, ſwaty duch. Amen. 142a TEhdi ſſezwaw dwannadſte6) ſſwich apoſtolow, da gym mocz nad necziſtymí duchí, aby ge wypuzowalí a uzdrawuowalí wſſieczki neduhí 1) rozd. 2) ras. 3) rozd. 4) ras. 5) na konci ř. 6) rozd.
Strana 99
99 y wſſieczký nemoczy. Ale dwanadíte apoſtolow gmena gſſu tato: Prwi Symon, gemuzto dyegí petr, a ondrzieý, bratr geho. Jacub zebedeow a yan, bratr geho, Philip a bartholomyeí, Thomaff a//Mathieý zgiewnýk 143b a Jacub alpheow a Tatheus ſſymon kanaryankí a Judaſſ ſkaríoth, genzto geý proradyl. Na toto cztenye mluwí ſſwatý Thomaſí Z aquína: Drzewe prawil ſſwatý ewangeliſta, ze ge ſyn buozy zbuzowal ſſwe mlazíſie,1) abý profili pana nad zný, abý poſlal dielnýký w ſfwu zen. A to, k czemuz drzewe wzbuzowal, to yuz nynye naplnyge. Nebo cziſlo dwanadſt, geſto ſie ſklada ze troýce a ze cztwernýce, Znamenawa, ze gſfu oný gmyeli na cztírziech ſtranach wſſieho ſſwieta wieru fſwate trogyce kazatý. Toto take czilo mnohýmí znamenymí w ftarem zakonye bylo znamenano: Skrzie dwanadíte ſynow iacubowích; Skrzíe dwanadczſte knyezat ſynow zyduowſkich; Skrzie dwanadczíte ſtudnýcz w celým nalezených; Skrzie dwanadezſte kamenow w racionale aaronowie; Skrzie dwanaczfte chlebow, geſto uſtawicznýe lezíechu w templí na ſtole; Skrzie dwuanadczíte ſpy- taczow poſſlanych od moyziefſye;/Skrzie dwanadczíte kamennow,2) 144a z nychzto byl oltarz vczínyen; Skrzíe dwanadczſte kamenow, geſto gſuu byli wzíety z yordana; Skrzie dwanadczte wolow, na nychzto ſtaſſye morze mýedyene. A w nowem pak zakoníe Skrzie dwanadczſte3) hwýezd, geſto ſuu y byechu v korunye mlade newieſty; Skrzie dwanadczte zakladow geru- ſalena, geſto widiel ſwaty Jan, A ſkrzie dwanadczíte wrat. Miloſtywý pak a mílofrdny pan a miſtr nezawídý ſwym ſluham aný ſwyl) mlazſſym, Ale ſſwu mocz gy5) dawa, Aby, yakz ge on wſſieczki neduhíj y wſſieczki nemoczí uzdrawowal, Takez ſſwym apoſtolom teez mocy pozyczil, Aby ony take wſſieczkí neduhí y wſſieczkí nemoczí vzdrawoualí. Pak potom poklada cziſlo ſwatych apoſtolow a gych gmena wypýſſugíe, aby byli rozeznany od gyných, geſto ſie nazywachu apoſtolmí a neyſlucze. A protoz prawí potom cztenye: Dwanadſte apoftolow gſfu gmena tato. Prwi geft napiſfas)/Ssymon, gemuzto gie przygmíe petr, Aby byl rozeſnan od onoho druheho ſſymona, 144b genz ſlowieſſye kananynſki z ulice myeſta, gemuzto gmye chana, wlaſty gahleyſke, kdezto ſyn buozi obratyl wuodu u wíno. Sſymon toliko geſt rzeceno yako poſſluſſny, Nebo geſt bil poſſluſſen kazanye buozieho a k gíedy- nemu pozwany ſyna bozieho oſtawyw to wſſieczko, czoz gmyel, bra ſe po nyem. Symon, yakz take gyny prawie, toliko rzeceno yako ſlozyw zloſt y ſſhſſal ſmutek; Nebo kdyz ſyn buozy z mrtwích wſtal, tehdi on ſlozil tu zloſt, gijzto gmýel pro geho vmuczenye, a vſſliſſal zaloſt. Nebo ſyn buozy gemu powíedye a rzka: Donyzdíſ byl mladíſy, chodyl gſſy, kudý tobye libo, Ale kdyz ſie ſtarafſ, gyný tie opaſsie y powede, kamz ty nechceſſ. A ondrziey, bratr gieho. Ondrziey toliko ge rzeceno yako vdatny. A dobrzie gíe nazwan vdatnym, nebo wſſieczko, czoz miel,7) oſtawyw y bral ſie po ſynu boziemu A udatnýe ſtal w gelího przikazaný. Pak potom yakub 145a 1) na konci ř. 2) rozd. 3) ras. 4) na konci ř. 5) t. 6) t. 7) ras.
99 y wſſieczký nemoczy. Ale dwanadíte apoſtolow gmena gſſu tato: Prwi Symon, gemuzto dyegí petr, a ondrzieý, bratr geho. Jacub zebedeow a yan, bratr geho, Philip a bartholomyeí, Thomaff a//Mathieý zgiewnýk 143b a Jacub alpheow a Tatheus ſſymon kanaryankí a Judaſſ ſkaríoth, genzto geý proradyl. Na toto cztenye mluwí ſſwatý Thomaſí Z aquína: Drzewe prawil ſſwatý ewangeliſta, ze ge ſyn buozy zbuzowal ſſwe mlazíſie,1) abý profili pana nad zný, abý poſlal dielnýký w ſfwu zen. A to, k czemuz drzewe wzbuzowal, to yuz nynye naplnyge. Nebo cziſlo dwanadſt, geſto ſie ſklada ze troýce a ze cztwernýce, Znamenawa, ze gſfu oný gmyeli na cztírziech ſtranach wſſieho ſſwieta wieru fſwate trogyce kazatý. Toto take czilo mnohýmí znamenymí w ftarem zakonye bylo znamenano: Skrzie dwanadíte ſynow iacubowích; Skrzíe dwanadczſte knyezat ſynow zyduowſkich; Skrzie dwanadczíte ſtudnýcz w celým nalezených; Skrzie dwanadezſte kamenow w racionale aaronowie; Skrzie dwanaczfte chlebow, geſto uſtawicznýe lezíechu w templí na ſtole; Skrzie dwuanadczíte ſpy- taczow poſſlanych od moyziefſye;/Skrzie dwanadczíte kamennow,2) 144a z nychzto byl oltarz vczínyen; Skrzíe dwanadczſte kamenow, geſto gſuu byli wzíety z yordana; Skrzie dwanadczte wolow, na nychzto ſtaſſye morze mýedyene. A w nowem pak zakoníe Skrzie dwanadczſte3) hwýezd, geſto ſuu y byechu v korunye mlade newieſty; Skrzie dwanadczte zakladow geru- ſalena, geſto widiel ſwaty Jan, A ſkrzie dwanadczíte wrat. Miloſtywý pak a mílofrdny pan a miſtr nezawídý ſwym ſluham aný ſwyl) mlazſſym, Ale ſſwu mocz gy5) dawa, Aby, yakz ge on wſſieczki neduhíj y wſſieczki nemoczí uzdrawowal, Takez ſſwym apoſtolom teez mocy pozyczil, Aby ony take wſſieczkí neduhí y wſſieczkí nemoczí vzdrawoualí. Pak potom poklada cziſlo ſwatych apoſtolow a gych gmena wypýſſugíe, aby byli rozeznany od gyných, geſto ſie nazywachu apoſtolmí a neyſlucze. A protoz prawí potom cztenye: Dwanadſte apoftolow gſfu gmena tato. Prwi geft napiſfas)/Ssymon, gemuzto gie przygmíe petr, Aby byl rozeſnan od onoho druheho ſſymona, 144b genz ſlowieſſye kananynſki z ulice myeſta, gemuzto gmye chana, wlaſty gahleyſke, kdezto ſyn buozi obratyl wuodu u wíno. Sſymon toliko geſt rzeceno yako poſſluſſny, Nebo geſt bil poſſluſſen kazanye buozieho a k gíedy- nemu pozwany ſyna bozieho oſtawyw to wſſieczko, czoz gmyel, bra ſe po nyem. Symon, yakz take gyny prawie, toliko rzeceno yako ſlozyw zloſt y ſſhſſal ſmutek; Nebo kdyz ſyn buozy z mrtwích wſtal, tehdi on ſlozil tu zloſt, gijzto gmýel pro geho vmuczenye, a vſſliſſal zaloſt. Nebo ſyn buozy gemu powíedye a rzka: Donyzdíſ byl mladíſy, chodyl gſſy, kudý tobye libo, Ale kdyz ſie ſtarafſ, gyný tie opaſsie y powede, kamz ty nechceſſ. A ondrziey, bratr gieho. Ondrziey toliko ge rzeceno yako vdatny. A dobrzie gíe nazwan vdatnym, nebo wſſieczko, czoz miel,7) oſtawyw y bral ſie po ſynu boziemu A udatnýe ſtal w gelího przikazaný. Pak potom yakub 145a 1) na konci ř. 2) rozd. 3) ras. 4) na konci ř. 5) t. 6) t. 7) ras.
Strana 100
100 146a zebedeow a Jan, bratr geho, Genzto gſſu, oſtawſſie ſweho otcze tieleſtneho, yſli za otczem nebeſkým. A proto giey nazywa zebedeowým, aby bil rozeſſnan od druheho yacuba, genz ſlowieffye alpheow. Jacub potupcie ſie wyklada ; nebo netoliko wſſielike tieleſtne poſkwrnyenýe potupil, Ale take y ffwe tielo, Kdyz od krale herodeſſa ſmrt dobrowolnye trpiel pro krale nebeſkeho. Jan míloſt bozzie ſýe wyklada; Nebo ſyn buozy nade wſſieczki gey milowwali) A protoz na znamenýe naywieczífie miloſty na poſledny weczierzý na prſſiech ſyna buozieho on lezal. Potom pak philipp Bartholomyey. Philipp tohkoy rzeczeno yako vſta ſwietla; Nebo on týem oſſwiecenym, gymzto gey bieſſie ſyn buozi oſſwietyl, kazanym ſwich vſt mnohe lydy dowedl ſwietloſty kralowſtwie nebeſkeho. Bartholomýey geft gmye ſyrſke, ne zýdowſke, A wyklada ſie ſyn toho, genz powyſſugie wuodu, Towieſf gezukriftow, genz 145b ſrdcze ſwích kalſzatelow pozdwiha od zadoſtý ſſwietſke y powýſſyge w ne- beſſyech, Aby, czymz wíece ſſwu zadoſty prziebywagy w nebeſſiech, tyem wiece frdce tîech, geſto gich poſluchagy, wlhkofty ſſweho kazanye zapogíly a obmýekczylí. Potom pak Thomaſí a Mathyey zgíewnýk. Thomaſí hlubo- koſt ſie wyklada; Nebo czymz wíece nedowíerzil, tiem hlubýegie poznal buoſtwie ſyna buozieho, A protoz rzekl: pan moý a buoh moý. Matheý toliko rzeceno yako dany; Nebo on darem buozym z zgiewnyka vczynen geft ewangeliftu. Potom pak Jacub alpheow a Thatýey. Tot ge ten 1acub, gehozto ſwate cztenýe bratrem ſyna bozieho nazywa y take w eepiſtole, geſto geſt piſſana Gaalathkym. Nebo maría zena alpheowa matky bozie ſeſtra byla, gijzto ſwaty yan ewangelifta marígy Cleophowu nazýwa, Snad proto, ze ten gijfty Cleofaff take alphey byl nazwan, Aneb proto,ze ſnad maria, kdyz byl alpheý vmrziel, po Jacubowie narozený poya/la pak Cleophalſýe. A dobrze ſyn alpheow geſt nazwan; Nebo Alphey toliko geſt rzeceno yako prawedlný a vcyený. A kake ge on byl dobrotý neb duoftogenſtwíe, ſwiedczie ſſwaty apoſtolowe, geſto gſfu giey biſkupem gerozolymſkym vczý- nýh. A koftelnye kronyka mezý gynu wieczy prawí o nyem, ze ge maſſa nykdy negedl, wína y giednoho pytíe opyleho nepil, wlaznýe ſie nemyl, 2) Platenneho rucha nenoſſil, y we dne y w noczy klekagie na ſſwu kolenu ſſwemu hoſpodynu ſíe modlil A tak byl welikeho v buoha zaſluzienýe, ze gey wſliczkný prawedlnym nazíwachu. Thateý pak geft ten, gehozto ſſwaty lúcaſſ Judaſſem jacubowym, towies bratrem yacubowym, nazywa, gehozto epyſtolu cztuu w koſtelech, w nyzto on ſam ſie bratrem yacubowym nazywa. Judaſſ pak poznawagyczí ſie wyklada; Nebo on geſt ſyna buozieho ſſwym ſrcziem 3) a ſſwu wieru poznal. Thatey oracz ſrdce ſie wyklada; Nebo on geſt ſſwym kazanym rozwolal 1) rozlícznych lídy ſrdce, Aby neſlí plod 146b duof/ toný nebeſkeho kralowſtwie. Potom pak ſſymon kananytſki a Judaſh ſcariotſki. Sſymon kananynſki to ge ten, giehozto gyny ewangelifta miloſty nazywa; Nebo kana toliko rzeceno yako míloſt. Judaſſ pak ſcariothſki ſlul Proto, neb ta ulíce, w nyzto ſie narodyl, ſlowieſſye ſcaríoth. Judaſſ zadawenye ſſie wýklada; Nebo on ſie ſam obíeſſyl a prowazem zadawil. 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. (ſr-cziem). 4) sic.
100 146a zebedeow a Jan, bratr geho, Genzto gſſu, oſtawſſie ſweho otcze tieleſtneho, yſli za otczem nebeſkým. A proto giey nazywa zebedeowým, aby bil rozeſſnan od druheho yacuba, genz ſlowieffye alpheow. Jacub potupcie ſie wyklada ; nebo netoliko wſſielike tieleſtne poſkwrnyenýe potupil, Ale take y ffwe tielo, Kdyz od krale herodeſſa ſmrt dobrowolnye trpiel pro krale nebeſkeho. Jan míloſt bozzie ſýe wyklada; Nebo ſyn buozy nade wſſieczki gey milowwali) A protoz na znamenýe naywieczífie miloſty na poſledny weczierzý na prſſiech ſyna buozieho on lezal. Potom pak philipp Bartholomyey. Philipp tohkoy rzeczeno yako vſta ſwietla; Nebo on týem oſſwiecenym, gymzto gey bieſſie ſyn buozi oſſwietyl, kazanym ſwich vſt mnohe lydy dowedl ſwietloſty kralowſtwie nebeſkeho. Bartholomýey geft gmye ſyrſke, ne zýdowſke, A wyklada ſie ſyn toho, genz powyſſugie wuodu, Towieſf gezukriftow, genz 145b ſrdcze ſwích kalſzatelow pozdwiha od zadoſtý ſſwietſke y powýſſyge w ne- beſſyech, Aby, czymz wíece ſſwu zadoſty prziebywagy w nebeſſiech, tyem wiece frdce tîech, geſto gich poſluchagy, wlhkofty ſſweho kazanye zapogíly a obmýekczylí. Potom pak Thomaſí a Mathyey zgíewnýk. Thomaſí hlubo- koſt ſie wyklada; Nebo czymz wíece nedowíerzil, tiem hlubýegie poznal buoſtwie ſyna buozieho, A protoz rzekl: pan moý a buoh moý. Matheý toliko rzeceno yako dany; Nebo on darem buozym z zgiewnyka vczynen geft ewangeliftu. Potom pak Jacub alpheow a Thatýey. Tot ge ten 1acub, gehozto ſwate cztenýe bratrem ſyna bozieho nazywa y take w eepiſtole, geſto geſt piſſana Gaalathkym. Nebo maría zena alpheowa matky bozie ſeſtra byla, gijzto ſwaty yan ewangelifta marígy Cleophowu nazýwa, Snad proto, ze ten gijfty Cleofaff take alphey byl nazwan, Aneb proto,ze ſnad maria, kdyz byl alpheý vmrziel, po Jacubowie narozený poya/la pak Cleophalſýe. A dobrze ſyn alpheow geſt nazwan; Nebo Alphey toliko geſt rzeceno yako prawedlný a vcyený. A kake ge on byl dobrotý neb duoftogenſtwíe, ſwiedczie ſſwaty apoſtolowe, geſto gſfu giey biſkupem gerozolymſkym vczý- nýh. A koftelnye kronyka mezý gynu wieczy prawí o nyem, ze ge maſſa nykdy negedl, wína y giednoho pytíe opyleho nepil, wlaznýe ſie nemyl, 2) Platenneho rucha nenoſſil, y we dne y w noczy klekagie na ſſwu kolenu ſſwemu hoſpodynu ſíe modlil A tak byl welikeho v buoha zaſluzienýe, ze gey wſliczkný prawedlnym nazíwachu. Thateý pak geft ten, gehozto ſſwaty lúcaſſ Judaſſem jacubowym, towies bratrem yacubowym, nazywa, gehozto epyſtolu cztuu w koſtelech, w nyzto on ſam ſie bratrem yacubowym nazywa. Judaſſ pak poznawagyczí ſie wyklada; Nebo on geſt ſyna buozieho ſſwym ſrcziem 3) a ſſwu wieru poznal. Thatey oracz ſrdce ſie wyklada; Nebo on geſt ſſwym kazanym rozwolal 1) rozlícznych lídy ſrdce, Aby neſlí plod 146b duof/ toný nebeſkeho kralowſtwie. Potom pak ſſymon kananytſki a Judaſh ſcariotſki. Sſymon kananynſki to ge ten, giehozto gyny ewangelifta miloſty nazywa; Nebo kana toliko rzeceno yako míloſt. Judaſſ pak ſcariothſki ſlul Proto, neb ta ulíce, w nyzto ſie narodyl, ſlowieſſye ſcaríoth. Judaſſ zadawenye ſſie wýklada; Nebo on ſie ſam obíeſſyl a prowazem zadawil. 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. (ſr-cziem). 4) sic.
Strana 101
101 Y geſt znamenaty, ze dwa apoſtoli tiemto gmenem 1) gſta nazwana, ſkrzie nyezto wſieczko krzieſtanſtwo ſie znamenawa: Skrze Judaſſye yacubowa znamenawagy ſie wſliczkný ty, geſto wieru krzieſtanſku vſtawicznýe pozna- wagí az do ſſweho ſkonczenye, Ale ſkrzie Judaſſie ſkarlotſkeho znamenawag fie tý, gelto przígmucze wieru krzíeſtanku potom pak od nýe zabludýe, Gehozto naſí racz oſtrziecy Ottecz, ſýn, ſſwaty duch. Am.2) Tyechto dwanadczſte poſſlal ieziſſ przykazaw gym a rzka: Cieſtu, geſto gduu k pohanſtwu, nechodte, A w myeſta samaritanſka newchazeyte, Ale radyeyſſye/ gdyete k uowcíem, geſto gſſu zhynulý duom yſrahelow. 147a Sſedcze pak kaztezſſ a rzkuce, ze ſie przyblizigie kralowſtwi�3) nebeſke. Nemoczne uzdrawugite, mrtwe vvzkrieſſuyte,4) malomoczne oczyftugite, Dyably wypuzuýte. Darmo ſte wzalý, darmo dayte. Na toto cztenye mluwí ſwatý Rzehorzz. Gyz geſt wſſem znamo, o bratrzíce mila, ze geſt naſſ wýkupitel pro- lidſke wýkupenye na ſſwiet przyſfiel, A take ſlyſſymý yako na kazdy den, ze ſwate piſſmo pohanſtwa k wierze krieſtyanſkí pozýwa. Czoz ge to, ze poſſielagye ſwe mlazſſye na kazanýe, gym przykazugie a rzka: Na cieſtu, geſto gde do pohan, nechodte a do mieft Samaritanſkich newchazeyte,5) Ale radſſy gdiete k uowciem, geſto gſfu zhynulý duom yſrael? Giedyne to, yakz muzemý z gieho koneczných ſkutkow znamenaty, zie geft chtiel, aby nayprwe zydowstwu a potom pak wſſiem 6) liddu ſwate cztenýe kazano bylo, Aby, kdyz by ony, pozwany gſſuce, obratyty ſíe wzhrdalí, Swatý kazatelí ku pozwaní pohanſtwua prawym rza/dem prziſſh, Abý kazanye nafſyeho wykupitele, geho wlazítnými potupeno, lidu pohanſkeho, yako czyzieho, hledal,7 A to, czoz zydowſtwu ſíe dyegyeſſye na ſſwiedeczſtwie gich twrdoſtý, to pohanstwu prziczynek byl k buozey mýloſty. Byechu take tehdy ty, gefto gmyegiechu z zyduowstwa pozwaní byty k wierzie krzieſtanſkey, Ale mezy pohanſtwem toho czaſſu gych nebyeſſíe: Nebo yakz prawí w knyhach apoſtolſkich ſkutkow, Kdyz ſſwaty petr kazal, naýprwe ſie trzy tyſſycz zydow obratylo A potom pak piet tyſſycz gich wierzylo; A kdyz ſwaty apoſtolowe chtrechu uw azíj pohanſtwu kazaty, ſwaty duch gym zapowiedye, aby toho neczynyli. Awſſak týzz ſwaty duch, genz drziewe byl zapowiediel, aby nekazalí, ten uw afichſkich ſrdce Potom ſſwu miloſt nalil; nebo Dawny czaſſowe gſſu, yakx ge wſſieczka Aſya wieru krzieſtanſku przygyala. A proto ge byl drziewe zapowiedyel A potom pak przikazal, Nebo tehdi brechu uw azíj ty, geſto neygmiegiechu ſpaſſení bytý. 148a Blechu w ny tehdí/tý, geſto neblechu zaſſluzyli geſſcze, abý gym byla dana mílost k oobracziený, Abý nebylí tíem tyezie ſuzenî pro potupeny s) ſwateho kazanye. A protoz chítrym a taýnym ſuudem buozým z nýekterích lidy vſſý kazanye ſlowa buozieho geſt vtageno, gijzto gſſu nezaſluzyli, aby míloſty ducha ſſwateho býli wzbuzení. Protoz potrziebie geſt, bratrzice P. L. LXXVI col. 1089. 147b 1) ras. 2) na konci ř. 3) na konci ř. 4) vv- přeps. z vz-. 5) w přeps. z u. 6) na konci ř. 7) sic. 8) na konci ř.
101 Y geſt znamenaty, ze dwa apoſtoli tiemto gmenem 1) gſta nazwana, ſkrzie nyezto wſieczko krzieſtanſtwo ſie znamenawa: Skrze Judaſſye yacubowa znamenawagy ſie wſliczkný ty, geſto wieru krzieſtanſku vſtawicznýe pozna- wagí az do ſſweho ſkonczenye, Ale ſkrzie Judaſſie ſkarlotſkeho znamenawag fie tý, gelto przígmucze wieru krzíeſtanku potom pak od nýe zabludýe, Gehozto naſí racz oſtrziecy Ottecz, ſýn, ſſwaty duch. Am.2) Tyechto dwanadczſte poſſlal ieziſſ przykazaw gym a rzka: Cieſtu, geſto gduu k pohanſtwu, nechodte, A w myeſta samaritanſka newchazeyte, Ale radyeyſſye/ gdyete k uowcíem, geſto gſſu zhynulý duom yſrahelow. 147a Sſedcze pak kaztezſſ a rzkuce, ze ſie przyblizigie kralowſtwi�3) nebeſke. Nemoczne uzdrawugite, mrtwe vvzkrieſſuyte,4) malomoczne oczyftugite, Dyably wypuzuýte. Darmo ſte wzalý, darmo dayte. Na toto cztenye mluwí ſwatý Rzehorzz. Gyz geſt wſſem znamo, o bratrzíce mila, ze geſt naſſ wýkupitel pro- lidſke wýkupenye na ſſwiet przyſfiel, A take ſlyſſymý yako na kazdy den, ze ſwate piſſmo pohanſtwa k wierze krieſtyanſkí pozýwa. Czoz ge to, ze poſſielagye ſwe mlazſſye na kazanýe, gym przykazugie a rzka: Na cieſtu, geſto gde do pohan, nechodte a do mieft Samaritanſkich newchazeyte,5) Ale radſſy gdiete k uowciem, geſto gſfu zhynulý duom yſrael? Giedyne to, yakz muzemý z gieho koneczných ſkutkow znamenaty, zie geft chtiel, aby nayprwe zydowstwu a potom pak wſſiem 6) liddu ſwate cztenýe kazano bylo, Aby, kdyz by ony, pozwany gſſuce, obratyty ſíe wzhrdalí, Swatý kazatelí ku pozwaní pohanſtwua prawym rza/dem prziſſh, Abý kazanye nafſyeho wykupitele, geho wlazítnými potupeno, lidu pohanſkeho, yako czyzieho, hledal,7 A to, czoz zydowſtwu ſíe dyegyeſſye na ſſwiedeczſtwie gich twrdoſtý, to pohanstwu prziczynek byl k buozey mýloſty. Byechu take tehdy ty, gefto gmyegiechu z zyduowstwa pozwaní byty k wierzie krzieſtanſkey, Ale mezy pohanſtwem toho czaſſu gych nebyeſſíe: Nebo yakz prawí w knyhach apoſtolſkich ſkutkow, Kdyz ſſwaty petr kazal, naýprwe ſie trzy tyſſycz zydow obratylo A potom pak piet tyſſycz gich wierzylo; A kdyz ſwaty apoſtolowe chtrechu uw azíj pohanſtwu kazaty, ſwaty duch gym zapowiedye, aby toho neczynyli. Awſſak týzz ſwaty duch, genz drziewe byl zapowiediel, aby nekazalí, ten uw afichſkich ſrdce Potom ſſwu miloſt nalil; nebo Dawny czaſſowe gſſu, yakx ge wſſieczka Aſya wieru krzieſtanſku przygyala. A proto ge byl drziewe zapowiedyel A potom pak przikazal, Nebo tehdi brechu uw azíj ty, geſto neygmiegiechu ſpaſſení bytý. 148a Blechu w ny tehdí/tý, geſto neblechu zaſſluzyli geſſcze, abý gym byla dana mílost k oobracziený, Abý nebylí tíem tyezie ſuzenî pro potupeny s) ſwateho kazanye. A protoz chítrym a taýnym ſuudem buozým z nýekterích lidy vſſý kazanye ſlowa buozieho geſt vtageno, gijzto gſſu nezaſluzyli, aby míloſty ducha ſſwateho býli wzbuzení. Protoz potrziebie geſt, bratrzice P. L. LXXVI col. 1089. 147b 1) ras. 2) na konci ř. 3) na konci ř. 4) vv- přeps. z vz-. 5) w přeps. z u. 6) na konci ř. 7) sic. 8) na konci ř.
Strana 102
102 149a 149b mîla, abýchom w tom we wſſiem, czo czynymí, wſſiemohucieho hoſpodyna tayne radí ſíe na naſí baly, Abý, kdyz bý ſie naſſye myſl, wzbludíeczi, od ſſwe zle wuole ſie nenawratyla, by protywný ſuudczie hroznich wieczy nezpoſſobil. Gelto zaltarznýk dobrze znamenagye prawí: Podte a wízte ſkutkí buozie, neb tie hrozny w radach na lidſke ſyný; Nebot geſt wídyel, ze nýekterzy mílofrdnye gſſu pozwany A nyekterzi pak podle prawdí wyhnaný, A protoz ze nýektere odpuſſczege a nýktere, hnýewagie ſie, hoſpodyn zpoſobugie; Protoz lekl ſie toho, gehozto rozumíety nemohl, 148b A gehozto znamenal, ze wíſie mýſlí nemuoz netolí ko rozumen bytý, Ale ze ſíe gemu take nelziel) promíenyti: to wída y naſſwal gey hrozny2) w gieho radach nad ſyný czlowiecíe. A kdyz biechu kazatelí poſlaní, czo gym przikazano, to uſſlſſymý. Diete, kazte a rzkucze, ze ſie przyblizy nebeſke kralowſtwie. To yuz take, bratrzíce míla, acz by cztenye mlczalo, ale ſſwiet wuola; Nebo rozliczna geho pokazanye hlaſſowe3) geho gſſu. Nebo genz geſt, rozliczným zetrzien protywenſtwým, od ſſwe chwaly ſpadl, gyne kralowſtwíe buducie nam po ſſobye yako ukazugie, A tiem, geſto gey nyekdí milowali, yuz geſt horziek; ſamí geho ponyzenye kazy, ze nenye duoftogen mílowanýe. Nebo bý kteri duom trzaſl líe, yako by ſíe chtiel oborzytý, ktoz by w nýem prziebywal, ten by wen vtekl, A genz giey drziewe milowal, yakz by naywiecze mohl, tak by chwatal, abý ſie od nyeho wzahl. A protoz, Kdyz ſſwiet letý, aný fie ſ nym drzíece gey milugié, 4) vdawený chczme býty ſpieffie nezly przie- bywaty; Nebo zadny ſmýtl od geho padenýe naſí nerozluczugíe, k nýem/ muzto naſſ naſſye krziehkoſt przywazuge. A protoz ſnadno geſt, kdyz wydymý, ze ſſwiet letý, myſl naſſy od geho mílowanye odwadyty, Ale to býlo toho czaſſu prziehſſ neſſnadno, kterehoz byeſſie przykazano apoſtolom, Aby kralowſtwie tayne, Towies nebeſke, kazaly, Nebo wſſyczkny na wſſye ſtrany to wiedyechu, ze kralowſtwie tohoto ſwieta yako ktwiechu. A protoz ſwaty 5) apoſtolom przydana byla mocz, aby dywi czynyhi, Aby mocz ſſwatich dywow rzeczí potwrzowalo a aby nowe ſkutki czynyh; nebo ſfuu nowu wieru kazahi, yakz prawí toto ſſwate cztenýe: Nemoczne vzdrawuýte, mrtwe wzkrzieſſuyte, malomoczne oczíſczuýte a dyabli wýpu- zuyte! Kdyz ktwieſſye ſſwiet a narod ſſye lydſky rozplozowaſſye a bohatſtwie wſſielike na ſſwietie przielis byefſie, kto bý byl tomu wierzil, by byl který gyny ſſwieth, kto by byl ten, geſto by chtiel milowaty radſſy to, geſto newídy, nezl to, geſto wydý? Ale kdyz nemoczný przýgymachu vzdrawenye A vmrlí z mrtwích wzſtawachu, ocziſ/ſczenýe malomoczný przygýmachu A dyablowe wýpuzenýe trpíechu, Tolik wídomích dywow znamenagie, kto bý newierzyl tomu, czoz bý o newídomey wieczí ſhífal? Nebo proto widomí dywowe ſſwiedczíe, aby ſrdce widomich k wierze k newídomy wieczi przy tahlí, Aby ſkrze to, czoz ſie dywnýe zgiewnýe dýege, vkazano bylo, ze to geft, czoz taýnye a ſkrytíe, welmí geft dýwneyſlie. A protoz kdyz ſíe ýuz 1) l přeps. ze z. 2) na konci ř. 3) ras. 4) na konci ř. 5) t
102 149a 149b mîla, abýchom w tom we wſſiem, czo czynymí, wſſiemohucieho hoſpodyna tayne radí ſíe na naſí baly, Abý, kdyz bý ſie naſſye myſl, wzbludíeczi, od ſſwe zle wuole ſie nenawratyla, by protywný ſuudczie hroznich wieczy nezpoſſobil. Gelto zaltarznýk dobrze znamenagye prawí: Podte a wízte ſkutkí buozie, neb tie hrozny w radach na lidſke ſyný; Nebot geſt wídyel, ze nýekterzy mílofrdnye gſſu pozwany A nyekterzi pak podle prawdí wyhnaný, A protoz ze nýektere odpuſſczege a nýktere, hnýewagie ſie, hoſpodyn zpoſobugie; Protoz lekl ſie toho, gehozto rozumíety nemohl, 148b A gehozto znamenal, ze wíſie mýſlí nemuoz netolí ko rozumen bytý, Ale ze ſíe gemu take nelziel) promíenyti: to wída y naſſwal gey hrozny2) w gieho radach nad ſyný czlowiecíe. A kdyz biechu kazatelí poſlaní, czo gym przikazano, to uſſlſſymý. Diete, kazte a rzkucze, ze ſie przyblizy nebeſke kralowſtwie. To yuz take, bratrzíce míla, acz by cztenye mlczalo, ale ſſwiet wuola; Nebo rozliczna geho pokazanye hlaſſowe3) geho gſſu. Nebo genz geſt, rozliczným zetrzien protywenſtwým, od ſſwe chwaly ſpadl, gyne kralowſtwíe buducie nam po ſſobye yako ukazugie, A tiem, geſto gey nyekdí milowali, yuz geſt horziek; ſamí geho ponyzenye kazy, ze nenye duoftogen mílowanýe. Nebo bý kteri duom trzaſl líe, yako by ſíe chtiel oborzytý, ktoz by w nýem prziebywal, ten by wen vtekl, A genz giey drziewe milowal, yakz by naywiecze mohl, tak by chwatal, abý ſie od nyeho wzahl. A protoz, Kdyz ſſwiet letý, aný fie ſ nym drzíece gey milugié, 4) vdawený chczme býty ſpieffie nezly przie- bywaty; Nebo zadny ſmýtl od geho padenýe naſí nerozluczugíe, k nýem/ muzto naſſ naſſye krziehkoſt przywazuge. A protoz ſnadno geſt, kdyz wydymý, ze ſſwiet letý, myſl naſſy od geho mílowanye odwadyty, Ale to býlo toho czaſſu prziehſſ neſſnadno, kterehoz byeſſie przykazano apoſtolom, Aby kralowſtwie tayne, Towies nebeſke, kazaly, Nebo wſſyczkny na wſſye ſtrany to wiedyechu, ze kralowſtwie tohoto ſwieta yako ktwiechu. A protoz ſwaty 5) apoſtolom przydana byla mocz, aby dywi czynyhi, Aby mocz ſſwatich dywow rzeczí potwrzowalo a aby nowe ſkutki czynyh; nebo ſfuu nowu wieru kazahi, yakz prawí toto ſſwate cztenýe: Nemoczne vzdrawuýte, mrtwe wzkrzieſſuyte, malomoczne oczíſczuýte a dyabli wýpu- zuyte! Kdyz ktwieſſye ſſwiet a narod ſſye lydſky rozplozowaſſye a bohatſtwie wſſielike na ſſwietie przielis byefſie, kto bý byl tomu wierzil, by byl který gyny ſſwieth, kto by byl ten, geſto by chtiel milowaty radſſy to, geſto newídy, nezl to, geſto wydý? Ale kdyz nemoczný przýgymachu vzdrawenye A vmrlí z mrtwích wzſtawachu, ocziſ/ſczenýe malomoczný przygýmachu A dyablowe wýpuzenýe trpíechu, Tolik wídomích dywow znamenagie, kto bý newierzyl tomu, czoz bý o newídomey wieczí ſhífal? Nebo proto widomí dywowe ſſwiedczíe, aby ſrdce widomich k wierze k newídomy wieczi przy tahlí, Aby ſkrze to, czoz ſie dywnýe zgiewnýe dýege, vkazano bylo, ze to geft, czoz taýnye a ſkrytíe, welmí geft dýwneyſlie. A protoz kdyz ſíe ýuz 1) l přeps. ze z. 2) na konci ř. 3) ras. 4) na konci ř. 5) t
Strana 103
103 krzieſtanſtwuo rozplodýlo ſſwateý cierekwí, mnozy gſuu, geſto zywot ſſwaty wedu, awſſak dywow czynýtý nemohu; Nebo darmo bý dýwowe zgiewnye ukazaný bylí, kdyby wnytrzz w ſſrdczi zadneho vzytka neuczýnyli. Nebo yakz prawí míſtr pohanſki ſwaty pawel: Na znamenye ſte lidem newiernym, ale wiernym waſſich dywow any znamenye potrziebie nenye. A protoz týzz kazatel wýborný giednoho, genz bieſſie ſpadl ſ uokna ſedye na geho kazanî a do ſſmrty ſíe zabil, prziede wſſým pohanſtwem ſſwu modlitwu 150a z mrtwych gey wzkrzfſîeſſyl. Pak potom prziſſied do mílotyna, a ten oſtrow pln pohanſtwa newierneho nalezl, otcze gednoho czlowieka, giemuz bylo gmíe publýus, od ſtudene nemoczi ffwu modlitwu vzdrawil. Ale Thímothea wierneho krzieſtyana, genz gemu wiery krzieſtyanſke kazaty pomahaſſie, ne ſlowem any dywem, Ale lekarzſtwím geho nemoczy gey zbawil a rzka: Pozywaí malo wína pro mdlobu zaludka tweho a pro twe czaſte nemocy Ten genz geſt pohana nemoczneho giedno ſlowem a modlitwu uzdrawil, Procz gie ſſweho towarziſſye wierneho krzieſtyaf1) tymz czynem nemoczí nezbawil? Nebo zagiíte ten gmíel zgiewníe vzdrawen bytý ſkrzie dyw, genz wnytrzz zyw nebyl, Aby ſkrze to, czoz bý nemocz zgieuma vkazala, mocz wnýtrznye w zywotu gey poſſilila; Ale nemocznemu towarzíſſy, krzieſtyanu, nebylo trzieba nad ným dýwow zgiewnye czýnýty, nebo wnýtrzz zyw bieſſie. Ale kdyz gym pogyczil ſyn buozzý moczí, abý kazalí a dýwí czyl 150b nyl, czo gým potom przykazal, vſſlfímý. Darmo ſte, prawí, wzieli, darmo dawayte. Wiedyeffie syn buozy nektere buducie, ze bý, przigmuce mocz ſſwateho kazanye a dýwuow czymenye, k uzytku lakomemu to chylli, Yakoz to ſſymon czarodyenyk chtiel miloſt ducha ſſwateho, gijz mohl dywy czínítý, v ſſwatich apoſtolow za penyezie kupity, Abý to, czoz bý byl zle kupyl, potom oplet drazýe prodal. Proto take naí wýkupitel vczýnyw bíczyk z prowaſkow, z koftela zaſtuppý 2) wen wýpudyl A ſtoliczie tyech, geſto holubý prodawachu, prziewratyl. Holubý prodawaty nýcz gyneho nenýe, giedyne míloſt ducha ſſwateho ne pro wiecznu odplatu, ale pro- czaſſny zyſk dawatý. Ale gſſu nyekterzy, geſto za ſſwieczenye penyezs nechtie braty, ale wſſak ſſwate ſſwiecenye pro lidſku libboſt 3) chtie czyníty A z te ſícziedroſty nýcz gyneho giedno ſſwíetſke chwali chtíe hledatý. Tý zagiſte to, czoz gſſu darmo wzahi, darmo nedawagí; Nebo przygemſſye vrzad 151a ſſwatofty, penyez chwalý lidíkeho 4) zan przigymagý. A protoz dobrze, kdyz czlowieka prawedlneho ſſwaty prorok wypyſluge, prawi: Genz ſſwogý ruce ocziftyl od ſſwíſelikeho daru. Nebo nyekteri dar pochody od ruky. 5) Nerziekl: ktoz ſſwogy ruce oczyſtil od daru, ale przicynyl od wſſielikeho daru. Nebo nyektery dar pochody od ruky, nýektery od vazýka. Dar od rukí penyeze; Dar od yazyka prziezen. A protoz ktoz ſſwiecienýe ſſwate dawa, tehdi ſſwogy ruce ode wſſieho daru oczyfſczuge, Kdyz w duchownych wiecech netoliko penýez, ale y przíezní lydíke hleda. Ale wy, bratrzie míla, geſto ſſwietſke rucho noſſyte, kdyz ſlſſyte, co mý mamý w duchowny wíeczý czynytý, czo pak k wam ſluſſie, take zna- 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) sic. 5) sic.
103 krzieſtanſtwuo rozplodýlo ſſwateý cierekwí, mnozy gſuu, geſto zywot ſſwaty wedu, awſſak dywow czynýtý nemohu; Nebo darmo bý dýwowe zgiewnye ukazaný bylí, kdyby wnytrzz w ſſrdczi zadneho vzytka neuczýnyli. Nebo yakz prawí míſtr pohanſki ſwaty pawel: Na znamenye ſte lidem newiernym, ale wiernym waſſich dywow any znamenye potrziebie nenye. A protoz týzz kazatel wýborný giednoho, genz bieſſie ſpadl ſ uokna ſedye na geho kazanî a do ſſmrty ſíe zabil, prziede wſſým pohanſtwem ſſwu modlitwu 150a z mrtwych gey wzkrzfſîeſſyl. Pak potom prziſſied do mílotyna, a ten oſtrow pln pohanſtwa newierneho nalezl, otcze gednoho czlowieka, giemuz bylo gmíe publýus, od ſtudene nemoczi ffwu modlitwu vzdrawil. Ale Thímothea wierneho krzieſtyana, genz gemu wiery krzieſtyanſke kazaty pomahaſſie, ne ſlowem any dywem, Ale lekarzſtwím geho nemoczy gey zbawil a rzka: Pozywaí malo wína pro mdlobu zaludka tweho a pro twe czaſte nemocy Ten genz geſt pohana nemoczneho giedno ſlowem a modlitwu uzdrawil, Procz gie ſſweho towarziſſye wierneho krzieſtyaf1) tymz czynem nemoczí nezbawil? Nebo zagiíte ten gmíel zgiewníe vzdrawen bytý ſkrzie dyw, genz wnytrzz zyw nebyl, Aby ſkrze to, czoz bý nemocz zgieuma vkazala, mocz wnýtrznye w zywotu gey poſſilila; Ale nemocznemu towarzíſſy, krzieſtyanu, nebylo trzieba nad ným dýwow zgiewnye czýnýty, nebo wnýtrzz zyw bieſſie. Ale kdyz gym pogyczil ſyn buozzý moczí, abý kazalí a dýwí czyl 150b nyl, czo gým potom przykazal, vſſlfímý. Darmo ſte, prawí, wzieli, darmo dawayte. Wiedyeffie syn buozy nektere buducie, ze bý, przigmuce mocz ſſwateho kazanye a dýwuow czymenye, k uzytku lakomemu to chylli, Yakoz to ſſymon czarodyenyk chtiel miloſt ducha ſſwateho, gijz mohl dywy czínítý, v ſſwatich apoſtolow za penyezie kupity, Abý to, czoz bý byl zle kupyl, potom oplet drazýe prodal. Proto take naí wýkupitel vczýnyw bíczyk z prowaſkow, z koftela zaſtuppý 2) wen wýpudyl A ſtoliczie tyech, geſto holubý prodawachu, prziewratyl. Holubý prodawaty nýcz gyneho nenýe, giedyne míloſt ducha ſſwateho ne pro wiecznu odplatu, ale pro- czaſſny zyſk dawatý. Ale gſſu nyekterzy, geſto za ſſwieczenye penyezs nechtie braty, ale wſſak ſſwate ſſwiecenye pro lidſku libboſt 3) chtie czyníty A z te ſícziedroſty nýcz gyneho giedno ſſwíetſke chwali chtíe hledatý. Tý zagiſte to, czoz gſſu darmo wzahi, darmo nedawagí; Nebo przygemſſye vrzad 151a ſſwatofty, penyez chwalý lidíkeho 4) zan przigymagý. A protoz dobrze, kdyz czlowieka prawedlneho ſſwaty prorok wypyſluge, prawi: Genz ſſwogý ruce ocziftyl od ſſwíſelikeho daru. Nebo nyekteri dar pochody od ruky. 5) Nerziekl: ktoz ſſwogy ruce oczyſtil od daru, ale przicynyl od wſſielikeho daru. Nebo nyektery dar pochody od ruky, nýektery od vazýka. Dar od rukí penyeze; Dar od yazyka prziezen. A protoz ktoz ſſwiecienýe ſſwate dawa, tehdi ſſwogy ruce ode wſſieho daru oczyfſczuge, Kdyz w duchownych wiecech netoliko penýez, ale y przíezní lydíke hleda. Ale wy, bratrzie míla, geſto ſſwietſke rucho noſſyte, kdyz ſlſſyte, co mý mamý w duchowny wíeczý czynytý, czo pak k wam ſluſſie, take zna- 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) sic. 5) sic.
Strana 104
104 menayte. Takez wý geden pro druheho wſſieliku wiecz darmo czynte. Nerodte za waſſye ſkutkí tohoto ſſwieta odplaty hledaty, neb wíete, ze ma ſkoro zhynutý. Wizte, abyſte any zleho aný dobreho pro ſſwietíku odplatu 151b neczýnýh. Toho berzte na ſſwiedeczſtwie ſſwich ſkutk/ kow, gehozto mate za ſuudcý, Ten wiz waffye dobre ſkutky, abý on, kdyz czaſ odplaty przýde, wſſieczkí wam gie zgiewnye vkazal. Jakz waſſiemu tíelu, abý nezhynulo, na kazdý den pokrm dawate, Takezſſ waſſy duſſy vſtawiczny pokrm waſſy dobrzy ſkutcy buudte. Krmí tielo ſíe paſſíe, Miloſrdnýmí ſkutkí duſſye ſie paſſie a krmí. To czoz ſſmrtedlnemu tielu czynyte, toho ſſwey duſſy wiecznye zyweý neodgymayte. Nebo kdyz bý nahhly 1) ohen nyekteri duom obkliczil, ktoz kolíwiek w nyem prziebýwa, popadna, czoz muoz, uteczie, za zyſkane to gma, czoz muoz wen z ohnýe wýneſty. A to rozliczneho protywenſtwie plamen ten ſſwiet ozieha, A to, czoz ſſíe kraſſneho w nyem zadíſie, 2) to wſſieczko konecz geho, genz ſſe yuz prziblýzyge, wſſieczko pohubí. Protoz za weliky zyſk, bratrzice mila, gmíetye, Kdyz czo z nyeho wyneſty ſſebu mozete, Acz czo yako byeziece popadnete, Acz to, coz by oſtana mohlo zhýnutý, k odplatie waſſy wiecznýe chowate; Nebo wſſielku wiecz ſſwietſku chowagice tratyte/|A ſſcziedrzie dawagíce zachowate. S rychlofty czaſſý hynu. k bdiený naſſíeho ſuudce, genz gma wſkorzíe przygyty, Dobrímí ſíe ſkutki przyprawmý, abýchom geý duoftoynýe przygletý mohlí A ſí ným do nebelſkeho kralowſtwíe gytý. Gehozto mnýe y wam dopomahaý ottecz, ſyn, ſſwaty duch. Amm.3) 152a NErodte gmýetý zlata Anyſtrziebra Aný penyez u waſſych4) paſſiech Any tobolkí na cieſtýe Aný dwu fukní Any obuwí any holí. Duoftogen geft dyelnyk ſſweho pokrmu. A do kterehoz kolýwiek míeſta nebo caftelle wendete, otyezte, kto tie w nýem duoſtoyný; a tu budte, az y wýndete. A wchazegice w dom pozdrawite geho a rzkuczie: Mír tomuto duomowí. A geft-li to, ze duom buude duoſtoýny ten, przyde waſſ mír nan ; Pakh nebude duoſtogen, mír waſſ k wam ſíe nawraty. A ktoſſ kolywiek waſſ neprzýgme, aný ufſliffy waſſye rzíeczy, Wýnduce wen z domu nebo mýefta ſetrzete prach ſſwich noh. Zagiſte prawí wam: Lehcziegie buude zemí 152b ſodomítíkych A komor/ reýſkich den fuudný nezli tomu míeſtu. Swaty Thomaſí z aquína mluwi na toto ſwate cztenye. PRzýkazal gym ſyn buozy, Abý aný zlata any ſtrziebra any penyez ſſebu noſſyli, Ne proto, by toho zywotu czlowiecziemu potrziebie nebylo, Ale proto, ze gie tak poſſielafſie, abý gým potrzíeba býla dana od tiech, geſto gym cztenye a wíeru krzieſtanku kazachu. Dobrzíe muoz rozumeno bytý, ze ſýn buozy tohoto neprzykazal proto, abý kazateli flowa buozleho gyným czýnem potrzieby nemohli gmyety nezl trem, gefto bý ony gym dalí, gymzto by ſlowo buozie kazali; Nebo gynak by byl proty tomu ſſwaty 1) rozd. 2) sic. 3) na konci ř. 4) u přeps. z II.
104 menayte. Takez wý geden pro druheho wſſieliku wiecz darmo czynte. Nerodte za waſſye ſkutkí tohoto ſſwieta odplaty hledaty, neb wíete, ze ma ſkoro zhynutý. Wizte, abyſte any zleho aný dobreho pro ſſwietíku odplatu 151b neczýnýh. Toho berzte na ſſwiedeczſtwie ſſwich ſkutk/ kow, gehozto mate za ſuudcý, Ten wiz waffye dobre ſkutky, abý on, kdyz czaſ odplaty przýde, wſſieczkí wam gie zgiewnye vkazal. Jakz waſſiemu tíelu, abý nezhynulo, na kazdý den pokrm dawate, Takezſſ waſſy duſſy vſtawiczny pokrm waſſy dobrzy ſkutcy buudte. Krmí tielo ſíe paſſíe, Miloſrdnýmí ſkutkí duſſye ſie paſſie a krmí. To czoz ſſmrtedlnemu tielu czynyte, toho ſſwey duſſy wiecznye zyweý neodgymayte. Nebo kdyz bý nahhly 1) ohen nyekteri duom obkliczil, ktoz kolíwiek w nyem prziebýwa, popadna, czoz muoz, uteczie, za zyſkane to gma, czoz muoz wen z ohnýe wýneſty. A to rozliczneho protywenſtwie plamen ten ſſwiet ozieha, A to, czoz ſſíe kraſſneho w nyem zadíſie, 2) to wſſieczko konecz geho, genz ſſe yuz prziblýzyge, wſſieczko pohubí. Protoz za weliky zyſk, bratrzice mila, gmíetye, Kdyz czo z nyeho wyneſty ſſebu mozete, Acz czo yako byeziece popadnete, Acz to, coz by oſtana mohlo zhýnutý, k odplatie waſſy wiecznýe chowate; Nebo wſſielku wiecz ſſwietſku chowagice tratyte/|A ſſcziedrzie dawagíce zachowate. S rychlofty czaſſý hynu. k bdiený naſſíeho ſuudce, genz gma wſkorzíe przygyty, Dobrímí ſíe ſkutki przyprawmý, abýchom geý duoftoynýe przygletý mohlí A ſí ným do nebelſkeho kralowſtwíe gytý. Gehozto mnýe y wam dopomahaý ottecz, ſyn, ſſwaty duch. Amm.3) 152a NErodte gmýetý zlata Anyſtrziebra Aný penyez u waſſych4) paſſiech Any tobolkí na cieſtýe Aný dwu fukní Any obuwí any holí. Duoftogen geft dyelnyk ſſweho pokrmu. A do kterehoz kolýwiek míeſta nebo caftelle wendete, otyezte, kto tie w nýem duoſtoyný; a tu budte, az y wýndete. A wchazegice w dom pozdrawite geho a rzkuczie: Mír tomuto duomowí. A geft-li to, ze duom buude duoſtoýny ten, przyde waſſ mír nan ; Pakh nebude duoſtogen, mír waſſ k wam ſíe nawraty. A ktoſſ kolywiek waſſ neprzýgme, aný ufſliffy waſſye rzíeczy, Wýnduce wen z domu nebo mýefta ſetrzete prach ſſwich noh. Zagiſte prawí wam: Lehcziegie buude zemí 152b ſodomítíkych A komor/ reýſkich den fuudný nezli tomu míeſtu. Swaty Thomaſí z aquína mluwi na toto ſwate cztenye. PRzýkazal gym ſyn buozy, Abý aný zlata any ſtrziebra any penyez ſſebu noſſyli, Ne proto, by toho zywotu czlowiecziemu potrziebie nebylo, Ale proto, ze gie tak poſſielafſie, abý gým potrzíeba býla dana od tiech, geſto gym cztenye a wíeru krzieſtanku kazachu. Dobrzíe muoz rozumeno bytý, ze ſýn buozy tohoto neprzykazal proto, abý kazateli flowa buozleho gyným czýnem potrzieby nemohli gmyety nezl trem, gefto bý ony gym dalí, gymzto by ſlowo buozie kazali; Nebo gynak by byl proty tomu ſſwaty 1) rozd. 2) sic. 3) na konci ř. 4) u přeps. z II.
Strana 105
105 pawel vczynyl,1) genz ruku dyelaſſíe, potrzieby ſobíe dobýwaſſie. I geſt tuto znamenano, ze geſt ſýn buozy dal mocz apoſtolom, pro nyzto gſſu przywazaný potrziebu gym daty ty, gymzto flowuo buozie kazý. A kdyz czo hoſpodyn przywazugíe, Kto toho neczyný, ten w hrzieſſyech w nepo- ſſluſſenſtwie wpadugie; Ale kdyz muocz dawa,!/lzie gie kazdemu tey muocy 153a nepozywaty a yako potupyty ſweho prawa. Protoz to vgiednawagie ſyn buozý, aby, ktoz cztenye zwieſtugie, od cztenye take zyw byl, To apoſtolom mluwieffye, abý bezpecznýe any drziel, aný noſyli potrzíebý tohoto zy- wuota2) ny male ný welike. Protoz rzekl ſyn buozý: Any holí, vkazugie trem, ze krzieſtiene wierny trem wíſíem glfu powynní ſluham bozým, A oný przieliffenftwie nemagý potrzíebowaty. Protoz tu mocz ſkrzie metlu zna- menawal, kdyz rziek, yakz piſſe ſſwaty marek: Aby nycz nenoſſily na cieftye gedyne huol. Ale podle ſſmyſla duchownyeho Nenye lzye3) kazatelô4) ſſwateho cztenye any ſtrziebra any zlata any penyez drzety. Skrzie zlato w ſſwatem piſſmíe czaſto ſie ſſmyſl znamenawa A ſkrzie ſtrziebro3) rzecz, Skrzie penyezie hlaſſ. Toho nam nelze wziety odgynud, any od zydow any od kacierzow any od pohannow,6) giedýne ſamemu hoſpodynu z tiech darow dyekowaty. Ale ze paſſ k zſſluzbye prziſſluſſye, Ktoz chce komu hotowíe ſluzýty, aby gemu rucho neprzekazalo, ma ſíe opaſſaty, Skrzie 153b nyezto ſíe znamenawa, aby ſluhi bozie zadne ſſwatoſty neprodawalí, Ale abý gich duſſy neprziekazalo, ſſtyedroſty ſie opaſſalí. Napomína naſſ take, abýchom tobolkí nenoſfilí, Towíes ſnazenſtwie o bohatſtwí tohoto ſſwieta nemýeli; Neb kde geft poklad twoý, tu geft take ſrdce twe. Prawi take, Abychom dwu fukný nemíelí, nebo duofty gmamy gmiety na tom, ze ſímý ſie w giednu ſukny buozy, Towíes wieru krzieſtyanſku, obleklí; w druhuu, Towíes wieru kacierſku neb zýdowſku, nykakez ſie neoblaczmy. Obuwu take zapowieda. Obuw z kozíj vmrlich zwierzat geſt vczynyena; Protoz zapowieda, abý naſſie nohy, Towies naſſie zadoſty, zadnu obuwí vmrlu, Towies hrzíech ſmrtedlnymí, obklícena nebyla. Holí take neymame noſlytý, Towies zadneho vffanye do tohoto ſſwieta neýgmíelí, nebo tento ſſwiet geſt yako hol ze trzíty vczýnyen7), na nyz ktoz ſíe podeprzie, lehce ſie pod ným zlama A ſſnad gemu ruku zlama nebo prokole.A od krzieſtyanſtwa 154a ſwíetý apoftole potrziebu mýetí gmiegiechu, gymzto ſſwate cztenye kazachu. Nebo ſnad bý ſwaty apoſtoli ſynu buoziemu býli mohli rziecý: Welyſſ nam zebraným zyw býtý, a tyem by ſie ſnad ſtydyeli; Protoz ſyn buozy vka- zugíe, ze ty, gymzto kazíj, powynní ſſuu gym potrziebu daty. A protoz gie dýelnyk nazywa, yakz prawi cztenýe: Duoftogen geft dyelnyk ſweho pokrmu. Sczaſtnu take gym vczínil promíenu; neb za zlato a za ſtrziebro a za gynu wiecz wzalí gſſu mocz nemocy uzdrawuowaty, mrtwe wzkrye- ſſowaty A gyne rozliczne dywy czynytý. S prwa poczatka, ne ynhed gym rziekl: Nerodte gmíety zlata any ſtrzíebra, Ale potom, kdyz gym dal mocz dywý czýnyty a rzka: Malomoczne oczyczuýte a dyabli wen wýpuzuýte. 1) ras. 2) ras. 3) ras. 4) na konci ř. 5) ras. 6) rozd. 7) na konci ř.
105 pawel vczynyl,1) genz ruku dyelaſſíe, potrzieby ſobíe dobýwaſſie. I geſt tuto znamenano, ze geſt ſýn buozy dal mocz apoſtolom, pro nyzto gſſu przywazaný potrziebu gym daty ty, gymzto flowuo buozie kazý. A kdyz czo hoſpodyn przywazugíe, Kto toho neczyný, ten w hrzieſſyech w nepo- ſſluſſenſtwie wpadugie; Ale kdyz muocz dawa,!/lzie gie kazdemu tey muocy 153a nepozywaty a yako potupyty ſweho prawa. Protoz to vgiednawagie ſyn buozý, aby, ktoz cztenye zwieſtugie, od cztenye take zyw byl, To apoſtolom mluwieffye, abý bezpecznýe any drziel, aný noſyli potrzíebý tohoto zy- wuota2) ny male ný welike. Protoz rzekl ſyn buozý: Any holí, vkazugie trem, ze krzieſtiene wierny trem wíſíem glfu powynní ſluham bozým, A oný przieliffenftwie nemagý potrzíebowaty. Protoz tu mocz ſkrzie metlu zna- menawal, kdyz rziek, yakz piſſe ſſwaty marek: Aby nycz nenoſſily na cieftye gedyne huol. Ale podle ſſmyſla duchownyeho Nenye lzye3) kazatelô4) ſſwateho cztenye any ſtrziebra any zlata any penyez drzety. Skrzie zlato w ſſwatem piſſmíe czaſto ſie ſſmyſl znamenawa A ſkrzie ſtrziebro3) rzecz, Skrzie penyezie hlaſſ. Toho nam nelze wziety odgynud, any od zydow any od kacierzow any od pohannow,6) giedýne ſamemu hoſpodynu z tiech darow dyekowaty. Ale ze paſſ k zſſluzbye prziſſluſſye, Ktoz chce komu hotowíe ſluzýty, aby gemu rucho neprzekazalo, ma ſíe opaſſaty, Skrzie 153b nyezto ſíe znamenawa, aby ſluhi bozie zadne ſſwatoſty neprodawalí, Ale abý gich duſſy neprziekazalo, ſſtyedroſty ſie opaſſalí. Napomína naſſ take, abýchom tobolkí nenoſfilí, Towíes ſnazenſtwie o bohatſtwí tohoto ſſwieta nemýeli; Neb kde geft poklad twoý, tu geft take ſrdce twe. Prawi take, Abychom dwu fukný nemíelí, nebo duofty gmamy gmiety na tom, ze ſímý ſie w giednu ſukny buozy, Towíes wieru krzieſtyanſku, obleklí; w druhuu, Towíes wieru kacierſku neb zýdowſku, nykakez ſie neoblaczmy. Obuwu take zapowieda. Obuw z kozíj vmrlich zwierzat geſt vczynyena; Protoz zapowieda, abý naſſie nohy, Towies naſſie zadoſty, zadnu obuwí vmrlu, Towies hrzíech ſmrtedlnymí, obklícena nebyla. Holí take neymame noſlytý, Towies zadneho vffanye do tohoto ſſwieta neýgmíelí, nebo tento ſſwiet geſt yako hol ze trzíty vczýnyen7), na nyz ktoz ſíe podeprzie, lehce ſie pod ným zlama A ſſnad gemu ruku zlama nebo prokole.A od krzieſtyanſtwa 154a ſwíetý apoftole potrziebu mýetí gmiegiechu, gymzto ſſwate cztenye kazachu. Nebo ſnad bý ſwaty apoſtoli ſynu buoziemu býli mohli rziecý: Welyſſ nam zebraným zyw býtý, a tyem by ſie ſnad ſtydyeli; Protoz ſyn buozy vka- zugíe, ze ty, gymzto kazíj, powynní ſſuu gym potrziebu daty. A protoz gie dýelnyk nazywa, yakz prawi cztenýe: Duoftogen geft dyelnyk ſweho pokrmu. Sczaſtnu take gym vczínil promíenu; neb za zlato a za ſtrziebro a za gynu wiecz wzalí gſſu mocz nemocy uzdrawuowaty, mrtwe wzkrye- ſſowaty A gyne rozliczne dywy czynytý. S prwa poczatka, ne ynhed gym rziekl: Nerodte gmíety zlata any ſtrzíebra, Ale potom, kdyz gym dal mocz dywý czýnyty a rzka: Malomoczne oczyczuýte a dyabli wen wýpuzuýte. 1) ras. 2) ras. 3) ras. 4) na konci ř. 5) ras. 6) rozd. 7) na konci ř.
Strana 106
106 155a Skrzie nyezto muozem dobrze znamenaty, ze geſt z lidíj, geſto rziekagij, yako andýely vczynyl, kdyz wíieczku peczý od ných odgyal, Aby o giedyney wiecy ſnazný bylí, Towies Aby ſwate cztenýe lydem mluwílý. A potom y1)/te peczíe gých zbawili, 2) kdyz gym rzekl: nerodte peczíe mýetí, czo wam mluwýty, Nebo w ten czaſf buude wam dano, Towies duchem ſwatým zgieweno, czo wam buude potrziebye mluwýty. Ale proto ze bieſie yako nahý, apoſtoly, wſſíeho gie zbawyw, na kazanye poſſlal. Aby ſie gym to przykazanye twrdo nezdalo, oblepſſy to a rzka: Duoftogen geft dyelnyk ſſweho pokrmu, yako bý rziekl: Gielikoz wam potrziebie k giedeny a k cho- zeny, toliko wezmiete. Jako prawí apoſtol: Gmagyce pokrm a odyew, na tom doſty gmíemí. A opiet gynde prawí a rzka: ktoz od koho nauczienye przygyma, vdíel gemu ſſweho ſtatka. Acz yuz mlazſſy przygymagy du- chowne nauczienye3) od koho, gmagy giey uczynýty vczaſtna ſſweho ſbuozie ne k lakomſtwí, ale ku potrziebíe. Proto ze bieſſie drzewe rzekl: Duoſtogen geſt dýelnyk ſweho pokrmu, Snad by mnýcli, by do kazdeho domu mohlí bezpecznye wnyty; Protoz gíe vczý, abý w kazdem mýetýe na doſtoynýeyfſieho, Towies cztneholſa dobreho, hoſpodarze ſie ptaly, Necztnych domow pro zly przyklad ſie chowaly. Ale procz gie thehdy ſyn buozý v zgiewneho hrziefſnýka gedl a prziebywal? Zagiſte proto, ze geſt yuz ſkrze ſſwe obracenye doſtoyna ſie vczynyl. I geſt tuto znamenaty, ze geft gieftie wíleho nepozyczil; Nebo gym nedal toho, aby mohlý wiediety kto geſt duoſtogen, Ale aby ſie na doſtoyneho ptal A netoliko wely duo- ſtoyneho hledaty, ale z domu do domu ſie netulaty a rzka: A tu oſtante az przícz poydete, Aby ony hoſpodarzowí hanbý neczýníh A take do- mnyenye lehkoſty na ſſie nedali. Prawi potom cztenýe: A wchodyecze w dom, pozdrawugite geho a rzkuce: Mir tomuto dom wí. 4) Pokogie hoſpodarzíe zadayte, Abý to wſſieczko, czoz ſie praudye protywugie, mínulo. A bude-ly w tô5) domu kteri, genz ma ſpaſſe 6) byty, Pokoy waſſ, Towieſſ waſſye kazanýe, geſto 155b dowody wieczneho pokogie, na nýem oſtane, Nebo ten gie pokornye uſſlyflý A radyegy przygme; Pakli nebude, k wam ſíe prziblizie nawratý. Nebo kazdi kazatel, kterziz ſlowo buozie kaze, Acz geho nykteý netba ſlyſſiety, wſſak on za ſſwe uſſyle od buoha odplatu bude gmyetý. A ktoz, prawi, neprzigme waſſ, any uſſliſſy waſſieho kazanýe, wynduce z domu nebo z mieſta oſtrzieſte prach z ſſwich noh. Prach wely z gích noh ſeſtrzety na znamenye tomu, ze gluu ſwaty apoſtole w tom míeſtýe byly a ze ty lde flowa buozieho, geſto oný kazah, przygíetý netbalí. A take na zna- meny 7) tomu, ze gſuu y pokrmu neprzygiali od tyech, geſto ſuu wzhr- dali ſſwatym czteny.8) Za wíerne prawi wam, ze Sodomýtſkym a Go- morrítſkym lehcziegie buude den fuudny nezly tomu mýeſtu. Nebo zagiſte Sodomýtſkým gomorríthſkym ſſwate cztenýe kazano nebylo A proto ze gſſu w ſyna buozieho newierzyli, gelikoz proto budu 154b 1) ras. z w. 2) sic. 3) v ras. z e. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) t. 7) na konci ř. 8) t.
106 155a Skrzie nyezto muozem dobrze znamenaty, ze geſt z lidíj, geſto rziekagij, yako andýely vczynyl, kdyz wíieczku peczý od ných odgyal, Aby o giedyney wiecy ſnazný bylí, Towies Aby ſwate cztenýe lydem mluwílý. A potom y1)/te peczíe gých zbawili, 2) kdyz gym rzekl: nerodte peczíe mýetí, czo wam mluwýty, Nebo w ten czaſf buude wam dano, Towies duchem ſwatým zgieweno, czo wam buude potrziebye mluwýty. Ale proto ze bieſie yako nahý, apoſtoly, wſſíeho gie zbawyw, na kazanye poſſlal. Aby ſie gym to przykazanye twrdo nezdalo, oblepſſy to a rzka: Duoftogen geft dyelnyk ſſweho pokrmu, yako bý rziekl: Gielikoz wam potrziebie k giedeny a k cho- zeny, toliko wezmiete. Jako prawí apoſtol: Gmagyce pokrm a odyew, na tom doſty gmíemí. A opiet gynde prawí a rzka: ktoz od koho nauczienye przygyma, vdíel gemu ſſweho ſtatka. Acz yuz mlazſſy przygymagy du- chowne nauczienye3) od koho, gmagy giey uczynýty vczaſtna ſſweho ſbuozie ne k lakomſtwí, ale ku potrziebíe. Proto ze bieſſie drzewe rzekl: Duoſtogen geſt dýelnyk ſweho pokrmu, Snad by mnýcli, by do kazdeho domu mohlí bezpecznye wnyty; Protoz gíe vczý, abý w kazdem mýetýe na doſtoynýeyfſieho, Towies cztneholſa dobreho, hoſpodarze ſie ptaly, Necztnych domow pro zly przyklad ſie chowaly. Ale procz gie thehdy ſyn buozý v zgiewneho hrziefſnýka gedl a prziebywal? Zagiſte proto, ze geſt yuz ſkrze ſſwe obracenye doſtoyna ſie vczynyl. I geſt tuto znamenaty, ze geft gieftie wíleho nepozyczil; Nebo gym nedal toho, aby mohlý wiediety kto geſt duoſtogen, Ale aby ſie na doſtoyneho ptal A netoliko wely duo- ſtoyneho hledaty, ale z domu do domu ſie netulaty a rzka: A tu oſtante az przícz poydete, Aby ony hoſpodarzowí hanbý neczýníh A take do- mnyenye lehkoſty na ſſie nedali. Prawi potom cztenýe: A wchodyecze w dom, pozdrawugite geho a rzkuce: Mir tomuto dom wí. 4) Pokogie hoſpodarzíe zadayte, Abý to wſſieczko, czoz ſie praudye protywugie, mínulo. A bude-ly w tô5) domu kteri, genz ma ſpaſſe 6) byty, Pokoy waſſ, Towieſſ waſſye kazanýe, geſto 155b dowody wieczneho pokogie, na nýem oſtane, Nebo ten gie pokornye uſſlyflý A radyegy przygme; Pakli nebude, k wam ſíe prziblizie nawratý. Nebo kazdi kazatel, kterziz ſlowo buozie kaze, Acz geho nykteý netba ſlyſſiety, wſſak on za ſſwe uſſyle od buoha odplatu bude gmyetý. A ktoz, prawi, neprzigme waſſ, any uſſliſſy waſſieho kazanýe, wynduce z domu nebo z mieſta oſtrzieſte prach z ſſwich noh. Prach wely z gích noh ſeſtrzety na znamenye tomu, ze gluu ſwaty apoſtole w tom míeſtýe byly a ze ty lde flowa buozieho, geſto oný kazah, przygíetý netbalí. A take na zna- meny 7) tomu, ze gſuu y pokrmu neprzygiali od tyech, geſto ſuu wzhr- dali ſſwatym czteny.8) Za wíerne prawi wam, ze Sodomýtſkym a Go- morrítſkym lehcziegie buude den fuudny nezly tomu mýeſtu. Nebo zagiſte Sodomýtſkým gomorríthſkym ſſwate cztenýe kazano nebylo A proto ze gſſu w ſyna buozieho newierzyli, gelikoz proto budu 154b 1) ras. z w. 2) sic. 3) v ras. z e. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) t. 7) na konci ř. 8) t.
Strana 107
107 weliku muku trpletý, neſly ono mieſto, geſto kazanye a o wierzie krzieſtianki ſlyſſalo, awſſak wierzýti nechtielo. Ale podle ſmýſla duchowneho vozý naſí ſýn bozy, abýchom newchazeli w tiech domý, 156a Any ſ nymí mluwili neb obczowanýe 1) mýeli, geſto newierzie w ſyna buozieho, A w kterez koli mieſto wendě,2) abychom tazali, geſtli ktery duom doſtoyný a hoſpodarz prawedlný. Gyezto prawdí mnýe y wam dopomahay ottecz, ſyn, ſwatý duch. Amen. TEd ya waſſ poſſyela3) yako owczie mezy wlký. Buudtezz proto mudrzy yako hadowe A ſproſtny yako holubkowe. Ale chowayte ſie lidý ; nebo zradýe waſſ w ſſwich ſborziech a w ſſwích ſkolach buudu waſſ byczo- waty. A k biſkupom a kralom budete wozený na ſſwiedeczſtwie gym a po- hanstwu. A kdyz waſl zradýe, nerodte míllity, kterým czynem, czo-li wam mluwíty; Nebo w ten czaſf buude dano, czo wam mluwity. Nebo wy neyfte, geſto mluwýte, ale duch waſſieho otczíe, geſto wuas mluwí. Zradý take bratr bratra na ſſmrt A otecz ſyna A wſtanu ſynowe protý ſſwemu rodu a ſſmrty gie zahubíe. Budete w nenawiſt wſſiemu lýdu pro me gmíe.|A ktoz 156b uſtawíczen bude do koncze, ten ſpaſſen buude. Na toto cztenýemluwí ſſwaty Thomaſí z aquína. Drzewe ſýn buozý apoſtolý vczyl, abý peczie o potrziebye ſſwietſkeý nemíeli a rozlczne dywí czynytý mohlí; Tuto pak gým przýpowieda proro- kugie, ze gelto gffu mýeli trpiety. Nayprwe proto, abý ony vznamenalí ze on wſieczko wíe drzewe, nezl ſie ſtane; Druhe, aby oný ſliffiece nemutýh ſie w ty czaſſy, kdyz by gie ktere protywêſtwie4) zaſſlo. A nepoſſiela gich k wlkom, ale mezy wlkí, aby w tom ſſwu muocz wíeczſſý vkazal, kdyzbý owuce nad wlky ſwitiezylí A mezý wlki gſuce, rozlczne nebezpeczne chwacenye od ných trpíeczie netoliko nezhynulí, ale y wlký po ſſobíe obratyh. A welmí gie wieczý dýw twrdoft gych myſlý obmýekczyti nezlí gíe zýwota zbawíty. Ale mezý wlky uczy gíe pokornu byty. Nebo ktoz vrzad ſſwateho kazanye przygýma, nema nykomemu protywenſtwíe czynítý, Ale y fam gie ma pokornye trpíe/tý, Abý ſſwu pokoru litoſt hnyewagyciech lydy 157a vkrotyli5) A rany hrziechow ſmrtedlných w gynych lidech, ranyen roz- licznym protywenſtwym, gie vzdrawil. A ſſwym mlazſſym zgiewnu kazen vkaz A wnytrzz otczowu míloſtý mýluy tý, geſto zgiewnye trzeſkce a kazie. Ale mnozy gſfu, kdyzto gijzto5) kdyz wladarzſtwie nad gynýmí przygmu, abý ſobye poddane zedraty mohli, zadoſty w tom yako horzie, ſtrach ſſwe moczý nad nymí vkazugi, a ze gíſu gych ottczí, toho nezpomínagy A myeſto pokory pychu a hrdoſt ukazugý. Pakli nyekdy ſſwymí poddanýmí míle promluwie, Ale wnytrzz zlofty proty nym yako rzewu, O nychzto prawí ſſwate cztenye: Przydu k wam w ruſſye owuciem, ale wnytrz ſuu wlgkowe lity. Syn buozzý ſkrzie wlký duchownyky a uczienyki zydowſke 1) ras. 2) na konci ř. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) sic. 6) 1 přeps. z v.
107 weliku muku trpletý, neſly ono mieſto, geſto kazanye a o wierzie krzieſtianki ſlyſſalo, awſſak wierzýti nechtielo. Ale podle ſmýſla duchowneho vozý naſí ſýn bozy, abýchom newchazeli w tiech domý, 156a Any ſ nymí mluwili neb obczowanýe 1) mýeli, geſto newierzie w ſyna buozieho, A w kterez koli mieſto wendě,2) abychom tazali, geſtli ktery duom doſtoyný a hoſpodarz prawedlný. Gyezto prawdí mnýe y wam dopomahay ottecz, ſyn, ſwatý duch. Amen. TEd ya waſſ poſſyela3) yako owczie mezy wlký. Buudtezz proto mudrzy yako hadowe A ſproſtny yako holubkowe. Ale chowayte ſie lidý ; nebo zradýe waſſ w ſſwich ſborziech a w ſſwích ſkolach buudu waſſ byczo- waty. A k biſkupom a kralom budete wozený na ſſwiedeczſtwie gym a po- hanstwu. A kdyz waſl zradýe, nerodte míllity, kterým czynem, czo-li wam mluwíty; Nebo w ten czaſf buude dano, czo wam mluwity. Nebo wy neyfte, geſto mluwýte, ale duch waſſieho otczíe, geſto wuas mluwí. Zradý take bratr bratra na ſſmrt A otecz ſyna A wſtanu ſynowe protý ſſwemu rodu a ſſmrty gie zahubíe. Budete w nenawiſt wſſiemu lýdu pro me gmíe.|A ktoz 156b uſtawíczen bude do koncze, ten ſpaſſen buude. Na toto cztenýemluwí ſſwaty Thomaſí z aquína. Drzewe ſýn buozý apoſtolý vczyl, abý peczie o potrziebye ſſwietſkeý nemíeli a rozlczne dywí czynytý mohlí; Tuto pak gým przýpowieda proro- kugie, ze gelto gffu mýeli trpiety. Nayprwe proto, abý ony vznamenalí ze on wſieczko wíe drzewe, nezl ſie ſtane; Druhe, aby oný ſliffiece nemutýh ſie w ty czaſſy, kdyz by gie ktere protywêſtwie4) zaſſlo. A nepoſſiela gich k wlkom, ale mezy wlkí, aby w tom ſſwu muocz wíeczſſý vkazal, kdyzbý owuce nad wlky ſwitiezylí A mezý wlki gſuce, rozlczne nebezpeczne chwacenye od ných trpíeczie netoliko nezhynulí, ale y wlký po ſſobíe obratyh. A welmí gie wieczý dýw twrdoft gych myſlý obmýekczyti nezlí gíe zýwota zbawíty. Ale mezý wlky uczy gíe pokornu byty. Nebo ktoz vrzad ſſwateho kazanye przygýma, nema nykomemu protywenſtwíe czynítý, Ale y fam gie ma pokornye trpíe/tý, Abý ſſwu pokoru litoſt hnyewagyciech lydy 157a vkrotyli5) A rany hrziechow ſmrtedlných w gynych lidech, ranyen roz- licznym protywenſtwym, gie vzdrawil. A ſſwym mlazſſym zgiewnu kazen vkaz A wnytrzz otczowu míloſtý mýluy tý, geſto zgiewnye trzeſkce a kazie. Ale mnozy gſfu, kdyzto gijzto5) kdyz wladarzſtwie nad gynýmí przygmu, abý ſobye poddane zedraty mohli, zadoſty w tom yako horzie, ſtrach ſſwe moczý nad nymí vkazugi, a ze gíſu gych ottczí, toho nezpomínagy A myeſto pokory pychu a hrdoſt ukazugý. Pakli nyekdy ſſwymí poddanýmí míle promluwie, Ale wnytrzz zlofty proty nym yako rzewu, O nychzto prawí ſſwate cztenye: Przydu k wam w ruſſye owuciem, ale wnytrz ſuu wlgkowe lity. Syn buozzý ſkrzie wlký duchownyky a uczienyki zydowſke 1) ras. 2) na konci ř. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) sic. 6) 1 přeps. z v.
Strana 108
108 rozumíe wſſieczki ty, geſto gſuu bílý protywnýcí ſſwatich apoſtolow. Ale mezy tiem wſſyem bylo gich nawietſſye vtieſſyenye mocz toho, genz gie 157b poſſielaſſie. A protoz prze� dewſſym gym powiedyel a rzka: Ted ya waſſ poſſielam yako owuce mezy wlki. Jako by rzekl: Nerodte ſie mutyty tyem, ze waſſ poſſielam mezy wlki; nebo bých chtiel, mohl bych uczíníty, ze bý wam nemohli nycz uſkodyty, A netoliko ze biſte wlkom poddaný nebilí, Ale ze byſte yako lwuowe proty ným ſylní byli. Ale ſluffye, aby tak bylo, nebo tyem wý ſſwietleyſſy budete a ma mocz ſie wiece ohaſſy.1) Budtezíl mudrzy, prawi, yako hadowe a ſproſtný yako holubowe, Aby ſkrzie chytroſt hadowu zradí ſíe oſtrziecý mohlí A pro ſſwe ſproſtenſtwie níkomemu neſkodylí. Hada na prziklad przywodi; nebo had wſſym ſſwym zywuotem hlawu przykríwa a raný na zywotie trpý, abý mohl hlawu za- chowaty, nebo w ný stogy geho zywot: Takez mý wſlieczko nebezpe- czienſtwie na naſſyem zywotie trpme pro naſſy hlawu, Towies pro gezu- kríſta, abychom wíeru krzieſtyanku bez poſkwrnýeníe ſchowalí, w nyzto stogy zýwot nebeſkeho kralowſtwie./|Had take ſkrzie vzku dyeru lazy a tak ſtare kozie zbywa a tudy ſíe obnowugie: Takezz kazatel ſlowa buo- zieho, wezma na ſſie twrdoſt ſſwateho zywota, wſſieczki ſtare obycegíe ma ſ ſebe ſwleczý. Kraſſnye take ſyn buozzy kazatele ſlowa buozieho napomína, aby gmyeli chýtroft hadoweho plodu; Nebo prwí czlowiek ſkrzie hadda byl oklaman. Jako bý rzekl: Stary neprzietel byl geſt chítr k uoklamaní, a wy budte mudrzy k ſſwemu wyplaczeny ; Onen gie chwall owoce drzewa, a wý chwalte mocz ſwateho krzyzie; Onen geft nayprwe srdcze mdleyſſieho wieku pokuſſyl, ſlibuge wieczne lzýwe zdrawíe: A to, czoz gie onen lzywie ſlibowal, To mý ſlibmy podle prawdy, Nebo ſam hoſpodyn geſt to ſlibýl, ze buudu rowny andyelom wſficzkny ty, geftot gmagy prawu wieru. A yakz nam potrziebíe geft chytroft hadowu gmýety, abychô2) wierzie krzie- styankeý nemohli vrazení bytý, Takez na3) potrziebíe ſproftenſtwíe holu- bowe míety: Neb holubek zluczy nema a take vítý nekuſſa: Takez mý Abychom zloſty w ſſobye negmýelí a ſſweho bliznyeho w nyczyemzs neura- zyli. Ale proto gie ſyn bozy tuto dwuogíj wiecz yako w hromadu ſſwazaw, Nebo ktoz gma ſproſtenſtwíe bez mudroſty, lehce muoz oklaman býty. Chytroft take geſt nebezpeczna k urazu tweho blíznyeho, acz nebuude ſproſtenſtwym oblepſiena. A czo geft twrdffye tohoto przykazanýe? Nebo nenýe doſty na tom, aby czlowiek protywenſtwie pro buoh trpiel, Ale abý w tom protywenſtwi yako holubek bez zluczy any ſie mutyl, any ſie hnyewal; Nebo hnyew hnyewem nemuoz vhaſſen byty, Ale pokoru a dobrotu. Ale ſkrzie wlkí, o nýchzto drzewe mluwil, rozumíe hdý; Dawa roz- umíety ſkrze to, kdyz prawí: Ale chowayte ſſie lýdy. A proto take potrziebye wam geſt, abýſte byli yako hadawe4) Towíes chytrzy; Nebo podle ſſweho obycziegie ony waſſ zradye, nayprwe przíed ſſudem zapowiedagýce wam, 158a 158b 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) sic.
108 rozumíe wſſieczki ty, geſto gſuu bílý protywnýcí ſſwatich apoſtolow. Ale mezy tiem wſſyem bylo gich nawietſſye vtieſſyenye mocz toho, genz gie 157b poſſielaſſie. A protoz prze� dewſſym gym powiedyel a rzka: Ted ya waſſ poſſielam yako owuce mezy wlki. Jako by rzekl: Nerodte ſie mutyty tyem, ze waſſ poſſielam mezy wlki; nebo bých chtiel, mohl bych uczíníty, ze bý wam nemohli nycz uſkodyty, A netoliko ze biſte wlkom poddaný nebilí, Ale ze byſte yako lwuowe proty ným ſylní byli. Ale ſluffye, aby tak bylo, nebo tyem wý ſſwietleyſſy budete a ma mocz ſie wiece ohaſſy.1) Budtezíl mudrzy, prawi, yako hadowe a ſproſtný yako holubowe, Aby ſkrzie chytroſt hadowu zradí ſíe oſtrziecý mohlí A pro ſſwe ſproſtenſtwie níkomemu neſkodylí. Hada na prziklad przywodi; nebo had wſſym ſſwym zywuotem hlawu przykríwa a raný na zywotie trpý, abý mohl hlawu za- chowaty, nebo w ný stogy geho zywot: Takez mý wſlieczko nebezpe- czienſtwie na naſſyem zywotie trpme pro naſſy hlawu, Towies pro gezu- kríſta, abychom wíeru krzieſtyanku bez poſkwrnýeníe ſchowalí, w nyzto stogy zýwot nebeſkeho kralowſtwie./|Had take ſkrzie vzku dyeru lazy a tak ſtare kozie zbywa a tudy ſíe obnowugie: Takezz kazatel ſlowa buo- zieho, wezma na ſſie twrdoſt ſſwateho zywota, wſſieczki ſtare obycegíe ma ſ ſebe ſwleczý. Kraſſnye take ſyn buozzy kazatele ſlowa buozieho napomína, aby gmyeli chýtroft hadoweho plodu; Nebo prwí czlowiek ſkrzie hadda byl oklaman. Jako bý rzekl: Stary neprzietel byl geſt chítr k uoklamaní, a wy budte mudrzy k ſſwemu wyplaczeny ; Onen gie chwall owoce drzewa, a wý chwalte mocz ſwateho krzyzie; Onen geft nayprwe srdcze mdleyſſieho wieku pokuſſyl, ſlibuge wieczne lzýwe zdrawíe: A to, czoz gie onen lzywie ſlibowal, To mý ſlibmy podle prawdy, Nebo ſam hoſpodyn geſt to ſlibýl, ze buudu rowny andyelom wſficzkny ty, geftot gmagy prawu wieru. A yakz nam potrziebíe geft chytroft hadowu gmýety, abychô2) wierzie krzie- styankeý nemohli vrazení bytý, Takez na3) potrziebíe ſproftenſtwíe holu- bowe míety: Neb holubek zluczy nema a take vítý nekuſſa: Takez mý Abychom zloſty w ſſobye negmýelí a ſſweho bliznyeho w nyczyemzs neura- zyli. Ale proto gie ſyn bozy tuto dwuogíj wiecz yako w hromadu ſſwazaw, Nebo ktoz gma ſproſtenſtwíe bez mudroſty, lehce muoz oklaman býty. Chytroft take geſt nebezpeczna k urazu tweho blíznyeho, acz nebuude ſproſtenſtwym oblepſiena. A czo geft twrdffye tohoto przykazanýe? Nebo nenýe doſty na tom, aby czlowiek protywenſtwie pro buoh trpiel, Ale abý w tom protywenſtwi yako holubek bez zluczy any ſie mutyl, any ſie hnyewal; Nebo hnyew hnyewem nemuoz vhaſſen byty, Ale pokoru a dobrotu. Ale ſkrzie wlkí, o nýchzto drzewe mluwil, rozumíe hdý; Dawa roz- umíety ſkrze to, kdyz prawí: Ale chowayte ſſie lýdy. A proto take potrziebye wam geſt, abýſte byli yako hadawe4) Towíes chytrzy; Nebo podle ſſweho obycziegie ony waſſ zradye, nayprwe przíed ſſudem zapowiedagýce wam, 158a 158b 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) sic.
Strana 109
109 abýſte nekazalí we ygmíe bolízíe, A potom, kdyz toho neoſtanete, budu 159a waſſ byczowaty A potom przied krale a przied byſkupy buudu was wodýty. Dywne welmí geſt, ze gſfuu, vſliffawffie tyto rzieczy, ynhed ſie nerozpaczylí ty líde, genzto od gezera, w nýemzto lowíechu, nykdy ſíe nebýli rozdalili.1) Zagiſte neczýnnyla toho gych mocz, ale mudroſt toho, genz gíe vczíefſye; Neb polehczenye toho utrpenýe przyczyní, kdyz powiedye: To wſſieczko budete trpiety pro mýe. Nemale vtieſſyenye geſt trpiety pro gezukriſta. Ne yako nekazany anebo chodlíwí to trpiety gmyegiechu. A opiet potom przíczýnýgíe a rzka: Na ſſwiedeczſtwie gym, Towies týem, geſto z nenawiſty a z neprziezny gy2) ſmrt vczynychu, Anebo pak tíem, widuce a ſliffiece praudu, nerodyli ſíe obratyty. Smrt zagiſte ſſwatích 3) ldy geſt dobrym na przyklad, Ale zlým geſt na ſſwiedeczſtwíe, Aby, pronyez zli bezze wſſíe omluwý mulfyegy zhynutý, Protoz pak dobrzý wezmuce przyklad mohlý 159b wiecznýe zywí bytý. A tem gie treffyeffye; ne proto, abý ony czyzieho zadali ztraczenye, ale proto, abý oný gmýeli nadyegy, ze syn buozý wezde geſt a wie wſſieczko, prwe nezhi ſie ſtane. A netoliko tie 4) ſſwiedeczſtwym wſſieczka omluwa geſt odyata tiem, geſto dobrzíe tiem geſto w ſyna bozyeho nechtie wierzyty, fſwatich apoftolow nenawydielí: Ale take pohanstwu cíeſta otewrzíena, abý wierzyli w gezukriſta. A protoz przyczýníge o po- hanstwu: A kdyz waſſ zradýe, nerodte myſlity, kterym czynem, czo-lí budete mluwíty. Podle drziewnýeho wtyeſfienýe nemale gým gestye y gyne przyczynígie, aby zagiſte nerzieklí: kak buudem moczy mluwity k tíem lídem, geſto naſf tak ſilnye budu nenawidyety. Protoz gym weli o mluweny nadýegy gmyety a rzka: Kdyz waſſ zradie, nerodte mýſlitý, Kterym czynem, czo-lý mate mluwitý; nebo wam bude dano w ten czaſí, czo budete mluwíty. 160a Jako by rzekl: Kdyz waſſ powedu pro gmie| bozye przied ſuudcze, wuoli waſſy gedyne offieruyte hoſpodynu ; nebt gezukryft ſa5) bude uwas mluwitý A míloſt ducha ſſwateho da, abýſte vmyeli odpowiedaty, nebo waſſie wiera znam a wſſielikemu buoziemu przykazany bude nauczena, czo ge odpowíe- daty. Wezmýete na przyklad abrahama, Gemuzto kdýz byeflie przýkazano, abý ſyna ſſweho yzaaka w uohny vzehl a bohu offierowal, Kdyz w tom chtiel poſſluſfen bytý, ynhed vzrziel berana za ſſebu, gehozto buozým przy- kazaným mýeſto ſyna offierowa.6) A protoz prawi ynhed cztennye:7) Neyglte wý, geſto mluwite, ale duch waſfyeho otcze, genz uwaſſ mluwi. Jako bý rzekl: Wy przyſtupte k bogý, ale ya buudu boyowaty. Wý wypuuſte ſlowa, ale ya buudu mluwítý, yakz ſſwaty pawel apoſtol o ſobie prawi: Zda, prawi, chcete poznaty toho, genz wem nynye mluwi? gezukryſt ſkrze to k duoſto- genſtwi prorociemu gie przýwedl, gijzto gſſu ſkrze ducha ſſwateho mluwílí. Potom prawí czte/nýe: Zrady bratr bratra na Imrt A otecz ſyna. 160b Dawa gy s) vtieſſyenye przyczynyge wíece nebezpeczenſtwíe. Nebo menſſy buoleſt trpyme z toho protywenſtwie, geſto mame od czyzych, nezly z toho, geſto trpyme od tiech, do gychzto ſſme wíery vffali; Nebo ſkuodu na 1) ras. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) t. 6) t. 7) t. 8) t.
109 abýſte nekazalí we ygmíe bolízíe, A potom, kdyz toho neoſtanete, budu 159a waſſ byczowaty A potom przied krale a przied byſkupy buudu was wodýty. Dywne welmí geſt, ze gſfuu, vſliffawffie tyto rzieczy, ynhed ſie nerozpaczylí ty líde, genzto od gezera, w nýemzto lowíechu, nykdy ſíe nebýli rozdalili.1) Zagiſte neczýnnyla toho gych mocz, ale mudroſt toho, genz gíe vczíefſye; Neb polehczenye toho utrpenýe przyczyní, kdyz powiedye: To wſſieczko budete trpiety pro mýe. Nemale vtieſſyenye geſt trpiety pro gezukriſta. Ne yako nekazany anebo chodlíwí to trpiety gmyegiechu. A opiet potom przíczýnýgíe a rzka: Na ſſwiedeczſtwie gym, Towies týem, geſto z nenawiſty a z neprziezny gy2) ſmrt vczynychu, Anebo pak tíem, widuce a ſliffiece praudu, nerodyli ſíe obratyty. Smrt zagiſte ſſwatích 3) ldy geſt dobrym na przyklad, Ale zlým geſt na ſſwiedeczſtwíe, Aby, pronyez zli bezze wſſíe omluwý mulfyegy zhynutý, Protoz pak dobrzý wezmuce przyklad mohlý 159b wiecznýe zywí bytý. A tem gie treffyeffye; ne proto, abý ony czyzieho zadali ztraczenye, ale proto, abý oný gmýeli nadyegy, ze syn buozý wezde geſt a wie wſſieczko, prwe nezhi ſie ſtane. A netoliko tie 4) ſſwiedeczſtwym wſſieczka omluwa geſt odyata tiem, geſto dobrzíe tiem geſto w ſyna bozyeho nechtie wierzyty, fſwatich apoftolow nenawydielí: Ale take pohanstwu cíeſta otewrzíena, abý wierzyli w gezukriſta. A protoz przyczýníge o po- hanstwu: A kdyz waſſ zradýe, nerodte myſlity, kterym czynem, czo-lí budete mluwíty. Podle drziewnýeho wtyeſfienýe nemale gým gestye y gyne przyczynígie, aby zagiſte nerzieklí: kak buudem moczy mluwity k tíem lídem, geſto naſf tak ſilnye budu nenawidyety. Protoz gym weli o mluweny nadýegy gmyety a rzka: Kdyz waſſ zradie, nerodte mýſlitý, Kterym czynem, czo-lý mate mluwitý; nebo wam bude dano w ten czaſí, czo budete mluwíty. 160a Jako by rzekl: Kdyz waſſ powedu pro gmie| bozye przied ſuudcze, wuoli waſſy gedyne offieruyte hoſpodynu ; nebt gezukryft ſa5) bude uwas mluwitý A míloſt ducha ſſwateho da, abýſte vmyeli odpowiedaty, nebo waſſie wiera znam a wſſielikemu buoziemu przykazany bude nauczena, czo ge odpowíe- daty. Wezmýete na przyklad abrahama, Gemuzto kdýz byeflie przýkazano, abý ſyna ſſweho yzaaka w uohny vzehl a bohu offierowal, Kdyz w tom chtiel poſſluſfen bytý, ynhed vzrziel berana za ſſebu, gehozto buozým przy- kazaným mýeſto ſyna offierowa.6) A protoz prawi ynhed cztennye:7) Neyglte wý, geſto mluwite, ale duch waſfyeho otcze, genz uwaſſ mluwi. Jako bý rzekl: Wy przyſtupte k bogý, ale ya buudu boyowaty. Wý wypuuſte ſlowa, ale ya buudu mluwítý, yakz ſſwaty pawel apoſtol o ſobie prawi: Zda, prawi, chcete poznaty toho, genz wem nynye mluwi? gezukryſt ſkrze to k duoſto- genſtwi prorociemu gie przýwedl, gijzto gſſu ſkrze ducha ſſwateho mluwílí. Potom prawí czte/nýe: Zrady bratr bratra na Imrt A otecz ſyna. 160b Dawa gy s) vtieſſyenye przyczynyge wíece nebezpeczenſtwíe. Nebo menſſy buoleſt trpyme z toho protywenſtwie, geſto mame od czyzych, nezly z toho, geſto trpyme od tiech, do gychzto ſſme wíery vffali; Nebo ſkuodu na 1) ras. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) t. 6) t. 7) t. 8) t.
Strana 110
110 161a zywuotye trpyece zelemy, ze ſime take y wíeru ztratyli. Potom pak welmi hroznýefſye przyczynýgie, kdyz prawi: A budu was nenawídyety wſſiczkny lide. A potom pak opíet przyczýnygíe utyellyenýe a rzka: Pro me gmye; A opiet gyne, kdyz prawí: A ktoz bude vſtawiczen az do konczie, ten ſpaſſen buude. Nebo mnozý na poczynczie gſuu vdatny, a na koncy ſie pak wſtraffye; protoz prawí, ze koncze zada. Nebo ktery geſt vzytek ſemene, geſto na poczatczie wzektwe, a naypoſſledý pak zíſwadne? A protoz vſtawí- czenſtwie od nych potrziebuugie, nebo ne poczatek, ale ſkoncziennye 1) duoftoyno geft chwalí A chwala nenýe dana tyem, geſto poczynagý, ale týem, geſto ſkonawagy. Ale abýl nýkte nerzek: Syn buozí wſſyeczko, czo gſſu ſſwaty apoſtolowe byli, to geſt on vczyníl; Proto nenye dyw, ze gſſu oný tak dobrzy byli, nebo nýcz tezkeho necziníli, any trpieli. Protoz prawi, ze gym geft vſtawiczienſtwie potrzieba; nebo acz gym geſt z prwnýeho nebezpeczienſtwie pomozeno, Ale welmi twrdfſye gy 2) potom ſchowano bylo A nelze gym bez toho byty, donýzz gſfu zywi, by wzdy nyeczo ne- trpieli. A to taynye vkazugie, kdyz prawí: A ktoz buude uſtawiczen az do konce, ten spaſſen buude, Towies kto przykazanye wiery krzieftyanſke chowaty buude a we wſſielikem protywenſtwi ſie nerozpaczy, ten za proty- wenſtwie tohoto ſſwieta prygme 3) odplatu kralowſtw° 4) nebeſkeho. I geſt znamenaty, ze konecz ne wzdý znamenawa zhynutýe, Ale nyekdy ſſwrcho- wanýe, yakz prawí gýnde piſmo: Konecz zakona geſt gezukriſt. A protoz muoz takto rozumíeno býtý: Ktoz buude uſtawiczen az do konce, Towies 161b do gezukryſta. W giezukryftowí az do koncze vſtawíczenu bytý nýcz gyneho nenye nez wuyerzie krzíeſtyanky az do ſmrty oſtaty. Glehozto mnye y wam dopomahay otecz, syn, ſwatý duch. Amen. A Kdyz waſ buudu nenawydyety w tomto mýeſtye, uteczte do gyneho. Zawierne wam prawi, nedokonate mýeft yſrahelſkích, az syn czlowieczý przyde. Nenye mlazſſy nad ſſwým myſtrem Any ſluha nad ſſwým panem. Doſty ma mlazíſy, abý byl yako geho míſtr, A ſluha yako geho pan. Budu-ly otcze celednyeho beelzebuba nazywaty, Welmí wíece domacieho.5) Protoz neboýte ſſye gých. Nenye tak pokríto, by nebylo zgieweno, A nýcz tak tayno, by nebylo zgieweno. Czoz wam prawi we tmýe, to prawte na ſſwietle, A to, czoz ſliſſyte w uſſie, kazte na ſtrziechach. A nerodte fie baty tiech, gefto zabýgegy tielo, ale duſfie zabíty nemohu; Ale radily buoyte ſíe toho, gen muoz tielo y duſſy poſſlaty w gíehenu. 162a wſſak dwa wrabcze za penýezek prodawagy a geden z ných/nepadne na zemí bez wuole otcze meho, genz geſt na nebeſſiech. Waſſy pak y wlaſſy walſye hlawí zecztený gſuu. A protoz nerodte ſie baty; mnohich wrabczow lepſie yſte wy. Protoz kazdý, genz mye wyzna6) przied hdmí, wyznam ya gey take przied my7) otczem, genz geft na nebeſſyech. Ale ktoz mne zaprzý 1) rozd. 2) na konci ř. 3) rozd. pr-ygme. 4) na konci ř. 5) sic. 6) ras. 7) na konci ř.
110 161a zywuotye trpyece zelemy, ze ſime take y wíeru ztratyli. Potom pak welmi hroznýefſye przyczynýgie, kdyz prawi: A budu was nenawídyety wſſiczkny lide. A potom pak opíet przyczýnygíe utyellyenýe a rzka: Pro me gmye; A opiet gyne, kdyz prawí: A ktoz bude vſtawiczen az do konczie, ten ſpaſſen buude. Nebo mnozý na poczynczie gſuu vdatny, a na koncy ſie pak wſtraffye; protoz prawí, ze koncze zada. Nebo ktery geſt vzytek ſemene, geſto na poczatczie wzektwe, a naypoſſledý pak zíſwadne? A protoz vſtawí- czenſtwie od nych potrziebuugie, nebo ne poczatek, ale ſkoncziennye 1) duoftoyno geft chwalí A chwala nenýe dana tyem, geſto poczynagý, ale týem, geſto ſkonawagy. Ale abýl nýkte nerzek: Syn buozí wſſyeczko, czo gſſu ſſwaty apoſtolowe byli, to geſt on vczyníl; Proto nenye dyw, ze gſſu oný tak dobrzy byli, nebo nýcz tezkeho necziníli, any trpieli. Protoz prawi, ze gym geft vſtawiczienſtwie potrzieba; nebo acz gym geſt z prwnýeho nebezpeczienſtwie pomozeno, Ale welmi twrdfſye gy 2) potom ſchowano bylo A nelze gym bez toho byty, donýzz gſfu zywi, by wzdy nyeczo ne- trpieli. A to taynye vkazugie, kdyz prawí: A ktoz buude uſtawiczen az do konce, ten spaſſen buude, Towies kto przykazanye wiery krzieftyanſke chowaty buude a we wſſielikem protywenſtwi ſie nerozpaczy, ten za proty- wenſtwie tohoto ſſwieta prygme 3) odplatu kralowſtw° 4) nebeſkeho. I geſt znamenaty, ze konecz ne wzdý znamenawa zhynutýe, Ale nyekdy ſſwrcho- wanýe, yakz prawí gýnde piſmo: Konecz zakona geſt gezukriſt. A protoz muoz takto rozumíeno býtý: Ktoz buude uſtawiczen az do konce, Towies 161b do gezukryſta. W giezukryftowí az do koncze vſtawíczenu bytý nýcz gyneho nenye nez wuyerzie krzíeſtyanky az do ſmrty oſtaty. Glehozto mnye y wam dopomahay otecz, syn, ſwatý duch. Amen. A Kdyz waſ buudu nenawydyety w tomto mýeſtye, uteczte do gyneho. Zawierne wam prawi, nedokonate mýeft yſrahelſkích, az syn czlowieczý przyde. Nenye mlazſſy nad ſſwým myſtrem Any ſluha nad ſſwým panem. Doſty ma mlazíſy, abý byl yako geho míſtr, A ſluha yako geho pan. Budu-ly otcze celednyeho beelzebuba nazywaty, Welmí wíece domacieho.5) Protoz neboýte ſſye gých. Nenye tak pokríto, by nebylo zgieweno, A nýcz tak tayno, by nebylo zgieweno. Czoz wam prawi we tmýe, to prawte na ſſwietle, A to, czoz ſliſſyte w uſſie, kazte na ſtrziechach. A nerodte fie baty tiech, gefto zabýgegy tielo, ale duſfie zabíty nemohu; Ale radily buoyte ſíe toho, gen muoz tielo y duſſy poſſlaty w gíehenu. 162a wſſak dwa wrabcze za penýezek prodawagy a geden z ných/nepadne na zemí bez wuole otcze meho, genz geſt na nebeſſiech. Waſſy pak y wlaſſy walſye hlawí zecztený gſuu. A protoz nerodte ſie baty; mnohich wrabczow lepſie yſte wy. Protoz kazdý, genz mye wyzna6) przied hdmí, wyznam ya gey take przied my7) otczem, genz geft na nebeſſyech. Ale ktoz mne zaprzý 1) rozd. 2) na konci ř. 3) rozd. pr-ygme. 4) na konci ř. 5) sic. 6) ras. 7) na konci ř.
Strana 111
111 przíed lidmí, zaprzým ya geho take przed ſſwým otczem, genz geſt na nebeſſyech. P. L. XXVI col. 65. Na toto cztenýe piſſye ſſwatý Jeronym. (T)oto1) geſt o onom czaſſu rozumýety, w nyemzto ſſwaty apoſtolowe na kazanye poſlany bíechu, gymz geſt vlaſtnye rzeceno: Na cíeſtu pohanſku nechodte A w mýeſta famaritanſkich newuchodte. A tuto prawi, aby ſie neprziezny nebalí, ale odtud gynam ſie hnulí. To glfu zagííte na poczatcze wierny krzieſtyane vczínili. Kdyzto w gierufalemye nenawiſt hrozna poczala ſíe byla, rozprchlý ſíe po wſſy zydowſky zemí, Abý ta nenawiſt byla przy- czýnek k rozplozený ſſwateho czte/nýe. Ale podle ſmýla duchoneho2) 162b muozieme rzecy: kdyz was buudu nenawidyety w gednom mýestye, Towies kdyz ſíe wam3) buudu protywity nýekterym ſſwiedeczſtwím nýekterych knyh ſſwateho piſma, Mý ſie vteczmy do gynych míeſt, Towíes k gyným ſſwateho pyſſma knyham. Geſt-li to ze hoſpodarze beelzebuba nazywagy, welmi wiece y czieled geho. Beelzebub modla geſt vw akaron, geſto w knyhach kralowich nazwana geſt modla muſſye. Beel to geſt bel nebo baal. Ale zebbub1) mucha ſie wyklada; A protoz knyezie dyabelſke przie- neczíſte modly gmenem nazywa, geſto mucha ſlowe, giez ſladkoft oleyowu zahubugie. Nicz neny 5) tak ſkryto, by nebylo zgieweno, A nýcz tak taýno, bý nebýlo zwíedýeno. Ale kak gie to, ze mnohich zloſty na tomto ſſwietye wíeczy gſſu taýní? Protoz o buduczíem czaſſu geſt to rozumíety, kdyzto tagenſtwie lidíka hoſpodyn bude ſudýty a oſſwietý ſkrítoſty temne 163a A zgíewní vczýní rady kazdeho ſrdce. I geſt tento rozum: Nerodte sie baty ſſwích nenawíſtnykow lýtoſtý Aný tiech, gelto o was zle mluwîe; Nebo przyde den suudný, w nyemzto y gich zloft y wafsie slechetnoft bude zgie- wena. Czoz wam prawî we tmie, to prawte na ſſwietle, A czoz ſlyſſýte wſſíe, to kazte na ſtrziechach. To, czoz, ſte ſlyſfieli yako w zawrzíení, kazte otwo- rzitye, A to, czoz ſte ſye nauczylí, zgyewnýe mluwte. To, czoz gſſem waſ nauczyl w malem zydowſſkec) mieſtye, po wſſyech mieſtech a po wſſyem ſſwietu vdatnýe prawte. Nerodte líe baty trech, geſto zabýgegý tielo, ale duſſye zabity nemohu. Gſfuu-li kterzý, geſto zabígegí tielo, ale duſſie zabity nemohu, To geſt znamenye, ze duſſye nenye tieleſtna, any muoz wídyena bytý; podle hrubíeyfie ſtraný naſſieho czlowieczſtwie mluwím, Nebo toho zagiſte czaſſu bude muky trpiety, kdyz drzſyewníe tielo naîſíe przygme, 163b Abý i týem, z nýmzto hrzyeſfilo, ſ tyemz take y mukí trpielo. Toho ſíe buoýte, genz muoz y tielo y duſſy poſſlatý w giehennu. Toto ſlowuo gehenna w ſtarem píſmýe nykdel nenýe piſſano, Ale ſyn buozzí ten gie nayprwe to powiedyel. Protoz wyzmý, ktery geſt przyczynek toho promluwenýe. Modla baal ze geft byla bliz ygeruzalema pod horu, gijzto dyegí morya, z nyezto teczie wuoda ſyloe, To ſſme czalto cztlí. Tu take bieſſýe pole welmí kraſſne a wſſye rozkoſſy plne, geſto od te wuody wlahy duofty gmiegyelſye. Bíeſlýe 1) inic. opomenuta. 2) rozd. 3) sic. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) t.
111 przíed lidmí, zaprzým ya geho take przed ſſwým otczem, genz geſt na nebeſſyech. P. L. XXVI col. 65. Na toto cztenýe piſſye ſſwatý Jeronym. (T)oto1) geſt o onom czaſſu rozumýety, w nyemzto ſſwaty apoſtolowe na kazanye poſlany bíechu, gymz geſt vlaſtnye rzeceno: Na cíeſtu pohanſku nechodte A w mýeſta famaritanſkich newuchodte. A tuto prawi, aby ſie neprziezny nebalí, ale odtud gynam ſie hnulí. To glfu zagííte na poczatcze wierny krzieſtyane vczínili. Kdyzto w gierufalemye nenawiſt hrozna poczala ſíe byla, rozprchlý ſíe po wſſy zydowſky zemí, Abý ta nenawiſt byla przy- czýnek k rozplozený ſſwateho czte/nýe. Ale podle ſmýla duchoneho2) 162b muozieme rzecy: kdyz was buudu nenawidyety w gednom mýestye, Towies kdyz ſíe wam3) buudu protywity nýekterym ſſwiedeczſtwím nýekterych knyh ſſwateho piſma, Mý ſie vteczmy do gynych míeſt, Towíes k gyným ſſwateho pyſſma knyham. Geſt-li to ze hoſpodarze beelzebuba nazywagy, welmi wiece y czieled geho. Beelzebub modla geſt vw akaron, geſto w knyhach kralowich nazwana geſt modla muſſye. Beel to geſt bel nebo baal. Ale zebbub1) mucha ſie wyklada; A protoz knyezie dyabelſke przie- neczíſte modly gmenem nazywa, geſto mucha ſlowe, giez ſladkoft oleyowu zahubugie. Nicz neny 5) tak ſkryto, by nebylo zgieweno, A nýcz tak taýno, bý nebýlo zwíedýeno. Ale kak gie to, ze mnohich zloſty na tomto ſſwietye wíeczy gſſu taýní? Protoz o buduczíem czaſſu geſt to rozumíety, kdyzto tagenſtwie lidíka hoſpodyn bude ſudýty a oſſwietý ſkrítoſty temne 163a A zgíewní vczýní rady kazdeho ſrdce. I geſt tento rozum: Nerodte sie baty ſſwích nenawíſtnykow lýtoſtý Aný tiech, gelto o was zle mluwîe; Nebo przyde den suudný, w nyemzto y gich zloft y wafsie slechetnoft bude zgie- wena. Czoz wam prawî we tmie, to prawte na ſſwietle, A czoz ſlyſſýte wſſíe, to kazte na ſtrziechach. To, czoz, ſte ſlyſfieli yako w zawrzíení, kazte otwo- rzitye, A to, czoz ſte ſye nauczylí, zgyewnýe mluwte. To, czoz gſſem waſ nauczyl w malem zydowſſkec) mieſtye, po wſſyech mieſtech a po wſſyem ſſwietu vdatnýe prawte. Nerodte líe baty trech, geſto zabýgegý tielo, ale duſſye zabity nemohu. Gſfuu-li kterzý, geſto zabígegí tielo, ale duſſie zabity nemohu, To geſt znamenye, ze duſſye nenye tieleſtna, any muoz wídyena bytý; podle hrubíeyfie ſtraný naſſieho czlowieczſtwie mluwím, Nebo toho zagiſte czaſſu bude muky trpiety, kdyz drzſyewníe tielo naîſíe przygme, 163b Abý i týem, z nýmzto hrzyeſfilo, ſ tyemz take y mukí trpielo. Toho ſíe buoýte, genz muoz y tielo y duſſy poſſlatý w giehennu. Toto ſlowuo gehenna w ſtarem píſmýe nykdel nenýe piſſano, Ale ſyn buozzí ten gie nayprwe to powiedyel. Protoz wyzmý, ktery geſt przyczynek toho promluwenýe. Modla baal ze geft byla bliz ygeruzalema pod horu, gijzto dyegí morya, z nyezto teczie wuoda ſyloe, To ſſme czalto cztlí. Tu take bieſſýe pole welmí kraſſne a wſſye rozkoſſy plne, geſto od te wuody wlahy duofty gmiegyelſye. Bíeſlýe 1) inic. opomenuta. 2) rozd. 3) sic. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) t.
Strana 112
112 164a 164b 165a take tu leſſ, genz bíeſſie teý modle prziſſwiecen. A w taku nemudroft byeſlíe líd zýdowſky wpadl, ze, zapomanuwſſye ſſweho chramu, tu ſſwe obyetý offierowachu. A rozkozíl ta, geſto tu byefſye, przíemahafſye gych ducho- wenſtwíe, tak ze ſſwe ſýný tey modle na cieſt tu rzíezachu a w uohný vzyehachu. A to gijzte gmýe ſlowieſſye gehen non, Towieſſ zlab ſynow Enuon. To knyhy kralowe a Jeremýaſſ prorok plnye pyſſy. Y hroſſy ho- ſpodyn, ze chce to gyſte mýeto naplnýty mrchu tiel mrtwich lidý, Abý nýkde nykake nebylo nazywano to mieſto Tofet any baal, ale Polfandrum, To geſt hrob mrtwich lídý; A protoz buducie mukí, gýmýto hrzieſnycý gmagy muczíeny byty, ty ſkrzye toto mieſto ſie wypíſſugy. Ale dwuogy gehennu, to geſt przyelífſneho ohnye a prziehiſſne ſtudenoſty, w knyhach ſſwateho yoba wplnye píſano nalezamý. Wſſak dwa wrabcze za penýeziek prodawagy a geden z ných nepadne na zemí bez meho ottcze. A waſſye pak wlaſſy waſſyey hlawi gſſu zetcztení. A protoz nerodte ſie baty; mnohich wrabczow lepſſy ſte wý. Wiezie ſíe rzecz bozzíe a poſlednye prziedný zprawugie. Tak kazdy mudry, Czoz czteſſ, choway ſſýe rozlíczneho rozumu, abý k zſſwemu ſmýſlu piſma ne- przygednawal, Ale radýleſſy ſſwoý ſmýſl abý przigednawal ku piſſmu. A rozumíey, czot prawí potom. drziewe byl rzekl: Nerodteſſye batý trech, geſto zabígiegy tíelo, ale duffye zabýty nemohu. Yuz nýnýe mluwí porzadnýe: Wſak dwa wrabczie prodawagy za penyezek a geden z ných nepadne na zemí bez waſſiehol) otczîe, ychcze takto rzecy: kdyz mala zwierzatka a laczyna bez buoha ſtwuorzitele nemohu zhynuty A we wſſyech wiecziech geſto2) buozie zpoſlobenýe A zadna wiecz nemoz zhynuty bez bozie wuole, Protoz wy, geſto ſte wieczni, nerodte ſie baty, býſte byli zywí bez buozieho zpoſſo- benye. Tento ſmyfl y drzewe ge nahorzie rzecen: Znamenayte ptaki ne- beſſke, zet any fiegí, any zny, aný hromaſſdye w ſſtodolí, a otecz waſſ nebeſki paſſie ge; wſſak ſte wý drahlý nezlí oný. A potom opiet prawí: Znamenayte liha na poli, kakt roſtu. Y geſto potom prawi: A kdyz ge to tak, ze lieno, geſto dneſſ geſt a/ſzaýtra buude w ohen wízeno, Buoh tak odyewa, Welmý wiecze waſſ male wîery. Ale nyekterzy ſkrzie dwa wrabczie rozumiegy duſſy a tielo, Ale ſkrzie piet wrabczow, o nychzto piſſe ſwaty Lucaſſ, geſto prodawagy za dwa penyeſkí, piet ſmýſlow rozumíegy; Ale kak ten rozum wſlíemu cztení muoz przigednan býtý, nemale nezſnadenstwíe gest. Ale walý wlaſý waſſýe hlawí wſliczkní glfu zeczttení; Protoz nerodte ſíe batý; wý mnohich wrabczow drazſſe3) ſte wy. Lepſſy roſum geſt drzewní, aby ſie nebah tiech, geſto zabigegy tíelo, ale duſſye zabyty nemohu; nebo kdyz bez buozyeho wíedyenýe mala zwierzatka nemohu zhynuty, welmí wieczie ty, gelto gíſu apoſtolſky 4) okraffiení duoſtogenſtwím. Ale to gefto prawí: Waſſy pak wlaſſy waſfieý hlawý wſſiczkní gſſu zetczteny, Welike ſnazenſtwie buozye przy lidech vkazugie A weliku znamenawa míloſt, ze nycz naſſych wíecy przied hoſpoldýnem taýno nenýe, kdyz male wieczý a nevzyteczne geho wídyenye nemohu 165b 1) ras. 2) sic. 3) -[ſe přeps. z ſte. 4) na konci ř.
112 164a 164b 165a take tu leſſ, genz bíeſſie teý modle prziſſwiecen. A w taku nemudroft byeſlíe líd zýdowſky wpadl, ze, zapomanuwſſye ſſweho chramu, tu ſſwe obyetý offierowachu. A rozkozíl ta, geſto tu byefſye, przíemahafſye gych ducho- wenſtwíe, tak ze ſſwe ſýný tey modle na cieſt tu rzíezachu a w uohný vzyehachu. A to gijzte gmýe ſlowieſſye gehen non, Towieſſ zlab ſynow Enuon. To knyhy kralowe a Jeremýaſſ prorok plnye pyſſy. Y hroſſy ho- ſpodyn, ze chce to gyſte mýeto naplnýty mrchu tiel mrtwich lidý, Abý nýkde nykake nebylo nazywano to mieſto Tofet any baal, ale Polfandrum, To geſt hrob mrtwich lídý; A protoz buducie mukí, gýmýto hrzieſnycý gmagy muczíeny byty, ty ſkrzye toto mieſto ſie wypíſſugy. Ale dwuogy gehennu, to geſt przyelífſneho ohnye a prziehiſſne ſtudenoſty, w knyhach ſſwateho yoba wplnye píſano nalezamý. Wſſak dwa wrabcze za penýeziek prodawagy a geden z ných nepadne na zemí bez meho ottcze. A waſſye pak wlaſſy waſſyey hlawi gſſu zetcztení. A protoz nerodte ſie baty; mnohich wrabczow lepſſy ſte wý. Wiezie ſíe rzecz bozzíe a poſlednye prziedný zprawugie. Tak kazdy mudry, Czoz czteſſ, choway ſſýe rozlíczneho rozumu, abý k zſſwemu ſmýſlu piſma ne- przygednawal, Ale radýleſſy ſſwoý ſmýſl abý przigednawal ku piſſmu. A rozumíey, czot prawí potom. drziewe byl rzekl: Nerodteſſye batý trech, geſto zabígiegy tíelo, ale duffye zabýty nemohu. Yuz nýnýe mluwí porzadnýe: Wſak dwa wrabczie prodawagy za penyezek a geden z ných nepadne na zemí bez waſſiehol) otczîe, ychcze takto rzecy: kdyz mala zwierzatka a laczyna bez buoha ſtwuorzitele nemohu zhynuty A we wſſyech wiecziech geſto2) buozie zpoſlobenýe A zadna wiecz nemoz zhynuty bez bozie wuole, Protoz wy, geſto ſte wieczni, nerodte ſie baty, býſte byli zywí bez buozieho zpoſſo- benye. Tento ſmyfl y drzewe ge nahorzie rzecen: Znamenayte ptaki ne- beſſke, zet any fiegí, any zny, aný hromaſſdye w ſſtodolí, a otecz waſſ nebeſki paſſie ge; wſſak ſte wý drahlý nezlí oný. A potom opiet prawí: Znamenayte liha na poli, kakt roſtu. Y geſto potom prawi: A kdyz ge to tak, ze lieno, geſto dneſſ geſt a/ſzaýtra buude w ohen wízeno, Buoh tak odyewa, Welmý wiecze waſſ male wîery. Ale nyekterzy ſkrzie dwa wrabczie rozumiegy duſſy a tielo, Ale ſkrzie piet wrabczow, o nychzto piſſe ſwaty Lucaſſ, geſto prodawagy za dwa penyeſkí, piet ſmýſlow rozumíegy; Ale kak ten rozum wſlíemu cztení muoz przigednan býtý, nemale nezſnadenstwíe gest. Ale walý wlaſý waſſýe hlawí wſliczkní glfu zeczttení; Protoz nerodte ſíe batý; wý mnohich wrabczow drazſſe3) ſte wy. Lepſſy roſum geſt drzewní, aby ſie nebah tiech, geſto zabigegy tíelo, ale duſſye zabyty nemohu; nebo kdyz bez buozyeho wíedyenýe mala zwierzatka nemohu zhynuty, welmí wieczie ty, gelto gíſu apoſtolſky 4) okraffiení duoſtogenſtwím. Ale to gefto prawí: Waſſy pak wlaſſy waſfieý hlawý wſſiczkní gſſu zetczteny, Welike ſnazenſtwie buozye przy lidech vkazugie A weliku znamenawa míloſt, ze nycz naſſych wíecy przied hoſpoldýnem taýno nenýe, kdyz male wieczý a nevzyteczne geho wídyenye nemohu 165b 1) ras. 2) sic. 3) -[ſe přeps. z ſte. 4) na konci ř.
Strana 113
113 vteczí. Poſſmýewayte ſye koſtelnyemu rozumu na tomto mieſtye ty, geſto newierzîe, by líde vmrlý z mrtwích wſtawalí, yako býchom mý mnýeli, bý y ty wlafſý, gefto lazebnýk 1) na naſí oſtrzliſýe, mýeli take z mrtwich wſtaty. Ale ſyn buozý nerziekl geſt: waſſye wlaſſý waſſe hlawý wſſiczczi gmagy ſpaffieny býtý, Ale rzekl: wſſyczcy gſſu zecztený; wiedyenye cziſla vkazuge, ale ne toho cziíla ſpaſſíenýe. Ale podle ſmyſla duchowneho Hlawa geſt gezukryſt, Ale wlaſſy gſſu ſſwaty apoſtolowe, gijzto ſſu kraſſnye wſlíczkny zeczteny2) nebo gmena gych gſſu napſana w nebeſſyech. Prawi potom pak cztenye. Kazdí ten, ktoz mne nezaprzý przied lýdmí, nezaprzym gieho ya take przied ſſwym otczem. Wieda ſyn bozy ten ſtrach, genz býſſye na ſrdczich apoſtolſkych Pro tu rziecz, geſto gým bieffîe mluwil, Ale protoz opiet gých poſſilugîe, netoliko ſtrach od nych// 166a odgýmagíe, ale nadyegy k wieczney odplatie gym dawa. Poznanye tuto rozumýetý geft, o nyemzto prawi apoſtol: Srdczem wierzýe k prawdye, ale ufty ſie zpowied ſtawa k ſſpaſſiený; Ale aby zadný nemnýel, bý bez ſſpowíedy ſſwych uſt mohl ſpaſſen bytý, netoliko prawí: ktozſſ mye pozna, Towies mne nezaprzý, Ale take przyczynýgie: przied lidmí. I geſt zna- menatý, Ze y pohaný nemohu toho zaprziety, bý buoh nebyl; Ale, bý nebyl buoh otecz a ſyn, toho pohaní mohu zaprzietý. Protoz wýzna kazdeho ſýn przied ſſwým otczem, genz ſkrzie ſýna bude gmýety przýſtup k uotczý, Nebo ſyn gdye: Podte pozehnaní mým otczem, przygmíete kralowuſtwie nebezſke. Ale zaprzý kazdeho toho, genz geho zaprzý; Nebo ſkrze nýen nebuude gmíety k uotczy przyſtupenýe, Od widyenýe geho buozftwíe 3) y gieho otcze bude zapuzen. Gehozto naſí racz oſtrziecý otecz, ſyn, ſwatý duch. Amen. NErodte mnýety, bych//byl przyſniel poſſlatý mír w zemy. Neprziſſel 166b ſſem mír poſſlaty, ale mecz. Nebo przííſel gſſem rozdyelitý czlowiekka4) proty geho otczý A dezeru proty materzy giegýe a newieftu proty cztty gegye. A neprzietele czlowieczý domownýcy geho, ktoz milugie otcze nebo materzíſ wiece nez mýe, nenýe mne duoſtogen. A ktoz mýlugie ſýna nebo dczeru nad my 5), nenye mne duoftogen. A ktoz newezme ſſweho krzyzie ý gde po mnye, nenye mne duoſtogen. ktoz nalezne ſſwu duſſy, ztraty gy, A ktoz ztraty ſſwu duſſy pro mýe, nalezne g�. ktoz waſſ przygyma, mye przygyma, A ktoz mye przýgyma, przýgyma toho, genz mýegy poſſlal. Ktoz przygyma proroka we ýmýe proroka, odplatu proroka przýgme. A ktoz przygyma praweho we ýmíe praweho, odplatu praweho przygme. A ktoz kolywiek da fie napitý giednomu z tiechto naýmenſych czieffy wuoddy ſtudene giedyne we ymíe mlazffieho, Zawierne prawi wam, nez/tratý ſſwe mzdy. 167a I ſta ſíe, kdyz dokona gezyſſ kazanye ſſwy6) dwanadczíte apoſtolom, gýde odtud, abý uczýl a kazal w gych mýeſtech. 1) t. 2) ras. 3) t. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) na konci ř.
113 vteczí. Poſſmýewayte ſye koſtelnyemu rozumu na tomto mieſtye ty, geſto newierzîe, by líde vmrlý z mrtwích wſtawalí, yako býchom mý mnýeli, bý y ty wlafſý, gefto lazebnýk 1) na naſí oſtrzliſýe, mýeli take z mrtwich wſtaty. Ale ſyn buozý nerziekl geſt: waſſye wlaſſý waſſe hlawý wſſiczczi gmagy ſpaffieny býtý, Ale rzekl: wſſyczcy gſſu zecztený; wiedyenye cziſla vkazuge, ale ne toho cziíla ſpaſſíenýe. Ale podle ſmyſla duchowneho Hlawa geſt gezukryſt, Ale wlaſſy gſſu ſſwaty apoſtolowe, gijzto ſſu kraſſnye wſlíczkny zeczteny2) nebo gmena gych gſſu napſana w nebeſſyech. Prawi potom pak cztenye. Kazdí ten, ktoz mne nezaprzý przied lýdmí, nezaprzym gieho ya take przied ſſwym otczem. Wieda ſyn bozy ten ſtrach, genz býſſye na ſrdczich apoſtolſkych Pro tu rziecz, geſto gým bieffîe mluwil, Ale protoz opiet gých poſſilugîe, netoliko ſtrach od nych// 166a odgýmagíe, ale nadyegy k wieczney odplatie gym dawa. Poznanye tuto rozumýetý geft, o nyemzto prawi apoſtol: Srdczem wierzýe k prawdye, ale ufty ſie zpowied ſtawa k ſſpaſſiený; Ale aby zadný nemnýel, bý bez ſſpowíedy ſſwych uſt mohl ſpaſſen bytý, netoliko prawí: ktozſſ mye pozna, Towies mne nezaprzý, Ale take przyczynýgie: przied lidmí. I geſt zna- menatý, Ze y pohaný nemohu toho zaprziety, bý buoh nebyl; Ale, bý nebyl buoh otecz a ſyn, toho pohaní mohu zaprzietý. Protoz wýzna kazdeho ſýn przied ſſwým otczem, genz ſkrzie ſýna bude gmýety przýſtup k uotczý, Nebo ſyn gdye: Podte pozehnaní mým otczem, przygmíete kralowuſtwie nebezſke. Ale zaprzý kazdeho toho, genz geho zaprzý; Nebo ſkrze nýen nebuude gmíety k uotczy przyſtupenýe, Od widyenýe geho buozftwíe 3) y gieho otcze bude zapuzen. Gehozto naſí racz oſtrziecý otecz, ſyn, ſwatý duch. Amen. NErodte mnýety, bych//byl przyſniel poſſlatý mír w zemy. Neprziſſel 166b ſſem mír poſſlaty, ale mecz. Nebo przííſel gſſem rozdyelitý czlowiekka4) proty geho otczý A dezeru proty materzy giegýe a newieftu proty cztty gegye. A neprzietele czlowieczý domownýcy geho, ktoz milugie otcze nebo materzíſ wiece nez mýe, nenýe mne duoſtogen. A ktoz mýlugie ſýna nebo dczeru nad my 5), nenye mne duoftogen. A ktoz newezme ſſweho krzyzie ý gde po mnye, nenye mne duoſtogen. ktoz nalezne ſſwu duſſy, ztraty gy, A ktoz ztraty ſſwu duſſy pro mýe, nalezne g�. ktoz waſſ przygyma, mye przygyma, A ktoz mye przýgyma, przýgyma toho, genz mýegy poſſlal. Ktoz przygyma proroka we ýmýe proroka, odplatu proroka przýgme. A ktoz przygyma praweho we ýmíe praweho, odplatu praweho przygme. A ktoz kolywiek da fie napitý giednomu z tiechto naýmenſych czieffy wuoddy ſtudene giedyne we ymíe mlazffieho, Zawierne prawi wam, nez/tratý ſſwe mzdy. 167a I ſta ſíe, kdyz dokona gezyſſ kazanye ſſwy6) dwanadczíte apoſtolom, gýde odtud, abý uczýl a kazal w gych mýeſtech. 1) t. 2) ras. 3) t. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) na konci ř.
Strana 114
114 Na toto cztenye piſſie ſſwaty Jeroným. Drzewe byl rzekl ſyn buozý: To, czoz wam prawí we tmýe, prawte na ſſwietle, A to, czoz w ucho ſlyſſíte, kazte na ſtrziechach. Nynye pak prawí, czo po kazany mielo byt�. k wierzie gezukriſtowîe Weſken ſſwiet proty ſobie rozdýelen geſt, kazdy duom ma y newierzyece y wierzyczie A protoz poſſlan geft boy dobrý, aby byl zruſſen mír zlí. Takez w knýhach ſtareho zakona proty nepoſſluſſnym lýdem, geſto blechu prziſſli od wzſchodu ſluneczneho A wíezý vczynyty chwatachu, gijzto bý nebeſfa doſfahalí, Piſſíe ſie, ze buoh uczýnyl, abý rozdíelil gych yazykí, yakz proſſý dawíd w zaltarzý: Rozzýen, hoſpodyne, líd, genz chcze bogý. Nebo gſſem przyſſel rozdyelity czlowieka proty otcý geho A dczeru proty materzý gegie a ne- 167b wieftu proty czty gegie. A neprzietele czlowieczý domownícíj geho. A bezmale týmýz flowy wu mýcheaffowích prorokowích knýhach teez piſſano geſt. A geft znamenaty, kdez kolywiek ſtareho zakona ſſwiedeczſtwie ſie klade, ſgiednawa-li ſie giedno ſmyſl, czy-li ſlowa take, ſluſſye to plnye wiedyety. Ktoz milugie otcze a materz wíece nez mýe, nenýe mne dostogen. Nebo drzewe byl rzekl: Neprziſſel gſſem poſſlaty pokogíe, ale mecz; A roz- dyelitý lidy proty otcy a materzy, Abý nykte mílofrdenſtwím neprziedczyl przied zakonem. Protoz prawi ynhed potom: ktoz myluge otcze a materz wiece nez mye, nenye mne duoſtogen. A ona nabuozna panna w knyhach o mýlofty prawí: Zgiednayte, prawí, we mnye míloſt. Toto zgiednanye w kadey1) zadoſty potrziebno geſt. Míluý po bozie otczie, miluý materz, míluy dyety; Pak-lí potrzieba ta przyde, ze by mýel míloſt ſſwich przatel a ſſwich dýety k míloſty buozzý przýgednatý a nemohl bý obeho zacho- watý, gmýeý nenawít k pratelom a míluý hoſpodyna. Nezapowíe/da mylowatý otcze a materz2), Ale znamenytie przyczynyl a rzka: Ktoz milugie otcze a materz wiece nezli míe, nenýe mne doftogen; A ktoz neberzíe ſſweho krzizíe y gde po mnýe, nenýe mne doftoggen.3) A w gýnem cztený piſano geſt: ktoz neberzie ſſweho krzýzíe na kazdy den. Nemným toho, by bylo doſty na tom, Ze czlowíek gednu vkazie ſſwe uſtawíczienſtwie wierzie krzieſtyanký; Wezdý krzyz ma noſſen býtý, abýchom nauczienye przy- gyali, ze wezdy gezukriſta milowatý mamy. Ktoz waſ przýgyma, mye przygyma, a ktoz mýe przygyma, przy- gyma toho, genz mýe poſſlal. Prziekraſſne gie zgíednanýe. Na kazanye gie- poſſlal, vczy, aby ſie nebezpeczienſtwie nebalý, Zadoft poddal duchowenſtwí Zlato zapowiedyel a penyeze. Neſſnadna wíecz ſſwatich apoſtolow, Odkud ztrawa, czym ſíe zywíty? Twrdoft przykazanýe obmyekczygie nadagie4) odplaty a rzka: Ktoz was przýgyma, ten mýe przýgí//ma, A ktoz mýe przýgýma, przygyma toho, genz mýe poſſlal. W przygymaní ſwatych apoſtolow kazdi wierny krzieſtýan gmyey za to, ze przygyma gezukriſta Ktoz przýgyma proroka we ýmíe proroka, odplatu prorocij przygme. Ktoz przýgyma proroka yako proroka a rozumye gemu, ze mluwî o buducy 168а 168b P.L. XXVI. col. 67. 1) sic. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) sic (srv. spe).
114 Na toto cztenye piſſie ſſwaty Jeroným. Drzewe byl rzekl ſyn buozý: To, czoz wam prawí we tmýe, prawte na ſſwietle, A to, czoz w ucho ſlyſſíte, kazte na ſtrziechach. Nynye pak prawí, czo po kazany mielo byt�. k wierzie gezukriſtowîe Weſken ſſwiet proty ſobie rozdýelen geſt, kazdy duom ma y newierzyece y wierzyczie A protoz poſſlan geft boy dobrý, aby byl zruſſen mír zlí. Takez w knýhach ſtareho zakona proty nepoſſluſſnym lýdem, geſto blechu prziſſli od wzſchodu ſluneczneho A wíezý vczynyty chwatachu, gijzto bý nebeſfa doſfahalí, Piſſíe ſie, ze buoh uczýnyl, abý rozdíelil gych yazykí, yakz proſſý dawíd w zaltarzý: Rozzýen, hoſpodyne, líd, genz chcze bogý. Nebo gſſem przyſſel rozdyelity czlowieka proty otcý geho A dczeru proty materzý gegie a ne- 167b wieftu proty czty gegie. A neprzietele czlowieczý domownícíj geho. A bezmale týmýz flowy wu mýcheaffowích prorokowích knýhach teez piſſano geſt. A geft znamenaty, kdez kolywiek ſtareho zakona ſſwiedeczſtwie ſie klade, ſgiednawa-li ſie giedno ſmyſl, czy-li ſlowa take, ſluſſye to plnye wiedyety. Ktoz milugie otcze a materz wíece nez mýe, nenýe mne dostogen. Nebo drzewe byl rzekl: Neprziſſel gſſem poſſlaty pokogíe, ale mecz; A roz- dyelitý lidy proty otcy a materzy, Abý nykte mílofrdenſtwím neprziedczyl przied zakonem. Protoz prawi ynhed potom: ktoz myluge otcze a materz wiece nez mye, nenye mne duoſtogen. A ona nabuozna panna w knyhach o mýlofty prawí: Zgiednayte, prawí, we mnye míloſt. Toto zgiednanye w kadey1) zadoſty potrziebno geſt. Míluý po bozie otczie, miluý materz, míluy dyety; Pak-lí potrzieba ta przyde, ze by mýel míloſt ſſwich przatel a ſſwich dýety k míloſty buozzý przýgednatý a nemohl bý obeho zacho- watý, gmýeý nenawít k pratelom a míluý hoſpodyna. Nezapowíe/da mylowatý otcze a materz2), Ale znamenytie przyczynyl a rzka: Ktoz milugie otcze a materz wiece nezli míe, nenýe mne doftogen; A ktoz neberzíe ſſweho krzizíe y gde po mnýe, nenýe mne doftoggen.3) A w gýnem cztený piſano geſt: ktoz neberzie ſſweho krzýzíe na kazdy den. Nemným toho, by bylo doſty na tom, Ze czlowíek gednu vkazie ſſwe uſtawíczienſtwie wierzie krzieſtyanký; Wezdý krzyz ma noſſen býtý, abýchom nauczienye przy- gyali, ze wezdy gezukriſta milowatý mamy. Ktoz waſ przýgyma, mye przygyma, a ktoz mýe przygyma, przy- gyma toho, genz mýe poſſlal. Prziekraſſne gie zgíednanýe. Na kazanye gie- poſſlal, vczy, aby ſie nebezpeczienſtwie nebalý, Zadoft poddal duchowenſtwí Zlato zapowiedyel a penyeze. Neſſnadna wíecz ſſwatich apoſtolow, Odkud ztrawa, czym ſíe zywíty? Twrdoft przykazanýe obmyekczygie nadagie4) odplaty a rzka: Ktoz was przýgyma, ten mýe przýgí//ma, A ktoz mýe przýgýma, przygyma toho, genz mýe poſſlal. W przygymaní ſwatych apoſtolow kazdi wierny krzieſtýan gmyey za to, ze przygyma gezukriſta Ktoz przýgyma proroka we ýmíe proroka, odplatu prorocij przygme. Ktoz przýgyma proroka yako proroka a rozumye gemu, ze mluwî o buducy 168а 168b P.L. XXVI. col. 67. 1) sic. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) sic (srv. spe).
Strana 115
115 wíeczy, ten odplatu prorocy przygme. A protoz zydowe tyeleſtnye rozumíe- gyce prorokom odplaty newezmu proroczíe, Nebo gynak we wſſielikey wieczy kukol ſſmyeſſena ſe pſſyeníczý. Drzewe byl rzekl: ktoz was przýgme, mýe przygyma, A ktoz mýe przýgyma, przygyma toho, genz mýe poſílal. Mohli by krzieſtyene tayne odpowiedlety: Tehdy y krzywe proroki y ýudaſſie zradczy mamý przýgymaty a potrziebu gým dawaty. To hoſpodyn drzewe zpoſſobuge, aby duchownye lidý przygymalí. Zpoſſobil take, aby gmena a odplaty neztratylí toho, genz przýgymagy, kakz by kolýwiek byl ne 169a duoſtoýný ten, geſto gie przygyat. A ktozkolíwiek da czieſſy wuoddi ſtudene giedno we ymye apoftolſke, neztraty ſſwe odplaty. Cztem to w proroczſtwi dawidowye: Omluwagycze omluwagy hrziechi. Nebo mnozy líde omluwagý ſſwe hrzíechí, A to, czoz dobrowolnye hrzieſſie, prawie, by bezdyeky vczy- nylí; Ale hoſpodyn, gemuz geft wſfieczko znamo, ten wíe, ktoz czo kterým vmyſílem vczyný. Byl rzekl drziewe: Ktoz waſſ przygyma1), mye przý- gyma. Ale ze gffuu mnozy krzywí prorocy a krzywí apoſtolý muohlí tomu prziekazíety, protoz myſll geſt, kak by to mohl ohradýty a rzka: ktoz przýgyma prawedlneho we ymýe prawedlneho, odplatu prawedlneho przygme. A opiet nýekto gyny mohl bý ſie omluwíty a rzka: Chudoba mýe tyſkne, nedoſtatki trpym, nemohu hoftý przygýmaty. To take ſyn buozí ohrazugie welmí lehkym przykazaným a rzka, Abychom czieſſy wuoddy ſtudene ſ prawu wíeru podalí. Studene, prawi, poday, ne horke, Abý 169b nemohl mýety omluwý chudobu a rzka: Nemohu drew mýety. Teez yakxz mý drziewe rzeklí, Przýkazugie apoſtol kalatíkym a rzka: vdyel ten, genzto ſie vczy, wſſieho ſſweho tomu ſbozie, od nyehozto ſíe vczý, A mlazífye napomínage, aby ſſwím myſtrom pomahalí. Nebo mohl bý kazdý chudobu ſye branyty, a tak przykazanye tohoto yako klamem zbýty. Drziewe nez on propowie, az on gemu odpowieda a rzka: Nerodte bludyty, buoh nema byty w poſſmiechu; Nebo czlowiek, czo buude ſyety, teez take buude zyetý, yako bý rzekl: Darmo ſie chudobu branýfi, neb twe ſſwiedomíe wíe, ze geſt gýnak, Any muozeſſ obludýtý; Ale to wieſſ, Ze, gelikoz budeſſ ſyety, tolikeſſ buudeſſ zyety. Prawi pak potom cztennye2): I ſta ſie, kdyz dokona giezyſl to mlu- wenýe, prawí, ze ſſyel odtud, aby oný míeli míeſto k kazaný a czaſſ; Nebo donyzd bý on byl tu a dýwý czynyl, nýkte bý ſſwatich apoſtolow netbal poſſlucha//tý. A welmý kraſſnye z wlaſczeho navczienye, geſto geſt dawal 170a ſſwym apoſtolom, ſſiel pak do mýeft, abý obecznýe kazal wſſiemu lidu; nebo proto bil prziſfiel ſI nebelſ na zemí, aby oſſwietyl weſken lid. Tyz przyklad gmagy przygiety kazateli, Aby ſie vczyli, abý mohlí wſſiem proſſpieſſny bytí a ſſwym proſſpieſſenſtwým mohli ge doweſty do nebeſkeho kralowſtwíe. Gehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 1) na konci ř. 2) rozd. 8 *)
115 wíeczy, ten odplatu prorocy przygme. A protoz zydowe tyeleſtnye rozumíe- gyce prorokom odplaty newezmu proroczíe, Nebo gynak we wſſielikey wieczy kukol ſſmyeſſena ſe pſſyeníczý. Drzewe byl rzekl: ktoz was przýgme, mýe przygyma, A ktoz mýe przýgyma, przygyma toho, genz mýe poſílal. Mohli by krzieſtyene tayne odpowiedlety: Tehdy y krzywe proroki y ýudaſſie zradczy mamý przýgymaty a potrziebu gým dawaty. To hoſpodyn drzewe zpoſſobuge, aby duchownye lidý przygymalí. Zpoſſobil take, aby gmena a odplaty neztratylí toho, genz przýgymagy, kakz by kolýwiek byl ne 169a duoſtoýný ten, geſto gie przygyat. A ktozkolíwiek da czieſſy wuoddi ſtudene giedno we ymye apoftolſke, neztraty ſſwe odplaty. Cztem to w proroczſtwi dawidowye: Omluwagycze omluwagy hrziechi. Nebo mnozy líde omluwagý ſſwe hrzíechí, A to, czoz dobrowolnye hrzieſſie, prawie, by bezdyeky vczy- nylí; Ale hoſpodyn, gemuz geft wſfieczko znamo, ten wíe, ktoz czo kterým vmyſílem vczyný. Byl rzekl drziewe: Ktoz waſſ przygyma1), mye przý- gyma. Ale ze gffuu mnozy krzywí prorocy a krzywí apoſtolý muohlí tomu prziekazíety, protoz myſll geſt, kak by to mohl ohradýty a rzka: ktoz przýgyma prawedlneho we ymýe prawedlneho, odplatu prawedlneho przygme. A opiet nýekto gyny mohl bý ſie omluwíty a rzka: Chudoba mýe tyſkne, nedoſtatki trpym, nemohu hoftý przygýmaty. To take ſyn buozí ohrazugie welmí lehkym przykazaným a rzka, Abychom czieſſy wuoddy ſtudene ſ prawu wíeru podalí. Studene, prawi, poday, ne horke, Abý 169b nemohl mýety omluwý chudobu a rzka: Nemohu drew mýety. Teez yakxz mý drziewe rzeklí, Przýkazugie apoſtol kalatíkym a rzka: vdyel ten, genzto ſie vczy, wſſieho ſſweho tomu ſbozie, od nyehozto ſíe vczý, A mlazífye napomínage, aby ſſwím myſtrom pomahalí. Nebo mohl bý kazdý chudobu ſye branyty, a tak przykazanye tohoto yako klamem zbýty. Drziewe nez on propowie, az on gemu odpowieda a rzka: Nerodte bludyty, buoh nema byty w poſſmiechu; Nebo czlowiek, czo buude ſyety, teez take buude zyetý, yako bý rzekl: Darmo ſie chudobu branýfi, neb twe ſſwiedomíe wíe, ze geſt gýnak, Any muozeſſ obludýtý; Ale to wieſſ, Ze, gelikoz budeſſ ſyety, tolikeſſ buudeſſ zyety. Prawi pak potom cztennye2): I ſta ſie, kdyz dokona giezyſl to mlu- wenýe, prawí, ze ſſyel odtud, aby oný míeli míeſto k kazaný a czaſſ; Nebo donyzd bý on byl tu a dýwý czynyl, nýkte bý ſſwatich apoſtolow netbal poſſlucha//tý. A welmý kraſſnye z wlaſczeho navczienye, geſto geſt dawal 170a ſſwym apoſtolom, ſſiel pak do mýeft, abý obecznýe kazal wſſiemu lidu; nebo proto bil prziſfiel ſI nebelſ na zemí, aby oſſwietyl weſken lid. Tyz przyklad gmagy przygiety kazateli, Aby ſie vczyli, abý mohlí wſſiem proſſpieſſny bytí a ſſwym proſſpieſſenſtwým mohli ge doweſty do nebeſkeho kralowſtwíe. Gehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 1) na konci ř. 2) rozd. 8 *)
Strana 116
116 170b P. L. LXXVI col. 1095. 171b Yan pak kdyz vſſliſſýe u wiezení ſkutkí gezukriſtowy, poſſlaw dwa z ſſwích mlazſſích wecze gemu: Tý-li ſſy, genz maſſ przygyty, czylí gyneho czakamý? A odpowiedyew gezifſ wece gym: Sſedfſye odpowyefſte yanowí, geſto ſte ſlyffelí a wídyeli: Sſlepí wídye, chromí chodye, malomoczny oczí- ſſczienye przygymagí, hlufſy fluffye,1) mrtwí wſtawagy, chuudy cztenye przygymagy. A blahoſlawný, genz nebbude2) pohorſſen we mnýe. A kdyz ony odgydechu, poczíe gezyſl k zaſtupom mluwity o ýanowí: Czoz ſte wyſſh na puuſty wídyety? treſt wietrem/ potrzieſſienu? Ale czo ſte widíeli?3) czlowieka myekce odýeneho? Ay, tot ty, geſto ſie myekcze odyewagy, w duomýech kralowych gffuu. ale czo ſte wyſli wídyety? proroka? Take wam prawi, wiece nez proroka. Nebo tentot geſt, o nýemzto geſt piſſano: Ted ya poſſielam andyela meho przied twym oblicziegem, genz przyprawi cieſtu twu przied tebu. Na toto cztenýe mluwí ſſwaty Rrzehorzz Papezz. I TAzaty nam geſt, bratrzice míla, procz ýan prorok, a wíece nez prorok, genz bieſſie ſyna buozieho, kdyz gdyeſſie k vordanſkemu krzie- ſſczeny, vkazal a rzka: Tot geft beranek buozy, tot geft, genz lbyera hrziechí tohoto ſſwieta, Genz y pokoru geho y buoſtwie geho mocy znamenagie prawi: Genz z zemye geſt, z zemýe mluwi; ale genz geſt z nebe przyſſel, nade wſſyemý geſt: Procz w zalarzy gſſa yan, poſſlaw mlazlfye fſwe, tveze a rzka: Ty-liſí, geſto maſí przygyty, czylí gyneho czakamy? yako by ne- 171a wiedyel, Koho byl//vkazal, A ýako newieda, bý on byl, gehozto on pro- rokuge a krzlſczie, vkazugie, byl prorokowal? Ale k tomu otazaný lehcze muoz odpowíedyeno byty, kdyz te wieczy czafí a porzad chczme znamenatý. nebo v yordana rzeky gſla, Ze geſt on wykupitel ſſwíeta, to o nýem tohoto ſſwiedczyl; Ale giſa w zalarzy, On ma przygytý tyezíe, Ne proto, by ſíe w tom mylil, ze geſt on wykupítel tohoto ſſwieta, Ale tyezíe, aby wiedyel, tak vakz gíe ſam przyſſiel na tento ſſwíet, takez-li ſſam mýſh do pekla ſtupitý; Nebo gehozíſ, zyw gſſa, byl na tento ſſwiet przvſſiel,1) toho take, vmýeragie, prziedfſyel do pekla: Protoz prawí: Tyliſi, genzto maſſ przygyty, czyli gyneho czakamý, Jako bý zgiewnýe rzekl: yakoz ſſy ſie pro ldy raczyl narody,5) raczylf-lí6) takezíí pro ldý do pekla ſſtupýty, to mí racz powiedyety, abych ya, genz gſfem byl przíedchuodce tweho narozenýe, abych byl take prziedchuodcze tweho ſſtupenýe, Abich peklu zwieſtowal, ze maſſ przygytý, genz ſſem, kdyz gſli przyſſel, tomuto ſſwietu wiediety dal. A protoz kdýz bý otazan hoſpodýn, Poczet dywý ſſwe moczý, o po- korzie ſſwe ſſmrtý odpowiedye a rzka: Slepý wídye, chromí chodye, malo- moczní ocziſſczenye przýgímagy, hluſſy ſhſſie, mrtwi wſtawagý, chuudy wierzie w ſſwate cztenye. A blahoſlawený, genz nebuude pohorssen we mnye. Widyewſſie toliko dywow y toliko ſlechetnoſtý, nemíeli ſſu ſíe ſ prawem pohorſſyty, ale dywity. Ale mýſl newierných lidý welmye lýe tem pohor- ſyla, kdyz po takich dywíech vmýeraczye?) geý wídyela; A protoz apoſtol 1) sic. 2) rozd. 3) sic. 4) sic. 5) sic. 6) ras. 7) sic.
116 170b P. L. LXXVI col. 1095. 171b Yan pak kdyz vſſliſſýe u wiezení ſkutkí gezukriſtowy, poſſlaw dwa z ſſwích mlazſſích wecze gemu: Tý-li ſſy, genz maſſ przygyty, czylí gyneho czakamý? A odpowiedyew gezifſ wece gym: Sſedfſye odpowyefſte yanowí, geſto ſte ſlyffelí a wídyeli: Sſlepí wídye, chromí chodye, malomoczny oczí- ſſczienye przygymagí, hlufſy fluffye,1) mrtwí wſtawagy, chuudy cztenye przygymagy. A blahoſlawný, genz nebbude2) pohorſſen we mnýe. A kdyz ony odgydechu, poczíe gezyſl k zaſtupom mluwity o ýanowí: Czoz ſte wyſſh na puuſty wídyety? treſt wietrem/ potrzieſſienu? Ale czo ſte widíeli?3) czlowieka myekce odýeneho? Ay, tot ty, geſto ſie myekcze odyewagy, w duomýech kralowych gffuu. ale czo ſte wyſli wídyety? proroka? Take wam prawi, wiece nez proroka. Nebo tentot geſt, o nýemzto geſt piſſano: Ted ya poſſielam andyela meho przied twym oblicziegem, genz przyprawi cieſtu twu przied tebu. Na toto cztenýe mluwí ſſwaty Rrzehorzz Papezz. I TAzaty nam geſt, bratrzice míla, procz ýan prorok, a wíece nez prorok, genz bieſſie ſyna buozieho, kdyz gdyeſſie k vordanſkemu krzie- ſſczeny, vkazal a rzka: Tot geft beranek buozy, tot geft, genz lbyera hrziechí tohoto ſſwieta, Genz y pokoru geho y buoſtwie geho mocy znamenagie prawi: Genz z zemye geſt, z zemýe mluwi; ale genz geſt z nebe przyſſel, nade wſſyemý geſt: Procz w zalarzy gſſa yan, poſſlaw mlazlfye fſwe, tveze a rzka: Ty-liſí, geſto maſí przygyty, czylí gyneho czakamy? yako by ne- 171a wiedyel, Koho byl//vkazal, A ýako newieda, bý on byl, gehozto on pro- rokuge a krzlſczie, vkazugie, byl prorokowal? Ale k tomu otazaný lehcze muoz odpowíedyeno byty, kdyz te wieczy czafí a porzad chczme znamenatý. nebo v yordana rzeky gſla, Ze geſt on wykupitel ſſwíeta, to o nýem tohoto ſſwiedczyl; Ale giſa w zalarzy, On ma przygytý tyezíe, Ne proto, by ſíe w tom mylil, ze geſt on wykupítel tohoto ſſwieta, Ale tyezíe, aby wiedyel, tak vakz gíe ſam przyſſiel na tento ſſwíet, takez-li ſſam mýſh do pekla ſtupitý; Nebo gehozíſ, zyw gſſa, byl na tento ſſwiet przvſſiel,1) toho take, vmýeragie, prziedfſyel do pekla: Protoz prawí: Tyliſi, genzto maſſ przygyty, czyli gyneho czakamý, Jako bý zgiewnýe rzekl: yakoz ſſy ſie pro ldy raczyl narody,5) raczylf-lí6) takezíí pro ldý do pekla ſſtupýty, to mí racz powiedyety, abych ya, genz gſfem byl przíedchuodce tweho narozenýe, abych byl take prziedchuodcze tweho ſſtupenýe, Abich peklu zwieſtowal, ze maſſ przygytý, genz ſſem, kdyz gſli przyſſel, tomuto ſſwietu wiediety dal. A protoz kdýz bý otazan hoſpodýn, Poczet dywý ſſwe moczý, o po- korzie ſſwe ſſmrtý odpowiedye a rzka: Slepý wídye, chromí chodye, malo- moczní ocziſſczenye przýgímagy, hluſſy ſhſſie, mrtwi wſtawagý, chuudy wierzie w ſſwate cztenye. A blahoſlawený, genz nebuude pohorssen we mnye. Widyewſſie toliko dywow y toliko ſlechetnoſtý, nemíeli ſſu ſíe ſ prawem pohorſſyty, ale dywity. Ale mýſl newierných lidý welmye lýe tem pohor- ſyla, kdyz po takich dywíech vmýeraczye?) geý wídyela; A protoz apoſtol 1) sic. 2) rozd. 3) sic. 4) sic. 5) sic. 6) ras. 7) sic.
Strana 117
117 pawel prawí: Mý kazemý gezukriſta vkrzyzowaneho zydom, zagiſte wam pohorſienýe, ale pohanſtwu blazſnowſtwíe. Nebo blaznowſtwuo welike ſie lidem zdalo, bý ten vmrziel za lidy, genzto lidem zýwot dawa, A odtud pohorſſyenye czlowiek przygyal, odnyzdzto míel dýekowaty; Nebo tiem wiecze gmagy lýde buoha cztyty,l/týem gie wiece trpiel protýwenſtwie. 172a Czoz ge to rzeceno: Blahoſlawny, genz nebude pohorssen we mnye? Gedýne yako ottworzýtyem hlafſem pokoru ſſwey ſmrtý dawa znamenaty, yako bý ottwuorzytie rzekl: Dywy czyným, ale wſſak protywenſtwie trpiety newzhrda;1) A protoz, ze vmýeragie, za tebu gdu. Warowaty ſíe gmagy welmíe líde, aby ſmrty we mnye nenawídyelí ty, gefto me dywý chwale. Ale opuſczie yanowy mlazſſye, czo geft mluwíl k zaſtupô2) o ſamemu yanu, ſlyſſmý. Czo ſte, prawi, wyſli na puuſty widyety? treft wietrem potrzeſſenu? To powiedye, ne yako potwrzugie, ale yako zapierage. Treſt zagifte ynhed, yakz gie wietr dotkne, ynhed ſie na gýnu ſtranu obraty. A czo ſkrzie treft giedyne krziehka mýſl ſie znamenawa, giez kdýz chwalu nebo wrtranyem dotczena buude, ynhed na ſtranu ſie obraty. Nebo kdyz od czlowieczich vſt wietr chwali powíene, radugy 3) ſye pycha a yako wſſieczka ſie k mýloſty obratý: Ale kdyz odtud wietr wytranýe ſíe zdwihne, odkudzíí wietr chwali pochazie, ſfie ynhed yako na gynu/ ſtranu obratýe 172b k hnyewu. Ale treft wietrem dotczena yan nebieſfie, Nebo geho aný po- chlebowanye miloſtywa, Any czyzkolywiek hnyew czynyeſſye oſtra, Any zczieſſczym pychaſfie, any protywenſtwym ſie Imuczowaſſýe. A protoz treft wietrem dotczena nebieſſye, gehozto od geho praweho ſtawu zadna wíecz promíenýty nemoziefſie. Vezme ſíe proto, bratrzice míla, abychom treft wietrem dotczena nebylí. Potwrdme myſlí, mezy burzy yazykow polozmy ſwoý vſtawíczný mýſlí ſtaw. Zadne wytranye 4) k nýewu 5) ne- przywuod a take k neſtateczney míloſty zadne pochlebowanye naſſ nena- chíluý. Sczieftye naſí zadne nepowyfuý, Any protywenſtwie zamuczuý, Abychom mý, geſto gſſme w prawí wíerzie potwrzeny, nykake proty teýto wiecy neuſtawicznye ſíe nepromíenowalí. A geſtýe o Janowí wíece prawí: Ale czo ſte wyſli na puſtý widiety? czlowieka myekkym odyeneho? Ted ty, geſto ſie w mýekke odiewagy, w duomyech kralowich gſfu. Kame//lowu 173a ſrſtý, yakz wiete, Jan bieſſye odyen, Tak píſſmo ſſwiedczy. A czo ge to rzecy: Ted tý, geſto ſíe miekkym odyewagy, w duomíech kralowich gſſu, Gedyne ze zgiewnye vkazugie, ze ne nebeſkeho, ale zemſkeho kralowſtwie zadagí ty, geſto pro buoh protywenſtwie trpíety bíehagy, A gedyne na tohoto ſſwieta wiecz tbagice nýnýeſſyeho zywota rozkofſy hledagý. Protoz nykte nemný, bý w chozený draheho rucha hrziechuu nebylo. Nebo bý wýnna nebyla, nýkake bý hoſpodyn yana z twrdoſty rucha nechwalil. Bý to wýnna nebyla, nýkakkez 6) bý apoſtol petr w 7) ſſwich knyhach zen nenapomínal, aby w drahem ruſſye nechodyly, a rzka: Ne w drahem ruſſýe. 1) z přeps. z r; na konci ř. 2) na konci ř. 3) sic. 4) na konci ř. 5) sic. 6) rozd. 7) ras.
117 pawel prawí: Mý kazemý gezukriſta vkrzyzowaneho zydom, zagiſte wam pohorſienýe, ale pohanſtwu blazſnowſtwíe. Nebo blaznowſtwuo welike ſie lidem zdalo, bý ten vmrziel za lidy, genzto lidem zýwot dawa, A odtud pohorſſyenye czlowiek przygyal, odnyzdzto míel dýekowaty; Nebo tiem wiecze gmagy lýde buoha cztyty,l/týem gie wiece trpiel protýwenſtwie. 172a Czoz ge to rzeceno: Blahoſlawny, genz nebude pohorssen we mnye? Gedýne yako ottworzýtyem hlafſem pokoru ſſwey ſmrtý dawa znamenaty, yako bý ottwuorzytie rzekl: Dywy czyným, ale wſſak protywenſtwie trpiety newzhrda;1) A protoz, ze vmýeragie, za tebu gdu. Warowaty ſíe gmagy welmíe líde, aby ſmrty we mnye nenawídyelí ty, gefto me dywý chwale. Ale opuſczie yanowy mlazſſye, czo geft mluwíl k zaſtupô2) o ſamemu yanu, ſlyſſmý. Czo ſte, prawi, wyſli na puuſty widyety? treft wietrem potrzeſſenu? To powiedye, ne yako potwrzugie, ale yako zapierage. Treſt zagifte ynhed, yakz gie wietr dotkne, ynhed ſie na gýnu ſtranu obraty. A czo ſkrzie treft giedyne krziehka mýſl ſie znamenawa, giez kdýz chwalu nebo wrtranyem dotczena buude, ynhed na ſtranu ſie obraty. Nebo kdyz od czlowieczich vſt wietr chwali powíene, radugy 3) ſye pycha a yako wſſieczka ſie k mýloſty obratý: Ale kdyz odtud wietr wytranýe ſíe zdwihne, odkudzíí wietr chwali pochazie, ſfie ynhed yako na gynu/ ſtranu obratýe 172b k hnyewu. Ale treft wietrem dotczena yan nebieſfie, Nebo geho aný po- chlebowanye miloſtywa, Any czyzkolywiek hnyew czynyeſſye oſtra, Any zczieſſczym pychaſfie, any protywenſtwym ſie Imuczowaſſýe. A protoz treft wietrem dotczena nebieſſye, gehozto od geho praweho ſtawu zadna wíecz promíenýty nemoziefſie. Vezme ſíe proto, bratrzice míla, abychom treft wietrem dotczena nebylí. Potwrdme myſlí, mezy burzy yazykow polozmy ſwoý vſtawíczný mýſlí ſtaw. Zadne wytranye 4) k nýewu 5) ne- przywuod a take k neſtateczney míloſty zadne pochlebowanye naſſ nena- chíluý. Sczieftye naſí zadne nepowyfuý, Any protywenſtwie zamuczuý, Abychom mý, geſto gſſme w prawí wíerzie potwrzeny, nykake proty teýto wiecy neuſtawicznye ſíe nepromíenowalí. A geſtýe o Janowí wíece prawí: Ale czo ſte wyſli na puſtý widiety? czlowieka myekkym odyeneho? Ted ty, geſto ſie w mýekke odiewagy, w duomyech kralowich gſfu. Kame//lowu 173a ſrſtý, yakz wiete, Jan bieſſye odyen, Tak píſſmo ſſwiedczy. A czo ge to rzecy: Ted tý, geſto ſíe miekkym odyewagy, w duomíech kralowich gſſu, Gedyne ze zgiewnye vkazugie, ze ne nebeſkeho, ale zemſkeho kralowſtwie zadagí ty, geſto pro buoh protywenſtwie trpíety bíehagy, A gedyne na tohoto ſſwieta wiecz tbagice nýnýeſſyeho zywota rozkofſy hledagý. Protoz nykte nemný, bý w chozený draheho rucha hrziechuu nebylo. Nebo bý wýnna nebyla, nýkake bý hoſpodyn yana z twrdoſty rucha nechwalil. Bý to wýnna nebyla, nýkakkez 6) bý apoſtol petr w 7) ſſwich knyhach zen nenapomínal, aby w drahem ruſſye nechodyly, a rzka: Ne w drahem ruſſýe. 1) z přeps. z r; na konci ř. 2) na konci ř. 3) sic. 4) na konci ř. 5) sic. 6) rozd. 7) ras.
Strana 118
118 Protoz znamenayte, kaka tye wýnna muzom toho zaddaty, gehozto pa- ſtyrzz ſſwate cierekwe zenam zapowieda. Muzom 1) take to, zze geſt yan w mýekkem ruſie nechodyl, y duchownye rozumeno bytý. myekkym ruchem 173b fe neodyewal, nebo hrziefſnýkom nepochlebowal, Ale twrdymí ſlowý zehral a rzka: Narode giefſcziercy, kto wam kazal utecy buuduczieho hnyewu ſudcze? A Salomon take prawí: Slowa mudrich yako oſtnowe a yako hrzebíczí wuýſſoſtý bitý. Hrziebikom zagiſte a oſtnom ſlowa mudrych ſíe przygednawagy; nebo wýnnam hrzieſſnych lidy neumíegy pochlebowaty, ale boſtý. Ale czo ſte wyſſh na puſſczí wídiety? proroka? taket wâ2) to prawí, ze wiece nez proroka. Neb proroczie wlaſtnoft geft buuducy wiecz prawity, ne prſtem ukazowaty. A protoz yan byl geſt wiecze nez prorok, Nebo toho, o nyemzto prorokowal, prſte 3) vkazal. Ale ze prawi o nyem, ze nenýe treft wietrem hýbana a ze w mýekkem ruſfie nechodil A ze gmýe proroczie geft gemu nerowno, Protoz czo o nyem duoſtoýnýe muoz rzíeceno býtý, to vílíſmý. Prawí potom cztenye: Tot geft ten, o nyemt geſt piſſano: Ted ya poſſielam andyela meho przied twým oblicziegem, genz przyprawi cieſtu 174a twu przied tebu.|/Nebo czoz rzeczky andyel, to latynye ſlowe poſel. A protoz welmy prawie ten, genz geſt wrchnyeho fuudczy zwieftowaty poſſlan, andielem geft nazwan, Abý duoftogenftwie 4) schowal na ymenýe. To, czoz ſkutkem naplnyl, wyſſoke zagiſte gmeno geſt, ale zywot gmena nyzſſy nenýe. By tomu buoh chtiel, bratrzíce mila, býchom toho na naſííe odſu- zenýe nerzekli, Nebo wſſykný, geſto gmeno knyezſke na ſſobíe magy, andyelowue gffu nazwany, yakz ſſwiedczy prorok a rzka: Rty kazdeho knyezie oſtrziehay; vmýenýe A zakona z gieho uſt buudu potrziebowaty, nebo andyel zaftupow buozich geft. Ale wyffofty toho gmena y wý, chczete-li, muoziete zaſſluzytý; Nebo kazdy naſſynecz gelikoz moze, gelikoz wrchnye míloſty geſt nadífen, geftli to, ze od míloſty ſſweho blíznyeho odzýwa a gemu rady, abý dobrzie czynyl, a wieczne kralowſtwie a wieczne peklo tomu, genz bludý, wýprawuge, kdyz ſlowo buozie zwieſtuge, zagiſte ýuz 174b geft prawým andýelem. A nykte nerzczy: napo/mýnaty neſímýem a neýgſſem doſpieſſen, a wzzbudvety k dobremu neýgſſem klýczen. Gelikoz muozeſí, kazdemu buud hotow, abý w mukach nemuſſyl za to trpíetý a doſty vczyníty, czoz glſý yako ukradna ſchowal, neboſí wiece nezl gednu mýeru przygyal, a te hledas wíece ſkrytý nezli blyzným na uzytek daty. A wiemy to, ze w ſtanýe moyzieflowíe 5) netoliko konwe, ale y cieſſký buozym przykazanym bylý gífu vczyenyený. Skrzie konwe zagiſte vczienye wieczífíe, Ale ſkrzie cieſky menfſye vmyenýe ſíe znamenawa. Nyekterí pln vozienýe prawedlnoſtý mýfl tiech ſlyffye 6) zapogygie a tiem, czoz mluwi, yako konwe podawa; A druhy nemuoz wýprawíty toho, czoz myſli, awſſak to, yakz muoz, zwieſtugie, protoz yako cieſſku na pitye 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) na konci ř. 5) ras. 6) sic, srv. lat. audientium mentes inebriat.
118 Protoz znamenayte, kaka tye wýnna muzom toho zaddaty, gehozto pa- ſtyrzz ſſwate cierekwe zenam zapowieda. Muzom 1) take to, zze geſt yan w mýekkem ruſie nechodyl, y duchownye rozumeno bytý. myekkym ruchem 173b fe neodyewal, nebo hrziefſnýkom nepochlebowal, Ale twrdymí ſlowý zehral a rzka: Narode giefſcziercy, kto wam kazal utecy buuduczieho hnyewu ſudcze? A Salomon take prawí: Slowa mudrich yako oſtnowe a yako hrzebíczí wuýſſoſtý bitý. Hrziebikom zagiſte a oſtnom ſlowa mudrych ſíe przygednawagy; nebo wýnnam hrzieſſnych lidy neumíegy pochlebowaty, ale boſtý. Ale czo ſte wyſſh na puſſczí wídiety? proroka? taket wâ2) to prawí, ze wiece nez proroka. Neb proroczie wlaſtnoft geft buuducy wiecz prawity, ne prſtem ukazowaty. A protoz yan byl geſt wiecze nez prorok, Nebo toho, o nyemzto prorokowal, prſte 3) vkazal. Ale ze prawi o nyem, ze nenýe treft wietrem hýbana a ze w mýekkem ruſfie nechodil A ze gmýe proroczie geft gemu nerowno, Protoz czo o nyem duoſtoýnýe muoz rzíeceno býtý, to vílíſmý. Prawí potom cztenye: Tot geft ten, o nyemt geſt piſſano: Ted ya poſſielam andyela meho przied twým oblicziegem, genz przyprawi cieſtu 174a twu przied tebu.|/Nebo czoz rzeczky andyel, to latynye ſlowe poſel. A protoz welmy prawie ten, genz geſt wrchnyeho fuudczy zwieftowaty poſſlan, andielem geft nazwan, Abý duoftogenftwie 4) schowal na ymenýe. To, czoz ſkutkem naplnyl, wyſſoke zagiſte gmeno geſt, ale zywot gmena nyzſſy nenýe. By tomu buoh chtiel, bratrzíce mila, býchom toho na naſííe odſu- zenýe nerzekli, Nebo wſſykný, geſto gmeno knyezſke na ſſobíe magy, andyelowue gffu nazwany, yakz ſſwiedczy prorok a rzka: Rty kazdeho knyezie oſtrziehay; vmýenýe A zakona z gieho uſt buudu potrziebowaty, nebo andyel zaftupow buozich geft. Ale wyffofty toho gmena y wý, chczete-li, muoziete zaſſluzytý; Nebo kazdy naſſynecz gelikoz moze, gelikoz wrchnye míloſty geſt nadífen, geftli to, ze od míloſty ſſweho blíznyeho odzýwa a gemu rady, abý dobrzie czynyl, a wieczne kralowſtwie a wieczne peklo tomu, genz bludý, wýprawuge, kdyz ſlowo buozie zwieſtuge, zagiſte ýuz 174b geft prawým andýelem. A nykte nerzczy: napo/mýnaty neſímýem a neýgſſem doſpieſſen, a wzzbudvety k dobremu neýgſſem klýczen. Gelikoz muozeſí, kazdemu buud hotow, abý w mukach nemuſſyl za to trpíetý a doſty vczyníty, czoz glſý yako ukradna ſchowal, neboſí wiece nezl gednu mýeru przygyal, a te hledas wíece ſkrytý nezli blyzným na uzytek daty. A wiemy to, ze w ſtanýe moyzieflowíe 5) netoliko konwe, ale y cieſſký buozym przykazanym bylý gífu vczyenyený. Skrzie konwe zagiſte vczienye wieczífíe, Ale ſkrzie cieſky menfſye vmyenýe ſíe znamenawa. Nyekterí pln vozienýe prawedlnoſtý mýfl tiech ſlyffye 6) zapogygie a tiem, czoz mluwi, yako konwe podawa; A druhy nemuoz wýprawíty toho, czoz myſli, awſſak to, yakz muoz, zwieſtugie, protoz yako cieſſku na pitye 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) na konci ř. 5) ras. 6) sic, srv. lat. audientium mentes inebriat.
Strana 119
119 podawa. Protoz w boziem ſtawýe, Towíes w ſſwate cierekwí poſtaweny, nemozete-li ffwu mudrofty ya 1) konwemý ſſwym blízným pítye podaty, Gelikoz buozy miloſty mozete, ſſwím blyzným buozie ſlowo yako/| w czieſkach offierugíe, 2) A gelikoz ſte wý w dobrem proſpíeh, k temuz ſſwe blyznye tiehnyete a na bozý cieſtye towarziſtwa miety zadayte. Geſt-li kterí z waſí, bratrzice míla, genz na trhý nebo ſſnad do lazny gde, kterehoz prazdna vzrzy, aby ſlným ſſiel. ſ ſebbu zowe. Protoz przyklad tohoto ſſwieta walí naucz, abý, kdyz k buohu gytý mýſlite, peczygte, abyſte ſamí neſſlí, neb zagiſte piſano geſt: ktoz ſliſſy, rzcy puod, A ktoz yuz w ſſrdczy hlaſſ wýſfíe3) miloſty przigial zgiewnýe, take ſſwym bliznym hlaſſ napomanutye wydawaí. A ſnad nýekto negma chleba, aby almuzný podal chuudemu; Ale welmi wieczffie geſt, Ktoz gma yazyk, nebo wiecziie gest slowem wiecznu duſfy naſſytyty nezlí brzich mrucieho tiela zemſkym chlebě 4) naplnyty. Nerodtez proto, bratrzíce míla, blizným ſſwím almuzný buozieho flowa odgymaty. Sam ſſebu was napomynam: Prazdneho mluwenýe fie chowaymý ; neuzýteczneho ſíe mluwenye waruymý, A gelikoz yazyku/odolatý muozmý, u wietr ſlow nemluwmý. Nebo prawí ſudczie a rzka: Kazde ſlowuo prazdne, kterez mluwíe lide, wýdaddye 5) z nýeho pocziet den ſuudný. Prazdne za- gifte flowo geft, gelto aný uzýtka any prawdy aný ſmýſla aný potrziebý gma w ſſobíe. A protoz prazdne rzecy radyeyffie w dobry przýklad obratte. A kak ruczie býezý czalí tohoto ſſwíeta, znamenaýte, a kak hrozný ſuudcie gma przygyty, pamatuýte, to przied oczyma ſſweho ſrdcze polozte, Toho na ſrdcych ſſwých blyznych zwieſtuýte, aby, gelíkoz waſſie ſyla muoz ſtatczytý, abiſte geho nezameſkali zwieſtowaty, Abyſte andyelowe ſſwatym yanem w nebeſkem kralowſtwí mohli nazwaní bytý. Gehozto mnye y wam dopomahaý otecz, ſyn, ſſwatý duch. Amen. ZAwierne prawí wam, newſtal wieczíly mezý narozenymí z zen Jana krztytele; Ale genz menffy geft w nebeſkem kralowuſtwí, wieczý gest geho. A ode dnow yana krztytele az doſud kralowſtwye nebeſke naſſile trpý a naſylnýczý przygymagy ge. Ne/bo wſſyczkní proroczý y zakon az do yana gſſu prorokowali. A chcete-lí wiedyety, on geft Ehiafſ, genz ma przy- gytý. Ktoz ma víſý k ſhffieny, ſlífí. Ale k komu podoben budu myetý narod tento? Podoben geft dyetem fedyegyczym na trhu, gefto wolagíce k slobýe rowny6) prawíe: Zpiewaly ſſme wam, a wy ſte nezkakali. Zaloſtylí ſſme wam, a wy ſte nequíellí. Nebo prziſſel yan any geda any píe, A prawíe: gma dyabla. Prziſſel ſſyn czlowieczy geda a pye, A prawie: tot czlowiek obzerczie a opywcze wýna, zgiewnykow a hrziefſnýkow przietel. I zprawena ge mudroft od ſſwich ſynow. Tehdy poczie zehraty mieſta, w nychzto geho dýwow mnoho ſie ſtalo, ze gſſu neczýnylí pokanýe: Horzie tobye, korrozaým,7) horzie tobye, bethſaýda; nebo by byli w tyrze a w ſydonye ty dywowe vczýnyení, gijzto gſſu v waſſ vczínyení, nyekdy bý w zyní 175b 176a 175a 1) sic. 2) sic. 3) e ras. z o. 4) na konci ř. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) rozd.
119 podawa. Protoz w boziem ſtawýe, Towíes w ſſwate cierekwí poſtaweny, nemozete-li ffwu mudrofty ya 1) konwemý ſſwym blízným pítye podaty, Gelikoz buozy miloſty mozete, ſſwím blyzným buozie ſlowo yako/| w czieſkach offierugíe, 2) A gelikoz ſte wý w dobrem proſpíeh, k temuz ſſwe blyznye tiehnyete a na bozý cieſtye towarziſtwa miety zadayte. Geſt-li kterí z waſí, bratrzice míla, genz na trhý nebo ſſnad do lazny gde, kterehoz prazdna vzrzy, aby ſlným ſſiel. ſ ſebbu zowe. Protoz przyklad tohoto ſſwieta walí naucz, abý, kdyz k buohu gytý mýſlite, peczygte, abyſte ſamí neſſlí, neb zagiſte piſano geſt: ktoz ſliſſy, rzcy puod, A ktoz yuz w ſſrdczy hlaſſ wýſfíe3) miloſty przigial zgiewnýe, take ſſwym bliznym hlaſſ napomanutye wydawaí. A ſnad nýekto negma chleba, aby almuzný podal chuudemu; Ale welmi wieczffie geſt, Ktoz gma yazyk, nebo wiecziie gest slowem wiecznu duſfy naſſytyty nezlí brzich mrucieho tiela zemſkym chlebě 4) naplnyty. Nerodtez proto, bratrzíce míla, blizným ſſwím almuzný buozieho flowa odgymaty. Sam ſſebu was napomynam: Prazdneho mluwenýe fie chowaymý ; neuzýteczneho ſíe mluwenye waruymý, A gelikoz yazyku/odolatý muozmý, u wietr ſlow nemluwmý. Nebo prawí ſudczie a rzka: Kazde ſlowuo prazdne, kterez mluwíe lide, wýdaddye 5) z nýeho pocziet den ſuudný. Prazdne za- gifte flowo geft, gelto aný uzýtka any prawdy aný ſmýſla aný potrziebý gma w ſſobíe. A protoz prazdne rzecy radyeyffie w dobry przýklad obratte. A kak ruczie býezý czalí tohoto ſſwíeta, znamenaýte, a kak hrozný ſuudcie gma przygyty, pamatuýte, to przied oczyma ſſweho ſrdcze polozte, Toho na ſrdcych ſſwých blyznych zwieſtuýte, aby, gelíkoz waſſie ſyla muoz ſtatczytý, abiſte geho nezameſkali zwieſtowaty, Abyſte andyelowe ſſwatym yanem w nebeſkem kralowſtwí mohli nazwaní bytý. Gehozto mnye y wam dopomahaý otecz, ſyn, ſſwatý duch. Amen. ZAwierne prawí wam, newſtal wieczíly mezý narozenymí z zen Jana krztytele; Ale genz menffy geft w nebeſkem kralowuſtwí, wieczý gest geho. A ode dnow yana krztytele az doſud kralowſtwye nebeſke naſſile trpý a naſylnýczý przygymagy ge. Ne/bo wſſyczkní proroczý y zakon az do yana gſſu prorokowali. A chcete-lí wiedyety, on geft Ehiafſ, genz ma przy- gytý. Ktoz ma víſý k ſhffieny, ſlífí. Ale k komu podoben budu myetý narod tento? Podoben geft dyetem fedyegyczym na trhu, gefto wolagíce k slobýe rowny6) prawíe: Zpiewaly ſſme wam, a wy ſte nezkakali. Zaloſtylí ſſme wam, a wy ſte nequíellí. Nebo prziſſel yan any geda any píe, A prawíe: gma dyabla. Prziſſel ſſyn czlowieczy geda a pye, A prawie: tot czlowiek obzerczie a opywcze wýna, zgiewnykow a hrziefſnýkow przietel. I zprawena ge mudroft od ſſwich ſynow. Tehdy poczie zehraty mieſta, w nychzto geho dýwow mnoho ſie ſtalo, ze gſſu neczýnylí pokanýe: Horzie tobye, korrozaým,7) horzie tobye, bethſaýda; nebo by byli w tyrze a w ſydonye ty dywowe vczýnyení, gijzto gſſu v waſſ vczínyení, nyekdy bý w zyní 175b 176a 175a 1) sic. 2) sic. 3) e ras. z o. 4) na konci ř. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) rozd.
Strana 120
120 a w popele byli by pokanye czynýli. Ale zawierne wam prawí: Tyrowí a Sýdonowí lehcziegie bude den ſudny nez wam. A ty, kaffarnaum,1) zda 176b az do nebe bu deſſ powýſſena, az do pekla ſſendeſſ. Nebo by w ſſodomíe vczynýený byli dywowe, gelto gffu bylí vczynyení w tobíe, ſnad bý byli oſtali az do dneſſnýeho dne. Ale zawierne wam prawí, ze zemí ſodomſkeý lehcziegie buude den fuudny nez tobýe. 177a 177b Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomalí z aquína. Chwalýw drzewe yana ſwiedeczſtwym proroczym, yuz gey pak chwali ſſwym ſſwiedeczſtwím wlaſtnym, Jakoby rzekl: Czo bych wam wyprawowal oblaſtnye kazdu chwalu yanow, Ale tot wam prawi ſpolkem Mezý naroze- nýmí z zen. Mezy narozenymí zagiíte z zen, ne z panen; Nebo zený flowu, geſto gífu muzie poznalý, gehozto gie maria nebýla. Protoz mezy � tyemí lidmí geſt naywieczſſy, geſto gſſu ſie narodyli z zen a z poznanye muzieho, Ale nenye wieczffy nez ten, genz sie narodyl z panní ſkrzie ducha ſſwateho. A kakz gie kolíwiek o nyem rzekl: Mezy narozenými z zen newſtal wieczſſí yana krzítytele. Ne proto nade wſſieczkí prorokí y patri/archí y nade wſſýeczkí gyne lidý geho powyſſyl, Ale gemu wſſieczkí gyne rowný vczýnyl; Nebo acz gyní geho wýſſy negſſu, ne proto on wſſiech wyſſich nawyſſy geft, Ale abý blud zydowſky nebyl potwrzen, gymz oný yana nad gyeziffie chwalechu. Protoz ýnhed powiedye: Ale ktoz geſt menſfy w nebeſkem kralowſtwí, wieczſſy geſt geho. Pro toto ſlowo mluwí kacíerz a rzka, Bý yan neſſluſfal k nebeſkemu kralewſtwí, a welmy menye gyný proroczí zydowſty, geſto gſſu byli menſí geho.2) Ale tato ſlowa ſyna buozieho muohu dwogym czynem rozumina býty. neb anebo ſkrze kralowſtwo nebeſke ono buducíe, o nyemzto den ſudný dye ſyn buozy a rzka: Podte pozehnaní meho otcie; w tom kralowſtwí glſu ſſwiety andielowe, z nychzto naymenſſy wieczífy geſt kazdeho prawedlneho, donyzd geft w ſſmrtedlnem tiele a prziebýwa na tomto ſwietye. Pak-li ſkrzie kralowſtwí3) nebeſke rozumýe ſſwatu cierekew, giezto ſýnowe od poczatka ſſwieta/ az doſud glſu wſlíczkny prawedlný, Tehdy ſyn buozý ſam ſie mýeny, genz na ſſwem narození, gelikoz k czlowieczſtwi.4) Ale my ſproſtnve rozumýemý, ze kazdy ſſwaty, genz geſt yuz ſ hoſpodýnem, wieczſfy geſt toho, genzto na tomto ſſwietie geſt yako w buogí; Nebo gyne geſt korunu wityezſtwie yuz mýetí nezli na tomto ſſwietie geſtýe o ní buoyowaty. Prawí potô5) cztenýe: Ode dnu yana krzſtytele az doſud kralowſtwie nebeſke trpy naſýle a naſſilnycí ge przýgymagí; nebo chwala yzrae od otczowu gym przýrozena. Swe apoſtolý ſyn bo6) byl poſſlal owucziem yzrael, gelto bylí zahynuly, Ale kazaný ſſwatich apoſtolow proſpíelo na zgiewnýciech a na hrzíeffnýclech; A protoz kralowſtwe7) nebeſke trpy naſſyle a naſylnýczi ge przygymagí. Nebo chwala yzrael od otczowu gy 8) przyrozena A od prorokow zwieſtowana, od gezukriſta offierowana, wieru 1) rozd. 2) ras. 3) e přips. jiným písmem. 4) sic. 5) na konci ř. 6) sic, na konci ř. 7 na konci ř. 8) na konci ř.
120 a w popele byli by pokanye czynýli. Ale zawierne wam prawí: Tyrowí a Sýdonowí lehcziegie bude den ſudny nez wam. A ty, kaffarnaum,1) zda 176b az do nebe bu deſſ powýſſena, az do pekla ſſendeſſ. Nebo by w ſſodomíe vczynýený byli dywowe, gelto gffu bylí vczynyení w tobíe, ſnad bý byli oſtali az do dneſſnýeho dne. Ale zawierne wam prawí, ze zemí ſodomſkeý lehcziegie buude den fuudny nez tobýe. 177a 177b Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomalí z aquína. Chwalýw drzewe yana ſwiedeczſtwym proroczym, yuz gey pak chwali ſſwym ſſwiedeczſtwím wlaſtnym, Jakoby rzekl: Czo bych wam wyprawowal oblaſtnye kazdu chwalu yanow, Ale tot wam prawi ſpolkem Mezý naroze- nýmí z zen. Mezy narozenymí zagiíte z zen, ne z panen; Nebo zený flowu, geſto gífu muzie poznalý, gehozto gie maria nebýla. Protoz mezy � tyemí lidmí geſt naywieczſſy, geſto gſſu ſie narodyli z zen a z poznanye muzieho, Ale nenye wieczffy nez ten, genz sie narodyl z panní ſkrzie ducha ſſwateho. A kakz gie kolíwiek o nyem rzekl: Mezy narozenými z zen newſtal wieczſſí yana krzítytele. Ne proto nade wſſieczkí prorokí y patri/archí y nade wſſýeczkí gyne lidý geho powyſſyl, Ale gemu wſſieczkí gyne rowný vczýnyl; Nebo acz gyní geho wýſſy negſſu, ne proto on wſſiech wyſſich nawyſſy geft, Ale abý blud zydowſky nebyl potwrzen, gymz oný yana nad gyeziffie chwalechu. Protoz ýnhed powiedye: Ale ktoz geſt menſfy w nebeſkem kralowſtwí, wieczſſy geſt geho. Pro toto ſlowo mluwí kacíerz a rzka, Bý yan neſſluſfal k nebeſkemu kralewſtwí, a welmy menye gyný proroczí zydowſty, geſto gſſu byli menſí geho.2) Ale tato ſlowa ſyna buozieho muohu dwogym czynem rozumina býty. neb anebo ſkrze kralowſtwo nebeſke ono buducíe, o nyemzto den ſudný dye ſyn buozy a rzka: Podte pozehnaní meho otcie; w tom kralowſtwí glſu ſſwiety andielowe, z nychzto naymenſſy wieczífy geſt kazdeho prawedlneho, donyzd geft w ſſmrtedlnem tiele a prziebýwa na tomto ſwietye. Pak-li ſkrzie kralowſtwí3) nebeſke rozumýe ſſwatu cierekew, giezto ſýnowe od poczatka ſſwieta/ az doſud glſu wſlíczkny prawedlný, Tehdy ſyn buozý ſam ſie mýeny, genz na ſſwem narození, gelikoz k czlowieczſtwi.4) Ale my ſproſtnve rozumýemý, ze kazdy ſſwaty, genz geſt yuz ſ hoſpodýnem, wieczſfy geſt toho, genzto na tomto ſſwietie geſt yako w buogí; Nebo gyne geſt korunu wityezſtwie yuz mýetí nezli na tomto ſſwietie geſtýe o ní buoyowaty. Prawí potô5) cztenýe: Ode dnu yana krzſtytele az doſud kralowſtwie nebeſke trpy naſýle a naſſilnycí ge przýgymagí; nebo chwala yzrae od otczowu gym przýrozena. Swe apoſtolý ſyn bo6) byl poſſlal owucziem yzrael, gelto bylí zahynuly, Ale kazaný ſſwatich apoſtolow proſpíelo na zgiewnýciech a na hrzíeffnýclech; A protoz kralowſtwe7) nebeſke trpy naſſyle a naſylnýczi ge przygymagí. Nebo chwala yzrael od otczowu gy 8) przyrozena A od prorokow zwieſtowana, od gezukriſta offierowana, wieru 1) rozd. 2) ras. 3) e přips. jiným písmem. 4) sic. 5) na konci ř. 6) sic, na konci ř. 7 na konci ř. 8) na konci ř.
Strana 121
121 krzieſtyanku, gijzto gſſu pohaní przigelí, geſt odyata. A wſſiczkny proroczí y zakon az do yana gſuu prorokowalí. A chcete-li przygiety, ont geft Elyas, genzt/ ma przýgytí. Prawi hoſpodýn ſkrzie proroka Malachyaſſíe: Poſſhi 178a wam Elyaſſie Teſbithſkeho. Jan Elyafsem nazwan geft, ne podle domnýenye mudrych philozophow aný kterých kacierzow, geſto prawíe, by duſſie z gednoho tiela wýſtupíeczy w gyne pak tielo wſtupila. Ale podle ſwie- deczftwie ſſwateho cztenýe Prziffel geft w duchu a w mocy Ehaffowie. Nebo gelt tuuz mýloſt ducha ſſwateho míel a tuuz mieru a tuuz twrdoſt zywota ý myſl myela ſta oba, kdyz kazdý z ný na puſty oba paſſem ko- zenym ſie opaſſowala. Onen, ze ge krale Achaba a Jezabel z gych neſle- chetnoſty trefktal a zehral, proto muſfil býtý zbrehem, A tento, ze hero- deſfa a herodyadu z netcztne ſſwatbý zehral, hlawa gemu ſtata. A dobrzie rzek: Chcete-li wierzýty. Dobrowolenstwíe w tom ukazugie, abýchom ne bezdlekí, ale dobrowolnýe wierzili, ze � tento y oneno oba ſta prziedbiezce buozie byla. A to, gesto ge rzeceno, ze geft on heliaff, ze geft duchownye 1) rozumíetý ſlowa buozie, geſto ge potom rzekl, to vkazugie. Neb potom rzekl: ktozíſma vſſý k ſſhſſení, ſlſſ. Jakobý rzekl: ktoz ma vſſy ſrdcze 178b ſſweho k ſſliſſení, Towies k rozumieni, ſſlyſſ, Towies rozumyegy, ze geſt nerzekl, by yan byl Elyaſſ tieleſtnye, Ale duchownýe. Ale k komu podoben buudu mnýety narod tento? Wílieczka tato rzecz geft zehranye gých newiery, ze rozlczne kazanýe ſlyffiewffie nechtielí nauczienýe przigiety. A protoz, yako otazuge, dawa znamenatý, ze geft nycz toho neopuſſczeno, ſkrzie nyezto bý oný mohli k ſſwemu ſpaſſiení przygyty a rka: k komu podoben buudu mnýety narod tento? Yako bý rzekl: Tak ge ſſwrchowaní yan, Ale wý aný mnýe any gemu chtieli fte wierzyty. A protoz k komu narod tento przyrownawam? Skrzie narod obecznýe znamenawa zydy. A ſam ſíe ſſ �anem ſgednawa A ynhed ſam ſobie odpowíeda a rzka: Podoben geſt k dýetem, geſto ſedye na trhu. Skrzie dyety rozumíe prorokí, gijzto gífuu yako dyety nerozumnýe kazalí. Ale yako na trhu, Towies zgiewníe we ſſkolſlach, zyduoſtwo treſktah z toho, 179a ze gſfuu k gich zpyewany, towies k gych kazaní neſſkakali, Towies ſſwymi ſkutkí ſie neprzyrownalí; Nebo yakz pieſſen w tanczí zpiewagî, takez ſie lide k tomu ſſwymí ſſkoki przyrownawagí. Takez pýeſſný zpiewag� moyſyeſſ, yzayaſf a dawíd. Prottoz 2) prawíechu: Zpyewali ſmy wam, a wy ſte ne- zſkakaly, Towieſſ zbuzowalí ſſmy waſſ naſſym pýenym, abyſte dobre ſkutki czynýh, a wy ſte nerodylí. Zaloſtyly ſſmý wam, Towíes ku pokany waſ my3) nutylí, a wý ſte y toho uczynytý netbali wzhrdagyce obogym ka- zaným y tem, gymzto ſſmy waſ k dobrym ſkutkom wabylí, y tiem, gymzto fſme wam k ſſwatemu pokaný radylí. Ale czo tiem rozumye, kdyz prawí: k ſſobýe rowným? Zda gſſu nerowný zydowe? Rowný byli k ſſwatym prorokom. Ale zagiſte proto gie rowny ſobýe nazywa, nebo gſſuu obogy od giednoho knene poſílí, yako bý chtiel rzieczí take ſyn buozy: ya a mogy 1) e přeps. z o. 2) rozd. 3) sic.
121 krzieſtyanku, gijzto gſſu pohaní przigelí, geſt odyata. A wſſiczkny proroczí y zakon az do yana gſuu prorokowalí. A chcete-li przygiety, ont geft Elyas, genzt/ ma przýgytí. Prawi hoſpodýn ſkrzie proroka Malachyaſſíe: Poſſhi 178a wam Elyaſſie Teſbithſkeho. Jan Elyafsem nazwan geft, ne podle domnýenye mudrych philozophow aný kterých kacierzow, geſto prawíe, by duſſie z gednoho tiela wýſtupíeczy w gyne pak tielo wſtupila. Ale podle ſwie- deczftwie ſſwateho cztenýe Prziffel geft w duchu a w mocy Ehaffowie. Nebo gelt tuuz mýloſt ducha ſſwateho míel a tuuz mieru a tuuz twrdoſt zywota ý myſl myela ſta oba, kdyz kazdý z ný na puſty oba paſſem ko- zenym ſie opaſſowala. Onen, ze ge krale Achaba a Jezabel z gych neſle- chetnoſty trefktal a zehral, proto muſfil býtý zbrehem, A tento, ze hero- deſfa a herodyadu z netcztne ſſwatbý zehral, hlawa gemu ſtata. A dobrzie rzek: Chcete-li wierzýty. Dobrowolenstwíe w tom ukazugie, abýchom ne bezdlekí, ale dobrowolnýe wierzili, ze � tento y oneno oba ſta prziedbiezce buozie byla. A to, gesto ge rzeceno, ze geft on heliaff, ze geft duchownye 1) rozumíetý ſlowa buozie, geſto ge potom rzekl, to vkazugie. Neb potom rzekl: ktozíſma vſſý k ſſhſſení, ſlſſ. Jakobý rzekl: ktoz ma vſſy ſrdcze 178b ſſweho k ſſliſſení, Towies k rozumieni, ſſlyſſ, Towies rozumyegy, ze geſt nerzekl, by yan byl Elyaſſ tieleſtnye, Ale duchownýe. Ale k komu podoben buudu mnýety narod tento? Wílieczka tato rzecz geft zehranye gých newiery, ze rozlczne kazanýe ſlyffiewffie nechtielí nauczienýe przigiety. A protoz, yako otazuge, dawa znamenatý, ze geft nycz toho neopuſſczeno, ſkrzie nyezto bý oný mohli k ſſwemu ſpaſſiení przygyty a rka: k komu podoben buudu mnýety narod tento? Yako bý rzekl: Tak ge ſſwrchowaní yan, Ale wý aný mnýe any gemu chtieli fte wierzyty. A protoz k komu narod tento przyrownawam? Skrzie narod obecznýe znamenawa zydy. A ſam ſíe ſſ �anem ſgednawa A ynhed ſam ſobie odpowíeda a rzka: Podoben geſt k dýetem, geſto ſedye na trhu. Skrzie dyety rozumíe prorokí, gijzto gífuu yako dyety nerozumnýe kazalí. Ale yako na trhu, Towies zgiewníe we ſſkolſlach, zyduoſtwo treſktah z toho, 179a ze gſfuu k gich zpyewany, towies k gych kazaní neſſkakali, Towies ſſwymi ſkutkí ſie neprzyrownalí; Nebo yakz pieſſen w tanczí zpiewagî, takez ſie lide k tomu ſſwymí ſſkoki przyrownawagí. Takez pýeſſný zpiewag� moyſyeſſ, yzayaſf a dawíd. Prottoz 2) prawíechu: Zpyewali ſmy wam, a wy ſte ne- zſkakaly, Towieſſ zbuzowalí ſſmy waſſ naſſym pýenym, abyſte dobre ſkutki czynýh, a wy ſte nerodylí. Zaloſtyly ſſmý wam, Towíes ku pokany waſ my3) nutylí, a wý ſte y toho uczynytý netbali wzhrdagyce obogym ka- zaným y tem, gymzto ſſmy waſ k dobrym ſkutkom wabylí, y tiem, gymzto fſme wam k ſſwatemu pokaný radylí. Ale czo tiem rozumye, kdyz prawí: k ſſobýe rowným? Zda gſſu nerowný zydowe? Rowný byli k ſſwatym prorokom. Ale zagiſte proto gie rowny ſobýe nazywa, nebo gſſuu obogy od giednoho knene poſílí, yako bý chtiel rzieczí take ſyn buozy: ya a mogy 1) e přeps. z o. 2) rozd. 3) sic.
Strana 122
122 179b apoſtolo//we giedlí ſſme a pýlí weſſele I zgiewnykí a ſſ hrzíeſſnyki, Ale yan ſſwymí mlazſſymi zaloſtníe ſie na puſſczy poſtyli. A protoz libi-li ſie wam puoſt, procz ſie tehdy yan nelibí? Pak-li ſie wam libý ſytoſt, procz sie wam fyn buozy leby 1) nelíbí? Nebo o gednom prauíyte, bý gmíel w ſobíe dyabla, A ddruheho obziercziem a opylczem nazýwate. A protoz kteru omluwu budte 2) gmyety? Protoz prawí potom cztenye: I poſſwiedczylí gſſu ſynowe, Towíes ſſwaty apoſtolowe, ze geſt mudroft, prawa mudroſt, towies ſyn buozy we wſſiem prawie mluwíl. Tehdy poczíe zehratý mýeſta. Drziewe ſyn buozy Zyduowſtwo obecznye trefktal, Ale gýz nýnye poczýna obecznýe zehraty mýeſta, gymz byl oblaſtnýe kazal, awſſak ſe obratyty nechtyeli. A protoz wlaſtnye na nye zehrzíe a rzka: Horzie tobye, Gorrozaým, horzie tobye, Bethſaýda. Nebo gíſu tam bylí ſlowutnyeſý apoſtolí, to geſt Phýlipp, Petr A ondrzeý, Jacub, Jan. Korrozaym toliko geſt rzecieno yako me duchowenſtwie A beth ſayda duom lowcý ſie wýklada. Myeſta gſſu w galileyſky wlaſty a lezye na brzieze galileyſkem morzy. y zaloſty hoſpodyn tiech myeſt, neb gſſu nyekdy duchowna ſlowa a duchownýe ſkutkí ſyna bozieho y ſſli- ſſali y wídyeli.3) 180a 180b A protoz ſie gym ſ prawem býlo geſt rzeceno ſkrzie yzaýalſie pro- roka, genz prawí: Ted, prawi, me dyete, geſto gſſem zwuolil, moy mily, w nyemzto ſie ge dobrze ſlibylo meý duſſý. Polozým ſſwoý duch na nyem a ſuud zwieftuge lydem. Nebude ſye ſwarzytý aný wolatý, Any kto vſhſſy w ulýcziech hlaſſu geho. Treft potrzeſſenu nezlomý a ſſwícze, z nyezto dýým gde, nezhaſſy, az poſſle u wítiezſtwie ſuud ſſwoý. A w gieho gmye buudu lide nadyegy gmýety. Týchoft geho a ſlechetnoft neſlýchanu chwalý A wrata lýdem welíka a wyborna ottwarzygíe, A czo zleho zyde gmagy trpiety, to gym prorokugie a vkazugíe geho ſgiednawanýe, geſto ma ſ otczem. Tot, prawí, me dyetie, geſto ſem zwuolil, mílý muoý, w nyemzto ſíe ſlbiloſ! dobrze meý duffy. Tak zagyſte zwuolil, ne tak, yako bý ſíe protýwil zakonu, any tak yako bý byl neprzietel toho, genz ge byl dal zakon, ale yako ſgied- nawagie ſie ſ ným a teez yako y on czýnýe. Pak geho pokoru zgiewuge prawí: Nebude ſíe ſſwarzytý any wuolaty, any vſſlſſy kto w ulícziech hlas geho; nebo on 4) yako owcze na zabítie weden geſt a neotewrziel ſſwích uſt: Nebo on geſt nebil prziſſel, abý ſie ſſwarzil il nymí, Ale abý gie od gích bludu vzdrawil, a ony pak tyem wzhrdachu; Awſſak gy 5) proto zadneho protywenſtwie neukazal. a vkazugie y ſſwu ſlechetnoſt y gích hrdoft prawí: Treft potrzeſſenu nezlomí, nebo gemu bylo welmý ſnadne wſſieczki 6) ge 7) yako treſt zetrzety; 8) A ſſwiecze, z nyezto dým gde, zna- menawa zydowſtwuo, 9) neuhaſſy. Swiecze, z nyezto dym gde, znamenawa zydowſtwuo pyſſne, gychzto pýcha yako dým ſie ſſyrzieſſie; Tu on mohl 1) sic. 2) sic. 3) Pokrač. viz na str. 203a. Text další náleží k homilii XII9—24 na str. 203a za slova: ſkrzie zgiewenye . . . 4) ras. 5) na konci ř. 6) ras. 7) ras. 8) ras. 9) ras.
122 179b apoſtolo//we giedlí ſſme a pýlí weſſele I zgiewnykí a ſſ hrzíeſſnyki, Ale yan ſſwymí mlazſſymi zaloſtníe ſie na puſſczy poſtyli. A protoz libi-li ſie wam puoſt, procz ſie tehdy yan nelibí? Pak-li ſie wam libý ſytoſt, procz sie wam fyn buozy leby 1) nelíbí? Nebo o gednom prauíyte, bý gmíel w ſobíe dyabla, A ddruheho obziercziem a opylczem nazýwate. A protoz kteru omluwu budte 2) gmyety? Protoz prawí potom cztenye: I poſſwiedczylí gſſu ſynowe, Towíes ſſwaty apoſtolowe, ze geſt mudroft, prawa mudroſt, towies ſyn buozy we wſſiem prawie mluwíl. Tehdy poczíe zehratý mýeſta. Drziewe ſyn buozy Zyduowſtwo obecznye trefktal, Ale gýz nýnye poczýna obecznýe zehraty mýeſta, gymz byl oblaſtnýe kazal, awſſak ſe obratyty nechtyeli. A protoz wlaſtnye na nye zehrzíe a rzka: Horzie tobye, Gorrozaým, horzie tobye, Bethſaýda. Nebo gíſu tam bylí ſlowutnyeſý apoſtolí, to geſt Phýlipp, Petr A ondrzeý, Jacub, Jan. Korrozaym toliko geſt rzecieno yako me duchowenſtwie A beth ſayda duom lowcý ſie wýklada. Myeſta gſſu w galileyſky wlaſty a lezye na brzieze galileyſkem morzy. y zaloſty hoſpodyn tiech myeſt, neb gſſu nyekdy duchowna ſlowa a duchownýe ſkutkí ſyna bozieho y ſſli- ſſali y wídyeli.3) 180a 180b A protoz ſie gym ſ prawem býlo geſt rzeceno ſkrzie yzaýalſie pro- roka, genz prawí: Ted, prawi, me dyete, geſto gſſem zwuolil, moy mily, w nyemzto ſie ge dobrze ſlibylo meý duſſý. Polozým ſſwoý duch na nyem a ſuud zwieftuge lydem. Nebude ſye ſwarzytý aný wolatý, Any kto vſhſſy w ulýcziech hlaſſu geho. Treft potrzeſſenu nezlomý a ſſwícze, z nyezto dýým gde, nezhaſſy, az poſſle u wítiezſtwie ſuud ſſwoý. A w gieho gmye buudu lide nadyegy gmýety. Týchoft geho a ſlechetnoft neſlýchanu chwalý A wrata lýdem welíka a wyborna ottwarzygíe, A czo zleho zyde gmagy trpiety, to gym prorokugie a vkazugíe geho ſgiednawanýe, geſto ma ſ otczem. Tot, prawí, me dyetie, geſto ſem zwuolil, mílý muoý, w nyemzto ſíe ſlbiloſ! dobrze meý duffy. Tak zagyſte zwuolil, ne tak, yako bý ſíe protýwil zakonu, any tak yako bý byl neprzietel toho, genz ge byl dal zakon, ale yako ſgied- nawagie ſie ſ ným a teez yako y on czýnýe. Pak geho pokoru zgiewuge prawí: Nebude ſíe ſſwarzytý any wuolaty, any vſſlſſy kto w ulícziech hlas geho; nebo on 4) yako owcze na zabítie weden geſt a neotewrziel ſſwích uſt: Nebo on geſt nebil prziſſel, abý ſie ſſwarzil il nymí, Ale abý gie od gích bludu vzdrawil, a ony pak tyem wzhrdachu; Awſſak gy 5) proto zadneho protywenſtwie neukazal. a vkazugie y ſſwu ſlechetnoſt y gích hrdoft prawí: Treft potrzeſſenu nezlomí, nebo gemu bylo welmý ſnadne wſſieczki 6) ge 7) yako treſt zetrzety; 8) A ſſwiecze, z nyezto dým gde, zna- menawa zydowſtwuo, 9) neuhaſſy. Swiecze, z nyezto dym gde, znamenawa zydowſtwuo pyſſne, gychzto pýcha yako dým ſie ſſyrzieſſie; Tu on mohl 1) sic. 2) sic. 3) Pokrač. viz na str. 203a. Text další náleží k homilii XII9—24 na str. 203a za slova: ſkrzie zgiewenye . . . 4) ras. 5) na konci ř. 6) ras. 7) ras. 8) ras. 9) ras.
Strana 123
123 lehczie zhaſfýty yako y treſt zlomíty, Ale ziegy toho neuczynyl, w tom ſíe geho tychoft/ wypíſfuge. Ale zda to wezdy tak buude, a bez koncze 181a bude trpiety gíe, geſto ſie gemu protywugý a proty gemu ſíe wztyekagý? ne, nebude tak, ale kdyz ſſwe ukazýe, tehdy y nad onýemý pomíty, to ſkrzíe tato ſlowa rozumýe: donyz nepoſſle u wityeſtwie 1) ſſwoy ſuud. A w gieho gmye buudu líde nadyegy mýety, yakz take ſſwaty pawel prawí: Hotowi buudu pomſtyty wſſieho nepoſſluſſenſtwie, kdyz ſie waſſie nepoſluſenstwie naplny. Ale czo tyé 2) mýený, kdyz prawí: kdyz wypuuſty na wityeſtwie fuud, a w gieho gmye buudu lide nadyegy mýetý? Zagyſte to buude den suudny, kdyz on to zgyewnýe vkazýe, ze geſt on ſſwítyezil nad dyablem y nade winiemí zlymí. Ale w tom nebude doſty, ze budu odſuzení wſſieczkní ty, geſto glfu nechtielí wierzyti, ale take wſhieczki wierne potahne do nebe- ſkeho kralowſtwíe; A protoz prawí: W gieho gmýe budu líde nadíegy gmíety. Tehdy przyneſſiechu3) gemu czlowieka, genzl/gmýegieſſíe dyabla 181b w ſſobie; 4) Ten byeffie y ſſlep ý nyem. y vzdrawi gîe, tak ze ſlepý a nyemí y widieſſie y mluwieſſie. O zloſt dyabelſka! Oba ſmyſlý byl zahradyl, gymaſto myel wieru przygietý y oczi take y uſſy; Ale gezukriſt oba ottewrziel, tak ze zaſtupowe fylnye fie pocziechu dywíty a rzkucze. Zda ge tento ſyn dawidow? Ale duchownýcí mluwiechu: Tento newymyeta dyablow gedýne w beelzebubýe, knyeziety dyabelſkem, kakz kolywíek gym mnoho dobreho mluwil, wſak geho nemohli trpýety, Nebo yakz gſſem drzewe rzekl, wezdy pro dobre ſſwích blíznych líe ſmuczowachu A nýcz gých tak nemutyeffie yako zdrawie czlowieczíe. Ale gezyſſ wi da mýſlenye gych, Powiedíe gym: Kazde kralowſtwie w ſſobie rozdieleno bude zamuczeno A kazde mýeſto nebo duom proty ſfobie rozdieleny neſtane. A gelt li to, ze dýabel dyabla wymýeta, proty ſobie rozdielen geſt. kakzj tehdy ſtane kralowſtwie geho? A gieſt-li to, ze ya 182a we bellzebubye wymýetam dyably, ſynowe waſſy w czem wymietagy? a protoz ony buudu waſſy ſuudczie. Pak-lí ya duchem ſſwaty wymietam dyabli; zagyſte prziſſlo geſt wuý kralowſtwie nebeſke. Nebo kak muoz kto wnyty w duom ſylneho a geho naczníe5) pobraty, drzewe nez by ſſwazal ſylneho, a thehdy geho duom popleny? ktoz nenye ſe mnu, proty mnye geſt, A ktoz nehromazdy ſe mnu, rozmíeta. Protoz wam prawí: wſſieliky hrziech a wýtranye odpuſſczeno buude lýdem, Ale duch wytranye nebuude odpuuſſczen. A ktoz kolywiek dye ſlowo proty ſynu czlowieczyemu, buude gemu odpuuſſczeno; Ale ktoz dye proty duchu ſſwatemu ſlowuo, nebude giemu odpuuſſczeno any na tomto ſſwietye any na onô.6) Anebo czynte owocze dobre, Drzewuo dobre a owoce geho dobre ; Anebo czynte drziewuo zle awoce?) geho zle. Nebo po owocy drziewo poznano bywa. Narode geſſczer/ſczy, kak muoziete dobrze mluwyty, a glſuce zlý? Nebo z plnoſty 182b 1) na konci ř. 2) t. 3) ras. 4) na konci ř. 5) sic. 6) na konci ř. 7) sic.
123 lehczie zhaſfýty yako y treſt zlomíty, Ale ziegy toho neuczynyl, w tom ſíe geho tychoft/ wypíſfuge. Ale zda to wezdy tak buude, a bez koncze 181a bude trpiety gíe, geſto ſie gemu protywugý a proty gemu ſíe wztyekagý? ne, nebude tak, ale kdyz ſſwe ukazýe, tehdy y nad onýemý pomíty, to ſkrzíe tato ſlowa rozumýe: donyz nepoſſle u wityeſtwie 1) ſſwoy ſuud. A w gieho gmye buudu líde nadyegy mýety, yakz take ſſwaty pawel prawí: Hotowi buudu pomſtyty wſſieho nepoſſluſſenſtwie, kdyz ſie waſſie nepoſluſenstwie naplny. Ale czo tyé 2) mýený, kdyz prawí: kdyz wypuuſty na wityeſtwie fuud, a w gieho gmye buudu lide nadyegy mýetý? Zagyſte to buude den suudny, kdyz on to zgyewnýe vkazýe, ze geſt on ſſwítyezil nad dyablem y nade winiemí zlymí. Ale w tom nebude doſty, ze budu odſuzení wſſieczkní ty, geſto glfu nechtielí wierzyti, ale take wſhieczki wierne potahne do nebe- ſkeho kralowſtwíe; A protoz prawí: W gieho gmýe budu líde nadíegy gmíety. Tehdy przyneſſiechu3) gemu czlowieka, genzl/gmýegieſſíe dyabla 181b w ſſobie; 4) Ten byeffie y ſſlep ý nyem. y vzdrawi gîe, tak ze ſlepý a nyemí y widieſſie y mluwieſſie. O zloſt dyabelſka! Oba ſmyſlý byl zahradyl, gymaſto myel wieru przygietý y oczi take y uſſy; Ale gezukriſt oba ottewrziel, tak ze zaſtupowe fylnye fie pocziechu dywíty a rzkucze. Zda ge tento ſyn dawidow? Ale duchownýcí mluwiechu: Tento newymyeta dyablow gedýne w beelzebubýe, knyeziety dyabelſkem, kakz kolywíek gym mnoho dobreho mluwil, wſak geho nemohli trpýety, Nebo yakz gſſem drzewe rzekl, wezdy pro dobre ſſwích blíznych líe ſmuczowachu A nýcz gých tak nemutyeffie yako zdrawie czlowieczíe. Ale gezyſſ wi da mýſlenye gych, Powiedíe gym: Kazde kralowſtwie w ſſobie rozdieleno bude zamuczeno A kazde mýeſto nebo duom proty ſfobie rozdieleny neſtane. A gelt li to, ze dýabel dyabla wymýeta, proty ſobie rozdielen geſt. kakzj tehdy ſtane kralowſtwie geho? A gieſt-li to, ze ya 182a we bellzebubye wymýetam dyably, ſynowe waſſy w czem wymietagy? a protoz ony buudu waſſy ſuudczie. Pak-lí ya duchem ſſwaty wymietam dyabli; zagyſte prziſſlo geſt wuý kralowſtwie nebeſke. Nebo kak muoz kto wnyty w duom ſylneho a geho naczníe5) pobraty, drzewe nez by ſſwazal ſylneho, a thehdy geho duom popleny? ktoz nenye ſe mnu, proty mnye geſt, A ktoz nehromazdy ſe mnu, rozmíeta. Protoz wam prawí: wſſieliky hrziech a wýtranye odpuſſczeno buude lýdem, Ale duch wytranye nebuude odpuuſſczen. A ktoz kolywiek dye ſlowo proty ſynu czlowieczyemu, buude gemu odpuuſſczeno; Ale ktoz dye proty duchu ſſwatemu ſlowuo, nebude giemu odpuuſſczeno any na tomto ſſwietye any na onô.6) Anebo czynte owocze dobre, Drzewuo dobre a owoce geho dobre ; Anebo czynte drziewuo zle awoce?) geho zle. Nebo po owocy drziewo poznano bywa. Narode geſſczer/ſczy, kak muoziete dobrze mluwyty, a glſuce zlý? Nebo z plnoſty 182b 1) na konci ř. 2) t. 3) ras. 4) na konci ř. 5) sic. 6) na konci ř. 7) sic.
Strana 124
124 P. G. LVII. col. 445. 183a 183b ſrdce uſta mluwie. Dobry czlowiek z dobreho pokladu wynoſſy dobre, A zlý czlowiek zleho poklada wynoſſy zle. Ale prawí wam, ze kazde ſlowuo prazdne, geſto buudu lyde mluwyty, wýdadye z nýeho poczet den ſudný. Nebo z twich ſlow budeſſ zprawen A zſ twich flow buudeſſ ſuzen. Na toto cztenye mluwí ſwaty Jan Cryfoftom. Drzewe take z tehoz na gezukriſta zalowali, by w beelzebíel) wy- míetal dýablí; Ale zagiíte tehdi na nýe zehral Pozyczygie gym, abý roz- licznymí dywy poznaly geho mocz A geho nauczenym zwiedyeli geho welikoft: Ale ze w tom vſtawiczní byechu A opyet teez opakowachu, Proto yuz tuto na nye zehrze, kakz kolywiek gych zaloba byeſie neſſmyſlna. Ale zawift zagiſte nehleda, czo bý rzekla, krzywudu-lý, prawudu-ly, ale giedyne, abý rziekla. Ale wſfakz gezukrift gych nepotupil, ale z duof//toynu tychofty gým odpowiedye, dawagie nam nauczenye2) abychom tyffy byl proty nepprzatalom3) A abýchom ſie nemutylí, acz by na nye nyekaku wiecz mluwily, gezto mý w ſſobie nemamý, a geſto bý owſſem bez ſmýſla byla. w nyemzto ukazugie, ze geſt lez to, geſto gſfu ony mluwílí; Nebo nenye to podobne, by ten, gefto bý mýel dyabla w ſſobbye,4) mohl tak tyffie odpowiedaty A take myſlenye czlowíeczíe wiedyety: A protoz zze welmy neſmyſlne býeffie gých domnýenye a ze sie obcze buogiechu a ne- ſfmýegiechu zgiewýty tiech zalob, Ale na fſwem ſrdczý tak mýſlechu. Ale on vkazowa to, ze myſlenýe wýe; Ale wſſielik gych myſlenye obczy nezgyewil, Ale gym k gych myſlenym odpowiedyel, zehranýe oftawugie k gych ſwiedomí. Nebo on neprzyſſel na to, aby hrziefſnýki zgyewil, ale abý gych polepfil. Ale zagifte, by chtiel, mohl dobre gých myſlenye gym zgyewíty a lydíkemu ſmýechu tudy gie wyprawíty a geſtye k tomu pomſtu nad nýmí vczynyty poíledný:neb by nykte nebyl, kto bý gemu mohl zabranytý: Ale to wſſieczko opuſtyw, k gyedyney wiecy gedno vſſylowaſſye, Abý gie mohl przyprawity k tomu, aby ſie prawdíe neprotywíli, ale tyſſie wolilí, a tyem czýnem ku polepſeny klícznyeyſſe ge vczynyl. Ale z piſma gym nýcz neodpowieda, nebo bý ony mohli píſmo krzíwie na ſſwu ſtranu wylozytý, a tudy ſſwu zloſt nýeczo pokrytý; Protoz gym gyným czynem odpowieda, przíwodye przíklad obeczný, yakz prawí cztenýe: wſſielyke, prawý, kralowſtwíe ſamo w ſobie rozdyeleno, buude zkazeno A myeſto nebo duom, ſam w ſobye rozdyelen, neſtane. Nebo zagiſte zgyewní buoyowe ne tak ſkodnye zkazye zemí yakzto wnytrzzný. A teez take geſt w zýwottye5) czlowieczem y w kazdem gynem; Nebo yakzto ſgiednanym maley wieczy welmý roftu, Takez rozdieleny6) welike wieczy zahynagy. Od znamýeyſſich wieczi przyklady przýwozugie, nebo zagiſte czo gie wieczſſie na ſſwietye 184a nez kralowſtwie? Awffak to, w ſlobýe rozdýeleno, zhýne: welmi pak wiece mýeſto nebo duom ſpieſſýe nezh kralowſtwíe zahyne. A wſſielika wíecz, lecz budud 7) mala, lecz welka, ſama w ſobíe rozdielena, muſſy zahynuty. A protoz, geſt-li to, ze ya mam dyabla a gieho moczy gyne dyably wypuzugý, 1) sic. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) t. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) sic.
124 P. G. LVII. col. 445. 183a 183b ſrdce uſta mluwie. Dobry czlowiek z dobreho pokladu wynoſſy dobre, A zlý czlowiek zleho poklada wynoſſy zle. Ale prawí wam, ze kazde ſlowuo prazdne, geſto buudu lyde mluwyty, wýdadye z nýeho poczet den ſudný. Nebo z twich ſlow budeſſ zprawen A zſ twich flow buudeſſ ſuzen. Na toto cztenye mluwí ſwaty Jan Cryfoftom. Drzewe take z tehoz na gezukriſta zalowali, by w beelzebíel) wy- míetal dýablí; Ale zagiíte tehdi na nýe zehral Pozyczygie gym, abý roz- licznymí dywy poznaly geho mocz A geho nauczenym zwiedyeli geho welikoft: Ale ze w tom vſtawiczní byechu A opyet teez opakowachu, Proto yuz tuto na nye zehrze, kakz kolywiek gych zaloba byeſie neſſmyſlna. Ale zawift zagiſte nehleda, czo bý rzekla, krzywudu-lý, prawudu-ly, ale giedyne, abý rziekla. Ale wſfakz gezukrift gych nepotupil, ale z duof//toynu tychofty gým odpowiedye, dawagie nam nauczenye2) abychom tyffy byl proty nepprzatalom3) A abýchom ſie nemutylí, acz by na nye nyekaku wiecz mluwily, gezto mý w ſſobie nemamý, a geſto bý owſſem bez ſmýſla byla. w nyemzto ukazugie, ze geſt lez to, geſto gſfu ony mluwílí; Nebo nenye to podobne, by ten, gefto bý mýel dyabla w ſſobbye,4) mohl tak tyffie odpowiedaty A take myſlenye czlowíeczíe wiedyety: A protoz zze welmy neſmyſlne býeffie gých domnýenye a ze sie obcze buogiechu a ne- ſfmýegiechu zgiewýty tiech zalob, Ale na fſwem ſrdczý tak mýſlechu. Ale on vkazowa to, ze myſlenýe wýe; Ale wſſielik gych myſlenye obczy nezgyewil, Ale gym k gych myſlenym odpowiedyel, zehranýe oftawugie k gych ſwiedomí. Nebo on neprzyſſel na to, aby hrziefſnýki zgyewil, ale abý gych polepfil. Ale zagifte, by chtiel, mohl dobre gých myſlenye gym zgyewíty a lydíkemu ſmýechu tudy gie wyprawíty a geſtye k tomu pomſtu nad nýmí vczynyty poíledný:neb by nykte nebyl, kto bý gemu mohl zabranytý: Ale to wſſieczko opuſtyw, k gyedyney wiecy gedno vſſylowaſſye, Abý gie mohl przyprawity k tomu, aby ſie prawdíe neprotywíli, ale tyſſie wolilí, a tyem czýnem ku polepſeny klícznyeyſſe ge vczynyl. Ale z piſma gym nýcz neodpowieda, nebo bý ony mohli píſmo krzíwie na ſſwu ſtranu wylozytý, a tudy ſſwu zloſt nýeczo pokrytý; Protoz gym gyným czynem odpowieda, przíwodye przíklad obeczný, yakz prawí cztenýe: wſſielyke, prawý, kralowſtwíe ſamo w ſobie rozdyeleno, buude zkazeno A myeſto nebo duom, ſam w ſobye rozdyelen, neſtane. Nebo zagiſte zgyewní buoyowe ne tak ſkodnye zkazye zemí yakzto wnytrzzný. A teez take geſt w zýwottye5) czlowieczem y w kazdem gynem; Nebo yakzto ſgiednanym maley wieczy welmý roftu, Takez rozdieleny6) welike wieczy zahynagy. Od znamýeyſſich wieczi przyklady przýwozugie, nebo zagiſte czo gie wieczſſie na ſſwietye 184a nez kralowſtwie? Awffak to, w ſlobýe rozdýeleno, zhýne: welmi pak wiece mýeſto nebo duom ſpieſſýe nezh kralowſtwíe zahyne. A wſſielika wíecz, lecz budud 7) mala, lecz welka, ſama w ſobíe rozdielena, muſſy zahynuty. A protoz, geſt-li to, ze ya mam dyabla a gieho moczy gyne dyably wypuzugý, 1) sic. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) t. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) sic.
Strana 125
125 tehdy mezy dyably rozdyelenýe geft a proty ſobye ſtogye; A kdyz proty ſobye ſtogíe, hyne gych mocz a zkazena geſt; a kdyz ge zkazena, kakz tehdy muoz geden druheho wen wywrczy? wídyſſ, kaky geſt poſſmiech z teto zalobí, kaky neſſmýl, kaka zloft. A tyem czýnem nayprwe gy 1) odpowieda. Druha odpowied geſt geho o gieho apoſtolech; nebo ne wzdí gynym 2) czynem, ale y druhym y trzetým gych zaloſty 3) zkuſfowal, Chtie przieſ prawa wzdy gych neſtud przemoczy. yakz geſt byl teez uczynil o ſobotie, Dawida przýwodye na przyklad A knyezy zydowſkku, 4) tez y nýnye tuto czyny, Po prwem odpowiedyeny przýblyzyge fſye k druhemu, geſto geft zgyewnýefſie neſzlí 5)/prwe. Geſt-lí to, ze ýa w belzebbubýe 6) 184b wýmýetam dýably, ſynowe waſſy w czem wymyetagy? Znamenaý y tuto weliku geho týchoſt! nerzekl mogy mlazíſy any muoy apoſtolí, ale ſynowe waſſy w czem wymietagy. Nebo zagyſte apoſtohi byli gſſu poſíly z narodu zzydowſkeho A wzemſſye mocz od ſyna buozieho, take dyabli wypuzo- wachu. Awfſak duchownyczi a míſtrzí zydowſſczí na nye nezalowachu, Nebo zagiſte ne ſkutkom, ale ſynu buozemu gedyne ſíe protywiechu; Protoz chce ukazaty, ze zawíſty a zzloſty proty nyemu czynyechu, przywodí apoſtolí na prziklad, yako bý rzekl, Geſtli ze ya w beelzebubbíe 7) wy- míetam dyablí, Welmí wiece oný, nebo gſſu ode mne tu mocz przygyali: Awffak ſte nýcz takého proty nym nemluwílí; procz tehdy mluwíte proty mnýe? wſſak ya gým dal mocz a mu moczí gífu czynýlí; Na mie zalugete, Ale o nych mlczíte, awſfakz proto muky nezbudete, ale twrzie odſuzeny. Protoz y wece ſyn buozy: Ony waſſy ſuudce budu. Pakl duchem ſſwatym wýmietam/ dyablí, zagiſte przyſlo v wy kralowie 8) buozîe, geſto kralowſtwíe 185a wam ma przygyty ſkrzie mýe. Hleday, kak gye opíet tahne a vzdrawugie a k zſſwey znamoſty przyprawuge a vkazuge, ze ſami proty ſſwemu dobremu ſtogie a protywíe ſie ſſwemu dobremu ſpaſſeny. Sluſſalo bý ſíe gym weſſeltý a radowaty, nebo geſt prziſſel ony welike a neſlichane dary gym daty, o nychzto ſuu prorokowe prorokowali: A ſczaſtny czaſſowe wam ſie przy- blizugy — Ale wý protywnye proty tomu czyníte netolíko neprzygymagice tiech darow, ale take wytrziete a lzý ſkladate, nemagice zadneho przy- cynka k tomu. I chce ſyn buozi takto rzecý: Gieſtli to, ze ya duchem ſſwatym wýmietam dyablí, zagiſte ſyn buozy gyſſ geſt prziſſel. Ale nechce toho rzecy owſſem zgiewnye, aby nerziekli, by ſíe ſa9) chwalil; protoz gynymí ſlowí omluwa yako okolkem a rzka: Zagiſte przíſlo geſt wuý kra- lowftwie bozie. Znamenay geho przieweliku mudroſt! Skrzie to, z nýehozto oný nan zalowachu, ſkrzie to on vkazugye czaſí ſſweho przýf/czíe, A abý 185b ge k ſſobíe przytahl, przýczynuge a rzka: Zagiſte prziſſloy wuý kralowſtwie bozzye, yako by rzekl: Procz ſte k ſſwemu dobremu tak netbalíwie zpoſſo- bený? Procz buogygete proty ſſwemu ſpaſſiený? Wed to tye ten czaſſ, o nyemzt gfu pororocy dawno prorokowalí A to ſuu znamenýe dawali 1) na konci ř. 2) sic. 3) sic. 4) rozd. 5) e přeps. ze z. 6) rozd. 1) t. 8) sic. 9) na konci ř.
125 tehdy mezy dyably rozdyelenýe geft a proty ſobye ſtogye; A kdyz proty ſobye ſtogíe, hyne gych mocz a zkazena geſt; a kdyz ge zkazena, kakz tehdy muoz geden druheho wen wywrczy? wídyſſ, kaky geſt poſſmiech z teto zalobí, kaky neſſmýl, kaka zloft. A tyem czýnem nayprwe gy 1) odpowieda. Druha odpowied geſt geho o gieho apoſtolech; nebo ne wzdí gynym 2) czynem, ale y druhym y trzetým gych zaloſty 3) zkuſfowal, Chtie przieſ prawa wzdy gych neſtud przemoczy. yakz geſt byl teez uczynil o ſobotie, Dawida przýwodye na przyklad A knyezy zydowſkku, 4) tez y nýnye tuto czyny, Po prwem odpowiedyeny przýblyzyge fſye k druhemu, geſto geft zgyewnýefſie neſzlí 5)/prwe. Geſt-lí to, ze ýa w belzebbubýe 6) 184b wýmýetam dýably, ſynowe waſſy w czem wymyetagy? Znamenaý y tuto weliku geho týchoſt! nerzekl mogy mlazíſy any muoy apoſtolí, ale ſynowe waſſy w czem wymietagy. Nebo zagyſte apoſtohi byli gſſu poſíly z narodu zzydowſkeho A wzemſſye mocz od ſyna buozieho, take dyabli wypuzo- wachu. Awfſak duchownyczi a míſtrzí zydowſſczí na nye nezalowachu, Nebo zagiſte ne ſkutkom, ale ſynu buozemu gedyne ſíe protywiechu; Protoz chce ukazaty, ze zawíſty a zzloſty proty nyemu czynyechu, przywodí apoſtolí na prziklad, yako bý rzekl, Geſtli ze ya w beelzebubbíe 7) wy- míetam dyablí, Welmí wiece oný, nebo gſſu ode mne tu mocz przygyali: Awffak ſte nýcz takého proty nym nemluwílí; procz tehdy mluwíte proty mnýe? wſſak ya gým dal mocz a mu moczí gífu czynýlí; Na mie zalugete, Ale o nych mlczíte, awſfakz proto muky nezbudete, ale twrzie odſuzeny. Protoz y wece ſyn buozy: Ony waſſy ſuudce budu. Pakl duchem ſſwatym wýmietam/ dyablí, zagiſte przyſlo v wy kralowie 8) buozîe, geſto kralowſtwíe 185a wam ma przygyty ſkrzie mýe. Hleday, kak gye opíet tahne a vzdrawugie a k zſſwey znamoſty przyprawuge a vkazuge, ze ſami proty ſſwemu dobremu ſtogie a protywíe ſie ſſwemu dobremu ſpaſſeny. Sluſſalo bý ſíe gym weſſeltý a radowaty, nebo geſt prziſſel ony welike a neſlichane dary gym daty, o nychzto ſuu prorokowe prorokowali: A ſczaſtny czaſſowe wam ſie przy- blizugy — Ale wý protywnye proty tomu czyníte netolíko neprzygymagice tiech darow, ale take wytrziete a lzý ſkladate, nemagice zadneho przy- cynka k tomu. I chce ſyn buozi takto rzecý: Gieſtli to, ze ya duchem ſſwatym wýmietam dyablí, zagiſte ſyn buozy gyſſ geſt prziſſel. Ale nechce toho rzecy owſſem zgiewnye, aby nerziekli, by ſíe ſa9) chwalil; protoz gynymí ſlowí omluwa yako okolkem a rzka: Zagiſte przíſlo geſt wuý kra- lowftwie bozie. Znamenay geho przieweliku mudroſt! Skrzie to, z nýehozto oný nan zalowachu, ſkrzie to on vkazugye czaſí ſſweho przýf/czíe, A abý 185b ge k ſſobíe przytahl, przýczynuge a rzka: Zagiſte prziſſloy wuý kralowſtwie bozzye, yako by rzekl: Procz ſte k ſſwemu dobremu tak netbalíwie zpoſſo- bený? Procz buogygete proty ſſwemu ſpaſſiený? Wed to tye ten czaſſ, o nyemzt gfu pororocy dawno prorokowalí A to ſuu znamenýe dawali 1) na konci ř. 2) sic. 3) sic. 4) rozd. 5) e přeps. ze z. 6) rozd. 1) t. 8) sic. 9) na konci ř.
Strana 126
126 186а 187a o tom czaſſu, kterehoz ma ſyn buozy na ſſwiet przygyty, ze dywowe weliczy buozi moczí tehdí gmagy nie ſtatý — a ze fie to yuz dyegye, to famí wýdyte, a ze ſie buozy moczí dyegy, Samí ſkutkowe to wolagy. A zagiſte nenýe lzíe, aby dyabel toho czaſſu ſylnyeiſſy bíl, Ale owſſiem potrziebye toho, aby byl mdleyſſy. Protoz vczynyw druhu odpowied, przyblizyge ſíe k trziety a rzka: kak muoz kto wnýty w duom ktereho ſýlneho a geho naczynýe pobraty? Drzewe nez ſſwiezie ſýlneho a tehdy naczynye geho poberzie. A ze dyabel dyabla nemozye wýwrczy, zgiewno muoz býtý z toho, geſto drzewe powíedyeno, y chce ſyn buozy takto rzecý: kak to muoz byty, bích ya vzywal muocy dyablowí a geho pomoczy potrziebowal, wſſak ya ſſ nym buogygy a gey ffwa//zugy a na znamenýe tomu gieho naczyníe wymýetam. Wíz, kath proty mnye vkazzvgíe 1) protý onyech zawíſtných rzecý. Nebo ony chtrechu vkazaty, ze on ne ſſwu wlaſtny mocy dyabli wymíeta, Ale on vkazuzugie, 2) ze netolik 3) dyablý, ale ſamo gych knyezie ſe wſſy geho mocy ma ſſwazana, A to knyezie drzwe nezli gyne dyabli drzal w ſſweý 4) moczí; A to gie zgiewno tiemy ſkutkí, geſto ſuu ſie ſtalí. Nebo kdyz geſt belzebub knýezye, tehdy gyny dyabli gſſu pod nym; Nebo kak bý to mohlo byty, bý gyny dyabli byli wymietany, drziewe nez bý gich knyezie przie- mozieno bylo? A zagiſte netoliko dyablowe gſfu naczynýe toho knyezete, ale take y lide, geſto geho liboſt czynye; A protoz zgiewno ge 5) zgiewno geſt, ze netoliko dyable, ale take blud wſſieczek, genz ge na tomto ſſwietye, zapudý a geho zloſty wſſieczki zamece A to wſſieczko, czoz ge gyeho, ne- vzíteczno vczyný. Sylnym take dyabla nazywa Ne proto, bý on bíl fylny 186b od ſſweho przyrozenýe,I ale drzíewný geho filu wzpomyna, glezto ge neymiel ſſwym przyrozeným, ale buozym prziepuſſczieným pro naſſye prohrzíe- ſſyenye. A ktoz, prawí, nenye ſe mnu, protý mnye geſt. A ktoz ſe mnu nehro- mazdy, rozmíeta. Tot yuz czttwrta odpowíed. yako bý rzekl ſyn buozý: Czo ya proty buohu czynym? Vczym nrawí dobre a zwieſtugy kralowſtwie nebeſke. Ale czo czyný beelzebub a dyablowe, geſto gſſu pod ným? zagiſte wſſieczko protywenſtwie tomuto, czo ya czyným: kakz tehdy muoz to byty, by ten, genz ſe mnu nehromazdy, any ſe mnu drzý, by ten mohl moý pomocznyk bytý? A wſieczkný czyný mnýe protywne czyní a zada zru- ſſyty a rozmetaty to wſſieczko, czo meho geſt. A protoz ten, genz netoliko mnye nepomaha, ale to wſſieczko, czoz ge me, ruſſy a rozmíeta, kak ten muoz myety tak welike ſgiednanye ke mnye, abý ſe mnu dyabli wýmietal? A protoz Ktoz ſe mnu nehromazdy, any ſe mnu geſt, nebude mnýe na pomocz, abý ſe mnu dyablý wýmíe//tal, Ale welmí wíece zada, abý mohl Zruſfyty a rozmíetaty to, czoz me geſt. Ale mohl by nyekto rzeczí: Bý my bylo I nýekterym walku podgytý, zda bý ten, genz bý nechtiel mnye naan pomoczy, ynhed bý proto proty mnýe byl? wíſak ſín buozy na gynem mieftye prawí: Ktoz nenye proty nam, ſ namí geſt. Ale ta rzecz nenýe 1) rozd. 2) sic. 3) na konci ř. 1) ras. 5) sic.
126 186а 187a o tom czaſſu, kterehoz ma ſyn buozy na ſſwiet przygyty, ze dywowe weliczy buozi moczí tehdí gmagy nie ſtatý — a ze fie to yuz dyegye, to famí wýdyte, a ze ſie buozy moczí dyegy, Samí ſkutkowe to wolagy. A zagiſte nenýe lzíe, aby dyabel toho czaſſu ſylnyeiſſy bíl, Ale owſſiem potrziebye toho, aby byl mdleyſſy. Protoz vczynyw druhu odpowied, przyblizyge ſíe k trziety a rzka: kak muoz kto wnýty w duom ktereho ſýlneho a geho naczynýe pobraty? Drzewe nez ſſwiezie ſýlneho a tehdy naczynye geho poberzie. A ze dyabel dyabla nemozye wýwrczy, zgiewno muoz býtý z toho, geſto drzewe powíedyeno, y chce ſyn buozy takto rzecý: kak to muoz byty, bích ya vzywal muocy dyablowí a geho pomoczy potrziebowal, wſſak ya ſſ nym buogygy a gey ffwa//zugy a na znamenýe tomu gieho naczyníe wymýetam. Wíz, kath proty mnye vkazzvgíe 1) protý onyech zawíſtných rzecý. Nebo ony chtrechu vkazaty, ze on ne ſſwu wlaſtny mocy dyabli wymíeta, Ale on vkazuzugie, 2) ze netolik 3) dyablý, ale ſamo gych knyezie ſe wſſy geho mocy ma ſſwazana, A to knyezie drzwe nezli gyne dyabli drzal w ſſweý 4) moczí; A to gie zgiewno tiemy ſkutkí, geſto ſuu ſie ſtalí. Nebo kdyz geſt belzebub knýezye, tehdy gyny dyabli gſſu pod nym; Nebo kak bý to mohlo byty, bý gyny dyabli byli wymietany, drziewe nez bý gich knyezie przie- mozieno bylo? A zagiſte netoliko dyablowe gſfu naczynýe toho knyezete, ale take y lide, geſto geho liboſt czynye; A protoz zgiewno ge 5) zgiewno geſt, ze netoliko dyable, ale take blud wſſieczek, genz ge na tomto ſſwietye, zapudý a geho zloſty wſſieczki zamece A to wſſieczko, czoz ge gyeho, ne- vzíteczno vczyný. Sylnym take dyabla nazywa Ne proto, bý on bíl fylny 186b od ſſweho przyrozenýe,I ale drzíewný geho filu wzpomyna, glezto ge neymiel ſſwym przyrozeným, ale buozym prziepuſſczieným pro naſſye prohrzíe- ſſyenye. A ktoz, prawí, nenye ſe mnu, protý mnye geſt. A ktoz ſe mnu nehro- mazdy, rozmíeta. Tot yuz czttwrta odpowíed. yako bý rzekl ſyn buozý: Czo ya proty buohu czynym? Vczym nrawí dobre a zwieſtugy kralowſtwie nebeſke. Ale czo czyný beelzebub a dyablowe, geſto gſſu pod ným? zagiſte wſſieczko protywenſtwie tomuto, czo ya czyným: kakz tehdy muoz to byty, by ten, genz ſe mnu nehromazdy, any ſe mnu drzý, by ten mohl moý pomocznyk bytý? A wſieczkný czyný mnýe protywne czyní a zada zru- ſſyty a rozmetaty to wſſieczko, czo meho geſt. A protoz ten, genz netoliko mnye nepomaha, ale to wſſieczko, czoz ge me, ruſſy a rozmíeta, kak ten muoz myety tak welike ſgiednanye ke mnye, abý ſe mnu dyabli wýmietal? A protoz Ktoz ſe mnu nehromazdy, any ſe mnu geſt, nebude mnýe na pomocz, abý ſe mnu dyablý wýmíe//tal, Ale welmí wíece zada, abý mohl Zruſfyty a rozmíetaty to, czoz me geſt. Ale mohl by nyekto rzeczí: Bý my bylo I nýekterym walku podgytý, zda bý ten, genz bý nechtiel mnye naan pomoczy, ynhed bý proto proty mnýe byl? wíſak ſín buozy na gynem mieftye prawí: Ktoz nenye proty nam, ſ namí geſt. Ale ta rzecz nenýe 1) rozd. 2) sic. 3) na konci ř. 1) ras. 5) sic.
Strana 127
127 teyto protywna, nebo tuto mluwí o dyablu, genz geſt owſſem protywny buoziem 1) ſkutku we wſſieliki wieczý: Ale tam mluwí czlowieku, genz z nýektery wíeczi ſ ným bieſie, O nyemzto geho mlazíſy bíechu gemu powiedyeli a rzkuce: Pane, widiely ſſme gednoho, an w twe gmie wýmieta dyably. wídymý, ze take ſie y zydowſtwuo tayme tuto myený, ſ dyablem gie w hromadu poftawuge; nebo oný proty nyemu byechu a zruſſyty a rozmetaty zadachu to, czczoz on ſbíeraffie. A protoz ze gie taynye mýe- nyefſye, protoz y powiedye a rzka: Proto wam prawí, ze wſſiehkí hrziech a krzywe wytranýe proty ſſwatemu duchu nebude odpuſſczieno.|A ktoz 187b kolywiek dýe ſlowo proty ſynu czlowiecziemu, bude gemu odpuuſſczieno; Ale ktoz dye ſlowuo proty duchu ſſwatemu, nebude gemu odpuſſczeno any na tomto ſſwíetýe aný na onom, yako bý ſyn buozy rziekl: Mnoho ſte protý mnye mluwilí a rzkuce, bych ya byl bludný, bych ya byl buohu pro- tywný. To wſſie odpuuſſcziem tyem wſſiem, geſto buudu pokanye czynýty a nebudu ſie nad nymí miſtyty, Ale wýtranýe ktere krziwe proty duchu ſſwatemu nebude odpuſſczeno tyem, geſto by ſie toho kalý. Ale kterym czýnem muoz ta rziecz ſmyl prawý gmýety? Wiſak gie mnohym ta wynna odpuſſczena, geſto gſſuu pokanýe czynyli; Nebo mnozy, geſto gſſuu proty ſynu buoziemu byly, potom gſfuu wieru krzieſtyanſku przygyali I bylo gym to wſſyeczko odpuuſſczeno. Czoz gie tehdy, ze prawi, ze nade wſſieczko ten hrziech nebuude odpuuſczen? Zagiſte O synu buoziemu gſſu newiedyeh, kto býl/byl, Ale o duchu ſſwatem dobrzie gſſu myelí poznanýe; Nebo 188a zagyſte prorocy ſkrzie ducha ſſwateho gſſu mluwíli to wſſye, czoz gſſu mluwylí, A wſliczkny ſtarzy ottczí, geſto gſfu w ſtarem zakonýe býlí, przie- weliky gffu rozum o nyem gmyeli. Y chce ſýn buozy takto rzieczý: aczte mnye protywny bylí pro me czlowieczſtwíe, gymzto me buozſtwíe ſkryto bylo, Zda o duchu ſſwatem moziete rzeczy, neznamy, neznamy geho? Protoz wam odpuuſſczeno nebude to krzywe wytranye, ale y zde y ta 2) budete za to trpiety. Mnozy zagiſte gedno na tomto ſſwietýe gſfu trpielý, yakozto ty, geſto gſfuu w koryntſkey zemí nedoſtoynye przygymali ſſwatoſt, ale wy y zde y tam budete trplety. A wſſyczkný wý, geſto ſte protý mnýe krziwie wytralý przied mym vkrzýzowanym, odpuuftyem wam, y to, ze ſte mye ſſmyelí vkrzyzowaty; pro gedyne waſſíe newierzienye buudete ztraczeny. Nebo zagyſte ty, geſto//gffuu przied vkrzyzowaným geho wieru 188b przygyalí, plney wiery gſfuu nemýeli. A czaſto mluwil ſyn buozy, ze nad nykym ſie nechczie ſmylowaty a ze ſkrzie krzyz hrzieſſy gmagy odpuſſcziení býty. A protoz prawí ſyn buozy: Netolik mye hanyete, ale y ducha ſſwa- teho; A protoz ta wynna wam odpuuſſczena nebuude any zde aný tam. Nebo gſſu nyekterzy lide, geſto trpye y zde y tam, A nyekterzy, geſto zde nýcz netrpíe, gedno tam, A nyekterzý, gelto netrpie any zde any tam. Ty, geſto trpíe y zde y tam, To gſſu newierny zydowe; nebo po ſſmrty ſýna buozyeho, kdyz myeſto geruſalem bylo dobýto, naſylnye gſſu mnoho 1) na konci ř. 2) na konci ř.
127 teyto protywna, nebo tuto mluwí o dyablu, genz geſt owſſem protywny buoziem 1) ſkutku we wſſieliki wieczý: Ale tam mluwí czlowieku, genz z nýektery wíeczi ſ ným bieſie, O nyemzto geho mlazíſy bíechu gemu powiedyeli a rzkuce: Pane, widiely ſſme gednoho, an w twe gmie wýmieta dyably. wídymý, ze take ſie y zydowſtwuo tayme tuto myený, ſ dyablem gie w hromadu poftawuge; nebo oný proty nyemu byechu a zruſſyty a rozmetaty zadachu to, czczoz on ſbíeraffie. A protoz ze gie taynye mýe- nyefſye, protoz y powiedye a rzka: Proto wam prawí, ze wſſiehkí hrziech a krzywe wytranýe proty ſſwatemu duchu nebude odpuſſczieno.|A ktoz 187b kolywiek dýe ſlowo proty ſynu czlowiecziemu, bude gemu odpuuſſczieno; Ale ktoz dye ſlowuo proty duchu ſſwatemu, nebude gemu odpuſſczeno any na tomto ſſwíetýe aný na onom, yako bý ſyn buozy rziekl: Mnoho ſte protý mnye mluwilí a rzkuce, bych ya byl bludný, bych ya byl buohu pro- tywný. To wſſie odpuuſſcziem tyem wſſiem, geſto buudu pokanye czynýty a nebudu ſie nad nymí miſtyty, Ale wýtranýe ktere krziwe proty duchu ſſwatemu nebude odpuſſczeno tyem, geſto by ſie toho kalý. Ale kterym czýnem muoz ta rziecz ſmyl prawý gmýety? Wiſak gie mnohym ta wynna odpuſſczena, geſto gſſuu pokanýe czynyli; Nebo mnozy, geſto gſſuu proty ſynu buoziemu byly, potom gſfuu wieru krzieſtyanſku przygyali I bylo gym to wſſyeczko odpuuſſczeno. Czoz gie tehdy, ze prawi, ze nade wſſieczko ten hrziech nebuude odpuuſczen? Zagiſte O synu buoziemu gſſu newiedyeh, kto býl/byl, Ale o duchu ſſwatem dobrzie gſſu myelí poznanýe; Nebo 188a zagyſte prorocy ſkrzie ducha ſſwateho gſſu mluwíli to wſſye, czoz gſſu mluwylí, A wſliczkny ſtarzy ottczí, geſto gſfu w ſtarem zakonýe býlí, przie- weliky gffu rozum o nyem gmyeli. Y chce ſýn buozy takto rzieczý: aczte mnye protywny bylí pro me czlowieczſtwíe, gymzto me buozſtwíe ſkryto bylo, Zda o duchu ſſwatem moziete rzeczy, neznamy, neznamy geho? Protoz wam odpuuſſczeno nebude to krzywe wytranye, ale y zde y ta 2) budete za to trpiety. Mnozy zagiſte gedno na tomto ſſwietýe gſfu trpielý, yakozto ty, geſto gſfuu w koryntſkey zemí nedoſtoynye przygymali ſſwatoſt, ale wy y zde y tam budete trplety. A wſſyczkný wý, geſto ſte protý mnýe krziwie wytralý przied mym vkrzýzowanym, odpuuftyem wam, y to, ze ſte mye ſſmyelí vkrzyzowaty; pro gedyne waſſíe newierzienye buudete ztraczeny. Nebo zagyſte ty, geſto//gffuu przied vkrzyzowaným geho wieru 188b przygyalí, plney wiery gſfuu nemýeli. A czaſto mluwil ſyn buozy, ze nad nykym ſie nechczie ſmylowaty a ze ſkrzie krzyz hrzieſſy gmagy odpuſſcziení býty. A protoz prawí ſyn buozy: Netolik mye hanyete, ale y ducha ſſwa- teho; A protoz ta wynna wam odpuuſſczena nebuude any zde aný tam. Nebo gſſu nyekterzy lide, geſto trpye y zde y tam, A nyekterzy, geſto zde nýcz netrpíe, gedno tam, A nyekterzý, gelto netrpie any zde any tam. Ty, geſto trpíe y zde y tam, To gſſu newierny zydowe; nebo po ſſmrty ſýna buozyeho, kdyz myeſto geruſalem bylo dobýto, naſylnye gſſu mnoho 1) na konci ř. 2) na konci ř.
Strana 128
128 189a 189b 190a zleho trpyelí y trpie do dneſſnyeho dne A na onom ſſwietye teprwu buudu trpiety mnoho zleho yako Sydoníſſczy a Gomorreyſſczí. Ale z tiech, geſto na tomto ſſwietye netrpie, gedno na omom, 1) byl gelt onen buohatecz, geſto w pekle gſſa, nemozieſſye gmyety kropký wuody, Aby mohl ſſwoý yazyk ſſzwazyty. 2) Ale ty, geſto any zde any tam trpie, 3) to gſſu ſwaty apoſtolowe; Nebo acz gſfuu zde czo trpielí, to ge nebyla muka, ale przy- prawenye k wyeczney radoſtý, ale ty nakratcíe rozumyeý tomu flowu, gelto prawí, ze hrzych proty duchu ſſwatemu nebude odpuuſſczen any na tomto ſſwietye any na onom: Towies, ne tak ſnadnye buude odpuſczieno yako hrziech proty duchu ſſwatemu; Nebo onen z prawe zloſtý, ale tento mohl pogýtý z newiedyenýe. Prawí potom cztenye: Anebo czýnte drziewo dobre! Po drziewným zehrany 4) opiet ge gynym czýnem vhanyge. Jako by chtiel ſyn buozy takto rzieczy: Geſtlí to, ze dyabel geſt zlý, dobrych ſkutkow nemoziete czynyty; A gſſu-li toto dobrzý ſkutkowe, geſto ya gye czynym dyably wymyetagie, lydy z gych zlofty zbawugie, Tehdy zagyſte nenye ten dyabel, genz ty ſkutkí czynî: Nebo nemoz to býtý, by od zleho dobre, aný z dobreho zle 5) muoz pochodýty. Nebo zagiſte poznanye dobrotý Nebo zloſtý drziewua pochody od owoce; Ale wý ſkutkí, gelto ode mne pochodíe iako owocie od drziewa, tyl zagiſte chwalíte, ze dyably z lydy wýmíetam, toho nehý- zdýte: Ale mye hyzdyte mluwiece, bých ya dyabelíku moczy to czyníl, a w tom nerownýe a neſſmýfllnye mluwíte. Myeli byſte anebo mýe chwalitý a me ſkutki take chwality, Anebo mýe hyzdýty a me ſkutki take hyſzdyty: Ale wy neſmýlnýe mluwíte, ze míe hyzdyte, a me ſkutkí chwalite; wſſak wiete, ze po owoczy geſt drziewuo poznaty. A protoz kdýz dyete, ze mogy ſkutkowe gſſu dobrzy, gmate take rzecy, ze ya gſſem dobrí. Potom prawí cztenýe: Narode gelſczerczy. Jako bý chtiel ſyn buozy rzecý: Ted wý, ze ſte yako zle drziewíe, nemozete dobreho owoce neſtý, Protoz ſie tomu nedýwí, ze to mluwíte, nebo zagiſte od zleho ſte narodu poſl a mýll mate zlu. A protoz kakz muozete mluwýty dobrzie, a glfuce zlý? Nebo z plnoſty ſrdczie uſta mluwíe. A czlowiek dobry z dobreho po- klada wynoſſy dobre, Jako bý rzekl: Takez ktoz czo 6) dobreho myſſli na frdczy, teez vſty mluwi. Prawí potom cztenýe: Ale prawí wam to, Ze z kazl deho ſlowa prazdneho. I chcze takto rzeczy: Gieſtli to, zze prazdne ſlowuo ze w nyczem nepolepſugie, to geft tyech, gefto gie flyffie, nenye bez nebezpeczienstwíe toho, genz gie mluwí. A den fuudný muſlý kazdý pocziet wydaty z ſſwe rzecy. Welmý wiece geſto 7) wy, geſto ſkutki ducha ſſwateho hyzdyte a rzkucze, bych ya w belziebubye výmíetal dyabli, Muſſyte pocziet wydaty den ſſudny. Nebo z twich ſlow budeſſ zprawen a z twich ſlow budell odſuzen. Hledayz, ze toto nebude lehký ſuud. Nebo ne z trech ſlow, geſto gyný na tye mluwíe, ale z tiech geſto ty fam mluwyff, suudczie den suudny 1) sic. ) sic. 3) ras. 4) ps. zehranym, m přeps. v o násl. slova. 5) ras. e) ras. 7) sic.
128 189a 189b 190a zleho trpyelí y trpie do dneſſnyeho dne A na onom ſſwietye teprwu buudu trpiety mnoho zleho yako Sydoníſſczy a Gomorreyſſczí. Ale z tiech, geſto na tomto ſſwietye netrpie, gedno na omom, 1) byl gelt onen buohatecz, geſto w pekle gſſa, nemozieſſye gmyety kropký wuody, Aby mohl ſſwoý yazyk ſſzwazyty. 2) Ale ty, geſto any zde any tam trpie, 3) to gſſu ſwaty apoſtolowe; Nebo acz gſfuu zde czo trpielí, to ge nebyla muka, ale przy- prawenye k wyeczney radoſtý, ale ty nakratcíe rozumyeý tomu flowu, gelto prawí, ze hrzych proty duchu ſſwatemu nebude odpuuſſczen any na tomto ſſwietye any na onom: Towies, ne tak ſnadnye buude odpuſczieno yako hrziech proty duchu ſſwatemu; Nebo onen z prawe zloſtý, ale tento mohl pogýtý z newiedyenýe. Prawí potom cztenye: Anebo czýnte drziewo dobre! Po drziewným zehrany 4) opiet ge gynym czýnem vhanyge. Jako by chtiel ſyn buozy takto rzieczy: Geſtlí to, ze dyabel geſt zlý, dobrych ſkutkow nemoziete czynyty; A gſſu-li toto dobrzý ſkutkowe, geſto ya gye czynym dyably wymyetagie, lydy z gych zlofty zbawugie, Tehdy zagyſte nenye ten dyabel, genz ty ſkutkí czynî: Nebo nemoz to býtý, by od zleho dobre, aný z dobreho zle 5) muoz pochodýty. Nebo zagiſte poznanye dobrotý Nebo zloſtý drziewua pochody od owoce; Ale wý ſkutkí, gelto ode mne pochodíe iako owocie od drziewa, tyl zagiſte chwalíte, ze dyably z lydy wýmíetam, toho nehý- zdýte: Ale mye hyzdyte mluwiece, bých ya dyabelíku moczy to czyníl, a w tom nerownýe a neſſmýfllnye mluwíte. Myeli byſte anebo mýe chwalitý a me ſkutki take chwality, Anebo mýe hyzdýty a me ſkutki take hyſzdyty: Ale wy neſmýlnýe mluwíte, ze míe hyzdyte, a me ſkutkí chwalite; wſſak wiete, ze po owoczy geſt drziewuo poznaty. A protoz kdýz dyete, ze mogy ſkutkowe gſſu dobrzy, gmate take rzecy, ze ya gſſem dobrí. Potom prawí cztenýe: Narode gelſczerczy. Jako bý chtiel ſyn buozy rzecý: Ted wý, ze ſte yako zle drziewíe, nemozete dobreho owoce neſtý, Protoz ſie tomu nedýwí, ze to mluwíte, nebo zagiſte od zleho ſte narodu poſl a mýll mate zlu. A protoz kakz muozete mluwýty dobrzie, a glfuce zlý? Nebo z plnoſty ſrdczie uſta mluwíe. A czlowiek dobry z dobreho po- klada wynoſſy dobre, Jako bý rzekl: Takez ktoz czo 6) dobreho myſſli na frdczy, teez vſty mluwi. Prawí potom cztenýe: Ale prawí wam to, Ze z kazl deho ſlowa prazdneho. I chcze takto rzeczy: Gieſtli to, zze prazdne ſlowuo ze w nyczem nepolepſugie, to geft tyech, gefto gie flyffie, nenye bez nebezpeczienstwíe toho, genz gie mluwí. A den fuudný muſlý kazdý pocziet wydaty z ſſwe rzecy. Welmý wiece geſto 7) wy, geſto ſkutki ducha ſſwateho hyzdyte a rzkucze, bych ya w belziebubye výmíetal dyabli, Muſſyte pocziet wydaty den ſſudny. Nebo z twich ſlow budeſſ zprawen a z twich ſlow budell odſuzen. Hledayz, ze toto nebude lehký ſuud. Nebo ne z trech ſlow, geſto gyný na tye mluwíe, ale z tiech geſto ty fam mluwyff, suudczie den suudny 1) sic. ) sic. 3) ras. 4) ps. zehranym, m přeps. v o násl. slova. 5) ras. e) ras. 7) sic.
Strana 129
129 bude tye ſuudýtý. A protoz tý, ktoz czo zleho na nye zmluwie, nemagý ſie baty; Geſto mluwye na koho czo zleho, ty ſie magy baty. Nebo zagiſte, czo gſſy o gynem zleho ſlyſſal nebo wídiel, z toho ſuzen ſam nebuudeſſ, Ale czoz gſý zleho ſam mluwil, z toho ſuzen budeſſ, z toho ſie boy odſuzenýe. Gyehozto naſſ oſtrzieſſ ottecz, ſýn y ſſwaty duch.1) IW onyech czaſfiech odpowiedyw2) giezyfſ wecze: Poznawam ſye 190b tobye, otczie, pane nebe y zemíe, Nebo gílí ſkryl to przied mudrými a ſſmy- ſſlnymí, a zgiewil to maliczkym. Tak, otczie, nebo tak libo býlo przied tebu. Wíſiezko mý geſt dano od meho otce, A nýkte nezna ſýna, giedyne otecz, Anyz otcze kto zna, gedýne ſyn, a komuz ſyn chce zgiewíty. Podte ke mnye wſſykny, geſto vſſylugete a gyſte obtyezený, a ya waſſ poſſylým. wezmíete brziemie me na ſſe a vczte ſſie ode mne, nebot gſſem tychý a po- korny ſrdcem, y naleſſnete odpoczywanye ſſwym duſſyem. Nebo me gyho ſladke geſt a brziem1 3) me lehke. Na toto cztenye mluwi Swaty Rziehorzz Papezz. NA poczatczie cztenye tohoto ynhed otazanye ſie zgiewugie. Nebo nepyſlie ſie any drzewe any potom, bý geho kto byl otazal. Na gynych myeſtech nyekolikrat czteme, ze, kdyz geho otazalý gneho mlazíſy, tehdy gym odpowiedyel; Ale tuto nycz takeho nenale/ zamy, gedyne ze beze 191a wſſieho otazanye prawí: Odpowiedyew giezyſſ. Sgiednanye ſwateho lucaſſie wezmyeme, geizzto4) ottworzytie ukazugie, kdyz prawí: Poſſlal geſt ho- ſpodyn y gynych dwa a ſedmdeſſat y poſſlal gie po dwu przied ſſwym obli- czegem do kazdeho mýeſta, do kterehoz myel przygyty, a dal gym mocz tlaczyty nad hady a na geſſczerkí a nade wſſieczku mocz neprzatelſku, a to gym nycz nevſkody; A aby nemoczne vſzdrawoualy a rozliczne dywy czynyh. a to potom lepe wyliczygie, kdyz prawí: Tehdy ony ſedíſe vczy- nychu, yakz gym byl przykazal hoſpodýn y uczynyechu mnoho dywowu, Mezy nymyzto take dyabli wymietachu. Tehdy wratywſſe ſie ſ weſſellym powiedyechu hoſpodynu: Hoſpodyne, y dyablowe ſie nam poddawagy w twe gmye. Odpowiedyew gezyff gym wecze: widyech dywuow dyabla yakozto blyſkanye I nebe letiece; Ale zawierne w tom ſie nerodte radowaty, ze wam duchowe poddany gffu, Ale raduýl te fie, ze waſfie gmena napýſana 191b gſſu w nebý. Prawi pak potom ſſwaty lucaſſ: w ten czaſſ vzdrawowaſſye giezîff y powiedye: Poznawam ſie tobie, hoſpodyne. I gieft wiedyety, ze w giednom czlowiece dwa czlowieky gfta, Geden wnýtrzný a druhi zgieny5). A nyekdy wnytrzný zgiewnemu odpowieda A zgieny8) wnýtrznyemu, Jakozto cztem o Nabuchodonozorowi, geſto, kdyz chodyeſſie po kralowí ſyený w babylonye, dma ſſie pychuu Odpowiedye: wſſak ge toto Babilon, geſto ſſem ya vdyelal w ſſwei moczy a w ſſile ſſwey ruky. Ale ne tak gie syn buozy odpowiedyel yako nabuchodonozor, Ale odpowiedyelo czlowieczftwie buozſtwi a ſyn otczy; Nebo wídyeſſie, ze modly dyabelſke ſie kaziechuu 1) sic, chybí Amen. 2) sic. 3) na konci ř. 4) sic. 5) rozd. 6) /t. 9
129 bude tye ſuudýtý. A protoz tý, ktoz czo zleho na nye zmluwie, nemagý ſie baty; Geſto mluwye na koho czo zleho, ty ſie magy baty. Nebo zagiſte, czo gſſy o gynem zleho ſlyſſal nebo wídiel, z toho ſuzen ſam nebuudeſſ, Ale czoz gſý zleho ſam mluwil, z toho ſuzen budeſſ, z toho ſie boy odſuzenýe. Gyehozto naſſ oſtrzieſſ ottecz, ſýn y ſſwaty duch.1) IW onyech czaſfiech odpowiedyw2) giezyfſ wecze: Poznawam ſye 190b tobye, otczie, pane nebe y zemíe, Nebo gílí ſkryl to przied mudrými a ſſmy- ſſlnymí, a zgiewil to maliczkym. Tak, otczie, nebo tak libo býlo przied tebu. Wíſiezko mý geſt dano od meho otce, A nýkte nezna ſýna, giedyne otecz, Anyz otcze kto zna, gedýne ſyn, a komuz ſyn chce zgiewíty. Podte ke mnye wſſykny, geſto vſſylugete a gyſte obtyezený, a ya waſſ poſſylým. wezmíete brziemie me na ſſe a vczte ſſie ode mne, nebot gſſem tychý a po- korny ſrdcem, y naleſſnete odpoczywanye ſſwym duſſyem. Nebo me gyho ſladke geſt a brziem1 3) me lehke. Na toto cztenye mluwi Swaty Rziehorzz Papezz. NA poczatczie cztenye tohoto ynhed otazanye ſie zgiewugie. Nebo nepyſlie ſie any drzewe any potom, bý geho kto byl otazal. Na gynych myeſtech nyekolikrat czteme, ze, kdyz geho otazalý gneho mlazíſy, tehdy gym odpowiedyel; Ale tuto nycz takeho nenale/ zamy, gedyne ze beze 191a wſſieho otazanye prawí: Odpowiedyew giezyſſ. Sgiednanye ſwateho lucaſſie wezmyeme, geizzto4) ottworzytie ukazugie, kdyz prawí: Poſſlal geſt ho- ſpodyn y gynych dwa a ſedmdeſſat y poſſlal gie po dwu przied ſſwym obli- czegem do kazdeho mýeſta, do kterehoz myel przygyty, a dal gym mocz tlaczyty nad hady a na geſſczerkí a nade wſſieczku mocz neprzatelſku, a to gym nycz nevſkody; A aby nemoczne vſzdrawoualy a rozliczne dywy czynyh. a to potom lepe wyliczygie, kdyz prawí: Tehdy ony ſedíſe vczy- nychu, yakz gym byl przykazal hoſpodýn y uczynyechu mnoho dywowu, Mezy nymyzto take dyabli wymietachu. Tehdy wratywſſe ſie ſ weſſellym powiedyechu hoſpodynu: Hoſpodyne, y dyablowe ſie nam poddawagy w twe gmye. Odpowiedyew gezyff gym wecze: widyech dywuow dyabla yakozto blyſkanye I nebe letiece; Ale zawierne w tom ſie nerodte radowaty, ze wam duchowe poddany gffu, Ale raduýl te fie, ze waſfie gmena napýſana 191b gſſu w nebý. Prawi pak potom ſſwaty lucaſſ: w ten czaſſ vzdrawowaſſye giezîff y powiedye: Poznawam ſie tobie, hoſpodyne. I gieft wiedyety, ze w giednom czlowiece dwa czlowieky gfta, Geden wnýtrzný a druhi zgieny5). A nyekdy wnytrzný zgiewnemu odpowieda A zgieny8) wnýtrznyemu, Jakozto cztem o Nabuchodonozorowi, geſto, kdyz chodyeſſie po kralowí ſyený w babylonye, dma ſſie pychuu Odpowiedye: wſſak ge toto Babilon, geſto ſſem ya vdyelal w ſſwei moczy a w ſſile ſſwey ruky. Ale ne tak gie syn buozy odpowiedyel yako nabuchodonozor, Ale odpowiedyelo czlowieczftwie buozſtwi a ſyn otczy; Nebo wídyeſſie, ze modly dyabelſke ſie kaziechuu 1) sic, chybí Amen. 2) sic. 3) na konci ř. 4) sic. 5) rozd. 6) /t. 9
Strana 130
130 192b 193a A knyezie tohoto ſſwieta wen wypuzowachu A cziſſlo krzieſtyanſtwa ro- ſtýeſſie. Protoz vradowaw ſie y weczie: Poznawam ſie tobie, hoſpodyne. Nebo trogym czynem geſt poznanye: Geſt poznanye v wierzie, geſt po- znanye w hrzieffýech A geft pozna/nýe wu chwale. Wuýerzie, yakozto poznawa wſſieczka ſſwata cíerekew, kdyz prawí: Wierzy w giednoho buoha, Towies znam to, ze geft buoh. Geft poznanye w hrziefiech. A o tom prawí apoſtol: Zpowieday ſie geden druhemu ſſwich hrziechow. Gelt poznanýe w chwale, o nyemzto prawí prorok: Zpowiedayte ſíe hoſpodynu, neb tie dobrí, Towíes znayte to, zet geft doſtogen chwalí, neb ge dobrý. Ale syn buozý ne v wierzie any w hrzieſſiech, ale gedyne w chwale rzekl: Poznawam fie tobíe, pane, Towíes znam nie to, ze gffi duoſtogen chwálí. Protý tomu wſtawſſie kacierzí, gſfu mluwili, by gezukriſt nebyl prawi ſýn buozy a rzkuce: By byl ſyn buozy prawí, nykake by geho panem nenazywal, Nezname- nagyce toho, ze on podle czlowieczftwie menffy geft sweho otcze, yakz on prawí: Otecz wietſſy mne geſt. Nebo v buoſtwí rowen geſt otczy, yakz prawi on: Ya a ol tecz gſſme wſſie gedno. Nebo podle czlowieczftwie panem gyey nazywa A protoz otecz k nyemu mluwí ſkrzie proroka: Nerod ſie baty, ſluho moy. A ſſwata marzý dyewku ſýe geho nazywa, Nebo on na nebe gda rzekl: Gdu k zíſwemu otczý. Protoz podle toho ſmýſla geſt rozumýety, nebo on podle buoftwie rowen geft otczí: Otcze nebye, Towies andielow, Zemýe, Towies lydý; Neb gynym czynem otczye nebe, Towies ſſwatich duſſy — Nebo píſſano geſt: Nebeſſa zwieſtugy chwalu buozyl) — Ale zemye, Towies lydy, gefto geftye mílofty teyto zemýe obwazaný, A geftye nemohu wýdyety nebeſſ okem ſſweho ſrdcze, Any mohu rzeczy ſ apoſtolem: Naſſíe obczowanye geft na nebý. A prawie otecz nebýe a zemýe geft nazwan; Nebo on geſt wſſieczko ſtworzil z nycziehoz y wídome y newidome, yakz geſt piſſano: Na poczatczie ſtworzyl geſt buoh nebe a zemí a ten, genz bude na wieky, ſtwo/ſrzil wſſieczko ſſpolu. A protoz my na kazdy den na mod- litwye: Otczie naſſ. Genz gſſy ſkryl przied mudrímí a chyttrymí,2) a zgyewyll to ma- lcztkym. Tuto mozemí otazatý: czo geft ſkryl przied mudrymí a chytrímí, zda geſt ſſkryl czlowieczenſtwîe przíed mýſtrí a duchownykí zýdowſkymí? Wiſak Symeon prawí: Wídyeli gſſu mogy oczi twe ſpaſſienye. A na gynem mýeſtye prawí: Y vzrzí gey wſſyelike oko. A protoz ne czlowieczenſtwie, ale buohftwie vtageno w czlowieczſtwí. nebo myſtrzí a duchownycy buoz- ſtwie gſſu neznalí; Nebo by bylí poznalí, nykdy býlí3) buoha nechwalíl4) neukrzyzowali. Mudrzy take a chytrzy byli gſſu ſſwaty apoſtolowe, o nychzto ge ſyn buozy byl powiedyel ý rzekl zydom: Ted ya poſſielam k wam prorokí a mudre a míſtry. A opiet apoſtol prawí: Budtez proto mudrzy yako hadowe; A apostol petr prawi: Budte mudrzy a bdyetye na ſſwich modltwach. Ale zda tyemto buozſtwie ſkrito bylo, ne ale onyem, 193b O nychzto hoſpo/ſdyn ſkrzíe proroka prawí: Horzie wam, geſto mudrzy a chýtrzy przied ſſwymi oczyma a ſamí pred ſebu chitrzy gſte. A opiet: 192a 1) ras. 2) rozd. 3) sic, rozd. 4) ras.
130 192b 193a A knyezie tohoto ſſwieta wen wypuzowachu A cziſſlo krzieſtyanſtwa ro- ſtýeſſie. Protoz vradowaw ſie y weczie: Poznawam ſie tobie, hoſpodyne. Nebo trogym czynem geſt poznanye: Geſt poznanye v wierzie, geſt po- znanye w hrzieffýech A geft pozna/nýe wu chwale. Wuýerzie, yakozto poznawa wſſieczka ſſwata cíerekew, kdyz prawí: Wierzy w giednoho buoha, Towies znam to, ze geft buoh. Geft poznanye w hrziefiech. A o tom prawí apoſtol: Zpowieday ſie geden druhemu ſſwich hrziechow. Gelt poznanýe w chwale, o nyemzto prawí prorok: Zpowiedayte ſíe hoſpodynu, neb tie dobrí, Towíes znayte to, zet geft doſtogen chwalí, neb ge dobrý. Ale syn buozý ne v wierzie any w hrzieſſiech, ale gedyne w chwale rzekl: Poznawam fie tobíe, pane, Towíes znam nie to, ze gffi duoſtogen chwálí. Protý tomu wſtawſſie kacierzí, gſfu mluwili, by gezukriſt nebyl prawi ſýn buozy a rzkuce: By byl ſyn buozy prawí, nykake by geho panem nenazywal, Nezname- nagyce toho, ze on podle czlowieczftwie menffy geft sweho otcze, yakz on prawí: Otecz wietſſy mne geſt. Nebo v buoſtwí rowen geſt otczy, yakz prawi on: Ya a ol tecz gſſme wſſie gedno. Nebo podle czlowieczftwie panem gyey nazywa A protoz otecz k nyemu mluwí ſkrzie proroka: Nerod ſie baty, ſluho moy. A ſſwata marzý dyewku ſýe geho nazywa, Nebo on na nebe gda rzekl: Gdu k zíſwemu otczý. Protoz podle toho ſmýſla geſt rozumýety, nebo on podle buoftwie rowen geft otczí: Otcze nebye, Towies andielow, Zemýe, Towies lydý; Neb gynym czynem otczye nebe, Towies ſſwatich duſſy — Nebo píſſano geſt: Nebeſſa zwieſtugy chwalu buozyl) — Ale zemye, Towies lydy, gefto geftye mílofty teyto zemýe obwazaný, A geftye nemohu wýdyety nebeſſ okem ſſweho ſrdcze, Any mohu rzeczy ſ apoſtolem: Naſſíe obczowanye geft na nebý. A prawie otecz nebýe a zemýe geft nazwan; Nebo on geſt wſſieczko ſtworzil z nycziehoz y wídome y newidome, yakz geſt piſſano: Na poczatczie ſtworzyl geſt buoh nebe a zemí a ten, genz bude na wieky, ſtwo/ſrzil wſſieczko ſſpolu. A protoz my na kazdy den na mod- litwye: Otczie naſſ. Genz gſſy ſkryl przied mudrímí a chyttrymí,2) a zgyewyll to ma- lcztkym. Tuto mozemí otazatý: czo geft ſkryl przied mudrymí a chytrímí, zda geſt ſſkryl czlowieczenſtwîe przíed mýſtrí a duchownykí zýdowſkymí? Wiſak Symeon prawí: Wídyeli gſſu mogy oczi twe ſpaſſienye. A na gynem mýeſtye prawí: Y vzrzí gey wſſyelike oko. A protoz ne czlowieczenſtwie, ale buohftwie vtageno w czlowieczſtwí. nebo myſtrzí a duchownycy buoz- ſtwie gſſu neznalí; Nebo by bylí poznalí, nykdy býlí3) buoha nechwalíl4) neukrzyzowali. Mudrzy take a chytrzy byli gſſu ſſwaty apoſtolowe, o nychzto ge ſyn buozy byl powiedyel ý rzekl zydom: Ted ya poſſielam k wam prorokí a mudre a míſtry. A opiet apoſtol prawí: Budtez proto mudrzy yako hadowe; A apostol petr prawi: Budte mudrzy a bdyetye na ſſwich modltwach. Ale zda tyemto buozſtwie ſkrito bylo, ne ale onyem, 193b O nychzto hoſpo/ſdyn ſkrzíe proroka prawí: Horzie wam, geſto mudrzy a chýtrzy przied ſſwymi oczyma a ſamí pred ſebu chitrzy gſte. A opiet: 192a 1) ras. 2) rozd. 3) sic, rozd. 4) ras.
Strana 131
131 Mudrzy gſſu, aby zle czynylí. A protoz ze nemohl ſſwiet ſkrzie mudroſt buoha poznaty, lybo bylo buohu ſkrzie blaznowſtwîe ſpaſſyty wýerzegyczie ; nebo blaznowſtwie tohoto ſſwieta zwohl hoſpodyn, aby vhanyl ſílne a zgiewyl sie gie maliczkým. kterzy glſu tyto malitczy? Zawierne ſſwaty apoſtolowe; Nebo maſſ we czteny, ze gye giezyff, pozwawl) malitkeho, poſtawil giey w proſtrziedku y rzekl: Neobratyte-li ſie tak, yakz býſte bylí yako tento malitky, newendete do nebeſkeho kralowuftwie. A opiet: Dayte malitkym gyty ke mnye, nebo takycht gie nebeſke kralowuſtwie. Malitke zagiſte ne pro maloſt tiela nebo ne pro mudroft nazwal, ale ne 2) pro newýnu. A protoz apoſtol ſſwym mlazíſym rzekl: Nerodte bytý dyety ſmyſſlem, ale zloſt malitkeho buudte. Zgiewil hoſpodyn ſyna ſſweho ſſwatým apoſtolom, yakoz 194a I/to ſſwatemu tomýe, Genz geft rzekl: Pan muoy a buoh moy, genz na nebý geſt. Ale ze to wſſieczko poſſlo geſt od mocy buozſke, protoz to znagie prawí we czteny: Tak, otcze, nebo to líbo býlo przied tebu, Towíes tobie. Wiſieczko mí geſt dano od meho ottczie. Byl geſt rziek drzewe: Chwalu wzdawam tobíe, otcze, ze gſſy vtagyl to przied mudrýmí. Abý ty nemnýel, bý on tak dyekowal otczí, yako bý ſam te moczy byl zbawen, Protoz ynhed przýczynýgie: Wiſiekczko mí geft dano od meho otcze. A tak tiem, geſto mluwiechu a rzkuce: Hoſpodyne, y diablowe ſie nam poddawagy w twe gmie, Teez mluwi a rzka: Czo ſie dywîte, ze sie wam dyablowe podda- wagy? met gie wſfieczko a wſſieczko mí geſt dano od meho ottcze a ze nade wuffym panugie. A nýkte nezna ſyna, gedyne otecz, any otcze ktoz zna, gedyne ſyn. Jako bý rzekl: Czo ſie tomu dywíte, ze mi geſt wſſieczko dano od meho otczie a ze nade wſſym panugy, a ya geſſczie y gyne wieczflye mam, Towies ze wyem a znam otczie a tehoz gſſem ſſ nym przýrozenye. A//to vkazugie, kdyz prawí: Aný kto zna otcze, giedyne ſýn, a komuz 194b ſýn chce zgyewîty; A kdyz gey zgiewugie, tehdý y ſam ſye. A ſkrzie to dawa nauczenye, ze ſie naſylnye ſſgiednawa ſ otczem, tak ze ge nelze zadnemu przygyty k uotczy, giedyne ſkrzie ſyna. Nebo to nawiecz pohor- ſſowaſſie, ze ſíe zda zydom, by byl buohu protywen; a protoz naywieczſſe na to ſnazyl, abý to domnýenýe zruffyl. Podte ke mny wſſiczkny, geſto uſſilugete. Nerzekl: podte ke mnýe tento nebo oneno, ale wſſyczkný, geſto uſfylugete a w hrzyeſſyech przie- bywate. Ne proto, abych pomſtyl waſſych hrziechow, ale proto, abych wam gie odpuuſtyl. protoz podte po mnye. ne proto, bý mnýe bylo po- trziebye waſſie chwalí, ale proto, ze chczy waſſiemu ſpaſſeny. A geho ſlb ynhed hotow geſt, pronz geſt pozwal tiech, geſto vſſylugíj. Nebo mohli bý otazaty a rzkuce: kteru odplatu da tyem, geſt gych pozwal? protoz prawi: A ya, prawí, poſſylym waſſ. Netoliko rzekl: ſpaſſym waſſ, Ale welmi wiece nad to: Ja waſſ poſſil/lým, Towies we wſſiem pokogy uſtawym. Prawí pak potom: Wezmyete me brziemýe na ſſye. Brziemíe gezu- kriſtowuo geſt ſſwate cztenye, geſto zydowuſtwu a pohanſtwu 3) w giedney 195a 1) přeps. z pozwal. 2) sic. 3) sic. 9*
131 Mudrzy gſſu, aby zle czynylí. A protoz ze nemohl ſſwiet ſkrzie mudroſt buoha poznaty, lybo bylo buohu ſkrzie blaznowſtwîe ſpaſſyty wýerzegyczie ; nebo blaznowſtwie tohoto ſſwieta zwohl hoſpodyn, aby vhanyl ſílne a zgiewyl sie gie maliczkým. kterzy glſu tyto malitczy? Zawierne ſſwaty apoſtolowe; Nebo maſſ we czteny, ze gye giezyff, pozwawl) malitkeho, poſtawil giey w proſtrziedku y rzekl: Neobratyte-li ſie tak, yakz býſte bylí yako tento malitky, newendete do nebeſkeho kralowuftwie. A opiet: Dayte malitkym gyty ke mnye, nebo takycht gie nebeſke kralowuſtwie. Malitke zagiſte ne pro maloſt tiela nebo ne pro mudroft nazwal, ale ne 2) pro newýnu. A protoz apoſtol ſſwym mlazíſym rzekl: Nerodte bytý dyety ſmyſſlem, ale zloſt malitkeho buudte. Zgiewil hoſpodyn ſyna ſſweho ſſwatým apoſtolom, yakoz 194a I/to ſſwatemu tomýe, Genz geft rzekl: Pan muoy a buoh moy, genz na nebý geſt. Ale ze to wſſieczko poſſlo geſt od mocy buozſke, protoz to znagie prawí we czteny: Tak, otcze, nebo to líbo býlo przied tebu, Towíes tobie. Wiſieczko mí geſt dano od meho ottczie. Byl geſt rziek drzewe: Chwalu wzdawam tobíe, otcze, ze gſſy vtagyl to przied mudrýmí. Abý ty nemnýel, bý on tak dyekowal otczí, yako bý ſam te moczy byl zbawen, Protoz ynhed przýczynýgie: Wiſiekczko mí geft dano od meho otcze. A tak tiem, geſto mluwiechu a rzkuce: Hoſpodyne, y diablowe ſie nam poddawagy w twe gmie, Teez mluwi a rzka: Czo ſie dywîte, ze sie wam dyablowe podda- wagy? met gie wſfieczko a wſſieczko mí geſt dano od meho ottcze a ze nade wuffym panugie. A nýkte nezna ſyna, gedyne otecz, any otcze ktoz zna, gedyne ſyn. Jako bý rzekl: Czo ſie tomu dywíte, ze mi geſt wſſieczko dano od meho otczie a ze nade wſſym panugy, a ya geſſczie y gyne wieczflye mam, Towies ze wyem a znam otczie a tehoz gſſem ſſ nym przýrozenye. A//to vkazugie, kdyz prawí: Aný kto zna otcze, giedyne ſýn, a komuz 194b ſýn chce zgyewîty; A kdyz gey zgiewugie, tehdý y ſam ſye. A ſkrzie to dawa nauczenye, ze ſie naſylnye ſſgiednawa ſ otczem, tak ze ge nelze zadnemu przygyty k uotczy, giedyne ſkrzie ſyna. Nebo to nawiecz pohor- ſſowaſſie, ze ſíe zda zydom, by byl buohu protywen; a protoz naywieczſſe na to ſnazyl, abý to domnýenýe zruffyl. Podte ke mny wſſiczkny, geſto uſſilugete. Nerzekl: podte ke mnýe tento nebo oneno, ale wſſyczkný, geſto uſfylugete a w hrzyeſſyech przie- bywate. Ne proto, abych pomſtyl waſſych hrziechow, ale proto, abych wam gie odpuuſtyl. protoz podte po mnye. ne proto, bý mnýe bylo po- trziebye waſſie chwalí, ale proto, ze chczy waſſiemu ſpaſſeny. A geho ſlb ynhed hotow geſt, pronz geſt pozwal tiech, geſto vſſylugíj. Nebo mohli bý otazaty a rzkuce: kteru odplatu da tyem, geſt gych pozwal? protoz prawi: A ya, prawí, poſſylym waſſ. Netoliko rzekl: ſpaſſym waſſ, Ale welmi wiece nad to: Ja waſſ poſſil/lým, Towies we wſſiem pokogy uſtawym. Prawí pak potom: Wezmyete me brziemýe na ſſye. Brziemíe gezu- kriſtowuo geſt ſſwate cztenye, geſto zydowuſtwu a pohanſtwu 3) w giedney 195a 1) přeps. z pozwal. 2) sic. 3) sic. 9*
Strana 132
132 195b wierzie ſgiednawa, to przykazugie, abychom na ſſie przygialí, Towies abychom gie we czty gmíeli A abychom neczyſtymi nohamí naſſych hrziechow geho netlaczyli. A vczte ſíe, prawi, odde 1) mne. Neprawi, abychom fie od nýeho vczyli ſſwiet ſtworzytý a na ſſwietie rozliczne dywy czýnyty a mrtwe krziefſytý, Ale ze gſſem tychy, prawi, a pokorneho ſrdcze. A protoz vczyty ſie nam od naſſyeho ſpaſlitele, abychom bý2) tychich nrawow a pokorne myſh, Nykoheho nevrazelí, nykoheho nepotupyl a nrawy dobre, geſto zgiewnye vkazugiem, abychom wnytrzz dobrymí ſkutkí na ſrdczy plnnýlí.3) Od pokory zagiſte poczýna, a welyku odplatu ſlibuge a rzka: A naleznete odpoczywanye waſfym duſfyem; a to geft welmí welika odplata. A aby ſie nebalí gyha a brzemene, proto ynhed prawí/ Me gyho geft ſladke a me brzyemíe lehke. A czo geſt geho brziemene lehcieyſfie, Hrziechow fie chowaty, dobreho zaddaty, zlemu nechtiety, mýlowaty wſſieczkí, zadneho nenawidyety, za wiecznu wiecz proſſyty, Na zdeyffy wiecz netbaty, ne- czynyty toho gynemu, giehozto bý ſam nerad trpiel.4) W Onom czaſſu gdyeſſie gezyſſ w ſſobotu po oſſeny. Tehdy mlazſſy geho, ze fie gym chtieffye geýffty, pocziechu wymínaty klaſſý a gieſtý. Ale duchownýczí wíducze weczechu gemu: Tot mlazíſý twogy czyníe to, geftot gym nenye lzye czynítý w ſfobotu. Tehdy on gym wece: Necztlý ſte, czo gie vczynyl dawid, geſto ſie gemu chtielo gefty, a ty, geſto ſ nym byechuu, giedyne ſamy knyezy. Nebo zagiſte necztli w zakonýe, ze w ſſobotu knýezye w chramie w ſſobotu5) przyſtupugy6) a bez poſſkwrnyenye gſfu? Ale prawí wam, zze chramu wieczſſy geſt tuto. Abyſte wídyehi, czo geſt: 196a Miloffrdenſtwie chczy a ne obyetý, nykdy byſte nebylý ſuudylí newýnych. Nebo pan geſt ſyn czlowiecýl take nad ſobotu. P. G. LVII. col. 434. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jan Críſoſtom zlatovſtý. PRocz ge prziefſ oſſenýe wedl w ſſobotu, wiedda?) wſſieczko drzwe, nez ſie ſtane? Gedyne ze chtiel przieſtupity ſobotu. Chtiel zagiſte, ale ne- owſſiem. A protoz ne darmo przieſtupil, ale dal prziczynek ſſmyſlný, aby zakonu ſtaremu yuz przieſtatý kazal y zakona neprzieſtuppil.8)A protoz aby zydý vkogil, potrziebu przýrozenye ukazugie, a toz geft, geſto prawí czteníe. Ale mlaſſy geho, kdíz ſie gym chtieſſie gieſty, kakzkoliwiek w hrzie- ſſiech, gelto gffu zgiewený,9) zadna nemoz býtý omluwa. Nebo kdyz kto koho zabíe, nemuoz ſie omluwíty a rzka: w hnýewíech gſſem uczynyl, A ktoz ſhrzieſſy czyzolozſtwem, nemoz ſie omluwyty a rzka: Zadoſt mye przemohla, any zadne gyne omluwy miety: Ale tuto ſyn buozy hlad wy- prawugie, wſſie zalobý ſſwe mlazſfie zbawugíe, A ýakz w gýnem ewange- 196b liftye cztẽ,10) Pro przieliſſnu neprazden; nebo zaſtupowe vſtawicznye11)1ſſie po ných trzíechu, w czas ý myelta k giedeny gmýety nemoziechu A protoz 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic. 7) rozd. 8) t. 3) w přeps. z ví. 10) na konci ř. 11) t..
132 195b wierzie ſgiednawa, to przykazugie, abychom na ſſie przygialí, Towies abychom gie we czty gmíeli A abychom neczyſtymi nohamí naſſych hrziechow geho netlaczyli. A vczte ſíe, prawi, odde 1) mne. Neprawi, abychom fie od nýeho vczyli ſſwiet ſtworzytý a na ſſwietie rozliczne dywy czýnyty a mrtwe krziefſytý, Ale ze gſſem tychy, prawi, a pokorneho ſrdcze. A protoz vczyty ſie nam od naſſyeho ſpaſlitele, abychom bý2) tychich nrawow a pokorne myſh, Nykoheho nevrazelí, nykoheho nepotupyl a nrawy dobre, geſto zgiewnye vkazugiem, abychom wnytrzz dobrymí ſkutkí na ſrdczy plnnýlí.3) Od pokory zagiſte poczýna, a welyku odplatu ſlibuge a rzka: A naleznete odpoczywanye waſfym duſfyem; a to geft welmí welika odplata. A aby ſie nebalí gyha a brzemene, proto ynhed prawí/ Me gyho geft ſladke a me brzyemíe lehke. A czo geſt geho brziemene lehcieyſfie, Hrziechow fie chowaty, dobreho zaddaty, zlemu nechtiety, mýlowaty wſſieczkí, zadneho nenawidyety, za wiecznu wiecz proſſyty, Na zdeyffy wiecz netbaty, ne- czynyty toho gynemu, giehozto bý ſam nerad trpiel.4) W Onom czaſſu gdyeſſie gezyſſ w ſſobotu po oſſeny. Tehdy mlazſſy geho, ze fie gym chtieffye geýffty, pocziechu wymínaty klaſſý a gieſtý. Ale duchownýczí wíducze weczechu gemu: Tot mlazíſý twogy czyníe to, geftot gym nenye lzye czynítý w ſfobotu. Tehdy on gym wece: Necztlý ſte, czo gie vczynyl dawid, geſto ſie gemu chtielo gefty, a ty, geſto ſ nym byechuu, giedyne ſamy knyezy. Nebo zagiſte necztli w zakonýe, ze w ſſobotu knýezye w chramie w ſſobotu5) przyſtupugy6) a bez poſſkwrnyenye gſfu? Ale prawí wam, zze chramu wieczſſy geſt tuto. Abyſte wídyehi, czo geſt: 196a Miloffrdenſtwie chczy a ne obyetý, nykdy byſte nebylý ſuudylí newýnych. Nebo pan geſt ſyn czlowiecýl take nad ſobotu. P. G. LVII. col. 434. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jan Críſoſtom zlatovſtý. PRocz ge prziefſ oſſenýe wedl w ſſobotu, wiedda?) wſſieczko drzwe, nez ſie ſtane? Gedyne ze chtiel przieſtupity ſobotu. Chtiel zagiſte, ale ne- owſſiem. A protoz ne darmo przieſtupil, ale dal prziczynek ſſmyſlný, aby zakonu ſtaremu yuz przieſtatý kazal y zakona neprzieſtuppil.8)A protoz aby zydý vkogil, potrziebu przýrozenye ukazugie, a toz geft, geſto prawí czteníe. Ale mlaſſy geho, kdíz ſie gym chtieſſie gieſty, kakzkoliwiek w hrzie- ſſiech, gelto gffu zgiewený,9) zadna nemoz býtý omluwa. Nebo kdyz kto koho zabíe, nemuoz ſie omluwíty a rzka: w hnýewíech gſſem uczynyl, A ktoz ſhrzieſſy czyzolozſtwem, nemoz ſie omluwyty a rzka: Zadoſt mye przemohla, any zadne gyne omluwy miety: Ale tuto ſyn buozy hlad wy- prawugie, wſſie zalobý ſſwe mlazſfie zbawugíe, A ýakz w gýnem ewange- 196b liftye cztẽ,10) Pro przieliſſnu neprazden; nebo zaſtupowe vſtawicznye11)1ſſie po ných trzíechu, w czas ý myelta k giedeny gmýety nemoziechu A protoz 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic. 7) rozd. 8) t. 3) w přeps. z ví. 10) na konci ř. 11) t..
Strana 133
133 yako y lide hlad trpiechu. Ale ze klaſſy rukama trucze giedyechu a tiem tyffiechu ſſwe przírozenye, twrdoſty zýwota znamenye geſt, ne przypra- wenych krmí hleddaty,1) ale ſproſtnych krmi hledagyczich.2) Ale tý dyw ſie ſſwatym apoſtolom, ze gſſu taku zadawu trpíeli, zadne peczíe o ſſwem zywotie neymíeli, Ale wzhrdachu przyprawenym ſtolem a hlad trpiechu; awſſak nerodiechu oſtaty gezukriſta, Nebo bý gich przielfſny hlad neprzy- pudil, nykake bý bylí toho neuczýnyhi. Ale czo gſfu duchownyczi zydowſty, wíduce, rziekli? Tehdy, prawí, wíducz to duchownýczí, weczechu gemu. z przieſtupenýe ſobotý na ſſwate apoſtolý zydowe zalowachu radyeyſſy nezli zlodýeſtwa. Nebo ſynom yzrahelſky 3) w zakonye bieſſie przykazano, abý na ſſwích polich zadneho zlodyege negymali, giedýne toho, ktoz bý chtiel nyeczo prícz neſty; Nebo toho, genz bý nycz ſie nedotekl, giedyne toho, czoz by byl giedl, proſta beze wuſſie pokuty mýegiechu giey priczlf 197a puuſtyty. Potom pak k gich omluwie prawi cztenýe: Tehdy on gym odpowiedie a rzka: Necztli ſte, czoy vczynyl dawid, kdyz ſie gemu chtielo gieſty? Abý vhanyl neſlechetnoſt duchownykow zydowſkých, ſtareho zakona píſſmo przýwodý, kak gie dawid, biezie przied ſaulem, prziſfiel do Nobý a przygyat Achýmelechem knýezem, y proſfil geho, aby gemu dal gesty. A on negmage chlebow obeczných dal gemu cheb 4) poſſwaczený, gehozto nebieſſie zlzíe gieſty y zadnemu, giedyne ſamý knyezý a ſſluham chramowym, Nadyege fe, ze bý lepe bylo z nebezpeczienſtwîe hladu lidý wyprawítý nez buohu obiet offierowaty; Nebo obiet liba hoſpodynu geft zywot czlowieczí. A protoz mluwí proty ným hoſpodyn a rzka: Kdyz ge to, ze dawid gie ſwatý a achy- melech byl byſkup, a wý gym za zle nemate, a kazdy z ný przieſtupil zakon, Hlad lydſký ſprawnýe gmagycze za omluwu: Procz tehoz hladu nezna- menate na mych mlazſſych, gehozto w gynych potwrzugiete a nehyzdyte? 197b Kakz kolywíek mezý tuto wieczý a onu welike geſt rozgiednanye: Nebo tyto w ſlobotu tu ruku klaſſy wýmýnachu, Ale onýno gedlí cheb 5) ſſwíeczený a knyezſkí; A k ſſobotye biechu ſie take prziczynylí hody, geſto w ſtarem zakonye ſlowíechu trubkí, gehozto czaſſu dawid vtekl z prziebitku kralo- weho. A geftye opíet gynak gým odpowieda a rzka: A zda ſte necztlí take w zakonye, ze w ſſobotu knyezie w chramíe ſobotu przieſtupugy, a bez poſſkwrný gſſu. yako bý rzekl: Przymmluwate 6) mym mlazſſym, procz bý w ſſobotu klaſſý trzielý, any gífu to vczynylí proto, ze gie hlad k tomu przypuzal — A wy pak ſamy ſobotu przieſtupugete w chramye offierugice obietý, Zabígegyce byky, obiet na drziewie przyprawugice a potom hohnyem to zſzehagýce,7) A yakz ſſwiedczy gyny ewangeliſta, Obrzezugete dyetký w ſobotu; A kdyz chcete giedno przykazanye zachowaty, ſobotu przie- ſtupugete,A nykde zakonowe buozy ſobie protywny neyglu. a welmý 198a mudrzie ſyn buozy to czyny, Ze, kdyz geho mlazíſy 8) treſkczy, przýklad o przieſtupeny dawydow a Achýmelechow przywozugie, wýmýnanye do- 1) rozd. 2) sic. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) rozd. 7) g přeps. z h. 8) na konci ř.
133 yako y lide hlad trpiechu. Ale ze klaſſy rukama trucze giedyechu a tiem tyffiechu ſſwe przírozenye, twrdoſty zýwota znamenye geſt, ne przypra- wenych krmí hleddaty,1) ale ſproſtnych krmi hledagyczich.2) Ale tý dyw ſie ſſwatym apoſtolom, ze gſſu taku zadawu trpíeli, zadne peczíe o ſſwem zywotie neymíeli, Ale wzhrdachu przyprawenym ſtolem a hlad trpiechu; awſſak nerodiechu oſtaty gezukriſta, Nebo bý gich przielfſny hlad neprzy- pudil, nykake bý bylí toho neuczýnyhi. Ale czo gſfu duchownyczi zydowſty, wíduce, rziekli? Tehdy, prawí, wíducz to duchownýczí, weczechu gemu. z przieſtupenýe ſobotý na ſſwate apoſtolý zydowe zalowachu radyeyſſy nezli zlodýeſtwa. Nebo ſynom yzrahelſky 3) w zakonye bieſſie przykazano, abý na ſſwích polich zadneho zlodyege negymali, giedýne toho, ktoz bý chtiel nyeczo prícz neſty; Nebo toho, genz bý nycz ſie nedotekl, giedyne toho, czoz by byl giedl, proſta beze wuſſie pokuty mýegiechu giey priczlf 197a puuſtyty. Potom pak k gich omluwie prawi cztenýe: Tehdy on gym odpowiedie a rzka: Necztli ſte, czoy vczynyl dawid, kdyz ſie gemu chtielo gieſty? Abý vhanyl neſlechetnoſt duchownykow zydowſkých, ſtareho zakona píſſmo przýwodý, kak gie dawid, biezie przied ſaulem, prziſfiel do Nobý a przygyat Achýmelechem knýezem, y proſfil geho, aby gemu dal gesty. A on negmage chlebow obeczných dal gemu cheb 4) poſſwaczený, gehozto nebieſſie zlzíe gieſty y zadnemu, giedyne ſamý knyezý a ſſluham chramowym, Nadyege fe, ze bý lepe bylo z nebezpeczienſtwîe hladu lidý wyprawítý nez buohu obiet offierowaty; Nebo obiet liba hoſpodynu geft zywot czlowieczí. A protoz mluwí proty ným hoſpodyn a rzka: Kdyz ge to, ze dawid gie ſwatý a achy- melech byl byſkup, a wý gym za zle nemate, a kazdy z ný przieſtupil zakon, Hlad lydſký ſprawnýe gmagycze za omluwu: Procz tehoz hladu nezna- menate na mych mlazſſych, gehozto w gynych potwrzugiete a nehyzdyte? 197b Kakz kolywíek mezý tuto wieczý a onu welike geſt rozgiednanye: Nebo tyto w ſlobotu tu ruku klaſſy wýmýnachu, Ale onýno gedlí cheb 5) ſſwíeczený a knyezſkí; A k ſſobotye biechu ſie take prziczynylí hody, geſto w ſtarem zakonye ſlowíechu trubkí, gehozto czaſſu dawid vtekl z prziebitku kralo- weho. A geftye opíet gynak gým odpowieda a rzka: A zda ſte necztlí take w zakonye, ze w ſſobotu knyezie w chramíe ſobotu przieſtupugy, a bez poſſkwrný gſſu. yako bý rzekl: Przymmluwate 6) mym mlazſſym, procz bý w ſſobotu klaſſý trzielý, any gífu to vczynylí proto, ze gie hlad k tomu przypuzal — A wy pak ſamy ſobotu przieſtupugete w chramye offierugice obietý, Zabígegyce byky, obiet na drziewie przyprawugice a potom hohnyem to zſzehagýce,7) A yakz ſſwiedczy gyny ewangeliſta, Obrzezugete dyetký w ſobotu; A kdyz chcete giedno przykazanye zachowaty, ſobotu przie- ſtupugete,A nykde zakonowe buozy ſobie protywny neyglu. a welmý 198a mudrzie ſyn buozy to czyny, Ze, kdyz geho mlazíſy 8) treſkczy, przýklad o przieſtupeny dawydow a Achýmelechow przywozugie, wýmýnanye do- 1) rozd. 2) sic. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) rozd. 7) g přeps. z h. 8) na konci ř.
Strana 134
134 199a fſwiedczugie, gijzto geho mlazífie wynýechu. I geſt tuto znamenatý, ze gieden przyklad dan geft o kraleweý moczý, to geft o dawídowí, A druhý o knyezkí, o týech, geſto gſſu pro ſluſbu chramowu ſobotu przieſtuppowali. 1) Vkazugíe to, ze gie welmí wiece to k gieho moczy prziſſluſalo, ze gſſu geho mlazíſý klaffý mezy rukama trzielí, nebo geſt prawý kral a prawý knyez. Ale proto ze ſie zdaſſie to nyeczo tyezſko tyem, geſto ſliſſiechu, protoz k mílofrdenſtwi ſſwe omluwenye obraczygie, kdyz prawí: Ale byſte wiedyel, czo geft to: Milofrdenſtwie chczý, a ne obýety. O ſſwatich apoſtolech gest rozumíety. I chce tyemto ſmýflem rzieczi: kdyz ſte mílofrdenſtwíe Achý- 198b melechowa//potwrdyli w tom, ze geſt dawida, genz hynýeffye hladě, 2 chlebem poſſwíeceným poſſýlil, procz me mlazíſie odſuzugiete? A opiet gynym czýnem gie omluwa, zie gſfuu newynní, a rzka: Pan gieſt syn czlo- wieczí take nad ſlobuotu. yako bý rziekl: Ten, giehozto wý giedyne czlo- wiekem mnýte, buoht geft a pan nade wffym ſtworzíeny 3) y take nad ſobotu A protoz zakon ſobotný muoz promyeníty, yakz gemu libo; nebo on gy vczynyl. Ale podle ſmylla duchownyeho tomuto cztený takto rozumíety. w uonyech czaffyech, Towies w nychzto gie ſyn buozy ffwemu otcy chwalu wzdawal, protoze geſt pohanſtwo k ſſpaſſiení pozwal. Pole geſt tento ſſwiet. Sobota geſt prazdnoſt. Oſſeníe gſſu wſſíczkny wuyerzigyczy. A protoz w ſſobotu na pole, Towies na tento ſſwiet przíſſel geſt ſyn buozy, ze zy- duowſki zakon prazden bieſſye, neb gieho neplnyechu. Lacznoſt geſt zadoft lydſkeho ſpaſſenýe. Klaſſy tru, kdyz rozliczne hdý od mílowanye tohoto/ ſſwîeta tahnu. Zrna giedye, kdyzto, geſto ſíe polepſſugy, ty w tyelo ſſwate cierekwe wgiednawagy. Nebo nykte nemuoz w tyele gezukriftowie bytý, gíedyne ten, ktoz ſwlecze ſlebe tíeleſtne odyenýe, yakz prawí apoſtol: Sſwleczte ſſebe ſtareho czlowieka a obleczte ſie w noweho, genz ge podle tebe ſtworzien buoha. 4) A to w ſſobotu geſt vczínýty, To geſt pro nadyegy wieczneho odpoczywaníe. Gehozto mnye y wam dopomahay ottecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. A kdyz gyde odtud, wnyde do gych ſkolý. nalyt czlowiek, genz mýegieſſe ruku vſſchlu. y tazachu gieho a rzkuce: Geſtly lzie w ſlobotu vzdrawowaty, abý gieý mohlí obzalowaty. Ale on powiedye gým: ktery bude czlowíek z waſ, genzíí by mýel giednu owcý, A padla-li bý ta w ſſobotu w gýamu, wſſak wýnme a pozdwyhne gye. A czym ge welmi lepſſy czlowiek 199b owce? A protoz lzye geft w ſlobotu dobrze czynýti./ Tehdy wece k czlo- wieku: Ztíehny ſwu ruku, y bí nawracena k zdrawí yako y druha. Tehdy wyffedífe duchownýcy raduu czýnyechu proty nyemu, kak bý gley zatra- tyli. Ale gezyſf wieda, poſtupý odtud. y gidechuu za ným mnozy y uzdrawí gie wſſieczký, � przykaza gym, abý gieho nezgiewalí, Aby ſie naplnylo to, czoz gie rzeceno ſkrzie yzayaſſíe proroka, genz gie rziekl: Tot me dyetye, 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) sic.
134 199a fſwiedczugie, gijzto geho mlazífie wynýechu. I geſt tuto znamenatý, ze gieden przyklad dan geft o kraleweý moczý, to geft o dawídowí, A druhý o knyezkí, o týech, geſto gſſu pro ſluſbu chramowu ſobotu przieſtuppowali. 1) Vkazugíe to, ze gie welmí wiece to k gieho moczy prziſſluſalo, ze gſſu geho mlazíſý klaffý mezy rukama trzielí, nebo geſt prawý kral a prawý knyez. Ale proto ze ſie zdaſſie to nyeczo tyezſko tyem, geſto ſliſſiechu, protoz k mílofrdenſtwi ſſwe omluwenye obraczygie, kdyz prawí: Ale byſte wiedyel, czo geft to: Milofrdenſtwie chczý, a ne obýety. O ſſwatich apoſtolech gest rozumíety. I chce tyemto ſmýflem rzieczi: kdyz ſte mílofrdenſtwíe Achý- 198b melechowa//potwrdyli w tom, ze geſt dawida, genz hynýeffye hladě, 2 chlebem poſſwíeceným poſſýlil, procz me mlazíſie odſuzugiete? A opiet gynym czýnem gie omluwa, zie gſfuu newynní, a rzka: Pan gieſt syn czlo- wieczí take nad ſlobuotu. yako bý rziekl: Ten, giehozto wý giedyne czlo- wiekem mnýte, buoht geft a pan nade wffym ſtworzíeny 3) y take nad ſobotu A protoz zakon ſobotný muoz promyeníty, yakz gemu libo; nebo on gy vczynyl. Ale podle ſmylla duchownyeho tomuto cztený takto rozumíety. w uonyech czaffyech, Towies w nychzto gie ſyn buozy ffwemu otcy chwalu wzdawal, protoze geſt pohanſtwo k ſſpaſſiení pozwal. Pole geſt tento ſſwiet. Sobota geſt prazdnoſt. Oſſeníe gſſu wſſíczkny wuyerzigyczy. A protoz w ſſobotu na pole, Towies na tento ſſwiet przíſſel geſt ſyn buozy, ze zy- duowſki zakon prazden bieſſye, neb gieho neplnyechu. Lacznoſt geſt zadoft lydſkeho ſpaſſenýe. Klaſſy tru, kdyz rozliczne hdý od mílowanye tohoto/ ſſwîeta tahnu. Zrna giedye, kdyzto, geſto ſíe polepſſugy, ty w tyelo ſſwate cierekwe wgiednawagy. Nebo nykte nemuoz w tyele gezukriftowie bytý, gíedyne ten, ktoz ſwlecze ſlebe tíeleſtne odyenýe, yakz prawí apoſtol: Sſwleczte ſſebe ſtareho czlowieka a obleczte ſie w noweho, genz ge podle tebe ſtworzien buoha. 4) A to w ſſobotu geſt vczínýty, To geſt pro nadyegy wieczneho odpoczywaníe. Gehozto mnye y wam dopomahay ottecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. A kdyz gyde odtud, wnyde do gych ſkolý. nalyt czlowiek, genz mýegieſſe ruku vſſchlu. y tazachu gieho a rzkuce: Geſtly lzie w ſlobotu vzdrawowaty, abý gieý mohlí obzalowaty. Ale on powiedye gým: ktery bude czlowíek z waſ, genzíí by mýel giednu owcý, A padla-li bý ta w ſſobotu w gýamu, wſſak wýnme a pozdwyhne gye. A czym ge welmi lepſſy czlowiek 199b owce? A protoz lzye geft w ſlobotu dobrze czynýti./ Tehdy wece k czlo- wieku: Ztíehny ſwu ruku, y bí nawracena k zdrawí yako y druha. Tehdy wyffedífe duchownýcy raduu czýnyechu proty nyemu, kak bý gley zatra- tyli. Ale gezyſf wieda, poſtupý odtud. y gidechuu za ným mnozy y uzdrawí gie wſſieczký, � przykaza gym, abý gieho nezgiewalí, Aby ſie naplnylo to, czoz gie rzeceno ſkrzie yzayaſſíe proroka, genz gie rziekl: Tot me dyetye, 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) sic.
Strana 135
135 geſto ſſem gie zwuolil, mily muoý, w nyem ſie gie ſlibilo dobrzie mey duſſy. Polozym duch ſſwuogy naan1) a ſuud ldem zwieſtugie, nebuude ſíe ſſwar- zyty any wolaty, any kto vſhíly na vlíczíech hlas gieho. Trzſty potrzeſſiene nezlomí a ſſwiece, z nyez dym gde, nezhaſſy, az y wýwrzie na wítyezſtwie ſuud. A w gieho gmýe lide buudu nadyegy gmíety. Tehdy by gemu offie- rowan, genz gmýegyffie dyabla, fſlepy a nyemý. Y vzdrawí gey, tak ze muozie ý wídyety y mluwýty. Y dywiechu ſíe wſſyczkní zaſtupowé a rzkuce: Zda gie toto ſyn dawidow? Ale duchownýcy slyfffewffie2) wecziechu: Tentot/ 200 a newýmíeta dyablow, gedýne w belzebubýe, knyeziety dyabelſkem. Na toto cztenýe mluwí Iſwaty Jan Crifoftô.3) OPyet w ſobotu vzdrawugie. To, geſto byech 4) geho mlazíſy vczynylí, omluwagie odpowieda. Ale gyne ewangelifty prawie, Ze geft poftawil czlo- wieka w proſttredku5) y otazal gych, geſtlý lzye w ſſobotu dobrzie czynytý. Znamenayte geho wnýtrzznye miloſrdenſtwie. Poſtawil gýegy w pro- ſtrziedku, abý ge widyeným prolomyl A abý przylomeny6) wídyenym, ſſwey zloſty oſtalí a wyduce czlowyeka praczneho przied ſebu, Anebo pro- ſtud anebo pro milofrdenftwie ſſwe lítofty zapomanulí. Ale oný neſſlechetny a zawyſtywí wiece gſfuu wuohli gezukriſtowíe ſkodyty nez toho czlowieka zdrawíe wídyety, Se wſſyech ſtran zloft vkazugyce A yako bogigyczie I gezukriftem a take protywenstwie ukazugyce, ze by y gyny7) prziekazelý na gych dobrem, geſto gezukriſt z ſſweho miloſrdenſtwie gym czynyefſye. Ale gyne ewangelifty prawie, Ze geft on gych otazal; Ale ten to prawíe, 200b ze oný8) gſſu geho otazali, 9) a rzka: Y otazachuu geho a rzkucze: Geſtli lzyelo) w ſſobotu vzdrawowaty? Toho tazachu, abý gey mohlý obzalowaty. Ale podobne geſt k tomu, ze ſe gie obee Italo; Nebo neſſlechetný zydowe widuce, ze czlowíek buude vzdrawen, otazanym hledachu gieho przied- býehnuty A protoz tazachu, geſtlí lzye w ſſobotu vzdrawowaty. Netazachu proto, abý nauczienýe przygielí, ale abý obzalowali; a kakz kolywiek doſty myeh przyczyny k ſſalobye, ze by w ſſobotu uzdrawowal, Awſſak geſſcze hleddachu,11) zda bý nyektere ſlowo mohli od nýeho ſlyffiety, z nyehozto bý mohlí giey obzalowaty. Ale phylantrop, to geſt mílownyk czlowieczy, teez vczynyl a gym odpowiedyel vkazugie ſſwe milofrdenſtwíe y poſtawi czlowieka w proſtrziedku, nýcz ſíe gich nebogíe, Abý czlowieka praczneho widyelí, a wíduce, frdce k mílofrdenſtwi przýchylilí. A kdyz gých any tak mohl k miloſrdenſtwi przichility, tehdy yako rozhnyewaw ſieſpro twrdoſt gých frdce y powíedye: Který geft czlowiek mezy wamí, genz by myel gednu owczy, geſt-li to, ze b ta w ſſobotu padla w yyamu, wſſak gy wynme a zdwýhne nahoru. A czym czlowiek geft drazíſý nez owcze? Procz nenye lzye w ſobotu dobrzíe czynytý? aby ſe myelí czym ſtydiety A o przeſtu- peny ſoboty nemíeli przýcynka gey obzalowatý, protoz ten przýklad proty ným przywedl. Tuto kazdý znamenay, kak o przieſtupený ſobotý mluwie, 201a P. G. LVII. col. 439. 1) rozd. 2) t. 3) na konci ř. 4) t. 5) rozd. 6) e nadeps. později. 7) na konci ř. 8)—9) ras. 10) l přeps. ze z. 11) rozd.
135 geſto ſſem gie zwuolil, mily muoý, w nyem ſie gie ſlibilo dobrzie mey duſſy. Polozym duch ſſwuogy naan1) a ſuud ldem zwieſtugie, nebuude ſíe ſſwar- zyty any wolaty, any kto vſhíly na vlíczíech hlas gieho. Trzſty potrzeſſiene nezlomí a ſſwiece, z nyez dym gde, nezhaſſy, az y wýwrzie na wítyezſtwie ſuud. A w gieho gmýe lide buudu nadyegy gmíety. Tehdy by gemu offie- rowan, genz gmýegyffie dyabla, fſlepy a nyemý. Y vzdrawí gey, tak ze muozie ý wídyety y mluwýty. Y dywiechu ſíe wſſyczkní zaſtupowé a rzkuce: Zda gie toto ſyn dawidow? Ale duchownýcy slyfffewffie2) wecziechu: Tentot/ 200 a newýmíeta dyablow, gedýne w belzebubýe, knyeziety dyabelſkem. Na toto cztenýe mluwí Iſwaty Jan Crifoftô.3) OPyet w ſobotu vzdrawugie. To, geſto byech 4) geho mlazíſy vczynylí, omluwagie odpowieda. Ale gyne ewangelifty prawie, Ze geft poftawil czlo- wieka w proſttredku5) y otazal gych, geſtlý lzye w ſſobotu dobrzie czynytý. Znamenayte geho wnýtrzznye miloſrdenſtwie. Poſtawil gýegy w pro- ſtrziedku, abý ge widyeným prolomyl A abý przylomeny6) wídyenym, ſſwey zloſty oſtalí a wyduce czlowyeka praczneho przied ſebu, Anebo pro- ſtud anebo pro milofrdenftwie ſſwe lítofty zapomanulí. Ale oný neſſlechetny a zawyſtywí wiece gſfuu wuohli gezukriſtowíe ſkodyty nez toho czlowieka zdrawíe wídyety, Se wſſyech ſtran zloft vkazugyce A yako bogigyczie I gezukriftem a take protywenstwie ukazugyce, ze by y gyny7) prziekazelý na gych dobrem, geſto gezukriſt z ſſweho miloſrdenſtwie gym czynyefſye. Ale gyne ewangelifty prawie, Ze geft on gych otazal; Ale ten to prawíe, 200b ze oný8) gſſu geho otazali, 9) a rzka: Y otazachuu geho a rzkucze: Geſtli lzyelo) w ſſobotu vzdrawowaty? Toho tazachu, abý gey mohlý obzalowaty. Ale podobne geſt k tomu, ze ſe gie obee Italo; Nebo neſſlechetný zydowe widuce, ze czlowíek buude vzdrawen, otazanym hledachu gieho przied- býehnuty A protoz tazachu, geſtlí lzye w ſſobotu vzdrawowaty. Netazachu proto, abý nauczienýe przygielí, ale abý obzalowali; a kakz kolywiek doſty myeh przyczyny k ſſalobye, ze by w ſſobotu uzdrawowal, Awſſak geſſcze hleddachu,11) zda bý nyektere ſlowo mohli od nýeho ſlyffiety, z nyehozto bý mohlí giey obzalowaty. Ale phylantrop, to geſt mílownyk czlowieczy, teez vczynyl a gym odpowiedyel vkazugie ſſwe milofrdenſtwíe y poſtawi czlowieka w proſtrziedku, nýcz ſíe gich nebogíe, Abý czlowieka praczneho widyelí, a wíduce, frdce k mílofrdenſtwi przýchylilí. A kdyz gých any tak mohl k miloſrdenſtwi przichility, tehdy yako rozhnyewaw ſieſpro twrdoſt gých frdce y powíedye: Který geft czlowiek mezy wamí, genz by myel gednu owczy, geſt-li to, ze b ta w ſſobotu padla w yyamu, wſſak gy wynme a zdwýhne nahoru. A czym czlowiek geft drazíſý nez owcze? Procz nenye lzye w ſobotu dobrzíe czynytý? aby ſe myelí czym ſtydiety A o przeſtu- peny ſoboty nemíeli przýcynka gey obzalowatý, protoz ten przýklad proty ným przywedl. Tuto kazdý znamenay, kak o przieſtupený ſobotý mluwie, 201a P. G. LVII. col. 439. 1) rozd. 2) t. 3) na konci ř. 4) t. 5) rozd. 6) e nadeps. později. 7) na konci ř. 8)—9) ras. 10) l přeps. ze z. 11) rozd.
Strana 136
136 przywody. Ale kdyzto ſlepemu zrak dal, pomazowa blatem geho ocíj, nycz gym neodpowiediel, kakz kolywiek y tehdy nan zalowachu, nebo vczynek vzdrawenye doſty vkazowal, ze geft on pan nad zakonem; Ale kdyzto czlowieka, gehozto byeſſye dna zlamala, byeſſye vzdrawil, kak, wzem 1) ſſwe lozie, gdyeffie, Tu take nan zalowachu: Ale on nyekdy yako buoh, mýekkí 2) yako czlowiek odpowiedal. Jako czlowiek zagiſte, kdyz 201b rzekl: kdyz obrziezanye czlowiek przygyma w ſſobotu, a týem//zakona neprzeſtupugíete, procz ſie na mye hnyewate, ze gſſem wſſieho 3) czlowieka zdrawa vczynýl w ſſobotu? Ale yako boh odpowiediel, kdyz rziekl: Otecz moy az do tohoto czaſfu dýelal a ya dyelam. Ale za ſſwe mlazííe, kdyz na nýe zalowachu, odpowiedyew 4) a rzka: Necztlí ſte, czo ge vczyníl dawid a ty, geſto gſlu ſ nym byli, kakt geſt wſlíel w duom buozý a gedl chleb poſſwieczený? A tu knyezy przýwody na przyklad. A nenye opiet prawí: Wſſak geſt lzýe w ſſobotu dobrzie czynyty, przywodye gym przyklad a rzka: kto z was, gmagíe gednu owczý, netba zagiſte na gich lakomſtwie, nebo zagifte wiece lakomftwíe nezlí lídy mílowachu. kakzkolywiek gyny ewan- gelífta prawi, ze pohledyew po ných y otaza gych, Abý ſſwym rozhledanym míloſtywym mohl ge od zlofty odweſty; Ale anýz tak ſie polepſylý. Tuto zagiſte giedyne mluwenýe czlowieka vzdraw; 5) ale na gynych na mnohich mýeſtech y ruku wzlozie na czlowíeka vzdrawuowaſſie. Ale to wſieczko nýcz nepomohlo, bý chtieli proto dobrzý byty. Tuto zagiíte czlowiek bý vzdraſwen, Ale oný ſkrzîe to vzdrawenýe tyem horſſy byechu. Syn bozy zagifte chtieffye gie rad drziewe nezlí toho nemoczneho uzdrawity A deſfiet tyffyczow czynow vmyel lekarzſtwie y ſkrzie to, czoz geſt czlynyl, 6 y ſkrzie to, czoz geſt mluwil; Ale ze rozpaczywie nemoczný biech', 7 protoz ſýn buozý vczyný ſſwe dyelo. Tehdí, prawí, wecíe czlowieku: Ztyehny ſſwu ruku. y zztyezie8) y bý nawraczena k ſſdrawí yako y druha. Czoz oný vczýnýchu? Wynýdechu zagifte y pocziechu líe radyty, abý gey zabyty mohlí; neb yakz prawí cztenýe: Duchownýcý wídiewffye, radu wziechu proty nyemu, aby gey zabyty mohli, nýcz zleho netrpiece, zabity geho hledachu. Tak ge welike zle zawiſt, ze netoliko czyzym, ale y ſſwým wlaſtným ſíe protywí. Swaty marek prawí, Ze gſſuu I giednýemí lydmí, gelto flowu herodyanowe, radu wzielí. Ale znamenay, czo geſt pokornyeyſſieho a tyſſieyſſieho nez naſſ gezukriſt. nebo yakz prawi cztenýe: Giezyſſ wi'da gich myſſlenye, poſtupý odtud./Kdez glſu ty, geſto prawíe, Ze geft potrziebýe, aby dywowe býlí czynýený; Nebo tuto ſie vkazugie, ze newudyeczna duſſie any tiem ſíe polepſſygie. Vkazal take ſyn buozý, ze gſfu geho mlazííe newynnýe omluwwíli.9) a naywiecz toho gieſt znamenaty, ze neſſlechetny zydowe pro dobrodyenye, geſto ſie na 10) gich bliznyemí dyegieffie, zlobiwie ſie wztiekachu, A kdyz wídiechu, ze kto z ktere nemocy nebo z ktereho zleho byl zbawen, tehdí ynhed zaloby czy- 202a 202b 1) ras. 2) sic. 3) sic. 4) přeps. z odpowiedyel. 5) sic. 6) sic. 7) na konci ř- 8) rozd. 9) t. 10) sic.
136 przywody. Ale kdyzto ſlepemu zrak dal, pomazowa blatem geho ocíj, nycz gym neodpowiediel, kakz kolywiek y tehdy nan zalowachu, nebo vczynek vzdrawenye doſty vkazowal, ze geft on pan nad zakonem; Ale kdyzto czlowieka, gehozto byeſſye dna zlamala, byeſſye vzdrawil, kak, wzem 1) ſſwe lozie, gdyeffie, Tu take nan zalowachu: Ale on nyekdy yako buoh, mýekkí 2) yako czlowiek odpowiedal. Jako czlowiek zagiſte, kdyz 201b rzekl: kdyz obrziezanye czlowiek przygyma w ſſobotu, a týem//zakona neprzeſtupugíete, procz ſie na mye hnyewate, ze gſſem wſſieho 3) czlowieka zdrawa vczynýl w ſſobotu? Ale yako boh odpowiediel, kdyz rziekl: Otecz moy az do tohoto czaſfu dýelal a ya dyelam. Ale za ſſwe mlazííe, kdyz na nýe zalowachu, odpowiedyew 4) a rzka: Necztlí ſte, czo ge vczyníl dawid a ty, geſto gſlu ſ nym byli, kakt geſt wſlíel w duom buozý a gedl chleb poſſwieczený? A tu knyezy przýwody na przyklad. A nenye opiet prawí: Wſſak geſt lzýe w ſſobotu dobrzie czynyty, przywodye gym przyklad a rzka: kto z was, gmagíe gednu owczý, netba zagiſte na gich lakomſtwie, nebo zagifte wiece lakomftwíe nezlí lídy mílowachu. kakzkolywiek gyny ewan- gelífta prawi, ze pohledyew po ných y otaza gych, Abý ſſwym rozhledanym míloſtywym mohl ge od zlofty odweſty; Ale anýz tak ſie polepſylý. Tuto zagiſte giedyne mluwenýe czlowieka vzdraw; 5) ale na gynych na mnohich mýeſtech y ruku wzlozie na czlowíeka vzdrawuowaſſie. Ale to wſieczko nýcz nepomohlo, bý chtieli proto dobrzý byty. Tuto zagiíte czlowiek bý vzdraſwen, Ale oný ſkrzîe to vzdrawenýe tyem horſſy byechu. Syn bozy zagifte chtieffye gie rad drziewe nezlí toho nemoczneho uzdrawity A deſfiet tyffyczow czynow vmyel lekarzſtwie y ſkrzie to, czoz geſt czlynyl, 6 y ſkrzie to, czoz geſt mluwil; Ale ze rozpaczywie nemoczný biech', 7 protoz ſýn buozý vczyný ſſwe dyelo. Tehdí, prawí, wecíe czlowieku: Ztyehny ſſwu ruku. y zztyezie8) y bý nawraczena k ſſdrawí yako y druha. Czoz oný vczýnýchu? Wynýdechu zagifte y pocziechu líe radyty, abý gey zabyty mohlí; neb yakz prawí cztenýe: Duchownýcý wídiewffye, radu wziechu proty nyemu, aby gey zabyty mohli, nýcz zleho netrpiece, zabity geho hledachu. Tak ge welike zle zawiſt, ze netoliko czyzym, ale y ſſwým wlaſtným ſíe protywí. Swaty marek prawí, Ze gſſuu I giednýemí lydmí, gelto flowu herodyanowe, radu wzielí. Ale znamenay, czo geſt pokornyeyſſieho a tyſſieyſſieho nez naſſ gezukriſt. nebo yakz prawi cztenýe: Giezyſſ wi'da gich myſſlenye, poſtupý odtud./Kdez glſu ty, geſto prawíe, Ze geft potrziebýe, aby dywowe býlí czynýený; Nebo tuto ſie vkazugie, ze newudyeczna duſſie any tiem ſíe polepſſygie. Vkazal take ſyn buozý, ze gſfu geho mlazííe newynnýe omluwwíli.9) a naywiecz toho gieſt znamenaty, ze neſſlechetny zydowe pro dobrodyenye, geſto ſie na 10) gich bliznyemí dyegieffie, zlobiwie ſie wztiekachu, A kdyz wídiechu, ze kto z ktere nemocy nebo z ktereho zleho byl zbawen, tehdí ynhed zaloby czy- 202a 202b 1) ras. 2) sic. 3) sic. 4) přeps. z odpowiedyel. 5) sic. 6) sic. 7) na konci ř- 8) rozd. 9) t. 10) sic.
Strana 137
137 nyechu a yako wzteklí ſie zabywachu: Nebo zagiſte kdyz marigy magdalenye giegie hrzieffy odpuuftyený bíechu, Tehdy o nyem wýtrachu; A kdyz z ſgiewnymí hrzieſnyký giedl a pyl, opiet o nyem zle mluwíechu; A kdyz ruku zdraw opíet czlowieku nawratyl, tehdý opiet ſîe wztiekachu. Ale tý znamenay, kak tye ſyn buozy vzdrawenye nemocznych neoſtal a take gých zawift utyfyl. Nebo prawi cztenýe: Gydechu za nym mnozy y vzdrawi ge wſfieczky. Y zaprziety trem, geſto byechu vzdraweny, aby nýkome/ mu 203a nezgiewowali. Nebo zaſtupowe zagiſte wezde ſíe dýwiechu a za ným cho- diechu. Ale duchownýcí a mýſtrzi zyduowſty nykdy ſſwe zloſty neoſta- wachu. A hleday, czo wíece, dyw fie tomu gych neſlechetnemu zabilſtwu. Wiedyeli gſfu, ze y prorocy to prokowali1); nebo take geſt bylo ſnazenſtwie proroczie, ze gſfu y toho neopuuftylí, Ale zagiſte y geho ciefty y gieho ſkutky prorokowalí, A kteru ge to moczy czynyl, to gſſu wſſie wypiſſalí, aby ty wſſal nauczienye, ze gſſu ony wſſieczko mluwilí ſkrzie zgiewenye ducha ſſwateho. Nebo geſtlí to, ze tagenſtwie czlowieczîe nenye lzýe wídyety, welmy wiece vmyſla gezukriſtowa nebylo lzye rozumiety, giedyne ſkrzie zgiewenýe ducha ſſwateho.2) Protoz ſyn buozy rziecz prorokowu uwedl a rzka: Aby ſie naplnylo to, czoz obratyty a duchowne ſkutkí czynyty. 3) Nebo 4) gſſu k nym duchowny lowczí poſſlany bylí. A chwalí nad nýe Tyra a Sydona, myeſta pohaníka a hrziechô 5) obýczieyna. Tyrus a Sydon gffu myeſta Fenyczſke zemíe./A týrus tolko geſt rzieceno ýako 203b teſknoſt A Sydon loweczftwie A znamenawa líd, genz ge byl dyabel, lowecz teſknoſty gich hrziechow, yal a vlowil; Ale ſyn buozy ſkrzíe ſſwate cztenye gie zproſtyl. Mohl bý nyekto otazaty: Kde ge to piſſano, bý w korozaym a w betſaydye ſyn buozy dywy czynýl? Drzewe ſme cztli, ze chodyeſſie gezyſ po wſſiech mýeſtech a po wſſiech kragynach vzdrawugie wſſieczki neduhí a wſieczkí nemoczne; protoz rozumíety mozem, ze mezy gynýmí mieſty w korozaým a w bethſaydýe ſýn buozy take geſt dywy czýnýl. Znamenayz to, ze ſyn buozy prawí, ze bý tyrfty a Sydonſty weliku pokoru na znamenye ſſweho pokanýe bylí vkazali, bý w nych dywna buozie zna- menye byla ſie ſtala; awſfakz den ſuudný budu muki trpiety, ale lehcziegie nezli ty, geſto gſfu, ſliffewſfie a wídyewſlie, nechtielí kazany buozemu poſſluſſny byty. Nebo zagiſte Tír a Sydon giedyne zakon przýrozeny gſſu przieſtupíli, Ale ona míeſta y przýrozeny zakon y piſſany przieſtupîwſſie y dywí buozye widuce, wſſak gſſu ſîe neobratylí. Korozaym/a Bethſayda 204a ſhſſiece kazany 6) ſyna buozieho a geho dywý wyduce, obratity ſíe nerodyh, Ale Tyr a Sydon potom, kdyz w ných ſſwaty apoſtolowe kazalí, wieru krzieſtyanku gſſu przigelí. Cafarnaum bieſſie naywieczſſie mieſto a ſſlowutne a byeſſſie 7) za hlawu kalleyſkey zemí A protoz ſyn buozy wlaſty pamatku czyny o nyem a rzka: A tý, Cafarnaum, zda do nebe budes powyſſena; Zawiernet to prawi, ze 1) sic. 2) Pokrač. homilie str. 180a.: „A protoz ie gym ...“ 3) Věta nehodí se do kontextu ani té ani oné homilie. 4) Srv. str. 180a. 5) na konci ř. 6) t. 7) rozd.
137 nyechu a yako wzteklí ſie zabywachu: Nebo zagiſte kdyz marigy magdalenye giegie hrzieffy odpuuftyený bíechu, Tehdy o nyem wýtrachu; A kdyz z ſgiewnymí hrzieſnyký giedl a pyl, opiet o nyem zle mluwíechu; A kdyz ruku zdraw opíet czlowieku nawratyl, tehdý opiet ſîe wztiekachu. Ale tý znamenay, kak tye ſyn buozy vzdrawenye nemocznych neoſtal a take gých zawift utyfyl. Nebo prawi cztenýe: Gydechu za nym mnozy y vzdrawi ge wſfieczky. Y zaprziety trem, geſto byechu vzdraweny, aby nýkome/ mu 203a nezgiewowali. Nebo zaſtupowe zagiſte wezde ſíe dýwiechu a za ným cho- diechu. Ale duchownýcí a mýſtrzi zyduowſty nykdy ſſwe zloſty neoſta- wachu. A hleday, czo wíece, dyw fie tomu gych neſlechetnemu zabilſtwu. Wiedyeli gſfu, ze y prorocy to prokowali1); nebo take geſt bylo ſnazenſtwie proroczie, ze gſfu y toho neopuuftylí, Ale zagiſte y geho ciefty y gieho ſkutky prorokowalí, A kteru ge to moczy czynyl, to gſſu wſſie wypiſſalí, aby ty wſſal nauczienye, ze gſſu ony wſſieczko mluwilí ſkrzie zgiewenye ducha ſſwateho. Nebo geſtlí to, ze tagenſtwie czlowieczîe nenye lzýe wídyety, welmy wiece vmyſla gezukriſtowa nebylo lzye rozumiety, giedyne ſkrzie zgiewenýe ducha ſſwateho.2) Protoz ſyn buozy rziecz prorokowu uwedl a rzka: Aby ſie naplnylo to, czoz obratyty a duchowne ſkutkí czynyty. 3) Nebo 4) gſſu k nym duchowny lowczí poſſlany bylí. A chwalí nad nýe Tyra a Sydona, myeſta pohaníka a hrziechô 5) obýczieyna. Tyrus a Sydon gffu myeſta Fenyczſke zemíe./A týrus tolko geſt rzieceno ýako 203b teſknoſt A Sydon loweczftwie A znamenawa líd, genz ge byl dyabel, lowecz teſknoſty gich hrziechow, yal a vlowil; Ale ſyn buozy ſkrzíe ſſwate cztenye gie zproſtyl. Mohl bý nyekto otazaty: Kde ge to piſſano, bý w korozaym a w betſaydye ſyn buozy dywy czynýl? Drzewe ſme cztli, ze chodyeſſie gezyſ po wſſiech mýeſtech a po wſſiech kragynach vzdrawugie wſſieczki neduhí a wſieczkí nemoczne; protoz rozumíety mozem, ze mezy gynýmí mieſty w korozaým a w bethſaydýe ſýn buozy take geſt dywy czýnýl. Znamenayz to, ze ſyn buozy prawí, ze bý tyrfty a Sydonſty weliku pokoru na znamenye ſſweho pokanýe bylí vkazali, bý w nych dywna buozie zna- menye byla ſie ſtala; awſfakz den ſuudný budu muki trpiety, ale lehcziegie nezli ty, geſto gſfu, ſliffewſfie a wídyewſlie, nechtielí kazany buozemu poſſluſſny byty. Nebo zagiſte Tír a Sydon giedyne zakon przýrozeny gſſu przieſtupíli, Ale ona míeſta y przýrozeny zakon y piſſany przieſtupîwſſie y dywí buozye widuce, wſſak gſſu ſîe neobratylí. Korozaym/a Bethſayda 204a ſhſſiece kazany 6) ſyna buozieho a geho dywý wyduce, obratity ſíe nerodyh, Ale Tyr a Sydon potom, kdyz w ných ſſwaty apoſtolowe kazalí, wieru krzieſtyanku gſſu przigelí. Cafarnaum bieſſie naywieczſſie mieſto a ſſlowutne a byeſſſie 7) za hlawu kalleyſkey zemí A protoz ſyn buozy wlaſty pamatku czyny o nyem a rzka: A tý, Cafarnaum, zda do nebe budes powyſſena; Zawiernet to prawi, ze 1) sic. 2) Pokrač. homilie str. 180a.: „A protoz ie gym ...“ 3) Věta nehodí se do kontextu ani té ani oné homilie. 4) Srv. str. 180a. 5) na konci ř. 6) t. 7) rozd.
Strana 138
138 ſtupyſſ dolow az do pekla. To ſyn buozy mluwi proto, ze gſſu 1) gieho ka- zanye pyſſnye a hrdye ſie protywili. Netoliko Tyr a Sydon, ale y ſodoma y Gomorra lehczieffy gffu hrziechí vczynýh nezlí ony. A protoz prawi cztenýe: By w ſſodomíe byli vczínyení dywi ty, geſto gſſu w tobie uczy- nyený, ſſnad by bili az do dneſſnyeho dne oſtalí; Ale zawierne wam to prawí, ze lehcziegye bude zemí ſodomſkey den ſuudny nezh tobíe. I geſt tuto zna- menaty, ze ſyn buozy tuto netreſkce w tom myeſtye nebo w tey wlaſty domow any ftyen any kamenýe, Ale lidý, giefto fuu w tom myeftye, nebo 204b w zemí ty kterzýz prziebywachu. Ale/ |ſkrzie to, geſto prawi: Lehcziegie buude den suudný, dawa znamenaty, ze w pekle gſfu rozlizcne muky, Giedny wieczffie, Druhe menſie, Jako w nebeſkem kralowstwi gllu rozlýczny prziebytkowe. Mohl bý nyekto mudrý otazaty a rzka: kdyz gie Tyr a Sydon a Sodoma mohli gſfu pokanye czyníty, by byli kazaníe ſyna buozieho ſly- ſſali a geho dywy wídieh, tehdy nenýe gych wýna, ze gſſu newierzýh w ſyna 2) buozyeho, ze geſt tíem, geſto by byli mohlí pokanye czynyty, neraczyl kazatý. k tomu lehcziegie muoz odpowíedyno býtý, Ze my nemozemy suudu buo- zieho a rozliczneho geho tagenſtwie wiedyety, Ale on, yakz raczy, poſſoby wſſieczko. Amen. 205a P. G. LVII. col. 455. 205b W Onyech czaſſiech przyſtupíchu myſtrzy a duchownýcy a rzkucz: Myſtrzie, chcem od tebe znamenye wídyety. Tehdy on odpowiedyew gym wece: Narod zlý a czyzolozny znamenye hleda, a znamenye nebude gemu dano, giedyne znamenye yonowo proroka. Nebo yakz gie byl yonafſ w brzyffie czyetowíe/ſtrzy dny a trzy noczy, tak bude ſyn czlowiecy w ſſrdcy zemy trzy dny a trzý noczy. Muzye Nínywittſſczy wſtanu w ſſudye ſ tyemto na- rodem a odſuudye gie, neb fuu czynýli pokanye pro Jonowo kazanye, A tot wiece nez yonaſſ tuto. Kralowa ſ poledne ſtrany wſtane na ſuudye ſſ na- rodem ſ týemto o odſudy gey; Nebo ge prziſſla od konce zemíe vſſlſſiety mudroft falomunowu, a tot wieczífy nezl Salomun tuto. Kdyz necziſty duch wýnde od czlowíeka, chody po mieſtech ſuchich, hledagie odpoczywanye, y nenalezne. Tehdy dye: wraczy ſie do ſſweho domu, odnydz gſem wyſſel. Tehdy wratie sie, nalezne gey prazden, pometlamí vcziſtyen a okraſſen. Tehdy gde y wezme ſedm gynych duchow horsych sebe, A wenduce przie- býwagy tam. I buudu poſſledny czaſſowe toho czlowieka horſſy prwych. Tak buude tomu narodu prziezzlemu. Na toto cztenýe mluwí ſſwaty Jan Cryfoftom. Hubeny zydowe toliko dywow wýdyewſſýe, yako by ſie zadny dyw byl neſ/ítal przied nýmí, wolagy a rzkucze: Chcem od tebe znamenye wí- dyety, Jakobý to, czoz gſſu drzwe wídyelí, znamenye a dywowe nebyh. Ale gyny ewangelífta yako lepe wýprawugie, kakeho znamenye zadachu: Znamenye ſſ nebe zadachu, aby yako proroka, gemuzto byeſlíe gmye Elýaſſ, Ohen I nebe dolow ſpadl, nebo yakozto za Samuele proroka bylo 1) ras. 2) ras. 3) na konci ř.
138 ſtupyſſ dolow az do pekla. To ſyn buozy mluwi proto, ze gſſu 1) gieho ka- zanye pyſſnye a hrdye ſie protywili. Netoliko Tyr a Sydon, ale y ſodoma y Gomorra lehczieffy gffu hrziechí vczynýh nezlí ony. A protoz prawi cztenýe: By w ſſodomíe byli vczínyení dywi ty, geſto gſſu w tobie uczy- nyený, ſſnad by bili az do dneſſnyeho dne oſtalí; Ale zawierne wam to prawí, ze lehcziegye bude zemí ſodomſkey den ſuudny nezh tobíe. I geſt tuto zna- menaty, ze ſyn buozy tuto netreſkce w tom myeſtye nebo w tey wlaſty domow any ftyen any kamenýe, Ale lidý, giefto fuu w tom myeftye, nebo 204b w zemí ty kterzýz prziebywachu. Ale/ |ſkrzie to, geſto prawi: Lehcziegie buude den suudný, dawa znamenaty, ze w pekle gſfu rozlizcne muky, Giedny wieczffie, Druhe menſie, Jako w nebeſkem kralowstwi gllu rozlýczny prziebytkowe. Mohl bý nyekto mudrý otazaty a rzka: kdyz gie Tyr a Sydon a Sodoma mohli gſfu pokanye czyníty, by byli kazaníe ſyna buozieho ſly- ſſali a geho dywy wídieh, tehdy nenýe gych wýna, ze gſſu newierzýh w ſyna 2) buozyeho, ze geſt tíem, geſto by byli mohlí pokanye czynyty, neraczyl kazatý. k tomu lehcziegie muoz odpowíedyno býtý, Ze my nemozemy suudu buo- zieho a rozliczneho geho tagenſtwie wiedyety, Ale on, yakz raczy, poſſoby wſſieczko. Amen. 205a P. G. LVII. col. 455. 205b W Onyech czaſſiech przyſtupíchu myſtrzy a duchownýcy a rzkucz: Myſtrzie, chcem od tebe znamenye wídyety. Tehdy on odpowiedyew gym wece: Narod zlý a czyzolozny znamenye hleda, a znamenye nebude gemu dano, giedyne znamenye yonowo proroka. Nebo yakz gie byl yonafſ w brzyffie czyetowíe/ſtrzy dny a trzy noczy, tak bude ſyn czlowiecy w ſſrdcy zemy trzy dny a trzý noczy. Muzye Nínywittſſczy wſtanu w ſſudye ſ tyemto na- rodem a odſuudye gie, neb fuu czynýli pokanye pro Jonowo kazanye, A tot wiece nez yonaſſ tuto. Kralowa ſ poledne ſtrany wſtane na ſuudye ſſ na- rodem ſ týemto o odſudy gey; Nebo ge prziſſla od konce zemíe vſſlſſiety mudroft falomunowu, a tot wieczífy nezl Salomun tuto. Kdyz necziſty duch wýnde od czlowíeka, chody po mieſtech ſuchich, hledagie odpoczywanye, y nenalezne. Tehdy dye: wraczy ſie do ſſweho domu, odnydz gſem wyſſel. Tehdy wratie sie, nalezne gey prazden, pometlamí vcziſtyen a okraſſen. Tehdy gde y wezme ſedm gynych duchow horsych sebe, A wenduce przie- býwagy tam. I buudu poſſledny czaſſowe toho czlowieka horſſy prwych. Tak buude tomu narodu prziezzlemu. Na toto cztenýe mluwí ſſwaty Jan Cryfoftom. Hubeny zydowe toliko dywow wýdyewſſýe, yako by ſie zadny dyw byl neſ/ítal przied nýmí, wolagy a rzkucze: Chcem od tebe znamenye wí- dyety, Jakobý to, czoz gſſu drzwe wídyelí, znamenye a dywowe nebyh. Ale gyny ewangelífta yako lepe wýprawugie, kakeho znamenye zadachu: Znamenye ſſ nebe zadachu, aby yako proroka, gemuzto byeſlíe gmye Elýaſſ, Ohen I nebe dolow ſpadl, nebo yakozto za Samuele proroka bylo 1) ras. 2) ras. 3) na konci ř.
Strana 139
139 ſie ſtalo, ze zymnýeho czaſſu proty przyrozený ſlſfieny byly hromowe. Aby to byl ſyn buozý vczynyl, byli by rzekl, bý to nebýlo dywem, ale zpo- ſſobenym przyrozenye a powietrzie. Ale ſyn buozy gym odpowiedyel, yakz prawy cztenye: Narod zlý a czyzolozny hleda znamenye. Jako bý rzekl: Ne dobrym vmýflem, ale zlym to czynye A nenye to dyw, ze mnye to czynye, neb ſſem gym pro ſſwe czlowieczſtwie neznam, any gſſu to y otczy memu czynylí, taku znamoſt magyce geho, wſſak oſtawagychu geho. A bye2) k modlam pohanſkym a k dyabelſkym prziſtupyl a gym ſie modlechu, Pro nyezto Ezechiel prorok w ſſwich knyhach vſtawicznye zehrzíe na nye. A to ſyn buozý rzka vkazal, ze ſie ſſwym otczem we wſſiem ſgiednawa./A take tyemí ſlowý gych tagêftwie3) zgiewil, ze toho y ne- 206a dobbrým vmylem, ale yako pokrítczý a neprzietele proffyechu. Procz gie nazýwa národem zlym a czyzoloznym? Zlym proto, ze gſſu wzdy byli ne- wdyeczný ſſwym dobrodyeyczom, A cým gym wiece dobreho czynyeno, tyem ony wzdy horſſy byli; a to geſt ſkonczieny wſſye zloſty. Czyzoloznym nazywa proto, ze oſtawuſſie ſſweho buoha praweho, k czyzym buohom, Towies k modlam dyabelſky1) ſie obraczowachu. Pak zehrzie na nye prawí a rzka: A znamenye, prawí, nebude gym dano. Gyz ſſwu rziecz k ſſwemu z mrtwich wſtany obraczugie. Nebo zagiſte znamenýe ſíe gym5) ſtalo Tehdy, kdyzto gſſu mnoho zleho trpiegýcze, po gieho wſſkrzieſſieny teprwu gieho mocz poznaly. To gym dawa yako w zna- meny rozumyety. Jako by chtiel ſyn buozy takto rzeczy: Tyſlicz dobrych ſkutkow ſſem wam vkazal, a nycz was to ke mnye neprzytahlo, Aný ſte mnýe pro to wierzytý chtíelí. Ale poznate mu mocz ſkrzie protywenſtwie, kdyz vzrzite myeſto geruzalem powrzeno na zemí A zdy okolo nyeho 206b wſſíeczki zkazeny A chram buozy zruſſyen, A kdyz drziewny pokoy a dobro- wo enftwie ztratite a yako przychozy a zbyezy ſemo tam bludyty budete. A to ſie ge wſſieczko naplnylo po wzkrzieſſyeny ſyna buozieho. Tot zagiſte wam znamenye buude. Zagifte welmy welike znamenye geft, ze gich hube- ftwie6) a gych zle vſtawicznye tra beze wſſye promýeny; Ale toho gym zgyewnye nemluví, ale jako pod znameným, abý w buduczich czaſíech gym to bylo zgieweno. A za tyem pak o ſſwem wzkrzieſſieny gym czyny kazanye, geſto ony gmiegiechu poznaty ſſwu weliku ſkodu ſkrzie hrozne utrpenye. Jakz byl gie, prawí, yonaff w brziſſíe Cetowíe trzy dny a trzy noczy. Zgiewnye nerziekl: z mrtwích wſtanu, nebo by ſíe bylí poſſmiewalý, Ale pod znamenym gym powieda, aby tomu potom wierzyli, ze on to wſſieczko prziewiedyel.7) A protoz ty, gymz toto znamo býlo, powiedyechu k pílatowí po gieho ſſmrty a rzkuce: Pane, zpomanuly ſſmy, ze onen ludacz, donyzd gyeftye zyw byl, rzekl: Po trziech dnech z mrtwich wſtanu. Protoz y vlſkazugîe ſyn buozý, ze mnoho zleho magy trpiety po gieho wzkrzieſſieny a to wſſieczko ſprawed- nye budu trpiety A gych welike trpenýe w tom przykladye vkazugie, Ale za tyem dawa wiedyety, ze to wſfieczko ſprawnye trpíe. A teez geſt czýnýl 207a 1) na konci ř. 2) sic, na konci ř. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) ras. 6) rozd. 7) sic, rozd.
139 ſie ſtalo, ze zymnýeho czaſſu proty przyrozený ſlſfieny byly hromowe. Aby to byl ſyn buozý vczynyl, byli by rzekl, bý to nebýlo dywem, ale zpo- ſſobenym przyrozenye a powietrzie. Ale ſyn buozy gym odpowiedyel, yakz prawy cztenye: Narod zlý a czyzolozny hleda znamenye. Jako bý rzekl: Ne dobrym vmýflem, ale zlym to czynye A nenye to dyw, ze mnye to czynye, neb ſſem gym pro ſſwe czlowieczſtwie neznam, any gſſu to y otczy memu czynylí, taku znamoſt magyce geho, wſſak oſtawagychu geho. A bye2) k modlam pohanſkym a k dyabelſkym prziſtupyl a gym ſie modlechu, Pro nyezto Ezechiel prorok w ſſwich knyhach vſtawicznye zehrzíe na nye. A to ſyn buozý rzka vkazal, ze ſie ſſwym otczem we wſſiem ſgiednawa./A take tyemí ſlowý gych tagêftwie3) zgiewil, ze toho y ne- 206a dobbrým vmylem, ale yako pokrítczý a neprzietele proffyechu. Procz gie nazýwa národem zlym a czyzoloznym? Zlym proto, ze gſſu wzdy byli ne- wdyeczný ſſwym dobrodyeyczom, A cým gym wiece dobreho czynyeno, tyem ony wzdy horſſy byli; a to geſt ſkonczieny wſſye zloſty. Czyzoloznym nazywa proto, ze oſtawuſſie ſſweho buoha praweho, k czyzym buohom, Towies k modlam dyabelſky1) ſie obraczowachu. Pak zehrzie na nye prawí a rzka: A znamenye, prawí, nebude gym dano. Gyz ſſwu rziecz k ſſwemu z mrtwich wſtany obraczugie. Nebo zagiſte znamenýe ſíe gym5) ſtalo Tehdy, kdyzto gſſu mnoho zleho trpiegýcze, po gieho wſſkrzieſſieny teprwu gieho mocz poznaly. To gym dawa yako w zna- meny rozumyety. Jako by chtiel ſyn buozy takto rzeczy: Tyſlicz dobrych ſkutkow ſſem wam vkazal, a nycz was to ke mnye neprzytahlo, Aný ſte mnýe pro to wierzytý chtíelí. Ale poznate mu mocz ſkrzie protywenſtwie, kdyz vzrzite myeſto geruzalem powrzeno na zemí A zdy okolo nyeho 206b wſſíeczki zkazeny A chram buozy zruſſyen, A kdyz drziewny pokoy a dobro- wo enftwie ztratite a yako przychozy a zbyezy ſemo tam bludyty budete. A to ſie ge wſſieczko naplnylo po wzkrzieſſyeny ſyna buozieho. Tot zagiſte wam znamenye buude. Zagifte welmy welike znamenye geft, ze gich hube- ftwie6) a gych zle vſtawicznye tra beze wſſye promýeny; Ale toho gym zgyewnye nemluví, ale jako pod znameným, abý w buduczich czaſíech gym to bylo zgieweno. A za tyem pak o ſſwem wzkrzieſſieny gym czyny kazanye, geſto ony gmiegiechu poznaty ſſwu weliku ſkodu ſkrzie hrozne utrpenye. Jakz byl gie, prawí, yonaff w brziſſíe Cetowíe trzy dny a trzy noczy. Zgiewnye nerziekl: z mrtwích wſtanu, nebo by ſíe bylí poſſmiewalý, Ale pod znamenym gym powieda, aby tomu potom wierzyli, ze on to wſſieczko prziewiedyel.7) A protoz ty, gymz toto znamo býlo, powiedyechu k pílatowí po gieho ſſmrty a rzkuce: Pane, zpomanuly ſſmy, ze onen ludacz, donyzd gyeftye zyw byl, rzekl: Po trziech dnech z mrtwich wſtanu. Protoz y vlſkazugîe ſyn buozý, ze mnoho zleho magy trpiety po gieho wzkrzieſſieny a to wſſieczko ſprawed- nye budu trpiety A gych welike trpenýe w tom przykladye vkazugie, Ale za tyem dawa wiedyety, ze to wſfieczko ſprawnye trpíe. A teez geſt czýnýl 207a 1) na konci ř. 2) sic, na konci ř. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) ras. 6) rozd. 7) sic, rozd.
Strana 140
140 207b 208a w ſtarem zakonye; Nebo zagiſte kdyz chtiel Sodomu a Komorru zkazyty, drzewe wypravil abrahamowi zloſty gích a wynny, A ze giedynnel) deſfiet czlowiekow dobrzích bylo w tolik mieſtýech; Teez take Lotowi vkazowa gich nefflechetenftwie a neſſlechetne nrawí: Teprw ohen na nye ſpuſtyl. Wzdy to chce vkazaty, ze to ſ prawem trpíe pro ſſwe hrziechí a pro ſſwe zloſtý. A teez vczyníl, kdyzto obecznu potopu na ſſwiet prziepuſtyl. Take powíediel byl k noce, ze to czyny pro lídíke zloſty. Teez uczynýl k giere- myaffowi, vkazaw gemu hrziechí a zlofty, geſto ſíe w gieruzalemye dýe- giechu, powiedye k nyemu a rzka: Neproſl za tento líd; wydyſſ, kaket zloſty czýnýe. A tiech przykladow mnoho w piſſmíe nalezneſſ. Prawí potom cztenye: Muzíe/ Nýnýwítczytí ſtanu na ſudye a od- fuudíe2) narod tento; nebo gíſu czynyh pokanýe k kazaný yonafſowu, a tot wiece nez yonalſ tuto. Nebo on ſluha, a ya pan ; on wyffiel z ceta, a ya z mrtwich z mrtwich; 3) On kazal przíewraczienýe mýeſta, A ya kazal kra- lowuftwie nebeſke; Oný gſfu beznamenye 4) yonafſowí wierzyl, ale ya gſſem gym mnoho znamený vkazal: Yonaſí kazal hrozíe, ale ya kazal hrziechí 5) odpuuſſczegíe; Onyno gſſu býlí wſſchowaný mezy pohaný, ale wy mezy proroký; A o yonaſſowy zadny neprorokowal, ale o mnýe wſſiczkný proro- kowalí a mogy ſkutkowe ſ gych proroczſtwym ſíe ſgiednawachu; Jonaſſ ten geft vtekl, abý sie gemu poſmiewalí, ale ya wíeda, ze mi vkrzyzowanu byty a poſſmiewanu, przyblizyl ſſem ſíe; Yonaſſ zagiſte gmyel za zle, ze Nýny- wytſſczy nezahlazený, ale ya y fimrt hanebnu ſſem trpíel, aby dobrzý bylí ſpaſſiený; Jonaſí byl neznamý a przychozy, ale ya rodícz a tehoz naroda. To wſſie ſyn buozy przywodý proto, chtie ukazaty, ze, czozkolywíek zleho zydowe gſfu trpiely nebo trpíe, to wſſie trpýe ſ prawem/a buozým przýe- puſſczienym netolik na onom ſſwietye, ale y na tomto. Potom opiet gyný przyklad przywody k tomu a rzka: Kralewua ſ poledne ſtrany ſtane na ſudye ſ tyemto narodem a odfudy giey ; Nebo gie prziſfla od konce zemie ſlýffietý mudroft Salomunowu, A tot wiece nez Salomon tuto. Yonaff geſt k uonyem ſſiel, Ale kralewa ſ polednye ſtrany neczakala, aby Salomun k ný prziſſel, ale ona k nyemu przyſſla, gſſuczy zena a pohanka a z tak dalekych býdl, neſtrachchugycy 6) fie any cieſty any ſſmrty, zadagiczy ſhſſiety gieddyne 7) mudrich flowu Salomonowich, a ted gye wiece nez salomun tuto. Nebo tato kralewa k nyemu ſ konce zemíe pryſíla, A ya pak chodym po wífech mýeſtech; Salomon zagiſte o drziewi a o gynem ſtworzieny mudrzie mluwil, geſto ge newelikeho vzytka mohlo teý kralowie przyneſty, Ale ya o welikich wiecziech a o ſpaſſieny lídſkyem mluwym, gehozto nycz vzytecznyeſieho nenye. a tîemi wſſiemí przyklady 208b gie odfuzugîe, vkazugie to, ze gſſu pro ſwe welike hrziechí duoſtoyný//trpiety mnoho zleho, yakzto y dneſſny den trpie. A k tomu przywozugie przyklad, yakz prawí cztenye, kdyz prawí: Kdyz duch neczyſty wynde od czlowieka, chody po ſſuchích myeſtách 1) rozd. 2) ras. 3) sic. 4) sic. 6) i ras. z u. 6) rozd. 7) t.
140 207b 208a w ſtarem zakonye; Nebo zagiſte kdyz chtiel Sodomu a Komorru zkazyty, drzewe wypravil abrahamowi zloſty gích a wynny, A ze giedynnel) deſfiet czlowiekow dobrzích bylo w tolik mieſtýech; Teez take Lotowi vkazowa gich nefflechetenftwie a neſſlechetne nrawí: Teprw ohen na nye ſpuſtyl. Wzdy to chce vkazaty, ze to ſ prawem trpíe pro ſſwe hrziechí a pro ſſwe zloſtý. A teez vczyníl, kdyzto obecznu potopu na ſſwiet prziepuſtyl. Take powíediel byl k noce, ze to czyny pro lídíke zloſty. Teez uczynýl k giere- myaffowi, vkazaw gemu hrziechí a zlofty, geſto ſíe w gieruzalemye dýe- giechu, powiedye k nyemu a rzka: Neproſl za tento líd; wydyſſ, kaket zloſty czýnýe. A tiech przykladow mnoho w piſſmíe nalezneſſ. Prawí potom cztenye: Muzíe/ Nýnýwítczytí ſtanu na ſudye a od- fuudíe2) narod tento; nebo gíſu czynyh pokanýe k kazaný yonafſowu, a tot wiece nez yonalſ tuto. Nebo on ſluha, a ya pan ; on wyffiel z ceta, a ya z mrtwich z mrtwich; 3) On kazal przíewraczienýe mýeſta, A ya kazal kra- lowuftwie nebeſke; Oný gſfu beznamenye 4) yonafſowí wierzyl, ale ya gſſem gym mnoho znamený vkazal: Yonaſí kazal hrozíe, ale ya kazal hrziechí 5) odpuuſſczegíe; Onyno gſſu býlí wſſchowaný mezy pohaný, ale wy mezy proroký; A o yonaſſowy zadny neprorokowal, ale o mnýe wſſiczkný proro- kowalí a mogy ſkutkowe ſ gych proroczſtwym ſíe ſgiednawachu; Jonaſſ ten geft vtekl, abý sie gemu poſmiewalí, ale ya wíeda, ze mi vkrzyzowanu byty a poſſmiewanu, przyblizyl ſſem ſíe; Yonaſſ zagiſte gmyel za zle, ze Nýny- wytſſczy nezahlazený, ale ya y fimrt hanebnu ſſem trpíel, aby dobrzý bylí ſpaſſiený; Jonaſí byl neznamý a przychozy, ale ya rodícz a tehoz naroda. To wſſie ſyn buozy przywodý proto, chtie ukazaty, ze, czozkolywíek zleho zydowe gſfu trpiely nebo trpíe, to wſſie trpýe ſ prawem/a buozým przýe- puſſczienym netolik na onom ſſwietye, ale y na tomto. Potom opiet gyný przyklad przywody k tomu a rzka: Kralewua ſ poledne ſtrany ſtane na ſudye ſ tyemto narodem a odfudy giey ; Nebo gie prziſfla od konce zemie ſlýffietý mudroft Salomunowu, A tot wiece nez Salomon tuto. Yonaff geſt k uonyem ſſiel, Ale kralewa ſ polednye ſtrany neczakala, aby Salomun k ný prziſſel, ale ona k nyemu przyſſla, gſſuczy zena a pohanka a z tak dalekych býdl, neſtrachchugycy 6) fie any cieſty any ſſmrty, zadagiczy ſhſſiety gieddyne 7) mudrich flowu Salomonowich, a ted gye wiece nez salomun tuto. Nebo tato kralewa k nyemu ſ konce zemíe pryſíla, A ya pak chodym po wífech mýeſtech; Salomon zagiſte o drziewi a o gynem ſtworzieny mudrzie mluwil, geſto ge newelikeho vzytka mohlo teý kralowie przyneſty, Ale ya o welikich wiecziech a o ſpaſſieny lídſkyem mluwym, gehozto nycz vzytecznyeſieho nenye. a tîemi wſſiemí przyklady 208b gie odfuzugîe, vkazugie to, ze gſſu pro ſwe welike hrziechí duoſtoyný//trpiety mnoho zleho, yakzto y dneſſny den trpie. A k tomu przywozugie przyklad, yakz prawí cztenye, kdyz prawí: Kdyz duch neczyſty wynde od czlowieka, chody po ſſuchích myeſtách 1) rozd. 2) ras. 3) sic. 4) sic. 6) i ras. z u. 6) rozd. 7) t.
Strana 141
141 hledagie prziebýtka, A nenalezna dye: Wraczy ſie duo ſſweho domu, z nye- bozto ſſem wýſſiel. A przyda nalezne giey prazdenyece, pometlamy ocziſſczen a okraſſen. Tehdy gde y weſſme ſedm duchow horſsich ssebe ſſebu a wſſyedce, prziebýwagy w nýem. Y budu poſſledczy toho czlowieka horſſy nezlí prziedczy. Takez ſie ſtane tomuto narodu prziezlemu. Wyprawyw gích newdyeczſtwie, wyprawgie pak gich hubenſtwie. Czoz prawi? Zagiſte, prawí, yako lide, gieſto w ſſobie magy dyabla, kdyz by bylí tey buoleſty a te nemocy zbawený, bylo-li by to, ze bý ſie nepolepsilí, ale pohorfily, wuýeczſſye zle a wyeczſſy nemocz a w mocz dyabelſku bý wpadlí: Teez ſie y wam ſtane, Nebo zagiſte drziewe ſte bylí uwiezený a w moczy dia- belſkey a ſſwe ſyny ſte zabygiegicz offierowali dyablom, welike zabilſt/ſwo 209a w tom vkazugycz; Ale wſſak 1) waſſ neoſtal, Ale toho dyabla ſkrzie ſſwe proroký od waſſ ſſe 2) wypudyl. A opîet ſſem przyſſel k wam chtie waſſ lepe oczýfſczyty, ale ze nechcete poſſluchaty a wyeczi ſte zloſt uwpadly — nebo drziewe ſte proroky zbili a potom ſyna buozieho gſte zabilí — A protoz take welmý wieczlfye zle budete trpiety, nezli ſte trpielí w eegyptie a w babílonî . Nebo zagiſte po ſſyna bozieho ſſmrty od Tyta ad 3) veſpeſyana nerownye gſſu wieczſie zle trpíelí. A protoz y rziekl: Bude wam tak welike horzíe, yakez ſie nykdý neſtalo, aný ſtane. A netoliko tento przyklad to ſamo uka- zugie, Ale take vkazugie, ze wſſyey utyechy obecznye buudu zbawený A ze dyabel lehczie gie obwazye nezli drzyewe. Nebo acz gſſu tehdy ſhrzie- ſſylí, wzdy gſſu myelí nyektere mezy ſebu, geſto gie treſktalí a toho nad nymí poprawowali, A buozye míloſt nad to, gieſto doplnyewaſſie to, czoz ony duoſtaty nemozyechu. Ale nýnye tohoto wſſyeho gífu zbaweny; A protoz menýe mezý nymí ſlechetnoſty a wíece hrziechow a zlofty A wieczífie mocz dyabelſka nad nymí.//Gýezto racz naſí zbawýty ottecz, 209b ſyn, ſſwaty duch. Amen. A Kdyz gieſſczie mluwieſſie k zſſaſtupom, nalít matye geho a bratrzye ſtachu zgíewnýe, hledagice gemu mluwíty. Tehdy powiedye gemu geden: Tot, matye twa a bratrzie twa stogye zgyewnýe hledagicz tebe. Tehdy on odpowiedyew gemu wece: Kto geſt matye ma a kto gſſu bratrzie ma? A ztah ruku ſſwu na ſſwe mlazífie wece: Tot, ma matye a bratrzie. Ktoz kolýwiek vczyny wuolí otcze meho, genz geſt na nebeſſiech, ten geft moy bratrr y ſſeſtra y matye. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Rzehorzz Papezſſ. Swateho cztenye, bratrzice mila, kratke pyſmo geſt powiedyeno, Ale zagiſte rozliczneho znamenye a rozumu geſt naplnyeno. Nebo gezyſſ ſtwo- rzýtel naſſ a ſſpaſſytel czyny ſſe materzie naznagîe, a kto gie gieho matye nebo gieho przybuzný, ne ſkrzie narod tieleſtný, ale ſkrzíe ſgiednanye duchowne vkazugie a rzka: Ktoz kolýwiek vczyny wuoli otcze meho, genz geſt na nebeſfiech, ten geft muoý bratrr, feftra y matye. Gymyzto slowy czo nam L. LXXVI col. 1086. 1) na konci ř. 2) t. 3) sic.
141 hledagie prziebýtka, A nenalezna dye: Wraczy ſie duo ſſweho domu, z nye- bozto ſſem wýſſiel. A przyda nalezne giey prazdenyece, pometlamy ocziſſczen a okraſſen. Tehdy gde y weſſme ſedm duchow horſsich ssebe ſſebu a wſſyedce, prziebýwagy w nýem. Y budu poſſledczy toho czlowieka horſſy nezlí prziedczy. Takez ſie ſtane tomuto narodu prziezlemu. Wyprawyw gích newdyeczſtwie, wyprawgie pak gich hubenſtwie. Czoz prawi? Zagiſte, prawí, yako lide, gieſto w ſſobie magy dyabla, kdyz by bylí tey buoleſty a te nemocy zbawený, bylo-li by to, ze bý ſie nepolepsilí, ale pohorfily, wuýeczſſye zle a wyeczſſy nemocz a w mocz dyabelſku bý wpadlí: Teez ſie y wam ſtane, Nebo zagiſte drziewe ſte bylí uwiezený a w moczy dia- belſkey a ſſwe ſyny ſte zabygiegicz offierowali dyablom, welike zabilſt/ſwo 209a w tom vkazugycz; Ale wſſak 1) waſſ neoſtal, Ale toho dyabla ſkrzie ſſwe proroký od waſſ ſſe 2) wypudyl. A opîet ſſem przyſſel k wam chtie waſſ lepe oczýfſczyty, ale ze nechcete poſſluchaty a wyeczi ſte zloſt uwpadly — nebo drziewe ſte proroky zbili a potom ſyna buozieho gſte zabilí — A protoz take welmý wieczlfye zle budete trpiety, nezli ſte trpielí w eegyptie a w babílonî . Nebo zagiſte po ſſyna bozieho ſſmrty od Tyta ad 3) veſpeſyana nerownye gſſu wieczſie zle trpíelí. A protoz y rziekl: Bude wam tak welike horzíe, yakez ſie nykdý neſtalo, aný ſtane. A netoliko tento przyklad to ſamo uka- zugie, Ale take vkazugie, ze wſſyey utyechy obecznye buudu zbawený A ze dyabel lehczie gie obwazye nezli drzyewe. Nebo acz gſſu tehdy ſhrzie- ſſylí, wzdy gſſu myelí nyektere mezy ſebu, geſto gie treſktalí a toho nad nymí poprawowali, A buozye míloſt nad to, gieſto doplnyewaſſie to, czoz ony duoſtaty nemozyechu. Ale nýnye tohoto wſſyeho gífu zbaweny; A protoz menýe mezý nymí ſlechetnoſty a wíece hrziechow a zlofty A wieczífie mocz dyabelſka nad nymí.//Gýezto racz naſí zbawýty ottecz, 209b ſyn, ſſwaty duch. Amen. A Kdyz gieſſczie mluwieſſie k zſſaſtupom, nalít matye geho a bratrzye ſtachu zgíewnýe, hledagice gemu mluwíty. Tehdy powiedye gemu geden: Tot, matye twa a bratrzie twa stogye zgyewnýe hledagicz tebe. Tehdy on odpowiedyew gemu wece: Kto geſt matye ma a kto gſſu bratrzie ma? A ztah ruku ſſwu na ſſwe mlazífie wece: Tot, ma matye a bratrzie. Ktoz kolýwiek vczyny wuolí otcze meho, genz geſt na nebeſſiech, ten geft moy bratrr y ſſeſtra y matye. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Rzehorzz Papezſſ. Swateho cztenye, bratrzice mila, kratke pyſmo geſt powiedyeno, Ale zagiſte rozliczneho znamenye a rozumu geſt naplnyeno. Nebo gezyſſ ſtwo- rzýtel naſſ a ſſpaſſytel czyny ſſe materzie naznagîe, a kto gie gieho matye nebo gieho przybuzný, ne ſkrzie narod tieleſtný, ale ſkrzíe ſgiednanye duchowne vkazugie a rzka: Ktoz kolýwiek vczyny wuoli otcze meho, genz geſt na nebeſfiech, ten geft muoý bratrr, feftra y matye. Gymyzto slowy czo nam L. LXXVI col. 1086. 1) na konci ř. 2) t. 3) sic.
Strana 142
142 210b 211a 210a gyneho vkagie,1) gedyne ze mnohe z pohanſtwua,I geſto gſſu gieho po- ſſluſſny bylí, k ſſwey prziezny przygyma, Ale zydowſtwo, z gichzto naroda geſt poſſyel, toho znaty netba. A pprotoz2) matye geho, yakz prawí pyſſmo, zgiewnye ſtaſſye A proto od ſſweho ſtworzytele nepoznana; Nebo zagyſte w píſſmye ſtareho zakona ſſmyſl duchowny Ztratyla, tyeleſtneho ſíe ſſmyſla drziety nemudrzie zabludyla. Ale kdyz kazdy ten, genz czyný wuolý otczow, ſeſtra a bratr ſyna buozieho nazwan geſt, Pro oboý narod zenſky y muzſkí, genz k wierzie krzieſtyanky oboy pozwan geſt. Protoz to dywno neyma byty; Ale welmí dywno geſt, kak taki kazdy muoz materzy ſluty? A protoz wierne ſſwe mlazſſye bratrí nazywaty hoſpodyn raczyl geſt, Jakz prawí w pyſſmie: Dyete, prawí, a zwieſtuyte mey bratrzy. A protoz kazdy, ktoz wieru krzyeſtyanku przygme, ſkrzie to muoz bratre3) ſyna buozyeho nazwan byty. Ale duoſtoyno geho otazanye, kak muozye take materzy ſlutý? Ale wiedyety nam geſt, ktoz kolíwyek ſkrzie prawu wieru bratrn a ſſeſtra ſyna buozyeho muoz býtý, Ten pak ſkrzie ſſwate kazanýe y ma- terzy muozye ſlutý; Nebo yakzto vrody ſyna buozyeho, kdyz w ſrdczie ktereho czlowieka ſſwym kazanym gyey zwuolí, materzy geho ynhed buude, kdyz ſkrzie hlas gieho mílowanye buozýe na mýſli geho blyznyeho ſie narody. k nyezto wieczy potwrzenýe prziſſpyeſſyla k nam ſſwata felicitas, gyezto dneſſny den pamatka gieſt, gesto wierziecy vczynyla sie gest ſeftru buozy a kazyczy vczynyla ſie geſt materzy gieho. Neb kdyz býeſſye w nay- wieczſſych mukach, ſedm ſſwych przyrozenych ſýnow w mylowany kralo- wuftwie nebeſkeho gych ſrdcie ſſwým kazaným potwrdyla. Tyem czynem duchownye ge porodyla. Porodyla giey4) drzewe ſſwym kazanym buohu, porodywſſy giey5) drzewe ſſwym zywotem ſſwietu. Znamenayte, bratryce mila, w zenſkem tyele muzſke ſrce. Do ſſmrty ſtala bez ſtrachu a bala ſie, bý neztratyla wierý ſſwietloſty ſſwym ſynom, by gymy byla neoſſyrzyela; Protoz za 6) tuto zenu materzý mame nazywaty. Zagiſte ho'ſpodyn?) kdyz gie mluwil o ſſwatem yanu, rzek geſt a rzka: Czoz ſte wyſſli wídyety na puuſ//ſczy? proroka? Zagiſte prawí wam y wiece nez proroka. A on ſam ſſwaty Jan, kdyz geho tazalí, odpowiedyel a rzka: Neyglſem prorok. Protoze wiedyeſfie do ſebe, eez gîe wiece nez prorok, proto zaprziel ſebe o ſobîe, by nebil prorok. Nebo vrzad proroczi geſt buduczí wiecz zwieſtowaty, ale prſtem giey neukazowaty: Protoz ſſwaty Jan byl wiecze nez prorok; Nebo to, czoz ſlowem zwieſtowal, to take przítem vkazowal. Nebo kdyz ſſwich ſedm ſynow do nebeſkeho kralewſtwie poſlala.8) Protoz tuto zenu materzy a wiece nez materzy gſſe9) nazwal; nebo kdyz ſſwich ſſedm ſynow do nebeſkeho kralowſtwie geſt poſſlala, kolykoz gych przied ný vmrzielo, toliko krat ona ſama w ſſobie yako vmýerala:10) Prwa prziſſla byla na muký a naypoſſlee wſſiech vmrziela. Hledala matye zaloſtywíe, ale bez ſtrachu na ſmrt ſſwich 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) t. 6) sic. 7) s nadeps. při rozd. 8) sic. 9) na konci ř. 10) ras.
142 210b 211a 210a gyneho vkagie,1) gedyne ze mnohe z pohanſtwua,I geſto gſſu gieho po- ſſluſſny bylí, k ſſwey prziezny przygyma, Ale zydowſtwo, z gichzto naroda geſt poſſyel, toho znaty netba. A pprotoz2) matye geho, yakz prawí pyſſmo, zgiewnye ſtaſſye A proto od ſſweho ſtworzytele nepoznana; Nebo zagyſte w píſſmye ſtareho zakona ſſmyſl duchowny Ztratyla, tyeleſtneho ſíe ſſmyſla drziety nemudrzie zabludyla. Ale kdyz kazdy ten, genz czyný wuolý otczow, ſeſtra a bratr ſyna buozieho nazwan geſt, Pro oboý narod zenſky y muzſkí, genz k wierzie krzieſtyanky oboy pozwan geſt. Protoz to dywno neyma byty; Ale welmí dywno geſt, kak taki kazdy muoz materzy ſluty? A protoz wierne ſſwe mlazſſye bratrí nazywaty hoſpodyn raczyl geſt, Jakz prawí w pyſſmie: Dyete, prawí, a zwieſtuyte mey bratrzy. A protoz kazdy, ktoz wieru krzyeſtyanku przygme, ſkrzie to muoz bratre3) ſyna buozyeho nazwan byty. Ale duoſtoyno geho otazanye, kak muozye take materzy ſlutý? Ale wiedyety nam geſt, ktoz kolíwyek ſkrzie prawu wieru bratrn a ſſeſtra ſyna buozyeho muoz býtý, Ten pak ſkrzie ſſwate kazanýe y ma- terzy muozye ſlutý; Nebo yakzto vrody ſyna buozyeho, kdyz w ſrdczie ktereho czlowieka ſſwym kazanym gyey zwuolí, materzy geho ynhed buude, kdyz ſkrzie hlas gieho mílowanye buozýe na mýſli geho blyznyeho ſie narody. k nyezto wieczy potwrzenýe prziſſpyeſſyla k nam ſſwata felicitas, gyezto dneſſny den pamatka gieſt, gesto wierziecy vczynyla sie gest ſeftru buozy a kazyczy vczynyla ſie geſt materzy gieho. Neb kdyz býeſſye w nay- wieczſſych mukach, ſedm ſſwych przyrozenych ſýnow w mylowany kralo- wuftwie nebeſkeho gych ſrdcie ſſwým kazaným potwrdyla. Tyem czynem duchownye ge porodyla. Porodyla giey4) drzewe ſſwym kazanym buohu, porodywſſy giey5) drzewe ſſwym zywotem ſſwietu. Znamenayte, bratryce mila, w zenſkem tyele muzſke ſrce. Do ſſmrty ſtala bez ſtrachu a bala ſie, bý neztratyla wierý ſſwietloſty ſſwym ſynom, by gymy byla neoſſyrzyela; Protoz za 6) tuto zenu materzý mame nazywaty. Zagiſte ho'ſpodyn?) kdyz gie mluwil o ſſwatem yanu, rzek geſt a rzka: Czoz ſte wyſſli wídyety na puuſ//ſczy? proroka? Zagiſte prawí wam y wiece nez proroka. A on ſam ſſwaty Jan, kdyz geho tazalí, odpowiedyel a rzka: Neyglſem prorok. Protoze wiedyeſfie do ſebe, eez gîe wiece nez prorok, proto zaprziel ſebe o ſobîe, by nebil prorok. Nebo vrzad proroczi geſt buduczí wiecz zwieſtowaty, ale prſtem giey neukazowaty: Protoz ſſwaty Jan byl wiecze nez prorok; Nebo to, czoz ſlowem zwieſtowal, to take przítem vkazowal. Nebo kdyz ſſwich ſedm ſynow do nebeſkeho kralewſtwie poſlala.8) Protoz tuto zenu materzy a wiece nez materzy gſſe9) nazwal; nebo kdyz ſſwich ſſedm ſynow do nebeſkeho kralowſtwie geſt poſſlala, kolykoz gych przied ný vmrzielo, toliko krat ona ſama w ſſobie yako vmýerala:10) Prwa prziſſla byla na muký a naypoſſlee wſſiech vmrziela. Hledala matye zaloſtywíe, ale bez ſtrachu na ſmrt ſſwich 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) t. 6) sic. 7) s nadeps. při rozd. 8) sic. 9) na konci ř. 10) ras.
Strana 143
143 synow A nadyegye, geſto gmyegieſsie k gich spasseny, gegie zaloft obmiek- czowaſſye. Zadaſſye, aby zadny po ny neoſtal, bol/giecz ſſie, bý toho, genz 211b by oſttal, 1) nemohla míety ſſebu w nebeſkem kralewſtwi. A protoz zadny z naſí, bratrzice míla, nemný, bý, kdyz gegie ſýnnowe2) vmieralí, gegie przyrozenye nachylenye take vmrzielo bylo. Nebo nelze ge toho, bý ona, ſſwe ſyný przyrozene kdyz mrzýety widiela, mohla bez welike buoleſty byty; Ale mocz miloſty wnýtrznýe przyemahafie boleſt tieleſtnu. A protoz podobnye k tomu bylo powiedyeno ſſwatemu petru: Kdyz ſſe oſtaraſſ, ztyehneſſ ſſwogy rucze a gyny tie opaſſye a powede, kamz tý nechceſſ. Nebo zagiſte bý ſſwaty petr owſſiem byl nechtiel, nebyl by ſſmrty pro gezu- kriſta trpíel. Ale zagiſte fſmrty, glezto krziehkoſty tieleſtnu nechtíel, tey pak míloſty duchownu zadal; A kdyz pro krziehkoſt tieleſtnu na muký gyty ſie ſtrachowal, ſkrzie milowanye duchowne na ſmrt gyty fíe radowal: I ſtalo líe tak, ze vmuczienye nechtye, wíſak chtiel. Jakozto mý, kdyz zdrawie zadamý, horzke lekarzſtwíe przýgymamý.//Krziehkoſt ta nam geſt pro- 212a týwna, Ale zdrawie, geſto ſie ma ſkrzie horzkoſt 3) nawratyty, to ſie nam lybý. A protoz mylowala geſt podle tieleſſenſtwie ſſwata felicitas ſſwe syny, Ale pro míloſt nebeſkeho kralowſtwie chtiela, abý przied ny vmrzielí A ona ſkrzie to w nebeſkem kralowſtwí roſtla. A protoz tuto zenu wiece nez ma- terzy gſſem nazwal, geſto gíe kolykrat ſſwymí ſyny zaloſtywie vmierala, A kdyz rozlíczne vmuczenýe trpiela, nade wſſym vmuczienym naypoſſledy ſſwítiezyla. Prawie to, ze za ſtareho dawna byl ten obýcziey, Ze, ktoz bý konſelem byl, podle toho, koliko by krat byl, takez podle toho wieczíſy czieſt gmíel, Welmý wieczſſy byl; A protoz kterzyz byl duakrat neb trzykrat nebo cztýrkrat, gmiel welmí wieczíſy czieft nezli ty, geſto gedynu bywali. Protoz przíemohla ſſwata felicitas vmuczienýe, geſto gie toliko krat pro- gezukriſta vmyerala, koliko krat ſſwe ſyný przied ſebu vmíeragycz wýdiela. Znamenaýmez, bratrzyce, tuto zenu. Znamenaíne 4) take ſamýl/ſie, 212b ze ſſme muzýe, a czoz ſmy proty ney, to wyzmi. Czaſto zagiſte nyeczo dobreho vczyníty vmyſlíme, ale gelt-ly to, ze proty nam rziecz nyekakeho poſſmíecha z uſt nyektereho czlowieka wynde, ynhed od ſſweho vmýſla yako ſ hanbu odſtupymý. Hledayz, tot naſí czalto od dobreho vmýſla rzecz odwraczygie; Ale ſſwatey felicitatí od ſſwateho vmýla y muki nemohlí rozpaczyty. Mý podle przýkazanye buozieho naſſieho ſbuozie, geſto czaſto mýmo potrziebu mame, pro buoh daty nechczme; Ale tato netoliko ſſwe ſbuozye, ale ſſwe tielo dala pro krale nebeſkeho. My, kdyz ſſwe dyety buozy wuolí ztratymý, beze wílýe wtiechý gich gich 5) zeleme; Ale tato byla bý ſſwich dyety yako vmrlich zelela, bý gich byla ſkrzie ſſmrt buohu neoffie- rowala. A protoz kdyz na onen przehrozný ſuud ſuudcze ſýn buozy przýde, czo mý muzíe dyemý, kdyz chwalu tey zeny vzrzýmý? Mdloba naſie myſli, geſt 6) nam muzom tehdy buude za omluwu, k czemu nam buude pomoczna, kdýz tato zena bude vkazana, gelto � tento ſſwiet y naſſye/ muzſtwíe 213a 1) rozd. 2) t. 3) ras. 4) sic. 5) sic. 6) sic.
143 synow A nadyegye, geſto gmyegieſsie k gich spasseny, gegie zaloft obmiek- czowaſſye. Zadaſſye, aby zadny po ny neoſtal, bol/giecz ſſie, bý toho, genz 211b by oſttal, 1) nemohla míety ſſebu w nebeſkem kralewſtwi. A protoz zadny z naſí, bratrzice míla, nemný, bý, kdyz gegie ſýnnowe2) vmieralí, gegie przyrozenye nachylenye take vmrzielo bylo. Nebo nelze ge toho, bý ona, ſſwe ſyný przyrozene kdyz mrzýety widiela, mohla bez welike buoleſty byty; Ale mocz miloſty wnýtrznýe przyemahafie boleſt tieleſtnu. A protoz podobnye k tomu bylo powiedyeno ſſwatemu petru: Kdyz ſſe oſtaraſſ, ztyehneſſ ſſwogy rucze a gyny tie opaſſye a powede, kamz tý nechceſſ. Nebo zagiſte bý ſſwaty petr owſſiem byl nechtiel, nebyl by ſſmrty pro gezu- kriſta trpíel. Ale zagiſte fſmrty, glezto krziehkoſty tieleſtnu nechtíel, tey pak míloſty duchownu zadal; A kdyz pro krziehkoſt tieleſtnu na muký gyty ſie ſtrachowal, ſkrzie milowanye duchowne na ſmrt gyty fíe radowal: I ſtalo líe tak, ze vmuczienye nechtye, wíſak chtiel. Jakozto mý, kdyz zdrawie zadamý, horzke lekarzſtwíe przýgymamý.//Krziehkoſt ta nam geſt pro- 212a týwna, Ale zdrawie, geſto ſie ma ſkrzie horzkoſt 3) nawratyty, to ſie nam lybý. A protoz mylowala geſt podle tieleſſenſtwie ſſwata felicitas ſſwe syny, Ale pro míloſt nebeſkeho kralowſtwie chtiela, abý przied ny vmrzielí A ona ſkrzie to w nebeſkem kralowſtwí roſtla. A protoz tuto zenu wiece nez ma- terzy gſſem nazwal, geſto gíe kolykrat ſſwymí ſyny zaloſtywie vmierala, A kdyz rozlíczne vmuczenýe trpiela, nade wſſym vmuczienym naypoſſledy ſſwítiezyla. Prawie to, ze za ſtareho dawna byl ten obýcziey, Ze, ktoz bý konſelem byl, podle toho, koliko by krat byl, takez podle toho wieczíſy czieſt gmíel, Welmý wieczſſy byl; A protoz kterzyz byl duakrat neb trzykrat nebo cztýrkrat, gmiel welmí wieczíſy czieft nezli ty, geſto gedynu bywali. Protoz przíemohla ſſwata felicitas vmuczienýe, geſto gie toliko krat pro- gezukriſta vmyerala, koliko krat ſſwe ſyný przied ſebu vmíeragycz wýdiela. Znamenaýmez, bratrzyce, tuto zenu. Znamenaíne 4) take ſamýl/ſie, 212b ze ſſme muzýe, a czoz ſmy proty ney, to wyzmi. Czaſto zagiſte nyeczo dobreho vczyníty vmyſlíme, ale gelt-ly to, ze proty nam rziecz nyekakeho poſſmíecha z uſt nyektereho czlowieka wynde, ynhed od ſſweho vmýſla yako ſ hanbu odſtupymý. Hledayz, tot naſí czalto od dobreho vmýſla rzecz odwraczygie; Ale ſſwatey felicitatí od ſſwateho vmýla y muki nemohlí rozpaczyty. Mý podle przýkazanye buozieho naſſieho ſbuozie, geſto czaſto mýmo potrziebu mame, pro buoh daty nechczme; Ale tato netoliko ſſwe ſbuozye, ale ſſwe tielo dala pro krale nebeſkeho. My, kdyz ſſwe dyety buozy wuolí ztratymý, beze wílýe wtiechý gich gich 5) zeleme; Ale tato byla bý ſſwich dyety yako vmrlich zelela, bý gich byla ſkrzie ſſmrt buohu neoffie- rowala. A protoz kdyz na onen przehrozný ſuud ſuudcze ſýn buozy przýde, czo mý muzíe dyemý, kdyz chwalu tey zeny vzrzýmý? Mdloba naſie myſli, geſt 6) nam muzom tehdy buude za omluwu, k czemu nam buude pomoczna, kdýz tato zena bude vkazana, gelto � tento ſſwiet y naſſye/ muzſtwíe 213a 1) rozd. 2) t. 3) ras. 4) sic. 5) sic. 6) sic.
Strana 144
144 prziemohla? Naſſleduyſſmez, bratrzice míla, neſſnadne a oſtre cieſty naſſieho ſpaſſitele; Nebo mnohich vſtawícenſtwi tak geſt obeczna vczynýena, ze sie ý zenam po ny chtielo chuodyty. Nenawídmez wſſielíke wíeczy nenyeyſlie A za nycz neymíeymý toho, geft 1) muoz mínuty. Mrzko buud nam mílowaty to, czoz wiemý, ze ma ſkuoro mýnutý. Neprzyemahay naſí milowanye czaſſnych wieczy. Pycha naſſ nenadymay, hnyew naaſſ neroztrhay, ſmylftwuo nepoſſkwrnýey, zawiſt nezahubuý. Pro naſſye milowanye, bratrzice mila, ſpaſſitel naſí vmrziel, a mý pro geho mílowanye ſamý líe prziem a haymý. Nebo geſt-li to, ze to plnye vczynýmý, netoliko buduczich muk zbudemý, ale obecznye ſſwatymí muczienýký raduoſty buudemí obdrzaný. Neb kakz kolýwiek pohanow neprzatel neymamý, geſto by naſſ vmuczyli, wſſak naſſ pokoy ma take ſſwe vmuczienye: Nebo, acz naſíieho hrdla tieleſtný mecz 213b neſtýna, Ale duchownýl mecz zaduoſtý naſſye krziehkoſty w naſſ pro ſyna buozieho zabýgie. 214a 214b TOho czaſſu w'ſſied giezyſſ z domu, ſiedyeſſye podle morzie. y ſſebrachu ſſie k nýemu zaſtupowe mnozý, tak ze on wſſed na lodyczku y ſſyede. A wſſieczek zaſtup ſtaſſie na bbrzeze.2) y mluwíl gym mnoho w powieſtech a rzka: Tot wýſſel, gienz3) ſegie, aby ſſaal ſſwe ſſyemýe. A kdyz ſegyeſſie, nyektera padachu podle cieſty, y pprzygydechu4) ptaczy y ſſnyechu gie. Gyna padechu mezy ſkale, geſto neygmyechu mnoho zemíe a ynhed wzný- dechu; nebo neýmiegyechu wyfloſtý zemíe. A kdyz fluncze wznýde, roz- horczichu ſíe, a ze neygmíegechu korziene, poſſwadechu.5) Gyna pak pa- dechu mezy trrnýe y wzroſte trrnýe ý zaduffy gie. Gyna pak padechu w zemí dobru y dawachu owoce, Giedno ftokrat wiece, Druhe ſfeftdeſfatkrat, Trzietye trzidcetykrat. kto ma vſſý k ſſhſſeny, ſlſſ. I prziſtupywſſie mlaſſy gieho wecziechu: Procz gym w polſwieſtech mluwiſſ? Genz odpowiedyew wece gym: Wam dano gieft wiedyety tagenstwie kralowstwie nebeſkeho, ale onýem nenye dano. Neb ktoz ma, bude gemu dano y bude doſty gmiety ; Ale ktoz nema, y to, czoz ma, bude gemu odgyato. proto w powieſtech gym mluwým, neb wyducze newidye a ſſliſfiece neſhſſie, any rozumiegy, abý ſie naplnylo w ních proroczſtwie yſayaſſowo, genz prawi: Slyſſienym vſſlíſlite a nebudete rozumiety; A wíduce uzrzyte a neuzrite. nadulo ſíe geſt ſrdce waſſie lydu tohoto a uſſyma tiezzcie gſſu ſlſſieli a ſſwogy oczy za- wrzieli, aby nykdy newídyehi oczyma, ale ſlyſſielí uſſyma a ſſrdcem roz- umíelí, aby ſíe obratyli y uzdrawíl bych. Ale waſſy blahoſlawenýe oczy,6) geſto wídye, a uſſy waſſy, geſto ſlyſſie. A zawierne prawi wam, ze mnozy proroczy a prawedlný zadali gſſu wídyety, geſto wídyte, a newydiel, A ſhſſiety, geſto wy ſhſſýte, a neſliſſeh gſſu. A protoz wy ſhſteſpowieſt toho, genz ſíegieſſye. kazdy, ktoz ſliſſy ſlowo kralowſtwíe nebeſkeho a nerozumýe, przyde zlý y wezme to, czoz gest sieto w gieho ſrdczy. Ten gest, genz gest sat podle czieſty. Ale ktoz geſt na ſkale ſat, to tye, ten, genz ſlowuo ſlyſſy a 1) t. 2) rozd. 3) ras. 4) rozd. 5) fí přeps. ze zſ. 6) ras.
144 prziemohla? Naſſleduyſſmez, bratrzice míla, neſſnadne a oſtre cieſty naſſieho ſpaſſitele; Nebo mnohich vſtawícenſtwi tak geſt obeczna vczynýena, ze sie ý zenam po ny chtielo chuodyty. Nenawídmez wſſielíke wíeczy nenyeyſlie A za nycz neymíeymý toho, geft 1) muoz mínuty. Mrzko buud nam mílowaty to, czoz wiemý, ze ma ſkuoro mýnutý. Neprzyemahay naſí milowanye czaſſnych wieczy. Pycha naſſ nenadymay, hnyew naaſſ neroztrhay, ſmylftwuo nepoſſkwrnýey, zawiſt nezahubuý. Pro naſſye milowanye, bratrzice mila, ſpaſſitel naſí vmrziel, a mý pro geho mílowanye ſamý líe prziem a haymý. Nebo geſt-li to, ze to plnye vczynýmý, netoliko buduczich muk zbudemý, ale obecznye ſſwatymí muczienýký raduoſty buudemí obdrzaný. Neb kakz kolýwiek pohanow neprzatel neymamý, geſto by naſſ vmuczyli, wſſak naſſ pokoy ma take ſſwe vmuczienye: Nebo, acz naſíieho hrdla tieleſtný mecz 213b neſtýna, Ale duchownýl mecz zaduoſtý naſſye krziehkoſty w naſſ pro ſyna buozieho zabýgie. 214a 214b TOho czaſſu w'ſſied giezyſſ z domu, ſiedyeſſye podle morzie. y ſſebrachu ſſie k nýemu zaſtupowe mnozý, tak ze on wſſed na lodyczku y ſſyede. A wſſieczek zaſtup ſtaſſie na bbrzeze.2) y mluwíl gym mnoho w powieſtech a rzka: Tot wýſſel, gienz3) ſegie, aby ſſaal ſſwe ſſyemýe. A kdyz ſegyeſſie, nyektera padachu podle cieſty, y pprzygydechu4) ptaczy y ſſnyechu gie. Gyna padechu mezy ſkale, geſto neygmyechu mnoho zemíe a ynhed wzný- dechu; nebo neýmiegyechu wyfloſtý zemíe. A kdyz fluncze wznýde, roz- horczichu ſíe, a ze neygmíegechu korziene, poſſwadechu.5) Gyna pak pa- dechu mezy trrnýe y wzroſte trrnýe ý zaduffy gie. Gyna pak padechu w zemí dobru y dawachu owoce, Giedno ftokrat wiece, Druhe ſfeftdeſfatkrat, Trzietye trzidcetykrat. kto ma vſſý k ſſhſſeny, ſlſſ. I prziſtupywſſie mlaſſy gieho wecziechu: Procz gym w polſwieſtech mluwiſſ? Genz odpowiedyew wece gym: Wam dano gieft wiedyety tagenstwie kralowstwie nebeſkeho, ale onýem nenye dano. Neb ktoz ma, bude gemu dano y bude doſty gmiety ; Ale ktoz nema, y to, czoz ma, bude gemu odgyato. proto w powieſtech gym mluwým, neb wyducze newidye a ſſliſfiece neſhſſie, any rozumiegy, abý ſie naplnylo w ních proroczſtwie yſayaſſowo, genz prawi: Slyſſienym vſſlíſlite a nebudete rozumiety; A wíduce uzrzyte a neuzrite. nadulo ſíe geſt ſrdce waſſie lydu tohoto a uſſyma tiezzcie gſſu ſlſſieli a ſſwogy oczy za- wrzieli, aby nykdy newídyehi oczyma, ale ſlyſſielí uſſyma a ſſrdcem roz- umíelí, aby ſíe obratyli y uzdrawíl bych. Ale waſſy blahoſlawenýe oczy,6) geſto wídye, a uſſy waſſy, geſto ſlyſſie. A zawierne prawi wam, ze mnozy proroczy a prawedlný zadali gſſu wídyety, geſto wídyte, a newydiel, A ſhſſiety, geſto wy ſhſſýte, a neſliſſeh gſſu. A protoz wy ſhſteſpowieſt toho, genz ſíegieſſye. kazdy, ktoz ſliſſy ſlowo kralowſtwíe nebeſkeho a nerozumýe, przyde zlý y wezme to, czoz gest sieto w gieho ſrdczy. Ten gest, genz gest sat podle czieſty. Ale ktoz geſt na ſkale ſat, to tye, ten, genz ſlowuo ſlyſſy a 1) t. 2) rozd. 3) ras. 4) rozd. 5) fí přeps. ze zſ. 6) ras.
Strana 145
145 ynhed ſ radoſty przýgme gie. Nema w ſobie korzene, ale geſt czaſſný, A kdyz fie ſtane protywenſtwie nebo ktere utrpenye pro ſlowuo, ynhed sie pohorssy. Ale ktoz gieft siet mezy trrnym, Ten gest, genz slowuo flffy, a peczie tohoto ſſwieta a obludal) buohatſtwie zaduſſy ſlowo y bude bez owoce. Ale geſto w zemí dobre ſíet gieft, ten geſt, genz ſhiffy flowo a rozumie a owoce neſſe y vczyný, gedno zagiſte ftokrat wice A druhe paddeſfatkrat A trzietye trzídeztetykrat. Na toto czteny 2) mluwi ſſwaty Jan Cryfoftom. Znamenaty nam geſt, ze zaſtupowe nemozíechu wnyty w duom, any bytý tu, kdeſto apoſtolowe ſliffiech 3) tagenſtwíe. Protoz míloſrdny hoſpodyn wiſſiel z domu y ſfiediel podle morzíe tohoto ſſwieta, aby ſie k nyemu ſeb- bralo4) zaſtupow mnoho a ſI//lyſſali to zaſtupowe na brzieze, geſto wnytrrz 215a domu ſhſfiety duoftoyny nebrechu. Y mluwil gym w powieſtech. Ale prwu powieſt powiedye gym, ſkrzie nyſto ſſnaznyeyſie k ſſliſſieny vczyní. Nebo zagiſte pod pokritem a pod tagenſtwym mluwyeſſie. Proto pozdwyhugie gych ſluch powiedye gym prwu powieſt a rzka: 5) Tot wyſſiel, genz ſsiegie, aby ſaal ſſwe ſyemíe. Tento, genz fiegie, geft syn buozy A ſlowo otcze ſſweho siegie mezy lidmi. Ale odkud gie wyfsiel ten, gesto wezde geſt? Ale kak wyſſiel? zagiſte ne mieſtem, ale naſſym czlowieczſtwím k nam ſie przyblizyl, nebo zagiſte mý ſme nemohlí wnyty k nyemu pro naſlie hrziechí neb ty na 6y toho branyechu; protoz on k nam wyſſiel. Ale k czemu gie wyſſiel? zda proto, abý zahubyl zemí, gelto bieflíe trnye plna a zahladyl oraczie? Níkake, Ale abý oral a zínazenſtwie ukazal a ſal ſiemýe ſſweho ſlowa. Nebo ſyemýe zagiſte geft vczienye; Ale pole duſſie lidſka ; A ten, genz siegie, geft syn buozy. A kdyz uſſhſſiſ to, geſto prawí: wſſel geſt,I/genz ſfyegie, aby faal, Rozumíey tomu, 215b ze ſyn buozý, yako y kazdy rozſſiewacz, wychody take y pro gynu potrziebu, Niekdy zagiíte, abý oral, nyekdi, aby zlu zelînu ſbieral, nyekdy, aby trrnye wykopal; Ale tuto geſt wýſfiel, aby ſaal. Procz gie to, powíes mi, ze geſt wieczffye czieft ſemena zhynula; nebo trzy cziefty zhýnulý, a cztwrta owoce neſla? Zagiſte ne od toho, geſto siegie, ale od zemíe, genzto przygima, Towieſſ od duffye, gelto nerodyla ſliffiety. Ale procz toho zaſtupom rozumnye ne- powiedyel? Zagiſte proto, nebo gſſu mnozy geho flowa netbalywie a lenyw!" przygymali a proto weſken vzytek ztratyli; Protoz nechtiel gych prziehſh dotknuty, abý gy 7) nedal przyczynka k rozpacziený. Ale ſſwym mlazſſym wyprawil 8) tuto powieft, chtie gym daty nauczienye, abý ſie nerozpaczo- walí, any proto przieſtawali, acz by kdy gich kazanye mnozy lide netbawie a lehnywíe przygyali, Widucze przyklad ſyna buozieho; Neb on proto ne- przieſtal, bý ſlowa fſweho ſſwateho y ſnaznym y neſnazným y zlým y dobrym neſaal. Ale newydyeſſye toho ſmýſla powieſt. Neb ktery bý roſſiewacz byl 216a tak nemudry, bý chtiel niemena rozfiewatý mezy trnym neb mezí ſkalym aneb na cieftye? O ſſiemenech zagiſte a o zemí mluwiece, nebylo by ſmyſlne, 1) o přeps. z b. 2) na konci ř. 3) t. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) t. 7 na konci ř. 8) t. 10
145 ynhed ſ radoſty przýgme gie. Nema w ſobie korzene, ale geſt czaſſný, A kdyz fie ſtane protywenſtwie nebo ktere utrpenye pro ſlowuo, ynhed sie pohorssy. Ale ktoz gieft siet mezy trrnym, Ten gest, genz slowuo flffy, a peczie tohoto ſſwieta a obludal) buohatſtwie zaduſſy ſlowo y bude bez owoce. Ale geſto w zemí dobre ſíet gieft, ten geſt, genz ſhiffy flowo a rozumie a owoce neſſe y vczyný, gedno zagiſte ftokrat wice A druhe paddeſfatkrat A trzietye trzídeztetykrat. Na toto czteny 2) mluwi ſſwaty Jan Cryfoftom. Znamenaty nam geſt, ze zaſtupowe nemozíechu wnyty w duom, any bytý tu, kdeſto apoſtolowe ſliffiech 3) tagenſtwíe. Protoz míloſrdny hoſpodyn wiſſiel z domu y ſfiediel podle morzíe tohoto ſſwieta, aby ſie k nyemu ſeb- bralo4) zaſtupow mnoho a ſI//lyſſali to zaſtupowe na brzieze, geſto wnytrrz 215a domu ſhſfiety duoftoyny nebrechu. Y mluwil gym w powieſtech. Ale prwu powieſt powiedye gym, ſkrzie nyſto ſſnaznyeyſie k ſſliſſieny vczyní. Nebo zagiſte pod pokritem a pod tagenſtwym mluwyeſſie. Proto pozdwyhugie gych ſluch powiedye gym prwu powieſt a rzka: 5) Tot wyſſiel, genz ſsiegie, aby ſaal ſſwe ſyemíe. Tento, genz fiegie, geft syn buozy A ſlowo otcze ſſweho siegie mezy lidmi. Ale odkud gie wyfsiel ten, gesto wezde geſt? Ale kak wyſſiel? zagiſte ne mieſtem, ale naſſym czlowieczſtwím k nam ſie przyblizyl, nebo zagiſte mý ſme nemohlí wnyty k nyemu pro naſlie hrziechí neb ty na 6y toho branyechu; protoz on k nam wyſſiel. Ale k czemu gie wyſſiel? zda proto, abý zahubyl zemí, gelto bieflíe trnye plna a zahladyl oraczie? Níkake, Ale abý oral a zínazenſtwie ukazal a ſal ſiemýe ſſweho ſlowa. Nebo ſyemýe zagiſte geft vczienye; Ale pole duſſie lidſka ; A ten, genz siegie, geft syn buozy. A kdyz uſſhſſiſ to, geſto prawí: wſſel geſt,I/genz ſfyegie, aby faal, Rozumíey tomu, 215b ze ſyn buozý, yako y kazdy rozſſiewacz, wychody take y pro gynu potrziebu, Niekdy zagiíte, abý oral, nyekdi, aby zlu zelînu ſbieral, nyekdy, aby trrnye wykopal; Ale tuto geſt wýſfiel, aby ſaal. Procz gie to, powíes mi, ze geſt wieczffye czieft ſemena zhynula; nebo trzy cziefty zhýnulý, a cztwrta owoce neſla? Zagiſte ne od toho, geſto siegie, ale od zemíe, genzto przygima, Towieſſ od duffye, gelto nerodyla ſliffiety. Ale procz toho zaſtupom rozumnye ne- powiedyel? Zagiſte proto, nebo gſſu mnozy geho flowa netbalywie a lenyw!" przygymali a proto weſken vzytek ztratyli; Protoz nechtiel gych prziehſh dotknuty, abý gy 7) nedal przyczynka k rozpacziený. Ale ſſwym mlazſſym wyprawil 8) tuto powieft, chtie gym daty nauczienye, abý ſie nerozpaczo- walí, any proto przieſtawali, acz by kdy gich kazanye mnozy lide netbawie a lehnywíe przygyali, Widucze przyklad ſyna buozieho; Neb on proto ne- przieſtal, bý ſlowa fſweho ſſwateho y ſnaznym y neſnazným y zlým y dobrym neſaal. Ale newydyeſſye toho ſmýſla powieſt. Neb ktery bý roſſiewacz byl 216a tak nemudry, bý chtiel niemena rozfiewatý mezy trnym neb mezí ſkalym aneb na cieftye? O ſſiemenech zagiſte a o zemí mluwiece, nebylo by ſmyſlne, 1) o přeps. z b. 2) na konci ř. 3) t. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) t. 7 na konci ř. 8) t. 10
Strana 146
146 Ale o duſfiech a o flowu buozyem wehku muozete gmíety chwalu. Nebo roffiewacz zagiſte, ktery bý tak nemudrzye rofſyewal, byl by duoſtogen lanye; Nebo nenye lzye, 1) bý ſkala mohla bytý zemíe, Any geſt lzye, 2) by cieſta cieftu nebyla A trnye trnym: Ale w rozumnych wiecziech nenye tak, neb ſkala muoz ſie promyenyty a obratíýty nie w tucznu zemí A cieſta muoz wiecz netlacena bytý a w dobru rolý ſie obratyty A trnye muoz za- hynuty a myeſto nyeho ſiemie dobre roſty; Nebo by toho lze nebylo, zagiſte on by nebyl ſaal. Pakli ſie gie neſtala promiena w lydech, nenye to od toho, genz siegye, ale od trech, gefto fie nerodye promyenyty, nebo on ge to wifýe vczynyl, czoz gie vczynyty míel. Pakli gſſu ony ztratyli to, czoz od nyeho przýgyali, on gie tiem newynen, genz gie weliku milost lýdem vkazal. Ale 216b znamenaymy welmý dobrzie, ze gyel to prwa powieſt, gieſto geſt ſſwym wykladanym polozena. a welmy fie warowaty geſt, kdez koliwiek ſyn buozy ſſwu rziecz wyklada, Abychom nýcz gyneho, any menye any wieczie, przy- lozyh, any rozumíelí gynak, nezli on wylozyl geſt. Ale to, czoz gie mlczie naſſiemu ſmyſlu oſtawil, to kratku rzieczy prziebyehnyem. Czieſta geſt zlým 3) myſl zlým myſlenym czaſto zetrziena; Skala gieſt twrdoſt w ſſobby wuolnye myſh ; Ale zemie dobra geft duffie nauczieny nebeſkemu obykla; Víſý k zſhſſiený gſſu víſý naſſye duſſye, gymyzto mame ſlíſietý, czoz ſyn buozy naam przykazugie. 217a 217b Prawi potô 4) cztenye: Tehdy przíſtupywſſye gieho mlazíſy weciechu. Znamenay ſſwatich apoſtolow ſſnazenſtwîe a milofrddenſtwíe,5) katht o gynych weliku gmagy peczy A drziewe o gynych tezý nez ſamí o ſobíe. Nebo gſſu nerzekli, procz nam w powieſtech mluwýſſ, Ale procz gym w powyeſtech mluwýſſ? Jako by rziekly: Pohorſſyhi gſſu ſíe ſlyſſyew 6) to. Ale czo ſyn buozy k tomu/odpowiedyel? Wam, prawi, dano geſt wiedyety tagenftwie kralowie 7) nebeſkeho, Ale onyem nenye dano. Ale to ge rzekl ne proto, by to tak muſylo byty, Any proto, by to nykake gynak nemohlo ſe ſtaty; ale ukazugie, ze gſſu ony ſamí wynný ſſwym zlým, geſto poſſluchaty nechtyegy, A take znamenaty dawagîe, ze to geſt dar buozzí. Ale wſfak ze to geſt dar bozy, ne proto zhyne naſſye dobrowolenſtwie. a to wyprawugie nebo doſſwiedczijgie ynhed potom. I chce ſy s) buozy, aby any tyto sie ne- rozpaczyly, any onyno ſie lehnyewalí9) ſlyffiece to, ze geſt to dar buozy, A vkazugie, ze poczatek toho wſſye10) od naſſ pochody. Protoz prawí we czteny: Ktozkolywiek ma, bude gemu dano y bude gmyety doſty; Ale ktoz kolýwiek neyma, y to, czoz ma, bude gemu odyato. A wekell) neſnadenſtwie zda ſie w teyto rziecy, geſto gie rziecena, Ale weliku prawdu vkazugie. Jako bý chtiel takto rziecy: kdyz kto ma zadoſt a ſſnazenſtwie, bude gel mu dano od buoha; ale kdyz toho nema, gelikoz gie w nyem, nechce ſie ſnazyty: take to, czo ge od boha, nebude gemu dano, Ale to, czoz ma, bude gemu odyato; Buoh gemu neodeyme, ale on ſam vczyny ſie neduoſtoyna. Nebo 1) 1 přeps. ze z. 2) t. 3) sic. 4) na konci ř. 5) rozd. 6) sic. 7) sic. 8) na konci ř. 9) sic. 10) sic. 11) sic.
146 Ale o duſfiech a o flowu buozyem wehku muozete gmíety chwalu. Nebo roffiewacz zagiſte, ktery bý tak nemudrzye rofſyewal, byl by duoſtogen lanye; Nebo nenye lzye, 1) bý ſkala mohla bytý zemíe, Any geſt lzye, 2) by cieſta cieftu nebyla A trnye trnym: Ale w rozumnych wiecziech nenye tak, neb ſkala muoz ſie promyenyty a obratíýty nie w tucznu zemí A cieſta muoz wiecz netlacena bytý a w dobru rolý ſie obratyty A trnye muoz za- hynuty a myeſto nyeho ſiemie dobre roſty; Nebo by toho lze nebylo, zagiſte on by nebyl ſaal. Pakli ſie gie neſtala promiena w lydech, nenye to od toho, genz siegye, ale od trech, gefto fie nerodye promyenyty, nebo on ge to wifýe vczynyl, czoz gie vczynyty míel. Pakli gſſu ony ztratyli to, czoz od nyeho przýgyali, on gie tiem newynen, genz gie weliku milost lýdem vkazal. Ale 216b znamenaymy welmý dobrzie, ze gyel to prwa powieſt, gieſto geſt ſſwym wykladanym polozena. a welmy fie warowaty geſt, kdez koliwiek ſyn buozy ſſwu rziecz wyklada, Abychom nýcz gyneho, any menye any wieczie, przy- lozyh, any rozumíelí gynak, nezli on wylozyl geſt. Ale to, czoz gie mlczie naſſiemu ſmyſlu oſtawil, to kratku rzieczy prziebyehnyem. Czieſta geſt zlým 3) myſl zlým myſlenym czaſto zetrziena; Skala gieſt twrdoſt w ſſobby wuolnye myſh ; Ale zemie dobra geft duffie nauczieny nebeſkemu obykla; Víſý k zſhſſiený gſſu víſý naſſye duſſye, gymyzto mame ſlíſietý, czoz ſyn buozy naam przykazugie. 217a 217b Prawi potô 4) cztenye: Tehdy przíſtupywſſye gieho mlazíſy weciechu. Znamenay ſſwatich apoſtolow ſſnazenſtwîe a milofrddenſtwíe,5) katht o gynych weliku gmagy peczy A drziewe o gynych tezý nez ſamí o ſobíe. Nebo gſſu nerzekli, procz nam w powieſtech mluwýſſ, Ale procz gym w powyeſtech mluwýſſ? Jako by rziekly: Pohorſſyhi gſſu ſíe ſlyſſyew 6) to. Ale czo ſyn buozy k tomu/odpowiedyel? Wam, prawi, dano geſt wiedyety tagenftwie kralowie 7) nebeſkeho, Ale onyem nenye dano. Ale to ge rzekl ne proto, by to tak muſylo byty, Any proto, by to nykake gynak nemohlo ſe ſtaty; ale ukazugie, ze gſſu ony ſamí wynný ſſwym zlým, geſto poſſluchaty nechtyegy, A take znamenaty dawagîe, ze to geſt dar buozzí. Ale wſfak ze to geſt dar bozy, ne proto zhyne naſſye dobrowolenſtwie. a to wyprawugie nebo doſſwiedczijgie ynhed potom. I chce ſy s) buozy, aby any tyto sie ne- rozpaczyly, any onyno ſie lehnyewalí9) ſlyffiece to, ze geſt to dar buozy, A vkazugie, ze poczatek toho wſſye10) od naſſ pochody. Protoz prawí we czteny: Ktozkolywiek ma, bude gemu dano y bude gmyety doſty; Ale ktoz kolýwiek neyma, y to, czoz ma, bude gemu odyato. A wekell) neſnadenſtwie zda ſie w teyto rziecy, geſto gie rziecena, Ale weliku prawdu vkazugie. Jako bý chtiel takto rziecy: kdyz kto ma zadoſt a ſſnazenſtwie, bude gel mu dano od buoha; ale kdyz toho nema, gelikoz gie w nyem, nechce ſie ſnazyty: take to, czo ge od boha, nebude gemu dano, Ale to, czoz ma, bude gemu odyato; Buoh gemu neodeyme, ale on ſam vczyny ſie neduoſtoyna. Nebo 1) 1 přeps. ze z. 2) t. 3) sic. 4) na konci ř. 5) rozd. 6) sic. 7) sic. 8) na konci ř. 9) sic. 10) sic. 11) sic.
Strana 147
147 my teez czýnymý,1) kdyz uzrzymý nyektereho, an netbalywîe a neſſnaznye vczyenýe poſſlucha, a my gemu radyme proſſyece, abý ſnaznye vczyenye poſſluchal a pylnye, an toho wezdy netbba: 2) ynhed naam ſluffye od vczye- nye przieſtaty, Neb czym bychom gie wiece vczyli, tyem 3) wiece w nyem netbanýe by a neſnazenſtwie roſtlo; Ale ktoz ſnaznye poſſlucha, toho ſluſſye ſnaznye vczity, Neb czym giey wiece vczyſf, tyem wiece w nyem ſnazenſtwie roſte. Potom pak zgiewnyegie to wýprawugie a vkazugie prawí: ktoz ma, tomu dano bude, ktoz ma, towíes ſnazenſtwie, tomu dano bude, towies rozum 4) píſſma a tagenſtwie; Ale ktoz nema, towies ſnazen- ſtwie, y to, czoz ma, towies klicznoſt przyrozenye, y ta gemu bude odyata, Nebo zloſt geho ta gye oſſlepí. Proto prawí: W polwieſtech gým mluwým,5) 218a ze wídyece newidye a ſſliſfiece neſſhffie, any rozumíegy. S prawem by býlo ottewrzety gich oczy,6) kdyz newidye, by to ſlepota byla od przyrozenye, S prawem by bylo otewrzetí gich oczy; Ale ze gich wuolí a zloſty geſto to oſlepeno, protoz nerzekl ſproſtnýe newidye, Ale wíduce newidye. A protoz gich zloſtíj ſtala ſie ſlepota. Neb wídielí gſfu zagiſte, ze ſyn buozy dyabli wy- puzowaſfie, a ynhed rzekli: W beelzebubye, knyezety dyabelſkkem,7) wýmîeta dyabli; Sliſfali gffu mýe, ze ſſem gie buohu offierowal a k buohu gie tahl a mnohu dobru wuolí gy 8) vkazal, Aný gffu pak rzekli: Nenye to czlowiek od boha. A protoz, ze wſſie proty tomu mluwiechu, czoz ſliſſiechu a wídyechu, Protoz prawi: y wídyenye y ſlſfienye gym odeýmu. Sprwu gym mluwil welmí rozumnye a ſſwietle, Ale ze gſfu byli newdyeczný a protýwny, protoz gym yuz w powíeſtech mluwí, aby nemohly rzeczy: Neprzietel naſſ geſt a protoz o naſſ zle mluwí. A protoz ſyn buozy proroka ſobye/ na pomocz 218b przywozugie A na ſſwiedeczſtwie protý nym. 9) naplnygie ſíe, prawi, w nych proroczſtwie, geſto prawi: Shſſienym vſſliſfite, a nebudete rozumyety, a wyduce vzrzite, a nebudete widyety; Nebo rozdulo ſie geſt ſrdce lydu tohoto a ſſwyma vſſyma týeſce ſlyſſalý a oczy ſſwogy zawrzielí, Aby nyekdi vſſyma tiezcze ſhſſieli, A oczy ſſwogy zawrziel, aby nyekdy vſſyma ne- ſſlyſfali a oczyma newydyeli a frdcem nerozumíeli a obratyli ſíe, abých ge vzdrawil. Znamenay to, ze prorok ſ tymz ſnazenſtwým zalugie na nye A ne- rzekl geft wídyte, Ale wídyety buudete a nevzrzyte, a nerzek: ſliſfiety, ale vſſhſſyte10) a neurozumiete. A protoz ony ſamí o11) ſobie gſſu nayprwe odyali víſy a oczy a ſrdce rozduli a to ſuu vczynyli proto, abý ſie nýekdy neobratyli a ya bych gye vzdrawil. Vkazugie gých prziehroznu zloſt a od- wraczenýe, gefto geft z praweho vmýſla, A to, prawí, y gyni mluwí; chtie gie przytahnuty, vkazugie, aby ſie obratýl, ze bý gie vzdrawil. Jako/bý 219a rzekl: Ja mam míloſt hotowu a ynhed bých gy dal, býſte mne za ny proſſyhi. A ze to wſſieczko ne k gieho chwale, ale pro gych ſpaſſienye czyny, protoz tato ſlowa mluwi zgyewnye, zda bý leknuce obratyli ſie; Nebo buoh nechczie ſmrtý hrzieſſneho czlowieka, Ale chce, aby ſie obratye y byl zyw. A hrzieſſy 1) cz přeps. z cy. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) t. 5) m- přeps. z p. 6) sic. 7) rozd. 8) na konci ř. 9) na konci ř. 10) přeps. ze vzſ-. 11) ras. 10*
147 my teez czýnymý,1) kdyz uzrzymý nyektereho, an netbalywîe a neſſnaznye vczyenýe poſſlucha, a my gemu radyme proſſyece, abý ſnaznye vczyenye poſſluchal a pylnye, an toho wezdy netbba: 2) ynhed naam ſluffye od vczye- nye przieſtaty, Neb czym bychom gie wiece vczyli, tyem 3) wiece w nyem netbanýe by a neſnazenſtwie roſtlo; Ale ktoz ſnaznye poſſlucha, toho ſluſſye ſnaznye vczity, Neb czym giey wiece vczyſf, tyem wiece w nyem ſnazenſtwie roſte. Potom pak zgiewnyegie to wýprawugie a vkazugie prawí: ktoz ma, tomu dano bude, ktoz ma, towíes ſnazenſtwie, tomu dano bude, towies rozum 4) píſſma a tagenſtwie; Ale ktoz nema, towies ſnazen- ſtwie, y to, czoz ma, towies klicznoſt przyrozenye, y ta gemu bude odyata, Nebo zloſt geho ta gye oſſlepí. Proto prawí: W polwieſtech gým mluwým,5) 218a ze wídyece newidye a ſſliſfiece neſſhffie, any rozumíegy. S prawem by býlo ottewrzety gich oczy,6) kdyz newidye, by to ſlepota byla od przyrozenye, S prawem by bylo otewrzetí gich oczy; Ale ze gich wuolí a zloſty geſto to oſlepeno, protoz nerzekl ſproſtnýe newidye, Ale wíduce newidye. A protoz gich zloſtíj ſtala ſie ſlepota. Neb wídielí gſfu zagiſte, ze ſyn buozy dyabli wy- puzowaſfie, a ynhed rzekli: W beelzebubye, knyezety dyabelſkkem,7) wýmîeta dyabli; Sliſfali gffu mýe, ze ſſem gie buohu offierowal a k buohu gie tahl a mnohu dobru wuolí gy 8) vkazal, Aný gffu pak rzekli: Nenye to czlowiek od boha. A protoz, ze wſſie proty tomu mluwiechu, czoz ſliſſiechu a wídyechu, Protoz prawi: y wídyenye y ſlſfienye gym odeýmu. Sprwu gym mluwil welmí rozumnye a ſſwietle, Ale ze gſfu byli newdyeczný a protýwny, protoz gym yuz w powíeſtech mluwí, aby nemohly rzeczy: Neprzietel naſſ geſt a protoz o naſſ zle mluwí. A protoz ſyn buozy proroka ſobye/ na pomocz 218b przywozugie A na ſſwiedeczſtwie protý nym. 9) naplnygie ſíe, prawi, w nych proroczſtwie, geſto prawi: Shſſienym vſſliſfite, a nebudete rozumyety, a wyduce vzrzite, a nebudete widyety; Nebo rozdulo ſie geſt ſrdce lydu tohoto a ſſwyma vſſyma týeſce ſlyſſalý a oczy ſſwogy zawrzielí, Aby nyekdi vſſyma tiezcze ſhſſieli, A oczy ſſwogy zawrziel, aby nyekdy vſſyma ne- ſſlyſfali a oczyma newydyeli a frdcem nerozumíeli a obratyli ſíe, abých ge vzdrawil. Znamenay to, ze prorok ſ tymz ſnazenſtwým zalugie na nye A ne- rzekl geft wídyte, Ale wídyety buudete a nevzrzyte, a nerzek: ſliſfiety, ale vſſhſſyte10) a neurozumiete. A protoz ony ſamí o11) ſobie gſſu nayprwe odyali víſy a oczy a ſrdce rozduli a to ſuu vczynyli proto, abý ſie nýekdy neobratyli a ya bych gye vzdrawil. Vkazugie gých prziehroznu zloſt a od- wraczenýe, gefto geft z praweho vmýſla, A to, prawí, y gyni mluwí; chtie gie przytahnuty, vkazugie, aby ſie obratýl, ze bý gie vzdrawil. Jako/bý 219a rzekl: Ja mam míloſt hotowu a ynhed bých gy dal, býſte mne za ny proſſyhi. A ze to wſſieczko ne k gieho chwale, ale pro gych ſpaſſienye czyny, protoz tato ſlowa mluwi zgyewnye, zda bý leknuce obratyli ſie; Nebo buoh nechczie ſmrtý hrzieſſneho czlowieka, Ale chce, aby ſie obratye y byl zyw. A hrzieſſy 1) cz přeps. z cy. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) t. 5) m- přeps. z p. 6) sic. 7) rozd. 8) na konci ř. 9) na konci ř. 10) přeps. ze vzſ-. 11) ras. 10*
Strana 148
148 neygſſu odpuſcziený nykterym przypuzienym. Aby to prawda byla, ſlíſſ, czot prawi k ſſwatym apoſtolom: Ale waſſy blahoſlawenye oczy, nebo wídye, a uſſý, nebo ſhſſíe. Ne tyeto uſſy any tieto oczy, ale ty, geſto gſſu od duſſie. Nebo zagiſte apoſtolowe take gſſu zydowe bylí a w teemz zakonye wſſcho- waný, Awffakz to proroczſtwie nycz gych nedotyka; nebo gmyelí dobrý korzien a zaklad dobrze zpoſſobeny, Towies dobru wolý a od ſſwe duffye dobru raddu.1) Hledayz, ze to ſlowo, geſto prawi: wam dano geſt, neczýny zadneho przýpuzenye aný bezdyeczſtwie, any bý ony ſſwaty bylí, bý ſie byli drzewe wnytrz ſamí k tomu nezpoſſobyli. Mohlí gſſu zydowe takez 219b przýſtupytý k ynu bozýemu/a gyeho otazaty yako y apoſtolowe, Ale nechtiel pro ſſwu lenoft a pro ſſwe netbanye a we wſſyem ſie protywnye myeli; Nebo netoliko gſſu newierzyli a neſſhffieli, Ale proty tomu ý mluwili a welmíe nelibýe ſie myeli k tomu, czoz widyechu a ſſlyſſiechu. Teez y prorok zalugie a rzka, Ze gſſu tyezce ſlyſfieli. Ale apoſtolowe nebylí taczy; protoz ſyn buozy blahoſlawenymí gíe nazywa. A gieftye gyným czynem gie vgy- ftygie a rzka, ze Zawierne 2) prawí wam, ze 3) mnozy proroczy a ſprawedlny zadali wídyety, geſto wy widyte, y newidyelí A ſſlyſſyety, czo wy ſhſſite, y neſſhielí, Towieff, abý míe widieli a me dywý a me vczyenýe ſhífieh. A w tom netoliko przied zlymí, ale v przíed dobrymí gie przieklada 4) a rzka, ze gſſu ſſwietyeyſſy nezli ony ſtarzy proroczy. Nebo ſſwaty apoſtolowe netoliko gſſu wídyehi, geſto gſſu zydowe newídyelí, Ale y to, geſto gſſu pro- roczy a ſprawedlny lide za ſtareho dawna zadali widyety, awſſak nemohl widyety; Nebo ony giedyne wieru gſfu wídyeh, ale tyto y wieru y oczyma a welmíe ſſwietlegie. Hleſday, kak ſie ſtary zakon ſgiednawa ſſ nowym. vkazugie, ze gſfu w ſtarem zakonýe netolíko widyelí buuduczy wiecz, Ale welmí zadali gie; abý prorocy nyektereho protywneho boha bylí ſluhí, gezukriſta wídyety 5) nebili bí zadali widyety. Prawi pak cztenye: Protoz wy poſſluchayte powieſty. I wykladda 6) apoſtolom tu powieſt a rzka: kazdy, genz ſlyſſy ſlowo kralowſtwie a ne- rozumíe. Chce takto rzieczý: Kazdy, ktoz ſlifſy ſlowo kralowſtwíe, Towíes meho kazanye, gieſto gieſt welmi hodno k dobytý nebeſkeho kralowſtwie, a nerozumye. Ale kterým czynem nerozumye,7) to ynhed wýprawugie: Przyde, prawi, zly, Towies dyabel, wytrrhne to, czo geſt ſieto w gich ſrdczych. A wssieliký, genz taký gest, tot geft ten, genz gieft siet podle cieſty. Neb gſſu nyekterzy, geſto beze wſhieho nabozenſtwie ſſweho 8) ſrdce poſſluchagy ſſlowa bozieho; A protoz ſymíe ſlowa, geſto gie ſýeto w gich ſrdczich, dyablowe yako ſ cyety9) trziene ruczíe zdwyhnu. Ale ktoz gíe ſiet na ſkale, gieſto geſt w ſſrdczy twrdem a nepýtomemſieto, owoce neſty nemuozýe, nebo gieft welika gieho twrdoſt a mala zadoſt k nebeſkemu kralowſtwy; A protoz pro weliku twrdoſt nema w ſobye korzene A protoz pro male protywenſtwîe ynhed ſíe pohorſſy. Rozdýelenye geft mezy tyem, genz mnohym vtrpenym a rozlicznymí mukamí przypuzen buude zaprzyety ſyna buozieho, A mezy 220a 220b 1) rozd. 2)—3) ras. 4) ras. 5) sic. 6) rozd. 7) na konci ř. 8) ras. 9) sic.
148 neygſſu odpuſcziený nykterym przypuzienym. Aby to prawda byla, ſlíſſ, czot prawi k ſſwatym apoſtolom: Ale waſſy blahoſlawenye oczy, nebo wídye, a uſſý, nebo ſhſſíe. Ne tyeto uſſy any tieto oczy, ale ty, geſto gſſu od duſſie. Nebo zagiſte apoſtolowe take gſſu zydowe bylí a w teemz zakonye wſſcho- waný, Awffakz to proroczſtwie nycz gych nedotyka; nebo gmyelí dobrý korzien a zaklad dobrze zpoſſobeny, Towies dobru wolý a od ſſwe duffye dobru raddu.1) Hledayz, ze to ſlowo, geſto prawi: wam dano geſt, neczýny zadneho przýpuzenye aný bezdyeczſtwie, any bý ony ſſwaty bylí, bý ſie byli drzewe wnytrz ſamí k tomu nezpoſſobyli. Mohlí gſſu zydowe takez 219b przýſtupytý k ynu bozýemu/a gyeho otazaty yako y apoſtolowe, Ale nechtiel pro ſſwu lenoft a pro ſſwe netbanye a we wſſyem ſie protywnye myeli; Nebo netoliko gſſu newierzyli a neſſhffieli, Ale proty tomu ý mluwili a welmíe nelibýe ſie myeli k tomu, czoz widyechu a ſſlyſſiechu. Teez y prorok zalugie a rzka, Ze gſſu tyezce ſlyſfieli. Ale apoſtolowe nebylí taczy; protoz ſyn buozy blahoſlawenymí gíe nazywa. A gieftye gyným czynem gie vgy- ftygie a rzka, ze Zawierne 2) prawí wam, ze 3) mnozy proroczy a ſprawedlny zadali wídyety, geſto wy widyte, y newidyelí A ſſlyſſyety, czo wy ſhſſite, y neſſhielí, Towieff, abý míe widieli a me dywý a me vczyenýe ſhífieh. A w tom netoliko przied zlymí, ale v przíed dobrymí gie przieklada 4) a rzka, ze gſſu ſſwietyeyſſy nezli ony ſtarzy proroczy. Nebo ſſwaty apoſtolowe netoliko gſſu wídyehi, geſto gſſu zydowe newídyelí, Ale y to, geſto gſſu pro- roczy a ſprawedlny lide za ſtareho dawna zadali widyety, awſſak nemohl widyety; Nebo ony giedyne wieru gſfu wídyeh, ale tyto y wieru y oczyma a welmíe ſſwietlegie. Hleſday, kak ſie ſtary zakon ſgiednawa ſſ nowym. vkazugie, ze gſfu w ſtarem zakonýe netolíko widyelí buuduczy wiecz, Ale welmí zadali gie; abý prorocy nyektereho protywneho boha bylí ſluhí, gezukriſta wídyety 5) nebili bí zadali widyety. Prawi pak cztenye: Protoz wy poſſluchayte powieſty. I wykladda 6) apoſtolom tu powieſt a rzka: kazdy, genz ſlyſſy ſlowo kralowſtwie a ne- rozumíe. Chce takto rzieczý: Kazdy, ktoz ſlifſy ſlowo kralowſtwíe, Towíes meho kazanye, gieſto gieſt welmi hodno k dobytý nebeſkeho kralowſtwie, a nerozumye. Ale kterým czynem nerozumye,7) to ynhed wýprawugie: Przyde, prawi, zly, Towies dyabel, wytrrhne to, czo geſt ſieto w gich ſrdczych. A wssieliký, genz taký gest, tot geft ten, genz gieft siet podle cieſty. Neb gſſu nyekterzy, geſto beze wſhieho nabozenſtwie ſſweho 8) ſrdce poſſluchagy ſſlowa bozieho; A protoz ſymíe ſlowa, geſto gie ſýeto w gich ſrdczich, dyablowe yako ſ cyety9) trziene ruczíe zdwyhnu. Ale ktoz gíe ſiet na ſkale, gieſto geſt w ſſrdczy twrdem a nepýtomemſieto, owoce neſty nemuozýe, nebo gieft welika gieho twrdoſt a mala zadoſt k nebeſkemu kralowſtwy; A protoz pro weliku twrdoſt nema w ſobye korzene A protoz pro male protywenſtwîe ynhed ſíe pohorſſy. Rozdýelenye geft mezy tyem, genz mnohym vtrpenym a rozlicznymí mukamí przypuzen buude zaprzyety ſyna buozieho, A mezy 220a 220b 1) rozd. 2)—3) ras. 4) ras. 5) sic. 6) rozd. 7) na konci ř. 8) ras. 9) sic.
Strana 149
149 tiem, genz ynhed po 1) prwe protywenſtwie pohorſyen buude a wierý krzieſtyanſke zaprzy, O nyemzto tuto mluwí: Ale genz fiet mezý trrným. welmie dobrzie nazwal bohathſtwie trrnym; Nebo ſrdce czlowieczie roz- lcznym mýſlenym budu obwazana a roztrhana. A welmí dobrzie przy- czynyl a rzka: Obluda bohatſtwie zaduſfygie ſlowo; Nebo bohatſtwie welmi geſt newierne — yako liſka gynak ſlbugie a gynak czyny — A welmý geft neuſtawiczne — y ſem y tam ſie toczy A czaſto ſſweho pana oſtana y berze ſie pak k gynemu. A protoz hoſpodyn prawí, ze welmí ge neſſnadne bohatemu wnyty do nebeſkeho kralowſtwie; Nebo buohatſtwie zaduſſygie ſlowuo buozîe 2)//a mocz ſlechetnoſty zemdly. Ale ktoz w zemi dobrey fiet geſt. 221a Zemie dobra geſt wíerne ſwiedomíe wybraných. Nebo mýſl lidý ſſwatych, geſto ſlowo buozîe ſ radoſty a ſ zadoſty a ſrdecznym nabozenſtwym przy- gyma a mezy ſczieſtym y mezy protywenſtwím muzſkí a vdatnye geho chowa a z nyeho owoce y wyneſſe, yakz prawí cztenye: I vczyni owoce, giedno ſtokrat wiece, Druhe ſeftdeffatkrat A trzyetie trzydczietykrat. Stokrat wiece owoce neſfu ffwaty muczenyci a czifte dyewíce ; Seftdeſfatkrat wiecze ſſwate neſfu 3) wdowî a 4) wdowczowe, geſto w ſſwem wduoſtwym duchownýe a nabuoznye przíebýwagy; Ale trzidczetykrat wiece owoczie neſſu ty, geſto neſſu ſſwe manzelſtwo, duoſtoyníe gie drziecz a chowagîcz. W giednom z tiechto trzy ftawow kazdy na ſſwý ſmrtý ma nalezyen byty, ktoz chce bezpecznýe ſ tohoto ſwieta na onen gyty. Gehozto mnýe y wam dopomahay otecz, ſýn, ſſwaty duch. Am.5) Gynu powieſt powiedye gym a rzka: Podobno vczynýeno geſt nebeſke 221b kraſ/lowſtwie k czlowieku, gienz geſt ſaal ſiemie dobre na ſſwem poly. A kdyz ſpachu lide, przyſſel neprzietel gieho y naſſaal ſtoklaſſy w proſtrzied pſſenyce y ſfiel prycz. A kdyz wzroſte zelyna a vczyný owoce, Tehdí zgiewi ſie ſtoklaſſa. Ale przyſtupíwſſie ſluhi hoſpodarzowy weczechu gemu: Pane, wſakz dobre ſiemíe ſaal na ſſwem polí; odkudz tehdí ma ſtoklaſſu? I wecze gým: Neprzietel czlowíek to vczynyl. Ale ſluhí weczechu gemu: Chceſſ-li, poýdemt a ffberem gý. I wece: Ne, ſnad ſbieragíce stoklaffu, wýtrhali byste ſí ný y ppíſenycy. Nechaýte, at obce roſte az do zný. a czaſſu zennýeho I rzku zenczom: Sberzte nayprwe ſtoklaſſu a ſſwiezte gý w ſſnopky k ſſie- zeny, Ale pſſenýcy ſhromazdyte w mu ſtodolu. Na toto cztenýe mluwí ſſwaty Jan Crifoftom, towies zlatouſtý. W drziewny powieſty mluwil geſt ſyn buozy byl o tiech, geſto ſlowa bozieho neprzygymagy; Ale tuto mluwí o trech, gelto przygymagy bludné a krzywe rziecy. Nebo dyabel mezy praudu wezdí blud raad roſiewa, zle/pod podobenſtwym dobreho vkkazugie, aby mohl ſnadnyegie vkraſty ty, 222a geſto gſfu klyczný k oklamaný; protoz gyneho ſemene nemenugie nezl ſto- G. LVIII. col. 475. 1) sic. 2) dole stranou pozn. a mocz (počátek listu dalšího). 3) až 4) ras. 5) na konci ř.
149 tiem, genz ynhed po 1) prwe protywenſtwie pohorſyen buude a wierý krzieſtyanſke zaprzy, O nyemzto tuto mluwí: Ale genz fiet mezý trrným. welmie dobrzie nazwal bohathſtwie trrnym; Nebo ſrdce czlowieczie roz- lcznym mýſlenym budu obwazana a roztrhana. A welmí dobrzie przy- czynyl a rzka: Obluda bohatſtwie zaduſfygie ſlowo; Nebo bohatſtwie welmi geſt newierne — yako liſka gynak ſlbugie a gynak czyny — A welmý geft neuſtawiczne — y ſem y tam ſie toczy A czaſto ſſweho pana oſtana y berze ſie pak k gynemu. A protoz hoſpodyn prawí, ze welmí ge neſſnadne bohatemu wnyty do nebeſkeho kralowſtwie; Nebo buohatſtwie zaduſſygie ſlowuo buozîe 2)//a mocz ſlechetnoſty zemdly. Ale ktoz w zemi dobrey fiet geſt. 221a Zemie dobra geſt wíerne ſwiedomíe wybraných. Nebo mýſl lidý ſſwatych, geſto ſlowo buozîe ſ radoſty a ſ zadoſty a ſrdecznym nabozenſtwym przy- gyma a mezy ſczieſtym y mezy protywenſtwím muzſkí a vdatnye geho chowa a z nyeho owoce y wyneſſe, yakz prawí cztenye: I vczyni owoce, giedno ſtokrat wiece, Druhe ſeftdeffatkrat A trzyetie trzydczietykrat. Stokrat wiece owoce neſfu ffwaty muczenyci a czifte dyewíce ; Seftdeſfatkrat wiecze ſſwate neſfu 3) wdowî a 4) wdowczowe, geſto w ſſwem wduoſtwym duchownýe a nabuoznye przíebýwagy; Ale trzidczetykrat wiece owoczie neſſu ty, geſto neſſu ſſwe manzelſtwo, duoſtoyníe gie drziecz a chowagîcz. W giednom z tiechto trzy ftawow kazdy na ſſwý ſmrtý ma nalezyen byty, ktoz chce bezpecznýe ſ tohoto ſwieta na onen gyty. Gehozto mnýe y wam dopomahay otecz, ſýn, ſſwaty duch. Am.5) Gynu powieſt powiedye gym a rzka: Podobno vczynýeno geſt nebeſke 221b kraſ/lowſtwie k czlowieku, gienz geſt ſaal ſiemie dobre na ſſwem poly. A kdyz ſpachu lide, przyſſel neprzietel gieho y naſſaal ſtoklaſſy w proſtrzied pſſenyce y ſfiel prycz. A kdyz wzroſte zelyna a vczyný owoce, Tehdí zgiewi ſie ſtoklaſſa. Ale przyſtupíwſſie ſluhi hoſpodarzowy weczechu gemu: Pane, wſakz dobre ſiemíe ſaal na ſſwem polí; odkudz tehdí ma ſtoklaſſu? I wecze gým: Neprzietel czlowíek to vczynyl. Ale ſluhí weczechu gemu: Chceſſ-li, poýdemt a ffberem gý. I wece: Ne, ſnad ſbieragíce stoklaffu, wýtrhali byste ſí ný y ppíſenycy. Nechaýte, at obce roſte az do zný. a czaſſu zennýeho I rzku zenczom: Sberzte nayprwe ſtoklaſſu a ſſwiezte gý w ſſnopky k ſſie- zeny, Ale pſſenýcy ſhromazdyte w mu ſtodolu. Na toto cztenýe mluwí ſſwaty Jan Crifoftom, towies zlatouſtý. W drziewny powieſty mluwil geſt ſyn buozy byl o tiech, geſto ſlowa bozieho neprzygymagy; Ale tuto mluwí o trech, gelto przygymagy bludné a krzywe rziecy. Nebo dyabel mezy praudu wezdí blud raad roſiewa, zle/pod podobenſtwym dobreho vkkazugie, aby mohl ſnadnyegie vkraſty ty, 222a geſto gſfu klyczný k oklamaný; protoz gyneho ſemene nemenugie nezl ſto- G. LVIII. col. 475. 1) sic. 2) dole stranou pozn. a mocz (počátek listu dalšího). 3) až 4) ras. 5) na konci ř.
Strana 150
150 222b 223a klaſſu, nebo nýeczo podobno geft ku pſſienýcy. Potom pak czyn oklamanye wyprawugie. kdyz prawí: Spíe lide, Nemale nebezpeczienſtwie tyem, geſto wladnu nad gynýmí, vkazugie, gymzto naywiece oſtrziehanye pole geſt poruczieno; A netoliko tiem, geſto wladnu, Ale y tiem, geſto gſfu pod wla- darzy. I vkazugie blud po prawdye, a o tom y w gýných wiecziech przýklad mame: Nebo po prorociech prawich zagiſte byli gſſu krzíwí proroczy A po apoſtolech byli gſfu krzywí apoſtole A po gezukriſtowí Antykriſt. Nebo dyabel, kdyz newidy klýcenſtwíe a zpoſobenſtwie, aný pokuſſy, any vmíe. A zagifte ze geft widyel, ze geft oneno przynell owoce stokrat wiece A gyný pak ſeftdeffatkrat wiece A nyekterý pak trzídczietykrat wiece. protoz gynu opiet pak gde cieſtu. Nebo zagiſte ze nemohl wytrhnuty toho, geſto ſíe dobrzel) korzenem przygýa//lo, Any zaduffytý, protoz hleda, zda by mohl nýekteru lſtý zahladyty: Neb zagiſte ono ſiemíe, geſto padlo podle cíeſty, to ynhed ſnadnye bez przíekazý zdwihl, Ale tuto nenýe ſſnadno tak, neb ma dobrý korzien; Protoz wieczífy praczý a wieczífy leſt k tomu przyklada, abý gey mohl wýtrhnutý. Toto ſyn buozy prawí proto, vcy' naſí, abychom wzdý bdyeli, towies wzdý ſie oſtrziehalí, nykdy bezpeczny nebylí; Nebo yakz tam ſkrzie cyeſtu a ſkrzie ſkalu a ſkrzie trnye, Tak pak tuto ſkrzie ſpanye ſtawa ſie ſkoda. A protoz potrziebie nam geſt, abychom ſie vſta- wicznye oſtrziehali. A protoz piſmo prawi: Ktoz buude vſtawicen az do koncze, ten bude ſpaſſen. To sie geſt czaſto ſtawalo y na poczatſſye. mnozy zagiſte prelatý bludne lydý uwodyece w ſſwatu cierkew, geſto byechu taynýe kacierzý, weliku ſſnadnoſt k uoklamany gým dawachu; Nebo gýz dyablu nenye potrziebýe praczowaty, kdyz gſſu oný yuz w proſtrziedek ſtypowaný.2) Ale kak muoz czlowiek bez ſpanye bytý? Bez ſſpanýe przy- rozeneho nelze geft byty; Ale tuto mluwí o duchownem, Jakz prawi ſſwaty pawel: Bdyete, prawí, a ſtoyte w wierzie. Vkazugie take, ze ſetýe ſtoklaſſy netoliko geft bylo ſkodne, ale take nepotrziebne; Nebo kdyzto ýuz býlo wzorano y poſſieto, teprw on pak yal ſie ſiety. Takez y kaczierzy czynye, nebo pro nycz pro gyne, gyedyne pro greſytnu chwalu ſſwoy gied wpuſfcziegy A netoliko tyem, ale y gýnym czynem ſſ welykym ſnazenſtwym wſſiczku, gich zloſt wýprawgie; Nebo prawi: kdyz giz wzroſte a owoczie poneſſye tehdy ſie zgyewí y ſtoklaffa. Takez y kacierzý czynýe; nebo ſprwu ſie tagye, Ale kdyz yuz magy mocz a dobrowolenſtwie, ze yuz dobrowolnye ſſmyegy mluwyty, ktozkoliwiek ſ nymí mluwí, ynhed giemu ſſwoy gied ukazý. Wiz take y gynym czynem dyabelſku1 zloſt; nebo drziewe neſaal, az gieliſh wſſieczko poſieto bylo. A to wſſieczko proto, aby neprziezen vkazal oraczowi. Znamenay take y ſſnazenſtwie ſluh, ze chtrechu ynhed ſtoklaſſu wy- trhaty, ale wſſak ſie drzewe dolozychu ſſweho pana. Ale pan gym zapo- 223b wiedye a rzka: Nechayte, Snad byſte ſpolu//wytrhalí y pſſenýcy. Ale to geſt rzekl proto, zapowiedagie bogye, zabytie a krweprolytíe. Nebo nenye trzieba zabyty kacierzie, nebo bý buoy neſlichany uweden býl w zemí. Protoz pro 1) z přeps. z e. 2) sic.
150 222b 223a klaſſu, nebo nýeczo podobno geft ku pſſienýcy. Potom pak czyn oklamanye wyprawugie. kdyz prawí: Spíe lide, Nemale nebezpeczienſtwie tyem, geſto wladnu nad gynýmí, vkazugie, gymzto naywiece oſtrziehanye pole geſt poruczieno; A netoliko tiem, geſto wladnu, Ale y tiem, geſto gſfu pod wla- darzy. I vkazugie blud po prawdye, a o tom y w gýných wiecziech przýklad mame: Nebo po prorociech prawich zagiſte byli gſſu krzíwí proroczy A po apoſtolech byli gſfu krzywí apoſtole A po gezukriſtowí Antykriſt. Nebo dyabel, kdyz newidy klýcenſtwíe a zpoſobenſtwie, aný pokuſſy, any vmíe. A zagifte ze geft widyel, ze geft oneno przynell owoce stokrat wiece A gyný pak ſeftdeffatkrat wiece A nyekterý pak trzídczietykrat wiece. protoz gynu opiet pak gde cieſtu. Nebo zagiſte ze nemohl wytrhnuty toho, geſto ſíe dobrzel) korzenem przygýa//lo, Any zaduffytý, protoz hleda, zda by mohl nýekteru lſtý zahladyty: Neb zagiſte ono ſiemíe, geſto padlo podle cíeſty, to ynhed ſnadnye bez przíekazý zdwihl, Ale tuto nenýe ſſnadno tak, neb ma dobrý korzien; Protoz wieczífy praczý a wieczífy leſt k tomu przyklada, abý gey mohl wýtrhnutý. Toto ſyn buozy prawí proto, vcy' naſí, abychom wzdý bdyeli, towies wzdý ſie oſtrziehalí, nykdy bezpeczny nebylí; Nebo yakz tam ſkrzie cyeſtu a ſkrzie ſkalu a ſkrzie trnye, Tak pak tuto ſkrzie ſpanye ſtawa ſie ſkoda. A protoz potrziebie nam geſt, abychom ſie vſta- wicznye oſtrziehali. A protoz piſmo prawi: Ktoz buude vſtawicen az do koncze, ten bude ſpaſſen. To sie geſt czaſto ſtawalo y na poczatſſye. mnozy zagiſte prelatý bludne lydý uwodyece w ſſwatu cierkew, geſto byechu taynýe kacierzý, weliku ſſnadnoſt k uoklamany gým dawachu; Nebo gýz dyablu nenye potrziebýe praczowaty, kdyz gſſu oný yuz w proſtrziedek ſtypowaný.2) Ale kak muoz czlowiek bez ſpanye bytý? Bez ſſpanýe przy- rozeneho nelze geft byty; Ale tuto mluwí o duchownem, Jakz prawi ſſwaty pawel: Bdyete, prawí, a ſtoyte w wierzie. Vkazugie take, ze ſetýe ſtoklaſſy netoliko geft bylo ſkodne, ale take nepotrziebne; Nebo kdyzto ýuz býlo wzorano y poſſieto, teprw on pak yal ſie ſiety. Takez y kaczierzy czynye, nebo pro nycz pro gyne, gyedyne pro greſytnu chwalu ſſwoy gied wpuſfcziegy A netoliko tyem, ale y gýnym czynem ſſ welykym ſnazenſtwym wſſiczku, gich zloſt wýprawgie; Nebo prawi: kdyz giz wzroſte a owoczie poneſſye tehdy ſie zgyewí y ſtoklaffa. Takez y kacierzý czynýe; nebo ſprwu ſie tagye, Ale kdyz yuz magy mocz a dobrowolenſtwie, ze yuz dobrowolnye ſſmyegy mluwyty, ktozkoliwiek ſ nymí mluwí, ynhed giemu ſſwoy gied ukazý. Wiz take y gynym czynem dyabelſku1 zloſt; nebo drziewe neſaal, az gieliſh wſſieczko poſieto bylo. A to wſſieczko proto, aby neprziezen vkazal oraczowi. Znamenay take y ſſnazenſtwie ſluh, ze chtrechu ynhed ſtoklaſſu wy- trhaty, ale wſſak ſie drzewe dolozychu ſſweho pana. Ale pan gym zapo- 223b wiedye a rzka: Nechayte, Snad byſte ſpolu//wytrhalí y pſſenýcy. Ale to geſt rzekl proto, zapowiedagie bogye, zabytie a krweprolytíe. Nebo nenye trzieba zabyty kacierzie, nebo bý buoy neſlichany uweden býl w zemí. Protoz pro 1) z přeps. z e. 2) sic.
Strana 151
151 dwogy wiecz gym toho braný: Giedno proto, aby píſenyce nezhynula; Druhe proto, ze naypoſledy ſtane ſíe nad nymi pomſta wieczíſie. Protoz chcef-li nad nymi pomítu vczínyty bez ſkody, píſenyczie abý nezhynula, czakayz podobneho czaſſu. Ale czo chce rziecy ſkrzie to, Abýſte ſpolu ne- wytrhali y pſſienyce? Jako by rziekl: Bude-li to, ze byſte odyenye wzali proty kacierzom, mnohe byſte ſſwate lidý k bezpeczienſtwi zywota przy- prawílí. A ſnad take mnozy ty, geſto gſſu ſtoklaſſa, obratiece ſíe y bbudu1) pſſienýcze; I zbyli byſte ty, geſto by ſie potom ſnad mohlí polepſity A ſſweho bludu oſtaty. Nezapowieda kacierzow gymaty, Any zapowieda gych ha- nýety, Any take zapowieda gich ſborow a gych ſkol ruſſyty, Ale giedyne zapowieda gych zabyty. ale chce czakaty az do konczie A rzeczy ſſwym zenczom: Sberzte nayprwe ſtoklaſfu a ſſwiezlſte w ſnopky ku ýzíený. Gyne podobenſtwie polozy gym a rzka: Podobno geſt kralowſtwie nebeſke zrnu horcycznemu, geſto wſzem czlowiek ſeel na ſwem polí. Geſto geft naymenſýe mezy wſfiemi ſemený. Ale kdy wzroſte, wieczſfie gest nez ktera zelýna, y bude drziewo, tak ze ptaczy nebeſczy przyducze y przie- bywagy w gieho wietwi. Gyne podobenſtwie mluwil gým: Podobno gest kralowſtwie nebeſke kwaſſu, geſto wzenſſy zena, ſkryla we trziech mýerach muki, az zkyſſalo wſſieczko. To wſſieczko mluwil geſt gyezyſ w podoben- ſtwich k zaſtuppom2) A bez podobenſtwich nemluwieſſye gym, aby ſie na- plnýlo to, czoz geſt rzieceno yzayaſſem prorokem, genz prawi: Otewru w podobenſtwich uſta ſſwa, wyprawym ſkrytoſty od poczatka ſſwieta. Tehdy nechaw zaſtupow przygide w duom. I przygydechu k nyemu mlazſſy gieho a rzkuce: wypraw naam podobenſtwie o ſtoklaſſie na poli. Genz odpo- wiedyew weczie: genz síegie dobre siemíe, geft syn czlowieczy. Pole gest ſſwiet. Ale dobre ſiemýe to gſſu ſynowe/ kralowſtwie. Ale ſtoklaſſa ſynowe 224b gſſu zh. Ale neprzietel, genz gy faal, geft dyabel. Ale zen geſt ſkonanye ſſwieta. Ale zenczy gffu andyelí. A protoz yakz ſtoklaſſu ſbyeragy a ohnýem ſſziehagý, tak bude na ſkonczeny ſwieta. Poſle ſyn czlowieczy andyely ſswe y wýberu z kralowſtwíe gieho wſſieczko zle, Ty, geſto czynye zloſt. y puuftye gie w komyn ohnowý. Tu bude placz y ſkrziehtanye zubuow. Tehdy ſpra- wedlny buudu ſie ſtkwiety yako ſluncze w kralowſtwi otczie meho. ktoz ma uſſy k ſſhſſieny, ſhſſ. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Jan Criſoſtom. Byl gie drzewe ſyn buozý rzekl, ze z ſiemene, geſto ſíeto, trziety czieſty zhynulý, a gedyne giedna oſtala ſpaſena. A ta, geſto oſtala ſpaſena, welike myela trpiety protywenſtwie3) — Jakz ſie dobrzie vkazalo na ſſwatich apoftolech a na ſſwatích muczienyciech — tak ze wierny krzíeſtyene pro- welike protywenſtwie mohli by ſie baty, bý ſſwate cztenýe a wíera krzie- ftianka nezahynula. Protoz ſyn buozy, chtie ten ſtrach od nich odgiety, przywody podobbenſtwie4) o zrnu horczicznem,ſpotwrzugîe gich v wierzíe. 225a 224a G. LVIII col. 481. 1) rozd. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) rozd.
151 dwogy wiecz gym toho braný: Giedno proto, aby píſenyce nezhynula; Druhe proto, ze naypoſledy ſtane ſíe nad nymi pomſta wieczíſie. Protoz chcef-li nad nymi pomítu vczínyty bez ſkody, píſenyczie abý nezhynula, czakayz podobneho czaſſu. Ale czo chce rziecy ſkrzie to, Abýſte ſpolu ne- wytrhali y pſſienyce? Jako by rziekl: Bude-li to, ze byſte odyenye wzali proty kacierzom, mnohe byſte ſſwate lidý k bezpeczienſtwi zywota przy- prawílí. A ſnad take mnozy ty, geſto gſſu ſtoklaſſa, obratiece ſíe y bbudu1) pſſienýcze; I zbyli byſte ty, geſto by ſie potom ſnad mohlí polepſity A ſſweho bludu oſtaty. Nezapowieda kacierzow gymaty, Any zapowieda gych ha- nýety, Any take zapowieda gich ſborow a gych ſkol ruſſyty, Ale giedyne zapowieda gych zabyty. ale chce czakaty az do konczie A rzeczy ſſwym zenczom: Sberzte nayprwe ſtoklaſfu a ſſwiezlſte w ſnopky ku ýzíený. Gyne podobenſtwie polozy gym a rzka: Podobno geſt kralowſtwie nebeſke zrnu horcycznemu, geſto wſzem czlowiek ſeel na ſwem polí. Geſto geft naymenſýe mezy wſfiemi ſemený. Ale kdy wzroſte, wieczſfie gest nez ktera zelýna, y bude drziewo, tak ze ptaczy nebeſczy przyducze y przie- bywagy w gieho wietwi. Gyne podobenſtwie mluwil gým: Podobno gest kralowſtwie nebeſke kwaſſu, geſto wzenſſy zena, ſkryla we trziech mýerach muki, az zkyſſalo wſſieczko. To wſſieczko mluwil geſt gyezyſ w podoben- ſtwich k zaſtuppom2) A bez podobenſtwich nemluwieſſye gym, aby ſie na- plnýlo to, czoz geſt rzieceno yzayaſſem prorokem, genz prawi: Otewru w podobenſtwich uſta ſſwa, wyprawym ſkrytoſty od poczatka ſſwieta. Tehdy nechaw zaſtupow przygide w duom. I przygydechu k nyemu mlazſſy gieho a rzkuce: wypraw naam podobenſtwie o ſtoklaſſie na poli. Genz odpo- wiedyew weczie: genz síegie dobre siemíe, geft syn czlowieczy. Pole gest ſſwiet. Ale dobre ſiemýe to gſſu ſynowe/ kralowſtwie. Ale ſtoklaſſa ſynowe 224b gſſu zh. Ale neprzietel, genz gy faal, geft dyabel. Ale zen geſt ſkonanye ſſwieta. Ale zenczy gffu andyelí. A protoz yakz ſtoklaſſu ſbyeragy a ohnýem ſſziehagý, tak bude na ſkonczeny ſwieta. Poſle ſyn czlowieczy andyely ſswe y wýberu z kralowſtwíe gieho wſſieczko zle, Ty, geſto czynye zloſt. y puuftye gie w komyn ohnowý. Tu bude placz y ſkrziehtanye zubuow. Tehdy ſpra- wedlny buudu ſie ſtkwiety yako ſluncze w kralowſtwi otczie meho. ktoz ma uſſy k ſſhſſieny, ſhſſ. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Jan Criſoſtom. Byl gie drzewe ſyn buozý rzekl, ze z ſiemene, geſto ſíeto, trziety czieſty zhynulý, a gedyne giedna oſtala ſpaſena. A ta, geſto oſtala ſpaſena, welike myela trpiety protywenſtwie3) — Jakz ſie dobrzie vkazalo na ſſwatich apoftolech a na ſſwatích muczienyciech — tak ze wierny krzíeſtyene pro- welike protywenſtwie mohli by ſie baty, bý ſſwate cztenýe a wíera krzie- ftianka nezahynula. Protoz ſyn buozy, chtie ten ſtrach od nich odgiety, przywody podobbenſtwie4) o zrnu horczicznem,ſpotwrzugîe gich v wierzíe. 225a 224a G. LVIII col. 481. 1) rozd. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) rozd.
Strana 152
152 Jakobý rzekl: Kak ſte koliwíek wý mogy Apoſtolowe nenye welmí za- wrziení a za naymenſie waſſ magy mezy lidmí, wſak kdyz gſſem ya waſ faal na ſſwem polí, Towies w fſwateý cierekwí, wzroſtete naſſilnýe a krzie- ſtyanſtwo rozplodyte po wſſiem ſſwietu. Nebo zagiſte vczienye miſtruow a duchownýkow zydowſkich roſtlo geſt yako zle ſíemie w zelynu ſmrdutu, k nyciemuz nehodnu, geſto geft ruczie poſſwadla a zahynula. Ale kazanýe ſſwateho cztenye, geſto ſie male zdaſnie na poczatczie, Ale kdyz lieto býlo na polí, w kazdey dobríe duſſy, neroftlo w zelynýe, ale w drzewo welike, ze ptaczy nebeſſczy, Towieff krali a knyezata, w gíeho wietwí przýebywagy. Toto wietwie tohoto apoſtolſkeho drziewa, geſto z zrna horczíczneho wzroftlo, nycz gyneho nenye, giedyne rozlíczný rozu 1) a rozliczne ſſwa- teho piſſma wýkladanye, na nyemzto wietwí yuz kralí y knyezata radý odpoczywagy, towíes rady ſlyffie a rady poſſluchagy. Wezmyemz y my, bratrzice míla, krzydle holubkowie, Abychom wýſoko letiecze mohlí przye- 225b bywa//ty v wietwí tohoto drzewa, Abýchom zawrhuce mílowanye tohoto ſſwieta zadalí nebeſkeho kralowuſtwíe. 226а A k temuz ſſmýſlu przywody y druhe podobenſſtwie a rzka: Podobno geſt kralowſtwie nebeſke kwaſſu. Yako bý rzekl: Yakozto prawie kwas mnoho mukí w ſfie2) obraty przýrozenye, Takez y wi weſken ſſwiet obratite w mudroft gezukriftow. Prziklad w3) przyrozeny przywody, dawagie zna- menaty, ze, yakz ſíe ono mozie ſtaty, takez y toto. Swaty apoſtolowe byl bý mohlí rziecy: Kak to muoz býty, bý naſí gedno dwanadczte gſuce, býchom mohli toliko lida prziemoczy a na wieru gie obratyty, any nam tak neprziegy a ſmrtedlnye nenawidye? k tomu gym ſyn buozy yako odpo- wieda: ſkrzie to naywiecz waſſie mocz bude ſie ſtkwiety, kdyz ſie buudete mezy mnoſtwie lída myeſſyty. Nebo yakozto kwaſſ, kdyz buude ſmýeſſen ſ muku, tehdy wſſiczku w ſſwe przýrozenye obraty: Takez y wy, kdyz ſie przyblýzigete k ſwym protywnykom a ſſwým neprzatalom, tehdy gie prziemoziete. A protoz neſtrachuyte ſie toho, ze gſſem wam rziekl, ze mate mnoho protywenſtwie trpietý;/neb ſkrzie to buudete ſie ſtkwiety a wſſieczko prziemozete. Prawí potom cztenye: To wſſieczko mluwil geſt geziſl w podobenſtwi k zaſtupuom. Po tiechto powieſtech, aby nykte nemnyel, by ſyn buozy nowy czyn vczyenye nalezl, protoz proroka przywody na przyklad, genz tyz czyn vczyenye nyekdy mýel. mluwil geſt ſyn buozy zaſtupuom w podobenſtwí, aby gie przíprawil k tomu, aby gleho otazali, czo bý tiem míenyl; Ale kakz kolywiek mnoho gym mluwil w podobenſtwi, wſak geho y zadný neotazal, czo by tem myenyl. A protoz nechaw gich, yakz prawí cztenye, wnyde w dom. Zadný z duchownykow za nym 4) negyde; Nebo za nym necho- dýechu, gedyne proto, aby gey mohli w rziecy popaſty. A protoz ze ne- rozumíechu tey rziecy, geſto on mluwieſſie, protoz necha gych. 1) na konci ř. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř.
152 Jakobý rzekl: Kak ſte koliwíek wý mogy Apoſtolowe nenye welmí za- wrziení a za naymenſie waſſ magy mezy lidmí, wſak kdyz gſſem ya waſ faal na ſſwem polí, Towies w fſwateý cierekwí, wzroſtete naſſilnýe a krzie- ſtyanſtwo rozplodyte po wſſiem ſſwietu. Nebo zagiſte vczienye miſtruow a duchownýkow zydowſkich roſtlo geſt yako zle ſíemie w zelynu ſmrdutu, k nyciemuz nehodnu, geſto geft ruczie poſſwadla a zahynula. Ale kazanýe ſſwateho cztenye, geſto ſie male zdaſnie na poczatczie, Ale kdyz lieto býlo na polí, w kazdey dobríe duſſy, neroftlo w zelynýe, ale w drzewo welike, ze ptaczy nebeſſczy, Towieff krali a knyezata, w gíeho wietwí przýebywagy. Toto wietwie tohoto apoſtolſkeho drziewa, geſto z zrna horczíczneho wzroftlo, nycz gyneho nenye, giedyne rozlíczný rozu 1) a rozliczne ſſwa- teho piſſma wýkladanye, na nyemzto wietwí yuz kralí y knyezata radý odpoczywagy, towíes rady ſlyffie a rady poſſluchagy. Wezmyemz y my, bratrzice míla, krzydle holubkowie, Abychom wýſoko letiecze mohlí przye- 225b bywa//ty v wietwí tohoto drzewa, Abýchom zawrhuce mílowanye tohoto ſſwieta zadalí nebeſkeho kralowuſtwíe. 226а A k temuz ſſmýſlu przywody y druhe podobenſſtwie a rzka: Podobno geſt kralowſtwie nebeſke kwaſſu. Yako bý rzekl: Yakozto prawie kwas mnoho mukí w ſfie2) obraty przýrozenye, Takez y wi weſken ſſwiet obratite w mudroft gezukriftow. Prziklad w3) przyrozeny przywody, dawagie zna- menaty, ze, yakz ſíe ono mozie ſtaty, takez y toto. Swaty apoſtolowe byl bý mohlí rziecy: Kak to muoz býty, bý naſí gedno dwanadczte gſuce, býchom mohli toliko lida prziemoczy a na wieru gie obratyty, any nam tak neprziegy a ſmrtedlnye nenawidye? k tomu gym ſyn buozy yako odpo- wieda: ſkrzie to naywiecz waſſie mocz bude ſie ſtkwiety, kdyz ſie buudete mezy mnoſtwie lída myeſſyty. Nebo yakozto kwaſſ, kdyz buude ſmýeſſen ſ muku, tehdy wſſiczku w ſſwe przýrozenye obraty: Takez y wy, kdyz ſie przyblýzigete k ſwym protywnykom a ſſwým neprzatalom, tehdy gie prziemoziete. A protoz neſtrachuyte ſie toho, ze gſſem wam rziekl, ze mate mnoho protywenſtwie trpietý;/neb ſkrzie to buudete ſie ſtkwiety a wſſieczko prziemozete. Prawí potom cztenye: To wſſieczko mluwil geſt geziſl w podobenſtwi k zaſtupuom. Po tiechto powieſtech, aby nykte nemnyel, by ſyn buozy nowy czyn vczyenye nalezl, protoz proroka przywody na przyklad, genz tyz czyn vczyenye nyekdy mýel. mluwil geſt ſyn buozy zaſtupuom w podobenſtwí, aby gie przíprawil k tomu, aby gleho otazali, czo bý tiem míenyl; Ale kakz kolywiek mnoho gym mluwil w podobenſtwi, wſak geho y zadný neotazal, czo by tem myenyl. A protoz nechaw gich, yakz prawí cztenye, wnyde w dom. Zadný z duchownykow za nym 4) negyde; Nebo za nym necho- dýechu, gedyne proto, aby gey mohli w rziecy popaſty. A protoz ze ne- rozumíechu tey rziecy, geſto on mluwieſſie, protoz necha gych. 1) na konci ř. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř.
Strana 153
153 I prziſtupichu k nyemu geho mlazſſy a rzkuce: wyprawu nam powieſt o ſtoklaſſie. Sliſſalí gſſu bylí od ſyna buozieho, ze gym byl rzekl: Wam geſt dano wiedyety tageftwiel) kralowſtwie nebeſkeho; protoz vfahwie przy- ſtupichu a gieho otazachu. A on gym pak odpowíedye: Ten, genz syegie 226b fiemye dobree, ſyn czlowieczy geſt. A kdyz gie on ſiegíe, genz az do ſſweho kralowſtwie ſbýera, tehdy gie to geſt,2) ze tento ſſwiet geho geſt. Znamenayz welike míloſrdenſtwie ſyna buozieho k lydem, ze, kdyz czo ma dobbreho 3) lidém vczynyty, ynhed ſam geft k tomu hotow; Ale kdyz ma pomítu vczí- nyty, tehdy to gyným poruczíe. Nebo kdyz ſiegie, tehdy ſam fiegie; ale kdyz chce pomſty czynyty, Tehdy ſkrzie gyne. Tehdy, prawi, poſſle ſyn czlo- wieczy 4) ſſwe andyelý y ſberu z gyeho kralowſtwie wſſieczky nehody y wpuſtye gye w komýn. Tehdy ſprawedlny buudu ſye ſtkwiety iako ſlunce w nebeſkem kralowſtwi. Gehozto mnye y wam dopomahay ottecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen.5) POdobno geſt kralowſtwie nebeſke ku pokladu ſkrítemu na polí, genz ktery czlowiek nalezne, ſkrygie a radugie ſíe tomu, Proda wſſieczko, czoz ma, y kupí to pole. Opiet podobno geſt kralowſtwie nebeſke czlowieku kup- czowí, genz hleda dobreho kamenye. A kdyz nalezne geden drahi kamen, gde y proda wſieczko,]ſczoz ma, y kupí gey. Opíet podobno geſt kralowſtwie 227a nebeſke newodu puuſſczenu v morze, wenz ſie welikí narod rib ſebbral.6) A kdyz by naplnyen, wytahſie gey a na brzieze ſedyecze, wybrachu dobre wſſwa oſſudye, Ale zle wen wipuſſczychu. Tak buude na ſkonczieny ſſwieta. Wyndu andiele y rozdiele zle z proſtrziedka dobrich y puuftye gie w komyn ohnowý. Tu buude placz a ſkrziehtanye zubuow. Rozumíeli ſte tomu wffiemu? wecechu gemu: A. Wece gým: Protoz kazdy míſtr vczieny w ne- beſkem kralowſtwí Podoben geſt k czlowieku hoſpodarzý,7) genz wynoſí z ſſweho pokladu y nowe y ſtare. Na toto cztenye mluwí ſlowutný Karel cztwrty' ciefarz Rzymſky A kral czíeſkí.8) Bratrzíce, rzecy ſſwateho cztenye nýkte nemuoz ſſwrchowanye wý- lozyty; Nebo rozum geho geſt take hlubokoſty, ze nykte nemuoz k gich wy- ſſokoſty wplnye doſſyeczy, Any gych ſſmyſl owſſiem wypprawity.9) A to ſſwaty pawel dawagie znamenaty prawí: O, wyſoſt mudroſty a vmyenye buozieho, kak geſt neſſnadno popadnuty ſſuduow geho a poſtyhnutý cieſt geho. A opiet/týzz: Kto geſt poznal ſſmyll bozy, nebo kto radcze gieho byl? 227b wſak gielikoz gieſt mí dano ſſwrchu od bozíe míloſty, od nyezto wſſieczko danýe naylepſie a wſſielikí dar ſſwrchowany ſſwrcha ſchody — yakz piſſie ſſwaty yacub w ſſwey kanonyce — K rozumu tohoto ſſwateho ztenye mathíeyowa wam nýeczo wypiſſaty zadam A proſſy was, mílí, abýſte to bratrzkí przygiali a cyty10) ſrdcem wiernye znamenalí. 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. 4) ras. 5) přips. červeně mathm. 6) rozd. 7 ý přeps. z o. 8) Věta červeně podtržena. 9) rozd. 10) na konci ř.
153 I prziſtupichu k nyemu geho mlazſſy a rzkuce: wyprawu nam powieſt o ſtoklaſſie. Sliſſalí gſſu bylí od ſyna buozieho, ze gym byl rzekl: Wam geſt dano wiedyety tageftwiel) kralowſtwie nebeſkeho; protoz vfahwie przy- ſtupichu a gieho otazachu. A on gym pak odpowíedye: Ten, genz syegie 226b fiemye dobree, ſyn czlowieczy geſt. A kdyz gie on ſiegíe, genz az do ſſweho kralowſtwie ſbýera, tehdy gie to geſt,2) ze tento ſſwiet geho geſt. Znamenayz welike míloſrdenſtwie ſyna buozieho k lydem, ze, kdyz czo ma dobbreho 3) lidém vczynyty, ynhed ſam geft k tomu hotow; Ale kdyz ma pomítu vczí- nyty, tehdy to gyným poruczíe. Nebo kdyz ſiegie, tehdy ſam fiegie; ale kdyz chce pomſty czynyty, Tehdy ſkrzie gyne. Tehdy, prawi, poſſle ſyn czlo- wieczy 4) ſſwe andyelý y ſberu z gyeho kralowſtwie wſſieczky nehody y wpuſtye gye w komýn. Tehdy ſprawedlny buudu ſye ſtkwiety iako ſlunce w nebeſkem kralowſtwi. Gehozto mnye y wam dopomahay ottecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen.5) POdobno geſt kralowſtwie nebeſke ku pokladu ſkrítemu na polí, genz ktery czlowiek nalezne, ſkrygie a radugie ſíe tomu, Proda wſſieczko, czoz ma, y kupí to pole. Opiet podobno geſt kralowſtwie nebeſke czlowieku kup- czowí, genz hleda dobreho kamenye. A kdyz nalezne geden drahi kamen, gde y proda wſieczko,]ſczoz ma, y kupí gey. Opíet podobno geſt kralowſtwie 227a nebeſke newodu puuſſczenu v morze, wenz ſie welikí narod rib ſebbral.6) A kdyz by naplnyen, wytahſie gey a na brzieze ſedyecze, wybrachu dobre wſſwa oſſudye, Ale zle wen wipuſſczychu. Tak buude na ſkonczieny ſſwieta. Wyndu andiele y rozdiele zle z proſtrziedka dobrich y puuftye gie w komyn ohnowý. Tu buude placz a ſkrziehtanye zubuow. Rozumíeli ſte tomu wffiemu? wecechu gemu: A. Wece gým: Protoz kazdy míſtr vczieny w ne- beſkem kralowſtwí Podoben geſt k czlowieku hoſpodarzý,7) genz wynoſí z ſſweho pokladu y nowe y ſtare. Na toto cztenye mluwí ſlowutný Karel cztwrty' ciefarz Rzymſky A kral czíeſkí.8) Bratrzíce, rzecy ſſwateho cztenye nýkte nemuoz ſſwrchowanye wý- lozyty; Nebo rozum geho geſt take hlubokoſty, ze nykte nemuoz k gich wy- ſſokoſty wplnye doſſyeczy, Any gych ſſmyſl owſſiem wypprawity.9) A to ſſwaty pawel dawagie znamenaty prawí: O, wyſoſt mudroſty a vmyenye buozieho, kak geſt neſſnadno popadnuty ſſuduow geho a poſtyhnutý cieſt geho. A opiet/týzz: Kto geſt poznal ſſmyll bozy, nebo kto radcze gieho byl? 227b wſak gielikoz gieſt mí dano ſſwrchu od bozíe míloſty, od nyezto wſſieczko danýe naylepſie a wſſielikí dar ſſwrchowany ſſwrcha ſchody — yakz piſſie ſſwaty yacub w ſſwey kanonyce — K rozumu tohoto ſſwateho ztenye mathíeyowa wam nýeczo wypiſſaty zadam A proſſy was, mílí, abýſte to bratrzkí przygiali a cyty10) ſrdcem wiernye znamenalí. 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. 4) ras. 5) přips. červeně mathm. 6) rozd. 7 ý přeps. z o. 8) Věta červeně podtržena. 9) rozd. 10) na konci ř.
Strana 154
154 Slyſfala geſt waſſye míloſt, ze ſſwaty mathiey w drziewnyeý powieſty kralowſtwie nebeſke ku pokladu ſkrýtemu na poli przygednawa, ſkrzie nenzto poklad wlaſtnýe duch ſſwaty ſíe znamenawa, genz czlowiek nalezne ſkrzie milowanye a miloſt gezukriſtow, genz gy geſt ſlibil ſſwym wiernym we cztený ſſwateho yana a rzka: Budu proſſyty ſſweho otczie y da wam gyneho utyeffytele, abý oſtal ſſ wami na wiekí, ducha ſprawedlnoſty. Ale ſkrzie puole nebo zemí, w nýzto bý poklad onen nalezen byl, znamenawa ſie ſrdcze czlowiece, Kdezto ſíegie y dobre y zzle ſſwe ſkutkí, gijzto neſu owocze geho duſſy naypoſledy, tak yakz gíe ſobýe ſaal — yakz otworzytye 228a vkazugie ſſwaty lucaſſ w ſſwem czteny a rzka: Ale//to, geſto padlo w dobru zemí, to gſſu ty, geſto ſrdce mdobrým a naylepſſym Stlſſiece ſlowo buozye y obdrzie a owoce neſu w utrpený. Ale poklad ten gestye ſkryt gest przied hrziefnykí a nedoſtoynymí, gíjzto nechtie ſkruffienýe myetý, any pokanye czynyty, a tak ztraczygy oczy miloſty buozie, ze pokladu onoho nalezíty nemohu, glfuce oſſlepeny — O nychzto prawi prorok: Oczy gmagy a nebudu widyety. Ale czlowiek, genz ma wſſkruſfienye, ten nalezne ten poklad ſkrzie míloſt gezukríftowu, Jakz gie drziewe rzeceno — Nebo podle ſlowa zalta- rzowa: Srdcze ſkruſſyeneho a pokorneho buoh nebude nenawídyety — Ale ſſwym welykym míloſrdým tyefſy ge wezdy — Jakz ſie czte w zal- tarzy: Kochay ſie w hoſpodynye a on tobíe da proſby twe6) ſrdcze. Ale poklad ten kdyz czlowiek ſkruſſieny nalezne, ſchowa gey w ſſwê7) ſrdcy buogie ſye a ſtrzieha gíeho, abý dyabel protywnyk naaſſ — genz, yakz prawi ſſwaty petr w ſſwey kanonýcze, Tula ſie hledagie, koho bý ſezzral — aby geho newynyal z gieho ſrdczie, yakz muoz rozumýeno byty to, geſto ſie czte we czteny ſſwateho matyegye: Newiezz, praſwi, twa lewícze, czo czyny twa prawice. Ale welmi geſt znamenaty, ze pro weliku raduoſt toho poklada gde, to znamenawa chwatanye; nebo k dobrým ſkutkom mamy chwataty, Neb czte ſíe we czteny ſſwateho Lucaſfie: Wyndy ruczie w ulyczye a w kuty myeſta a chuude a mdle, ſlepe a chrome uwed ſſyem. Ale prawí w týzz powieſty, ze czlowiek ten, nalez poklad, ſſel y prodal wſſieczko, czoz míel, Towies ſſwe hrziechi, odpowieddagie8) ſíe zlich ſkutkow. Na ſſwiedecz- ſtwie tomu czte ſſie we czteny ſſwateho lucaſſie: Donýzd ſie kto neodpowie toho wſſieho, czoz ma, nemuoz mym mlazſſym byty. A to giſtie prodanye a odpowiedyníe ma bytý na trhu; A ne na kazdem trhu, Ale na trhu ſſwie- domíe, To geft zagiſte ſkrzie prawu zpowied a wnytrzínýe wſſkruſſyenýe a przed knýezem, buohem na to zwoleným — podle nauczenye we czteny ſſwateho lucaffye: Gdyete, prawí, a ukazte ſie knýezy. K temuz take ſſwaty yacub rady nam a rzka: Zpowíeday ſie geden druhemu ſſwich hrzechow. A za ty zle ſkutkí, geſto gſuu tak prodaný, a tak ſíe odpolſwiedyel, ma wſſietý dobree ſkutki A dyedynu onoho pole, geſto ma obdrziety ſkrzie mílost ducha ſſwateho a ſkrzie vtrpenye, A w nyem poklad drzewerzecý") ſobye ſchowaty. genz poklad w nebeſkem kralowſtwi, bude-li vſtawíczen, 228b 229a 1) sic. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) sic.
154 Slyſfala geſt waſſye míloſt, ze ſſwaty mathiey w drziewnyeý powieſty kralowſtwie nebeſke ku pokladu ſkrýtemu na poli przygednawa, ſkrzie nenzto poklad wlaſtnýe duch ſſwaty ſíe znamenawa, genz czlowiek nalezne ſkrzie milowanye a miloſt gezukriſtow, genz gy geſt ſlibil ſſwym wiernym we cztený ſſwateho yana a rzka: Budu proſſyty ſſweho otczie y da wam gyneho utyeffytele, abý oſtal ſſ wami na wiekí, ducha ſprawedlnoſty. Ale ſkrzie puole nebo zemí, w nýzto bý poklad onen nalezen byl, znamenawa ſie ſrdcze czlowiece, Kdezto ſíegie y dobre y zzle ſſwe ſkutkí, gijzto neſu owocze geho duſſy naypoſledy, tak yakz gíe ſobýe ſaal — yakz otworzytye 228a vkazugie ſſwaty lucaſſ w ſſwem czteny a rzka: Ale//to, geſto padlo w dobru zemí, to gſſu ty, geſto ſrdce mdobrým a naylepſſym Stlſſiece ſlowo buozye y obdrzie a owoce neſu w utrpený. Ale poklad ten gestye ſkryt gest przied hrziefnykí a nedoſtoynymí, gíjzto nechtie ſkruffienýe myetý, any pokanye czynyty, a tak ztraczygy oczy miloſty buozie, ze pokladu onoho nalezíty nemohu, glfuce oſſlepeny — O nychzto prawi prorok: Oczy gmagy a nebudu widyety. Ale czlowiek, genz ma wſſkruſfienye, ten nalezne ten poklad ſkrzie míloſt gezukríftowu, Jakz gie drziewe rzeceno — Nebo podle ſlowa zalta- rzowa: Srdcze ſkruſſyeneho a pokorneho buoh nebude nenawídyety — Ale ſſwym welykym míloſrdým tyefſy ge wezdy — Jakz ſie czte w zal- tarzy: Kochay ſie w hoſpodynye a on tobíe da proſby twe6) ſrdcze. Ale poklad ten kdyz czlowiek ſkruſſieny nalezne, ſchowa gey w ſſwê7) ſrdcy buogie ſye a ſtrzieha gíeho, abý dyabel protywnyk naaſſ — genz, yakz prawi ſſwaty petr w ſſwey kanonýcze, Tula ſie hledagie, koho bý ſezzral — aby geho newynyal z gieho ſrdczie, yakz muoz rozumýeno byty to, geſto ſie czte we czteny ſſwateho matyegye: Newiezz, praſwi, twa lewícze, czo czyny twa prawice. Ale welmi geſt znamenaty, ze pro weliku raduoſt toho poklada gde, to znamenawa chwatanye; nebo k dobrým ſkutkom mamy chwataty, Neb czte ſíe we czteny ſſwateho Lucaſfie: Wyndy ruczie w ulyczye a w kuty myeſta a chuude a mdle, ſlepe a chrome uwed ſſyem. Ale prawí w týzz powieſty, ze czlowiek ten, nalez poklad, ſſel y prodal wſſieczko, czoz míel, Towies ſſwe hrziechi, odpowieddagie8) ſíe zlich ſkutkow. Na ſſwiedecz- ſtwie tomu czte ſſie we czteny ſſwateho lucaſſie: Donýzd ſie kto neodpowie toho wſſieho, czoz ma, nemuoz mym mlazſſym byty. A to giſtie prodanye a odpowiedyníe ma bytý na trhu; A ne na kazdem trhu, Ale na trhu ſſwie- domíe, To geft zagiſte ſkrzie prawu zpowied a wnytrzínýe wſſkruſſyenýe a przed knýezem, buohem na to zwoleným — podle nauczenye we czteny ſſwateho lucaffye: Gdyete, prawí, a ukazte ſie knýezy. K temuz take ſſwaty yacub rady nam a rzka: Zpowíeday ſie geden druhemu ſſwich hrzechow. A za ty zle ſkutkí, geſto gſuu tak prodaný, a tak ſíe odpolſwiedyel, ma wſſietý dobree ſkutki A dyedynu onoho pole, geſto ma obdrziety ſkrzie mílost ducha ſſwateho a ſkrzie vtrpenye, A w nyem poklad drzewerzecý") ſobye ſchowaty. genz poklad w nebeſkem kralowſtwi, bude-li vſtawíczen, 228b 229a 1) sic. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) sic.
Strana 155
155 buude gmýety az na wieki — yakz ſie czte we czteny ſſwateho matiegie: Czynte ſobie, prawí, poklady w nebeſſíech, kdezto any reez any molowe pokazye. Prawi potom cztenye: Podobno geſt kralowſtwie nebeſke k czlowieku kupczowí hledagyciemu dobreho kamenye. W nyzto powieſty naprwe zna- menaty geft, ze geft geden drahí kamen przieczifty a ſſwietle barwi a bezye wſie poſſkwrny; A protoz w teyto powieſty duchownym ſmýſlem k zakonu buoziemu, w nyemzto mnoho dobreho, cziſteho a ſſwietleho, nepoſſkwrnýe- neho geſt zawrzieno, Dobrzie muoz przyrownano bytý. Ale tento czlowiek kupecz, o nyemzto prawí cztenýe, wlaſtnym ſmýſlem czlowieka znamenawa, genz na tomto ſſwietie gest yako na welikeý wuodye y ſſem y tam sie toczie- ffie, genz rozlczným vſilým a mnohym hubenſtwým a rozlcznymí wíeczmí geſt obwazan, A yakz prawí Job, Nykdí w giednom ſtawie neſtogie A protoz 229b wlaſtnye kupecz ſlowe. A czlowieku kupczowi ſie przyrownawa, genz ma wezdy hledagie chodyty, aby mohl naleztý ten drahi kamen, Towies zakon buozy, w nyemzto — yako drziewe rzieceno — geſt mnoho dobreho, cziſteho, ſſwietleho, nepokaleneho, protoz duoftoynye muoz przyrownan bytý k uonomu drahemu kamený, genz czlowiek onen nalezl y ffiel y prodal wſſieczko, czoz myel y kupyl geý, genz dobrzie drahí gest rziecen; nebo nycz drafſieho any wieczffieho geſt na tomto ſſwietye nez podle vſtawenýe buo- zyeho gieho przykazanye, geſto gíeſt pyſano w tom zakonye, ſnaznye plnyty. A to on nam przykazugie we cztený ſſwateho yana a rzka: Milugiete-li mye, chowayte meho kazanýe. Neb ſkrzie chowanye buozyeho przykazanye buude buohu ſluzyty a ſ nym ſpolu kralowaty. A tak bý mohlo rozumíeno byty to, geſto prawí ſſwaty Auguſtyn: Buohu, prawí, ſluzyty geſt kralo- waty. A1) opiet prawi: ktoz chowa zakona2) a przykazanye buozieho, ten buohu ſluzy A take ſ ným kralugie. Ale to, geſto prawi drzewe w powieſty, ze czlowiek onen ſſeel a prodal wſſieczko, czozí/gmíel, y kupil ten kamen, 230a znamenawa tento zywot neuſtawiczny, w nyemzto nenye gſme a kupczyme, w nyemzto czlowiek den ode dne wzdy gde a wiecziefſ wiecziezz k ſſwey ſmrty ſie przyblyzygie. A protoz w tom zywotye ma wſſieczko prodaty, czoz ma hrziechow, y wſſeczky zemſke zadoſty a tieleſtne ſkrzíe ſſwate utrpenye a ſkrze gíne dobree ſkutki ma od ſebe odwadyty a za nye ma ku- pyty zakon buozy. genz geſt onen drahi kamen, genz bude-li dobbrze 3) oſtrzlehaty, tak gda w tomto zywotie, zagiſte bude blahoſlawen — Jakz ſie czte w zaltarzy: Blahoſlawený gſfu nepokaleny na cieſtye, gento chodye w zakonye buoziem. A blahoſlawený nepokaleny, cyſty wende wrata nebeſkeho kralowſtwye, W ta zagiſte wrata, geſto gſſu giedno z draheho kamenye; ynhed gemu budu otewrziena. A tehdy uzrzy mocz toho draheho kamenye, genz geſt geden z wrat nebo z bran ſwateho mýeſta geruzalema, Kdyz ſkrzie nyen wende do tehoz ſwateho míeſta, o nýemzto a o gieho branach ſſwaty Jan w tagenſtwí buoziem prawí a rzlſka: Dwanadczte, 230b 1—2) ras. 3) rozd.
155 buude gmýety az na wieki — yakz ſie czte we czteny ſſwateho matiegie: Czynte ſobie, prawí, poklady w nebeſſíech, kdezto any reez any molowe pokazye. Prawi potom cztenye: Podobno geſt kralowſtwie nebeſke k czlowieku kupczowí hledagyciemu dobreho kamenye. W nyzto powieſty naprwe zna- menaty geft, ze geft geden drahí kamen przieczifty a ſſwietle barwi a bezye wſie poſſkwrny; A protoz w teyto powieſty duchownym ſmýſlem k zakonu buoziemu, w nyemzto mnoho dobreho, cziſteho a ſſwietleho, nepoſſkwrnýe- neho geſt zawrzieno, Dobrzie muoz przyrownano bytý. Ale tento czlowiek kupecz, o nyemzto prawí cztenýe, wlaſtnym ſmýſlem czlowieka znamenawa, genz na tomto ſſwietie gest yako na welikeý wuodye y ſſem y tam sie toczie- ffie, genz rozlczným vſilým a mnohym hubenſtwým a rozlcznymí wíeczmí geſt obwazan, A yakz prawí Job, Nykdí w giednom ſtawie neſtogie A protoz 229b wlaſtnye kupecz ſlowe. A czlowieku kupczowi ſie przyrownawa, genz ma wezdy hledagie chodyty, aby mohl naleztý ten drahi kamen, Towies zakon buozy, w nyemzto — yako drziewe rzieceno — geſt mnoho dobreho, cziſteho, ſſwietleho, nepokaleneho, protoz duoftoynye muoz przyrownan bytý k uonomu drahemu kamený, genz czlowiek onen nalezl y ffiel y prodal wſſieczko, czoz myel y kupyl geý, genz dobrzie drahí gest rziecen; nebo nycz drafſieho any wieczffieho geſt na tomto ſſwietye nez podle vſtawenýe buo- zyeho gieho przykazanye, geſto gíeſt pyſano w tom zakonye, ſnaznye plnyty. A to on nam przykazugie we cztený ſſwateho yana a rzka: Milugiete-li mye, chowayte meho kazanýe. Neb ſkrzie chowanye buozyeho przykazanye buude buohu ſluzyty a ſ nym ſpolu kralowaty. A tak bý mohlo rozumíeno byty to, geſto prawí ſſwaty Auguſtyn: Buohu, prawí, ſluzyty geſt kralo- waty. A1) opiet prawi: ktoz chowa zakona2) a przykazanye buozieho, ten buohu ſluzy A take ſ ným kralugie. Ale to, geſto prawi drzewe w powieſty, ze czlowiek onen ſſeel a prodal wſſieczko, czozí/gmíel, y kupil ten kamen, 230a znamenawa tento zywot neuſtawiczny, w nyemzto nenye gſme a kupczyme, w nyemzto czlowiek den ode dne wzdy gde a wiecziefſ wiecziezz k ſſwey ſmrty ſie przyblyzygie. A protoz w tom zywotye ma wſſieczko prodaty, czoz ma hrziechow, y wſſeczky zemſke zadoſty a tieleſtne ſkrzíe ſſwate utrpenye a ſkrze gíne dobree ſkutki ma od ſebe odwadyty a za nye ma ku- pyty zakon buozy. genz geſt onen drahi kamen, genz bude-li dobbrze 3) oſtrzlehaty, tak gda w tomto zywotie, zagiſte bude blahoſlawen — Jakz ſie czte w zaltarzy: Blahoſlawený gſfu nepokaleny na cieſtye, gento chodye w zakonye buoziem. A blahoſlawený nepokaleny, cyſty wende wrata nebeſkeho kralowſtwye, W ta zagiſte wrata, geſto gſſu giedno z draheho kamenye; ynhed gemu budu otewrziena. A tehdy uzrzy mocz toho draheho kamenye, genz geſt geden z wrat nebo z bran ſwateho mýeſta geruzalema, Kdyz ſkrzie nyen wende do tehoz ſwateho míeſta, o nýemzto a o gieho branach ſſwaty Jan w tagenſtwí buoziem prawí a rzlſka: Dwanadczte, 230b 1—2) ras. 3) rozd.
Strana 156
156 231a 231b prawi, bran myeſta Dwanadſte drahích kamenow geſt A kazda brana z draheho kamenye geſt. Prawi potom cztenýe: Podobno geſt kralowſtwie nebeſke k newodu puuſſczenemu w morze. Skrzie newod tuto rozumiety muoziem ſlowo buozi, 1) geſto gie bylo puſſczieno ſkrazie2) apoſtoly, kdyz to gym bylo przykazano we czteny ſſwateho Marka: Gdyete po wſſiem ſſwietu a kazte cztenye wſfremu ſſwietu. Ale byl geſt ſkrzie nye puuſsczen w morzíe, Towíes w tento ſſwiet; Protoz znamenytie bylo gym rzieceno: gdyete po wſſiem ſſwietu. Genz ſſwiet zagiſte ſkrzie morze tuto ſie znamenawa; Nebo yakz morzíe nykdy neodpoczyne, ale wzdý ſie tepe y ſſem y tam ſie toczîe a ty, geſto na nyem plawagy, ſſwymí wlnamí muty: Takez tento ſſwiet rozlicznym toczienym wzdy ſie toczy A ty, gefto gſfu na nyem, ſſwu lſtý a ſſwým nebez- peczienſtwym wezdy muty. Gíjzto3) nebezpeczienſtwym na tomto nebez- pecznem morzý ſtek 4) ſobíe prorok zawolal k hoſpodynu a rzka: Spaſſ míe, pane, hoſpodyne, nebo glfu/ſweſly wuodý az do me duſſíe, A abý mýe ne- utopíla burzîe morzíka, Towíes nebezpeczienſtwie tohoto ſſwieta. Nebo za- giſte ſkrzie burzý nebezpeczenſtwíe A ſkrzie morze tento ſſwiet prorok tuto chce rozumíety. Ale ſkrzie ríby lide na tomto mieſtye ſie znamenawagy. Protoz prawi we cztený ſſwateho matyegye: Podte, prawi, po mnýe, vczynym waſſ rbarze lidſke. A gynde we cztený ſſwateho Lucaſſíe rzekl hoſpodyn petrowí: Nerod ſte baty, nebo ſ tohoto buudes lidý lowity yuz. Protoz na- horzie rzieceno: wſſieho narodu ribieho, Towies czlowieczieho, wen ſie ſe- bralo. nebo wſſíeczki lidý kterehoz kolíwiek narodu, ſtawu nebo wyſſoſty Neb kterehoz kolíwiek obyczîegye, y ſzle y dobree tento newod, Towieſſ ſlowuo buozýe, ſbíera a vlowugie: Nebo netoliko k zyduom, Ale ku po- hanom a obecznye Ke wſfiem geſt poſſlano, yakz ſíe czte w knyhach o ſkut- cziech apoſtolſkich. A geſt poſlano ſkrzie apoſtolý, O nychzto prawi w zal- tarzy: W kazdu zemí wſſel geſt zwuk na konecz tohoto fſwieta ſlowa gich ; A ſk/ſkrzíe ducha ſſwateho, genz geſt — yakz prawí mudrí — naplnyl tento ſſwiet; A take ſkrzie naſſieho ſpaſſitele, genz geſt to giſte ſlowo ſam ſpaſſienye na tomto ſſwietye Kazal, faal a rozmetal — A protoz we cztený ſſwateho yana prawí: Bých byl k ným neprzyffiel a gym nepowiedyel, nemíeli bý hrziechu, Ale yuz neygmagy omluwí o ſſwem hrzieſſie. A to giſte ſlowuo muſli ſie naplnyty. A protoz prawí nahuorze, Kdyz prawi: bý naplnyen. Naplnyen bude tento gyſty newod; Nebo ſlowo, kdyz to wſſieczko, geſto gie tíem ſlowem ſkrzie uſta buozîe a ſſwatich powiedyeno, ſkutkem na- plnyeno buude. Nebo we czteny ſſwateho matiegie ſie czte: Naýmenſsie ſlowuce tohoto wſſíeho nezhyne, anyz mýne narod tento, az ſíe wſſieczko ſtane; Nebo nebe a zemíe mýnu, Ale ſlowa ma nemýnu. Tak ſíe czte we cztený ſſwateho Lucaffie, Kdyz ten newuod, Towies ſlowo buozie buude naplnyeno w ſlowie buoziem. A pro ſlowo buozye. yakz w tagenſtwi buoziem 232a widyel ſſwaty yan w znamený a rzka: Widíel gſſem pod oltarziem buozym 1) na konci ř. 2) rozd. 3) sic. 4) sc.
156 231a 231b prawi, bran myeſta Dwanadſte drahích kamenow geſt A kazda brana z draheho kamenye geſt. Prawi potom cztenýe: Podobno geſt kralowſtwie nebeſke k newodu puuſſczenemu w morze. Skrzie newod tuto rozumiety muoziem ſlowo buozi, 1) geſto gie bylo puſſczieno ſkrazie2) apoſtoly, kdyz to gym bylo przykazano we czteny ſſwateho Marka: Gdyete po wſſiem ſſwietu a kazte cztenye wſfremu ſſwietu. Ale byl geſt ſkrzie nye puuſsczen w morzíe, Towíes w tento ſſwiet; Protoz znamenytie bylo gym rzieceno: gdyete po wſſiem ſſwietu. Genz ſſwiet zagiſte ſkrzie morze tuto ſie znamenawa; Nebo yakz morzíe nykdy neodpoczyne, ale wzdý ſie tepe y ſſem y tam ſie toczîe a ty, geſto na nyem plawagy, ſſwymí wlnamí muty: Takez tento ſſwiet rozlicznym toczienym wzdy ſie toczy A ty, gefto gſfu na nyem, ſſwu lſtý a ſſwým nebez- peczienſtwym wezdy muty. Gíjzto3) nebezpeczienſtwym na tomto nebez- pecznem morzý ſtek 4) ſobíe prorok zawolal k hoſpodynu a rzka: Spaſſ míe, pane, hoſpodyne, nebo glfu/ſweſly wuodý az do me duſſíe, A abý mýe ne- utopíla burzîe morzíka, Towíes nebezpeczienſtwie tohoto ſſwieta. Nebo za- giſte ſkrzie burzý nebezpeczenſtwíe A ſkrzie morze tento ſſwiet prorok tuto chce rozumíety. Ale ſkrzie ríby lide na tomto mieſtye ſie znamenawagy. Protoz prawi we cztený ſſwateho matyegye: Podte, prawi, po mnýe, vczynym waſſ rbarze lidſke. A gynde we cztený ſſwateho Lucaſſíe rzekl hoſpodyn petrowí: Nerod ſte baty, nebo ſ tohoto buudes lidý lowity yuz. Protoz na- horzie rzieceno: wſſieho narodu ribieho, Towies czlowieczieho, wen ſie ſe- bralo. nebo wſſíeczki lidý kterehoz kolíwiek narodu, ſtawu nebo wyſſoſty Neb kterehoz kolíwiek obyczîegye, y ſzle y dobree tento newod, Towieſſ ſlowuo buozýe, ſbíera a vlowugie: Nebo netoliko k zyduom, Ale ku po- hanom a obecznye Ke wſfiem geſt poſſlano, yakz ſíe czte w knyhach o ſkut- cziech apoſtolſkich. A geſt poſlano ſkrzie apoſtolý, O nychzto prawi w zal- tarzy: W kazdu zemí wſſel geſt zwuk na konecz tohoto fſwieta ſlowa gich ; A ſk/ſkrzíe ducha ſſwateho, genz geſt — yakz prawí mudrí — naplnyl tento ſſwiet; A take ſkrzie naſſieho ſpaſſitele, genz geſt to giſte ſlowo ſam ſpaſſienye na tomto ſſwietye Kazal, faal a rozmetal — A protoz we cztený ſſwateho yana prawí: Bých byl k ným neprzyffiel a gym nepowiedyel, nemíeli bý hrziechu, Ale yuz neygmagy omluwí o ſſwem hrzieſſie. A to giſte ſlowuo muſli ſie naplnyty. A protoz prawí nahuorze, Kdyz prawi: bý naplnyen. Naplnyen bude tento gyſty newod; Nebo ſlowo, kdyz to wſſieczko, geſto gie tíem ſlowem ſkrzie uſta buozîe a ſſwatich powiedyeno, ſkutkem na- plnyeno buude. Nebo we czteny ſſwateho matiegie ſie czte: Naýmenſsie ſlowuce tohoto wſſíeho nezhyne, anyz mýne narod tento, az ſíe wſſieczko ſtane; Nebo nebe a zemíe mýnu, Ale ſlowa ma nemýnu. Tak ſíe czte we cztený ſſwateho Lucaffie, Kdyz ten newuod, Towies ſlowo buozie buude naplnyeno w ſlowie buoziem. A pro ſlowo buozye. yakz w tagenſtwi buoziem 232a widyel ſſwaty yan w znamený a rzka: Widíel gſſem pod oltarziem buozym 1) na konci ř. 2) rozd. 3) sic. 4) sc.
Strana 157
157 dul ſýe zabítich pro ſlowo buozie, geſto mýegiechu, a wolachu hlaſſem we- 232a likym a rzkucz: Dokawad, hoſpodyne ſſwaty a ſſprawedlny, neſudyſſ a ne- pomítyſí naſſye krwe nad tyemí, geſto prziebýwagy na zemí? A dano gym bý kazdemu dwogie rucho byele A rzieczeno gym bý, Abý odpoczynuli czaſ gieſſcze maly, aby ſie naplnylo czíſſlo gych towarzyſſow a gich bratrzy, geſto magy zbyty bytý yako y oný. O naplnyení newoda nebo ſlowa bo- zieho a1) cziſla drziewerzieczenych przyblizy ſie den ſuudný, yakz dawa znamenatý ewangelifta w flowiech drziewerzeczených, kdíz prawí: Tak buude na ſkonany ſſwieta. Tehdy na tom suudye buude wytazen ten newod naplnyen — Protoz prawí: wytahugycze. A týzz wytahnu, geſto gſu gie 2) wpuuſtylí, Towies ſſwaty apoſtolí; neb ony wytahnu newod, Towies ſlowo, geſto gſfu w naſſ wſſieli y ſ polem y ſſiemenem 3) owocem. A pln wytahnu ; Nebo naplnye 4) dobrzch 5) y zlich zagiſte, bude, Towies tyech, w nychzto flowo buozie dobri plod vczynylo, 6) A trech w nychzto zlý plod vczynylo — yakz nie czte we cztený ſſwateho luſcaſſíe: To, czoz czlowiek ſiegýe, to take 232b y ziety buude; A take prawí w zaltarzy: Ty, geſto ſiegy, placzte, w radoſty pak buudete zyety — A proto ze gſſu oný w naſſ ſyelí, take z naſſ buudu zety a wytahnu. Ale wytahnu naſſ cztírmí powrazy, geſto gſfu w tom ne- wodíe podobný k newodu tieleſtnemu, genz take cztírmí prowalý tahnu. Nebo yakz w kazdem newodye gſſu cztyrzie prowazy, dwa na wodu ſie drziece A dwa wezpod pod wodu plawagice, A dwa doleyſlíe odpowiedata dwyema ſwrchnyma, Tak ze ten, genz geft wdole na prawie Itranye A ten, genz geſt wdole na lewie ſtranîe, odpowieda onomu, genz geſt nahorzie na lewy ſtranye: Takez geſt w tomto newodye du- chownem, w nyemzto gſſu tymz czynem cztýrzie prowazy, gymzto 7) wſſiech naſſ tahnu, Dwa nahorzie plawagycz, a ty gſfu z ſtrany buozie — A to geſt míloſt a ſyla — A dwa wezpod plawagyce, A ty pak gſſu ſſ naſſye ſtrany — To geſt prziezen a nenawiſt. Prwemu prowrazu wrchnyemu — to geft mílofty buozy — odpowieda prwný doleyſſiemu — to geſt przýezen; A tyema dwyema tahnu dobree. O prwem prawí ſyn 233a buozy we czteny ſſwateho yana: Nykte nemuoz ke mnye przygyty, gedno acz bý gey ottecz 8) moy przytahl, Towies ſkrzie mýloſt. O druhem takez we cztení ſíwateho yana: Ktoz míe mílugie, otecz moy take buude gey mí- lowaty. A przydem k nyemu, Towies przitazený przyezní nebo mílowany 9) przyebytek v nyeho vczynymí. A o tuto dwu prowazu muoz rozumíeno byty to, geſt prawi zaltarznyk: Prowazy, prawí, padli gſſu u prziecziſty10) Druhemu pak prowazu wrchnyemu, to geſt ſyle, odpowieda druhy doleyſſy, to geſt nenawiſt, a tyema tahnu wſſieczki zle. Neb kazdy, ktoz zle czyny, nenawidy ſſwietlofty — Jakz ſie czte we cztení ſſwateho yana — A grelikoz k tíem wiecze geſt potrziebna ſyla buozye wiecze12) nez k prwym; Neb prawí: Dobrowolny 11) przydu na ſuud nadyegice ſie odplaty, Ale tyto pobyehnu ſuudu bogiece ſie pekelne muki a ſſkrigy ſie w gieſkynýech, geſto gſſu 1) nedopsáno. 2) sic. 3) sic, (Emler s tohoto semena plodem). 4) sic. 5) sic. 6) ras. 7) sic. 8) rozd. 9) na konci ř. 10) sic (Emler v přejasných). 11) sic. 12) na konci ř.
157 dul ſýe zabítich pro ſlowo buozie, geſto mýegiechu, a wolachu hlaſſem we- 232a likym a rzkucz: Dokawad, hoſpodyne ſſwaty a ſſprawedlny, neſudyſſ a ne- pomítyſí naſſye krwe nad tyemí, geſto prziebýwagy na zemí? A dano gym bý kazdemu dwogie rucho byele A rzieczeno gym bý, Abý odpoczynuli czaſ gieſſcze maly, aby ſie naplnylo czíſſlo gych towarzyſſow a gich bratrzy, geſto magy zbyty bytý yako y oný. O naplnyení newoda nebo ſlowa bo- zieho a1) cziſla drziewerzieczenych przyblizy ſie den ſuudný, yakz dawa znamenatý ewangelifta w flowiech drziewerzeczených, kdíz prawí: Tak buude na ſkonany ſſwieta. Tehdy na tom suudye buude wytazen ten newod naplnyen — Protoz prawí: wytahugycze. A týzz wytahnu, geſto gſu gie 2) wpuuſtylí, Towies ſſwaty apoſtolí; neb ony wytahnu newod, Towies ſlowo, geſto gſfu w naſſ wſſieli y ſ polem y ſſiemenem 3) owocem. A pln wytahnu ; Nebo naplnye 4) dobrzch 5) y zlich zagiſte, bude, Towies tyech, w nychzto flowo buozie dobri plod vczynylo, 6) A trech w nychzto zlý plod vczynylo — yakz nie czte we cztený ſſwateho luſcaſſíe: To, czoz czlowiek ſiegýe, to take 232b y ziety buude; A take prawí w zaltarzy: Ty, geſto ſiegy, placzte, w radoſty pak buudete zyety — A proto ze gſſu oný w naſſ ſyelí, take z naſſ buudu zety a wytahnu. Ale wytahnu naſſ cztírmí powrazy, geſto gſfu w tom ne- wodíe podobný k newodu tieleſtnemu, genz take cztírmí prowalý tahnu. Nebo yakz w kazdem newodye gſſu cztyrzie prowazy, dwa na wodu ſie drziece A dwa wezpod pod wodu plawagice, A dwa doleyſlíe odpowiedata dwyema ſwrchnyma, Tak ze ten, genz geft wdole na prawie Itranye A ten, genz geſt wdole na lewie ſtranîe, odpowieda onomu, genz geſt nahorzie na lewy ſtranye: Takez geſt w tomto newodye du- chownem, w nyemzto gſſu tymz czynem cztýrzie prowazy, gymzto 7) wſſiech naſſ tahnu, Dwa nahorzie plawagycz, a ty gſfu z ſtrany buozie — A to geſt míloſt a ſyla — A dwa wezpod plawagyce, A ty pak gſſu ſſ naſſye ſtrany — To geſt prziezen a nenawiſt. Prwemu prowrazu wrchnyemu — to geft mílofty buozy — odpowieda prwný doleyſſiemu — to geſt przýezen; A tyema dwyema tahnu dobree. O prwem prawí ſyn 233a buozy we czteny ſſwateho yana: Nykte nemuoz ke mnye przygyty, gedno acz bý gey ottecz 8) moy przytahl, Towies ſkrzie mýloſt. O druhem takez we cztení ſíwateho yana: Ktoz míe mílugie, otecz moy take buude gey mí- lowaty. A przydem k nyemu, Towies przitazený przyezní nebo mílowany 9) przyebytek v nyeho vczynymí. A o tuto dwu prowazu muoz rozumíeno byty to, geſt prawi zaltarznyk: Prowazy, prawí, padli gſſu u prziecziſty10) Druhemu pak prowazu wrchnyemu, to geſt ſyle, odpowieda druhy doleyſſy, to geſt nenawiſt, a tyema tahnu wſſieczki zle. Neb kazdy, ktoz zle czyny, nenawidy ſſwietlofty — Jakz ſie czte we cztení ſſwateho yana — A grelikoz k tíem wiecze geſt potrziebna ſyla buozye wiecze12) nez k prwym; Neb prawí: Dobrowolny 11) przydu na ſuud nadyegice ſie odplaty, Ale tyto pobyehnu ſuudu bogiece ſie pekelne muki a ſſkrigy ſie w gieſkynýech, geſto gſſu 1) nedopsáno. 2) sic. 3) sic, (Emler s tohoto semena plodem). 4) sic. 5) sic. 6) ras. 7) sic. 8) rozd. 9) na konci ř. 10) sic (Emler v přejasných). 11) sic. 12) na konci ř.
Strana 158
158 233b w ſkalach a w huolſrach, a dyegy horam a ſſkalam: Padnyete na ny a ſkryte naas od oblicziegie toho, genz ſedý na ſtolici a od hnyewu berankowa. Nebo geft przyffiel den weliki gych hnyewu. A kto buude moczy ſtaty, yakz ſie czte w tagenſtwi buozyem? A protoz gelikoz k tyem potrziebna geſt ſyla, abý tuu tazený bylí nerady, O prawem — to geſt o ſyle — muoz rozumíeno byty to, geſto prawi apoſtol: Wſſyczkny, prawí, budem popadený, Towies fylu bozý, abychom abychom 1) ſtrzietlý gezukriſta. Prawí take ſpaſitel we cztení ſſwateho yana: Kdyz buudu powyſſen od zemíe, wſſieczko przy- tahnu k ſobíe ſſwu wiezto ſylu. O druhen 2) pak, geſto ſie czte w knýhach 3) kralowích: Wztahlí gſſu na geruſalem prowaſzek ſamarytſkí A tyezſkoſt domu Achabuowa. A o oku prawi zaltarznyk w podobenſtwí tiech hrzíefſnych: Prowazy hrziechow gffu míe obtoczyli. A tak wſliczkný buudu wýtazeny w tom newodye ſkrzie ſſwate apoſtolý, kdyz buude naplnyen, Jakz gie po- wiedyeno, dobrzý Towiefſ y zzlí — Neb yakz prawi Apoſtol: Wſſyczkný ſtaneme przed ſtolícyl buozý, Abychom wſfalí towies odplatu za to, czoz ſme w tyele czýnyh. Wytahnu pak naſſ na brzieh, Towies przied ſtoliczy wſſiemohuczieho hoſpodyna, geſto wlaſtnye k brziehu geſt przyrownana: Nebo yakzto geſt brzyeh konecz plawagycich, Takez ta ſtolíce geſt konecz trech wſſíech, geſto na tomto ſſwietye yako plowu. Tehdy ſiedu ſſwiety apoſtolowe podle brziehu, Towies podle ſtolice, yakz prawi naſl ſpaſfitel we czteny, Kdyz prawi: ſiede ſyn czlowieczy 4) na ſtolicí ſſwe wehkoſty, siedete y wý na dwanadczte stoliciech ſuudiece dwanadezfte naroduow ifrahelſkich. I wyberu ſuudem bozym dobre w ſſwa oſſudye, Towies przypiſſy gie k ne- beſkemu kralowſtwi, Tu kdez geſt mýr a radoſt, podle geho praweho ſuudu. Ale zlee wen wypuffczye, Towies do wieczneho pekla odſuudye, tu kdez buude placz a ſkrzíehtanye zvbuow. A to ſie ſtane ſlowem buozym, kdyz dye ke wſſem dobrym: Podte pozehnaný meho otcze, przygmiete kralow- ſtwie, geſto geſt przypraweno od poczatka ſſwieta. Ale k ſſlym dye: Gdiete 234b proklety u wieczni ohen, Yakz ſie czte we czteny ſſwateho matiegie. A yakzl ſie ten ſuud dokona, ynhed andiel yakozto ſluhi, geſto gmagy wſſiczku popraw uczynyty, tak yakz gie odſuuzena, rozdyele zle z proſtrziedka dobrich y puuftye gye w komyn ohnowí, yakz ſie piſſie we czteny. Nebo ony gſſu ſluhi buozieho przykazanye, yakz o nych prawi zaltarznyk: Chwalte, prawí, hoſpodyna wſſiczkní andyelí geho, geſto mate weliku mocz, czy- nýece geho przykazanye, aby ſliſſan byl hlaſí geho promluwenye. Chwalte geho buoha wſſieczky geho moczy, ſluhíj geho, geſto czynyte wuoli geho. 234a Prawí potom cztenye: Rozumíeli-li ſte tomu wſſemu? Wecziechu gemu: Take. Otazaliwa gſſu toto ſlowa. A kdyz ſyn buozy bieſſýe powiediel ſſwim mlazſſym trzy powieſty drziewe rzeczene, tazaſſie gych tymyſſ ſlowí a rzka: Rozumíelí-li ſte tomuto wſſiemu? Ale tazaſſie gych ne proto, by, rozumíegi-li, ſie myhl — nebo on wſſieczko wie, drzewe nez ſie ſtane — 1) sic. 2) sic. 3) na konci ř. 4) ras.
158 233b w ſkalach a w huolſrach, a dyegy horam a ſſkalam: Padnyete na ny a ſkryte naas od oblicziegie toho, genz ſedý na ſtolici a od hnyewu berankowa. Nebo geft przyffiel den weliki gych hnyewu. A kto buude moczy ſtaty, yakz ſie czte w tagenſtwi buozyem? A protoz gelikoz k tyem potrziebna geſt ſyla, abý tuu tazený bylí nerady, O prawem — to geſt o ſyle — muoz rozumíeno byty to, geſto prawi apoſtol: Wſſyczkny, prawí, budem popadený, Towies fylu bozý, abychom abychom 1) ſtrzietlý gezukriſta. Prawí take ſpaſitel we cztení ſſwateho yana: Kdyz buudu powyſſen od zemíe, wſſieczko przy- tahnu k ſobíe ſſwu wiezto ſylu. O druhen 2) pak, geſto ſie czte w knýhach 3) kralowích: Wztahlí gſſu na geruſalem prowaſzek ſamarytſkí A tyezſkoſt domu Achabuowa. A o oku prawi zaltarznyk w podobenſtwí tiech hrzíefſnych: Prowazy hrziechow gffu míe obtoczyli. A tak wſliczkný buudu wýtazeny w tom newodye ſkrzie ſſwate apoſtolý, kdyz buude naplnyen, Jakz gie po- wiedyeno, dobrzý Towiefſ y zzlí — Neb yakz prawi Apoſtol: Wſſyczkný ſtaneme przed ſtolícyl buozý, Abychom wſfalí towies odplatu za to, czoz ſme w tyele czýnyh. Wytahnu pak naſſ na brzieh, Towies przied ſtoliczy wſſiemohuczieho hoſpodyna, geſto wlaſtnye k brziehu geſt przyrownana: Nebo yakzto geſt brzyeh konecz plawagycich, Takez ta ſtolíce geſt konecz trech wſſíech, geſto na tomto ſſwietye yako plowu. Tehdy ſiedu ſſwiety apoſtolowe podle brziehu, Towies podle ſtolice, yakz prawi naſl ſpaſfitel we czteny, Kdyz prawi: ſiede ſyn czlowieczy 4) na ſtolicí ſſwe wehkoſty, siedete y wý na dwanadczte stoliciech ſuudiece dwanadezfte naroduow ifrahelſkich. I wyberu ſuudem bozym dobre w ſſwa oſſudye, Towies przypiſſy gie k ne- beſkemu kralowſtwi, Tu kdez geſt mýr a radoſt, podle geho praweho ſuudu. Ale zlee wen wypuffczye, Towies do wieczneho pekla odſuudye, tu kdez buude placz a ſkrzíehtanye zvbuow. A to ſie ſtane ſlowem buozym, kdyz dye ke wſſem dobrym: Podte pozehnaný meho otcze, przygmiete kralow- ſtwie, geſto geſt przypraweno od poczatka ſſwieta. Ale k ſſlym dye: Gdiete 234b proklety u wieczni ohen, Yakz ſie czte we czteny ſſwateho matiegie. A yakzl ſie ten ſuud dokona, ynhed andiel yakozto ſluhi, geſto gmagy wſſiczku popraw uczynyty, tak yakz gie odſuuzena, rozdyele zle z proſtrziedka dobrich y puuftye gye w komyn ohnowí, yakz ſie piſſie we czteny. Nebo ony gſſu ſluhi buozieho przykazanye, yakz o nych prawi zaltarznyk: Chwalte, prawí, hoſpodyna wſſiczkní andyelí geho, geſto mate weliku mocz, czy- nýece geho przykazanye, aby ſliſſan byl hlaſí geho promluwenye. Chwalte geho buoha wſſieczky geho moczy, ſluhíj geho, geſto czynyte wuoli geho. 234a Prawí potom cztenye: Rozumíeli-li ſte tomu wſſemu? Wecziechu gemu: Take. Otazaliwa gſſu toto ſlowa. A kdyz ſyn buozy bieſſýe powiediel ſſwim mlazſſym trzy powieſty drziewe rzeczene, tazaſſie gych tymyſſ ſlowí a rzka: Rozumíelí-li ſte tomuto wſſiemu? Ale tazaſſie gych ne proto, by, rozumíegi-li, ſie myhl — nebo on wſſieczko wie, drzewe nez ſie ſtane — 1) sic. 2) sic. 3) na konci ř. 4) ras.
Strana 159
159 Ale aby trezie gich ſmyll k ſſwemu poznany pozdwihl. A o tommamý 235a przyklad zgiewny o ſſwatem petrzie, yakz ſie piſſie we czteny ſſwateho ma- tyegye, Glehozto, kdyz by otazan, Kym by rziekli lide ſyna czlowieczieho, A on odpowiedye: Tys kriftus ſym 1) buoha zýweho, Inhed od buoha bý gemu rzieczeno: Maſo a krew nezgiewilo tobíe, Ale otecz moy, genz geft na nebeſſíech. Hledayz, kakt k otazany fymonowu otecz ſ nebes rozum petrow 2) ku poznany tehoz ſyna ſkrzie ſíe zgiewenye ducha ſſwateho rucze pozdwyhl: Takez zagiſte k tomuto otazaní gezukriſtowu ſſwatych apoſtolow rozum ynhed byl pozdwízen, Tak ze ynhed odpowiedieli a rzkuce: Take, hoſpodíne, Towies tomu rozumíemí. Protoz hoſpodyn wida gych ſmýſla pozdwízenye a znamenagie gich zadoft K naplnýení geho ſſwateho nauczeníe, chtíe gie geftye wiecze k teyſl zadoſty przytahnutý, radoſt nebeſku gym ſlibugie za odplatu a rzka: Protoz kazdý míſtr voziený w nebeſkem kra- lowſtwi podoben geſt k czlowieku hoſpodarzy, genz wýnoſſy z ſſweho po- kladu y nowe y wetche. A dobrzíe prawí míſtr vcziený,l/genz towíes slowem 235b ſſweho vczyenye a przykladem dobreho zywota gyne vczy; Neb kterzyz gyne uczíe a famí neczyme3) flowu dobrze míſtrzý, ale neuczený — Jakz prawi we czteny ſſwateho matiegie: Na ſtolicy moyfiffowie siedu miſtrzý a dduchownyczi; 4) podle gych nauczenye czynte, Ale podle gich ſkutkow nerodte czynyty. Hleddayz, 5) ze flowu míſtrzy, ale neucziený. A protoz ne kazdí míſtr, ale miſtr vczienye podoben geſt cz ku czlowieku k hoſpo- darzowí, genz z ſſweho pokladu wýnoſfy y nowe y wetche. Poklad zagiſte geſt ſbuozie, geſt ſie giedno po druhem przyklada. A yakozto prawý hoſpo- darz w potrziebu pro ſſwu czeſt wýnoſfie nowee, geſto nedawno wnowíe po- lozyl A take wethche, geſto dawno zachowal: Takez míſtr uczeny z ſſweho poklada, gens ſkrzie nadſſenye ducha ſwateho w ſſwem ſrdcy polozyl, pro- czieft, geſto ma gmíety w nebeſkem kralowſtwí, k nauczieny a ku polepſiený gynych ſſwich, ſſwym ſſwatým kazanym a nauczienym noweho y ſtareho zakona znamenye ſpaſſytedlnye wynoſi/a wýklada. A prawie taczyſſ gſſu 236a miſtrý vozieny, o nychzto prawí Danyel prorok: Ty, gelto budu vczíeny, budu ſie ſtkwiety yako ſſwietloſt nebeſka a ty, gieſto prawdie uczie mnohe, yakozto hwiezdy wieki wiekoma. Amen. I ſta ſie, kdyz dokona gezyſſ tý powieſty, gyde odtud. a przígide do ſſwe wlaſty, vczieſſie gie w gich ſkolach, Tak ze ſie dywiechu a rzkucze: Odkud tomuto mudroſt tato a dywowe? wſak gie toto kowarzow ſyn ; wſſak materzy geho dyegy maría a bratrzy geho Jacub a Jan A ſsymon a Judaff; A ſſeſtrí geho wſſak wſſieczki gſſu v naſf. A protoz odkud to wſſieczko to- muto? a tak ſíe pohorſſowach' 6) w nýem. Ale gezyſf wecze gym: Nenye prorok beze czty, gedyne w ſſwey wlaſty a w ſſwem domu. I nevczynyl tu mnoho dywow pro gich newierzenye.7) 1) sic. 2) ras -i. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) na konci ř. 7) na konci ř.
159 Ale aby trezie gich ſmyll k ſſwemu poznany pozdwihl. A o tommamý 235a przyklad zgiewny o ſſwatem petrzie, yakz ſie piſſie we czteny ſſwateho ma- tyegye, Glehozto, kdyz by otazan, Kym by rziekli lide ſyna czlowieczieho, A on odpowiedye: Tys kriftus ſym 1) buoha zýweho, Inhed od buoha bý gemu rzieczeno: Maſo a krew nezgiewilo tobíe, Ale otecz moy, genz geft na nebeſſíech. Hledayz, kakt k otazany fymonowu otecz ſ nebes rozum petrow 2) ku poznany tehoz ſyna ſkrzie ſíe zgiewenye ducha ſſwateho rucze pozdwyhl: Takez zagiſte k tomuto otazaní gezukriſtowu ſſwatych apoſtolow rozum ynhed byl pozdwízen, Tak ze ynhed odpowiedieli a rzkuce: Take, hoſpodíne, Towies tomu rozumíemí. Protoz hoſpodyn wida gych ſmýſla pozdwízenye a znamenagie gich zadoft K naplnýení geho ſſwateho nauczeníe, chtíe gie geftye wiecze k teyſl zadoſty przytahnutý, radoſt nebeſku gym ſlibugie za odplatu a rzka: Protoz kazdý míſtr voziený w nebeſkem kra- lowſtwi podoben geſt k czlowieku hoſpodarzy, genz wýnoſſy z ſſweho po- kladu y nowe y wetche. A dobrzíe prawí míſtr vcziený,l/genz towíes slowem 235b ſſweho vczyenye a przykladem dobreho zywota gyne vczy; Neb kterzyz gyne uczíe a famí neczyme3) flowu dobrze míſtrzý, ale neuczený — Jakz prawi we czteny ſſwateho matiegie: Na ſtolicy moyfiffowie siedu miſtrzý a dduchownyczi; 4) podle gych nauczenye czynte, Ale podle gich ſkutkow nerodte czynyty. Hleddayz, 5) ze flowu míſtrzy, ale neucziený. A protoz ne kazdí míſtr, ale miſtr vczienye podoben geſt cz ku czlowieku k hoſpo- darzowí, genz z ſſweho pokladu wýnoſfy y nowe y wetche. Poklad zagiſte geſt ſbuozie, geſt ſie giedno po druhem przyklada. A yakozto prawý hoſpo- darz w potrziebu pro ſſwu czeſt wýnoſfie nowee, geſto nedawno wnowíe po- lozyl A take wethche, geſto dawno zachowal: Takez míſtr uczeny z ſſweho poklada, gens ſkrzie nadſſenye ducha ſwateho w ſſwem ſrdcy polozyl, pro- czieft, geſto ma gmíety w nebeſkem kralowſtwí, k nauczieny a ku polepſiený gynych ſſwich, ſſwym ſſwatým kazanym a nauczienym noweho y ſtareho zakona znamenye ſpaſſytedlnye wynoſi/a wýklada. A prawie taczyſſ gſſu 236a miſtrý vozieny, o nychzto prawí Danyel prorok: Ty, gelto budu vczíeny, budu ſie ſtkwiety yako ſſwietloſt nebeſka a ty, gieſto prawdie uczie mnohe, yakozto hwiezdy wieki wiekoma. Amen. I ſta ſie, kdyz dokona gezyſſ tý powieſty, gyde odtud. a przígide do ſſwe wlaſty, vczieſſie gie w gich ſkolach, Tak ze ſie dywiechu a rzkucze: Odkud tomuto mudroſt tato a dywowe? wſak gie toto kowarzow ſyn ; wſſak materzy geho dyegy maría a bratrzy geho Jacub a Jan A ſsymon a Judaff; A ſſeſtrí geho wſſak wſſieczki gſſu v naſf. A protoz odkud to wſſieczko to- muto? a tak ſíe pohorſſowach' 6) w nýem. Ale gezyſf wecze gym: Nenye prorok beze czty, gedyne w ſſwey wlaſty a w ſſwem domu. I nevczynyl tu mnoho dywow pro gich newierzenye.7) 1) sic. 2) ras -i. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) na konci ř. 7) na konci ř.
Strana 160
160 237a 237b Na toto cztenye mluwí ſiwaty Jan Cryfoftom.1) Sſeel odtud syn buozy chtie take gynde lietý ſlowo buozie. A prziſſied 236b do ſswe wlaſty vozieſſie ge w gich ſkolach. Ale ktera gie to geho wlaj ſt? Wídy mí ſie, ze nazareth, neb gie tu nevczynyl mnoho dywow. Ale w ka- farnavmíe czynyl dywy. Protoz bieffie ſyn buozý rziekl: A ty, kafarnaum, geſtoſſ az do nebe pozdwyzena, az do pekla ſendes; Nebo by w ſodomíe byli ty dywi vczynyení, geſto gſfu uczynyení w tobye, byli bí az do dne- ſſnyeho dne oſtali. Ale prziſſied gezyfl dywow tu neczýnyl, aby gich k wieczý zawyſtý neroznyetyl, Aby wieczſſieho odſuuzieníe nebili duoſtoyní pro gich wieczſſy newieru. Ale ſſwe kazanýe a vczienye zproſtrziel, geſto gym nelibo nenýe vzyteczno nezlí dywowe. Ale ony owſlýem nemudrzý, magice fie ſ prawem dywíty gieho ſlechetnemu vczieny, trpíechu gleý pro toho, giehoz mnyechu gieho otczem a rzkuce: Wſſak gie toto kowarzow syn. A magice mnoho przykladow podobnych k tomu, geſto gſſu bylí za drziewnych czaſſow, w nychzto gſſu bylí ſlechetní a dobrzy y mudrzy ſynowe z hlupych a ſſproſtných otczow — Neb zagiſte dawid ſproftneho giednoho oraczie byl ſyn, giemuzto bylo gmíe yeſle; a Amoſí otczie míel, genz kozýlſpaſl; A Moy- ziefſ, genz ſ bohem mluwil, gmíel otczie nerownye ſprothnyeyſſyeho2) ſebe — A ony zagifte gmíel gſfu proto wieczie gey cztity a wiecze fie dywity, ze on od tak ſproſtnych przatal poſſedl, tak wyſſoku a mudru rzecz mluwiece,3) A ſkrzie to mohli znamenaty, ze toho vczienýe neýma od lidý, ale od buozie miloſtý: Ale oný zagifte odkud fie gmíelí dywíty, odtud giey pak tupiechu. Ale vſtawnye w gich ſkolach ſbor czynyeſie, abý nemohli naýn zalowaty a rzkuce: wezdy na puſſczy iako zwierzie przieibýwa a ſ lidmí býtedlnye nevmýe býdlity. A proto yako mýlecz sie prawiechu: Odkud tomuto mudroft a dywowe? Wiſak gie toto kowarzow ſyn, Gmenugicze materz gieho, bratrzy y ſſeſtri. Hledayz, kak geſt welika zloſt zawiſt, ze ſama czaſto proty ſobíe vczyný1) y mluwí. Neb to, geſto gie mýelo przytahnuty k wíerzie, tyem pak z prawe zawífty pohorflowachu.5) Protoz ſýn bozzý k nym rzekl: Nenye prorok beze czítí, giedyne w ſſweí wlaſty a w ſſwě6)/domu. I ne- vczýnyl tu giezyf mnoho dywow. Jako by rzekl:7) Malo dywow uczynil. Ale procz mnoho dywow tu neuczynyl? Zagiſte proto, nebo dywow neczý- nyeffie pro ſſwe vkazanye, ale pro lidíky vzýtek. A protoz dywow tu mnoho nechtiel vczinýty, Aby gich k wieczíſy zawíſty nerozhnyetyl a k horſſyem'8) odſuzený. Ale wífak nýektere dywý tu vczynyl, Aby ony nerzekli: Pro- tywnik naſí geſt, a ne przietel a ſſwich nenawídí; A take Aby nerziekli: By przed namí byli dywi czynýeny, býli bychom wíerzili. A protoz malo dywow vczynyl, Ale mnoho czynyty nerodyl. Malo proto uczynil, aby omluwy nemohli gmíety; mnoho vczyníty nerodyl, Aby gym przyczynka nedal k wiecziemu odſuzeny. Znamenayz gych weliku nemudroft, ze we- liku zawyſty oſlepeny gſfuce, wfſak ſie gieho mudroſty dywíechu. Ale yakozto prawie gieho dywow, gieſto czynyeſſye, nehyzdiechu, Ale lzywe P. G. LVIII. col. 487. 1) červeně podtrženo. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 5) sic. 6) na konci ř. 7) t. 8) t.
160 237a 237b Na toto cztenye mluwí ſiwaty Jan Cryfoftom.1) Sſeel odtud syn buozy chtie take gynde lietý ſlowo buozie. A prziſſied 236b do ſswe wlaſty vozieſſie ge w gich ſkolach. Ale ktera gie to geho wlaj ſt? Wídy mí ſie, ze nazareth, neb gie tu nevczynyl mnoho dywow. Ale w ka- farnavmíe czynyl dywy. Protoz bieffie ſyn buozý rziekl: A ty, kafarnaum, geſtoſſ az do nebe pozdwyzena, az do pekla ſendes; Nebo by w ſodomíe byli ty dywi vczynyení, geſto gſfu uczynyení w tobye, byli bí az do dne- ſſnyeho dne oſtali. Ale prziſſied gezyfl dywow tu neczýnyl, aby gich k wieczý zawyſtý neroznyetyl, Aby wieczſſieho odſuuzieníe nebili duoſtoyní pro gich wieczſſy newieru. Ale ſſwe kazanýe a vczienye zproſtrziel, geſto gym nelibo nenýe vzyteczno nezlí dywowe. Ale ony owſlýem nemudrzý, magice fie ſ prawem dywíty gieho ſlechetnemu vczieny, trpíechu gleý pro toho, giehoz mnyechu gieho otczem a rzkuce: Wſſak gie toto kowarzow syn. A magice mnoho przykladow podobnych k tomu, geſto gſſu bylí za drziewnych czaſſow, w nychzto gſſu bylí ſlechetní a dobrzy y mudrzy ſynowe z hlupych a ſſproſtných otczow — Neb zagiſte dawid ſproftneho giednoho oraczie byl ſyn, giemuzto bylo gmíe yeſle; a Amoſí otczie míel, genz kozýlſpaſl; A Moy- ziefſ, genz ſ bohem mluwil, gmíel otczie nerownye ſprothnyeyſſyeho2) ſebe — A ony zagifte gmíel gſfu proto wieczie gey cztity a wiecze fie dywity, ze on od tak ſproſtnych przatal poſſedl, tak wyſſoku a mudru rzecz mluwiece,3) A ſkrzie to mohli znamenaty, ze toho vczienýe neýma od lidý, ale od buozie miloſtý: Ale oný zagifte odkud fie gmíelí dywíty, odtud giey pak tupiechu. Ale vſtawnye w gich ſkolach ſbor czynyeſie, abý nemohli naýn zalowaty a rzkuce: wezdy na puſſczy iako zwierzie przieibýwa a ſ lidmí býtedlnye nevmýe býdlity. A proto yako mýlecz sie prawiechu: Odkud tomuto mudroft a dywowe? Wiſak gie toto kowarzow ſyn, Gmenugicze materz gieho, bratrzy y ſſeſtri. Hledayz, kak geſt welika zloſt zawiſt, ze ſama czaſto proty ſobíe vczyný1) y mluwí. Neb to, geſto gie mýelo przytahnuty k wíerzie, tyem pak z prawe zawífty pohorflowachu.5) Protoz ſýn bozzý k nym rzekl: Nenye prorok beze czítí, giedyne w ſſweí wlaſty a w ſſwě6)/domu. I ne- vczýnyl tu giezyf mnoho dywow. Jako by rzekl:7) Malo dywow uczynil. Ale procz mnoho dywow tu neuczynyl? Zagiſte proto, nebo dywow neczý- nyeffie pro ſſwe vkazanye, ale pro lidíky vzýtek. A protoz dywow tu mnoho nechtiel vczinýty, Aby gich k wieczíſy zawíſty nerozhnyetyl a k horſſyem'8) odſuzený. Ale wífak nýektere dywý tu vczynyl, Aby ony nerzekli: Pro- tywnik naſí geſt, a ne przietel a ſſwich nenawídí; A take Aby nerziekli: By przed namí byli dywi czynýeny, býli bychom wíerzili. A protoz malo dywow vczynyl, Ale mnoho czynyty nerodyl. Malo proto uczynil, aby omluwy nemohli gmíety; mnoho vczyníty nerodyl, Aby gym przyczynka nedal k wiecziemu odſuzeny. Znamenayz gych weliku nemudroft, ze we- liku zawyſty oſlepeny gſfuce, wfſak ſie gieho mudroſty dywíechu. Ale yakozto prawie gieho dywow, gieſto czynyeſſye, nehyzdiechu, Ale lzywe P. G. LVIII. col. 487. 1) červeně podtrženo. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 5) sic. 6) na konci ř. 7) t. 8) t.
Strana 161
161 rzieczy nan nalezachu a rzkuce: W beelzebubýe knyezyety dyabelſkem wymíeta dyably: Takez y tuto mu/drofty a vczýenye geho nyczymzíí 238a newynye, Ale ſproſtenſtwym radu gieho hanyegy. Ale ty znamenagy geho welku tychoft. Tak gym nycz twrdye neodpowiedyel, ale ſí weliku týchoſty rziekl: Nenye prorok beze czſty, gyedyne w ſſwey wlaſty. Ale we czteny ſſwateho lucaſſie poklada przyklad a rzka: A yuz gie Hehas k ſſwy1) prziſſiel. Ale kalofilſkey wdowíe any Elyzeus vzdrawil ktereho gyneho malomoczneho, giedyne Alofirſkeho naamana; Ale yſzrahelfſczy anyz gſſu dobreho trpieh anyz famí dobrzie czlynyli.1) To proto mluwí wzdy vkazugie gych neſle- chetny obycziey, A ze on, nycz noweho neczyny.2) Ww uonom czaſfie vſſhffal herodeff thetrarca ſlowutnoft gezukriftow". y wecze k ſſwym ſluham: Tot geſt Jan krztytel, ten tye wſtal z mrtwich A protoz dywowe ſie dyegy ſkrzie nyen. Herodeſſ drzal yana a ſſwazal giey a wlozyl w zalarz pro herodyadu, bratra gieho zenu. Nebo prawieſſie gemu yan: nelzíe tobie gíe míetý. A chtie grey zabytý baſye ſe lidu; nebo yako prorolſka gíe3) gmiegiechu. Ale w den narozenye Herodyſſowa ſkakala 238b dczy Herodyadyna w proſtrziedku. I libilo ſie herodeſſowi. A protoz pod przyſahu ſhbyl geft gy daty to wſſíe, zacz bý byla proſſila. Tehdi ona, wý- ſtrziezena materzy: Day mi, wecze, tuto na okrzynýe hlawu Janowu krztytelowu. I ſſmutyl ſe geſt kral pro przyſſahu przyed tiemí, geſto ſpolu siediechu. Y kaza daty. A poſſlaw y ſtye Jana w zalarzý. I przýneſſena by hlawa gieho w uokrzynye y dana by dyeweczce y neſſie ſſweí materzí. A prziſtupywſfie geho malazſſy4) wzechu gleho tielo y pohrziebechu gie. Na toto cztenýe mluwi flowutný Beda knyezz.5) HOdý, bratrzíce míla, ſſwateho Jana ſſwietiece, potrziebýe geſt, abychom netoliko vſtawícenſtwie a gieho vtrpenýe wzpomínalí, Ale y tíech, od nychzto geſt trpiel zloft ſſwemu ſpaſſený, wzpomínaymý. Nebo tehdy zagiſte w ſſwatem píſſmíe vzytecznye ſſe obwazugem, Kdyz netoliko ſle- chetnoſt dobrych, Ale take y neſſlechetnoſt zlých na ſſwe polepſienye wzpo- mynamý./A o tom naſí vczý przyklad ſyna buozieho, genz, aby naſſy pychu 239a zlomíl A ku pokorzie naſſ przýprawil, netoliko ſſwu pokoru nam na przyklad przywody a rzka: Vczte ſíe ode mne, neb gſſem tychý a pokornym ſrdczem. Ale y andyelſke dolow ſſ nebeſſ ſſwrzenye, Abychom ſíe tehoz chowalí, na pamíet nam przywozuge a rzka: Widyel gſſem protywnýka, an yako bleſk dolow pada, Aby netoliko dobrotu naas ſſweho buoſtwie, ale y zloſty dýabelſku naſſ k dobrym ſkutkô6) przyprawil. Protoz y prawi cztenye: Vſhſſal geſt herodeſſ tethrarcha ſlowutnoſt gezukríftow. y wece k ſſwym fluham: Tot geft yan krzftytel, tent geft wítal z mrtwích a protoz dywowe fie dyegy ſkrzie nyen. Dobrzie geſt zagiſte tomu rozumíel, ze czlowiek z mrtwích muoz wzkrzieſſen bytý, Ale to, czoz o puhem czlowieku wierzyl, toho o czlowieku bohu, netolik gmagie ſſwiedeczſtwie y dywy, y kazanym P. L. XCIV. col. 237. 1) t. 11) sic. 2) nedokončeno. 3) sic. 4) sic. 5) červeně podtrženo. 6) na konci ř. 11
161 rzieczy nan nalezachu a rzkuce: W beelzebubýe knyezyety dyabelſkem wymíeta dyably: Takez y tuto mu/drofty a vczýenye geho nyczymzíí 238a newynye, Ale ſproſtenſtwym radu gieho hanyegy. Ale ty znamenagy geho welku tychoft. Tak gym nycz twrdye neodpowiedyel, ale ſí weliku týchoſty rziekl: Nenye prorok beze czſty, gyedyne w ſſwey wlaſty. Ale we czteny ſſwateho lucaſſie poklada przyklad a rzka: A yuz gie Hehas k ſſwy1) prziſſiel. Ale kalofilſkey wdowíe any Elyzeus vzdrawil ktereho gyneho malomoczneho, giedyne Alofirſkeho naamana; Ale yſzrahelfſczy anyz gſſu dobreho trpieh anyz famí dobrzie czlynyli.1) To proto mluwí wzdy vkazugie gych neſle- chetny obycziey, A ze on, nycz noweho neczyny.2) Ww uonom czaſfie vſſhffal herodeff thetrarca ſlowutnoft gezukriftow". y wecze k ſſwym ſluham: Tot geſt Jan krztytel, ten tye wſtal z mrtwich A protoz dywowe ſie dyegy ſkrzie nyen. Herodeſſ drzal yana a ſſwazal giey a wlozyl w zalarz pro herodyadu, bratra gieho zenu. Nebo prawieſſie gemu yan: nelzíe tobie gíe míetý. A chtie grey zabytý baſye ſe lidu; nebo yako prorolſka gíe3) gmiegiechu. Ale w den narozenye Herodyſſowa ſkakala 238b dczy Herodyadyna w proſtrziedku. I libilo ſie herodeſſowi. A protoz pod przyſahu ſhbyl geft gy daty to wſſíe, zacz bý byla proſſila. Tehdi ona, wý- ſtrziezena materzy: Day mi, wecze, tuto na okrzynýe hlawu Janowu krztytelowu. I ſſmutyl ſe geſt kral pro przyſſahu przyed tiemí, geſto ſpolu siediechu. Y kaza daty. A poſſlaw y ſtye Jana w zalarzý. I przýneſſena by hlawa gieho w uokrzynye y dana by dyeweczce y neſſie ſſweí materzí. A prziſtupywſfie geho malazſſy4) wzechu gleho tielo y pohrziebechu gie. Na toto cztenýe mluwi flowutný Beda knyezz.5) HOdý, bratrzíce míla, ſſwateho Jana ſſwietiece, potrziebýe geſt, abychom netoliko vſtawícenſtwie a gieho vtrpenýe wzpomínalí, Ale y tíech, od nychzto geſt trpiel zloft ſſwemu ſpaſſený, wzpomínaymý. Nebo tehdy zagiſte w ſſwatem píſſmíe vzytecznye ſſe obwazugem, Kdyz netoliko ſle- chetnoſt dobrych, Ale take y neſſlechetnoſt zlých na ſſwe polepſienye wzpo- mynamý./A o tom naſí vczý przyklad ſyna buozieho, genz, aby naſſy pychu 239a zlomíl A ku pokorzie naſſ przýprawil, netoliko ſſwu pokoru nam na przyklad przywody a rzka: Vczte ſíe ode mne, neb gſſem tychý a pokornym ſrdczem. Ale y andyelſke dolow ſſ nebeſſ ſſwrzenye, Abychom ſíe tehoz chowalí, na pamíet nam przywozuge a rzka: Widyel gſſem protywnýka, an yako bleſk dolow pada, Aby netoliko dobrotu naas ſſweho buoſtwie, ale y zloſty dýabelſku naſſ k dobrym ſkutkô6) przyprawil. Protoz y prawi cztenye: Vſhſſal geſt herodeſſ tethrarcha ſlowutnoſt gezukríftow. y wece k ſſwym fluham: Tot geft yan krzftytel, tent geft wítal z mrtwích a protoz dywowe fie dyegy ſkrzie nyen. Dobrzie geſt zagiſte tomu rozumíel, ze czlowiek z mrtwích muoz wzkrzieſſen bytý, Ale to, czoz o puhem czlowieku wierzyl, toho o czlowieku bohu, netolik gmagie ſſwiedeczſtwie y dywy, y kazanym P. L. XCIV. col. 237. 1) t. 11) sic. 2) nedokončeno. 3) sic. 4) sic. 5) červeně podtrženo. 6) na konci ř. 11
Strana 162
162 nýkake wierzyty nerodyl. Protoz mý, bratrzice míla, doſty mame buohu 239b dyekowaty, ze, zahnaw temnoſt naſſieho ſrdcze, dal nam ſſwietloſt/ prawe wierí poznatý. Herodeſſ zagiſte yana gyal a ſſwazali1) gey y wlozyl w zalarz pro hero- dyadu, bratra geho zenu. Nebo prawieſſie gemu Jan: Nelzíe tobíe gie gmiety. Ale mohl bý nyekto otazaty, ktery toto herodeff, kteri-li byl geho bratr, ktera-li greho ta herodyada, o nychzto gie rzecz? Herodeſſ tento, geſto gie ſtal ſſwateho yana a k umuczieny ſyna buozyeho powolil pylatowí, Syn geſt onoho herodeſſa, pod nymzto ſie naaſſ ſpaſſitel narodyl, genz po buozyem narození malo kralowal, genz ſſwiedczy ſſwate cztenye. Ale Archelaus, syn geho, po nyem kralowaty poczal; A kdyz ledwa deſſet let kralowal, pro za- lobý zydowſſke z gieho neſlechetnoſty cieſarz gíe2) z kralowſtwie wypudyl a poſlal na wieczne wiezenye. A pak cieſarz, chtie kralowſtwie3) zydowſke vmdlity, rozdyelyl gie we cztyrzy kragyny. A kazda kragýna ſlula tethrarcha; A pak cztyrzý bratrí Archelaowy w tyech cztyrziech tetrarchach poſſadyl. Y ſlul kazdy po ſſwey kraginye tetrarcha, z nýchzto geden gmenem Philipp herodyadu, dczeru Arka, krale/ arabſkeho, pogyal za zenu. Potom pak Arka, otecz gyegie, wzal gy od nyeho y dal gy bratru geho herodeffowi, protoze byeſſye mocznyeſſy a ſlowutnyeſſy. I ſta ſie czyzolozſtwo zgiewnýe. Protoz y prawieſſie gemu ſſwaty Jan: Nelze tobíe gie gmiety. Y chtiel giey zabity, ale bal ſie liddu,4) nebo yako proroka gleho míegyechu. A netoliko lide, Ale y on ſam herodes za proroka gey miegeſſye, Jakz prawí ſwaty marek: Herodelí, praví, baſie ſie yana, wíeda gey muzem ſprawedlným a ſſwatym A poſluchagie geho mnoho czynyeſſe a rad geho poſſluchaffie. Ale prziemohla míloſt zenſka, ze na toho, gehozto wiedyel, ze geſt ſſwaty a prawí, aby ſſwu ruku ztahl, gey przypudyla. Ale w den narozenye Herodyaſſowa, ſkakala, dczý Herodyadyna w proftrziedku, y libilo ſie herodowí. Protoz pod przy- ſſahu ſlibbil 5) gy daty to wíſie, za nyezto bý proſila. Troy ſſmý zlich lidy ſliſſalí: 6) Hody narozenye pyſſne, Skakanye dyewczie ſmilne A przyſſahí kralowy leſtne, Gymzto wſſiem, abýchom tehoz neczynylí, mamý nauczenye przygiety. Nebo neymame//ſweho narozenye hodlýwie pamatowaty, Ale radyeyſſie den naſſieho ſkonczienye mame ſ placzem a ſ modlitbu a ſſwatym poſtem prziedbýehnuty. A k tomu nas napomína mudri muzz a rzka: We wſſiech ſſwých ſkutcziech zpomínay na ſſwe ſſkonczenye A na wiekí neſſhrzieſſiſſ. A naſſich take vdow, geſto gſſu yuz bohu poſſwieczený, ke yhrzie neſhcznye a k ſſkokom nemamy pogyczety; Nebo prawi Apoſtol: Newiete wý, ze tiela waſſie vdowe gſſu gezukriſtowý? Protoz wezma vdy gezukriftowý, vczyn vdy zle dczerzie. Buoh toho nedaý. A gynde opiet proſſy pro mílofrdenſtwie bozie, abychom chowali ſſwa tiela k obiety zyweý, ſſwaty a buohu libey. A kak naſſilny 7) mamy biehaty przýſlahaty, ſam ſyn buozy we czteny a ſſwaty Jacub w ſſwey epyſtole vczy naſſ a rzka: 240a 240b 1) t. 2) sic. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) na straně připsáno hrziech. 7) na konci ř.
162 nýkake wierzyty nerodyl. Protoz mý, bratrzice míla, doſty mame buohu 239b dyekowaty, ze, zahnaw temnoſt naſſieho ſrdcze, dal nam ſſwietloſt/ prawe wierí poznatý. Herodeſſ zagiſte yana gyal a ſſwazali1) gey y wlozyl w zalarz pro hero- dyadu, bratra geho zenu. Nebo prawieſſie gemu Jan: Nelzíe tobíe gie gmiety. Ale mohl bý nyekto otazaty, ktery toto herodeff, kteri-li byl geho bratr, ktera-li greho ta herodyada, o nychzto gie rzecz? Herodeſſ tento, geſto gie ſtal ſſwateho yana a k umuczieny ſyna buozyeho powolil pylatowí, Syn geſt onoho herodeſſa, pod nymzto ſie naaſſ ſpaſſitel narodyl, genz po buozyem narození malo kralowal, genz ſſwiedczy ſſwate cztenye. Ale Archelaus, syn geho, po nyem kralowaty poczal; A kdyz ledwa deſſet let kralowal, pro za- lobý zydowſſke z gieho neſlechetnoſty cieſarz gíe2) z kralowſtwie wypudyl a poſlal na wieczne wiezenye. A pak cieſarz, chtie kralowſtwie3) zydowſke vmdlity, rozdyelyl gie we cztyrzy kragyny. A kazda kragýna ſlula tethrarcha; A pak cztyrzý bratrí Archelaowy w tyech cztyrziech tetrarchach poſſadyl. Y ſlul kazdy po ſſwey kraginye tetrarcha, z nýchzto geden gmenem Philipp herodyadu, dczeru Arka, krale/ arabſkeho, pogyal za zenu. Potom pak Arka, otecz gyegie, wzal gy od nyeho y dal gy bratru geho herodeffowi, protoze byeſſye mocznyeſſy a ſlowutnyeſſy. I ſta ſie czyzolozſtwo zgiewnýe. Protoz y prawieſſie gemu ſſwaty Jan: Nelze tobíe gie gmiety. Y chtiel giey zabity, ale bal ſie liddu,4) nebo yako proroka gleho míegyechu. A netoliko lide, Ale y on ſam herodes za proroka gey miegeſſye, Jakz prawí ſwaty marek: Herodelí, praví, baſie ſie yana, wíeda gey muzem ſprawedlným a ſſwatym A poſluchagie geho mnoho czynyeſſe a rad geho poſſluchaffie. Ale prziemohla míloſt zenſka, ze na toho, gehozto wiedyel, ze geſt ſſwaty a prawí, aby ſſwu ruku ztahl, gey przypudyla. Ale w den narozenye Herodyaſſowa, ſkakala, dczý Herodyadyna w proftrziedku, y libilo ſie herodowí. Protoz pod przy- ſſahu ſlibbil 5) gy daty to wíſie, za nyezto bý proſila. Troy ſſmý zlich lidy ſliſſalí: 6) Hody narozenye pyſſne, Skakanye dyewczie ſmilne A przyſſahí kralowy leſtne, Gymzto wſſiem, abýchom tehoz neczynylí, mamý nauczenye przygiety. Nebo neymame//ſweho narozenye hodlýwie pamatowaty, Ale radyeyſſie den naſſieho ſkonczienye mame ſ placzem a ſ modlitbu a ſſwatym poſtem prziedbýehnuty. A k tomu nas napomína mudri muzz a rzka: We wſſiech ſſwých ſkutcziech zpomínay na ſſwe ſſkonczenye A na wiekí neſſhrzieſſiſſ. A naſſich take vdow, geſto gſſu yuz bohu poſſwieczený, ke yhrzie neſhcznye a k ſſkokom nemamy pogyczety; Nebo prawi Apoſtol: Newiete wý, ze tiela waſſie vdowe gſſu gezukriſtowý? Protoz wezma vdy gezukriftowý, vczyn vdy zle dczerzie. Buoh toho nedaý. A gynde opiet proſſy pro mílofrdenſtwie bozie, abychom chowali ſſwa tiela k obiety zyweý, ſſwaty a buohu libey. A kak naſſilny 7) mamy biehaty przýſlahaty, ſam ſyn buozy we czteny a ſſwaty Jacub w ſſwey epyſtole vczy naſſ a rzka: 240a 240b 1) t. 2) sic. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) na straně připsáno hrziech. 7) na konci ř.
Strana 163
163 Prziede wſſym, bratrice ma, nerodte przýfahaty Any na nebý Any na zemí Any na ktereykolywiek wieczí prziſſahayte; Ale bud waſſie ſlowuo: Geſt geft, Nenye nenye, Abyfte na fuudye nepadli, Na tom zagiſte fuu/ dye, na 241a nýemzto ge herodes padl, Abychom ſnad krzywi przyſeſſnýci nebýlí Anebo ſnad, chtiece krzywí przýſeſſnyci nebyty, nyeczo horſieho vczynylí. Zgiewnye naam 1) radu dawa abychom w potrziebu radyeyſie przýſahu przieſtupylí, nez bychom, 2) nechtiece krzywi przyſfaſníczy byty, w nyeczo horſſieho newpadlí. Nebo przýſahl geſt byl dawid na ſamem bozie, aby zabil nabala, czlowieka nemudreho a nemíloſtyweho; Ale ku prwey proſbie, Aby gail 3) zeny mudre, ynhed ten vmyll mímo ſíe puuftyl a te przyſſahí nenaplnyl. Prawí potom cztenie: Tehdi ona wyſtrziezena ſſwu materzy: Day mí, wecze, w uokrzynye hlawu yana krztitele. I ſſmuty ſie kral herodeſſ. vkazowaſíe na oblícziegy ſſmutek, gymz ſam ſie vkazowa4) odſuzowaſſie, wſſiem zgiewnye ukazugie, ze toho, gehozto widíel newîneho 5) a ſſwateho, na ſmrt chce daty. Ale býchom frdczie newierne wiedíelí, wiedých bychom, ze líe taynýe radowal tomu, ze proſſiechu za to, geſto on wſſieliky y drzewe 241b vczyníty myſhl. Nebo bý byla hlava herodyadýna 6) proſiena, zagiſte ſſ we- likym ſmutkem byl bý gy odpowíedyel. Ale pro przyſahu a pro ty, geſto ſpolu ſedyechu, kaza datý. A poſlaw ſtýe yana w zalarzý y by przyneſſena geho hlawa w okrzynye. A kdyz by ſſwaty Jan ſtat a hlawa geho przýneſſena w okrzynye, prawí potom cztenye: y dana bý dýewcie. A ona neſſie ſſwei materzy. Tehdy prziſtupywſie gieho mlazíſy wzechu geho tielo a pohrziebechu gie. A to zagiſte k chwale ſſwateho yana ſlufſye, ze tielo gieho bez hlawy geſt pohrzyebeno; Nebo yakz ſie czte w koſtelnych knyhach, Tyelo gieho w mieſtie samaritanſkem, geſto nýnye ſlowe Sebaſten, Ale hlawa gieho w gierufalemie pohrziebena byla. Ale stat gest w miefſczý w giednom Arab- ſkem, geſto Matermýta ſlowe. W tyech takez kronykach nalezame, Ze gieho hlawa przeſſwata po dluhých czaſſiech po 7) ſtyety gym zgiewena byla dwiema mnýchoma od wſſchodu ſluneczneho,I/geſto pro nabozenſtwíe 242a bieſta przyſla do geruzalema, A odtud pak do Dyſſie, geſto geſt mieſto Fe- nyczke zemíe, geſt neſſena. A tu lidy dobrich nabozenſtwym a putmí geſt nawſtyewowana. Potom pak koſty gieho z Samarzie do ieruſalema gſſu przyneflený A ynhed do allexandrzie poſlany; Tuz nenye y odpoczywagy w koftele, genz w gieho gmíe gest posswiecen. Mezy tiem nam geſt znamenaty a na pamiety plnye gmîety, kak geſt wſemohucy hoſpodyn ſſwým mílym ſluham, geſto gie k zywotu a kralowſtwí przypſal wiecznemu, od zlich lidy na tomto ſſwietie tak mnoho protywenſtwie dal trpiety, Abíchom, widuce ſſwatich lidý vtrpenýe a vmuczienýe, menye zelel, kdyz ſie nam czo pro- tywneho dyegie, A vczyli ſie radowaty a weſelitý, kdyz w rozliczne wpadnem w pokuſfienye, na pamíety gmagice, ze, kohoz buoh mílugie, toho kazie A byczugie kazdeho ſyna, giehoz przýgíma. A to dobrzie wiemy, ze ſme 1) rozd. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 5) rozd. 6) ras. 7) ras. 11*
163 Prziede wſſym, bratrice ma, nerodte przýfahaty Any na nebý Any na zemí Any na ktereykolywiek wieczí prziſſahayte; Ale bud waſſie ſlowuo: Geſt geft, Nenye nenye, Abyfte na fuudye nepadli, Na tom zagiſte fuu/ dye, na 241a nýemzto ge herodes padl, Abychom ſnad krzywi przyſeſſnýci nebýlí Anebo ſnad, chtiece krzywí przýſeſſnyci nebyty, nyeczo horſieho vczynylí. Zgiewnye naam 1) radu dawa abychom w potrziebu radyeyſie przýſahu przieſtupylí, nez bychom, 2) nechtiece krzywi przyſfaſníczy byty, w nyeczo horſſieho newpadlí. Nebo przýſahl geſt byl dawid na ſamem bozie, aby zabil nabala, czlowieka nemudreho a nemíloſtyweho; Ale ku prwey proſbie, Aby gail 3) zeny mudre, ynhed ten vmyll mímo ſíe puuftyl a te przyſſahí nenaplnyl. Prawí potom cztenie: Tehdi ona wyſtrziezena ſſwu materzy: Day mí, wecze, w uokrzynye hlawu yana krztitele. I ſſmuty ſie kral herodeſſ. vkazowaſíe na oblícziegy ſſmutek, gymz ſam ſie vkazowa4) odſuzowaſſie, wſſiem zgiewnye ukazugie, ze toho, gehozto widíel newîneho 5) a ſſwateho, na ſmrt chce daty. Ale býchom frdczie newierne wiedíelí, wiedých bychom, ze líe taynýe radowal tomu, ze proſſiechu za to, geſto on wſſieliky y drzewe 241b vczyníty myſhl. Nebo bý byla hlava herodyadýna 6) proſiena, zagiſte ſſ we- likym ſmutkem byl bý gy odpowíedyel. Ale pro przyſahu a pro ty, geſto ſpolu ſedyechu, kaza datý. A poſlaw ſtýe yana w zalarzý y by przyneſſena geho hlawa w okrzynye. A kdyz by ſſwaty Jan ſtat a hlawa geho przýneſſena w okrzynye, prawí potom cztenye: y dana bý dýewcie. A ona neſſie ſſwei materzy. Tehdy prziſtupywſie gieho mlazíſy wzechu geho tielo a pohrziebechu gie. A to zagiſte k chwale ſſwateho yana ſlufſye, ze tielo gieho bez hlawy geſt pohrzyebeno; Nebo yakz ſie czte w koſtelnych knyhach, Tyelo gieho w mieſtie samaritanſkem, geſto nýnye ſlowe Sebaſten, Ale hlawa gieho w gierufalemie pohrziebena byla. Ale stat gest w miefſczý w giednom Arab- ſkem, geſto Matermýta ſlowe. W tyech takez kronykach nalezame, Ze gieho hlawa przeſſwata po dluhých czaſſiech po 7) ſtyety gym zgiewena byla dwiema mnýchoma od wſſchodu ſluneczneho,I/geſto pro nabozenſtwíe 242a bieſta przyſla do geruzalema, A odtud pak do Dyſſie, geſto geſt mieſto Fe- nyczke zemíe, geſt neſſena. A tu lidy dobrich nabozenſtwym a putmí geſt nawſtyewowana. Potom pak koſty gieho z Samarzie do ieruſalema gſſu przyneflený A ynhed do allexandrzie poſlany; Tuz nenye y odpoczywagy w koftele, genz w gieho gmíe gest posswiecen. Mezy tiem nam geſt znamenaty a na pamiety plnye gmîety, kak geſt wſemohucy hoſpodyn ſſwým mílym ſluham, geſto gie k zywotu a kralowſtwí przypſal wiecznemu, od zlich lidy na tomto ſſwietie tak mnoho protywenſtwie dal trpiety, Abíchom, widuce ſſwatich lidý vtrpenýe a vmuczienýe, menye zelel, kdyz ſie nam czo pro- tywneho dyegie, A vczyli ſie radowaty a weſelitý, kdyz w rozliczne wpadnem w pokuſfienye, na pamíety gmagice, ze, kohoz buoh mílugie, toho kazie A byczugie kazdeho ſyna, giehoz przýgíma. A to dobrzie wiemy, ze ſme 1) rozd. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 5) rozd. 6) ras. 7) ras. 11*
Strana 164
164 wſſiczkny mnohymí hrziechí wýnní; Ale kto ſmíe rzecý, by ſſwaty yan 242b ſloſwem, ſkutkem, ruchem nebo gedynym kdy byl hrzieſſyl? Awſſak tak ſſwaty czlowiek w mnohem wtrpeny krweprolitie a ſkonczienye ſſweho zy- wota przygyal ohawne ſſwietu. Protoz kdyz tak welike lidy a dyedycze kra- lowſtwie nebeſkeho tolko na tomto ſſwietie trpiety wýdymý, czo nam gie vczynyty, bratrzice míla, giedyne abychom ſíe wiece pokorzyli przied naſſym stworzýtelem. Czym wiecze znamenamý, ze gich naſſledowaty ne- mozemý Any zywotem any ſmrty, Pokornye ſíe pod ruku ſylneho buoha pokorzme, aby naſí powyfil w czaſſ nawſſiewenýe, 1) to geſt den ſudný. Gehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Y Przyſſiedſſie powiedýechu gezyſſowi. To kdyz vſſliſſye gezyſf, gyde odtud na lodyczye na puuſczy ſukromíe. A kdyz to vſhſſiechu zaſtupowe, gydechu po nyem pyeſſkamí z míeſt. A wyſſed vzrzíe zaſtup weliký. Y ſſmí- lowa ſſie nad nym y vzdrawí gich nemoczne. A kdyz bý k weczeru, przy- ſtupichu k nyemu malazíſy gelího a rzkucze: Puſte tye mýeſto a czaſí yuz mynul; puſt zaſtupy, at fiedffie do myeſtcziet kupye sobie krmíe. Ale geziſh wece gým: Negmagy potrziebý gyty, dayte wy gym giefty. Odpowiedyechu ony: Neyma2) zde giedyne patero chleba a dwíe ribíe. Genz wece gym: Przyneſte gie mí ſſem. A kdyz kaza zaſtupowi ſíeſty na ſſienye, wzem patero chleba a dwie rbíe, wzhled na nebe pozehna a zlomí y da mlazſſym chleb, Mlazíſy pak zaſtupuom. y giechu wſſiczkný y bychu naſſyceny. I wzdwi- zechu oſtatek dwanadczte koſſow plnych oſtruſkow. A tiech, geſto byli gedli, byl geſt pocziet piet tyſſíczow muzow kromíe zen a dyetek.3) 243a P. G. LVIII. col. 495. Na toto cztenye pijſſie ſſwaty Jan Cryſoſtom, Towies zlatouſtý.4) HLeday, zet wezdy ſſeel prícz, y kdyzto ſſwaty Jan byl yat y kdyzto byl zahuben y kdyzto ſhſfali zydowe, ze mlazíſích ſſwich mnoho czyní, mnoho howiegie krziehkoſty czlowieczy, nechtie geſſczie bez czaſſu ohhlaſty" 243b ſſweho buozſtwíe; protoz/ſwým mlazíſym rzekl, abý nykomemu newy- prawowali, ze on geft kriftus, Nebo po ſſwem wzkrzieſſieny chtiel to zgieno") gmíety. Protoz zydduom,7) geſto tehdy newierzilí, nebyl welmí trezek, ale mnoho gym prziezrziel. Ale ſſed odtud neſſiel do míeſta, ale na puuſty A na lody giel, aby zadny za nym neſfiel, ale zaſtupowe aný tak oſtachu, fiel do míefta, ale na puuſtynym neffiel, ale zaſtupowe aný tak oſtachu, Neb taku miloſt k nyemu gmyegíechu, ze any ten ſkutek, gelto ſie byeflíe o ſſwatem Janu ſtal, gley przieſtrafſy: Neb prawa míloſt wſſieczku týezkoft prziemaha. A protoz ynhed ruczíe odplatu przygechu. Neb kdyz wynyde, vzrze zaſtup weliki A ynhed ſſwue míloſrdenſtwie vkaza, neb vzdrawil gich nemoczne. A kakz kolíwiek ony za to welmi proſſiechu, wſſakz geho miloſrdenſtwíe bylo wieczſſíe nez gych proſba. A zagiſte welike miloſr- 1) sic. 2) sic, na konci ř. 3) přeps. z dyetí. 4) červeně podtrženo. 5) rozd. 6) sic. 7) rozd.
164 wſſiczkny mnohymí hrziechí wýnní; Ale kto ſmíe rzecý, by ſſwaty yan 242b ſloſwem, ſkutkem, ruchem nebo gedynym kdy byl hrzieſſyl? Awſſak tak ſſwaty czlowiek w mnohem wtrpeny krweprolitie a ſkonczienye ſſweho zy- wota przygyal ohawne ſſwietu. Protoz kdyz tak welike lidy a dyedycze kra- lowſtwie nebeſkeho tolko na tomto ſſwietie trpiety wýdymý, czo nam gie vczynyty, bratrzice míla, giedyne abychom ſíe wiece pokorzyli przied naſſym stworzýtelem. Czym wiecze znamenamý, ze gich naſſledowaty ne- mozemý Any zywotem any ſmrty, Pokornye ſíe pod ruku ſylneho buoha pokorzme, aby naſí powyfil w czaſſ nawſſiewenýe, 1) to geſt den ſudný. Gehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Y Przyſſiedſſie powiedýechu gezyſſowi. To kdyz vſſliſſye gezyſf, gyde odtud na lodyczye na puuſczy ſukromíe. A kdyz to vſhſſiechu zaſtupowe, gydechu po nyem pyeſſkamí z míeſt. A wyſſed vzrzíe zaſtup weliký. Y ſſmí- lowa ſſie nad nym y vzdrawí gich nemoczne. A kdyz bý k weczeru, przy- ſtupichu k nyemu malazíſy gelího a rzkucze: Puſte tye mýeſto a czaſí yuz mynul; puſt zaſtupy, at fiedffie do myeſtcziet kupye sobie krmíe. Ale geziſh wece gým: Negmagy potrziebý gyty, dayte wy gym giefty. Odpowiedyechu ony: Neyma2) zde giedyne patero chleba a dwíe ribíe. Genz wece gym: Przyneſte gie mí ſſem. A kdyz kaza zaſtupowi ſíeſty na ſſienye, wzem patero chleba a dwie rbíe, wzhled na nebe pozehna a zlomí y da mlazſſym chleb, Mlazíſy pak zaſtupuom. y giechu wſſiczkný y bychu naſſyceny. I wzdwi- zechu oſtatek dwanadczte koſſow plnych oſtruſkow. A tiech, geſto byli gedli, byl geſt pocziet piet tyſſíczow muzow kromíe zen a dyetek.3) 243a P. G. LVIII. col. 495. Na toto cztenye pijſſie ſſwaty Jan Cryſoſtom, Towies zlatouſtý.4) HLeday, zet wezdy ſſeel prícz, y kdyzto ſſwaty Jan byl yat y kdyzto byl zahuben y kdyzto ſhſfali zydowe, ze mlazíſích ſſwich mnoho czyní, mnoho howiegie krziehkoſty czlowieczy, nechtie geſſczie bez czaſſu ohhlaſty" 243b ſſweho buozſtwíe; protoz/ſwým mlazíſym rzekl, abý nykomemu newy- prawowali, ze on geft kriftus, Nebo po ſſwem wzkrzieſſieny chtiel to zgieno") gmíety. Protoz zydduom,7) geſto tehdy newierzilí, nebyl welmí trezek, ale mnoho gym prziezrziel. Ale ſſed odtud neſſiel do míeſta, ale na puuſty A na lody giel, aby zadny za nym neſfiel, ale zaſtupowe aný tak oſtachu, fiel do míefta, ale na puuſtynym neffiel, ale zaſtupowe aný tak oſtachu, Neb taku miloſt k nyemu gmyegíechu, ze any ten ſkutek, gelto ſie byeflíe o ſſwatem Janu ſtal, gley przieſtrafſy: Neb prawa míloſt wſſieczku týezkoft prziemaha. A protoz ynhed ruczíe odplatu przygechu. Neb kdyz wynyde, vzrze zaſtup weliki A ynhed ſſwue míloſrdenſtwie vkaza, neb vzdrawil gich nemoczne. A kakz kolíwiek ony za to welmi proſſiechu, wſſakz geho miloſrdenſtwíe bylo wieczſſíe nez gych proſba. A zagiſte welike miloſr- 1) sic. 2) sic, na konci ř. 3) přeps. z dyetí. 4) červeně podtrženo. 5) rozd. 6) sic. 7) rozd.
Strana 165
165 denstwie, ze wſſieczky vzdrawil A wierí od ných drzewe nepotrzebowal. Ale zaſtupowe ſſwu wieru vkazalí, ze y hlad trpíece ſyna buozieho az do weczera czakachu. A proítoz prawí potom cztenye: Kdyz by wueczer, przíſtupychu 244b k nyemu gieho mlazíſy a rzkuce: Puſte tye mieſto. Cchtie ſyn buozy gie nakrmíty, czakal, az bý gleho proſfili, nechtie ſſwymí dywy prziedczyty drziewe, nez by byl proſſen. Ale proto k nýemu zadny z zaſtupu neprzy- ſtupil, abý gieho za to proſyl; nebo giey naſfilnye cztyechu a take hladu neczygiechu pro zadoft proſbý, profſyece uſtawnýe, aby nemoczne vzdra- wowal. Anyz take mlazíſy gleho prziſtupywſie rzekli: Nakrm gie, nebo gieftie nebyli ſſwrchowany; protoz y na dywý nepomnýelí, Ze, yakz tu mnohe nemoczne uzdrawil, takez ge mohl nakrmíty. Ale ty znamenay mudroſt míſtrowu, kakz gich zgiewnye pozywa k wierzie. Nebo wece gym gezyſſ: netrzieba gym przicz gyty. dayte wy gym giefty. Ale oný geftie iako czlowieka poſſluchachu; Protoz gemu odpowiedyechu a rzkuczie: Nemamý zde, giedyne patero chleba a dwíe ribie. A protoz ze gich ſrdcze geſſczie kamenne býeſſie, protoz ſyn buozy vtecze ſíe k ſſwey moczý y po- wiedye gym a rzka: Przyl neſte mí gie ſſem. yako by rzekl: Acz geſt tuto 245a puust, wſsak ten, gesto wssym ſswietem wladne, gest zde; Acz yuz gest czaſſ minul, wſſak ten, geſto pod zadnym czaſſîem nenye, ſſ wamí mluwí. Ale ſſwaty yan prawi we czteny, ze gie ten chleb byl gieczní; Ne darmo toho piſííe, ale dawagie znamenatý, abýchom dobrich krmí nehledali, Znamenagice, kaky gie byl chleb ſſwatich prorokow. A kaza, prawí, za- ſtupom ſieſtý na ſſienye. A wzem piet chlebow a dwie ribie wzhlede na nebe y pozehna. Procz gieft wzhled na nebe y pozehnal? Zagiſte mamý wierzity ſ prawem o nyem, ze gest od otcze poſſiel. a ze geft rowen otczi, w tom vkazowaſſie, kdyz rozliczne dywy czynnye,1) otczi ſie nemodlil; Ale ze gie od otcze poſſiel, to wkazowaſſye, kdyz nyektere dywy czynýe otczy ſie modlil: A protoz abý obee vkazal, nyekdy ſ modlitbu, nyekdy bez modlitbý dywy czynyeffie. Geft nam take znamenatý, Ze, kdyz menſie dywy czynýl, tehdý na nebe hledal a otczi ſie modlil; Ale kdyz wieczífie dywy czýnýl,II tehdí aný na nebe hledal, aný sie otczi modlil: Neb kdyz hrziechi odpuuftil, mrtwe krzieſil, morzie utyſſil A tagenſtwie ſrdcze czlowieczieho treſktal, tehdi zagiſte otcy ſie nemodlil; Ale kdyſto chleb rozmnozyl, geſto gest naymenſie z toho ze wſieho, tehdi na nebe hlediel, dawagie znamenatý, ze y w menſich wiecziech neýma mocy odgynud, giedýne od otczîe, Da- wagie nam nauczienye take, Abychom k ſtolu neſſedlí, az býchom drzewe podyekowalí tomu, od nyehozto mamý wíſieczek pokrm. Mamy take zna- menaty czyny ſſwatich apoſtolow. neb dwanadczte gich byeſſíe, wſſak giedyne patero chleba gmýegyechu a dwíe ribye. Mamy tuto nauczienye przigiety, Abý, kdyz naſ n ekterzý blízny chudy zacz proſſý, kak kolýwiek malo mamý, abýchom gemu neodpowiedalí: Nebo ſſwaty apoſtolowe, kdíz 245a 1) rozd.
165 denstwie, ze wſſieczky vzdrawil A wierí od ných drzewe nepotrzebowal. Ale zaſtupowe ſſwu wieru vkazalí, ze y hlad trpíece ſyna buozieho az do weczera czakachu. A proítoz prawí potom cztenye: Kdyz by wueczer, przíſtupychu 244b k nyemu gieho mlazíſy a rzkuce: Puſte tye mieſto. Cchtie ſyn buozy gie nakrmíty, czakal, az bý gleho proſfili, nechtie ſſwymí dywy prziedczyty drziewe, nez by byl proſſen. Ale proto k nýemu zadny z zaſtupu neprzy- ſtupil, abý gieho za to proſyl; nebo giey naſfilnye cztyechu a take hladu neczygiechu pro zadoft proſbý, profſyece uſtawnýe, aby nemoczne vzdra- wowal. Anyz take mlazíſy gleho prziſtupywſie rzekli: Nakrm gie, nebo gieftie nebyli ſſwrchowany; protoz y na dywý nepomnýelí, Ze, yakz tu mnohe nemoczne uzdrawil, takez ge mohl nakrmíty. Ale ty znamenay mudroſt míſtrowu, kakz gich zgiewnye pozywa k wierzie. Nebo wece gym gezyſſ: netrzieba gym przicz gyty. dayte wy gym giefty. Ale oný geftie iako czlowieka poſſluchachu; Protoz gemu odpowiedyechu a rzkuczie: Nemamý zde, giedyne patero chleba a dwíe ribie. A protoz ze gich ſrdcze geſſczie kamenne býeſſie, protoz ſyn buozy vtecze ſíe k ſſwey moczý y po- wiedye gym a rzka: Przyl neſte mí gie ſſem. yako by rzekl: Acz geſt tuto 245a puust, wſsak ten, gesto wssym ſswietem wladne, gest zde; Acz yuz gest czaſſ minul, wſſak ten, geſto pod zadnym czaſſîem nenye, ſſ wamí mluwí. Ale ſſwaty yan prawi we czteny, ze gie ten chleb byl gieczní; Ne darmo toho piſííe, ale dawagie znamenatý, abýchom dobrich krmí nehledali, Znamenagice, kaky gie byl chleb ſſwatich prorokow. A kaza, prawí, za- ſtupom ſieſtý na ſſienye. A wzem piet chlebow a dwie ribie wzhlede na nebe y pozehna. Procz gieft wzhled na nebe y pozehnal? Zagiſte mamý wierzity ſ prawem o nyem, ze gest od otcze poſſiel. a ze geft rowen otczi, w tom vkazowaſſie, kdyz rozliczne dywy czynnye,1) otczi ſie nemodlil; Ale ze gie od otcze poſſiel, to wkazowaſſye, kdyz nyektere dywy czynýe otczy ſie modlil: A protoz abý obee vkazal, nyekdy ſ modlitbu, nyekdy bez modlitbý dywy czynyeffie. Geft nam take znamenatý, Ze, kdyz menſie dywy czynýl, tehdý na nebe hledal a otczi ſie modlil; Ale kdyz wieczífie dywy czýnýl,II tehdí aný na nebe hledal, aný sie otczi modlil: Neb kdyz hrziechi odpuuftil, mrtwe krzieſil, morzie utyſſil A tagenſtwie ſrdcze czlowieczieho treſktal, tehdi zagiſte otcy ſie nemodlil; Ale kdyſto chleb rozmnozyl, geſto gest naymenſie z toho ze wſieho, tehdi na nebe hlediel, dawagie znamenatý, ze y w menſich wiecziech neýma mocy odgynud, giedýne od otczîe, Da- wagie nam nauczienye take, Abychom k ſtolu neſſedlí, az býchom drzewe podyekowalí tomu, od nyehozto mamý wíſieczek pokrm. Mamy take zna- menaty czyny ſſwatich apoſtolow. neb dwanadczte gich byeſſíe, wſſak giedyne patero chleba gmýegyechu a dwíe ribye. Mamy tuto nauczienye przigiety, Abý, kdyz naſ n ekterzý blízny chudy zacz proſſý, kak kolýwiek malo mamý, abýchom gemu neodpowiedalí: Nebo ſſwaty apoſtolowe, kdíz 245a 1) rozd.
Strana 166
166 246а gym rzeceno, abý chleb przyneſlí, nerzeklí, czo mý budem gieſty, Any rzekli, czym ſſwoý hlad zapudýme, Ale ynhed poſluſny bylí. I kaza gym 245b fieftí na ſlíenye. Netoliko chtiel tíe//lo nakrmytý, Ale take chtíel duſſy nauczyty; Protoz wſſieczki ſpolu nauczil a naſſityl. Nedal onomuno wíece a onomuno menýe, Ale wſfiem zagiedno, Nam dawagie nauczienýe, aby druh przied druhem neprziedczyl, Any geden druhym pychal, Ale wſſieczko mezy ſebu gmíelí obeczno. A zlomyw chleb y da apoſtolom A apoſtolowe zaſtupom. Piet chlebow rozlomýwu dal a trech piet w ruku ſſwatich apo- ſtolow ſie rozplodylo. A gieftye y tu ten dyw neprzieftal, Ale gieftye wiece roſty kazal; Nebo zagiſte kor nebo ottrubſſkow dwanadczíte koſſow ſe- bbralí,1) A ty korí a otruſkí bylí z trech piety chlebow. Mohl geſt zagiſte ſyn buozy beze wſye krmie hlad vhaſſýtý, yako ſie Eliaſſowi prorokowi ſtalo, Ale nechtiel toho uczynyty proto, neb tiem czynem ſwaty apoſto- lowe nebýli bý gleho moczy poznali. Tak ſie tomu zydowe naſílnye dý- wiechu, ze giey chtiechu kralem vczýnyty, Kakz kolíwíek kdyz gyne dywi czynýl.2) Ktoz bý mohl tento dyw wýprawytý, kak ſie gye chleb rozplo dyl, kak ſie gie to na puuſſczý ſtalo, kak toliko lida gymí naſſyczeno bylo? Nebo zagiſte piet tyfficz gych bylo kromíe zen a kromíe dýetek. Kak gie toliko kor a toliko otruſkow oſtalo, ten dyw nyczym menſly nebyl nez prwý; A toliko oſtalo, ze dwanadczte kofſow ſie naplnylo, A zadny z nych neýmiel aný menýe aný wíecze nezl druhi. A kdyz to vczyní, kaza apoſtolom fieftí w lody A giety prícz tak dluho, az bý on zaſtupý rozpuuſtýl. 3) Vezmez ſe mý take, abychom byli przy gezukriftowí, ale ne pro tieleſtne darí, Abychom nebyli zehraný yako zydowe. Nebo gym ſyn buozý powiedyel a rzka: Hledate mne ne proto, ze ſte dywi wídielí, ale proto, ze ſte chleb giedlí a giſte naſyczený. A protoz toho dywu mnoho neczyníl, ale giedyne dwakrat, dawagie na- uczienýe, ze neſluffye brzýchu ſluzytý, Ale wieczí duchowných hledatý. Tehoz my ſie, bratrzice, przygmíemý, hledaymezz chleba nebeſkého A przy- gmuce giey, wſſieczko ſnazenſtwie tohoto ſſwieta od ſebe zawrzme. Nebo 246b oný, kdyz gſſu � domow y míeſt y pratel y wſſieho oſta/lí A na puuſczý prziebýwalí A hlad trpiece wſak odtud neſlí, Welmí wiece my, kdyz przi- ſtupymy k duchownyemu ſtolu a greme chleb nebeſký, wieczſſy mamy ſ prawem vkazaty míloſt. Nayprwe abýchom wieczich duchownych zadalí A potom pak teprwu tieleſtných hledali; Nebo oný zehrany byli ne proto, ze geho pro chleb hledali, Ale proto, ze giedyne pro chleb geho hledachu A pro nýcz pro gyne, giedyne proto. Nebo by kteri czlowiek wieczſſie dary trpie a na ny' netbagie, menſich hledal — a moha dobrze wieczhie gmiety — blaznowí by ſkuttek 4) uczynyl: Takez y my, budem-li giedno tiechto wieczy tieleftnych hledatý, buudeme yako zemie neplodna a trnym po- roftla. Pocznýemz, bratrzice mila, ynhed zmladu obykatý, Abychom puuſtylí ohen, Towieſſ dobili ſobíe miloſty ducha ſſwateho, gymzto bychom 1) rozd. 2) sic. 3) není již v evang. části. 4) rozd.
166 246а gym rzeceno, abý chleb przyneſlí, nerzeklí, czo mý budem gieſty, Any rzekli, czym ſſwoý hlad zapudýme, Ale ynhed poſluſny bylí. I kaza gym 245b fieftí na ſlíenye. Netoliko chtiel tíe//lo nakrmytý, Ale take chtíel duſſy nauczyty; Protoz wſſieczki ſpolu nauczil a naſſityl. Nedal onomuno wíece a onomuno menýe, Ale wſfiem zagiedno, Nam dawagie nauczienýe, aby druh przied druhem neprziedczyl, Any geden druhym pychal, Ale wſſieczko mezy ſebu gmíelí obeczno. A zlomyw chleb y da apoſtolom A apoſtolowe zaſtupom. Piet chlebow rozlomýwu dal a trech piet w ruku ſſwatich apo- ſtolow ſie rozplodylo. A gieftye y tu ten dyw neprzieftal, Ale gieftye wiece roſty kazal; Nebo zagiſte kor nebo ottrubſſkow dwanadczíte koſſow ſe- bbralí,1) A ty korí a otruſkí bylí z trech piety chlebow. Mohl geſt zagiſte ſyn buozy beze wſye krmie hlad vhaſſýtý, yako ſie Eliaſſowi prorokowi ſtalo, Ale nechtiel toho uczynyty proto, neb tiem czynem ſwaty apoſto- lowe nebýli bý gleho moczy poznali. Tak ſie tomu zydowe naſílnye dý- wiechu, ze giey chtiechu kralem vczýnyty, Kakz kolíwíek kdyz gyne dywi czynýl.2) Ktoz bý mohl tento dyw wýprawytý, kak ſie gye chleb rozplo dyl, kak ſie gie to na puuſſczý ſtalo, kak toliko lida gymí naſſyczeno bylo? Nebo zagiſte piet tyfficz gych bylo kromíe zen a kromíe dýetek. Kak gie toliko kor a toliko otruſkow oſtalo, ten dyw nyczym menſly nebyl nez prwý; A toliko oſtalo, ze dwanadczte kofſow ſie naplnylo, A zadny z nych neýmiel aný menýe aný wíecze nezl druhi. A kdyz to vczyní, kaza apoſtolom fieftí w lody A giety prícz tak dluho, az bý on zaſtupý rozpuuſtýl. 3) Vezmez ſe mý take, abychom byli przy gezukriftowí, ale ne pro tieleſtne darí, Abychom nebyli zehraný yako zydowe. Nebo gym ſyn buozý powiedyel a rzka: Hledate mne ne proto, ze ſte dywi wídielí, ale proto, ze ſte chleb giedlí a giſte naſyczený. A protoz toho dywu mnoho neczyníl, ale giedyne dwakrat, dawagie na- uczienýe, ze neſluffye brzýchu ſluzytý, Ale wieczí duchowných hledatý. Tehoz my ſie, bratrzice, przygmíemý, hledaymezz chleba nebeſkého A przy- gmuce giey, wſſieczko ſnazenſtwie tohoto ſſwieta od ſebe zawrzme. Nebo 246b oný, kdyz gſſu � domow y míeſt y pratel y wſſieho oſta/lí A na puuſczý prziebýwalí A hlad trpiece wſak odtud neſlí, Welmí wiece my, kdyz przi- ſtupymy k duchownyemu ſtolu a greme chleb nebeſký, wieczſſy mamy ſ prawem vkazaty míloſt. Nayprwe abýchom wieczich duchownych zadalí A potom pak teprwu tieleſtných hledali; Nebo oný zehrany byli ne proto, ze geho pro chleb hledali, Ale proto, ze giedyne pro chleb geho hledachu A pro nýcz pro gyne, giedyne proto. Nebo by kteri czlowiek wieczſſie dary trpie a na ny' netbagie, menſich hledal — a moha dobrze wieczhie gmiety — blaznowí by ſkuttek 4) uczynyl: Takez y my, budem-li giedno tiechto wieczy tieleftnych hledatý, buudeme yako zemie neplodna a trnym po- roftla. Pocznýemz, bratrzice mila, ynhed zmladu obykatý, Abychom puuſtylí ohen, Towieſſ dobili ſobíe miloſty ducha ſſwateho, gymzto bychom 1) rozd. 2) sic. 3) není již v evang. části. 4) rozd.
Strana 167
167 mohli zſſeczí toto trnýe, Towielſ zadoſty tohoto ſlwieta, A wzuorzme ſſwe pole, Towies ſſwu duſſy, Abý byla zpoſſobena przygiety ſiemie duchowne, Towies zadoſtý ſſwate. Nebo w dyw geſt to, kdyz kto zmladu/ duchowny 247a zywot wede a tieleftne zadoſty tupy. Nebo nenye welmi weliki dyw, kdyz kto, ſtar gſſa, poczne teprwu dobbrí 1) bytý: Ale yakozto bý dyw byl, by ſlama w uohný nehorzala, Takez dyw geſt, kdyz kto zmladu tieleſtnu zadoſt zawrha duchownye wiecý przygme. Takez my, bratrzyce mila, vczynme, wezmuce na przyklad onoho ſſwateho yoſepha, genz gie yako kwíet ynhed zmladu kwetl w cziftotie a w duchowenſtwi, Abychom mohli ſ nym míetý odplatu w nebeſkem kralewſtwí. Glehozto mnýe y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. A ynhed przypudy gezýſſ ſſwe mlazſſye, aby wſſiedli na lodyczku a przedeſlý gey przeſ przyewoz, az bý y puſtyl zaſtupy. A puuftyw zaſtupy wznyde na horu ſam modlity ſie. A kdyz bý k weczieru, ſam bíeſſie tu. Ale lodyczka proſtrzied morze metaſſe ſie wlnamí; nebo bíeſíe wietr pro- tywní. Ale cztwrtu hodynu noczy przygide k ným chodýe na morzy. A widucze gey na morzy chodyecze ſmutychu ſíe a rzkucze,! Ze oblud geſt, 247b A frachí zwolachu. A ynhed giezyfl promluwí k ným a rzka: Myeíte vffanye, yat gsfem, nerodte sie baty. Ale Petr odpowiedyew wece: Hospodyne, gſi-li tý, kaz mí k ſſobíe przygíty na wodach. A on wece: Przid! Wyftupyw petr z lodýczkí chodyeffie na wodach, abý przyſſiel k giezyſſowi. Widyew pak wietr weliki gduce, baſíe ſie. A kdyz pocze tonuty, Zawola a rzka: Hoſpodyne, ſpaſſ mye! A ynhed giezyſſ ztah ruku vgie gey y wece gemu: Male wíeri, proczſie mýlil? A kdyz przýgide k lodyczce, przieſta wietr. Ale tyto, gefto w lodýczcze býechu, przygidechu y modlichu ſie gemu a rzkuce: Wieru, ſyn bozý gſli ty. A kdyz ſie prziewezechu do zemíe Gene- zarethſke A kdyz poznachu gey muzie toho mieſta, poſſlachu po wſſy ty wlaſtý y ofierowachu gemu wſlieczký ty, geſto ſie zle gmiegiechu. A pro- ſlrechu geho, Abý azda podolka geho rucha ſíe dotklí. A kterzyz kolíwiek ſie dotknyechu, ſpaſſený gſſu bylí. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Auguſtyn biſkup a rzka takto: Kdyz ſſwate cztenýe czteno, ſhſſali ſſme lodyczku ta/ſpagice a gezu- kriſta tapagyczym ſpomahagice A petra k gezukriſtowi gduce, w nyemzto we wſſem dywu gſſme czakali. Ale czo ſe to znamenawa, hledamý! Nebo kdyz muoze2) z buozíkich ſkutkowu, o nychzto cztem, ſmýll nýektery du- chowný wýríty — yako z tyefſnych komorek plaſtow ſtred wid wywuodyme Aneb gezukriſtowich mlazſich naſſledugice, klaſſy ſſwýma rukama trzeme, Abýchom klaſſô,3) geſto ſie gich w nych tagie, priſſh — Protoz wiſſiel geſt naſſ gezukriſt ſam na horu, aby ſie modlil. Hora wyfoſt geſt; a czoz geſt na tomto ſſwietye wyſſieho nebe? Ale kto gie wſtupil na nebe, welmie dobrze 248a L. P. XXXIX. col. 1884. 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t.
167 mohli zſſeczí toto trnýe, Towielſ zadoſty tohoto ſlwieta, A wzuorzme ſſwe pole, Towies ſſwu duſſy, Abý byla zpoſſobena przygiety ſiemie duchowne, Towies zadoſtý ſſwate. Nebo w dyw geſt to, kdyz kto zmladu/ duchowny 247a zywot wede a tieleftne zadoſty tupy. Nebo nenye welmi weliki dyw, kdyz kto, ſtar gſſa, poczne teprwu dobbrí 1) bytý: Ale yakozto bý dyw byl, by ſlama w uohný nehorzala, Takez dyw geſt, kdyz kto zmladu tieleſtnu zadoſt zawrha duchownye wiecý przygme. Takez my, bratrzyce mila, vczynme, wezmuce na przyklad onoho ſſwateho yoſepha, genz gie yako kwíet ynhed zmladu kwetl w cziftotie a w duchowenſtwi, Abychom mohli ſ nym míetý odplatu w nebeſkem kralewſtwí. Glehozto mnýe y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. A ynhed przypudy gezýſſ ſſwe mlazſſye, aby wſſiedli na lodyczku a przedeſlý gey przeſ przyewoz, az bý y puſtyl zaſtupy. A puuftyw zaſtupy wznyde na horu ſam modlity ſie. A kdyz bý k weczieru, ſam bíeſſie tu. Ale lodyczka proſtrzied morze metaſſe ſie wlnamí; nebo bíeſíe wietr pro- tywní. Ale cztwrtu hodynu noczy przygide k ným chodýe na morzy. A widucze gey na morzy chodyecze ſmutychu ſíe a rzkucze,! Ze oblud geſt, 247b A frachí zwolachu. A ynhed giezyfl promluwí k ným a rzka: Myeíte vffanye, yat gsfem, nerodte sie baty. Ale Petr odpowiedyew wece: Hospodyne, gſi-li tý, kaz mí k ſſobíe przygíty na wodach. A on wece: Przid! Wyftupyw petr z lodýczkí chodyeffie na wodach, abý przyſſiel k giezyſſowi. Widyew pak wietr weliki gduce, baſíe ſie. A kdyz pocze tonuty, Zawola a rzka: Hoſpodyne, ſpaſſ mye! A ynhed giezyſſ ztah ruku vgie gey y wece gemu: Male wíeri, proczſie mýlil? A kdyz przýgide k lodyczce, przieſta wietr. Ale tyto, gefto w lodýczcze býechu, przygidechu y modlichu ſie gemu a rzkuce: Wieru, ſyn bozý gſli ty. A kdyz ſie prziewezechu do zemíe Gene- zarethſke A kdyz poznachu gey muzie toho mieſta, poſſlachu po wſſy ty wlaſtý y ofierowachu gemu wſlieczký ty, geſto ſie zle gmiegiechu. A pro- ſlrechu geho, Abý azda podolka geho rucha ſíe dotklí. A kterzyz kolíwiek ſie dotknyechu, ſpaſſený gſſu bylí. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Auguſtyn biſkup a rzka takto: Kdyz ſſwate cztenýe czteno, ſhſſali ſſme lodyczku ta/ſpagice a gezu- kriſta tapagyczym ſpomahagice A petra k gezukriſtowi gduce, w nyemzto we wſſem dywu gſſme czakali. Ale czo ſe to znamenawa, hledamý! Nebo kdyz muoze2) z buozíkich ſkutkowu, o nychzto cztem, ſmýll nýektery du- chowný wýríty — yako z tyefſnych komorek plaſtow ſtred wid wywuodyme Aneb gezukriſtowich mlazſich naſſledugice, klaſſy ſſwýma rukama trzeme, Abýchom klaſſô,3) geſto ſie gich w nych tagie, priſſh — Protoz wiſſiel geſt naſſ gezukriſt ſam na horu, aby ſie modlil. Hora wyfoſt geſt; a czoz geſt na tomto ſſwietye wyſſieho nebe? Ale kto gie wſtupil na nebe, welmie dobrze 248a L. P. XXXIX. col. 1884. 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t.
Strana 168
168 249a wie waſfie wiera. Ale procz gie ſam wſtupil na horu? nebo nykte newſtupil na nebe, gedyne ten, genz ſ nebe ſtupil, ſyn bol) czlowíeczy, genz geſt na nebý, kakz kolywiek y naypoſledý kdyz przide, a naſſ ſſwiech2) w ſſwe vdy ſberzie a pozdwihne do nebeſſ y take tehdy ſam wſtupi; Nebo hlawa 248b ſ uvdý geſt geden gezukriſt. Nenye geſt hlawa ſama wſtupyla, nebo on gest ſam wſtupyl k ſſwemu oczſſcy, aby za ny proſil. Ale, bratrzice mila, kdyz on ſie modli na horzie, lodyczka trpy ſmutek od wuod zde wdole. Protoz ze burze ſie wztrhugie, muoz lodyczka ſmutek trpiety; Ale ze gezukriftus fie za ny modlí, protoz nemuoz vtonuty. Skrze tuto lodyczku, bratrzice mila, ſſwatu cierekew rozumíeyte, Skrzíe morzie zabyle tento ſſwiet. Kdyz nyektery czlowíek zle wuole, weliku mocz gmagíe, protywí ſie ſſwatey cierekwí, krzieſtyanſke gmye zadagie zahladyty, Tehdy welika wlna tepe na lodyczku. Ale w tom pokuſfiení mame zdwihnuty nahoru drzyewo wietrnýkowe, Towies ſſwaty krzízz znamena. Na to kazdy krzieſtyan hleday a nerozpaczyg ſíe. Nebo yakz prawí ſſwaty petr apoſtol: Kriſtus geſt za ny trpiel nam oſtawugie przyklad, abychom geho ſtezek naſſledowalí. A ſſwaty Jan take prawí: Jakozto gie kriſtus ſſwu duſſy za ny polozyl, takez mý mamy za ſſwu bratrzí ſſwu duſſy polozyty. K tomu zagiſte drzewu, Towies k ſſwatemu krzyzy, naſſie dobre ſkutkí a ſſwatu zpo//wied mamý yako koruhew przywazaty a roztahnuty, abý beze wſſieho zkalenýe, bezze3) wſſiech wraſk naſſie koruhew nalezena byla; Kakz ſie kolíwiek morzie zabýwa a wietr tepe a mezy wodamí lodyczka ſie muty, wſſak nevtone, ale wzdy plowe. A kdyz tato lody byla vdyelana v geru- zalemie A odtud pak v morzíe lite a w zabyle poſſazena, wietrowe welici a hnyewíwí tepuce, kdyz yu y ſſem y tam wahachu, k brzehuom wſſiech lidíj neznamých przypluty przypudylí, tu kupíe nezname przywezla, kterez kolíwiek nalezla. Nebo czo geſt tak nezname w naſlij zemí yako ſkrzíe pokanye odpuſſczienye hrziechow a dobýtie kralowſtwie nebeſkeho? Awſfakz myſlil4) geſt kriftus trpiety a wſtaty z mrtwich trziety den. A bý kazano w gíeho gmíe pokanye a ddpuuſſczienye5) hrzîechow po wſſiech ldech, Pocznuce od geruzalema. Protoz przyſfiel hoſpodyn, aby nawſcziewil 249b ſſwich apoſtolow ſmutek, gelto ſie mutyechu na morzyl w cztwrtu hodýnu noczí. Cztwrta hodyna nocy geſt poſſlednye czieſt nocy A od toho czaſſu yuz ſſie yako nocz dokonawa. Tak przíde na koncy ſwîeta, kdyzto ſíe yuz nocz w ſſweí zloſty dokona, Aby ſuudyl y zywe y mrtwe. Nebo gie przýfſel nenýe, yakzte ſlffalí, welmíe dywnye chuodye na wodach. Wzdwi- hachu ſie wlny, ale tlaczieffie gie; A rzewczi hlubokoſt pod gieho nohamí hluczieſſie, Awſſak y woli y newolíj na ſſobie gie noſſieſie: Nebo kakz koly- wiek mocz a zloſt tohoto ſſwieta zdwiha ſie nyekdy proty lodyczce, wſſak gich hlaw wzdy potlaczy naſſie hlawa. A kdyz ſie przyblizy k lodyczcze, ſmutychu ſie ſtrachí apoſtolowe y wolachu, mnýece oblud. Gymzto ho- spodyn powiedye: Gmiete uffanye, yat ssem, nerodte síe baty. Czo gest 1) sic. 2) sic. 3) rozd. 4) přeps. částečně v muſfil. 5) sic. 6) na konci ř.
168 249a wie waſfie wiera. Ale procz gie ſam wſtupil na horu? nebo nykte newſtupil na nebe, gedyne ten, genz ſ nebe ſtupil, ſyn bol) czlowíeczy, genz geſt na nebý, kakz kolywiek y naypoſledý kdyz przide, a naſſ ſſwiech2) w ſſwe vdy ſberzie a pozdwihne do nebeſſ y take tehdy ſam wſtupi; Nebo hlawa 248b ſ uvdý geſt geden gezukriſt. Nenye geſt hlawa ſama wſtupyla, nebo on gest ſam wſtupyl k ſſwemu oczſſcy, aby za ny proſil. Ale, bratrzice mila, kdyz on ſie modli na horzie, lodyczka trpy ſmutek od wuod zde wdole. Protoz ze burze ſie wztrhugie, muoz lodyczka ſmutek trpiety; Ale ze gezukriftus fie za ny modlí, protoz nemuoz vtonuty. Skrze tuto lodyczku, bratrzice mila, ſſwatu cierekew rozumíeyte, Skrzíe morzie zabyle tento ſſwiet. Kdyz nyektery czlowíek zle wuole, weliku mocz gmagíe, protywí ſie ſſwatey cierekwí, krzieſtyanſke gmye zadagie zahladyty, Tehdy welika wlna tepe na lodyczku. Ale w tom pokuſfiení mame zdwihnuty nahoru drzyewo wietrnýkowe, Towies ſſwaty krzízz znamena. Na to kazdy krzieſtyan hleday a nerozpaczyg ſíe. Nebo yakz prawí ſſwaty petr apoſtol: Kriſtus geſt za ny trpiel nam oſtawugie przyklad, abychom geho ſtezek naſſledowalí. A ſſwaty Jan take prawí: Jakozto gie kriſtus ſſwu duſſy za ny polozyl, takez mý mamy za ſſwu bratrzí ſſwu duſſy polozyty. K tomu zagiſte drzewu, Towies k ſſwatemu krzyzy, naſſie dobre ſkutkí a ſſwatu zpo//wied mamý yako koruhew przywazaty a roztahnuty, abý beze wſſieho zkalenýe, bezze3) wſſiech wraſk naſſie koruhew nalezena byla; Kakz ſie kolíwiek morzie zabýwa a wietr tepe a mezy wodamí lodyczka ſie muty, wſſak nevtone, ale wzdy plowe. A kdyz tato lody byla vdyelana v geru- zalemie A odtud pak v morzíe lite a w zabyle poſſazena, wietrowe welici a hnyewíwí tepuce, kdyz yu y ſſem y tam wahachu, k brzehuom wſſiech lidíj neznamých przypluty przypudylí, tu kupíe nezname przywezla, kterez kolíwiek nalezla. Nebo czo geſt tak nezname w naſlij zemí yako ſkrzíe pokanye odpuſſczienye hrziechow a dobýtie kralowſtwie nebeſkeho? Awſfakz myſlil4) geſt kriftus trpiety a wſtaty z mrtwich trziety den. A bý kazano w gíeho gmíe pokanye a ddpuuſſczienye5) hrzîechow po wſſiech ldech, Pocznuce od geruzalema. Protoz przyſfiel hoſpodyn, aby nawſcziewil 249b ſſwich apoſtolow ſmutek, gelto ſie mutyechu na morzyl w cztwrtu hodýnu noczí. Cztwrta hodyna nocy geſt poſſlednye czieſt nocy A od toho czaſſu yuz ſſie yako nocz dokonawa. Tak przíde na koncy ſwîeta, kdyzto ſíe yuz nocz w ſſweí zloſty dokona, Aby ſuudyl y zywe y mrtwe. Nebo gie przýfſel nenýe, yakzte ſlffalí, welmíe dywnye chuodye na wodach. Wzdwi- hachu ſie wlny, ale tlaczieffie gie; A rzewczi hlubokoſt pod gieho nohamí hluczieſſie, Awſſak y woli y newolíj na ſſobie gie noſſieſie: Nebo kakz koly- wiek mocz a zloſt tohoto ſſwieta zdwiha ſie nyekdy proty lodyczce, wſſak gich hlaw wzdy potlaczy naſſie hlawa. A kdyz ſie przyblizy k lodyczcze, ſmutychu ſie ſtrachí apoſtolowe y wolachu, mnýece oblud. Gymzto ho- spodyn powiedye: Gmiete uffanye, yat ssem, nerodte síe baty. Czo gest 1) sic. 2) sic. 3) rozd. 4) přeps. částečně v muſfil. 5) sic. 6) na konci ř.
Strana 169
169 to ya gſfem? Towies negſſem oblud1) yako wý mnýte; Poznaýte toho, gehozto wídýte, rzecz. Petr wýſtupyw y wece: Hoſpodyne, glí-li ty, kaz mnye przigity k ſobie 2) na wodach. Gſy-li ty, nedywím ſie, ze3) ſſwe tielo nad plowucziemí wuodamí powieſfigeff; neb/ſkaký gie to dyw, ze ſſwemu 250a ſtworzyteli ſtworzienye poſſluſno geſt? Tomu sie ya nedywi. Vczyn, abych fie ya dýwil, nechat chody petr na wuodach; Tehdy ſie budu dywyty. Kaz mí przygity k ſſobíe na wuodach. wiem to, ze tielo czlowieczie podle prawa nemozie na plowucych wuodach chodyty; Ale prziftup dar twe míloſty nadprzyrozienye, a tak ynhed, gſlí-ly ty, kaz mnýe przygyty k ſſobye na wodach. Tyſſ buoh, a ya gſſem czlowiek; 4) chtiel gſſy gmiety na ſobie me czlowieczſtwie, vdaýz mí nyeczo ſſwe moczi, abý míe wuoda ſſwrchu na ſſobie neſla. Hoſpodyne, kaz mnýe przygyty k ſſobie na wuodach; nebo kak mnye nebuude cieſta na morzy, kdyz ty kazieſſ, a tyſſ ſie pro- ny vczynyl cieſtu? Tehdi hoſpodýn Pod! prawí. Nemeſkal petr. Slſfal flowuo buozíe a ýnhed býezal k ſſlowu; Skoro uczynyl, nebo wierny czlowíek byl. Ale kdyz ſie wietr wztrzie weliky, rozpaczy ſie, nebo czlowiek byeſſíe. Rozpaczienye toto, bratrzyce míla, yako ſmrt wieri byla; Ale yakz za- wuolal, tak wiera opíet wtala. 5) Nebyl by chodyl na wuo dach, by nebyl 250b wíerzil; Any bý byl tapal, by ſíe nerozpaczil. A protoz ynhed wece: Ho- ſpodyne, ſpaſſ mye. A ynhed ztah ruku vgie gyeí. W petrowi zagiſte wſſiech naſí obecznýe nauczienye ma byty, aby, kdyz naſí ktereho poku- ſfienye wietr chcze prziewratyty anebo wlna vtopíty, Wolayme k giezu- kriſtowi. Czo wolayme? Zagiſte modlme ſie. Poda nam ruký y wywede z hubokoſty; 6) Nebo geho ruka naſſ wywede a bude nas drziety gieho prawíce, az naſſ do ſſwich ſlibow dowede. A kddyz 7) przy pluchu, przygidechu do zemie genezaretke.8) A kdyz giey poznachu lide te wlaſty, poſlachu po wſſy ty wlaſty. I Offierowachu gemu wſfieczkí, geſto ſie zle 9) gmíegechu y proſſyechu geho, aby ſie azda koncie geho rucha dotkli. A kterzy ſie koliwiek dotknyechu, ſpaſſieny buudeyechu. Ale my netoliko konecz nebo rucho gezukriſtowuo mame, ale wſſieczko tielo geho, abýchom geho pozywali.10) A kdyz ty, geſto gſu koncze geho rucha dotkli, tak gſſu veliku miloſt przigyali, welmie wiece ty, geſto gſu geho wſſyeho przygyahi. 251a TEhdy prziſtupichu k nýemu myſtrzy od geruzalema A duchownycy a rzkucze: Procz mlazſſy twogy przieſtuppugyl1) przykazanye ſtarſſich? Nebo neumywagy ruku, kdyz chleb giedye. Ale on odpowiedyew wece gym: Procz wy take przieſtupugiete kazanye bozíe pro waſíe kazanýe? Nebo boh geſt rzekl: Czíty otcze a materz, A ktoz buude laty otczý nebo ma- terzy, ſmrty vmrze. Ale wy prawíte: Ktoz kolywiek dye otczí nebo ma- terzy: Dar, kteryz koliwiek ode mpne geſt, tobie proſpiegie; y nepoczty otcze ſſweho nebo ſſwe materze. y przieſtupíli ſte kazanye buozîe pro waſſie 1) t. 2) ras. 3) ras. 4) rozd. 5) sic. 6) rozd. 7) sic. 8) nadeps. 9) ras. 10) rozd.
169 to ya gſfem? Towies negſſem oblud1) yako wý mnýte; Poznaýte toho, gehozto wídýte, rzecz. Petr wýſtupyw y wece: Hoſpodyne, glí-li ty, kaz mnye przigity k ſobie 2) na wodach. Gſy-li ty, nedywím ſie, ze3) ſſwe tielo nad plowucziemí wuodamí powieſfigeff; neb/ſkaký gie to dyw, ze ſſwemu 250a ſtworzyteli ſtworzienye poſſluſno geſt? Tomu sie ya nedywi. Vczyn, abych fie ya dýwil, nechat chody petr na wuodach; Tehdy ſie budu dywyty. Kaz mí przygity k ſſobíe na wuodach. wiem to, ze tielo czlowieczie podle prawa nemozie na plowucych wuodach chodyty; Ale prziftup dar twe míloſty nadprzyrozienye, a tak ynhed, gſlí-ly ty, kaz mnýe przygyty k ſſobye na wodach. Tyſſ buoh, a ya gſſem czlowiek; 4) chtiel gſſy gmiety na ſobie me czlowieczſtwie, vdaýz mí nyeczo ſſwe moczi, abý míe wuoda ſſwrchu na ſſobie neſla. Hoſpodyne, kaz mnýe przygyty k ſſobie na wuodach; nebo kak mnye nebuude cieſta na morzy, kdyz ty kazieſſ, a tyſſ ſie pro- ny vczynyl cieſtu? Tehdi hoſpodýn Pod! prawí. Nemeſkal petr. Slſfal flowuo buozíe a ýnhed býezal k ſſlowu; Skoro uczynyl, nebo wierny czlowíek byl. Ale kdyz ſie wietr wztrzie weliky, rozpaczy ſie, nebo czlowiek byeſſíe. Rozpaczienye toto, bratrzyce míla, yako ſmrt wieri byla; Ale yakz za- wuolal, tak wiera opíet wtala. 5) Nebyl by chodyl na wuo dach, by nebyl 250b wíerzil; Any bý byl tapal, by ſíe nerozpaczil. A protoz ynhed wece: Ho- ſpodyne, ſpaſſ mye. A ynhed ztah ruku vgie gyeí. W petrowi zagiſte wſſiech naſí obecznýe nauczienye ma byty, aby, kdyz naſí ktereho poku- ſfienye wietr chcze prziewratyty anebo wlna vtopíty, Wolayme k giezu- kriſtowi. Czo wolayme? Zagiſte modlme ſie. Poda nam ruký y wywede z hubokoſty; 6) Nebo geho ruka naſſ wywede a bude nas drziety gieho prawíce, az naſſ do ſſwich ſlibow dowede. A kddyz 7) przy pluchu, przygidechu do zemie genezaretke.8) A kdyz giey poznachu lide te wlaſty, poſlachu po wſſy ty wlaſty. I Offierowachu gemu wſfieczkí, geſto ſie zle 9) gmíegechu y proſſyechu geho, aby ſie azda koncie geho rucha dotkli. A kterzy ſie koliwiek dotknyechu, ſpaſſieny buudeyechu. Ale my netoliko konecz nebo rucho gezukriſtowuo mame, ale wſſieczko tielo geho, abýchom geho pozywali.10) A kdyz ty, geſto gſu koncze geho rucha dotkli, tak gſſu veliku miloſt przigyali, welmie wiece ty, geſto gſu geho wſſyeho przygyahi. 251a TEhdy prziſtupichu k nýemu myſtrzy od geruzalema A duchownycy a rzkucze: Procz mlazſſy twogy przieſtuppugyl1) przykazanye ſtarſſich? Nebo neumywagy ruku, kdyz chleb giedye. Ale on odpowiedyew wece gym: Procz wy take przieſtupugiete kazanye bozíe pro waſíe kazanýe? Nebo boh geſt rzekl: Czíty otcze a materz, A ktoz buude laty otczý nebo ma- terzy, ſmrty vmrze. Ale wy prawíte: Ktoz kolywiek dye otczí nebo ma- terzy: Dar, kteryz koliwiek ode mpne geſt, tobie proſpiegie; y nepoczty otcze ſſweho nebo ſſwe materze. y przieſtupíli ſte kazanye buozîe pro waſſie 1) t. 2) ras. 3) ras. 4) rozd. 5) sic. 6) rozd. 7) sic. 8) nadeps. 9) ras. 10) rozd.
Strana 170
170 251b kazanye. Pokritczy, dobríe prorokowal o was yſayaſſ prorok: Lid tento vſty mie czty, Ale ſrdcze gich daleko geſt ode mpne. Bez pryczynka na- ſledugy mne, vcziece vczienye a przykazanye czlowieczie. A ſſezwaw k ſbobíe1) zaſtupí wecze gym: Sliſte a rozumíeyte ne to, czoz wchody w uſta, poſkwrnygie czlowieka, Ale to, czoz pochody z uuſt, to poſkwrnygie czlo- wieka. Tehdi prziſtupywſie mlazíſy geho weczechu gel/mu. Wieſ-lí, ze du- chownícy ſlífſyewſie to ſlowuo pohorſili ſe? Tehdy on odpowiedyew wece: Wiſielike ſadycie, gehozto neſadyl otecz moy nebeſky, buude wykopano. Nechayte gych, ſlepít gſfu a wuodczi ſlepczowí. A powede-lí ſlepecz ſlepcze, oba w duol wpadneta. Ale petr odpowiedyew wecze gemu: Wyloz nam tuto powieſt. Tehdy on wece: Geft zie y wý glte bez rozumu? Nerozumíete, ze wſſieczko, czoz w uſta wchody, w brzycho gde a w zzachod puuſſczieno bude? Ale to, geſto wychody z uuſt, wychaſie z ſrdcze, a to poſkwrnygie czlowieka; Nebo z ſrdcze pochodye myſlenye zla, muzoboyſtwa, czyzo- lozſtwa, ſſmilſtwa, zlodyeyſtwa, krzywa ſſwiedeczſtwie, lanýe: Tot gffu, geſtot poſkwrnygy czlowíeka. Ale nevmygicze ruku geſty, nepoſkwrnyge czlowieka. Na toto cztenye píjílie ſſwaty Jeroným knýezz.2) P. L. XXVI. col. 105. Dywna míſtrow a duchownykow zydwowſkich nemudroſt. Syna buo- zieho treſkczy, procz geho mlazſſy przykazanye ſtarſſich przeſtupugy. 252a Hleday, kakt ſami w ſſwem otazany ſamí3) ſie zawazugy. Nebo muoyzyeſ! ſ welikym ſnazenſtwym byl gym przykazal, Ab zadnych nowyn w zakony 4) nenalezalí a rzka: Neprzyczynýeyte, prawí, nycz k flowom, geſtot5) ya wam dawam, any take czo vmenſuýte. Ale ony geſſczie przieſto wzdy nowíny nalezachu, yakozto biefſye gedna z trech nowyn, geſto brechu na- lezh, negieſty chleba, az by ſie geliz vmýlí. Ale on gym odpowiedyew wece: Procz y wi przieftupugiete kazanye buozye pro walſye przýkazanye? I geft tuto znamenaty, ze buoh byeſlíe gym przýkazal, yak prawi cztenye, aby otczie a materz cztyli, netoliko zagiſte ſlowí, ale take ſkutkí, Aby, kdyz by otecz nebo matýe w chudobu wpadli, aby gym gich dyety z ſſweho ſbuozie potrziebu dawali; Ale míſtrzy a ſtaroſty zydowufſczy brechu nalezh newiernu nowynu a nowe zle nauczienýe a rzkuce: Ktozkoliwiek ſſwe ſbuozîe ſlíby buohu offierowaty, ten nenye z toho ſbuozye powínen otczie a materz cztyty. A protoz kdyz otecz nebo matye w chudobye gſſuce pro- 252b ſſiechu ſſweho ſyna a rzkuce: Synu, day na6) tuto owczí nebo toto tele, Tehdy on odpowiedyeffie a rzka: Slbil ſſem to buohu offierowaty; a protoz zda ten dar muoz na waſſ vzytek obracen byty? Jakoby rzekl: Nemuoz. A pak otecz a matye radyeyílie hlad a chudobu trplechu, nezli by byli gedli z toho, geſto bohu offierowaty?) ſlybeno. A oný pak any buohu offierowalí, aný otczi a materzy czo dalí. A protoz prawí ſyn buozy we cztený: vczynyli ſte, ze kazanye buozie przieſtupeno geſt pro waſſie kazanye. 1) sic. 2) připsáno červeně: omlía ioními (sic). 3) sic. 4) na konci ř. 5) t. 6) t. 7) ras.
170 251b kazanye. Pokritczy, dobríe prorokowal o was yſayaſſ prorok: Lid tento vſty mie czty, Ale ſrdcze gich daleko geſt ode mpne. Bez pryczynka na- ſledugy mne, vcziece vczienye a przykazanye czlowieczie. A ſſezwaw k ſbobíe1) zaſtupí wecze gym: Sliſte a rozumíeyte ne to, czoz wchody w uſta, poſkwrnygie czlowieka, Ale to, czoz pochody z uuſt, to poſkwrnygie czlo- wieka. Tehdi prziſtupywſie mlazíſy geho weczechu gel/mu. Wieſ-lí, ze du- chownícy ſlífſyewſie to ſlowuo pohorſili ſe? Tehdy on odpowiedyew wece: Wiſielike ſadycie, gehozto neſadyl otecz moy nebeſky, buude wykopano. Nechayte gych, ſlepít gſfu a wuodczi ſlepczowí. A powede-lí ſlepecz ſlepcze, oba w duol wpadneta. Ale petr odpowiedyew wecze gemu: Wyloz nam tuto powieſt. Tehdy on wece: Geft zie y wý glte bez rozumu? Nerozumíete, ze wſſieczko, czoz w uſta wchody, w brzycho gde a w zzachod puuſſczieno bude? Ale to, geſto wychody z uuſt, wychaſie z ſrdcze, a to poſkwrnygie czlowieka; Nebo z ſrdcze pochodye myſlenye zla, muzoboyſtwa, czyzo- lozſtwa, ſſmilſtwa, zlodyeyſtwa, krzywa ſſwiedeczſtwie, lanýe: Tot gffu, geſtot poſkwrnygy czlowíeka. Ale nevmygicze ruku geſty, nepoſkwrnyge czlowieka. Na toto cztenye píjílie ſſwaty Jeroným knýezz.2) P. L. XXVI. col. 105. Dywna míſtrow a duchownykow zydwowſkich nemudroſt. Syna buo- zieho treſkczy, procz geho mlazſſy przykazanye ſtarſſich przeſtupugy. 252a Hleday, kakt ſami w ſſwem otazany ſamí3) ſie zawazugy. Nebo muoyzyeſ! ſ welikym ſnazenſtwym byl gym przykazal, Ab zadnych nowyn w zakony 4) nenalezalí a rzka: Neprzyczynýeyte, prawí, nycz k flowom, geſtot5) ya wam dawam, any take czo vmenſuýte. Ale ony geſſczie przieſto wzdy nowíny nalezachu, yakozto biefſye gedna z trech nowyn, geſto brechu na- lezh, negieſty chleba, az by ſie geliz vmýlí. Ale on gym odpowiedyew wece: Procz y wi przieftupugiete kazanye buozye pro walſye przýkazanye? I geft tuto znamenaty, ze buoh byeſlíe gym przýkazal, yak prawi cztenye, aby otczie a materz cztyli, netoliko zagiſte ſlowí, ale take ſkutkí, Aby, kdyz by otecz nebo matýe w chudobu wpadli, aby gym gich dyety z ſſweho ſbuozie potrziebu dawali; Ale míſtrzy a ſtaroſty zydowufſczy brechu nalezh newiernu nowynu a nowe zle nauczienýe a rzkuce: Ktozkoliwiek ſſwe ſbuozîe ſlíby buohu offierowaty, ten nenye z toho ſbuozye powínen otczie a materz cztyty. A protoz kdyz otecz nebo matye w chudobye gſſuce pro- 252b ſſiechu ſſweho ſyna a rzkuce: Synu, day na6) tuto owczí nebo toto tele, Tehdy on odpowiedyeffie a rzka: Slbil ſſem to buohu offierowaty; a protoz zda ten dar muoz na waſſ vzytek obracen byty? Jakoby rzekl: Nemuoz. A pak otecz a matye radyeyílie hlad a chudobu trplechu, nezli by byli gedli z toho, geſto bohu offierowaty?) ſlybeno. A oný pak any buohu offierowalí, aný otczi a materzy czo dalí. A protoz prawí ſyn buozy we cztený: vczynyli ſte, ze kazanye buozie przieſtupeno geſt pro waſſie kazanye. 1) sic. 2) připsáno červeně: omlía ioními (sic). 3) sic. 4) na konci ř. 5) t. 6) t. 7) ras.
Strana 171
171 Potom prawí cztenye: Pokritcy, dobrzie o waſſ prorokowal yzayaſſ prorok a rzka takto: Lid tento vſtí mýe cztíj, ale ſrdezie gich daleko geſt ode mne. Nebo zagiſte zgýewnul) cziſtotu — yakozto vmywaným ruku — ſſweho tiela buoha cztiechu, Ale cziſtoty wnytrznye na fſweí duſſy ne- miegiechu; A protoz ſrdczie gych od nýeho daleko bíeſſie A taka czieſt gým nebreffie vzyteczna. Protoz-prawi u 2) we cztení: Darmo mne na- fledugý, towies darmo mýe cztye tuto czty; nebo gym vzýteczna nenye, Nebo neygmiegiechu odplatý ſ prawymí nafíledownykí, vcziece vczíe//nye 253a a przykazanye lídſke a tupiecze przykazanye buozye. A kdyz yuz trzeſktal ſyn buozy duchownykí zydowſke ſkrzie ſwiedeczſtwie proroczie, a ony ſie nepolepsilí, Protoz yuz gým nemluwí, ale zaſtupuom, yakz prawí cztenye. Tehdy prawi: Sezwaw k ſobye zaſtupy etc. Po wſkrzieſſíeny(ch) 3) mrtwich a po ſſwityezeny nad míſtrí a duchownyki zyduoſkýmí nowy zakon zwie- ſtugie, aby gey tiem ſnaznýegíe przygyali. A netoliko zaſtupow pozwal, ale rady gym, aby ſnaznye poſluchali a rzka: Slííte a rozumíete. Nerzekl zagiſte, bý Moyzieff byl gym zle dal przykazanýe — zapowíedagíe gym nyektere krmie, Ale ſproſtnye powiedyel a rzka: Ne to, czoz wchuody w uſta, poſkwrnygie czlowieka, Ale to, czoz pochody z uuſt, to poſkwrnygie czlowieka. Ale mohl bý nýekteri vczeny rzecy proty tomu a rzka: Geſtl to, ze to, czoz w uſta wchody, poſkwrnyge 4) czlowieka, Procz tehdí tiech krmí, geſto offierowachu krzieſtýanom, nebíeſſye lzye gieſty? Nebo apoſtol piſſe a rzka: Nej muozete píty z cieſſie buozíe a z cieſſye dyabelſke. Protoz 253b zagiſte wiedyety nam geſt, ze wſſieczki krmie — neb gſſu ſtwuorzienye buozíe — ſamy od ſebe cziſty gſſu, Ale proto ze gſſu dyablom offierowaný, protoz gſſu onecziſczieli. Tehdy przíſtupywſſie geho mlazíſy weczechu gemu: Wieſ-li, ze du- chownýczi ſliſſawſie to ſlowuo, pohorſili gſſu ſie? To, geſto ſie rozumno wídy w ſſwatem píſmíe, plno geſt neſſnadenſtwie. Nebo ſyn buozy odpo- wiedye a rzka: Kazde ſadyczîe, gehozto neſady otecz muoy nebeſky, bude wykopano. Mohli by nyekto rziecy a rzka: Tehdy wykopano bude y ono ſadíczie, o nyemzto prawi apoſtol: Ja gſſem ſadyl A Apollo zwalazil, ale buoh rozplozenye dal? Ale to omluwa tyem ſlowem, geſto prawi potom: Ale buoh rozplozenye dal. Prawi take k nym apoſtol: Buozie rolí, bozie dyelo gſte. A na gynem mýeſtye: Pomocznyczy buozy gſte. A kdyz gſſu pomocznýci, tehdí czoz ge ſſwaty pawel ſadyl A apollo rozwlazil, buoh ſſwymí pomocznykí y ſadyl y ſwlazil. Ale nyekterzy gſſu, geſto plrawîe: 254a kdyz kazde ſadýczie, geſto geſt buoh neſadyl, wykopano bude, Tehdy kazde ſadycze, geſto geſt buoh ſadyl, nykdy wykopano nebude. Tak bý czlowiek, aby gedýnu miloſtý buozie dobuda, wiecz by pak ſhrzieſſyty nemohl. Slýfí, czot prawi hoſpodýn ſkrzie Jeremiaſſye proroka: Ya gſſem waſſ ſadyl u wy- nnýcy prawu a dobru; kak ſte ſie pak obratyli w horzkoſt czyzieho 5) wynnycze? Protoz buoh zagiſte ſady a nyktuo nemuoz wykopaty geho 1) ras. 2) ras. 3) červeně přetrženo. 4) sic. 5) sic.
171 Potom prawí cztenye: Pokritcy, dobrzie o waſſ prorokowal yzayaſſ prorok a rzka takto: Lid tento vſtí mýe cztíj, ale ſrdezie gich daleko geſt ode mne. Nebo zagiſte zgýewnul) cziſtotu — yakozto vmywaným ruku — ſſweho tiela buoha cztiechu, Ale cziſtoty wnytrznye na fſweí duſſy ne- miegiechu; A protoz ſrdczie gych od nýeho daleko bíeſſie A taka czieſt gým nebreffie vzyteczna. Protoz-prawi u 2) we cztení: Darmo mne na- fledugý, towies darmo mýe cztye tuto czty; nebo gym vzýteczna nenye, Nebo neygmiegiechu odplatý ſ prawymí nafíledownykí, vcziece vczíe//nye 253a a przykazanye lídſke a tupiecze przykazanye buozye. A kdyz yuz trzeſktal ſyn buozy duchownykí zydowſke ſkrzie ſwiedeczſtwie proroczie, a ony ſie nepolepsilí, Protoz yuz gým nemluwí, ale zaſtupuom, yakz prawí cztenye. Tehdy prawi: Sezwaw k ſobye zaſtupy etc. Po wſkrzieſſíeny(ch) 3) mrtwich a po ſſwityezeny nad míſtrí a duchownyki zyduoſkýmí nowy zakon zwie- ſtugie, aby gey tiem ſnaznýegíe przygyali. A netoliko zaſtupow pozwal, ale rady gym, aby ſnaznye poſluchali a rzka: Slííte a rozumíete. Nerzekl zagiſte, bý Moyzieff byl gym zle dal przykazanýe — zapowíedagíe gym nyektere krmie, Ale ſproſtnye powiedyel a rzka: Ne to, czoz wchuody w uſta, poſkwrnygie czlowieka, Ale to, czoz pochody z uuſt, to poſkwrnygie czlowieka. Ale mohl bý nýekteri vczeny rzecy proty tomu a rzka: Geſtl to, ze to, czoz w uſta wchody, poſkwrnyge 4) czlowieka, Procz tehdí tiech krmí, geſto offierowachu krzieſtýanom, nebíeſſye lzye gieſty? Nebo apoſtol piſſe a rzka: Nej muozete píty z cieſſie buozíe a z cieſſye dyabelſke. Protoz 253b zagiſte wiedyety nam geſt, ze wſſieczki krmie — neb gſſu ſtwuorzienye buozíe — ſamy od ſebe cziſty gſſu, Ale proto ze gſſu dyablom offierowaný, protoz gſſu onecziſczieli. Tehdy przíſtupywſſie geho mlazíſy weczechu gemu: Wieſ-li, ze du- chownýczi ſliſſawſie to ſlowuo, pohorſili gſſu ſie? To, geſto ſie rozumno wídy w ſſwatem píſmíe, plno geſt neſſnadenſtwie. Nebo ſyn buozy odpo- wiedye a rzka: Kazde ſadyczîe, gehozto neſady otecz muoy nebeſky, bude wykopano. Mohli by nyekto rziecy a rzka: Tehdy wykopano bude y ono ſadíczie, o nyemzto prawi apoſtol: Ja gſſem ſadyl A Apollo zwalazil, ale buoh rozplozenye dal? Ale to omluwa tyem ſlowem, geſto prawi potom: Ale buoh rozplozenye dal. Prawi take k nym apoſtol: Buozie rolí, bozie dyelo gſte. A na gynem mýeſtye: Pomocznyczy buozy gſte. A kdyz gſſu pomocznýci, tehdí czoz ge ſſwaty pawel ſadyl A apollo rozwlazil, buoh ſſwymí pomocznykí y ſadyl y ſwlazil. Ale nyekterzy gſſu, geſto plrawîe: 254a kdyz kazde ſadýczie, geſto geſt buoh neſadyl, wykopano bude, Tehdy kazde ſadycze, geſto geſt buoh ſadyl, nykdy wykopano nebude. Tak bý czlowiek, aby gedýnu miloſtý buozie dobuda, wiecz by pak ſhrzieſſyty nemohl. Slýfí, czot prawi hoſpodýn ſkrzie Jeremiaſſye proroka: Ya gſſem waſſ ſadyl u wy- nnýcy prawu a dobru; kak ſte ſie pak obratyli w horzkoſt czyzieho 5) wynnycze? Protoz buoh zagiſte ſady a nyktuo nemuoz wykopaty geho 1) ras. 2) ras. 3) červeně přetrženo. 4) sic. 5) sic.
Strana 172
172 255b ſadíczie. Ale ze to giſte ſadycze geſt ſazeno wuoh naſſieho dobrowolenſtwie, A protoz nykte geho nemoz wykopaty, giedyne kdyz naſſie dobrowo- lenſtwie k tomu powuolí. Nechayte, prawi, gych, ſlepit gſfu a wodyczi ſlepczow. Tot geſt, geſto apoſtol przykazugie: Czlowieka kacierzie po prwem a po druhem treſktaný biehay gieho, wieda, ze ge yuz prziewracen a ſam ſobu ztracen. Y k temuz ſmýſſlu y naſſ ſpaſſitel przykazal vczyenykom ſkarziedych nechaty przy gich dobrowolenstwí, wieda, ze neſſnadnye ku 254b prawdie mohu przytazeny bytý a ze gíſu ſlepí a ſlepy lid ku bludu ta/ hnu. Tehdý odpowiedyew petr wece gemu: Wypraw nam tuto powieft. Tehdy on wecze: geftye y wý glte bez rozumu? to czoz býeffie otworzytie powiedyeno a rozumnýe, to apoftol petr mnyel, by w powieſtech bylo powiedyeno, a w zgiewný wieczí duchownyeho ſmýlu hleda; A protoz treſktan od hoſpodyna, ze to geſt rozumnye powiedyeno, mnýe, by w po- wieſtech powiedyeno bylo. Protoz ſyn buozy powíedye: Nerozumýete, ze to wſſíeczko, czoz w uſta wchodý, w brzýcho gde a w zachod puſczieno bude? Pro to ſlowuo nyekterzy kacierzy prawiechu, by ſyn buozy le- karzſtwie nevmyel a rzkuce: Kdyz czlowíek krmí gie nebo píe, ynhed tu krmy a to pýtye przýrozenye rozle po vdyech a po zylach; A protoz to w zachod puuſſczieno nebuude. Tomu ſſnadno odpowiedyety to, geſto geſt potrzíebye k uzytku przyrozenýe, to oſtane; Ale to, czoz mymo po- trziebu geſto geſt, w zachod puuſſczeno buude. Prawi potom cztenye: Z ſrdce wychodye mýſlenye zla, muzoboyſtwa, 255a czyzolozſtwa. A protoz krzywí gſſu tý, ge/ſto prawíe, bý dyabel wzbu- zowal myſlenye w czlowíece A bý aby 1) mýſlenye nepochodylo od wlaſtnye czlowieczíe wuole. Dyabel pomocznyk muoz byty naſſiemu zlemu mý- ſlený, ale mýſlenye nemuozie wzbudyty, nebo naſſieho myſlenýe dyabel wiediety nemoz, nez ſkrzie zgiewenye znamenye muoz ſie wtypíty: Jakozto kdyz kto na zenu kraſſnu pylnye a czaſto hledy, domny ſie, ze geho ſrdce míloſty geſt ranyeno, A tu pak ſſwu chytroſty geſſczie wiece zayzie ſíe geho ſrdce. vozmez ſíe, czo geſt, geſto czlowíeka poſkwrnygie, a toho ſie chowaýme. Wídyme, ze na mnohích lidech tento geft obycziey, Ze, kdyz gym do koftela gyty, welmí gſſu toho ſnazny, abý ſíe w rucho cziſte a kraſſne obleklí, Oblicziey a rucze zmylí; Ale kak bý duſſy fýru czíítíe przied buohem pokazalí, o tom zadne negmagí peczie. A to rzku nezapowiedagý, abý ruku neumýwalí nebo vít, Ale aby tak vmýwali, yakz ſluffye, ne wuodu giedyne, Ale mýefto wuodý dobbrymí 2) ſkutki. Nebo welika neczyſtota geſt ruku Lupezz, zlodyeyſtwuo, muzoboyſtwo,|czýzolozſtwuo; Ale ne- cziftota vít Poklýnanye, lanýe, hanyeníe, hnyew, ſlowa necztna, poſſmíe- wanye a flowa lehka. A protoz maſſ-lý ſſwiedomîe z to 3) wſſieho newýnníe a zadnu tuto wieczí nezkalenye, wendí w koftel bezpecznye; Pakli czo z tohoto maſſ na ſſwem ſſwiedomí, Darmo wuodu ſſwa vſta vmýwaſſ. Powieſſ mí to, by tý myel w ruku layno ſmrdute a necziſte, ſmýel-lí bý ſíe tak 1) sic. 2) rozd. 3) sic.
172 255b ſadíczie. Ale ze to giſte ſadycze geſt ſazeno wuoh naſſieho dobrowolenſtwie, A protoz nykte geho nemoz wykopaty, giedyne kdyz naſſie dobrowo- lenſtwie k tomu powuolí. Nechayte, prawi, gych, ſlepit gſfu a wodyczi ſlepczow. Tot geſt, geſto apoſtol przykazugie: Czlowieka kacierzie po prwem a po druhem treſktaný biehay gieho, wieda, ze ge yuz prziewracen a ſam ſobu ztracen. Y k temuz ſmýſſlu y naſſ ſpaſſitel przykazal vczyenykom ſkarziedych nechaty przy gich dobrowolenstwí, wieda, ze neſſnadnye ku 254b prawdie mohu przytazeny bytý a ze gíſu ſlepí a ſlepy lid ku bludu ta/ hnu. Tehdý odpowiedyew petr wece gemu: Wypraw nam tuto powieft. Tehdy on wecze: geftye y wý glte bez rozumu? to czoz býeffie otworzytie powiedyeno a rozumnýe, to apoftol petr mnyel, by w powieſtech bylo powiedyeno, a w zgiewný wieczí duchownyeho ſmýlu hleda; A protoz treſktan od hoſpodyna, ze to geſt rozumnye powiedyeno, mnýe, by w po- wieſtech powiedyeno bylo. Protoz ſyn buozy powíedye: Nerozumýete, ze to wſſíeczko, czoz w uſta wchodý, w brzýcho gde a w zachod puſczieno bude? Pro to ſlowuo nyekterzy kacierzy prawiechu, by ſyn buozy le- karzſtwie nevmyel a rzkuce: Kdyz czlowíek krmí gie nebo píe, ynhed tu krmy a to pýtye przýrozenye rozle po vdyech a po zylach; A protoz to w zachod puuſſczieno nebuude. Tomu ſſnadno odpowiedyety to, geſto geſt potrzíebye k uzytku przyrozenýe, to oſtane; Ale to, czoz mymo po- trziebu geſto geſt, w zachod puuſſczeno buude. Prawi potom cztenye: Z ſrdce wychodye mýſlenye zla, muzoboyſtwa, 255a czyzolozſtwa. A protoz krzywí gſſu tý, ge/ſto prawíe, bý dyabel wzbu- zowal myſlenye w czlowíece A bý aby 1) mýſlenye nepochodylo od wlaſtnye czlowieczíe wuole. Dyabel pomocznyk muoz byty naſſiemu zlemu mý- ſlený, ale mýſlenye nemuozie wzbudyty, nebo naſſieho myſlenýe dyabel wiediety nemoz, nez ſkrzie zgiewenye znamenye muoz ſie wtypíty: Jakozto kdyz kto na zenu kraſſnu pylnye a czaſto hledy, domny ſie, ze geho ſrdce míloſty geſt ranyeno, A tu pak ſſwu chytroſty geſſczie wiece zayzie ſíe geho ſrdce. vozmez ſíe, czo geſt, geſto czlowíeka poſkwrnygie, a toho ſie chowaýme. Wídyme, ze na mnohích lidech tento geft obycziey, Ze, kdyz gym do koftela gyty, welmí gſſu toho ſnazny, abý ſíe w rucho cziſte a kraſſne obleklí, Oblicziey a rucze zmylí; Ale kak bý duſſy fýru czíítíe przied buohem pokazalí, o tom zadne negmagí peczie. A to rzku nezapowiedagý, abý ruku neumýwalí nebo vít, Ale aby tak vmýwali, yakz ſluffye, ne wuodu giedyne, Ale mýefto wuodý dobbrymí 2) ſkutki. Nebo welika neczyſtota geſt ruku Lupezz, zlodyeyſtwuo, muzoboyſtwo,|czýzolozſtwuo; Ale ne- cziftota vít Poklýnanye, lanýe, hanyeníe, hnyew, ſlowa necztna, poſſmíe- wanye a flowa lehka. A protoz maſſ-lý ſſwiedomîe z to 3) wſſieho newýnníe a zadnu tuto wieczí nezkalenye, wendí w koftel bezpecznye; Pakli czo z tohoto maſſ na ſſwem ſſwiedomí, Darmo wuodu ſſwa vſta vmýwaſſ. Powieſſ mí to, by tý myel w ruku layno ſmrdute a necziſte, ſmýel-lí bý ſíe tak 1) sic. 2) rozd. 3) sic.
Strana 173
173 buohu modlítý? A to wiedye, ze bý toho nykakz neuczýnyl. A ya tobíe zagifte prawí, ze bý ty ſíe tyem czynem buohu modlil, gelikoz gie; Protoz aný bý ſhrzieffyl, any bý odplaty gmíel, gedyne hleday, abý zadne ne- czyſtoty drziewe rziecene na ſſwem ſſwiedomí neymíel. Ale ſnad aby rzekl: Kak mí ſſwe ſſwiedomie ocziſtyty? K tomu odpowiedam: Placz na ſſwe hrziechí, wzdychay, daway almuzný, komuz gſſy krzywdu vczynýl, odczyn, Smyrz ſie ſſwym blíznym; tyem czynem oczyſtyſſ ſſwoy wnytrzny yazyk, abý nehnyewal wiece buoha. Nebo zagiſte by kto ſſwogy rucze naplnyl lagen ſmrdutych a tak chtiel tye drziety za twe nohý a//tak tebe chtiel 256a za nýeczo proſſyty, netoliko bý gieho ſlſfiety nechtiel, ale nohamí bý gie od ſebe ſtrkal: Kakz ty tehdy ſmyeſl k buohu przyſtupítý gmagie yazyk pln lagen a necziftoty duchownee, Gymz, kdy ge czyſt a bez poſkwrnyenye, boha zakonye drzyme? Protoz razyt, abý gleho nepoſkwrnyewal, aby buoh k tobye nerziekl: Kdyz budeſſ mnozyty ſſwe modlitbý, neuſſhſſym tebe, neb w rukku 1) tweho yazyka geſt zýwot y ſmrt, A z twe rziecy budeſſ zprawen a z twe rzeczy budeſſ odſuuzen. Nebo yazik zagíſte geſt yako kon kralowy. Nebo wloziſſ-li na kon vſſdu a navczýſſ geho lehky gyty mímochody, buude na nyem kraal ſedyety; Pakli gley puſtíjíl bez vzdí, daff ſie gemu zabýwaty a ſkakaty, buude na nyem dyabel giezdyty. A protoz neuhanýſſ ſam ſſweho yazyka; Nebo kak on bude za tye buoha proſſytý a ygſſa ſam pln necziſtoty? A protoz okraſſ giey tychoſty, pokoru a almuznu a odpowieſl chudemu miloſtywîe.A tak ſamí ſie okraſſiece podmez przied 256b ſſweho krale a padnyemz przied ným netoliko na ſſwu tieleſtnu kolenu, Ale take ſſwu nabuoznu a czyſtu myſlí. Znamenayme, procz gdem przieden ; zagiſte proto, abýchom bylí pekla zbaweny a buudu nam naſſy hrzieſſy odpuuſſczeny, Abychom neſſlichanych muk zbylí a kralowſtwie nebeſkeho dogyti mohlí. Glehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. TEhdy wyſſíed gezyfí odtud, gýde do ſtran Tyrſkich a Sýdonſkích. Tehdy zena kananeyſka wyſſedíſy z tiech kragyn, wolaſſíe rzkucy gemu: Smíluy ſlie nade mnu, pane, ſýnu dawidow, dczy ma trpi zle mukí od dyabla. Genz neodpowíedye gy ſlowa. A przíſtupywſie mlazſſy geho pro- ſſyechu geho a rzkuce: Puuſt gý, nebuot wola po naſſ. Ale on odpowiedye gym: Neygſſem poſſlan giedyne k uowcziem, geſto gſſu zhynulý duom yzrahel. Tehdy ona przygide y modli ſíe gemu a rzkuczy: Pane, pomuoz 257a mí. Genz odpowíedyew wece: Nenye dobro wziety chleb synow y daty giey pſſuom. Tehdy ona wece gemu: Prawda geft, pane, ano y pssykowe giedye z otruſkow, geſto padagy ſtoluow panow gích. Tehdy odpowiedyew greziff wece gy: O zeno, welika gieft wiera twa; ſtan sie tobye, yakz chceſf. A bý vzdrawena gegie dczy od toho czaſſu. A kdyz gide odtud giezyfſ, przýgyde k morzy kalýleyſkemu. A wſſied na horu ſedyeſſie tam. Tehdy 1) rozd.
173 buohu modlítý? A to wiedye, ze bý toho nykakz neuczýnyl. A ya tobíe zagifte prawí, ze bý ty ſíe tyem czynem buohu modlil, gelikoz gie; Protoz aný bý ſhrzieffyl, any bý odplaty gmíel, gedyne hleday, abý zadne ne- czyſtoty drziewe rziecene na ſſwem ſſwiedomí neymíel. Ale ſnad aby rzekl: Kak mí ſſwe ſſwiedomie ocziſtyty? K tomu odpowiedam: Placz na ſſwe hrziechí, wzdychay, daway almuzný, komuz gſſy krzywdu vczynýl, odczyn, Smyrz ſie ſſwym blíznym; tyem czynem oczyſtyſſ ſſwoy wnytrzny yazyk, abý nehnyewal wiece buoha. Nebo zagiſte by kto ſſwogy rucze naplnyl lagen ſmrdutych a tak chtiel tye drziety za twe nohý a//tak tebe chtiel 256a za nýeczo proſſyty, netoliko bý gieho ſlſfiety nechtiel, ale nohamí bý gie od ſebe ſtrkal: Kakz ty tehdy ſmyeſl k buohu przyſtupítý gmagie yazyk pln lagen a necziftoty duchownee, Gymz, kdy ge czyſt a bez poſkwrnyenye, boha zakonye drzyme? Protoz razyt, abý gleho nepoſkwrnyewal, aby buoh k tobye nerziekl: Kdyz budeſſ mnozyty ſſwe modlitbý, neuſſhſſym tebe, neb w rukku 1) tweho yazyka geſt zýwot y ſmrt, A z twe rziecy budeſſ zprawen a z twe rzeczy budeſſ odſuuzen. Nebo yazik zagíſte geſt yako kon kralowy. Nebo wloziſſ-li na kon vſſdu a navczýſſ geho lehky gyty mímochody, buude na nyem kraal ſedyety; Pakli gley puſtíjíl bez vzdí, daff ſie gemu zabýwaty a ſkakaty, buude na nyem dyabel giezdyty. A protoz neuhanýſſ ſam ſſweho yazyka; Nebo kak on bude za tye buoha proſſytý a ygſſa ſam pln necziſtoty? A protoz okraſſ giey tychoſty, pokoru a almuznu a odpowieſl chudemu miloſtywîe.A tak ſamí ſie okraſſiece podmez przied 256b ſſweho krale a padnyemz przied ným netoliko na ſſwu tieleſtnu kolenu, Ale take ſſwu nabuoznu a czyſtu myſlí. Znamenayme, procz gdem przieden ; zagiſte proto, abýchom bylí pekla zbaweny a buudu nam naſſy hrzieſſy odpuuſſczeny, Abychom neſſlichanych muk zbylí a kralowſtwie nebeſkeho dogyti mohlí. Glehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. TEhdy wyſſíed gezyfí odtud, gýde do ſtran Tyrſkich a Sýdonſkích. Tehdy zena kananeyſka wyſſedíſy z tiech kragyn, wolaſſíe rzkucy gemu: Smíluy ſlie nade mnu, pane, ſýnu dawidow, dczy ma trpi zle mukí od dyabla. Genz neodpowíedye gy ſlowa. A przíſtupywſie mlazſſy geho pro- ſſyechu geho a rzkuce: Puuſt gý, nebuot wola po naſſ. Ale on odpowiedye gym: Neygſſem poſſlan giedyne k uowcziem, geſto gſſu zhynulý duom yzrahel. Tehdy ona przygide y modli ſíe gemu a rzkuczy: Pane, pomuoz 257a mí. Genz odpowíedyew wece: Nenye dobro wziety chleb synow y daty giey pſſuom. Tehdy ona wece gemu: Prawda geft, pane, ano y pssykowe giedye z otruſkow, geſto padagy ſtoluow panow gích. Tehdy odpowiedyew greziff wece gy: O zeno, welika gieft wiera twa; ſtan sie tobye, yakz chceſf. A bý vzdrawena gegie dczy od toho czaſſu. A kdyz gide odtud giezyfſ, przýgyde k morzy kalýleyſkemu. A wſſied na horu ſedyeſſie tam. Tehdy 1) rozd.
Strana 174
174 P. G. LVIII. col. 518. 258a przýgidechu k nyemu zaſtupowe mnozy gmagice ſſebu nyeme, ſlepe, chrome, mdle y gínee mnohe. Y wrſzechu gie k gieho noham. Y vzdrawi ge, tak zie zaſtupowe dywiechu ſíe widuce nyeme mluwiece, Chrome chodyece, ſlepe wídyece; chwalechu buoha yzrahel. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Criſſoſtoml) yan zlatovíty, byſkup. KDyz naſſ gezukriſt treſktal zydí a zgiewil wnytrznye zloſty gich ſrdczie, wyſſied odtud prziſſel do ſtran tyrſkych a Sydonſkich. Budme 257b ſnazný, abý naſí nycz ta/ſyno nebylo, czo ſe tuto znamenawa. Nebo kdyz naſſ hoſſpodyn wyſfiel gest od zyduow, przýffiel gest do stran tyrſkych a ſydonſkich. Oſtal zydow, prziſſiel ku pohanom. Ty, gijchzto oſtal, oſtah w zatraczeny, Ale k nyemzto przýſfiel, doſty gſſu ſpaſſieny. Ale zena kana- neyſka wyſſla z kragyn drzyewe rziecenych, aby wuolagiczî ſſwey dczerzí wyproſfila zdrawie. Ale czo ge wolala, ſlyſſme. Smýluy ſſie, prawi, nade mnu, pane, ſynu dawidow. Odkud gie to wiedyela nazwaty gey ſynem dawiduowym? Nebo zagiſte z ſſwích kragyn yuz byeſſíe wyſſla a bludu tyrſſkých a ſydonſkých a gich zlich obýczieyow gyſſ bieſſie oſtala. O welke znamenýe: Hoſpodyn wýffel geſt ſſwich kragyn, onen oftal zydow; A ona zena oſtala modl dyabelſkich a obczowanye ſkarziedeho, to, gelto oný ztratyli — Towieſſ lid zyduowſkí — to tato nalezla; To, geſto ony gmagice piſano zaprzieli, To tato ſſwu wieru wyznala. Zena tato geft matie pohhan- ſkeho2) lidu, geſto geſt ſkrze ſſwu wieru gezukriſta poznala. Za ſſwu dezer, Towies zaſlíd pohanſkí hoſpodyna proſſy, genz bludye w modlach a w roz- liczných hrziefíech, zli nepokoý od dyabla trpieffye; Protoz tato zena za dczeru, Towies za cierkew pohanſkeho lidu profſý. Ja mný, ze dczy ſſwate cierekwe gſſu wſſieczki ty duſſie, geſto gffu míelí wieru krzieſtyanku przi- giety, geſto zlý nepokoy trpíechu od dyabla neznagice ſtworzytele a modlece ſie kamený. Genz neodpowiedye gy y fſlowa. Ne proto gy neodpowiedyel, by gie nechtiel vzdrawíty, ale abý wieczílí wieru a pokoru gley vkazal. Pokorny zagiſte a míloſtywy hoſpody,3) genz pro wýkupenye lidſkeho narodu na ſſwaty krzízz kdyz weden, vít ſſwich neotewrziel, ne pro pýchu duchownykow any pro hrdoſt míſtrow zydowſkich mlczal, Ale abý nykte nerziekl, bý on ſſwey rzecy byl protywen, yuz byeſfie rzekl y przykazal ſſwym apoſtolom a rzka: Cieſtu, geſto wede do pohan, nechodte a do mieſt famaritanſkich newchodte. Nechtreſſy wzdý prziczynka ſſwým hanye- gyczyem daty a ſſwrchowane ſpaſſienye pohanſtwu czaſſu ſſweho vmuczienýe 258b a wzſkrzieſſíenye chowaſſie. Tehdí prziſtupywſſie geho mlazíſy geho proſſiechu a rzkuce: Pane, puuſt gy, Towies vſliſſ gy, nebt wuola po naſſ. Apoſtolowe z ſſweho milo- ſrdenſtwíe proſiechu za zenu Cananeyſku, geſto gyný ewangeliſta sýrofenyſu nazywa. Neb ſnad chte4) take giegye wolanye zbyty, Nebo w glednu dobu na ſyna buozieho wuolaſſie zadagiczí ſſmylowannye.5) Tehdy odpowiedyew 1) v uvozovkách. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) rozd.
174 P. G. LVIII. col. 518. 258a przýgidechu k nyemu zaſtupowe mnozy gmagice ſſebu nyeme, ſlepe, chrome, mdle y gínee mnohe. Y wrſzechu gie k gieho noham. Y vzdrawi ge, tak zie zaſtupowe dywiechu ſíe widuce nyeme mluwiece, Chrome chodyece, ſlepe wídyece; chwalechu buoha yzrahel. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Criſſoſtoml) yan zlatovíty, byſkup. KDyz naſſ gezukriſt treſktal zydí a zgiewil wnytrznye zloſty gich ſrdczie, wyſſied odtud prziſſel do ſtran tyrſkych a Sydonſkich. Budme 257b ſnazný, abý naſí nycz ta/ſyno nebylo, czo ſe tuto znamenawa. Nebo kdyz naſſ hoſſpodyn wyſfiel gest od zyduow, przýffiel gest do stran tyrſkych a ſydonſkich. Oſtal zydow, prziſſiel ku pohanom. Ty, gijchzto oſtal, oſtah w zatraczeny, Ale k nyemzto przýſfiel, doſty gſſu ſpaſſieny. Ale zena kana- neyſka wyſſla z kragyn drzyewe rziecenych, aby wuolagiczî ſſwey dczerzí wyproſfila zdrawie. Ale czo ge wolala, ſlyſſme. Smýluy ſſie, prawi, nade mnu, pane, ſynu dawidow. Odkud gie to wiedyela nazwaty gey ſynem dawiduowym? Nebo zagiſte z ſſwích kragyn yuz byeſſíe wyſſla a bludu tyrſſkých a ſydonſkých a gich zlich obýczieyow gyſſ bieſſie oſtala. O welke znamenýe: Hoſpodyn wýffel geſt ſſwich kragyn, onen oftal zydow; A ona zena oſtala modl dyabelſkich a obczowanye ſkarziedeho, to, gelto oný ztratyli — Towieſſ lid zyduowſkí — to tato nalezla; To, geſto ony gmagice piſano zaprzieli, To tato ſſwu wieru wyznala. Zena tato geft matie pohhan- ſkeho2) lidu, geſto geſt ſkrze ſſwu wieru gezukriſta poznala. Za ſſwu dezer, Towies zaſlíd pohanſkí hoſpodyna proſſy, genz bludye w modlach a w roz- liczných hrziefíech, zli nepokoý od dyabla trpieffye; Protoz tato zena za dczeru, Towies za cierkew pohanſkeho lidu profſý. Ja mný, ze dczy ſſwate cierekwe gſſu wſſieczki ty duſſie, geſto gffu míelí wieru krzieſtyanku przi- giety, geſto zlý nepokoy trpíechu od dyabla neznagice ſtworzytele a modlece ſie kamený. Genz neodpowiedye gy y fſlowa. Ne proto gy neodpowiedyel, by gie nechtiel vzdrawíty, ale abý wieczílí wieru a pokoru gley vkazal. Pokorny zagiſte a míloſtywy hoſpody,3) genz pro wýkupenye lidſkeho narodu na ſſwaty krzízz kdyz weden, vít ſſwich neotewrziel, ne pro pýchu duchownykow any pro hrdoſt míſtrow zydowſkich mlczal, Ale abý nykte nerziekl, bý on ſſwey rzecy byl protywen, yuz byeſfie rzekl y przykazal ſſwym apoſtolom a rzka: Cieſtu, geſto wede do pohan, nechodte a do mieſt famaritanſkich newchodte. Nechtreſſy wzdý prziczynka ſſwým hanye- gyczyem daty a ſſwrchowane ſpaſſienye pohanſtwu czaſſu ſſweho vmuczienýe 258b a wzſkrzieſſíenye chowaſſie. Tehdí prziſtupywſſie geho mlazíſy geho proſſiechu a rzkuce: Pane, puuſt gy, Towies vſliſſ gy, nebt wuola po naſſ. Apoſtolowe z ſſweho milo- ſrdenſtwíe proſiechu za zenu Cananeyſku, geſto gyný ewangeliſta sýrofenyſu nazywa. Neb ſnad chte4) take giegye wolanye zbyty, Nebo w glednu dobu na ſyna buozieho wuolaſſie zadagiczí ſſmylowannye.5) Tehdy odpowiedyew 1) v uvozovkách. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) rozd.
Strana 175
175 geziſſ ſſwym mlazſsym wece: Neygſſem poſſlan, gedyne k oowciem ztra- czenym domu yſrahelſkeho. Ne tak geſt tomu rozumíetý, by ſyn buozy nebyl poſſlan ku pohanſtwu, Ale ze geft nayprwe bil poſſlan k zydowſtwu, Abý, kdyz by ony cztenye neprzygyeli, ſ prawem bý ſyn buozy ku po- hanſtwu ſie obratyl. Yuz zydowe den ſuudny nemohu zadne omluwy gmíety a rzkucze: Prziſſiel geſt ſyn bozý radſſy ku pohanom nezly k nam; Ay, tot zydowe geho przygiety nechtieli. Ale zena pohanſka proſſij zdrawie1) ſſwey dczerzy, ale hoſpodyn odmluwa. Tehdy ona przíſ ſiedczy modli ſie gemu a rzkucy: Hoſpodyne, 259a pomoz mí. Dywnye tato zena Cananneyſka2) znamenawa ſſwate cierekwe wieru, vtrpenye3) a pokoru. Wieru, ze geft wierzyla, ze gegie dczy muoz vzdrawena byty; vtrpenye, ze toliko krat potupena, awſak wzdy vſta- wiczna byla; Pokoru, ze ſie ne ku pſſom, ale k ſſczenczuom przyrownawala. A dobrzie pohany ku pſſuom gſſu przyrownany; Nebo yako pſſy wztekli modlam na czieſt ſamí ſie ranýechu a ſſwu krew prolewachu. Znamenay, ze tato zena Cananeyſka vſtawicznye gey ſýnem dawidowym a potom panem nazywa A potom4) pak yako buohu ſie gemu modlí. Gyeyz hoſpodyn opiet wece: Nenye dobro wzîety chleb ſýnow a daty pſſuom. Czo dyegy zydowe k tomu, tot gie ſyny nazywa a pohanſtwuo pſſy? Tehdy zena opiet powolýwffy ſpafitelowi wece: Take, pane. yako by rzekla: Wiedye, pane, ze lid pohanſký gſlu pſſý, modlam ſie modlecie a ſluziecie a proty buohu ſtýeſkagíce; Wiedie wiece, hoſpodýne, ze gſſem nezaſluzyla chleba 259b ſýnow, any mohu przygiety czelych krmí any eſtý za ſtuol ſ uotczem, ale rada przygmu otruſkí, gelto ſczíenczi giedye. Abý ſkrzie tu pokoru mohla dogíty celeho chleba. O dywne obracenýe. yfrahel nyekdí ſyn, Ale my pſſy. Ale podle rozliczienſtw1e5) wierí gmena gſſu promyenyena; Nebo o zydiech potom6) rzieceno: Obklíczyli gſſu mie pſſy mnozy, Ale mý pohany ſhſſieh ſſme, ze nam rzieceno: wiera twa ta tye ſpaſſila, ſtan ſie tobie, yakz chceſſ. Hledayz, ze tato zena Cananeyſka nerozpaczila ſie, Ale vſtawiczna gſſucí w ſſweí proſbie, ſ placziem wecze: Take, pane, Ano ý ſſczie- natka giedye z otruſkuow, geſto padagy stolu gich pana. Jako bý rziekla: Przíſſiel gſſi k zýduom a ſam gſſi ſie gým offierowal, any tebe przygiety nechtieli; Zagiſte azda naſſ tiem podarz, gehozto gſſu ony przigiety nechtielí. Tehdy ſyn buozí wída giegie weliku wieru, wece: O zeno, welika geſt twa wiera, ſtan ſie tobie, yakz chcý.7) Przygie to ſkr/ſzie wíeru, giehozto 260a ſkutkem nemohla zaſluzýty. A protoz ſkrzie wieru pohanſtwuo ze pſſuow ſynowe ſie vczynyli, Jakz prawi hoſpodyn ſkrzie proroka: Buudu nazywaty lid muoy ne muoy lid, a moy nemíly; muoy míly a 8) buudu nazwaný ſynowe buoha zyweho. Proty tom'9) pak, neprzygemſie wieri krzíeſtyanſke, zydowe z ſynow pſſy gſſu ſie vczynylí, yakz hoſpodyn prawi mluwie o ſſwem vmuczieny ſkrzie proroka a rzka: Obkliczyl mie pſſy mnozy, telczy tluſty 1) na konci ř. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) na konci ř. 5) t. 6) t. 7) sic. 8) sic. 2) na konci ř.
175 geziſſ ſſwym mlazſsym wece: Neygſſem poſſlan, gedyne k oowciem ztra- czenym domu yſrahelſkeho. Ne tak geſt tomu rozumíetý, by ſyn buozy nebyl poſſlan ku pohanſtwu, Ale ze geft nayprwe bil poſſlan k zydowſtwu, Abý, kdyz by ony cztenye neprzygyeli, ſ prawem bý ſyn buozy ku po- hanſtwu ſie obratyl. Yuz zydowe den ſuudny nemohu zadne omluwy gmíety a rzkucze: Prziſſiel geſt ſyn bozý radſſy ku pohanom nezly k nam; Ay, tot zydowe geho przygiety nechtieli. Ale zena pohanſka proſſij zdrawie1) ſſwey dczerzy, ale hoſpodyn odmluwa. Tehdy ona przíſ ſiedczy modli ſie gemu a rzkucy: Hoſpodyne, 259a pomoz mí. Dywnye tato zena Cananneyſka2) znamenawa ſſwate cierekwe wieru, vtrpenye3) a pokoru. Wieru, ze geft wierzyla, ze gegie dczy muoz vzdrawena byty; vtrpenye, ze toliko krat potupena, awſak wzdy vſta- wiczna byla; Pokoru, ze ſie ne ku pſſom, ale k ſſczenczuom przyrownawala. A dobrzie pohany ku pſſuom gſſu przyrownany; Nebo yako pſſy wztekli modlam na czieſt ſamí ſie ranýechu a ſſwu krew prolewachu. Znamenay, ze tato zena Cananeyſka vſtawicznye gey ſýnem dawidowym a potom panem nazywa A potom4) pak yako buohu ſie gemu modlí. Gyeyz hoſpodyn opiet wece: Nenye dobro wzîety chleb ſýnow a daty pſſuom. Czo dyegy zydowe k tomu, tot gie ſyny nazywa a pohanſtwuo pſſy? Tehdy zena opiet powolýwffy ſpafitelowi wece: Take, pane. yako by rzekla: Wiedye, pane, ze lid pohanſký gſlu pſſý, modlam ſie modlecie a ſluziecie a proty buohu ſtýeſkagíce; Wiedie wiece, hoſpodýne, ze gſſem nezaſluzyla chleba 259b ſýnow, any mohu przygiety czelych krmí any eſtý za ſtuol ſ uotczem, ale rada przygmu otruſkí, gelto ſczíenczi giedye. Abý ſkrzie tu pokoru mohla dogíty celeho chleba. O dywne obracenýe. yfrahel nyekdí ſyn, Ale my pſſy. Ale podle rozliczienſtw1e5) wierí gmena gſſu promyenyena; Nebo o zydiech potom6) rzieceno: Obklíczyli gſſu mie pſſy mnozy, Ale mý pohany ſhſſieh ſſme, ze nam rzieceno: wiera twa ta tye ſpaſſila, ſtan ſie tobie, yakz chceſſ. Hledayz, ze tato zena Cananeyſka nerozpaczila ſie, Ale vſtawiczna gſſucí w ſſweí proſbie, ſ placziem wecze: Take, pane, Ano ý ſſczie- natka giedye z otruſkuow, geſto padagy stolu gich pana. Jako bý rziekla: Przíſſiel gſſi k zýduom a ſam gſſi ſie gým offierowal, any tebe przygiety nechtieli; Zagiſte azda naſſ tiem podarz, gehozto gſſu ony przigiety nechtielí. Tehdy ſyn buozí wída giegie weliku wieru, wece: O zeno, welika geſt twa wiera, ſtan ſie tobie, yakz chcý.7) Przygie to ſkr/ſzie wíeru, giehozto 260a ſkutkem nemohla zaſluzýty. A protoz ſkrzie wieru pohanſtwuo ze pſſuow ſynowe ſie vczynyli, Jakz prawi hoſpodyn ſkrzie proroka: Buudu nazywaty lid muoy ne muoy lid, a moy nemíly; muoy míly a 8) buudu nazwaný ſynowe buoha zyweho. Proty tom'9) pak, neprzygemſie wieri krzíeſtyanſke, zydowe z ſynow pſſy gſſu ſie vczynylí, yakz hoſpodyn prawi mluwie o ſſwem vmuczieny ſkrzie proroka a rzka: Obkliczyl mie pſſy mnozy, telczy tluſty 1) na konci ř. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) na konci ř. 5) t. 6) t. 7) sic. 8) sic. 2) na konci ř.
Strana 176
176 oblehly míe. Protoz, bratrzice míla, znamenaymý, odkud ſíme poſílí a czeho gſſme doſlí, ze bywſie pſſy yuz ſſme ſynowe; Protoz wezdy vſtawícznýe boymý ſie hoſpodyna a chowamy ſie hrziechow. Nebo ſhrzieſſymy-lí, kdyz on geſt ſſwym przýrozenym neodpuuſtyl, ſnad15) nam take neodpuuſſczi, Jakz hoſpodyn ſam prawí: Ted gſſi, prawí, yuz vzdrawen; nerod yuz hrzie- ſſity, at bý ſie nyeczo horſſyeho neprzyhodylo. Nebo wſſiczkny muſſyme ſýe vkazaty przíed ſuudem gezukriftowým, abý kazdy przygial odplatu tak, yakz gie czynýl, Lecz buud zle, lecz dobree. Protoz ſe wſſym ſnazen- 260b ſtwým, bratrzice míla, vozmy ſíe naſííemu ſpaſfiteli dobrzíe czyníecze ſluzyty, abychom byli duoſtoyny geho ſynowe byty. Potom prawi cztenye: Kdyz gíde odtud gezyſf, gide k morzy gali- leyſkemu a wſſied na horu ſíedyeſſíe tam. Morzîe toto, na nyemzto bywa burzie, znamenawa tento ſſwiet, genz geſt pln burzie a rozliczneho nepo- kogíe; Ale galilea toliko gie rzieceno yakozto przieneſſyenýe. A protoz nauczenye gmamy z toho przygiety, abýchom z burzie a ſz rozlicznych hrziechow tohoto ſſwieta przieneſſieny bylí do dobrich a ſſwatich nrawuow. Ale wſſel geſt na horu, abý yako ptak ſſwa mlada ptaczatka wzbuudy! k letany, Abý zagifte wíerne krzieſtyanſtwuo nauczil, abý rady mýlílí o wyſſoſty nebeſkeho kralowſtwie. I ſſedyeſſye tam, aby vkazal, ze nykdye neýmamy odpoczywaníe hledaty, gedyne na horzie nebeſkeho kralowſtwîe. A kdyz tam ſiedyeſſie na horzíe, Towieſſ w nebeſkem kralowſtwí, prziſtu- pugy zaſtupowe wíerných lidy, nabuoſſnu myſli k nyemu ſie przyblyzigicz, weducze ſſebu nyeme a ſlepe a meczí gie k noham gezyſſoſwym; Nebo zpowiedagice ſýe ſſwích hrziechow, ze gym gich nemuoz nýkte odpuu- ſſczyty, giedyny gezukrift, w tom ſie giemu poddawagi. Genzto on tak vzdrawugie, ze ſie zaſtupuowe dywie a chwale buoha yzrahel. Nebo wierný krzieſtyene kdyz widye ty, gelto gſfu Duchuonýe nemoczní byli a roz- licznýmí dobrímí a ſſwatymí nrawi okraſiení, hoſpodynu chwalu wzdawagí. Nyemí glſu tý, geſto buoha nechwale. Slepi, geſto nerozumíegi cieſty k nebeſkemu kralowſtwí. Hluſſy, gelto nechtie poſluchaty a poſſlufíní bytý. Chromí, geſto bludye u wierzíe krzieſtyanſkeí, yakozto gíſu kacierzí. Mdlí, geſto gſſu nemoczní ke wſſiem dobrym a ſſwatym ſkutkuom. A kdyz ty miloſty krale nebeſkeho buudu ode wſſiech ſſwich nemuoczí vzdraweny tehdy netoliko dobrzí lide, ale ſſwiety andiele tomu ſie radugi w nebeſkem kralowſtwi. Giehozto mnýe y wam dopomahhay16) otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 261a GEzyſſ pak ſſezwaw ſſwe mlazſſie wece: Lito mi zaſtupa, Nebo gyſſ 261b trzi dny vſtawiczníe gſſu ſe mnu a nemagí,lſczo bý giedlí; A puuſſczity gich poſtieczie ſie nechczí, abý neomdleli na cieſſczie. I wecechu gem'1) mlazíſy: A odkud nam na puuſſczí toliko chleba, abýchom naſityli zaſtup tolikí? I wece gym gezyſſ: Koliko mate chlebuow? Tehdí ony wecechu: ſedm 1) na konci ř. 2) rozd.
176 oblehly míe. Protoz, bratrzice míla, znamenaymý, odkud ſíme poſílí a czeho gſſme doſlí, ze bywſie pſſy yuz ſſme ſynowe; Protoz wezdy vſtawícznýe boymý ſie hoſpodyna a chowamy ſie hrziechow. Nebo ſhrzieſſymy-lí, kdyz on geſt ſſwym przýrozenym neodpuuſtyl, ſnad15) nam take neodpuuſſczi, Jakz hoſpodyn ſam prawí: Ted gſſi, prawí, yuz vzdrawen; nerod yuz hrzie- ſſity, at bý ſie nyeczo horſſyeho neprzyhodylo. Nebo wſſiczkny muſſyme ſýe vkazaty przíed ſuudem gezukriftowým, abý kazdy przygial odplatu tak, yakz gie czynýl, Lecz buud zle, lecz dobree. Protoz ſe wſſym ſnazen- 260b ſtwým, bratrzice míla, vozmy ſíe naſííemu ſpaſfiteli dobrzíe czyníecze ſluzyty, abychom byli duoſtoyny geho ſynowe byty. Potom prawi cztenye: Kdyz gíde odtud gezyſf, gide k morzy gali- leyſkemu a wſſied na horu ſíedyeſſíe tam. Morzîe toto, na nyemzto bywa burzie, znamenawa tento ſſwiet, genz geſt pln burzie a rozliczneho nepo- kogíe; Ale galilea toliko gie rzieceno yakozto przieneſſyenýe. A protoz nauczenye gmamy z toho przygiety, abýchom z burzie a ſz rozlicznych hrziechow tohoto ſſwieta przieneſſieny bylí do dobrich a ſſwatich nrawuow. Ale wſſel geſt na horu, abý yako ptak ſſwa mlada ptaczatka wzbuudy! k letany, Abý zagifte wíerne krzieſtyanſtwuo nauczil, abý rady mýlílí o wyſſoſty nebeſkeho kralowſtwie. I ſſedyeſſye tam, aby vkazal, ze nykdye neýmamy odpoczywaníe hledaty, gedyne na horzie nebeſkeho kralowſtwîe. A kdyz tam ſiedyeſſie na horzíe, Towieſſ w nebeſkem kralowſtwí, prziſtu- pugy zaſtupowe wíerných lidy, nabuoſſnu myſli k nyemu ſie przyblyzigicz, weducze ſſebu nyeme a ſlepe a meczí gie k noham gezyſſoſwym; Nebo zpowiedagice ſýe ſſwích hrziechow, ze gym gich nemuoz nýkte odpuu- ſſczyty, giedyny gezukrift, w tom ſie giemu poddawagi. Genzto on tak vzdrawugie, ze ſie zaſtupuowe dywie a chwale buoha yzrahel. Nebo wierný krzieſtyene kdyz widye ty, gelto gſfu Duchuonýe nemoczní byli a roz- licznýmí dobrímí a ſſwatymí nrawi okraſiení, hoſpodynu chwalu wzdawagí. Nyemí glſu tý, geſto buoha nechwale. Slepi, geſto nerozumíegi cieſty k nebeſkemu kralowſtwí. Hluſſy, gelto nechtie poſluchaty a poſſlufíní bytý. Chromí, geſto bludye u wierzíe krzieſtyanſkeí, yakozto gíſu kacierzí. Mdlí, geſto gſſu nemoczní ke wſſiem dobrym a ſſwatym ſkutkuom. A kdyz ty miloſty krale nebeſkeho buudu ode wſſiech ſſwich nemuoczí vzdraweny tehdy netoliko dobrzí lide, ale ſſwiety andiele tomu ſie radugi w nebeſkem kralowſtwi. Giehozto mnýe y wam dopomahhay16) otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 261a GEzyſſ pak ſſezwaw ſſwe mlazſſie wece: Lito mi zaſtupa, Nebo gyſſ 261b trzi dny vſtawiczníe gſſu ſe mnu a nemagí,lſczo bý giedlí; A puuſſczity gich poſtieczie ſie nechczí, abý neomdleli na cieſſczie. I wecechu gem'1) mlazíſy: A odkud nam na puuſſczí toliko chleba, abýchom naſityli zaſtup tolikí? I wece gym gezyſſ: Koliko mate chlebuow? Tehdí ony wecechu: ſedm 1) na konci ř. 2) rozd.
Strana 177
177 a malo rib. I przikaza zaſtupu, abý ſedielí na zemí. A wzem ſedm chlebuow a ribý, podyekowaw, y da ſſwym mlazſſym, A mlazíſy dachu lidu. I giechu wſſichni y bychu ſyty. A to, czoz zby z otruſkow, wziechu ſſedm koſſow plnych. A ty, geſto biechu giedlí, cztyrzy tyſficz czlowiekow kromíe (zen)2) dyety A kromie zeen. Na toto cztenye mluwí ſíwaty Jan Crifoſtom A rzka. ZAltupuowe proto zíe býechu przili pro vzdrawenýe nemuocznych, neſſmýegiechu chleba proſſyty od nyeho. Ale on mílugie lidſkí narod, genz wſſieczki vzdrawugie y neproſſygyczym da, protoz wece ſſwím3) mlazſſym: Lito mí zaſtupuow a nechczý gich puuftity lacznych. A proto, abý nykte nemuoh rzieczy Przýneſli byli ſſebu geſtoýſku, Protoz ſyn buozy y wece: yuz trzy dný czakagy a nemagi czo gieſty. Jako bý rziekl ſyn bozý:/ ACz 262a gſſu czo ſſebu przyneſh, to gſſu yuz w tiech trziech dnech ztrawili. A proto on prweho a ddruheho4) dne dywu nerodyl vczínyty, Ale kdyz to yuz wſſieczko býlo ztraweno, Aby ony nayprwe w potrziebu wpadli A proto pak ſ tyem wieczſſy zaduoſty przygialí dar buozy. Protoz y wece ſyn buozy Aby neomdleli na czieſtýe, vkazugie, ze gífu býli z daleka przyſílí a ze gſſu byli yuz wſſieczkko5) ztrawilí. Ale, mily gezukriſte, kdyz yuz nechceſſ puuftyty gich lacznych, procz ynhed neuczynyl dywu? Zagifte proto, abý ſkrzie otazanye a odpowiedyenye ſſwe apoſtoli k ſſnazenſtwi przyprawil, abý fſwu wieru vkazalí a przyduce k nyemu rzieklí: Vczýn chleb. Ale anyz take vrozumíeli, kakz kolywiek ſýn buozy byl mnoho dywow przied nymí vczynil A drziewný dýw o chlebýe byl ſie ſtal — ten take pomnýechu, kak gſſu piet chlebow mezý mnoho tyſſyczow lida rozdyelilí A kak gſſu dwanadczíte koffow otruſkuow ſebrali — Awſfakz geſczie nebyli tak ſſwrcho- waní, by tomu rozumíeli. A to ſíe znamenawa ſkrzie to, gelto prawí cztenýe. Weczechu gemu, prawi, mlazſſy: Odkudz nam toliko chleba na puuſſczy, Abýchme naſſytili ta/ſky zaſtup? Oný gſſu to pro ſſwu krziehkoſt rziekli, Ale wſſak ſkrzie to dyw buuduczi beze wſſieho domnýenýe vczynyli; aby fie nykte nedomnýel, bý z nyektereho blyznyeho myetcze chlebowe býli przyneſſiení, protoz tento dyw ſtal ſie na puuſſczi, geſto byla daleko od mieſt wzdalena. Ale ſyn buozí, aby ſſwich mlazſſich mýſl pozdwihl, gich otazugíe, Aby ſkrzie otazanýe zpomenulí na ten dyw, geſto ſíe byl drziewe ſtal. protoz � wece gym gezyff: Kolko gmate chlebow? A ony wecechu: Sedm a malo ríbek. Ale neprzyczýnchu a rzkuce: Ale czo ge to mezý toliko lida — Jakozto biechu drzewe rziekli — nebo yuz pomalu proſpiewachu, kakz kolywiek ne wſſiemu rozumíechu. Ale dyw ſfie ſſwatich apoſtolow ſlechet- noſty, kak oný, piſſyce ſamí na ſſie, ſſwich welíkich neduoſtatkuow neza- mlezíelí. Nebo zagiſte nenye malý nedoſtatek, taky dyw wídyewſſye drziewe, Ynhed zapomanuli6) Dýw ſie take gyneý gych mudroſty, kak gſfu na ſſwoý brzich netbalí A o giedení newelike peczie gmíeli; nebo na P. G. LVIII col. 525. 262b 1) na konci ř. 2) červeně přetrženo. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) sic. 12
177 a malo rib. I przikaza zaſtupu, abý ſedielí na zemí. A wzem ſedm chlebuow a ribý, podyekowaw, y da ſſwym mlazſſym, A mlazíſy dachu lidu. I giechu wſſichni y bychu ſyty. A to, czoz zby z otruſkow, wziechu ſſedm koſſow plnych. A ty, geſto biechu giedlí, cztyrzy tyſficz czlowiekow kromíe (zen)2) dyety A kromie zeen. Na toto cztenye mluwí ſíwaty Jan Crifoſtom A rzka. ZAltupuowe proto zíe býechu przili pro vzdrawenýe nemuocznych, neſſmýegiechu chleba proſſyty od nyeho. Ale on mílugie lidſkí narod, genz wſſieczki vzdrawugie y neproſſygyczym da, protoz wece ſſwím3) mlazſſym: Lito mí zaſtupuow a nechczý gich puuftity lacznych. A proto, abý nykte nemuoh rzieczy Przýneſli byli ſſebu geſtoýſku, Protoz ſyn buozy y wece: yuz trzy dný czakagy a nemagi czo gieſty. Jako bý rziekl ſyn bozý:/ ACz 262a gſſu czo ſſebu przyneſh, to gſſu yuz w tiech trziech dnech ztrawili. A proto on prweho a ddruheho4) dne dywu nerodyl vczínyty, Ale kdyz to yuz wſſieczko býlo ztraweno, Aby ony nayprwe w potrziebu wpadli A proto pak ſ tyem wieczſſy zaduoſty przygialí dar buozy. Protoz y wece ſyn buozy Aby neomdleli na czieſtýe, vkazugie, ze gífu býli z daleka przyſílí a ze gſſu byli yuz wſſieczkko5) ztrawilí. Ale, mily gezukriſte, kdyz yuz nechceſſ puuftyty gich lacznych, procz ynhed neuczynyl dywu? Zagifte proto, abý ſkrzie otazanye a odpowiedyenye ſſwe apoſtoli k ſſnazenſtwi przyprawil, abý fſwu wieru vkazalí a przyduce k nyemu rzieklí: Vczýn chleb. Ale anyz take vrozumíeli, kakz kolywiek ſýn buozy byl mnoho dywow przied nymí vczynil A drziewný dýw o chlebýe byl ſie ſtal — ten take pomnýechu, kak gſſu piet chlebow mezý mnoho tyſſyczow lida rozdyelilí A kak gſſu dwanadczíte koffow otruſkuow ſebrali — Awſfakz geſczie nebyli tak ſſwrcho- waní, by tomu rozumíeli. A to ſíe znamenawa ſkrzie to, gelto prawí cztenýe. Weczechu gemu, prawi, mlazſſy: Odkudz nam toliko chleba na puuſſczy, Abýchme naſſytili ta/ſky zaſtup? Oný gſſu to pro ſſwu krziehkoſt rziekli, Ale wſſak ſkrzie to dyw buuduczi beze wſſieho domnýenýe vczynyli; aby fie nykte nedomnýel, bý z nyektereho blyznyeho myetcze chlebowe býli przyneſſiení, protoz tento dyw ſtal ſie na puuſſczi, geſto byla daleko od mieſt wzdalena. Ale ſyn buozí, aby ſſwich mlazſſich mýſl pozdwihl, gich otazugíe, Aby ſkrzie otazanýe zpomenulí na ten dyw, geſto ſíe byl drziewe ſtal. protoz � wece gym gezyff: Kolko gmate chlebow? A ony wecechu: Sedm a malo ríbek. Ale neprzyczýnchu a rzkuce: Ale czo ge to mezý toliko lida — Jakozto biechu drzewe rziekli — nebo yuz pomalu proſpiewachu, kakz kolywiek ne wſſiemu rozumíechu. Ale dyw ſfie ſſwatich apoſtolow ſlechet- noſty, kak oný, piſſyce ſamí na ſſie, ſſwich welíkich neduoſtatkuow neza- mlezíelí. Nebo zagiſte nenye malý nedoſtatek, taky dyw wídyewſſye drziewe, Ynhed zapomanuli6) Dýw ſie take gyneý gych mudroſty, kak gſfu na ſſwoý brzich netbalí A o giedení newelike peczie gmíeli; nebo na P. G. LVIII col. 525. 262b 1) na konci ř. 2) červeně přetrženo. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) sic. 12
Strana 178
178 puuſczí gſſucze a trzi ddny tam prziebýwagice, wſſak gedyne ſedmero chleba ſſiebu gmíelí. 263b A opiet ſyn buozí teez yako y w drzyewnyem dywie czyny: kazal zaſtupuom fiefty na zemí a wzem ſedm chlebuow a ríby, kdyz podýekowa, rozlomí y da ſwým mlazſſym a mlazíſy pak zaſtupuom. y giechu, prawí, y blechu naſſyczieny. Y puozdwýzechu ſedm koſſow otruſkuow, geſto býechu oſtali, A ty, gieſto bíechu gedlí, bieſſye cztyrzi tyſſycz muzow beez zen a beez dyetek. Ale podle ſmyſla duchowneho cztyrzy tyſſicz lida bieſſie: nebo lide hrzieſſný ſkrzie ſwate pokanye, ſkrzíe dobree myſlenye, ſkrzie dobree mluwenye a ſkrzie dobre ſkutkí polepczyſygyce ſie nawraczigi ſie k ſſwemu buohu. Tyech zaſtupuow nechcze hoſpodyn puuſtyty lacznych, abý neomdlelí na cieſtye: nebo hrzíefny lide, geſto ſíe ſkrzie pokanýe obratyli, pro krziehkoft tohoto ſwieta zhynu a omdlegý, acz bez pokrmu ſwateho píſſma budu puuſſczieny. Sedm chlebow geſt ſſwate piſmo noweho zakona, w nyemzto ſedm darow ducha ſwateho geſt zgieweno; a neygſſu gyeczny iako drzewný, Nebo w nowem zakonye krmie ſedmí darow ducha ſwateho nenye plewami, towies rozlcznymí, znamenýmí, yako w ſtarem zakonye, pokrít.1) Anyz tuto glta dwye ribýe, yako w ſtarem zakonye giedyne krale a knyezata mazachu. Ale malo rýbícz ty znamenawagy rozliczne lidi ſwate noweho zakona, gíjzto z wuody tohoto ſwieta wypra- weny a trpíece burzý morzſku, ſſwým przykladem naſſ poſſilugí Abichom na cieſtye neomdlelí, ale od nych wezmucze przýklad, abýchom proty- wenftwie na cieftie tohoto ſwieta uſtawícznye trpieli, Az bychom y doſlí nebeſkeho kralowſtwie. Gehozto mnýe y wam dopomahai otecz, ſyn, ſwaty duch. Amen. 263a 264a A puuſtyw zaſtupy wliede na lodyczku y przygiede do kragyow magedanſkych. I przýſtupichu k nyemu duchownícy a kacierzý, poku- ſſugycze a proſiecze geho, abý znamenye z nebeſſ gym ukazal. A on odpo- wiedyew gým wece: Kdyz bude wueczier, rziekate: Jaſſno bude, nebo nebe geſt czírweno. A rano: dneſſ bude burzie, nebo bliſka ſie ſmutnýe nebe. A protoz oblicziey nebe ſudyty vmýete, ale znamenye czaffow ne- muoziete? Narod zlý a czyzolozny znamenye hleda, a znamenýe gemu nebude dano, giedýne znamenye yo/ nowo prorokuowo. A oſtawyw2) gych gyde przíc(h)z.3) A kdyz przýegydechu4) mlazſſy5) gieho przieſſ morzie, zapomanuli bylí chleba wziety. genz gym wecze: Hledayte a chowayte ſie od kwaſfu duchownykow a kacierzow. Tehdy ony pomyſlichu w ſſobíe6) a rzkucze: Nebo ſſme chleba newzeli. Ale wieda geziſſ wecze gym: Czo myſlite mezy ſebu o chlebu, male wiery, ze chleba negmate? geſſczie ne- rozumiete, any ponnyte7) piety chlebuow mezy piet tyſfyczow8) czlowiekow, a koliko ſte koſſow pozdwíhli? Procz nerozumýete, ze ne o chlebíe gſſem 1) sic. 2) na konci ř. 3) h červeně podtrženo. 4) g přeps. z d. 5) l přeps. z a. 6) ras. 7) sic. 8) na konci ř.
178 puuſczí gſſucze a trzi ddny tam prziebýwagice, wſſak gedyne ſedmero chleba ſſiebu gmíelí. 263b A opiet ſyn buozí teez yako y w drzyewnyem dywie czyny: kazal zaſtupuom fiefty na zemí a wzem ſedm chlebuow a ríby, kdyz podýekowa, rozlomí y da ſwým mlazſſym a mlazíſy pak zaſtupuom. y giechu, prawí, y blechu naſſyczieny. Y puozdwýzechu ſedm koſſow otruſkuow, geſto býechu oſtali, A ty, gieſto bíechu gedlí, bieſſye cztyrzi tyſſycz muzow beez zen a beez dyetek. Ale podle ſmyſla duchowneho cztyrzy tyſſicz lida bieſſie: nebo lide hrzieſſný ſkrzie ſwate pokanye, ſkrzíe dobree myſlenye, ſkrzie dobree mluwenye a ſkrzie dobre ſkutkí polepczyſygyce ſie nawraczigi ſie k ſſwemu buohu. Tyech zaſtupuow nechcze hoſpodyn puuſtyty lacznych, abý neomdlelí na cieſtye: nebo hrzíefny lide, geſto ſíe ſkrzie pokanýe obratyli, pro krziehkoft tohoto ſwieta zhynu a omdlegý, acz bez pokrmu ſwateho píſſma budu puuſſczieny. Sedm chlebow geſt ſſwate piſmo noweho zakona, w nyemzto ſedm darow ducha ſwateho geſt zgieweno; a neygſſu gyeczny iako drzewný, Nebo w nowem zakonye krmie ſedmí darow ducha ſwateho nenye plewami, towies rozlcznymí, znamenýmí, yako w ſtarem zakonye, pokrít.1) Anyz tuto glta dwye ribýe, yako w ſtarem zakonye giedyne krale a knyezata mazachu. Ale malo rýbícz ty znamenawagy rozliczne lidi ſwate noweho zakona, gíjzto z wuody tohoto ſwieta wypra- weny a trpíece burzý morzſku, ſſwým przykladem naſſ poſſilugí Abichom na cieſtye neomdlelí, ale od nych wezmucze przýklad, abýchom proty- wenftwie na cieftie tohoto ſwieta uſtawícznye trpieli, Az bychom y doſlí nebeſkeho kralowſtwie. Gehozto mnýe y wam dopomahai otecz, ſyn, ſwaty duch. Amen. 263a 264a A puuſtyw zaſtupy wliede na lodyczku y przygiede do kragyow magedanſkych. I przýſtupichu k nyemu duchownícy a kacierzý, poku- ſſugycze a proſiecze geho, abý znamenye z nebeſſ gym ukazal. A on odpo- wiedyew gým wece: Kdyz bude wueczier, rziekate: Jaſſno bude, nebo nebe geſt czírweno. A rano: dneſſ bude burzie, nebo bliſka ſie ſmutnýe nebe. A protoz oblicziey nebe ſudyty vmýete, ale znamenye czaffow ne- muoziete? Narod zlý a czyzolozny znamenye hleda, a znamenýe gemu nebude dano, giedýne znamenye yo/ nowo prorokuowo. A oſtawyw2) gych gyde przíc(h)z.3) A kdyz przýegydechu4) mlazſſy5) gieho przieſſ morzie, zapomanuli bylí chleba wziety. genz gym wecze: Hledayte a chowayte ſie od kwaſfu duchownykow a kacierzow. Tehdy ony pomyſlichu w ſſobíe6) a rzkucze: Nebo ſſme chleba newzeli. Ale wieda geziſſ wecze gym: Czo myſlite mezy ſebu o chlebu, male wiery, ze chleba negmate? geſſczie ne- rozumiete, any ponnyte7) piety chlebuow mezy piet tyſfyczow8) czlowiekow, a koliko ſte koſſow pozdwíhli? Procz nerozumýete, ze ne o chlebíe gſſem 1) sic. 2) na konci ř. 3) h červeně podtrženo. 4) g přeps. z d. 5) l přeps. z a. 6) ras. 7) sic. 8) na konci ř.
Strana 179
179 wam rziekl: Chuowayte ſſíe od kwaſſu duchuonykuow a kacíerzow? Tehdy vrozumíechu, ze ge nerziekl chuowaty ſíe od kwaſu chleba, Ale od vczienye duchownykuow a kacierzow, geſto vczie w ſſwich ſkolach. Na toto cztenýe mluwí ſſwaty Jan Cryfoſtom. Y drzewe y nenýe oſtaw zaſtupuow gyede przicz na prziewozie; Nebo zagiſte mnozy, kdyz bieſſye prwy dew hlebu vczynyl, chtrechu giey kralem vczynyty: proto gych blaſnowſtwie biehagie, giede prícz.|JA neſſel 264b pyeſí, ale na lodý, abý nemohlí za nym gyty. Ale duchuownyczí a kacierzy pokuſfugice geho zadachu znamenye ſſ nebeſſ. Dywne oſlepenýe gich; proſſiechu znamenye ſſ nebeſſ, yako by to, geſto czynyeſfie, znamenye nebyla. Ale kakeho znamenye zadachu, ſſwaty yan vkazuge. Nebo prawí, ze po- nakrmený z piety chlebuow zaſtup przíſtupíl k hoſpodynu y rzekl: Kterí dyw czynyſ, abychom widyelí a wyerzili tobíe? Otczowe naſſi gedli gſſu mannu na puſſczi, yakz gie piſano: Chleb ſſ nebe dal gym gieſtý. A protoz tyto teez chtie rzieczí: Pokaz nam znamenýe I nebe, towíeſſ vczyn, aby gednoho dne nebo dwu ſla manna ſſ nebe, aby weſken lid gy giedl, yako ſie gie mnoho czaſſow ſtalo na puuſſczi. Ale on wida gich mýſlenye tako buoh a wíeda, zie, bý gym y ff1) nebe znameníe vkazal, wſſak by newierzihi, nerody gym daty znamenye, za nyezto proffiechu. A protoz prawi cztenýe Ale on odpowiedyew gym wecze: Kdyz buude uweczer, rziekate 1afsno bude. yako bý rzekl: Podle byehu a zpoſlobeny 2)/nebe muozíete yaſíne ý mraczne 265a dny prziedwiedyety. Ale mýſtrzý a duchuownyci zyduowſczý, o nychzto bíeſfie domnyenye, by píſmu rozumíeli, Awſak ony wieduce, czo gſſu ſwaty proroczy o ſynu buozíem prorokowali, wſak prziſtýe geho ſkrzie ta pro- roczſtwie poznaty nemohli. A yakofſ to na nebý gyne geſt znamenye yaffne a gyne a gyne 3) mraczna,4) Takez y nenye mamý gmyety; nebo nynye, towíes w prwem prziſty ſýna buozieho, tiechto znamený, geſto gſſu na zemi, potrziebíe geſt, to geſt nemoczne uzdrawuowaty, ſlepym zrak dawaty a mrtwe krzieſſytí: Ale ta znamenye, geſto gſſu na nebý, ta gſlu ſſchowana k druhemu prziſíczí ſyna buozíeho, to buude den ſuudný. I chcze rzeczi ſyn buozí: Nyníe gſſem yako lekarz prziſſel, ale tehdí przidu yako ſuudcze. Proto gſſem nynye przyſfiel pod tagenſtwým, Ale tehdí przídu ſſ welikym ohlaſſienym; nebo tehdi hnu ſie wſſieczkí nebeſke mocý, Ale nynýe nenýe czaſfu tyem znamenym. Przifſel gíſem, abých vmrziel a abých rozliczne protywenſtwie trpíel. A protoz prawí potom cztenýe/Narod 265b zlý a czizolozný znamenye hleda. Toto flowuo ſyn buozy yuz druhe rzekl A drzewe geſt rozum gieho powiedyen, protoz yuz netrzieba druhe wýkla- daty. A protoz tomu narodu, geſto ſýna buozyeho pokuſſieſie, znamenye nebeſke nebylo dano, gemuzto mnoha znamenýe dana gífu na zemí; Ale narodu hledagíciemu buoha, to geſt ſſwatím apoſtolom, nebo przied gich oczýma wſtupil na nebe a ſſ nebe gym poſſlal ducha ſſwateho. A kdyz gſſu to ſlowuo duchownýczí zydowſczí po druhe ſhſſali, ſ prawem mielí 1) ras. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 12.
179 wam rziekl: Chuowayte ſſíe od kwaſſu duchuonykuow a kacíerzow? Tehdy vrozumíechu, ze ge nerziekl chuowaty ſíe od kwaſu chleba, Ale od vczienye duchownykuow a kacierzow, geſto vczie w ſſwich ſkolach. Na toto cztenýe mluwí ſſwaty Jan Cryfoſtom. Y drzewe y nenýe oſtaw zaſtupuow gyede przicz na prziewozie; Nebo zagiſte mnozy, kdyz bieſſye prwy dew hlebu vczynyl, chtrechu giey kralem vczynyty: proto gych blaſnowſtwie biehagie, giede prícz.|JA neſſel 264b pyeſí, ale na lodý, abý nemohlí za nym gyty. Ale duchuownyczí a kacierzy pokuſfugice geho zadachu znamenye ſſ nebeſſ. Dywne oſlepenýe gich; proſſiechu znamenye ſſ nebeſſ, yako by to, geſto czynyeſfie, znamenye nebyla. Ale kakeho znamenye zadachu, ſſwaty yan vkazuge. Nebo prawí, ze po- nakrmený z piety chlebuow zaſtup przíſtupíl k hoſpodynu y rzekl: Kterí dyw czynyſ, abychom widyelí a wyerzili tobíe? Otczowe naſſi gedli gſſu mannu na puſſczi, yakz gie piſano: Chleb ſſ nebe dal gym gieſtý. A protoz tyto teez chtie rzieczí: Pokaz nam znamenýe I nebe, towíeſſ vczyn, aby gednoho dne nebo dwu ſla manna ſſ nebe, aby weſken lid gy giedl, yako ſie gie mnoho czaſſow ſtalo na puuſſczi. Ale on wida gich mýſlenye tako buoh a wíeda, zie, bý gym y ff1) nebe znameníe vkazal, wſſak by newierzihi, nerody gym daty znamenye, za nyezto proffiechu. A protoz prawi cztenýe Ale on odpowiedyew gym wecze: Kdyz buude uweczer, rziekate 1afsno bude. yako bý rzekl: Podle byehu a zpoſlobeny 2)/nebe muozíete yaſíne ý mraczne 265a dny prziedwiedyety. Ale mýſtrzý a duchuownyci zyduowſczý, o nychzto bíeſfie domnyenye, by píſmu rozumíeli, Awſak ony wieduce, czo gſſu ſwaty proroczy o ſynu buozíem prorokowali, wſak prziſtýe geho ſkrzie ta pro- roczſtwie poznaty nemohli. A yakofſ to na nebý gyne geſt znamenye yaffne a gyne a gyne 3) mraczna,4) Takez y nenye mamý gmyety; nebo nynye, towíes w prwem prziſty ſýna buozieho, tiechto znamený, geſto gſſu na zemi, potrziebíe geſt, to geſt nemoczne uzdrawuowaty, ſlepym zrak dawaty a mrtwe krzieſſytí: Ale ta znamenye, geſto gſſu na nebý, ta gſlu ſſchowana k druhemu prziſíczí ſyna buozíeho, to buude den ſuudný. I chcze rzeczi ſyn buozí: Nyníe gſſem yako lekarz prziſſel, ale tehdí przidu yako ſuudcze. Proto gſſem nynye przyſfiel pod tagenſtwým, Ale tehdí przídu ſſ welikym ohlaſſienym; nebo tehdi hnu ſie wſſieczkí nebeſke mocý, Ale nynýe nenýe czaſfu tyem znamenym. Przifſel gíſem, abých vmrziel a abých rozliczne protywenſtwie trpíel. A protoz prawí potom cztenýe/Narod 265b zlý a czizolozný znamenye hleda. Toto flowuo ſyn buozy yuz druhe rzekl A drzewe geſt rozum gieho powiedyen, protoz yuz netrzieba druhe wýkla- daty. A protoz tomu narodu, geſto ſýna buozyeho pokuſſieſie, znamenye nebeſke nebylo dano, gemuzto mnoha znamenýe dana gífu na zemí; Ale narodu hledagíciemu buoha, to geſt ſſwatím apoſtolom, nebo przied gich oczýma wſtupil na nebe a ſſ nebe gym poſſlal ducha ſſwateho. A kdyz gſſu to ſlowuo duchownýczí zydowſczí po druhe ſhſſali, ſ prawem mielí 1) ras. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 12.
Strana 180
180 otazaty, czo ſie to znamenawa. Ale ony gſſu netazalí zadagicz ſíe nauczíty, ale chtiecz geho pokuſlitý. A protoz ſyn buozy oſtal gych, yakz prawi cztenýe: A oftaw gich giede przeff wuodu, Towies oftaw narodu zydow- ſkeho, y ſſiel pricz A lid pohanſkí gide za nym. A kdýz prziegiedechu mlazíſy gieho przieſ wuodu, Jakozto ſyn bozy duchownýkow pro gich newieru oſtal, Takez y gich uczienye ſſwym mlazſſym welí ſíe warowaty. Tak naſſilnye ſſweho míſtra ſſwaty apoſtoli milowachu, zie za malý czaſek gieho oſtaty nerodyechu. Znamenatý nam gieft, kak gſſu malu/ſpeczy ſwaty apoſtoli 1) gmíeli o rozkoſſy, kdyz tak gſſu malo tbalí o potrziebney wíeczí; nebo chleba zapomanulí wziety, bez nyehozto czlowiece przirozenye nemuoz trwaty. A ſyn buozy gym wece: wízte a chowaite ſie od kwaſu duchownýkow a kacierzow. W nyemzto ſlowie dawa nauczenýe ſſwatym apoſtolom, aby ſie neprzímíefowahi k uczení duchownýkow a kacierzow, abý vczienye kacierzſke, geſto gezukriſta wídlety nechtielo, vczienye cztenye ſſwateho nezruſſilo. Nebo zagiſte ktoz ſie chowa uczienýe, towiefſ kwaſſu duchownykow a kacierzow, ten plny przíkazanye ſtareho zakona, any tba przýkazany 2) lidíkeho, giedno przi- kazanye buozie plny. Tot geſt ten kwaſſ o nyemzto mluwi ſwati apoſtol: Maly, prawi, kwaſſ wſſieczku wiecz kazý. Tohoto kwaſſu chowatý ſie wſſiemí czyný, genzto gie gmíel Marchíon a Valentyn y wſliczkny kacierzí. Nebo kwaſſ gma tu mocz, ze, kdyz gey k mucze przymyeſſiſſ, to, czoz ſie 266b gmalo zdalo, roſte uwíece A k ſſwey moczy wſſiczku muku przytahne: Takez y uczienýe kacierzſke, bý malu gyſkru uwrhl gieho kacierz w twe ſrdce, w krathkem czaſſie wſſroſte weliký plamen a wſſiczku wieru czlo- wieczí k ſſobie przytahne. Ale procz nerziekl zgiewnýe: Chowate ſie od vczíenye duchownykow a kacierzow? Zagiſte proto, aby gie upamato- wah,3) aby ponnyelí 4) znamenýe, geſto ſie byla ſtala, ze z mala chleba mnoho tyſficz lída byl nakrmil; Nebo toho býechu zapomnyelí, protoz ſyn buozy zehrze na nye, wece gym: Czo myſlite o chlebu? Jako bý rzekl: Czo myſlíte mnyece, bych ya o tyeleſtnem chlebu rzekl, o nýemzto nemíeli by ſie mýlíty, wieducze, ze tak z mala chleba toliko kuofſow otruſkuow kazal gſſem oſtaty? a to proto czyní, aby przieliſíne ſnazenſtwie k giedený od nych odwedl. Ale procz gych nezebral thehdí, kdyzto gſfu rzeklí: odkud naa 5) toliko chleba na puſczi? Zagiſte nechtie gych przied zaſtupy treſktaty. A to take poduobne ge bylo, aby gie treſktal tehdí, kdyzto widyewſie dwuoý dyw o rozplození chleba, wſak geſſczie vtanýe negmíeli. Zna/ menay, kakt geſt treſktany 6) ſyna buozieho ſſwatym apoſtolom vzyteczno bylo, a kak geſt gich myſll ſpanlywu nahoru wzbudyl. Sliff, czot prawi ewâge- liſta. Tehdi, prawí, vrozumíechu, ze nemýení, aby ſíe chowali kwaſſu chlebneho, ale vczienye duchownykow a kacierzow. Treſktanye ſyna buozieho od obliczieyow zyduowſkich gie odwedlo, lenoſty zbawyw, ſnazný gie uczýnylo, Z male wiery gie wýwedlo, Abý ſie nebalý, kdyz bý malo 266а 267а 1) ras. 2) na konci ř. 3) sic. 4) s. 5) na konci ř. 6) t.
180 otazaty, czo ſie to znamenawa. Ale ony gſſu netazalí zadagicz ſíe nauczíty, ale chtiecz geho pokuſlitý. A protoz ſyn buozy oſtal gych, yakz prawi cztenýe: A oftaw gich giede przeff wuodu, Towies oftaw narodu zydow- ſkeho, y ſſiel pricz A lid pohanſkí gide za nym. A kdýz prziegiedechu mlazíſy gieho przieſ wuodu, Jakozto ſyn bozy duchownýkow pro gich newieru oſtal, Takez y gich uczienye ſſwym mlazſſym welí ſíe warowaty. Tak naſſilnye ſſweho míſtra ſſwaty apoſtoli milowachu, zie za malý czaſek gieho oſtaty nerodyechu. Znamenatý nam gieft, kak gſſu malu/ſpeczy ſwaty apoſtoli 1) gmíeli o rozkoſſy, kdyz tak gſſu malo tbalí o potrziebney wíeczí; nebo chleba zapomanulí wziety, bez nyehozto czlowiece przirozenye nemuoz trwaty. A ſyn buozy gym wece: wízte a chowaite ſie od kwaſu duchownýkow a kacierzow. W nyemzto ſlowie dawa nauczenýe ſſwatym apoſtolom, aby ſie neprzímíefowahi k uczení duchownýkow a kacierzow, abý vczienye kacierzſke, geſto gezukriſta wídlety nechtielo, vczienye cztenye ſſwateho nezruſſilo. Nebo zagiſte ktoz ſie chowa uczienýe, towiefſ kwaſſu duchownykow a kacierzow, ten plny przíkazanye ſtareho zakona, any tba przýkazany 2) lidíkeho, giedno przi- kazanye buozie plny. Tot geſt ten kwaſſ o nyemzto mluwi ſwati apoſtol: Maly, prawi, kwaſſ wſſieczku wiecz kazý. Tohoto kwaſſu chowatý ſie wſſiemí czyný, genzto gie gmíel Marchíon a Valentyn y wſliczkny kacierzí. Nebo kwaſſ gma tu mocz, ze, kdyz gey k mucze przymyeſſiſſ, to, czoz ſie 266b gmalo zdalo, roſte uwíece A k ſſwey moczy wſſiczku muku przytahne: Takez y uczienýe kacierzſke, bý malu gyſkru uwrhl gieho kacierz w twe ſrdce, w krathkem czaſſie wſſroſte weliký plamen a wſſiczku wieru czlo- wieczí k ſſobie przytahne. Ale procz nerziekl zgiewnýe: Chowate ſie od vczíenye duchownykow a kacierzow? Zagiſte proto, aby gie upamato- wah,3) aby ponnyelí 4) znamenýe, geſto ſie byla ſtala, ze z mala chleba mnoho tyſficz lída byl nakrmil; Nebo toho býechu zapomnyelí, protoz ſyn buozy zehrze na nye, wece gym: Czo myſlite o chlebu? Jako bý rzekl: Czo myſlíte mnyece, bych ya o tyeleſtnem chlebu rzekl, o nýemzto nemíeli by ſie mýlíty, wieducze, ze tak z mala chleba toliko kuofſow otruſkuow kazal gſſem oſtaty? a to proto czyní, aby przieliſíne ſnazenſtwie k giedený od nych odwedl. Ale procz gych nezebral thehdí, kdyzto gſfu rzeklí: odkud naa 5) toliko chleba na puſczi? Zagiſte nechtie gych przied zaſtupy treſktaty. A to take poduobne ge bylo, aby gie treſktal tehdí, kdyzto widyewſie dwuoý dyw o rozplození chleba, wſak geſſczie vtanýe negmíeli. Zna/ menay, kakt geſt treſktany 6) ſyna buozieho ſſwatym apoſtolom vzyteczno bylo, a kak geſt gich myſll ſpanlywu nahoru wzbudyl. Sliff, czot prawi ewâge- liſta. Tehdi, prawí, vrozumíechu, ze nemýení, aby ſíe chowali kwaſſu chlebneho, ale vczienye duchownykow a kacierzow. Treſktanye ſyna buozieho od obliczieyow zyduowſkich gie odwedlo, lenoſty zbawyw, ſnazný gie uczýnylo, Z male wiery gie wýwedlo, Abý ſie nebalý, kdyz bý malo 266а 267а 1) ras. 2) na konci ř. 3) sic. 4) s. 5) na konci ř. 6) t.
Strana 181
181 chleba mýeli, Abý ſie nerozpaczowali, ale wezdi w buozie miloſty nadyegy gmíelí. Gehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Przygide pak gezyſſ do kragie ceſaree philypowy y tazaſſye ſſwich mlazínich a rzka: Kym mye prawie lide ſyna czlowieczieho? Tehdy oný wecechu: Gedný yanem krzítytelem, Ale gyny Elyafsem A nyekterzý Jere- míaſſem nebo giednoho z prorokuow. Wece gym giezýſſ: A wy pak kym mye prawite? Odpowiedyew sſymon petr wecze: Tys kriftus, ſyn buoha zyweho. Tehdy odpowiedyew gieziſf wece//gemu: Blahoſlawený gſſy, 267b Sýmone Baryona; nebo tyelo a krew nezgiewili tobíe, ale otecz muoy, genz geſt na nebeſſiech. A ya prawi tobie, ze ty petr a na tu ſkalu udyelam fſwu cierekkewl) a wrata pekelna neſſwýtyezie proty ný. A tobýe dam klycze kralowſtwie nebeſkeho. A czoz kolywiek ſſwýezeſſ na zemí, bude ſſwazano y na nebý; A czoz kolywiek rozwíezeſ na ziemí, bude rozwazano y na nebý. Tehdy przikaza ſſwym mlazſſym, aby nykomemu neprawili, ze on geſt kriſtus. A odtud poczie giezyſſ ſſwym mlazſſym vkazowaty, Zie muſſy gyty do geruzalema a mnoho trplety od ſtaroft a od míſtruow zyduowſkich a od knyezat popowich a zabít byty a tríety den z mrtwích wſtaty. A pogem giey petr poczie gie2) treſktaty a rzka: Neſluſſye to na tye, buozie, neſtane ſíe tobye to. Genz obratyw ſíe petrowí wece: Puod po mnye, protywnýcze, pohorſſyení gſſy mi; nebo newonyeſſ to, czoz gie buozie, Ale czoz gie lídſſke. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jan Crifoftom. P. G. LVII. Procz geſt gmenowal phylippa, geſto geſt mieſto! Ceſarea? Zagiſte col. 531. proto, nebo gſta dwie mieſtye, gymaſſto obiema dyegy ceſarea: Gedna 268a byeſſie philippowa a druh3) bieſſie Strakonowa; Protoz gmenugie philippa, abý wýedyeno bylo, w kterem ſe gie míeſtye ſtalo. A w tý a ne w oný gych otazal, daleko od zydow ze4) odwedl, abý beze wſlieho ſtrachu powie- dyeli to, czoz bieſfie na gich mýſlí. Ale procz gich ynhed neotazal, kym bý oný gey mnyeli? A potom gich famíech otazaty,5) chtye gich myll tyem k wiecziemu ſnazenſtwí k ſlobie zayzety, protoz take ne ynhed na poczatcze ſſweho kazanýe gich otazal, Ale kdyzto mnoho dywow uczynyl przied nymí a wyſſoke gys) dal nauczienye A o ſſwem buoſtwi y o ſſwem Igiednaným ſſwym otczem rozlicznye gym vczynyl dowedenýe, Tehdi gym teprwu toto uczynyl otazanýe. A nerzek Kym mýe prawie duchuow- nycí a kacierzí, Ale kym míe prawie lide; Nebo duchownýci a ka- cierzi nycz dobrého o nyé7) nemluwiechu, Ale lide obecznye8) rozliczne dobre domnyenye o nýem gmiechu. A vkazugie, kak welmí zada, aby to bylo zgieweno a lidmi wierzeno, Zie9) geſt syn buozy przígyal czlowieczt/ wie 268b na ſſie, protoz rzekl: kym prawie lide ſyna czlowieczieho? Buoſtwie zagiſte tyem myenye, nebo gynde teez gie czynyl. Nykte, prawi, newſtupil geſt na nebe nezli ten, geſto geſt fſtupil ſl nebe, syn buozy czlowieczy, genz geft na neby. A protoz ze ony odpowiedyechu a rzkuce: Gíedný Ehaffem 1) rozd. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 5) sic. 6) na konci ř. 7) t. 8) t. 9) ras.
181 chleba mýeli, Abý ſie nerozpaczowali, ale wezdi w buozie miloſty nadyegy gmíelí. Gehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Przygide pak gezyſſ do kragie ceſaree philypowy y tazaſſye ſſwich mlazínich a rzka: Kym mye prawie lide ſyna czlowieczieho? Tehdy oný wecechu: Gedný yanem krzítytelem, Ale gyny Elyafsem A nyekterzý Jere- míaſſem nebo giednoho z prorokuow. Wece gym giezýſſ: A wy pak kym mye prawite? Odpowiedyew sſymon petr wecze: Tys kriftus, ſyn buoha zyweho. Tehdy odpowiedyew gieziſf wece//gemu: Blahoſlawený gſſy, 267b Sýmone Baryona; nebo tyelo a krew nezgiewili tobíe, ale otecz muoy, genz geſt na nebeſſiech. A ya prawi tobie, ze ty petr a na tu ſkalu udyelam fſwu cierekkewl) a wrata pekelna neſſwýtyezie proty ný. A tobýe dam klycze kralowſtwie nebeſkeho. A czoz kolywiek ſſwýezeſſ na zemí, bude ſſwazano y na nebý; A czoz kolywiek rozwíezeſ na ziemí, bude rozwazano y na nebý. Tehdy przikaza ſſwym mlazſſym, aby nykomemu neprawili, ze on geſt kriſtus. A odtud poczie giezyſſ ſſwym mlazſſym vkazowaty, Zie muſſy gyty do geruzalema a mnoho trplety od ſtaroft a od míſtruow zyduowſkich a od knyezat popowich a zabít byty a tríety den z mrtwích wſtaty. A pogem giey petr poczie gie2) treſktaty a rzka: Neſluſſye to na tye, buozie, neſtane ſíe tobye to. Genz obratyw ſíe petrowí wece: Puod po mnye, protywnýcze, pohorſſyení gſſy mi; nebo newonyeſſ to, czoz gie buozie, Ale czoz gie lídſſke. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jan Crifoftom. P. G. LVII. Procz geſt gmenowal phylippa, geſto geſt mieſto! Ceſarea? Zagiſte col. 531. proto, nebo gſta dwie mieſtye, gymaſſto obiema dyegy ceſarea: Gedna 268a byeſſie philippowa a druh3) bieſſie Strakonowa; Protoz gmenugie philippa, abý wýedyeno bylo, w kterem ſe gie míeſtye ſtalo. A w tý a ne w oný gych otazal, daleko od zydow ze4) odwedl, abý beze wſlieho ſtrachu powie- dyeli to, czoz bieſfie na gich mýſlí. Ale procz gich ynhed neotazal, kym bý oný gey mnyeli? A potom gich famíech otazaty,5) chtye gich myll tyem k wiecziemu ſnazenſtwí k ſlobie zayzety, protoz take ne ynhed na poczatcze ſſweho kazanýe gich otazal, Ale kdyzto mnoho dywow uczynyl przied nymí a wyſſoke gys) dal nauczienye A o ſſwem buoſtwi y o ſſwem Igiednaným ſſwym otczem rozlicznye gym vczynyl dowedenýe, Tehdi gym teprwu toto uczynyl otazanýe. A nerzek Kym mýe prawie duchuow- nycí a kacierzí, Ale kym míe prawie lide; Nebo duchownýci a ka- cierzi nycz dobrého o nyé7) nemluwiechu, Ale lide obecznye8) rozliczne dobre domnyenye o nýem gmiechu. A vkazugie, kak welmí zada, aby to bylo zgieweno a lidmi wierzeno, Zie9) geſt syn buozy przígyal czlowieczt/ wie 268b na ſſie, protoz rzekl: kym prawie lide ſyna czlowieczieho? Buoſtwie zagiſte tyem myenye, nebo gynde teez gie czynyl. Nykte, prawi, newſtupil geſt na nebe nezli ten, geſto geſt fſtupil ſl nebe, syn buozy czlowieczy, genz geft na neby. A protoz ze ony odpowiedyechu a rzkuce: Gíedný Ehaffem 1) rozd. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 5) sic. 6) na konci ř. 7) t. 8) t. 9) ras.
Strana 182
182 a druzy Jeremiaſſem nebo giednoho z prorokow, gích bludne domnyenýe gemu prawiece. Tehdí yuz on gym powiedye: Ale wy kym mye prawite? yako od lidy gie rozgiednawagie a gym buozie zwolenýe ge 1) ukazugie, yakz prawi ſſwaty dauid w zaltarzy: Ja gſſem rziek, zie gſte buohowe a ſynowe wýſſieho wſſiczkny. Odpowiedyew Symon petr wece: Ty gſſy kriftus, ſyn boha zyweho. Zyweho buoha ſynem giey nazywa proty onyem buohom pohanſkym kamenným, nyemym, ſlepy2) a hluchym, o nychzto prawi ſſwaty dawid w zaltarzý: Vſta magíj, a nebudu mluwity; oczy magij, a nebudu widyety. Tehdy gieziff odpowiedyew wece: Blahoſlaweny gſfi, ſſymone baríona. Ale znamenayme ſnaznye, kake geſt to gmýe,I gymzto ſweho poznawagycze obdarzygie, Abychom my gey prawym ſrdcem pozna- gice, mohli take toho gmena vczaſtný byty. Baryona ſyrzíkym yazýkem toliko geſt rzieceno yako ſyn holubyczíj. A welmí dobrzie ſſwaty petr nazwan geſt ſyn holubyczy. Zagiſte holubek geſt welmi ſproſtny ptaczek; A on zagiſte mudrym ſproſtenſtwim3) ſyna buozieho naſſledowaſſie wzpo- minagie na przykazany 4) ſyna buozieho, geſto bieſſie ſſwym mlazſſym rzekl: Budte mudrzy yako hadowe a ſproſtný yako holubkowe. Neb ſnad5) proto, ze gye duch ſſwaty w holubiczyei twarzy na ſyna buozyeho ſſtupil; Protoz dobrze ſyn holubyczi geſt nazwan, ze wlaſtye miloſty pln byl vkazan. a doſty prawu chwalu ſſweho míloſtnyka a ſſweho poznawaczie ſyn buozy geſt obdarzil, kdyz giey ſynem ducha ſſwateho poſſwiedczil, od nyehozto on ſynem buoha zyweho byl nazwan: kakz kolywiek to geſt welmí nerowno: Neb gezukrift geft ſyn buozy ſſwym przýrozeným, Ale petr gest syn ducha sswateho giedyne ſkrzíe mílost; Kriftus gest syn buozy prziede wſſíemi czaſſy a geſt buozie mudroſt — Protoz on ſo ſobie prawi: Buoh míe geſt gmiel na poczatczie ſſwích czeſtach, drziewe nez byl czo ſtworzil na poczatcze — Ale petr geſt ſyn duch"6) ſſwateho od toho czaſſu, yakz geſt — oſſwiecen gſſa ſynem buozym — míloſt przygial buozieho poznanýe. Prawi potom cztenye: A ya tobie prawi, zeſl ty petr, a na tu ſkalu vdyelam ſſwuoy koſtel. Petr, genz drziewe Symon ſlowiefie, pro weliku gieho wieru a pro geho uſtawiczenſtwie od ſyna buozyeho to gmíe petr przygal; Nebo zagiſte k nyemu vſtawicz 7) vſtawicznu myſli ſie przyczynyl, o nyemzto geſt piſana.8) Ale ſkala byeſſie gezukriſt; a na tu ſkalu, towíes na ſpafitelowi — gens ſſwemu wiernemu poznawaczí dal uczaſtek ſſweho gmena, aby od ſkalí zagiſte ſkala byl nazwan — na nyezto ſkale ſſwaty koſtel udyelan. Nebo giedyne ſkrzie wieru a ſkrzie milowanye gezukriſtowo a plnyenýe kazanye buozyeho przichodyme do nebeſkeho kralowſtwie, yakz ſwiedczy ſſwaty apoſtol a rzka: Zakladu gíneho nykte nemuoz polozyty kromíe toho, genz geſt polozien, geſto geſt gezukriſt. A wrata pekelna 270a neſſwityezíe proty nyemu. Wrata pekelna gſfu muky a pochlebowanye ptywnykow 9) ſyna buozieho, gymyzto10)1/mdle a krziehke ldý, pochlebu- 269a 269b 1) sic. 2) na konci ř. 3) na konci ř. 4) t. 5) t. 6) t. 7) sic. 8) sic. 3) zkratka. 10) ras.
182 a druzy Jeremiaſſem nebo giednoho z prorokow, gích bludne domnyenýe gemu prawiece. Tehdí yuz on gym powiedye: Ale wy kym mye prawite? yako od lidy gie rozgiednawagie a gym buozie zwolenýe ge 1) ukazugie, yakz prawi ſſwaty dauid w zaltarzy: Ja gſſem rziek, zie gſte buohowe a ſynowe wýſſieho wſſiczkny. Odpowiedyew Symon petr wece: Ty gſſy kriftus, ſyn boha zyweho. Zyweho buoha ſynem giey nazywa proty onyem buohom pohanſkym kamenným, nyemym, ſlepy2) a hluchym, o nychzto prawi ſſwaty dawid w zaltarzý: Vſta magíj, a nebudu mluwity; oczy magij, a nebudu widyety. Tehdy gieziff odpowiedyew wece: Blahoſlaweny gſfi, ſſymone baríona. Ale znamenayme ſnaznye, kake geſt to gmýe,I gymzto ſweho poznawagycze obdarzygie, Abychom my gey prawym ſrdcem pozna- gice, mohli take toho gmena vczaſtný byty. Baryona ſyrzíkym yazýkem toliko geſt rzieceno yako ſyn holubyczíj. A welmí dobrzie ſſwaty petr nazwan geſt ſyn holubyczy. Zagiſte holubek geſt welmi ſproſtny ptaczek; A on zagiſte mudrym ſproſtenſtwim3) ſyna buozieho naſſledowaſſie wzpo- minagie na przykazany 4) ſyna buozieho, geſto bieſſie ſſwym mlazſſym rzekl: Budte mudrzy yako hadowe a ſproſtný yako holubkowe. Neb ſnad5) proto, ze gye duch ſſwaty w holubiczyei twarzy na ſyna buozyeho ſſtupil; Protoz dobrze ſyn holubyczi geſt nazwan, ze wlaſtye miloſty pln byl vkazan. a doſty prawu chwalu ſſweho míloſtnyka a ſſweho poznawaczie ſyn buozy geſt obdarzil, kdyz giey ſynem ducha ſſwateho poſſwiedczil, od nyehozto on ſynem buoha zyweho byl nazwan: kakz kolywiek to geſt welmí nerowno: Neb gezukrift geft ſyn buozy ſſwym przýrozeným, Ale petr gest syn ducha sswateho giedyne ſkrzíe mílost; Kriftus gest syn buozy prziede wſſíemi czaſſy a geſt buozie mudroſt — Protoz on ſo ſobie prawi: Buoh míe geſt gmiel na poczatczie ſſwích czeſtach, drziewe nez byl czo ſtworzil na poczatcze — Ale petr geſt ſyn duch"6) ſſwateho od toho czaſſu, yakz geſt — oſſwiecen gſſa ſynem buozym — míloſt przygial buozieho poznanýe. Prawi potom cztenye: A ya tobie prawi, zeſl ty petr, a na tu ſkalu vdyelam ſſwuoy koſtel. Petr, genz drziewe Symon ſlowiefie, pro weliku gieho wieru a pro geho uſtawiczenſtwie od ſyna buozyeho to gmíe petr przygal; Nebo zagiſte k nyemu vſtawicz 7) vſtawicznu myſli ſie przyczynyl, o nyemzto geſt piſana.8) Ale ſkala byeſſie gezukriſt; a na tu ſkalu, towíes na ſpafitelowi — gens ſſwemu wiernemu poznawaczí dal uczaſtek ſſweho gmena, aby od ſkalí zagiſte ſkala byl nazwan — na nyezto ſkale ſſwaty koſtel udyelan. Nebo giedyne ſkrzie wieru a ſkrzie milowanye gezukriſtowo a plnyenýe kazanye buozyeho przichodyme do nebeſkeho kralowſtwie, yakz ſwiedczy ſſwaty apoſtol a rzka: Zakladu gíneho nykte nemuoz polozyty kromíe toho, genz geſt polozien, geſto geſt gezukriſt. A wrata pekelna 270a neſſwityezíe proty nyemu. Wrata pekelna gſfu muky a pochlebowanye ptywnykow 9) ſyna buozieho, gymyzto10)1/mdle a krziehke ldý, pochlebu- 269a 269b 1) sic. 2) na konci ř. 3) na konci ř. 4) t. 5) t. 6) t. 7) sic. 8) sic. 3) zkratka. 10) ras.
Strana 183
183 gice nebo hroziece, Iſwodye ſ prawe wieri otwieragice gym cieſtu do wgiecz- neho ztracenye. Zli take ſkutczy newíernych lidy a neſliczne rzieczý gſſu wrata pekelna; Nebo wiera bez ſkutkow vmrzela geſt ſama w ſobie. Nebo zie dobre prawi klewety neſſliczne a protoz rozliczna gfſu wrata pekelna. Ale zadna z tiech wrat nenye ſſwata cierkew, nebo geſt zalozena na huorzie, protoz wſieczko przemaha; Nebo ktoz wieru gezukriſtow wiernym ſrdcem pozna, wſieczko nebezpeczienſtwie, geſto gyei muozie lehcze potkaty, prziemuoze. Potom prawi czteníe: A tobíe dam klícze kralowſtwie nebeſkeho. Skrzie klicze kralowſtwie nebeſkeho mocz a vmýenýe k rozeznany mezy zlym a mezý dobrym rozumie, gymyzto w kralowſtwie ma przygytí duo- stoynye, z kralewſtwie wypudyty. Protoz prawí ynhed potom: A czoz koliwiek ſwiezeſ na zemí, bude ſſwazano y na neby; A czoz kolíwiek roz- wiezeſí na zemí, bude rozwazano y na nebí. A ta mocz ſſwazaty y roz- wazaty, kakz ſie kolywiek wídy, by ſamemuſpetrowi dana byla, wſſak 270b kazdy to ma wiedyety, ze geſt wſſiem apoſtolom byla dana, yakz ſwiedczy ſam ſyn buozy; Nebo on po ſſwem vmuczeny a wzkrzieſſieny zgiewyw ſie gy 1) a poduw w gich oblicziey, rzekl gym wſſiem: wezmíete ducha ſſwateho; Kterímz odpuſtyte hrziechi, odpuczeny buudu, a kterym zadrzite, za- drzený buudu. A takez wſſiem byſkupuom a knyezy taaz mocz geſt dana, Abý ony, poznagice lidíke hrziechi, kterez bý nalezli pokorne a prawie wzſkruſſene, aby ty od wiezenye wieczne ſmrty miloſrdnye rozwazali; A ktereez bý pak nalezli, ze bý w ſſwich hrzíeſiech uſtawicznye byli, abý gy2) to przikazali, ze gſſu k wieczným mukam pozwany. A protoz nam geſt potrziebíe, bratrzice mila, abychom ſnaznym bdyenym rozhozních wrat pekelnych fie chowaty3) A abychom to wiedyelí, ze tuhdy doydem nebeſkeho kralowſtwie a ſſweho ſpaſſienye, kdyz k wyernym a k ucenym ldem ſſwu wieru przítowarziſfie: 4) Ale kdyz kterzy bludnych hdy przyklad przíed naſlý oczý bude przyweden, abýchom ynhed oczy naſſieho ſrdcze odtud odwratyli,aby newídyeh lehkofty, Ale abychom ſſwym ſrdczem ſnaznye znamenalí, czo geſt prawda a czo krzywda, a prawdý ſe przydrzeli naſledugyce przýkladu ſſwateho petra, genz wzhrdyew wſſiemí bludý, prawe wiery ſie przydrzal, vſtawicznymí uſty ſſwiedczil a ſprawedlnym ſrdcem drzal — Nebo kdyz nyekterzy mlazíſy rozpaczywſſe ſie gydechu od gezukrifta A on dwiemanadczte apoftolom wece: Zda wy take chcete odgyty? Odpowiedyew petr wece gemu: Hoſpodyne, kuomu poydem? Slowa wieczneho zywuota gmaſ a mý wierzíme � poznali ſme, zeſſ tý ſyn buozý. Prawi potom cztenye: Tehdí gym przikaza, abý nykomemu nepra- wilí, zie geſt on kriſtus. To zagiſte vczyni proto, zie chtiel czakaty po ſſwem vmucziení a po ſſwem wzkrzieſſiený, az by wiera gezukriſtowa byla mno- hymí dywy potwrzena, ta 5) zie by ſíe yuz podle prawa nýkte nemohl 271a 1) na konci ř. 2) t. 3) sic. 4) sic. 5) sic.
183 gice nebo hroziece, Iſwodye ſ prawe wieri otwieragice gym cieſtu do wgiecz- neho ztracenye. Zli take ſkutczy newíernych lidy a neſliczne rzieczý gſſu wrata pekelna; Nebo wiera bez ſkutkow vmrzela geſt ſama w ſobie. Nebo zie dobre prawi klewety neſſliczne a protoz rozliczna gfſu wrata pekelna. Ale zadna z tiech wrat nenye ſſwata cierkew, nebo geſt zalozena na huorzie, protoz wſieczko przemaha; Nebo ktoz wieru gezukriſtow wiernym ſrdcem pozna, wſieczko nebezpeczienſtwie, geſto gyei muozie lehcze potkaty, prziemuoze. Potom prawi czteníe: A tobíe dam klícze kralowſtwie nebeſkeho. Skrzie klicze kralowſtwie nebeſkeho mocz a vmýenýe k rozeznany mezy zlym a mezý dobrym rozumie, gymyzto w kralowſtwie ma przygytí duo- stoynye, z kralewſtwie wypudyty. Protoz prawí ynhed potom: A czoz koliwiek ſwiezeſ na zemí, bude ſſwazano y na neby; A czoz kolíwiek roz- wiezeſí na zemí, bude rozwazano y na nebí. A ta mocz ſſwazaty y roz- wazaty, kakz ſie kolywiek wídy, by ſamemuſpetrowi dana byla, wſſak 270b kazdy to ma wiedyety, ze geſt wſſiem apoſtolom byla dana, yakz ſwiedczy ſam ſyn buozy; Nebo on po ſſwem vmuczeny a wzkrzieſſieny zgiewyw ſie gy 1) a poduw w gich oblicziey, rzekl gym wſſiem: wezmíete ducha ſſwateho; Kterímz odpuſtyte hrziechi, odpuczeny buudu, a kterym zadrzite, za- drzený buudu. A takez wſſiem byſkupuom a knyezy taaz mocz geſt dana, Abý ony, poznagice lidíke hrziechi, kterez bý nalezli pokorne a prawie wzſkruſſene, aby ty od wiezenye wieczne ſmrty miloſrdnye rozwazali; A ktereez bý pak nalezli, ze bý w ſſwich hrzíeſiech uſtawicznye byli, abý gy2) to przikazali, ze gſſu k wieczným mukam pozwany. A protoz nam geſt potrziebíe, bratrzice mila, abychom ſnaznym bdyenym rozhozních wrat pekelnych fie chowaty3) A abychom to wiedyelí, ze tuhdy doydem nebeſkeho kralowſtwie a ſſweho ſpaſſienye, kdyz k wyernym a k ucenym ldem ſſwu wieru przítowarziſfie: 4) Ale kdyz kterzy bludnych hdy przyklad przíed naſlý oczý bude przyweden, abýchom ynhed oczy naſſieho ſrdcze odtud odwratyli,aby newídyeh lehkofty, Ale abychom ſſwym ſrdczem ſnaznye znamenalí, czo geſt prawda a czo krzywda, a prawdý ſe przydrzeli naſledugyce przýkladu ſſwateho petra, genz wzhrdyew wſſiemí bludý, prawe wiery ſie przydrzal, vſtawicznymí uſty ſſwiedczil a ſprawedlnym ſrdcem drzal — Nebo kdyz nyekterzy mlazíſy rozpaczywſſe ſie gydechu od gezukrifta A on dwiemanadczte apoftolom wece: Zda wy take chcete odgyty? Odpowiedyew petr wece gemu: Hoſpodyne, kuomu poydem? Slowa wieczneho zywuota gmaſ a mý wierzíme � poznali ſme, zeſſ tý ſyn buozý. Prawi potom cztenye: Tehdí gym przikaza, abý nykomemu nepra- wilí, zie geſt on kriſtus. To zagiſte vczyni proto, zie chtiel czakaty po ſſwem vmucziení a po ſſwem wzkrzieſſiený, az by wiera gezukriſtowa byla mno- hymí dywy potwrzena, ta 5) zie by ſíe yuz podle prawa nýkte nemohl 271a 1) na konci ř. 2) t. 3) sic. 4) sic. 5) sic.
Strana 184
184 272а protywíty; nebo przied tyem byli bý ſie poſſmíewali. A thehdy poczie gým ukazowaty, zie muſſy gyty do geruzalema a tam mnoho trpíety. Tiem ſie 271b ſwa//ty apoſtolowe welmíe ſmutychu, A kakzkolywíek byli od nyeho ſlyſſalí, ze trziety den ma z mrtwich wſtaty, wſak ſie gym zdaſſie lepe, bý byl nykdy neumyeral. A rozum toho ſlowa bieſſie przied nymí ſkrít. A protoz kdyz gyny tiem ſie mutiechu, gledyný petr iako ſnazny odwed gieho od gyných pocze geho treſktaty a rzka: Neſluſie to na tye, hoſpo- dyne, neſtane ſie tobie to. Czo gie to dwuorneho? petr nedawno blaho- ſlawenym nazwan a zgiew nye od otcze buoha przygial, tak ſkuoro padl a tak ruczie neuſtawíczen ſie uczýníl. Zagiſte nedyw ſíe tomu; nebo gemu gieſtye nebylo to zgieweno. dobrze gemu bylo zgieweno, ze gest on syn bozy, Ale geftie gemu nebylo zgieweno, kak ma na krzyzy vmrzíety a lidſkí narod wykupyty a trziety den z mrtwich wſtaty. Znamenayz, kak geſt ſ prawê 1) kazal toho gynym neprawity; Nebo kdyz ſſwaty apoſtolowe ſlyſſawſíe to, tak ſie pohorsilí, czo by byli gyn neuczyníli? Tehdy on obratyw fie wece k petrowi: Gdy po mníe, protywnícze. Jako bý rzekl: Ma wole geſt a meho otcze, abich za lidſke ſpaſſienýe vmrziel, Ale ty naſledugieſſ ſſwe wole A nechczeſſ, aby zrrno pſſienýczne padlo w zemí, abý mnoho owuoce przyneſſlo; A protoz zie gſſi mey wuoli protywen, protoz duo- ſtogenſí naſſwan byty protywnykem. Protoz pod po mnýe, Towieſ mieý tuuz wuoli iako ya. Znamenaýmez, bratrzice míla, kakt geſt petr, gſſa hlawu nade uuſſyemí apoſtolí, tak twrde zehranye od ſyna buozieho trpiel, proto ze nemyel praweho domnýenye o geho vmucziení. Chowaymez ſe tehoz, abychom w ſſwatey wierzie nebludyli, Ale prawu wieru drziece doſſlí k giezukriſtowí do nebeſkeho kralowſtwie. Giehozto mnye y wuam dopomahaý otecz, ſyn, ſwaty duch. A.2) 272b Tehdí gezyſſ wecze ſſwym mlazſſym: Chce-lí kto po mnýe gyty, odpowiez ſie ſam ſebe a wezmi ſſwuoy krzyz a puod za mnu. Neb ktoz chcze ſſwu duſſy ſpaſſenu uczynyty, ztraty gy; Ale ktoz ztraty ſſwu duſſy pro míe, nalezne gy. A czo to pomuoz czlowieku, by weſſ ſſwiet zyſſkal, a ſſwey duſſy neduoſtatkí trpiel? Neb kteru daczlowiek promíenu za ſſwu duſſy? A ſyn czlowieczy ma przygity w chwale otczie ſſweho ſſvými andieli, A tehdy odplaty kazdemu podle geho ſkutkow. Zawierne prawi wam: gſſu nyekterzy z tiech, geſto tu ſtogie, gelto neokuſſie ſmrty, az vzrzíe ſyna czlowieczieho gduce w ſſwem kralowſtwi. Na toto cztenye mluwí ſſwati Thomaſí z aquína. Kdyz petr bieſſie rzekl: neſluſſye tak na3) tye, buozíe, neſtane ſie tobie tak, ynhed uſſhſfal: Pod za mnu, protywnycze. Nemíel duoſtý ſyn buozy na ton4) treſktany, Ale ſcziedre chtiel ukazatý nepodobenſtwie petrowich ſlow a vzýtek ſſweho vmuczienye. protoz y rziek: Chcze-li kto po mnye gyty. Jakobý rzek: Ty mnye prawyſſ Neſluſſie to na tie, buozîe, 1) na konci ř. 2) t. 3) ras. 4) sic.
184 272а protywíty; nebo przied tyem byli bý ſie poſſmíewali. A thehdy poczie gým ukazowaty, zie muſſy gyty do geruzalema a tam mnoho trpíety. Tiem ſie 271b ſwa//ty apoſtolowe welmíe ſmutychu, A kakzkolywíek byli od nyeho ſlyſſalí, ze trziety den ma z mrtwich wſtaty, wſak ſie gym zdaſſie lepe, bý byl nykdy neumyeral. A rozum toho ſlowa bieſſie przied nymí ſkrít. A protoz kdyz gyny tiem ſie mutiechu, gledyný petr iako ſnazny odwed gieho od gyných pocze geho treſktaty a rzka: Neſluſie to na tye, hoſpo- dyne, neſtane ſie tobie to. Czo gie to dwuorneho? petr nedawno blaho- ſlawenym nazwan a zgiew nye od otcze buoha przygial, tak ſkuoro padl a tak ruczie neuſtawíczen ſie uczýníl. Zagiſte nedyw ſíe tomu; nebo gemu gieſtye nebylo to zgieweno. dobrze gemu bylo zgieweno, ze gest on syn bozy, Ale geftie gemu nebylo zgieweno, kak ma na krzyzy vmrzíety a lidſkí narod wykupyty a trziety den z mrtwich wſtaty. Znamenayz, kak geſt ſ prawê 1) kazal toho gynym neprawity; Nebo kdyz ſſwaty apoſtolowe ſlyſſawſíe to, tak ſie pohorsilí, czo by byli gyn neuczyníli? Tehdy on obratyw fie wece k petrowi: Gdy po mníe, protywnícze. Jako bý rzekl: Ma wole geſt a meho otcze, abich za lidſke ſpaſſienýe vmrziel, Ale ty naſledugieſſ ſſwe wole A nechczeſſ, aby zrrno pſſienýczne padlo w zemí, abý mnoho owuoce przyneſſlo; A protoz zie gſſi mey wuoli protywen, protoz duo- ſtogenſí naſſwan byty protywnykem. Protoz pod po mnýe, Towieſ mieý tuuz wuoli iako ya. Znamenaýmez, bratrzice míla, kakt geſt petr, gſſa hlawu nade uuſſyemí apoſtolí, tak twrde zehranye od ſyna buozieho trpiel, proto ze nemyel praweho domnýenye o geho vmucziení. Chowaymez ſe tehoz, abychom w ſſwatey wierzie nebludyli, Ale prawu wieru drziece doſſlí k giezukriſtowí do nebeſkeho kralowſtwie. Giehozto mnye y wuam dopomahaý otecz, ſyn, ſwaty duch. A.2) 272b Tehdí gezyſſ wecze ſſwym mlazſſym: Chce-lí kto po mnýe gyty, odpowiez ſie ſam ſebe a wezmi ſſwuoy krzyz a puod za mnu. Neb ktoz chcze ſſwu duſſy ſpaſſenu uczynyty, ztraty gy; Ale ktoz ztraty ſſwu duſſy pro míe, nalezne gy. A czo to pomuoz czlowieku, by weſſ ſſwiet zyſſkal, a ſſwey duſſy neduoſtatkí trpiel? Neb kteru daczlowiek promíenu za ſſwu duſſy? A ſyn czlowieczy ma przygity w chwale otczie ſſweho ſſvými andieli, A tehdy odplaty kazdemu podle geho ſkutkow. Zawierne prawi wam: gſſu nyekterzy z tiech, geſto tu ſtogie, gelto neokuſſie ſmrty, az vzrzíe ſyna czlowieczieho gduce w ſſwem kralowſtwi. Na toto cztenye mluwí ſſwati Thomaſí z aquína. Kdyz petr bieſſie rzekl: neſluſſye tak na3) tye, buozíe, neſtane ſie tobie tak, ynhed uſſhſfal: Pod za mnu, protywnycze. Nemíel duoſtý ſyn buozy na ton4) treſktany, Ale ſcziedre chtiel ukazatý nepodobenſtwie petrowich ſlow a vzýtek ſſweho vmuczienye. protoz y rziek: Chcze-li kto po mnye gyty. Jakobý rzek: Ty mnye prawyſſ Neſluſſie to na tie, buozîe, 1) na konci ř. 2) t. 3) ras. 4) sic.
Strana 185
185 A ya pak tobie prawi, ze netolik to nenye dobre, ze mí branýſſ vmuczienye, Ale ze y ſſpaſſen nemoczil) muozeſſ bytý, kdyz nebudeſſ ſam chtiety muki trpiety. Drziewe bieſſíe rzekl ſyn buozy tyem, geſto za ny2) gdiechu: Ktoz ſíe odpowie to|ſho wſſieho, czoz gma, nemuoz mym mlazíſym ſlutý; Ale 273a tuto prawi: Chce-li kto pônye3) gyty, odpowieſſ ſie ſam ſebe. Tam prawi, Abychom ſie odpowiediel toho, czoz mame; ale tuto prawi, abychom ſíe odpowiedyeh ſami ſebe. Nenýe geft tyezko odpowiedyety ſíe toho, czoz gmaſſ, Ale welmie geſt tieſſczegie odpowiedyety ſie ſameho ſebe. Protoz ſyn bozí tyem, geſtot k nyemu chtiegi przigyty, przikazugie, aby ſie odpo- wiedyeli toho wſſieho, czoz magý. Nebo ktoz k hoſpodynu ſie przyblizugiei, II dyablem magy buoyowaty. A zagifte dyabel na tomto ſſwietye wlaft- nyeho nycz neyma; A protoz nazy ſſ nahym bogýgme. Nebo geſtli to, ze odyeny ſ nahym buogíge, ſpyeſlíe bude k zemí przytrzien, nebo ma zacz vgyat byty. A czo gſfu týto wſfieczky wiecy zemſke, gedyne yako nýektere rucho naſſieho tiela? Protoz ktoz chcze proty dyablu buoyowaty, ſlozz ſfiebe rucho, aby nebyl prziemuozen. Anyz gie doſty na tom, abychom ſye toho, czoz mame, odpowiedí/ſeli, kdyz ſie ſamí ſebe neodpowieme. Ale 273b czo gie to rzieczeno, abychom ſíe ſamí ſebe odpowiedieli? Geſtli to, ze ſye ſamí ſebe odpowieme a ſami ſebe oſtanem, czo z naſſ bude? Ale gyne sme ſkrzie hrziech a gyne ſſme ſkrzie ſſwe przyrozenye. Oſtanmeez ſebe tak, yakz ſme ſkrzie hrziech vczynylí, A budme tak, yakzme ſtwuorziený podle przy- rozenye. Geſtli to, ze geſt kto z naſſ pyſſien, a obraty ſie k giezukríſtowi y bude pokoren, ten geſt yuz ſam ſebe oſtal; Smiluy4) obraty-li ſe k drzewny cziſtotye, odpowiediel ſie geft toho, czoz byl; Gleft-li to, ze ktery lakomý obraty ſie k ſſcziedroſty, A ten, geſto naſilym czyzíe braal, yuz pak ſſwe pro buoh rozdawa, ten yuz ſam ſebe oſtal: Týzz geſt podle przirozenye, Ale nenye tyzz podle zloſty a ſſhrzieſſienye. Protoz y geſt piſſano: Obbrat5) hrzieſſnyky, y nebudu; Ne tak, bý nebyli podle przyrozienýe ſſweho, Ale nebudu yuz hrziefſnýczi podle zleho vczynyenye. Tehdy zagiſte ſamí ſebe oſtanem, kdyz oſtannucze6) ſtarich hrziechow, y polcznem noue czýnýty 274a dobree ſkutkí. Slyfſ, kak tie ſſwaty pawel byl ſam ſebe oſtal, kdyz rzekl: Zyw gſſem ya, ale ýuz ne ya; Nebo byeſe uhaſſien w nýem lítý buozy protywník A poczal bíeſſie bytý kazatel míloſtíwý. Zyw geft, prawí, we mnye gezukriſt. Jako bý rziekl: ya gſſem od ſebe, ſſem yuz vhaſſen, nebo neýgſſem zyw w drziewnych hrzieſſiech; Ale wſſakz podle przyrozenye neygſſem vmrzel, nebo w giezukriſtowí wlaſczie gſſem zýw. Ale zagiſte ktoz gíz zlich ſkutkuow odpowiedyel ſie, Hledayz, aby wu dobrich nrawiech a w dobrich ſkutczíech roſtl a proſpiel. Nebo ſyn buozy kdyzto rzekl: Ktoz chcze za mnu gyty, odpowieſſ ſie ſam ſebe, ynhed przyczínyl: A wezma7) ſſwoy krzizz, puoydyz za mnu. Dwuogym czynem zagiſte krzyzz muoz wzat byty: kdyz nýektere vtrpenye naffiemu tyelu czynýme, Nebo kdyz magice ſlytowanye k ſſwemu bliznyemu, Zaloſt na ſſweý duſſy trpíme. Znamenaymez, kakt 1) sic. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 5) rozd. 6) t. 7) na konci ř.
185 A ya pak tobie prawi, ze netolik to nenye dobre, ze mí branýſſ vmuczienye, Ale ze y ſſpaſſen nemoczil) muozeſſ bytý, kdyz nebudeſſ ſam chtiety muki trpiety. Drziewe bieſſíe rzekl ſyn buozy tyem, geſto za ny2) gdiechu: Ktoz ſíe odpowie to|ſho wſſieho, czoz gma, nemuoz mym mlazíſym ſlutý; Ale 273a tuto prawi: Chce-li kto pônye3) gyty, odpowieſſ ſie ſam ſebe. Tam prawi, Abychom ſie odpowiediel toho, czoz mame; ale tuto prawi, abychom ſíe odpowiedyeh ſami ſebe. Nenýe geft tyezko odpowiedyety ſíe toho, czoz gmaſſ, Ale welmie geſt tieſſczegie odpowiedyety ſie ſameho ſebe. Protoz ſyn bozí tyem, geſtot k nyemu chtiegi przigyty, przikazugie, aby ſie odpo- wiedyeli toho wſſieho, czoz magý. Nebo ktoz k hoſpodynu ſie przyblizugiei, II dyablem magy buoyowaty. A zagifte dyabel na tomto ſſwietye wlaft- nyeho nycz neyma; A protoz nazy ſſ nahym bogýgme. Nebo geſtli to, ze odyeny ſ nahym buogíge, ſpyeſlíe bude k zemí przytrzien, nebo ma zacz vgyat byty. A czo gſfu týto wſfieczky wiecy zemſke, gedyne yako nýektere rucho naſſieho tiela? Protoz ktoz chcze proty dyablu buoyowaty, ſlozz ſfiebe rucho, aby nebyl prziemuozen. Anyz gie doſty na tom, abychom ſye toho, czoz mame, odpowiedí/ſeli, kdyz ſie ſamí ſebe neodpowieme. Ale 273b czo gie to rzieczeno, abychom ſíe ſamí ſebe odpowiedieli? Geſtli to, ze ſye ſamí ſebe odpowieme a ſami ſebe oſtanem, czo z naſſ bude? Ale gyne sme ſkrzie hrziech a gyne ſſme ſkrzie ſſwe przyrozenye. Oſtanmeez ſebe tak, yakz ſme ſkrzie hrziech vczynylí, A budme tak, yakzme ſtwuorziený podle przy- rozenye. Geſtli to, ze geſt kto z naſſ pyſſien, a obraty ſie k giezukríſtowi y bude pokoren, ten geſt yuz ſam ſebe oſtal; Smiluy4) obraty-li ſe k drzewny cziſtotye, odpowiediel ſie geft toho, czoz byl; Gleft-li to, ze ktery lakomý obraty ſie k ſſcziedroſty, A ten, geſto naſilym czyzíe braal, yuz pak ſſwe pro buoh rozdawa, ten yuz ſam ſebe oſtal: Týzz geſt podle przirozenye, Ale nenye tyzz podle zloſty a ſſhrzieſſienye. Protoz y geſt piſſano: Obbrat5) hrzieſſnyky, y nebudu; Ne tak, bý nebyli podle przyrozienýe ſſweho, Ale nebudu yuz hrziefſnýczi podle zleho vczynyenye. Tehdy zagiſte ſamí ſebe oſtanem, kdyz oſtannucze6) ſtarich hrziechow, y polcznem noue czýnýty 274a dobree ſkutkí. Slyfſ, kak tie ſſwaty pawel byl ſam ſebe oſtal, kdyz rzekl: Zyw gſſem ya, ale ýuz ne ya; Nebo byeſe uhaſſien w nýem lítý buozy protywník A poczal bíeſſie bytý kazatel míloſtíwý. Zyw geft, prawí, we mnye gezukriſt. Jako bý rziekl: ya gſſem od ſebe, ſſem yuz vhaſſen, nebo neýgſſem zyw w drziewnych hrzieſſiech; Ale wſſakz podle przyrozenye neygſſem vmrzel, nebo w giezukriſtowí wlaſczie gſſem zýw. Ale zagiſte ktoz gíz zlich ſkutkuow odpowiedyel ſie, Hledayz, aby wu dobrich nrawiech a w dobrich ſkutczíech roſtl a proſpiel. Nebo ſyn buozy kdyzto rzekl: Ktoz chcze za mnu gyty, odpowieſſ ſie ſam ſebe, ynhed przyczínyl: A wezma7) ſſwoy krzizz, puoydyz za mnu. Dwuogym czynem zagiſte krzyzz muoz wzat byty: kdyz nýektere vtrpenye naffiemu tyelu czynýme, Nebo kdyz magice ſlytowanye k ſſwemu bliznyemu, Zaloſt na ſſweý duſſy trpíme. Znamenaymez, kakt 1) sic. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 5) rozd. 6) t. 7) na konci ř.
Strana 186
186 275a 275b geſt ſſwatý pawel obogým czynem krzyz noſſil. O prwem prawi a rzka takto: 274b Muczým ſſwe týelo a w ſſluzbu gie puod//dawam, Abý ſnad, kdyzbých gynym kazal, ſam pak zlým nebyl. Hleday, yuz widyme, kakt geſt krzyſh na ſſwem zywuotye noſſyl; wýzmez pak, kakt gieſt noſil y na duſſy. Nebo on prawi a rzka takto: Ktoz geſt nemoczen, ale ya neyglſem? Jako bý rzekl: Nikte toho nemuoz rzecý; neb kdyz ya ſſweho bliznýeho wízý ne- mahagice, ynhed mam k nyemu ſlítowanye a nemocen gſſem ſí ným na ſſwey duſſy. Prawí potom cztenýe: Ktoz chce ſſwu duſſy ſpaſſenu uczynyty, ztraty gy; Ale ktoz ztraty ſſwu duſſý pro míe, vczyný gy ſpaſſenu. Yako by rzekl k uoraczowi: Obile chuowaſ-li, ztratyſſ; pakli gie wſſiegyeſ, obnowiſſ. A kto toho newýe, kdyz obile w zemi ſſieto bude, ynhed tam hýne 1) a ſkrito geft od naflich oczy; Ale odkudíl hnye w zemí, odtudzil zelenye a obnowugie. Ale ze ſſwata cierekew gma dwuoy czaſſ, Gieden, kdyz gie w protywenſtwi, A druhí, kdyz gie w puokogy. Kdyz geſt w protywenſtwi, tehdi ſyn buozy wel, aby czlowiek pro wieru krzieſtyanku dal ſſwu duſſy, towiez||ſſwe tielo neb ſſwoý zywot; a ktoz tak zywuot ztraty, nalezne giei na onom ſſwietye: Ale ktoz pro wieru krzieſtyanku neſſmie ſſweho zywuota wazyty, ſpaſſy giey na tomto ſſwietye, Ale na onom gey ztraty. Ale w czaſſ pokogie gma odlozyty od ſebe to, czoz nad ným nawiecz muoz panowaty a geho duſſý k ſſtraczeny przyprawyty. Protoz ma od ſebe odlozyty wſieczky zadoſty tieleſtne tohoto ſſwieta; Neb czo to pomuoz czlowieku, by weſſ ſſwiet zyſkal a ſſwe duſſy nedoſtatky trpiel. Roznyetyw ſſwe mlazſſie ſyn buozy, abý ſíe ſamí ſebe odpowiedíely A krzyzz ſſwuoy wzeli, Ale ony to vſſlyffawſíe, welmýe ſíe tyem leczechu. Protoz ſyn buozy po ſſmutney rzeczí prawi gym pak weſſelu a rzka: Syn czlowieczi ma przigity w chwale otcze ſſwého ſſwymí andyelí. yako by rzekl: Nynýe tye ſyn czlowieczy prziſſiel, ale ne w chwale, nebo neſluſalo gemu, w chwale gſſucz, hrziechí naſie noſſyty; Ale tehdy przýdu w chwale. Nebo drzewe przyprawil ſſwe mlazíííe, vczínyw ſie k ným podoben, aby gie mohl k ſſobie podobny vczy- nyty w ſſweí chwale a w ſſwem/ kralowſtwí. Prawí potom 2) cztenye: Ale prawi wam, gſſu nýekterzý z tyech, geſto tuto ſtogie, geſto neokuſſie ſmrtý, az vzrzie ſyna czlowieczieho gduce w ſſwem 3) kralowſtwi. Kra- lowſtwíe nebeſke, bratrzice míla, ne wzdí w ſſwatem píſſmíe kralowſtwie, buducie rozumieno geſt, Ale czaſto ſſwate piſſmo ſſwatu cierekew kra- lowſtwuo nazywa. Protoz piſano geſt: Poſſle ſyn czlowieczy andielý ſſwe y wyberzie z gieho kralowſtwie wſſieczka pohorſſieny°. 4) w buduciê 5) w kralowſtwi zadneho hrzieſſnyka nenye, anyz bude A protoz take zadneho pohorſienye nebude; A protoz ſkrzie kralowſtwie rozumie ſſwatu cierkew, w nyzto gſſu zlí mezý dobrymi ſſmíeſſiený. A proto ze nýekterzí ſſwatych apoſtolow tak dluho míeli na tomto ſſwietye zywi býty, az bý widieli ſſwatu cierkew a chwalu ſyna buozieho na tomto ſſwiety rozplozenu. Protoz 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) sic.
186 275a 275b geſt ſſwatý pawel obogým czynem krzyz noſſil. O prwem prawi a rzka takto: 274b Muczým ſſwe týelo a w ſſluzbu gie puod//dawam, Abý ſnad, kdyzbých gynym kazal, ſam pak zlým nebyl. Hleday, yuz widyme, kakt geſt krzyſh na ſſwem zywuotye noſſyl; wýzmez pak, kakt gieſt noſil y na duſſy. Nebo on prawi a rzka takto: Ktoz geſt nemoczen, ale ya neyglſem? Jako bý rzekl: Nikte toho nemuoz rzecý; neb kdyz ya ſſweho bliznýeho wízý ne- mahagice, ynhed mam k nyemu ſlítowanye a nemocen gſſem ſí ným na ſſwey duſſy. Prawí potom cztenýe: Ktoz chce ſſwu duſſy ſpaſſenu uczynyty, ztraty gy; Ale ktoz ztraty ſſwu duſſý pro míe, vczyný gy ſpaſſenu. Yako by rzekl k uoraczowi: Obile chuowaſ-li, ztratyſſ; pakli gie wſſiegyeſ, obnowiſſ. A kto toho newýe, kdyz obile w zemi ſſieto bude, ynhed tam hýne 1) a ſkrito geft od naflich oczy; Ale odkudíl hnye w zemí, odtudzil zelenye a obnowugie. Ale ze ſſwata cierekew gma dwuoy czaſſ, Gieden, kdyz gie w protywenſtwi, A druhí, kdyz gie w puokogy. Kdyz geſt w protywenſtwi, tehdi ſyn buozy wel, aby czlowiek pro wieru krzieſtyanku dal ſſwu duſſy, towiez||ſſwe tielo neb ſſwoý zywot; a ktoz tak zywuot ztraty, nalezne giei na onom ſſwietye: Ale ktoz pro wieru krzieſtyanku neſſmie ſſweho zywuota wazyty, ſpaſſy giey na tomto ſſwietye, Ale na onom gey ztraty. Ale w czaſſ pokogie gma odlozyty od ſebe to, czoz nad ným nawiecz muoz panowaty a geho duſſý k ſſtraczeny przyprawyty. Protoz ma od ſebe odlozyty wſieczky zadoſty tieleſtne tohoto ſſwieta; Neb czo to pomuoz czlowieku, by weſſ ſſwiet zyſkal a ſſwe duſſy nedoſtatky trpiel. Roznyetyw ſſwe mlazſſie ſyn buozy, abý ſíe ſamí ſebe odpowiedíely A krzyzz ſſwuoy wzeli, Ale ony to vſſlyffawſíe, welmýe ſíe tyem leczechu. Protoz ſyn buozy po ſſmutney rzeczí prawi gym pak weſſelu a rzka: Syn czlowieczi ma przigity w chwale otcze ſſwého ſſwymí andyelí. yako by rzekl: Nynýe tye ſyn czlowieczy prziſſiel, ale ne w chwale, nebo neſluſalo gemu, w chwale gſſucz, hrziechí naſie noſſyty; Ale tehdy przýdu w chwale. Nebo drzewe przyprawil ſſwe mlazíííe, vczínyw ſie k ným podoben, aby gie mohl k ſſobie podobny vczy- nyty w ſſweí chwale a w ſſwem/ kralowſtwí. Prawí potom 2) cztenye: Ale prawi wam, gſſu nýekterzý z tyech, geſto tuto ſtogie, geſto neokuſſie ſmrtý, az vzrzie ſyna czlowieczieho gduce w ſſwem 3) kralowſtwi. Kra- lowſtwíe nebeſke, bratrzice míla, ne wzdí w ſſwatem píſſmíe kralowſtwie, buducie rozumieno geſt, Ale czaſto ſſwate piſſmo ſſwatu cierekew kra- lowſtwuo nazywa. Protoz piſano geſt: Poſſle ſyn czlowieczy andielý ſſwe y wyberzie z gieho kralowſtwie wſſieczka pohorſſieny°. 4) w buduciê 5) w kralowſtwi zadneho hrzieſſnyka nenye, anyz bude A protoz take zadneho pohorſienye nebude; A protoz ſkrzie kralowſtwie rozumie ſſwatu cierkew, w nyzto gſſu zlí mezý dobrymi ſſmíeſſiený. A proto ze nýekterzí ſſwatych apoſtolow tak dluho míeli na tomto ſſwietye zywi býty, az bý widieli ſſwatu cierkew a chwalu ſyna buozieho na tomto ſſwiety rozplozenu. Protoz 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) sic.
Strana 187
187 ſyn buozy chtie ſſwe mlazſſie vtieſſitý powiedye gy 1) ta ſlowa a rzka: Gſſu nyekterzy z tiech, geſto tuto ſtogie, gyzto neokuſſie ſmrty, az vzrzie ſyna bozieho gduce w ſſwem kralowſtwi, Towies den ode dne, czym dale tiem wiece w buozí chwale a we wffiem dobrem 2) proſpíe//wagice. Gehozto mnýe 276a y wam dopomahay otecz, ſyn, ſwaty duch. Ame.3) A po ſieſtý dnech wzie gezyſſ petra a 1acuba a yana, bratra geho, y wede gie na huoru wyſſoku ſſukromie y promíení ſie przied nýmí. y zeftkwie ſſe oblicziey geho yako ſlunce a rucho gieho uczyný ſie byelo yako ſnyeh. Tehdy vkazachu ſie gym moyſyell a Helias ſí ny4) mluwiece. Tehdy odpo- wiediew petr wece k giezyffowi: Hoſpodyne, dobro geft nam tuto byty. Chczefſ-li, uczynyme tuto trzy ſtany, Tobie gieden, moyzieffowi geden A hehafſowi geden. A kdyz geſſczie on mluwieſſie, nalit oblak ſſwietly obklíczyl gie A hlaſſ z oblaka a rzka: Tot geſt ſyn muoy mily, w nyemz mi ſie dobrzie ſlibilo, gieho poſſluchayte. A vſhiſſewſſie to apoſtolowe pa- dechu na ſſwoy oblicziey a bachu ſie welmíe. y prziſtupi geziſſ 1 dotczie ſie gych a weczie gym: Nerodte ſie batý, wſtante. Puozdwiwfie5) pak ſſwog16) oczy nykoheho neuzrzechu, gedyne ſameho giezyſſe. A kdyz gydechu duolow ſ huorí, przykaza gezyſſ a rzka: Neprawte nykomemu wydyenye,lI 276b azz ſyn czlowieczy z mrtwich wſtane. Na toto cztenýe mluwi Iſwaty Thomaſſ z aq na. Procz geſt ſyn buozy tyto trzy apoſtolý ſſebu poyal? Zagiſte nebo tyto trzie biechu znamenýtieſſy mezi gynymi: Swaty petr proto, ze ſyna buozieho welmie milowal, A protoz gemu fſwu chwalu chtiel vkazaty; Ale ſſwateho yana proto, ze giey ſyn buozy welmie milowal; Ale ſſwateho yakubba?) proto, ze gieft byl welmie vſilen a protywen zyduom, Take ze Herodeſſ za weliky dar zýduom to dal, ze geho kazal zabity. A procz gie ynhed toho neuczínyl, Ale po ſfeſty dnech? geliíí Proto, aby gyný apoſto- lowe nezwiedieli, aby to przied nýmí tayno bylo; Nebo by byl ynhed wedl na huoru, byli by gyní welmí zadali take za nym gyty, Abý byli muohli wídiety ſyna buozieho w gieho chwale, o nyeyzto byl gym drzewe rzekl: Gſſu nýekterzí z tiechto, gelto tuto ſtogíe, gijzto neokuſſie ſmrtý, az vzrzîe ſyna czlowieczeho gduce w ſſwem kralowſtwi. Tu ſſweho kra- lowſtwie chwalu gym na tey huorzie ukazal. Ale procz geſt moyziefſ ſie a Helyas tu przywedl? Zagiſte nayprwe//proto, neb nýekterzi z'aſtu- 277a puowe8) prawíechu giey hehafſiem: Protoz on pokaza ſſwím apoſtolom Ehaſííe, abý ſſwiedczí byli tomu, ze on nenye Ehaff. A protoz ze zýde prawiechu, bý on byl protywen zakonu, przeſtupugie ſobotu, A ze bý, gſſa czlowiekem, czyníl ſíe buohem: protoz on moyzieſſie przywedl na ſſwiedecztwie, ze zakona nezzruſſigie,9) Ale zakon doplnýgie; Proto take, neb kdyz rzekl ſſwatym apoſtolom: Chce-li kto po mnye gyty, odpowieſſ 1) na konci ř. 2) opraveno červeně z dobrím. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) sic. 6) g přeps. z ý. 7) rozd. 8) sic. 2) rozd.
187 ſyn buozy chtie ſſwe mlazſſie vtieſſitý powiedye gy 1) ta ſlowa a rzka: Gſſu nyekterzy z tiech, geſto tuto ſtogie, gyzto neokuſſie ſmrty, az vzrzie ſyna bozieho gduce w ſſwem kralowſtwi, Towies den ode dne, czym dale tiem wiece w buozí chwale a we wffiem dobrem 2) proſpíe//wagice. Gehozto mnýe 276a y wam dopomahay otecz, ſyn, ſwaty duch. Ame.3) A po ſieſtý dnech wzie gezyſſ petra a 1acuba a yana, bratra geho, y wede gie na huoru wyſſoku ſſukromie y promíení ſie przied nýmí. y zeftkwie ſſe oblicziey geho yako ſlunce a rucho gieho uczyný ſie byelo yako ſnyeh. Tehdy vkazachu ſie gym moyſyell a Helias ſí ny4) mluwiece. Tehdy odpo- wiediew petr wece k giezyffowi: Hoſpodyne, dobro geft nam tuto byty. Chczefſ-li, uczynyme tuto trzy ſtany, Tobie gieden, moyzieffowi geden A hehafſowi geden. A kdyz geſſczie on mluwieſſie, nalit oblak ſſwietly obklíczyl gie A hlaſſ z oblaka a rzka: Tot geſt ſyn muoy mily, w nyemz mi ſie dobrzie ſlibilo, gieho poſſluchayte. A vſhiſſewſſie to apoſtolowe pa- dechu na ſſwoy oblicziey a bachu ſie welmíe. y prziſtupi geziſſ 1 dotczie ſie gych a weczie gym: Nerodte ſie batý, wſtante. Puozdwiwfie5) pak ſſwog16) oczy nykoheho neuzrzechu, gedyne ſameho giezyſſe. A kdyz gydechu duolow ſ huorí, przykaza gezyſſ a rzka: Neprawte nykomemu wydyenye,lI 276b azz ſyn czlowieczy z mrtwich wſtane. Na toto cztenýe mluwi Iſwaty Thomaſſ z aq na. Procz geſt ſyn buozy tyto trzy apoſtolý ſſebu poyal? Zagiſte nebo tyto trzie biechu znamenýtieſſy mezi gynymi: Swaty petr proto, ze ſyna buozieho welmie milowal, A protoz gemu fſwu chwalu chtiel vkazaty; Ale ſſwateho yana proto, ze giey ſyn buozy welmie milowal; Ale ſſwateho yakubba?) proto, ze gieft byl welmie vſilen a protywen zyduom, Take ze Herodeſſ za weliky dar zýduom to dal, ze geho kazal zabity. A procz gie ynhed toho neuczínyl, Ale po ſfeſty dnech? geliíí Proto, aby gyný apoſto- lowe nezwiedieli, aby to przied nýmí tayno bylo; Nebo by byl ynhed wedl na huoru, byli by gyní welmí zadali take za nym gyty, Abý byli muohli wídiety ſyna buozieho w gieho chwale, o nyeyzto byl gym drzewe rzekl: Gſſu nýekterzí z tiechto, gelto tuto ſtogíe, gijzto neokuſſie ſmrtý, az vzrzîe ſyna czlowieczeho gduce w ſſwem kralowſtwi. Tu ſſweho kra- lowſtwie chwalu gym na tey huorzie ukazal. Ale procz geſt moyziefſ ſie a Helyas tu przywedl? Zagiſte nayprwe//proto, neb nýekterzi z'aſtu- 277a puowe8) prawíechu giey hehafſiem: Protoz on pokaza ſſwím apoſtolom Ehaſííe, abý ſſwiedczí byli tomu, ze on nenye Ehaff. A protoz ze zýde prawiechu, bý on byl protywen zakonu, przeſtupugie ſobotu, A ze bý, gſſa czlowiekem, czyníl ſíe buohem: protoz on moyzieſſie przywedl na ſſwiedecztwie, ze zakona nezzruſſigie,9) Ale zakon doplnýgie; Proto take, neb kdyz rzekl ſſwatym apoſtolom: Chce-li kto po mnye gyty, odpowieſſ 1) na konci ř. 2) opraveno červeně z dobrím. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) sic. 6) g přeps. z ý. 7) rozd. 8) sic. 2) rozd.
Strana 188
188 ſe ſam ſebe a wezma krzyz ſſwoy podyz za mnu. Protoz týto dwa przywedl na przyklad, nebo kazdy z ny wazyl ſſwoy zywot pro miloſt krale nebe- ſkeho, Kazdi z ny przied lítymí knyezaty bezz ſtrachu prawdu mluwil Moyzieſf weegiptíe przied faraonem A Elyaff przied kralem, gemuzto gmien) býeſſie Achab. A ze gſſu proto tak zywot pro krale nebeſkeho wazyl, Proto take od krale nebeſkeho tu míloſt míelí, ze gſſu dywý czyníli — Moýzie w eegiptie A Hehas w zemí yzrahelſkeý mrtweho wzkrzieſſil. Yako by ſyn buozy chtiel gym rzecy: Budete-li wýlſpro mie ſſwoy zywot wazyty, teez miloſty yako y tyto budete gmiety. Piſſie take ſyn buozy: Aby tyto trzie apoſtolowe byli hlawa nad gynymí, protoz uczyl gie tomu, Aby byli litoſtywí yako moyzieſſ A miloſtywi yako Elyaſſ. Neb kdyz byeſie ſe kral nebeſkí rozhnyewal na zýduowſtwo pro gich weliki hrziech, tak zie gye chtieſſie wſſieczky zahladyty, Tehdí moyzieſl ſlitowaw ſie nad nymí, wzwola k hoſpodynu a rzka: Hoſpodyne, odpuuſt gym ten hrzíech; paklí toho nechczeſſ vczýnyty, Ale ſſhlad mie I knyh, geſtoſſ míe napiſſal; A Ehlas trzy leta trpiel hlad pro narod2) zydwouſkí. Czoz pak petr wecie prawi: Hoſpodyne, dobroý nam zde bytý. Bieſfie ſhſſal od ſyna buozieho, ze ma do geruzalema gyty A tam mnoho zleho od zyduow trpiety a naypoſledy vmuczen byty. Jako by rzekl: Oſtanem-li zde, tehdy neumrzieſſ, any czo trpiety buudeſl; Mame ſſebu Elýaſſie, genz ohen II nebe puſtyl, A moyzieffie, genz byl wifiel na huoru we mlhu a tam ſ buohem mluwil, Jako by rzekl: Nikte naſſ nezwíe, kto y ſme. Hleday, kakt gie ſilnye milowal ſyna buozieho; nebo tohoto nemluwieſſye ſam pro ſe, ale pro ſyna buozieho. Tu take míloſt ſſwaty petr pokazal k giezu- kriftowí, kdyzto yuz blíz przied geho vmuczenym k nyemu powiediel a rzka: By mí bilo ſ tebu vmrzety, nezaprzy3) tebe; A potom mezy tak welikkym 4) zaſtupem lida, kdyz chtiechu ſyna buozieho zydowe giety, netolik nebyezal, Ale wytrhl ſwoy mecz y vtal pachuolk' 5) knyezete zy- duowſkeho vcho. Hleday, kakt gie o ſobie netbal,6) ale za ſſweho míſtra ſie bal. Prawi potom cztenýe, ze hlaſſ by ſliſſan z oblaka a rzka: Tot gieft muoy ſyn milý, w nyemz to mi ſie welmí ſlibilo geho poſluchayte. Kdyz hoſpodyn wſſiemohuczí chtiel lidem hrozity, aby ſie geho bali, tehdi oblak pokazal temný, yakozto na horzie ſyna?) Wſiel, prawi, Moyzíel k hoſpodynu w uoblak w temný; Ale zie tuto nechtiel hrozyty, ale uczyty, protoz oblak ſſwietlý ſie pokazal. A aby wiedyeno bylo, zie hlaſſ otcze buoha o zadnem gynem ſſwiedeczſtwym nedawa, gedyne 278b o gezukriſtowí, protoz onu dwu neby wídyety, giedýny gezukriſt ſam/ſoſta. Ale czoz ten hlaſſ geſt rzekl? To geſt, prawi, muoy ſyn mily. A kdyz geſt milý, neboý ſie petrze, yuz muozieſſ dobrzye gieho mocz widyety a wierzyty, ez z mrtwich witane; Nechceſ-li gynak wierzyty, Ale wſak wierz ſſwiedeczſtwi otcie buoha. A to tobie protywno nebuud, acz on chce na krzyzy vmrziety. A kdyz uſſliſſiechu, padechu na ſſwuoy oblicziey 277b 278a 1) na konci ř. 2) t. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) ras. 7) sic.
188 ſe ſam ſebe a wezma krzyz ſſwoy podyz za mnu. Protoz týto dwa przywedl na przyklad, nebo kazdy z ny wazyl ſſwoy zywot pro miloſt krale nebe- ſkeho, Kazdi z ny przied lítymí knyezaty bezz ſtrachu prawdu mluwil Moyzieſf weegiptíe przied faraonem A Elyaff przied kralem, gemuzto gmien) býeſſie Achab. A ze gſſu proto tak zywot pro krale nebeſkeho wazyl, Proto take od krale nebeſkeho tu míloſt míelí, ze gſſu dywý czyníli — Moýzie w eegiptie A Hehas w zemí yzrahelſkeý mrtweho wzkrzieſſil. Yako by ſyn buozy chtiel gym rzecy: Budete-li wýlſpro mie ſſwoy zywot wazyty, teez miloſty yako y tyto budete gmiety. Piſſie take ſyn buozy: Aby tyto trzie apoſtolowe byli hlawa nad gynymí, protoz uczyl gie tomu, Aby byli litoſtywí yako moyzieſſ A miloſtywi yako Elyaſſ. Neb kdyz byeſie ſe kral nebeſkí rozhnyewal na zýduowſtwo pro gich weliki hrziech, tak zie gye chtieſſie wſſieczky zahladyty, Tehdí moyzieſl ſlitowaw ſie nad nymí, wzwola k hoſpodynu a rzka: Hoſpodyne, odpuuſt gym ten hrzíech; paklí toho nechczeſſ vczýnyty, Ale ſſhlad mie I knyh, geſtoſſ míe napiſſal; A Ehlas trzy leta trpiel hlad pro narod2) zydwouſkí. Czoz pak petr wecie prawi: Hoſpodyne, dobroý nam zde bytý. Bieſfie ſhſſal od ſyna buozieho, ze ma do geruzalema gyty A tam mnoho zleho od zyduow trpiety a naypoſledy vmuczen byty. Jako by rzekl: Oſtanem-li zde, tehdy neumrzieſſ, any czo trpiety buudeſl; Mame ſſebu Elýaſſie, genz ohen II nebe puſtyl, A moyzieffie, genz byl wifiel na huoru we mlhu a tam ſ buohem mluwil, Jako by rzekl: Nikte naſſ nezwíe, kto y ſme. Hleday, kakt gie ſilnye milowal ſyna buozieho; nebo tohoto nemluwieſſye ſam pro ſe, ale pro ſyna buozieho. Tu take míloſt ſſwaty petr pokazal k giezu- kriftowí, kdyzto yuz blíz przied geho vmuczenym k nyemu powiediel a rzka: By mí bilo ſ tebu vmrzety, nezaprzy3) tebe; A potom mezy tak welikkym 4) zaſtupem lida, kdyz chtiechu ſyna buozieho zydowe giety, netolik nebyezal, Ale wytrhl ſwoy mecz y vtal pachuolk' 5) knyezete zy- duowſkeho vcho. Hleday, kakt gie o ſobie netbal,6) ale za ſſweho míſtra ſie bal. Prawi potom cztenýe, ze hlaſſ by ſliſſan z oblaka a rzka: Tot gieft muoy ſyn milý, w nyemz to mi ſie welmí ſlibilo geho poſluchayte. Kdyz hoſpodyn wſſiemohuczí chtiel lidem hrozity, aby ſie geho bali, tehdi oblak pokazal temný, yakozto na horzie ſyna?) Wſiel, prawi, Moyzíel k hoſpodynu w uoblak w temný; Ale zie tuto nechtiel hrozyty, ale uczyty, protoz oblak ſſwietlý ſie pokazal. A aby wiedyeno bylo, zie hlaſſ otcze buoha o zadnem gynem ſſwiedeczſtwym nedawa, gedyne 278b o gezukriſtowí, protoz onu dwu neby wídyety, giedýny gezukriſt ſam/ſoſta. Ale czoz ten hlaſſ geſt rzekl? To geſt, prawi, muoy ſyn mily. A kdyz geſt milý, neboý ſie petrze, yuz muozieſſ dobrzye gieho mocz widyety a wierzyty, ez z mrtwich witane; Nechceſ-li gynak wierzyty, Ale wſak wierz ſſwiedeczſtwi otcie buoha. A to tobie protywno nebuud, acz on chce na krzyzy vmrziety. A kdyz uſſliſſiechu, padechu na ſſwuoy oblicziey 277b 278a 1) na konci ř. 2) t. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) ras. 7) sic.
Strana 189
189 a bachu ſíe welmíe. A zagiſte netoliko gífu pro bazen na ſſwoý obliczieí padli, Ale abý, widucze taku ſſwíetloſt, hoſpodynu ſie modlili. I przykaza gym, aby nykomemu toho neprawili, az bý geliz ſyn czlowieczi z mrtwich wſtal. A to vczyný proto, aby z toho poſímiech nebyl; Nebo nebyli tomu gieſtye wierzilí: Ale kdyz potom mnohymí dywy a napoſledy ſſwu ſmrtý toho potwrdyl, Tehdy kazal wſſieczko zgyewity, aby giedno druheho po- twrzowalo. Ale my, bratrzice mila, chceme-li, vzrzíme take giezukriſta, ne tak yako gſſu ony na huorzie widieh, ale welmí wieczſfy 1) ſſwietloſty. Nebo thehdy odpuuſtygie ſſwym apoſtolom, vkazal gym gie/dýne tu 279a ſſwietloſt, gijzto gſſu ony mohli dobrzie trpiety. Ale potom przide ſſe wſſy ſſwietloſty ſſweho buoſtwie A netoliko S moyzieſſiem a ſ elyaſſem, Ale bez cziſla rztyerzſtwa ſſwatich andielow a gynych ſſwatich ſſiebu przywede; A tu giey wſſiczkny uzrzíe. A ſam ſſe wſſiemí bude mluwity. A dobrym dye: Podte pozehnany meho otcze, neb kdyz gſſem byl laczen, dali ſte- mi giefty; A nyekteremu z nych dye: Nehodyek, ſluho dobry a wierny. neb gílý nad malu wieczy byl wieren nad welíku tye wieczí puoſtawým: wendy w radoft ſſweho pana. A zlym 2) take pak dye: Dýete, prokletý, do ohnye wieczneho, genz gie przyprawen dyablu a gieho andielom3) ; A ſſwie- zicze gich nohij a rucze y wurhu gie wue tmu neſlichanu. Tehdy dobrzy buudu ſie ſſkwiety yako ſlunce, nebo budu prziebywaty wieczney ſſwie- tloftý. Gyezto mníe y wam dopomahaý otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Tehdy otazachu gleho geho mlazíly a rzkuce: Czoz tehdy míſtrzi prawie, zie Eliaff muſſy drzewe przygyty? Tehdy on odpowiedyew wece gym: Elyaſſ, to gieſt prawda, zie ma przygyty a nawratity wſſieczko. Ale prawí|ſwam, zie gye Elyaſſ yuz prziſſiel, a nepoznali geho, ale vczynyli 279b nad nym to wſſie, czoz chtielí. Takezz y ſyn czlowieczy ma od nych trpiety. Tehdy vrozumechu mla'zífy, zie y o yanu krzſtytelowi gym rzekl. A kdyz przygide k zaſtupuowý, Prziſtupi k nyemu czlowiek, klek na kolenu przied ny,4) wecze a rzka: Hoſpodyne, ſmýluy ſie nad mym synem; nebot geſt namíeſſiecznyk a zle trpy, Nebot czaſto pada w uohen. A offierowal gſſem gieí twym mlazſſym 5) a nemohli gieho uzdrawyty. Odpowiedyew giezyſ wece: O narode newierzígicy a przewraczeny, dokawad buudu II wami? dokawad waſſ buudu trpiety? Przyneſte gieí ke mnye ſſem. I treſkta gie gezyſ y wýnyde od nyeho dýabel y by vzdraweno dyetye od toho czaſſu. Tehdy prziſtupywſíe geho mlazſſy k giezywſowi tayny 6) a rzkucze: Procz ſme my nemohlí wywrczy gieho? Wecze gym giezyſſ: Pro waſſie newier- zienye. Ale zawierne prawi wam: Budete-li miety wieru yako zrno hor- cziczne, dyete teyto huorzie: gdy tamto, a poyde A nycz wam nebude nelzie. Ale tento narod nemuoz wywrzien byty, gedyne modlítbu a puoſtem. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomaſí z aquína. [DJuchuonycí?) zydow| ſſczí prawíechu podle prorocztwie Malachiaſſie 280a proroka, by Elyaſí gmíel przygyty przied przýſtym ſyna buozieho a na- 1) II přeps. z y. 2) na konci ř. 3) t. 4) na konci ř. 5) t. 6) t. 7) provedena inic. M.
189 a bachu ſíe welmíe. A zagiſte netoliko gífu pro bazen na ſſwoý obliczieí padli, Ale abý, widucze taku ſſwíetloſt, hoſpodynu ſie modlili. I przykaza gym, aby nykomemu toho neprawili, az bý geliz ſyn czlowieczi z mrtwich wſtal. A to vczyný proto, aby z toho poſímiech nebyl; Nebo nebyli tomu gieſtye wierzilí: Ale kdyz potom mnohymí dywy a napoſledy ſſwu ſmrtý toho potwrdyl, Tehdy kazal wſſieczko zgyewity, aby giedno druheho po- twrzowalo. Ale my, bratrzice mila, chceme-li, vzrzíme take giezukriſta, ne tak yako gſſu ony na huorzie widieh, ale welmí wieczſfy 1) ſſwietloſty. Nebo thehdy odpuuſtygie ſſwym apoſtolom, vkazal gym gie/dýne tu 279a ſſwietloſt, gijzto gſſu ony mohli dobrzie trpiety. Ale potom przide ſſe wſſy ſſwietloſty ſſweho buoſtwie A netoliko S moyzieſſiem a ſ elyaſſem, Ale bez cziſla rztyerzſtwa ſſwatich andielow a gynych ſſwatich ſſiebu przywede; A tu giey wſſiczkny uzrzíe. A ſam ſſe wſſiemí bude mluwity. A dobrym dye: Podte pozehnany meho otcze, neb kdyz gſſem byl laczen, dali ſte- mi giefty; A nyekteremu z nych dye: Nehodyek, ſluho dobry a wierny. neb gílý nad malu wieczy byl wieren nad welíku tye wieczí puoſtawým: wendy w radoft ſſweho pana. A zlym 2) take pak dye: Dýete, prokletý, do ohnye wieczneho, genz gie przyprawen dyablu a gieho andielom3) ; A ſſwie- zicze gich nohij a rucze y wurhu gie wue tmu neſlichanu. Tehdy dobrzy buudu ſie ſſkwiety yako ſlunce, nebo budu prziebywaty wieczney ſſwie- tloftý. Gyezto mníe y wam dopomahaý otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Tehdy otazachu gleho geho mlazíly a rzkuce: Czoz tehdy míſtrzi prawie, zie Eliaff muſſy drzewe przygyty? Tehdy on odpowiedyew wece gym: Elyaſſ, to gieſt prawda, zie ma przygyty a nawratity wſſieczko. Ale prawí|ſwam, zie gye Elyaſſ yuz prziſſiel, a nepoznali geho, ale vczynyli 279b nad nym to wſſie, czoz chtielí. Takezz y ſyn czlowieczy ma od nych trpiety. Tehdy vrozumechu mla'zífy, zie y o yanu krzſtytelowi gym rzekl. A kdyz przygide k zaſtupuowý, Prziſtupi k nyemu czlowiek, klek na kolenu przied ny,4) wecze a rzka: Hoſpodyne, ſmýluy ſie nad mym synem; nebot geſt namíeſſiecznyk a zle trpy, Nebot czaſto pada w uohen. A offierowal gſſem gieí twym mlazſſym 5) a nemohli gieho uzdrawyty. Odpowiedyew giezyſ wece: O narode newierzígicy a przewraczeny, dokawad buudu II wami? dokawad waſſ buudu trpiety? Przyneſte gieí ke mnye ſſem. I treſkta gie gezyſ y wýnyde od nyeho dýabel y by vzdraweno dyetye od toho czaſſu. Tehdy prziſtupywſíe geho mlazſſy k giezywſowi tayny 6) a rzkucze: Procz ſme my nemohlí wywrczy gieho? Wecze gym giezyſſ: Pro waſſie newier- zienye. Ale zawierne prawi wam: Budete-li miety wieru yako zrno hor- cziczne, dyete teyto huorzie: gdy tamto, a poyde A nycz wam nebude nelzie. Ale tento narod nemuoz wywrzien byty, gedyne modlítbu a puoſtem. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomaſí z aquína. [DJuchuonycí?) zydow| ſſczí prawíechu podle prorocztwie Malachiaſſie 280a proroka, by Elyaſí gmíel przygyty przied przýſtym ſyna buozieho a na- 1) II přeps. z y. 2) na konci ř. 3) t. 4) na konci ř. 5) t. 6) t. 7) provedena inic. M.
Strana 190
190 wratýty ſſrdce otczowuo k ſſynom A ſrdcze ſynow k úotczom A wratyty wſſieczko w ſtari ſtaw. I mnyechu apoſtolowe, by to bylo przíſtýe yuz ſyna buozieho, kdyz ſie byl przied nymí promíenyl na horzie. A protoz wecechu gemu a rzkuce: Czoz tehdy prawie miſtrzí, zie Elyaſſ muſſy przigity drzewe? Jakoby rzekli: Kdyz ſſy yuz prziſſel w ſſwey chwale, kak gie to, ze twoy prziedchuodczie Elyaſſ neprziſſiel przied tebu? Swaty apoftolowe prziftye Ehaffowa newiedleli gſfu z piſſma, Ale míſtrzy zydowſty ti to mluwiechu a to domnyenýe bieffie mezy obecznymí lidmí. I mluwiechu míſtrzi a rzkuce: By toto byl kriſt,1) byl by Ehaſſ drziewe przied ným prziſſiel. Ale geſt zname- naty, zie geſt dwuogie prziſtie ſyna buozieho, Gledno prwe, kdýzto ſie narodyl, Druhe pak buude den fuudný. Przied prwym gleho prziſtym prziedffel geft gyei ſfwatí yan krzítytel, genz geft byl podobný k eehaffowi ſkutkí, nrawi a moczi; Ale przied druhym prziſczím prziedeyde giei E/ſhaſſ 280b prawý. Tehdí ſyn buozy odpowiedyew gym wece: prawda geſt, ze Elaff ma przígítý a nawratyty wſſieczko. Ale prawi wam, zet tye Ehaſſ yuz pryffiel. Nykte ſie nedomní, bý ſyn buozy bludnýe mluwil, zie nýekdy prawí, zie Ehiaſſ yuz prziſſel A nyekdy prawi, zie gma przygity. Nebo kdyz prawi, zie Elyaſſ ma przigiti, míený Ehafsie praweho, genz przedde2) dnem ſuudnym ma przygity a ſſwym kazanym nawratitý wſ ieczko; Nebo wſſieczko zyduowſtwuo nawratý k wyerzie krzieſtiankey A nawraty ſrdcze otczow k ſſynom. To ſie tyem czynem ſtane, ze zyduowe przygmu wieru ſſwatich apoſtolow, nebo ſſwaty apoſtolowe poſſh gſſu od zydow yako ſynowe od otczow. Ale kdyz prawí, ze Eliaſſ yuz prziſſiel, míný Ehaſſie podobenſtwím, to gieft ſſwateho yana krzſtytele. Ale kdyz prawí ſyn buozy: A nepoznah gſſu gieho, Ale uczínyli z nyeho to wſſie, czoz chtieli, a czoz gym libo býlo, To míený, ze gſſu gemu hlawu3) ſtielí, Abý, yakz gieſt prziedſfiel ſyna 281a buozieho narozienym, abý giey takez przied ſſel ý vmuczieným. A protoz prawi we cztený: Takez y ſyn czlowieczí gma od ných trpiety. Prawi potom cztenye: A kdyz przygíde k zaſtupu, prziſtupi k nyemu czlowiek, klek na kolenu nayprwe przied ným. Wyzme, czo to geſt, geſto prawi: Namíeſſiecznyk a zle trpíj. Lekarzy mluwie, to czo gym libo, neb mluwie, by to byla nemocz tieleſtna, a rzku, by wlhkoft ſie hýbala w hlawie podle ſſwietloſty mîeſſyeczowe, geſto geſt wlhkeho przyrozenye. Ale mý, geſto ſſwatemu cztený wierzyme, prawyme, ze tu nemocz zly duch w czlo- wiecze czynî. Neb zly duch hleda nyekterich czaſſow mýeſſieczowich a w ty czaſſy dyela tu nemocz w czlowiecze, a w druhe czaſſy nýcz, chtie lidý przyweſty k bludu, Abý mnýeli, bý to bylo byehem míefíeczowy.4) Zna- menaty nam geſt take, zie dyabel toho giſteho mladczie, kdyz gey geſt metal y w ohen y wuodu, byl by gey take owſſiem y zahubil, ale buoh toho nedopuſtil. Ale kdyz potom prawi: A offierowal ſſem gey twym mlazfym, 281b a nemohli geho vzdrawíty, Taynye zalugie na apuoſtolý; ano czaſto/ nyekto vzdrawen nebude, nenýe to pro nedoſtatek toho, genz ma vzdrawity, Ale 1) sic. (zkratka). 2) rozd. 3) na konci ř. 4) t.
190 wratýty ſſrdce otczowuo k ſſynom A ſrdcze ſynow k úotczom A wratyty wſſieczko w ſtari ſtaw. I mnyechu apoſtolowe, by to bylo przíſtýe yuz ſyna buozieho, kdyz ſie byl przied nymí promíenyl na horzie. A protoz wecechu gemu a rzkuce: Czoz tehdy prawie miſtrzí, zie Elyaſſ muſſy przigity drzewe? Jakoby rzekli: Kdyz ſſy yuz prziſſel w ſſwey chwale, kak gie to, ze twoy prziedchuodczie Elyaſſ neprziſſiel przied tebu? Swaty apoftolowe prziftye Ehaffowa newiedleli gſfu z piſſma, Ale míſtrzy zydowſty ti to mluwiechu a to domnyenýe bieffie mezy obecznymí lidmí. I mluwiechu míſtrzi a rzkuce: By toto byl kriſt,1) byl by Ehaſſ drziewe przied ným prziſſiel. Ale geſt zname- naty, zie geſt dwuogie prziſtie ſyna buozieho, Gledno prwe, kdýzto ſie narodyl, Druhe pak buude den fuudný. Przied prwym gleho prziſtym prziedffel geft gyei ſfwatí yan krzítytel, genz geft byl podobný k eehaffowi ſkutkí, nrawi a moczi; Ale przied druhym prziſczím prziedeyde giei E/ſhaſſ 280b prawý. Tehdí ſyn buozy odpowiedyew gym wece: prawda geſt, ze Elaff ma przígítý a nawratyty wſſieczko. Ale prawi wam, zet tye Ehaſſ yuz pryffiel. Nykte ſie nedomní, bý ſyn buozy bludnýe mluwil, zie nýekdy prawí, zie Ehiaſſ yuz prziſſel A nyekdy prawi, zie gma przygity. Nebo kdyz prawi, zie Elyaſſ ma przigiti, míený Ehafsie praweho, genz przedde2) dnem ſuudnym ma przygity a ſſwym kazanym nawratitý wſ ieczko; Nebo wſſieczko zyduowſtwuo nawratý k wyerzie krzieſtiankey A nawraty ſrdcze otczow k ſſynom. To ſie tyem czynem ſtane, ze zyduowe przygmu wieru ſſwatich apoſtolow, nebo ſſwaty apoſtolowe poſſh gſſu od zydow yako ſynowe od otczow. Ale kdyz prawí, ze Eliaſſ yuz prziſſiel, míný Ehaſſie podobenſtwím, to gieft ſſwateho yana krzſtytele. Ale kdyz prawí ſyn buozy: A nepoznah gſſu gieho, Ale uczínyli z nyeho to wſſie, czoz chtieli, a czoz gym libo býlo, To míený, ze gſſu gemu hlawu3) ſtielí, Abý, yakz gieſt prziedſfiel ſyna 281a buozieho narozienym, abý giey takez przied ſſel ý vmuczieným. A protoz prawi we cztený: Takez y ſyn czlowieczí gma od ných trpiety. Prawi potom cztenye: A kdyz przygíde k zaſtupu, prziſtupi k nyemu czlowiek, klek na kolenu nayprwe przied ným. Wyzme, czo to geſt, geſto prawi: Namíeſſiecznyk a zle trpíj. Lekarzy mluwie, to czo gym libo, neb mluwie, by to byla nemocz tieleſtna, a rzku, by wlhkoft ſie hýbala w hlawie podle ſſwietloſty mîeſſyeczowe, geſto geſt wlhkeho przyrozenye. Ale mý, geſto ſſwatemu cztený wierzyme, prawyme, ze tu nemocz zly duch w czlo- wiecze czynî. Neb zly duch hleda nyekterich czaſſow mýeſſieczowich a w ty czaſſy dyela tu nemocz w czlowiecze, a w druhe czaſſy nýcz, chtie lidý przyweſty k bludu, Abý mnýeli, bý to bylo byehem míefíeczowy.4) Zna- menaty nam geſt take, zie dyabel toho giſteho mladczie, kdyz gey geſt metal y w ohen y wuodu, byl by gey take owſſiem y zahubil, ale buoh toho nedopuſtil. Ale kdyz potom prawi: A offierowal ſſem gey twym mlazfym, 281b a nemohli geho vzdrawíty, Taynye zalugie na apuoſtolý; ano czaſto/ nyekto vzdrawen nebude, nenýe to pro nedoſtatek toho, genz ma vzdrawity, Ale 1) sic. (zkratka). 2) rozd. 3) na konci ř. 4) t.
Strana 191
191 pro newierzienye toho, genz ma vzdrawen byty. Znamenay take gieho nemudroſt, kakt przied zaſtupem zgíewnye proſſy gezyſſie, omluwagie geho apoſtoli. Ale ſyn buozý wyprawugie gie z toho omluwanýe, vkazugie, zie geſt wýnnal) toho, genz na nye zalowaſſe; Nebo rozlicznye geſt znamenaty, ze geft neýmyel prawe wiery. Ale wſſakz ſyn buozy nezíehrzie giey ſameho, abý gieho neſmutyl, ale zehrzie na wſſiczko zyduowſtwo; Neb podobno geſt k tomu, zie gſſu mnozý z zydduow,2) geſto gſſu tu býlí, o ſſwatich apoſtolech, zie dyabla wýwrczy nemohli, nyeczo wrtrali. A protoz y prawi cztenýe: Odpowiedyew giezyſf weczíe: O, prawi, narode zyduowſſký ne- wierní a prziewracziený, dokawad buudu ſſ wamí a dokawad waſſ buudu trpiety? Skrzie to, geſto prawi, dokawad budu ſſ wami, vkazugie, zie zada ſmrty a zie bý rad ſſyel I tohoto ſſwyeta. Prawí potom cztenýe: Przý- neſte giey ke mnye ſſiem. Kdyz byl ſſwe mlazſſie yuz zprawil, przywody otczie toho mladen/Jczíe k dobrey nadýegy, abý wierzil, ze ſyn geho buude 282a zbawen toho zleho, proto weczie: przyneſte gey ke mnye ſyem. Y poczie trzeſktaty dyabla a take toho mladczie; Nebo ſie to gemu byeſſie pro geho hrziechi przýhodylo. Y wynýde od nyeho dyabel a by vzdraweno dyetye od toho czaſſu. Tehdy przyſtupychu k nyemu geho mlazíſy taynye a wecziechu gemu. Byechu przygyalí apoſtolowe od ſyna buozyeho mocz wýmýetaty dyablý. A proto zie nemohli toho dyabla wypudyty, bachu ſie, bý nebyli te moczí ztratyli, geſto gym byeſſie dana. Ale ſyn buozý gym odpowiedye: Pro- waſſýe, prawi, newierzenýe. Wierzilí gſfu zagiſte ſſwaty apoſtolowe, Ale wſak geſtye u wierzie potwrzený nebýlí; Nebo kdyz ſyn buozy byl na huorzie ſ petrem, f yanem a f ýakubem, zatýem byli gyní oſtali wdole mezy zaſtupem A nýekterzy z ných nyeczo ſie u wierzie rozpaczowali. Prawi potom czteníe: Zawierne prawi wam, Budete-li gmety wieru yako zrno horcziczne. Zrno zagiſte horczyczne, drzyewe nezli buude rozyetrzyeno, nýkto nemuoz poznaty gieho muoczy; Ale kdyz rozýetrzieno buude, tak muocz gieho welmí czyty: Takez czlowiek ſſwaty kdýz ktere protýwenſtwie 282b pro wieru trpij krzyeſtyanſku, tu geho wyeru poznaty, a gyeſt-li vſtawiczen, tehdy wſfyeczko to w ſlechetnoſt obraty, O nyemzto drziewe mohlo do- mnyenye býty. I chczie syn buozy ſſwym apoſtolom takto rzecy: Budete-li myety taku wieru, zye, kdyz waaſſ bude trziety protywenſtwie, u wierzie fie nerozpaczyte, ale vſtawiczny budete, Tehdy dyete teyto huorze: gdy tamto a ynhed poyde A nycz wam nebude nelzíe. Ale ſnad by nýekto rzekl: kdyz gſſu apoſtolowe z gednoho mieſta huoru na druhe prziewra- czowali? K tomu ya odpowiedam, ze gſſu ſſwatý apoftolowe welmie wieczlfye czynyli, neb gſſu mrtwich mnoho wzkrzieſſowali. Prawie take gſſu nye- kterzy ſſwaty menſſy ſſwatich apoſtolow, ze gſſu w puotrziebu huory przíe- wraczowalí. A to, ze gſſu ſſwaty apoſtolowe huor neprziewraczowali, to gie nebylo proto, bý nemohlí, ale proto, ze gym toho nebylo potrziebye. 1) rozd. 2) t.
191 pro newierzienye toho, genz ma vzdrawen byty. Znamenay take gieho nemudroſt, kakt przied zaſtupem zgíewnye proſſy gezyſſie, omluwagie geho apoſtoli. Ale ſyn buozý wyprawugie gie z toho omluwanýe, vkazugie, zie geſt wýnnal) toho, genz na nye zalowaſſe; Nebo rozlicznye geſt znamenaty, ze geft neýmyel prawe wiery. Ale wſſakz ſyn buozy nezíehrzie giey ſameho, abý gieho neſmutyl, ale zehrzie na wſſiczko zyduowſtwo; Neb podobno geſt k tomu, zie gſſu mnozý z zydduow,2) geſto gſſu tu býlí, o ſſwatich apoſtolech, zie dyabla wýwrczy nemohli, nyeczo wrtrali. A protoz y prawi cztenýe: Odpowiedyew giezyſf weczíe: O, prawi, narode zyduowſſký ne- wierní a prziewracziený, dokawad buudu ſſ wamí a dokawad waſſ buudu trpiety? Skrzie to, geſto prawi, dokawad budu ſſ wami, vkazugie, zie zada ſmrty a zie bý rad ſſyel I tohoto ſſwyeta. Prawí potom cztenýe: Przý- neſte giey ke mnye ſſiem. Kdyz byl ſſwe mlazſſie yuz zprawil, przywody otczie toho mladen/Jczíe k dobrey nadýegy, abý wierzil, ze ſyn geho buude 282a zbawen toho zleho, proto weczie: przyneſte gey ke mnye ſyem. Y poczie trzeſktaty dyabla a take toho mladczie; Nebo ſie to gemu byeſſie pro geho hrziechi przýhodylo. Y wynýde od nyeho dyabel a by vzdraweno dyetye od toho czaſſu. Tehdy przyſtupychu k nyemu geho mlazíſy taynye a wecziechu gemu. Byechu przygyalí apoſtolowe od ſyna buozyeho mocz wýmýetaty dyablý. A proto zie nemohli toho dyabla wypudyty, bachu ſie, bý nebyli te moczí ztratyli, geſto gym byeſſie dana. Ale ſyn buozý gym odpowiedye: Pro- waſſýe, prawi, newierzenýe. Wierzilí gſfu zagiſte ſſwaty apoſtolowe, Ale wſak geſtye u wierzie potwrzený nebýlí; Nebo kdyz ſyn buozy byl na huorzie ſ petrem, f yanem a f ýakubem, zatýem byli gyní oſtali wdole mezy zaſtupem A nýekterzy z ných nyeczo ſie u wierzie rozpaczowali. Prawi potom czteníe: Zawierne prawi wam, Budete-li gmety wieru yako zrno horcziczne. Zrno zagiſte horczyczne, drzyewe nezli buude rozyetrzyeno, nýkto nemuoz poznaty gieho muoczy; Ale kdyz rozýetrzieno buude, tak muocz gieho welmí czyty: Takez czlowiek ſſwaty kdýz ktere protýwenſtwie 282b pro wieru trpij krzyeſtyanſku, tu geho wyeru poznaty, a gyeſt-li vſtawiczen, tehdy wſfyeczko to w ſlechetnoſt obraty, O nyemzto drziewe mohlo do- mnyenye býty. I chczie syn buozy ſſwym apoſtolom takto rzecy: Budete-li myety taku wieru, zye, kdyz waaſſ bude trziety protywenſtwie, u wierzie fie nerozpaczyte, ale vſtawiczny budete, Tehdy dyete teyto huorze: gdy tamto a ynhed poyde A nycz wam nebude nelzíe. Ale ſnad by nýekto rzekl: kdyz gſſu apoſtolowe z gednoho mieſta huoru na druhe prziewra- czowali? K tomu ya odpowiedam, ze gſſu ſſwatý apoftolowe welmie wieczlfye czynyli, neb gſſu mrtwich mnoho wzkrzieſſowali. Prawie take gſſu nye- kterzy ſſwaty menſſy ſſwatich apoſtolow, ze gſſu w puotrziebu huory przíe- wraczowalí. A to, ze gſſu ſſwaty apoſtolowe huor neprziewraczowali, to gie nebylo proto, bý nemohlí, ale proto, ze gym toho nebylo potrziebye. 1) rozd. 2) t.
Strana 192
192 A ſſnad gſſu huorí przíeſtawowali, ale to piſſano nenýe; nebo ne wſſyczkní dywowe gſſu popiſaní. Prawi potom cztenýe: Ale tento narod nemuoz wýwrzien bytý, gie- 283a dyne modlitbu/ a ſkrzie puoſt. To mluwi netoliko o narodu namyeſſiecznem, ale o kazdem narodu dyabelſke. 1) Puoſt zagiſte k welýkey mudroſty czlo- wieka przywody A andýela nebeſkeho z czlowieka czyní a nad muoczmí dyabelſkymi ſſwityezygie, Ale ne ſam o ſobýe, Ale potrziebíe geft k tomu take modlitbý, yako prwnýeyfie a duoftoynyeyffye. Znamenaymez, czo ſie dobreho z tohoto obeho ſtawa. Neb ktoz ſie modlí, yakz ſluffye a puſtý, 2) ten zagiſte nenye lakô3) A k almuznye hotow geſt; ktoz ſie puoſty, w zy- wotye lehek ge, obedlíwíe nie muoz modlitý a ſnadnýe pokuſſyenye tyeleſtne vhaſſyty, Buoha czyní míloſtýwa, duſſy pyſnu k pokorze przíwodý: Protoz ſſwaty apoſtolowe yako by ſie wzdy poſtyli býechu. Ktoz ſíe modli a puoſty, dwuogy ma krzydle a geſt lehczyeyffy nez wietr, ruczieyſy nez ohen, wyſſy nezly zemíe. A protoz taky kazdy welmí geft protywen dyablom; Nebo nenýe nycz mocznyeyfſieho czlowieka, genz ſie rad modlí. Ale geſtli ze twe tielo wzdy ſie puoſty, tak ſe puoſt, zie bý muohl ſmyſl zachowaty. A to zagiſte ne welmí ſýe od poſtu rozgiednawa, Nebo/nenýe nycz mocz- nýeylieho czlowíeka, genz ſíe rad modlí. 4) Nebo nýcz nenye dyablu tak mílo yakozto opylſtwuo a ſmilſtwo; nebo ta dwuogie wiecz geſt yako matye wſſyeho 5) zleho. Nebo ſkrzie to dyabel przyprawil zydy, ze gſſu ſye modlam pohaníkym modlili; Skrzie to przyprawil fodomîtſke lýdý, ze gſſu hrziechý proty przyrození czynýli a moho 6) gynych k Iſtraczieny przýprawil a do pekla poſſlal. A czo zleho neczyní ſmílſtwo? Czyní czlowieka ſſwíní, a hor- ſieho nez ſſwýny; Nebo ſſwynye w blatye sye wale, Ale tento geft podoben k tomu, genz ma w ſobye dyabla. Nebo prawie yako ten nykoheho ſíe neſtydý, ale wezdy ſíe zabywa: Takez czlowiek ſmílný any ſie buoha bogý, any ſie kdy ſtýdý, ale w ſſwem ſe wezdy ſmilſtwi zabýwa. A pak, kdybý gieho duſſy tam wnýtrz wídyel, vzrziel bý gy, ana yako zynye na ledu zmrzla A y zadne teploty w ný nenýe any miloſty ducha ſſwateho. Hanba geft mluwíty, czo zleho trpíe y muzíe ý zeny pro ſſwe ſmilſtwo; Ale ka- zdeho przy geho ſwiedomí oſtawme. Czo geſt take horffye nez opylſtwuo? nebo mnohe ſhſſy, kdyz ſie opogy, ze mluwie a rzkuce://O, bý wýna na ſſwyetye nebylo! ý budu latý buozyemu ſtworziený. Wyno nam geſt dano, abýchom lie weſſelili, ne proto, abýchom ſíe ſamí gým ohyzdní czynylí; abychom ſie ſmali, Ne proto, abý ſíe nam gyny poſſmiewalí; Abychom zdrawi bylí, ne proto, abýchom 7) onemocznyelí. Wezmíete przyklad od oſla, ode pſa y od kazde nyeme twarzy: Nebo kazde y w giedený y w pyty ma ſſwu myeru, A przíefto, by ty gie ſtokrat nutyl, abý any gedlí, any pyli przieſſwu 8) myeru; A protoz wſſiczkny taczy opilíj horſſy gſſu a necztnyeyſſy nezlý píſy aneb oſſlý nebo ktera nyema twaarz. A protoz abýchom my taczy neſluh, wyprawme ſie z te burzíe, nebo nemuoz w opilſtwi kralewſtwie 283b 284a 1) na konci ř. 2) sic. 3) na konci ř. 4) sic. 5) ras. 6) sic. 7) ras. 8) sic.
192 A ſſnad gſſu huorí przíeſtawowali, ale to piſſano nenýe; nebo ne wſſyczkní dywowe gſſu popiſaní. Prawi potom cztenýe: Ale tento narod nemuoz wýwrzien bytý, gie- 283a dyne modlitbu/ a ſkrzie puoſt. To mluwi netoliko o narodu namyeſſiecznem, ale o kazdem narodu dyabelſke. 1) Puoſt zagiſte k welýkey mudroſty czlo- wieka przywody A andýela nebeſkeho z czlowieka czyní a nad muoczmí dyabelſkymi ſſwityezygie, Ale ne ſam o ſobýe, Ale potrziebíe geft k tomu take modlitbý, yako prwnýeyfie a duoftoynyeyffye. Znamenaymez, czo ſie dobreho z tohoto obeho ſtawa. Neb ktoz ſie modlí, yakz ſluffye a puſtý, 2) ten zagiſte nenye lakô3) A k almuznye hotow geſt; ktoz ſie puoſty, w zy- wotye lehek ge, obedlíwíe nie muoz modlitý a ſnadnýe pokuſſyenye tyeleſtne vhaſſyty, Buoha czyní míloſtýwa, duſſy pyſnu k pokorze przíwodý: Protoz ſſwaty apoſtolowe yako by ſie wzdy poſtyli býechu. Ktoz ſíe modli a puoſty, dwuogy ma krzydle a geſt lehczyeyffy nez wietr, ruczieyſy nez ohen, wyſſy nezly zemíe. A protoz taky kazdy welmí geft protywen dyablom; Nebo nenýe nycz mocznyeyfſieho czlowieka, genz ſie rad modlí. Ale geſtli ze twe tielo wzdy ſie puoſty, tak ſe puoſt, zie bý muohl ſmyſl zachowaty. A to zagiſte ne welmí ſýe od poſtu rozgiednawa, Nebo/nenýe nycz mocz- nýeylieho czlowíeka, genz ſíe rad modlí. 4) Nebo nýcz nenye dyablu tak mílo yakozto opylſtwuo a ſmilſtwo; nebo ta dwuogie wiecz geſt yako matye wſſyeho 5) zleho. Nebo ſkrzie to dyabel przyprawil zydy, ze gſſu ſye modlam pohaníkym modlili; Skrzie to przyprawil fodomîtſke lýdý, ze gſſu hrziechý proty przyrození czynýli a moho 6) gynych k Iſtraczieny przýprawil a do pekla poſſlal. A czo zleho neczyní ſmílſtwo? Czyní czlowieka ſſwíní, a hor- ſieho nez ſſwýny; Nebo ſſwynye w blatye sye wale, Ale tento geft podoben k tomu, genz ma w ſobye dyabla. Nebo prawie yako ten nykoheho ſíe neſtydý, ale wezdy ſíe zabywa: Takez czlowiek ſmílný any ſie buoha bogý, any ſie kdy ſtýdý, ale w ſſwem ſe wezdy ſmilſtwi zabýwa. A pak, kdybý gieho duſſy tam wnýtrz wídyel, vzrziel bý gy, ana yako zynye na ledu zmrzla A y zadne teploty w ný nenýe any miloſty ducha ſſwateho. Hanba geft mluwíty, czo zleho trpíe y muzíe ý zeny pro ſſwe ſmilſtwo; Ale ka- zdeho przy geho ſwiedomí oſtawme. Czo geſt take horffye nez opylſtwuo? nebo mnohe ſhſſy, kdyz ſie opogy, ze mluwie a rzkuce://O, bý wýna na ſſwyetye nebylo! ý budu latý buozyemu ſtworziený. Wyno nam geſt dano, abýchom lie weſſelili, ne proto, abýchom ſíe ſamí gým ohyzdní czynylí; abychom ſie ſmali, Ne proto, abý ſíe nam gyny poſſmiewalí; Abychom zdrawi bylí, ne proto, abýchom 7) onemocznyelí. Wezmíete przyklad od oſla, ode pſa y od kazde nyeme twarzy: Nebo kazde y w giedený y w pyty ma ſſwu myeru, A przíefto, by ty gie ſtokrat nutyl, abý any gedlí, any pyli przieſſwu 8) myeru; A protoz wſſiczkny taczy opilíj horſſy gſſu a necztnyeyſſy nezlý píſy aneb oſſlý nebo ktera nyema twaarz. A protoz abýchom my taczy neſluh, wyprawme ſie z te burzíe, nebo nemuoz w opilſtwi kralewſtwie 283b 284a 1) na konci ř. 2) sic. 3) na konci ř. 4) sic. 5) ras. 6) sic. 7) ras. 8) sic.
Strana 193
193 nebeſkeho wydyety; nebo opyly den w nocz obraczugie a ſſwietloſt w tem- noſt; Otewrczel) oczy newidye toho, geſto przied gych nohamí lezy, A k tomu gieſtye gyne trpie neſnadenſtwie; Neſſmyſlnye ſie zabywagy, nemahagy, chudobu trpíe a gyny ſie gym poſſmiewagy. Chowaymez ſie te hanebne nemoczy, abychom ſpiefſye mohli dogyty wgieczneho zdrawíe w nebeſkem kralowſtwi. Gýehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. IA kdyz przyebýwachu w galilíj, weczie gym giezyſſ: Syn czlowieczij 284b ma zrazen bytý w lídſkey rucze, a zabygy gyeí a trzyety den z mrtwich wſtane. Y ſmutychu ſye naſylnýe. A kdyz przygydechu do kafarnaum, prziſtupychu k petrowi ty, geſto brachu dan, y weciechu gemu: Miftr waas zda neplaty dany wiecze? A kdyz wnyde w duom, prziedgyde gey giezyſ a rzka: Czo ſye tobye wydy, ſſymone? Krali zemſſczy od koho beru dan nebo plat, od ſſwých ſynow, czyli od czyzich? A on wecze: Od czyzych. Weczie gemu gezyff: Tehdy prazdny gſſu ſynowe. Ale abychom nepo- horſyli, gdy k morzy a puſt vdyczy a tu ribu, geſtot nayprwe uwiezne, wezmi, a otewra uſta gegie nalezneſſ penyeſſ; ten wezmeſſ, dayz Za mie a za ſſe. Na toto cztenýe piſſye2) ſſwaty Jan Crifoftom. Mohli by byli rzeczí ſſwatý apoſtolowe k giezukriſtowi. Procz tuto bydlíme, procz neygdeme do gerufalema? Proto gym powíedye opiet o ſſwem vmuczyení, A ony to uſlyſfawſye, nechtyechu geruſalema y wí- dyety. Dywna viecz, ze petr drzewe byl trpiel proto treſktanye, a wí- dyewffie, kak byl promíenyl na huorzie przied nymí ſie, A wýdýew/|ſſye 285a take moyzyefſye a Ehaſſye II ny3) mluwiecze a hlas buozy ſ nebe ſſwíed- cziecze, awſſak ſie ſmutyh, a ne ſkrownye, ale naſilnye; a to bylo proto, ze gſſu newiedyeh, czo gſſie dobreho ma z toho ſtaty. A ſſwaty lucaſſ a ſſwaty marek prawie, ze ta flowa byechu przied nymi ſkrita, a czo bý míenyla, nerozumíechu a bachu ſie otazaty gleho. Ale geſtli zie gffu tyem ſlowom nerozumíeli, procz gífu tehdy tak welmíe ſye balí? Zagíſte ne wſſyeho gffu newiedyeh: ze gma vmrziety, to dobrzye wiedyechu, nebo to od nyeho czaſto ſlichachu; Ale kaka to gma byty ſmrt a kak ſkoro myne A ze tak mnoho dobreho ſkrzíe ny przyde, toho gieſczie newiedyechu; A kterym take czyne4) ma z mrtwich wſtaty, to gym take znamo nebýeſſye. A protoz ſíe ſylnye mutyechu, nebo miſtra ſſweho welmí mílowachu. A kdyz przygydechu do kapharnaum, Ale kaka gie toto byla dan, giezto od ſyna buozyeho potrziebowachu? Zagiſte od czaſſu cieſſarzye ottawiana byla geſt zydowſka wſazena zemye w dan, Tak zie kazdý czlowiek platyeſſie od ſebe dwa penyezkí — Jakozto take yoſeff a marya od ſſebe platyhi dan. protoz wgieho wlaſty chtiechu od nyeho dan gmiety, A geho wlaſt byl/ſíe kapharnaum. A pro ty dywý, geſto czynyeſſye ſyn buozy, 288b P. G. LV col. 565. 1) sic. 2) ras. 3) na konci ř. 4) na konci ř. 13
193 nebeſkeho wydyety; nebo opyly den w nocz obraczugie a ſſwietloſt w tem- noſt; Otewrczel) oczy newidye toho, geſto przied gych nohamí lezy, A k tomu gieſtye gyne trpie neſnadenſtwie; Neſſmyſlnye ſie zabywagy, nemahagy, chudobu trpíe a gyny ſie gym poſſmiewagy. Chowaymez ſie te hanebne nemoczy, abychom ſpiefſye mohli dogyty wgieczneho zdrawíe w nebeſkem kralowſtwi. Gýehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. IA kdyz przyebýwachu w galilíj, weczie gym giezyſſ: Syn czlowieczij 284b ma zrazen bytý w lídſkey rucze, a zabygy gyeí a trzyety den z mrtwich wſtane. Y ſmutychu ſye naſylnýe. A kdyz przygydechu do kafarnaum, prziſtupychu k petrowi ty, geſto brachu dan, y weciechu gemu: Miftr waas zda neplaty dany wiecze? A kdyz wnyde w duom, prziedgyde gey giezyſ a rzka: Czo ſye tobye wydy, ſſymone? Krali zemſſczy od koho beru dan nebo plat, od ſſwých ſynow, czyli od czyzich? A on wecze: Od czyzych. Weczie gemu gezyff: Tehdy prazdny gſſu ſynowe. Ale abychom nepo- horſyli, gdy k morzy a puſt vdyczy a tu ribu, geſtot nayprwe uwiezne, wezmi, a otewra uſta gegie nalezneſſ penyeſſ; ten wezmeſſ, dayz Za mie a za ſſe. Na toto cztenýe piſſye2) ſſwaty Jan Crifoftom. Mohli by byli rzeczí ſſwatý apoſtolowe k giezukriſtowi. Procz tuto bydlíme, procz neygdeme do gerufalema? Proto gym powíedye opiet o ſſwem vmuczyení, A ony to uſlyſfawſye, nechtyechu geruſalema y wí- dyety. Dywna viecz, ze petr drzewe byl trpiel proto treſktanye, a wí- dyewffie, kak byl promíenyl na huorzie przied nymí ſie, A wýdýew/|ſſye 285a take moyzyefſye a Ehaſſye II ny3) mluwiecze a hlas buozy ſ nebe ſſwíed- cziecze, awſſak ſie ſmutyh, a ne ſkrownye, ale naſilnye; a to bylo proto, ze gſſu newiedyeh, czo gſſie dobreho ma z toho ſtaty. A ſſwaty lucaſſ a ſſwaty marek prawie, ze ta flowa byechu przied nymi ſkrita, a czo bý míenyla, nerozumíechu a bachu ſie otazaty gleho. Ale geſtli zie gffu tyem ſlowom nerozumíeli, procz gífu tehdy tak welmíe ſye balí? Zagíſte ne wſſyeho gffu newiedyeh: ze gma vmrziety, to dobrzye wiedyechu, nebo to od nyeho czaſto ſlichachu; Ale kaka to gma byty ſmrt a kak ſkoro myne A ze tak mnoho dobreho ſkrzíe ny przyde, toho gieſczie newiedyechu; A kterym take czyne4) ma z mrtwich wſtaty, to gym take znamo nebýeſſye. A protoz ſíe ſylnye mutyechu, nebo miſtra ſſweho welmí mílowachu. A kdyz przygydechu do kapharnaum, Ale kaka gie toto byla dan, giezto od ſyna buozyeho potrziebowachu? Zagiſte od czaſſu cieſſarzye ottawiana byla geſt zydowſka wſazena zemye w dan, Tak zie kazdý czlowiek platyeſſie od ſebe dwa penyezkí — Jakozto take yoſeff a marya od ſſebe platyhi dan. protoz wgieho wlaſty chtiechu od nyeho dan gmiety, A geho wlaſt byl/ſíe kapharnaum. A pro ty dywý, geſto czynyeſſye ſyn buozy, 288b P. G. LV col. 565. 1) sic. 2) ras. 3) na konci ř. 4) na konci ř. 13
Strana 194
194 286a neſmíegechu k nyemu ſamemu przyſtupyty, Ale prziſtupichu k petrowí a ne twrdie toho od nyeho potrziebowachu, ale tyfſye, yako tyezíce. Y chcze gemu to petr powiedyety, Ale on prziedl) prziedczýw giey, wecze gemu. Czo ſie tobýe wydy, ſſýmone, Krali zemlſczí od koho beru dan? A petr odpowiedye: od czýzich. A ſyn buozy k nyemu wecze: Tehdy fynowe proſty gſſu. yako by rziekl: Kdyz krali zemſſczý neberu dany od ſſwich ſynow, Ale od ſſwich poddanych, tehdy ya gſſem prazden te danye; nebo ya neygſſem ſyn krale zemſkeho, ale gſſem ſyn krale nebeſkeho, genz gieſt kral nade wſſyemí kralí. Ale wſakz abýchom gich nepohorſili, gdy k morzy, puſt tam vdyczy. Wyz mudrofty ſýna bozyeho, kakt gieſt nehrdal daty dan, anyz ynhed kazal daty, Ale nayprwe ukazal, zie nenye powynen daty a potom pak dal. Ale wſſakz gie yudaſſ noſſyl penyezie; procz gie- z tyech penýezz nekazal daty? Zagifte proto, nebo ty penyezy na chude lidý ſsluffiechu, protoz nechtreffie chudym vtrhaty a ſam za ſſie zaplatyty Naam na przyklad, abychom2) my teez czynyli. Anebo ſnad proto, zíe chtiel vkazatý, zie geft on panem nad morzem y nade wſly wíeczy. Vkazal to take drzýewe, kdyz morze treſktal a petrowi na nye3) chodyty kazal; Teez nýnye ukazugye, ale gynym czynem. Welíky dyw take y w tom ukazugie, nebo nebyl gie to maly dyw, ze on wídyel, ze w hlubokem morzy prwa ryba, geſto uwýezne, bude gmyetý penýefſ w uſtech. Mocz ſſweho buoſtwie na tom vkazal dawagie to znamenaty, zye wſſieczko ſtworzienye gieſt geho poſſluſſno. Ale yakz ſe dywyſl moczý gezukriſtowie, tak ſie take dyw wierze petrowie, ze gie tak neſnadne wieczí byl poſſluſſen. Nebo podle przyrozenýe byla to welmí neſnadna wiecz; A protoz te wyery gſmyety]4) gemu odplaczugie kaza y za ſfie y zan gednu dan daty. W ten czaſſ przyſtupychu k giezyſſowi geho mlaſſy rzkucze: Ktot ſie zdyí, by byl wieczſſy w nebeſkem kralowſtwí? A przywolaw giezyf dyetatko, poſtawyw gie proftrzied nych y wece: Zawierne prawi wam: neobratyte-li ſſye, abýſte bylí dyetky, newendete do nebeſkeho kralowſtwîe. 286b Protoz ktoz ſíe pokorzy yako toto dyetatko, ten gest wieczssy w nebeſkem kralewſtwí. A ktoz przygme giedno dyetatko, take w me gmie przygyma. A ktoz pohorſſy giednoho z tyech maliczkych, geſto w mye wierzye, ſlufſye gemu, abý powieſſyen byl oſſlyczý kaamen na geho hrdle a vtoppen5) byl w hlubuokem morzy. Horze ſſwietu od pohorſſyenye. nebo potrzyebíe geſt, abý przyſílo pohorenýe; Ale wſfak horzie czlowieku tomu, ſkrzenz to przyde pohorſſyenye. Paklít twa ruka neb twa noha tebe pohorſſugie, vtny gy a wrzíí od ſebe; Dobro tye tobýe do zywota wnyty mdlym a chromym nezlý nez dwye nozye a dwye rucze gmagye uwrzenu bytý wgieczny ohen. Pakli twe oko tebe pohorſſugie, wýdrzy gie a wywrzz od ſebe; Lepe gye tobíe giedno oko gmagice wnýty w zywot nez dwie oczy gmagicze wrzenu býty w pekelny ohen. Wyzte, abyſte nepotupyli y gied- 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) přetrženo černě. 5) rozd.
194 286a neſmíegechu k nyemu ſamemu przyſtupyty, Ale prziſtupichu k petrowí a ne twrdie toho od nyeho potrziebowachu, ale tyfſye, yako tyezíce. Y chcze gemu to petr powiedyety, Ale on prziedl) prziedczýw giey, wecze gemu. Czo ſie tobýe wydy, ſſýmone, Krali zemlſczí od koho beru dan? A petr odpowiedye: od czýzich. A ſyn buozy k nyemu wecze: Tehdy fynowe proſty gſſu. yako by rziekl: Kdyz krali zemſſczý neberu dany od ſſwich ſynow, Ale od ſſwich poddanych, tehdy ya gſſem prazden te danye; nebo ya neygſſem ſyn krale zemſkeho, ale gſſem ſyn krale nebeſkeho, genz gieſt kral nade wſſyemí kralí. Ale wſakz abýchom gich nepohorſili, gdy k morzy, puſt tam vdyczy. Wyz mudrofty ſýna bozyeho, kakt gieſt nehrdal daty dan, anyz ynhed kazal daty, Ale nayprwe ukazal, zie nenye powynen daty a potom pak dal. Ale wſſakz gie yudaſſ noſſyl penyezie; procz gie- z tyech penýezz nekazal daty? Zagifte proto, nebo ty penyezy na chude lidý ſsluffiechu, protoz nechtreffie chudym vtrhaty a ſam za ſſie zaplatyty Naam na przyklad, abychom2) my teez czynyli. Anebo ſnad proto, zíe chtiel vkazatý, zie geft on panem nad morzem y nade wſly wíeczy. Vkazal to take drzýewe, kdyz morze treſktal a petrowi na nye3) chodyty kazal; Teez nýnye ukazugye, ale gynym czynem. Welíky dyw take y w tom ukazugie, nebo nebyl gie to maly dyw, ze on wídyel, ze w hlubokem morzy prwa ryba, geſto uwýezne, bude gmyetý penýefſ w uſtech. Mocz ſſweho buoſtwie na tom vkazal dawagie to znamenaty, zye wſſieczko ſtworzienye gieſt geho poſſluſſno. Ale yakz ſe dywyſl moczý gezukriſtowie, tak ſie take dyw wierze petrowie, ze gie tak neſnadne wieczí byl poſſluſſen. Nebo podle przyrozenýe byla to welmí neſnadna wiecz; A protoz te wyery gſmyety]4) gemu odplaczugie kaza y za ſfie y zan gednu dan daty. W ten czaſſ przyſtupychu k giezyſſowi geho mlaſſy rzkucze: Ktot ſie zdyí, by byl wieczſſy w nebeſkem kralowſtwí? A przywolaw giezyf dyetatko, poſtawyw gie proftrzied nych y wece: Zawierne prawi wam: neobratyte-li ſſye, abýſte bylí dyetky, newendete do nebeſkeho kralowſtwîe. 286b Protoz ktoz ſíe pokorzy yako toto dyetatko, ten gest wieczssy w nebeſkem kralewſtwí. A ktoz przygme giedno dyetatko, take w me gmie przygyma. A ktoz pohorſſy giednoho z tyech maliczkych, geſto w mye wierzye, ſlufſye gemu, abý powieſſyen byl oſſlyczý kaamen na geho hrdle a vtoppen5) byl w hlubuokem morzy. Horze ſſwietu od pohorſſyenye. nebo potrzyebíe geſt, abý przyſílo pohorenýe; Ale wſfak horzie czlowieku tomu, ſkrzenz to przyde pohorſſyenye. Paklít twa ruka neb twa noha tebe pohorſſugie, vtny gy a wrzíí od ſebe; Dobro tye tobýe do zywota wnyty mdlym a chromym nezlý nez dwye nozye a dwye rucze gmagye uwrzenu bytý wgieczny ohen. Pakli twe oko tebe pohorſſugie, wýdrzy gie a wywrzz od ſebe; Lepe gye tobíe giedno oko gmagice wnýty w zywot nez dwie oczy gmagicze wrzenu býty w pekelny ohen. Wyzte, abyſte nepotupyli y gied- 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) přetrženo černě. 5) rozd.
Strana 195
195 noho z tyechto maliczkych. Nebo prawi wam, ze andyelowe gych wezdy wydye oblíczýey otcze meho, genz geft na nebeſííech. Neb gieſt przýſtiek ſyn czlowieczy, aby ſpaſſyl to, czoz geſt bylo zahýnulo. Czo ſíe wam wýdy? By kto gmiel ſto owecz, a gelſdna z nych zabludyla, wſſak oſtawi dewiet 287a a dewaddeſfat a gde hledat te, geſto gye zabludyla. A uda-li ſſie, ze gy nalezne, zawierne prawi wam, ze fie bude wieczíe gy radowaty nezlí dewiety a dewwýety2) dczat, geſto gſſu nezabludyli. Tak nenye wuole przied waſſym otczem, genz geft na nebeſfiech, aby zhynul geden z tiechto malitkých. Na toto cztenye píſlye ſíwaty Maxým bilſkup. Byli gſſu ſhſſeli apoſtolowe, zie gie ſyn buozy petra nad gyne pocztyl. Byl gemu rzekl: tobye dam klicze kralewuſtwíe nebeſkeho A opyet potom za ſfie a zaan kazal gednu daan daty. Protoz gieſtýe yako krziehczy, iako mdli, yako gieſſczie neſſwrchowaný to mu zawidyelí. Ale wſſak tey zawíſtí, toho nedoſtatku ſſwemu míſtru na ſlíe zgyewíty neſmyelí; protoz nerziekly wprzyemo: Procz glý petra nad ny pocztyl? Ale obeczny 3) otazalí, kto bý z nych byl wieczlý w nebeſkem kralewſtwí. Chcete-li ſnaznýe znamenatý ſſwate cztenýe, rozumíety muozyete, zye ſluham buozym a knyezym pocztyenye ſluſſye. Nebo ſnad zie zakowuſtwo ſkrze pokoru ma powyſſeno bytý; nebo prawy ſyn buozý: Ktoz, prawi, pokorzýlſíe yako to dýetye, 287b ten geft wyeczffy w nebeſkem kralowſtwi. Dobrzíe welmí gie tudý ku pokorzie przyprawugie a z zawiſty wywodygye, odpowiedagye k gych mýfíleny. Jako bý rzekl: Dyetatko zawiſty w ſſobye neýgma aný pychý, any zaddaa pocztyenye nad gymí, Ale geſt ſproſtne a pokorne, a lage-li gemu kto nebo tepe aneb chwalí nebo poczty, any ſíe proto pomíczýty zada, anyz take proto pýchaa. Protoz ktoz z waſſ bude yako toto dyetatko, ten bude wieczffy w nebeſkem kralewſtwi. A ktoz kolýwiek przýgme takeho to malitkeho w me gm'e, ten mýe przygme. Jakobý rzekl: Netoliko budete-li yako dyetky, tak budete welku odplatu gmiety, Ale buudete-li takez yako toto dyetye pro míe a pro me gmýe cztyty, take wam proto bude dano kralewſtwie nebeſke. Jako bý rzekl: Tak mi ſíe pokora a ſſproftenſtwie welmí libíj,4) ze ktoz kolywiek tak pokorneho a ſſproſtneho w me gmíe przygme, tuuzz odplatu gmíety buude, yako bý míe ſameho przygyal. Potom prawi cztenýe: A ktoz kolywiek pohorfſy giednoho z tyechto ma- liczkich, duoſtogen geft etc. yako drzyewe byl rzekl: ktoz, prawi, przygme, Towieſſ/ pocztij gyednoho takehoto malitkeho w me gmie, bude wieczffy 288a mezy gynymí w nebeſkem kralowſtwi — Takez pak nynye prawi: ktoz vczyny proty tomu, ze pohorſſy, towies nepocztíj ktereho kolýwiek maleho, pokorneho, ſproſtneh,5) genz w mýe wierzy, ten welmi tyezcze ſhrziefſy, tak ze ta tyeſkoſt toho hrziecha hlubuoczie gyey w peklo pohruzíj, Jakobý czlowiek, na nyehozto by hrdle tyezki kamen byl przywazan, hlubuocze bý w morzy utonul. P. L. LVII. col. 445. 1) ý přepsáno z a. 2) na konci ř. 3) sic. 4) í) přeps. z ý. 5) sic. 13*
195 noho z tyechto maliczkych. Nebo prawi wam, ze andyelowe gych wezdy wydye oblíczýey otcze meho, genz geft na nebeſííech. Neb gieſt przýſtiek ſyn czlowieczy, aby ſpaſſyl to, czoz geſt bylo zahýnulo. Czo ſíe wam wýdy? By kto gmiel ſto owecz, a gelſdna z nych zabludyla, wſſak oſtawi dewiet 287a a dewaddeſfat a gde hledat te, geſto gye zabludyla. A uda-li ſſie, ze gy nalezne, zawierne prawi wam, ze fie bude wieczíe gy radowaty nezlí dewiety a dewwýety2) dczat, geſto gſſu nezabludyli. Tak nenye wuole przied waſſym otczem, genz geft na nebeſfiech, aby zhynul geden z tiechto malitkých. Na toto cztenye píſlye ſíwaty Maxým bilſkup. Byli gſſu ſhſſeli apoſtolowe, zie gie ſyn buozy petra nad gyne pocztyl. Byl gemu rzekl: tobye dam klicze kralewuſtwíe nebeſkeho A opyet potom za ſfie a zaan kazal gednu daan daty. Protoz gieſtýe yako krziehczy, iako mdli, yako gieſſczie neſſwrchowaný to mu zawidyelí. Ale wſſak tey zawíſtí, toho nedoſtatku ſſwemu míſtru na ſlíe zgyewíty neſmyelí; protoz nerziekly wprzyemo: Procz glý petra nad ny pocztyl? Ale obeczny 3) otazalí, kto bý z nych byl wieczlý w nebeſkem kralewſtwí. Chcete-li ſnaznýe znamenatý ſſwate cztenýe, rozumíety muozyete, zye ſluham buozym a knyezym pocztyenye ſluſſye. Nebo ſnad zie zakowuſtwo ſkrze pokoru ma powyſſeno bytý; nebo prawy ſyn buozý: Ktoz, prawi, pokorzýlſíe yako to dýetye, 287b ten geft wyeczffy w nebeſkem kralowſtwi. Dobrzíe welmí gie tudý ku pokorzie przyprawugie a z zawiſty wywodygye, odpowiedagye k gych mýfíleny. Jako bý rzekl: Dyetatko zawiſty w ſſobye neýgma aný pychý, any zaddaa pocztyenye nad gymí, Ale geſt ſproſtne a pokorne, a lage-li gemu kto nebo tepe aneb chwalí nebo poczty, any ſíe proto pomíczýty zada, anyz take proto pýchaa. Protoz ktoz z waſſ bude yako toto dyetatko, ten bude wieczffy w nebeſkem kralewſtwi. A ktoz kolýwiek przýgme takeho to malitkeho w me gm'e, ten mýe przygme. Jakobý rzekl: Netoliko budete-li yako dyetky, tak budete welku odplatu gmiety, Ale buudete-li takez yako toto dyetye pro míe a pro me gmýe cztyty, take wam proto bude dano kralewſtwie nebeſke. Jako bý rzekl: Tak mi ſíe pokora a ſſproftenſtwie welmí libíj,4) ze ktoz kolywiek tak pokorneho a ſſproſtneho w me gmíe przygme, tuuzz odplatu gmíety buude, yako bý míe ſameho przygyal. Potom prawi cztenýe: A ktoz kolywiek pohorfſy giednoho z tyechto ma- liczkich, duoſtogen geft etc. yako drzyewe byl rzekl: ktoz, prawi, przygme, Towieſſ/ pocztij gyednoho takehoto malitkeho w me gmie, bude wieczffy 288a mezy gynymí w nebeſkem kralowſtwi — Takez pak nynye prawi: ktoz vczyny proty tomu, ze pohorſſy, towies nepocztíj ktereho kolýwiek maleho, pokorneho, ſproſtneh,5) genz w mýe wierzy, ten welmi tyezcze ſhrziefſy, tak ze ta tyeſkoſt toho hrziecha hlubuoczie gyey w peklo pohruzíj, Jakobý czlowiek, na nyehozto by hrdle tyezki kamen byl przywazan, hlubuocze bý w morzy utonul. P. L. LVII. col. 445. 1) ý přepsáno z a. 2) na konci ř. 3) sic. 4) í) přeps. z ý. 5) sic. 13*
Strana 196
196 288b 289a Prawi potom cztenye: Horze, ſſwyetu od pohorſienýe. Byl geſt drzewe ſyn buozy rzekl, ze ſluffye tomu, ktoz pohorſugie, abý byl kamen oſſliczíj k gieho hrdlu przywieſſyen. procz bý toho byl duoſtogê,1) to uka- zugie, kdyz prawi: Horze ſſwietu od pohorſſyenye. Skrzie ſſwiet rozumye lídy, geſto gſſu na tomto ſſwietýe; A protoz ze ſſwaty apoſtolowe neygſſu z tohoto ſſwieta, protoz nenye gym horze od pohorſyenýe. Skrzie pohor- ſſienye rozumie rozliczne hrziechi, gymízto ſíe pohorſygie ſtaw naſſye duſſye. nebo potrziebie geft, aby przyſlo pohorſſýenye. Ale kdý prawi, potrzíebye geſt, Skrze to nezkazigie naſſieho dobrowolenſtwíe; Anyz take prziedpowiedyeníe ſyna buo zyeho przywodý pohorſienýe: ne proto, ze on prziedpowiedyel, proto ſíe tak ſtane, Ale proto ze ſie ma tak ſtatý, Protoz on y przydpowiedyel. Ale ſnad by nyekto rzekl: Az bý ſie wſſiczkny pohorsilí, nýkte bý nebyl, kto bý vczynýl pohorffyeníe, a tak bý tato rzíecz we lzý oſtala. nykake. Nebo on to gie drzewe wiedyel, zie ſíe lide nepo- lepſie; protoz y rzekl: potrzíebye geſt, abý przifſlo pohorſſienye, Yakoby rzekl: owſſyem przydu. Ale bý byl wiedýel, ze bý ſie mohly polepſyty aneb gmíeli ſie polepſyty, nebyl bý toho rzekl. Ale welmí buude horzie tomu, genz gyneho pohorſſugie, nezlí tomu, genz ſíe od nyeho pohorſygie. A protoz prawi cztenye: Zagiſte prawí: horzie czlowieku tomu, ſkrzie nye- hozto pohorſienye przichody. Pakli twa ruka nebo twa noha pohorſygie tebe. Dawa ſyn buozy nauczienýe, kudy bychom mohlí zbyty pohorfienye. Ale ſkrzie ruku, ſkrzie nohu ſkrzie nohu2) nerozumíe naſſych vduow, Ale naſſie przately. Y chcze takto rzieczy: Geſtlí kteri przietel twoý, genz tobýe geſt tak mill yako twa ruka nebo twa noha nebo twe oko, a dawa tobýe przyczynek ku pohorſſiený, to geſt k nyekteremu hrzyechu, zapud giey przícz od ſebe, necholſwaý geho v ſebe; Nebo zagiſte bý ktery z twych vduow — iako ruka nebo noha — byl nemocen, tak ze bý hnyl a ze by gyny vdowe od nýeho kazyli ſíe, lepe bý bylo ten vdud3) od nýeho przicz utyety, nezl by gyní vdowe y ſ ným zahynuli: A welmí wiece pak to vczy- nyty o przíetelech. Prawí potom cztenye:4) Wizte, abýſte nepotupili giednoho z tiechto maliczkich. Skrzie malíczke nerozumye giedno maleho dyetakka,5) Ale rozumíe lydy chude, duchowne, zawrzene, gelto gſfu welmí malý przied oczyma buohathczow tohoto ſſwieta, yako bý rzekl: yakz geſt welmi ne- bezpeczno przyezien gmiety ſ tyemí, geſto dawagy przýczynek ku pohor- ſſiení, Takez gieſt welmí nebezpeczno tupity lddy pokorne, duchowne a chude. a toho potwrzygíe dwogym czynem. Nayprwe, ze prawi: Nebo andielowe gych wezdy wídye oblicziey otcze meho, genz geſt na nebe- ſſyech. Wſſyczkny ldde dobrzý, geſto gſfu prziedwedeny 6) do nebeſkeho kralewſtwie, yakz ſíe ktery z nych narody, tak ynhed gma andiela ſtrazy ſſweho; Ale týem lidem, geſto neygíſu prziewiedyení 7) do nebeſkeho kra- lowſtwie — yako gſſu pohaní, zydowe a gýny hrzieſſnyczí — ta míloſt nenye 1) na konci ř. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic. 7 sic.
196 288b 289a Prawi potom cztenye: Horze, ſſwyetu od pohorſienýe. Byl geſt drzewe ſyn buozy rzekl, ze ſluffye tomu, ktoz pohorſugie, abý byl kamen oſſliczíj k gieho hrdlu przywieſſyen. procz bý toho byl duoſtogê,1) to uka- zugie, kdyz prawi: Horze ſſwietu od pohorſſyenye. Skrzie ſſwiet rozumye lídy, geſto gſſu na tomto ſſwietýe; A protoz ze ſſwaty apoſtolowe neygſſu z tohoto ſſwieta, protoz nenye gym horze od pohorſyenýe. Skrzie pohor- ſſienye rozumie rozliczne hrziechi, gymízto ſíe pohorſygie ſtaw naſſye duſſye. nebo potrziebie geft, aby przyſlo pohorſſýenye. Ale kdý prawi, potrzíebye geſt, Skrze to nezkazigie naſſieho dobrowolenſtwíe; Anyz take prziedpowiedyeníe ſyna buo zyeho przywodý pohorſienýe: ne proto, ze on prziedpowiedyel, proto ſíe tak ſtane, Ale proto ze ſie ma tak ſtatý, Protoz on y przydpowiedyel. Ale ſnad by nyekto rzekl: Az bý ſie wſſiczkny pohorsilí, nýkte bý nebyl, kto bý vczynýl pohorffyeníe, a tak bý tato rzíecz we lzý oſtala. nykake. Nebo on to gie drzewe wiedyel, zie ſíe lide nepo- lepſie; protoz y rzekl: potrzíebye geſt, abý przifſlo pohorſſienye, Yakoby rzekl: owſſyem przydu. Ale bý byl wiedýel, ze bý ſie mohly polepſyty aneb gmíeli ſie polepſyty, nebyl bý toho rzekl. Ale welmí buude horzie tomu, genz gyneho pohorſſugie, nezlí tomu, genz ſíe od nyeho pohorſygie. A protoz prawi cztenye: Zagiſte prawí: horzie czlowieku tomu, ſkrzie nye- hozto pohorſienye przichody. Pakli twa ruka nebo twa noha pohorſygie tebe. Dawa ſyn buozy nauczienýe, kudy bychom mohlí zbyty pohorfienye. Ale ſkrzie ruku, ſkrzie nohu ſkrzie nohu2) nerozumíe naſſych vduow, Ale naſſie przately. Y chcze takto rzieczy: Geſtlí kteri przietel twoý, genz tobýe geſt tak mill yako twa ruka nebo twa noha nebo twe oko, a dawa tobýe przyczynek ku pohorſſiený, to geſt k nyekteremu hrzyechu, zapud giey przícz od ſebe, necholſwaý geho v ſebe; Nebo zagiſte bý ktery z twych vduow — iako ruka nebo noha — byl nemocen, tak ze bý hnyl a ze by gyny vdowe od nýeho kazyli ſíe, lepe bý bylo ten vdud3) od nýeho przicz utyety, nezl by gyní vdowe y ſ ným zahynuli: A welmí wiece pak to vczy- nyty o przíetelech. Prawí potom cztenye:4) Wizte, abýſte nepotupili giednoho z tiechto maliczkich. Skrzie malíczke nerozumye giedno maleho dyetakka,5) Ale rozumíe lydy chude, duchowne, zawrzene, gelto gſfu welmí malý przied oczyma buohathczow tohoto ſſwieta, yako bý rzekl: yakz geſt welmi ne- bezpeczno przyezien gmiety ſ tyemí, geſto dawagy przýczynek ku pohor- ſſiení, Takez gieſt welmí nebezpeczno tupity lddy pokorne, duchowne a chude. a toho potwrzygíe dwogym czynem. Nayprwe, ze prawi: Nebo andielowe gych wezdy wídye oblicziey otcze meho, genz geſt na nebe- ſſyech. Wſſyczkny ldde dobrzý, geſto gſfu prziedwedeny 6) do nebeſkeho kralewſtwie, yakz ſíe ktery z nych narody, tak ynhed gma andiela ſtrazy ſſweho; Ale týem lidem, geſto neygíſu prziewiedyení 7) do nebeſkeho kra- lowſtwie — yako gſſu pohaní, zydowe a gýny hrzieſſnyczí — ta míloſt nenye 1) na konci ř. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic. 7 sic.
Strana 197
197 pozyczena. A kterziz gſu hde pokorní, duchow/ný, buohoboyní, dobra 289b czaka geſt, ze gſſu prziedwiedýeny do nebeſkeho kralewſtwie; A protoz neſluſſye gych tupyty. Nebo wſſrech tyech, geſto gmagy ſpaſfieny byty, modlitby gych na kazdy den andyelowe neſfu przied bozíj obliczyei; A protoz welmí gíe nebezpeczno potupíty toho, giehozto* gelto gmagy ſpaſſeny byty* 1) modlytba na kazdy den geft przied oblicziegem nebeſkým. Pak druhým czynem toho potwrzygie, procz neſlufſye lídý chudych, du- chowních, pokornych tupyty a rzka: Przyſſiel, prawí, ſyn czlowieczy ſpaſſyty toho, czoz bylo zahynulo. yako by rziekl: Netupte chudych a po- kornych; nebo ya czlowiek za lidy raczyl ſſem ſe vczynyty. Nebo kdyz prawi: to, czoz bylo zahynulo, narod zagiſte lidſký rozumíe; nebo wſſielike ſtworzenye ſſweho ſtawu chuowa, Ale czlowiek, ze byl zabludyl, protoz byl ſſwoy ſtaw ztratyl. Pak k tomu potwrzeny przywuozugie powieſt, ſkrzie nyzto ukazugie, zle ý octzie buoha wuole byla czlowíeczie ſpaſſenye a rzka: Czo ſie wam zdy, by kto gmíel ſto owecz. To k ſſamemu ſtwuorzytehi lidſkemu przyſſluſſye, nebo ſto geſt czyſſlo plne a ſſwrchowane. On geſt ſto owecz gmíel, Kdyz geft przyrozenýe andyelſke y lidſke ſtwuorzil. Ale giedna owcze czlowiek zagi//ſte geſt A ſkrzíe giednoho czlowieka wſſieczky 290a gyne rozumíety; Nebo w giednoho adama rzabluzenýe2) wſſieczek narod lidíky byl zabluddyl.3) Protoz ten, genz hledal czlowieka, geſt giezukriſt. Ale ſkrzie dewiet a dewatdeſfat, geſto glfu oſtaly mnoſtwie, kralewstwie nebeſke rozumíety geſt. Nebo prawí ewageliſta, ze gſfu byli oſtaweny na horach, aby rozumiel w nebeſkem kralowſtwi; Nebo zagiſte owczie, geſto gſſu nebyly zhynulý, na wýſſoſty ſtachu. A protoz owczy hoſpodyn nalezl, kdyz czlowieka wykuppyl.4) A kdyz gy nalezl, wieczſſy geſt radoſt nad ny w nebeſkem kralewſtwi nezly nadewiety5) a dewatdeſfat; Nebo wieczlfye gieft przyczyna ku buozy chwale u wykupeni lidſkem nezli w ſtworzieny andyelſkem: nebo dýwnye gie andyeli ſtworzýl, Ale dywnyegye czlowieka wykupil. Ale znamenaty naam tuto geft, Procz hoſpodyn wiecze sie radugie nad hrziefſnyki, kdyz ſíe obratye, nezl nad ſprawedlnýmí, geſto wſſdy ſtogie. Zagiſte proto, Neb ſprawedlný uffagice do toho, zye gſfu nycz zleho neuczynylí, y gſſu leny a neſſnazní k dobrym ſkutkuom; Ale hrziefſny, kdyz sie obratye, zpomínagice, zle gílu mnoho zleho uczýnýli a ſfueho hoſpodyna rozhnyewalí, y gſſuu ſſnaznyl a ruczy k dobrym ſkutkom a 290b huorzye w milowaní krale nebeſkeho. Yakozto bý nyektere Knýezie bylo, geſto by gmíelo nyektereho rytíerzíe, genz bý byl nyekdy z bogie pobýehl, Ale nawratyw ſíe udatnye neprzatelom ſkuodyl: wiece by giey knyezie milowalo nezlí onoho, genz bý byl nykdý z buoýe nepobyehl a take y za- dneho udatného ſkutku neukazal. Prawí potom cztenýe: Tak nenye wuole przied waſſym otczem. Yakoby rziekl: Kolykoz kolywietkrat zhyne kterzyz kolywiek naymenſy, to nenye wuole ottcze meho; Nebo gielikoz gie na nyem, on by chtiel, abý wſliczkny líde byli ſpaſſení. Glehozto mnýe y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 1) sic. 2) sic. 3) rozd. 4) t. 5) sic.
197 pozyczena. A kterziz gſu hde pokorní, duchow/ný, buohoboyní, dobra 289b czaka geſt, ze gſſu prziedwiedýeny do nebeſkeho kralewſtwie; A protoz neſluſſye gych tupyty. Nebo wſſrech tyech, geſto gmagy ſpaſfieny byty, modlitby gych na kazdy den andyelowe neſfu przied bozíj obliczyei; A protoz welmí gíe nebezpeczno potupíty toho, giehozto* gelto gmagy ſpaſſeny byty* 1) modlytba na kazdy den geft przied oblicziegem nebeſkým. Pak druhým czynem toho potwrzygie, procz neſlufſye lídý chudych, du- chowních, pokornych tupyty a rzka: Przyſſiel, prawí, ſyn czlowieczy ſpaſſyty toho, czoz bylo zahynulo. yako by rziekl: Netupte chudych a po- kornych; nebo ya czlowiek za lidy raczyl ſſem ſe vczynyty. Nebo kdyz prawi: to, czoz bylo zahynulo, narod zagiſte lidſký rozumíe; nebo wſſielike ſtworzenye ſſweho ſtawu chuowa, Ale czlowiek, ze byl zabludyl, protoz byl ſſwoy ſtaw ztratyl. Pak k tomu potwrzeny przywuozugie powieſt, ſkrzie nyzto ukazugie, zle ý octzie buoha wuole byla czlowíeczie ſpaſſenye a rzka: Czo ſie wam zdy, by kto gmíel ſto owecz. To k ſſamemu ſtwuorzytehi lidſkemu przyſſluſſye, nebo ſto geſt czyſſlo plne a ſſwrchowane. On geſt ſto owecz gmíel, Kdyz geft przyrozenýe andyelſke y lidſke ſtwuorzil. Ale giedna owcze czlowiek zagi//ſte geſt A ſkrzíe giednoho czlowieka wſſieczky 290a gyne rozumíety; Nebo w giednoho adama rzabluzenýe2) wſſieczek narod lidíky byl zabluddyl.3) Protoz ten, genz hledal czlowieka, geſt giezukriſt. Ale ſkrzie dewiet a dewatdeſfat, geſto glfu oſtaly mnoſtwie, kralewstwie nebeſke rozumíety geſt. Nebo prawí ewageliſta, ze gſfu byli oſtaweny na horach, aby rozumiel w nebeſkem kralowſtwi; Nebo zagiſte owczie, geſto gſſu nebyly zhynulý, na wýſſoſty ſtachu. A protoz owczy hoſpodyn nalezl, kdyz czlowieka wykuppyl.4) A kdyz gy nalezl, wieczſſy geſt radoſt nad ny w nebeſkem kralewſtwi nezly nadewiety5) a dewatdeſfat; Nebo wieczlfye gieft przyczyna ku buozy chwale u wykupeni lidſkem nezli w ſtworzieny andyelſkem: nebo dýwnye gie andyeli ſtworzýl, Ale dywnyegye czlowieka wykupil. Ale znamenaty naam tuto geft, Procz hoſpodyn wiecze sie radugie nad hrziefſnyki, kdyz ſíe obratye, nezl nad ſprawedlnýmí, geſto wſſdy ſtogie. Zagiſte proto, Neb ſprawedlný uffagice do toho, zye gſfu nycz zleho neuczynylí, y gſſu leny a neſſnazní k dobrym ſkutkuom; Ale hrziefſny, kdyz sie obratye, zpomínagice, zle gílu mnoho zleho uczýnýli a ſfueho hoſpodyna rozhnyewalí, y gſſuu ſſnaznyl a ruczy k dobrym ſkutkom a 290b huorzye w milowaní krale nebeſkeho. Yakozto bý nyektere Knýezie bylo, geſto by gmíelo nyektereho rytíerzíe, genz bý byl nyekdy z bogie pobýehl, Ale nawratyw ſíe udatnye neprzatelom ſkuodyl: wiece by giey knyezie milowalo nezlí onoho, genz bý byl nykdý z buoýe nepobyehl a take y za- dneho udatného ſkutku neukazal. Prawí potom cztenýe: Tak nenye wuole przied waſſym otczem. Yakoby rziekl: Kolykoz kolywietkrat zhyne kterzyz kolywiek naymenſy, to nenye wuole ottcze meho; Nebo gielikoz gie na nyem, on by chtiel, abý wſliczkny líde byli ſpaſſení. Glehozto mnýe y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 1) sic. 2) sic. 3) rozd. 4) t. 5) sic.
Strana 198
198 291a Paklí ſhrzieſſy proty tobye bratr twoy, gdy a treſkczy giey mezy tebu a mezy ným ſamýem. Bude-li tebe poſſluſſyen, zyſſkal ſy bratra tweho. Nebude-li tebe poſſluſſyen, przyczyn ſſebu gednoho nebo dwa, aby w uſtech dwu nebo trzy ſſwiedkow ſtalo wſſieczko ſlowuo. Pak-li gych nebude poſſluſſyen, powieſſ Koſtelu. Pak-lí by y koſtela poſſluſſyen nebyl, ale buud tobíe yako pohâ1) a yako zgiewny hrzyeſſnyk. Zawierne prawi wam: czoz koliwíek ſwieziete na zemí, bude ſſwazano y na nebý. A opyet wam prawí: geſtli to, zie dwa z waſſ powuolita na ziemí, kazda wiecz, za kteruzz buudu proſſyty, ſtane ſie gy2) od meho otczie, genz geſt na nebeſſyech. Nebo kdez ſie ſberu dwa nebo trzye w me gmíe, tu gſſem profſtrzyed ných. Tehdy prziſtupí k nyemu petr a rka: Hoſpodyne, kolikokrat ſhrzyeſſy proty mnye bratr muoy a odpufsczy giemu? az do ſſedmíkrat? Wecze gemu giezýſſ: Nerzku tobie az do ſedmíkrat, ale az do ſedmídczat krat ſedmkrat. 291b 292а Na toto czteny3) mluwí ſſwaty Jeronym a rzka. Shrzieſſy-li proty nam bratr naaſſ nebo kterymz kolywiek czynem naas bratr,4) mame mocz gemu odpuſczytý. Naypotrziebnye nam geft toho; nebo przykazano geſt, abychom odpuſtyelli vynný naſſym wynny- kuom. Ale ſhrziefſy-hi kto proty buohu, to gyz nenye w naſſy moczi. Nebo prawi ſſwate piſmo: Shrzieſſy-li czlowíek proty czlowieku, buude zan proſſyty knyez; Pak-li ſhrzyeſſy proty buohu, kto zan buude proſſyty? Ale my proty tomu czynyme. Neb kdyz ſhrzyeſſy proty bohu,Igiſme gemu miloſtywí; Ale ktoz proty nam ſhrzyeſſy, tomu nenawiſt vkazugyem. A protoz treſktan gma byty blizny ſukromíe; Neb ſnad bý giednu mymo ſye ſtud puſtye, byl bý uſtawiczien w hrzyeſſye. A geſt-li to, zíe bude po- ſſluſſyen, zyſcziemý duſſy gyeho a ſkrzie gíeneho ſpaſſienýe ſobíe ſpaſſenye dobywame. Pak-li poſluchaty nechczie, przywed k tomu ſſweho bliznyeho ; Pak-li any tak chce puoſſluffyen bytý, Ale przywed trzyetyeho — Anebo proto, zda by ſie tak uſtýdyel, Anebo proto, abý tak nan ſſwiedecztwie gmíel; Pak-li any tak chce poſſluchatý, ale powieſſ mnohým, aby geho bychali a nenawidyehi, aby wſſak pro lídſke zehranýe mohl przygyty k ſſpa- ſſený, Genz pro ſtud netbal ſie polepſyty. A kdyz prawi cztenýe: Budt yako pohan a yako zgiewnýk, Vkazugie, zie geſt wieczhie duoſtogen nena- wiſty, genz pod gmenem krzieſtyankým czyný ſkutkí nekrzyeſtyanke, nezh tý, geſto zgyewnye gſſu pohany. Ale zgiewnyczy flowu ty, giefto newiernye ſbuozye dobywagy, yakozto gſſu mytny, zlodyegy, lichewnýcí a krzýwu przýſeznyczí. Zawierne prawi wam: Czoz kolywiek ſſwieziete na ziemí, buude ſwaza/ no y na nebí. Protozie geſt byl rzekl: Pak-li koſtela nechce poſſluchaty, budt yako pohan a yako zgiewnyk, Muohl by blizny, genz bý treſktan byl, pomyſlity nebo rzeczy: kdyz ty mne nenawidyſ yako pohana, a ya tebe take. Protoz dawagie mocz ſſwatym apoſtolom, vka- zugie, ze, kohoz ſſwata czyerekew odſudý, toho odſuzienye bude ſamyem P. L. XXVI. col. 131. 1) na konci ř. 2) t. 3) t. 4) sic (laeserit).
198 291a Paklí ſhrzieſſy proty tobye bratr twoy, gdy a treſkczy giey mezy tebu a mezy ným ſamýem. Bude-li tebe poſſluſſyen, zyſſkal ſy bratra tweho. Nebude-li tebe poſſluſſyen, przyczyn ſſebu gednoho nebo dwa, aby w uſtech dwu nebo trzy ſſwiedkow ſtalo wſſieczko ſlowuo. Pak-li gych nebude poſſluſſyen, powieſſ Koſtelu. Pak-lí by y koſtela poſſluſſyen nebyl, ale buud tobíe yako pohâ1) a yako zgiewny hrzyeſſnyk. Zawierne prawi wam: czoz koliwíek ſwieziete na zemí, bude ſſwazano y na nebý. A opyet wam prawí: geſtli to, zie dwa z waſſ powuolita na ziemí, kazda wiecz, za kteruzz buudu proſſyty, ſtane ſie gy2) od meho otczie, genz geſt na nebeſſyech. Nebo kdez ſie ſberu dwa nebo trzye w me gmíe, tu gſſem profſtrzyed ných. Tehdy prziſtupí k nyemu petr a rka: Hoſpodyne, kolikokrat ſhrzyeſſy proty mnye bratr muoy a odpufsczy giemu? az do ſſedmíkrat? Wecze gemu giezýſſ: Nerzku tobie az do ſedmíkrat, ale az do ſedmídczat krat ſedmkrat. 291b 292а Na toto czteny3) mluwí ſſwaty Jeronym a rzka. Shrzieſſy-li proty nam bratr naaſſ nebo kterymz kolywiek czynem naas bratr,4) mame mocz gemu odpuſczytý. Naypotrziebnye nam geft toho; nebo przykazano geſt, abychom odpuſtyelli vynný naſſym wynny- kuom. Ale ſhrziefſy-hi kto proty buohu, to gyz nenye w naſſy moczi. Nebo prawi ſſwate piſmo: Shrzieſſy-li czlowíek proty czlowieku, buude zan proſſyty knyez; Pak-li ſhrzyeſſy proty buohu, kto zan buude proſſyty? Ale my proty tomu czynyme. Neb kdyz ſhrzyeſſy proty bohu,Igiſme gemu miloſtywí; Ale ktoz proty nam ſhrzyeſſy, tomu nenawiſt vkazugyem. A protoz treſktan gma byty blizny ſukromíe; Neb ſnad bý giednu mymo ſye ſtud puſtye, byl bý uſtawiczien w hrzyeſſye. A geſt-li to, zíe bude po- ſſluſſyen, zyſcziemý duſſy gyeho a ſkrzie gíeneho ſpaſſienýe ſobíe ſpaſſenye dobywame. Pak-li poſluchaty nechczie, przywed k tomu ſſweho bliznyeho ; Pak-li any tak chce puoſſluffyen bytý, Ale przywed trzyetyeho — Anebo proto, zda by ſie tak uſtýdyel, Anebo proto, abý tak nan ſſwiedecztwie gmíel; Pak-li any tak chce poſſluchatý, ale powieſſ mnohým, aby geho bychali a nenawidyehi, aby wſſak pro lídſke zehranýe mohl przygyty k ſſpa- ſſený, Genz pro ſtud netbal ſie polepſyty. A kdyz prawi cztenýe: Budt yako pohan a yako zgiewnýk, Vkazugie, zie geſt wieczhie duoſtogen nena- wiſty, genz pod gmenem krzieſtyankým czyný ſkutkí nekrzyeſtyanke, nezh tý, geſto zgyewnye gſſu pohany. Ale zgiewnyczy flowu ty, giefto newiernye ſbuozye dobywagy, yakozto gſſu mytny, zlodyegy, lichewnýcí a krzýwu przýſeznyczí. Zawierne prawi wam: Czoz kolywiek ſſwieziete na ziemí, buude ſwaza/ no y na nebí. Protozie geſt byl rzekl: Pak-li koſtela nechce poſſluchaty, budt yako pohan a yako zgiewnyk, Muohl by blizny, genz bý treſktan byl, pomyſlity nebo rzeczy: kdyz ty mne nenawidyſ yako pohana, a ya tebe take. Protoz dawagie mocz ſſwatym apoſtolom, vka- zugie, ze, kohoz ſſwata czyerekew odſudý, toho odſuzienye bude ſamyem P. L. XXVI. col. 131. 1) na konci ř. 2) t. 3) t. 4) sic (laeserit).
Strana 199
199 buohem na nebý potwrzeno. A czoz kolywiek bude ſſwazano na zemi, bude take ſſwazano na neby. Prawi potom cztenye: Opiet wam prawi, ze, kdez dwa z waſſ. Wiſieczka rzecz drzewe mluwenaa przypprawugyel) naſſ ku pokogij, protoz y ſſhibugie odplatu, abychô2) fſnaznyegye chwatali ku puokogij. Protoz prawí: kdez dwa nebo trzye ſberu ſye w me gmýe, proſtrzyed gych gſſem. Yakz prawí onen przyklad, ze byl gieden nafilnyk, ten byl gyal dwa przietele. Tehdi geden proſſy a rzka: Míly pane, puſt mie, at poydu, vzrzím ſſwu materz, a zaſtawugith tohoto druheho przyetele. Tehdí kdyſí ſíe k tomu roku ý opíet na wíezenye nawraty, chtíe ſſweho przyetele tuhdi proſta vczynyty, Ten giſty naſſilnyk poczye ſie tey wieczi dywity yl puſſczy gey3) proſta oba 292b a proſý gich, abý trzietyeho meſý ſe k ſſwey przyeſſzný przygialí. Muozem to take y duchownye rozumiety, ze, kdez duſſye a tyelo powuolugij ſobíe, Tak ze tielo zadne zaduoſty nechcze czynyty proty duſſý: za kazdu wiecz, za kteru buudu proſſyty otcze nebeſkeho, w tey buudu vſſhſſany. Tehdy przyſtupyw k nýemu petr weczie: Hoſpodyne, kolikrat ſhrzyeſſy proty mnýe mubý bratr a odpuſtym giemu? Wiezye ſie rzecz buozye a yako prowaſiek truoynaſſob nemuozz ſie roztrhnuty. drzewe byl rziekl: Wizte, abyſte nepotupyli y giednoho z tyechto maliczkych; A pak przyczynyl: Shrzyeſſy-li proty tobye bratr twoy, gdy a trzeſkczý gey mezý tebu a mezy nym ſamyem; a odplatu ſlbil a rzka: Kdez dwa z waſſ powuolita ſobie, Za kazdu wiecz, za kteruz budeta proſſyty, obdrzyta. Protoz Petr apoſtol y otaza geho: Kolikrat ſhrzieſſy bratr muogy proty mnye a ya odpuſty giemu? A ſam ſobye odpowiedagie prawí a rzka: Seddm- krat?4) Ale syn buozy odpowieda giemu a rzka: Nerzku tobie ſedmkrat, Ale ſedmdeſ ſatkrat ſſedmkrat. To geſt cztyrzy ſta a dewatdeſſatkrat, 293a Aby ty tolykkrat ſſwemu bliznyemu odpuſtyl, Glehozto bý krat on ne- muol5) tolikrat ſhrzyeſſyty proty tobye. Gyna gloza prawí, tolikokrat abý odpuuſczyl, kolikokrat by ſhrzieſſyl a ku puokorze przyſſiel proſſe odpu- ſczienye. Protoz przyrownano geſt kralowſtwie nebeſke ku czlowieku krahi, genz chtiel uczynyty ſſwymi ſluhamí pocziet. A kdyz poczet poczie klaſty, Offierowan by gemu gieden, genz byefsye dluzen deffiet tyfficzow zawazy. A kdyz neygmieſſie, czym bý zaplatitý, kaza gey pan prodaty y zenu geho y ſſyni y wſſieczko, czoz gmíel, a wratity. Tehdi pad ten gyſty ſluha pro- ſſieſie geho a rzka: Myeý vtrpennye6) ke mnye a wſſieczko tobie nawraczy. Tehdy ſmilowa ſie pan nad tyem ſluhu, puſczy geí a dluh gemu odpuſty. Tehdí wyſſied ten giſty ſluha, naleze giednoho z ſſwích towarzýfſow, genz gemu bieſſye dluzen ſto penyezz. A drzie hrdleſſie gey a rzka: wrat, czo gſſy dluzyen. A pad towarzyſſ proſſieſie gieho a rzka: Myeí vtrpenye ke mnye a wſſyeczkot nawraczy. A on nerody, ale ſſed wſſady geý w zalarz, 1) rozd. 2) na konci ř. 3) sic. 4) rozd. 5) sic. 6) rozd.
199 buohem na nebý potwrzeno. A czoz kolywiek bude ſſwazano na zemi, bude take ſſwazano na neby. Prawi potom cztenye: Opiet wam prawi, ze, kdez dwa z waſſ. Wiſieczka rzecz drzewe mluwenaa przypprawugyel) naſſ ku pokogij, protoz y ſſhibugie odplatu, abychô2) fſnaznyegye chwatali ku puokogij. Protoz prawí: kdez dwa nebo trzye ſberu ſye w me gmýe, proſtrzyed gych gſſem. Yakz prawí onen przyklad, ze byl gieden nafilnyk, ten byl gyal dwa przietele. Tehdi geden proſſy a rzka: Míly pane, puſt mie, at poydu, vzrzím ſſwu materz, a zaſtawugith tohoto druheho przyetele. Tehdí kdyſí ſíe k tomu roku ý opíet na wíezenye nawraty, chtíe ſſweho przyetele tuhdi proſta vczynyty, Ten giſty naſſilnyk poczye ſie tey wieczi dywity yl puſſczy gey3) proſta oba 292b a proſý gich, abý trzietyeho meſý ſe k ſſwey przyeſſzný przygialí. Muozem to take y duchownye rozumiety, ze, kdez duſſye a tyelo powuolugij ſobíe, Tak ze tielo zadne zaduoſty nechcze czynyty proty duſſý: za kazdu wiecz, za kteru buudu proſſyty otcze nebeſkeho, w tey buudu vſſhſſany. Tehdy przyſtupyw k nýemu petr weczie: Hoſpodyne, kolikrat ſhrzyeſſy proty mnýe mubý bratr a odpuſtym giemu? Wiezye ſie rzecz buozye a yako prowaſiek truoynaſſob nemuozz ſie roztrhnuty. drzewe byl rziekl: Wizte, abyſte nepotupyli y giednoho z tyechto maliczkych; A pak przyczynyl: Shrzyeſſy-li proty tobye bratr twoy, gdy a trzeſkczý gey mezý tebu a mezy nym ſamyem; a odplatu ſlbil a rzka: Kdez dwa z waſſ powuolita ſobie, Za kazdu wiecz, za kteruz budeta proſſyty, obdrzyta. Protoz Petr apoſtol y otaza geho: Kolikrat ſhrzieſſy bratr muogy proty mnye a ya odpuſty giemu? A ſam ſobye odpowiedagie prawí a rzka: Seddm- krat?4) Ale syn buozy odpowieda giemu a rzka: Nerzku tobie ſedmkrat, Ale ſedmdeſ ſatkrat ſſedmkrat. To geſt cztyrzy ſta a dewatdeſſatkrat, 293a Aby ty tolykkrat ſſwemu bliznyemu odpuſtyl, Glehozto bý krat on ne- muol5) tolikrat ſhrzyeſſyty proty tobye. Gyna gloza prawí, tolikokrat abý odpuuſczyl, kolikokrat by ſhrzieſſyl a ku puokorze przyſſiel proſſe odpu- ſczienye. Protoz przyrownano geſt kralowſtwie nebeſke ku czlowieku krahi, genz chtiel uczynyty ſſwymi ſluhamí pocziet. A kdyz poczet poczie klaſty, Offierowan by gemu gieden, genz byefsye dluzen deffiet tyfficzow zawazy. A kdyz neygmieſſie, czym bý zaplatitý, kaza gey pan prodaty y zenu geho y ſſyni y wſſieczko, czoz gmíel, a wratity. Tehdi pad ten gyſty ſluha pro- ſſieſie geho a rzka: Myeý vtrpennye6) ke mnye a wſſieczko tobie nawraczy. Tehdy ſmilowa ſie pan nad tyem ſluhu, puſczy geí a dluh gemu odpuſty. Tehdí wyſſied ten giſty ſluha, naleze giednoho z ſſwích towarzýfſow, genz gemu bieſſye dluzen ſto penyezz. A drzie hrdleſſie gey a rzka: wrat, czo gſſy dluzyen. A pad towarzyſſ proſſieſie gieho a rzka: Myeí vtrpenye ke mnye a wſſyeczkot nawraczy. A on nerody, ale ſſed wſſady geý w zalarz, 1) rozd. 2) na konci ř. 3) sic. 4) rozd. 5) sic. 6) rozd.
Strana 200
200 293b az bý wſſíecziek naſwratil dluh. Tehdy uzrzewſſíe gyne ſluhíj, czo ſie dyegieſſie, ſmutychu ſie welmie y przygidechu y rozprawichu panu ſſwemu wſſíeczko, czo ſie býſſie ſtalo. Tehdy pozwa gyeho pan y wocze gemu: Sluho, zlý wſſeczek dluh1) odpuſtyl gſſem tobíe, neboſſ mne proſſil; Protoz ty takez gmielſſ ſie ſmilowaty nad twym towarziſſiem, yako gſſem ya ſie nad tebu ſmilowal. A rozhynewaw ſie pan da giey muczytí, az by wratyh weſſken dluh. Takez otecz muoy nebeſkí vczyní wam, neodpuſtyte-li kazdý z was ſſwemu bratru z waſſích ſrdecz. 294b Na toto czteníe piſſie ſſwaty Jeronym. Obýcziey geft, bratrzýce míla, ſyrſkym a paleſtynſky2) lydem k kazdy rzeczí przywodyty podobenſtwie, Aby ſkrzie podobenſtwie ſſwu rzecz rozumyeyſy vczynýlí. Takez geft przyklad petrowi pod podobenſtwím krale a pana a ſluhý, genz geſt byl odpuſſczienye wſſiech ſſwich dluhow od ſſweho pana proſſbu obdrzal, Ale aby on take odpuſtyl ſſwym blyznym wýnný, gymzto by proty nyemu zawynyli. Neb kdyz gie ten pan a kral ſluzye dluznykowí deſſíet tyſſyczow zawaſſzy tak ſnadnye odpuuſſczil, welmi 294a wiecze ſluhíj//ſobýe rowným ſluham menſye dluhy gmagy odpuſſczyty. A aby to rozumnyeyſſie bylo, powiezme to pod przykladem. By kto z naſſ vczynil czyzolozſtwo, muzoboyſtwo, ſſwatokradſtwo, wieczſſie wynny, to geſt deſſiet tyſſyczow zawazij tyem, geſto gſſu proſſilí, gſſu odpuſſczieni: Takez mý odpuuſtme menſye wýni tiem, geſto naſí za to proſſie. Pak-li kdy kto nam czo przeſkody a toho nykdí nechcem odpuſtyty A pro ſlowo protywne chceme wiecznu neprziezen neſty, zdali neygíſme duoftoyní, Abychom bylí w zalarz wſſazeny, a przykladem naſſích ſkutkow vczyn'me,3) zie nam ý wieczíſe wyní nebudu odpuſſczeny? Ale podle ſmyſla duchowneho ſkrze tato dwa dluzníki muoziem dwoy lid rozumýety A ſkrzie tohoto krale, genz chtiel ſſwými ſluhami pocziet polozyty, Kto muoz lepe nez naſſ ſpaſſitel rozumýen byty, O nyemzto prawi ſſwaty dawíd w zaltarzi: Hoſpodyne, ſſwoy ſuud day kralowi a prawdu ſſwu kralowu ſýnu? Genz ſſwými ſluhami poczet czyný, kazdeho, kdyz zaſſluzenye ſnaznye pokuſfugie, znamena; Nebo o nye4) piſſano geſt: Bude ſuudyty ſſwoí ſſwiet w prawdye a lidy w Ii/ſwey ſprawedlnoſtý. A kdyz pocze poczet klaſty, offierowan bý gemu gieden, genz byeffie dluzen deffiet tyfficzow zawaſſíj. [Lid zyduoſki]5) Sluha tento, genz geft byl dluzen deſſiet tyfficzow zawazíj, lid zydowſki geſt, genz k deſfateru buozyemu przykazany przywazan, czaſtokrat gye przieſtupugie rozlcznymí wýnnamí hoſpodynu byl geft dluzen, gehozto pan gieho kazal prodaty a y zenu gîeho y ſyní y wſſieczko, czoz gmyel a ten dluh nawratyty. Nebo netoliko lydý, ale y ſkolu zyduowſku y knýezata gich y obeczní lýd y wſſieczko gich ſbuozíe pro gich welike hrziechí poddal w mocz czyzych lidíj, Aby to, czoz gſſu ſlíbiwſſie plnyty nerodyli, przy- puzen6) pak mukamí, plnýtý muſſili. Ale pad ſluha onen proffiefie pana P. L. XXVI. col. 132. 1) na konci ř. 2) na konci ř. 3) sic. 4) na konci ř. 5) červeně přetrženo. 6) sic.
200 293b az bý wſſíecziek naſwratil dluh. Tehdy uzrzewſſíe gyne ſluhíj, czo ſie dyegieſſie, ſmutychu ſie welmie y przygidechu y rozprawichu panu ſſwemu wſſíeczko, czo ſie býſſie ſtalo. Tehdy pozwa gyeho pan y wocze gemu: Sluho, zlý wſſeczek dluh1) odpuſtyl gſſem tobíe, neboſſ mne proſſil; Protoz ty takez gmielſſ ſie ſmilowaty nad twym towarziſſiem, yako gſſem ya ſie nad tebu ſmilowal. A rozhynewaw ſie pan da giey muczytí, az by wratyh weſſken dluh. Takez otecz muoy nebeſkí vczyní wam, neodpuſtyte-li kazdý z was ſſwemu bratru z waſſích ſrdecz. 294b Na toto czteníe piſſie ſſwaty Jeronym. Obýcziey geft, bratrzýce míla, ſyrſkym a paleſtynſky2) lydem k kazdy rzeczí przywodyty podobenſtwie, Aby ſkrzie podobenſtwie ſſwu rzecz rozumyeyſy vczynýlí. Takez geft przyklad petrowi pod podobenſtwím krale a pana a ſluhý, genz geſt byl odpuſſczienye wſſiech ſſwich dluhow od ſſweho pana proſſbu obdrzal, Ale aby on take odpuſtyl ſſwym blyznym wýnný, gymzto by proty nyemu zawynyli. Neb kdyz gie ten pan a kral ſluzye dluznykowí deſſíet tyſſyczow zawaſſzy tak ſnadnye odpuuſſczil, welmi 294a wiecze ſluhíj//ſobýe rowným ſluham menſye dluhy gmagy odpuſſczyty. A aby to rozumnyeyſſie bylo, powiezme to pod przykladem. By kto z naſſ vczynil czyzolozſtwo, muzoboyſtwo, ſſwatokradſtwo, wieczſſie wynny, to geſt deſſiet tyſſyczow zawazij tyem, geſto gſſu proſſilí, gſſu odpuſſczieni: Takez mý odpuuſtme menſye wýni tiem, geſto naſí za to proſſie. Pak-li kdy kto nam czo przeſkody a toho nykdí nechcem odpuſtyty A pro ſlowo protywne chceme wiecznu neprziezen neſty, zdali neygíſme duoftoyní, Abychom bylí w zalarz wſſazeny, a przykladem naſſích ſkutkow vczyn'me,3) zie nam ý wieczíſe wyní nebudu odpuſſczeny? Ale podle ſmyſla duchowneho ſkrze tato dwa dluzníki muoziem dwoy lid rozumýety A ſkrzie tohoto krale, genz chtiel ſſwými ſluhami pocziet polozyty, Kto muoz lepe nez naſſ ſpaſſitel rozumýen byty, O nyemzto prawi ſſwaty dawíd w zaltarzi: Hoſpodyne, ſſwoy ſuud day kralowi a prawdu ſſwu kralowu ſýnu? Genz ſſwými ſluhami poczet czyný, kazdeho, kdyz zaſſluzenye ſnaznye pokuſfugie, znamena; Nebo o nye4) piſſano geſt: Bude ſuudyty ſſwoí ſſwiet w prawdye a lidy w Ii/ſwey ſprawedlnoſtý. A kdyz pocze poczet klaſty, offierowan bý gemu gieden, genz byeffie dluzen deffiet tyfficzow zawaſſíj. [Lid zyduoſki]5) Sluha tento, genz geft byl dluzen deſſiet tyfficzow zawazíj, lid zydowſki geſt, genz k deſfateru buozyemu przykazany przywazan, czaſtokrat gye przieſtupugie rozlcznymí wýnnamí hoſpodynu byl geft dluzen, gehozto pan gieho kazal prodaty a y zenu gîeho y ſyní y wſſieczko, czoz gmyel a ten dluh nawratyty. Nebo netoliko lydý, ale y ſkolu zyduowſku y knýezata gich y obeczní lýd y wſſieczko gich ſbuozíe pro gich welike hrziechí poddal w mocz czyzych lidíj, Aby to, czoz gſſu ſlíbiwſſie plnyty nerodyli, przy- puzen6) pak mukamí, plnýtý muſſili. Ale pad ſluha onen proffiefie pana P. L. XXVI. col. 132. 1) na konci ř. 2) na konci ř. 3) sic. 4) na konci ř. 5) červeně přetrženo. 6) sic.
Strana 201
201 ſſweho a rzka: Vtrpennyel) gmíey ke mnye a wſycczkot nawraty. Takez y onen lid zydowſki, kdyz widyel, ze gſſu giey neprzietele oblehli a ſſe wſſyech ſtran gſſa w teſknoſty, yal ſye pokanye czynytí A utekl ſie na mod- litwu A toho, czoz drzewe dobrowolnýe nechtiel vczynýtý, to pak, przy- puzen, uczyníty ſlbil. Tehdy ſlitowaw ſie pan nad tyem ſluhu, puuſty gey a weſken dluh gemu odpuuſty. Nebo yakz geſo nýem píſano: Míloſtywy 295a a miloſrdny geſt a trpielywí a welmí miloſtywi, ſmutnych proſbu uſſhſſal, Netoliko lid zyduowſky wiezenie zbawil, ale take odpuſtyenye wſſiech hrzíechow, Kdyz byl gezukriſt na tento ſſwiet przyſſiel, gym daty ſlibil, acz bý w tom, geſto gſſu byli poczali, vſtawiczní bytý2) a czoz gſſu ſhbíli, bý w tom neſmentilí. A protoz hoſpodyn zie proroka yzayaſſie ſkrzie napo- minage gíe z ſlibbu3) prawi a rzka takto: Pomný, prawi, na to, yakube, zie gíſy ſluha muoy, a ty, izrahel, nezapomýnaí mne. Shladyl ſſem yako oblak twe zlofty a yako mlhu twe hrziechí; obrat ſye ke mnýe, nebt gſſem tye wykupil. Ale czo gie fluha tento zarýtý a newdyeczny Potom czoy vczyníl, to vſſhſſyme! Wyſſied, prawi, ſluha ten naleze giednoho ſluhu take pana ſſweho, genz gemu byeſſie dluzen ſto penyezz a drzie hrdleſſie giey a rzka: Nawrat, czoy gſfy dluzen, wyprawen z wiezennýe lid zydduowſky 4) neto- liko ſſwemu wýprawiteli nedyekowal, ale ale 5) k ſtarym hrziechom y nowe hrziechy przycyníl A na potupu ſívveho pana druheho ſluziebnýka — to 295b geft lid pohanſky — yakol/bý gemu dluzen byl, hrdlity neprzieſtal: A protoz giey yako ſwym 6) dluznýkem obrziezanye a obýcziegie ſtareho zakona od nýeho potrziebowaſfie a miloſty gezukriſtow, rzka, by k ſſpaſſieny gy 7 hodna nebyla, rozlicznye hanyegie zawrhl. A protoz — yakz geſt piſſano w knyhach ſkutkow apoſtolſkich — Nyekterzy z kacyerzow zydwowſkych przyekaza gyce 8) kazaný ſſwateho pawla a ſſwateho Barnabaſſye pra- wiechu, by tý, gelto z pohanſtwa wíeru krzýeſtyanku bylí przygyali, gmielí ſie obrziezowaty a drziety zakon muoyzieſſow. A netoliko to radyechu, ale y mukamí rozlcznymí lyddy k tomu przýpuzíechu, yakz y prawi ſſwaty pawel Teſfalonýczſkím: Wy ſte, prawí, bratrzýce míla, naſíledownícy ſie vczynyli koſtelow bozich, geſto gſſu w zydowſſkich zemiech, geſto wierzie w giezukriſta; nebo ſte wý od ſſwich zeman teez trpieli yakozto y ony od zyduow, geſto gſſu y ſyna buozíeho zabylí a naſſ nenawídye a wſſiech, geſto ſie libye hoſpodynu, a wſſyem ſie lidem dobrym protýwie branyece gym, aby nemluwilí pohanſtwu, ehti ce gych ſſpaſfiený prziekazyety, aby býli 296a naplnylí ſſwe hrzíechí; neb gíe przý//niel na nýe hnyew buozý az do kôcze.9) Tehdy vzrziewſſie gýne ſluhí to, czoz ſie dyegieſſie, ſmutychu ſie welmie y przygydechu y rozprawiechu panu ſſwemu wſieczko to, czoz ſíe býeſſie ſtalo. Ale ktere gſſu toto ſluhí, geſto neſlechetnoſt zleho ſluhí panu ſſwemu dalý wyedyety? Zagifte ſſwaty apoſtolí a ſſwateho cztenye kazately, gijzto na kazdy den za ſſpaſſenye wierneho krzieſtyanſtwa proty gych proty- 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. 4) t. 5) sic. 6) na konci ř. 7) t. s) sic. 9) rozd.
201 ſſweho a rzka: Vtrpennyel) gmíey ke mnye a wſycczkot nawraty. Takez y onen lid zydowſki, kdyz widyel, ze gſſu giey neprzietele oblehli a ſſe wſſyech ſtran gſſa w teſknoſty, yal ſye pokanye czynytí A utekl ſie na mod- litwu A toho, czoz drzewe dobrowolnýe nechtiel vczynýtý, to pak, przy- puzen, uczyníty ſlbil. Tehdy ſlitowaw ſie pan nad tyem ſluhu, puuſty gey a weſken dluh gemu odpuuſty. Nebo yakz geſo nýem píſano: Míloſtywy 295a a miloſrdny geſt a trpielywí a welmí miloſtywi, ſmutnych proſbu uſſhſſal, Netoliko lid zyduowſky wiezenie zbawil, ale take odpuſtyenye wſſiech hrzíechow, Kdyz byl gezukriſt na tento ſſwiet przyſſiel, gym daty ſlibil, acz bý w tom, geſto gſſu byli poczali, vſtawiczní bytý2) a czoz gſſu ſhbíli, bý w tom neſmentilí. A protoz hoſpodyn zie proroka yzayaſſie ſkrzie napo- minage gíe z ſlibbu3) prawi a rzka takto: Pomný, prawi, na to, yakube, zie gíſy ſluha muoy, a ty, izrahel, nezapomýnaí mne. Shladyl ſſem yako oblak twe zlofty a yako mlhu twe hrziechí; obrat ſye ke mnýe, nebt gſſem tye wykupil. Ale czo gie fluha tento zarýtý a newdyeczny Potom czoy vczyníl, to vſſhſſyme! Wyſſied, prawi, ſluha ten naleze giednoho ſluhu take pana ſſweho, genz gemu byeſſie dluzen ſto penyezz a drzie hrdleſſie giey a rzka: Nawrat, czoy gſfy dluzen, wyprawen z wiezennýe lid zydduowſky 4) neto- liko ſſwemu wýprawiteli nedyekowal, ale ale 5) k ſtarym hrziechom y nowe hrziechy przycyníl A na potupu ſívveho pana druheho ſluziebnýka — to 295b geft lid pohanſky — yakol/bý gemu dluzen byl, hrdlity neprzieſtal: A protoz giey yako ſwym 6) dluznýkem obrziezanye a obýcziegie ſtareho zakona od nýeho potrziebowaſfie a miloſty gezukriſtow, rzka, by k ſſpaſſieny gy 7 hodna nebyla, rozlicznye hanyegie zawrhl. A protoz — yakz geſt piſſano w knyhach ſkutkow apoſtolſkich — Nyekterzy z kacyerzow zydwowſkych przyekaza gyce 8) kazaný ſſwateho pawla a ſſwateho Barnabaſſye pra- wiechu, by tý, gelto z pohanſtwa wíeru krzýeſtyanku bylí przygyali, gmielí ſie obrziezowaty a drziety zakon muoyzieſſow. A netoliko to radyechu, ale y mukamí rozlcznymí lyddy k tomu przýpuzíechu, yakz y prawi ſſwaty pawel Teſfalonýczſkím: Wy ſte, prawí, bratrzýce míla, naſíledownícy ſie vczynyli koſtelow bozich, geſto gſſu w zydowſſkich zemiech, geſto wierzie w giezukriſta; nebo ſte wý od ſſwich zeman teez trpieli yakozto y ony od zyduow, geſto gſſu y ſyna buozíeho zabylí a naſſ nenawídye a wſſiech, geſto ſie libye hoſpodynu, a wſſyem ſie lidem dobrym protýwie branyece gym, aby nemluwilí pohanſtwu, ehti ce gych ſſpaſfiený prziekazyety, aby býli 296a naplnylí ſſwe hrzíechí; neb gíe przý//niel na nýe hnyew buozý az do kôcze.9) Tehdy vzrziewſſie gýne ſluhí to, czoz ſie dyegieſſie, ſmutychu ſie welmie y przygydechu y rozprawiechu panu ſſwemu wſieczko to, czoz ſíe býeſſie ſtalo. Ale ktere gſſu toto ſluhí, geſto neſlechetnoſt zleho ſluhí panu ſſwemu dalý wyedyety? Zagifte ſſwaty apoſtolí a ſſwateho cztenye kazately, gijzto na kazdy den za ſſpaſſenye wierneho krzieſtyanſtwa proty gych proty- 1) rozd. 2) sic. 3) rozd. 4) t. 5) sic. 6) na konci ř. 7) t. s) sic. 9) rozd.
Strana 202
202 297a wnykuom hoſpodyna proſſiece. 1) Tak ſie czte w knyhach ſkutkuow apoſtol- ſkých, zie gſfu ſſwaty apoſtolowe tak vczynylí, Kdyzto knyezíe a mýſtizý zydowſty zelegice, zie vcziechu liddý a zwyeſtowachu wzkrzieſſyenye mrtwích w giezukriſtowi, bíczowawſſye zapowiedyechu, abý wiece tey rzeczy nemluwilí k zadnemu czlowieku. Tehdy ony wratýwſſye ſíe k ſſwým, wzdwizechu ſſwoy hlaſſ k hoſpodynu y weczechu: ty hoſpodyne, genz glfy vczynil nebe y zemi, morzie y to wſſieczko, czoz w nych geſt, Genz gſſy duchem ſſwatym ſkrzye vſta otcze naſſieho dawida, dyetete tweho, rzekl: Procz gſſuu wrczelí narodowe a lide mýſlíh gſſuu prazdnoſt? Byli gſſuu przý 296b tom kralí zemſſczi a knyelſzata ſſeſſlí 2) gſſu w giednotu proty hoſpodynu a proty gleho gezukriſtowí; Seſſh gſſu ſie zagiſte w tomto mieſtye proty twemu ſſwatemu dyetiety gezukriftowí glehoztoff tý zmazal. Herodes a poncius Pylat i pohanſtwem a ſí lidmí vzrabelſkymí vczynýti to, czoz gſſu twogy ruce wymyſhle. A yuz, hoſpodyne, wzezryzz na gich hrozu a day ſluham twým ſe wſſym vffanym mluwýty ſlowuo twe tyem czynem, kdyz ſſwu ruku ztyehneſ k uzdrawený a k znamený a k dýwuom, aby ſie ſtali ſkrzie gmie ſſwateho twebo dyetete gezukriſta. Prawi potom cztenye. Tehdy pozwa geho pan gieho y wece gemu: zlý ſluho, wſſieczek dluh odpuuſtyl gſſem tobye, neboſſ mne proſſil; protoz y nýnye gmíelí ty ſíe ſſmílowaty nad druhým ſluzebnykem, nad ſſwym rownym, Jako ya ſſem ſie nad tebu ſmilowal. Odpuſtil geſt zagiſte hoſpodyn lidu zydowſkemu czaſto gich wynný, kdyz w horzy a w nebezpeczienſtwi byli, czynýece pokanýe zadali gieho ſmílowanye; Ale kdyz byli wyprawený z horzie, zadneho ſmilowanye any míloſrdenſtwie k ſſwym blýſſnym chudſſym neýmiegie/chu, Ale ode wſſiech ſſwich dluznýkow, yakz geſt píſano, ne- míloſtíwie dluhow potrziebowachu. A nad to nade wſſie y proroki y apo- ſtoli, geſto gym ſlowuo buozye a wuolí krale nebeſkeho zwieſtowalí, ne- wdyecznye wzhrdagice, nemíloſtywie gſſu muczyli A protoz zaſſluzyh gſſu, aby to vczíli, gelto prawi potom cztenye: Tehdí, prawi, rozhnýewaw ſie pan. Zly a newierny lid zydowſky pro gich newieru da w mocz rzymſkich, geſto nyektere z nych hladem zmorzyh, nyektere mecziem zbili a nyekte 3) u wyezeníe wuedli, tak ze wſſieczku gich zemi zkazyh, tak az gych naylepſie mieſto geruzalem z korzen prziewratyli a chram gich ſſeýzhlí a wſſiczku przyprawu ſluzby buozye wzebrali. I naplnilo ſie tehdi to, czoz geſt gym ſyn buozy prorokowal a rzka, zie wſſieczek prziebytek geruſalemſki tak zkazen bude, zie neoſtane kamen na kamení; A podle prorocztwie danye- lowa proroka to giſte prorocztwie bude traty az na wíeký. Ale to, geſto prawí potom cztenye: Takez ý otecz waſ nebelſkí vczyní wam, acz ne- odpuuſtyte kazdy waſſynecz bratru ſſwemu z waſſich ſrdczí — welmi ſtraſſywa rzecz geſt to; Nebo neodpuuſtýme-lí mý ſſwý bratrzy malych wieczy, welykkych 4) wýn hoſpodyn nam neodpuuſczy. Ale muoz kaſzdy naſſýnecz rzeci: Neymam nicz protý ſſwemu bratru. on dobrzie wíe, ma 297b 1) sic. 2) sic. 3) sic. 4) rozd.
202 297a wnykuom hoſpodyna proſſiece. 1) Tak ſie czte w knyhach ſkutkuow apoſtol- ſkých, zie gſfu ſſwaty apoſtolowe tak vczynylí, Kdyzto knyezíe a mýſtizý zydowſty zelegice, zie vcziechu liddý a zwyeſtowachu wzkrzieſſyenye mrtwích w giezukriſtowi, bíczowawſſye zapowiedyechu, abý wiece tey rzeczy nemluwilí k zadnemu czlowieku. Tehdy ony wratýwſſye ſíe k ſſwým, wzdwizechu ſſwoy hlaſſ k hoſpodynu y weczechu: ty hoſpodyne, genz glfy vczynil nebe y zemi, morzie y to wſſieczko, czoz w nych geſt, Genz gſſy duchem ſſwatym ſkrzye vſta otcze naſſieho dawida, dyetete tweho, rzekl: Procz gſſuu wrczelí narodowe a lide mýſlíh gſſuu prazdnoſt? Byli gſſuu przý 296b tom kralí zemſſczi a knyelſzata ſſeſſlí 2) gſſu w giednotu proty hoſpodynu a proty gleho gezukriſtowí; Seſſh gſſu ſie zagiſte w tomto mieſtye proty twemu ſſwatemu dyetiety gezukriftowí glehoztoff tý zmazal. Herodes a poncius Pylat i pohanſtwem a ſí lidmí vzrabelſkymí vczynýti to, czoz gſſu twogy ruce wymyſhle. A yuz, hoſpodyne, wzezryzz na gich hrozu a day ſluham twým ſe wſſym vffanym mluwýty ſlowuo twe tyem czynem, kdyz ſſwu ruku ztyehneſ k uzdrawený a k znamený a k dýwuom, aby ſie ſtali ſkrzie gmie ſſwateho twebo dyetete gezukriſta. Prawi potom cztenye. Tehdy pozwa geho pan gieho y wece gemu: zlý ſluho, wſſieczek dluh odpuuſtyl gſſem tobye, neboſſ mne proſſil; protoz y nýnye gmíelí ty ſíe ſſmílowaty nad druhým ſluzebnykem, nad ſſwym rownym, Jako ya ſſem ſie nad tebu ſmilowal. Odpuſtil geſt zagiſte hoſpodyn lidu zydowſkemu czaſto gich wynný, kdyz w horzy a w nebezpeczienſtwi byli, czynýece pokanýe zadali gieho ſmílowanye; Ale kdyz byli wyprawený z horzie, zadneho ſmilowanye any míloſrdenſtwie k ſſwym blýſſnym chudſſym neýmiegie/chu, Ale ode wſſiech ſſwich dluznýkow, yakz geſt píſano, ne- míloſtíwie dluhow potrziebowachu. A nad to nade wſſie y proroki y apo- ſtoli, geſto gym ſlowuo buozye a wuolí krale nebeſkeho zwieſtowalí, ne- wdyecznye wzhrdagice, nemíloſtywie gſſu muczyli A protoz zaſſluzyh gſſu, aby to vczíli, gelto prawi potom cztenye: Tehdí, prawi, rozhnýewaw ſie pan. Zly a newierny lid zydowſky pro gich newieru da w mocz rzymſkich, geſto nyektere z nych hladem zmorzyh, nyektere mecziem zbili a nyekte 3) u wyezeníe wuedli, tak ze wſſieczku gich zemi zkazyh, tak az gych naylepſie mieſto geruzalem z korzen prziewratyli a chram gich ſſeýzhlí a wſſiczku przyprawu ſluzby buozye wzebrali. I naplnilo ſie tehdi to, czoz geſt gym ſyn buozy prorokowal a rzka, zie wſſieczek prziebytek geruſalemſki tak zkazen bude, zie neoſtane kamen na kamení; A podle prorocztwie danye- lowa proroka to giſte prorocztwie bude traty az na wíeký. Ale to, geſto prawí potom cztenye: Takez ý otecz waſ nebelſkí vczyní wam, acz ne- odpuuſtyte kazdy waſſynecz bratru ſſwemu z waſſich ſrdczí — welmi ſtraſſywa rzecz geſt to; Nebo neodpuuſtýme-lí mý ſſwý bratrzy malych wieczy, welykkych 4) wýn hoſpodyn nam neodpuuſczy. Ale muoz kaſzdy naſſýnecz rzeci: Neymam nicz protý ſſwemu bratru. on dobrzie wíe, ma 297b 1) sic. 2) sic. 3) sic. 4) rozd.
Strana 203
203 buoha ſuudczy. mnye o tom nycz peczie nenye, czo on czyny; ya gſſem gemu odpuſtyl. Skrzîe to potwrzugie na ſſie ſuudu buozieho; Nebo prawi ſyn buozíj: neodpuuſtyte-li kazdý waſſynecz ſſwemu bratru z waſſich frdecz toho, czo gie proty nam 1) zawinyeno. take z toho muſſyme buohu doſty vczynýti, geſto na 2) bilo drzewe ſkrze pokanye odpuſſczieno. Obmiek- cziemz, bratrzyce mila, ſſwe ſrdczie k ſſwy 3) blizným, aby ſyn buozy den ſudny nam take nebyl twrd datý ſſebu prziebitek w nebeſkem kralewſtwi. Gehozto mnye ý wam dopomahaí otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Y ſta ſie, kdyz dokona gezyſ rzeczy ty, gyde z kalilee � przygide do kragyn zydowſkich za yordan. y gidechu za ným zaſtupuowe mnozý y uzdrawí gie tam, y przyſtupychu k nyemu duchownýczy zyduowſczy pokuſſygicze gieho a rzkucze: Geſtlí lzye4) czlowieku zenu ſſwu od ſebe puuſtyty pro kteruzko5) wiecz? Genz odpolſwiedýew wecze gým: Neczlí6) 298a ſte, ze od poczatka ſſwieta ſtwuorzyl buoh muze a zenu? y rzekl: Proto oſtane czlowiek otcze a materze a bude ſſwu zenu y budeta dwa w giednom tiele. A proto to, czoz buoh ſluczyl, czlowiek nerozlucziegy; Nebo gyſſ neygſta dwa, ale gieden zýwot. Weczechu gemu: Czo gie thehdy muoyzíefſ przykazal daty knyzkí odpuſtyenye a puſtyty? Wecie gym: Nebo gie muoyſyeſſ pro twrdoſt waſſieho ſrdcze prziepuſtyl wam puuſtyety waſſie zení, ale ſ prwa poczatka tak gie nebylo. Ale ya wam prawi, zie ktoz kolí- wiek puuſſczi ſſwu zenu — giedyne acz bý pro ſmilſtwo — a gynu poyme, czyný czyzolozſtwuo; A ktoz puuſczienu poyme, czyny czyſozolowſtwo.7 Wecechu mlazífy gieho gemu: Kdyz gle taka wiecz mezy muzýem a mezy zenu, neſſluffye8) ſie zeníty. Tehdy on gym wece: Ne wſſiczkny muohu popadnuty toho ſlowa, Ale kterymz geſt dano. Nebo gſſu kleſtyenczy, geſto gſſu ſie z zywota materzie tak vrodyli, A gyſſu kleſtyenczy, geſto gſfu hdmí vczýnyený, A gſſu kleſtyenczy, geſto glſu ſie ſamí kleſtýlí pro kra- lowſtwie nebeſke. Ktoz muoz popadnuty, popadný. Na toto cztenye pijſſie ſſwatylſThomaſſ z aquína. 298b Wiſíeczka zemíe, w nyzto przebýwachu zydowe, obecznye ſlowieſſie zemie zydowſka. Ale wſſak ta ſtrana, geſto bieſſie na polodne, w nyzto prziebywaſſie narod Judyn a benyamínow, oblaſtnye ſlowieſſye kragyna zydowſka proty gynym kragynam, geſto bíechu v zemi zydowſke, yakozto byeſſie ſamaria, gallilea, Dekapolis a gyne kragíný. I gide za nym zaſtupuow mnoho. Prowaziechu giey iakozto dyety ſſweho oczcze, genz gdieſſie na daleku puut. Nebo yuz ſſie przyblizowaſſie geho vmuczieníe. Ale on yakozto wierny a miloſtywi otecz, chtie gyty na daleku puut, oſtawyl gym znamenye prawe wiery a prawe miloſty, zie gie uzdrawi ode wſſiech nemoczy y neduhow y ode wſie nemoczy. Nebo prawí cztenýe: y uzdrawi gie tu. Skrze to vzdrawenye mnozy hde geho buozſtwi poznachu a ſſwa ſrdcze przychilowachu k gieno milowany. Ale ne tak duchownyci zyddowuſty. 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) ras. 5) sic. 6) sic. 7) sic. 8) nelI- přeps. z nezl.
203 buoha ſuudczy. mnye o tom nycz peczie nenye, czo on czyny; ya gſſem gemu odpuſtyl. Skrzîe to potwrzugie na ſſie ſuudu buozieho; Nebo prawi ſyn buozíj: neodpuuſtyte-li kazdý waſſynecz ſſwemu bratru z waſſich frdecz toho, czo gie proty nam 1) zawinyeno. take z toho muſſyme buohu doſty vczynýti, geſto na 2) bilo drzewe ſkrze pokanye odpuſſczieno. Obmiek- cziemz, bratrzyce mila, ſſwe ſrdczie k ſſwy 3) blizným, aby ſyn buozy den ſudny nam take nebyl twrd datý ſſebu prziebitek w nebeſkem kralewſtwi. Gehozto mnye ý wam dopomahaí otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Y ſta ſie, kdyz dokona gezyſ rzeczy ty, gyde z kalilee � przygide do kragyn zydowſkich za yordan. y gidechu za ným zaſtupuowe mnozý y uzdrawí gie tam, y przyſtupychu k nyemu duchownýczy zyduowſczy pokuſſygicze gieho a rzkucze: Geſtlí lzye4) czlowieku zenu ſſwu od ſebe puuſtyty pro kteruzko5) wiecz? Genz odpolſwiedýew wecze gým: Neczlí6) 298a ſte, ze od poczatka ſſwieta ſtwuorzyl buoh muze a zenu? y rzekl: Proto oſtane czlowiek otcze a materze a bude ſſwu zenu y budeta dwa w giednom tiele. A proto to, czoz buoh ſluczyl, czlowiek nerozlucziegy; Nebo gyſſ neygſta dwa, ale gieden zýwot. Weczechu gemu: Czo gie thehdy muoyzíefſ przykazal daty knyzkí odpuſtyenye a puſtyty? Wecie gym: Nebo gie muoyſyeſſ pro twrdoſt waſſieho ſrdcze prziepuſtyl wam puuſtyety waſſie zení, ale ſ prwa poczatka tak gie nebylo. Ale ya wam prawi, zie ktoz kolí- wiek puuſſczi ſſwu zenu — giedyne acz bý pro ſmilſtwo — a gynu poyme, czyný czyzolozſtwuo; A ktoz puuſczienu poyme, czyny czyſozolowſtwo.7 Wecechu mlazífy gieho gemu: Kdyz gle taka wiecz mezy muzýem a mezy zenu, neſſluffye8) ſie zeníty. Tehdy on gym wece: Ne wſſiczkny muohu popadnuty toho ſlowa, Ale kterymz geſt dano. Nebo gſſu kleſtyenczy, geſto gſſu ſie z zywota materzie tak vrodyli, A gyſſu kleſtyenczy, geſto gſfu hdmí vczýnyený, A gſſu kleſtyenczy, geſto glſu ſie ſamí kleſtýlí pro kra- lowſtwie nebeſke. Ktoz muoz popadnuty, popadný. Na toto cztenye pijſſie ſſwatylſThomaſſ z aquína. 298b Wiſíeczka zemíe, w nyzto przebýwachu zydowe, obecznye ſlowieſſie zemie zydowſka. Ale wſſak ta ſtrana, geſto bieſſie na polodne, w nyzto prziebywaſſie narod Judyn a benyamínow, oblaſtnye ſlowieſſye kragyna zydowſka proty gynym kragynam, geſto bíechu v zemi zydowſke, yakozto byeſſie ſamaria, gallilea, Dekapolis a gyne kragíný. I gide za nym zaſtupuow mnoho. Prowaziechu giey iakozto dyety ſſweho oczcze, genz gdieſſie na daleku puut. Nebo yuz ſſie przyblizowaſſie geho vmuczieníe. Ale on yakozto wierny a miloſtywi otecz, chtie gyty na daleku puut, oſtawyl gym znamenye prawe wiery a prawe miloſty, zie gie uzdrawi ode wſſiech nemoczy y neduhow y ode wſie nemoczy. Nebo prawí cztenýe: y uzdrawi gie tu. Skrze to vzdrawenye mnozy hde geho buozſtwi poznachu a ſſwa ſrdcze przychilowachu k gieno milowany. Ale ne tak duchownyci zyddowuſty. 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 4) ras. 5) sic. 6) sic. 7) sic. 8) nelI- přeps. z nezl.
Strana 204
204 Nebo ony, czym wieczie dywuow od nyeho widyechu, tyem horſſie a twrffie ſrdcze k nyemu myegiechu. Protoz prawí cztenye: I prziſtupychu k nyemu duchownyczi zydowſczi pokuſſygice gieho a rzkuce: Gieſtli lzíe czlowieku puuſtyty ſſwu zenu pro kte/ſruz kolywiek wiecz, Aby giey yako ſſe wſſiech ſtran rzeczy zwazal.1) Neb rzek-li,2) by bylo lzye puuſtyty zenu pro kte- ruzkoli wiecz, Rrzekli bý ynhed, by on proty cziſtoty 3) mluwyl Pakli; bý rzekl, ze geſt lzye pro kazdu wiecz zenu od ſebe puuſtyty, ynhed by rzeklí by mluwil proty buoziemu a muoyzieſſow przykazany. Ale ſyn buozy tak gym mudrzye odpowiedyel, ze geho nemohli w nyczyemz popaſty. Nebo ſſwate piſſmo prziewiedl na ſſwiedeczſtwie A zakon przyrozený a prwe buozye przykazanýe. Protoz y prawi cztenye. Genz odpowiedvew y wece gym: Necztli ſte, czo geſt vczynyl buoh od poczatka ſſwieta, ze geſi muze a zenu ſtwuorzyl? A to geſt w prwich knyhach moyzyeflowich piſſano. Ale to kdyz prawi, ze gieſt muze a zenu ſtwuorzyl, vkazugie, ze druha ſſwatba nema býty, donyzd geſt prwnye zena zywa; Nebo neprawi muze a zeny ſtworzil, Ale muze a zenu, aby giednyem manzyelſtwím ſſwazany byli. A welmí dobru radu hoſpodyn to vczynýl, zie geſt z kofty wýnate z ada- mowa zywota zenu ſtwuorzil, abý muz wiedyel, ze zena od nýeho roz- 299b luczena bytý nema, nebolgeſt z gieho zywuota ſtworzena. A netoliko toho ſyn buozy vkazugie prwnym ſtwuorzeným, Ale take prwnym vſta- weným, ze nema zena pro kazdu wiecz puſſczena byty. Protoz y prawi cztenye: Protoz opuuſczy czlowiek otcze a materz a bude ſie ſſwe zeny przydrzety. Nepraui, bude ſe ſſwich zen przidrzety, Ale ſſwe zení. Toho ynhed potwrzuge a rzka: A buudeta dwa w giednom tiele, Towies y w die- tatku, geſto ſie y przýrozenye z tu dwu narody. Podle ſmíſla duchuowneho Syn buozy, naſſ gezukriſt, oſtal geſt yako ſſwý materzy, kdyz geſt oſtal ſtareho zakona pro gich newieru, A przycynil ſe k ſſwey zenye, Towies k ſſwaty cierkwi. I gſſu dwa w giednom tiele, Towies gezukriſt a ſſwata cierekew w giednom zywotye. A kdyz geſt ſyn buozy ſtareho zakona y ſſlowa y ſkutkíj prziewedl4) ſobye na ſſwiedeczſtwie, 5) potom pak ſam take ſſwu moczí to wyklada a rzka: Protoz yuz neygſta dwa, ale geden zywot. Nebo yakozto kdyz ſie kterzy duchowníe milugíj, giedna duſſie mezy ſebu ſlowu — yakz ſſwiedczye piſma: Wſſiem, prawi, tyem, geſto wierziechu, towies w ſyna buozieho, bieſſie gym gedno ſrdcze a gedna duſſíe — Takez muz a zena gelto ſie tieleſtnye y ducnownýe mílugíj, geden zywot ſlowu. A yakozto vd nyektery tweho tiela z tebe wyrziezan byl, ſtaal bý ſie tobíe weliki nedoſtatek: Takez zenu od ſebe odluczyty geſt weliki hrziech a welikke 6) zle, y naypoſſledi pak y buoha na ſſwiedeczſtwie przywedl a rzka: A proto to, czoz geſt buoh w hromadu ſluczil, czlowiek nerozlucziegí, Vkazugíe, zle gie y proty przyrozeny y proty zakonu zenu od ſebe puuſtity. Proty przirozeny zagiſte, nebo geden zywot ſie rozdielige. Proty zakonu, nebo to geſt proty buozy zapuowiedy zenu od ſebe puuſtýti. 300а 299a 1) sic. 2) sic. 3) na konci ř. 4) sic. 5) na konci ř. 6) rozd.
204 Nebo ony, czym wieczie dywuow od nyeho widyechu, tyem horſſie a twrffie ſrdcze k nyemu myegiechu. Protoz prawí cztenye: I prziſtupychu k nyemu duchownyczi zydowſczi pokuſſygice gieho a rzkuce: Gieſtli lzíe czlowieku puuſtyty ſſwu zenu pro kte/ſruz kolywiek wiecz, Aby giey yako ſſe wſſiech ſtran rzeczy zwazal.1) Neb rzek-li,2) by bylo lzye puuſtyty zenu pro kte- ruzkoli wiecz, Rrzekli bý ynhed, by on proty cziſtoty 3) mluwyl Pakli; bý rzekl, ze geſt lzye pro kazdu wiecz zenu od ſebe puuſtyty, ynhed by rzeklí by mluwil proty buoziemu a muoyzieſſow przykazany. Ale ſyn buozy tak gym mudrzye odpowiedyel, ze geho nemohli w nyczyemz popaſty. Nebo ſſwate piſſmo prziewiedl na ſſwiedeczſtwie A zakon przyrozený a prwe buozye przykazanýe. Protoz y prawi cztenye. Genz odpowiedvew y wece gym: Necztli ſte, czo geſt vczynyl buoh od poczatka ſſwieta, ze geſi muze a zenu ſtwuorzyl? A to geſt w prwich knyhach moyzyeflowich piſſano. Ale to kdyz prawi, ze gieſt muze a zenu ſtwuorzyl, vkazugie, ze druha ſſwatba nema býty, donyzd geſt prwnye zena zywa; Nebo neprawi muze a zeny ſtworzil, Ale muze a zenu, aby giednyem manzyelſtwím ſſwazany byli. A welmí dobru radu hoſpodyn to vczynýl, zie geſt z kofty wýnate z ada- mowa zywota zenu ſtwuorzil, abý muz wiedyel, ze zena od nýeho roz- 299b luczena bytý nema, nebolgeſt z gieho zywuota ſtworzena. A netoliko toho ſyn buozy vkazugie prwnym ſtwuorzeným, Ale take prwnym vſta- weným, ze nema zena pro kazdu wiecz puſſczena byty. Protoz y prawi cztenye: Protoz opuuſczy czlowiek otcze a materz a bude ſie ſſwe zeny przydrzety. Nepraui, bude ſe ſſwich zen przidrzety, Ale ſſwe zení. Toho ynhed potwrzuge a rzka: A buudeta dwa w giednom tiele, Towies y w die- tatku, geſto ſie y przýrozenye z tu dwu narody. Podle ſmíſla duchuowneho Syn buozy, naſſ gezukriſt, oſtal geſt yako ſſwý materzy, kdyz geſt oſtal ſtareho zakona pro gich newieru, A przycynil ſe k ſſwey zenye, Towies k ſſwaty cierkwi. I gſſu dwa w giednom tiele, Towies gezukriſt a ſſwata cierekew w giednom zywotye. A kdyz geſt ſyn buozy ſtareho zakona y ſſlowa y ſkutkíj prziewedl4) ſobye na ſſwiedeczſtwie, 5) potom pak ſam take ſſwu moczí to wyklada a rzka: Protoz yuz neygſta dwa, ale geden zywot. Nebo yakozto kdyz ſie kterzy duchowníe milugíj, giedna duſſie mezy ſebu ſlowu — yakz ſſwiedczye piſma: Wſſiem, prawi, tyem, geſto wierziechu, towies w ſyna buozieho, bieſſie gym gedno ſrdcze a gedna duſſíe — Takez muz a zena gelto ſie tieleſtnye y ducnownýe mílugíj, geden zywot ſlowu. A yakozto vd nyektery tweho tiela z tebe wyrziezan byl, ſtaal bý ſie tobíe weliki nedoſtatek: Takez zenu od ſebe odluczyty geſt weliki hrziech a welikke 6) zle, y naypoſſledi pak y buoha na ſſwiedeczſtwie przywedl a rzka: A proto to, czoz geſt buoh w hromadu ſluczil, czlowiek nerozlucziegí, Vkazugíe, zle gie y proty przyrozeny y proty zakonu zenu od ſebe puuſtity. Proty przirozeny zagiſte, nebo geden zywot ſie rozdielige. Proty zakonu, nebo to geſt proty buozy zapuowiedy zenu od ſebe puuſtýti. 300а 299a 1) sic. 2) sic. 3) na konci ř. 4) sic. 5) na konci ř. 6) rozd.
Strana 205
205 buoh geſt ſgiednal w hromadu, gieden zywot z muzie a z zený czynye, a protoz czlowiek nemuoz toho rozdielity, gedyne buoh. Czlowiek rozdye- ligie, kdyz pro zadoſt druhe zeny prwu od ſebe luczíj; Ale buoh rozdíeligie, kdyz pro ſluzbu buozy gmagice zený bydlíme tak, yakobychom gich ne- mieli. A kdyz duchowníczi zydowſczi proty prawdye protywity ſie ne- muozechu, ſíe ku pomoczí moyzieſſowie 1) yakozto lide, kdyz krzywu przy gmagij, vtiekagi ſie k mocznym lidě,2) Abý to, gehozto nemohu prawdu 300b przemoczí, moczíj przemohli. A protoz y prawi czteníe. Wecechu ony: Czo tehdi moyzíeſí przykazal daty knyzkí zapuzienýe? By ſyn buozy byl czyzij od ſtarého zakona, nebyl bý odpowiedal za muoyzieffie, Anyz bý byl vkazowal gieho zakon, Starym ſie ſſgiednawagie. Ale neſſlichana mudroſt gezukriſtowa, omluwugie moyzieſſie y ſtary zakon odpowieda, yakz prawi potom cztenýe. y wecze gym: Nebo moyzieſſ pro twrdoſt waſſieho ſrdcze prziepuuſtyl wam puuſczyty waſſie zeni. Dobrze prawi, ze muoyzieſ prziepuſtyl, ale neprzikazal; Nebo to, czoz przykazugem, to wzdi chceme, Ale to, czoz prziepuftygeme, nechtice prziehledame. Nebo zle wuole lidſkýe wplnye vkazatý nemuozem. Protoz przepuſtyl vam czyníty zle, abyte horſſieho neuczynylí; Nebo zydowe chtice pogiety mlazſſy nebo kraſſy nebo buohatífy, zabygechu ſſwe zeny. A protoz muoyzieſ prziepuufty gym, aby gie radieffie od ſebe puuſtyli, Daducze gym knyzkí A na nych napiſſyce gych wynný, pro nyez gye od ſebe puuſcziechu. Ale ſ prſſwa poczatka tak 301a nebylo. Ale prawí vam, ze, ktoz kolywiek puuſty ſſwu zenu, kromíe acz pro wylſtwo czyny, czyní czyzolozſtwo. A ktoz kolywiek puuſſczienu poygme, czyny czyzolozſtwo. Tyezka wiecz geſt zena, zze gie nelzie zbyty any od ſebe puuſſczyty, giedyne acz by manzelſtwuo przieſtupyla; Ale geſtli opyla nebo hnyewywa nebo manzelftwuo przieſtupila nebo zlych protywnych obyczieyow, wſſak gy muſſyſſ drziety. Protoz vzrziewſlie apo- ſtolowe, zie geſt tiezkee brziemie zena, powiedyechu a rzkuce: Kdyz gest taka wiecz mezy muzem a mezi zenu, neſſlufſye sie zenytý. Lehcziegie gieft proty kazdemu pokuffyeny y proty kazdy zadoſty boyowaty nezlí proty zleý zenye. A protoz ſyn buozy nerzekl apoſtolom, by ſie by fie 3) ſluffalo zenytý, ale powuolugie k tomu, ze ſluſſye. Ale znamenagie krziehkoſt naſſieho tiela, protoz y rziekl: Ne wſſiczkny mohu popaſty toho ſlowua, Towies ne wſſiczkny muohu toho vczynýtý, gedyne ty, gymz geſt dana.4) Skrze to vkazugie, zie nýkte nemuoz czyftoty drze/ zýety 5) bez pomoczí míloſty 301b buozie, A ta nykomemu odpowiedyena nebude, ktoz giey ſ prawu wieru zada. Ale proto zie nyekterzy lide bezdyeky cziſtotu drzie, z nyehozto zadne odplaty neygmagí, yakozto gſlu ty, geſto od ſſweho przýrozenye zadne zadduoſty 6) k zenam neygmagí, Anebo geſto gſfuu pro lekarzſtwie neb pro nyekteru wynu kleſtieny; Ale giedno ty gmagy odplatu kra- lowſtwie nebeſkeho, geſto podle ſſweho przyrozenye dobrze muohuce, wſſak 1) sic, srv. později utiekají. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 5) sic. 6) rozd.
205 buoh geſt ſgiednal w hromadu, gieden zywot z muzie a z zený czynye, a protoz czlowiek nemuoz toho rozdielity, gedyne buoh. Czlowiek rozdye- ligie, kdyz pro zadoſt druhe zeny prwu od ſebe luczíj; Ale buoh rozdíeligie, kdyz pro ſluzbu buozy gmagice zený bydlíme tak, yakobychom gich ne- mieli. A kdyz duchowníczi zydowſczi proty prawdye protywity ſie ne- muozechu, ſíe ku pomoczí moyzieſſowie 1) yakozto lide, kdyz krzywu przy gmagij, vtiekagi ſie k mocznym lidě,2) Abý to, gehozto nemohu prawdu 300b przemoczí, moczíj przemohli. A protoz y prawi czteníe. Wecechu ony: Czo tehdi moyzíeſí przykazal daty knyzkí zapuzienýe? By ſyn buozy byl czyzij od ſtarého zakona, nebyl bý odpowiedal za muoyzieffie, Anyz bý byl vkazowal gieho zakon, Starym ſie ſſgiednawagie. Ale neſſlichana mudroſt gezukriſtowa, omluwugie moyzieſſie y ſtary zakon odpowieda, yakz prawi potom cztenýe. y wecze gym: Nebo moyzieſſ pro twrdoſt waſſieho ſrdcze prziepuuſtyl wam puuſczyty waſſie zeni. Dobrze prawi, ze muoyzieſ prziepuſtyl, ale neprzikazal; Nebo to, czoz przykazugem, to wzdi chceme, Ale to, czoz prziepuftygeme, nechtice prziehledame. Nebo zle wuole lidſkýe wplnye vkazatý nemuozem. Protoz przepuſtyl vam czyníty zle, abyte horſſieho neuczynylí; Nebo zydowe chtice pogiety mlazſſy nebo kraſſy nebo buohatífy, zabygechu ſſwe zeny. A protoz muoyzieſ prziepuufty gym, aby gie radieffie od ſebe puuſtyli, Daducze gym knyzkí A na nych napiſſyce gych wynný, pro nyez gye od ſebe puuſcziechu. Ale ſ prſſwa poczatka tak 301a nebylo. Ale prawí vam, ze, ktoz kolywiek puuſty ſſwu zenu, kromíe acz pro wylſtwo czyny, czyní czyzolozſtwo. A ktoz kolywiek puuſſczienu poygme, czyny czyzolozſtwo. Tyezka wiecz geſt zena, zze gie nelzie zbyty any od ſebe puuſſczyty, giedyne acz by manzelſtwuo przieſtupyla; Ale geſtli opyla nebo hnyewywa nebo manzelftwuo przieſtupila nebo zlych protywnych obyczieyow, wſſak gy muſſyſſ drziety. Protoz vzrziewſlie apo- ſtolowe, zie geſt tiezkee brziemie zena, powiedyechu a rzkuce: Kdyz gest taka wiecz mezy muzem a mezi zenu, neſſlufſye sie zenytý. Lehcziegie gieft proty kazdemu pokuffyeny y proty kazdy zadoſty boyowaty nezlí proty zleý zenye. A protoz ſyn buozy nerzekl apoſtolom, by ſie by fie 3) ſluffalo zenytý, ale powuolugie k tomu, ze ſluſſye. Ale znamenagie krziehkoſt naſſieho tiela, protoz y rziekl: Ne wſſiczkny mohu popaſty toho ſlowua, Towies ne wſſiczkny muohu toho vczynýtý, gedyne ty, gymz geſt dana.4) Skrze to vkazugie, zie nýkte nemuoz czyftoty drze/ zýety 5) bez pomoczí míloſty 301b buozie, A ta nykomemu odpowiedyena nebude, ktoz giey ſ prawu wieru zada. Ale proto zie nyekterzy lide bezdyeky cziſtotu drzie, z nyehozto zadne odplaty neygmagí, yakozto gſlu ty, geſto od ſſweho przýrozenye zadne zadduoſty 6) k zenam neygmagí, Anebo geſto gſfuu pro lekarzſtwie neb pro nyekteru wynu kleſtieny; Ale giedno ty gmagy odplatu kra- lowſtwie nebeſkeho, geſto podle ſſweho przyrozenye dobrze muohuce, wſſak 1) sic, srv. později utiekají. 2) na konci ř. 3) sic. 4) sic. 5) sic. 6) rozd.
Strana 206
206 pro krale nebeſkeho ſſwu dobruu wolíj drzie czyſtotu. A protoz y prawi cztenye: Gſſuu kleſczenczy, geſto gſſuu ſíe tak narodyhi, A gſſu kleſſtyenczí, geſto gſſu lydmí vczynyený a gſſu kleſſczenczí, geſto gſſu ſie ſamí kleſtyh pro nebeſke kralowſtwie, Towies ſſwu dobru wuolý drzie cziſtotu, yako bý býli kleſtyený. Ktozz, prawi, muoz popadnuty, popadny. Yako by rzekl: kazdy znamenay ſſwu ſylu; muoze-li przemocy ſſwu zadoſt ſſweho tiela, A tak day ſie na drzenye ſſwate cziſtoty, Aby do konce gſſa vſtawiczen, 302a duoſtogen byl odplaty kralewſtwie nebeſkeho. Gehozto mnye yſwam dopomahay otecz, ſyn, fſwaty duch. Amen. 302b TEhdy przyneſſiechu przieden robatka, abý ruce na nye polozyl a modlil ſie. Ale apoſtole zehrachu na nye. Ale gezyſſ wece gym: Nechayte robatek a nerodte gich branytý przygyty ke mnye, nebo takicht geſt ne- beſke kralowſtwie. A kdyz polozy ruce na nye, gyde odtud. Tehdy geden przyſtupyw wece gem':1) Míſtrze dobrý, czo dobreho vczynym, abych gmiel wgieczný zywuot? Giezyfſ wece gemu: Czo mne tyezeff o dobrem? Gieden tye dobry buoh. Pakli chceff wnyty do zywuota, choway przí- kazanye. Wece onen: Ktereho? Tehdi grezyfí wece: Neuczynýſí muzo- boyſtwa, nebudeſſ czyzoloznykem, neuczynyſſ kradeſſie, nepropowieſſ krzy- weho ſſwiedeczſtwie. Cztij otcze a materz ſſwu a budeſſ milowaty ſſweho blíznyeho yako ſam ſye. wece gemu gynoch: Toho gſſem wſſieho oſtrziehal od me mladoſty, czo mí geſſczie ſie nedoſtawa? Wecze gemu giezyff: Chceff-hie ſſwrchowan byty, gdy, prodayz wſſieczko, czoz maſſ, a day chudym y budeſ gmíetý poklad na nebí a puod, nafſleduy mne. A kdyz víſliie gýnoch//ta ſlowa, gyde prícz ſmuten, nebo bíeſſie gmagie mnoho diedyn. Ale giezyſl wece ſſwym mlazſſym: Zawierne prawi wam, ze buohaty neffnadnye wende w kralewſtwie nebeſke. A opyet prawí wam: Snadnyegie geſt kamelowi ſkrzie dyeru giehelnu progíty, nezli buohatemu wnytý do nebeſkeho kra- lowſtwie. Tehdy uſſliffawfie to mlazíý dywiechu ſie welmí a rzkuce: Ktoz tehdy muoz ſpaſſen byty? Giezyſſ wecze gym: V lidíj to nelze geſt, ale v buoha wſſieczko geſt lze. Na toto cztenye piſſye ſſwaty Thomaſí z aquína. Syn buozíj o czýftotye bíeſie kazanye vczynil. protoz nyekterzí to ſliffiece neſfiechu k nyemu dyetki prziecziſte; Nebo mnýechu, bý on chwalu giedyne ty, geſto biechu czyfty zywotem, nerozumiegice tomu, ze on chwalll ty, giefto drziechu czyſtotu ſfwu dobru wolý. Bieſſie take obýcziey za ſta- reho dawna, ze mlade dyetkí noſſyechu przied ſtaroſty, aby gich rukama nebo uſty pozehnaní bylí. Tymz vmyfílem take y pprzied2) gezuknſta dyetkí noſfiechu. Ale apoftolowe na nye zehhrachu3) ne proto, aby nechtieli, aby on ruku na dyetký polozil,!Ale proto, ze geſſczie nebýechu wuyerze ſſwrchowaní; protoz mnýechu, b czaſte wzkladanye4) ſſwu ruku na dyetki yako gyny czlowiek uſtal. Mnyegiechu take, by dyetki nebyly duoſtoyní, 303a 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) sic.
206 pro krale nebeſkeho ſſwu dobruu wolíj drzie czyſtotu. A protoz y prawi cztenye: Gſſuu kleſczenczy, geſto gſſuu ſíe tak narodyhi, A gſſu kleſſtyenczí, geſto gſſu lydmí vczynyený a gſſu kleſſczenczí, geſto gſſu ſie ſamí kleſtyh pro nebeſke kralowſtwie, Towies ſſwu dobru wuolý drzie cziſtotu, yako bý býli kleſtyený. Ktozz, prawi, muoz popadnuty, popadny. Yako by rzekl: kazdy znamenay ſſwu ſylu; muoze-li przemocy ſſwu zadoſt ſſweho tiela, A tak day ſie na drzenye ſſwate cziſtoty, Aby do konce gſſa vſtawiczen, 302a duoſtogen byl odplaty kralewſtwie nebeſkeho. Gehozto mnye yſwam dopomahay otecz, ſyn, fſwaty duch. Amen. 302b TEhdy przyneſſiechu przieden robatka, abý ruce na nye polozyl a modlil ſie. Ale apoſtole zehrachu na nye. Ale gezyſſ wece gym: Nechayte robatek a nerodte gich branytý przygyty ke mnye, nebo takicht geſt ne- beſke kralowſtwie. A kdyz polozy ruce na nye, gyde odtud. Tehdy geden przyſtupyw wece gem':1) Míſtrze dobrý, czo dobreho vczynym, abych gmiel wgieczný zywuot? Giezyfſ wece gemu: Czo mne tyezeff o dobrem? Gieden tye dobry buoh. Pakli chceff wnyty do zywuota, choway przí- kazanye. Wece onen: Ktereho? Tehdi grezyfí wece: Neuczynýſí muzo- boyſtwa, nebudeſſ czyzoloznykem, neuczynyſſ kradeſſie, nepropowieſſ krzy- weho ſſwiedeczſtwie. Cztij otcze a materz ſſwu a budeſſ milowaty ſſweho blíznyeho yako ſam ſye. wece gemu gynoch: Toho gſſem wſſieho oſtrziehal od me mladoſty, czo mí geſſczie ſie nedoſtawa? Wecze gemu giezyff: Chceff-hie ſſwrchowan byty, gdy, prodayz wſſieczko, czoz maſſ, a day chudym y budeſ gmíetý poklad na nebí a puod, nafſleduy mne. A kdyz víſliie gýnoch//ta ſlowa, gyde prícz ſmuten, nebo bíeſſie gmagie mnoho diedyn. Ale giezyſl wece ſſwym mlazſſym: Zawierne prawi wam, ze buohaty neffnadnye wende w kralewſtwie nebeſke. A opyet prawí wam: Snadnyegie geſt kamelowi ſkrzie dyeru giehelnu progíty, nezli buohatemu wnytý do nebeſkeho kra- lowſtwie. Tehdy uſſliffawfie to mlazíý dywiechu ſie welmí a rzkuce: Ktoz tehdy muoz ſpaſſen byty? Giezyſſ wecze gym: V lidíj to nelze geſt, ale v buoha wſſieczko geſt lze. Na toto cztenye piſſye ſſwaty Thomaſí z aquína. Syn buozíj o czýftotye bíeſie kazanye vczynil. protoz nyekterzí to ſliffiece neſfiechu k nyemu dyetki prziecziſte; Nebo mnýechu, bý on chwalu giedyne ty, geſto biechu czyfty zywotem, nerozumiegice tomu, ze on chwalll ty, giefto drziechu czyſtotu ſfwu dobru wolý. Bieſſie take obýcziey za ſta- reho dawna, ze mlade dyetkí noſſyechu przied ſtaroſty, aby gich rukama nebo uſty pozehnaní bylí. Tymz vmyfílem take y pprzied2) gezuknſta dyetkí noſfiechu. Ale apoftolowe na nye zehhrachu3) ne proto, aby nechtieli, aby on ruku na dyetký polozil,!Ale proto, ze geſſczie nebýechu wuyerze ſſwrchowaní; protoz mnýechu, b czaſte wzkladanye4) ſſwu ruku na dyetki yako gyny czlowiek uſtal. Mnyegiechu take, by dyetki nebyly duoſtoyní, 303a 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) sic.
Strana 207
207 abý ſyn buozy ſſwu ruku na nye polozyl. Ale gezukriſt vezie gie pýchu tlaczy1) a pokoru milowaty, wzye dyetki na ſſwogi rucze y drzieſie gie. A takým ſlibil kralewſtwie nebeſke. Protoz prawí cztenye. Ale giezyſ wece gym: Nechayte robatek, at gduu ke mnýe, nebo takicht geſt kra- lewftwie nebeſke. Tuto mame nauczení bytý a odtudto mamý nauczienye, Aby wſliczkny ottczowe a materí ſſwe dyetki offierowali knyezý; Neb na nye knyezz newklada ſſwu ruku, ale giezukriſt, w giehozto gmíe ruce po- kladagy. Nebo geſtl to, kdyz kto ſſwu krmí ſkrzie ſſwatu modlitwu offie- rugie hoſpodynu, poſſwieczenu gy buude gieſczí — nebo poſſwieczena buude ſlowem buozym a modlitwu, yakz prawi apoſtol — A welmie pak wiece mame dyetkí offierowaty, abý byli poſſwieceny. Ale proto zagiſte mamy ſswe krmie poſswietyty; nebo weskeren sswiet w zlofty gest polozzen.2 A proto ze wſſieczki tyto wieczý tieleſtne, geſto gſſu weli/ ſka czieſt tohoto 303b ſſwieta, w zloſtý gſſu polozený: A protoz tak dyetkí, kdyz ſſe narodye, podle ſſweho tiela w zloſty gſſuu polozený. Prawi potom cztenye. Tehdy przyſtupyw geden wece gemu. Sliſfal3) bieſſíe tento czlowiek od hoſpodyna, ze giedyne ty gſſu duoſtoyny nebeſkeho kralowſtwie, geſto chtie rowny bytý robatkom; protoz tazaſie, chtie giſt býtý, czym by mohl zaſluzyty nebeſkeho kralowſtwie. Ale ſyn buozy gemu odpowiedye: Czo mne tyezeſſ o dobrem? Ten gynoch wieczneho zy- wuota hledaffie, Ale zywuot wieceny ten geft w uonom widyeny, w nyemzto buoh wídyen buude, K ne mukam, ale k wieczny radoſti; a nerozumíel, ſ kym mluwieſſye, nebo gedyne ſyně4) czlowieczym geý mnýeffie. Protoz prawi: Czo mne tiezeſſ o dobrem A nazywaſſ mye podle toho, yakoz widyſſ, míſtrem dobry5) a nemnyſſ mne ſynem buozym? To podobenſtwie ſyna czlowieczieho zgiewí lie den ſuudný netoliko dobrym, ale take y wſſiem hrziefſnym, A to widienye bude hrzieſſnym welmie ſmutne a welmi zaloſtne; Ale gyne geſt wydyenye meho podobenſtwie, gymzto gſſem rowen buohu. A protoz ten geden hofpodýn otecz, syn, sswaty duch, ten gest gedyni dol/brí; nebo nýkte geho newídý k zaloſty a k ſſmutku, ale k ſſpaſſený 304a a k wieczney radoſti. A protoz ze ten giſty gynoch nebyefſie zpoſloben k tomu dobremu widyeny, protoz gemu ſyn buozy wece: Czo mne tyezeſ o dobrem, a ty geftye neygffi k tomu zpoſſoben, ale chceff-li wnyty w zywot, choway przykazanye. Tehdy on wece: Ktereho. Mnýeffie ten gynoch, by byla nyektera gyna przykazannýe nad przykazanye ſtareho zakona, genzto by býla hodnyeyſſye k ſpaſſeny nezlí ona; Ale ſyn buozy welmi míloſtywíe przykaza- nye ſtareho zakona gemu wýlozy A tyem pak zawrzie a rzka: A míluy ſſweho bliznyeho yako ſam ſie. Nebo prawi apoſtol: Ktoz milugie bliznyeho, naplnyl geſt zakon. Ale proto ze ſyn buozy bleſſíe pamatowal ta przykazanye, geſto býechu w ſtarem zakonýe, Protoz wece gemu gynoch: To gſſem wſſieho oſtrziehal od ſſwe mladuoſty. A geſtye tu neprzeſta, ale dale otaza a rzka: Czo mí ſie geſſcze nedoſtawa? A to býeſhie znamenye welike zadoſty a tyem, geſto v miloſty buozij chtie ſſwrchowany byty, vkazuge, kak gym gie 1) sic. 2) rozď. 3) na konci ř. 4) t. 5) t.
207 abý ſyn buozy ſſwu ruku na nye polozyl. Ale gezukriſt vezie gie pýchu tlaczy1) a pokoru milowaty, wzye dyetki na ſſwogi rucze y drzieſie gie. A takým ſlibil kralewſtwie nebeſke. Protoz prawí cztenye. Ale giezyſ wece gym: Nechayte robatek, at gduu ke mnýe, nebo takicht geſt kra- lewftwie nebeſke. Tuto mame nauczení bytý a odtudto mamý nauczienye, Aby wſliczkny ottczowe a materí ſſwe dyetki offierowali knyezý; Neb na nye knyezz newklada ſſwu ruku, ale giezukriſt, w giehozto gmíe ruce po- kladagy. Nebo geſtl to, kdyz kto ſſwu krmí ſkrzie ſſwatu modlitwu offie- rugie hoſpodynu, poſſwieczenu gy buude gieſczí — nebo poſſwieczena buude ſlowem buozym a modlitwu, yakz prawi apoſtol — A welmie pak wiece mame dyetkí offierowaty, abý byli poſſwieceny. Ale proto zagiſte mamy ſswe krmie poſswietyty; nebo weskeren sswiet w zlofty gest polozzen.2 A proto ze wſſieczki tyto wieczý tieleſtne, geſto gſſu weli/ ſka czieſt tohoto 303b ſſwieta, w zloſtý gſſu polozený: A protoz tak dyetkí, kdyz ſſe narodye, podle ſſweho tiela w zloſty gſſuu polozený. Prawi potom cztenye. Tehdy przyſtupyw geden wece gemu. Sliſfal3) bieſſíe tento czlowiek od hoſpodyna, ze giedyne ty gſſu duoſtoyny nebeſkeho kralowſtwie, geſto chtie rowny bytý robatkom; protoz tazaſie, chtie giſt býtý, czym by mohl zaſluzyty nebeſkeho kralowſtwie. Ale ſyn buozy gemu odpowiedye: Czo mne tyezeſſ o dobrem? Ten gynoch wieczneho zy- wuota hledaffie, Ale zywuot wieceny ten geft w uonom widyeny, w nyemzto buoh wídyen buude, K ne mukam, ale k wieczny radoſti; a nerozumíel, ſ kym mluwieſſye, nebo gedyne ſyně4) czlowieczym geý mnýeffie. Protoz prawi: Czo mne tiezeſſ o dobrem A nazywaſſ mye podle toho, yakoz widyſſ, míſtrem dobry5) a nemnyſſ mne ſynem buozym? To podobenſtwie ſyna czlowieczieho zgiewí lie den ſuudný netoliko dobrym, ale take y wſſiem hrziefſnym, A to widienye bude hrzieſſnym welmie ſmutne a welmi zaloſtne; Ale gyne geſt wydyenye meho podobenſtwie, gymzto gſſem rowen buohu. A protoz ten geden hofpodýn otecz, syn, sswaty duch, ten gest gedyni dol/brí; nebo nýkte geho newídý k zaloſty a k ſſmutku, ale k ſſpaſſený 304a a k wieczney radoſti. A protoz ze ten giſty gynoch nebyefſie zpoſloben k tomu dobremu widyeny, protoz gemu ſyn buozy wece: Czo mne tyezeſ o dobrem, a ty geftye neygffi k tomu zpoſſoben, ale chceff-li wnyty w zywot, choway przykazanye. Tehdy on wece: Ktereho. Mnýeffie ten gynoch, by byla nyektera gyna przykazannýe nad przykazanye ſtareho zakona, genzto by býla hodnyeyſſye k ſpaſſeny nezlí ona; Ale ſyn buozy welmi míloſtywíe przykaza- nye ſtareho zakona gemu wýlozy A tyem pak zawrzie a rzka: A míluy ſſweho bliznyeho yako ſam ſie. Nebo prawi apoſtol: Ktoz milugie bliznyeho, naplnyl geſt zakon. Ale proto ze ſyn buozy bleſſíe pamatowal ta przykazanye, geſto býechu w ſtarem zakonýe, Protoz wece gemu gynoch: To gſſem wſſieho oſtrziehal od ſſwe mladuoſty. A geſtye tu neprzeſta, ale dale otaza a rzka: Czo mí ſie geſſcze nedoſtawa? A to býeſhie znamenye welike zadoſty a tyem, geſto v miloſty buozij chtie ſſwrchowany byty, vkazuge, kak gym gie 1) sic. 2) rozď. 3) na konci ř. 4) t. 5) t.
Strana 208
208 305a 305b k ſſwrchowanný 1) przygity, Jakz prawi cztennye.2) Wece gemu gezyſf. 304b Chceſ//li ſſwrchowan byty, gdí a proday wſſieczko, czoz maſſ, dayz chudym. Znamenaty nam geſt tohoto ſlowa. Nebo neprawi ſyn buozij: Gdí a ztraw wſſieczko, czoſſ gmaſí, Ale gdy a proday; A neprawi nyektere, ale wſſieczko. A kraſſnye prawi: To, czoz gmaſſ. Nebo to gmame, geſto ſ prawdu a ſ prawem drzíme; A protoz gma prodano bytý, geſto ſ prawem mame, Ale to, cżoz bez prawa drzyme, to gmame nawratyty tiem, gymz ſſme odgieli. A negmas daty buohatym, gelto bý ſſnad tolikez oddalí, Ale day chuddym,3) od nychzto odplaty neczekaſſ, gedyne od ſameho hoſpodyna. A protoz ze o penyezich a o pokladyech rzecz bieſſíe, gychzto weleſíe ſyn buozy zbyty, Protoz vkazugie, ze welmi wiece da za to, Jako geſt wieczſſie nebe nezli zemíe. Protoz prawi: Buudeſ gmiety poklad na neby, a puod, naflleduý mne. Syn buozíj na tomto ſſwietye buohatſtwie nemýel, ale chuudobu milowal. Prawi potom cztenye: Kdyz vſſlifſye gynoch ta ſlowa, gyde pricz ſmuten. Tot gest ſmutek, genz k ſſmrtý przywuody. Ale procz bieſſie ſmuten, to ynhed vkajſzugíe: Neb gmýegr ſſie, prawi, mnoho diedyn, to geſt trrnýe a hlozie, geſto ſiemýe ſlowa buozieho zaduſſilo. Gínoch tento duoftoyný chwalý bieffíe w tom4) ze neuczyníl byl czyzolozítwa Any muzo- boyftwa; Ale w tom duoſtogen bieffie pohanýenýe, ze fie ſmuty pro rzecz gezukriſtowu. Protoz dobrzie prawi, ze bieſſie gynoch, nebo bieſſie mlad na duſſy. Prawi potom cztenýe. Tehdi gezyſſ wece ſſwym mlazſſym: Zawierne prawí wam. To wece ſyn bozy ne proto, abý bohatſtwie zle bylo, ale ze ty zly gſſu, geſto buohatſtwie wiece milugíj nezh ſſwe ſpaſſenye. Nebo welike rozdíelenye gieft mezý tiemí, geſto peníeze gmagíj a mílugij, Ale wſſak pezpecznyegie5) geft aný gich gmyety any gich mílowaty; Nebo welmi neſſnadno geſt dogity kralewſtwie nebeſkeho tiem, geſto uffagij do ſſweho buohatſtwie. A ty zagiſte do ſſweho buohatſtwie vffagíj, geſto wſſiczku ſſwu nadyegîj w ſſwem buohatſtwi pokladagí. A o kazdem takem prawi ſyn buozîj we czteny, Ze geſt ſnadnyegie welbluduu ſkrzie dyeru gehelnu progity nezli buohatemu wnyty do nebeſkeho kralowſtwie. Geft tuto znamenati, ze gífu w rzýmíe byla gledna wrata mala a vzka, ſkrzie nýezto welbludowe, neffuce na ſobye brziemena, nemuoziechu progity; Ale kdyz brzemana6) ſloziechu, tehdí proygdiechu a progity moziechu: Takez kazdy buohatecz, kdyz ſlozy ſſebe brziemíe, towies milowanye przieliſſne ſbuozie y gíních wſfiech hrziechow, tehdi bude moczí po uzkeý cieſtye, geſto wede do zywota, wnytí do nebeſkeho kralewſtwie. Tehdí geho mlazílîj vſſh- ſſyewſſie dywiechu ſie welmi. Swaty apoſtolowe w chudobye prziebywachu; Ale proto ze mnohe lidý wídyechu, ze przieliſſ buohatſtwie tohoto ſſwieta milowachu, magice peczy za nye y powiedyechu: Ktoz tehdí muoz ſpaſſen býti? Ale ſyn buozij wzhled na nýe. Syn buozy wieda, ze z milofrdenstwie to biechu rzekli, Protoz take miloſtywým okem wzhlede na nye. Nerozu- 1) t. 2) t. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic.
208 305a 305b k ſſwrchowanný 1) przygity, Jakz prawi cztennye.2) Wece gemu gezyſf. 304b Chceſ//li ſſwrchowan byty, gdí a proday wſſieczko, czoz maſſ, dayz chudym. Znamenaty nam geſt tohoto ſlowa. Nebo neprawi ſyn buozij: Gdí a ztraw wſſieczko, czoſſ gmaſí, Ale gdy a proday; A neprawi nyektere, ale wſſieczko. A kraſſnye prawi: To, czoz gmaſſ. Nebo to gmame, geſto ſ prawdu a ſ prawem drzíme; A protoz gma prodano bytý, geſto ſ prawem mame, Ale to, cżoz bez prawa drzyme, to gmame nawratyty tiem, gymz ſſme odgieli. A negmas daty buohatym, gelto bý ſſnad tolikez oddalí, Ale day chuddym,3) od nychzto odplaty neczekaſſ, gedyne od ſameho hoſpodyna. A protoz ze o penyezich a o pokladyech rzecz bieſſíe, gychzto weleſíe ſyn buozy zbyty, Protoz vkazugie, ze welmi wiece da za to, Jako geſt wieczſſie nebe nezli zemíe. Protoz prawi: Buudeſ gmiety poklad na neby, a puod, naflleduý mne. Syn buozíj na tomto ſſwietye buohatſtwie nemýel, ale chuudobu milowal. Prawi potom cztenye: Kdyz vſſlifſye gynoch ta ſlowa, gyde pricz ſmuten. Tot gest ſmutek, genz k ſſmrtý przywuody. Ale procz bieſſie ſmuten, to ynhed vkajſzugíe: Neb gmýegr ſſie, prawi, mnoho diedyn, to geſt trrnýe a hlozie, geſto ſiemýe ſlowa buozieho zaduſſilo. Gínoch tento duoftoyný chwalý bieffíe w tom4) ze neuczyníl byl czyzolozítwa Any muzo- boyftwa; Ale w tom duoſtogen bieffie pohanýenýe, ze fie ſmuty pro rzecz gezukriſtowu. Protoz dobrzie prawi, ze bieſſie gynoch, nebo bieſſie mlad na duſſy. Prawi potom cztenýe. Tehdi gezyſſ wece ſſwym mlazſſym: Zawierne prawí wam. To wece ſyn bozy ne proto, abý bohatſtwie zle bylo, ale ze ty zly gſſu, geſto buohatſtwie wiece milugíj nezh ſſwe ſpaſſenye. Nebo welike rozdíelenye gieft mezý tiemí, geſto peníeze gmagíj a mílugij, Ale wſſak pezpecznyegie5) geft aný gich gmyety any gich mílowaty; Nebo welmi neſſnadno geſt dogity kralewſtwie nebeſkeho tiem, geſto uffagij do ſſweho buohatſtwie. A ty zagiſte do ſſweho buohatſtwie vffagíj, geſto wſſiczku ſſwu nadyegîj w ſſwem buohatſtwi pokladagí. A o kazdem takem prawi ſyn buozîj we czteny, Ze geſt ſnadnyegie welbluduu ſkrzie dyeru gehelnu progity nezli buohatemu wnyty do nebeſkeho kralowſtwie. Geft tuto znamenati, ze gífu w rzýmíe byla gledna wrata mala a vzka, ſkrzie nýezto welbludowe, neffuce na ſobye brziemena, nemuoziechu progity; Ale kdyz brzemana6) ſloziechu, tehdí proygdiechu a progity moziechu: Takez kazdy buohatecz, kdyz ſlozy ſſebe brziemíe, towies milowanye przieliſſne ſbuozie y gíních wſfiech hrziechow, tehdi bude moczí po uzkeý cieſtye, geſto wede do zywota, wnytí do nebeſkeho kralewſtwie. Tehdí geho mlazílîj vſſh- ſſyewſſie dywiechu ſie welmi. Swaty apoſtolowe w chudobye prziebywachu; Ale proto ze mnohe lidý wídyechu, ze przieliſſ buohatſtwie tohoto ſſwieta milowachu, magice peczy za nye y powiedyechu: Ktoz tehdí muoz ſpaſſen býti? Ale ſyn buozij wzhled na nýe. Syn buozy wieda, ze z milofrdenstwie to biechu rzekli, Protoz take miloſtywým okem wzhlede na nye. Nerozu- 1) t. 2) t. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic.
Strana 209
209 míety tomu tak, by to bylo lzíe 1) u buoha, Aby buohatecz ſkupy, pyſlny, lakomy mohl wnyty do nebeſkeho kralowſtwie; Ale to geſt lzie u buoha, ze ſ buozy pomoczy muoz ſíe obratity a tak, ſbuozie ſlozie ſſebe a brzíemíe ſſwich hrziechow, muoz dogytý kralowuſtwie nebeſkeho. Gehozto y mnye y wam dopomahaí otecz, ſyn, ſſwati duch. Am.2) I/Tehdý odpowiedyew petr wece gemu: Ted ſſme my wſieczko opuſtyl 306a y ſli ſſme po tobíe ; czo naam pro to buude? Ale giezyff wece gym: Zawierne prawi wam, ze wy, geſto ſte ſly po mnye, w druhhem3) narozeny, kdyz ſede ſyn czlowieczy na ftolicy ſſwey welikoſty, ſſedete y wi na dwanadczte ſtolicíech ſuudiece dwanadczte naroddwow4) irahelſkych. A kazdy, ktoz oſtawi duom nebo bratrzy nebo ſeſtry nebo ottcze nebo materz nebo zenu nebo ſyný nebo rolí pro me gmíe, ſtokrat wiece wezme a wieczny zywot buude gmíety. Ale mnozy buudu prwní poſlední a poſledny prwi. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jeronym. WElike ſſmyenyenie5) Petr rybarz byeſſíe; bohat nebieſſíe, pokrmu ſſwu ruku a rzemeſlem hledaſſie; Awſſak tak vffalywíe mluwí a rzka: To ſme wſſieho oſtali. Mnohehoy oſtal, genz geſt ſam ſebe oſtal; Mnoho geſt oſtal, genz ſobíe nycz neoſtawil: Netolikoy geſt toho oſtal, czoz gie gmiel, ale toho wſſieho, czoz gie pozadaty mohl. Ale zie nenye doſty na tom, aby wſſieho oſtal, przyczynygie k tomu to, czoz k ſſwrchowany ſluſſie, a rzka: y ſl ſſme po tobie, Towieſſ vczynyli ſſme, czoz gſſy kazal. Czoz nam za to daff odplaty? Ale giezyff gym wece: Zawierne prawi wam, ze wy, geſto 306b ſte po mnye ſly, w druhem narozeny, kdyz ſede ſyn czlowiecy. Nerziek wy, geſto ſte wſlieho oſtali — Nebo to gie ſocrates y gyní mudrczi tohoto ſſwieta gſſuu uczynílí, zie gſſu ſbuozie potupíli — Ale rzekl, geſto ſte za mnu ſh, geſto ſte wlaſtnoſt apoftolow a wſſiech wierzygyczich. w druhem narozeny, kdyz ſede ſyn czlowieczí na ſtolicý ſſwey welikoſty; To buude, kdyz mrtwí wſtanu z ſſweho hnytíe neb hnyloſty a wiecz hnyty nemoczy buudu. Sedete y wy na waſsich stoliciech odfuuzugice dwanadfte roduow iſrahelſkich; Nebo kdyz ſte wy ſynu buozyemu wierzily, oný wierzíty nerodyli. Prawi potom czteme: A wiſiehký, genz oſtane duomu nebo bratrzy. Piſſmo toto ſſ onyem piſſmem ſie sgiednawa, w nyemzto ſpaſſitel prawi a rzka: Neprzyſſel gſſem poſſlaty míru, ale mecz; neb ſſem przíſſiel roz- dielitý czlowieka od gieho otcze a materz od dczerze a newieſtu odde czíte. A neprzietele czlowieczy domownyczi gieho. Protoz ktoz pro wieru geſu- kriſtowu a pro ſſwate cztenye wſſieczky zaduoſty gſſuu opuſtili y potupili y buohatſtwie y rozkozíſ tohoto/ſſwieta, tý ſtokrat wiece wezmu a zywot 307a wieczní gmiety buudu. Geft tento ſmýll: Ktoz tieleſtne wiecy pro ſpasitele opuuſty, duchownu odplatu przygme, geſto przyrownawa6) k uoneý, tak bude, yako bý welmí male czyſlo k ſienní?) przyrownano bylo. P. L. col. 138. 1) l přeps. ze z. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) t. 5) sic (fiducia). 6) sic. 7) sic. 14
209 míety tomu tak, by to bylo lzíe 1) u buoha, Aby buohatecz ſkupy, pyſlny, lakomy mohl wnyty do nebeſkeho kralowſtwie; Ale to geſt lzie u buoha, ze ſ buozy pomoczy muoz ſíe obratity a tak, ſbuozie ſlozie ſſebe a brzíemíe ſſwich hrziechow, muoz dogytý kralowuſtwie nebeſkeho. Gehozto y mnye y wam dopomahaí otecz, ſyn, ſſwati duch. Am.2) I/Tehdý odpowiedyew petr wece gemu: Ted ſſme my wſieczko opuſtyl 306a y ſli ſſme po tobíe ; czo naam pro to buude? Ale giezyff wece gym: Zawierne prawi wam, ze wy, geſto ſte ſly po mnye, w druhhem3) narozeny, kdyz ſede ſyn czlowieczy na ftolicy ſſwey welikoſty, ſſedete y wi na dwanadczte ſtolicíech ſuudiece dwanadczte naroddwow4) irahelſkych. A kazdy, ktoz oſtawi duom nebo bratrzy nebo ſeſtry nebo ottcze nebo materz nebo zenu nebo ſyný nebo rolí pro me gmíe, ſtokrat wiece wezme a wieczny zywot buude gmíety. Ale mnozy buudu prwní poſlední a poſledny prwi. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jeronym. WElike ſſmyenyenie5) Petr rybarz byeſſíe; bohat nebieſſíe, pokrmu ſſwu ruku a rzemeſlem hledaſſie; Awſſak tak vffalywíe mluwí a rzka: To ſme wſſieho oſtali. Mnohehoy oſtal, genz geſt ſam ſebe oſtal; Mnoho geſt oſtal, genz ſobíe nycz neoſtawil: Netolikoy geſt toho oſtal, czoz gie gmiel, ale toho wſſieho, czoz gie pozadaty mohl. Ale zie nenye doſty na tom, aby wſſieho oſtal, przyczynygie k tomu to, czoz k ſſwrchowany ſluſſie, a rzka: y ſl ſſme po tobie, Towieſſ vczynyli ſſme, czoz gſſy kazal. Czoz nam za to daff odplaty? Ale giezyff gym wece: Zawierne prawi wam, ze wy, geſto 306b ſte po mnye ſly, w druhem narozeny, kdyz ſede ſyn czlowiecy. Nerziek wy, geſto ſte wſlieho oſtali — Nebo to gie ſocrates y gyní mudrczi tohoto ſſwieta gſſuu uczynílí, zie gſſu ſbuozie potupíli — Ale rzekl, geſto ſte za mnu ſh, geſto ſte wlaſtnoſt apoftolow a wſſiech wierzygyczich. w druhem narozeny, kdyz ſede ſyn czlowieczí na ſtolicý ſſwey welikoſty; To buude, kdyz mrtwí wſtanu z ſſweho hnytíe neb hnyloſty a wiecz hnyty nemoczy buudu. Sedete y wy na waſsich stoliciech odfuuzugice dwanadfte roduow iſrahelſkich; Nebo kdyz ſte wy ſynu buozyemu wierzily, oný wierzíty nerodyli. Prawi potom czteme: A wiſiehký, genz oſtane duomu nebo bratrzy. Piſſmo toto ſſ onyem piſſmem ſie sgiednawa, w nyemzto ſpaſſitel prawi a rzka: Neprzyſſel gſſem poſſlaty míru, ale mecz; neb ſſem przíſſiel roz- dielitý czlowieka od gieho otcze a materz od dczerze a newieſtu odde czíte. A neprzietele czlowieczy domownyczi gieho. Protoz ktoz pro wieru geſu- kriſtowu a pro ſſwate cztenye wſſieczky zaduoſty gſſuu opuſtili y potupili y buohatſtwie y rozkozíſ tohoto/ſſwieta, tý ſtokrat wiece wezmu a zywot 307a wieczní gmiety buudu. Geft tento ſmýll: Ktoz tieleſtne wiecy pro ſpasitele opuuſty, duchownu odplatu przygme, geſto przyrownawa6) k uoneý, tak bude, yako bý welmí male czyſlo k ſienní?) przyrownano bylo. P. L. col. 138. 1) l přeps. ze z. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) t. 5) sic (fiducia). 6) sic. 7) sic. 14
Strana 210
210 307b P.L. LXXVI. col. 1153. 308a Podobno geſt kralowſtwie1) nebeſke k czlowieku k hoſpodarzowi, genz wiſſiel w prwu hodynu nagymat dyelnykow do ſſwe wynníce. A kdyz uczyní nagiem ſ dyelnýky z pennyezie dennyeho, poſla gie do ſſwe vynnýce. A wyfled w trzety hodynu vzrzie gyne ſtogiecze na trziſty prazdný. y wece gym: Gdyete y wy do mee wýnníce, a czoz bude prawe, to wam dam. A ony gydechu. Opiet pak wynyde w fieftu a w dewatu hodynu a tez vczyni. w giedenadcztu pak hodynu wyníde y naleze gyne ſtogiece. y wece gym: Czo zde ſtogite czely den prazdný? Wecechuu gemu: Nebo nykte naas ne- nagyal. wece gym: Gdyete y wy do me wynnice. A kdyz by wuecer, wecze pan wynnice ſſwemu ſtroyczy: Pozowu dyelnykow a wrat gym gich mzdu, Poczna od poſſlednych az do prwich. A kdyz przygidechu, geſto w giede- nadítu hodynu býechu prziſl, wzachu kazdy po penyezy. Tehdy pírzi- ſſedíſe prwi nadýegiechu ſíe, by mielý wiece wziety; Ale wzechu y ony kazdí po penyezy. A wzêſſie2) wrtrachu proty hoſpodarzyowí a rzkuce: Tyto poſſledny giedynu gſſu hodynu dyelalí, a rownyſl nam gie vczínýl, geſto ſſme noſſili brziemîe cielý den a w horco. Tehdy odpowiedyew gied- nomu z nych wece: Przieteli, neczýnýt kzrywdy, wſſak gſſi ſie z penyezie ugednal ſſe mnu? wezmí, czozt gie twe, berzyſſ ſíe. A yat chczý tomuto poſlednyemu daty yako y tobíe. Zda mí nenýe lzýe vczynyty to, czoz chczy? zda oko twue zloſtne geſt proto, ze gſſem ya dobrý? Tak buudu prwî poſledný A poſlední prwí; Nebo mnoho gieſt pozwanich, Ale malo wýbranych. Na toto cztenie mluwi IIwaty rzlehorzz Papezz. . K ſſwemu wylozený ſſwate cztenye mnoho rzecy potrzebugie, geſto wſſielik, muohu-li, kratcze chczý wyprawity, Abý wam dluhe wykladanýe teſknoſty neuczynýlo. Kralewſtwie nebeſke hoſpodarzowi przyrownano geſt, genz k zdyelany ſſwei wynníce nagyal geſt dyelnykí. Ktoz kk hoſpodarzowi prawiegie muoz podoben bytý nezli naaſſ ſtworzytel, genz oprawuge ty, geſto gie ftwuorzyl, y ſſwe wolene tak na tomto ſſwietye mocz/nye drzý Jako pan ſſwe zwolene. Genz gma winníczí, Towies ſſwatu cierekew, geſto geſt od Abele ſprawedlneho az do poſledníeho zwuoleneho, gens ma ſíe na- rodyty na ſkonceny ſſwieta, gielikoz ſſwatich lidy w ny wſtalo toliko, yako wýnneho korzenýe w ny ſie ge narodylo? Ten zagiſte hoſpodarz k udyelany ſſwe wînyce3) w prwu, w trzety, w ſfieſtu, w dewatu, w giedenadſtu hodynu dyelnyki nagyma; nebo od poczatka tohoto ſſwieta az do koncie nauczenye wierneho lidda poſlaty neprzieſtawa. Prwa hodyna tohoto ſſwieta zagiſte byla geſt od adama az do noe. Ale trzietie hodyna od noe az do abra- hamma.4) Siefſta pak od Abrahama az do Moyzieffye. Dewata od Moy- zieſſye az do przíſſczíe ſyna buozíeho. A giedenadſta od przyſtie ſyna buo- zyeho az do konce ſſwieta, w nyzto kazatelowe ſſwiety apoſtolowe gſſu puoſlany, gijzto plnu mzdu — pozdýe przyſſedſſie — gſſuu wzali. A protoz hoſpodyn k nauczený lidu ſſweho yako k wzdíelany ſſwy wynníczy nykdy 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) t.
210 307b P.L. LXXVI. col. 1153. 308a Podobno geſt kralowſtwie1) nebeſke k czlowieku k hoſpodarzowi, genz wiſſiel w prwu hodynu nagymat dyelnykow do ſſwe wynníce. A kdyz uczyní nagiem ſ dyelnýky z pennyezie dennyeho, poſla gie do ſſwe vynnýce. A wyfled w trzety hodynu vzrzie gyne ſtogiecze na trziſty prazdný. y wece gym: Gdyete y wy do mee wýnníce, a czoz bude prawe, to wam dam. A ony gydechu. Opiet pak wynyde w fieftu a w dewatu hodynu a tez vczyni. w giedenadcztu pak hodynu wyníde y naleze gyne ſtogiece. y wece gym: Czo zde ſtogite czely den prazdný? Wecechuu gemu: Nebo nykte naas ne- nagyal. wece gym: Gdyete y wy do me wynnice. A kdyz by wuecer, wecze pan wynnice ſſwemu ſtroyczy: Pozowu dyelnykow a wrat gym gich mzdu, Poczna od poſſlednych az do prwich. A kdyz przygidechu, geſto w giede- nadítu hodynu býechu prziſl, wzachu kazdy po penyezy. Tehdy pírzi- ſſedíſe prwi nadýegiechu ſíe, by mielý wiece wziety; Ale wzechu y ony kazdí po penyezy. A wzêſſie2) wrtrachu proty hoſpodarzyowí a rzkuce: Tyto poſſledny giedynu gſſu hodynu dyelalí, a rownyſl nam gie vczínýl, geſto ſſme noſſili brziemîe cielý den a w horco. Tehdy odpowiedyew gied- nomu z nych wece: Przieteli, neczýnýt kzrywdy, wſſak gſſi ſie z penyezie ugednal ſſe mnu? wezmí, czozt gie twe, berzyſſ ſíe. A yat chczý tomuto poſlednyemu daty yako y tobíe. Zda mí nenýe lzýe vczynyty to, czoz chczy? zda oko twue zloſtne geſt proto, ze gſſem ya dobrý? Tak buudu prwî poſledný A poſlední prwí; Nebo mnoho gieſt pozwanich, Ale malo wýbranych. Na toto cztenie mluwi IIwaty rzlehorzz Papezz. . K ſſwemu wylozený ſſwate cztenye mnoho rzecy potrzebugie, geſto wſſielik, muohu-li, kratcze chczý wyprawity, Abý wam dluhe wykladanýe teſknoſty neuczynýlo. Kralewſtwie nebeſke hoſpodarzowi przyrownano geſt, genz k zdyelany ſſwei wynníce nagyal geſt dyelnykí. Ktoz kk hoſpodarzowi prawiegie muoz podoben bytý nezli naaſſ ſtworzytel, genz oprawuge ty, geſto gie ftwuorzyl, y ſſwe wolene tak na tomto ſſwietye mocz/nye drzý Jako pan ſſwe zwolene. Genz gma winníczí, Towies ſſwatu cierekew, geſto geſt od Abele ſprawedlneho az do poſledníeho zwuoleneho, gens ma ſíe na- rodyty na ſkonceny ſſwieta, gielikoz ſſwatich lidy w ny wſtalo toliko, yako wýnneho korzenýe w ny ſie ge narodylo? Ten zagiſte hoſpodarz k udyelany ſſwe wînyce3) w prwu, w trzety, w ſfieſtu, w dewatu, w giedenadſtu hodynu dyelnyki nagyma; nebo od poczatka tohoto ſſwieta az do koncie nauczenye wierneho lidda poſlaty neprzieſtawa. Prwa hodyna tohoto ſſwieta zagiſte byla geſt od adama az do noe. Ale trzietie hodyna od noe az do abra- hamma.4) Siefſta pak od Abrahama az do Moyzieffye. Dewata od Moy- zieſſye az do przíſſczíe ſyna buozíeho. A giedenadſta od przyſtie ſyna buo- zyeho az do konce ſſwieta, w nyzto kazatelowe ſſwiety apoſtolowe gſſu puoſlany, gijzto plnu mzdu — pozdýe przyſſedſſie — gſſuu wzali. A protoz hoſpodyn k nauczený lidu ſſweho yako k wzdíelany ſſwy wynníczy nykdy 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) t.
Strana 211
211 geſt neprzieſtal dyelnykow poſſielaty. Nebo nayprwe ſkrzie ſſwate otcze, Potom ſkrzie uczienyki zakonowe, Potom pak ſkrzie proroký A naypo- ſledy ſkrzie ſſ/ſwe apoſtoly, kdyz geſt lidu ſſweho nrawi zpoſſobowal, yako 308b ſkrzíe dyelnykí ſſwe wynniczie dyelal. Nebo ktoz kolywiek geſt w prawy wierzie a ſ prawu wieru kazatel geſt byl, ten geſt w teyto wynníczy byl dyelnyké:1) Protoz dyelnyk w trziety, w ſfietu2) hodynu ſtary zydowſki lyd ſie znamenawa, genz wſſiech ſſwrchowanyeyſích od poczatka ſſwieta, kdyz w prawy wierzie buoha vczyl cztyty, yako wynnyczi neprzeſtal vſſilowaty. Ale k giedennatſtey hodynýe pohanſtwuo geſt pozwano, gjmzto ý rzeceno geft: Czo zde ſtogyte czieli den prazdný? Gljzto kdyz zame- ſkawſſie tak dluhy2) tohoto ſſwieta, za ſſwoy wieczny zywot vſſylowaty zameſkali, yako cielý den prazdny ſtalí. Ale znamenayte, mila bratrzice, kdyz gich otazano, procz nedyelagy, Czo gſſu odpowiedyeh? Nebo, prawy, nykte naaſſ nenayal, Giedyne ze nykte nam cieſty wyecczneho zywota neukazal. Czymz pak, k dobrym ſkutkuom lený gſfuce, ſie buudeme mocy omluwíty, gijzto ſſme yako od narozenye ſſwe materze k wierze przyſſli A ſlowuo zywuota wyeczneho od naſſich kolebek ſliſſymi? Muozemy ta/ſke rozdyelenye tiech hodyn po wieku kazdeho czlowieka 309a rozgednaty. Neb prwa hodyna rozum4) naſſieho dyetynftwie geft A trzyetie hodyna gynoſtwie rozumíeno muoz byty; Nebo gíjz yako ſlunce nahoru gde, kdyz horkoſt przyrozena wiecziezz wieceezz yako roſte. Ale ſſyeſta hodyna geſt mladoſt; nebo yuz yako w proſtrziedce ſlunce ſtogy, kdyz w tom wieku ſyla czlowieczeý geſt ſſwrchowana. Skrze dewatu hodynu ſtaroſt ſye rozumie; nebo yuz ſluncie yako od ſſwe wýſſoſty ſie chyli a w tom wieku horkoft mladoſtý yako yuz hyne. Skrzie giedenatſtu hodynu muozyem knyezſtwuo5) rozumiety, geſto yuz podcziepye ſlowe. A protoz ze dobry zywuot nyekterzy w dyetynſtwie, nyekterzy w gynoſtwi, nyekterzy w mla- doſty, nyekterzy w ſtaroſtý, nyekterzy w kmetſtwi poczynagí, Protoz yako w rozlicznich hodynach dyelnýcy gfſu do wínníce pozwaný. Protoz, bra- trzíce mila, na ſſue nrawý wezrzete, A geſtli ýus, ze ſte yuz dyelnyci buozij, znamenayte. Znamenaý kazdy, czo czyní, a rozumíeý, dyela-ly w buozí wýnniczí. Nebo ktoz na tomto ſſwietie giedno ſam ſI/ſwietíe giedno ſam 6) ſſwe wieczí hleda, geſtye gie do buozye winnýce newſſel. Nebo ty buohu 309b dyelagíj, gijzto ne o ſſwem, ale o buoziem zyſku hledagîj, genzto ſkutkí miloſrdne czýnye, A kak bý muohlí ſſwich blýznich duſſíe y ſamí ſſwe do nebeſkeho kralowſtwie doweſty, o tom ſſnaznu peczíj gmagíj; Ale kterzy w zadoſtech ſſweho tiela ſie paſſu, duoſtoyný gſfu treſktanýe, nebo owoce w buozſkich ſkutcziech nehledagi. A ktoz az do poſlednye ſtaroſty buohu ſluzytý zameſkawa, yako do gedennadíte hodýní prazden ſtogí A protoz ſprawedlnye tiem, geſto do gedenadſte hodyny w lenoſty prziebywachu, rzeceno geſt: Czo zde stogíte czely den prazdny? Jakobý ottworzítie rzekl: 1) na konci ř. 2) sic, rozd. 3) sic (čas). 4) na konci ř. 5) sic. srv. dále w kmetſtwn. 6) sic. 14*
211 geſt neprzieſtal dyelnykow poſſielaty. Nebo nayprwe ſkrzie ſſwate otcze, Potom ſkrzie uczienyki zakonowe, Potom pak ſkrzie proroký A naypo- ſledy ſkrzie ſſ/ſwe apoſtoly, kdyz geſt lidu ſſweho nrawi zpoſſobowal, yako 308b ſkrzíe dyelnykí ſſwe wynniczie dyelal. Nebo ktoz kolywiek geſt w prawy wierzie a ſ prawu wieru kazatel geſt byl, ten geſt w teyto wynníczy byl dyelnyké:1) Protoz dyelnyk w trziety, w ſfietu2) hodynu ſtary zydowſki lyd ſie znamenawa, genz wſſiech ſſwrchowanyeyſích od poczatka ſſwieta, kdyz w prawy wierzie buoha vczyl cztyty, yako wynnyczi neprzeſtal vſſilowaty. Ale k giedennatſtey hodynýe pohanſtwuo geſt pozwano, gjmzto ý rzeceno geft: Czo zde ſtogyte czieli den prazdný? Gljzto kdyz zame- ſkawſſie tak dluhy2) tohoto ſſwieta, za ſſwoy wieczny zywot vſſylowaty zameſkali, yako cielý den prazdny ſtalí. Ale znamenayte, mila bratrzice, kdyz gich otazano, procz nedyelagy, Czo gſſu odpowiedyeh? Nebo, prawy, nykte naaſſ nenayal, Giedyne ze nykte nam cieſty wyecczneho zywota neukazal. Czymz pak, k dobrym ſkutkuom lený gſfuce, ſie buudeme mocy omluwíty, gijzto ſſme yako od narozenye ſſwe materze k wierze przyſſli A ſlowuo zywuota wyeczneho od naſſich kolebek ſliſſymi? Muozemy ta/ſke rozdyelenye tiech hodyn po wieku kazdeho czlowieka 309a rozgednaty. Neb prwa hodyna rozum4) naſſieho dyetynftwie geft A trzyetie hodyna gynoſtwie rozumíeno muoz byty; Nebo gíjz yako ſlunce nahoru gde, kdyz horkoſt przyrozena wiecziezz wieceezz yako roſte. Ale ſſyeſta hodyna geſt mladoſt; nebo yuz yako w proſtrziedce ſlunce ſtogy, kdyz w tom wieku ſyla czlowieczeý geſt ſſwrchowana. Skrze dewatu hodynu ſtaroſt ſye rozumie; nebo yuz ſluncie yako od ſſwe wýſſoſty ſie chyli a w tom wieku horkoft mladoſtý yako yuz hyne. Skrzie giedenatſtu hodynu muozyem knyezſtwuo5) rozumiety, geſto yuz podcziepye ſlowe. A protoz ze dobry zywuot nyekterzy w dyetynſtwie, nyekterzy w gynoſtwi, nyekterzy w mla- doſty, nyekterzy w ſtaroſtý, nyekterzy w kmetſtwi poczynagí, Protoz yako w rozlicznich hodynach dyelnýcy gfſu do wínníce pozwaný. Protoz, bra- trzíce mila, na ſſue nrawý wezrzete, A geſtli ýus, ze ſte yuz dyelnyci buozij, znamenayte. Znamenaý kazdy, czo czyní, a rozumíeý, dyela-ly w buozí wýnniczí. Nebo ktoz na tomto ſſwietie giedno ſam ſI/ſwietíe giedno ſam 6) ſſwe wieczí hleda, geſtye gie do buozye winnýce newſſel. Nebo ty buohu 309b dyelagíj, gijzto ne o ſſwem, ale o buoziem zyſku hledagîj, genzto ſkutkí miloſrdne czýnye, A kak bý muohlí ſſwich blýznich duſſíe y ſamí ſſwe do nebeſkeho kralowſtwie doweſty, o tom ſſnaznu peczíj gmagíj; Ale kterzy w zadoſtech ſſweho tiela ſie paſſu, duoſtoyný gſfu treſktanýe, nebo owoce w buozſkich ſkutcziech nehledagi. A ktoz az do poſlednye ſtaroſty buohu ſluzytý zameſkawa, yako do gedennadíte hodýní prazden ſtogí A protoz ſprawedlnye tiem, geſto do gedenadſte hodyny w lenoſty prziebywachu, rzeceno geſt: Czo zde stogíte czely den prazdny? Jakobý ottworzítie rzekl: 1) na konci ř. 2) sic, rozd. 3) sic (čas). 4) na konci ř. 5) sic. srv. dále w kmetſtwn. 6) sic. 14*
Strana 212
212 310a 311a Acz ſte nechtielý w ſſwem dyetynſtwi a w ſſwei mladoſty buohu ſluzyty, azzda na poſledny czaſ wezrzete na cieſty wieczneho zywuota, w n emzto yuz negmate dluho putowaty. azzda yuz wueczier przydete? y ty od otcze hoſpodarzoweho czaſto drzewe nezly gyny odplatu przygymagý; Nebo drzýewe, przygmucz rozluczenye ſ tyemto ſſwietem, do kralowſtwie wzcha- ziegý nezli ty, gefto gſfu y ſſweho dyetynſtwie pozwanýl byli. Zda gie w giedennadſtu hodynu neprziſſiel lotr, genz gieſt na krzyzy w giezukriſta wuyerzyl a yako w tuuzz hodynu duſſy puuſſczyl, A 1) w kteruuzz byl w giezukriſta wierzyty poczal? Ad 2) poſſlednyeho pak hoſpodarz penyez platyty poczal; nebo do rayſkeho prziebytka drzewe lotra nezlí petra uwedl. Czoz gie ſtarych otczow przied ſtarym zakonem y puod ſtarym zakonem bylo, awſſak ty, geſto gſſu toho czaſſu býli, kdyz ſyn buozy na tento ſſwiet przyſfiel, do wynníce gffu pozwaný, beze wſſieho meſkanye do- nebeſkeho kralowſtwie gſſu przyſli. Ale tyzz penyez beru, geſto gſſu vſſi- lowalí w giedennadítu hodynu; Nebo tuuzz wyecznu odplatu beru tý, geſto gſſu na ſſkonczený ſſwieta k hoſpodynu prziſſlí, yako tý, geſto gſſu ſ prwa poczatka pozwany byli. A proto ty, geſto gſſu drzewe uſſylowalí, wrtrziece prawíe: Týto po- ſſledný giedynu hodynu gífu vſfilowahi, a rownýl gie naam vczýnýl, geſto ſíme noſlílý brzyemíe czelý den A w horko. Brziemie gíſu czieli den a w horko noſſily ty, geſto gſſu od poczatka ſſwieta welmi dele nezlí nenyeygſſy 310b lide zywí bylí, A protozl/gſſu take delſſy czaſſ w rozlîcznem pokuſſieny vſfillowali. Ale muohl by nyekto otazaty: Procz prawi, zie gſſu wrtrali proty tyem, geſto gſſu pozdie do nebeſkeho kralowſtwie [pozwany]? 3) neb nebeſkeho kralowſtwie y zadny wrtrzie nemuoz dogyty. A zadny, kto geft w nyem, nemuozie wrtraty. Starzy ottczy kakzkoliwîek zagiſte dluho zywi gſuce mnoho dobreho gſſu czynîlí, Awſſak do nebeſkeho kralowſtwie ynhed przygyty nemohlí, ale wolnye ſ abrahamem przyebywahi tak dluho, az ſyn buozy w giedennadcztu hodynu przyſſied na tento fſwiet y otewrziel gym rayfſka wrata; Ale mý, geſto ſſme w giedennadſtey hodynye, ynhed yakz vmrzem, gdem do nebeſkeho kralowſtwie.4) A protoz ſtarzy ottczy dobru przyczynu ku wrtrany gmielí. A protoz prawi otecz hoſpodarz: Chczy tomu poſílednyemu daty yako y tobýe. Ale ze kralewſtwie nebe- ſkeho duoſtoynye nykteez nemuoz zaſluzyty, Ale hoſpodyn z ſſwe welike dobroty gie dawa, Protoz y prawi: zda mí nelzye uczynyty to, czoz chczv? Nemudre wrtranye geft czlowieczie proty dobrotye buozy./Neb muohl by dobrzie wrtraty, by gemu geho nedal 5) toho, czoz by gemu dluzen byl; Ale nycz dluzen nenye, gedno z ſſwe dobroty dawa. Protoz y prawí: Zda twe oko zloſtne geſt, proto zie ya dobry gſſem? Nykte take 6) ſe ſkutky ſſwymi aneb dluhoſty czaſſa nechwal; nebo hoſpodyn zgiewnye wuola a rzka: Budu poſſledny prwi a prwi poſſledny. Nebo zagiſte acz wiemy, ktere a kak mnoho ſkutkuow czynymí, wſſak newiemy, ktery 7) czynem hoſpodyn gie 1) sic. 2) sic. 3) připsáno na straně. 4) na konci ř. 5) ras. 6) ras. 7) na konci ř.
212 310a 311a Acz ſte nechtielý w ſſwem dyetynſtwi a w ſſwei mladoſty buohu ſluzyty, azzda na poſledny czaſ wezrzete na cieſty wieczneho zywuota, w n emzto yuz negmate dluho putowaty. azzda yuz wueczier przydete? y ty od otcze hoſpodarzoweho czaſto drzewe nezly gyny odplatu przygymagý; Nebo drzýewe, przygmucz rozluczenye ſ tyemto ſſwietem, do kralowſtwie wzcha- ziegý nezli ty, gefto gſfu y ſſweho dyetynſtwie pozwanýl byli. Zda gie w giedennadſtu hodynu neprziſſiel lotr, genz gieſt na krzyzy w giezukriſta wuyerzyl a yako w tuuzz hodynu duſſy puuſſczyl, A 1) w kteruuzz byl w giezukriſta wierzyty poczal? Ad 2) poſſlednyeho pak hoſpodarz penyez platyty poczal; nebo do rayſkeho prziebytka drzewe lotra nezlí petra uwedl. Czoz gie ſtarych otczow przied ſtarym zakonem y puod ſtarym zakonem bylo, awſſak ty, geſto gſſu toho czaſſu býli, kdyz ſyn buozy na tento ſſwiet przyſfiel, do wynníce gffu pozwaný, beze wſſieho meſkanye do- nebeſkeho kralowſtwie gſſu przyſli. Ale tyzz penyez beru, geſto gſſu vſſi- lowalí w giedennadítu hodynu; Nebo tuuzz wyecznu odplatu beru tý, geſto gſſu na ſſkonczený ſſwieta k hoſpodynu prziſſlí, yako tý, geſto gſſu ſ prwa poczatka pozwany byli. A proto ty, geſto gſſu drzewe uſſylowalí, wrtrziece prawíe: Týto po- ſſledný giedynu hodynu gífu vſfilowahi, a rownýl gie naam vczýnýl, geſto ſíme noſlílý brzyemíe czelý den A w horko. Brziemie gíſu czieli den a w horko noſſily ty, geſto gſſu od poczatka ſſwieta welmi dele nezlí nenyeygſſy 310b lide zywí bylí, A protozl/gſſu take delſſy czaſſ w rozlîcznem pokuſſieny vſfillowali. Ale muohl by nyekto otazaty: Procz prawi, zie gſſu wrtrali proty tyem, geſto gſſu pozdie do nebeſkeho kralowſtwie [pozwany]? 3) neb nebeſkeho kralowſtwie y zadny wrtrzie nemuoz dogyty. A zadny, kto geft w nyem, nemuozie wrtraty. Starzy ottczy kakzkoliwîek zagiſte dluho zywi gſuce mnoho dobreho gſſu czynîlí, Awſſak do nebeſkeho kralowſtwie ynhed przygyty nemohlí, ale wolnye ſ abrahamem przyebywahi tak dluho, az ſyn buozy w giedennadcztu hodynu przyſſied na tento fſwiet y otewrziel gym rayfſka wrata; Ale mý, geſto ſſme w giedennadſtey hodynye, ynhed yakz vmrzem, gdem do nebeſkeho kralowſtwie.4) A protoz ſtarzy ottczy dobru przyczynu ku wrtrany gmielí. A protoz prawi otecz hoſpodarz: Chczy tomu poſílednyemu daty yako y tobýe. Ale ze kralewſtwie nebe- ſkeho duoſtoynye nykteez nemuoz zaſluzyty, Ale hoſpodyn z ſſwe welike dobroty gie dawa, Protoz y prawi: zda mí nelzye uczynyty to, czoz chczv? Nemudre wrtranye geft czlowieczie proty dobrotye buozy./Neb muohl by dobrzie wrtraty, by gemu geho nedal 5) toho, czoz by gemu dluzen byl; Ale nycz dluzen nenye, gedno z ſſwe dobroty dawa. Protoz y prawí: Zda twe oko zloſtne geſt, proto zie ya dobry gſſem? Nykte take 6) ſe ſkutky ſſwymi aneb dluhoſty czaſſa nechwal; nebo hoſpodyn zgiewnye wuola a rzka: Budu poſſledny prwi a prwi poſſledny. Nebo zagiſte acz wiemy, ktere a kak mnoho ſkutkuow czynymí, wſſak newiemy, ktery 7) czynem hoſpodyn gie 1) sic. 2) sic. 3) připsáno na straně. 4) na konci ř. 5) ras. 6) ras. 7) na konci ř.
Strana 213
243 w ſſwem tagenſtwí ſſuudy; Ale ma ſye kazdy radowaty, by muohl azda poſſlednym w nebeſkem kralowſtwi byty. Ale potom prawi welmi hroznýe: Mnoho geſt pozwanych, ale malo wybraných, wywolenych. Nebo gſſu k wierzie mnozy przyſſli, Ale malo gich buude wuedenne 1) do nebeſſkeho kralowſtwie; neb rzieczy buoha znagij, ale ſkutky gieho neznagîj. Porotoz ſſwaty Jacub prawi: Wiera bez ſkutkuow vmrzela geſt. Tento owuczynecz fſwate cierekwe kozlata ſ beranky w hro- maddu 2) ſbiera, Ale — yakz prawi ſſwate cztenye — Kdyz przyde ſuudcze, yako paſtirz kozlatka od berankow,I/takez on zle od dobrych rozdieli. Krale- 311b wuſtwie nebeſkeho nemohu przygiety ty, geſto nebeſku wieru gmagíce, wſſy ſſwu ſylu zadagy rozkoſſy tohoto ſſwieta. Mnoho takych, bratrzyce míi, w ſſwatey cierekwi wydiety, Ale wý gych any naſſledowaty any take od nych ſie rozpaczowaty gmame. 3) Nebo kaki kto dneſſ geſt, to dobrzie wiete, a czaſto ten, gehozto wýdymy, ze po naſí gde, ſkrzie ruczeſt dobrých ſkuctkuow naaſſ prziedeyde, A ledwa wzaýtra giey poſtyhnem, O nyemz ſſie nam zdaſſie, býchom gey byli prziedſtyhli. Neb kdyz ſſwateho Sczye- pana kamenowachu, ſſwaty pawel oſtrziehaſſye rucha trech, geſto giey kamenowachu, Awſſak duoſtogenſtwie 4) y odplatu pro ſſwe uſſyle w ſſwatey cierekwi geſt gey prziedſfiel. Protoz dwuogy wiecz, bratrzyce mila, geſt nam ſſnaznye znamenaty — Neb mnoho geſt pozwanych, ale malo wy- branych — Prwe geſt, aby y zadny do ſſebe neuffal; Nebo acz gie k wierzie pozwan, wſſak5) newie, geſtli duoſtogien nebeſkeho kralowſtwi. Ale druhe geſt, abý, kdyz ſſweho bliznyeho widy w hrzieſſiech lezyece, do nyeho ſie 312a nerozpaczowal, nebo newie, czo buozye milofrdenſtwie z nyeho uczynî. A abyſte buozye miloſrdenstwíe lepe poznali, chczý wam powiedyety przyklad. Stalo ſíe w mem klaſterzie, genz lezy podle koſtela ſſwatich muczienykow ſſwateho yana a ſſwateho paula. Byl gieden bratrr nabuozní a zywuot wedieſſie welmí ſſwaty. Ten gmiegieſſie bratra ſſwietſkeho mlaz- ſſieho, genz w tom klaſterze hoſtem przebywaſſie. Ten bieſſie welmi neca- zaný a necztný zywot a buohu welmí protywní wedyeſſie, Awſſak giey bratrzie pro gieho dobreho bratra trpiechu. Tehdi ſta ſie, ze ſie roznemuozîe ſmrtedlnye. A kdyz yuz k ſſmrty tiehnyeſſye. bratrzie pro miloſrdenſtwie geho nawſtyewuowachu. Tehdí on vzrzie draka welikeho, genz giey chtieſfie pohltyty. y poczie wuolaty a rzka: Tot drak weliky, chce mye pohltity, ale pro wý nemuozie; Gdyete pricz, at dokona to, czo gie poczal. Tehdy bratrzie wecechu k nyemu: Vczyn na ſſobie znamenye ſſwateho krzyzie. Tehdy on ledwa ſeblſbraw wſſiczku ſylu gym odpowiedye: Rad bych, y nemohu; nebo tento drak zahradyl mí vſta a ſſtyſkl mí rucie y prſſy y hrdlo. Tehdí bratrzie dachu ſie ſnaznye na modlitbu. Tehdy on poczýe wuolaty a rzka: Chwala hoſpodynu, tot yuz ten drak przied waſſy modlitwu prycz zabiehl. A ynhed ſlbý bohu ſluzyty a mnýchem w tom klaſterze bytý. A dnefſny den geftie tye zyw, ale dluhu nemoczy obtiezen; nebo 312b 1) rozd. 2) t. 3) sic (debetis). 4) sic. 5) psáno wſſab.
243 w ſſwem tagenſtwí ſſuudy; Ale ma ſye kazdy radowaty, by muohl azda poſſlednym w nebeſkem kralowſtwi byty. Ale potom prawi welmi hroznýe: Mnoho geſt pozwanych, ale malo wybraných, wywolenych. Nebo gſſu k wierzie mnozy przyſſli, Ale malo gich buude wuedenne 1) do nebeſſkeho kralowſtwie; neb rzieczy buoha znagij, ale ſkutky gieho neznagîj. Porotoz ſſwaty Jacub prawi: Wiera bez ſkutkuow vmrzela geſt. Tento owuczynecz fſwate cierekwe kozlata ſ beranky w hro- maddu 2) ſbiera, Ale — yakz prawi ſſwate cztenye — Kdyz przyde ſuudcze, yako paſtirz kozlatka od berankow,I/takez on zle od dobrych rozdieli. Krale- 311b wuſtwie nebeſkeho nemohu przygiety ty, geſto nebeſku wieru gmagíce, wſſy ſſwu ſylu zadagy rozkoſſy tohoto ſſwieta. Mnoho takych, bratrzyce míi, w ſſwatey cierekwi wydiety, Ale wý gych any naſſledowaty any take od nych ſie rozpaczowaty gmame. 3) Nebo kaki kto dneſſ geſt, to dobrzie wiete, a czaſto ten, gehozto wýdymy, ze po naſí gde, ſkrzie ruczeſt dobrých ſkuctkuow naaſſ prziedeyde, A ledwa wzaýtra giey poſtyhnem, O nyemz ſſie nam zdaſſie, býchom gey byli prziedſtyhli. Neb kdyz ſſwateho Sczye- pana kamenowachu, ſſwaty pawel oſtrziehaſſye rucha trech, geſto giey kamenowachu, Awſſak duoſtogenſtwie 4) y odplatu pro ſſwe uſſyle w ſſwatey cierekwi geſt gey prziedſfiel. Protoz dwuogy wiecz, bratrzyce mila, geſt nam ſſnaznye znamenaty — Neb mnoho geſt pozwanych, ale malo wy- branych — Prwe geſt, aby y zadny do ſſebe neuffal; Nebo acz gie k wierzie pozwan, wſſak5) newie, geſtli duoſtogien nebeſkeho kralowſtwi. Ale druhe geſt, abý, kdyz ſſweho bliznyeho widy w hrzieſſiech lezyece, do nyeho ſie 312a nerozpaczowal, nebo newie, czo buozye milofrdenſtwie z nyeho uczynî. A abyſte buozye miloſrdenstwíe lepe poznali, chczý wam powiedyety przyklad. Stalo ſíe w mem klaſterzie, genz lezy podle koſtela ſſwatich muczienykow ſſwateho yana a ſſwateho paula. Byl gieden bratrr nabuozní a zywuot wedieſſie welmí ſſwaty. Ten gmiegieſſie bratra ſſwietſkeho mlaz- ſſieho, genz w tom klaſterze hoſtem przebywaſſie. Ten bieſſie welmi neca- zaný a necztný zywot a buohu welmí protywní wedyeſſie, Awſſak giey bratrzie pro gieho dobreho bratra trpiechu. Tehdi ſta ſie, ze ſie roznemuozîe ſmrtedlnye. A kdyz yuz k ſſmrty tiehnyeſſye. bratrzie pro miloſrdenſtwie geho nawſtyewuowachu. Tehdí on vzrzie draka welikeho, genz giey chtieſfie pohltyty. y poczie wuolaty a rzka: Tot drak weliky, chce mye pohltity, ale pro wý nemuozie; Gdyete pricz, at dokona to, czo gie poczal. Tehdy bratrzie wecechu k nyemu: Vczyn na ſſobie znamenye ſſwateho krzyzie. Tehdy on ledwa ſeblſbraw wſſiczku ſylu gym odpowiedye: Rad bych, y nemohu; nebo tento drak zahradyl mí vſta a ſſtyſkl mí rucie y prſſy y hrdlo. Tehdí bratrzie dachu ſie ſnaznye na modlitbu. Tehdy on poczýe wuolaty a rzka: Chwala hoſpodynu, tot yuz ten drak przied waſſy modlitwu prycz zabiehl. A ynhed ſlbý bohu ſluzyty a mnýchem w tom klaſterze bytý. A dnefſny den geftie tye zyw, ale dluhu nemoczy obtiezen; nebo 312b 1) rozd. 2) t. 3) sic (debetis). 4) sic. 5) psáno wſſab.
Strana 214
214 dluho w hrzyeſſiech prziebywal. A protoz kterí 1) yazik muozye miloſr- ddenftwie 2) buozie wyprawity, ktery ſſmyll, znamenagie buohatstwie takeho ſmilowanye, muoze ſie nedywity? toho buohatſtwie buozieho mílo- ſrdie byeſfie znamenal zaltarznyk, kdyz rzekl: Pomuocznyczie muoy, tye budu chwality, neboſ ty przygemcze muoy, Buoh muoy a miloſrdenſtwie me. Wzpomanzmez, bratrzyce míla, na naſſie hrziechi, gymyſſ me ſhrzieſſily, a znamenaymy, kakt tye wehke gieho miloſrdenſtwie, ze netoliko nam odpuſſczyge naſſie wynní, ale y nebeſke kralowſtwie ſlibugie tyem wſſyem, 313a gieſto fie chtie//ſlwich hrzíechow katy. A kazdy naſlynecz rczy ſ nabuozným frcem: Buoh moý a milofrdenſtwie me. P.L. XXVI. col. 142. A gda do geruzalema pogíem ſſwich dwanadſte mlazſich taynye y wece gým: Tot gdem do geruzalema a syn zlowieczy buude zrazen knyezatô1) popowym a míſtruom a odſuudye gíey na ſmrt. Dadye gey pohanſtwu, aby gym klamali a býczowali a vkrzyzowalí, a trzieti den z mrtwich wſtane. Tehdí przyſtupi k nyemu matie ſynow zebedowich z ſſwymí ſyny, modlece ſie a proſſeczy geho3) nyeczo od nyeho. Genz wece gým: Czo chceff? Wece gemu: Rczy, ať tato ma dwa syny fiedeta, geden na twey prawicý a druheí na lewícy w twem kralewſtwî. Ale giezyſſ odpo- wiedy w wece: Newiete, czo proſſyte. Muoziete-li pyty kalich ten, geſto ya mam pity? Wecechu gemu: Muozem. Wece gym: Kalich muoy budete pyty, Ale ſiediety na mey prawiczy nebo na lewícy nenye me daty wuam, ale gymz gie przypraweno od meho otcze. Tehdy vſſhſſawſſe deſlíet miechu nelíboſt proty dwiema bratroma. Ale gyezyfl pozwaw gich k ſſobýe y wece: 313b Wie/te-li, ze knyezata pohaníka panugy nad nymí, vkazugy, ne tak bude mezy wami. Ale ktozkoliwiek chce mezy wami wieczſſy byty, buud waſſy ſluhu. A ktozkoliwiek mezy wami chce prwi byty, buude waſſ pa- noſſye. Yakozto ſyn czlowieczy neprzyſfiel, aby gemu ſluzieno bylo, ale aby ſluzyl, A aby ſſwu duſſy dal za mnohich wykupenye. Na toto cztenye piſſie ſſwaty Jeronm 4) Czaſto to byl drzewe ſſwym mlazſſym prawil, Ale ze gffuu mezy tiem mnoho gyneho ſlſſali, mohli by ſnad býli zapomanuty toho, czoz gſſuu byli ſhſſali; Protoz gda do geruzalema a ſſwe mlazſſie ſſebu weda, ku puoku- ſſieny gie przyprawugie, aby, kdyz by przyſlo protywenſtwie a gieho vkrzy- zowanye, ſie nepohorſili. Tehdy przyſtupi k nyemu matie ſynow zebe- duowich. Odkud gie gmiela domnýeny' tato zena o geho kralewſtwi? on ſſwym mlazſym prawieſſie, ze ſyn czlowieczy buude zrazen knyezatom popowym a miſtrom a zye giey odſuudye na ſmrt, A tato pak zena kra- lowſtwie ſſwym ſynom5) geho proſſieſie. Zdy mi ſíe, zie proto, ze geſt po- wſyey ty rzecý napoſleddí ſyn buozy byl rzekl: A trzety den z mrtwich wſtanu./ly mnýela tato zena, abý ynhed, takozby z mrtwich wſtal, tak bý na tomto ſſwietie kralowal, A to, czoz bieſſie ſlibeno w druhhem6) przyſty 314a 1) í přeps. ze z. 2) rozd. 3) červeně přetrženo. 4) na konci ř. 5) t. 6) rozd.
214 dluho w hrzyeſſiech prziebywal. A protoz kterí 1) yazik muozye miloſr- ddenftwie 2) buozie wyprawity, ktery ſſmyll, znamenagie buohatstwie takeho ſmilowanye, muoze ſie nedywity? toho buohatſtwie buozieho mílo- ſrdie byeſfie znamenal zaltarznyk, kdyz rzekl: Pomuocznyczie muoy, tye budu chwality, neboſ ty przygemcze muoy, Buoh muoy a miloſrdenſtwie me. Wzpomanzmez, bratrzyce míla, na naſſie hrziechi, gymyſſ me ſhrzieſſily, a znamenaymy, kakt tye wehke gieho miloſrdenſtwie, ze netoliko nam odpuſſczyge naſſie wynní, ale y nebeſke kralowſtwie ſlibugie tyem wſſyem, 313a gieſto fie chtie//ſlwich hrzíechow katy. A kazdy naſlynecz rczy ſ nabuozným frcem: Buoh moý a milofrdenſtwie me. P.L. XXVI. col. 142. A gda do geruzalema pogíem ſſwich dwanadſte mlazſich taynye y wece gým: Tot gdem do geruzalema a syn zlowieczy buude zrazen knyezatô1) popowym a míſtruom a odſuudye gíey na ſmrt. Dadye gey pohanſtwu, aby gym klamali a býczowali a vkrzyzowalí, a trzieti den z mrtwich wſtane. Tehdí przyſtupi k nyemu matie ſynow zebedowich z ſſwymí ſyny, modlece ſie a proſſeczy geho3) nyeczo od nyeho. Genz wece gým: Czo chceff? Wece gemu: Rczy, ať tato ma dwa syny fiedeta, geden na twey prawicý a druheí na lewícy w twem kralewſtwî. Ale giezyſſ odpo- wiedy w wece: Newiete, czo proſſyte. Muoziete-li pyty kalich ten, geſto ya mam pity? Wecechu gemu: Muozem. Wece gym: Kalich muoy budete pyty, Ale ſiediety na mey prawiczy nebo na lewícy nenye me daty wuam, ale gymz gie przypraweno od meho otcze. Tehdy vſſhſſawſſe deſlíet miechu nelíboſt proty dwiema bratroma. Ale gyezyfl pozwaw gich k ſſobýe y wece: 313b Wie/te-li, ze knyezata pohaníka panugy nad nymí, vkazugy, ne tak bude mezy wami. Ale ktozkoliwiek chce mezy wami wieczſſy byty, buud waſſy ſluhu. A ktozkoliwiek mezy wami chce prwi byty, buude waſſ pa- noſſye. Yakozto ſyn czlowieczy neprzyſfiel, aby gemu ſluzieno bylo, ale aby ſluzyl, A aby ſſwu duſſy dal za mnohich wykupenye. Na toto cztenye piſſie ſſwaty Jeronm 4) Czaſto to byl drzewe ſſwym mlazſſym prawil, Ale ze gffuu mezy tiem mnoho gyneho ſlſſali, mohli by ſnad býli zapomanuty toho, czoz gſſuu byli ſhſſali; Protoz gda do geruzalema a ſſwe mlazſſie ſſebu weda, ku puoku- ſſieny gie przyprawugie, aby, kdyz by przyſlo protywenſtwie a gieho vkrzy- zowanye, ſie nepohorſili. Tehdy przyſtupi k nyemu matie ſynow zebe- duowich. Odkud gie gmiela domnýeny' tato zena o geho kralewſtwi? on ſſwym mlazſym prawieſſie, ze ſyn czlowieczy buude zrazen knyezatom popowym a miſtrom a zye giey odſuudye na ſmrt, A tato pak zena kra- lowſtwie ſſwym ſynom5) geho proſſieſie. Zdy mi ſíe, zie proto, ze geſt po- wſyey ty rzecý napoſleddí ſyn buozy byl rzekl: A trzety den z mrtwich wſtanu./ly mnýela tato zena, abý ynhed, takozby z mrtwich wſtal, tak bý na tomto ſſwietie kralowal, A to, czoz bieſſie ſlibeno w druhhem6) przyſty 314a 1) í přeps. ze z. 2) rozd. 3) červeně přetrženo. 4) na konci ř. 5) t. 6) rozd.
Strana 215
215 ſyna buozyeho, to mnyegieſſie, by ſíe naplnylo w prwem, A zenſkym la- komſtwym nynyeſich wieczich zadaſſie, zapomanuwſſy buduczich. Ale to, geſto gie syn buozy tazal a rzka: Czo chceſſ, Nebylo proto, bý on newiedyel wſſieho, czoz gma byty, Ale od ſſweho czlowiecztwie mluwí; Nebo on w ſſwem buozſtwi wſſieczko wiediel. Ale tyem ukazugie, ze gieſt czlowiek, yakozto take ony zenye, geſto dotcze ſſe koncze gieho rucha y by zdrawa, byſſye rzekl: Kto ſie mne dotekl? A o lazarzowi: Kde ſte giey polozyli? A w ſtarem zakonye: Adame, kdeí gſſí? A ſſtupie vzrzym, tak-lí podle wuolanýe, gelto ke mnýe gde, oný czyníe, Pakli tak nenye, abych wiedyel. Profſiefſye matie ſynow zebedeowich bludě5) zemſkym, omýlowanym ma- terzýnym newieduczy, czo by proſſyla. Anyz gie dyw, ze tato zena treſktana geſt z newiedyenye, kdyz o petrowi geſt rzeceno, Kdyzto chtiel na holſrze 314b trzy ſtanky vczynytí, newíeda, czo bý rzekl. Odpowiedyew pak gezyſſ wece: Czo proſſite? Matye proſſy, ale hoſpodyn k gegie ſynom mluwi roz- umíegie, ze proſba giegie z gich wuole pochodyeſſie. Mozete-li, prawi, pyty kalich, genz ya pyti mam? Ale kazdy z nych muoze rzecy: Kalich ſpaſſenye przygmu A gmie buozye budu nazywaty. A ynhed wypprawugie, 6) ktery gie to kalich, Draha przied hoſpodynem ſmrt gieho ſſwatich. Y wece gym: Kalich muoy budete pyty. Muohl by nyekto otazaty: Kak gffuu kalich vmuczienye ſynowe zebedeowi, Jacub towies a yan, píli? Neb piſſmo prawi, ze geſt giedno.Jacubowi apoſtolowi herodeſſ hlawu ſtal, Ale Jan ſſwu wlaſtny ſmrty zífiel. Ale buudem-li cziſty koſtelnye knyzki, w nychzto geft piſano, ze gieft y on pro mucienye bil wſfazen w kad horucieho olegie, Ale on yako witîefſz gezukriſtow bez vraza odtud wyſſiel A ynhed yako pſanecz poſſlan do oſtrowa, gemuzto bieſſíe gmíe Pathmos: Tak vzrziſſ,l zie gie 315a zywuot geho nebyl bez vmucienye, A zie geft yan pyl kalich buozieho pozna- nye, genz gfu y tree dyetek pilý w uohný kuomýnowem, kakzkolíwiek ne- przyetel gich krwe neprolil. Ale to, geſto prawi: Sediety na mey prawiczy nebo lewici nonye me daty wâ,7) Tomu takto geft rozumiety Kralowſtwie nebeſke nenye dawagicieho, ale przygimagicieho. Nebo netba buoh na duoftogenftwie czlowieczie, Ale ktoz kolíwiek taký zywuot wede, pronz by bil doſtogen nebeſkeho kralowſtwie, ten vezme ne to, geſto gieho duoſtogenſtwie, Ale gieho dobremu zywuotu przypraweno gieſt. A protoz, gſte-li wy taczí, abyſte byli duoſtoyní przygiety kralewſtwie nebeſke, gieſto gieft otecz muoy wítiezuom a prziemuohhaczuom prziprawil, y wy take gíe przigmete. Tehdí vſhſſawſie deſſiet gmiegiechu nelíbuoſt do dwu bratru. Deſſiet apoftolow neygmíeli gffu nehbuofty k materzí fynow zebedeowích a z teý proſby nedawagy wyný ma/terzí, Ale ſynom, ze newieduce ſſwe miery, 315b W lakomſtwi býli gſſuu ſie zayzhlí. Protoz gym ſyn buozy y rzekl: newiete, czo proſſite. I geſt rozumiety z odpowiedíenye ſyna buozieho a z nehbuoſty apoſtolſke, ze gſſu materz ſynowe k teyto proſbíe przyprawili byli. Ale giezukriſt puozwaw gich k ſſobie y wece: Wiete-li, ze knyezata pohanſka 1) na konci ř. 2) rozd. 3) na konci ř.
215 ſyna buozyeho, to mnyegieſſie, by ſíe naplnylo w prwem, A zenſkym la- komſtwym nynyeſich wieczich zadaſſie, zapomanuwſſy buduczich. Ale to, geſto gie syn buozy tazal a rzka: Czo chceſſ, Nebylo proto, bý on newiedyel wſſieho, czoz gma byty, Ale od ſſweho czlowiecztwie mluwí; Nebo on w ſſwem buozſtwi wſſieczko wiediel. Ale tyem ukazugie, ze gieſt czlowiek, yakozto take ony zenye, geſto dotcze ſſe koncze gieho rucha y by zdrawa, byſſye rzekl: Kto ſie mne dotekl? A o lazarzowi: Kde ſte giey polozyli? A w ſtarem zakonye: Adame, kdeí gſſí? A ſſtupie vzrzym, tak-lí podle wuolanýe, gelto ke mnýe gde, oný czyníe, Pakli tak nenye, abych wiedyel. Profſiefſye matie ſynow zebedeowich bludě5) zemſkym, omýlowanym ma- terzýnym newieduczy, czo by proſſyla. Anyz gie dyw, ze tato zena treſktana geſt z newiedyenye, kdyz o petrowi geſt rzeceno, Kdyzto chtiel na holſrze 314b trzy ſtanky vczynytí, newíeda, czo bý rzekl. Odpowiedyew pak gezyſſ wece: Czo proſſite? Matye proſſy, ale hoſpodyn k gegie ſynom mluwi roz- umíegie, ze proſba giegie z gich wuole pochodyeſſie. Mozete-li, prawi, pyty kalich, genz ya pyti mam? Ale kazdy z nych muoze rzecy: Kalich ſpaſſenye przygmu A gmie buozye budu nazywaty. A ynhed wypprawugie, 6) ktery gie to kalich, Draha przied hoſpodynem ſmrt gieho ſſwatich. Y wece gym: Kalich muoy budete pyty. Muohl by nyekto otazaty: Kak gffuu kalich vmuczienye ſynowe zebedeowi, Jacub towies a yan, píli? Neb piſſmo prawi, ze geſt giedno.Jacubowi apoſtolowi herodeſſ hlawu ſtal, Ale Jan ſſwu wlaſtny ſmrty zífiel. Ale buudem-li cziſty koſtelnye knyzki, w nychzto geft piſano, ze gieft y on pro mucienye bil wſfazen w kad horucieho olegie, Ale on yako witîefſz gezukriſtow bez vraza odtud wyſſiel A ynhed yako pſanecz poſſlan do oſtrowa, gemuzto bieſſíe gmíe Pathmos: Tak vzrziſſ,l zie gie 315a zywuot geho nebyl bez vmucienye, A zie geft yan pyl kalich buozieho pozna- nye, genz gfu y tree dyetek pilý w uohný kuomýnowem, kakzkolíwiek ne- przyetel gich krwe neprolil. Ale to, geſto prawi: Sediety na mey prawiczy nebo lewici nonye me daty wâ,7) Tomu takto geft rozumiety Kralowſtwie nebeſke nenye dawagicieho, ale przygimagicieho. Nebo netba buoh na duoftogenftwie czlowieczie, Ale ktoz kolíwiek taký zywuot wede, pronz by bil doſtogen nebeſkeho kralowſtwie, ten vezme ne to, geſto gieho duoſtogenſtwie, Ale gieho dobremu zywuotu przypraweno gieſt. A protoz, gſte-li wy taczí, abyſte byli duoſtoyní przygiety kralewſtwie nebeſke, gieſto gieft otecz muoy wítiezuom a prziemuohhaczuom prziprawil, y wy take gíe przigmete. Tehdí vſhſſawſie deſſiet gmiegiechu nelíbuoſt do dwu bratru. Deſſiet apoftolow neygmíeli gffu nehbuofty k materzí fynow zebedeowích a z teý proſby nedawagy wyný ma/terzí, Ale ſynom, ze newieduce ſſwe miery, 315b W lakomſtwi býli gſſuu ſie zayzhlí. Protoz gym ſyn buozy y rzekl: newiete, czo proſſite. I geſt rozumiety z odpowiedíenye ſyna buozieho a z nehbuoſty apoſtolſke, ze gſſu materz ſynowe k teyto proſbíe przyprawili byli. Ale giezukriſt puozwaw gich k ſſobie y wece: Wiete-li, ze knyezata pohanſka 1) na konci ř. 2) rozd. 3) na konci ř.
Strana 216
216 panugíj nad nymí, Towieſl nad ſſwymí poddanymí? Pokorný míſtrr a tychí tu dwů apoſtolu netreſktal z neſſmierneho lakomftwie, Anyz onyech deſsiet trefktal z zawiſty, Ale taky polozil przyklad, ze tomu ſluſſie wiecznemu býty, genz bý byl menſſy, A tomu byty panem, genz bý býl wíiech ſluhu. A protoz darmo y tyto gíſu neſſmyerne wieczi zadalí y tyto darmo zawi- diechu gích zadaný, kdyz ku prowyſſeny przywuody1) muocz, ale pokora welika. Potom pak ſam o ſobíe przyklad poklada, aby, acz by na ſſlowa netbalí, azda-li by ſie ſkutkow ſtydielí. Protoz prawi ſyn buozy, ziey 316a neprziſfiel, abý gemu ſlu/ zeno bylo, Ale abý ſluzyl a ſſwu duſſy dal za mnohich wykupenye. A to ſie naplnylo, kdyzto podobenſtwie ſluhy na ſſye przygyal, ſſwu krew na tento ſſwiet prolyl. A neprawi, aby ſſwu duſſy dal za wſſiech wykupennye,2) Ale za mnohich wykupennye, Towieſſ tiech, geſto gſſu prawu wieru chtieli gmyety. P. G. LVIII. col. 625. 317a A kdyz wychaziechu z gierycho, gdyeſſie po nyem zaſtup weliky. Tekdy dwua ſlepcie ſedyece podle cieſty vſſhſfachu, ze giezyſf gde y wzwuo- lachu rzkuce: Hoſpodyne, ſmiluy ſie 3) nad namí, ſynu dawíduow. Ale zaſtup zehraffye na nye, abý mlczieli. Ale ony wiecze wuolachu a rzkuce: Hoſpodyne, ſmiluy ſſie nad namí, ſýnu dawiduow. I ſta giezyſſ a pozwa gich y wece: Czo chcete, abych wam vczynil? Wecechu gemu: Hoſpodyne, abý ſie otewrzeh oczy naſſíe. Tehdy glezyſ ſmilowaw ſſie nad nymí dotcze ſſie gich oczy a ynhed vzrziechu y gidechu za nym 4) Na toto cztenye piſſie ſſwaty Yan Criſoſtom. Widyſf, odkud gie ſſel do geruzalema A kde gie drzewe prziebywal? 316b A widy mí fie, ze geſt to duoſtoyno otaza/nýe, procz geſt drzewe tam neſſell; Ale to tyem, geſto nie finazny 5) vczye, poruczieymy. A ktoz chce ſnaznye wiedyety, nalezne, zie ſſwaty Jan w ſſwem czteny, procz sie ge to ſtalo, wyprawugie. Ale my nenýeyſſy wiecz wýlozme a ſfepcze6) tyto vſſhiſſmý. Nebo gſſu welmi wieczſſy wieru gmieh nezhi ty, geſto gſſu zrak mieli; Nebo any wuodycze gmagice any ſyna buozieho wíduce, wſſak k nyemu przygytý zadachu A welikym hlaſſem poczrechu k nyemu wuolaty. A kdyz na nye zehrali, Any pak wiece wuolachuu. Takez ma byty kazda nabozna duſſye, ze, czym ſie gy kte?) wiecz wiece protywi, tyem ma wiece w nabozenſtwí zayzena býtý. Ale ſyn buozy prziepuuſczy na nye zehraty, aby gich zadoſt wiece zgiewna byla A aby znamenal,8) zie pro ſſwu proſbu duoſtoyny gſfu byli vzdrawenye. A protoz Any gich otazal Wierzite-li, geſto ge wſſielik mnohým czyníl, Nebo wuolanye gich a przyblizowanýe zgiewnu czynyelſye wſſem gich wieru. Znamenaymeſſz, bratrzice mila, zie, kakz kolywiek buudem hubeny a zawrzeny, awſſak kdyz ſſnaznu modlitwu k hoſpol/dynu przíſtupíme, ſamí ſkrzie ſie to, za nyez buudeme proſſyty, obdrzyme. Nebo znamenaí, kakt gſlu tyto zadneho apoſtola rziecznyka neygmielí, ale mnozy byli, geſto gym prziekazel zapowiedagicz, aby ne- 1) sic. 2) rozd. 3) ras. 4) na konci ř. 5) t. 6) sic. 7) sic. 8) sic.
216 panugíj nad nymí, Towieſl nad ſſwymí poddanymí? Pokorný míſtrr a tychí tu dwů apoſtolu netreſktal z neſſmierneho lakomftwie, Anyz onyech deſsiet trefktal z zawiſty, Ale taky polozil przyklad, ze tomu ſluſſie wiecznemu býty, genz bý byl menſſy, A tomu byty panem, genz bý býl wíiech ſluhu. A protoz darmo y tyto gíſu neſſmyerne wieczi zadalí y tyto darmo zawi- diechu gích zadaný, kdyz ku prowyſſeny przywuody1) muocz, ale pokora welika. Potom pak ſam o ſobíe przyklad poklada, aby, acz by na ſſlowa netbalí, azda-li by ſie ſkutkow ſtydielí. Protoz prawi ſyn buozy, ziey 316a neprziſfiel, abý gemu ſlu/ zeno bylo, Ale abý ſluzyl a ſſwu duſſy dal za mnohich wykupenye. A to ſie naplnylo, kdyzto podobenſtwie ſluhy na ſſye przygyal, ſſwu krew na tento ſſwiet prolyl. A neprawi, aby ſſwu duſſy dal za wſſiech wykupennye,2) Ale za mnohich wykupennye, Towieſſ tiech, geſto gſſu prawu wieru chtieli gmyety. P. G. LVIII. col. 625. 317a A kdyz wychaziechu z gierycho, gdyeſſie po nyem zaſtup weliky. Tekdy dwua ſlepcie ſedyece podle cieſty vſſhſfachu, ze giezyſf gde y wzwuo- lachu rzkuce: Hoſpodyne, ſmiluy ſie 3) nad namí, ſynu dawíduow. Ale zaſtup zehraffye na nye, abý mlczieli. Ale ony wiecze wuolachu a rzkuce: Hoſpodyne, ſmiluy ſſie nad namí, ſýnu dawiduow. I ſta giezyſſ a pozwa gich y wece: Czo chcete, abych wam vczynil? Wecechu gemu: Hoſpodyne, abý ſie otewrzeh oczy naſſíe. Tehdy glezyſ ſmilowaw ſſie nad nymí dotcze ſſie gich oczy a ynhed vzrziechu y gidechu za nym 4) Na toto cztenye piſſie ſſwaty Yan Criſoſtom. Widyſf, odkud gie ſſel do geruzalema A kde gie drzewe prziebywal? 316b A widy mí fie, ze geſt to duoſtoyno otaza/nýe, procz geſt drzewe tam neſſell; Ale to tyem, geſto nie finazny 5) vczye, poruczieymy. A ktoz chce ſnaznye wiedyety, nalezne, zie ſſwaty Jan w ſſwem czteny, procz sie ge to ſtalo, wyprawugie. Ale my nenýeyſſy wiecz wýlozme a ſfepcze6) tyto vſſhiſſmý. Nebo gſſu welmi wieczſſy wieru gmieh nezhi ty, geſto gſſu zrak mieli; Nebo any wuodycze gmagice any ſyna buozieho wíduce, wſſak k nyemu przygytý zadachu A welikym hlaſſem poczrechu k nyemu wuolaty. A kdyz na nye zehrali, Any pak wiece wuolachuu. Takez ma byty kazda nabozna duſſye, ze, czym ſie gy kte?) wiecz wiece protywi, tyem ma wiece w nabozenſtwí zayzena býtý. Ale ſyn buozy prziepuuſczy na nye zehraty, aby gich zadoſt wiece zgiewna byla A aby znamenal,8) zie pro ſſwu proſbu duoſtoyny gſfu byli vzdrawenye. A protoz Any gich otazal Wierzite-li, geſto ge wſſielik mnohým czyníl, Nebo wuolanye gich a przyblizowanýe zgiewnu czynyelſye wſſem gich wieru. Znamenaymeſſz, bratrzice mila, zie, kakz kolywiek buudem hubeny a zawrzeny, awſſak kdyz ſſnaznu modlitwu k hoſpol/dynu przíſtupíme, ſamí ſkrzie ſie to, za nyez buudeme proſſyty, obdrzyme. Nebo znamenaí, kakt gſlu tyto zadneho apoſtola rziecznyka neygmielí, ale mnozy byli, geſto gym prziekazel zapowiedagicz, aby ne- 1) sic. 2) rozd. 3) ras. 4) na konci ř. 5) t. 6) sic. 7) sic. 8) sic.
Strana 217
217 wolalý, A kakz k nyemu ſſwym zywotem przygyty nemohli: wſſak ſyn buozy gich zaduoſt przygíal za ſkutek. Takeez y gynych naſſleduyme, Acz kdyz hoſpody1) naſſy proſbu vſſhſſiety odwlecze, Acz gſſu mnozy, geſto naſí rozpaczygý: wſſak mý neprzieſtawaymy profſytý, nebo tak naywiece k ſſwemu ſmýlowany hoſpodyna przytahneme. Znamenayme trechto weliku zaduoft, ze any chuudoba any ſlepota aný zehranye od zaſtupuow anyz kteraz kolywiek gyna wiecz gych mohla rozpaczyty; Takaz ma byty kazda duſſye roznyecena w buozyem milowany. Tehdí giezyſ pozwaw gich wece gym: Czo chcete, abych wam vczyníl? Procz gich otazal? Aby nykte nemnýel, aby on gym2) nyeczo gyneho nedal, nezlí gſu ony proſſyli; Neb obyciey bieſſye, ze wzdy drzewe zgiewnu vczyníl wieru a ſſlechetnoſt tyech, geſto chtieffie uzdrawity, lide3) a tak gym pak zdrawie daty.//Protoz 317b vczynýl to, abý y gíne ſkrze to k wierzie przýprawil; A take proto, aby gie ku ſliffiený doftoyny vkazal. A teez geft kananyeyſkeí zenye vczynyl, Tcez y Centurionowi, Teez y oney zenye, gefto cyrwenu nemuocz gmiegi sfie. Ale dywna byla to zena, neb prziedbyehla geho otazanye; Ale awſſak y proto neodpuuftyl, ale po vzdrawený giegie wieru zgiewil. A tak wezdi byl wamý ſuuzen, abý wieru zgiewil tiech, geſto od nyeho zadachu vzdra- wenye. A teez y tuto uczýnýl. A kdyz powiedyechu to, czo on ſſliſfiety chtíefſie, ſmilowaw ſie nad nymí dotczie ſie gich. Nebo giedno proto gich tazal, abý gie uzdrawil; neb proto y na ſſwiet przyſſiel. awſſak byli4) by duoſtoyny ſſmilowanye, proto gich tazaſſie; a ze gſlu duoſtoyny býlí, ſkrze to geſt znamenaty, zie gie vzdrawil. A ſkrzie to, zie przygemfie wiernye vzdrawennye,5) ne- rozpaczyli gſſu ſíe — yako mnozy czynye, Ze przygmuce dobrodyeyſtwie neyglſuu wdyeczny — Ale tyto gſſu nebýli taczy, ale drzewe potom v wier- zile vſtawiczní bylí; A protoz ne yako newdieczny gydechu po nyem, prawi. 318a Gehozto/ſmnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. A Kdyz ſie przyblizychuu k gieruzalemu a przygídechu do betphagie k huorze olýwetſkey, Tehdi giezyſſ poſſla dwua mlazíſíe a rzka gyma: Gdiete do myeſteczka, geſtot proty wam geſt, a ynhed naleznete ofſliczy przywazanu a dýetye ſſ ný. Odwiezte a przywedte mnye. A dye-li wam kto czo, rzciete, ze hoſpodynu geſt toho potrziebíe, A ynhed wam puſczie. A to ſie wſſieczko ſtalo, aby ſie naplnylo to, czoz geſt rzeczeno ſkrzie pro- roka, genz prawí: Rrczete dczerzy ſyon: Ay, tot kral twoy giede tobie tychíj ſſiedye na oſſlîczy a na oſlatku giegie. Tehdy ſſedſſye mlazíſy vczy- nychu, yakz gym byl przykazal giezyſſ. I przywedechchu6) oſſliczy a oſſlatko y polozýchu nan rucho gieho a giey naan.7) A weliki pak zaſſtup proftlachu ſſwe rucho na cieſtye. A druzy pak rubachu rozdýe z drzyewíe y ſtlachu na cieſtie.8) Ale zaſtupuowe, geſto gdiechu y nazad y naprzied, 1) na konci ř. 2) na konci ř. 3) t. 4) sic. 5) rozd. 6) rozd. 7) t. 8) na konci ř.
217 wolalý, A kakz k nyemu ſſwym zywotem przygyty nemohli: wſſak ſyn buozy gich zaduoſt przygíal za ſkutek. Takeez y gynych naſſleduyme, Acz kdyz hoſpody1) naſſy proſbu vſſhſſiety odwlecze, Acz gſſu mnozy, geſto naſí rozpaczygý: wſſak mý neprzieſtawaymy profſytý, nebo tak naywiece k ſſwemu ſmýlowany hoſpodyna przytahneme. Znamenayme trechto weliku zaduoft, ze any chuudoba any ſlepota aný zehranye od zaſtupuow anyz kteraz kolywiek gyna wiecz gych mohla rozpaczyty; Takaz ma byty kazda duſſye roznyecena w buozyem milowany. Tehdí giezyſ pozwaw gich wece gym: Czo chcete, abych wam vczyníl? Procz gich otazal? Aby nykte nemnýel, aby on gym2) nyeczo gyneho nedal, nezlí gſu ony proſſyli; Neb obyciey bieſſye, ze wzdy drzewe zgiewnu vczyníl wieru a ſſlechetnoſt tyech, geſto chtieffie uzdrawity, lide3) a tak gym pak zdrawie daty.//Protoz 317b vczynýl to, abý y gíne ſkrze to k wierzie przýprawil; A take proto, aby gie ku ſliffiený doftoyny vkazal. A teez geft kananyeyſkeí zenye vczynyl, Tcez y Centurionowi, Teez y oney zenye, gefto cyrwenu nemuocz gmiegi sfie. Ale dywna byla to zena, neb prziedbyehla geho otazanye; Ale awſſak y proto neodpuuftyl, ale po vzdrawený giegie wieru zgiewil. A tak wezdi byl wamý ſuuzen, abý wieru zgiewil tiech, geſto od nyeho zadachu vzdra- wenye. A teez y tuto uczýnýl. A kdyz powiedyechu to, czo on ſſliſfiety chtíefſie, ſmilowaw ſie nad nymí dotczie ſie gich. Nebo giedno proto gich tazal, abý gie uzdrawil; neb proto y na ſſwiet przyſſiel. awſſak byli4) by duoſtoyny ſſmilowanye, proto gich tazaſſie; a ze gſlu duoſtoyny býlí, ſkrze to geſt znamenaty, zie gie vzdrawil. A ſkrzie to, zie przygemfie wiernye vzdrawennye,5) ne- rozpaczyli gſſu ſíe — yako mnozy czynye, Ze przygmuce dobrodyeyſtwie neyglſuu wdyeczny — Ale tyto gſſu nebýli taczy, ale drzewe potom v wier- zile vſtawiczní bylí; A protoz ne yako newdieczny gydechu po nyem, prawi. 318a Gehozto/ſmnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. A Kdyz ſie przyblizychuu k gieruzalemu a przygídechu do betphagie k huorze olýwetſkey, Tehdi giezyſſ poſſla dwua mlazíſíe a rzka gyma: Gdiete do myeſteczka, geſtot proty wam geſt, a ynhed naleznete ofſliczy przywazanu a dýetye ſſ ný. Odwiezte a przywedte mnye. A dye-li wam kto czo, rzciete, ze hoſpodynu geſt toho potrziebíe, A ynhed wam puſczie. A to ſie wſſieczko ſtalo, aby ſie naplnylo to, czoz geſt rzeczeno ſkrzie pro- roka, genz prawí: Rrczete dczerzy ſyon: Ay, tot kral twoy giede tobie tychíj ſſiedye na oſſlîczy a na oſlatku giegie. Tehdy ſſedſſye mlazíſy vczy- nychu, yakz gym byl przykazal giezyſſ. I przywedechchu6) oſſliczy a oſſlatko y polozýchu nan rucho gieho a giey naan.7) A weliki pak zaſſtup proftlachu ſſwe rucho na cieſtye. A druzy pak rubachu rozdýe z drzyewíe y ſtlachu na cieſtie.8) Ale zaſtupuowe, geſto gdiechu y nazad y naprzied, 1) na konci ř. 2) na konci ř. 3) t. 4) sic. 5) rozd. 6) rozd. 7) t. 8) na konci ř.
Strana 218
218 wuolach1) a rzkuce: Spaſſ naſſ, proſſyme, ſynu dawiduow. Pozehnany, genz 318b geſt prziſſiel/ we gmíe buozye. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomaſſ z aquína. Betphagîe byefſie mýeſteczko knyezke. to lezyeſie na ſtraný huory olýuetſkey. A bieſſie do geruzalema wzddal2) glednu milí — Nebo knyezie, geſto na kazdy den ſluzyech 3) w chramýe, kdyz ſſwu trziedu wyplnyechu, w tom pak mieſteczku przyebywachu; Neb byefſie w ſtarem zakonye przykazano, Abý w ſobotu nykte neſſmýel dale gyty, giedno milí. Tehdy giezyſſ poſla ſſwa dwa mlazſſye. Nerzekl ſſwym mlazſſym Pan twoy nebo pan naſſ toho potrziebugie, A ſproftnye pan, vkazugie to, ze gieft on pan nade wſſym ſtwuorzenym y nade wſſiemí lidmí; Neb y hrzieſſnyczy podle ſſweho przyrozenye gſſu gieho, ale ſſwu wuolíj czynye ſie dyablowi. A to, geſto prawí: A ynhed puuſtýe gie, Towies ten, geſto geho gſſu, Aby to kazdy znamenal, ze geſt ſyn buozij naplnyl to wſſieczko, czoz geſt bylo o nyem piſſano a prorokowano. Ale zawiſty oſlepený miſtrzy a duchowníczy zydowſſczí to,czoz ſíe o nyem czte, nerodyli rozumiety; A protoz prawi cztennye:4) To ſie wſſieczko ſtalo, aby ſie naplnylo to, czoz geſt rzeczeno ſkrzie proroka zachariaſſie. wieda prorok zloſt zyduowſku, ze by ſíe proty- wili gezukriſtowi, kdyz bý ſſieel do chramu 5) wyſtrziehl ge, aby ſkrzie to znamenye poznali ſſweho krale a rzka: Rczete dczerzy ſyon — Aby vkazal, ze ten, o nyemzto mluwie, drzewe nez ſie narodyl, az6) býl gich kralem. A protoz wy zyde, kdyz giey uzrzite, nerodte rzeczy: nemamy krale, giedno cyeſſarze. Przyſſel tie tobie, vrozumíeſ-li, aby tie ſpaſſil; Pak-li neurozumýeſí, przydet proty tobíe. A przyfſel tychîj, aby ſie gieho mocy nykte nebaal, Ale aby pro gieho tychoft giey milowali; Protoz ne- ſſiediel geſt na zlatem wuozie, any ſie ſtkwiel w zlatohlawie, any ſſiedye! na buýnem koní a ſſwadlywem, ale na oſliczy tychey, geſto pokoy mllugie." Protoz prawi cztenye: Sſiedye na oſſhczy a na oſlatku, na ſſynu giegie. Muoz bytý, ze geſt ſyn buozíj na obe 8) ſſiedyel. Nayprwe ſſiedvel na oſſlku na mladem, Al ze zwierzatko nebilo gieſtye tomu obyklo, protoz ſie toczylo ſſem y tam A okolo ſſebe bylo; Protoz ſyn buozy wſſiedl potom na oſliczí tychuu a poſſlufnu y giel tak do geruzalema. Podle ſmylla du- chownyeho Tento oſſlik toczyliwy, nepoſlufſný znamenawa ſtary zakon, na nyemzto hoſpodyn ſſwu míloſty nayprwe ſíe byl vſadyl, Ale ze gſſu byli neuſtawiczní a nepoſluſſny ſynu buoziemu, protoz oſtaw gích y wſiedl na oſliczy pokornu a poſluſſnu, to geſt na ſſwatu cierekew, A tak na ny ſſwu miloſty odpoczywagie, dowede gy do geruzalema, to geſt do nebeſkeho kralowſtwie. Ale zaſtupuowe, gieſto biechu wyſlli z gierycho a byechu ſly po gezu- kriſtowi, puoſtlachu ſſwe rucho na cieſtye. A druzy pak rubachu rozdíe ſſ olywíe a kladyechu po czieſtye, aby oſſlik ſie neuſtrczyl, any ſie zaklal w nohu, any take vpadl wygiamu. A zazſtupowe, gieſto gdiechuu y naprzed 319a 319b 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) sic. 7) sic. 8) na konci ř.
218 wuolach1) a rzkuce: Spaſſ naſſ, proſſyme, ſynu dawiduow. Pozehnany, genz 318b geſt prziſſiel/ we gmíe buozye. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomaſſ z aquína. Betphagîe byefſie mýeſteczko knyezke. to lezyeſie na ſtraný huory olýuetſkey. A bieſſie do geruzalema wzddal2) glednu milí — Nebo knyezie, geſto na kazdy den ſluzyech 3) w chramýe, kdyz ſſwu trziedu wyplnyechu, w tom pak mieſteczku przyebywachu; Neb byefſie w ſtarem zakonye przykazano, Abý w ſobotu nykte neſſmýel dale gyty, giedno milí. Tehdy giezyſſ poſla ſſwa dwa mlazſſye. Nerzekl ſſwym mlazſſym Pan twoy nebo pan naſſ toho potrziebugie, A ſproftnye pan, vkazugie to, ze gieft on pan nade wſſym ſtwuorzenym y nade wſſiemí lidmí; Neb y hrzieſſnyczy podle ſſweho przyrozenye gſſu gieho, ale ſſwu wuolíj czynye ſie dyablowi. A to, geſto prawí: A ynhed puuſtýe gie, Towies ten, geſto geho gſſu, Aby to kazdy znamenal, ze geſt ſyn buozij naplnyl to wſſieczko, czoz geſt bylo o nyem piſſano a prorokowano. Ale zawiſty oſlepený miſtrzy a duchowníczy zydowſſczí to,czoz ſíe o nyem czte, nerodyli rozumiety; A protoz prawi cztennye:4) To ſie wſſieczko ſtalo, aby ſie naplnylo to, czoz geſt rzeczeno ſkrzie proroka zachariaſſie. wieda prorok zloſt zyduowſku, ze by ſíe proty- wili gezukriſtowi, kdyz bý ſſieel do chramu 5) wyſtrziehl ge, aby ſkrzie to znamenye poznali ſſweho krale a rzka: Rczete dczerzy ſyon — Aby vkazal, ze ten, o nyemzto mluwie, drzewe nez ſie narodyl, az6) býl gich kralem. A protoz wy zyde, kdyz giey uzrzite, nerodte rzeczy: nemamy krale, giedno cyeſſarze. Przyſſel tie tobie, vrozumíeſ-li, aby tie ſpaſſil; Pak-li neurozumýeſí, przydet proty tobíe. A przyfſel tychîj, aby ſie gieho mocy nykte nebaal, Ale aby pro gieho tychoft giey milowali; Protoz ne- ſſiediel geſt na zlatem wuozie, any ſie ſtkwiel w zlatohlawie, any ſſiedye! na buýnem koní a ſſwadlywem, ale na oſliczy tychey, geſto pokoy mllugie." Protoz prawi cztenye: Sſiedye na oſſhczy a na oſlatku, na ſſynu giegie. Muoz bytý, ze geſt ſyn buozíj na obe 8) ſſiedyel. Nayprwe ſſiedvel na oſſlku na mladem, Al ze zwierzatko nebilo gieſtye tomu obyklo, protoz ſie toczylo ſſem y tam A okolo ſſebe bylo; Protoz ſyn buozy wſſiedl potom na oſliczí tychuu a poſſlufnu y giel tak do geruzalema. Podle ſmylla du- chownyeho Tento oſſlik toczyliwy, nepoſlufſný znamenawa ſtary zakon, na nyemzto hoſpodyn ſſwu míloſty nayprwe ſíe byl vſadyl, Ale ze gſſu byli neuſtawiczní a nepoſluſſny ſynu buoziemu, protoz oſtaw gích y wſiedl na oſliczy pokornu a poſluſſnu, to geſt na ſſwatu cierekew, A tak na ny ſſwu miloſty odpoczywagie, dowede gy do geruzalema, to geſt do nebeſkeho kralowſtwie. Ale zaſtupuowe, gieſto biechu wyſlli z gierycho a byechu ſly po gezu- kriſtowi, puoſtlachu ſſwe rucho na cieſtye. A druzy pak rubachu rozdíe ſſ olywíe a kladyechu po czieſtye, aby oſſlik ſie neuſtrczyl, any ſie zaklal w nohu, any take vpadl wygiamu. A zazſtupowe, gieſto gdiechuu y naprzed 319a 319b 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) sic. 7) sic. 8) na konci ř.
Strana 219
219 y nazad, wuolachu a rzkuce: Spaſſyz naſſ, proſſyme, ſynu dawidow. A da- wachu znamenye, ze prziſtye gezukriſtowuo geſt ſpaſſienye tohoto ſſwieta. A protoz prawiechu:/ Pozehnany, genz gieſt prziſſiell we ygmie buozye. 220a Jako bý rziekli: Pozehnany, towieſſ ſlowuth, 1) genz geſt przyſfiel, towies w naffiem czlowieczſtwi we igmie bozie, towies w chwale otcze ſſweho. A opiet prawie: Spaſſy naaſſ,2) proſſyme, A kde zadagy ſpaſſený byty, to ynhed wyprawugîj a rzkuce na wyſſoſty, Towieſſ w nebeſkem kralowuſtwi. Podle ſmyſla duchownyeho przyrownany gſſuu líde ku howaduom Ty, geſto ſfuu nechtieli ſyna bozyeho poznaty, A to pro nyektere poddobenstwie. Nebo to zwierrze 3) oſlicze geſt neczyſte a yako nade wſſieczka zwierzata neſſmýſlne a nemudree 4) a brziemíe tyeſſke na ſſobíe noſſy: Tak gſſuu byli lidde drzewe, nezh byl ſyn buozîj na tento ſſwiet przyſſel, rozlcznymi nedoſtatký okliczený, blechu necziſty, nemudrzi, blaznywí, proto zle buoha neznagiechu; bicchu chlapný, nebo ſſweho rodu nebeſkeho bíechu zapomenulí A brziemíe dyabelſke rozlczních bludow na ſobíe noſſiechu. A protoz ſſwazana byeffie ofſlice, towies dyabelſkym bludem, abý neygmíela dobrowolenſtwie gyty, kam gy libo: Neb drzewe nez ſhrzieſſyl me, mamy 320b dobrowolenſtwie vczynyty wuolí dyabelſku nebo nechaty; Pakli ſſhrzie- ſſyme giedynu, przywiezemy ſie k geho ſkutkuom, yuz naſſy ſylu nemuo- zieme zbytý. Ale yakozto lody, kdyz ſie zlama weſſlo, tam gde, yam gy powietrzye wede: takez y czlowiek, kdyz ſkrzie hrziech ztraty pomocz míloſty buozye, neczyny yuz, czoz chcze, ale czoz dyablu libo, A neodwieze-li gieho hoſpodyn ſylnu ruku ſſweho milofrdenſtwie, az do ſſwe ſſmrty wuýe- zeny ſſwich hrzyechow buude prziebywaty. A protoz ſyn bozy rzekl ſſwym mlazſſym: Rozwiezte, towies ſſwym vczienym a ſſwymí dywi, Nebo wſſiczkný lide y zydowe y pohaní z dyabeelſke moczy gſſuu rozwazany; A przywedte, prawi, mnýe, Towieſſ to wſſieczko k mey chwale czynte. Ale ſyn buozy na oſliku wgiel geſt do geruzalema; nebo ſyn buozy przie- bywagie ſſwu miloſty w ſſwatey cierkwi Nebo w nabuozney duſſy na tomto ſſwietíe gy oprawugie, wede gy do geruzalema, Towies do widyenye kra- lowſtwie nebeſkeho. Gehozto mnye y wam/|dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty 321a duch. Amen. A kdyz wnýde do gieruzalema, zbrogi ſíe wſſyeczko mieſto a rzka: Kto gie toto? A ldee pak prawiechu: Tot geſt gezýfi, prorok od nazareth kalyleeyſkee. y wnyde gezyſſ w chram buozýý, wýmetaſſye wſſíeczko, geſto prodawachu a kupowachu w chramie, a ſtolý penyeznýkuow a ſto- lycze, geſto prodawachuu holubý, przyewraty. y wece gym: Piſano geſt: Duom muoy duom modlitebny nazwan buude, ale wý ſte gey vczynih peleff lotrowu. Y przyſtupíchu k nyemu ſlepí a chromí a5) w chramie y vzdrawí ge. Tehdy wyducze knyezata popowa a míſtrzí dywý, geſto vczýnyl, a dyetkí wuolagîce w chramíe a rzkucze: Spaſſý naaſſ, proſſyme, 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) ras. 5) sic.
219 y nazad, wuolachu a rzkuce: Spaſſyz naſſ, proſſyme, ſynu dawidow. A da- wachu znamenye, ze prziſtye gezukriſtowuo geſt ſpaſſienye tohoto ſſwieta. A protoz prawiechu:/ Pozehnany, genz gieſt prziſſiell we ygmie buozye. 220a Jako bý rziekli: Pozehnany, towieſſ ſlowuth, 1) genz geſt przyſfiel, towies w naffiem czlowieczſtwi we igmie bozie, towies w chwale otcze ſſweho. A opiet prawie: Spaſſy naaſſ,2) proſſyme, A kde zadagy ſpaſſený byty, to ynhed wyprawugîj a rzkuce na wyſſoſty, Towieſſ w nebeſkem kralowuſtwi. Podle ſmyſla duchownyeho przyrownany gſſuu líde ku howaduom Ty, geſto ſfuu nechtieli ſyna bozyeho poznaty, A to pro nyektere poddobenstwie. Nebo to zwierrze 3) oſlicze geſt neczyſte a yako nade wſſieczka zwierzata neſſmýſlne a nemudree 4) a brziemíe tyeſſke na ſſobíe noſſy: Tak gſſuu byli lidde drzewe, nezh byl ſyn buozîj na tento ſſwiet przyſſel, rozlcznymi nedoſtatký okliczený, blechu necziſty, nemudrzi, blaznywí, proto zle buoha neznagiechu; bicchu chlapný, nebo ſſweho rodu nebeſkeho bíechu zapomenulí A brziemíe dyabelſke rozlczních bludow na ſobíe noſſiechu. A protoz ſſwazana byeffie ofſlice, towies dyabelſkym bludem, abý neygmíela dobrowolenſtwie gyty, kam gy libo: Neb drzewe nez ſhrzieſſyl me, mamy 320b dobrowolenſtwie vczynyty wuolí dyabelſku nebo nechaty; Pakli ſſhrzie- ſſyme giedynu, przywiezemy ſie k geho ſkutkuom, yuz naſſy ſylu nemuo- zieme zbytý. Ale yakozto lody, kdyz ſie zlama weſſlo, tam gde, yam gy powietrzye wede: takez y czlowiek, kdyz ſkrzie hrziech ztraty pomocz míloſty buozye, neczyny yuz, czoz chcze, ale czoz dyablu libo, A neodwieze-li gieho hoſpodyn ſylnu ruku ſſweho milofrdenſtwie, az do ſſwe ſſmrty wuýe- zeny ſſwich hrzyechow buude prziebywaty. A protoz ſyn bozy rzekl ſſwym mlazſſym: Rozwiezte, towies ſſwym vczienym a ſſwymí dywi, Nebo wſſiczkný lide y zydowe y pohaní z dyabeelſke moczy gſſuu rozwazany; A przywedte, prawi, mnýe, Towieſſ to wſſieczko k mey chwale czynte. Ale ſyn buozy na oſliku wgiel geſt do geruzalema; nebo ſyn buozy przie- bywagie ſſwu miloſty w ſſwatey cierkwi Nebo w nabuozney duſſy na tomto ſſwietíe gy oprawugie, wede gy do geruzalema, Towies do widyenye kra- lowſtwie nebeſkeho. Gehozto mnye y wam/|dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty 321a duch. Amen. A kdyz wnýde do gieruzalema, zbrogi ſíe wſſyeczko mieſto a rzka: Kto gie toto? A ldee pak prawiechu: Tot geſt gezýfi, prorok od nazareth kalyleeyſkee. y wnyde gezyſſ w chram buozýý, wýmetaſſye wſſíeczko, geſto prodawachu a kupowachu w chramie, a ſtolý penyeznýkuow a ſto- lycze, geſto prodawachuu holubý, przyewraty. y wece gym: Piſano geſt: Duom muoy duom modlitebny nazwan buude, ale wý ſte gey vczynih peleff lotrowu. Y przyſtupíchu k nyemu ſlepí a chromí a5) w chramie y vzdrawí ge. Tehdy wyducze knyezata popowa a míſtrzí dywý, geſto vczýnyl, a dyetkí wuolagîce w chramíe a rzkucze: Spaſſý naaſſ, proſſyme, 1) na konci ř. 2) rozd. 3) t. 4) ras. 5) sic.
Strana 220
220 322а G. LVIII. col. 631. 322b ſynu dawidow, nelíbo gym bieſſye. y weczechu: Slyffyſ-lí, czo tyto prawie? Ale gezyff wecze gym: Owſſiem. Nykdy ſte necztly: Z uuſt dyetek, a geſto geſtye ſuu, dokonal gſlí chwalu? A oſtaw gych, gyde wen z mieſta do bethanye a tuzz y oſta a vozieſſie gie o kralowſtwi nebeſkem. Rano pak wraczygíe ſíe do mieſta, wzechtýe ſíe gemu geieſty. A vzrzew gedno drziewuo 321b fikowe podle czieſtý, gýde k nyemu y nenaleze na nyem/owoce, gedyne líftýe toliko. ý wece gemu: Nykdy fíe owoce nenarazeí z tebe azz na wiekí. y uſchnu ynhed drzewo fikowe. A wydyewſie to mlazíſy dywíechu ſíe a rzkuce: Kakt geſt ynhed vſchlo. Ale giezyſſ odpowiedyew wecze gym: Zawierne prawí wam: budete-li mýety wieru nemylece ſíe, netoliko o ffi- kowem drziewu uczynyty, Ale byſte teyto horzie rzeklí: wzdwyhný ſíe a wrz ſſebuu w morze, a ſtane ſíe. A wíſeczko, czoz buudete proſſytý na modlitbye, wierziece, wezmete. A kdyz przygyde do1) chramu, przyſtupichu k nyemu a weczechu, an vczieſlíe, knyezata popowa a ſtarſſý z lídu a rzkuce: Kteru muoczy to czynyff, a kto gie tobíe dal tuto muocz? Odpowiedyew gezýſſ wece: Tyezí ya waſ take gedne rzeczy, k nyzto odpowíete-li mí, ya wam take powiem, kteru moczý to czyny. Krzieſt yanow odkud geſt byl, ſí nebe-lí, czyli z lídíj? Tehdy ony myſílechu mezy ſebu a rzkuce: Dyeme-li ſI nebe, dye naam: Procz ſte tehdy newierzylí gemu? Pakli dyeme z lidíj, buogymý ſíe zaſtupu, nebo wſliczkný gmíegiechu yana yako proroka. A odpowiedyewſfie gezucriſtowi wecechu: Newieme. Wecze sym on take: Anyz ya wam powem,/kteru muoczí czyný. Ale czo ſie wam widíj? Geden czlowiek gmyegeſſie dwa ſyny. A prziſtupyw k prwnýemu wece: Synu, gdy dneſf, dyelaí w mey wynnyczi. Tehdy on odpowiedyew wece: Nechczí. Potom pak bý gemu toho zzel y gide. A prziſtupyw k dru- hemu wece takeez. A on odpowiedyew wece: Poydu, pane. Y neſſel. Ktery ge z tu dwu vczynyl wuoli oczowu? Weczechu gemu: Prwý. Wece gym geziſſ: Zawierne prawí wam, ze zgiewnýczí a zzle zený prziedeydu waas do nebeſkeho kralowſtwíe. Nebo prziſſel k wam yan w czieſtye ſprawedlnoſty, a newierzyl ſte gemu, Ale zgiewnyci a zzle zeny wierzilí gſfuu gemu. Ale wy widuce, anyz gfte y potom pokanye vczynýlí, abyſte wierzylí gemu. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jan Crifoftom. Teez ſſwaty yan w ſſwem czteny takez piſſíe, Ale on na poczatczie ſſweho cztenýe, A tento pak na konczý ſſweho cztenye; A protoz podobno geſt, ze ſie to dwakrat ſtalo a w rozliczne czaſſý. a to muoz zgiewno bytý y czaſſy y take odpowiedy; Nebo ono ſtalo ſíe na weliku nocz, ale toto dluho przied tiem. Tam glſu take rzekli zydowe, Ktere nam znamenýe vkazeſſ, l/ze to czynyff; ale tuto mlczýe, kakzkohwiek obzehraný, nebo yuz geho dywowe býechu zgiewili. a z toho gſſuu nawieczy zalobu nan czynylí zydowe, A kdyſí to gednu a druhe byeſie vczynyl, prawiechu, by on byl buohu protywen; Awffak gffu myeli to wiedýety, ze on w tom2) vkazugie, kak ſíe ſluſfie buoha cztyty. A geho wlaſtný muocz w tom mohli poznaty; 1) ras. 2) na konci ř.
220 322а G. LVIII. col. 631. 322b ſynu dawidow, nelíbo gym bieſſye. y weczechu: Slyffyſ-lí, czo tyto prawie? Ale gezyff wecze gym: Owſſiem. Nykdy ſte necztly: Z uuſt dyetek, a geſto geſtye ſuu, dokonal gſlí chwalu? A oſtaw gych, gyde wen z mieſta do bethanye a tuzz y oſta a vozieſſie gie o kralowſtwi nebeſkem. Rano pak wraczygíe ſíe do mieſta, wzechtýe ſíe gemu geieſty. A vzrzew gedno drziewuo 321b fikowe podle czieſtý, gýde k nyemu y nenaleze na nyem/owoce, gedyne líftýe toliko. ý wece gemu: Nykdy fíe owoce nenarazeí z tebe azz na wiekí. y uſchnu ynhed drzewo fikowe. A wydyewſie to mlazíſy dywíechu ſíe a rzkuce: Kakt geſt ynhed vſchlo. Ale giezyſſ odpowiedyew wecze gym: Zawierne prawí wam: budete-li mýety wieru nemylece ſíe, netoliko o ffi- kowem drziewu uczynyty, Ale byſte teyto horzie rzeklí: wzdwyhný ſíe a wrz ſſebuu w morze, a ſtane ſíe. A wíſeczko, czoz buudete proſſytý na modlitbye, wierziece, wezmete. A kdyz przygyde do1) chramu, przyſtupichu k nyemu a weczechu, an vczieſlíe, knyezata popowa a ſtarſſý z lídu a rzkuce: Kteru muoczy to czynyff, a kto gie tobíe dal tuto muocz? Odpowiedyew gezýſſ wece: Tyezí ya waſ take gedne rzeczy, k nyzto odpowíete-li mí, ya wam take powiem, kteru moczý to czyny. Krzieſt yanow odkud geſt byl, ſí nebe-lí, czyli z lídíj? Tehdy ony myſílechu mezy ſebu a rzkuce: Dyeme-li ſI nebe, dye naam: Procz ſte tehdy newierzylí gemu? Pakli dyeme z lidíj, buogymý ſíe zaſtupu, nebo wſliczkný gmíegiechu yana yako proroka. A odpowiedyewſfie gezucriſtowi wecechu: Newieme. Wecze sym on take: Anyz ya wam powem,/kteru muoczí czyný. Ale czo ſie wam widíj? Geden czlowiek gmyegeſſie dwa ſyny. A prziſtupyw k prwnýemu wece: Synu, gdy dneſf, dyelaí w mey wynnyczi. Tehdy on odpowiedyew wece: Nechczí. Potom pak bý gemu toho zzel y gide. A prziſtupyw k dru- hemu wece takeez. A on odpowiedyew wece: Poydu, pane. Y neſſel. Ktery ge z tu dwu vczynyl wuoli oczowu? Weczechu gemu: Prwý. Wece gym geziſſ: Zawierne prawí wam, ze zgiewnýczí a zzle zený prziedeydu waas do nebeſkeho kralowſtwíe. Nebo prziſſel k wam yan w czieſtye ſprawedlnoſty, a newierzyl ſte gemu, Ale zgiewnyci a zzle zeny wierzilí gſfuu gemu. Ale wy widuce, anyz gfte y potom pokanye vczynýlí, abyſte wierzylí gemu. Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jan Crifoftom. Teez ſſwaty yan w ſſwem czteny takez piſſíe, Ale on na poczatczie ſſweho cztenýe, A tento pak na konczý ſſweho cztenye; A protoz podobno geſt, ze ſie to dwakrat ſtalo a w rozliczne czaſſý. a to muoz zgiewno bytý y czaſſy y take odpowiedy; Nebo ono ſtalo ſíe na weliku nocz, ale toto dluho przied tiem. Tam glſu take rzekli zydowe, Ktere nam znamenýe vkazeſſ, l/ze to czynyff; ale tuto mlczýe, kakzkohwiek obzehraný, nebo yuz geho dywowe býechu zgiewili. a z toho gſſuu nawieczy zalobu nan czynylí zydowe, A kdyſí to gednu a druhe byeſie vczynyl, prawiechu, by on byl buohu protywen; Awffak gffu myeli to wiedýety, ze on w tom2) vkazugie, kak ſíe ſluſfie buoha cztyty. A geho wlaſtný muocz w tom mohli poznaty; 1) ras. 2) na konci ř.
Strana 221
221 nebo dýwy, geſto czynyeſſie, widyechuu, a ze geho vczienýe ſſ dywy ſie fgiednawaffie.1) Ale anyz take chtrechu wierzyty, ale wzdy ſie protýwiechu, Slyffiece dyetky, gefto geſtie prawe ſſmyſla negmiegechu, ze gemu chwalu wzdawagechu. Protoz ſyn buozy proroka yſayaſſie ſobye na pomocz przy- wody a rzka: Duom muoy duom modlitebny nazwan bude. a netoliko ſkirze to mohlí gſſu geho muocz poznaty, ale y ſkrzie to, ze geſt rozliczne nemoczy vzdrawowal; Nebo przyſtupuowachu k nyemu chromí a ſſlepí a on gie vzdrawowaſſie, ſkrzie to ſſwu muocz vkazugie. Ale ony any tak chtíechu wierzyty, Ale wyduce rozliczne dywí a ſhffiece dyetki chwalece, zloſty chtiechu ſie zadchnuty, protoz y wecechu k nyemu: Neſhſ ſyſſ, czo 323a tyto prawíe? yako bý rzeklí: procz gym nezabranyſl? Ale zagiſte on gie myel to k nym ſprawnyegie2) rzeczy: Neſſliſſite, czo tyto prawie? nebo gley lako buoha chwalechu. Ale ze ony zgiewným wiecziem ſíe protywiechu, Protoz on tyem wiece na nye zehraſſie a rzka: Zda ſte necztli: Z uuſt dye- tynych a mlecznych dokonal gſſy chwalu? A dobrzie rzekl z uuſt dyetynych ; nebo z umýlla to nemluwiechu toho, Ale mocz buozye gich yazykem hy- baſſie. To geſt bylo ſſwatým apoſtolom nemale vtyeffienýe — nebo acz bý ony byli rzeklí: my ſíme lde neucziený; kak my mozem kazaty — protoz widuce, ze dyetkí neſſmýſlne taku chwalu buohu wzdawachu, tem gſfu byli potwrzeny, ze ten, genz gie nauczyl dyetky buoha chwalítý, ten gie take nauczy y kazatý. a netoliko to, ale take ten dyw ukazowaſſie, ze geft stworzýtel moczný kazdeho ſtwuorzenye, neb dyetki geſtie neſſmyſlne tak dywnu wiecz mluwiechu nebeſku a wyſoku. Ale ony hubený lide nemudrzy wyduce, zic mu zaſtupuowe czieft byli vczynyhi, a dyetky, geſto chwalilí, a ze byeſſie kupcze wypudyl z chramu, wiecze ſie w zſwiey3) zloſty zayzhli. Pro toz gezyſſ odtud gyde do bethanýe. na zaytrzíe Pak wraczygie 323b ſie do mieſta, wzechtye ſle gemu gieſczy a to geſt drziewuo fýkowe ýnhed vſchlo. A ze ſyn buozý geho pokle, to ſíe ſtalo pro gieho mlazíſie; Nebo ſyn buozy wezdy dobrzie czynýl a nykomemu ſkutkem protywenſtwie neukazal: Protoz tuto y ukazal ſſwu mocz, abý geho mlazíſy rozumýeli, ze by ſie on mohl zydom dobrzie protywytý a wſſiczku gich muocz, kdyz bý chtiel, prziemoczy, A to wſſieczko, czoz trpy, nebo trpiety buude, to dobrowolnýe.4) A znamenay, ze to pro ſſwe mlazíſie vczyníl, nebo ynhed gym rzekl: Wy geftie wieczíli buudete muoczý vczynytí, acz buudete wierzíty a do modlitwi uffaty. Hledayz, kakt ſíe to wſſieczko pro mie5) ſtalo, abý ſie nebalí, any take ſtrachowali; nebo gým rzekl: Budete-li, prawí, gmiety wieru, nycz fie nechybugíce, dyete teyto huorzíe: zdwyhný ſie a wrz ſſebu w morzie, y ſtane ſíe. Ale pyflný zyddowe6) a hrdý chtiece geho uczienýe naprznýtý, Otazachu geho: kteru moczy to czynyf? Dywuom geho nemozlechu lie protywíty, protoz azda geho uczienye chtiechu na- prznyty, Yako bý rzeklí: kde ygſſy míſtrowu ſtoliczý przygial, kto tye 1) /- přeps. ze z-. 2) na konci ř. 3) z/ přeps. z II. 4) sic. 5) sic. 6) rozd.
221 nebo dýwy, geſto czynyeſſie, widyechuu, a ze geho vczienýe ſſ dywy ſie fgiednawaffie.1) Ale anyz take chtrechu wierzyty, ale wzdy ſie protýwiechu, Slyffiece dyetky, gefto geſtie prawe ſſmyſla negmiegechu, ze gemu chwalu wzdawagechu. Protoz ſyn buozy proroka yſayaſſie ſobye na pomocz przy- wody a rzka: Duom muoy duom modlitebny nazwan bude. a netoliko ſkirze to mohlí gſſu geho muocz poznaty, ale y ſkrzie to, ze geſt rozliczne nemoczy vzdrawowal; Nebo przyſtupuowachu k nyemu chromí a ſſlepí a on gie vzdrawowaſſie, ſkrzie to ſſwu muocz vkazugie. Ale ony any tak chtíechu wierzyty, Ale wyduce rozliczne dywí a ſhffiece dyetki chwalece, zloſty chtiechu ſie zadchnuty, protoz y wecechu k nyemu: Neſhſ ſyſſ, czo 323a tyto prawíe? yako bý rzeklí: procz gym nezabranyſl? Ale zagiſte on gie myel to k nym ſprawnyegie2) rzeczy: Neſſliſſite, czo tyto prawie? nebo gley lako buoha chwalechu. Ale ze ony zgiewným wiecziem ſíe protywiechu, Protoz on tyem wiece na nye zehraſſie a rzka: Zda ſte necztli: Z uuſt dye- tynych a mlecznych dokonal gſſy chwalu? A dobrzie rzekl z uuſt dyetynych ; nebo z umýlla to nemluwiechu toho, Ale mocz buozye gich yazykem hy- baſſie. To geſt bylo ſſwatým apoſtolom nemale vtyeffienýe — nebo acz bý ony byli rzeklí: my ſíme lde neucziený; kak my mozem kazaty — protoz widuce, ze dyetkí neſſmýſlne taku chwalu buohu wzdawachu, tem gſfu byli potwrzeny, ze ten, genz gie nauczyl dyetky buoha chwalítý, ten gie take nauczy y kazatý. a netoliko to, ale take ten dyw ukazowaſſie, ze geft stworzýtel moczný kazdeho ſtwuorzenye, neb dyetki geſtie neſſmyſlne tak dywnu wiecz mluwiechu nebeſku a wyſoku. Ale ony hubený lide nemudrzy wyduce, zic mu zaſtupuowe czieft byli vczynyhi, a dyetky, geſto chwalilí, a ze byeſſie kupcze wypudyl z chramu, wiecze ſie w zſwiey3) zloſty zayzhli. Pro toz gezyſſ odtud gyde do bethanýe. na zaytrzíe Pak wraczygie 323b ſie do mieſta, wzechtye ſle gemu gieſczy a to geſt drziewuo fýkowe ýnhed vſchlo. A ze ſyn buozý geho pokle, to ſíe ſtalo pro gieho mlazíſie; Nebo ſyn buozy wezdy dobrzie czynýl a nykomemu ſkutkem protywenſtwie neukazal: Protoz tuto y ukazal ſſwu mocz, abý geho mlazíſy rozumýeli, ze by ſie on mohl zydom dobrzie protywytý a wſſiczku gich muocz, kdyz bý chtiel, prziemoczy, A to wſſieczko, czoz trpy, nebo trpiety buude, to dobrowolnýe.4) A znamenay, ze to pro ſſwe mlazíſie vczyníl, nebo ynhed gym rzekl: Wy geftie wieczíli buudete muoczý vczynytí, acz buudete wierzíty a do modlitwi uffaty. Hledayz, kakt ſíe to wſſieczko pro mie5) ſtalo, abý ſie nebalí, any take ſtrachowali; nebo gým rzekl: Budete-li, prawí, gmiety wieru, nycz fie nechybugíce, dyete teyto huorzíe: zdwyhný ſie a wrz ſſebu w morzie, y ſtane ſíe. Ale pyflný zyddowe6) a hrdý chtiece geho uczienýe naprznýtý, Otazachu geho: kteru moczy to czynyf? Dywuom geho nemozlechu lie protywíty, protoz azda geho uczienye chtiechu na- prznyty, Yako bý rzeklí: kde ygſſy míſtrowu ſtoliczý przygial, kto tye 1) /- přeps. ze z-. 2) na konci ř. 3) z/ přeps. z II. 4) sic. 5) sic. 6) rozd.
Strana 222
222 324a knýezem ſſwietyl, ze taku mocz vkazu/ gieſſ? Ale on gym odpowieda ukazugie, ze bý dobrzye mohli wídyety gieho muocz, kdyz bý chtielí. Krzieſt, prawi, yanow odkud byeſſíe, ſſ nebe-li, czy-li z lidíj? A kake gie to bylo otazzanýe? 1) Prziewelike zagiſte. Nebo bý bylí rzekli: Sí nebe, Byl bý gým rzekl ynhed: Procz tehdy newierzíte gemu? Nebo by bylí wierzylí, nebylí bý otazali, kteru bý moczí to czynyl; Nebo yan byl geft rzekl o nyem: neygſsem duoſtogen rozwazaty rzemene gieho trziewi; A take rzekl: Tot geſt beranek buozíj, genz ſnýma hrzyechi tohoto ſſwieta, a ze gest on syn buozy A ze przyſſed ſhuorý nade wſſiemi geſt A ze geho wietrnyk geſt w gieho ruce a zcziſty ſſwe mieſtyſtye: Protoz by byli yanowi wierzyli, býli bý dobrzie mohli wiedyety, kteru muoczy on to czyny. Ale ze zlofty wecechu: newieme. Protoz ſyn buozý newece Ya take newíem, Ale anýz ya wam powiem; nebo bý newiedyel I prawem, byl by gie nauczyl, Ale ze zlofty mluwiechu, protoz gym nycz nepocztywie neodpowiedyel. Ale procz gſſu nerzekli: z lidý geſt yanow krzeſt? Bachu ſie zaſtupuow, prawi: Hledayz gich przyewraczeneho ſrdce. wezde buoha tupíe a wſſieczko gedýne 324b pro lidíj czynýe; Nebo y yana líe pro lidý bachu, necztyece geho ſameho pro ſſie, ale pro zaſtupy lidſke. Potom pak wece gym: Geden czlowiek gmiegieſſie dwa ſyny. Opiet ſkrzie podobenſtwie gie treſkcze. a ze welmie byechu ſíe rozpaczylí, Skrzie otazanye vkazugie; nebo tato dwua ſyný vkazugieta, czo ſie ge ſtalo mezý zydy a mezy pohany: Nebo pohaný neſlbowawſie poſſluſenſtwie any zakona przygymawſie, ſkutki vkazugíj poſſluſienſtwie; Ale zydowe ſlibiwſſie byh rzeklí: Czo kolíwiek nam buoh przykazal, uczynyme a budem poſſluſſný. Protoz vkazugie, ze zakon nycz gym nenýe proſſpieſſen bez ſkutkuow. A teez ſſwaty pawel prawí: Poſluchaczý zakona negſſuu prawi przed buohem, ale geſto ſkutki plnýe zakon, ty budu opraweny. Protoz otazugie ſkrzie tayne othazanye, ze gſſu duoſtoyny odſuuzenýe; A kdyz ony ne- wieducze tagenſtwie toho, geſto bieſſíe ſkryto w uotazany, odpowiediechu, tehdyz gym zgiewywi 2) a rzka, Ze zgiewnyczy a zle zeny prziedeydu waſſ w nebeſke3) kralowſtwi. Nebo gie przyſſiel yan k wam w czieſtye prawe- 325a dlnofty a newierzyli ſte gemu, Ale zgieunýc gemu wierzilí; Ale//wý wýduce a vczenýe gmagicze, wſſak ſte pokanye neczynylí, abýſte gemu wierzylí. Azda potom yan geſt kazal o gezukriſtowi, drzewe nez ſie gezukriſt lídem zgiewil, awſak gſſu mnozy líde gemu wierzylí a pokanye czynílí: Ale knye- zata popowa gemu wierzyty nerodyli, A potom kdyz gezukriſta poznali a wiedyelí, ze on ſſwym kazanym y ſſwymí dýwy kazanye yanowa 4) po- twrzuge, wſſak wierzyty nerodylí any pokanye czynyty chtíelí. Ale zgiew- nycí a zle zeny ty gſfu wierzylí; Protoz y rzekl: zgiewnyczí a zle zený prziedeydu was w nebeſke 5) kralowſtwí. A protoz do zadneho czlowieka, Kakzkoliwiek geſt zgiewny hrzieſſnyk, neſluſſie ſie rozpaczyty, nebo ſkrzie ſſwe dobbrowolenſtwie 6) ſnad ſſie muoz 1) t. 2) sic. 3) na konci ř. 4) přeps. z vanowo. 5) na konci ř. 6) rozd.
222 324a knýezem ſſwietyl, ze taku mocz vkazu/ gieſſ? Ale on gym odpowieda ukazugie, ze bý dobrzye mohli wídyety gieho muocz, kdyz bý chtielí. Krzieſt, prawi, yanow odkud byeſſíe, ſſ nebe-li, czy-li z lidíj? A kake gie to bylo otazzanýe? 1) Prziewelike zagiſte. Nebo bý bylí rzekli: Sí nebe, Byl bý gým rzekl ynhed: Procz tehdy newierzíte gemu? Nebo by bylí wierzylí, nebylí bý otazali, kteru bý moczí to czynyl; Nebo yan byl geft rzekl o nyem: neygſsem duoſtogen rozwazaty rzemene gieho trziewi; A take rzekl: Tot geſt beranek buozíj, genz ſnýma hrzyechi tohoto ſſwieta, a ze gest on syn buozy A ze przyſſed ſhuorý nade wſſiemi geſt A ze geho wietrnyk geſt w gieho ruce a zcziſty ſſwe mieſtyſtye: Protoz by byli yanowi wierzyli, býli bý dobrzie mohli wiedyety, kteru muoczy on to czyny. Ale ze zlofty wecechu: newieme. Protoz ſyn buozý newece Ya take newíem, Ale anýz ya wam powiem; nebo bý newiedyel I prawem, byl by gie nauczyl, Ale ze zlofty mluwiechu, protoz gym nycz nepocztywie neodpowiedyel. Ale procz gſſu nerzekli: z lidý geſt yanow krzeſt? Bachu ſie zaſtupuow, prawi: Hledayz gich przyewraczeneho ſrdce. wezde buoha tupíe a wſſieczko gedýne 324b pro lidíj czynýe; Nebo y yana líe pro lidý bachu, necztyece geho ſameho pro ſſie, ale pro zaſtupy lidſke. Potom pak wece gym: Geden czlowiek gmiegieſſie dwa ſyny. Opiet ſkrzie podobenſtwie gie treſkcze. a ze welmie byechu ſíe rozpaczylí, Skrzie otazanye vkazugie; nebo tato dwua ſyný vkazugieta, czo ſie ge ſtalo mezý zydy a mezy pohany: Nebo pohaný neſlbowawſie poſſluſenſtwie any zakona przygymawſie, ſkutki vkazugíj poſſluſienſtwie; Ale zydowe ſlibiwſſie byh rzeklí: Czo kolíwiek nam buoh przykazal, uczynyme a budem poſſluſſný. Protoz vkazugie, ze zakon nycz gym nenýe proſſpieſſen bez ſkutkuow. A teez ſſwaty pawel prawí: Poſluchaczý zakona negſſuu prawi przed buohem, ale geſto ſkutki plnýe zakon, ty budu opraweny. Protoz otazugie ſkrzie tayne othazanye, ze gſſu duoſtoyny odſuuzenýe; A kdyz ony ne- wieducze tagenſtwie toho, geſto bieſſíe ſkryto w uotazany, odpowiediechu, tehdyz gym zgiewywi 2) a rzka, Ze zgiewnyczy a zle zeny prziedeydu waſſ w nebeſke3) kralowſtwi. Nebo gie przyſſiel yan k wam w czieſtye prawe- 325a dlnofty a newierzyli ſte gemu, Ale zgieunýc gemu wierzilí; Ale//wý wýduce a vczenýe gmagicze, wſſak ſte pokanye neczynylí, abýſte gemu wierzylí. Azda potom yan geſt kazal o gezukriſtowi, drzewe nez ſie gezukriſt lídem zgiewil, awſak gſſu mnozy líde gemu wierzylí a pokanye czynílí: Ale knye- zata popowa gemu wierzyty nerodyli, A potom kdyz gezukriſta poznali a wiedyelí, ze on ſſwym kazanym y ſſwymí dýwy kazanye yanowa 4) po- twrzuge, wſſak wierzyty nerodylí any pokanye czynyty chtíelí. Ale zgiew- nycí a zle zeny ty gſfu wierzylí; Protoz y rzekl: zgiewnyczí a zle zený prziedeydu was w nebeſke 5) kralowſtwí. A protoz do zadneho czlowieka, Kakzkoliwiek geſt zgiewny hrzieſſnyk, neſluſſie ſie rozpaczyty, nebo ſkrzie ſſwe dobbrowolenſtwie 6) ſnad ſſie muoz 1) t. 2) sic. 3) na konci ř. 4) přeps. z vanowo. 5) na konci ř. 6) rozd.
Strana 223
223 obratíty a dobrym czlowiekem byty. Zda ſte neſliſſalí o ony zenye zley, geſto ſſwym neſtudem wſſýeczkí zle zený byla prziemohla? nerzku o tey, o nyzto cztenye prawi, ale o tey, geſto gie w naſſíem narodye byla, geſto w myeſtye effenýci prziebywala. neb ta zena nyekdy w naſſiem mieſtíe byla nayſlowuthnyeyſſie mezí zlymí zenamí A bieſſie ſlowutna na wſíe ſtrany netolyko w naſſiem mýeſtîe, ale y do ſíczílíe y do ka padoczíe. 325b A mnohe ozebraczyla a mnohe ſyrotki zczynyla a mnozy gy z czarow wynu dawagy, tak ze netoliko kraſſu, ale czary lidy oſydlowala, az y bratra kralowe k ſſobie przytahla byla, ale ruczie newiedye, kterym czynem. Ale wiedye ſnad; Nebo buozy mýloſty przytazena byla, ze to wſſieczko potupyla a dyabelſkey zlofty oſtawſy, obratý ſie k hoſpodynu a wzemſſy na ſfie duchownye rucho, wnyde w kafter 1) a tam yako w zalarzý ſſwaty zywoth weducý do ſſwe ſmrty przebywala. Protoz nykte ſſie nerozpaczug pro ſſwe hrziechí, Anyz kto take przieliſſ vffagy do ſſwe dobroty. Sliſſ, czot prawi hoſpodyn k gieruzalemu: Plodylaſſ, prawí, wilſtwuo ſſ mnohými ſſwymi milownykí, awſſak obrat ſie ke mnye a ya tie przygmu. Nenyet buoh yako czlowiek, nezpomínat drziewních hrziechow, anyt dye: procz toliko czaffow zameſkal kdyz pokanye vczýnymý; Ale milugie, kterzyſſ kolíwiek czaſſ k nyemu przýſtupíme, kdyz gedyne tak, yakz ſluſſie, przíſtupíme. A o tom mame przyklad netolíko w ſtarem zakoníe, ale y w nowem. Nebo kto byl horſſy nez manaſſes, awſſak ſie buoh nad ným ſmilowal? Kto byl ſſwietyeyſfí nez falomon, awſſak potom w hrziechí wpadl? Czo gie bylo ſſwietyegſſieho nyekdý nezhi Judaſſ, awſſak potom proradcze ſie vczynyl? czo bylo horſſie nez ſſwaty pawel, wſſak potom byl appoſtolem? 2) A protoz rzku, abý any ten, genz geft w rzieſfiech,3) sie nerozpaczowal, Any ten, genz gie w miloſty buozy, przieliſſ vffal. Nebo prawi ſſwaty Pawel: Ktoz fie mný, bý Ital, by nepadl, to wíz. A k nyekteremu prawí: Zda ten, geſto padne, wyecz newſtane A nozie zlamanye nahoru zdwyhnieczte? 4) A k gy- nemu opiet prawi: Wſtan, geſt ſſpyſl, a wſtan z mrthwích y ofſwiety tie gezukriſt; Nemaſſ czlowieka, ale buoha, genz tie puſty w ſſwoý ribnyk, y budeſſ wiccznye vzdrawen. Gehozto mnye 5) ý wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 326а Gynu powieſt ſſliſte. Czlowiek byeſſíe hoſpodarzz, genz bieſſie naſſadyl wínyczi a kamenym gy ohradyl a wkoppal6) bieſſie lyſſicze a vdyelal wiezy y dal gí tyezarom y fiel na pput.7) A kdyz ſie przyblízý czaaſſ owuoczí, poſſla ſluhý ſſwe k tiezarom, aby ſebralí owuoce giegie. Tehdí tiezierzí popadíie ſluhý geho gednoho zbýchu, druheho kamenowachu A trzetie ho 326b kameným zabíchu. Tehdí on poſíla gyne ſluhý wiecze nez drzewnych. y vczynychu gym takeſf. Naypoſſledy pak poſſla ſſweho ſyna a rzka: vczſtie ſie8) meho ſyna. Ale tyezierzy vzrzewlíe ſyna geho weczechu ſamí w ſſobye: Totot gie dyedicz, podme, zabýmý gey y budem míety gieho 1) sic. 2) rozd. 3) sic. 4) sic. 5) na konci ř. 6) rozd. 7) t. 8) červeně přetrženo.
223 obratíty a dobrym czlowiekem byty. Zda ſte neſliſſalí o ony zenye zley, geſto ſſwym neſtudem wſſýeczkí zle zený byla prziemohla? nerzku o tey, o nyzto cztenye prawi, ale o tey, geſto gie w naſſíem narodye byla, geſto w myeſtye effenýci prziebywala. neb ta zena nyekdy w naſſiem mieſtíe byla nayſlowuthnyeyſſie mezí zlymí zenamí A bieſſie ſlowutna na wſíe ſtrany netolyko w naſſiem mýeſtîe, ale y do ſíczílíe y do ka padoczíe. 325b A mnohe ozebraczyla a mnohe ſyrotki zczynyla a mnozy gy z czarow wynu dawagy, tak ze netoliko kraſſu, ale czary lidy oſydlowala, az y bratra kralowe k ſſobie przytahla byla, ale ruczie newiedye, kterym czynem. Ale wiedye ſnad; Nebo buozy mýloſty przytazena byla, ze to wſſieczko potupyla a dyabelſkey zlofty oſtawſy, obratý ſie k hoſpodynu a wzemſſy na ſfie duchownye rucho, wnyde w kafter 1) a tam yako w zalarzý ſſwaty zywoth weducý do ſſwe ſmrty przebywala. Protoz nykte ſſie nerozpaczug pro ſſwe hrziechí, Anyz kto take przieliſſ vffagy do ſſwe dobroty. Sliſſ, czot prawi hoſpodyn k gieruzalemu: Plodylaſſ, prawí, wilſtwuo ſſ mnohými ſſwymi milownykí, awſſak obrat ſie ke mnye a ya tie przygmu. Nenyet buoh yako czlowiek, nezpomínat drziewních hrziechow, anyt dye: procz toliko czaffow zameſkal kdyz pokanye vczýnymý; Ale milugie, kterzyſſ kolíwiek czaſſ k nyemu przýſtupíme, kdyz gedyne tak, yakz ſluſſie, przíſtupíme. A o tom mame przyklad netolíko w ſtarem zakoníe, ale y w nowem. Nebo kto byl horſſy nez manaſſes, awſſak ſie buoh nad ným ſmilowal? Kto byl ſſwietyeyſfí nez falomon, awſſak potom w hrziechí wpadl? Czo gie bylo ſſwietyegſſieho nyekdý nezhi Judaſſ, awſſak potom proradcze ſie vczynyl? czo bylo horſſie nez ſſwaty pawel, wſſak potom byl appoſtolem? 2) A protoz rzku, abý any ten, genz geft w rzieſfiech,3) sie nerozpaczowal, Any ten, genz gie w miloſty buozy, przieliſſ vffal. Nebo prawi ſſwaty Pawel: Ktoz fie mný, bý Ital, by nepadl, to wíz. A k nyekteremu prawí: Zda ten, geſto padne, wyecz newſtane A nozie zlamanye nahoru zdwyhnieczte? 4) A k gy- nemu opiet prawi: Wſtan, geſt ſſpyſl, a wſtan z mrthwích y ofſwiety tie gezukriſt; Nemaſſ czlowieka, ale buoha, genz tie puſty w ſſwoý ribnyk, y budeſſ wiccznye vzdrawen. Gehozto mnye 5) ý wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 326а Gynu powieſt ſſliſte. Czlowiek byeſſíe hoſpodarzz, genz bieſſie naſſadyl wínyczi a kamenym gy ohradyl a wkoppal6) bieſſie lyſſicze a vdyelal wiezy y dal gí tyezarom y fiel na pput.7) A kdyz ſie przyblízý czaaſſ owuoczí, poſſla ſluhý ſſwe k tiezarom, aby ſebralí owuoce giegie. Tehdí tiezierzí popadíie ſluhý geho gednoho zbýchu, druheho kamenowachu A trzetie ho 326b kameným zabíchu. Tehdí on poſíla gyne ſluhý wiecze nez drzewnych. y vczynychu gym takeſf. Naypoſſledy pak poſſla ſſweho ſyna a rzka: vczſtie ſie8) meho ſyna. Ale tyezierzy vzrzewlíe ſyna geho weczechu ſamí w ſſobye: Totot gie dyedicz, podme, zabýmý gey y budem míety gieho 1) sic. 2) rozd. 3) sic. 4) sic. 5) na konci ř. 6) rozd. 7) t. 8) červeně přetrženo.
Strana 224
224 dyedynu. A wywrhſhie giey z wynycel) zabíchu giey. Protoz kdyz przyde pan wynnícze, czo vczyný tiem tyezerzom? Wecechu: Zlee hanebnye zatraty a ſſwu wynyczi2) da gynym tyezarom, geſto gemu wratie owuoce ſſwymi czaſſy. wecze gym giezyſſ: zda ſte necztli w pyſſmie: Kamen, gymzto gſſu wzhrdyeh dyelnyczí, ten geft wlozen na prwe míeſto vhla? Od buoha ſtalo fie to geft a geft dywne w naffy ocij. Proto prawi wam: Buude odyato od was kralowſtwîe buozie a bude dano lidu, genz vczyny owocze geho. A ktoz padne na ten kamen, zetrzie ſie; A na kohoz padne, zetrzie giey. y ſhſſiechu knýezata popowa a duchownycí powieſty geho, poznachu to, ze o nych mluwíeſſie. y hledachu gieho drziety, Ale bachu ſie zaſtupow; nebo yako proroka geho gmiegíechu. 327b Na toto cztelnýe piſſre ſwaty ran Cryſoftom3) Tato powieſt znamenawa weliku buozy prziezen, gijzto ge hoſpodyn ſ prwa poczatka vkazal zydowſtwu, A kak gſſu ony ynhed na poczatcze zadali geho ſmrty, A ze gífu pro ſſwe zcwrne4) ſkutkí nebyli duoſtoyní buozieho ſmilowanye. Nebo to wſſie, czoz geſt gmiel dobrý wynarz5) ſ prawem uczyníty, to geft hoſpodyn uczyníl: zdíj obdielal, winníczí na- ſſadíl a yako wſſym6) doſpiel a giedyne gym poruczyl, aby oſtrziehali a ſtrazny byli. anyz tak czo od nych a na nych zyſkal uczynyw gym tolik dobreho. neb kdyz gſlu wyſli z eegipta, dal gym zakon, zemí ſlechetnu a mieſto geruzalem, to gym7) dal chram a oltarz gym vdiellal.8) y ſſiel na put, towîes dluhe meſkanie uczynyl. Nebo ne ýnhned9) gych zloſty a gich hrziechow pomítyl, Ale dluho meſkal czakagie, zda bý ſie polepſilý a po- kanye uczynyl: yakozto czlowîek10) genz geft na dalekeí puty, dluhu chwili tam meſka, drzewe nez ſie do ſſwe zemíe wraty. I poſla, prawí, ſwe ſluhíj, aby wzebrlíl1) owuoce, Towieſſ ku poſluſſenſtwíi buoziemu aby gie ſkrzie dobre ſkutkí przywedl; a to ſie naplnylo, kdyz hoſpodyn ſſwe/ prorokí poſlal napomínagie ge, abý býli poſſluſſny, yakz gſſuu byhi ſlybilí. Ale ony yako zloſtný a newierný netoliko glfu owoce newíídahi, Towies buohu poſluſní nebyli, ale y nenawiſt gmieli k tyem, geſto gſſu byli po- ſſlaný; a netoliko k nym nenawiſt gmieli, ale y ſſwogi rucze gich krwe naplnylí a ſamí gifuce duoſtoyný pomíty, pak ſſwu pomítu nad nýmí vka- zali. Protoz y druhe poſlý y trzetye k nym poſſlal, vkazuge gich ueliku zloft a ſſwe welike milofrdenſtwie; Ale ony y druhym12) y trzetym teez vczynílí yako y prwym. Naypoſſledy k nym poſſlal ſſweho ſyna a rzka: Snad ſie vſtydie meho ſyna; nebo zagiſte acz gſſu ſſwu zloſt nad ſluhamí vkazali, azda-li ſyna poczítyty mýeli. Ale czo gíſu ony vczynílí? kdyz gmieli k nyemu biezety a geho proſſyty, aby ſie nad nymí ſſmilowal a od- puſtyl gym gich wýnný, ale ony poſſledníe ſſwu zloſt przyczínyh k prwým, geſto ſyn buozy vkazugie: y rzekl gym: Naplnýli ſte myeru ſſwich ottczow — neb za ſtareho dawna ſſwaty proroczy z tehoz na nye zalowachu a rzkucze: 327a P. G. LVIII. col. 639. 1) rozd. 2) t. 3) na konci ř. 4) sic. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) t. 8) rozd. 9) sic. 10) na konci ř. 11) rozd. 12) na konci ř.
224 dyedynu. A wywrhſhie giey z wynycel) zabíchu giey. Protoz kdyz przyde pan wynnícze, czo vczyný tiem tyezerzom? Wecechu: Zlee hanebnye zatraty a ſſwu wynyczi2) da gynym tyezarom, geſto gemu wratie owuoce ſſwymi czaſſy. wecze gym giezyſſ: zda ſte necztli w pyſſmie: Kamen, gymzto gſſu wzhrdyeh dyelnyczí, ten geft wlozen na prwe míeſto vhla? Od buoha ſtalo fie to geft a geft dywne w naffy ocij. Proto prawi wam: Buude odyato od was kralowſtwîe buozie a bude dano lidu, genz vczyny owocze geho. A ktoz padne na ten kamen, zetrzie ſie; A na kohoz padne, zetrzie giey. y ſhſſiechu knýezata popowa a duchownycí powieſty geho, poznachu to, ze o nych mluwíeſſie. y hledachu gieho drziety, Ale bachu ſie zaſtupow; nebo yako proroka geho gmiegíechu. 327b Na toto cztelnýe piſſre ſwaty ran Cryſoftom3) Tato powieſt znamenawa weliku buozy prziezen, gijzto ge hoſpodyn ſ prwa poczatka vkazal zydowſtwu, A kak gſſu ony ynhed na poczatcze zadali geho ſmrty, A ze gífu pro ſſwe zcwrne4) ſkutkí nebyli duoſtoyní buozieho ſmilowanye. Nebo to wſſie, czoz geſt gmiel dobrý wynarz5) ſ prawem uczyníty, to geft hoſpodyn uczyníl: zdíj obdielal, winníczí na- ſſadíl a yako wſſym6) doſpiel a giedyne gym poruczyl, aby oſtrziehali a ſtrazny byli. anyz tak czo od nych a na nych zyſkal uczynyw gym tolik dobreho. neb kdyz gſlu wyſli z eegipta, dal gym zakon, zemí ſlechetnu a mieſto geruzalem, to gym7) dal chram a oltarz gym vdiellal.8) y ſſiel na put, towîes dluhe meſkanie uczynyl. Nebo ne ýnhned9) gych zloſty a gich hrziechow pomítyl, Ale dluho meſkal czakagie, zda bý ſie polepſilý a po- kanye uczynyl: yakozto czlowîek10) genz geft na dalekeí puty, dluhu chwili tam meſka, drzewe nez ſie do ſſwe zemíe wraty. I poſla, prawí, ſwe ſluhíj, aby wzebrlíl1) owuoce, Towieſſ ku poſluſſenſtwíi buoziemu aby gie ſkrzie dobre ſkutkí przywedl; a to ſie naplnylo, kdyz hoſpodyn ſſwe/ prorokí poſlal napomínagie ge, abý býli poſſluſſny, yakz gſſuu byhi ſlybilí. Ale ony yako zloſtný a newierný netoliko glfu owoce newíídahi, Towies buohu poſluſní nebyli, ale y nenawiſt gmieli k tyem, geſto gſſu byli po- ſſlaný; a netoliko k nym nenawiſt gmieli, ale y ſſwogi rucze gich krwe naplnylí a ſamí gifuce duoſtoyný pomíty, pak ſſwu pomítu nad nýmí vka- zali. Protoz y druhe poſlý y trzetye k nym poſſlal, vkazuge gich ueliku zloft a ſſwe welike milofrdenſtwie; Ale ony y druhym12) y trzetym teez vczynílí yako y prwym. Naypoſſledy k nym poſſlal ſſweho ſyna a rzka: Snad ſie vſtydie meho ſyna; nebo zagiſte acz gſſu ſſwu zloſt nad ſluhamí vkazali, azda-li ſyna poczítyty mýeli. Ale czo gíſu ony vczynílí? kdyz gmieli k nyemu biezety a geho proſſyty, aby ſie nad nymí ſſmilowal a od- puſtyl gym gich wýnný, ale ony poſſledníe ſſwu zloſt przyczínyh k prwým, geſto ſyn buozy vkazugie: y rzekl gym: Naplnýli ſte myeru ſſwich ottczow — neb za ſtareho dawna ſſwaty proroczy z tehoz na nye zalowachu a rzkucze: 327a P. G. LVIII. col. 639. 1) rozd. 2) t. 3) na konci ř. 4) sic. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) t. 8) rozd. 9) sic. 10) na konci ř. 11) rozd. 12) na konci ř.
Strana 225
225 Ruce waſſy plnye gſta krwe — ale wſſakz ony z ſſwe zloſtí nykdy nezſtrziez- 328a wielí, a gmagice w deſfaterzie buoziem przykaza/ný przykazano, Aby nykoheho nezabigeli, wſſak ony ſſweho ſkarzedeho obýczegie nerodyli oſtaty, Al czo gſſu rzekli vzrziewſſie gey? Podmý, prawi, zabímý giey. Ale procz, zydowe, chcete giey zabity, negmagice proty nyemu y zadne winý 1) any malee any welike? On wâ2) weliku czieft vczynýl, a gyſſa buohem, vczynyl ſie pro wý czlowieké3) a mnoho dywuow przied wami vczynil, Hrziechy odpuuſſczowal, do kralewſtwie nebeſkeho waaſſ zwal. Ale ony weczechu: zabýme gey, y buude naffye dyedyna. Bachu sie zydowe, bý rzymane neprzigelí wierý krzieſtyanſke, gijzto ſyn buozy kazaſſye a vczieſie, A abý pak wiery zydowſke y ffamyech zydow pro wieru krzie- ſtyanku z gierufalema newypudyli. Protoz prawiechu: zabiemy giey, y bude naſſie dyedyna, Towieſſ oſtane naam naſſie dyedyna. Ale kde chtie zabíty? przied wýnníczy prawie. Hledayz, kakt y o tom mieſtíe prorokugie, na nyemzto gmiel zabith byty; Nebo zydowe wywedſlie gey z gieruzalema — yako z wynycze 4) — przied mieſtem gey zahubbily. 5) Ale wſſielicy zydowe, pro nyenz gffu mnyeli, bý wynycí 6) obdrzeli, pro teez gllu pak wynníczí ztratylí; 7) Nebo po ſſmrtý ſyna buozyeho przyſſedſe rzymene, mýel to 328b gich geruzalem y chram y wſſíeczko zkazyli a zezhli. Toz gym ſyn buozy prorokowal a rzka: Kdyz przyde pan wynnýce, czo vczyny tiem tyezarom? towieſſ kdyz kral nebeſky przyde ſkrzie ſſwu pomſtu, czo vczyny tiezarzuom tyem, towieſſ zydom, geſto gſſu mnyeli tyezety v wynníczy, towieſſ w ſſwaty cyerekwí, poſſluſfenſtwym a dobrymí ſkuthki. Zlee, prawíe, zle zatratý a ſſwu wynnyczy da gýným tiezieruom, geſto gemu wratye owoce ſſwym czaſſem, a tak ſie ſtalo, Zie prziſiedſy pomſta buozye zydowſtwuo hanebnye zatratyla a gýne po ſſwietu ſſem y tam hanebnye8) rozpudyla a ſſwu wý- nnyczy — towíelſ ſſwatu cierekew — gyným tiezaruom poruczyl — towieſſ krzieſtyâſtwu, gijzto ſſwym poſſluſſenſtwym a dobrými ſkutkí czynye owoce a czieſt krali nebeſkemu. Prawi potom cztenye: Kamen, genz gffu zawrhlí dyelnyczi, ten gest vczynýen w poczatek vhelny. Od buoha ſie ſtalo to geft a geft dywno w naſly oczíj. Wiſiemí czyný vkazugie a prorokuge, ze zydowe buudu wypuzený a gyny mieſto gych wuedeny. Nebo zagiſte yakozto kamen vhelný dwie ſtyenye whromadu fſtawuge, Takeez ſyn buozý dwuoý lid w giedney wierze krzieſtyankeyl whromadu ſſwazal; Nebo zyddowe 9) nyekterzy na wieru 329a krzieſtyanſku ſie obratily a mnozy z pohanſtwa ygſſuu ſſgiednany u wyerzíe krzieſtyanſki. A to ſíe wſſieczko ſtalo buozým zpoſſobeným, gemuzto ſie zydowe, geſto gſſu w ſſwei newierzie oſtali, dywíe y dneſſny den. Protoz y prawí: Od buoha geſt ſie to ſtalo a geſt dywno w naſſý oczîj. Skrzie kamen ſyn buozy ſam ſie rozumíe. Ale ſkrzie dyelnyký rozumie miſtry zyduowſke, geſto gffuu gym wzhrdali a gey zawrhlí. Ale kterím czynem gey zawrhli? 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) rozd. 5) t. 6) t. 7) ras. mezi řádky. 8) na konci ř. 9) rozd. 15
225 Ruce waſſy plnye gſta krwe — ale wſſakz ony z ſſwe zloſtí nykdy nezſtrziez- 328a wielí, a gmagice w deſfaterzie buoziem przykaza/ný przykazano, Aby nykoheho nezabigeli, wſſak ony ſſweho ſkarzedeho obýczegie nerodyli oſtaty, Al czo gſſu rzekli vzrziewſſie gey? Podmý, prawi, zabímý giey. Ale procz, zydowe, chcete giey zabity, negmagice proty nyemu y zadne winý 1) any malee any welike? On wâ2) weliku czieft vczynýl, a gyſſa buohem, vczynyl ſie pro wý czlowieké3) a mnoho dywuow przied wami vczynil, Hrziechy odpuuſſczowal, do kralewſtwie nebeſkeho waaſſ zwal. Ale ony weczechu: zabýme gey, y buude naffye dyedyna. Bachu sie zydowe, bý rzymane neprzigelí wierý krzieſtyanſke, gijzto ſyn buozy kazaſſye a vczieſie, A abý pak wiery zydowſke y ffamyech zydow pro wieru krzie- ſtyanku z gierufalema newypudyli. Protoz prawiechu: zabiemy giey, y bude naſſie dyedyna, Towieſſ oſtane naam naſſie dyedyna. Ale kde chtie zabíty? przied wýnníczy prawie. Hledayz, kakt y o tom mieſtíe prorokugie, na nyemzto gmiel zabith byty; Nebo zydowe wywedſlie gey z gieruzalema — yako z wynycze 4) — przied mieſtem gey zahubbily. 5) Ale wſſielicy zydowe, pro nyenz gffu mnyeli, bý wynycí 6) obdrzeli, pro teez gllu pak wynníczí ztratylí; 7) Nebo po ſſmrtý ſyna buozyeho przyſſedſe rzymene, mýel to 328b gich geruzalem y chram y wſſíeczko zkazyli a zezhli. Toz gym ſyn buozy prorokowal a rzka: Kdyz przyde pan wynnýce, czo vczyny tiem tyezarom? towieſſ kdyz kral nebeſky przyde ſkrzie ſſwu pomſtu, czo vczyny tiezarzuom tyem, towieſſ zydom, geſto gſſu mnyeli tyezety v wynníczy, towieſſ w ſſwaty cyerekwí, poſſluſfenſtwym a dobrymí ſkuthki. Zlee, prawíe, zle zatratý a ſſwu wynnyczy da gýným tiezieruom, geſto gemu wratye owoce ſſwym czaſſem, a tak ſie ſtalo, Zie prziſiedſy pomſta buozye zydowſtwuo hanebnye zatratyla a gýne po ſſwietu ſſem y tam hanebnye8) rozpudyla a ſſwu wý- nnyczy — towíelſ ſſwatu cierekew — gyným tiezaruom poruczyl — towieſſ krzieſtyâſtwu, gijzto ſſwym poſſluſſenſtwym a dobrými ſkutkí czynye owoce a czieſt krali nebeſkemu. Prawi potom cztenye: Kamen, genz gffu zawrhlí dyelnyczi, ten gest vczynýen w poczatek vhelny. Od buoha ſie ſtalo to geft a geft dywno w naſly oczíj. Wiſiemí czyný vkazugie a prorokuge, ze zydowe buudu wypuzený a gyny mieſto gych wuedeny. Nebo zagiſte yakozto kamen vhelný dwie ſtyenye whromadu fſtawuge, Takeez ſyn buozý dwuoý lid w giedney wierze krzieſtyankeyl whromadu ſſwazal; Nebo zyddowe 9) nyekterzy na wieru 329a krzieſtyanſku ſie obratily a mnozy z pohanſtwa ygſſuu ſſgiednany u wyerzíe krzieſtyanſki. A to ſíe wſſieczko ſtalo buozým zpoſſobeným, gemuzto ſie zydowe, geſto gſſu w ſſwei newierzie oſtali, dywíe y dneſſny den. Protoz y prawí: Od buoha geſt ſie to ſtalo a geſt dywno w naſſý oczîj. Skrzie kamen ſyn buozy ſam ſie rozumíe. Ale ſkrzie dyelnyký rozumie miſtry zyduowſke, geſto gffuu gym wzhrdali a gey zawrhlí. Ale kterím czynem gey zawrhli? 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) rozd. 5) t. 6) t. 7) ras. mezi řádky. 8) na konci ř. 9) rozd. 15
Strana 226
226 329b zagiſte kdyz gſſuu rzekli: Nenye toto czlowiek od buoha. a take rzekli: Swuody zaſtupy, towies ſ prawe wierî; A kdyz geí naſſwahi Samaritanem a rzkuce, by gmiel dyabla w ſſobie. A kdyz gym prorokowal gich zloſtí, Prorokugie take gich pokuty a rzka: ktoz kolíwiek padne na te" 1) kamen, bude zetrzien, A na kohoz padne, zetrze giey. Padli gffuu zagiſte zydowe na tento kamen, kdyz gſſuu ſſwu zloſty a ſſwu lzywu rzeczy a ſſwu moczy padli na ſyna buozieho a yali giey ý byczowalí, na krzyzz wzbili y vmorzyl: A protoz gffuu hanebnye zetrziení; Neb tento kame"2) padl na nye, kdyz pomíta buoſzie przyledílí zetrziela gie a ý ſem y tam po ſſwietu yako zbychíj rozpudyla, A to duoſtoyníe, nebo pro geho mnohe dobree dýeníe zlym ſie gemu oplatyli. A protoz ſyn bozíj ſkrzie ſſwateho proroka mluwî a rzka: Czo gſſem gmiel ſ prawem ſſwey wínníci vczínýty, geſto gſſem ne- uczynil? O opiet prawi a rzka: kteru gffu výnu we nnye 3) waſſy otczîj nalezli? A opiet prawi: Lide muoy, czo ſſem tobie vczynyl, nebo w czem gſſem tye ſmutyl, odpowies mi. A hubeny zydowe acz gſſu ne napomínanym przietelſkym ſýna buozieho polepſity ſie nerodyli, azda leknucie ſie pokuty, geſto na nye przepuſty nym bozym przygyty gmiela, gmíeli ſíe polepſity. Ale czot gffuu vczynyli, yakz prawi cztenye: kdyz uſhfſiechu, poznachu, zie o nych mluwí. Tak gîe ge býlo okliczylo mílowanýe buozie a duoſto- genſtwie tohoto ſſwieta, ze gſſu y prawdí y wierí y czty zapomenuli a poznaty nerodili; A protoz kralewuſtwie nebeſke odyato od nych y dano krzie- ſtyanstwu. Gehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. A kdyz odpowiedye gezýf, wece opyet w powieſtech: Podobno vczí- 330a nyeno geſt kralewſtwie nebeſke czlowieku krali, genz geſt vczynil ſſwatbu ſſwemu ſynu. I poſſlal ſſwe ſluhí, abý pozwali týech, geſto býli zwaný na fſwatbu, Aný nerodyli przygyty. Opiet poſílal gyne ſluhij a rzka: Rczete tyem, geſto gſſuu pozwaný: obyed moý gſſem przyprawil, bykowe mogý a ptacztwo me zbýto geeſt a wſſieczko geſt przypraweno. podte na ſſwatbu. Ale ony zameſkawſie gydechu, Tento na ſſwe wlaſtnye pole A oneno na ſſwe wlaſtní 5) dyelo a gyní pak kdyz popadechu ſluhíj geho, vhanyechu gie. Tehdí kral kdyz vſſlſfie, rozhníewa ſie. a poſſlaw zaſtupý zatraty ty vbýwcie a mieſto gych ſſeýze ohnyem. Tehdí wecze ſſwym ſluham: Swatba przyprawena geft, Ale ty, gefto byli zwaný, nebyli duoftovní. Gdyete na czieſtý, A ktereez kolíwiek naleznete, zowte na ſſwatb' 6) A kdiz wyní- dechu ſluhí na cieſtu, ſſebrachu wſſieczký, geſto nalezechu, y dobree y ſſzlee, y bý plna ſſwatba trech, gelto byechu pozwani. A kdyz wnyde kral, abý widiel ty, geſto ſediechu, y vzríe tam czlowieka, an negmiegieſſie rucha ſſwatebneho. y wece gemu: Przieteli, kak ſy ſſem wſſiel nemage rucha ſſwatebneho? Tehdi on onýemie. Tehdi wece kral ſluham: Swiezyce rucze gieho a nohí wrztell gley we tmu naywieczſſy. Tam buude placz a ſkrzeh- tanýe zubow. Neb mnoho geſt pozwanych, Ale malo wywolenych. 330b 1) na konci ř. 2) t. 3) sic. 4) ras. 5) na konci ř. 6) t.
226 329b zagiſte kdyz gſſuu rzekli: Nenye toto czlowiek od buoha. a take rzekli: Swuody zaſtupy, towies ſ prawe wierî; A kdyz geí naſſwahi Samaritanem a rzkuce, by gmiel dyabla w ſſobie. A kdyz gym prorokowal gich zloſtí, Prorokugie take gich pokuty a rzka: ktoz kolíwiek padne na te" 1) kamen, bude zetrzien, A na kohoz padne, zetrze giey. Padli gffuu zagiſte zydowe na tento kamen, kdyz gſſuu ſſwu zloſty a ſſwu lzywu rzeczy a ſſwu moczy padli na ſyna buozieho a yali giey ý byczowalí, na krzyzz wzbili y vmorzyl: A protoz gffuu hanebnye zetrziení; Neb tento kame"2) padl na nye, kdyz pomíta buoſzie przyledílí zetrziela gie a ý ſem y tam po ſſwietu yako zbychíj rozpudyla, A to duoſtoyníe, nebo pro geho mnohe dobree dýeníe zlym ſie gemu oplatyli. A protoz ſyn bozíj ſkrzie ſſwateho proroka mluwî a rzka: Czo gſſem gmiel ſ prawem ſſwey wínníci vczínýty, geſto gſſem ne- uczynil? O opiet prawi a rzka: kteru gffu výnu we nnye 3) waſſy otczîj nalezli? A opiet prawi: Lide muoy, czo ſſem tobie vczynyl, nebo w czem gſſem tye ſmutyl, odpowies mi. A hubeny zydowe acz gſſu ne napomínanym przietelſkym ſýna buozieho polepſity ſie nerodyli, azda leknucie ſie pokuty, geſto na nye przepuſty nym bozym przygyty gmiela, gmíeli ſíe polepſity. Ale czot gffuu vczynyli, yakz prawi cztenye: kdyz uſhfſiechu, poznachu, zie o nych mluwí. Tak gîe ge býlo okliczylo mílowanýe buozie a duoſto- genſtwie tohoto ſſwieta, ze gſſu y prawdí y wierí y czty zapomenuli a poznaty nerodili; A protoz kralewuſtwie nebeſke odyato od nych y dano krzie- ſtyanstwu. Gehozto mnye y wam dopomahay otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. A kdyz odpowiedye gezýf, wece opyet w powieſtech: Podobno vczí- 330a nyeno geſt kralewſtwie nebeſke czlowieku krali, genz geſt vczynil ſſwatbu ſſwemu ſynu. I poſſlal ſſwe ſluhí, abý pozwali týech, geſto býli zwaný na fſwatbu, Aný nerodyli przygyty. Opiet poſílal gyne ſluhij a rzka: Rczete tyem, geſto gſſuu pozwaný: obyed moý gſſem przyprawil, bykowe mogý a ptacztwo me zbýto geeſt a wſſieczko geſt przypraweno. podte na ſſwatbu. Ale ony zameſkawſie gydechu, Tento na ſſwe wlaſtnye pole A oneno na ſſwe wlaſtní 5) dyelo a gyní pak kdyz popadechu ſluhíj geho, vhanyechu gie. Tehdí kral kdyz vſſlſfie, rozhníewa ſie. a poſſlaw zaſtupý zatraty ty vbýwcie a mieſto gych ſſeýze ohnyem. Tehdí wecze ſſwym ſluham: Swatba przyprawena geft, Ale ty, gefto byli zwaný, nebyli duoftovní. Gdyete na czieſtý, A ktereez kolíwiek naleznete, zowte na ſſwatb' 6) A kdiz wyní- dechu ſluhí na cieſtu, ſſebrachu wſſieczký, geſto nalezechu, y dobree y ſſzlee, y bý plna ſſwatba trech, gelto byechu pozwani. A kdyz wnyde kral, abý widiel ty, geſto ſediechu, y vzríe tam czlowieka, an negmiegieſſie rucha ſſwatebneho. y wece gemu: Przieteli, kak ſy ſſem wſſiel nemage rucha ſſwatebneho? Tehdi on onýemie. Tehdi wece kral ſluham: Swiezyce rucze gieho a nohí wrztell gley we tmu naywieczſſy. Tam buude placz a ſkrzeh- tanýe zubow. Neb mnoho geſt pozwanych, Ale malo wywolenych. 330b 1) na konci ř. 2) t. 3) sic. 4) ras. 5) na konci ř. 6) t.
Strana 227
227 Na toto cztenye mluwiſſwaty Jan Crifoſtoom. Znamenay y w teyto y w drziewny powieſty rozliczne ſſgienanyel) a rozliczne rozgednanye. Nebo w teyto powieſty take vkazugie dluhe bozíe czakanye a welike miloſrdenſtwie a zyduowſku weliku nemudroſt a bla- znowftwie, Ale wſſakz tato wiece wyprawugie nezli ona. nebo tato wypra- wugie y zydowſke wypuzenye y pohanſke poznawanye. Vkazuge take, kak welika pokuta bude dana tyem, geſto ſie ſamí w ſſwem dobreem zameſſka- wagi. A dobrze tuto powiet po drzewný poklada; neb w drziewný byl rzekl: Odyato buude od waſſ kralewftwie y bbude2) dano lidu, genz vczyní owocze geho. Protoz tuto vkazugie, kteremu lidu buude dano. A netoliko to, ale veliku prziezen bozij k zydowſtwu wyprawugie. Neb drziewe geſtye przied ſſwym3) vkrzýzowaným zwal gie, Ale tuto, y kdyz gie byli zahubili, geſſczie ſíe ſnazy, abý gie muohl przytahnuty. A kdyzto ſ prawem weliku pomítu gmíel na nye prziepuſtity, Tehdi gie pak na ſſwatbu zowe a zna- menýtu gym czyeſt/ czyni. Ale yakozto drzewe, kdyzto gſſuu geho nerodyli 331a przigiety — Ale kdyz ſie k ným przyblízyl, tehdy gey zabili — Tehdyz gym wynníczi odgyal a gynym dal: Takez y nenye, kdyz zwaný glfuce nerodyli przygyty na ſſwatbu, tehdyzz gyních y ppozwal. Protoz czoz gie nemudrzieýfieho nezli ony, ze, zwaný glfuuce na ſſwatbu, nerodyli przy- gytí? Nebo kto bý mudry nechtiel rad przigity na ſſwatbu a nawíecze na ſſwatbu kralowu, geſto by czynil ſſwatbu ſſwemu ſynu? Na teyto ſſwatbye zených byl giezu Kriſt, ſyn krale nebeſkeho, A mlada newieſta byla geſt fſwata cierkew. A protoz dobrzie o tom piſſie ſſwaty pawel a rzka: Zpoſſobil ſſem was tam, kdezto gednomu muzowi dana geſt cyſta panna gezukriſtowi. Ale hanebny zydowe tak miloſtywie na ſſwatbu zwany nýcz ſfie tyem nepolepſili, ale wezdy horſſy byli. I geſt tuto trzietie zaloba na nye. Prwa, ze gſſu prorokí zbili; Druha, ze gſſu y ſyna zahubili; Trzietye, ze zwany na ſwatbu tyem, gchozto býechu zahubyli, przygyty nerodyli, Ale poſſlý, geſto byli przíſſhi zwath gích, ty gſſu vhanyewſſie y zabílí. A tyto gſſuu welmie wieczíe zawínylí nezli oný w drzewný powieſty; Nebo oný zbilí gſfu tý 331b poſſli, geſto od nich potrziebowachu owoce a vzytkow: Ale tyto zbili ty, geſto gie na hody a na ſſwatbu przietelſki zwachu. Czoz by mohlo wieczſſie zabilftwuo byty nez to? Protoz ſſwaty pawel zalugie na nye a rzekl: Ty, prawí, geſto ſſweho wlaſtnyeho pana zahubilí a ſſwe wlaſtnye proroky zbili, ty take y naſí nenawidie. Pakli by zydowe rzekli: Proto nechczeme na geho ſſwatbu gyty, ze geft protywen buohu, Ale w tom by krzywdu mluwilí; Neb otecz buoh ſſwatbu czyní A ſſwemu ſynu gedynemu czyný, A ten ge na ſſwatbu zowe. Ale oný netoliko przygyty nerodyli, ale y poſſlý, geſto bíechu przyſli zwaty gích, ty byli zbili. A protoz rozhnyewaw ſie kral poſla ſſwe zaſtupy na nye, aby gie zbili A mieſto gych ohnyem ſezhli. A to fie naplnilo, kdyzto po ſmrty giezukriſtowie Tyt a veſpezyan ſſ welikymi zaſtupy prziſſiedſie, buozym prziepuſſczienym zydowſtwuo zbili A nyektere P. G. LVIII. col. 647. 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 15*)
227 Na toto cztenye mluwiſſwaty Jan Crifoſtoom. Znamenay y w teyto y w drziewny powieſty rozliczne ſſgienanyel) a rozliczne rozgednanye. Nebo w teyto powieſty take vkazugie dluhe bozíe czakanye a welike miloſrdenſtwie a zyduowſku weliku nemudroſt a bla- znowftwie, Ale wſſakz tato wiece wyprawugie nezli ona. nebo tato wypra- wugie y zydowſke wypuzenye y pohanſke poznawanye. Vkazuge take, kak welika pokuta bude dana tyem, geſto ſie ſamí w ſſwem dobreem zameſſka- wagi. A dobrze tuto powiet po drzewný poklada; neb w drziewný byl rzekl: Odyato buude od waſſ kralewftwie y bbude2) dano lidu, genz vczyní owocze geho. Protoz tuto vkazugie, kteremu lidu buude dano. A netoliko to, ale veliku prziezen bozij k zydowſtwu wyprawugie. Neb drziewe geſtye przied ſſwym3) vkrzýzowaným zwal gie, Ale tuto, y kdyz gie byli zahubili, geſſczie ſíe ſnazy, abý gie muohl przytahnuty. A kdyzto ſ prawem weliku pomítu gmíel na nye prziepuſtity, Tehdi gie pak na ſſwatbu zowe a zna- menýtu gym czyeſt/ czyni. Ale yakozto drzewe, kdyzto gſſuu geho nerodyli 331a przigiety — Ale kdyz ſie k ným przyblízyl, tehdy gey zabili — Tehdyz gym wynníczi odgyal a gynym dal: Takez y nenye, kdyz zwaný glfuce nerodyli przygyty na ſſwatbu, tehdyzz gyních y ppozwal. Protoz czoz gie nemudrzieýfieho nezli ony, ze, zwaný glfuuce na ſſwatbu, nerodyli przy- gytí? Nebo kto bý mudry nechtiel rad przigity na ſſwatbu a nawíecze na ſſwatbu kralowu, geſto by czynil ſſwatbu ſſwemu ſynu? Na teyto ſſwatbye zených byl giezu Kriſt, ſyn krale nebeſkeho, A mlada newieſta byla geſt fſwata cierkew. A protoz dobrzie o tom piſſie ſſwaty pawel a rzka: Zpoſſobil ſſem was tam, kdezto gednomu muzowi dana geſt cyſta panna gezukriſtowi. Ale hanebny zydowe tak miloſtywie na ſſwatbu zwany nýcz ſfie tyem nepolepſili, ale wezdy horſſy byli. I geſt tuto trzietie zaloba na nye. Prwa, ze gſſu prorokí zbili; Druha, ze gſſu y ſyna zahubili; Trzietye, ze zwany na ſwatbu tyem, gchozto býechu zahubyli, przygyty nerodyli, Ale poſſlý, geſto byli przíſſhi zwath gích, ty gſſu vhanyewſſie y zabílí. A tyto gſſuu welmie wieczíe zawínylí nezli oný w drzewný powieſty; Nebo oný zbilí gſfu tý 331b poſſli, geſto od nich potrziebowachu owoce a vzytkow: Ale tyto zbili ty, geſto gie na hody a na ſſwatbu przietelſki zwachu. Czoz by mohlo wieczſſie zabilftwuo byty nez to? Protoz ſſwaty pawel zalugie na nye a rzekl: Ty, prawí, geſto ſſweho wlaſtnyeho pana zahubilí a ſſwe wlaſtnye proroky zbili, ty take y naſí nenawidie. Pakli by zydowe rzekli: Proto nechczeme na geho ſſwatbu gyty, ze geft protywen buohu, Ale w tom by krzywdu mluwilí; Neb otecz buoh ſſwatbu czyní A ſſwemu ſynu gedynemu czyný, A ten ge na ſſwatbu zowe. Ale oný netoliko przygyty nerodyli, ale y poſſlý, geſto bíechu przyſli zwaty gích, ty byli zbili. A protoz rozhnyewaw ſie kral poſla ſſwe zaſtupy na nye, aby gie zbili A mieſto gych ohnyem ſezhli. A to fie naplnilo, kdyzto po ſmrty giezukriſtowie Tyt a veſpezyan ſſ welikymi zaſtupy prziſſiedſie, buozym prziepuſſczienym zydowſtwuo zbili A nyektere P. G. LVIII. col. 647. 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 15*)
Strana 228
228 332b 333а zeymali a po ſſwietu ſemo tam hanebníe rozpudyli a mieſto gich y chram ohnyem ſezhli. Ale ne ynhed po ſſmrty gezukriſtowie ſtalo ſie geſt toto gich zbýtýe a zahubenýe, Ale potom po cztírzidczety letech, Aby znamenali, kak geſt kral nebeſky dluho trpiel a czekal, zda bý ſie obſſratili a polepſili; Ale kdyzto ſwate apoſtoli hanyeli — kdyzto byechu poſlaný, aby gie na ſſwatbu zwali — Swateho Sczepana kamenowachu a ſſwateho Jacuba za- bili. tehdy teprwu pomſta buozîe gich nawſtiewila A geſſczie toho czaſſu ſſwaty yan a mnozy gyný zywi bily, geſto gſſu od gezucriſta o tom proro- kugice byli ſlichalí. Znamenayz welku ſlechetnoſt krale nebeſkeho. Vdielal wínnicý a wſieczko w ný dokonal a doſpiel. A kdyz gemu gední ſluhí zbili, an druhe poſlal; A kdyz ty zahubyli, poſlal pak ſſweho ſyna; A kdyz toho zabili, pozwal gich na ſſwatbu, any przygyty nerodyli. Potom pak poſſlal gyne ſluhíj, abý gie zwalí, any ge pak take zbílí. Tuz pak tepprwul) ſſwu pomſtu na nye prziepuſtil, ze gíſu pak zbytý byli a hanebnye rozehnany; nebo gſfu y gednyem czynem ſie polepliti nerodyli. A netoliko tiem czynem gſſu ſſwu zloft vkazalí, ale y gínym czynem. Ale kdyz zlee zení a zgiewny hrziefſniczy ſynu buozýemu wierzyli, ony wierzíty nerodíli. Ale ſſnad bý zyde rzekli, zie geſt po ſſweí ſmrti ſyn buozíj zidwow newzwal, ale pohanow na ſſwatbu? K tomu odpowiedam, ze geſt ſyn buozy y przied fſwu ſmrty y ppo ſſwei ſmrti wzdi gie zwal. Nebo przied ſſwu ſſmrty byl rzekl ſſ/ſwym apoſtolom: Gdiete, prawi, k uowcziem, geſto gſfu zahýnulý duom yzrahel. A po ſſwei ſmrty nezapowiediel, ale kazal gym mluwity. Nebo kakz koliwiek byl rzekl ſſwym apoſtolom po ſſwey ſmrty: Dyete, kazte wſſiemu lidu, wſſak Kdyz chtiel na nebeſſa wſtupity, vkazal to, ze gſſuu zydowſtwu naýprwe mluwity gmieli; nebo ſſwym apoſtoluom tehdi rzekl: Przigmiete, prawi, ducha ſſwateho muocz, genz na wy przigide, y buudete mí ſſwied- czyty w geruzalemie a w zyduowſkey zemí a w ſamarzkei zemí a az na konecz ſſwieta. Protoz ſſwaty apoſtolowe po ſſmrty ſyna buozieho nayprwe gſſu ſly do geruzalema a dluhij czaaſſ tam prziebywah. A kdyz gie zydowe newierny rozpudyh ſſwu zloſti, tehdi gſſu teprwu ſie ku pohanſtwu brah. znamenayteez, bratrzice mila, czot prawi we cztení: Kterezkoliwiek na- leznete, prawi, zowte gie na ſſwatbu. Nebo przied tiem kazali gſfu zy- dowſtwu, mezy nymi prziebywagice; Ale ze gſſu ſie gym zydowſtwo ſſwu zloſti protywilí, Protoz ſſhſſ, kakt ſſwaty pawel tato ſlowa ſſwateho cztenye wyklada a rzka: Wam geſt ſ prawem bylo/|na prwe mluwýty ſlowo bozie,2 Ale ze ſte ſie neduoſtoyny vczynyli, tehdi ſie obrazcugieme ku pohanſtwu. Teez we czteny tuto prawi: Swatba przyprawena geſt, ale ty, geſto gſſu byli zwaní, nebili gſſuu duoſtoyní. A gdyete, prawí na rozcieſtie, a kterez koliwiek naleznete, tiech pozowte. Byl take ſyn buozy drzewe k zydowſtwu rzekl: zlee zeny a zgiewný hrziefſnyczi prziedeydu was do nebeſkeho kralewſtwie; A take byl rzekl: Buudu prwi poſlední a poſſlední prwi. 332а 1) rozd. 2) na konci ř.
228 332b 333а zeymali a po ſſwietu ſemo tam hanebníe rozpudyli a mieſto gich y chram ohnyem ſezhli. Ale ne ynhed po ſſmrty gezukriſtowie ſtalo ſie geſt toto gich zbýtýe a zahubenýe, Ale potom po cztírzidczety letech, Aby znamenali, kak geſt kral nebeſky dluho trpiel a czekal, zda bý ſie obſſratili a polepſili; Ale kdyzto ſwate apoſtoli hanyeli — kdyzto byechu poſlaný, aby gie na ſſwatbu zwali — Swateho Sczepana kamenowachu a ſſwateho Jacuba za- bili. tehdy teprwu pomſta buozîe gich nawſtiewila A geſſczie toho czaſſu ſſwaty yan a mnozy gyný zywi bily, geſto gſſu od gezucriſta o tom proro- kugice byli ſlichalí. Znamenayz welku ſlechetnoſt krale nebeſkeho. Vdielal wínnicý a wſieczko w ný dokonal a doſpiel. A kdyz gemu gední ſluhí zbili, an druhe poſlal; A kdyz ty zahubyli, poſlal pak ſſweho ſyna; A kdyz toho zabili, pozwal gich na ſſwatbu, any przygyty nerodyli. Potom pak poſſlal gyne ſluhíj, abý gie zwalí, any ge pak take zbílí. Tuz pak tepprwul) ſſwu pomſtu na nye prziepuſtil, ze gíſu pak zbytý byli a hanebnye rozehnany; nebo gſfu y gednyem czynem ſie polepliti nerodyli. A netoliko tiem czynem gſſu ſſwu zloft vkazalí, ale y gínym czynem. Ale kdyz zlee zení a zgiewny hrziefſniczy ſynu buozýemu wierzyli, ony wierzíty nerodíli. Ale ſſnad bý zyde rzekli, zie geſt po ſſweí ſmrti ſyn buozíj zidwow newzwal, ale pohanow na ſſwatbu? K tomu odpowiedam, ze geſt ſyn buozy y przied fſwu ſmrty y ppo ſſwei ſmrti wzdi gie zwal. Nebo przied ſſwu ſſmrty byl rzekl ſſ/ſwym apoſtolom: Gdiete, prawi, k uowcziem, geſto gſfu zahýnulý duom yzrahel. A po ſſwei ſmrty nezapowiediel, ale kazal gym mluwity. Nebo kakz koliwiek byl rzekl ſſwym apoſtolom po ſſwey ſmrty: Dyete, kazte wſſiemu lidu, wſſak Kdyz chtiel na nebeſſa wſtupity, vkazal to, ze gſſuu zydowſtwu naýprwe mluwity gmieli; nebo ſſwym apoſtoluom tehdi rzekl: Przigmiete, prawi, ducha ſſwateho muocz, genz na wy przigide, y buudete mí ſſwied- czyty w geruzalemie a w zyduowſkey zemí a w ſamarzkei zemí a az na konecz ſſwieta. Protoz ſſwaty apoſtolowe po ſſmrty ſyna buozieho nayprwe gſſu ſly do geruzalema a dluhij czaaſſ tam prziebywah. A kdyz gie zydowe newierny rozpudyh ſſwu zloſti, tehdi gſſu teprwu ſie ku pohanſtwu brah. znamenayteez, bratrzice mila, czot prawi we cztení: Kterezkoliwiek na- leznete, prawi, zowte gie na ſſwatbu. Nebo przied tiem kazali gſfu zy- dowſtwu, mezy nymi prziebywagice; Ale ze gſſu ſie gym zydowſtwo ſſwu zloſti protywilí, Protoz ſſhſſ, kakt ſſwaty pawel tato ſlowa ſſwateho cztenye wyklada a rzka: Wam geſt ſ prawem bylo/|na prwe mluwýty ſlowo bozie,2 Ale ze ſte ſie neduoſtoyny vczynyli, tehdi ſie obrazcugieme ku pohanſtwu. Teez we czteny tuto prawi: Swatba przyprawena geſt, ale ty, geſto gſſu byli zwaní, nebili gſſuu duoſtoyní. A gdyete, prawí na rozcieſtie, a kterez koliwiek naleznete, tiech pozowte. Byl take ſyn buozy drzewe k zydowſtwu rzekl: zlee zeny a zgiewný hrziefſnyczi prziedeydu was do nebeſkeho kralewſtwie; A take byl rzekl: Buudu prwi poſlední a poſſlední prwi. 332а 1) rozd. 2) na konci ř.
Strana 229
229 Nebo kdyz gſſu zydowe wprwe na ſſwatbu ſyna buozieho a ſſwate cierekwe, zwaní gſſuce, przigíty wzhrdali, pohanſtwo, naypoſledi pozwano, ſ raduoſti a ſſ weſelím prziſſhi. Jakz prawí ſſwaty pawel: vſſliſſawſie to pohany, vra- dowachu ſie. Ale aby czlowiek neduoffal ſobie a nevffal do ſebe a rzka: Przigial ſſem vieru krzieſtyanſku, nenýe mí wiece potrziebie, gijíſ ſſem duoſtogen na teito fſwatbie byty, protoz prawí cztenye: Wnyde, prawi, kral, abý widiel ty, geſto ſediechu na ſſwatbíe. Kral nebeſki na kazdeho krzieſtyana1) ſkonczieny chczie widiety, znamenati, kak geſt na teyto/ſſwatbie ſedîel, 333b Towies kak gie w ſſwatey cierekwi prziebywal, Gmyel-li geſt na ſobie rucho ſſwatebne, towies czyníl-lí geſt ſkutki dobree, ſkonczal-lí geft w mi- loſty ducha ſſwateho; Neb to geſt rucho naſfie duſfie, w nyemzto duoſtoynye gmame na teyto ſſwatbie ſediety. A neuzrzy-li toho rucha 2) na nyem, rozhnyewa ſie welmíe; Nebo wiera bez ſkutkow vmrzela geſt. A protoz dye ſſwým ſluhâ: 3) swiezte geho nohíj a gieho ruce, towies znamenayte gieho zlee zaduoſti a gieho zlee ſkutkí — geſto ſie ſkrzíe nohíj a ſkrzie rucze w ſſwatem piſſmie znamenawa — wrzteez gie, prawí, do tmý naywieczſhie, to geſt do horucieho pekla. Znamenaytez, bratrzice mila, prziezen a miloſt krale nebeſkeho, ze was mímo gyne mnohe lidy pozwal na ſſwu ſſwatbu, A wizte, aby waſſie duſſie miela na ſſobie ſſwatebne rucho. Sliſte zeny, ſliſte muzíe, nenye wam potrziebíe zlatohlawuoweho rucha, Ale wnytrzz tam ſwu duſſy okraffity dobrymí ſkutký. Neýgmate ſpolu tyela y duſſie okraſlowaty, Anyz take ſbuozij tohoto ſſwieta a gezukriſtowi ſpolu ſluzyty. Slozmez to blaznowſtwie ſ ſebbe. nebo bý kto twoýl duom velmi okraſil 334a a oponamí zlatími obwieſil A tobie pak 4) famemu w puopele a w blatie ſſmrdutem dal ſſediety, zagiſte nebylo by tobye to nycz libo. Ale hledayz, ze ty ſobie to ſſam czynyſſ. Neb duom twoy duſſye twe tielo ya nazywam ; a to hubene tielo, yakz naywiece muozeſſ, lícziſſ a tak ge okraſſugeſſ, A ſſwey duſly dalí w ſſmrdutem blatíe — Towies w brzieſſiech ſImctedlných — daſſ 5) hanebnye ſediety. zda newies toho, ze kazdeho mieſta 6) ma wiece cztí, wiece okrafſienye gmiety nezli mieſto? Nebo kral gma míety na ſſobie korunu zlatu a drahu; Takez y ty ſſwe tielo ſproſtnyeyſſym ruchem odyey, ale ſſwu duſſy odiey w zlatohlaw A wſtaw na ny korunu drahu A poſſad gí na ſtolici na wiſfokeí a drahey. Ale ty proty ny czýnîlí, mieſto drazie okraſſugeſi, Ale krale, rozhicznu zadoſty tohoto ſſwieta ſſwazana, daſſ hanebnye po blatu ſſmrdutem wlaczity. zda newîeſſ, zeſſ na buozi ſſwatbu pozwan a ze twa duſſe w rozlicznem ruſie zlatohlawowem ma na tu ſſwathbu wníty? Cchceſſ, at vkazy ty lídy, geſto w take rucho ſſwa- tebne gſfuu obleczieny? Tot gſfuu ty, geftot w zyní chodie, na puſty prziell 334b bywagí; tít naywiecze toto rucho ſſwatebne na ſſobie gmagi. Nebo zagiſte bý ty gym dal rucho zlatohlawoue, wzhrdyeli by gym, Jako by kral wzhrdal ruchem, gefto by býlo z zynye a z plachtý vczyníeno. A to pro nýcz pro 1) k přeps. z h. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) sic. 6) sic (král).
229 Nebo kdyz gſſu zydowe wprwe na ſſwatbu ſyna buozieho a ſſwate cierekwe, zwaní gſſuce, przigíty wzhrdali, pohanſtwo, naypoſledi pozwano, ſ raduoſti a ſſ weſelím prziſſhi. Jakz prawí ſſwaty pawel: vſſliſſawſie to pohany, vra- dowachu ſie. Ale aby czlowiek neduoffal ſobie a nevffal do ſebe a rzka: Przigial ſſem vieru krzieſtyanſku, nenýe mí wiece potrziebie, gijíſ ſſem duoſtogen na teito fſwatbie byty, protoz prawí cztenye: Wnyde, prawi, kral, abý widiel ty, geſto ſediechu na ſſwatbíe. Kral nebeſki na kazdeho krzieſtyana1) ſkonczieny chczie widiety, znamenati, kak geſt na teyto/ſſwatbie ſedîel, 333b Towies kak gie w ſſwatey cierekwi prziebywal, Gmyel-li geſt na ſobie rucho ſſwatebne, towies czyníl-lí geſt ſkutki dobree, ſkonczal-lí geft w mi- loſty ducha ſſwateho; Neb to geſt rucho naſfie duſfie, w nyemzto duoſtoynye gmame na teyto ſſwatbie ſediety. A neuzrzy-li toho rucha 2) na nyem, rozhnyewa ſie welmíe; Nebo wiera bez ſkutkow vmrzela geſt. A protoz dye ſſwým ſluhâ: 3) swiezte geho nohíj a gieho ruce, towies znamenayte gieho zlee zaduoſti a gieho zlee ſkutkí — geſto ſie ſkrzíe nohíj a ſkrzie rucze w ſſwatem piſſmie znamenawa — wrzteez gie, prawí, do tmý naywieczſhie, to geſt do horucieho pekla. Znamenaytez, bratrzice mila, prziezen a miloſt krale nebeſkeho, ze was mímo gyne mnohe lidy pozwal na ſſwu ſſwatbu, A wizte, aby waſſie duſſie miela na ſſobie ſſwatebne rucho. Sliſte zeny, ſliſte muzíe, nenye wam potrziebíe zlatohlawuoweho rucha, Ale wnytrzz tam ſwu duſſy okraffity dobrymí ſkutký. Neýgmate ſpolu tyela y duſſie okraſlowaty, Anyz take ſbuozij tohoto ſſwieta a gezukriſtowi ſpolu ſluzyty. Slozmez to blaznowſtwie ſ ſebbe. nebo bý kto twoýl duom velmi okraſil 334a a oponamí zlatími obwieſil A tobie pak 4) famemu w puopele a w blatie ſſmrdutem dal ſſediety, zagiſte nebylo by tobye to nycz libo. Ale hledayz, ze ty ſobie to ſſam czynyſſ. Neb duom twoy duſſye twe tielo ya nazywam ; a to hubene tielo, yakz naywiece muozeſſ, lícziſſ a tak ge okraſſugeſſ, A ſſwey duſly dalí w ſſmrdutem blatíe — Towies w brzieſſiech ſImctedlných — daſſ 5) hanebnye ſediety. zda newies toho, ze kazdeho mieſta 6) ma wiece cztí, wiece okrafſienye gmiety nezli mieſto? Nebo kral gma míety na ſſobie korunu zlatu a drahu; Takez y ty ſſwe tielo ſproſtnyeyſſym ruchem odyey, ale ſſwu duſſy odiey w zlatohlaw A wſtaw na ny korunu drahu A poſſad gí na ſtolici na wiſfokeí a drahey. Ale ty proty ny czýnîlí, mieſto drazie okraſſugeſi, Ale krale, rozhicznu zadoſty tohoto ſſwieta ſſwazana, daſſ hanebnye po blatu ſſmrdutem wlaczity. zda newîeſſ, zeſſ na buozi ſſwatbu pozwan a ze twa duſſe w rozlicznem ruſie zlatohlawowem ma na tu ſſwathbu wníty? Cchceſſ, at vkazy ty lídy, geſto w take rucho ſſwa- tebne gſfuu obleczieny? Tot gſfuu ty, geftot w zyní chodie, na puſty prziell 334b bywagí; tít naywiecze toto rucho ſſwatebne na ſſobie gmagi. Nebo zagiſte bý ty gym dal rucho zlatohlawoue, wzhrdyeli by gym, Jako by kral wzhrdal ruchem, gefto by býlo z zynye a z plachtý vczyníeno. A to pro nýcz pro 1) k přeps. z h. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) sic. 6) sic (král).
Strana 230
230 335а P. G. LVIII. col. 655. gyneho neníe gedyne proto, ze znagi kraſſu ſſwe duſſie; Protoz nad wſlieczky zlatohlawi yako na blato netbagi, Nebo kraſſa gich duſſie geſt welmi wieczffie nezli wſſiech zlatohlawow, czo gich geft na wfſye“ 1) ſſwietie. Aby tobíe mohli otewrzeni byty dwerzi k gich duſſy tak 2) az by gi mohli widiety, ynhed bý padl na zemí, nemoha trpiety kraſſy gegie rucha a welike ſſwiet- loſti. Nebo zpiewa ſſwata cîerkew o wſliech o takich a rzkuczí: Budu fie ſtkwiety ſprawedlný iakozto ſlunce przied hoſpodynem. Gehozto mnye y wam dopomahai otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. TEhdi odfiedíſe duchownîcý wzechu radu, kak bý giezyſſe chopili w rzecí. I poſſlachu ſſwe mlazſſie ſſ erodianý k geziſſowi a rzkuce: Miſtrzíe, wieme, zeſſ ſprawedlný a cieſtu buozy w pprawdie 3) vczyſí a na nykeho neymaſí pecze; nebo ty nehledyſſ na czlowieczie duoſtogenſtwie. Protoz powieſſ nam, czo ſie tobie wiſdy: Gieſtli lze daty dan czieſſarzowi, czy nenye? Tehdi gezyſſ poznaw gich zloſt powiedye: Czo mne pokuſfugiete pokritczí? Pokazte mí penyezz daný. Tehdí ony offierowachu gemu penyez. Tehdi on wece: Czy ge toto obraz a napiſſaníe? Odpawiedíechu: Czíe- ſſarzow. Odpawiedyew geziſſ: A proto wratte, czo geſt czieſſarzowuo, czieffarzowí, a czoz ge buozie, buohu. Tehdi ony vſſliſfyewſie to dywiechu nie. Nechawffie geho gidechu prícz. 4) Tehdi toho dne priſtupichu k nýemu Saduceowe a rzkuce: Míſtrzie, Muoyzyeff geft rzekl: vmrze-li kto neýgmagie ſynow, bratr geho poygme geho zenu, aby wzbudyl ſiemíe bratru ſſwemu. I býeffie v naſſ ſedm bratrow. Prwý, kdyz pogie zenu, vmrziel geſt ne- gmage ſemene, Oſtawil gy bratru ſſwemu. Takezſſ y druhíj y trziety az do- ſedmeho. Protoz kdyz z mrtwich wſtanu, czie buude zena z tiechto ſedmí, nebo wſſiczkni gſfu gi gmíeli? Tehdi on gym odpowiedie: Bludyte newie- ducze piſma aný muoczi buozie. Nebo kdyz z mrtwich wſtanu, nebudu 335b ſie pogymaty, Ale buudu yako andiele buozij, geſto gſſu na ne beſſiech. O wzkrzieſſený necztli ſte, geſto gie rzeceno: Ja gſſem buoh abrahamuow, buoh yzakow A buch racubuow? Nenýe buoh mrtwich, ale zywích. Tehdr ſliſfewſíe to zaſtupuowe dýwíechu ſíe vczení geho. Na toto czteníe piſſie ſſwaty Jan Crifoftom. TEhdí geſto nawiecz gmieli wzkruſſieníe gmieti a miloſrdenſtwie chwality, buuducich wieczie fie baty — neb zlee zený a zgiewniczi Juz w ſſyna buozieho uwíerzili A ſſwaty proroczi yuz od ních zbíty byli, a protoz ffnalíe yus gmieli fie poleplity a ztrzeezwiety od te zloſtí — Ale ony y proto ſſwey zlofti oſtaty nerodyli, Ale geſſczie wiece gie przyczynili. A protoz ze geho giety neſſmieli buogiecze ſie zaſtupuow, protoz gynu cieſtu ſobie nalezlí, zda bý w 5) zgiewny winníe giei popaſti muohlí. Neb poſſlachu ſſwe mlazíſe ſí erodyaný, to geſt ſſluhamí herodeſſowymí, a rzkuce: Miſtrze, wiemý, zeſſ ſprawedlný a cieſtu buozy w prawdie vczyſ a nebogiſſie20) nykoheho, nebo nezrzyſſ na doſtogenſtwie czlowieczie. Protoz powiez nam, 1) na konci ř. 2) t. 3) rozd. 4) í přeps. ze z. 5) přeps. ze z.
230 335а P. G. LVIII. col. 655. gyneho neníe gedyne proto, ze znagi kraſſu ſſwe duſſie; Protoz nad wſlieczky zlatohlawi yako na blato netbagi, Nebo kraſſa gich duſſie geſt welmi wieczffie nezli wſſiech zlatohlawow, czo gich geft na wfſye“ 1) ſſwietie. Aby tobíe mohli otewrzeni byty dwerzi k gich duſſy tak 2) az by gi mohli widiety, ynhed bý padl na zemí, nemoha trpiety kraſſy gegie rucha a welike ſſwiet- loſti. Nebo zpiewa ſſwata cîerkew o wſliech o takich a rzkuczí: Budu fie ſtkwiety ſprawedlný iakozto ſlunce przied hoſpodynem. Gehozto mnye y wam dopomahai otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. TEhdi odfiedíſe duchownîcý wzechu radu, kak bý giezyſſe chopili w rzecí. I poſſlachu ſſwe mlazſſie ſſ erodianý k geziſſowi a rzkuce: Miſtrzíe, wieme, zeſſ ſprawedlný a cieſtu buozy w pprawdie 3) vczyſí a na nykeho neymaſí pecze; nebo ty nehledyſſ na czlowieczie duoſtogenſtwie. Protoz powieſſ nam, czo ſie tobie wiſdy: Gieſtli lze daty dan czieſſarzowi, czy nenye? Tehdi gezyſſ poznaw gich zloſt powiedye: Czo mne pokuſfugiete pokritczí? Pokazte mí penyezz daný. Tehdí ony offierowachu gemu penyez. Tehdi on wece: Czy ge toto obraz a napiſſaníe? Odpawiedíechu: Czíe- ſſarzow. Odpawiedyew geziſſ: A proto wratte, czo geſt czieſſarzowuo, czieffarzowí, a czoz ge buozie, buohu. Tehdi ony vſſliſfyewſie to dywiechu nie. Nechawffie geho gidechu prícz. 4) Tehdi toho dne priſtupichu k nýemu Saduceowe a rzkuce: Míſtrzie, Muoyzyeff geft rzekl: vmrze-li kto neýgmagie ſynow, bratr geho poygme geho zenu, aby wzbudyl ſiemíe bratru ſſwemu. I býeffie v naſſ ſedm bratrow. Prwý, kdyz pogie zenu, vmrziel geſt ne- gmage ſemene, Oſtawil gy bratru ſſwemu. Takezſſ y druhíj y trziety az do- ſedmeho. Protoz kdyz z mrtwich wſtanu, czie buude zena z tiechto ſedmí, nebo wſſiczkni gſfu gi gmíeli? Tehdi on gym odpowiedie: Bludyte newie- ducze piſma aný muoczi buozie. Nebo kdyz z mrtwich wſtanu, nebudu 335b ſie pogymaty, Ale buudu yako andiele buozij, geſto gſſu na ne beſſiech. O wzkrzieſſený necztli ſte, geſto gie rzeceno: Ja gſſem buoh abrahamuow, buoh yzakow A buch racubuow? Nenýe buoh mrtwich, ale zywích. Tehdr ſliſfewſíe to zaſtupuowe dýwíechu ſíe vczení geho. Na toto czteníe piſſie ſſwaty Jan Crifoftom. TEhdí geſto nawiecz gmieli wzkruſſieníe gmieti a miloſrdenſtwie chwality, buuducich wieczie fie baty — neb zlee zený a zgiewniczi Juz w ſſyna buozieho uwíerzili A ſſwaty proroczi yuz od ních zbíty byli, a protoz ffnalíe yus gmieli fie poleplity a ztrzeezwiety od te zloſtí — Ale ony y proto ſſwey zlofti oſtaty nerodyli, Ale geſſczie wiece gie przyczynili. A protoz ze geho giety neſſmieli buogiecze ſie zaſtupuow, protoz gynu cieſtu ſobie nalezlí, zda bý w 5) zgiewny winníe giei popaſti muohlí. Neb poſſlachu ſſwe mlazíſe ſí erodyaný, to geſt ſſluhamí herodeſſowymí, a rzkuce: Miſtrze, wiemý, zeſſ ſprawedlný a cieſtu buozy w prawdie vczyſ a nebogiſſie20) nykoheho, nebo nezrzyſſ na doſtogenſtwie czlowieczie. Protoz powiez nam, 1) na konci ř. 2) t. 3) rozd. 4) í přeps. ze z. 5) přeps. ze z.
Strana 231
231 czo ſie tobie wídy, Geſtli lzíe daty dan czieffarzowi, czy nenye? Domnyeníe to biezieſſie obecznye mezy wſſiemí zydy, by zydowſkí narod neýligmíel 336a ſ prawem dany platýtý, proto ze gſſuu poſſly od Abrahama z ſſarí, geho dobrowolne zeny. Protoz poſſlachu ſſwe mlazíſie ſluhamí, herodeſſowými, genz zſbýeraſſie dan cieſſarzow. Odpowiediel-li bi gezyſſ, ze nenye lzye cieſfarzowi dany daty, ynhed by ſluhíj he odelfowy przied cieſfarzem gey obzalowali; Pakli bý rzekl, ze ſluſſie cieſſarzowi daan dawaty, ynhed bý mlazíſy tiech duchownykow obecz zydowſku proty nyemu wzbudyli. A znamenay gích pochlebowanye a gich leeft taynu. Nebo prawiechu: wiemí, zeſ ſpraweldny, 1) Ale malo przied tiem prawiechu, bý byl ludarz abý ſſwuodil zaſtupy II wieri a by gmíel w ſſobye dyabla a aby nebyl od buoha Kakt malo przied tiem radyechu fie, aby gey mohli zabity A take malo przl d tyem 2) tazachu geho, kteru by moczý czynyl dywí. Ale ze tehdi od nycho nemohli zadne odpowiedy gmíety, protoz ſie pokuſſili, zda by pochlebovanym mohlí giey ltywie obtecí. protoz y weczechu: Míſtrzíe, ty ſíe y zadneho nebogyfí, any zrzyfí na doſtogenſtwie czlowieczie, Cie- ſſarzie a Herodeſſa taynye mýenyece. To wſfie czynyechu proto, zda by on nyeczo protý vſtaweni czieſfarzowemu byl powiediel a tudy w gieho neplf 336b prziezen wpadl. Ale ſyn buozy gym3) odpowiedie: Czo mne pokuſſiete, pokritczí? Pokazte mí penýezz dany. A kdyz pokazachu, Otaza gich: Czý ge toto obraz a napiſſanye? A ony powiediechu: cieſarzow. Protoz on y wecze: wrattez, czoft gest czieffarzowo, cieffarzowi, a czoft geft buozie, buohu. Tehdí ony to vſſliſſawſie dywíechu ſíe mudroſty geho. Ale zda gſſu proto gemu vwierzili? ne, ale nechawſſie geho, gydechu przícz. A po nych ynhed gyny przyſtupíchu, gelto flowiechu Saduczeý, ty blechuu mnohem hrubieyfly nezl duchownyczi; neb ty z mrtwich wzkrzie- ſfenye newierziechu, Any andiela 4) any duffie by byla, mnyechu — nebo rozliczny kacierzy mezy zyddy biechu. A protoz ty hledagice, zda bý neſnadnym otazanym mohli ſyna buozieho k tomu przyprawítý, aby gich kacierzſtwa potwrdyl a rzka, by vmrlí wiecz z mrtwich newſtalí. protoz y vczyníchu gemu otazanye a rzkuce: Sedm bratrow v naſſ bieſſi.5) A prwi pogem zenu y vmrzíe bez plodu y oſtawí zenu bratru ſſwemu. A ten take vmrzie bez plodu a teez ſie trzetyemu a cztwrtemu ſtalo az do ſedmeho. naypofſledy pak vmrzie y zena. Kdyz z mrtwich wſtanu, czíe z tiechto ſedmí buude zena, nebo wſſiczkny gſſu//gy gmieli? Znamenay gich zloſt, 337a kakt gſfu chithrze tu leez ſkladli. neb kdyz by byli gyny widíelí, ze bý prwy a druhij y trziety bratrr plodu ſ tu zenu bilí neygmieli, nykake by gie byli nepogiali; Ale nemohli bý byli gynak vczyníty, bihi by gy podlee zlofty zydowſke nýekterimí czari k ſſmrti przyprawilí — Neb mezy nýmí zlorzieceny ſlowieſſe, ktoz by byl plodu po ſſobie neoſtawil. A protoz ſyn buozý odpowiedie gym vkazugie, ze ony bludíe, A take, ze wzkrieſſenie z mrtwich buude. Protoz gym y rzekl: Bludyte newieduce píſíma aný 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 1) sic. 5) sic.
231 czo ſie tobie wídy, Geſtli lzíe daty dan czieffarzowi, czy nenye? Domnyeníe to biezieſſie obecznye mezy wſſiemí zydy, by zydowſkí narod neýligmíel 336a ſ prawem dany platýtý, proto ze gſſuu poſſly od Abrahama z ſſarí, geho dobrowolne zeny. Protoz poſſlachu ſſwe mlazíſie ſluhamí, herodeſſowými, genz zſbýeraſſie dan cieſſarzow. Odpowiediel-li bi gezyſſ, ze nenye lzye cieſfarzowi dany daty, ynhed by ſluhíj he odelfowy przied cieſfarzem gey obzalowali; Pakli bý rzekl, ze ſluſſie cieſſarzowi daan dawaty, ynhed bý mlazíſy tiech duchownykow obecz zydowſku proty nyemu wzbudyli. A znamenay gích pochlebowanye a gich leeft taynu. Nebo prawiechu: wiemí, zeſ ſpraweldny, 1) Ale malo przied tiem prawiechu, bý byl ludarz abý ſſwuodil zaſtupy II wieri a by gmíel w ſſobye dyabla a aby nebyl od buoha Kakt malo przied tiem radyechu fie, aby gey mohli zabity A take malo przl d tyem 2) tazachu geho, kteru by moczý czynyl dywí. Ale ze tehdi od nycho nemohli zadne odpowiedy gmíety, protoz ſie pokuſſili, zda by pochlebovanym mohlí giey ltywie obtecí. protoz y weczechu: Míſtrzíe, ty ſíe y zadneho nebogyfí, any zrzyfí na doſtogenſtwie czlowieczie, Cie- ſſarzie a Herodeſſa taynye mýenyece. To wſfie czynyechu proto, zda by on nyeczo protý vſtaweni czieſfarzowemu byl powiediel a tudy w gieho neplf 336b prziezen wpadl. Ale ſyn buozy gym3) odpowiedie: Czo mne pokuſſiete, pokritczí? Pokazte mí penýezz dany. A kdyz pokazachu, Otaza gich: Czý ge toto obraz a napiſſanye? A ony powiediechu: cieſarzow. Protoz on y wecze: wrattez, czoft gest czieffarzowo, cieffarzowi, a czoft geft buozie, buohu. Tehdí ony to vſſliſſawſie dywíechu ſíe mudroſty geho. Ale zda gſſu proto gemu vwierzili? ne, ale nechawſſie geho, gydechu przícz. A po nych ynhed gyny przyſtupíchu, gelto flowiechu Saduczeý, ty blechuu mnohem hrubieyfly nezl duchownyczi; neb ty z mrtwich wzkrzie- ſfenye newierziechu, Any andiela 4) any duffie by byla, mnyechu — nebo rozliczny kacierzy mezy zyddy biechu. A protoz ty hledagice, zda bý neſnadnym otazanym mohli ſyna buozieho k tomu przyprawítý, aby gich kacierzſtwa potwrdyl a rzka, by vmrlí wiecz z mrtwich newſtalí. protoz y vczyníchu gemu otazanye a rzkuce: Sedm bratrow v naſſ bieſſi.5) A prwi pogem zenu y vmrzíe bez plodu y oſtawí zenu bratru ſſwemu. A ten take vmrzie bez plodu a teez ſie trzetyemu a cztwrtemu ſtalo az do ſedmeho. naypofſledy pak vmrzie y zena. Kdyz z mrtwich wſtanu, czíe z tiechto ſedmí buude zena, nebo wſſiczkny gſſu//gy gmieli? Znamenay gich zloſt, 337a kakt gſfu chithrze tu leez ſkladli. neb kdyz by byli gyny widíelí, ze bý prwy a druhij y trziety bratrr plodu ſ tu zenu bilí neygmieli, nykake by gie byli nepogiali; Ale nemohli bý byli gynak vczyníty, bihi by gy podlee zlofty zydowſke nýekterimí czari k ſſmrti przyprawilí — Neb mezy nýmí zlorzieceny ſlowieſſe, ktoz by byl plodu po ſſobie neoſtawil. A protoz ſyn buozý odpowiedie gym vkazugie, ze ony bludíe, A take, ze wzkrieſſenie z mrtwich buude. Protoz gym y rzekl: Bludyte newieduce píſíma aný 1) sic. 2) na konci ř. 3) t. 1) sic. 5) sic.
Strana 232
232 moczy buozíe. A proto ze ony moyzieffie a zakon, yakoby vcziený byli, k ſſobíe na ſſwiedecztwie przywodiechu, Protoz on gym vkazugie, ze gych otazanye pochody z welikeho neumienye; protoz y rzekl: Bludyte ne- vmiegice piſma. A protoz ze oný biechu moyziefſye ſobie na ſſwiedecztwie prywedli, Protoz on take o moyziefowi czyni pamiet a rzka: Neczthi ſte toho, ze geſt hoſpodyn rzekl k moyzeſlowi: Ja gſſem buoh Abrahamow a buoh nacubow a buoh yſakuow? Nenye buoh mrtwich, ale zywich, Jako 337b bý rzekl: Acz gſfuu oný vmrzielí, wſſak proto z mrtwich wſtanu.|JA kdyz vſſhſſiechu zaſtupowe, podýwíchu ſíe vczyení geho, neb o buduciem zywotie, genz buude w nebeſſkem kralowſtwi, tak vmîele mluwieſſie. Gehozto mnye y wam dopomahai Otecz, ſyn, ſſwati duch. Amen. Tehdi duchownîcý zydowſczy ſliſfawſſie, ze byl k mlczeny Saducege przyprawil, ſſnýdechu ſie v rhomadu.1) y otaza geho geden z ných, vcziennýk zakona, pokuſſuge geho a rzka: Miſtrze, ktere geſt2) przíkazanye welike w zakonye? Wece gemu giezyſf: Budeſſ milowatí hoſpodyna buoha ſſweho ſſe wſſieho ſrdce ſſweho a ze wſſie duſſie ſſwe a ze wſſie myſli ſſwe. Tot geſt prrwe a naywieczſfie przikazanye. A druhe k tomu podobno geſt: Budeſí mílowatí ſſweho bliznyeho yako ſſam ſie. w tom dwem przikazaní wſſiecek zakon wiſſy a proroczi. A kdiz ſſebrachu ſie duchownîczí zyduow- ſſczi, otaza gich giezyſſ a rzka: Czo ſie wam widy o kriſtowi, czi ge ſyn? wecechu gemu: Dawidow. Wece gym: kakz tehdí dawid w duchu nazýwa gey panem a rzka: Rzekl geſt buoh panu memu: ſied na meí prawiczí, az polozym twe neprzatali w puodnooz twich noh. A kdíz dawid nazywa 338a gey panem, kakz gie geho ſynem? A zadny nemuozel gemu odpowiedyetí y ſlowa, Anyz kto ſſmíel od toho dne wiece tazaty. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomaſſ z aquína. Nadyegiechu líe, bý ſyn buozíj przykazanye nyekak gynak chtiel przielozyty, proto ze ſie gym zdaſſie, by ſie buohem czynníl.3) Ale ſyn buozy tak gym wprziemo odpowiedie, ze geho w nyczem4) popaſty nemo- ziechu, a rzka: Budeſſ milowaty hoſpodyna buoha ſſweho ſſe wſſieho ſrdcze ſſweho a ſſe wſſie duſſie ſſwe a ſſe wſſe miſlí ſſwe. Czo gie mílowatí buoha ſſe wſſieho ſrdeze? zagiſte, aby twe ſrdce nebilo odchileno, ale nachíleno k buhu,5) A aby twe ſrdcze nebylo nachileno k milowaný zadne wieczi wiece nez ku boziemu mílowaní; Aby any zlata any ſtrziebra any diedyn any wynnycz any dobitka any dworow any rucha any fynow any przatal, Ale aby nad to nade wiſieczko milowal ſſweho buoha. Paklí ktere z tyechto wiecy milowanym tweho ſrdce6) geſt obwazano, yuz nemilugeſſ ſſe wſſieho ſrdcze ſſweho buoha; Nebo kteruzkoliwiek czaſtku milowanym7) ſſweho ſrdce gſſi przy kterey wiecí, yuz tuu czaſtku oddaliſí ſie od milowanye ſſweho 338b buoha. Neb/ znamenay, kdýz muzz kterzy ma ſſwu manzelku zenu, kterym czynem muoz poznano byty gegie plne mîlowanye k ſſwemu muzi? Zena 1) sic. 2) g přeps. ze lz. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic. 7) na konci ř.
232 moczy buozíe. A proto ze ony moyzieffie a zakon, yakoby vcziený byli, k ſſobíe na ſſwiedecztwie przywodiechu, Protoz on gym vkazugie, ze gych otazanye pochody z welikeho neumienye; protoz y rzekl: Bludyte ne- vmiegice piſma. A protoz ze oný biechu moyziefſye ſobie na ſſwiedecztwie prywedli, Protoz on take o moyziefowi czyni pamiet a rzka: Neczthi ſte toho, ze geſt hoſpodyn rzekl k moyzeſlowi: Ja gſſem buoh Abrahamow a buoh nacubow a buoh yſakuow? Nenye buoh mrtwich, ale zywich, Jako 337b bý rzekl: Acz gſfuu oný vmrzielí, wſſak proto z mrtwich wſtanu.|JA kdyz vſſhſſiechu zaſtupowe, podýwíchu ſíe vczyení geho, neb o buduciem zywotie, genz buude w nebeſſkem kralowſtwi, tak vmîele mluwieſſie. Gehozto mnye y wam dopomahai Otecz, ſyn, ſſwati duch. Amen. Tehdi duchownîcý zydowſczy ſliſfawſſie, ze byl k mlczeny Saducege przyprawil, ſſnýdechu ſie v rhomadu.1) y otaza geho geden z ných, vcziennýk zakona, pokuſſuge geho a rzka: Miſtrze, ktere geſt2) przíkazanye welike w zakonye? Wece gemu giezyſf: Budeſſ milowatí hoſpodyna buoha ſſweho ſſe wſſieho ſrdce ſſweho a ze wſſie duſſie ſſwe a ze wſſie myſli ſſwe. Tot geſt prrwe a naywieczſfie przikazanye. A druhe k tomu podobno geſt: Budeſí mílowatí ſſweho bliznyeho yako ſſam ſie. w tom dwem przikazaní wſſiecek zakon wiſſy a proroczi. A kdiz ſſebrachu ſie duchownîczí zyduow- ſſczi, otaza gich giezyſſ a rzka: Czo ſie wam widy o kriſtowi, czi ge ſyn? wecechu gemu: Dawidow. Wece gym: kakz tehdí dawid w duchu nazýwa gey panem a rzka: Rzekl geſt buoh panu memu: ſied na meí prawiczí, az polozym twe neprzatali w puodnooz twich noh. A kdíz dawid nazywa 338a gey panem, kakz gie geho ſynem? A zadny nemuozel gemu odpowiedyetí y ſlowa, Anyz kto ſſmíel od toho dne wiece tazaty. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomaſſ z aquína. Nadyegiechu líe, bý ſyn buozíj przykazanye nyekak gynak chtiel przielozyty, proto ze ſie gym zdaſſie, by ſie buohem czynníl.3) Ale ſyn buozy tak gym wprziemo odpowiedie, ze geho w nyczem4) popaſty nemo- ziechu, a rzka: Budeſſ milowaty hoſpodyna buoha ſſweho ſſe wſſieho ſrdcze ſſweho a ſſe wſſie duſſie ſſwe a ſſe wſſe miſlí ſſwe. Czo gie mílowatí buoha ſſe wſſieho ſrdeze? zagiſte, aby twe ſrdce nebilo odchileno, ale nachíleno k buhu,5) A aby twe ſrdcze nebylo nachileno k milowaný zadne wieczi wiece nez ku boziemu mílowaní; Aby any zlata any ſtrziebra any diedyn any wynnycz any dobitka any dworow any rucha any fynow any przatal, Ale aby nad to nade wiſieczko milowal ſſweho buoha. Paklí ktere z tyechto wiecy milowanym tweho ſrdce6) geſt obwazano, yuz nemilugeſſ ſſe wſſieho ſrdcze ſſweho buoha; Nebo kteruzkoliwiek czaſtku milowanym7) ſſweho ſrdce gſſi przy kterey wiecí, yuz tuu czaſtku oddaliſí ſie od milowanye ſſweho 338b buoha. Neb/ znamenay, kdýz muzz kterzy ma ſſwu manzelku zenu, kterym czynem muoz poznano byty gegie plne mîlowanye k ſſwemu muzi? Zena 1) sic. 2) g přeps. ze lz. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) sic. 6) sic. 7) na konci ř.
Strana 233
233 neyma zadnyeyſlieho mudrzieyſnieho mnyety nez ſſweho muzie; acz y gyny mudrzeygffy geft, wak1) ona nema tomu rozumíety. Zena zadneho ſílnýey- ſſieho neygma mnyety nez ſſweho muzye; acz y gyní ſylnyeyſſí geſt, wſſak ona neygma rozumíety, by kto ſilnyeyſſy bil nez muz giegie. Zena zadneho kraſſieho neygma mieyety2) nez ſſweho muzie; acz y gyny kraſſy geſt, wſſak w giegie oczij zadny ſie neygma kraſſíj zdaty nez muz gegie. Neb fſwrchowana nenawiſt a ſſwrchowane milowaníe praweho rozeznanýe ne- muze gmyety. Yako kdyz by ty koho ſſwrchowanye nenawídiel, czoz czlowiek ten czyny, wſſieczko ſie tobie neliby; Lecz czo mluwí, lecz czo czyni, acz by y dobree bylo, wſſak ſie tobie wſſie zle widy: Takeez kazdy, kdyz koho ſſwrchowanye miluge, to wſſie, czoz od nyeho pochody, to ſíe wſſieczko tomu libij; Lecz czo mluwi, lecz czo czyny, acz by y zlee bylo, wſſak ſie tomu do/bree wídý. Takeez y zena, ze vzrzeczi nýektereho dye: 339a kak ge toto mudry czlowiek, buoh day, by mí moy muzz taky byl, yuz nyeczo menye ma ſſwrchowaneho milowanye; A geftli ze vzrzecz nyekte- reho gdye: Kak ge toto wýteczný muzz, buoh day, by mí muoy muzz tak wyteczny byl, yuz nyeczo ma menýe ſſwrchowaneho milowanye; A gelikoz nyekterů wieczi wiece chwali w ginem muzy nezl w ſſwem, tolikoz gegie milowanye menſſie geſt k fſwemu wſtnemu 3) muzy. Takez y kazda duſſie Krzieſtyanka, geſto geſt chot gezukriſtowa, tak ma milo- waty buoha, yakz bý nýcz nebylo na ſſwiety geſto bý wiece milowala nezli gey; Neb gelikoz kteru wiecz wice tolikez 4) milugie, menýe buoha miluge. Czo geſt wſſíj duſſíj buoha milowaty? To geſt wzdy ſie prawdy drzety a u wierzie uſtawicznu byty. Poznali ſte, ze geſt geden 5) buoh, od nyehozto wſſieczko, a gednoho hoſpodyna, ſkrzie nyehozto wſſieczko. Geſtl to, ze opiet ſſmyſl twoý ſi wedenye nyektereho nauczienye vrazen, poczne ſíe mýlity w nyekterey wieczí, geſto ku buohu ſluſſie, yuz ſſe wſſie 6) duſſie buoha nemíluge; a take ktozkolîwiek wierzy w czarylſa w kuzla, 339b ten wſſíj duſſij buoha nemilugie: Ale ktoz wierzy, ze buoh wſſieliku wiecz czyný A bez nyeho nycz ſíe nemuoz ſtaty, ten ſſwu wſſij mýſh buoha mîlugie. Czo geſt wſſij miſſhi buoha milowaty? to geſt aby wſſiczkny ſſmíſſlowe twogij, gelto k myſſli ſluſfiegij, k buohu byli obracený, gehozto rozum buohu ſluzý, Gehozto mudroft I buohem geſt, gehozto myſlenye o bozie geſt, Gehozto pamiet to, czoz dobree geſt, zwzpomína, ten wſſy ſſwu myſli buoha milugie, yakz prawi apuoſtol: Budu chwality duſfij, buudu chwality mýſli. Ale glehozto rozum nerozumíe toho, czoz ſluffie k buohu, A glehozto mudroſt nenýe ſ bohem anebo nepamatugie toho, czoz ge dobree, ten ne wſſij myſh miluge buoha. Tot geft prwe a naywieczífie przykazanýe. Druhe poduobne geſt k nyemu: Buudeſſ milowaty ſſweho bliznyeho yako ſſam ſie. Znamenay, kto geſt naſſ blizný? Zagiſte gezukriſt, genz przýgem naſſie czlowiecztwi 7) na ſſe, vczynyl ſie naſſym blíznym,8) yakozto ſyn buozy ukazal, kdyzto powiediel duchownykom zydowſkím: Kto by 1) sic. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 5) na konci ř. 6) t. 7) t. s) t.
233 neyma zadnyeyſlieho mudrzieyſnieho mnyety nez ſſweho muzie; acz y gyny mudrzeygffy geft, wak1) ona nema tomu rozumíety. Zena zadneho ſílnýey- ſſieho neygma mnyety nez ſſweho muzye; acz y gyní ſylnyeyſſí geſt, wſſak ona neygma rozumíety, by kto ſilnyeyſſy bil nez muz giegie. Zena zadneho kraſſieho neygma mieyety2) nez ſſweho muzie; acz y gyny kraſſy geſt, wſſak w giegie oczij zadny ſie neygma kraſſíj zdaty nez muz gegie. Neb fſwrchowana nenawiſt a ſſwrchowane milowaníe praweho rozeznanýe ne- muze gmyety. Yako kdyz by ty koho ſſwrchowanye nenawídiel, czoz czlowiek ten czyny, wſſieczko ſie tobie neliby; Lecz czo mluwí, lecz czo czyni, acz by y dobree bylo, wſſak ſie tobie wſſie zle widy: Takeez kazdy, kdyz koho ſſwrchowanye miluge, to wſſie, czoz od nyeho pochody, to ſíe wſſieczko tomu libij; Lecz czo mluwi, lecz czo czyny, acz by y zlee bylo, wſſak ſie tomu do/bree wídý. Takeez y zena, ze vzrzeczi nýektereho dye: 339a kak ge toto mudry czlowiek, buoh day, by mí moy muzz taky byl, yuz nyeczo menye ma ſſwrchowaneho milowanye; A geftli ze vzrzecz nyekte- reho gdye: Kak ge toto wýteczný muzz, buoh day, by mí muoy muzz tak wyteczny byl, yuz nyeczo ma menýe ſſwrchowaneho milowanye; A gelikoz nyekterů wieczi wiece chwali w ginem muzy nezl w ſſwem, tolikoz gegie milowanye menſſie geſt k fſwemu wſtnemu 3) muzy. Takez y kazda duſſie Krzieſtyanka, geſto geſt chot gezukriſtowa, tak ma milo- waty buoha, yakz bý nýcz nebylo na ſſwiety geſto bý wiece milowala nezli gey; Neb gelikoz kteru wiecz wice tolikez 4) milugie, menýe buoha miluge. Czo geſt wſſíj duſſíj buoha milowaty? To geſt wzdy ſie prawdy drzety a u wierzie uſtawicznu byty. Poznali ſte, ze geſt geden 5) buoh, od nyehozto wſſieczko, a gednoho hoſpodyna, ſkrzie nyehozto wſſieczko. Geſtl to, ze opiet ſſmyſl twoý ſi wedenye nyektereho nauczienye vrazen, poczne ſíe mýlity w nyekterey wieczí, geſto ku buohu ſluſſie, yuz ſſe wſſie 6) duſſie buoha nemíluge; a take ktozkolîwiek wierzy w czarylſa w kuzla, 339b ten wſſíj duſſij buoha nemilugie: Ale ktoz wierzy, ze buoh wſſieliku wiecz czyný A bez nyeho nycz ſíe nemuoz ſtaty, ten ſſwu wſſij mýſh buoha mîlugie. Czo geſt wſſij miſſhi buoha milowaty? to geſt aby wſſiczkny ſſmíſſlowe twogij, gelto k myſſli ſluſfiegij, k buohu byli obracený, gehozto rozum buohu ſluzý, Gehozto mudroft I buohem geſt, gehozto myſlenye o bozie geſt, Gehozto pamiet to, czoz dobree geſt, zwzpomína, ten wſſy ſſwu myſli buoha milugie, yakz prawi apuoſtol: Budu chwality duſfij, buudu chwality mýſli. Ale glehozto rozum nerozumíe toho, czoz ſluffie k buohu, A glehozto mudroſt nenýe ſ bohem anebo nepamatugie toho, czoz ge dobree, ten ne wſſij myſh miluge buoha. Tot geft prwe a naywieczífie przykazanýe. Druhe poduobne geſt k nyemu: Buudeſſ milowaty ſſweho bliznyeho yako ſſam ſie. Znamenay, kto geſt naſſ blizný? Zagiſte gezukriſt, genz przýgem naſſie czlowiecztwi 7) na ſſe, vczynyl ſie naſſym blíznym,8) yakozto ſyn buozy ukazal, kdyzto powiediel duchownykom zydowſkím: Kto by 1) sic. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 5) na konci ř. 6) t. 7) t. s) t.
Strana 234
234 byl naſí blizny, przýwedl onu powieſt o czlowieku, giehozto biechu lotrzý 340a ranylí. A knyez widyew gey mýnul, Ale famarí//tan, ten giey wzal a milo- ſrdenſtwie 1) nad nym vkazal; A to geſt ſyn buozy, gezucrift. A protoz prwe przykazanye a welike geſt. Druhe podobne k tomu, milowati geho- ſyna a geí poznaty. Ale abychom ſproſtnýe rozumíeli, kazdi czlowiek wierný geſt naſf blyzny; A protoz ktoz czlowieka wierneho milugie, podobne geſt k tomu, yako bý buoha milowal, nebo obraz buozi geſt czlowiek. A yakozto kral w ſſwem obrazie pocztien muoz byty nebo potupen, Takeez buoh w czlowíece; nebo bude milowan nebo nenawidyen. Nemuoz czlo- wieka nenawidyety, ktoz buoha milugie, Anyz muoz buoha milowaty ktoz czlowieka nenawidy. Neb tak prawí ſſwaty Jan apoſtol: Ktoz prawí, by mílowal buoha a bratra ſſweho nenawidy, leez geft a prawdy w nyem 2 nenýe, neb kdyz bratra, gehozto widyff, nemilugeſí, buoha, gehozto ne- widyff, kak milowaty muozeſſ? Kto ge ten, geſto by krale cztil, a obraz geho potupil Nebo kto bý obraz kralow cztyl, a ſameho potu pil? Tito duchowniczi zydowſſczy wiediechu dobrzie, ktere geſt przy- kazanýe naywiczſſie w zakonye, Ale pokuſſugice tazachu geho. Protoz ſyn buozy chtie gym vkazaty, ze nenye doſty na tom k ſpaſſený, ktoz bý otcze 340b buoha poznal, Protoz ne toliko rzekl: Buudelí milowatý ſſweho buoha ze wſſieho ſrdcze a ze wſſie duſfie, Ale przyczinyl: budeſ milowaty ſſweho bliznyeho yako ſam líe. Skrzie bliznýeho ſam ſíe mýenye, Jakz y gínde prawi piſſmo: Tot zywot geft wgieczny, aby poznali tie ſameho praweho buoha, a gehoz gſſy poſſlal, gezukriſta. A znamenay, zet geſt nerzek! poznaſí hoſpodýna buoha ſſweho, Ale: buudeſí milowaty; Nebo poznaty buoha geſt przyrozeno yako kazdemu czlowieku A milowaty geſt gedno duchowneho a ſprawedlneho ſrdce. A ktozkolywiek miluge buoha z ſrdce, nenye lzye, by nedoſſiel znamoſty geho ſyna, genz geſt naſſ blizny; neb milowanye buozie, gefto geft w nyem, ofſwiety giey a bude geho wuodce, aby poznage otcze poznal tak ſyna. w tomto dwem przykazany weſken 3 zakon wyſſíj y proroczi. Neb ktoz miluge ſſweho bliznyeho, ten any zabíe, any ſelzie tomu, gehozto miluge, any pozada kterezto geho wieczí anyz take geho zení. Nebo yakozto nenawiſt ke wſſiemu zlemu rady, takeez milowanye ke wſſiemu dobremu. Praui potom cztenýe: Kdyz ſie bíechu ſebralí duchownýczí zy- 341a duowſſczi, otaza gich gezyfſ a rzka: Czo ſie wam widý!|do kriſta, czy geſt ſýn? Zydowue mnyece gezucriſta, by byl gedyne czlowiek, pokuſſiechu geho. Anyz by byli geho pokuſfili, bý gey byli ſynem buozym mnyeli. Protoz chtie gym ſyn buozíj ukazaty, ze zna lítý gich ſrdce, A proto ze bieſfie buoh, nechtiel powiediety gym zgiewnye prawdí, abý zydowe ne- przygmuce przíczynka ſnad ſe wiece zabywali. A take owſſyem prawdi mlczeti nechtiel, Neb proto byl przyſfiel, aby prawdu zwieſtowal; A protoz take otazanye gym propowiediel, aby to otazanýe gym vkazalo, kto bý 1) t. 2) na konci ř. 3) ras.
234 byl naſí blizny, przýwedl onu powieſt o czlowieku, giehozto biechu lotrzý 340a ranylí. A knyez widyew gey mýnul, Ale famarí//tan, ten giey wzal a milo- ſrdenſtwie 1) nad nym vkazal; A to geſt ſyn buozy, gezucrift. A protoz prwe przykazanye a welike geſt. Druhe podobne k tomu, milowati geho- ſyna a geí poznaty. Ale abychom ſproſtnýe rozumíeli, kazdi czlowiek wierný geſt naſf blyzny; A protoz ktoz czlowieka wierneho milugie, podobne geſt k tomu, yako bý buoha milowal, nebo obraz buozi geſt czlowiek. A yakozto kral w ſſwem obrazie pocztien muoz byty nebo potupen, Takeez buoh w czlowíece; nebo bude milowan nebo nenawidyen. Nemuoz czlo- wieka nenawidyety, ktoz buoha milugie, Anyz muoz buoha milowaty ktoz czlowieka nenawidy. Neb tak prawí ſſwaty Jan apoſtol: Ktoz prawí, by mílowal buoha a bratra ſſweho nenawidy, leez geft a prawdy w nyem 2 nenýe, neb kdyz bratra, gehozto widyff, nemilugeſí, buoha, gehozto ne- widyff, kak milowaty muozeſſ? Kto ge ten, geſto by krale cztil, a obraz geho potupil Nebo kto bý obraz kralow cztyl, a ſameho potu pil? Tito duchowniczi zydowſſczy wiediechu dobrzie, ktere geſt przy- kazanýe naywiczſſie w zakonye, Ale pokuſſugice tazachu geho. Protoz ſyn buozy chtie gym vkazaty, ze nenye doſty na tom k ſpaſſený, ktoz bý otcze 340b buoha poznal, Protoz ne toliko rzekl: Buudelí milowatý ſſweho buoha ze wſſieho ſrdcze a ze wſſie duſfie, Ale przyczinyl: budeſ milowaty ſſweho bliznyeho yako ſam líe. Skrzie bliznýeho ſam ſíe mýenye, Jakz y gínde prawi piſſmo: Tot zywot geft wgieczny, aby poznali tie ſameho praweho buoha, a gehoz gſſy poſſlal, gezukriſta. A znamenay, zet geſt nerzek! poznaſí hoſpodýna buoha ſſweho, Ale: buudeſí milowaty; Nebo poznaty buoha geſt przyrozeno yako kazdemu czlowieku A milowaty geſt gedno duchowneho a ſprawedlneho ſrdce. A ktozkolywiek miluge buoha z ſrdce, nenye lzye, by nedoſſiel znamoſty geho ſyna, genz geſt naſſ blizny; neb milowanye buozie, gefto geft w nyem, ofſwiety giey a bude geho wuodce, aby poznage otcze poznal tak ſyna. w tomto dwem przykazany weſken 3 zakon wyſſíj y proroczi. Neb ktoz miluge ſſweho bliznyeho, ten any zabíe, any ſelzie tomu, gehozto miluge, any pozada kterezto geho wieczí anyz take geho zení. Nebo yakozto nenawiſt ke wſſiemu zlemu rady, takeez milowanye ke wſſiemu dobremu. Praui potom cztenýe: Kdyz ſie bíechu ſebralí duchownýczí zy- 341a duowſſczi, otaza gich gezyfſ a rzka: Czo ſie wam widý!|do kriſta, czy geſt ſýn? Zydowue mnyece gezucriſta, by byl gedyne czlowiek, pokuſſiechu geho. Anyz by byli geho pokuſfili, bý gey byli ſynem buozym mnyeli. Protoz chtie gym ſyn buozíj ukazaty, ze zna lítý gich ſrdce, A proto ze bieſfie buoh, nechtiel powiediety gym zgiewnye prawdí, abý zydowe ne- przygmuce przíczynka ſnad ſe wiece zabywali. A take owſſyem prawdi mlczeti nechtiel, Neb proto byl przyſfiel, aby prawdu zwieſtowal; A protoz take otazanye gym propowiediel, aby to otazanýe gym vkazalo, kto bý 1) t. 2) na konci ř. 3) ras.
Strana 235
235 on byl. protoz gich otaza a rzka: Czo ſie wam widý do kriſta, czy gíe ſyn? A ony odpowiediechu: Dawiduow. A do dneffnyeho dne toto ottazanye 1 nam geſt proſpieſſno proty zyduowſtwu. Nebo oný gſſu to poznalí, Ze kriftus byl geſt gedyne czlowiek a fſwatý muzz z pokolenye dawídowa. Protoz ottyezme 2) gich wzewſſie nauczenye od gezukriſta ſyna buozieho, kdyz geft on gedyne czlowiek a gedyne syn dawiduow, procz tehdi dawid 3) nazywa gey ſſwym panem? Ale zydowe chtiece ſfwu chitrofty zbyti tohoto otazanýe, prawíe, bý ten zaalm byl vczynýen o ſluze abrahamowí, a rzkuce: kdyz Abraham byl pobil píet kral/low, bý byl hoſpodyn rzekl geho panu, 341b towiefſ abrahamowí, a rzka: Seed na meý prawíczí, azt ya polozým twe neprzatelý podnoz twym noham. Ale mý gich muozem otazaty: kak chtie to k aabrahamowí przygednaty, geſtot w teemz zalmie prawí: Ja gſſem tyc przied luciferem vrodyl? kak ge to, bý abraham byl przied lucíferem narozen? A opiet w teemz zalmíe prawi: Ty gſſi pod 4) podlee zakona mel- chífedechowa, kdyz abraham offierowal cheeb 5) a víno. tato rzecz nenye prawa, bý abrahamowi offierowal melchiſedech chleb a víno — yako zyde prawie branyece ſſwe zloſti — Ale brzz melchiſedech za abrahama offierowal chleeb a vîno a deſſatek z plenu melchíledech od nyeho przygial. A protoz zydowe widuce, ze gym tak prawie odpowiediel, od toho dne zadny neſſmiel geho o nýczyemz wiece otazaty. TEhdí mluwil geſt giezyſſ k zaſtupuom a k ſſwym mlazſſym a rzka: Na ſtolici moyzſieſſowie ſedu miſtrzi a duchowníci. to wſſie, czot wam dyegi, chowayte a czynte, ale podle gych ſkutkow nerodte czynyty; Nebot prawíe a neczýnýe. A przywazugi brzemena trezka a k noſſení nepodob/ na 342a a wzkladagi ge na ramena lídſka, ale ſamí ſſwym przſtem nerodye ſie do- tknuty. A wſſieczki ſſwe ſk15) czynye, aby widyeny byli od lídy, neb roz- ſſyrzie ſſwe philakterz 7) a czynye welike tkanyce. Milugij prwe ſedyenye na weczierzlech A prwe ftolice we ſkolach a pozdraweníe na trziſtý A aby gie lide nazywali rabíj toczií mýſtri. Ale wy nerodte nazwany byty rabij ; nebo geden gest walf miftr, nebo wy wſticzkny8) bratrzie gſte. A otcze nerodte ſobie nazywaty na zemi; nebo gedent geft otecz was, genz geft na nebeſſiech. Anyz rodte nazwaní byty miſtrzí; nebo geden geſt waſſ miſtr kriſtus. Ktoz mezy wami wieczſſi geſt, bude waſſ ſluhha.9) A ktoz ſie powyſfuge, bude ponyzen. A ktoz ſie ponyzí, bude powiſſen. Ale horzie wam, miſtrzí a duchownyczi, pokrytcí, geſto zawierate kralowſtwie nebeſke przied lidmí, nebo wy newchodyte a tyem, gelto bý chtieli wnyty, nedate. Horzie wam, míſtrzí a duchowniczí, pokritczí, geſto giete domý wdowie a modlitbami dluhymí ſie modlite. Protoz wyeczſſy ſuud przygmete. Horzie wam, miſtrzy a duchownyci, pokritczí, geſto obchodyte morze y zemí, abylte/gednoho noweho obratcze na wíeru vczynílí, A kdyz buude 342b 1) rozd. 2) t. 3) na konci ř. 4) sic. 5) sic. 6) sic, rozd. 7) na konci ř. 8) k přeps. z n. 9) rozd.
235 on byl. protoz gich otaza a rzka: Czo ſie wam widý do kriſta, czy gíe ſyn? A ony odpowiediechu: Dawiduow. A do dneffnyeho dne toto ottazanye 1 nam geſt proſpieſſno proty zyduowſtwu. Nebo oný gſſu to poznalí, Ze kriftus byl geſt gedyne czlowiek a fſwatý muzz z pokolenye dawídowa. Protoz ottyezme 2) gich wzewſſie nauczenye od gezukriſta ſyna buozieho, kdyz geft on gedyne czlowiek a gedyne syn dawiduow, procz tehdi dawid 3) nazywa gey ſſwym panem? Ale zydowe chtiece ſfwu chitrofty zbyti tohoto otazanýe, prawíe, bý ten zaalm byl vczynýen o ſluze abrahamowí, a rzkuce: kdyz Abraham byl pobil píet kral/low, bý byl hoſpodyn rzekl geho panu, 341b towiefſ abrahamowí, a rzka: Seed na meý prawíczí, azt ya polozým twe neprzatelý podnoz twym noham. Ale mý gich muozem otazaty: kak chtie to k aabrahamowí przygednaty, geſtot w teemz zalmie prawí: Ja gſſem tyc przied luciferem vrodyl? kak ge to, bý abraham byl przied lucíferem narozen? A opiet w teemz zalmíe prawi: Ty gſſi pod 4) podlee zakona mel- chífedechowa, kdyz abraham offierowal cheeb 5) a víno. tato rzecz nenye prawa, bý abrahamowi offierowal melchiſedech chleb a víno — yako zyde prawie branyece ſſwe zloſti — Ale brzz melchiſedech za abrahama offierowal chleeb a vîno a deſſatek z plenu melchíledech od nyeho przygial. A protoz zydowe widuce, ze gym tak prawie odpowiediel, od toho dne zadny neſſmiel geho o nýczyemz wiece otazaty. TEhdí mluwil geſt giezyſſ k zaſtupuom a k ſſwym mlazſſym a rzka: Na ſtolici moyzſieſſowie ſedu miſtrzi a duchowníci. to wſſie, czot wam dyegi, chowayte a czynte, ale podle gych ſkutkow nerodte czynyty; Nebot prawíe a neczýnýe. A przywazugi brzemena trezka a k noſſení nepodob/ na 342a a wzkladagi ge na ramena lídſka, ale ſamí ſſwym przſtem nerodye ſie do- tknuty. A wſſieczki ſſwe ſk15) czynye, aby widyeny byli od lídy, neb roz- ſſyrzie ſſwe philakterz 7) a czynye welike tkanyce. Milugij prwe ſedyenye na weczierzlech A prwe ftolice we ſkolach a pozdraweníe na trziſtý A aby gie lide nazywali rabíj toczií mýſtri. Ale wy nerodte nazwany byty rabij ; nebo geden gest walf miftr, nebo wy wſticzkny8) bratrzie gſte. A otcze nerodte ſobie nazywaty na zemi; nebo gedent geft otecz was, genz geft na nebeſſiech. Anyz rodte nazwaní byty miſtrzí; nebo geden geſt waſſ miſtr kriſtus. Ktoz mezy wami wieczſſi geſt, bude waſſ ſluhha.9) A ktoz ſie powyſfuge, bude ponyzen. A ktoz ſie ponyzí, bude powiſſen. Ale horzie wam, miſtrzí a duchownyczi, pokrytcí, geſto zawierate kralowſtwie nebeſke przied lidmí, nebo wy newchodyte a tyem, gelto bý chtieli wnyty, nedate. Horzie wam, míſtrzí a duchowniczí, pokritczí, geſto giete domý wdowie a modlitbami dluhymí ſie modlite. Protoz wyeczſſy ſuud przygmete. Horzie wam, miſtrzy a duchownyci, pokritczí, geſto obchodyte morze y zemí, abylte/gednoho noweho obratcze na wíeru vczynílí, A kdyz buude 342b 1) rozd. 2) t. 3) na konci ř. 4) sic. 5) sic. 6) sic, rozd. 7) na konci ř. 8) k přeps. z n. 9) rozd.
Strana 236
236 343a P. L. XXVI. col. 167. 343b vczynyen, vczynyte gey ſyna pekelneho dwakrat wiece nez ſam ſíe. Horzie wam, wodyczowe ſlepí, geſto prawite: ktoz kolíwiek prziſſeze na chramu, nycz to nenýe. Ale ktoz prziſſeze na zlatyel) chramowîe, powinen geſt. Blazny a ſlepczí, czo geſt wieczſſie, zlato-li, czý chram, geſto ſſwato czyny y zlato? A ktozkoliwiek prziſleze na oltarzí, to nycz nenýe; ale ktozkolywiek prziſſezie na daru, genz geſt na nyem, powynnen2) geſt. Slepci, czo geſt wieczſfie, darli, czy oltarz, genzto dar ſſwat czíny? A protoz ktoz prziſſaha na oltarzí, przyſſaha na nyem a na wſſiem na tom, czo na nyem geſt. A ktoz kolíwiek prziſſaha na chramíe, przíſaha na nyem y na tom, geſto w nýem prziebywa. A ktoz prziſſaha na nebý, prziſſaha na ſtolici buozy a na tom, genz ſedij na ný. Horzie wam, míſtrzy a duchownyczí, pokrítczí, geſto berzete deſſatek z maty a z anýzie a z kmyna, A czoz geſt tiezſfie w zakonye, toho neplnyte, Suudu, miloſrdenſtwie a wíer; nebo zagiſte onono ſluſſalo vczynyty a tohoto neopuſczetý. wodyczowe ſlepí, wymietagíce komara a pohlczigice welbluda. Horzie wam, míſtrzi a du/ chownícý, ſkrítczí, gelto cziſtyte to, czoz geſt zgiewnye czyſto, Czieſie nebo miſſy, Ale wnytrzz plny glte lupezíe a necziſtoty. Slepcze, wyczift drzewe to, czot geft wnytrzz cieſſie a miíſſý, aby bylo cziſto to, czoz geſt w ny zgiewnýe geſt. Horzie wam, míſtrzy duchowniczi, pokritczí, gíeto ſte podobny k hrobuom zbieleným, geſto ſie zdye lydem zgiewnye kraſſný, ale wnýtrzz gſſu plný koſty vmrlich a wſſie necziſtoty. Takeez y wy zgiewnýe zdyte ſſie lîdem ſprawedlný, Ale wnytrzz plny ſte pokrîtſtwie a zoloſty.3) Horzie wam, míſtrzy a du- chowníczí, pokritczy, geſto dyelate hroby proroczie, okraſſygete pohrzebý a4) ſprawedlných a mluwíte: Bichom byli we dnech nallich otczow, nebýh bychuom towarziffy gich we krwi prorocîj. A take zagiſte ſſwiedczy gſte ſami ſobíe, ze ſte ſynowe trech, geſto gſſuu proroki zbilí. A wy naplnte5) mýeru waſſích otczow. Narode geſtyerzíczí, kak vtecziete odſuzenye pekelneho? Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jeronym knyez a rzka: Czo ge tyſſieho, czo ge ſlechetnýeyſſieho ſyna buozieho, Pokuſſyh gſſuu duchowníczí zydwowſſczí. Ale yakz prawí ſſwaty dawid w zaltarzy: Strziely malitkych vczynylý ſu ſíe raný gich. Ale wſak pro gích popowe duoftogenstwie radíj lidem abý gym poddany bylí, ne ſkutkow, ale gich vczienye znamenagice. Przywazugy, prawi, brziemena trezka a k neſſieny nepodobna y wzlozygy gie na pleczy lidíka, Ale ſſwymí przítý nerodye gymí hnutý. Tato rzecz obecznye geft proty wſfiem miſtruom, gefto welike wieczy czynytí gynym wele, a malich wieczi ſamí czynyty nerodye. A wſſieczki ſſwe ſkutkí czynye, aby widyeny byli od lidíj. Ten geft míſtr a duchownyk zyduowſki. Horzie wam hubenczom, k nýmzto zloſti du- chuownykow Zyduowſkich 6) gſſu prziſlý. Hoſpodyn kdyz gie byl dal deſa- tero kazanye zakonowe moyzieſſowi, naypoſledi pak byl gemu rzek: vwiezeſ 1) ras. 2) rozd. 3) sic. 4) sic. 5) ras. 6) na konci ř.
236 343a P. L. XXVI. col. 167. 343b vczynyen, vczynyte gey ſyna pekelneho dwakrat wiece nez ſam ſíe. Horzie wam, wodyczowe ſlepí, geſto prawite: ktoz kolíwiek prziſſeze na chramu, nycz to nenýe. Ale ktoz prziſſeze na zlatyel) chramowîe, powinen geſt. Blazny a ſlepczí, czo geſt wieczſſie, zlato-li, czý chram, geſto ſſwato czyny y zlato? A ktozkoliwiek prziſleze na oltarzí, to nycz nenýe; ale ktozkolywiek prziſſezie na daru, genz geſt na nyem, powynnen2) geſt. Slepci, czo geſt wieczſfie, darli, czy oltarz, genzto dar ſſwat czíny? A protoz ktoz prziſſaha na oltarzí, przyſſaha na nyem a na wſſiem na tom, czo na nyem geſt. A ktoz kolíwiek prziſſaha na chramíe, przíſaha na nyem y na tom, geſto w nýem prziebywa. A ktoz prziſſaha na nebý, prziſſaha na ſtolici buozy a na tom, genz ſedij na ný. Horzie wam, míſtrzy a duchownyczí, pokrítczí, geſto berzete deſſatek z maty a z anýzie a z kmyna, A czoz geſt tiezſfie w zakonye, toho neplnyte, Suudu, miloſrdenſtwie a wíer; nebo zagiſte onono ſluſſalo vczynyty a tohoto neopuſczetý. wodyczowe ſlepí, wymietagíce komara a pohlczigice welbluda. Horzie wam, míſtrzi a du/ chownícý, ſkrítczí, gelto cziſtyte to, czoz geſt zgiewnye czyſto, Czieſie nebo miſſy, Ale wnytrzz plny glte lupezíe a necziſtoty. Slepcze, wyczift drzewe to, czot geft wnytrzz cieſſie a miíſſý, aby bylo cziſto to, czoz geſt w ny zgiewnýe geſt. Horzie wam, míſtrzy duchowniczi, pokritczí, gíeto ſte podobny k hrobuom zbieleným, geſto ſie zdye lydem zgiewnye kraſſný, ale wnýtrzz gſſu plný koſty vmrlich a wſſie necziſtoty. Takeez y wy zgiewnýe zdyte ſſie lîdem ſprawedlný, Ale wnytrzz plny ſte pokrîtſtwie a zoloſty.3) Horzie wam, míſtrzy a du- chowníczí, pokritczy, geſto dyelate hroby proroczie, okraſſygete pohrzebý a4) ſprawedlných a mluwíte: Bichom byli we dnech nallich otczow, nebýh bychuom towarziffy gich we krwi prorocîj. A take zagiſte ſſwiedczy gſte ſami ſobíe, ze ſte ſynowe trech, geſto gſſuu proroki zbilí. A wy naplnte5) mýeru waſſích otczow. Narode geſtyerzíczí, kak vtecziete odſuzenye pekelneho? Na toto cztenye mluwí ſſwaty Jeronym knyez a rzka: Czo ge tyſſieho, czo ge ſlechetnýeyſſieho ſyna buozieho, Pokuſſyh gſſuu duchowníczí zydwowſſczí. Ale yakz prawí ſſwaty dawid w zaltarzy: Strziely malitkych vczynylý ſu ſíe raný gich. Ale wſak pro gích popowe duoftogenstwie radíj lidem abý gym poddany bylí, ne ſkutkow, ale gich vczienye znamenagice. Przywazugy, prawi, brziemena trezka a k neſſieny nepodobna y wzlozygy gie na pleczy lidíka, Ale ſſwymí przítý nerodye gymí hnutý. Tato rzecz obecznye geft proty wſfiem miſtruom, gefto welike wieczy czynytí gynym wele, a malich wieczi ſamí czynyty nerodye. A wſſieczki ſſwe ſkutkí czynye, aby widyeny byli od lidíj. Ten geft míſtr a duchownyk zyduowſki. Horzie wam hubenczom, k nýmzto zloſti du- chuownykow Zyduowſkich 6) gſſu prziſlý. Hoſpodyn kdyz gie byl dal deſa- tero kazanye zakonowe moyzieſſowi, naypoſledi pak byl gemu rzek: vwiezeſ 1) ras. 2) rozd. 3) sic. 4) sic. 5) ras. 6) na konci ř.
Strana 237
237 gie w ſſwe ruce a budu na napominanye przied twyma oczyma. Hoſpodyn tomu takto rozumîel: Kazanye me bud w twei ruce, towies abý ge ſkutkem naplnyl, A buud przied twyma oczyma, towíes aby y we dne y w noczy wzdí o tom míſſhl. Ale duchownyci zyduowczi tomu nerozumiegice piſachu deſatero buozie kazanye na lyſtie A z toho liſta ſobie czynyechu yako kuoruný na hlaw a w tey chodiechu, Aby tako napomanutie gmie//przied 344a ſſwyma oczyma a tak plnýli deſſatero buozie kazaníe. A ktoz to na hlawie gmyegieffie, toho hde miegiechu za duchownýeho. A ty giſte korunky ſlowiechu filaterzie. 1) Przikazal take byl moyzîef, Abý zydowe na cztirzech vhlech ſſwích plaſſczow czynyli tkanýcekí 2) malee modree, Abý ſkrzie to rozeznaní byli od gynich lidy, Jakozto obrziezanym na zywotie, Takeſſ tiemí tkaníczkamí na ruſie. Ale gich pokryty míſtrzy hledagice chwalý lídſke czynechu ſobíe tkanyce ſyroke a na nye nawazowachu oſtreho trnye, abý ſſwym bodenym napomênali 3) ge k ſſluzbie buozîj, nechtiece tomu rozumíetý, ze buoh na ſrdce hleda a wie vmyſll kazdeho czlowleka. Ale ony wſſieczki ſſwe ſkutkí czyníechu pro chwalu lîdſku, aby ge lide cztili A na- zywali ge rabíj, to geſt latynye rzeczeno miſtrzi. Prawi potom cztenve: Ale wy nerodte ſíe nazywaty rabíj, nebo geden geſt míſtr waſſ. A otcze nerodte ſobie nazywaty na zemi, nebo geden geſt otecz waſſ na nebý. Anyz rodte ſíe nazywaty miſtrzy, nebo geden geſt míſtr waſſ kriſtus. Zapo- wieda 4) tuto ſyn buozij, Aby nykte nebyl naſſwan míſtrem a otczem prwnym a nawieczſſym; Nebo prwny a nawiſſy miſtrr a otecz geſt ſam hoſpodyn. Protoz tiem czynem//czýnem 5) nykte neygma míſtrem a otczem nazwan 344b bytý. Horze wam, miſtrzí a duchownyczí, geſto zawierate kralewſtwie nebeſke przed lidmí; wy famí newchodyte a gynym wnytí nedate. Mye- giechu míſtrzy a duchowníczi zakona a prorokow rozum a vmienye. wie- diechu, ze gezucrift ge ſyn buozíj, anyz bíeſſie przied nymí taýno, ze ſie ge narodyl z ciſte paný; Ale pro ſſwe lakomftwie, Aby mohlí lidy obeczných vzywaty, tagiechu toho przied obczij. Nebo w nowem 6) zakonýe, genzto ſyn buozíj vczîeſſe, nebyli by gich tak gmíelí za miſtrí tako w uonom, nebo bý gym tak znam nebyl; protoz toho y tagiechu. A protoz hoſpodyn ſkrzie proroka, gemuzto dyegij Ozeaſſ, zaluge a rzka takto: Popowe ſkrili gſſu cieſtu a nepowiediehi, kde geſt hoſpodyn. Horzie wam, miſtrzi a duchowníci, pokrîtci, gelto zerzete domý wdowie. Nebo ty gifty duchowniczí czynyechu modlitbí dluhe przied lidmí A toho neczynýechu pro buoh, Ale abý nabuozne wdowí, widuce gych dluhu modlitbu, ſſwu almuznu gym dawalí a tiem wieczſfi ſuud buoziy na fíie prziprawuowachu. Nebo netoliko pokrzýtczý biechu, Ale y od chudych wduow gich ſſbuoziczko wyklamowachu. Horzie wam,/míltrzý a duchownící, geſto obchodyte morzie a zemi, 345a abyſte vczynyli gednoho [na wieru obraczenye] 7 noweho, A kdyz buude 1) t. 2) sic. 3) sic. 4) rozd. 5) sic. 6) na konci ř. 7) v uvozovkách.
237 gie w ſſwe ruce a budu na napominanye przied twyma oczyma. Hoſpodyn tomu takto rozumîel: Kazanye me bud w twei ruce, towies abý ge ſkutkem naplnyl, A buud przied twyma oczyma, towíes aby y we dne y w noczy wzdí o tom míſſhl. Ale duchownyci zyduowczi tomu nerozumiegice piſachu deſatero buozie kazanye na lyſtie A z toho liſta ſobie czynyechu yako kuoruný na hlaw a w tey chodiechu, Aby tako napomanutie gmie//przied 344a ſſwyma oczyma a tak plnýli deſſatero buozie kazaníe. A ktoz to na hlawie gmyegieffie, toho hde miegiechu za duchownýeho. A ty giſte korunky ſlowiechu filaterzie. 1) Przikazal take byl moyzîef, Abý zydowe na cztirzech vhlech ſſwích plaſſczow czynyli tkanýcekí 2) malee modree, Abý ſkrzie to rozeznaní byli od gynich lidy, Jakozto obrziezanym na zywotie, Takeſſ tiemí tkaníczkamí na ruſie. Ale gich pokryty míſtrzy hledagice chwalý lídſke czynechu ſobíe tkanyce ſyroke a na nye nawazowachu oſtreho trnye, abý ſſwym bodenym napomênali 3) ge k ſſluzbie buozîj, nechtiece tomu rozumíetý, ze buoh na ſrdce hleda a wie vmyſll kazdeho czlowleka. Ale ony wſſieczki ſſwe ſkutkí czyníechu pro chwalu lîdſku, aby ge lide cztili A na- zywali ge rabíj, to geſt latynye rzeczeno miſtrzi. Prawi potom cztenve: Ale wy nerodte ſíe nazywaty rabíj, nebo geden geſt míſtr waſſ. A otcze nerodte ſobie nazywaty na zemi, nebo geden geſt otecz waſſ na nebý. Anyz rodte ſíe nazywaty miſtrzy, nebo geden geſt míſtr waſſ kriſtus. Zapo- wieda 4) tuto ſyn buozij, Aby nykte nebyl naſſwan míſtrem a otczem prwnym a nawieczſſym; Nebo prwny a nawiſſy miſtrr a otecz geſt ſam hoſpodyn. Protoz tiem czynem//czýnem 5) nykte neygma míſtrem a otczem nazwan 344b bytý. Horze wam, miſtrzí a duchownyczí, geſto zawierate kralewſtwie nebeſke przed lidmí; wy famí newchodyte a gynym wnytí nedate. Mye- giechu míſtrzy a duchowníczi zakona a prorokow rozum a vmienye. wie- diechu, ze gezucrift ge ſyn buozíj, anyz bíeſſie przied nymí taýno, ze ſie ge narodyl z ciſte paný; Ale pro ſſwe lakomftwie, Aby mohlí lidy obeczných vzywaty, tagiechu toho przied obczij. Nebo w nowem 6) zakonýe, genzto ſyn buozíj vczîeſſe, nebyli by gich tak gmíelí za miſtrí tako w uonom, nebo bý gym tak znam nebyl; protoz toho y tagiechu. A protoz hoſpodyn ſkrzie proroka, gemuzto dyegij Ozeaſſ, zaluge a rzka takto: Popowe ſkrili gſſu cieſtu a nepowiediehi, kde geſt hoſpodyn. Horzie wam, miſtrzi a duchowníci, pokrîtci, gelto zerzete domý wdowie. Nebo ty gifty duchowniczí czynyechu modlitbí dluhe przied lidmí A toho neczynýechu pro buoh, Ale abý nabuozne wdowí, widuce gych dluhu modlitbu, ſſwu almuznu gym dawalí a tiem wieczſfi ſuud buoziy na fíie prziprawuowachu. Nebo netoliko pokrzýtczý biechu, Ale y od chudych wduow gich ſſbuoziczko wyklamowachu. Horzie wam,/míltrzý a duchownící, geſto obchodyte morzie a zemi, 345a abyſte vczynyli gednoho [na wieru obraczenye] 7 noweho, A kdyz buude 1) t. 2) sic. 3) sic. 4) rozd. 5) sic. 6) na konci ř. 7) v uvozovkách.
Strana 238
238 345b 346а vczynyen, vczynyte giey ſynem pekelnym dwakrat wiecze nez ſamí ſíe. Miſtrzy a duchuowníczy zyduoſczy 1) tulachu ſie ſem y tam po ſſwietu kupcziece a ſſwým pokrytſtwem rozlicznymí czyny zyſſku hledagice, aby ſkrzie ſſwe pokrytie nabuozenſtwíe n ektereho pohana na wieru zyduowſku obratili. A genz drzewe, gelto byl pohanem, gednyem czynem bludyl a gednu byl geſt syn pekelní, A kdíz pak wídiel, ze geho míſtrzí to, czoz geí nauczilí, toho pak ſamí ſkutki neczynyli, A protoz on pohorſſyw ſie gymí opiet ſie ku pohanſkemu bludu nawratyl. A genz bíl drzewe gedno pohanem, ten pak yuz geft y pohanem y kacierziem. A tak buude dwakrat ſyn pekelný. Horzie wam, wuodyczowe ſlepí, geſto prawíte, ktozkolíwiek przý- ílezie na chramíe, to nycz nenýe, Ale ktoz prziſſieze na zlatie chramowem, powínen geft. Tyto míſtrzí a duchowníczí byechu naſylnye lakomí. Protoz pro ſſwe lakomſtwie blechu to nalezlí, ze, ktoz by kolíwiek pro nýekteru potrzebu przyfahl na chramíe nebo na oltarzy, prawiechu, by ta przyſſaha nycz nedrzala; Ale ktoz by przy/ahl na zlatíe nebo na kteryz kolíwiek wieczí, geſto bý mohla na oltarzy offierowana byty, tee ynhed welmie pilnye potrziebowachu a rzkuce, ze to ſluſſie na ſſluhí buozzie.2) Horzie wam, miſtrzi a duchowníczi, gelto berzete deſfatek z maty a z anýze a z kmína. Tyto duchowníczi welmí twrdie od chudých 3) hdý deſfatek wydierarachu, 4) tak ze beze wſſieho milofrdenſtwíe chude wdo- wiczki z naymenſſie a z nayhubenyeyſſie wieczi muſſiech 5) plny deſfatek daty. A miegiechu 6) ty duchowniczi taku omluwu a rzkuce: Przykazanye zakona geft, abý plny defatek byl dawa“; 7) protoz nechcem pro wy hrzie- ſfíty aný zakona przeſtupyty. Ale welmie wýeczífie a twrſſie przykazanye zakonowe bylo geſt, miloſrdnu ſſwemu blíznyemu byty a wieru gemu w gieho potrziebu vkazaty A prawi ſuud vczyníty, na to míſtrzi a duchuow- níczí nýcz netbagíechu, Ale o deſſatku pro ſſwe lakomſtwie welmi ſnazny byechu. Protoz ſyn buozí y rzekl gým: Wodyczowe ſlepí, wymietagicz komara a pozíeragícz welbbluda.8) Jakoby rzekl: Menſlie przykazanýe od zakona, geſto geſt o deſſatku, tyto malee hubene wieczy — lakoſto geſt mata A anyz — welmí ſſnaznýe pro ſſwe lakomſtwieſwýdierate, Ale czoz gie wieczſſieho a twrzſieho — yakozto geſt miloſrdenſtwie o wierzie a o prawem ſudu — o tom nícz netbate. Horzie wam, míſtrzi a duchowniczi, pokrítcí, geſto cziſtite to, czoz geſt zgiewnye cziſte, cziefſie nebo miſſíj, Ale wnytrz plny gíte lupezie a ne- czitoty. Rozliczny 9) zehrzie duchownikí zyduowſke z toho, ze biechu pokritczi a lzywí. Neb przied lidmí vkazowachu welika znamenýe ſſwatoſtí, noſfiechu na hlawíe deſfatero buozie kazanýe, tkanýce ſyroke I trnym10) okolo plaſczuow, czynýechu dluhe modlitbi przed lidmi, Ale wnytrz biechu plny hrziechow a wſſye neprawedlnoſti. A to ynhed wyprawugie a rzka: Nebo 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) na konci ř. 6) mie- přeps. z mig-. 7) na konci ř. 8) rozd. 9) na konci ř. 10) t.
238 345b 346а vczynyen, vczynyte giey ſynem pekelnym dwakrat wiecze nez ſamí ſíe. Miſtrzy a duchuowníczy zyduoſczy 1) tulachu ſie ſem y tam po ſſwietu kupcziece a ſſwým pokrytſtwem rozlicznymí czyny zyſſku hledagice, aby ſkrzie ſſwe pokrytie nabuozenſtwíe n ektereho pohana na wieru zyduowſku obratili. A genz drzewe, gelto byl pohanem, gednyem czynem bludyl a gednu byl geſt syn pekelní, A kdíz pak wídiel, ze geho míſtrzí to, czoz geí nauczilí, toho pak ſamí ſkutki neczynyli, A protoz on pohorſſyw ſie gymí opiet ſie ku pohanſkemu bludu nawratyl. A genz bíl drzewe gedno pohanem, ten pak yuz geft y pohanem y kacierziem. A tak buude dwakrat ſyn pekelný. Horzie wam, wuodyczowe ſlepí, geſto prawíte, ktozkolíwiek przý- ílezie na chramíe, to nycz nenýe, Ale ktoz prziſſieze na zlatie chramowem, powínen geft. Tyto míſtrzí a duchowníczí byechu naſylnye lakomí. Protoz pro ſſwe lakomſtwie blechu to nalezlí, ze, ktoz by kolíwiek pro nýekteru potrzebu przyfahl na chramíe nebo na oltarzy, prawiechu, by ta przyſſaha nycz nedrzala; Ale ktoz by przy/ahl na zlatíe nebo na kteryz kolíwiek wieczí, geſto bý mohla na oltarzy offierowana byty, tee ynhed welmie pilnye potrziebowachu a rzkuce, ze to ſluſſie na ſſluhí buozzie.2) Horzie wam, miſtrzi a duchowníczi, gelto berzete deſfatek z maty a z anýze a z kmína. Tyto duchowníczi welmí twrdie od chudých 3) hdý deſfatek wydierarachu, 4) tak ze beze wſſieho milofrdenſtwíe chude wdo- wiczki z naymenſſie a z nayhubenyeyſſie wieczi muſſiech 5) plny deſfatek daty. A miegiechu 6) ty duchowniczi taku omluwu a rzkuce: Przykazanye zakona geft, abý plny defatek byl dawa“; 7) protoz nechcem pro wy hrzie- ſfíty aný zakona przeſtupyty. Ale welmie wýeczífie a twrſſie przykazanye zakonowe bylo geſt, miloſrdnu ſſwemu blíznyemu byty a wieru gemu w gieho potrziebu vkazaty A prawi ſuud vczyníty, na to míſtrzi a duchuow- níczí nýcz netbagíechu, Ale o deſſatku pro ſſwe lakomſtwie welmi ſnazny byechu. Protoz ſyn buozí y rzekl gým: Wodyczowe ſlepí, wymietagicz komara a pozíeragícz welbbluda.8) Jakoby rzekl: Menſlie przykazanýe od zakona, geſto geſt o deſſatku, tyto malee hubene wieczy — lakoſto geſt mata A anyz — welmí ſſnaznýe pro ſſwe lakomſtwieſwýdierate, Ale czoz gie wieczſſieho a twrzſieho — yakozto geſt miloſrdenſtwie o wierzie a o prawem ſudu — o tom nícz netbate. Horzie wam, míſtrzi a duchowniczi, pokrítcí, geſto cziſtite to, czoz geſt zgiewnye cziſte, cziefſie nebo miſſíj, Ale wnytrz plny gíte lupezie a ne- czitoty. Rozliczny 9) zehrzie duchownikí zyduowſke z toho, ze biechu pokritczi a lzywí. Neb przied lidmí vkazowachu welika znamenýe ſſwatoſtí, noſfiechu na hlawíe deſfatero buozie kazanýe, tkanýce ſyroke I trnym10) okolo plaſczuow, czynýechu dluhe modlitbi przed lidmi, Ale wnytrz biechu plny hrziechow a wſſye neprawedlnoſti. A to ynhed wyprawugie a rzka: Nebo 1) sic. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) sic. 5) na konci ř. 6) mie- přeps. z mig-. 7) na konci ř. 8) rozd. 9) na konci ř. 10) t.
Strana 239
239 wy ſte podobný k hrobuom, geſto ſíe zgiewnýe lîdem 1) zdie kraſſný, Ale wnýtrz zgiewny 2) plny gffuu koſty vmrlích. Takeez prawie y wý zgiewnye vkazugete ſie lidem ſprawedny, Ale wnytrzz plny ſte pokritſtwíe a zloſty. Horze wam, miſtrzy a duchuoníczi, pokritczi, geſto dielate hroby proroczie. Miſtrzý a duchowniczi zydowſczí dyelachu hrobý kraſſne nad prorokí, geſto gich otczi byli pro prawdu zbyli, A mluwiechu a rzkuczie: Bychom byli w ty czaſſy zywi, nebili bychom powuollí naſſym otczuom. Ale w tom krzýwdu mluwíechu, nebo ony pak gſſu welmíe huorzie vczyníli. nebo gích otczí zbýli gíſu ſluhí, A ony pak zabíli ſameho pana; Otczowe 346b gich zbili prorokí, Ale ony pak zabilí toho, o nyemz gſſu prorokowe proro- kowali. A protoz ſyn buozy y rzekl gym: Naplnte mieru waſſich otczuow. Jako by rzekl: Otczowe waſſy poczali gſſuu ſſwu zloſt na mych ſluhach prorociech, Ale wy pak na mnýe na ſſamem doplnte. Hadowe a narode geſſczierziczí, kak vtecete odſuuzenye pekelnyeho? yako bý rziekl: Jakozto z gieſtierow geſtyerowe ſie narozugij, takeez ſte wý ſie z uotczow, geſto gífu bylí vbywce, narodylí vbywcie. Protoz ay, ya wam3) k wam poſſielam proroky a mudree a vczene.1) a z tiech zabíete a vkrzyzugiete a z nych budete byczowaty w ſſwích ſkolach a budete nenawidyety mieſto od mieſta, aby prziſſla na wy wſſieczka krew ſprawedlna, geſto geſt prohita na zemí od krwe Abele ſprawedlneho az do- krwe zacharzîaſſowý, ſyna Barachyowa, gehoz ſte zabih mezí chramem a oltarzem. zawierne prawí wam: Przide to wſſieczko na tento narod. Jeruzaleme, ieruzaleme, geſto zabýgieſſ prorokí a kamenugelſ ty, geſto gffuu k tobíe poſlaný, Koliko ſſem krat chtiel ſhromaſdyty twe ſýný, yakozto ſlepicze ſhromaſſdugie ſſwa kurzatka podſkrzydle, a tyſſ nechtiel. Ted 347a wam oftawen buude duom waaff puuſt. Ale prawi wam: neuzrzite mne wiece, az dyete: Pozehnany, genz gieft przyffiel we ymie buozíe. A wyſſied geziff z chramu, gdieſſe. I prziſtupichu k nyemu mlazíſy gieho, Aby gemu vkazahi dyelo chramowe. Ale on odpowiodyew wecze gym: Wîdyte-li toto wſlicczko? Zawierne prawi wam: Neoſtane kamen na kamení, genz bý byl nezruſſen a nezſkazen. Na toto cztenye piſſie ſſwaty Jeronym knyezz a rzka. TO, geſt bylo k nym drziewe rzeczeno, Naplnte mýeru waſſich otczow, To k ſſamemu gezukriſtowi przyfſluffye, nebo od ných gmíel zabyt býtý. Ale toto, geſt nenye geſto prawi, to prziſſluſſie k geho mlazſſym, o nychzto tuto prawi: Ted ya k wam5) poſſielam prorokí a mudrce a vczene. Nebo rozliczny darowe býli gſſuu dany ſſwatym apoſtolom, yakoz prawí ſſwaty pawel mluwie kuorintuom a rzka: Rozliczny gſfuu darowe ſſwatich apo- ſtolow, nebo nyektere geſt dal prorokí, geſto gſfuu buuducie wieczi proro- kowalí; Nyektere geſt dal tak mudree, geſto gſſu wiedielý, Kdy kteru rzecz P. L. XXVI. col. 172. 1) t. 2) t. 3) červeně přetrženo. 4) ras. 5) na konci ř.
239 wy ſte podobný k hrobuom, geſto ſíe zgiewnýe lîdem 1) zdie kraſſný, Ale wnýtrz zgiewny 2) plny gffuu koſty vmrlích. Takeez prawie y wý zgiewnye vkazugete ſie lidem ſprawedny, Ale wnytrzz plny ſte pokritſtwíe a zloſty. Horze wam, miſtrzy a duchuoníczi, pokritczi, geſto dielate hroby proroczie. Miſtrzý a duchowniczi zydowſczí dyelachu hrobý kraſſne nad prorokí, geſto gich otczi byli pro prawdu zbyli, A mluwiechu a rzkuczie: Bychom byli w ty czaſſy zywi, nebili bychom powuollí naſſym otczuom. Ale w tom krzýwdu mluwíechu, nebo ony pak gſſu welmíe huorzie vczyníli. nebo gích otczí zbýli gíſu ſluhí, A ony pak zabíli ſameho pana; Otczowe 346b gich zbili prorokí, Ale ony pak zabilí toho, o nyemz gſſu prorokowe proro- kowali. A protoz ſyn buozy y rzekl gym: Naplnte mieru waſſich otczuow. Jako by rzekl: Otczowe waſſy poczali gſſuu ſſwu zloſt na mych ſluhach prorociech, Ale wy pak na mnýe na ſſamem doplnte. Hadowe a narode geſſczierziczí, kak vtecete odſuuzenye pekelnyeho? yako bý rziekl: Jakozto z gieſtierow geſtyerowe ſie narozugij, takeez ſte wý ſie z uotczow, geſto gífu bylí vbywce, narodylí vbywcie. Protoz ay, ya wam3) k wam poſſielam proroky a mudree a vczene.1) a z tiech zabíete a vkrzyzugiete a z nych budete byczowaty w ſſwích ſkolach a budete nenawidyety mieſto od mieſta, aby prziſſla na wy wſſieczka krew ſprawedlna, geſto geſt prohita na zemí od krwe Abele ſprawedlneho az do- krwe zacharzîaſſowý, ſyna Barachyowa, gehoz ſte zabih mezí chramem a oltarzem. zawierne prawí wam: Przide to wſſieczko na tento narod. Jeruzaleme, ieruzaleme, geſto zabýgieſſ prorokí a kamenugelſ ty, geſto gffuu k tobíe poſlaný, Koliko ſſem krat chtiel ſhromaſdyty twe ſýný, yakozto ſlepicze ſhromaſſdugie ſſwa kurzatka podſkrzydle, a tyſſ nechtiel. Ted 347a wam oftawen buude duom waaff puuſt. Ale prawi wam: neuzrzite mne wiece, az dyete: Pozehnany, genz gieft przyffiel we ymie buozíe. A wyſſied geziff z chramu, gdieſſe. I prziſtupichu k nyemu mlazíſy gieho, Aby gemu vkazahi dyelo chramowe. Ale on odpowiodyew wecze gym: Wîdyte-li toto wſlicczko? Zawierne prawi wam: Neoſtane kamen na kamení, genz bý byl nezruſſen a nezſkazen. Na toto cztenye piſſie ſſwaty Jeronym knyezz a rzka. TO, geſt bylo k nym drziewe rzeczeno, Naplnte mýeru waſſich otczow, To k ſſamemu gezukriſtowi przyfſluffye, nebo od ných gmíel zabyt býtý. Ale toto, geſt nenye geſto prawi, to prziſſluſſie k geho mlazſſym, o nychzto tuto prawi: Ted ya k wam5) poſſielam prorokí a mudrce a vczene. Nebo rozliczny darowe býli gſſuu dany ſſwatym apoſtolom, yakoz prawí ſſwaty pawel mluwie kuorintuom a rzka: Rozliczny gſfuu darowe ſſwatich apo- ſtolow, nebo nyektere geſt dal prorokí, geſto gſfuu buuducie wieczi proro- kowalí; Nyektere geſt dal tak mudree, geſto gſſu wiedielý, Kdy kteru rzecz P. L. XXVI. col. 172. 1) t. 2) t. 3) červeně přetrženo. 4) ras. 5) na konci ř.
Strana 240
240 347b mluwity, A nyektere geſt dal vczene, tak ſze glfu byli welmie vmielíj w zakonye, z nychzto vkamenowan ſſwaty Scziepan bíl, Zabit ſſwati Pawel, vkrzizowan ſſwaty petrr. A byczowany gſfu apoſtolowe a ppudyli1) gie z mieſta do mieſta zienuce gie z zydowſke zemíe, aby ſly mezý pohanyſtwo, Abý prziſla na nye wſſieczka newynna krwe, geſto geſt prolita na zemí od abele az ſprawedlneho az do krwe zacharziaſſowi, ſyna Barachyaſſowa, genz geft zabit mezí chramem a oltarzem. O abelowi zadneho omyla nenýe, ze geft byl ten, gehozto geſt kayn, bratr geho, zabil. Ale o zacharziaffowí, ktery geft byl, o tom geſt rozlczne domnýenýe. Nebo nyekterzi prawi, by ten byl zacharyaſſ, ſſwateho yana otecz, neb prawie tak, ze geſt w Jeru- zalemie w chramie w zidowſkem bylo giedno wlaſſczie míeto, na nýemzto podle vſtawenye zakona nykomemu nebylo lzie ſtaty na modlitwie, gie- dynym2) cziſtym pannam. A ſſwata marzy, kdyz yuz byla ſſweho ſyna po- rodyla, chtiela na teemz mieſtye ſtaty; ale zydowe wieduce, ze geſt byla ſyna porodyla, chtiechu gy toho branyty. Tehdy Zachariafſ knyeez branyl toho a rzka, Ze geſt duoſtoyna na tom myeſtie mezy ciſtymí pannamí ſtaty. A zydowe pak proto mezy chramem a oltarzem gey Zabili a rzku/ſce, bý proty zakonu mluwil. Prawí potom cztenye: Jeruzaleme, neruzaleme. Nemíeny kamenýe any m3) duomow, Ale bydlcíe gegie, gychzto yako otecz zzele, Jakozto y na gyne" mieſczie prawi, Ze vzrzew mieſto ieruzaleem y pocie placaty. Koliko gſſem, prawi, chtiel twe ſyny ſhromazdyty, towies v wieru krzieſtíanſku, abych ya ſhromazídye wý y byl waſſ obrancie, Jakozto ſlepice ſhromazdugie kurzatka y obranýgie ge ſſwyma krzidloma od zýmy. Tot buude wam duom waſſ opuſſczen. A to ſíe wſſieczko naplnylo po ſſmrty ſyna buozieho ſkrzie tyta a weſpeſyana. Zawierne prawi wam, ze mne yuz neuzrzite, az diete: Pozehnaný, genz gde we ymíe buozíe. Jakobý rzekl: Neobratyte-li ſie a newyznate mí toho, ze ſem ya ten, o nyemzto gſſu proroczy proroko- wali, nykdy meho buozſtwie a meho otcze neuzrzite. A kdyz ſyn bozíj wſſieczko prorokowa, czo ſíe ma ſtaty ieruzalemu a bydlczuom geho, wynyde z chramu. Kazdy czlowiek na tomto ſſwietie, genz geſt chram a prziebytek ſyna buozieho, ma ſie ſnaznye oſtrziehatî abý ſyn buozíj newyffiel z gieho przyebytka. Prawí potom cztenye: Tehdí prziſtupíchu k nyemu mlazíſy geho, abý gemu vkazahi dyelo chramowe. Mohly4) by nýekto otazatý, procz gſſu gemu dyelo chramowe ukazowali; wſſak gest on ge drzewe czaſto wídal. Byl geſt syn buozij ſſwym apoſtolom drzewe powiediel, ze pro zyduowſſke zloſty a hrziechîj chram buude i zruſ- ſen a zz korzen przewracen; protoz apoſtolowe vkazowachu gemu kraſſu a drahoto5) toho dîela, zda by ſie ſſmilugie neprziepuſczil toho zleho, geſto ſie gmiegieffie nad nym ſtaty. Ale on odpowiedyew wece gym: Zawierne prawí wam:6) Nebude oſtaven kamen na kameny, genz bý byl nezruſſen. A to ſie wſſieczko naplnyelo po ſmrty ſyna buozieho.7) 348a 348b 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) sic. 5) sic. 6) na konci ř. 7) Homilie neukončena.
240 347b mluwity, A nyektere geſt dal vczene, tak ſze glfu byli welmie vmielíj w zakonye, z nychzto vkamenowan ſſwaty Scziepan bíl, Zabit ſſwati Pawel, vkrzizowan ſſwaty petrr. A byczowany gſfu apoſtolowe a ppudyli1) gie z mieſta do mieſta zienuce gie z zydowſke zemíe, aby ſly mezý pohanyſtwo, Abý prziſla na nye wſſieczka newynna krwe, geſto geſt prolita na zemí od abele az ſprawedlneho az do krwe zacharziaſſowi, ſyna Barachyaſſowa, genz geft zabit mezí chramem a oltarzem. O abelowi zadneho omyla nenýe, ze geft byl ten, gehozto geſt kayn, bratr geho, zabil. Ale o zacharziaffowí, ktery geft byl, o tom geſt rozlczne domnýenýe. Nebo nyekterzi prawi, by ten byl zacharyaſſ, ſſwateho yana otecz, neb prawie tak, ze geſt w Jeru- zalemie w chramie w zidowſkem bylo giedno wlaſſczie míeto, na nýemzto podle vſtawenye zakona nykomemu nebylo lzie ſtaty na modlitwie, gie- dynym2) cziſtym pannam. A ſſwata marzy, kdyz yuz byla ſſweho ſyna po- rodyla, chtiela na teemz mieſtye ſtaty; ale zydowe wieduce, ze geſt byla ſyna porodyla, chtiechu gy toho branyty. Tehdy Zachariafſ knyeez branyl toho a rzka, Ze geſt duoſtoyna na tom myeſtie mezy ciſtymí pannamí ſtaty. A zydowe pak proto mezy chramem a oltarzem gey Zabili a rzku/ſce, bý proty zakonu mluwil. Prawí potom cztenye: Jeruzaleme, neruzaleme. Nemíeny kamenýe any m3) duomow, Ale bydlcíe gegie, gychzto yako otecz zzele, Jakozto y na gyne" mieſczie prawi, Ze vzrzew mieſto ieruzaleem y pocie placaty. Koliko gſſem, prawi, chtiel twe ſyny ſhromazdyty, towies v wieru krzieſtíanſku, abych ya ſhromazídye wý y byl waſſ obrancie, Jakozto ſlepice ſhromazdugie kurzatka y obranýgie ge ſſwyma krzidloma od zýmy. Tot buude wam duom waſſ opuſſczen. A to ſíe wſſieczko naplnylo po ſſmrty ſyna buozieho ſkrzie tyta a weſpeſyana. Zawierne prawi wam, ze mne yuz neuzrzite, az diete: Pozehnaný, genz gde we ymíe buozíe. Jakobý rzekl: Neobratyte-li ſie a newyznate mí toho, ze ſem ya ten, o nyemzto gſſu proroczy proroko- wali, nykdy meho buozſtwie a meho otcze neuzrzite. A kdyz ſyn bozíj wſſieczko prorokowa, czo ſíe ma ſtaty ieruzalemu a bydlczuom geho, wynyde z chramu. Kazdy czlowiek na tomto ſſwietie, genz geſt chram a prziebytek ſyna buozieho, ma ſie ſnaznye oſtrziehatî abý ſyn buozíj newyffiel z gieho przyebytka. Prawí potom cztenye: Tehdí prziſtupíchu k nyemu mlazíſy geho, abý gemu vkazahi dyelo chramowe. Mohly4) by nýekto otazatý, procz gſſu gemu dyelo chramowe ukazowali; wſſak gest on ge drzewe czaſto wídal. Byl geſt syn buozij ſſwym apoſtolom drzewe powiediel, ze pro zyduowſſke zloſty a hrziechîj chram buude i zruſ- ſen a zz korzen przewracen; protoz apoſtolowe vkazowachu gemu kraſſu a drahoto5) toho dîela, zda by ſie ſſmilugie neprziepuſczil toho zleho, geſto ſie gmiegieffie nad nym ſtaty. Ale on odpowiedyew wece gym: Zawierne prawí wam:6) Nebude oſtaven kamen na kameny, genz bý byl nezruſſen. A to ſie wſſieczko naplnyelo po ſmrty ſyna buozieho.7) 348a 348b 1) rozd. 2) na konci ř. 3) t. 4) sic. 5) sic. 6) na konci ř. 7) Homilie neukončena.
Strana 241
241 Kdyz ſiedieſſie na huorzîe Olýwetſkey, prziſtupychu k nyemu geho mlazífîj taynye a rzkuce: Powies nam, kdyz to bude, A ktere ge znamenye tweho priſtye a ſkonanye ſſwieta? Odpowiedyew geziſf wecze gym: Wizte, abý nykte waſſ neſſwedl; nebo mnozy przydu w mee gmye a rzkuce: Ja gſſem kriſtus a mnohe ſſweduu. Vſliſſiety mate bogie a domnyenye ku bogyom. Wizte, abýſte ſie neſſmuczowali; nebot ſie to muſſy ſtaty, ale ne ynhed buude konecz. Wſtane lid proty lidu a kralewſtwie proty kra- lewstwí A buduu morowe a hladowe a zeſmýe trzieſſenýe po mieſtech. 349a A to wſſieczko poczatek buude boleſty. Tehdy zradye was w protywenſtwie a zaby was a budete w nenawiſt wſfiem lidem pro mee gmie. A tehdy sie pohorflie mnozí a zrady geden druheho A buudu ſebe vhromadu nenawi- dyety. A mnozy krzíwí proroczy wſtanu a mnohe ſſwedu. A proto ze buude przyelifína zloft, zítýdne milowanýe mnohîch. A ktoz buude vſtawîczen az do konce ſmrty, ten ſpaſſen buude. I bude kazano kralewſtwie cztenýe po wſſyem ſſwietu na ſſwiedeczltwie wſfiemu lidu. tehdy przyde ſkonczenýe. Na toto cztenye píſſie ſſwaty Thomaſí z aquína. Protoz gſſu wlaſczie mlazſſy gieho k nyemu prziſtupily, nebo welmi zadachu den geho przyfſczie, To gelt, kdyzto przyde den ſuudný na tento ſſwiet, A take zadachu welmi ſylnýe gey wydiety w gieho chwale. a protoz o tom dwem gieho otazachu, kdy ſie to ſtane, towieſſ chramu zruſſienýe, a take ktere ge znamenye tweho prziſtie. Mnyechu apoſtolowe, by ynhhed toho czaſſu, kdyz by neruzalem byl zruſien,1) Aby take ynhed ſudny den prziffiel. Ale on gym ynhed nycz k tomu otazaný neodpowiedyel, Ale drzewe gym prorokowal a2) tey wiecy, geſto ſie ma drzewue//ſtaty. Nebo 349b any o zkazeny ieruzalema any o ſſwem prziſty den ſuudný na tento ſſwiet tehdy nycz gym neodpowiedyel, Ale o zleem, geſto ſíe ma ſtaty wzſkorzie, o tom gym powiedyel. Protoz gym y prawi: Wizte, aby nykte waſſ neſſwedl; nebo mnozy przydu w mee gmíe a rzkuce: Ja gſsem criſtus. A z trech byl geden Ssymon czarogiednyk3), genz geſt w ſſwich knyhach oſtawil píſano a rzka: Ya gſſem mocz buozie. A mnoho gyných, prawi, ſſwedu, towies ſ prawe wierî na bludnu wzſſwedu. Druhe gym take znamenye prorokugie, geſto ma przy- gity drziewe, nezlí ieruzaleem bude zruſſien, A drzewe nez syn buozi den ſuudny przyde a rzka: Vſliſſiety mate buogie a domnyenye o bogich. wyzte, abiſte ſie neſſmuczowali; neboth ſie to prwe muſſy ſtaty. Mnoho buoyow, mnoho walek wztrrhlo ſie bylo w zydowſkey zemí, drzewe nez geruzalem y ſ chramem byl zruſien a zkazen. Ale ze mnýechu apoftole, bý ynhed po tiech buogích byl konecz ieruzalema, Protoz gym ſyn buozy prawí we czteny: Wítane líd proty lidu A kralewſtwie proty kralewſtwí a buduu morowe a hladowe a trzieſſienye zemye na myeſtech. Ale to wſſieczko poczatek geſt buoleſty. A ta wſſieczka znamenye byla gſu w zýduow//ſky 350a zemí na mieſtech4). Ale to wſſieczko poczatek geſt boleſty. A ta wſſieczka 1) n ras. z m. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 16
241 Kdyz ſiedieſſie na huorzîe Olýwetſkey, prziſtupychu k nyemu geho mlazífîj taynye a rzkuce: Powies nam, kdyz to bude, A ktere ge znamenye tweho priſtye a ſkonanye ſſwieta? Odpowiedyew geziſf wecze gym: Wizte, abý nykte waſſ neſſwedl; nebo mnozy przydu w mee gmye a rzkuce: Ja gſſem kriſtus a mnohe ſſweduu. Vſliſſiety mate bogie a domnyenye ku bogyom. Wizte, abýſte ſie neſſmuczowali; nebot ſie to muſſy ſtaty, ale ne ynhed buude konecz. Wſtane lid proty lidu a kralewſtwie proty kra- lewstwí A buduu morowe a hladowe a zeſmýe trzieſſenýe po mieſtech. 349a A to wſſieczko poczatek buude boleſty. Tehdy zradye was w protywenſtwie a zaby was a budete w nenawiſt wſfiem lidem pro mee gmie. A tehdy sie pohorflie mnozí a zrady geden druheho A buudu ſebe vhromadu nenawi- dyety. A mnozy krzíwí proroczy wſtanu a mnohe ſſwedu. A proto ze buude przyelifína zloft, zítýdne milowanýe mnohîch. A ktoz buude vſtawîczen az do konce ſmrty, ten ſpaſſen buude. I bude kazano kralewſtwie cztenýe po wſſyem ſſwietu na ſſwiedeczltwie wſfiemu lidu. tehdy przyde ſkonczenýe. Na toto cztenye píſſie ſſwaty Thomaſí z aquína. Protoz gſſu wlaſczie mlazſſy gieho k nyemu prziſtupily, nebo welmi zadachu den geho przyfſczie, To gelt, kdyzto przyde den ſuudný na tento ſſwiet, A take zadachu welmi ſylnýe gey wydiety w gieho chwale. a protoz o tom dwem gieho otazachu, kdy ſie to ſtane, towieſſ chramu zruſſienýe, a take ktere ge znamenye tweho prziſtie. Mnyechu apoſtolowe, by ynhhed toho czaſſu, kdyz by neruzalem byl zruſien,1) Aby take ynhed ſudny den prziffiel. Ale on gym ynhed nycz k tomu otazaný neodpowiedyel, Ale drzewe gym prorokowal a2) tey wiecy, geſto ſie ma drzewue//ſtaty. Nebo 349b any o zkazeny ieruzalema any o ſſwem prziſty den ſuudný na tento ſſwiet tehdy nycz gym neodpowiedyel, Ale o zleem, geſto ſíe ma ſtaty wzſkorzie, o tom gym powiedyel. Protoz gym y prawi: Wizte, aby nykte waſſ neſſwedl; nebo mnozy przydu w mee gmíe a rzkuce: Ja gſsem criſtus. A z trech byl geden Ssymon czarogiednyk3), genz geſt w ſſwich knyhach oſtawil píſano a rzka: Ya gſſem mocz buozie. A mnoho gyných, prawi, ſſwedu, towies ſ prawe wierî na bludnu wzſſwedu. Druhe gym take znamenye prorokugie, geſto ma przy- gity drziewe, nezlí ieruzaleem bude zruſſien, A drzewe nez syn buozi den ſuudny przyde a rzka: Vſliſſiety mate buogie a domnyenye o bogich. wyzte, abiſte ſie neſſmuczowali; neboth ſie to prwe muſſy ſtaty. Mnoho buoyow, mnoho walek wztrrhlo ſie bylo w zydowſkey zemí, drzewe nez geruzalem y ſ chramem byl zruſien a zkazen. Ale ze mnýechu apoftole, bý ynhed po tiech buogích byl konecz ieruzalema, Protoz gym ſyn buozy prawí we czteny: Wítane líd proty lidu A kralewſtwie proty kralewſtwí a buduu morowe a hladowe a trzieſſienye zemye na myeſtech. Ale to wſſieczko poczatek geſt buoleſty. A ta wſſieczka znamenye byla gſu w zýduow//ſky 350a zemí na mieſtech4). Ale to wſſieczko poczatek geſt boleſty. A ta wſſieczka 1) n ras. z m. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 16
Strana 242
242 350b 351a znamenye byla gſſu w zydowſſky zemi drzewe, nez geruſalem zruſſen ſ kramem1). A to hoſpodyn na nye prziepuſtyl gedno po druhem napomí- nage gie, zda bý ſkrzie kazanye ſſwatich apoſtolow leknucze ſie pokanye vczynylí A na prawu wieru ſie obratyli; ale ony yako zapekelny, yako roz- paczylí netoliko pokanye neuczynyli, any ie na wieru obratili, Ale y proty ſſwatym apoſtolom ſmrtedlnu zloſt a neprziezen poczali. A protoz prawi we czteny: Tehdy zradye was w protywenſtwie A zabygy was a buudete w nenawiſt wſſíem lidem pro me gmíe. A mnozi ſie pohorſſie a geden druheho zradí a geden druheho bude nenawídiety Nebo toho czaſſu kdyzto zydowe tak weliku zloft, tak weliku nenawiſt nad ſſwatymí apoſtolí vkazowali, tehdy mnozí krzíeſtyene pro weliku hrozu a pro weliky ſtrach od wierí krzieſtyanſke ſie rozpaczyli. A geden druheho zrazowal k zýdowſtwu pro wieru krzieſtyanſku A geden druheho nena- widyeffie. Mnozy take czynyechu ſie apoſtolmí a neýfuce, A tyem czynem mnohe ſproſtne krzieſtyany ſí wiery ſſwodiechu. A protoz prawí cztenye: A m/nozy krzywí proroczí wſtanu a ſſwedu mnohe, protoze bude przíeliſſna zloſt; zſtidne miloſt mnohich, Towies mílost ducha ſſwateho we mnohich krzieſtyanech zhyne. ale ktoz buude vſtawíczen az do koncze, ten bude ſpaſſen. Ale ze by ſſwaty apoſtolowe mohli bylí rzeczy ſynu buoziemu a rzkuce: kak mý budeme muoczí mezi toliko zlymí zywi bytý, Protoz ſyn buozy y prawí gym: A bude kazano cztenye kralewſtwíe, towies ne- beſkeho, po wſſem ſſwietu, yakobý rzekl: Mnozíj z waſſ zywi buuduu tak dluho, az wiera krzieſtyanſka bude ohaſſena2) po wſſiem ſſwietu. A to bylo prziewelike znamenye moczy gezukriftowý, ze we trzidcetech leteech nebo malem wiecze kazanye ſſwatebo cztenye wſſyetek ſſwiet naplnylo. A kdyz ſſwate cztenye yuz po wſſyem ſſwyetu bylo oznameno, tehdy ieru- zalem zhynul. A protoz prawi cztenye: Tehdy przyde ſkonanýe, Towieſ konczyna ieruzalema. Nebo kdyz gſſu zydowe mocz gezukriſtowu po wſſyem ſſwietu ſſktwiece ſíe widyeli a w kratkem czaſſie tak po wſſyem ſſwietu ohlaſſieny, ktereho gſſu ſſmilowanye duoſtoyný býly, tak w ſſwem w newdyeczienſtwi vſtawicznye gſfuce3). Protoz kdyz vzrzite mrzkoſt/ſzamutka, geſto geſt rzecena od Danyele proroka, ſtogiece na ſſwatem mieſtye — ktoz czte, rozumyeí — Tehdy, kterzy gſſu w zíduoſkeí zemí, vteczte na huory. A ktoz geſt na ſtrzyeſſye, neſlaz wziety nyeczo z ſſweho domu. A ktoz na poli, newraczíg ſie wzyety ſſwe ſuknye. Ale huorzie tyeezkym zenam a doykam w tiech dnech. A modlte lie, aby waſfye vtiekanýe nebylo w zymíe nebo w ſſobotu. Nebo bude tehdy take horze welike, yakez nykdý nebywalo od poczatka ſſwieta az doſud, any bude. Aby nebyli vkratczeny tý4) dnowe, nebylo bý ſpaſſieno wſſyeczko maſſo. Ale pro zwuolene budu vkraczeny tý dnowe. Tehdy rzekl-ly by wam kto: ay, tutot geſt kriftus nebo tato5), nerodte wierzity. 1) sic. 2) sic. 3) nedok. 4) přeps. z to. 5) rozd.
242 350b 351a znamenye byla gſſu w zydowſſky zemi drzewe, nez geruſalem zruſſen ſ kramem1). A to hoſpodyn na nye prziepuſtyl gedno po druhem napomí- nage gie, zda bý ſkrzie kazanye ſſwatich apoſtolow leknucze ſie pokanye vczynylí A na prawu wieru ſie obratyli; ale ony yako zapekelny, yako roz- paczylí netoliko pokanye neuczynyli, any ie na wieru obratili, Ale y proty ſſwatym apoſtolom ſmrtedlnu zloſt a neprziezen poczali. A protoz prawi we czteny: Tehdy zradye was w protywenſtwie A zabygy was a buudete w nenawiſt wſſíem lidem pro me gmíe. A mnozi ſie pohorſſie a geden druheho zradí a geden druheho bude nenawídiety Nebo toho czaſſu kdyzto zydowe tak weliku zloft, tak weliku nenawiſt nad ſſwatymí apoſtolí vkazowali, tehdy mnozí krzíeſtyene pro weliku hrozu a pro weliky ſtrach od wierí krzieſtyanſke ſie rozpaczyli. A geden druheho zrazowal k zýdowſtwu pro wieru krzieſtyanſku A geden druheho nena- widyeffie. Mnozy take czynyechu ſie apoſtolmí a neýfuce, A tyem czynem mnohe ſproſtne krzieſtyany ſí wiery ſſwodiechu. A protoz prawí cztenye: A m/nozy krzywí proroczí wſtanu a ſſwedu mnohe, protoze bude przíeliſſna zloſt; zſtidne miloſt mnohich, Towies mílost ducha ſſwateho we mnohich krzieſtyanech zhyne. ale ktoz buude vſtawíczen az do koncze, ten bude ſpaſſen. Ale ze by ſſwaty apoſtolowe mohli bylí rzeczy ſynu buoziemu a rzkuce: kak mý budeme muoczí mezi toliko zlymí zywi bytý, Protoz ſyn buozy y prawí gym: A bude kazano cztenye kralewſtwíe, towies ne- beſkeho, po wſſem ſſwietu, yakobý rzekl: Mnozíj z waſſ zywi buuduu tak dluho, az wiera krzieſtyanſka bude ohaſſena2) po wſſiem ſſwietu. A to bylo prziewelike znamenye moczy gezukriftowý, ze we trzidcetech leteech nebo malem wiecze kazanye ſſwatebo cztenye wſſyetek ſſwiet naplnylo. A kdyz ſſwate cztenye yuz po wſſyem ſſwyetu bylo oznameno, tehdy ieru- zalem zhynul. A protoz prawi cztenye: Tehdy przyde ſkonanýe, Towieſ konczyna ieruzalema. Nebo kdyz gſſu zydowe mocz gezukriſtowu po wſſyem ſſwietu ſſktwiece ſíe widyeli a w kratkem czaſſie tak po wſſyem ſſwietu ohlaſſieny, ktereho gſſu ſſmilowanye duoſtoyný býly, tak w ſſwem w newdyeczienſtwi vſtawicznye gſfuce3). Protoz kdyz vzrzite mrzkoſt/ſzamutka, geſto geſt rzecena od Danyele proroka, ſtogiece na ſſwatem mieſtye — ktoz czte, rozumyeí — Tehdy, kterzy gſſu w zíduoſkeí zemí, vteczte na huory. A ktoz geſt na ſtrzyeſſye, neſlaz wziety nyeczo z ſſweho domu. A ktoz na poli, newraczíg ſie wzyety ſſwe ſuknye. Ale huorzie tyeezkym zenam a doykam w tiech dnech. A modlte lie, aby waſfye vtiekanýe nebylo w zymíe nebo w ſſobotu. Nebo bude tehdy take horze welike, yakez nykdý nebywalo od poczatka ſſwieta az doſud, any bude. Aby nebyli vkratczeny tý4) dnowe, nebylo bý ſpaſſieno wſſyeczko maſſo. Ale pro zwuolene budu vkraczeny tý dnowe. Tehdy rzekl-ly by wam kto: ay, tutot geſt kriftus nebo tato5), nerodte wierzity. 1) sic. 2) sic. 3) nedok. 4) přeps. z to. 5) rozd.
Strana 243
243 Nebo wſtanu krzywi kryſtowe (a rzkucze)1) a krzywi proroczí a dadye znamenye welika a dywy, tak ze w blud2) wuedeny budu, muoze-li ſe ſtaty, y tak y wzwoleny. Ted ſſe wam przedpowiedyel. A protoz dye-li wam kto: tot, w taynem mieſtye geſt, nerodte wierzyty. Nebo yakozto ſſwietloſt wychody od wſſchodu ſluneczneho a zgiewí ſíe od zapadu, tak buude prziſtye ſyna czlowieczieho3). Kdezkolýwiek buude tyelo, tu ſíe ſberu � orlíce. Ale ynhed po horzý trech//dnech ffluncze otemnýe a mýefſýecz neda ſſwe 351b ſſwietloſty a hwiezdy padnu ſſ nebe a moczi nebeſke hnu ſie. A tehdy zpiewi ſie znamenye ſyna czlowieczieho na zemí A tehdy buduuu zaloſtyty wſſiczkny narodowe zemfſczy y uzrzie ſyna czlowieczieho gduce w uoblacziech ne- beſſkich ſí mnohu moczí a Ií weliczenſtwým. y poſſle andyelý ſſwe ſ trubu a ſſ welykym hlaſſem y ſſhromazdie zwuolene geho ode cztirz wietrow, od wyſſoſty nebeſke az do meze gich. Ale od drzewa fíkoweho vczte ſie podobenſtwí. Kdyz yuz wietew geho mýekka buude a liſtye ſie narodylo, wiete, ze gie yuz blizko leto. Takez y wý kdyz vzrzite toto wſſieczko, wiezte, zet blyz geft a we dwerziech. zawierne prawí wam, ze nemíne narod tento, az ſie wſſieczko to ſtane. Nebe a zemíe mynu, ale ſlowa ma nemínu. Ale o tomto dny a czaffu nytkte4) newie, aný andyele nebeſſczí, gedyne ſam otecz. Nebo yakoz geſt bylo we dnech noe, tak buude prziſſczie ſyna czlowieczieho. Nebo yakoz ſſuu byli przied potopu we dnech, geduce a píce a ſſwatbiece ſie az do toho dne, kterehoz geſt noe wſſiel w korab, a nepoznali gſſu, az prziſſla potopa y pobrala wſſieczki: Tak buude y prziſtye 352a ſyna czloſwieczieho. Tehdi dwa budeta na poli, geden bude wzat, A druhi oftawen. Dwye melicze w zrnowiech, gedna bude wzata, a druha oſtawena. Dwa na lozy buudeta, geden buude(oſta)5) wzat, a druhíj oſtawen 6) Na toto cztenýe mluwi ſſwaty Thomaſſ z aquina. Drzewe geſt ſyn buozý zruſſyenye ieruzalema byl yako taynye po- wiedyel, ale tuto yuz zgiewnye wyprawugie przywuozugie na ſſwiedeczſtwie danýelowuo proroczſtwie. Neb danyel prorok ten byl takto prorokowal: Bude, prawi, odyata obyet a ſſluzba a w chramie zamutka ſtane mrzkoſt. To ſie geſt naplnýlo, kdyzto Tyt a weſpezyan, zruſſýwſie ieruzalem a chram y ſluzbu bozí, poſtawili byli obraz ſſwe modly na tom mieſtye, geſto byl chram, A w zakonye bylo zydom przykazano, aby wſſiech modl pohanſkich nenawídyelí a mrzkoſt gich gmielí. Protoz ſyn bozý Dawa znamenye, ktereho czaſſu bude ieruzalem?) a chram zruſſyen a rzka: Kdyz vzrzyte mrzkoſt zamutka ſtogiece na ſſwem ſſwatem mieſtye, towies modlu zydom 8) mrzatu, pro nyzto welikí zamutek gmiegiechu widuce gy ſtaty na tom ſſwatem mieſtye, geſto chram ſtal. Tehdy, prawí, geſtol/gffu w zyduowſký 352b zemí, vteczte na horíj. To ſie naplnylo to 9) czaſſu, kdyzto ieruzalem y ſ chramem byl zruſſien. nebo kdyzto ſie k gieruzalemu przyblyzowal rzymſki zaſtup, wſſiczkny krzieſtyene, geſto byechu w tey wlaſty — yakz 1) červeně přetrženo. 2) ras. l z b. 3) ras. b, písař chtěl psáti božicho. 4) sic. 5) přetrženo. 6) na konci ř. 7) -1 přeps. z ul. 8) na konci ř. 9) sic.
243 Nebo wſtanu krzywi kryſtowe (a rzkucze)1) a krzywi proroczí a dadye znamenye welika a dywy, tak ze w blud2) wuedeny budu, muoze-li ſe ſtaty, y tak y wzwoleny. Ted ſſe wam przedpowiedyel. A protoz dye-li wam kto: tot, w taynem mieſtye geſt, nerodte wierzyty. Nebo yakozto ſſwietloſt wychody od wſſchodu ſluneczneho a zgiewí ſíe od zapadu, tak buude prziſtye ſyna czlowieczieho3). Kdezkolýwiek buude tyelo, tu ſíe ſberu � orlíce. Ale ynhed po horzý trech//dnech ffluncze otemnýe a mýefſýecz neda ſſwe 351b ſſwietloſty a hwiezdy padnu ſſ nebe a moczi nebeſke hnu ſie. A tehdy zpiewi ſie znamenye ſyna czlowieczieho na zemí A tehdy buduuu zaloſtyty wſſiczkny narodowe zemfſczy y uzrzie ſyna czlowieczieho gduce w uoblacziech ne- beſſkich ſí mnohu moczí a Ií weliczenſtwým. y poſſle andyelý ſſwe ſ trubu a ſſ welykym hlaſſem y ſſhromazdie zwuolene geho ode cztirz wietrow, od wyſſoſty nebeſke az do meze gich. Ale od drzewa fíkoweho vczte ſie podobenſtwí. Kdyz yuz wietew geho mýekka buude a liſtye ſie narodylo, wiete, ze gie yuz blizko leto. Takez y wý kdyz vzrzite toto wſſieczko, wiezte, zet blyz geft a we dwerziech. zawierne prawí wam, ze nemíne narod tento, az ſie wſſieczko to ſtane. Nebe a zemíe mynu, ale ſlowa ma nemínu. Ale o tomto dny a czaffu nytkte4) newie, aný andyele nebeſſczí, gedyne ſam otecz. Nebo yakoz geſt bylo we dnech noe, tak buude prziſſczie ſyna czlowieczieho. Nebo yakoz ſſuu byli przied potopu we dnech, geduce a píce a ſſwatbiece ſie az do toho dne, kterehoz geſt noe wſſiel w korab, a nepoznali gſſu, az prziſſla potopa y pobrala wſſieczki: Tak buude y prziſtye 352a ſyna czloſwieczieho. Tehdi dwa budeta na poli, geden bude wzat, A druhi oftawen. Dwye melicze w zrnowiech, gedna bude wzata, a druha oſtawena. Dwa na lozy buudeta, geden buude(oſta)5) wzat, a druhíj oſtawen 6) Na toto cztenýe mluwi ſſwaty Thomaſſ z aquina. Drzewe geſt ſyn buozý zruſſyenye ieruzalema byl yako taynye po- wiedyel, ale tuto yuz zgiewnye wyprawugie przywuozugie na ſſwiedeczſtwie danýelowuo proroczſtwie. Neb danyel prorok ten byl takto prorokowal: Bude, prawi, odyata obyet a ſſluzba a w chramie zamutka ſtane mrzkoſt. To ſie geſt naplnýlo, kdyzto Tyt a weſpezyan, zruſſýwſie ieruzalem a chram y ſluzbu bozí, poſtawili byli obraz ſſwe modly na tom mieſtye, geſto byl chram, A w zakonye bylo zydom przykazano, aby wſſiech modl pohanſkich nenawídyelí a mrzkoſt gich gmielí. Protoz ſyn bozý Dawa znamenye, ktereho czaſſu bude ieruzalem?) a chram zruſſyen a rzka: Kdyz vzrzyte mrzkoſt zamutka ſtogiece na ſſwem ſſwatem mieſtye, towies modlu zydom 8) mrzatu, pro nyzto welikí zamutek gmiegiechu widuce gy ſtaty na tom ſſwatem mieſtye, geſto chram ſtal. Tehdy, prawí, geſtol/gffu w zyduowſký 352b zemí, vteczte na horíj. To ſie naplnylo to 9) czaſſu, kdyzto ieruzalem y ſ chramem byl zruſſien. nebo kdyzto ſie k gieruzalemu przyblyzowal rzymſki zaſtup, wſſiczkny krzieſtyene, geſto byechu w tey wlaſty — yakz 1) červeně přetrženo. 2) ras. l z b. 3) ras. b, písař chtěl psáti božicho. 4) sic. 5) přetrženo. 6) na konci ř. 7) -1 přeps. z ul. 8) na konci ř. 9) sic.
Strana 244
244 353a 353b prawí kronyka koftelnye — buozym napomenutym odtud ſie wzdalili A przieſſedíſe yordan, prziſſhi do gednoho míeſta, gemuzto bieſſie gmíe 1' pella, A tu pod obrany 2) krale agrippy nyekterí czaſí prziebýwalí. Nebo kral Agrippa y ſſ n ekterími zydy, geſto ſie byechu gemu poruczyli, bieſſíe pod rzymſkym kralewſtwym; A protoz ty, geſto pod gieho obranu vtekli bylí, ne tak welmí ſíe bachu, any tak welike peczie na rzymſky zaſtup gmye- gechu. A potom pak wyprawugie zlee bez konce, geſto ſie ma zydom ſtaty. a protoz prawí: A ktoz geſt na ſtrzieſſie, neſlazz, aby czo wzal z ſſweho domu Nebo lepe geſt gemu zachowaty nahy zywuot, nezlí do domu wenda nye- kteru potrziebu ſſwemu zywotu chtiel wziety a tak ſſwoy zywot ztratyty. A protoz take prawi: A ten, geſto geſt na polí, newraczug ſe duomow wziety ſſwu ſukny. Nebo kdyz ty, geſto gſſu wnytrz w mieſtye, býezie, welmi wiece ty, geſto gſſu zewnye, nemagy ſie poczl/domow wratity. Ale huorze tyem 3) geſto gſſu tiezſky, A tiem, geſto gſſu doyký. 4) Nebo tito lenyeyſſie gffu a iſnadny vteczí nemohu, obtiezený poczietym dietyete A onyem pak huorzîe, nebo milowanym k ſſwym dyetkam ſſuu zawazany. A pro- welike milowannye 5) nemohu gich oſtaty a od ných vteczí. Penyezy zagiſte wzhirſfyety ſnadno geſt A take rucha ſobíe dobity nenýe welmi neſnadno; Ale to, czoz komu geſt przyrozeno, kak toho muoz vteczí? Nebo kak muoze obtiezena poczietym k blehu lehka bytý? Nebo y ta, genzto giefſcze v nye dyetatko gy ſe a ona gie vrodyla, od nýeho vteczi? A opiet vkazuge welikoſt gich horze, kdyz prawi: Modlte ſie, aby waſſie býehany 6) nebylo zymíe nebo w ſſobotu. Znamenayz, kak proty zydom tato rzecz geſt, a ze o tom zleem mluwí, geſto gie ma potkaty. Nebo apoſtolowe gſu neſmýelí ſſoboty ſſwietyty, gedno zydowe. A proto prawí, Aby ſie modlili, aby gich biehanye zymie nebylo, nebo pro neczaſſ, pro zymu a pro blato neſſnadno geſt byezêty. Ale w ſſobotu proto, Nebo zydom 7) podle zakona nebylo lzýe 8) w ſſobuotu gyty gedyne gednu mîlí. A bude, prawí, take huorze, yakez/ geft nykdyz nebýwalo od poczatka ſſwieta az doſud, anyz bude potom. 9) Nebo Joſeff, geſto geſt kronyku zydowſku píſal, Ze ge toliko ſleho tomu lidu ſíe ſtalo, prawi, ze geſt gedwa yako k uwierzie podobno, ze gſſu, prawi, materi ſſwe dyety gedlý; Pakli w ktereý dietatko vmrzielo, brzycho gy rozrzezali, aby mohli dyetatko ſſnyeſty. A to, geſto prawi we czteny ze take huorze nykdy nebylo, anýz bude, rozumíety geft nad zyduowſkym narodem. Nebo kdyz Anczikriſt przíde, bude tak welike huorzie, iako tehdy bylo nebo wieczífie, Ale to nebude nad zyduowſkym narodem, ale nad gýnými lidmí; Nebo zydowe w anczykriſta buudu wierzity a gey buudu za buoha gmíety. Ale otýezemý zyduow, procz geſt tak welika rana na nye przie- puſſczena, wieczſſie, nez kdý drzewe na nych bywala? Zagiſte pro nycz pro gyne nez proto, ze gſſu ſyna buozieho newynne1o) vkrzyzowali a geſtíe 1) na konci ř. 2) sic. 3) na konci ř. 4) ý přepsáno. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) t. s) 1 přeps. ze z. 9) na konci ř. 10) sic.
244 353a 353b prawí kronyka koftelnye — buozym napomenutym odtud ſie wzdalili A przieſſedíſe yordan, prziſſhi do gednoho míeſta, gemuzto bieſſie gmíe 1' pella, A tu pod obrany 2) krale agrippy nyekterí czaſí prziebýwalí. Nebo kral Agrippa y ſſ n ekterími zydy, geſto ſie byechu gemu poruczyli, bieſſíe pod rzymſkym kralewſtwym; A protoz ty, geſto pod gieho obranu vtekli bylí, ne tak welmí ſíe bachu, any tak welike peczie na rzymſky zaſtup gmye- gechu. A potom pak wyprawugie zlee bez konce, geſto ſie ma zydom ſtaty. a protoz prawí: A ktoz geſt na ſtrzieſſie, neſlazz, aby czo wzal z ſſweho domu Nebo lepe geſt gemu zachowaty nahy zywuot, nezlí do domu wenda nye- kteru potrziebu ſſwemu zywotu chtiel wziety a tak ſſwoy zywot ztratyty. A protoz take prawi: A ten, geſto geſt na polí, newraczug ſe duomow wziety ſſwu ſukny. Nebo kdyz ty, geſto gſſu wnytrz w mieſtye, býezie, welmi wiece ty, geſto gſſu zewnye, nemagy ſie poczl/domow wratity. Ale huorze tyem 3) geſto gſſu tiezſky, A tiem, geſto gſſu doyký. 4) Nebo tito lenyeyſſie gffu a iſnadny vteczí nemohu, obtiezený poczietym dietyete A onyem pak huorzîe, nebo milowanym k ſſwym dyetkam ſſuu zawazany. A pro- welike milowannye 5) nemohu gich oſtaty a od ných vteczí. Penyezy zagiſte wzhirſfyety ſnadno geſt A take rucha ſobíe dobity nenýe welmi neſnadno; Ale to, czoz komu geſt przyrozeno, kak toho muoz vteczí? Nebo kak muoze obtiezena poczietym k blehu lehka bytý? Nebo y ta, genzto giefſcze v nye dyetatko gy ſe a ona gie vrodyla, od nýeho vteczi? A opiet vkazuge welikoſt gich horze, kdyz prawi: Modlte ſie, aby waſſie býehany 6) nebylo zymíe nebo w ſſobotu. Znamenayz, kak proty zydom tato rzecz geſt, a ze o tom zleem mluwí, geſto gie ma potkaty. Nebo apoſtolowe gſu neſmýelí ſſoboty ſſwietyty, gedno zydowe. A proto prawí, Aby ſie modlili, aby gich biehanye zymie nebylo, nebo pro neczaſſ, pro zymu a pro blato neſſnadno geſt byezêty. Ale w ſſobotu proto, Nebo zydom 7) podle zakona nebylo lzýe 8) w ſſobuotu gyty gedyne gednu mîlí. A bude, prawí, take huorze, yakez/ geft nykdyz nebýwalo od poczatka ſſwieta az doſud, anyz bude potom. 9) Nebo Joſeff, geſto geſt kronyku zydowſku píſal, Ze ge toliko ſleho tomu lidu ſíe ſtalo, prawi, ze geſt gedwa yako k uwierzie podobno, ze gſſu, prawi, materi ſſwe dyety gedlý; Pakli w ktereý dietatko vmrzielo, brzycho gy rozrzezali, aby mohli dyetatko ſſnyeſty. A to, geſto prawi we czteny ze take huorze nykdy nebylo, anýz bude, rozumíety geft nad zyduowſkym narodem. Nebo kdyz Anczikriſt przíde, bude tak welike huorzie, iako tehdy bylo nebo wieczífie, Ale to nebude nad zyduowſkym narodem, ale nad gýnými lidmí; Nebo zydowe w anczykriſta buudu wierzity a gey buudu za buoha gmíety. Ale otýezemý zyduow, procz geſt tak welika rana na nye przie- puſſczena, wieczſſie, nez kdý drzewe na nych bywala? Zagiſte pro nycz pro gyne nez proto, ze gſſu ſyna buozieho newynne1o) vkrzyzowali a geſtíe 1) na konci ř. 2) sic. 3) na konci ř. 4) ý přepsáno. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) t. s) 1 přeps. ze z. 9) na konci ř. 10) sic.
Strana 245
245 gſfuu wieczííieho duoſtoyny býli. Jakozto prawi we czteny: Abý nebyli vkratceny 1) dnowe ty, nebylo bý ſpaſſeno wſſyczko maſſo. Jako bý rzekl: By byla dele trwala wuoyna rzyman proty mieſtu, wſſyczkny zydowe byli 354a by zhynulî. A toz y prawí: wſſieczko maſ//ſo, Towies zyduowſke, nebylo by ſpaſſeno, y tyech zyduow, geſto gſſu w tom mieſtye bydlili, y tiech, geſto gſſu byli gynde y ſſem y tam byli ſie rozbiehli. Nebo rzymane netoliko hledachu zydow zbyty, gelto gffu byli w zidowſkey zemí, Ale y gyných wſſiech, geſto gſſu byli vtekſie zyemíe y zzde y onde byli ſe rozkryl. Ale aby zydowe nerzekli, pro apoſtoly gezukriſtowý a pro geho mlazſſie, ze gſſu kazalí proty zakonu zyduowſkemu, proto geſt buoh tu ranu y na mieſto y na zemí przyepuſtyl. Vkazuge to we czteny, ze nebylo 2) by krzieſtyanſtwa, byli bý wſficzkny zydowe zhýnulí: Ale prawí, Ze pro zwuolene vkraczeny gffu ty dny; Nebo kdyz by neruzalem zruſſen, mezý zydowstwem byli take nyekterzi krzieſtyene, geſto gſſuu z zydowuſtwa na wíeru krzieſtyanſku obratyli býlí fie; protoz abý ty giſczí ſ 3) zydowſſkym narodem nezhynuli, protoz hoſpodýn vkratyl tiech dny a tiech czaffow. Protoz Dye-li wam kto: ay, tutot geſt iezucriſt nebo tanto. 4) Kdíz ſyn buozy dokonal, wýprawugie ſſwým mlazſſym, czo ſíe ma geruzalemu ſtaty, yuz poczyna wyprawuowaty, kak on ſam ma den ſuudný na tento ſſwyet przygyty. Kdyzto ſyn buozy nayprwe na tento ſſwiet prziſſiel, geſto 354b ſie narodyl, geho przîſtýe bylo ſtayno 5); nebo ſie narodyl w bethlehemíe, w tom malem mieſtczí 6) a w maleý kragynye a tak, iako by nykte o gieho przyſſczy newyedyel. Ale w druhem przyſty ſſwem, den ſuudny, kdyz przyde, neprzide tak taynye, ale zgiewnye, ze weſſ ſſwiet gey uzrzy a pozna. A protoz y prawi, Dye-li wam kto: Tutot ge gezukriſt nebo tamto, nerodte wierzity. Jako by rzekl: Kdyz on przyde, tak bude zgiewno gieho prziſtye, ze nebude nikomemu trzieba gieho prziſſtie ukazowaty any take zwieſtowaty. w drzewnýem prziſtý prziffeel geſt tayníe a ſí weliku pokoru, Ale w tomto prziſczy w poſſlednyem przyde zgiewnýe a ſf weliku chwalu. Ale drzewe nez ſyn buozy den ſudný przygde, Drzewe przyde na fſwiet anczykrift ſſwymí krzywymí apoſtolý A ſſwymi krzywymí proroky. A ty buudu czynyty dyabelſku moczy 7) A buozym prziepuſſczeny 8) tak welyke dywy, ze w blud buudu uwedeny, muoz-li ſie ſtaty, take y zwuolený. Skrze zwuo- lence na tomto míeſtíe rozumýe pokrítce, gelto ſie przied lidmí zdagy wzwuoleny, ale przied buohem neýglſu. A ty wſſiczkny buudu w bllud 9) wuedený, nebo dobrého zaklada gmíety nebuudu. A taczí krzywi proroczi apoſtolowe mnozíj ſſuu býlí za toho czaſſu, geſto//gſſu ſſwaty apoſtolowe 355a geſſcze na ſſwietie byli. Ale prziede dnem ſuudnym welmi wiece trech ludarzow buude, geſto buudu lidý ſſwuodyty ſ prawe wiery. A ty gifty krzywi proroczy buudu mluwity a rzkuce: Tatotye10) na puuſſczi krîſtus, A nýekterzy dyegi: Tamto geſt na taynem mieſtye, yamzto neſſnadno 1) v uvozovkách. 2) t. 3) přeps. ze z. 4) sic. 5) sic. 6) c přepsáno z o. 7) cz přeps. z o. 8) na konci ř. 9) rozd. 10) t.
245 gſfuu wieczííieho duoſtoyny býli. Jakozto prawi we czteny: Abý nebyli vkratceny 1) dnowe ty, nebylo bý ſpaſſeno wſſyczko maſſo. Jako bý rzekl: By byla dele trwala wuoyna rzyman proty mieſtu, wſſyczkny zydowe byli 354a by zhynulî. A toz y prawí: wſſieczko maſ//ſo, Towies zyduowſke, nebylo by ſpaſſeno, y tyech zyduow, geſto gſſu w tom mieſtye bydlili, y tiech, geſto gſſu byli gynde y ſſem y tam byli ſie rozbiehli. Nebo rzymane netoliko hledachu zydow zbyty, gelto gffu byli w zidowſkey zemí, Ale y gyných wſſiech, geſto gſſu byli vtekſie zyemíe y zzde y onde byli ſe rozkryl. Ale aby zydowe nerzekli, pro apoſtoly gezukriſtowý a pro geho mlazſſie, ze gſſu kazalí proty zakonu zyduowſkemu, proto geſt buoh tu ranu y na mieſto y na zemí przyepuſtyl. Vkazuge to we czteny, ze nebylo 2) by krzieſtyanſtwa, byli bý wſficzkny zydowe zhýnulí: Ale prawí, Ze pro zwuolene vkraczeny gffu ty dny; Nebo kdyz by neruzalem zruſſen, mezý zydowstwem byli take nyekterzi krzieſtyene, geſto gſſuu z zydowuſtwa na wíeru krzieſtyanſku obratyli býlí fie; protoz abý ty giſczí ſ 3) zydowſſkym narodem nezhynuli, protoz hoſpodýn vkratyl tiech dny a tiech czaffow. Protoz Dye-li wam kto: ay, tutot geſt iezucriſt nebo tanto. 4) Kdíz ſyn buozy dokonal, wýprawugie ſſwým mlazſſym, czo ſíe ma geruzalemu ſtaty, yuz poczyna wyprawuowaty, kak on ſam ma den ſuudný na tento ſſwyet przygyty. Kdyzto ſyn buozy nayprwe na tento ſſwiet prziſſiel, geſto 354b ſie narodyl, geho przîſtýe bylo ſtayno 5); nebo ſie narodyl w bethlehemíe, w tom malem mieſtczí 6) a w maleý kragynye a tak, iako by nykte o gieho przyſſczy newyedyel. Ale w druhem przyſty ſſwem, den ſuudny, kdyz przyde, neprzide tak taynye, ale zgiewnye, ze weſſ ſſwiet gey uzrzy a pozna. A protoz y prawi, Dye-li wam kto: Tutot ge gezukriſt nebo tamto, nerodte wierzity. Jako by rzekl: Kdyz on przyde, tak bude zgiewno gieho prziſtye, ze nebude nikomemu trzieba gieho prziſſtie ukazowaty any take zwieſtowaty. w drzewnýem prziſtý prziffeel geſt tayníe a ſí weliku pokoru, Ale w tomto prziſczy w poſſlednyem przyde zgiewnýe a ſf weliku chwalu. Ale drzewe nez ſyn buozy den ſudný przygde, Drzewe przyde na fſwiet anczykrift ſſwymí krzywymí apoſtolý A ſſwymi krzywymí proroky. A ty buudu czynyty dyabelſku moczy 7) A buozym prziepuſſczeny 8) tak welyke dywy, ze w blud buudu uwedeny, muoz-li ſie ſtaty, take y zwuolený. Skrze zwuo- lence na tomto míeſtíe rozumýe pokrítce, gelto ſie przied lidmí zdagy wzwuoleny, ale przied buohem neýglſu. A ty wſſiczkny buudu w bllud 9) wuedený, nebo dobrého zaklada gmíety nebuudu. A taczí krzywi proroczi apoſtolowe mnozíj ſſuu býlí za toho czaſſu, geſto//gſſu ſſwaty apoſtolowe 355a geſſcze na ſſwietie byli. Ale prziede dnem ſuudnym welmi wiece trech ludarzow buude, geſto buudu lidý ſſwuodyty ſ prawe wiery. A ty gifty krzywi proroczy buudu mluwity a rzkuce: Tatotye10) na puuſſczi krîſtus, A nýekterzy dyegi: Tamto geſt na taynem mieſtye, yamzto neſſnadno 1) v uvozovkách. 2) t. 3) přeps. ze z. 4) sic. 5) sic. 6) c přepsáno z o. 7) cz přeps. z o. 8) na konci ř. 9) rozd. 10) t.
Strana 246
246 355b 356а geho dogytî. A to wſſieczko vczínye proto, Abý k wierze ancicriſtowie rozliczne lidý przyweſty mohlí. Ale ſyn buozy ynhed proty tomu w tomto czteny ukazuge, ze on neprzyde na tento ſſwiet taynýe, anyz na kterem mieſtie taynem bude, Ale tak zgiewnye przigde, ze to wſſiemu ſſwietu 1) zgyewno buude. A protoz prawí we czteny: Jakozto bliſkaníe wýchody ze wſſchuodu ſluneczneho a zgiewuge ſſye y na zapad ſlunce, takeez buude prziſſczie ſyna bozieho. Jakoz geſt drzewe byl powiedyel, kterym czynem ma antycriſtus przygyty, Takeez pak tuto wyprawugie, kterym czynem ma ſyn buozij na tento ſſwiet den suudny przigity. Nebo takozto bliſkanýe nenye potrziebye, bý kto przedeyda gie y zwieftowal, ze ma przygíty; nebo we mzený oka po wſſem 2) ſſwietu ſíe vkazíe, y tiem, geſto w domíech zawrzeny gſfuu: Takez prziſſczie ſyna buozieho den ſuud/ ný ruczie znamo bude. Potom pak ynhed gyne znameníe prziſtye ſyna buozieho wýpíſſugie a rzka: Kdeez kolíwíek buude tielo, tu ſie ſberu ý orlîce. Skrzie orlice rozumíe mnoſtwie ſfwatich andyelow; Ale ſkrzie tielo rozumíe czlowieczltwie ſyna buozieho. przykladem przyrozenym naſſ przywozuge, abychom ſíe tak przyprawilí, takz býchom duoftoyny bylí a mohlí byty podle ſyna buozíeho den ſudný. Nebo orlíce za morzem czýgíj3) mrch 4) a k tey mrſſie ſie ſbýeragi). A kdyz neſſmyſlny ptaczí przírozenym czichem, tak dalekymí 5) zemíemí rozluczený,6) malu mrchu czygý, kdez lezý: welmi wecze wſſieczko wierne krzieſtyanſtwuo ma chwatati k ſynu buoziemu, gehozto bliſkanýe wichody od wſſchodu ſlunce az do zapada. A kdyz ſyn bozij wyſtrziehl ſſwe wierne krzieſtyanſtwuo, aby geho krzywi proroczí anczicriſtowí nemohlí ſſweſty a przeludyty, yuz tuto pak vkazugie, kterím rzadem na tento ſſwiet chcze przygity a rzka: ynhed po tiech dnech Slunce otemnýe. welmýe welike huorze buude tehdy; Nebo welmí mnoho klamaczow a ludarzow buude, Ale wſſakz duhy 7 czaſſ to tratý nebuude. Nebo kdyz geſt huorze zydowſke v gieru/ zalemie Pro wzwuolene bylo vkraceno, welmie wiece pro nye toto bude vkratczeno. A protoz nerzekl potom horzîe, Ale rzekl ynhed: Po tom huorzy. A yakozto prawie toho czaſſu, Kdyz ſyn buozy vkrzyzowan, ſlunce y mieſſyecz y wſſieczky hwiezdí byli ztratylý ſſwu ſſwietloſt, Takez prawíe prziede dnem luudným, Jakz prawí Johel prorok: Slunce ſye obraty we tmu A míe- ſſyecz ſie obraty w krew, Drziewe nez przide den buozy weliky a zgiewný. A hwiezdy, prawí, ſpadnu ſſ nebe, Towíes ſſwu ſſwietloſt tak ztratye, yako by bylý ſpadlý, A moczi nebeſke ty ſie hnu, tak ze buude hrzymanye tak welike a tak hrozne, yakeez nebywalo od poczatka ſſwýeta. A tehdy ſie ukazie znamenye ſyna czlowieczieho na nebí, yakozto kdyzto na ſſwatem krzizy ſyn buozíj wiſſaal. Proty geho welikey ſſwietloſty ſluncze a mieſſiecz we tmie ſtanu, Yakozto kdyzbý kto zazehl ſſwieczy proty ſſluncý, zadne bý ſſwietloſty nedalo 8). Tehdy wſſiczkny narodowe zemſſczí buudu zalo- 1) ras. 2) na konci ř. 3) íj přeps. v íe. 4) na konci ř. 5) ý přeps. z o. 6) ý přeps. z u. 7) sic. 8) sic.
246 355b 356а geho dogytî. A to wſſieczko vczínye proto, Abý k wierze ancicriſtowie rozliczne lidý przyweſty mohlí. Ale ſyn buozy ynhed proty tomu w tomto czteny ukazuge, ze on neprzyde na tento ſſwiet taynýe, anyz na kterem mieſtie taynem bude, Ale tak zgiewnye przigde, ze to wſſiemu ſſwietu 1) zgyewno buude. A protoz prawí we czteny: Jakozto bliſkaníe wýchody ze wſſchuodu ſluneczneho a zgiewuge ſſye y na zapad ſlunce, takeez buude prziſſczie ſyna bozieho. Jakoz geſt drzewe byl powiedyel, kterym czynem ma antycriſtus przygyty, Takeez pak tuto wyprawugie, kterym czynem ma ſyn buozij na tento ſſwiet den suudny przigity. Nebo takozto bliſkanýe nenye potrziebye, bý kto przedeyda gie y zwieftowal, ze ma przygíty; nebo we mzený oka po wſſem 2) ſſwietu ſíe vkazíe, y tiem, geſto w domíech zawrzeny gſfuu: Takez prziſſczie ſyna buozieho den ſuud/ ný ruczie znamo bude. Potom pak ynhed gyne znameníe prziſtye ſyna buozieho wýpíſſugie a rzka: Kdeez kolíwíek buude tielo, tu ſie ſberu ý orlîce. Skrzie orlice rozumíe mnoſtwie ſfwatich andyelow; Ale ſkrzie tielo rozumíe czlowieczltwie ſyna buozieho. przykladem przyrozenym naſſ przywozuge, abychom ſíe tak przyprawilí, takz býchom duoftoyny bylí a mohlí byty podle ſyna buozíeho den ſudný. Nebo orlíce za morzem czýgíj3) mrch 4) a k tey mrſſie ſie ſbýeragi). A kdyz neſſmyſlny ptaczí przírozenym czichem, tak dalekymí 5) zemíemí rozluczený,6) malu mrchu czygý, kdez lezý: welmi wecze wſſieczko wierne krzieſtyanſtwuo ma chwatati k ſynu buoziemu, gehozto bliſkanýe wichody od wſſchodu ſlunce az do zapada. A kdyz ſyn bozij wyſtrziehl ſſwe wierne krzieſtyanſtwuo, aby geho krzywi proroczí anczicriſtowí nemohlí ſſweſty a przeludyty, yuz tuto pak vkazugie, kterím rzadem na tento ſſwiet chcze przygity a rzka: ynhed po tiech dnech Slunce otemnýe. welmýe welike huorze buude tehdy; Nebo welmí mnoho klamaczow a ludarzow buude, Ale wſſakz duhy 7 czaſſ to tratý nebuude. Nebo kdyz geſt huorze zydowſke v gieru/ zalemie Pro wzwuolene bylo vkraceno, welmie wiece pro nye toto bude vkratczeno. A protoz nerzekl potom horzîe, Ale rzekl ynhed: Po tom huorzy. A yakozto prawie toho czaſſu, Kdyz ſyn buozy vkrzyzowan, ſlunce y mieſſyecz y wſſieczky hwiezdí byli ztratylý ſſwu ſſwietloſt, Takez prawíe prziede dnem luudným, Jakz prawí Johel prorok: Slunce ſye obraty we tmu A míe- ſſyecz ſie obraty w krew, Drziewe nez przide den buozy weliky a zgiewný. A hwiezdy, prawí, ſpadnu ſſ nebe, Towíes ſſwu ſſwietloſt tak ztratye, yako by bylý ſpadlý, A moczi nebeſke ty ſie hnu, tak ze buude hrzymanye tak welike a tak hrozne, yakeez nebywalo od poczatka ſſwýeta. A tehdy ſie ukazie znamenye ſyna czlowieczieho na nebí, yakozto kdyzto na ſſwatem krzizy ſyn buozíj wiſſaal. Proty geho welikey ſſwietloſty ſluncze a mieſſiecz we tmie ſtanu, Yakozto kdyzbý kto zazehl ſſwieczy proty ſſluncý, zadne bý ſſwietloſty nedalo 8). Tehdy wſſiczkny narodowe zemſſczí buudu zalo- 1) ras. 2) na konci ř. 3) íj přeps. v íe. 4) na konci ř. 5) ý přeps. z o. 6) ý přeps. z u. 7) sic. 8) sic.
Strana 247
247 tyty, Towieſſ wſſiczkny narodowe, geſto gſſuu rozkoz zemſku wiece milo- wali nezh ſyna buozieho a ſſwu duſſy; nebo tehdy vrozumiegî tomu, ze ýuz ſyn buozí na ſſuud przyde pomítyty nad nymí gych hrziechow. Jakz prawí ynhed cztenye: Tehdý/ vzrzíelý na czlowíeczeho gducie w uoblaciech 356b nebeſkich ſſ weliku chwalu a ſſ weliku moczy. Nebo wſſychny andyelowe a wſſichny ſſwaty przygidu ſí nym a chwalu weliku a wlaſczy budu gemu tehdí wzdawaty; nebo ſie tehdy przyblizý czaſí, w nyemzto czíſlo towa- rziſtwa gich bude naplnyeno w nebeſkem kralewſtwý. A yakz ſíe czte w knyhach Apoſtolſkich k ſkutkuow, Ze na geho wſtupeny oblak gey przygial z oczíj apoſtolowich A andyel rzekl ſſwatym apoſtolom: Tak przyde, Towies Den suudny, yakz ſte gey wýdielí gduce do nebeſſ. A protoz wierzíty tomu mamý, ze przyde netoliko w naſfiem czlowieczſtwi, Ale y take w uoblacziech A poſſle ſſwe andyeli ſ trubu a ſ hlaſſem welikym, Towies ſ hlaſſem tak 1) zwuczným, yako bý byla nyekaka welika a nykdy neſlichana truba. A hlaff ten bude k giezukritowý, gymzto tak hroznye zawuola, ze weſſ ſſwiet vſhſſy giey a rzka: Wſtante mrtwí, podte na ſuud. A ſkrzye muocz toho hlaſſ 2) wſſiczkny mrtwí y dobrzy y zlíj z mrtwich wſtanu. A to gie dobrzie podobne. Nebo kdyz gie ſyn buozy dal tu mocz proty ſlowuom, ze ſkrzie nye chleb ſie obraty w gieho w ſſwate tielo, tehdy take nenye dyw, ze ſkrzie mocz geho hlaſſu vmrlí z mrtwych wſſ//tanu. 357a A tu pak ſſwaty andyelowe ſſhromazdye 3) wſſieczki zwolene od cztyrz wietrow 4), Towîes od cztyrz ſtran ſſwieta, ſſgiednawagice gych duſſye, geſto gſfuu byli w nebeſky wyſſoſty ſſ gîch tielý, geſto gſſuu lezahi w zemi. A proto y prawi we cztení: Od wýſoſty nebeſke az do konce geho. A ty gifte zwzwuolene 5) ſſwaty andyelowe pozdrawie w puowietrzy wzſtrziecy gezu- kriſtowi. A hrzieſſny pak lehu na zemí yako howada geden druheho tlaczeczíe Prawi potom cztenýe: Ale od drzewa fíkoweho vozte ſíe podobenſtwí. Mohli by rzeczi geho mlazſſy: Miſtrze, ſkoro-lí po Anczikriſtowi bude den ſudný? Protoz on gym odpowie a rzka: Jakozto kdyz wynde fik, ze yuz wietew gieho miekka geſt a liſt geho zelen, wiete, ze yuz bliz geſt leto; Takez y wy, kdyz vzrzite, ano ſie yuz toto dyegie — Towies ze to wſſieczko, czoz gie tuto píſfana,6) yuz fie naplnýgie — tehdy wiezte, ez tíe bliz, Towiez den fuudny, a yuz we dwerzech geft. Zawierne prawi wam, ze nemine tento narod lidſkí, az ſe toto wſſieczko naplný. Nebe a zemíe minu, ale ſlowa ma nemýnu. Skrzie nebe rozumye oblakí tyto kalne A ſkrze zemí/ huorý 357b a ſſkalý. I chcze takto rzeczí: Oblaczí nebeſlczí mýnu, ſkale a huorí zetrzeny buduu, Ale flowa ma bez prawdy a bez naplnyenye nemynu. Nebo po dný ſuudnem oblaczý wſliczkný mínu a zemíe ta yako yablko zrownana buude. Prawí potom cztenye: Ale o dný o tom a o tey hodýnýe nykte newíe, Any Andyelowe nebeſſczí, gedyne otecz ſam. Powiedyew syn buozij wſſieczka znamenye, gefto magij den fuudny przedbiehnutý, ten den y ten czaff, w nyemzto ma den fuudny przigity, chtiel tagen a ſkryth gmýety, Aby 1) na konci ř. 2) sic. 3) ras. 4) ras. 5) sic. 6) sic.
247 tyty, Towieſſ wſſiczkny narodowe, geſto gſſuu rozkoz zemſku wiece milo- wali nezh ſyna buozieho a ſſwu duſſy; nebo tehdy vrozumiegî tomu, ze ýuz ſyn buozí na ſſuud przyde pomítyty nad nymí gych hrziechow. Jakz prawí ynhed cztenye: Tehdý/ vzrzíelý na czlowíeczeho gducie w uoblaciech 356b nebeſkich ſſ weliku chwalu a ſſ weliku moczy. Nebo wſſychny andyelowe a wſſichny ſſwaty przygidu ſí nym a chwalu weliku a wlaſczy budu gemu tehdí wzdawaty; nebo ſie tehdy przyblizý czaſí, w nyemzto czíſlo towa- rziſtwa gich bude naplnyeno w nebeſkem kralewſtwý. A yakz ſíe czte w knyhach Apoſtolſkich k ſkutkuow, Ze na geho wſtupeny oblak gey przygial z oczíj apoſtolowich A andyel rzekl ſſwatym apoſtolom: Tak przyde, Towies Den suudny, yakz ſte gey wýdielí gduce do nebeſſ. A protoz wierzíty tomu mamý, ze przyde netoliko w naſfiem czlowieczſtwi, Ale y take w uoblacziech A poſſle ſſwe andyeli ſ trubu a ſ hlaſſem welikym, Towies ſ hlaſſem tak 1) zwuczným, yako bý byla nyekaka welika a nykdy neſlichana truba. A hlaff ten bude k giezukritowý, gymzto tak hroznye zawuola, ze weſſ ſſwiet vſhſſy giey a rzka: Wſtante mrtwí, podte na ſuud. A ſkrzye muocz toho hlaſſ 2) wſſiczkny mrtwí y dobrzy y zlíj z mrtwich wſtanu. A to gie dobrzie podobne. Nebo kdyz gie ſyn buozy dal tu mocz proty ſlowuom, ze ſkrzie nye chleb ſie obraty w gieho w ſſwate tielo, tehdy take nenye dyw, ze ſkrzie mocz geho hlaſſu vmrlí z mrtwych wſſ//tanu. 357a A tu pak ſſwaty andyelowe ſſhromazdye 3) wſſieczki zwolene od cztyrz wietrow 4), Towîes od cztyrz ſtran ſſwieta, ſſgiednawagice gych duſſye, geſto gſfuu byli w nebeſky wyſſoſty ſſ gîch tielý, geſto gſſuu lezahi w zemi. A proto y prawi we cztení: Od wýſoſty nebeſke az do konce geho. A ty gifte zwzwuolene 5) ſſwaty andyelowe pozdrawie w puowietrzy wzſtrziecy gezu- kriſtowi. A hrzieſſny pak lehu na zemí yako howada geden druheho tlaczeczíe Prawi potom cztenýe: Ale od drzewa fíkoweho vozte ſíe podobenſtwí. Mohli by rzeczi geho mlazſſy: Miſtrze, ſkoro-lí po Anczikriſtowi bude den ſudný? Protoz on gym odpowie a rzka: Jakozto kdyz wynde fik, ze yuz wietew gieho miekka geſt a liſt geho zelen, wiete, ze yuz bliz geſt leto; Takez y wy, kdyz vzrzite, ano ſie yuz toto dyegie — Towies ze to wſſieczko, czoz gie tuto píſfana,6) yuz fie naplnýgie — tehdy wiezte, ez tíe bliz, Towiez den fuudny, a yuz we dwerzech geft. Zawierne prawi wam, ze nemine tento narod lidſkí, az ſe toto wſſieczko naplný. Nebe a zemíe minu, ale ſlowa ma nemýnu. Skrzie nebe rozumye oblakí tyto kalne A ſkrze zemí/ huorý 357b a ſſkalý. I chcze takto rzeczí: Oblaczí nebeſlczí mýnu, ſkale a huorí zetrzeny buduu, Ale flowa ma bez prawdy a bez naplnyenye nemynu. Nebo po dný ſuudnem oblaczý wſliczkný mínu a zemíe ta yako yablko zrownana buude. Prawí potom cztenye: Ale o dný o tom a o tey hodýnýe nykte newíe, Any Andyelowe nebeſſczí, gedyne otecz ſam. Powiedyew syn buozij wſſieczka znamenye, gefto magij den fuudny przedbiehnutý, ten den y ten czaff, w nyemzto ma den fuudny przigity, chtiel tagen a ſkryth gmýety, Aby 1) na konci ř. 2) sic. 3) ras. 4) ras. 5) sic. 6) sic.
Strana 248
248 358a lde wzdí ſtrach na ſſe gmagice dobrímí ſkutki a cziſtým ſrdcem po wſſie czaſſy hotowi bylí. Nebo yakz prawí ſſwaty pawel: Kdyz diegy mýr a bez- peczenftwie, tehdy ruce przyde gym zahynutie. A protoz prawi cztenye: Jakz geſt bylo w ten czaſſ w tiech dnech, gelto gie byl noe, przied potopu gedlí a píli a ſwadbili ſie a nezwiedieli, az prziſſeczſſy potopa pobra 1) wſſieczki; Tak buude prziſſczie ſyna czlowi czeho. 2) Tehdi prawí: Dwa budeta na poli, geden buude wzat, a druhý oſtawen; A dwie budeta mlety w zrnowie, buude gedna wzata, a druha oſtawena; Dwa na gednom lozý, geden buude wzat,lla druhy oftawen. Toliko chce rzeczy, ze kazdeho ſtawu, kterzy budu dobrzy, ty ſſwaty andielowe wezmucze poſtawie w puowietrzí, aby ſlý wſtrzieci gezucriſtowi; Ale ty, gefto buudu zlý, ty buduu oſtawení na zemí, aby ſly do huorucieho pekla. Gehozto mýe y was racz oſtrzieczy Otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 358b N. L. XXVI. col. 182. A protoz bdyete, nebo newiete, w ktery czaſſ hoſpodyn wa' ma przygitý. Ale to wíezte, bý wíddyel4) otecz czeledný, w kteri bý czaſl mýel zlodýeý przygity, bdiel by zagiſte a nedal bý podkopaty ſſweho duomu. A protoz y budete hotowi, nebo newiete, Kterî czaſſ ma przygyty ſyn czlowieczí. nebo kazdi ſluha mudri a wierny, giehozto vſtawil geho pan nad ſſwu czieledy, aby gym dawal pokrm ſſwym czaſſem; Blahoſlawený gest ten ſluha, gehozto, kdyz pan geho przyde, nalezne tak czynyece. Zawierne prawi wam, ze nade wſſieczko ſſwe ſbuozye vſtawi gey. Pakli dye ten zly ſluha na ſſwem ſrdczí: meſkanýe czyny pan muogí przygity a poczne bitý gyne ſluzebnykí a geſty a pyty ſ opilczi. Przide pan toho ſluhíj w ten den, kdyzto ſie on nenadyegie, a w ten czaſſ, geſto on newie, y rozdielí gey a czyeſt geho polozí ſI pokritczy. Tu bude plaacz a kſkrzehtanye zubbwow.5) Na toto cztenye mluwil/ſíwaty Jeronym knyez kardýnal. Tuto zgiewnye vkazuge, procz nechce powiedyety, ktery den, w kteri czaſſ den ſuudny przygde. Proto zagiſte, aby kazdy ſluzebnyk geho byl tak hotow a tak bedlíw, yako bý ynhed nazaytrzie myel ſſwym panem nazaytrzie6) na ſuud wtupity a puocziet gemu wydaty, Jakz naſſ napomína ſſwaty petrr a rzka: Bratrzice, budte ſtrzyezwí a bdyete, nebo protywnyk waaſf dyabel yako lew rzewa tula ſſye, hledagie, koho by pohltyl; gemuzto sie protywte ſilný v wîerze. Ale otecz czelední geft naſſye duſsie, genz tielo y wſſieczki naſſie vdý yako otecz czelední zprawugie. Ale zlodyey geſt ſſmrt nahla. zlodieý duom podkopa, kdyz ſſmrt wnahle a beze wuſieho domnýeníe przíde. A protoz bý wiedyel otecz czeledný, w ktery czaſ zlodyey przide, bdyel bý a nedal bý podkopaty ſſweho duomu: Nebo bý wiedyela naſſye duſſie, w kteri den ſſmrt przide, owſſyem by ſíe zadoſtyem ſſweho tyela obranýla. 1) b přeps. z p. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) sic.
248 358a lde wzdí ſtrach na ſſe gmagice dobrímí ſkutki a cziſtým ſrdcem po wſſie czaſſy hotowi bylí. Nebo yakz prawí ſſwaty pawel: Kdyz diegy mýr a bez- peczenftwie, tehdy ruce przyde gym zahynutie. A protoz prawi cztenye: Jakz geſt bylo w ten czaſſ w tiech dnech, gelto gie byl noe, przied potopu gedlí a píli a ſwadbili ſie a nezwiedieli, az prziſſeczſſy potopa pobra 1) wſſieczki; Tak buude prziſſczie ſyna czlowi czeho. 2) Tehdi prawí: Dwa budeta na poli, geden buude wzat, a druhý oſtawen; A dwie budeta mlety w zrnowie, buude gedna wzata, a druha oſtawena; Dwa na gednom lozý, geden buude wzat,lla druhy oftawen. Toliko chce rzeczy, ze kazdeho ſtawu, kterzy budu dobrzy, ty ſſwaty andielowe wezmucze poſtawie w puowietrzí, aby ſlý wſtrzieci gezucriſtowi; Ale ty, gefto buudu zlý, ty buduu oſtawení na zemí, aby ſly do huorucieho pekla. Gehozto mýe y was racz oſtrzieczy Otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. 358b N. L. XXVI. col. 182. A protoz bdyete, nebo newiete, w ktery czaſſ hoſpodyn wa' ma przygitý. Ale to wíezte, bý wíddyel4) otecz czeledný, w kteri bý czaſl mýel zlodýeý przygity, bdiel by zagiſte a nedal bý podkopaty ſſweho duomu. A protoz y budete hotowi, nebo newiete, Kterî czaſſ ma przygyty ſyn czlowieczí. nebo kazdi ſluha mudri a wierny, giehozto vſtawil geho pan nad ſſwu czieledy, aby gym dawal pokrm ſſwym czaſſem; Blahoſlawený gest ten ſluha, gehozto, kdyz pan geho przyde, nalezne tak czynyece. Zawierne prawi wam, ze nade wſſieczko ſſwe ſbuozye vſtawi gey. Pakli dye ten zly ſluha na ſſwem ſrdczí: meſkanýe czyny pan muogí przygity a poczne bitý gyne ſluzebnykí a geſty a pyty ſ opilczi. Przide pan toho ſluhíj w ten den, kdyzto ſie on nenadyegie, a w ten czaſſ, geſto on newie, y rozdielí gey a czyeſt geho polozí ſI pokritczy. Tu bude plaacz a kſkrzehtanye zubbwow.5) Na toto cztenye mluwil/ſíwaty Jeronym knyez kardýnal. Tuto zgiewnye vkazuge, procz nechce powiedyety, ktery den, w kteri czaſſ den ſuudny przygde. Proto zagiſte, aby kazdy ſluzebnyk geho byl tak hotow a tak bedlíw, yako bý ynhed nazaytrzie myel ſſwym panem nazaytrzie6) na ſuud wtupity a puocziet gemu wydaty, Jakz naſſ napomína ſſwaty petrr a rzka: Bratrzice, budte ſtrzyezwí a bdyete, nebo protywnyk waaſf dyabel yako lew rzewa tula ſſye, hledagie, koho by pohltyl; gemuzto sie protywte ſilný v wîerze. Ale otecz czelední geft naſſye duſsie, genz tielo y wſſieczki naſſie vdý yako otecz czelední zprawugie. Ale zlodyey geſt ſſmrt nahla. zlodieý duom podkopa, kdyz ſſmrt wnahle a beze wuſieho domnýeníe przíde. A protoz bý wiedyel otecz czeledný, w ktery czaſ zlodyey przide, bdyel bý a nedal bý podkopaty ſſweho duomu: Nebo bý wiedyela naſſye duſſie, w kteri den ſſmrt przide, owſſyem by ſíe zadoſtyem ſſweho tyela obranýla. 1) b přeps. z p. 2) rozd. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) sic.
Strana 249
249 Ale kazdy wierny a mudry ſluha geſt ten, gehozto geſt nad ſſwatu cierekwí pan buoh vſtawil, aby dawal pokrm ſlowa buozieho ſſwym czaſſem, Towieſí kazdemu tak, yakz bý mohl popadnuty a vrozumyety. A blaho- ſlaweny geſt wſſieliki taky, ge hozto, kdyz pan geho — ſyn buozý — 359a den ſuudny przide, nalezne tak czynyecze. Zawierne kazdeho takeho vczíny panem nad ſſwím wſſym ſbozym w nebeſkem kralowſtwi. A yakoz ten, gemuzto ge ſbuozíe ſſwate czierekwe poruceno, nema toho ſ prawem propychaty Aný kterym czynem prowilitý, ale na potrzebu chudych lidy obratity: Takez y kazdy gyny czlowiek, genz geft wſtupil w dyedynu ſſweho otcze, wſſieczko od buoha ma; Nebo buoh mohl bý byl otczi twemu y tobie odgiety a gynemu datý. A protoz wſſieczko bozie geſt a od buoha wſſieczko maſ. A yakz by ty chtíel, abý twoy ſtaroſta twe zbuozie wiernýe a vzitecznye zprawowal, Takezt hoſpodyn chce, Abý geho ſtaroſtu gſſa geho ſbuozie wiernye a vziteczne zprawowal; nebot ge proto dal, aby gym dawal pokrm ſſwym zcaſſem. Kterym rzekl byty chudym? zagiſte pracznym, nemocznym a potrziebným. A ty pak wzem to od hoſpodyna netoliko nedalf, ale ſnad nyekdy z welike z ſſwe pychy, z ſſweho lakomſtwie vderzyſi zlym ſlowem nebo take ruku. Dotyka ſie take tiech, geſto przygemſie od buoha ſbuozie netoliko chudym nedadye, Ale zſſe ſſlým towarziſtwem a ſſe zlymí zenamí ge ztrawie gmagice nadyegy, bý dluho zywi bylí A rzkucze: Dluho neprzyde paan hoſpodyn ſuudyt mne na mem ſkon cziený; Protoz 359b mam geſſczie doſſczí czaſſu, nechat vzywam tohoto czaſſu a tohoto ſſwieta: Az budu ſtar, az budu nemocen, tuzz ſie polepſſým. A kdyz ſie naymenye nadyege, przyde paan hoſpodyn geho na fuud y rozdyeli gey, Towies duſfy geho ſ gieho tielem, y polozy geho ſtranu ſ puokritczy; w tey ffranye, geſto gſſu pokryty, to geſt w pekle. Tu bude plaacz a ſkrziehtanye zubuow. Gezto mne y wall racz vchowaty otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. TEhdy podobno geſt kralowſtwie nebeſke Deſſety pannaam, genzto wzemíſe ſwce ſklenýce wynydechu proty zenychowí a mlady newieftye. Ale piet z ných byeflíe mudrych, a plet nemudrich wzemſlye ſklenyce ne- nabrachu olegie ſſobu ; Ale mudree wzechu oleig w ſſwich ſuudczich y ſſtkle- nycemý. A kdyz meſkanye czynyeſſye zenych, wzdrziemachu ſie wſſieczky y zeſſnuchu. Ale w puol noczy vczyny1) wolanye: Tot, zenych gde, wyn- dyete proty nyemu. Tehdy wſtach 2) wſſyeczky ty panny y przyprawíchu ſſwe ſitklenycie. Tehdy wecechu nemudree k mudrym: Vdaýte nam waſſieho olegie, nebo naſſie ſitklenyce hafínu. Odpowiedyechu mudree a rzkucze: Snad ſie nedoſtane y nam y wam. Gdyete radiefſye k tyem, geſto prodawagij, a kupte ſobíe. A kdyz gidechu kupolſwat, przygide zenvch A ty, geſto 360a býechu hotowy, vnýdechu ſí nym na ſſwatbu y zawrziena býchu wrata. Naypoſledy przygidechu ý druhe panny a rzkuce: Pane, pane, othewrzy nam. Tehdy on odpowiedyew wecze gym: Zawierne, prawí wam, neznam waſſ. A protoz bdýete, nebo newiete dne any czaſſu. 1) sic. 2) na konci ř.
249 Ale kazdy wierny a mudry ſluha geſt ten, gehozto geſt nad ſſwatu cierekwí pan buoh vſtawil, aby dawal pokrm ſlowa buozieho ſſwym czaſſem, Towieſí kazdemu tak, yakz bý mohl popadnuty a vrozumyety. A blaho- ſlaweny geſt wſſieliki taky, ge hozto, kdyz pan geho — ſyn buozý — 359a den ſuudny przide, nalezne tak czynyecze. Zawierne kazdeho takeho vczíny panem nad ſſwím wſſym ſbozym w nebeſkem kralowſtwi. A yakoz ten, gemuzto ge ſbuozíe ſſwate czierekwe poruceno, nema toho ſ prawem propychaty Aný kterym czynem prowilitý, ale na potrzebu chudych lidy obratity: Takez y kazdy gyny czlowiek, genz geft wſtupil w dyedynu ſſweho otcze, wſſieczko od buoha ma; Nebo buoh mohl bý byl otczi twemu y tobie odgiety a gynemu datý. A protoz wſſieczko bozie geſt a od buoha wſſieczko maſ. A yakz by ty chtíel, abý twoy ſtaroſta twe zbuozie wiernýe a vzitecznye zprawowal, Takezt hoſpodyn chce, Abý geho ſtaroſtu gſſa geho ſbuozie wiernye a vziteczne zprawowal; nebot ge proto dal, aby gym dawal pokrm ſſwym zcaſſem. Kterym rzekl byty chudym? zagiſte pracznym, nemocznym a potrziebným. A ty pak wzem to od hoſpodyna netoliko nedalf, ale ſnad nyekdy z welike z ſſwe pychy, z ſſweho lakomſtwie vderzyſi zlym ſlowem nebo take ruku. Dotyka ſie take tiech, geſto przygemſie od buoha ſbuozie netoliko chudym nedadye, Ale zſſe ſſlým towarziſtwem a ſſe zlymí zenamí ge ztrawie gmagice nadyegy, bý dluho zywi bylí A rzkucze: Dluho neprzyde paan hoſpodyn ſuudyt mne na mem ſkon cziený; Protoz 359b mam geſſczie doſſczí czaſſu, nechat vzywam tohoto czaſſu a tohoto ſſwieta: Az budu ſtar, az budu nemocen, tuzz ſie polepſſým. A kdyz ſie naymenye nadyege, przyde paan hoſpodyn geho na fuud y rozdyeli gey, Towies duſfy geho ſ gieho tielem, y polozy geho ſtranu ſ puokritczy; w tey ffranye, geſto gſſu pokryty, to geſt w pekle. Tu bude plaacz a ſkrziehtanye zubuow. Gezto mne y wall racz vchowaty otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. TEhdy podobno geſt kralowſtwie nebeſke Deſſety pannaam, genzto wzemíſe ſwce ſklenýce wynydechu proty zenychowí a mlady newieftye. Ale piet z ných byeflíe mudrych, a plet nemudrich wzemſlye ſklenyce ne- nabrachu olegie ſſobu ; Ale mudree wzechu oleig w ſſwich ſuudczich y ſſtkle- nycemý. A kdyz meſkanye czynyeſſye zenych, wzdrziemachu ſie wſſieczky y zeſſnuchu. Ale w puol noczy vczyny1) wolanye: Tot, zenych gde, wyn- dyete proty nyemu. Tehdy wſtach 2) wſſyeczky ty panny y przyprawíchu ſſwe ſitklenycie. Tehdy wecechu nemudree k mudrym: Vdaýte nam waſſieho olegie, nebo naſſie ſitklenyce hafínu. Odpowiedyechu mudree a rzkucze: Snad ſie nedoſtane y nam y wam. Gdyete radiefſye k tyem, geſto prodawagij, a kupte ſobíe. A kdyz gidechu kupolſwat, przygide zenvch A ty, geſto 360a býechu hotowy, vnýdechu ſí nym na ſſwatbu y zawrziena býchu wrata. Naypoſledy przygidechu ý druhe panny a rzkuce: Pane, pane, othewrzy nam. Tehdy on odpowiedyew wecze gym: Zawierne, prawí wam, neznam waſſ. A protoz bdýete, nebo newiete dne any czaſſu. 1) sic. 2) na konci ř.
Strana 250
250 360b 361a Na toto cztenye mluwí ſſwaty auguſtynl) bilkup. MEzi puowieſtmí od hoſpodyna powiedyenými welíke neſſnadenſtwie ma tuto, geſto ge o deſſyety pannach powiedyena.2) A mnozy gſfu to roz- licznye wykladalí, gíjchzto wykladanye mnýe ſie ne owſſyem dobrze libí znamenage wſſíeczkí ſtrany tee powieſtý. A protoz to, czoz muoy ſmýſl o tom rozumíe, o tomto3) wam chcí ſſnaznye a kratczie powiedyety. Deſſet zagiſte panen, z nychzto piet geſt przygyato A piet neprzíyato, Zlych a dobrych rozdyelenye ſie znamenawa. A kdyz gmy 1) panenſtwie pocztywe geſt, procz przygiatym y neprzygiatym obeczno geſt? Czo take to czyſſlo znamenawa, ze ſſ uobu ſtranu gich piet a piet geſt? Czo take oley zname- nawa? dywno ſye wydý, ze mudre tyem, geſto proſſiechu, nepogicili; Gymzto zawídyety lzie nenye, neb glſu tak ſſwrchowane, ze glſu zenýchem przíyaty. Skrzie nyezto gmíe beze wſſieho omyla pan naſſ gelſzukriſt ſíe znamenawa. A míloſrdnu ſluffye kazdemu býty z toho, czoz gma, yakz prawi piſſmo tehoz pana gezucriſta a rzka: Kazdemu, ktoz tebe czo proſſy, tomu daý. Czo ſe take to znamenawa, ze, kdýby gedny druhym pogiczilý, ze bý ſie obuogym nedoſtalo, to naywieczſfie czyny neſſnadenſtwie. Widy mí fie, ze piet panen patero utrpennye tieleſtne znamenawa. Nebo mamí ſſwey duſſy uczyníty vtrpeníe od rozkoſſy, geſto muoz mýety ſkrze wídyenie, ſkrze ſliſſienye, ſkrze wonyenye, ſkrzie wuônyenye5) a ſkrze dotczenye. Ale ſkrzie toto utrpeníe cieſt ſie dyegie pro buoh, abý ſie gedyne gemu ſlibil wnytrzným weſielím ſſweho ſſwiedomíe, A czeſt gedyne przyed lidmí, aby chwalu lidſku mohl gmiety. Protoz piet geft mudrych a píet nemudrich; Ale oboge panny gffu, nebo oboge cziſtotu drzie, kakzkolýwiek rozlícznym vmyſlem. Ale ſſtklenycze, gieſtot w ruku drſſziecz noſſíe, znamenawagi ſkutký, geſto w tey cziſtotie gſſuce czynye, yakoz geſt piſſano: Swiet ſie ſſwietloſt waſſie przied lidmí, Aby widyelý waſſie dobre ſkutký y chwalilí waſſieho ottczíe, genz geſt na nebeſſiech. Ale wſſieczky gſſuu wzaly ſſwe ſftklenyce y fíly gſſu proty zenýchuowi, Skrzie nyehozto gezuſcriſta roz- umíeme.6) Neb tý, geſto krzyeſczene neigſfuu, proty reſukriſtowí duoſtoynye wnyty nemuohu. Ale piet nemudrích wzemlie ſſwe ftklenyce nenabrachu ſſebu olegie. Nebo mnozy, kakz kolíwiek w dobrotie iezukriſtowie weliku gmagîj nadyegy, wſſak radoſty wnytrz w ſſwem ſſwiedomi neýmagî); Neez kdyz w cziſtotie przyebywagí, lidſke chwaly w tom hledagi A protoz ney- gmagy olegie ſſebu. Neb zagiſte weſſele ſie znamenawa ſkrzie olegi, lakozto prawi ſſwaty dawid w zaltarzy, mluwie kazdemu tomu, genz gieſt doſſel pro ſſwe dobre ſkutky nebeſke raduoſty a rzka: Proto zmazal tie buh twoy olegem radoſty mímo gyne twe rownye. Ale mudree wzalí gſſu oleý ſlebu w ſſwich ſuudczích ſſkleenyczemi, Towies weſſele ſſwîch ſkutkuow w ſſwem ſrdczi a w ſſwem ſſwiedomî polozyli. Neb tak rady ſſwaty apoſtol a rzka: Puokuſſ czlowiek ſam ſebe a tak bude weſſele ſam w ſſobie gmiety. A kdyz P. L. XXXVIII. col. 574. 1) au- přeps. z Ian, ras. I s oprav. t. 2) sic. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) sic. 6) ras. r.
250 360b 361a Na toto cztenye mluwí ſſwaty auguſtynl) bilkup. MEzi puowieſtmí od hoſpodyna powiedyenými welíke neſſnadenſtwie ma tuto, geſto ge o deſſyety pannach powiedyena.2) A mnozy gſfu to roz- licznye wykladalí, gíjchzto wykladanye mnýe ſie ne owſſyem dobrze libí znamenage wſſíeczkí ſtrany tee powieſtý. A protoz to, czoz muoy ſmýſl o tom rozumíe, o tomto3) wam chcí ſſnaznye a kratczie powiedyety. Deſſet zagiſte panen, z nychzto piet geſt przygyato A piet neprzíyato, Zlych a dobrych rozdyelenye ſie znamenawa. A kdyz gmy 1) panenſtwie pocztywe geſt, procz przygiatym y neprzygiatym obeczno geſt? Czo take to czyſſlo znamenawa, ze ſſ uobu ſtranu gich piet a piet geſt? Czo take oley zname- nawa? dywno ſye wydý, ze mudre tyem, geſto proſſiechu, nepogicili; Gymzto zawídyety lzie nenye, neb glſu tak ſſwrchowane, ze glſu zenýchem przíyaty. Skrzie nyezto gmíe beze wſſieho omyla pan naſſ gelſzukriſt ſíe znamenawa. A míloſrdnu ſluffye kazdemu býty z toho, czoz gma, yakz prawi piſſmo tehoz pana gezucriſta a rzka: Kazdemu, ktoz tebe czo proſſy, tomu daý. Czo ſe take to znamenawa, ze, kdýby gedny druhym pogiczilý, ze bý ſie obuogym nedoſtalo, to naywieczſfie czyny neſſnadenſtwie. Widy mí fie, ze piet panen patero utrpennye tieleſtne znamenawa. Nebo mamí ſſwey duſſy uczyníty vtrpeníe od rozkoſſy, geſto muoz mýety ſkrze wídyenie, ſkrze ſliſſienye, ſkrze wonyenye, ſkrzie wuônyenye5) a ſkrze dotczenye. Ale ſkrzie toto utrpeníe cieſt ſie dyegie pro buoh, abý ſie gedyne gemu ſlibil wnytrzným weſielím ſſweho ſſwiedomíe, A czeſt gedyne przyed lidmí, aby chwalu lidſku mohl gmiety. Protoz piet geft mudrych a píet nemudrich; Ale oboge panny gffu, nebo oboge cziſtotu drzie, kakzkolýwiek rozlícznym vmyſlem. Ale ſſtklenycze, gieſtot w ruku drſſziecz noſſíe, znamenawagi ſkutký, geſto w tey cziſtotie gſſuce czynye, yakoz geſt piſſano: Swiet ſie ſſwietloſt waſſie przied lidmí, Aby widyelý waſſie dobre ſkutký y chwalilí waſſieho ottczíe, genz geſt na nebeſſiech. Ale wſſieczky gſſuu wzaly ſſwe ſftklenyce y fíly gſſu proty zenýchuowi, Skrzie nyehozto gezuſcriſta roz- umíeme.6) Neb tý, geſto krzyeſczene neigſfuu, proty reſukriſtowí duoſtoynye wnyty nemuohu. Ale piet nemudrích wzemlie ſſwe ftklenyce nenabrachu ſſebu olegie. Nebo mnozy, kakz kolíwiek w dobrotie iezukriſtowie weliku gmagîj nadyegy, wſſak radoſty wnytrz w ſſwem ſſwiedomi neýmagî); Neez kdyz w cziſtotie przyebywagí, lidſke chwaly w tom hledagi A protoz ney- gmagy olegie ſſebu. Neb zagiſte weſſele ſie znamenawa ſkrzie olegi, lakozto prawi ſſwaty dawid w zaltarzy, mluwie kazdemu tomu, genz gieſt doſſel pro ſſwe dobre ſkutky nebeſke raduoſty a rzka: Proto zmazal tie buh twoy olegem radoſty mímo gyne twe rownye. Ale mudree wzalí gſſu oleý ſlebu w ſſwich ſuudczích ſſkleenyczemi, Towies weſſele ſſwîch ſkutkuow w ſſwem ſrdczi a w ſſwem ſſwiedomî polozyli. Neb tak rady ſſwaty apoſtol a rzka: Puokuſſ czlowiek ſam ſebe a tak bude weſſele ſam w ſſobie gmiety. A kdyz P. L. XXXVIII. col. 574. 1) au- přeps. z Ian, ras. I s oprav. t. 2) sic. 3) rozd. 4) na konci ř. 5) sic. 6) ras. r.
Strana 251
251 meſka zeních, vſſnuchu wſſieczki, nebo ſſ uobu ſtranu tiech, geſto w czyſtotie prziebywagî, y tiech, gieſto od buoha za to odplaty cziekagi, y tíech, geſto — lídíke chwalý od toho hledagí, drze/we nez zených — towíez iezukriſt den suudny przygde, wificzkný vſſnu, towies vmru az do toho czaſſu, kdýzto 361b obecznye wſſiczkný z mrtwich wſtanu. Tehdy o puol noczi ſta ſe wuolanye, Towieſſ geſto nykte newíe a nykte fíe nenadyegie, nebo ſam ſýn buozy prawí: O tom dný a tol) tom czaſſu nýkte newíe; A apoſtol take prawi: Den buozy iakozto zlodyey w noczi przíde. Tehdý prawí, Sta fie wuolanye: Tot zenych gde, wyndyete proty nýemu. Nebo yakz prawi ſyn buozy: y poſſle ſſwe andyely, towies otecz buoh ſ trubuu a ſſ welikym hlaſſem a tehdy wſſiczkny wue mzeny oka z mrtwich wſtaneme. Protoz tehdy wſtaly wſſieczkí ty panni y przvprawilý ſſwe ſtklenyce, towiez ſſwe ſkutkí, abý z nych pocziet wydali; Nebo yakz prawi apoſtol, wſſiczkny muſſyme wſtaty przied ſuudem buczým, Aby kazdy przýgal odplatu za zwe ſkutki, lecz za zlee, lecz za dobree. y wecechu nemudre k mudrym: Dayte nam ſſweho olegie, nebot ftklenyce naſſye hafínu. Tito nemudre paný bylý glfu obyklý chwalí ſſwietſke hledaty w ſſwich ſkutczíech; protoz y proſiechu druhych panen, abý gým chwalu przied zenýchem wzdaly, towies przied gezukríſtem.nebo wnýtrz w ſſwem 362a ſrdczy a w ſſwem ſſwiedomy nícz nebýechu zachowali, pro nýezto bý od ſameho ſyna buozeho chwalý duoftoyný bylý. A protoz prawie: naſſye ſtklenýce zhaſſnu, Towiez naſſie ſrdce a naſſie ſſwíedomíe nýcz w ſſobýe neýgma, gymzto býchom ſie mohlí ſtkwiety przed buohem; 2) Protoz od was yako od lidíj chwalý a ſſwiedeczſtwie zadamy. A od buoha, genz wnrtrzz 3) ſrdce widy, zadneho ſſwiedeczſtwie gmiety nemoziechu; Protoz od lîdíj, gefto wnýtrz frdce znaty nemohu, ſſwi deczftwie 4) potrziebowachu. Ale czo odpowiedyechu mudre? Snad by ſie nedoſtalo y nam y wam. Nebo kazdí ſam za ſſie muſſy pocziet wydaty A czyzie ſſwiedeczſtwie nykomemu nemuoz platno byty przied buohem, nebo wſſielikeho ſrdczíe tagenſtwie geſt gemu znamo, A kdyz giedwa na tom muoz duoſty gmiety, abý gemu geho ſſwiedomíe ſſwiedeczſtwíe dalo, nebo kto muoz ſíe pochwalíty a rzka: Ja mam ciſte ſrdce? A protoz aapoſtol y 5) prawie: To mnye geft naymenfie, abich od was ſuzen byl A take ſam ſebe neſſudyím. A protoz kdyz kazdy gedwa ſam ſie muoz poſſudyty, kakz tehdý muoz gyneho poſſudytí, gehozto ſſwiedomíe gemu nenýe/ znamo? Dyete radyeſſie k tiem, geſtot prodawagij 362b a kupte ſobýe. Z daleka gym namietagîj gych nedoſtatky. nebo pochlebo- wany° 6) lidſke rady bylí ſlychalí; Nebo pochlebnyczi oley prodawagji naywiecz tyem, geſto nechtie rozumiety onomu ſlowu: Ty, geſto was ſſwa- tymí prawie, ty was 7) obluzugij. Nebo lepe geſt zehranye trpiety od dobreh 8) nez od zleho chwalu ſlyſſiety. Nebo prawí ſſwaty dawíd w zaltarzy: Polepſý mne prawedlny w mýlofrdenſtwí a bude mýe zehraty, ale oley hrzieſſneho 1) sic. 2) na konci ř. 3) sic. 4) rozd. 5) psáno dohromady vprawe a rozděleno. 6) na konci ř. 7) t. 8) scl.
251 meſka zeních, vſſnuchu wſſieczki, nebo ſſ uobu ſtranu tiech, geſto w czyſtotie prziebywagî, y tiech, gieſto od buoha za to odplaty cziekagi, y tíech, geſto — lídíke chwalý od toho hledagí, drze/we nez zených — towíez iezukriſt den suudny przygde, wificzkný vſſnu, towies vmru az do toho czaſſu, kdýzto 361b obecznye wſſiczkný z mrtwich wſtanu. Tehdy o puol noczi ſta ſe wuolanye, Towieſſ geſto nykte newíe a nykte fíe nenadyegie, nebo ſam ſýn buozy prawí: O tom dný a tol) tom czaſſu nýkte newíe; A apoſtol take prawi: Den buozy iakozto zlodyey w noczi przíde. Tehdý prawí, Sta fie wuolanye: Tot zenych gde, wyndyete proty nýemu. Nebo yakz prawi ſyn buozy: y poſſle ſſwe andyely, towies otecz buoh ſ trubuu a ſſ welikym hlaſſem a tehdy wſſiczkny wue mzeny oka z mrtwich wſtaneme. Protoz tehdy wſtaly wſſieczkí ty panni y przvprawilý ſſwe ſtklenyce, towiez ſſwe ſkutkí, abý z nych pocziet wydali; Nebo yakz prawi apoſtol, wſſiczkny muſſyme wſtaty przied ſuudem buczým, Aby kazdy przýgal odplatu za zwe ſkutki, lecz za zlee, lecz za dobree. y wecechu nemudre k mudrym: Dayte nam ſſweho olegie, nebot ftklenyce naſſye hafínu. Tito nemudre paný bylý glfu obyklý chwalí ſſwietſke hledaty w ſſwich ſkutczíech; protoz y proſiechu druhych panen, abý gým chwalu przied zenýchem wzdaly, towies przied gezukríſtem.nebo wnýtrz w ſſwem 362a ſrdczy a w ſſwem ſſwiedomy nícz nebýechu zachowali, pro nýezto bý od ſameho ſyna buozeho chwalý duoftoyný bylý. A protoz prawie: naſſye ſtklenýce zhaſſnu, Towiez naſſie ſrdce a naſſie ſſwíedomíe nýcz w ſſobýe neýgma, gymzto býchom ſie mohlí ſtkwiety przed buohem; 2) Protoz od was yako od lidíj chwalý a ſſwiedeczſtwie zadamy. A od buoha, genz wnrtrzz 3) ſrdce widy, zadneho ſſwiedeczſtwie gmiety nemoziechu; Protoz od lîdíj, gefto wnýtrz frdce znaty nemohu, ſſwi deczftwie 4) potrziebowachu. Ale czo odpowiedyechu mudre? Snad by ſie nedoſtalo y nam y wam. Nebo kazdí ſam za ſſie muſſy pocziet wydaty A czyzie ſſwiedeczſtwie nykomemu nemuoz platno byty przied buohem, nebo wſſielikeho ſrdczíe tagenſtwie geſt gemu znamo, A kdyz giedwa na tom muoz duoſty gmiety, abý gemu geho ſſwiedomíe ſſwiedeczſtwíe dalo, nebo kto muoz ſíe pochwalíty a rzka: Ja mam ciſte ſrdce? A protoz aapoſtol y 5) prawie: To mnye geft naymenfie, abich od was ſuzen byl A take ſam ſebe neſſudyím. A protoz kdyz kazdy gedwa ſam ſie muoz poſſudyty, kakz tehdý muoz gyneho poſſudytí, gehozto ſſwiedomíe gemu nenýe/ znamo? Dyete radyeſſie k tiem, geſtot prodawagij 362b a kupte ſobýe. Z daleka gym namietagîj gych nedoſtatky. nebo pochlebo- wany° 6) lidſke rady bylí ſlychalí; Nebo pochlebnyczi oley prodawagji naywiecz tyem, geſto nechtie rozumiety onomu ſlowu: Ty, geſto was ſſwa- tymí prawie, ty was 7) obluzugij. Nebo lepe geſt zehranye trpiety od dobreh 8) nez od zleho chwalu ſlyſſiety. Nebo prawí ſſwaty dawíd w zaltarzy: Polepſý mne prawedlny w mýlofrdenſtwí a bude mýe zehraty, ale oley hrzieſſneho 1) sic. 2) na konci ř. 3) sic. 4) rozd. 5) psáno dohromady vprawe a rozděleno. 6) na konci ř. 7) t. 8) scl.
Strana 252
252 363а 363b neotuczny me hlawý. Dyete, prawi, k tiem, geſtot1) prodawagi, kupte ſobíe. yako bý rzeklí: znamenayteez nýnye, czo wam mohu pomoczy ty, gelto gſſu wam nyekdy pochlebowalí, chtice waſſ tuhdy vzyty a nyektere dary od waſſ za to wziety a tak wam chwalu yako prodawalí a w blud waſſ vwedlí, abyſte ne od buoha, ale od lidsi odplatý chwaly hledalí. A kdyz gydechu kupuowat — Towies nachilenye k tomu gmyegiechu zadagice, zda by mohlí nyektere pochlebnykí nalezty, geſto by gich przed buohem krzywýe 2) pochwalili-zatiem 3) przygide zenych, genz wie zpoſſo- benye ſrcze wnytrz a ſſwiedomíe. A protoz ty, geſto byechu wnytrz w ſſwem ſſwiedomy dobrze przí/prawieny, chwalý lidíke zgiewnye nehledagicie, gedno odplatý od buoha ciekagicie, wnydechu ſ nym na ſſwatbu, Towiez tam, kdezto cziſta duſſye yako wiecznem 4) manzelſtwô ſ buozym ſlowem geſt ſſwazana. Y zawrziena býchu wrata. Nebo kdyz gyz cyſlo zwuolenych w nebeſkem kraleſtwi buude naplnyeno, tehdy prziſſczie buude zawrzieno k nebeſkemu kralewſtwí. Naypoſſledy pak przigidechu y druhe panny a rzkuce: Pane, pane, otewrzí nam. Neprawi cztenye, by býlý kupyly olegie; nebo yuz toho czaſſu nykoheho na ſſwietye nebude, geſto bý gym chwalu prodal. A protoz yuz od gynud pomoczy newiducze, vtiekagi ſíe k bohu, zda bý ſie nad nymí raczyl ſſmilowaty. Ale welmý bude tehdy ne- míloſtyw ten, genz geſt przed ſſudnym dnem pln miloſty byl a velikeho miloſrdenſtwie. a protoz gym odpowîe: Zawierne prawam,5) neznam waſſ Jako bý rzekl: nýcz waſſiem ſſwiedomí nemohu poznaty, pro nýezto býhi byſte duoftoyný wnýty na mu ſſwatbu do nebeſkeho kralewſtwie Tu, kdeſto ya ſí mladu newieſtu — towies ſſwatu cierekwi — budu prziebýwaty w vieczný raduoſty. Powiedye pak ſyn/buozý naýpoſledý we cztení: Bdíetezz proto, nebo newîete dne aný hodyny. Yakobý rzekl: Neſpýete lezyece w hhrzieffiech, ale wezdy bdyete, Towies bez lſmrteldlnych hrziechow budte, nebo newiete, kterí den, kterí-li czaſí den sudný przíde. A poyme wſfieczký, geſto buduu hotowí, ſſebu do nebeſkeho kralewſtwie. Gehozto mnye y wam racz dopomahaty otecz, ſyn, fſwaty duch. Amen. Druhu take powieſt gym powiedýe: Czlowiek geden gda na put pozwa ſſwich ſluh y da gym ſſwe ſbuozie. A gednomu dal piet zawazý A druhemu dwie A trzietyemu gedno, kaſſdemu podle geho rozſafenſtwie, y bra ſie ynhed. Tehdý ten, gelto býefle wzal piet zawazý, y tezie gymí y býeſie zyſkal druhich piet. Takeez y ten, geſto byeſſye wzal dwye, zyſka druzye dwie. Ale ten, gefto býeffie wzal gedno, ſyed y wkopa gie w zemi y ſkrí penyeze pana ſſweho. Tehdý po dluhem czaſſu wraty ſie pan tiech ſluh y polozy ſ nýmí pocziet. Tehdy przyſtupyw ten, geſto piet zawazy przygyal, y offierowa druhích pîet a rzka: Pane, píet ſmí zawazíj dal, tot gſſem druhich piet nad to zyſkal. Y wece gemu geho pan: Myeý dyek, ſluho dobry a wierny, proto zeſſ vv maley wiecí wieren byl, nad 1) na konci ř. 2) ý přeps. z e. 3) na konci ř. 4) t. 5) sic.
252 363а 363b neotuczny me hlawý. Dyete, prawi, k tiem, geſtot1) prodawagi, kupte ſobíe. yako bý rzeklí: znamenayteez nýnye, czo wam mohu pomoczy ty, gelto gſſu wam nyekdy pochlebowalí, chtice waſſ tuhdy vzyty a nyektere dary od waſſ za to wziety a tak wam chwalu yako prodawalí a w blud waſſ vwedlí, abyſte ne od buoha, ale od lidsi odplatý chwaly hledalí. A kdyz gydechu kupuowat — Towies nachilenye k tomu gmyegiechu zadagice, zda by mohlí nyektere pochlebnykí nalezty, geſto by gich przed buohem krzywýe 2) pochwalili-zatiem 3) przygide zenych, genz wie zpoſſo- benye ſrcze wnytrz a ſſwiedomíe. A protoz ty, geſto byechu wnytrz w ſſwem ſſwiedomy dobrze przí/prawieny, chwalý lidíke zgiewnye nehledagicie, gedno odplatý od buoha ciekagicie, wnydechu ſ nym na ſſwatbu, Towiez tam, kdezto cziſta duſſye yako wiecznem 4) manzelſtwô ſ buozym ſlowem geſt ſſwazana. Y zawrziena býchu wrata. Nebo kdyz gyz cyſlo zwuolenych w nebeſkem kraleſtwi buude naplnyeno, tehdy prziſſczie buude zawrzieno k nebeſkemu kralewſtwí. Naypoſſledy pak przigidechu y druhe panny a rzkuce: Pane, pane, otewrzí nam. Neprawi cztenye, by býlý kupyly olegie; nebo yuz toho czaſſu nykoheho na ſſwietye nebude, geſto bý gym chwalu prodal. A protoz yuz od gynud pomoczy newiducze, vtiekagi ſíe k bohu, zda bý ſie nad nymí raczyl ſſmilowaty. Ale welmý bude tehdy ne- míloſtyw ten, genz geſt przed ſſudnym dnem pln miloſty byl a velikeho miloſrdenſtwie. a protoz gym odpowîe: Zawierne prawam,5) neznam waſſ Jako bý rzekl: nýcz waſſiem ſſwiedomí nemohu poznaty, pro nýezto býhi byſte duoftoyný wnýty na mu ſſwatbu do nebeſkeho kralewſtwie Tu, kdeſto ya ſí mladu newieſtu — towies ſſwatu cierekwi — budu prziebýwaty w vieczný raduoſty. Powiedye pak ſyn/buozý naýpoſledý we cztení: Bdíetezz proto, nebo newîete dne aný hodyny. Yakobý rzekl: Neſpýete lezyece w hhrzieffiech, ale wezdy bdyete, Towies bez lſmrteldlnych hrziechow budte, nebo newiete, kterí den, kterí-li czaſí den sudný przíde. A poyme wſfieczký, geſto buduu hotowí, ſſebu do nebeſkeho kralewſtwie. Gehozto mnye y wam racz dopomahaty otecz, ſyn, fſwaty duch. Amen. Druhu take powieſt gym powiedýe: Czlowiek geden gda na put pozwa ſſwich ſluh y da gym ſſwe ſbuozie. A gednomu dal piet zawazý A druhemu dwie A trzietyemu gedno, kaſſdemu podle geho rozſafenſtwie, y bra ſie ynhed. Tehdý ten, gelto býefle wzal piet zawazý, y tezie gymí y býeſie zyſkal druhich piet. Takeez y ten, geſto byeſſye wzal dwye, zyſka druzye dwie. Ale ten, gefto býeffie wzal gedno, ſyed y wkopa gie w zemi y ſkrí penyeze pana ſſweho. Tehdý po dluhem czaſſu wraty ſie pan tiech ſluh y polozy ſ nýmí pocziet. Tehdy przyſtupyw ten, geſto piet zawazy przygyal, y offierowa druhích pîet a rzka: Pane, píet ſmí zawazíj dal, tot gſſem druhich piet nad to zyſkal. Y wece gemu geho pan: Myeý dyek, ſluho dobry a wierny, proto zeſſ vv maley wiecí wieren byl, nad 1) na konci ř. 2) ý přeps. z e. 3) na konci ř. 4) t. 5) sic.
Strana 253
253 mnohu tíe vſtawím; ſwendy w raduoſt ſſweho pana. Pryſtupi pak ten, 364a geſto byefſye dwee zawazy wzal, y wece: Pane, dwieſl mi zawazy dal, tot druzie dwye vtyezal ſſem. Wece gemu pan geho: Myei dyek, ſluho dobry a wierny, neboſſ na maleý wieczy wieren byl, nad weliku wieczy tie vſtawým ; wendý w raduoft ſſweho pana. Tehdí przyſtupy y ten, geſto býeſſíe gedno zawazye wzal, y wece: Pane, wiem,1) zeſſ czlowiek twrdy, znyeſſ tu, geſſtozſ neſſal, a ſbyeralſ tu, geſtoſſ neroſſieppal.2) A buogie ſie feel3) gſſem y ſkryl gffem twee zawafſzye w zemi. Ted gmaſſ to, czozt ge twe. Tehdí odpowiedyew pan geho wece: Zly ſluho a lený, wiedyels, ze ya zný tu, kdez gſſem neſſal, a ſſbieram tu, kdez gſſem neroſípal. gmíel gſſi ſ prawem daty mee ſtrziebro penyeznykuom, A kdyz bých ya ſe wratyl, byl bych ſſwe � ſſ lichwu zaſſie vratyl4) wzal. Tehdy wecze k ſſwym ſluham: Wezmiete od nyeho zawazíe a dayte tomu, geſtot ma deſſet zawazíj. Nebo ktoz gma, tomu bude dano y bude doſtí gmiety; Ale tomu, ktoz neigma, y to, czoz ma, bude gemu odyato. A neuzyteczneho ſluhu wurzte w naywieczy tmu, tu bude plaacz a ſkrziehtanyc zubuow. Na toto cztenye pyſſie ſſwaty Rzehorzz Papezz, Rzýmanyn. P.L. LXXVI. Swate cztenýe, bratrzyce míla, Abychom ſſnaznýe znamenali, naſſ col. 1105. napomýna, abýchom5) my, geſto gſſme nad gyne lidý nyektere dary na tomto 364b ſſwietie przygialí od ſtwuorzytele ſſwieta, tyeze proto ſuuzený nebyli. Nebo czym 6) ge kto wiecze darow przygyal, tiem 7) muſſy wieczſſy poczet wýdaty. A pprotoz8) kazdy gma byty tem wiece pokoren a hotowieýſý ku buozíj ſluzbie, czym ſíe wiece wídy przywazana ku wýdaný poczta. Ted czlowiek, genz geſt na put ſel, ſſwích ſluh pozwal a gym zawazie, abý dyelali, rozdyelíw dal, A po dluhem czaſſu pak aby ſ nymí pocziet wzal. v vczynil wratyw ſe. Ty, geſto bylí dobrze dyelali a zýſk vtiezeli, obdrazíl; Ale ſluhu, geſto byl leny k tyezeny, na wiezenye odſuudyl. Ktoz geſt tento gifty czlowiek, genz geſt na put ſſel? gedyne nall wykupitel, genz w tom czlowieczſtwi, geſto byl przygial, ſſeel do nebeſſ. Nebo wlaſtne mieſto czlo- wieczſtwie geſt zemíe; A tehdy geſt tako na puſt9) ſlo, Kdyz ſſ naſſym ſpa- ſſitelem na nebe geſt poſſlano y poſazeno. Ale tento czlowiek na put gda ſſwým ſluham ſſwe ſbuozye poruczyl, Kdyz wiernemu krzieſtyanſtwu wlaſtich darow geſt pozýczil. A nyekteremu geſt dal pîet zawazy, nyekteremu dwie. A nyekte remu gedno. Piet zagiſte geſt ſmýſlow naſſyeho tyela, To 365a geft widyenye, flyffienye, okuffyenye, wonyene,10) dotczienye; Protoz ſkrzîe piet zawazîj dar piety ſſmýſlow ſie znamenawa. Ale ſkrzie dwye za- wazy rozum a dobry vczýnek ſie znamenawa. Ale ſkrzie gedno zawazve gedno ſam rozum mamý rozumiety. Ale ten, geſto byl piet zawazv,l1) zyſkal druhich piet. Nebo gſſuu mnozy na tomto ſſwietye, geſto, acz piſſmu ſſwatemu hluboczie rozumiety nemohu, Awſſak12) czoz z ſſweho ſproſteſtwiel3) 1) na konci ř. 2) ep. červeně přetrženo. 3)/ přeps. ze z. 4) červeně přetrženo. 5) na konci ř. 6) t. 7) t. 8) rozd. 9) sic. 10) na konci ř. 11) sic. 12) w přeps. z ſb. 13) sic, rozd.
253 mnohu tíe vſtawím; ſwendy w raduoſt ſſweho pana. Pryſtupi pak ten, 364a geſto byefſye dwee zawazy wzal, y wece: Pane, dwieſl mi zawazy dal, tot druzie dwye vtyezal ſſem. Wece gemu pan geho: Myei dyek, ſluho dobry a wierny, neboſſ na maleý wieczy wieren byl, nad weliku wieczy tie vſtawým ; wendý w raduoft ſſweho pana. Tehdí przyſtupy y ten, geſto býeſſíe gedno zawazye wzal, y wece: Pane, wiem,1) zeſſ czlowiek twrdy, znyeſſ tu, geſſtozſ neſſal, a ſbyeralſ tu, geſtoſſ neroſſieppal.2) A buogie ſie feel3) gſſem y ſkryl gffem twee zawafſzye w zemi. Ted gmaſſ to, czozt ge twe. Tehdí odpowiedyew pan geho wece: Zly ſluho a lený, wiedyels, ze ya zný tu, kdez gſſem neſſal, a ſſbieram tu, kdez gſſem neroſípal. gmíel gſſi ſ prawem daty mee ſtrziebro penyeznykuom, A kdyz bých ya ſe wratyl, byl bych ſſwe � ſſ lichwu zaſſie vratyl4) wzal. Tehdy wecze k ſſwym ſluham: Wezmiete od nyeho zawazíe a dayte tomu, geſtot ma deſſet zawazíj. Nebo ktoz gma, tomu bude dano y bude doſtí gmiety; Ale tomu, ktoz neigma, y to, czoz ma, bude gemu odyato. A neuzyteczneho ſluhu wurzte w naywieczy tmu, tu bude plaacz a ſkrziehtanyc zubuow. Na toto cztenye pyſſie ſſwaty Rzehorzz Papezz, Rzýmanyn. P.L. LXXVI. Swate cztenýe, bratrzyce míla, Abychom ſſnaznýe znamenali, naſſ col. 1105. napomýna, abýchom5) my, geſto gſſme nad gyne lidý nyektere dary na tomto 364b ſſwietie przygialí od ſtwuorzytele ſſwieta, tyeze proto ſuuzený nebyli. Nebo czym 6) ge kto wiecze darow przygyal, tiem 7) muſſy wieczſſy poczet wýdaty. A pprotoz8) kazdy gma byty tem wiece pokoren a hotowieýſý ku buozíj ſluzbie, czym ſíe wiece wídy przywazana ku wýdaný poczta. Ted czlowiek, genz geſt na put ſel, ſſwích ſluh pozwal a gym zawazie, abý dyelali, rozdyelíw dal, A po dluhem czaſſu pak aby ſ nymí pocziet wzal. v vczynil wratyw ſe. Ty, geſto bylí dobrze dyelali a zýſk vtiezeli, obdrazíl; Ale ſluhu, geſto byl leny k tyezeny, na wiezenye odſuudyl. Ktoz geſt tento gifty czlowiek, genz geſt na put ſſel? gedyne nall wykupitel, genz w tom czlowieczſtwi, geſto byl przygial, ſſeel do nebeſſ. Nebo wlaſtne mieſto czlo- wieczſtwie geſt zemíe; A tehdy geſt tako na puſt9) ſlo, Kdyz ſſ naſſym ſpa- ſſitelem na nebe geſt poſſlano y poſazeno. Ale tento czlowiek na put gda ſſwým ſluham ſſwe ſbuozye poruczyl, Kdyz wiernemu krzieſtyanſtwu wlaſtich darow geſt pozýczil. A nyekteremu geſt dal pîet zawazy, nyekteremu dwie. A nyekte remu gedno. Piet zagiſte geſt ſmýſlow naſſyeho tyela, To 365a geft widyenye, flyffienye, okuffyenye, wonyene,10) dotczienye; Protoz ſkrzîe piet zawazîj dar piety ſſmýſlow ſie znamenawa. Ale ſkrzie dwye za- wazy rozum a dobry vczýnek ſie znamenawa. Ale ſkrzie gedno zawazve gedno ſam rozum mamý rozumiety. Ale ten, geſto byl piet zawazv,l1) zyſkal druhich piet. Nebo gſſuu mnozy na tomto ſſwietye, geſto, acz piſſmu ſſwatemu hluboczie rozumiety nemohu, Awſſak12) czoz z ſſweho ſproſteſtwiel3) 1) na konci ř. 2) ep. červeně přetrženo. 3)/ přeps. ze z. 4) červeně přetrženo. 5) na konci ř. 6) t. 7) t. 8) rozd. 9) sic. 10) na konci ř. 11) sic. 12) w přeps. z ſb. 13) sic, rozd.
Strana 254
254 mohu vznamenaty, to gyne, gelikoz muohu, vczie. Nebo kterez wieczy na tomto ſſwietye piety ſſmýfſly ſſwymi poznawagíj, w tyech ſie nekochagíj, ale pro buoh te rozkuoſſy oſtawagí, Abý gyný teez czynylí, radu gym da- wagů. A gſſu nyekterzý, geſto ſſwym rozumem v píſſmie hlubuoce rozu- míegy, A yakz rozumíegů), podle toho y ſkutkem czynýe, A rozumýegicze a czynyecze teez gynym nauczienýe dawagí. A protoz dwuoy zyſk — towieſſ dwuogí odplatu — za to gmagſi. Ale ten, geſto byl gedno zawazye wzal, ſſyed y wkopal ſtrzîebro 1) pana ſſweho w zemi. Ten zawierne w zemi wkuo- pawa, genz wzem od buoha dobrý rozum, gedyne na uſzýtek a na rozkofſ 365b tohoto//ſſwieta gey ztrawí a obraczyge, zyſku duchuownyeho nehleda a od rozkuoſſy tohoto ſſwieta nykdy nepozdwíha ſrdce ſſweho. Nebo mnozy gſſu, geſto ſſuu dar dobreho rozumu od buoha przýgiali, Ale ſkirzie ten dar nycz gyneho, gedyne rozkofſy ſſweho tyela hledagî, O nýchzto ſſwaty prorok prawi: Mudrzy gſſu, abý zle czynýli, a dobrzie czynýty neumíegí. Ale pan, genz gie zawazie mezy fluhy rozdyelil, abý od nych poczíet przygial, ſie wraczyge. Nebo ten 2) nynye miloftywie darý sswe rozdyelige, ten pak den ſuudný, Kak geſt kto ty dary gmagie zazſluzyl, wiedyety chtety bude. Sluha, genz geft dwuogie zawazie wzal, zaſſie nawratyl, od pana pochwalen geft a do wieczſſie odplatý gest puuſtyen, Kdyz uſſliffal od ſſweho pana: Myeí dyek, ſluho dobbri 3) a wierný, neboſſ w maleý wieczy wieren byl, nad weliku tie wieczy vſtawym; wendy w raduoſt ſſweho pana. Nebo malaa geſt wiecz wſſieczko ſbuozíe tohoto ſſwieta, kak ſíe koliwiek welika wídy; Ale tehdy wierný ſluha nad weliku wieczí vſtawen buude, kdyzto zbuuda wſſie zaloſty wgieczny radoſty w nebeſkem prziebycze ſie bude 366a radowaty. Ale ſluha zlý, genz geſt zawazým tíezety nerodyl, k ſſwemu panu omluwugie ſe prziſfiel a rzka: Ale wy'm, 4) ze gſſi czlowiek twrdy, znyeſſ tu, geſtoff neſfal. 5) I geſt znamenaty tuto, ze nevzyteczny ſluha panem twrdym giey nazywa, awſſak gemu tíezety netbal. A prawí, ze ſie bal tiem zawazym trezety A myew ſíe ſ prawem gedno toho batý, aby ſſweho zawazye k ſſwemu panu bez zyſku nenawratyl. Gſſu mnozy w ſſwatey cierekwí, gelto podobenſtwie tohoto ſluhůj na ſlobye noſíe. Tý dobrych ſkutkuow czýnýtý fie ftrachugi a w hrzieſiech ſſmrtedlných leziety ſie ne- buogie, A kdyz ſie hrzieſſnyki znagý, po ſſwatich cieſtach pocziety ſie chuo- dyty vbawagy. Gychzto dobrzie ſſwaty petrr, donyzd geſſcze sswrchowan nebyl, podobenſtwie na ſſobie noſſyl, genz vzrzew dyw w ríbnem lowiený, k ſýnu buozemu wecze: Gdý ode mne, hoſpodyne, nebuot gſfem czlowíek hrziefſný. Kdyz ſie, petrze, hrziefſnykem znaſí, potrziebíe bý bylo, abý od ſebe hoſpodyna nezapuzowal. A protoz tomuto ſluzie ynhed takeez od- powiedyeno: Sluho zlý, wiedyelff dobrzie, ze yaz zny tu, kdez gſſem neſſal; gmíel gffy daty me ſtrziebro penyeznýkuom. z ſſwých ſlow wlaſtnych tento 366b ſluha geft odſuuzen, Kdyz pane 6) wecze: Zný, kdez gſſem neſſal, A ſbye/ſram Kdezto gſſem neroſſypal. yakobý zgiewnye rzek: Kdyz ya potrzebugi toho 1) na konci ř. 2) sic. 3) rozd. 4) e nadepsáno později. 5) -e/- přeps. z a. 6) sic.
254 mohu vznamenaty, to gyne, gelikoz muohu, vczie. Nebo kterez wieczy na tomto ſſwietye piety ſſmýfſly ſſwymi poznawagíj, w tyech ſie nekochagíj, ale pro buoh te rozkuoſſy oſtawagí, Abý gyný teez czynylí, radu gym da- wagů. A gſſu nyekterzý, geſto ſſwym rozumem v píſſmie hlubuoce rozu- míegy, A yakz rozumíegů), podle toho y ſkutkem czynýe, A rozumýegicze a czynyecze teez gynym nauczienýe dawagí. A protoz dwuoy zyſk — towieſſ dwuogí odplatu — za to gmagſi. Ale ten, geſto byl gedno zawazye wzal, ſſyed y wkopal ſtrzîebro 1) pana ſſweho w zemi. Ten zawierne w zemi wkuo- pawa, genz wzem od buoha dobrý rozum, gedyne na uſzýtek a na rozkofſ 365b tohoto//ſſwieta gey ztrawí a obraczyge, zyſku duchuownyeho nehleda a od rozkuoſſy tohoto ſſwieta nykdy nepozdwíha ſrdce ſſweho. Nebo mnozy gſſu, geſto ſſuu dar dobreho rozumu od buoha przýgiali, Ale ſkirzie ten dar nycz gyneho, gedyne rozkofſy ſſweho tyela hledagî, O nýchzto ſſwaty prorok prawi: Mudrzy gſſu, abý zle czynýli, a dobrzie czynýty neumíegí. Ale pan, genz gie zawazie mezy fluhy rozdyelil, abý od nych poczíet przygial, ſie wraczyge. Nebo ten 2) nynye miloftywie darý sswe rozdyelige, ten pak den ſuudný, Kak geſt kto ty dary gmagie zazſluzyl, wiedyety chtety bude. Sluha, genz geft dwuogie zawazie wzal, zaſſie nawratyl, od pana pochwalen geft a do wieczſſie odplatý gest puuſtyen, Kdyz uſſliffal od ſſweho pana: Myeí dyek, ſluho dobbri 3) a wierný, neboſſ w maleý wieczy wieren byl, nad weliku tie wieczy vſtawym; wendy w raduoſt ſſweho pana. Nebo malaa geſt wiecz wſſieczko ſbuozíe tohoto ſſwieta, kak ſíe koliwiek welika wídy; Ale tehdy wierný ſluha nad weliku wieczí vſtawen buude, kdyzto zbuuda wſſie zaloſty wgieczny radoſty w nebeſkem prziebycze ſie bude 366a radowaty. Ale ſluha zlý, genz geſt zawazým tíezety nerodyl, k ſſwemu panu omluwugie ſe prziſfiel a rzka: Ale wy'm, 4) ze gſſi czlowiek twrdy, znyeſſ tu, geſtoff neſfal. 5) I geſt znamenaty tuto, ze nevzyteczny ſluha panem twrdym giey nazywa, awſſak gemu tíezety netbal. A prawí, ze ſie bal tiem zawazym trezety A myew ſíe ſ prawem gedno toho batý, aby ſſweho zawazye k ſſwemu panu bez zyſku nenawratyl. Gſſu mnozy w ſſwatey cierekwí, gelto podobenſtwie tohoto ſluhůj na ſlobye noſíe. Tý dobrych ſkutkuow czýnýtý fie ftrachugi a w hrzieſiech ſſmrtedlných leziety ſie ne- buogie, A kdyz ſie hrzieſſnyki znagý, po ſſwatich cieſtach pocziety ſie chuo- dyty vbawagy. Gychzto dobrzie ſſwaty petrr, donyzd geſſcze sswrchowan nebyl, podobenſtwie na ſſobie noſſyl, genz vzrzew dyw w ríbnem lowiený, k ſýnu buozemu wecze: Gdý ode mne, hoſpodyne, nebuot gſfem czlowíek hrziefſný. Kdyz ſie, petrze, hrziefſnykem znaſí, potrziebíe bý bylo, abý od ſebe hoſpodyna nezapuzowal. A protoz tomuto ſluzie ynhed takeez od- powiedyeno: Sluho zlý, wiedyelff dobrzie, ze yaz zny tu, kdez gſſem neſſal; gmíel gffy daty me ſtrziebro penyeznýkuom. z ſſwých ſlow wlaſtnych tento 366b ſluha geft odſuuzen, Kdyz pane 6) wecze: Zný, kdez gſſem neſſal, A ſbye/ſram Kdezto gſſem neroſſypal. yakobý zgiewnye rzek: Kdyz ya potrzebugi toho 1) na konci ř. 2) sic. 3) rozd. 4) e nadepsáno později. 5) -e/- přeps. z a. 6) sic.
Strana 255
255 gehozto gſſem nedal za zyſk, yakz ty ſam prawiſſ, welmie wiece portziebugi toho, geſto gſſem byl dal na zyſk treziety. Protoz gmiel glſy ſ prawem me ſtrzie- bro daty penyeznykuom, A ya przýda byl bých ſlichwu ſſweho zaſſie potrzie- bowal. Strziebro zagiſte penyeznykuom daty geft wmýenye ſſwateho piſſma navczyty ty, gelto bý rady y flowem y ſkutkem geho pozywalí. Ale lenyeho ſluhu, kterzym ſuudem giey odſuuzugie, to vſſlyfſme. Wezmíete, prawí, od nyeho zawalíe, dayteez tomu, geftot ma deffet zawazý. Welmý by podobne bylo, kdyz od lenyeyſieho ſluhý gedno zawazye wſzato, abý bylo dano radyefſie tomu, geſtoy miel dwie zawazji, nezlí tomu, geſto gich gmiel píet. Nebo tomu ſ prawem gmyelo dano býty geſtoy gmíel menýe, nezli tomu, geftoy gmiel wiece. Ale yakz gie drziewe rzeczeno, ſkrzie piet zawazij piet ſſmyſlow, Towîeſ poznanye [zgiewnych hrziechow a] 1) zgiewnych wieczi ſie znamenawa; Ale ſkrzie dwie zawazy rozum a vczynek podle toho roz- umu muoz znamenan byty. A wiece gmiel ten geft, geſto miel dwye zawazij, nez ten, geſto piet gich byl/ſwzal. Neb ten, geſto ſkrzie piet zawazy poznanye 367a zgiewnych wícczí gmíel, ten geſſcze rozumu wnytrznýeho a hlubuokoſty ſſwateho pyſſma newiedyel; A protoz gedno zawazie — ſkrze nyezto rozum ſe znamenawa — tomu mýelo dano bytý, genz Zgyewných wieczi píety ſſmýſlí poznanych buohoboýnye geſt vzywal. A to na kazdy den w ſſwatey cierekwí widyme, ze ty, geſto zgiewnych wieczi buohoboyníe pozywagi, ſkrzíe míloſt ducha ſſwateho hlubokemu rozumu duchowných wieczí przý- chazegi. Obecznýe pak odſuuzeny 2) prawí a rzka: Kazdemu, ktoz ma, bude gemu dano y bude dofty gmi ti;3) Ale tomu, genz neygma, y to, czoz ma, bude gemu odyato. Nebo ktoz ma miloſt ducha ſſwateho, ma ten take gyne dary y bude gmiety; Ale ktoz miloſty ducha ſſwateho nema, take ty dary, geſto ſie zdalo, bý gmiel, wſſieczky ztraty. A protoz potrziebie geſt, bratrzice mila, abýchuom przy wſſiech naſſich ſkutczyech miloſty ducha ſſwateho oſtrziehalí. A mílost prawa geft, abýchom milowalí fie w buozie a neprzietele pro buo.4) A ktoz kolywiek te nema, wſſieczko dobree, czoz ma, to ztraty; Zawazie, geſto byl wzal, toho bude zba ſwen A podle ſuudu bozieho w nay- 367b wieczífý tmu bude wrzen. A geft nam 5) to wiedyety, ze zadny leny bez- peczen nenye, bý ſie gemu teez neprzyhodylo. Neb nykte nemuoz rzeczy: Zawazye gſſem y zadneho neprzygial, protoz neyſlem powýnen z nycziehuoz pocztu wydaty. Nebo ſkrzie zawazîe naymenſſye wiecz z nych,6) gijzto kterykolywiek czlowiek od buoha przygial, ma rozumíena býtý, nebuo nýektery geſt rozum ſſwateho piſma przygial, A to gma gynym pro buoh wykladaty; Niektery geſt ſbuozie tohoto ſſwyeta przygal, a toho ma chudym ſcziedrzie udyelety; A nýekteri pak any rozumu w ſſwatem pýſſmíe any ſbuozie ſſwietſkeho przygal, Ale wſſak nyekteremu ſie rzemeſſlu nauczyl, gymzto ſíe zywi, a to gemu zawazie bude poczteno; A nyekterzí pak any 1) s oprav. tečkami a v uvozovkách. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) sic, na konci ř. 5) na konci ř. 6) sic s oprav. tečkami.
255 gehozto gſſem nedal za zyſk, yakz ty ſam prawiſſ, welmie wiece portziebugi toho, geſto gſſem byl dal na zyſk treziety. Protoz gmiel glſy ſ prawem me ſtrzie- bro daty penyeznykuom, A ya przýda byl bých ſlichwu ſſweho zaſſie potrzie- bowal. Strziebro zagiſte penyeznykuom daty geft wmýenye ſſwateho piſſma navczyty ty, gelto bý rady y flowem y ſkutkem geho pozywalí. Ale lenyeho ſluhu, kterzym ſuudem giey odſuuzugie, to vſſlyfſme. Wezmíete, prawí, od nyeho zawalíe, dayteez tomu, geftot ma deffet zawazý. Welmý by podobne bylo, kdyz od lenyeyſieho ſluhý gedno zawazye wſzato, abý bylo dano radyefſie tomu, geſtoy miel dwie zawazji, nezlí tomu, geſto gich gmiel píet. Nebo tomu ſ prawem gmyelo dano býty geſtoy gmíel menýe, nezli tomu, geftoy gmiel wiece. Ale yakz gie drziewe rzeczeno, ſkrzie piet zawazij piet ſſmyſlow, Towîeſ poznanye [zgiewnych hrziechow a] 1) zgiewnych wieczi ſie znamenawa; Ale ſkrzie dwie zawazy rozum a vczynek podle toho roz- umu muoz znamenan byty. A wiece gmiel ten geft, geſto miel dwye zawazij, nez ten, geſto piet gich byl/ſwzal. Neb ten, geſto ſkrzie piet zawazy poznanye 367a zgiewnych wícczí gmíel, ten geſſcze rozumu wnytrznýeho a hlubuokoſty ſſwateho pyſſma newiedyel; A protoz gedno zawazie — ſkrze nyezto rozum ſe znamenawa — tomu mýelo dano bytý, genz Zgyewných wieczi píety ſſmýſlí poznanych buohoboýnye geſt vzywal. A to na kazdy den w ſſwatey cierekwí widyme, ze ty, geſto zgiewnych wieczi buohoboyníe pozywagi, ſkrzíe míloſt ducha ſſwateho hlubokemu rozumu duchowných wieczí przý- chazegi. Obecznýe pak odſuuzeny 2) prawí a rzka: Kazdemu, ktoz ma, bude gemu dano y bude dofty gmi ti;3) Ale tomu, genz neygma, y to, czoz ma, bude gemu odyato. Nebo ktoz ma miloſt ducha ſſwateho, ma ten take gyne dary y bude gmiety; Ale ktoz miloſty ducha ſſwateho nema, take ty dary, geſto ſie zdalo, bý gmiel, wſſieczky ztraty. A protoz potrziebie geſt, bratrzice mila, abýchuom przy wſſiech naſſich ſkutczyech miloſty ducha ſſwateho oſtrziehalí. A mílost prawa geft, abýchom milowalí fie w buozie a neprzietele pro buo.4) A ktoz kolywiek te nema, wſſieczko dobree, czoz ma, to ztraty; Zawazie, geſto byl wzal, toho bude zba ſwen A podle ſuudu bozieho w nay- 367b wieczífý tmu bude wrzen. A geft nam 5) to wiedyety, ze zadny leny bez- peczen nenye, bý ſie gemu teez neprzyhodylo. Neb nykte nemuoz rzeczy: Zawazye gſſem y zadneho neprzygial, protoz neyſlem powýnen z nycziehuoz pocztu wydaty. Nebo ſkrzie zawazîe naymenſſye wiecz z nych,6) gijzto kterykolywiek czlowiek od buoha przygial, ma rozumíena býtý, nebuo nýektery geſt rozum ſſwateho piſma przygial, A to gma gynym pro buoh wykladaty; Niektery geſt ſbuozie tohoto ſſwyeta przygal, a toho ma chudym ſcziedrzie udyelety; A nýekteri pak any rozumu w ſſwatem pýſſmíe any ſbuozie ſſwietſkeho przygal, Ale wſſak nyekteremu ſie rzemeſſlu nauczyl, gymzto ſíe zywi, a to gemu zawazie bude poczteno; A nyekterzí pak any 1) s oprav. tečkami a v uvozovkách. 2) na konci ř. 3) rozd. 4) sic, na konci ř. 5) na konci ř. 6) sic s oprav. tečkami.
Strana 256
256 ſeho any onoho przygial, ale wſſak ma znamoſt a ochotenſtwie v buohateho, A to gemu bude poczteno za zawazýe. A protoz ktoz ma rozum, bud ſſnazen, abý nemlczal; Ktoz ma ſbozie, wyz, aby milordne ſkutkí czynyl; Ktoz vmýe rzemeſlo, wizz, aby vzytka geho- ſſwemu blyznyemu geho 1) vdyelyl; Ktoz ma ochotenſtwi2) v buohateho, neradyli gemu, abý miloſrdenſtwíe 368a ſkutky czynyl, zle ſſwe zawazye wzywa, nebude bezpeczen na kazdý den na ſſwen ſrdczy. poczytay, czo ge przygial. A yuz zagiſte ten czaſſ ſie blizý, Aby ten, genz ſſyel na put, yuz ſie wratyl. Na put zagiſte ſſel, nebo z teyto zemíe, na nyzz ſíe narodyl, daleko a wyſſoko na nebeſſa wſtupyl. Ale zagiſte ſkuoro ſie wraty. A nebude-lý-mý ſſwym zawazym ſſnaznye tîezetý, budem od nýeho proto tezky ſud trzpiety. Leny zagiſte ſluha, kdýzto pan ýuz chce pocziet gmiety, tepruw ſie 3) zawazie z ſſwe 4) zzemíe pozdwyha; Nebo mnozy lide, geſto tepruw rozkoſſy a tohoto ſſwieta oſtawagi, kdyzto yuz panem buohem na wieczne ztracenye odſuzený budu. Protoz budmez ſſnazny o ſſwem zawazy, abychom 5) gym tak tiezeli, yako býchom byli za tu 6) duoſtoyní ſ wiernímí ſluhamí wnyty w radoſt naſſieho pana hoſpodyna do nebeſkeho kralowſtwíe. Gehozto mnýe y wam dopomahaí otecz, ſýn, ſſwaty duch. Amen. 368b 369а A Kdyz pak przyde ſyn czlowieczy w ſſwem oſſlawený a wſſichny andielowe ſ nym, Tehdy ſede na ſtoliczí ſſweho oſſlawenye anebo welikuoſty. A ſberu ſie przíeden wſſiczkný líde y rozdieli gie rozno, Jako paſtyrz roz- dyelugie owcze od kozelczuow. A/ſpoſtawi owcze na ſſwey prawîczy A ko- zlatka na lewiczi. Tehdy dye kral tyem, geſto na prawicy geho buduu: Podte, pozehnany meho otczíe, przygmýete przyprawene wam kralewſtwie od poczatka ſſwieta. nebo byl ſſem laczen a dali ſte mi gieſty; Byl ſſem zyezlýw a dalí ſte mí pity; Byl ſſem hoſtem a przigehi ſte mye; Nah gſſem byl a przykrili ſte mye; Byl gſſem nemuocen a w zlalarzý a nawſtyewih ſte mye. Tehdy odpowiedye gemu prawedlny a rzkuce: Hoſpodyne, kdy ſímy tie wídyelí laczna a nakrmíli ſſme tîe, ziezlíwa a dali ſſmý tobíe pyty? Ad kdy ſſmý7) tie widyeh hoftem a przígely ſímý tíe, Nebo naha a przykrih tie, A nebo nemoczna a nawſtie!8) tie a nebo nem9) w zalarzy a nawſtiewil10" tye? A odpowieda pak kral dye gym: zawierne prawi wam, ponyawad ſte gednomu z tiech mých bratrzyci naymeniemu vczýníli, mnye ste vczynylí. Tehdy dye y tíem, geſto na geho lewíczí buudu: Dyete ode mne, proklety, wieczny ohen, genz geft przyprawen dyablu a geho andieluom. Laczen gſſem byl a nedali ſte gieſty; ziezlyw gſſem byl a nedali ſte mi pyty; Hoftem ſſem byl a neprzygiali ſte mne; Nah a nepl/przykryh ſte mne; Nemuoczen a w zalarzy a nenawzſtyewili ſte mne. Tehdy odpowiedye y oný a rzkuce: Hoſpodyne, kdyz ſſme tie wydyeli laczna nebo ziezliwa11) nebo hoſtem anebo naha nebo nemoczna nebo w zalarzý a neſſluzyhi tobíe? Tehdy odpowie 1) sic. 2) na konci ř. 3) sic. 4) II přeps. ze zf. 5) na konci ř. 6) sic. 7 /- přeps. ze z. 8) sic, ras. 9) červeně přetrženo. 10) ras. 11) na konci ř.
256 ſeho any onoho przygial, ale wſſak ma znamoſt a ochotenſtwie v buohateho, A to gemu bude poczteno za zawazýe. A protoz ktoz ma rozum, bud ſſnazen, abý nemlczal; Ktoz ma ſbozie, wyz, aby milordne ſkutkí czynyl; Ktoz vmýe rzemeſlo, wizz, aby vzytka geho- ſſwemu blyznyemu geho 1) vdyelyl; Ktoz ma ochotenſtwi2) v buohateho, neradyli gemu, abý miloſrdenſtwíe 368a ſkutky czynyl, zle ſſwe zawazye wzywa, nebude bezpeczen na kazdý den na ſſwen ſrdczy. poczytay, czo ge przygial. A yuz zagiſte ten czaſſ ſie blizý, Aby ten, genz ſſyel na put, yuz ſie wratyl. Na put zagiſte ſſel, nebo z teyto zemíe, na nyzz ſíe narodyl, daleko a wyſſoko na nebeſſa wſtupyl. Ale zagiſte ſkuoro ſie wraty. A nebude-lý-mý ſſwym zawazym ſſnaznye tîezetý, budem od nýeho proto tezky ſud trzpiety. Leny zagiſte ſluha, kdýzto pan ýuz chce pocziet gmiety, tepruw ſie 3) zawazie z ſſwe 4) zzemíe pozdwyha; Nebo mnozy lide, geſto tepruw rozkoſſy a tohoto ſſwieta oſtawagi, kdyzto yuz panem buohem na wieczne ztracenye odſuzený budu. Protoz budmez ſſnazny o ſſwem zawazy, abychom 5) gym tak tiezeli, yako býchom byli za tu 6) duoſtoyní ſ wiernímí ſluhamí wnyty w radoſt naſſieho pana hoſpodyna do nebeſkeho kralowſtwíe. Gehozto mnýe y wam dopomahaí otecz, ſýn, ſſwaty duch. Amen. 368b 369а A Kdyz pak przyde ſyn czlowieczy w ſſwem oſſlawený a wſſichny andielowe ſ nym, Tehdy ſede na ſtoliczí ſſweho oſſlawenye anebo welikuoſty. A ſberu ſie przíeden wſſiczkný líde y rozdieli gie rozno, Jako paſtyrz roz- dyelugie owcze od kozelczuow. A/ſpoſtawi owcze na ſſwey prawîczy A ko- zlatka na lewiczi. Tehdy dye kral tyem, geſto na prawicy geho buduu: Podte, pozehnany meho otczíe, przygmýete przyprawene wam kralewſtwie od poczatka ſſwieta. nebo byl ſſem laczen a dali ſte mi gieſty; Byl ſſem zyezlýw a dalí ſte mí pity; Byl ſſem hoſtem a przigehi ſte mye; Nah gſſem byl a przykrili ſte mye; Byl gſſem nemuocen a w zlalarzý a nawſtyewih ſte mye. Tehdy odpowiedye gemu prawedlny a rzkuce: Hoſpodyne, kdy ſímy tie wídyelí laczna a nakrmíli ſſme tîe, ziezlíwa a dali ſſmý tobíe pyty? Ad kdy ſſmý7) tie widyeh hoftem a przígely ſímý tíe, Nebo naha a przykrih tie, A nebo nemoczna a nawſtie!8) tie a nebo nem9) w zalarzy a nawſtiewil10" tye? A odpowieda pak kral dye gym: zawierne prawi wam, ponyawad ſte gednomu z tiech mých bratrzyci naymeniemu vczýníli, mnye ste vczynylí. Tehdy dye y tíem, geſto na geho lewíczí buudu: Dyete ode mne, proklety, wieczny ohen, genz geft przyprawen dyablu a geho andieluom. Laczen gſſem byl a nedali ſte gieſty; ziezlyw gſſem byl a nedali ſte mi pyty; Hoftem ſſem byl a neprzygiali ſte mne; Nah a nepl/przykryh ſte mne; Nemuoczen a w zalarzy a nenawzſtyewili ſte mne. Tehdy odpowiedye y oný a rzkuce: Hoſpodyne, kdyz ſſme tie wydyeli laczna nebo ziezliwa11) nebo hoſtem anebo naha nebo nemoczna nebo w zalarzý a neſſluzyhi tobíe? Tehdy odpowie 1) sic. 2) na konci ř. 3) sic. 4) II přeps. ze zf. 5) na konci ř. 6) sic. 7 /- přeps. ze z. 8) sic, ras. 9) červeně přetrženo. 10) ras. 11) na konci ř.
Strana 257
257 y tiem 1) a rzka: zagiſte prawi wam: Puonyawad glte neuczýnyli giednomu z tiechto mych menſych, mnýe íte neuczynyli. Tehdy puoygdu ty na wieczne muky, A prawedlny wieczny zywuot. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomaſí z aquína- O powieſtech ſkonczienye ſſwieta yuz ſyn buozij wypprawugye2) czýn ſuudneho dne, welikoſt geho nazywa gieho buozſtwie, w nyemzto on przyde na ſſuud tak weliky, ze y zlíj y dobrzý tieleſtnyma oczyma nevzrzie gedyne czlowieczſtwie. Nebo w teemz podobenſtwi na ſſudye ſie vkazíe, w nyemzto gſſuu giey zydee ſuudyli A ſtolice geho welikoſty buudu ſſwaty andyelowe a tu ſie ſberu przyeden wſſiczkny lide. A to ſíe ſebranye ſtane ſkrzie ſſwate andy lý3) y rozdieli gie rozno, yakozto paſtyrz rozdielugie owcze od kozlenecz. A to rozdielenye buude tiem czynem, Ze hrziefſny ynhed poznagyl wſſieczkí ſſwe wýny y wſſieczki ſſwe hrzyechí, gymýſto 369b gſſu ſſweho buoha rozhnyewali. A dobrzý pak poznagi wſſieczki ſſwe dobre ſkutkí, gymyzto gſſu ſíe hoſpodynu ſlibili. A dobrzie ſkirzie owcze rozumíe wſſieczký dobree a ſprawedlne; nebo gich pluod welmi geſt vzyteczny od wlný, od mleka a od giehnatek, geſto rody. Toho kozelczy nycz nemagi A protoz ſkrzie nye rozumiegí ſíe hrzieſſny, nebo y zadneho plodu ſſwey duſſy vzyteczneho gífu neneſſh. Tehdy poſtawí owce na ſſweí prawiczí A kozlence na ſſwei lewí.4) Swaty, geſto gſſu prawe ſkutkí czynylí, ſtanu na prawy rucze kralowie, w nyzto geſt odpoczywanye a nebeſka raduoſt. Ale zlíj, geſto gſfuu krzíwe ſkutkí czynylí, ty padnu na lewu ſtranu, w nyzto geſt ſſmutek a muký pekelne. Tehdí dye kral tyem, gelto na prawíczí geho buudu: Puodte, po- ziehnany meho otcze, gmyeyte kralewſtwie, geſto wam przypraweno od poczatka ſſwieta. Ale muohll bý nyekto rzeczí: Ja nechci kralowaty, gmam duoſty na tomto ſſwietye zadaty, bý mohl giedno ſſpaſſen byty. Kazdí, genz tak mluwí, ten ſam ſebu klama a ludý a zadneho ſſpaſſenye ten nebude mýety,lIgenz geſt vſtawiczen w ſweí zloſtí. Nebo kakz kolíwiek geſt roz- 370a dyelenye mezy tiemí, geſto nekralugy, wſſak muſſyegi wſliczkny w giednom kralewftwi byty, aby mezy neprzatelý a zlodyeyczemí pocztený nebylí, a ponyz bý gyny kralowali, abý ony nezhynulí. wſſak wſlichny rzymene kralowſtwie rzymſke drzie, kakzkolíwiek w nyem ne wſiczkny kralugî. Ale procz ſſwaty kralewſtwie nebeſke przygymagî, to vkazugie, kdyz prawi: Laczen ſſem byl a wy ſte mi dalí gieſty. Geft nam znamenaty, ze tuto krak5) nebeſký ſſedm ſkutkuow miloſrdenſtwie pamatugie. A ktozkolywiek to buude plnýty, ten kralewſtwie, geſto geſt wſſyem ſſwatym przypraweno od poczatka ſſwieta, duoſtogien buude. Tehdy odpowiedye gem 6) ſpra- wedlny a rzkuce: Hoſpodyne, kdyz mý tie widielí laczna a dalí ſſme gieſty? To mluwíe ne proto, by ſie w ſlowiech ſyna buozieho mylili, Ale dywiecze ſie geho ſlawie a geho welikoſty, A take ze ſe gym zdaſſie welmi mala wiecz to, czo gſſuu byli vczynyli, proty takey welýkey wieczi, geſto gmagí 1) t. 2) rozd. 3) t. 4) sic, na konci ř. 5) sic. 6) na konci ř. 17
257 y tiem 1) a rzka: zagiſte prawi wam: Puonyawad glte neuczýnyli giednomu z tiechto mych menſych, mnýe íte neuczynyli. Tehdy puoygdu ty na wieczne muky, A prawedlny wieczny zywuot. Na toto cztenye mluwi ſſwaty Thomaſí z aquína- O powieſtech ſkonczienye ſſwieta yuz ſyn buozij wypprawugye2) czýn ſuudneho dne, welikoſt geho nazywa gieho buozſtwie, w nyemzto on przyde na ſſuud tak weliky, ze y zlíj y dobrzý tieleſtnyma oczyma nevzrzie gedyne czlowieczſtwie. Nebo w teemz podobenſtwi na ſſudye ſie vkazíe, w nyemzto gſſuu giey zydee ſuudyli A ſtolice geho welikoſty buudu ſſwaty andyelowe a tu ſie ſberu przyeden wſſiczkny lide. A to ſíe ſebranye ſtane ſkrzie ſſwate andy lý3) y rozdieli gie rozno, yakozto paſtyrz rozdielugie owcze od kozlenecz. A to rozdielenye buude tiem czynem, Ze hrziefſny ynhed poznagyl wſſieczkí ſſwe wýny y wſſieczki ſſwe hrzyechí, gymýſto 369b gſſu ſſweho buoha rozhnyewali. A dobrzý pak poznagi wſſieczki ſſwe dobre ſkutkí, gymyzto gſſu ſíe hoſpodynu ſlibili. A dobrzie ſkirzie owcze rozumíe wſſieczký dobree a ſprawedlne; nebo gich pluod welmi geſt vzyteczny od wlný, od mleka a od giehnatek, geſto rody. Toho kozelczy nycz nemagi A protoz ſkrzie nye rozumiegí ſíe hrzieſſny, nebo y zadneho plodu ſſwey duſſy vzyteczneho gífu neneſſh. Tehdy poſtawí owce na ſſweí prawiczí A kozlence na ſſwei lewí.4) Swaty, geſto gſſu prawe ſkutkí czynylí, ſtanu na prawy rucze kralowie, w nyzto geſt odpoczywanye a nebeſka raduoſt. Ale zlíj, geſto gſfuu krzíwe ſkutkí czynylí, ty padnu na lewu ſtranu, w nyzto geſt ſſmutek a muký pekelne. Tehdí dye kral tyem, gelto na prawíczí geho buudu: Puodte, po- ziehnany meho otcze, gmyeyte kralewſtwie, geſto wam przypraweno od poczatka ſſwieta. Ale muohll bý nyekto rzeczí: Ja nechci kralowaty, gmam duoſty na tomto ſſwietye zadaty, bý mohl giedno ſſpaſſen byty. Kazdí, genz tak mluwí, ten ſam ſebu klama a ludý a zadneho ſſpaſſenye ten nebude mýety,lIgenz geſt vſtawiczen w ſweí zloſtí. Nebo kakz kolíwiek geſt roz- 370a dyelenye mezy tiemí, geſto nekralugy, wſſak muſſyegi wſliczkny w giednom kralewftwi byty, aby mezy neprzatelý a zlodyeyczemí pocztený nebylí, a ponyz bý gyny kralowali, abý ony nezhynulí. wſſak wſlichny rzymene kralowſtwie rzymſke drzie, kakzkolíwiek w nyem ne wſiczkny kralugî. Ale procz ſſwaty kralewſtwie nebeſke przygymagî, to vkazugie, kdyz prawi: Laczen ſſem byl a wy ſte mi dalí gieſty. Geft nam znamenaty, ze tuto krak5) nebeſký ſſedm ſkutkuow miloſrdenſtwie pamatugie. A ktozkolywiek to buude plnýty, ten kralewſtwie, geſto geſt wſſyem ſſwatym przypraweno od poczatka ſſwieta, duoſtogien buude. Tehdy odpowiedye gem 6) ſpra- wedlny a rzkuce: Hoſpodyne, kdyz mý tie widielí laczna a dalí ſſme gieſty? To mluwíe ne proto, by ſie w ſlowiech ſyna buozieho mylili, Ale dywiecze ſie geho ſlawie a geho welikoſty, A take ze ſe gym zdaſſie welmi mala wiecz to, czo gſſuu byli vczynyli, proty takey welýkey wieczi, geſto gmagí 1) t. 2) rozd. 3) t. 4) sic, na konci ř. 5) sic. 6) na konci ř. 17
Strana 258
258 371a 371b przigety — Jakz prawí ſſwaty apoſtol: Nenýe duoſtoyno utrrpenye tohoto 370b czaſſu k buduczí/ſchwale, geſto buude w naſſ zgiewena. Tehdý odpowie gym kral a rzka: Zawierne prawí wam, ponýawad ſte giednomu z tiechto my 1) bratríczy naymenffiemu vczynili, mnye íte vczynílí. To yuz zgienye 2 muozem rozumíety, ze, czoz dobreho naymenfiemu chudemu muoziem pro buoh vczynyty, to ſamemu giezukriſtowi3) vczynýmý. Ale kdyz gſſu gieho bratrzie, procz gie naymenſiemi nazyva? Proto zagiſte, ze gífuu pokorný, ze gſſu chudy, ze glſuu zawrzeny. Skrzie tuto bratrzy nerozumie gedno mnýchow, geſto na puſſczi nebo w klaſterziech przebywagí, Ale rozumíe y kazdeho krzie- ftyana, genz geft v puotrziebye, genz nad tiem mame miloſrdenſtwie vka- zaty, acz bý y ſſwieczki byl; nebo bratra kaſídeho ſſwate pokrzſtyenýe czyný. Tehdí dye y tiem, geſto na lewiczí geho budu: Dyete ode mne, proklety, v wieczny oheen, genz geft przyprawen dyablu a andie- luom geho. I geft tuto znamenaty, ze dye ſſwatym a ſprawednym: Podte pozehnaný meho otcze; Ale tyemto nepraví: podte prokletý meho otcze. Nebo pozehnanýe pochody od ſameho buoha; Ale prokletye kazdí ſam ſobíe czyný, genz ſkutkí prokletye duoſtoyny czynýl/ geft. A wſſieczki ty, geſto odchaziegij od gezukriſta, wpadugij v wieczny oheen, genz gie welmi gynacziege zpoſſoben nezli tento, genzto mamy w uobycziegi. Nebo zadny ohhen 4) mezy lidmí nenye vwieczný Anyz take dluho tralíwy, Ale onen ohen wieki wiekoma nykdy nezhhaſſne.5) Prawi potom cztenye: Byl ſſem laczen, A wy ſte mi nedali gieſty. Tyto, gymz geſt toto rzeczeno, gſſu newierny krzieſtyane, geſto odſuuzeny buudu a wyecznye zahynu. Ale ty, gelto negſfu krzieſtíene, nebudu ſuuzený; awſſak zahynu, Nebo przied oblicziegiem hrozneho ſudce ſ uodſuzenymí ſſwe newierî prziſtupíegy. Ale kterzyz wieru krzieſtyanku magíj a ſkutkow krzieſtyankich nemagíj, ty vſſlſſie treſktanye A tak pak zahynu. Tyto wſſak azda ſlowa hrozneho ſuudcze vſliſſie, nebo geho wiery azda flowa gífu drzieh; Ale onyno aný ſlow hrozneho ſuudczie uſſhſſie, nebo gſſu geho azda ſlowí pocztyty netbali. Jakozto kral zemſkí gyným czynem czyny nad ſſwym zemenynem a gynym czynem nad ſſwe zzemíe neprzatelem: nebo nad ſſwym mýeſtyenynem tyezíe, ktere by giey prawuo odſuudilo, Ale proty neprzieteli wuoynu strogij A o geho puokutye, ktere býl/prawo býlo, nepotba tazatý. Tehdy odpowiedye y oný a rzkuce: Hoſſpodyne, kdy ſíme tie widyehi laczna a ne- nakrmílo6) ſſme tebe? Znamenay, ze zlíj a hrzieſſnyczy ſſwe wyny okraſſygîj, yako bý gich malo bylo nebo owſſiem nycz nebylo. Ale ſyn buozy odpowie gym a rzka: Ponýawad ſte mych mlazíſich, toczifí menſlich, neuczynylí, mnye ſte neuczynílí. I puoydu tyto na muky wieczne a ſſprawedlný v wieczny zywuot. Gehozto mnye ý wam dopomahaí otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Totot geſt yuz paſlygîe. Y ſta ſie, kdyz dokona gyezýſſ tyto wſſieczky rzeczi, wece ſſwym mlazſſym: Wiete-li, ze po dwu dný welika nocz bude a ſyn czlowieczí zrazen 1) sic. 2) sic. 3) nakonci ř. 4) rozd. 5) t. 6) sic.
258 371a 371b przigety — Jakz prawí ſſwaty apoſtol: Nenýe duoſtoyno utrrpenye tohoto 370b czaſſu k buduczí/ſchwale, geſto buude w naſſ zgiewena. Tehdý odpowie gym kral a rzka: Zawierne prawí wam, ponýawad ſte giednomu z tiechto my 1) bratríczy naymenffiemu vczynili, mnye íte vczynílí. To yuz zgienye 2 muozem rozumíety, ze, czoz dobreho naymenfiemu chudemu muoziem pro buoh vczynyty, to ſamemu giezukriſtowi3) vczynýmý. Ale kdyz gſſu gieho bratrzie, procz gie naymenſiemi nazyva? Proto zagiſte, ze gífuu pokorný, ze gſſu chudy, ze glſuu zawrzeny. Skrzie tuto bratrzy nerozumie gedno mnýchow, geſto na puſſczi nebo w klaſterziech przebywagí, Ale rozumíe y kazdeho krzie- ftyana, genz geft v puotrziebye, genz nad tiem mame miloſrdenſtwie vka- zaty, acz bý y ſſwieczki byl; nebo bratra kaſídeho ſſwate pokrzſtyenýe czyný. Tehdí dye y tiem, geſto na lewiczí geho budu: Dyete ode mne, proklety, v wieczny oheen, genz geft przyprawen dyablu a andie- luom geho. I geft tuto znamenaty, ze dye ſſwatym a ſprawednym: Podte pozehnaný meho otcze; Ale tyemto nepraví: podte prokletý meho otcze. Nebo pozehnanýe pochody od ſameho buoha; Ale prokletye kazdí ſam ſobíe czyný, genz ſkutkí prokletye duoſtoyny czynýl/ geft. A wſſieczki ty, geſto odchaziegij od gezukriſta, wpadugij v wieczny oheen, genz gie welmi gynacziege zpoſſoben nezli tento, genzto mamy w uobycziegi. Nebo zadny ohhen 4) mezy lidmí nenye vwieczný Anyz take dluho tralíwy, Ale onen ohen wieki wiekoma nykdy nezhhaſſne.5) Prawi potom cztenye: Byl ſſem laczen, A wy ſte mi nedali gieſty. Tyto, gymz geſt toto rzeczeno, gſſu newierny krzieſtyane, geſto odſuuzeny buudu a wyecznye zahynu. Ale ty, gelto negſfu krzieſtíene, nebudu ſuuzený; awſſak zahynu, Nebo przied oblicziegiem hrozneho ſudce ſ uodſuzenymí ſſwe newierî prziſtupíegy. Ale kterzyz wieru krzieſtyanku magíj a ſkutkow krzieſtyankich nemagíj, ty vſſlſſie treſktanye A tak pak zahynu. Tyto wſſak azda ſlowa hrozneho ſuudcze vſliſſie, nebo geho wiery azda flowa gífu drzieh; Ale onyno aný ſlow hrozneho ſuudczie uſſhſſie, nebo gſſu geho azda ſlowí pocztyty netbali. Jakozto kral zemſkí gyným czynem czyny nad ſſwym zemenynem a gynym czynem nad ſſwe zzemíe neprzatelem: nebo nad ſſwym mýeſtyenynem tyezíe, ktere by giey prawuo odſuudilo, Ale proty neprzieteli wuoynu strogij A o geho puokutye, ktere býl/prawo býlo, nepotba tazatý. Tehdy odpowiedye y oný a rzkuce: Hoſſpodyne, kdy ſíme tie widyehi laczna a ne- nakrmílo6) ſſme tebe? Znamenay, ze zlíj a hrzieſſnyczy ſſwe wyny okraſſygîj, yako bý gich malo bylo nebo owſſiem nycz nebylo. Ale ſyn buozy odpowie gym a rzka: Ponýawad ſte mych mlazíſich, toczifí menſlich, neuczynylí, mnye ſte neuczynílí. I puoydu tyto na muky wieczne a ſſprawedlný v wieczny zywuot. Gehozto mnye ý wam dopomahaí otecz, ſyn, ſſwaty duch. Amen. Totot geſt yuz paſlygîe. Y ſta ſie, kdyz dokona gyezýſſ tyto wſſieczky rzeczi, wece ſſwym mlazſſym: Wiete-li, ze po dwu dný welika nocz bude a ſyn czlowieczí zrazen 1) sic. 2) sic. 3) nakonci ř. 4) rozd. 5) t. 6) sic.
Strana 259
259 bude, aby byl vkrzizowan? Tehdy ſſebrachu ſie knyezata popowa a ſtaroſty lidſke do pokogie k knyezety popuowemu, gemuzto byeſſy gmýe Cayffas y vczynýchu radu, aby gleziſſe Itýwíe yalí a zabili. Ale prawiechu: ne w ſſwateczny den, nebo bý ſſnad hluk ſie ſtal mezí lidemý.1) A kdyz byeſſie geziſſ w betaníj w domu Sſymona trudowateho, prziſtupí k nýemu zena gmagicý Alabaſtrr maſty drahe y wylí na geho hlawu, an ſedyeſſe. Tehdy vzrziewſſie geho mlazíſy nelibo gym bieſſíe a rzkuce: Czíemu gie tato ztrata? nebo mohlo to bytýl/prodano za mnoho a chudým dano. Tehdý gieziſí 372a wieda wece gym:2) Czo mate nelbofty k teyto zenýe? Skutek dobrí vczynyla geſt we mníe. neb chude wezdí mate ſſebu, ale mne ne wzdy budete mîety. Neb puſtywſſy tuto maſt na me tíelo k memu puohrzîebu vczynyla. Za- wierne prawí wam: kdeezkolywiek bude kazano toto czteníe na wſlýem ſſwietíe, rzeceno bude, ze geſt to vczínýla k meý pamýety. Tehdy gyde geden z dwanadczte, gemuzto bíeflíe gmie Judaſſ ſcaríot, knyezatuom popuowym y wece gym: Czo mi chcete daty a ya wam3) giei zradym? Tehdí oný vlozíchu gemu trzidcety ſítrziebrních. A od toho míeſta hledafſie ſhczenſtwie, abý gey zradyl. Prwý pak den przeſſnycz prziſtupichu k nýemu geho mlazífy a rzkuce: kde chceſí, abýchuom tobie vczynylí gieſty weliku nocz? Tehdy giezifí wece: Gdyete duo mýeſta k gednomu a rzcete gemu: Miſtrr ty prawí: Czaſí muoý blízz geft, v tebe vczynym welikunocz ſſwými mlazſſymí. I vczynychu mlazíſy, yakz gym byl rzekl glezíí y pprzýpra- wichu4) wehkunocz. A kdýz by vweczer, ſſedyeſſie ſe dwiemanadczíte ſſwými mlazífiemí. A kdýz gediechu, wece gým: Zawierne prawi wam, ze geden z waſſ ma mýe zradyty. Tehdy ſſmutny gſu/ſce welmî, poczie kazdí z ních 372b rzecy: Zda gſſem ya, hoſpodyne? Tehdý on odpowiedyew wece: Ktozz tyka ſſe mnu w mu miſſu, ten mye zrady. A ſyn clowieczi gde tak, yakz gîe piſſano o nyem. Ale huorzie czlowieku tomu, ſkrzie nyehozto syn czlowieczy bude zrazen; Dobro by bylo gemu, bý ſie byl nenarazel ten czlowíek. Tehdy odpuowiedyew Judaff, genz giey zradyl, wece: Zda-li ſſem ga, miſtrzie? Wece gemu: Tyſſ rzek. A kdyz weczerzechu, wzie geziſí chleb y poziehnal a rozlomýw y da ſſwym mlazſfym y wecze: wezmyete a giefte, tot geft me tyelo. A wzem kalich podyekowa y da gym a rzka: Píte wſſiczkny, tot gest krew ma noweho zakona, geſtot za mnohe bude prolíta k uodpuſczeny hrziechchow.5) Ale prawí wam, yuz nebudu pyty z tohoto naroda wyn- nyczieho az do toho dne, kdyz ge budu píty ſſ wami w nowem kralewſtwi otcze meho. A rzekíſe chwalu wynydechu na6) huoru olýwetſſku. Tehdy wece geziff: Wiliczkný wi pohorffieníe na mnýe trpiety budete w teíto noczi. nebo piſano geſt: Zabiem paſtyrze a rozprchnu ſie owce z ſtada. Ale kdyz wſtanu, prziedeydu wý do kalilee. Ale odpowiedyew petrr wece gemu: acz by wſſiczkny pohorſili ſie w tobîe,lſya ſíe nykdy nepohorſſym. wecze gemu 373a gezyff: Zawierne prawí tobíe, ze teto nocí, drzewe neez kokot zapiegie, trzykrat mne zaprzyſſ. y wece gemu petr: By mí bylo ſ tebu vmrzety, ne- 1) sic. 2) na konci ř. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) ras. 17*)
259 bude, aby byl vkrzizowan? Tehdy ſſebrachu ſie knyezata popowa a ſtaroſty lidſke do pokogie k knyezety popuowemu, gemuzto byeſſy gmýe Cayffas y vczynýchu radu, aby gleziſſe Itýwíe yalí a zabili. Ale prawiechu: ne w ſſwateczny den, nebo bý ſſnad hluk ſie ſtal mezí lidemý.1) A kdyz byeſſie geziſſ w betaníj w domu Sſymona trudowateho, prziſtupí k nýemu zena gmagicý Alabaſtrr maſty drahe y wylí na geho hlawu, an ſedyeſſe. Tehdy vzrziewſſie geho mlazíſy nelibo gym bieſſíe a rzkuce: Czíemu gie tato ztrata? nebo mohlo to bytýl/prodano za mnoho a chudým dano. Tehdý gieziſí 372a wieda wece gym:2) Czo mate nelbofty k teyto zenýe? Skutek dobrí vczynyla geſt we mníe. neb chude wezdí mate ſſebu, ale mne ne wzdy budete mîety. Neb puſtywſſy tuto maſt na me tíelo k memu puohrzîebu vczynyla. Za- wierne prawí wam: kdeezkolywiek bude kazano toto czteníe na wſlýem ſſwietíe, rzeceno bude, ze geſt to vczínýla k meý pamýety. Tehdy gyde geden z dwanadczte, gemuzto bíeflíe gmie Judaſſ ſcaríot, knyezatuom popuowym y wece gym: Czo mi chcete daty a ya wam3) giei zradym? Tehdí oný vlozíchu gemu trzidcety ſítrziebrních. A od toho míeſta hledafſie ſhczenſtwie, abý gey zradyl. Prwý pak den przeſſnycz prziſtupichu k nýemu geho mlazífy a rzkuce: kde chceſí, abýchuom tobie vczynylí gieſty weliku nocz? Tehdy giezifí wece: Gdyete duo mýeſta k gednomu a rzcete gemu: Miſtrr ty prawí: Czaſí muoý blízz geft, v tebe vczynym welikunocz ſſwými mlazſſymí. I vczynychu mlazíſy, yakz gym byl rzekl glezíí y pprzýpra- wichu4) wehkunocz. A kdýz by vweczer, ſſedyeſſie ſe dwiemanadczíte ſſwými mlazífiemí. A kdýz gediechu, wece gým: Zawierne prawi wam, ze geden z waſſ ma mýe zradyty. Tehdy ſſmutny gſu/ſce welmî, poczie kazdí z ních 372b rzecy: Zda gſſem ya, hoſpodyne? Tehdý on odpowiedyew wece: Ktozz tyka ſſe mnu w mu miſſu, ten mye zrady. A ſyn clowieczi gde tak, yakz gîe piſſano o nyem. Ale huorzie czlowieku tomu, ſkrzie nyehozto syn czlowieczy bude zrazen; Dobro by bylo gemu, bý ſie byl nenarazel ten czlowíek. Tehdy odpuowiedyew Judaff, genz giey zradyl, wece: Zda-li ſſem ga, miſtrzie? Wece gemu: Tyſſ rzek. A kdyz weczerzechu, wzie geziſí chleb y poziehnal a rozlomýw y da ſſwym mlazſfym y wecze: wezmyete a giefte, tot geft me tyelo. A wzem kalich podyekowa y da gym a rzka: Píte wſſiczkny, tot gest krew ma noweho zakona, geſtot za mnohe bude prolíta k uodpuſczeny hrziechchow.5) Ale prawí wam, yuz nebudu pyty z tohoto naroda wyn- nyczieho az do toho dne, kdyz ge budu píty ſſ wami w nowem kralewſtwi otcze meho. A rzekíſe chwalu wynydechu na6) huoru olýwetſſku. Tehdy wece geziff: Wiliczkný wi pohorffieníe na mnýe trpiety budete w teíto noczi. nebo piſano geſt: Zabiem paſtyrze a rozprchnu ſie owce z ſtada. Ale kdyz wſtanu, prziedeydu wý do kalilee. Ale odpowiedyew petrr wece gemu: acz by wſſiczkny pohorſili ſie w tobîe,lſya ſíe nykdy nepohorſſym. wecze gemu 373a gezyff: Zawierne prawí tobíe, ze teto nocí, drzewe neez kokot zapiegie, trzykrat mne zaprzyſſ. y wece gemu petr: By mí bylo ſ tebu vmrzety, ne- 1) sic. 2) na konci ř. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) t. 6) ras. 17*)
Strana 260
260 374a zaprzím tebe. Takezz y wſſichní wecechu. Tehdy1) przygide gezyfſ ſſ nymí do wſſý, gyzto bieſſie gmye Getſfemaný y wece ſſwym mlazíſym: Sedte tuto, azt ya doýdu tamto a pomodlým líe. A wzem petra a dwa ſyný zebedeowa pocze ſie mutyty a truchel býty. Tehdy wece k ným: Smuthnay geft duffie ma az do ſſmrty. pocziekayte tuto a bdyete ſſe nmu.2) A odſſed malo pade na ſſwuoy obliczeí modle ſie a rzka: Muoy otcze. Gieſt-lí lzie, odeydíj ode mpne kalich tento; Ale wſſak ne yako ya chcí, ale yako ty. I przigide k ſſwym mlazſſým y naleze ge ſpíece. Tehdí wece petrowí: Tak ſte nemohli gednoho czaſſu bdiety ſſe mnu? Bdiete a modlte ſſie, abyſte newupadli w puokuſfîenye. Duſfîe zagiſte hotowa geft, ale tíelo nemoczno. Opiet druhe ffel y modlil fie a rzka: Otczie muoy, nemuoz-li tento kalich mínuty, nezlí bých ya pil, ſtan ſie twa wuole. I przígíde opiet y naleze ge ſpiece, nebo byechu oczíj gich ſſnem obtiezeny. A oſtawyw ge tu opiet gyde y modlí ſe 373b trzietye tuuz rzeczi mluwie a rzka. Tehdí przigide k ſſwym mlazſſym/ſy wece gym: Spiete yuz a odpoczýnte. Ted ſie prziblizil czaſf, cez ſyn czlowýeczi bude zrazen w ruce hrziefſnych. wiſtante, podme.3) ted ſie przyblizýl, genz mye ma zradýty. Gesscze on mluwiessie, Tehdí Judafs, geden z dwanadſte, przigide A II ným zaſtup weliký ſſ meczí a ſ kygi poſſlany od knyezat po- powich a od ſtarſſych z lídu. A genz gie zradyl, dal gym znamenye a rzka: Kuohot kolywiek ya polibym, tent geft, drzte geý. ynhed prziftupyw k giezu- kriſtowi wece: Zdraw, miſtrzie. y polibý gey. Wece gemu geziff: Przieteli, nacz ſſy prziſſel? Tehdy prziſtupichu a ruce prziſcynychu k gezukriſtowi y gechu gey. Tehdi geden z tiech, gelto býechu fſ 4) grezyfſem, ztah ruku wýtrzie mecz ſſwuoy a vderzyw ſluhu knyezete popoweho vtie gemu vcho- prawe. Tehdi wece gemu gezyfſ: Nawrat ſſwuoy mecz na geho míeſto, nebo wſſichní, kterzyz meczem ſeku, ty mecziem ſendu. Zda mnýlí, bych ya ne- mohl profſity otcze mebo y dal bý my nynye wiece nez 5) dwanaczte tyſficz andielſkich zuftupuow? Ale tak sie naplný pílímo, nebo tak ſie muſſilo ſtaty. W tu hodynu wecze gezyſſ zaſtupuom: Jako na lotra wyſſhi ſte ſſ meczi a ſ kigi, abyſte mye valí. na kazdí den u waſſ byl gſſem w chramie vczíe a nedrzali ſte mne. Ale to ſie wſſeczko ſtalo, abýl ſíe naplnylo piſmo pro- roczie. Tehdy mlazíſy geho wſſichny oſtawywſſie gey ſameho vteczechu. Tehdy ony drziecze gezyſſe wedechu gey k kayffaſowí, knyezety popowemu, kdezto míſtrzý a ſtarſſíj biechu ſie ſebrali. Ale petrr gdyefſye po nyem zda- leka az do domu knyezaete popoweho. A wſſiéd wnýtrrz ſedyeſſie ſluhami, abý vzrzel konecz. Ale knyezie popowe a wſſieczka rada hledach 6) krzýweho ſſwiedeczſtwie proty gezukriftowí, abý na ſſmrt gey daly y nemuoziechu nalezty, Kakzkolíwiek mnozi krzywí ſſwiedczí proty nyemu wiſtupuowachu. Naýpoſledý przygideſta dwa krzywa ſſwiedky y weczeſta: Tento ge rzekl: mohu zkazyty chram buozy a po trziech dnech gey vdielatý. Tehdy wſtaw knyezíe popowe wece gemu: Nýcz neodpowiedaff k tomuto, geſto tyto proty tobye ſſwiedczíe? Ale geziff mlczie. Tehdí knyeze wece gemu: Zaklynam 1) ras. 2) sic. 3) ras. 4) přeps. ze zſ. 5) n přepsáno ze z. 6) na konci ř.
260 374a zaprzím tebe. Takezz y wſſichní wecechu. Tehdy1) przygide gezyfſ ſſ nymí do wſſý, gyzto bieſſie gmye Getſfemaný y wece ſſwym mlazíſym: Sedte tuto, azt ya doýdu tamto a pomodlým líe. A wzem petra a dwa ſyný zebedeowa pocze ſie mutyty a truchel býty. Tehdy wece k ným: Smuthnay geft duffie ma az do ſſmrty. pocziekayte tuto a bdyete ſſe nmu.2) A odſſed malo pade na ſſwuoy obliczeí modle ſie a rzka: Muoy otcze. Gieſt-lí lzie, odeydíj ode mpne kalich tento; Ale wſſak ne yako ya chcí, ale yako ty. I przigide k ſſwym mlazſſým y naleze ge ſpíece. Tehdí wece petrowí: Tak ſte nemohli gednoho czaſſu bdiety ſſe mnu? Bdiete a modlte ſſie, abyſte newupadli w puokuſfîenye. Duſfîe zagiſte hotowa geft, ale tíelo nemoczno. Opiet druhe ffel y modlil fie a rzka: Otczie muoy, nemuoz-li tento kalich mínuty, nezlí bých ya pil, ſtan ſie twa wuole. I przígíde opiet y naleze ge ſpiece, nebo byechu oczíj gich ſſnem obtiezeny. A oſtawyw ge tu opiet gyde y modlí ſe 373b trzietye tuuz rzeczi mluwie a rzka. Tehdí przigide k ſſwym mlazſſym/ſy wece gym: Spiete yuz a odpoczýnte. Ted ſie prziblizil czaſf, cez ſyn czlowýeczi bude zrazen w ruce hrziefſnych. wiſtante, podme.3) ted ſie przyblizýl, genz mye ma zradýty. Gesscze on mluwiessie, Tehdí Judafs, geden z dwanadſte, przigide A II ným zaſtup weliký ſſ meczí a ſ kygi poſſlany od knyezat po- powich a od ſtarſſych z lídu. A genz gie zradyl, dal gym znamenye a rzka: Kuohot kolywiek ya polibym, tent geft, drzte geý. ynhed prziftupyw k giezu- kriſtowi wece: Zdraw, miſtrzie. y polibý gey. Wece gemu geziff: Przieteli, nacz ſſy prziſſel? Tehdy prziſtupichu a ruce prziſcynychu k gezukriſtowi y gechu gey. Tehdi geden z tiech, gelto býechu fſ 4) grezyfſem, ztah ruku wýtrzie mecz ſſwuoy a vderzyw ſluhu knyezete popoweho vtie gemu vcho- prawe. Tehdi wece gemu gezyfſ: Nawrat ſſwuoy mecz na geho míeſto, nebo wſſichní, kterzyz meczem ſeku, ty mecziem ſendu. Zda mnýlí, bych ya ne- mohl profſity otcze mebo y dal bý my nynye wiece nez 5) dwanaczte tyſficz andielſkich zuftupuow? Ale tak sie naplný pílímo, nebo tak ſie muſſilo ſtaty. W tu hodynu wecze gezyſſ zaſtupuom: Jako na lotra wyſſhi ſte ſſ meczi a ſ kigi, abyſte mye valí. na kazdí den u waſſ byl gſſem w chramie vczíe a nedrzali ſte mne. Ale to ſie wſſeczko ſtalo, abýl ſíe naplnylo piſmo pro- roczie. Tehdy mlazíſy geho wſſichny oſtawywſſie gey ſameho vteczechu. Tehdy ony drziecze gezyſſe wedechu gey k kayffaſowí, knyezety popowemu, kdezto míſtrzý a ſtarſſíj biechu ſie ſebrali. Ale petrr gdyefſye po nyem zda- leka az do domu knyezaete popoweho. A wſſiéd wnýtrrz ſedyeſſie ſluhami, abý vzrzel konecz. Ale knyezie popowe a wſſieczka rada hledach 6) krzýweho ſſwiedeczſtwie proty gezukriftowí, abý na ſſmrt gey daly y nemuoziechu nalezty, Kakzkolíwiek mnozi krzywí ſſwiedczí proty nyemu wiſtupuowachu. Naýpoſledý przygideſta dwa krzywa ſſwiedky y weczeſta: Tento ge rzekl: mohu zkazyty chram buozy a po trziech dnech gey vdielatý. Tehdy wſtaw knyezíe popowe wece gemu: Nýcz neodpowiedaff k tomuto, geſto tyto proty tobye ſſwiedczíe? Ale geziff mlczie. Tehdí knyeze wece gemu: Zaklynam 1) ras. 2) sic. 3) ras. 4) přeps. ze zſ. 5) n přepsáno ze z. 6) na konci ř.
Strana 261
261 tíe zywým buohem, aby nam powiedyel, gſſi-li ty kriftus ſyn buozij? wece gemu giezilí: Tyll rzekl. Ale zawíerne prawí wam: Od tohoto mieſta vzrzíte ſýna buozieho ſediece na prawiczi moci buozie a gduce w uoblacziech nebeſkich. Tehdy knyeze popowe rozdrze ſſwe rucho A rzka: Proty buohu promluwil. Czoz nam wiece ſſwiedkuow trzieba? Ted ſte nýn e ſlyffielí rzecz proty bohu czo ſie wam widy? Tehdi onýlodpowiedyechu: wýnen geſt ſmrty. Tehdy 374b plwachu na geho oblicze 1) a policzký gey tepíechu. A druzý pak polyczky w gieho oblicziey dawachu a rzkuce: Prorokuy nam, krifte, ktot geſt, kto tie vrazyl neb vderzil? Ale petrr ſedyeſie naprzíed w domu ſluhamí. I przi- ſtupy k nýemu gedna dyeuka a rzkuczy: a tyſl z giezyſſem galleyſkym byl. Tehdy on zaprzîe przede wſſiemí a rzka: Newyem, czo prawyff. A kdyz wýchuodyeſſie ze dwerzy, vzrzie gey gyna dyewa y wecze k tiem, geſto tu bíechu: Tento take byl ſ geziſem nazaretſkým. Tehdy opiet zaprze ſ przſſahu, ze gſſem neznal czowieka 3). A puo male chwílí prziſtupich ,4) gelto ſtachu y wecechu petrowi: Wieru, ty ſſy take z nych; nebo y twa rzecz tye znama czyny. Tehdy ge ſie przyſſahaty, ze by byl neznal czlowieka. A ynhed kokot zazpíewa. I wzpomanu petrr ſlowuo gezifſowo, geſto byl rzekl: Drzewe nez kokot zapiegie, trzýkrat mne zaprzy".5) A wyſfed wen zplaka horzce. A kdyſh by rano, radu vczynychu knyezata wſſieczka popowa a ſtarſſy z lidu proty geziſfowí, abý gey na ſſmrt daly. A ſſwazana prziwedechu y dachu gey ponczowí pylatowí wladarzowi. Tehdy widyew Judaſf, genz gey zradil, ze geſt odſuzen, zelegíe Przyneſſie trzidczety ſtrziebrnych knyezatom popowym a ſtar//ſſym a rzka: Shrzieffyl ſſem zradyw 6) krew newýnnu. Tehdy ony 375a wecechu: Czo nam do toho, ty toho hleday. A powrh ſtrzebrne gyde pricz. Tehdy knýezata wzenſſye radu kupich 7) za nye pole hrnczierzowe ku pohrzebu putnýczemu. Proto puole nazwano geſt Acheldemach, Towiez puole krwe, az do dneſſnyeho dne. Tehdy ſie naplnylo ſlowo, geſto prawí Jeremialſ prorok a rzka: y wzali gſſuu trzidceté ſtrziebrných, mzdu nagya- teho 8), genz geft byl nayat od fynow yzrahelſkích y dalí ge za puole hrn- czyerzowo 2), yakz mi ge vſtawil hoſpodýn. Tehdy gezyſſ ſtaſſie przied wla- darzem. y otaza geho wladarz a10) rzka: Ty-lí gſly kral zyduowſký? wecze iezyſſ: Ty prawiſſ. A kdyz zawolachu nan knyezafa popowa a ſtarſſy, nycz neodpowiedye. Tehdy gemu wece pýlat: Neſliſſiſſ, czo ſſwiedeczftwie prawie proty tobye? A on neodpowiedye gemu k zadnemu ſlowu, tak ze ſíe wladarz welmí podywí. A w den ſlowutný obýczey gmyegieſfie wladarz puſtyty lidu gednoho wieznye, kterehoz bý chtielí, y gmyegeffye tehdy gednoho welmí znamenyteho wieznýe, gemuzto gmýe bieffie Barrabaſf. Tehdy k trem, geſto ſie byechu ſſebralí, wecze pylat: Kuoho chcete, abych wam puſtil, barrabaſſye, czy gezîſſe, gemuzto dyegî krîſtus? Nebo wiedýefſie, ze pro zawiſt biech gey gemu dali. A kdyz ſedyeſſie na ſuudie, poſſla k níemu zena 375b geho a rzkuczí: Nýcz tobíe a tomu ſprawedlnemu; neb gſſem mnoho trpiela 1) t. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř. 5) t. 6) na konci ř. 7 t. s) o přeps. z u. 9) -o nezřetelné (e?). 10) ras.
261 tíe zywým buohem, aby nam powiedyel, gſſi-li ty kriftus ſyn buozij? wece gemu giezilí: Tyll rzekl. Ale zawíerne prawí wam: Od tohoto mieſta vzrzíte ſýna buozieho ſediece na prawiczi moci buozie a gduce w uoblacziech nebeſkich. Tehdy knyeze popowe rozdrze ſſwe rucho A rzka: Proty buohu promluwil. Czoz nam wiece ſſwiedkuow trzieba? Ted ſte nýn e ſlyffielí rzecz proty bohu czo ſie wam widy? Tehdi onýlodpowiedyechu: wýnen geſt ſmrty. Tehdy 374b plwachu na geho oblicze 1) a policzký gey tepíechu. A druzý pak polyczky w gieho oblicziey dawachu a rzkuce: Prorokuy nam, krifte, ktot geſt, kto tie vrazyl neb vderzil? Ale petrr ſedyeſie naprzíed w domu ſluhamí. I przi- ſtupy k nýemu gedna dyeuka a rzkuczy: a tyſl z giezyſſem galleyſkym byl. Tehdy on zaprzîe przede wſſiemí a rzka: Newyem, czo prawyff. A kdyz wýchuodyeſſie ze dwerzy, vzrzie gey gyna dyewa y wecze k tiem, geſto tu bíechu: Tento take byl ſ geziſem nazaretſkým. Tehdy opiet zaprze ſ przſſahu, ze gſſem neznal czowieka 3). A puo male chwílí prziſtupich ,4) gelto ſtachu y wecechu petrowi: Wieru, ty ſſy take z nych; nebo y twa rzecz tye znama czyny. Tehdy ge ſie przyſſahaty, ze by byl neznal czlowieka. A ynhed kokot zazpíewa. I wzpomanu petrr ſlowuo gezifſowo, geſto byl rzekl: Drzewe nez kokot zapiegie, trzýkrat mne zaprzy".5) A wyſfed wen zplaka horzce. A kdyſh by rano, radu vczynychu knyezata wſſieczka popowa a ſtarſſy z lidu proty geziſfowí, abý gey na ſſmrt daly. A ſſwazana prziwedechu y dachu gey ponczowí pylatowí wladarzowi. Tehdy widyew Judaſf, genz gey zradil, ze geſt odſuzen, zelegíe Przyneſſie trzidczety ſtrziebrnych knyezatom popowym a ſtar//ſſym a rzka: Shrzieffyl ſſem zradyw 6) krew newýnnu. Tehdy ony 375a wecechu: Czo nam do toho, ty toho hleday. A powrh ſtrzebrne gyde pricz. Tehdy knýezata wzenſſye radu kupich 7) za nye pole hrnczierzowe ku pohrzebu putnýczemu. Proto puole nazwano geſt Acheldemach, Towiez puole krwe, az do dneſſnyeho dne. Tehdy ſie naplnylo ſlowo, geſto prawí Jeremialſ prorok a rzka: y wzali gſſuu trzidceté ſtrziebrných, mzdu nagya- teho 8), genz geft byl nayat od fynow yzrahelſkích y dalí ge za puole hrn- czyerzowo 2), yakz mi ge vſtawil hoſpodýn. Tehdy gezyſſ ſtaſſie przied wla- darzem. y otaza geho wladarz a10) rzka: Ty-lí gſly kral zyduowſký? wecze iezyſſ: Ty prawiſſ. A kdyz zawolachu nan knyezafa popowa a ſtarſſy, nycz neodpowiedye. Tehdy gemu wece pýlat: Neſliſſiſſ, czo ſſwiedeczftwie prawie proty tobye? A on neodpowiedye gemu k zadnemu ſlowu, tak ze ſíe wladarz welmí podywí. A w den ſlowutný obýczey gmyegieſfie wladarz puſtyty lidu gednoho wieznye, kterehoz bý chtielí, y gmyegeffye tehdy gednoho welmí znamenyteho wieznýe, gemuzto gmýe bieffie Barrabaſf. Tehdy k trem, geſto ſie byechu ſſebralí, wecze pylat: Kuoho chcete, abych wam puſtil, barrabaſſye, czy gezîſſe, gemuzto dyegî krîſtus? Nebo wiedýefſie, ze pro zawiſt biech gey gemu dali. A kdyz ſedyeſſie na ſuudie, poſſla k níemu zena 375b geho a rzkuczí: Nýcz tobíe a tomu ſprawedlnemu; neb gſſem mnoho trpiela 1) t. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř. 5) t. 6) na konci ř. 7 t. s) o přeps. z u. 9) -o nezřetelné (e?). 10) ras.
Strana 262
262 376а 376b dneſſ ſkrze wýdienýe pron. Ale knyezata popowa a ſtarſſy naradychu hdy. ab proſſyli barrabana a geziſſe zatratyli. Tehdy odpowiedyew wladarz wece gym: Koho chcete, aby wam byl puſtyen? Tehdy ony wecechu: Barrabana. Protoz wecze gym pylat: A czoz pak vczynym z gieziſſie, gemuzto dyegi kriftus? Wecechu wſſichny: Vkrzyzyg geí. Wece gym wladarz: Czo gie zleho vczynyl? Oný pak wiece wuolachu a rzkuce: Vkrzyzyg gei. Tehdy widyew pylat, ze nycz neprofſpiegie, ale wieczez hluczno byefſe, wzem wuodu vmy rucze przede wſſym lidem a rzka: Newynnen gſſem ya od krwe tohoto pra- weho. Tehdy odpowiedyew weſken lid wece: Krew geho na ny a na naſſîe ſyný. Tehdy puſty gym barrabana a geziſſie pak wyda gym, abý byl vkrzýzowan. Tehdy rytierzí wladarzowí, przygemſſe geziſfie w konſelſki duom, ſebrachu k nyemu weſken lid a ſſwlekſie gey plaſſczem czírwenným gey oblecziechu. A ſſpletſíe korunu z trnye wſadychu na geho hlawu a treſt w geho prawu ruku dawſlie a klekal/gice przied ným puoſſmyewachu ſíe gemu a rzkuce: Zdraw, kralí zydowſký. A pligice nan wziechu treeſt y te- plechu hlavu geho. A kdyz ſie gem' 1) poſſmýewachu, ſſwleczechu ſ nyeho plaſt y oblecziechu geý w geho rucho y wedechu gey, abý vkrzyzowalí A wichodiece pak nalezechu czlowîeka cyrenſkeho zgduce 2) ze wſý proty nyemu, gmenem Sſymona; toho przypudychu, abý wzal krzízz geho y przígidechu na mieſto, gemuzto díegy golgata, geſto geſt myeſto ſtynanych hlaw, y ukrzýzowachu geho. I dachu gemu výno píty ſſe zluczí ſſmieſſyene. A kdyzz okuſſy, nerody pyty. A kdyz pak ge 3) vkrzyzowachu, rozdyelichu mezy ſſobu rucho geho, meczice loſſy, abý ſie naplnylo, geſto geſt ſkrzie pro- roka rzeczeno: Dyelili gſſuu mezy ſſobu me rucho a na me rucho metali gſſu loffý. A ſedyece ſtrzí zyechu 4) geho. I polozychu nad gíeho hlawu geho wynu piſſanu: Tot geſt gezyſſ kral zydowſſki. Tehdy dwa lotrí byſta ſſ nym vkrzýzowana, gieden na prawíczy a druhíj na lewící. A ty, gelto gdyechuu mýmon, hanyechu gey hýbagíce ſſwymí hlawamí a rzkuczie: Wach, genz zkazygeſſ chram bozy a we trziech dnech gey vdielawaſſ. Spaſſyz ſam ſie, gſy-lí ſýn/buozy, fendyz i krzízýe. A takeez knýezata popowa po- ſſmýewagicz ſie prawiechu: Gyne geſt ſſpalſyl 5) a ſam ſſebe ſſpaſſyty nemozz. Geſt-lí kral yzrahelſký, ſendy ſ krzye 6) a vwierzýme gemu. Vffa w buoh, wyprawíz giey nynye, chce-li; nebo rzekl geſt: Syn ſem buozij. A teez take y lotrzy, geſto ſſ nym bîechu vkrzyzowany, przymluwachu gemu. A od fiefte hodyny tma ſie vczýnýla po wſſyem ſſwietu az do dewate hodyný. A k dewatey hodynye wolal geſt gezyſſ welikym hlaſſem a rzka: Ely, Ely, lama zabatany. To geft: buozye, buozie muoy, procz gílí mne oſtal? Nye- kterzy pak tu ſtogiece a ſliſſiece prawiechu: Ehaffie wuola tento. Tehdy ynhed byezaw gieden z nych, wzam hubu naplny gy oczta y wlozy na treeft y da- waffie gemu pyti. Ale gyný prawí chu: 7) nechay, wyzme, przydelit helías wyprawugie gey. A gezyſſ pak opiet wuolage welikym hlaſſem puſty duſſy. Tehdy opona chramowa rozdrzie ſſe na dwe od wrchu az dolow. A zemíe ſſe 1) na konci ř. 2) sic, g přeps. z d. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) sic. 6) sic. 7) rozd.
262 376а 376b dneſſ ſkrze wýdienýe pron. Ale knyezata popowa a ſtarſſy naradychu hdy. ab proſſyli barrabana a geziſſe zatratyli. Tehdy odpowiedyew wladarz wece gym: Koho chcete, aby wam byl puſtyen? Tehdy ony wecechu: Barrabana. Protoz wecze gym pylat: A czoz pak vczynym z gieziſſie, gemuzto dyegi kriftus? Wecechu wſſichny: Vkrzyzyg geí. Wece gym wladarz: Czo gie zleho vczynyl? Oný pak wiece wuolachu a rzkuce: Vkrzyzyg gei. Tehdy widyew pylat, ze nycz neprofſpiegie, ale wieczez hluczno byefſe, wzem wuodu vmy rucze przede wſſym lidem a rzka: Newynnen gſſem ya od krwe tohoto pra- weho. Tehdy odpowiedyew weſken lid wece: Krew geho na ny a na naſſîe ſyný. Tehdy puſty gym barrabana a geziſſie pak wyda gym, abý byl vkrzýzowan. Tehdy rytierzí wladarzowí, przygemſſe geziſfie w konſelſki duom, ſebrachu k nyemu weſken lid a ſſwlekſie gey plaſſczem czírwenným gey oblecziechu. A ſſpletſíe korunu z trnye wſadychu na geho hlawu a treſt w geho prawu ruku dawſlie a klekal/gice przied ným puoſſmyewachu ſíe gemu a rzkuce: Zdraw, kralí zydowſký. A pligice nan wziechu treeſt y te- plechu hlavu geho. A kdyz ſie gem' 1) poſſmýewachu, ſſwleczechu ſ nyeho plaſt y oblecziechu geý w geho rucho y wedechu gey, abý vkrzyzowalí A wichodiece pak nalezechu czlowîeka cyrenſkeho zgduce 2) ze wſý proty nyemu, gmenem Sſymona; toho przypudychu, abý wzal krzízz geho y przígidechu na mieſto, gemuzto díegy golgata, geſto geſt myeſto ſtynanych hlaw, y ukrzýzowachu geho. I dachu gemu výno píty ſſe zluczí ſſmieſſyene. A kdyzz okuſſy, nerody pyty. A kdyz pak ge 3) vkrzyzowachu, rozdyelichu mezy ſſobu rucho geho, meczice loſſy, abý ſie naplnylo, geſto geſt ſkrzie pro- roka rzeczeno: Dyelili gſſuu mezy ſſobu me rucho a na me rucho metali gſſu loffý. A ſedyece ſtrzí zyechu 4) geho. I polozychu nad gíeho hlawu geho wynu piſſanu: Tot geſt gezyſſ kral zydowſſki. Tehdy dwa lotrí byſta ſſ nym vkrzýzowana, gieden na prawíczy a druhíj na lewící. A ty, gelto gdyechuu mýmon, hanyechu gey hýbagíce ſſwymí hlawamí a rzkuczie: Wach, genz zkazygeſſ chram bozy a we trziech dnech gey vdielawaſſ. Spaſſyz ſam ſie, gſy-lí ſýn/buozy, fendyz i krzízýe. A takeez knýezata popowa po- ſſmýewagicz ſie prawiechu: Gyne geſt ſſpalſyl 5) a ſam ſſebe ſſpaſſyty nemozz. Geſt-lí kral yzrahelſký, ſendy ſ krzye 6) a vwierzýme gemu. Vffa w buoh, wyprawíz giey nynye, chce-li; nebo rzekl geſt: Syn ſem buozij. A teez take y lotrzy, geſto ſſ nym bîechu vkrzyzowany, przymluwachu gemu. A od fiefte hodyny tma ſie vczýnýla po wſſyem ſſwietu az do dewate hodyný. A k dewatey hodynye wolal geſt gezyſſ welikym hlaſſem a rzka: Ely, Ely, lama zabatany. To geft: buozye, buozie muoy, procz gílí mne oſtal? Nye- kterzy pak tu ſtogiece a ſliſſiece prawiechu: Ehaffie wuola tento. Tehdy ynhed byezaw gieden z nych, wzam hubu naplny gy oczta y wlozy na treeft y da- waffie gemu pyti. Ale gyný prawí chu: 7) nechay, wyzme, przydelit helías wyprawugie gey. A gezyſſ pak opiet wuolage welikym hlaſſem puſty duſſy. Tehdy opona chramowa rozdrzie ſſe na dwe od wrchu az dolow. A zemíe ſſe 1) na konci ř. 2) sic, g přeps. z d. 3) na konci ř. 4) rozd. 5) sic. 6) sic. 7) rozd.
Strana 263
263 ztrzeſſie a ſkalí ſíe zíſedachu 1) a hhrobuowe2) ſíe otewrziechu A mnoha tiela wſtachu tiech, geſto ſpali, ſſwatych. A wyſſiedſſie z hrobow po geho wzkrzieſſyený przygidechu do ſſwateho myeſta A vkazach ſíe mnohým. 377a Centurio pak a ty, geſto ſí ným bíechu ſtrzehuce gezýſſe, wýduce zemíe trzeſſienýe a to, czoz ſíe dyegieffie, bachu ſie welmý rzkuce: Wieru ſyn buozy toto byl. A byechu take zeny tu, geſto biechu ſly po gezukriſtowí z daleka do kalylee ſluzece gemu, Mezi nyemízto bîeſſie maria magdalena a maria racubowa a yozefowa matie a matie ſynow zebedeowich. A kdyz by wueczer, przygide geden czlowiek buohaty z arymatigie, gemuzto byeffie gmýe yoſeff, genz bieſſie take mlazíſy gezyſſow. Ten prziſtupy k pílatowi y profſy tiela gezyfſowa. Tehdy pylat kaza wratyty tielo. A on wzem tielo geziſſowuo obýnu ge w cziſte platno y polozy ge w ſſwem hrobie w nowem, genz byeſſie wyteſſal z ſſkalý a przýwalí kamenem 3) weliký ke dwerczom hrobuowym y odgyde. A bíechu przý tom maria magdalena a druha maria ſedyece proty hrobbu.4) Na toto cztenýe mluwí ſfwaty Bernart. JEziſſe nazarethſkeho, gehozto gſſu zydowe newynnye odſuudyli a pohany vkrzyzowalí, mý krzieftyene duchownym5) nabozenſtwym mamý cztytý. Spaſitele naſheho mukí mý, geftoz me6) gezukriftowí, mamý pocz/tí- wíe ſlawity, miloſtywie obgymaty, ſylnye naſſledowaty. Duoſtoyno geſt, ſpaſſeno geſt a pocztywuo, nebo tye to naſſ czynye ſylne, gymzto naywieczísie mocz a neſlichana mudroſt oprawenye ſſwieta filnye a dýwnye geft vczynyla y do tohoto czaſſu czyný. hoſpodyn gezukriſt Ponyzil lie pod andíelý, abý nas andyelom rowný muohl vczýnytí. A ktoz by ſe pro gezukriſta nepo- nyzyl nebo nepokorzyl? nebo hoſſpodyn gezukriſt pro naſſie hrziechý vkrzyzowan geſt A horzkoft vkkrzyzowanýe?) ſſwým milownykom8) geſt oſſladyl. Vmrzel gelt a ſmrt vmorzil, abýchuom mý mohlý ſkrzie nyeho zywí bytý. A protoz kto bý nemílowal toho pana, kto bý netrpiel pro gezu- kriſta? Gezukriſt ſkrzie vkrzyzowanye do nebeſke ſſwietloſty a chwalý ſſel. A dana gemu pro geho czeſt wſſieczka muocz y na zemí y na nebí od buoha otcze, abý ſie gemu modlilí wſſiczkny andielí9) a w gieho gmie wſſielike koleno klekalo nebeſkích a zemſkych y pekelnych. Kde geſt twa chwala, krzieſtyene? gedyne we igmenye vkrzyzowaneho hoſpodyna tweho gezu- kriſta a we ygmíe, geſto geſt nade wſſiemí gmený, w nyezto ktoz geſt puo- zehnan, bude pozehnaan y na nebi y na zemí. Weliczte ſie w geho ſſwatem 378a gmenýe, ſynowe wykupeny. Dayte chwalu waſſiemu wykupitelowi, geſto ge weliku wiecz pro wý vczynyl, a weliczte geho gmye ſſe mnu a rzkuce: Klanyemý líe tobie krali yzrahelſkí, ſſwietloſty lidíka, knyezie nad zemí, krali, pane nad zaſtupý angyelſkymí, moczy wſſiemohucieho10) buoha przieſilna. Klanyeme ſſie tobie, draha mzdo naſſieho wykupenye a obyety P.L. CLXXXIV. col. 955—966 377b 1) h přeps. z v. 2) rozd. 3) sic. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) sic. 7) rozd. 8) na konci ř. 9) í přeps. z e. 10) m přeps. z h.
263 ztrzeſſie a ſkalí ſíe zíſedachu 1) a hhrobuowe2) ſíe otewrziechu A mnoha tiela wſtachu tiech, geſto ſpali, ſſwatych. A wyſſiedſſie z hrobow po geho wzkrzieſſyený przygidechu do ſſwateho myeſta A vkazach ſíe mnohým. 377a Centurio pak a ty, geſto ſí ným bíechu ſtrzehuce gezýſſe, wýduce zemíe trzeſſienýe a to, czoz ſíe dyegieffie, bachu ſie welmý rzkuce: Wieru ſyn buozy toto byl. A byechu take zeny tu, geſto biechu ſly po gezukriſtowí z daleka do kalylee ſluzece gemu, Mezi nyemízto bîeſſie maria magdalena a maria racubowa a yozefowa matie a matie ſynow zebedeowich. A kdyz by wueczer, przygide geden czlowiek buohaty z arymatigie, gemuzto byeffie gmýe yoſeff, genz bieſſie take mlazíſy gezyſſow. Ten prziſtupy k pílatowi y profſy tiela gezyfſowa. Tehdy pylat kaza wratyty tielo. A on wzem tielo geziſſowuo obýnu ge w cziſte platno y polozy ge w ſſwem hrobie w nowem, genz byeſſie wyteſſal z ſſkalý a przýwalí kamenem 3) weliký ke dwerczom hrobuowym y odgyde. A bíechu przý tom maria magdalena a druha maria ſedyece proty hrobbu.4) Na toto cztenýe mluwí ſfwaty Bernart. JEziſſe nazarethſkeho, gehozto gſſu zydowe newynnye odſuudyli a pohany vkrzyzowalí, mý krzieftyene duchownym5) nabozenſtwym mamý cztytý. Spaſitele naſheho mukí mý, geftoz me6) gezukriftowí, mamý pocz/tí- wíe ſlawity, miloſtywie obgymaty, ſylnye naſſledowaty. Duoſtoyno geſt, ſpaſſeno geſt a pocztywuo, nebo tye to naſſ czynye ſylne, gymzto naywieczísie mocz a neſlichana mudroſt oprawenye ſſwieta filnye a dýwnye geft vczynyla y do tohoto czaſſu czyný. hoſpodyn gezukriſt Ponyzil lie pod andíelý, abý nas andyelom rowný muohl vczýnytí. A ktoz by ſe pro gezukriſta nepo- nyzyl nebo nepokorzyl? nebo hoſſpodyn gezukriſt pro naſſie hrziechý vkrzyzowan geſt A horzkoft vkkrzyzowanýe?) ſſwým milownykom8) geſt oſſladyl. Vmrzel gelt a ſmrt vmorzil, abýchuom mý mohlý ſkrzie nyeho zywí bytý. A protoz kto bý nemílowal toho pana, kto bý netrpiel pro gezu- kriſta? Gezukriſt ſkrzie vkrzyzowanye do nebeſke ſſwietloſty a chwalý ſſel. A dana gemu pro geho czeſt wſſieczka muocz y na zemí y na nebí od buoha otcze, abý ſie gemu modlilí wſſiczkny andielí9) a w gieho gmie wſſielike koleno klekalo nebeſkích a zemſkych y pekelnych. Kde geſt twa chwala, krzieſtyene? gedyne we igmenye vkrzyzowaneho hoſpodyna tweho gezu- kriſta a we ygmíe, geſto geſt nade wſſiemí gmený, w nyezto ktoz geſt puo- zehnan, bude pozehnaan y na nebi y na zemí. Weliczte ſie w geho ſſwatem 378a gmenýe, ſynowe wykupeny. Dayte chwalu waſſiemu wykupitelowi, geſto ge weliku wiecz pro wý vczynyl, a weliczte geho gmye ſſe mnu a rzkuce: Klanyemý líe tobie krali yzrahelſkí, ſſwietloſty lidíka, knyezie nad zemí, krali, pane nad zaſtupý angyelſkymí, moczy wſſiemohucieho10) buoha przieſilna. Klanyeme ſſie tobie, draha mzdo naſſieho wykupenye a obyety P.L. CLXXXIV. col. 955—966 377b 1) h přeps. z v. 2) rozd. 3) sic. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) sic. 7) rozd. 8) na konci ř. 9) í přeps. z e. 10) m přeps. z h.
Strana 264
264 379а pokoyna, geſtoz ſama ſſwe wuonye neſlíchanyeí, otcze, genz na wyſſoſty przyebywaſ, aby wzhledl na poryzene1) wieczy, naklonyl ſý ſe, a ſynom w hnyewie prziebywagyczym miloſt gym nawratyl. Twe miloſrdenſtwíe, hoſpodýne, kazemý; twe ſladkofty pamýet obloznye mluwýme; tobye, gezukrifte, obyet chwaly wzdawamy pro weliku twu dobrotu, kteruſſ vkazal naam, ſſemeny zleemu a ſynom hrziefſnym a zatraczenym. Nebo kdyz ſſme byly protywnyczy twuogî, hoſpodyne, a ſtara ſmrt nad wſſým czlowieczſtwym neprawie ppanſtwie2) vkazowaſſe, geyſto wſſieczko ſyemie 378b adamowo pro prwný hrziech býeſſie poddano, zpomanul ſſy na ſſwe ſſczîeddree miloſrdenſtwie a wzhledl gſſí ſſweho wyſſokeho przyebytka na tento zleb pln placzíe a hubenftwie; wydyel gílí ſuuzenýe tweho liddu A dotczen ſladkoſty ſſweho miloſrdenſtwie wnýtrrz ſam w ſſobíe, Przýczynyl gſſy mýſlíty o naſí mýſlenye pokogie a wýkupenye. A zagiſte gſſa ſyn buozíj, buoh prawý i buohem otczem a ſſwatym duchem wyeczný. A tehoz buozftwie w ſſwietloſty przyebýwage w nedochuodýcý,3) negmîel gſſy mrzkoſty w tento w naſí ſſmrtedlny prziebytek ſſwe ſſwietloſtý nachylitý, kdeez to bý naaſííe pokuſfil y zahladyl hubenſtwie a nawratyl naaſſ k ſſpaſſieny. Malo ſe zdalo twemu milofrdenstwi k dokonaný naſſieho ſpaſlienýe, bý byl cherubýna nebo ſeraphýna aneb nyektereho z aandyelow poſſlal: Ale ſam gíſí raczyl k nam przýgyty kazanym ſſweho otcze, gehozto welíke mílo- ſrdenſtwie w tobie ſme poznalí. Prziſſeel gſly zagiſte nepromýenygie mieſta, Ale ſamſſ ſie nam ſkrzie naſſie czlowieczſtwie 4) vkazal. Stupyl gſly ſ kralowe ſtolíce ſſ wyſſoſty twe chwalý w puokornu a w zawrzenu — gelikoz w giegie oczíj — pannu, geſto geſt prwa byla wſlib'm 5) czyſtoty panenſke zapecze- tiena. Giegiemzto w ſſwatem zywuotye gedyna ſſwate/ ho ducha muocz neſſlichana tye geſt y poczala y narodyla w prawem w czlowieczem podo- benſtwí, Tak ze any welíkofty buozftwie w tobye any czyſtoty panenſke w materzy nezlomíl przyczynek narozenýe. O míloſtywe, O prziedywne zracenye. 6) Buoh neſlychane chwalí, czrwkem 7) hubeným newzhrdal gſſi býtý; pan wſſech gſſa ſluhu a panoſſí chtiel ſſy fie uczynity. Malot ſie zdalo, abý byl naſſym otcem, Ale raczyl gſſy y naſſym bratrem bytý. Ty take, hoſpodyne, gemuzto y zadne wieczí potrzieba nenye, w puoczatcze tweho narozenye neſtrachowal gſy ſíe za- wrziety, chudobý, nepokoge pokuſſyty. Nebo yakz prawí píſmo, kdyz gſſy ſie narodyl, nemohl gſy míety pokuogie any hoſpuody w mieſtýe Any ko- lebky, gelto by byla twe dyetenſtwie vpokogyla, Ale mrzute gieſlíczki ſmrduteho chewa.8) Ty, gelto zemý pyedy obkliczygefl, obýnut w ruſký byl gſſy tu polozen, a ty ſame geſſliczkí od nýemých howad9) matka twa yako w puogiczkach wzala. Raduýte ſfie, raduýte ſie, wý, gelto w zmrduteý chu- dobye krmíte ſíe, nebo ſſ wamí booh10). ne w rozkuoſſy kraſſny prziebywa, Any nalezen muoz byty mezí tyemí any ſ tíemý, geltot rozkoffný zywot wedu. 1) sic. 2) rozd. 3) c ras. z t. 4) na konci ř. 5) sc. 6) na konci ř. 7) t. 8) sic. 9) na konci ř. 10) rozd., přeps. z buoh.
264 379а pokoyna, geſtoz ſama ſſwe wuonye neſlíchanyeí, otcze, genz na wyſſoſty przyebywaſ, aby wzhledl na poryzene1) wieczy, naklonyl ſý ſe, a ſynom w hnyewie prziebywagyczym miloſt gym nawratyl. Twe miloſrdenſtwíe, hoſpodýne, kazemý; twe ſladkofty pamýet obloznye mluwýme; tobye, gezukrifte, obyet chwaly wzdawamy pro weliku twu dobrotu, kteruſſ vkazal naam, ſſemeny zleemu a ſynom hrziefſnym a zatraczenym. Nebo kdyz ſſme byly protywnyczy twuogî, hoſpodyne, a ſtara ſmrt nad wſſým czlowieczſtwym neprawie ppanſtwie2) vkazowaſſe, geyſto wſſieczko ſyemie 378b adamowo pro prwný hrziech býeſſie poddano, zpomanul ſſy na ſſwe ſſczîeddree miloſrdenſtwie a wzhledl gſſí ſſweho wyſſokeho przyebytka na tento zleb pln placzíe a hubenftwie; wydyel gílí ſuuzenýe tweho liddu A dotczen ſladkoſty ſſweho miloſrdenſtwie wnýtrrz ſam w ſſobíe, Przýczynyl gſſy mýſlíty o naſí mýſlenye pokogie a wýkupenye. A zagiſte gſſa ſyn buozíj, buoh prawý i buohem otczem a ſſwatym duchem wyeczný. A tehoz buozftwie w ſſwietloſty przyebýwage w nedochuodýcý,3) negmîel gſſy mrzkoſty w tento w naſí ſſmrtedlny prziebytek ſſwe ſſwietloſtý nachylitý, kdeez to bý naaſííe pokuſfil y zahladyl hubenſtwie a nawratyl naaſſ k ſſpaſſieny. Malo ſe zdalo twemu milofrdenstwi k dokonaný naſſieho ſpaſlienýe, bý byl cherubýna nebo ſeraphýna aneb nyektereho z aandyelow poſſlal: Ale ſam gíſí raczyl k nam przýgyty kazanym ſſweho otcze, gehozto welíke mílo- ſrdenſtwie w tobie ſme poznalí. Prziſſeel gſly zagiſte nepromýenygie mieſta, Ale ſamſſ ſie nam ſkrzie naſſie czlowieczſtwie 4) vkazal. Stupyl gſly ſ kralowe ſtolíce ſſ wyſſoſty twe chwalý w puokornu a w zawrzenu — gelikoz w giegie oczíj — pannu, geſto geſt prwa byla wſlib'm 5) czyſtoty panenſke zapecze- tiena. Giegiemzto w ſſwatem zywuotye gedyna ſſwate/ ho ducha muocz neſſlichana tye geſt y poczala y narodyla w prawem w czlowieczem podo- benſtwí, Tak ze any welíkofty buozftwie w tobye any czyſtoty panenſke w materzy nezlomíl przyczynek narozenýe. O míloſtywe, O prziedywne zracenye. 6) Buoh neſlychane chwalí, czrwkem 7) hubeným newzhrdal gſſi býtý; pan wſſech gſſa ſluhu a panoſſí chtiel ſſy fie uczynity. Malot ſie zdalo, abý byl naſſym otcem, Ale raczyl gſſy y naſſym bratrem bytý. Ty take, hoſpodyne, gemuzto y zadne wieczí potrzieba nenye, w puoczatcze tweho narozenye neſtrachowal gſy ſíe za- wrziety, chudobý, nepokoge pokuſſyty. Nebo yakz prawí píſmo, kdyz gſſy ſie narodyl, nemohl gſy míety pokuogie any hoſpuody w mieſtýe Any ko- lebky, gelto by byla twe dyetenſtwie vpokogyla, Ale mrzute gieſlíczki ſmrduteho chewa.8) Ty, gelto zemý pyedy obkliczygefl, obýnut w ruſký byl gſſy tu polozen, a ty ſame geſſliczkí od nýemých howad9) matka twa yako w puogiczkach wzala. Raduýte ſfie, raduýte ſie, wý, gelto w zmrduteý chu- dobye krmíte ſíe, nebo ſſ wamí booh10). ne w rozkuoſſy kraſſny prziebywa, Any nalezen muoz byty mezí tyemí any ſ tíemý, geltot rozkoffný zywot wedu. 1) sic. 2) rozd. 3) c ras. z t. 4) na konci ř. 5) sc. 6) na konci ř. 7) t. 8) sic. 9) na konci ř. 10) rozd., přeps. z buoh.
Strana 265
265 Czo ſye/ſwiece chlubiſł, O bohatcze. blatna wiecz w uodpoczywany tweho 379b loze piſſaneho a rozkoſſneho, Kdyſſ kral nad kralmí ſſwym 1) odpoczy- wanym 2) poſtelí chudych raczil lidy pocztyty. O buohatcze 3), procz twrde poſtele negmaſſ a nenawídyſí, Kdyz rozkofſne dyetatko, w gehozto rucze geſt wſſieczko, Mýmo hedwabne, Mymo praſſne twe lozîe twrdu ſlamíczku, geſto dobýtek geſt ſobbye 4) zwuolil? A twa przielifſna mladoſt, míly gezu- kriſte, od meczuow neprzatelſkich nykdy beezpeczna nebyla. nebo geſtye gſſy v zladkích prſſy ſſwe matki wiſſal, Kdyz ſie andyel zgiewil yozefowi we ſſnye a rzka: Wſtan, wezmí dyetie a matku geho y vtecz do egipta; nebuot ſíe blyzy ten czaſí, ze herodeſl bude hledaty dyetete, abý ge zatratyl. Od toho mieſta, zadný gezukriſte, poczal gſſy trpiety a netolik w twem dye- tenſtwi ten gſſy nepokuoy trpiel, Ale y ſſmrt w malich dyetkach, gijchzto mnoho tyſſyczow, any geſſcze ſſaachu, Herodoffowe nemilofrdenſtwie za- hubylo. A kdyz twe menſſye dyetynſtwuo minulo, k navczieny nam po- korný przyklad oſtawil gſſí. Nebo ſſy neſſyedl w radye mezy pyſſnýmí lídmí, Ale w proſtrzed vczienykuow, tiezie gich a poſſluchage, a gyſla panem ſſwſſieho vczyenyeſſa mudroſt ſameho 5) otcze buoha. Take gſſy nam 380a przyklad poſluſſenſtwîe dal, Kdyz gſſy ſſwei matczie — gſſa cieſſarz wſſyeho ſſwieta — byl poſſluſſen. A kdyz gſſy juz 6) y ſtarſſieho wieku byl, wyſſeel gſſy ku ſſpaſſieny ſweho liddu 7) yako ſylny obr, aby byezal po cieſtye wſſyeho naſſieho hubenſtwie. A nayprwe, aby ſie ſſwey bratrzy we wſſiem rowen wczynyl, kdyz ſluha twuoy hrzieſſnykí krzítyl ku pokaný, yako gſſy hrzíeſſnyk k nyemu przyſtupyl A krzieſt ſſwaty raczil gſſy przygety, ne- wínný beranku buozy, Gehozto nykdy y zadna gjiſkra kterehoz kolýwiek hrziechY 8) nepoſkwrnyla. Pokrſſtyen gſſy, ale ne ty ſí wodamí; wuody ſkrze tye gſſu poſſwieczeny, aby ſkrzie nye naſſ pak poſſwietyl. A pokrzſtyeny, wedeny ſſwatym duchem, ffeel gſlí na puuſt, Aby puuſtenýkowi zywuot nam dal przyklad; na puſczy prziebytek A puoſt cztýrzydcety dny, twrdoft hladu, pokuſfienye od zleho ducha, tofí wſſyeczko pokornye trpiel, Abý naſſ k temuz przywnadyl. Potom gſſy przyſſel k uowcziem, geſto gſſu bylý zahynuly duom yzrahelow, Aby buozieho ſlowa zgiewnye ſſwiettloſt 9) vkazal k uoſſwieczeny wſſieho ſſwieta. A nebeſke kralewſtwie zwieltugie tyem wſſyem, geſtot tweho ſlowa chtiely poſluchatý,A ſſweho gſſy kazanye dýwý potwrdyl A mocz 380b ſſweho buozſtwie gſſy vkazal nade wſſiemí nad tyemy, geſto ſíe zle gmýe- giechu, wſſyem wſſyeczko darmo dawagie, czoz gym k zdrawí ſluſſalo, aby wſſieczkí ſobýe zyſſkal. Ale otemnyelo geſt gich ſrdcze, hoſpodyne, A zwrhly gſſu twa ſlowa za ſſíe, Any gſſu znamenaty chtiel tyech wſſiech dywuow, czoz gſſy mezy nýmý czýnyl Kromíe gedyných tiech przeſlechetnych wí- tyezow, gijchzto ge malo bylo, geſtoff gie ty ſ tohoto ſſwieta wýbral, Aby ſkrzie nye wyſſoke a ſylne dywnye przebuogyowal. A netolik gſſu twemu 1) ras. r. 2) na konci ř. 3) c přepsáno ze z. 4) rozd. 5) přeps. ze z. 6) j přeps. ze z. 7) rozd. 8) na konci ř. 9) rozd.
265 Czo ſye/ſwiece chlubiſł, O bohatcze. blatna wiecz w uodpoczywany tweho 379b loze piſſaneho a rozkoſſneho, Kdyſſ kral nad kralmí ſſwym 1) odpoczy- wanym 2) poſtelí chudych raczil lidy pocztyty. O buohatcze 3), procz twrde poſtele negmaſſ a nenawídyſí, Kdyz rozkofſne dyetatko, w gehozto rucze geſt wſſieczko, Mýmo hedwabne, Mymo praſſne twe lozîe twrdu ſlamíczku, geſto dobýtek geſt ſobbye 4) zwuolil? A twa przielifſna mladoſt, míly gezu- kriſte, od meczuow neprzatelſkich nykdy beezpeczna nebyla. nebo geſtye gſſy v zladkích prſſy ſſwe matki wiſſal, Kdyz ſie andyel zgiewil yozefowi we ſſnye a rzka: Wſtan, wezmí dyetie a matku geho y vtecz do egipta; nebuot ſíe blyzy ten czaſí, ze herodeſl bude hledaty dyetete, abý ge zatratyl. Od toho mieſta, zadný gezukriſte, poczal gſſy trpiety a netolik w twem dye- tenſtwi ten gſſy nepokuoy trpiel, Ale y ſſmrt w malich dyetkach, gijchzto mnoho tyſſyczow, any geſſcze ſſaachu, Herodoffowe nemilofrdenſtwie za- hubylo. A kdyz twe menſſye dyetynſtwuo minulo, k navczieny nam po- korný przyklad oſtawil gſſí. Nebo ſſy neſſyedl w radye mezy pyſſnýmí lídmí, Ale w proſtrzed vczienykuow, tiezie gich a poſſluchage, a gyſla panem ſſwſſieho vczyenyeſſa mudroſt ſameho 5) otcze buoha. Take gſſy nam 380a przyklad poſluſſenſtwîe dal, Kdyz gſſy ſſwei matczie — gſſa cieſſarz wſſyeho ſſwieta — byl poſſluſſen. A kdyz gſſy juz 6) y ſtarſſieho wieku byl, wyſſeel gſſy ku ſſpaſſieny ſweho liddu 7) yako ſylny obr, aby byezal po cieſtye wſſyeho naſſieho hubenſtwie. A nayprwe, aby ſie ſſwey bratrzy we wſſiem rowen wczynyl, kdyz ſluha twuoy hrzieſſnykí krzítyl ku pokaný, yako gſſy hrzíeſſnyk k nyemu przyſtupyl A krzieſt ſſwaty raczil gſſy przygety, ne- wínný beranku buozy, Gehozto nykdy y zadna gjiſkra kterehoz kolýwiek hrziechY 8) nepoſkwrnyla. Pokrſſtyen gſſy, ale ne ty ſí wodamí; wuody ſkrze tye gſſu poſſwieczeny, aby ſkrzie nye naſſ pak poſſwietyl. A pokrzſtyeny, wedeny ſſwatym duchem, ffeel gſlí na puuſt, Aby puuſtenýkowi zywuot nam dal przyklad; na puſczy prziebytek A puoſt cztýrzydcety dny, twrdoft hladu, pokuſfienye od zleho ducha, tofí wſſyeczko pokornye trpiel, Abý naſſ k temuz przywnadyl. Potom gſſy przyſſel k uowcziem, geſto gſſu bylý zahynuly duom yzrahelow, Aby buozieho ſlowa zgiewnye ſſwiettloſt 9) vkazal k uoſſwieczeny wſſieho ſſwieta. A nebeſke kralewſtwie zwieltugie tyem wſſyem, geſtot tweho ſlowa chtiely poſluchatý,A ſſweho gſſy kazanye dýwý potwrdyl A mocz 380b ſſweho buozſtwie gſſy vkazal nade wſſiemí nad tyemy, geſto ſíe zle gmýe- giechu, wſſyem wſſyeczko darmo dawagie, czoz gym k zdrawí ſluſſalo, aby wſſieczkí ſobýe zyſſkal. Ale otemnyelo geſt gich ſrdcze, hoſpodyne, A zwrhly gſſu twa ſlowa za ſſíe, Any gſſu znamenaty chtiel tyech wſſiech dywuow, czoz gſſy mezy nýmý czýnyl Kromíe gedyných tiech przeſlechetnych wí- tyezow, gijchzto ge malo bylo, geſtoff gie ty ſ tohoto ſſwieta wýbral, Aby ſkrzie nye wyſſoke a ſylne dywnye przebuogyowal. A netolik gſſu twemu 1) ras. r. 2) na konci ř. 3) c přepsáno ze z. 4) rozd. 5) přeps. ze z. 6) j přeps. ze z. 7) rozd. 8) na konci ř. 9) rozd.
Strana 266
266 dobremu dyeny newdyeczny nebyli 1), Ale y hanyelí tye, pana nade wſſiemí paný, a czynyli gſſu nad tebu to wſſie, czoz gſſu chtielí. Nebo kdyz ty czynyl mezy nymí ty dywy, gychzto zadny gyny drzewe neczynyl, Czo gſſu ony rzeklí? Nenye toto czlowiek od buoha, ale mocíj knyezete dyabelſkeho dyablý wymyeta. Dyabla ma w ſſobye, Swuody zaſtupy, Obzyerce geſt a opywce wína A przietel zgiewných hrzieſſnykuow. Czo placzyeſſ, czo wzdychaſſ, czlowiece, kdyz ſlowa trpyſſ protywna newynye? Neſſlyſſyſf, czozt geſt pro tye newínych 2) protywnych newynye ſlow ſſliſfal twuoy hoſpodyn? A kdyzl gſlu hoſpodarze belzebubem nazywalí, welmie wiece czeled geho. y to y mnohe gyne hanby, A gez glfu nyekolikokrat tye chtíeh kamenowaty, dobrý gezucriſte, to gſſi wſſieczko mile trpiel A vczynyl ſy ſíe przied nymí tako czlowiek, genzto neſhſſy a geſto nema w ſſwych vſtech zadneho odmluwenye. Naýpoſſledi pak twu newínnu krew od tweho mlazíſieho — ſyna wieczneho ztracenye 3) — za trzídczety penyeez gſſu kupili, aby ſſwu duſſy ſſmrtedlnye ztratyli beze wíſieho przýczynka. A zrada newierneho tweho zradcze tebe tayna nebyla; Awſſak gſſy na ſſwí poſſledný weczerzi kleka! przied nym na ſſwu kolenu, Geho proklete nohý ſſwýma ſſwatyma rukama raczil ſý vmýwaty y zetrzietý. O czlowiecze, geſſcze puozzdwih hrdla chodyfſ nahoru? o hlíno, o popele, czo pychaſſ? geſſcze tebuu twa nepokora toczy? hleday na zrczadlo wſſye pokory a wſſye tychuoſty. Hleday na hoſpo- dyna, na gezucriſta, ſtwuorzitele ſſweho y wiſîeho ſtwuorzenye, hrozneho ſuudczí y zywich y mrtwich, kakt przied nohamí czlowieczymi ſſweho pro- radcze raczil kleknuty na ſſwu kolenu. Znamenaý, kakt gie pokorneho 381b ſrdcze, a ſtíd ſie twu pýchuu, ſtid ſie twu nepokoru. Tol/geſt twua býla welika týchoſt hoſpodyne, zeſl toho newierneho nechtiel przied apoſtolſkym ſbuorem proneſty any vhanyty, Ale lehce gei napomenuw kazalſſ gemu poſſpieſſyty tiem, czoz bieſſie zamýſſlil; awſſak pro to pro wſſieczko geh zlý vmyſſl ſie nerozpaczil, ale wyſfied wen poczie ſîe peczowaty, abý ten zlý wmyſſl dokonal a ſſwu myſſl doplnyl. Kak gſſí ſſpadl ſſ nebe, luciferze, genzto gſſí rano wzchuodyl w rozkuofſy rayſſki, ſlowutnye gſſy widan myſſczan nebeſkých towarzyſ a ſlowa buozieho kwaſſienýn. Kak gſſý pak, poczten mezy ſyný temnoſty, przygýmaw ten ſladky pokrm, procz ſſy po- zýwal lagen. Tehdí oſſwiecena geſt czeled twa, hoſpodyne gezukriſte, iakoſto towarzyſtwuo andyelſke. Tehdí tepruw ſlowa buozieho przeſſczedrze tekucieho ſſczaſtny ten ſbor z twich vſt napogen geſt, hoſpodyne; nebo yuz ten ſſmrduczy suudecz byl wen wywrrzen, genzto nebyl duoftogen toho przeczyſteho pytie w ſfie4) przygiety. A daw gym przykazanye o milowaný a o pokorzie a przyprawýw bratrzy kralewſtwie otce tweho na to mýeſto, gelto bylo znamo twemu zradczý, Seel gſſy ſí nými wieda wſieczko to, czoz ma na tye przygíty. Tu 382b zamutek twe duſſye, geſto myela pro buduczy muku, yuz ſſýl/ty wſſielik 381a 1) sic. 2) ras. 3) ras. 4) ras.
266 dobremu dyeny newdyeczny nebyli 1), Ale y hanyelí tye, pana nade wſſiemí paný, a czynyli gſſu nad tebu to wſſie, czoz gſſu chtielí. Nebo kdyz ty czynyl mezy nymí ty dywy, gychzto zadny gyny drzewe neczynyl, Czo gſſu ony rzeklí? Nenye toto czlowiek od buoha, ale mocíj knyezete dyabelſkeho dyablý wymyeta. Dyabla ma w ſſobye, Swuody zaſtupy, Obzyerce geſt a opywce wína A przietel zgiewných hrzieſſnykuow. Czo placzyeſſ, czo wzdychaſſ, czlowiece, kdyz ſlowa trpyſſ protywna newynye? Neſſlyſſyſf, czozt geſt pro tye newínych 2) protywnych newynye ſlow ſſliſfal twuoy hoſpodyn? A kdyzl gſlu hoſpodarze belzebubem nazywalí, welmie wiece czeled geho. y to y mnohe gyne hanby, A gez glfu nyekolikokrat tye chtíeh kamenowaty, dobrý gezucriſte, to gſſi wſſieczko mile trpiel A vczynyl ſy ſíe przied nymí tako czlowiek, genzto neſhſſy a geſto nema w ſſwych vſtech zadneho odmluwenye. Naýpoſſledi pak twu newínnu krew od tweho mlazíſieho — ſyna wieczneho ztracenye 3) — za trzídczety penyeez gſſu kupili, aby ſſwu duſſy ſſmrtedlnye ztratyli beze wíſieho przýczynka. A zrada newierneho tweho zradcze tebe tayna nebyla; Awſſak gſſy na ſſwí poſſledný weczerzi kleka! przied nym na ſſwu kolenu, Geho proklete nohý ſſwýma ſſwatyma rukama raczil ſý vmýwaty y zetrzietý. O czlowiecze, geſſcze puozzdwih hrdla chodyfſ nahoru? o hlíno, o popele, czo pychaſſ? geſſcze tebuu twa nepokora toczy? hleday na zrczadlo wſſye pokory a wſſye tychuoſty. Hleday na hoſpo- dyna, na gezucriſta, ſtwuorzitele ſſweho y wiſîeho ſtwuorzenye, hrozneho ſuudczí y zywich y mrtwich, kakt przied nohamí czlowieczymi ſſweho pro- radcze raczil kleknuty na ſſwu kolenu. Znamenaý, kakt gie pokorneho 381b ſrdcze, a ſtíd ſie twu pýchuu, ſtid ſie twu nepokoru. Tol/geſt twua býla welika týchoſt hoſpodyne, zeſl toho newierneho nechtiel przied apoſtolſkym ſbuorem proneſty any vhanyty, Ale lehce gei napomenuw kazalſſ gemu poſſpieſſyty tiem, czoz bieſſie zamýſſlil; awſſak pro to pro wſſieczko geh zlý vmyſſl ſie nerozpaczil, ale wyſfied wen poczie ſîe peczowaty, abý ten zlý wmyſſl dokonal a ſſwu myſſl doplnyl. Kak gſſí ſſpadl ſſ nebe, luciferze, genzto gſſí rano wzchuodyl w rozkuofſy rayſſki, ſlowutnye gſſy widan myſſczan nebeſkých towarzyſ a ſlowa buozieho kwaſſienýn. Kak gſſý pak, poczten mezy ſyný temnoſty, przygýmaw ten ſladky pokrm, procz ſſy po- zýwal lagen. Tehdí oſſwiecena geſt czeled twa, hoſpodyne gezukriſte, iakoſto towarzyſtwuo andyelſke. Tehdí tepruw ſlowa buozieho przeſſczedrze tekucieho ſſczaſtny ten ſbor z twich vſt napogen geſt, hoſpodyne; nebo yuz ten ſſmrduczy suudecz byl wen wywrrzen, genzto nebyl duoftogen toho przeczyſteho pytie w ſfie4) przygiety. A daw gym przykazanye o milowaný a o pokorzie a przyprawýw bratrzy kralewſtwie otce tweho na to mýeſto, gelto bylo znamo twemu zradczý, Seel gſſy ſí nými wieda wſieczko to, czoz ma na tye przygíty. Tu 382b zamutek twe duſſye, geſto myela pro buduczy muku, yuz ſſýl/ty wſſielik 381a 1) sic. 2) ras. 3) ras. 4) ras.
Strana 267
267 dobrowuolnye przigal. W ſliſſeny ſſweí bratrzy neſtydyel gſſy ſe powiedyty a rzka: Smutna geſt ma duſſye az do ſſmrty. A pokleek na ſſwu kolenu na zemi padl gly na ſſwuoy obliczíei modle ſíe a rzka: Swrny 1) otcze muog, geſtlí to lzie, odwed tyto muký ode mne. a teſknoſt twueho ſrdcze dobrze vkazowalo2) ten krwawy pot, genzto toho czaſſu, kdyz gſfi ſie modlil, z tveho tiela na zemí kropíemí kapall. Pane buozye gezukriſte, odkud twey duſfy tak weliký ſſmutek, odkud tak weliky pot, odkud tak teſklywa modlitba? Wſſak gſſy owſſyem dobrowuolnu3) obyet ſſwemu otcí offierowal a nycz gſſy beezdyeky trpiel. Owſſem, hoſpodyne, a nadyegem ſíe take, ze ſſy to k utíe- ſſyený ſſwych nemocznych vdowu przygial, abý nykte ſie nerozpaczil tu, kdeez tielo krziehke ſie rozpaczigie y protywi, wida, ze duch huottow1) geft k trpený. A take abýchom tye wiece mílowalí a wiece tobýe vdyeczny byli, Przyrozenu nemocz tiela tyemí znamenýmí dal gífy znaty, ſkrzie nýezto býchom nauczienye wzeli, eſſ ty giſtie naſſye nemoczi na ſſobíe noſſyl a beez welike nemoczy muk gſí netrpíel. Nebo hlaſſ onen od tiela pochodyl, ne od duſſye, Kdyzto gſſí rzekl: Duch zagiſte hotow geft, ale tielo nemoczno. Kak gieft byl hotow//k umuczýený, Dwubý duch zgiewnye ſie vka- 382b zugie. Nebo kdyz gſſu twuogí neprzietele y ſ twym proradczi ſ lucernami y ſ pochodnýemí a ſí odyenym w noczi tebe hledalí, tyſl dobrowuolnye proty m 5) ſy ſie pokazal. A znamenym, geſto gſſu twuogi neprzetele nym ſſel, gy mezi ſebu vlozyh, tyem gſſi ſie gym zgiewíll. Nebo kdyz geſt przyſtupyl ku polibený twich vſt ſſwatích to gedowate zwierzîe, neprotywil gſſy ſe gemu, Ale víta, w nychzto zadna leeſt nenye nalezena, k gieho vítuom plným zlofty ſladce gíni przýczynnyl 6). newynný beranku buozy, czo tobye a tomu wlkowi? Ale to ge twa ſlechetnoſt byla, pane gezucriſte, ze gſly to wſſieczko vkazal, ſkrzie nyezto twrdoſt zleho ſrdcze mohla obmýekcena byty. Nebo y ſtaru prziezný gſly gey napomýnal a rzka: Przietelí, k czemu ſſy prziſſel? a geho nemiloſrdne ſrdce chtiel gly odhrozyty a rzka: Judaſſy, polibennym ? ſyna czlowíeczieho zraſſugeſf. Ay, tot filifteowe na tíe, famſone. Anyz gych to od tebe odhrozilo, ze gſu w ten czaſſ, kdyz ſſu tie gety chtielí, moczí tweho buoftwie wſliczkny zafíie na zemí padlí, ne proto, bý ſe chtiel branytý, Ale abý poznala czlowieczie nemudroft, ze nýcz nemuoz proty tobýe, gedyne tolik, gelikoz ty prziepuſſtyſſ. A ktoz ſſmíe to beez wzdychanye a beez za- loftyl/wzpomanuty, kak gſſu tie w ty czaſſy nemiloſtywie geli? A twuogi 383a newynnýe ruce, mily gezucrifte, hanebnye ffwazawffye, tye, beranka prze- tycheho, a ty gym nýcz neodmluwaſſ, yako lotra hanebnye gſfu na ſſmrt tahlí. A y tehdý geſtyefl nenechal, bý ſſweho myloſrdenſtwie ſſwym ne- przateluom neukazal. Nebo kdyz twuoy mlazífy bieſſie twemu neprzietelí vtal vchuo, ty ſſwym dotczenym gey uzdrawi. A tomu, genz tebe branyeffie, przykaza, aby zadneho z twich nepratal neurazowal. Prokleta gich zloſt, ze any widyenym dywa aný milofrdnym ſkutkem mohla vpokogiena bytý. Przied radu zloſtnych knýezat gſſy weden A prawu duſſy, yakz gie ſluſſalo, poznal, a yako bý byl czo krzyweho mluwil, tak gſſi na ſſmrt odſuuzen. 1) sic. 2) sic. 3) -u přeps. z -y. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) rozd. 7) t.
267 dobrowuolnye przigal. W ſliſſeny ſſweí bratrzy neſtydyel gſſy ſe powiedyty a rzka: Smutna geſt ma duſſye az do ſſmrty. A pokleek na ſſwu kolenu na zemi padl gly na ſſwuoy obliczíei modle ſíe a rzka: Swrny 1) otcze muog, geſtlí to lzie, odwed tyto muký ode mne. a teſknoſt twueho ſrdcze dobrze vkazowalo2) ten krwawy pot, genzto toho czaſſu, kdyz gſfi ſie modlil, z tveho tiela na zemí kropíemí kapall. Pane buozye gezukriſte, odkud twey duſfy tak weliký ſſmutek, odkud tak weliky pot, odkud tak teſklywa modlitba? Wſſak gſſy owſſyem dobrowuolnu3) obyet ſſwemu otcí offierowal a nycz gſſy beezdyeky trpiel. Owſſem, hoſpodyne, a nadyegem ſíe take, ze ſſy to k utíe- ſſyený ſſwych nemocznych vdowu przygial, abý nykte ſie nerozpaczil tu, kdeez tielo krziehke ſie rozpaczigie y protywi, wida, ze duch huottow1) geft k trpený. A take abýchom tye wiece mílowalí a wiece tobýe vdyeczny byli, Przyrozenu nemocz tiela tyemí znamenýmí dal gífy znaty, ſkrzie nýezto býchom nauczienye wzeli, eſſ ty giſtie naſſye nemoczi na ſſobíe noſſyl a beez welike nemoczy muk gſí netrpíel. Nebo hlaſſ onen od tiela pochodyl, ne od duſſye, Kdyzto gſſí rzekl: Duch zagiſte hotow geft, ale tielo nemoczno. Kak gieft byl hotow//k umuczýený, Dwubý duch zgiewnye ſie vka- 382b zugie. Nebo kdyz gſſu twuogí neprzietele y ſ twym proradczi ſ lucernami y ſ pochodnýemí a ſí odyenym w noczi tebe hledalí, tyſl dobrowuolnye proty m 5) ſy ſie pokazal. A znamenym, geſto gſſu twuogi neprzetele nym ſſel, gy mezi ſebu vlozyh, tyem gſſi ſie gym zgiewíll. Nebo kdyz geſt przyſtupyl ku polibený twich vſt ſſwatích to gedowate zwierzîe, neprotywil gſſy ſe gemu, Ale víta, w nychzto zadna leeſt nenye nalezena, k gieho vítuom plným zlofty ſladce gíni przýczynnyl 6). newynný beranku buozy, czo tobye a tomu wlkowi? Ale to ge twa ſlechetnoſt byla, pane gezucriſte, ze gſly to wſſieczko vkazal, ſkrzie nyezto twrdoſt zleho ſrdcze mohla obmýekcena byty. Nebo y ſtaru prziezný gſly gey napomýnal a rzka: Przietelí, k czemu ſſy prziſſel? a geho nemiloſrdne ſrdce chtiel gly odhrozyty a rzka: Judaſſy, polibennym ? ſyna czlowíeczieho zraſſugeſf. Ay, tot filifteowe na tíe, famſone. Anyz gych to od tebe odhrozilo, ze gſu w ten czaſſ, kdyz ſſu tie gety chtielí, moczí tweho buoftwie wſliczkny zafíie na zemí padlí, ne proto, bý ſe chtiel branytý, Ale abý poznala czlowieczie nemudroft, ze nýcz nemuoz proty tobýe, gedyne tolik, gelikoz ty prziepuſſtyſſ. A ktoz ſſmíe to beez wzdychanye a beez za- loftyl/wzpomanuty, kak gſſu tie w ty czaſſy nemiloſtywie geli? A twuogi 383a newynnýe ruce, mily gezucrifte, hanebnye ffwazawffye, tye, beranka prze- tycheho, a ty gym nýcz neodmluwaſſ, yako lotra hanebnye gſfu na ſſmrt tahlí. A y tehdý geſtyefl nenechal, bý ſſweho myloſrdenſtwie ſſwym ne- przateluom neukazal. Nebo kdyz twuoy mlazífy bieſſie twemu neprzietelí vtal vchuo, ty ſſwym dotczenym gey uzdrawi. A tomu, genz tebe branyeffie, przykaza, aby zadneho z twich nepratal neurazowal. Prokleta gich zloſt, ze any widyenym dywa aný milofrdnym ſkutkem mohla vpokogiena bytý. Przied radu zloſtnych knýezat gſſy weden A prawu duſſy, yakz gie ſluſſalo, poznal, a yako bý byl czo krzyweho mluwil, tak gſſi na ſſmrt odſuuzen. 1) sic. 2) sic. 3) -u přeps. z -y. 4) rozd. 5) na konci ř. 6) rozd. 7) t.
Strana 268
268 383b O prziemíly hoſpodyne, czoy gſſy tu neduoſtoyneho a hanebneho od ſſweho wlaſtnyeho lidu trpiel. Oblicziey twuoy pocztywi, naanz zadagy andyele hledaty, genz wiſieczka nebeſſa radofty naplnygýe, gemuz líe modle wſſichny y chudy y buohaty, neczíſta vſta ſſwymí ſlúhamí glſuu zkalena 1). Hrzieſſnyma rukama býlý ruchu oblicziey na poſſmyech zawazalí A panu wſſyeho2) ſtworzienye 1ako zawrzenemu robietyezowí policzki dawalí. A geſtye y twu duſſy neobrzezanemu pſſu,ſabý gy pohltyl, dali. Neb ſſwazawnie tye przied pylatuow oblícziey wedlí proffiece, aby tie vmorzyl na krzyzí, genzto gíſí hrzíecha neznal. A czlowieka vbýwczí proſſílí, abý gym dan byl, Wlka mieſto beranka a blato míeſto zlata wolece. O neduoſtoyna a neſſczaſtna promírno. A zagifte wiedyel dobre to nemíloſtywe knyezie, ze tobye to wſſieczko z zawiſty czynye; wſak ſſwu ruku newzdalil od tebe a naplnyl ſſwu duſſy horzkoſty beez przýczynka. Na poſſmyech tye herodeſſowí poſſlal A przeboleſtnými ranamí twe tyelo kazal byty, rany k ranam, buoleſt ku buoleſty przyczynygie. O wyborne dyetie pana meho hoſpodyna, czoz gſſi vczýnyl, pro nyez bí taku hanbu, taku muku, taku horzkoft duoſtogen byl mýety a trpiety? Zagiíte nýce. Ja, czlowiek ztraceny, tweho wſſýeho zetrzienye, twe ſi wſſye hanbý byl ſſem przęczínek. Ya gſſem, hoſpodyne, gedl hrozen kyffely a twogy zubowe trpíe laſkomíny. We wſſem w tomto nebyla naſſycena nemiloſt newiernych zydow. Naypoſſledí pak w ruce neobrzezowanych rýtierzow gſſy ſie doſtal, Aby tye hanebnu ſſmrty zahubilí. Malo ſie zdalo tyem hanebnym ſſwatokradczom tye vkrzýzowatý, az drzewe poſſmýechí naplnyli twu duſſy. Nebo czo o nych 384a prawi piſmo? Y ſſebrachu k nýemu wſſichnu obecz w konſelſky duom A ſſwleczechu ſí nyeho geho rucho a obleczechu gey w ſfukny z pawlaku vczynyenu a plaſkem czrwenym odyechu gey a ſpletſſye korunu z trnýe wſadych 3) na geho hlawu A treeft w prawu ruku dachu gemu A klekagice na kolenu, poſſmiewagicz ſfie gemu poſſmewachu 4) a rzkuce: Zdraw, kraly zyduowſky. y dawachu gemu policzki A plýgice naan, wzemſſe treeft y tepiechu hlawu geho. A kdyz ſſe gemu poſſmiewachu, obbleczechu 5) giey w gieho rucho y wedechu giey, aby gey vkrzyzowalý. An neſſieſie ſſwuoy krzyſſ. y przywedechu giey na to mieſto, gemuzto dyegi gmye kol- gata, y dawachu gemu vyno ſſ myrru a ſſluczy ſmýeſſene. A kdyz okuſſy, nerody pytý. Tehdy gey vkrzyzowachu, a ſl ným dwa lotry Il uobu ſtranu a v proſtrzedku gezyſſie. A gezyfl pak wecze: Otce, odpuuft gym, nebot ne- wyedye, czo czynye. Potom wieda, ze geſt wſſiczko dokonano, aby ſie pyſſmo naplnylo, wece: Cchce mí ſie pyty. Tehdy geden byezew z nych wze hubu y naplný gy occzta A wlozyw yu na treeſt dawaſſie gemu pýty. A kdyz przyge ocet wece: Dokonalo ſíe geſt. A wolage welikym hlaſſem wece: Otcze muoy, w race 6) twogí poruciem duſſy mu. A ſklonyw 384b hlawu puſſczyl|duſſy. Tehdý geden z rítierzow koppym 7) otewrze buok geho. 1) sic. 2) w ras. z ſ. 3) nakonci ř. 4) sic. 5) rozd. 6) sic. 7) rozd.
268 383b O prziemíly hoſpodyne, czoy gſſy tu neduoſtoyneho a hanebneho od ſſweho wlaſtnyeho lidu trpiel. Oblicziey twuoy pocztywi, naanz zadagy andyele hledaty, genz wiſieczka nebeſſa radofty naplnygýe, gemuz líe modle wſſichny y chudy y buohaty, neczíſta vſta ſſwymí ſlúhamí glſuu zkalena 1). Hrzieſſnyma rukama býlý ruchu oblicziey na poſſmyech zawazalí A panu wſſyeho2) ſtworzienye 1ako zawrzenemu robietyezowí policzki dawalí. A geſtye y twu duſſy neobrzezanemu pſſu,ſabý gy pohltyl, dali. Neb ſſwazawnie tye przied pylatuow oblícziey wedlí proffiece, aby tie vmorzyl na krzyzí, genzto gíſí hrzíecha neznal. A czlowieka vbýwczí proſſílí, abý gym dan byl, Wlka mieſto beranka a blato míeſto zlata wolece. O neduoſtoyna a neſſczaſtna promírno. A zagifte wiedyel dobre to nemíloſtywe knyezie, ze tobye to wſſieczko z zawiſty czynye; wſak ſſwu ruku newzdalil od tebe a naplnyl ſſwu duſſy horzkoſty beez przýczynka. Na poſſmyech tye herodeſſowí poſſlal A przeboleſtnými ranamí twe tyelo kazal byty, rany k ranam, buoleſt ku buoleſty przyczynygie. O wyborne dyetie pana meho hoſpodyna, czoz gſſi vczýnyl, pro nyez bí taku hanbu, taku muku, taku horzkoft duoſtogen byl mýety a trpiety? Zagiíte nýce. Ja, czlowiek ztraceny, tweho wſſýeho zetrzienye, twe ſi wſſye hanbý byl ſſem przęczínek. Ya gſſem, hoſpodyne, gedl hrozen kyffely a twogy zubowe trpíe laſkomíny. We wſſem w tomto nebyla naſſycena nemiloſt newiernych zydow. Naypoſſledí pak w ruce neobrzezowanych rýtierzow gſſy ſie doſtal, Aby tye hanebnu ſſmrty zahubilí. Malo ſie zdalo tyem hanebnym ſſwatokradczom tye vkrzýzowatý, az drzewe poſſmýechí naplnyli twu duſſy. Nebo czo o nych 384a prawi piſmo? Y ſſebrachu k nýemu wſſichnu obecz w konſelſky duom A ſſwleczechu ſí nyeho geho rucho a obleczechu gey w ſfukny z pawlaku vczynyenu a plaſkem czrwenym odyechu gey a ſpletſſye korunu z trnýe wſadych 3) na geho hlawu A treeft w prawu ruku dachu gemu A klekagice na kolenu, poſſmiewagicz ſfie gemu poſſmewachu 4) a rzkuce: Zdraw, kraly zyduowſky. y dawachu gemu policzki A plýgice naan, wzemſſe treeft y tepiechu hlawu geho. A kdyz ſſe gemu poſſmiewachu, obbleczechu 5) giey w gieho rucho y wedechu giey, aby gey vkrzyzowalý. An neſſieſie ſſwuoy krzyſſ. y przywedechu giey na to mieſto, gemuzto dyegi gmye kol- gata, y dawachu gemu vyno ſſ myrru a ſſluczy ſmýeſſene. A kdyz okuſſy, nerody pytý. Tehdy gey vkrzyzowachu, a ſl ným dwa lotry Il uobu ſtranu a v proſtrzedku gezyſſie. A gezyfl pak wecze: Otce, odpuuft gym, nebot ne- wyedye, czo czynye. Potom wieda, ze geſt wſſiczko dokonano, aby ſie pyſſmo naplnylo, wece: Cchce mí ſie pyty. Tehdy geden byezew z nych wze hubu y naplný gy occzta A wlozyw yu na treeſt dawaſſie gemu pýty. A kdyz przyge ocet wece: Dokonalo ſíe geſt. A wolage welikym hlaſſem wece: Otcze muoy, w race 6) twogí poruciem duſſy mu. A ſklonyw 384b hlawu puſſczyl|duſſy. Tehdý geden z rítierzow koppym 7) otewrze buok geho. 1) sic. 2) w ras. z ſ. 3) nakonci ř. 4) sic. 5) rozd. 6) sic. 7) rozd.
Strana 269
269 O proczytyzz, ma duſſye, gýz a otrzeſſ prach ſſebe, znamenayz zna- menagie muzye tohoto. Hledayz nan yako w zrczadlo ſſwateho cztenye, yako by przied tebu ſtal. znamenayzz, ma duſſye, kto geſt tento, gmage obrazz yako kralow, Ale wſſak od ſluhí zawrzeneho a potupeneho hanbý a puotupy naplnyen w korunýe gde. a ta giſta koruna geſt geho muka A tyffycem bodeným przyekrafínu gieho hlawu ranyla. W kralowu pawlaku oblecen, ale wiece ge w ny vhanyen nezlý pocztyen. zezl kralowy w ruce neffieffie, A týem pak geho pocztywa hlawa byta. Klanyegíj sie przied nym klekagice na zemí a kralem giey nazywagý A na gieho przemíly obliczeý plygyce plwagij A w geho líce ſſwate policzky dawali. Wyz, ma duſſie, kakt wſſemí czyny czlowiek tento byl zſuuzen a wzhrdan. Pod krzyzem muſſyl ſſwuoy chrzbeth naklonyty a ſam ſobýe ſſwu hanbu neſty. A kdyz przyweden na myeſto ſſweho vkrzýzowanye, mýrru a zlucz gemu pyty da- walí. A kdyz na krzy 1) byeffye pozzdwyzen, an rzekl: otcze, odpuuſt gym, nebuot newiedye, czot czynye. kaký ge to, genz we wſſyem ſſwem horzý nykdy vít neotewrzel, abý nebo nepozalowal nebo ſie omluwil nebo po- hrozyl nebo giedýne zle ſlowuce proty tíem prokletym pſſuom byl rzekl: 385a Ale brrz ſlowuo pozehnanye, takeſſ od poczatka ſſwieta nebilo ſlýchano, ſſwym neprzatalom dal. Czo geſt pokornyeyſnieho toho muzye, Czoy tyſſieho ma duſſie widala? Geſtye wiecze znamenay a wiece ſíe podywyſf. wizz gey nahaa, bíczowana. proftrzied lotrow na krzýzy hanebnye zeleeznymi hrzie- bykí byl probýt w nohach a w rukach, Ocitem napuogen A po ſſmrty kopym w bocze ranyen, A fſczedree potoky krwe z ſſwym 2) piety ran geft wypuſtil. Placzte, muogy oczij, a rozeſſkrzwí ſíe, ma duſſie, ohnýem ſlytowanye pro- zahubenye tohoto prziemíleho muzie, gehozto w tak weliký pokorzíe, w tak weliky buoleſty widyſſ. Juz gſſy nemoczy geho czlowiczſtwie, ma duſſye, wîdyela a ſſlítowa- nyeſl gmýela. znamenayſſ yuz take muocz geho buozſtwíe y budes ſíe dywíty. Nebo ſlyſſ, czot prawí piſmo. Od ſſeſte hodyny tma ſie vczynyla puo wſſem ſſwietu az do dewate hodyný. Slunce we tmíe ſtalo. A opona chramowa rozdrziela ſie od wrchu az dolow do konce. A zemíe ſie trzaſſla a ſſkalý ſie zzſiedal. A hrobuowe ſie otewrzeli. A mnoho tiel ſſwatich, geſto glfuu byla vmrla, Ií ným z mrtwich wſtala. Kaky ge toto, gehozto zelee y nebe y zemíe A gehozl to ſimrt mrtwe krzieſſý? Znamenay, ma 385b duſſye, znamenay. totot geft hoſpodyn gezukryft, ſſpaffitel twuoy, Prawý buoh a prawy czlowiek, genz gedyny ſam pod nebem beez poſkwrnyenye geft nalezen. A kak tie pak mezý zlodyegy nalezen a yako trudowaty a yako zawrzeny a tako dyete ynhed vmrle z brzycha ſſwe materzie z zy- duowſkeho ſboru byl zawrzen. Tento naykraſſy nade wuſiemí lidmí y kat 3) gest naymrzutieyffy byl vczynyen mezy wſsiemi lidmi. Ranyen gest zagifte pro naſſie nemoczy A zetrzien geſt pro naſſie hrziechý a obyet wuonye przechutne przed tebu vczynyen, otcze wieczne chwali, aby odwratyl twu 1) sic. 2) sic. 3) sic.
269 O proczytyzz, ma duſſye, gýz a otrzeſſ prach ſſebe, znamenayz zna- menagie muzye tohoto. Hledayz nan yako w zrczadlo ſſwateho cztenye, yako by przied tebu ſtal. znamenayzz, ma duſſye, kto geſt tento, gmage obrazz yako kralow, Ale wſſak od ſluhí zawrzeneho a potupeneho hanbý a puotupy naplnyen w korunýe gde. a ta giſta koruna geſt geho muka A tyffycem bodeným przyekrafínu gieho hlawu ranyla. W kralowu pawlaku oblecen, ale wiece ge w ny vhanyen nezlý pocztyen. zezl kralowy w ruce neffieffie, A týem pak geho pocztywa hlawa byta. Klanyegíj sie przied nym klekagice na zemí a kralem giey nazywagý A na gieho przemíly obliczeý plygyce plwagij A w geho líce ſſwate policzky dawali. Wyz, ma duſſie, kakt wſſemí czyny czlowiek tento byl zſuuzen a wzhrdan. Pod krzyzem muſſyl ſſwuoy chrzbeth naklonyty a ſam ſobýe ſſwu hanbu neſty. A kdyz przyweden na myeſto ſſweho vkrzýzowanye, mýrru a zlucz gemu pyty da- walí. A kdyz na krzy 1) byeffye pozzdwyzen, an rzekl: otcze, odpuuſt gym, nebuot newiedye, czot czynye. kaký ge to, genz we wſſyem ſſwem horzý nykdy vít neotewrzel, abý nebo nepozalowal nebo ſie omluwil nebo po- hrozyl nebo giedýne zle ſlowuce proty tíem prokletym pſſuom byl rzekl: 385a Ale brrz ſlowuo pozehnanye, takeſſ od poczatka ſſwieta nebilo ſlýchano, ſſwym neprzatalom dal. Czo geſt pokornyeyſnieho toho muzye, Czoy tyſſieho ma duſſie widala? Geſtye wiecze znamenay a wiece ſíe podywyſf. wizz gey nahaa, bíczowana. proftrzied lotrow na krzýzy hanebnye zeleeznymi hrzie- bykí byl probýt w nohach a w rukach, Ocitem napuogen A po ſſmrty kopym w bocze ranyen, A fſczedree potoky krwe z ſſwym 2) piety ran geft wypuſtil. Placzte, muogy oczij, a rozeſſkrzwí ſíe, ma duſſie, ohnýem ſlytowanye pro- zahubenye tohoto prziemíleho muzie, gehozto w tak weliký pokorzíe, w tak weliky buoleſty widyſſ. Juz gſſy nemoczy geho czlowiczſtwie, ma duſſye, wîdyela a ſſlítowa- nyeſl gmýela. znamenayſſ yuz take muocz geho buozſtwíe y budes ſíe dywíty. Nebo ſlyſſ, czot prawí piſmo. Od ſſeſte hodyny tma ſie vczynyla puo wſſem ſſwietu az do dewate hodyný. Slunce we tmíe ſtalo. A opona chramowa rozdrziela ſie od wrchu az dolow do konce. A zemíe ſie trzaſſla a ſſkalý ſie zzſiedal. A hrobuowe ſie otewrzeli. A mnoho tiel ſſwatich, geſto glfuu byla vmrla, Ií ným z mrtwich wſtala. Kaky ge toto, gehozto zelee y nebe y zemíe A gehozl to ſimrt mrtwe krzieſſý? Znamenay, ma 385b duſſye, znamenay. totot geft hoſpodyn gezukryft, ſſpaffitel twuoy, Prawý buoh a prawy czlowiek, genz gedyny ſam pod nebem beez poſkwrnyenye geft nalezen. A kak tie pak mezý zlodyegy nalezen a yako trudowaty a yako zawrzeny a tako dyete ynhed vmrle z brzycha ſſwe materzie z zy- duowſkeho ſboru byl zawrzen. Tento naykraſſy nade wuſiemí lidmí y kat 3) gest naymrzutieyffy byl vczynyen mezy wſsiemi lidmi. Ranyen gest zagifte pro naſſie nemoczy A zetrzien geſt pro naſſie hrziechý a obyet wuonye przechutne przed tebu vczynyen, otcze wieczne chwali, aby odwratyl twu 1) sic. 2) sic. 3) sic.
Strana 270
270 386a 386b nelibbolt 1) od naſſ a vwedl naſſ w nebeſku dyedynu. Wezrzyz, otcze buoze, z 2) ſſweho ſſwateho mieſta a z ſſweho wyſſokeho nebeſkeho prziebitka a racz nawſtýewyty teyto przieſſwaty obyetý, geſto tobie offierugie weliky naſſ knýez ſſwate ſ twe dyetye, hoſpodyn gezukriſt, za hrziechí twey 3) bratrzíe, a bud miloſtwi 4) nad naſſy weliku zloſty. Nebot hlaſſ bratra na- ſſieho gezukriſta wuola k tobýe ſkrzie poznanye. Poznay, otcze, ſkrzie ſukný ſyna tweho prawe 5) yoſepha; nebot gey zwierzz ſkarzeda ſleptala a ztlaczyla w ſſwem 6) hnyewie rucho geho. wſſiczku IIgeho kraſſu krwí zkalel zwýerz a pýet dyer w ny rozdrzel. To geſt, hoſpodyne, rucho, geſto gie on w rruku 7) zlee zeny egypſke oftawil. Radſly chtiel plaſt ztratyty nezh ſſwe cziſtoty zbýtý A radíſy chtiel w zalarz w ſfalarz 8) wſazen býty nezlí pro- ſſwietſku chwalu czýzolozſtwu powuolítý — Tomu zagiſte hlaſſu, gijmzto gemu rzeceno: Toto wſſieczko tobye dam, acz padna budeſſ ſie mnye kla- nyety — A to bý zagiſte bylo ſpaty ſſ czyzy zenu. A yuz wíeme, otcze buozie, ze geft zyw ſyn twoy a on panuge we wſſy zemí egypſky nynye na wſſiech mieſtech, kdez ty panuge".9) Nebo wyweden geſt z falarze, aby byl cieſſarzem. A promyenyw rucho tieleſtne zkwetl geſt wieczny krafſíe a tys gey ſſ weliku chwalu przigial. Oblupyl geſt czieffarzowuſtwo nemíloſtyweho faraona a ſſ welikym wytieſtwim10) ſſwu wlaſtny mocy wſtupyl geſt na nebeſſa a yuz chwalu a czty korunowan. Gedyna prawice twue welikoſty, aby ſtal za ny przied twym obliczyegem; nebo bratr naſſ a naſſie maſſo geſt. Hledy w uobliczeyg tweho gezucriſta, genz ge tebe byl poſſluſſen az do ſimrty, A newychodte z twe pamíety geho rany az na wieky. wzpomínay, kak gſſy welíke doſty vczynyenye od nyeho zanaſie hrzyech11) przýgial. Bý, hoſpodyne, naſſe hrziechî na wazye polozyl, gijmyzto ſſme tweho hnyewu zaſſluzylí, a vtrpenye, geſto ge za ny trpiel newynný twoy ſyn, To zagiſte vtrpenýe waznyeſſie bude a vzytecznyeyſlie a duoſtoynyeyſſie, abý ſíe pro- nye nad namí ſmilowal. Dyekuy tobye, otcze, kazdy krzieſtyanſkí czlowiecz12) z tweho welykeho miloſrdenſtwie, ze gſſy ſynu ſſwemu neodpuuſczil, ale za nyfí gey na ſſmrt dal, Abýchom tak wehkeho a tak wierneho rzecznyka przied tebu gmíelí na nebeſſyech. A czym ſíe tobíe mohuu oplatyty, fylny buozye gezukriſte, czymt podyekugij ya, prach a popel a hubene ſtwuorzenye? Nebo ty, czoz gſſy gmiel za me ſpaſſenye vczynyty, tohoſſ neuczynyl13). Od noh az do hlawy v wuodye welíkey muky gſſi ſie pohruzyl, aby mye wſſyeho odtud wywlekl, y weſſly ſſu wuoddy az do twe duſſíe. Nebo ſſwu duſſy dal gſſy na ſſmrt, aby mu ztraczenu nawratyl, a tehdy gſly ný dwuogym dluhem k ſſobye zawazal; neb y za to, czoz gſſy dal, y za to, czoz gſſy ztratyl, ſſwymſſ gſſy mye dluz- nykem14) vczynyl. Ma duſſye dwakrat mí geſt tebu dana, Gednu, kdíz gſſy gy ſtwuorzyl, Druhe, kdyz ſy gy wykupyl. A nycz toho nemam, czym bych 387a toho myel ſ prawem odſplatyty, tak yako ſſwu duſſy. Ale za twu drahu 1) rozd. 2) ras. 3) t přepsáno z J. 4) sic. 5) sic, na konci ř. 6) na konci ř. 7) rozd. 8) sic. 9) na konci ř. 10) t. 11) sic. 12) sic. 13) sic. 14) na konci ř.
270 386a 386b nelibbolt 1) od naſſ a vwedl naſſ w nebeſku dyedynu. Wezrzyz, otcze buoze, z 2) ſſweho ſſwateho mieſta a z ſſweho wyſſokeho nebeſkeho prziebitka a racz nawſtýewyty teyto przieſſwaty obyetý, geſto tobie offierugie weliky naſſ knýez ſſwate ſ twe dyetye, hoſpodyn gezukriſt, za hrziechí twey 3) bratrzíe, a bud miloſtwi 4) nad naſſy weliku zloſty. Nebot hlaſſ bratra na- ſſieho gezukriſta wuola k tobýe ſkrzie poznanye. Poznay, otcze, ſkrzie ſukný ſyna tweho prawe 5) yoſepha; nebot gey zwierzz ſkarzeda ſleptala a ztlaczyla w ſſwem 6) hnyewie rucho geho. wſſiczku IIgeho kraſſu krwí zkalel zwýerz a pýet dyer w ny rozdrzel. To geſt, hoſpodyne, rucho, geſto gie on w rruku 7) zlee zeny egypſke oftawil. Radſly chtiel plaſt ztratyty nezh ſſwe cziſtoty zbýtý A radíſy chtiel w zalarz w ſfalarz 8) wſazen býty nezlí pro- ſſwietſku chwalu czýzolozſtwu powuolítý — Tomu zagiſte hlaſſu, gijmzto gemu rzeceno: Toto wſſieczko tobye dam, acz padna budeſſ ſie mnye kla- nyety — A to bý zagiſte bylo ſpaty ſſ czyzy zenu. A yuz wíeme, otcze buozie, ze geft zyw ſyn twoy a on panuge we wſſy zemí egypſky nynye na wſſiech mieſtech, kdez ty panuge".9) Nebo wyweden geſt z falarze, aby byl cieſſarzem. A promyenyw rucho tieleſtne zkwetl geſt wieczny krafſíe a tys gey ſſ weliku chwalu przigial. Oblupyl geſt czieffarzowuſtwo nemíloſtyweho faraona a ſſ welikym wytieſtwim10) ſſwu wlaſtny mocy wſtupyl geſt na nebeſſa a yuz chwalu a czty korunowan. Gedyna prawice twue welikoſty, aby ſtal za ny przied twym obliczyegem; nebo bratr naſſ a naſſie maſſo geſt. Hledy w uobliczeyg tweho gezucriſta, genz ge tebe byl poſſluſſen az do ſimrty, A newychodte z twe pamíety geho rany az na wieky. wzpomínay, kak gſſy welíke doſty vczynyenye od nyeho zanaſie hrzyech11) przýgial. Bý, hoſpodyne, naſſe hrziechî na wazye polozyl, gijmyzto ſſme tweho hnyewu zaſſluzylí, a vtrpenye, geſto ge za ny trpiel newynný twoy ſyn, To zagiſte vtrpenýe waznyeſſie bude a vzytecznyeyſlie a duoſtoynyeyſſie, abý ſíe pro- nye nad namí ſmilowal. Dyekuy tobye, otcze, kazdy krzieſtyanſkí czlowiecz12) z tweho welykeho miloſrdenſtwie, ze gſſy ſynu ſſwemu neodpuuſczil, ale za nyfí gey na ſſmrt dal, Abýchom tak wehkeho a tak wierneho rzecznyka przied tebu gmíelí na nebeſſyech. A czym ſíe tobíe mohuu oplatyty, fylny buozye gezukriſte, czymt podyekugij ya, prach a popel a hubene ſtwuorzenye? Nebo ty, czoz gſſy gmiel za me ſpaſſenye vczynyty, tohoſſ neuczynyl13). Od noh az do hlawy v wuodye welíkey muky gſſi ſie pohruzyl, aby mye wſſyeho odtud wywlekl, y weſſly ſſu wuoddy az do twe duſſíe. Nebo ſſwu duſſy dal gſſy na ſſmrt, aby mu ztraczenu nawratyl, a tehdy gſly ný dwuogym dluhem k ſſobye zawazal; neb y za to, czoz gſſy dal, y za to, czoz gſſy ztratyl, ſſwymſſ gſſy mye dluz- nykem14) vczynyl. Ma duſſye dwakrat mí geſt tebu dana, Gednu, kdíz gſſy gy ſtwuorzyl, Druhe, kdyz ſy gy wykupyl. A nycz toho nemam, czym bych 387a toho myel ſ prawem odſplatyty, tak yako ſſwu duſſy. Ale za twu drahu 1) rozd. 2) ras. 3) t přepsáno z J. 4) sic. 5) sic, na konci ř. 6) na konci ř. 7) rozd. 8) sic. 9) na konci ř. 10) t. 11) sic. 12) sic. 13) sic. 14) na konci ř.
Strana 271
271 duſſy, tak pro mye zamuczenu, kterut bý mohl czlowiek odplatu daty, teý naleztý nemohu. Nebo bych nebe y zemý y wſliczku gych kraſſu za ny muohl daty, zagiíte aný tak mýerý prawe odplaty doſfieczy bych mohll; ale tak, yakz mý ge lzýe, tobie ſe opplatyl 1). Twuoy dar geſt to, hoſpodýne. mýlowaty tye mam ſ prawem ze wſſieho ſrdcze, ze wſſíe duſſye, wſſy ſſwu myſlí, wſſy ſſwu ſiluu Aſ prawem mam tebe wſſyemí czyný naſſledowaty, neboſſ za mie raczyl vmrziety. A kak ya to muhu 2) vczynýtý 3)? gedyne ſkrzie twu pomocz. Przyczyn ſie k tobye, ma duſſye, nebo wſſieczka gegy muocz wýſſy w tobíe. A yuz, hoſpodyne wýkupítelí muoý, tobie ſe klanyem yako pra- wemu buohu, w týe wierzym, w tye vffam, A kteruz mohu zaduoſty, k tobye wzdycham. Pomoz mý krzyehkofty k tweho vmuczeny ſlowutnemu zna- mený, na nyemz gſly vczínyl me ſpaſſenye. Weſſken lie naklonygy a tweho wýtyezſtwie krzýz, kralowu koruhew, w twe gmye, gezukriſte, naſledugy, Twu trnowu korunu a hrziebýký twu krwi czrwene A kopie w twem buocze pohruzene, Twe raný, twu krew, twu ſmrt, twuoy pohrzeb, twe przewí- tyezzne z ſmrty wzkrzieſſye|ſnye, gezukriſte, modle ſíe naſſleddugy 4) 387b a chwale. Nebo wuonye meho zywuota w tom we wſſyem ty gſſy mnýe. Tuu zywu wuoný duſſy mu, hoſpodyne, z ſſmrtedlneho tiela y hrziecha racz wzkrieſſýty. Tuu moczi od dyabelſke chýtrofty racz mie oſtrziecí A poſyl mne, abý tezkoft tweho przýkazanýe mnye ſladka byla A brziemie ſſwateho krzyzíe, geſto welyſ na plecy mý duſſy noſſyty, mnye lehko bylo. Nebo ktera ge ma ſyla, abych ya podle tweho przykazanye protywenſtwie tohoto ſſwieta tak rozlczne míle a pokornye trpiel? Zda glſu me nohý yako gelenye, abých mohl po trny a po hhlozý 5) twich muk býezety? Ale proſſy twey míloſty, racz mogy hlaſſ ſſlyſſety a naklon na ſſweho ſluhu ten przieſſladky hlaſſ, towiez ſſwaty krzyzz, genz geſt drzewuo zywota tyem wſſyem, gefto gey przygymagy, ze pobýehnu weſele a poneſſu bez vſtanye krzyz twoy Po tobýe. ten zagîſte prziebuozy krzyz wloz na mogy pleczý, gehozto ſſyrokoft geſt miloft, gehozto wyſſoft gest przieſſylna mocz, gehozto hlubokoſt geſt przeſylna y przeneſlychana mudroſt, gehozto dluhoſt geft wiecznoſt, Gehozto zagiſte ſýroft gest miloſt nade wſſieczko stwuorzenye ſie rozſyrzygícz./ſwzzbý nan mogí rucze � mogî noze y wſſieczko podobenſtwie 388a twych muk oblecz na ſſweho ſluhu. Day mí, hoſpodyne, abych ſie mohl vchowaty ſkutkuow tieleſtných, gichzto nenawydyſ, a czynýty prawdu, geſto ty milugeſf, A w tom obeem gedno twe chwalý hledaty. A lewícy mu przybí hrzebýkem ſſmýernoſty A prawíczi hrziebykem prawedlnoſty. Day mey myſlí, at bý wzdy myſlla o twem przykazany a aby wzdy o tobýe mýſlla. A pprawu6) mu nohu przybíj k temuz ſſwatemu ſwatemu 7) drzewu hrzyebykem ſſwate pokorý. Day, aby ma lewice, towieſſ meho tieleſſenſtwie, abý neprzemohlo gie neſſczaſtne ſſczieſtye tohoto ſſwîeta, aný rozpaczylo buduczieho zywota przielyſſne ſſczieſczie neſſczeſty 68); a tak ma lewa noha hrziebykem ſylnym bude na krzyzy przybyta, a abý trnye, gelto na twy 1) rozd., sic. 2) sic. 3) v ras. z w. 4) rozd. 5) t.) 6) t. 7) sic. 8) na konci ř.
271 duſſy, tak pro mye zamuczenu, kterut bý mohl czlowiek odplatu daty, teý naleztý nemohu. Nebo bych nebe y zemý y wſliczku gych kraſſu za ny muohl daty, zagiíte aný tak mýerý prawe odplaty doſfieczy bych mohll; ale tak, yakz mý ge lzýe, tobie ſe opplatyl 1). Twuoy dar geſt to, hoſpodýne. mýlowaty tye mam ſ prawem ze wſſieho ſrdcze, ze wſſíe duſſye, wſſy ſſwu myſlí, wſſy ſſwu ſiluu Aſ prawem mam tebe wſſyemí czyný naſſledowaty, neboſſ za mie raczyl vmrziety. A kak ya to muhu 2) vczynýtý 3)? gedyne ſkrzie twu pomocz. Przyczyn ſie k tobye, ma duſſye, nebo wſſieczka gegy muocz wýſſy w tobíe. A yuz, hoſpodyne wýkupítelí muoý, tobie ſe klanyem yako pra- wemu buohu, w týe wierzym, w tye vffam, A kteruz mohu zaduoſty, k tobye wzdycham. Pomoz mý krzyehkofty k tweho vmuczeny ſlowutnemu zna- mený, na nyemz gſly vczínyl me ſpaſſenye. Weſſken lie naklonygy a tweho wýtyezſtwie krzýz, kralowu koruhew, w twe gmye, gezukriſte, naſledugy, Twu trnowu korunu a hrziebýký twu krwi czrwene A kopie w twem buocze pohruzene, Twe raný, twu krew, twu ſmrt, twuoy pohrzeb, twe przewí- tyezzne z ſmrty wzkrzieſſye|ſnye, gezukriſte, modle ſíe naſſleddugy 4) 387b a chwale. Nebo wuonye meho zywuota w tom we wſſyem ty gſſy mnýe. Tuu zywu wuoný duſſy mu, hoſpodyne, z ſſmrtedlneho tiela y hrziecha racz wzkrieſſýty. Tuu moczi od dyabelſke chýtrofty racz mie oſtrziecí A poſyl mne, abý tezkoft tweho przýkazanýe mnye ſladka byla A brziemie ſſwateho krzyzíe, geſto welyſ na plecy mý duſſy noſſyty, mnye lehko bylo. Nebo ktera ge ma ſyla, abych ya podle tweho przykazanye protywenſtwie tohoto ſſwieta tak rozlczne míle a pokornye trpiel? Zda glſu me nohý yako gelenye, abých mohl po trny a po hhlozý 5) twich muk býezety? Ale proſſy twey míloſty, racz mogy hlaſſ ſſlyſſety a naklon na ſſweho ſluhu ten przieſſladky hlaſſ, towiez ſſwaty krzyzz, genz geſt drzewuo zywota tyem wſſyem, gefto gey przygymagy, ze pobýehnu weſele a poneſſu bez vſtanye krzyz twoy Po tobýe. ten zagîſte prziebuozy krzyz wloz na mogy pleczý, gehozto ſſyrokoft geſt miloft, gehozto wyſſoft gest przieſſylna mocz, gehozto hlubokoſt geſt przeſylna y przeneſlychana mudroſt, gehozto dluhoſt geft wiecznoſt, Gehozto zagiſte ſýroft gest miloſt nade wſſieczko stwuorzenye ſie rozſyrzygícz./ſwzzbý nan mogí rucze � mogî noze y wſſieczko podobenſtwie 388a twych muk oblecz na ſſweho ſluhu. Day mí, hoſpodyne, abych ſie mohl vchowaty ſkutkuow tieleſtných, gichzto nenawydyſ, a czynýty prawdu, geſto ty milugeſf, A w tom obeem gedno twe chwalý hledaty. A lewícy mu przybí hrzebýkem ſſmýernoſty A prawíczi hrziebykem prawedlnoſty. Day mey myſlí, at bý wzdy myſlla o twem przykazany a aby wzdy o tobýe mýſlla. A pprawu6) mu nohu przybíj k temuz ſſwatemu ſwatemu 7) drzewu hrzyebykem ſſwate pokorý. Day, aby ma lewice, towieſſ meho tieleſſenſtwie, abý neprzemohlo gie neſſczaſtne ſſczieſtye tohoto ſſwîeta, aný rozpaczylo buduczieho zywota przielyſſne ſſczieſczie neſſczeſty 68); a tak ma lewa noha hrziebykem ſylnym bude na krzyzy przybyta, a abý trnye, gelto na twy 1) rozd., sic. 2) sic. 3) v ras. z w. 4) rozd. 5) t.) 6) t. 7) sic. 8) na konci ř.
Strana 272
272 389а hlawýe býlo, nýekterím podobenſtwym na my bylo wídyeno, Racz daty meý myl buodlýwe wzkruffyenye za mee hrzyechý, A abých gmyel ſlýto- wanye nad mým blíznyem, abych nenawidyel tiech, geſto zle czynye. Zadam take, abý hubbý na trzítý mým vítuom podal a horzkoft ocztowu przyczynýl k ným 1) vítuom. A take zadam, aby ſſwateho piſſma k memu 388b ſſmyſlu dal okuſſyty a tak wídyety, ze tento ſſwiet tak prolkwetlý geſt yako huba, kýſſeleyſſy nezlí oczet. Takz y profſy, abý tento kalich baby lonſky, genz zapogyge welſken ſſwîet, Abý mne krzywu chwalu neſſwedl a obludnu ſladkoſty nezapogyl Jako ſto oný, geſto tmu ſwytloſty 2) a ſſwietloſt tmu a horzkoſt ſladkoſty a ſſladkoſt horzkoſty mnyegy. Do wína ſſ mýrru a ſ zluczy ſſmyeſſeneho neígmam dobreho domnyenye, proto zeſ ty nerodyl geho píty — ſſnad proto, ze przielyſſnu zloſt a zawyſt twich neprzatal znamenawa. k twemu zywemu krzyzý ſſweho ſluhu podobna vczyn, hoſpodyne, vczyn we mnýe, abých vmrzel hrziecha 3) podl tiele- ſfenftwie a zyw byl prawedlnofty podlee duchowenſtwye a abých vkrzý- zowaneho czely obraz w ſſobye noſſye tyem ſie mohl chlubytý. To take, geſto po twey ſſmrty neſyta zloft twych neprzatal tobýe vczynyla, we mnýe 4) to podobbenſtwie 5) napíſſ. Ran me ſrdce zywe a fylne twe flowuo, geſtot hlube wchody nez-lý ktere oſtre kopye, a doſſahagie az do wnytrznye mey duſſie, Wýwed z nyeho yako z praweho meho boku zywota dawagyczie krwe a wuody milowanye tweho, hoſpodyne, a mych blíznych. Naypoſſledy pak czyſtu ruchu, Towieſſ cziſtotu, mu duſſy obyn, w nyezto/ſbých odpoczýwal przy- blizyge ſie k tobye do mýeſta ſtanu dywneho, a zkry mýe, az y míne twuoy hnyew. Trziety pak den po vſſylí w prwu hodynu wieczne ſoboty mezy ſſwymí ſyny mýe nedoſtoyneho racz wzkrzieſſyty, a abych w ſſwem6) zy- wuotye wydiel twu ſſwietloſt a naplnyen byl radoſty tweho oblicegie. O ſpaſſyteli muoý, o bozie muoy, przid, proſſymt twe miloſty, w ten czaſſ, abych to, czoz nynye wieru doſſaham, pak ſſwyma oczyma wýdiel; to, czoz fíe nynye nadyegy a z daleka pozdrawugy, abych to popadl; to, coz mu wſſy ſylu zadam Rukama, ſſwu duſſy abých to obyal a polibyl, abých w hlu- bokoſty tweho milowanye wſſyeczek potonul, O ſpaſſitely muoy, O bozíe muný. Ale nynye zatyem chwal, ma duſſie, hoſpodyna, ſpaſſytele ſſweho. Chwal geho gmýe, nebot geſt ſſwato a pprzieſſwatich 7) rozkofſy plno. O kak gſſy dobrí 8) a prziedſladký, hoſpodyne gezukriſte, duſſy hledagiczi tebe, gezukriſte wykupítelí, ztracenych ſpaſſytelí, nadyegie zſbýehow hledagicich, Sylo duſſy placztywie a po tobie biehagíczy w potu. Sladke vtyeſlienýe a rozkoffne odpoczywanye, Koruno wítiezowa, gedyna odplato A weſſele wſſiech nebeſkich mýeſtyan. Przieſſcziedra ſtud/ nýcze wſsiech míloſty podle naywyſnieho buoha, naywyſſy bozie. Tye ſ prawem chwali to, czoz gie nawyſſie na nebý, y to wſſie, czoz ge wyſſoko na neby, y to wſſieczko, 389b 1) sic. 2) w přeps. z f. 3) a přeps. z u. 4) n přeps.z ý. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) rozd. 8) í přeps. ze z
272 389а hlawýe býlo, nýekterím podobenſtwym na my bylo wídyeno, Racz daty meý myl buodlýwe wzkruffyenye za mee hrzyechý, A abých gmyel ſlýto- wanye nad mým blíznyem, abych nenawidyel tiech, geſto zle czynye. Zadam take, abý hubbý na trzítý mým vítuom podal a horzkoft ocztowu przyczynýl k ným 1) vítuom. A take zadam, aby ſſwateho piſſma k memu 388b ſſmyſlu dal okuſſyty a tak wídyety, ze tento ſſwiet tak prolkwetlý geſt yako huba, kýſſeleyſſy nezlí oczet. Takz y profſy, abý tento kalich baby lonſky, genz zapogyge welſken ſſwîet, Abý mne krzywu chwalu neſſwedl a obludnu ſladkoſty nezapogyl Jako ſto oný, geſto tmu ſwytloſty 2) a ſſwietloſt tmu a horzkoſt ſladkoſty a ſſladkoſt horzkoſty mnyegy. Do wína ſſ mýrru a ſ zluczy ſſmyeſſeneho neígmam dobreho domnyenye, proto zeſ ty nerodyl geho píty — ſſnad proto, ze przielyſſnu zloſt a zawyſt twich neprzatal znamenawa. k twemu zywemu krzyzý ſſweho ſluhu podobna vczyn, hoſpodyne, vczyn we mnýe, abých vmrzel hrziecha 3) podl tiele- ſfenftwie a zyw byl prawedlnofty podlee duchowenſtwye a abých vkrzý- zowaneho czely obraz w ſſobye noſſye tyem ſie mohl chlubytý. To take, geſto po twey ſſmrty neſyta zloft twych neprzatal tobýe vczynyla, we mnýe 4) to podobbenſtwie 5) napíſſ. Ran me ſrdce zywe a fylne twe flowuo, geſtot hlube wchody nez-lý ktere oſtre kopye, a doſſahagie az do wnytrznye mey duſſie, Wýwed z nyeho yako z praweho meho boku zywota dawagyczie krwe a wuody milowanye tweho, hoſpodyne, a mych blíznych. Naypoſſledy pak czyſtu ruchu, Towieſſ cziſtotu, mu duſſy obyn, w nyezto/ſbých odpoczýwal przy- blizyge ſie k tobye do mýeſta ſtanu dywneho, a zkry mýe, az y míne twuoy hnyew. Trziety pak den po vſſylí w prwu hodynu wieczne ſoboty mezy ſſwymí ſyny mýe nedoſtoyneho racz wzkrzieſſyty, a abych w ſſwem6) zy- wuotye wydiel twu ſſwietloſt a naplnyen byl radoſty tweho oblicegie. O ſpaſſyteli muoý, o bozie muoy, przid, proſſymt twe miloſty, w ten czaſſ, abych to, czoz nynye wieru doſſaham, pak ſſwyma oczyma wýdiel; to, czoz fíe nynye nadyegy a z daleka pozdrawugy, abych to popadl; to, coz mu wſſy ſylu zadam Rukama, ſſwu duſſy abých to obyal a polibyl, abých w hlu- bokoſty tweho milowanye wſſyeczek potonul, O ſpaſſitely muoy, O bozíe muný. Ale nynye zatyem chwal, ma duſſie, hoſpodyna, ſpaſſytele ſſweho. Chwal geho gmýe, nebot geſt ſſwato a pprzieſſwatich 7) rozkofſy plno. O kak gſſy dobrí 8) a prziedſladký, hoſpodyne gezukriſte, duſſy hledagiczi tebe, gezukriſte wykupítelí, ztracenych ſpaſſytelí, nadyegie zſbýehow hledagicich, Sylo duſſy placztywie a po tobie biehagíczy w potu. Sladke vtyeſlienýe a rozkoffne odpoczywanye, Koruno wítiezowa, gedyna odplato A weſſele wſſiech nebeſkich mýeſtyan. Przieſſcziedra ſtud/ nýcze wſsiech míloſty podle naywyſnieho buoha, naywyſſy bozie. Tye ſ prawem chwali to, czoz gie nawyſſie na nebý, y to wſſie, czoz ge wyſſoko na neby, y to wſſieczko, 389b 1) sic. 2) w přeps. z f. 3) a přeps. z u. 4) n přeps.z ý. 5) rozd. 6) na konci ř. 7) rozd. 8) í přeps. ze z
Strana 273
273 czoz gie na zemi zde wdole. Weliky" 1) ty a welike ge twe gmye. O neprze- ſtawagice kraſſo wyſſokeho boha A prziecziſta czyſtoto wieczneho buoha, wieczna ſſwietloſty, zywote, genz wſſyelike wieczy zywot dawaſf. Swietloſty, geſto wſſyczku ſſwietloſt oſſwieczugeſſ a zachowawaſſ wieczney ſſwietloſty, týſſicz tyſſyczow ſſwietloſty, geſtot ſſwietye przied ſtoliczy tweho bozſtwie od poczatka ſſwieta. O wieczny a nykdy neprzieſtawagíczí a ſladky potoczku ſtudnyce ſkrite od oczíj wſlíech fimrtedlnych, gegyezto wuoda od 2) bez poczatka, gegyezto hlubokoſt beze dna, giegiezto wýſfoſt bez doſſyezenye, gegyezto ſyrokoft beez obſiezenýe, giegiefto czyſtota bez zakalenýe. wy- puſtylo tie frdczie wiſſokeho buoha z ſſwe welike hlubokoſtý a z twe plnoſtý wſſychny ſſme nabralí; Neboſ ty przeſtyedra ſtudnyce wſſieho dobreho. ſedmerych darowu ducha ſſwateho Drahíj potok z ſſwých pokladow wypu- ſícziefí, gehozto ſladkoſty tohoto naſſieho morze, na nýemzto plawamý, horzkoſt naſſye nemoczy racz oſſladyty. Potuoczku olege, weſſele 3) a winal 390a przieczîſteho, genz gſli moczí plamenne. Duch ſſwatý od tebe a od otce pochody, wſſyeczko naplnýegye, wſſwieczko 4) w ſſwie moczy drzye. Tot geſt potok rozkoſſy, gymzto ty ono rozkofſne mýeſto a ſlawne ieruzalem, geſto na nebeſſiech geſt w ſtarem 5) vſtawicznye napogyge“ 6), Abý tobíe chwalu wzdawalý bez przieſtanye Swietle ony a plamene 7) warhany. tu przied zaducziemí twými kropíemí zyezlíwích 8) twoy 9) lid zada napogen býtý. O zadny otczie, prziepuuft, abý liczenatka mohla nie napýty kropiek, geſto padagy ſ tweho ſtola. O zadny hoſpodyne, tyemí ohennýmí kropiemi ofſwiet, obuow,10) oſſwiet, rozeyzy, obweſſiel a potwrd a ſſgiednay ſrdce, geſtot w tíe wierzie, aby gedno byli, gedno wonyelí11), gednoho widielí, tie boha naywyſſieho w nebeſkem kralowſtwi. Gehozto mnye y wam do- pommahay12) otecz, ſyn, ſſwaty duch. Ame". Druhy pak den, geſto býeſſye po welikem patku, ſebrachu ſie knyezata popowa a duchownycí ku pylatowí a rzkuce: Pane, zpuomanulyſſ me13) ze onen ſswuodycz rzekl geſſcze zyw gſſa: Po trzech dnech z mrtwich wſtanu. protoz kazz ſtrzieczy hrobu az do trzietyeho dne; Neb ſnad przygducz mlazíſy geho a vkradnu gey a rzku lí//du, ze geſt wítal z mrtwých. y bude 390b poſſledny blud wieczífy nez prwny. Wecze gym pýlat: Gmate ſtrazy, gdyete, ſtrzieztezz, yakz vmíete. Ony odſſedlſe ohradychu hrob, znamenawſſíe kamen, y ſtrazemí. Na toto cztenýe mluw 14) ſſwaty Thomaſſ z aquína a rzka. Nemyelí duofty na tom knyezata popowa, ze glfu ſpaſſitele vkrzý- zowalí, ale y hrobu ſtrzieczy kazali. A gelikoz bý na ných bylo, byli bý rady ſſwyma rukama, aby newſtal, gey drzalí. A take geſſczye y po geho ſſmrty, wieduce gey ſſprawedlneho, ſſwuodyczem gey nazywali. Ale yakozto 1) na konci ř. 2) červeně přetrženo. 3) přeps. z weffelý. 4) sic. 5) červeně pře- trženo. 6) na konci ř. 7) rozd. 8) sic. 9) ras. 10) sic. 11) ras. -lí. 12) rozd. 13) sic. 14) na konci ř. 18
273 czoz gie na zemi zde wdole. Weliky" 1) ty a welike ge twe gmye. O neprze- ſtawagice kraſſo wyſſokeho boha A prziecziſta czyſtoto wieczneho buoha, wieczna ſſwietloſty, zywote, genz wſſyelike wieczy zywot dawaſf. Swietloſty, geſto wſſyczku ſſwietloſt oſſwieczugeſſ a zachowawaſſ wieczney ſſwietloſty, týſſicz tyſſyczow ſſwietloſty, geſtot ſſwietye przied ſtoliczy tweho bozſtwie od poczatka ſſwieta. O wieczny a nykdy neprzieſtawagíczí a ſladky potoczku ſtudnyce ſkrite od oczíj wſlíech fimrtedlnych, gegyezto wuoda od 2) bez poczatka, gegyezto hlubokoſt beze dna, giegiezto wýſfoſt bez doſſyezenye, gegyezto ſyrokoft beez obſiezenýe, giegiefto czyſtota bez zakalenýe. wy- puſtylo tie frdczie wiſſokeho buoha z ſſwe welike hlubokoſtý a z twe plnoſtý wſſychny ſſme nabralí; Neboſ ty przeſtyedra ſtudnyce wſſieho dobreho. ſedmerych darowu ducha ſſwateho Drahíj potok z ſſwých pokladow wypu- ſícziefí, gehozto ſladkoſty tohoto naſſieho morze, na nýemzto plawamý, horzkoſt naſſye nemoczy racz oſſladyty. Potuoczku olege, weſſele 3) a winal 390a przieczîſteho, genz gſli moczí plamenne. Duch ſſwatý od tebe a od otce pochody, wſſyeczko naplnýegye, wſſwieczko 4) w ſſwie moczy drzye. Tot geſt potok rozkoſſy, gymzto ty ono rozkofſne mýeſto a ſlawne ieruzalem, geſto na nebeſſiech geſt w ſtarem 5) vſtawicznye napogyge“ 6), Abý tobíe chwalu wzdawalý bez przieſtanye Swietle ony a plamene 7) warhany. tu przied zaducziemí twými kropíemí zyezlíwích 8) twoy 9) lid zada napogen býtý. O zadny otczie, prziepuuft, abý liczenatka mohla nie napýty kropiek, geſto padagy ſ tweho ſtola. O zadny hoſpodyne, tyemí ohennýmí kropiemi ofſwiet, obuow,10) oſſwiet, rozeyzy, obweſſiel a potwrd a ſſgiednay ſrdce, geſtot w tíe wierzie, aby gedno byli, gedno wonyelí11), gednoho widielí, tie boha naywyſſieho w nebeſkem kralowſtwi. Gehozto mnye y wam do- pommahay12) otecz, ſyn, ſſwaty duch. Ame". Druhy pak den, geſto býeſſye po welikem patku, ſebrachu ſie knyezata popowa a duchownycí ku pylatowí a rzkuce: Pane, zpuomanulyſſ me13) ze onen ſswuodycz rzekl geſſcze zyw gſſa: Po trzech dnech z mrtwich wſtanu. protoz kazz ſtrzieczy hrobu az do trzietyeho dne; Neb ſnad przygducz mlazíſy geho a vkradnu gey a rzku lí//du, ze geſt wítal z mrtwých. y bude 390b poſſledny blud wieczífy nez prwny. Wecze gym pýlat: Gmate ſtrazy, gdyete, ſtrzieztezz, yakz vmíete. Ony odſſedlſe ohradychu hrob, znamenawſſíe kamen, y ſtrazemí. Na toto cztenýe mluw 14) ſſwaty Thomaſſ z aquína a rzka. Nemyelí duofty na tom knyezata popowa, ze glfu ſpaſſitele vkrzý- zowalí, ale y hrobu ſtrzieczy kazali. A gelikoz bý na ných bylo, byli bý rady ſſwyma rukama, aby newſtal, gey drzalí. A take geſſczye y po geho ſſmrty, wieduce gey ſſprawedlneho, ſſwuodyczem gey nazywali. Ale yakozto 1) na konci ř. 2) červeně přetrženo. 3) přeps. z weffelý. 4) sic. 5) červeně pře- trženo. 6) na konci ř. 7) rozd. 8) sic. 9) ras. 10) sic. 11) ras. -lí. 12) rozd. 13) sic. 14) na konci ř. 18
Strana 274
274 391a Cayffalſ newieda drziewe byl prorokowal a rzka: Hodno wam geſt, abý geden czlowiek vmrziel, nez bý welſken hd zahynul,1) Takeez y tyto. Nebo zagiſte gezukriſt byl geſt ſſwuodycz ne ſ prawdí w blud, ale z bludu w prawdu, ſſe zleho do dobreho, z ſſmrty do zywuota. A protoz gſſu pak mluwilí, by on byl rzekl: Po trzech dnech z mrtwich wſtanu. Nebo on rzekl byellíe: Jakz geſt byl yonaſſ w brzyſſye czetowie — towies w teý rybie, genz ſlowe welryb — trzy dny a trzy noczý takeſſ bude ſyn czlowieczy w ſrdczy zemie trzi dny a trzy noczy. A mluwiechu: ſnad geho mlazíſíj gehovkradnu. Swaty apoſtolowe byli gſſu duchowny zlodyegy; Nebo gſſu prawý ſſmyſſl pyſma ſtareho zakona yako vkradſſye zydowſtwu wneſli w ſſwatu krzíe- ſtyanſku cierekew. Syna take bozyeho, kdyzto gſſu zydowe w ſſwei newierzíe yako ſpali, od nych gſu wyneſlý a mezy pohanſtwo neſſh; Neb gſſu pohaný ſſwu wieruu radý gey przygyalí.2) 391b V weczer pak ſoboty, geſto ſie brziezdy w prwu ſobotu, przýgíde maria magdalena a gyna maria wídyety hrob. nalit zemie trzieffienye vczyný ſie welike. Andyel zagiſte buozy ſſtupil ſſ nebe. A prziſtupyw odwali kamen y ſſiedyeſſye na nyem. Býeſſye pak wzezſſrzenye oblicziey geho yako bleſſk, Rucho yako ſſnveh geho. Pro bazyen pak geho wſtraſſychu ſye ſtrazny a vczynychu ſíe yako mrtwí. Odpowiedyew pak andyel wece zenam: Neboyte sse wy; wiemt zagiſte, ze geziſſe, gesto gest vkrzyzowan, hledate. nenyet zde, wstal gest zagiſte, yakot geſt rzekl. Puodte a wyzte mieſto, kdet geſt byl polozen hoſpodyn. A brzo gdyete, powiezte mlazſſym geho, zet geſt wſtal. A ted przedey3) waſſ do galilee ; tu geho vzrzíte, yakot gffem wam1) powiedyel. y wynydechu z hrobu//ftrachem a ſ radofty weliku bieziecz, abý geho mlazſſym zwieſtowali. Tehdy gezyfl potka gie a rzka: Zdrawí. Ale ony prziſtupíchu, abý drzely geho nohý a poklonylí lie gemu. Tehdy wece gym gezyff: Nerodte ſe batý, gdyete, zwieſtuyte mey bratrzý, zet gdu do gallee5) a tu mýe vzrzite. A kdyz gydech6), Tehdy nýekterzy z ſtraznych przýgydechu do myeſta A zwieftowachu knyezatom popowým wſſieczko, czoz ſie byeſſie ſtalo. I ſſebrachu ſie ſſtarſými, wzemſſie radu, penyeze welike dachu rytyerzuom a rzkuce: Rrzcete, ze mlaſſy geho w noczi przýſſh a vkradlí gey, a mý ſpímý. A budelit to vſſlíffano od wladarze, mýt gemu buudemý radyty a bezpeczny wy vczynymí. Tehdy ony wzemflye penyeze vczýnychu, yakz gſſu býlí nauczeny. y pproneſſeno") geſt to ſlowuo mezy zýdy az do dnyeffneho dne. Dwanadczte8) pak apoftolowu gydechu do galilee na huoru, na nyzto gym by'9) przykazal gezyſf A widyewfſe gey pomodlýchu fie gemu. Ale nyekterzy ſie mýlechu. A przyſtupyw mluwi ſ nýmí a rzka: Dana mí geſt wſſieczka mocz y na nebí y na zemí. Protoz ſſedíſe vcztez wſſeczki lídy krzſtiecze ge we ygmie bozye, otcze Y ſyna y ſſwateho ducha, vcziecze ge, aby oſtrziehalí toho wſſieho, czo gſſem wam 1) t. 2) sic, hom. nedokončena. 3) sic. 4) na konci ř. 5) g přeps. z k. 6) sic. 7) rozd. 8) sic. (srv. Br. jedenácte). 9) na konci ř.
274 391a Cayffalſ newieda drziewe byl prorokowal a rzka: Hodno wam geſt, abý geden czlowiek vmrziel, nez bý welſken hd zahynul,1) Takeez y tyto. Nebo zagiſte gezukriſt byl geſt ſſwuodycz ne ſ prawdí w blud, ale z bludu w prawdu, ſſe zleho do dobreho, z ſſmrty do zywuota. A protoz gſſu pak mluwilí, by on byl rzekl: Po trzech dnech z mrtwich wſtanu. Nebo on rzekl byellíe: Jakz geſt byl yonaſſ w brzyſſye czetowie — towies w teý rybie, genz ſlowe welryb — trzy dny a trzy noczý takeſſ bude ſyn czlowieczy w ſrdczy zemie trzi dny a trzy noczy. A mluwiechu: ſnad geho mlazíſíj gehovkradnu. Swaty apoſtolowe byli gſſu duchowny zlodyegy; Nebo gſſu prawý ſſmyſſl pyſma ſtareho zakona yako vkradſſye zydowſtwu wneſli w ſſwatu krzíe- ſtyanſku cierekew. Syna take bozyeho, kdyzto gſſu zydowe w ſſwei newierzíe yako ſpali, od nych gſu wyneſlý a mezy pohanſtwo neſſh; Neb gſſu pohaný ſſwu wieruu radý gey przygyalí.2) 391b V weczer pak ſoboty, geſto ſie brziezdy w prwu ſobotu, przýgíde maria magdalena a gyna maria wídyety hrob. nalit zemie trzieffienye vczyný ſie welike. Andyel zagiſte buozy ſſtupil ſſ nebe. A prziſtupyw odwali kamen y ſſiedyeſſye na nyem. Býeſſye pak wzezſſrzenye oblicziey geho yako bleſſk, Rucho yako ſſnveh geho. Pro bazyen pak geho wſtraſſychu ſye ſtrazny a vczynychu ſíe yako mrtwí. Odpowiedyew pak andyel wece zenam: Neboyte sse wy; wiemt zagiſte, ze geziſſe, gesto gest vkrzyzowan, hledate. nenyet zde, wstal gest zagiſte, yakot geſt rzekl. Puodte a wyzte mieſto, kdet geſt byl polozen hoſpodyn. A brzo gdyete, powiezte mlazſſym geho, zet geſt wſtal. A ted przedey3) waſſ do galilee ; tu geho vzrzíte, yakot gffem wam1) powiedyel. y wynydechu z hrobu//ftrachem a ſ radofty weliku bieziecz, abý geho mlazſſym zwieſtowali. Tehdy gezyfl potka gie a rzka: Zdrawí. Ale ony prziſtupíchu, abý drzely geho nohý a poklonylí lie gemu. Tehdy wece gym gezyff: Nerodte ſe batý, gdyete, zwieſtuyte mey bratrzý, zet gdu do gallee5) a tu mýe vzrzite. A kdyz gydech6), Tehdy nýekterzy z ſtraznych przýgydechu do myeſta A zwieftowachu knyezatom popowým wſſieczko, czoz ſie byeſſie ſtalo. I ſſebrachu ſie ſſtarſými, wzemſſie radu, penyeze welike dachu rytyerzuom a rzkuce: Rrzcete, ze mlaſſy geho w noczi przýſſh a vkradlí gey, a mý ſpímý. A budelit to vſſlíffano od wladarze, mýt gemu buudemý radyty a bezpeczny wy vczynymí. Tehdy ony wzemflye penyeze vczýnychu, yakz gſſu býlí nauczeny. y pproneſſeno") geſt to ſlowuo mezy zýdy az do dnyeffneho dne. Dwanadczte8) pak apoftolowu gydechu do galilee na huoru, na nyzto gym by'9) przykazal gezyſf A widyewfſe gey pomodlýchu fie gemu. Ale nyekterzy ſie mýlechu. A przyſtupyw mluwi ſ nýmí a rzka: Dana mí geſt wſſieczka mocz y na nebí y na zemí. Protoz ſſedíſe vcztez wſſeczki lídy krzſtiecze ge we ygmie bozye, otcze Y ſyna y ſſwateho ducha, vcziecze ge, aby oſtrziehalí toho wſſieho, czo gſſem wam 1) t. 2) sic, hom. nedokončena. 3) sic. 4) na konci ř. 5) g přeps. z k. 6) sic. 7) rozd. 8) sic. (srv. Br. jedenácte). 9) na konci ř.
Strana 275
275 przýkazal. Ay, tot/ſya ſſ wamí gſſem puo wſſieczký dny az do ſkonczenye 392a ſſwieta. Amen. Na toto cztenye piſſe ſſwaty Thomalí z aquína a rzka. PO poſſmyewaný a po biczowany a po ocztowem a zluczowem na- puogený, Po vmuczeny na ſſwatem krzyzi naypoſledy pak wſtal91) z mrtwich. tielo nowe wratyl2) ſie z ſzabýtie w tayný zywot a w ſſmrty ſpaſſenye ſkrzie ſíe zgiewilo a kraſſie nez drzewe wſtalo. Ale w kteri czaſſ ſfuu tyto ſſwate zeny przyſſh k hrobu, o tom geſt nyektere neſſnadenſtwie. Nebo ſſwaty marek prawí, ze gſſuu welmie rano w ſſobotu prziſlý k hrobu A ſſwaty mathyey praui pak tuto, ze wueczer w ſſobotu. Protoz geſt tomu takto rozumiety, ze tyto ſſwate zeny w patek wueczer wratywſſie ſie domuow od hrobu ynhed ſie valí dyelaty drahich maſty tak dluho, donydz gym lzíe bylo dyelaty. A w ſſobotu pak podle przykazanye zakonoweho nycz nedyelali. A kdyz Sobota minula a weczer ſie przybblyzil 3) a czaſſ, w nyemzto bylo lzye dyelatý, ſie nawratyl, Inhed ty ſſwate zeny to, czoz bylý w patek wueczer nedokonalý, tiem gſſu pak tehdy doſpíely. A protoz ze w ſſobotu nelzye gym bylo dyelatý, czoz by kolywiek gym libo bilo, Protoz od toho 392b czaſſu mínu ge nocz, od kterehoz czaſfu//tey noczi gym lzie bylo dyelatý, czo by kolywiek gym libo bylo. Prottoz 4) kdyz prawi cztenýe Wueczier w ſobotu, yako rzekl w ſſobotu noczi, Towies w noczi, geſto geſt ynhed po- ſſobotye. A to ſlowa geho dobrze vkazygij. Nebo prawi, geſto ſie ſſwiety w prwný hodynu ſoboty, A to nemuozie bíty, kdyz bychuom prwu czaſtku nocí, towies gedyne poczatek nocý, ſkrzie ten rzeceny weczer chtieli roz- umíety. Nebo poczatek noczy neſſwietý ſie w prwni hodynu ſoboty, ale ſama nocz, geſto ſie ſſwietloſty dokonawa; a tak ſſwaty matyey berzíe podle obyczege ſſwateho piſma gednu czaſtku noczí 5). Prawí potom cztenýe: Prziſla maria magdalena a druha maria, abý vzrzelí hrob. weczer zagiſte zena byezíj ku pokany, geſto rano bila byezala k hrzechu; A geſto w ragô newieru vkazala, ta hleda, aby z hrobu mohla wieru przygiety, Hleda z ſmrty zywot przigiety ta, geſto byeſſie z zywuota ſſmrt popadla.6) A prziedbýezelý gſſuú zeny ſſwate apuoſtolý. Maria, towiezz magdalena hrziefſnyce, a maría, matka gezukriſtowa. Dwie zenye gedno gmic mata — ze dwuogieho lidu, Towies z pohanſtwa a zyddowſtwa 7) gedna ſſwata cierekew geſt uczynyena. Tehdí zemie trzef ſenýe ſta sie 393a welike. Snad ſie proto zemíe traſſla, neb gſſu ty ſſwate zeny ſſnad pro we- líký ſſmutek a pro weliku pracy wſtawſſie yuz byly zeſſnulý; Ale kdyz fie zemye potrzalla, tehdy ſluu ynhed proczytýly a to, czoz býechu poczaly, to nabbuoznye 8) naplnylý. Andyel pak bozý ſtupy Ií nebeſſ. A kdyz za- giſte gezukriſt vmrziel zemſkym lídem nebeſke towarziſtowuo9) geft nawraceno A zena, geſto ſí dyablem míela radu Ta pak ſ andielem gma vtieſſienye pomluwenye. A prziſtupyw odwali kamen. Ne proto kamene 1) o připsáno později. 2) sic. 3) rozd. 1) t. 5) ras. í. 6) ras. 7) rozd. 8) rozd. 9) sic. 18 *
275 przýkazal. Ay, tot/ſya ſſ wamí gſſem puo wſſieczký dny az do ſkonczenye 392a ſſwieta. Amen. Na toto cztenye piſſe ſſwaty Thomalí z aquína a rzka. PO poſſmyewaný a po biczowany a po ocztowem a zluczowem na- puogený, Po vmuczeny na ſſwatem krzyzi naypoſledy pak wſtal91) z mrtwich. tielo nowe wratyl2) ſie z ſzabýtie w tayný zywot a w ſſmrty ſpaſſenye ſkrzie ſíe zgiewilo a kraſſie nez drzewe wſtalo. Ale w kteri czaſſ ſfuu tyto ſſwate zeny przyſſh k hrobu, o tom geſt nyektere neſſnadenſtwie. Nebo ſſwaty marek prawí, ze gſſuu welmie rano w ſſobotu prziſlý k hrobu A ſſwaty mathyey praui pak tuto, ze wueczer w ſſobotu. Protoz geſt tomu takto rozumiety, ze tyto ſſwate zeny w patek wueczer wratywſſie ſie domuow od hrobu ynhed ſie valí dyelaty drahich maſty tak dluho, donydz gym lzíe bylo dyelaty. A w ſſobotu pak podle przykazanye zakonoweho nycz nedyelali. A kdyz Sobota minula a weczer ſie przybblyzil 3) a czaſſ, w nyemzto bylo lzye dyelatý, ſie nawratyl, Inhed ty ſſwate zeny to, czoz bylý w patek wueczer nedokonalý, tiem gſſu pak tehdy doſpíely. A protoz ze w ſſobotu nelzye gym bylo dyelatý, czoz by kolywiek gym libo bilo, Protoz od toho 392b czaſſu mínu ge nocz, od kterehoz czaſfu//tey noczi gym lzie bylo dyelatý, czo by kolywiek gym libo bylo. Prottoz 4) kdyz prawi cztenýe Wueczier w ſobotu, yako rzekl w ſſobotu noczi, Towies w noczi, geſto geſt ynhed po- ſſobotye. A to ſlowa geho dobrze vkazygij. Nebo prawi, geſto ſie ſſwiety w prwný hodynu ſoboty, A to nemuozie bíty, kdyz bychuom prwu czaſtku nocí, towies gedyne poczatek nocý, ſkrzie ten rzeceny weczer chtieli roz- umíety. Nebo poczatek noczy neſſwietý ſie w prwni hodynu ſoboty, ale ſama nocz, geſto ſie ſſwietloſty dokonawa; a tak ſſwaty matyey berzíe podle obyczege ſſwateho piſma gednu czaſtku noczí 5). Prawí potom cztenýe: Prziſla maria magdalena a druha maria, abý vzrzelí hrob. weczer zagiſte zena byezíj ku pokany, geſto rano bila byezala k hrzechu; A geſto w ragô newieru vkazala, ta hleda, aby z hrobu mohla wieru przygiety, Hleda z ſmrty zywot przigiety ta, geſto byeſſie z zywuota ſſmrt popadla.6) A prziedbýezelý gſſuú zeny ſſwate apuoſtolý. Maria, towiezz magdalena hrziefſnyce, a maría, matka gezukriſtowa. Dwie zenye gedno gmic mata — ze dwuogieho lidu, Towies z pohanſtwa a zyddowſtwa 7) gedna ſſwata cierekew geſt uczynyena. Tehdí zemie trzef ſenýe ſta sie 393a welike. Snad ſie proto zemíe traſſla, neb gſſu ty ſſwate zeny ſſnad pro we- líký ſſmutek a pro weliku pracy wſtawſſie yuz byly zeſſnulý; Ale kdyz fie zemye potrzalla, tehdy ſluu ynhed proczytýly a to, czoz býechu poczaly, to nabbuoznye 8) naplnylý. Andyel pak bozý ſtupy Ií nebeſſ. A kdyz za- giſte gezukriſt vmrziel zemſkym lídem nebeſke towarziſtowuo9) geft nawraceno A zena, geſto ſí dyablem míela radu Ta pak ſ andielem gma vtieſſienye pomluwenye. A prziſtupyw odwali kamen. Ne proto kamene 1) o připsáno později. 2) sic. 3) rozd. 1) t. 5) ras. í. 6) ras. 7) rozd. 8) rozd. 9) sic. 18 *
Strana 276
276 393b 394a odwalil, aby ſyn buozy mohl z hrobu wſtaty, Ale proto, ze ſkrzie to, ze gie on gyzz z mrtwych wſtal, mohl lidem zgiewyty y powiedyety. Nebo ten, genz geſt ſkrzye zawrzeny zywuot matkí ſſwate marzie gſſa ſſmrtedlným, mohl na tento ſſwiet przygyty, Ten take, kdyz gyzz byl neſmrtedlny, mohl ſkrzie zawrzeny hrob ſ tohoto fſwieta wynytý. Odwalenye kamene znamenawa ottewrzenýe ſedmery ſſwatoſtyf fſwate cierekwue, geſto gest byla pyſſmem ſtareho zakona pokríta. Nebo ſtarý zakon na kammenych dozkach byl geſt napiſſan a protoz dobrzie ſkrzie kamen ſie znamena. A ſſedyeſſie na nýem. Skrzie kamen ſſmrt 1) ſíel znamenawa, geſto weſken lidíky narod tyfſknyeffie. a protoz ſkrzie to ze andyel na kameny ſedyel, znamenýe bylo, ze geſt gezukriſt ſſwu ſſmrty naſſy ſſmrt pod ſſe podrobil. I geſt rozumiety, ze ſſta dwa andyely bila, geden, geſto kamen odwalil, A druhy, geſto ſſu zeny wídyelý w hrobye. A byefſye widienye geho yakozto bleſkt A rucha geho yakozto ſſnyeh. Skrze bleſk hroza a ſkrzie ſſnyeh do- brota ſie znamenawa. A protoz ze wſemohuczi hoſpodyn welmi gest hrozen hrziefſnym a welmí dobrotyw ſprawedlnym lýdem, Protoz welmie prawie ſſwiedek geho wzkrzieſſenye, ſſwaty andyel, w bleſku ſſweho oblicziegie y w bieloſty ſſweho rucha geſt wypiſſan, Aby ſſwym 2) obliczegem przie- ſtraſſyl hrzieſſne A ſſwym ruchem vtyeſſil wierne. A protoz prawi cztenye: A pro geho ſtrach ſſzieſſiechu ſie ſtrazny a vczínyeny biechu yako mrtwí. Teſknoſty ſtrachu ſſuu ſzieſſený ty, geſto milofty a wiery neygmyechu; a vczýnýený gſſu yako mrtwy ty, geſto gſfu w prawe wzkrzieſſeny3) prawdí wierzity nerodylí. Protoz andyel opuftyw hrziefſne mluwí k wierným dawage gym vtieſſienye 4), yakz prawi cztenye: Ale odpowiedyew andyel wece zenam. Straznýl zagifte strachem fíeſſeny yakozto mrtwi zmameny leziechu. Awſfak 5) andyel ne ge, ale zeny tiefſy a rzka: Nerodte ſie baty wy. Jakobý rzekl: oný lie buoyte, w nychzto newiera vſtawiczna geſt; Ale wý, gesto gezyſſie hledate vkrzyzowaneho, ſlyſte, ze geſt wſtal, a czoz geſt ſlibil, to naplnyl. Protoz prawi andyel we cztený: wiedye, ze gezyſſe vkrzyzowaneho hledate. Tak byeſſie geho vmuczenye gich wieru zamutílo. A tak ge byla tyezkoſt pokuſſienye na- krrzywila, ze pana nebeſkeho w hrobye hledachu. Ale andyel wece: Nenýet geho zde. Jako bý rzekl: Zdet yuz nenye sswym tielem ten, genz welikofty ſſweho buozzſtwie nebe y zemi naplnygîe; nebot geſt vſtal, yakx geſt byl rzekl. Jakoby rzekl: Acz mnye newierzíte, Ale ſſlowuom geho wierzte. Puodte a wízte mieſto, w nyemzto geſt byl polozen. yako by rzekl: Acz mym ſlowuom newierzyte, ale prazdnemu hrobu wierzte. A netoliko tuto raduoſt gym w gich ſrdcí kazal drzety, ale take gynym, geſto ſyna buozyeho mílowachu, kazal zwieſtowaty, yakz prawí cztenye: Rucze gdyete a po- wiezte geho mlazſſym, ze geſt wſtal. yako by rzekl: kazdy z nych nawrat 394b ſfie k muzowí yuz vzdrawena a zwieſtuoýlſwieru; ty, geſto drzewe k ne- wierze radyl a radu dawal, zwieſtug czlowieku znamenye wzkrzieſſyenye; 1) ras. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) t.
276 393b 394a odwalil, aby ſyn buozy mohl z hrobu wſtaty, Ale proto, ze ſkrzie to, ze gie on gyzz z mrtwych wſtal, mohl lidem zgiewyty y powiedyety. Nebo ten, genz geſt ſkrzye zawrzeny zywuot matkí ſſwate marzie gſſa ſſmrtedlným, mohl na tento ſſwiet przygyty, Ten take, kdyz gyzz byl neſmrtedlny, mohl ſkrzie zawrzeny hrob ſ tohoto fſwieta wynytý. Odwalenye kamene znamenawa ottewrzenýe ſedmery ſſwatoſtyf fſwate cierekwue, geſto gest byla pyſſmem ſtareho zakona pokríta. Nebo ſtarý zakon na kammenych dozkach byl geſt napiſſan a protoz dobrzie ſkrzie kamen ſie znamena. A ſſedyeſſie na nýem. Skrzie kamen ſſmrt 1) ſíel znamenawa, geſto weſken lidíky narod tyfſknyeffie. a protoz ſkrzie to ze andyel na kameny ſedyel, znamenýe bylo, ze geſt gezukriſt ſſwu ſſmrty naſſy ſſmrt pod ſſe podrobil. I geſt rozumiety, ze ſſta dwa andyely bila, geden, geſto kamen odwalil, A druhy, geſto ſſu zeny wídyelý w hrobye. A byefſye widienye geho yakozto bleſkt A rucha geho yakozto ſſnyeh. Skrze bleſk hroza a ſkrzie ſſnyeh do- brota ſie znamenawa. A protoz ze wſemohuczi hoſpodyn welmi gest hrozen hrziefſnym a welmí dobrotyw ſprawedlnym lýdem, Protoz welmie prawie ſſwiedek geho wzkrzieſſenye, ſſwaty andyel, w bleſku ſſweho oblicziegie y w bieloſty ſſweho rucha geſt wypiſſan, Aby ſſwym 2) obliczegem przie- ſtraſſyl hrzieſſne A ſſwym ruchem vtyeſſil wierne. A protoz prawi cztenye: A pro geho ſtrach ſſzieſſiechu ſie ſtrazny a vczínyeny biechu yako mrtwí. Teſknoſty ſtrachu ſſuu ſzieſſený ty, geſto milofty a wiery neygmyechu; a vczýnýený gſſu yako mrtwy ty, geſto gſfu w prawe wzkrzieſſeny3) prawdí wierzity nerodylí. Protoz andyel opuftyw hrziefſne mluwí k wierným dawage gym vtieſſienye 4), yakz prawi cztenye: Ale odpowiedyew andyel wece zenam. Straznýl zagifte strachem fíeſſeny yakozto mrtwi zmameny leziechu. Awſfak 5) andyel ne ge, ale zeny tiefſy a rzka: Nerodte ſie baty wy. Jakobý rzekl: oný lie buoyte, w nychzto newiera vſtawiczna geſt; Ale wý, gesto gezyſſie hledate vkrzyzowaneho, ſlyſte, ze geſt wſtal, a czoz geſt ſlibil, to naplnyl. Protoz prawi andyel we cztený: wiedye, ze gezyſſe vkrzyzowaneho hledate. Tak byeſſie geho vmuczenye gich wieru zamutílo. A tak ge byla tyezkoſt pokuſſienye na- krrzywila, ze pana nebeſkeho w hrobye hledachu. Ale andyel wece: Nenýet geho zde. Jako bý rzekl: Zdet yuz nenye sswym tielem ten, genz welikofty ſſweho buozzſtwie nebe y zemi naplnygîe; nebot geſt vſtal, yakx geſt byl rzekl. Jakoby rzekl: Acz mnye newierzíte, Ale ſſlowuom geho wierzte. Puodte a wízte mieſto, w nyemzto geſt byl polozen. yako by rzekl: Acz mym ſlowuom newierzyte, ale prazdnemu hrobu wierzte. A netoliko tuto raduoſt gym w gich ſrdcí kazal drzety, ale take gynym, geſto ſyna buozyeho mílowachu, kazal zwieſtowaty, yakz prawí cztenye: Rucze gdyete a po- wiezte geho mlazſſym, ze geſt wſtal. yako by rzekl: kazdy z nych nawrat 394b ſfie k muzowí yuz vzdrawena a zwieſtuoýlſwieru; ty, geſto drzewe k ne- wierze radyl a radu dawal, zwieſtug czlowieku znamenye wzkrzieſſyenye; 1) ras. 2) na konci ř. 3) t. 4) t. 5) t.
Strana 277
277 Ty, geſto gemu býla przyczynek ku padeny. a tedíet 1) prziedyede waſſ do kalylec, tu gey uzrzite. Dobrzie ſyn buozy w galilij ſſwymi mlazſymy widyen geſt, genz yuz z ſmrty do zywuota byefſie przieſtupyl. Nebo galilea przeſtupenye ſie wyklada. Sczaſtne gſfu to zený, geſto ſſwytiezenye nad ſmrty tomuto ſſwietu duoſtoyný byly zwieſtowaty; Ale ſſczaſtnyeygſſye gſſu ty duffye, genzto den ſuudny budu tu, kdez hrzieſſny budu ſtrachem po- razeny. A ony pak w radoſt ſſwateho wzkrzieſſyenye duoſtoyny buduu wnyty. I wýnídechuu rucie z hrobu ſtrachem a ſ radoſti weliku. Dwuoge zaduoft myfll tiechto zen byeffye naplnyena, 2) To geft Strach a Raduoft. A gedna pochazyeffye z welikoſty dywu A druha pochaziefſye z zaduoſty wídyenye toho, genz bieffie z mrtwích wſtal. A protoz y gedna z nych nemeſkala bíezety zwieſtowaty mlazſſym geho. A kdyz tak hledachu a tak býeziechu, wſtrziete gezyſſ vſtrziete 3) a rzka: zdrawý. Skrze to vkazuge, ze tiem wſſiem, geſto poczynagi dobry zywuot yuz weſty, ze ſyn buozy gym wſtrzieci byezi chtie gym pomoczí, abý mohli dogyty wieczneho zdrawíc./Ale ony przyſtupychu y drziechu geho nohy a pomodlichu ſíe 395a gemu. Drziewe geſt powiedyeno, ze ge z zawrzeneho hrobu z mrtwich wítal, abý vkazal, ze gieho tielo yuz ſmrttedlne nenye to, geſto w hrobye mrtwuo zawrzyeno lezalo; Ale nýnye dal ſſwe nohý zenam drziety, Aby vkazal, ze ma prawe tyelo, geſto ſſmrtedlnymí lidmí muoz dotczeno byty. Tehdy wece gym geziff: Nerodte sie baty. Gdyete, zwieftuyte bratrzy mey, at gdu do kalile, tamt mie vzrzîe. Bratrzí nazywa ty, geſto ſſwemu otczi zwolil za ſyny. Bratrzy nazywa ty, geſto míloſtywý diedycz ſſebu vczynyh dyedyce nebeſkeho kralewſtwie. Ale to, ze ſyn buozy w gahlíj ſie welíj wídyety, duchowný ſſmyſſl ma. Nebo galilea gedynym ſſmýſlem zgiewenye ſie wyklada. A dobrzie znamenawa nebeſke kralowſtwe 4). Tam vzrzyme ſyna buozicho tak, yakz geſt rowen ſſwemu otczí, tak, yakz gie, vzrzyme, yako geſt ſam w ſſobye. Tu ſie nam zgiewí, podobný naſſ k ſſobýe vczynýe, vweda naaſſ ſ tohoto newierneho ſſwieta do wieczneho kralewſtwie. A kdyz ony odgídechu, tehdy nyekterzy z ſtarſſich ſſedſlie do mieſta zwieſtowach knyezatom popowým to wſſiczko, czoz ſíe bieſſie ſtalo mezý znamenýmí, geſto gſſu ſie przýl naſſyem gezukryſtowi zgiewila; nyektera 395b gffu byla obcczna wſſiemu ſſwietu, yakozto tma; A nyektera gedno rýtie- ruom, geſto ſſuu hrobu ſtrziehlí, Jakozto dywne wídyenye andyelſke a zemíe trzieſſenye, geſto ſie ſtalo proto, abý oný bylí zmameny, a také proto, aby bylý ſſwiedczy prawdy: nebo potwrzenye prawdy od protywnykuow welike ſſwiedecztwie czyny, Jakoz ſie geſt wſſieliký ſtalo y tuto. Nebo ſproſtna mýſl a nevczeny, chlapny lydee czaſto prawdy tak, yakz geſt, beze Iſty zgiewugi). Ale knyezata popowa, geſto gſfu ſe myelí nawratyty ku pokany a gezucriſta, genz z mrtwich wſtal, naboznye hledaty, vſta- wiczny bylí w ſſwey zloſty. A penyezy, geſto bylí dalí na vzytek chramowí, 1) sic. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř.
277 Ty, geſto gemu býla przyczynek ku padeny. a tedíet 1) prziedyede waſſ do kalylec, tu gey uzrzite. Dobrzie ſyn buozy w galilij ſſwymi mlazſymy widyen geſt, genz yuz z ſmrty do zywuota byefſie przieſtupyl. Nebo galilea przeſtupenye ſie wyklada. Sczaſtne gſfu to zený, geſto ſſwytiezenye nad ſmrty tomuto ſſwietu duoſtoyný byly zwieſtowaty; Ale ſſczaſtnyeygſſye gſſu ty duffye, genzto den ſuudny budu tu, kdez hrzieſſny budu ſtrachem po- razeny. A ony pak w radoſt ſſwateho wzkrzieſſyenye duoſtoyny buduu wnyty. I wýnídechuu rucie z hrobu ſtrachem a ſ radoſti weliku. Dwuoge zaduoft myfll tiechto zen byeffye naplnyena, 2) To geft Strach a Raduoft. A gedna pochazyeffye z welikoſty dywu A druha pochaziefſye z zaduoſty wídyenye toho, genz bieffie z mrtwích wſtal. A protoz y gedna z nych nemeſkala bíezety zwieſtowaty mlazſſym geho. A kdyz tak hledachu a tak býeziechu, wſtrziete gezyſſ vſtrziete 3) a rzka: zdrawý. Skrze to vkazuge, ze tiem wſſiem, geſto poczynagi dobry zywuot yuz weſty, ze ſyn buozy gym wſtrzieci byezi chtie gym pomoczí, abý mohli dogyty wieczneho zdrawíc./Ale ony przyſtupychu y drziechu geho nohy a pomodlichu ſíe 395a gemu. Drziewe geſt powiedyeno, ze ge z zawrzeneho hrobu z mrtwich wítal, abý vkazal, ze gieho tielo yuz ſmrttedlne nenye to, geſto w hrobye mrtwuo zawrzyeno lezalo; Ale nýnye dal ſſwe nohý zenam drziety, Aby vkazal, ze ma prawe tyelo, geſto ſſmrtedlnymí lidmí muoz dotczeno byty. Tehdy wece gym geziff: Nerodte sie baty. Gdyete, zwieftuyte bratrzy mey, at gdu do kalile, tamt mie vzrzîe. Bratrzí nazywa ty, geſto ſſwemu otczi zwolil za ſyny. Bratrzy nazywa ty, geſto míloſtywý diedycz ſſebu vczynyh dyedyce nebeſkeho kralewſtwie. Ale to, ze ſyn buozy w gahlíj ſie welíj wídyety, duchowný ſſmyſſl ma. Nebo galilea gedynym ſſmýſlem zgiewenye ſie wyklada. A dobrzie znamenawa nebeſke kralowſtwe 4). Tam vzrzyme ſyna buozicho tak, yakz geſt rowen ſſwemu otczí, tak, yakz gie, vzrzyme, yako geſt ſam w ſſobye. Tu ſie nam zgiewí, podobný naſſ k ſſobýe vczynýe, vweda naaſſ ſ tohoto newierneho ſſwieta do wieczneho kralewſtwie. A kdyz ony odgídechu, tehdy nyekterzy z ſtarſſich ſſedſlie do mieſta zwieſtowach knyezatom popowým to wſſiczko, czoz ſíe bieſſie ſtalo mezý znamenýmí, geſto gſſu ſie przýl naſſyem gezukryſtowi zgiewila; nyektera 395b gffu byla obcczna wſſiemu ſſwietu, yakozto tma; A nyektera gedno rýtie- ruom, geſto ſſuu hrobu ſtrziehlí, Jakozto dywne wídyenye andyelſke a zemíe trzieſſenye, geſto ſie ſtalo proto, abý oný bylí zmameny, a také proto, aby bylý ſſwiedczy prawdy: nebo potwrzenye prawdy od protywnykuow welike ſſwiedecztwie czyny, Jakoz ſie geſt wſſieliký ſtalo y tuto. Nebo ſproſtna mýſl a nevczeny, chlapny lydee czaſto prawdy tak, yakz geſt, beze Iſty zgiewugi). Ale knyezata popowa, geſto gſfu ſe myelí nawratyty ku pokany a gezucriſta, genz z mrtwich wſtal, naboznye hledaty, vſta- wiczny bylí w ſſwey zloſty. A penyezy, geſto bylí dalí na vzytek chramowí, 1) sic. 2) sic. 3) sic. 4) na konci ř.
Strana 278
278 396а ty dalí ſtraznym za to, aby leez mluwilí, yakozto ý drzewe byli dalí trzyd- czety ſtrziebrnych zradci Judafſowi. A toz y prawi cztenye: A ſſebrawſſie ſie ſtarſſymi, wzemſſie radu mnoho penyeſſ dalí rytierzuom a rzkuce: Rezete, ze mlazíſy geho w noci prziſſh a vkradli geí ſſuu, kdyz ſſme mý ſſpalí. Ale muoz kazdy znamenaty, kak bý geho mlazííj, gffuce lide chudy a hlupíj a neſſmyegice ſie toho czaſfu mezý lidmi zgiewíty, gey mohli vkraſty? A kdyz gſſu od gezucriſta, gieſtie zywa gey wíduce, pricz od nýeho vteklí, kak bý tehdy, yuzlmrtwa gey widuce, mnoſtwie ſtraznych a rytierſtwa ſie nebalí? Jakz by take mohli taky weliki kamen, genz byeſſie nad hrobem, odlozyty aneb odwality, by ſe toho nyekteremu z ſtraznych neudalo poczyty? Procz gſfu take geho prwe noczy neukradli, kdyzto nykte hrobu neſtrzehl — nebo tepruw w ſſobotu proffilí gífu pylata, abý polozyl ſtraaz v hrobu? A protoz ſkrze to, ſkrze nyezto gſſu chtielí geho z mrtwich wſtanye vtagity, ſkrze to gſſu gey zgiewili. Nebo kdys gſſu rzeklí, ze ſſu gey geho 1) mlazíſy vkradlí, ſkrze to gſſu wýznali, ze geho tiela v hrobíe nenye. A geſtli to, ze gſſu ſtrazny w tu dobu ſpali, kak gſſu tehdy ten kradeſſz widiety mohlí? A paklí gſfu newídyeh, tehdy glfu ſſwiedczy byty nemohlí. A aby pro ſtrach wladarzuow te lzy mluwity neopuſtilí, buogice ſe pokuty pro- zameſkanye, Protoz gym y wecechuu: Bude-li to vſſliſſano od wladarze, myt gey ſſwedem a beezpeczný wy vczynyme. Tehdy wzemſſie penyeze, vczynychu tak, yakz gſſu byli nauczený. Geſlí to, ze gſfu benyezy 2) v geho mlazíneho tak welíku muocz míeli, ze gſſu gey proradcí ſſweho miſtra vczynylí, nedyw ſe tomu, ze gſſu ſtrazny penyezy prziemození. Protozz kupene geſt zatanyenye 3) geho wzkſkrzieſſienye a ze 4) leez geho vkra- 396b denye dano ſtrziebro. A yakoz pro to proklenye, geſto gſſu rzeklí: Krew geho na naſſ y na naſſie dyety, welike na ſſobie gmagij obtiezennýe, 5) Takez toto kupenye lzý, ſkrzie nyezto chtieli gſſu prawdu bozieho wzkrye- ſſenye zatagity, wiecznu wynu gie obwazugie, neb ta giſta rzecz proneſſena geſt mezy zydy az do dneſſnyeho dne. Gedennadczte pak mlazíich gydechu do kallee na huoru, tu kdez gym byeſſie vſtawil gezýſſ. Netoliko tehdy kazal gym gyty do galilee, Ale take y przied ſſwym vmuczeným byl gym rzekl a rzka: Kdyz z mrtwých wſanu 6), prziedeydu was do galilee. tu gey widielí a gemu ſie pomodlilí. A nyekterzý ſie mylili ſnad 7) mnyegice, bý nyektere obludne wídyenye widielí. A na huorze pokazal ſie gym dawagie znamenaty, ze to giſte tielo geſt z obeczneho przyrozenye czlowieczieho na ſſwem narozený byl przygial, na ſſwem wzkrzieſſieny made 8) wſſieczki zemſke wieczy geho powyfſil. A abý ſſwe wierne napomanul, chtie-li tam wyſſoſt wzkrziefſeníe 9) geho widiety, Aby zde od tyechto nýzkých rozkoſfij ſſwu zadoſt na wyſ.10) 1) ras. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 5) rozd. 6) ras. w. 7) ras. 8) sic. 9) í přeps. z e. 10) sic, nedokončeno.
278 396а ty dalí ſtraznym za to, aby leez mluwilí, yakozto ý drzewe byli dalí trzyd- czety ſtrziebrnych zradci Judafſowi. A toz y prawi cztenye: A ſſebrawſſie ſie ſtarſſymi, wzemſſie radu mnoho penyeſſ dalí rytierzuom a rzkuce: Rezete, ze mlazíſy geho w noci prziſſh a vkradli geí ſſuu, kdyz ſſme mý ſſpalí. Ale muoz kazdy znamenaty, kak bý geho mlazííj, gffuce lide chudy a hlupíj a neſſmyegice ſie toho czaſfu mezý lidmi zgiewíty, gey mohli vkraſty? A kdyz gſſu od gezucriſta, gieſtie zywa gey wíduce, pricz od nýeho vteklí, kak bý tehdy, yuzlmrtwa gey widuce, mnoſtwie ſtraznych a rytierſtwa ſie nebalí? Jakz by take mohli taky weliki kamen, genz byeſſie nad hrobem, odlozyty aneb odwality, by ſe toho nyekteremu z ſtraznych neudalo poczyty? Procz gſfu take geho prwe noczy neukradli, kdyzto nykte hrobu neſtrzehl — nebo tepruw w ſſobotu proffilí gífu pylata, abý polozyl ſtraaz v hrobu? A protoz ſkrze to, ſkrze nyezto gſſu chtielí geho z mrtwich wſtanye vtagity, ſkrze to gſſu gey zgiewili. Nebo kdys gſſu rzeklí, ze ſſu gey geho 1) mlazíſy vkradlí, ſkrze to gſſu wýznali, ze geho tiela v hrobíe nenye. A geſtli to, ze gſſu ſtrazny w tu dobu ſpali, kak gſſu tehdy ten kradeſſz widiety mohlí? A paklí gſfu newídyeh, tehdy glfu ſſwiedczy byty nemohlí. A aby pro ſtrach wladarzuow te lzy mluwity neopuſtilí, buogice ſe pokuty pro- zameſkanye, Protoz gym y wecechuu: Bude-li to vſſliſſano od wladarze, myt gey ſſwedem a beezpeczný wy vczynyme. Tehdy wzemſſie penyeze, vczynychu tak, yakz gſſu byli nauczený. Geſlí to, ze gſfu benyezy 2) v geho mlazíneho tak welíku muocz míeli, ze gſſu gey proradcí ſſweho miſtra vczynylí, nedyw ſe tomu, ze gſſu ſtrazny penyezy prziemození. Protozz kupene geſt zatanyenye 3) geho wzkſkrzieſſienye a ze 4) leez geho vkra- 396b denye dano ſtrziebro. A yakoz pro to proklenye, geſto gſſu rzeklí: Krew geho na naſſ y na naſſie dyety, welike na ſſobie gmagij obtiezennýe, 5) Takez toto kupenye lzý, ſkrzie nyezto chtieli gſſu prawdu bozieho wzkrye- ſſenye zatagity, wiecznu wynu gie obwazugie, neb ta giſta rzecz proneſſena geſt mezy zydy az do dneſſnyeho dne. Gedennadczte pak mlazíich gydechu do kallee na huoru, tu kdez gym byeſſie vſtawil gezýſſ. Netoliko tehdy kazal gym gyty do galilee, Ale take y przied ſſwym vmuczeným byl gym rzekl a rzka: Kdyz z mrtwých wſanu 6), prziedeydu was do galilee. tu gey widielí a gemu ſie pomodlilí. A nyekterzý ſie mylili ſnad 7) mnyegice, bý nyektere obludne wídyenye widielí. A na huorze pokazal ſie gym dawagie znamenaty, ze to giſte tielo geſt z obeczneho przyrozenye czlowieczieho na ſſwem narozený byl przygial, na ſſwem wzkrzieſſieny made 8) wſſieczki zemſke wieczy geho powyfſil. A abý ſſwe wierne napomanul, chtie-li tam wyſſoſt wzkrziefſeníe 9) geho widiety, Aby zde od tyechto nýzkých rozkoſfij ſſwu zadoſt na wyſ.10) 1) ras. 2) sic. 3) sic. 4) sic. 5) rozd. 6) ras. w. 7) ras. 8) sic. 9) í přeps. z e. 10) sic, nedokončeno.
Strana 279
Slovník. a, conj. — Ale: Co pomwuož člověku, by veš svět získal, a na svéj duši trpěl nedostatky? 83b; Já mám od tebe křštěn býti, a ty pak jdeš ke mně 382. — A: skrze zlost rozumie (jez.) práci a úsilé a péči 85%; (lišky) v jesky- niech sě kryjí, A když sě ukáží... 110b atd. — A při výraze vysvětlo- vacím: kak mně nebude cesta na moři, když ty kážeš, a tys sě pro ny učinil cestú? 250%. — A při přechod- níku: Svatá Elžběta povědě a řkúci 17%; když muž ženu od sebe pustí a jsa sám v témž vinen 77% — A při- pojuje větu hlavní k vedlejš': Když ty mne nenávidíš jako pohana, a já tebe také 292%. — A tam, kde my bychom dali spojku podřadnou: (Ma- rie) jest jeho stvoření, a ona jej urodila (jez.) 15%; Řcete, že mlazší jeho (jez.) v noci přišli a ukradli jej, a my spímy 391b, — A v případech jiných: jmělo dáno býti naučenie a o rúše jako i o krmi 84%. — Amo: Rozuméli ste tomu vsemu? Vecechu jemu: A 2278. — Neumélost slohová: Jest-li to, że tvój přietel, jehožto ty... miluješ, a tebe pohoršuje, zapuď jej 75%. Abakuk, m. jm. os.: krmě jemu abakuk podal 15b. Abel, m. jm. os.: od Abele spravedlného 308%. Abiá$, m., jm. os.: Abyas pak urodil aza 1b; A roboam urodil abíama (sic) 1b. Abiud, m., jm. os.: Zorobabel pak urodil abyuda 1b. Abraham, m.,jm. os.: od abrahama 2%; kak chtie to k aabrahamowi piijed- nati 341b, — Adj. possess. -óv: jezu- krista, syna abrahamowa 3%. aby, abych v. bych. ač, conj. — Jestli: Toto všecko tobě dám, acz padna budeś mi sé modliti 46b; aby židové byli na věčný oheü odsü- zeni, acz by sě nepolepšili 359; ktož kolivék puscí svú ženu — jediné acz by pro smilstvo — a jinú pojme, činí cizoložstvo 298%. — Třeba: Nebo acz sč dvakrát aneb třikrát muožeš vzdr- žeti, čtvrté snad padneš 74%; acz by čtenie mlčalo, ale svět volá 148b. Adam, m., jm. os.: prvnieho člověka adama 2%. — Adj. possess. -óv: že jest (hospodin) z kosti vyňaté z adamowa života ženu stvořil 299%. Agrippa, m., jm. os.: pod obranů (ps. obrany) krále agrippy 352b. Achab, m., jm. os.: onen (Eliáš) že je krále Achaba a Jezabel z jich nešle- chetnosti tresktal 178%. — Adj. possess. -óv: těžkost domu Achabuowa 233b. Acheldemach, jm. mistni: Proto puole nazváno jest Acheldemach, tověz puole krve 375%. Achim, m., jm. os.: v. Sadoch. Achimelech, m., jm. os.: (David) pfijąt Achymelechem knézem 197?. — Adj. possess. -óv: Kdyż ste milcsrdenstvie Achymelechowa potvrdili 198?. Achior, m., jm. os.: achror Holofernovi něco dobrého mluvil 92%. aj, interj.: Ay, toť naši svatí řemeslníci 54%; Ay, toť ti 170b. Akaron, jm. másini: Belzebub modla jest vw akaron in Acaron 102b. Akaz, m., jm. os.: A Joatan pak urodil akaza 1b. alabastr, m.: žena jmajici Alabaltrr masti drahé 371b. ale, conj. — Ale: jenž sě ne z ženy na- rodil, ale z čisté panny 40%; pána ne- toliko tohoto světa, ale také nebeského
Slovník. a, conj. — Ale: Co pomwuož člověku, by veš svět získal, a na svéj duši trpěl nedostatky? 83b; Já mám od tebe křštěn býti, a ty pak jdeš ke mně 382. — A: skrze zlost rozumie (jez.) práci a úsilé a péči 85%; (lišky) v jesky- niech sě kryjí, A když sě ukáží... 110b atd. — A při výraze vysvětlo- vacím: kak mně nebude cesta na moři, když ty kážeš, a tys sě pro ny učinil cestú? 250%. — A při přechod- níku: Svatá Elžběta povědě a řkúci 17%; když muž ženu od sebe pustí a jsa sám v témž vinen 77% — A při- pojuje větu hlavní k vedlejš': Když ty mne nenávidíš jako pohana, a já tebe také 292%. — A tam, kde my bychom dali spojku podřadnou: (Ma- rie) jest jeho stvoření, a ona jej urodila (jez.) 15%; Řcete, že mlazší jeho (jez.) v noci přišli a ukradli jej, a my spímy 391b, — A v případech jiných: jmělo dáno býti naučenie a o rúše jako i o krmi 84%. — Amo: Rozuméli ste tomu vsemu? Vecechu jemu: A 2278. — Neumélost slohová: Jest-li to, że tvój přietel, jehožto ty... miluješ, a tebe pohoršuje, zapuď jej 75%. Abakuk, m. jm. os.: krmě jemu abakuk podal 15b. Abel, m. jm. os.: od Abele spravedlného 308%. Abiá$, m., jm. os.: Abyas pak urodil aza 1b; A roboam urodil abíama (sic) 1b. Abiud, m., jm. os.: Zorobabel pak urodil abyuda 1b. Abraham, m.,jm. os.: od abrahama 2%; kak chtie to k aabrahamowi piijed- nati 341b, — Adj. possess. -óv: jezu- krista, syna abrahamowa 3%. aby, abych v. bych. ač, conj. — Jestli: Toto všecko tobě dám, acz padna budeś mi sé modliti 46b; aby židové byli na věčný oheü odsü- zeni, acz by sě nepolepšili 359; ktož kolivék puscí svú ženu — jediné acz by pro smilstvo — a jinú pojme, činí cizoložstvo 298%. — Třeba: Nebo acz sč dvakrát aneb třikrát muožeš vzdr- žeti, čtvrté snad padneš 74%; acz by čtenie mlčalo, ale svět volá 148b. Adam, m., jm. os.: prvnieho člověka adama 2%. — Adj. possess. -óv: že jest (hospodin) z kosti vyňaté z adamowa života ženu stvořil 299%. Agrippa, m., jm. os.: pod obranů (ps. obrany) krále agrippy 352b. Achab, m., jm. os.: onen (Eliáš) že je krále Achaba a Jezabel z jich nešle- chetnosti tresktal 178%. — Adj. possess. -óv: těžkost domu Achabuowa 233b. Acheldemach, jm. mistni: Proto puole nazváno jest Acheldemach, tověz puole krve 375%. Achim, m., jm. os.: v. Sadoch. Achimelech, m., jm. os.: (David) pfijąt Achymelechem knézem 197?. — Adj. possess. -óv: Kdyż ste milcsrdenstvie Achymelechowa potvrdili 198?. Achior, m., jm. os.: achror Holofernovi něco dobrého mluvil 92%. aj, interj.: Ay, toť naši svatí řemeslníci 54%; Ay, toť ti 170b. Akaron, jm. másini: Belzebub modla jest vw akaron in Acaron 102b. Akaz, m., jm. os.: A Joatan pak urodil akaza 1b. alabastr, m.: žena jmajici Alabaltrr masti drahé 371b. ale, conj. — Ale: jenž sě ne z ženy na- rodil, ale z čisté panny 40%; pána ne- toliko tohoto světa, ale také nebeského
Strana 280
280 královstvie 14% atd. — Tato řeč nenie pravá, by Abrahamovi oféroval Melchi- sedech chléb a víno..., ale brzz Melchisedech za Abrahama ofčroval chleb a vino 341b. — Pak: Kym mě pravie lidé? Tehdy oni (mlazší) ve- cechu: Jedni Janem křstitelem, Ale jiní Eliášem a někteří Jeremiášem 267%. — V enumeraci: Ale déšč jest ucenie... Ale oblaci... néktefí od svatého ducha jsü vzbuzeni..., né- kteří od zlého ducha ... Ale větrové dobří jsú andělové ... Ale větrové zlí jsú zlí duchové ... (výklad podoben- ství) 95b, — Však, avšak: Ale viem, že jsi člověk tvrdý 366%; Ale coť muož lidská zlost proti boží radě 22b. — Než: (slepci přistoupili k jezukristovi) nic jiného, ale milosrdenstvie žádajíce 1388. — Aspoň: Pak-li nemóžeme mstíti, ale hrozíme 48b; A kterych (skutků syna božího) nemohli (du- chovnici) utajiti, ale na jiný smysl kfivé obracovali 140b, ale-brz v. ale. Alexandřie, f., jm. místní: (kosti sv. Jana) inhed do allexandrzie (jsú) poslány 2428. Alfej, m., jm. os.: ten jistý Kleofáš také alphey byl nazván 145b. — Adj. possess. -óv: Jakub alpheow 143b. almużna, f.: (puost), jenž před jeho (hospodina) oči ruka almuznu dávající přinosí 50%. alosyrský, adj.: Alofiríkeho naamana (uzdravil Elizeus) 238?. amen: Abychom sč radovali v jeho chvále věky vékoma, amen 52. Aminadab, m., jm. os.: Aram pak urodil Aminadaba 1b. Amon, m., jm. os.: Manasses pak urodil amona 1b. Amos, m., jm. os.: Amo([ otce měl, jenž kozy pásl 236b. an, zájm.: Toho (sv. Matěje) jest syn buoží pozval, an bieše mýtným 1%; z túto dvú rybáří každý co je opustil, Ano každý z ní jako nic nejměl? 53b; Přišel syn boží jeda a pie, any pravie: toť člověk obžerce . .. 32%. Ananiáš, m., jm. os.: Ananyall a jeho žena... umřeli 79b, ancikrist v. antikrist. anděl, m.: řka 3b. andělský, anjelský, adj.: Vzem napo- manutie andielíke, bra sě na jinü stranu 27%, andělovo; wu angelíkich přiebytciech 29%. aneb, anebo v. nebo. ani, -ž, conj.: a oheň jich v ničem ne- urazil, any vóně dýmová chopila sě jich 15b; Annyz je div, že věcšie při- kázanie dáno jest... 60%; Neroďte jmieti zlata Any stfiebra Aný peněz ... Any tobolky... Any dvi sukni Any obuvi any holi! 152%; ta vina nám odpuščena nebude any zde aný tam 188b. anjelský v. andělský. antikrist(us), ancikrist, m.: kterým činem má antycriítus přijíti 355%; učený pak antikrift 375; z nich, ješto sé k anczy- kriftowí pfichylé 27*. — Adj. possess. -óv: aby k vieře ancicriltowie rozličné lidi přivésti mohli 355%. Antioch, m., jm. os.: antioch a Herodes 123b, anýž, m.: pokritci, ješto béřete desátek z máty a z anýzie 342b. andiel pastýřóm pověděl a Apollo, m., jm. boha: Já jsem sadil a Apollo zvlažil 253b. apoštol, m.: svatÿ Matéj apoltol 28; jesto sé nazyváchu apol[tolmí a nejsüce 144%. — Adj. possess. -óv: oblak jej (jezukrista) prijal z ocí apoftolowich 3565, apo&tolüv. apostolsky, adj.: Apoftolfku suol hospodin poslal 669; v knihśch apoftolfkich skutkóv 147b. aquarius, adj.: jesto (znamenie) slove vodné a lating aquarius 232. Aguin, m., jm. os.: Na toto čtenie mluví Tomáš z aguína 51%. Arabie, f., jm. země: město jest w arabí 117b. arabský, adj.: dceru Arka, krále arab- fkeho 240?. Aram, m., jm. os.: Aram pak urodil Ami- nadaba 1b. Archelaus, m., 7. os.: jeho syna, jemuzto biese jm& archelaus 278. — Adj. possess. -óv: čtyři bratry Archelaowy v těch čtyřech tetrarchách posadil (císař) 239b.
280 královstvie 14% atd. — Tato řeč nenie pravá, by Abrahamovi oféroval Melchi- sedech chléb a víno..., ale brzz Melchisedech za Abrahama ofčroval chleb a vino 341b. — Pak: Kym mě pravie lidé? Tehdy oni (mlazší) ve- cechu: Jedni Janem křstitelem, Ale jiní Eliášem a někteří Jeremiášem 267%. — V enumeraci: Ale déšč jest ucenie... Ale oblaci... néktefí od svatého ducha jsü vzbuzeni..., né- kteří od zlého ducha ... Ale větrové dobří jsú andělové ... Ale větrové zlí jsú zlí duchové ... (výklad podoben- ství) 95b, — Však, avšak: Ale viem, že jsi člověk tvrdý 366%; Ale coť muož lidská zlost proti boží radě 22b. — Než: (slepci přistoupili k jezukristovi) nic jiného, ale milosrdenstvie žádajíce 1388. — Aspoň: Pak-li nemóžeme mstíti, ale hrozíme 48b; A kterych (skutků syna božího) nemohli (du- chovnici) utajiti, ale na jiný smysl kfivé obracovali 140b, ale-brz v. ale. Alexandřie, f., jm. místní: (kosti sv. Jana) inhed do allexandrzie (jsú) poslány 2428. Alfej, m., jm. os.: ten jistý Kleofáš také alphey byl nazván 145b. — Adj. possess. -óv: Jakub alpheow 143b. almużna, f.: (puost), jenž před jeho (hospodina) oči ruka almuznu dávající přinosí 50%. alosyrský, adj.: Alofiríkeho naamana (uzdravil Elizeus) 238?. amen: Abychom sč radovali v jeho chvále věky vékoma, amen 52. Aminadab, m., jm. os.: Aram pak urodil Aminadaba 1b. Amon, m., jm. os.: Manasses pak urodil amona 1b. Amos, m., jm. os.: Amo([ otce měl, jenž kozy pásl 236b. an, zájm.: Toho (sv. Matěje) jest syn buoží pozval, an bieše mýtným 1%; z túto dvú rybáří každý co je opustil, Ano každý z ní jako nic nejměl? 53b; Přišel syn boží jeda a pie, any pravie: toť člověk obžerce . .. 32%. Ananiáš, m., jm. os.: Ananyall a jeho žena... umřeli 79b, ancikrist v. antikrist. anděl, m.: řka 3b. andělský, anjelský, adj.: Vzem napo- manutie andielíke, bra sě na jinü stranu 27%, andělovo; wu angelíkich přiebytciech 29%. aneb, anebo v. nebo. ani, -ž, conj.: a oheň jich v ničem ne- urazil, any vóně dýmová chopila sě jich 15b; Annyz je div, že věcšie při- kázanie dáno jest... 60%; Neroďte jmieti zlata Any stfiebra Aný peněz ... Any tobolky... Any dvi sukni Any obuvi any holi! 152%; ta vina nám odpuščena nebude any zde aný tam 188b. anjelský v. andělský. antikrist(us), ancikrist, m.: kterým činem má antycriítus přijíti 355%; učený pak antikrift 375; z nich, ješto sé k anczy- kriftowí pfichylé 27*. — Adj. possess. -óv: aby k vieře ancicriltowie rozličné lidi přivésti mohli 355%. Antioch, m., jm. os.: antioch a Herodes 123b, anýž, m.: pokritci, ješto béřete desátek z máty a z anýzie 342b. andiel pastýřóm pověděl a Apollo, m., jm. boha: Já jsem sadil a Apollo zvlažil 253b. apoštol, m.: svatÿ Matéj apoltol 28; jesto sé nazyváchu apol[tolmí a nejsüce 144%. — Adj. possess. -óv: oblak jej (jezukrista) prijal z ocí apoftolowich 3565, apo&tolüv. apostolsky, adj.: Apoftolfku suol hospodin poslal 669; v knihśch apoftolfkich skutkóv 147b. aquarius, adj.: jesto (znamenie) slove vodné a lating aquarius 232. Aguin, m., jm. os.: Na toto čtenie mluví Tomáš z aguína 51%. Arabie, f., jm. země: město jest w arabí 117b. arabský, adj.: dceru Arka, krále arab- fkeho 240?. Aram, m., jm. os.: Aram pak urodil Ami- nadaba 1b. Archelaus, m., 7. os.: jeho syna, jemuzto biese jm& archelaus 278. — Adj. possess. -óv: čtyři bratry Archelaowy v těch čtyřech tetrarchách posadil (císař) 239b.
Strana 281
Lo č ba Arimatijé, f., jm. země: člověk bohatý z arymatigie 377%. Arka, m., jm. os.: Arka, otec jejie (Hero- diady) 240%; dceru Arka, krále arab- ského 239b. Arnolfus, m., jm. os.: Praví Arnolfus, biskup vlaský 33b. Aronóv, adj. possess.: v racionále aaro- nowıe 143b. Asia, f., jm. země: všecka Aflya 147b, Asie, Azie, f. jm. země: když svatí apostolové chtiechu uw azif pohanstvu kázati 147b. asijsky, adj.: ten (sv. duch) uw afichfkich (sic) srdce .. . svû milost nalil 147b. aspidóv, adj. possess.: jed alpidow všecky údy člověčie tajně zemdlí 81%. ať, conj., ať, aby: inhed mi to věděti dajte, at já také k němu přijedu 20%; Chceš, at ukáži ti lidi, ješto . . . 334%. Augustin, m., jm. os.:: Na toto čtenie mluví svaty Auguftyn 59b. avšak, -ž, conj.: A co my jeho divóv vidimy ..., awllak jeho... netbáme näsledovati 53%; Awlfakz toho, jehozto vseliké némé stvorenie... jest po- znalo, ještě nevěrných židóv srdce sú nepoznala 21%; v. také ale. Aza, m., jm. os.: Abiáš pak urodil aza 1b. azda, -li, conj. Zdali: (jezukrist) příklad pokládá, aby, ač by na slova netbal, azda-h by sč skutkóv styděli 315b. — Aspoň: prosiechu jeho, aby azda podolka jeho rúcha sč dotkli 247b: by muohl azda posledním v nebeském království býti 311%; ač jsú svú zlost nad sluhami ukázali; azda-l syna poéstiti, méli 327b. Azie v. Asie. Azor, m., jm. os.: Eliachim pak urodil azora 2%. až, conj. — Až: byl poslušen az do smrti 7b; smrti neokusí az na věky 10b; od dnešnieho dne az do veliky noci šest neděl jest 49b; aby nechodil do Jeru- salema (Josef), az by s¢ dřve v gali- lejskéj zemi stavil 30b; Málo sě zdálo těm hanebným svatokrádcóm tě ukři- žovati, az dřéve posměchu naplnili tvú duši 383b. — Dřéve než-až: Drzewe nez den súdný příde, az to všecko ... naplněno bude 68%; Drziewe nez on propovie, az on jemu odpoviedá 169b, sotva-již. Babylon, m., jm. mástni: w babilonie 1b. Babylonie, f.: v Egyptě a w babilonij 209%. babylonsky, adj.: Po babilonfkem vě- zení 19; tento kalich babylonfky, jenz zapojije vešken svět 388, světský, hříšný. Bal, Bel, m., jm. boha: (aby) nebylo na- zýváno to miesto Tofet ani baal, ale Poliandrum 164%; Beel to jest bel nebo baal Bel sive Baal 162b. Baraban v. Barabáš. Barabáš, m., jm. os.: vězně, jemužto jmě bieśe Barraba[[ 375%; kniežata po- pová... naradichu lidi, aby prosili barrabena a jezífe zatratili 375. Barachiasów, Barachiów, adj. possess.: aż do krve Zachariasovy, syna Bara- chyaffowa 347b; aż do krve Zacha- riáfovy, syna Barachjowa 346b. BarJona, m., jm. os.: Baryona syrskym jazykem toliko jest řečeno jako syn holubičí Barjona 269%; Blahoslavený jsi, Simone Baryona 267b. Barnabáš, m., 7m. os.: kázaní svatého Pavla a svatého Barnabaífye 295b. Bartoloměj, m., jm. os.: Filip a bartho- lomyei 1432, barva, f.: črné barwy... nerodie 45b. bâti sé, impf.: Josefe, nebuoy lie piijieti Marije, své ženy 14%; oni fie buoyte, v nichžto nevěra ustavična jest 394%, ješto (1e buogie, tověz ješto nemají duchu nadutého 60b, bazn, f.: pravá bazien buozie vsecek stud ven vypuzuje 34*; Pro bazyen pak jeho (anděla) ustrašichu sě strážní 391%. bděnie, n.: se vším snaženstvím a s ve- likým bdýeným 3b; k bdiený našeho südce... dobrými skutky s& při- pravmy 152%, k čekání. bdieti, impf.: A protož bdyete, nebo neviete... 358%; (aby člověk) bdyel na modlitvě 90b; Takéž i nenie bdy- giczıe (!)... a věrné duše... po synu božiem jdú vigilantes 98%. Beda, m., 7m. os.: Na toto čtenie mluví slovutný Beda 692, s sebe složiti
Lo č ba Arimatijé, f., jm. země: člověk bohatý z arymatigie 377%. Arka, m., jm. os.: Arka, otec jejie (Hero- diady) 240%; dceru Arka, krále arab- ského 239b. Arnolfus, m., jm. os.: Praví Arnolfus, biskup vlaský 33b. Aronóv, adj. possess.: v racionále aaro- nowıe 143b. Asia, f., jm. země: všecka Aflya 147b, Asie, Azie, f. jm. země: když svatí apostolové chtiechu uw azif pohanstvu kázati 147b. asijsky, adj.: ten (sv. duch) uw afichfkich (sic) srdce .. . svû milost nalil 147b. aspidóv, adj. possess.: jed alpidow všecky údy člověčie tajně zemdlí 81%. ať, conj., ať, aby: inhed mi to věděti dajte, at já také k němu přijedu 20%; Chceš, at ukáži ti lidi, ješto . . . 334%. Augustin, m., jm. os.:: Na toto čtenie mluví svaty Auguftyn 59b. avšak, -ž, conj.: A co my jeho divóv vidimy ..., awllak jeho... netbáme näsledovati 53%; Awlfakz toho, jehozto vseliké némé stvorenie... jest po- znalo, ještě nevěrných židóv srdce sú nepoznala 21%; v. také ale. Aza, m., jm. os.: Abiáš pak urodil aza 1b. azda, -li, conj. Zdali: (jezukrist) příklad pokládá, aby, ač by na slova netbal, azda-h by sč skutkóv styděli 315b. — Aspoň: prosiechu jeho, aby azda podolka jeho rúcha sč dotkli 247b: by muohl azda posledním v nebeském království býti 311%; ač jsú svú zlost nad sluhami ukázali; azda-l syna poéstiti, méli 327b. Azie v. Asie. Azor, m., jm. os.: Eliachim pak urodil azora 2%. až, conj. — Až: byl poslušen az do smrti 7b; smrti neokusí az na věky 10b; od dnešnieho dne az do veliky noci šest neděl jest 49b; aby nechodil do Jeru- salema (Josef), az by s¢ dřve v gali- lejskéj zemi stavil 30b; Málo sě zdálo těm hanebným svatokrádcóm tě ukři- žovati, az dřéve posměchu naplnili tvú duši 383b. — Dřéve než-až: Drzewe nez den súdný příde, az to všecko ... naplněno bude 68%; Drziewe nez on propovie, az on jemu odpoviedá 169b, sotva-již. Babylon, m., jm. mástni: w babilonie 1b. Babylonie, f.: v Egyptě a w babilonij 209%. babylonsky, adj.: Po babilonfkem vě- zení 19; tento kalich babylonfky, jenz zapojije vešken svět 388, světský, hříšný. Bal, Bel, m., jm. boha: (aby) nebylo na- zýváno to miesto Tofet ani baal, ale Poliandrum 164%; Beel to jest bel nebo baal Bel sive Baal 162b. Baraban v. Barabáš. Barabáš, m., jm. os.: vězně, jemužto jmě bieśe Barraba[[ 375%; kniežata po- pová... naradichu lidi, aby prosili barrabena a jezífe zatratili 375. Barachiasów, Barachiów, adj. possess.: aż do krve Zachariasovy, syna Bara- chyaffowa 347b; aż do krve Zacha- riáfovy, syna Barachjowa 346b. BarJona, m., jm. os.: Baryona syrskym jazykem toliko jest řečeno jako syn holubičí Barjona 269%; Blahoslavený jsi, Simone Baryona 267b. Barnabáš, m., 7m. os.: kázaní svatého Pavla a svatého Barnabaífye 295b. Bartoloměj, m., jm. os.: Filip a bartho- lomyei 1432, barva, f.: črné barwy... nerodie 45b. bâti sé, impf.: Josefe, nebuoy lie piijieti Marije, své ženy 14%; oni fie buoyte, v nichžto nevěra ustavična jest 394%, ješto (1e buogie, tověz ješto nemají duchu nadutého 60b, bazn, f.: pravá bazien buozie vsecek stud ven vypuzuje 34*; Pro bazyen pak jeho (anděla) ustrašichu sě strážní 391%. bděnie, n.: se vším snaženstvím a s ve- likým bdýeným 3b; k bdiený našeho südce... dobrými skutky s& při- pravmy 152%, k čekání. bdieti, impf.: A protož bdyete, nebo neviete... 358%; (aby člověk) bdyel na modlitvě 90b; Takéž i nenie bdy- giczıe (!)... a věrné duše... po synu božiem jdú vigilantes 98%. Beda, m., 7m. os.: Na toto čtenie mluví slovutný Beda 692, s sebe složiti
Strana 282
282 bedlivý, adj.: aby každý služebník jeho byl... tak bedliw 358^. bedro, n.: (sv. Jan) mějieše pás kožený u svých bedr 30b. běh, m.: kak muože obtiežená početím k bichu lehka býti? 353%; některá (zvieřata opatřil bóh) rychlým byehé 89b. — podle měsiecového býchu 58%, oběhu. béhánie, n.: Modite sč, aby vaše býehany“ nebylo zimě nebo v sobotu 353%. béhati, impf. — Mijeli: duch svatý byeha každého človška pokrytého 42%, smysl člověčí toho byeha a uši sě lekají 47%; ti, ješto pro buoh protivenstvie trpěti bíchagy 173%; kak násilně mámy biehaty přísahati; sám syn boží... učí nás a řka 240b: povčz mnohým, aby jeho (tvého bratra) byehali i ne- návidéli detestationi habeant 291b. — Utikati se: (jezukriste) silo duài plaëtivie a tobi biehagiczy v potu! 3892. Bel v. Bal. Belzebub, m., jm. os.: Protoż mś (lid müj) beelzebubem ... nazyvá 106b. bélost, í.: (anděl u hrobu) w bíelofty svého rúcha jest vypisán 393b. Benjaminóv, adj. possess.: (ta strana), v niżto pfebyvase narod Judin a benyaminow 298b, beran, m.: (Abraham) inhed uzřel berana za sebú 160%. beránek, m.: Toť jest beranek buoží 9%; Tento ovéinec... kozlata [ beranky v hromadu sbierá 311*. — Adj. possess. -6v: ve krvi berankowie 28b. Bernart, m., jm. os.: Na toto čtenie mluví svatý Bernart 377%. Bersabe, f., jm. os.: (David) [ berfabee smilstvo učinil Bethsabee 92%. Betfagie, f., jm. místní: (když) přijídechu do betphagie 3182. Bethanie, f., jm. mistni: když bieše jeżiś v betąnij 371b. Bethsaida, f., jm. mistni: bethfaÿda 176%. Betlem, m., jm. mísiní: Bethleem, město v židovskéj zemi 22%; Když sč narodil jeżiś v bethlemíe 19b. bez, praep. — ten sám sobé pie a jie, jenz krmé télestné, jeśto jest obecny dar boží, bez chuudych hdy jie 505. — Beze mne nemóžte nic učiniti dobrého hoře tobě, 12%. — kto to učiní, ten by bez we- likeho hrziechuu nebyl 769; ti (sic), ješto biechu jedli, bieše čtyři tisíc mužóv beez zen a beez dyetek 2632, v. také kromě. — (aby mohli tlačiti) na všecky věci jedovaté bez [we [kodí (apoštolové) 13b. — dobrovolně bez lichwi pożić! 81%; jejiezto (studnice) vysost (jest) bez doffyezenye, jejieżto Éirokost beez obfiezenye 389b; pred tiem bez poczatka piebyval (syn boží) v lóně svého otce 41%, věčně; potom pak vypravuje (jez.) zlé bez konce, ješto sě má židóm státi 352b; viem, że to obé máš bez czilla, indeficientes 998. — (věc) ješto by ovšem bez Imýlla byla 183%, nesmyslná; jest, že i vy jste bez rozumu? 251b, nerozumni; Ananiáš a jeho žena... rúče umieli à bez duffie na zemi padli 795; to, coz bez prawa drzime, to jmáme navrátiti 304b, neprávem; (jez.) nechtě ješče bez czallu ohlás(i)ti svého bozstvie 243%, nevčasně, předčasně ; někteří lidé bez dyeky čistotu držie, ..., jakožto jsú ti, ješto . . . žádné žádosti k ženám nejmají 3015; smrt vnáhle a beze wulieho domnyenie piide 358b. — člověk, jenž mnoho mluví, řiedko muož bez toho býti, by někdy křivdy nepromluvil 77b. bezděčstvie, n., donucování: (to slovo) nečiní žádného připuzenie ani bez- dyeczftwie 219%. bezdieky, bezdéky, adv., mimovolné, namátkou: naše mysl hrdá nechce toho dobrovolně ostati, ješto všeliky bez- dieki na vsaky den potracuje 535; to, coż dobrovolně hřešie (někteří lidé), pravie, by bezdyeky učinili 169%, v. také bez. bez-mále, adv.: A bezmale týmiž slovy v prorokových knihách též psáno jest 167. bezmozhý, adj., bez mozku, prázdný: racha toliko jest řečeno tověz prázdný, jehozto my obecnů řečí nazvati bezmuozhí 69b. bezpečenstvie, n., bezpečnost, bezstavost- most: mnohé byste svaté lidi k bez- peczienftwi života pfipraviti 223b; Když dějí mír a bezpeczenítwie, tehdy rúče příde jim zahynutie 357b. muožemy
282 bedlivý, adj.: aby každý služebník jeho byl... tak bedliw 358^. bedro, n.: (sv. Jan) mějieše pás kožený u svých bedr 30b. běh, m.: kak muože obtiežená početím k bichu lehka býti? 353%; některá (zvieřata opatřil bóh) rychlým byehé 89b. — podle měsiecového býchu 58%, oběhu. béhánie, n.: Modite sč, aby vaše býehany“ nebylo zimě nebo v sobotu 353%. béhati, impf. — Mijeli: duch svatý byeha každého človška pokrytého 42%, smysl člověčí toho byeha a uši sě lekají 47%; ti, ješto pro buoh protivenstvie trpěti bíchagy 173%; kak násilně mámy biehaty přísahati; sám syn boží... učí nás a řka 240b: povčz mnohým, aby jeho (tvého bratra) byehali i ne- návidéli detestationi habeant 291b. — Utikati se: (jezukriste) silo duài plaëtivie a tobi biehagiczy v potu! 3892. Bel v. Bal. Belzebub, m., jm. os.: Protoż mś (lid müj) beelzebubem ... nazyvá 106b. bélost, í.: (anděl u hrobu) w bíelofty svého rúcha jest vypisán 393b. Benjaminóv, adj. possess.: (ta strana), v niżto pfebyvase narod Judin a benyaminow 298b, beran, m.: (Abraham) inhed uzřel berana za sebú 160%. beránek, m.: Toť jest beranek buoží 9%; Tento ovéinec... kozlata [ beranky v hromadu sbierá 311*. — Adj. possess. -6v: ve krvi berankowie 28b. Bernart, m., jm. os.: Na toto čtenie mluví svatý Bernart 377%. Bersabe, f., jm. os.: (David) [ berfabee smilstvo učinil Bethsabee 92%. Betfagie, f., jm. místní: (když) přijídechu do betphagie 3182. Bethanie, f., jm. mistni: když bieše jeżiś v betąnij 371b. Bethsaida, f., jm. mistni: bethfaÿda 176%. Betlem, m., jm. mísiní: Bethleem, město v židovskéj zemi 22%; Když sč narodil jeżiś v bethlemíe 19b. bez, praep. — ten sám sobé pie a jie, jenz krmé télestné, jeśto jest obecny dar boží, bez chuudych hdy jie 505. — Beze mne nemóžte nic učiniti dobrého hoře tobě, 12%. — kto to učiní, ten by bez we- likeho hrziechuu nebyl 769; ti (sic), ješto biechu jedli, bieše čtyři tisíc mužóv beez zen a beez dyetek 2632, v. také kromě. — (aby mohli tlačiti) na všecky věci jedovaté bez [we [kodí (apoštolové) 13b. — dobrovolně bez lichwi pożić! 81%; jejiezto (studnice) vysost (jest) bez doffyezenye, jejieżto Éirokost beez obfiezenye 389b; pred tiem bez poczatka piebyval (syn boží) v lóně svého otce 41%, věčně; potom pak vypravuje (jez.) zlé bez konce, ješto sě má židóm státi 352b; viem, że to obé máš bez czilla, indeficientes 998. — (věc) ješto by ovšem bez Imýlla byla 183%, nesmyslná; jest, že i vy jste bez rozumu? 251b, nerozumni; Ananiáš a jeho žena... rúče umieli à bez duffie na zemi padli 795; to, coz bez prawa drzime, to jmáme navrátiti 304b, neprávem; (jez.) nechtě ješče bez czallu ohlás(i)ti svého bozstvie 243%, nevčasně, předčasně ; někteří lidé bez dyeky čistotu držie, ..., jakožto jsú ti, ješto . . . žádné žádosti k ženám nejmají 3015; smrt vnáhle a beze wulieho domnyenie piide 358b. — člověk, jenž mnoho mluví, řiedko muož bez toho býti, by někdy křivdy nepromluvil 77b. bezděčstvie, n., donucování: (to slovo) nečiní žádného připuzenie ani bez- dyeczftwie 219%. bezdieky, bezdéky, adv., mimovolné, namátkou: naše mysl hrdá nechce toho dobrovolně ostati, ješto všeliky bez- dieki na vsaky den potracuje 535; to, coż dobrovolně hřešie (někteří lidé), pravie, by bezdyeky učinili 169%, v. také bez. bez-mále, adv.: A bezmale týmiž slovy v prorokových knihách též psáno jest 167. bezmozhý, adj., bez mozku, prázdný: racha toliko jest řečeno tověz prázdný, jehozto my obecnů řečí nazvati bezmuozhí 69b. bezpečenstvie, n., bezpečnost, bezstavost- most: mnohé byste svaté lidi k bez- peczienftwi života pfipraviti 223b; Když dějí mír a bezpeczenítwie, tehdy rúče příde jim zahynutie 357b. muožemy
Strana 283
283 bezpečně, adv., bez obavy, bezstarostně: Josefe, nebuoj sě, nemuť sč, ale bez- peczníe podlé přikázanie zákonového vezmi ji (Marii) jako svú ženu securus et increpidus 17b. — Bezpečné: aby před zlostí nepřátel z jednoho miesta do druhého bezpecznýe utekli (kfesťa- né) 26b. bezpeény, adj: Zádny léní bezpeczen nenie, by sé jemu téZ neptihodilo 3675; tvá ptieli$ná mladost, mily jezukriste, od meécuov nepřátelských nikdy bez- peczna nebyla 379b. bezpříčinně, adv.: (syn boží) ne bezprzí- cinnye jměl do sebe domnčnie że jest roven otci bohu 484%, právem. běžčti, impf.: kobylky také býezie pryč od lidí 33b; ani bystré vody biezece mohú jim (domem) hnńti 96%; obecni lidé velmě mnozí k svatému Janu na pokřščenie bieziechuu 349; Tak že dietě nešlo k vězdě (!), ale hvězda k němu bíezala 23%, — Domnčnie to bieziefllie obecně mezi všemi židy, by židovský národ nejměl s právem dani platiti 335%, bičík, m.: náš vykupitel učiniv bíczyk z provázkóv, z kostela zástupy ven vypudil 150b. bičovánie, n.: Po posmievaní a po biczo- wany ... (jezukrist) vstal(o) z mrtvých 392%. biéovati, impí.: (hospodin) byczugıe každého syna, jehož přijímá 2422; (lidé) v svých školách buudu vás býczowaty 1562. bielý, adj.: i jednoho vlasa nemuožeš byela neb črna učiniti 75%; Mój mily jest byely a črvený 8%. biskup, m.: Arnolfus, byffkup vlasky 33b; kdyz svatí... nékterych kostelóv bifkupi vendá, Ecclesiarum antistites 1054. biti, impf.: protoż sě točilo (zvieřátko- oslík) i sem i tam okolo sebe bylo 3195; ze g(uu na ni (sv. cierkev) jako búře mořská bili (kacieři) irruebant 115b; Žezl králový v ruce nesieše (jez.) a tiem pak jeho poctivá hlava byta 384b; (lidé) býty od svatých kazate- lóv . . . budú položení v stodolu krále nebeského 142b, zmláceni. — bili sč: v tobé v samém (moti) buudu [ie bity tvé viny, confringentur 112b. blahoslavenstvie, n.: Odjinud odnikudyż neměl jest (jez.) s právem počieti o blahollawenItwí (kázati) 60b. blahoslavený, adj.: Blahollaweny sú všickni 89; První život člověčí byl jest tak blahoflaweni 41b, blazeny. blatny, adj., blátivy, špinavý: v jedné jámě W blatney byl zavřen (Daniel) 15b; blatna věc v uodpočívaní tvého loże (bohatée) 3795. bláto, n.: (svině) v smrdutém blatye ráda leží 119%. blázn, m.: že s právem blazíny meji süzeni byti vSickni ti, je$to . . . 662. bláznivy, adj.: podoben bude k blazny- wemu muži, jenž jest svój udělal duom na piesku 95%. bläznovstvie, -o, nm., posetilost: aby hvězdáři nemněli, bychom jich blazno- wultwí neuměli odpověděti 23b; blaz- nowítwuo veliké sě lidem zdálo, by ten umřel 171. bláznový, adj., pošetilý: muž blaznowy jest diábel 95b; by který člověk... menších (darů) hledal — a moha dobře věcšie jmieti — blaznowi by skutek ucinil 2465; z ust blaznowich stultorum 106%. bleskt, m.: A bieše viděnie jeho (anděla) jakozto blefkt 393b. bliz, adv., blízko: Čas mwuoj blízz jest 3728 ; blÿz okolo do té všie vlasti 294, — Modla Bal že jest byla bliz ygeruza- lema, iuxta 163b: blíz toho času 1b, by byl nedóstojen (Josef) blíz gyei (Marie) prebyvati, cui aproximare 172. blízký, adj.: Tehdy přiblížichu sé k němu jeho mlazší, aby k slyšení jeho slov blıffy byli 602. bliZiti sé, impf.: nebuot fie blyzy ten čas, že Herodes bude hledati dietéte 379b. bližní, adj.: přijídechu . . . jeho mlazší ... jakožto blizny, proximi 97b. blud, m.: a tiem svého bludu potvrzují (kacieři) 22b. blüditi, impf.: (kobylky) sem i tam letiece jako bluudye 33b; Nemylím se, ne- bludym, non fallor 999; ti, je$to sé zdáchu ustaviční (ve víře), také počnú bludyti 37b.
283 bezpečně, adv., bez obavy, bezstarostně: Josefe, nebuoj sě, nemuť sč, ale bez- peczníe podlé přikázanie zákonového vezmi ji (Marii) jako svú ženu securus et increpidus 17b. — Bezpečné: aby před zlostí nepřátel z jednoho miesta do druhého bezpecznýe utekli (kfesťa- né) 26b. bezpeény, adj: Zádny léní bezpeczen nenie, by sé jemu téZ neptihodilo 3675; tvá ptieli$ná mladost, mily jezukriste, od meécuov nepřátelských nikdy bez- peczna nebyla 379b. bezpříčinně, adv.: (syn boží) ne bezprzí- cinnye jměl do sebe domnčnie że jest roven otci bohu 484%, právem. běžčti, impf.: kobylky také býezie pryč od lidí 33b; ani bystré vody biezece mohú jim (domem) hnńti 96%; obecni lidé velmě mnozí k svatému Janu na pokřščenie bieziechuu 349; Tak že dietě nešlo k vězdě (!), ale hvězda k němu bíezala 23%, — Domnčnie to bieziefllie obecně mezi všemi židy, by židovský národ nejměl s právem dani platiti 335%, bičík, m.: náš vykupitel učiniv bíczyk z provázkóv, z kostela zástupy ven vypudil 150b. bičovánie, n.: Po posmievaní a po biczo- wany ... (jezukrist) vstal(o) z mrtvých 392%. biéovati, impí.: (hospodin) byczugıe každého syna, jehož přijímá 2422; (lidé) v svých školách buudu vás býczowaty 1562. bielý, adj.: i jednoho vlasa nemuožeš byela neb črna učiniti 75%; Mój mily jest byely a črvený 8%. biskup, m.: Arnolfus, byffkup vlasky 33b; kdyz svatí... nékterych kostelóv bifkupi vendá, Ecclesiarum antistites 1054. biti, impf.: protoż sě točilo (zvieřátko- oslík) i sem i tam okolo sebe bylo 3195; ze g(uu na ni (sv. cierkev) jako búře mořská bili (kacieři) irruebant 115b; Žezl králový v ruce nesieše (jez.) a tiem pak jeho poctivá hlava byta 384b; (lidé) býty od svatých kazate- lóv . . . budú položení v stodolu krále nebeského 142b, zmláceni. — bili sč: v tobé v samém (moti) buudu [ie bity tvé viny, confringentur 112b. blahoslavenstvie, n.: Odjinud odnikudyż neměl jest (jez.) s právem počieti o blahollawenItwí (kázati) 60b. blahoslavený, adj.: Blahollaweny sú všickni 89; První život člověčí byl jest tak blahoflaweni 41b, blazeny. blatny, adj., blátivy, špinavý: v jedné jámě W blatney byl zavřen (Daniel) 15b; blatna věc v uodpočívaní tvého loże (bohatée) 3795. bláto, n.: (svině) v smrdutém blatye ráda leží 119%. blázn, m.: že s právem blazíny meji süzeni byti vSickni ti, je$to . . . 662. bláznivy, adj.: podoben bude k blazny- wemu muži, jenž jest svój udělal duom na piesku 95%. bläznovstvie, -o, nm., posetilost: aby hvězdáři nemněli, bychom jich blazno- wultwí neuměli odpověděti 23b; blaz- nowítwuo veliké sě lidem zdálo, by ten umřel 171. bláznový, adj., pošetilý: muž blaznowy jest diábel 95b; by který člověk... menších (darů) hledal — a moha dobře věcšie jmieti — blaznowi by skutek ucinil 2465; z ust blaznowich stultorum 106%. bleskt, m.: A bieše viděnie jeho (anděla) jakozto blefkt 393b. bliz, adv., blízko: Čas mwuoj blízz jest 3728 ; blÿz okolo do té všie vlasti 294, — Modla Bal že jest byla bliz ygeruza- lema, iuxta 163b: blíz toho času 1b, by byl nedóstojen (Josef) blíz gyei (Marie) prebyvati, cui aproximare 172. blízký, adj.: Tehdy přiblížichu sé k němu jeho mlazší, aby k slyšení jeho slov blıffy byli 602. bliZiti sé, impf.: nebuot fie blyzy ten čas, že Herodes bude hledati dietéte 379b. bližní, adj.: přijídechu . . . jeho mlazší ... jakožto blizny, proximi 97b. blud, m.: a tiem svého bludu potvrzují (kacieři) 22b. blüditi, impf.: (kobylky) sem i tam letiece jako bluudye 33b; Nemylím se, ne- bludym, non fallor 999; ti, je$to sé zdáchu ustaviční (ve víře), také počnú bludyti 37b.
Strana 284
284 bludné, adv.: Nikte sé nedomni, by syn boží bludnje mluvil 280b. bludný, adj.: chudé bludne uveď v svój dóm 50%, bludne naučenie chtiechu diábli lidem dáti 117b, blýskanie, n., zář, světlo: viděch divóv diábla jakozto blyfkanye s nebe letiece 191%, Jakozto bhíkaníe vychodí ze vzchodu slunečného a zjevuje se i na západ slunce 355%. blýskati sě, impf., zářili: Dnes bude búře, nebo blifka (1e smutně nebe 263, jest zachmuřeno. bodenie, n., bodání: (tkanice s ostrým trním) aby svým bodenym napo- m(i)nali je (mistry) k službě boží 344%. bodlivy, adj., bodavy: Rač dáti méj duši buodlýwe vzkrušenie za mé hřiechy 388%. bóh, m.: otec buoh 62; Budete jako buohowe 47b; ješto (lidé) veliké z(b)uo- žie pro buoh opuščují 54%. bohatec, m.: Co sě viece chlubíš, o bo- hatcze! 379b. bohatstvie, n., bohatství, množství: Ma- mona ... syrským jazykem buohat- Ítwie znamenává, lucrum 82b; nalezna nás (zlý duch) prázdny a pusty ode véeho duchovného buohatítwíe, bonis 442, bohatý, adj.: chtíce pojieti mlazší nebo krassi nebo buohat{[y (Zeny), zabíjéchu své ženy 300b. — bohatec: Snadnéjie jest kamelovi skrze dieru jehelnú pro- jíti než buohatemu vníti do nebeského královstvie 302b. bohobojně, adv.: (tomu) jenž zjevných věcí pěti smysly pozvaných buoho- boýnýe jest užíval 367%. boj, m.: poslán jest boy bellum 167%. bojovati, impf.: protož nazí s nahým bogýgme! 273%; Každý král když chce buoyowaty proti svému nepřieteli 56b. bok, m.: v jehožto (jez.) buocze v svatém, v rukü i v nohü diery byly proklány 45%. bolest, f.: Rozliéónymi neduhy a boleftmí biechu obvázáni 589. Booz, m., jm. os.:: Booz pak urodil Obetha 1b. bósti, impf., bodati: Hfebíkóm ... slova müdrych sé prijednávaji; nebo vinám hfie$nych lidí neumějí pochlebovati, ale bofty 173b. boží, adj.: na buoziem umučení, Domini 92%; pravá bázen buozie všecek stud ven vypuzuje 34%; Vieže sě řeč bozzíe, Dominicus 164%. božský, adj.: když muože(m) z buozíkich skutkóv... smysl nčkterý duchovný vyryti 2482, bożstvie, n.: celé buoz{twie s nimz (jez.) na tento svět přišlo 15b; (jez.) spáše télem, ale bdiese buozítwim deitate 1132, bräna, f.: z vrat nebo z bran svateho města 230%. bräniti, impf.: ješto (andělé) jiej (Marie) střežiechu, branyechuu, protegentibus 16%; svaty Jan branyelfe jemu (ježíši) toho (křtu) a řka 38%. — bránili sč: Ale já vám právi, abyste [ie nebranyL zlému 75b; mohl by každý chudobü fye branyty à tak ptikázanie toho (pomáhati bližnímu) . . . zbyti, causaris inopiam 169b, omlouvati se. bráti, impf.: ktoz pros, ten berze 88b; Toho berzte na svědečstvie svých skutkóv, jehozto máte za südci 151b. — bráti sé, jíti: a, tak fte pak berze k boji (král) 565; Vezmi, coZt je tvé, berzy(f fie 307b; Simon, opustiv to všecko, což jměl, bra [e po ném (jez.) 56b. bratr, m., brair: ten jest muoj bratr, sestra i mátě 6b; (Ježíš) uzře dva bratrı 52°, — řeholník: Byl jeden bratrr nábožný 312%. bratricé, f., bvatfi(Gkové); Poňavad ste jednomu z téch mych bratrzyci naj- menšiemu učinili, mně ste učinili 368; Svaté čtenie, bratrzicze milá, jest nám čteno 25b. bratřie, f.: Bratří: Tot, bratrzie tvá stojie... hledajic tebe 209b; Kto jsü bratrzie má? 2095; Jakub urodil Judâse a bratrzy jeho mátě tvá a la, — Přátelé, druhové: povězte méj bratrzý 12b; Protož, bratrzie milá, když... 27°, — Blizni: (kaciet sprostnéj bratrziey srdce oklamävaji, fratrum 924; Jakožto je Kristus svú duši za ny položil, takéž my mámy za svú bratrzí svú duši položiti 248b. bratrsky, adv., přátelsky, mile: abyste to bratrzkí prijali 227b, bratrský, adj.: závistí bratrfkeho spa- senie oslepeni (duchovníci) 128b.
284 bludné, adv.: Nikte sé nedomni, by syn boží bludnje mluvil 280b. bludný, adj.: chudé bludne uveď v svój dóm 50%, bludne naučenie chtiechu diábli lidem dáti 117b, blýskanie, n., zář, světlo: viděch divóv diábla jakozto blyfkanye s nebe letiece 191%, Jakozto bhíkaníe vychodí ze vzchodu slunečného a zjevuje se i na západ slunce 355%. blýskati sě, impf., zářili: Dnes bude búře, nebo blifka (1e smutně nebe 263, jest zachmuřeno. bodenie, n., bodání: (tkanice s ostrým trním) aby svým bodenym napo- m(i)nali je (mistry) k službě boží 344%. bodlivy, adj., bodavy: Rač dáti méj duši buodlýwe vzkrušenie za mé hřiechy 388%. bóh, m.: otec buoh 62; Budete jako buohowe 47b; ješto (lidé) veliké z(b)uo- žie pro buoh opuščují 54%. bohatec, m.: Co sě viece chlubíš, o bo- hatcze! 379b. bohatstvie, n., bohatství, množství: Ma- mona ... syrským jazykem buohat- Ítwie znamenává, lucrum 82b; nalezna nás (zlý duch) prázdny a pusty ode véeho duchovného buohatítwíe, bonis 442, bohatý, adj.: chtíce pojieti mlazší nebo krassi nebo buohat{[y (Zeny), zabíjéchu své ženy 300b. — bohatec: Snadnéjie jest kamelovi skrze dieru jehelnú pro- jíti než buohatemu vníti do nebeského královstvie 302b. bohobojně, adv.: (tomu) jenž zjevných věcí pěti smysly pozvaných buoho- boýnýe jest užíval 367%. boj, m.: poslán jest boy bellum 167%. bojovati, impf.: protož nazí s nahým bogýgme! 273%; Každý král když chce buoyowaty proti svému nepřieteli 56b. bok, m.: v jehožto (jez.) buocze v svatém, v rukü i v nohü diery byly proklány 45%. bolest, f.: Rozliéónymi neduhy a boleftmí biechu obvázáni 589. Booz, m., jm. os.:: Booz pak urodil Obetha 1b. bósti, impf., bodati: Hfebíkóm ... slova müdrych sé prijednávaji; nebo vinám hfie$nych lidí neumějí pochlebovati, ale bofty 173b. boží, adj.: na buoziem umučení, Domini 92%; pravá bázen buozie všecek stud ven vypuzuje 34%; Vieže sě řeč bozzíe, Dominicus 164%. božský, adj.: když muože(m) z buozíkich skutkóv... smysl nčkterý duchovný vyryti 2482, bożstvie, n.: celé buoz{twie s nimz (jez.) na tento svět přišlo 15b; (jez.) spáše télem, ale bdiese buozítwim deitate 1132, bräna, f.: z vrat nebo z bran svateho města 230%. bräniti, impf.: ješto (andělé) jiej (Marie) střežiechu, branyechuu, protegentibus 16%; svaty Jan branyelfe jemu (ježíši) toho (křtu) a řka 38%. — bránili sč: Ale já vám právi, abyste [ie nebranyL zlému 75b; mohl by každý chudobü fye branyty à tak ptikázanie toho (pomáhati bližnímu) . . . zbyti, causaris inopiam 169b, omlouvati se. bráti, impf.: ktoz pros, ten berze 88b; Toho berzte na svědečstvie svých skutkóv, jehozto máte za südci 151b. — bráti sé, jíti: a, tak fte pak berze k boji (král) 565; Vezmi, coZt je tvé, berzy(f fie 307b; Simon, opustiv to všecko, což jměl, bra [e po ném (jez.) 56b. bratr, m., brair: ten jest muoj bratr, sestra i mátě 6b; (Ježíš) uzře dva bratrı 52°, — řeholník: Byl jeden bratrr nábožný 312%. bratricé, f., bvatfi(Gkové); Poňavad ste jednomu z téch mych bratrzyci naj- menšiemu učinili, mně ste učinili 368; Svaté čtenie, bratrzicze milá, jest nám čteno 25b. bratřie, f.: Bratří: Tot, bratrzie tvá stojie... hledajic tebe 209b; Kto jsü bratrzie má? 2095; Jakub urodil Judâse a bratrzy jeho mátě tvá a la, — Přátelé, druhové: povězte méj bratrzý 12b; Protož, bratrzie milá, když... 27°, — Blizni: (kaciet sprostnéj bratrziey srdce oklamävaji, fratrum 924; Jakožto je Kristus svú duši za ny položil, takéž my mámy za svú bratrzí svú duši položiti 248b. bratrsky, adv., přátelsky, mile: abyste to bratrzkí prijali 227b, bratrský, adj.: závistí bratrfkeho spa- senie oslepeni (duchovníci) 128b.
Strana 285
285 bféh, m.: všecek zástup stáše na bbrzeze 213b; skrze něžto byl (učeník) od brzehu pravedlnosti a od svého spa- senie velmi vzdálen 1112. bfévno, n.: vidíš drastu v uoce svého bratra, a brzewna v svém oce nevidíš 85b. bfézditi sé, impf., svítati: U večer pak soboty, ješto [fie brziezdy v prvü so- botu 391%. břiemě, n.: neste 76°, břuch, m.: kak jsú (apoštolové) na svój brzıch netbali 2625; v těle, ježto jest poddäno brzıchuu 422, břucho, n.: pak-li v kteréj (ženě) děťátko umřelo, brzycho jí rozřezali, uterum 352b. brzo, adv., vychle: A brzo jdéte, po- vězte... 3918. brž v. ale. buď, conj.: který, střiezev jsa, leč buud duchovní, leč buud světský, smie... řéci 79b; Leč buud nemoc, leś buud rána, leč která kolivěk potřeba 100b. buditi, impf.: K němužto (jez.) přistú- pivše jeho mlazší, buudýechu jej, suscitaverunt 113%. budúcí, adj.-part.: abyste utekli hněvu buożicho buuduczieho 31%; Skrze zaj- třie svaté písmo buuduczi čas zname- nává 85%. bujnost, f.: uzdń svatć Cistoty buoynoft svého těla zkrotí (duše) 109%, bujný, adj.: ani seděl (jez.) na buýnem koni a svadlivém, ale na oslici tichéj 3192. búřě, f.: Tehdy burzie veliká vzníde (na moři), tempestas 112%; Burzie mořské sé bojíte, turbinem 113b. bydlec, m., obyvatel: Nemiení (jez.) ka- menie ani domóv, ale bydlcíe jejie (Jerusalema) 348%; co sé má státi Jeru- zalemu a bydlczuom jeho 3482. bydliti, impf. — Bydliti: na pü$éi jako zviefe přebývá a s lidmi bytedlně neumie bydlıty 237%, — Býti: lepší jest jeden den tam (v nebesich) bydlity než tisíc tisícóv na tomto světě 29%; jesto ... v smrtedlnych hřiešiech bydle 51°, — Prodlevati: Proč tuto bydlíme, proé nejdeme do Jeruzalema? 284b. — Ziti: kdyz pro sluzbu bozi jmajice zeny Jeden druhého brziemie bydlime tak, jakobychom jich neměli 300%. bydlo, n. — Obydlí: že dobří lidé od vrahóv svaté cierkve často z svých býdl mají vyhnáni býti 26% — Život: králi vždy dobré býdlo jmají 23b. bych, aorist významu spojkového: Tehdy přijíde ježiš... k svatému Janovi a bý od něho křštěn, citát ev.; Přišel syn boží, aby byl křštěn od člověka, homil. výklad 39%. — Blahoslavení sú chudí duchovně ..., yakobý řekl... 65b; Ale snad by někto otázal 16b. — O, bý vína na světě nebylo! 284%; Rád bych, i nemohu 312b. — ket Mojżiesóv zdaże sé, by hofal, ale... 15b; Neroďte mnieti, bych byl přišel, abych zrušil zákon a proroky 65b., — bedóstojen sem, by ty se mnü pře- nýval 17%; snad přikázáno nám, abychom hospodinu povolili byli (sic) 73%; Odkudž nám toliko chleba ..., Abýchme nasytili taký zástup? 2622; To jest řekl syn boží ne proto, abý nedal cti přátelóm činiti, ale uka- zuje. .. 111%, Ze by; Ne proto (kázal Mojžieš knížky rozlúčenie dáti), abý to dobré bylo, ale abý tiem věcšie zlé staveno bylo 76b. — by žádost ku povýšení neslušala, nikake bý apoštol... neřekl 47, kdyby; A bý byl tak chud, že by nemohl... dáti, ješče jedinů dobrü vóli maje, královstvie nebeského muożeś$ sobé dobyti 545; Ale abychom srdce nevérné védéli (Herodovo), vé- děli bychom, že sč tajně radoval tomu (stětí Jana Křtitele) 241%, kdybychom; aby nebyla dána v manželství Josefovi (Marie), Zidové byli by ji ukamenovali 16b. — když nejmějieše čím by zapla- titi, káza jej pán prodati 293%, sic. býk, m.: bykowe moji a ptactvo mé zbito jest 330%. bystrý, adj.: ani byltre vody béziece mohń jim (domem) hniti 96%; rozliśna závist . . . jako byítra voda ustavičně ji (svatü cierkev) tluče 52%. byte(d)In&, adv., usedle: na půúšči jako zvieře přebývá a s lidmi býtedlnye neumie bydliti 237%. byti, impf. — (ptaëstvo) jesto dnes gluu a zajtra nebuduu 83b; nenye žádného , jiného boha kromě mne 12b, — Naděje
285 bféh, m.: všecek zástup stáše na bbrzeze 213b; skrze něžto byl (učeník) od brzehu pravedlnosti a od svého spa- senie velmi vzdálen 1112. bfévno, n.: vidíš drastu v uoce svého bratra, a brzewna v svém oce nevidíš 85b. bfézditi sé, impf., svítati: U večer pak soboty, ješto [fie brziezdy v prvü so- botu 391%. břiemě, n.: neste 76°, břuch, m.: kak jsú (apoštolové) na svój brzıch netbali 2625; v těle, ježto jest poddäno brzıchuu 422, břucho, n.: pak-li v kteréj (ženě) děťátko umřelo, brzycho jí rozřezali, uterum 352b. brzo, adv., vychle: A brzo jdéte, po- vězte... 3918. brž v. ale. buď, conj.: který, střiezev jsa, leč buud duchovní, leč buud světský, smie... řéci 79b; Leč buud nemoc, leś buud rána, leč která kolivěk potřeba 100b. buditi, impf.: K němužto (jez.) přistú- pivše jeho mlazší, buudýechu jej, suscitaverunt 113%. budúcí, adj.-part.: abyste utekli hněvu buożicho buuduczieho 31%; Skrze zaj- třie svaté písmo buuduczi čas zname- nává 85%. bujnost, f.: uzdń svatć Cistoty buoynoft svého těla zkrotí (duše) 109%, bujný, adj.: ani seděl (jez.) na buýnem koni a svadlivém, ale na oslici tichéj 3192. búřě, f.: Tehdy burzie veliká vzníde (na moři), tempestas 112%; Burzie mořské sé bojíte, turbinem 113b. bydlec, m., obyvatel: Nemiení (jez.) ka- menie ani domóv, ale bydlcíe jejie (Jerusalema) 348%; co sé má státi Jeru- zalemu a bydlczuom jeho 3482. bydliti, impf. — Bydliti: na pü$éi jako zviefe přebývá a s lidmi bytedlně neumie bydlıty 237%, — Býti: lepší jest jeden den tam (v nebesich) bydlity než tisíc tisícóv na tomto světě 29%; jesto ... v smrtedlnych hřiešiech bydle 51°, — Prodlevati: Proč tuto bydlíme, proé nejdeme do Jeruzalema? 284b. — Ziti: kdyz pro sluzbu bozi jmajice zeny Jeden druhého brziemie bydlime tak, jakobychom jich neměli 300%. bydlo, n. — Obydlí: že dobří lidé od vrahóv svaté cierkve často z svých býdl mají vyhnáni býti 26% — Život: králi vždy dobré býdlo jmají 23b. bych, aorist významu spojkového: Tehdy přijíde ježiš... k svatému Janovi a bý od něho křštěn, citát ev.; Přišel syn boží, aby byl křštěn od člověka, homil. výklad 39%. — Blahoslavení sú chudí duchovně ..., yakobý řekl... 65b; Ale snad by někto otázal 16b. — O, bý vína na světě nebylo! 284%; Rád bych, i nemohu 312b. — ket Mojżiesóv zdaże sé, by hofal, ale... 15b; Neroďte mnieti, bych byl přišel, abych zrušil zákon a proroky 65b., — bedóstojen sem, by ty se mnü pře- nýval 17%; snad přikázáno nám, abychom hospodinu povolili byli (sic) 73%; Odkudž nám toliko chleba ..., Abýchme nasytili taký zástup? 2622; To jest řekl syn boží ne proto, abý nedal cti přátelóm činiti, ale uka- zuje. .. 111%, Ze by; Ne proto (kázal Mojžieš knížky rozlúčenie dáti), abý to dobré bylo, ale abý tiem věcšie zlé staveno bylo 76b. — by žádost ku povýšení neslušala, nikake bý apoštol... neřekl 47, kdyby; A bý byl tak chud, že by nemohl... dáti, ješče jedinů dobrü vóli maje, královstvie nebeského muożeś$ sobé dobyti 545; Ale abychom srdce nevérné védéli (Herodovo), vé- děli bychom, že sč tajně radoval tomu (stětí Jana Křtitele) 241%, kdybychom; aby nebyla dána v manželství Josefovi (Marie), Zidové byli by ji ukamenovali 16b. — když nejmějieše čím by zapla- titi, káza jej pán prodati 293%, sic. býk, m.: bykowe moji a ptactvo mé zbito jest 330%. bystrý, adj.: ani byltre vody béziece mohń jim (domem) hniti 96%; rozliśna závist . . . jako byítra voda ustavičně ji (svatü cierkev) tluče 52%. byte(d)In&, adv., usedle: na půúšči jako zvieře přebývá a s lidmi býtedlnye neumie bydliti 237%. byti, impf. — (ptaëstvo) jesto dnes gluu a zajtra nebuduu 83b; nenye žádného , jiného boha kromě mne 12b, — Naděje
Strana 286
286 má ly ty 61% Královstvie nebeské nenýe dávajícieho, ale přijímajícieho 315%, A protož budete (sic) hotovi, nebo neviete, který ča> má přijíti syn člověčí 358%; kak mně nebuude cesta na moři, když ty kážeš 250%, jak bych nemohl choditi na moři; v těch časech, v nichžto Herodes králem bie([[íe 19b; že o penězích a o pokladiech řeč biel[ie 304b; i pade (dům) i bý obořenie veliké toho domu 95%; prvá dva bratry byla Íta ručejše slovo božie kázati 56%, nebylo mezi nimi bez té pomsty 79b; (jez.) poče sč mútiti a truchel býty 373*; napomíná (jez), kak nám Zivu byty 53%; (duše) bude naučena, kak jí byty tichu a milostivu 63%. — Sluho nešlechetný, veškenť gľem dluh od- pustil, nebos mne prosil 87%, rozumčti jest, zey mluvil (jez.) ke všem obecně 62b; toho, jenž mýegy poslal 166). — (pohanstvo) velmi nesnadné geít na vieru kfesfanskü obráceno 35b, byvá; Nenye ten od lidí potlačen, ktož trpí protivenstvie 66b, nebyvá; Kdyz sé buudete modliti, fiekajte 3%; Neb střela jedovatá, když v které zvieře bude vstřelena, inhed to zvieře umoří 6%, kdykoli bývá; Pšenice také, když najprvé buude zmlácena, leží s ple- vami na jednom muiesté spolu 37b; A kteří sě kolivěk dotkniechu (jeho podolka), spaseni buudeyechu 250b. — a ti (sic), ješto bíechu jedli, bieše čtyři tisíc mužóv 2634; (Maria) nalezena by, že jest počala 14%; lidu, jenž ge ještě bázní a strachem byl svázán 59b; žádných divóv jej (jez.) činiec ještě byli neviděli 53%; by bylí věřili, nebyli by sě divili 97%. — proto gie syn boží tuto dvojí věc jako v hromadu svázav 158b, svázal; (jinoch) jíde pryč smuten; nebo bieffie jmaje mnoho dédin 302b, měl; diáblové u překážení člověčiem býechchuu stvořenie měsiecového o- střiehajíce 58%, ostříhali, řídili se. — I geft znamenati, Ze 87*; Geft také, vědě, Ze híie$níkóv buoh nezná 94b; Geft Ze i vy jste bez rozumu? 251, což pak i vy jste bez rozumu; co ge to řéci: Teď ti, ješto ... 173%, co to znamená; Gelt-l to, že suol zhyne, čím budú soliti? 65b, zhyne-li; bylo-h by to, Ze by sé nepolep&ili 2085, jestlize by, v. také -li. — tak že ge nelze žádnému přijíti k uotci, jediné skrze syna 194b, v. také lzč. z téj ženy, jíšto jmč Thamar bylo 1b. — Nenýe múdrost, nenýe chytrost, nenie rady proti bohu 22b, marná jest moudrost. bývati, impf.: po ovoci dfevo poznáno bywa 182%: Toho dne, když sč puostíte, nalezena býwa vaše vóle 50b. cantica, n. pl., Píseň písní: A ona nábožná panna 1 canticis praví 8%. cělost, f.: hrubé sukno nemá býti vloženo v staré rúcho, nebo často odjímá jeho cieloft i bude horšie rozdfenie 133b. cělý, adj.: on czely a nerozdělený buoh 15b; v czelem roce nenie viece než tři sta a šestdesát dní 49b; desátek celeho (roku) bohu dáváme t. — (vám slušie) svrchovánu a czelu byti 102. centurio, m.: A onen Centurio bieše poslal k našemu jezukristovi 17%; i po- vědě Centurionowi (ježíš) 102b. Cesarea, f., jm. místní: jest město Celarea 268%; Přijíde pak ježíš do kraje celaree Filipovy 267%. cěsta, f.: Tehdy dva slepce sediece podle cielty uslyšachu ... 316%. — kak mně nebude ciefta na moři 250%, jak bych nemohl choditi na moři; jakožto iu studnice ustáv f cyefty sediese (jez.), de itinere 113^; Následuj mych cyeft, puod za mnú 126%. cet, m., velvyba: on (Jonáš) vyšel z ceta 207b. — Adj. possess. -óv: jakž je byl Jonáš v břiše czyetowie tři dni a tři noci 204b, eierkev, f.: ovéinec svaté cierekwe 311^; mladá nevěsta jest svatá cierekew 130b; A svatá cíerekwe... velmi juž sě rozšířila 52%. ciesař, m.: Karel čtvrtý, cielarz římský 227%; kdyz jsi (jezukriste) svéj matce, jsa ciellarz všeho světa, byl poslušen 380%. — Adj. possess. -óv: vraťte, což jest cziellarzowuo, czieľľarzowí 335%, Zda by on něco proti ustavení cziel[a- rzowemu byl pověděl (jez.) 336%, ciesařovstvo, n., vladařství, panství: Oblü- pil jest (jez.) cziellarzowultwo nemi- lostivého faraona 386%. ciesafový v. ciesaťóv.
286 má ly ty 61% Královstvie nebeské nenýe dávajícieho, ale přijímajícieho 315%, A protož budete (sic) hotovi, nebo neviete, který ča> má přijíti syn člověčí 358%; kak mně nebuude cesta na moři, když ty kážeš 250%, jak bych nemohl choditi na moři; v těch časech, v nichžto Herodes králem bie([[íe 19b; že o penězích a o pokladiech řeč biel[ie 304b; i pade (dům) i bý obořenie veliké toho domu 95%; prvá dva bratry byla Íta ručejše slovo božie kázati 56%, nebylo mezi nimi bez té pomsty 79b; (jez.) poče sč mútiti a truchel býty 373*; napomíná (jez), kak nám Zivu byty 53%; (duše) bude naučena, kak jí byty tichu a milostivu 63%. — Sluho nešlechetný, veškenť gľem dluh od- pustil, nebos mne prosil 87%, rozumčti jest, zey mluvil (jez.) ke všem obecně 62b; toho, jenž mýegy poslal 166). — (pohanstvo) velmi nesnadné geít na vieru kfesfanskü obráceno 35b, byvá; Nenye ten od lidí potlačen, ktož trpí protivenstvie 66b, nebyvá; Kdyz sé buudete modliti, fiekajte 3%; Neb střela jedovatá, když v které zvieře bude vstřelena, inhed to zvieře umoří 6%, kdykoli bývá; Pšenice také, když najprvé buude zmlácena, leží s ple- vami na jednom muiesté spolu 37b; A kteří sě kolivěk dotkniechu (jeho podolka), spaseni buudeyechu 250b. — a ti (sic), ješto bíechu jedli, bieše čtyři tisíc mužóv 2634; (Maria) nalezena by, že jest počala 14%; lidu, jenž ge ještě bázní a strachem byl svázán 59b; žádných divóv jej (jez.) činiec ještě byli neviděli 53%; by bylí věřili, nebyli by sě divili 97%. — proto gie syn boží tuto dvojí věc jako v hromadu svázav 158b, svázal; (jinoch) jíde pryč smuten; nebo bieffie jmaje mnoho dédin 302b, měl; diáblové u překážení člověčiem býechchuu stvořenie měsiecového o- střiehajíce 58%, ostříhali, řídili se. — I geft znamenati, Ze 87*; Geft také, vědě, Ze híie$níkóv buoh nezná 94b; Geft Ze i vy jste bez rozumu? 251, což pak i vy jste bez rozumu; co ge to řéci: Teď ti, ješto ... 173%, co to znamená; Gelt-l to, že suol zhyne, čím budú soliti? 65b, zhyne-li; bylo-h by to, Ze by sé nepolep&ili 2085, jestlize by, v. také -li. — tak že ge nelze žádnému přijíti k uotci, jediné skrze syna 194b, v. také lzč. z téj ženy, jíšto jmč Thamar bylo 1b. — Nenýe múdrost, nenýe chytrost, nenie rady proti bohu 22b, marná jest moudrost. bývati, impf.: po ovoci dfevo poznáno bywa 182%: Toho dne, když sč puostíte, nalezena býwa vaše vóle 50b. cantica, n. pl., Píseň písní: A ona nábožná panna 1 canticis praví 8%. cělost, f.: hrubé sukno nemá býti vloženo v staré rúcho, nebo často odjímá jeho cieloft i bude horšie rozdfenie 133b. cělý, adj.: on czely a nerozdělený buoh 15b; v czelem roce nenie viece než tři sta a šestdesát dní 49b; desátek celeho (roku) bohu dáváme t. — (vám slušie) svrchovánu a czelu byti 102. centurio, m.: A onen Centurio bieše poslal k našemu jezukristovi 17%; i po- vědě Centurionowi (ježíš) 102b. Cesarea, f., jm. místní: jest město Celarea 268%; Přijíde pak ježíš do kraje celaree Filipovy 267%. cěsta, f.: Tehdy dva slepce sediece podle cielty uslyšachu ... 316%. — kak mně nebude ciefta na moři 250%, jak bych nemohl choditi na moři; jakožto iu studnice ustáv f cyefty sediese (jez.), de itinere 113^; Následuj mych cyeft, puod za mnú 126%. cet, m., velvyba: on (Jonáš) vyšel z ceta 207b. — Adj. possess. -óv: jakž je byl Jonáš v břiše czyetowie tři dni a tři noci 204b, eierkev, f.: ovéinec svaté cierekwe 311^; mladá nevěsta jest svatá cierekew 130b; A svatá cíerekwe... velmi juž sě rozšířila 52%. ciesař, m.: Karel čtvrtý, cielarz římský 227%; kdyz jsi (jezukriste) svéj matce, jsa ciellarz všeho světa, byl poslušen 380%. — Adj. possess. -óv: vraťte, což jest cziellarzowuo, czieľľarzowí 335%, Zda by on něco proti ustavení cziel[a- rzowemu byl pověděl (jez.) 336%, ciesařovstvo, n., vladařství, panství: Oblü- pil jest (jez.) cziellarzowultwo nemi- lostivého faraona 386%. ciesafový v. ciesaťóv.
Strana 287
287 cuzí, adj.: Czizýe dietky jako své často krmí (holúbek) 44b; když by kto poznal czizy ženu 74%; By syn boží byl czyzij od starého zákona, nebyl by odpo- viedal za Mojžieše 300b. cuzoložnice, f.: ten ji (ženu) činí czýzo- loznycy 75%. cuzoložník, m.: Nebudeś czizoloznykem 72a. cuzolożny, adj.: Narod zly a czyzolozny znamenie hledá 204b. euzoloZstvo, n., adulterium: domniece sá, by byla počala z cyzolozítwa (Maria) 16b; dá jí (ženě) příčinek k czízolozítwu 76b. cuzozemec, m.: Přistúpil centurio jako czýzomec rodem, ale jako zeměnín srdcem, alienigena 102b. eynokon: To ješto my mámy v latinských knihách: buď povolen, to v řeckých knihách pisáno jest Cynokon 72b. cyrenský, adj.: nalezechu člověka cy- reníkeho 376%. čáka, f., naděje: dobrá czaka jest, že jsú předvěděni do nebeského královstvie (lidé pokorní) 289b. čakánie, »., čekání, shovívání: proto jsem přišel k milosti, aby ve mně ukázal jezukrist své pokojné czakanye 126^; v téjto pověsti také ukazuje (jez.) dláhé bozie czakanye a veliké milo- srdenstvie 330b. Gakati, impf.: Ty-li si, jenż móś pfijiti, čili jiného czakamy? 170%; (syn boží) spí vašeho utrpenie... spectans 115?. čár, m.: všech czarow pohanských osta- nüce 65; mezi czan obludnými 85%; byli by ji (ženu neplodnou) podlé zlosti židovské některými czarí k smrti při- pravili 3372, éarodéjník, m.: czarodyeynyczi a hvé- zdáti 235; Simon czarogiednyk (sic) 349b, éas, m. — Cas: Toto jest o onom czaffv rozuméti tempus 162*; A my pak tohoto czaífu léta ku puostu... télo nutme 49?; V onéch czalfyech povédé Ježíš svým mlazším 659; Proč toliko czallow zameškal? 325b. — Hodina: Tak ste nemohli jednoho czalíu bdieti se mnú? 3738, jedné hodiny. — Vhodná czakagie, ex- doba: Czalf jest ucenie a czaff uzdra- venie 98%; A kdyż sć pfibliżi czaaíf ovoci 326%; jenż sam (hospodin) vie hodné lékařstvie lidskému národu dáti svými czallý 60%, v. také svój. čásek, m.: Tak násilně svého mistra svatí apoštoli milováchu, že za malý czalfek jeho ostati nerodiechu 265b. časně, adv., dočasně: v každém proti- venství, ješto czallnye trpimy 123b; ne czallnye, ale věčně, temporaliter 107b, éasny, adj. — Dočasný: od tohoto světa czaíneho 9*; (svátie sé) o zemské a o czalne zbożie 61%; aby oni ztratiece radost czafínu jméli radost véénü 61b, — Včasný: jenž slyší a inhed s radostí přijme . . .; nemá v sobě kořene, ale jest czaffny 214b. částka, f.: abychom žádné czaltkí svých skutkóv diábelskéj vóli nepoddali 10%; kterüzkolivék cza[tku milováním svého srdce jsi při kteréj věci, juž tú czaltku oddálíš sě od milovánie svého boha 3382, Casto, adv.: to sme czalto čtli, non semel 1635, éekati, impf.: daj chudym, od nichzto odplaty neczekalf 3045; abychom na- éeládka, f.: (Josef) bra sé (s svá) czeladku do jedné vlasti 292. čeled, f.: (sluha) jehožto ustavil jeho pán nad svú czieledy 358%, čelední, adj.: by včdčl otec czeledný, v který by čas měl zloděj přijíti 3582; Budü-li otce celednyeho belzebuba nazývati 161b, Gest, f., cest, úcta: (andělé) chováchu jejie svaté duše (Marie) na czielt tomu, jenž sč z nie jměl naroditi, ad honorem 165; aby tiem jeho czielt rostla 48b; ktož na čem přisahá, ten to v najvěcší czty jmä 77°, — Pocta: To (nechať umrlí své umrlé pohřebají) jest řekl syn boží ne proto, aby nedal cztí přátelóm činiti 1119. češský, adj.: Karel čtvrtý, ciesař římský a král czíelkí 227%. či, či-li, part.: když tebe tvój bližní tieze... jest-li ta véc tak, czy jinak 77b, — Tak-li mnímy, by řečeno bylo
287 cuzí, adj.: Czizýe dietky jako své často krmí (holúbek) 44b; když by kto poznal czizy ženu 74%; By syn boží byl czyzij od starého zákona, nebyl by odpo- viedal za Mojžieše 300b. cuzoložnice, f.: ten ji (ženu) činí czýzo- loznycy 75%. cuzoložník, m.: Nebudeś czizoloznykem 72a. cuzolożny, adj.: Narod zly a czyzolozny znamenie hledá 204b. euzoloZstvo, n., adulterium: domniece sá, by byla počala z cyzolozítwa (Maria) 16b; dá jí (ženě) příčinek k czízolozítwu 76b. cuzozemec, m.: Přistúpil centurio jako czýzomec rodem, ale jako zeměnín srdcem, alienigena 102b. eynokon: To ješto my mámy v latinských knihách: buď povolen, to v řeckých knihách pisáno jest Cynokon 72b. cyrenský, adj.: nalezechu člověka cy- reníkeho 376%. čáka, f., naděje: dobrá czaka jest, že jsú předvěděni do nebeského královstvie (lidé pokorní) 289b. čakánie, »., čekání, shovívání: proto jsem přišel k milosti, aby ve mně ukázal jezukrist své pokojné czakanye 126^; v téjto pověsti také ukazuje (jez.) dláhé bozie czakanye a veliké milo- srdenstvie 330b. Gakati, impf.: Ty-li si, jenż móś pfijiti, čili jiného czakamy? 170%; (syn boží) spí vašeho utrpenie... spectans 115?. čár, m.: všech czarow pohanských osta- nüce 65; mezi czan obludnými 85%; byli by ji (ženu neplodnou) podlé zlosti židovské některými czarí k smrti při- pravili 3372, éarodéjník, m.: czarodyeynyczi a hvé- zdáti 235; Simon czarogiednyk (sic) 349b, éas, m. — Cas: Toto jest o onom czaffv rozuméti tempus 162*; A my pak tohoto czaífu léta ku puostu... télo nutme 49?; V onéch czalfyech povédé Ježíš svým mlazším 659; Proč toliko czallow zameškal? 325b. — Hodina: Tak ste nemohli jednoho czalíu bdieti se mnú? 3738, jedné hodiny. — Vhodná czakagie, ex- doba: Czalf jest ucenie a czaff uzdra- venie 98%; A kdyż sć pfibliżi czaaíf ovoci 326%; jenż sam (hospodin) vie hodné lékařstvie lidskému národu dáti svými czallý 60%, v. také svój. čásek, m.: Tak násilně svého mistra svatí apoštoli milováchu, že za malý czalfek jeho ostati nerodiechu 265b. časně, adv., dočasně: v každém proti- venství, ješto czallnye trpimy 123b; ne czallnye, ale věčně, temporaliter 107b, éasny, adj. — Dočasný: od tohoto světa czaíneho 9*; (svátie sé) o zemské a o czalne zbożie 61%; aby oni ztratiece radost czafínu jméli radost véénü 61b, — Včasný: jenž slyší a inhed s radostí přijme . . .; nemá v sobě kořene, ale jest czaffny 214b. částka, f.: abychom žádné czaltkí svých skutkóv diábelskéj vóli nepoddali 10%; kterüzkolivék cza[tku milováním svého srdce jsi při kteréj věci, juž tú czaltku oddálíš sě od milovánie svého boha 3382, Casto, adv.: to sme czalto čtli, non semel 1635, éekati, impf.: daj chudym, od nichzto odplaty neczekalf 3045; abychom na- éeládka, f.: (Josef) bra sé (s svá) czeladku do jedné vlasti 292. čeled, f.: (sluha) jehožto ustavil jeho pán nad svú czieledy 358%, čelední, adj.: by včdčl otec czeledný, v který by čas měl zloděj přijíti 3582; Budü-li otce celednyeho belzebuba nazývati 161b, Gest, f., cest, úcta: (andělé) chováchu jejie svaté duše (Marie) na czielt tomu, jenž sč z nie jměl naroditi, ad honorem 165; aby tiem jeho czielt rostla 48b; ktož na čem přisahá, ten to v najvěcší czty jmä 77°, — Pocta: To (nechať umrlí své umrlé pohřebají) jest řekl syn boží ne proto, aby nedal cztí přátelóm činiti 1119. češský, adj.: Karel čtvrtý, ciesař římský a král czíelkí 227%. či, či-li, part.: když tebe tvój bližní tieze... jest-li ta véc tak, czy jinak 77b, — Tak-li mnímy, by řečeno bylo
Strana 288
288 pod mieru, by..., Czy-li také miera znamenává něco, aby... 67%. čí, -ž, -koli-, pronom.: czíe z těchto sedmi (bratrů) bude žena? 336b; jeho (Jana) ani czyzkolywiek hnév činieše ostra 172b. Giest, f.: nebo tfi czielty (semene) zhynuly, a čtvrtá ovoce nesla 215b, čiešč, f.: Stálo (nebeské královstvie) onomu za czelly vody studené ca- licem 54%. čieška, f.: v staně Mojžiešově netoliko konve, ale i cieffky ... byly jsú uči- nény 174b. čin, m., způsob: těmito všemi czíny per ista omnia 19b; Týmž czinem tento pad... modléše sě jemu Eodem modo 98b; Jakožto král zemský jiným czynem činí nad svým zemenínem a jiným czynem nad své země nepřáte- lem (!) 371%; deset tisícóv czynow uměl (jezukrist) lékařstvie 202% atd. čiňenie, n.: (kacieři) přijmúce moc sva- tého kázanie a divuov czynienýe 150b. činiti; impf. — Ciniti: Jenž (s) svými sluhami počet czyný 294%, účtuje; czínte svaté pokánie 6%; žádných divóv jej czynyecz ještě byli neviděli (jezukrista) 53%, Když vám budú lidé láti a protivenstvie czínýti 59b: (To) jest řekl syn boží ne proto, aby nedal cti přátelóm czínýtý 111% uctívati (pohřbem); K svým mlazším vzchá- zieše (Ježíš), v tom jim cest czynyelf1e 109%; (aby) hospodářovi hanby neczý- níli (apoštolové) 155%; syn boží vláští památku czyný o něm (Kafarnau) a řka 204%; svaté čtenie o tom czyny pamět, když praví 109, vzpomíná toho; potvrzenie pravdy od protivní- kuov veliké svědečstvie czyny 395b; meškánie czyny pán muoj přijíti 358%; duchovníci radu czýnyechu proti němu (jez.) 199, radili se; Ale ústavně v jich školách sbor czynyelfi1e (jez.), aby ne- mohli naň žalovati 237%, účastnil se sbo- rového jednání s mistry. — (múdrost) ješto člověka pokojna czíný a podobna k bohu 63b. Jednati, počínali si: takúž mieru každý vezme, jakž c"ynyl geft na tomto světě 67%. — Předstívati: (jez.) cziny, jako by jich (hřiešníkóv) neznal 949. — činiti sě: (hřiešníci) svú vuolí czynye fie diáblovi 318b; spa- sitel czyny Ile matete neznaje 209b, předstírá. — Sloveso střídné: protož fekl (jez): Kým pravie lidé syna člověčieho ? bostvie zajisté tiem mieně, nebo jinde též gie czynyl 268b. číslo, n. — Číslo: cziflo dvanádst, je&to sě skládá ze trojice a ze čtvernice 143b. — Počet: A protož czillo těchto rozumóv máme snazné znamenati 63*; czifflo kfestanstva rostiese 191b, v. také bez. čistě, adv.: ale kak by duši sirû cziltie před bohem pokâzali, o tom žádné nejmají péče 255%. čísti, impf.: bratřie milá, když svatých mučeníkóv den dnešní czteme 27b, — čísti sě: svým velikým milosrdím těší jej veždy, jakž (1e czte v žaltáři 228%. éistiti, impf.: skrytci, ješto cziltyte to, což jest zjevně čisto 343%. Gistota, f.: (kto to mohl vymysliti) aby panna, w czíftotíe jsüci urodilaą syna, intacta l5b; (Maria) peceti cziftoty ne- zlomila, castitatis t.; cziítota srdce z dobrého svédomie, munditia 63b. čistý, adj., &ivy: Ruce jeho tapaly jsü mirrû cziltu 24%. — Neposkvrnény: jesto jmajf czifte srdce 595; syn boží narodiv sé z cifte panny, ex Virgine 472; że jest véecko czilto cziltym omnia munda mundis 99b. éi$éovati, impf., ocisfovati; nepfestápám kázanie, ale zapuzuji a cziczugy trudovatinu 100%. élovééi, adj., lidský: w czlowieczy tváři 1%; z czlowfeczich ust 16%. — Když příde syn czlowiecz$ 6b, člověka; ne- přietelé czlowieczy, hominis 167b. člověčstvie, n., Jidská privozenost: (Kristus) czlowíeczitwíe na sě přijal 1%; podle czlowíeczftwie, secundum corporis „us- ceptionem 15%; Nebo, ač sě dvakrát aneb třikrát muožeš vzdržeti, čtvrté snad padneś (patfe na krásnou ženu), nebo nejsi bez czlowieczítwie 74%. člověk, m., člověk, pl. lidé: Aniž sě je urodil (jezukrist) jedno jako my czlo- wiek, ale celé božstvie s nímž přišlo 15b; aby viece téj řeči nemluvili k žádnému czlowieku 296?; to, což w czlowiecze najvěcšie (jest) 62%, — že jediné deset czlowiekow dobrych
288 pod mieru, by..., Czy-li také miera znamenává něco, aby... 67%. čí, -ž, -koli-, pronom.: czíe z těchto sedmi (bratrů) bude žena? 336b; jeho (Jana) ani czyzkolywiek hnév činieše ostra 172b. Giest, f.: nebo tfi czielty (semene) zhynuly, a čtvrtá ovoce nesla 215b, čiešč, f.: Stálo (nebeské královstvie) onomu za czelly vody studené ca- licem 54%. čieška, f.: v staně Mojžiešově netoliko konve, ale i cieffky ... byly jsú uči- nény 174b. čin, m., způsob: těmito všemi czíny per ista omnia 19b; Týmž czinem tento pad... modléše sě jemu Eodem modo 98b; Jakožto král zemský jiným czynem činí nad svým zemenínem a jiným czynem nad své země nepřáte- lem (!) 371%; deset tisícóv czynow uměl (jezukrist) lékařstvie 202% atd. čiňenie, n.: (kacieři) přijmúce moc sva- tého kázanie a divuov czynienýe 150b. činiti; impf. — Ciniti: Jenž (s) svými sluhami počet czyný 294%, účtuje; czínte svaté pokánie 6%; žádných divóv jej czynyecz ještě byli neviděli (jezukrista) 53%, Když vám budú lidé láti a protivenstvie czínýti 59b: (To) jest řekl syn boží ne proto, aby nedal cti přátelóm czínýtý 111% uctívati (pohřbem); K svým mlazším vzchá- zieše (Ježíš), v tom jim cest czynyelf1e 109%; (aby) hospodářovi hanby neczý- níli (apoštolové) 155%; syn boží vláští památku czyný o něm (Kafarnau) a řka 204%; svaté čtenie o tom czyny pamět, když praví 109, vzpomíná toho; potvrzenie pravdy od protivní- kuov veliké svědečstvie czyny 395b; meškánie czyny pán muoj přijíti 358%; duchovníci radu czýnyechu proti němu (jez.) 199, radili se; Ale ústavně v jich školách sbor czynyelfi1e (jez.), aby ne- mohli naň žalovati 237%, účastnil se sbo- rového jednání s mistry. — (múdrost) ješto člověka pokojna czíný a podobna k bohu 63b. Jednati, počínali si: takúž mieru každý vezme, jakž c"ynyl geft na tomto světě 67%. — Předstívati: (jez.) cziny, jako by jich (hřiešníkóv) neznal 949. — činiti sě: (hřiešníci) svú vuolí czynye fie diáblovi 318b; spa- sitel czyny Ile matete neznaje 209b, předstírá. — Sloveso střídné: protož fekl (jez): Kým pravie lidé syna člověčieho ? bostvie zajisté tiem mieně, nebo jinde též gie czynyl 268b. číslo, n. — Číslo: cziflo dvanádst, je&to sě skládá ze trojice a ze čtvernice 143b. — Počet: A protož czillo těchto rozumóv máme snazné znamenati 63*; czifflo kfestanstva rostiese 191b, v. také bez. čistě, adv.: ale kak by duši sirû cziltie před bohem pokâzali, o tom žádné nejmají péče 255%. čísti, impf.: bratřie milá, když svatých mučeníkóv den dnešní czteme 27b, — čísti sě: svým velikým milosrdím těší jej veždy, jakž (1e czte v žaltáři 228%. éistiti, impf.: skrytci, ješto cziltyte to, což jest zjevně čisto 343%. Gistota, f.: (kto to mohl vymysliti) aby panna, w czíftotíe jsüci urodilaą syna, intacta l5b; (Maria) peceti cziftoty ne- zlomila, castitatis t.; cziítota srdce z dobrého svédomie, munditia 63b. čistý, adj., &ivy: Ruce jeho tapaly jsü mirrû cziltu 24%. — Neposkvrnény: jesto jmajf czifte srdce 595; syn boží narodiv sé z cifte panny, ex Virgine 472; że jest véecko czilto cziltym omnia munda mundis 99b. éi$éovati, impf., ocisfovati; nepfestápám kázanie, ale zapuzuji a cziczugy trudovatinu 100%. élovééi, adj., lidský: w czlowieczy tváři 1%; z czlowfeczich ust 16%. — Když příde syn czlowiecz$ 6b, člověka; ne- přietelé czlowieczy, hominis 167b. člověčstvie, n., Jidská privozenost: (Kristus) czlowíeczitwíe na sě přijal 1%; podle czlowíeczftwie, secundum corporis „us- ceptionem 15%; Nebo, ač sě dvakrát aneb třikrát muožeš vzdržeti, čtvrté snad padneś (patfe na krásnou ženu), nebo nejsi bez czlowieczítwie 74%. člověk, m., člověk, pl. lidé: Aniž sě je urodil (jezukrist) jedno jako my czlo- wiek, ale celé božstvie s nímž přišlo 15b; aby viece téj řeči nemluvili k žádnému czlowieku 296?; to, což w czlowiecze najvěcšie (jest) 62%, — že jediné deset czlowiekow dobrych
Strana 289
280 bylo v tolik městech, viri 207%; ti, jeśto biechu jedli, bieše čtyři tisíc czlowiekow kromě dětí a kromě žen 261b, mužův. črnost, f.: sněm (sv. Matěj) s nich (lidu muürenskébo) czrrnoft jich hřiechóv, oblekl je v krásu dobrych skutkóv 1292. érn f, adj.: nebo i jednoho vlasa nemuożeś biela neb czrna učiniti 75b; czrne barvy ... s sebe slożiti nerodie 45b, ćrvek, m.: Svych dietek czrwukami jako jini ptaci nekrmi (holubek) 448; czrwkem hubenym nevzhrdal jsi byti 3792. érvenéti sé, impf.: Co fie czrwenye tak jako róže a fioly? 84?. ćrveny, adj.: Mój mily jest biely a czrweny 82; nebe jest czirweno 263b, — tvû trnovû korunu a hřebíky tvú krví czrwene... následuji 387%. — žena, jesto jméjie$e czirwenu nemoc dva- nádcte let 134b, krvotok. éso, -Ż, -koli-, pronom.: Czoz ste vyśli na půúšti viděti? 170%; Czoz je tak divného, že sé je dal (jez. diáblu nésti? 47%; Czo máte nelibosti k téjto ženě? 372%, jakou; Neslyšiš, czo svě- dečstvie pravie proti tobě? 375%, kolik, jaké ; A o rúše czo pečujete? 822, proč; Czo bych vám vypravoval obláštně kazdû chválu Janovu? 1765; Czíemu je tato ztráta? 3714, k čemu, proč; Procz jiej (ženě) také týmž (čistotou) nechceš povinen býti? 74%. — A czo my jeho divóv vidímy, czo ran od něho trpíme, avšak jeho (jez.)... netbáme následovati 53%, kolik ; A czym člověk jest dražší než ovce! 2012, oč. — Muožeš-li czo, pomuoz nám! 99%; když chce (bližní) u tebe czo zajieti, neod- vracuj sé od něho 812; ti, ješto jsú zevně, nemají sě pocz domóv vrátiti 3525, pro něco; A ktož tebe zacz prosi, daj jemu 75b. — zaczkohwiek svého hospodina prosíme, czczeho-li (sic) sě jemu modlimy, v tom nás neuslyśi 33%; Nebo ktož na cziem přísahá, ten to v najvěcší cti jmá 77; to všecko, czo mého jest 186b; všeho protivenstvie, czoz sé nám déje 10b; Czozkoliwíek budete prositi, ve všem budete usly- šáni 13%; aby tiem jeho (jez.) čest rostla, czymz by svého nepřietele na čas trpél 48b. čstíti, impf.: (diábel) škodí těm, ješto jeho necztye, honorificant 141%; Czítýeme v něm jeho buožstvie! 49%; (mámy) jednoho boha cztýty, jenž jest stvořil nebe i zemi 12b. čtenie, n., sv. písmo: (sv. Matěj) jest ži- dovským jazykem prvý svaté cztenye napisal 1%; Na toto cztenye mluví svaty Jan Krysostom 2615; Ale kak ten rozum všemu cztení muož při- jednán býti, Evangelici sermonis 165%. čtrnádste, numer.: od Abrahama až do Davida národóv cztrnadíte 2%.. - čtver, numer.; ze cztwerí věci stvoření jsme 49%; když . . . cztwer knih svatého čtenie ostřicháme 49%; chtěl cztwero to navrátiti 54%, čtyrnásob. Étvernicé, f., číveřice, čívevka: číslo dva- nádst, ješto sě skládá ze trojice a ze cztwernyce 143b. étvrteñ, m., étyrdk: Cztwrten jest peniez, jenž drží v sobě dva malá peniežky 73b; Nevyndeš odtud, až navrátíš poslední cztwrten 722, étvrté, adv. v. &torty. čtvrtý, numer.: Na toto čtenie mluví slovutny Karel cztwrty 227%. — étvrté (adv.): Nebo, ač sě dvakrát aneb třikrát muožeš vzdržeti (hledě na krásnou ženu), Cztwrte snad padneš 74%, v. také jeden. étyfideéti, numer.: (jezukrist) pocal sé postiti na puséi cztirzidcety dni a cztíridciety nocí 43b; (Mojžieš) druhé cztirzidcziety dni se postil 492, druhych čtyřicet dní. étyfie, numer.: jenž bieše pohřeben cztyrzi dni v hrobé 9b. étyfremezidcietma v. mezi. étyrkrát v. -krát. čuch, m.: když nesmyslní ptáci přiro- zenym czichem ... mrchu &ijí 355b. éüti, impf.: orlice za mofem czygij mrchu a k téj mr$e sé sbierají 3555; Salmon czZigici sé znamenává 7%; (zastupové) hladu neczygiechu 2442. dale, adv.: A kdyż odtud jide dale (jez.), i uzfe druhá dva bratry 538. daleko, adv.: zapuď jej (přietele) daleko od sebe 758. 19
280 bylo v tolik městech, viri 207%; ti, jeśto biechu jedli, bieše čtyři tisíc czlowiekow kromě dětí a kromě žen 261b, mužův. črnost, f.: sněm (sv. Matěj) s nich (lidu muürenskébo) czrrnoft jich hřiechóv, oblekl je v krásu dobrych skutkóv 1292. érn f, adj.: nebo i jednoho vlasa nemuożeś biela neb czrna učiniti 75b; czrne barvy ... s sebe slożiti nerodie 45b, ćrvek, m.: Svych dietek czrwukami jako jini ptaci nekrmi (holubek) 448; czrwkem hubenym nevzhrdal jsi byti 3792. érvenéti sé, impf.: Co fie czrwenye tak jako róže a fioly? 84?. ćrveny, adj.: Mój mily jest biely a czrweny 82; nebe jest czirweno 263b, — tvû trnovû korunu a hřebíky tvú krví czrwene... následuji 387%. — žena, jesto jméjie$e czirwenu nemoc dva- nádcte let 134b, krvotok. éso, -Ż, -koli-, pronom.: Czoz ste vyśli na půúšti viděti? 170%; Czoz je tak divného, že sé je dal (jez. diáblu nésti? 47%; Czo máte nelibosti k téjto ženě? 372%, jakou; Neslyšiš, czo svě- dečstvie pravie proti tobě? 375%, kolik, jaké ; A o rúše czo pečujete? 822, proč; Czo bych vám vypravoval obláštně kazdû chválu Janovu? 1765; Czíemu je tato ztráta? 3714, k čemu, proč; Procz jiej (ženě) také týmž (čistotou) nechceš povinen býti? 74%. — A czo my jeho divóv vidímy, czo ran od něho trpíme, avšak jeho (jez.)... netbáme následovati 53%, kolik ; A czym člověk jest dražší než ovce! 2012, oč. — Muožeš-li czo, pomuoz nám! 99%; když chce (bližní) u tebe czo zajieti, neod- vracuj sé od něho 812; ti, ješto jsú zevně, nemají sě pocz domóv vrátiti 3525, pro něco; A ktož tebe zacz prosi, daj jemu 75b. — zaczkohwiek svého hospodina prosíme, czczeho-li (sic) sě jemu modlimy, v tom nás neuslyśi 33%; Nebo ktož na cziem přísahá, ten to v najvěcší cti jmá 77; to všecko, czo mého jest 186b; všeho protivenstvie, czoz sé nám déje 10b; Czozkoliwíek budete prositi, ve všem budete usly- šáni 13%; aby tiem jeho (jez.) čest rostla, czymz by svého nepřietele na čas trpél 48b. čstíti, impf.: (diábel) škodí těm, ješto jeho necztye, honorificant 141%; Czítýeme v něm jeho buožstvie! 49%; (mámy) jednoho boha cztýty, jenž jest stvořil nebe i zemi 12b. čtenie, n., sv. písmo: (sv. Matěj) jest ži- dovským jazykem prvý svaté cztenye napisal 1%; Na toto cztenye mluví svaty Jan Krysostom 2615; Ale kak ten rozum všemu cztení muož při- jednán býti, Evangelici sermonis 165%. čtrnádste, numer.: od Abrahama až do Davida národóv cztrnadíte 2%.. - čtver, numer.; ze cztwerí věci stvoření jsme 49%; když . . . cztwer knih svatého čtenie ostřicháme 49%; chtěl cztwero to navrátiti 54%, čtyrnásob. Étvernicé, f., číveřice, čívevka: číslo dva- nádst, ješto sě skládá ze trojice a ze cztwernyce 143b. étvrteñ, m., étyrdk: Cztwrten jest peniez, jenž drží v sobě dva malá peniežky 73b; Nevyndeš odtud, až navrátíš poslední cztwrten 722, étvrté, adv. v. &torty. čtvrtý, numer.: Na toto čtenie mluví slovutny Karel cztwrty 227%. — étvrté (adv.): Nebo, ač sě dvakrát aneb třikrát muožeš vzdržeti (hledě na krásnou ženu), Cztwrte snad padneš 74%, v. také jeden. étyfideéti, numer.: (jezukrist) pocal sé postiti na puséi cztirzidcety dni a cztíridciety nocí 43b; (Mojžieš) druhé cztirzidcziety dni se postil 492, druhych čtyřicet dní. étyfie, numer.: jenž bieše pohřeben cztyrzi dni v hrobé 9b. étyfremezidcietma v. mezi. étyrkrát v. -krát. čuch, m.: když nesmyslní ptáci přiro- zenym czichem ... mrchu &ijí 355b. éüti, impf.: orlice za mofem czygij mrchu a k téj mr$e sé sbierají 3555; Salmon czZigici sé znamenává 7%; (zastupové) hladu neczygiechu 2442. dale, adv.: A kdyż odtud jide dale (jez.), i uzfe druhá dva bratry 538. daleko, adv.: zapuď jej (přietele) daleko od sebe 758. 19
Strana 290
290 daleký, adj.: člověk, jenž jest na dalekeí púti 327%. — z-daleka: Ze jsu byli (zastupove) z daleka přišli 262%; Ale Petr jdieše po něm (jez.) zdaleka až do domu 374?; Z daleka jim namietaji jich nedostatky (pět müdrych pěti nemüdrym pannám) 362b. dan, f.: ti, jesto brâchu dan 284b; ja jsem prázden té danye 285b. dánie, n., dav: od něhožto (boha) všecko danye najlepšie . . . svrcha schodí 227b. Daniel, m., jm. os.: danýel v jednie jámě byl zavřen 15°, — Adj. possess. -óv: podlé proroctvie danyelowa proroka 297%. dar, m.: potom dari oférovachu, munera 98b; (příklad) jenž znamenává sedm darow ducha svatého 45%. darmo, adv. — Marne: Nebo ne darmo svatý Lukáš píše 43b; Darmo sč chu- dobü bráníš, neb tvé svědomie vie, že jest jinak 1695. — Zadarmo: Darmo ste, pravi, vzeli, darmo dävajte 150%, dati, pf.: aby je (zeny) . . . od sebe pustili (zidové), Daducze jim knížky 10zlû- tenie 300b, — Dadye jej (syna člově- čieho) pohanstvu (židé), aby jím kla- mali 313%; hledächu křivého svě- deéstvie proti jezukristovi, aby na smrt jej daly 374%. — buoh day, by mi muoj muž tak výtečný byl 339%. — Dayte chválu vašemu vykupitelovi 378%; jemuž by chtěl (člověk) pro po- lepšenie některú kázeň daty 79%; (aby) domněnie lehkosti na sě nedali (apošto- lové) 155^. — inhed mi to védéti dayte 20%; abychom sami pro své dobré nedali sebe chvaliti 1392, — dáti sé: Což je tak divného, že [íe ge dal diáblu nésti (jez.), když lie gie dal jeho údóm (židům) křižovati? 47%; (Herodes) da (ie na veliké chytrosti 22%; Tehdy bratfie dachu lie snazné na modlitbu 312b. dávati, impf.: (rúcho z žínie učiněné) ješto viece jeho tělo obtěžováše, nežli kterû rozkos dawafllie 33b; spasenie ścedre dawas, tribuis 99%; (i křivé pro- roky) mámy přijímati a potřebu jim dawaty, ministrare 168b; v tom nám dawa nauécenie (jez.) 65; z téj prosby nedawagy viny matefi, ale synóm (apośtolovć) 315%. — Królovstvie ne- beské nenie dawagicieho, ale pfijima- jícícho 315%. David, m., jm. os.: Jesse pak urodil da- wida krále 15. — Adj. possess. -óv: jezukrista, syna dawidowa 12. daviti sé, impf., Avnouti se: (Ježíš) chtě zastupów zbyti, nebo piieliś lie k nému dawiechuu 110%. dávno, n.: za Itareho dawna byl ten obyčej 212%. — adv.: (židé) věděvše to dawno dřve, že sě má (jez.) naroditi 22%; ti (jenž mějiechu v sobě diábly) byli by dawno udáveni, by nad sebü bożie pomoci neméli 119b. dávny, adj: za dawneho času 15b; Dawny časové jsú jakž je všecka Asia vieru křesťansků přijala 147. dei, f.: Poď rúče, dřéve než umře má dczy 107%; Jairus... za svû dczerz mne prosé, nerekl... 107%. — nejmám ženy své, pójdu k zlé dczerzí 74%, prostitutce, v. také zly. dédie, m.: Totot je dyedicz, pod'me, za- bímy jej, i budem mieti jeho dédinu 3265; když tak veliké lidi a dyedycze královstvie nebeského ... trpěti vi- dimy 242b, dědina, f. — .Dédicivi: Totot je dédic, pod'me,.zabímy jej, i budem mieti jeho dyedynu 3265; otcovo odkázanie byl by musil (uéeník) pósobiti, Díedynu rozdéliti a M hospodáfstvie zpósobné zjednati 111%. — Pozemek, statek: aby (abys) ani zlata ani stfiebra ani diedyn ani vinnic (nemiloval) 338%; já tobě dám lid, tvú dýedynu 18b, Dekapolis, f., jm. místní: ješto bieše Sa- maria, Galilea, Dekapolis a jiné kra- jiny 2985. děkovánie, n., vděčnost: s velikým díeko- wanym zpomínají (sv. mučeníci), že. ne svým zaslúžením, ale jeho pomocí (hospodina) přemohli jsú rozličné muky 28b, dékovati, impf.: Neptestávaj ustaviéné dyekowaty, gratias agere 100b; (lze) hospodinu z téch darôv dyekowaty 1532. délati, impf.: jenż (sv. Pavel) rukü dyelallíe, potřeby sobě dobýváše 152%; (kvietie) Nedyela, ani přede 82%; ale radši dyelaý svýma rukama dielo dobré 44b; (dobří andělové) jižto ne
290 daleký, adj.: člověk, jenž jest na dalekeí púti 327%. — z-daleka: Ze jsu byli (zastupove) z daleka přišli 262%; Ale Petr jdieše po něm (jez.) zdaleka až do domu 374?; Z daleka jim namietaji jich nedostatky (pět müdrych pěti nemüdrym pannám) 362b. dan, f.: ti, jesto brâchu dan 284b; ja jsem prázden té danye 285b. dánie, n., dav: od něhožto (boha) všecko danye najlepšie . . . svrcha schodí 227b. Daniel, m., jm. os.: danýel v jednie jámě byl zavřen 15°, — Adj. possess. -óv: podlé proroctvie danyelowa proroka 297%. dar, m.: potom dari oférovachu, munera 98b; (příklad) jenž znamenává sedm darow ducha svatého 45%. darmo, adv. — Marne: Nebo ne darmo svatý Lukáš píše 43b; Darmo sč chu- dobü bráníš, neb tvé svědomie vie, že jest jinak 1695. — Zadarmo: Darmo ste, pravi, vzeli, darmo dävajte 150%, dati, pf.: aby je (zeny) . . . od sebe pustili (zidové), Daducze jim knížky 10zlû- tenie 300b, — Dadye jej (syna člově- čieho) pohanstvu (židé), aby jím kla- mali 313%; hledächu křivého svě- deéstvie proti jezukristovi, aby na smrt jej daly 374%. — buoh day, by mi muoj muž tak výtečný byl 339%. — Dayte chválu vašemu vykupitelovi 378%; jemuž by chtěl (člověk) pro po- lepšenie některú kázeň daty 79%; (aby) domněnie lehkosti na sě nedali (apošto- lové) 155^. — inhed mi to védéti dayte 20%; abychom sami pro své dobré nedali sebe chvaliti 1392, — dáti sé: Což je tak divného, že [íe ge dal diáblu nésti (jez.), když lie gie dal jeho údóm (židům) křižovati? 47%; (Herodes) da (ie na veliké chytrosti 22%; Tehdy bratfie dachu lie snazné na modlitbu 312b. dávati, impf.: (rúcho z žínie učiněné) ješto viece jeho tělo obtěžováše, nežli kterû rozkos dawafllie 33b; spasenie ścedre dawas, tribuis 99%; (i křivé pro- roky) mámy přijímati a potřebu jim dawaty, ministrare 168b; v tom nám dawa nauécenie (jez.) 65; z téj prosby nedawagy viny matefi, ale synóm (apośtolovć) 315%. — Królovstvie ne- beské nenie dawagicieho, ale pfijima- jícícho 315%. David, m., jm. os.: Jesse pak urodil da- wida krále 15. — Adj. possess. -óv: jezukrista, syna dawidowa 12. daviti sé, impf., Avnouti se: (Ježíš) chtě zastupów zbyti, nebo piieliś lie k nému dawiechuu 110%. dávno, n.: za Itareho dawna byl ten obyčej 212%. — adv.: (židé) věděvše to dawno dřve, že sě má (jez.) naroditi 22%; ti (jenž mějiechu v sobě diábly) byli by dawno udáveni, by nad sebü bożie pomoci neméli 119b. dávny, adj: za dawneho času 15b; Dawny časové jsú jakž je všecka Asia vieru křesťansků přijala 147. dei, f.: Poď rúče, dřéve než umře má dczy 107%; Jairus... za svû dczerz mne prosé, nerekl... 107%. — nejmám ženy své, pójdu k zlé dczerzí 74%, prostitutce, v. také zly. dédie, m.: Totot je dyedicz, pod'me, za- bímy jej, i budem mieti jeho dédinu 3265; když tak veliké lidi a dyedycze královstvie nebeského ... trpěti vi- dimy 242b, dědina, f. — .Dédicivi: Totot je dédic, pod'me,.zabímy jej, i budem mieti jeho dyedynu 3265; otcovo odkázanie byl by musil (uéeník) pósobiti, Díedynu rozdéliti a M hospodáfstvie zpósobné zjednati 111%. — Pozemek, statek: aby (abys) ani zlata ani stfiebra ani diedyn ani vinnic (nemiloval) 338%; já tobě dám lid, tvú dýedynu 18b, Dekapolis, f., jm. místní: ješto bieše Sa- maria, Galilea, Dekapolis a jiné kra- jiny 2985. děkovánie, n., vděčnost: s velikým díeko- wanym zpomínají (sv. mučeníci), že. ne svým zaslúžením, ale jeho pomocí (hospodina) přemohli jsú rozličné muky 28b, dékovati, impf.: Neptestávaj ustaviéné dyekowaty, gratias agere 100b; (lze) hospodinu z téch darôv dyekowaty 1532. délati, impf.: jenż (sv. Pavel) rukü dyelallíe, potřeby sobě dobýváše 152%; (kvietie) Nedyela, ani přede 82%; ale radši dyelaý svýma rukama dielo dobré 44b; (dobří andělové) jižto ne
Strana 291
vědomě v smyslech clovéé ch dyelagí, přivodiece je k dobrému 95b, působí. déle, adv.: By byla dele trvala vojna říman, všickni židové byli by zhynuli 353b; ti, jesto jsû .. . velmi dele nežli nynější lidé živi byli 310%. deli, adj. kompar.: protož jsü také delffy cas ... usilovali 310%. déliti, impf.: Dyelli gffuu mezi sobü mé rúcho 376%. dělník, m.: Žeň jest veliká, ale dyel- nykow málo 1395; Déte ode mme, dyelnycy zlych skutkóv! 93b. den, m.: den súdný rozdělí (jez.) všecky dobré od hřiešníkóv 5%; jenž bieše pohřeben čtyři dny v hrobě 94; učiň, aby jednoho dne nebo dvu $la manna s nebe 2649; (život) v němžto člověk den ode dne vždy jde 230%, (sv. muče- níci) slázie... pfed hospodinem i we dne i v noci 282. dčnie, dobré dčnie v. dobrý. denní, adj.: když učiní (hospodin) nájem s dělníky z penieze dennyeho 307%. desátek, m.: z svého zbožie dellatek mate vydati 49b, desater, numer.: A buožie kázanie jest dellatero 49b; deffatero buozie přiká- zanie naplňujeme 49%. desét, numer.: Tehdy uslyšavše delliet (deset apoštolů) miechu nelibost proti dvěma bratroma 3132; z deffiety mést 565; abychom témuž tělu skrze čtyři deffiety (t. dni postu) utrpenie učinili 49b. déšč, m.: Slova jich (apoštolův) jako deffczt bily 555, 1 šli jsú díczowe 95%. détátko, n.: Urodila dyetatko, infantem 15b. dětenstvie, n., dětskost: ani kolébky (ne- mohl jsi mieti), ješto by byla tvé dyetenftwie upokojila 379?. děti, pl. ff., v. dietě. dětinstvie, -o, n.: rozu(m) našeho dye- tynftwie jest 309%, — A když tvé menšie dyetynítwuo minulo 379b, útlý věk dětský. děti(n)ný, adj.: mléčných 3232, děva, f., služebná: uzře jej (Petra) jiná dyewa i vece 374b. devatdesat, numer.: Ze s¢ bude viece ji (ovci nalezené) radovati nežli devěti Z ust dyetynych a 291 a dewwyety dczat, ješto jsú nezablú- dily 287%, v. také devět. devátý, numer.: k dewatey hodině volal jest ježíš velikým hlasem 376b. děvečka, f., dívka: i dána by (hlava) dyeweczce 238b, dceři Herodiadině. devět, numer.: však ostaví dewiet a de- waddeffat (ovec) a jde hledat té, ješto je zablúdila 287%, dévicé, f., panna, dívka: Stokrát viece ovoce nesú svatí mučeníci a čisté dyewice 221%, diábel, m.: v tvé jmé jsme dyabli vy- puzovalij daemonia 94%, Adj. possess. -óv: (hiiesnici) sva vuoli Cinie sé dyablowi 318b, když v pokušení diablowem hlad přemohl (jez.) 52%. diábelný, adj.: z synóv dyabelnych budú učiněni synové boží 439. diábelský, adj.: všech skutkóv dyabel- fkich s& odpoviedajice (my) 3%; knieze dyabelfke, principem | daemoniorum 162b. diek, m.: Měj dyek, sluho dobrý a věrný 3635, v. také néhodiek. — (centurio) véda, Ze nenie jemu w dyek, aby (ty, jezukriste) přišel v jeho duom, non acceptabile sit 104%. dielo, n. — Dílo, zaměstnání: jídechu, tento na své... pole a oneno na své vlastnie dyelo 330%. — Skutek: aby kazdy tiem věčieho zisku dobrými dyel hledal 345; Zjevná jsû dyela našeho těla, ješto jsú smilstvo, ne- čistota, svárové ... 93%. diera, f.: (holúbek) w dierach vysokých v skále sč hniezdi 45%, v rukú i v nohú (jezukrista) dyeri byly proklány 45?. dietě, n., dítě, syn; pl. děti, f., dětí: Dýetye sé nám narodilo 18%; Toť jest mé dyetye zvolené 6% (Bůh otec o synu) ; O výborné dyetie pána mého hospo- dina, což jsi učinil (') 383°; Miluj po boze otce... miluj dyety 1675, filios; (národ) podoben jest k dýetem, ješto sedie na trhu 178. — Mládě: naleznete oslici přivázanůú a dyetye s ni 318%, — Hoch, pachole: Pane, dyetie mé leží v domu 103%, srv. dále: žádný (ne- prosil) za svého pacholka, jediný tento (centurio). dieti, impf. i pf., praviti, říkali, říci: když král nebeský dýe každému sluze 7%; 19*
vědomě v smyslech clovéé ch dyelagí, přivodiece je k dobrému 95b, působí. déle, adv.: By byla dele trvala vojna říman, všickni židové byli by zhynuli 353b; ti, jesto jsû .. . velmi dele nežli nynější lidé živi byli 310%. deli, adj. kompar.: protož jsü také delffy cas ... usilovali 310%. déliti, impf.: Dyelli gffuu mezi sobü mé rúcho 376%. dělník, m.: Žeň jest veliká, ale dyel- nykow málo 1395; Déte ode mme, dyelnycy zlych skutkóv! 93b. den, m.: den súdný rozdělí (jez.) všecky dobré od hřiešníkóv 5%; jenž bieše pohřeben čtyři dny v hrobě 94; učiň, aby jednoho dne nebo dvu $la manna s nebe 2649; (život) v němžto člověk den ode dne vždy jde 230%, (sv. muče- níci) slázie... pfed hospodinem i we dne i v noci 282. dčnie, dobré dčnie v. dobrý. denní, adj.: když učiní (hospodin) nájem s dělníky z penieze dennyeho 307%. desátek, m.: z svého zbožie dellatek mate vydati 49b, desater, numer.: A buožie kázanie jest dellatero 49b; deffatero buozie přiká- zanie naplňujeme 49%. desét, numer.: Tehdy uslyšavše delliet (deset apoštolů) miechu nelibost proti dvěma bratroma 3132; z deffiety mést 565; abychom témuž tělu skrze čtyři deffiety (t. dni postu) utrpenie učinili 49b. déšč, m.: Slova jich (apoštolův) jako deffczt bily 555, 1 šli jsú díczowe 95%. détátko, n.: Urodila dyetatko, infantem 15b. dětenstvie, n., dětskost: ani kolébky (ne- mohl jsi mieti), ješto by byla tvé dyetenftwie upokojila 379?. děti, pl. ff., v. dietě. dětinstvie, -o, n.: rozu(m) našeho dye- tynftwie jest 309%, — A když tvé menšie dyetynítwuo minulo 379b, útlý věk dětský. děti(n)ný, adj.: mléčných 3232, děva, f., služebná: uzře jej (Petra) jiná dyewa i vece 374b. devatdesat, numer.: Ze s¢ bude viece ji (ovci nalezené) radovati nežli devěti Z ust dyetynych a 291 a dewwyety dczat, ješto jsú nezablú- dily 287%, v. také devět. devátý, numer.: k dewatey hodině volal jest ježíš velikým hlasem 376b. děvečka, f., dívka: i dána by (hlava) dyeweczce 238b, dceři Herodiadině. devět, numer.: však ostaví dewiet a de- waddeffat (ovec) a jde hledat té, ješto je zablúdila 287%, dévicé, f., panna, dívka: Stokrát viece ovoce nesú svatí mučeníci a čisté dyewice 221%, diábel, m.: v tvé jmé jsme dyabli vy- puzovalij daemonia 94%, Adj. possess. -óv: (hiiesnici) sva vuoli Cinie sé dyablowi 318b, když v pokušení diablowem hlad přemohl (jez.) 52%. diábelný, adj.: z synóv dyabelnych budú učiněni synové boží 439. diábelský, adj.: všech skutkóv dyabel- fkich s& odpoviedajice (my) 3%; knieze dyabelfke, principem | daemoniorum 162b. diek, m.: Měj dyek, sluho dobrý a věrný 3635, v. také néhodiek. — (centurio) véda, Ze nenie jemu w dyek, aby (ty, jezukriste) přišel v jeho duom, non acceptabile sit 104%. dielo, n. — Dílo, zaměstnání: jídechu, tento na své... pole a oneno na své vlastnie dyelo 330%. — Skutek: aby kazdy tiem věčieho zisku dobrými dyel hledal 345; Zjevná jsû dyela našeho těla, ješto jsú smilstvo, ne- čistota, svárové ... 93%. diera, f.: (holúbek) w dierach vysokých v skále sč hniezdi 45%, v rukú i v nohú (jezukrista) dyeri byly proklány 45?. dietě, n., dítě, syn; pl. děti, f., dětí: Dýetye sé nám narodilo 18%; Toť jest mé dyetye zvolené 6% (Bůh otec o synu) ; O výborné dyetie pána mého hospo- dina, což jsi učinil (') 383°; Miluj po boze otce... miluj dyety 1675, filios; (národ) podoben jest k dýetem, ješto sedie na trhu 178. — Mládě: naleznete oslici přivázanůú a dyetye s ni 318%, — Hoch, pachole: Pane, dyetie mé leží v domu 103%, srv. dále: žádný (ne- prosil) za svého pacholka, jediný tento (centurio). dieti, impf. i pf., praviti, říkali, říci: když král nebeský dýe každému sluze 7%; 19*
Strana 292
292 A dyeme-l, že hřiechu nejmámy, sami sebńi obluzujem 39%; Coż dyeme, bratfice mila, den sidny 53b, co řekne- me; jeżńs, jemużto dyegi Kristus 22. dieti sé, impf.: skrze toto utrpenie čest fie dyegie pro buoh 360b, všeho proti- venstvie, coż [ie nám dyegie od našich bliżnich 105; pro dobrodénie. jesto fie na (! jich blizniemi dyegieffie 202b; to, coż Zidovstvu [ie dyegyeffye 147b. dietko, n., pl. dietky, f., dítky, mláďata: Obfezujete dyetky v sobotu 197b; (holübek) Svych dyetek écórvkami... nekrmí 44%. dievčí, adj.: skákanie dyewczie smilné (smy slyšali, t. dcery Herodiadiny) 240%. dievka, f. — Panna: tato svatá dywka urodila hospodina 15b. — Služebnice: (Maria) jest boha rodice, jest jeho dyewuka, ancilla 15*; I přistúpi k němu (Petrovi) jedna dyeuka a řkúci 374b; všickni, ješto jmají své sluhy a své dyewkí, famulas 1034. div, m. Div: Aniž je dyw. že věcšie přikázanie dáno jest 60%; proto nenie dyw, že jsú oni tak dobfi byli 161*; w dyw jest to, kdyż kto zmladu du- chovní život vede 246b. — Zázrak: jenž...tak veliké dywy činí, miracula 102%, v tvé jmě smy dywow mnoho učinili, virtutes 94%. dívanie, n., podívání, podívaná: jíde po něm (jez.) zástupóv mnoho. Někteří pro milovánie, ..., někteří pro dy- wanye, propter admirationem 98%. diviti sé, impf.: hospodin dywieffe [íe, admirabatur 1062. divné, adv. — Podivuhodné: aby tiem naše viera dywnye byla potvrzena 40b, tvé mlčenie bude dywnye volati, mira- biliter 101%. — Zázračné: když by mé dywnye očistil, duostojné bych tč chválil 994. divný, adj., podivný, zvlášimí: Což je tak dywneho, że... 247%; Dywna mistróv a duchovníkóv židovských nemúdrost!, Mira 2515; O, véc dywna a hrozná! 112b. dlan, f.: (jezukrist) na svéj dlany drží nebe 10%. dle, praep.: ktož praví, by... má... každého dle rad učiniti 126%. dluh, m.: lichva všecko zbožie w dluh obrátí 81%. dlúho, adv.: buď tam tak dluho, až já tobě poviem 25%; na modlitvě dluho bdieti 91%. dlúhý, adj.: Neduha nemoc slove, nemoc dluha 58%; že chtěl dluhe kázanie uči- niti 60%; po dluhych časiech 241b, dlúhost, f., délka: Nikte také se skutky svymi aneb dluhofty časa nechval 311^; jehozto (kiíze) dluhoft jest věčnost 387), symbolika církevní. dlužník, m.: svých dluznýkow napomí- náte 50b. dlužný, adj.: jenž od svého dlužníka. to, což jemu jest dluzen, potřebuje 50b. dna, f., paralysis: nesiechu pfedeń... ty, ješto dna lámáše 56b; Chtě uzdra- viti hospodin člověka ode dný, hfiechy . jemu najprvé odpustil 122%. dnes, adv.: nebo sé jest dnes na1odil Spasitel 3b. dnešní, adj.: když svatých mučeníkóv den dnel(ný čteme 27; A do dneli- nyeho dne toto otázanie nám jest prospěšno 341%. dno, n. jejiezto (studnice) hlubokost beze dna 389b. dnovy, adj. paralyticus: že pro své hfiechy byl (nemocný) dnýowu (!) nemoc 122%. upadl v tu do, praep. — Když sč židie viátili do [we zemie 1b; jenz na trhy nebo snad do lazny jde 175%. — od vzchod a slu- nećneho. aż do zapada 1072, v. takć of. — Lazar, jehozto nemoc nebyla do Imrty 1235; jenz (učeník) bieše spadł s uokna a do Ífmrty sé zabil 149b. — ješto (utrpenie) trpíme od tčch, do jichzto sme wíery üfali 1605; ale do kterichs toho neznamenáme (Ze sé mohá polep$iti), mámy sé jim... brá- niti 80^; první člověk jměl do [ebe domněnie, že jest roven otci bohu 482; (Jan) vědieše do febe, eZ je viece než prorok 211%; aby, když svého bližnieho vidí v hřiešiech ležiece, do nyeho sě nerozpačoval, nebo nevie, co božie milosrdenstvie z něho učiní 312%, (apoštolové) jmějiechu nelibost do dwu bratru 3152, v. také k a proti.
292 A dyeme-l, že hřiechu nejmámy, sami sebńi obluzujem 39%; Coż dyeme, bratfice mila, den sidny 53b, co řekne- me; jeżńs, jemużto dyegi Kristus 22. dieti sé, impf.: skrze toto utrpenie čest fie dyegie pro buoh 360b, všeho proti- venstvie, coż [ie nám dyegie od našich bliżnich 105; pro dobrodénie. jesto fie na (! jich blizniemi dyegieffie 202b; to, coż Zidovstvu [ie dyegyeffye 147b. dietko, n., pl. dietky, f., dítky, mláďata: Obfezujete dyetky v sobotu 197b; (holübek) Svych dyetek écórvkami... nekrmí 44%. dievčí, adj.: skákanie dyewczie smilné (smy slyšali, t. dcery Herodiadiny) 240%. dievka, f. — Panna: tato svatá dywka urodila hospodina 15b. — Služebnice: (Maria) jest boha rodice, jest jeho dyewuka, ancilla 15*; I přistúpi k němu (Petrovi) jedna dyeuka a řkúci 374b; všickni, ješto jmají své sluhy a své dyewkí, famulas 1034. div, m. Div: Aniž je dyw. že věcšie přikázanie dáno jest 60%; proto nenie dyw, že jsú oni tak dobfi byli 161*; w dyw jest to, kdyż kto zmladu du- chovní život vede 246b. — Zázrak: jenž...tak veliké dywy činí, miracula 102%, v tvé jmě smy dywow mnoho učinili, virtutes 94%. dívanie, n., podívání, podívaná: jíde po něm (jez.) zástupóv mnoho. Někteří pro milovánie, ..., někteří pro dy- wanye, propter admirationem 98%. diviti sé, impf.: hospodin dywieffe [íe, admirabatur 1062. divné, adv. — Podivuhodné: aby tiem naše viera dywnye byla potvrzena 40b, tvé mlčenie bude dywnye volati, mira- biliter 101%. — Zázračné: když by mé dywnye očistil, duostojné bych tč chválil 994. divný, adj., podivný, zvlášimí: Což je tak dywneho, że... 247%; Dywna mistróv a duchovníkóv židovských nemúdrost!, Mira 2515; O, véc dywna a hrozná! 112b. dlan, f.: (jezukrist) na svéj dlany drží nebe 10%. dle, praep.: ktož praví, by... má... každého dle rad učiniti 126%. dluh, m.: lichva všecko zbožie w dluh obrátí 81%. dlúho, adv.: buď tam tak dluho, až já tobě poviem 25%; na modlitvě dluho bdieti 91%. dlúhý, adj.: Neduha nemoc slove, nemoc dluha 58%; že chtěl dluhe kázanie uči- niti 60%; po dluhych časiech 241b, dlúhost, f., délka: Nikte také se skutky svymi aneb dluhofty časa nechval 311^; jehozto (kiíze) dluhoft jest věčnost 387), symbolika církevní. dlužník, m.: svých dluznýkow napomí- náte 50b. dlužný, adj.: jenž od svého dlužníka. to, což jemu jest dluzen, potřebuje 50b. dna, f., paralysis: nesiechu pfedeń... ty, ješto dna lámáše 56b; Chtě uzdra- viti hospodin člověka ode dný, hfiechy . jemu najprvé odpustil 122%. dnes, adv.: nebo sé jest dnes na1odil Spasitel 3b. dnešní, adj.: když svatých mučeníkóv den dnel(ný čteme 27; A do dneli- nyeho dne toto otázanie nám jest prospěšno 341%. dno, n. jejiezto (studnice) hlubokost beze dna 389b. dnovy, adj. paralyticus: že pro své hfiechy byl (nemocný) dnýowu (!) nemoc 122%. upadl v tu do, praep. — Když sč židie viátili do [we zemie 1b; jenz na trhy nebo snad do lazny jde 175%. — od vzchod a slu- nećneho. aż do zapada 1072, v. takć of. — Lazar, jehozto nemoc nebyla do Imrty 1235; jenz (učeník) bieše spadł s uokna a do Ífmrty sé zabil 149b. — ješto (utrpenie) trpíme od tčch, do jichzto sme wíery üfali 1605; ale do kterichs toho neznamenáme (Ze sé mohá polep$iti), mámy sé jim... brá- niti 80^; první člověk jměl do [ebe domněnie, že jest roven otci bohu 482; (Jan) vědieše do febe, eZ je viece než prorok 211%; aby, když svého bližnieho vidí v hřiešiech ležiece, do nyeho sě nerozpačoval, nebo nevie, co božie milosrdenstvie z něho učiní 312%, (apoštolové) jmějiechu nelibost do dwu bratru 3152, v. také k a proti.
Strana 293
doba, f.: (ježíš) chtě také jejie (ženy) volánie zbýti, nebo v jednu dobu na syna božieho voláše 258b. Dobeš, m., jm. os.: svatý Job a svatý dobe([ 123%. dobré, n., v. dobry. dobré, adv. — Dobře: Nenie potřebie dobrze sé majícím lékate 1245. — Správné: velmi dobrzie jezukrist jest radost a veselé všeho národa lidského 35; A to dobrzie náš jezukrist sé zna- menává 6b. — Zajisté: lidé, ješto zajtra živi budú, dobrzíet o svéj potřebě péči budú jmieti 85%; by který člověk... menších (darů) hledal — a moba dobrze věcšie jmieti — bláznový by skutek učinil 246. — Sice ovšem: A to, że jsû dietky zbity a jezukrist... ostal živ, znamenává, že nepřietelé viery kiestankéj (!) mučeníky svaté pro vieru muohü dobrze života zbaviti, ale jezukrista nikdy jim odjieti ne- mohů 26%; kteříž jiné učie a sami nečinie, slovů dobrze mistři, ale ne- učení 235b, dobro, adv., v. dobrý. dobrodéjec, m., dobrodinec: že jsú vždy byli nevděční svým dobrodyeyczom 2062. dobrodějstvie, n., dobrodiní; (mnozí) při- jmüce dobrodyeyftwie, nejsá vdééni 317b, dobrodénie, n.: pro dobrodyenye, jesto sé na (!) jich blizniemi déjiese 202b. dobrota, f.: aby pro svú velikú dobrotu pomohl nám svítčžiti (hospodin) 3b, (tiší) přemáhají dobrotu zlost 618. — Protož nikte sě nerozpačuj pro své hřiechy, aniž kto také přieliš úfaj do své dobroty! 325b. dobrotivě, adv.: aby oni (mlazší) po jeho (jez.) smrti k vieře křesťankéj (sic) dobrotywie bez obtieženie přijímali 133b. dobrotivy, adj.: (Cynokon) To sé vykládá dobrovolný nebo dobrotywý 72b, dobrovolenstvie, n. — Dobrá vůle: když jest dobrowuolenftwie, tu jest také přiezeň 72b; (aby) syna božieho k dobro- wolenftwi připravil, benevolentiam, 1038, — Svoboda: (oslice svázána bieše), aby nejméla dobrowolenítwie jíti, kam jí libo 320%; dřéve než shřešíme, mámy dobrovolně, adv.: dobrowolen[twie, uciniti vuoli diábel- ská anebo nechati 320b. A my pak mámy svému hospodinu dobrouolnye, ne- pfipuzeni, posluśni byti 65; naše mysl hrdá nechce toho dobrowolnye ostati 53b. dobrovolný, adj.: Buď dobrowolen svému protivniku 724; protože jsú pošli (židé) od Abrahama z Sáry, jeho dobrowolne ženy 336%, svobodné. dobry, adj. — když kto, stár jsa, počne teprv dobbrí býti 247%; když uzřie mnicha v dobrem rúše nebo dobre krmé jedüce 865; každý kazatel má mieti dobre svědečstvie od těch, jimžto káže 57, že jest dobrý; jídechu o něm (jez) noviny dob e pověsti 57b; svü dobru volí sč za naše spasenie oféroval (jez.) 65, v. také vóle; oni přijemše od ného (jez) dobre dyenye, prosiechu jeho, aby od nich šel pryč 120%; pro jeho (jez.) mnohé dobree dyeníe zlým sé jemu oplatili 3295. — nčco dobreho mluvil, utile 92%; toť jest zákon i pro- ročstvie dobre těm, ješto jeho (boha) prosie 90%, prospěšné; Nam pak slusie .. . voliti to, k ćemuż Jest vuole bożie dobra, abychom tu... naplnili 62. — Adv. dobro: Nenie dobro vzieti chléb synóv 257%; Hospodine, dobro jest nám tuto býti 276%. — dobré, n.: želenie najvyššieho dobreho 63%, dobra, aby mohl (člověk) věděti najvyššie dobre 63b. dobytek, m.: aby (abys) ani zlata... ani dobitka ani dvorôv (nemiloval) 3382. dobyti, pf. — Dobýti: Když město Jeru- salem bylo dobyto 188b. — Ziskati: za to, což byl neprávě dobyl, chtěl étvero to navrátiti (sv. Matěj) 54%. — Do- sáhnouti: Tak by člověk, aby jedinú milosti božie dobuda (!) viec by pak shřešiti nemohl 254%; (abychom mohli) dobýtý sobě svých hřiechóv odpušče- nie 6%. dobytie, n., dosažení: co jest tak nezná- mé... jako... nebeského? 2492, dobytie královstvie dobyvati, impf.: jenz (sv. Pavel) rukud děláše, potřeby sobs dobywallie 152b; sobě spasenie dobywame, acquiritur 291b,
doba, f.: (ježíš) chtě také jejie (ženy) volánie zbýti, nebo v jednu dobu na syna božieho voláše 258b. Dobeš, m., jm. os.: svatý Job a svatý dobe([ 123%. dobré, n., v. dobry. dobré, adv. — Dobře: Nenie potřebie dobrze sé majícím lékate 1245. — Správné: velmi dobrzie jezukrist jest radost a veselé všeho národa lidského 35; A to dobrzie náš jezukrist sé zna- menává 6b. — Zajisté: lidé, ješto zajtra živi budú, dobrzíet o svéj potřebě péči budú jmieti 85%; by který člověk... menších (darů) hledal — a moba dobrze věcšie jmieti — bláznový by skutek učinil 246. — Sice ovšem: A to, że jsû dietky zbity a jezukrist... ostal živ, znamenává, že nepřietelé viery kiestankéj (!) mučeníky svaté pro vieru muohü dobrze života zbaviti, ale jezukrista nikdy jim odjieti ne- mohů 26%; kteříž jiné učie a sami nečinie, slovů dobrze mistři, ale ne- učení 235b, dobro, adv., v. dobrý. dobrodéjec, m., dobrodinec: že jsú vždy byli nevděční svým dobrodyeyczom 2062. dobrodějstvie, n., dobrodiní; (mnozí) při- jmüce dobrodyeyftwie, nejsá vdééni 317b, dobrodénie, n.: pro dobrodyenye, jesto sé na (!) jich blizniemi déjiese 202b. dobrota, f.: aby pro svú velikú dobrotu pomohl nám svítčžiti (hospodin) 3b, (tiší) přemáhají dobrotu zlost 618. — Protož nikte sě nerozpačuj pro své hřiechy, aniž kto také přieliš úfaj do své dobroty! 325b. dobrotivě, adv.: aby oni (mlazší) po jeho (jez.) smrti k vieře křesťankéj (sic) dobrotywie bez obtieženie přijímali 133b. dobrotivy, adj.: (Cynokon) To sé vykládá dobrovolný nebo dobrotywý 72b, dobrovolenstvie, n. — Dobrá vůle: když jest dobrowuolenftwie, tu jest také přiezeň 72b; (aby) syna božieho k dobro- wolenftwi připravil, benevolentiam, 1038, — Svoboda: (oslice svázána bieše), aby nejméla dobrowolenítwie jíti, kam jí libo 320%; dřéve než shřešíme, mámy dobrovolně, adv.: dobrowolen[twie, uciniti vuoli diábel- ská anebo nechati 320b. A my pak mámy svému hospodinu dobrouolnye, ne- pfipuzeni, posluśni byti 65; naše mysl hrdá nechce toho dobrowolnye ostati 53b. dobrovolný, adj.: Buď dobrowolen svému protivniku 724; protože jsú pošli (židé) od Abrahama z Sáry, jeho dobrowolne ženy 336%, svobodné. dobry, adj. — když kto, stár jsa, počne teprv dobbrí býti 247%; když uzřie mnicha v dobrem rúše nebo dobre krmé jedüce 865; každý kazatel má mieti dobre svědečstvie od těch, jimžto káže 57, že jest dobrý; jídechu o něm (jez) noviny dob e pověsti 57b; svü dobru volí sč za naše spasenie oféroval (jez.) 65, v. také vóle; oni přijemše od ného (jez) dobre dyenye, prosiechu jeho, aby od nich šel pryč 120%; pro jeho (jez.) mnohé dobree dyeníe zlým sé jemu oplatili 3295. — nčco dobreho mluvil, utile 92%; toť jest zákon i pro- ročstvie dobre těm, ješto jeho (boha) prosie 90%, prospěšné; Nam pak slusie .. . voliti to, k ćemuż Jest vuole bożie dobra, abychom tu... naplnili 62. — Adv. dobro: Nenie dobro vzieti chléb synóv 257%; Hospodine, dobro jest nám tuto býti 276%. — dobré, n.: želenie najvyššieho dobreho 63%, dobra, aby mohl (člověk) věděti najvyššie dobre 63b. dobytek, m.: aby (abys) ani zlata... ani dobitka ani dvorôv (nemiloval) 3382. dobyti, pf. — Dobýti: Když město Jeru- salem bylo dobyto 188b. — Ziskati: za to, což byl neprávě dobyl, chtěl étvero to navrátiti (sv. Matěj) 54%. — Do- sáhnouti: Tak by člověk, aby jedinú milosti božie dobuda (!) viec by pak shřešiti nemohl 254%; (abychom mohli) dobýtý sobě svých hřiechóv odpušče- nie 6%. dobytie, n., dosažení: co jest tak nezná- mé... jako... nebeského? 2492, dobytie královstvie dobyvati, impf.: jenz (sv. Pavel) rukud děláše, potřeby sobs dobywallie 152b; sobě spasenie dobywame, acquiritur 291b,
Strana 294
294 dochoditi, impf.: kdož v ně (věčné spa- senie) věří, ten jeho také dochodý 97%. dojíti, pf.: abyste mohli věčné radosti dogity 4%; že jsú jako stupňové uči- něni, až bylo doydeno (!) ohně pekel- ného 70%. dojka, f., kojící žena: hoře těm, ješto jsú těžky, a těm, ješto jsú doyký 3532; hoře těžkým ženám a doykam v těch dnech 351%. dokavad, konj.: Dokawad, hospodine . . ., nesüdís a nepomstíá naàie krve 2323, do které doby, kdy. dokonany, adj. z partic., dokonalý: do- konane a svrchované dobré ukazuje (osmé kázání na hoře) 64%. dokonati, pf.: když dokona ježíš ta slova, diviechu sě zástupové 95%; ty svaté ženy to, což byly v pátek večer nedo- konaly, tiem jsú pak tehdy (v sobotu ráno) dospěly 292%. — dokonati sé: kdyż [ie dokona všecka naše služba 79; (jez. na kfiżi) vece: Dokonalo lie geft 3843, dokonävati, impí.: Nebo tam počíná (Isaiáš) od můúdrosti božie a dokonawa v strachu božiem 64%. — dokonávati sé: od toho času (čtvrté hodiny) juž [he jako noc dokonawa 249b, dól, m.: povede-li slepec slepce, w duol upadneta 251b. dole, adv.: s hospodinem jeho mlazsí na huoru vzešli, a lénejší dole ostali, deorsum 982. dolejsi, adj.: dva doleyflie (provazy) odpoviedáta dvéma svrchníma 232b. dolóv, adv.: nékdy s skal dolowu vy- sokych strkovali (sv. muéceníky) 28*; (Jan Kit. uzte ducha svatého, an jde dolow 40b; kdyz jezi$ jdie&e dolow, descendente 98?; Dolow bóże, ćlovóce, modliś se, Deorsum 982, v. teké vrch. doložiti sě, pf.: (sluhy) chtiechu inhed stoklasu vytrhati. Ale vsak fie dfóve dolozychu svého pána, ale pán jim zapovědě a řka 2232. dóm, m.: abychom mohli v jeho domu pfebyvati 115; aby svietila. (sviece) vsem, jesto jst w domu 65b; Mir to- muto duomowi 1522. domáeí, adj., familiaris: Budü-li otce Celedného Belzebuba nazyvati, velmi viece do macieho (sic, t. j. domóci jeho) oba 1615; přijídechu k němu (synu bo- žiemu) jeho mlazší jakožto letní, jakožto domacý, . jakozto ptietelé, domestici 97b. domek, m.: jsem tak chud, ze svého domku nemám 110b. domněnie, n., mínění, domněnka: (první člověk) jměl do sebe domnýenye, že jest roven otci bohu 48%; Do vína s myrrú a s žlučí smiešeného nejmám dobrého domnyenye 388^; (diáblové). zlé domnynye po stvoriteli zZádáchu vzbuditi 58%; co mysléše tento svatý, které domnyenye jmějieše? aestimabat 1034; Uslyšeti máte boje a domnyenye ku bojóm 348b, pověst; smrt vnáhle a beze všeho domnfyenie pride 358b, neočekávaně. domnieti sé, impf.: Zidové byli by ii (Marii) ukamenovali, domnyecze lie, by byla počala z cizolozstva 16b. domóv, adv.: domow jíti, to jest do ráje sé navrátiti 124%. domovník, m., domácí člověk: nepřietelé člověčí domownycy jeho, domestici 166b, doňavadž v. doněvadž. doněvadž, doňavadž, doni(d)ž, conj.: apoštoli, jižto žalostiti nemohů, do- nyewadzz Zenicha... vidie 130b; Ne- mohü synové ženichovi žalostiti, do- nyawadzz ženich s nimi jest 130b; Dotavad dřevo dobré nenese zlého ovoce, donyawadz jest ustavično v do- brych skutciech 925; donydz nebe a země nemine, najmensie slovce... nezhyne 65^; A donydz nenie v nich milovánie véénych vécí, nejednü tesk- ností jsú raněni 61%; A donyz byl mlád (jez.) a mluviti nemohl, pohanóm hvězda jej ukázala 21%; nikte nemuož nad nizáim sebe vlásti, donyzdz se nepoddá sebe vyśsiemu 622. doni(d)ž v. doněvadž. doplniti, pf., dokonati, vykonati: otcové vaši počali jsú zlost na mých slu- hách ..., ale vy pak na mně na samém doplnte 346b; (Jidáš) vyšed ven poče sě pečovati, aby ten zlý úmysl dokonal a svá mysl doplnyl 381b. doplñovati, impf.: na svédeëstvie, że zákona nezrusuje (jez.), ale zákon doplnygie 277%; (božie milost) ješto
294 dochoditi, impf.: kdož v ně (věčné spa- senie) věří, ten jeho také dochodý 97%. dojíti, pf.: abyste mohli věčné radosti dogity 4%; že jsú jako stupňové uči- něni, až bylo doydeno (!) ohně pekel- ného 70%. dojka, f., kojící žena: hoře těm, ješto jsú těžky, a těm, ješto jsú doyký 3532; hoře těžkým ženám a doykam v těch dnech 351%. dokavad, konj.: Dokawad, hospodine . . ., nesüdís a nepomstíá naàie krve 2323, do které doby, kdy. dokonany, adj. z partic., dokonalý: do- konane a svrchované dobré ukazuje (osmé kázání na hoře) 64%. dokonati, pf.: když dokona ježíš ta slova, diviechu sě zástupové 95%; ty svaté ženy to, což byly v pátek večer nedo- konaly, tiem jsú pak tehdy (v sobotu ráno) dospěly 292%. — dokonati sé: kdyż [ie dokona všecka naše služba 79; (jez. na kfiżi) vece: Dokonalo lie geft 3843, dokonävati, impí.: Nebo tam počíná (Isaiáš) od můúdrosti božie a dokonawa v strachu božiem 64%. — dokonávati sé: od toho času (čtvrté hodiny) juž [he jako noc dokonawa 249b, dól, m.: povede-li slepec slepce, w duol upadneta 251b. dole, adv.: s hospodinem jeho mlazsí na huoru vzešli, a lénejší dole ostali, deorsum 982. dolejsi, adj.: dva doleyflie (provazy) odpoviedáta dvéma svrchníma 232b. dolóv, adv.: nékdy s skal dolowu vy- sokych strkovali (sv. muéceníky) 28*; (Jan Kit. uzte ducha svatého, an jde dolow 40b; kdyz jezi$ jdie&e dolow, descendente 98?; Dolow bóże, ćlovóce, modliś se, Deorsum 982, v. teké vrch. doložiti sě, pf.: (sluhy) chtiechu inhed stoklasu vytrhati. Ale vsak fie dfóve dolozychu svého pána, ale pán jim zapovědě a řka 2232. dóm, m.: abychom mohli v jeho domu pfebyvati 115; aby svietila. (sviece) vsem, jesto jst w domu 65b; Mir to- muto duomowi 1522. domáeí, adj., familiaris: Budü-li otce Celedného Belzebuba nazyvati, velmi viece do macieho (sic, t. j. domóci jeho) oba 1615; přijídechu k němu (synu bo- žiemu) jeho mlazší jakožto letní, jakožto domacý, . jakozto ptietelé, domestici 97b. domek, m.: jsem tak chud, ze svého domku nemám 110b. domněnie, n., mínění, domněnka: (první člověk) jměl do sebe domnýenye, že jest roven otci bohu 48%; Do vína s myrrú a s žlučí smiešeného nejmám dobrého domnyenye 388^; (diáblové). zlé domnynye po stvoriteli zZádáchu vzbuditi 58%; co mysléše tento svatý, které domnyenye jmějieše? aestimabat 1034; Uslyšeti máte boje a domnyenye ku bojóm 348b, pověst; smrt vnáhle a beze všeho domnfyenie pride 358b, neočekávaně. domnieti sé, impf.: Zidové byli by ii (Marii) ukamenovali, domnyecze lie, by byla počala z cizolozstva 16b. domóv, adv.: domow jíti, to jest do ráje sé navrátiti 124%. domovník, m., domácí člověk: nepřietelé člověčí domownycy jeho, domestici 166b, doňavadž v. doněvadž. doněvadž, doňavadž, doni(d)ž, conj.: apoštoli, jižto žalostiti nemohů, do- nyewadzz Zenicha... vidie 130b; Ne- mohü synové ženichovi žalostiti, do- nyawadzz ženich s nimi jest 130b; Dotavad dřevo dobré nenese zlého ovoce, donyawadz jest ustavično v do- brych skutciech 925; donydz nebe a země nemine, najmensie slovce... nezhyne 65^; A donydz nenie v nich milovánie véénych vécí, nejednü tesk- ností jsú raněni 61%; A donyz byl mlád (jez.) a mluviti nemohl, pohanóm hvězda jej ukázala 21%; nikte nemuož nad nizáim sebe vlásti, donyzdz se nepoddá sebe vyśsiemu 622. doni(d)ž v. doněvadž. doplniti, pf., dokonati, vykonati: otcové vaši počali jsú zlost na mých slu- hách ..., ale vy pak na mně na samém doplnte 346b; (Jidáš) vyšed ven poče sě pečovati, aby ten zlý úmysl dokonal a svá mysl doplnyl 381b. doplñovati, impf.: na svédeëstvie, że zákona nezrusuje (jez.), ale zákon doplnygie 277%; (božie milost) ješto
Strana 295
295 doplnyewaflie to, což oni dostati ne- možiechu 2091. dopomáhati, impf.: Jiešto (odplaty věčné) mně i vám dopomahay jezukristus. Amen 52b. doptati sě, pf.: A když fie jeho (dietéte) doptate, inhed mi věděti dajte 20%. dopustiti, pf., svoliti: Tehdy dopufty toho (sv. Jan, aby pokřtil Krista) 38%. dosáhati, impf.: věži učiniti chvätächu, jizto by nebesa doffahali, penetrarent 167*; abych to, coz nynie vérü dolffa- ham, pak svýma očima viděl 389%. dosěženie, n.: jej ežto (studnice) výsost bez dollyezenye 389b. dosieci, pf.: že nikte nemuož k jich řeči vysokosti úplně dollyeczy 227%. dospělý, adj.: Tot jest Zivot dofpieleho a svrchovaného mudrce 62%. dospěšný, adj.: (napomínati) dofpieffen 1745, non sufficio. dospéti, pf., dokonali: ty svaté ženy to, což byly v pátek večer nedokonaly, tiem gffu pak tehdy dolpiely 3922; (hospodin) vinnici nasadil a jako vším dolpiel 327%; Udělal vinnici a všecko v ní dokonal a dolpiel 332%. dostatečný, adj.: Vie diábel, že žádné věci sám od sebe nenie učiniti duostojen a doftateczen 118b. dostati, pf.: (božie milost), ješto doplně- váše to, což oni (židé) duoltaty ne- možiechu 209%. — dostati sě: Snad fie nedoftanc i nám i vám (oleje) 359b; (synové Jakubovi) jimzto (ie byla doltala zemé 51*; v ruce neobřezo- vanych rvtiefóv gífy fie doftal 383b. dostávati sé, impf.: co mi jeS¢e [1e ne- doftawa? (k dokonalosti) 3022. dosti, adv.: žádný nemni, by na jednom postu dofti bylo 502; duolty jma den na svéj zlosti 82b: až za najmenší hfiech doíty učiníš 73b, v. také učinili. dosti-učiňenie, v. učiňenie. dóstojenstvie, n., kodnota; hodnost: pře- veliká jest jejie svatost a ke mému duoftogenftwií nepodobná, indignitati 175; to slovo jest velikého doftogen- [twie 2b, — Veliké jest jejie (Marie) duoftogenítwie, dignitas 175, hodnost matky boží; k duoftogenítwí svatého umučenie nikte nemóž přijíti, jediné . .. 25b. nejsem, dóstojné, adv., hodné: budem doftoynye moci řieci 9%; abychom jeho bratřie mohli doftoynye byti 12b. dóstojný, adj., hodný: abychom byli doľtoýny věčné koruny 5%; abyste nebyli duoltoýny věčného odsúzenie 9b; V prvém (řádě), jakž jest duoltoyno, postaveno jest královstvie nebeské (jako odplata) 655; at by duoftoy- nyellieho míru ukázal potřebu (jez.) 712. dosud, adv.: ode dnóv Jana Křtitele až dofud královstvie nebecké násilé trpí 175%: od počátka světa az dofud 3512. dosvédéovati, impf. — Dosvédcovati: do- konané a svrchované dobré ukazuje a dohwiedczugie (osmé kázání na hote) 64%. — Dokládati: (jez) ptíklad... pfivozuje, vymínanie doffwiedczugie, jizto (sic) jeho mlazšie (duchovníci) viniechu 198%; jakž inhed' potom dofwíedczugie, approbatur 93b. dotavad, -to, adv.: Dotawad dřevo dobré nenese zlého ovoce, doňavadž jest ustavično v dobrých skutciech, Tamdiu — quamdiu 92b; Dotawadto pójdeš (mote), a dale nekrocíá 112b. dotčenie, n.: skrze do'czienye vody jeho svatým tělem svatý křest jest po- svěcen 41%; Pět zajisté jest smyslóv našeho těla, to jest viděnie . . . dotczie- nye 3652. dotknüti, pf.: Trest zajisté, jakz jie vietr dotkne, inhed sé na jinú stranu obrátí 172%; nechtěl (jez.) jich (zástupóv) přieliš dotknuty, aby ji(m) nedal při- činka k rozpačení 215b; Tehdy ježíš vztáh svü ruku, dotczye jeho (malo- mocného), tetigit 97b: když (duše) rukú milosrdenstvie krále nebeského buude dotczena 109b. — dotknúti sč: Tehdy ztáh svú ruku ježíš, dotczie fie jeho (malomocného) 99b; když jedna žena nemocná fie dothkla jeho podolka 7%; kakžkolivěk nikdy fie jie (Marie) stydlivé nedotekl (Josef), non contin- geret 165; A kteti fie kolivék dotknye- chu, spaseni budiechu 250b. dotykati, impf.: to proroéstvie nic jich nedotyka 219*. — dotykati sé: však jest zákon starý zapověděl, aby fie malomocného niktej nedotykal 99b;
295 doplnyewaflie to, což oni dostati ne- možiechu 2091. dopomáhati, impf.: Jiešto (odplaty věčné) mně i vám dopomahay jezukristus. Amen 52b. doptati sě, pf.: A když fie jeho (dietéte) doptate, inhed mi věděti dajte 20%. dopustiti, pf., svoliti: Tehdy dopufty toho (sv. Jan, aby pokřtil Krista) 38%. dosáhati, impf.: věži učiniti chvätächu, jizto by nebesa doffahali, penetrarent 167*; abych to, coz nynie vérü dolffa- ham, pak svýma očima viděl 389%. dosěženie, n.: jej ežto (studnice) výsost bez dollyezenye 389b. dosieci, pf.: že nikte nemuož k jich řeči vysokosti úplně dollyeczy 227%. dospělý, adj.: Tot jest Zivot dofpieleho a svrchovaného mudrce 62%. dospěšný, adj.: (napomínati) dofpieffen 1745, non sufficio. dospéti, pf., dokonali: ty svaté ženy to, což byly v pátek večer nedokonaly, tiem gffu pak tehdy dolpiely 3922; (hospodin) vinnici nasadil a jako vším dolpiel 327%; Udělal vinnici a všecko v ní dokonal a dolpiel 332%. dostatečný, adj.: Vie diábel, že žádné věci sám od sebe nenie učiniti duostojen a doftateczen 118b. dostati, pf.: (božie milost), ješto doplně- váše to, což oni (židé) duoltaty ne- možiechu 209%. — dostati sě: Snad fie nedoftanc i nám i vám (oleje) 359b; (synové Jakubovi) jimzto (ie byla doltala zemé 51*; v ruce neobřezo- vanych rvtiefóv gífy fie doftal 383b. dostávati sé, impf.: co mi jeS¢e [1e ne- doftawa? (k dokonalosti) 3022. dosti, adv.: žádný nemni, by na jednom postu dofti bylo 502; duolty jma den na svéj zlosti 82b: až za najmenší hfiech doíty učiníš 73b, v. také učinili. dosti-učiňenie, v. učiňenie. dóstojenstvie, n., kodnota; hodnost: pře- veliká jest jejie svatost a ke mému duoftogenftwií nepodobná, indignitati 175; to slovo jest velikého doftogen- [twie 2b, — Veliké jest jejie (Marie) duoftogenítwie, dignitas 175, hodnost matky boží; k duoftogenítwí svatého umučenie nikte nemóž přijíti, jediné . .. 25b. nejsem, dóstojné, adv., hodné: budem doftoynye moci řieci 9%; abychom jeho bratřie mohli doftoynye byti 12b. dóstojný, adj., hodný: abychom byli doľtoýny věčné koruny 5%; abyste nebyli duoltoýny věčného odsúzenie 9b; V prvém (řádě), jakž jest duoltoyno, postaveno jest královstvie nebeské (jako odplata) 655; at by duoftoy- nyellieho míru ukázal potřebu (jez.) 712. dosud, adv.: ode dnóv Jana Křtitele až dofud královstvie nebecké násilé trpí 175%: od počátka světa az dofud 3512. dosvédéovati, impf. — Dosvédcovati: do- konané a svrchované dobré ukazuje a dohwiedczugie (osmé kázání na hote) 64%. — Dokládati: (jez) ptíklad... pfivozuje, vymínanie doffwiedczugie, jizto (sic) jeho mlazšie (duchovníci) viniechu 198%; jakž inhed' potom dofwíedczugie, approbatur 93b. dotavad, -to, adv.: Dotawad dřevo dobré nenese zlého ovoce, doňavadž jest ustavično v dobrých skutciech, Tamdiu — quamdiu 92b; Dotawadto pójdeš (mote), a dale nekrocíá 112b. dotčenie, n.: skrze do'czienye vody jeho svatým tělem svatý křest jest po- svěcen 41%; Pět zajisté jest smyslóv našeho těla, to jest viděnie . . . dotczie- nye 3652. dotknüti, pf.: Trest zajisté, jakz jie vietr dotkne, inhed sé na jinú stranu obrátí 172%; nechtěl (jez.) jich (zástupóv) přieliš dotknuty, aby ji(m) nedal při- činka k rozpačení 215b; Tehdy ježíš vztáh svü ruku, dotczye jeho (malo- mocného), tetigit 97b: když (duše) rukú milosrdenstvie krále nebeského buude dotczena 109b. — dotknúti sč: Tehdy ztáh svú ruku ježíš, dotczie fie jeho (malomocného) 99b; když jedna žena nemocná fie dothkla jeho podolka 7%; kakžkolivěk nikdy fie jie (Marie) stydlivé nedotekl (Josef), non contin- geret 165; A kteti fie kolivék dotknye- chu, spaseni budiechu 250b. dotykati, impf.: to proroéstvie nic jich nedotyka 219*. — dotykati sé: však jest zákon starý zapověděl, aby fie malomocného niktej nedotykal 99b;
Strana 296
Dotyka lie také (jez.) těch, ješto ... 359%, dotýká se v řeči. doufati, impf.: Ale aby člověk neduoffal sobě a neúfal do sebe 3332. dovedenie, n., výklad, vývod: o svém boství i o svém sjednání (s) svým otcem rozličné jim (apoštolům) učinil dowedenýe 268%. dóvéfiti impf. oZ/ili: čímž viece ne- dowierzil (Tomas), tiem hlubé&jie poznal bostvie syna bożieho 145b. dovésti, pf.: nebo on (Filip)... mnohé lidi dowedl svétlosti královstvie ne- beského 145?. dovoditi, impf.: pokoj vas, tovéz vase kázanie, ješto dowody věčného pokoje 155%. drahota, f., drahocennost: apoštolové uka- zováchu jemu krásu a drahoto (sic) toho diela (velechrámu) 348b. drahý, adj.: co je lacinějšie, když kupuješ, a co draffie 54b; Drazíhe oféry nenie před bohem 54b; draho kamenye ne- mecte pfed sviné 875; draheho kamenie neklaďte před svině 85b; král jmá mieti na sobč korunu zlatú a drahu 334%, nic veliko, nic draho, pretiosum 106%. — O smrti drahych mučeníkóv 25b. drak, m.: Tehdy on uzře draka velikého, draconem 312?. drasta, f. va: vidiś draftu v uoce svého bratra, a břevna v svém oce nevidíš 85b. dráti, impf.: kacieři, ješto písma starého zákona deru 138%. drazěč, adv.: (Šimon čarodějník) aby to, což byl zle kúpil, potom opět drazýe prodal 1509; město drazie okrašuješ 334%, nádherně. dřéve, dřve, dřv, adv.: ktož je kradl drzewe, ten już nekrądi 44P; v némzto, jako drzewe řečeno, jest mnoho ..., supra 229b; drzewe než-li prosil, ná- sledovánie ukázal, antequam 985; vé- děvše to dávno drzwe, Ze sé má na- roditi 22%; Tak że każdy drzw sé hněvá 70b. díéve-feéeny v. 7éci. dfévní, dfevní, adj. — Předešlý: Ale drziewnye (rozumy) rozuméti jest, Zej mluvil ke všem obecně 62b: Nebo hřieši drzewný na svatém křeščení (!) 296 jsú nám odpuščeni 24b, — Bývalý: Aby onu drziewní pannu Evu opčt obnovil, priorem 18%. dfčvo, n., sírom: jabko zapovčdčného drzewa 47b: že drzewuo dobré muož kdy nésti zlé ovoce, arbor 92%. — dřevo: v tom pokušení máme zdvihniti nahoru drzyewo větrníkové 248b; Jeden z nich drzewem udetil v mote, ligno 116?. dfiemati, impf.: Ten, jenzto nikdy nespí, ani drzieme, dormitat 112b. dřievie, n., síromoví: že ste jako zlé drziewie, nemóżete dobrého ovoce nésti 1895; druzí pak rubáchu roždie z drzyewie 3182. — dříví, hranice: obět na drziewie připravujíce a potom (h)ohněm sžéhajíce 197. druh, m.: dávaje naučenie, aby druh przied druhem nepředčil, ani jeden druhým pýchal 245b. druhé, adv.: po našem krščení, v němžto smy sě jako druhe duchovně narodili 4%; Ale že jest nelze žádnému člověku druhe sé kr&titi 245; Toto slovo syn boží juž druhe řekl a dřéve jest rozum jeho pověděn; protož juž netřeba druhe vykládati 265b, v. také prvá. druhý, numer.: našeho druheho narozenie 4%; aby čiest jeho (slova) byla v jednom ude a čiest byla w druhem, in alio — in alio 16?, v. také jeden. — V enume- vaci: Tito zastupové pro étveru véc za nim (jez.) diechu: Jedni pro nebeské královstvie..., Druzi, aby od nemoci uzdraveni byli; téeti, aby . . ., &tvrti . .. 58b. — Jiný: A když odtud jíde dale (ježiš), i uzře druha dva bratry 53%; ktožkolivěk tě nutí, aby šel tisíc kro- čejí, jdi s ním druhich dva 75b; Pudi-li té kto, by s ním nesl btiemé za mili, | jdi s ním druzie dvě míli 80b. družec, m.: A což by chtěl, by sě tobě stalo, toho druzcy neodpověděti 55%. dźvi, pl. f.: by tobě mohly otevřeny býti dwerzi k jich duši 3349; a dwerzy ne- otevřev krmě jemu podal, claustris non apertis 15b; ten, ješto tluče na dwerzí 89%; když uzríte (!) toto všecko, vězte, žeť bliz jest (jez.) a we dwerziech 351. drvo, n.: aby nemohl (chuďas) mieti omluvy chudobi a fka: Nemohu drew mieti 169b,
Dotyka lie také (jez.) těch, ješto ... 359%, dotýká se v řeči. doufati, impf.: Ale aby člověk neduoffal sobě a neúfal do sebe 3332. dovedenie, n., výklad, vývod: o svém boství i o svém sjednání (s) svým otcem rozličné jim (apoštolům) učinil dowedenýe 268%. dóvéfiti impf. oZ/ili: čímž viece ne- dowierzil (Tomas), tiem hlubé&jie poznal bostvie syna bożieho 145b. dovésti, pf.: nebo on (Filip)... mnohé lidi dowedl svétlosti královstvie ne- beského 145?. dovoditi, impf.: pokoj vas, tovéz vase kázanie, ješto dowody věčného pokoje 155%. drahota, f., drahocennost: apoštolové uka- zováchu jemu krásu a drahoto (sic) toho diela (velechrámu) 348b. drahý, adj.: co je lacinějšie, když kupuješ, a co draffie 54b; Drazíhe oféry nenie před bohem 54b; draho kamenye ne- mecte pfed sviné 875; draheho kamenie neklaďte před svině 85b; král jmá mieti na sobč korunu zlatú a drahu 334%, nic veliko, nic draho, pretiosum 106%. — O smrti drahych mučeníkóv 25b. drak, m.: Tehdy on uzře draka velikého, draconem 312?. drasta, f. va: vidiś draftu v uoce svého bratra, a břevna v svém oce nevidíš 85b. dráti, impf.: kacieři, ješto písma starého zákona deru 138%. drazěč, adv.: (Šimon čarodějník) aby to, což byl zle kúpil, potom opět drazýe prodal 1509; město drazie okrašuješ 334%, nádherně. dřéve, dřve, dřv, adv.: ktož je kradl drzewe, ten już nekrądi 44P; v némzto, jako drzewe řečeno, jest mnoho ..., supra 229b; drzewe než-li prosil, ná- sledovánie ukázal, antequam 985; vé- děvše to dávno drzwe, Ze sé má na- roditi 22%; Tak że każdy drzw sé hněvá 70b. díéve-feéeny v. 7éci. dfévní, dfevní, adj. — Předešlý: Ale drziewnye (rozumy) rozuméti jest, Zej mluvil ke všem obecně 62b: Nebo hřieši drzewný na svatém křeščení (!) 296 jsú nám odpuščeni 24b, — Bývalý: Aby onu drziewní pannu Evu opčt obnovil, priorem 18%. dfčvo, n., sírom: jabko zapovčdčného drzewa 47b: že drzewuo dobré muož kdy nésti zlé ovoce, arbor 92%. — dřevo: v tom pokušení máme zdvihniti nahoru drzyewo větrníkové 248b; Jeden z nich drzewem udetil v mote, ligno 116?. dfiemati, impf.: Ten, jenzto nikdy nespí, ani drzieme, dormitat 112b. dřievie, n., síromoví: že ste jako zlé drziewie, nemóżete dobrého ovoce nésti 1895; druzí pak rubáchu roždie z drzyewie 3182. — dříví, hranice: obět na drziewie připravujíce a potom (h)ohněm sžéhajíce 197. druh, m.: dávaje naučenie, aby druh przied druhem nepředčil, ani jeden druhým pýchal 245b. druhé, adv.: po našem krščení, v němžto smy sě jako druhe duchovně narodili 4%; Ale že jest nelze žádnému člověku druhe sé kr&titi 245; Toto slovo syn boží juž druhe řekl a dřéve jest rozum jeho pověděn; protož juž netřeba druhe vykládati 265b, v. také prvá. druhý, numer.: našeho druheho narozenie 4%; aby čiest jeho (slova) byla v jednom ude a čiest byla w druhem, in alio — in alio 16?, v. také jeden. — V enume- vaci: Tito zastupové pro étveru véc za nim (jez.) diechu: Jedni pro nebeské královstvie..., Druzi, aby od nemoci uzdraveni byli; téeti, aby . . ., &tvrti . .. 58b. — Jiný: A když odtud jíde dale (ježiš), i uzře druha dva bratry 53%; ktožkolivěk tě nutí, aby šel tisíc kro- čejí, jdi s ním druhich dva 75b; Pudi-li té kto, by s ním nesl btiemé za mili, | jdi s ním druzie dvě míli 80b. družec, m.: A což by chtěl, by sě tobě stalo, toho druzcy neodpověděti 55%. dźvi, pl. f.: by tobě mohly otevřeny býti dwerzi k jich duši 3349; a dwerzy ne- otevřev krmě jemu podal, claustris non apertis 15b; ten, ješto tluče na dwerzí 89%; když uzríte (!) toto všecko, vězte, žeť bliz jest (jez.) a we dwerziech 351. drvo, n.: aby nemohl (chuďas) mieti omluvy chudobi a fka: Nemohu drew mieti 169b,
Strana 297
297 drznüti, impf., odvazovali se: cizieho (zbožie) žádati nedrznyeme! 53b. driénie, n.: daj sé na drzenye svaté Cistoty 301b. dr£éti, impf. — Drzeti: palmy drllye v svü rukü (sv. muéenici) 28%; Kuohot kolivék polibím, tent jest, drzte jej 3735; (duše počne uměti) kterými chytrostmi tohoto světa drzana gelt v hřiešiech 63%. — Blahoslavení jsú tiší, nebo oni buudu ddrziety zemi 61%; Jizto horu drzal národ manesse 117b: abychom daróv u sebe nedrzali, ale hospodinu vrátili, non teneamus 101b, nemuož bez žalosti opuščeno býti to, což člověk radostně drzal 63b, — Za- chovávati: všech těch, jesto drzie vieru pravú 3%, (ti, ješto) pro krále nebeského svú dobrú volí drzie čistotu 301b: abycho(m) my ve všem protivenství pokoru drzeli 1145; i proti cti svétskéj sila mysli drzena mó byty 114%. — kakż... muoż to byti, by ten, jenż se mni nehromazdi, ani se mnû drzy, by ten mohl mój pomocník býti 186b, -— dr£éti sé: vzdy fie pravdy drzety a u viefe ustavićnu byti 3392. dska, deka, f.: stary zákon na kamenných dczkach byl jest napisan 3932, dščiti, impf.: jenž deffty nad pravé i nad křivé 75b. duch, m.: ješto nemají duchu nadutého 60b; diábli vymietají ve jmě jezu- kristovo, jmajíce duch jeho nepřietele 94b; skrze zjevenie ducha svatého 2b; ten vás bude krstiti w dullye svatém 31%; první adam, oblúzen zlým duchem skrze hada 41%. duchovenstvie, n. — ZboZnost: tak, Jo- sefe, nebuoj sé vzieti jiej (Marie) jakožto tvéj viefe a tvému ducho- wenltwi poruéceniej, tuae religiositati 18%; a že rozkoš ta .. . přemáháše jich duchowenitwie, rigorem religionis 163b, — Niternost: ulin. .., abych umiel hiiecha podlé télesensivie a živ byl pravedlnosti podle duchowenitwye388b. duehovné, adv.: ne télestné leziece ale duchownye odpodivajice, spiritualiter 107b: svatá jména chcmy duchownef vyloziti 25; náš jezukrist, jelikož k boství byl jest duchovní, protož naši dusi duchovní muoz duchowníe po- křstiti 365. — Blahoslaveni jsû chudi duchownye 59%, duchem. duchovní, duchovný, adj.: svatí a du- chowny... biskupi, religiosi 105*; u válku duchownu jsme vstúpili 3%, z ovoce duchowneho, animae 92*; po- křščenie duchowne to jest velmi pro- spěšno 365; skrze vykládanie du- chownye jich svatych jmen 2°, — (Perr) v zjevný věci duchownyeho smysla hledá 254, vnitřního, tajného. — ne- slušie lidí chudých duchowních, po- kornych tupiti 2895, chudých duchem. — (žena zlá) vzemši na sé duchownye rúcho vníde v k(l)áster 325b. — Zpod- statnělé duchovní = kněz: A ktož to (papírovou korunu) na hlavě jmějieše, toho lidé mějiechu za duchownýeho 344%. duchovník, m., židovský vykladač Písma: vidév mnoho zástupuov židovských duchowmkow ..., povědě jim (sv. Jan Křtitel), Scribarumgue 31%. dúpě, n.: Lišky jmají svć dupe 108b. dušě, f.: co jest nasi dully škodné 7%; Ananiáš a jeho žena... rúče umřeli a bez duffie na zemi padli 79b, dûti sé, impf.: (Nabuchodonosor) dma ffie pychá odpovédé 191b. dva, numer.: šest neděl jest, z nichzto čtyřidceti dní a dua jsú v čísle 49b; Nebo, ač sě dwuakrat aneb třikrát muožeš vzdržeti, čtvrté snad padneš 74%. dvakrát, v. dva a -krát. dvanádste, numer.: sezvav dwannadfte svých apoštolóv 143%; on (jez.) dwiema- nadczte apostolôm vece 271%; jeden z dwanadczte 3722, dvé, numer.: Tehdy opona chrámová rozdře se na dwe 376b. dvére&, pl. n.: (Josef) přivali kamenem (!) veliký ke dwerczom hrobovým 377%. dvój, numer.: Dwuoy příklad položil (jez.), o svatbě a o rúše starém 133b; jenž jest dwogi věc v jednotu přivedl 8%; dwogym znamením, duplici figura 105%. dvór, m.: aby (abys) ani zlata... ani dworow (nemiloval) 338%. dvorný, adj., divný: Co je tu dwuor- neho? ... Zajisté nediv sě tomu 271b.
297 drznüti, impf., odvazovali se: cizieho (zbožie) žádati nedrznyeme! 53b. driénie, n.: daj sé na drzenye svaté Cistoty 301b. dr£éti, impf. — Drzeti: palmy drllye v svü rukü (sv. muéenici) 28%; Kuohot kolivék polibím, tent jest, drzte jej 3735; (duše počne uměti) kterými chytrostmi tohoto světa drzana gelt v hřiešiech 63%. — Blahoslavení jsú tiší, nebo oni buudu ddrziety zemi 61%; Jizto horu drzal národ manesse 117b: abychom daróv u sebe nedrzali, ale hospodinu vrátili, non teneamus 101b, nemuož bez žalosti opuščeno býti to, což člověk radostně drzal 63b, — Za- chovávati: všech těch, jesto drzie vieru pravú 3%, (ti, ješto) pro krále nebeského svú dobrú volí drzie čistotu 301b: abycho(m) my ve všem protivenství pokoru drzeli 1145; i proti cti svétskéj sila mysli drzena mó byty 114%. — kakż... muoż to byti, by ten, jenż se mni nehromazdi, ani se mnû drzy, by ten mohl mój pomocník býti 186b, -— dr£éti sé: vzdy fie pravdy drzety a u viefe ustavićnu byti 3392. dska, deka, f.: stary zákon na kamenných dczkach byl jest napisan 3932, dščiti, impf.: jenž deffty nad pravé i nad křivé 75b. duch, m.: ješto nemají duchu nadutého 60b; diábli vymietají ve jmě jezu- kristovo, jmajíce duch jeho nepřietele 94b; skrze zjevenie ducha svatého 2b; ten vás bude krstiti w dullye svatém 31%; první adam, oblúzen zlým duchem skrze hada 41%. duchovenstvie, n. — ZboZnost: tak, Jo- sefe, nebuoj sé vzieti jiej (Marie) jakožto tvéj viefe a tvému ducho- wenltwi poruéceniej, tuae religiositati 18%; a že rozkoš ta .. . přemáháše jich duchowenitwie, rigorem religionis 163b, — Niternost: ulin. .., abych umiel hiiecha podlé télesensivie a živ byl pravedlnosti podle duchowenitwye388b. duehovné, adv.: ne télestné leziece ale duchownye odpodivajice, spiritualiter 107b: svatá jména chcmy duchownef vyloziti 25; náš jezukrist, jelikož k boství byl jest duchovní, protož naši dusi duchovní muoz duchowníe po- křstiti 365. — Blahoslaveni jsû chudi duchownye 59%, duchem. duchovní, duchovný, adj.: svatí a du- chowny... biskupi, religiosi 105*; u válku duchownu jsme vstúpili 3%, z ovoce duchowneho, animae 92*; po- křščenie duchowne to jest velmi pro- spěšno 365; skrze vykládanie du- chownye jich svatych jmen 2°, — (Perr) v zjevný věci duchownyeho smysla hledá 254, vnitřního, tajného. — ne- slušie lidí chudých duchowních, po- kornych tupiti 2895, chudých duchem. — (žena zlá) vzemši na sé duchownye rúcho vníde v k(l)áster 325b. — Zpod- statnělé duchovní = kněz: A ktož to (papírovou korunu) na hlavě jmějieše, toho lidé mějiechu za duchownýeho 344%. duchovník, m., židovský vykladač Písma: vidév mnoho zástupuov židovských duchowmkow ..., povědě jim (sv. Jan Křtitel), Scribarumgue 31%. dúpě, n.: Lišky jmají svć dupe 108b. dušě, f.: co jest nasi dully škodné 7%; Ananiáš a jeho žena... rúče umřeli a bez duffie na zemi padli 79b, dûti sé, impf.: (Nabuchodonosor) dma ffie pychá odpovédé 191b. dva, numer.: šest neděl jest, z nichzto čtyřidceti dní a dua jsú v čísle 49b; Nebo, ač sě dwuakrat aneb třikrát muožeš vzdržeti, čtvrté snad padneš 74%. dvakrát, v. dva a -krát. dvanádste, numer.: sezvav dwannadfte svých apoštolóv 143%; on (jez.) dwiema- nadczte apostolôm vece 271%; jeden z dwanadczte 3722, dvé, numer.: Tehdy opona chrámová rozdře se na dwe 376b. dvére&, pl. n.: (Josef) přivali kamenem (!) veliký ke dwerczom hrobovým 377%. dvój, numer.: Dwuoy příklad položil (jez.), o svatbě a o rúše starém 133b; jenž jest dwogi věc v jednotu přivedl 8%; dwogym znamením, duplici figura 105%. dvór, m.: aby (abys) ani zlata... ani dworow (nemiloval) 338%. dvorný, adj., divný: Co je tu dwuor- neho? ... Zajisté nediv sě tomu 271b.
Strana 298
298 dým, m.: aby naše modlitva šla jako dym ... před hospodina 84%. dýmový, adj.: ani vóně dýmowa chopila sé jich (jinochů v peci ohnivé) 15b. Dysse, n., jm. místní: odtud (z Jerusa- lema) pak do Dyllie, ješto jest město fenické země 242%. Effenice, n., jm. místní: (žena) v městě effenýci přebývala 325%. Egypt, m., jm. země: Z eegipta sem pozval syna svého 25%. egyp(t)ský, adj.: lid svój egipfku sluzbu obtiežen uzřel (hospodin) 125b. Eleazar, m., jm. os.: Eleazar pak urodil Mathana 22. eli, eli, lama sabathani, keby.: volal jest jeżiś: Ely, Ely, lamazabatany 376b, Eliachim, m., jm. os.: urodil Azora 2%. Eliáš, m., jm. os.: Elyas prorok 79%; k eeliaflowi, ad Eliam 103*; kdyz helyas a Enoch budü kázati 26b, — Adj. possess. -óv: kázaním helyaffowím a Enochovým mnozí... sě na vieru křesťanků (!) obrátie 272. Elim, jm. místní: Skrze dvanádcste studnic w eelým nalezených 143b. Eliseus, m., jm. os.: Tys dřéve Na- Elyachym pak mana... (skrze Elyzea v Jordané zmyl 992. Eliud, m., jm. os.: Achim pak urodil elyuda 22. Ennon, m., jm. os.: žlab synóv Enuon (!) Hennom 164%. Elibéta, f., jm. os.: A svatá elzbýeta povědě a řkúci 17%. Emanuel, m., jm. os.: jemužto jmě bude emanuel 14b. Enoch, m., jm. os.: když Heliáš a enoch budü kázati 265. — Adj. possess. -6v: kazanim HelidSovym a Enochowim mnozí ... sě na vieru kfesfankü (!) obrátie 27%. epistola, f.: w eepiltole, jeśto jest pisana 145b; svatý Jakub v svéj epyltole udi nás a řka 240b. Erodian v. Herodian. Esrom, m., jm. os.: Phares pak urodil ezroma 1b, ete., zkratka: ktož kolivěk pohorší jed- noho z těchto maličkých, duostojen jest etc. 287b. Eufrates, m., jm. 7eky: od potoka, jemuzto déjí euffrateff 57b. Eva, f. jm. os.:: skrze ewu byl jest hřéchem národ lidský omráčen 13b. evangelista, m.: svatý Matěj, apoštol a. ewâgelifta jezukristôv 28; Protoz ewan- gelilta mužem jej (sv. Josefa) nazývá 16b; jakž v jiném ewangelitye &te(m) 196%; skrze svatych ewangelift kázanie 195. Ezechiáš, m., jm. os.: Akaz pak urodil ezech allie 1b. Ezechiel, m., jm. os.: Svědčí také Eze- chiel prorok 129b, eż v. £e. Farao, m., jm. os.: v Egyptě před farao- nem 277%. Felicitas, f., jm. os.: k niezto véci potvr- zeni prispiesila k nám svatá felicitas 2105; svatéj felicitati od svatého ümysla i muky nemohly rozpáciti 212b. feniésky, adj.: Tyrus a Sydon jsá mésta Fenyczíke zemé 203*. fik, m.: kdyż vynde fik, (viete) że już... list jeho zelen 357%; (Zda kto sbierá) s hlozie fiky 91b. fíkovy, adj.: uztev dfevo fikowe podlé cesty, jide k nému (jez.) 3212. fila(k)tór, m.: (duchovnici) rozšířie své philakterz® a Ginie veliké tkanice 3422; ty jisté korunky sloviechu filaterzi? 344%. filantrop, m.: phylantrop, to jest mi- lovník člověčí 200%. Filip, m., jm. os.: Philip a Bartoloměj 1432. — Adj. possess. -6v: Prijide pak jeżiś do kraje Cesaree philypowy 267%. Filištěj, m., jm. návodní: Aj, tot fililteowe na tě, Samsone 382b. filosof, m.: podlé domnénie -mûdrÿch philozophow 178%. fiola, f.: Co sě črvenie tak jako róže a fioly? 84%. Galaad, jm. hovy: podlé hory, jíšto dějí Galaad 117b. galadskÿ, Kalatskÿ, adj.-subst.: v epi- Stole, jesto jest pisana Gaalatbkym (sic) 1454; přikazuje apoštol kalat{kym a řka 169b. Galilea, f., jm. země: Galilea točíšto kolo sě vykládá 58b.
298 dým, m.: aby naše modlitva šla jako dym ... před hospodina 84%. dýmový, adj.: ani vóně dýmowa chopila sé jich (jinochů v peci ohnivé) 15b. Dysse, n., jm. místní: odtud (z Jerusa- lema) pak do Dyllie, ješto jest město fenické země 242%. Effenice, n., jm. místní: (žena) v městě effenýci přebývala 325%. Egypt, m., jm. země: Z eegipta sem pozval syna svého 25%. egyp(t)ský, adj.: lid svój egipfku sluzbu obtiežen uzřel (hospodin) 125b. Eleazar, m., jm. os.: Eleazar pak urodil Mathana 22. eli, eli, lama sabathani, keby.: volal jest jeżiś: Ely, Ely, lamazabatany 376b, Eliachim, m., jm. os.: urodil Azora 2%. Eliáš, m., jm. os.: Elyas prorok 79%; k eeliaflowi, ad Eliam 103*; kdyz helyas a Enoch budü kázati 26b, — Adj. possess. -óv: kázaním helyaffowím a Enochovým mnozí... sě na vieru křesťanků (!) obrátie 272. Elim, jm. místní: Skrze dvanádcste studnic w eelým nalezených 143b. Eliseus, m., jm. os.: Tys dřéve Na- Elyachym pak mana... (skrze Elyzea v Jordané zmyl 992. Eliud, m., jm. os.: Achim pak urodil elyuda 22. Ennon, m., jm. os.: žlab synóv Enuon (!) Hennom 164%. Elibéta, f., jm. os.: A svatá elzbýeta povědě a řkúci 17%. Emanuel, m., jm. os.: jemužto jmě bude emanuel 14b. Enoch, m., jm. os.: když Heliáš a enoch budü kázati 265. — Adj. possess. -6v: kazanim HelidSovym a Enochowim mnozí ... sě na vieru kfesfankü (!) obrátie 27%. epistola, f.: w eepiltole, jeśto jest pisana 145b; svatý Jakub v svéj epyltole udi nás a řka 240b. Erodian v. Herodian. Esrom, m., jm. os.: Phares pak urodil ezroma 1b, ete., zkratka: ktož kolivěk pohorší jed- noho z těchto maličkých, duostojen jest etc. 287b. Eufrates, m., jm. 7eky: od potoka, jemuzto déjí euffrateff 57b. Eva, f. jm. os.:: skrze ewu byl jest hřéchem národ lidský omráčen 13b. evangelista, m.: svatý Matěj, apoštol a. ewâgelifta jezukristôv 28; Protoz ewan- gelilta mužem jej (sv. Josefa) nazývá 16b; jakž v jiném ewangelitye &te(m) 196%; skrze svatych ewangelift kázanie 195. Ezechiáš, m., jm. os.: Akaz pak urodil ezech allie 1b. Ezechiel, m., jm. os.: Svědčí také Eze- chiel prorok 129b, eż v. £e. Farao, m., jm. os.: v Egyptě před farao- nem 277%. Felicitas, f., jm. os.: k niezto véci potvr- zeni prispiesila k nám svatá felicitas 2105; svatéj felicitati od svatého ümysla i muky nemohly rozpáciti 212b. feniésky, adj.: Tyrus a Sydon jsá mésta Fenyczíke zemé 203*. fik, m.: kdyż vynde fik, (viete) że już... list jeho zelen 357%; (Zda kto sbierá) s hlozie fiky 91b. fíkovy, adj.: uztev dfevo fikowe podlé cesty, jide k nému (jez.) 3212. fila(k)tór, m.: (duchovnici) rozšířie své philakterz® a Ginie veliké tkanice 3422; ty jisté korunky sloviechu filaterzi? 344%. filantrop, m.: phylantrop, to jest mi- lovník člověčí 200%. Filip, m., jm. os.: Philip a Bartoloměj 1432. — Adj. possess. -6v: Prijide pak jeżiś do kraje Cesaree philypowy 267%. Filištěj, m., jm. návodní: Aj, tot fililteowe na tě, Samsone 382b. filosof, m.: podlé domnénie -mûdrÿch philozophow 178%. fiola, f.: Co sě črvenie tak jako róže a fioly? 84%. Galaad, jm. hovy: podlé hory, jíšto dějí Galaad 117b. galadskÿ, Kalatskÿ, adj.-subst.: v epi- Stole, jesto jest pisana Gaalatbkym (sic) 1454; přikazuje apoštol kalat{kym a řka 169b. Galilea, f., jm. země: Galilea točíšto kolo sě vykládá 58b.
Strana 299
299 Galilé, i., jm. země: Tehdy prijide jezir$ z galilee k Jordanu 38%; Kafarnaum jest méstce w kalilij pohanskéj 51%; dvě sta gahlij 51%. galilejský, kalilejský, adj.: v galyleyIkey zemi 27%; (Kafarnaum) bieše za hlavu kalileyfkey zemi 2042. geenna, jehenna, jehennon, oheń pe- kelný, peklo, gehenna: bojte sě toho, jen mwuož tělo i duši poslati w giehenu 161°; to jisté jmě slovieše gehennon 163b. Genezaret, jm. jezera: podlé jezera gene- zareth 51%. genezaretský, adj.: když sč pfevezechu do zemč Genezarethíke 247b, Getsemani, gm. mistni: Tehdy píijíide jezis do vsi, jizto biese jmé Getífe- many 373%. Getulia, f., jm. země: jest jedna země, jesto slove getulia 232. glossa, f., verse: Jiná gloza praví, toliko- krát aby odpuscil... 293%. Golgata, Kolgata, f., jm. hory: I přijí- dechu na miesto, jemužto dějí golgata 376b; přivedechu jej (jez.) na to miesto, jemužto dějí kolgata 384%. Gomora, Komora, f., jm. mistni: Sodoma i Gomorra 204%; když chtěl Sodomu a komorru zkaziti 2072. gomorejsky, komorejsky, adj.-subst.: budú trpěti mnoho zlého jako Sido- niśći a Gomorreyllczi 188b; Lehtejie bude zemi Sodomitskych a komorrey- [kich den súdný nežli tomu městu 1522, gomoritský, adj.-subst.: Sodomitským a Gomorrit{kym lehčejie bude den súdný nežli tomuto městu 155b. had, m.: aby mohli (apoštolové) tlačiti na hadý 13%; pak-li by prosil ryby, zda haddu podá jemu? 286%. hadový, adj., hadi: onoho duchu jedo- vatého, jenz sé v hadowie tváři lidem pokázal 42?. hájiti sé, impf.: Pro na$e milovámie... spasitel náš umřel, a my pro jeho milovánie sami lie prem a haymy 2132, hanba, f.: hanbu vétnû jim (svÿm ne- piátelüm) uéinil (hospodin) 114b; Hanba jest mluviti, co zlého trpie i mużie i żeny pro své smilstvo 283b. hanebné, adv.: Zlé hanebnye zatratí a svû vinici dá jinym 326b; tě, beránka pretichého, . . . hanebnye jsá na smrt táhli 383%, potupně. hanebný, adj.: hanebný lidé nevěrní u vieře křesťankéj (!) zablúdie 37b; Ale hanebny Zidové... nic sé tiem nepolepsili 331%; abychom těm ne- věřili, ješto . . . vedú život hanebný 93b. hanéjeé, m., żaniiel: Nechtieśe (jez.) vżdy příčinka svým hanyegyczyem dáti 258%. haňenie, n.: k sváróm a k hanýeny sě puostíte 50b. hanéti, impí.: Netolik mé hanyete, ale i ducha svatého 188b: nehanyey toho, jehožto ješče nerozumieš 64%; kdyžto svaté apoštoly hanyeli (židové) 3324. hasnüti, impf.: Udajte nám vašeho oleje, nebo naše stklenice haffnu 359%, he, interj.: (když diemy) k tomu, jenž sě Lnévá, he! 702. hedvábie, n.: Neb zajisté hedwabye, jímžto pavlaka králova tkána jest, muoz kvieti (!) přirovnána (sic) býti 84%. hedvábný, adj.: mimo hedwabne, mimo prašné tvé lože 379b. Heliáš v. Eliáš. Herodes, m., jm. os.: Utec s ní před králem, jemužto dějí herodes 18%; I libilo sć herodellowi 238b; Skrze toho heroda lidi pokrytć muożemy znamenati 22b. — Adj. possess. -óv: v den narozenie Herodyllowa (!) 238b; Herodollowe nemilosrdenstvie (dietky) zahubilo 379b, Herodian, m., jm. sekty: lidmi, ješto slovú herodyanowe 202%, I poslachu (du- chovníci) své mlazšie [[ erodianý k je- žíšovi a fkúce 334b. Herodiada, f., jm. os.: který toto He- rodes..., ktera-li... ta herodyada, o nichzto je fec? 239^; tento (Jan) ze Herodesa a herodyadu . . . Zehral 178%. — Adj. possess. -in: skákala dci Hero- dyadyna 238b. Herodiá$óv, adj. possess: v den naro- zenie Herodyallowa 2402. hlad, m.: mohl by sám (chudý) hladem umíieti 805; budá morové a hladowe 348b. hlahol, m., jazyh: feckym hlaholem racha sukno sé znamenává 70%.
299 Galilé, i., jm. země: Tehdy prijide jezir$ z galilee k Jordanu 38%; Kafarnaum jest méstce w kalilij pohanskéj 51%; dvě sta gahlij 51%. galilejský, kalilejský, adj.: v galyleyIkey zemi 27%; (Kafarnaum) bieše za hlavu kalileyfkey zemi 2042. geenna, jehenna, jehennon, oheń pe- kelný, peklo, gehenna: bojte sě toho, jen mwuož tělo i duši poslati w giehenu 161°; to jisté jmě slovieše gehennon 163b. Genezaret, jm. jezera: podlé jezera gene- zareth 51%. genezaretský, adj.: když sč pfevezechu do zemč Genezarethíke 247b, Getsemani, gm. mistni: Tehdy píijíide jezis do vsi, jizto biese jmé Getífe- many 373%. Getulia, f., jm. země: jest jedna země, jesto slove getulia 232. glossa, f., verse: Jiná gloza praví, toliko- krát aby odpuscil... 293%. Golgata, Kolgata, f., jm. hory: I přijí- dechu na miesto, jemužto dějí golgata 376b; přivedechu jej (jez.) na to miesto, jemužto dějí kolgata 384%. Gomora, Komora, f., jm. mistni: Sodoma i Gomorra 204%; když chtěl Sodomu a komorru zkaziti 2072. gomorejsky, komorejsky, adj.-subst.: budú trpěti mnoho zlého jako Sido- niśći a Gomorreyllczi 188b; Lehtejie bude zemi Sodomitskych a komorrey- [kich den súdný nežli tomu městu 1522, gomoritský, adj.-subst.: Sodomitským a Gomorrit{kym lehčejie bude den súdný nežli tomuto městu 155b. had, m.: aby mohli (apoštolové) tlačiti na hadý 13%; pak-li by prosil ryby, zda haddu podá jemu? 286%. hadový, adj., hadi: onoho duchu jedo- vatého, jenz sé v hadowie tváři lidem pokázal 42?. hájiti sé, impf.: Pro na$e milovámie... spasitel náš umřel, a my pro jeho milovánie sami lie prem a haymy 2132, hanba, f.: hanbu vétnû jim (svÿm ne- piátelüm) uéinil (hospodin) 114b; Hanba jest mluviti, co zlého trpie i mużie i żeny pro své smilstvo 283b. hanebné, adv.: Zlé hanebnye zatratí a svû vinici dá jinym 326b; tě, beránka pretichého, . . . hanebnye jsá na smrt táhli 383%, potupně. hanebný, adj.: hanebný lidé nevěrní u vieře křesťankéj (!) zablúdie 37b; Ale hanebny Zidové... nic sé tiem nepolepsili 331%; abychom těm ne- věřili, ješto . . . vedú život hanebný 93b. hanéjeé, m., żaniiel: Nechtieśe (jez.) vżdy příčinka svým hanyegyczyem dáti 258%. haňenie, n.: k sváróm a k hanýeny sě puostíte 50b. hanéti, impí.: Netolik mé hanyete, ale i ducha svatého 188b: nehanyey toho, jehožto ješče nerozumieš 64%; kdyžto svaté apoštoly hanyeli (židové) 3324. hasnüti, impf.: Udajte nám vašeho oleje, nebo naše stklenice haffnu 359%, he, interj.: (když diemy) k tomu, jenž sě Lnévá, he! 702. hedvábie, n.: Neb zajisté hedwabye, jímžto pavlaka králova tkána jest, muoz kvieti (!) přirovnána (sic) býti 84%. hedvábný, adj.: mimo hedwabne, mimo prašné tvé lože 379b. Heliáš v. Eliáš. Herodes, m., jm. os.: Utec s ní před králem, jemužto dějí herodes 18%; I libilo sć herodellowi 238b; Skrze toho heroda lidi pokrytć muożemy znamenati 22b. — Adj. possess. -óv: v den narozenie Herodyllowa (!) 238b; Herodollowe nemilosrdenstvie (dietky) zahubilo 379b, Herodian, m., jm. sekty: lidmi, ješto slovú herodyanowe 202%, I poslachu (du- chovníci) své mlazšie [[ erodianý k je- žíšovi a fkúce 334b. Herodiada, f., jm. os.: který toto He- rodes..., ktera-li... ta herodyada, o nichzto je fec? 239^; tento (Jan) ze Herodesa a herodyadu . . . Zehral 178%. — Adj. possess. -in: skákala dci Hero- dyadyna 238b. Herodiá$óv, adj. possess: v den naro- zenie Herodyallowa 2402. hlad, m.: mohl by sám (chudý) hladem umíieti 805; budá morové a hladowe 348b. hlahol, m., jazyh: feckym hlaholem racha sukno sé znamenává 70%.
Strana 300
hlas, m.: skrze zavolánie svého hla((u 9b; Pak-li netoliko hlaíf nelibosti uslyšán bude, ale také slovo 70b; ze racha nic jiného nenie nežli hlas, jenž hněv našie mysli znamenává 70%, interjekce, v. také znamenie. hlava, f.: (aby) potlačil hlawu nemilosti- vého hada 19% Nebo mluvě (jez.) hlawie, tčlo také miení 74b. — Nalé- záme zajisté, že všech zlých diábel jest hlawa 47%, (Kafarnaum) bieše za hlawu kalilejskéj zemi 204%. hlédati, hledati, impf.: chces-li svÿma očima na krásné obličeje často hledaty 74%. — buoh na srdce hleda a vie úmysl každého člověka 344%; Co nám do toho, ty toho hleday! 375%; my pak toho hledayme, abychom byli v jed- noté s svym hospodinem 12%; ti bohu dělají, jižto ne o svém, ale o božiem zisku hledagi; 3095, staraji se; (Josef) hledaífie, kak by sé mohl od nie (Marie) vzdáliti 17%; abyste ješitně lidem sé slíbiti... nehledal, placere velle 101%; — ktoz hleda, ten nalezne 11b; hledaymy vysokých vécí 95; Ale co sé to znamenává, hledamy (!) 248%. hledéti, impf. — Dívati se: kdyzto cbléb rozmnoZil, .. ., tehdy na nebe hlediel (jez.) 245%. — Mir zÿeni: (Ze) na nikého nejmáš péče; nebo ty nehledy[[ na &ovétie duostojenstvie 334b. hlína, f.: (O, člověče) o hlíno, o popele, co pýcháš? 381%. hlożie, n.: (Zda kto sbierá) [ hlozíe fíky 915; abych mohl po trní a bhlozy tvých muk bézeti 387b. hlubocé, adv.: tak Ze ta těžkost toho hfiecha hluboczie jej v peklo pohrüzi 288%; ač písmu svatému hluboczie roz- uméti nemohü (mnozí) 365%; (tvé slovo) ještoť hlube vchodí nežli které ostré kopie 388b; čímž viece nedóvěřil (Tomáš), tiem hlubýegie poznal bostvie syna božieho 145b. hlubokost, f.: moře, ješto bieše zaníceno od své hlubokofty a profundo 116%, rozum jeho (svatého čtenie) jest také hlubokofty, że... 227%, hluboký, adj.: Že sě sám hospodin divi, ., hlubokym znamenaj smyslem! 1062. hluééti, impf.: (kdy) uzte (jez.) . . . zástup hlucziece 1355; fevńci hlubokost (może) pod jebo (jez.) nohami hluczieffie 249b. hlučný, adj.: Tehdy viděv Pilát, že nic neprospěje, ale viecež hluczno bieše (v lidu) 375b. hluchÿ, adj.: usi hluchych uslysie 1408. hluk, m.: f hluckem a s kfikem jej (jez.) ubudichu, turbulenter 1132. hlipy, adj.: müdfi synové z hlupych a sprostnych otcóv 236b. hnáti, impf.: pudili je (apostoly) z města do města zienuce je z židovské země 347b. hnév, m.: w hnyewíech sem učinil 1962, v hnévu. hnévati sé, impf.: kazdy, ktoz [1e hnyewa na svého bratra, vinen bude odsüzenie 685; (aby) litost hnyewagyciech lidí ukrotili (! kazatel) 1572. hněvivý, adj.: větrové velicí a hnyewiwi tepüce 249? ; ješto s ancikristem ostanú, pak křesťastvu (!) násilné hnyewíwi a lítí budú 27%. hniezditi s6, impf.: Nad vodi lie rad hnyeffdy (holibek) 44b. hniezdo, n.: Lišky mají své dúpě a ptáci nebeščí hnýezda 108b. hnilost, f.: když mrtví vstanú z svého hnitie nebo hnyloľty 306b. hnitie, n.: když mrtví vstanú z svého hnytíe, 306b. hníti, impf.: (obilé) odkudž hnýe v zemi, odtudž zelenie a obnovuje 274b; (mirra) těla umrlá, aby nehnyla, má schovati 24%; by který z tvých úduov... byl nemocen, tak že by hnyl 289%. hnüti, pf.: ani bystré vody bézéce mohü jim hnuty (domem) 96%. — hnüti sé: (hvězda) tu sta, nerodieci nikam fie hnuty 20b; tehdy hnu [ie všecky ne- beské moci 265%; aby sé neptiezni ne- báli (apoštolové), ale odtud jinam lie hnulí, declinare 1625. hnutie, n., Pohyb: jda před buoh ne léním hnutým svého těla, ale rúčí milostí svéj žádosti 71b. hod, m., svátek, hod: Hody narozenie (He- rodova) pyšné (smy slyšali) 240%, naro- zeniny; na hody a na svatbu 331b, Hody svatého Jana svétiece Natalem... diem 238b; abychom nebeských hod mohli s nimi (sv. mučeníky) účastni
hlas, m.: skrze zavolánie svého hla((u 9b; Pak-li netoliko hlaíf nelibosti uslyšán bude, ale také slovo 70b; ze racha nic jiného nenie nežli hlas, jenž hněv našie mysli znamenává 70%, interjekce, v. také znamenie. hlava, f.: (aby) potlačil hlawu nemilosti- vého hada 19% Nebo mluvě (jez.) hlawie, tčlo také miení 74b. — Nalé- záme zajisté, že všech zlých diábel jest hlawa 47%, (Kafarnaum) bieše za hlawu kalilejskéj zemi 204%. hlédati, hledati, impf.: chces-li svÿma očima na krásné obličeje často hledaty 74%. — buoh na srdce hleda a vie úmysl každého člověka 344%; Co nám do toho, ty toho hleday! 375%; my pak toho hledayme, abychom byli v jed- noté s svym hospodinem 12%; ti bohu dělají, jižto ne o svém, ale o božiem zisku hledagi; 3095, staraji se; (Josef) hledaífie, kak by sé mohl od nie (Marie) vzdáliti 17%; abyste ješitně lidem sé slíbiti... nehledal, placere velle 101%; — ktoz hleda, ten nalezne 11b; hledaymy vysokých vécí 95; Ale co sé to znamenává, hledamy (!) 248%. hledéti, impf. — Dívati se: kdyzto cbléb rozmnoZil, .. ., tehdy na nebe hlediel (jez.) 245%. — Mir zÿeni: (Ze) na nikého nejmáš péče; nebo ty nehledy[[ na &ovétie duostojenstvie 334b. hlína, f.: (O, člověče) o hlíno, o popele, co pýcháš? 381%. hlożie, n.: (Zda kto sbierá) [ hlozíe fíky 915; abych mohl po trní a bhlozy tvých muk bézeti 387b. hlubocé, adv.: tak Ze ta těžkost toho hfiecha hluboczie jej v peklo pohrüzi 288%; ač písmu svatému hluboczie roz- uméti nemohü (mnozí) 365%; (tvé slovo) ještoť hlube vchodí nežli které ostré kopie 388b; čímž viece nedóvěřil (Tomáš), tiem hlubýegie poznal bostvie syna božieho 145b. hlubokost, f.: moře, ješto bieše zaníceno od své hlubokofty a profundo 116%, rozum jeho (svatého čtenie) jest také hlubokofty, że... 227%, hluboký, adj.: Že sě sám hospodin divi, ., hlubokym znamenaj smyslem! 1062. hluééti, impf.: (kdy) uzte (jez.) . . . zástup hlucziece 1355; fevńci hlubokost (może) pod jebo (jez.) nohami hluczieffie 249b. hlučný, adj.: Tehdy viděv Pilát, že nic neprospěje, ale viecež hluczno bieše (v lidu) 375b. hluchÿ, adj.: usi hluchych uslysie 1408. hluk, m.: f hluckem a s kfikem jej (jez.) ubudichu, turbulenter 1132. hlipy, adj.: müdfi synové z hlupych a sprostnych otcóv 236b. hnáti, impf.: pudili je (apostoly) z města do města zienuce je z židovské země 347b. hnév, m.: w hnyewíech sem učinil 1962, v hnévu. hnévati sé, impf.: kazdy, ktoz [1e hnyewa na svého bratra, vinen bude odsüzenie 685; (aby) litost hnyewagyciech lidí ukrotili (! kazatel) 1572. hněvivý, adj.: větrové velicí a hnyewiwi tepüce 249? ; ješto s ancikristem ostanú, pak křesťastvu (!) násilné hnyewíwi a lítí budú 27%. hniezditi s6, impf.: Nad vodi lie rad hnyeffdy (holibek) 44b. hniezdo, n.: Lišky mají své dúpě a ptáci nebeščí hnýezda 108b. hnilost, f.: když mrtví vstanú z svého hnitie nebo hnyloľty 306b. hnitie, n.: když mrtví vstanú z svého hnytíe, 306b. hníti, impf.: (obilé) odkudž hnýe v zemi, odtudž zelenie a obnovuje 274b; (mirra) těla umrlá, aby nehnyla, má schovati 24%; by který z tvých úduov... byl nemocen, tak že by hnyl 289%. hnüti, pf.: ani bystré vody bézéce mohü jim hnuty (domem) 96%. — hnüti sé: (hvězda) tu sta, nerodieci nikam fie hnuty 20b; tehdy hnu [ie všecky ne- beské moci 265%; aby sé neptiezni ne- báli (apoštolové), ale odtud jinam lie hnulí, declinare 1625. hnutie, n., Pohyb: jda před buoh ne léním hnutým svého těla, ale rúčí milostí svéj žádosti 71b. hod, m., svátek, hod: Hody narozenie (He- rodova) pyšné (smy slyšali) 240%, naro- zeniny; na hody a na svatbu 331b, Hody svatého Jana svétiece Natalem... diem 238b; abychom nebeských hod mohli s nimi (sv. mučeníky) účastni
Strana 301
301 býti 274; od téch .. . huod, convivium 1082. hodina, f.: Ctvrtá hodyna noci jest po- slednie čiest noci 249b; W tu hodynu vece ježíš zástupuom 373b. hoditi sě, impf., hoditi se, náleželi: k ni- ćemuż lie viec nehody (sůl), jedno aby byla ven vyvržena 65b. — Strach boží, ten fie body pokornym 64%; Sfla, ta lie hody tóm, jeśto pravdy žádají t. hodlivé, adv., s Aodovánim: nejmáme svého narozenie hodlywie pamatovati 240b, hodný, adj., hodný, vhodný: lidé smilní nejsú k ničemuž dobrému hodný 95b: jenž . . . vie hodne lékařstvie lidskému národu dáti 60%; (některá jiná přiká- zanie) jenzto by byla hodnyeyllye k spasení nežli ona 304%. — Nebo hodno jest tobě, aby jeden z tvých údóv zhynul, než by tvé všecko tělo uvrženo bylo v uoheň pekelný 72%. hodovati, impf.: ne časně, ale věčně hodu- gice, epulantes 107b. hól, f.: (Nerodte jmieti) ani dvû sukni ani obuvi ani holí 1522, Holofernes, m., jm. os.: Achioz holofer- nowi néco dobrého mluvil 922. holub, m.: náš vykupitel stolice těch, jesto holubÿ prodáváchu, převrátil 150%, holúbek, m.: uzfe ducha božieho letiece s nebes jako holubka 38b, Jako ho- lubkowe u svých oken přebývají ti, jesto ... 55b. holubičí, adj.: velmi dobře svatý Petr nazván jest syn holubyczy, columbae 269%; duch svaty sstápil dolóv v holu- bicziem podobenství 42b. holubička, f.: přiď, holubiczko má 45%. holúbkový, adj., hoľubičí: duch svatý ... v holubkowie tváři jest sé pokázal 42%; Nebo oko holubkowe... hospodin ... velmi chválí 44%; krásná jsú oči tvoji holubkowe 442, holubový, adj., holubí: nám potiebie sprostenstvie holubowe mieti 1582, hora, f.: diäbel nese jej (jezukrista) na velmi velikü horu 46b; na horzie, in monte 97b. hofcé, adv.: I vysed ven, zplaka horzce (Petr) 374b. horčičný, adj.: Podobno jest královstvie nebeské zrnu horcycznemu 224%. hoře, n.: bude tehdy také horze veliké, jakéž nikdy nebývalo 351%, chudí... v chudobč a w huorzi jsú až do své smrti 23b. hóře, adv. kompar.: velmi by horzie učinil ten, jenz... 111b. hofe, interj., béda: Horze vám, jesto sé nenie sméjete 24b; Horze svétu od pohoršenie 286b, Ale velmi bude horzie tomu, jenž jiného pohoršuje 288b. DĄ horzal, comburi videbatur 158; (ktoż- kolivěk) závistí proti svému bližniemu horzy 33%, hoří, adj. kompar.: muohla by naše věc byti horífye poslednie nezli prvnie 44%; aby nepojal (zlý duch) s sebú sedm diáblóv horí(üich sebe t. horko, n.: ješto sme nosili břiemě celý den a w horco 307b. horkost, f.: již jako slunce nahoru jde, když horko(t přirozená jako roste 309%. hořkost, f.: jenž v žluči horzkofty... přebývati povolil 42%; Takéž my (jako holúbek) i žádné horzkofty i žádné zlosti nejměmy 442. horký, adj.: studené (vody), praví, podaj, ne horke, non calidae 169b, hofky, adj.: kdyZ zdravie Zádámy, horzke lékafstvie piijámámy 211b; tém, je&to jej (hospodina) někdy milovali, juž jest horziek 148b; büfi mofskü... tověz horzku a py$nü mysl, amaros et elatos. fluctus 115?. horlivý, adj., přísný: aby ten, jenž jest vinen: mnohými hřiechy, aby nebyl horliwy südce nad hïiechy svého bližnieho 87%. horücí, adj. partic.: v komíné Horucziem 15b; (sv. Jan) byl vsazen v kád horu- cieho oleje 314b; (ješto jsú padli) do horucieho pekla 51b, hospoda, f., útulek: když jsi sě narodil, nemohl jsi mieti pokoje ani hofpuody v městě 379%. hospodář, m.; aby v každém městě na dóstojnéjSieho ... hofpodarze sé ptali 1552. — Adj. possess. -6v: ti od otce hofpodarzoweho . . . odplatu pfijimaji 309b.
301 býti 274; od téch .. . huod, convivium 1082. hodina, f.: Ctvrtá hodyna noci jest po- slednie čiest noci 249b; W tu hodynu vece ježíš zástupuom 373b. hoditi sě, impf., hoditi se, náleželi: k ni- ćemuż lie viec nehody (sůl), jedno aby byla ven vyvržena 65b. — Strach boží, ten fie body pokornym 64%; Sfla, ta lie hody tóm, jeśto pravdy žádají t. hodlivé, adv., s Aodovánim: nejmáme svého narozenie hodlywie pamatovati 240b, hodný, adj., hodný, vhodný: lidé smilní nejsú k ničemuž dobrému hodný 95b: jenž . . . vie hodne lékařstvie lidskému národu dáti 60%; (některá jiná přiká- zanie) jenzto by byla hodnyeyllye k spasení nežli ona 304%. — Nebo hodno jest tobě, aby jeden z tvých údóv zhynul, než by tvé všecko tělo uvrženo bylo v uoheň pekelný 72%. hodovati, impf.: ne časně, ale věčně hodu- gice, epulantes 107b. hól, f.: (Nerodte jmieti) ani dvû sukni ani obuvi ani holí 1522, Holofernes, m., jm. os.: Achioz holofer- nowi néco dobrého mluvil 922. holub, m.: náš vykupitel stolice těch, jesto holubÿ prodáváchu, převrátil 150%, holúbek, m.: uzfe ducha božieho letiece s nebes jako holubka 38b, Jako ho- lubkowe u svých oken přebývají ti, jesto ... 55b. holubičí, adj.: velmi dobře svatý Petr nazván jest syn holubyczy, columbae 269%; duch svaty sstápil dolóv v holu- bicziem podobenství 42b. holubička, f.: přiď, holubiczko má 45%. holúbkový, adj., hoľubičí: duch svatý ... v holubkowie tváři jest sé pokázal 42%; Nebo oko holubkowe... hospodin ... velmi chválí 44%; krásná jsú oči tvoji holubkowe 442, holubový, adj., holubí: nám potiebie sprostenstvie holubowe mieti 1582, hora, f.: diäbel nese jej (jezukrista) na velmi velikü horu 46b; na horzie, in monte 97b. hofcé, adv.: I vysed ven, zplaka horzce (Petr) 374b. horčičný, adj.: Podobno jest královstvie nebeské zrnu horcycznemu 224%. hoře, n.: bude tehdy také horze veliké, jakéž nikdy nebývalo 351%, chudí... v chudobč a w huorzi jsú až do své smrti 23b. hóře, adv. kompar.: velmi by horzie učinil ten, jenz... 111b. hofe, interj., béda: Horze vám, jesto sé nenie sméjete 24b; Horze svétu od pohoršenie 286b, Ale velmi bude horzie tomu, jenž jiného pohoršuje 288b. DĄ horzal, comburi videbatur 158; (ktoż- kolivěk) závistí proti svému bližniemu horzy 33%, hoří, adj. kompar.: muohla by naše věc byti horífye poslednie nezli prvnie 44%; aby nepojal (zlý duch) s sebú sedm diáblóv horí(üich sebe t. horko, n.: ješto sme nosili břiemě celý den a w horco 307b. horkost, f.: již jako slunce nahoru jde, když horko(t přirozená jako roste 309%. hořkost, f.: jenž v žluči horzkofty... přebývati povolil 42%; Takéž my (jako holúbek) i žádné horzkofty i žádné zlosti nejměmy 442. horký, adj.: studené (vody), praví, podaj, ne horke, non calidae 169b, hofky, adj.: kdyZ zdravie Zádámy, horzke lékafstvie piijámámy 211b; tém, je&to jej (hospodina) někdy milovali, juž jest horziek 148b; büfi mofskü... tověz horzku a py$nü mysl, amaros et elatos. fluctus 115?. horlivý, adj., přísný: aby ten, jenž jest vinen: mnohými hřiechy, aby nebyl horliwy südce nad hïiechy svého bližnieho 87%. horücí, adj. partic.: v komíné Horucziem 15b; (sv. Jan) byl vsazen v kád horu- cieho oleje 314b; (ješto jsú padli) do horucieho pekla 51b, hospoda, f., útulek: když jsi sě narodil, nemohl jsi mieti pokoje ani hofpuody v městě 379%. hospodář, m.; aby v každém městě na dóstojnéjSieho ... hofpodarze sé ptali 1552. — Adj. possess. -6v: ti od otce hofpodarzoweho . . . odplatu pfijimaji 309b.
Strana 302
hospodářstvie, n.: (učeník) otcovo odká- zanie byl by musil pósobiti, dědinu rozděliti, hof(podarzítw1e zpósobně zjed- nati 111%. hospodin, m.: musíme véemohücieho hofpodína prositi, dominum 2b. host, m.: nedostatky trpím, nemohu hofty přijímati 169%; jenž v tom klášteře holtem přebýváše (bratr svět- ský) 312%. hotově, adv.: (abychom) ke všelikéj sluZbé buozí hotowie jse (!) opásali 33b. hotový, adj., připravený, ochot ý: zabiti je hotowí biechu (židové své ženy) 76b; A protož i buděte (ps. budete) hotowí, nebo neviete, který čas má přijíti syn člověčí 358%; jelikož muožeš, každému buď hotow 174b; k boji botow, ad praelium exiens 104b; každý jmá býti tiem viece pokoren a hotowieyffy ku boží slużbć 364b, hovado, n.: Neprosili (diáblové), by mohli vníti v jiná howada (než ve vepfe) 119*; prirovnáni jsü lidé ku howaduom ti, jeSto... 3202. hověnie, n., Pohodlí: (položení svíce pod mieru znamenává) milovánie howienye života viece než pravdy svatého ká- zanie 67%. hovéti, impf., shovívati: vezdy $el pryé (jez.)..., mnoho howiegie křehkosti člověčí 243%. hrdati, impf.: (jez.) nás naučil, abychom nikÿm nehrdali 99b; (jezi$) nehrdal do hubenych chalúpek rybářových vniti 109%. hrdě, adv.: že jsú jeho kázaní pyšně a hrdye sč protivili 204%. hrdinsky, adv.: nad ním hrdýníkí sví- těžil (Kristus nad ďáblem) 3%. hrdliti, impf., vdousiti: A drze hrdlellie jej (tovatise) a fka: Vrat, co jsi dlužen! 293%; (služebník) druhého služebníka hrdhty nepfestal 295b. hrdlo, n.: ač našeho hrdla tělestný meč nestíná 213%; O člověče, ješče pozdvih hrdla chodíš nahoru? 381%. — już hrdla pohanská vieře křesťankéj (!) poddal (jez.) 53%. hrdost, f.: (sv. Jan) hřiešným lidem i žádné hrdolty nezvěstuje 32%; (aby) skrze to (kdvž ty obětuješ za své uzdravení) 302 bylo tresktánie a svédeéstvie hrdolty nevérnych lidí 101b. hfébik, m.: Hrziebikom zajisté a ostnôm slova müdrych sé ptijednávají 173b; Zeleznymi hrziebykí byl probit v no- hách a v rukách (jez.) 385?. wy hřččsky, řecky, adv.: což rzeczky anděl, to latině slove posel 174%. hréésky, fecky, adj.: (slovo racha) nebo ani jest rzeczke, ani jest latinské 702. hrésiti, impf.: od néhozto (hospodina) sme sé hrzieffyece vzdálili 73?. hfiech, m.: (diábel) hledá toho, kak by nás mohl... k hrziechu pftivésti 35; v němžto (křtu) nám jsú naši všickni hrziellý . .. odpuščeni, peccata 43; ktož nebude súditi svého bližnieho z hrziechuu, jimižto proti němu shřešil 86b. hfiešnieč, f.: Maria, tověz Magdalena hrzieffnyce 392b. hfie$ník, m.: muky, jimizto hrzieffny cv mají mučeni byti, peccatores 1642. hfiesnÿ, adj.: my, hrzieffnÿ lidé 3b; svatá cierkev jest přenesena z stavu hrzillneho do stavu svatého 59%. hřímanie, n.: tak že bude hrzymanye tak veliké a hrozné, jakéž nebývalo (na konci světa) 356%. hrněieřový, adj., hrnčířský: kúpichu ... pole hrnczierzowe 375%. hrob, m.: jenż bieśe pohfeben w hrobie 9b; hrob mrtvÿch lidi, tumulus 164%. hrobový, adj.: (Josef) přivali kámen (ps. kamenem) veliký ke dvercóm hro- buowym 377%. hrom, m.: svými divy jako hrom bili (svatí kazateli) 55b. hromada, f.; v-hromadu, dohromady: Tento ovčinec... kozlata s beránky w hromaddu sbierá 311%, Když w hro- madu sjednámy ... 81b, ktefíž vadie sé w hromadu 85; budü sé (lidé) vhro- madu nenávidéti 3492. hromazditi, impf.: ktoż nehromazdy se mni, rozmieta 182%; Znamenajte ptać- stvo nebeské, že ani sejí, ani žní, ani v stodoly hromalľídýe 83b. hróza, f.: (jez.) zamúti mofe... aby svým mlazším hrozu dal, ut mitteret in timorem 112b, podčsil. hrozen v. hrozn.
hospodářstvie, n.: (učeník) otcovo odká- zanie byl by musil pósobiti, dědinu rozděliti, hof(podarzítw1e zpósobně zjed- nati 111%. hospodin, m.: musíme véemohücieho hofpodína prositi, dominum 2b. host, m.: nedostatky trpím, nemohu hofty přijímati 169%; jenž v tom klášteře holtem přebýváše (bratr svět- ský) 312%. hotově, adv.: (abychom) ke všelikéj sluZbé buozí hotowie jse (!) opásali 33b. hotový, adj., připravený, ochot ý: zabiti je hotowí biechu (židové své ženy) 76b; A protož i buděte (ps. budete) hotowí, nebo neviete, který čas má přijíti syn člověčí 358%; jelikož muožeš, každému buď hotow 174b; k boji botow, ad praelium exiens 104b; každý jmá býti tiem viece pokoren a hotowieyffy ku boží slużbć 364b, hovado, n.: Neprosili (diáblové), by mohli vníti v jiná howada (než ve vepfe) 119*; prirovnáni jsü lidé ku howaduom ti, jeSto... 3202. hověnie, n., Pohodlí: (položení svíce pod mieru znamenává) milovánie howienye života viece než pravdy svatého ká- zanie 67%. hovéti, impf., shovívati: vezdy $el pryé (jez.)..., mnoho howiegie křehkosti člověčí 243%. hrdati, impf.: (jez.) nás naučil, abychom nikÿm nehrdali 99b; (jezi$) nehrdal do hubenych chalúpek rybářových vniti 109%. hrdě, adv.: že jsú jeho kázaní pyšně a hrdye sč protivili 204%. hrdinsky, adv.: nad ním hrdýníkí sví- těžil (Kristus nad ďáblem) 3%. hrdliti, impf., vdousiti: A drze hrdlellie jej (tovatise) a fka: Vrat, co jsi dlužen! 293%; (služebník) druhého služebníka hrdhty nepfestal 295b. hrdlo, n.: ač našeho hrdla tělestný meč nestíná 213%; O člověče, ješče pozdvih hrdla chodíš nahoru? 381%. — już hrdla pohanská vieře křesťankéj (!) poddal (jez.) 53%. hrdost, f.: (sv. Jan) hřiešným lidem i žádné hrdolty nezvěstuje 32%; (aby) skrze to (kdvž ty obětuješ za své uzdravení) 302 bylo tresktánie a svédeéstvie hrdolty nevérnych lidí 101b. hfébik, m.: Hrziebikom zajisté a ostnôm slova müdrych sé ptijednávají 173b; Zeleznymi hrziebykí byl probit v no- hách a v rukách (jez.) 385?. wy hřččsky, řecky, adv.: což rzeczky anděl, to latině slove posel 174%. hréésky, fecky, adj.: (slovo racha) nebo ani jest rzeczke, ani jest latinské 702. hrésiti, impf.: od néhozto (hospodina) sme sé hrzieffyece vzdálili 73?. hfiech, m.: (diábel) hledá toho, kak by nás mohl... k hrziechu pftivésti 35; v němžto (křtu) nám jsú naši všickni hrziellý . .. odpuščeni, peccata 43; ktož nebude súditi svého bližnieho z hrziechuu, jimižto proti němu shřešil 86b. hfiešnieč, f.: Maria, tověz Magdalena hrzieffnyce 392b. hfie$ník, m.: muky, jimizto hrzieffny cv mají mučeni byti, peccatores 1642. hfiesnÿ, adj.: my, hrzieffnÿ lidé 3b; svatá cierkev jest přenesena z stavu hrzillneho do stavu svatého 59%. hřímanie, n.: tak že bude hrzymanye tak veliké a hrozné, jakéž nebývalo (na konci světa) 356%. hrněieřový, adj., hrnčířský: kúpichu ... pole hrnczierzowe 375%. hrob, m.: jenż bieśe pohfeben w hrobie 9b; hrob mrtvÿch lidi, tumulus 164%. hrobový, adj.: (Josef) přivali kámen (ps. kamenem) veliký ke dvercóm hro- buowym 377%. hrom, m.: svými divy jako hrom bili (svatí kazateli) 55b. hromada, f.; v-hromadu, dohromady: Tento ovčinec... kozlata s beránky w hromaddu sbierá 311%, Když w hro- madu sjednámy ... 81b, ktefíž vadie sé w hromadu 85; budü sé (lidé) vhro- madu nenávidéti 3492. hromazditi, impf.: ktoż nehromazdy se mni, rozmieta 182%; Znamenajte ptać- stvo nebeské, že ani sejí, ani žní, ani v stodoly hromalľídýe 83b. hróza, f.: (jez.) zamúti mofe... aby svým mlazším hrozu dal, ut mitteret in timorem 112b, podčsil. hrozen v. hrozn.
Strana 303
303 hroziti, impf.: Pak-li nemöZeme mstiti, ale hrozíme 48b: pro strach, jímžto hospodin ...jim hrozıe[fıe (židúm) 78%. hrozn, hrozen, m.: Zda kto sbierá s trnie hrozný? 291b, hrozný, adj.: hospodin velmi jest hrozen hřiešným 3934; neb tě hrozny v radách na lidské syny (hospodin) 148%; O věc divná a hrozna, stupenda 112%. — některá (zvieřata ohradil kóh) hroznymi rohy 89b. hrubý, adj. Hrubý, drsný: podlé hrubieyllie strany naścho člověčstvie mluvim, crassiorem 163%; ti (Saducei) biechu mnohem hrubieyffy nózli du- chovnici 336b, — Novy; Nikte také nevšívá sukna hrubeho v rúcho v staré 130%. hüba, f.: (jeden z nich) vzam hubu naplni ji octa 376b. hubenec, m., wbožák: Hoře vám hu- benczom 343b, hubenstvie, n., neštěstí, bída: že z huuben- {twıe budú vypraveni (milosrdní) 61b, v to všecko hubenítwie upadli sme pro naši zlost a pro naše hfiechy 85%. hubený, adj. — Bidný, chudý: (ježiš) ne- hrdal do hubenych chalúpek rybářo- vých vníti 109%; ti, ješto pomáhají hubeným 619. — Ubohy: Dieté mé leží v domu, ne pro jednu véc jediné huben (!), miserabilis 1035. — Nicotny: chudé vdovičky z najmenšie a z nayhu- benyeyí(ie véci musiechu plny desátek dati 3455; svému neptieteli diáblu hubenný člověk silnü cestu k sobě otviera 332. hvězda, f.: světlost některé hwíezdí 13b. hvězdář, m.: že... 23%. hýbati, impf.: A ti, ješto jdiechu mimoň (jez.), haniechu jej hybagycze svými hlavami a řkúce 376%, pokyvujice; (apoštolové) z úmysla nemluviechu toho, ale moc božie jich jazykem hybafllie 3232; (Jan) nenie trest větrem hýbana 173. — hybati sé: by vlhkost fe hybala v hlavě podlé svétlosti mésiecové 2818. Pravie tak hwiezdarzi, hymna, f.: Dar (jest) naučenie proročie, modlitva, ymny a Zalmy 71b. hynüti, impf.: S rychlosti ¢asi hynu 152%; Davida, jenz hynyellye hlade(m), chle- bem... posílil (Achimelech) 198b. hyzditi, impf.: ze diábly z lidí vymietám, toho nehyzdyte 189: při těch, ješto skutek syna bożieho hyzdiechuu 124b. chalipka, f.: (jeżiś) nehrdal do hubenych chalupek rybafovych vniti 1092. Chana v. Kana. cherubin, m.: by byl (ty, jez.) cherubyna nebo serafina... poslal 378b, chlapny, adj. — Prostý: neučení, chlapny lidé často pravdy tak, jakž jest,... zjevují 395b. Nerozumny: (lidé) biechu chlapný, nebo svého rodu ne- beského biechu zapomenuli 320%, chléb, m.: Člověk nenie jedno chlebem živ, ale. slovem 46%; Ulom lačnému svého chleba 50%; Koliko jmáte chle- bow? 262b. chlebny, adj., chlebovy: aby sé chovali kvasu chlebneho 2672. chlév, m.: mrzuté jesliéky smrdutého chewa (!) 379%. chlubiti sé, impf.: Co [ye viece chlubill, o bohatče! 379%; když zamietá ty, jesto fie chlubiechuu bez dobrych skutkóv božím uměním, jactant 93b. choditi, impf.: O člověče, ješče pozdvih hrdla chody([ nahoru? 381%; lidé, ješto po ni (cestě) chodýe 91%; vidúce jej (jez.) na moti chodyecze, smütichu sé (apoštolové) 247%; anděl napomanul Josefa, aby nechodyl do Jerusalema 30b. chodlivy, adj., nestálý: ne jako nekázaní anebo chodliwi to trpěti jmějiechu (apoštolové pro jezukrista) 159%. chopiti, pf.: duchovníci vzechu radu, kak by ježíše chopili v řeči 334b. — chopiti sé: ani vóné dymová chopylla fye jich (tří jinochů v peci ohnivé) 15b, chór, m., sbor: jakž bychom mohli na- krmiti... chori andélské 34?. chot, f.: každá duše kfestanká (!), jesto jest chot jezukristova 339%. chovati, impf. — Drzeli, míli: že (ptáci) ani sejí, ani žní, ani v stodolách co chowagy 82%; svatí kazateli, aby mohli svého bližnieho bez přiekazy milovati, i žádného zbožie tohoto světa nechtěli chowaty 55%; Takéž křest, jenž sme
303 hroziti, impf.: Pak-li nemöZeme mstiti, ale hrozíme 48b: pro strach, jímžto hospodin ...jim hrozıe[fıe (židúm) 78%. hrozn, hrozen, m.: Zda kto sbierá s trnie hrozný? 291b, hrozný, adj.: hospodin velmi jest hrozen hřiešným 3934; neb tě hrozny v radách na lidské syny (hospodin) 148%; O věc divná a hrozna, stupenda 112%. — některá (zvieřata ohradil kóh) hroznymi rohy 89b. hrubý, adj. Hrubý, drsný: podlé hrubieyllie strany naścho člověčstvie mluvim, crassiorem 163%; ti (Saducei) biechu mnohem hrubieyffy nózli du- chovnici 336b, — Novy; Nikte také nevšívá sukna hrubeho v rúcho v staré 130%. hüba, f.: (jeden z nich) vzam hubu naplni ji octa 376b. hubenec, m., wbožák: Hoře vám hu- benczom 343b, hubenstvie, n., neštěstí, bída: že z huuben- {twıe budú vypraveni (milosrdní) 61b, v to všecko hubenítwie upadli sme pro naši zlost a pro naše hfiechy 85%. hubený, adj. — Bidný, chudý: (ježiš) ne- hrdal do hubenych chalúpek rybářo- vých vníti 109%; ti, ješto pomáhají hubeným 619. — Ubohy: Dieté mé leží v domu, ne pro jednu véc jediné huben (!), miserabilis 1035. — Nicotny: chudé vdovičky z najmenšie a z nayhu- benyeyí(ie véci musiechu plny desátek dati 3455; svému neptieteli diáblu hubenný člověk silnü cestu k sobě otviera 332. hvězda, f.: světlost některé hwíezdí 13b. hvězdář, m.: že... 23%. hýbati, impf.: A ti, ješto jdiechu mimoň (jez.), haniechu jej hybagycze svými hlavami a řkúce 376%, pokyvujice; (apoštolové) z úmysla nemluviechu toho, ale moc božie jich jazykem hybafllie 3232; (Jan) nenie trest větrem hýbana 173. — hybati sé: by vlhkost fe hybala v hlavě podlé svétlosti mésiecové 2818. Pravie tak hwiezdarzi, hymna, f.: Dar (jest) naučenie proročie, modlitva, ymny a Zalmy 71b. hynüti, impf.: S rychlosti ¢asi hynu 152%; Davida, jenz hynyellye hlade(m), chle- bem... posílil (Achimelech) 198b. hyzditi, impf.: ze diábly z lidí vymietám, toho nehyzdyte 189: při těch, ješto skutek syna bożieho hyzdiechuu 124b. chalipka, f.: (jeżiś) nehrdal do hubenych chalupek rybafovych vniti 1092. Chana v. Kana. cherubin, m.: by byl (ty, jez.) cherubyna nebo serafina... poslal 378b, chlapny, adj. — Prostý: neučení, chlapny lidé často pravdy tak, jakž jest,... zjevují 395b. Nerozumny: (lidé) biechu chlapný, nebo svého rodu ne- beského biechu zapomenuli 320%, chléb, m.: Člověk nenie jedno chlebem živ, ale. slovem 46%; Ulom lačnému svého chleba 50%; Koliko jmáte chle- bow? 262b. chlebny, adj., chlebovy: aby sé chovali kvasu chlebneho 2672. chlév, m.: mrzuté jesliéky smrdutého chewa (!) 379%. chlubiti sé, impf.: Co [ye viece chlubill, o bohatče! 379%; když zamietá ty, jesto fie chlubiechuu bez dobrych skutkóv božím uměním, jactant 93b. choditi, impf.: O člověče, ješče pozdvih hrdla chody([ nahoru? 381%; lidé, ješto po ni (cestě) chodýe 91%; vidúce jej (jez.) na moti chodyecze, smütichu sé (apoštolové) 247%; anděl napomanul Josefa, aby nechodyl do Jerusalema 30b. chodlivy, adj., nestálý: ne jako nekázaní anebo chodliwi to trpěti jmějiechu (apoštolové pro jezukrista) 159%. chopiti, pf.: duchovníci vzechu radu, kak by ježíše chopili v řeči 334b. — chopiti sé: ani vóné dymová chopylla fye jich (tří jinochů v peci ohnivé) 15b, chór, m., sbor: jakž bychom mohli na- krmiti... chori andélské 34?. chot, f.: každá duše kfestanká (!), jesto jest chot jezukristova 339%. chovati, impf. — Drzeli, míli: že (ptáci) ani sejí, ani žní, ani v stodolách co chowagy 82%; svatí kazateli, aby mohli svého bližnieho bez přiekazy milovati, i žádného zbožie tohoto světa nechtěli chowaty 55%; Takéž křest, jenž sme
Strana 304
přijali, . . . duostojně chowaýme 43b; Milujete-li mě, chowayte mého kázanie 229b. — Zachovávati, uchovávati: vše- liké stvorenie svého stavu chuowa, ale člověk . .. svój stav ztratil 289b: ten sám sě sobě postí, jenž krmě . . . svému břichu chowagie, aby je potom snědl, jich sé chovati snazí 50b. — Ostríhati, opatrovati: jeśto (andélé) chowachuu jejie svaté du&e (Marie), conservantibus 16%; choway jí i měj o ní péči (Marie) 18%. — chovati sè=varovati se: mámy jeho (diábla) lsti snażnó [ie chowaty 4^; choway ífye rozlióného rozumu, cave 164%; Chowayte Ilie od kfivych pro- rokóv 91%; Takéz Josef chowallye fie, bojie$e sé pfi tak velikéj svatosti (Marii prebyvati, cavebat 17%. — chovati sé =pocinati si: uztis-li, ze tva pře jmá lstí neb penězi přemožena býti, k témuž ti chowalf (sic), aby mohl týmž činem svéj při pomoci 80%. chozenie, n.: Jelikož vám potřebie k je- dení a k chozeny, toliko vezměte! 154b; nikte nemni, by w chozený drahého rúcha (!) hřiechu nebylo 173%. chrám, m., velechvám jevusalemský: I vní- de ježíš w chram boží 321%; kněžie, ješto na každý den slúžiechu w chramýe 318b. chrámový, adj.: jehožto (chleba posvě- ceného) nebieše lze jiesti, jediné... sluhám chramowym 197%; Tehdy opona chramowa rozdře se na dvé 376b. chřbet, m.: Pod křížem musil svuoj chrzbeth nakloniti 384b, chromy, adj.: Slepi vidie, chromi chodie 1702. Chrysostomus, Krysostomus, Krysostom: Criloftomus 322; Na toto ¢tenie mluvi svaty Jan Cryfoftom 182b. ehtieti, impf. — chczy vašemu spasení 194b, I chcze takto iéci, Et est sensus 164b; jelikož muožemy, jich svatá jména chczmý duchovně vyložiti 2b; to, což přepuštijeme, nechtice přehlé- dáme 300b; Rachel pláče svých synóv a nechtiela sč utčšiti 25b. — Význam modálni: k večeru... kdyžto slunce již chce zajíti 110%, (židové) zlostí chtiechu sč zadchnúti 322b, — Význam futurdini: tuto pak ukazuje (jez.), kterým řádem na tento svět chcze 304 ptijiti 355°; A protoZ chczm-lı (!} řádem jako nahoru jdúce čísti, na- leznemy, ze . . . 64%; Co mi chcete dáti, a já vám jej zradím? 372%. — ehtieti sé: kdyz vidiechu, Ze jest laden (jez.) a ze lie chce jemu jiesti a píti 1185; ze fie i ženám po ní (cestě) chtielo choditi 213%. chudoba, f.: chudi... w chudobíe a v hoři jsú až do své smrti 23b; Chudoba mě tiskne, Paupertate 169%. chudý, adj.: co králóv sč narozuje a mnoho chudych v témž času 23b; (kobylky jsou) krmě chuudich lidí 33b. chvácenie, n., pronásledování: rozličné nebezpečné chwacenye od nich (ovce od vlkü) trpiece 156b, chvála, f. — Chvála: Zpovéd, tovéz chwalu, svému otci vzdal (jez) 4b; (lidé) chtie před lidmi chwalu mieti a lidem sé... slfbiti 101^. — Sláva: když byl ve všie svéj chwale (král Salomon) 82b. chvala, interj.: Chwala hospodinu, tot juž ten drak... pryč zaběhl 312b. chváliti, impf.: A nenie to těžká služba ... krále nebeského věčně chwalíty 28b, aby tě lidé chwalil1, ut magnificeris 99%; Jenž neslýchanú velikost .... chwale pravi, commendans 125%. — ehváliti sé, honositi se: aby jeho přietelé mohli [ie jim chwality 35%; nežli by fie cn chwalil šlechetností svých přátel 35%. ehvátanie, n.: to (výše řečené) znamenává chwatanye 228b. chvatati, impf.: jakż by najviece mohl (člověk), tak by chwatal, aby s& od něho (bořícího se domu) vzdálil 148b; věži učiniti chwatachu, jížto by nebesa dosáhali, festinabant 167%; k dobrým skutkóm mámy chwataty 228b. chvíle, f., doba: člověk, jenž jest na da- lekéj puti, dlihń chwili tam mešká 327%. ehybiti sé, pf., Pochybovati: proč [te [1e chrbili, malé viery, dubitastis 114%. chybovati sè, impf., pochybovati: (Maria a Marta) jsú řekli: by ty byl zde, nebyl by umřel náš bratr, jako chibuugice fíe, jako nemnéjíce, by má moc mohla vežde rúče býti 107%; Budete-li, praví,
přijali, . . . duostojně chowaýme 43b; Milujete-li mě, chowayte mého kázanie 229b. — Zachovávati, uchovávati: vše- liké stvorenie svého stavu chuowa, ale člověk . .. svój stav ztratil 289b: ten sám sě sobě postí, jenž krmě . . . svému břichu chowagie, aby je potom snědl, jich sé chovati snazí 50b. — Ostríhati, opatrovati: jeśto (andélé) chowachuu jejie svaté du&e (Marie), conservantibus 16%; choway jí i měj o ní péči (Marie) 18%. — chovati sè=varovati se: mámy jeho (diábla) lsti snażnó [ie chowaty 4^; choway ífye rozlióného rozumu, cave 164%; Chowayte Ilie od kfivych pro- rokóv 91%; Takéz Josef chowallye fie, bojie$e sé pfi tak velikéj svatosti (Marii prebyvati, cavebat 17%. — chovati sé =pocinati si: uztis-li, ze tva pře jmá lstí neb penězi přemožena býti, k témuž ti chowalf (sic), aby mohl týmž činem svéj při pomoci 80%. chozenie, n.: Jelikož vám potřebie k je- dení a k chozeny, toliko vezměte! 154b; nikte nemni, by w chozený drahého rúcha (!) hřiechu nebylo 173%. chrám, m., velechvám jevusalemský: I vní- de ježíš w chram boží 321%; kněžie, ješto na každý den slúžiechu w chramýe 318b. chrámový, adj.: jehožto (chleba posvě- ceného) nebieše lze jiesti, jediné... sluhám chramowym 197%; Tehdy opona chramowa rozdře se na dvé 376b. chřbet, m.: Pod křížem musil svuoj chrzbeth nakloniti 384b, chromy, adj.: Slepi vidie, chromi chodie 1702. Chrysostomus, Krysostomus, Krysostom: Criloftomus 322; Na toto ¢tenie mluvi svaty Jan Cryfoftom 182b. ehtieti, impf. — chczy vašemu spasení 194b, I chcze takto iéci, Et est sensus 164b; jelikož muožemy, jich svatá jména chczmý duchovně vyložiti 2b; to, což přepuštijeme, nechtice přehlé- dáme 300b; Rachel pláče svých synóv a nechtiela sč utčšiti 25b. — Význam modálni: k večeru... kdyžto slunce již chce zajíti 110%, (židové) zlostí chtiechu sč zadchnúti 322b, — Význam futurdini: tuto pak ukazuje (jez.), kterým řádem na tento svět chcze 304 ptijiti 355°; A protoZ chczm-lı (!} řádem jako nahoru jdúce čísti, na- leznemy, ze . . . 64%; Co mi chcete dáti, a já vám jej zradím? 372%. — ehtieti sé: kdyz vidiechu, Ze jest laden (jez.) a ze lie chce jemu jiesti a píti 1185; ze fie i ženám po ní (cestě) chtielo choditi 213%. chudoba, f.: chudi... w chudobíe a v hoři jsú až do své smrti 23b; Chudoba mě tiskne, Paupertate 169%. chudý, adj.: co králóv sč narozuje a mnoho chudych v témž času 23b; (kobylky jsou) krmě chuudich lidí 33b. chvácenie, n., pronásledování: rozličné nebezpečné chwacenye od nich (ovce od vlkü) trpiece 156b, chvála, f. — Chvála: Zpovéd, tovéz chwalu, svému otci vzdal (jez) 4b; (lidé) chtie před lidmi chwalu mieti a lidem sé... slfbiti 101^. — Sláva: když byl ve všie svéj chwale (král Salomon) 82b. chvala, interj.: Chwala hospodinu, tot juž ten drak... pryč zaběhl 312b. chváliti, impf.: A nenie to těžká služba ... krále nebeského věčně chwalíty 28b, aby tě lidé chwalil1, ut magnificeris 99%; Jenž neslýchanú velikost .... chwale pravi, commendans 125%. — ehváliti sé, honositi se: aby jeho přietelé mohli [ie jim chwality 35%; nežli by fie cn chwalil šlechetností svých přátel 35%. ehvátanie, n.: to (výše řečené) znamenává chwatanye 228b. chvatati, impf.: jakż by najviece mohl (člověk), tak by chwatal, aby s& od něho (bořícího se domu) vzdálil 148b; věži učiniti chwatachu, jížto by nebesa dosáhali, festinabant 167%; k dobrým skutkóm mámy chwataty 228b. chvíle, f., doba: člověk, jenž jest na da- lekéj puti, dlihń chwili tam mešká 327%. ehybiti sé, pf., Pochybovati: proč [te [1e chrbili, malé viery, dubitastis 114%. chybovati sè, impf., pochybovati: (Maria a Marta) jsú řekli: by ty byl zde, nebyl by umřel náš bratr, jako chibuugice fíe, jako nemnéjíce, by má moc mohla vežde rúče býti 107%; Budete-li, praví,
Strana 305
jmieti vieru, nic fıe nechybugice... 323b. ehyliti, impf., nakloitovati, obraceti: (n&- kteří) přijmúce moc svatého kázanie... k uZitku lakomému (by) to chylili 150b. — chyliti sé, skldnéti se: juz slunce jako od své vysosti lie chylı 3092. chytrost, f.: (Herodes) da s& na veliké chýtrolty 22%; (duše počne uméti) kterými chýtroltmí tohoto světa... držána jest v hřiešiech 63%. ehytrý, adj.: Starý nepřietel (t. j. diábel) byl jest chítr k uoklamání 158?. 4, conj. — 7 slučuje: y na nebi y na zemi, et in coelo et in terra 16%; ten jest muoj bratr, sestra y máté 65; y ve dne y v noci 4b; Budete védéti y zlé y dobré 47b; A tyto všecky věci vy- pravuje (centurio), że y leží (dietě) v dna je lámá y zle sé má 103b. — I pripojuje: viechu vétrové a na ten duom sé oborichu y pade y by obo- řenie veliké toho domu 95%; I jest tuto znamenati, že... 47%; Protož jim y vece syn boží 975; by tam (Josef v Egyptě) tak dláho, az král Herodes y umře 25%; Tehdy přistúpi y ten, jesto bieše jedno závažie vzal, y vece 364%; Rád bych, y nemohu 312, ale. — při přechodníku: já přída k tobě v uzdravím jej 104%; Odpověděv ježíš v vece jemu 384 atd. — 7 připouští: když již y ženy nevidí, však v sobě tvoří rozličnú žádost 74b. — 7 stupňuje (při záporu): nebo y jednoho vlasa nemuožeš biela neb črna učiniti 75b; aby lidé znamenali, že diábli y sviniem nemohü škoditi, když jim buoh ne- požičí 119%; on jest hřiecha y žádného neučinil 39%; bez svatć cerekvi żaden y nemuož spasen býti 139%. — (Jakub) netoliko všeliké poskvrněnie potupil, ale také y své tělo 145%; Potřebu svému blizniemu netolikoż, jelikož muožeš, ale 1 nad mocí činiti 55%, — I vytýká: a protož jako y lidé hlad trpiechu (apoštoli) 196%; I když také jako ý my věří v buoh 69b, — T při- pojuje větu hlavní k vedlejší: A když odtud jíde dále (jez.), í uzře druhá dva bratry 53%. 305 inhed, adv.: hospodin inhed ztáhna ruku odpovie a fka, mox 100b; jakż ynhed potom dosvědčuje, statim 93b. Isaiáš, m., 7m. os.: svědečstvie svatého ylayallıe 5°. — Adj. possess. Isaióv: aby sě naplnilo slovo proročie ylaye. vy (sic), jenž praví a řka 14b. Isák, m., jm. os.: Abraham urodil ylaaka 12. Israel, Israhel, m., jm. ndrodni: Onen pravy yzrael, svaty Jakub,... vófil nad onoho yzrahel Jakuba, jesto byl pravý ilrahel 1065; synové yfrahel... na horu vzniti nemoziechu 97°; ne- nalezl jsem také viery w yzrahel 102b. Israhel v. Israel. Israhelita, m., jm. ndrodni: Tot jest pravy ifrahelta, v némZzto lsti nenie 132b, israhelitsky, adj.: (Jetro) jenż v boha yíraheht(keho nevěřieše, Israel 92%, israhelsky, adj.: nedokonáte mést ylra- helfkích 161b. Iz-, iz- v. Is-, is-. já v. jáz. jabko v. jablko. jablaň, f.: planá yablan ... již zrübena jest 36%; větvě plané yablany budú zrúbeny t. jab(l)ko, n.: země ta jako yablko zrovnána bude 3579; když yabko zapověděného dřeva ukázal 47. Jairus, m., jm. os.: Jaýrus, knieže isra- helské 107?. jako, jak, -Z, -f, -Zto, conj. — Jako vy- jadřuje vztah, přirovnává = jako, jak: ježúš toliko řečeno jest yako spasitel 2%; yakozto zkrze Evu byl jest hřé- chem všecek národ lidský omráčen, takéž skrze zaslúženie svaté Maiie vešken svět jest osviecen 13; yakz byl dřéve řekl, Sicut 93b, — učieše je (jezukrist zástupy) yako moc maje 95%; vezmi ji (Marii) k sobě yako svú ženu podlé obyčeje svatebného 174; jiné kazatele yakozto žence poslal 37%; přijídechu k němu (synu božiemu) jeho mlazší yakozto letní, 1akozto do- mácí, yakozto bližní, yakozto přietelé, yakozto bratfie 97b. — jichzto (zlych skutku) jsń, yako dobrych a użiteć- ných nevědúce, požádali (lidé) 642, 20
jmieti vieru, nic fıe nechybugice... 323b. ehyliti, impf., nakloitovati, obraceti: (n&- kteří) přijmúce moc svatého kázanie... k uZitku lakomému (by) to chylili 150b. — chyliti sé, skldnéti se: juz slunce jako od své vysosti lie chylı 3092. chytrost, f.: (Herodes) da s& na veliké chýtrolty 22%; (duše počne uméti) kterými chýtroltmí tohoto světa... držána jest v hřiešiech 63%. ehytrý, adj.: Starý nepřietel (t. j. diábel) byl jest chítr k uoklamání 158?. 4, conj. — 7 slučuje: y na nebi y na zemi, et in coelo et in terra 16%; ten jest muoj bratr, sestra y máté 65; y ve dne y v noci 4b; Budete védéti y zlé y dobré 47b; A tyto všecky věci vy- pravuje (centurio), że y leží (dietě) v dna je lámá y zle sé má 103b. — I pripojuje: viechu vétrové a na ten duom sé oborichu y pade y by obo- řenie veliké toho domu 95%; I jest tuto znamenati, že... 47%; Protož jim y vece syn boží 975; by tam (Josef v Egyptě) tak dláho, az král Herodes y umře 25%; Tehdy přistúpi y ten, jesto bieše jedno závažie vzal, y vece 364%; Rád bych, y nemohu 312, ale. — při přechodníku: já přída k tobě v uzdravím jej 104%; Odpověděv ježíš v vece jemu 384 atd. — 7 připouští: když již y ženy nevidí, však v sobě tvoří rozličnú žádost 74b. — 7 stupňuje (při záporu): nebo y jednoho vlasa nemuožeš biela neb črna učiniti 75b; aby lidé znamenali, že diábli y sviniem nemohü škoditi, když jim buoh ne- požičí 119%; on jest hřiecha y žádného neučinil 39%; bez svatć cerekvi żaden y nemuož spasen býti 139%. — (Jakub) netoliko všeliké poskvrněnie potupil, ale také y své tělo 145%; Potřebu svému blizniemu netolikoż, jelikož muožeš, ale 1 nad mocí činiti 55%, — I vytýká: a protož jako y lidé hlad trpiechu (apoštoli) 196%; I když také jako ý my věří v buoh 69b, — T při- pojuje větu hlavní k vedlejší: A když odtud jíde dále (jez.), í uzře druhá dva bratry 53%. 305 inhed, adv.: hospodin inhed ztáhna ruku odpovie a fka, mox 100b; jakż ynhed potom dosvědčuje, statim 93b. Isaiáš, m., 7m. os.: svědečstvie svatého ylayallıe 5°. — Adj. possess. Isaióv: aby sě naplnilo slovo proročie ylaye. vy (sic), jenž praví a řka 14b. Isák, m., jm. os.: Abraham urodil ylaaka 12. Israel, Israhel, m., jm. ndrodni: Onen pravy yzrael, svaty Jakub,... vófil nad onoho yzrahel Jakuba, jesto byl pravý ilrahel 1065; synové yfrahel... na horu vzniti nemoziechu 97°; ne- nalezl jsem také viery w yzrahel 102b. Israhel v. Israel. Israhelita, m., jm. ndrodni: Tot jest pravy ifrahelta, v némZzto lsti nenie 132b, israhelitsky, adj.: (Jetro) jenż v boha yíraheht(keho nevěřieše, Israel 92%, israhelsky, adj.: nedokonáte mést ylra- helfkích 161b. Iz-, iz- v. Is-, is-. já v. jáz. jabko v. jablko. jablaň, f.: planá yablan ... již zrübena jest 36%; větvě plané yablany budú zrúbeny t. jab(l)ko, n.: země ta jako yablko zrovnána bude 3579; když yabko zapověděného dřeva ukázal 47. Jairus, m., jm. os.: Jaýrus, knieže isra- helské 107?. jako, jak, -Z, -f, -Zto, conj. — Jako vy- jadřuje vztah, přirovnává = jako, jak: ježúš toliko řečeno jest yako spasitel 2%; yakozto zkrze Evu byl jest hřé- chem všecek národ lidský omráčen, takéž skrze zaslúženie svaté Maiie vešken svět jest osviecen 13; yakz byl dřéve řekl, Sicut 93b, — učieše je (jezukrist zástupy) yako moc maje 95%; vezmi ji (Marii) k sobě yako svú ženu podlé obyčeje svatebného 174; jiné kazatele yakozto žence poslal 37%; přijídechu k němu (synu božiemu) jeho mlazší yakozto letní, 1akozto do- mácí, yakozto bližní, yakozto přietelé, yakozto bratfie 97b. — jichzto (zlych skutku) jsń, yako dobrych a użiteć- ných nevědúce, požádali (lidé) 642, 20
Strana 306
protože neznali dobrých; (zástupové) jenžto na horu vníti nemožiechu, yakozto léní lid a zameškalý 97b, protože byli; Ne yako tiežíce pravie, Non interrogantes 116%. — Jako do- kládá: yakz otvořitě ukazuje svatý Lukáš v svém čtení a řka 297b; ten nalezne ten poklad skrze milost jezu- kristovu, Jakz je dřéve řečeno 228? atd. — Jako vytýká: by který z tvých üduov, 14ko ruka nebo noha, byl ne- mocen 289%; někteří (oblaci) od svatého ducha jsu vzbuzeni, yakolto apośtoli a proroci, někteří od zlého ducha, yakozto nevěrní kacieři 95b. — Jako vyjadřuje vztah neurčitý, přibližný = lakofka: (duchovníci) písáchu desatero bozie kázanie na listé a z toho lista sobě C6iniechu yako koruny na hlavu 343b; o nichzto sé zdá, by sé... yako rüchem náboznym odéli, quasi 925. — Když ježíš jdieše dolóv (s hory) yako nachýliv sě našiej nemoci 98%, tak často pfi aplikaci textu evangelského; sly- simy yako na każdy den, že svaté pismo pohanstva k vieře křesťanský pozyvä 147%, téměř; Ale jiný evange- lista yako lépe vypravuje, kakého znamenie Zádáchu (duchovníci) 205b, trochu, o něco lépe; když jest 1ako malý vietr, nemuož všecka pšenice sě zčistiti 37b; z túto dvú rybáří každý co je opustil, ano každý z ní yako nic nejm&1? 53°, — Jako vyjadřuje vý- sledek — że, aby: my pak tak mámy diábla potlaciti, yakz by sé o ny ne- mohl pokusiti 135; Neobrátite-li se tak, yakz byste byli jako tento ma- litky 193b. Jako = jakmile: yakz jednú (ptačstvo) zahynůú, tak viec ne- budü 83b; inhed yakz závist naši mysl nadstúpí, dobrá vóle jie odstúpí 55%; A yakz by diábel vypuzen, inhed promluvi němý 140%. — Dávní časové jsú, yakx je všecka Asia vieru křesťan- skú přijala 147, od té doby co. Jakub, m., jm. os.: Isák urodil yacuba 1%. — Adj. possess. -óv: żena yakubowa patriarchy 26%; skrze dvanadste synóv 1acubowich 143b. jama, f.: Daniel v jednie iamie... byl zavřen, intra lacum leonum 15b; 306 a padla-li by ta v sobotu w gyamu 1998. jam, -Zto, adv., kam: lodí, kdyZ sé zlámá veslo, tam jde, yam ji povéttie vede 320b; v galilejskéj zemi, yamzto jezu- krist byl nesen 27%; Tamto jest na tajném miestě, yamzto nesnadno jeho dojíti 355%. Jan, m., jm. os.: svatý yan, křstitel buoží 9% — Adj. possess. -óv: přistú- pichu k němu (jez.) mlazší yanowı a řkúce 130%. jasný, adj.: Když bude večer, řiekáte: Jaífno bude 263b. jaz, ja, pronom. pers.: laz vas krstim (v) vuodě 31%; ya jim to vyznám 94*; Mějte úfanie, yat jsem, nerodte sé báti 247b; dar, kteryz kolivék ode mpne jest 251%; Přineste je mí sem (chléb a ryby) 243%; buoh daj, by mí muoj muž tak$ byl (mńdry) 339%; aby tato... trudovatina na mie přišla 98b, jazyk, m.: yazyk němých bude prost 140%; Ten jest židovským yazykem prvý svaté čtenie napísal (sv. Matěj) 1%. jéény, adj.: Ze je ten chléb byl gieczní 244b. jéd, m.: gied aspidóv véecky údy člo- věčie tajně zemdlí 81%; Nebo gied jest svařila (žena, která se líčí) 74b. jeden, num. — Jeden: jehožto (sv. Ma- t&je) take... z svych apoStolöv ged- noho učinil 125%; kto sě mne dotekl, nebo já jsem poznal, že moc gednoho divu ze mne vyšla 7%; gedne osoby dvojie přirozenie sě ukazuje 48b, — Jediný, společný, týž: i gíednoho vlasa nemuožeš biela neb črna učiniti 75b; Svatý Jan... i gednoho pitie opilého. nepil 130b; od téhož a giednoho boha, jenž je stvořil i nebe i zemi 60%; žena. w giednu dobu na syna božieho voláše: 258%, stále; Dvě ženě gedno jmě máta (dvě Marie) 392b; Pšenice... leží s plevami na jednom miestě spolu 37b; Já a otec jsme vše gedno 192b; sjednaj. srdce, ještoť v tě věřie, aby gedno byly 390%; Nedal onomuno viece a onomuno méně, ale všem zagiedno 245b. — Jakýsi: Jděte do města k ged- nomu a rcete jemu 372%, zpodstat- nělé = člověk; když gedna žena ne- mocná sě dotkla jeho podolka 7*; jest. (ovce)
protože neznali dobrých; (zástupové) jenžto na horu vníti nemožiechu, yakozto léní lid a zameškalý 97b, protože byli; Ne yako tiežíce pravie, Non interrogantes 116%. — Jako do- kládá: yakz otvořitě ukazuje svatý Lukáš v svém čtení a řka 297b; ten nalezne ten poklad skrze milost jezu- kristovu, Jakz je dřéve řečeno 228? atd. — Jako vytýká: by který z tvých üduov, 14ko ruka nebo noha, byl ne- mocen 289%; někteří (oblaci) od svatého ducha jsu vzbuzeni, yakolto apośtoli a proroci, někteří od zlého ducha, yakozto nevěrní kacieři 95b. — Jako vyjadřuje vztah neurčitý, přibližný = lakofka: (duchovníci) písáchu desatero bozie kázanie na listé a z toho lista sobě C6iniechu yako koruny na hlavu 343b; o nichzto sé zdá, by sé... yako rüchem náboznym odéli, quasi 925. — Když ježíš jdieše dolóv (s hory) yako nachýliv sě našiej nemoci 98%, tak často pfi aplikaci textu evangelského; sly- simy yako na każdy den, že svaté pismo pohanstva k vieře křesťanský pozyvä 147%, téměř; Ale jiný evange- lista yako lépe vypravuje, kakého znamenie Zádáchu (duchovníci) 205b, trochu, o něco lépe; když jest 1ako malý vietr, nemuož všecka pšenice sě zčistiti 37b; z túto dvú rybáří každý co je opustil, ano každý z ní yako nic nejm&1? 53°, — Jako vyjadřuje vý- sledek — że, aby: my pak tak mámy diábla potlaciti, yakz by sé o ny ne- mohl pokusiti 135; Neobrátite-li se tak, yakz byste byli jako tento ma- litky 193b. Jako = jakmile: yakz jednú (ptačstvo) zahynůú, tak viec ne- budü 83b; inhed yakz závist naši mysl nadstúpí, dobrá vóle jie odstúpí 55%; A yakz by diábel vypuzen, inhed promluvi němý 140%. — Dávní časové jsú, yakx je všecka Asia vieru křesťan- skú přijala 147, od té doby co. Jakub, m., jm. os.: Isák urodil yacuba 1%. — Adj. possess. -óv: żena yakubowa patriarchy 26%; skrze dvanadste synóv 1acubowich 143b. jama, f.: Daniel v jednie iamie... byl zavřen, intra lacum leonum 15b; 306 a padla-li by ta v sobotu w gyamu 1998. jam, -Zto, adv., kam: lodí, kdyZ sé zlámá veslo, tam jde, yam ji povéttie vede 320b; v galilejskéj zemi, yamzto jezu- krist byl nesen 27%; Tamto jest na tajném miestě, yamzto nesnadno jeho dojíti 355%. Jan, m., jm. os.: svatý yan, křstitel buoží 9% — Adj. possess. -óv: přistú- pichu k němu (jez.) mlazší yanowı a řkúce 130%. jasný, adj.: Když bude večer, řiekáte: Jaífno bude 263b. jaz, ja, pronom. pers.: laz vas krstim (v) vuodě 31%; ya jim to vyznám 94*; Mějte úfanie, yat jsem, nerodte sé báti 247b; dar, kteryz kolivék ode mpne jest 251%; Přineste je mí sem (chléb a ryby) 243%; buoh daj, by mí muoj muž tak$ byl (mńdry) 339%; aby tato... trudovatina na mie přišla 98b, jazyk, m.: yazyk němých bude prost 140%; Ten jest židovským yazykem prvý svaté čtenie napísal (sv. Matěj) 1%. jéény, adj.: Ze je ten chléb byl gieczní 244b. jéd, m.: gied aspidóv véecky údy člo- věčie tajně zemdlí 81%; Nebo gied jest svařila (žena, která se líčí) 74b. jeden, num. — Jeden: jehožto (sv. Ma- t&je) take... z svych apoStolöv ged- noho učinil 125%; kto sě mne dotekl, nebo já jsem poznal, že moc gednoho divu ze mne vyšla 7%; gedne osoby dvojie přirozenie sě ukazuje 48b, — Jediný, společný, týž: i gíednoho vlasa nemuožeš biela neb črna učiniti 75b; Svatý Jan... i gednoho pitie opilého. nepil 130b; od téhož a giednoho boha, jenž je stvořil i nebe i zemi 60%; žena. w giednu dobu na syna božieho voláše: 258%, stále; Dvě ženě gedno jmě máta (dvě Marie) 392b; Pšenice... leží s plevami na jednom miestě spolu 37b; Já a otec jsme vše gedno 192b; sjednaj. srdce, ještoť v tě věřie, aby gedno byly 390%; Nedal onomuno viece a onomuno méně, ale všem zagiedno 245b. — Jakýsi: Jděte do města k ged- nomu a rcete jemu 372%, zpodstat- nělé = člověk; když gedna žena ne- mocná sě dotkla jeho podolka 7*; jest. (ovce)
Strana 307
gedna zemé, jesto slove Getulia 232; Daniel w giednye jámě byl zavřen 15b atd. — Druh: Gieden druhého břiemě neste 765; ziadí geden druhého 3495; aby giedno druhého potvrzovalo 278b, v. také druhý a druh. — První v enu- meraci: Tito zástupové pro čtveru věc za ním (jez.) diechu: Giedny pro ne- beske krälovstvie..., druzí..., ali- quanti — aliguanti 58%, — jedenädste, jedenácte: Gedennadczte pak mlazších jidechu do Kalilé 396b. — jedenádsty, jedenáctý: W giedenadcztu pak ho- dinu 307%. jedenácte v. jeden. jedenáctý v. jeden. jédenie, n.: (tii jsû vlastnosti pfiro- zené ... našemu télu): prvé giedenye a pitie 90b; o giedení neveliké pécé jměli (apoštolové) 262b. jediné, adv., Pouze: svého spasenie ne- máme od nikehého giedyne skrze na- šeho jezukrista 13% atd. — Let: po- tlačen nemuože býti giedyne nižší 66b, jedinu, adv., jen jednou: protoż, ktefiż (!) byl dvakrát neb třikrát nebo čtyrkrát (konšelem), jměl velmi věcší čest nežli ten, ješto gedynu bývali (!) 2128. jediný, adj. — Jediný: (David Goliáše) sam giedyni prebojoval 32; žeť jsem já sám gedyný (bůh) 12b; Nebo bratr žádný jiný nenie, jedno ten, ktož jmá s námi giedyneho otce 69b; k giedy- nemu jeho přikázaní to vše, což měli, toho zapomanuli 53%; (Kristus) nemoci giedynem (sic) slovem zapuzováse 109b. — Pouhy, pouze: nic nenie divno. .. giedyna viera, nisi tantum una 1068; Kdyż tito (slepci), zraku nejmajice, giedynym slyśenim v syna bożieho jsu věřili 1375; na némzto (místé) niko- mému nebylo lze státi na modlitvé, giedynym čistým pannám 347b. jedno, adv., pouze: sjednává-li sě giedno smysl, čili slova také, tantum 167b; co chci jiného, gedno aby hořal (oheň) 79; tento oheň nic jiného nenie, gedno milovánie svého hospodina 71; světlost nemuož viděna býti, gedno čistýma očima 61. — někteří, ješto zde nic netrpie, gedno tam 188b; Nemuož obdržáno býti nebeské królovstvie giedno krásnými slovy 93b. 307 jednostajný, adj.: juž žádné světské věci nežádají ti, ješto všecko gednoftaynym okem vidie 55b; to jest srdce čisté, jesto jest sprostné a gednoftayne 61b. jednorozeny, adj.: Pohani mé synem božím nazývají všemohúcím gedno- rozenym 106b. jednota, f.: jenž jest dvojí věc w gednotu přivedl 8%; abychom byli w gednotýe s svým hospodinem 12%. jednü, adv.: giednu a druhé umyv tě (kněz)... nemohl jsi očiščen býti, semel 101%; jakž gednu zahynů (ptač- stvo), tak viec nebudü 83b. jédovaty, adj.: onoho duchu giedowateho, jenz s¢ v hadově tváři lidem pokázal, bieše naplněn (Šimon) 42%; střela jedowata když v které zvieře bude vstřelena 6%; (kacieři) jmajíce mysl gıedowatu, venenatum 922, jedva, adv., sotva: jest gedwa jako k viefe podobno, Ze jsú . . . matery své déti jedly 353b; když každý gedwa sám sé muoZz posüditi, kakż tehdy muoz jiného posúditi 362%, v. také ledva. jehelný, adj.: Snadnějie jest kamelovi skrze dieru giehelnu projíti než bo- hatému vníti do nebeského královstvie 302b. jéhüátko, n.: Jicl. (ovcí) pluod velmi jest užitečný . .. od giehnatek, ježto rodí 369b. jejie, pronom.: Tehdy Josef, muž giegie 142; ta svâtost, jesto biese v gregye životě (sv. Marie) 14b; Mezi smrtí a giegie stieněm jest toto rozdělenie 51b. Jekoniá$, m., jm. os.: Joziáá pak urodil gekonyaífie 1b. jelení, adj.: Zda jsú mé nohy jako ge- lenye, abych mohl... běžeti? 387b. jeli-Z, adv. — Tepvv: nejiesti chleba, az by sé gehz umyli 252%. — Aż kdyż, dokud ne: dtieve nesal (didbel stoklasu), až gielilí všecko poseto bylo 2232. jelikož, adv., kolik, pokud: gelikoz muoże- my, jich svatá jména chcmy vyložiti 2b; gelikoz jazyku odolati muožmy, u vietr slov nemluvmy 175; všecko jejie tajenstvie, gelikoz k tomu slu- Éalo, zvédél (Joset) 16b. — Gelíkoz budete tovatisi utrpenie, tolikéž budete tovařiši veselé 27b, v jaké míře, jak; 20*
gedna zemé, jesto slove Getulia 232; Daniel w giednye jámě byl zavřen 15b atd. — Druh: Gieden druhého břiemě neste 765; ziadí geden druhého 3495; aby giedno druhého potvrzovalo 278b, v. také druhý a druh. — První v enu- meraci: Tito zástupové pro čtveru věc za ním (jez.) diechu: Giedny pro ne- beske krälovstvie..., druzí..., ali- quanti — aliguanti 58%, — jedenädste, jedenácte: Gedennadczte pak mlazších jidechu do Kalilé 396b. — jedenádsty, jedenáctý: W giedenadcztu pak ho- dinu 307%. jedenácte v. jeden. jedenáctý v. jeden. jédenie, n.: (tii jsû vlastnosti pfiro- zené ... našemu télu): prvé giedenye a pitie 90b; o giedení neveliké pécé jměli (apoštolové) 262b. jediné, adv., Pouze: svého spasenie ne- máme od nikehého giedyne skrze na- šeho jezukrista 13% atd. — Let: po- tlačen nemuože býti giedyne nižší 66b, jedinu, adv., jen jednou: protoż, ktefiż (!) byl dvakrát neb třikrát nebo čtyrkrát (konšelem), jměl velmi věcší čest nežli ten, ješto gedynu bývali (!) 2128. jediný, adj. — Jediný: (David Goliáše) sam giedyni prebojoval 32; žeť jsem já sám gedyný (bůh) 12b; Nebo bratr žádný jiný nenie, jedno ten, ktož jmá s námi giedyneho otce 69b; k giedy- nemu jeho přikázaní to vše, což měli, toho zapomanuli 53%; (Kristus) nemoci giedynem (sic) slovem zapuzováse 109b. — Pouhy, pouze: nic nenie divno. .. giedyna viera, nisi tantum una 1068; Kdyż tito (slepci), zraku nejmajice, giedynym slyśenim v syna bożieho jsu věřili 1375; na némzto (místé) niko- mému nebylo lze státi na modlitvé, giedynym čistým pannám 347b. jedno, adv., pouze: sjednává-li sě giedno smysl, čili slova také, tantum 167b; co chci jiného, gedno aby hořal (oheň) 79; tento oheň nic jiného nenie, gedno milovánie svého hospodina 71; světlost nemuož viděna býti, gedno čistýma očima 61. — někteří, ješto zde nic netrpie, gedno tam 188b; Nemuož obdržáno býti nebeské królovstvie giedno krásnými slovy 93b. 307 jednostajný, adj.: juž žádné světské věci nežádají ti, ješto všecko gednoftaynym okem vidie 55b; to jest srdce čisté, jesto jest sprostné a gednoftayne 61b. jednorozeny, adj.: Pohani mé synem božím nazývají všemohúcím gedno- rozenym 106b. jednota, f.: jenž jest dvojí věc w gednotu přivedl 8%; abychom byli w gednotýe s svým hospodinem 12%. jednü, adv.: giednu a druhé umyv tě (kněz)... nemohl jsi očiščen býti, semel 101%; jakž gednu zahynů (ptač- stvo), tak viec nebudü 83b. jédovaty, adj.: onoho duchu giedowateho, jenz s¢ v hadově tváři lidem pokázal, bieše naplněn (Šimon) 42%; střela jedowata když v které zvieře bude vstřelena 6%; (kacieři) jmajíce mysl gıedowatu, venenatum 922, jedva, adv., sotva: jest gedwa jako k viefe podobno, Ze jsú . . . matery své déti jedly 353b; když každý gedwa sám sé muoZz posüditi, kakż tehdy muoz jiného posúditi 362%, v. také ledva. jehelný, adj.: Snadnějie jest kamelovi skrze dieru giehelnu projíti než bo- hatému vníti do nebeského královstvie 302b. jéhüátko, n.: Jicl. (ovcí) pluod velmi jest užitečný . .. od giehnatek, ježto rodí 369b. jejie, pronom.: Tehdy Josef, muž giegie 142; ta svâtost, jesto biese v gregye životě (sv. Marie) 14b; Mezi smrtí a giegie stieněm jest toto rozdělenie 51b. Jekoniá$, m., jm. os.: Joziáá pak urodil gekonyaífie 1b. jelení, adj.: Zda jsú mé nohy jako ge- lenye, abych mohl... běžeti? 387b. jeli-Z, adv. — Tepvv: nejiesti chleba, az by sé gehz umyli 252%. — Aż kdyż, dokud ne: dtieve nesal (didbel stoklasu), až gielilí všecko poseto bylo 2232. jelikož, adv., kolik, pokud: gelikoz muoże- my, jich svatá jména chcmy vyložiti 2b; gelikoz jazyku odolati muožmy, u vietr slov nemluvmy 175; všecko jejie tajenstvie, gelikoz k tomu slu- Éalo, zvédél (Joset) 16b. — Gelíkoz budete tovatisi utrpenie, tolikéž budete tovařiši veselé 27b, v jaké míře, jak; 20*
Strana 308
v. také foliko. Demonstrativum: proto že jsú v syna božieho nevěřili, gehkoz proto budü velikü muku trpéti 155b. jen, -to, pronom. — Demonstv.: (zda) bude trpéti gie, jesto sé jemu protivuji (jez.) 181%; A mâlo gich, jesto skrze ně (úzká vrata) jdû 86%. — Velmi často nadbytečně vedle jiného demonstr.: Avšak toho, o němžto jsú proroko- vali, ..., geho poznati nerodili 222; Takéž i onoho, jenžto tři a třidceti let ležal v nemoci, zbaviv gey nemoci, káza gemu nésti své lože 101, v. také jenž absol. — Relat.: A přotož gen uči, abychom sé nehnévali, nezru$uje zá- konu 69%; bojte sé toho, gen muoz télo i dusi poslati v jehennu 161^; coż ta hvézda, pod ny sé je narodil, osüd! 23%; Blahoslaveni jsû nepokaleni na cestě, gento chodie v zákoně božiem 230%; aby takéž syn boží měl své posly, z nychto byl jeden svatý Jan 31; Mojzies... knihy o stvoření nebe i země... jest popisal, w nichto knihácb prvnieho člověka... příščie na tento svět vypisuje 2% — Relat. absol.: (jez.) mluví k těm, ješto gen před ním biechu tehdy 62b. — Pers.: [krze nyen (jez.) nebude jmieti k uotci pristüpenie 166%; Ale Jan bránieše gemu (jez.) a řka 39b; Pak-li tvá ruka pravá pohoršuje tebe, uřež yu a vrz od sebe 72%; aby všem vodám dal muoc a gich posvétil 39b; prosiechu jeho (jez.), aby vyšel z gich krajóv 117b; A protož že gich ženy prací biechu... ohubeněly 76%; vie syn boží, kteří jsú geho. jenż, -to, pronom. — Relativum spojité: ten, genz všecky vody stvořil 39b; podobno jest královstvie nebeské ne- vodu puščenu v moře, wenz sě veliký národ ryb sebral 227%; světlost některé hvězdy sobě zvolé, po nýzto hvězdě se opravují 134; to jisté čtenie, gelto byl napsal (sv. Matěj) 1%; O všech toto muoż rozuměno býti, gijzto jiné sli- buji... a jiné ukazují 914; člověk, na nyehozto by hrdle těžký kámen byl přivázán 288%. — odpovězte Janovi, gelto ste slyšeli a viděli 170%, co; Co jest to, gehozto velíš nekryti? 67b, 308 čehož; aby nic neostalo, z nýehozto by zlý národ mohl zplozen býti 36%; Nebo w nýemz jiného posuzuje, v témž sě pak sám odsuzuje 77%; přijali jsme ducha svatćho, pro nyezto muożem... řéci 43%, pročež. — Giemuzto odpo- věděv syn boží vece, Cui respondens 99b atd. (relat. připojuje větu ke kon- textu předcházejícímu způsobem la- tinským). — gehozto času David utekl 1975, toho. — Relat. absol.: Plamen, genz jest anděl postavil před rájem 41%; tu zajisté zemi (budú držeti), genzto na věky neztratie 61%; ne toho Judáše, gelto boha proradil 1% atd., velmi často. — jenż + demonstr.: kró- lovstvie to, genzto on o něm kázáše (jez.) 57%; jest urazen ten, geíto na ného sé hnévá$ 70b; (jez) rozumie i každého křesťana, jenž jest v potřebě, genz nad tiem máme milosrdenstvie činiti 3705; co sé stalo tomu, gelto jej dna lámáše 1225; kterů odplatu dá tém, gefto jich pozval? 194b; ti (lidé), gelto bieše jich lodí ta 115b; muoze i ta, genzto ješče v nye děťátko gy sse (ps. fe)... od ného utéci? (sic) 353*; aby ty tolikrát svému blizniemu odpustil, Giehozto by krát on ne- muo(h) tolikrát shřešiti proti tobě 293%; sbieráše tu, geltolí nerozs(yp)al 864%, kde. — Odtud význam spojkový: za toho času, gelto jsú svatí apoštolové ješče na světě byli 3544, když ; (Hero- des) po božiem narození málo kraloval, genz svědčí svaté čtenie 239b, jak; že jest z lidí, gelto řiekají, jako anděly učinil 154%, jak. — Person.; Aniž sě je urodil (jez.) jedno jako i my člověk, ale celé božstvie [ nymz na tento svět přišlo 15b. Jeremiáš, m., jm. os.: proročstvie pro- Jericho, n., jm. místní: roka ıeremfallye 25%, A kdyZ vy- chaziechu z gierycho 3168. Jeronym, m., jm. os.: Na toto ćtenie mluví svatý Jeroným 29b. jerosolimsky, adj.: je$to jsá jej (Kleofáse) biskupem gerozolymíkym učinili 146%. Jerusalem, Jeruzalem, m.if., jm. místní: Gerulalem jest na prostředce světa 13%; tehdy ieruzalem zhynul 350%; Ale vrchnie ona gerusalem, matka
v. také foliko. Demonstrativum: proto že jsú v syna božieho nevěřili, gehkoz proto budü velikü muku trpéti 155b. jen, -to, pronom. — Demonstv.: (zda) bude trpéti gie, jesto sé jemu protivuji (jez.) 181%; A mâlo gich, jesto skrze ně (úzká vrata) jdû 86%. — Velmi často nadbytečně vedle jiného demonstr.: Avšak toho, o němžto jsú proroko- vali, ..., geho poznati nerodili 222; Takéž i onoho, jenžto tři a třidceti let ležal v nemoci, zbaviv gey nemoci, káza gemu nésti své lože 101, v. také jenž absol. — Relat.: A přotož gen uči, abychom sé nehnévali, nezru$uje zá- konu 69%; bojte sé toho, gen muoz télo i dusi poslati v jehennu 161^; coż ta hvézda, pod ny sé je narodil, osüd! 23%; Blahoslaveni jsû nepokaleni na cestě, gento chodie v zákoně božiem 230%; aby takéž syn boží měl své posly, z nychto byl jeden svatý Jan 31; Mojzies... knihy o stvoření nebe i země... jest popisal, w nichto knihácb prvnieho člověka... příščie na tento svět vypisuje 2% — Relat. absol.: (jez.) mluví k těm, ješto gen před ním biechu tehdy 62b. — Pers.: [krze nyen (jez.) nebude jmieti k uotci pristüpenie 166%; Ale Jan bránieše gemu (jez.) a řka 39b; Pak-li tvá ruka pravá pohoršuje tebe, uřež yu a vrz od sebe 72%; aby všem vodám dal muoc a gich posvétil 39b; prosiechu jeho (jez.), aby vyšel z gich krajóv 117b; A protož že gich ženy prací biechu... ohubeněly 76%; vie syn boží, kteří jsú geho. jenż, -to, pronom. — Relativum spojité: ten, genz všecky vody stvořil 39b; podobno jest královstvie nebeské ne- vodu puščenu v moře, wenz sě veliký národ ryb sebral 227%; světlost některé hvězdy sobě zvolé, po nýzto hvězdě se opravují 134; to jisté čtenie, gelto byl napsal (sv. Matěj) 1%; O všech toto muoż rozuměno býti, gijzto jiné sli- buji... a jiné ukazují 914; člověk, na nyehozto by hrdle těžký kámen byl přivázán 288%. — odpovězte Janovi, gelto ste slyšeli a viděli 170%, co; Co jest to, gehozto velíš nekryti? 67b, 308 čehož; aby nic neostalo, z nýehozto by zlý národ mohl zplozen býti 36%; Nebo w nýemz jiného posuzuje, v témž sě pak sám odsuzuje 77%; přijali jsme ducha svatćho, pro nyezto muożem... řéci 43%, pročež. — Giemuzto odpo- věděv syn boží vece, Cui respondens 99b atd. (relat. připojuje větu ke kon- textu předcházejícímu způsobem la- tinským). — gehozto času David utekl 1975, toho. — Relat. absol.: Plamen, genz jest anděl postavil před rájem 41%; tu zajisté zemi (budú držeti), genzto na věky neztratie 61%; ne toho Judáše, gelto boha proradil 1% atd., velmi často. — jenż + demonstr.: kró- lovstvie to, genzto on o něm kázáše (jez.) 57%; jest urazen ten, geíto na ného sé hnévá$ 70b; (jez) rozumie i každého křesťana, jenž jest v potřebě, genz nad tiem máme milosrdenstvie činiti 3705; co sé stalo tomu, gelto jej dna lámáše 1225; kterů odplatu dá tém, gefto jich pozval? 194b; ti (lidé), gelto bieše jich lodí ta 115b; muoze i ta, genzto ješče v nye děťátko gy sse (ps. fe)... od ného utéci? (sic) 353*; aby ty tolikrát svému blizniemu odpustil, Giehozto by krát on ne- muo(h) tolikrát shřešiti proti tobě 293%; sbieráše tu, geltolí nerozs(yp)al 864%, kde. — Odtud význam spojkový: za toho času, gelto jsú svatí apoštolové ješče na světě byli 3544, když ; (Hero- des) po božiem narození málo kraloval, genz svědčí svaté čtenie 239b, jak; že jest z lidí, gelto řiekají, jako anděly učinil 154%, jak. — Person.; Aniž sě je urodil (jez.) jedno jako i my člověk, ale celé božstvie [ nymz na tento svět přišlo 15b. Jeremiáš, m., jm. os.: proročstvie pro- Jericho, n., jm. místní: roka ıeremfallye 25%, A kdyZ vy- chaziechu z gierycho 3168. Jeronym, m., jm. os.: Na toto ćtenie mluví svatý Jeroným 29b. jerosolimsky, adj.: je$to jsá jej (Kleofáse) biskupem gerozolymíkym učinili 146%. Jerusalem, Jeruzalem, m.if., jm. místní: Gerulalem jest na prostředce světa 13%; tehdy ieruzalem zhynul 350%; Ale vrchnie ona gerusalem, matka
Strana 309
309 naše 27b; duom jezukristóv jest ne- beská 1eruzalem 1398. jerusalemsky, jeruzalemsky, adj.: vsecek priebytek gerufalemfki tak zkażen bude 2972. Jeruz- v. Jerus-. jéskyné, f.: kryjí 1105. jésliéky, plur. f£: nemohl jsi mieti... ani kolébky ..., ale mrzuté gieflíczki smrdutého ch(l)éva 3792. Jesse, m., jm. os.: A Obeth pak urodil yeífe 1b. jéstfáb, m.: aby mohl stie íeftrzaba, svého nepfietele, vidéti (holábek) 44b. Jesukristus, Jesukrist, Jezukrist, m., jm. os.: že gezukriltus sě za ni (lodičku) modlí 2485; náš gezukriít 1%: Na téjto svatbé zenich byl giezu Krift 331*; milv gezukrifte, kdyz juz nechce$ 262%. — Adj. possess. -6v: Svatý Matčj, apoštol a evagelista gezukriftow 2%; ne všickni, ješto jsú křestěné, jsú yezukriftowi 96* ; s pomocí gezukriftow 108%. ješče, adv.: nehančj toho, jehozto gelcze nerozumieš 64%, ješto (Eva), gyeltie v čistotě jsúci, skrze povolenie diáblu bieše padla 18%; Žádných divóv jej činiec geltie byli neviděli, o velikéj odplaté gieftie od něho nic nebyli slySeli 53%; Avšakž toho, jehožto všeliké němé stvořenie... poznalo, geltýe nevěrných židóv srdce sú ne- poznala 219; To sme . . . sedmer příklad vam pověděli. Gieltye vam chcmy jeden příklad pověděti 45%. (Lišky) w giellkýnyech sě jéSéer, m.: Jakozto z gieftierow geftye- rowe sé narozuji 346b. jésééréi, adj.:: Národe gieffcziercy, kto vám ukáže... 312. jéséérka, f.: aby mohli tlačiti na hady, na gyefczierkí i na všeliké věci jedo- vaté 135. jesto, pronom. relat. abs. v. jenż. ješto, conj. v. jenž. ještojska, f., potrava: Přinesli byli s sebú geítoyfku 261b. jesutenstvie, n.: Všecko jest gielly- teníftwie a tesknost mysli 60b, jesutné, adv.: abyste gieffitnye lidem sé slibiti v tom nehledali, inaniter 1018. jeśutny, adj.: (jenz) giellithne chvaly nenávidí 52%. jéti, impf.: I gedemy s dary, abychom sé jemu modlili 20%; (jez.) káza apo- štolóm siesti v lodi a giety pryć tak dlúho, až by on zástupy rozpustil 2469. jétie, n., zajeli: až do gyetye babylon- ského 2%. Jetro, m., 7m. os.: yetro, test Mojžiešóv, Jethro 92%. Jezabel, f., jm. os.: krále Achaba a Iezabel z jich nešlechetnosti tresktal (Eliáš) 1782. jezditi, impf.: buude na nśm (koni) diabel giezdyty 256%. jezero, n.: podle gezera Genczareth 512. Jezu- v. Jesu-. Ježúš, m., jm. os.; Nebo yežu* toliko řečeno jest jako spasitel 2%; volal jest gezylf hlasem velikym a rka 376b. — Adj. possess. -6v: jenž bieše také mlazší giezyllow 377%; k nohám ge- zyľľowym 260b. jho, n.: mé gyho sladké jest 190b. jhra, f.: našich údóv... ke yhrzie ne- sličnie a k skokóm nemámy pójčeti 240b, jiesti, impf.: Kdyz giell a pies télo syna božieho 105%; Přišel svatý Jan ani geda ani pie 32%; (mnozí) když uzřie mnicha... dobré krmě geducze, inhed zlostně jej posúdie 86b; Vezměte a giefte, tot jest mé tělo 372b; mnoho zjevníkóv ... giedyechu s jezukristem 124b; giechu v&ickni i bychu nasyceni 243%; Kde chceš, abychom tobě učinili giefty veliku noc? 372%. jieti, pf.: Tehdy přistúpicbu (židé)... i gechu jej (jez) 3735; Kdyz jsú tě gety chtéli, .Ý všichni zasě na zemi padli 3824; stonánie yatich vëzñôv 142%. — jieti sě: (bóh) yal fie dive divóv velikých činiti 574; żeń yala [ie rozplozovati 142b. jímati, impf: aby na svych polích Zádného zlodéje negymah 196b. jinak, adv. — Jinak: neb kak by jej (hlas „racha') gynak vyložil, nalézti nemohl (překladatel) 70b; jest-li ta věc tak či gýnak 774; jenž (věčný oheň) je velmi gynacziege zpósoben nežli tento, jenžto mámy v uobyčeji 371%. — Sice: Znamenajte, abyste své pravdy
309 naše 27b; duom jezukristóv jest ne- beská 1eruzalem 1398. jerusalemsky, jeruzalemsky, adj.: vsecek priebytek gerufalemfki tak zkażen bude 2972. Jeruz- v. Jerus-. jéskyné, f.: kryjí 1105. jésliéky, plur. f£: nemohl jsi mieti... ani kolébky ..., ale mrzuté gieflíczki smrdutého ch(l)éva 3792. Jesse, m., jm. os.: A Obeth pak urodil yeífe 1b. jéstfáb, m.: aby mohl stie íeftrzaba, svého nepfietele, vidéti (holábek) 44b. Jesukristus, Jesukrist, Jezukrist, m., jm. os.: že gezukriltus sě za ni (lodičku) modlí 2485; náš gezukriít 1%: Na téjto svatbé zenich byl giezu Krift 331*; milv gezukrifte, kdyz juz nechce$ 262%. — Adj. possess. -6v: Svatý Matčj, apoštol a evagelista gezukriftow 2%; ne všickni, ješto jsú křestěné, jsú yezukriftowi 96* ; s pomocí gezukriftow 108%. ješče, adv.: nehančj toho, jehozto gelcze nerozumieš 64%, ješto (Eva), gyeltie v čistotě jsúci, skrze povolenie diáblu bieše padla 18%; Žádných divóv jej činiec geltie byli neviděli, o velikéj odplaté gieftie od něho nic nebyli slySeli 53%; Avšakž toho, jehožto všeliké němé stvořenie... poznalo, geltýe nevěrných židóv srdce sú ne- poznala 219; To sme . . . sedmer příklad vam pověděli. Gieltye vam chcmy jeden příklad pověděti 45%. (Lišky) w giellkýnyech sě jéSéer, m.: Jakozto z gieftierow geftye- rowe sé narozuji 346b. jésééréi, adj.:: Národe gieffcziercy, kto vám ukáže... 312. jéséérka, f.: aby mohli tlačiti na hady, na gyefczierkí i na všeliké věci jedo- vaté 135. jesto, pronom. relat. abs. v. jenż. ješto, conj. v. jenž. ještojska, f., potrava: Přinesli byli s sebú geítoyfku 261b. jesutenstvie, n.: Všecko jest gielly- teníftwie a tesknost mysli 60b, jesutné, adv.: abyste gieffitnye lidem sé slibiti v tom nehledali, inaniter 1018. jeśutny, adj.: (jenz) giellithne chvaly nenávidí 52%. jéti, impf.: I gedemy s dary, abychom sé jemu modlili 20%; (jez.) káza apo- štolóm siesti v lodi a giety pryć tak dlúho, až by on zástupy rozpustil 2469. jétie, n., zajeli: až do gyetye babylon- ského 2%. Jetro, m., 7m. os.: yetro, test Mojžiešóv, Jethro 92%. Jezabel, f., jm. os.: krále Achaba a Iezabel z jich nešlechetnosti tresktal (Eliáš) 1782. jezditi, impf.: buude na nśm (koni) diabel giezdyty 256%. jezero, n.: podle gezera Genczareth 512. Jezu- v. Jesu-. Ježúš, m., jm. os.; Nebo yežu* toliko řečeno jest jako spasitel 2%; volal jest gezylf hlasem velikym a rka 376b. — Adj. possess. -6v: jenž bieše také mlazší giezyllow 377%; k nohám ge- zyľľowym 260b. jho, n.: mé gyho sladké jest 190b. jhra, f.: našich údóv... ke yhrzie ne- sličnie a k skokóm nemámy pójčeti 240b, jiesti, impf.: Kdyz giell a pies télo syna božieho 105%; Přišel svatý Jan ani geda ani pie 32%; (mnozí) když uzřie mnicha... dobré krmě geducze, inhed zlostně jej posúdie 86b; Vezměte a giefte, tot jest mé tělo 372b; mnoho zjevníkóv ... giedyechu s jezukristem 124b; giechu v&ickni i bychu nasyceni 243%; Kde chceš, abychom tobě učinili giefty veliku noc? 372%. jieti, pf.: Tehdy přistúpicbu (židé)... i gechu jej (jez) 3735; Kdyz jsú tě gety chtéli, .Ý všichni zasě na zemi padli 3824; stonánie yatich vëzñôv 142%. — jieti sě: (bóh) yal fie dive divóv velikých činiti 574; żeń yala [ie rozplozovati 142b. jímati, impf: aby na svych polích Zádného zlodéje negymah 196b. jinak, adv. — Jinak: neb kak by jej (hlas „racha') gynak vyložil, nalézti nemohl (překladatel) 70b; jest-li ta věc tak či gýnak 774; jenž (věčný oheň) je velmi gynacziege zpósoben nežli tento, jenžto mámy v uobyčeji 371%. — Sice: Znamenajte, abyste své pravdy
Strana 310
310 neujžili (!) před lidmi, abyste od nich viděni byli, gynak odplaty nebudete jmieti od vašeho otce 76%. jinam, adv.: aby sě nepřiezní nebáli (apoštolové), ale odtud gynam sé hnuli 1622. jinde, adv.: že gynde jsa tělem a gynde duchem, absens—praesens 104). — jakž jest gynde písáno 61b. jiný, adj.: ne toho Judá&e, ale gíneho 1%, — O všech toto muož rozuměno býti, jizto gyne... slibují a gyne pak skutky ukazují, aliud—aliud 91), něco jiného. — V emwmevaci: Kým mé pravie lidé? Tehdy oni (mlazší) ve- cechu: Jedni Janem křstitelem, ale nowanym muoZe nalezena býti 93b. gyny Eliášem a někteří Jeremiášem . jmenovati, impf. — Jmenovati: kak ten 2672. úřad muož svat byti tiem, jimzto jiskra, f.: by malta gylkru uvrhl jeho (= že) jméno (toho úřadu) menugem? (učení kacířského) kacieř v tvé srdce 93b. — Uváděti: Také prvá a osmá 266b. (kázání na hoře) gmenugie nebeské jistě, adv.: chceš-li na krásné obličeje královstvie 64%; Jedna odplata... casto hlédati, budes gijftie popaden 74?. v těchto řádech (kázání na hoře) jistý, adj. — Jistý: oheň pekelný nejmá rozličně gelt gmenowana 65b, i žádného omyla jakožto súd . . ., nebo jmieti, impf. — Ač zbožie nemam dáti, 95%. — Na cestu, ješto gde do pohan, nechoďte 147%; Gdyechu o něm noviny dobré pověsti 57b, jmě, n.: z téj ženy, jéšto gmíe Thamar bylo 19; gmy“ panenstvie poctivé jest 360%; všakž my, v tvé gmíe prorokovali 915; křstěte je (národy) we ymíe otce i syna i ducha 42b; Ktožkolivěk ná- sleduje jeho gmena, ten bude spasen 11%. — tomu (diáblovi) dobré gmíe syna božieho... jest zjeveno 58b, pověst. jmenovánie, n.: cesta nebeského králov- stvie spieše poslušenstvím vuoli božiej nežli jeho (nebeského královstvie) me- oheň pekelný má gíjíte odsüzenie a gilte utrpenie 71%; Gift sem toho, že ani smrt ani život (nás odlúčí od mi- lovánie bozieho) 96). — Uwvčitý, od- měřený: Nebo také snad zbožie tohoto světa gijítym časem i giltu měrú sě počíná a skonává 67%. — Zmíněný, uvedený: A když sé priblízi k téj giftey zemi 29%; A ti gifty kriví proroci budü mluviti 355%; (jez.) káza jemu nésti své lože . . . A to gifte loZe nesa... voláše, že jest uzdraven (nemocný) 101b. — zagilte život onen svatý... byl jest u vysokéj v svétlosti 41P (sic) ; Zagifte právi vám to 065b. jíti, impf.: Aj, tot král tvój gide tobé tichý 318%; Dý pryč ode mne, hospo- dine, neboť jsem hřiešný člověk 17%; Dýete, povězte méj bratří, žeť jsem juž z mrtvých vstal 12^; viděv svatý Jan mnohé duchovníky gduuce ku pokrščení 34%; Viděv pak (Petr) vietr veliký gduce, báše sé 2475; (Tehdy hvězda) poče před nimi gyty 20b; když [fel s huory, descendente 97b; dva slepce gdyefta za ním (jez) 139%; zástupové dyechuu po něm, secutae sunt 97b; I gide dešč, přijídechu vody však v svém srdci mam to, což mohu oférovati 544; (jinoch) bieše gmagie mnoho dědin 302, měl; kak jest kto ty dary gmagie zaslüzil 3655, zasloužil míti; gmieí[ie svatý Jan rúcho z srstí kamelovych 304; (semena) že neygmíe- gechu kofene, posvadechu 213b. — nebo mall ve &teni, Ze je jezí$... po- stavil... 193b; &ie z téchto sedmi (bratrů) bude žena, nebo všickni gflu ji gmielí? 337^. — mámy se všemi lidmi pokoj myety 85; Myey diek, sluho dobry a vérny 363b, v. také néhodiek; Mpyeite tfanie, jat jsem 247; jenž gmiel naději k jeho moci, confisus est 1005; gmiegiechu nelibost do dvü bratrá 315^; neygmieli glfu nelibosti k materi 315%; z toho chtie . . . chválu miety, glorificari 1012; co mysléše tento svatý, které domnénie gmíegiellie? 103%. — aby nikte tohoto žaláře v potupě neýmíel 73b; jenž (věčný oheň) je velmi jinačejie zpó- soben nežli tento, jenžto mamy v uoby- čeji 371%; (nám jest) na paměti plně gmiety, kak... 242%. — tehdy my mamý něco proti němu (bratru), když on nás v něčem urazí 71% k komu
310 neujžili (!) před lidmi, abyste od nich viděni byli, gynak odplaty nebudete jmieti od vašeho otce 76%. jinam, adv.: aby sě nepřiezní nebáli (apoštolové), ale odtud gynam sé hnuli 1622. jinde, adv.: že gynde jsa tělem a gynde duchem, absens—praesens 104). — jakž jest gynde písáno 61b. jiný, adj.: ne toho Judá&e, ale gíneho 1%, — O všech toto muož rozuměno býti, jizto gyne... slibují a gyne pak skutky ukazují, aliud—aliud 91), něco jiného. — V emwmevaci: Kým mé pravie lidé? Tehdy oni (mlazší) ve- cechu: Jedni Janem křstitelem, ale nowanym muoZe nalezena býti 93b. gyny Eliášem a někteří Jeremiášem . jmenovati, impf. — Jmenovati: kak ten 2672. úřad muož svat byti tiem, jimzto jiskra, f.: by malta gylkru uvrhl jeho (= že) jméno (toho úřadu) menugem? (učení kacířského) kacieř v tvé srdce 93b. — Uváděti: Také prvá a osmá 266b. (kázání na hoře) gmenugie nebeské jistě, adv.: chceš-li na krásné obličeje královstvie 64%; Jedna odplata... casto hlédati, budes gijftie popaden 74?. v těchto řádech (kázání na hoře) jistý, adj. — Jistý: oheň pekelný nejmá rozličně gelt gmenowana 65b, i žádného omyla jakožto súd . . ., nebo jmieti, impf. — Ač zbožie nemam dáti, 95%. — Na cestu, ješto gde do pohan, nechoďte 147%; Gdyechu o něm noviny dobré pověsti 57b, jmě, n.: z téj ženy, jéšto gmíe Thamar bylo 19; gmy“ panenstvie poctivé jest 360%; všakž my, v tvé gmíe prorokovali 915; křstěte je (národy) we ymíe otce i syna i ducha 42b; Ktožkolivěk ná- sleduje jeho gmena, ten bude spasen 11%. — tomu (diáblovi) dobré gmíe syna božieho... jest zjeveno 58b, pověst. jmenovánie, n.: cesta nebeského králov- stvie spieše poslušenstvím vuoli božiej nežli jeho (nebeského královstvie) me- oheň pekelný má gíjíte odsüzenie a gilte utrpenie 71%; Gift sem toho, že ani smrt ani život (nás odlúčí od mi- lovánie bozieho) 96). — Uwvčitý, od- měřený: Nebo také snad zbožie tohoto světa gijítym časem i giltu měrú sě počíná a skonává 67%. — Zmíněný, uvedený: A když sé priblízi k téj giftey zemi 29%; A ti gifty kriví proroci budü mluviti 355%; (jez.) káza jemu nésti své lože . . . A to gifte loZe nesa... voláše, že jest uzdraven (nemocný) 101b. — zagilte život onen svatý... byl jest u vysokéj v svétlosti 41P (sic) ; Zagifte právi vám to 065b. jíti, impf.: Aj, tot král tvój gide tobé tichý 318%; Dý pryč ode mne, hospo- dine, neboť jsem hřiešný člověk 17%; Dýete, povězte méj bratří, žeť jsem juž z mrtvých vstal 12^; viděv svatý Jan mnohé duchovníky gduuce ku pokrščení 34%; Viděv pak (Petr) vietr veliký gduce, báše sé 2475; (Tehdy hvězda) poče před nimi gyty 20b; když [fel s huory, descendente 97b; dva slepce gdyefta za ním (jez) 139%; zástupové dyechuu po něm, secutae sunt 97b; I gide dešč, přijídechu vody však v svém srdci mam to, což mohu oférovati 544; (jinoch) bieše gmagie mnoho dědin 302, měl; kak jest kto ty dary gmagie zaslüzil 3655, zasloužil míti; gmieí[ie svatý Jan rúcho z srstí kamelovych 304; (semena) že neygmíe- gechu kofene, posvadechu 213b. — nebo mall ve &teni, Ze je jezí$... po- stavil... 193b; &ie z téchto sedmi (bratrů) bude žena, nebo všickni gflu ji gmielí? 337^. — mámy se všemi lidmi pokoj myety 85; Myey diek, sluho dobry a vérny 363b, v. také néhodiek; Mpyeite tfanie, jat jsem 247; jenž gmiel naději k jeho moci, confisus est 1005; gmiegiechu nelibost do dvü bratrá 315^; neygmieli glfu nelibosti k materi 315%; z toho chtie . . . chválu miety, glorificari 1012; co mysléše tento svatý, které domnénie gmíegiellie? 103%. — aby nikte tohoto žaláře v potupě neýmíel 73b; jenž (věčný oheň) je velmi jinačejie zpó- soben nežli tento, jenžto mamy v uoby- čeji 371%; (nám jest) na paměti plně gmiety, kak... 242%. — tehdy my mamý něco proti němu (bratru), když on nás v něčem urazí 71% k komu
Strana 311
podoben budu myetý národ tento? 1765, — tento (mój sluha) mě ma za pána na zemi a já mam onoho (jez.) za velikého pána na nebi 103%, — mamy se všemi lidmi pokoj mieti 8b; nená- vidiechu lidé lidi, magicz jedno zlosti a hřiechu nenáviděti 81b; S právem gmýelo dáno býti naučenie 84% — S vÿznamem fut.: Zavérné piávi vám, že jeden z vás ma mé zraditi 372%; na súd (jez.) 73; jenž sě z nie gmýel naroditi, generandus erat 16b. — jmieti sě: nesiechu předeň ty všecky, jesto fie zle gmiegiechuu 56b; Nenie potfebie dobfe fie magyczim lékaře, ale zle [ie magyczÿm 124b; (zidové) velmě nelibě (ie myeli k tomu, což vidéli 2195; ve všem [ie protivné myeli t. Joachim, m., 7m. os.: Jekoniás pak urodil yoachím (sic) 112. Joatan, m., jm. os.: A yoatan pak urodil Akaza 1b. Job, m., jm. os.: 1oba také jsem pokusil 104%. Joel, Johel, m., jm. os.: jakž praví Iohel prorok 356%. Johel v. Joel. Jonáš, m., jm. os.: jakż byl yonalf v břiše cetové 204b, — Adj. possess. Jonóv: znamenie yonowo proroka 204b. Joram, m., jm. os.: Yoram pak urodil Ozia 1b, Jordan, m., 7m. řeky: všecka krajina podle yordana 31%. Josąphat, m., jm. os.: Aza urodil yola- phata 1b. Josef, m., jm. os.: Jakub pak urodil yolepha 2%. — Adj. possess. -óv: mezi némizto biese .. . yozefowa mátě 377%. Joziáš, m., jm. os.: Amon pak urodil yozialfie 1b. Judin, adj. possess.: ta strana . . ., v nizto pirebyvase národ Judyn a Benjaminóv 298b. Judas, m., jm. os.: Jakub urodil iuda- [fye 1*. junoch, m.: Vece jemu gÿnoch 3028; třie mladí gýnochowe, pueri 15b. junošstvie, n.: tretie hodina gynoftwie rozuméno muoz byti 3092. 311 jutro, n.: ne z gytra..., ale k večeru 110%, v. také zajíva. jutřější v. zajiřčjší. jutřie v. zajiřie. juž, adv.: Ktož je kradl dřéve, ten ýuz nekradi 44b; Ktož yuz smie řéci: rád bych dobrý byl, ale nemohu? 52b; povězte méj bratří, žeť jsem yuz z mrtvých vstal 124; milý jezukriste, když yuz nechceš pustiti jich lačných, proč ... 2622, k, praep. — Znamená směv (vztah): neb s6 k wam přiblíži nebeské královstvie 6%; A k komuz příde duch svatý, učiní jej tichým 42%; Di, vece, knyezy a ofčruj svój dar, ad sacerdotem 100b; Naklonil svú hlavu k rukama svého sluhy 45 atd. — když juž k [[mrtv tiehnieše (bratr) 312%; byli by ji (ženu) některými čáry k ([mrti připravili 337%; proto jsem pfisel k mylofty 1262, dostalo se mi milosti. — kdyż diemy k nemocznemu: nastojte! 70%; k onomu mluvć (jez.), k nam ke wfiliem mluví 101). — abychom měli milosrdenstvie k nyemu 87%; v tom k ífwemu bliz- nýemu závist máme 55%. — Aniž také zapoviedá (hospodin) téj pomsty, ježto slušie k kazny a ku polepffienÿ 798; některé věci podobné k tyem sú 47%; dóstojno bylo k dyw moře... utišiti 116%; že jest to učinila k meý pamýety (M. Magdalena vylila mast) 372b; po- kušenie netoliko jest ku penyezom, ale take k nyekterey wylloftı 47°; kterým činem muož poznáno býti jejie plné milovánie k [[wemu muzí? 338b; žádost ku powíffeny 475; zádost ku praudye 63b; Uslyšeti máte boje a domnénie ku bogyom 348, pověsti o bojích; Starý nepřietel (diábel) byl jest chytr k uoklamani 158%, — A k temuz fmÿflu mluví apoštol a řka 93%; moc a uměnie k rozeznany mezi zlým a mezi dobrým 270%; Nemeškal Petr... inhed běžal k ((lowu 250%. — Označuje způsob: že jsú k jich zpyewany... neskákali 1785. — Vyslovuje účel: (zástupové) jdiechu ku pokrftien$ 31*; aby k oomýty našich všech hřiechó(w) všem vodám dal muoc 39b; k fwarom a k hanyeny sé postíte 505; aby (abys)
podoben budu myetý národ tento? 1765, — tento (mój sluha) mě ma za pána na zemi a já mam onoho (jez.) za velikého pána na nebi 103%, — mamy se všemi lidmi pokoj mieti 8b; nená- vidiechu lidé lidi, magicz jedno zlosti a hřiechu nenáviděti 81b; S právem gmýelo dáno býti naučenie 84% — S vÿznamem fut.: Zavérné piávi vám, že jeden z vás ma mé zraditi 372%; na súd (jez.) 73; jenž sě z nie gmýel naroditi, generandus erat 16b. — jmieti sě: nesiechu předeň ty všecky, jesto fie zle gmiegiechuu 56b; Nenie potfebie dobfe fie magyczim lékaře, ale zle [ie magyczÿm 124b; (zidové) velmě nelibě (ie myeli k tomu, což vidéli 2195; ve všem [ie protivné myeli t. Joachim, m., 7m. os.: Jekoniás pak urodil yoachím (sic) 112. Joatan, m., jm. os.: A yoatan pak urodil Akaza 1b. Job, m., jm. os.: 1oba také jsem pokusil 104%. Joel, Johel, m., jm. os.: jakž praví Iohel prorok 356%. Johel v. Joel. Jonáš, m., jm. os.: jakż byl yonalf v břiše cetové 204b, — Adj. possess. Jonóv: znamenie yonowo proroka 204b. Joram, m., jm. os.: Yoram pak urodil Ozia 1b, Jordan, m., 7m. řeky: všecka krajina podle yordana 31%. Josąphat, m., jm. os.: Aza urodil yola- phata 1b. Josef, m., jm. os.: Jakub pak urodil yolepha 2%. — Adj. possess. -óv: mezi némizto biese .. . yozefowa mátě 377%. Joziáš, m., jm. os.: Amon pak urodil yozialfie 1b. Judin, adj. possess.: ta strana . . ., v nizto pirebyvase národ Judyn a Benjaminóv 298b. Judas, m., jm. os.: Jakub urodil iuda- [fye 1*. junoch, m.: Vece jemu gÿnoch 3028; třie mladí gýnochowe, pueri 15b. junošstvie, n.: tretie hodina gynoftwie rozuméno muoz byti 3092. 311 jutro, n.: ne z gytra..., ale k večeru 110%, v. také zajíva. jutřější v. zajiřčjší. jutřie v. zajiřie. juž, adv.: Ktož je kradl dřéve, ten ýuz nekradi 44b; Ktož yuz smie řéci: rád bych dobrý byl, ale nemohu? 52b; povězte méj bratří, žeť jsem yuz z mrtvých vstal 124; milý jezukriste, když yuz nechceš pustiti jich lačných, proč ... 2622, k, praep. — Znamená směv (vztah): neb s6 k wam přiblíži nebeské královstvie 6%; A k komuz příde duch svatý, učiní jej tichým 42%; Di, vece, knyezy a ofčruj svój dar, ad sacerdotem 100b; Naklonil svú hlavu k rukama svého sluhy 45 atd. — když juž k [[mrtv tiehnieše (bratr) 312%; byli by ji (ženu) některými čáry k ([mrti připravili 337%; proto jsem pfisel k mylofty 1262, dostalo se mi milosti. — kdyż diemy k nemocznemu: nastojte! 70%; k onomu mluvć (jez.), k nam ke wfiliem mluví 101). — abychom měli milosrdenstvie k nyemu 87%; v tom k ífwemu bliz- nýemu závist máme 55%. — Aniž také zapoviedá (hospodin) téj pomsty, ježto slušie k kazny a ku polepffienÿ 798; některé věci podobné k tyem sú 47%; dóstojno bylo k dyw moře... utišiti 116%; že jest to učinila k meý pamýety (M. Magdalena vylila mast) 372b; po- kušenie netoliko jest ku penyezom, ale take k nyekterey wylloftı 47°; kterým činem muož poznáno býti jejie plné milovánie k [[wemu muzí? 338b; žádost ku powíffeny 475; zádost ku praudye 63b; Uslyšeti máte boje a domnénie ku bogyom 348, pověsti o bojích; Starý nepřietel (diábel) byl jest chytr k uoklamani 158%, — A k temuz fmÿflu mluví apoštol a řka 93%; moc a uměnie k rozeznany mezi zlým a mezi dobrým 270%; Nemeškal Petr... inhed běžal k ((lowu 250%. — Označuje způsob: že jsú k jich zpyewany... neskákali 1785. — Vyslovuje účel: (zástupové) jdiechu ku pokrftien$ 31*; aby k oomýty našich všech hřiechó(w) všem vodám dal muoc 39b; k fwarom a k hanyeny sé postíte 505; aby (abys)
Strana 312
312 svého bližnieho veždy k dobbremu učil 81%; Ktož má uši k (liífieny, slyš! 176%. Označuje přiblížnost: an (ho- lúbek) sě k němu vráti k weczeru 45b; k dewatey hodynye volal jest ježíš velikÿm hlasem 376b. — Přičítá: ktož bude činiti, a k tomu učiti 66%; tvé tělo kázal (Pilát) bíti, rány k ranam, Předl. opakována: k nam ke wíüem 1019; mistr učený podoben jest ku czlowieku k holpodarzowi 235b. kacie, m.: taci jsń kacyerzi, haeretici 114b. kaeief(s)ky, adj.:: ktozkolivék kfivymi a bludnymi a kacyerzkymi stez- kami... chodí 338. kacieřstvo, n.: diela našeho těla, ješto jsú smilstvo, . . . kaczierftwuo 93?. kád, f.: že jest i on (Jan) ... byl vsazen w kad horńcieho oleje 314b. kadidlo, n.: oférovachu jemu své dary: zlato, kadydlo a mirru 20b. Kafarnaum, n., jm. misini: (jeżiś) bydli w kafarnaum 512; Ale w kafarnavmie činil divy (jez.) 236b. Kaifáš, m., jm. os.: k kniežeti popovému, jemužto bieše jmě Cayffas 371b. Kain, m., jm. os.: kayn, bratr jeho 347b. kako, kak, -Z, conj. jak. — Tázací: diábel hledá toho, kak by nás mohl pfelstiti 3b. — Zovolaci: Znamenajme, kak té pokora bożie a kak tě naše nepokora! 489; znamenaj müdrost mistrovu, kakz jich zjevné pozyvá k viete 2442. = P#ipusikové: Mnoho opustil, jenZ kak kolywiek málo, však sobě nic neostavil 53b; kakzkolywiek nikdy sé jie stydlivé nedotekl (Josef Marie), tajenstvie jejie zvédél 16b; kazdému élovéku, kakz by kolíwíek na tomto světě nevinně přebýval, jest potřebie u vodě svatého pokřštěnie 40b. kaký, pronom., jaký: Nercď zapomínati, kakýl([ byl a kakis učiněn, gualis 100b, kalatský v. galatský. kalich, m.: Kalich muoj budete píti 3138. Kalilé v. Galilé. kalilejsky v. galilejsky. kalny, adj.: skrze nebe rozumie (jez.) oblaky tyto kalne 3572. kalofilsky, adj.: kalofilfkey vdové 2385. kam, -koli-, -Z, adv.: jiny té opááse i po- vede, kamz ty nechceá 144b; pójdu za tebá, kamz sé kolywiek obráti$ 108b, kamel, m., velbloud: Snadnéjie jest kamelowi skrze dieru jehelnü projíti nez bohatému vníti do nebeského krá- lovstvie 302b. kamelov y, adj., velbloudí: jmějieše svatý Jan rücho z srstí kamelowych 30b kamenie, n.: jsú tvrdšie nezli kameníe i skály (židóv srdce) 215; drahého ka- menye neklaďte před svině 85b. kamenný, adj.: starý zákon na kamme- nych dckách byl jest napísán 393%; Živého boha synem jej nazývá proti oněm bohóm pohanským kamenným, němým 268b; kak jsú byla kamenna, . některých ziduov srdce 21b. kamenovati, impf.: když svatého Šče- pána kamenowachu 311P. Kana, f., jm. misimi: nebo kana toliko řečeno jako milost 1464; z ulice mčsta, jemuzto jmé chana 144b. kananejsky, adj.: Tehdy żena kananeyfka vyšedši, Chananaea 256b. kananinský, adj.: Šimona, jenž slovieše kananyníki 144b. kananitsk y, adj.: Simon kananytíla 1165, kanariansky, adj: Simon kanaryankí (sic) 143b. kanonika, f.: jakž píše svatý Jakub v svéj kanonyce 2215. Kapadocie, f., jm. země: z kapadocie aż do Egypta 57b, kapati, impf.: ten krvavy pot, jenzto... s tvého téla... kapall 3822, kardinál, m.: svaty Jeronym knéz kar- dÿnal 358b. Karel, m., jm. os.: slovutny Karel étvrty 227%. karmelskÿ, adj.: jesto biechu vzešli na horu carmelfku, in Carmelo 102b. kastel, m., městečko: města a kaftelowe 143%; do kteréhož kolivěk města nebo callelle vendete 1522. káti sě, impf.: těm všem, ješto [ie chtie svých hřiechóv katy 312; nebude od- puščeno těm, ješto by lie toho kalý 187b. kázanie, n. — Přikázání: ktož mé ka- zanye plní snažně 105; desatero božie kazanye jsmy potupili 49b. — Rozhaz: Protoż toho (jez.) kazanym vzbudila
312 svého bližnieho veždy k dobbremu učil 81%; Ktož má uši k (liífieny, slyš! 176%. Označuje přiblížnost: an (ho- lúbek) sě k němu vráti k weczeru 45b; k dewatey hodynye volal jest ježíš velikÿm hlasem 376b. — Přičítá: ktož bude činiti, a k tomu učiti 66%; tvé tělo kázal (Pilát) bíti, rány k ranam, Předl. opakována: k nam ke wíüem 1019; mistr učený podoben jest ku czlowieku k holpodarzowi 235b. kacie, m.: taci jsń kacyerzi, haeretici 114b. kaeief(s)ky, adj.:: ktozkolivék kfivymi a bludnymi a kacyerzkymi stez- kami... chodí 338. kacieřstvo, n.: diela našeho těla, ješto jsú smilstvo, . . . kaczierftwuo 93?. kád, f.: že jest i on (Jan) ... byl vsazen w kad horńcieho oleje 314b. kadidlo, n.: oférovachu jemu své dary: zlato, kadydlo a mirru 20b. Kafarnaum, n., jm. misini: (jeżiś) bydli w kafarnaum 512; Ale w kafarnavmie činil divy (jez.) 236b. Kaifáš, m., jm. os.: k kniežeti popovému, jemužto bieše jmě Cayffas 371b. Kain, m., jm. os.: kayn, bratr jeho 347b. kako, kak, -Z, conj. jak. — Tázací: diábel hledá toho, kak by nás mohl pfelstiti 3b. — Zovolaci: Znamenajme, kak té pokora bożie a kak tě naše nepokora! 489; znamenaj müdrost mistrovu, kakz jich zjevné pozyvá k viete 2442. = P#ipusikové: Mnoho opustil, jenZ kak kolywiek málo, však sobě nic neostavil 53b; kakzkolywiek nikdy sé jie stydlivé nedotekl (Josef Marie), tajenstvie jejie zvédél 16b; kazdému élovéku, kakz by kolíwíek na tomto světě nevinně přebýval, jest potřebie u vodě svatého pokřštěnie 40b. kaký, pronom., jaký: Nercď zapomínati, kakýl([ byl a kakis učiněn, gualis 100b, kalatský v. galatský. kalich, m.: Kalich muoj budete píti 3138. Kalilé v. Galilé. kalilejsky v. galilejsky. kalny, adj.: skrze nebe rozumie (jez.) oblaky tyto kalne 3572. kalofilsky, adj.: kalofilfkey vdové 2385. kam, -koli-, -Z, adv.: jiny té opááse i po- vede, kamz ty nechceá 144b; pójdu za tebá, kamz sé kolywiek obráti$ 108b, kamel, m., velbloud: Snadnéjie jest kamelowi skrze dieru jehelnü projíti nez bohatému vníti do nebeského krá- lovstvie 302b. kamelov y, adj., velbloudí: jmějieše svatý Jan rücho z srstí kamelowych 30b kamenie, n.: jsú tvrdšie nezli kameníe i skály (židóv srdce) 215; drahého ka- menye neklaďte před svině 85b. kamenný, adj.: starý zákon na kamme- nych dckách byl jest napísán 393%; Živého boha synem jej nazývá proti oněm bohóm pohanským kamenným, němým 268b; kak jsú byla kamenna, . některých ziduov srdce 21b. kamenovati, impf.: když svatého Šče- pána kamenowachu 311P. Kana, f., jm. misimi: nebo kana toliko řečeno jako milost 1464; z ulice mčsta, jemuzto jmé chana 144b. kananejsky, adj.: Tehdy żena kananeyfka vyšedši, Chananaea 256b. kananinský, adj.: Šimona, jenž slovieše kananyníki 144b. kananitsk y, adj.: Simon kananytíla 1165, kanariansky, adj: Simon kanaryankí (sic) 143b. kanonika, f.: jakž píše svatý Jakub v svéj kanonyce 2215. Kapadocie, f., jm. země: z kapadocie aż do Egypta 57b, kapati, impf.: ten krvavy pot, jenzto... s tvého téla... kapall 3822, kardinál, m.: svaty Jeronym knéz kar- dÿnal 358b. Karel, m., jm. os.: slovutny Karel étvrty 227%. karmelskÿ, adj.: jesto biechu vzešli na horu carmelfku, in Carmelo 102b. kastel, m., městečko: města a kaftelowe 143%; do kteréhož kolivěk města nebo callelle vendete 1522. káti sě, impf.: těm všem, ješto [ie chtie svých hřiechóv katy 312; nebude od- puščeno těm, ješto by lie toho kalý 187b. kázanie, n. — Přikázání: ktož mé ka- zanye plní snažně 105; desatero božie kazanye jsmy potupili 49b. — Rozhaz: Protoż toho (jez.) kazanym vzbudila
Strana 313
313 st búře na moři 112W., — Učení, výklad: Íkrze svatvch evangelist... kazanye, per praedicationem 19b. kazatel, m.: každý kazatel má mieti dobré svědečstvie od těch, jimžto káže 57; svétí kazatelh svü řečí jej ohlásili (Krista) 21%. kazati, impf. — Veleti, dáti: kaza všecky děti zbíti (Herodes) 25%. — Trestati: kohoż buoh miluje, toho kazie 242%. — Kázati, zuéstovati: já nebeské králov- stvie kazy, ale on muoz je dáti 36*; Tehdy jeëis poète kazati a řka 51%; když chtěl jíti mezi pohanstvo kazat viery křesťanské 1% kaziti, impf.: Malý, praví, kvas všecku věc kazý 266%; ješto pravdu svého učenie zlými skutky kazy, destruunt 93b. — kaziti sč: by který z tvých úduov... byl nemocen, tak že by hnil a že by jiní ádové od ného kazyli líc 2894. kazn, 1. — Trestáni, trest: téj pomsty, ješto slušie k kazny a ku polepšení 79%; Abych přijma kazen učinil po- kánie 985, correptus. — - DoAled: z na&ich bližních, ješto jsú v naší kazny, mu- símy odpoviedati 75%. každý, pronom.: i dá odplatu kazdem“ podlé jeho zaslüzenie 5*; kazdy duom, unaquaeque 167%; kazdí, jenž sě z ženy narodí, nenie bez poskvrněnie přiro- zeného 402, žádný; z túto dvú rybáti kazdi co je opustil, ano kazdi z ni jako nic nejměl? 53b. kde, -Z, -to, adv.: Kde jest ten, jenž sě je narodil, král židovskej 19b, Kdez ste jej položili? (Lazara) 137%. — aby jej (jez.) duch jeho tam vedl, kdez by jej v pokušení nalezl diábel 46b, V pokoji..., kdeľto nenie i žádného protivenstvie 62*; kdezkolywiek sta- rého zákona svédeéstvie sé klade, ubicumque 167b, kdy, -ž, adv.: Povčz nám, kdyz to bude? 348b, kdyz jsú apoštolové z jednoho miesta huoru na druhé převracovali? 282b. — Kto takú věc kdy slychal? unquam 152. kdy, -ž, -to, conj., když: A kdí by syn z vody 40b; A kdyz chtěl jíti mezi pohanstvo ..., tehdy 1%; (Judáš) nesl z:é ovoce tehdy, kdílto proradil spa- sitele, postquam 925; kdyzto v sud vyvoleny ... pfenesen by, quando 92b. — mámy sč připraviti k tomu času, kdyz syn boží sě vrátí 11%; až. ( išky) v jeskyniech sč kryjí, a kdyz sé ukázi, nikdy ptiemü cestü nejdá 1105, kdykoli; kdyz sé já nad tiemto (svvm sluhou) nesmi'uji, kak sč onen (jez.) nade mni smiluje? 103% jest'ize; kdizkoliwiek v tomto svatém puostu ještě něco jiného móžem rozumčti 49b, avšak. 15b, rubus. klam, m.: (mohl by kazdy) chudobü sé braniti, a tak přikázanie toho jako k'amem zbyti 169b, klamač, m.: velmi mnoho klamaczow a ludařóv bude 355b. klamati, impf.: Co sám sebú clamal([? 24b; Dadie jej pohanstvu, aby jim klamali a biłovali 313% ku posmi- vani Br. klanéti sé, impf. (Tyvs) jemuzto Le dóstojnć klanyegy 98'*, qui merito coleris. klánie, n., Píchání: nemoc dlúhá jakožto pravá nemoc neb klanye v boce 582. klas, m.: počechu vyminati kially 195%. klásti, impf.: drahého kamenie nekladte pfed sviné 85b; (zástupové) rubáchu rozdie...akladyechu po cesté 3195. — Již pak klade třetí (příklad) o lahvi- ciech (jez.) 134%; když počet poče klafty, oférován by jemu jeden, jenż bieše d użen 2932. klá$ter, m.: Stalo sé v mém klafterzie 312^. klekati, impf.: klekagie na svü kolenü sé modli! (Kleofáš) 146%. kleknúti, pf.: pfed nohami... svého prorádce ráčil kleknuty na svú kolenú (jez.) 3812. Kleofáš, m., jm. os.: ten jistý Cleofaíf 145b, Kleofóv, adj. possess.: jizto (Marii) svaty Jan... Mariji Cleophowu nazývá 145, klestiti, impf.: jsú kleštěnci, ješto... držie čistotu, jako by býl kleltyený 301b. — klestiti sč: jsú kleštčnci, ješto gífu fıe sami kleftyli 2982.
313 st búře na moři 112W., — Učení, výklad: Íkrze svatvch evangelist... kazanye, per praedicationem 19b. kazatel, m.: každý kazatel má mieti dobré svědečstvie od těch, jimžto káže 57; svétí kazatelh svü řečí jej ohlásili (Krista) 21%. kazati, impf. — Veleti, dáti: kaza všecky děti zbíti (Herodes) 25%. — Trestati: kohoż buoh miluje, toho kazie 242%. — Kázati, zuéstovati: já nebeské králov- stvie kazy, ale on muoz je dáti 36*; Tehdy jeëis poète kazati a řka 51%; když chtěl jíti mezi pohanstvo kazat viery křesťanské 1% kaziti, impf.: Malý, praví, kvas všecku věc kazý 266%; ješto pravdu svého učenie zlými skutky kazy, destruunt 93b. — kaziti sč: by který z tvých úduov... byl nemocen, tak že by hnil a že by jiní ádové od ného kazyli líc 2894. kazn, 1. — Trestáni, trest: téj pomsty, ješto slušie k kazny a ku polepšení 79%; Abych přijma kazen učinil po- kánie 985, correptus. — - DoAled: z na&ich bližních, ješto jsú v naší kazny, mu- símy odpoviedati 75%. každý, pronom.: i dá odplatu kazdem“ podlé jeho zaslüzenie 5*; kazdy duom, unaquaeque 167%; kazdí, jenž sě z ženy narodí, nenie bez poskvrněnie přiro- zeného 402, žádný; z túto dvú rybáti kazdi co je opustil, ano kazdi z ni jako nic nejměl? 53b. kde, -Z, -to, adv.: Kde jest ten, jenž sě je narodil, král židovskej 19b, Kdez ste jej položili? (Lazara) 137%. — aby jej (jez.) duch jeho tam vedl, kdez by jej v pokušení nalezl diábel 46b, V pokoji..., kdeľto nenie i žádného protivenstvie 62*; kdezkolywiek sta- rého zákona svédeéstvie sé klade, ubicumque 167b, kdy, -ž, adv.: Povčz nám, kdyz to bude? 348b, kdyz jsú apoštolové z jednoho miesta huoru na druhé převracovali? 282b. — Kto takú věc kdy slychal? unquam 152. kdy, -ž, -to, conj., když: A kdí by syn z vody 40b; A kdyz chtěl jíti mezi pohanstvo ..., tehdy 1%; (Judáš) nesl z:é ovoce tehdy, kdílto proradil spa- sitele, postquam 925; kdyzto v sud vyvoleny ... pfenesen by, quando 92b. — mámy sč připraviti k tomu času, kdyz syn boží sě vrátí 11%; až. ( išky) v jeskyniech sč kryjí, a kdyz sé ukázi, nikdy ptiemü cestü nejdá 1105, kdykoli; kdyz sé já nad tiemto (svvm sluhou) nesmi'uji, kak sč onen (jez.) nade mni smiluje? 103% jest'ize; kdizkoliwiek v tomto svatém puostu ještě něco jiného móžem rozumčti 49b, avšak. 15b, rubus. klam, m.: (mohl by kazdy) chudobü sé braniti, a tak přikázanie toho jako k'amem zbyti 169b, klamač, m.: velmi mnoho klamaczow a ludařóv bude 355b. klamati, impf.: Co sám sebú clamal([? 24b; Dadie jej pohanstvu, aby jim klamali a biłovali 313% ku posmi- vani Br. klanéti sé, impf. (Tyvs) jemuzto Le dóstojnć klanyegy 98'*, qui merito coleris. klánie, n., Píchání: nemoc dlúhá jakožto pravá nemoc neb klanye v boce 582. klas, m.: počechu vyminati kially 195%. klásti, impf.: drahého kamenie nekladte pfed sviné 85b; (zástupové) rubáchu rozdie...akladyechu po cesté 3195. — Již pak klade třetí (příklad) o lahvi- ciech (jez.) 134%; když počet poče klafty, oférován by jemu jeden, jenż bieše d użen 2932. klá$ter, m.: Stalo sé v mém klafterzie 312^. klekati, impf.: klekagie na svü kolenü sé modli! (Kleofáš) 146%. kleknúti, pf.: pfed nohami... svého prorádce ráčil kleknuty na svú kolenú (jez.) 3812. Kleofáš, m., jm. os.: ten jistý Cleofaíf 145b, Kleofóv, adj. possess.: jizto (Marii) svaty Jan... Mariji Cleophowu nazývá 145, klestiti, impf.: jsú kleštěnci, ješto... držie čistotu, jako by býl kleltyený 301b. — klestiti sč: jsú kleštčnci, ješto gífu fıe sami kleftyli 2982.
Strana 314
kleščenec, m.: jsú kleltyenczy, ješto jst sě z života mateře tak urodili 298%. kleveta, f.: dobře praví: klewety nesličné 270%. kľúč, m.: tobč dám klycze královstvie nebeského 267b. kľučenstvie, n., schopnosť: diábel, když nevidí klýcenítwíie a zpósobenstvie, ani pokusí, ani umie 222%. kľučka, f.: nikdy pfiemú cestú nejdú, ale i sem i tam kliczkí mecí (lišky) 110b, kľučný, adj., schopný: vzbuděti (!) k do- brému nejsem klyczen 174b, non sufficio; ti, jeSto jsá klyczny k okla- mání 222%; a tiem činem (aby) ku po- lepáeni klícznyeyífe je učinil 183b. kmen, m.: nebo jsú obojí od jednoho knene (sic) pošli (židové a proroci) 179%. kmetstvie, n.: néktetí w kmetítwi poécí- nají (dobrý život) 3092. kmín, m.: ješto béřete desátek.... z kmyna 342b. knéz, m.: Di, vece, knyezy a oféruj svój dar 100b, ad sacerdotem; svaty Je- ronym knyezz 251b, kněžie, f., pak pl. m.: v starém zákoně krále, proroky a kníezý svatým olejem mazáchu 2b; (Ježíš chodieše) na příklad knyezy, ješto jsú duchovní lékaři 57%; Davida přivodě na příklad a knyezy židovskú 184%, skrze zemských knyezí obraz 1015; sluhám bozím a knyezym poctěnie slušie 287%. kněžský, adj.: sebrav všecky starosty knyelfke ... a mistry 202; onino jedli ch(l)éb svéceny a knyezfkí 197b; Betfagé bie$e méstecko knyezke 318b. knéZstvie, -o, n., knéZstvo, knézstvi: ani královstvo ani knyezítwuo principatus 106%; A což nás jest, ješto sme k sva- tému knýezítwí pozváni 43b. knieZé, n.: z tebe vynde knyezie, ješto bude oprávéti muoj lid, princeps 20*; tehdy knyezie jedno ptistüpiv i modlése sé k nému 134b; Tehdy knyezie popové a všecka rada hledachu kiivého své- dečstvie 374%. knihy, f. pl: k jiným svatého písma knyham, volumina 1625; Knihí naro- zenie jezukrista 1? (nadpis) ; w knyhach královych, in Regum volumine 162b; w knyhach o milosti, in Cantico 167b. 314 knížky, f. pl.: Daj jiej (zapuzené ženě) knyzkí odpuščenie 75%, lístek rozlou- čení Br.; budem-li čísti kostelnie knyzki, v nichzto je písáno 3145, cir- kevní tradice. kobylka, f.: A jeho krmě (svatého Jana Křtitele) krmě biechu kobilkí 33b, kočka, f.: by z té věci duše člověčie jako i koczka byla stvořena 119. kochánie, n., záliba: Pokušenie trojím činem sě stává: Razením, kochaním a povolením 47%. kochati sé, impf., zalíbení míli: všecko to, v němž [ie žádá kochaty naše tělo 91%. kokot, m., kohout: dřéve než kokot za- péje, třikrát mne zapříš 3734. kolébka, f.: nemohl jsi mieti ... ani ko- lebky, ješto by byla tvé dětenstvie upokojila 379%; slovo života věčného od našich kolebek slyšímy 308b. koleno, n.: klekaje na svü kolenu 146?. Kolgata v. Golgata. -koli, -kolivěk, enkl., v. při jednotlivých slovech prostých, k nimž bývá při- dáváno. Koliáš, m., 7m. os.: (obra) jemužto bieše jmé kolyas 3?. koliko, -Z, -krát, adv.: Koliko máte chle- buov? 2615; Jeruzaleme, Jeruzalemo, Koliko sem krat chtél shromazditi tvé syny ... 347%; kolikoz jich (synů) před ní (sv. Felicitou) umřelo, tolikokrát ona sama... jako umierala 211%; kolkoz kolíwiekkrat jeho vidiechu, vécsie smutky trpiechu 1185. kolikrát v. -krát. -kolivék v. -koli. kolo, n.: jenz s¢ vidy dolév jako kolo točí (diábel) 58b. komár, m.: vymietajíce komara a po- hlcijíce velbláda 342b, komín, m.: v peci nebo wu komínye ho- rüciem 15b. komínový, adj.: v uohni kuomynowem 3152, Komora v. Gomora. komorejsky v. gomovejsky. komórka, f.: jako z těsných komorek plástóv stred viď vyvodíme 248%. kóň, m.: jazyk zajisté jest jako kon krá- lový 256%, vložíš-li na kon uzdu t.
kleščenec, m.: jsú kleltyenczy, ješto jst sě z života mateře tak urodili 298%. kleveta, f.: dobře praví: klewety nesličné 270%. kľúč, m.: tobč dám klycze královstvie nebeského 267b. kľučenstvie, n., schopnosť: diábel, když nevidí klýcenítwíie a zpósobenstvie, ani pokusí, ani umie 222%. kľučka, f.: nikdy pfiemú cestú nejdú, ale i sem i tam kliczkí mecí (lišky) 110b, kľučný, adj., schopný: vzbuděti (!) k do- brému nejsem klyczen 174b, non sufficio; ti, jeSto jsá klyczny k okla- mání 222%; a tiem činem (aby) ku po- lepáeni klícznyeyífe je učinil 183b. kmen, m.: nebo jsú obojí od jednoho knene (sic) pošli (židové a proroci) 179%. kmetstvie, n.: néktetí w kmetítwi poécí- nají (dobrý život) 3092. kmín, m.: ješto béřete desátek.... z kmyna 342b. knéz, m.: Di, vece, knyezy a oféruj svój dar 100b, ad sacerdotem; svaty Je- ronym knyezz 251b, kněžie, f., pak pl. m.: v starém zákoně krále, proroky a kníezý svatým olejem mazáchu 2b; (Ježíš chodieše) na příklad knyezy, ješto jsú duchovní lékaři 57%; Davida přivodě na příklad a knyezy židovskú 184%, skrze zemských knyezí obraz 1015; sluhám bozím a knyezym poctěnie slušie 287%. kněžský, adj.: sebrav všecky starosty knyelfke ... a mistry 202; onino jedli ch(l)éb svéceny a knyezfkí 197b; Betfagé bie$e méstecko knyezke 318b. knéZstvie, -o, n., knéZstvo, knézstvi: ani královstvo ani knyezítwuo principatus 106%; A což nás jest, ješto sme k sva- tému knýezítwí pozváni 43b. knieZé, n.: z tebe vynde knyezie, ješto bude oprávéti muoj lid, princeps 20*; tehdy knyezie jedno ptistüpiv i modlése sé k nému 134b; Tehdy knyezie popové a všecka rada hledachu kiivého své- dečstvie 374%. knihy, f. pl: k jiným svatého písma knyham, volumina 1625; Knihí naro- zenie jezukrista 1? (nadpis) ; w knyhach královych, in Regum volumine 162b; w knyhach o milosti, in Cantico 167b. 314 knížky, f. pl.: Daj jiej (zapuzené ženě) knyzkí odpuščenie 75%, lístek rozlou- čení Br.; budem-li čísti kostelnie knyzki, v nichzto je písáno 3145, cir- kevní tradice. kobylka, f.: A jeho krmě (svatého Jana Křtitele) krmě biechu kobilkí 33b, kočka, f.: by z té věci duše člověčie jako i koczka byla stvořena 119. kochánie, n., záliba: Pokušenie trojím činem sě stává: Razením, kochaním a povolením 47%. kochati sé, impf., zalíbení míli: všecko to, v němž [ie žádá kochaty naše tělo 91%. kokot, m., kohout: dřéve než kokot za- péje, třikrát mne zapříš 3734. kolébka, f.: nemohl jsi mieti ... ani ko- lebky, ješto by byla tvé dětenstvie upokojila 379%; slovo života věčného od našich kolebek slyšímy 308b. koleno, n.: klekaje na svü kolenu 146?. Kolgata v. Golgata. -koli, -kolivěk, enkl., v. při jednotlivých slovech prostých, k nimž bývá při- dáváno. Koliáš, m., 7m. os.: (obra) jemužto bieše jmé kolyas 3?. koliko, -Z, -krát, adv.: Koliko máte chle- buov? 2615; Jeruzaleme, Jeruzalemo, Koliko sem krat chtél shromazditi tvé syny ... 347%; kolikoz jich (synů) před ní (sv. Felicitou) umřelo, tolikokrát ona sama... jako umierala 211%; kolkoz kolíwiekkrat jeho vidiechu, vécsie smutky trpiechu 1185. kolikrát v. -krát. -kolivék v. -koli. kolo, n.: jenz s¢ vidy dolév jako kolo točí (diábel) 58b. komár, m.: vymietajíce komara a po- hlcijíce velbláda 342b, komín, m.: v peci nebo wu komínye ho- rüciem 15b. komínový, adj.: v uohni kuomynowem 3152, Komora v. Gomora. komorejsky v. gomovejsky. komórka, f.: jako z těsných komorek plástóv stred viď vyvodíme 248%. kóň, m.: jazyk zajisté jest jako kon krá- lový 256%, vložíš-li na kon uzdu t.
Strana 315
končina, f., konec: Tehdy příde skonánie, tovčz konczyna Jeruzalema 350b. konee, m. — Konec, okraj, hranice: Pred súdným dnem na konczí světa 29b; budete mi svědčiti... v samařskéj zemi a až na konecz světa 332b; tato králevá k němu ([ konce země přišla 208%. — aby se azda koncie jeho rúcha dotkla 250). — jehożto moc koncze nejmá, non terminatur 103b. — Cil: jakzto jest bfteh konecz plavajicich 234%. konečně, adv.: konecznye a opět vstaň, hospodine 1152, konečný, adj.: jakž můžemy z jeho ko- neczných skutkóv znamenati 147%. konev, f.: v staně Mojžiešově netoliko konwe, ale i čiešky . .. byly jsú uči- něny 174b. konšel, m.: by kto konfelem byl 2122. konšelský, adj.: přijemše ježíše v kon- felfki duom 375b, poradni. kopie, n.: Tehdy jeden z rytietóv koppym otevře buok jeho 384b. kór, m.: v nebeských korziech 82. kóra, f.: nebo zajisté kor nebo otruskov dvanádcte košóv sebrali 245b, koráb, m.: Noe z svého korabu vypusti vrána 45b. kořen, m.: již jest sekyra k korzeny dřeva přiložena 31%; že nejmějéchu korziene, posvadechu (semena) 213b; město Jeruzalem z korzen převrátili (Římané) 297%. kořenie, n.: tehdy planá jablaň i s větvím if korzienym jiz zrübena jest 302. Korint, m., jm. misini: w korintyech, Corinthis 862; svatý Pavel mluvě kuorintuom a ika 347%. korintsky, adj.: v korynt[key zemi 1882. koronovati, impf.: pokora svatych mu- čeníkóv měla koronowana býti 25b. Korozaim, jm. místní: Hoře tobě, korro- zaym 1762. Kkorihev, f.: k svatému kříži naše dobré skutky... mámy jako koruhew při- vázati 249%. koruna, f.: spletše korunu z trnie vsadichu na jeho hlavu 3755; abychom byli dóstojni věčné koruny nebeského krá- lovstvie 5%. korunka, f.: A ty jisté korunky sloviechu filateře 344%. 315 kost, f.: že jest z kolty vyňaté z Adamova života ženu stvořil 299%; Potom pak kofty jeho (sv. Jana) do Jeruzalema jsú přineseny 242%. kostel, m. — Chrám: v Jeruzalemě na koftele 52*; Nevchod’ do koftela jako neuziteénÿ, ale oféruj dar svôj 101b. — Svatyné: vezmi ji (Marii) jako syna bożieho piiebytek, jako i poctiv(y) koftel 17b. — Cirkev: některých koflte- low biskupi, Ecclesiarum 105%; Pak-li jich nebude poslušen, pověz koltelu 2905. — chodieše ježíš po všech městech i po koftelech 139%, v. také kasiel. kostelni, adj. — Chrámový: na koftel- nyem vrchu 462. — Cirkevni: kdyż byl protivník jezukristóv a koftelny, eccle- siae 925; Posmievajte sé koftelnyemu rozumu, ecclesiasticam 165b; koftelnye kronika... pravi 1462. koš, m.: 1 vzdviżechu ostatek dvanádcte koffow plnÿch ostruskôv 2433. Kovärôv, adj. possess.: VSak je toto ko- warzow syn 236%. koza, f.: Amos otce měl, jenz kozy pásl 2360. kozlátko, n.: jako pastýř kozlatka od beránkóv takéž on zlé od dobrých rozdělí 311%. kozle, n.: Tento ovčinec... kozlata s beránky v hromadu sbierá 3112, kozlec, m.: jako pastýř rozděluje ovce od kozelczuow 3682, kozlenec, m.: jakožto pastýř rozděluje ovce od kozlenecz 3692, kóžě, f.: Obuv z kozif umrlÿch zvieřat jest učiněna 153b, koZény, adj.: (méjiese) pás kozeny u svych bedr 30b. kradez, m.: kak jst tehdy ten kradeflz viděti mohli? 396%; neudini$ kradellie 3022, kraj, m., krajina: ve všech jiných kragich 25b; prosiechu jeho (jez.), aby vyšel z jich krayow 117%. krajina, f. — Okraj: Dotknu-li sě jedno kragyní jeho rúcha 135b. — Krajina: v Betlemě i ve všech těch kragynach 25b. král, m.: kral nad kralmí 379%; oni svatí třie krali magi 985. — Adj. possess. -óv:
končina, f., konec: Tehdy příde skonánie, tovčz konczyna Jeruzalema 350b. konee, m. — Konec, okraj, hranice: Pred súdným dnem na konczí světa 29b; budete mi svědčiti... v samařskéj zemi a až na konecz světa 332b; tato králevá k němu ([ konce země přišla 208%. — aby se azda koncie jeho rúcha dotkla 250). — jehożto moc koncze nejmá, non terminatur 103b. — Cil: jakzto jest bfteh konecz plavajicich 234%. konečně, adv.: konecznye a opět vstaň, hospodine 1152, konečný, adj.: jakž můžemy z jeho ko- neczných skutkóv znamenati 147%. konev, f.: v staně Mojžiešově netoliko konwe, ale i čiešky . .. byly jsú uči- něny 174b. konšel, m.: by kto konfelem byl 2122. konšelský, adj.: přijemše ježíše v kon- felfki duom 375b, poradni. kopie, n.: Tehdy jeden z rytietóv koppym otevře buok jeho 384b. kór, m.: v nebeských korziech 82. kóra, f.: nebo zajisté kor nebo otruskov dvanádcte košóv sebrali 245b, koráb, m.: Noe z svého korabu vypusti vrána 45b. kořen, m.: již jest sekyra k korzeny dřeva přiložena 31%; že nejmějéchu korziene, posvadechu (semena) 213b; město Jeruzalem z korzen převrátili (Římané) 297%. kořenie, n.: tehdy planá jablaň i s větvím if korzienym jiz zrübena jest 302. Korint, m., jm. misini: w korintyech, Corinthis 862; svatý Pavel mluvě kuorintuom a ika 347%. korintsky, adj.: v korynt[key zemi 1882. koronovati, impf.: pokora svatych mu- čeníkóv měla koronowana býti 25b. Korozaim, jm. místní: Hoře tobě, korro- zaym 1762. Kkorihev, f.: k svatému kříži naše dobré skutky... mámy jako koruhew při- vázati 249%. koruna, f.: spletše korunu z trnie vsadichu na jeho hlavu 3755; abychom byli dóstojni věčné koruny nebeského krá- lovstvie 5%. korunka, f.: A ty jisté korunky sloviechu filateře 344%. 315 kost, f.: že jest z kolty vyňaté z Adamova života ženu stvořil 299%; Potom pak kofty jeho (sv. Jana) do Jeruzalema jsú přineseny 242%. kostel, m. — Chrám: v Jeruzalemě na koftele 52*; Nevchod’ do koftela jako neuziteénÿ, ale oféruj dar svôj 101b. — Svatyné: vezmi ji (Marii) jako syna bożieho piiebytek, jako i poctiv(y) koftel 17b. — Cirkev: některých koflte- low biskupi, Ecclesiarum 105%; Pak-li jich nebude poslušen, pověz koltelu 2905. — chodieše ježíš po všech městech i po koftelech 139%, v. také kasiel. kostelni, adj. — Chrámový: na koftel- nyem vrchu 462. — Cirkevni: kdyż byl protivník jezukristóv a koftelny, eccle- siae 925; Posmievajte sé koftelnyemu rozumu, ecclesiasticam 165b; koftelnye kronika... pravi 1462. koš, m.: 1 vzdviżechu ostatek dvanádcte koffow plnÿch ostruskôv 2433. Kovärôv, adj. possess.: VSak je toto ko- warzow syn 236%. koza, f.: Amos otce měl, jenz kozy pásl 2360. kozlátko, n.: jako pastýř kozlatka od beránkóv takéž on zlé od dobrých rozdělí 311%. kozle, n.: Tento ovčinec... kozlata s beránky v hromadu sbierá 3112, kozlec, m.: jako pastýř rozděluje ovce od kozelczuow 3682, kozlenec, m.: jakožto pastýř rozděluje ovce od kozlenecz 3692, kóžě, f.: Obuv z kozif umrlÿch zvieřat jest učiněna 153b, koZény, adj.: (méjiese) pás kozeny u svych bedr 30b. kradez, m.: kak jst tehdy ten kradeflz viděti mohli? 396%; neudini$ kradellie 3022, kraj, m., krajina: ve všech jiných kragich 25b; prosiechu jeho (jez.), aby vyšel z jich krayow 117%. krajina, f. — Okraj: Dotknu-li sě jedno kragyní jeho rúcha 135b. — Krajina: v Betlemě i ve všech těch kragynach 25b. král, m.: kral nad kralmí 379%; oni svatí třie krali magi 985. — Adj. possess. -óv:
Strana 316
316 Kto jest tento, kralow 384b. králová, f., kválovna: Kralowa s poledné strany vstane 205%; Kralewua s po- ledné strany stane 208%. kralovati, impf.: (strana) v niešto kralo- walie Archelaus 27%; každá duše, v nízto Zádost télestná kralugíe 109b. královna, f.: když kralowna nebeská ji (Elžbětu) pozdravi 17%. krâlovstvie, -o, n.:°w nebeském kralow- ftwi 25; by Jan neslusal k nebeskému kralewftwi 177%; bohu nic nenie divno ani zlato... ani kralowftw? 1062. kralovy, adj., krdlovsky: Vy ste kn&stvo kralowe 6%; hedväbie, jimzto pavlaka kralowa tkána jest 84%; (příklad) o kra- lewey moci 198%; v domiech kralowich 1725; v knihách kralowich, Regum 162b. krása, f.: apoštolové ukazowáchu jemu krafífu... tohoto diela (velechrámu Salamounova) 3485; tak vżdy ostanu (v) vlastnéj svätosti mé kral[ÿ 100%. krásně, adv.: (král Salomon) nebyl nikdy tak krallnye odén jako jedno z nich (kvietie) 82b; čím který člověk svého svédomie od téch lidí... viece vzda- lie, kraffe bude kvísti mezi svatymi anděly 27b. krásný, adj.: před malým časem ohaven & dnes velmi kraífen, decorus 101%; Kraíína jsi má milá, kraffna jsú oči tvoji holübkové 44%; Zena Zádného krallieho nejma mieti (!) než svého muže 338b; Tělo nové ... kral(1e než dřéve vstalo 3922. krásti, impf.: Ktož gie kradl dřéve, ten juž nekrady 44b. -krát, adv.: protož, kterýž byl duakrat nebo trzykrat nebo cztýrkrat (kon- šelem) 212%; by ty je (zvířata) (tokrat nutil, aby ani jedly ani pily pře(s) svú mieru 284%; ješto je toliko krat... umierala, koliko krat svć syny ... vi- děla 212% v. takć koliko; aby ty tolykkrat svému bliżniemu odpustil, jehożto by krat on nemohl tolikrat shřešiti proti tobé, toties—quoties 2933, kratky, adj.: kratkymi slovy dává ro- zuměti 58%. jmaje obraz jako kféhkost, f.: krziehkolt ukazujemy, fra- gilitate 1135; pro krziehkoft tohoto světa zhynůú (hřiešní lidé) 2632. kféhky, adj.: skrze trest... krziehka mysl sé znamenává 172*; ješto ješče sû mdlf (ps. mldy) a krziehcy 1332. křest, m.: i přijímáchu od něho krzielt v Jordaně 31%. kféstan, m.: Kde jest tvá chvála, krzie- Îtyene? 3775; ne véickni, jesto jsû krzieltyene, jsû jezukristovi 962. kfésfansky, adj.: chtěl jíti kázat viery krzieltaníke 1%; o vieře krzieltankey (tak často) 67b. kfésfanstvo, n.: credentes 19%. krev, f.: toť jest krew má nového zákona 372b; zmyli jsu své rûcho .. . we krwi beránkově 28; aby přišla na ně (židy) všecka nevinná krwe, ješto jest prolita 347. křídlo, n.: Vezměmž i my, bratříce milá, krzydle holübkové 225?. kfiesiti, impf.: (jez) ukázal, kak jemu jest snadno mrtvé krzieffyty 1365. křik, m.: s hlukem a f krzíkem, turbu- lenter 1132. Kristus, m., jm. os.: ježúůš, jemužto dějí kriftus 2%; vstanû kfivi kryftowe a křiví proroci 351%. všecko krzieftanftwo, křivda, f.: co jest pravda a co krzywda 92; člověk müdry svého slova... w krziwdye neostaví 68%; Přieteli, ne- činiť krzywdy, však jsi sě z penieze ujednal se mnń 307b, kfivé, adv.: Nerod'te sáditi, tovéz krziwie 95; (duchovníci skutky syna bożieho) na jiny smysl krziwie obracovali 140b; kfivy, adj: krzwwymí a bludnymi... stezkami 33%; Nebudeš krzywým pří- sežníkem 75%; pro krzíwy súd 9b; tehdy i krzywe proroky mámy přijí- mati, pseudoprophetas 108b. kříž, m.: Pod krzyzem musil svuoj chfbet nakloniti 384b; Učiň na sobě znamenie svatého krzyzie 312%. křižmo, n.: skrze znamenie svatéh(o) krzizma 46%. kriżovati, impf.: jeśto gluu jej krzizowali (židové) 47%. krmé, f.:: krmíe jemu podal, prandium 15b; jeáto nám dal duši, snadnějie dá
316 Kto jest tento, kralow 384b. králová, f., kválovna: Kralowa s poledné strany vstane 205%; Kralewua s po- ledné strany stane 208%. kralovati, impf.: (strana) v niešto kralo- walie Archelaus 27%; každá duše, v nízto Zádost télestná kralugíe 109b. královna, f.: když kralowna nebeská ji (Elžbětu) pozdravi 17%. krâlovstvie, -o, n.:°w nebeském kralow- ftwi 25; by Jan neslusal k nebeskému kralewftwi 177%; bohu nic nenie divno ani zlato... ani kralowftw? 1062. kralovy, adj., krdlovsky: Vy ste kn&stvo kralowe 6%; hedväbie, jimzto pavlaka kralowa tkána jest 84%; (příklad) o kra- lewey moci 198%; v domiech kralowich 1725; v knihách kralowich, Regum 162b. krása, f.: apoštolové ukazowáchu jemu krafífu... tohoto diela (velechrámu Salamounova) 3485; tak vżdy ostanu (v) vlastnéj svätosti mé kral[ÿ 100%. krásně, adv.: (král Salomon) nebyl nikdy tak krallnye odén jako jedno z nich (kvietie) 82b; čím který člověk svého svédomie od téch lidí... viece vzda- lie, kraffe bude kvísti mezi svatymi anděly 27b. krásný, adj.: před malým časem ohaven & dnes velmi kraífen, decorus 101%; Kraíína jsi má milá, kraffna jsú oči tvoji holübkové 44%; Zena Zádného krallieho nejma mieti (!) než svého muže 338b; Tělo nové ... kral(1e než dřéve vstalo 3922. krásti, impf.: Ktož gie kradl dřéve, ten juž nekrady 44b. -krát, adv.: protož, kterýž byl duakrat nebo trzykrat nebo cztýrkrat (kon- šelem) 212%; by ty je (zvířata) (tokrat nutil, aby ani jedly ani pily pře(s) svú mieru 284%; ješto je toliko krat... umierala, koliko krat svć syny ... vi- děla 212% v. takć koliko; aby ty tolykkrat svému bliżniemu odpustil, jehożto by krat on nemohl tolikrat shřešiti proti tobé, toties—quoties 2933, kratky, adj.: kratkymi slovy dává ro- zuměti 58%. jmaje obraz jako kféhkost, f.: krziehkolt ukazujemy, fra- gilitate 1135; pro krziehkoft tohoto světa zhynůú (hřiešní lidé) 2632. kféhky, adj.: skrze trest... krziehka mysl sé znamenává 172*; ješto ješče sû mdlf (ps. mldy) a krziehcy 1332. křest, m.: i přijímáchu od něho krzielt v Jordaně 31%. kféstan, m.: Kde jest tvá chvála, krzie- Îtyene? 3775; ne véickni, jesto jsû krzieltyene, jsû jezukristovi 962. kfésfansky, adj.: chtěl jíti kázat viery krzieltaníke 1%; o vieře krzieltankey (tak často) 67b. kfésfanstvo, n.: credentes 19%. krev, f.: toť jest krew má nového zákona 372b; zmyli jsu své rûcho .. . we krwi beránkově 28; aby přišla na ně (židy) všecka nevinná krwe, ješto jest prolita 347. křídlo, n.: Vezměmž i my, bratříce milá, krzydle holübkové 225?. kfiesiti, impf.: (jez) ukázal, kak jemu jest snadno mrtvé krzieffyty 1365. křik, m.: s hlukem a f krzíkem, turbu- lenter 1132. Kristus, m., jm. os.: ježúůš, jemužto dějí kriftus 2%; vstanû kfivi kryftowe a křiví proroci 351%. všecko krzieftanftwo, křivda, f.: co jest pravda a co krzywda 92; člověk müdry svého slova... w krziwdye neostaví 68%; Přieteli, ne- činiť krzywdy, však jsi sě z penieze ujednal se mnń 307b, kfivé, adv.: Nerod'te sáditi, tovéz krziwie 95; (duchovníci skutky syna bożieho) na jiny smysl krziwie obracovali 140b; kfivy, adj: krzwwymí a bludnymi... stezkami 33%; Nebudeš krzywým pří- sežníkem 75%; pro krzíwy súd 9b; tehdy i krzywe proroky mámy přijí- mati, pseudoprophetas 108b. kříž, m.: Pod krzyzem musil svuoj chfbet nakloniti 384b; Učiň na sobě znamenie svatého krzyzie 312%. křižmo, n.: skrze znamenie svatéh(o) krzizma 46%. kriżovati, impf.: jeśto gluu jej krzizowali (židové) 47%. krmé, f.:: krmíe jemu podal, prandium 15b; jeáto nám dal duši, snadnějie dá
Strana 317
317 také krmý, escam 83%; krmie tato, cibus t. krmiti, impf.: Svych dietek érvkami... nekrmí (holábek) 442. krmiti sé: milosrdnymi skutky duše [fie pase a krmi 151b. kroééjé, f.: ktožkolivěk tě nutí, aby šel tisíc krocziegy, jdi s nim druhych dva 75b. kroéiti, pf: Dotavadto pôjdes, a dále nekroczyfi 112b. kromé. — Adv., eda: ktoz kolivék pustí svú ženu, kromie ač pro vilstvo činí, činí cizoložstvo 301%. — Praep.: téch, ješto byli jedli, byl jest počet pět ti- sícóv mužóv kromíe zen a dyetek 2432, v. také bez; nenie žádného jiného boha kromíe mne 12b. krópé, f., krúpéj: témi ohennimi kropremi osvéf ... srdce, stillicidio 3902. kropka, f.: (bohatec v pekle) nemoziese jmieti kropky vody 188b; piepust, aby ščeňátka mohla sé napiti kropiek, jesto padají s tvého stola 390%. krstitel, křstitel, křtitel, m.: Tehdy při- jíde svaty krítyttel 30b; svaty Jan, krzítytel bozí 9%. — Adj. possess. -6v: Daj mi, vece, hlavu Janovu krztyte- lowu 238b. krstiti, kistiti, impf.: Jaz vás krítym (v) vodě 31%; Já krzftym 36%; Svatý Jan... (v) vodě krzfcziefhe 36%, Tá mám od tebe krzíten byty 38%; Od toho mámy všickni krzíczieny byty 39b. kist- v. krsi-. křščenie, n.: krze svaté krzfczienye ne- besa nám budü otevřena 41%; na svatém krziefíczieny (sic) 245, v. také dřevní. kft- v. krstitel. krúpa, f.: oheň, krupý, snieh, led 60b. krvavý, adj.: ten krwawy pot, jenzto ... kapal 3822. krveprolitie, n.: skrze jich krweprolitye (svatých mučeníků) 28b; (jez.) zapo- viedaje boje, zabitie a krweprolytie 223b. Krysostom(us) v. Chrysostomus. Aryti, impf., tajiłi: aby ulenie, jeśto od ného (jez.) slySiechu, nekrili, ale proto sě učili, aby jiné učiti uměli (učeníci) 675. — kryti sé, skryvati se: (Lišky) v jeskyniech fie krigy 110. krze v. skrzé. kterÿ, -Z, -Zto, -koli, -kolivék, pronom. — Interrog.: Kterı je člověk bez po- skvrnénie? 40%; kterzy z vás... muoz...? 83b. — své čtenie on po- číná, kterim je činem, od kterich lidí syn boží jest přišel na tento svět 1%, Vizme, ktere holúbek má vlastnosti 44%. — Relat.: tým(i)ž ¢iny, kterimiz pokusiv prvnieko člověka, jej sobě porobil, týmiž činy... svítěžil 482; (lodí) kúpě neznámé přivezla, kterez koliwiek nalezla 249%. —- Indef.: když syn boží střelu svého kázanie v kterích lidí srdce vstřelí 6%; ač ktere jmáte protivenstvie 10b; V kterzizkoliwyek čas hřiešný člověk ke mně vzdechne, inhed zapomenu jeho hřiechóv 10b; Pravedlny ¢lovék, kterazkohwyek smrt a w kerziz kolywiek Cas jej nadstupi, veždy bude utěšený 125. kto, -Z, -kolivék, pronom. — Inter.: Kto sé mne dotekl? 7%; Nikte nas nezvie, kto jsme 277; Vece jim jeżiś: A vy pak kym mé pravite? 267%. — Relat.: v&ickni ti, ktoz té uztie 1015; na kohoz padne, zetře jej (kámen) 3265; Kuohot kolywiek políbím, tent jest, držte jej 373b, Ktoffkolywiek následuje jeho jména, ten bude spasen 11%. — Indef.: když kto vidí některé lidi 53b; ač které jmáte proti komu protivenstvie 10b. kudy, adv.: chodil jsi, kudý tobě libo 144b; dává syn boží naučenie, kudy bychom mohli zbýti pohoršenie 288b. kúkol, f.: ve všelikéj včci kukol smiešena se pšenicí, zizanium 168b, kupéiti, f., impf.: (Zivot) v némzto nenie jsme a kupczyme 230%; Mistři ži- do(v)ščí tuláchu sě sem i tam po světu kupcziece 345%. küpé, n., zboží: kupie neznáme přivezla (lodi) 2492. kupec, m.: ten kupczem, jenž penieze proměnije rozličné, býti musí 23b. küpenie, n.: toto kupenye lZi... vinû je obvazuje (Zidy) 396b. küpiti, pf.: Simon čarodějník chtěl milost ducha svatého... za penieze kupity 150%; Protoz kupene (') geflt zatajenie (ps. zatanyenye) jeho vzkiieSenie 3962. věčnů
317 také krmý, escam 83%; krmie tato, cibus t. krmiti, impf.: Svych dietek érvkami... nekrmí (holábek) 442. krmiti sé: milosrdnymi skutky duše [fie pase a krmi 151b. kroééjé, f.: ktožkolivěk tě nutí, aby šel tisíc krocziegy, jdi s nim druhych dva 75b. kroéiti, pf: Dotavadto pôjdes, a dále nekroczyfi 112b. kromé. — Adv., eda: ktoz kolivék pustí svú ženu, kromie ač pro vilstvo činí, činí cizoložstvo 301%. — Praep.: téch, ješto byli jedli, byl jest počet pět ti- sícóv mužóv kromíe zen a dyetek 2432, v. také bez; nenie žádného jiného boha kromíe mne 12b. krópé, f., krúpéj: témi ohennimi kropremi osvéf ... srdce, stillicidio 3902. kropka, f.: (bohatec v pekle) nemoziese jmieti kropky vody 188b; piepust, aby ščeňátka mohla sé napiti kropiek, jesto padají s tvého stola 390%. krstitel, křstitel, křtitel, m.: Tehdy při- jíde svaty krítyttel 30b; svaty Jan, krzítytel bozí 9%. — Adj. possess. -6v: Daj mi, vece, hlavu Janovu krztyte- lowu 238b. krstiti, kistiti, impf.: Jaz vás krítym (v) vodě 31%; Já krzftym 36%; Svatý Jan... (v) vodě krzfcziefhe 36%, Tá mám od tebe krzíten byty 38%; Od toho mámy všickni krzíczieny byty 39b. kist- v. krsi-. křščenie, n.: krze svaté krzfczienye ne- besa nám budü otevřena 41%; na svatém krziefíczieny (sic) 245, v. také dřevní. kft- v. krstitel. krúpa, f.: oheň, krupý, snieh, led 60b. krvavý, adj.: ten krwawy pot, jenzto ... kapal 3822. krveprolitie, n.: skrze jich krweprolitye (svatých mučeníků) 28b; (jez.) zapo- viedaje boje, zabitie a krweprolytie 223b. Krysostom(us) v. Chrysostomus. Aryti, impf., tajiłi: aby ulenie, jeśto od ného (jez.) slySiechu, nekrili, ale proto sě učili, aby jiné učiti uměli (učeníci) 675. — kryti sé, skryvati se: (Lišky) v jeskyniech fie krigy 110. krze v. skrzé. kterÿ, -Z, -Zto, -koli, -kolivék, pronom. — Interrog.: Kterı je člověk bez po- skvrnénie? 40%; kterzy z vás... muoz...? 83b. — své čtenie on po- číná, kterim je činem, od kterich lidí syn boží jest přišel na tento svět 1%, Vizme, ktere holúbek má vlastnosti 44%. — Relat.: tým(i)ž ¢iny, kterimiz pokusiv prvnieko člověka, jej sobě porobil, týmiž činy... svítěžil 482; (lodí) kúpě neznámé přivezla, kterez koliwiek nalezla 249%. —- Indef.: když syn boží střelu svého kázanie v kterích lidí srdce vstřelí 6%; ač ktere jmáte protivenstvie 10b; V kterzizkoliwyek čas hřiešný člověk ke mně vzdechne, inhed zapomenu jeho hřiechóv 10b; Pravedlny ¢lovék, kterazkohwyek smrt a w kerziz kolywiek Cas jej nadstupi, veždy bude utěšený 125. kto, -Z, -kolivék, pronom. — Inter.: Kto sé mne dotekl? 7%; Nikte nas nezvie, kto jsme 277; Vece jim jeżiś: A vy pak kym mé pravite? 267%. — Relat.: v&ickni ti, ktoz té uztie 1015; na kohoz padne, zetře jej (kámen) 3265; Kuohot kolywiek políbím, tent jest, držte jej 373b, Ktoffkolywiek následuje jeho jména, ten bude spasen 11%. — Indef.: když kto vidí některé lidi 53b; ač které jmáte proti komu protivenstvie 10b. kudy, adv.: chodil jsi, kudý tobě libo 144b; dává syn boží naučenie, kudy bychom mohli zbýti pohoršenie 288b. kúkol, f.: ve všelikéj včci kukol smiešena se pšenicí, zizanium 168b, kupéiti, f., impf.: (Zivot) v némzto nenie jsme a kupczyme 230%; Mistři ži- do(v)ščí tuláchu sě sem i tam po světu kupcziece 345%. küpé, n., zboží: kupie neznáme přivezla (lodi) 2492. kupec, m.: ten kupczem, jenž penieze proměnije rozličné, býti musí 23b. küpenie, n.: toto kupenye lZi... vinû je obvazuje (Zidy) 396b. küpiti, pf.: Simon čarodějník chtěl milost ducha svatého... za penieze kupity 150%; Protoz kupene (') geflt zatajenie (ps. zatanyenye) jeho vzkiieSenie 3962. věčnů
Strana 318
318 kupovati, impf.: co je lacinéjsie, kdyz kupuugieli 54b; A kdyż jidechu ku- powat, ptijide żenich 359b, kuřátko, n.: jakožto slepice shromažďuje svá kurzatka pod křídle 347%. küsati, impf.: (holübek) usty nekulfa 158b. kút, m.: Vyndi rüce v ulice a w kuty mésta 228b, küzlo, n.: ktozkolivék véií v čáry a w kuzla 339b. kvas, m.: Podobno jest královstvie ne- beské kwallu 2243, kvasénin, m., poźivatel, hodovnik: (luci- feře) jsi vídán měščan nebeských to- vafi$ a slova bożieho kwallienyn 381b. kvét, m.: jako kwiet uvadly 106%. kvielenie, n.: (slySala jest) pld¢ a kwie- lenýe veliké 25b. kvieliti, impf.: Zalostili sme vám a vy [te neguíelilí 176%. kvietie, n.: Znamenajte kwietye, ješto roste na poli 822, kvisti, impf.: (tlovék) krase buude kwiity mezi svatými anděly 27b; väickni... to vidiechu, že královstvie tohoto světa jako ktwiechu 1492. kyj, m.: (přijíde) zástup veliký s meči a f kygi 3735. kyselý, adj.: Já jsem... jedl hrozen kyllely 3834; že teuto svét (jest)... kylleleylly nežli ocet 388b. laciný, adj. — Levnÿ: Znamenajtež, bratfice, coż jest laczinyeyllie, kdyż kupuješ 54b. — Bezcenný: malá zvie- řátka a laczyna bez boha nemohü zhynüti (vrabci), vilia 164b. laénost, f. A/ad: Lacznolt jest žádost lidského spasenie 198b. lačný, adj., Aiadovy: Ulom lacznemu svého chleba 50%; Líto mi zástupuov a nechci jich pustiti lacznych 261b. lahvieé, f., /ahvicka: Aniz nalévají vina nového w lahwíce vetché 1302. lajno, n.: by kto svoji ruce naplnil lagen smrdutych 255b, lákati,impf.: kak velikü $kodu &iniechu diábli tém lidem, jichzto lakachu 119%. lakomé, adv., lačně, dychtivě: kteréhož kolivěk sbuožie, jehožto nemáme, la- komíe žádáme 558%. lakomstvie, -o, n.: jenž své lakomítwie tomuto světu sám v sobě uhašuje 32b; ktož kolivěk lakomítwím tohoto světa jest sé zapil t., cupiditate; diela naSeho těla, ješto jsá smilstvo, ...lakomftwuo- 934. lakomy, adj. — Hiliavy: vnitf pak jsû vlcie lakomí (kiiví proroci) 915. — Lakomÿ: že který lakomy obráti s& k ščedrosti 273b, lémati, impf.: Ti, jesto dna lama 58b; ty jesto dna lamalfíe 56b. linie, n.: (rozsóvać) ktery by tak ne- mudfe rozsieval, byl by duostojen lanye 2162. laskomina, f.: Já jsem... jedl hrozen kysely a tvoji zubové trpie lafkomíny 383b. lâti, impf.: Mluvil-li jsem zle, lay mi 78b, latiné, adv.: pod jednü hvézdü, jeéto slove váha a latyníe libra 23%. latinský, adj.: (slovo racha) ani jest řecké, ani jest latyníke 70%. Lazar v. Lazař. Lazař, Lazar, m., jm. os.: lazarzíe umrleho z mrtvých vzkřiesil 99; mámy příklad o lazarowi a onom buohatci 118%. lazebnik, m.: vlasy, jesto lazebnÿ* na: nás ostiíze, a tensore 165b. laziti, impf., plaziti se: Had... úzkú dieru lazy 158%. lázně, f.: jenž na trhy nebo snad do lazny jde 1752. 1661, рЁ., /ейтоий: A hřiešní pak lehu na zemi jako hovada, jeden druhého tla- čéce 357%. leč, conj., nechť: Sluhú rozumiem andčla, lecz dobrého, lecz zlého, sive 73b; v. také buď. led, m.: ana (duše) jako žíně na ledu zmrzla 283b. ledva, letba, adv., soiva, stézi: A kdyz ledwa deset let kraloval (Archelaus) 239b; Tehdy on ledwa sebrav všicku sílu jim odpovédé 312*. — v nichztu (v obecných úřadech) bez hřiecha anebo letba, anebo nikakz slüziti nemohü 127%. lehcě, adv.: Hledajtež nejprve králov- stvie nebeského, nebo jiné všecko lehce vám k tomu přidáno bude 854; že diábel lehczie je (židy) obváže nežli dřéve 209%; Musí lehcziegie býti hně- vati sě na bratra... než řéci racha 708. skrze
318 kupovati, impf.: co je lacinéjsie, kdyz kupuugieli 54b; A kdyż jidechu ku- powat, ptijide żenich 359b, kuřátko, n.: jakožto slepice shromažďuje svá kurzatka pod křídle 347%. küsati, impf.: (holübek) usty nekulfa 158b. kút, m.: Vyndi rüce v ulice a w kuty mésta 228b, küzlo, n.: ktozkolivék véií v čáry a w kuzla 339b. kvas, m.: Podobno jest královstvie ne- beské kwallu 2243, kvasénin, m., poźivatel, hodovnik: (luci- feře) jsi vídán měščan nebeských to- vafi$ a slova bożieho kwallienyn 381b. kvét, m.: jako kwiet uvadly 106%. kvielenie, n.: (slySala jest) pld¢ a kwie- lenýe veliké 25b. kvieliti, impf.: Zalostili sme vám a vy [te neguíelilí 176%. kvietie, n.: Znamenajte kwietye, ješto roste na poli 822, kvisti, impf.: (tlovék) krase buude kwiity mezi svatými anděly 27b; väickni... to vidiechu, že královstvie tohoto světa jako ktwiechu 1492. kyj, m.: (přijíde) zástup veliký s meči a f kygi 3735. kyselý, adj.: Já jsem... jedl hrozen kyllely 3834; že teuto svét (jest)... kylleleylly nežli ocet 388b. laciný, adj. — Levnÿ: Znamenajtež, bratfice, coż jest laczinyeyllie, kdyż kupuješ 54b. — Bezcenný: malá zvie- řátka a laczyna bez boha nemohü zhynüti (vrabci), vilia 164b. laénost, f. A/ad: Lacznolt jest žádost lidského spasenie 198b. lačný, adj., Aiadovy: Ulom lacznemu svého chleba 50%; Líto mi zástupuov a nechci jich pustiti lacznych 261b. lahvieé, f., /ahvicka: Aniz nalévají vina nového w lahwíce vetché 1302. lajno, n.: by kto svoji ruce naplnil lagen smrdutych 255b, lákati,impf.: kak velikü $kodu &iniechu diábli tém lidem, jichzto lakachu 119%. lakomé, adv., lačně, dychtivě: kteréhož kolivěk sbuožie, jehožto nemáme, la- komíe žádáme 558%. lakomstvie, -o, n.: jenž své lakomítwie tomuto světu sám v sobě uhašuje 32b; ktož kolivěk lakomítwím tohoto světa jest sé zapil t., cupiditate; diela naSeho těla, ješto jsá smilstvo, ...lakomftwuo- 934. lakomy, adj. — Hiliavy: vnitf pak jsû vlcie lakomí (kiiví proroci) 915. — Lakomÿ: že který lakomy obráti s& k ščedrosti 273b, lémati, impf.: Ti, jesto dna lama 58b; ty jesto dna lamalfíe 56b. linie, n.: (rozsóvać) ktery by tak ne- mudfe rozsieval, byl by duostojen lanye 2162. laskomina, f.: Já jsem... jedl hrozen kysely a tvoji zubové trpie lafkomíny 383b. lâti, impf.: Mluvil-li jsem zle, lay mi 78b, latiné, adv.: pod jednü hvézdü, jeéto slove váha a latyníe libra 23%. latinský, adj.: (slovo racha) ani jest řecké, ani jest latyníke 70%. Lazar v. Lazař. Lazař, Lazar, m., jm. os.: lazarzíe umrleho z mrtvých vzkřiesil 99; mámy příklad o lazarowi a onom buohatci 118%. lazebnik, m.: vlasy, jesto lazebnÿ* na: nás ostiíze, a tensore 165b. laziti, impf., plaziti se: Had... úzkú dieru lazy 158%. lázně, f.: jenž na trhy nebo snad do lazny jde 1752. 1661, рЁ., /ейтоий: A hřiešní pak lehu na zemi jako hovada, jeden druhého tla- čéce 357%. leč, conj., nechť: Sluhú rozumiem andčla, lecz dobrého, lecz zlého, sive 73b; v. také buď. led, m.: ana (duše) jako žíně na ledu zmrzla 283b. ledva, letba, adv., soiva, stézi: A kdyz ledwa deset let kraloval (Archelaus) 239b; Tehdy on ledwa sebrav všicku sílu jim odpovédé 312*. — v nichztu (v obecných úřadech) bez hřiecha anebo letba, anebo nikakz slüziti nemohü 127%. lehcě, adv.: Hledajtež nejprve králov- stvie nebeského, nebo jiné všecko lehce vám k tomu přidáno bude 854; že diábel lehczie je (židy) obváže nežli dřéve 209%; Musí lehcziegie býti hně- vati sě na bratra... než řéci racha 708. skrze
Strana 319
319 lehkost, f., nevážnost, špatnost: aby (apo- štolové) hospodářovi hanby nečinili a také domněnie lehkofty na sé nedali (když by z domu hned odešli) 1552; když který bludných lidí příklad před naši oči bude přiveden, abychom inhed oči . . . odvrátili, aby nevidely lehkofty 2712. lehky, adv.: vlożiś-li na kóń uzdu a na- učíš jeho lehky jíti 256%. lehky, adj. — Lehký: ktož sě postí, v ži- votě lehek je 283%; kak muože obtie- žená početím k běhu lehka býti? 3532; lehkym přikázaním, levissimo 169%, — Lehkomyslný, prázdný: nečistota ust (jest) poklínanie . . . a slova lehka 255b. lékař, m.: on jako snazny lekarz sem i tam chodieše nemocných navštěvuje (jezukrist), medicus 57%. lékarskÿ, adj.: jehozto lekarz(ke mistrov- stvie učiniti nemuoż (svrchované zdravie navrätiti) 109%, lékařstvie, n., lék: jenž sám vie hodné lekarzítwíie lidskému národu dáti 60%; (jakožto jsú ti) ješto jsú pro lekarz- ftwie .. . klestëni, (pro léteni) 109b. — by syn boží lekarzítwie neuměl, phy- sicae disputationis 254b, lekati sě, impf.: Smysl člověčí toho běhá a uši [íe lekagí 47%. lekcí, f.: Lekcý svatého čtenie.... zuje 38b, leknüti sé, pf.: ale oni to uslysavse, velmé fíe tiem leczechu (apoštolové) 275%; kněz uzře lekne [ie, expavescet 1012. leni, adj. — Lenmivy: jakozto leny lid, pigri 975. — Zdlouhavy: ne lenym hnutím svého těla, ale rúčí milostí svéj žádosti 715; nebo 'tyto lenyeyífie jsá .. . obtiezeny pocetfm dietéte (Zeny), tardiores 353^. lenivé, adv.: onu vysost lenywie sem za- meśkal 98b. lenost, f., liknavost, netečnost: Aby pro nasi lenoft zlý duch ... opět sé k nám nenavrátil 43b. lépe v. lepí. lepi, adj. kompar.: lep(fı jest jeden den tam bydliti neż tisic tisicóv na tomto světě 29%; od něhožto všecko dánie naylepfie... schodí (od boha) 227b; tak az mnaylepfie mésto Jeruzalem z kořen převrátili (Římané) 297%. — uka- lidé lepe moh piipuzeni byti naučením a dobrotú... nežli kterými mukami. a hrozń 79b, spíse; abychom tu (t. j. vůli boží), jakž naylepe móžem, na- plnili 6%. les, m.: biese také tu leff, lucus 163b. lesní, adj.: krmé jeho bieše med lefní (sv. Jana) 312. lest, f.: (aby diábel) nemohl žádné I[ty nalézti ani vzbuditi, fraudis commenta 14b, lestny, adj., /siivy: prísahy královy leftne (smy sly$ali 2408, létanie, n.: aby jako pták svá mladá pta- Cátka vzbudil k letany 260b. létati, impf.: À ty Izaiés oblaky letagicie nazvati musil 55b. letba v. ledva. letěti, impf.: kteří jsú toto, ješto jakžto oblaci leczí (!) 55*; snadno jest, když vi- dímy, že svět letý, mysl naši od jeho milovanie odvaditi 1492, boří se, hyne. léti, impf.: víno nové v lahvice nové legý 130b, letnieá, f. plur.: svatí apoštolové na letníce duchem svatým jsú pokřštěni 36b. letny, adj.: biechu jemu pfibuzni a | roto take viece letny, alacres 562. léto, n. — Rok, cas: (děti) kteréž biechu ve dvi letu 25%; zda teprv toho leta, když jest křštěn, přijal rady ducha svatého (syn boží) 41%. — Léto: když vynde fík..., viete, Ze juZ bliz jest leto 357%. lev, m.: (v jámě) v nížto lwowe přebý- vächu 15%, Levi, m., jm. os.: bylo jemu jmě také lew1 (sv. Matěji) 126%. levieé, f.: Nevěz, praví, tvá lewicze, co činí tvá pravice 228b, levý, adj.: ten (provaz), jenž jest vdole na lewıe straně, odpoviedá onomu, jenž jest nahoře na lewy straně 232b, lež, f.: Když člověk který znamenitý v najmenší zly (sic) nalezen bude, velmi. sě toho stydí 68%. lezéti, impf.: Stojie nenie, ješto někdy gluu lezalý před nohami nemilostivých. súdcí (svatí mudenici) 28%; onoho, jenžto tři a třidceti let lezal v nemoci, iacentem 101b; kdyz svého bliznieho vidi v hfiesiech lezyece 3122; Stalo sé
319 lehkost, f., nevážnost, špatnost: aby (apo- štolové) hospodářovi hanby nečinili a také domněnie lehkofty na sé nedali (když by z domu hned odešli) 1552; když který bludných lidí příklad před naši oči bude přiveden, abychom inhed oči . . . odvrátili, aby nevidely lehkofty 2712. lehky, adv.: vlożiś-li na kóń uzdu a na- učíš jeho lehky jíti 256%. lehky, adj. — Lehký: ktož sě postí, v ži- votě lehek je 283%; kak muože obtie- žená početím k běhu lehka býti? 3532; lehkym přikázaním, levissimo 169%, — Lehkomyslný, prázdný: nečistota ust (jest) poklínanie . . . a slova lehka 255b. lékař, m.: on jako snazny lekarz sem i tam chodieše nemocných navštěvuje (jezukrist), medicus 57%. lékarskÿ, adj.: jehozto lekarz(ke mistrov- stvie učiniti nemuoż (svrchované zdravie navrätiti) 109%, lékařstvie, n., lék: jenž sám vie hodné lekarzítwíie lidskému národu dáti 60%; (jakožto jsú ti) ješto jsú pro lekarz- ftwie .. . klestëni, (pro léteni) 109b. — by syn boží lekarzítwie neuměl, phy- sicae disputationis 254b, lekati sě, impf.: Smysl člověčí toho běhá a uši [íe lekagí 47%. lekcí, f.: Lekcý svatého čtenie.... zuje 38b, leknüti sé, pf.: ale oni to uslysavse, velmé fíe tiem leczechu (apoštolové) 275%; kněz uzře lekne [ie, expavescet 1012. leni, adj. — Lenmivy: jakozto leny lid, pigri 975. — Zdlouhavy: ne lenym hnutím svého těla, ale rúčí milostí svéj žádosti 715; nebo 'tyto lenyeyífie jsá .. . obtiezeny pocetfm dietéte (Zeny), tardiores 353^. lenivé, adv.: onu vysost lenywie sem za- meśkal 98b. lenost, f., liknavost, netečnost: Aby pro nasi lenoft zlý duch ... opět sé k nám nenavrátil 43b. lépe v. lepí. lepi, adj. kompar.: lep(fı jest jeden den tam bydliti neż tisic tisicóv na tomto světě 29%; od něhožto všecko dánie naylepfie... schodí (od boha) 227b; tak az mnaylepfie mésto Jeruzalem z kořen převrátili (Římané) 297%. — uka- lidé lepe moh piipuzeni byti naučením a dobrotú... nežli kterými mukami. a hrozń 79b, spíse; abychom tu (t. j. vůli boží), jakž naylepe móžem, na- plnili 6%. les, m.: biese také tu leff, lucus 163b. lesní, adj.: krmé jeho bieše med lefní (sv. Jana) 312. lest, f.: (aby diábel) nemohl žádné I[ty nalézti ani vzbuditi, fraudis commenta 14b, lestny, adj., /siivy: prísahy královy leftne (smy sly$ali 2408, létanie, n.: aby jako pták svá mladá pta- Cátka vzbudil k letany 260b. létati, impf.: À ty Izaiés oblaky letagicie nazvati musil 55b. letba v. ledva. letěti, impf.: kteří jsú toto, ješto jakžto oblaci leczí (!) 55*; snadno jest, když vi- dímy, že svět letý, mysl naši od jeho milovanie odvaditi 1492, boří se, hyne. léti, impf.: víno nové v lahvice nové legý 130b, letnieá, f. plur.: svatí apoštolové na letníce duchem svatým jsú pokřštěni 36b. letny, adj.: biechu jemu pfibuzni a | roto take viece letny, alacres 562. léto, n. — Rok, cas: (děti) kteréž biechu ve dvi letu 25%; zda teprv toho leta, když jest křštěn, přijal rady ducha svatého (syn boží) 41%. — Léto: když vynde fík..., viete, Ze juZ bliz jest leto 357%. lev, m.: (v jámě) v nížto lwowe přebý- vächu 15%, Levi, m., jm. os.: bylo jemu jmě také lew1 (sv. Matěji) 126%. levieé, f.: Nevěz, praví, tvá lewicze, co činí tvá pravice 228b, levý, adj.: ten (provaz), jenž jest vdole na lewıe straně, odpoviedá onomu, jenž jest nahoře na lewy straně 232b, lež, f.: Když člověk který znamenitý v najmenší zly (sic) nalezen bude, velmi. sě toho stydí 68%. lezéti, impf.: Stojie nenie, ješto někdy gluu lezalý před nohami nemilostivých. súdcí (svatí mudenici) 28%; onoho, jenžto tři a třidceti let lezal v nemoci, iacentem 101b; kdyz svého bliznieho vidi v hfiesiech lezyece 3122; Stalo sé
Strana 320
320 v mém klášteře, jenž lezy podlé kostela 312%. lháti, impf.: (když budů lidé) všecko zlé na vy mluviti, lzyczie 59b. -li, konj. — Ve vétach tazacich: Tylll, jenžto má přijíti, czyli jiného čakámy? 171%; neviemy, buude-lý-my (sic) zajtra živi 85%; (abyste) poznali, kaký jest tento, kaki-lí poklad viery má v sobé 104%; Závist . . . nehledá, co by řekla, krzywdu-lÿ, prawdu-ly 182b: najprvé mámy umysliti, když koho chcem sûditi, gelt-li tyZ hfiech na nasem svè- domí 865, — Ve vétách podmínkovych: Poydu-h já, pripravi vám miesto 11%, netázal jeho ..., wierzil-li by, ale inhed jej uzdravi 140%; A nebude-lymy (sic) svým závažím snažně těžeti, budem od ného těžký súd trpěti 368%; Gelt-li to, Ze suol zhyne, čím budú soliti 65b; bylo-h by to, že by sč nepolepšili 208b atd. libra, lat.: pod jednú hvčzdú, ješto slove váha a latině libra 232. líce, n.: udeří-li tě kto v pravé licze 75. liéiti, impf.: a to hubené tělo, jakž naj- viece muozes, licz1f{ 334%. — liči sé: Pak-li které Zena fie lîczi proto, aby oči lidské k sobě přitáhla 74b, lichevnik, m.: zjevnici slovû ti, jeéto ne- věrně zbožie dobývají, jakožto jsû mýtní, ..., lıchewnyci 291b. liehva, f., zisk: Když chce (bližní) u tebe co zajieti, neodvracuj sé od ného..., ale dobrovolné bez lichwí požič 81%; když bych já se vrátil, byl bych své i ff hchwu zase vzal 364%. lilé, f.: rozuméti jest o lihch 842. lilium, n.: Znamenajte lilia na poli 84%. lisieé, f., is: ukopal biese lyfficze (hospo- dáf ve vinici) 3262, list, m.: kdyz vynde fik, ze już... lift jeho zelen 357%; knížky, tověz lift, na němžto jmějiechu býti písány viny 76%. listie, n.: nenaleze na něm ovoce, jediné líftye toliko (na fíku) 3215; (duchovníci) pisáchu desatero božie kázanie na lyftie 343b, liška, f.: Lil(kí jmají dúpě (ps. dupe) 108b. locuste, cizi slovo: ovoce, jemużto dějí locufte 31%. lodí, f.: uzfe druhá dva bratry ...w lodí 53%. lodička, f.: když vsede na lodyczku (jezu- krist), in naviculam 111°. loket, m.: Kto z vás... muož k svéj ve- likosti přičiniti jediný loket? 82%. lóno, n.: (jezukrist) jest w lonye svého otce, in sinu 15%. los, m.: rozdélichu mezi sobü rücho jeho, mecíce loffy 3762. Lot, m., jm. os.: také Lotowi ukazova jich neslechetenstvie (hospodin) 2078. lotr, m.: povést o élovéku, jehozto biechu lotrzy ranili 3395. — Adj. possess. -6v: vy ste jej (dům) učinili peleś lotrowu 321%. lovčí, m., v. lovec. lovčí, adj., /ovecky: Bethsaida duom lowcý sč vykládá 180%. lovec, m.: Nebo jsú k nim duchovní lowczí posláni byli 203%; diábel, lowecz tesknosti jich hfiechóv (lidu) 203b. lovečstvie, n.: Sydon toliko jest řečeno jako loweczltwie 203^. lovenie, n.: w rybném lowieny (sic) 3662. loviti, impf.: ti lidé, jenžto od jezera, v némzto lowíechu, nikdy sé nebyli rozdálili 159%. lože, n.: káza jemu nésti své lozíe (jezu- krist nemocnému), grabatum, lectum t. 1015; jako drahé kamenie w svém lozy leží v hlubokosti morskéj 87b. lstivě, adv.; protož sě pokusili, zda by pochlebovänim mohli jej l[tywie obtéci (duchovnici jezukrista) 336%. Istivy, adj.: Diáblové Iftiwi a pysni 1112. Tûbiti sé, impf.: ale zdravie, jesto sé mâ skrze hořkost (lékařstvie) tu navrátiti, to [ie nám lyby 2128. Tubost, f.: lidé, ‘jesto jeho liboft činie (diábla) 1862. Iuby, adj.: obét liba hospodinu jest Zivot člověčí 197%; k oběti živéj . .. a bohu libey 240b. — adv. ubo: chodil jsi, kudy tobě libo 1444; tak libo bylo před tebú 190b. lucerna, f.: když jsú tvoji nepřietelé ... { lucernami a s pochodnémi tebe hle- dali 382b. lucifer, m., padlý anděl: Kak jsi spadl s nebe, lucıferze 381°. Jü&iti, impf., zapuzovali: KtoZ kolivek luczí svú ženu od sebe, daj jí knížky rozlúčenie 768.
320 v mém klášteře, jenž lezy podlé kostela 312%. lháti, impf.: (když budů lidé) všecko zlé na vy mluviti, lzyczie 59b. -li, konj. — Ve vétach tazacich: Tylll, jenžto má přijíti, czyli jiného čakámy? 171%; neviemy, buude-lý-my (sic) zajtra živi 85%; (abyste) poznali, kaký jest tento, kaki-lí poklad viery má v sobé 104%; Závist . . . nehledá, co by řekla, krzywdu-lÿ, prawdu-ly 182b: najprvé mámy umysliti, když koho chcem sûditi, gelt-li tyZ hfiech na nasem svè- domí 865, — Ve vétách podmínkovych: Poydu-h já, pripravi vám miesto 11%, netázal jeho ..., wierzil-li by, ale inhed jej uzdravi 140%; A nebude-lymy (sic) svým závažím snažně těžeti, budem od ného těžký súd trpěti 368%; Gelt-li to, Ze suol zhyne, čím budú soliti 65b; bylo-h by to, že by sč nepolepšili 208b atd. libra, lat.: pod jednú hvčzdú, ješto slove váha a latině libra 232. líce, n.: udeří-li tě kto v pravé licze 75. liéiti, impf.: a to hubené tělo, jakž naj- viece muozes, licz1f{ 334%. — liči sé: Pak-li které Zena fie lîczi proto, aby oči lidské k sobě přitáhla 74b, lichevnik, m.: zjevnici slovû ti, jeéto ne- věrně zbožie dobývají, jakožto jsû mýtní, ..., lıchewnyci 291b. liehva, f., zisk: Když chce (bližní) u tebe co zajieti, neodvracuj sé od ného..., ale dobrovolné bez lichwí požič 81%; když bych já se vrátil, byl bych své i ff hchwu zase vzal 364%. lilé, f.: rozuméti jest o lihch 842. lilium, n.: Znamenajte lilia na poli 84%. lisieé, f., is: ukopal biese lyfficze (hospo- dáf ve vinici) 3262, list, m.: kdyz vynde fik, ze już... lift jeho zelen 357%; knížky, tověz lift, na němžto jmějiechu býti písány viny 76%. listie, n.: nenaleze na něm ovoce, jediné líftye toliko (na fíku) 3215; (duchovníci) pisáchu desatero božie kázanie na lyftie 343b, liška, f.: Lil(kí jmají dúpě (ps. dupe) 108b. locuste, cizi slovo: ovoce, jemużto dějí locufte 31%. lodí, f.: uzfe druhá dva bratry ...w lodí 53%. lodička, f.: když vsede na lodyczku (jezu- krist), in naviculam 111°. loket, m.: Kto z vás... muož k svéj ve- likosti přičiniti jediný loket? 82%. lóno, n.: (jezukrist) jest w lonye svého otce, in sinu 15%. los, m.: rozdélichu mezi sobü rücho jeho, mecíce loffy 3762. Lot, m., jm. os.: také Lotowi ukazova jich neslechetenstvie (hospodin) 2078. lotr, m.: povést o élovéku, jehozto biechu lotrzy ranili 3395. — Adj. possess. -6v: vy ste jej (dům) učinili peleś lotrowu 321%. lovčí, m., v. lovec. lovčí, adj., /ovecky: Bethsaida duom lowcý sč vykládá 180%. lovec, m.: Nebo jsú k nim duchovní lowczí posláni byli 203%; diábel, lowecz tesknosti jich hfiechóv (lidu) 203b. lovečstvie, n.: Sydon toliko jest řečeno jako loweczltwie 203^. lovenie, n.: w rybném lowieny (sic) 3662. loviti, impf.: ti lidé, jenžto od jezera, v némzto lowíechu, nikdy sé nebyli rozdálili 159%. lože, n.: káza jemu nésti své lozíe (jezu- krist nemocnému), grabatum, lectum t. 1015; jako drahé kamenie w svém lozy leží v hlubokosti morskéj 87b. lstivě, adv.; protož sě pokusili, zda by pochlebovänim mohli jej l[tywie obtéci (duchovnici jezukrista) 336%. Istivy, adj.: Diáblové Iftiwi a pysni 1112. Tûbiti sé, impf.: ale zdravie, jesto sé mâ skrze hořkost (lékařstvie) tu navrátiti, to [ie nám lyby 2128. Tubost, f.: lidé, ‘jesto jeho liboft činie (diábla) 1862. Iuby, adj.: obét liba hospodinu jest Zivot člověčí 197%; k oběti živéj . .. a bohu libey 240b. — adv. ubo: chodil jsi, kudy tobě libo 1444; tak libo bylo před tebú 190b. lucerna, f.: když jsú tvoji nepřietelé ... { lucernami a s pochodnémi tebe hle- dali 382b. lucifer, m., padlý anděl: Kak jsi spadl s nebe, lucıferze 381°. Jü&iti, impf., zapuzovali: KtoZ kolivek luczí svú ženu od sebe, daj jí knížky rozlúčenie 768.
Strana 321
321 Iud, m.: lid zidovsky, populus 1635; bychom mohli toliko lida přemoci 225b; léní lid, populi 97b. — Tudé, m. plur.: my, hřiešní lide 39; nenávidiechu líde lídy 81b, ludač, m., klamač: zpomanuli smy, že onen ludacz... fekl 206b. ludaf, m., podvodnik: málo pfed tiem praviechu, by byl ludarz a by svodil zástupy s viery (duchovníci o jezu- kristovi) 336%; přede dnem süádnym velmi viece těch ludarzow bude, ješto budú lidi svoditi s pravé viery 355%. lúditi, impf.: Myslíš-li to, sám sebü ludyff 74%, klameš se. Iudský, adj.: Ale coť muož lidíka zlost proti bozí radé 225, hominum; (Du- chovníci) vzlozijí je na pleci lidfka (bre- mena) 343b. — Tehdy sebrachu sé kniezata popová a starosty hdíke 3715, lidu; stvotitel hd(kí 499, lidí; pro strach hdíki křest přijímáchu 34b, před lidmi. Lukáš, m., jm. os.: Nebo ne darmo svatý Lucall píše 43b. luňak, m.: jako lunak, ne jako holúbek 55b, lúpež, m., f.: lupezie 44b. Püto, adv.: Lito mi zástupa, nebo... nemají, co by jedli 2612. Iútost, f., zbésilost: ty, ješto mějiechu v sobě diábly, nikte nesmějieše jich vésti k jezíSovi pro veliká lıttolt, saevitiam 118%. Iütostivy, adj., milosrdný: aby byli lito- itywi jako Mojżieś (apoštolové) 277b, Svoji ruce vzdalmy od Iüty, adj., zuřivý: před zvieřata lita, aby je roztrhali, metali (svaté mučeníky) 28%; aby proti svatéj panně ltý nebyli (židé), non saevirent 16b. lzě, adv.: lzye jest v sobotu dobře činiti 199%; tak že je nelze žádnému přijíti k uotci, jediné skrze syna 194b; Tof mlazší tvoji činie to, ještoť jim nenie lzye činiti v sobotu 195b. Iżiv6, adv.: to, coż je onen lzywie sliboval, to my slibmy podlé pravdy 1582. lživý, adj.: kdyžto nikte chytrú řečí a lzýwu nebude sě moci brániti 94%; (jezukrist) žehře duchovníky..., že biechu pokrytci a lzywi 3462. Magdalena, f., jm. os.: kdyż mariji magdalenýe jejie hřieši odpuštění běchu 202b. magedanský, adj.: přijíde do krajóv magedaníkych (jezukrist) 263b. Malachiáš, m., jm. os.: skrze proroka Malachyallíe 1782. málem v. málo. málo, n. a adv.: Mojžieš sám všel (na horu) a malo lidu s ním 98%; malo před tiem praviechu, by... (duchovnici) 336%; A odsed malo, pade na svój obličej (jezukrist) 373%. — (Ktoż jest věrný) inhed, yakz malo bude po- mlácen některým protivenstvím, na- vrátí sě k svému hospodinu 37%, jakmile. — ve třidcetech letech, nebo malem viece, kázanie... sě naplnilo 350b. malomoeny, adj. subst.: Clovék, leprosus 982. malost, f.: Malitké zajisté ne pro maloft tla nazval, ale pro mevinu 1935; maloft délnikév znamenává nedostatek kazatelóv 142b, malý počet. maluéky, adj.: ktoż pohorsi jednoho z téch maliczkych 286b. malutky, adj. pozvav mahtkeho, po- stavil jej v prostředku (jez) 193b; Dajte malitkym jíti ke mně t. malý, adj.: že tak z mala chleba toliko košóv otruskuov kázal jsem ostati 266%; před malym časem ohaven a dnes velmi krásen, ante pusillum 101%, při malem lidu dievka by v domu vzkřiešena 1374; ktož chce malý a po- korny byti 25b. mamona, f.: Nemuożete bohu slüziti a mamonye 82b. Manasses, m., jm. os.:: A Ezechiáš pak urodil manaífen 1b; Nebs ty onoho manalfen odistil 1002. Manesse, jm. národa: Jizto horu držal národ maneffe 117b. Manicheus, m., jm. os.: Slyśteż, Mar- chion a Manycheus i jini kaciefi 1382. — Té&zmy od manycheow, prod chtie tomu 81b, privrzenct Manicheo- vych. manna, f.: Otcové nai jedli jsá mannu na púšči 264b, manželka, f.: když muž který má svú manzelku ženu 338%, malomoczni 21
321 Iud, m.: lid zidovsky, populus 1635; bychom mohli toliko lida přemoci 225b; léní lid, populi 97b. — Tudé, m. plur.: my, hřiešní lide 39; nenávidiechu líde lídy 81b, ludač, m., klamač: zpomanuli smy, že onen ludacz... fekl 206b. ludaf, m., podvodnik: málo pfed tiem praviechu, by byl ludarz a by svodil zástupy s viery (duchovníci o jezu- kristovi) 336%; přede dnem süádnym velmi viece těch ludarzow bude, ješto budú lidi svoditi s pravé viery 355%. lúditi, impf.: Myslíš-li to, sám sebü ludyff 74%, klameš se. Iudský, adj.: Ale coť muož lidíka zlost proti bozí radé 225, hominum; (Du- chovníci) vzlozijí je na pleci lidfka (bre- mena) 343b. — Tehdy sebrachu sé kniezata popová a starosty hdíke 3715, lidu; stvotitel hd(kí 499, lidí; pro strach hdíki křest přijímáchu 34b, před lidmi. Lukáš, m., jm. os.: Nebo ne darmo svatý Lucall píše 43b. luňak, m.: jako lunak, ne jako holúbek 55b, lúpež, m., f.: lupezie 44b. Püto, adv.: Lito mi zástupa, nebo... nemají, co by jedli 2612. Iútost, f., zbésilost: ty, ješto mějiechu v sobě diábly, nikte nesmějieše jich vésti k jezíSovi pro veliká lıttolt, saevitiam 118%. Iütostivy, adj., milosrdný: aby byli lito- itywi jako Mojżieś (apoštolové) 277b, Svoji ruce vzdalmy od Iüty, adj., zuřivý: před zvieřata lita, aby je roztrhali, metali (svaté mučeníky) 28%; aby proti svatéj panně ltý nebyli (židé), non saevirent 16b. lzě, adv.: lzye jest v sobotu dobře činiti 199%; tak že je nelze žádnému přijíti k uotci, jediné skrze syna 194b; Tof mlazší tvoji činie to, ještoť jim nenie lzye činiti v sobotu 195b. Iżiv6, adv.: to, coż je onen lzywie sliboval, to my slibmy podlé pravdy 1582. lživý, adj.: kdyžto nikte chytrú řečí a lzýwu nebude sě moci brániti 94%; (jezukrist) žehře duchovníky..., že biechu pokrytci a lzywi 3462. Magdalena, f., jm. os.: kdyż mariji magdalenýe jejie hřieši odpuštění běchu 202b. magedanský, adj.: přijíde do krajóv magedaníkych (jezukrist) 263b. Malachiáš, m., jm. os.: skrze proroka Malachyallíe 1782. málem v. málo. málo, n. a adv.: Mojžieš sám všel (na horu) a malo lidu s ním 98%; malo před tiem praviechu, by... (duchovnici) 336%; A odsed malo, pade na svój obličej (jezukrist) 373%. — (Ktoż jest věrný) inhed, yakz malo bude po- mlácen některým protivenstvím, na- vrátí sě k svému hospodinu 37%, jakmile. — ve třidcetech letech, nebo malem viece, kázanie... sě naplnilo 350b. malomoeny, adj. subst.: Clovék, leprosus 982. malost, f.: Malitké zajisté ne pro maloft tla nazval, ale pro mevinu 1935; maloft délnikév znamenává nedostatek kazatelóv 142b, malý počet. maluéky, adj.: ktoż pohorsi jednoho z téch maliczkych 286b. malutky, adj. pozvav mahtkeho, po- stavil jej v prostředku (jez) 193b; Dajte malitkym jíti ke mně t. malý, adj.: že tak z mala chleba toliko košóv otruskuov kázal jsem ostati 266%; před malym časem ohaven a dnes velmi krásen, ante pusillum 101%, při malem lidu dievka by v domu vzkřiešena 1374; ktož chce malý a po- korny byti 25b. mamona, f.: Nemuożete bohu slüziti a mamonye 82b. Manasses, m., jm. os.:: A Ezechiáš pak urodil manaífen 1b; Nebs ty onoho manalfen odistil 1002. Manesse, jm. národa: Jizto horu držal národ maneffe 117b. Manicheus, m., jm. os.: Slyśteż, Mar- chion a Manycheus i jini kaciefi 1382. — Té&zmy od manycheow, prod chtie tomu 81b, privrzenct Manicheo- vych. manna, f.: Otcové nai jedli jsá mannu na púšči 264b, manželka, f.: když muž který má svú manzelku ženu 338%, malomoczni 21
Strana 322
manželský, adj.: jenž s odpuščením man- zel(kym všecko jejie tajenstvie zvěděl (Josef o Marii), licentia maritali 16b; by byla vieru manzelíku přestúpila (žena) 77%. manželstvie, -o, n.: aby jedniem man- zyelítwím svázáni byli 299%, když muž ženu od sebe pustí pro pfestúpenie manzelítwa 77%, když bieše w man- zelítwo dána Maria Josefovi, despon- sata 14%. Marek, m., jm. os.: svatý marek praví 121b. Marchion, m., jm. os.: Slyśteż, Marchion a Manicheus i jini kaciefi 1382. Maří, f., jm. os.: Jehożto nam dopomáhaj buoh i svatá marzy. Amen 608b, Maria, f., jm. os.: Maria a martha, přieliš mě milujíce, jsú řekly 107%. Marijé, f., jm. os.: Josefe, nebuoj sě piijieti marygie, své ženy 14%; když mangy Magdaleně jejie hfiesi od- puštčni bčchu 202b, Marta, f., jm. os. v. Maria. maso, n.: že je maíľa nikdy nejedl (Kleofáš) 146%. mast, f.: žena jmajici alabastr malty drahé 371b. máta, f.: pokrytci, ješto béfete desátek z maty 342b, máté v. máti. Matěj, m., jm. os.: Svaty mathiey byl jest Zidovského pokolenie 18. — Adj. possess. -óv: k rozumu tohoto svatého étenie mathieyowa 2272. matera v. máli. : Matermita, jm. místní: v méstci... arabském, ješto Matermýta slove 241%. Mathan, m., 7». os.: Eleazar pak urodil mathana 22. máti, mátě, matera, f.: ten jest muoj bratr, sestra i matye 6b; aby všickni otcové i materí své dietky oférovali kněží 303%; Taký jest pláč i také kvielenie toho času od mater těch dietek 26%. — Adj. possess. mateřin: Prosieše mátě..., omylováním ma- terzýnym nevčdúci, co by prosila 3148, matka, f.: Maria 142. Maxim, m., jm. os.: Na toto čtenie píše svatý Maxým biskup 287%. matka našeho jezukrista 322 Maximila, jm. os.: pro to slovo Montan... a maximila... sé postiechu 1338, mazati, impf.: Mazal té buoh tvój olejem 45b; Kristus toliko řečeno jest jako mazani 2b, mdloba, f.: pro mdlobu Zaludka tveho 150%; Nebo on mldlobu (sic) svú očí svého syna tehdy neviděl, kdyžto jemu požehnánie dával (Isák) 22%. mdly, adj.: Mdh sme, Parvuli 1135; oni jakožto ještě mdlí u vieře (apoštolové) 57%; aby, ktož chce pomoc jmieti od vyššieho, pomohl také sebe mdley- ffiemu 63b, meč, m.: rytieř jsem meczem opásany, gladio 104b. med, m.: krmé jeho biese... (sv. Jana) 31*. měděný, adj.: dvanádste volóv, na nichzto stáse mofe myedyene 144*. mékeé, adv.: Clovéka myekce odéného 1705. měkký, adj.: Když juž větev jeho (dřeva fikového) mýekka bude..., viete, Ze je juž blízko léto 351b: I jmějieše svatý Jan rúcho ne mýekke ani rozkošné 33b. — adj. subst.: Teď ti, ješto sč w mýekke odievají, v duomiech krá- lových jsú 172b. Melchisedech, m., jm. os.: melchifedech za Abrahama ofčroval chléb a víno 341°, — Adj. possess. -6v: podlé zákona melchifedechowa 341b. melieś, f., mlečka: Dvě melicze (budeta) v žrnoviech 352%. méně v. mení. mení, adj. kompar.: (když jest malý vietr) jedno menfie plevy budú ven vyvrženy 37b; A když tvé menílye dětinstvo minulo 3795; ty Betleme, město židovské, nikake nejsi menlie mezi znamenitými městy židovskými 20%; žádný člověk... nepotupí od mych naymenfych pfijieti poki$Cenie 40b, — adv.: by Jan nesluáal k ne- beskému králevství, a velmi menye jiní proroci 177%; A když sč naymenye naděje, příde pán 359b. méfiti, impf.: kterúž mčrú buudete míerzyty, túž vám bude odměřeno 67%. měsiec, m., luna: jakž myellýecze při- bývalo neb ubývalo 58%. med lesní
manželský, adj.: jenž s odpuščením man- zel(kym všecko jejie tajenstvie zvěděl (Josef o Marii), licentia maritali 16b; by byla vieru manzelíku přestúpila (žena) 77%. manželstvie, -o, n.: aby jedniem man- zyelítwím svázáni byli 299%, když muž ženu od sebe pustí pro pfestúpenie manzelítwa 77%, když bieše w man- zelítwo dána Maria Josefovi, despon- sata 14%. Marek, m., jm. os.: svatý marek praví 121b. Marchion, m., jm. os.: Slyśteż, Marchion a Manicheus i jini kaciefi 1382. Maří, f., jm. os.: Jehożto nam dopomáhaj buoh i svatá marzy. Amen 608b, Maria, f., jm. os.: Maria a martha, přieliš mě milujíce, jsú řekly 107%. Marijé, f., jm. os.: Josefe, nebuoj sě piijieti marygie, své ženy 14%; když mangy Magdaleně jejie hfiesi od- puštčni bčchu 202b, Marta, f., jm. os. v. Maria. maso, n.: že je maíľa nikdy nejedl (Kleofáš) 146%. mast, f.: žena jmajici alabastr malty drahé 371b. máta, f.: pokrytci, ješto béfete desátek z maty 342b, máté v. máti. Matěj, m., jm. os.: Svaty mathiey byl jest Zidovského pokolenie 18. — Adj. possess. -óv: k rozumu tohoto svatého étenie mathieyowa 2272. matera v. máli. : Matermita, jm. místní: v méstci... arabském, ješto Matermýta slove 241%. Mathan, m., 7». os.: Eleazar pak urodil mathana 22. máti, mátě, matera, f.: ten jest muoj bratr, sestra i matye 6b; aby všickni otcové i materí své dietky oférovali kněží 303%; Taký jest pláč i také kvielenie toho času od mater těch dietek 26%. — Adj. possess. mateřin: Prosieše mátě..., omylováním ma- terzýnym nevčdúci, co by prosila 3148, matka, f.: Maria 142. Maxim, m., jm. os.: Na toto čtenie píše svatý Maxým biskup 287%. matka našeho jezukrista 322 Maximila, jm. os.: pro to slovo Montan... a maximila... sé postiechu 1338, mazati, impf.: Mazal té buoh tvój olejem 45b; Kristus toliko řečeno jest jako mazani 2b, mdloba, f.: pro mdlobu Zaludka tveho 150%; Nebo on mldlobu (sic) svú očí svého syna tehdy neviděl, kdyžto jemu požehnánie dával (Isák) 22%. mdly, adj.: Mdh sme, Parvuli 1135; oni jakožto ještě mdlí u vieře (apoštolové) 57%; aby, ktož chce pomoc jmieti od vyššieho, pomohl také sebe mdley- ffiemu 63b, meč, m.: rytieř jsem meczem opásany, gladio 104b. med, m.: krmé jeho biese... (sv. Jana) 31*. měděný, adj.: dvanádste volóv, na nichzto stáse mofe myedyene 144*. mékeé, adv.: Clovéka myekce odéného 1705. měkký, adj.: Když juž větev jeho (dřeva fikového) mýekka bude..., viete, Ze je juž blízko léto 351b: I jmějieše svatý Jan rúcho ne mýekke ani rozkošné 33b. — adj. subst.: Teď ti, ješto sč w mýekke odievají, v duomiech krá- lových jsú 172b. Melchisedech, m., jm. os.: melchifedech za Abrahama ofčroval chléb a víno 341°, — Adj. possess. -6v: podlé zákona melchifedechowa 341b. melieś, f., mlečka: Dvě melicze (budeta) v žrnoviech 352%. méně v. mení. mení, adj. kompar.: (když jest malý vietr) jedno menfie plevy budú ven vyvrženy 37b; A když tvé menílye dětinstvo minulo 3795; ty Betleme, město židovské, nikake nejsi menlie mezi znamenitými městy židovskými 20%; žádný člověk... nepotupí od mych naymenfych pfijieti poki$Cenie 40b, — adv.: by Jan nesluáal k ne- beskému králevství, a velmi menye jiní proroci 177%; A když sč naymenye naděje, příde pán 359b. méfiti, impf.: kterúž mčrú buudete míerzyty, túž vám bude odměřeno 67%. měsiec, m., luna: jakž myellýecze při- bývalo neb ubývalo 58%. med lesní
Strana 323
323 mésiecovy, adj.: podlé myellieczoweho běhu 583. mest, m.: Tito lidé mítu jsú plni 1348. městce, n.: Kafarnaum jest mieltcze 518; sťat jest w míelíczý v jednom arab- ském (Jan) 241b. městišče, n., místo: Mýelty(ltíe jest svatá cierkev 37%; i zčiscí (sic) sé myel- czilczie 378, mésto, n.:: U Betlemé v míeftie Zidov- ském, in civitate 20%; w malém ži- dovske(m) mieftye, loco 163%. — Je- ruzalem: A ostav jich jíde ven z míefta do Bethanie 3212. méséénin, m.: jsi vídán myfííczan (sic) nebeských tovařiš 381; (král) nad svým mýeltyenynem tieže, které by jej právo odsúdilo 371%. meáékánie, n., o/áleni: mefkanye činí pán muoj piijiti 358%; Sel na püt, tovéz dlúhé mefkanie uèinil 3272 ; beze všeho mefkanye do nebeského královstvie jsú přišli, sine mora 3108. meskati, impf., ofdleti: Nemelkal Petr, . inhed bé&zal k slovu 250%; (Hospo- din) dláho mefkal éakaje, zda by sé polepsili 3272; nic nis nemelkay, re- tardet 1082. metati, impf.: vedúce s sebú němé a slepé a meczi je k nohám ježíšovým 260; draho kamenie nemeczte pred svině 87b; (sv. mučeníky) někdy před zvie- řata lítá... metali 28%; na mé rúcho metali gllu losy 376%; nikdy přiemu cestú nejdú, ale i sem i tam kličky meczý 110b. — metati sě: Tehdy... jide vSecko stádo, meczice fye v mote 117%; lodička prostted mofe metalle he vlnami 247%, zmítala se. metla, f.: tu moc skrze metlu znamenával (syn boží o moci apoštolské) 1534. mezé, f., hranice: jimžto sě dostala země bliz mezi pohanskćj Galili 51%; do nie (nebeské radosti) budń pobráni Pod mezmy (sic) vSickni tam, ex gentibus 108%. mezi, praep. — S akkusativem: svým andělóm přikázal o tobě, aby tě vzeli mezy [wogl rucze 46b; kdyz chtěl jíti mezi pobanítwo 1%; prosi jich, aby jej třetieho melý fe přijali 292W, — S in- strumentálem: že jsú jeho mlazší klasy mezy rukama třeli 198%; ktož jest set mezy trrným 214b; zlé domněnie po stvořiteli mezi lídmí žádáchu vzbuditi (diáblové) 58b; uměnie k rozeznání mezy zlym a mezý dobrym 270%; rozdélichu mezy [fobu rücho jeho 376^; pii superlativu: ze jest on byl mi- lejśieho a kraśsieho zpósobenie mezy wilyemi lidmi (jez.) 8%. — Pojidechu cztirzimezidcietma starších 1294; ko- stelnie kronika mezý gynu wıeczy praví 146%. mhla, mlha, f.: jenž byl všel na huoru we mlhu (Mojžieš) 277b. mieniti, impf., miniti, znamenati: Nebo mluvě hlavě, tělo také myeny (jez.) 74b; že je (židy) tajně mýenye((ye, protož i povědě a řka (jez.) 187%; Aby to, což usty mluvímy, srdcem bychom téz myenyli 78%. — ta slova biechu před nimi skryta, a co by mienyla, nerozumiechu (apoštolové) 2852. miera, f. — Měřice, kbelík: Ani take zajzhüce svieci postavie ju pod myeru, ale na sviecen 65b; ve tfech myerach müky 224*. — Míra: w túž míeru bude jemu odméfeno, mensuram 108%; bych nebe i zemi... muohl dâti, zajisté ani tak mýerý pravé odplaty dosieci bych mohl 387%. — Umirnżnost: tuż míeru a túž tvrdost života... měla sta oba 178%. miesiti sé, impf.: když [ie buudete mezi mnostvie lida myelfyty 225b. miesto, n.: Jde z úmysla na některé míefto, aby mohl ženu viděti 742%; Pójdu-li já, připravi vám myefto v ne- beském kralovstvi 11%; Toto mielto písma hospodin... potom plnéjie vy- kládá a řka 76%; na všech myeltech, ubigue 16%. — na tom miestě, ihned: když počne člověk svého hospodina snazné milovati..., na tom myeftye všecky chytrosti v srdci člověčiem jako zemrû 30%; A kdy by syn buoží již ki$tén, na tom mieltÿe vynide z vody 40b, srv. ynhed vynide z vody 38%. — A od toho miefta hledése slièenstvie, aby jej zradil (Jidáš) 372%, od té doby. miesto, praep.: aby ten [tud byl nám míefto muky 342. Micheáš, m., jm. os.: nedoloZeno. — Ad possess. -óv: v mycheaffowich proro- kovych knihách, in Michaea 167b. 21*
323 mésiecovy, adj.: podlé myellieczoweho běhu 583. mest, m.: Tito lidé mítu jsú plni 1348. městce, n.: Kafarnaum jest mieltcze 518; sťat jest w míelíczý v jednom arab- ském (Jan) 241b. městišče, n., místo: Mýelty(ltíe jest svatá cierkev 37%; i zčiscí (sic) sé myel- czilczie 378, mésto, n.:: U Betlemé v míeftie Zidov- ském, in civitate 20%; w malém ži- dovske(m) mieftye, loco 163%. — Je- ruzalem: A ostav jich jíde ven z míefta do Bethanie 3212. méséénin, m.: jsi vídán myfííczan (sic) nebeských tovařiš 381; (král) nad svým mýeltyenynem tieže, které by jej právo odsúdilo 371%. meáékánie, n., o/áleni: mefkanye činí pán muoj piijiti 358%; Sel na püt, tovéz dlúhé mefkanie uèinil 3272 ; beze všeho mefkanye do nebeského královstvie jsú přišli, sine mora 3108. meskati, impf., ofdleti: Nemelkal Petr, . inhed bé&zal k slovu 250%; (Hospo- din) dláho mefkal éakaje, zda by sé polepsili 3272; nic nis nemelkay, re- tardet 1082. metati, impf.: vedúce s sebú němé a slepé a meczi je k nohám ježíšovým 260; draho kamenie nemeczte pred svině 87b; (sv. mučeníky) někdy před zvie- řata lítá... metali 28%; na mé rúcho metali gllu losy 376%; nikdy přiemu cestú nejdú, ale i sem i tam kličky meczý 110b. — metati sě: Tehdy... jide vSecko stádo, meczice fye v mote 117%; lodička prostted mofe metalle he vlnami 247%, zmítala se. metla, f.: tu moc skrze metlu znamenával (syn boží o moci apoštolské) 1534. mezé, f., hranice: jimžto sě dostala země bliz mezi pohanskćj Galili 51%; do nie (nebeské radosti) budń pobráni Pod mezmy (sic) vSickni tam, ex gentibus 108%. mezi, praep. — S akkusativem: svým andělóm přikázal o tobě, aby tě vzeli mezy [wogl rucze 46b; kdyz chtěl jíti mezi pobanítwo 1%; prosi jich, aby jej třetieho melý fe přijali 292W, — S in- strumentálem: že jsú jeho mlazší klasy mezy rukama třeli 198%; ktož jest set mezy trrným 214b; zlé domněnie po stvořiteli mezi lídmí žádáchu vzbuditi (diáblové) 58b; uměnie k rozeznání mezy zlym a mezý dobrym 270%; rozdélichu mezy [fobu rücho jeho 376^; pii superlativu: ze jest on byl mi- lejśieho a kraśsieho zpósobenie mezy wilyemi lidmi (jez.) 8%. — Pojidechu cztirzimezidcietma starších 1294; ko- stelnie kronika mezý gynu wıeczy praví 146%. mhla, mlha, f.: jenž byl všel na huoru we mlhu (Mojžieš) 277b. mieniti, impf., miniti, znamenati: Nebo mluvě hlavě, tělo také myeny (jez.) 74b; že je (židy) tajně mýenye((ye, protož i povědě a řka (jez.) 187%; Aby to, což usty mluvímy, srdcem bychom téz myenyli 78%. — ta slova biechu před nimi skryta, a co by mienyla, nerozumiechu (apoštolové) 2852. miera, f. — Měřice, kbelík: Ani take zajzhüce svieci postavie ju pod myeru, ale na sviecen 65b; ve tfech myerach müky 224*. — Míra: w túž míeru bude jemu odméfeno, mensuram 108%; bych nebe i zemi... muohl dâti, zajisté ani tak mýerý pravé odplaty dosieci bych mohl 387%. — Umirnżnost: tuż míeru a túž tvrdost života... měla sta oba 178%. miesiti sé, impf.: když [ie buudete mezi mnostvie lida myelfyty 225b. miesto, n.: Jde z úmysla na některé míefto, aby mohl ženu viděti 742%; Pójdu-li já, připravi vám myefto v ne- beském kralovstvi 11%; Toto mielto písma hospodin... potom plnéjie vy- kládá a řka 76%; na všech myeltech, ubigue 16%. — na tom miestě, ihned: když počne člověk svého hospodina snazné milovati..., na tom myeftye všecky chytrosti v srdci člověčiem jako zemrû 30%; A kdy by syn buoží již ki$tén, na tom mieltÿe vynide z vody 40b, srv. ynhed vynide z vody 38%. — A od toho miefta hledése slièenstvie, aby jej zradil (Jidáš) 372%, od té doby. miesto, praep.: aby ten [tud byl nám míefto muky 342. Micheáš, m., jm. os.: nedoloZeno. — Ad possess. -óv: v mycheaffowich proro- kovych knihách, in Michaea 167b. 21*
Strana 324
324 míle, f.: Pudí-li tě kto, by s ním nesl některé břiemě za mílí, jdi s ním druzie dvě mílí 80b. míle, adv.: aby všecko míle pro pravdu trpěli (učeníci) 67%. milosrdenstvie, n.: Blahoslaveni jsû mi- losrdni, nebo milofrdenítwíe sé nad nimi stane 59b. milosrdie, n.: svÿm velikÿm milofrdÿm těší jej vezdy 228%; Toho bohatstvie bożieho milofrdie bieše znamenal žal- tářník 312b. milosrdný, adj.: Blahoslavení jsú mí- lofrdny, misericordes 59b. milost, f. — Láska: mílolt mužská k ženě 90b; Sjednajte ve mn& míloft, chari- tatem 167b. — Milost: O míloft veli- kého diva duostojná, gratia 15? ; míloft ducha svatého (nám bude) dána 41%. — Slyšala jest vase miloft, ze svatý Matëj ... 227b. milostivě, adv., laskavě ; s láskou, vroucně: odpovéz chudému miloftywie 2562. — Spasitele našeho muky ... mámy mí- loftywie objímati 3775; Tichým... zemé jest odkázána, nebo toho my- loftywie żśdaji 65b, vroucně. milostivý, adj., milostný, laskavý: syn bożi spí míloftywym snem, pio somno 115%; aby on ovčičky své jako mu- loftywy pastyt... obránil (bospodin), mansuetus 33?. milostnik, m., milovník, miláček: dosti pravú chválú svého míloltnyka... syn boží jest obdařil 269%. Milotín, m., jm. místní: potom přišed do mílotyna (sv. Pavel) 1508. milovánie, n., láska: mílowanym k svým dietkám jsú zavázány (kojící ženy) 353%; pro milowanÿe, propter chari- tatem 982. milovati, impf.: lidí, ješto tento svět piieli$ mílugy 275; Mflugi] prvé sedénie na veteriech (duchovnici) 3428. milovnik, m.: Plodilas, pravi, vilstvo s mnohÿmi svÿmi milownyki (Jeru- zalem) 325b; praví (jez.) o těchto, že jsü mílownyczi pravého a věčného zbozie 61b. milf, adj.: ptietel tvój, jenz tobé jest tak míll jako tvá ruka 288b; buohu mili... biskupi, deo acceptabiles 105%; Aby- chom mohli byti mily a żadni 8, v. také žádný; velmě míleyl1e hody... jemu jest připravil (sv. Matěj jez.) 128%. — Mój mýlý jest bielý 8%, mi- láček. — V oslovení: Míly pane, pusť mne 292%; Již jest všem známo, o bratříce mila 147%; O mulý, o cha- rissime 1062. mimo, praep., mimo: A ti, ješto jdiechu mymon, haniechu jej (jez.) 376%; každý z nich, což mohl pozádati, mímo fie pustil 53b; že vás mímo gyne mnohe hdy pozval na svatbu 333b z jiných lidí (exclus.); Mymo hedwabne, mymo prafíne twe lozie tvrdü slamiéku... jest sobé zvolil (sic), détátko 3795. — mad: A to, coZ by viece mymo to bylo, to zlé jest 75^; zbozie, jesto Casto mymo potrziebu máme 212b. mimochody, adv.: vlożiś-li na kóń uzdu a naučíš jeho lehky jíti mímochody, bude na něm král seděti 256%. minüti, pf.: Donidž nebe a zemé nemine, najmensie slovce... nezhyne 66%; Pusté tě miesto a tas ju mynul 243%, pokročil. mír, m.: mír a pokoj lidem na zemi 54b. mířiti sě, impf., smiřovati se: Ani jest hodno s nim ffe mirzity (s diéblem) 73%. mírný, adj., v míru žijící: (nevizi) bychom jemu byli... dobrovolni nebo mirny (diáblu) 72b. mísa, f.: skrytci, ješto čistíte... nebo miffy 3438. mistr, m.: Nikodem, miltr izrahelsky, doctor 107%; sebrav míltrí neb písaře obecné 20%; o jezukristovi: Miftrzíe, vieme, Zes spravedlny 334b atd. — buďmy míltrzý nad svým svědomím a nad svym télem 115. — Adj. possess. -óv: Kde jsi míítrowu stolici prijal 323b, mistrovskou. mistrovstvie, n.: tél(u) svrchované zdravie navrátil (jez.), jehožto lékařské mí- ftrowultwie učiniti nemuož 109b. mistrstvie, n.: (jez.) sedě učí; neb při- slušie to k duostojenství míftr[twie 60*. mláeenie, n.: Po mlaceny neněšieho ži- čieše vota... všeckni dobří ode všech zlých budû odlûéeni 37b. mládec, m.: že diábel toho jistého mladezie ... byl by... zahubil 281%. mládenec, m.: těchto mladenczow (smrt) 25b, t. j. ,, Mlad'átek''.
324 míle, f.: Pudí-li tě kto, by s ním nesl některé břiemě za mílí, jdi s ním druzie dvě mílí 80b. míle, adv.: aby všecko míle pro pravdu trpěli (učeníci) 67%. milosrdenstvie, n.: Blahoslaveni jsû mi- losrdni, nebo milofrdenítwíe sé nad nimi stane 59b. milosrdie, n.: svÿm velikÿm milofrdÿm těší jej vezdy 228%; Toho bohatstvie bożieho milofrdie bieše znamenal žal- tářník 312b. milosrdný, adj.: Blahoslavení jsú mí- lofrdny, misericordes 59b. milost, f. — Láska: mílolt mužská k ženě 90b; Sjednajte ve mn& míloft, chari- tatem 167b. — Milost: O míloft veli- kého diva duostojná, gratia 15? ; míloft ducha svatého (nám bude) dána 41%. — Slyšala jest vase miloft, ze svatý Matëj ... 227b. milostivě, adv., laskavě ; s láskou, vroucně: odpovéz chudému miloftywie 2562. — Spasitele našeho muky ... mámy mí- loftywie objímati 3775; Tichým... zemé jest odkázána, nebo toho my- loftywie żśdaji 65b, vroucně. milostivý, adj., milostný, laskavý: syn bożi spí míloftywym snem, pio somno 115%; aby on ovčičky své jako mu- loftywy pastyt... obránil (bospodin), mansuetus 33?. milostnik, m., milovník, miláček: dosti pravú chválú svého míloltnyka... syn boží jest obdařil 269%. Milotín, m., jm. místní: potom přišed do mílotyna (sv. Pavel) 1508. milovánie, n., láska: mílowanym k svým dietkám jsú zavázány (kojící ženy) 353%; pro milowanÿe, propter chari- tatem 982. milovati, impf.: lidí, ješto tento svět piieli$ mílugy 275; Mflugi] prvé sedénie na veteriech (duchovnici) 3428. milovnik, m.: Plodilas, pravi, vilstvo s mnohÿmi svÿmi milownyki (Jeru- zalem) 325b; praví (jez.) o těchto, že jsü mílownyczi pravého a věčného zbozie 61b. milf, adj.: ptietel tvój, jenz tobé jest tak míll jako tvá ruka 288b; buohu mili... biskupi, deo acceptabiles 105%; Aby- chom mohli byti mily a żadni 8, v. také žádný; velmě míleyl1e hody... jemu jest připravil (sv. Matěj jez.) 128%. — Mój mýlý jest bielý 8%, mi- láček. — V oslovení: Míly pane, pusť mne 292%; Již jest všem známo, o bratříce mila 147%; O mulý, o cha- rissime 1062. mimo, praep., mimo: A ti, ješto jdiechu mymon, haniechu jej (jez.) 376%; každý z nich, což mohl pozádati, mímo fie pustil 53b; že vás mímo gyne mnohe hdy pozval na svatbu 333b z jiných lidí (exclus.); Mymo hedwabne, mymo prafíne twe lozie tvrdü slamiéku... jest sobé zvolil (sic), détátko 3795. — mad: A to, coZ by viece mymo to bylo, to zlé jest 75^; zbozie, jesto Casto mymo potrziebu máme 212b. mimochody, adv.: vlożiś-li na kóń uzdu a naučíš jeho lehky jíti mímochody, bude na něm král seděti 256%. minüti, pf.: Donidž nebe a zemé nemine, najmensie slovce... nezhyne 66%; Pusté tě miesto a tas ju mynul 243%, pokročil. mír, m.: mír a pokoj lidem na zemi 54b. mířiti sě, impf., smiřovati se: Ani jest hodno s nim ffe mirzity (s diéblem) 73%. mírný, adj., v míru žijící: (nevizi) bychom jemu byli... dobrovolni nebo mirny (diáblu) 72b. mísa, f.: skrytci, ješto čistíte... nebo miffy 3438. mistr, m.: Nikodem, miltr izrahelsky, doctor 107%; sebrav míltrí neb písaře obecné 20%; o jezukristovi: Miftrzíe, vieme, Zes spravedlny 334b atd. — buďmy míltrzý nad svým svědomím a nad svym télem 115. — Adj. possess. -óv: Kde jsi míítrowu stolici prijal 323b, mistrovskou. mistrovstvie, n.: tél(u) svrchované zdravie navrátil (jez.), jehožto lékařské mí- ftrowultwie učiniti nemuož 109b. mistrstvie, n.: (jez.) sedě učí; neb při- slušie to k duostojenství míftr[twie 60*. mláeenie, n.: Po mlaceny neněšieho ži- čieše vota... všeckni dobří ode všech zlých budû odlûéeni 37b. mládec, m.: že diábel toho jistého mladezie ... byl by... zahubil 281%. mládenec, m.: těchto mladenczow (smrt) 25b, t. j. ,, Mlad'átek''.
Strana 325
325 mladost, f.: Toho jsem všeho ostřiehal od mó mladofty 3022. mlady, adj.: doniż byl tak mlad, že mlu- viti nemohl (jez.) 21%; aby jako ptak svá mlada ptačátka vzbudil k létaní 260b. — Počněmž ... inhed zmladu obykati 246b. — adj. subst., učeník: zapoviedá mlazífym, aby svych mistróv nesüdili (sv. Pavel) 865; V on&ch &asiech povédé Ježíš svym mlazífym, disci- pulis 655 atd. mlâtiti, impf.: tu mâme byty mlaczeny (na věčnosti) 37%. mlééti, impf.: usta buudu mlczety 94%; Nepřestávaj ustavičně děkovati,nemlcz vždy sé znáti, non taceas 100b, ne- ustávej; pravdy mlczeti nechtél (syn boží) 3418, mléény, adj.: Z ust détinych a mlecznych dokonal jsi chválu 3232. mléko, n.: Oči jejie jako holúbkově, ješto jsú mlekem zmytě 45%. mléti, impf.: dvě budeta mlety v žrnově 357b. mlha v. mhla. mluvenie, n., řeč: Buď vaše mluwenye: Jest, jest; nenie, nenie 77b, mluviti, impf.: A doniż byl mlśd a mlu- wity nemohl (jez.) 21%; Beda slovutny mluwi na toto ètenie a fka takto 2%; k onomu mluwie k nám ke všem mluwí (jez.) 101b; juž tuto počíná mluwýty těm, ješto tehdy před ním biechu (jez.) 632; Jakz mluwiellie apoštol a řka 96b, v citování; ješto o vás zle mluwie, blasphemiantium 163%. mnieti, impf.: Já mný, že dci svaté ce- rekve jsu... 258%; Nemnym toho, by bylo dosti na tom 168%; A ty také mný, existimes 105%; Žena žádného silnějšícho nejmá mnyety než svého muže 338; kázal jí dáti jésti (jez. dievce), aby nemnyeno bylo, by byla obluda 137%. mnich, m.: když uzřie mnýcha v dobrém rúše (mnozí), zlostně jej posúdie 86b; jeho hlava zjevena byla dvěma mny- choma (sv. Jana) 241b. mnohem v. mnoho. mnoho, n. a adv.: Aniť váži, mnoholí, ale kterým úmyslem kto co oféruje (bóh) 54*; lékaistvie, jímzto tak mnoho zlého muožeme zbýti 65%; Lazař před mnoho lidmi (byl vzkřiešen) 137b; z mnoho tisicóv vybraný 8%. — ti biechu mnohem hrubější nežli duchov- nici (Saducei) 336b, mnohý, adj.: otec mnohych lidi 32; Mnozy jsú ti, ješto to činie, v. také zlý, mnohe ožebračila a mnohe sirotky zčinila (zlá žena) 325b. množiti, impf.: Kdyz buudefl mnozyty své modlitby, neuslyším tebe 256%. mnoïstvie, n.: mnoftwie žni znamená mnoftwíe lida 142b. moc, f.: mocz jednoho divu ze mne vyšla, virtus 7%; nežádám moczy, potentiam 99%; pod moczí krale, sub potestate 105b; pfemozmy ty moczý, ješto jsú u povětří, tověz diábly 12%; to již nenie w na$i moczi, arbitrii 2918. moci, impf.: viem, Ze váecko mozeíf 398; Ale coť muoz lidská zlost proti buoží radě 22b. — Beze mne nemozte nic učiniti dobrého 12%; Téhož také mocí vaše tělo buude moczi oděno býti 84%, — jezukrist skrze tu střelu muoz rozumén byti 5b; Nemoz to býti, by zemé a nebé zhynula 675; Slyśi to, lakomý, ..., že nemoz bohatství a jezukristovi spolu sláziti 82b, — jelikož jest v nich, rádi by mohli vieru kře- sfanskü zahubiti 88%, chtěli; (duše umrlého) velmi by raděši mohla vstú- piti v své vlastnie tělo 118%. — ješto všelik, muohu-li, krátce chci vypraviti (sv. čtenie) 307b. mocně, adv.: vším mocznye vládne (syn boží) 16%. mocný, adj.: věřímy, že syn boží jest všeho mocen 97%; Takéž nám mocznu a silnu slušie býti 7%; aby to (smysl a rozum) bylo poddano muocznyelfyemu, jenżto jest pravda a jediný syn boží 62%. modla, f.: aby všech modl pohanských nenáviděli 352%; přenečisté modly jmónem idoli 162b, modlitebny, adj.: Duom muoj duom modlitebny nazván bude 3218. modliti sé, impf.: kdyz fie buudete modlity, fiekajte 3%; A protož jemu f£ie vezdy modlmy (jez.) 11%; modlelle [fie jemu a fka, adorabat 988. modlitva, f.: A tak snaznû vzdal mod- litwu, postulationem 98b; Vendi, hospo-
325 mladost, f.: Toho jsem všeho ostřiehal od mó mladofty 3022. mlady, adj.: doniż byl tak mlad, že mlu- viti nemohl (jez.) 21%; aby jako ptak svá mlada ptačátka vzbudil k létaní 260b. — Počněmž ... inhed zmladu obykati 246b. — adj. subst., učeník: zapoviedá mlazífym, aby svych mistróv nesüdili (sv. Pavel) 865; V on&ch &asiech povédé Ježíš svym mlazífym, disci- pulis 655 atd. mlâtiti, impf.: tu mâme byty mlaczeny (na věčnosti) 37%. mlééti, impf.: usta buudu mlczety 94%; Nepřestávaj ustavičně děkovati,nemlcz vždy sé znáti, non taceas 100b, ne- ustávej; pravdy mlczeti nechtél (syn boží) 3418, mléény, adj.: Z ust détinych a mlecznych dokonal jsi chválu 3232. mléko, n.: Oči jejie jako holúbkově, ješto jsú mlekem zmytě 45%. mléti, impf.: dvě budeta mlety v žrnově 357b. mlha v. mhla. mluvenie, n., řeč: Buď vaše mluwenye: Jest, jest; nenie, nenie 77b, mluviti, impf.: A doniż byl mlśd a mlu- wity nemohl (jez.) 21%; Beda slovutny mluwi na toto ètenie a fka takto 2%; k onomu mluwie k nám ke všem mluwí (jez.) 101b; juž tuto počíná mluwýty těm, ješto tehdy před ním biechu (jez.) 632; Jakz mluwiellie apoštol a řka 96b, v citování; ješto o vás zle mluwie, blasphemiantium 163%. mnieti, impf.: Já mný, že dci svaté ce- rekve jsu... 258%; Nemnym toho, by bylo dosti na tom 168%; A ty také mný, existimes 105%; Žena žádného silnějšícho nejmá mnyety než svého muže 338; kázal jí dáti jésti (jez. dievce), aby nemnyeno bylo, by byla obluda 137%. mnich, m.: když uzřie mnýcha v dobrém rúše (mnozí), zlostně jej posúdie 86b; jeho hlava zjevena byla dvěma mny- choma (sv. Jana) 241b. mnohem v. mnoho. mnoho, n. a adv.: Aniť váži, mnoholí, ale kterým úmyslem kto co oféruje (bóh) 54*; lékaistvie, jímzto tak mnoho zlého muožeme zbýti 65%; Lazař před mnoho lidmi (byl vzkřiešen) 137b; z mnoho tisicóv vybraný 8%. — ti biechu mnohem hrubější nežli duchov- nici (Saducei) 336b, mnohý, adj.: otec mnohych lidi 32; Mnozy jsú ti, ješto to činie, v. také zlý, mnohe ožebračila a mnohe sirotky zčinila (zlá žena) 325b. množiti, impf.: Kdyz buudefl mnozyty své modlitby, neuslyším tebe 256%. mnoïstvie, n.: mnoftwie žni znamená mnoftwíe lida 142b. moc, f.: mocz jednoho divu ze mne vyšla, virtus 7%; nežádám moczy, potentiam 99%; pod moczí krale, sub potestate 105b; pfemozmy ty moczý, ješto jsú u povětří, tověz diábly 12%; to již nenie w na$i moczi, arbitrii 2918. moci, impf.: viem, Ze váecko mozeíf 398; Ale coť muoz lidská zlost proti buoží radě 22b. — Beze mne nemozte nic učiniti dobrého 12%; Téhož také mocí vaše tělo buude moczi oděno býti 84%, — jezukrist skrze tu střelu muoz rozumén byti 5b; Nemoz to býti, by zemé a nebé zhynula 675; Slyśi to, lakomý, ..., že nemoz bohatství a jezukristovi spolu sláziti 82b, — jelikož jest v nich, rádi by mohli vieru kře- sfanskü zahubiti 88%, chtěli; (duše umrlého) velmi by raděši mohla vstú- piti v své vlastnie tělo 118%. — ješto všelik, muohu-li, krátce chci vypraviti (sv. čtenie) 307b. mocně, adv.: vším mocznye vládne (syn boží) 16%. mocný, adj.: věřímy, že syn boží jest všeho mocen 97%; Takéž nám mocznu a silnu slušie býti 7%; aby to (smysl a rozum) bylo poddano muocznyelfyemu, jenżto jest pravda a jediný syn boží 62%. modla, f.: aby všech modl pohanských nenáviděli 352%; přenečisté modly jmónem idoli 162b, modlitebny, adj.: Duom muoj duom modlitebny nazván bude 3218. modliti sé, impf.: kdyz fie buudete modlity, fiekajte 3%; A protož jemu f£ie vezdy modlmy (jez.) 11%; modlelle [fie jemu a fka, adorabat 988. modlitva, f.: A tak snaznû vzdal mod- litwu, postulationem 98b; Vendi, hospo-
Strana 326
dine, má modlítba pfed tvój svaty obličej 8%. modrý, adj.: tkaničky (ps. malé modree 344%. mój, pronom.: ten jest muoý bratr 6b; Me utrpenie, ješto trpím 36b: sedčti na méj pravici nebo levici nenie me dáti vám 313%, není v mé moci. Mojżieś, m., jm. os.: Moylyell, svaty muż 2%. — Adj. possess. -6v: keř moyzelfow zdáie sé, by horal, Moysi 15b; vlastnost zékona moyzell[iewa 81b. mol, m.: Čiňte sobě, praví, poklady v ne- besiech, kdežto ani rez ani molowe pokazie 229%. Montan, m., jm. os.: pro to slovo montan tkanyc.ki) a Priska ... sé postiechu 133%. mor, m.: budú morowe... po městech 348b. moře, n.: Obyčej lidí, ješto plovü na morzý 13b. Moria, f., jm. hory: pod hord, jiżto dějí morya 1632. mofsky, morsky, adj.: cesta morzíka za Jordanem 51%; v hlubokosti moríkey 87b, mračný, adj.: Podlé bčhu a zpósobenie nebe muožete jasné i mraczne dni předvěděti 265%. mrcha, f., mrivola: orlice za mořem iji mrchy a k téj mr[lie s& sbieraji 355b; hrozí hospodin, že chce to jisté miesto naplniti mrchu těl mrtvých lidí, cada- veribus 164%. mřieti, impf.: své syny přirozené když mrzyéty viděla (sv. Felicitas) 211b; břich mrucieho těla zemským chlebe(m) naplniti 175%, smrtelného. mrtviti, impf.: kdyż člověk . . . své tělo od žáduosti tčlestné mrtwí 50%. mrtvý, adj.: Nenie buoh mrtwich, ale Zivych 335b; jeho z mrtwich vzktieseni máte sé radovati (jez.) 4?. mrzatý v. mrzutý. mrzkoft, f., śerednost, ośklivosi: jeho (ne- mocného) kněžie Zidovská pro mrzkoft dotknuüti sé nerodiechu 122%: (abychom) nikohého w mrzkofty nemëli, horrere 99b; bylo židóm přikázáno, aby všech modl pohanských nenáviděli a mrzko(lt jich jměli 352%; nejmél jsi mrzkofty v tento náš smrtedlný přiebytek své světlosti nachýliti 378b. 326 mrzky, adj., ohavný: Mrzko buď nám milovati to, což viemy, že má skuoro minúti 213%. mrzutý, adj., šeredný: O divná pokora mrzuteho, mdlého, jehožto všickni údi jsú zlámáni 122b: nemohl jsi mieti... ani kolébky... ale mrzute jesličky smrdutého chléva (ps. chewa) 379%, tento najkraśsi... ka(k)t jest nay- mrzutieyffy byl učiněn: mezi: všemi lidmi 385%, — Když uzříte mrzkost zámutka, tověz modlu židóm mrzatu 3528, mstiti, impf.: My kdyż kterń kfivdu... budeme rozhnóvani..., sami sebe mltyme 48b. mučedlník, m.: svati muczedlnykowe ohné... trpěli, martyres 19?. muéeník, m.: O smrti drahych mucze- nýkow... svaté čtenie 25b. mučiti, impíf.: muky, jimižto hžfiešníci mají muczieny byty, cruciandi 164%. mudié, adv.: Vsecko mudrzie činíš, dispensanter 99%. mudřec, m.: Toť jest život dospělého a svrchovaného mudrcze 624. müdry, adj.: s on&mi mudrimi pannami 11%, mücha, f.: zebub mucha sé vykládá, musca 162b. muka, f.: stud na zpovědi jest veliká muka 342%; skrzč veliké muky 27b. múka, f.: Jakožto právč kvas mnoho mukí v sč obrátí 225b. müfénsky, müfinsky, adj.: lid murzeníkí 1292; Murzynfky lid pfedejde ruka jeho 135%. murinsky v. mirénsky. musiti, impf.: Protoz az do naseho skon- genie mullime s nim u válce býti (s diáblem) 35; ne proto, by to tak mufylo býti 217%; vàak mulfyegi všickni v jednom králevství býti 370%. muší, adj.: ješto . . . nazvána jest modla muífye (Belzebub), muscae 162b. mûtiti, impf.: (mofe) ty, jeśto po nim plavaji, svymi vlnami muty 230b. — m. sč: mezi vodami lodička lie muty 249%, nebuoj sč, nemut fie, non contur- beris 17b. muž, m. — Muž: Muzye ninivitščí vstanú 205% k tomu nás napomíná múdrý muzz a fka 240b; ti, jeśto biechu jedli,
dine, má modlítba pfed tvój svaty obličej 8%. modrý, adj.: tkaničky (ps. malé modree 344%. mój, pronom.: ten jest muoý bratr 6b; Me utrpenie, ješto trpím 36b: sedčti na méj pravici nebo levici nenie me dáti vám 313%, není v mé moci. Mojżieś, m., jm. os.: Moylyell, svaty muż 2%. — Adj. possess. -6v: keř moyzelfow zdáie sé, by horal, Moysi 15b; vlastnost zékona moyzell[iewa 81b. mol, m.: Čiňte sobě, praví, poklady v ne- besiech, kdežto ani rez ani molowe pokazie 229%. Montan, m., jm. os.: pro to slovo montan tkanyc.ki) a Priska ... sé postiechu 133%. mor, m.: budú morowe... po městech 348b. moře, n.: Obyčej lidí, ješto plovü na morzý 13b. Moria, f., jm. hory: pod hord, jiżto dějí morya 1632. mofsky, morsky, adj.: cesta morzíka za Jordanem 51%; v hlubokosti moríkey 87b, mračný, adj.: Podlé bčhu a zpósobenie nebe muožete jasné i mraczne dni předvěděti 265%. mrcha, f., mrivola: orlice za mořem iji mrchy a k téj mr[lie s& sbieraji 355b; hrozí hospodin, že chce to jisté miesto naplniti mrchu těl mrtvých lidí, cada- veribus 164%. mřieti, impf.: své syny přirozené když mrzyéty viděla (sv. Felicitas) 211b; břich mrucieho těla zemským chlebe(m) naplniti 175%, smrtelného. mrtviti, impf.: kdyż člověk . . . své tělo od žáduosti tčlestné mrtwí 50%. mrtvý, adj.: Nenie buoh mrtwich, ale Zivych 335b; jeho z mrtwich vzktieseni máte sé radovati (jez.) 4?. mrzatý v. mrzutý. mrzkoft, f., śerednost, ośklivosi: jeho (ne- mocného) kněžie Zidovská pro mrzkoft dotknuüti sé nerodiechu 122%: (abychom) nikohého w mrzkofty nemëli, horrere 99b; bylo židóm přikázáno, aby všech modl pohanských nenáviděli a mrzko(lt jich jměli 352%; nejmél jsi mrzkofty v tento náš smrtedlný přiebytek své světlosti nachýliti 378b. 326 mrzky, adj., ohavný: Mrzko buď nám milovati to, což viemy, že má skuoro minúti 213%. mrzutý, adj., šeredný: O divná pokora mrzuteho, mdlého, jehožto všickni údi jsú zlámáni 122b: nemohl jsi mieti... ani kolébky... ale mrzute jesličky smrdutého chléva (ps. chewa) 379%, tento najkraśsi... ka(k)t jest nay- mrzutieyffy byl učiněn: mezi: všemi lidmi 385%, — Když uzříte mrzkost zámutka, tověz modlu židóm mrzatu 3528, mstiti, impf.: My kdyż kterń kfivdu... budeme rozhnóvani..., sami sebe mltyme 48b. mučedlník, m.: svati muczedlnykowe ohné... trpěli, martyres 19?. muéeník, m.: O smrti drahych mucze- nýkow... svaté čtenie 25b. mučiti, impíf.: muky, jimižto hžfiešníci mají muczieny byty, cruciandi 164%. mudié, adv.: Vsecko mudrzie činíš, dispensanter 99%. mudřec, m.: Toť jest život dospělého a svrchovaného mudrcze 624. müdry, adj.: s on&mi mudrimi pannami 11%, mücha, f.: zebub mucha sé vykládá, musca 162b. muka, f.: stud na zpovědi jest veliká muka 342%; skrzč veliké muky 27b. múka, f.: Jakožto právč kvas mnoho mukí v sč obrátí 225b. müfénsky, müfinsky, adj.: lid murzeníkí 1292; Murzynfky lid pfedejde ruka jeho 135%. murinsky v. mirénsky. musiti, impf.: Protoz az do naseho skon- genie mullime s nim u válce býti (s diáblem) 35; ne proto, by to tak mufylo býti 217%; vàak mulfyegi všickni v jednom králevství býti 370%. muší, adj.: ješto . . . nazvána jest modla muífye (Belzebub), muscae 162b. mûtiti, impf.: (mofe) ty, jeśto po nim plavaji, svymi vlnami muty 230b. — m. sč: mezi vodami lodička lie muty 249%, nebuoj sč, nemut fie, non contur- beris 17b. muž, m. — Muž: Muzye ninivitščí vstanú 205% k tomu nás napomíná múdrý muzz a fka 240b; ti, jeśto biechu jedli,
Strana 327
327 bieše čtyři tisíc muzow bez žen a bez dietek 263%. — Manżel: Josefa, mvfye svatć mafie 23. mużi, adj.: jesto jsá sé narodili z Zen a z poznanie muzieho 176b, mužnč, adv.: aby sč smrti nebáli, ale muznýe smrt trpčli (mlazší jez.) 136b. mužobojstvo, n., vražda: z srdce pocho- die... muzoboyftwa, cizoloZstva, ho- micidia 251b. muzsky, adv.: muzíkí a udatné 2212. mužský, adj.: pro tvrdost srdce muzľkeho 76%: milost muzíka k ženč 90b. mužstvie, n.: ješto i tento svčt i naše muzltwie premohla (żena) 2132. my, pronom.: protoż my, jelikoż muo- žemy, jich svatá jména chcmy vyložiti 2b; když na ný pokušenie příde 47%. myliti sé, impf., pochybovali, mýliti se: Nemýlim fie, nebládim 99?; Co lie myliff, Josefe, dubitas 17b; kto fie tiem myli, że jest to viece 709; NemyLl gli [fe vériti a já neme$kaje chci té uzdraviti 995, nerozpakoval. myrra, f.: oférovachu jemu své dary, zlato, kadidlo a mýrru 20b, mysl, f., mysl, myšlenka: Mějte myll k bohu v dobrotě, animum 42%; vyšed ven poče sě pečovati, aby ten zlý úmysl dokonal a svú myli d plnil (Jidás) 381b. mysliti, impf., mysliti, smyileti: Proč mýllite zlost na vašem srdci? 120b; proto ju (Marii) od sebe pustiti my- fflefye (Josef), cogitabat 16b. — Takéz jmajf véickni, jesto jmaj{ své sluhy a dievky, mytlity (jako centurio o svém sluze) 103%. myšlenie, n.: když již i ženy nevidí, však v sobě tvoří rozličnú žádost a myllenye 74b: (jez.) k jich myflenym odpověděl 1838, myti sé, impf.: vlažně [ie nemýl (Kleofáš) 1468, mýtný, m. z adj.: jakožto jsú mýtní, zlodéji, lichevníci 291^; Toho je syn boží pozval, an bieše mýtnym (sv. Matěje) 1%. mýto, n.: uzře člověka sediece na mytye (jez.) 1245. mzda, f.: Pozov dělníkóv a vrať jim jich mzdu, mercedem 307%. mženie, n.: to sě všecko stane inhed we mzýení oka 96b; we mzený oka po všem světu sč ukáže (blýskanie) 355%. na, praep. — S akk.: korunu z trnie vsadichu na jeho hlawu 375; tehdy veliká vlna tepe na lodyczku 248b, v. také mad, to (městečko) ležieše na ftrany huory Olivetskéj 318b, Na ka- zanye je poslal, ad praedicationem 168%, pak-li by naše chvála šla na buozy czieľt 139%; že jest přišel na tento svět na zdrawie všemu světu (jez.) 110%; Plač na (we hrziechi, vzdychaj 255b: muožeš mč očistiti, mnč na vzytek a tobč na chwalu a tčm, ješto uzfie, na dyw a k naučení 99%; Neslušie to na tye, bože, nestane sč tobč to 267b: Nemalú vinu jmají židové na [ye 137b, (Herodes) da sč na welike chytrolty 222; život dobry s vámi jest, a vy na Ímrt péči máte 113b; veseléce sé na jeho narozenye, in eius generatione 19* atd. — S lok.: všecek zástup stáše na bbrzeze 213b; ktož jest na [trzyeffye, neslaz 351*; Učiň na {fobie znamenie svatého kříže 312b; toho nemóžem na bozíe jedno modlitvü obdrzeti 143*; stud na zpo- wiedy jest veliká muka 34%; Když stojíte na modlitwíe 105; protozes mi byl na maley wíeczi véren, dávám úřad nad veliků věcí 7; na jeho fwatem narozeny andél pastyfóm po- věděl a řka 3b; neb bychom snad na naffy [mrty jinak ku pokoji přijíti nemohli 72b, při smrti atd. — Předl. opakována: vzníde na horu na gednu (jez.) 59*; sedél na offliku na mladem (syn boží) 319%. Nabal, m., jm. os.: aby zabil nabala, &ovéka nemüdrého (David) 241%. náboženstvie, n., zbožnost, pobožnost: ti duchovníci ne pro nabuozenítwie, ale pro strach lidský křest přijímáchu 34b; Tento učeník nemluvieše z nabuozen- ľtwíe, ale aby divy od ježíše vidčl 110b, nóktefi, jesto beze vseho nabozenitwie svého srdce poslúchají slova božieho 220%. — tu lidí dobrých nabozenítwym a pútmi jest navštěvována (hlava sv. Jana Kit. 2423.
327 bieše čtyři tisíc muzow bez žen a bez dietek 263%. — Manżel: Josefa, mvfye svatć mafie 23. mużi, adj.: jesto jsá sé narodili z Zen a z poznanie muzieho 176b, mužnč, adv.: aby sč smrti nebáli, ale muznýe smrt trpčli (mlazší jez.) 136b. mužobojstvo, n., vražda: z srdce pocho- die... muzoboyftwa, cizoloZstva, ho- micidia 251b. muzsky, adv.: muzíkí a udatné 2212. mužský, adj.: pro tvrdost srdce muzľkeho 76%: milost muzíka k ženč 90b. mužstvie, n.: ješto i tento svčt i naše muzltwie premohla (żena) 2132. my, pronom.: protoż my, jelikoż muo- žemy, jich svatá jména chcmy vyložiti 2b; když na ný pokušenie příde 47%. myliti sé, impf., pochybovali, mýliti se: Nemýlim fie, nebládim 99?; Co lie myliff, Josefe, dubitas 17b; kto fie tiem myli, że jest to viece 709; NemyLl gli [fe vériti a já neme$kaje chci té uzdraviti 995, nerozpakoval. myrra, f.: oférovachu jemu své dary, zlato, kadidlo a mýrru 20b, mysl, f., mysl, myšlenka: Mějte myll k bohu v dobrotě, animum 42%; vyšed ven poče sě pečovati, aby ten zlý úmysl dokonal a svú myli d plnil (Jidás) 381b. mysliti, impf., mysliti, smyileti: Proč mýllite zlost na vašem srdci? 120b; proto ju (Marii) od sebe pustiti my- fflefye (Josef), cogitabat 16b. — Takéz jmajf véickni, jesto jmaj{ své sluhy a dievky, mytlity (jako centurio o svém sluze) 103%. myšlenie, n.: když již i ženy nevidí, však v sobě tvoří rozličnú žádost a myllenye 74b: (jez.) k jich myflenym odpověděl 1838, myti sé, impf.: vlažně [ie nemýl (Kleofáš) 1468, mýtný, m. z adj.: jakožto jsú mýtní, zlodéji, lichevníci 291^; Toho je syn boží pozval, an bieše mýtnym (sv. Matěje) 1%. mýto, n.: uzře člověka sediece na mytye (jez.) 1245. mzda, f.: Pozov dělníkóv a vrať jim jich mzdu, mercedem 307%. mženie, n.: to sě všecko stane inhed we mzýení oka 96b; we mzený oka po všem světu sč ukáže (blýskanie) 355%. na, praep. — S akk.: korunu z trnie vsadichu na jeho hlawu 375; tehdy veliká vlna tepe na lodyczku 248b, v. také mad, to (městečko) ležieše na ftrany huory Olivetskéj 318b, Na ka- zanye je poslal, ad praedicationem 168%, pak-li by naše chvála šla na buozy czieľt 139%; že jest přišel na tento svět na zdrawie všemu světu (jez.) 110%; Plač na (we hrziechi, vzdychaj 255b: muožeš mč očistiti, mnč na vzytek a tobč na chwalu a tčm, ješto uzfie, na dyw a k naučení 99%; Neslušie to na tye, bože, nestane sč tobč to 267b: Nemalú vinu jmají židové na [ye 137b, (Herodes) da sč na welike chytrolty 222; život dobry s vámi jest, a vy na Ímrt péči máte 113b; veseléce sé na jeho narozenye, in eius generatione 19* atd. — S lok.: všecek zástup stáše na bbrzeze 213b; ktož jest na [trzyeffye, neslaz 351*; Učiň na {fobie znamenie svatého kříže 312b; toho nemóžem na bozíe jedno modlitvü obdrzeti 143*; stud na zpo- wiedy jest veliká muka 34%; Když stojíte na modlitwíe 105; protozes mi byl na maley wíeczi véren, dávám úřad nad veliků věcí 7; na jeho fwatem narozeny andél pastyfóm po- věděl a řka 3b; neb bychom snad na naffy [mrty jinak ku pokoji přijíti nemohli 72b, při smrti atd. — Předl. opakována: vzníde na horu na gednu (jez.) 59*; sedél na offliku na mladem (syn boží) 319%. Nabal, m., jm. os.: aby zabil nabala, &ovéka nemüdrého (David) 241%. náboženstvie, n., zbožnost, pobožnost: ti duchovníci ne pro nabuozenítwie, ale pro strach lidský křest přijímáchu 34b; Tento učeník nemluvieše z nabuozen- ľtwíe, ale aby divy od ježíše vidčl 110b, nóktefi, jesto beze vseho nabozenitwie svého srdce poslúchají slova božieho 220%. — tu lidí dobrých nabozenítwym a pútmi jest navštěvována (hlava sv. Jana Kit. 2423.
Strana 328
328 nábožně, adv.: kterýž kolivěk člověk o jeho svatých ranách nabuoznye po- myslí 45%. nábožný, adj.: A ona nabozna panna pravi 8%; rûchem nabuoznym, pietatis 922, nabrati, pf.: pét nemiudrych... ne- nabrachu oleje s sobü 359b; z tvé plnosti všichni (me nabralí 389b. Nabuchodonosor, m., 77. os.: jakozto čtem o Nabuchodonozorowi 191b. nadinie, n.: kak muoz kto vniti v duom kterého silného a jeho naczynýe po- brati? 185b. nad, praep. — S akk.: pfiSedsi nad duom, v němžto bieše děťátko, tu sta (hvězda) 20b; kak on nade wffieczki lidy naj- vyšší jest (jez.) 38b; A to, což viece nad to, jest od zlého 78%. — čím viece vlny nad lodyczku tepiechu 112b; nazval jej hrozným v jeho radách nad fyny czlowiecie (prorok jezukrista) 148b, na syny, v. také «a. — S lok.: Nad wodu sé rád hniezdi (holńbek) 44b; knieZe nad rityerzi (centurio) 102b; abychom těch, ješto sú nad namí, ne- súdili 86b: dávám (tobě) úřad nad welyku wieczi 7b: kdyžto židové... tak velikú nenávist nad [[watymi apoľtolí ukazoval 350%, Potfebu svému bližniemu netolikož, jelikož muo eš, ale i nad moczi činiti 55% atd. — Predložka opakována: nad to nade wilieczko 338%; nade wllieczki nad ty 106b. nadčjč, f.: položí-li svú nadýegi v svět- losti téj hvčzdy 14% v. také jmieti. nadchniti, pf., napiniti: jelikoż vrchnie milosti geft nadífen (kazdy na&inec . . .) 1748, nadieti sé, impf.: podlé feci onéch králóv nadyegiefe [íe, by mohl jeżiś tak star býti (Herodes) 25%; aby tomu věčnému, od něhož zboží (1e nadal, svého časného požičil (sv. Matěj) 1275. nadpřirozený, adj.: přistup dar tvé mi- losti nadprzyrozienye 250%. nadstiupiti, pf.: Pravedlný člověk, kteráž- kolivěk smrt jej nadftupi, vezdy bude utěšený 12b; inhed jakž závist naši mysl nadítuupi, dobrá vóle jie odstúpí 55%. nadšenie, n.: vnitřním nadczienym aby za ním šel, jemu přikázal (sv. Matěj za jez.) 126b, nadüti sé, pf.: nadulo fie geft srdce lidu tohoto 2142. naduty, adj.: ze py$ni jsu jako naduty a jako větrem rozšířeni 60b; ješto sě bojie, tověz ješto nemají duchu na- duteho 60b. nadýmati, impf.: uměnie nadyma, ale milost polepšěvá 60; pýcha nás ne- nadymay 213%. náhlý, adj.: když by nahhly oheň ně- ktery duom obkliczil 1515; zloděj jest smrt nahla 358b. — smrt wnahle a beze všeho domněnie příde 358b, nahoditi sě, pf.: dar, kterýž kolivěk du- chovní fíe nahody 71b. na-hofé, adv.: protoZ nahorzie feceno, supra 231%. na-horu, adv., vzhůru: O člověče, ješče pozdvih hrdla chodíš nahoru? 381%. nahota, f.: Sluhám božím neslušie miet1 rúcha... jedno ku přikrytí své nahoti 338. nahý, adj. — Nahý: Když uzříš naheho, přioděj jemu 50% — Holy: lép? jest jemu zachovati nahy život 352b. — Bezbranny: protož nazy II nahym bojijme 2732. nachylenie, n. — Náklonnost, láska: žádný nemni, by, když jejie synové umierali, jejie přirozenie nachylenie také umřelo bylo (sv. Felicitaty 211b. — Úmysl: když jídechu kupovat, tovéz nachilenye k tomu jméjiechu (nemúdré panny) 362b. nachýliti, pf., nakloniti: (aby) syna bo- Zieho nachihl (centurio), commoveret 103b: aby tvé srdce nebylo odchýleno, ale nachíleno k bohu 338%. — nachý- liti sè, přikloniti se: nachyliw [1e našiej nemoci, inclinante se 98%. nachylovati, impf., nakloňovati: všecko stvořenie k svému přikázaní nachy- lugie (jez.) 117%; k nestatečnéj milosti žádné pochlebovánie nás nenachíluý 172b. nájem, m.: A když učini nagiem s děl- níky... z penieze dennieho, posla je do své vinnice (hospodář) 307%.
328 nábožně, adv.: kterýž kolivěk člověk o jeho svatých ranách nabuoznye po- myslí 45%. nábožný, adj.: A ona nabozna panna pravi 8%; rûchem nabuoznym, pietatis 922, nabrati, pf.: pét nemiudrych... ne- nabrachu oleje s sobü 359b; z tvé plnosti všichni (me nabralí 389b. Nabuchodonosor, m., 77. os.: jakozto čtem o Nabuchodonozorowi 191b. nadinie, n.: kak muoz kto vniti v duom kterého silného a jeho naczynýe po- brati? 185b. nad, praep. — S akk.: pfiSedsi nad duom, v němžto bieše děťátko, tu sta (hvězda) 20b; kak on nade wffieczki lidy naj- vyšší jest (jez.) 38b; A to, což viece nad to, jest od zlého 78%. — čím viece vlny nad lodyczku tepiechu 112b; nazval jej hrozným v jeho radách nad fyny czlowiecie (prorok jezukrista) 148b, na syny, v. také «a. — S lok.: Nad wodu sé rád hniezdi (holńbek) 44b; knieZe nad rityerzi (centurio) 102b; abychom těch, ješto sú nad namí, ne- súdili 86b: dávám (tobě) úřad nad welyku wieczi 7b: kdyžto židové... tak velikú nenávist nad [[watymi apoľtolí ukazoval 350%, Potfebu svému bližniemu netolikož, jelikož muo eš, ale i nad moczi činiti 55% atd. — Predložka opakována: nad to nade wilieczko 338%; nade wllieczki nad ty 106b. nadčjč, f.: položí-li svú nadýegi v svět- losti téj hvčzdy 14% v. také jmieti. nadchniti, pf., napiniti: jelikoż vrchnie milosti geft nadífen (kazdy na&inec . . .) 1748, nadieti sé, impf.: podlé feci onéch králóv nadyegiefe [íe, by mohl jeżiś tak star býti (Herodes) 25%; aby tomu věčnému, od něhož zboží (1e nadal, svého časného požičil (sv. Matěj) 1275. nadpřirozený, adj.: přistup dar tvé mi- losti nadprzyrozienye 250%. nadstiupiti, pf.: Pravedlný člověk, kteráž- kolivěk smrt jej nadftupi, vezdy bude utěšený 12b; inhed jakž závist naši mysl nadítuupi, dobrá vóle jie odstúpí 55%. nadšenie, n.: vnitřním nadczienym aby za ním šel, jemu přikázal (sv. Matěj za jez.) 126b, nadüti sé, pf.: nadulo fie geft srdce lidu tohoto 2142. naduty, adj.: ze py$ni jsu jako naduty a jako větrem rozšířeni 60b; ješto sě bojie, tověz ješto nemají duchu na- duteho 60b. nadýmati, impf.: uměnie nadyma, ale milost polepšěvá 60; pýcha nás ne- nadymay 213%. náhlý, adj.: když by nahhly oheň ně- ktery duom obkliczil 1515; zloděj jest smrt nahla 358b. — smrt wnahle a beze všeho domněnie příde 358b, nahoditi sě, pf.: dar, kterýž kolivěk du- chovní fíe nahody 71b. na-hofé, adv.: protoZ nahorzie feceno, supra 231%. na-horu, adv., vzhůru: O člověče, ješče pozdvih hrdla chodíš nahoru? 381%. nahota, f.: Sluhám božím neslušie miet1 rúcha... jedno ku přikrytí své nahoti 338. nahý, adj. — Nahý: Když uzříš naheho, přioděj jemu 50% — Holy: lép? jest jemu zachovati nahy život 352b. — Bezbranny: protož nazy II nahym bojijme 2732. nachylenie, n. — Náklonnost, láska: žádný nemni, by, když jejie synové umierali, jejie přirozenie nachylenie také umřelo bylo (sv. Felicitaty 211b. — Úmysl: když jídechu kupovat, tovéz nachilenye k tomu jméjiechu (nemúdré panny) 362b. nachýliti, pf., nakloniti: (aby) syna bo- Zieho nachihl (centurio), commoveret 103b: aby tvé srdce nebylo odchýleno, ale nachíleno k bohu 338%. — nachý- liti sè, přikloniti se: nachyliw [1e našiej nemoci, inclinante se 98%. nachylovati, impf., nakloňovati: všecko stvořenie k svému přikázaní nachy- lugie (jez.) 117%; k nestatečnéj milosti žádné pochlebovánie nás nenachíluý 172b. nájem, m.: A když učini nagiem s děl- níky... z penieze dennieho, posla je do své vinnice (hospodář) 307%.
Strana 329
329 nájemník, m.: úřad dobrého pastýře viece než nagemnyka v sobě ukazuje (jez.) 142%. najieti, pf., najmouti: jenż k zdélání svéj vinnice nagyal geft dčlníky (hospodář) 307b. najimati, impf.: jenZ vysel ... nagymat délnikôv do své vinnice (hospodář) 3078. na(j)posle(dy), adv.: ktery jest użitek semene, ješto na počátce vzektve, a naypolíledý pak svadne 160b; když potom svymi divy a napofledy svü smrtí toho potvrdil (jez.) 278; Prvá přišla byla na muky a naypolllee všech umřela (sv. Felicitas) 211%. najprvé v. prvé. najviece v. viece. nakloniti, pf.: naklon na svého sluhu ten pfesladky hlas 3875; Naklonyl svü hlavu k rukama svého sluhy 40b. nakloñovati sé, impf.: Vesken fie naklo- nygy a tvého vítěžstvie kříž ... ná- sleduji 387%. na-kráteé v. kráicé. nakfiviti, pf.: tak je byla těžkost poku- šenie nakrzywila, že pána nebeského v hrobě hledáchu (svaté zeny) 3942. nakrmenie, n.: po nakrmený z pěti chlebuov 264b, nakrmiti, pf.: jakż bychom mohli na- krmyty chóry andělské 34%; (lidé) boží volí jmají nakrmeny býty 83b. nalévati, impf.: aniž nalewagy vína no- vého v lahvice vetché 1308. nalézati, impf.: Nalezame zajisté, že všech zlých diábel jest hlava 47%; lživé řeči naň nalezachu a řkúce (na jez.) 237b, naleznúti, pf.: ktož hledá, ten nalezne 11b; Ale které jest ovoce, jež nalez- nuczie, muożem poznati zlé dřevo 92b, nalezovati, impf.: málo jich jest, ješto ji nalezugy (cestu) 90b. nalézti, pf.: Vyšed ten jistý sluha, naleze jednoho z svých tovařišóv 2934; (abyste) silni a ustavićni byl nalezeny, inve- niamini 1042. nali-t, interj., a aj: I sta sé, kdyż on sedie$e v domu, nalyt mnoho zjevni- kóv... jediechu s jezukristem 124b, Naman, m., jm. os.: Tys dfćve naamana, knieże syiskć, v Jordan6 zmyl 99%. námésieény, adj: To mluví netoliko o národu namyeífiecznem, ale o kaz- dém národu diábelské(m) (jez.) 2838. namésieénik, m.: nesiechu pteden... namielliecznyki 56b. náměstek, m.: apoštolóm i jich na- míeltkom 42b. nainietati, impf., vytykati: Z daleka jim namietagij jich nedostatky (mudré panny nemüdrym) 362b. napísanie, n., nápis: Čí je toto obraz a napiffanie (na penizi) 3352. napiti sé, pf.: pfepustf, aby ščeňátka mohla fie napyty krôpek (ps. kropiek), ješto padají s tvého stola 3902. naplňenie, n.: O naplnyení nevoda... přiblíží se den súdný 232% až bude naplněn; v tom jistém hlase otce buoha ukazuje se vsie pravdy naplnyenye 432. naplniti, pf. — Napiniti; jakz bychom mohli nakrmiti, nasytiti, naplnyty chóry andélské 34*; svoji ruce jich krve naplnylí (těžaři) 827b: bude vy- tažen ten nevod naplnyen 232%; však je on byl právě naplnyen ducha sva- tého (syn boží) 41%. — Vyplnili: aby- chom tu naplníly (vóli boží) 6%; A ta všecka znamenie v našem jezukristovi gluu naplnýena 2b. — Doplniti: a to, což biechu počaly, to nábožně naplnylý (svaté ženy) 393%. — n. sé: aby lie naplnylo slovo, compleretur 19%. naplñovati, impf.: vsecko naplnygie (syn boží), implet 162; Někteří, slysiece slova jezukristova, diviechu sé, ale skutky jich nenaplnyewachuu 952. napojenie, n.: po bicování a po octovém a Zlucovém napuogeny 3922. napojiti, pf.: żiezlivy (ps. zyezliwich) tvój lid žádá napogen byty 3902; Tehdy slova božieho... sčastný ten sbor napogen gelt 381b. napomanüti, pf.: svaty andél napomanul Josefa, aby nechodil do Jerusalema 30b. napomanutie, n.: vzemáe napomanutíe, jinú cestú do své země sě vrátili (tři králové) 24%. napomínanie, n.: budú na napominanye před tvýma očima (desatero kázanie) 343b. napomínati, impf.: kazdého svédomie tuto napomína 34b; svÿch dluznikôv
329 nájemník, m.: úřad dobrého pastýře viece než nagemnyka v sobě ukazuje (jez.) 142%. najieti, pf., najmouti: jenż k zdélání svéj vinnice nagyal geft dčlníky (hospodář) 307b. najimati, impf.: jenZ vysel ... nagymat délnikôv do své vinnice (hospodář) 3078. na(j)posle(dy), adv.: ktery jest użitek semene, ješto na počátce vzektve, a naypolíledý pak svadne 160b; když potom svymi divy a napofledy svü smrtí toho potvrdil (jez.) 278; Prvá přišla byla na muky a naypolllee všech umřela (sv. Felicitas) 211%. najprvé v. prvé. najviece v. viece. nakloniti, pf.: naklon na svého sluhu ten pfesladky hlas 3875; Naklonyl svü hlavu k rukama svého sluhy 40b. nakloñovati sé, impf.: Vesken fie naklo- nygy a tvého vítěžstvie kříž ... ná- sleduji 387%. na-kráteé v. kráicé. nakfiviti, pf.: tak je byla těžkost poku- šenie nakrzywila, že pána nebeského v hrobě hledáchu (svaté zeny) 3942. nakrmenie, n.: po nakrmený z pěti chlebuov 264b, nakrmiti, pf.: jakż bychom mohli na- krmyty chóry andělské 34%; (lidé) boží volí jmají nakrmeny býty 83b. nalévati, impf.: aniž nalewagy vína no- vého v lahvice vetché 1308. nalézati, impf.: Nalezame zajisté, že všech zlých diábel jest hlava 47%; lživé řeči naň nalezachu a řkúce (na jez.) 237b, naleznúti, pf.: ktož hledá, ten nalezne 11b; Ale které jest ovoce, jež nalez- nuczie, muożem poznati zlé dřevo 92b, nalezovati, impf.: málo jich jest, ješto ji nalezugy (cestu) 90b. nalézti, pf.: Vyšed ten jistý sluha, naleze jednoho z svých tovařišóv 2934; (abyste) silni a ustavićni byl nalezeny, inve- niamini 1042. nali-t, interj., a aj: I sta sé, kdyż on sedie$e v domu, nalyt mnoho zjevni- kóv... jediechu s jezukristem 124b, Naman, m., jm. os.: Tys dfćve naamana, knieże syiskć, v Jordan6 zmyl 99%. námésieény, adj: To mluví netoliko o národu namyeífiecznem, ale o kaz- dém národu diábelské(m) (jez.) 2838. namésieénik, m.: nesiechu pteden... namielliecznyki 56b. náměstek, m.: apoštolóm i jich na- míeltkom 42b. nainietati, impf., vytykati: Z daleka jim namietagij jich nedostatky (mudré panny nemüdrym) 362b. napísanie, n., nápis: Čí je toto obraz a napiffanie (na penizi) 3352. napiti sé, pf.: pfepustf, aby ščeňátka mohla fie napyty krôpek (ps. kropiek), ješto padají s tvého stola 3902. naplňenie, n.: O naplnyení nevoda... přiblíží se den súdný 232% až bude naplněn; v tom jistém hlase otce buoha ukazuje se vsie pravdy naplnyenye 432. naplniti, pf. — Napiniti; jakz bychom mohli nakrmiti, nasytiti, naplnyty chóry andélské 34*; svoji ruce jich krve naplnylí (těžaři) 827b: bude vy- tažen ten nevod naplnyen 232%; však je on byl právě naplnyen ducha sva- tého (syn boží) 41%. — Vyplnili: aby- chom tu naplníly (vóli boží) 6%; A ta všecka znamenie v našem jezukristovi gluu naplnýena 2b. — Doplniti: a to, což biechu počaly, to nábožně naplnylý (svaté ženy) 393%. — n. sé: aby lie naplnylo slovo, compleretur 19%. naplñovati, impf.: vsecko naplnygie (syn boží), implet 162; Někteří, slysiece slova jezukristova, diviechu sé, ale skutky jich nenaplnyewachuu 952. napojenie, n.: po bicování a po octovém a Zlucovém napuogeny 3922. napojiti, pf.: żiezlivy (ps. zyezliwich) tvój lid žádá napogen byty 3902; Tehdy slova božieho... sčastný ten sbor napogen gelt 381b. napomanüti, pf.: svaty andél napomanul Josefa, aby nechodil do Jerusalema 30b. napomanutie, n.: vzemáe napomanutíe, jinú cestú do své země sě vrátili (tři králové) 24%. napomínanie, n.: budú na napominanye před tvýma očima (desatero kázanie) 343b. napomínati, impf.: kazdého svédomie tuto napomína 34b; svÿch dluznikôv
Strana 330
330 napomínate 50b, upomínáte; napomí- nage je z slibu praví a řka (hosp din) 2952. naposledy v. najposledy. na-přěd, adv.: zástupové, ješto jdiechu i nazad i naprzied, volách a řkúce 318%. náprvé v. prvé. naprzniti, pf., zlehciti: chtiece jeho učenie naprznyty, otázachu jeho (Zidové o jez.) 323b. napsati, pf.: aby je... od sebe pustili (židé své ženy) dadúce jim knížky a na nich napiffyce jich viny 300b; to jisté ètenie, jesto byl nap£al (sv. Matéj) 12; Ten geft... prvÿ svaté étenie napî- [fal t. naraditi, pf., navésti: Ale knieZata popová a starší naradychu lidi, aby prosili Barabana 375b. narázéti sé, impf., voditi se: Nikdy [ie ovoce nenarazei z tebe až na věky (o fíku) 321^; Dobro by bylo jemu, by [fie byl nenarazel ten člověk (Jidáš) 372b. národ, m. — Rod, plod: kto je jeho mátě neb jeho příbuzný, ne skrze narod tělestný, ale skrze sjednánie duchovné ukazuje (jez.) 209b; venz sé veliky narod ryb sebral (v nevod) 227*; juz nebudu píti z toho naroda vinničieho 372b. — Pokolení: narod lidsky, genus 116b; pro obój narod ženský i mužský 210%. — Národ: od Abrahama až do Davida narodow čtrnácte 2%. naroditi, pf., poroditi: Jejiemžto v svatém životě jediná svatého ducha moc... tě gelt počala i narodyla v pravém člověčiem podobenství 379%. — naro- diti sé: jenz [íe jmá narodyty, nascitur 17b; když juž větev jeho měkka bude a listie fie narodylo (dřeva fikového) 3515. narozenie, n.: Knihy narozeníe jezu- krista, generationis 1%. narozovati sé, impf.: co králóv v krá- lovstvi israhelském fie narozugie 23b; Jakožto z ještěróv jestérové [ie naro- zug1] 346b, nasaditi, pf., zaloziti: hospodář, jenž bieffie naffadyl vinici 325%. nasëti, pf.: prisel neprietel ... i naffaal stoklasy v prostřed pšenice 221b. násilé, n.: některé, ješto nám zbozie svétské na[filím odjímaji, mámy trpéti 80%; nikomému naffile neciniti 126), násilně, adv., velice: A ti pak, jesto s ancikristem ostanü, proti krestanstvu naffilnye hnévivi a líti budú 27%: nebo jej naffilnye ctiechu (jez.) 2442; vzro- stete naffilnye a kïrestanstvo rozplo- díte po všem světu (apošt.) 225. násilník, m.: byl jeden nafilnyk, tyranni 2928. následovánie, n.: Dřéve než-li prosil, naffledowanye ukázal (malomo: ny), culturam 98b. následovati, impf.: ktozkolivék nallle- dugye jeho jména (jez.) 115; nafleduyz onoho centuriona, imitare 1052. následovník, m.: Vy ste, praví, .. . nafíle- downícy sé ucinili kostelóv božích 295b. Nason, m., jm. os.: Naalon pak urodil Salmona 1b. nastojte, interj.: když diemy k nemoc- nému naltoyte 70%. nasytiti, pf.: nebo oni buduu nalfyceny téj krmé 615; Ve všem v tom nebyla nallycena nemilost nevěrných židóv 383b. nà}, pronom.: naall jezukrist 12; neplnime žádostí naffieho téla 5b atd. nasinec, m.: żadny nallynecz nemnój, nullum nostrum 105?. Nat(h)anel, m., 7. os.: nikake by nata- nael v sbuor jeho mlazších přijat nebyl 132b, naučenie, n.: Jíde po nčm zástupóv mnoho... někteří pro nauczenye propter doctrinam 988. naučiti pf.: buude nauczena, kak jí býti tichu a milostivu (duše) 63%; učin chu tak, jakz gífu byli nauczeny (strážní) 396%, navedeni. — nauëiti sé: dim viece družce učíš, tiem lí: viece sám nauczilí 81%; (aby) divóm [1e činiti nauczil (učeník) 110b. navazovati, impf.: činiechu sobč tkanice široké a na nč nawazowachu ostrého trnie (mistři židovští) 344%. navrácenie, n.: královstvie nebeského nawraczenye 132. navraeovati sé, impf.: váem nevérnym, a jesto [fe k svym hfiechóm nawraczugy 442 ; nawraczígi [1e k svému bohu (lidé) 2632.
330 napomínate 50b, upomínáte; napomí- nage je z slibu praví a řka (hosp din) 2952. naposledy v. najposledy. na-přěd, adv.: zástupové, ješto jdiechu i nazad i naprzied, volách a řkúce 318%. náprvé v. prvé. naprzniti, pf., zlehciti: chtiece jeho učenie naprznyty, otázachu jeho (Zidové o jez.) 323b. napsati, pf.: aby je... od sebe pustili (židé své ženy) dadúce jim knížky a na nich napiffyce jich viny 300b; to jisté ètenie, jesto byl nap£al (sv. Matéj) 12; Ten geft... prvÿ svaté étenie napî- [fal t. naraditi, pf., navésti: Ale knieZata popová a starší naradychu lidi, aby prosili Barabana 375b. narázéti sé, impf., voditi se: Nikdy [ie ovoce nenarazei z tebe až na věky (o fíku) 321^; Dobro by bylo jemu, by [fie byl nenarazel ten člověk (Jidáš) 372b. národ, m. — Rod, plod: kto je jeho mátě neb jeho příbuzný, ne skrze narod tělestný, ale skrze sjednánie duchovné ukazuje (jez.) 209b; venz sé veliky narod ryb sebral (v nevod) 227*; juz nebudu píti z toho naroda vinničieho 372b. — Pokolení: narod lidsky, genus 116b; pro obój narod ženský i mužský 210%. — Národ: od Abrahama až do Davida narodow čtrnácte 2%. naroditi, pf., poroditi: Jejiemžto v svatém životě jediná svatého ducha moc... tě gelt počala i narodyla v pravém člověčiem podobenství 379%. — naro- diti sé: jenz [íe jmá narodyty, nascitur 17b; když juž větev jeho měkka bude a listie fie narodylo (dřeva fikového) 3515. narozenie, n.: Knihy narozeníe jezu- krista, generationis 1%. narozovati sé, impf.: co králóv v krá- lovstvi israhelském fie narozugie 23b; Jakožto z ještěróv jestérové [ie naro- zug1] 346b, nasaditi, pf., zaloziti: hospodář, jenž bieffie naffadyl vinici 325%. nasëti, pf.: prisel neprietel ... i naffaal stoklasy v prostřed pšenice 221b. násilé, n.: některé, ješto nám zbozie svétské na[filím odjímaji, mámy trpéti 80%; nikomému naffile neciniti 126), násilně, adv., velice: A ti pak, jesto s ancikristem ostanü, proti krestanstvu naffilnye hnévivi a líti budú 27%: nebo jej naffilnye ctiechu (jez.) 2442; vzro- stete naffilnye a kïrestanstvo rozplo- díte po všem světu (apošt.) 225. násilník, m.: byl jeden nafilnyk, tyranni 2928. následovánie, n.: Dřéve než-li prosil, naffledowanye ukázal (malomo: ny), culturam 98b. následovati, impf.: ktozkolivék nallle- dugye jeho jména (jez.) 115; nafleduyz onoho centuriona, imitare 1052. následovník, m.: Vy ste, praví, .. . nafíle- downícy sé ucinili kostelóv božích 295b. Nason, m., jm. os.: Naalon pak urodil Salmona 1b. nastojte, interj.: když diemy k nemoc- nému naltoyte 70%. nasytiti, pf.: nebo oni buduu nalfyceny téj krmé 615; Ve všem v tom nebyla nallycena nemilost nevěrných židóv 383b. nà}, pronom.: naall jezukrist 12; neplnime žádostí naffieho téla 5b atd. nasinec, m.: żadny nallynecz nemnój, nullum nostrum 105?. Nat(h)anel, m., 7. os.: nikake by nata- nael v sbuor jeho mlazších přijat nebyl 132b, naučenie, n.: Jíde po nčm zástupóv mnoho... někteří pro nauczenye propter doctrinam 988. naučiti pf.: buude nauczena, kak jí býti tichu a milostivu (duše) 63%; učin chu tak, jakz gífu byli nauczeny (strážní) 396%, navedeni. — nauëiti sé: dim viece družce učíš, tiem lí: viece sám nauczilí 81%; (aby) divóm [1e činiti nauczil (učeník) 110b. navazovati, impf.: činiechu sobč tkanice široké a na nč nawazowachu ostrého trnie (mistři židovští) 344%. navrácenie, n.: královstvie nebeského nawraczenye 132. navraeovati sé, impf.: váem nevérnym, a jesto [fe k svym hfiechóm nawraczugy 442 ; nawraczígi [1e k svému bohu (lidé) 2632.
Strana 331
331 navrátiti, pf.: Měj utrpenie ke mné a všeckoť nawraczy 293%; Nawrat svuoj meč na jeho miesto 3739. — navrátiti sé: Juž na počátek těchto knih [fe nawrathmy 32. navščěvovánie, n.: měl časté buožie vi- děnie, andělské nawl[czewowanýe 41. navséévovati, impf.: on sem i tam cho- diese nemocnych nauultyewugie (jez.) 57%; tu lidí dobrých náboženstvím a pûtmi geft nawítyewowana (hlava sv. Jana v Dysse) 2422, navščievenie, n.: tomuto nemocnému potřebie jest tvého slova nawftyewenye visitatione 1052, navščieviti, pf.: přišel hospodin, aby naw[fcziewil svych apoštolóv smutek 249%. na-zad, adv., vzadu: zástupové, ješto jdiechu i nazad i napřed, volách a řkúce 318%. na-zajtřie, adv.: nazaytrzíe pak vracije se do mésta, vzechté se jemu jiesci (jez. 3235; aby kazdy sluzebník byl tak hotov ..., jako by inhed nazaytrzie mél s svym pánem na süd vstüpiti 358b, druhy den. Nazarenus: Nazareuas (sic), praví, bude jemu jmě (Josefovi) 29b. Nazaret, f., jm. místní: prorok od na- zareth kalilejské 321%. nazaretský, adj.: Tento také byl s ježíšem nazaretíkým (Petr) 374b. naznamenati, pi., poznamenati: my pak. . skrze znamenie svatéh (!) kfizma mi- losti ducha svatého [me naznamenany 462. nazvati, pf.: Odkud je to věděla nazwaty jej synem davidovým 257%; Tiem jmenem jej naffwali svati andélové 19%; duch také vietr někdy nazwan geít, vocatur 605. nazývati, impf.: všecky ty, ješto jeho vuoli plnie, nazywa bratří, mát ř a sestry (jez) 65; bohem i pánem je(j) nazýwagie, invocans 98b. ne, adv. Ne: Což žena činí, muž nemuoz učiniti 74%; nic nás odzývaj, nic nás nemeíkay 108%; bez svaté cerekvi žáden i nemuoz spasen byti 1394, v. také žádný; i jednoho vlasa nemuozeff biela neb ërna učiniti 75b, — První život člověčí byl tak nesmrtediny, že by člověk byl mohl nikdy neumrzetý 41°, nemohl umříti; skrze zemi díéve řečenú nerozumíety jest země téjto 80b, není rozuměti; (abychom snad) chtiece křiví přísežníci nebyty, něco horšieho učinili 241% nechtíce býti; lze je každému téj moci nepozywaty 153%; by toho lze nebylo, zajisté on by nebyl sál 216%; že člověku nelzie bude nikdy umřieti 42%; Toť mlazší tvoji činie to, ještoť jim nenye lze činiti v sobotu 195; nic vám nebude nelzie 279; Budeš nemílowaty svého nepřietele 81), nendvidéti. — nejsem živ v dřevních hfiesiech, ale všakž podlé přirozenie neygllem umřel 27495, neumřel jsem; nemožechu řéci, by byli nefhrzeffilli (diábli) 118b. — zjevni bojové ne tak škodně zkazie zemi jakžto vnitřní 183; konec ne vždy znamenává zhynutie 161%, atd. — Srdcet on vází, ne zbozie (bóh) 54%; chudí duchovné, tovéz ne naduty 63*; svině jest nenayczift[lie zviere 1192, nejnečistší. Nikoliv: Chceš-li, pój- demt a sbéřem ji (stoklasu). I vece: Ne, snad sbierajíce stoklasu, vytrhali byste... i pšenici 221b. neb v. nebo. nebe, n.: o stvoření nebe i země 2%; otec nebýe a země 192b; Tehdy nebeffa sě otevřechu 382; coeli alta 1672. nebeský, adj.: v nebelké království 2b; na onu nebelku huoru, coelestem 98%. nebezpečenstvie, n.: bojíte sě nebezpe- czienftwie 113b; v potřebách a w ne- bezpeczienftw1 sila potfebna jest 1143, nebezpeénÿ, adj.: na tomto nebez- pecznem moti 230b. nebo, neb, anebo, aneb, -/, conj. — Neboť, protože, že: Zvěstuji radost a veselé veliké, nebo sě jest dnes narodil spa- sitel 39; Želéše (bůh), že člověka stvořil, neb vidieše, že padl 43%; Pust ji, nebuot volá po nás 2565; uslyš ji, nebt volá po nas 258b. — Neb odporovací, rozlucovací: jakž měsiece přibývalo neb ubývalo 58%; hřiešníci své viny okrašijí, jakoby jich málo bylo nebo ovšem nic nebylo 371b; pomném sé, že smy lidé, že též, Anebo horšie či- nímy 87%; ti čarodějníci anebo musejí řéci, že těch hvězd ty země nejmají,
331 navrátiti, pf.: Měj utrpenie ke mné a všeckoť nawraczy 293%; Nawrat svuoj meč na jeho miesto 3739. — navrátiti sé: Juž na počátek těchto knih [fe nawrathmy 32. navščěvovánie, n.: měl časté buožie vi- děnie, andělské nawl[czewowanýe 41. navséévovati, impf.: on sem i tam cho- diese nemocnych nauultyewugie (jez.) 57%; tu lidí dobrých náboženstvím a pûtmi geft nawítyewowana (hlava sv. Jana v Dysse) 2422, navščievenie, n.: tomuto nemocnému potřebie jest tvého slova nawftyewenye visitatione 1052, navščieviti, pf.: přišel hospodin, aby naw[fcziewil svych apoštolóv smutek 249%. na-zad, adv., vzadu: zástupové, ješto jdiechu i nazad i napřed, volách a řkúce 318%. na-zajtřie, adv.: nazaytrzíe pak vracije se do mésta, vzechté se jemu jiesci (jez. 3235; aby kazdy sluzebník byl tak hotov ..., jako by inhed nazaytrzie mél s svym pánem na süd vstüpiti 358b, druhy den. Nazarenus: Nazareuas (sic), praví, bude jemu jmě (Josefovi) 29b. Nazaret, f., jm. místní: prorok od na- zareth kalilejské 321%. nazaretský, adj.: Tento také byl s ježíšem nazaretíkým (Petr) 374b. naznamenati, pi., poznamenati: my pak. . skrze znamenie svatéh (!) kfizma mi- losti ducha svatého [me naznamenany 462. nazvati, pf.: Odkud je to věděla nazwaty jej synem davidovým 257%; Tiem jmenem jej naffwali svati andélové 19%; duch také vietr někdy nazwan geít, vocatur 605. nazývati, impf.: všecky ty, ješto jeho vuoli plnie, nazywa bratří, mát ř a sestry (jez) 65; bohem i pánem je(j) nazýwagie, invocans 98b. ne, adv. Ne: Což žena činí, muž nemuoz učiniti 74%; nic nás odzývaj, nic nás nemeíkay 108%; bez svaté cerekvi žáden i nemuoz spasen byti 1394, v. také žádný; i jednoho vlasa nemuozeff biela neb ërna učiniti 75b, — První život člověčí byl tak nesmrtediny, že by člověk byl mohl nikdy neumrzetý 41°, nemohl umříti; skrze zemi díéve řečenú nerozumíety jest země téjto 80b, není rozuměti; (abychom snad) chtiece křiví přísežníci nebyty, něco horšieho učinili 241% nechtíce býti; lze je každému téj moci nepozywaty 153%; by toho lze nebylo, zajisté on by nebyl sál 216%; že člověku nelzie bude nikdy umřieti 42%; Toť mlazší tvoji činie to, ještoť jim nenye lze činiti v sobotu 195; nic vám nebude nelzie 279; Budeš nemílowaty svého nepřietele 81), nendvidéti. — nejsem živ v dřevních hfiesiech, ale všakž podlé přirozenie neygllem umřel 27495, neumřel jsem; nemožechu řéci, by byli nefhrzeffilli (diábli) 118b. — zjevni bojové ne tak škodně zkazie zemi jakžto vnitřní 183; konec ne vždy znamenává zhynutie 161%, atd. — Srdcet on vází, ne zbozie (bóh) 54%; chudí duchovné, tovéz ne naduty 63*; svině jest nenayczift[lie zviere 1192, nejnečistší. Nikoliv: Chceš-li, pój- demt a sbéřem ji (stoklasu). I vece: Ne, snad sbierajíce stoklasu, vytrhali byste... i pšenici 221b. neb v. nebo. nebe, n.: o stvoření nebe i země 2%; otec nebýe a země 192b; Tehdy nebeffa sě otevřechu 382; coeli alta 1672. nebeský, adj.: v nebelké království 2b; na onu nebelku huoru, coelestem 98%. nebezpečenstvie, n.: bojíte sě nebezpe- czienftwie 113b; v potřebách a w ne- bezpeczienftw1 sila potfebna jest 1143, nebezpeénÿ, adj.: na tomto nebez- pecznem moti 230b. nebo, neb, anebo, aneb, -/, conj. — Neboť, protože, že: Zvěstuji radost a veselé veliké, nebo sě jest dnes narodil spa- sitel 39; Želéše (bůh), že člověka stvořil, neb vidieše, že padl 43%; Pust ji, nebuot volá po nás 2565; uslyš ji, nebt volá po nas 258b. — Neb odporovací, rozlucovací: jakž měsiece přibývalo neb ubývalo 58%; hřiešníci své viny okrašijí, jakoby jich málo bylo nebo ovšem nic nebylo 371b; pomném sé, že smy lidé, že též, Anebo horšie či- nímy 87%; ti čarodějníci anebo musejí řéci, že těch hvězd ty země nejmají,
Strana 332
332 anebo že ten osud, o němžto mluvie, nice nenie 23b. — A, či, pak slučovací: Usty svými nebo nehty neuražujme 44%; po veselí neb radosti 4%; (nevizi) bychom jemu byli povolni a dobro- volni nebo mírní 72b; Nebo počíná sě blahoslavenstvie od pokory 63%, pak atd. neéas, m., nepohoda: pro neczall, pro zimu a pro bláto nesnadno jest běžeti 353%. nečistota, f.: diela našeho těla, ješto jsú smilstvo, necziftota ... 938. nečistý, adj.: svině jest nenaycziltí(1e zvieře, immundissimum 1192. něčso, pronom.: Pak-h kto nyeczo ne- rozumie, nemá proto nenávidéti, aliquid 78b, abychom jako nyeczo drahého skrze žádost nebeskü voněli 24%; Nyeczo pak veliké věci tito třie králi nám znamenati dávají 24%. — by oni mohli písmo křivě na svú stranu vy- loziti, a tudy svü zlost nyeczo pokryti 183b, trochu; že sé zdá&e to nyeczo těžko těm, jesto slySiechu 198%; o těch hodech ... nyeczo pomyslme 27b, trochu. nečstně, adv.: (mnozí mnicha posúdie) sami... kradüce a necztnye sé obiera- jíce 86b. neéstny, adj., bezectny: Necztnych domóv pro zlý príklad (aby) sč chovali (apo- štolové) 155%, Ten necztný život vedieše (bratr) 312%, všickni tací opilí horší jst a necztnyeylly nezli psi 2842. nedaleko, adv.: bieše nedaleko ... stádo vepřóv 117%. neděle, f.: od dnešnieho dne až do veliky noci šest nedyel jest 49b. nedělský, adj.: še(s)t dní nedýelíkich, jichžto sě nepuostíme 49b. nedieka, f., vina, špatnost: Velikú nedyeku tuto jmají mistři židovští na sč, že, jsúce pastýři, obyčej lčský na sobě ukazovächu 1422, nedochodič, m., nedochůdče, nízká bytost: přebývaje w nedochuodýcý, nejměl jsi mrzkosti v tento v náš smrtedlný přiebytek své svétlosti nachyliti 378b. nedostatek, m. — Nedostatek: nedoftatki trpím, tenuitas 169*: malost délníkóv znamenava nedoftatek kazatelóv 142b. — Chyba, vada: cizích lidi nedoltatki mámy nésti a trpéti 765; nad nedo- [tatkí rozliénych lidí jmaje smilovánie, imperfectioni 982. nedóstojny, adj.: zdáse sé jemu, by byl nedoftogien bliz jiej piebyvati (Josef o Marii), indignum 17%; Nenie to ne- doftoynye našemu vykupitelovi, že sebe dal pokusiti 47%. nedotčený, part. adj.: matka ničím zlým nedotczena, intacta 158. neduh, m.: (chodiese Ježíš) uzdravuje vsecky neduu' i 56b. neduha, f.: Neduha nemoc slove, nemoc dlúhá 58%. neduchovenstvie, n., bezbožnosti: synové israhel... na huoru vzníti nemoziechu pro své neduchowenítwie a nemi- losrdenstvie 97b. neduchovné, adv.: Ale tato naucenie ne- duchownye jmají rozuména byti 842. nehet, m.: Usty svými nebo nehtí ne- uražujme 44%. nehoda, f., zrůda: (andělé) sberú z jeho královstvie všecky nehody i vpustie je v komín 226b. něhodiek, adv.: nýehodyek, sluho věrný 7b, nehodny, adj. neuZiteeny: v zelinu smrdutú, k ničemuž nehodnu 225%, nechaj, nechaf (z impt. nechajt): nechay, vizme, ptríde-liť Heliáš 376b: nechat umrlí své umrlé pohfebují 108b. neehati, impf.: Nechayte, af obé roste až do žní 92215; A nechaw mésta Na- zaret, jide i bydli v Kafarnaum 512. nejeden, num.: Negiednu tesknosti jst ranéni (lidé hii$ni) 612. někak, adv., nějak: by syn bozi prika- zanie nyekak jinak chtěl přeložiti 358%. někaký, pronom., nějaký: že proti nám řeč nyekakeho posměcha... vynde 212b; s hlasem tak zvučným, jako by byla nyekaka veliká... trúba 356b. nekázaný, adj., nespořádaný, nezvedený: Ten bieše velmi necazaný (bratr) 312%; jsú vsickr.i k dobrému léní a nekazany 58b. někdy, adv.: z té ženy, ješto byla nyekdy žena sluhy, quondam 1b; A velmi právé duch také vietr nyekdí nazván jest 60b. nékolikrát, adv.: na jinych miestech nyekolkrat éteme, Ze... 190b.
332 anebo že ten osud, o němžto mluvie, nice nenie 23b. — A, či, pak slučovací: Usty svými nebo nehty neuražujme 44%; po veselí neb radosti 4%; (nevizi) bychom jemu byli povolni a dobro- volni nebo mírní 72b; Nebo počíná sě blahoslavenstvie od pokory 63%, pak atd. neéas, m., nepohoda: pro neczall, pro zimu a pro bláto nesnadno jest běžeti 353%. nečistota, f.: diela našeho těla, ješto jsú smilstvo, necziftota ... 938. nečistý, adj.: svině jest nenaycziltí(1e zvieře, immundissimum 1192. něčso, pronom.: Pak-h kto nyeczo ne- rozumie, nemá proto nenávidéti, aliquid 78b, abychom jako nyeczo drahého skrze žádost nebeskü voněli 24%; Nyeczo pak veliké věci tito třie králi nám znamenati dávají 24%. — by oni mohli písmo křivě na svú stranu vy- loziti, a tudy svü zlost nyeczo pokryti 183b, trochu; že sé zdá&e to nyeczo těžko těm, jesto slySiechu 198%; o těch hodech ... nyeczo pomyslme 27b, trochu. nečstně, adv.: (mnozí mnicha posúdie) sami... kradüce a necztnye sé obiera- jíce 86b. neéstny, adj., bezectny: Necztnych domóv pro zlý príklad (aby) sč chovali (apo- štolové) 155%, Ten necztný život vedieše (bratr) 312%, všickni tací opilí horší jst a necztnyeylly nezli psi 2842. nedaleko, adv.: bieše nedaleko ... stádo vepřóv 117%. neděle, f.: od dnešnieho dne až do veliky noci šest nedyel jest 49b. nedělský, adj.: še(s)t dní nedýelíkich, jichžto sě nepuostíme 49b. nedieka, f., vina, špatnost: Velikú nedyeku tuto jmají mistři židovští na sč, že, jsúce pastýři, obyčej lčský na sobě ukazovächu 1422, nedochodič, m., nedochůdče, nízká bytost: přebývaje w nedochuodýcý, nejměl jsi mrzkosti v tento v náš smrtedlný přiebytek své svétlosti nachyliti 378b. nedostatek, m. — Nedostatek: nedoftatki trpím, tenuitas 169*: malost délníkóv znamenava nedoftatek kazatelóv 142b. — Chyba, vada: cizích lidi nedoltatki mámy nésti a trpéti 765; nad nedo- [tatkí rozliénych lidí jmaje smilovánie, imperfectioni 982. nedóstojny, adj.: zdáse sé jemu, by byl nedoftogien bliz jiej piebyvati (Josef o Marii), indignum 17%; Nenie to ne- doftoynye našemu vykupitelovi, že sebe dal pokusiti 47%. nedotčený, part. adj.: matka ničím zlým nedotczena, intacta 158. neduh, m.: (chodiese Ježíš) uzdravuje vsecky neduu' i 56b. neduha, f.: Neduha nemoc slove, nemoc dlúhá 58%. neduchovenstvie, n., bezbožnosti: synové israhel... na huoru vzníti nemoziechu pro své neduchowenítwie a nemi- losrdenstvie 97b. neduchovné, adv.: Ale tato naucenie ne- duchownye jmají rozuména byti 842. nehet, m.: Usty svými nebo nehtí ne- uražujme 44%. nehoda, f., zrůda: (andělé) sberú z jeho královstvie všecky nehody i vpustie je v komín 226b. něhodiek, adv.: nýehodyek, sluho věrný 7b, nehodny, adj. neuZiteeny: v zelinu smrdutú, k ničemuž nehodnu 225%, nechaj, nechaf (z impt. nechajt): nechay, vizme, ptríde-liť Heliáš 376b: nechat umrlí své umrlé pohfebují 108b. neehati, impf.: Nechayte, af obé roste až do žní 92215; A nechaw mésta Na- zaret, jide i bydli v Kafarnaum 512. nejeden, num.: Negiednu tesknosti jst ranéni (lidé hii$ni) 612. někak, adv., nějak: by syn bozi prika- zanie nyekak jinak chtěl přeložiti 358%. někaký, pronom., nějaký: že proti nám řeč nyekakeho posměcha... vynde 212b; s hlasem tak zvučným, jako by byla nyekaka veliká... trúba 356b. nekázaný, adj., nespořádaný, nezvedený: Ten bieše velmi necazaný (bratr) 312%; jsú vsickr.i k dobrému léní a nekazany 58b. někdy, adv.: z té ženy, ješto byla nyekdy žena sluhy, quondam 1b; A velmi právé duch také vietr nyekdí nazván jest 60b. nékolikrát, adv.: na jinych miestech nyekolkrat éteme, Ze... 190b.
Strana 333
333 některý, pronom. — Néktery, méjaky: jakž jest obyčej nyekterich lidí, ali- guantis 101%; jde z úmysla na nyektere miesto, aby mobl zenu viděti 74%. — Jakýsi: Ale v který čas jsú tyto svaté ženy přišly k hrobu, o tom jest nyektere nesnadenstvie, quaedam 392*. — V enu- meraci: jíde po ném zástupóv mnoho. Nyekterzy pro milovánie, Nyekterzy pro nautenie, nyekterzy pro divanie A nyekterzý pro uzdravenie 982. někto, pronom.: to, co kto sám činí, lépe muož znáti než-li to, ješto činí nyekto jiný 87%. nelepota, f.: aby nikte pro svü nele- potu... sé nerozpacil 125%. nelubé, adv.: velmé nelbye sś mśóli k tomu, coZ vidiechu (Zidové) 219b, nelubost, f.: Co máte nelibofty k téjto ženě? 372%; ze k němu jměl velikü nelibuoft, kdyz shřešil (bůh k člověku) 42b, nelubý, adj.: Tehdy vidüce knieZata popova a mistři divy, ješto učinil (jez.) . . , nelibo jim biese 3212. nemáhati, impf., nemocen, sláb byt: (toho času) lid pohanský počal nema- haty 135%; když já svého bližnieho vizi nemahagice 274b, nemalý, adj.: Nemalu vinu jmají židové na sé 1375; Nemale utěšenie jest irpěti pro jezukrista 159%. nemilosrdenstvie, n.: Herodosové ne- mílofrdenítwie zahubilo (dietky) 379b. nemilost, f., zloba: Ve všem v tom nebyla nasycena nemiloft nevěrných židóv 383b. nemilostivé, adv., memilosrdné: tepete pésti nemíloftywie 505; ode všech svych dluzníkóv ... nemíloftíwie dlu- hév potiebovachu 2972. nemilostivý, adj., nemilosrdný: před no- hami nemiloftywych sûdci 28%; (aby) potlačil blavu nemiloftyweho hada, impii 198. nemilovänie, n.: proto} w nemilowany nepfietele toto naučenie dáno jest 81b, nemili 81b, nemnoho, adv.: Nemnoho viece chci mluviti 103b, o málo více. nemoc, f. — Slabosť: nachyliv sé na&iej nemocy, ad infirmitatem 98%. — Nemoc: zbaviv jej nemocy a languore 101b, nemocný, adj. — Slabý: ještě smy ne- moczny, nejsme silni 1134, — Nemocný: (chodieše Ježíš) uzdravuje všecky ne- duhy a všecky nemoczne 56b, nemůúdřě, adv.: Co sě mýlíš, Josefe, co nemudrzíe myslíš, imprudenter 17b. nemüdrost, f: w takü nemudroft bieše lid... upadl, dementiam 163b. nemidry, adj.: s onśmi pannami ne- mudrimi 11%; jich feć(i) nic nenie ne- mudrzieyfheho (duchovnikiv) 140b. němý, adj.: modlám slepým a nyemý 21%; nyema tvář jej ukázala (Krista) 21%; všeliké nyeme stvofenie 21b. — subst.: jakž byl diábel vypuzen, inhed promluvi nyemý 140%; jazyk nýemych bude prost t. nenáviděti, impf.: čiňte dobře těm, ješto vás nenawídye 75b: Nenawidme tohoto světa 55b; jediného buude nenawidyety, odio habebit 832. nenávist, f.: svrchovaná nenawilt a svrchované milovánie pravého roze- znánie nemůže jmieti 338b; k svému tëlu nejméj nenawilfty, odium 50%. nenávistník, m.: Nerod'e sé báti svych nenawiftnykow lítosti; persecutorum 1634. nenější, adj.: Ten křest Janóv hfieckôv neshlazováše, ale k nyenyeyllyemu křstu připravenie dáváše 34%. nenie, adv.: Hofe vám, ješto sč nenye smějete 24b. nepitomý, adj., nekrmený, netučný: Ktož je set na skále, ješto jest v srdci tvrdém a nepytomem seto 2202, neplodný, adj.: budeme jako země ne- plodna a trním porostlá 246b. nepodobenstvie, n., zemożnost, pośelilost: chtěl ukázati nepodobenítwie petro- vých slov (jez.) 272b. nepodobny, adj.: to, coz s& neumělým vidi nepodobno 63%; břemena těžká a k nesení nepodobna 343b; o sladkost, k vypraveni nepodobna 15%; nenie to velmi nepodobne k viefe 47%. nepokaleny v. pokaliti. nepokoj, m.: nestrachoval jsi sé... chu- doby, nepokoge pokusiti 3792. nepokojný, adj.: ktož proti svému bratru jest nepokogen 71%; jenž nad nepo-
333 některý, pronom. — Néktery, méjaky: jakž jest obyčej nyekterich lidí, ali- guantis 101%; jde z úmysla na nyektere miesto, aby mobl zenu viděti 74%. — Jakýsi: Ale v který čas jsú tyto svaté ženy přišly k hrobu, o tom jest nyektere nesnadenstvie, quaedam 392*. — V enu- meraci: jíde po ném zástupóv mnoho. Nyekterzy pro milovánie, Nyekterzy pro nautenie, nyekterzy pro divanie A nyekterzý pro uzdravenie 982. někto, pronom.: to, co kto sám činí, lépe muož znáti než-li to, ješto činí nyekto jiný 87%. nelepota, f.: aby nikte pro svü nele- potu... sé nerozpacil 125%. nelubé, adv.: velmé nelbye sś mśóli k tomu, coZ vidiechu (Zidové) 219b, nelubost, f.: Co máte nelibofty k téjto ženě? 372%; ze k němu jměl velikü nelibuoft, kdyz shřešil (bůh k člověku) 42b, nelubý, adj.: Tehdy vidüce knieZata popova a mistři divy, ješto učinil (jez.) . . , nelibo jim biese 3212. nemáhati, impf., nemocen, sláb byt: (toho času) lid pohanský počal nema- haty 135%; když já svého bližnieho vizi nemahagice 274b, nemalý, adj.: Nemalu vinu jmají židové na sé 1375; Nemale utěšenie jest irpěti pro jezukrista 159%. nemilosrdenstvie, n.: Herodosové ne- mílofrdenítwie zahubilo (dietky) 379b. nemilost, f., zloba: Ve všem v tom nebyla nasycena nemiloft nevěrných židóv 383b. nemilostivé, adv., memilosrdné: tepete pésti nemíloftywie 505; ode všech svych dluzníkóv ... nemíloftíwie dlu- hév potiebovachu 2972. nemilostivý, adj., nemilosrdný: před no- hami nemiloftywych sûdci 28%; (aby) potlačil blavu nemiloftyweho hada, impii 198. nemilovänie, n.: proto} w nemilowany nepfietele toto naučenie dáno jest 81b, nemili 81b, nemnoho, adv.: Nemnoho viece chci mluviti 103b, o málo více. nemoc, f. — Slabosť: nachyliv sé na&iej nemocy, ad infirmitatem 98%. — Nemoc: zbaviv jej nemocy a languore 101b, nemocný, adj. — Slabý: ještě smy ne- moczny, nejsme silni 1134, — Nemocný: (chodieše Ježíš) uzdravuje všecky ne- duhy a všecky nemoczne 56b, nemůúdřě, adv.: Co sě mýlíš, Josefe, co nemudrzíe myslíš, imprudenter 17b. nemüdrost, f: w takü nemudroft bieše lid... upadl, dementiam 163b. nemidry, adj.: s onśmi pannami ne- mudrimi 11%; jich feć(i) nic nenie ne- mudrzieyfheho (duchovnikiv) 140b. němý, adj.: modlám slepým a nyemý 21%; nyema tvář jej ukázala (Krista) 21%; všeliké nyeme stvofenie 21b. — subst.: jakž byl diábel vypuzen, inhed promluvi nyemý 140%; jazyk nýemych bude prost t. nenáviděti, impf.: čiňte dobře těm, ješto vás nenawídye 75b: Nenawidme tohoto světa 55b; jediného buude nenawidyety, odio habebit 832. nenávist, f.: svrchovaná nenawilt a svrchované milovánie pravého roze- znánie nemůže jmieti 338b; k svému tëlu nejméj nenawilfty, odium 50%. nenávistník, m.: Nerod'e sé báti svych nenawiftnykow lítosti; persecutorum 1634. nenější, adj.: Ten křest Janóv hfieckôv neshlazováše, ale k nyenyeyllyemu křstu připravenie dáváše 34%. nenie, adv.: Hofe vám, ješto sč nenye smějete 24b. nepitomý, adj., nekrmený, netučný: Ktož je set na skále, ješto jest v srdci tvrdém a nepytomem seto 2202, neplodný, adj.: budeme jako země ne- plodna a trním porostlá 246b. nepodobenstvie, n., zemożnost, pośelilost: chtěl ukázati nepodobenítwie petro- vých slov (jez.) 272b. nepodobny, adj.: to, coz s& neumělým vidi nepodobno 63%; břemena těžká a k nesení nepodobna 343b; o sladkost, k vypraveni nepodobna 15%; nenie to velmi nepodobne k viefe 47%. nepokaleny v. pokaliti. nepokoj, m.: nestrachoval jsi sé... chu- doby, nepokoge pokusiti 3792. nepokojný, adj.: ktož proti svému bratru jest nepokogen 71%; jenž nad nepo-
Strana 334
334 koynymí... světa) 62b. nepokora, f.: Znamenajme, kak tě buožie pokora a kak tě naše nepokora 48b, neposkvrnény, adj.: matka nepolkwr- nyena, incorrupta 15%. neposlusenstvie, n.: skrze pýchu, ne- poífluffenftwiíe, lakomstvie 24b, neposluśny, adj.: proti nepolllulinym lidem, rebelles 167%; ti jediné jsú ne- poíflufíní, inoboedientes 116b. nepotiébny, adj., zbytečný: že setie sto- klasy netoliko bylo škodné, ale také nepotrziebne 223%. nepřátelský, adj.: když nás z neprzatelíku rukú vypravuje (hospodin) 116b. nepravda, f.: že padl z té pravedlnosti a neviny... u velikń neprawdu 432, neprávě, adv.: za to, coż byl neprawie dobyl, chtěl čtvero to navrátiti 54%. nepravedlnost, f.: vnitř biechu plni hřiechó a vsie neprawedlnolt: 346%. nepravý, adj., lichy: (když) stará smrt nad vším človečstvím neprawie pan- stvie ukazováše 378%. neprázdn, f., zanepráždnění: pro přie- lišnúů neprazden 196%. nepřěstávajúcí, adj. z pt.: Vezde tvá moc neprzeftawagicíe, indeficiens 104b. nepfietel, m.: diábla, silného našeho neprzietele 32. nepfiezn, f.: velmě bude věcšie zlost a neprzíezen proti krestanstvu 27%; aby neprziezen ukázal oráčovi 223%; aby sé neprziezny nebáli, persecutionem 162%. Neptalim, jm. země: v krajích Zabulon a neptalym 51%. nerad, adj.: aby tú (silů) tażeni byli nerady (lidé) 233b. nerovné, adv.: v tom nerownye a nesmy- slně mluvíte 189b, nedüsledné; jmól otce nerownye sprostnějšicho sebe (Mojżieś) 237%, daleko, nepoměrně. nerovny, adj.: Ze jme prorc£ie jest jemu nerowno (Janovi) 173b, nerozdčlený, adj.: on celý a nerozdyelení buoh 15b, indivisus; (slovo) v ničem cele nerozdyelene, integrum 16%. nerozdielný, adj.: Svatéj a nerozdielne trojice... znamenie 42b. nerozřiezený, adj.: (veždy jsa) nerozrzíe- zení, nerozdělený, inscissus 16%. kraluje (knieže tohoto nesčastný, adj.: O neduostojná a ne- [[cza[tna promeno 383b, nesééstie, n.: budńcie':o żivota prieliśnć sCestie nellczelty® 3882. nesenie, n.: Přivazují, praví, břemena těžká a k nellieny nepodobna 343b, nesjódnany, adj., neklidny, neuravnany, jenż nad nepokojnymi, nezgiednanymi kraluje (knieže tohoto světa) 62b. nesliény, adj., «ehezky: co jest nefílicz- ne o, kází víe zcíditi 32b; těmi ne- Ífhicznymí sváry 63%; A velmi jest to nelliczno, by to muż fekl 742. neslychany, adj.: Ale muky neflichane, nevídané na věky trpéti bude, inaesti- mabiles 38%; przyed tak neflychanu (Marii), ante tam ineffabilem 172. nesmierny, adj., zemirny: Pokorny mistr ... tá dvá apoštolů netresktal z ne- [[mierne''o lakomstvie 315b. nesmrtedlný, adj.: První život člověčí byl jest tak... nefmrtedIní 41b. nesmyslně, adv., nerozumné: co neffmy- {inÿe petije$, irrationabiliter 17b. nesmyslný, adj., nevrozumný: viece ne- návidie lidí než-li nelímyllnych zvieřat (diábli) 1194; že dietky nel[mýl[lne tak chválu bohu vzdáváchu 323*; jich žaloba bieäe neffmyllna 189b. nesnadenstvie, n., nesndz: kak ten rozum všemu čtení muož přijednán býti, ne- male nezlnadenitwie jest, difficultatis 1652. nesnadně, adv.: neífnadnye 35b. nesnadný, adj.: v nelnadni buoj jsme vstûpili (s diéblem) 3%. nesnazenstvie, n., nedbalost: tiem viece v ném netbánie by a neínazenftwie rostlo 217b. nesnaZné, adv.: an netbalivé a nef(naznye učenie poslúchá 217b, nesnažný, adj., nedbalý: on proto ne- přestal, by slova svého . .. i snažným i nefnaznym... nesál 215b; (spra- vedlIní) jsü léni a neffnazni k dobrÿm skutkuom 2908. nestatečný, adj., slabý: k neftateczney milosti žádné pochlebovánie nás ne- nachyluj 172b. nésti, impf.: An nellielie svuoj kfiż 3842, (jez.); że dfevo dobrć muoż kdy nelty zlé ovoce, facere 92%, ti, ješto neíľu velmi tvrdč, velmi
334 koynymí... světa) 62b. nepokora, f.: Znamenajme, kak tě buožie pokora a kak tě naše nepokora 48b, neposkvrnény, adj.: matka nepolkwr- nyena, incorrupta 15%. neposlusenstvie, n.: skrze pýchu, ne- poífluffenftwiíe, lakomstvie 24b, neposluśny, adj.: proti nepolllulinym lidem, rebelles 167%; ti jediné jsú ne- poíflufíní, inoboedientes 116b. nepotiébny, adj., zbytečný: že setie sto- klasy netoliko bylo škodné, ale také nepotrziebne 223%. nepřátelský, adj.: když nás z neprzatelíku rukú vypravuje (hospodin) 116b. nepravda, f.: že padl z té pravedlnosti a neviny... u velikń neprawdu 432, neprávě, adv.: za to, coż byl neprawie dobyl, chtěl čtvero to navrátiti 54%. nepravedlnost, f.: vnitř biechu plni hřiechó a vsie neprawedlnolt: 346%. nepravý, adj., lichy: (když) stará smrt nad vším človečstvím neprawie pan- stvie ukazováše 378%. neprázdn, f., zanepráždnění: pro přie- lišnúů neprazden 196%. nepřěstávajúcí, adj. z pt.: Vezde tvá moc neprzeftawagicíe, indeficiens 104b. nepfietel, m.: diábla, silného našeho neprzietele 32. nepfiezn, f.: velmě bude věcšie zlost a neprzíezen proti krestanstvu 27%; aby neprziezen ukázal oráčovi 223%; aby sé neprziezny nebáli, persecutionem 162%. Neptalim, jm. země: v krajích Zabulon a neptalym 51%. nerad, adj.: aby tú (silů) tażeni byli nerady (lidé) 233b. nerovné, adv.: v tom nerownye a nesmy- slně mluvíte 189b, nedüsledné; jmól otce nerownye sprostnějšicho sebe (Mojżieś) 237%, daleko, nepoměrně. nerovny, adj.: Ze jme prorc£ie jest jemu nerowno (Janovi) 173b, nerozdčlený, adj.: on celý a nerozdyelení buoh 15b, indivisus; (slovo) v ničem cele nerozdyelene, integrum 16%. nerozdielný, adj.: Svatéj a nerozdielne trojice... znamenie 42b. nerozřiezený, adj.: (veždy jsa) nerozrzíe- zení, nerozdělený, inscissus 16%. kraluje (knieže tohoto nesčastný, adj.: O neduostojná a ne- [[cza[tna promeno 383b, nesééstie, n.: budńcie':o żivota prieliśnć sCestie nellczelty® 3882. nesenie, n.: Přivazují, praví, břemena těžká a k nellieny nepodobna 343b, nesjódnany, adj., neklidny, neuravnany, jenż nad nepokojnymi, nezgiednanymi kraluje (knieže tohoto světa) 62b. nesliény, adj., «ehezky: co jest nefílicz- ne o, kází víe zcíditi 32b; těmi ne- Ífhicznymí sváry 63%; A velmi jest to nelliczno, by to muż fekl 742. neslychany, adj.: Ale muky neflichane, nevídané na věky trpéti bude, inaesti- mabiles 38%; przyed tak neflychanu (Marii), ante tam ineffabilem 172. nesmierny, adj., zemirny: Pokorny mistr ... tá dvá apoštolů netresktal z ne- [[mierne''o lakomstvie 315b. nesmrtedlný, adj.: První život člověčí byl jest tak... nefmrtedIní 41b. nesmyslně, adv., nerozumné: co neffmy- {inÿe petije$, irrationabiliter 17b. nesmyslný, adj., nevrozumný: viece ne- návidie lidí než-li nelímyllnych zvieřat (diábli) 1194; že dietky nel[mýl[lne tak chválu bohu vzdáváchu 323*; jich žaloba bieäe neffmyllna 189b. nesnadenstvie, n., nesndz: kak ten rozum všemu čtení muož přijednán býti, ne- male nezlnadenitwie jest, difficultatis 1652. nesnadně, adv.: neífnadnye 35b. nesnadný, adj.: v nelnadni buoj jsme vstûpili (s diéblem) 3%. nesnazenstvie, n., nedbalost: tiem viece v ném netbánie by a neínazenftwie rostlo 217b. nesnaZné, adv.: an netbalivé a nef(naznye učenie poslúchá 217b, nesnažný, adj., nedbalý: on proto ne- přestal, by slova svého . .. i snažným i nefnaznym... nesál 215b; (spra- vedlIní) jsü léni a neffnazni k dobrÿm skutkuom 2908. nestatečný, adj., slabý: k neftateczney milosti žádné pochlebovánie nás ne- nachyluj 172b. nésti, impf.: An nellielie svuoj kfiż 3842, (jez.); że dfevo dobrć muoż kdy nelty zlé ovoce, facere 92%, ti, ješto neíľu velmi tvrdč, velmi
Strana 335
335 své manželstvo, duostojně je držiec a chovajíc 221%, snášejí. nestud, m., nesioudnost: ješto svým neftudem váecky zlé ženy byla pře- mohla (zlá žena) 325%. nestydlivy, adj.: aby zidové nelltydliwi i žádné omluvy nejměli 31b. nesvrehovaný, adj., nedokonalý: (zástu- pové) jakožto lérí lid a zameškalý a nelfwrchowanÿ, imperfecti 97b. nesyty, adj. menasyiny: (to) jesto po tvéj smrti nefyta zlost tvých nepřátal tobě učinila 388b. nešlechetenstvie, n., nešlechetnosi: také Lotovi ukazova jich nelllechetenítwi1e (hospodin o Sodomských) 207%. nešlechetnost, f.: že je krále Achaba a Jezabel z jich neflechetnofty tresktal (Eliáš) 1782. neslechetnÿ, adj.: Sluho neflechetny, veskent jsem dluh odpustil 87%; v zléj a nefflechetney žádosti 33%. netbalivě, adv., nedbale: Proč ste k svému dobrému tak netbaliwie zpósobeni? 1855. netbánie, n., nedbalost: tiem viece v ném netbanye by a nesnaženstvie rostlo 2175; pro svü lenost a pro své netbanye 2195. nefoliko-£, adv.: pána netoliko tohoto světa, ale také nebeského královstvie 143, netoliko-jelikoë: A netoliko jich smrti Zeleimy, jelikoZ sè radujmy, Ze jsû svitézili 27b, nejen — nýbrž i; Potrebu svému blizniemu netolikoz, jelikož muožeš, ale i nad mocí činiti 55%. neučený, adj. z pt.: my sme lidé ne- ucziený, kak my móžem kázati (sv. apoštolové) 323%. neumělý, adj. z pt., neznalý, nevědcmý: to, což sč neumielým vidí nepodobno 632, neuměnie, n., nevědomost: on jim uka- zuje, že jich otázanie pochodí z veli- kého neumíenye 337%. neupřiemo, adv., nepřímo, tajně: hlédaj, kak tě zástupóv neuprzíemo zbyl, aby jich nesmútil (jez.) 110b. neustavičné, adv., nestále: (abychom) nikake proti tíjto véci neuftawicznye sč nepromčňovali 172b, neustavičný, adj., nestálý: tak skuoro padl a tak ráée neuftawiczen sé ucinil (Petr) 2715; Námésieínici jsá vsickni nevítawiczny 58P. neuZiteény, adj: Nevchod do kostela jako neuzyteczny, infructuosus 101b; malé véci à nevzyteczne, otiose dicta 1655. nevdééenstvie, n., zevdźk: tak v svém w newdyeczienftwi ustaviín: jsüce 350b, nevdéény, adj: nebudmy newdieczny, ingrati 100b. nevdééstvie, n., mevdéëénost: Vypraviv jich newdyeczltwie, vypravuje pak jich hubenstvie (jez. o zidech) 208b. nevěděnie, n., nevědomost: tento mohl pojiti z newiedyenýe (hfiech) 189%, nevědomě, adv., /ajné: andélové, jišto newiedomíe v smyslech človččích dě- lají, pfivodiece je k dobrému 95b. neveliky, adj.: o jedení newelke péée jměli (apoštolové) 262b, nevěra, f.: Židové, ješto jsú v svéj ne- wierzie ostali 3292. nevěřenie, n.: pro jediné vaše newierzie- nye budete ztraceni 1882. nevétiti, impf.: Když vám buudu ne- wierzítý a vás nenáviděti 26b. nevěrně, adv., nespravedlivě: zjevníci slovû ti, ješto newiernye zbožie dobý- vají 291b. nevěrný, adj. — Nevěžřící: on jest svatü cierkev rozdělil od tovařistva všech newiernych lidí, jakožto od židóv, po- hanóv a kacieřóv 5%, — Nevérecky: mistři židovščí biechu nalezli newiernu novinu a nové zlé naučenie 252*. — Nevérny, lstivy: Lisky jsû zvierätka velmé newierna 1105; newiernych lidí, infidelibus 101b. nevěsta, f. — Nevěsta: mladé newielta jest svatá cerekev 130b. — Szacha: (přišel jsem rozděliti) newieftu proti cti jejie, nurum 166b. nevidany, adj.: muky neslýchané, ne- widane na věky trpéti bude 382. nevidomy, adj., neviditelny, utajeny: proto vidomí divové svědčie, aby srdce vi- domých k vieře k newidomy věci při- táhli 149b. nevina, f.: že padl z té pravedlnosti a z newiný...u velikú nepravdu (člověk) 438,
335 své manželstvo, duostojně je držiec a chovajíc 221%, snášejí. nestud, m., nesioudnost: ješto svým neftudem váecky zlé ženy byla pře- mohla (zlá žena) 325%. nestydlivy, adj.: aby zidové nelltydliwi i žádné omluvy nejměli 31b. nesvrehovaný, adj., nedokonalý: (zástu- pové) jakožto lérí lid a zameškalý a nelfwrchowanÿ, imperfecti 97b. nesyty, adj. menasyiny: (to) jesto po tvéj smrti nefyta zlost tvých nepřátal tobě učinila 388b. nešlechetenstvie, n., nešlechetnosi: také Lotovi ukazova jich nelllechetenítwi1e (hospodin o Sodomských) 207%. nešlechetnost, f.: že je krále Achaba a Jezabel z jich neflechetnofty tresktal (Eliáš) 1782. neslechetnÿ, adj.: Sluho neflechetny, veskent jsem dluh odpustil 87%; v zléj a nefflechetney žádosti 33%. netbalivě, adv., nedbale: Proč ste k svému dobrému tak netbaliwie zpósobeni? 1855. netbánie, n., nedbalost: tiem viece v ném netbanye by a nesnaženstvie rostlo 2175; pro svü lenost a pro své netbanye 2195. nefoliko-£, adv.: pána netoliko tohoto světa, ale také nebeského královstvie 143, netoliko-jelikoë: A netoliko jich smrti Zeleimy, jelikoZ sè radujmy, Ze jsû svitézili 27b, nejen — nýbrž i; Potrebu svému blizniemu netolikoz, jelikož muožeš, ale i nad mocí činiti 55%. neučený, adj. z pt.: my sme lidé ne- ucziený, kak my móžem kázati (sv. apoštolové) 323%. neumělý, adj. z pt., neznalý, nevědcmý: to, což sč neumielým vidí nepodobno 632, neuměnie, n., nevědomost: on jim uka- zuje, že jich otázanie pochodí z veli- kého neumíenye 337%. neupřiemo, adv., nepřímo, tajně: hlédaj, kak tě zástupóv neuprzíemo zbyl, aby jich nesmútil (jez.) 110b. neustavičné, adv., nestále: (abychom) nikake proti tíjto véci neuftawicznye sč nepromčňovali 172b, neustavičný, adj., nestálý: tak skuoro padl a tak ráée neuftawiczen sé ucinil (Petr) 2715; Námésieínici jsá vsickni nevítawiczny 58P. neuZiteény, adj: Nevchod do kostela jako neuzyteczny, infructuosus 101b; malé véci à nevzyteczne, otiose dicta 1655. nevdééenstvie, n., zevdźk: tak v svém w newdyeczienftwi ustaviín: jsüce 350b, nevdéény, adj: nebudmy newdieczny, ingrati 100b. nevdééstvie, n., mevdéëénost: Vypraviv jich newdyeczltwie, vypravuje pak jich hubenstvie (jez. o zidech) 208b. nevěděnie, n., nevědomost: tento mohl pojiti z newiedyenýe (hfiech) 189%, nevědomě, adv., /ajné: andélové, jišto newiedomíe v smyslech človččích dě- lají, pfivodiece je k dobrému 95b. neveliky, adj.: o jedení newelke péée jměli (apoštolové) 262b, nevěra, f.: Židové, ješto jsú v svéj ne- wierzie ostali 3292. nevěřenie, n.: pro jediné vaše newierzie- nye budete ztraceni 1882. nevétiti, impf.: Když vám buudu ne- wierzítý a vás nenáviděti 26b. nevěrně, adv., nespravedlivě: zjevníci slovû ti, ješto newiernye zbožie dobý- vají 291b. nevěrný, adj. — Nevěžřící: on jest svatü cierkev rozdělil od tovařistva všech newiernych lidí, jakožto od židóv, po- hanóv a kacieřóv 5%, — Nevérecky: mistři židovščí biechu nalezli newiernu novinu a nové zlé naučenie 252*. — Nevérny, lstivy: Lisky jsû zvierätka velmé newierna 1105; newiernych lidí, infidelibus 101b. nevěsta, f. — Nevěsta: mladé newielta jest svatá cerekev 130b. — Szacha: (přišel jsem rozděliti) newieftu proti cti jejie, nurum 166b. nevidany, adj.: muky neslýchané, ne- widane na věky trpéti bude 382. nevidomy, adj., neviditelny, utajeny: proto vidomí divové svědčie, aby srdce vi- domých k vieře k newidomy věci při- táhli 149b. nevina, f.: že padl z té pravedlnosti a z newiný...u velikú nepravdu (člověk) 438,
Strana 336
336 nevinně, adv.: každému člověku, kakžby kolivěk na tomto svété newínnye... přebýval, jest potřebie... svatého pokřštěnie 40b. nevinný, adj.: on je tiem newynen 216%; (jez.) sé oféroval oférá newynu 6b; O smrti drahých mučeníkóv a ne- winnych dietek, innocentium 25b. nevod, m., sí?: podobno jest královstvie nebeské newodu pustenu v more 2278; Naplněn bude ten jistÿ newod 231b, nezhynujüei, part. adj., nehynoucí: Slunce jsem, vece nezhynugyczie, incorrupti- bilis 100^, neznámý, adj.: neb jsem jim pro své člověčstvie neznam (jez. o židech) 205b. — subst.: Jonáš byl neznamý a příchozí 207b. nezpósobný, adj., nezpůsobilý: (aby) uči- nila sé nezpollobna k naučení (duše) 638. než, -li, konj.: v celém roce nenie viece nez tíi sta a Sestdesát dní 495; dřéve nez sé narodil na tento svét, slul je- žíšem 18b; jsû tvrdäie nezli kamenie (srdce židóv) 21b. našeho myšlenie diábel věděti nemóž, nez skrze zje- venie znamenie muož sč vtípiti 255%, ale. niés, niee, nie, -Ze, pronom. à adv. — Nic: Tento oheň nýcz jiného nenie jedno milovánie 75; nycz nenie divno před božím obličejem, nycz veliko, nycz draho 106%, nícz nám nenie tak potřebného jako naše spasenie 111%, nycz našich věcí ... tajno nenie 165%, že ten osud, o němžto mluvie, nýcze nenie 23b; to jest všecko před ním jako stieň a jako nýcz a jako květ uvadlý 106%; matka nyczym zlým ne- dotčená 15%, atd. — ten div nyczym menší nebyl než prvý 246% o nic, jenz by nycz sé nedotekl 196b, niceho; jest div velmi veliký z nýczehoz všecko stvoliti 57b; nejsem povinen z nyczie- huoz poétu vydati 367b. — Nikoli: nycz viece neż tfidceti a šest dni... ostane 49b; to všecko pokušenie zde vně bylo, ale vnitř v něm nýcz nebylo (v jez) 47b. — v-nivet: sám by sě inhed w nywecz obrátil (diábel) 119%, nikako, nikake, -ž, adv., mijak: ty, Betléme, nýkake nejsi menšie mezi městy židovskými 20%, v druhú (sukni) ...nykakez sč neoblačmy 153b. nikamo, nikam, adv.: tu sta nerodieci nykam sč hnúti (hvčzda) 20b. nikdy, -ž, adv.: v níšto nykdý nelze umiieti (v zemi svaté) 9%; ruka ny- kdey (!) nenie prázdna od daru 54b; (bude) také huoře, jakéž jest nykdyz nebyvalo 353b. Nikodem, m., jm. os.: Nicodem, mistr izrahelskÿ 107%. niktery, pronom.: kak to muoZe byti, by sé pod tiem znamením v téj zemi nýktereý člověk nenarodil? 23%. nikto, nikte, -Z, pronom.: A nykto toho muož řéci, by bylo s diśblem pfiezen jmieti 72b; Nykte nepójde na nebe jedno syn člověčí 99; králevstvie ne- beského nykteez nemuoZz zaslüziti 310b; však je zákon starý zapověděl, aby sě malomocného nykteý nedotýkal 99b; otec buoh nykokeho nesúdí 9%; svého spasenie nemáme od nykeheho 13%; Mistře, vieme, žes spravedlný ...a na nykeho nejmáš péče 334b; viz, aby nykomemu nepravil 975, atd. ninivitsky, adj.: vstanú 205%. nízký, adj.: nikte nemuož nad nyzílímí sebe vlásti 62%; aby zde od těchto nýzkých rozkoší . . . (nedok.) 3965. nižádný, adj.: nepójdeš-li k nyzadney jinéj jedno k svéj ženě 74%. Nobi, jm. místní: David přišel do Nobý 197%. noc, f.: opilý den w nocz obracuje 284%; i ve dne i w noczi 285; v sobotu noczí, tovéz v noci 392b, tu noc. Noe, m., jm. os.: Noe... 45b, noha, f.: Vzbí naň moji ruce i moji noze (kříž) 388%; w nohach a v rukách 385%. nositi, impf.: pásy vlněné měkké no- [üechuu 33b; vsakż gie Judóś noffyl penieze 285b; pro svć hfiechy tuto trudovatinu noffym na sobé 99*; (ktoz jej... v svém srdci nolly (jez.) 29b; Jsû mnozi,... jesto podobenstvie tohoto sluhy na sobé nofíe 366%, jsou podobni. nošenie, n.: břemena těžká a k nollení nepodobná 341b. Mużie Ninywittllczy vypusti vrána
336 nevinně, adv.: každému člověku, kakžby kolivěk na tomto svété newínnye... přebýval, jest potřebie... svatého pokřštěnie 40b. nevinný, adj.: on je tiem newynen 216%; (jez.) sé oféroval oférá newynu 6b; O smrti drahých mučeníkóv a ne- winnych dietek, innocentium 25b. nevod, m., sí?: podobno jest královstvie nebeské newodu pustenu v more 2278; Naplněn bude ten jistÿ newod 231b, nezhynujüei, part. adj., nehynoucí: Slunce jsem, vece nezhynugyczie, incorrupti- bilis 100^, neznámý, adj.: neb jsem jim pro své člověčstvie neznam (jez. o židech) 205b. — subst.: Jonáš byl neznamý a příchozí 207b. nezpósobný, adj., nezpůsobilý: (aby) uči- nila sé nezpollobna k naučení (duše) 638. než, -li, konj.: v celém roce nenie viece nez tíi sta a Sestdesát dní 495; dřéve nez sé narodil na tento svét, slul je- žíšem 18b; jsû tvrdäie nezli kamenie (srdce židóv) 21b. našeho myšlenie diábel věděti nemóž, nez skrze zje- venie znamenie muož sč vtípiti 255%, ale. niés, niee, nie, -Ze, pronom. à adv. — Nic: Tento oheň nýcz jiného nenie jedno milovánie 75; nycz nenie divno před božím obličejem, nycz veliko, nycz draho 106%, nícz nám nenie tak potřebného jako naše spasenie 111%, nycz našich věcí ... tajno nenie 165%, že ten osud, o němžto mluvie, nýcze nenie 23b; to jest všecko před ním jako stieň a jako nýcz a jako květ uvadlý 106%; matka nyczym zlým ne- dotčená 15%, atd. — ten div nyczym menší nebyl než prvý 246% o nic, jenz by nycz sé nedotekl 196b, niceho; jest div velmi veliký z nýczehoz všecko stvoliti 57b; nejsem povinen z nyczie- huoz poétu vydati 367b. — Nikoli: nycz viece neż tfidceti a šest dni... ostane 49b; to všecko pokušenie zde vně bylo, ale vnitř v něm nýcz nebylo (v jez) 47b. — v-nivet: sám by sě inhed w nywecz obrátil (diábel) 119%, nikako, nikake, -ž, adv., mijak: ty, Betléme, nýkake nejsi menšie mezi městy židovskými 20%, v druhú (sukni) ...nykakez sč neoblačmy 153b. nikamo, nikam, adv.: tu sta nerodieci nykam sč hnúti (hvčzda) 20b. nikdy, -ž, adv.: v níšto nykdý nelze umiieti (v zemi svaté) 9%; ruka ny- kdey (!) nenie prázdna od daru 54b; (bude) také huoře, jakéž jest nykdyz nebyvalo 353b. Nikodem, m., jm. os.: Nicodem, mistr izrahelskÿ 107%. niktery, pronom.: kak to muoZe byti, by sé pod tiem znamením v téj zemi nýktereý člověk nenarodil? 23%. nikto, nikte, -Z, pronom.: A nykto toho muož řéci, by bylo s diśblem pfiezen jmieti 72b; Nykte nepójde na nebe jedno syn člověčí 99; králevstvie ne- beského nykteez nemuoZz zaslüziti 310b; však je zákon starý zapověděl, aby sě malomocného nykteý nedotýkal 99b; otec buoh nykokeho nesúdí 9%; svého spasenie nemáme od nykeheho 13%; Mistře, vieme, žes spravedlný ...a na nykeho nejmáš péče 334b; viz, aby nykomemu nepravil 975, atd. ninivitsky, adj.: vstanú 205%. nízký, adj.: nikte nemuož nad nyzílímí sebe vlásti 62%; aby zde od těchto nýzkých rozkoší . . . (nedok.) 3965. nižádný, adj.: nepójdeš-li k nyzadney jinéj jedno k svéj ženě 74%. Nobi, jm. místní: David přišel do Nobý 197%. noc, f.: opilý den w nocz obracuje 284%; i ve dne i w noczi 285; v sobotu noczí, tovéz v noci 392b, tu noc. Noe, m., jm. os.: Noe... 45b, noha, f.: Vzbí naň moji ruce i moji noze (kříž) 388%; w nohach a v rukách 385%. nositi, impf.: pásy vlněné měkké no- [üechuu 33b; vsakż gie Judóś noffyl penieze 285b; pro svć hfiechy tuto trudovatinu noffym na sobé 99*; (ktoz jej... v svém srdci nolly (jez.) 29b; Jsû mnozi,... jesto podobenstvie tohoto sluhy na sobé nofíe 366%, jsou podobni. nošenie, n.: břemena těžká a k nollení nepodobná 341b. Mużie Ninywittllczy vypusti vrána
Strana 337
337 novina, f. — Novoia: aby Zádnych nowyn v zákoně nenalézali 252%. — Zpráva: jdiechu o něm nowíny dobré pověsti (o jez.) 57b. novy, adj.: v který čas událo sě jim krále noweho vidéti 20*; Ze nowa hvézda ... ukázala sé 22b; tot jest krev má no- weho zákona 372b: k starým hfiechóm 295%, nrav, m.: dobré nrawý jmieti 3b: ze zlých mrawow v dobré obyčeje 123%, nucenie, n.: Nucyenye nic jiného nenie, jediné k nékteréj práci bez práva pti- puzenie 80b. nutiti, impf.: ktozkolivék té nuty, aby šel tisíc kročeji, jdi s ním druhých dva 75b; ku puostu, jelikož muožeme, tělo nutme 498. nûzé, f.: radši dělaj ..., aby mohl po- moci w nuzí svému bližniemu 44b, nynie, adv.: nynýe nenie času těm zna- menim 265%. o, praep. — S akkusativem: (ti, jesto nejsû tisi) vadie sé a svárie o zemíke a o czalne [buozie 61%; Tehdy o puol noci sta sé volänie 361°, — S lokalem: Protož o nýem bieše řekl svatý Jan (o jez.) 39; když tebe tvój bliżni tieże o nyekterey wiecy 775; Daj mé mysli, at by vzdy myslila o twem przykazany 388%; aby o thom dyetatku i o nyey [amey [watey marzy péči jměl Josef 15%, o to děťátko ; ten skutek, ješto sě bieše o ffwatem Janu stal 2434; dřevní div o chlebye byl sè stal 2628, s chle- bem; O powieftech skončenie světa juž syn boží vypravuje čin súdného dne 369%, při pověstech; O naplnyení nevoda... přiblíží sě den südny 2328, po naplnění. — Předl. opakována: Zpievá cierkev svatá o wfliech o takich kajícnicích 334b; o dny o tom a o téj hodině nikte nevie 357b. 6, interj.: O, piocitiż, má duše 384b; O, bohatče, proč tvrdé postele nejmáš 379b, ob, praep.: ob onu {tranu Jordana 598, na druhé straně. oba, numer.: Co také to číslo znamenává, że [f uobu stranü jich pčt a pét jest (panen) 360%. obcě, obec, f. — Obec: té pomsty nemá nikte činiti, jediné ten, ktož jest na to volen a od obcze jemu poručeno 79%; veselá obecz, congregatio 107°. — Lid: duchovníci báchu s&, by jich obecz nekamenovala 34b, obcovánie, n.: abychom nevcházeli v téch domy, ani s nimi mluvili nebo obczo- wanýe měli 156%. obdařiti, pf.: Ty, ješto byli... zisk uté- Zeli, obdarzil (pán) 3645; dosti pravú chválá svého milostníka syn bozí geft obdarzil 269%. obdařovati, impf.: kaké jest to jmě, jímžto svého poznavače (ps. pozna- wagycze) obdarzygie (jez.) 2698. obdělati, pf.: zdí obdielal (vinař vinici) 827%. obdrZénie, n.: naděje k uobdrzienni zdravie a života 131%. obdržčti, pf.: (abychom mohli) obdrzieti věčný přiebytek 10%; jenž gelt byl odpuščenie... obdrzal, impetraverat 293b: netoliko budúcích muk zbudemy, ale... raduostí buudemí obdrzaný (sic) 213%. obé, m. z numer.: den súdný obee, zčiščeno . .. bude (země a nebe) utrumgue 68%; víno nové v lahvice nové lejí a tak obeho zachovávají 130b; Muoż byti, że jest syn boží na obě seděl (na oslici i oslátku) 319%. obec v. obcé. obecně, adv., vůbec: nebo on tu obecznye přebýváše (Archelaus) 27%; Nezapo- viedá také obecznye všem, aby ne- súdili (bóh) 86b; A netoliko má péči osvýchobecznýe, aleo každém obláštně (jez.) 1195. — protož neřekli upřiemo .., ale obecznye otázali (apoštolové) 287%, povšechně. obecný, adj. — Společný: jenž krmě tělestné, ješto jsú obeczny dar boži, bez chudých lidí jie 50b; aby druh před druhem nepředčil, . . . ale všecko mezi sebú jměli obeczno 245b; aby to, což v člověce ... najlepšie jest, pano- valo nad tiem, ješto jest obeczno nám a skotu (smysl a rozum) 62%, — Obecní: sebrav všecky starosty... a mistry neb písaře obeczne 20%. — Obyčejný, všední, obecný: (racha) toliko jest řečeno tověz prázdný, jehožto my obecznu 22
337 novina, f. — Novoia: aby Zádnych nowyn v zákoně nenalézali 252%. — Zpráva: jdiechu o něm nowíny dobré pověsti (o jez.) 57b. novy, adj.: v který čas událo sě jim krále noweho vidéti 20*; Ze nowa hvézda ... ukázala sé 22b; tot jest krev má no- weho zákona 372b: k starým hfiechóm 295%, nrav, m.: dobré nrawý jmieti 3b: ze zlých mrawow v dobré obyčeje 123%, nucenie, n.: Nucyenye nic jiného nenie, jediné k nékteréj práci bez práva pti- puzenie 80b. nutiti, impf.: ktozkolivék té nuty, aby šel tisíc kročeji, jdi s ním druhých dva 75b; ku puostu, jelikož muožeme, tělo nutme 498. nûzé, f.: radši dělaj ..., aby mohl po- moci w nuzí svému bližniemu 44b, nynie, adv.: nynýe nenie času těm zna- menim 265%. o, praep. — S akkusativem: (ti, jesto nejsû tisi) vadie sé a svárie o zemíke a o czalne [buozie 61%; Tehdy o puol noci sta sé volänie 361°, — S lokalem: Protož o nýem bieše řekl svatý Jan (o jez.) 39; když tebe tvój bliżni tieże o nyekterey wiecy 775; Daj mé mysli, at by vzdy myslila o twem przykazany 388%; aby o thom dyetatku i o nyey [amey [watey marzy péči jměl Josef 15%, o to děťátko ; ten skutek, ješto sě bieše o ffwatem Janu stal 2434; dřevní div o chlebye byl sè stal 2628, s chle- bem; O powieftech skončenie světa juž syn boží vypravuje čin súdného dne 369%, při pověstech; O naplnyení nevoda... přiblíží sě den südny 2328, po naplnění. — Předl. opakována: Zpievá cierkev svatá o wfliech o takich kajícnicích 334b; o dny o tom a o téj hodině nikte nevie 357b. 6, interj.: O, piocitiż, má duše 384b; O, bohatče, proč tvrdé postele nejmáš 379b, ob, praep.: ob onu {tranu Jordana 598, na druhé straně. oba, numer.: Co také to číslo znamenává, że [f uobu stranü jich pčt a pét jest (panen) 360%. obcě, obec, f. — Obec: té pomsty nemá nikte činiti, jediné ten, ktož jest na to volen a od obcze jemu poručeno 79%; veselá obecz, congregatio 107°. — Lid: duchovníci báchu s&, by jich obecz nekamenovala 34b, obcovánie, n.: abychom nevcházeli v téch domy, ani s nimi mluvili nebo obczo- wanýe měli 156%. obdařiti, pf.: Ty, ješto byli... zisk uté- Zeli, obdarzil (pán) 3645; dosti pravú chválá svého milostníka syn bozí geft obdarzil 269%. obdařovati, impf.: kaké jest to jmě, jímžto svého poznavače (ps. pozna- wagycze) obdarzygie (jez.) 2698. obdělati, pf.: zdí obdielal (vinař vinici) 827%. obdrZénie, n.: naděje k uobdrzienni zdravie a života 131%. obdržčti, pf.: (abychom mohli) obdrzieti věčný přiebytek 10%; jenž gelt byl odpuščenie... obdrzal, impetraverat 293b: netoliko budúcích muk zbudemy, ale... raduostí buudemí obdrzaný (sic) 213%. obé, m. z numer.: den súdný obee, zčiščeno . .. bude (země a nebe) utrumgue 68%; víno nové v lahvice nové lejí a tak obeho zachovávají 130b; Muoż byti, że jest syn boží na obě seděl (na oslici i oslátku) 319%. obec v. obcé. obecně, adv., vůbec: nebo on tu obecznye přebýváše (Archelaus) 27%; Nezapo- viedá také obecznye všem, aby ne- súdili (bóh) 86b; A netoliko má péči osvýchobecznýe, aleo každém obláštně (jez.) 1195. — protož neřekli upřiemo .., ale obecznye otázali (apoštolové) 287%, povšechně. obecný, adj. — Společný: jenž krmě tělestné, ješto jsú obeczny dar boži, bez chudých lidí jie 50b; aby druh před druhem nepředčil, . . . ale všecko mezi sebú jměli obeczno 245b; aby to, což v člověce ... najlepšie jest, pano- valo nad tiem, ješto jest obeczno nám a skotu (smysl a rozum) 62%, — Obecní: sebrav všecky starosty... a mistry neb písaře obeczne 20%. — Obyčejný, všední, obecný: (racha) toliko jest řečeno tověz prázdný, jehožto my obecznu 22
Strana 338
řečí muožemy nazvati bezmozhý 69b; nemaje chlebóv obecznych dal jemu ch(ljéb posvacený 197%; A ten, jenž jest přisahati zapověděl, ten také učí, kak nám jest mluviti w uobecznych věcech a řka 77b; jest obeczne příslovie, že velikú mysl pyšní lidé jmají 60b. oběd, m.: obyed mój jsem připravil 3308. obedlivě, adv., bedlivě: ktož sě post, . obedlfwie sé muoZ modliti 2838. obésiti sé, pf.: on fie sim obiellyl (Judas) 146b, Obet, m., jm. os.: Booz pak urodil obetha 1b, obét, f: tu své obyety oférováchu, hostias 163b. obchoditi, impf., obcházeti; Hote vám, misti a duchovnici, skrytci, jeśto obchodyte moře a zemi 3428, obierati sě, impf., zaměstnávati se: (mnozí mnicha v dobrém rúše odsúdie) sami ... kradüce a ne(t)ctné (1e obteragýce 86b, obieti, pf.: (to, coZ sé nynie nadéji) svú duší abych to obyal a políbil 389%. obilé, n.: Obile chovás-li, ztratíš 274b, obinüti, pf.: &istá rüchá, tovéz cistotû, můú du&i obyn (hospodine) 3885; A on vzem télo jezíSovo obynu je v čisté plátno (Josef z Arimatie) 377%. objímati, impf.: Spasitele našeho muky .. mámy milostivě obgýmaty 377b, o(b)křúčiti, pf.: když by náhlý oheň některý duom obkliczil 1519; Tak je býlo okliczylo milovánie božie (židy) 329b, obklIüéovati, impf.: Ty, jesto zemi piedi obkliczygell 3792. oblaéiti sé, impf., oblékati se: v druhû (sukni) ... nikakeZz fie neoblaczmy 153b. oblak, m.: kteří jsú toto, ješto jakžto oblaczí lecí 55%. oblášče, adv., zvlášť: nepraví o každém oblaltie, ktefiz byl od své nemoci uzdraven (sv. čtenie) 58%. obláštně, adv., zvláště: A netoliko má péči o svých obecně, ale o každém oblaftnye (jez) 119b. obléci, pf.: svlekše jej, pláščem čirveným jej oblecziechu (rytieři jez.) 3755; sném s nich črnost jich hřiechóv oblekl je v krásu dobrých skutkóv (sv. Matěj lid můúřenský) 1298. 338 oblehëiti, pf.: Skrze to jich mysl ob- lehczyl 136^. oblehnüti, pf.: telci tlustí oblehly mé 260%. oblepsiti, pf.: Aby sé jim to ptikázanie tvrdo nezdálo, oblepífy to a tka (syn bozi) 154, oblitéj, m.: Nejsem duostojen tvého obliczegie, aspectu 104b; nám poká- záno obliczyegiem k oblicziegi (svaté jmě), facie ad faciem 19b; oblicziey nebe sáditi umiete 263b, vzhled. oblo£ré, adv., obšírně: tvé sladkosti pamět obloznye mluvíme 378%. oblud, m., přízvak, přelud: vidúce jej na moři chodiece smútichu sě a řkúce, že oblud jest (apoštolové o jez.) 247b. obluda, f., přízvak, přelud: kázal jí dáti jésti, . aby nemnéno bylo, by byla obludda (dívka z mrtvých vzkříšená) 137%; obluda bobatstvie zadusí slovo 214b, netvoi. obluditi, pf., zmdsti: Darmo sé chudobü bráni$, neb tvé svédomie vie, Ze jest jinak, aniż muożeś obludyty 169b; prvni adam, obluzen zlym duchem 418. obludný, adj., bludný, klamný: A někteří sč mýlili snad mnějíce, by některé obludne vidénie vidéli 3965; mezi čáry obludnym 85%; aby mne kfivń chvalóń nesvedl a obludnu sladkosti nezapojil (kalich babylonský) 386b. oblüpiti, pf.: Oblupyl gelt ciesařovstvo nemilostivého faraona (jez.) 3862. oblizenie, n., blud, klam: Smiech sem měl za obluzenye 24b. obluzovati, impf.: dieme-li, že hřiechu nejmámy, sami sebú obluzugem 39%; Ti, ješto vás svatými pravic, ti vás obluzugíj 362b. obmékéiti, pf.: Obmiekcziemz, bratiice milá, své srdce 297b. obmékéovati, impf.: Tvrdost kázanie obmyekczygie naděje (ps. nadagie) odplaty, temperat 1685; naděje... jejie zalost obmiekczowallye (sv. Fe- licity) 2118. obmyti, pf.: holubek, vodü 45b. obmytie, n.: však jsem chtěl přijieti obmýtíe (u) vodě skrze svatý křest 40. obmývati, impf.: Tělo (u) vodě obmy- wallie (sv. Jan) 36%. obm$t tëlestnü
řečí muožemy nazvati bezmozhý 69b; nemaje chlebóv obecznych dal jemu ch(ljéb posvacený 197%; A ten, jenž jest přisahati zapověděl, ten také učí, kak nám jest mluviti w uobecznych věcech a řka 77b; jest obeczne příslovie, že velikú mysl pyšní lidé jmají 60b. oběd, m.: obyed mój jsem připravil 3308. obedlivě, adv., bedlivě: ktož sě post, . obedlfwie sé muoZ modliti 2838. obésiti sé, pf.: on fie sim obiellyl (Judas) 146b, Obet, m., jm. os.: Booz pak urodil obetha 1b, obét, f: tu své obyety oférováchu, hostias 163b. obchoditi, impf., obcházeti; Hote vám, misti a duchovnici, skrytci, jeśto obchodyte moře a zemi 3428, obierati sě, impf., zaměstnávati se: (mnozí mnicha v dobrém rúše odsúdie) sami ... kradüce a ne(t)ctné (1e obteragýce 86b, obieti, pf.: (to, coZ sé nynie nadéji) svú duší abych to obyal a políbil 389%. obilé, n.: Obile chovás-li, ztratíš 274b, obinüti, pf.: &istá rüchá, tovéz cistotû, můú du&i obyn (hospodine) 3885; A on vzem télo jezíSovo obynu je v čisté plátno (Josef z Arimatie) 377%. objímati, impf.: Spasitele našeho muky .. mámy milostivě obgýmaty 377b, o(b)křúčiti, pf.: když by náhlý oheň některý duom obkliczil 1519; Tak je býlo okliczylo milovánie božie (židy) 329b, obklIüéovati, impf.: Ty, jesto zemi piedi obkliczygell 3792. oblaéiti sé, impf., oblékati se: v druhû (sukni) ... nikakeZz fie neoblaczmy 153b. oblak, m.: kteří jsú toto, ješto jakžto oblaczí lecí 55%. oblášče, adv., zvlášť: nepraví o každém oblaltie, ktefiz byl od své nemoci uzdraven (sv. čtenie) 58%. obláštně, adv., zvláště: A netoliko má péči o svých obecně, ale o každém oblaftnye (jez) 119b. obléci, pf.: svlekše jej, pláščem čirveným jej oblecziechu (rytieři jez.) 3755; sném s nich črnost jich hřiechóv oblekl je v krásu dobrých skutkóv (sv. Matěj lid můúřenský) 1298. 338 oblehëiti, pf.: Skrze to jich mysl ob- lehczyl 136^. oblehnüti, pf.: telci tlustí oblehly mé 260%. oblepsiti, pf.: Aby sé jim to ptikázanie tvrdo nezdálo, oblepífy to a tka (syn bozi) 154, oblitéj, m.: Nejsem duostojen tvého obliczegie, aspectu 104b; nám poká- záno obliczyegiem k oblicziegi (svaté jmě), facie ad faciem 19b; oblicziey nebe sáditi umiete 263b, vzhled. oblo£ré, adv., obšírně: tvé sladkosti pamět obloznye mluvíme 378%. oblud, m., přízvak, přelud: vidúce jej na moři chodiece smútichu sě a řkúce, že oblud jest (apoštolové o jez.) 247b. obluda, f., přízvak, přelud: kázal jí dáti jésti, . aby nemnéno bylo, by byla obludda (dívka z mrtvých vzkříšená) 137%; obluda bobatstvie zadusí slovo 214b, netvoi. obluditi, pf., zmdsti: Darmo sé chudobü bráni$, neb tvé svédomie vie, Ze jest jinak, aniż muożeś obludyty 169b; prvni adam, obluzen zlym duchem 418. obludný, adj., bludný, klamný: A někteří sč mýlili snad mnějíce, by některé obludne vidénie vidéli 3965; mezi čáry obludnym 85%; aby mne kfivń chvalóń nesvedl a obludnu sladkosti nezapojil (kalich babylonský) 386b. oblüpiti, pf.: Oblupyl gelt ciesařovstvo nemilostivého faraona (jez.) 3862. oblizenie, n., blud, klam: Smiech sem měl za obluzenye 24b. obluzovati, impf.: dieme-li, že hřiechu nejmámy, sami sebú obluzugem 39%; Ti, ješto vás svatými pravic, ti vás obluzugíj 362b. obmékéiti, pf.: Obmiekcziemz, bratiice milá, své srdce 297b. obmékéovati, impf.: Tvrdost kázanie obmyekczygie naděje (ps. nadagie) odplaty, temperat 1685; naděje... jejie zalost obmiekczowallye (sv. Fe- licity) 2118. obmyti, pf.: holubek, vodü 45b. obmytie, n.: však jsem chtěl přijieti obmýtíe (u) vodě skrze svatý křest 40. obmývati, impf.: Tělo (u) vodě obmy- wallie (sv. Jan) 36%. obm$t tëlestnü
Strana 339
339 obnovenie, n.: Skrze to obnovenye roz- umie jich porušenie (jez. o nebi a zemi) 682. obnoviti, pf.: Obile chováš-li, ztratíš; pakli je vseje$, obnowiff 2745; Aby onu dřevní pannu Evu opět obnowil a nahoru pozdvihl (jez.), renovaret 18b. obnovovati, impf.: odkudž hnie v zemi, odtudž zelenie a obnowugıe (obile) 274b, — o. sě: tak staré kóže zbývá a tudy lie obnowugie (had) 1582, obój, numer.: z obogieho lidu syn boží některé osvietil (z židů i pohanů) 1394. obořenie, n.: i by obuorzienye veliké toho domu 95%. obořiti, pf.: ty všeckny ješto jsú udělány na piesku, buudu oborzienÿ (domy) 96b. — o. sé: že fie svèt mó oborzity a sûdnÿ den byti, .. . to ukazuje (jez.) 534; (větrové) na ten duom fie oborzi- chuu 95%. obr, m.: on jest obra velikého přebojoval (David) 38. obrâcenie, n.: aby jim byla dâna milost k oobraczienÿ 148% ; O divné obracenÿe! lsrahel nékdy syn, ale my psi, con- versio 252b, obrat. obraeovati, impf.: opilý den v noc obra- czugie a světlost v temnost 284?; kterych nemohli utajiti, ale na jiný smysl ktivé obraczowali (duchovnici skutky syna bozího) 140b. — o. sé: by duáe umrlych lidí obraczowaly fie v diábly 1175; k modlám diábelsky(m) fie obraczowachu (zidé) 205%. obrana, f. Obrana: na súdě ještě obrana muož dána býti 71%. — Ochrana; ti, ješto pod jeho obranu utekli byli (krále Agrippy) 352b. obráncě, m.: abych já. obrancie 3488, obränenie, n.: aby svym milosrdnym obranýením ráčil nás ode lsti diábla obranytı 5%, obrâniti, pf.: aby on ovčičky své... obranyl ode všeho zlého (hospodin) 33%, v. také obráňenie. — o. sě: by věděla naše duše, v který den smrt příde, ovšem by (ie žádostiem svého těla obranýla 358b. obrańovati, impf.: slepice shromažďuje kurátka i obranygie je svyma krídloma od zimy 348%. byl váš obrátec, m., obrácenec: abyste jednoho nového obratcze na vieru učinili 342b, obrátiti, pf.: udeří-li tě kto v pravé líce, obrat jemu i druhé 75b; Jakožto právě kvas mnoho můúky v sě obraty, takéž i vy vešken svět obratite v múdrost jezukristovu 225b; kdezto syn boží obratyl vodu u vino 144b, proménil. — 0. sé: pójdu za tebü, kamz fie kolivék obraty[f 108b; aby nóż smiech [e v pláč fie (!) neobratyl 44b; ktoz (ie neobraty od svých hřiechóv k svatému pokání, convertitur 25b. obraz, m. — Obvaz: Čí je toto obraz a napísanie (na penizi) 335%. — Podoba: kto jest tento, jmaje obraz jako králóv, ale však... hanby a potupy naplněn v koruně jde 384. — Podobensiví: ne skrze zemských kněží obraz, ale skrze najvyššieho kněze světlost (nemocný očištěn) 101b; dal nám hospodin zna- merie a obraz naučenie, abychom po- koru drželi 114b. obřězánie, n.: když obrziezanye člověk přijímá v sobotu 201%. obřězati, pf.: i tvú duši neobrzezanemu psu dali (Pilátovi) 383b, obfézovati. impf.: Obrzezugete dietky v sobotu 1975; v ruce neobrzezowanych rytieřóv jsi sě dostal (jez) 383b. obrtnûti s&, pf., klopyinouli: a obrtnuc fie vás by urazily (svině) 87b, obsáhnüti, pf.: on jsa tak veliké moci, Ze jeho moci veš svět nemohl oblahnutý (jez.) 91%. obsěženie, n.: jejiezto Sirokost beez obliezenye (studnice) 389b. obtéci, pf.: protož sě pokusili, zda by pochlebováním mohli jej lstivě obtecí (duchovnici jez.) 3362. obtéZovati, impf.: jesto viece jeho télo (sv. Jana) obtyezowalfie nezli kterü rozkoš dáváše (rúcho z žínie učiněné) 33b. obtieżenie, n., obiiź, błemeno: aby oni... k viefe kiestankćj (!) dobrotivé Fez obtiezenye přijímali (mlazší jez.) 133b, bez obtize, rádi; pro to proklenie... veliké na sobé jmají obtiezennye (Zidé) 3965. obtieżiti, pf.: když pravedlný člověk ... nemocí glla obtyezen, pokorně to trpí 22*
339 obnovenie, n.: Skrze to obnovenye roz- umie jich porušenie (jez. o nebi a zemi) 682. obnoviti, pf.: Obile chováš-li, ztratíš; pakli je vseje$, obnowiff 2745; Aby onu dřevní pannu Evu opět obnowil a nahoru pozdvihl (jez.), renovaret 18b. obnovovati, impf.: odkudž hnie v zemi, odtudž zelenie a obnowugıe (obile) 274b, — o. sě: tak staré kóže zbývá a tudy lie obnowugie (had) 1582, obój, numer.: z obogieho lidu syn boží některé osvietil (z židů i pohanů) 1394. obořenie, n.: i by obuorzienye veliké toho domu 95%. obořiti, pf.: ty všeckny ješto jsú udělány na piesku, buudu oborzienÿ (domy) 96b. — o. sé: že fie svèt mó oborzity a sûdnÿ den byti, .. . to ukazuje (jez.) 534; (větrové) na ten duom fie oborzi- chuu 95%. obr, m.: on jest obra velikého přebojoval (David) 38. obrâcenie, n.: aby jim byla dâna milost k oobraczienÿ 148% ; O divné obracenÿe! lsrahel nékdy syn, ale my psi, con- versio 252b, obrat. obraeovati, impf.: opilý den v noc obra- czugie a světlost v temnost 284?; kterych nemohli utajiti, ale na jiný smysl ktivé obraczowali (duchovnici skutky syna bozího) 140b. — o. sé: by duáe umrlych lidí obraczowaly fie v diábly 1175; k modlám diábelsky(m) fie obraczowachu (zidé) 205%. obrana, f. Obrana: na súdě ještě obrana muož dána býti 71%. — Ochrana; ti, ješto pod jeho obranu utekli byli (krále Agrippy) 352b. obráncě, m.: abych já. obrancie 3488, obränenie, n.: aby svym milosrdnym obranýením ráčil nás ode lsti diábla obranytı 5%, obrâniti, pf.: aby on ovčičky své... obranyl ode všeho zlého (hospodin) 33%, v. také obráňenie. — o. sě: by věděla naše duše, v který den smrt příde, ovšem by (ie žádostiem svého těla obranýla 358b. obrańovati, impf.: slepice shromažďuje kurátka i obranygie je svyma krídloma od zimy 348%. byl váš obrátec, m., obrácenec: abyste jednoho nového obratcze na vieru učinili 342b, obrátiti, pf.: udeří-li tě kto v pravé líce, obrat jemu i druhé 75b; Jakožto právě kvas mnoho můúky v sě obraty, takéž i vy vešken svět obratite v múdrost jezukristovu 225b; kdezto syn boží obratyl vodu u vino 144b, proménil. — 0. sé: pójdu za tebü, kamz fie kolivék obraty[f 108b; aby nóż smiech [e v pláč fie (!) neobratyl 44b; ktoz (ie neobraty od svých hřiechóv k svatému pokání, convertitur 25b. obraz, m. — Obvaz: Čí je toto obraz a napísanie (na penizi) 335%. — Podoba: kto jest tento, jmaje obraz jako králóv, ale však... hanby a potupy naplněn v koruně jde 384. — Podobensiví: ne skrze zemských kněží obraz, ale skrze najvyššieho kněze světlost (nemocný očištěn) 101b; dal nám hospodin zna- merie a obraz naučenie, abychom po- koru drželi 114b. obřězánie, n.: když obrziezanye člověk přijímá v sobotu 201%. obřězati, pf.: i tvú duši neobrzezanemu psu dali (Pilátovi) 383b, obfézovati. impf.: Obrzezugete dietky v sobotu 1975; v ruce neobrzezowanych rytieřóv jsi sě dostal (jez) 383b. obrtnûti s&, pf., klopyinouli: a obrtnuc fie vás by urazily (svině) 87b, obsáhnüti, pf.: on jsa tak veliké moci, Ze jeho moci veš svět nemohl oblahnutý (jez.) 91%. obsěženie, n.: jejiezto Sirokost beez obliezenye (studnice) 389b. obtéci, pf.: protož sě pokusili, zda by pochlebováním mohli jej lstivě obtecí (duchovnici jez.) 3362. obtéZovati, impf.: jesto viece jeho télo (sv. Jana) obtyezowalfie nezli kterü rozkoš dáváše (rúcho z žínie učiněné) 33b. obtieżenie, n., obiiź, błemeno: aby oni... k viefe kiestankćj (!) dobrotivé Fez obtiezenye přijímali (mlazší jez.) 133b, bez obtize, rádi; pro to proklenie... veliké na sobé jmají obtiezennye (Zidé) 3965. obtieżiti, pf.: když pravedlný člověk ... nemocí glla obtyezen, pokorně to trpí 22*
Strana 340
123%; tyto lenějšie jsü... poletim dietéte (zeny) 3532. obtoëiti, pf.: Provazy hiiechév gllu mě obtoczyh 233b. obuv, f.: (Nerod'te jmieti) ani dvń sukni ani obuwi 1528. obvázanie, n., opouiáni: nikakz sé ne- muoż vypraviti od obwalanye tak mnohého zlého 63b. obvazati, pf., opoutati: ze diábel lehče je obwazye nežli dřieve (židy) 209%, — 0. sé: svým lakomstvím sam [ie obwazaw, poddává sé diáblu, impli- catur 83?. obvazovati, impf., opoutdvati: toto kú- penie lZi... véécnüá vinü je obwazugie (Zidy) 3965. — o. sé: tehdy zajisté v svatém písmč užitečně [fe obwa- zugem, když... vzpominämy 238b, obveseliti, pf.: obweffiel, potvrd a sjednaj srdce, ještoť v té vétie, exhilara 390%, Obvésiti, pf: by kto tvój duom... oponami zlatymi obwiellil 3342. obtiezeny obyééj, m. — Obyčej, zvyk, mrav: Obý- czey jest... syrskym a palestinsky(m) lidem k každý řeči privoditi podo- benstvie, Familiare est, 293b; jenž je velmi jinaéejie zpósoben nežli tento, jenzto mamy w uobyczegi (véény oheň) 371%; tiem činem mohl by člověk piijiti w uob$cziey 77%; syn boží ne- zapovieda pfisahati, ale obyczegie ku přísaze 77b; (duše počne uměti) kte- rými... obyczeymí tělestnými držána jest v hřiešiech 63%, obycziey dobrých skutkóv na se pfijieti 30b; dobré nravy a dobré obycziegíe jmieti 3b. — Zpüsob: k nenójsiemu kistu ptlipra- venie a obýcziey dáváše (křest Janův) 84%; že nejsi očiščen podle obýcziegie zákonového, ale milostí boží 101b, obyčějný, adj., navyklý: města pohanská a hřiechó(m) obýczieyna 203^. obykati, impf.: Počněmž, bratříce milá, inhed zmladu obykaty 246b. obykniti, pf., uvyknouli: ale że zvieratko nebílo ještě tomu obyklo, protož sě točilo i sem i tam (oslík) 319b; Tyto nemüdré pa(nny byly egífu obykly chvály svétské hledati 361b. obžalovati, pf.: aby jej mohli obzalowaty (židé jez.) 199%. 40 obżehrati, pf., pokdrali: ale tuto mlcie, kakzkolivék obzehranÿ (zidé) 322b. obžercě, m.: toť člověk obziercze a opilec vína 322. obżerstvie, n.: nebo jeho obzyerítwim, pýchú a lakomstvem pokusil (diábel prvního člověka) 47b. ocet, m.: že tento svět (jest) . . . kyselejší nezli oczet 388b. octovy, adj.: (žádám, aby) hořkost ocztowu přičinil k mým ustuom 388%. oćistiti, pf.: nemohl jsi oczifczen byty, mundari 101%. — o. sě: křest... duo- stojn& chovaime, Oczılczıecze fie ode všeho poskvrněnie 43b. oděnec, m., bojovník: aby svázal onoho silného odiencze diábla (jez.), armatum 19%. oděnie, m., zbroj: když jsú tvoji ne- přietelé . .. s lucernami i s pocbod- némi a [[ odyenym... tebe hledali 382b: to jest nade duchovnie odyenye proti diáblu 223b. odény, adj. part., ozbrojeny, ozbvojenec: jestli to, ze odyeny s nahym bojije 273%. odhroziti, pf. uvarovati: jeho nemi- losrdné srdce chtěl jsi odhrozyty (Ji- dáše) 382; aniž jich to od tebe od- hrozilo, że jsú... všichni zasé na zemi padli 382b. odieti, pf.: nebyl nikdy tak krásně odyen (král Salomon) 82b. — o. sé: Co bu- deme jiesti .. . anebo čím fie odyegem, induatis (!) 82b; abychom fie pokorû odyeh 33b; se circumdare 922, odievati, impf.: abyste neměli péče... čím je odyewaty (tělo) 82%. odolati, pf.: Biechu ... přikázanie syna božieho tak veliká..., že křehkost člověčie jim by nemohla odolaty 89%; Jelikož jazyku odolatý muožmy, u vietr slov nemluvmy 175b. odraziti, pf.: ješitnú chválu od sebe od- razil (jez.) 522. oféra, f., obět: Dražšie offieri nenie před bohem nežli dobrá vóle 54b. of&rovati, impf. — Podaü, předložití, předvésti: Pokažte mi peniez dani. Tehdy oni offierowachu jemu peniez, obtulerunt 335%, offieroval jsem jej tvým mlazším, a nemohli jeho vzdra- viti (syna) 27$b; když počet poče klásti,
123%; tyto lenějšie jsü... poletim dietéte (zeny) 3532. obtoëiti, pf.: Provazy hiiechév gllu mě obtoczyh 233b. obuv, f.: (Nerod'te jmieti) ani dvń sukni ani obuwi 1528. obvázanie, n., opouiáni: nikakz sé ne- muoż vypraviti od obwalanye tak mnohého zlého 63b. obvazati, pf., opoutati: ze diábel lehče je obwazye nežli dřieve (židy) 209%, — 0. sé: svým lakomstvím sam [ie obwazaw, poddává sé diáblu, impli- catur 83?. obvazovati, impf., opoutdvati: toto kú- penie lZi... véécnüá vinü je obwazugie (Zidy) 3965. — o. sé: tehdy zajisté v svatém písmč užitečně [fe obwa- zugem, když... vzpominämy 238b, obveseliti, pf.: obweffiel, potvrd a sjednaj srdce, ještoť v té vétie, exhilara 390%, Obvésiti, pf: by kto tvój duom... oponami zlatymi obwiellil 3342. obtiezeny obyééj, m. — Obyčej, zvyk, mrav: Obý- czey jest... syrskym a palestinsky(m) lidem k každý řeči privoditi podo- benstvie, Familiare est, 293b; jenž je velmi jinaéejie zpósoben nežli tento, jenzto mamy w uobyczegi (véény oheň) 371%; tiem činem mohl by člověk piijiti w uob$cziey 77%; syn boží ne- zapovieda pfisahati, ale obyczegie ku přísaze 77b; (duše počne uměti) kte- rými... obyczeymí tělestnými držána jest v hřiešiech 63%, obycziey dobrých skutkóv na se pfijieti 30b; dobré nravy a dobré obycziegíe jmieti 3b. — Zpüsob: k nenójsiemu kistu ptlipra- venie a obýcziey dáváše (křest Janův) 84%; že nejsi očiščen podle obýcziegie zákonového, ale milostí boží 101b, obyčějný, adj., navyklý: města pohanská a hřiechó(m) obýczieyna 203^. obykati, impf.: Počněmž, bratříce milá, inhed zmladu obykaty 246b. obykniti, pf., uvyknouli: ale że zvieratko nebílo ještě tomu obyklo, protož sě točilo i sem i tam (oslík) 319b; Tyto nemüdré pa(nny byly egífu obykly chvály svétské hledati 361b. obžalovati, pf.: aby jej mohli obzalowaty (židé jez.) 199%. 40 obżehrati, pf., pokdrali: ale tuto mlcie, kakzkolivék obzehranÿ (zidé) 322b. obžercě, m.: toť člověk obziercze a opilec vína 322. obżerstvie, n.: nebo jeho obzyerítwim, pýchú a lakomstvem pokusil (diábel prvního člověka) 47b. ocet, m.: že tento svět (jest) . . . kyselejší nezli oczet 388b. octovy, adj.: (žádám, aby) hořkost ocztowu přičinil k mým ustuom 388%. oćistiti, pf.: nemohl jsi oczifczen byty, mundari 101%. — o. sě: křest... duo- stojn& chovaime, Oczılczıecze fie ode všeho poskvrněnie 43b. oděnec, m., bojovník: aby svázal onoho silného odiencze diábla (jez.), armatum 19%. oděnie, m., zbroj: když jsú tvoji ne- přietelé . .. s lucernami i s pocbod- némi a [[ odyenym... tebe hledali 382b: to jest nade duchovnie odyenye proti diáblu 223b. odény, adj. part., ozbrojeny, ozbvojenec: jestli to, ze odyeny s nahym bojije 273%. odhroziti, pf. uvarovati: jeho nemi- losrdné srdce chtěl jsi odhrozyty (Ji- dáše) 382; aniž jich to od tebe od- hrozilo, że jsú... všichni zasé na zemi padli 382b. odieti, pf.: nebyl nikdy tak krásně odyen (král Salomon) 82b. — o. sé: Co bu- deme jiesti .. . anebo čím fie odyegem, induatis (!) 82b; abychom fie pokorû odyeh 33b; se circumdare 922, odievati, impf.: abyste neměli péče... čím je odyewaty (tělo) 82%. odolati, pf.: Biechu ... přikázanie syna božieho tak veliká..., že křehkost člověčie jim by nemohla odolaty 89%; Jelikož jazyku odolatý muožmy, u vietr slov nemluvmy 175b. odraziti, pf.: ješitnú chválu od sebe od- razil (jez.) 522. oféra, f., obět: Dražšie offieri nenie před bohem nežli dobrá vóle 54b. of&rovati, impf. — Podaü, předložití, předvésti: Pokažte mi peniez dani. Tehdy oni offierowachu jemu peniez, obtulerunt 335%, offieroval jsem jej tvým mlazším, a nemohli jeho vzdra- viti (syna) 27$b; když počet poče klásti,
Strana 341
341 Offierowan bý jemu jeden, jenž bieše dlužen 293%. — Obétovati: tu své oběti offierowachu (lid), immolaret 163b. — o. sě, obětoval se: za naše spasenie [je offieroval (jer.) 6b, ohavny, adj.: pred malym časem ohawen a dnes velmi krásen, horribilis 1012; tak svatý člověk ... krve prolitie a skončenie svého života přijal ohawne svétu 242b, oheň, m.: abych ohen pustil na tento svět 7b; aby židové byli na věčný ohen odsüzeni 35b. ohenni, adj. oAnivy: krópémi, igneo 390%. ohlasiti, pf.: nerod¢ jie pronésti nebo ohlafity (Josef Marie) 165; svatí apošto- lové svým kázaním po všem světu to svaté jmé ohlaffih, praedicantes 192. ohlášenie, n.: proto jsem nynie přišel pod tajenstvím, ale tehdy přídu s ve- likym ohlaffienym (jez. na konci svéta) 265%. ohňový, adj.: i pustie je v komin ohnowý (andělé zlé) 224b. ohraditi, pf., ohvaditi, opatfiti: hospodát, jenž biesč nasadil vinici a kamením ji ohradyl 326%, (cesta zatracenie) slove široká, nebo nenie kázni ohrazcena 91%. — kdyż jest buoh jiná zvieřata rozléné ohradyl: některá rychlým během, některá ostrými nehty... 89b; Oni odżedże ohradychu hrob... strážemi (židové) 390b. ohrazovati, impf., omezovati: To také syn boží ohrazugie velmi lehkým přiká- zanim a řka, diluit 1692. ohubeněti, pf.: jich ženy z Egypta prací a horke(m) biechuu velmé ... ohube- nyely (zidav) 760. ohyzdny, adj.: abychom s& sami jim ohyzdní činili (vínem) 284%. ochotenstvie, n., přízeň: má známost a ochotenítwie u bohatého (některý) 367b, oklamánie, n.: Starý nepřietel byl jest chytr k uoklamani (diábel) 1588. oklamati, pf: Nedajmy sé oklamaty žádnému lakomství 24b. oklamävati, impf.: jmajice mysl jedovatü sprostnéj bratfiej srdce oklamawagij (kaciefi, decipiunt 922. okľúčiti v. obkľúčili. témi ohennými okno, n.: Okna jsú naši oči 55b. oko, n.: vidíš drastu w uoce svého bratra 45b: před našima oczyma 6%. okojiti, pf., uchlácholiti: onoho utrpením svú nemoc okogitý (bliznieho) 78b. — 0. sé, nabaziti se: okogywlle [ie rozkoší tohoto světa 45b. okolé, n.: ješto biechu v Betlemě i ve všem iom ckoh (děti) 25%. okolkem, adv., nepřímo: protož jinými slovy omlúvá jako okolkem a řka 185%. okolo, praep.: (nosiechu) tkanice široké S trním okolo plafczuow (duchovníci) 846%; pás kožený jmějieše okolo [wich bedr (sv. Jan) 33b; viděv ježíš mnoho zástupóv okolo febe 108b; protož sč točilo i sem i tam a okolo flebe bilo (zvieřátko t. j. oslik) 319b, okolomluvenie, n., obsirnost, vozvlácnost: Toto jisté okolomluwenye snad dává znamenati 602. okrásiti, pf., ozdobili: svń dusi okra[lity dobrými skutky 333b; ti, jeśto gllu apostolskÿ(m) okraffieni duostojen- stvim 165%. okrasenie, n.: každého města (král) má... viece okralfienye jmieti nežli město 334%. okraślovati, impf.: Nejmáte spolu těla i duże okraflowaty 333b. okra$ovati, impf: to hubené té... líčiš a, tak je okraffuge[f 334*; co Skodí urozenie sprostné tomu, jehozto nravi dobii okralfugi? 352. okfin, m., misa: Daj mi, vece, tuto na okrzynye hlavu Janovu 238b. okusiti, pf.: A kdy7 okully, nerodi piti (jez. vína se žlučí) 376%; smrti neokully až na věky 10b. olej, m.: ješto w uolegi pečeny biechu (kobylky) 33b; proroky kněží svatým olegem mazâchu 2b. olejový, adj.: jež sladkost oleýowu za- hubuje (mücha), olei 162b. olivetsky, adj.: k huofe olÿwet[key 318%. olivie, n., olivové stromoui: druzi pak ru- báchu roždie ([ olywie 319, olivny, adj.: Rożdka olywna zelená 43b, oltář, m.: na svatém oltarzí 19. omdleti, pf.: aby neomdleh na cesté (zastupovć) 262%; pro křehkost tohoto světa zhynú a omdlegý (hřiešní lidé) 2538.
341 Offierowan bý jemu jeden, jenž bieše dlužen 293%. — Obétovati: tu své oběti offierowachu (lid), immolaret 163b. — o. sě, obětoval se: za naše spasenie [je offieroval (jer.) 6b, ohavny, adj.: pred malym časem ohawen a dnes velmi krásen, horribilis 1012; tak svatý člověk ... krve prolitie a skončenie svého života přijal ohawne svétu 242b, oheň, m.: abych ohen pustil na tento svět 7b; aby židové byli na věčný ohen odsüzeni 35b. ohenni, adj. oAnivy: krópémi, igneo 390%. ohlasiti, pf.: nerod¢ jie pronésti nebo ohlafity (Josef Marie) 165; svatí apošto- lové svým kázaním po všem světu to svaté jmé ohlaffih, praedicantes 192. ohlášenie, n.: proto jsem nynie přišel pod tajenstvím, ale tehdy přídu s ve- likym ohlaffienym (jez. na konci svéta) 265%. ohňový, adj.: i pustie je v komin ohnowý (andělé zlé) 224b. ohraditi, pf., ohvaditi, opatfiti: hospodát, jenž biesč nasadil vinici a kamením ji ohradyl 326%, (cesta zatracenie) slove široká, nebo nenie kázni ohrazcena 91%. — kdyż jest buoh jiná zvieřata rozléné ohradyl: některá rychlým během, některá ostrými nehty... 89b; Oni odżedże ohradychu hrob... strážemi (židové) 390b. ohrazovati, impf., omezovati: To také syn boží ohrazugie velmi lehkým přiká- zanim a řka, diluit 1692. ohubeněti, pf.: jich ženy z Egypta prací a horke(m) biechuu velmé ... ohube- nyely (zidav) 760. ohyzdny, adj.: abychom s& sami jim ohyzdní činili (vínem) 284%. ochotenstvie, n., přízeň: má známost a ochotenítwie u bohatého (některý) 367b, oklamánie, n.: Starý nepřietel byl jest chytr k uoklamani (diábel) 1588. oklamati, pf: Nedajmy sé oklamaty žádnému lakomství 24b. oklamävati, impf.: jmajice mysl jedovatü sprostnéj bratfiej srdce oklamawagij (kaciefi, decipiunt 922. okľúčiti v. obkľúčili. témi ohennými okno, n.: Okna jsú naši oči 55b. oko, n.: vidíš drastu w uoce svého bratra 45b: před našima oczyma 6%. okojiti, pf., uchlácholiti: onoho utrpením svú nemoc okogitý (bliznieho) 78b. — 0. sé, nabaziti se: okogywlle [ie rozkoší tohoto světa 45b. okolé, n.: ješto biechu v Betlemě i ve všem iom ckoh (děti) 25%. okolkem, adv., nepřímo: protož jinými slovy omlúvá jako okolkem a řka 185%. okolo, praep.: (nosiechu) tkanice široké S trním okolo plafczuow (duchovníci) 846%; pás kožený jmějieše okolo [wich bedr (sv. Jan) 33b; viděv ježíš mnoho zástupóv okolo febe 108b; protož sč točilo i sem i tam a okolo flebe bilo (zvieřátko t. j. oslik) 319b, okolomluvenie, n., obsirnost, vozvlácnost: Toto jisté okolomluwenye snad dává znamenati 602. okrásiti, pf., ozdobili: svń dusi okra[lity dobrými skutky 333b; ti, jeśto gllu apostolskÿ(m) okraffieni duostojen- stvim 165%. okrasenie, n.: každého města (král) má... viece okralfienye jmieti nežli město 334%. okraślovati, impf.: Nejmáte spolu těla i duże okraflowaty 333b. okra$ovati, impf: to hubené té... líčiš a, tak je okraffuge[f 334*; co Skodí urozenie sprostné tomu, jehozto nravi dobii okralfugi? 352. okfin, m., misa: Daj mi, vece, tuto na okrzynye hlavu Janovu 238b. okusiti, pf.: A kdy7 okully, nerodi piti (jez. vína se žlučí) 376%; smrti neokully až na věky 10b. olej, m.: ješto w uolegi pečeny biechu (kobylky) 33b; proroky kněží svatým olegem mazâchu 2b. olejový, adj.: jež sladkost oleýowu za- hubuje (mücha), olei 162b. olivetsky, adj.: k huofe olÿwet[key 318%. olivie, n., olivové stromoui: druzi pak ru- báchu roždie ([ olywie 319, olivny, adj.: Rożdka olywna zelená 43b, oltář, m.: na svatém oltarzí 19. omdleti, pf.: aby neomdleh na cesté (zastupovć) 262%; pro křehkost tohoto světa zhynú a omdlegý (hřiešní lidé) 2538.
Strana 342
342 omluva, f., vymluva: aby zidové nestydliví i zádné omluwi nejmili 315; zlí beze všie omluwý musejí zhynúti 159%, bez námitky. omiúvanie, n., vyčitánií, výčitka: syn boží vypravuje je z toho omluwanýe (apo- štoly, že neuzdravili nemocného) 281b. omlüvati, impf. — Omlouvati: Mnozí lidé omluwagy své hřiechy 169%. — o. sé: z úřada sobě poruceného pokorné fie omluwa a řka (sv. Jan) 38h. — Vyćitah: kakt před zástupem zjevně prosí ježíše (aby uzdravil syna), omluwagie jeho apoštoly (že neuzdravili syna) 281b. omluvenie, n., výtka: protož k milo- srdenství své omluwenye obracije (jez.) 1988. omluviti sé, pf. — Vymluviti se: nékto jiný mohl by fie omluwity a fka: Chi doba mě tiskne... nemohu hostí přijímati 169%. — Ospravediniti se: (jenZ) nikdy ust neoteviel, aby nebo nepoZaloval nebo fıe omluwıl nebo pohrozil 384b. omluvovati, impf., omlouvati: Omluwugie Mojžieše i starý zákon odpoviedá (jez.) 300%, —. 0. SE: k svému pánu omlu- wugie fe přišel (sluha zlý) 3667. omráéiti, pf.: skrze Evu byl geft hréchem v&ecek národ lidsky omraczen 13b. omyl, m., Pochybnost: O Abelovi žádného omyla nenie, že jest byl ten, jehožto jest Kain zabil 347b: Skrze nčšto jmč beze všeho omyla pán náš jezuktist se znamenává 360%. omýlenie, n. pochybení: beze všeho omylene (sic) muožem řéci, že... 46b, omylovanie, n., myleni: (Prosiese mate) blude(m) zemskym, omylowanym ma- teřiným nevédüci, co by prosila 314%. omyt, pí.: aby omyl naše vše poskvrněnie 392; Od toho měl svatý Jan... hřiechu přirozeného omýt byty (jez.) 39b. omytie, n.: aby k oomýty našich všech hřiechóm (!) všem vodám dal moc 39b, omývati, impf.: nemaje i žádné potřeby omýwaty kterých svých hřiechóv 39%, on, pronom.: Srdcef on váži, ne zbožie (bóh) 54%; a k jich prosbě aby jim svü on muoc ukâzal (jez.) 112b; Blahosla- veni jsû ti, ješto jmají čisté srdce, nebo oný uzfie hospodina 59b; on sluha, a já pán; on vyšel z ceta, a já z mrtvých (Jonáš — jez.) 207; ne- toliko lidé, ale i on sám Herodes za proroka jej jmějieše (sv. Jana) 2408. Ondřej, m., jm. os.: (ježíš uzře) Šimona... a ondrzegie, jeho bratra 52b. oneëisééti, pf.: protože jsú diáblóm ofč- rovány, protož glíu oneczifczieli (krmé) 253b, onëméti, pf.: I vece jemu: Pfieteli, kak si sem všel...? Tehdy on onyemie 3308, onemocnéti, pf.: (vino nam jest dano) ne proto, abychom onemocznyeli 2842. onen, -0, pronom. — z one strany Jordana 51), z protější strany; z této země smrtedlné done země svaté 9%; Tehdy w uomech dnech přijíde svatý krstitel 305; ani seho ani onoho 3675; Duostojni jsu tresktanie ony, jesto biechu vzesli.. k Eliášovi 103%, A ona nábcžná panna... praví 8%, všecka ona zna- menie starého zákona naplnil syn boží 67b: v nás jest naplněno ono, ješto syn boží praví 134b. — (Mnozí) za rozličné prosiechu nemoci: Onen za syna, onen za jiného, ale žádný za svého pacholka 103%. — Tvary emfatické: kak mně oneno bude pomocen? 103%; Nedal onomuno viece à onomurno méné, ale véem zajedno 245b; nebo zajisté onono slusalo uciniti 342b. opaéovati, impf., opakovati: Dvakrát to slovo opaczugie dávaje nám naučenie (jez: Jest, jest — nenie, nenie) 78%. opakovati, impf.: že v tom ustavični biect u a opět též opakowachu 182b. opálati, pf., očistili obilí od plev: Potom pak ji opalagý, aby pšenice od plev byla odlúčena 37% tu máme bytý opalany (na vččnosti) t. opásati, pf.: když sě staráš, jiný tě opafl1e 144b; rytieř jsem mečem opallany, accinctus 104b. — o. sč: (abychom) ke všelikéj službě buozi hotovë yfle (!) opalfah 33b. opasovati, impf.: (jenz) svú duài svatü &stotü opaífugie 32b. opět, adv.: A opyet vám právi 4*; Mám moc svú duši pustiti a opyet Ji pfijieti 78.
342 omluva, f., vymluva: aby zidové nestydliví i zádné omluwi nejmili 315; zlí beze všie omluwý musejí zhynúti 159%, bez námitky. omiúvanie, n., vyčitánií, výčitka: syn boží vypravuje je z toho omluwanýe (apo- štoly, že neuzdravili nemocného) 281b. omlüvati, impf. — Omlouvati: Mnozí lidé omluwagy své hřiechy 169%. — o. sé: z úřada sobě poruceného pokorné fie omluwa a řka (sv. Jan) 38h. — Vyćitah: kakt před zástupem zjevně prosí ježíše (aby uzdravil syna), omluwagie jeho apoštoly (že neuzdravili syna) 281b. omluvenie, n., výtka: protož k milo- srdenství své omluwenye obracije (jez.) 1988. omluviti sé, pf. — Vymluviti se: nékto jiný mohl by fie omluwity a fka: Chi doba mě tiskne... nemohu hostí přijímati 169%. — Ospravediniti se: (jenZ) nikdy ust neoteviel, aby nebo nepoZaloval nebo fıe omluwıl nebo pohrozil 384b. omluvovati, impf., omlouvati: Omluwugie Mojžieše i starý zákon odpoviedá (jez.) 300%, —. 0. SE: k svému pánu omlu- wugie fe přišel (sluha zlý) 3667. omráéiti, pf.: skrze Evu byl geft hréchem v&ecek národ lidsky omraczen 13b. omyl, m., Pochybnost: O Abelovi žádného omyla nenie, že jest byl ten, jehožto jest Kain zabil 347b: Skrze nčšto jmč beze všeho omyla pán náš jezuktist se znamenává 360%. omýlenie, n. pochybení: beze všeho omylene (sic) muožem řéci, že... 46b, omylovanie, n., myleni: (Prosiese mate) blude(m) zemskym, omylowanym ma- teřiným nevédüci, co by prosila 314%. omyt, pí.: aby omyl naše vše poskvrněnie 392; Od toho měl svatý Jan... hřiechu přirozeného omýt byty (jez.) 39b. omytie, n.: aby k oomýty našich všech hřiechóm (!) všem vodám dal moc 39b, omývati, impf.: nemaje i žádné potřeby omýwaty kterých svých hřiechóv 39%, on, pronom.: Srdcef on váži, ne zbožie (bóh) 54%; a k jich prosbě aby jim svü on muoc ukâzal (jez.) 112b; Blahosla- veni jsû ti, ješto jmají čisté srdce, nebo oný uzfie hospodina 59b; on sluha, a já pán; on vyšel z ceta, a já z mrtvých (Jonáš — jez.) 207; ne- toliko lidé, ale i on sám Herodes za proroka jej jmějieše (sv. Jana) 2408. Ondřej, m., jm. os.: (ježíš uzře) Šimona... a ondrzegie, jeho bratra 52b. oneëisééti, pf.: protože jsú diáblóm ofč- rovány, protož glíu oneczifczieli (krmé) 253b, onëméti, pf.: I vece jemu: Pfieteli, kak si sem všel...? Tehdy on onyemie 3308, onemocnéti, pf.: (vino nam jest dano) ne proto, abychom onemocznyeli 2842. onen, -0, pronom. — z one strany Jordana 51), z protější strany; z této země smrtedlné done země svaté 9%; Tehdy w uomech dnech přijíde svatý krstitel 305; ani seho ani onoho 3675; Duostojni jsu tresktanie ony, jesto biechu vzesli.. k Eliášovi 103%, A ona nábcžná panna... praví 8%, všecka ona zna- menie starého zákona naplnil syn boží 67b: v nás jest naplněno ono, ješto syn boží praví 134b. — (Mnozí) za rozličné prosiechu nemoci: Onen za syna, onen za jiného, ale žádný za svého pacholka 103%. — Tvary emfatické: kak mně oneno bude pomocen? 103%; Nedal onomuno viece à onomurno méné, ale véem zajedno 245b; nebo zajisté onono slusalo uciniti 342b. opaéovati, impf., opakovati: Dvakrát to slovo opaczugie dávaje nám naučenie (jez: Jest, jest — nenie, nenie) 78%. opakovati, impf.: že v tom ustavični biect u a opět též opakowachu 182b. opálati, pf., očistili obilí od plev: Potom pak ji opalagý, aby pšenice od plev byla odlúčena 37% tu máme bytý opalany (na vččnosti) t. opásati, pf.: když sě staráš, jiný tě opafl1e 144b; rytieř jsem mečem opallany, accinctus 104b. — o. sč: (abychom) ke všelikéj službě buozi hotovë yfle (!) opalfah 33b. opasovati, impf.: (jenz) svú duài svatü &stotü opaífugie 32b. opět, adv.: A opyet vám právi 4*; Mám moc svú duši pustiti a opyet Ji pfijieti 78.
Strana 343
343 opilec, m.: toť člověk obžerce a opýlecz vína 32%; počne... jésti a píti [ opilezi (sluha) 358%. opilstvie, -o, a.: nemuož w op:lítwí krá- levstvie nebeského vidčti 284%; diela našeho těla, ješto jsú smilstvo ..., zá- visti opilftwuo, lakomstvo 95?. opilÿ, adj. — Opilý: všickni tací opilíj horší jsú a nectnější nežli psi 284%. — Obpojný: Svatý Jan vína i jednoho pitie opíleho nepil 130b. opiti sé, pf.: Vstal jest... a opiw lie vínem i udeřil své nepřátely v zadek (hospodin) 114b. opitomiti, pf., ocholiti, zkrotiti: (je$to) télestné Zzádosti opitomíecze, byvají v nebeském království (pokojní) 62%. opiveé, m., opilec: Toť člověk obžerce a opywcze vína 176%. oplatiti sě, pf.: A čím [ie tobé mohu oplatyty, silný bože 386b; pro jeho mnohé dobré děnie zlým fie jemu oplatyh (židé jez.) 329b. opojiti sé, pí.: mnohé slyši, když [ie opogy, že mluvie a řkúce 283b. opona, f.: by kto tvój duom velmi okrásil a oponami zlatými obvěsil 334%; Tehdy opona chrámová rozdře se na dvé 376b. opravenie, n., správa, řízení, řád: (to) jimzto . .. neslychand mudrost opra- wenýe světa silně a divně jest učinila i do tohoto času činí 377b. oprávéti, impf., spravovali: z tebe vynde knieże, jeśto bude oprawiety muoj lid 20%. opraviti, pf.. oprávniti: Posluchaci zákona nejsá prawi pfed bohem, ale jeśto skutky plnie zákon, ti budu opraweny 324b. opravovati, impf. — Spravovati: mas-li kterého přietele, ješto ... tvé zbozie oprawugie jako tvá ruka 74b; náš stvořitel, jenž oprawuge ty, ješto je stvořil 397, -— Opravovati: Protož syn boží oprawugie a řka (t. j. starý zákon) 81^. — o. sě, řídití se: po niżto hvézdé [ye oprawgy tak dlüho, aZ do té země přijedú 13b. opfieti sé, pf. vzepliti se: opruuce [ie urazie vás (svině) 85b. opustiti, pf.: Mnohot geft ten opuuftyl, jenz sobé nic neostavil 535; A aby pro strach vladařuov té lzi mluviti ne- opuftilí (strázni) 3962. opüsééti, pomijeli: Neopuuilcziety také toho, co jest on (sv. Matěj) měl dvě jmeně (nelze pomijeti toho, proč ...) 125%; onono slu$alo udiniti, a tohoto neopulczetÿ 342b. opuséovati, impf., opoustëti: ješto veliké z(b)uoZie pro buoh opuufczugy (lidé) 54?. Oráé, m.: Thatéj oracz srdce sé vykládá 146?. Origenes, m., j;». os.: Origenes mluví na toto &tenie a řka takto 14b. orlicé, f.: Kdezkolivëk bude télo, tu sé sberü i orlíce 351^. osel, m.: Vezméte piíklad od ofla 28492. osenie, n.: Jdiese jeZí$ v sobotu po offeny 1955. osidlo, n.: (abvchom) ofüdla diábla... vidéli 44b, osidlovati, impf., do osidel zaplétati: ne- toliko krásü, ale cáry lidi ofydlowala 3255; ktoz na lichvu pożicie..., mnohým pak offidluge 818. osiřěti, pf.: (bála sě sv. Felicitas) by jimi byla neoffyrzyela (svymi syny) 210b. osladiti, pf.: hořkost ukfizovánie svym milovníkóm gelt offladyl (jez) 377b. oslatko, n.: Aj, tot král tvój jde... sedé na oslici a na oflatku jejie 318%. oslavenie, n.: A když pak příde syn člo- věčí v svém olllawený 368%. oslepenie, n.: někteří proti tělestným pomstám ... nevědě, kterým ollepený, jst tak liti 79b, oslepiti, pf.: zlost jeho ta jej ol(lepí 217; závistí bratrského spasenie olllepení, pomniechu .. . (duchovnici) 128b. oslicé, f.: naleznete oflliczy pfivazanu 3182, osliéi, adj.: aby pověšen byl olflyczy kámen na jeho hrdle 286b. oslík, m.: Najprvé seděl ra olíliku na mladém (syn boží) 3192. osm, numer : I jesto (sic) juz ollm ro- zumóv 62b. osmý, numer.: až do o[[meho rozumu 62bP, osoliti, pf.: vy, skrze něšto má lid jako offolen byty 662. ostarati sé, pf., zestdrmouti: Když Ile oftaraff, ztiebneś svoji ruce a jiny t& opáse 911b.
343 opilec, m.: toť člověk obžerce a opýlecz vína 32%; počne... jésti a píti [ opilezi (sluha) 358%. opilstvie, -o, a.: nemuož w op:lítwí krá- levstvie nebeského vidčti 284%; diela našeho těla, ješto jsú smilstvo ..., zá- visti opilftwuo, lakomstvo 95?. opilÿ, adj. — Opilý: všickni tací opilíj horší jsú a nectnější nežli psi 284%. — Obpojný: Svatý Jan vína i jednoho pitie opíleho nepil 130b. opiti sé, pf.: Vstal jest... a opiw lie vínem i udeřil své nepřátely v zadek (hospodin) 114b. opitomiti, pf., ocholiti, zkrotiti: (je$to) télestné Zzádosti opitomíecze, byvají v nebeském království (pokojní) 62%. opiveé, m., opilec: Toť člověk obžerce a opywcze vína 176%. oplatiti sě, pf.: A čím [ie tobé mohu oplatyty, silný bože 386b; pro jeho mnohé dobré děnie zlým fie jemu oplatyh (židé jez.) 329b. opojiti sé, pí.: mnohé slyši, když [ie opogy, že mluvie a řkúce 283b. opona, f.: by kto tvój duom velmi okrásil a oponami zlatými obvěsil 334%; Tehdy opona chrámová rozdře se na dvé 376b. opravenie, n., správa, řízení, řád: (to) jimzto . .. neslychand mudrost opra- wenýe světa silně a divně jest učinila i do tohoto času činí 377b. oprávéti, impf., spravovali: z tebe vynde knieże, jeśto bude oprawiety muoj lid 20%. opraviti, pf.. oprávniti: Posluchaci zákona nejsá prawi pfed bohem, ale jeśto skutky plnie zákon, ti budu opraweny 324b. opravovati, impf. — Spravovati: mas-li kterého přietele, ješto ... tvé zbozie oprawugie jako tvá ruka 74b; náš stvořitel, jenž oprawuge ty, ješto je stvořil 397, -— Opravovati: Protož syn boží oprawugie a řka (t. j. starý zákon) 81^. — o. sě, řídití se: po niżto hvézdé [ye oprawgy tak dlüho, aZ do té země přijedú 13b. opfieti sé, pf. vzepliti se: opruuce [ie urazie vás (svině) 85b. opustiti, pf.: Mnohot geft ten opuuftyl, jenz sobé nic neostavil 535; A aby pro strach vladařuov té lzi mluviti ne- opuftilí (strázni) 3962. opüsééti, pomijeli: Neopuuilcziety také toho, co jest on (sv. Matěj) měl dvě jmeně (nelze pomijeti toho, proč ...) 125%; onono slu$alo udiniti, a tohoto neopulczetÿ 342b. opuséovati, impf., opoustëti: ješto veliké z(b)uoZie pro buoh opuufczugy (lidé) 54?. Oráé, m.: Thatéj oracz srdce sé vykládá 146?. Origenes, m., j;». os.: Origenes mluví na toto &tenie a řka takto 14b. orlicé, f.: Kdezkolivëk bude télo, tu sé sberü i orlíce 351^. osel, m.: Vezméte piíklad od ofla 28492. osenie, n.: Jdiese jeZí$ v sobotu po offeny 1955. osidlo, n.: (abvchom) ofüdla diábla... vidéli 44b, osidlovati, impf., do osidel zaplétati: ne- toliko krásü, ale cáry lidi ofydlowala 3255; ktoz na lichvu pożicie..., mnohým pak offidluge 818. osiřěti, pf.: (bála sě sv. Felicitas) by jimi byla neoffyrzyela (svymi syny) 210b. osladiti, pf.: hořkost ukfizovánie svym milovníkóm gelt offladyl (jez) 377b. oslatko, n.: Aj, tot král tvój jde... sedé na oslici a na oflatku jejie 318%. oslavenie, n.: A když pak příde syn člo- věčí v svém olllawený 368%. oslepenie, n.: někteří proti tělestným pomstám ... nevědě, kterým ollepený, jst tak liti 79b, oslepiti, pf.: zlost jeho ta jej ol(lepí 217; závistí bratrského spasenie olllepení, pomniechu .. . (duchovnici) 128b. oslicé, f.: naleznete oflliczy pfivazanu 3182, osliéi, adj.: aby pověšen byl olflyczy kámen na jeho hrdle 286b. oslík, m.: Najprvé seděl ra olíliku na mladém (syn boží) 3192. osm, numer : I jesto (sic) juz ollm ro- zumóv 62b. osmý, numer.: až do o[[meho rozumu 62bP, osoliti, pf.: vy, skrze něšto má lid jako offolen byty 662. ostarati sé, pf., zestdrmouti: Když Ile oftaraff, ztiebneś svoji ruce a jiny t& opáse 911b.
Strana 344
ostatek, m.: I vzdvizechu oftatek dva- nádcte košóv 243%. ostati, pf. — Zúsiati: jakž sú vieru kře- sťansků přijeli, tak věčně v ní oltanuu (pohanstvo) 355; Ostante vždy (v) věr- ném milování 124; urodila syna, avšak pannü oftala (Maria) 15b. — Přestati: kak té syn bo2í uzdravenie nemocnych neoítal, permansit 202b. — Opustit: abychom všech čáróv pohanských oftanuce... čekali 6); Tehdy diábel jeho ofta (jez. 469; boże, boże mnoj, proč gífí mne oftal? 376b; oftawífie svého otce télestného i šli za otcem nebeským (Jakub a Jan) 1452. ostávati, impf.. opousiéti: Neoltawagie věci nebeskéj, přišel také hledati zemskéj (jez.) non relinquens 16?; (Ten) jenž rozkoSi zemské ... pro krále ne- beského oftawa 29b; neoftawaymy svého vypravitele, non relinquamus 100b, cstaviti, pf., züstavili, zanechali: oltaw tu dar a jdi 689; každého při jeho svě- domí oftawme 283b; to jisté čtenie, jeśto byl napsal, oltawi kfestanstvu pro památku (sv. Matej) 1%; Mnohot jest ten opustil, jenz sobé nic neoftawil 53b, ostavovati, impf., zistavovali, zanechávati: Kristus jest za ny trpěl nám oltawugie piíklad 248b, osten, m.: Slova müdrych jako oftnowe 173b, ostřieci, pf., uchránili: Jichžto (muk) nás rač oltrzicy otec, syn, duch svatý 38%, — o. sě: abychom fie mohli oltrzieczý ode všeho zlého 10%. ostfiehanie, n., ochrana: (Spie lidé) jimzto najviece oftrziehanye pole jest po- ručeno 2228, ostriehati, impf., zachovävati, ochrañovati: Proč že v tomto pustu (!) étyridceti dní oltraehame? 49%; Otče svatý, rač oltrzyehatý těch všech, ještos mně poručil 119; Toho gí(em v&eho oftrzie- hal od své mladosti 302%. — diáblové u překážení člověčiem býechchuu stvo- fenie mésiecového oftrziehagice 582, řídili se. ostříhati, impf.: vlasy, ješto lazebník na nás oftrzífye, decisi 165b. 344 ostrov, m.: ten oľtrow pln pohanstva nevěrného nalezl (sv. Pavel) 150%. ostrý, adj.: (mějieše sv. Jan rúcho) tvrdé a oftre z žínie učiněné 33b; některá (zvieřata ohradil bóh) oftrími nehty 895; NásledujzmeZz, bratiíce milá, ne- snadné a oftre cesty naseho spasitele 2138. osud, m.: by ta hvězda byla jeho olluud (narozeného) 22b. osudie, n., nádoba: vybrachu dobré v svá offudye (ryby) 227%. osûditi, pf.: by každému člověku nelze sé bylo nic jiného státi, jediné což ta hvězda, pod ní sé je narodil, offudy 232. osvécovati, impf.: vSecko naplnije, v$ecko offwieczugie (syn bożi), illustrat 16%. osviecenie, n.: Maria toliko jest řečeno jako offwyeczenye, jako hvézda 13b; aby (jezukriste) bozieho slova.... světlost ukázal k uolíwieczeny všeho svčta 380%. osvietiti, pf.: offwiety skrytosti temné (hospodin) 162b; (syn boží) offwietil svatého Jana, illuminavit 31b. ot, praep. — kobylky také běžie pryč od lidy 33; Svoji ruce vzdalme od lupezíe 445; Chovajte sé od krziwich prorokow 91%; chudý toho, což má, od febe nemuoz dáti 805; nedaleko od giezera Tiberiadis 1175. — (slepice) obranije je (kuřátka) svýma křídloma od zýmy 348%; Nevinen jsem já od krwe tohoto pravého 3755; jenž je byl čist ode wflieho pofkwrnyenye 34; srv. též 43b, 50% 300b, 379b: Tá jsem od febe, sem juž uhašen 274%. — (nebe) hvězdu od febe poslalo 21b; aby, ktoż čtenie zvěstuje, od cztenye také živ byl 153%; Hote svétu od pohorífyenye 286b: to každý sám od febe vie, Ze je to dobré 57%, (syn boží) sám od febe mluvieše a od fweho otcze 97?, z moci své a otcovy; ježíš sám od lebe váéel 109% dobrovolně. — Vezměte příklad od olla, ode pla i od kazde nyeme twarzy 284%; Josef a Maria od Ilebe platili dan 285%, za sebe, srv. též 78, 118b, 314%. — od wíchodu fluneczneho až do západa 107%; Tehdy opona chrá- mová rozdře se na dvé od wrchu až dolóv 376b, atd., v. také do. — Jich (ovcí) pluod velmi jest užitečný od
ostatek, m.: I vzdvizechu oftatek dva- nádcte košóv 243%. ostati, pf. — Zúsiati: jakž sú vieru kře- sťansků přijeli, tak věčně v ní oltanuu (pohanstvo) 355; Ostante vždy (v) věr- ném milování 124; urodila syna, avšak pannü oftala (Maria) 15b. — Přestati: kak té syn bo2í uzdravenie nemocnych neoítal, permansit 202b. — Opustit: abychom všech čáróv pohanských oftanuce... čekali 6); Tehdy diábel jeho ofta (jez. 469; boże, boże mnoj, proč gífí mne oftal? 376b; oftawífie svého otce télestného i šli za otcem nebeským (Jakub a Jan) 1452. ostávati, impf.. opousiéti: Neoltawagie věci nebeskéj, přišel také hledati zemskéj (jez.) non relinquens 16?; (Ten) jenž rozkoSi zemské ... pro krále ne- beského oftawa 29b; neoftawaymy svého vypravitele, non relinquamus 100b, cstaviti, pf., züstavili, zanechali: oltaw tu dar a jdi 689; každého při jeho svě- domí oftawme 283b; to jisté čtenie, jeśto byl napsal, oltawi kfestanstvu pro památku (sv. Matej) 1%; Mnohot jest ten opustil, jenz sobé nic neoftawil 53b, ostavovati, impf., zistavovali, zanechávati: Kristus jest za ny trpěl nám oltawugie piíklad 248b, osten, m.: Slova müdrych jako oftnowe 173b, ostřieci, pf., uchránili: Jichžto (muk) nás rač oltrzicy otec, syn, duch svatý 38%, — o. sě: abychom fie mohli oltrzieczý ode všeho zlého 10%. ostfiehanie, n., ochrana: (Spie lidé) jimzto najviece oftrziehanye pole jest po- ručeno 2228, ostriehati, impf., zachovävati, ochrañovati: Proč že v tomto pustu (!) étyridceti dní oltraehame? 49%; Otče svatý, rač oltrzyehatý těch všech, ještos mně poručil 119; Toho gí(em v&eho oftrzie- hal od své mladosti 302%. — diáblové u překážení člověčiem býechchuu stvo- fenie mésiecového oftrziehagice 582, řídili se. ostříhati, impf.: vlasy, ješto lazebník na nás oftrzífye, decisi 165b. 344 ostrov, m.: ten oľtrow pln pohanstva nevěrného nalezl (sv. Pavel) 150%. ostrý, adj.: (mějieše sv. Jan rúcho) tvrdé a oftre z žínie učiněné 33b; některá (zvieřata ohradil bóh) oftrími nehty 895; NásledujzmeZz, bratiíce milá, ne- snadné a oftre cesty naseho spasitele 2138. osud, m.: by ta hvězda byla jeho olluud (narozeného) 22b. osudie, n., nádoba: vybrachu dobré v svá offudye (ryby) 227%. osûditi, pf.: by každému člověku nelze sé bylo nic jiného státi, jediné což ta hvězda, pod ní sé je narodil, offudy 232. osvécovati, impf.: vSecko naplnije, v$ecko offwieczugie (syn bożi), illustrat 16%. osviecenie, n.: Maria toliko jest řečeno jako offwyeczenye, jako hvézda 13b; aby (jezukriste) bozieho slova.... světlost ukázal k uolíwieczeny všeho svčta 380%. osvietiti, pf.: offwiety skrytosti temné (hospodin) 162b; (syn boží) offwietil svatého Jana, illuminavit 31b. ot, praep. — kobylky také běžie pryč od lidy 33; Svoji ruce vzdalme od lupezíe 445; Chovajte sé od krziwich prorokow 91%; chudý toho, což má, od febe nemuoz dáti 805; nedaleko od giezera Tiberiadis 1175. — (slepice) obranije je (kuřátka) svýma křídloma od zýmy 348%; Nevinen jsem já od krwe tohoto pravého 3755; jenž je byl čist ode wflieho pofkwrnyenye 34; srv. též 43b, 50% 300b, 379b: Tá jsem od febe, sem juž uhašen 274%. — (nebe) hvězdu od febe poslalo 21b; aby, ktoż čtenie zvěstuje, od cztenye také živ byl 153%; Hote svétu od pohorífyenye 286b: to každý sám od febe vie, Ze je to dobré 57%, (syn boží) sám od febe mluvieše a od fweho otcze 97?, z moci své a otcovy; ježíš sám od lebe váéel 109% dobrovolně. — Vezměte příklad od olla, ode pla i od kazde nyeme twarzy 284%; Josef a Maria od Ilebe platili dan 285%, za sebe, srv. též 78, 118b, 314%. — od wíchodu fluneczneho až do západa 107%; Tehdy opona chrá- mová rozdře se na dvé od wrchu až dolóv 376b, atd., v. také do. — Jich (ovcí) pluod velmi jest užitečný od
Strana 345
845 wlný, od mleka a od giehnatek, ješto rodí 369b, vlnou, mlékem. — budete nenavidéti miefto od miefta (proroky) 346%; den ode dne 230% — Od tey prawedlnolty . . . pravi prorok 605, o té pravedlnosti. — Opakování předložky nedoloženo. Otavian, m., jm. os.: od času ciesaře ottawıana 285%, otázalivý, adj., hodný olázáni, povážlivý: Otazaliwa jsú toto slova 234b. otázanie, n.: skrze otazanye a odpově- denie 2622. otazati pf.: By kto otazal, co znamenává huora 59b; Protož ottyezme jich (židů) 341%. otazovati, impf.: (syn bożi) jich otazugie, aby... zpomenuli (mlazśi 269b. otéiniti, pf.: komuż jsi křivdu učinil, odczyn 255b, otdáliti sé, pf.: kterúžkolivěk částků mi- lováním svého srdce jsi při kteréj věci, juž tú částkú oddahl(fí fie od milovänie svého boha 338%, otdati, pí., vrátili: nejmáš dáti bohatým, ješto by snad tolikéž oddalí 304b. otec, m.: ať pohřebu svého otcze 108b; otecz čeledný, pater familias 3582; kterú jsú vinu ve mně vaši otczij na- lezli 329b, ptedkové. — Adj. possess. -óv: když jest fekl hlas otczow: Toto jest muoj syn milý 42b; syn boží při- vodi podobenstvie otczowe a synové 90%, o otci a synovi. otemněti, pf. zalmili se: slunce otemnÿe a mésiec nedá své svétlosti 3515; Ale otemnyelo gelt jich srdce 380b. oteviénie, n.: Odvalenie kamene zna- menává ottewrzenýe sedmery svátosti 3932, otevřieti, pf.: dveří neotewrziew claustris non apertis 15b. — o sě: Tehdy nebesa [ie otewrziechu 38b. otezvati, pí., odvolali: svój úmysl od- zowa, to ještos byl dřéve počal, budeš oférovati svój dar 715. otchâzéëti, impf.: véecky ti, jesto odcha- ziegij od jezukrista 371%. otehyliti, pf.: aby tvé srdce nebilo od- chileno, ale nachyleno k bohu 3382. otjieti, pf.: z nichžto (čtyřiceti dvou dní) když še(s)t dní nedělských ... otey- meme 49%; neb řeč jemu odyata biell1e 140%. otjimati, impf.: ješto sobě na čas odgýma, chudým nerozdělí (krmě) 50b. otjinud, adv.: (že) nejmá moci odgynud, jediné od otce (jezukrist) 2452. otjiti, pf.: odeydij ode m(p)ne kalich tento 373%; kto chtěl odgyty od něho 110%. otkázanie, n., odkaz: (učeník) po pohřebu otcovo odkazanye byl by musil póso- biti 1112. otkázati, pf.: Tichým odkazana 65b. otkud, -ž, adv.: Odkud mně to, aby matka mého hospodina ke mně přišla 17%; všaks dobré siemě sál na svém poli; odkudz tehdy má stoklasu? 221b. — oni zajisté odkud sě jměli diviti, odtud jej pak tupiechu 237%, (obilé) odkudíf hnie v zemi, odtudz zelenie 274b, pokud. otloZiti, pf.: Jakž by také mohli taký ve- liký kámen, jenž bieše nad hrobem, odlczyty? 3962. otluciti, pf.: aby pšenice od plev byla odluczena 375; abychom nebyli od- uczienýl věčného spasenie 112. otměřiti, pf.: kterúůž měrú budete měřiti, túž vám buude odmíerzeno, metietur 672. otmluvati, impf., odmlouvati: a ty jim nic neodmluwalf 3832. zemé... gelt otmluvenie, n., odmluva, výčitka. (jako člověk) jenžto neslyší a ješto nemá v svých ustech žádného odmluwenye 381%. otnikudy-ž, adv.: A odjinud odnykudyz neměl jest s právem počieti o blahosla- venství (jez.) 60b. otniZd-Z-to, adv.: odtud pohoršenie člověk přijal, odnyzdzto měl dčkovati 171b. otplácéti sé, impf.: abychom svym vinní- kóm zly(m) fie neodplaceli, ale dobrym 141%, otplacovati, impf.: Diábel, když sč jemu protivenstvie stane, dobrým toho ne- odplacugie, ale škodí 141%. otplata, f.: daj chudym, od nichżto od- platy nečekáš 304; nadějí odplaty, promissorum 168%; ztracujíce odplatu, mercedem 101%.
845 wlný, od mleka a od giehnatek, ješto rodí 369b, vlnou, mlékem. — budete nenavidéti miefto od miefta (proroky) 346%; den ode dne 230% — Od tey prawedlnolty . . . pravi prorok 605, o té pravedlnosti. — Opakování předložky nedoloženo. Otavian, m., jm. os.: od času ciesaře ottawıana 285%, otázalivý, adj., hodný olázáni, povážlivý: Otazaliwa jsú toto slova 234b. otázanie, n.: skrze otazanye a odpově- denie 2622. otazati pf.: By kto otazal, co znamenává huora 59b; Protož ottyezme jich (židů) 341%. otazovati, impf.: (syn bożi) jich otazugie, aby... zpomenuli (mlazśi 269b. otéiniti, pf.: komuż jsi křivdu učinil, odczyn 255b, otdáliti sé, pf.: kterúžkolivěk částků mi- lováním svého srdce jsi při kteréj věci, juž tú částkú oddahl(fí fie od milovänie svého boha 338%, otdati, pí., vrátili: nejmáš dáti bohatým, ješto by snad tolikéž oddalí 304b. otec, m.: ať pohřebu svého otcze 108b; otecz čeledný, pater familias 3582; kterú jsú vinu ve mně vaši otczij na- lezli 329b, ptedkové. — Adj. possess. -óv: když jest fekl hlas otczow: Toto jest muoj syn milý 42b; syn boží při- vodi podobenstvie otczowe a synové 90%, o otci a synovi. otemněti, pf. zalmili se: slunce otemnÿe a mésiec nedá své svétlosti 3515; Ale otemnyelo gelt jich srdce 380b. oteviénie, n.: Odvalenie kamene zna- menává ottewrzenýe sedmery svátosti 3932, otevřieti, pf.: dveří neotewrziew claustris non apertis 15b. — o sě: Tehdy nebesa [ie otewrziechu 38b. otezvati, pí., odvolali: svój úmysl od- zowa, to ještos byl dřéve počal, budeš oférovati svój dar 715. otchâzéëti, impf.: véecky ti, jesto odcha- ziegij od jezukrista 371%. otehyliti, pf.: aby tvé srdce nebilo od- chileno, ale nachyleno k bohu 3382. otjieti, pf.: z nichžto (čtyřiceti dvou dní) když še(s)t dní nedělských ... otey- meme 49%; neb řeč jemu odyata biell1e 140%. otjimati, impf.: ješto sobě na čas odgýma, chudým nerozdělí (krmě) 50b. otjinud, adv.: (že) nejmá moci odgynud, jediné od otce (jezukrist) 2452. otjiti, pf.: odeydij ode m(p)ne kalich tento 373%; kto chtěl odgyty od něho 110%. otkázanie, n., odkaz: (učeník) po pohřebu otcovo odkazanye byl by musil póso- biti 1112. otkázati, pf.: Tichým odkazana 65b. otkud, -ž, adv.: Odkud mně to, aby matka mého hospodina ke mně přišla 17%; všaks dobré siemě sál na svém poli; odkudz tehdy má stoklasu? 221b. — oni zajisté odkud sě jměli diviti, odtud jej pak tupiechu 237%, (obilé) odkudíf hnie v zemi, odtudz zelenie 274b, pokud. otloZiti, pf.: Jakž by také mohli taký ve- liký kámen, jenž bieše nad hrobem, odlczyty? 3962. otluciti, pf.: aby pšenice od plev byla odluczena 375; abychom nebyli od- uczienýl věčného spasenie 112. otměřiti, pf.: kterúůž měrú budete měřiti, túž vám buude odmíerzeno, metietur 672. otmluvati, impf., odmlouvati: a ty jim nic neodmluwalf 3832. zemé... gelt otmluvenie, n., odmluva, výčitka. (jako člověk) jenžto neslyší a ješto nemá v svých ustech žádného odmluwenye 381%. otnikudy-ž, adv.: A odjinud odnykudyz neměl jest s právem počieti o blahosla- venství (jez.) 60b. otniZd-Z-to, adv.: odtud pohoršenie člověk přijal, odnyzdzto měl dčkovati 171b. otplácéti sé, impf.: abychom svym vinní- kóm zly(m) fie neodplaceli, ale dobrym 141%, otplacovati, impf.: Diábel, když sč jemu protivenstvie stane, dobrým toho ne- odplacugie, ale škodí 141%. otplata, f.: daj chudym, od nichżto od- platy nečekáš 304; nadějí odplaty, promissorum 168%; ztracujíce odplatu, mercedem 101%.
Strana 346
346 otplatiti, pf.: (kdyz příde syn člověčí) tehdy odplaty každému podlé jeho zaslúženie 6b. otpočinúti, pf.: jakž moře nikdy ne- odpoczyne, ale vždy sě tepe 230b; Spčte již a odpoczýnte 373b. otpoéivadlo, n.: A tot jest odpocziwadlo a život všech svatých (země věčného života) 612. otpočívanie, n.: (o bohatče) blatná věc w uodpoczywany tvého loze 3795; na- leznete odpoczywanye svym dusiem 190%, otpočívati, impf.: na němžto větví (sva- tého čtenie) juž králi i kniežata rádi odpoczywagy 225%; tuž nenie i od- poczywagy v kostele (kosti sv. Jana) 242%. otpověděnie, n. — Odpověd: skrze otá- zanie a odpowiedyenye 262%. — odří- kdmi se: to jisté prodänie a odpowıe- dyeníe má býti na tihu 228b. otpovédéti, pf. — Odpovédéti: když tebe tvój bližní tieże..., tak jemu od- powies a fka 77; Odpowiedyew jeżiś i vece jemu 38%. — OdepFiii: A coż by chtěl, by sě tobě stalo, toho družci neodpowiediety 55%; ta (pomoc boží) nikomému odpowiedyena nebude 3015. — Vypovédéti boj: jedinú jemu (diáblu) odpowiedyewlfie, v uréeny boj s nim jsmy vstüpili 73*. — o. s6, odłici se: Donizd fie kto neodpowíe toho všeho, což má 228; Chce-li kto po mně jíti, odpowiez lie sam sebe 2728. otpoviedati, impf. — Odpovidati: że jest syn boží ku pokušení diábelskému skrze pismo svaté odpowiedal 48%, dva dolejšie (provazy) odpowiedata dvéma svrchnima 232b. — Míti odpo- vědnost: z našich bližních, ješto jsú v naší kázni, musímy odpowiedaty 75%. — Odpirati: kdyz chce (bližní) u tebe co zajieti, neodvracuj sé od něho, tovčz neodpowieday jemu 81%. — Omlouvati: Omluvuje Mojžieše i starý zákon odpowieda (jez.) 300b. — o. sé, odříkati se: všech skutkóv diábelských lie odpowiedagice 32. otpuditi, pf., zapuditi: abych ji (nemoc) od nich odpuudyl, expellam 100%, otpustiti, pf. — Odpustiti: My pak mámy odpuultyty viny svym vinnikém, di- mittere 8*. — Dovoliti: odpuuft, at vstúpímy (v) vepře 1184; neprosili, aby jim odpuuftyl vníti v jiné lidi 119%. otpuščenie, n. — Odpušični: (abychom mohli) dobyti sobě svých hřiechóv od- pulczienie 62. — Dovolení: jenž (Josef) [odpufczienym manželským . .. všecko jejie tajenstvie zvěděl, licentia 16b. — Propuštění: Ktožkolivěk pustí od sebe żenu, daj jiej kniżky odpuulczen fe 75%. otpúščěti, impf. — Odpouštěti:syn člověčí má moc... hfiechy odpuullcziety 121%; přikázáno jest, abychom od- pultyelli viny našim vinníkuom 291%. — Dovolovati: Syn bozi odpuuflczie péti jmieti o náhléj potřebě 85%. otpüséovati, impf., odpoustéti: (bóh) skrze ty odpultygie (hiiechy), jimzto dává svi moc 1222. otpuzovati, impf., zapuzovati: Tuto pak učí, aby nikte své zeny neodpuuzowal od sebe 76%. otřiesti, pf.: oltrzielte (sic) prach s svých noh 155b; otrzeff prach s sebe 384b. otrusek, m., drobecek: à ty kóry a otrulki byly z těch pěti chlebóv 245%, otstúpiti, pf.: inhed jakž závist naši mysl nadstúpí, dobrá vóle jie odítupí 55%; inhed od svého umysla . . . odftupymy 212b, otsûditi, pf.: které by jej právo odfuudilo 371%; jediné ti... buudu odfuuzeni, damnabuntur 116b. otsizenie, n.: abyste nebyli duostojni vétného odfuuzenÿe 9^. otsuzovati, impf.: Sedete i vy... od- fuuzugice dvanádste roduov israhel- ských 306b. — o. sě: v němž jiného posuzuje, v témZ [ie pak sám odífuzugie 773. ottähnüti s&, pf.: aby fie mysl ottahhla od toho 63b. ottud-to, -ż, adv.: ktoż v ten (oheň pe- kelny) jedinü vrżen bude, viec odtuud nevynde 38*; odtudto mámy naucenie, aby... 303%; (obilé) odkudz hnie v zemi, odtudzíí zelenie a obnovuje 274b, otuéniti, pf.: olej břiešného neotuczny mé hlavy 362b. otvaditi, impf., odvraceti: všecky zemské žádosti... má (člověk) od sebe od- wadyty 230%; snadno jest... mysl
346 otplatiti, pf.: (kdyz příde syn člověčí) tehdy odplaty každému podlé jeho zaslúženie 6b. otpočinúti, pf.: jakž moře nikdy ne- odpoczyne, ale vždy sě tepe 230b; Spčte již a odpoczýnte 373b. otpoéivadlo, n.: A tot jest odpocziwadlo a život všech svatých (země věčného života) 612. otpočívanie, n.: (o bohatče) blatná věc w uodpoczywany tvého loze 3795; na- leznete odpoczywanye svym dusiem 190%, otpočívati, impf.: na němžto větví (sva- tého čtenie) juž králi i kniežata rádi odpoczywagy 225%; tuž nenie i od- poczywagy v kostele (kosti sv. Jana) 242%. otpověděnie, n. — Odpověd: skrze otá- zanie a odpowiedyenye 262%. — odří- kdmi se: to jisté prodänie a odpowıe- dyeníe má býti na tihu 228b. otpovédéti, pf. — Odpovédéti: když tebe tvój bližní tieże..., tak jemu od- powies a fka 77; Odpowiedyew jeżiś i vece jemu 38%. — OdepFiii: A coż by chtěl, by sě tobě stalo, toho družci neodpowiediety 55%; ta (pomoc boží) nikomému odpowiedyena nebude 3015. — Vypovédéti boj: jedinú jemu (diáblu) odpowiedyewlfie, v uréeny boj s nim jsmy vstüpili 73*. — o. s6, odłici se: Donizd fie kto neodpowíe toho všeho, což má 228; Chce-li kto po mně jíti, odpowiez lie sam sebe 2728. otpoviedati, impf. — Odpovidati: że jest syn boží ku pokušení diábelskému skrze pismo svaté odpowiedal 48%, dva dolejšie (provazy) odpowiedata dvéma svrchnima 232b. — Míti odpo- vědnost: z našich bližních, ješto jsú v naší kázni, musímy odpowiedaty 75%. — Odpirati: kdyz chce (bližní) u tebe co zajieti, neodvracuj sé od něho, tovčz neodpowieday jemu 81%. — Omlouvati: Omluvuje Mojžieše i starý zákon odpowieda (jez.) 300b. — o. sé, odříkati se: všech skutkóv diábelských lie odpowiedagice 32. otpuditi, pf., zapuditi: abych ji (nemoc) od nich odpuudyl, expellam 100%, otpustiti, pf. — Odpustiti: My pak mámy odpuultyty viny svym vinnikém, di- mittere 8*. — Dovoliti: odpuuft, at vstúpímy (v) vepře 1184; neprosili, aby jim odpuuftyl vníti v jiné lidi 119%. otpuščenie, n. — Odpušični: (abychom mohli) dobyti sobě svých hřiechóv od- pulczienie 62. — Dovolení: jenž (Josef) [odpufczienym manželským . .. všecko jejie tajenstvie zvěděl, licentia 16b. — Propuštění: Ktožkolivěk pustí od sebe żenu, daj jiej kniżky odpuulczen fe 75%. otpúščěti, impf. — Odpouštěti:syn člověčí má moc... hfiechy odpuullcziety 121%; přikázáno jest, abychom od- pultyelli viny našim vinníkuom 291%. — Dovolovati: Syn bozi odpuuflczie péti jmieti o náhléj potřebě 85%. otpüséovati, impf., odpoustéti: (bóh) skrze ty odpultygie (hiiechy), jimzto dává svi moc 1222. otpuzovati, impf., zapuzovati: Tuto pak učí, aby nikte své zeny neodpuuzowal od sebe 76%. otřiesti, pf.: oltrzielte (sic) prach s svých noh 155b; otrzeff prach s sebe 384b. otrusek, m., drobecek: à ty kóry a otrulki byly z těch pěti chlebóv 245%, otstúpiti, pf.: inhed jakž závist naši mysl nadstúpí, dobrá vóle jie odítupí 55%; inhed od svého umysla . . . odftupymy 212b, otsûditi, pf.: které by jej právo odfuudilo 371%; jediné ti... buudu odfuuzeni, damnabuntur 116b. otsizenie, n.: abyste nebyli duostojni vétného odfuuzenÿe 9^. otsuzovati, impf.: Sedete i vy... od- fuuzugice dvanádste roduov israhel- ských 306b. — o. sě: v němž jiného posuzuje, v témZ [ie pak sám odífuzugie 773. ottähnüti s&, pf.: aby fie mysl ottahhla od toho 63b. ottud-to, -ż, adv.: ktoż v ten (oheň pe- kelny) jedinü vrżen bude, viec odtuud nevynde 38*; odtudto mámy naucenie, aby... 303%; (obilé) odkudz hnie v zemi, odtudzíí zelenie a obnovuje 274b, otuéniti, pf.: olej břiešného neotuczny mé hlavy 362b. otvaditi, impf., odvraceti: všecky zemské žádosti... má (člověk) od sebe od- wadyty 230%; snadno jest... mysl
Strana 347
naši od jeho (světa) milovánie od- wadyty 1492. otvalenie, n.: Odwalenye kamene zna- menává otevřenie sedmery svátost: 393^. otvaliti, pf.: A přistúpiv (anděl) odwal kamen 3912. otvafovati, impf., otvírati: vrata lidem veliká a výborná ottwarzygíe (büh otec) 180%. otvázati, pf.: Odwiezte (oslici) a prived'te ke mně 318%. otvésti, pf.: aby přielišné snaženstvie k jedení od nich odwedl 266b: abyste vy od bludu odwedli lidi všeliké 66%. otvierati, impf.: svému neptieteli diáblu hubeny ćlovek... cestu otwiera 33%; ten sva usta otwierallie, jenz v starém zákoné otwieral usta prorocie 60%. otvléci, pf., zanedbałi: ać kdy hospodi(n) nasi prosbu uslyśeti odwlecze, . . . však my neprestävajmy prositi 317%. otvoditi, impf.: nám potřebie, abychom naše skutky od jich tovařišstvie od- wadılı (sic) 52. otvořitě, adv., olevřeně, zjevně: to, což ste slyšeli jako v zavření, kažte otwo- rzitye, apertius 163?. otvoriti, pf., oev/ili: ottwuorzeníma ocima svého smysla 39%. — o. sě: Tehdy nebesa [fe otworzechu 40b, otvrácenie, n., zvrácenost: Ukazuje (jez.) jich pfehroznü zlost a odwraczenýe (židův) 218b. otvracěti sě, impf.: Ktoż chce, by jemu požičil, neodwraczvy [ie od něho 75b. otzyvati, impf., odoraceli: jest-li to, że od milosti svého bliznieho odzywa 174%; Nic nás odzywaý... od těch Zádücich huod, revocet 1088. oveé, f.: (člověk) jenž by měl jednu owczy 201%. ovčí, adj.: jenžto (křiví proroci) přichodie k vám v rúše owcziem 912. ovčička, f.: aby on owczíczkí své... obránil ode všeho zlého (hospodin) 33%. ovčinec, m.: Tento owuczynecz svaté cerekve 3112. ovoce, n.: krmě jeho bieše owuoce 30b; z owuoce duchovného, Ex fructibus 922, ovšem, adv., zcela, vůbec: A ktož pak jest owullfem nevěrný 37%; Ale já vám 347 právi, abyste neptisahali owffem 77% atd. — (Vérfte-li tomu?) Odpovédéchu jemu: owífem, pane 136%, ano. Ozeáš, m., jm. os.: skrze proroka, jemužto déjí Ozealf 344b. Ozias, m., jm. os.: Joram pak urodil ozya. Ozyas pak urodil Joatana 1b. oZebraéiti, pf.: (žena) 325b. ožiehati, impf.: rozličného protivenstvie plamen ten svět ozieha 1519; ale oheň jeho v ničem neozıehalfye, non tan- gebat 15b. A mnohé ozebraczyla padati, impf.: Vidél jsem protivníka, an jako blesk dolóv pada 239%; Želenie žádné v buoh nepada 42b. — najviec kocháním a povolením padame 47%, — néktefi z svaté cérekve padagy 962. padenie, n.: nevinné táhnú ku padeny (kacieři), ad ruinam 92%; žádný smysl od jeho (svéta) padenye nás nerozlu- čuje 148b, od zániku. padnúti, pf.: Nebo ač sč dvakrát aneb třikrát muožeš vzdrżeti, čtvrté snad padnef{ 74%; duom... nemuoZ pad- nutý 962. pacholek, m., pachole, služebník: žádný (neprosil) za svého pacholka, jediny tento 1032. pak, conj.: Judás pak urodil phares 1%, králi vždy dobré bydlo jmají a chudí pak v chudobě jsú 23b; Ale jakž bude která věc z něho (kamene) učiněna, pak ta věc velmě dlúho trvá 35%. pak-li, conj.: Mluvil-li jsem zle, laj mi; pak-l dobře, proč mě tepes? 78b; Pak-h posláchati nechce, sin autem 291b. Palestina, £, jm. země: vlast, jížto dějí paleftina 58%. palestinský, adj.: Obyčej jest . . . syrským a paleftyn[k lidem, Palaestinis 293b. palma, f.: palmy drżie v svü rukü (sv. mučeníci) 28%, památka, f.: to jisté čtenie ostavi kfe- stanstvu pro pamatku (sv. Matëj) 1%. — syn boží vláští pamatku činí o něm (Kafarnau) a řka 204%, vzpomíná. pamatovati, impf., miti na paměti: Pa- matowamy (sic): Nebo racha skryté slovo jest 70%.
naši od jeho (světa) milovánie od- wadyty 1492. otvalenie, n.: Odwalenye kamene zna- menává otevřenie sedmery svátost: 393^. otvaliti, pf.: A přistúpiv (anděl) odwal kamen 3912. otvafovati, impf., otvírati: vrata lidem veliká a výborná ottwarzygíe (büh otec) 180%. otvázati, pf.: Odwiezte (oslici) a prived'te ke mně 318%. otvésti, pf.: aby přielišné snaženstvie k jedení od nich odwedl 266b: abyste vy od bludu odwedli lidi všeliké 66%. otvierati, impf.: svému neptieteli diáblu hubeny ćlovek... cestu otwiera 33%; ten sva usta otwierallie, jenz v starém zákoné otwieral usta prorocie 60%. otvléci, pf., zanedbałi: ać kdy hospodi(n) nasi prosbu uslyśeti odwlecze, . . . však my neprestävajmy prositi 317%. otvoditi, impf.: nám potřebie, abychom naše skutky od jich tovařišstvie od- wadılı (sic) 52. otvořitě, adv., olevřeně, zjevně: to, což ste slyšeli jako v zavření, kažte otwo- rzitye, apertius 163?. otvoriti, pf., oev/ili: ottwuorzeníma ocima svého smysla 39%. — o. sě: Tehdy nebesa [fe otworzechu 40b, otvrácenie, n., zvrácenost: Ukazuje (jez.) jich pfehroznü zlost a odwraczenýe (židův) 218b. otvracěti sě, impf.: Ktoż chce, by jemu požičil, neodwraczvy [ie od něho 75b. otzyvati, impf., odoraceli: jest-li to, że od milosti svého bliznieho odzywa 174%; Nic nás odzywaý... od těch Zádücich huod, revocet 1088. oveé, f.: (člověk) jenž by měl jednu owczy 201%. ovčí, adj.: jenžto (křiví proroci) přichodie k vám v rúše owcziem 912. ovčička, f.: aby on owczíczkí své... obránil ode všeho zlého (hospodin) 33%. ovčinec, m.: Tento owuczynecz svaté cerekve 3112. ovoce, n.: krmě jeho bieše owuoce 30b; z owuoce duchovného, Ex fructibus 922, ovšem, adv., zcela, vůbec: A ktož pak jest owullfem nevěrný 37%; Ale já vám 347 právi, abyste neptisahali owffem 77% atd. — (Vérfte-li tomu?) Odpovédéchu jemu: owífem, pane 136%, ano. Ozeáš, m., jm. os.: skrze proroka, jemužto déjí Ozealf 344b. Ozias, m., jm. os.: Joram pak urodil ozya. Ozyas pak urodil Joatana 1b. oZebraéiti, pf.: (žena) 325b. ožiehati, impf.: rozličného protivenstvie plamen ten svět ozieha 1519; ale oheň jeho v ničem neozıehalfye, non tan- gebat 15b. A mnohé ozebraczyla padati, impf.: Vidél jsem protivníka, an jako blesk dolóv pada 239%; Želenie žádné v buoh nepada 42b. — najviec kocháním a povolením padame 47%, — néktefi z svaté cérekve padagy 962. padenie, n.: nevinné táhnú ku padeny (kacieři), ad ruinam 92%; žádný smysl od jeho (svéta) padenye nás nerozlu- čuje 148b, od zániku. padnúti, pf.: Nebo ač sč dvakrát aneb třikrát muožeš vzdrżeti, čtvrté snad padnef{ 74%; duom... nemuoZ pad- nutý 962. pacholek, m., pachole, služebník: žádný (neprosil) za svého pacholka, jediny tento 1032. pak, conj.: Judás pak urodil phares 1%, králi vždy dobré bydlo jmají a chudí pak v chudobě jsú 23b; Ale jakž bude která věc z něho (kamene) učiněna, pak ta věc velmě dlúho trvá 35%. pak-li, conj.: Mluvil-li jsem zle, laj mi; pak-l dobře, proč mě tepes? 78b; Pak-h posláchati nechce, sin autem 291b. Palestina, £, jm. země: vlast, jížto dějí paleftina 58%. palestinský, adj.: Obyčej jest . . . syrským a paleftyn[k lidem, Palaestinis 293b. palma, f.: palmy drżie v svü rukü (sv. mučeníci) 28%, památka, f.: to jisté čtenie ostavi kfe- stanstvu pro pamatku (sv. Matëj) 1%. — syn boží vláští pamatku činí o něm (Kafarnau) a řka 204%, vzpomíná. pamatovati, impf., miti na paměti: Pa- matowamy (sic): Nebo racha skryté slovo jest 70%.
Strana 348
348 pamět, f., pamět, vzpomínka; pamáltka: jehožto pamíet to, což dobré jest, vzpomíná 3394; (nám jest) na pamiety plně jmieti 242%; nevychoďte z tvé pamíety jeho rány 386%; Protož svaté čtenie o tom činí pamíet, když praví 109b. — že jest to činila k méj pamyety 372%, na mou památku. pán, m.: Toho narozenie nejsi pan, ale sluha 17b, Nemuož nikte panoma dvěma slúžiti 82%; to je tvá šlechet- nost, pane jezukriste 382b; Mily pane, pusť mě 292%. panenský, adj.: slibem čistoty paneníke 378b. panenstvie, n.: (když) jmé panenftwie poctivé jest 360%. paní, f.: svatá Maří pany jest nazvána 14%. panna, f.: ona nábožná panna praví 8%. panošě, m.: ktožkolivěk mezi vámí chce prvý býti, bude váš panollľye 313b. panovati, impf.: abychom byli dóstojni na onom svété vétné panowaty b; aby to, což v člověce najvěčšie a naj- lepšie panowalo nad tiem, ješto jest obecno nám a skotu 62%. panstvie, -o, n.: (když) stará smrt nad vším člověčstvím nepravé ppanftwie ukazováše 378%; (dva slepci) panítwo jeho vyznávají (jez.) 138b. papež, m.: svatý Řehoř Papezz 46b. pás, m.: (mějieše sv. Jan) paas kožený u svých bedr 30b. past, f.: abyste neupadli w palty diâbel- ské, in muscipulam 1142. pásü, pf, padnouti: Jiná (semena) pa- dechu mezi skalé 213b; (větrové) na ten duom sě obořichu i pade 95%; ješto (Eva) skrze povolenie diáblu biellíe padla, ceciderat 18b. pàsti, impf., pasti, Ziviti: bie$e nedaleko ... stádo vepřóv veliké, ješto pallyechuu 117%; avšak otec nebeský ten je (ptáky) palle 828. — p. sé: Krmí tělo [íe pallíe 151b. pastva, f.: když ptačstvo beze všie péče jmají paftwu 83b: (bieše) stádo veliké na paftwie 118b. pastyf, m.: andél paítyrzom pověděl a řka 3b. pasijé, f.: Totof jest juZ pallygie 371°. patdesät, numer.: jmaje pod sebü padde- {fat rytierôv 103%. pátek, m.: w patek večer 392%; Druhý pak den, ješto bieše po velikém patku 390%. pater, numer.: patera jest věc 123%; patero chleba a dvě rybě 243%. Pathmos, m., jm. ostrova: do ostrova, jemužto bieše jmě Pathmos 314b. patriareha, m.: s Abrahamem, Isákem a Jakubem patriarchí 8b. pátý, numer.: V patem pak řádu 63b. Pavel, m., jm. os.: svatého pawla apo- štola 8b. pavlak, m.: oblečechu jej v sukni z pa- wlaku učiněnů 384%. pavlaka, f.: hedvábie, jímžto pawlaka králová tkána jest 84%. pec, f.: třie mladí jinochové wu peczí nebo v komíně byli zavření, in camino 15b. póci, impf: (kobylky), jesto v uoleji peczeny biechuu 33b. póćć, f., póće, starosi: jenż bieśe peczemí časnými obvázán (sv. Matěj), sollicitu- dinibus 125%; (aby o tom děťátku) peczy jměl Josef, curam 15%; vy na smrt peczí máte, solliciti estis 113b. peéet, f.: pecziety cistoty nezlomila (sv. Maří), sigillum 15b. pečovati, impf.: co nemúdře myslíš, co nesmyslné peczígeff? meditaris 17b; Protoż sluż . . . a peczyg, fer curam 175; A o róże co peczugete? 82%. — p. sé: (Jidáš) vyšed ven, poče [te peczowaty, aby ten zlý úmysl dokonal 381b. pekelný, adj.: Oheň ten jest oheň pe- kelní 38%. peklo, n.: však proto bude w pekle (žena) 74b. peleś, f.: vy ste jej (dům) učinili peleff lotrovû 3218. Pella, f., jm. místní: do jednoho města, jemuzto bieše jmč pella 352b. peněžník, m.: stoly penyeznykuow... převráti (ježíš) 321%; Jměl jsi s právem mé střiebro dáti penyeznykuom 364%. pónie, n., zpév: Miesto prenye má sto- nánie (holübek) 44b. peniez, m.: ti penyezy na chudé lidi slušiechu 2854; jenž jemu biesé dluzen sto penyezz 293%; ten kupcem, jenž penýeze proměnije rozličné, býti musí, aes 23b.
348 pamět, f., pamět, vzpomínka; pamáltka: jehožto pamíet to, což dobré jest, vzpomíná 3394; (nám jest) na pamiety plně jmieti 242%; nevychoďte z tvé pamíety jeho rány 386%; Protož svaté čtenie o tom činí pamíet, když praví 109b. — že jest to činila k méj pamyety 372%, na mou památku. pán, m.: Toho narozenie nejsi pan, ale sluha 17b, Nemuož nikte panoma dvěma slúžiti 82%; to je tvá šlechet- nost, pane jezukriste 382b; Mily pane, pusť mě 292%. panenský, adj.: slibem čistoty paneníke 378b. panenstvie, n.: (když) jmé panenftwie poctivé jest 360%. paní, f.: svatá Maří pany jest nazvána 14%. panna, f.: ona nábožná panna praví 8%. panošě, m.: ktožkolivěk mezi vámí chce prvý býti, bude váš panollľye 313b. panovati, impf.: abychom byli dóstojni na onom svété vétné panowaty b; aby to, což v člověce najvěčšie a naj- lepšie panowalo nad tiem, ješto jest obecno nám a skotu 62%. panstvie, -o, n.: (když) stará smrt nad vším člověčstvím nepravé ppanftwie ukazováše 378%; (dva slepci) panítwo jeho vyznávají (jez.) 138b. papež, m.: svatý Řehoř Papezz 46b. pás, m.: (mějieše sv. Jan) paas kožený u svých bedr 30b. past, f.: abyste neupadli w palty diâbel- ské, in muscipulam 1142. pásü, pf, padnouti: Jiná (semena) pa- dechu mezi skalé 213b; (větrové) na ten duom sě obořichu i pade 95%; ješto (Eva) skrze povolenie diáblu biellíe padla, ceciderat 18b. pàsti, impf., pasti, Ziviti: bie$e nedaleko ... stádo vepřóv veliké, ješto pallyechuu 117%; avšak otec nebeský ten je (ptáky) palle 828. — p. sé: Krmí tělo [íe pallíe 151b. pastva, f.: když ptačstvo beze všie péče jmají paftwu 83b: (bieše) stádo veliké na paftwie 118b. pastyf, m.: andél paítyrzom pověděl a řka 3b. pasijé, f.: Totof jest juZ pallygie 371°. patdesät, numer.: jmaje pod sebü padde- {fat rytierôv 103%. pátek, m.: w patek večer 392%; Druhý pak den, ješto bieše po velikém patku 390%. pater, numer.: patera jest věc 123%; patero chleba a dvě rybě 243%. Pathmos, m., jm. ostrova: do ostrova, jemužto bieše jmě Pathmos 314b. patriareha, m.: s Abrahamem, Isákem a Jakubem patriarchí 8b. pátý, numer.: V patem pak řádu 63b. Pavel, m., jm. os.: svatého pawla apo- štola 8b. pavlak, m.: oblečechu jej v sukni z pa- wlaku učiněnů 384%. pavlaka, f.: hedvábie, jímžto pawlaka králová tkána jest 84%. pec, f.: třie mladí jinochové wu peczí nebo v komíně byli zavření, in camino 15b. póci, impf: (kobylky), jesto v uoleji peczeny biechuu 33b. póćć, f., póće, starosi: jenż bieśe peczemí časnými obvázán (sv. Matěj), sollicitu- dinibus 125%; (aby o tom děťátku) peczy jměl Josef, curam 15%; vy na smrt peczí máte, solliciti estis 113b. peéet, f.: pecziety cistoty nezlomila (sv. Maří), sigillum 15b. pečovati, impf.: co nemúdře myslíš, co nesmyslné peczígeff? meditaris 17b; Protoż sluż . . . a peczyg, fer curam 175; A o róże co peczugete? 82%. — p. sé: (Jidáš) vyšed ven, poče [te peczowaty, aby ten zlý úmysl dokonal 381b. pekelný, adj.: Oheň ten jest oheň pe- kelní 38%. peklo, n.: však proto bude w pekle (žena) 74b. peleś, f.: vy ste jej (dům) učinili peleff lotrovû 3218. Pella, f., jm. místní: do jednoho města, jemuzto bieše jmč pella 352b. peněžník, m.: stoly penyeznykuow... převráti (ježíš) 321%; Jměl jsi s právem mé střiebro dáti penyeznykuom 364%. pónie, n., zpév: Miesto prenye má sto- nánie (holübek) 44b. peniez, m.: ti penyezy na chudé lidi slušiechu 2854; jenž jemu biesé dluzen sto penyezz 293%; ten kupcem, jenž penýeze proměnije rozličné, býti musí, aes 23b.
Strana 349
peniezek, m., fpenizek: Stálo (nebeské královstvie) chudéj vdově za dva malá penyefla 54*; za dva penyeíkt, assibus 1652, pes, m.: Neroďte svátosti dávati pfom 87b; tvú duši neobřezanému pílu dali 383b. pěst, f.: tepete píefty nemilostivé 50b, pési, adj.: (jeżiś) nesel pyell, ale na lodí 264b, póśkami, adv., póśky: jidechu po nśm (jez.) pyelfkami z mčst 242b. pčt, numer.: otrusky byly z tčch piety chlebóv 245b. Petr, m., jm. os.: svatý petr apoštol 6%. — Adj. possess. -óv: do domu petrowa 108b. Phares, m., jm. os: Judáš pak urodil phares 1%. pied, f., pid: Ty, jesto zemi pyedy obkli- čiješ 379%. piesek, m.: jenž jest svój udělal duom na pielku, in arena 952. piesn, f.: jakż piellen v tanci zpievaji 179%. Pilát, m., jm. os.: Zda úd jeho (diábla) nenie pylat? 47%. — Adj. possess. -óv: svázavše tě před pylatuow obličej vedli 383b. pisany, adj.-part., zdobny: v uodpoéivaní tvého loze piffaneho a rozkosného 379b. písař, m.: sebrav všecky... píllarze obecné 202. pismo, n., Pismo sv.: o némito pilmo pravi, Scriptura 182; v svatém čtení i w pilmye 26%. — Svatého čtenie ... krátké pylmo jest povédéno 2095, text. piti, impf. kdyz jie$ a pieff télo syna božieho 105%, Pite všickni 372b: jedúce a píce 351b. pitie, n. — Pití: (tři jsú vlastnosti priro- zené našemu tělu) prvé jedenie a pýtye 905. — Nápoj: Svatý Jan vína i jednoho pítye opilého nepil 1309; toho pře- čistého pytie 381, pláč, m.: Čiňmyž pokánie [ placziem 24b, plaččivý, plačtivý, adj.: sílo duši placzty- wıe 389%. plachta, f.: ráchem, ješto bylo z żinie a z plachtý učiněno 334b. plakati, impf., plakati, oplakávati: A my stoňme a placzme před svým hospo- mistry neb 349 dinem 44b; rachel placzie svych synóv 25b. plamen, m.: plamen, jenž jest anděl postavil před rájem 41%. plamenný, adj.: Potuočku ... jenž jsi moci plamenne 3902. vína... planý, adj.: včtvč plane jablani budú zrúbeny 85b. plást, m.: jako z tésnych komórek plaftow stred . .. vyvodime 2483. plá$éó, m.: svlececbu s n&ho plaft 376%; plallczem cirvenÿm jej oble&echu 375b; pfidaj jemu i plaffezt, melotam 75b, pléséek, m.: plafkem érvenym odéchu jej 3842. plat, m.: Králi zemščí od koho berú dan nebo plat 284b. plátenny, adj: (Kleofá3) rücha nenosil 146?. platiti, impf.: każdy člověk platyellie od sebe dva penieżky 285%. Platenneho plátno, n.: (Josef z Arimatije) obinu je (tělo jež.) v čisté platno 377^. platný, adj.: cizie svědečstvie nikomému nemuož platno býti před bohem 3622, plavati, impf.: moře, na němžto plawamý, navigamus 389b; takéz člověk plawua v kterém nebezpecenství 13b. plece, n.: Ten zajisté přeboží kříž vlož na moji pleczy 387b, plen, m., kořist: přijal 341%, pleva, f.: aby pšenice od plew byla od- lúčena 37b. plně, adv.: plny“ znáš i plnye budeš utěšen, plenissime 99b; Toto miesto pisma... spasitel potom plnyegie vykládá a řka 762. plniti, impf.: všecky ty, ješto jeho vuoli plnye 65; Úřad také svatého čtenie inhed počal plnytý (sv. Matěj) 127. plnost, f.: z plnofty srdce usta mluvie 182b, plný, adj., plný, celý: A pln vytáhnü (nevod) 232%; jišto plnu mzdu... jsú vzali 308%, aby plny desátek byl dáván 345b. plod, m. — Plod, ovoce: piesek plodu dobrého nenese 95P; skrze plod dobrých skutków 3b. — Rod: zlofečený slovieše, ktcž by byl plodu po sobč neostavil 337%; chytrost hadového plodu 158%. — desátek z plenu...
peniezek, m., fpenizek: Stálo (nebeské královstvie) chudéj vdově za dva malá penyefla 54*; za dva penyeíkt, assibus 1652, pes, m.: Neroďte svátosti dávati pfom 87b; tvú duši neobřezanému pílu dali 383b. pěst, f.: tepete píefty nemilostivé 50b, pési, adj.: (jeżiś) nesel pyell, ale na lodí 264b, póśkami, adv., póśky: jidechu po nśm (jez.) pyelfkami z mčst 242b. pčt, numer.: otrusky byly z tčch piety chlebóv 245b. Petr, m., jm. os.: svatý petr apoštol 6%. — Adj. possess. -óv: do domu petrowa 108b. Phares, m., jm. os: Judáš pak urodil phares 1%. pied, f., pid: Ty, jesto zemi pyedy obkli- čiješ 379%. piesek, m.: jenž jest svój udělal duom na pielku, in arena 952. piesn, f.: jakż piellen v tanci zpievaji 179%. Pilát, m., jm. os.: Zda úd jeho (diábla) nenie pylat? 47%. — Adj. possess. -óv: svázavše tě před pylatuow obličej vedli 383b. pisany, adj.-part., zdobny: v uodpoéivaní tvého loze piffaneho a rozkosného 379b. písař, m.: sebrav všecky... píllarze obecné 202. pismo, n., Pismo sv.: o némito pilmo pravi, Scriptura 182; v svatém čtení i w pilmye 26%. — Svatého čtenie ... krátké pylmo jest povédéno 2095, text. piti, impf. kdyz jie$ a pieff télo syna božieho 105%, Pite všickni 372b: jedúce a píce 351b. pitie, n. — Pití: (tři jsú vlastnosti priro- zené našemu tělu) prvé jedenie a pýtye 905. — Nápoj: Svatý Jan vína i jednoho pítye opilého nepil 1309; toho pře- čistého pytie 381, pláč, m.: Čiňmyž pokánie [ placziem 24b, plaččivý, plačtivý, adj.: sílo duši placzty- wıe 389%. plachta, f.: ráchem, ješto bylo z żinie a z plachtý učiněno 334b. plakati, impf., plakati, oplakávati: A my stoňme a placzme před svým hospo- mistry neb 349 dinem 44b; rachel placzie svych synóv 25b. plamen, m.: plamen, jenž jest anděl postavil před rájem 41%. plamenný, adj.: Potuočku ... jenž jsi moci plamenne 3902. vína... planý, adj.: včtvč plane jablani budú zrúbeny 85b. plást, m.: jako z tésnych komórek plaftow stred . .. vyvodime 2483. plá$éó, m.: svlececbu s n&ho plaft 376%; plallczem cirvenÿm jej oble&echu 375b; pfidaj jemu i plaffezt, melotam 75b, pléséek, m.: plafkem érvenym odéchu jej 3842. plat, m.: Králi zemščí od koho berú dan nebo plat 284b. plátenny, adj: (Kleofá3) rücha nenosil 146?. platiti, impf.: każdy člověk platyellie od sebe dva penieżky 285%. Platenneho plátno, n.: (Josef z Arimatije) obinu je (tělo jež.) v čisté platno 377^. platný, adj.: cizie svědečstvie nikomému nemuož platno býti před bohem 3622, plavati, impf.: moře, na němžto plawamý, navigamus 389b; takéz člověk plawua v kterém nebezpecenství 13b. plece, n.: Ten zajisté přeboží kříž vlož na moji pleczy 387b, plen, m., kořist: přijal 341%, pleva, f.: aby pšenice od plew byla od- lúčena 37b. plně, adv.: plny“ znáš i plnye budeš utěšen, plenissime 99b; Toto miesto pisma... spasitel potom plnyegie vykládá a řka 762. plniti, impf.: všecky ty, ješto jeho vuoli plnye 65; Úřad také svatého čtenie inhed počal plnytý (sv. Matěj) 127. plnost, f.: z plnofty srdce usta mluvie 182b, plný, adj., plný, celý: A pln vytáhnü (nevod) 232%; jišto plnu mzdu... jsú vzali 308%, aby plny desátek byl dáván 345b. plod, m. — Plod, ovoce: piesek plodu dobrého nenese 95P; skrze plod dobrých skutków 3b. — Rod: zlofečený slovieše, ktcž by byl plodu po sobč neostavil 337%; chytrost hadového plodu 158%. — desátek z plenu...
Strana 350
350 Chov: jich (ovcí) pluod velmi jest uži- tečný od vlny 369b. ploditi, impf.: Plodylaíf, praví, vilstvo s mnohými svými milovníky 325b. plovúcí v. pińźi. plüti, impf. — Plouti: v$ak neutone (lo- dička), ale vždy plowe 249%. — Plaviti se: Obyčej lidí, ješto plowu na mofi, navigant 13b. — Téci: z jichzto břicha plowu vody umrlé 95b; nad plo- wucziemií vodami 249b. plvati, impf.: A pligice nań (jez.) vzechu trest 376%; Tehdy plwachu na jeho obličej 374b. po, praep. — S dativem: (Ondřej) bral s¢ po [ynu boziemu 144b; Poďte po mnye 53%, v. také za. — S akk.: ti, jesto jsû zevné, nemaji sé pocz domôv vrätiti 352%, pro néco; Radujte sé v boze po wíüe czaífy 4*. — s lo- kálem: jdiese jezí$ v sobotu po offeny 195b; chodé po (wietu 57*. — často ten, jehoż vidimy, że po nalf jde,... nás pfedeide 3115, za námi, v. také po s dat. a za. — (diáblové) zlé domnénie po ftworziteli mezi lidmi žádáchu vzbuditi 58b; Po jich owuocy poznáte je 915; vzachu každý po penyezy 3078, pobéhnüti, pf: że pobyehnu vesele a ponesa...kfiż tvój 3875; jenz by byl někdy z boje pobyehl (rytief) 290b; tito pobyehnu südu bojiece sé pekelné muky 2332. pobrati, pí.: až přišla potopa i pobrala všecky 351b; do niež (nebeské radosti) buduu pobrany . . . vSickni, colliguntur 1082, pocěstník, m., poutník: poczíeltnyk 33%. poéátek, m.: Poczatek v$ie müdrosti jest strach boží 60b; przied poczatkem tohoto svéta, ante saecula 182; na poczatcze, in principiis 1622. poéekati, pf.: pocziekayte tuto a bdéte se nmůú (sic) 373%. počet, m.: těch, ješto byli jedli, byl jest pocziet pět tisícóv mužóv 2432; že i z prázdného slova mámy vydati pocziet 69b; jenž chtěl (s) svými slu- hami pocziet poloziti 294%, poččtie, n.: tyto (ženy) lénéjsie jsû.. obtieženy poczietym dietčte 353%. jako bludný počieti, pf.: a to, což byechu poczaly, to nábožně naplnily (svaté ženy) 393%, a proto by (hřiešník) nesměl prositi poczíety 90%; nepřiezen pocznuce, ura- ziti je žádají 88%. — (Maria) nalezena by, že gelt poczala, in utero habens 16%; Jejiemžto v svatém životě jediná svatého ducha moc ... té geft poczala 379%. — p. sé: Kdyzto v Jeruzalemé nenavist hrozna poczala fie byla, orta 162%, nám, ješto glme lie v hfiesiech poczieli 398. poéinati, impf.: juz tuto poczina mluviti (jez.) 63%; těm vsem, jesto poczynagi dobry zivot juz vésti 394b. — p. sé: jeho čtenie takto [1e poczina 12. počinek, m., Počátek: mnozí na poczynczie jsû udatni a na konci sè pak ustraëie 1605. poćisti, pf. — Zapoćitati: nejsem duostojen mezi jeho sluhami poczten bytý 36%, dobrá vóle za skutek pocztena bude 6b. — Vypočítali, vyčisti: Poczet divy svéj moci, o pokoře své smrti odpovědě a tka (jez) 171b. pocitati, impf.: poczytaj, co je pfijal (každý od boha) 368%. počščenie, n., focia: sluhám bozim a kněžím pocztyenye slušie 287%. počstiti, pf.: (Betlém) má byty poczteno narozením nového knížete 22%; laje-li jemu kto... aneb chválí nebo poczty 287b, poëstivé, adv., activé: Spasitele naseho muky... mámy fpoczítíwíe slaviti 377b, že skočivše k nému (jez), ne pocztywie ani zlehky, ale s hlukem, non modeste 1138. poéstiv y, adj., cíny, pocestny: tiem (Zezlem) pak jeho pocztywa hlava bita 384b; kdyz jmé panenstvie pocztywe jest 360%. počúti, pf.: Jakž by... mohli (mlazší) taký veliký kámen ... odvaliti, by sě toho některému z strážných neudálo poczyty 396%. pod, praep. — S akk.: Nejsem duostojen, by ty v$el pod mu ítrziechuu 172; jezukrist poniżil sé pod andíely 3775; že jest jezukrist svú smrtí naši smrt pod [fe podrobil 393b. — S instr.: pod horu, ad radices montis 1035; Pod krzyzem musil svuoj chibet nakloniti
350 Chov: jich (ovcí) pluod velmi jest uži- tečný od vlny 369b. ploditi, impf.: Plodylaíf, praví, vilstvo s mnohými svými milovníky 325b. plovúcí v. pińźi. plüti, impf. — Plouti: v$ak neutone (lo- dička), ale vždy plowe 249%. — Plaviti se: Obyčej lidí, ješto plowu na mofi, navigant 13b. — Téci: z jichzto břicha plowu vody umrlé 95b; nad plo- wucziemií vodami 249b. plvati, impf.: A pligice nań (jez.) vzechu trest 376%; Tehdy plwachu na jeho obličej 374b. po, praep. — S dativem: (Ondřej) bral s¢ po [ynu boziemu 144b; Poďte po mnye 53%, v. také za. — S akk.: ti, jesto jsû zevné, nemaji sé pocz domôv vrätiti 352%, pro néco; Radujte sé v boze po wíüe czaífy 4*. — s lo- kálem: jdiese jezí$ v sobotu po offeny 195b; chodé po (wietu 57*. — často ten, jehoż vidimy, że po nalf jde,... nás pfedeide 3115, za námi, v. také po s dat. a za. — (diáblové) zlé domnénie po ftworziteli mezi lidmi žádáchu vzbuditi 58b; Po jich owuocy poznáte je 915; vzachu každý po penyezy 3078, pobéhnüti, pf: że pobyehnu vesele a ponesa...kfiż tvój 3875; jenz by byl někdy z boje pobyehl (rytief) 290b; tito pobyehnu südu bojiece sé pekelné muky 2332. pobrati, pí.: až přišla potopa i pobrala všecky 351b; do niež (nebeské radosti) buduu pobrany . . . vSickni, colliguntur 1082, pocěstník, m., poutník: poczíeltnyk 33%. poéátek, m.: Poczatek v$ie müdrosti jest strach boží 60b; przied poczatkem tohoto svéta, ante saecula 182; na poczatcze, in principiis 1622. poéekati, pf.: pocziekayte tuto a bdéte se nmůú (sic) 373%. počet, m.: těch, ješto byli jedli, byl jest pocziet pět tisícóv mužóv 2432; že i z prázdného slova mámy vydati pocziet 69b; jenž chtěl (s) svými slu- hami pocziet poloziti 294%, poččtie, n.: tyto (ženy) lénéjsie jsû.. obtieženy poczietym dietčte 353%. jako bludný počieti, pf.: a to, což byechu poczaly, to nábožně naplnily (svaté ženy) 393%, a proto by (hřiešník) nesměl prositi poczíety 90%; nepřiezen pocznuce, ura- ziti je žádají 88%. — (Maria) nalezena by, že gelt poczala, in utero habens 16%; Jejiemžto v svatém životě jediná svatého ducha moc ... té geft poczala 379%. — p. sé: Kdyzto v Jeruzalemé nenavist hrozna poczala fie byla, orta 162%, nám, ješto glme lie v hfiesiech poczieli 398. poéinati, impf.: juz tuto poczina mluviti (jez.) 63%; těm vsem, jesto poczynagi dobry zivot juz vésti 394b. — p. sé: jeho čtenie takto [1e poczina 12. počinek, m., Počátek: mnozí na poczynczie jsû udatni a na konci sè pak ustraëie 1605. poćisti, pf. — Zapoćitati: nejsem duostojen mezi jeho sluhami poczten bytý 36%, dobrá vóle za skutek pocztena bude 6b. — Vypočítali, vyčisti: Poczet divy svéj moci, o pokoře své smrti odpovědě a tka (jez) 171b. pocitati, impf.: poczytaj, co je pfijal (každý od boha) 368%. počščenie, n., focia: sluhám bozim a kněžím pocztyenye slušie 287%. počstiti, pf.: (Betlém) má byty poczteno narozením nového knížete 22%; laje-li jemu kto... aneb chválí nebo poczty 287b, poëstivé, adv., activé: Spasitele naseho muky... mámy fpoczítíwíe slaviti 377b, že skočivše k nému (jez), ne pocztywie ani zlehky, ale s hlukem, non modeste 1138. poéstiv y, adj., cíny, pocestny: tiem (Zezlem) pak jeho pocztywa hlava bita 384b; kdyz jmé panenstvie pocztywe jest 360%. počúti, pf.: Jakž by... mohli (mlazší) taký veliký kámen ... odvaliti, by sě toho některému z strážných neudálo poczyty 396%. pod, praep. — S akk.: Nejsem duostojen, by ty v$el pod mu ítrziechuu 172; jezukrist poniżil sé pod andíely 3775; že jest jezukrist svú smrtí naši smrt pod [fe podrobil 393b. — S instr.: pod horu, ad radices montis 1035; Pod krzyzem musil svuoj chibet nakloniti
Strana 351
351 (jez) 3845; mám pod febuu rytieřstvo 1024; pod tagen{twÿm 265% tajně; pod przyllahu slibil jest jí dáti to vše 238b, atd. podařiti, pf.: Zajisté azda nás tiem podarz, jehožto jsú oni přijieti nechtěli 259b. podati, pf.: krmé jemu poddal, allatum 15b; Nepodal druhého líce, ale řekl (jez) 78b. podávati, impf.: abychom té svátosti (křtu) lidem podawali 43b. podéépie, n., čepobilí, přenes. o věku stafeckém: kmetstvo (ps. knyezftwuo!), ješto juž podcziepye slove 309%. poddati, pí.: (pokojní) ješto všecky žá- dosti své mysli přemohúce poddadye smyslu je a duchovenství 62%; sobě jej (človčka) poddana učinil (diábel) 47b, poddávati, impf.: Mučím své tčlo a v službu je puoddawam 274* — p. sé: diáblové fie nám poddawagy, sub- duntur 191%. poděkovánie, n.: z rozličných daróv svému hospodinu podyekowanye 4b, podékovati, impf., diky vzdáti: A vzem kalich podyekowa 372b. podepfieti sé, pf.: na niž (hól) kto fie podeprzie 153b. podiviti sé, pf.: A on neodpovédé jemu ..., tak ze fie vladař velmi podywí 375%. podjíti, pf. podstoupiti: By mi bylo s některým válku podgytý 187%. podkopati, pf.: nedal by podkopaty svého domu 358%. podlé, praep. — Podél: sediece podle cielty 3162; všecka krajina podle yordana 31%. — Podle: i dá odplatu každému podle geho zallluzenie 5%; Podle toho rozumu žřečeno jest ono slovo, juxta 83b, v tom smyslu. — Vzhledem: jenž na nebesiech podle fweho buozítwye jest v lóně svého otce a zde na zemi podle czlowieczftwie jest v lóně svéj matky 15%. podnož, f. (z fodnožie, n), podnoží: až položím tvé nepřátaly (sic) w puodnooz tvých noh 337b. podobenstvie, n. —- Podoba: v člověčiem přišel jest podobenítwí (jez.) 159; duch svatý (s)stúpil dolóv v holubičiem po- dobenftwi 42b; synovć k uotci jmaji podobenitwie mieti 62%. — Podobewstovi: pod podobenftwim króle a pana, sub comparatione 293b; privoditi podo- beaftwie, parabolam 293b, v. také pověst. — Obdoba: všecko podoben- ftwie tvých muk oblec na svého sluhu 3882, podobny, adj. — Podobný: některé věci podobne k těm sú 47%; ale podobnyeflie jest k tomu, že 94b, více se podobá. — Možný: ktož tebe zač prosí, tovčz po- dobneho, daj jemu 81%; vsickni mrtvi . z mrtvycl. vstanü. A to je dobie podobne 3569. — Vhodný: čakajž po- dobneho času 223b. podolek, m.: (žena nemocná) sě dotkla jeho podolka 7?. podrobiti, pf.: że geft jezukrist svû smrti naši smrt pod se podrobil 393%, podstúpiti, pf.: jenž geft diábla sám pod- ftupyl (jez.) 38. podüti, pf.: poduw v jich obličej, řekl jim (jez.) 270b. pohan, m.: pohan jsem, gentilis 104b; Tacíž jsú byli . . . pohany, pagani 114%; Na cestu, ješto jde do pohan, nechoďte 147%; mezi pohani, in gentibus bar- baris 106b, pohañenie, n., pokóvdni: v tom duostojen biese pohanyenye 3052, pohaniti, pf, zahanbiti: (Josef nechté) zjevné jie pohanyty (Marie) 14%; pÿcha zemská inhed buude pohanyena 20b. pohanský, adj.: v Galilí pohaníki 51%, (vypravuje) pohaníke pozvánie 330b, pohanův. pohanstvo, n.: když chtěl jíti mez: po- hanftwo 1%; pohanítwo... s radostí a s veselím přišli 333%. pohleovati, impf.: Vodičové slepí, vy- mietajíce komára a pohlczigice vel- bláda 342b, pohltiti, pf.: Tehdy on uzře draka ve- likého, jenž jej chtieše pohltyty, ad devorandum se 312%. pohoršenie, n.: My kážemy jezukrista ukřižovaného, zajisté vám (židům) po- horhenye 171b. pohorsiti, pf.: ktoż pohorífy jednoho z těch maličkých 286b; jenž nebude pohorllen ve mně 170%. — p. sé: mysl nevěrných lidí velmi (Ye tiem po- horífyla 171b.
351 (jez) 3845; mám pod febuu rytieřstvo 1024; pod tagen{twÿm 265% tajně; pod przyllahu slibil jest jí dáti to vše 238b, atd. podařiti, pf.: Zajisté azda nás tiem podarz, jehožto jsú oni přijieti nechtěli 259b. podati, pf.: krmé jemu poddal, allatum 15b; Nepodal druhého líce, ale řekl (jez) 78b. podávati, impf.: abychom té svátosti (křtu) lidem podawali 43b. podéépie, n., čepobilí, přenes. o věku stafeckém: kmetstvo (ps. knyezftwuo!), ješto juž podcziepye slove 309%. poddati, pí.: (pokojní) ješto všecky žá- dosti své mysli přemohúce poddadye smyslu je a duchovenství 62%; sobě jej (človčka) poddana učinil (diábel) 47b, poddávati, impf.: Mučím své tčlo a v službu je puoddawam 274* — p. sé: diáblové fie nám poddawagy, sub- duntur 191%. poděkovánie, n.: z rozličných daróv svému hospodinu podyekowanye 4b, podékovati, impf., diky vzdáti: A vzem kalich podyekowa 372b. podepfieti sé, pf.: na niž (hól) kto fie podeprzie 153b. podiviti sé, pf.: A on neodpovédé jemu ..., tak ze fie vladař velmi podywí 375%. podjíti, pf. podstoupiti: By mi bylo s některým válku podgytý 187%. podkopati, pf.: nedal by podkopaty svého domu 358%. podlé, praep. — Podél: sediece podle cielty 3162; všecka krajina podle yordana 31%. — Podle: i dá odplatu každému podle geho zallluzenie 5%; Podle toho rozumu žřečeno jest ono slovo, juxta 83b, v tom smyslu. — Vzhledem: jenž na nebesiech podle fweho buozítwye jest v lóně svého otce a zde na zemi podle czlowieczftwie jest v lóně svéj matky 15%. podnož, f. (z fodnožie, n), podnoží: až položím tvé nepřátaly (sic) w puodnooz tvých noh 337b. podobenstvie, n. —- Podoba: v člověčiem přišel jest podobenítwí (jez.) 159; duch svatý (s)stúpil dolóv v holubičiem po- dobenftwi 42b; synovć k uotci jmaji podobenitwie mieti 62%. — Podobewstovi: pod podobenftwim króle a pana, sub comparatione 293b; privoditi podo- beaftwie, parabolam 293b, v. také pověst. — Obdoba: všecko podoben- ftwie tvých muk oblec na svého sluhu 3882, podobny, adj. — Podobný: některé věci podobne k těm sú 47%; ale podobnyeflie jest k tomu, že 94b, více se podobá. — Možný: ktož tebe zač prosí, tovčz po- dobneho, daj jemu 81%; vsickni mrtvi . z mrtvycl. vstanü. A to je dobie podobne 3569. — Vhodný: čakajž po- dobneho času 223b. podolek, m.: (žena nemocná) sě dotkla jeho podolka 7?. podrobiti, pf.: że geft jezukrist svû smrti naši smrt pod se podrobil 393%, podstúpiti, pf.: jenž geft diábla sám pod- ftupyl (jez.) 38. podüti, pf.: poduw v jich obličej, řekl jim (jez.) 270b. pohan, m.: pohan jsem, gentilis 104b; Tacíž jsú byli . . . pohany, pagani 114%; Na cestu, ješto jde do pohan, nechoďte 147%; mezi pohani, in gentibus bar- baris 106b, pohañenie, n., pokóvdni: v tom duostojen biese pohanyenye 3052, pohaniti, pf, zahanbiti: (Josef nechté) zjevné jie pohanyty (Marie) 14%; pÿcha zemská inhed buude pohanyena 20b. pohanský, adj.: v Galilí pohaníki 51%, (vypravuje) pohaníke pozvánie 330b, pohanův. pohanstvo, n.: když chtěl jíti mez: po- hanftwo 1%; pohanítwo... s radostí a s veselím přišli 333%. pohleovati, impf.: Vodičové slepí, vy- mietajíce komára a pohlczigice vel- bláda 342b, pohltiti, pf.: Tehdy on uzře draka ve- likého, jenž jej chtieše pohltyty, ad devorandum se 312%. pohoršenie, n.: My kážemy jezukrista ukřižovaného, zajisté vám (židům) po- horhenye 171b. pohorsiti, pf.: ktoż pohorífy jednoho z těch maličkých 286b; jenž nebude pohorllen ve mně 170%. — p. sé: mysl nevěrných lidí velmi (Ye tiem po- horífyla 171b.
Strana 352
352 pohoršovati, impf.: Pak-li tvá ruka pravá pohorífugie tebe, uřež ju 72%. — p. sě: tak fie pohorllowach” v něm jez.) 2367. pohreb, m.: po pohrziebu 1118, pohfébati, impf.: nechat umrlí své umrlé pohrziebagy 111%. pohfebovati, impf.: nechat umrli umrlé pohrziebugy 108b. pohřésti, pf.: Pane, přepuščt mi..., ať pohrziebu svého otce 108, ješto mohli toho umrlého pohrzefty 111b; jenž byellíe pohrzieben v hrobě 9b, pohruziti, pf.: tak že ta těžkost toho hřiecha hluboce jej v peklo pohruzíj 288%; kopie v tvém boce pohruzene 887%; (an) svého pokušitele do pekla mohl pohrzizty (sic) 48%. — p. sě: u vodé velikéj muky gífi (1e pohruzyl 386b. poeházéti, impf: odkudZz vietr chvály pochazie 1728, v. téz 394b. poehlebník, m.: na némZzto südé svědci nebudń pochlebnyczi 942. poehlebny, adj., chiubivy: Ze slova ta... nebyla pochlebna 138b. poehlebovánie, n.: jeho (sv. Jana) ani pochlebowanye (¢inie$e) milostiva 172b, pochlebovati, impi.: pochlebugice nebo hroziece, svodie s pravé viery 270%. poehoden, f.: nyemí 382b. pochoditi, impf.: od tebe vsecko vitézstvie pochody 4b; (slovem) jeśto pochody z ust buożich 46b. poehváliti sé, pf.: kto muoż fie pochwality a řka 362%. pochyliti, pf.: ani didbelsky vietr muoz (domu) pochility 962. pójéka, f.: ty samé jesličky od němých hovad matka tvá jako w puogiczkach vzala 379%. pojieti, pf.: (vráté sé) poymu vás k sobé 11%; Herodiadu... pogyal za ženu (Filip) 240%; A ktoz tak puéténü poyme 75%, za ženu. pojimati, impf.: aby jiné (ženy) mohli pogimaty (židé) 76b. pojíti, pf: kdyz poydeíf do kostela, Ambulantem 101%, Hospodine, kuomu poydem? 271%; tento (hřiech) mohl pogýtý z nevěděnie 189%; Tehdy své s lucernami i f pochod- pogide o ném fec po visi... zemi 565; jenž geft pollyel z svaté Mařie (jez.) 14%. pokaliti v. nepokaleny. pokánie, n.: svaté pokanye 4b; ku po- kany, ad poenitentiam 925. pokáti sě, pf.: anděl jako [ie pokaw fekl 29b; (aby člověk) svých lie hfiechóv pokal 1232, pokázanie, n., projev, úkaz: nebo roz- ličná jeho (světa) pokazanye hlasové jeho (hospodina) jsú 148b. pokázati, pf., ukázali: Pokazte mi peniez dani 335%; nám pokazano (sv. jmě), apparentem 19. — p. sě: syn boží na tomto světě fye pokazal, apparuit 19b. pokaziti, pf.: Čiňte sobě, praví, poklady v nebesiech, kdežto ani rez ani molové pokazıe 2298. pokazovati sé, impf.: nepokazuy lie pred bohem s prázdnü rukü, non videaris 101b. poklad, m. — Ložisko: jenž vyvodí včtry z svých pokladwow 112b: drahý potok z svých pokladow vypúščieš (studnice), ex thesauris 389b. — Poklad: že o pe- nčziech a o pokladyech řeč bieše 304b. pokládati, impf.: ten pod mieru svieci poklada, jenž svčtlost... utajije 67%, ješto všickni svú naději v svém buo- hatství pokladagí 305%. pokleknúti, pf.: A pokleek na svú kolenú na zemi, padl jsi 382%. poklinanie, n.: nečistota ust: nanye, lánie... 255b. poklnúti, pf., proklíti: že syn boží jeho Poklý- (fiku) pokle, to sé stalo pro jeho mlazšie 323b. pokoj, m. — Si%: nemohl jsi mieti po- kuogie ani hospody 379%, (sebrachu sč) do pokogie k kniežeti popovému 371b, — Mir: svatá cierkev opčt wu pokogy přebývati bude 26b. pokojný, adj.: holúbek jest ptáček tichý, pokoyní 42%. pokolenie, n.: od Abrahamova pokolenýe pošli biechu (židé) 35%. pokora, f.: Aby pokoru ukázal, humili- tatem 99b; (abychom) pokoru drželi, patientiam 114b. pokofiti sé, pf: Pokorné fie pod rukü silného boha pokorzme 242b. pokorně, adv.: ráčil pokorníe sám k němu přijíti (Kristus k Janovi) 38b.
352 pohoršovati, impf.: Pak-li tvá ruka pravá pohorífugie tebe, uřež ju 72%. — p. sě: tak fie pohorllowach” v něm jez.) 2367. pohreb, m.: po pohrziebu 1118, pohfébati, impf.: nechat umrlí své umrlé pohrziebagy 111%. pohfebovati, impf.: nechat umrli umrlé pohrziebugy 108b. pohřésti, pf.: Pane, přepuščt mi..., ať pohrziebu svého otce 108, ješto mohli toho umrlého pohrzefty 111b; jenž byellíe pohrzieben v hrobě 9b, pohruziti, pf.: tak že ta těžkost toho hřiecha hluboce jej v peklo pohruzíj 288%; kopie v tvém boce pohruzene 887%; (an) svého pokušitele do pekla mohl pohrzizty (sic) 48%. — p. sě: u vodé velikéj muky gífi (1e pohruzyl 386b. poeházéti, impf: odkudZz vietr chvály pochazie 1728, v. téz 394b. poehlebník, m.: na némZzto südé svědci nebudń pochlebnyczi 942. poehlebny, adj., chiubivy: Ze slova ta... nebyla pochlebna 138b. poehlebovánie, n.: jeho (sv. Jana) ani pochlebowanye (¢inie$e) milostiva 172b, pochlebovati, impi.: pochlebugice nebo hroziece, svodie s pravé viery 270%. poehoden, f.: nyemí 382b. pochoditi, impf.: od tebe vsecko vitézstvie pochody 4b; (slovem) jeśto pochody z ust buożich 46b. poehváliti sé, pf.: kto muoż fie pochwality a řka 362%. pochyliti, pf.: ani didbelsky vietr muoz (domu) pochility 962. pójéka, f.: ty samé jesličky od němých hovad matka tvá jako w puogiczkach vzala 379%. pojieti, pf.: (vráté sé) poymu vás k sobé 11%; Herodiadu... pogyal za ženu (Filip) 240%; A ktoz tak puéténü poyme 75%, za ženu. pojimati, impf.: aby jiné (ženy) mohli pogimaty (židé) 76b. pojíti, pf: kdyz poydeíf do kostela, Ambulantem 101%, Hospodine, kuomu poydem? 271%; tento (hřiech) mohl pogýtý z nevěděnie 189%; Tehdy své s lucernami i f pochod- pogide o ném fec po visi... zemi 565; jenž geft pollyel z svaté Mařie (jez.) 14%. pokaliti v. nepokaleny. pokánie, n.: svaté pokanye 4b; ku po- kany, ad poenitentiam 925. pokáti sě, pf.: anděl jako [ie pokaw fekl 29b; (aby člověk) svých lie hfiechóv pokal 1232, pokázanie, n., projev, úkaz: nebo roz- ličná jeho (světa) pokazanye hlasové jeho (hospodina) jsú 148b. pokázati, pf., ukázali: Pokazte mi peniez dani 335%; nám pokazano (sv. jmě), apparentem 19. — p. sě: syn boží na tomto světě fye pokazal, apparuit 19b. pokaziti, pf.: Čiňte sobě, praví, poklady v nebesiech, kdežto ani rez ani molové pokazıe 2298. pokazovati sé, impf.: nepokazuy lie pred bohem s prázdnü rukü, non videaris 101b. poklad, m. — Ložisko: jenž vyvodí včtry z svých pokladwow 112b: drahý potok z svých pokladow vypúščieš (studnice), ex thesauris 389b. — Poklad: že o pe- nčziech a o pokladyech řeč bieše 304b. pokládati, impf.: ten pod mieru svieci poklada, jenž svčtlost... utajije 67%, ješto všickni svú naději v svém buo- hatství pokladagí 305%. pokleknúti, pf.: A pokleek na svú kolenú na zemi, padl jsi 382%. poklinanie, n.: nečistota ust: nanye, lánie... 255b. poklnúti, pf., proklíti: že syn boží jeho Poklý- (fiku) pokle, to sé stalo pro jeho mlazšie 323b. pokoj, m. — Si%: nemohl jsi mieti po- kuogie ani hospody 379%, (sebrachu sč) do pokogie k kniežeti popovému 371b, — Mir: svatá cierkev opčt wu pokogy přebývati bude 26b. pokojný, adj.: holúbek jest ptáček tichý, pokoyní 42%. pokolenie, n.: od Abrahamova pokolenýe pošli biechu (židé) 35%. pokora, f.: Aby pokoru ukázal, humili- tatem 99b; (abychom) pokoru drželi, patientiam 114b. pokofiti sé, pf: Pokorné fie pod rukü silného boha pokorzme 242b. pokorně, adv.: ráčil pokorníe sám k němu přijíti (Kristus k Janovi) 38b.
Strana 353
353 pokorný, adj.: obrátí sě k hospodinu i bude pokoren 273b; slovy pokornými odpoviedal 48b. pokořovati sě, pokorovati sě, impf.: Takéž Josef s právem nie pokorugye buojieše sě při tak velikéj svatosti (Marii) přebývati, humilians se 17a. pokrm. m.: Duostojen jest dělník svého pokrmu 152а. pokrstiti, pf.: A pokrzítyeny, vedený svatým duchem, šel jsi na púšť 380a pokrščenie, n.: na svatém pokrzíſcziený 3а. pokrytec, m.: Pokritczie, vyvrz najprvé trám (z) svého oka 85b. pokryti, pf. — Zakrýti, skrýti: ješto (svatá cerekev) geft byla písmem sta- rého zákona pokríta 393a; Nenye tak pokríto, by nebylo zjeveno 161b. — Pokrýti, zahladiti: jenž nemějieše v sobě, ješto by mělo svatým křstem pokrito byty, i žádné viny 39b. pokrytstvie, o, n.: vnitř plni ste po- kritſtwie 343a; (Mistři) svým po- krytſtwem ... zisku hledajíce 345a. pokrytý, adj. z part., pokrytecký: duch svatý běhá každého člověka pokriteho 42a. — Nebo zajisté pod pokritem a pod tajenstvím mluvieše 215a, skrytě. pokusiti, pf.: nestrachoval jsi sě . . . chu- doby, nepokoje pokuſſyty 379a; aby jeho diábel tam pokuſfil (ježíše na poušti), tentaret 46a. — p. sě: jakž by fíe (diábel) o ny nemohl pokuſſýty 13b. pokušenie, n.: diábelské pokuffyenýe přemoci 4b; w každém pokuſſeny, tentatione 104a. pokúšěti, impí.: Co mne pokuſniete, po- krytci 336b; také by jeho nepokuffal 48b pokušitel, m.: an je . . . svého pokuffitele do pekla mohl pohřisti (sic) 48a. pokušovati, impf.: Nebudeſſ pokuſſowaty svého hospodina 46b. pokuta, f., trest: beze všie pokuty mějiechu jej (zloděje) pryč pustiti 196b. pól. m.: osta tu pol třetieho dne 136b w puol noci 359b. pole, n.: kvietie, ješto roste na poli 82a; tu- také bieše pole, campi planities 163b. poledne, polodne, n.: ne z jitra, w po- lodne, ale k večeru 110a. — strana, ješto bieše na polodne 298b. poledný, adj.: králová s poledne strany vstane 205a. polehčenie, n.: polehczenye toho utrpenie přičini (syn boží) 159a. polepšenie, n.: ſkrzíe polepſenye svého života 45b; ješto polepfienye žádáchu (malomocní), levamen 98a polepšievati, impf.: Uměnie nadýmá, ale milost polepfiewa 60b. polepšiti, pf.: on (jez.) nepřišel na to, aby hřiešníky zjevil, ale aby jich polepfil 1833. — p. sč: aby židové byli na věčný oheň odsúzeni, ač by sie ne- polepſili 35b. polepšovati, impf.: jelikož kázaním po- lepfſygie, tolikož skutky pohoršuje 68b; netolik zástupóv nepoleplowachu, ale také pohoršováchu (mistři) 142a. Poliandrum, n., jm. místní: (aby) nebylo nazýváno to město Tofet ani Bál, ale Poliandrum, Poliandrium 164a. políček, m.: když ... v jeho líce bieše dán policzek 78b. polodne v. poledne. polovicě, f.: Ani sě je on rozdělil tak, aby polowiczie jeho u otce a polowícze v svatéj dievce, dimidius 16a. položenie, n.: skrze polozienýe sviece pod mieru 67а. položiti, pf.: By, hospodine, naše hřiechy na váze polozyl 386b; polozy-li svú naději v světlosti téj hvězdy, ten nikdy neutone 14a; veškeren svět v zlosti geft polozzen 303a; jenž chtěl (s) svými sluhami počet polozyty 294a. polský, adj.: A když seno polſke. . . buoh tak odievá 82b. polúbenie, n.: ku polibený tvých ust 382b. polúbiti, pf.: Kuohoť kolivěk polibym, tent jest 373b. pomáhati, impf.: ti, ješto pomahagý hu- beným 61b. po-málu, adv.: nebo již pomalu prospie- váchu (mlazší) 262b. pomazovati, impf.: kdyžto slepému zrak dal (jez.), pomazowa blátem jeho oči 2013. pomeškánie, n.: beze všeho pomeſkanye 124a. pometlo, n.: ſkrzie pometlo svatého čtenie 32b; nalezne jej (dům) prázden, pometlami (sic) učištěn 205a. 23
353 pokorný, adj.: obrátí sě k hospodinu i bude pokoren 273b; slovy pokornými odpoviedal 48b. pokořovati sě, pokorovati sě, impf.: Takéž Josef s právem nie pokorugye buojieše sě při tak velikéj svatosti (Marii) přebývati, humilians se 17a. pokrm. m.: Duostojen jest dělník svého pokrmu 152а. pokrstiti, pf.: A pokrzítyeny, vedený svatým duchem, šel jsi na púšť 380a pokrščenie, n.: na svatém pokrzíſcziený 3а. pokrytec, m.: Pokritczie, vyvrz najprvé trám (z) svého oka 85b. pokryti, pf. — Zakrýti, skrýti: ješto (svatá cerekev) geft byla písmem sta- rého zákona pokríta 393a; Nenye tak pokríto, by nebylo zjeveno 161b. — Pokrýti, zahladiti: jenž nemějieše v sobě, ješto by mělo svatým křstem pokrito byty, i žádné viny 39b. pokrytstvie, o, n.: vnitř plni ste po- kritſtwie 343a; (Mistři) svým po- krytſtwem ... zisku hledajíce 345a. pokrytý, adj. z part., pokrytecký: duch svatý běhá každého člověka pokriteho 42a. — Nebo zajisté pod pokritem a pod tajenstvím mluvieše 215a, skrytě. pokusiti, pf.: nestrachoval jsi sě . . . chu- doby, nepokoje pokuſſyty 379a; aby jeho diábel tam pokuſfil (ježíše na poušti), tentaret 46a. — p. sě: jakž by fíe (diábel) o ny nemohl pokuſſýty 13b. pokušenie, n.: diábelské pokuffyenýe přemoci 4b; w každém pokuſſeny, tentatione 104a. pokúšěti, impí.: Co mne pokuſniete, po- krytci 336b; také by jeho nepokuffal 48b pokušitel, m.: an je . . . svého pokuffitele do pekla mohl pohřisti (sic) 48a. pokušovati, impf.: Nebudeſſ pokuſſowaty svého hospodina 46b. pokuta, f., trest: beze všie pokuty mějiechu jej (zloděje) pryč pustiti 196b. pól. m.: osta tu pol třetieho dne 136b w puol noci 359b. pole, n.: kvietie, ješto roste na poli 82a; tu- také bieše pole, campi planities 163b. poledne, polodne, n.: ne z jitra, w po- lodne, ale k večeru 110a. — strana, ješto bieše na polodne 298b. poledný, adj.: králová s poledne strany vstane 205a. polehčenie, n.: polehczenye toho utrpenie přičini (syn boží) 159a. polepšenie, n.: ſkrzíe polepſenye svého života 45b; ješto polepfienye žádáchu (malomocní), levamen 98a polepšievati, impf.: Uměnie nadýmá, ale milost polepfiewa 60b. polepšiti, pf.: on (jez.) nepřišel na to, aby hřiešníky zjevil, ale aby jich polepfil 1833. — p. sč: aby židové byli na věčný oheň odsúzeni, ač by sie ne- polepſili 35b. polepšovati, impf.: jelikož kázaním po- lepfſygie, tolikož skutky pohoršuje 68b; netolik zástupóv nepoleplowachu, ale také pohoršováchu (mistři) 142a. Poliandrum, n., jm. místní: (aby) nebylo nazýváno to město Tofet ani Bál, ale Poliandrum, Poliandrium 164a. políček, m.: když ... v jeho líce bieše dán policzek 78b. polodne v. poledne. polovicě, f.: Ani sě je on rozdělil tak, aby polowiczie jeho u otce a polowícze v svatéj dievce, dimidius 16a. položenie, n.: skrze polozienýe sviece pod mieru 67а. položiti, pf.: By, hospodine, naše hřiechy na váze polozyl 386b; polozy-li svú naději v světlosti téj hvězdy, ten nikdy neutone 14a; veškeren svět v zlosti geft polozzen 303a; jenž chtěl (s) svými sluhami počet polozyty 294a. polský, adj.: A když seno polſke. . . buoh tak odievá 82b. polúbenie, n.: ku polibený tvých ust 382b. polúbiti, pf.: Kuohoť kolivěk polibym, tent jest 373b. pomáhati, impf.: ti, ješto pomahagý hu- beným 61b. po-málu, adv.: nebo již pomalu prospie- váchu (mlazší) 262b. pomazovati, impf.: kdyžto slepému zrak dal (jez.), pomazowa blátem jeho oči 2013. pomeškánie, n.: beze všeho pomeſkanye 124a. pometlo, n.: ſkrzie pometlo svatého čtenie 32b; nalezne jej (dům) prázden, pometlami (sic) učištěn 205a. 23
Strana 354
pomlátiti, pf.: jakž málo buude pomlacen některým protivenstvím 37%. pomluvenie, n., promluveni, hovor: s an- délem jmé utésenie (sic) pomluwenye (M. Magdalena) 3932. pomnieti, pf.: Pomny, pravi, na to, Ja- kube, że jsi sluha muoj 295*; (duchov- nici) Pomnýechu to, že svatý Matěj byl zjevníkem 128b. — p. sé: pomnyem fie, że smy lidé 86b, rozpomeńme se. pomoc, f.: S pomoczi jezukristovû, Adju- vante 108%. pomoci, pf.: pomozeno mi gelt 122; pomuoz nám, adjuva 99?. pomoeník, m.: by ten mohl mój po- mocznyk byti 186b. pomoeny, adj.: kak mné oneno bude po- mocen? subveniet 103%; co jest naší duši škodné neb pomoczne 7%. pomodliti sé, pf.: vidévse jej (jez.), po- modlychu [fie jemu 391b: ažť já dojdu tamto a pomodlym (ííe 373^. pomsta, f., /vest: nad nimizto smrti pomítu činiechu 79%; Aniž také hospo- din zapoviedá téj pomsty, ješto slušie k kázni a ku polepšení t. pomstiti, pi., potrestati: hotovi budu (lidé) pomítyty vSeho neposluśenstvie 1812; když své ukáže (jez), tehdy i nad onémi pomíty 181%. i pomšťovati, impf., Zwveslati: svatí lidé mnohých hřiechóv smrtí gluu pomíto- walí 79%. pomysliti, pf.: o těch hodech... něco pomýllme 27; kteříž kolivěk člověk o jeho svatých ranách nábuožně po- myíh 452. poñavad- v. poñevad-. ponésti, pf.: ze pob&hnu vesele a ponellu bez ustánie kříž tvój po tobé 387b poňevad, poňavad, poniž, konj.: Po- nyawad ste jednomu z těch mých bratfici najmensiemu udinili, mně ste učinili 368, pokud, co; a ponyz by jiní kralovali 370%, pokud. Poncius, adj.: Herodes a poncius Pilát 2965; i dachu jej (jez) ponczowí (!) Pilátovi 374b. poniz v. pońevad. poníZenie, n.: sami jeho ponyzenye kází (lidé o hospodinu) 148b. 354 poniżiti, pf.: každý, jenž sě sám výší, buude ponyzen 38b. — p. sě: jezukrist Ponyzl (ie pod anděly 377b. popový, adj., kněžský: pro jich popowe duostojenstvie 3435; od kniezat po- powich 267b. popadnüti, pf.: Popadna, coZ muoZz, uteče 151b; kak jest nesnadno popadnuty súduov jeho 227%. popásti, pf., /apiti: kdyż popadechu sluhy jeho 330%, aby jej mohli v řeči popalty 226%; chceš-li... na krásné obličeje často hlédati, buudeff jisté popaden 74%. popel, m.: w puopele a v blátě smrdutém 3342. popleniti, pf.: tehdy jeho duom popleny (až sváže silného) 1822. poprava, f., výkon soudní: anděli jakožto sluhy, ješto jmají všicku popraw (sic) učiniti 234b, popravovati, impf., opravovati, vytykati: jesto je (Zidy) tresktali a toho nad nimi poprawowali 2093. poprslek, m.: (Slunce) pustí před sebú poprilki 315; svymi poprzflki, splendo- ribus 100%. popsati, pf., mapsati: Mojžieš knihy o stvoření nebe i země gelt popifal 2%; všickni divové gllu popifaní 282b. pořad, m.: sličným porzadě přičinil (jez.) k tomu a řka, conseguentia 89%; když té věci čas a porzad chcme znamenati 171%. pořád, adv., po pořádku: jichžto jména svatý Matěj porzad ... vykládá 2b. pořádně, adv.: A které jest to ovoce ..., týž apoštol porzadnýe vypravuje, con- seguenter 93%. poraziti, pf.: jehożto buoh... porazil 80%; tu kdeż hfieśni strachem porazeny 394b, porobiti, pf.: pokusiv prvnieho člověka, jej sobč porobil (diábel) 48%. porostlý, adj.: budeme jako zemč ne- plodná a trnim poroftla 246b. porozenie, n.: skrze jejie (sv. Matie) svaté porozenye 13b. porúbiti, pf.: (každé dřevo) buude po- rubeno 318. poruéeny v. poru&ü. porüééti, impf.: Otée muoj, v ruce (ps. race) tvoji poruciem duši mú 384%. slepotú budu
pomlátiti, pf.: jakž málo buude pomlacen některým protivenstvím 37%. pomluvenie, n., promluveni, hovor: s an- délem jmé utésenie (sic) pomluwenye (M. Magdalena) 3932. pomnieti, pf.: Pomny, pravi, na to, Ja- kube, że jsi sluha muoj 295*; (duchov- nici) Pomnýechu to, že svatý Matěj byl zjevníkem 128b. — p. sé: pomnyem fie, że smy lidé 86b, rozpomeńme se. pomoc, f.: S pomoczi jezukristovû, Adju- vante 108%. pomoci, pf.: pomozeno mi gelt 122; pomuoz nám, adjuva 99?. pomoeník, m.: by ten mohl mój po- mocznyk byti 186b. pomoeny, adj.: kak mné oneno bude po- mocen? subveniet 103%; co jest naší duši škodné neb pomoczne 7%. pomodliti sé, pf.: vidévse jej (jez.), po- modlychu [fie jemu 391b: ažť já dojdu tamto a pomodlym (ííe 373^. pomsta, f., /vest: nad nimizto smrti pomítu činiechu 79%; Aniž také hospo- din zapoviedá téj pomsty, ješto slušie k kázni a ku polepšení t. pomstiti, pi., potrestati: hotovi budu (lidé) pomítyty vSeho neposluśenstvie 1812; když své ukáže (jez), tehdy i nad onémi pomíty 181%. i pomšťovati, impf., Zwveslati: svatí lidé mnohých hřiechóv smrtí gluu pomíto- walí 79%. pomysliti, pf.: o těch hodech... něco pomýllme 27; kteříž kolivěk člověk o jeho svatých ranách nábuožně po- myíh 452. poñavad- v. poñevad-. ponésti, pf.: ze pob&hnu vesele a ponellu bez ustánie kříž tvój po tobé 387b poňevad, poňavad, poniž, konj.: Po- nyawad ste jednomu z těch mých bratfici najmensiemu udinili, mně ste učinili 368, pokud, co; a ponyz by jiní kralovali 370%, pokud. Poncius, adj.: Herodes a poncius Pilát 2965; i dachu jej (jez) ponczowí (!) Pilátovi 374b. poniz v. pońevad. poníZenie, n.: sami jeho ponyzenye kází (lidé o hospodinu) 148b. 354 poniżiti, pf.: každý, jenž sě sám výší, buude ponyzen 38b. — p. sě: jezukrist Ponyzl (ie pod anděly 377b. popový, adj., kněžský: pro jich popowe duostojenstvie 3435; od kniezat po- powich 267b. popadnüti, pf.: Popadna, coZ muoZz, uteče 151b; kak jest nesnadno popadnuty súduov jeho 227%. popásti, pf., /apiti: kdyż popadechu sluhy jeho 330%, aby jej mohli v řeči popalty 226%; chceš-li... na krásné obličeje často hlédati, buudeff jisté popaden 74%. popel, m.: w puopele a v blátě smrdutém 3342. popleniti, pf.: tehdy jeho duom popleny (až sváže silného) 1822. poprava, f., výkon soudní: anděli jakožto sluhy, ješto jmají všicku popraw (sic) učiniti 234b, popravovati, impf., opravovati, vytykati: jesto je (Zidy) tresktali a toho nad nimi poprawowali 2093. poprslek, m.: (Slunce) pustí před sebú poprilki 315; svymi poprzflki, splendo- ribus 100%. popsati, pf., mapsati: Mojžieš knihy o stvoření nebe i země gelt popifal 2%; všickni divové gllu popifaní 282b. pořad, m.: sličným porzadě přičinil (jez.) k tomu a řka, conseguentia 89%; když té věci čas a porzad chcme znamenati 171%. pořád, adv., po pořádku: jichžto jména svatý Matěj porzad ... vykládá 2b. pořádně, adv.: A které jest to ovoce ..., týž apoštol porzadnýe vypravuje, con- seguenter 93%. poraziti, pf.: jehożto buoh... porazil 80%; tu kdeż hfieśni strachem porazeny 394b, porobiti, pf.: pokusiv prvnieho člověka, jej sobč porobil (diábel) 48%. porostlý, adj.: budeme jako zemč ne- plodná a trnim poroftla 246b. porozenie, n.: skrze jejie (sv. Matie) svaté porozenye 13b. porúbiti, pf.: (každé dřevo) buude po- rubeno 318. poruéeny v. poru&ü. porüééti, impf.: Otée muoj, v ruce (ps. race) tvoji poruciem duši mú 384%. slepotú budu
Strana 355
35: poručiti, pf., svěřili: v to s6 nam neslusie vazati, ale buohu, jemużto známo, tomu poruczitty 56%; všetek súd po- ruczyl gelt svému synovi, commen- davit 9%; z úřada sobě poruczeneho sě omlává 385. — p. sé: král Agrippa i s některými židy, ješto fie byechu jemu poruczylı 352%, porušenie, n.: Skrze to obnovenie roz- umie (jez.) jich (nebe a země) po- ruffienye 68%. posaditi, pf.: čtyři bratry Archelaovy v těch čtyřech tetrarchách polladyl (ciesař) 239b; (když tato lodi) u moře lite... pollazena 249%. posdravenie, pozdravenie, n., pozdrav: Milují (duchovnici) pozdrawenie na tržišti 342%. posdraviti, pozdraviti, pf.: vchäzejice v dóm pozdrawite jeho a řkúce 152%. posdravovati, pozdravovati, impf.: bu- dete-li pozdrawuowaty jedno bratří 76%. posel, m.: poslav své polfly 25%. poséti, pf.: kdyżto już bylo (pole) vzoráno i pollieto 2232. posielati, impf.: pollielagye své mlazšie na kázanie jim přikazuje (jez.) 147%. posílenie, n.: vzem poffilenfe 22. posíliti, pf.: (aby) toho krmí télestnü poífühl 127b. — p. sé: pofylmy fie v hospodinu 9b. posilovati, impf.: s pomocí toho, jenž mne pollylugye 7%. poskvrna, f.: (kámen) světlé barvy a beze všie políkwrny 229%; (kněžie v chrámě) bez pol(kwrný jsú 197b. poskvrňenie, n.: (údy sv. mučeníkův) byly ... očiščeny ode všeho pollkwr- nlenye 28b; jenž sě z ženy narodí, nenie bez poffkwrnyenye ptirozeného 40%. poskvrňěti, impf.: hněv nás neroztrhaj, smilstvo nepoffkwrnyey 2132. poskvrniti, pf.: křesťan sám sebe nemá v Zádnéj véci pofkwrnyty 765. poskvrńovati, impf.: Co pomuoż tomu, jehozto polkwrnygy zli nravi 35%; razif, aby jeho (jazyka) nepolkwr- nyewal 2562 poslánie, n.: ducha svatého utěšitele poíflanye 113b. poslati, pf.: (Pravi hospodin) Pofíli vám Eliáše 178%; (hospodin) naučenie věr- o ného lida pollaty nepřestává 308? (sic) ; svatí apostolové na kazanie pollany biechu, mittebantur 1622. posledek, m.: I budü pofíledezy toho člověka horší nežli předci 208b. poslední, adj.: zákon poííledny a naj- vyšší 575; Vieże s6 feć bożie a polfled- nye predni zpravuje, sequentia 1642. posluchač, m.: Poffluchaczÿ zékona nejsû právi před bohem 324b. poslúchati, impf.: ten, ješto jeho slov pofluch? a pofluchagie skutky je plnie 96%; Pak-li pofluchaty nechce, audire 291b. poslušenstvie, n. — Poslušnost: cesta ne- beského královstvie spieśe pollufen- ftwim vuoli božiej ... muož nalezena býti 93b. — Poddanstvi, moc: aby bylo (naše tčlo) v jeho poffluffenftwi (Kri- stove) 11b. poslušný, adj.: skutkové tvojí vuole jsú poffluffnÿ, obediunt 99%; všecko jest poffluffno dusi, neb duse jest pof(luffna bohu 65%, v. také 116%. posméeh, m.: buoh nemá byti w poffmíe- chu 169%, posmievanie, n.: Netresktal syn bozí jich z polímyewany“ 136b. posmievati sé, impf.: Pollmyewayte [ye kostelniemu rozumu, Derident 165b; pol[myechowachuu fye (!) jemu 136b. pósobiti, impf.: jenż vsecko dobie poflobi dispensantem 106b; po pohfebu otcovo odkazanie byl by musil poflobity 111%, spravovati. pospiechati, impf.: do nież (radosti) pofpiechagy véickni, festinaverunt ire 1075. pospiešiti, pf.: kázals jemu (Jidáši) po- [Iprelfyty tiem, coz biese zamyslil 381b. postaviti, pf.: Aniž také zajžhúce svieci poftawie ju pod mieru, ale na sviecen 65b; nad velikú tč včcí puoľtawým 279%. postavovati, impf.: s diáblem je (židy) vhromadu poltawugie (jez.) 187%. postel, f.: proč tvrdé poľtele nejmáš 379b. postihnúti, pf.: často ten... nás pře- dejde, a ledva vzajtra jej poltyhnem 311b; (kak jest nesnadno) poftyhnut$ cest jeho (boha) 227%. 23*
35: poručiti, pf., svěřili: v to s6 nam neslusie vazati, ale buohu, jemużto známo, tomu poruczitty 56%; všetek súd po- ruczyl gelt svému synovi, commen- davit 9%; z úřada sobě poruczeneho sě omlává 385. — p. sé: král Agrippa i s některými židy, ješto fie byechu jemu poruczylı 352%, porušenie, n.: Skrze to obnovenie roz- umie (jez.) jich (nebe a země) po- ruffienye 68%. posaditi, pf.: čtyři bratry Archelaovy v těch čtyřech tetrarchách polladyl (ciesař) 239b; (když tato lodi) u moře lite... pollazena 249%. posdravenie, pozdravenie, n., pozdrav: Milují (duchovnici) pozdrawenie na tržišti 342%. posdraviti, pozdraviti, pf.: vchäzejice v dóm pozdrawite jeho a řkúce 152%. posdravovati, pozdravovati, impf.: bu- dete-li pozdrawuowaty jedno bratří 76%. posel, m.: poslav své polfly 25%. poséti, pf.: kdyżto już bylo (pole) vzoráno i pollieto 2232. posielati, impf.: pollielagye své mlazšie na kázanie jim přikazuje (jez.) 147%. posílenie, n.: vzem poffilenfe 22. posíliti, pf.: (aby) toho krmí télestnü poífühl 127b. — p. sé: pofylmy fie v hospodinu 9b. posilovati, impf.: s pomocí toho, jenž mne pollylugye 7%. poskvrna, f.: (kámen) světlé barvy a beze všie políkwrny 229%; (kněžie v chrámě) bez pol(kwrný jsú 197b. poskvrňenie, n.: (údy sv. mučeníkův) byly ... očiščeny ode všeho pollkwr- nlenye 28b; jenž sě z ženy narodí, nenie bez poffkwrnyenye ptirozeného 40%. poskvrňěti, impf.: hněv nás neroztrhaj, smilstvo nepoffkwrnyey 2132. poskvrniti, pf.: křesťan sám sebe nemá v Zádnéj véci pofkwrnyty 765. poskvrńovati, impf.: Co pomuoż tomu, jehozto polkwrnygy zli nravi 35%; razif, aby jeho (jazyka) nepolkwr- nyewal 2562 poslánie, n.: ducha svatého utěšitele poíflanye 113b. poslati, pf.: (Pravi hospodin) Pofíli vám Eliáše 178%; (hospodin) naučenie věr- o ného lida pollaty nepřestává 308? (sic) ; svatí apostolové na kazanie pollany biechu, mittebantur 1622. posledek, m.: I budü pofíledezy toho člověka horší nežli předci 208b. poslední, adj.: zákon poííledny a naj- vyšší 575; Vieże s6 feć bożie a polfled- nye predni zpravuje, sequentia 1642. posluchač, m.: Poffluchaczÿ zékona nejsû právi před bohem 324b. poslúchati, impf.: ten, ješto jeho slov pofluch? a pofluchagie skutky je plnie 96%; Pak-li pofluchaty nechce, audire 291b. poslušenstvie, n. — Poslušnost: cesta ne- beského královstvie spieśe pollufen- ftwim vuoli božiej ... muož nalezena býti 93b. — Poddanstvi, moc: aby bylo (naše tčlo) v jeho poffluffenftwi (Kri- stove) 11b. poslušný, adj.: skutkové tvojí vuole jsú poffluffnÿ, obediunt 99%; všecko jest poffluffno dusi, neb duse jest pof(luffna bohu 65%, v. také 116%. posméeh, m.: buoh nemá byti w poffmíe- chu 169%, posmievanie, n.: Netresktal syn bozí jich z polímyewany“ 136b. posmievati sé, impf.: Pollmyewayte [ye kostelniemu rozumu, Derident 165b; pol[myechowachuu fye (!) jemu 136b. pósobiti, impf.: jenż vsecko dobie poflobi dispensantem 106b; po pohfebu otcovo odkazanie byl by musil poflobity 111%, spravovati. pospiechati, impf.: do nież (radosti) pofpiechagy véickni, festinaverunt ire 1075. pospiešiti, pf.: kázals jemu (Jidáši) po- [Iprelfyty tiem, coz biese zamyslil 381b. postaviti, pf.: Aniž také zajžhúce svieci poftawie ju pod mieru, ale na sviecen 65b; nad velikú tč včcí puoľtawým 279%. postavovati, impf.: s diáblem je (židy) vhromadu poltawugie (jez.) 187%. postel, f.: proč tvrdé poľtele nejmáš 379b. postihnúti, pf.: často ten... nás pře- dejde, a ledva vzajtra jej poltyhnem 311b; (kak jest nesnadno) poftyhnut$ cest jeho (boha) 227%. 23*
Strana 356
postiti sé, impf.: leé lie puoltýe (lidé), jejunaverint 101%; pusciti jich poftie- czie fie nechci 261b. postlati, pf.: (zástupové) puoftlachu své rúcho na cestč 319b. postupiti, pf.: T poltupil do galili (jez.) 51^; Ale jezi$... poftupy odtud 199b. posüditi, pf.: (mnozí) když uzřie mnicha v dobrém rúše,... inhed zlostně jej polfuudye 86b. — p. sě: když každý jedva sám [ie muož poľľudyty 362%. posuzovati, impf.: v němž jiného poľľu- f[ugie, v témž sě pak sám odsuzuje 772%. posvaceny, adj.: dal jemu ch(l)éb poffwa- czený 197%. posvadniti, pf.: 213b. posvěcovati sě: impí.: ješto (stolice na- $eho narozenie) fie u vodě a v svatém duše poffwíeczugie 39b. posvédéiti, pf., dosvéd£iti, potvrditi: když jej (Petra) synem ducha svatého po- ffwiedczil (jez.) 2692. posvětiti, pf.: v kostele, jenž v jeho jmě gelt polfwiecen 2423. pot, m.: ten krvavý pot 382%. potáhnüti, pf.: véecky vérné potahne (jez) do nebeského královstvie 1812, potkati, pf.: Tehdy jezis potka je (dvé Marie) à fka 3915; nebezpetenstvie, jeśto jej muoze lehce potkaty 2702. potlaéitel, m.: Jakub jest toliko řečeno jako potlaczitel 42. potlagiti, pf.: (aby) potlaczil hlavu... hada, ad concultandum 1€?. potóček, m.: sladký potoczku studnice skryté 389b. potok, m.: od potoka, jemužto dějí Eufrates 57b, ščedré potoky krve 3852. potom, adv.: praví inhed potom, subjicit 168b: co potom praví, adjecit 1052. potonúti, pf.: abych v hlubokosti tvého milovánie všecek potonul 389%. potopa, f.: když ta potopa přešla 45b. potopiti, pí.: když hospodin bieffie po- topil vešken svět 452. potracovati, impf.: naše mysl hrdá nechce toho ostati, jesto... na vsakÿ den potraczugie 53b. potféba, f. Potřebná věc, výživa: (i křivé proroky) mámy přijímati a potrziebu jim dávati, alimoniam 168b; délati mámy, abychom mohli mieti (semena) poffwadechu 356 potrzebu 84b, — Nouze: každého křesťana, jenž jest w puotrziebye 370b, — Potřeba: pak-li potrzieba ta příde, necessitas 1674; aby člověk ne- piisahal bez potrzieby 782. potfébie, adv.: potrziebve jest, oportet 238b; co je toho bylo potrziebie 31b. potfébné, adv.: Naypotrziebnye nam jest toho 2912. potfébny, adj. — Potřebný: A velmi jest potrziebna síla 63b. — Nuznÿ: pracnÿm nemocnym a potrziebnym (lidem) 3592. potróbovati, impf., vyymáhati, Zádati: jenz od svého dluzníka to, coz jemu jest dluzen, potrzebugie, repetit 505; jest-li to, Ze toho (Cistoty) potrziebugieff od své ženy, proč jiej také týmž nechceš povinen býti? 74%. potfénie, n., záhuba: Dvojím potrzienym potfe je hospodin 123b. potíiesti, pf.: Trest vétrem potrzieffienu 1705. — p. sé: kdyz lie zemë potrzalla 393%. potfieti, pf.: (nevěrní lidé) potrziety cbtiece (církev), conterentes 115b, potupa, f.: (abychom) nikohého w po- tupie nejmóli, contemptibilem 99b, když hněv tají na srdci a potupu na mysli 70b, potupeé, m.: Jakub potupcie sé vykládá 1452. potupiti, pf. — Polupiti: desatero buožie kázanie gímy potupili 49b. — Pohrd- nouli; Ze gffu (mudrci) sbozie potupíli 3065; (zádny člověk) nepotupi od mych najmenších přijieti pokřščenie 40b. potvrditi, pf. — Potvrdhii: aby i skutky slovem i slova skutky byla potwrzena, comprobetur 93b. — Utvrditi: aby jeho mlazsi... potwrzeny byli (u) viefe, firmarentur 1145; potwrd a sjednaj srdce, confirma 3902. potvrzenie, n. — Potvrzení: když které pravdy vyšším potrwrzeným potvrzu- jete 78%; k niešto věci potwrzený při- spiešila . .. svatá Felicitas 2105. — Utvrzeni: to čtenie písal (sv. Matěj) na potwrzenye svaté cerekve 129b. potvrzovati, impf.: tiem svého bludu potwrzugy (kacieti) 22b. povédéti, pf.: my jim powiemy, inferemus 92b,
postiti sé, impf.: leé lie puoltýe (lidé), jejunaverint 101%; pusciti jich poftie- czie fie nechci 261b. postlati, pf.: (zástupové) puoftlachu své rúcho na cestč 319b. postupiti, pf.: T poltupil do galili (jez.) 51^; Ale jezi$... poftupy odtud 199b. posüditi, pf.: (mnozí) když uzřie mnicha v dobrém rúše,... inhed zlostně jej polfuudye 86b. — p. sě: když každý jedva sám [ie muož poľľudyty 362%. posuzovati, impf.: v němž jiného poľľu- f[ugie, v témž sě pak sám odsuzuje 772%. posvaceny, adj.: dal jemu ch(l)éb poffwa- czený 197%. posvadniti, pf.: 213b. posvěcovati sě: impí.: ješto (stolice na- $eho narozenie) fie u vodě a v svatém duše poffwíeczugie 39b. posvédéiti, pf., dosvéd£iti, potvrditi: když jej (Petra) synem ducha svatého po- ffwiedczil (jez.) 2692. posvětiti, pf.: v kostele, jenž v jeho jmě gelt polfwiecen 2423. pot, m.: ten krvavý pot 382%. potáhnüti, pf.: véecky vérné potahne (jez) do nebeského královstvie 1812, potkati, pf.: Tehdy jezis potka je (dvé Marie) à fka 3915; nebezpetenstvie, jeśto jej muoze lehce potkaty 2702. potlaéitel, m.: Jakub jest toliko řečeno jako potlaczitel 42. potlagiti, pf.: (aby) potlaczil hlavu... hada, ad concultandum 1€?. potóček, m.: sladký potoczku studnice skryté 389b. potok, m.: od potoka, jemužto dějí Eufrates 57b, ščedré potoky krve 3852. potom, adv.: praví inhed potom, subjicit 168b: co potom praví, adjecit 1052. potonúti, pf.: abych v hlubokosti tvého milovánie všecek potonul 389%. potopa, f.: když ta potopa přešla 45b. potopiti, pí.: když hospodin bieffie po- topil vešken svět 452. potracovati, impf.: naše mysl hrdá nechce toho ostati, jesto... na vsakÿ den potraczugie 53b. potféba, f. Potřebná věc, výživa: (i křivé proroky) mámy přijímati a potrziebu jim dávati, alimoniam 168b; délati mámy, abychom mohli mieti (semena) poffwadechu 356 potrzebu 84b, — Nouze: každého křesťana, jenž jest w puotrziebye 370b, — Potřeba: pak-li potrzieba ta příde, necessitas 1674; aby člověk ne- piisahal bez potrzieby 782. potfébie, adv.: potrziebve jest, oportet 238b; co je toho bylo potrziebie 31b. potfébné, adv.: Naypotrziebnye nam jest toho 2912. potfébny, adj. — Potřebný: A velmi jest potrziebna síla 63b. — Nuznÿ: pracnÿm nemocnym a potrziebnym (lidem) 3592. potróbovati, impf., vyymáhati, Zádati: jenz od svého dluzníka to, coz jemu jest dluzen, potrzebugie, repetit 505; jest-li to, Ze toho (Cistoty) potrziebugieff od své ženy, proč jiej také týmž nechceš povinen býti? 74%. potfénie, n., záhuba: Dvojím potrzienym potfe je hospodin 123b. potíiesti, pf.: Trest vétrem potrzieffienu 1705. — p. sé: kdyz lie zemë potrzalla 393%. potfieti, pf.: (nevěrní lidé) potrziety cbtiece (církev), conterentes 115b, potupa, f.: (abychom) nikohého w po- tupie nejmóli, contemptibilem 99b, když hněv tají na srdci a potupu na mysli 70b, potupeé, m.: Jakub potupcie sé vykládá 1452. potupiti, pf. — Polupiti: desatero buožie kázanie gímy potupili 49b. — Pohrd- nouli; Ze gffu (mudrci) sbozie potupíli 3065; (zádny člověk) nepotupi od mych najmenších přijieti pokřščenie 40b. potvrditi, pf. — Potvrdhii: aby i skutky slovem i slova skutky byla potwrzena, comprobetur 93b. — Utvrditi: aby jeho mlazsi... potwrzeny byli (u) viefe, firmarentur 1145; potwrd a sjednaj srdce, confirma 3902. potvrzenie, n. — Potvrzení: když které pravdy vyšším potrwrzeným potvrzu- jete 78%; k niešto věci potwrzený při- spiešila . .. svatá Felicitas 2105. — Utvrzeni: to čtenie písal (sv. Matěj) na potwrzenye svaté cerekve 129b. potvrzovati, impf.: tiem svého bludu potwrzugy (kacieti) 22b. povédéti, pf.: my jim powiemy, inferemus 92b,
Strana 357
357 povésiti, pf.: aby powiellyen byl osličí kámen na jeho hrdle 286b. pověst, í., pověst; podobenství: jdiechu o něm noviny dobré powiefty 575. — I mluvil jim mnoho w powieftech a řka 213b. povéSovati, impf.: ze své télo nad plo- vûciemi vodami powieffigeff 249b. povětřie, n.: ty moci, ješto jsú v po- wietrzy 12%. — (lodí) tam jde, jam ji powietrzye vede 320b. povétrny, adj.: diábly powietrne, aereis 1158. povieti, pf.: kdyZ od élovétich ust vietr chvaly powiene, raduje sć pycha 1722, povinny, adj.: ktoż zabie, powinen bude odsüzenie 68b; ze kfesténé vérní tiem všiem (výživou) jsú powynní sluhám božím 1534. povolenie, n. — Dovolení, povolení: [ po- woleným svého otce, ex voluntate 182; jesto (Eva) fkrze powuolenye diáblu bieše padla 18%. — Ndklonnosi: (jez.) nic v sobé toho nejmél, pro nésto by k hiiechu powolenye jmél 47b. povoliti, pf.: (Herodes) k umučení syna bozieho powolil Pilétovi 239b. povolny, adj.: Bud’ powuolen svému pro- tivniku 722. povolovati, impf.: aby tomu pokużeni nepowolowal (člověk) 422. povrci, pí.: když uzříte město Jeruzalem powrzeno, «dirutam 206°; A powrh střébrné jíde pryč (Jidáš) 375%. povraz, provaz, m.: vytáhnú nás čtyrmi powrazy 239b, čtyrmi prowalý t.; Prvému prowrazu(!)... odpoviedá t. povrázek v. provázeh. povýšenie, n.: żśduost ku powilleny 47, povysiti, pf.: abychom mohli byti po- wýllený 9b. povyśovati, impf.: Scestie nas żadne ne- powylfuy 172b. — p. sé: ktoz fie po- wylfuge, bude ponízen 342?. povzdvihati, pozdvihati, impf.: jenż (jez.) srdce svych kazatelóv pozdwiha od žádosti světské 145, — p. sě: aby ne- pýchal, člověče, ani hrdostí fıe po- zdwihal, erigaris 1142. povzdvihniti, pozdvihnuti, pf.: O člo- věče, ješče puozzdwih hrdla chodíš nahoru? 381%; Aby onu dřevní pannu Evu... nahoru pozdwıhl (jez.), eri- geret 18b. povzdviženie, pozdviženie, n.: vida jich smysla pozdwizenye 2352. povznieti, pf.: powuzný tvój hlas v mú uší 45%. pozdé, adv.: jizto plnû mzdu, pozdye prisedée, jsû vzali 3082. pozdr- v. posdr-. pozdv- v. povzdu-. poznánie, n.: ješto jsú sě narodili z žen a z poznanye mużieho 176b. poznati, pf.: když ste m6 mocna poznal 114%; já gllem poznal, že moc jednoho divu ze mne vyšla. — by jedno to bylo cizoložstvo, když by kto poznal cizí ženu 74% poznavač, m., vyznavač: svého milostníka a svého poznawaczie 239%; jmě, jímžto svého poznawagycze (sic) obdařije (jez.) t. poznävati, impf., vyzndvali: Judas pak poznawagyczí sě vykládá 146%. — p. sé, Poznawam lye tobě, otče 190b. pozvánie, n.: židovské vypuzenie i po- hanské pozwanye 330b. pozvati, pí.: kteréhož kolivěk naleznete, těch pozowte 333%; mnü gíuu po- zwany lidé rozliéní 8b. pozyvati, impi.: kakż jich zjevné pozywa k vieře (mistr) 2449. požádati, pf.: to, což mohl pozadaty 53b; ktož uzří ženu, aby jiej pozadal 72%. požalovati, pf.: (jenž) nikdy ust neotevřel, aby nebo nepozalowal (sic), nebo sě omluvil 384b. požehnánie, n.: [krzie svatého kříže po- zıehnanye, signaculum 19°; pozehnanye pochodi od sameho boha 3702. požehnati, pf.: (jez.) vzbléd na nebe po- zehna (chléb) 243%; Pozehnany, jenž jest přišel ve jmě božie 3182. poZierati, impf.: vymietajic komára a pozieragicz velblüda 345b. požieti, pf.: (syn boží) pozal rozličné lidi z tohoto světa 37%. po£i(t)éti, impf., pijéovali: ktoż na lichvu pozyczie, ten svého nedává 81%; našich... üdóv ke jhře nesličnie a k skokóm nemámy pogyczety 240b. poži(t)čiti, pf., půjčili, propůjčili: A ktož chce, by jemu poziczil, neodvracuj sé od
357 povésiti, pf.: aby powiellyen byl osličí kámen na jeho hrdle 286b. pověst, í., pověst; podobenství: jdiechu o něm noviny dobré powiefty 575. — I mluvil jim mnoho w powieftech a řka 213b. povéSovati, impf.: ze své télo nad plo- vûciemi vodami powieffigeff 249b. povětřie, n.: ty moci, ješto jsú v po- wietrzy 12%. — (lodí) tam jde, jam ji powietrzye vede 320b. povétrny, adj.: diábly powietrne, aereis 1158. povieti, pf.: kdyZ od élovétich ust vietr chvaly powiene, raduje sć pycha 1722, povinny, adj.: ktoż zabie, powinen bude odsüzenie 68b; ze kfesténé vérní tiem všiem (výživou) jsú powynní sluhám božím 1534. povolenie, n. — Dovolení, povolení: [ po- woleným svého otce, ex voluntate 182; jesto (Eva) fkrze powuolenye diáblu bieše padla 18%. — Ndklonnosi: (jez.) nic v sobé toho nejmél, pro nésto by k hiiechu powolenye jmél 47b. povoliti, pf.: (Herodes) k umučení syna bozieho powolil Pilétovi 239b. povolny, adj.: Bud’ powuolen svému pro- tivniku 722. povolovati, impf.: aby tomu pokużeni nepowolowal (člověk) 422. povrci, pí.: když uzříte město Jeruzalem powrzeno, «dirutam 206°; A powrh střébrné jíde pryč (Jidáš) 375%. povraz, provaz, m.: vytáhnú nás čtyrmi powrazy 239b, čtyrmi prowalý t.; Prvému prowrazu(!)... odpoviedá t. povrázek v. provázeh. povýšenie, n.: żśduost ku powilleny 47, povysiti, pf.: abychom mohli byti po- wýllený 9b. povyśovati, impf.: Scestie nas żadne ne- powylfuy 172b. — p. sé: ktoz fie po- wylfuge, bude ponízen 342?. povzdvihati, pozdvihati, impf.: jenż (jez.) srdce svych kazatelóv pozdwiha od žádosti světské 145, — p. sě: aby ne- pýchal, člověče, ani hrdostí fıe po- zdwihal, erigaris 1142. povzdvihniti, pozdvihnuti, pf.: O člo- věče, ješče puozzdwih hrdla chodíš nahoru? 381%; Aby onu dřevní pannu Evu... nahoru pozdwıhl (jez.), eri- geret 18b. povzdviženie, pozdviženie, n.: vida jich smysla pozdwizenye 2352. povznieti, pf.: powuzný tvój hlas v mú uší 45%. pozdé, adv.: jizto plnû mzdu, pozdye prisedée, jsû vzali 3082. pozdr- v. posdr-. pozdv- v. povzdu-. poznánie, n.: ješto jsú sě narodili z žen a z poznanye mużieho 176b. poznati, pf.: když ste m6 mocna poznal 114%; já gllem poznal, že moc jednoho divu ze mne vyšla. — by jedno to bylo cizoložstvo, když by kto poznal cizí ženu 74% poznavač, m., vyznavač: svého milostníka a svého poznawaczie 239%; jmě, jímžto svého poznawagycze (sic) obdařije (jez.) t. poznävati, impf., vyzndvali: Judas pak poznawagyczí sě vykládá 146%. — p. sé, Poznawam lye tobě, otče 190b. pozvánie, n.: židovské vypuzenie i po- hanské pozwanye 330b. pozvati, pí.: kteréhož kolivěk naleznete, těch pozowte 333%; mnü gíuu po- zwany lidé rozliéní 8b. pozyvati, impi.: kakż jich zjevné pozywa k vieře (mistr) 2449. požádati, pf.: to, což mohl pozadaty 53b; ktož uzří ženu, aby jiej pozadal 72%. požalovati, pf.: (jenž) nikdy ust neotevřel, aby nebo nepozalowal (sic), nebo sě omluvil 384b. požehnánie, n.: [krzie svatého kříže po- zıehnanye, signaculum 19°; pozehnanye pochodi od sameho boha 3702. požehnati, pf.: (jez.) vzbléd na nebe po- zehna (chléb) 243%; Pozehnany, jenž jest přišel ve jmě božie 3182. poZierati, impf.: vymietajic komára a pozieragicz velblüda 345b. požieti, pf.: (syn boží) pozal rozličné lidi z tohoto světa 37%. po£i(t)éti, impf., pijéovali: ktoż na lichvu pozyczie, ten svého nedává 81%; našich... üdóv ke jhře nesličnie a k skokóm nemámy pogyczety 240b. poži(t)čiti, pf., půjčili, propůjčili: A ktož chce, by jemu poziczil, neodvracuj sé od
Strana 358
něho 75b; Pozyczeno geft diáblu nékdy pravdu mluviti 94b. po£i(t)éovati, impf., propüjéovali: tehdy na né (Zidy) zehral (jez), Pozyczygie jim, aby rozličnými divy poznali jeho moc 182b. poZivati, impf.: Pozywai mólo vina pro mdlobu žaludka tvého 150%. práeé, f.: beze všie praczíe, beze všeho úsilé 41b. praeny, adj. «emocny: vidüce člověka praczneho pred sebü, laborantem 200^. prach, m.: setřete prach (s) svých noh 1522. prak, m.: zhynůú jeho prakowe 62b. prasny, adj., prachovy: mimo hedvabné, mimo pralíne tvé lože 379b. pravda, f. — Pravda: mámy zvěděti, co jest prawda a co křivda 9%. — Eliáš, f prawdu a s právem 304. — Poznatek, pravda náboženská: Vizme, které jest rozjednánie mezi prawdu duchovníkóv a kresťanskú 69b. prâvé, adv. — Naáležitč, správné, dobfe: chcme-li slova svatého čtenie prawíe znamenati 234%; Ktož k hospodářovi prawıegıe muož podoben býti nežli náš stvořitel 307. — Docela, právě: S vámi jsem po všecky časy až prawie do skončenie světa 195; Jakožto prawie keř zdáše sě, by hořal 15b. pravedlnost, f.: měsiec (jsem) prawedlno- fty, justitiae 100%; (jez.) kázáše pra- wedlnolty přirozené 57%. praved(l)ný, adj.: Josefem svatým a pra- wedlnym, iusto 16b; (jez) zove pra- wednych 1292, pravieé, f.: Nevěz, praví, tvá levice, co činí tvá prawice 228b; na prawiczý bozi 982. praviti, pf.: Prawi pak pismo, ait 162; o némzto pismo prawi, praenuntiat 18*; (to) po váem svétu udatné prawte, edicite 163%; Vecechu jemu, prawi, mlazsi 2622, atd. pravo, n.: kterć by jej prawuo odsódilo 3712; bez prawa 80P; podle prawa 271P; máte sé f prawem radovati 4?. pravy, adj. — Pravdivý: svědečstvie tvé nenie prawe 32%; Tato feć nenie prawa 341b. — Spravedlivý, správný: (Aby- chom) prawy súd učinili 9%; že jest 358 svatý a prawí 240%; Jděte i vy do mé vinice, a což bude prawe, to vám dám 307%. — Ospravedlneny: i žádný člověk bez pokřščenie u vodě nemuože praw býti 40; Posluchači zákona nejsú prawi před bohem 324b. — Skutečný, pravý: že jest on prawý buoh byl 18b; nemoc dlúhá, jakožto prawa nemoc 58%; prawa milost všecku těžkost premáhá 243b. — Pravý: Pak-li oko tvé prawe pohoršuje tebe 72%; na prawie straně 232b. präzdnost, f. — Prázdeň: sobota jest prazdnoft 198b. — Marnost: Proé jsá vrčeli národové a lidé myslili jsû prazdnoft? 296b. prázdny, adj. — Prázdný: s prazdnu ruká, vacua 1015. — Prosty: já jsem prazden té dané 285^; nalezna nás prazdný a pusty ode všeho duchovného bohatstvie 43b: uzfe jiné stojiece na tržišti prazdny 307%. — Marný: (lidé) jesto praffdnych řečí mnoho mluviti umějí 959; židovský zákon prazden bieše, neb jeho neplniechu 198b, přě, f.: že tvá przie jmá lstí neb penězi přemožena býti 80%. pfébehnüti, pf: to krátkü řečí przie- byehnyem 216b. píébojovati, pf: (David) obra velikého sam jediny przieboyowal 32. pfébolestny, adj.: przeboleftnymi ranami 383b. próbożi, adj. Ten zajisté prziebuozy kříž vlož na moji pleci 3875. pfébyvati, impf. Bydliti: v jámě, v nizto lvové prziebywachuu 155; syn bożi mezi lidmi prziebywal, conversari 19b. — Byüi, trvali: svatá cierkev opét v pokoji prziebywaty buude 26); v jeho (jez.) chvále prziebywatý 5%. prččistý, adj.: jest jeden drahý kámen przieczíty 229%; dietky prziecziíte 302b. pféd, praep. — S akk.: drahého kamenie nekladte przied ffwinye 85b; nesiechu przeden (jez. ty véecky 56b. — S lok.: nepokazuj sé przied bohem, in con- spectu 101b; nebo jsi skryl to przied mudrym: 190b; ten drak przied wally modhtwu pryč zaběhl 312b; (lidé) chtie przied lidmí chválu mieti 101%;
něho 75b; Pozyczeno geft diáblu nékdy pravdu mluviti 94b. po£i(t)éovati, impf., propüjéovali: tehdy na né (Zidy) zehral (jez), Pozyczygie jim, aby rozličnými divy poznali jeho moc 182b. poZivati, impf.: Pozywai mólo vina pro mdlobu žaludka tvého 150%. práeé, f.: beze všie praczíe, beze všeho úsilé 41b. praeny, adj. «emocny: vidüce člověka praczneho pred sebü, laborantem 200^. prach, m.: setřete prach (s) svých noh 1522. prak, m.: zhynůú jeho prakowe 62b. prasny, adj., prachovy: mimo hedvabné, mimo pralíne tvé lože 379b. pravda, f. — Pravda: mámy zvěděti, co jest prawda a co křivda 9%. — Eliáš, f prawdu a s právem 304. — Poznatek, pravda náboženská: Vizme, které jest rozjednánie mezi prawdu duchovníkóv a kresťanskú 69b. prâvé, adv. — Naáležitč, správné, dobfe: chcme-li slova svatého čtenie prawíe znamenati 234%; Ktož k hospodářovi prawıegıe muož podoben býti nežli náš stvořitel 307. — Docela, právě: S vámi jsem po všecky časy až prawie do skončenie světa 195; Jakožto prawie keř zdáše sě, by hořal 15b. pravedlnost, f.: měsiec (jsem) prawedlno- fty, justitiae 100%; (jez.) kázáše pra- wedlnolty přirozené 57%. praved(l)ný, adj.: Josefem svatým a pra- wedlnym, iusto 16b; (jez) zove pra- wednych 1292, pravieé, f.: Nevěz, praví, tvá levice, co činí tvá prawice 228b; na prawiczý bozi 982. praviti, pf.: Prawi pak pismo, ait 162; o némzto pismo prawi, praenuntiat 18*; (to) po váem svétu udatné prawte, edicite 163%; Vecechu jemu, prawi, mlazsi 2622, atd. pravo, n.: kterć by jej prawuo odsódilo 3712; bez prawa 80P; podle prawa 271P; máte sé f prawem radovati 4?. pravy, adj. — Pravdivý: svědečstvie tvé nenie prawe 32%; Tato feć nenie prawa 341b. — Spravedlivý, správný: (Aby- chom) prawy súd učinili 9%; že jest 358 svatý a prawí 240%; Jděte i vy do mé vinice, a což bude prawe, to vám dám 307%. — Ospravedlneny: i žádný člověk bez pokřščenie u vodě nemuože praw býti 40; Posluchači zákona nejsú prawi před bohem 324b. — Skutečný, pravý: že jest on prawý buoh byl 18b; nemoc dlúhá, jakožto prawa nemoc 58%; prawa milost všecku těžkost premáhá 243b. — Pravý: Pak-li oko tvé prawe pohoršuje tebe 72%; na prawie straně 232b. präzdnost, f. — Prázdeň: sobota jest prazdnoft 198b. — Marnost: Proé jsá vrčeli národové a lidé myslili jsû prazdnoft? 296b. prázdny, adj. — Prázdný: s prazdnu ruká, vacua 1015. — Prosty: já jsem prazden té dané 285^; nalezna nás prazdný a pusty ode všeho duchovného bohatstvie 43b: uzfe jiné stojiece na tržišti prazdny 307%. — Marný: (lidé) jesto praffdnych řečí mnoho mluviti umějí 959; židovský zákon prazden bieše, neb jeho neplniechu 198b, přě, f.: že tvá przie jmá lstí neb penězi přemožena býti 80%. pfébehnüti, pf: to krátkü řečí przie- byehnyem 216b. píébojovati, pf: (David) obra velikého sam jediny przieboyowal 32. pfébolestny, adj.: przeboleftnymi ranami 383b. próbożi, adj. Ten zajisté prziebuozy kříž vlož na moji pleci 3875. pfébyvati, impf. Bydliti: v jámě, v nizto lvové prziebywachuu 155; syn bożi mezi lidmi prziebywal, conversari 19b. — Byüi, trvali: svatá cierkev opét v pokoji prziebywaty buude 26); v jeho (jez.) chvále prziebywatý 5%. prččistý, adj.: jest jeden drahý kámen przieczíty 229%; dietky prziecziíte 302b. pféd, praep. — S akk.: drahého kamenie nekladte przied ffwinye 85b; nesiechu przeden (jez. ty véecky 56b. — S lok.: nepokazuj sé przied bohem, in con- spectu 101b; nebo jsi skryl to przied mudrym: 190b; ten drak przied wally modhtwu pryč zaběhl 312b; (lidé) chtie przied lidmí chválu mieti 101%;
Strana 359
359 Prisel jsi przied czallem, aby ny mučil 117% předčasně atd. prédbéhnüti, pf.: otäzanim hledachu jeho prziedbyehnuty 2005. pródbóżóti, pf., predbéhnouti: A przied- býezelý glluú ženy svaté apoštoly 392b. přědběžeě, m.: oba (Eliáš a Jan) sta prziedbiezce bożie byla 1782. prédeiti, impf.: (jez.) nechtě svými divy prziedczyty diéve, nez by byl prosen 2442; aby nikte milosrdenstvim ne- prziedczyl pied zákonem, anteferret 1675; on prziedcz?w jej, vece jemu 285b, predešed. přědek, m., počátek: 1 budú posledci toho člověka horší nežli prziedczy 208b. préde-vsiem, adv.: À protoz przedewllym jim pověděl a řka 157%. pfédchódeé, m.: on véda sé przedchodcz ... svého spasitele 38b. prédivny, adj.: o prziedywne zračenie 3192. prédjiti, pf.: aby on diéve prziedífyed na tento svět ukázal příšči buožieho 31b: toho také (jez.) przied- ffyel do pekla 1712. pfédkládati, impf.: netoliko pred zlymi, ale i pred dobrymi je przieklada (sic), antefert 2195. pfédní, adj.: Vieze sé rec bozie a po- slednie prziedny zpravuje, sequentia pendent ex superioribus 1642. pfédpeklé, n.: v prziedpekli 21b. prédpovédénie, n.: prziedpowiedyenie. syna bozieho 288%. prédpovédéti, pf.: ze on prziedpowiedycl, Ze sé tak stane 288b. pródrahici, adj.: dávájice jim korony przezdrahucie (sic) 282. piódrahy, adj.: Poklad prziedrahi 23b. pródstihniti, pf.: bychom jej (čas) byl prziedftyhli 311b, přědvěděti, pf.: muožete jasné i mračné dni przedwiedyety 265%; że gllu prziedwiedyeny do nebeského krá- lovstvie 289b. préhlédati, impf. — Opatrovati, spravo- val: lépe jest tobě svýma vlastníma očima svého zbožie prziehledagice jíti 75%. — Opomíjetí: to, což přepuštijeme, nechtíce prziehledame 300b, pféhrozny, adj.: na onen przehrozny süd 212b. préchutny, adj.: obét vuoné przechutne 385b. pféjíti, pf: kdyz przegide jezi$ pies přievoz, ustře(t)esta jej dva 117%; když ta potopa prziefla, Noe vypusti vrána 45b. prčkážčnie, n.: v prziekazeny človččiem 58%, lidem. prókażóti, impf.: Aniz také (hospodin) przekazie tomu umyslu 792; aby jemu rücho neprzekazalo 153b. prékrasny, adj.: Prziekrallne jest sjed- nanie, pulcherrimus 1682. prelát, m.: mnozí zajisté prelatý bludné lidi uvodiece v svatü cierkev 229b. prélomiti, pf.: aby (duchovnici) przy*lo- meny viděním, svéj zlosti ostali 2002. pféloziti, pf, wpraviti, zméniti: by syn boží prikázanie nčkak jinak chtěl przielozyty 3382. prólstiti, pf.: kak by nas mohl przelftyty (diábel) 3b. pféluby, adj.: przielibych krmí 1282. próluditi, pf., p/elstiżi: aby jeho (ktestan- stva) kfiví proroci... nemohli svésti a przeludyty 355b. prémahaé, prémohaé, m.: Jakub przie- mahacz s¢ vykládá 13%; vítézuom a prziemuohaczuom 3152. piémahati, impf.: (że) rozkoš ta... prziemahallye jich duchovenstvie, vin- cerent 163b. pfémily, adj.: na jeho przemíly obličej plijice 384b; O prziemily hospodine 3832. ptémluviti, pf., promluviti: tuto jsme tuto věc nakratce prziemluwil 392. přémoci, pf.: všecky žádosti své mysli przemohuce 62%; že gllu strážní penězi prziemozeni 3962. pfémohaé v. p/émahac. pfíénecisty, adj.: przieneczilte jménem, immundissimi 162b. prénesenie, n.: galilea toliko jest řečeno jako przienellenye 27b. pféneslychany, adj.: przeneflychana mü- drost 387b. pfénesnadny, adj.: o svatost ku vymlu- veni prziene{nadna 15%. přčnésti, pf.: svatá cierkev geft przíene- {fena z stavu hfiséného do stavu sva- tého 598. modly
359 Prisel jsi przied czallem, aby ny mučil 117% předčasně atd. prédbéhnüti, pf.: otäzanim hledachu jeho prziedbyehnuty 2005. pródbóżóti, pf., predbéhnouti: A przied- býezelý glluú ženy svaté apoštoly 392b. přědběžeě, m.: oba (Eliáš a Jan) sta prziedbiezce bożie byla 1782. prédeiti, impf.: (jez.) nechtě svými divy prziedczyty diéve, nez by byl prosen 2442; aby nikte milosrdenstvim ne- prziedczyl pied zákonem, anteferret 1675; on prziedcz?w jej, vece jemu 285b, predešed. přědek, m., počátek: 1 budú posledci toho člověka horší nežli prziedczy 208b. préde-vsiem, adv.: À protoz przedewllym jim pověděl a řka 157%. pfédchódeé, m.: on véda sé przedchodcz ... svého spasitele 38b. prédivny, adj.: o prziedywne zračenie 3192. prédjiti, pf.: aby on diéve prziedífyed na tento svět ukázal příšči buožieho 31b: toho také (jez.) przied- ffyel do pekla 1712. pfédkládati, impf.: netoliko pred zlymi, ale i pred dobrymi je przieklada (sic), antefert 2195. pfédní, adj.: Vieze sé rec bozie a po- slednie prziedny zpravuje, sequentia pendent ex superioribus 1642. pfédpeklé, n.: v prziedpekli 21b. prédpovédénie, n.: prziedpowiedyenie. syna bozieho 288%. prédpovédéti, pf.: ze on prziedpowiedycl, Ze sé tak stane 288b. pródrahici, adj.: dávájice jim korony przezdrahucie (sic) 282. piódrahy, adj.: Poklad prziedrahi 23b. pródstihniti, pf.: bychom jej (čas) byl prziedftyhli 311b, přědvěděti, pf.: muožete jasné i mračné dni przedwiedyety 265%; że gllu prziedwiedyeny do nebeského krá- lovstvie 289b. préhlédati, impf. — Opatrovati, spravo- val: lépe jest tobě svýma vlastníma očima svého zbožie prziehledagice jíti 75%. — Opomíjetí: to, což přepuštijeme, nechtíce prziehledame 300b, pféhrozny, adj.: na onen przehrozny süd 212b. préchutny, adj.: obét vuoné przechutne 385b. pféjíti, pf: kdyz przegide jezi$ pies přievoz, ustře(t)esta jej dva 117%; když ta potopa prziefla, Noe vypusti vrána 45b. prčkážčnie, n.: v prziekazeny človččiem 58%, lidem. prókażóti, impf.: Aniz také (hospodin) przekazie tomu umyslu 792; aby jemu rücho neprzekazalo 153b. prékrasny, adj.: Prziekrallne jest sjed- nanie, pulcherrimus 1682. prelát, m.: mnozí zajisté prelatý bludné lidi uvodiece v svatü cierkev 229b. prélomiti, pf.: aby (duchovnici) przy*lo- meny viděním, svéj zlosti ostali 2002. pféloziti, pf, wpraviti, zméniti: by syn boží prikázanie nčkak jinak chtěl przielozyty 3382. prólstiti, pf.: kak by nas mohl przelftyty (diábel) 3b. pféluby, adj.: przielibych krmí 1282. próluditi, pf., p/elstiżi: aby jeho (ktestan- stva) kfiví proroci... nemohli svésti a przeludyty 355b. prémahaé, prémohaé, m.: Jakub przie- mahacz s¢ vykládá 13%; vítézuom a prziemuohaczuom 3152. piémahati, impf.: (że) rozkoš ta... prziemahallye jich duchovenstvie, vin- cerent 163b. pfémily, adj.: na jeho przemíly obličej plijice 384b; O prziemily hospodine 3832. ptémluviti, pf., promluviti: tuto jsme tuto věc nakratce prziemluwil 392. přémoci, pf.: všecky žádosti své mysli przemohuce 62%; že gllu strážní penězi prziemozeni 3962. pfémohaé v. p/émahac. pfíénecisty, adj.: przieneczilte jménem, immundissimi 162b. prénesenie, n.: galilea toliko jest řečeno jako przienellenye 27b. pféneslychany, adj.: przeneflychana mü- drost 387b. pfénesnadny, adj.: o svatost ku vymlu- veni prziene{nadna 15%. přčnésti, pf.: svatá cierkev geft przíene- {fena z stavu hfiséného do stavu sva- tého 598. modly
Strana 360
360 přčplúti, pf.: Moře, přes něšto syn boží przieplul 1212. pfépokorny, adj. pievérny a przepo- korní sluha 39%. pfépustiti, pf. — Dopustiti: jizto (ne- čistotu) gelt hospodin naň prziepuultyl, immittuntur 99b; proč gelt tak veliká rána na né prziepullczena 353b. — Dovoliti: Pane, prziepuffczt mi prvé jíti, ať pohřebu svého otce 108. prépuséenie, n.: buozim prziepultyenym v krátkém case musili umřieti 26b. prépuüsééti, impf.: i Zâdného casu hospodin nám prázdného neprzepuulczie 72b. prépuséovati, impf., dopouštěti, dovolovati: to, což prziepultygeme 300b. pfés, praep.: to jisté loze nesa przief pro[ftrziedek mésta 1015; jidechu s nim mlazší jeho prziel prziewoz 1115. — kazdé (zviefe) i v jedení i v pití má svü mieru, a przief to, by ty je stokrát nutil, aby ani jedli, ani pili 2842. pfésilny, adj.: moci všemohúcieho boha przielilna 3782, přčsladký, adj.: 381b. présnicé, f. plur.: Prvy pak den przelinycz 372%. pféstánie, n.: kdyż mysl od svych zlosti nemá przeltanye 50b; bez przieftanye 3902. pféstati, pf.: Przieftanz hnév, przieíftante svárové 50b; aby zákonu starému juZ przieftat$ kázal 14€. pféstávati, impf.: Neprzeltaway usta- vièné dékovati, Non cesses 100P; O neprzeftawagice kräso vysokého boha 389b. próstavovati, impf.: snad gllu (apośto- lové) huory przíeftawowah 282b. próstraśiti, pf: Pane, przieítraffils mé tiemto slibem, terruisti 104b. pféstüpati, impf.: neprzeftupam kázanie, Non destruc 1002. pféstüpenie, n.: pro przieltupenye man- żelstva 77%. préstupiti, pf.: jenz (syn bozi) już z smrti do zivota byellie przieltupyl 394b; ktozkolivék przelituupi které bożie kázanie 68%. prestupovati, impf.: pro¢ jeho mlazší přikázanie starších przeltupugy, non servet 251b. ten przieffladky hlas přěsvatý, adj.: jeho hlava przel[wata 241. přčščedřě, adv.: slova bożieho prze- ffezedrze tekücieho 381b. piéséedry, adj.: Przielfcziedra studnice všech milostí 389%. préskoditi, pf.: pak-li kdy kto nám co przelkody 2942. přčtichý, adj.: beránka przetycheho 3832. próveliky, adj.: prziewelika jest jejie svatost, superexcellit 17°. próvórny, adj.: prziewierni a prepokorny sluha 392. prévézti sé, pf.: kdyz fie prziewezechu do zemé 247b. próviteżny ^ adj: tvé przewityezzne z smrti vzkřiešenie 387%. prévracenie n. — Obrdceni: on (Jonas) kázal prziewraczienye mésta conver- sionem 207°. — Zurácenost: pro jich učenie prziewracenye propter nequi- tiam 93b. pfévraeovati impf.: kdyz gífu apoštolové z jednoho miesta huoru na druhé prziewraczowali 282, přčvrátiti pí. — Převrátiti: náš vykupitel stolice téch, je$to holuby p1odáváchu. prziewratyl 1509; O národe nevěřící a przewraczeny 279b. — Vyvrátiti: tak aż... Jeruzalem z koren prziewiatyh 297%; chrám bude z kořen przewracen 348b. pfév(z)dieti pf., nazvali: a przewzdiegelf jemu jeżiś 14b; i prziewdyechuu jemu Jezíš 14b. prézly, adj.: Tak bude tomu národu prziezzlemu 2052. přčzřieti, pf.: (jez. židům) nebyl velmi tóżek, ale mnoho jim prziezrziel 243b. pióżadny, adj.: (Mój mily jest) vsecek prziezadny 82. pfi, praep.: jenzto przy tom biechu 1365; przy malem hdu dievka by v domu vzkřiešena; každého przy jeho Iwie- domí ostavme 283b, atd. pfibiti, pf.: levici przybí hřebíkem 388%. pfiblizenie, n.: nejsem duostojen tvého prziblizenye, appropinquatione 104». pribliZiti sé, pf.: prziblizychuu fie k němu jeho mlazsi 59%; neb [ie k vam prziblizy nebeské kialovstvie 62. pfiblizovánie, n.: volánie jich (slepcuv) a przyblizowanye zjevnu ciniese jich: vieru 316%,
360 přčplúti, pf.: Moře, přes něšto syn boží przieplul 1212. pfépokorny, adj. pievérny a przepo- korní sluha 39%. pfépustiti, pf. — Dopustiti: jizto (ne- čistotu) gelt hospodin naň prziepuultyl, immittuntur 99b; proč gelt tak veliká rána na né prziepullczena 353b. — Dovoliti: Pane, prziepuffczt mi prvé jíti, ať pohřebu svého otce 108. prépuséenie, n.: buozim prziepultyenym v krátkém case musili umřieti 26b. prépuüsééti, impf.: i Zâdného casu hospodin nám prázdného neprzepuulczie 72b. prépuséovati, impf., dopouštěti, dovolovati: to, což prziepultygeme 300b. pfés, praep.: to jisté loze nesa przief pro[ftrziedek mésta 1015; jidechu s nim mlazší jeho prziel prziewoz 1115. — kazdé (zviefe) i v jedení i v pití má svü mieru, a przief to, by ty je stokrát nutil, aby ani jedli, ani pili 2842. pfésilny, adj.: moci všemohúcieho boha przielilna 3782, přčsladký, adj.: 381b. présnicé, f. plur.: Prvy pak den przelinycz 372%. pféstánie, n.: kdyż mysl od svych zlosti nemá przeltanye 50b; bez przieftanye 3902. pféstati, pf.: Przieftanz hnév, przieíftante svárové 50b; aby zákonu starému juZ przieftat$ kázal 14€. pféstávati, impf.: Neprzeltaway usta- vièné dékovati, Non cesses 100P; O neprzeftawagice kräso vysokého boha 389b. próstavovati, impf.: snad gllu (apośto- lové) huory przíeftawowah 282b. próstraśiti, pf: Pane, przieítraffils mé tiemto slibem, terruisti 104b. pféstüpati, impf.: neprzeftupam kázanie, Non destruc 1002. pféstüpenie, n.: pro przieltupenye man- żelstva 77%. préstupiti, pf.: jenz (syn bozi) już z smrti do zivota byellie przieltupyl 394b; ktozkolivék przelituupi které bożie kázanie 68%. prestupovati, impf.: pro¢ jeho mlazší přikázanie starších przeltupugy, non servet 251b. ten przieffladky hlas přěsvatý, adj.: jeho hlava przel[wata 241. přčščedřě, adv.: slova bożieho prze- ffezedrze tekücieho 381b. piéséedry, adj.: Przielfcziedra studnice všech milostí 389%. préskoditi, pf.: pak-li kdy kto nám co przelkody 2942. přčtichý, adj.: beránka przetycheho 3832. próveliky, adj.: prziewelika jest jejie svatost, superexcellit 17°. próvórny, adj.: prziewierni a prepokorny sluha 392. prévézti sé, pf.: kdyz fie prziewezechu do zemé 247b. próviteżny ^ adj: tvé przewityezzne z smrti vzkřiešenie 387%. prévracenie n. — Obrdceni: on (Jonas) kázal prziewraczienye mésta conver- sionem 207°. — Zurácenost: pro jich učenie prziewracenye propter nequi- tiam 93b. pfévraeovati impf.: kdyz gífu apoštolové z jednoho miesta huoru na druhé prziewraczowali 282, přčvrátiti pí. — Převrátiti: náš vykupitel stolice téch, je$to holuby p1odáváchu. prziewratyl 1509; O národe nevěřící a przewraczeny 279b. — Vyvrátiti: tak aż... Jeruzalem z koren prziewiatyh 297%; chrám bude z kořen przewracen 348b. pfév(z)dieti pf., nazvali: a przewzdiegelf jemu jeżiś 14b; i prziewdyechuu jemu Jezíš 14b. prézly, adj.: Tak bude tomu národu prziezzlemu 2052. přčzřieti, pf.: (jez. židům) nebyl velmi tóżek, ale mnoho jim prziezrziel 243b. pióżadny, adj.: (Mój mily jest) vsecek prziezadny 82. pfi, praep.: jenzto przy tom biechu 1365; przy malem hdu dievka by v domu vzkřiešena; každého przy jeho Iwie- domí ostavme 283b, atd. pfibiti, pf.: levici przybí hřebíkem 388%. pfiblizenie, n.: nejsem duostojen tvého prziblizenye, appropinquatione 104». pribliZiti sé, pf.: prziblizychuu fie k němu jeho mlazsi 59%; neb [ie k vam prziblizy nebeské kialovstvie 62. pfiblizovánie, n.: volánie jich (slepcuv) a przyblizowanye zjevnu ciniese jich: vieru 316%,
Strana 361
361 přibližovati sě, impf.: ke všem lie przy- blyzygy, appropio 1002. příbuzník v. přívuzník. příbuzný v. přivuzný. přibývati, impf.: jakž měsiece przíbýwalo 58%; aby po vše časy svatých kazatelóv przybywalo 142b, prié v. pryč. příčina, f., Podnět, důvod: všemi hřiechy byl by vinen, kterymż by prziczinu dal 76b; věcšie jest przyczyna ku bozi chvále 290%. příčinek, m., příčina: aby sč nehněvali bez prziczínku 69%; Já, člověk ztra- cený, tvého všeho zetřenie byl jsem przyczínek 3835; przyczyYnek, occasio 1624. priéinéti, impf., přičiňovali: Neprzyczy- nYeyte, praví, nic k slovóm 2522. priéiniti, pf. — PHpojiti, pridah: kto z vás... muož k svéj velikosti przyczi- níty jediný loket? 82%; Przýczynyl glly mysliti o nás myślenie pokoje 375b; znamenitć przyczynyl a ika, addidit 168%. — /ibrali: Nebude-li tebe posluścn (bratr), przyczyn s sebń jednoho nebo dva 290b. — Přiložití: Tehdy přistúpichu a ruce przifcynychu k jezukristovi a jechu jej 3735; usta . . . k jeho ustuom... sladce gífi przy- czynnyl 382b. — Zjedmali, zpüsobiti: aby sobé vééného ztracenie prziczinyli (Zidové) 215. — p. sě, přilnouti: Przy- czyn fie k tobě, má duše (k bohu) 38724. pfiéinovati, impf. -— Přikládati: někdy uzdravoval jediné slovem a nékdy pak rukü przíczynowal 109%. — Dokládati: A opót potom prziczynygie a ika (jez.) 1592. pfidati, pf.: prziday jemu i plaśćt 75b; to všecko buude vám przidano k tomu 825. pfídrzéti sé, impf., dvZeti se, pridviovati: (člověk) bude fie své zeny przydrzety 296^; jenž (Petr) pravé viery lie przy- drzal 271%; abychom (ie przydrziely dobiého 7%. přiebytek, m.: David utekl z prziebitku králového 1979; vezmi ji (Marii) jako jediného syna bożieho prziebytek, mansionem 17. priekaza, f., překážení, překážka: Aby- chom mohli bez jeho prziekazí (diábla) dobré nravy jmieti 35; aby mohli svého bliznieho bez prziekazy milovati 55%. prieli$, adv.: (MojZies) przíehíf sé pokořil, nimium 104b. přielišenstvie, n., nemívnost: a oni (sluhy bozie) prziehífenftwie nemají potře- bovati (v potřebách životních) 1532. prielisiti, impf., prekypovati: Tu kdež prziely[íil hřiech, tu gelt prziehifyla i milost, abundavit — superabundavit 1252. prieliśny, adj.: przyelífíneho ohne a przieliffne studenosti, nimii 1642. pfiemo, adv.: aby nase modlitva šla prziemo pied hospodina 82. priemy, adj.: (Liśky) nikdy przieymu cestü nejdü 110b. pfiesné, adv.: À coz nemáme, . toho hledáme 38b. pfiesti, impí.: (lilia na poli) ani délají, ani przaduu 842. prietel, m.: aby jeho przietele mohli sé jím chváliti 35%; milost svých przatel, parentum (!) 1675. — Przieteli, kak si sem v$el, amice 3308. prietelsky, adv.: jeśto je na hody... przieteliki zváchu 3315. pfietelsk y, adj.: napominanim przietel- Ikym 329b. přieti, impf., přáli: ani (lid) nám tak ne- prziegy a smrtedlné nenávidie 225b. pfieti, impf., popirati: Chlubie s&¢ slovy, by znali boha, ale skutky jeho przíe 94%. pfieti sé, impf., priti se, zápasiti: my pro jeho (jez.) milovanie sami fie prziem a hajmy 213%. prievoz, m.: jidechu s nim mlazší jeho prziel prziewoz 111b. přiezn, f., příbuzenský svazek, pFibuzen- sívo: (násilník) prosi jich, aby jej... k svéj przyel(zný přijali 292; abychom jeho (jez.) mohii duostojně býti, ostati. máme vždy věrně przielný 12b. přihlédati, impf.: máš-li kterého přietele, ješto k tvému zboží tak snažně przy- hleda 74b. příhoda, f.: ve véech przihodach, quid- quid evenerit 113b. prihoditi sé. impf., hodili se: to jmé jemu fie dobře przyhodý 126%. — pí., stati se: neroď juž hřešiti, ať by ie něco horšieho neprzyhodylo 2602. .., prziline
361 přibližovati sě, impf.: ke všem lie przy- blyzygy, appropio 1002. příbuzník v. přívuzník. příbuzný v. přivuzný. přibývati, impf.: jakž měsiece przíbýwalo 58%; aby po vše časy svatých kazatelóv przybywalo 142b, prié v. pryč. příčina, f., Podnět, důvod: všemi hřiechy byl by vinen, kterymż by prziczinu dal 76b; věcšie jest przyczyna ku bozi chvále 290%. příčinek, m., příčina: aby sč nehněvali bez prziczínku 69%; Já, člověk ztra- cený, tvého všeho zetřenie byl jsem przyczínek 3835; przyczyYnek, occasio 1624. priéinéti, impf., přičiňovali: Neprzyczy- nYeyte, praví, nic k slovóm 2522. priéiniti, pf. — PHpojiti, pridah: kto z vás... muož k svéj velikosti przyczi- níty jediný loket? 82%; Przýczynyl glly mysliti o nás myślenie pokoje 375b; znamenitć przyczynyl a ika, addidit 168%. — /ibrali: Nebude-li tebe posluścn (bratr), przyczyn s sebń jednoho nebo dva 290b. — Přiložití: Tehdy přistúpichu a ruce przifcynychu k jezukristovi a jechu jej 3735; usta . . . k jeho ustuom... sladce gífi przy- czynnyl 382b. — Zjedmali, zpüsobiti: aby sobé vééného ztracenie prziczinyli (Zidové) 215. — p. sě, přilnouti: Przy- czyn fie k tobě, má duše (k bohu) 38724. pfiéinovati, impf. -— Přikládati: někdy uzdravoval jediné slovem a nékdy pak rukü przíczynowal 109%. — Dokládati: A opót potom prziczynygie a ika (jez.) 1592. pfidati, pf.: prziday jemu i plaśćt 75b; to všecko buude vám przidano k tomu 825. pfídrzéti sé, impf., dvZeti se, pridviovati: (člověk) bude fie své zeny przydrzety 296^; jenž (Petr) pravé viery lie przy- drzal 271%; abychom (ie przydrziely dobiého 7%. přiebytek, m.: David utekl z prziebitku králového 1979; vezmi ji (Marii) jako jediného syna bożieho prziebytek, mansionem 17. priekaza, f., překážení, překážka: Aby- chom mohli bez jeho prziekazí (diábla) dobré nravy jmieti 35; aby mohli svého bliznieho bez prziekazy milovati 55%. prieli$, adv.: (MojZies) przíehíf sé pokořil, nimium 104b. přielišenstvie, n., nemívnost: a oni (sluhy bozie) prziehífenftwie nemají potře- bovati (v potřebách životních) 1532. prielisiti, impf., prekypovati: Tu kdež prziely[íil hřiech, tu gelt prziehifyla i milost, abundavit — superabundavit 1252. prieliśny, adj.: przyelífíneho ohne a przieliffne studenosti, nimii 1642. pfiemo, adv.: aby nase modlitva šla prziemo pied hospodina 82. priemy, adj.: (Liśky) nikdy przieymu cestü nejdü 110b. pfiesné, adv.: À coz nemáme, . toho hledáme 38b. pfiesti, impí.: (lilia na poli) ani délají, ani przaduu 842. prietel, m.: aby jeho przietele mohli sé jím chváliti 35%; milost svých przatel, parentum (!) 1675. — Przieteli, kak si sem v$el, amice 3308. prietelsky, adv.: jeśto je na hody... przieteliki zváchu 3315. pfietelsk y, adj.: napominanim przietel- Ikym 329b. přieti, impf., přáli: ani (lid) nám tak ne- prziegy a smrtedlné nenávidie 225b. pfieti, impf., popirati: Chlubie s&¢ slovy, by znali boha, ale skutky jeho przíe 94%. pfieti sé, impf., priti se, zápasiti: my pro jeho (jez.) milovanie sami fie prziem a hajmy 213%. prievoz, m.: jidechu s nim mlazší jeho prziel prziewoz 111b. přiezn, f., příbuzenský svazek, pFibuzen- sívo: (násilník) prosi jich, aby jej... k svéj przyel(zný přijali 292; abychom jeho (jez.) mohii duostojně býti, ostati. máme vždy věrně przielný 12b. přihlédati, impf.: máš-li kterého přietele, ješto k tvému zboží tak snažně przy- hleda 74b. příhoda, f.: ve véech przihodach, quid- quid evenerit 113b. prihoditi sé. impf., hodili se: to jmé jemu fie dobře przyhodý 126%. — pí., stati se: neroď juž hřešiti, ať by ie něco horšieho neprzyhodylo 2602. .., prziline
Strana 362
362 pfihrávati, impf. nebo jim (čarodějní- kům) diábli k tomu (vymítání) jako przihrawagý 94b. prichazéti, impf.: nemoci na nase tela pizichazegy 123%; (ze ti) hlubokému rozumu duchovných věcí przychazegt 367%. přichoditi, impíf.: Chovajte sě oc křivých prorokóv, jenžto przichodie k vám v rúše ovčiem 91%; jediné skrze vieru . . przichodyme do nebeského královstvie 2695. priehozi, adj. subst.: jako przychozy a sbézi semo tamo blûditi budete 206b. přichýliti, pf.: (aby) srdce k milosrdenství przycbyLL 200b. -— p. sě: z nich, ješto fie k ancikristovi przichile 27%. přichylovati, impf.: (mnozí lidé) svá srdce przychilowachu k jeho milování 298b. ptijednánie, n., přivovnání: velmi krásným przígednanym tiem sě přirovnává ku pravdě 45b. přijednati, pf. — Připojití: kak ten rozum všemu čtení muož przigednan býtý, coaptetur 165%. — P/rovnali: vidi mi sé, Ze sedm daróv ducha svatého ... k témto fádóm przigednany byty (sic) 642. pfijednávati, impf: (chovaj sé) aby k svému smyslu písma neprzygednawal, attemperes 164%; aby przigednawal ku pismu, jungas t. pfijemeś, m.: nebos ty przygemcze muoj, buoh muoj 312b. pfijéti, pf.: az do té zemë przigedu, do niešto przygety žádají 13b. pfijétie, n.: k przigety darów 1432. pfijieti, pf., p/ijmouli: mni, jakoby sa- mého hospodina przigial, suscipiens 105%; jenž naše ćlovećstvie przygal, in carnem advenerat 15b; abych przygma kázeh ucinil pokánie 98b; przygemfie od ného (jez) dobré dénie, prosiechu jeho 120%. — p. sé: Téhož my lie, bratfice, przygmíemy 246?, ujméme se; aby fie mne nemoc przgyala, adhae- reat 100%; że nemohl (diabel) vytrhniti toho, jesto lie dobře kořenem przy- gyalo 2222. přijímanie, n.: W przygymani svatych apo$stolóv 168b. pfijímati, impf.: nemohu hostí przygy- maty, hospitalis esse 169%; slova za skutky przigimaty, accipere 93b; když przigymali krmi svatü, sumis 1032. pfijíti, pf.: Przigidechuu k nómu jeho mlaz&í, venerunt 97b; kdyZ na ny po- kuśenie przide, ... padame 47%; (aby) mohl przygyty k spasení, salvetur 291b; przigity v uobyčej 772, atd. pfíjmé, n.: Simon, jemuzto je przygmíe Petr 1442. pfikázanie, n.: to také syn bozí ohrazuje velmi lehkym przykazanym, praecepto 169%; Tvrdost przykazanýe, manda- torum 168?. pfikázati, pf.: ucini tak, jakZ jemu bieffe przikazal andél 14b. pfikazovati, impf.: (v$em těm) przyka- zugie (jez.), aby jej otcem nazývali 34. příklad, m.: povězme to pod przykladem, sub exemplo 294%; téžť jest i onomu prziklad hospodin dal, mandavit 100b. přikládati, impf.: protož věcší práci... k tomu przyklada (diâbel) 222b. — p. Sé: zboZie, jest fie jedno po druhem przyklada 2355. pfikryti, pf.: náh jsem byl a przykrih fte mé 368b. prikrytie, n.: (neslusie mieti rúcha) jedno ku przikritý své nahoty 33%. přikrývati, impf.: tak že lodičku przikri- wachuu vlny, operiretur fluctibus 1122; jenž světlost svatého kázanie ... uta- jije a przikríwa 67%. priloziti, pf.: již gelt sekyra k koření dřeva przylozena 31%. přiměšovati sě, impf.: aby lie neprzi- míeffowali k ucení duchuovnikóv (apo- Stolové) 2662. pfimlüvati, impf., domlowvati: Przymmlu- wate mým mlazším, proč by v sobotu klasy tfeli 197b, prinésti, pf.: Potom pak kosti jeho... do Jerusalema gífu przyneffeny 242%. piinositi, impf.: (puost) jenž před jeho (hospodina) oči ruka almužnu dávající przinofly 502. pfiodieti, pf.: Když uzříš nahého, przi- odyey jemu 50%. připisovati, impf.: duchovníci, když lidi učiechu, vždy to učenie jiným przi- piffowachu 978. priplozenie, n., p/;risiek: A to bylo prz- plozenye jeho svatosti, augmentum 103%.
362 pfihrávati, impf. nebo jim (čarodějní- kům) diábli k tomu (vymítání) jako przihrawagý 94b. prichazéti, impf.: nemoci na nase tela pizichazegy 123%; (ze ti) hlubokému rozumu duchovných věcí przychazegt 367%. přichoditi, impíf.: Chovajte sě oc křivých prorokóv, jenžto przichodie k vám v rúše ovčiem 91%; jediné skrze vieru . . przichodyme do nebeského královstvie 2695. priehozi, adj. subst.: jako przychozy a sbézi semo tamo blûditi budete 206b. přichýliti, pf.: (aby) srdce k milosrdenství przycbyLL 200b. -— p. sě: z nich, ješto fie k ancikristovi przichile 27%. přichylovati, impf.: (mnozí lidé) svá srdce przychilowachu k jeho milování 298b. ptijednánie, n., přivovnání: velmi krásným przígednanym tiem sě přirovnává ku pravdě 45b. přijednati, pf. — Připojití: kak ten rozum všemu čtení muož przigednan býtý, coaptetur 165%. — P/rovnali: vidi mi sé, Ze sedm daróv ducha svatého ... k témto fádóm przigednany byty (sic) 642. pfijednávati, impf: (chovaj sé) aby k svému smyslu písma neprzygednawal, attemperes 164%; aby przigednawal ku pismu, jungas t. pfijemeś, m.: nebos ty przygemcze muoj, buoh muoj 312b. pfijéti, pf.: az do té zemë przigedu, do niešto przygety žádají 13b. pfijétie, n.: k przigety darów 1432. pfijieti, pf., p/ijmouli: mni, jakoby sa- mého hospodina przigial, suscipiens 105%; jenž naše ćlovećstvie przygal, in carnem advenerat 15b; abych przygma kázeh ucinil pokánie 98b; przygemfie od ného (jez) dobré dénie, prosiechu jeho 120%. — p. sé: Téhož my lie, bratfice, przygmíemy 246?, ujméme se; aby fie mne nemoc przgyala, adhae- reat 100%; że nemohl (diabel) vytrhniti toho, jesto lie dobře kořenem przy- gyalo 2222. přijímanie, n.: W przygymani svatych apo$stolóv 168b. pfijímati, impf.: nemohu hostí przygy- maty, hospitalis esse 169%; slova za skutky przigimaty, accipere 93b; když przigymali krmi svatü, sumis 1032. pfijíti, pf.: Przigidechuu k nómu jeho mlaz&í, venerunt 97b; kdyZ na ny po- kuśenie przide, ... padame 47%; (aby) mohl przygyty k spasení, salvetur 291b; przigity v uobyčej 772, atd. pfíjmé, n.: Simon, jemuzto je przygmíe Petr 1442. pfikázanie, n.: to také syn bozí ohrazuje velmi lehkym przykazanym, praecepto 169%; Tvrdost przykazanýe, manda- torum 168?. pfikázati, pf.: ucini tak, jakZ jemu bieffe przikazal andél 14b. pfikazovati, impf.: (v$em těm) przyka- zugie (jez.), aby jej otcem nazývali 34. příklad, m.: povězme to pod przykladem, sub exemplo 294%; téžť jest i onomu prziklad hospodin dal, mandavit 100b. přikládati, impf.: protož věcší práci... k tomu przyklada (diâbel) 222b. — p. Sé: zboZie, jest fie jedno po druhem przyklada 2355. pfikryti, pf.: náh jsem byl a przykrih fte mé 368b. prikrytie, n.: (neslusie mieti rúcha) jedno ku przikritý své nahoty 33%. přikrývati, impf.: tak že lodičku przikri- wachuu vlny, operiretur fluctibus 1122; jenž světlost svatého kázanie ... uta- jije a przikríwa 67%. priloziti, pf.: již gelt sekyra k koření dřeva przylozena 31%. přiměšovati sě, impf.: aby lie neprzi- míeffowali k ucení duchuovnikóv (apo- Stolové) 2662. pfimlüvati, impf., domlowvati: Przymmlu- wate mým mlazším, proč by v sobotu klasy tfeli 197b, prinésti, pf.: Potom pak kosti jeho... do Jerusalema gífu przyneffeny 242%. piinositi, impf.: (puost) jenž před jeho (hospodina) oči ruka almužnu dávající przinofly 502. pfiodieti, pf.: Když uzříš nahého, przi- odyey jemu 50%. připisovati, impf.: duchovníci, když lidi učiechu, vždy to učenie jiným przi- piffowachu 978. priplozenie, n., p/;risiek: A to bylo prz- plozenye jeho svatosti, augmentum 103%.
Strana 363
připlúti, pf.: k břehuom ... (lodí) przy- pluty připudili (větrové) 2492. pripoviedati, impf., siibovati: tuto pak jim przypowieda (jez.) 15€b. příprava, f., náčiní: (Římští) chrám jich sejžhli a všicku przyprawu služby božie vzebrali 297%. připravenie, n.: (křest Janův) k neněj- šiemu kfstu prziprawenýe... dáváše 342. připravený, adj. z pt., upravený: ne przyprawenych krmí hledati, ale sprost- ných 196b, (apoštoli) vzhrdachu przy- prawenym stolem a hlad trpiechu 196b. připraviti, pf.: przíprawme cestu boží 33%; óbéd mój gífem przyprawil 330*; do ohně věčného, jenž gelt pizíprawen diáblu 969; že byl k mlčení Saduceje przyprawil (jez.) 337%; byli by ji (ženu) . . . n6kterymi cary k smrti przyprawili 3372. pripravovati, impf.: prziprawugite cestu bożi 30b. pripsati, pf.: (I vyberń dobre) tovéz przypilly je k nebeskému království 234%; to všecko máme jeho milosrden- stvim przipillaty (!) 4b. pfipuditi, pf.: A ta geft véc przipudyla i feckého vykladaée 705; (mámy) dobrovolné, neprzypuzenÿ posluśni byti 6b. připuzenie, n.: k některéj práci bez práva przipuzienye 80b, pfipázéti, impf.: mukami rozličnými lidi k tomu przypuziechu 295b: že je hlad k tomu przypuzal 197b. přirovnánie, n.: by má síla mohla které przyrownanýe k jeho síle jmieti 36%. ptirovnati, pf.: k vlkóm gluu przírownany, comparuntur 92%, — p. sé: abyste fie jeho viefe przírownal, similetis 1042. pfirovnávati sé, impf.: jakZ piesen v tanci zpievaji, takéz (1e lidé k tomu svými skoky przyrownawagi 179%; velmi krásným přijednáním tiem lie przi- rowunawa ku pravdě 45b. přirozenie, n., prirozemosi: by dvojie przirozenye bylo sobé protivno, na- turas 92*; przírozenye ješčerčie jest toto 34b; (kvas) tehdy všicku (múku) w své przýrozenye obrátí 225b. přirozený, adj.: země naše przýrozena jes tráj nebeskej 24%; sedm svých 363 przyrozenych synóv 210b: przyrozeneho omyt byti 39b. přísaha, f.: naplníš hospodinu své przí- Ífahi 75*?; pod przylfahu slíbil jest jí dáti 2385. pfisahati, impf.: NeprzlIfahaty ováem ani na nebi..., ani na zemi 75?. přísěžník, m.: Nebudeš křivým przillez- nýkem 75%; křiví przyllafniczy 241%. přisieci, pf.: mohl by někdy křivě przi- ffıeczi 775; przvfahl geft byl David na samém boze 2412. Priska, m., jm. os: pro to slovo Montan a prylka... sé postiechu 1332. pííslovie, n., přísloví: jest obecné przi- {fowie, Ze velikû mysl pysni lidé jmaji 60b. pfisluséti, impf.: neb przifluffie to k duo- stojenstvi mistrstvie 608; ti, jesto k ném prziflullyegy 74b. pfispiesiti, pf.: beze véeho pomeskänie .. . zdravie rüce prziffpíe(fylo 124b. pristilian, m.: kacieti, jenzto slovü prifty- lanowe 22b. přístup, m.: jenž skrze syna bude jmieti pizyftup k uotci 1662. pristúpenie, n.: skrze nčn (jez) nebude jmieti k uotci przyltupenýe 166%. přistúpiti, pf.: Prziltupte k nému, acce- dite 1152. prisvótiti, pf.: les, jenż biellie tej modle prziffwiecen, consecratus 163b. příščie, n. — Příchod: nejsem duostojen tvého prziltýe, accessu vel introitu 104b. — P#istup: tehdy prziliczie bude zavieno k nebeskému kralevstvi 3632. přitáhnúti, pf.: diábel našeho otce ku pýše i przitahl 48%. přitovařišiti, pf.: když k věrným a k uče- ným lidem svü vieru przitowarziffie 270b, pritrhnúti, pí.: jestli to, že odčný s nahým bojije, spieše bude k zemi przytrzien 273%. přivábiti, pf.: (muožeš jej) k svéj přiezni prziwabitý 71. přivaliti, pf.: (Josef z Arimatije) przýwalí kamenem (sic) veliký ke dvércóm hro- bovým a odjíde 377%. hřiechu privazati, pf. — Privdzati: člověk, na něhožto by hrdle těžký kámen byl przywazan 288%. — Pfipoutati, při- mulili: aby sé mysl odtáhla od toho,
připlúti, pf.: k břehuom ... (lodí) przy- pluty připudili (větrové) 2492. pripoviedati, impf., siibovati: tuto pak jim przypowieda (jez.) 15€b. příprava, f., náčiní: (Římští) chrám jich sejžhli a všicku przyprawu služby božie vzebrali 297%. připravenie, n.: (křest Janův) k neněj- šiemu kfstu prziprawenýe... dáváše 342. připravený, adj. z pt., upravený: ne przyprawenych krmí hledati, ale sprost- ných 196b, (apoštoli) vzhrdachu przy- prawenym stolem a hlad trpiechu 196b. připraviti, pf.: przíprawme cestu boží 33%; óbéd mój gífem przyprawil 330*; do ohně věčného, jenž gelt pizíprawen diáblu 969; že byl k mlčení Saduceje przyprawil (jez.) 337%; byli by ji (ženu) . . . n6kterymi cary k smrti przyprawili 3372. pripravovati, impf.: prziprawugite cestu bożi 30b. pripsati, pf.: (I vyberń dobre) tovéz przypilly je k nebeskému království 234%; to všecko máme jeho milosrden- stvim przipillaty (!) 4b. pfipuditi, pf.: A ta geft véc przipudyla i feckého vykladaée 705; (mámy) dobrovolné, neprzypuzenÿ posluśni byti 6b. připuzenie, n.: k některéj práci bez práva przipuzienye 80b, pfipázéti, impf.: mukami rozličnými lidi k tomu przypuziechu 295b: že je hlad k tomu przypuzal 197b. přirovnánie, n.: by má síla mohla které przyrownanýe k jeho síle jmieti 36%. ptirovnati, pf.: k vlkóm gluu przírownany, comparuntur 92%, — p. sé: abyste fie jeho viefe przírownal, similetis 1042. pfirovnávati sé, impf.: jakZ piesen v tanci zpievaji, takéz (1e lidé k tomu svými skoky przyrownawagi 179%; velmi krásným přijednáním tiem lie przi- rowunawa ku pravdě 45b. přirozenie, n., prirozemosi: by dvojie przirozenye bylo sobé protivno, na- turas 92*; przírozenye ješčerčie jest toto 34b; (kvas) tehdy všicku (múku) w své przýrozenye obrátí 225b. přirozený, adj.: země naše przýrozena jes tráj nebeskej 24%; sedm svých 363 przyrozenych synóv 210b: przyrozeneho omyt byti 39b. přísaha, f.: naplníš hospodinu své przí- Ífahi 75*?; pod przylfahu slíbil jest jí dáti 2385. pfisahati, impf.: NeprzlIfahaty ováem ani na nebi..., ani na zemi 75?. přísěžník, m.: Nebudeš křivým przillez- nýkem 75%; křiví przyllafniczy 241%. přisieci, pf.: mohl by někdy křivě przi- ffıeczi 775; przvfahl geft byl David na samém boze 2412. Priska, m., jm. os: pro to slovo Montan a prylka... sé postiechu 1332. pííslovie, n., přísloví: jest obecné przi- {fowie, Ze velikû mysl pysni lidé jmaji 60b. pfisluséti, impf.: neb przifluffie to k duo- stojenstvi mistrstvie 608; ti, jesto k ném prziflullyegy 74b. pfispiesiti, pf.: beze véeho pomeskänie .. . zdravie rüce prziffpíe(fylo 124b. pristilian, m.: kacieti, jenzto slovü prifty- lanowe 22b. přístup, m.: jenž skrze syna bude jmieti pizyftup k uotci 1662. pristúpenie, n.: skrze nčn (jez) nebude jmieti k uotci przyltupenýe 166%. přistúpiti, pf.: Prziltupte k nému, acce- dite 1152. prisvótiti, pf.: les, jenż biellie tej modle prziffwiecen, consecratus 163b. příščie, n. — Příchod: nejsem duostojen tvého prziltýe, accessu vel introitu 104b. — P#istup: tehdy prziliczie bude zavieno k nebeskému kralevstvi 3632. přitáhnúti, pf.: diábel našeho otce ku pýše i przitahl 48%. přitovařišiti, pf.: když k věrným a k uče- ným lidem svü vieru przitowarziffie 270b, pritrhnúti, pí.: jestli to, že odčný s nahým bojije, spieše bude k zemi przytrzien 273%. přivábiti, pf.: (muožeš jej) k svéj přiezni prziwabitý 71. přivaliti, pf.: (Josef z Arimatije) przýwalí kamenem (sic) veliký ke dvércóm hro- bovým a odjíde 377%. hřiechu privazati, pf. — Privdzati: člověk, na něhožto by hrdle těžký kámen byl przywazan 288%. — Pfipoutati, při- mulili: aby sé mysl odtáhla od toho,
Strana 364
364 k němužto smrtedlně przywazana byla 63b; Gllu przywazaný potřebu jim dáti 152b. — p. sě: pakli shřešíme je- diná, przywiezemy Rhe k jeho (diábla) skutkuom 320b. pfivazovati, impf.: P/ivazovali, pfipowlá- vali: (duchovníci) przywazugi bremena tézká 3415; k némuzto (svétu) nás naše kfehkost przywazuge 149%, — Uklädati: kdyz co hospodin przywazugie 152b. přivěsiti, pf.: aby byl kámen osličí k jeho hrdlu przywiellyen 2882, přivésti, pf.: przywed k tomu svého bliz- nieho, adhibeatur 291b; ved' ju (Marii) do Egypta a opét zase przíwed, deduc 18%; aby jej (lid) . . . przýwedl k spa- sení, salvare 18P. pfivézti, pf.: (lodi) kúpě neznámé przy- wezla 249%. přivnaditi, pf.: wnadyl 380%. privnazovati, impf: v tom jim čest ciniese a k sobé je przy wnazugie (jez.) 1092. pfivoditi, impf.: (obyčej jest) k každéj řeči przywodyty podobenstvie, jungere 293b. přivolati, pf.: A przywolaw ježíš děťátko .. vece 286%. pfivozovati, impf.: (syn bozi) k otci ne- beskému lidí przywozowal 140b; (and&l- Ské svrzenie) na pamét nám przywo- zuge a řka (jez.) 2398. přívuzník, m.: aby byli svaté cerekve przíbuznýcy 56b. přívuzný, příbuzný, adj.: biechu jemu przybuzný 56%; kto je jeho mátě nebo jeho przybuzny 209b. pfivyknüti, pf: (Zidové) biechuu przí- wykh tam obyčejóm pohanským 76%, pro, praep.: pro blato nesnadno jest bé- žeti 353%. — člověk ne pro hwiezdi, ale bvézdy pro czlowieka jsú stvořeny 23%; jemuž by to chtěl pro polepllienye některů kázeň dáti 79%; žalost jest smutek pro ztracenýe milých věcí 61%. — snad pro fwateho petra praví o prvnich 562, vzhledem ; aby pro f[wu weliku dobrotu pomohl nám svítěžiti 3b; brattie pro milofrdenftwie jeho navs¢evovachu 3122, z ûtrpnosti atd. — Předl. opakována: pro nýcz pro gy- neho (!) 334b; pro to pro wIfieczko 381b. aby nás k témuž przy- probiti, pf.: železnými hřebíky byl probýt v nohách a v rukách (jez.) 385%. proeütiti, pf., procitnouti: O proczytyzz, má du&e 384b; kdyz sé zemé potřásla, tehdy [fuu inhed proczytyly (żeny) 3932. proč v. čso. prodánie, n.: to jisté prodanye... má byti na trhu 228b. prodati, pf.: aby to, coż by byl zle küpil, potom opét draze prodal 150b. prodavati, impf.: (skrze pét vrabcóv) jeśto prodawagy za dva peniezky, veneunt 165%. prohlásiti, pf.: (Josef) nerodć jie (Marie) prohlalfyty, traducere 16b. projiti, pf.: że je snadnójie velbládu skrze dieru jehelnń progity 3058. proklati, pf.: snad jemu (hól) ruku zlámá nebo prokole 153b; v ruká i v nohü diery byli proklany 452. proklenie, n.: pro to proklenye... veliké na sobé jmají (Zidé) obtiezenie 396b. prokletie, n.: prokletye každý sám sobě činí, jenž skutky prokletye duostojny činil 370. prokletý, adj. pt.: Děte, proklety, do věčného ohně 96b. prokvetlý, adj. z pt.: že tento svět tak prokwetlý jest jako húba 3882. prolévati, impf.: (rytieř jsem) krev pro- lewa, fundens 104b. prolitie v. krvebrolitie. proliti, pf: kakzkolivék neprüietel jich kvre neprolil 315%. prolomiti, pf.: aby je (duchovniky) vi- děním (divu) prolomyl 200%. proměna, f. — Výměna: kterú dá člověk promienu za svû dusi 2726. — Změna: Pakli sé nestala promiena v lidech 2162; beze vsie promyeny 206b. proméniti, pf. — Proméniti, zméniti: (A ti hlasové) nesnadné mohü v jiné jazyky promyenyeny byty 70b; jehożto (Jana) od jeho pravého stavu žádná věc pro- míenýty nemožieše 172b; A promyenyw rúcho tělestné zkvetl jest (v) věčný kráse 386% — Zaméniti: podlé rozli- čenstvie viery jména (syn — pes) gllu promyenyena 259°, — p. sě: (jez.) pro- míeni fie pfed nimi (na hoře) 276%. proměňovati, impf.: ten kupcem, jenž penieze promyenyge rozličné, býti
364 k němužto smrtedlně przywazana byla 63b; Gllu przywazaný potřebu jim dáti 152b. — p. sě: pakli shřešíme je- diná, przywiezemy Rhe k jeho (diábla) skutkuom 320b. pfivazovati, impf.: P/ivazovali, pfipowlá- vali: (duchovníci) przywazugi bremena tézká 3415; k némuzto (svétu) nás naše kfehkost przywazuge 149%, — Uklädati: kdyz co hospodin przywazugie 152b. přivěsiti, pf.: aby byl kámen osličí k jeho hrdlu przywiellyen 2882, přivésti, pf.: przywed k tomu svého bliz- nieho, adhibeatur 291b; ved' ju (Marii) do Egypta a opét zase przíwed, deduc 18%; aby jej (lid) . . . przýwedl k spa- sení, salvare 18P. pfivézti, pf.: (lodi) kúpě neznámé przy- wezla 249%. přivnaditi, pf.: wnadyl 380%. privnazovati, impf: v tom jim čest ciniese a k sobé je przy wnazugie (jez.) 1092. pfivoditi, impf.: (obyčej jest) k každéj řeči przywodyty podobenstvie, jungere 293b. přivolati, pf.: A przywolaw ježíš děťátko .. vece 286%. pfivozovati, impf.: (syn bozi) k otci ne- beskému lidí przywozowal 140b; (and&l- Ské svrzenie) na pamét nám przywo- zuge a řka (jez.) 2398. přívuzník, m.: aby byli svaté cerekve przíbuznýcy 56b. přívuzný, příbuzný, adj.: biechu jemu przybuzný 56%; kto je jeho mátě nebo jeho przybuzny 209b. pfivyknüti, pf: (Zidové) biechuu przí- wykh tam obyčejóm pohanským 76%, pro, praep.: pro blato nesnadno jest bé- žeti 353%. — člověk ne pro hwiezdi, ale bvézdy pro czlowieka jsú stvořeny 23%; jemuž by to chtěl pro polepllienye některů kázeň dáti 79%; žalost jest smutek pro ztracenýe milých věcí 61%. — snad pro fwateho petra praví o prvnich 562, vzhledem ; aby pro f[wu weliku dobrotu pomohl nám svítěžiti 3b; brattie pro milofrdenftwie jeho navs¢evovachu 3122, z ûtrpnosti atd. — Předl. opakována: pro nýcz pro gy- neho (!) 334b; pro to pro wIfieczko 381b. aby nás k témuž przy- probiti, pf.: železnými hřebíky byl probýt v nohách a v rukách (jez.) 385%. proeütiti, pf., procitnouti: O proczytyzz, má du&e 384b; kdyz sé zemé potřásla, tehdy [fuu inhed proczytyly (żeny) 3932. proč v. čso. prodánie, n.: to jisté prodanye... má byti na trhu 228b. prodati, pf.: aby to, coż by byl zle küpil, potom opét draze prodal 150b. prodavati, impf.: (skrze pét vrabcóv) jeśto prodawagy za dva peniezky, veneunt 165%. prohlásiti, pf.: (Josef) nerodć jie (Marie) prohlalfyty, traducere 16b. projiti, pf.: że je snadnójie velbládu skrze dieru jehelnń progity 3058. proklati, pf.: snad jemu (hól) ruku zlámá nebo prokole 153b; v ruká i v nohü diery byli proklany 452. proklenie, n.: pro to proklenye... veliké na sobé jmají (Zidé) obtiezenie 396b. prokletie, n.: prokletye každý sám sobě činí, jenž skutky prokletye duostojny činil 370. prokletý, adj. pt.: Děte, proklety, do věčného ohně 96b. prokvetlý, adj. z pt.: že tento svět tak prokwetlý jest jako húba 3882. prolévati, impf.: (rytieř jsem) krev pro- lewa, fundens 104b. prolitie v. krvebrolitie. proliti, pf: kakzkolivék neprüietel jich kvre neprolil 315%. prolomiti, pf.: aby je (duchovniky) vi- děním (divu) prolomyl 200%. proměna, f. — Výměna: kterú dá člověk promienu za svû dusi 2726. — Změna: Pakli sé nestala promiena v lidech 2162; beze vsie promyeny 206b. proméniti, pf. — Proméniti, zméniti: (A ti hlasové) nesnadné mohü v jiné jazyky promyenyeny byty 70b; jehożto (Jana) od jeho pravého stavu žádná věc pro- míenýty nemožieše 172b; A promyenyw rúcho tělestné zkvetl jest (v) věčný kráse 386% — Zaméniti: podlé rozli- čenstvie viery jména (syn — pes) gllu promyenyena 259°, — p. sě: (jez.) pro- míeni fie pfed nimi (na hoře) 276%. proměňovati, impf.: ten kupcem, jenž penieze promyenyge rozličné, býti
Strana 365
365 musí 23b. — p. sé: (abychom) neusta- viéné fíe nepromienowalí 172b. promluvenie, n.: který jest příčinek toho promluwenye, sermonis 163°; smütili me tiemto promluwenym, de dicto 104b, promluviti, pi.: pak-li někdy s svými poddanymi mile promluwie 157%; A jakż by diabel vypuzen, inhed pro- mluwi nśmy 140%; by někdy (člověk) kfivdy nepromluwil 77b. proná$éti sé, impf., šířiti se pověstí: od mnohých fie pronaflielie (że kristus divy činí) 120%. pronésti, pf., zjevili: I proneffeno geft to slovo mezi Zidy 391b; Zes toho nevér- ného (Jidáše) nechtěl před apoštolským sborem proneíty 381b. propovédéti, pf.: Drieve neż on propowie, až on jemu odpoviedá 169; neučiníš krádeze, nepropowieff kiivého své- dećstvie 3022. propychati, pf., promrhati: ten, jemużto je zboZie... poruceno, nemá toho ... propychaty 3592. prorádcě, m.: (Judáš) proradcze sč učinil 3262. proraditi, pf.: kdyżto proradyl spasitele, prodidit 92b, proroéí, adj.: slovo proroczie, jenž praví a řka 19%; podle naucenie proroczieho 33%. proroéstvie, n.: v znamení a w proroczftwi in imaginibus 19b, prorok, m.: skrze proroka svatého 10b; coż jest v prorociech . . . písáno 68%. — Adj. possess. -óv: v MicheásSovvch pro- rokowich knihách 1675. prorokovati, impf.: (sv. Jakub) proro- kowal o ném, prophetavit 1062. prosba, f.: jeho milosrdenstvie bylo věcšie nez jich profba 243b. prositi, impf.: jediné tvé vuole profíy, deprecor 99? : tato pak žena královstvie svým synóm jeho (jez.) proffiefie 3135; by byla hlava Herodiadina profiena 2415; (vá$ otec) dá dobré proffígycym sebe 86%. prospěšenstvie, n., prospěch: prolpiellen- Ítwie svému blizniemu (! jako sám svému sé raduovati 54b. prospěšný, adj.: pokřščenie duchovné to jest velmi proffpieffno 365; aby mohli všem 1708. prospéti, pf.: (dar) tobë profpiegie 2518 ; kázaní svatých apostolôv profpielo na zjevniciech a na hřešníciech 1775; jelikož fte vy v dobrém profpieli 1752. prospievati, impf.: nebo już pomálu profpiewachu (mlazàií), kakzkolivék ne všemu rozumiechu 262b. prostlati, pf.: A veliký pak zástup pro- [tlachu své rûcho na cesté 3182. prostně, adv., prostě: (Neřekl) pán tvôj nebo pán náš ..., a proftnye pán 318b. prostranný, adj.: široká jsú vrata a proftrana 90b. prostréd, praep.: proftrzied zemie 132; proftrzied lotrow na kříži 3852. (nepfietel) nasal stoklasy w proftrzied pífenyce 221b. prostfédek, m.: przief profftrziedek mésta mediam 1015; Jerusalem jest na pro- ftrziedcze svóta 132. prostý, adj., volný: jazyk němých bude proft 1402; chté svého prietele tuhdy profta učiniti 292%, osvoboditi. proti, praep.: sediece proty hrobu 377%; nebeské tovařišstvo vesele proty gim vyšlo 27b. — (ješto) proty gemu sé vztiekají 181%; král když chce bojovati proty hwemu neprzieteh 56b, v. také s. — což jste proty nyemu (bohu) učinili 105; kdyz sé která věc protý nally wolí stane 42b; (apo&tolové) miechu nelibost proty dwíema bratroma 313%; Ale cot muoZ lidská zlost protý buozy prolípielíny býti (apoštolové raddýe 22b. — že sme mużie, a coż smy proty ney (sv. Felicitatě), to vizmy 212b. protivenstvie, n. — Nepřátelství: Proty- wenítwie diábelské svn buozi trpél 485; we všem protywenftwi contumelia 114b. — Odor, nechut: ktoz jest malé viery, ledva s velikym protywen[twím k svému hospodinu sé navrátí 37*. — Opak: co činí Belzebub? Zajisté všecko protywenítwie tomuto, co já činím 186b. protiviti s&, impf.: Protywte fıe diáblu 13b. protivné, adv., naopak: (diäbel) Skodi těm, ješto jeho nectie. Ale syn boží protywnýe tomu činí 141%. protivník, m.: kdyžto v sud vyvolený z protywnyka přenesen byl (Pavel), de
365 musí 23b. — p. sé: (abychom) neusta- viéné fíe nepromienowalí 172b. promluvenie, n.: který jest příčinek toho promluwenye, sermonis 163°; smütili me tiemto promluwenym, de dicto 104b, promluviti, pi.: pak-li někdy s svými poddanymi mile promluwie 157%; A jakż by diabel vypuzen, inhed pro- mluwi nśmy 140%; by někdy (člověk) kfivdy nepromluwil 77b. proná$éti sé, impf., šířiti se pověstí: od mnohých fie pronaflielie (że kristus divy činí) 120%. pronésti, pf., zjevili: I proneffeno geft to slovo mezi Zidy 391b; Zes toho nevér- ného (Jidáše) nechtěl před apoštolským sborem proneíty 381b. propovédéti, pf.: Drieve neż on propowie, až on jemu odpoviedá 169; neučiníš krádeze, nepropowieff kiivého své- dećstvie 3022. propychati, pf., promrhati: ten, jemużto je zboZie... poruceno, nemá toho ... propychaty 3592. prorádcě, m.: (Judáš) proradcze sč učinil 3262. proraditi, pf.: kdyżto proradyl spasitele, prodidit 92b, proroéí, adj.: slovo proroczie, jenž praví a řka 19%; podle naucenie proroczieho 33%. proroéstvie, n.: v znamení a w proroczftwi in imaginibus 19b, prorok, m.: skrze proroka svatého 10b; coż jest v prorociech . . . písáno 68%. — Adj. possess. -óv: v MicheásSovvch pro- rokowich knihách 1675. prorokovati, impf.: (sv. Jakub) proro- kowal o ném, prophetavit 1062. prosba, f.: jeho milosrdenstvie bylo věcšie nez jich profba 243b. prositi, impf.: jediné tvé vuole profíy, deprecor 99? : tato pak žena královstvie svým synóm jeho (jez.) proffiefie 3135; by byla hlava Herodiadina profiena 2415; (vá$ otec) dá dobré proffígycym sebe 86%. prospěšenstvie, n., prospěch: prolpiellen- Ítwie svému blizniemu (! jako sám svému sé raduovati 54b. prospěšný, adj.: pokřščenie duchovné to jest velmi proffpieffno 365; aby mohli všem 1708. prospéti, pf.: (dar) tobë profpiegie 2518 ; kázaní svatých apostolôv profpielo na zjevniciech a na hřešníciech 1775; jelikož fte vy v dobrém profpieli 1752. prospievati, impf.: nebo już pomálu profpiewachu (mlazàií), kakzkolivék ne všemu rozumiechu 262b. prostlati, pf.: A veliký pak zástup pro- [tlachu své rûcho na cesté 3182. prostně, adv., prostě: (Neřekl) pán tvôj nebo pán náš ..., a proftnye pán 318b. prostranný, adj.: široká jsú vrata a proftrana 90b. prostréd, praep.: proftrzied zemie 132; proftrzied lotrow na kříži 3852. (nepfietel) nasal stoklasy w proftrzied pífenyce 221b. prostfédek, m.: przief profftrziedek mésta mediam 1015; Jerusalem jest na pro- ftrziedcze svóta 132. prostý, adj., volný: jazyk němých bude proft 1402; chté svého prietele tuhdy profta učiniti 292%, osvoboditi. proti, praep.: sediece proty hrobu 377%; nebeské tovařišstvo vesele proty gim vyšlo 27b. — (ješto) proty gemu sé vztiekají 181%; král když chce bojovati proty hwemu neprzieteh 56b, v. také s. — což jste proty nyemu (bohu) učinili 105; kdyz sé která věc protý nally wolí stane 42b; (apo&tolové) miechu nelibost proty dwíema bratroma 313%; Ale cot muoZ lidská zlost protý buozy prolípielíny býti (apoštolové raddýe 22b. — že sme mużie, a coż smy proty ney (sv. Felicitatě), to vizmy 212b. protivenstvie, n. — Nepřátelství: Proty- wenítwie diábelské svn buozi trpél 485; we všem protywenftwi contumelia 114b. — Odor, nechut: ktoz jest malé viery, ledva s velikym protywen[twím k svému hospodinu sé navrátí 37*. — Opak: co činí Belzebub? Zajisté všecko protywenítwie tomuto, co já činím 186b. protiviti s&, impf.: Protywte fıe diáblu 13b. protivné, adv., naopak: (diäbel) Skodi těm, ješto jeho nectie. Ale syn boží protywnýe tomu činí 141%. protivník, m.: kdyžto v sud vyvolený z protywnyka přenesen byl (Pavel), de
Strana 366
persecutore 92b; protýwnycie 46b. protivny, adj. — Nepříznivý, nepřátelský: bieże vietr protywni 2472; by protywny súdce hrozných věcí nezpósobil 148%. — Protivný: by dvojie přirozenie bylo sobé protywne, contrarias 922. protivovati sé, impf.: coz [ie pravdě pro- tywugie 155%; skrze naše obžerstvie kázaní buožiemu [ie protywugeme 49b. proto, -ž, konj.: an proto přišel, že za hřiešné chtěl umřieti 47%; Svatá cierkev píše jej v člověčí tváři proto, nebo své čtenie on počíná 1%; tyto všecky věci vypravuje... Protoz, aby tesknost své duše ukázal 103b, A piotoz ze on nikdy nepřestane (diábel), Protoz musíme s ním u válce býti 3b; A protoz z ovoce duchovného . . .k vlkôm jsû prirovnäni ergo 92%; Protoz k nimi vece, Ideo 97b. provaz v. povraz. provázek, m.: bičík z prowaľkow 150b: (řeč) jako prowaliek, funiculi 292b, proviliti, pf., vilným životem promarniii: ten, jemužto je zbožie... poručeno, nemá toho... prowihty 3599. provláéiti, pf., oddáliti, meskati: Nepro- wlaczyl fi pravdy vyznati, Non distu- listi 99b. provléci, pf., odddliti, zdvieti: ie jest syn bozi tiem znendhlejie Sel . . ., aby pro- wlekl tak dlüho, aZ by dievka umfela 1368, prs, m.: na prífiech syna božieho on ležal 145%. prst, m.: (Jan) toho, o němžto prorokoval, príte ukázal 173b. prvé, adv.: piepuśćt mi prwe jiti, at pohřebu svého otce 108b; Prwe svćho hospodina... A potom svého bliz- nieho ... milovati 30%; v enumeraci: Tři jsú vlastnosti... Prwe jedenie a pitie, druhé milost... a tfetie spánie 90b. — když jsú židové wprwe na svatbu ... přijíti vzhrdali 333%, dříve; V nížto pověsti naprwe znamenati jest 229%; ktož nayprwe sám dobře činí a potom jiné činiti učí 68b; Pšenice také když nayprwe bude zmlácena, cum primum 375. první, adj.: prwníeho clovéka Adama 22. prvorod(l)ny, adj.: aż ona (Maria) urodi svého syna prworodlneho 14b. Jdi, praví, pryč, 366 prvý, adj.: Ten... prwý svaté čtenie napísal 1%; Milují (duchovníci) prwe sedénie na večeřiech 342%. — s-prvu: syn buożi inhed fprwu neućinil kazanie o pravdě 52b; s prva poëâtka: { prwa poczatka tak je nebylo 298%; f prwu poczatka (sic) 129b. pryé, prié, adv.: Pustím ji prícz, dimittam 17b; utni ji (ruku) a vrz od sebe przícz 74b, psanec, m.: (Jan) jako planecz poslán do ostrova 314b. psäti, impf.: Na toto čtenie píjllie svatý Jeronym 251b, (duchovnici) pifachu desatero božie kázanie na listě 343b; Nebo pifano geft (sic) 22b, tak stále; i pfirozeny zákon i piffany pfestüpiváe 203b. psik, m.: ano i pffykowe jedie z otruskóv 257%. pšenicě, f.: kúkol smiešena [e pffyeniczy, tritico 168b. pšeničný, adj.: zrno pllenýczne 382. ptáčátko, n.: aby jako pták svá mladá ptaczatka vzbudil k létaní 260b. ptáéek, m.: holübek jest ptacziek tichý 422. ptaëstvo, n.: Znamenajte ptaczftwuo ne- beské 83b. pták, m.: ptacý nebeščí (jmají) hniezda 108b. ptati sé, impf.: musi$ najprvé . .. zname- nati své vlastnie hfiechy a potom lie na cizie ptaty 87b. Publius, m., jm. os.: člověka, jemuž bylo jmě publýus 150%. puditi, impf.: a ppudylı je (apoštoly) z města do města 347b; Puudy-l tě kto, aby s ním nesl některé bfiemč 80b, pühy, adj.: to, což o puhem člověku věřil 239%. püsteníkovy, adj., fowstevnici: šel jsi na pust, aby puultenykowi Zivot nam dal příklad 380b. pustiti, pf.: abych oheň pultyl na tento svět 7b; chtieše ju tajně z svého domu puuítyty, dimittere 14%; snad by jednú mimo sé stud pultye, byl by ustavicen v hiiese, amiserit 291b; A jeżiś pak opět volaje... puíty du&i 376b — p. sé: Jsi-li syn buozi, puult fie dolóv 46%.
persecutore 92b; protýwnycie 46b. protivny, adj. — Nepříznivý, nepřátelský: bieże vietr protywni 2472; by protywny súdce hrozných věcí nezpósobil 148%. — Protivný: by dvojie přirozenie bylo sobé protywne, contrarias 922. protivovati sé, impf.: coz [ie pravdě pro- tywugie 155%; skrze naše obžerstvie kázaní buožiemu [ie protywugeme 49b. proto, -ž, konj.: an proto přišel, že za hřiešné chtěl umřieti 47%; Svatá cierkev píše jej v člověčí tváři proto, nebo své čtenie on počíná 1%; tyto všecky věci vypravuje... Protoz, aby tesknost své duše ukázal 103b, A piotoz ze on nikdy nepřestane (diábel), Protoz musíme s ním u válce býti 3b; A protoz z ovoce duchovného . . .k vlkôm jsû prirovnäni ergo 92%; Protoz k nimi vece, Ideo 97b. provaz v. povraz. provázek, m.: bičík z prowaľkow 150b: (řeč) jako prowaliek, funiculi 292b, proviliti, pf., vilným životem promarniii: ten, jemužto je zbožie... poručeno, nemá toho... prowihty 3599. provláéiti, pf., oddáliti, meskati: Nepro- wlaczyl fi pravdy vyznati, Non distu- listi 99b. provléci, pf., odddliti, zdvieti: ie jest syn bozi tiem znendhlejie Sel . . ., aby pro- wlekl tak dlüho, aZ by dievka umfela 1368, prs, m.: na prífiech syna božieho on ležal 145%. prst, m.: (Jan) toho, o němžto prorokoval, príte ukázal 173b. prvé, adv.: piepuśćt mi prwe jiti, at pohřebu svého otce 108b; Prwe svćho hospodina... A potom svého bliz- nieho ... milovati 30%; v enumeraci: Tři jsú vlastnosti... Prwe jedenie a pitie, druhé milost... a tfetie spánie 90b. — když jsú židové wprwe na svatbu ... přijíti vzhrdali 333%, dříve; V nížto pověsti naprwe znamenati jest 229%; ktož nayprwe sám dobře činí a potom jiné činiti učí 68b; Pšenice také když nayprwe bude zmlácena, cum primum 375. první, adj.: prwníeho clovéka Adama 22. prvorod(l)ny, adj.: aż ona (Maria) urodi svého syna prworodlneho 14b. Jdi, praví, pryč, 366 prvý, adj.: Ten... prwý svaté čtenie napísal 1%; Milují (duchovníci) prwe sedénie na večeřiech 342%. — s-prvu: syn buożi inhed fprwu neućinil kazanie o pravdě 52b; s prva poëâtka: { prwa poczatka tak je nebylo 298%; f prwu poczatka (sic) 129b. pryé, prié, adv.: Pustím ji prícz, dimittam 17b; utni ji (ruku) a vrz od sebe przícz 74b, psanec, m.: (Jan) jako planecz poslán do ostrova 314b. psäti, impf.: Na toto čtenie píjllie svatý Jeronym 251b, (duchovnici) pifachu desatero božie kázanie na listě 343b; Nebo pifano geft (sic) 22b, tak stále; i pfirozeny zákon i piffany pfestüpiváe 203b. psik, m.: ano i pffykowe jedie z otruskóv 257%. pšenicě, f.: kúkol smiešena [e pffyeniczy, tritico 168b. pšeničný, adj.: zrno pllenýczne 382. ptáčátko, n.: aby jako pták svá mladá ptaczatka vzbudil k létaní 260b. ptáéek, m.: holübek jest ptacziek tichý 422. ptaëstvo, n.: Znamenajte ptaczftwuo ne- beské 83b. pták, m.: ptacý nebeščí (jmají) hniezda 108b. ptati sé, impf.: musi$ najprvé . .. zname- nati své vlastnie hfiechy a potom lie na cizie ptaty 87b. Publius, m., jm. os.: člověka, jemuž bylo jmě publýus 150%. puditi, impf.: a ppudylı je (apoštoly) z města do města 347b; Puudy-l tě kto, aby s ním nesl některé bfiemč 80b, pühy, adj.: to, což o puhem člověku věřil 239%. püsteníkovy, adj., fowstevnici: šel jsi na pust, aby puultenykowi Zivot nam dal příklad 380b. pustiti, pf.: abych oheň pultyl na tento svět 7b; chtieše ju tajně z svého domu puuítyty, dimittere 14%; snad by jednú mimo sé stud pultye, byl by ustavicen v hiiese, amiserit 291b; A jeżiś pak opět volaje... puíty du&i 376b — p. sé: Jsi-li syn buozi, puult fie dolóv 46%.
Strana 367
367 pusty, adj.: Pulte té miesto 243^; nalezna nás prázdny a puufty ode všeho du- chovného bohatstvie 43b. púšč, f.: Což ste vyšli na puuíty viděti 170%. püsééti, impf.: ktoZ puuftye od sebe ženu svû, dimittit 765; uzfe dva bratry, . ani puuftyechuu své sieti v mote 52b. pút, f.: človčk, jenž jest na dalekéj puty 327%; náboženstvím a putmi 2422. putniéi, adj.: ku pohfebu putnyczemu 375%, poutnikuv. putovati, impf.: v némito (Zivoté) już nejmáte dliho putowaty 309b. pýcha, f.: pýcha zemská bude pohanéna 20b. pychati, impf.: aby nepychal, člověče, negue extollaris 114%; (Jan) ani sčeščím pychalfie 172b. pysné, adv.: Ze jsá jeho kázani pyfínye à hrdé sé protivili 204%. pyšný, adj.: Jest-li to, že je kto z nás pyffien elatus 273b; buoh véem pyf{nym sé protivi 738. Rab, f., jm. os.: z téj ženy, jéšto jmě biese raab 1b, Rabanus, m., jm. os.: Rabanus 362. rabi, m.: aby je lidé nazývali rabij 3422. raeionál, m.: w racionale aronové 143b. ráéiti, impf.: Jezukrist na tento svét geft raczil piijíti 2b; ukaž to, że muožeš dokonati, coz raczíff 104b. rád, adj., adv.: (Herodes) rad jej (jez.) zahubiti chtiese 22b; prot sé radyegi nebral (Josef) do Jeruzalema 30%; (duše) velmi by radíeffy mohla vstüpiti v své vlastnie télo 118*; jenz (Jan) Zádal od hospodina ki$tén byti radfy nez hospodina kistiti 392; (didblové) v smrdutych htiesiech neyradyeyffie sé kochaji 1199. řád, m. — Způsob: že tiem rzadem má sé všecka pravda naplniti 40%. — Pořádek: chcme-li rzad jeho pokušenie věděti 47^; chcm-li (sic) rzad& jako nahoru jdúce čísti 64%. — Oddíl: V pátém pak rzadu 63b. rada, f. — Rada: (Jetro) dal Mojžiešovi dobrü radu, consilium 922; (jez.) radu mohl pokušen byti 47b, svádénim. — Rozhodnutí: Ale cot muoz lidská zlost proty buożi raddye 22b, — Soud: rada nevérnych lidi byla vzbuzena, concilia 115b; ktoz die... racha, vinen bude radí 68b. rádcě, m.: kto radcze jeho (boha) byl 227b. raditi, impf.: Protož razyt, aby jeho (ja- zyka) neposkvrněval 256%. — r. sé: (duchovníci) radyechu lie, aby jej mohli zabiti 3362. radost, f.: raduoľt i veselé, laetitia 107b; pro velikü raduoft toho poklada 228b. radostné, adv.: což človčk radoľtnýe držal 63b. radovánie, n.: do vččného radowanye 118. radovati sé, impf.: kdeżto fie v$ickni ra- dugy, jucundantur 107b. racha, hebr.: ktoż die bratru svému racha 68b. Rachel, f., jm. os.: rachel pláée svých synóv 25b, ráj, m.: raý nebeskej 24b. rajskyÿ, adj.: do rayfkeho priebytka 3108. Róma, jm. mistni: Hlas, pravi, w rama slyśala jest 25b. rána, f.: uzdravuji ranu, vulnus 100^; proč jest tak veliká rana na ně (židy) přepuščena 353b. raniti, pf.: że jeho srdce milostí gelt ra- nyeno 255%. — r. sě: (židé) modlám na Gest sami fie ranyechu 2592. ráno, adv.: Ze jsá velmé rano v sobotu přišly (ženy) k hrobu 39224. razenie, n.: pokušenie trojím činem sé stává: Razenim ... 47*. féci, impf. a pf.: nebludim, nerzku, jako onen byl k tobě řekl 99%; poče každý z nich rzecy 3725; Beda slovutny mluví a rzka takto 2% — A rzekífe chválu vynídechu 3725; kym by rziekli lidé syna člověčieho 235%; v téjto fedi, ješto ge rziecena 217%; mezy rziecze- nym a učiněným veliké jest rozdělenie 122b. — v sloviech drziewerzeczenych 232%. řecky v. hřččsky. řecký v. hřččský. řěč, f. — Řeč: rzecz jemu (němému) odjata b'eše 140%; k každéj rzeczí sermo- nem 293b; Téjto rziecz1 muož sě zdáti protivno, sentent'ae 93P, — Jazyk: tysi také z nich, nebo i tvá rzecz tě známa činí 374b, — Pověst: Tehdy pojíde o něm rzecz po vší syrskéj zemi 56b.
367 pusty, adj.: Pulte té miesto 243^; nalezna nás prázdny a puufty ode všeho du- chovného bohatstvie 43b. púšč, f.: Což ste vyšli na puuíty viděti 170%. püsééti, impf.: ktoZ puuftye od sebe ženu svû, dimittit 765; uzfe dva bratry, . ani puuftyechuu své sieti v mote 52b. pút, f.: človčk, jenž jest na dalekéj puty 327%; náboženstvím a putmi 2422. putniéi, adj.: ku pohfebu putnyczemu 375%, poutnikuv. putovati, impf.: v némito (Zivoté) już nejmáte dliho putowaty 309b. pýcha, f.: pýcha zemská bude pohanéna 20b. pychati, impf.: aby nepychal, člověče, negue extollaris 114%; (Jan) ani sčeščím pychalfie 172b. pysné, adv.: Ze jsá jeho kázani pyfínye à hrdé sé protivili 204%. pyšný, adj.: Jest-li to, že je kto z nás pyffien elatus 273b; buoh véem pyf{nym sé protivi 738. Rab, f., jm. os.: z téj ženy, jéšto jmě biese raab 1b, Rabanus, m., jm. os.: Rabanus 362. rabi, m.: aby je lidé nazývali rabij 3422. raeionál, m.: w racionale aronové 143b. ráéiti, impf.: Jezukrist na tento svét geft raczil piijíti 2b; ukaž to, że muožeš dokonati, coz raczíff 104b. rád, adj., adv.: (Herodes) rad jej (jez.) zahubiti chtiese 22b; prot sé radyegi nebral (Josef) do Jeruzalema 30%; (duše) velmi by radíeffy mohla vstüpiti v své vlastnie télo 118*; jenz (Jan) Zádal od hospodina ki$tén byti radfy nez hospodina kistiti 392; (didblové) v smrdutych htiesiech neyradyeyffie sé kochaji 1199. řád, m. — Způsob: že tiem rzadem má sé všecka pravda naplniti 40%. — Pořádek: chcme-li rzad jeho pokušenie věděti 47^; chcm-li (sic) rzad& jako nahoru jdúce čísti 64%. — Oddíl: V pátém pak rzadu 63b. rada, f. — Rada: (Jetro) dal Mojžiešovi dobrü radu, consilium 922; (jez.) radu mohl pokušen byti 47b, svádénim. — Rozhodnutí: Ale cot muoz lidská zlost proty buożi raddye 22b, — Soud: rada nevérnych lidi byla vzbuzena, concilia 115b; ktoz die... racha, vinen bude radí 68b. rádcě, m.: kto radcze jeho (boha) byl 227b. raditi, impf.: Protož razyt, aby jeho (ja- zyka) neposkvrněval 256%. — r. sé: (duchovníci) radyechu lie, aby jej mohli zabiti 3362. radost, f.: raduoľt i veselé, laetitia 107b; pro velikü raduoft toho poklada 228b. radostné, adv.: což človčk radoľtnýe držal 63b. radovánie, n.: do vččného radowanye 118. radovati sé, impf.: kdeżto fie v$ickni ra- dugy, jucundantur 107b. racha, hebr.: ktoż die bratru svému racha 68b. Rachel, f., jm. os.: rachel pláée svých synóv 25b, ráj, m.: raý nebeskej 24b. rajskyÿ, adj.: do rayfkeho priebytka 3108. Róma, jm. mistni: Hlas, pravi, w rama slyśala jest 25b. rána, f.: uzdravuji ranu, vulnus 100^; proč jest tak veliká rana na ně (židy) přepuščena 353b. raniti, pf.: że jeho srdce milostí gelt ra- nyeno 255%. — r. sě: (židé) modlám na Gest sami fie ranyechu 2592. ráno, adv.: Ze jsá velmé rano v sobotu přišly (ženy) k hrobu 39224. razenie, n.: pokušenie trojím činem sé stává: Razenim ... 47*. féci, impf. a pf.: nebludim, nerzku, jako onen byl k tobě řekl 99%; poče každý z nich rzecy 3725; Beda slovutny mluví a rzka takto 2% — A rzekífe chválu vynídechu 3725; kym by rziekli lidé syna člověčieho 235%; v téjto fedi, ješto ge rziecena 217%; mezy rziecze- nym a učiněným veliké jest rozdělenie 122b. — v sloviech drziewerzeczenych 232%. řecky v. hřččsky. řecký v. hřččský. řěč, f. — Řeč: rzecz jemu (němému) odjata b'eše 140%; k každéj rzeczí sermo- nem 293b; Téjto rziecz1 muož sě zdáti protivno, sentent'ae 93P, — Jazyk: tysi také z nich, nebo i tvá rzecz tě známa činí 374b, — Pověst: Tehdy pojíde o něm rzecz po vší syrskéj zemi 56b.
Strana 368
Ťččník, m., prímluvčí: Rziecznyka mámy u buoha otce 12%. Řehoř, m., jm. os.: Na toto čtenie mluví svatý Rrziehorz 20b. féka, f: proti domu... tovéz svaté Ctenie 962. řemen, m.: Nejsem duostojen rozvázati rzemene jeho třeví 324%. (śly) Rzieki, řemeslník, m.: nasi svati rziemelllnyci (apoštolové) 542. femeslo, n.: nékterému sé rzemefflu na- učil 367b. ret, m.: Rty každého kněze ostřiehaj 174%. fevüci v. řvál. rez, f.: (v nebesiech), kdeżto ani reez ani molové pokazie (poklady) 229%. řezati, impf.: své syny téj modle na čest tu rziezachu 163b. řiedko, adv.: člověk, jenž mnoho mluví, rziedko muož bez toho býti, by někdy křivdy nepromluvil 77b. řiedký, adj., vzácný: aby rzíedku pravdu svědky potvrzoval (diábel) 94b. řiekati, impf.: když sě budete modliti, rziekayte 3?. Řím, m., jm. místní: ze jsû w rzymie byla jedna vrata 305b. Říměnín, m.: svatý Řehoř papež, Rzý- manyn 364%; přišedše rzymene 328%; by byla déle trvala vojna rzyman 353b. římský, adj.: Karel čtvrtý, ciesař Rzym- [ky 227%; lid židovský . . . da (hospodin) v moc rzymíkich 297%, robě, n.: Tehdy přinesechu předeň ro- batka 302%. robětěz, m., olvok: pánu všeho stvořenie jako zavrzenému robietyezowí políčky dávali 3838. Roboam, m., jm. os.: Salomon pak urodil roboama 1. rod, m. — Rod: cizí rodem, natione 102b; vzdáli ji (Marii) od sebe a od svého roddu, a cognitione mea 175. — Rodiče: vstanü synové proti svému rodu 156?. — Pokoleni: Josefe, synu Davidóv, tověz rodu Davidova 142. rodie, m.: Jonáš byl neznámý a příchozí, ale já rodícz a téhož národa 207b. TOdic&, f.: (Maria) jest buoha rodycye, genitrix 152. 368 roditi, impf. rodili: jich (ovcí) pluod velmi jest užitečný... od jehňátek, jesto rody 369b. roditi, impf., chtili: Nerodte sobě otce nazyvati na tomto světě 8; (hvězda) tu sta, nerodíeczi nikam sč hnúti 20b. roh, m.: některá (zvieřata ohradil bóh) hroznými rohí 89b. rok, m., vok, lhůta: v celem rocze 495; když sě k tomu roku.. condictam diem 292%. rolí, f., vole: (cesta muoz) v dobrü roly sé obratiti 2162. rostenie, n., vzrüsi: Josef roftenve sé vykládá života 13. rösti, impf.: kvietie, je&to rofte na poli 82%; tislo krestanstva roftyellie 191b rovně, m. a f.: Zmazal tě buoh mój olejem radosti mimo jiné tvé rownye 361%. rovny, adj.: że jest rowen otci buohu 482; jméls ty sé smilovati nad druhym slużebnikem, nad svym rownym 296b. rozbéhnüti sé, pf: (Zziduov) jesto... i sem i tam byli lie rozbiehli 3543. rozbierati, impf.: ktoz biiemè služebnosti svrže s sebe, ten je (bohatstvie) buude rozbieraty jako pán 83%. rozbuditi, pf., vzbuditi: aby vsecky hnévy na ny rozbuudyl (hospodin) 114b. roześstie, n.: jdéte . . . na rozcieltie 333%. rozdaliti sé, pf., vzdaliti se: ti lidé, jenzto od jezera, v němžto loviechu, nikdy lie nebyli rozdalh 159%. rozdévati, impf.: ten, jesto näsilim cizie bral, juž pak své pro buoh rozdawa 237b. rozdélenie, n. — Rozdéleni: rozdieleny veliké věci zahýnají 183b. —. Rozdíl: Mezi smrtí a jejie stienem jest toto rozdyelenye 51b. — k zlému rozdye- lenye 93*, pfichyleni. rozdéliti, pf.: přišel jsem rozdyelitý člo- včka proti jeho otci 1665; on geft svatü cierkev rozdíehl od tovarišstva všech nevěrných lidí 5%. r. sě: abychom fie rozdielili ode všech nevěrných lidí 5%. — ne rozdielenu včrú, ale s celú, non dimidius 102b. rozdělovati, impf.: ten nynie milostivě dary své rozdyelige 365°; jako pastit rozdyelugie ovce od kozelcuov 368*. rozdiśnie, n. dźra: horśie rozdrzienye bude 1308, . navráti, ad
Ťččník, m., prímluvčí: Rziecznyka mámy u buoha otce 12%. Řehoř, m., jm. os.: Na toto čtenie mluví svatý Rrziehorz 20b. féka, f: proti domu... tovéz svaté Ctenie 962. řemen, m.: Nejsem duostojen rozvázati rzemene jeho třeví 324%. (śly) Rzieki, řemeslník, m.: nasi svati rziemelllnyci (apoštolové) 542. femeslo, n.: nékterému sé rzemefflu na- učil 367b. ret, m.: Rty každého kněze ostřiehaj 174%. fevüci v. řvál. rez, f.: (v nebesiech), kdeżto ani reez ani molové pokazie (poklady) 229%. řezati, impf.: své syny téj modle na čest tu rziezachu 163b. řiedko, adv.: člověk, jenž mnoho mluví, rziedko muož bez toho býti, by někdy křivdy nepromluvil 77b. řiedký, adj., vzácný: aby rzíedku pravdu svědky potvrzoval (diábel) 94b. řiekati, impf.: když sě budete modliti, rziekayte 3?. Řím, m., jm. místní: ze jsû w rzymie byla jedna vrata 305b. Říměnín, m.: svatý Řehoř papež, Rzý- manyn 364%; přišedše rzymene 328%; by byla déle trvala vojna rzyman 353b. římský, adj.: Karel čtvrtý, ciesař Rzym- [ky 227%; lid židovský . . . da (hospodin) v moc rzymíkich 297%, robě, n.: Tehdy přinesechu předeň ro- batka 302%. robětěz, m., olvok: pánu všeho stvořenie jako zavrzenému robietyezowí políčky dávali 3838. Roboam, m., jm. os.: Salomon pak urodil roboama 1. rod, m. — Rod: cizí rodem, natione 102b; vzdáli ji (Marii) od sebe a od svého roddu, a cognitione mea 175. — Rodiče: vstanü synové proti svému rodu 156?. — Pokoleni: Josefe, synu Davidóv, tověz rodu Davidova 142. rodie, m.: Jonáš byl neznámý a příchozí, ale já rodícz a téhož národa 207b. TOdic&, f.: (Maria) jest buoha rodycye, genitrix 152. 368 roditi, impf. rodili: jich (ovcí) pluod velmi jest užitečný... od jehňátek, jesto rody 369b. roditi, impf., chtili: Nerodte sobě otce nazyvati na tomto světě 8; (hvězda) tu sta, nerodíeczi nikam sč hnúti 20b. roh, m.: některá (zvieřata ohradil bóh) hroznými rohí 89b. rok, m., vok, lhůta: v celem rocze 495; když sě k tomu roku.. condictam diem 292%. rolí, f., vole: (cesta muoz) v dobrü roly sé obratiti 2162. rostenie, n., vzrüsi: Josef roftenve sé vykládá života 13. rösti, impf.: kvietie, je&to rofte na poli 82%; tislo krestanstva roftyellie 191b rovně, m. a f.: Zmazal tě buoh mój olejem radosti mimo jiné tvé rownye 361%. rovny, adj.: że jest rowen otci buohu 482; jméls ty sé smilovati nad druhym slużebnikem, nad svym rownym 296b. rozbéhnüti sé, pf: (Zziduov) jesto... i sem i tam byli lie rozbiehli 3543. rozbierati, impf.: ktoz biiemè služebnosti svrže s sebe, ten je (bohatstvie) buude rozbieraty jako pán 83%. rozbuditi, pf., vzbuditi: aby vsecky hnévy na ny rozbuudyl (hospodin) 114b. roześstie, n.: jdéte . . . na rozcieltie 333%. rozdaliti sé, pf., vzdaliti se: ti lidé, jenzto od jezera, v němžto loviechu, nikdy lie nebyli rozdalh 159%. rozdévati, impf.: ten, jesto näsilim cizie bral, juž pak své pro buoh rozdawa 237b. rozdélenie, n. — Rozdéleni: rozdieleny veliké věci zahýnají 183b. —. Rozdíl: Mezi smrtí a jejie stienem jest toto rozdyelenye 51b. — k zlému rozdye- lenye 93*, pfichyleni. rozdéliti, pf.: přišel jsem rozdyelitý člo- včka proti jeho otci 1665; on geft svatü cierkev rozdíehl od tovarišstva všech nevěrných lidí 5%. r. sě: abychom fie rozdielili ode všech nevěrných lidí 5%. — ne rozdielenu včrú, ale s celú, non dimidius 102b. rozdělovati, impf.: ten nynie milostivě dary své rozdyelige 365°; jako pastit rozdyelugie ovce od kozelcuov 368*. rozdiśnie, n. dźra: horśie rozdrzienye bude 1308, . navráti, ad
Strana 369
Tozdrieti, pí.: Tehdy knieze popové rozdrze své rúcho 374%. — r. sě: Tehdy opona chrámová rozdrzie ffe 370b. rozduti sé, pf.: rozdulo fie geft srdce lidu tohoto 218b. rozdvojený, adj. z pt.: ne rozdwuogenym srdcem, ale sjednaným 112%. rozehnati, pf.: Rozzýen, hospodine, lid, Dissipa 167%. rozeskřvieti sé, pf., vozplynouli se: roze- ffkrzwi [ie, má duse, ohném slitovánie 3852, rozetřieti, pf.: když rozýetrzieno buude (zrno hořčičné) 2822. rozeznánie, n.: svrchovaná nenávist a svrchované milovánie pravého rozezna- nýe nemůže (sic) jmieti 338b, Tozeznati, pf.: tiemto mohü (diäbel a duch . svatý) rozeznany býtý, že... 94b. rozhlédanie, n., pohled: aby svým roz- hledanym milostivym mohl je (du- chovníky) od zlosti odvésti 201b. rozhněvati, pí.: (viny) jimižto glíu svého boha rozhnyewali 360b. — r. sě: (He- rodes) rozhnyewa f[ye velmé 252. Tozhoréiti sé, pf., vozpdlili se: když slunce vznide, rozhorczichu [ie (semena) 213b, rozhféSenie, n.: abychom pfijmûce roz- hrzieffenye svYch htiechóv 43b. rozjednänie, n., vozdil: Vizmy, kteró jest rozgednanye mezi pravdá duchovnikóv a krtestanskü 69b. rozjednati, pt., rozdéliti: Muozemy také rozdělenie těch hodin po věku každého člověka rozgednaty 309%. rozjednävati, impf., vozlišovati: jako od lidí je (apoštoly) rozgiednawagie (jez.) 268b. rozkoš, f.: rozkozí( ta... přemáháše jich duchovenstvie, deliciae 1635; pole velmi krásné a všie rozkoľľy plné 163b. rozkošný, adj.: rúcho ne mčkké ani roz- kolíne 33b; ještoť rozkol[ný život vedú 379%; rozko[fne détátko (jez. 379b. Tozkíiesiti, pf., vzkñisili: bohu, jenz muoz rozkrziellyty, tomu (dievka) spi 136b. rozkryti sé, pf.: (Zidóv) jesto i zde i onde byli [e rozkryli 354%. rozléti, pf.: inhed tu krmi... rozle (člo- vék) po üdiech, infusae 254b. rozliéenstvie, n.: podle rozhczienít v1? viery 259b. 369 rozličné, adv.: nebo sme rozlicznye shie- šili 39%. rozličný, adj.: z rozlyczních daróv podě- kovänie 4b, rozlomiti, pf.: Pět chlebóv rozlomýwu dal (jez.) 245°, rozlúčenie, n.: přijmúc rozluczenye s tiemto světem 309b. rozlúčěti, impf.: což buoh slúčil, člověk nerozlucziegy 2982. rozlúčiti, pf.: kto nás rozluczí od milosti buožie 64%. rozlučovati, impí.: žádný smysl od jeho (světa) padenie nás nerozluczugie 148b. rozmetati, pf.: (diábel) žádá zrušiti a roz- metaty to všecko, co mého jest 186b. rozmietati, impf., vozptylovati: ktož ne- hromazdi se mnü, rozmieta 1822, rozmnožiti, pf.: kdyžto chléb rozmnozyl (jez.) 245%. rozn&covati, impf.: každý súd roznye- czugie na srdci hněv 802%. roznemoci sě, pf., onemocnět: Tehdy sta sé, Ze he roznemuozie smrtedlné (bratr) 3122. roznésti sé, pf.: I rozneífe [ye ta věc po všiej téj zemi 136%. roznietiti, pf.: aby jich k věčí (!) závisti neroznyetyl (jez.) 236°. rózno, adv.: sberú sě předeň všickni lidé i rozdělí je rozno 3688. rozorati, pf.: Thatěj oráč . .. sě vykládá; nebo on gelt svým kázaním rozwolal (sic) rozličných lidí srdce 146%. rozpáéénie, n., pochyboväni: Rozpaczie- nye toto ...jako smrt viery byla 250%. rozpáé&ti sé, impf. pochybovati: Neroz- paczyegte fie 10%; (svině) na čas vieru přijmúce, skoro fıe rozpaczıece jako zase sě obrtnú 88%. rozpaéily, adj., pochybny, povalivy: (ze) všecky nemoci rozpaczyle rúče zapu- zovase (jez.) 1402. rozpačiti, pf. — Odvésli, zviklati: svatéj Felicitaty od svatého ümysla i muky nemohly rozpaczyty 212b. — r. sé: (kto) ve vselikém protivenstvi [1e nerozpaczy 161%; do žádného člověka, kakžkolivěk jest zjevný hřiešník, neslušie [1e roz- paczyty 325%; (mnozí křestěné) od viery krestanské lie rozpaczyli 350%. rozpacivé, adv., povázlivé. ze rozpaczywie nemocni biechu 2022. 24
Tozdrieti, pí.: Tehdy knieze popové rozdrze své rúcho 374%. — r. sě: Tehdy opona chrámová rozdrzie ffe 370b. rozduti sé, pf.: rozdulo fie geft srdce lidu tohoto 218b. rozdvojený, adj. z pt.: ne rozdwuogenym srdcem, ale sjednaným 112%. rozehnati, pf.: Rozzýen, hospodine, lid, Dissipa 167%. rozeskřvieti sé, pf., vozplynouli se: roze- ffkrzwi [ie, má duse, ohném slitovánie 3852, rozetřieti, pf.: když rozýetrzieno buude (zrno hořčičné) 2822. rozeznánie, n.: svrchovaná nenávist a svrchované milovánie pravého rozezna- nýe nemůže (sic) jmieti 338b, Tozeznati, pf.: tiemto mohü (diäbel a duch . svatý) rozeznany býtý, že... 94b. rozhlédanie, n., pohled: aby svým roz- hledanym milostivym mohl je (du- chovníky) od zlosti odvésti 201b. rozhněvati, pí.: (viny) jimižto glíu svého boha rozhnyewali 360b. — r. sě: (He- rodes) rozhnyewa f[ye velmé 252. Tozhoréiti sé, pf., vozpdlili se: když slunce vznide, rozhorczichu [ie (semena) 213b, rozhféSenie, n.: abychom pfijmûce roz- hrzieffenye svYch htiechóv 43b. rozjednänie, n., vozdil: Vizmy, kteró jest rozgednanye mezi pravdá duchovnikóv a krtestanskü 69b. rozjednati, pt., rozdéliti: Muozemy také rozdělenie těch hodin po věku každého člověka rozgednaty 309%. rozjednävati, impf., vozlišovati: jako od lidí je (apoštoly) rozgiednawagie (jez.) 268b. rozkoš, f.: rozkozí( ta... přemáháše jich duchovenstvie, deliciae 1635; pole velmi krásné a všie rozkoľľy plné 163b. rozkošný, adj.: rúcho ne mčkké ani roz- kolíne 33b; ještoť rozkol[ný život vedú 379%; rozko[fne détátko (jez. 379b. Tozkíiesiti, pf., vzkñisili: bohu, jenz muoz rozkrziellyty, tomu (dievka) spi 136b. rozkryti sé, pf.: (Zidóv) jesto i zde i onde byli [e rozkryli 354%. rozléti, pf.: inhed tu krmi... rozle (člo- vék) po üdiech, infusae 254b. rozliéenstvie, n.: podle rozhczienít v1? viery 259b. 369 rozličné, adv.: nebo sme rozlicznye shie- šili 39%. rozličný, adj.: z rozlyczních daróv podě- kovänie 4b, rozlomiti, pf.: Pět chlebóv rozlomýwu dal (jez.) 245°, rozlúčenie, n.: přijmúc rozluczenye s tiemto světem 309b. rozlúčěti, impf.: což buoh slúčil, člověk nerozlucziegy 2982. rozlúčiti, pf.: kto nás rozluczí od milosti buožie 64%. rozlučovati, impí.: žádný smysl od jeho (světa) padenie nás nerozluczugie 148b. rozmetati, pf.: (diábel) žádá zrušiti a roz- metaty to všecko, co mého jest 186b. rozmietati, impf., vozptylovati: ktož ne- hromazdi se mnü, rozmieta 1822, rozmnožiti, pf.: kdyžto chléb rozmnozyl (jez.) 245%. rozn&covati, impf.: každý súd roznye- czugie na srdci hněv 802%. roznemoci sě, pf., onemocnět: Tehdy sta sé, Ze he roznemuozie smrtedlné (bratr) 3122. roznésti sé, pf.: I rozneífe [ye ta věc po všiej téj zemi 136%. roznietiti, pf.: aby jich k věčí (!) závisti neroznyetyl (jez.) 236°. rózno, adv.: sberú sě předeň všickni lidé i rozdělí je rozno 3688. rozorati, pf.: Thatěj oráč . .. sě vykládá; nebo on gelt svým kázaním rozwolal (sic) rozličných lidí srdce 146%. rozpáéénie, n., pochyboväni: Rozpaczie- nye toto ...jako smrt viery byla 250%. rozpáé&ti sé, impf. pochybovati: Neroz- paczyegte fie 10%; (svině) na čas vieru přijmúce, skoro fıe rozpaczıece jako zase sě obrtnú 88%. rozpaéily, adj., pochybny, povalivy: (ze) všecky nemoci rozpaczyle rúče zapu- zovase (jez.) 1402. rozpačiti, pf. — Odvésli, zviklati: svatéj Felicitaty od svatého ümysla i muky nemohly rozpaczyty 212b. — r. sé: (kto) ve vselikém protivenstvi [1e nerozpaczy 161%; do žádného člověka, kakžkolivěk jest zjevný hřiešník, neslušie [1e roz- paczyty 325%; (mnozí křestěné) od viery krestanské lie rozpaczyli 350%. rozpacivé, adv., povázlivé. ze rozpaczywie nemocni biechu 2022. 24
Strana 370
370 rozpaéovati sé, impí., pochybovali, zou- fati: aby, když svého bližnieho vidí v hřiešiech ležiece, do něho fie neroz- paczowal 312%; ač bychom pro naše hřéchy sě rozpačili, pro otcovu dobrotu boží bychom fie nerozpaczowali 908. rozpieti, pf.: (syn boží) všecko své tělo (byl) hotov pro naše hřiechy na kříži dáti rozpiety 78b. rozploditi, pf.: vzrostete násilné a kie- stanstvo rozplodyte po všem světu 225%. — r. sé: kdyż [ie już kfestanstvo rozplodylo 149b. rozplozenie, n.: Já jsem sadil..., ale buoh rozplozenye dal 253b; div o roz- plození chleba 266b. rozplozovati sé, impf.: tehdy inhed žeň jala sé rozplozowaty 142b; (když) národ {lye lidsky rozplozowallye 1492. rozpomaniiti sé, pí.: Rozpomanmy fie na křehkost toho, jehožto mámy súditi 87%. rozpraviti, pf., vypraviti, povédéti: i roz- prawichu (sluhy) pánu svému všecko, co sé bise stalo 2€3b. rozprehnúti sě, pf: (křesťané) rozprchly lie po vší... zemi dispersi sunt 1622. rozpuditi, pf.: křesťanstvo, ješto rozpu- zeno bylo 26b. rozpuknüti sé, pf.: jinak by fie rozpuku lahvice 130%. rozpustiti, pf.: aż by on (jez.) zástupy rozpuultyl 2462. rozřězati, pf.: pak-li v kteréj (ženě) dě- tatko umfelo, bficho ji rozrzezal 353b, rozsóvać, m.: syn boží, jako i každý roz- Ihewacz, vychodi..., aby oral 215b. rozsievati, impf.: by chtěl semena roz- hewatj 2162. rozsypati, pf.: (že já) sbierám tu, kdež gllem nerofipal 3642. rozšafenstvie, n., schopnost: (člověk) jed- nomu (sluze) dal pět závaží a druhému dvě a třetiemu jedno, každému podle jeho rozlafenftwíe 363b. roz&ifiti, pf.: (duchovníci) rozifyrzie své filaktefe a činie veliké tkanice 342%, náš jezukrist dobfe gie lidi rozfirzil sb. — r. sč: (svatá cerekve) velmi juž fie rozfyrzila 522. rozšiřovati sě, impf.: milost nade všecko stvořenie [ie rozlyrzygicz 387b. roztahniuti, pf.: k svatému kříži naše dobré skutky... mámy jako korúhev přivázati a roztahnuty 249%. roztrhati, pf.: (svaté mučeníky) někdy před zvieřata lítá, aby je roztrhalı, metali 28%; hněv nás neroztrhay 2132. roztrhnúti sě, pf.: (řeč) jako provázek truojnäsob nemuoż fie roztrhnuty rumpi 292b. rozírüsiti, pf.: (slova) rozdélena jsá a sem i tam roztruffyena 96b. rozum, m. — Rozum: Jest, že i vy jste bez rozumu? 251; Podle jich rozumu intelligentiam 92%. — Smysl: Podle toho rozum" řečeno jest ono slovo, significationem 83b. rozuméti, impf. — Rozuméti: lid mne muoj nerozumíel, non intellexit 106b; o všech toto muoż rozumieno byty, intelligi 915. — Mimili: Ješto slova, když bychom jich o tomto životě ne- rozumieli, acceperimus 83b; Skrze zpo- věd svaté písmo veždy rollumíe svaté pokánie 4b. — Zkoumati, badati: Ne- roďte vysoce rozumíety, ale bojte sě 64%; jsú někteří, ješto svým rozumem u pismé hlubuoce rozumiegy 3652. rozumně, adv., srozumitelně: proč toho zástupóm rozumnye nepov&del? 215b. rozumny, adj. — Rozumný: za viece stojíte, nebo ste rozumný 83b. — Sroz- umitelny: À aby to rozumnyeyflie bylo manifestius 294?. rozvázati, pf.: Nejsem duostojen rozwa- zaty řemene jeho třeví 324%; cožkolivěk rozwiezeff na zemi, bude rozwazano i na nebi 267b. rozvlaZiti, pf.: coz je svaty Pavel sadil & Apollo rozwlazil 253b. rozvlaZovati, impf.: déSC jest ucenie, jesto &ovéka rozwlazugie 95°, rozžéci, pf.: (témi ohennymi krópémi) rozeyzy srdce, jestot v té vétie 3902. rozdie, n., haluzi: druzi pak rubachu roz- dye z drievie 318%. roÿdka, f., haluz: Rozdka olivná zelená 45b. róžč, f.: Co sě črvenie tak jako rozie a fioly? 842. rubati, impf., Zezat;: druzí pak rubachu rozdie z drievie 3182. rüée, adv., rychle, hned: poď ruczie velo- citer 1072.
370 rozpaéovati sé, impí., pochybovali, zou- fati: aby, když svého bližnieho vidí v hřiešiech ležiece, do něho fie neroz- paczowal 312%; ač bychom pro naše hřéchy sě rozpačili, pro otcovu dobrotu boží bychom fie nerozpaczowali 908. rozpieti, pf.: (syn boží) všecko své tělo (byl) hotov pro naše hřiechy na kříži dáti rozpiety 78b. rozploditi, pf.: vzrostete násilné a kie- stanstvo rozplodyte po všem světu 225%. — r. sé: kdyż [ie już kfestanstvo rozplodylo 149b. rozplozenie, n.: Já jsem sadil..., ale buoh rozplozenye dal 253b; div o roz- plození chleba 266b. rozplozovati sé, impf.: tehdy inhed žeň jala sé rozplozowaty 142b; (když) národ {lye lidsky rozplozowallye 1492. rozpomaniiti sé, pí.: Rozpomanmy fie na křehkost toho, jehožto mámy súditi 87%. rozpraviti, pf., vypraviti, povédéti: i roz- prawichu (sluhy) pánu svému všecko, co sé bise stalo 2€3b. rozprehnúti sě, pf: (křesťané) rozprchly lie po vší... zemi dispersi sunt 1622. rozpuditi, pf.: křesťanstvo, ješto rozpu- zeno bylo 26b. rozpuknüti sé, pf.: jinak by fie rozpuku lahvice 130%. rozpustiti, pf.: aż by on (jez.) zástupy rozpuultyl 2462. rozřězati, pf.: pak-li v kteréj (ženě) dě- tatko umfelo, bficho ji rozrzezal 353b, rozsóvać, m.: syn boží, jako i každý roz- Ihewacz, vychodi..., aby oral 215b. rozsievati, impf.: by chtěl semena roz- hewatj 2162. rozsypati, pf.: (že já) sbierám tu, kdež gllem nerofipal 3642. rozšafenstvie, n., schopnost: (člověk) jed- nomu (sluze) dal pět závaží a druhému dvě a třetiemu jedno, každému podle jeho rozlafenftwíe 363b. roz&ifiti, pf.: (duchovníci) rozifyrzie své filaktefe a činie veliké tkanice 342%, náš jezukrist dobfe gie lidi rozfirzil sb. — r. sč: (svatá cerekve) velmi juž fie rozfyrzila 522. rozšiřovati sě, impf.: milost nade všecko stvořenie [ie rozlyrzygicz 387b. roztahniuti, pf.: k svatému kříži naše dobré skutky... mámy jako korúhev přivázati a roztahnuty 249%. roztrhati, pf.: (svaté mučeníky) někdy před zvieřata lítá, aby je roztrhalı, metali 28%; hněv nás neroztrhay 2132. roztrhnúti sě, pf.: (řeč) jako provázek truojnäsob nemuoż fie roztrhnuty rumpi 292b. rozírüsiti, pf.: (slova) rozdélena jsá a sem i tam roztruffyena 96b. rozum, m. — Rozum: Jest, že i vy jste bez rozumu? 251; Podle jich rozumu intelligentiam 92%. — Smysl: Podle toho rozum" řečeno jest ono slovo, significationem 83b. rozuméti, impf. — Rozuméti: lid mne muoj nerozumíel, non intellexit 106b; o všech toto muoż rozumieno byty, intelligi 915. — Mimili: Ješto slova, když bychom jich o tomto životě ne- rozumieli, acceperimus 83b; Skrze zpo- věd svaté písmo veždy rollumíe svaté pokánie 4b. — Zkoumati, badati: Ne- roďte vysoce rozumíety, ale bojte sě 64%; jsú někteří, ješto svým rozumem u pismé hlubuoce rozumiegy 3652. rozumně, adv., srozumitelně: proč toho zástupóm rozumnye nepov&del? 215b. rozumny, adj. — Rozumný: za viece stojíte, nebo ste rozumný 83b. — Sroz- umitelny: À aby to rozumnyeyflie bylo manifestius 294?. rozvázati, pf.: Nejsem duostojen rozwa- zaty řemene jeho třeví 324%; cožkolivěk rozwiezeff na zemi, bude rozwazano i na nebi 267b. rozvlaZiti, pf.: coz je svaty Pavel sadil & Apollo rozwlazil 253b. rozvlaZovati, impf.: déSC jest ucenie, jesto &ovéka rozwlazugie 95°, rozžéci, pf.: (témi ohennymi krópémi) rozeyzy srdce, jestot v té vétie 3902. rozdie, n., haluzi: druzi pak rubachu roz- dye z drievie 318%. roÿdka, f., haluz: Rozdka olivná zelená 45b. róžč, f.: Co sě črvenie tak jako rozie a fioly? 842. rubati, impf., Zezat;: druzí pak rubachu rozdie z drievie 3182. rüée, adv., rychle, hned: poď ruczie velo- citer 1072.
Strana 371
371 ručest, f., rychlost: ſkrzie ruczeſt dobrých skutkuov 71b. rúčí, adj., rychlý: (hřiešní) jsú snažni a ruczy k dobrým skutkóm 290b; prvá dva bratry byla sta ruczieyſſie slovo božie kázati 56a. rúcha, f.: (bieše) rucha jeho jakožto snieh 393b; Hřiešnýma rukama byli ruchu obličej na posměch zavázali 383a. rúcho, n.: ktož nám dal tělo, snadnějie nám dá také rucho, vestimentum 83a. ruka, f.: Naklonil svú hlavu k rukama svého sluhy 40b; (svatí) stanú na pravý rucze králově 369b; z nepřátelskú ruku ab inimicis 116b. rušiti, impf.: Nic v onom diele (pokoj člověka) neruſſie (?) 62b. rúška, f.: obinut w ruſký byl jsi tu po- ložen (v jeslích) 379a. Rut, f., jm. os.: z téj ženy, jéšto jmě bylo ruth 1b. řváti, impf.: (duchovníci) vnitř zlostí proti nim jako rzewu 157a; diábel jak lev rzewa, túlá sě 358b. — rzewczi hlu- bokost (moře) pod jeho nohami hlu- čieše 249b. ryba, f.: aby juž nenosili rib 56b. rybář, m.: z túto dvú ribarzi 53b. rybářový, adj., rybářský: (Ježíš) nehrdal do hubených chalúpek ribarzowich vníti 109a. rybí, adj.: všeho národu ribieho 231a. rybicě, f.: málo rýbícz 263b. rybka, f.: málo ríbek 262b. rybník, m.: jenž tě pustí w svój ribnyk 326а. rybný, adj.: v ríbnem lovění 366a rychlost, f.: S rychlofty časy hynú cum velocitate 152a. rychlý, adj.: richlym během 89b. rytieř, m.: knieže nad ritýerzí, militum 102b. rytieřstvo, n.: mám pod sebú rityer stwuo 102a; bez čísla rztyerzſtwa 279a. s, praep. — S genitivem: jenž bieše spadl I uokna 149b; Zda kto sbierá ſ trnýe hrozny anebo pak i hlozíe fíky? 91b. — abychom mohli své hřiechy ſſebe splá- kati 6a. — I tohoto budeš lidi loviti juž 231a, od této doby; II uobu ſtranu 360a. — S akkusativem: nedoloženo. — S instrumentalem: syn buoží chtě bo- jovati i diablem 53b; Jako na lotra vyšli ste Ií meczi a ſ kigi 373b — Aby plevy ſe píſenyczi v stodolu nebyly neseny 38a; Sám ſlebu vás napomínám 175a, vás i sebe. — nepokazuj sě před bohem ſ prazdnu ruku 101b; přistúpi k němu centurio věrně, ne rozdělenú věrú, ale i czelu 102b. — máte sě ſ prawem radovati 4a, právem; Nebo ſ prawdu nemuož n kte réci 77a atd. — Předl. opakována: nedoloženo. sadíce, n., štěp, sazenice: Všeliké fadýcie, jehožto nesadil otec mój nebeský, bude vykopáno 251b. saditi, pf.: (sadíce) jehožto neſadyl otec mój 251b. Sadoch, m., jm. os.: ſadoch pak urodil Achima 2a. Saducej, m.: že byl (jez.) k mlčení Sa- ducege připravil 337b; ješto sloviechu Saduczeý 336b; Saduceowe 335a. Salathiel, m., jm. os.: Jekoniáš pak urodil falathíela 1b. Salomon v. Šalomún. sám, pronom.: (David Goliáše) fam jediný přebojoval 3a; treskci jej (bratra) mezi — tebú a mezi ním famyem 290b. — ostavivše jej ſameho utečechu 374a. Zmocňuje: aby naše modlitva šla přiemo před ſamoho hospodina 8a. — Omezuje: jehožto (chleba posvěceného) nebieše lze jiesti i žádnému, jediné ſamý kněží 197a. — sám sě: Myslíš-li to, ſam ſebu lúdíš 74a; dieme-li, že hřiechóv nej- — mámy, ſamí ſebuu obluzujem 39a. sám svój: svého bližnieho protiven- stvie jako ſam ſweho želeti a prospě- šenstvie (sic) svému bližniemu jako ſam ſwemu sě radovati 54b. — I by uzdraveno dietě v ten ſamý čas 102b, týž; ty ſame jesličky ... matka tvá vzala 379a zmíněné. Samaria, f., jm. země: jakožto bieše ſa- maria . . . a jiné krajiny 298b. Samařie, f., jm. země: z Samarzie do Jeruzalema 242a Samaritán, m., jm. obyv.: ſamaritan ten . . . milosrdenstvie nad ním ukázal 339b. samaritánský, adj.: v města samaritaníka nevcházejte 146b; v města famaritan- ſkich nevchoďte 162a. samaritský, adj.: Vztáhli jsú na Jeruza- lem provázek famarytſkí 233b. 24*
371 ručest, f., rychlost: ſkrzie ruczeſt dobrých skutkuov 71b. rúčí, adj., rychlý: (hřiešní) jsú snažni a ruczy k dobrým skutkóm 290b; prvá dva bratry byla sta ruczieyſſie slovo božie kázati 56a. rúcha, f.: (bieše) rucha jeho jakožto snieh 393b; Hřiešnýma rukama byli ruchu obličej na posměch zavázali 383a. rúcho, n.: ktož nám dal tělo, snadnějie nám dá také rucho, vestimentum 83a. ruka, f.: Naklonil svú hlavu k rukama svého sluhy 40b; (svatí) stanú na pravý rucze králově 369b; z nepřátelskú ruku ab inimicis 116b. rušiti, impf.: Nic v onom diele (pokoj člověka) neruſſie (?) 62b. rúška, f.: obinut w ruſký byl jsi tu po- ložen (v jeslích) 379a. Rut, f., jm. os.: z téj ženy, jéšto jmě bylo ruth 1b. řváti, impf.: (duchovníci) vnitř zlostí proti nim jako rzewu 157a; diábel jak lev rzewa, túlá sě 358b. — rzewczi hlu- bokost (moře) pod jeho nohami hlu- čieše 249b. ryba, f.: aby juž nenosili rib 56b. rybář, m.: z túto dvú ribarzi 53b. rybářový, adj., rybářský: (Ježíš) nehrdal do hubených chalúpek ribarzowich vníti 109a. rybí, adj.: všeho národu ribieho 231a. rybicě, f.: málo rýbícz 263b. rybka, f.: málo ríbek 262b. rybník, m.: jenž tě pustí w svój ribnyk 326а. rybný, adj.: v ríbnem lovění 366a rychlost, f.: S rychlofty časy hynú cum velocitate 152a. rychlý, adj.: richlym během 89b. rytieř, m.: knieže nad ritýerzí, militum 102b. rytieřstvo, n.: mám pod sebú rityer stwuo 102a; bez čísla rztyerzſtwa 279a. s, praep. — S genitivem: jenž bieše spadl I uokna 149b; Zda kto sbierá ſ trnýe hrozny anebo pak i hlozíe fíky? 91b. — abychom mohli své hřiechy ſſebe splá- kati 6a. — I tohoto budeš lidi loviti juž 231a, od této doby; II uobu ſtranu 360a. — S akkusativem: nedoloženo. — S instrumentalem: syn buoží chtě bo- jovati i diablem 53b; Jako na lotra vyšli ste Ií meczi a ſ kigi 373b — Aby plevy ſe píſenyczi v stodolu nebyly neseny 38a; Sám ſlebu vás napomínám 175a, vás i sebe. — nepokazuj sě před bohem ſ prazdnu ruku 101b; přistúpi k němu centurio věrně, ne rozdělenú věrú, ale i czelu 102b. — máte sě ſ prawem radovati 4a, právem; Nebo ſ prawdu nemuož n kte réci 77a atd. — Předl. opakována: nedoloženo. sadíce, n., štěp, sazenice: Všeliké fadýcie, jehožto nesadil otec mój nebeský, bude vykopáno 251b. saditi, pf.: (sadíce) jehožto neſadyl otec mój 251b. Sadoch, m., jm. os.: ſadoch pak urodil Achima 2a. Saducej, m.: že byl (jez.) k mlčení Sa- ducege připravil 337b; ješto sloviechu Saduczeý 336b; Saduceowe 335a. Salathiel, m., jm. os.: Jekoniáš pak urodil falathíela 1b. Salomon v. Šalomún. sám, pronom.: (David Goliáše) fam jediný přebojoval 3a; treskci jej (bratra) mezi — tebú a mezi ním famyem 290b. — ostavivše jej ſameho utečechu 374a. Zmocňuje: aby naše modlitva šla přiemo před ſamoho hospodina 8a. — Omezuje: jehožto (chleba posvěceného) nebieše lze jiesti i žádnému, jediné ſamý kněží 197a. — sám sě: Myslíš-li to, ſam ſebu lúdíš 74a; dieme-li, že hřiechóv nej- — mámy, ſamí ſebuu obluzujem 39a. sám svój: svého bližnieho protiven- stvie jako ſam ſweho želeti a prospě- šenstvie (sic) svému bližniemu jako ſam ſwemu sě radovati 54b. — I by uzdraveno dietě v ten ſamý čas 102b, týž; ty ſame jesličky ... matka tvá vzala 379a zmíněné. Samaria, f., jm. země: jakožto bieše ſa- maria . . . a jiné krajiny 298b. Samařie, f., jm. země: z Samarzie do Jeruzalema 242a Samaritán, m., jm. obyv.: ſamaritan ten . . . milosrdenstvie nad ním ukázal 339b. samaritánský, adj.: v města samaritaníka nevcházejte 146b; v města famaritan- ſkich nevchoďte 162a. samaritský, adj.: Vztáhli jsú na Jeruza- lem provázek famarytſkí 233b. 24*
Strana 372
samafsky, adj.: v famarzíkei zemi 332b. Samson, m., jm. os.: Aj, tot Filisteové na té, famíone 382b. Samuel, m., jm. os.: k Saulovi 85%. Sara, f., jm. os.: z [larí, jeho dobrovolné żeny 336%. — Adj. possess. -in: far- zýno břicho (jsem) uzdravil 104%. Saraiáš, m., jm. os.: Judáš pak urodil farayaffie 1b. Saul, m., jm. os.: k faulowi 85%. Sbierati, impf.: aby zlû zelinu [bieral (rozsevaë) 215; jenz (Herodes) z[bÿe- ralfie dan ciesaïovu 336%; jenż Ibyera hfiechy tohoto svëta 170P. — s. sé: (orlice) k téj mráe fie fbyeragíj 355b. sbor, m.: tento sjedaný Íbor conventio 1075; chovajte sé lidi, nebo zradie vás w svých fborziech 1562. sbožíčko, n.: (duchovníci) od chudých vduov jich ffbuoziczko vyklamováchu 344b, SboZie, n., majelek: z svého fbuozíe de- sátek máte vydati 49b. Stastnÿ, adj.: [lczaltnyeygllye jsa ty duše, jenžto den súdný budú tu 394b. sčěstie, ščěstie, n.: (abychom) od samého hospodina vseho naseho zczielfczie èe- kali 65; Sczieltye nás žádné nepovyšuj 172b. sčísti, pf.: Vaši pak vlasi... gluu 162%. sde, zde, adv.: (člověk) jenž zde ovoce dobrych skutków činiti netbá 35b, na tomto světě; v. také tam. — Protoz to všecko pokuśenie (jezukristovo od diábla) zde vně bylo 47°, v tomto případě. sdejší, zdejší, adj.: jižto (Antioch a He- rodes), jelikož muk v pekle věčně měli trpóti, zdey[[ym hubenstvim a nemoci ukazováchu 123b, na tomto světě. sdravie, zdravie, n.: jenz jemu (nemoc- nemu) dal zdrawie 1622; I by (ruka) navrácena k zdrawi 199b. sdravý, zdravý, adr.: (Jidáš) k jezukri- stovi vece: Zdraw, mistre 373b; Tehdy jeżiś potka je (dv& Marie) a fka: Zdrawi 391b. sé, pronom.: Délili jsû mezy ffobu mé rûcho 376%. — jedinü lodí a siet [obie obdrželi 54%; váš otec... dá dobré prosijícím (sic) febe 86%; Učiň na ffobie famuel... řekl zecztený 872 znamenie svatého kříže 312%; A sám fie viece miluje nezli bliznieho 87?, v. také sám; ze jezukrist svü smrtí nasi smrt pod ffe podrobil 3935; tohoto ne- mluviese (Petr) sam pro le, ale pro syna bożieho 278%; kvas mnoho müky w ([(1e obrátí 2254; (němý) sám za [lie prositi nemožieše 140% atd. Sebasten, n., jm. místní: (v městě) ješto nynie slove Sebaften 241b. Sebránie, n.: A to sé febranye (lidi) stane skrze anděly 369%. sebrati, pf.: ([berze pšeni.i v svú stodolu 31b; Tehdy febraw všecky starosty kněžské, je se jich tázati 20%; Tehdy on ledva [ebbraw vśicku silu, jim od- povědě 312%. — s. sě: Kdežkolivěk bude tělo, tu fíe fberu i orlice 351%. sedénie, n., sid/o, místo: (syn boží) jměl fedyenýe v nebeském království 41%; Milují (duchovníci) prvé fedyenye na vecetiech 342^. sedéti, impf.: (jez) fedye učí 60%; lid, jenž fedyeífe ve tmě, viděl světlost velikú 5b. sedm, numer.: [edm diáblóv 442. sedmdesát, numer.: Poslal jest hospodin i jiných dva a fedmdeffat 191%; aż do fedmidczat krat 2912. sedmer(ÿ), numer.: To sme ... fedmer příklad vám pověděli 45%; [edmerych daróv ducha svatého 389b. sedmý, numer.: též sě třetiemu a čtvrté- mu (bratru) stalo až do fedmeho 336b. sékyra, f.: jiz jest [ekyra k kofeni dieva přiložena 31%. selhati, pf.: (ktož miluje) ten ani zabie, ani felzie 340b. sém, adv.: (kobylky) fem i tam letiece jako blüdie 33b. sen, m.: zjevi sé jemu we Ilnye 14%; biechu oci jich [fnem obtiezeny 373%. Sen, pronom., /enio: ani feho ani onoho 367" (jen ten doklad). séno, n., vdva: A kdyz [ieno polské. .. buoh tak odievá 82b; káza zástupovi siesti na [l[ienye 2432. serafin, m.: by byl cherubina nebo fera- phyna... poslal 378b. seslánie, n.: ducha svatého fefflanye 13*. sestra, f.: ten jest muoj bratr, feftra i mate 6b.
samafsky, adj.: v famarzíkei zemi 332b. Samson, m., jm. os.: Aj, tot Filisteové na té, famíone 382b. Samuel, m., jm. os.: k Saulovi 85%. Sara, f., jm. os.: z [larí, jeho dobrovolné żeny 336%. — Adj. possess. -in: far- zýno břicho (jsem) uzdravil 104%. Saraiáš, m., jm. os.: Judáš pak urodil farayaffie 1b. Saul, m., jm. os.: k faulowi 85%. Sbierati, impf.: aby zlû zelinu [bieral (rozsevaë) 215; jenz (Herodes) z[bÿe- ralfie dan ciesaïovu 336%; jenż Ibyera hfiechy tohoto svëta 170P. — s. sé: (orlice) k téj mráe fie fbyeragíj 355b. sbor, m.: tento sjedaný Íbor conventio 1075; chovajte sé lidi, nebo zradie vás w svých fborziech 1562. sbožíčko, n.: (duchovníci) od chudých vduov jich ffbuoziczko vyklamováchu 344b, SboZie, n., majelek: z svého fbuozíe de- sátek máte vydati 49b. Stastnÿ, adj.: [lczaltnyeygllye jsa ty duše, jenžto den súdný budú tu 394b. sčěstie, ščěstie, n.: (abychom) od samého hospodina vseho naseho zczielfczie èe- kali 65; Sczieltye nás žádné nepovyšuj 172b. sčísti, pf.: Vaši pak vlasi... gluu 162%. sde, zde, adv.: (člověk) jenž zde ovoce dobrych skutków činiti netbá 35b, na tomto světě; v. také tam. — Protoz to všecko pokuśenie (jezukristovo od diábla) zde vně bylo 47°, v tomto případě. sdejší, zdejší, adj.: jižto (Antioch a He- rodes), jelikož muk v pekle věčně měli trpóti, zdey[[ym hubenstvim a nemoci ukazováchu 123b, na tomto světě. sdravie, zdravie, n.: jenz jemu (nemoc- nemu) dal zdrawie 1622; I by (ruka) navrácena k zdrawi 199b. sdravý, zdravý, adr.: (Jidáš) k jezukri- stovi vece: Zdraw, mistre 373b; Tehdy jeżiś potka je (dv& Marie) a fka: Zdrawi 391b. sé, pronom.: Délili jsû mezy ffobu mé rûcho 376%. — jedinü lodí a siet [obie obdrželi 54%; váš otec... dá dobré prosijícím (sic) febe 86%; Učiň na ffobie famuel... řekl zecztený 872 znamenie svatého kříže 312%; A sám fie viece miluje nezli bliznieho 87?, v. také sám; ze jezukrist svü smrtí nasi smrt pod ffe podrobil 3935; tohoto ne- mluviese (Petr) sam pro le, ale pro syna bożieho 278%; kvas mnoho müky w ([(1e obrátí 2254; (němý) sám za [lie prositi nemožieše 140% atd. Sebasten, n., jm. místní: (v městě) ješto nynie slove Sebaften 241b. Sebránie, n.: A to sé febranye (lidi) stane skrze anděly 369%. sebrati, pf.: ([berze pšeni.i v svú stodolu 31b; Tehdy febraw všecky starosty kněžské, je se jich tázati 20%; Tehdy on ledva [ebbraw vśicku silu, jim od- povědě 312%. — s. sě: Kdežkolivěk bude tělo, tu fíe fberu i orlice 351%. sedénie, n., sid/o, místo: (syn boží) jměl fedyenýe v nebeském království 41%; Milují (duchovníci) prvé fedyenye na vecetiech 342^. sedéti, impf.: (jez) fedye učí 60%; lid, jenž fedyeífe ve tmě, viděl světlost velikú 5b. sedm, numer.: [edm diáblóv 442. sedmdesát, numer.: Poslal jest hospodin i jiných dva a fedmdeffat 191%; aż do fedmidczat krat 2912. sedmer(ÿ), numer.: To sme ... fedmer příklad vám pověděli 45%; [edmerych daróv ducha svatého 389b. sedmý, numer.: též sě třetiemu a čtvrté- mu (bratru) stalo až do fedmeho 336b. sékyra, f.: jiz jest [ekyra k kofeni dieva přiložena 31%. selhati, pf.: (ktož miluje) ten ani zabie, ani felzie 340b. sém, adv.: (kobylky) fem i tam letiece jako blüdie 33b. sen, m.: zjevi sé jemu we Ilnye 14%; biechu oci jich [fnem obtiezeny 373%. Sen, pronom., /enio: ani feho ani onoho 367" (jen ten doklad). séno, n., vdva: A kdyz [ieno polské. .. buoh tak odievá 82b; káza zástupovi siesti na [l[ienye 2432. serafin, m.: by byl cherubina nebo fera- phyna... poslal 378b. seslánie, n.: ducha svatého fefflanye 13*. sestra, f.: ten jest muoj bratr, feftra i mate 6b.
Strana 373
373 sétie, n.: ze fetye stoklasy netoliko bylo Skodné 223?. setfieti, pf.: vyndüce ven... prach svých noh 152%. sezvati, pf.: Tehdy [lezwaw dvanádste svých apoštolóv 143%. fetrzete sezrati, pf.: (diâbel) hledaje, koho by fezral 228?. sežženie, n., spálení: svézte ji (stoklasu) v snopky k ffiezeny (sic) 2215. shladiti, pf.: (ti hrie5i) tiem (trestem) na nich Ihlazeny byli 792. shlazovati, impf.: ten kfest hfiechóv ne- [hlazowalfye 342. shlódniti, pf.: když syn boží [hlede na zemi 142%, shořěti, pf.: pro svú nevěru ohněm gluu fhuorzali, combusti sunt 1032. shřěšenie, n.: (krzie svć Ihrziellienie 34b, shiésiti, pf.: kak gelt Mojžieš ... [hrzie- Íhl, peccaverit 922. Shromázditi, pf.: ale psenici fhromazdyte v mú stodolu, colligite 221b. shromażdovati, impf.: jakožto slepice Íhromaífdugie svá kufátka pod kiídle 347%. schoditi, impf., scházeli, n¢hozto (boha) [chody 227b. sehovati, pf. — Skrýt: (slunce) svú svět- lost bylo fchowalo 215. — Uchovati: (mirra) téla umrlá, aby nehnila, má Ichowati 242 ; abychom vieru krestankü (sic) bez poskvrnénie [chowalí 157b. — ac jim jest z prvnieho nebezpeécenstvie pomoženo, ale velmi tvrdšie jim potom [chowano bylo 1612. Pocházeli: od všeliký dar svrcha schovavati, impf.: To, coz jest na nebi, v sobé fchowawagíe (jez.), conservans 16%. Sicilie, f., jm. ostrova: do [liczilie 3252. Sidon, m., jm. místní: Tyrus a Sydon jsú města 203%. sidonitský, adj.: budú trpčti mnoho zlého jako Sydoníffczy 188b. sidonsky, adj.: Ze by Tyrští a Sydoníty velikú pokoru byli ukázali 203b. sieci, impf.: všichni, kteříž mečem [eku, ti mecem sendü 373b. siem6, n. — Sime: by chtól [emena roz- sievati 216%. — Rod: pojme jeho żenu, aby vzbudil f1emie bratru svému 3352. — Pokolení: všecko [yemie adamovo . . . biese poddáno 378%. sien, f.: když chodieše po králový fyeny 191b, siesti, pf.: Mnozí přídú i [leduu v ne- beském království 89; fiedete i vy na dvanádcte stoliciech 234%; (ježíš) všed na lodicku i ffyede 213b. siet, f.: ani (dva bratří) púštiechu své Íyety v mote 52b. sieti, impf.: Toť vyšel, jenž fegie, aby ffaal své siemë 213b. síla, í.: nehledám [yly, fortitudinem 99%. silně, adv.: lidem, ješto nás tak filnye budü nenávidéti 1595; Hlédaj, kakt je filnye miloval syna božieho 2782. silný, adj.: smy nemocni, nejsme filny, robusti 113b; filne vétry ukázati, fu- rentes 116%; aby svázal onoho filneho odénce, fortem 19?; Já jsem fillen vas pozvati ku pokání, ale on [len jest k hřiechóm odpusceni 362. Siloe: k vodč do [íloee 1022. Simeon, m., jm. os.: Však Symeon praví 1938, Sinai, 7m. hory: na hoře fyna (sic) 278%. Sion, jm. hovy: Rcete dceïi [yon 318%. sirotek, m.: (žena zlá) mnohé [yrotki z&inila, 325b. siry, adj.: kak by duši lýru čistě před bohem pokázali 2552. sjednánie, n. — Sloučení: jakzto [gied- nanym maléj (sic) věci velmi rostú 183b. — Soulad: Toto zgiednanyne ... potřebno jest, ordo 1679; Sgiednanye svatého Lukáše vezměme 191%, shodný text. sjednaný, adj. z part. — Sjednocený, jednotný: tento Igiednany sbor, una- nimis 1075; ne rozdvojenym srdcem, ale fgiednany m, simplici 112%. — Upra- vený: v nebeském království, v němžto všecko jest tak fgiednane, aby to, coz v člověce najvěčšie . . ., panovalo nad tiem, ješto je obecno nám a skotu 62%. sjeduati, pf., spojiti, sjednotiii: Když v hromadu (giednamy, abychom i zlých nemilovali i božie kázanie naplnili 81b, O žádný hospodine,... flgiednay. srdce, ..., aby jedno byly 390%. sjednávanie, n., jednota: (búh) ukazuje jeho (jez.) Igiednawanye, jeśto má s otcem 1808.
373 sétie, n.: ze fetye stoklasy netoliko bylo Skodné 223?. setfieti, pf.: vyndüce ven... prach svých noh 152%. sezvati, pf.: Tehdy [lezwaw dvanádste svých apoštolóv 143%. fetrzete sezrati, pf.: (diâbel) hledaje, koho by fezral 228?. sežženie, n., spálení: svézte ji (stoklasu) v snopky k ffiezeny (sic) 2215. shladiti, pf.: (ti hrie5i) tiem (trestem) na nich Ihlazeny byli 792. shlazovati, impf.: ten kfest hfiechóv ne- [hlazowalfye 342. shlódniti, pf.: když syn boží [hlede na zemi 142%, shořěti, pf.: pro svú nevěru ohněm gluu fhuorzali, combusti sunt 1032. shřěšenie, n.: (krzie svć Ihrziellienie 34b, shiésiti, pf.: kak gelt Mojžieš ... [hrzie- Íhl, peccaverit 922. Shromázditi, pf.: ale psenici fhromazdyte v mú stodolu, colligite 221b. shromażdovati, impf.: jakožto slepice Íhromaífdugie svá kufátka pod kiídle 347%. schoditi, impf., scházeli, n¢hozto (boha) [chody 227b. sehovati, pf. — Skrýt: (slunce) svú svět- lost bylo fchowalo 215. — Uchovati: (mirra) téla umrlá, aby nehnila, má Ichowati 242 ; abychom vieru krestankü (sic) bez poskvrnénie [chowalí 157b. — ac jim jest z prvnieho nebezpeécenstvie pomoženo, ale velmi tvrdšie jim potom [chowano bylo 1612. Pocházeli: od všeliký dar svrcha schovavati, impf.: To, coz jest na nebi, v sobé fchowawagíe (jez.), conservans 16%. Sicilie, f., jm. ostrova: do [liczilie 3252. Sidon, m., jm. místní: Tyrus a Sydon jsú města 203%. sidonitský, adj.: budú trpčti mnoho zlého jako Sydoníffczy 188b. sidonsky, adj.: Ze by Tyrští a Sydoníty velikú pokoru byli ukázali 203b. sieci, impf.: všichni, kteříž mečem [eku, ti mecem sendü 373b. siem6, n. — Sime: by chtól [emena roz- sievati 216%. — Rod: pojme jeho żenu, aby vzbudil f1emie bratru svému 3352. — Pokolení: všecko [yemie adamovo . . . biese poddáno 378%. sien, f.: když chodieše po králový fyeny 191b, siesti, pf.: Mnozí přídú i [leduu v ne- beském království 89; fiedete i vy na dvanádcte stoliciech 234%; (ježíš) všed na lodicku i ffyede 213b. siet, f.: ani (dva bratří) púštiechu své Íyety v mote 52b. sieti, impf.: Toť vyšel, jenž fegie, aby ffaal své siemë 213b. síla, í.: nehledám [yly, fortitudinem 99%. silně, adv.: lidem, ješto nás tak filnye budü nenávidéti 1595; Hlédaj, kakt je filnye miloval syna božieho 2782. silný, adj.: smy nemocni, nejsme filny, robusti 113b; filne vétry ukázati, fu- rentes 116%; aby svázal onoho filneho odénce, fortem 19?; Já jsem fillen vas pozvati ku pokání, ale on [len jest k hřiechóm odpusceni 362. Siloe: k vodč do [íloee 1022. Simeon, m., jm. os.: Však Symeon praví 1938, Sinai, 7m. hory: na hoře fyna (sic) 278%. Sion, jm. hovy: Rcete dceïi [yon 318%. sirotek, m.: (žena zlá) mnohé [yrotki z&inila, 325b. siry, adj.: kak by duši lýru čistě před bohem pokázali 2552. sjednánie, n. — Sloučení: jakzto [gied- nanym maléj (sic) věci velmi rostú 183b. — Soulad: Toto zgiednanyne ... potřebno jest, ordo 1679; Sgiednanye svatého Lukáše vezměme 191%, shodný text. sjednaný, adj. z part. — Sjednocený, jednotný: tento Igiednany sbor, una- nimis 1075; ne rozdvojenym srdcem, ale fgiednany m, simplici 112%. — Upra- vený: v nebeském království, v němžto všecko jest tak fgiednane, aby to, coz v člověce najvěčšie . . ., panovalo nad tiem, ješto je obecno nám a skotu 62%. sjeduati, pf., spojiti, sjednotiii: Když v hromadu (giednamy, abychom i zlých nemilovali i božie kázanie naplnili 81b, O žádný hospodine,... flgiednay. srdce, ..., aby jedno byly 390%. sjednávanie, n., jednota: (búh) ukazuje jeho (jez.) Igiednawanye, jeśto má s otcem 1808.
Strana 374
sjednávati sě, impf., shodovati se: [gied- nawa-hn fie jedno smysl, čili slova také consentiat 167b. sjiti v. snik. skákanie, n., ianec: Skakanye dievcie smilné 2402. skakati, impf. — Skdkati: dáš sč jemu (koni) zabÿvati a [kakaty 2568. — Tanèiti: v den narozenie Herodiásova [kakala dci Herodiadina 2402, skála, f.: jenž (hrob) bieše vytesal z [[kalý 3778. skalé, n.: Jiná (semena) padechu mezy fkale 213b; fkale a huory zetřeny budú 357b. skalsky, adj., skalni: v dérách fkalflich a zednich 452. skládati, impf.: ani (bratří) fkladachuu své sieti 53%; (svatý Jan) také čtenie fkladal 56%. — s. sě: číslo dvanádst, ješto fie fklada ze trojce a ze čtvernice 143b, sklásti, pf.: Znamenaj jich zlost, kakt gllu chytře tu lež [kladli 3372. skloniti, pf.: syn člověčí nemá, kde by mobhl svá hlavu fklonyty 108b. skoéiti, pf.: Ze [koczywflie (mlazsi) k nému (jez.)... jej budiechu, irruerent 1132. skok, m., tanec: (nasich ûdôv) ke jhře nesli¢nie a k {[kokom nemámy pójceti 240b. skonanie, n., konec: zen jest fkonanye světa 224b; v. také končina. skonávati sé, impf.: (sbožie tohoto světa) fie pociná i fkonawa 672. skončenie, n.: den našeho Ikonczienye 240b; aZ právé do fkonczenye svéta 19b. skonééti, pf.: (Král nebesky chce védéti) fkonczal-í geft (křesťan) v milosti ducha svatého 333b. skóro, adv., brzo: že Herodes sám potom [koro umřel 26b; Mistfe, Ikoro-li po Antikristovi bude den sńdny? 3572. skot, m.: jesto jest obecno nam a [fkotu 62%. skřehtánie, n., skřípání: tu bude pláč a fkrzehtanye zubóv 102b. skrotiti, pf.: (duše) uzdú svaté čistoty bujnost svého těla fkroty 109b. Skrovenstvie, n., s&romnost: müdrost, síla, fkrowenftwie 121b. skrovné, adv., málo: avšak sě smütili, a ne fkrownye, ale násilné 285?. 374 skrytec, m., pokrylec: Hote vám, mistři a duchovnici, fkrítczí 3438. skrýti, pf.: (hory) padněte na ny a fkryte nás od obličeje toho, jenž sedí na stolici 233b; sladký potóčku studnice fkrite od očí 389b. skrytost, f.: (kdyžto hospodin) osvietí Íkrítofty temné, latebras 162b. skrytý, adj. z part., tajemny, temny: racha. Ikríte slovo jest, nebo ani jest řecké, ani jest latinské 70%. (s)krzě, praep.; Vejděte (krzie uzka wrata 86%; hoře člověku tomu, [krzenz to příde pohoršenie 286b. — Nebo on praví fkrzye proroka 10b; krzie [wate krzíczienye nebesa nám budú otevřena 41%. — Skrzie nohi gezukriftowí roz- umie (Chrysostom) všecky kfesfany 36%. — když král nebeský příde fkrzie Í[wu pomítu 328b. — Postpos.: (ho- spodin) proroka yzayallie fkrzie napo- minaje je... pravi 2952. skipy, adj.: by bohatec Ikupy mohl vniti do nebeského královstvie 305b. skutek, m.: Slova za Ikutki pfijimati, pro factis 935; vuole tvá jest [kutek, opus 99%; pravdu svého učenie zlými fkutkí kazi, operibus 93b. sKvieti sé v. sivieli sé. sladkost, f.: (mtcha) jež fladkoľt olejovú zahubuje, suavitatem 162b: pro mú (ps. nu) fladkoft, dulcedinem 101%. sladky, adj.: ffladkí hospodine, dulcis- sime 100b. sláma, f.: by [lama v uohni nehořala 247%. slamička, f.: (když rozkošné děťátko) mimo prašné tvé lože tvrdû flamiczku ... jest sobé zvolil (sic) 379b. sláva, f.: diviece sé jeho (jez.) [law1e 370%. slaviti, impf.: Ze svatého Ondfeje apo- Stola hody flawime 55b. slavny, adj.: tato (lawna oféra 55?. slaziti, impf., s/ézati: ktož jest na střeše, neflaz 3518. slepec, m.: onoho [lepce poslal k voďě, caecum 1028, — Adj. possess. -óv: slepíť jsú a vod(i)či flepczowí 251. slepicě, f.: jakozto [lepicze shromazduje svá kuřátka 347%. slepota, f.: o svatém Pavlu, jehožto buoh... flepotu porazil 80%.
sjednávati sě, impf., shodovati se: [gied- nawa-hn fie jedno smysl, čili slova také consentiat 167b. sjiti v. snik. skákanie, n., ianec: Skakanye dievcie smilné 2402. skakati, impf. — Skdkati: dáš sč jemu (koni) zabÿvati a [kakaty 2568. — Tanèiti: v den narozenie Herodiásova [kakala dci Herodiadina 2402, skála, f.: jenž (hrob) bieše vytesal z [[kalý 3778. skalé, n.: Jiná (semena) padechu mezy fkale 213b; fkale a huory zetřeny budú 357b. skalsky, adj., skalni: v dérách fkalflich a zednich 452. skládati, impf.: ani (bratří) fkladachuu své sieti 53%; (svatý Jan) také čtenie fkladal 56%. — s. sě: číslo dvanádst, ješto fie fklada ze trojce a ze čtvernice 143b, sklásti, pf.: Znamenaj jich zlost, kakt gllu chytře tu lež [kladli 3372. skloniti, pf.: syn člověčí nemá, kde by mobhl svá hlavu fklonyty 108b. skoéiti, pf.: Ze [koczywflie (mlazsi) k nému (jez.)... jej budiechu, irruerent 1132. skok, m., tanec: (nasich ûdôv) ke jhře nesli¢nie a k {[kokom nemámy pójceti 240b. skonanie, n., konec: zen jest fkonanye světa 224b; v. také končina. skonávati sé, impf.: (sbožie tohoto světa) fie pociná i fkonawa 672. skončenie, n.: den našeho Ikonczienye 240b; aZ právé do fkonczenye svéta 19b. skonééti, pf.: (Král nebesky chce védéti) fkonczal-í geft (křesťan) v milosti ducha svatého 333b. skóro, adv., brzo: že Herodes sám potom [koro umřel 26b; Mistfe, Ikoro-li po Antikristovi bude den sńdny? 3572. skot, m.: jesto jest obecno nam a [fkotu 62%. skřehtánie, n., skřípání: tu bude pláč a fkrzehtanye zubóv 102b. skrotiti, pf.: (duše) uzdú svaté čistoty bujnost svého těla fkroty 109b. Skrovenstvie, n., s&romnost: müdrost, síla, fkrowenftwie 121b. skrovné, adv., málo: avšak sě smütili, a ne fkrownye, ale násilné 285?. 374 skrytec, m., pokrylec: Hote vám, mistři a duchovnici, fkrítczí 3438. skrýti, pf.: (hory) padněte na ny a fkryte nás od obličeje toho, jenž sedí na stolici 233b; sladký potóčku studnice fkrite od očí 389b. skrytost, f.: (kdyžto hospodin) osvietí Íkrítofty temné, latebras 162b. skrytý, adj. z part., tajemny, temny: racha. Ikríte slovo jest, nebo ani jest řecké, ani jest latinské 70%. (s)krzě, praep.; Vejděte (krzie uzka wrata 86%; hoře člověku tomu, [krzenz to příde pohoršenie 286b. — Nebo on praví fkrzye proroka 10b; krzie [wate krzíczienye nebesa nám budú otevřena 41%. — Skrzie nohi gezukriftowí roz- umie (Chrysostom) všecky kfesfany 36%. — když král nebeský příde fkrzie Í[wu pomítu 328b. — Postpos.: (ho- spodin) proroka yzayallie fkrzie napo- minaje je... pravi 2952. skipy, adj.: by bohatec Ikupy mohl vniti do nebeského královstvie 305b. skutek, m.: Slova za Ikutki pfijimati, pro factis 935; vuole tvá jest [kutek, opus 99%; pravdu svého učenie zlými fkutkí kazi, operibus 93b. sKvieti sé v. sivieli sé. sladkost, f.: (mtcha) jež fladkoľt olejovú zahubuje, suavitatem 162b: pro mú (ps. nu) fladkoft, dulcedinem 101%. sladky, adj.: ffladkí hospodine, dulcis- sime 100b. sláma, f.: by [lama v uohni nehořala 247%. slamička, f.: (když rozkošné děťátko) mimo prašné tvé lože tvrdû flamiczku ... jest sobé zvolil (sic) 379b. sláva, f.: diviece sé jeho (jez.) [law1e 370%. slaviti, impf.: Ze svatého Ondfeje apo- Stola hody flawime 55b. slavny, adj.: tato (lawna oféra 55?. slaziti, impf., s/ézati: ktož jest na střeše, neflaz 3518. slepec, m.: onoho [lepce poslal k voďě, caecum 1028, — Adj. possess. -óv: slepíť jsú a vod(i)či flepczowí 251. slepicě, f.: jakozto [lepicze shromazduje svá kuřátka 347%. slepota, f.: o svatém Pavlu, jehožto buoh... flepotu porazil 80%.
Strana 375
37 slepý, adj.: slepec, ješto sč bieše (lep narodil 123%; modlám flepym a némym 21%. sličenstvie, n., vhodnost, příležitost: A od toho miesta hledáše (Jidáš) [liczen- [twie, aby jej zradil 3722. sličně, adv. vhodné, pěkně: v těchto knihách svatý Matěj flycznie vypra- vuje 2%. sličný, adj., vhodný, pěkný: to nám uka- zuje, à to velmi flicznim řádem 41%. slovee, n.: najmensie flowcze . . . nezhyne 662. slovo, n.: Slowa za skutky ptijimati, dicta 93b; jizto jiné ráchem a Illowem slibují; sermone 915; Pro to Ilowuo nékteti kaciefti praviechu, ex hac sen- tiola 254b; Téjto feci muoz sé zdáti protivno ono flowuo, illud 93b. slovutně, adv.: Slowutnýe věříš a {flo- wutnýe budeš očištěn, magnifice 99b, slovutnost, f.: uslyšel Herodes... [lo- wutnoft jezukristovu, magnificentiam 2383, slovutny, adj.: Dvojie věc [lowuthna, praeclara 18b; Beda Ilowuthni 22. slożiti, pf.: když břemana (sic) floziechu (velblüdove) 3055; flozz s sebe rücho 2738; tehdy on flozil tu zlost, jisto jměl 144b, slub, m.: Pane, piestrasils mé tiemto [ibem, de hoc promisso 104b, slúbiti, pf.: lidé., jimżto ge[t věčnost Ili- bena 83b. — s. sě, zalíbití se: abyste ješitně lidem fie flibity v tom nehle- dali, placere. sIubovati, impf.: kak Ilibuge[I, hospodine, slüéiti, pf.: coz buoh [luczyl, člověk ne- rozlúčej 298%. sluha, m.: Ktoz je fluha bohatstvie 82b; svému vérnému flume 7b. slunce, n.: flunce pravedlnosti, jezukrist 5b, slunečný, adj.: ode vzchodu fluneczneho 218, sluséti, impf.: k duši-li tato krmé fluffie, pertineat 83%; jelikož k tomu Ilulfalo ut putabatur 16b. slüti, impf.: (modla) jesto mücha llowe, dicitur 162b: dféve než se narodil na tento svět, flul ježíšem 18b. 5 sIutovänio, n.: majíce flytowanye k svému bliżniemu 2742. slutovati s6, pf.: Uzfev jeżiś zastupy, flytowa [ie nad nimi 1422. slużba, f.: (nejsem duostojen) ani kterć najmenšie fluľbí jemu učiniti 362. služebník, m.: aby každý Iluzebnyk jeho byl tak hotov 358b. slużebnost, f.: ktož břiemě (luzebnolty svrże s sebe 832. slużebny, adj.: Obet fluzebny sé vykládá 7%. slúžiti, impf.: Protoz (luz, hledaj, peCij ministra 179; kněžie, ješto na každý den fluzyech" v chrámé 318b. slychati, impf.: to od něho často fli- chachu 2852. slysénie, n.: aby k Mílliený jeho slov bližší byli 60%; W Iliffeny svćj bratfi nestyděl jsi se pověděti a řka, audien- tibus 382%. — tito (slepci), zraku ne- majíce, jediným flyfhenym v syna bo- žieho jsú věřili 1375, v. také vidénie. slyšeti, impf.: Sh[lý to, lakomy, Ihf to křesťan 82b; Snífah [te, Ze jest feceno 685; [hffah [[me lodičku tapajíce (t. j. ve čtení) 247b, slza, f.: protož své svédomie [[lzami a po- kánim musimy smýti 24b. sm6ly, adj.: jsa [myeleyly a smyslně(j)ší než ona (muž) 74%. směňenie, n.: Veliké ([myenyeníe Petr rybáf bieáe, fiducia 306%. smentiti, pf., selhałi: coż jsu slibili, by v tom nefmentili 295%. smiech, m.: Aby nés [myÿech (se) v pláč sě neobrátil 44b. smiernost, f., umírněnost: levici přibí hře- bíkem [[myernolty 3882. smiesiti, pf.: kákol f(ímyeffena se pSenici, mixtum est 1685; I dachu jemu víno piti se zlu&í ffmíeffyene 376^. smieti, impf. — Odva£ovali se; Kak ty Ímyes prositi hospodina zac, audes 90? ; ty, jesto méjiechu v sobé diábly, nikte nel[miegieflie jich vésti k ježíšovi 118%. — Sméli: Napominati nel[myem a ne- jsem dospSS&en 174b; apostolové glu nefmÿeli soboty svétiti, jedno Zidové 353%. smieti sé, impf.: Hoře vám, ješto lie nenie [myegete 24b; abychom fie [mali 2842.
37 slepý, adj.: slepec, ješto sč bieše (lep narodil 123%; modlám flepym a némym 21%. sličenstvie, n., vhodnost, příležitost: A od toho miesta hledáše (Jidáš) [liczen- [twie, aby jej zradil 3722. sličně, adv. vhodné, pěkně: v těchto knihách svatý Matěj flycznie vypra- vuje 2%. sličný, adj., vhodný, pěkný: to nám uka- zuje, à to velmi flicznim řádem 41%. slovee, n.: najmensie flowcze . . . nezhyne 662. slovo, n.: Slowa za skutky ptijimati, dicta 93b; jizto jiné ráchem a Illowem slibují; sermone 915; Pro to Ilowuo nékteti kaciefti praviechu, ex hac sen- tiola 254b; Téjto feci muoz sé zdáti protivno ono flowuo, illud 93b. slovutně, adv.: Slowutnýe věříš a {flo- wutnýe budeš očištěn, magnifice 99b, slovutnost, f.: uslyšel Herodes... [lo- wutnoft jezukristovu, magnificentiam 2383, slovutny, adj.: Dvojie věc [lowuthna, praeclara 18b; Beda Ilowuthni 22. slożiti, pf.: když břemana (sic) floziechu (velblüdove) 3055; flozz s sebe rücho 2738; tehdy on flozil tu zlost, jisto jměl 144b, slub, m.: Pane, piestrasils mé tiemto [ibem, de hoc promisso 104b, slúbiti, pf.: lidé., jimżto ge[t věčnost Ili- bena 83b. — s. sě, zalíbití se: abyste ješitně lidem fie flibity v tom nehle- dali, placere. sIubovati, impf.: kak Ilibuge[I, hospodine, slüéiti, pf.: coz buoh [luczyl, člověk ne- rozlúčej 298%. sluha, m.: Ktoz je fluha bohatstvie 82b; svému vérnému flume 7b. slunce, n.: flunce pravedlnosti, jezukrist 5b, slunečný, adj.: ode vzchodu fluneczneho 218, sluséti, impf.: k duši-li tato krmé fluffie, pertineat 83%; jelikož k tomu Ilulfalo ut putabatur 16b. slüti, impf.: (modla) jesto mücha llowe, dicitur 162b: dféve než se narodil na tento svět, flul ježíšem 18b. 5 sIutovänio, n.: majíce flytowanye k svému bliżniemu 2742. slutovati s6, pf.: Uzfev jeżiś zastupy, flytowa [ie nad nimi 1422. slużba, f.: (nejsem duostojen) ani kterć najmenšie fluľbí jemu učiniti 362. služebník, m.: aby každý Iluzebnyk jeho byl tak hotov 358b. slużebnost, f.: ktož břiemě (luzebnolty svrże s sebe 832. slużebny, adj.: Obet fluzebny sé vykládá 7%. slúžiti, impf.: Protoz (luz, hledaj, peCij ministra 179; kněžie, ješto na každý den fluzyech" v chrámé 318b. slychati, impf.: to od něho často fli- chachu 2852. slysénie, n.: aby k Mílliený jeho slov bližší byli 60%; W Iliffeny svćj bratfi nestyděl jsi se pověděti a řka, audien- tibus 382%. — tito (slepci), zraku ne- majíce, jediným flyfhenym v syna bo- žieho jsú věřili 1375, v. také vidénie. slyšeti, impf.: Sh[lý to, lakomy, Ihf to křesťan 82b; Snífah [te, Ze jest feceno 685; [hffah [[me lodičku tapajíce (t. j. ve čtení) 247b, slza, f.: protož své svédomie [[lzami a po- kánim musimy smýti 24b. sm6ly, adj.: jsa [myeleyly a smyslně(j)ší než ona (muž) 74%. směňenie, n.: Veliké ([myenyeníe Petr rybáf bieáe, fiducia 306%. smentiti, pf., selhałi: coż jsu slibili, by v tom nefmentili 295%. smiech, m.: Aby nés [myÿech (se) v pláč sě neobrátil 44b. smiernost, f., umírněnost: levici přibí hře- bíkem [[myernolty 3882. smiesiti, pf.: kákol f(ímyeffena se pSenici, mixtum est 1685; I dachu jemu víno piti se zlu&í ffmíeffyene 376^. smieti, impf. — Odva£ovali se; Kak ty Ímyes prositi hospodina zac, audes 90? ; ty, jesto méjiechu v sobé diábly, nikte nel[miegieflie jich vésti k ježíšovi 118%. — Sméli: Napominati nel[myem a ne- jsem dospSS&en 174b; apostolové glu nefmÿeli soboty svétiti, jedno Zidové 353%. smieti sé, impf.: Hoře vám, ješto lie nenie [myegete 24b; abychom fie [mali 2842.
Strana 376
smilný, adj.: lidé (mílný nejsú k ničemuž dobrému hodni 95b. smilovánie, n.: nad nedostatky rozličných lidí jmaje [mílowanýe, misertus 982. smilovati sé, pf.: nebo [íe nad nimi [mí- lugie (hospodin) 61b. smilstvie, -o, n.: (člověk smilný) v svém se vezdy fmílftwi zabyvá 283b; (David) s Bersabé fmilftwuo uécinil, concubue- rit 922. smířenie, n.: jmáme jíti k ((mýrzený 71b. smiřitel, m.: duch svatý [myrzitel buozi a člověčí 422%. smířiti, pf.: jenž (jez.) s svým otcem ju (cierkev) [myrzil 8%. — s. sé: jdi, (mir [lie (s) svým bratrem 68b. smrad, m.: [mrad hfiechóv smrtedlnych 32b, smrüdéti, impf.: jit (mrdy, nebt Ctyti dni v hrobě leží (Lazar) 137%. smrdici, adj.: juž ten [Imrduczy súdec byl ven vyvržen 3815. smrduty, adj. v ffmrdutem bláté 1192; v zelinu fmrdutu 2252. smrt, f.: která (mrt má trpéti odsüzeny 712; byl poslużen aż do [mrty 7b, smrtedIné, adv. — Lidsky, pozemsky: aby sé mysl odtáhla od toho, k némuzto [mrtedinye privázána byla 63b. — Na smrt: ani (lid) nám tak nepřejí a Ímrtedinye nenávidie 2255; Tehdy sta sé, Ze sé (bratr) roznemuoze [mrtedl- nye 3128. — aby svú duši ((mrtedlnýe ztratili 381^. smrtedinÿ, adj. — Smrtelny: svû smrti {mrtedine moci jej (lid) vypraviś, mortis 19%; proti svatým apostolóm Imrtedlnu zlost a nepřiezen počali (židé) 350%, na smrt. — Pomijejici: z této země Imrtedlne 92. — Smrielnik, clovék: jenz (Jan Křtitel) nade všecky [mrtedlne zaslúžil (viděti ducha svatého) 39%. smucovati së, impf.: Nerodte fie [mu- czowaty 115%; (Jan) ani protivenstvim fie fmuczowaffye 172b. smutek, m.: lodička trpí [mutek od vod 248b; ve väech fmutcziech, in contur- batione 114b. smütiti, pf.: (Pane) (mutyls mé tiemto promluvenim 104b. — s. sé: Tehdy Herodes uslyáav to fmuty fie 202. 376 smutné, adv.: Dnes bude búře, nebo blvská sé [mutnye nebe 203b, za- smusile. smutný, adj.: Proč (s)te [mutny, turbati 114%; po ffmutney řeči pravi jim pak veselú a: řka 275%. smysl, m.: hlubokým znamenaj [mýllem, sensu 106%; Pět zajisté jest [mýllow našeho tčla 365%, O múdrosti, o Imyll duše, intellectus 105b: podle [mý [ľa duchovného, spiritualiter 162b, smyslné, adv., rozumnč: když by sč byl (¢lovék) [myllnye vystiiehal 42%, smyslný, adj., rozumný: (muž) jsa smě- lejáí a ffmylIInyeffy nez ona 74*; nebo jsi skryl to pred müdrymi a ffmyf(l- nymi 190b. smýti, pf.: protož své svědomie slzami a pokáním musimy [myty 24°. snad, adv.: [nad sbierajice stoklasu vy- trhali byste s ní i pšenici 221b, snadně, adv.: to (símě) inhed [nadnye... zdvihl (diábel) 222b. snadno, adv.: (nadno jest... mysl naši . odvaditi 149*; Co je Inadnyegie féci 120b. snadnost, f.: velikú [[nadnolt k uokla- mání jim dáváchu 222b. snadny, adv.: tyto (Zeny) lénéjsie jsû a ffnadny utéci nemohû 353%. snażenstvie, n., snaha: (nebude-li) péče a [nazenftwie o tomto svétu z srdce élovétieho vypuzena 137b. snaZiti, impf., wsilovati: protož najvěcše na to [nazyl, aby to domnénie zrušil 194b. — s. sé: Herodes buude fie fna- zity, kak by mohl to dietě zabiti 25%. snaZné, adv.: aby (kněží) nemocných Inaznye navštěvovali 57%; abychom ffnaznyegye chvátali ku puokoji 2922. snaZny, adj.: on (jez.) jako [nazny lékaf sem i tam chodiese 57^; o desátku pro své lakomstvie velmi [nazny biechu (duchovníci) 345b: (hfiešní) jsá ffnazny a rúči k dobrým skutkóm 290b. — on (jez.) proto nepřestal, by slova svého i [naznym i nesnażnym... ne- sál 215b. snésti, pf.: Ješče mnoho jiného mám vám praviti, ale nemuozte nenie [nefty 88b. snieh, m.: rûcho jeho (jez.) ucini sè bielo jako [nyeh 2762.
smilný, adj.: lidé (mílný nejsú k ničemuž dobrému hodni 95b. smilovánie, n.: nad nedostatky rozličných lidí jmaje [mílowanýe, misertus 982. smilovati sé, pf.: nebo [íe nad nimi [mí- lugie (hospodin) 61b. smilstvie, -o, n.: (člověk smilný) v svém se vezdy fmílftwi zabyvá 283b; (David) s Bersabé fmilftwuo uécinil, concubue- rit 922. smířenie, n.: jmáme jíti k ((mýrzený 71b. smiřitel, m.: duch svatý [myrzitel buozi a člověčí 422%. smířiti, pf.: jenž (jez.) s svým otcem ju (cierkev) [myrzil 8%. — s. sé: jdi, (mir [lie (s) svým bratrem 68b. smrad, m.: [mrad hfiechóv smrtedlnych 32b, smrüdéti, impf.: jit (mrdy, nebt Ctyti dni v hrobě leží (Lazar) 137%. smrdici, adj.: juž ten [Imrduczy súdec byl ven vyvržen 3815. smrduty, adj. v ffmrdutem bláté 1192; v zelinu fmrdutu 2252. smrt, f.: která (mrt má trpéti odsüzeny 712; byl poslużen aż do [mrty 7b, smrtedIné, adv. — Lidsky, pozemsky: aby sé mysl odtáhla od toho, k némuzto [mrtedinye privázána byla 63b. — Na smrt: ani (lid) nám tak nepřejí a Ímrtedinye nenávidie 2255; Tehdy sta sé, Ze sé (bratr) roznemuoze [mrtedl- nye 3128. — aby svú duši ((mrtedlnýe ztratili 381^. smrtedinÿ, adj. — Smrtelny: svû smrti {mrtedine moci jej (lid) vypraviś, mortis 19%; proti svatým apostolóm Imrtedlnu zlost a nepřiezen počali (židé) 350%, na smrt. — Pomijejici: z této země Imrtedlne 92. — Smrielnik, clovék: jenz (Jan Křtitel) nade všecky [mrtedlne zaslúžil (viděti ducha svatého) 39%. smucovati së, impf.: Nerodte fie [mu- czowaty 115%; (Jan) ani protivenstvim fie fmuczowaffye 172b. smutek, m.: lodička trpí [mutek od vod 248b; ve väech fmutcziech, in contur- batione 114b. smütiti, pf.: (Pane) (mutyls mé tiemto promluvenim 104b. — s. sé: Tehdy Herodes uslyáav to fmuty fie 202. 376 smutné, adv.: Dnes bude búře, nebo blvská sé [mutnye nebe 203b, za- smusile. smutný, adj.: Proč (s)te [mutny, turbati 114%; po ffmutney řeči pravi jim pak veselú a: řka 275%. smysl, m.: hlubokým znamenaj [mýllem, sensu 106%; Pět zajisté jest [mýllow našeho tčla 365%, O múdrosti, o Imyll duše, intellectus 105b: podle [mý [ľa duchovného, spiritualiter 162b, smyslné, adv., rozumnč: když by sč byl (¢lovék) [myllnye vystiiehal 42%, smyslný, adj., rozumný: (muž) jsa smě- lejáí a ffmylIInyeffy nez ona 74*; nebo jsi skryl to pred müdrymi a ffmyf(l- nymi 190b. smýti, pf.: protož své svědomie slzami a pokáním musimy [myty 24°. snad, adv.: [nad sbierajice stoklasu vy- trhali byste s ní i pšenici 221b, snadně, adv.: to (símě) inhed [nadnye... zdvihl (diábel) 222b. snadno, adv.: (nadno jest... mysl naši . odvaditi 149*; Co je Inadnyegie féci 120b. snadnost, f.: velikú [[nadnolt k uokla- mání jim dáváchu 222b. snadny, adv.: tyto (Zeny) lénéjsie jsû a ffnadny utéci nemohû 353%. snażenstvie, n., snaha: (nebude-li) péče a [nazenftwie o tomto svétu z srdce élovétieho vypuzena 137b. snaZiti, impf., wsilovati: protož najvěcše na to [nazyl, aby to domnénie zrušil 194b. — s. sé: Herodes buude fie fna- zity, kak by mohl to dietě zabiti 25%. snaZné, adv.: aby (kněží) nemocných Inaznye navštěvovali 57%; abychom ffnaznyegye chvátali ku puokoji 2922. snaZny, adj.: on (jez.) jako [nazny lékaf sem i tam chodiese 57^; o desátku pro své lakomstvie velmi [nazny biechu (duchovníci) 345b: (hfiešní) jsá ffnazny a rúči k dobrým skutkóm 290b. — on (jez.) proto nepřestal, by slova svého i [naznym i nesnażnym... ne- sál 215b. snésti, pf.: Ješče mnoho jiného mám vám praviti, ale nemuozte nenie [nefty 88b. snieh, m.: rûcho jeho (jez.) ucini sè bielo jako [nyeh 2762.
Strana 377
377 sniesti, pí.: aby mobli Cétátko f(nyefty (Zidé) 353b; prijídechu ptáci i [fnyechu je (sémě) 213. snieti, pf.: aby s tohoto světa [nal hřiechy 39b; ffnyem s nich črnost jich hřiechóv oblekl je v krásu dobrých skutkóv 129%. snimati, impf.: tof jest ten, ještoť (nfma hřiechy tohoto světa 39b. sniti, pf. — Sestoupiti: Jsi-li syn boží, fendyz s kiíze 3765; kdyz jezi$ [n$de S hory, jíde po něm mnoho zástupóv 97b. — Zemříli: všichni, kteříž mečem sekú, ti mečem fendu 373b; Jan svi vlastní smrtí zfífhel 314b. — s. sé, setkati se: diéve nez [ie Inydechu télestné (Josef a Maria), nalezena by, že jest počala 14?. snopek, m.: svézte ji (stoklasu) w ffnopky 33]b. sobota, f.: jdieśe jeżiś w flobotu po oseni 195b, sobotny, adj.: zakon fobotnÿ muoz (ho- spodin) promériti 198^. Sodoma, f., jm. místní: i [odoma i Go- morra 204%. sodomitsky, adj.: Lehčejie bude zemi fodomitfkych 1522, sodomsky, adj.: zemi fodomíkey lehéejie bude 176b. Sokrates, m., mudrci 306b. jm. os.: [ocrates i jiní sól, f.: vy ste Íuol zemská 65b. soliti, impf.: Jest-li to, Ze suol zhyne, čím buudu fuolity (lidé) 65b, spadnüti, pf.: hvézdy ... fpadnu s nebe 356%; když svatý duch [pade na syna buožieho 42b. spánie, n.: Tehdy Josef vstav ze [panie 14b. spanlivy, adj.: kak jest jich mysl fpan- lywu nahoru vzbudil 2672. spasenie, n.: salutem 992. spasitedlně, adv.: nového i starého zá- kona znamenie [pallytedlnye vynosi a vykládá (mistr učený) 235b. spasitel, m.: fpafütel tohoto světa, sal- vator 3b. spasiti, pf. Pane, Íípaíf nás, hynemt, salva 112?. [fpaffenye ščedře dáváš, spašovati, impi.: To, což jest na nebi, v sobě schovávaje, a což jest na zemi, to také [pallugie, salvans 162. spâsti v. spadnuti. spati, impf.: Spiete już a odpočiňte 373b, to by zajisté bylo [paty s cizí zenń 3862, spieše, adv., spíše: duom íÍpieffye nezli královstvie zahyne 184%. splákati, impf., smývali: abychom mohli své hřiechy s sebe [plakatý 6%. splésti, pf.: A [[plet{ie korunu z tinie vsadichu na jeho hlavu 375», spolkem, adv.: że nade všemi (polkem buoëi div sé stal 58%; by který lékař inhed [polkem i nemoci zbavil i na tom miestě plně zdravie navrátil 109b. spolu, adv.: jídechu přič všickni (polu 20b. spomähati, impf.: (slyšali sme) jezukrista tapajícím [pomahagice 248%. spravedlně, adv.: aby židové nemuohli Ipraweldnye (sic) řéci 32%, s právem. spravedlnost, f.: (Bude súditi) lidi v svéj [prawedlnofty 294b. spraved(l)ný, adj.: že bieše (Josef) člověk Íprawedlny 14*; vy zjevné ukazujete sé lidem fprawedny 3462. správně v. zprávně. spravovati v. zpvavovati. sprostenstvie, n., prostota: aby svćho pii- rozenie fproftenftwie ukázal skrze toho ptáčka (duch sv.) 42%. sprostně, adv., skromně: (slepci) nepři- stúpili jsú (k jez.) fproftníe, non mo- deste 1382, sprostny, adj., prosty: Iproftney bratřiej srdce oklamävaji, simpliciorum 928; ne piipravenych krmi hledati, ale [prolt- nych 196b; (Mojzies) jmël otce nerovné Íprothnyey[fyeho (sic) sebe 2372. S-prvu v. prvý. srdce, n.: sprostnej bratřiej frdce okla- mávají, corda 92%; bude syn člověčí w frdczy zemé ti dni a tii noci 390b. srdečný, adj.: (mysl), ješto slovo božie . .. I[rdecznym náboženstvím přijímá 221%. srst, f.: rácho z i[yrfti kamelovych 30^. ssáti, impf.: (kak muoze) ta, jenżto jeste u nie (!) děťátko ji fe,... od ného utéci 353%; Z ust dietek, a ješto ještě fuu 321%; any (dietky) ješče ffaachu. 379b.
377 sniesti, pí.: aby mobli Cétátko f(nyefty (Zidé) 353b; prijídechu ptáci i [fnyechu je (sémě) 213. snieti, pf.: aby s tohoto světa [nal hřiechy 39b; ffnyem s nich črnost jich hřiechóv oblekl je v krásu dobrých skutkóv 129%. snimati, impf.: tof jest ten, ještoť (nfma hřiechy tohoto světa 39b. sniti, pf. — Sestoupiti: Jsi-li syn boží, fendyz s kiíze 3765; kdyz jezi$ [n$de S hory, jíde po něm mnoho zástupóv 97b. — Zemříli: všichni, kteříž mečem sekú, ti mečem fendu 373b; Jan svi vlastní smrtí zfífhel 314b. — s. sé, setkati se: diéve nez [ie Inydechu télestné (Josef a Maria), nalezena by, že jest počala 14?. snopek, m.: svézte ji (stoklasu) w ffnopky 33]b. sobota, f.: jdieśe jeżiś w flobotu po oseni 195b, sobotny, adj.: zakon fobotnÿ muoz (ho- spodin) promériti 198^. Sodoma, f., jm. místní: i [odoma i Go- morra 204%. sodomitsky, adj.: Lehčejie bude zemi fodomitfkych 1522, sodomsky, adj.: zemi fodomíkey lehéejie bude 176b. Sokrates, m., mudrci 306b. jm. os.: [ocrates i jiní sól, f.: vy ste Íuol zemská 65b. soliti, impf.: Jest-li to, Ze suol zhyne, čím buudu fuolity (lidé) 65b, spadnüti, pf.: hvézdy ... fpadnu s nebe 356%; když svatý duch [pade na syna buožieho 42b. spánie, n.: Tehdy Josef vstav ze [panie 14b. spanlivy, adj.: kak jest jich mysl fpan- lywu nahoru vzbudil 2672. spasenie, n.: salutem 992. spasitedlně, adv.: nového i starého zá- kona znamenie [pallytedlnye vynosi a vykládá (mistr učený) 235b. spasitel, m.: fpafütel tohoto světa, sal- vator 3b. spasiti, pf. Pane, Íípaíf nás, hynemt, salva 112?. [fpaffenye ščedře dáváš, spašovati, impi.: To, což jest na nebi, v sobě schovávaje, a což jest na zemi, to také [pallugie, salvans 162. spâsti v. spadnuti. spati, impf.: Spiete już a odpočiňte 373b, to by zajisté bylo [paty s cizí zenń 3862, spieše, adv., spíše: duom íÍpieffye nezli královstvie zahyne 184%. splákati, impf., smývali: abychom mohli své hřiechy s sebe [plakatý 6%. splésti, pf.: A [[plet{ie korunu z tinie vsadichu na jeho hlavu 375», spolkem, adv.: że nade všemi (polkem buoëi div sé stal 58%; by který lékař inhed [polkem i nemoci zbavil i na tom miestě plně zdravie navrátil 109b. spolu, adv.: jídechu přič všickni (polu 20b. spomähati, impf.: (slyšali sme) jezukrista tapajícím [pomahagice 248%. spravedlně, adv.: aby židové nemuohli Ipraweldnye (sic) řéci 32%, s právem. spravedlnost, f.: (Bude súditi) lidi v svéj [prawedlnofty 294b. spraved(l)ný, adj.: že bieše (Josef) člověk Íprawedlny 14*; vy zjevné ukazujete sé lidem fprawedny 3462. správně v. zprávně. spravovati v. zpvavovati. sprostenstvie, n., prostota: aby svćho pii- rozenie fproftenftwie ukázal skrze toho ptáčka (duch sv.) 42%. sprostně, adv., skromně: (slepci) nepři- stúpili jsú (k jez.) fproftníe, non mo- deste 1382, sprostny, adj., prosty: Iproftney bratřiej srdce oklamävaji, simpliciorum 928; ne piipravenych krmi hledati, ale [prolt- nych 196b; (Mojzies) jmël otce nerovné Íprothnyey[fyeho (sic) sebe 2372. S-prvu v. prvý. srdce, n.: sprostnej bratřiej frdce okla- mávají, corda 92%; bude syn člověčí w frdczy zemé ti dni a tii noci 390b. srdečný, adj.: (mysl), ješto slovo božie . .. I[rdecznym náboženstvím přijímá 221%. srst, f.: rácho z i[yrfti kamelovych 30^. ssáti, impf.: (kak muoze) ta, jenżto jeste u nie (!) děťátko ji fe,... od ného utéci 353%; Z ust dietek, a ješto ještě fuu 321%; any (dietky) ješče ffaachu. 379b.
Strana 378
378 ssédati sé, impf.: skäly fîe z[fedachu 376b; mnohé z nich (skal) velmé fie fedalÿ 21b. sstarati s6, pf., sestdrnouti: když fie fta- raíf, jiny té opáse i povede 144b. sstavovati, impf., sestavovati: kámen ühel- ný dvě sténé vhromadu [ftawuge 328b. sstrkovati, impf.: (svaté muceníky) s skal dolóv vysokych ftrkowali 282, sstúpenie, n., sestoupení: abych byl také předchuodce tvého [[tupenýe (do pekla) 171%. sstúpiti, pf., sestoupili: duch svatý ftupil dolóv 42b. stádo, n.: bieše nedaleko . . . [tado veptóv veliké 117%. stan, m.: učiníme tuto tři (tany 276%. Stanüti, pf. — S/anouti: (Svati) [tanu na pravy ruce králové 369b; (hvézda) tu Íta, nerodieci nikam sé hnáti 205. — Potrvali: kakz tehdy [tane královstvie jeho 1815; kazdé mésto nebo duom proti sobé rozdëlenÿ neftane 181b, za- nikne. starost, f., staroba: w [tarofty dal jsem jí Izáka syna, in senectute 10412. starosta, m.: sebrav všecky [tarofty kněžské 20%; aby tvój [tarofta tvé zbožie věrně a užitecně zpravoval 3598, starý, adj. — Starý: když kto, [tax jsa, počne teprv dobrý býti, senex 247%; Slyšali ste, že jest řečeno ftarím: Ne- zabieš 68b; Proč mlazší tvoji přestupují přikázanie ftar{fich 2512; od kniezat popovych a Itarlfych z lidu 373b; v ftarem zákoné 2b. — Dávný: našeho ftareho neptietele diábla 59. — By- valy: (by Elias jměl) vrátiti všecko v [tar stav 280%. — Aegualis: (nadě- jieše sě Herodes) by mohl ježíš tak [tar bÿti 252. statéiti, impf.: jelikož vaże sila muoż ftatczyty 175b. statek, m. — Podstata: všecek [tatek tvého těla, substantia 101%. — Ma- jetek: uděl jemu svého ftatka 154b. — Dostatek: Neb se nám vidí, by to byl náš nedostatek, v němž náš bližní má svój ftatek 55%. stati, impf.: Kdyz ftogite na modlitvé 10b; Tehdy Ježíš [tallye pred vla- datem 375%. — Siet za velikü věc neltogy 54% atd. státi sé, pf: kdyz f1e která věc proti naší vóli (tane 42b; Tehdy o puol noci [ta [e volánie 361b. stav, m. — Stav: když náš jezukrist byl již w pravém svém [tawie, tak że mohl již mluviti 21%; z těchto tří (tawow (panenského, vdovského, manželského) 221%. — Hranice: jen£ jest moti ftaw ucinil piesek, terminum 112b. — Místo: (kupec) nikdy w jednom ftawíe nestojí a protož vlastně kupec slove 229b. stávati sé, impf." pokusenie trojim ¢inem fie ftawa 472. staviti, impf.: jako by on (jez.) spó tělem nemuohl téch vln [tawity, sedare 113b; aby tiem vécáie zlé (taweno bylo 76b. s. sé: Musi dféve [tawity fie v galilej- skéj zemi 30b. stěna, f.: kámen úhelný dvě [tyenye vhromadu (s)stavuje 328b. stesknuiti, pf.: Jimzto nebezpetenstvim . .. ftek (sic) sobě prorok zavolal k ho- spodinu a fka 230b. stétie, n.: że jeho hlava (Janova) po dlübych časech po ftyety... byla 241. stezka, f.: Připravujte cestu boží a zpra- vte jeho Itezki 30b. stieñ, m.: v zemi (tyenÿe smrtediného 512 ; To jest všecko před ním jako [tyen a jako nic 1062. stieti, pf.: A poslav i [tye Jana v żalari (Herodes) 238b. stinati, impf.: ać naśeho hrdla té&lestny meč neltýna 213%; Golgata, jeśto jest miesto [tynanych hlav 3762. stisknüti, pf.: (tento drak) [ftyfkl mi ruce i prsy i hrdlo 312b. s(t)klenieé, f.: i pfipravichu své [ftkle- nycie 359b; vzemáe své fklenyce t. Stkvieti sé v. sivieti sé. stláti, impf.:: druzí pak rubáchu rozdie z dfievie i [tlachu na cestě 3182. sto, n.: tři (ta a šestdesát dní 495; by ty je (zviefata) ftokrat nutil 284%. stodola, f.: sbéře pšenici w svú ftodolu 31b. stoklasa, f.: (nepfietel) nasál [toklalfy v prostřed pšenice 221b. stôl, m.: vzhrdachu (apoštoli) připrave- ným ftolem a hlad trpiechu 196b. stolicé, f.: Milují (duchovníci) prvé fto- lice ve školách 342%; Kde jsi mistrovu zjevena
378 ssédati sé, impf.: skäly fîe z[fedachu 376b; mnohé z nich (skal) velmé fie fedalÿ 21b. sstarati s6, pf., sestdrnouti: když fie fta- raíf, jiny té opáse i povede 144b. sstavovati, impf., sestavovati: kámen ühel- ný dvě sténé vhromadu [ftawuge 328b. sstrkovati, impf.: (svaté muceníky) s skal dolóv vysokych ftrkowali 282, sstúpenie, n., sestoupení: abych byl také předchuodce tvého [[tupenýe (do pekla) 171%. sstúpiti, pf., sestoupili: duch svatý ftupil dolóv 42b. stádo, n.: bieše nedaleko . . . [tado veptóv veliké 117%. stan, m.: učiníme tuto tři (tany 276%. Stanüti, pf. — S/anouti: (Svati) [tanu na pravy ruce králové 369b; (hvézda) tu Íta, nerodieci nikam sé hnáti 205. — Potrvali: kakz tehdy [tane královstvie jeho 1815; kazdé mésto nebo duom proti sobé rozdëlenÿ neftane 181b, za- nikne. starost, f., staroba: w [tarofty dal jsem jí Izáka syna, in senectute 10412. starosta, m.: sebrav všecky [tarofty kněžské 20%; aby tvój [tarofta tvé zbožie věrně a užitecně zpravoval 3598, starý, adj. — Starý: když kto, [tax jsa, počne teprv dobrý býti, senex 247%; Slyšali ste, že jest řečeno ftarím: Ne- zabieš 68b; Proč mlazší tvoji přestupují přikázanie ftar{fich 2512; od kniezat popovych a Itarlfych z lidu 373b; v ftarem zákoné 2b. — Dávný: našeho ftareho neptietele diábla 59. — By- valy: (by Elias jměl) vrátiti všecko v [tar stav 280%. — Aegualis: (nadě- jieše sě Herodes) by mohl ježíš tak [tar bÿti 252. statéiti, impf.: jelikož vaże sila muoż ftatczyty 175b. statek, m. — Podstata: všecek [tatek tvého těla, substantia 101%. — Ma- jetek: uděl jemu svého ftatka 154b. — Dostatek: Neb se nám vidí, by to byl náš nedostatek, v němž náš bližní má svój ftatek 55%. stati, impf.: Kdyz ftogite na modlitvé 10b; Tehdy Ježíš [tallye pred vla- datem 375%. — Siet za velikü věc neltogy 54% atd. státi sé, pf: kdyz f1e která věc proti naší vóli (tane 42b; Tehdy o puol noci [ta [e volánie 361b. stav, m. — Stav: když náš jezukrist byl již w pravém svém [tawie, tak że mohl již mluviti 21%; z těchto tří (tawow (panenského, vdovského, manželského) 221%. — Hranice: jen£ jest moti ftaw ucinil piesek, terminum 112b. — Místo: (kupec) nikdy w jednom ftawíe nestojí a protož vlastně kupec slove 229b. stávati sé, impf." pokusenie trojim ¢inem fie ftawa 472. staviti, impf.: jako by on (jez.) spó tělem nemuohl téch vln [tawity, sedare 113b; aby tiem vécáie zlé (taweno bylo 76b. s. sé: Musi dféve [tawity fie v galilej- skéj zemi 30b. stěna, f.: kámen úhelný dvě [tyenye vhromadu (s)stavuje 328b. stesknuiti, pf.: Jimzto nebezpetenstvim . .. ftek (sic) sobě prorok zavolal k ho- spodinu a fka 230b. stétie, n.: że jeho hlava (Janova) po dlübych časech po ftyety... byla 241. stezka, f.: Připravujte cestu boží a zpra- vte jeho Itezki 30b. stieñ, m.: v zemi (tyenÿe smrtediného 512 ; To jest všecko před ním jako [tyen a jako nic 1062. stieti, pf.: A poslav i [tye Jana v żalari (Herodes) 238b. stinati, impf.: ać naśeho hrdla té&lestny meč neltýna 213%; Golgata, jeśto jest miesto [tynanych hlav 3762. stisknüti, pf.: (tento drak) [ftyfkl mi ruce i prsy i hrdlo 312b. s(t)klenieé, f.: i pfipravichu své [ftkle- nycie 359b; vzemáe své fklenyce t. Stkvieti sé v. sivieti sé. stláti, impf.:: druzí pak rubáchu rozdie z dfievie i [tlachu na cestě 3182. sto, n.: tři (ta a šestdesát dní 495; by ty je (zviefata) ftokrat nutil 284%. stodola, f.: sbéře pšenici w svú ftodolu 31b. stoklasa, f.: (nepfietel) nasál [toklalfy v prostřed pšenice 221b. stôl, m.: vzhrdachu (apoštoli) připrave- ným ftolem a hlad trpiechu 196b. stolicé, f.: Milují (duchovníci) prvé fto- lice ve školách 342%; Kde jsi mistrovu zjevena
Strana 379
379 ftolczy pfijal 3235; na slovutnych ftolíczíech, super thronos 107b. stonánie, n.: aby uslyšel (syn boží) [to- nanýe jatých včzňóv 1428, stonati, impf.: A my [tonme a plaéme 44b, strach, m.: Počátek všie můúdrosti jest ftrach boží 605; (duchovníci) pro (trach lidský křest ptijimáchu 345; smütichu SÉ ftrachí apostolové 249b. strachovati sé, impf.: proto sé bojímy, protoz fie ftrachuugemy, trepidamus 113b; Ti dobrych skutkuov činiti fie ftrachugi 36062. Strakonôv, adj. possess.: jedna (Cesa1ea) bieše Filipova a druhá bieše Strako- nowa 268%. strana, f. — Strana, kraj: se vsech [tran všeho světa 8; (ježíš) jide do [tran tyrskych a sydonskych 256°. — nebo by oni (fariseové) mohli písmo křivě na svü ftranu vyložiti 183b. — Stránka: znamenaje všecky Ítrany té pověsti 360%; podle hrubéjsie ftrany našeho élovééstvie mluvim, corporis substan- tiam 1632. strasivy, adj. síiva$ny: velmi Itrallywa řeč jest to 297%. straslivy, adj., bdzlivy: Co ste [tralliwi, malé viery 1128, strážč, m., sirážce: ohradichu hrob... ftrazemí 3905; nebiese jim dán ftrazie 143%; jmó andéla, [trazy svého 2892. stráiny, adj. subst., sivdëce: tehdy né- kteří z [traznych přijídechu do města 3915; aby ostiiehali (vinice) a [trazny byli 327%. stred, m.: jako z těsných komórek plá- stóv [tred viď vyvodíme 2482. střédní, adj.: i malým i velikým i [trzied- nym (káže jez.) 141%. střěcha, f.: ktož jest na [trzyelfye, ne- slaz 351%. střěla, f.: (trzela jedovatá inhed to zvieře umoří 62. střětnúti, pf., potkali: abychom (trzietlý jezukrista 233b. stfiebrny, adj. subst.: Tehdy oni ulożichu jemu tfidceti fftrziebrnich 3722. stfieci, impf.: Ktoż je sluha bohatstvie, ten bohatstvie ftrziezie, custodit 83*; ti, jesto s nim biechu ftrzehuce jeżiśe 3778. striehati, impf., ost#ihati: poklad ten kdyż élovék nalezne, schovä jej a ftrzieha jeho 228%. střieleti, impf.: někdy je (mučeníky) stře- lami ftrzeleh 282. stfiezvéti, impf. a pf., vystfízlivéti: jm&li sé polep$iti a ztrzeezwiety od té zlosti 3355; oni (Zidové) z své zlosti nikdy neftrziezwielí 327b. stfiezvy, adj., siízlivy: A ktery, [trziezew jsa, smie ... řéci 79b; buďte ftrzyezwi a bdéte 358b. strkati, impf.: (by) tak tebe chtěl za něco prositi, ..., ale nohami by jej od sebe ftrkal 2562. strójcě, m., správce: abychom toho zbozie Ítroyce byli, ne páni 80b; vece pán vinnice svému [troyczy 3072. strojiti, impf.: (král) proti neptieteli vojnu ftrogi] 3712. stud, m.: pravá bázen buozie v3ecek [tud ven vypuzuje, pudorem 34^. studenieé, f, zimnice: i osta jie (svésti Petrovy) ftudenyce 108b. studenost, f.: to jest přielišného ohně a přielišné (tudeno(lty, frigoris 164%. studený, adj.: za čéši vody [tudene, fri- gidae 54%. — (ježíš) uzře svěst jeho leziece v ftudeney nemoci 1085, v. také studenicé. studnieś, f.: Bude v něm [tudnycze vody tekúcie do věčného života, puteus 61. stüpéjé, f., krocej: neto(l)ko jeho ftu- piegy, ale viece jeho svatosti násle- dujíce, gressus 1122. stupeň, m.: A protož [tupnyewe jsü v téchto hfiesiech 715; vina neméla by Itupnow, by také hřieši jako ftup- nyemy nebyli 70%. stúpiti, pf., Posloupiti: ktož to naplní, ..., ale však jako některý stupeň [tupí 69%. Stvieti sé, stkvieti sé, skvieti sé, impf.: kak z ust blaznovych... taka viera fie fthkwiela, limpida effulsit 1062; Tehdy dobfi buudu fie ffkwiety jako slunce 2792. st(k)vici, adj. z part.: [twucye tovaristvo (svatých), fulgens 107b. stvořenie, n. — Stvoření, tvor: (sv. Maří) jest jeho (tworzenýe, a ona jej urodila, plasmatio 15%; všeliké němé (tworze- nye, creatura 219. — Vzezření, tvar: diáblové u překážení člověčiem biechu
379 ftolczy pfijal 3235; na slovutnych ftolíczíech, super thronos 107b. stonánie, n.: aby uslyšel (syn boží) [to- nanýe jatých včzňóv 1428, stonati, impf.: A my [tonme a plaéme 44b, strach, m.: Počátek všie můúdrosti jest ftrach boží 605; (duchovníci) pro (trach lidský křest ptijimáchu 345; smütichu SÉ ftrachí apostolové 249b. strachovati sé, impf.: proto sé bojímy, protoz fie ftrachuugemy, trepidamus 113b; Ti dobrych skutkuov činiti fie ftrachugi 36062. Strakonôv, adj. possess.: jedna (Cesa1ea) bieše Filipova a druhá bieše Strako- nowa 268%. strana, f. — Strana, kraj: se vsech [tran všeho světa 8; (ježíš) jide do [tran tyrskych a sydonskych 256°. — nebo by oni (fariseové) mohli písmo křivě na svü ftranu vyložiti 183b. — Stránka: znamenaje všecky Ítrany té pověsti 360%; podle hrubéjsie ftrany našeho élovééstvie mluvim, corporis substan- tiam 1632. strasivy, adj. síiva$ny: velmi Itrallywa řeč jest to 297%. straslivy, adj., bdzlivy: Co ste [tralliwi, malé viery 1128, strážč, m., sirážce: ohradichu hrob... ftrazemí 3905; nebiese jim dán ftrazie 143%; jmó andéla, [trazy svého 2892. stráiny, adj. subst., sivdëce: tehdy né- kteří z [traznych přijídechu do města 3915; aby ostiiehali (vinice) a [trazny byli 327%. stred, m.: jako z těsných komórek plá- stóv [tred viď vyvodíme 2482. střédní, adj.: i malým i velikým i [trzied- nym (káže jez.) 141%. střěcha, f.: ktož jest na [trzyelfye, ne- slaz 351%. střěla, f.: (trzela jedovatá inhed to zvieře umoří 62. střětnúti, pf., potkali: abychom (trzietlý jezukrista 233b. stfiebrny, adj. subst.: Tehdy oni ulożichu jemu tfidceti fftrziebrnich 3722. stfieci, impf.: Ktoż je sluha bohatstvie, ten bohatstvie ftrziezie, custodit 83*; ti, jesto s nim biechu ftrzehuce jeżiśe 3778. striehati, impf., ost#ihati: poklad ten kdyż élovék nalezne, schovä jej a ftrzieha jeho 228%. střieleti, impf.: někdy je (mučeníky) stře- lami ftrzeleh 282. stfiezvéti, impf. a pf., vystfízlivéti: jm&li sé polep$iti a ztrzeezwiety od té zlosti 3355; oni (Zidové) z své zlosti nikdy neftrziezwielí 327b. stfiezvy, adj., siízlivy: A ktery, [trziezew jsa, smie ... řéci 79b; buďte ftrzyezwi a bdéte 358b. strkati, impf.: (by) tak tebe chtěl za něco prositi, ..., ale nohami by jej od sebe ftrkal 2562. strójcě, m., správce: abychom toho zbozie Ítroyce byli, ne páni 80b; vece pán vinnice svému [troyczy 3072. strojiti, impf.: (král) proti neptieteli vojnu ftrogi] 3712. stud, m.: pravá bázen buozie v3ecek [tud ven vypuzuje, pudorem 34^. studenieé, f, zimnice: i osta jie (svésti Petrovy) ftudenyce 108b. studenost, f.: to jest přielišného ohně a přielišné (tudeno(lty, frigoris 164%. studený, adj.: za čéši vody [tudene, fri- gidae 54%. — (ježíš) uzře svěst jeho leziece v ftudeney nemoci 1085, v. také studenicé. studnieś, f.: Bude v něm [tudnycze vody tekúcie do věčného života, puteus 61. stüpéjé, f., krocej: neto(l)ko jeho ftu- piegy, ale viece jeho svatosti násle- dujíce, gressus 1122. stupeň, m.: A protož [tupnyewe jsü v téchto hfiesiech 715; vina neméla by Itupnow, by také hřieši jako ftup- nyemy nebyli 70%. stúpiti, pf., Posloupiti: ktož to naplní, ..., ale však jako některý stupeň [tupí 69%. Stvieti sé, stkvieti sé, skvieti sé, impf.: kak z ust blaznovych... taka viera fie fthkwiela, limpida effulsit 1062; Tehdy dobfi buudu fie ffkwiety jako slunce 2792. st(k)vici, adj. z part.: [twucye tovaristvo (svatých), fulgens 107b. stvořenie, n. — Stvoření, tvor: (sv. Maří) jest jeho (tworzenýe, a ona jej urodila, plasmatio 15%; všeliké němé (tworze- nye, creatura 219. — Vzezření, tvar: diáblové u překážení člověčiem biechu
Strana 380
Itwuorzienye měsiecového ostřiehajíce 58%. stvořiti, pf.: Tebú gelt všecko ftwuorzeno, facta sunt 98b. stydéti sé, impf.: [tíd (ie tvá pychü 381%; kdyz élovék ktery .. v najmensi 1zi na- lezen bude, velmi fie toho [tydy 682. stydlivé, adv., necudné: kakzkolivék ni- kdy sé jie (Josef Marie) [tydliwie ne- dotekl 16b. sud, m.: kdyżto w [ud vyvolený přenesen byl, in vas 92b. súd, m.: aby který člověk věrný stál na fuudye pred tiem, jesto kfestan nenie 808. súdeč, m.: má boha [uudczy 2975; pred nohami nemilostivych [uudczý 28%. súdec, m., soudek: ten smrdúcí fuudecz 381b; vzechu olej v svych fuudczich 359b. süditi, impf.: kdyzto tajenstvie lidská hospodin bude fudyty, judicabit 162b; Ze s právem blázni mají fruzeny byty vSickni ti, jesto... 66% za blázny po- kládáni. — pf.: Dokavad, hospodine, nefudyíf a nepomstís na$ie krve nad těmi 232%. — s. sé: tomu, jenż lie chce s tebú fuudyty 75b. súdný, adj.: až do (uudneho dne, ad consummationem saeculi 19?; nebo piíde den fuudnj, iudicii 1632. suchý, adj.: (nečistý duch) chodí po miestech fuchıch 205%, súkenný, adj.: by to (slovo racha) řečeno toliko jako fukenny 70%. sukně, f.: chtě vzieti tvú fukny 75b. sukno, n.: (Nikte) neváivá fukna hrubého v rúcho staré 130%. sûkromé, adv.: (ježíš) jíde odtud na lo- dice na púšči fukromie 242%, svadlivy, adj., hastefivy: na bujnóm koni a [fwadlywem 3198. svadnůúti, pf.: který jest užitek semene, jesto ... zífwadne 160b. svár, m.: přestaňte fwarowe 50b. svařiti, pf.: jed geft [warzila (Zena) 74b. svářiti sě, impf.: (ježto nejsú tiši) vadie sé a [[warzie o zemskćó a o časné zbožie 612; on jest nebyl přišel, aby Le [[warzil s nimi 180%, svatba, f.: když mine [watba 130b. svatbiti s6, impf.: pfed potopu jedli a pili a fwatbili fie 357b. 380 svatebný, adj.: podlé obyčeje [wateb- neho, nuptiarum 17b. svateéni, adj.: w {[wateczny den 371b. svatokrádec, m.: Málo sě zdálo těm ha- nebnym [fwatokradczom té uktiZovati 383b. svatokrádstvo, n.: By kto z nás učinil... [[watokradltwo, sacrilegium 2942, svatost, f.: prevelikd jest jejie [watolt, sanctitas 17°; A to bylo pfiplozenie jeho (watofty, beatitudinis 1033. svatost, f.: uslyśav o f[watolty, de sacra- mento 107%. svaty, adj. — Svaży: [waty Petr, beatus 17%; [[wata Elżbieta, sancta t. — Softec: co myslé$e tento [waty 103%; leć co na oltáf nebo na [[wate polożie 101%. — Posvátný: na tom [(watem miest& 3522; oltáf, jenzto dar I[wat činí 342b. svázati, pf.: aby fwazal onoho .. . diábla ad colligandum 19%; Dféve nez [fwiezie silného 185b. svazovati, impí.: však ja s nim (diáblem) buojiji a jej ffwazugy 185b. svécenie, n.: k jichzto (lidí) fwyeceni posláni jsú apoštoli 66b. svédéiti, impf.: Ne jako tiezice..., ale [wiedcziece, asserentes 1168. svédeéstvje, n.: [wiedecz{twie svatého proroka 5b, svědek, m.: aby v ustech dvü nebo tří Íftwiedkow stálo všecko slovo 2905; aby jich posmievanie bylo fwyedek pravého umřenie 1378. svédomie, n.: nikte dobrým fwiedomym svého pána nemuoZz nenávidéti 83?. svśst, f., ichynf: (jeżiś) uzte [wieft jeho (Petrovu) ležiece v studenéj nemoci 108b. svésti, pf.: Vizte, aby nikte vás neffwedl 348b. svět, m.: vešken (fwıet proti sobě roz- dělen jest, orbis 167%; když sě při- blížilo skončenie tohoto [wyeta, sae- culi 18%; stvořitele všeho fwieta. cun- ctorum 152, svétiti, impf.: Hody svatého Jana [fwie- tiece, celebrantes 238b; kto té knézem Ífwietyl 323b; jedli ch(l)éb ffwíeczeny, consecratum 197b. světle, adv.: Ti véickni jsû [wietle a zjevně o jeho příští mluvili, clare 106b
Itwuorzienye měsiecového ostřiehajíce 58%. stvořiti, pf.: Tebú gelt všecko ftwuorzeno, facta sunt 98b. stydéti sé, impf.: [tíd (ie tvá pychü 381%; kdyz élovék ktery .. v najmensi 1zi na- lezen bude, velmi fie toho [tydy 682. stydlivé, adv., necudné: kakzkolivék ni- kdy sé jie (Josef Marie) [tydliwie ne- dotekl 16b. sud, m.: kdyżto w [ud vyvolený přenesen byl, in vas 92b. súd, m.: aby který člověk věrný stál na fuudye pred tiem, jesto kfestan nenie 808. súdeč, m.: má boha [uudczy 2975; pred nohami nemilostivych [uudczý 28%. súdec, m., soudek: ten smrdúcí fuudecz 381b; vzechu olej v svych fuudczich 359b. süditi, impf.: kdyzto tajenstvie lidská hospodin bude fudyty, judicabit 162b; Ze s právem blázni mají fruzeny byty vSickni ti, jesto... 66% za blázny po- kládáni. — pf.: Dokavad, hospodine, nefudyíf a nepomstís na$ie krve nad těmi 232%. — s. sé: tomu, jenż lie chce s tebú fuudyty 75b. súdný, adj.: až do (uudneho dne, ad consummationem saeculi 19?; nebo piíde den fuudnj, iudicii 1632. suchý, adj.: (nečistý duch) chodí po miestech fuchıch 205%, súkenný, adj.: by to (slovo racha) řečeno toliko jako fukenny 70%. sukně, f.: chtě vzieti tvú fukny 75b. sukno, n.: (Nikte) neváivá fukna hrubého v rúcho staré 130%. sûkromé, adv.: (ježíš) jíde odtud na lo- dice na púšči fukromie 242%, svadlivy, adj., hastefivy: na bujnóm koni a [fwadlywem 3198. svadnůúti, pf.: který jest užitek semene, jesto ... zífwadne 160b. svár, m.: přestaňte fwarowe 50b. svařiti, pf.: jed geft [warzila (Zena) 74b. svářiti sě, impf.: (ježto nejsú tiši) vadie sé a [[warzie o zemskćó a o časné zbožie 612; on jest nebyl přišel, aby Le [[warzil s nimi 180%, svatba, f.: když mine [watba 130b. svatbiti s6, impf.: pfed potopu jedli a pili a fwatbili fie 357b. 380 svatebný, adj.: podlé obyčeje [wateb- neho, nuptiarum 17b. svateéni, adj.: w {[wateczny den 371b. svatokrádec, m.: Málo sě zdálo těm ha- nebnym [fwatokradczom té uktiZovati 383b. svatokrádstvo, n.: By kto z nás učinil... [[watokradltwo, sacrilegium 2942, svatost, f.: prevelikd jest jejie [watolt, sanctitas 17°; A to bylo pfiplozenie jeho (watofty, beatitudinis 1033. svatost, f.: uslyśav o f[watolty, de sacra- mento 107%. svaty, adj. — Svaży: [waty Petr, beatus 17%; [[wata Elżbieta, sancta t. — Softec: co myslé$e tento [waty 103%; leć co na oltáf nebo na [[wate polożie 101%. — Posvátný: na tom [(watem miest& 3522; oltáf, jenzto dar I[wat činí 342b. svázati, pf.: aby fwazal onoho .. . diábla ad colligandum 19%; Dféve nez [fwiezie silného 185b. svazovati, impí.: však ja s nim (diáblem) buojiji a jej ffwazugy 185b. svécenie, n.: k jichzto (lidí) fwyeceni posláni jsú apoštoli 66b. svédéiti, impf.: Ne jako tiezice..., ale [wiedcziece, asserentes 1168. svédeéstvje, n.: [wiedecz{twie svatého proroka 5b, svědek, m.: aby v ustech dvü nebo tří Íftwiedkow stálo všecko slovo 2905; aby jich posmievanie bylo fwyedek pravého umřenie 1378. svédomie, n.: nikte dobrým fwiedomym svého pána nemuoZz nenávidéti 83?. svśst, f., ichynf: (jeżiś) uzte [wieft jeho (Petrovu) ležiece v studenéj nemoci 108b. svésti, pf.: Vizte, aby nikte vás neffwedl 348b. svět, m.: vešken (fwıet proti sobě roz- dělen jest, orbis 167%; když sě při- blížilo skončenie tohoto [wyeta, sae- culi 18%; stvořitele všeho fwieta. cun- ctorum 152, svétiti, impf.: Hody svatého Jana [fwie- tiece, celebrantes 238b; kto té knézem Ífwietyl 323b; jedli ch(l)éb ffwíeczeny, consecratum 197b. světle, adv.: Ti véickni jsû [wietle a zjevně o jeho příští mluvili, clare 106b
Strana 381
světlo, n.: Což vám právi ve tmě, to pravte na [[wíietle, publice 163%. světlost, f.: kdežto je fwietloft, lux 1075; tak jest ze tmy pohanské taká... Ífwietloft vy3la, lumen 106%; zkrze najvySSieho knéze fwyetloft, splendo- rem 101b. světlý, adj.: jest jeden drahý kámen pře- čistý a Ifwietle barvy 229?. SVétsky, adj: (Nedajmy sé oklamati) Zádnému [wíetikemu veselí 24b; od Íwieczke a télestné zádosti 65?. — vy, bratiie mila, jesto ffwietfke rücho no- síte 151%, laické. sviecé, f.: Ani také zajzhüce fwieczí po- stavie ju pod mieru 65b. sviecen, m.: postavie svieci... cen, aby svietila váem 65b. svietiti, impí.: (postavie svieci) na svie- cen, aby Iwietyla vsem 65b; kako svatý Matěj mezi všemi údy svaté cerekve [wiety 129b. — s. sé, svílali: (v sobotu noci) jesto fie fwíety v první hodinu 392b. svině, f.: drahého kamenie neklad'te przied [twinye 85b. svítěženie, n.: po tom fwítyezení 3%. svitéziti, pf., zvitéziti: jenz gelt nad nim hrdinsky [wityezil 32. svitéZovati, impf.: (Puost) nad muocmi diábelskymi [Iwityezygie 2832. svlażiti, pf.: aby mohl svój jazyk Ilzwa- zyty (sic) 188b. svléci, pf.: Sfwleczte s sebe starébo èlo- věka 199%; ffwleczechu s něho plášť 3768, svodič, m., svůdce: vědůúce jej (jez.) spra- vedlneho, ífwuodyczem jej nazývali 3905. svoditi, impf.: mnohé sprostné křesťany s viery ffwodiechu 350?. sv6j, pronom.: kdyZ jsû sé Zidie vrátili do fwe zemé 15; klekaje na ffwu ko- lenû 146%; zidové {{wyma otima vidûce divy 1375. — Hlédaj, kak je pfipra- vuje (jez. farisee) k zífwey známosti 185% poznání sebe; tak muożeś jej upokojiti a k [[wei pfiezni priväbiti 71b. — cizí rodem, ale fwuoy vérü, alacer 1025; A netoliko má (jez.) péti o Ífwich obecné, ale o kazdém oblástné 119b. — každá věc pod nebem má fwoy čas, tempus et tempora 98b; jenž na [wie- sám vie hodné lékařstvie lidskému ná- rodu dáti ffwymí czaífy 602; kazdé (zvieïe) i v jedení i v pití má [fwu mieru 284* atd. svrci, pf.: ktoż bfiemć slużebnosti (wrze s sebe 82b. svrehni, adj.: dva dolejsie (provazy) od- poviedáta dvéma [wrchnyma 232b. svrehované, adv.: feéí svatébo čtenie nikte nemuoż f[[wrchowanye vyloziti 2273. svrehovánie, n., dovršení, dokonalost: ko- nec ne vždy znamenává zhynutie, ale někdy [(wrchowanýe 161%; jenž jest Iwrchowanie nasie svatosti (jez.) 2%; V pokoji jest [wrchowanye, kdežto nenie i zadného protivenstvie 622. svrchovaný, adj., úplný, dokonalý: slovo tvé jest skutek [wrchowany, consum- matum 1045; (jez) t&u ffwrchowane zdravie navrátil 1095; Bud'te [wrcho- wany, jako váš otec nebeský íwrcho- wan jest 9b. S-vreha, s-vrchu, adv.: od néhozto (boha) všeliký dar svrchovaný Ifwrcha Schodí 227^; aby mě voda (fwrchu na sobě nesla 250%. svrženie, n.: andělské dolóv s nebes [fwrzenye 2362, syn, m.: maika jediného [yna, unigeniti 15%; Sedě (jez.) na oslici a na oslatku, na [fynu jejie 319%; aby ani zlata... ani rûcha ani fynow ani pfótal (sic) (nemiloval) 338? déti. — Adj. possess. -óv: syn boží přivodí podobenstvie otcové a [ynowe 90% o otci a synu. Syria, f., jm. země: Syria jest země veliká 57b. Syrofenisa, f., jm. os.: za żenu kananej- sku, ješto jiný evangelista [yrofenylu nazývá 258b. syrský, adj.: Naamana, knieže [fyrz[ke Syriae 99%; (Obvéej jest) fyrfkym a palestinskym lidem Syris 293b; fírfkym jazykem, Punice 82b. sytost, f.: Pak-li sé vám libi fytoft 1795. sytý, adj.: I jechu všichni i bychu fyty 261b. s-zadu, z-zadu, adv., od zadu: když jedna žena nemocná [zaddu sé dotkla jeho podolka 72. sZéci, pf., spdliti: ale plevy feyzzie v uohni 315; (Rímsti) chrám jich (feyzhli 2972.
světlo, n.: Což vám právi ve tmě, to pravte na [[wíietle, publice 163%. světlost, f.: kdežto je fwietloft, lux 1075; tak jest ze tmy pohanské taká... Ífwietloft vy3la, lumen 106%; zkrze najvySSieho knéze fwyetloft, splendo- rem 101b. světlý, adj.: jest jeden drahý kámen pře- čistý a Ifwietle barvy 229?. SVétsky, adj: (Nedajmy sé oklamati) Zádnému [wíetikemu veselí 24b; od Íwieczke a télestné zádosti 65?. — vy, bratiie mila, jesto ffwietfke rücho no- síte 151%, laické. sviecé, f.: Ani také zajzhüce fwieczí po- stavie ju pod mieru 65b. sviecen, m.: postavie svieci... cen, aby svietila váem 65b. svietiti, impí.: (postavie svieci) na svie- cen, aby Iwietyla vsem 65b; kako svatý Matěj mezi všemi údy svaté cerekve [wiety 129b. — s. sé, svílali: (v sobotu noci) jesto fie fwíety v první hodinu 392b. svině, f.: drahého kamenie neklad'te przied [twinye 85b. svítěženie, n.: po tom fwítyezení 3%. svitéziti, pf., zvitéziti: jenz gelt nad nim hrdinsky [wityezil 32. svitéZovati, impf.: (Puost) nad muocmi diábelskymi [Iwityezygie 2832. svlażiti, pf.: aby mohl svój jazyk Ilzwa- zyty (sic) 188b. svléci, pf.: Sfwleczte s sebe starébo èlo- věka 199%; ffwleczechu s něho plášť 3768, svodič, m., svůdce: vědůúce jej (jez.) spra- vedlneho, ífwuodyczem jej nazývali 3905. svoditi, impf.: mnohé sprostné křesťany s viery ffwodiechu 350?. sv6j, pronom.: kdyZ jsû sé Zidie vrátili do fwe zemé 15; klekaje na ffwu ko- lenû 146%; zidové {{wyma otima vidûce divy 1375. — Hlédaj, kak je pfipra- vuje (jez. farisee) k zífwey známosti 185% poznání sebe; tak muożeś jej upokojiti a k [[wei pfiezni priväbiti 71b. — cizí rodem, ale fwuoy vérü, alacer 1025; A netoliko má (jez.) péti o Ífwich obecné, ale o kazdém oblástné 119b. — každá věc pod nebem má fwoy čas, tempus et tempora 98b; jenž na [wie- sám vie hodné lékařstvie lidskému ná- rodu dáti ffwymí czaífy 602; kazdé (zvieïe) i v jedení i v pití má [fwu mieru 284* atd. svrci, pf.: ktoż bfiemć slużebnosti (wrze s sebe 82b. svrehni, adj.: dva dolejsie (provazy) od- poviedáta dvéma [wrchnyma 232b. svrehované, adv.: feéí svatébo čtenie nikte nemuoż f[[wrchowanye vyloziti 2273. svrehovánie, n., dovršení, dokonalost: ko- nec ne vždy znamenává zhynutie, ale někdy [(wrchowanýe 161%; jenž jest Iwrchowanie nasie svatosti (jez.) 2%; V pokoji jest [wrchowanye, kdežto nenie i zadného protivenstvie 622. svrchovaný, adj., úplný, dokonalý: slovo tvé jest skutek [wrchowany, consum- matum 1045; (jez) t&u ffwrchowane zdravie navrátil 1095; Bud'te [wrcho- wany, jako váš otec nebeský íwrcho- wan jest 9b. S-vreha, s-vrchu, adv.: od néhozto (boha) všeliký dar svrchovaný Ifwrcha Schodí 227^; aby mě voda (fwrchu na sobě nesla 250%. svrženie, n.: andělské dolóv s nebes [fwrzenye 2362, syn, m.: maika jediného [yna, unigeniti 15%; Sedě (jez.) na oslici a na oslatku, na [fynu jejie 319%; aby ani zlata... ani rûcha ani fynow ani pfótal (sic) (nemiloval) 338? déti. — Adj. possess. -óv: syn boží přivodí podobenstvie otcové a [ynowe 90% o otci a synu. Syria, f., jm. země: Syria jest země veliká 57b. Syrofenisa, f., jm. os.: za żenu kananej- sku, ješto jiný evangelista [yrofenylu nazývá 258b. syrský, adj.: Naamana, knieže [fyrz[ke Syriae 99%; (Obvéej jest) fyrfkym a palestinskym lidem Syris 293b; fírfkym jazykem, Punice 82b. sytost, f.: Pak-li sé vám libi fytoft 1795. sytý, adj.: I jechu všichni i bychu fyty 261b. s-zadu, z-zadu, adv., od zadu: když jedna žena nemocná [zaddu sé dotkla jeho podolka 72. sZéci, pf., spdliti: ale plevy feyzzie v uohni 315; (Rímsti) chrám jich (feyzhli 2972.
Strana 382
382 sZiehati, impf., spalovati: potom hohnčm (sic) to (obét) zizehagyce 197b. Šalomún, m., jm. os.: David pak král urodil (alomuna 15; Salomon pak urodil Roboama t. — Adj. possess. -óv: usly- Seti mûdrost falomunowu 205%. Séedfé, adv.: spasenie [cziedrzie dâvâs, largiter 998. ščedrost, f.: že který lakomý obrátí sé k ffcziedrofty 273b. ščedrý, adj., hojný: [lczedree potoky krve 385%. ščekati, impf.: (Psi jsú ti) ješto proti vieře křesťankéj (sic) jako ffczekagyce mluvie 882, ščeňátko, n.: ano i [lczienatka jedie z otruskóv 259b, ščenec, m.: otrusky, jesto [cziencz1 jedie 259b; že sě ne ku psóm, ale ([czenczuom přirovnávala (žena) 259%. Ščepán, m., jm. os.: když svatého Sczye- pana kamenováchu 311b. Séestie v. séestie. šest, numer.: od dneénieho dne az do veliky noci [fyelt nedél jest 49b. Sestdesát, numer.: v celém roce nenie viece nez tri sta a [leftdelfat dni 49b, šestý, numer.: V [(ieftem řádu 63b. Šimon, m., jm. os.: onen Sýmon 422%, — Adj. possess. -óv: k otâzani [ymonowu 2358. Sifiti sé, impf.: jichžto pýcha jako dým fie [lyrziellie 180b. Sirokost, f.: (ktiz) jehozto [fyroko[t jest milost 387b. široký, adj.: (mistři) činiechu sobě tka- nice fyroke 344%; [yroké přikázanie o milování 8%. Sirost, f., šíře: (kříž) jehožto [yrolt jest milost 387b. Skafédy, adj.: svého (karzedeho obyčeje nerodili ostati 328%. Škariot, m., jm. os.: Judáš [karíoth 143b, škariotský, adj.: Judáš [cariotíki 146b. škoda, f.: (aby mohli tlačiti) na všecky věci jedovaté bez své [kodí 13b. škoditi, impf.: (žádost) jišto mají (diáblo- vé) fkodyty lidem 119%. Skodné, adv.: zjevní bojové ne tak fkod- nye zkazie zemi jakžto vnitřní 183b. Skodny, adj.: co jest nasí dui f[kodne 7 ?. škola, f.: (Chodieše Ježíš) uče w jich fkolach 56b; abychom sé w [kolu syna buoZieho uvedli 11b. šlechetnost, f.: vase flechetnoft bude zje- vena, virtus 163?. šlechetný, adj. — Ušlechtilý: však viete, že duše jest Ilechetnyellie věc nežli krmě 82%; Slechetnu cestu činí svému hospodinu, jenž své lakomstvie... uhašuje 32b, — Urodny: (hospodin) dal jim (židuom) zákon, zemi [lechetnu a město Jeruzalem 327%. f, enkl.: At bych veliků milost ukázal, ruku chci k tobě ztáhnúti 994; weffkent jsem dluh odpustil, nebos mne prosil 71^; Piieteli, neczynyt ktivdy 3075. — Pane, spas nás, hynemt 112*. — po- vězte méj bratří, zet jsem juž z mrtvých vstal 12b; Mnohot jest ten opustil, . jenz sobé nic neostavil 535. — Zname- najme, kak tie pokora buozie a kak tie naše nepokora 48b atd. táhnüti, impf.: (Petr) nethahl jeho (jez.) v svój duom ..., ale ježiš sám od sebe všel 109%, (z ovoce duchovného) jímžto nevinné tahnu ku padení, trahunt 92%, když juž k smrti tiehnyelfye (bratr), ad extremum veniens 3128. tajenstvie, n.: kdyzto tagenítwie lidská hospodin bude süditi, occulta 102b; praví svaty Jan w tagyenítwí buoZiem a řka 10b. tajiti, impf.: duchovníci židovští skutky syna bozieho tagechu 140b. — t. sé: klasy svýma rukama třeme, abychom klasóm (sic), ješto he jich v nicb tagie, přišli 248%. tajně, adv.: taýnye ji (Marii) od sebe pustiti chtieše (Josef), occulte 16b. tajný, adj.: že nic našich věcí před ho- spodinem tayno nenie, lateat 165*; (ten den i ten tas) chtél tagen a skryt jmieti (syn bozí) 357b. tak, -ž, adv.: andél pokáza sé Josefovi ve sné a tak jemu povédé: 25*; buď tam tak dlüho, aZ ja tobč poviem 25%, (jez) neodpovédé jemu k žádnému slovu, tak že sě vladař velmi podivi 873%, v. také že. — Tak ste nemohli i jednoho času bdieti se mnüá? 373?, coz pak. — Takz i progi, aby . .. 388b. také, -ž, adv. — Také: Petr take... zapřel a řka, guogue 92%; Svatý take
382 sZiehati, impf., spalovati: potom hohnčm (sic) to (obét) zizehagyce 197b. Šalomún, m., jm. os.: David pak král urodil (alomuna 15; Salomon pak urodil Roboama t. — Adj. possess. -óv: usly- Seti mûdrost falomunowu 205%. Séedfé, adv.: spasenie [cziedrzie dâvâs, largiter 998. ščedrost, f.: že který lakomý obrátí sé k ffcziedrofty 273b. ščedrý, adj., hojný: [lczedree potoky krve 385%. ščekati, impf.: (Psi jsú ti) ješto proti vieře křesťankéj (sic) jako ffczekagyce mluvie 882, ščeňátko, n.: ano i [lczienatka jedie z otruskóv 259b, ščenec, m.: otrusky, jesto [cziencz1 jedie 259b; že sě ne ku psóm, ale ([czenczuom přirovnávala (žena) 259%. Ščepán, m., jm. os.: když svatého Sczye- pana kamenováchu 311b. Séestie v. séestie. šest, numer.: od dneénieho dne az do veliky noci [fyelt nedél jest 49b. Sestdesát, numer.: v celém roce nenie viece nez tri sta a [leftdelfat dni 49b, šestý, numer.: V [(ieftem řádu 63b. Šimon, m., jm. os.: onen Sýmon 422%, — Adj. possess. -óv: k otâzani [ymonowu 2358. Sifiti sé, impf.: jichžto pýcha jako dým fie [lyrziellie 180b. Sirokost, f.: (ktiz) jehozto [fyroko[t jest milost 387b. široký, adj.: (mistři) činiechu sobě tka- nice fyroke 344%; [yroké přikázanie o milování 8%. Sirost, f., šíře: (kříž) jehožto [yrolt jest milost 387b. Skafédy, adj.: svého (karzedeho obyčeje nerodili ostati 328%. Škariot, m., jm. os.: Judáš [karíoth 143b, škariotský, adj.: Judáš [cariotíki 146b. škoda, f.: (aby mohli tlačiti) na všecky věci jedovaté bez své [kodí 13b. škoditi, impf.: (žádost) jišto mají (diáblo- vé) fkodyty lidem 119%. Skodné, adv.: zjevní bojové ne tak fkod- nye zkazie zemi jakžto vnitřní 183b. Skodny, adj.: co jest nasí dui f[kodne 7 ?. škola, f.: (Chodieše Ježíš) uče w jich fkolach 56b; abychom sé w [kolu syna buoZieho uvedli 11b. šlechetnost, f.: vase flechetnoft bude zje- vena, virtus 163?. šlechetný, adj. — Ušlechtilý: však viete, že duše jest Ilechetnyellie věc nežli krmě 82%; Slechetnu cestu činí svému hospodinu, jenž své lakomstvie... uhašuje 32b, — Urodny: (hospodin) dal jim (židuom) zákon, zemi [lechetnu a město Jeruzalem 327%. f, enkl.: At bych veliků milost ukázal, ruku chci k tobě ztáhnúti 994; weffkent jsem dluh odpustil, nebos mne prosil 71^; Piieteli, neczynyt ktivdy 3075. — Pane, spas nás, hynemt 112*. — po- vězte méj bratří, zet jsem juž z mrtvých vstal 12b; Mnohot jest ten opustil, . jenz sobé nic neostavil 535. — Zname- najme, kak tie pokora buozie a kak tie naše nepokora 48b atd. táhnüti, impf.: (Petr) nethahl jeho (jez.) v svój duom ..., ale ježiš sám od sebe všel 109%, (z ovoce duchovného) jímžto nevinné tahnu ku padení, trahunt 92%, když juž k smrti tiehnyelfye (bratr), ad extremum veniens 3128. tajenstvie, n.: kdyzto tagenítwie lidská hospodin bude süditi, occulta 102b; praví svaty Jan w tagyenítwí buoZiem a řka 10b. tajiti, impf.: duchovníci židovští skutky syna bozieho tagechu 140b. — t. sé: klasy svýma rukama třeme, abychom klasóm (sic), ješto he jich v nicb tagie, přišli 248%. tajně, adv.: taýnye ji (Marii) od sebe pustiti chtieše (Josef), occulte 16b. tajný, adj.: že nic našich věcí před ho- spodinem tayno nenie, lateat 165*; (ten den i ten tas) chtél tagen a skryt jmieti (syn bozí) 357b. tak, -ž, adv.: andél pokáza sé Josefovi ve sné a tak jemu povédé: 25*; buď tam tak dlüho, aZ ja tobč poviem 25%, (jez) neodpovédé jemu k žádnému slovu, tak že sě vladař velmi podivi 873%, v. také že. — Tak ste nemohli i jednoho času bdieti se mnüá? 373?, coz pak. — Takz i progi, aby . .. 388b. také, -ž, adv. — Také: Petr take... zapřel a řka, guogue 92%; Svatý take
Strana 383
383 Pavel jednoho diáblu poručil 799; by diábel jeho (jez) člověkem neviděl, take by jeho nepoküsal 48b; takez nam vzende světlost věčná, quoque 5b. — Rovněž, podobně: Takez i proti rozkoši . sila mysli držena má býti, simi- liter 114%; Takez v knihách starého zákona... píše se, Tale quid 167*. — lakéž — jakž: jenž (bóh) svým sluncem svietí takez na zlé yakz na dobré 815, v. také jakž. — Zajisté: Rozuméli-li ste tomu všemu? Vecechu jemu: Také 234b; (zena) vece: Take, pane 259%, v. také a. takto, adv.: praví svatý Jan a řka takto 10b. taký, -ž, -to, pronom.: Kto taku věc kdy slýchal 15%; hospodin chválí oči tacie 45%; tacziz jsü ti právé, ješto žebří, jako ti, u nichžto žebří 90%; Já jsem duše takehoto človčka 117b, tamo, -ž, tam, -to, adv.: Tamoz pak syn buoží svú milú... jest uveden 3632; ta vina vám odpuščena nebude ani zde ani tam 188b: diete téjto huote: Jdi tamto, a pójde 279b. tanec, m.: jakž piesen w tanczí zpievají 1798, tâpati, impf., lopili se: slyšali sme lodičku tapagice, periclitantem 2475; Ruce jeho tapah gfuu mirrü &istü 242. tázati, impf.: Tíezmy kaciefóv, Quaera- mus 924; když tebe tvój blizni tiezie o některéj věci 77b; (král) nad svým měštěnínem tyezíe, které by jej právo odsúdilo 371%. — t. sě: Jděte a snažně he tyezte na to dietě 208. tbâti, impf.: avéak jeho, an nás zóve, netbame néâsledovati 53%; abychom netoliko nebezpetenstvi svych hfiechóv tbah 74b. té v. € téci, impf.: (pod horń) z nieżto teczie voda Siloe fluit 163b. teď, adv., hle: Ted ste nynie slyšeli řeč proti bohu 374%. — A tediet (sic) pře- dejde vás do Kalilé 394b, teď. tehdy, -ž, adv. a konj. Tehdy: když sč která věc proti naší vóli stane, tehdí toho zeléme 42b; Tehdí prijide Ježíš z Galilé k Jordanu 38%; (když) nerodili pfijiti na svatbu, tehdyzz jiných i pozval 331%. — Teprve, zmoc- ňuje: když každý jedva sám sě muož posúditi, kakž tehdý muož jiného po- súditi 362%. — Pak: všaks dobré siemě sál na svém poli; odkudž tehdí má stoklasu? 221b. tele, n.: daj nám tuto ovci nebo toto tele 2522. telec, m.: telczy tlustí oblehli mě 2602. télesenstvie, n., i/Zlesnos:: abych umřel hřiecha podle tieleffenftwie 3885. téles(t)né, adv.: ne tyeleltnye leżiece, carnaliter 1075. téles(t)ny, adj.: duše nenie tieleftna, in- corporea 83*; slovo élov&tie a tyeleftne, corporale 162. tělo, n.: z hřiešného tíela sč narodivše 47%; skrze svátost rozumie svatý křest a svaté tielo božie 87b. temnost, f.: opilý den v noc obracuje a světlost w temnolt 284%. temný, adj.: (kdyžto hospodin) osvietí skrytosti temne, tenebrarum 162b. temple, n., svatyně velechrámu: (chlebóv) ješto ustavičně leżiechu w templi na stole 143b. ten, -ż, -f, pronom. — Uhazuje: jakz sé čte v kostelních knihách. V tyech takéž kronikách nalézáme 241; ve všem tom okolí 25%; (Římané město zkazili) Toz jim (židům) syn boží prorokoval a řka 328b, A tyemzt diábel našeho otce ku pýše i přitáhl, když jej k žádosti tě- lestné vzbudil 48%. — V kovvelaci: ktoz prosí, ten vezme 119; kto by byl ten, ješto by chtěl milovati 149%, takový; nic v sobě toho nejměl (jez.), pro něšto by k pokušení povolenie jměl 47b; a toz jest, ješto praví čtenie 196%; tiem viece jmaji lidé boha ctiti, tyem (sic) je viece trp&l protivenstvie 1715. — Vytýká: avšak otec nebeský ten je pase (ptáky) 82%, A pokrščenie duchovné to jest velmi prospčšno 36b, to což jest najvyššie... v človčce, to jest smysl a rozum 62% atd. tento, fb, pronom.: spasitel tohoto svčta 3b: Poďte ke mnč tento nebo oneno 194b, ješto hledají tyemato tčlestnýma očima boha vidčti 61b, ne tyeto uši ani tieto oči, ale ty, ješto jsú od duše 219% — přepokorný sluha tento Jan
383 Pavel jednoho diáblu poručil 799; by diábel jeho (jez) člověkem neviděl, take by jeho nepoküsal 48b; takez nam vzende světlost věčná, quoque 5b. — Rovněž, podobně: Takez i proti rozkoši . sila mysli držena má býti, simi- liter 114%; Takez v knihách starého zákona... píše se, Tale quid 167*. — lakéž — jakž: jenž (bóh) svým sluncem svietí takez na zlé yakz na dobré 815, v. také jakž. — Zajisté: Rozuméli-li ste tomu všemu? Vecechu jemu: Také 234b; (zena) vece: Take, pane 259%, v. také a. takto, adv.: praví svatý Jan a řka takto 10b. taký, -ž, -to, pronom.: Kto taku věc kdy slýchal 15%; hospodin chválí oči tacie 45%; tacziz jsü ti právé, ješto žebří, jako ti, u nichžto žebří 90%; Já jsem duše takehoto človčka 117b, tamo, -ž, tam, -to, adv.: Tamoz pak syn buoží svú milú... jest uveden 3632; ta vina vám odpuščena nebude ani zde ani tam 188b: diete téjto huote: Jdi tamto, a pójde 279b. tanec, m.: jakž piesen w tanczí zpievají 1798, tâpati, impf., lopili se: slyšali sme lodičku tapagice, periclitantem 2475; Ruce jeho tapah gfuu mirrü &istü 242. tázati, impf.: Tíezmy kaciefóv, Quaera- mus 924; když tebe tvój blizni tiezie o některéj věci 77b; (král) nad svým měštěnínem tyezíe, které by jej právo odsúdilo 371%. — t. sě: Jděte a snažně he tyezte na to dietě 208. tbâti, impf.: avéak jeho, an nás zóve, netbame néâsledovati 53%; abychom netoliko nebezpetenstvi svych hfiechóv tbah 74b. té v. € téci, impf.: (pod horń) z nieżto teczie voda Siloe fluit 163b. teď, adv., hle: Ted ste nynie slyšeli řeč proti bohu 374%. — A tediet (sic) pře- dejde vás do Kalilé 394b, teď. tehdy, -ž, adv. a konj. Tehdy: když sč která věc proti naší vóli stane, tehdí toho zeléme 42b; Tehdí prijide Ježíš z Galilé k Jordanu 38%; (když) nerodili pfijiti na svatbu, tehdyzz jiných i pozval 331%. — Teprve, zmoc- ňuje: když každý jedva sám sě muož posúditi, kakž tehdý muož jiného po- súditi 362%. — Pak: všaks dobré siemě sál na svém poli; odkudž tehdí má stoklasu? 221b. tele, n.: daj nám tuto ovci nebo toto tele 2522. telec, m.: telczy tlustí oblehli mě 2602. télesenstvie, n., i/Zlesnos:: abych umřel hřiecha podle tieleffenftwie 3885. téles(t)né, adv.: ne tyeleltnye leżiece, carnaliter 1075. téles(t)ny, adj.: duše nenie tieleftna, in- corporea 83*; slovo élov&tie a tyeleftne, corporale 162. tělo, n.: z hřiešného tíela sč narodivše 47%; skrze svátost rozumie svatý křest a svaté tielo božie 87b. temnost, f.: opilý den v noc obracuje a světlost w temnolt 284%. temný, adj.: (kdyžto hospodin) osvietí skrytosti temne, tenebrarum 162b. temple, n., svatyně velechrámu: (chlebóv) ješto ustavičně leżiechu w templi na stole 143b. ten, -ż, -f, pronom. — Uhazuje: jakz sé čte v kostelních knihách. V tyech takéž kronikách nalézáme 241; ve všem tom okolí 25%; (Římané město zkazili) Toz jim (židům) syn boží prorokoval a řka 328b, A tyemzt diábel našeho otce ku pýše i přitáhl, když jej k žádosti tě- lestné vzbudil 48%. — V kovvelaci: ktoz prosí, ten vezme 119; kto by byl ten, ješto by chtěl milovati 149%, takový; nic v sobě toho nejměl (jez.), pro něšto by k pokušení povolenie jměl 47b; a toz jest, ješto praví čtenie 196%; tiem viece jmaji lidé boha ctiti, tyem (sic) je viece trp&l protivenstvie 1715. — Vytýká: avšak otec nebeský ten je pase (ptáky) 82%, A pokrščenie duchovné to jest velmi prospčšno 36b, to což jest najvyššie... v človčce, to jest smysl a rozum 62% atd. tento, fb, pronom.: spasitel tohoto svčta 3b: Poďte ke mnč tento nebo oneno 194b, ješto hledají tyemato tčlestnýma očima boha vidčti 61b, ne tyeto uši ani tieto oči, ale ty, ješto jsú od duše 219% — přepokorný sluha tento Jan
Strana 384
39%; který jest toto protivník 72b; Tototye puost, jenž já velmi viece volím 50% atd. - tepati, impf.: (vlny) tepiechu na lodičku, irruebant 112b; tepete pěstí nemilostivě 50b. — t. sě: moře nikdy neodpočine, ale vždy fie tepe 230b. "teplota, f., teplo: i žádné teploty v ní (duši) nenie ani milosti ducha svatého 283b. teprv, adv.: Ne tak slušie vétiti, by teprw toho času synu božiemu tajenstvie ne- beské otevřeno bylo 41%. 'tesklivý, adj.: odkud tak tefklywa mod- litba 3822. tesknost, f. — Tíseh: aby tefknoft své duáe ukázal, angustias 103b. — Obtiz: aby vám dlühé vykládanie (sv. étenie) tefknofty neucinilo 307b. těsný, adj.: Jděte skrze tyelína vrata 90b. tessaloničský, adj.: jakž i praví svatý Pavel Tellalonyczfkim 295b. test, m., chán: Jetro, telt Mojziesôv socer 92%. těšiti, impf.: A tiem je (apostoly) tiellye- ffye (jez.) 159b. tetrarcha, m. if., jm. os. i země: Herodes tethrarcha 239? ; Herodes thetrarca (sic) 238%. — každá krajina slula tethrarcha 239b, též, adv., łakć: Aby to, coz usty mlu- vímy, srdcem bychom tez mienili 78?. těžař, těžieř, m., dělník: udělal (hospodář) tiezierzí popadše sluhy jeho, jednoho zbichu 3262. teżeć, adv.: nebo to poslednie (oheň pekelný) velmě tiezce vzní 70%; aby nebyli tiem tyezie stizeni 148%; velmé jest tieffczegie odpověděti sě samého sebe 273%. těžčnie, n.: sluhu, ješto byl léní k tyezeny, na vězenie odsúdil 364b. teżeti, impf.: że sć bal (sluha zly) tiem závazim tiezety 3662. téZko, adv.: Nenie jest tyezko odpovčdčti sě toho, což jmas 2732. těžkost, f.: pro tyezíkoľt postu 133b; pravá milost všecku týezko[t přemáhá 243b. těžký, adj.: nenie to tiefka služba 28b; Židuom, ješto tehdy nevěřili; nebyl (jez.) velmi tiezek, ale mnoho jim 384 prezrel 243); čímž jest tyezílyu ho- spodin nemoc uzdravil 125*. — Lore tyeezkym ženám a dojkám 3512, tě- hotným. Thamar, f., jm. os.: z téj ženy, jéšto jmě thamar bylo 1b. Thateus, Thatěj, m., jm. os.: Tatheus Šimon kanarianký (sic) 143b; Jakub Alfeóv a Thatýey 145b. thesbitský, adj.: Pošli vám Eliáše Tel- bith[keho 178%. Tiberiadis, jm. jezera: nedaleko od jezera tybenadi? 117b, ticho, n.: veliké tycho aby bylo, tran- quillitatem 114b. tichost, f.: A činí (syn bozí) velikü ty- chuoft, tranquilitatem 115b. tichy, adj.: (Josef) jako tychy pius 16b; Co je tyffieho ... syna božieho, 343%. Timotheus, m., jm. os.: Thímothea, vér- ného kfesfana,... nemoci zbavil 150?. tisknûti, impf.: Chudoba mó tyfkne, Paupertate prohibeor 1692. fi$üe, m.: (koruna) tyffycem bodenim . . . jeho blavu ranila 3849; Mój mily jest z mnoho tyíiyczo" vybrany 8*; dva ty[licz vepfóv utonulo 120%; najprvć sé tii tyflycz Żidóv obrótilo 147b; kdož tě nutí k tyllícz kročejí, jdi s ním druhých dva 80b. tisé, adv.: by ten... mohl tak tyffie odpoviedati 183%. tišiti, impf.: klasy rukama trúce jediechu, a tiem tyffiechu své pfrirozenie 196b. Tit(us, m., jm. os: od Tyta a (o)d Vespesiana 2098. tkanicé, f.: dotée sé (žena) tkanyce jeho (jez.) rúcha 13549. tkanička, f.: aby židové na čtyřech úhlech svých pláščóv činili tkanýcekí (sic) malé modré 344%. tkáti, impf.: hedvábie, jímžto pavlaka králova tkana gielt 84%. tlačiti, impf.: (země) jišto nohami tla- czymý 669; dal (jez.) apoštolóm moc, aby mohli tlaczity na hady 13%; du- chovníci židovští skutky syna božieho tajéchu a tlacziechu 140b. thiei, impf.: ktoż tluucze, tomu bude otevřeno 11b. tlustý, adj.: telci tlufty oblelli mé 26092. tma, f.: Což vám právi we tmie, to pravte na svétle, abscondite 1632.
39%; který jest toto protivník 72b; Tototye puost, jenž já velmi viece volím 50% atd. - tepati, impf.: (vlny) tepiechu na lodičku, irruebant 112b; tepete pěstí nemilostivě 50b. — t. sě: moře nikdy neodpočine, ale vždy fie tepe 230b. "teplota, f., teplo: i žádné teploty v ní (duši) nenie ani milosti ducha svatého 283b. teprv, adv.: Ne tak slušie vétiti, by teprw toho času synu božiemu tajenstvie ne- beské otevřeno bylo 41%. 'tesklivý, adj.: odkud tak tefklywa mod- litba 3822. tesknost, f. — Tíseh: aby tefknoft své duáe ukázal, angustias 103b. — Obtiz: aby vám dlühé vykládanie (sv. étenie) tefknofty neucinilo 307b. těsný, adj.: Jděte skrze tyelína vrata 90b. tessaloničský, adj.: jakž i praví svatý Pavel Tellalonyczfkim 295b. test, m., chán: Jetro, telt Mojziesôv socer 92%. těšiti, impf.: A tiem je (apostoly) tiellye- ffye (jez.) 159b. tetrarcha, m. if., jm. os. i země: Herodes tethrarcha 239? ; Herodes thetrarca (sic) 238%. — každá krajina slula tethrarcha 239b, též, adv., łakć: Aby to, coz usty mlu- vímy, srdcem bychom tez mienili 78?. těžař, těžieř, m., dělník: udělal (hospodář) tiezierzí popadše sluhy jeho, jednoho zbichu 3262. teżeć, adv.: nebo to poslednie (oheň pekelný) velmě tiezce vzní 70%; aby nebyli tiem tyezie stizeni 148%; velmé jest tieffczegie odpověděti sě samého sebe 273%. těžčnie, n.: sluhu, ješto byl léní k tyezeny, na vězenie odsúdil 364b. teżeti, impf.: że sć bal (sluha zly) tiem závazim tiezety 3662. téZko, adv.: Nenie jest tyezko odpovčdčti sě toho, což jmas 2732. těžkost, f.: pro tyezíkoľt postu 133b; pravá milost všecku týezko[t přemáhá 243b. těžký, adj.: nenie to tiefka služba 28b; Židuom, ješto tehdy nevěřili; nebyl (jez.) velmi tiezek, ale mnoho jim 384 prezrel 243); čímž jest tyezílyu ho- spodin nemoc uzdravil 125*. — Lore tyeezkym ženám a dojkám 3512, tě- hotným. Thamar, f., jm. os.: z téj ženy, jéšto jmě thamar bylo 1b. Thateus, Thatěj, m., jm. os.: Tatheus Šimon kanarianký (sic) 143b; Jakub Alfeóv a Thatýey 145b. thesbitský, adj.: Pošli vám Eliáše Tel- bith[keho 178%. Tiberiadis, jm. jezera: nedaleko od jezera tybenadi? 117b, ticho, n.: veliké tycho aby bylo, tran- quillitatem 114b. tichost, f.: A činí (syn bozí) velikü ty- chuoft, tranquilitatem 115b. tichy, adj.: (Josef) jako tychy pius 16b; Co je tyffieho ... syna božieho, 343%. Timotheus, m., jm. os.: Thímothea, vér- ného kfesfana,... nemoci zbavil 150?. tisknûti, impf.: Chudoba mó tyfkne, Paupertate prohibeor 1692. fi$üe, m.: (koruna) tyffycem bodenim . . . jeho blavu ranila 3849; Mój mily jest z mnoho tyíiyczo" vybrany 8*; dva ty[licz vepfóv utonulo 120%; najprvć sé tii tyflycz Żidóv obrótilo 147b; kdož tě nutí k tyllícz kročejí, jdi s ním druhých dva 80b. tisé, adv.: by ten... mohl tak tyffie odpoviedati 183%. tišiti, impf.: klasy rukama trúce jediechu, a tiem tyffiechu své pfrirozenie 196b. Tit(us, m., jm. os: od Tyta a (o)d Vespesiana 2098. tkanicé, f.: dotée sé (žena) tkanyce jeho (jez.) rúcha 13549. tkanička, f.: aby židové na čtyřech úhlech svých pláščóv činili tkanýcekí (sic) malé modré 344%. tkáti, impf.: hedvábie, jímžto pavlaka králova tkana gielt 84%. tlačiti, impf.: (země) jišto nohami tla- czymý 669; dal (jez.) apoštolóm moc, aby mohli tlaczity na hady 13%; du- chovníci židovští skutky syna božieho tajéchu a tlacziechu 140b. thiei, impf.: ktoż tluucze, tomu bude otevřeno 11b. tlustý, adj.: telci tlufty oblelli mé 26092. tma, f.: Což vám právi we tmie, to pravte na svétle, abscondite 1632.
Strana 385
385 tobolka, f.: (Nerod'te jmieti) tobolki na cestě 152%. točenie, n.: tento svčt rozličným toczie- nym vždy sč točí 230b. točilivý, adj., er/ivy, neklidny: tento oslik toczyliwy, neposluśny 319b. točiti, impf.: (O člověče) ješče tebú tvá nepokora toczý? 381%. -— t. sé: (bo- hatstvie) velmi jest neustavičné i sem i tam fie toczÿ 220b. 1061$, -to, adv., :otiz: aby je (duchov- níky) lidé nazyvali rabi, tocziff mistry 342%; Galilea tcczizto kolo sé vy- kládá 58b. Tofet, jm. misini: (aby) nebylo nazýváno to miesto Tofet ani bal 1642. tolikóż, adv.: Jelikoż budete tovafisi utrpenie, tolikez budete tovaïisi ve- selé 27b. tolik(o), -ž, adv.: malé bieše číslo svatých apoštolóv proti toliko lidu 142b; ze jediné deset člověkóv dobřích (sic) bylo v tolik městech 207%. — ježíiš tolico řečeno jest jako spasitel 2%; toliko jsú opustili, jelikož požádati mohli 53b; jelikož kázaním polepšije, tolikoz skut- ky pohoršuje (špatný kazatel) 68b. — Omezuje, jen, pouze: nenaleze na něm (fiku) ovoce, jediné listie toliko 321b. — V. také -král. tolikrát v. -krát. toliký, adj.: abychom tohkí 261b. Tóma, m., jm. os.: Zjevil hospodin syna svého... svatému tomýe 1949. Tomáš, m., jm. os.: svaty thomaall po- vědě 12b. tonúti, impf.: A když poče tonuty, za- vola (Petr na mori) 247. tof, adv.: Tot jest mé dietč zvolené 6%, Aj, tot král tvój jde tobč tichý 318%. tovafi$, m.: Jelikož budete towarzilly utrpenie 27b. tovafiśstvie, -o, n.: Andélské towarziftwie 416; stvücie towarziftwo, conjunctio 1075. tověz, adv., /otiž: všecka búře mořská, Towies knieżata... tohoto svóta, id est 115%; racha toliko jest receno towies prázdný 69b. trálivý, adj., trvalý: žádný oheň mezi lidmi nenie věčný aniž také dlúho traliwy 3712. nasytili zástup trám, m.: ano tram jest v tvém oce 85b. tráti, impt., trvati: (že) jich zlé ustavičně tra 2065; to jisté proroctvie bude traty aż na věky 2973. tratiti, pf. (sic): všelikú věc světskú cho- vajíce tratyte a ščedře dávajíce za- chováte 151b, iré у. 170]. třěba, adv.: což trzieba 3742. tfésenie, n.:: budú morové a hladové a trzielfíenye zemye 3495; budá morové a hladové a zemve trzieffenve po mé- stech 348b. tresktánie, n., káráni: skrze to bylo trefktanye... hrdosti nevérnych lidi, increpatio 101b. tresktati, impf., kdvali, vytykali: když který učeník ze zlých žádostí tělest- nych trefkcze 575; Syna božieho trefkczy (duchovníci), proć jeho mlazśi piikazanie starsich prestupuji, arguunt 251b. trest, £., t/tina: hól ze trzíty ucinéná 153b; (jeden z nich) vlozi (hübu) na treeft i dáváse jemu piti 3765. treti, numer.: aby jej trzietyeho mezi se... přijali 2820. — v. také jeden. třetie, adv.: Prvé ..., Druhé ..., Trzie- tye, aby Zidové nemohli... iéci 32*; v. také prvé. třěvie, n., obuv: jehožto já nejsem duo- stojen trziewi nositi 312. trh, m.: jenž na trhý nebo snad do lázní jde 175%. tridséti, -de-, numer.: syn buoží trzí a trzidcety let mezi lidmi prebýval 19b, nic viece než trzidcety a šest dní... ostane 49^, trzidcetech letech 250°, třie, numer.: trzye mladí jinochové 155; trzi jsú vlastnosti přirozené 90b; v. také dva. třieda, f., střída, řada: když svú trziedu vyplniechu (kněžie), v tom pak mě- stečku přebýváchu 318b. triesti s&, impf.: vSickni strachy buudu Пе trzıefty 94%; (země) fie trzaf(la 21b. tfieti, impf.: klasy rukama trucze je- diechu 1965; kdyz vás bude trziety protivenstvie 282b. — t. sé: (trevie), jesto fie vżdy o zemi i o kamenie tru 36b; zástupové ustavičně lie po nich (apostolich) trziechu 196b. nam viece svědkuov 25
385 tobolka, f.: (Nerod'te jmieti) tobolki na cestě 152%. točenie, n.: tento svčt rozličným toczie- nym vždy sč točí 230b. točilivý, adj., er/ivy, neklidny: tento oslik toczyliwy, neposluśny 319b. točiti, impf.: (O člověče) ješče tebú tvá nepokora toczý? 381%. -— t. sé: (bo- hatstvie) velmi jest neustavičné i sem i tam fie toczÿ 220b. 1061$, -to, adv., :otiz: aby je (duchov- níky) lidé nazyvali rabi, tocziff mistry 342%; Galilea tcczizto kolo sé vy- kládá 58b. Tofet, jm. misini: (aby) nebylo nazýváno to miesto Tofet ani bal 1642. tolikóż, adv.: Jelikoż budete tovafisi utrpenie, tolikez budete tovaïisi ve- selé 27b. tolik(o), -ž, adv.: malé bieše číslo svatých apoštolóv proti toliko lidu 142b; ze jediné deset člověkóv dobřích (sic) bylo v tolik městech 207%. — ježíiš tolico řečeno jest jako spasitel 2%; toliko jsú opustili, jelikož požádati mohli 53b; jelikož kázaním polepšije, tolikoz skut- ky pohoršuje (špatný kazatel) 68b. — Omezuje, jen, pouze: nenaleze na něm (fiku) ovoce, jediné listie toliko 321b. — V. také -král. tolikrát v. -krát. toliký, adj.: abychom tohkí 261b. Tóma, m., jm. os.: Zjevil hospodin syna svého... svatému tomýe 1949. Tomáš, m., jm. os.: svaty thomaall po- vědě 12b. tonúti, impf.: A když poče tonuty, za- vola (Petr na mori) 247. tof, adv.: Tot jest mé dietč zvolené 6%, Aj, tot král tvój jde tobč tichý 318%. tovafi$, m.: Jelikož budete towarzilly utrpenie 27b. tovafiśstvie, -o, n.: Andélské towarziftwie 416; stvücie towarziftwo, conjunctio 1075. tověz, adv., /otiž: všecka búře mořská, Towies knieżata... tohoto svóta, id est 115%; racha toliko jest receno towies prázdný 69b. trálivý, adj., trvalý: žádný oheň mezi lidmi nenie věčný aniž také dlúho traliwy 3712. nasytili zástup trám, m.: ano tram jest v tvém oce 85b. tráti, impt., trvati: (že) jich zlé ustavičně tra 2065; to jisté proroctvie bude traty aż na věky 2973. tratiti, pf. (sic): všelikú věc světskú cho- vajíce tratyte a ščedře dávajíce za- chováte 151b, iré у. 170]. třěba, adv.: což trzieba 3742. tfésenie, n.:: budú morové a hladové a trzielfíenye zemye 3495; budá morové a hladové a zemve trzieffenve po mé- stech 348b. tresktánie, n., káráni: skrze to bylo trefktanye... hrdosti nevérnych lidi, increpatio 101b. tresktati, impf., kdvali, vytykali: když který učeník ze zlých žádostí tělest- nych trefkcze 575; Syna božieho trefkczy (duchovníci), proć jeho mlazśi piikazanie starsich prestupuji, arguunt 251b. trest, £., t/tina: hól ze trzíty ucinéná 153b; (jeden z nich) vlozi (hübu) na treeft i dáváse jemu piti 3765. treti, numer.: aby jej trzietyeho mezi se... přijali 2820. — v. také jeden. třetie, adv.: Prvé ..., Druhé ..., Trzie- tye, aby Zidové nemohli... iéci 32*; v. také prvé. třěvie, n., obuv: jehožto já nejsem duo- stojen trziewi nositi 312. trh, m.: jenž na trhý nebo snad do lázní jde 175%. tridséti, -de-, numer.: syn buoží trzí a trzidcety let mezi lidmi prebýval 19b, nic viece než trzidcety a šest dní... ostane 49^, trzidcetech letech 250°, třie, numer.: trzye mladí jinochové 155; trzi jsú vlastnosti přirozené 90b; v. také dva. třieda, f., střída, řada: když svú trziedu vyplniechu (kněžie), v tom pak mě- stečku přebýváchu 318b. triesti s&, impf.: vSickni strachy buudu Пе trzıefty 94%; (země) fie trzaf(la 21b. tfieti, impf.: klasy rukama trucze je- diechu 1965; kdyz vás bude trziety protivenstvie 282b. — t. sé: (trevie), jesto fie vżdy o zemi i o kamenie tru 36b; zástupové ustavičně lie po nich (apostolich) trziechu 196b. nam viece svědkuov 25
Strana 386
386 třikrát v. -král. trnie, n.: Zda kto sbierá f trnye hrozny 91b, trnový, adj.: tvú trnowu korunu. sleduji 387%. trój, numer.: pokušenie trogým činem sé stává 47%; Troy smy zlých lidí (sic) slyšali 240%. — tré, n. z numer.: (kalich umučenie) jenž jsú i tree dietek pily 315%. trojicé, f.: číslo dvanádst, ješto sé skládá ze troyce (sic) a ze čtvernice 143b; Svatéj a nerozdielné trogice... zna- menie 42b, trojnásob, adv.: jako provázek truoyna- ffíob nemuoz sé roztrhnüti, triplicis 292b. trpólivy, adj. — Trpici: (jez.) ukazuje, že pravé člověčie télo má i trpíeliwe, corruptibile 113%. — Trpélivy: milo- srdny jest (hospodin) a trpielywi 2952. trpéti, impf.: svati mučedlríkové ohně, metce... trpielli contra ignem... in, mortem resistentes 19%; kterń smrt má trpiety odsizeny 71%; tvoji zubové irpíe laskominy 383b; diábiové vypu- zenie {rpiechu 149%, byli vypuzováni. — jednoho (pána) buude trpiety a dru- hecho tupiti, patietur 832. .. ná- trúba, f.: před tiem domem, v němž některý člověk byl umřel, truby trú- biechu 136b. trubač, m.: (kdyz jez.) uzte trubacie 135b. tribiti, impf.: trüáby trubyechuv 136b. trubky, f. plur., jm. svátkúv: hody, jesto v starém zákoně sloviechu trubkí 197b. trudný, adj., znavený, smuimý: (zástupy) biechu trudny 1422. trudovatina, f.: by očištěna jeho trudo- watyna, lepra 97b. trudovaty, adj.: v domu Šimona trudo- wateho, leprosi 3715. truchly, adj.: (jez.) pote sé mutiti a trn- chel býti 373%. trvati, impf.: bez néhozto (chleba) člo- věčie pfirozenie nemuoZ trwaty 266?; By byla déle trwala vojna Říman, všickni Zidové byli by zhynuli 353b. trýzniti, impf.: rozličnými mukami nad nimi (mułeniky) triznyli 28%. tržišče, n.: uzře jiné stojiece na trziíty prázdny 307%. tščě, f., ichvné: (prišel jsem rozdčliti) nevčstu proty cztty jejie, adversus socrum 166b. tu, -ž, -to, adv.: Když jest dobrovolen- stvie, tu jest také přiezen 72b; a inhed do Alexandřie poslány (kosti Janovy) ; Tuz nenie i odpočívají 242%; Seďte tuto, azt já dojdu tamto 373%. — až budu stár..., tuzz sé polepsim 359b, tehdy. tučný, adj., úrodný: skála muož sě pro- měniti a obrátiti sé v tucznu zemi 2162. tudieZz, adv., vovnéz: jakz tudieez pravi (hospodin) 61b. tudy, adv., tak: (had) staré kóze zbyvá a tudy sé obnovuje 158?. tuhdy, adv., fak: że tuhdy dojdem ne- beského královstvie, kdyz... 270b; (kdyz sé k tomu roku navráti) chté svého přietele tuhdi prosta učiniti 292%. tülati sé, impf.: (diábel) Tula [ie hledaje, koho by sežral 228%; Mistři a duchov- nici Zidovséi tulachu fie sem i tam po světu 345%. tupiti, impf.: jednoho (pána) bude trpěti a druhého tupity, contemnet 83%, když kto zmladu ... tělestné žádosti tupy 247%. tużiti, impf.: kdyż po nóm (jez.) tuzymy 1342. tvaf, f.: w člověčí twarzý 12%, podobě; němá twarz jej (jez.) ukázala 214, tvor. tvofiti, impf.: kdyż již i ženy nevidí, však v sobě tworzí rozličnú žádost 74b tvrdě, adv.: ne twrdie toho (dani) od něho (Petra) potřebováchu, ale tiše 285b, A my pak twrdye mámy věřiti 13%; avšakž proto muky nezbudete, ale twrzie odsûzeni (budete) 184b. tvrdost, f. — Krutost: Twrdoft prikazanie obměkčije nadějí odplaty, Austerita- tem 168%; (na púšči) twrdoft hladu (jez) trpěl 3808. — Pevnost, tuhost: kaka twrdoft jest učiněna vnitř od boha (v člověku) 62b; túž mieru a túž twrdoft života měla sta oba (Jan a Eliáš) 178%. tvrdý, adj. — Tvrdý, krutý: (srdce židóv jsá twrdffye nezli kamenie 21b; aby syn bozí... nám také nebyl twrd dáti... přicbytek v nebeském králev- ství 297b. — Pevný, tuhý: jakožto zdí velmé twrduu ji (naši duši) obklíčí
386 třikrát v. -král. trnie, n.: Zda kto sbierá f trnye hrozny 91b, trnový, adj.: tvú trnowu korunu. sleduji 387%. trój, numer.: pokušenie trogým činem sé stává 47%; Troy smy zlých lidí (sic) slyšali 240%. — tré, n. z numer.: (kalich umučenie) jenž jsú i tree dietek pily 315%. trojicé, f.: číslo dvanádst, ješto sé skládá ze troyce (sic) a ze čtvernice 143b; Svatéj a nerozdielné trogice... zna- menie 42b, trojnásob, adv.: jako provázek truoyna- ffíob nemuoz sé roztrhnüti, triplicis 292b. trpólivy, adj. — Trpici: (jez.) ukazuje, že pravé člověčie télo má i trpíeliwe, corruptibile 113%. — Trpélivy: milo- srdny jest (hospodin) a trpielywi 2952. trpéti, impf.: svati mučedlríkové ohně, metce... trpielli contra ignem... in, mortem resistentes 19%; kterń smrt má trpiety odsizeny 71%; tvoji zubové irpíe laskominy 383b; diábiové vypu- zenie {rpiechu 149%, byli vypuzováni. — jednoho (pána) buude trpiety a dru- hecho tupiti, patietur 832. .. ná- trúba, f.: před tiem domem, v němž některý člověk byl umřel, truby trú- biechu 136b. trubač, m.: (kdyz jez.) uzte trubacie 135b. tribiti, impf.: trüáby trubyechuv 136b. trubky, f. plur., jm. svátkúv: hody, jesto v starém zákoně sloviechu trubkí 197b. trudný, adj., znavený, smuimý: (zástupy) biechu trudny 1422. trudovatina, f.: by očištěna jeho trudo- watyna, lepra 97b. trudovaty, adj.: v domu Šimona trudo- wateho, leprosi 3715. truchly, adj.: (jez.) pote sé mutiti a trn- chel býti 373%. trvati, impf.: bez néhozto (chleba) člo- věčie pfirozenie nemuoZ trwaty 266?; By byla déle trwala vojna Říman, všickni Zidové byli by zhynuli 353b. trýzniti, impf.: rozličnými mukami nad nimi (mułeniky) triznyli 28%. tržišče, n.: uzře jiné stojiece na trziíty prázdny 307%. tščě, f., ichvné: (prišel jsem rozdčliti) nevčstu proty cztty jejie, adversus socrum 166b. tu, -ž, -to, adv.: Když jest dobrovolen- stvie, tu jest také přiezen 72b; a inhed do Alexandřie poslány (kosti Janovy) ; Tuz nenie i odpočívají 242%; Seďte tuto, azt já dojdu tamto 373%. — až budu stár..., tuzz sé polepsim 359b, tehdy. tučný, adj., úrodný: skála muož sě pro- měniti a obrátiti sé v tucznu zemi 2162. tudieZz, adv., vovnéz: jakz tudieez pravi (hospodin) 61b. tudy, adv., tak: (had) staré kóze zbyvá a tudy sé obnovuje 158?. tuhdy, adv., fak: że tuhdy dojdem ne- beského královstvie, kdyz... 270b; (kdyz sé k tomu roku navráti) chté svého přietele tuhdi prosta učiniti 292%. tülati sé, impf.: (diábel) Tula [ie hledaje, koho by sežral 228%; Mistři a duchov- nici Zidovséi tulachu fie sem i tam po světu 345%. tupiti, impf.: jednoho (pána) bude trpěti a druhého tupity, contemnet 83%, když kto zmladu ... tělestné žádosti tupy 247%. tużiti, impf.: kdyż po nóm (jez.) tuzymy 1342. tvaf, f.: w člověčí twarzý 12%, podobě; němá twarz jej (jez.) ukázala 214, tvor. tvofiti, impf.: kdyż již i ženy nevidí, však v sobě tworzí rozličnú žádost 74b tvrdě, adv.: ne twrdie toho (dani) od něho (Petra) potřebováchu, ale tiše 285b, A my pak twrdye mámy věřiti 13%; avšakž proto muky nezbudete, ale twrzie odsûzeni (budete) 184b. tvrdost, f. — Krutost: Twrdoft prikazanie obměkčije nadějí odplaty, Austerita- tem 168%; (na púšči) twrdoft hladu (jez) trpěl 3808. — Pevnost, tuhost: kaka twrdoft jest učiněna vnitř od boha (v člověku) 62b; túž mieru a túž twrdoft života měla sta oba (Jan a Eliáš) 178%. tvrdý, adj. — Tvrdý, krutý: (srdce židóv jsá twrdffye nezli kamenie 21b; aby syn bozí... nám také nebyl twrd dáti... přicbytek v nebeském králev- ství 297b. — Pevný, tuhý: jakožto zdí velmé twrduu ji (naši duši) obklíčí
Strana 387
387 (pokrséenie) 365; Protož svatý Jan chtě něco twrzlieho učiniti; pás kožený u bedr nosiese 33b. ty, pronom.: Naděje má si ty 618. — V. také -f. tÿkati, impf., sahali: Ktoż tyka se mni v mu mísu, ten mě zradí 372b. Tyr(us), m., jm. místní: Tyrus a Sydon jsû mésta 203%; Tyrowi a Sydonovi lehčejie bude den súdný než vám t.; w tyrzie a v Sydoně 1762. tyrsky, adj.: že by tyrlty a Sydonśti velikú pokoru... byli ukázali Tyrii 203b. tyż, pronom. — Tyż: tymiz Giny od dru” hého člověka jest přemožen (diábel), kterýmiž činy, že prvnieho člověka přemohl, sě chlubieše 48%; kterúž mérü budete měřiti, tuuz vám bude odmě- řeno 67%; Sám syn buoží náprve to učinil, potom pak jiným tezz činiti kázal 26b. — abychom tehoz jednoho člověka i nenávidčli...i milovali 828: od teho za jednoho boha, jenž je stvofil i nebe i zemi 60%. — Zmíněný: (slunce) tehoz času stálo ve tmě 21; Praví opět o nich tyzz svatý Jan 28b atd. u, praep.: (jez.) v ftudnyce... sedieše 112^; jesté jsi v zladkich prífy své matky visal 3795; u [fwateho petra chtieše milost ducha svatého küpiti (Simon) 1105; abychom daróv u ffebe nedržali 101b atd. — «u m. v v. v. ubávati sé, impf. báli se: (mnozí) po svatých cestách počieti [1e choditi vba- wagy 366%. ubiveé, m., vrah: človčka vbýwczi pro- sili (židové), aby jim dán byl 383b, takéž ste vy sč z uotcóv, ješto jsú byli vbywce, narodili vbywcie 346b. ubuditi, pí., vzbuditi: ubudychuu jej a Iküce: Pane, spas nás, hynemt 1122. ubyvati, impf.: jakž měsiece přibývalo neb vbywalo 58%. učástek, m., podíl, účast: jenž (spasitel) svému věrnému poznavači (Petrovi) dal uczaltek svého jména 269b. ucastny, adj.: jmaji jej uciniti vczaltna svého zbozie 1545; abychom nebeských hod mohli... uczaltný býti 27b. uéenie, n.: Cas jest vczenye, doctrinae 98^; pro jich vczienye ptrevrácenie, dogmatum 93b. učeník, m.: evangelisty a uczenýcí, jesto lidi k dobrému učie 95b. — Adj. pos- sess. -óv: jenž dobrým příkladem k lepsiemu jej (bliznieho) obracije, üfad uczyenykowy napl(u)nije 127b. učený, adj.: pozvav těch králóv vcze- nych 20%. — Utenec: Tehdy vczeny, ješto biechu také králi ..., přijídechu 19b. účinek, m., skulek: vczynek uzdravenie dosti ukazoval, Ze jest on pänem nad zákonem 201%; jiejž (duši) jest potře- bie... dobrych vczynkow 1212. učiňenie, n.: podle zlého vczynyenye 237b; Vzpomínaj, kak jsi veliké dolty vezynyenye od nëho (jez.)... přijal 3862. učiniti, pf.: věži vczynyty chvótachu, exstruere 167%; (rúcho) z žínie vczy- nýene 33b; Mezi řečeným a vczynye- nym veliké jest rozdélenie 122P; jesto (apoštolové) gllu jej biskupem vczý- nýli 146%, A coż pak vczynym z Jeżiśe 375b, s Ježíšem ; kde chceś, abychuom tobč vczynyli jiesti veliku noc? 372%. — Abych přijma kázen vczínyl pokánie, poenituissem 98°; By kto z nds vczynil mużobojstvo, commiserit 294%; aż za najmenší hřích dosti uczyníff 73b, v. také dosti. — vezinÿm vás rybáře lid- ské 53%; nercď zapomínati, kakýs byl a kakys vczinyen 100b; Podobno vczi- nyeno gelt kralevstvie nebeské člověku králi 329b. — u. sč: mnohých lidí otec he vozýnil 3%; Matkú syna svého [je uczinyla 159; (aby duse) vczinyla fie nezpósobna k naučení 63%; od šesté hodiny tma fie vezýnýla po všem světu 376b atd. učistiti, pf.: nalezne jej (duch svůj dům) pometlami vczıltyen a okräsen 2052, učiti, impf.: Když syn boží vcziellíe na hoře, docente 97; Však viera nás tomu vczí 41%; učeníci, ješto lidi k dobrému vezie 65b. — u. sč: (Aby) proto [ie vezili (učeníci), aby jiné učiti umčli 67b, 1čm, ješto [1e snažnč vczye 316b. učúti, pf.: Nebo on (jez.) vezil, kdyz jedna žena sě dotkla jeho podolka 7%. 25*
387 (pokrséenie) 365; Protož svatý Jan chtě něco twrzlieho učiniti; pás kožený u bedr nosiese 33b. ty, pronom.: Naděje má si ty 618. — V. také -f. tÿkati, impf., sahali: Ktoż tyka se mni v mu mísu, ten mě zradí 372b. Tyr(us), m., jm. místní: Tyrus a Sydon jsû mésta 203%; Tyrowi a Sydonovi lehčejie bude den súdný než vám t.; w tyrzie a v Sydoně 1762. tyrsky, adj.: že by tyrlty a Sydonśti velikú pokoru... byli ukázali Tyrii 203b. tyż, pronom. — Tyż: tymiz Giny od dru” hého člověka jest přemožen (diábel), kterýmiž činy, že prvnieho člověka přemohl, sě chlubieše 48%; kterúž mérü budete měřiti, tuuz vám bude odmě- řeno 67%; Sám syn buoží náprve to učinil, potom pak jiným tezz činiti kázal 26b. — abychom tehoz jednoho člověka i nenávidčli...i milovali 828: od teho za jednoho boha, jenž je stvofil i nebe i zemi 60%. — Zmíněný: (slunce) tehoz času stálo ve tmě 21; Praví opět o nich tyzz svatý Jan 28b atd. u, praep.: (jez.) v ftudnyce... sedieše 112^; jesté jsi v zladkich prífy své matky visal 3795; u [fwateho petra chtieše milost ducha svatého küpiti (Simon) 1105; abychom daróv u ffebe nedržali 101b atd. — «u m. v v. v. ubávati sé, impf. báli se: (mnozí) po svatých cestách počieti [1e choditi vba- wagy 366%. ubiveé, m., vrah: človčka vbýwczi pro- sili (židové), aby jim dán byl 383b, takéž ste vy sč z uotcóv, ješto jsú byli vbywce, narodili vbywcie 346b. ubuditi, pí., vzbuditi: ubudychuu jej a Iküce: Pane, spas nás, hynemt 1122. ubyvati, impf.: jakž měsiece přibývalo neb vbywalo 58%. učástek, m., podíl, účast: jenž (spasitel) svému věrnému poznavači (Petrovi) dal uczaltek svého jména 269b. ucastny, adj.: jmaji jej uciniti vczaltna svého zbozie 1545; abychom nebeských hod mohli... uczaltný býti 27b. uéenie, n.: Cas jest vczenye, doctrinae 98^; pro jich vczienye ptrevrácenie, dogmatum 93b. učeník, m.: evangelisty a uczenýcí, jesto lidi k dobrému učie 95b. — Adj. pos- sess. -óv: jenž dobrým příkladem k lepsiemu jej (bliznieho) obracije, üfad uczyenykowy napl(u)nije 127b. učený, adj.: pozvav těch králóv vcze- nych 20%. — Utenec: Tehdy vczeny, ješto biechu také králi ..., přijídechu 19b. účinek, m., skulek: vczynek uzdravenie dosti ukazoval, Ze jest on pänem nad zákonem 201%; jiejž (duši) jest potře- bie... dobrych vczynkow 1212. učiňenie, n.: podle zlého vczynyenye 237b; Vzpomínaj, kak jsi veliké dolty vezynyenye od nëho (jez.)... přijal 3862. učiniti, pf.: věži vczynyty chvótachu, exstruere 167%; (rúcho) z žínie vczy- nýene 33b; Mezi řečeným a vczynye- nym veliké jest rozdélenie 122P; jesto (apoštolové) gllu jej biskupem vczý- nýli 146%, A coż pak vczynym z Jeżiśe 375b, s Ježíšem ; kde chceś, abychuom tobč vczynyli jiesti veliku noc? 372%. — Abych přijma kázen vczínyl pokánie, poenituissem 98°; By kto z nds vczynil mużobojstvo, commiserit 294%; aż za najmenší hřích dosti uczyníff 73b, v. také dosti. — vezinÿm vás rybáře lid- ské 53%; nercď zapomínati, kakýs byl a kakys vczinyen 100b; Podobno vczi- nyeno gelt kralevstvie nebeské člověku králi 329b. — u. sč: mnohých lidí otec he vozýnil 3%; Matkú syna svého [je uczinyla 159; (aby duse) vczinyla fie nezpósobna k naučení 63%; od šesté hodiny tma fie vezýnýla po všem světu 376b atd. učistiti, pf.: nalezne jej (duch svůj dům) pometlami vczıltyen a okräsen 2052, učiti, impf.: Když syn boží vcziellíe na hoře, docente 97; Však viera nás tomu vczí 41%; učeníci, ješto lidi k dobrému vezie 65b. — u. sč: (Aby) proto [ie vezili (učeníci), aby jiné učiti umčli 67b, 1čm, ješto [1e snažnč vczye 316b. učúti, pf.: Nebo on (jez.) vezil, kdyz jedna žena sě dotkla jeho podolka 7%. 25*
Strana 388
úd, m.: (člověk rozlé tu krmi) po vdyech, per artus 254b; my pak jezukristovi a svaté cerekve vdowe 45b, udati, pf., Poskytnouli: Vda*te nám va- šeho oleje 359b; vdaýz mi něco své moci 250%. udáti sé, pf.: uda-h (lie, že ji (ovci) na- lezne 287%; v který čas vdalo [ie jim hvězdu viděti 209. udatně, adv.: (to) po všem světu vdatnýe pravte, audacter 163?. udatstvie, n., síla: mysli vdatítwi“ a pýchu 60b; nenávisti vdatítwie 932. udaviti, pi., zahubiti: ti byli by dávno vdaweny, by nad sebú božie pomoci byli neměli 119b. udělánie, n.: hospodář k udyelany své vinnice . . . délniky najimé 3082. udélati, pf.: jenž (múdrý muž) gelt svój duom udyelal na skále 95?. udélávati, impf.: Vach, jenž zkažiješ chrám boží a ve třech dnech jej vdie- lawall 376%. uděliti, pf.: vdíel jemu svého statka 154b. udeřenie, n.: (syn boží) byl hotov v druhé lice uderzenye trpéti 78b. udetiti, pf.: Jeden z nich dřevem uderzil v moie, ligno mari percusso 116*; by smrt na vy vderzila 113b. udicě, f.: Jdi k moři a pusť vdyczy 284b, udieleti, impf.: néktery jest zbozie tohoto světa přijal, a toho má chudým ščedře udyelety 367b. úfalivě, adv., s důvěrou: (mlazší jez.) vfaliw1e přistúpichu a jeho otázachu 226%. úfanie, n., doufání, naděje: abych vám naději dal a ufanye, fiduciam vel con- fidentiam 104%; M¢jte vffanye, jat jsem, nerod'te sé báti 247b. üfati, impf. dowfati, düvéfovali: v té věřím, v té vffam 387*; jeśto vffagice do své pravdy, pravdé bozí poddáni nechtie býti 129%. uhaňenie, n., fohana: v hlase (jest) vha- nýenýe zjevenie 70, projev pohany. uhaněti, pf.: jiní pak, když popadechu sluhy jeho, vhanyechu je 3302. uhaniti, pf., zahanbili: Zes toho nevérného (Jidáše) nechtěl před apoštolským sbo- rem... vhanyty 3815; aby vhanyl silné a zjevil sé malickym 193b. 388 uhańovati, impf., zahanbovali: opět je (farisee) jiným činem vhanyge 189%. uhasiti, pí.: (anděl plamen) krze vodu svatého krščenie vhaffil 41b; Mohl za- jisté syn boží beze všie krmě hlad vhaífyty 2455; hnév hnévem nemuož vhalfen byty 158^; [fem juz vhallen, nebo nejsem żiv v dfievnich hfiesiech 274%. uhašovati, impf.: jenž své lakomstvie tomuto světu sám v sobě vhal(ugie 32b. úhel, m., oh: ten (kámen) jest vložen na prvé miesto vhla 326b; aby židové na čtyřech vhlech svých pláščóv činili tkaničky 3442. ucho, n.: (slovo) we mnohých lidí vlly s¢ nerozdéli, in auribus 162. uchovati, pf.: Tu bude pláč a skfehtinie zubuov, ješto mne i vás rač vchowaty otec, syn, svatý duch 359b. — u. sé: abych fie mohl vchowaty skutkuov télestnych 388?. ujednati sé, pf.: vSak glli [ie z penieze ugednal se mnt 307°, smluvil jsi peniz. ujednavati, impf., stanoviti: Protoz to vgiednawagie syn boží, aby, ktož čte- nie zvěstuje, od čtenie také živ byl, to apoštolóm mluvieše 1532. ujieti, pf.: (jez.) vnide i ugie dievku za ruku 1362. ujiščovati, impf.: jestě jiným činem je (apoštoly) vgyltygie a řka (jez.) 2105. ujiti, pf.: (jez.) ostal živ a ulfyel 262. ukamenovati, pi.: zidové byli by ji vka- menowali, lapidibus occidissent 16b. ukazanie, n., fprojev: (slovo) jeśto już jisté ukazanye, proti komu jest po- védéno, znamenati dává 70b. — (jez.) divóv nečinieše pro své vkazanye, ale pro lidský užitek 237. ukazati, pf. — Ukdzali: (abychom) vka- zalí jiným lidem cestu 6%; že vláštie milosti pln byl vkazan (Petr) 269%. — u. sé: (hospodin) pokorné [ie vkazal 38b; (lišky) v jeskyniech sé kryjí, a když fie vkazy, nikdy pfíiemü cestü nejdú 110b. —— Napomenowli, polre- stati: A on (jez) vstav ukaza větry a mofe, imperabat 115%; ać by ty od sebe udeřil, zda proto ukazell toho, jenż te tepe? 78b.
úd, m.: (člověk rozlé tu krmi) po vdyech, per artus 254b; my pak jezukristovi a svaté cerekve vdowe 45b, udati, pf., Poskytnouli: Vda*te nám va- šeho oleje 359b; vdaýz mi něco své moci 250%. udáti sé, pf.: uda-h (lie, že ji (ovci) na- lezne 287%; v který čas vdalo [ie jim hvězdu viděti 209. udatně, adv.: (to) po všem světu vdatnýe pravte, audacter 163?. udatstvie, n., síla: mysli vdatítwi“ a pýchu 60b; nenávisti vdatítwie 932. udaviti, pi., zahubiti: ti byli by dávno vdaweny, by nad sebú božie pomoci byli neměli 119b. udělánie, n.: hospodář k udyelany své vinnice . . . délniky najimé 3082. udélati, pf.: jenž (múdrý muž) gelt svój duom udyelal na skále 95?. udélávati, impf.: Vach, jenž zkažiješ chrám boží a ve třech dnech jej vdie- lawall 376%. uděliti, pf.: vdíel jemu svého statka 154b. udeřenie, n.: (syn boží) byl hotov v druhé lice uderzenye trpéti 78b. udetiti, pf.: Jeden z nich dřevem uderzil v moie, ligno mari percusso 116*; by smrt na vy vderzila 113b. udicě, f.: Jdi k moři a pusť vdyczy 284b, udieleti, impf.: néktery jest zbozie tohoto světa přijal, a toho má chudým ščedře udyelety 367b. úfalivě, adv., s důvěrou: (mlazší jez.) vfaliw1e přistúpichu a jeho otázachu 226%. úfanie, n., doufání, naděje: abych vám naději dal a ufanye, fiduciam vel con- fidentiam 104%; M¢jte vffanye, jat jsem, nerod'te sé báti 247b. üfati, impf. dowfati, düvéfovali: v té věřím, v té vffam 387*; jeśto vffagice do své pravdy, pravdé bozí poddáni nechtie býti 129%. uhaňenie, n., fohana: v hlase (jest) vha- nýenýe zjevenie 70, projev pohany. uhaněti, pf.: jiní pak, když popadechu sluhy jeho, vhanyechu je 3302. uhaniti, pf., zahanbili: Zes toho nevérného (Jidáše) nechtěl před apoštolským sbo- rem... vhanyty 3815; aby vhanyl silné a zjevil sé malickym 193b. 388 uhańovati, impf., zahanbovali: opět je (farisee) jiným činem vhanyge 189%. uhasiti, pí.: (anděl plamen) krze vodu svatého krščenie vhaffil 41b; Mohl za- jisté syn boží beze všie krmě hlad vhaífyty 2455; hnév hnévem nemuož vhalfen byty 158^; [fem juz vhallen, nebo nejsem żiv v dfievnich hfiesiech 274%. uhašovati, impf.: jenž své lakomstvie tomuto světu sám v sobě vhal(ugie 32b. úhel, m., oh: ten (kámen) jest vložen na prvé miesto vhla 326b; aby židové na čtyřech vhlech svých pláščóv činili tkaničky 3442. ucho, n.: (slovo) we mnohých lidí vlly s¢ nerozdéli, in auribus 162. uchovati, pf.: Tu bude pláč a skfehtinie zubuov, ješto mne i vás rač vchowaty otec, syn, svatý duch 359b. — u. sé: abych fie mohl vchowaty skutkuov télestnych 388?. ujednati sé, pf.: vSak glli [ie z penieze ugednal se mnt 307°, smluvil jsi peniz. ujednavati, impf., stanoviti: Protoz to vgiednawagie syn boží, aby, ktož čte- nie zvěstuje, od čtenie také živ byl, to apoštolóm mluvieše 1532. ujieti, pf.: (jez.) vnide i ugie dievku za ruku 1362. ujiščovati, impf.: jestě jiným činem je (apoštoly) vgyltygie a řka (jez.) 2105. ujiti, pf.: (jez.) ostal živ a ulfyel 262. ukamenovati, pi.: zidové byli by ji vka- menowali, lapidibus occidissent 16b. ukazanie, n., fprojev: (slovo) jeśto już jisté ukazanye, proti komu jest po- védéno, znamenati dává 70b. — (jez.) divóv nečinieše pro své vkazanye, ale pro lidský užitek 237. ukazati, pf. — Ukdzali: (abychom) vka- zalí jiným lidem cestu 6%; že vláštie milosti pln byl vkazan (Petr) 269%. — u. sé: (hospodin) pokorné [ie vkazal 38b; (lišky) v jeskyniech sé kryjí, a když fie vkazy, nikdy pfíiemü cestü nejdú 110b. —— Napomenowli, polre- stati: A on (jez) vstav ukaza větry a mofe, imperabat 115%; ać by ty od sebe udeřil, zda proto ukazell toho, jenż te tepe? 78b.
Strana 389
389 ukazovati, impf.: Která sta dva bratry, ukazugíe, ostendit 82b; (Herodes) vka- zowaſííe na obličeji smutek 241a. ukojiti, pf.: hněvem hněvu nemuožeš ukogýty 78b. ukradenie, n.: za lež jeho vkradenye (jez. z hrobu) dáno střiebro 396b. ukradnúti, pf.: což jsi jako ukradna schoval 174b. ukrásti, pf.: což vídie, vkralty . . . svému bližniemu chtie 55b. ukrátiti, pf.: by nebyli vkratczeny (sic) dnové 351a. ukřižovánie, n.: před mým vkrzýzo- wanym 188a. ukřižovati, impf.: Vecechu všichni: Vkrzy- zyg jej 375b. ukryti sě, pf.: aby mohl (holúbek) streň jestřába ... viděti a tak ííe jeho vkrytý 44b. ulicě, f.: Vyndi rúče w ulyczye a v kúty města 228b. ulomiti, pf.: Vlom lačnému svého chleba 50а. uloviti, pf.: lid, jenž je byl drábel . . . jal a vlowil 203b. ulovovati, impf.: všecky lidi ... tento nevod . .. sbierá a vlowugie 231a. uložiti, pf.: Tehdy oni vlozíchu jemu (Jidášovi) třidcetí střiebrných 372a. um, m., rozum, mysl: Takým strachem byli se lekli (mlazší), že byli jako z uma vystúpili, animo 113a. umdliti, pf., zeslabiti: cresař, chtě krá- lovstvíe židovské vmdlity, rozdělil je ve čtyři krajiny 239b. uměle, adv., dovedně: neb o budúciem životě ... tak vmiele mluvieše (jez.) 337b. umělý, adj., znalý, dovedný: že jsú byli velmě vmíelíj v zákoně (proroci) 347b. uměnie, n., znalost, dovednost: ješto sě chlubiechu bez dobrých skutkóv božím vmíeným, habere scientiam Domini 93b; pln svatého písma vmýeníe 22a; Vmíenye nadýmá 60b. umenšovati, impf.: Nepřičínějte, praví, nic k slovóm, ještoť já vám dávám, ani také co vmenſuýte 252a. uměte(d)lnost, f., znalost, vědomost: když žádosti tělestné člověka přemohú, inhed wmýetedlnoſt spravedlnosti při- rozené usne 57a. uměti, impf.: když vy, jsúce zlí, vmlete dobré svým synóm dávati 86a; Blúdíte nevmiegice písma 337a. umierati, impf.: kdyžto on (jez.) vmíeral 21b. umořenie, n.: Myrra vmorzieny žáduosti tělestné znamenává 24a. umořiti, pf.: když gífuu (židové) syna božieho .. . na kříž vzbili i vmorzyl 329а. umořovati, impf.: (praví) o každém o tom, ješto žáduosti tělestné vmorzigie 24a. umřěnie, n.: aby jich posmievame bylo svědek pravého vmrzieyne 137a. umřieti, pf.: když on byl vmrziel 21b; jíde všecko stádo mecíce sě v moře i vmrzíechuu (v) vodě 117b; víera bez skutkóv vmrzela geft 270a; (učiň) abych vmrzel hřiecha 388b. — (vzkřie- šená dievka jest) duše každá zlým myšlením neb žádostí vmrziena (sic) 137а, umrtvená. umrlý, adj.: (jez.) Dazaře vmrleho z mrtvých vzkřiesil 9b; Obuv z koží vmrlich zvieřat jest učiněna 153b; z jichžto břicha plovú vody vmrle 95b. — subst.: nechať vmrlí své vmrle pohřebují 108b. umučenie, n.: na buožiem vmuczieny, in Passione 92a. umučiti, pf.: nepřátel nejmámy, ješto by nás vmuczylí 213a. úmysl, m.: Aniť váží (bóh), mnoholi, ale kterým vmýfílem kto co ofěruje 54a; trem umýllem tu pomstu čiň jako otec nad svým detětem 79a; toť nás často od dobrého vmýlla řeč odvracije 212b; jde z umýlla na některé miesto, aby mohl ženu viděti 74a, úmyslně. umysliti, pf., pomyslili, povážiti: Často zajisté něco dobrého učiniti vmylíme 212b; najprvé mámy vmýlítý, když koho chcem súditi, jest-li týž hřiech na našem svědomí 86b. umyti, pf.: když se postíš ..., vmyg svój obličej, ablue 90b. — u. sě: nejlesti chleba, až by ſie jeliž vmýlí 252a. umývanie, n.: zjevnú čistotú — jakožto vmywaným rukú — svého boha ctiechu 252b. umývati, impí.: (mlazší jez.) neumywagy rukú, když chléb jedie 251a.
389 ukazovati, impf.: Která sta dva bratry, ukazugíe, ostendit 82b; (Herodes) vka- zowaſííe na obličeji smutek 241a. ukojiti, pf.: hněvem hněvu nemuožeš ukogýty 78b. ukradenie, n.: za lež jeho vkradenye (jez. z hrobu) dáno střiebro 396b. ukradnúti, pf.: což jsi jako ukradna schoval 174b. ukrásti, pf.: což vídie, vkralty . . . svému bližniemu chtie 55b. ukrátiti, pf.: by nebyli vkratczeny (sic) dnové 351a. ukřižovánie, n.: před mým vkrzýzo- wanym 188a. ukřižovati, impf.: Vecechu všichni: Vkrzy- zyg jej 375b. ukryti sě, pf.: aby mohl (holúbek) streň jestřába ... viděti a tak ííe jeho vkrytý 44b. ulicě, f.: Vyndi rúče w ulyczye a v kúty města 228b. ulomiti, pf.: Vlom lačnému svého chleba 50а. uloviti, pf.: lid, jenž je byl drábel . . . jal a vlowil 203b. ulovovati, impf.: všecky lidi ... tento nevod . .. sbierá a vlowugie 231a. uložiti, pf.: Tehdy oni vlozíchu jemu (Jidášovi) třidcetí střiebrných 372a. um, m., rozum, mysl: Takým strachem byli se lekli (mlazší), že byli jako z uma vystúpili, animo 113a. umdliti, pf., zeslabiti: cresař, chtě krá- lovstvíe židovské vmdlity, rozdělil je ve čtyři krajiny 239b. uměle, adv., dovedně: neb o budúciem životě ... tak vmiele mluvieše (jez.) 337b. umělý, adj., znalý, dovedný: že jsú byli velmě vmíelíj v zákoně (proroci) 347b. uměnie, n., znalost, dovednost: ješto sě chlubiechu bez dobrých skutkóv božím vmíeným, habere scientiam Domini 93b; pln svatého písma vmýeníe 22a; Vmíenye nadýmá 60b. umenšovati, impf.: Nepřičínějte, praví, nic k slovóm, ještoť já vám dávám, ani také co vmenſuýte 252a. uměte(d)lnost, f., znalost, vědomost: když žádosti tělestné člověka přemohú, inhed wmýetedlnoſt spravedlnosti při- rozené usne 57a. uměti, impf.: když vy, jsúce zlí, vmlete dobré svým synóm dávati 86a; Blúdíte nevmiegice písma 337a. umierati, impf.: kdyžto on (jez.) vmíeral 21b. umořenie, n.: Myrra vmorzieny žáduosti tělestné znamenává 24a. umořiti, pf.: když gífuu (židové) syna božieho .. . na kříž vzbili i vmorzyl 329а. umořovati, impf.: (praví) o každém o tom, ješto žáduosti tělestné vmorzigie 24a. umřěnie, n.: aby jich posmievame bylo svědek pravého vmrzieyne 137a. umřieti, pf.: když on byl vmrziel 21b; jíde všecko stádo mecíce sě v moře i vmrzíechuu (v) vodě 117b; víera bez skutkóv vmrzela geft 270a; (učiň) abych vmrzel hřiecha 388b. — (vzkřie- šená dievka jest) duše každá zlým myšlením neb žádostí vmrziena (sic) 137а, umrtvená. umrlý, adj.: (jez.) Dazaře vmrleho z mrtvých vzkřiesil 9b; Obuv z koží vmrlich zvieřat jest učiněna 153b; z jichžto břicha plovú vody vmrle 95b. — subst.: nechať vmrlí své vmrle pohřebují 108b. umučenie, n.: na buožiem vmuczieny, in Passione 92a. umučiti, pf.: nepřátel nejmámy, ješto by nás vmuczylí 213a. úmysl, m.: Aniť váží (bóh), mnoholi, ale kterým vmýfílem kto co ofěruje 54a; trem umýllem tu pomstu čiň jako otec nad svým detětem 79a; toť nás často od dobrého vmýlla řeč odvracije 212b; jde z umýlla na některé miesto, aby mohl ženu viděti 74a, úmyslně. umysliti, pf., pomyslili, povážiti: Často zajisté něco dobrého učiniti vmylíme 212b; najprvé mámy vmýlítý, když koho chcem súditi, jest-li týž hřiech na našem svědomí 86b. umyti, pf.: když se postíš ..., vmyg svój obličej, ablue 90b. — u. sě: nejlesti chleba, až by ſie jeliž vmýlí 252a. umývanie, n.: zjevnú čistotú — jakožto vmywaným rukú — svého boha ctiechu 252b. umývati, impí.: (mlazší jez.) neumywagy rukú, když chléb jedie 251a.
Strana 390
390 upadati, impf.: sami v sobě máme, pro něšto v pokušenie wpadame 47%. upadnüti, pf.: povede-li slepec slepce, oba v duol wpadneta 251b. upadovati, impf.: ti, jesto odcházejí od jezukrista, wpadugi, u véécny ohen 371%. upamatovati, pf.: aby je (apoštoly) upa- matowalı (sic, jez.), aby pomněli zna- menie 266b. upásti, pf.: v takü nemüdrost byell/íe lid Zidovsky wpadl, venerat 163b. úplně, adv.: że nikte nemuoz k jich (svatćho ćtenie) vysokosti wplnye do- sieci 2272; Zle vuole lidské wplnye ukazati nemuożem 300b, upokojiti, pf.: (nemohl jsi mieti) kolébky, ješto by byla tvé dětenstvie vpokogyla 3792; Prokletá jich zlost, že... ani milosrdným skutkem mohla vpoko- giena bytý 383%. upfiemo, adv., přímo: syn bozi jim (du- chovníkům) wprziemo odpovědě, že jeho v ničem popásti nemoziechu 338?. upriemy, adj., p/imy, upřímný: Nebo oko holübkove a vpprzieme hospodın ... velmi chválí 449. u-prvé, adv., v. prvé. úřad, m.: vrzad proročí jest budúci včc zvěstovati 211%. uradovati sé, pf., zavadovati se: uslySavse to pohani vradowachu lie 3332, úraz, m. — Uraz: (abychom) nikohého v potupě nejměli pro vraz jeho těla, propter corporis laesionem 99b. — Uvážka: My když kterú křivdů nebo kterym vraze budeme rozhnévám 48b. uraziti, pf. — Udefiti, wskoditi: (svině oprüce sé) vrazie vás 85b; oheü jich (tří jinochů v peci) v ničem neurazyl, non laedebat 15°, — Uraziti: (hlas ne- libosti) jímž geft vrazen ten, ješto na něho sě hněváš 70b. uražovati, impf.: Usty svými nebo nehty neurazuyme 442. určený, adj. z part., určitý, rozhodný: jedinú jemu (diáblu) odpovčdčvše, v urcení boj s ním jsmy vstúpili 73%. uřězati, pf.: Pak-li tvá ruka pravá po- horšuje tebe, urziez ju a vrz od sebe 72%. Uriáš, m., jm. os.: kdyzto byl vriallie zabil (David) Uria interfecto 922. uroditi, pf.: (aby) vrodyla syna. generaret 15b; Abraham vrodyl Izáka, genuit 12. urozenie, n., vod: Co pomuož tomu, jehozto poskvrniji zli nravi, vrozenye vysoké? 354%. urozovati sě, impf.: (mnoho chudých) v téj zemi [ie vrozugie 23b, urozuméti, pf., porozuméti, pochopiti: Přišel tě tobě (král), vrozumiel-h, aby tě spasil 319%; aniž také vrozumieh (apoštolové). .. ješče nebyli tak svrcho- vámi 2629. usaditi sě, pf.: na némzto (starém zákoně) hospodin svú milostí najprvé [ie byl vľadyl 319b. usdravenie, uzdravenie, n.: jeden z tčch, jesto vzIdrawenye hledáchu, curam 98". usdraviti, uzdraviti, pf.: (jez) du$e a srdce vzdrawil, animas curavit, corda sanavit 985; kdyz tvuoj mlazsí... uťal ucho, ty svým dotéením jej uzdrawi 383% (jediný doklad 2. os. sg. aoristu). usdravovati, uzdravovati, impf.: vzdra- uvgy ránu, curo 1002. uschly, adj.: naht člověk, jenž mějieše ruku vifchlu 1992. uschnili, pf.: I ulchnu inhed dievo fikovć 321b. úsilé, n.: beze všie práce, beze všeho ullile 415; (kazdy kazatel) za své uffyle od boha odplatu bude jmieti 155b. usilny, adj., silny, urpuiny: ze jest byl velmé vfilen a protiven z1duom (Jakub), durus 276b, usilovati, impf., namdhali se, usilovali: vifilowaty a délati mámy, abychom. mohli mieti potřebu 84; (pohané) za svój věčný život vílylowaty zameškali 308b. usly$éti, pf.: usi hluchych víflyfhe 140%, Kdyz vífhífye jnoch ta slova, jíde pryé smuten 3045; ve vsem buudete vífhíffany 132. usnüti, pf.: A když meška ženich, vlínu- chu všecky (panny) 3612. usta, n. plur.: když ty uft neotevre$, os 101%, Nebo praví on svými svatými vitmy 112. ustánie, n.: ponesu bez vítanye kříž tvój po tobé 387b. ustati, pf., unaviłi se: jakożto 1 u studnice uftaw z cesty sediesé (jez.), lassus vel
390 upadati, impf.: sami v sobě máme, pro něšto v pokušenie wpadame 47%. upadnüti, pf.: povede-li slepec slepce, oba v duol wpadneta 251b. upadovati, impf.: ti, jesto odcházejí od jezukrista, wpadugi, u véécny ohen 371%. upamatovati, pf.: aby je (apoštoly) upa- matowalı (sic, jez.), aby pomněli zna- menie 266b. upásti, pf.: v takü nemüdrost byell/íe lid Zidovsky wpadl, venerat 163b. úplně, adv.: że nikte nemuoz k jich (svatćho ćtenie) vysokosti wplnye do- sieci 2272; Zle vuole lidské wplnye ukazati nemuożem 300b, upokojiti, pf.: (nemohl jsi mieti) kolébky, ješto by byla tvé dětenstvie vpokogyla 3792; Prokletá jich zlost, že... ani milosrdným skutkem mohla vpoko- giena bytý 383%. upfiemo, adv., přímo: syn bozi jim (du- chovníkům) wprziemo odpovědě, že jeho v ničem popásti nemoziechu 338?. upriemy, adj., p/imy, upřímný: Nebo oko holübkove a vpprzieme hospodın ... velmi chválí 449. u-prvé, adv., v. prvé. úřad, m.: vrzad proročí jest budúci včc zvěstovati 211%. uradovati sé, pf., zavadovati se: uslySavse to pohani vradowachu lie 3332, úraz, m. — Uraz: (abychom) nikohého v potupě nejměli pro vraz jeho těla, propter corporis laesionem 99b. — Uvážka: My když kterú křivdů nebo kterym vraze budeme rozhnévám 48b. uraziti, pf. — Udefiti, wskoditi: (svině oprüce sé) vrazie vás 85b; oheü jich (tří jinochů v peci) v ničem neurazyl, non laedebat 15°, — Uraziti: (hlas ne- libosti) jímž geft vrazen ten, ješto na něho sě hněváš 70b. uražovati, impf.: Usty svými nebo nehty neurazuyme 442. určený, adj. z part., určitý, rozhodný: jedinú jemu (diáblu) odpovčdčvše, v urcení boj s ním jsmy vstúpili 73%. uřězati, pf.: Pak-li tvá ruka pravá po- horšuje tebe, urziez ju a vrz od sebe 72%. Uriáš, m., jm. os.: kdyzto byl vriallie zabil (David) Uria interfecto 922. uroditi, pf.: (aby) vrodyla syna. generaret 15b; Abraham vrodyl Izáka, genuit 12. urozenie, n., vod: Co pomuož tomu, jehozto poskvrniji zli nravi, vrozenye vysoké? 354%. urozovati sě, impf.: (mnoho chudých) v téj zemi [ie vrozugie 23b, urozuméti, pf., porozuméti, pochopiti: Přišel tě tobě (král), vrozumiel-h, aby tě spasil 319%; aniž také vrozumieh (apoštolové). .. ješče nebyli tak svrcho- vámi 2629. usaditi sě, pf.: na némzto (starém zákoně) hospodin svú milostí najprvé [ie byl vľadyl 319b. usdravenie, uzdravenie, n.: jeden z tčch, jesto vzIdrawenye hledáchu, curam 98". usdraviti, uzdraviti, pf.: (jez) du$e a srdce vzdrawil, animas curavit, corda sanavit 985; kdyz tvuoj mlazsí... uťal ucho, ty svým dotéením jej uzdrawi 383% (jediný doklad 2. os. sg. aoristu). usdravovati, uzdravovati, impf.: vzdra- uvgy ránu, curo 1002. uschly, adj.: naht člověk, jenž mějieše ruku vifchlu 1992. uschnili, pf.: I ulchnu inhed dievo fikovć 321b. úsilé, n.: beze všie práce, beze všeho ullile 415; (kazdy kazatel) za své uffyle od boha odplatu bude jmieti 155b. usilny, adj., silny, urpuiny: ze jest byl velmé vfilen a protiven z1duom (Jakub), durus 276b, usilovati, impf., namdhali se, usilovali: vifilowaty a délati mámy, abychom. mohli mieti potřebu 84; (pohané) za svój věčný život vílylowaty zameškali 308b. usly$éti, pf.: usi hluchych víflyfhe 140%, Kdyz vífhífye jnoch ta slova, jíde pryé smuten 3045; ve vsem buudete vífhíffany 132. usnüti, pf.: A když meška ženich, vlínu- chu všecky (panny) 3612. usta, n. plur.: když ty uft neotevre$, os 101%, Nebo praví on svými svatými vitmy 112. ustánie, n.: ponesu bez vítanye kříž tvój po tobé 387b. ustati, pf., unaviłi se: jakożto 1 u studnice uftaw z cesty sediesé (jez.), lassus vel
Strana 391
fatigatus 113*; (jeżiś) slitova sé nad nimi (zástupy), nebo byechu vítali 139b. ustavenie, n., ustanovení: abych zákono- vého v[tawenye nezkazil, instituta 182. ustaviéenstvie, n.: fkrze uftawiczienftwie ve všem dobrém 3b. ustavičně, adv.: po vše časy ultawicznýe 4%. ustavičný, adj., stálý, vytrvalý: byl by uftawiczen v hfieše, remaneat 291b, jsa uftawiczen v tom, permanens 325; (abychom ve všech smutciech) v[ta- wiczni byli, stabiles 114b. ustaviti, pf. — U pevnili: Já vás posílím, tověz ve všem pokoji ultawym 195%, — Založili: každý křesťan, jenž gelt na jezukristovi vitawil, 1 Zádné proti- venstvie nemuoż jeho oboiiti 96%. — Ustanoviti: (sluha) jehozto vftawil jeho pan nad svń čeledí 358%. üstavné, adv. — Slále, vylrvale: vypusti-h hlas nelibosti ..., velmi jesto (sic) viece, nezh by vítawnye hnév svôj sám v sobč tajil 70b: (zástupové) hladu ne&jechu... prosiece uftawnye, aby nemocné uzdravoval 244%. — Řádně, náležitě: (jez.) vítawnye v jich školách sbor činieše, aby nemohl: naň żalovati (židé) 2374. ustrašiti sě. pf.: mnozí na počince jsú udatni, a na konci fie pak wftraffye 160b; Pro bâzeñ pak jeho (andéla) wítraffychu fye strázní 3919. ustréiti, pf., aby tě (andělé) vzeli na svoji ruce, aby ty mkdy svých noh neultrczil o kamenie 46b, — u. sě, klopytnouti: aby oslík Le neuftrczyl, ani Sé zaklál v nohu 3195. ustfétnüti, pf. potkati: (kdyz) tak bé- žiechu (svaté zeny), witraete jezis vitrziete (sic) a fka 3945; vitrziezelta (síc) jej (jez.) dva, ješto mějiešta v sobě diábly 117*. ustydéti sé, pf., zaslydëli se: Snad lie vítydie mého syna 327b; zda by fie tak uftydyel (bratr) 2915. usypati, impf., wsínali: ten, jesto nikdy neufippal, ten spi, obdormit 112b. u$énüti, pf. ustknouti: když člověka ulítne (ješčerka), běží k vodě 34b. vrimouli: 391 uskoditi, pf.: dal jim (hospodin u¢enikum) moc tlałiti na hady..., a to jim nic nevfkody 1912. utajenie, n.: aby jedno utagenye sviece povédén(o) byl(o) 66b, utajiti, pf.: (aby ta veliká svatost) pied diáblem byla skryta a vtagiena, cela- retur 14b. utajovati, impf.: jenž světlost svatého kázanie... vtagygie a přikrývá 67%. utéci, pf.: Vtecz s ní (Marií) před králem, attende fugiens 18%, — u. sé: my lie vteczmy do jinych mést, fugiamus 162b; kak vtecziete odsúzeme pekel- ného? 343%; syn bozi vtecze [ie k svéj moci 2442. útěcha, f.: że vsiej utyechy obecne budń zbavení (židé) 209%. utésénie, n.: nadéjem sé také, že si (hospodine) to (utrpení) k utíeffyeny svých nemocných údóv přijal 382?. utésény, adj.: ta pak (Magdalena) s andé- lem jmá vtieffienye pomluvenie 393%. utésitel, m.: ducha svatého utyeflitele poslánie, paracleti 113b. utěšiti, pf.: plně buudeli utyellien, laeti- ficaris 99b; (aby apostolové) velmi utyelliený byli, exhilarati 1145; Pra- vedlný člověk veždy bude vtyefleni (sic) 126. — u. sě: Rachel pláče svých synóv a nechtěla lie vtíeffyty 25b. utézéti, pf., vyléZili, získati: Pane, dvěs mi závaží dal, tot druzé dvé vtyezal [fem 364%; Ty, jesto byli... zisk vtiezeli, obdaiil 3645. utiekanie, n.: modlte sé, aby vase vtie- kanve nebylo v zimé nebo v sobotu 3518. utiekati sé, impf. (nemüdré vtiekagi fíe k bohu 3632. utieti, pf.: (Petr) vtal pachuolku knieżete židovského ucho 278%; lépe by bylo ten úd... pryč utyety 2892. utisiti, pf.: (jez.) moře zbudil a opět je vtyífil, complacabat 1132. utlaéiti, pf.: abych židovskú zlost... vtlaczil, excludam atque dejiciam 18%. utonüti, pf.: ze jezukristus sé za ni (lo- dičku) modlí, protož nemuož vtonuty 248b. utonutie, n.: fkrzie vtonutye téch vepróv 1195. panny)
fatigatus 113*; (jeżiś) slitova sé nad nimi (zástupy), nebo byechu vítali 139b. ustavenie, n., ustanovení: abych zákono- vého v[tawenye nezkazil, instituta 182. ustaviéenstvie, n.: fkrze uftawiczienftwie ve všem dobrém 3b. ustavičně, adv.: po vše časy ultawicznýe 4%. ustavičný, adj., stálý, vytrvalý: byl by uftawiczen v hfieše, remaneat 291b, jsa uftawiczen v tom, permanens 325; (abychom ve všech smutciech) v[ta- wiczni byli, stabiles 114b. ustaviti, pf. — U pevnili: Já vás posílím, tověz ve všem pokoji ultawym 195%, — Založili: každý křesťan, jenž gelt na jezukristovi vitawil, 1 Zádné proti- venstvie nemuoż jeho oboiiti 96%. — Ustanoviti: (sluha) jehozto vftawil jeho pan nad svń čeledí 358%. üstavné, adv. — Slále, vylrvale: vypusti-h hlas nelibosti ..., velmi jesto (sic) viece, nezh by vítawnye hnév svôj sám v sobč tajil 70b: (zástupové) hladu ne&jechu... prosiece uftawnye, aby nemocné uzdravoval 244%. — Řádně, náležitě: (jez.) vítawnye v jich školách sbor činieše, aby nemohl: naň żalovati (židé) 2374. ustrašiti sě. pf.: mnozí na počince jsú udatni, a na konci fie pak wftraffye 160b; Pro bâzeñ pak jeho (andéla) wítraffychu fye strázní 3919. ustréiti, pf., aby tě (andělé) vzeli na svoji ruce, aby ty mkdy svých noh neultrczil o kamenie 46b, — u. sě, klopytnouti: aby oslík Le neuftrczyl, ani Sé zaklál v nohu 3195. ustfétnüti, pf. potkati: (kdyz) tak bé- žiechu (svaté zeny), witraete jezis vitrziete (sic) a fka 3945; vitrziezelta (síc) jej (jez.) dva, ješto mějiešta v sobě diábly 117*. ustydéti sé, pf., zaslydëli se: Snad lie vítydie mého syna 327b; zda by fie tak uftydyel (bratr) 2915. usypati, impf., wsínali: ten, jesto nikdy neufippal, ten spi, obdormit 112b. u$énüti, pf. ustknouti: když člověka ulítne (ješčerka), běží k vodě 34b. vrimouli: 391 uskoditi, pf.: dal jim (hospodin u¢enikum) moc tlałiti na hady..., a to jim nic nevfkody 1912. utajenie, n.: aby jedno utagenye sviece povédén(o) byl(o) 66b, utajiti, pf.: (aby ta veliká svatost) pied diáblem byla skryta a vtagiena, cela- retur 14b. utajovati, impf.: jenž světlost svatého kázanie... vtagygie a přikrývá 67%. utéci, pf.: Vtecz s ní (Marií) před králem, attende fugiens 18%, — u. sé: my lie vteczmy do jinych mést, fugiamus 162b; kak vtecziete odsúzeme pekel- ného? 343%; syn bozi vtecze [ie k svéj moci 2442. útěcha, f.: że vsiej utyechy obecne budń zbavení (židé) 209%. utésénie, n.: nadéjem sé také, že si (hospodine) to (utrpení) k utíeffyeny svých nemocných údóv přijal 382?. utésény, adj.: ta pak (Magdalena) s andé- lem jmá vtieffienye pomluvenie 393%. utésitel, m.: ducha svatého utyeflitele poslánie, paracleti 113b. utěšiti, pf.: plně buudeli utyellien, laeti- ficaris 99b; (aby apostolové) velmi utyelliený byli, exhilarati 1145; Pra- vedlný člověk veždy bude vtyefleni (sic) 126. — u. sě: Rachel pláče svých synóv a nechtěla lie vtíeffyty 25b. utézéti, pf., vyléZili, získati: Pane, dvěs mi závaží dal, tot druzé dvé vtyezal [fem 364%; Ty, jesto byli... zisk vtiezeli, obdaiil 3645. utiekanie, n.: modlte sé, aby vase vtie- kanve nebylo v zimé nebo v sobotu 3518. utiekati sé, impf. (nemüdré vtiekagi fíe k bohu 3632. utieti, pf.: (Petr) vtal pachuolku knieżete židovského ucho 278%; lépe by bylo ten úd... pryč utyety 2892. utisiti, pf.: (jez.) moře zbudil a opět je vtyífil, complacabat 1132. utlaéiti, pf.: abych židovskú zlost... vtlaczil, excludam atque dejiciam 18%. utonüti, pf.: ze jezukristus sé za ni (lo- dičku) modlí, protož nemuož vtonuty 248b. utonutie, n.: fkrzie vtonutye téch vepróv 1195. panny)
Strana 392
utopiti, pf.: aby mě mořská 231%. utrhati, impf., ujimati: (jez.) nechtieše chudym vtrhaty 285b. utrpenie, n. — Utrpeni, bolest: jich (muceníkü) vtrp&nye následujmy 27b; abychom témuž tělu ... vtrpenye uči- nih 495. — Twpélivost: (syn boží spí) vaSeho utrpenye éakaje, patientiam 115%; Měj vtrpenye ke mně, a všeckoť navräcı 2932, utvrditi, pf.: Ten pokoj, jenž v člověce vmitř buude zpósoben a vtwrzen 62b. uvadlý, adj.: jako kvčt uwadlý, decidens 106%. uväzati, pf.: vwieze[( je (desatero kázaner) v své ruce 343b, uvazniti, pf.: tu rybu, ještoť najprvé uwiezne, vezmi 284b. uvéfiti, pf: (mohli) v vwierzty 120b, neutopíla büfe syna božieho uvésti, pf.: chudé bludné uwed v svój dóm 30%; (abychom) byli vwedeny do věčného radovánme 11% — u. sé: abychom [ye v školu syna buożieho uwedli 11b. uvoditi, impí., uváděli: když který učeník ze zlých žádostí treskce, neuwodí tiem nového naučenie 57b. uvrci, pf.: než by tvé všecko tělo uwrzeno bylo v uoheń pekelný 72%. uzda, f.: v svéj žádosti měj vzdu 55b. úzkost, i., źśsnosi: vrata úzká nazván jest jezukrist ne pro uľzkoľt jeho moci, ale pro jeho pokoru 919. úzký, adj.: Vejděte skrze uzka vrata 862, uznamenati, pf.: aby oni (apoštolové) vznamenali, ze cn všecko vie 156b. uzfieti, pí.: když hvězdu vzrziechuu, velmi tiem veseli bychu 20b. — Pohle- děti: ktož vzrzí ženu, aby jiej požádal 72a, użeci, pf.: (Abraham) syna svého Izáku v uohni vzehl 1602, użiehati, impf.: tak Ze své syny tćj modle na Cest tu fezachu a v uohni vzyehachu, incenderent 163b. užitečně, adv.: aby tvój starosta tvé zbožie věrně a vzitecznye zpravoval 3592. užitečný, adj.: těm věcem, ješto jsú vzýteczný k jich spasení 78%. 392 užitek, m., užilek, prospěch: který jest vzytek semene 160b; mné na uzytek a tobé na chválu, ad beneficium 99%; ten úřad 1 ty všecky vzytkí opustiv (sv. Matěj), beneficia 1%, užiti, pf.: Znamenajte, abyste své pravdy neuyzyl (sic) pfed hdmi, abyste od nich. vidén byl 762. užívati, impf.: svého domku nemám, ani vzywam své střechy 1109; nechať vzywam tohoto času a tohoto světa 3595. V, Ve, pred retnicemi Casto také u, praep. — .S akkusativem: 1 vníde jeżiś w chram buozyy 321% (diáblové) vnídechu weprze 117%; am púštiechu své sieti w morze 525, (hospodin) plevy vrże w uohen 382. Želeme žádné w buoh nepadá 42b; u wietr slov ne- mluvmy 175P; ktož věří w míe 114. — w dyw jest to, mirandum est 246b; Budete w nenawift všemu lidu 156*; véda (centurio), Ze nenie jemu w dyek, aby (ty, jezukriste) přišel v jeho duom 104% že není hoden. — S lokalem: vidíš drastu w uoce svého bratra 85b; (Herodes) káza všecky děti zbíti, kteréž biechu we dwu letu 25%. — lidé nevérni u wíerze krzeftankey zablüdie 37b; položí-h (plavec) svú naději w fwyet- lofty téj hvězdy 14*; je$to, jsüc sam welikich zloftech ..., jiné südie 86b; Skutek dobry učimla jest we mníe 372% — W nýemz jiného posuzuje, w temz sě pak sám odsuzuje 77%; W uobzerítwí jeho (jez) pokusil 47b, srv. t. obzyerftwim; to, coz sly$ite w ulfie 1615, srv. w ucho 167% — we mzyeni oka 96, ihned atd. — Piedl. opakována: v Jeruzalemć w chramie w zidowfkem 347b. vábiti, impf.: 1 tiem (ste vzhrdal), jimzto fímy vás k dobrym skutkóm wabyli 179?. vaditi sé, impf., Aaslefili se, hádati: wadye fie a svátie o zemské a o časné zbuožie 612. váha, f.: By, hospodine, naše hřiechy na wazye položil 386b. váhati, impf., zmítati: kdyz ju (lodí) i sem 1 tam wahachu (větrové) 2494.
utopiti, pf.: aby mě mořská 231%. utrhati, impf., ujimati: (jez.) nechtieše chudym vtrhaty 285b. utrpenie, n. — Utrpeni, bolest: jich (muceníkü) vtrp&nye následujmy 27b; abychom témuž tělu ... vtrpenye uči- nih 495. — Twpélivost: (syn boží spí) vaSeho utrpenye éakaje, patientiam 115%; Měj vtrpenye ke mně, a všeckoť navräcı 2932, utvrditi, pf.: Ten pokoj, jenž v člověce vmitř buude zpósoben a vtwrzen 62b. uvadlý, adj.: jako kvčt uwadlý, decidens 106%. uväzati, pf.: vwieze[( je (desatero kázaner) v své ruce 343b, uvazniti, pf.: tu rybu, ještoť najprvé uwiezne, vezmi 284b. uvéfiti, pf: (mohli) v vwierzty 120b, neutopíla büfe syna božieho uvésti, pf.: chudé bludné uwed v svój dóm 30%; (abychom) byli vwedeny do věčného radovánme 11% — u. sé: abychom [ye v školu syna buożieho uwedli 11b. uvoditi, impí., uváděli: když který učeník ze zlých žádostí treskce, neuwodí tiem nového naučenie 57b. uvrci, pf.: než by tvé všecko tělo uwrzeno bylo v uoheń pekelný 72%. uzda, f.: v svéj žádosti měj vzdu 55b. úzkost, i., źśsnosi: vrata úzká nazván jest jezukrist ne pro uľzkoľt jeho moci, ale pro jeho pokoru 919. úzký, adj.: Vejděte skrze uzka vrata 862, uznamenati, pf.: aby oni (apoštolové) vznamenali, ze cn všecko vie 156b. uzfieti, pí.: když hvězdu vzrziechuu, velmi tiem veseli bychu 20b. — Pohle- děti: ktož vzrzí ženu, aby jiej požádal 72a, użeci, pf.: (Abraham) syna svého Izáku v uohni vzehl 1602, użiehati, impf.: tak Ze své syny tćj modle na Cest tu fezachu a v uohni vzyehachu, incenderent 163b. užitečně, adv.: aby tvój starosta tvé zbožie věrně a vzitecznye zpravoval 3592. užitečný, adj.: těm věcem, ješto jsú vzýteczný k jich spasení 78%. 392 užitek, m., užilek, prospěch: který jest vzytek semene 160b; mné na uzytek a tobé na chválu, ad beneficium 99%; ten úřad 1 ty všecky vzytkí opustiv (sv. Matěj), beneficia 1%, užiti, pf.: Znamenajte, abyste své pravdy neuyzyl (sic) pfed hdmi, abyste od nich. vidén byl 762. užívati, impf.: svého domku nemám, ani vzywam své střechy 1109; nechať vzywam tohoto času a tohoto světa 3595. V, Ve, pred retnicemi Casto také u, praep. — .S akkusativem: 1 vníde jeżiś w chram buozyy 321% (diáblové) vnídechu weprze 117%; am púštiechu své sieti w morze 525, (hospodin) plevy vrże w uohen 382. Želeme žádné w buoh nepadá 42b; u wietr slov ne- mluvmy 175P; ktož věří w míe 114. — w dyw jest to, mirandum est 246b; Budete w nenawift všemu lidu 156*; véda (centurio), Ze nenie jemu w dyek, aby (ty, jezukriste) přišel v jeho duom 104% že není hoden. — S lokalem: vidíš drastu w uoce svého bratra 85b; (Herodes) káza všecky děti zbíti, kteréž biechu we dwu letu 25%. — lidé nevérni u wíerze krzeftankey zablüdie 37b; položí-h (plavec) svú naději w fwyet- lofty téj hvězdy 14*; je$to, jsüc sam welikich zloftech ..., jiné südie 86b; Skutek dobry učimla jest we mníe 372% — W nýemz jiného posuzuje, w temz sě pak sám odsuzuje 77%; W uobzerítwí jeho (jez) pokusil 47b, srv. t. obzyerftwim; to, coz sly$ite w ulfie 1615, srv. w ucho 167% — we mzyeni oka 96, ihned atd. — Piedl. opakována: v Jeruzalemć w chramie w zidowfkem 347b. vábiti, impf.: 1 tiem (ste vzhrdal), jimzto fímy vás k dobrym skutkóm wabyli 179?. vaditi sé, impf., Aaslefili se, hádati: wadye fie a svátie o zemské a o časné zbuožie 612. váha, f.: By, hospodine, naše hřiechy na wazye položil 386b. váhati, impf., zmítati: kdyz ju (lodí) i sem 1 tam wahachu (větrové) 2494.
Strana 393
393 vach, interj.: Wach, jenZ zkažiješ chrám boží ..., spasiž sám sč 376%. Valentin, m., jm. os.: Maichion a Va- lentyn 1 vSıcknı kacıef 2662, väleti s&, impf.: svin& v blät& Iye wale 283b. válka, f.: u walku duchovnú (diáblem) jsme vstúpili 3%. varhany, 1. plur.: aby tobč chválu vzdá- valy... svčtlé ony a plamenné war- hany 3908. varovati, impf.: (Mojzie3) chtél warowaty zcnského zabitie 769. —. v. sé: aby- osidla diábla ... vidéli a tak s ním chom... Je jich warowali 454. váš, pronom.: abych já... byl wall obránce 348%, Slysala jest wallye milost 227. vašinec, in.: ač neodpustíte každý wally- necz bratru svému 297%. vázati sé, impf.: Wiezie fie řeč božie, haeret sibi sermo 292b; v to fie nám neslusic wazaty 56%. váZiti, impf. — Vázili, ceniti; jmámy wazyty dobrü vóli viece nezli zbuozie 535. — Odvazovali: kazdy z ni (Mojżieś a Eliáš) wazyl] svój život pro milost krále nebeského 277%. vážný, adj., tézkÿ: By, hospodine, naše hiiechy na váze polozil... à utrpenie (tvého syna)..., to zajisté utrpenie waznyelfie bude 386b. včera, adv.: weziera nečist a dnes čist, hesterno 101%, včerajší, adj.: dnem 104b, v-diek, adv., v. diek. v-dole, adv.: ten (provaz), jenž jest wdole . . ., odpoviedd onomu, jenz jest nahoře 232b, vdova, f.: svaté ... 221“. vdovec, m., v. vdova. vdoví, adj.: Hoře vám, mistři a duchov- níci, ješto jiete domy wdowie 342%. vdoviéka, f.: chude wdowiczki z naj- menáiie... véci musiechu plny desátek dáti 345b. vdovstvie, n.: vdovcové, jesto w svém wduoftwym (sic) . . . nábožně přebývají 2219. věc, f.: smutek pro ztraceme milych wieczi 61%; neostavaje wyeczi nebeskćj, pred wczerayflym... wdowi a wdowczowe superna 16%; ze nic na&ich wiecy před hospodinem tajno nenie, nihil nostrum 165%. vécéti, impf. pravili: Odpověděv ježíš 1 wecze jemu 882; lékař, wecze, jsem nebeský 100%; Což pak Petr wecie praví 271b. věcí, v. veliký. večer, m.: [krzie ten řečený weczer 392b, — Adv.: v pátek wueczer 3922, večeřě, f.: Miluji (duchovnici) prvé se- dénie na weczıerziech 3422, večeřěti, impf.: A když weczerzechu, vze ježíš chléb 372b. věčně, adv.: ne časně, ale wgiecznye ho- dujice, aeternaliter 107t. vččný, adj.: znamenie našeho vykúpenie a wieczneho spasenie 2b, veď, viď, v. věděli. věděnie, n., vědomí, znalost: nebo když bez buozyeho wiedyenýe malá zvie- fátka nemohü zhynáti 165*; wiedyenye čísla ukazuje, scientia 165b. védéti, impf., védéti, znáti: Wiedic viece, hospodine, scio 259b; Newiezz, pravi, tvá levice, co činí tvá pravice 2282; všecko přitáhnu k sobé, svi wiez to silû 233b: jenž sám wie hodné lékař- stvie lidskómu národu dáti 60%, na toho, jehožto wiediel, že jest svatý 240%; ješto wieducze svú křehkost ne- stydie sě v tom znát: 129%. — Nebo on wieda se piedchódci svého spasitele 38b. -— Wed to tě ten čas, o němžto jsú ... prorokovali 1855; jako z těsných komórek plástóv stred wid vyvodime 248%. věk, m.: Muožemy také rozdělenie těch hodin po wiweku každého člověka roz- jednati 309%. — jenz jest żiv na wieky 1295; smrti neokusí aZ na wieky 10b; abychom sč radovali v jeho chvále wıeki wıekoma, in saecula saeculorum 5%. velblüd, m.: ze je snadnéjie welbluduu Skrze dieru jehelnü projíti 3052. veleti, impf.: Co jest to jehozto wehíf nekryti 675; ze syn bozí v Galili sé welij viděti 3952. veličenstvie n.: s mnohú mocí a [[ we- liczenítwým, cum magnitudine 351b. veličiti sé impf.: Weliczte [ie v jeho svatém jméně synové vykúpení 377b.
393 vach, interj.: Wach, jenZ zkažiješ chrám boží ..., spasiž sám sč 376%. Valentin, m., jm. os.: Maichion a Va- lentyn 1 vSıcknı kacıef 2662, väleti s&, impf.: svin& v blät& Iye wale 283b. válka, f.: u walku duchovnú (diáblem) jsme vstúpili 3%. varhany, 1. plur.: aby tobč chválu vzdá- valy... svčtlé ony a plamenné war- hany 3908. varovati, impf.: (Mojzie3) chtél warowaty zcnského zabitie 769. —. v. sé: aby- osidla diábla ... vidéli a tak s ním chom... Je jich warowali 454. váš, pronom.: abych já... byl wall obránce 348%, Slysala jest wallye milost 227. vašinec, in.: ač neodpustíte každý wally- necz bratru svému 297%. vázati sé, impf.: Wiezie fie řeč božie, haeret sibi sermo 292b; v to fie nám neslusic wazaty 56%. váZiti, impf. — Vázili, ceniti; jmámy wazyty dobrü vóli viece nezli zbuozie 535. — Odvazovali: kazdy z ni (Mojżieś a Eliáš) wazyl] svój život pro milost krále nebeského 277%. vážný, adj., tézkÿ: By, hospodine, naše hiiechy na váze polozil... à utrpenie (tvého syna)..., to zajisté utrpenie waznyelfie bude 386b. včera, adv.: weziera nečist a dnes čist, hesterno 101%, včerajší, adj.: dnem 104b, v-diek, adv., v. diek. v-dole, adv.: ten (provaz), jenž jest wdole . . ., odpoviedd onomu, jenz jest nahoře 232b, vdova, f.: svaté ... 221“. vdovec, m., v. vdova. vdoví, adj.: Hoře vám, mistři a duchov- níci, ješto jiete domy wdowie 342%. vdoviéka, f.: chude wdowiczki z naj- menáiie... véci musiechu plny desátek dáti 345b. vdovstvie, n.: vdovcové, jesto w svém wduoftwym (sic) . . . nábožně přebývají 2219. věc, f.: smutek pro ztraceme milych wieczi 61%; neostavaje wyeczi nebeskćj, pred wczerayflym... wdowi a wdowczowe superna 16%; ze nic na&ich wiecy před hospodinem tajno nenie, nihil nostrum 165%. vécéti, impf. pravili: Odpověděv ježíš 1 wecze jemu 882; lékař, wecze, jsem nebeský 100%; Což pak Petr wecie praví 271b. věcí, v. veliký. večer, m.: [krzie ten řečený weczer 392b, — Adv.: v pátek wueczer 3922, večeřě, f.: Miluji (duchovnici) prvé se- dénie na weczıerziech 3422, večeřěti, impf.: A když weczerzechu, vze ježíš chléb 372b. věčně, adv.: ne časně, ale wgiecznye ho- dujice, aeternaliter 107t. vččný, adj.: znamenie našeho vykúpenie a wieczneho spasenie 2b, veď, viď, v. věděli. věděnie, n., vědomí, znalost: nebo když bez buozyeho wiedyenýe malá zvie- fátka nemohü zhynáti 165*; wiedyenye čísla ukazuje, scientia 165b. védéti, impf., védéti, znáti: Wiedic viece, hospodine, scio 259b; Newiezz, pravi, tvá levice, co činí tvá pravice 2282; všecko přitáhnu k sobé, svi wiez to silû 233b: jenž sám wie hodné lékař- stvie lidskómu národu dáti 60%, na toho, jehožto wiediel, že jest svatý 240%; ješto wieducze svú křehkost ne- stydie sě v tom znát: 129%. — Nebo on wieda se piedchódci svého spasitele 38b. -— Wed to tě ten čas, o němžto jsú ... prorokovali 1855; jako z těsných komórek plástóv stred wid vyvodime 248%. věk, m.: Muožemy také rozdělenie těch hodin po wiweku každého člověka roz- jednati 309%. — jenz jest żiv na wieky 1295; smrti neokusí aZ na wieky 10b; abychom sč radovali v jeho chvále wıeki wıekoma, in saecula saeculorum 5%. velblüd, m.: ze je snadnéjie welbluduu Skrze dieru jehelnü projíti 3052. veleti, impf.: Co jest to jehozto wehíf nekryti 675; ze syn bozí v Galili sé welij viděti 3952. veličenstvie n.: s mnohú mocí a [[ we- liczenítwým, cum magnitudine 351b. veličiti sé impf.: Weliczte [ie v jeho svatém jméně synové vykúpení 377b.
Strana 394
velika noc f., velikonoce: od dnešmeho dne až do welik1 noczí 49b. velikost, f.: (kto z vás) muož k svéj we- lykofty piiàiniti jediny loket 822. velik y, adj.: to slovo jest welikeho dósto- jenstvie 2b; weliku mysl pyšní lidé jmají 60b; den, ješto bieše po welikem pátku 390%; ktož nám dal wieczflie, zajisté dá nám 1 menšie 83b; synové tohoto královstvie... budü vyvrzeni do nawieczie tmy 102b. velmé, adv.: nám welmíe viece potfebie 5%, velmi, adv.: nenıe to welmi nepodobne k viefe 47%; Welmi viece, quanto magis 16%. velryb, m., velvyba: v téj rybě, jenž slove welryb 390b. ven, adv.: pravá bázeň buožie všecek stud wen vypuzuje 34%. vepř, m.: stádo wepprzow veliké 1172. věřiti, impf.: Ktož wierzý v mě 11%; neb ti z mrtvých vzkfiešenie newierziechu 336b, každý duom mú 1 newierzyece 1 wierzyeczie 1678, vérné, adv. — Vwtrvale: ze za ny tak wyernÿe buojoval 108. — Dwuwvéfivé: pfistápi k nému centurio wiernye vere 102b, vérny, adj.: wierne duse po synu boziem jdá, fideles 98?. ves, f.: Tehdy přijíde Ježíš... do wífv 3738. vesele, adv.: welfele jemu děkujmy, alacriter 100b. veselé, n.: (kdežto je) raduost 1 wellele, exsultatio 107b. veseliti sé, impf.: kdeito [ie vśickni wellelle, gaudent 107b. veselý, adj.: welfela obec, hilaris 107b. veslo, n.: když sě zlámá welflo 320b. Vespezian, m., jm. os.: Tyt a vefpe- zyan... phisedse 331b. vésti, impf.: Wed ju do Egypta, duc 18%; (ješto) wedu život hanebný, vivunt 93b, veš, pronom.: well svět jej uzří, totus 354b; rozprchlh sé po wífy židovskéj zemi, universam 1629; t1, jesto jsû jeho wífyeho přijali, totum 251%; Isebrachu k nému wífichnu obec 384%, aby súdil weľken svčt 6b: Poďte ke mné wífykny 190b; wefkeren svět v zlosti jest položen 303%; (syn boží) 394 na vsech miestech wffyecek jest, totus 16* : wfüiczek tento svét 114b; wffieczko kresfanstvo, cuncti credentes 19%; Tehdy wífieczko mésto vyníide 1175; wlliczcy vótrovć 114b; Wfieczkny nó- rodové 2%; wllyetek sid poručil jest svému synovi 92. vétev, f.:: wietwie plané jablam budú srúbeny 35b. veichy, adj., slavý: Aniž nalévají vína nového v lahvice wethche 1302. vétrnik, m.: aby wietrnykem buozim zli od dobrých byli rozlúčem 37b. větrníkový, adj.: dřevo wietrnýkowe 248b. vétvie, n.: tehdy planá jablan i [[ wietwim 1 s koïenim již srûbena jest 362. vězeň, m.: obyčej jmějieše vladař pustit: lidu jednoho wieznye 375%. vězenie, n.: (aby) vypravil svój lid z jeho wiezenie, captivitatem 192, vezpod, adv.: dva (provazy) wezpod pod vodü plavajíce 232b. vezténie, vzezfénie, n.: Slovo tvé jest wzezrzienye 104b. veztieti, pf., shlédnouli: Wezrzyz, otte bože, s svého svatého muesta 385b; Protož, bratříce milá, na své nravy wezrzete 3098. v(e)zvati, pf., pozvali: že gelt po svéj smrti syn bożi źiduov newzwal, ale pohanóv na svatbu 3322. vézé, f.: (jesto) wiezy uéimiti chvâtächu, turrem 167%, veżde, adv., všude: buoh wezde jest 73%. v(e)ždy, adv.: Wezdý kříž má nošen býti 1682; za jednu prosbu wzldí prosme hospodina 11. v-hromadu, v. hromada. veházčti, impf.: v mésta samaritánská newchazeyte 146% K svým mlazším wzchaífieffíe (sic) 1092. vehod, m.: diábel, skrze néhozto jest wchod do pekla 90b. vehoditi, impf.: Wchody 1 nenie hospodin pod střechu svých věrných, intrat 105%; Newchod do kostela jako ne- užitečný, non venies 101b. vid, v. védéti. vidati, impf.: kto to kdy wídal 15*; (Iucifefe) slovutné gffy widan měščan nebeských tovarız 381b. viděnie, n. — Patření: vezde tvé widyeny, aspectus 104b; müdrost, tovéz wí-
velika noc f., velikonoce: od dnešmeho dne až do welik1 noczí 49b. velikost, f.: (kto z vás) muož k svéj we- lykofty piiàiniti jediny loket 822. velik y, adj.: to slovo jest welikeho dósto- jenstvie 2b; weliku mysl pyšní lidé jmají 60b; den, ješto bieše po welikem pátku 390%; ktož nám dal wieczflie, zajisté dá nám 1 menšie 83b; synové tohoto královstvie... budü vyvrzeni do nawieczie tmy 102b. velmé, adv.: nám welmíe viece potfebie 5%, velmi, adv.: nenıe to welmi nepodobne k viefe 47%; Welmi viece, quanto magis 16%. velryb, m., velvyba: v téj rybě, jenž slove welryb 390b. ven, adv.: pravá bázeň buožie všecek stud wen vypuzuje 34%. vepř, m.: stádo wepprzow veliké 1172. věřiti, impf.: Ktož wierzý v mě 11%; neb ti z mrtvých vzkfiešenie newierziechu 336b, každý duom mú 1 newierzyece 1 wierzyeczie 1678, vérné, adv. — Vwtrvale: ze za ny tak wyernÿe buojoval 108. — Dwuwvéfivé: pfistápi k nému centurio wiernye vere 102b, vérny, adj.: wierne duse po synu boziem jdá, fideles 98?. ves, f.: Tehdy přijíde Ježíš... do wífv 3738. vesele, adv.: welfele jemu děkujmy, alacriter 100b. veselé, n.: (kdežto je) raduost 1 wellele, exsultatio 107b. veseliti sé, impf.: kdeito [ie vśickni wellelle, gaudent 107b. veselý, adj.: welfela obec, hilaris 107b. veslo, n.: když sě zlámá welflo 320b. Vespezian, m., jm. os.: Tyt a vefpe- zyan... phisedse 331b. vésti, impf.: Wed ju do Egypta, duc 18%; (ješto) wedu život hanebný, vivunt 93b, veš, pronom.: well svět jej uzří, totus 354b; rozprchlh sé po wífy židovskéj zemi, universam 1629; t1, jesto jsû jeho wífyeho přijali, totum 251%; Isebrachu k nému wífichnu obec 384%, aby súdil weľken svčt 6b: Poďte ke mné wífykny 190b; wefkeren svět v zlosti jest položen 303%; (syn boží) 394 na vsech miestech wffyecek jest, totus 16* : wfüiczek tento svét 114b; wffieczko kresfanstvo, cuncti credentes 19%; Tehdy wífieczko mésto vyníide 1175; wlliczcy vótrovć 114b; Wfieczkny nó- rodové 2%; wllyetek sid poručil jest svému synovi 92. vétev, f.:: wietwie plané jablam budú srúbeny 35b. veichy, adj., slavý: Aniž nalévají vína nového v lahvice wethche 1302. vétrnik, m.: aby wietrnykem buozim zli od dobrých byli rozlúčem 37b. větrníkový, adj.: dřevo wietrnýkowe 248b. vétvie, n.: tehdy planá jablan i [[ wietwim 1 s koïenim již srûbena jest 362. vězeň, m.: obyčej jmějieše vladař pustit: lidu jednoho wieznye 375%. vězenie, n.: (aby) vypravil svój lid z jeho wiezenie, captivitatem 192, vezpod, adv.: dva (provazy) wezpod pod vodü plavajíce 232b. vezténie, vzezfénie, n.: Slovo tvé jest wzezrzienye 104b. veztieti, pf., shlédnouli: Wezrzyz, otte bože, s svého svatého muesta 385b; Protož, bratříce milá, na své nravy wezrzete 3098. v(e)zvati, pf., pozvali: že gelt po svéj smrti syn bożi źiduov newzwal, ale pohanóv na svatbu 3322. vézé, f.: (jesto) wiezy uéimiti chvâtächu, turrem 167%, veżde, adv., všude: buoh wezde jest 73%. v(e)ždy, adv.: Wezdý kříž má nošen býti 1682; za jednu prosbu wzldí prosme hospodina 11. v-hromadu, v. hromada. veházčti, impf.: v mésta samaritánská newchazeyte 146% K svým mlazším wzchaífieffíe (sic) 1092. vehod, m.: diábel, skrze néhozto jest wchod do pekla 90b. vehoditi, impf.: Wchody 1 nenie hospodin pod střechu svých věrných, intrat 105%; Newchod do kostela jako ne- užitečný, non venies 101b. vid, v. védéti. vidati, impf.: kto to kdy wídal 15*; (Iucifefe) slovutné gffy widan měščan nebeských tovarız 381b. viděnie, n. — Patření: vezde tvé widyeny, aspectus 104b; müdrost, tovéz wí-
Strana 395
dyenýe pravdy 63, — Zjevení, zjev: anděl boží v widýený sč jemu pokázav 17b; A bie&e widienye jeho (anděla) jakožto bleskt 393%. — Zrak: mámy svéj duši učimti utrpeme od rozkoši, ješto muoz mieti fkrze widyeníe 360b. vidéti, impf.: Slepi widye 170%; jeżiś jim vece: widyech divóv diabla 1912, jen ten doklad 1l. sg. aor.; wyzmý, který jest příčinek toho promluveme, Ouae- ramus 1635; by diábel jeho člověkem newidiel, takć by jeho nepokńsal 48b; ani muoż widyena byty (duże), invi- sibilis 163%. v. sé. — Hledéti (sebe): bojte sé, tovéz newylte sami sebe 64%; cożkolivók dobrćho člověk činí, wiziz lie, aby na jezukristovi dčlal 96%. — Zdóli se: to, coż lie neumčlým widy nepodobno 632; Neb fie nam widy, by to byl náš nedostatek 55%. vidomé, adv.: vidńce jej (slepce), an już chodi widomie 1022. vidomy, adj. — Patrny, zfejmy: Tolik widomích divóv znamenaje, kto by nevéti] 149b. — Vidouci, živý: aby srdce widomich k viete k nevidomy véci phitáhh (divové) 149b; on jest všecko stvořil z mčehož 1 wídome 1 ne- widome 199b. viece, -Z, adv. —- nemámy wiecze buohóv následovati, ale jednoho boha ctíti 12b; v éas pokoje jmá odloziti od sebe to, coż nad nim nawiecz muoż panovati 275%. — Spíše, zvláště: neroďte sé chváhnti a řkúce: Otce mámy Abra- hama, ale wiecze sě styďte, že ste jeho synové 354%; (jez.) zóve pravednych, aby wieczez, wiecziez právi byh 129? ; (život) v němžto člověk... wiecziell, wiecziezz k svéj smrti sé píibhzje 230%; abychom daróv u sebe nedrżali, ale hospodinu vrátili, Naywiece kdyż budemy z kterćho hfiecha vypraveni, maxime 101b. — ktoż v ten (oheń pe- kelny) jedinü vrzen bude, wíecz odtud newynde 38%. viera, f., víra, vérnosi: Ale v$ak nenie to velmi nepodobné k wierzie 47%, wieru křesťanků plně přijal (sv. Matěj) 1%. — by byla (żena) wieru manżelskń prestúpila 778. — Adv.: Wieru, syn boží jsi ty 247b. vieru, adv., v. viera. 395 vieti, impf.: wiechu vétrové 95%; wieli gluu větrové t. vietr, m. — Vir: když jest jako malý wietr, nemuož všecka pšenice sč zčistiti 37b, — Strana: 1 shromazdie (andčlové) zvolené jeho od čtyř wietrow 351b. vilstvo, n., winost, smilsivo: Plodılas, pravi, wilitwuo s mnohym: milovníky 825b. vina, f.: ktožkolivěk pustí svú ženu bez wýny skutku tělestného 75%. vinař, m.: to vše, což jest jměl dobrý wýnarz s právem učimti 3272. vinnic&, f., wvinice: Ja jsem vas sadil u wynnýcy pravú a dobrú 254%. vinniéi, adj.: juz nebudu píti z toho národa wynnyczieho 372b. vinnik, m.: My pak mámy odpustiti viny svým wynnykom 8%. vinny, adj. — všemi hřiechy byl by winen 765; jsa v témž winen 77%; ktož sé hnévá na svého bratra, wiren bude odsüzenie 68b. — jelikoz svatych lidi... jako wynneho kofenme v ní (církvi) sě je narodilo 3082. svými vino, n.: Svaty Jan wina 1 jednoho pitie opilého nepil 130b. visěti, impf. — Vıseti: kdyžto na svatém kfiżi syn bożi wilfaal 3562. — ZáleZeli: V tom dvém pitkdzani vSecek zdkon wiffy a proroci 3375. vítěz, m.: a protož on jest wítíez silný 3*. — Adj. possess. -óv: koruno wí- tiezowa 3892, vítěžstvie, -zstvie, n.: od tebe všecko witvezftwie pochodí 4b. vitrati v. vrivati. vjednávati, impf., wvádéti: zrna jedie (apostol), kdyzto, jesto sé polepáéuji, ty v télo svaté cerekve wgiednawagy 1992. vjśti, pl.: syn bożi na osliku wgiel gelt do Jeruzalema 320b. vkládati, impf.: neb na ně (dietky) kněz newklada svü rukü, ale jezukrist 303*. vkopati, pf.: Sed 1 wkopa je (závaží) v zemi 1 skry peniez 3639; (hospodář) wkoppal bieffie lisice (ve vinici) 3262. vkopávati, impí: Ten zavérné v zemi wkuopawa (hfivnu), jenz vzem od boha dobrý rozum jediné na užitek a na rozkoš tohoto světa jej ztráví 365%.
dyenýe pravdy 63, — Zjevení, zjev: anděl boží v widýený sč jemu pokázav 17b; A bie&e widienye jeho (anděla) jakožto bleskt 393%. — Zrak: mámy svéj duši učimti utrpeme od rozkoši, ješto muoz mieti fkrze widyeníe 360b. vidéti, impf.: Slepi widye 170%; jeżiś jim vece: widyech divóv diabla 1912, jen ten doklad 1l. sg. aor.; wyzmý, který jest příčinek toho promluveme, Ouae- ramus 1635; by diábel jeho člověkem newidiel, takć by jeho nepokńsal 48b; ani muoż widyena byty (duże), invi- sibilis 163%. v. sé. — Hledéti (sebe): bojte sé, tovéz newylte sami sebe 64%; cożkolivók dobrćho člověk činí, wiziz lie, aby na jezukristovi dčlal 96%. — Zdóli se: to, coż lie neumčlým widy nepodobno 632; Neb fie nam widy, by to byl náš nedostatek 55%. vidomé, adv.: vidńce jej (slepce), an już chodi widomie 1022. vidomy, adj. — Patrny, zfejmy: Tolik widomích divóv znamenaje, kto by nevéti] 149b. — Vidouci, živý: aby srdce widomich k viete k nevidomy véci phitáhh (divové) 149b; on jest všecko stvořil z mčehož 1 wídome 1 ne- widome 199b. viece, -Z, adv. —- nemámy wiecze buohóv následovati, ale jednoho boha ctíti 12b; v éas pokoje jmá odloziti od sebe to, coż nad nim nawiecz muoż panovati 275%. — Spíše, zvláště: neroďte sé chváhnti a řkúce: Otce mámy Abra- hama, ale wiecze sě styďte, že ste jeho synové 354%; (jez.) zóve pravednych, aby wieczez, wiecziez právi byh 129? ; (život) v němžto člověk... wiecziell, wiecziezz k svéj smrti sé píibhzje 230%; abychom daróv u sebe nedrżali, ale hospodinu vrátili, Naywiece kdyż budemy z kterćho hfiecha vypraveni, maxime 101b. — ktoż v ten (oheń pe- kelny) jedinü vrzen bude, wíecz odtud newynde 38%. viera, f., víra, vérnosi: Ale v$ak nenie to velmi nepodobné k wierzie 47%, wieru křesťanků plně přijal (sv. Matěj) 1%. — by byla (żena) wieru manżelskń prestúpila 778. — Adv.: Wieru, syn boží jsi ty 247b. vieru, adv., v. viera. 395 vieti, impf.: wiechu vétrové 95%; wieli gluu větrové t. vietr, m. — Vir: když jest jako malý wietr, nemuož všecka pšenice sč zčistiti 37b, — Strana: 1 shromazdie (andčlové) zvolené jeho od čtyř wietrow 351b. vilstvo, n., winost, smilsivo: Plodılas, pravi, wilitwuo s mnohym: milovníky 825b. vina, f.: ktožkolivěk pustí svú ženu bez wýny skutku tělestného 75%. vinař, m.: to vše, což jest jměl dobrý wýnarz s právem učimti 3272. vinnic&, f., wvinice: Ja jsem vas sadil u wynnýcy pravú a dobrú 254%. vinniéi, adj.: juz nebudu píti z toho národa wynnyczieho 372b. vinnik, m.: My pak mámy odpustiti viny svým wynnykom 8%. vinny, adj. — všemi hřiechy byl by winen 765; jsa v témž winen 77%; ktož sé hnévá na svého bratra, wiren bude odsüzenie 68b. — jelikoz svatych lidi... jako wynneho kofenme v ní (církvi) sě je narodilo 3082. svými vino, n.: Svaty Jan wina 1 jednoho pitie opilého nepil 130b. visěti, impf. — Vıseti: kdyžto na svatém kfiżi syn bożi wilfaal 3562. — ZáleZeli: V tom dvém pitkdzani vSecek zdkon wiffy a proroci 3375. vítěz, m.: a protož on jest wítíez silný 3*. — Adj. possess. -óv: koruno wí- tiezowa 3892, vítěžstvie, -zstvie, n.: od tebe všecko witvezftwie pochodí 4b. vitrati v. vrivati. vjednávati, impf., wvádéti: zrna jedie (apostol), kdyzto, jesto sé polepáéuji, ty v télo svaté cerekve wgiednawagy 1992. vjśti, pl.: syn bożi na osliku wgiel gelt do Jeruzalema 320b. vkládati, impf.: neb na ně (dietky) kněz newklada svü rukü, ale jezukrist 303*. vkopati, pf.: Sed 1 wkopa je (závaží) v zemi 1 skry peniez 3639; (hospodář) wkoppal bieffie lisice (ve vinici) 3262. vkopávati, impí: Ten zavérné v zemi wkuopawa (hfivnu), jenz vzem od boha dobrý rozum jediné na užitek a na rozkoš tohoto světa jej ztráví 365%.
Strana 396
396 vláéiti, impf., smykati: (krále) dá$ hanebné po blátu smrdutém wlaczity 3342. vládanie, n., viáda: tvé wladanye jest po v&em svétu 185; pod wladaným některé hvězdy 22b. vladař, m.: Tehdy ježíš stáše przied wla- darziem 375%. — Adj. possess. -óv: aby pro strach wladarzuow té Iži mlu- viti neopustili 396?, pred vladarem. vládnüti, impf.: (syn boží) vším mocně wladne, possidet 168. vláha, f.: (pole) jesto od té vody wlahy duosti jméjiese, irrigua 163b. vlas, m.: wlaffy, jeśto lazebnik na nás ostiZe, capillis 165b. vlasky v. vlašský. vlast, f., země: (Josef bra sč) do jedné wlafty, jiśto bieśe jm6 Galilea 29b. vlásti, impf.:: nikte nemuoz nad mżsim sebe wlalty 622. vlastně, adv.: To slovo wlaltnýe jest ži- dovské, proprie €9b. — Protoz velmi wlaftnye hlas téchto hdi... vypisuje a řka 94%, výstižně. vlastní, -ý, adj.: nepójdeš-li k mžádnéj jinéj jedno k svéj Zené wlaftney 74*; Jan svû wlaftny smrti sšel 3144; svého zbuožie wlaltnyeho 55b; vždy ostanu wlaftney svatosti mé krásy, singulari 100%. — Adj.-subst.: kázame našeho vykupitele, jeho wlazitnymi potupeno 147b. vlastnost, f.: wlaftnoft bozie jest od hfiechôv spasiti, Dei est 185; Vizme, které holübek má wlaftnoítv 44^. vláséé, adv.: Ale vSak wlafczíe o kacietích jest rozuméti, specialiter 91b. vláščí, adj.: z wlafczeho naucenie (aposto- lüm) šel pak do měst, aby obecně kázal 170%; syn boží wlalty památku činí o něm (Kafarnau) a řka 204%. vlassk y, adj.: Arnolfus, biskup wlafki 33b. vlažné, adv.: (Kleofás) wlaznye sé nemyl 146%. vlésky, adj., vlčí: (mistři židovští) jsúce pastýři, obyéej wlcfkí na sobé ukazo- váchu 1422. vlézti, pf.: Polmy, wlezmy na huoru boží 107%. vlhkost, f.: by wlhkolt sě hýbala v hlavě 281%. vlhký, adj.: ješto (m&sıec) jest wlhkeho přirozeme 2812. vlk, m.: ale vnitř jsú (křiví proroci) wlc lakomi $]b. vlna, f.: lodičku pfikryvächu wlny, flucubus 112%. — Jich (ovcí) plvod velmi jest užitečný od wlný 369b. vlněný, adj.: pásy wlnvene mékké no- siechu 38b. vložiti, pf.: Ten zajisté přeboží kříž wloz na mojı plecı 387b; buudefl wlozen v žalář 728. w-náhle, adv.: smrt wnahle a beze všeho: domněme příde 358b. vně, adv.: Protož to všecko pokušeme zde wnye bylo, ale vnitř v něm (jez.) mc nebylo 47b. vnésti, pí.: Roždku olıvnü holübek... wnell v koráb 455; neb jsû (aposto- lové) pravý smysl písma starého zá- kona... wnelli v svatú cerekev 3912. vniti, p£., vejili, vstoupiti: Nejsem duosto- jen, by ty wífyel pod mú střechu 174; pokřščenie) wenda v naši duši jakožto zdí ji obklíčí 36b. — jenžto (zástupové) na horu wnýtý nemožiechu, ascendere 97b, v-novč, adv.: A jakožto pravý hospodář v potřebu... vynosie nové, ješto ne- dávno wnowie položil (do svého po- kladu) 235b. vňutř, adv.: wnytrz jmajíce mysl jedo- vatü, intrinsecus 922, vňůultíní, adj.: tři jsú vlastnosti přiro- zené a wnytrznye nasemu télu 90b. voda, f. — Voda: aby byl křštěn u wuo- dach ten, jenž všecky wwuody stvořil 39%. — Rybník: onoho slepce poslal k wuodye do Siloe, in natatoriam 1022. — Może: każ mu k tobě přijíti na wodach 247b. vódcě, m.: (milovánie bozie) bude jeho- wuodce 340b, vodič, m., vůdce: (slepci) ani wuodycze jmajíce..., však k němu (jez.) přijít žádáchu 316b. voditi, impf.: k biskupóm a králóm budete wozeny 1562, vodny, adj.: pod jednim znamenim ne- beským, ješto slove wodne a latině aguarius 23%. vojna, f.: By byla déle trvala wuoyna Říman proti mčstu 353b. vól, m.: skrze dvanádcste wolow 144%.
396 vláéiti, impf., smykati: (krále) dá$ hanebné po blátu smrdutém wlaczity 3342. vládanie, n., viáda: tvé wladanye jest po v&em svétu 185; pod wladaným některé hvězdy 22b. vladař, m.: Tehdy ježíš stáše przied wla- darziem 375%. — Adj. possess. -óv: aby pro strach wladarzuow té Iži mlu- viti neopustili 396?, pred vladarem. vládnüti, impf.: (syn boží) vším mocně wladne, possidet 168. vláha, f.: (pole) jesto od té vody wlahy duosti jméjiese, irrigua 163b. vlas, m.: wlaffy, jeśto lazebnik na nás ostiZe, capillis 165b. vlasky v. vlašský. vlast, f., země: (Josef bra sč) do jedné wlafty, jiśto bieśe jm6 Galilea 29b. vlásti, impf.:: nikte nemuoz nad mżsim sebe wlalty 622. vlastně, adv.: To slovo wlaltnýe jest ži- dovské, proprie €9b. — Protoz velmi wlaftnye hlas téchto hdi... vypisuje a řka 94%, výstižně. vlastní, -ý, adj.: nepójdeš-li k mžádnéj jinéj jedno k svéj Zené wlaftney 74*; Jan svû wlaftny smrti sšel 3144; svého zbuožie wlaltnyeho 55b; vždy ostanu wlaftney svatosti mé krásy, singulari 100%. — Adj.-subst.: kázame našeho vykupitele, jeho wlazitnymi potupeno 147b. vlastnost, f.: wlaftnoft bozie jest od hfiechôv spasiti, Dei est 185; Vizme, které holübek má wlaftnoítv 44^. vláséé, adv.: Ale vSak wlafczíe o kacietích jest rozuméti, specialiter 91b. vláščí, adj.: z wlafczeho naucenie (aposto- lüm) šel pak do měst, aby obecně kázal 170%; syn boží wlalty památku činí o něm (Kafarnau) a řka 204%. vlassk y, adj.: Arnolfus, biskup wlafki 33b. vlažné, adv.: (Kleofás) wlaznye sé nemyl 146%. vlésky, adj., vlčí: (mistři židovští) jsúce pastýři, obyéej wlcfkí na sobé ukazo- váchu 1422. vlézti, pf.: Polmy, wlezmy na huoru boží 107%. vlhkost, f.: by wlhkolt sě hýbala v hlavě 281%. vlhký, adj.: ješto (m&sıec) jest wlhkeho přirozeme 2812. vlk, m.: ale vnitř jsú (křiví proroci) wlc lakomi $]b. vlna, f.: lodičku pfikryvächu wlny, flucubus 112%. — Jich (ovcí) plvod velmi jest užitečný od wlný 369b. vlněný, adj.: pásy wlnvene mékké no- siechu 38b. vložiti, pf.: Ten zajisté přeboží kříž wloz na mojı plecı 387b; buudefl wlozen v žalář 728. w-náhle, adv.: smrt wnahle a beze všeho: domněme příde 358b. vně, adv.: Protož to všecko pokušeme zde wnye bylo, ale vnitř v něm (jez.) mc nebylo 47b. vnésti, pí.: Roždku olıvnü holübek... wnell v koráb 455; neb jsû (aposto- lové) pravý smysl písma starého zá- kona... wnelli v svatú cerekev 3912. vniti, p£., vejili, vstoupiti: Nejsem duosto- jen, by ty wífyel pod mú střechu 174; pokřščenie) wenda v naši duši jakožto zdí ji obklíčí 36b. — jenžto (zástupové) na horu wnýtý nemožiechu, ascendere 97b, v-novč, adv.: A jakožto pravý hospodář v potřebu... vynosie nové, ješto ne- dávno wnowie položil (do svého po- kladu) 235b. vňutř, adv.: wnytrz jmajíce mysl jedo- vatü, intrinsecus 922, vňůultíní, adj.: tři jsú vlastnosti přiro- zené a wnytrznye nasemu télu 90b. voda, f. — Voda: aby byl křštěn u wuo- dach ten, jenž všecky wwuody stvořil 39%. — Rybník: onoho slepce poslal k wuodye do Siloe, in natatoriam 1022. — Może: każ mu k tobě přijíti na wodach 247b. vódcě, m.: (milovánie bozie) bude jeho- wuodce 340b, vodič, m., vůdce: (slepci) ani wuodycze jmajíce..., však k němu (jez.) přijít žádáchu 316b. voditi, impf.: k biskupóm a králóm budete wozeny 1562, vodny, adj.: pod jednim znamenim ne- beským, ješto slove wodne a latině aguarius 23%. vojna, f.: By byla déle trvala wuoyna Říman proti mčstu 353b. vól, m.: skrze dvanádcste wolow 144%.
Strana 397
volánie, n.: Nebo snad chtě (jez.) také jejie (żeny) wolanye zbyti 258b. volati, impf.: ten, jesto jeho wola od časného zbožie 126b. — Já jsem hlas wolagýci na púšči 324, vôle, f.: když sč která věc proti naší wolí stanc 42b; dobrá wole za skutek počtena bude 6b: zlé wuole polepáenie 52b; 1 woh 1 newolíf na sobě je nosieśe 249^. voliti, impf. vlka muesto wolece 3835; té pomsty nemá nikte činiti, jediné ten, ktoz gelt na to wuolen 79". — (stvořitel) svć wolene tak na tomto světě mocně drží 307b. volný, adj.: (jez. tbal) míle naučit: sobě wolne 132%; skála jest tvrdost v sobě wuolnye mysl 216, v nepoddajné mysli. vóně, f.: ani wonÿe dýmová chopila sé jich, odor fumi 15b. voněnie, n., chu: mámy svéj duši: učiniti utrpenie od rozkoši, ješto muož mieti skrze vidéme . . ., [krze wonyenye 360b. voněti, impf.: aby jedno byli, jedno wo- nyeli (verici), sapirant 390%; vysokůú věc wuonyeyte 982. v6z, m.: (jez) nesed¢l jest na zlatém wuozie 3192. vpadati v. «padali. vpadnúti v. upadnúli. vpadovati v. arpadovali. V-prvé, adv.: synové jsrahel wprwe na huoru vzníti nemozechu, primitus 97b. vpustiti, pf.: tíZ vytáhnü (nevod), jesto gíu jej wpuuftyl( 2322. vpüsééti, impf.: (kaciefi) pro ješitnú chválu svój jed wpul(cziegy 223%. vrabec, m.: dva wrabeze za penieZek prodávají, passeres 161b. vracovati sé, impf.: vzemse piikazanie, aby fie newraczowali králi (k králi) 20b. vran, m.: Noe z svého korábu vypusti wrana 45b, vrah, m., mnepřílel: cierkve 262. vráska, f.: (aby) beze všech wrafk naše korúhev nalezena byla 2494. vrata, n. plur.: (aby) před námi wrata nebeská nebyla zavřena 11%. vratiti, pf., vydati: Wrat, co js: dluzen 2934; A proto wratte, coż jest ciesa- fovo, ciesafov1 335%; Tehdy Pilát káza beránka... od wrahow svaté 397 wratyty tèlo (jez.) Josefov1 z Arimatije 377?. — v. sé: Wraczy fie do svého domu, odnidź jsem vyśel 2052. vrci, pí.: Sbéře pšenici v svû stodolu a plevy wrlye v uoheň 382%; svieżice jich nohy a ruce 1 wurhu je ve tmu neslý- chanú 2794, Tehdy všecko stádo wrzíe sebú v moře 119b, vréeti, impf., veplati: Proc gífuu wrczeli národové 296?. vrch, m.: na kostelnem wrchu 462; Tehdy opona chrámová rozdře se na dvé od wrchu az dolóv 376b. vrehní, adj., svrchovaný, nejvyšší: jenž jest wrchnyeho südci zvéstovati poslán 174%. vrtránie, n., repiáni: z vašeho oláznivého wrtranye 131b. vrtrati, vitrati, impf., reptati: A proto ti...wrtrziece pravie 310%; že o mistru pravedlnému (sic) wytrachY (duchov- níci) 128b. vsaditi, pf.: A spletše korunu z trnie wladychu na jeho hlavu 375P; kdyżto svat$ Jan wífazen v žalář 52b. vsédnüti, pf.: syn boží wffiedl potom na oslici tichú 319b. vsiesti, pf.: kdyż wllede (Kristus) na lodičku, jídechu za ním mlazší 111b. vsieti, pf.: pak-l je (obilé) wihegyell, obnovíš 274b, v-skóřě, adv.: súdce, jenž jmá wikorzíe přijít? 152%. vstánie, n.: ještě nás nepotvrdily muky božie ani jeho z mrtvych wítanye 1135. vstáti, pí.: Ta búře sama od sebe witala, oborta est 119b; A on wítaw ukáza vétry, surgens 115?. vstávati, impf.: by lidé umrlí z mrtvych wítawali, resurectionem 165b; umrli z mrtvych wzítawachu 149?; ti, jesto sú vidéli nemocného wítawagicze 122b. vstaviti, pf., postavili: svi dud odéj v zlatohlav a wftaw na ni korunu drahú 3342. vstřěliti, pf.: (střela) když v které zviere bude witrzelena 62. v-strieci, adv., vsi/íc: na huoru vzniti nemozechu wltrziecy svému hospodinu, ad obviandum Deo 97b. vstřětnúti v. usiřčtnůúlí. vstúpenie, n.: (syna božího) na nebesa wítupeny máte sé radovati 4?.
volánie, n.: Nebo snad chtě (jez.) také jejie (żeny) wolanye zbyti 258b. volati, impf.: ten, jesto jeho wola od časného zbožie 126b. — Já jsem hlas wolagýci na púšči 324, vôle, f.: když sč která věc proti naší wolí stanc 42b; dobrá wole za skutek počtena bude 6b: zlé wuole polepáenie 52b; 1 woh 1 newolíf na sobě je nosieśe 249^. voliti, impf. vlka muesto wolece 3835; té pomsty nemá nikte činiti, jediné ten, ktoz gelt na to wuolen 79". — (stvořitel) svć wolene tak na tomto světě mocně drží 307b. volný, adj.: (jez. tbal) míle naučit: sobě wolne 132%; skála jest tvrdost v sobě wuolnye mysl 216, v nepoddajné mysli. vóně, f.: ani wonÿe dýmová chopila sé jich, odor fumi 15b. voněnie, n., chu: mámy svéj duši: učiniti utrpenie od rozkoši, ješto muož mieti skrze vidéme . . ., [krze wonyenye 360b. voněti, impf.: aby jedno byli, jedno wo- nyeli (verici), sapirant 390%; vysokůú věc wuonyeyte 982. v6z, m.: (jez) nesed¢l jest na zlatém wuozie 3192. vpadati v. «padali. vpadnúti v. upadnúli. vpadovati v. arpadovali. V-prvé, adv.: synové jsrahel wprwe na huoru vzníti nemozechu, primitus 97b. vpustiti, pf.: tíZ vytáhnü (nevod), jesto gíu jej wpuuftyl( 2322. vpüsééti, impf.: (kaciefi) pro ješitnú chválu svój jed wpul(cziegy 223%. vrabec, m.: dva wrabeze za penieZek prodávají, passeres 161b. vracovati sé, impf.: vzemse piikazanie, aby fie newraczowali králi (k králi) 20b. vran, m.: Noe z svého korábu vypusti wrana 45b, vrah, m., mnepřílel: cierkve 262. vráska, f.: (aby) beze všech wrafk naše korúhev nalezena byla 2494. vrata, n. plur.: (aby) před námi wrata nebeská nebyla zavřena 11%. vratiti, pf., vydati: Wrat, co js: dluzen 2934; A proto wratte, coż jest ciesa- fovo, ciesafov1 335%; Tehdy Pilát káza beránka... od wrahow svaté 397 wratyty tèlo (jez.) Josefov1 z Arimatije 377?. — v. sé: Wraczy fie do svého domu, odnidź jsem vyśel 2052. vrci, pí.: Sbéře pšenici v svû stodolu a plevy wrlye v uoheň 382%; svieżice jich nohy a ruce 1 wurhu je ve tmu neslý- chanú 2794, Tehdy všecko stádo wrzíe sebú v moře 119b, vréeti, impf., veplati: Proc gífuu wrczeli národové 296?. vrch, m.: na kostelnem wrchu 462; Tehdy opona chrámová rozdře se na dvé od wrchu az dolóv 376b. vrehní, adj., svrchovaný, nejvyšší: jenž jest wrchnyeho südci zvéstovati poslán 174%. vrtránie, n., repiáni: z vašeho oláznivého wrtranye 131b. vrtrati, vitrati, impf., reptati: A proto ti...wrtrziece pravie 310%; že o mistru pravedlnému (sic) wytrachY (duchov- níci) 128b. vsaditi, pf.: A spletše korunu z trnie wladychu na jeho hlavu 375P; kdyżto svat$ Jan wífazen v žalář 52b. vsédnüti, pf.: syn boží wffiedl potom na oslici tichú 319b. vsiesti, pf.: kdyż wllede (Kristus) na lodičku, jídechu za ním mlazší 111b. vsieti, pf.: pak-l je (obilé) wihegyell, obnovíš 274b, v-skóřě, adv.: súdce, jenž jmá wikorzíe přijít? 152%. vstánie, n.: ještě nás nepotvrdily muky božie ani jeho z mrtvych wítanye 1135. vstáti, pí.: Ta búře sama od sebe witala, oborta est 119b; A on wítaw ukáza vétry, surgens 115?. vstávati, impf.: by lidé umrlí z mrtvych wítawali, resurectionem 165b; umrli z mrtvych wzítawachu 149?; ti, jesto sú vidéli nemocného wítawagicze 122b. vstaviti, pf., postavili: svi dud odéj v zlatohlav a wftaw na ni korunu drahú 3342. vstřěliti, pf.: (střela) když v které zviere bude witrzelena 62. v-strieci, adv., vsi/íc: na huoru vzniti nemozechu wltrziecy svému hospodinu, ad obviandum Deo 97b. vstřětnúti v. usiřčtnůúlí. vstúpenie, n.: (syna božího) na nebesa wítupeny máte sé radovati 4?.
Strana 398
398 vstúpiti, pí.: u válku duchovnú s ním (diáblem) gfme wfítupili 32; élovék, jenz geft wftupil v dédinu svého otce 3592, vstupovati, impf.: to, jehoZto oko t&- lestné nevídalo..., ani na srdce člo- vé&ie wítupowalo 65?. však, adv., však, vždyt: je$to kakzkolivék v smrtedlnych hiie&iech bydlé, wífak jst jeste živí na tomto světě 51b; Odkud tomuto müdrost tato a divové? wlak je toto kovátóv syn, w[fak mateti jeho dějí Maria 236%; v. také ale. všaký, pronom., každý: na wíaki den 53b. všelik, -ž, adv., přece: on (jez.) ukazova to, że myšlenie vie, ale wľfielik jich myślenie (fariseů) obci nezjevil 1832; Ale wllielikz mnozi jsń chtěli řeckého jazyka rozum jeho (slova) vzieti 708. v$eliky, adv., přece: že prosiechu za to, ješto on (Herodes) wífiehky 1 dřéve ucini myshl 2415; naše mysl hrdá nechce toho dobrovolně ostati, ješto wífelki bezdieky na v$aky den po- tracuje 53b. vselikÿ, pronom., v3echen, kaëdÿ: wlielike tváře němé... svědčily 21b; Ale wllielicy Zıdove... vınnıcı ztratılı 328%; Člověk neme jedno chlebem živ, ale slovem wlielikim, jeśto pochodi z ust buożich 462. v$emohüci, adj.: vezdy jsa wiliemohuczy, omnipotens 16?. vsivati, impf.: Nikte také newfywa sukna hrubého v rúcho v staré 130%. v(üpiti sé, pf. naśeho myślenie diábel védéti nemóZz, nez skrze zjevenie zna- menie muoz fie wtypity 255*. vy, pronom.: když vás buoh volil k tomu, abyste wy od bludu odvedli lidi všeliké 66%; když vám budú hdé láu... a všecko zlé na wy mluviti 59b; (Zda) chcete poznati toho, jenž wem nyme mluví 160%; Toť bude wam duom vóś opuščen 348%; Tehdy já jim to vyznám, že jsem was nikdy neznal 94%. vybierati, impf.: (jez. káze) 1 malym 1 velikym ..., newybyeragye ani zna- menaje moci bohatých 1419. výborný, adj.: pokrm jmějieše ovoce ne- slychané, wybuorne 41b. vybrati, pf., vyvoliti: Pošle syn člověčí anděly své 1 wýberu z královstvie jeho všecko zlé 224; mnoho jest pozvaných, ale málo wybranych 307b. vydánie, n.: ku wydany pocta 364b. vydati, pf.: z svého zbozie desátek máte wydaty 46b; v. též potet. vy dávati, impf.: (rácho) svédeóstvie o jeho svatosti wydawalle 33b. vydierati, impf.: Tito duchovníci velmi tvrdě od chudých lidí desátek wydie- rarachu (sic) 345b. vydřieti, pf.: Pakli tvć oko tebe pohor- żuje, wydrzy je a vyvrz od sebe 286b. vyhnati, pf.: že dobří hdé... z svych bydl maji wyhnany byty 262. vychäzéti, impf.: to, jesto vychodi z ust, wychafie z srdce 251b. vychoditi, impf.: newychodte z tvé pa- mčti jeho rány 386%; Tehdy wycho- dieffe k němu vešken Jerusalem 312. vyjíti, vyníti, pf.: když wynde fík 357*; musí wynyty z smrtedlnych hiiechóv 30%, A když by syn buoží již křštěn, na tom miestć wynide z vody 40b; (slovo) wynda ve mnohých hdí uši, immissum 162. vykladač, m., překladatel: A ta jest věc (nepřeložitelnost slova) přípudila 1 řec- kého wýkladacze : latinského, aby ten hlas (racha) tak, jakž vzní, položil 70b. vykládanie, n.: rozličné svatého pisma wykladanye 225%. vykládati, impf. — Klásti: nade všecky jej (jez) wykladachu a chváléchu 140?. Vyklddati: jichžto jména svatý Matéj potád wyklada 2b. — v. sé: Abraham otec mnohých hdi fíe wy- klada 32, vyklamovati, impf., podvodné dobyvati: (duchovníci) 1 od chudych vduov jich zbožíčko wyklamowachu 344b. vykopati, pf.: aby trnie wykopal (roz- sevaë) 215b. vykúpenie, n.: znamenie našeho wyku- penye 2b, vykupitsl, m.: naśemu wykupitelowi 472. vykúpiti, pf.: kaků mocí od našeho po- kusenie glme wykupený 47. vyličovati, impf.: A to potom lépe wy- liczygie, když praví 191%. vyliti, pf.: piistópi k němu (jez.) žena jmajíci alabastr masti diahé 1 wylí na jeho hlavu 371.
398 vstúpiti, pí.: u válku duchovnú s ním (diáblem) gfme wfítupili 32; élovék, jenz geft wftupil v dédinu svého otce 3592, vstupovati, impf.: to, jehoZto oko t&- lestné nevídalo..., ani na srdce člo- vé&ie wítupowalo 65?. však, adv., však, vždyt: je$to kakzkolivék v smrtedlnych hiie&iech bydlé, wífak jst jeste živí na tomto světě 51b; Odkud tomuto müdrost tato a divové? wlak je toto kovátóv syn, w[fak mateti jeho dějí Maria 236%; v. také ale. všaký, pronom., každý: na wíaki den 53b. všelik, -ž, adv., přece: on (jez.) ukazova to, że myšlenie vie, ale wľfielik jich myślenie (fariseů) obci nezjevil 1832; Ale wllielikz mnozi jsń chtěli řeckého jazyka rozum jeho (slova) vzieti 708. v$eliky, adv., přece: že prosiechu za to, ješto on (Herodes) wífiehky 1 dřéve ucini myshl 2415; naše mysl hrdá nechce toho dobrovolně ostati, ješto wífelki bezdieky na v$aky den po- tracuje 53b. vselikÿ, pronom., v3echen, kaëdÿ: wlielike tváře němé... svědčily 21b; Ale wllielicy Zıdove... vınnıcı ztratılı 328%; Člověk neme jedno chlebem živ, ale slovem wlielikim, jeśto pochodi z ust buożich 462. v$emohüci, adj.: vezdy jsa wiliemohuczy, omnipotens 16?. vsivati, impf.: Nikte také newfywa sukna hrubého v rúcho v staré 130%. v(üpiti sé, pf. naśeho myślenie diábel védéti nemóZz, nez skrze zjevenie zna- menie muoz fie wtypity 255*. vy, pronom.: když vás buoh volil k tomu, abyste wy od bludu odvedli lidi všeliké 66%; když vám budú hdé láu... a všecko zlé na wy mluviti 59b; (Zda) chcete poznati toho, jenž wem nyme mluví 160%; Toť bude wam duom vóś opuščen 348%; Tehdy já jim to vyznám, že jsem was nikdy neznal 94%. vybierati, impf.: (jez. káze) 1 malym 1 velikym ..., newybyeragye ani zna- menaje moci bohatých 1419. výborný, adj.: pokrm jmějieše ovoce ne- slychané, wybuorne 41b. vybrati, pf., vyvoliti: Pošle syn člověčí anděly své 1 wýberu z královstvie jeho všecko zlé 224; mnoho jest pozvaných, ale málo wybranych 307b. vydánie, n.: ku wydany pocta 364b. vydati, pf.: z svého zbozie desátek máte wydaty 46b; v. též potet. vy dávati, impf.: (rácho) svédeóstvie o jeho svatosti wydawalle 33b. vydierati, impf.: Tito duchovníci velmi tvrdě od chudých lidí desátek wydie- rarachu (sic) 345b. vydřieti, pf.: Pakli tvć oko tebe pohor- żuje, wydrzy je a vyvrz od sebe 286b. vyhnati, pf.: že dobří hdé... z svych bydl maji wyhnany byty 262. vychäzéti, impf.: to, jesto vychodi z ust, wychafie z srdce 251b. vychoditi, impf.: newychodte z tvé pa- mčti jeho rány 386%; Tehdy wycho- dieffe k němu vešken Jerusalem 312. vyjíti, vyníti, pf.: když wynde fík 357*; musí wynyty z smrtedlnych hiiechóv 30%, A když by syn buoží již křštěn, na tom miestć wynide z vody 40b; (slovo) wynda ve mnohých hdí uši, immissum 162. vykladač, m., překladatel: A ta jest věc (nepřeložitelnost slova) přípudila 1 řec- kého wýkladacze : latinského, aby ten hlas (racha) tak, jakž vzní, položil 70b. vykládanie, n.: rozličné svatého pisma wykladanye 225%. vykládati, impf. — Klásti: nade všecky jej (jez) wykladachu a chváléchu 140?. Vyklddati: jichžto jména svatý Matéj potád wyklada 2b. — v. sé: Abraham otec mnohých hdi fíe wy- klada 32, vyklamovati, impf., podvodné dobyvati: (duchovníci) 1 od chudych vduov jich zbožíčko wyklamowachu 344b. vykopati, pf.: aby trnie wykopal (roz- sevaë) 215b. vykúpenie, n.: znamenie našeho wyku- penye 2b, vykupitsl, m.: naśemu wykupitelowi 472. vykúpiti, pf.: kaků mocí od našeho po- kusenie glme wykupený 47. vyličovati, impf.: A to potom lépe wy- liczygie, když praví 191%. vyliti, pf.: piistópi k němu (jez.) žena jmajíci alabastr masti diahé 1 wylí na jeho hlavu 371.
Strana 399
399 vyložiti, pí.: jich svatá jména chomy duchovně wýlozitý 2b. vylúpiti, pf.: Jest-li to, že tvé oko pravé pohoršuje tebe, wýlup je a vrz od sebe 74b. vymésti, pf.: (aby) z srdce lidského smrad hřiechóv .. . ven wýmetl 32b. vymetati, impf.: (ježíš) wýmetafſye vše- cko, ješto prodáváchu a kupováchu v chrámě 321a. vymietati, impf.: Tento newymyeta drá- blóv 181b. vymínanie, n., mnuti klasův: (jez.) wý- mýnanye dosvědčuje 198a. vymínati, impf., mnouti: počechu wymí- naty klasy a jiesti 195b. vymluvenie, n.: o svatost, ku wýmluwený přenesnadná, ineffabile 15a. vymysliti, pf.: kto to mohl wýmyſlíty, excogitare 15a; to, což gſſu tvoji ruce wymyſhe 296b. vynésti, pf.: za získané to jmá, což muož ven z ohně wýnefty 151b. vynieti, pf.: Nechať wynmu drastu z tvého oka 85b; z kosti wynate z Ada- mova života 299a. vyniti, impf.: (jez.) vymíname dosvědčuje, jišto (sic, jímžto) jeho mlazšie wy- nýechu (duchovníci) 198a. vyníti v. vyjíti. vynositi, impf.: dobrý člověk z dobrého pokladu wynoſni dobré 182b. vypisovati, impf.: Pak potom pokládá číslo svatých apoštolóv a jich jména wypýflugie 144a. — v. sě: ty (muky) skrze toto miesto ſie wypíſſugy deno- tantur 164a. vyplacenie, n.: buďte múdři k svému wyplaczeny 158a vyplniti, pí.: (kněžie) když svú třiedu wyplnyechu, v tom pak městečku pře- býváchu 318b. vypravenie, n.: o sladkost, k wypraweny nepodobná inenarrabilis 15a. vypravitel, m. — Vypravěč: (Mojžieš) onen wyprawítel tvých děl narrator 104b. — Osvoboditel: neostávajmy svého wyprawitele Redemptorem 100b. vypraviti, pf. — Vysloviti: Otevru... usta svá, wyprawym skrytosti od po- — Vy- čátka světa narrabo 224a. světliti: wypraw nám podobenstvíe o stoklase na poli 224a. — Vyprositi: lidský národ měl z diábelské moci wy prawen byty 14b. — v. sě: (Josef) hle dáše, kak by ſie mohl od ne (Marie) wyprawíty a vzdáliti 17a. vypravovati, impf. — Vypravovati: Co bych vám wyprawowal obláštně každú chválu Janovu 176b. — v. sě: Svatéj a nerozdielné trojice ve křstě wyprawge lie znamene 42b. — Uváděli: tuto syn boží hlad wyprawugie 196a. — Vysvo- bozovati: příde-liť Hehiáš wyprawugie jej (jez.) 376b, aby jej vysvobodil. vyprositi, pf.: (aby) svéj dceři wyproſfila zdravie 257b. vypsati, pf.: to glſu vše wypiſſali (sv. evangelisté), aby ty vzal naučenie 203a; (anděl) v bělosti svého rúcha geſt wy- piſſan 393b. vypuditi, pf.: když Adama odtud (z ráje) wýppudyl 41b. vypustiti, pf.: (Josef) nechtě jie (Marie) z svého domu wypuuſtyty 14a; wý- puuíte z svého srdce, ač které jmáte protivenstvíe 10b. vypúščěti, impf.: drahý potok z svých pokladóv wypuſſczielſ (studnice) 389b. vypuščovati, impf.: proto wýpuuftygiem hlas z svých ust 32a. vypuzenie, n.: dláblové wýpuzenýe trpie- chu 149b, byli vymítáni. vypuzovati, impf.: v tvé jmě gſme drábly wýpuzowali ejicere 94a. vyřězati, pf.: jakožto úd některý tvého těla z tebe wyrzlezan byl 300a. vyrúbiti, pf.: každé dřevo, ješto nenese dobrého ovoce, buude wýrubeno 91b. vyryti, pí.: když muože(m) z božských skutkóv — . smysl některý duchovný wýríty 248a. vysaditi, pf.: aby dci kniežete z toho čísla byla wyſſazena 135a vysocě, adv.: Neroďte wyſlocze rozuměti, ale bojte sě 64a. vysokost, f.: rozum jeho (svatého čtenie) jest také hlubokosti, že nikte némuož k jich (!) wyſſokoſty úplně dosieci 227a vysoký, adj.: (sv. mučeníky) někdy s skal dolóv wýlſokich sstrkovali 28a; wýſoke věci hledajte Quae sursum sunt 98a; on všech wyſſich nawyfly jest 177a; skrze naywýſlieho kněze světlost 101b; u wyſokem lakomství jeho pokušuje 48а.
399 vyložiti, pí.: jich svatá jména chomy duchovně wýlozitý 2b. vylúpiti, pf.: Jest-li to, že tvé oko pravé pohoršuje tebe, wýlup je a vrz od sebe 74b. vymésti, pf.: (aby) z srdce lidského smrad hřiechóv .. . ven wýmetl 32b. vymetati, impf.: (ježíš) wýmetafſye vše- cko, ješto prodáváchu a kupováchu v chrámě 321a. vymietati, impf.: Tento newymyeta drá- blóv 181b. vymínanie, n., mnuti klasův: (jez.) wý- mýnanye dosvědčuje 198a. vymínati, impf., mnouti: počechu wymí- naty klasy a jiesti 195b. vymluvenie, n.: o svatost, ku wýmluwený přenesnadná, ineffabile 15a. vymysliti, pf.: kto to mohl wýmyſlíty, excogitare 15a; to, což gſſu tvoji ruce wymyſhe 296b. vynésti, pf.: za získané to jmá, což muož ven z ohně wýnefty 151b. vynieti, pf.: Nechať wynmu drastu z tvého oka 85b; z kosti wynate z Ada- mova života 299a. vyniti, impf.: (jez.) vymíname dosvědčuje, jišto (sic, jímžto) jeho mlazšie wy- nýechu (duchovníci) 198a. vyníti v. vyjíti. vynositi, impf.: dobrý člověk z dobrého pokladu wynoſni dobré 182b. vypisovati, impf.: Pak potom pokládá číslo svatých apoštolóv a jich jména wypýflugie 144a. — v. sě: ty (muky) skrze toto miesto ſie wypíſſugy deno- tantur 164a. vyplacenie, n.: buďte múdři k svému wyplaczeny 158a vyplniti, pí.: (kněžie) když svú třiedu wyplnyechu, v tom pak městečku pře- býváchu 318b. vypravenie, n.: o sladkost, k wypraweny nepodobná inenarrabilis 15a. vypravitel, m. — Vypravěč: (Mojžieš) onen wyprawítel tvých děl narrator 104b. — Osvoboditel: neostávajmy svého wyprawitele Redemptorem 100b. vypraviti, pf. — Vysloviti: Otevru... usta svá, wyprawym skrytosti od po- — Vy- čátka světa narrabo 224a. světliti: wypraw nám podobenstvíe o stoklase na poli 224a. — Vyprositi: lidský národ měl z diábelské moci wy prawen byty 14b. — v. sě: (Josef) hle dáše, kak by ſie mohl od ne (Marie) wyprawíty a vzdáliti 17a. vypravovati, impf. — Vypravovati: Co bych vám wyprawowal obláštně každú chválu Janovu 176b. — v. sě: Svatéj a nerozdielné trojice ve křstě wyprawge lie znamene 42b. — Uváděli: tuto syn boží hlad wyprawugie 196a. — Vysvo- bozovati: příde-liť Hehiáš wyprawugie jej (jez.) 376b, aby jej vysvobodil. vyprositi, pf.: (aby) svéj dceři wyproſfila zdravie 257b. vypsati, pf.: to glſu vše wypiſſali (sv. evangelisté), aby ty vzal naučenie 203a; (anděl) v bělosti svého rúcha geſt wy- piſſan 393b. vypuditi, pf.: když Adama odtud (z ráje) wýppudyl 41b. vypustiti, pf.: (Josef) nechtě jie (Marie) z svého domu wypuuſtyty 14a; wý- puuíte z svého srdce, ač které jmáte protivenstvíe 10b. vypúščěti, impf.: drahý potok z svých pokladóv wypuſſczielſ (studnice) 389b. vypuščovati, impf.: proto wýpuuftygiem hlas z svých ust 32a. vypuzenie, n.: dláblové wýpuzenýe trpie- chu 149b, byli vymítáni. vypuzovati, impf.: v tvé jmě gſme drábly wýpuzowali ejicere 94a. vyřězati, pf.: jakožto úd některý tvého těla z tebe wyrzlezan byl 300a. vyrúbiti, pf.: každé dřevo, ješto nenese dobrého ovoce, buude wýrubeno 91b. vyryti, pí.: když muože(m) z božských skutkóv — . smysl některý duchovný wýríty 248a. vysaditi, pf.: aby dci kniežete z toho čísla byla wyſſazena 135a vysocě, adv.: Neroďte wyſlocze rozuměti, ale bojte sě 64a. vysokost, f.: rozum jeho (svatého čtenie) jest také hlubokosti, že nikte némuož k jich (!) wyſſokoſty úplně dosieci 227a vysoký, adj.: (sv. mučeníky) někdy s skal dolóv wýlſokich sstrkovali 28a; wýſoke věci hledajte Quae sursum sunt 98a; on všech wyſſich nawyfly jest 177a; skrze naywýſlieho kněze světlost 101b; u wyſokem lakomství jeho pokušuje 48а.
Strana 400
400 výsost, f.: pusť sě dolov s téjto wyllolty 46%; onu wyffoft... sem zameśkal illa summa 98b. vystfieci, pi., «pozormii, navesti: (prorok) wyltrziehl je, aby skrze to znamenie poznali svého krále 319%; Tehdy ona (dci Herodiadina) wýltrziezena mateří: Daj mi, vece,... hlavu Janovu 238b. vystfiehati s6, impf.: když by lie byl (člověk) smysině wýltrzíehal, aby tomu pokużeni nepovoloval 423, vystüpiti, pf.: że byli jako z uma wy- Itupili animo alienati 1132. vystupovati. impf.: mnozi kfivi svódci proti němu (jez.) wiftupuowachu 3742. výšiti sě, impf.: (abyste) tiem [ie newy- [l non extolli 101%. výštie, n.: síla potfebna jest... v każ- dém protivenstvi az do wyffie (!) duse usque ad animae exitum 113b, vytáhnüti, pf.: buude wytazen ten nevod naplněn 2322. vytahovati, impf.: protož praví: wytahu- gycze (nevod) 232%. vytéci, pf.: jinak by s& rozpukly lahvice a vino by wyteklo 1308. výtečný, adj.: Kak je toto wyteczny muz 3392. vytesati, pf.: jenž (hrob) byellie wytellal z skály 377%. vytrhati, pf.: snad sbierajíce stoklasu, wýtrhali byste s ní i pšenici 221b, vytrhnúti, pf.: (Petr) wytrhl svój meč 278%. vyvésti, pf.: židové, když bíechuu wý- wedený z Egypta 76%. vyvléei, pf: u vodé velikéj muky js: se pohrúzil, aby mě všeho odtud wywlekl 386b. vyvoditi, pf.: byla (búře) poslušna tomu, jenž wýwuody větry z svých pokladuov 112%, vyvoliti, pf.: kdyžto v sud wywoleny přenesen byl in vas electionis 92b; mnoho jest pozvanych, ale málo wy- wolenych 330b. vyvozovati, impf.: Dobře velmi je (apo- štoly) tudy ku pokoře připravuje (jez.) a z závisti wywodygye (sic) 287b. vyvrci, pf.: Pak-li oko tvé pravé pohor- Šuje tebe, wýwrzlí je 72%: jedno menšie plevy buduu ven wÿwr{f{yeni 37b. vyznati, pf.: Neprovlaci si pravdy wy- znaty Non distulisti confessionem 99. vyznávati, impf.: Dféve wvYznawagie tak pak i slova mluvě contestens 98^. vzácný, adj.: ta (viera) jemu (bohu) jest wzaczna, aestimat 1062, v-zajtra, adv.: casto ten . .. nas piedejde a ledva wzaytra jej postihnem 311b. vzbiti, pf.: když gľľuu (židové).. božieho... na kfíž vzbili 3292. vzblúditi, pf.: když by sč naše mysl, wzbludíeczi, od své zlé vóle sé nena- vrátila 148%. vzbüdéti v. vzbuzéti. vzbuditi, zbuditi, pf.: (jez.) zamüti more a wzbuudy větry, commovit 1129; moře zbuudil a opět je utišil (jez.) conci- tabat 113%; (Aby) kniežata a králové toho světa wzbbuzem byli concitentur 1158. vzbuzenie, n.: pro naseho srdce wzbuu- zenye 578. . syna vzbúzčti, impf.: wzzbudyety k dobrému nejsem kličen 174. vzbuzovati, zbuzovati, impf.: nebo oni (diábl)) büf1 morskü wzbuzugy commo- vent 115%; że ge syn bożi zbuzowal své mlazšie aby prosili 143b, vzdálený, adj. z part.: vezmi ji k sobě jako svú ženu, podlé obyčeje svateb- ného ot tebe velmě wzdalenu alienam 175. vz-dál(i), adv.: bieše (městečko) do Jeru- salema wzddal jednu mili 318b, vzdáliti, pf.: Pustim ji pryć, wzdali ji od sebe longe faciam 17°. — v. sě: hle- dase (Josef), kak by fie mohl od nie (Marie) wzdality se longe facere 172. vzdalovati, impf.: čím který člověk svého svédomie od téch lidí... viece wzda- hgie, kráse bude kvísti mezi svatvm anděly 27b. vzdáti, pf.: A tak snažnú wzdal modlitvu obtulit postulationem 98b. vzdávati impf.: chválu tobě wzdawam 4. vzdechnûti pf.: V ktetiZkohvék (sic) čas hřiešný člověk ke mně Wzdechne 10b. vzdělánie zdělánie, n.: k wzdielany svý vınnıcı (sic) 308%; jenż k zdyelany svćj vinnice najal jest délníky 3075. vzdieti, pf., nazvali: wzdyegieff jemu jezi$ vocabis 18b.
400 výsost, f.: pusť sě dolov s téjto wyllolty 46%; onu wyffoft... sem zameśkal illa summa 98b. vystfieci, pi., «pozormii, navesti: (prorok) wyltrziehl je, aby skrze to znamenie poznali svého krále 319%; Tehdy ona (dci Herodiadina) wýltrziezena mateří: Daj mi, vece,... hlavu Janovu 238b. vystfiehati s6, impf.: když by lie byl (člověk) smysině wýltrzíehal, aby tomu pokużeni nepovoloval 423, vystüpiti, pf.: że byli jako z uma wy- Itupili animo alienati 1132. vystupovati. impf.: mnozi kfivi svódci proti němu (jez.) wiftupuowachu 3742. výšiti sě, impf.: (abyste) tiem [ie newy- [l non extolli 101%. výštie, n.: síla potfebna jest... v każ- dém protivenstvi az do wyffie (!) duse usque ad animae exitum 113b, vytáhnüti, pf.: buude wytazen ten nevod naplněn 2322. vytahovati, impf.: protož praví: wytahu- gycze (nevod) 232%. vytéci, pf.: jinak by s& rozpukly lahvice a vino by wyteklo 1308. výtečný, adj.: Kak je toto wyteczny muz 3392. vytesati, pf.: jenž (hrob) byellie wytellal z skály 377%. vytrhati, pf.: snad sbierajíce stoklasu, wýtrhali byste s ní i pšenici 221b, vytrhnúti, pf.: (Petr) wytrhl svój meč 278%. vyvésti, pf.: židové, když bíechuu wý- wedený z Egypta 76%. vyvléei, pf: u vodé velikéj muky js: se pohrúzil, aby mě všeho odtud wywlekl 386b. vyvoditi, pf.: byla (búře) poslušna tomu, jenž wýwuody větry z svých pokladuov 112%, vyvoliti, pf.: kdyžto v sud wywoleny přenesen byl in vas electionis 92b; mnoho jest pozvanych, ale málo wy- wolenych 330b. vyvozovati, impf.: Dobře velmi je (apo- štoly) tudy ku pokoře připravuje (jez.) a z závisti wywodygye (sic) 287b. vyvrci, pf.: Pak-li oko tvé pravé pohor- Šuje tebe, wýwrzlí je 72%: jedno menšie plevy buduu ven wÿwr{f{yeni 37b. vyznati, pf.: Neprovlaci si pravdy wy- znaty Non distulisti confessionem 99. vyznávati, impf.: Dféve wvYznawagie tak pak i slova mluvě contestens 98^. vzácný, adj.: ta (viera) jemu (bohu) jest wzaczna, aestimat 1062, v-zajtra, adv.: casto ten . .. nas piedejde a ledva wzaytra jej postihnem 311b. vzbiti, pf.: když gľľuu (židové).. božieho... na kfíž vzbili 3292. vzblúditi, pf.: když by sč naše mysl, wzbludíeczi, od své zlé vóle sé nena- vrátila 148%. vzbüdéti v. vzbuzéti. vzbuditi, zbuditi, pf.: (jez.) zamüti more a wzbuudy větry, commovit 1129; moře zbuudil a opět je utišil (jez.) conci- tabat 113%; (Aby) kniežata a králové toho světa wzbbuzem byli concitentur 1158. vzbuzenie, n.: pro naseho srdce wzbuu- zenye 578. . syna vzbúzčti, impf.: wzzbudyety k dobrému nejsem kličen 174. vzbuzovati, zbuzovati, impf.: nebo oni (diábl)) büf1 morskü wzbuzugy commo- vent 115%; że ge syn bożi zbuzowal své mlazšie aby prosili 143b, vzdálený, adj. z part.: vezmi ji k sobě jako svú ženu, podlé obyčeje svateb- ného ot tebe velmě wzdalenu alienam 175. vz-dál(i), adv.: bieše (městečko) do Jeru- salema wzddal jednu mili 318b, vzdáliti, pf.: Pustim ji pryć, wzdali ji od sebe longe faciam 17°. — v. sě: hle- dase (Josef), kak by fie mohl od nie (Marie) wzdality se longe facere 172. vzdalovati, impf.: čím který člověk svého svédomie od téch lidí... viece wzda- hgie, kráse bude kvísti mezi svatvm anděly 27b. vzdáti, pf.: A tak snažnú wzdal modlitvu obtulit postulationem 98b. vzdávati impf.: chválu tobě wzdawam 4. vzdechnûti pf.: V ktetiZkohvék (sic) čas hřiešný člověk ke mně Wzdechne 10b. vzdělánie zdělánie, n.: k wzdielany svý vınnıcı (sic) 308%; jenż k zdyelany svćj vinnice najal jest délníky 3075. vzdieti, pf., nazvali: wzdyegieff jemu jezi$ vocabis 18b.
Strana 401
401 vzdřiemati sě, pf.: A když meškánie či- nieśe żenich, wzdrziemachu fie všecky (panny) 359b, vzdržčti sě, pf.: Nebo ač (1e dvakrát aneb třikrát muožeš wzdrzety čtvrté snad padneš 74%. vzdvihać, zdvihać, m.: Aza1ás sè zdwihacz vykládá 9%. vzdvíhati, zdvíhati, impf.: Toť jest be- ránek buoží, jenž zdwiha hřiechy to- hoto světa 9%. — v. sé: Wzdwihachu fie vlny, ale (jez.) tlaciese je 249b, vzdvihnüti, zdvihnüti, pf.: I wzdwizechu ostatek (chleba) 243%; A my pak mámy své srdce od tohoto světa zdwyhnuty k onomu věčnému světu 9%. — v. sě: Tehdy búře veliká vzníde a wzdwize fie na moii 1115; Starý nepřietel proti prvmemu člověku . .. lie zdwihl 47b. vzdychánie, n.: ktož smie to beez wzdy- chanye... vzpomanüti 382b. vzdychati, impf.: Plać na své hřiechy, wzdychay 255b, vzebrati, pf.: (Římští) všicku přípravu služby božie wzebrah 2979. vzechtieti sč, pí., zachtí se: Potom [ie jemu (jez.) wzchotye jiesti 46%, wzech- tye (ie jemu (jez.) jiesti 3212. vzezíénie, n., pohled, vzhled: Slovo tvé jest wzezrzienye aspectus 104P; Bieże pak wzez(frzenye oblitej jeho (anděla) jako blesk 3912, vzeztieti, pf., vzhlédnouti: hospodine, wzezryzz na jich hrózu 296b. vzhlédnuti, pf.: (jezis) wzhled na nebe pozehna a zlomu (chléb) 243%. vzhrdati, pí.: jakoby král wzhrdal rú- chem, ješto by bylo z žínie . . . učiněno 334b; když by oni... obrátiti sě wzhrdali 147%; (Viz) kakť... člověk tento byl... wzhrdan 384b, vzhrděti, pf.: jenž (Petr) wzhrdyew všemi bludy, pravé viery sé pridrzal 2712. Vzhrzéti, pf.: Penézi zajisté wzhrrífyety snadno jest 3532. vzehazéti, impf.: (ti) diéve . . . do králov- stvie nebeského wzchaziegi] 309b. vzchod, m., vychod: od wzfchodu sluneéc- ného de Oriente 167%. vzchoditi, impf., vycházeti: jenž svému slunci velí wzchodyty 1 nad zlé 1 nad dobré 75b. vzchovati, pf., vychovati: onino gffu byli wífchowany mezi pohany, ale vy mezi proroky 207b. vzieti, pf.: ktoż prosí, ten weffme 11b; (Mojżieś) vzem posilenie 2%; Tehdy kniezata wzenflye radu kupichu... pole 375%; (rytief) wzam hübu naplni jt octa. 3765; otézme jich wzewilie na- učenie od jezukrista 341%, skrze dva- nádcste kamenóv, ješto gľuu byli wziety z Jordana 144%, atd. vzjednati, zjednati, pf., zporádati, upra- vití: (učeník byl by musil) hospodář- stvie zpósobné zgiednaty 1112. vzkládanie, n.: mniechu, by éasté wzkla- danye svú rukú na dietky jako jiný človčk ustál (jez., sic) 303%. vzkřěsitel, m.: Elhachim wzkrzielfýtel sé vykládá 129. vzkfé$ovati, impf.: Nemocné uzdravujte, mrtvé wzkrzielfuyte 1492. vzkřiesiti, pf.: že muož (bóh) z tohoto kamenie syny Abrahámovy wzkrzie- [fyty 318. vzkřiešenie, n.: (syna božieho) z mrtvých wzkrzielliený máte sě radovat: 4%. vzkrušenie, zkrušenie, n., Zítost: skrze pravû zpověd a vnitřme wlíkrullyenýe 228b; jišto (hřiešníci) nechtie [krullie- nye mieti 2282. vzkrusenÿ, zkrusenÿ, adj. z part, Aka- jícný: Srdce [krulfyeneho a pokorného buoh nebude nenávidět: 228%. vzkvisti, zkvisti, pf.: který jest užitek semene, ješto na počátce wzektwe a najposledy pak svadne 160P; A pro- méniv rücho télestné zkwetl geft (v) vččný kráse (jez.) 386%. vzložiti, pf.: ruku wzlozie (jez.) na človčka uzdravováše 201b, vzložovati, impf.: (duchovníci) wzlozygy je (břemena) na pleci lidská 343b. vznieti v. zvniek. vzníti, pf.: Wzende vám slunce pravedl- nosti 5b; Tehdy búře veliká wznyde a vzdvize se na moři 111; (semena) inhed wznydechu 213b. vzorati, pf. wzuorzme své pole 246b; kdyżto już bylo wzorano (pole) i poseto 2232, vzplakati, zplakati, pf: A vysed ven (Petr), zplaka hoice 374b. 26
401 vzdřiemati sě, pf.: A když meškánie či- nieśe żenich, wzdrziemachu fie všecky (panny) 359b, vzdržčti sě, pf.: Nebo ač (1e dvakrát aneb třikrát muožeš wzdrzety čtvrté snad padneš 74%. vzdvihać, zdvihać, m.: Aza1ás sè zdwihacz vykládá 9%. vzdvíhati, zdvíhati, impf.: Toť jest be- ránek buoží, jenž zdwiha hřiechy to- hoto světa 9%. — v. sé: Wzdwihachu fie vlny, ale (jez.) tlaciese je 249b, vzdvihnüti, zdvihnüti, pf.: I wzdwizechu ostatek (chleba) 243%; A my pak mámy své srdce od tohoto světa zdwyhnuty k onomu věčnému světu 9%. — v. sě: Tehdy búře veliká vzníde a wzdwize fie na moii 1115; Starý nepřietel proti prvmemu člověku . .. lie zdwihl 47b. vzdychánie, n.: ktož smie to beez wzdy- chanye... vzpomanüti 382b. vzdychati, impf.: Plać na své hřiechy, wzdychay 255b, vzebrati, pf.: (Římští) všicku přípravu služby božie wzebrah 2979. vzechtieti sč, pí., zachtí se: Potom [ie jemu (jez.) wzchotye jiesti 46%, wzech- tye (ie jemu (jez.) jiesti 3212. vzezíénie, n., pohled, vzhled: Slovo tvé jest wzezrzienye aspectus 104P; Bieże pak wzez(frzenye oblitej jeho (anděla) jako blesk 3912, vzeztieti, pf., vzhlédnouti: hospodine, wzezryzz na jich hrózu 296b. vzhlédnuti, pf.: (jezis) wzhled na nebe pozehna a zlomu (chléb) 243%. vzhrdati, pí.: jakoby král wzhrdal rú- chem, ješto by bylo z žínie . . . učiněno 334b; když by oni... obrátiti sě wzhrdali 147%; (Viz) kakť... člověk tento byl... wzhrdan 384b, vzhrděti, pf.: jenž (Petr) wzhrdyew všemi bludy, pravé viery sé pridrzal 2712. Vzhrzéti, pf.: Penézi zajisté wzhrrífyety snadno jest 3532. vzehazéti, impf.: (ti) diéve . . . do králov- stvie nebeského wzchaziegi] 309b. vzchod, m., vychod: od wzfchodu sluneéc- ného de Oriente 167%. vzchoditi, impf., vycházeti: jenž svému slunci velí wzchodyty 1 nad zlé 1 nad dobré 75b. vzchovati, pf., vychovati: onino gffu byli wífchowany mezi pohany, ale vy mezi proroky 207b. vzieti, pf.: ktoż prosí, ten weffme 11b; (Mojżieś) vzem posilenie 2%; Tehdy kniezata wzenflye radu kupichu... pole 375%; (rytief) wzam hübu naplni jt octa. 3765; otézme jich wzewilie na- učenie od jezukrista 341%, skrze dva- nádcste kamenóv, ješto gľuu byli wziety z Jordana 144%, atd. vzjednati, zjednati, pf., zporádati, upra- vití: (učeník byl by musil) hospodář- stvie zpósobné zgiednaty 1112. vzkládanie, n.: mniechu, by éasté wzkla- danye svú rukú na dietky jako jiný človčk ustál (jez., sic) 303%. vzkřěsitel, m.: Elhachim wzkrzielfýtel sé vykládá 129. vzkfé$ovati, impf.: Nemocné uzdravujte, mrtvé wzkrzielfuyte 1492. vzkřiesiti, pf.: že muož (bóh) z tohoto kamenie syny Abrahámovy wzkrzie- [fyty 318. vzkřiešenie, n.: (syna božieho) z mrtvých wzkrzielliený máte sě radovat: 4%. vzkrušenie, zkrušenie, n., Zítost: skrze pravû zpověd a vnitřme wlíkrullyenýe 228b; jišto (hřiešníci) nechtie [krullie- nye mieti 2282. vzkrusenÿ, zkrusenÿ, adj. z part, Aka- jícný: Srdce [krulfyeneho a pokorného buoh nebude nenávidět: 228%. vzkvisti, zkvisti, pf.: který jest užitek semene, ješto na počátce wzektwe a najposledy pak svadne 160P; A pro- méniv rücho télestné zkwetl geft (v) vččný kráse (jez.) 386%. vzložiti, pf.: ruku wzlozie (jez.) na človčka uzdravováše 201b, vzložovati, impf.: (duchovníci) wzlozygy je (břemena) na pleci lidská 343b. vznieti v. zvniek. vzníti, pf.: Wzende vám slunce pravedl- nosti 5b; Tehdy búře veliká wznyde a vzdvize se na moři 111; (semena) inhed wznydechu 213b. vzorati, pf. wzuorzme své pole 246b; kdyżto już bylo wzorano (pole) i poseto 2232, vzplakati, zplakati, pf: A vysed ven (Petr), zplaka hoice 374b. 26
Strana 402
vzpomaniti, zpomaniti, pf.: Wzpomanz- mez (sic), bratiice mila, na nase hfiechy 312b; I wzpomanu Petr slovo jeżiśovo 374b; aby skrze otázame zpomenulí (mlazáí) na ten div 262b. vzpomínati, zpomínati, impf.: (sv. muce- níc) s velikym dékováním zpomínagi 28b. vzrósti, pf.: 1 wzrolte trnie 1 zadusi je (semena) 213b, vzsvésti, pf.: (faleśni proroci) mnoho jiných . .. s pravé viery na bludnû wzlfwedu 349b vztáhnüti, ztáhnüti, pf.: Tehdy ježíš wzitah svû ruku, dotée jeho (malo- mocného) 97b; Tehdy vece (jez.) k člo- věku: Ztíchny svú ruku extende 199b; kdyżby v žádosti cizím věcem wz(ta- zena byla (uzda) 55b. vzteklý, adj.: (židové) jako wzteklí sě zabýváchu 202b. vztiekati sě, impf.: (Židové) zlobivé fe wztiekachu 202b, vztrhnúti sč, pf.: když fie vietr wztrzie velký 250%, Mnoho bojóv, mnoho válek wztrrhlo (ie bylo v židovské[ zemi 349b. vztrhovati, impf.: že búře [ie wztrhugie, muoż lodicka smutek trpéti 248b. vzvédéti, zvédéti, pí.: o Lazatovi kdyz wzwiedye (jez.), osta tu pól tretieho dne 136b; Nikte nás nezwíe, kto jsme 2775; kdyz zwies smrt toho krále 182. vzvolati, pf.: tehdy Mojżieś . .. wzwola k hospodinu a fka 277b. vzyvati, impf.: Poham... pánem mě wzywagy 106P; (Kristus) vzýwagie svě- dečstvie svatého proroka, praví o sobě 5b (?). ymna v. hymna. z, praep. — vysed ježíš z domu 213b; tato králevá k němu I konce země přišla 208%; Tehdy Josef vstav ze fpaníe 14b. — ne z gytra . . ., ale k ve- ceru 110%. — jméjiese svatý Jan rúcho z [fyrít kamelowych 30b; A coz pak uc&ním z gieziffie, jemuzto déjí kristus? 3755, s Ježíšem; abyste nepfátelóm dobře činili z (weho fbuozie tieleftneho 875; syn boží sám z [[we wlaftnye mocy mluviese 972, v. také of; (Jan) z urzada 402 sobě poručeného pokorné sé omlüává 38b; Ze kto z ktere nemocy nebo z kte- reho zleho by zbaven 202b; (jez.) ustáv { cyeltÿ sediese 113%; każdy z nall 12%. hospodin uéí bhznieho nemoc z míloífrdenftwie trpét 78b; z oby- cziegye by mohl někdy křivě ptiisieci (člověk) 77b, (lze) hospodinu z tiech darow dekovati 153%; (hospodin) na- pominaje je z [hbbu praví 295% — (diábel) Z lakomítwie jeho (jez.) po- kusil 475, srv. lakomftwem pokusil t.; když učimi (hospodář) nájem s dělníky z pennyezie dennieho 307%; najlepšie mósto Jeruzalem z korzen pfevratih 297%. — Předl. opakována: z welike z [we pychy 3592. za, praep. — S genitivem: za dawneho czaífu 15b; za (tareho dawna byl ten obyčej 212%. — S akkusativem: zvrhl jsú (lidé) tvá slova za [lie 380b, zavrhl:; aby stál (ježíš) za ny před tvým obli- čejem 3862, za nás; modlte sé za (fwe protywnyki 75b; dajz Za mie a za Île (peniez) 284b; (apoštolové) majíce péči za nye (lidi) 1 pověděchu 3055, o ně; «ko za hoko (sic), zub za zub 75b. Siet za weliku wiecz nestoji 548, — dobrá vóle za [kutek počtena bude 6b; (Kafarnaum) bieše za hlawu kalilejskéj zemi 204%; vy jim za zle nemáte, a každý z ní (David a Achimelech) pře- stúpil zákon 197%, (každý) jměj za to, ze phjímá jezukrista 168b. — Pudi-li tě kto, by s ním nesl některé břiemě za mílí, jdi s ním druzie dvě míli 80b, — S instrumentálem: Tehdy om... jí- dechu za nym (jez.) 53%, v. také po; (Abraham) inhed uzřel berana za [lebu 160%. — Předl. opakována: nedoloženo. zabóhniti, pf.: tot już ten drak pfed vaší modlitvü pryé zabiehl 312b. zabijónie, n.: velmi viece bude vzdálen od zabigenÿe 698, zabijéti, impf.: Ze jest feceno starym: Nezabigie$ 69b; ktoz to naplní, aby nezabíya! 698, zabiti, pf.: kdyžto byl Unáše zabil Uria interfecto 92%; zabil glí sílu mé duše interfecisti 104b; Tehdy zradie vás... a zaby vás interficient 3498. — Z. sé: jenž bieše spadl s uokna... a do smrti [fe zabil 149b.
vzpomaniti, zpomaniti, pf.: Wzpomanz- mez (sic), bratiice mila, na nase hfiechy 312b; I wzpomanu Petr slovo jeżiśovo 374b; aby skrze otázame zpomenulí (mlazáí) na ten div 262b. vzpomínati, zpomínati, impf.: (sv. muce- níc) s velikym dékováním zpomínagi 28b. vzrósti, pf.: 1 wzrolte trnie 1 zadusi je (semena) 213b, vzsvésti, pf.: (faleśni proroci) mnoho jiných . .. s pravé viery na bludnû wzlfwedu 349b vztáhnüti, ztáhnüti, pf.: Tehdy ježíš wzitah svû ruku, dotée jeho (malo- mocného) 97b; Tehdy vece (jez.) k člo- věku: Ztíchny svú ruku extende 199b; kdyżby v žádosti cizím věcem wz(ta- zena byla (uzda) 55b. vzteklý, adj.: (židové) jako wzteklí sě zabýváchu 202b. vztiekati sě, impf.: (Židové) zlobivé fe wztiekachu 202b, vztrhnúti sč, pf.: když fie vietr wztrzie velký 250%, Mnoho bojóv, mnoho válek wztrrhlo (ie bylo v židovské[ zemi 349b. vztrhovati, impf.: že búře [ie wztrhugie, muoż lodicka smutek trpéti 248b. vzvédéti, zvédéti, pí.: o Lazatovi kdyz wzwiedye (jez.), osta tu pól tretieho dne 136b; Nikte nás nezwíe, kto jsme 2775; kdyz zwies smrt toho krále 182. vzvolati, pf.: tehdy Mojżieś . .. wzwola k hospodinu a fka 277b. vzyvati, impf.: Poham... pánem mě wzywagy 106P; (Kristus) vzýwagie svě- dečstvie svatého proroka, praví o sobě 5b (?). ymna v. hymna. z, praep. — vysed ježíš z domu 213b; tato králevá k němu I konce země přišla 208%; Tehdy Josef vstav ze fpaníe 14b. — ne z gytra . . ., ale k ve- ceru 110%. — jméjiese svatý Jan rúcho z [fyrít kamelowych 30b; A coz pak uc&ním z gieziffie, jemuzto déjí kristus? 3755, s Ježíšem; abyste nepfátelóm dobře činili z (weho fbuozie tieleftneho 875; syn boží sám z [[we wlaftnye mocy mluviese 972, v. také of; (Jan) z urzada 402 sobě poručeného pokorné sé omlüává 38b; Ze kto z ktere nemocy nebo z kte- reho zleho by zbaven 202b; (jez.) ustáv { cyeltÿ sediese 113%; każdy z nall 12%. hospodin uéí bhznieho nemoc z míloífrdenftwie trpét 78b; z oby- cziegye by mohl někdy křivě ptiisieci (člověk) 77b, (lze) hospodinu z tiech darow dekovati 153%; (hospodin) na- pominaje je z [hbbu praví 295% — (diábel) Z lakomítwie jeho (jez.) po- kusil 475, srv. lakomftwem pokusil t.; když učimi (hospodář) nájem s dělníky z pennyezie dennieho 307%; najlepšie mósto Jeruzalem z korzen pfevratih 297%. — Předl. opakována: z welike z [we pychy 3592. za, praep. — S genitivem: za dawneho czaífu 15b; za (tareho dawna byl ten obyčej 212%. — S akkusativem: zvrhl jsú (lidé) tvá slova za [lie 380b, zavrhl:; aby stál (ježíš) za ny před tvým obli- čejem 3862, za nás; modlte sé za (fwe protywnyki 75b; dajz Za mie a za Île (peniez) 284b; (apoštolové) majíce péči za nye (lidi) 1 pověděchu 3055, o ně; «ko za hoko (sic), zub za zub 75b. Siet za weliku wiecz nestoji 548, — dobrá vóle za [kutek počtena bude 6b; (Kafarnaum) bieše za hlawu kalilejskéj zemi 204%; vy jim za zle nemáte, a každý z ní (David a Achimelech) pře- stúpil zákon 197%, (každý) jměj za to, ze phjímá jezukrista 168b. — Pudi-li tě kto, by s ním nesl některé břiemě za mílí, jdi s ním druzie dvě míli 80b, — S instrumentálem: Tehdy om... jí- dechu za nym (jez.) 53%, v. také po; (Abraham) inhed uzřel berana za [lebu 160%. — Předl. opakována: nedoloženo. zabóhniti, pf.: tot już ten drak pfed vaší modlitvü pryé zabiehl 312b. zabijónie, n.: velmi viece bude vzdálen od zabigenÿe 698, zabijéti, impf.: Ze jest feceno starym: Nezabigie$ 69b; ktoz to naplní, aby nezabíya! 698, zabiti, pf.: kdyžto byl Unáše zabil Uria interfecto 92%; zabil glí sílu mé duše interfecisti 104b; Tehdy zradie vás... a zaby vás interficient 3498. — Z. sé: jenž bieše spadl s uokna... a do smrti [fe zabil 149b.
Strana 403
403 zabitie, n.: (Mojžieš) chtěl varovati Zen- ského zabitye 762, zablúditi, pf.: By kto jmél sto ovec a jedna z mich zabludyla 287%; (mate jeho) télestného sé smysla drzeti ne- mudfe zabludyla 2108. zabraniti, pf.: nikte nebyl, kto by jemu mohl zabranyty 183b. Zabulon, jm. země: v krajích zabulon a Neptalim 518. zabylstvo, n., uvpuinost, zášť: div sé tomu jich neslechetnému zabilftwu 2032, zabyly, adj., urpuiny: skrze mote zabyle tento svét (rozuméjte) 248b. zabyvati sé, impf., zapominali se, bouFiti se: (Zidové) jako vzteklí fie zabywachu 202b: pak-li jej (koně) pustíš bez uzdy, dés f1e jemu zabýwaty a skákati 256%, kakż lie kolivěk moře zabýwa 2492, zádava, f., strast: že jsú takú zadawu trpěli (hlad) 196. zadávenie, n., zardoušení: Judáš zada- wenye sé vykládá 146b. zadáviti sě, pf., zavdousiti se: on (Judas) sé sám obésil a provazem zadawil 146b. zadek, m.: (hospodin) udeřil své nepřátely w zadek 114b. zadchnüti s&, pf., udusiti se: (Zidove) zlostí chtiechu fie zadchnuty 322b. zadrzénie, n.: jiešto (duše) zadrzienye v těle jest krmě tato tělestná retina- culum 832, zadržčti, pf.: (aby žádný z nás) žádného poskvrnénie nezadrzal na svém srdci retineat 1002. zadusiti, pf.: trnie a hlozie, je$to siemé slova bozieho zaduffilo 305%. zadusovati, impf.: obluda bohatstvie za- duffygie slovo 220b. Zafira, f., jm. os.: Svaty Pavel... tresktal 863. zahladiti, pf.: Nerod'te mnieti, bych byl přišel zahladyti zákon nebo proroky 67%; (Jonáš) jměl za zlé, že Ninivitščí nezahlazeny 207b. zahnati, pf.: Ze zahnaw (buh) temnost našeho srdce, dal nám světlost 2392. zahraditi, pf.: tento drak zahradyl mi usta 319b. zahubenie n.: stalo se jest toto jich (židů) zbitie à zahubenye 331b. zahubiti, pf.: (Herodes) rád jej (jez.) za- hubity chtiese 22b. zafiru zahubovati, impf.: (mucha) jez sladkost olejová zahubugie exterminat 162b. zahynati, impf., hynouti: rozd&lením ve- hnké véci zahynagy 183b. zahynüti, pf.: jakž jednú zahýnu (ptač- stvo), tak viec nebudú 83b. zahynutie, n.: tehdy rúče jim příde za- hynutie 357b. Zachariáš, m., jm. os.: což jest řečeno skrze proroka zacharıallıe 319%. — Adj. possess. -6v: az do krve zacharzia- Howy, syna Barachiova 346b. Zacheus, m., 7m. os.: (královstvie nebeské) stalo zacheowi za polovici zbuożie 542, záchod, m. — Západ: zachod slunečný umučenie à smrt... znamenává 110%. — Záchod: všecko, což v usta vchodí, v břicho jde a w zzachod puščeno bude in secessum 254b. zachovati, pf.: véelikû věc světskú cho- vajíce tratíte a ščedře dávajíce zacho- wate 151b. zachovévati, impf.: vino nové v lahvice nové leji, a tak obého zachowawag1 130%, za-jedno v. jeden. zajieti, pf., zabrań, vypijcili si: kdyż chce (bliżni) u tebe co zagiety, neodvracuj sé od ného..., ale pozié 81?. za-jisté v. jisiy. zajíti, pf.: kdyžto slunce již chce zagity 110%; když by je které protive(n)stvie zalflo 156%, zajtra, adv., zitra: jesto (seno) dnes jest a zaytra bude v pec vrženo 82b. zajtřější, adj., zítřejší: Nerodte pecovat o zaytrziey[iem dni 82b. zajifie, n., zíl/í: Skrzie zaytrzie svaté písmo budúcí čas znamenává 85%. zakalenie, n.: jejiešto (studnice) čistota bez zakalenye 389b. základ, m.: skrze dvanádcste zakladuow Jerusalema 144%, ti všickni budú v blud uvedeni, nebo dobrého zaklada jmieti nebudü 354b. zaklati sé, pf., kopnouti se, kRlopytnouti: (zástupové) kladiechu (rozdie) po cesté, aby oslík sé neustrál, ani fie zaklal v nohu 319b. zaklinati, impf.: Zaklynam tě živým bohem, aby nám pověděl 374%. zákon, m.: w starém zakonie 2b. — bych byl zrušil zakon a proroky 65. 26*
403 zabitie, n.: (Mojžieš) chtěl varovati Zen- ského zabitye 762, zablúditi, pf.: By kto jmél sto ovec a jedna z mich zabludyla 287%; (mate jeho) télestného sé smysla drzeti ne- mudfe zabludyla 2108. zabraniti, pf.: nikte nebyl, kto by jemu mohl zabranyty 183b. Zabulon, jm. země: v krajích zabulon a Neptalim 518. zabylstvo, n., uvpuinost, zášť: div sé tomu jich neslechetnému zabilftwu 2032, zabyly, adj., urpuiny: skrze mote zabyle tento svét (rozuméjte) 248b. zabyvati sé, impf., zapominali se, bouFiti se: (Zidové) jako vzteklí fie zabywachu 202b: pak-li jej (koně) pustíš bez uzdy, dés f1e jemu zabýwaty a skákati 256%, kakż lie kolivěk moře zabýwa 2492, zádava, f., strast: že jsú takú zadawu trpěli (hlad) 196. zadávenie, n., zardoušení: Judáš zada- wenye sé vykládá 146b. zadáviti sě, pf., zavdousiti se: on (Judas) sé sám obésil a provazem zadawil 146b. zadek, m.: (hospodin) udeřil své nepřátely w zadek 114b. zadchnüti s&, pf., udusiti se: (Zidove) zlostí chtiechu fie zadchnuty 322b. zadrzénie, n.: jiešto (duše) zadrzienye v těle jest krmě tato tělestná retina- culum 832, zadržčti, pf.: (aby žádný z nás) žádného poskvrnénie nezadrzal na svém srdci retineat 1002. zadusiti, pf.: trnie a hlozie, je$to siemé slova bozieho zaduffilo 305%. zadusovati, impf.: obluda bohatstvie za- duffygie slovo 220b. Zafira, f., jm. os.: Svaty Pavel... tresktal 863. zahladiti, pf.: Nerod'te mnieti, bych byl přišel zahladyti zákon nebo proroky 67%; (Jonáš) jměl za zlé, že Ninivitščí nezahlazeny 207b. zahnati, pf.: Ze zahnaw (buh) temnost našeho srdce, dal nám světlost 2392. zahraditi, pf.: tento drak zahradyl mi usta 319b. zahubenie n.: stalo se jest toto jich (židů) zbitie à zahubenye 331b. zahubiti, pf.: (Herodes) rád jej (jez.) za- hubity chtiese 22b. zafiru zahubovati, impf.: (mucha) jez sladkost olejová zahubugie exterminat 162b. zahynati, impf., hynouti: rozd&lením ve- hnké véci zahynagy 183b. zahynüti, pf.: jakž jednú zahýnu (ptač- stvo), tak viec nebudú 83b. zahynutie, n.: tehdy rúče jim příde za- hynutie 357b. Zachariáš, m., jm. os.: což jest řečeno skrze proroka zacharıallıe 319%. — Adj. possess. -6v: az do krve zacharzia- Howy, syna Barachiova 346b. Zacheus, m., 7m. os.: (královstvie nebeské) stalo zacheowi za polovici zbuożie 542, záchod, m. — Západ: zachod slunečný umučenie à smrt... znamenává 110%. — Záchod: všecko, což v usta vchodí, v břicho jde a w zzachod puščeno bude in secessum 254b. zachovati, pf.: véelikû věc světskú cho- vajíce tratíte a ščedře dávajíce zacho- wate 151b. zachovévati, impf.: vino nové v lahvice nové leji, a tak obého zachowawag1 130%, za-jedno v. jeden. zajieti, pf., zabrań, vypijcili si: kdyż chce (bliżni) u tebe co zagiety, neodvracuj sé od ného..., ale pozié 81?. za-jisté v. jisiy. zajíti, pf.: kdyžto slunce již chce zagity 110%; když by je které protive(n)stvie zalflo 156%, zajtra, adv., zitra: jesto (seno) dnes jest a zaytra bude v pec vrženo 82b. zajtřější, adj., zítřejší: Nerodte pecovat o zaytrziey[iem dni 82b. zajifie, n., zíl/í: Skrzie zaytrzie svaté písmo budúcí čas znamenává 85%. zakalenie, n.: jejiešto (studnice) čistota bez zakalenye 389b. základ, m.: skrze dvanádcste zakladuow Jerusalema 144%, ti všickni budú v blud uvedeni, nebo dobrého zaklada jmieti nebudü 354b. zaklati sé, pf., kopnouti se, kRlopytnouti: (zástupové) kladiechu (rozdie) po cesté, aby oslík sé neustrál, ani fie zaklal v nohu 319b. zaklinati, impf.: Zaklynam tě živým bohem, aby nám pověděl 374%. zákon, m.: w starém zakonie 2b. — bych byl zrušil zakon a proroky 65. 26*
Strana 404
zákonně, adv.: jímž (jazykem), kdy je čist a bez poskvrněmie, boha zakonye držíme 256%. zakonovy, adj.: podlé pfkäzanie zakono- weho, legis 17b, založiti, pf.: (duom) byl zalozen na skále 952. zameškalý, adj.: jakožto léní hd a za- meíkalí negligentes 97b. zameśkati, pf.: onu vÿsost lenivé [em zamelkal tardare passus sum 98b. zameskávati, impf.: ktoz aZ do poslednie starosti bohu sláziti zamefkawa. 309b. — 4. Sé: veliká pokuta bude těm, ješto fie sami v svém dobrém zameffkawagi 330b. zametati, impf.: (jez.) jeho (diábla) zlosti všecky zamece 1862, zamietati, impf.: kdyZ zamıeta (jez.) ty, ješto sě chlubiechu, refutari 93b. zamlééti, pf.: kak om (apostolové). .. svých velkych neduostatkuov neza- mlczíelí 262b. zamucovati, impf: Ani (nás) zamuczuy 172b. zámutek, m.: když uziíte mrzkost za- mutka..., utecte na huory 351?, ohavnost zpusténi Br. zamůútiti, pf.: když všel v lodičku (jez.), zamuty mole fecit turbare 1125; pro tvü drahá duá tak pro mé zamuczenu 3872, zamysliti, pf., uminiti si: kazals jemu (Ji- dasi) pospiesiti tiem, coz biellie za- mýlíhl 381b. zamyśleti, impf.: diabel tak zamyl(le, aby přivedl k bludu ty, jesto slySie 1182. zanietiti, pf., zanititi, vzbouřití: chovajme sé, abychom sobě sami ohně nezahnýe- tyli (sic) 44%. — mofe, jesto bieflie za- niczieno od. své hlubokosti commotum 1162. západ, m.: ode vzchodu a zapadu sla- neóného 8b. zapeéétiti, pf.: ješto (Marie) gelt prvá byla (v)shbem čistoty panenské za- peczetiena 378b. zapekelný, zapeklený, adj.: že jsú ne- věrní a zapekelný s věrnými smuešeni byli 88b; kak jsú byla... zapeklena některých židuov srdce 21b. zapóti, pf., zazpivałi: dřéve než kokot vx zapiegie, třikrát mne zapříš 373%. protivenstvie 404 zapierati, impf., popírati: ne jako po- tvrzuje, ale jako zapierage negare 1722. Zapiti sé, pf., opojiti se: ktoz kolivék la- komstvím tohoto světa gelt [ie zapil 32b. záplata, f.: Nikte neváívá zaplaty sukna hrubého v nové (sic) rócho 1332. zaplatiti; pf.: (jez.) nechtiese chudym utrhati à sám za sé zaplatyty (dai) 2855. zapojiti, pf., opojiti: aby (tento kalich babylonsky) mne... obludnü slad- kostí nezapogyl 388b. zapojovati, impf., opojovati: Néktery (kněz) mysl téch, (jesto) slysie, zapo- gygie inebriat 174b. zapomanüeí, adj. z part. zapométlivy: Manasses zapomanuczí sé vykládá 102. zapomanuti, pf.: to vše, což měli, toho zapomanul 538. zapomínati, impf.: 2952. zapomnieti, pf.: pfielisnû péti zapoviedà (hospodin), pro nisto by člověk... zapomnyel svého náboZenstvie 84b. zápovéd, f.: to jest proty boží zapuowiedy ženu od sebe pustit1 3002. zapověděti, pf.: vsak gelt zako(n) stary zapuowiediel prohibuisset 99b; jabko zapowiedyeneho dfeva 47b, zapovieda(i, impf.: syn bożi nezapowieda pfisahati 77b. zapfieti, pf.: Petr také na buożiem umu- Geni zaprziel a fka negarit 92%; ktoż mne zaprzý před lidmi, zaprzým já jeho také před svým otcem 1622. zapuditi, pf.: když některé zlé skutky od sebe zapudyme 4; čím svój hlad za- pudýme 2452, zapuzovati, impf.: nepfestüpäm käzanıe, ale zapuzugy trudovatinu fugo 1008. zaryty, adj. z part., zarputily: sluha tento zaryty a nevdéény 2952, Zasé, adv. — Zpét: véichni zallie na zem padh 382b; Veď ju do Egypta a opět zalle prived do zemé zidovskéj (Josef Marii) 18^. — Opét: Sluha, jenž jest dvojie závaZie vzal, zaffie navrátil 3655. zaslużenie, : n.: mic našemu zalíluzený (nemáme připisovati) 4b, zaslúžiti, pf.: výsosti toho jména (anděl) 1 vy... muożete zalfluzyty 1742. nezapomynai mne
zákonně, adv.: jímž (jazykem), kdy je čist a bez poskvrněmie, boha zakonye držíme 256%. zakonovy, adj.: podlé pfkäzanie zakono- weho, legis 17b, založiti, pf.: (duom) byl zalozen na skále 952. zameškalý, adj.: jakožto léní hd a za- meíkalí negligentes 97b. zameśkati, pf.: onu vÿsost lenivé [em zamelkal tardare passus sum 98b. zameskávati, impf.: ktoz aZ do poslednie starosti bohu sláziti zamefkawa. 309b. — 4. Sé: veliká pokuta bude těm, ješto fie sami v svém dobrém zameffkawagi 330b. zametati, impf.: (jez.) jeho (diábla) zlosti všecky zamece 1862, zamietati, impf.: kdyZ zamıeta (jez.) ty, ješto sě chlubiechu, refutari 93b. zamlééti, pf.: kak om (apostolové). .. svých velkych neduostatkuov neza- mlczíelí 262b. zamucovati, impf: Ani (nás) zamuczuy 172b. zámutek, m.: když uziíte mrzkost za- mutka..., utecte na huory 351?, ohavnost zpusténi Br. zamůútiti, pf.: když všel v lodičku (jez.), zamuty mole fecit turbare 1125; pro tvü drahá duá tak pro mé zamuczenu 3872, zamysliti, pf., uminiti si: kazals jemu (Ji- dasi) pospiesiti tiem, coz biellie za- mýlíhl 381b. zamyśleti, impf.: diabel tak zamyl(le, aby přivedl k bludu ty, jesto slySie 1182. zanietiti, pf., zanititi, vzbouřití: chovajme sé, abychom sobě sami ohně nezahnýe- tyli (sic) 44%. — mofe, jesto bieflie za- niczieno od. své hlubokosti commotum 1162. západ, m.: ode vzchodu a zapadu sla- neóného 8b. zapeéétiti, pf.: ješto (Marie) gelt prvá byla (v)shbem čistoty panenské za- peczetiena 378b. zapekelný, zapeklený, adj.: že jsú ne- věrní a zapekelný s věrnými smuešeni byli 88b; kak jsú byla... zapeklena některých židuov srdce 21b. zapóti, pf., zazpivałi: dřéve než kokot vx zapiegie, třikrát mne zapříš 373%. protivenstvie 404 zapierati, impf., popírati: ne jako po- tvrzuje, ale jako zapierage negare 1722. Zapiti sé, pf., opojiti se: ktoz kolivék la- komstvím tohoto světa gelt [ie zapil 32b. záplata, f.: Nikte neváívá zaplaty sukna hrubého v nové (sic) rócho 1332. zaplatiti; pf.: (jez.) nechtiese chudym utrhati à sám za sé zaplatyty (dai) 2855. zapojiti, pf., opojiti: aby (tento kalich babylonsky) mne... obludnü slad- kostí nezapogyl 388b. zapojovati, impf., opojovati: Néktery (kněz) mysl téch, (jesto) slysie, zapo- gygie inebriat 174b. zapomanüeí, adj. z part. zapométlivy: Manasses zapomanuczí sé vykládá 102. zapomanuti, pf.: to vše, což měli, toho zapomanul 538. zapomínati, impf.: 2952. zapomnieti, pf.: pfielisnû péti zapoviedà (hospodin), pro nisto by člověk... zapomnyel svého náboZenstvie 84b. zápovéd, f.: to jest proty boží zapuowiedy ženu od sebe pustit1 3002. zapověděti, pf.: vsak gelt zako(n) stary zapuowiediel prohibuisset 99b; jabko zapowiedyeneho dfeva 47b, zapovieda(i, impf.: syn bożi nezapowieda pfisahati 77b. zapfieti, pf.: Petr také na buożiem umu- Geni zaprziel a fka negarit 92%; ktoż mne zaprzý před lidmi, zaprzým já jeho také před svým otcem 1622. zapuditi, pf.: když některé zlé skutky od sebe zapudyme 4; čím svój hlad za- pudýme 2452, zapuzovati, impf.: nepfestüpäm käzanıe, ale zapuzugy trudovatinu fugo 1008. zaryty, adj. z part., zarputily: sluha tento zaryty a nevdéény 2952, Zasé, adv. — Zpét: véichni zallie na zem padh 382b; Veď ju do Egypta a opět zalle prived do zemé zidovskéj (Josef Marii) 18^. — Opét: Sluha, jenž jest dvojie závaZie vzal, zaffie navrátil 3655. zaslużenie, : n.: mic našemu zalíluzený (nemáme připisovati) 4b, zaslúžiti, pf.: výsosti toho jména (anděl) 1 vy... muożete zalfluzyty 1742. nezapomynai mne
Strana 405
405 zastavovati, impf., ddvali v zdsłavu: Mily pane, . zaftawugith tohoto druhého phetele vadem dedisset 2922. zástup, m.: zaltupowe diechu po něm, turbae 97b. zatajenie, n.: Protoz küpené jest zata- nyenye (sic) jeho vzkfieśenie 3962. zatajiti, pf.: toto küpenie lži, skrze něšto chtěli jsú (židé) pravdu božieho vzkřie- genie zatagity 396b. za-tiem, adv.: když jídechu kupovat (ne- müdré panny), zatie" piijide żemch 362b, zatracenie, n.: abychom nedošli vččného zatraczenye 5%. zatrątiti, pf.: duchovníci radu činiechu proti němu (jez.), kak by jej zatratyli 1995, zatykati, impf.: ktoż zatyka svoji uši, aby neslysal 902. zavazati, pf., ovdzati, opoutati: Hřiešnýma rukama byli rúchů obličej . . . zawazali 383%; (ženy kojící) milováním k svým dietkám ffuu zawazany 3532. zavazovati sé, impft., zaplétati se: Hlédaj, kakt sami (duchovníci) v svém otázaní sami fie zawazugy 261b. zavażie, n., k/ivna: deset tisicóv zawallzy talentorum 293b. za-vérné, adv., zajisté: Zawierne pravi vam, vero 722, zavidéti, impf.: milosrdný pán a mustr nezawidy svým sluhám 1442. zavierati, impf., zavirati: (hofe vam) jesto zawlerate královstvie nebeské před hdmi 3422. — z. sě, končili se: A tak fie to zawiera (kázáni na hofte): Blaho- slavení jsá pokojni 63b. — všecko, coż jest písáno v zákoné 1 v prorociech, to [ie v tomto krátkém slovci zawiera 90b, jest obsaženo. zaviniti, pf.: to, jenž proti tobě zawinyl (bratr) 719; aby on také odpustil svým bližním viny, jim(i)žto by proti němu zawynyh 293b. závist, f.: (ktozkolivék) zawifty proti svému bhzniemu hoií 32b. zavistivy, adj. jest diábel zawiftywy a pyšný 58. závistný, adj.: proti oněch zawiltnych řeči 1862. zavolánie, n., zvolání: (jenž) [krzie za- wolanýe svého hlasu Lazaře z mrtvých vzkřiesil 9b. zavolati, pf., zvolati: A kdyz zawolachu naň (jez.) kniežata popová a starší, nic neodpovědě 375%. zavrci, pí.: (że) židové někteří svú zlost a závist zawrhuuce, zase prijmú vieru kftesťankú 26b: pánu všeho stvofenie jako zawrzenemu robčtčzovi políčky dávali 383%. zavíénie, n.: to, coz ste slyšeli jako w zawrzieni, kazte otvofité in mysterio 1632. zavrieti, pf.: thie mladí jinochové v peci ... byechuu zawrzyeny inclusi 15b. Zazpievati, pf.: A 1nhed kokot zazpiewa cecinit 374b. zažéci, pf.: ktož jedinú zayzie v sobě oheň 74b; Ani zazhuuce svieci, po- stavie ji pod mieru 66b; zayzhuuce 65b; (mámy jmieti) srdce vidy zayzene k mulování 8% — z. sě: v lakomství byh gífuu fie zayzhli 315b. zażiehati, impf.: nikte nezazieha sviece proto, aby ji skryl 66b. zażżenie, n.: Jesse zayzen$e st vyklad47b. zbawiti, pf.: aby Jej (hd) zbawil hiiechóv liberare 185; zbawiw jej nemoci erigens a languore 1015; ze kto z které ne- moci... byl zbawen 202b, zbavovati, impf.: (Jan) du$e hiiechóv nezbawowall1e 36%; ješto já . . . činím..., ludi z jich zlosti zbawugie 189%, zbéh, m.: jako... zbyezy semo tamo blüditi budete 206b. zbóliti, pf.: (jeśto) zmyli jsú své rúcho a zbíehh ve krvi beránkové 28b; po- krytci, jeśto ste podobni k hrobuom zbielenym 3432. zbíti, pf.: ješto (Římští) některé (židy) z nich hladem zmořili, některé mečem zbili 297%; býkové moji a ptactvo mé zbýto geeft 3302. zbrojiti sě, impf., bouřití se: A když vníde (jez.) do Jeruzalema, zbrogi fie všecko město 3212. zbyti, pf.: budńzich muk zbudemy 2132; učiní to Jezí$, chté zástupóv zbyty 1102. zbyvati, impf., zbavovati se: (had) skrze üzkü dieru lazi a tak staré kéze zbywa 1582.
405 zastavovati, impf., ddvali v zdsłavu: Mily pane, . zaftawugith tohoto druhého phetele vadem dedisset 2922. zástup, m.: zaltupowe diechu po něm, turbae 97b. zatajenie, n.: Protoz küpené jest zata- nyenye (sic) jeho vzkfieśenie 3962. zatajiti, pf.: toto küpenie lži, skrze něšto chtěli jsú (židé) pravdu božieho vzkřie- genie zatagity 396b. za-tiem, adv.: když jídechu kupovat (ne- müdré panny), zatie" piijide żemch 362b, zatracenie, n.: abychom nedošli vččného zatraczenye 5%. zatrątiti, pf.: duchovníci radu činiechu proti němu (jez.), kak by jej zatratyli 1995, zatykati, impf.: ktoż zatyka svoji uši, aby neslysal 902. zavazati, pf., ovdzati, opoutati: Hřiešnýma rukama byli rúchů obličej . . . zawazali 383%; (ženy kojící) milováním k svým dietkám ffuu zawazany 3532. zavazovati sé, impft., zaplétati se: Hlédaj, kakt sami (duchovníci) v svém otázaní sami fie zawazugy 261b. zavażie, n., k/ivna: deset tisicóv zawallzy talentorum 293b. za-vérné, adv., zajisté: Zawierne pravi vam, vero 722, zavidéti, impf.: milosrdný pán a mustr nezawidy svým sluhám 1442. zavierati, impf., zavirati: (hofe vam) jesto zawlerate královstvie nebeské před hdmi 3422. — z. sě, končili se: A tak fie to zawiera (kázáni na hofte): Blaho- slavení jsá pokojni 63b. — všecko, coż jest písáno v zákoné 1 v prorociech, to [ie v tomto krátkém slovci zawiera 90b, jest obsaženo. zaviniti, pf.: to, jenž proti tobě zawinyl (bratr) 719; aby on také odpustil svým bližním viny, jim(i)žto by proti němu zawynyh 293b. závist, f.: (ktozkolivék) zawifty proti svému bhzniemu hoií 32b. zavistivy, adj. jest diábel zawiftywy a pyšný 58. závistný, adj.: proti oněch zawiltnych řeči 1862. zavolánie, n., zvolání: (jenž) [krzie za- wolanýe svého hlasu Lazaře z mrtvých vzkřiesil 9b. zavolati, pf., zvolati: A kdyz zawolachu naň (jez.) kniežata popová a starší, nic neodpovědě 375%. zavrci, pí.: (że) židové někteří svú zlost a závist zawrhuuce, zase prijmú vieru kftesťankú 26b: pánu všeho stvofenie jako zawrzenemu robčtčzovi políčky dávali 383%. zavíénie, n.: to, coz ste slyšeli jako w zawrzieni, kazte otvofité in mysterio 1632. zavrieti, pf.: thie mladí jinochové v peci ... byechuu zawrzyeny inclusi 15b. Zazpievati, pf.: A 1nhed kokot zazpiewa cecinit 374b. zažéci, pf.: ktož jedinú zayzie v sobě oheň 74b; Ani zazhuuce svieci, po- stavie ji pod mieru 66b; zayzhuuce 65b; (mámy jmieti) srdce vidy zayzene k mulování 8% — z. sě: v lakomství byh gífuu fie zayzhli 315b. zażiehati, impf.: nikte nezazieha sviece proto, aby ji skryl 66b. zażżenie, n.: Jesse zayzen$e st vyklad47b. zbawiti, pf.: aby Jej (hd) zbawil hiiechóv liberare 185; zbawiw jej nemoci erigens a languore 1015; ze kto z které ne- moci... byl zbawen 202b, zbavovati, impf.: (Jan) du$e hiiechóv nezbawowall1e 36%; ješto já . . . činím..., ludi z jich zlosti zbawugie 189%, zbéh, m.: jako... zbyezy semo tamo blüditi budete 206b. zbóliti, pf.: (jeśto) zmyli jsú své rúcho a zbíehh ve krvi beránkové 28b; po- krytci, jeśto ste podobni k hrobuom zbielenym 3432. zbíti, pf.: ješto (Římští) některé (židy) z nich hladem zmořili, některé mečem zbili 297%; býkové moji a ptactvo mé zbýto geeft 3302. zbrojiti sě, impf., bouřití se: A když vníde (jez.) do Jeruzalema, zbrogi fie všecko město 3212. zbyti, pf.: budńzich muk zbudemy 2132; učiní to Jezí$, chté zástupóv zbyty 1102. zbyvati, impf., zbavovati se: (had) skrze üzkü dieru lazi a tak staré kéze zbywa 1582.
Strana 406
406 zcúditi, pf.: co jest nesličného, káží vše zezidity 32b. zeuzoložiti, pf.: ktož uzří ženu, aby jiej požádal, juž ji zcízolozil v svém srdci 72%. zčesati, pf.: když sé postís, zceff svü hlavu 90b. zčiniti, pf.: (žena zlá) mnohé s:rotky zczynyla 325b. zéistiti, pf.: jezí$ vece onomu, jehozto zcziftyl od trudovatiny 1005. zčiščovati, impf.: (syn boží) malomocné zczifczowal 140b. zérnati, pf.: Ze jich (Zdóv) Zeny .. . praci a horkem biechuu velmé zczrnaly 76b. zda, conj.: zda chceš co proti zákonu mluviti 675; protoZ sé pokusili (duchov- níci), zda by... mohli jej (jez.) lstivě obtéci 336*. — ty, Kafarnaum, zda az do nebe budeš povýšena, až do pekla sendeš 176%. z-daleka v. daleký. zdáti sč, impf.: tčsno a úzko [ie zda činiti skutky pravedlné, úzko fie zdý na modlitvé dlúho bdeti 91%; keř Mojzésôv zdafye lie, by hofal comburi videbatur 15b. zde v. sde. zdejší v. sdejší. zdélánie v. vzdélánie. zdravie v. sdravie. zdravý v. sdravý. zdv- v. vzdv-. Zebed(eus) m., jm. os.: 1 uzře druhá dva bratry ... v lodí z feebedem, s otcem jich 53%. — Adj. possess. -óv: Jakuba syna zebedowa 53%; mâté synôv zebe- deowich 3142. zed, f.: jakožto zdíj velmě tvrdú ji (naši duši) obklíčí (pokrščenie) 36b. zední, adj.: v dierách skalských a zed- nych 45%. zedrati, pf.: aby sobě poddané zedraty mohli 157%. zejmati, pf., zjimati: (Tit a Vespesian) Zidovstvo zbili a n&které zeymah 331b. zelenéti impf., zelenałi se: (obilé) odkudz hnie v zemi, odtudž zelenye a obnovuje 274b, zelený, adj.: Roždka olivná zelena 45b; (že juž) list jeho (fíku) zelen 357%. zelina, f.: (rozsevač vychodí) aby zlú zelinu sbieral 215b. zelinie, n., /ráva, byli: (kázanie svatého ćtenie) nerostlo w zelynye, ale v dřevo veliké zemdliti, pf.: jakożto jed aspidóv údy člověčie tajně zemdli, takéz lichva všecko zbožie v dluh obrátí 81%. země, f., zemč, prsť: w židovskéj zemi 1%; Jiná (semena) padechu mezi skalé, jeśto nejmiechu mnoho zemie 213b. Zeménín, m., krajam: Pfíistüpil centurio jako cizozemec rodem, ale jako ze- myenyn srdcem 1025; nebo ste vy od svých zeman též trpěli jakožto 1 oni od ziduov 295b. zeméifésenie v. //ésewie. zemíieti, pf.: nebo gfuu zemrzieh t1, jesto jsú hledali smrti toho děťátka 29%. zemský, adj.: (lidé svářie sč) o zemíke a o časné zbožie terrena 61%. zesniti, pf., usnoułi: (panny) vzdfremachu sě všecky 1 zelínuchu 359b. zest(k)vieti sé, pf., zaskviti se: I zeftkwie [le obličej jeho jako slunce 2762. zetřěnie, n., záhuba: tvého všeho ze- trzienye byl jsem pritinek 383b. zetřieti, pf. — Utwříti: jeho (zrádce) pro- kleté nohy... ráčil si umývati 1 ze- trzietÿ 3818. — Zilaëiti, potlaciti: Cesta gelt... mysl zlým myšlením často zetrziena 216b; kdyż geft náš jezukrist diábla zetrziel 4%. — z. sé: ktoZ padne na ten kámen, zetrzie lie 326b. zhasiti, pf.: (mój mulý) svíce, z miezto dým jde, nezhaffy 18095. zhasnüti, pf.: v ohni, jenzto nikdy ne- zhaffne 31b. zhynuly, adj. z part.: k ničemu sě nehodí suol zhynula 668. zhynüti, pf.: (syn boží) káza zhynuty všem nepřátelóm evanescere 115b; inhed zhyne trudovatina effugit 1002. zhynutie, n.: konec ne vždy znamenává zhynutýe, ale někdy svrchovánie 1612. zima, f.: Modlte sé, aby vaše běhánie nebylo zymie nebo v sobotu 353%; pro nečas, pro zymu a pro bláto nesnadno jest bézet1 3532. zimní, adj.: zymnyeho času 205b. zisk, m.: aby kazdy tiem vé&eho zyfku dobrymi diely hledal 34b, získati, pf.: A jest-li to, Ze bude poslusen (náš bratr), zylcziemy duši jeho, lucii-
406 zcúditi, pf.: co jest nesličného, káží vše zezidity 32b. zeuzoložiti, pf.: ktož uzří ženu, aby jiej požádal, juž ji zcízolozil v svém srdci 72%. zčesati, pf.: když sé postís, zceff svü hlavu 90b. zčiniti, pf.: (žena zlá) mnohé s:rotky zczynyla 325b. zéistiti, pf.: jezí$ vece onomu, jehozto zcziftyl od trudovatiny 1005. zčiščovati, impf.: (syn boží) malomocné zczifczowal 140b. zérnati, pf.: Ze jich (Zdóv) Zeny .. . praci a horkem biechuu velmé zczrnaly 76b. zda, conj.: zda chceš co proti zákonu mluviti 675; protoZ sé pokusili (duchov- níci), zda by... mohli jej (jez.) lstivě obtéci 336*. — ty, Kafarnaum, zda az do nebe budeš povýšena, až do pekla sendeš 176%. z-daleka v. daleký. zdáti sč, impf.: tčsno a úzko [ie zda činiti skutky pravedlné, úzko fie zdý na modlitvé dlúho bdeti 91%; keř Mojzésôv zdafye lie, by hofal comburi videbatur 15b. zde v. sde. zdejší v. sdejší. zdélánie v. vzdélánie. zdravie v. sdravie. zdravý v. sdravý. zdv- v. vzdv-. Zebed(eus) m., jm. os.: 1 uzře druhá dva bratry ... v lodí z feebedem, s otcem jich 53%. — Adj. possess. -óv: Jakuba syna zebedowa 53%; mâté synôv zebe- deowich 3142. zed, f.: jakožto zdíj velmě tvrdú ji (naši duši) obklíčí (pokrščenie) 36b. zední, adj.: v dierách skalských a zed- nych 45%. zedrati, pf.: aby sobě poddané zedraty mohli 157%. zejmati, pf., zjimati: (Tit a Vespesian) Zidovstvo zbili a n&které zeymah 331b. zelenéti impf., zelenałi se: (obilé) odkudz hnie v zemi, odtudž zelenye a obnovuje 274b, zelený, adj.: Roždka olivná zelena 45b; (že juž) list jeho (fíku) zelen 357%. zelina, f.: (rozsevač vychodí) aby zlú zelinu sbieral 215b. zelinie, n., /ráva, byli: (kázanie svatého ćtenie) nerostlo w zelynye, ale v dřevo veliké zemdliti, pf.: jakożto jed aspidóv údy člověčie tajně zemdli, takéz lichva všecko zbožie v dluh obrátí 81%. země, f., zemč, prsť: w židovskéj zemi 1%; Jiná (semena) padechu mezi skalé, jeśto nejmiechu mnoho zemie 213b. Zeménín, m., krajam: Pfíistüpil centurio jako cizozemec rodem, ale jako ze- myenyn srdcem 1025; nebo ste vy od svých zeman též trpěli jakožto 1 oni od ziduov 295b. zeméifésenie v. //ésewie. zemíieti, pf.: nebo gfuu zemrzieh t1, jesto jsú hledali smrti toho děťátka 29%. zemský, adj.: (lidé svářie sč) o zemíke a o časné zbožie terrena 61%. zesniti, pf., usnoułi: (panny) vzdfremachu sě všecky 1 zelínuchu 359b. zest(k)vieti sé, pf., zaskviti se: I zeftkwie [le obličej jeho jako slunce 2762. zetřěnie, n., záhuba: tvého všeho ze- trzienye byl jsem pritinek 383b. zetřieti, pf. — Utwříti: jeho (zrádce) pro- kleté nohy... ráčil si umývati 1 ze- trzietÿ 3818. — Zilaëiti, potlaciti: Cesta gelt... mysl zlým myšlením často zetrziena 216b; kdyż geft náš jezukrist diábla zetrziel 4%. — z. sé: ktoZ padne na ten kámen, zetrzie lie 326b. zhasiti, pf.: (mój mulý) svíce, z miezto dým jde, nezhaffy 18095. zhasnüti, pf.: v ohni, jenzto nikdy ne- zhaffne 31b. zhynuly, adj. z part.: k ničemu sě nehodí suol zhynula 668. zhynüti, pf.: (syn boží) káza zhynuty všem nepřátelóm evanescere 115b; inhed zhyne trudovatina effugit 1002. zhynutie, n.: konec ne vždy znamenává zhynutýe, ale někdy svrchovánie 1612. zima, f.: Modlte sé, aby vaše běhánie nebylo zymie nebo v sobotu 353%; pro nečas, pro zymu a pro bláto nesnadno jest bézet1 3532. zimní, adj.: zymnyeho času 205b. zisk, m.: aby kazdy tiem vé&eho zyfku dobrymi diely hledal 34b, získati, pf.: A jest-li to, Ze bude poslusen (náš bratr), zylcziemy duši jeho, lucii-
Strana 407
facimus 291b; za zylkane to jmá, coz muož ven z ohné vynésti 151b. zjednati v. vzjednati. Zjévenie, n. — Zjeveni: fkrzie lie zgie- wenye ducha svatého 235%; fkrzie zgyewenye ducha svatého 2b. — Projev: trojie věc, tověz hněv a hlas... a v hlase uhaněme zgiewenýe 70b, zjčviti, pf.: Jdi a zgiew chválu boží 139%; on (jez.) nepřišel na to, aby hřiešníky zgyewil 183%. — z. sě: tehdy anděl boží zgiewí fie jemu (Josefovi) a řka 14%. zjěvně, adv. — Vmě: 1 vnitř 1 zgiewnye 121b, — Zjevně: ti, jesto zgyewnye jsû pohani aperte 291b; aby jejie (dievky) vzkřiešení tiem zgiewnyegie bylo 136b. zjévnik, m.: zgiewnyczy slovû t1 Publi- cani 291b, zjévny, adj.: a zgiewni u&ini rady každého srdce (hospodin), manifesta 163^; Nebo zgiewny hfiesnici též é&mie publicani 76%. zjévovati sé, impf.: zgiewugie 190b. zjevati, impf., zjevovati: phikáza jum (jez. uzdraveným), aby jeho nezgiewalí 1995, zkalenie, n.: aby beze všeho zkalenye... naše korúhev nalezena byla 2492. zkaleti, pf., pokdleti: Všicku jeho krásu krví zkalel zvěř 386%. zkaliti, pf.: ješto (údy) sě zdáchu, by byly zkaleny a poskvrněny 28b. zkaziti, pf.: abych zákonového ustavenie nezkazıl non destruam 182, zkaZenie, n.: anı o zkazen$ Jeruzalema . nic jim neodpověděl (jez.) 3495. inhed otázame fie zkażovati, impf.: Vach, jenż zkazygelf chrám boží a ve třech dnech jej vdě- láváš 376%. zklamati, pf.: Herodes vidčy, že gluu jím om králi učení [klamalí 25%. zkrotiti, pf.: inhed bude uzdravena (duše) a uzdû svaté čistoty bujnost svého téla fkroty 109%, zkryti, pf.: zkry mé, az i mine tvvoj hnév 3898. zkusovati, impf.: (jez.) ne vżdy jiným (sic, l. jediným) činem jich zlosti zkuffowal 184%. zkvetlý, adj. z part.: Ale Nazaret zkwetlý sč vykládá 27b. 407 zkysati, pf.: až zkyllalo všecko (mouka S kvasem) 2242. zlámati, pf.: O divná pokora mrzutého, mdlého, jehozto váickm üdi gfuu zla- many 122*; člověka, jehožto byellye dna zlamala 201%. — z. sě: na niž (hól) kto sé podepre, lehce f1e pod nim zlama 153b. zlato, n.: oférovachu jemu své dary: zlato, kadiálo a myrru 20b. zlatohlav, m.: svú duši oděj w zlatohlaw 3342. zlatohlavový, adj.: neme vám potfebie zlatohlawuoweho rücha 333b. zlatousty, adj.: Krysostom zlatovity 1962. zlatý, adj.: (jez.) neseděl jest na zlatem voze 3192. zle, adv.: aby to, což by byl zle kúpil, potom opět draze prodal 150b; że : leżi (dietě) 1 dna je lámá 1 zle he ma dure detentum 103b. z-lehky, adv.: ne poctivě ani zlechkí, ale s hlukem . . . jej ubudichu leniter 113%. zleptati, pf., zdepiati: nebot jej zvěř ška- fedá fleptala 385b. zlobivé, adv.: (zidové) zlobiwie sé vztie- káchu 202b. zloděj, m.: aby na svých polích žádného zlodyege nejímal 196b. zlodějcě, m.: aby mezi nepřátely a zlo- dyeyczemí počtení nebyli 370%. zlodějstvo, n., zlodějství, zločin: (z srdce pochodie) smilstva, zlodyeyftwa 251b; z přestúpeme soboty na svaté apoštoly Zıdove žalováchu radější nežli zlo- dyeltwa (sic) 196°, z polní krádeže. zlomiti, pf.: (ježíš) vzhléd na nebe pozehna a zlomí 1 da mlazším chléb 243%; (Maria) pečeti čistoty nezlomíla, non perdidit 15b. Zlofeéeny, adj.: zlorzieceny slovie&e, ktož by byl plodu po sobě neostavil 3372, zlost, f., zloba: (židé) w svéj zlofty jsû zhynulı in malis 114%; pro židovsků zloft, pravitatem 16b; 1 jich zloft 1 vase šlechetnost bude zjevena nequitia 1632, zlostné, adv.: když uzříie mnicha v dobrém rúše, inhed zloftnye jej posüdie 86b. zlostny, adj.: Zda oko tvé zloltne jest proto, že jsem já dobrý 307b.
facimus 291b; za zylkane to jmá, coz muož ven z ohné vynésti 151b. zjednati v. vzjednati. Zjévenie, n. — Zjeveni: fkrzie lie zgie- wenye ducha svatého 235%; fkrzie zgyewenye ducha svatého 2b. — Projev: trojie věc, tověz hněv a hlas... a v hlase uhaněme zgiewenýe 70b, zjčviti, pf.: Jdi a zgiew chválu boží 139%; on (jez.) nepřišel na to, aby hřiešníky zgyewil 183%. — z. sě: tehdy anděl boží zgiewí fie jemu (Josefovi) a řka 14%. zjěvně, adv. — Vmě: 1 vnitř 1 zgiewnye 121b, — Zjevně: ti, jesto zgyewnye jsû pohani aperte 291b; aby jejie (dievky) vzkřiešení tiem zgiewnyegie bylo 136b. zjévnik, m.: zgiewnyczy slovû t1 Publi- cani 291b, zjévny, adj.: a zgiewni u&ini rady každého srdce (hospodin), manifesta 163^; Nebo zgiewny hfiesnici též é&mie publicani 76%. zjévovati sé, impf.: zgiewugie 190b. zjevati, impf., zjevovati: phikáza jum (jez. uzdraveným), aby jeho nezgiewalí 1995, zkalenie, n.: aby beze všeho zkalenye... naše korúhev nalezena byla 2492. zkaleti, pf., pokdleti: Všicku jeho krásu krví zkalel zvěř 386%. zkaliti, pf.: ješto (údy) sě zdáchu, by byly zkaleny a poskvrněny 28b. zkaziti, pf.: abych zákonového ustavenie nezkazıl non destruam 182, zkaZenie, n.: anı o zkazen$ Jeruzalema . nic jim neodpověděl (jez.) 3495. inhed otázame fie zkażovati, impf.: Vach, jenż zkazygelf chrám boží a ve třech dnech jej vdě- láváš 376%. zklamati, pf.: Herodes vidčy, že gluu jím om králi učení [klamalí 25%. zkrotiti, pf.: inhed bude uzdravena (duše) a uzdû svaté čistoty bujnost svého téla fkroty 109%, zkryti, pf.: zkry mé, az i mine tvvoj hnév 3898. zkusovati, impf.: (jez.) ne vżdy jiným (sic, l. jediným) činem jich zlosti zkuffowal 184%. zkvetlý, adj. z part.: Ale Nazaret zkwetlý sč vykládá 27b. 407 zkysati, pf.: až zkyllalo všecko (mouka S kvasem) 2242. zlámati, pf.: O divná pokora mrzutého, mdlého, jehozto váickm üdi gfuu zla- many 122*; člověka, jehožto byellye dna zlamala 201%. — z. sě: na niž (hól) kto sé podepre, lehce f1e pod nim zlama 153b. zlato, n.: oférovachu jemu své dary: zlato, kadiálo a myrru 20b. zlatohlav, m.: svú duši oděj w zlatohlaw 3342. zlatohlavový, adj.: neme vám potfebie zlatohlawuoweho rücha 333b. zlatousty, adj.: Krysostom zlatovity 1962. zlatý, adj.: (jez.) neseděl jest na zlatem voze 3192. zle, adv.: aby to, což by byl zle kúpil, potom opět draze prodal 150b; że : leżi (dietě) 1 dna je lámá 1 zle he ma dure detentum 103b. z-lehky, adv.: ne poctivě ani zlechkí, ale s hlukem . . . jej ubudichu leniter 113%. zleptati, pf., zdepiati: nebot jej zvěř ška- fedá fleptala 385b. zlobivé, adv.: (zidové) zlobiwie sé vztie- káchu 202b. zloděj, m.: aby na svých polích žádného zlodyege nejímal 196b. zlodějcě, m.: aby mezi nepřátely a zlo- dyeyczemí počtení nebyli 370%. zlodějstvo, n., zlodějství, zločin: (z srdce pochodie) smilstva, zlodyeyftwa 251b; z přestúpeme soboty na svaté apoštoly Zıdove žalováchu radější nežli zlo- dyeltwa (sic) 196°, z polní krádeže. zlomiti, pf.: (ježíš) vzhléd na nebe pozehna a zlomí 1 da mlazším chléb 243%; (Maria) pečeti čistoty nezlomíla, non perdidit 15b. Zlofeéeny, adj.: zlorzieceny slovie&e, ktož by byl plodu po sobě neostavil 3372, zlost, f., zloba: (židé) w svéj zlofty jsû zhynulı in malis 114%; pro židovsků zloft, pravitatem 16b; 1 jich zloft 1 vase šlechetnost bude zjevena nequitia 1632, zlostné, adv.: když uzříie mnicha v dobrém rúše, inhed zloftnye jej posüdie 86b. zlostny, adj.: Zda oko tvé zloltne jest proto, že jsem já dobrý 307b.
Strana 408
zlý, adj.: aby zlu zelinu sbieral 215b; skrze zle povolenie pravam 18b; zle domněnie po stvořiteli žádáchu vzbu- diti (diáblové) 58*. — nejmám ženy své, pôjdu k zlee dceři 74?, k ne- véstce. — Subst. zlé, n.: Tak je veliké zle závist, Ze... 1 svym vlastním sé protivi 2028. zmamiti, pf., omámiti: (Strážní) jakožto mrtvi zmameny leżiechu 3942, zmazati, pf., pomazati: našeho jezukrista otec buoh geft zmazal olejem 2b. z-mladu v. mladý. zmlátiti, pf.: Pšenice také, když najprvé buude zmlaczena, leží s plevamu 37b, zmluviti, pf., »amluviti: t1, ktoz co zlého na né zmluwie, nemají sé bát: 1902. zmofiti, pf., umofiti: ješto (Římští) ně- které (židy) hladem zmorzyli 297%. zmrznúti, pf.: ana (duše) jako žíně na ledu zmrzla 283b. zmuciti, pf.: (télo puostem zmuczene přivede nás ku pokání 502%. zmyti, pf.: Tys... Naamana... v Jor- dané zmyl tingens 99%; Ofi jejie (duże) jako holübkové, jesto gfuu mlékem zmytye 452. znamenati, impf.: Znamenayte ptaóstvo nebeské Respicite 83b; A jest zna- menaty notandum 167^; Znamenay- mez 1 my Consideremus 100%. — (zidé) ohradichu hrob, znamenawilie k4men, 1 strázemi 390b; skrze znamenie sva- tého kfižma milostí ducha svatého [me znamenany 462. znamenávati, impf.: A to obé znamenawa naSeho jezukrista significat 3%; aby hdé znamenawahn, ze diábhn 1 sviniem nemohu škoditi 119%. — z. sé: Ale co fie to znamenawa, hlédámy! 248^. znamenie, n.: Učiň na sobč znamenie svatého ktíže signum 312%, (Josef) moc velkého znamenye... v niej (Marii) znajieśe mysterii 172. znamenitě, adv.: velmi znamenytíe při- &néno jest 69b. znamenitý, adj., proslulý: když člověk který znamenyt$ v najmenší lži na- lezen bude, velmi s€ toho stydi 682; I jmějieše (vladař) tehdy velmi zname- nyteho vězně 375%. známost, f., známost, znalost: příde (duše) k znamolty svatého písma 63%; am 408 (židé) jsú to mému otci: činili, takú znamolt majice jeho 205b, znajíce; (néktery) má znamoft a ochotenstvie u bohatého 367b. známy, adj.: Od znamyeyffich vécí prí- klady phivozuje 183b. znóti, impf.: Znal[-li to Confiteris 99b, — z. s6: nemlć vżdy lie znaty non taceas confiteri 100b. z-nenáhle, adv. (kontam.): ze jest syn boží tiem znenahlegie Sel..., aby pro- vlekl tak dlüho, aZ by dievka umřela 1362. zořě, f. pl.: aby zorze, napfed jdńce, ukázaly, že sč den již přibližuje 31b. Zorobabel, m., jm. os.: Salatiel pak urodil zorobabela 1b. zpievanie, n.: że jsü k jich zpyewany ... neskákahn 178b. zpievati, impf.: (andélové) zpíewagíce a veseléce sé, psallentes 19%. zploditel, m.: (Kristus) zplodytel lidského spasenie 109b. zploditi, pf.: aby nic neostalo, z nčhožto by zly narod muohl zplozen byty 362. zpomáhati, impf.: (slySah jsme) jezu- krista tápajícim fpomahagice 248%. zpomanüti, pf.: když zpomanem, že jsme bratra na něčem urazili 719; zpomanuw (Jan) na svú křehkost 38b. zpósobenie, n., tvářnost, podoba: Noe z svého korábu vypust: vrána, chtě věděti, které jest zpollobenýe na zemi 45b; że jest on (jez.) byl kraśśieho zpo- [lobenýe mezi všemi lidnu 8%. — Pro- zřetelnost: neroďte sě báti, byste byl żivi bez bożieho zpollobenye sine pro- videntiam 164b. zpósobenstvie, n., zpusobilost: diabel kdyż nevidi klitenstvie a zpofobenftwie, ani pokusi, ani umie 2222, zpósobiti, pf., upraviti, zřídili: Abychom tak již svój život zpoffobil 33b; Ten pokoj, jenž v člověce vmtř buude zpolloben 62b; (tento) od lóna Abra- hamova zpolloben deputatus est 1032. — z. sě: ani by oni (apoštolové) svati byli, by fie byli dřéve vnitř: Sami k tomu nezpoffobyli 2192. zpósobně, adv., úpravně, řádně: (učeník) otcovo odkázanie byl by musil póso- biti, .. . hospodářstvie zpolobnýe zjed- nati 111%.
zlý, adj.: aby zlu zelinu sbieral 215b; skrze zle povolenie pravam 18b; zle domněnie po stvořiteli žádáchu vzbu- diti (diáblové) 58*. — nejmám ženy své, pôjdu k zlee dceři 74?, k ne- véstce. — Subst. zlé, n.: Tak je veliké zle závist, Ze... 1 svym vlastním sé protivi 2028. zmamiti, pf., omámiti: (Strážní) jakožto mrtvi zmameny leżiechu 3942, zmazati, pf., pomazati: našeho jezukrista otec buoh geft zmazal olejem 2b. z-mladu v. mladý. zmlátiti, pf.: Pšenice také, když najprvé buude zmlaczena, leží s plevamu 37b, zmluviti, pf., »amluviti: t1, ktoz co zlého na né zmluwie, nemají sé bát: 1902. zmofiti, pf., umofiti: ješto (Římští) ně- které (židy) hladem zmorzyli 297%. zmrznúti, pf.: ana (duše) jako žíně na ledu zmrzla 283b. zmuciti, pf.: (télo puostem zmuczene přivede nás ku pokání 502%. zmyti, pf.: Tys... Naamana... v Jor- dané zmyl tingens 99%; Ofi jejie (duże) jako holübkové, jesto gfuu mlékem zmytye 452. znamenati, impf.: Znamenayte ptaóstvo nebeské Respicite 83b; A jest zna- menaty notandum 167^; Znamenay- mez 1 my Consideremus 100%. — (zidé) ohradichu hrob, znamenawilie k4men, 1 strázemi 390b; skrze znamenie sva- tého kfižma milostí ducha svatého [me znamenany 462. znamenávati, impf.: A to obé znamenawa naSeho jezukrista significat 3%; aby hdé znamenawahn, ze diábhn 1 sviniem nemohu škoditi 119%. — z. sé: Ale co fie to znamenawa, hlédámy! 248^. znamenie, n.: Učiň na sobč znamenie svatého ktíže signum 312%, (Josef) moc velkého znamenye... v niej (Marii) znajieśe mysterii 172. znamenitě, adv.: velmi znamenytíe při- &néno jest 69b. znamenitý, adj., proslulý: když člověk který znamenyt$ v najmenší lži na- lezen bude, velmi s€ toho stydi 682; I jmějieše (vladař) tehdy velmi zname- nyteho vězně 375%. známost, f., známost, znalost: příde (duše) k znamolty svatého písma 63%; am 408 (židé) jsú to mému otci: činili, takú znamolt majice jeho 205b, znajíce; (néktery) má znamoft a ochotenstvie u bohatého 367b. známy, adj.: Od znamyeyffich vécí prí- klady phivozuje 183b. znóti, impf.: Znal[-li to Confiteris 99b, — z. s6: nemlć vżdy lie znaty non taceas confiteri 100b. z-nenáhle, adv. (kontam.): ze jest syn boží tiem znenahlegie Sel..., aby pro- vlekl tak dlüho, aZ by dievka umřela 1362. zořě, f. pl.: aby zorze, napfed jdńce, ukázaly, že sč den již přibližuje 31b. Zorobabel, m., jm. os.: Salatiel pak urodil zorobabela 1b. zpievanie, n.: że jsü k jich zpyewany ... neskákahn 178b. zpievati, impf.: (andélové) zpíewagíce a veseléce sé, psallentes 19%. zploditel, m.: (Kristus) zplodytel lidského spasenie 109b. zploditi, pf.: aby nic neostalo, z nčhožto by zly narod muohl zplozen byty 362. zpomáhati, impf.: (slySah jsme) jezu- krista tápajícim fpomahagice 248%. zpomanüti, pf.: když zpomanem, že jsme bratra na něčem urazili 719; zpomanuw (Jan) na svú křehkost 38b. zpósobenie, n., tvářnost, podoba: Noe z svého korábu vypust: vrána, chtě věděti, které jest zpollobenýe na zemi 45b; że jest on (jez.) byl kraśśieho zpo- [lobenýe mezi všemi lidnu 8%. — Pro- zřetelnost: neroďte sě báti, byste byl żivi bez bożieho zpollobenye sine pro- videntiam 164b. zpósobenstvie, n., zpusobilost: diabel kdyż nevidi klitenstvie a zpofobenftwie, ani pokusi, ani umie 2222, zpósobiti, pf., upraviti, zřídili: Abychom tak již svój život zpoffobil 33b; Ten pokoj, jenž v člověce vmtř buude zpolloben 62b; (tento) od lóna Abra- hamova zpolloben deputatus est 1032. — z. sě: ani by oni (apoštolové) svati byli, by fie byli dřéve vnitř: Sami k tomu nezpoffobyli 2192. zpósobně, adv., úpravně, řádně: (učeník) otcovo odkázanie byl by musil póso- biti, .. . hospodářstvie zpolobnýe zjed- nati 111%.
Strana 409
zpósobovati, upravovati, impf.: To hospo- din diéve zpoflobuge, aby (křesťané) 'duchovnie lidí přijímali 168b, zpověd, f.: Zpowíed hřiechóv 344. zpoviedati sč, impf.: zpowiedagice lie svÿch hfiechóv 312. zpraviti, pf., zpravili, napravili: Piipra- vujte cestu boží a zprawte jeho stezky 30b; I zprawena ge müdrost od svych synóv 1762, zprávné, adv.: hlad lidský ([prawnýe jmajíce za omluvu 1972; Ale zajisté on je měl k nim fprawnyegi* feci: 3238, zpravovati, impf.: jenZ nebe 1 zemi zpra- wugie, gubernat 112b. zprostiti, pf., vysvobodili: aby nas slużby didbelské zproltyl 7b. zprostíieti, pf., rozprostviti: své kázanie a udenie zproftrziel (jez.) 236b. zpychati, pf., zpysnéti: (aby) nezpychal, přepuščena nemoc na jeho tělo byla 1232, zpytati, impf., zpytovati: chcemy-li vyšším smyslem to, což sě stalo, [pytaty 128%. zpytač, m.: skrze dvanádcste [pytaczow poslanych od Mojziese 143b. zračenie, n.: O mulostivé, o predivné zracenye 379%. zrádcě, m.: i Judáše zradczy máme při- jímati 168b. zraditi, pí.: když uslyše Ježíš, že gelt Jan zrazen 51%. zrak, m.: když tito (slepci), zraku ne- majíce, jediným slyšením v syna bo- žieho jsú věřili 137b, zrazovati, impf.: Judáši, políbením syna člověčieho zralluge([ 382b. zreadlo, n.: abychom tu (nad vodu sv. písma) jako w zrczadle osidla diábla ... viděl: 44b. zřieti, impf.: Mistře, viemy, (že) nebojíš sé nikohého, nebo nezrzyff na dôsto- jenstvie človččie 335b. zrno, n.: žádné zrno pšeničné 38%. zrovnati, pf., vyrovnali: země ta jako jablko zrownana buude 357b. Zrûbiti, pf., zrwbati: vétvé plané jablani buudu [ruubeny 35b. zrušenie, n.: kdy sě to stane, tověz chramu zrullienye 3498, zrusiti, pf.: aby byl zruffen mir zly rumperetur 167%; Tit a Vespezian zru- ffywfie Jeruzalem a chrám 3522. 409 zruSovati, impf.: na svédelstvie, že zá- kona nezzrulligie, ale zakon doplnije (jez) 277%. zstydniti, pf.: A proto że bude pfieliśna zlost, zítýdne milováme mnohých 3494. ziáhnüti v. vztáhnuti. ztlačiti, pf.: drahokamenie nemecte pied svině, nebo snad by je ztlaczíli svými nohami 87b, ztonüti, pf., ulonouti: v němžto (jezeře) gluu vepřové ztonuli 117b, ztopiti, pf.: proto fuu diáblové ty vepte ztopili 1202. ztracenie, n. — Zivdla: Zalost jest smutek pro ztraczenye milych vécí 61*. — Zalracení: Aby sobě věčného ztraczenýe péiéimili (Zidé) 21b. ztracovati, impf.: ztraczugice odplatu perdentes 101%; (hfiesnici) tak ztra- czygy oči milosti božie 228%, ztráta, f.: Ztraty cizie jako sám své Zeleti 54b. — Škoda: Čemu je tato ztrata? 371b, ztratiti, pf.: Učinčna jest matkú, ale čistoty neztratyla non amisit 15b. — Zalraliti: Já, člověk ztraceny, tvého všeho zetřenie byl jsem příčinek 383b. ztrava, f.: odkud ztrawa, čím s6 Żiviti sumptus 1682. ztráviti, pf.: Ač jsú co s sebú piinesh (zástupové), to gífu juž v těch třech dnech ztrawili 2628. ztřiesti sě, pf., otřásti se: Země (le ztrzelf1e a skály sě ssedachu 376b. zub, m.: zub za zub 75b. zváti, impí.: avšak jeho (jez), an nas zowe, netbáme následovati 53%, kteréž kohvěk naleznete, 3302. zvédéti v. vzvédéti. zowte na svatbu zvěř, m. i f.: Všicku jeho krásu krví zkálel zwýerz 386%; neboť jej zwierzz škaředá zleptala 385b. zvieřátko, n.: Když malá zwierzatka a laciná bez buoha stvořitele nemohü zhynütı animalia 164b, zvieřě, n.: smyslné zwíerzie, tověz anděl animal 21%. zvéstovati, impf.: aby ktož čtenie zwíe- Itugie, od čtenie také živ byl 153%. — z. sě: (ten lid) v tom slově [fe zw:efto- walne 18b.
zpósobovati, upravovati, impf.: To hospo- din diéve zpoflobuge, aby (křesťané) 'duchovnie lidí přijímali 168b, zpověd, f.: Zpowíed hřiechóv 344. zpoviedati sč, impf.: zpowiedagice lie svÿch hfiechóv 312. zpraviti, pf., zpravili, napravili: Piipra- vujte cestu boží a zprawte jeho stezky 30b; I zprawena ge müdrost od svych synóv 1762, zprávné, adv.: hlad lidský ([prawnýe jmajíce za omluvu 1972; Ale zajisté on je měl k nim fprawnyegi* feci: 3238, zpravovati, impf.: jenZ nebe 1 zemi zpra- wugie, gubernat 112b. zprostiti, pf., vysvobodili: aby nas slużby didbelské zproltyl 7b. zprostíieti, pf., rozprostviti: své kázanie a udenie zproftrziel (jez.) 236b. zpychati, pf., zpysnéti: (aby) nezpychal, přepuščena nemoc na jeho tělo byla 1232, zpytati, impf., zpytovati: chcemy-li vyšším smyslem to, což sě stalo, [pytaty 128%. zpytač, m.: skrze dvanádcste [pytaczow poslanych od Mojziese 143b. zračenie, n.: O mulostivé, o predivné zracenye 379%. zrádcě, m.: i Judáše zradczy máme při- jímati 168b. zraditi, pí.: když uslyše Ježíš, že gelt Jan zrazen 51%. zrak, m.: když tito (slepci), zraku ne- majíce, jediným slyšením v syna bo- žieho jsú věřili 137b, zrazovati, impf.: Judáši, políbením syna člověčieho zralluge([ 382b. zreadlo, n.: abychom tu (nad vodu sv. písma) jako w zrczadle osidla diábla ... viděl: 44b. zřieti, impf.: Mistře, viemy, (že) nebojíš sé nikohého, nebo nezrzyff na dôsto- jenstvie človččie 335b. zrno, n.: žádné zrno pšeničné 38%. zrovnati, pf., vyrovnali: země ta jako jablko zrownana buude 357b. Zrûbiti, pf., zrwbati: vétvé plané jablani buudu [ruubeny 35b. zrušenie, n.: kdy sě to stane, tověz chramu zrullienye 3498, zrusiti, pf.: aby byl zruffen mir zly rumperetur 167%; Tit a Vespezian zru- ffywfie Jeruzalem a chrám 3522. 409 zruSovati, impf.: na svédelstvie, že zá- kona nezzrulligie, ale zakon doplnije (jez) 277%. zstydniti, pf.: A proto że bude pfieliśna zlost, zítýdne milováme mnohých 3494. ziáhnüti v. vztáhnuti. ztlačiti, pf.: drahokamenie nemecte pied svině, nebo snad by je ztlaczíli svými nohami 87b, ztonüti, pf., ulonouti: v němžto (jezeře) gluu vepřové ztonuli 117b, ztopiti, pf.: proto fuu diáblové ty vepte ztopili 1202. ztracenie, n. — Zivdla: Zalost jest smutek pro ztraczenye milych vécí 61*. — Zalracení: Aby sobě věčného ztraczenýe péiéimili (Zidé) 21b. ztracovati, impf.: ztraczugice odplatu perdentes 101%; (hfiesnici) tak ztra- czygy oči milosti božie 228%, ztráta, f.: Ztraty cizie jako sám své Zeleti 54b. — Škoda: Čemu je tato ztrata? 371b, ztratiti, pf.: Učinčna jest matkú, ale čistoty neztratyla non amisit 15b. — Zalraliti: Já, člověk ztraceny, tvého všeho zetřenie byl jsem příčinek 383b. ztrava, f.: odkud ztrawa, čím s6 Żiviti sumptus 1682. ztráviti, pf.: Ač jsú co s sebú piinesh (zástupové), to gífu juž v těch třech dnech ztrawili 2628. ztřiesti sě, pf., otřásti se: Země (le ztrzelf1e a skály sě ssedachu 376b. zub, m.: zub za zub 75b. zváti, impí.: avšak jeho (jez), an nas zowe, netbáme následovati 53%, kteréž kohvěk naleznete, 3302. zvédéti v. vzvédéti. zowte na svatbu zvěř, m. i f.: Všicku jeho krásu krví zkálel zwýerz 386%; neboť jej zwierzz škaředá zleptala 385b. zvieřátko, n.: Když malá zwierzatka a laciná bez buoha stvořitele nemohü zhynütı animalia 164b, zvieřě, n.: smyslné zwíerzie, tověz anděl animal 21%. zvéstovati, impf.: aby ktož čtenie zwíe- Itugie, od čtenie také živ byl 153%. — z. sě: (ten lid) v tom slově [fe zw:efto- walne 18b.
Strana 410
410 zvlažiti, pí.: Já jsem sadil a Apollo zwa- lazil 253b. zvnieti, impf.: aby ten hlas tak, jakz wzný, položil 70b. zvolenec, m.: náš jezukrist byl jest zwo- lenecz buozi 68. zvolenie, n., vyvolení: jako od lidi je (apoštoly) rozjednávaje a jim božie zwolenye... ukazuje 268, že jsou vyvolení. zvoliti, pf.: (obyčej lidí na moři), že světlost některé hvězdy sobě zwuole 13b. zvrhnüti, pf.: otemnélo jest jich (židů) srdce, hospodine, a zwrhly gífu tvá slova za sě 380b. zvučný, adj.: s hlasem tak zwuczným, jako by byla.někaká ... trúba 350b. zvuk, m.: V každú zemu všel jest zwuk slova jich (apoštolů) 231%; nežli by jediné wzwuk (!) nelibosti uslyšal byl 70b. zzasnûti, pf., ustrasit: Tesknosti strachu {fuu fzieffenÿ t1, jesto... viery nej- méchu 393b. — s. sé: pro jeho (andéla) strach Ífzieffiechu fie strázní 393b. zžéci, pf., spáliti: jímžto (duchem svatým) bychom mohli zíleczí toto trnie 246b, zžieti, pf.: aby oni zzely to, ješto jsú ne- byl vseh 142b. žádanie, n.: tito (apoštolové) darmo zá- vidiechu jich (synu Zebedovych) za- dany 315b. Zadati, impf.: zadagice nebeského krá- lovstvie desiderantes 98%; v duši za- dagicí zlého nevende duch múdrosti 422. žádný, adj. — Žádoucí, milý: A neme to těžká služba, ale velmi milá a zadna 28b desiderabilis; Od toho muesta, zadny jezukriste, pocal ja: trpéti 379b. — Zddny: bez svaté cerekvi zaden 1 nemuož spasen býti 1392; aby židové nestydlivi 1 zadne omluvy nejmëli 31b; Zena nejmé zadnyeylfieho (') müdtej- jšícho mnieti než svého muže 338b. žádost, f.: w ka(z)déj zadofty, affectu 167b; ne pro zádnü zadoft télestnü in concupiscentia 15*; (du&e) by sé za- doítyem svého téla obránila 358b. Zádüci, adj.: nic nám nepfekázej od téch zaducich huod 1082. žákovský, adj.: sebrav všecky starosty kněské a zakowllke 202, Zákovstvo, n., nižší duchovenstvo: snad že zakowu(ltwo skrze pokoru má povýšeno býti 287%. žalář, m.: kdyžto svatý Jan vsazen w zalarz 52b. žalm, m.: pravie, by ten zaalm byl učiněn o sluze Abrahamovi 3419. žaloba, f.: nesméjiechu zjeviti téch zalob 1832. żalost, f.: potom budete w zaloítí a bu- dete plakati 24b. Zalostiti, impf.: tehdy buduu zaloftyty vÉckni národové 351b; zalofty ho- spodin těch měst 180%. Zalostive, adv.: Hledala mät& zaloftywie . na smrt svých synôv 2118, żalovati, impf.: zda by... co slysel z něhožto by nań (jez.) zalowaty mohl! 58b, žaltář, m.: Jakožto prosieše svatý David w zaltarzí a řka 88. žaltářník, m.: Ješto zaltarznýk dobře znamenaje praví 1482, faltáfóv, adj.: podle slova zaltarzowa 2282. žaludek, m.: Požívaj málo vína pro mdlobu zaludka tvého 150%. že, ž, enkl. pro důraz: Proč ze v tomto puostu čtyřidceti dní ostřicháme 492; Przieltanz hnév 505; wífakz ze każdy, jenž se z ženy narodí, nenie bez po- skvrnénie 409 ; Naffleduyffmez, brattíce mila, ...cesty 2138. że, eż, conj.: viem, ze všecko móżeś quia 99%; vědieše (Jan) do sebe, eez je viece než prorok 211%. — Coż dieme, bratííce milá, den sádny, ze od mulo- vánie tohoto světa ... sě nepolepšímy 53b, jestliže. žebrák, m.: aby on (jez.) poznal své zebraki (nás), poznajmy my také své 902. żebranie, n.: Veliś nám zebranym živ býti 1548. žebrati, impf.: tacíž jsú ti právě, ješto zebrzy, jako ti, u nichžto zebrzý 90%. žehránie, n., domlouvání, výtka: protož táké slyšímy od něho ziehranye z malé viery increpationem 113b; Všecka tato ted jest zehranye jich nevěry 1785,
410 zvlažiti, pí.: Já jsem sadil a Apollo zwa- lazil 253b. zvnieti, impf.: aby ten hlas tak, jakz wzný, položil 70b. zvolenec, m.: náš jezukrist byl jest zwo- lenecz buozi 68. zvolenie, n., vyvolení: jako od lidi je (apoštoly) rozjednávaje a jim božie zwolenye... ukazuje 268, že jsou vyvolení. zvoliti, pf.: (obyčej lidí na moři), že světlost některé hvězdy sobě zwuole 13b. zvrhnüti, pf.: otemnélo jest jich (židů) srdce, hospodine, a zwrhly gífu tvá slova za sě 380b. zvučný, adj.: s hlasem tak zwuczným, jako by byla.někaká ... trúba 350b. zvuk, m.: V každú zemu všel jest zwuk slova jich (apoštolů) 231%; nežli by jediné wzwuk (!) nelibosti uslyšal byl 70b. zzasnûti, pf., ustrasit: Tesknosti strachu {fuu fzieffenÿ t1, jesto... viery nej- méchu 393b. — s. sé: pro jeho (andéla) strach Ífzieffiechu fie strázní 393b. zžéci, pf., spáliti: jímžto (duchem svatým) bychom mohli zíleczí toto trnie 246b, zžieti, pf.: aby oni zzely to, ješto jsú ne- byl vseh 142b. žádanie, n.: tito (apoštolové) darmo zá- vidiechu jich (synu Zebedovych) za- dany 315b. Zadati, impf.: zadagice nebeského krá- lovstvie desiderantes 98%; v duši za- dagicí zlého nevende duch múdrosti 422. žádný, adj. — Žádoucí, milý: A neme to těžká služba, ale velmi milá a zadna 28b desiderabilis; Od toho muesta, zadny jezukriste, pocal ja: trpéti 379b. — Zddny: bez svaté cerekvi zaden 1 nemuož spasen býti 1392; aby židové nestydlivi 1 zadne omluvy nejmëli 31b; Zena nejmé zadnyeylfieho (') müdtej- jšícho mnieti než svého muže 338b. žádost, f.: w ka(z)déj zadofty, affectu 167b; ne pro zádnü zadoft télestnü in concupiscentia 15*; (du&e) by sé za- doítyem svého téla obránila 358b. Zádüci, adj.: nic nám nepfekázej od téch zaducich huod 1082. žákovský, adj.: sebrav všecky starosty kněské a zakowllke 202, Zákovstvo, n., nižší duchovenstvo: snad že zakowu(ltwo skrze pokoru má povýšeno býti 287%. žalář, m.: kdyžto svatý Jan vsazen w zalarz 52b. žalm, m.: pravie, by ten zaalm byl učiněn o sluze Abrahamovi 3419. žaloba, f.: nesméjiechu zjeviti téch zalob 1832. żalost, f.: potom budete w zaloítí a bu- dete plakati 24b. Zalostiti, impf.: tehdy buduu zaloftyty vÉckni národové 351b; zalofty ho- spodin těch měst 180%. Zalostive, adv.: Hledala mät& zaloftywie . na smrt svých synôv 2118, żalovati, impf.: zda by... co slysel z něhožto by nań (jez.) zalowaty mohl! 58b, žaltář, m.: Jakožto prosieše svatý David w zaltarzí a řka 88. žaltářník, m.: Ješto zaltarznýk dobře znamenaje praví 1482, faltáfóv, adj.: podle slova zaltarzowa 2282. žaludek, m.: Požívaj málo vína pro mdlobu zaludka tvého 150%. že, ž, enkl. pro důraz: Proč ze v tomto puostu čtyřidceti dní ostřicháme 492; Przieltanz hnév 505; wífakz ze każdy, jenž se z ženy narodí, nenie bez po- skvrnénie 409 ; Naffleduyffmez, brattíce mila, ...cesty 2138. że, eż, conj.: viem, ze všecko móżeś quia 99%; vědieše (Jan) do sebe, eez je viece než prorok 211%. — Coż dieme, bratííce milá, den sádny, ze od mulo- vánie tohoto světa ... sě nepolepšímy 53b, jestliže. žebrák, m.: aby on (jez.) poznal své zebraki (nás), poznajmy my také své 902. żebranie, n.: Veliś nám zebranym živ býti 1548. žebrati, impf.: tacíž jsú ti právě, ješto zebrzy, jako ti, u nichžto zebrzý 90%. žehránie, n., domlouvání, výtka: protož táké slyšímy od něho ziehranye z malé viery increpationem 113b; Všecka tato ted jest zehranye jich nevěry 1785,
Strana 411
411 Zehrati, impf., domlouvat: Tehdy poče (jez.) zehraty města 176% hřiešníkóm nepochleboval, ale tvrdými slovy zehral a řka 173b; abychom nebyli zehraný jako židové 2462. žčl, adv.: Potom pak by jemu toho zzel 3222, £élenie, n.: Zelenye žádné v buoh ne- padá 42b. žčleti, impí.: tak jich (páni sluh) zelety (jmají), condolere 103b: Blahoslavení jsú, ješto zelegý a pláčí 44b. železný, adj.: zeleeznymi hřebíky byl probit (jez.) 385%. Zéliti, impf.: Zelım, že jsem člověka stvořil 42b, — ž. sě: (Taký jest pláč) ze by [fe mohlo buohu. .. zíelity 26%. žeň, f.: Zen jest veliká, ale dělníkóv málo 139b; ať obé roste až do zný 221b. žena, f. — Zena: co zlého trpie 1 mużie 1 zeny pro své smilstvo 283b. — Man- želka: pro Herodiadu, bratra jeho zenu 238%. — Nevčstka v. zlý. żenich m.: Zda mohû smutni býti synové mladého zenÿcha 130%. — Adj. possess. -6v: Nemohû synové zzenichowi za- lostitu 130b, Zeniti sé, impf.: nesluśie fie zenity 2988. żenni, adj.: éóasu zennyeho 1 fku Zencóm 221b. ženský, adj.: (Heroda) přemohla mulost zenfka 240%. žezl, m., žezlo: Zezl králový v ruce nesieše (jez.) 384b, žid, m.: Ale zydye... sč hfiešníky na- zyvatu nechtiechu 34b, Nebo zy- dowe... biechu pfivykli obycejóm pohanským 76b. židovský, adj.: Svatý Matěj byl jest zydowíkeho pokolenie 1%, po vší zy- dowfkey zemi, Judeam 1628. Zidovstvie, -o, n.: Obyte] biese w zy- duowftwi toho &asu 33b; ze jsá sé jim zydow[two svü zlostí protivih 332b. Żieti, impf.: Nebo človčk, co bude sieti, též také buude zyetý messurus sis 169b; věděls, že já zný tu, kdež jsem nesál 364%; że ani sejí (ptáci), an zny 822, fiezlivy, adj.: byl jsem zyezlyw a dal ste m1 pit1 368b, žíla, f.: když člověk krmi jie nebo pie, ınhed tu krmı . . . rozlé po udiech a po zylach per venas 254b. Zing, f.: ana (dude) jak zmrzla 283b. finie n.: Tot jsá t1, jesto w zyri chodie, na púšč: přebývají 334^. zynye na ledu živiti sě, impf.: odkud ztrava, čím [íe zywity 1682; (lidé) jištťo jí (lodičkůú) fie take zywıechuu sese transigebant 116%. život, m. — Tělo: had vším svým zy- wuotem hlavu přikrývá 157; panna počne w svém zywotye 14b, — Život: (ješto) vedú zywot hanebný 93b. živý, adj.: Jenż jest zyw a kraluje vivit 19b; Člověk nenie jedno chlebem zyw 46%; Zaklínám té zywym bohem 374%; Nenie buoh mrtvých, ale zywich 335b. flab, m.: zlab synóv Enuon vallis 1642. Zleb, m.: (vzhlédl js) na tento zleb pln pláte 378b. Zlué, f.: Prvá vlastnost (holübkova), Ze zlucz nejmá 44?. Zluéovy, adj.: po octovém a zluczowem: napojení 3923. žnec, m.: jiné kazatele jakožto zencze poslal 37%. žráti, impf.: Hoře vám, mistři a duchov- nici, pokrytci, jeáto zerzete domy vdovie 344b. žrnov, m.: Dvě melice (budeta) w zrno- wiech 3522. żżenie, n.: svóżte (stoklasu) v snopky ku yzieny 2242.
411 Zehrati, impf., domlouvat: Tehdy poče (jez.) zehraty města 176% hřiešníkóm nepochleboval, ale tvrdými slovy zehral a řka 173b; abychom nebyli zehraný jako židové 2462. žčl, adv.: Potom pak by jemu toho zzel 3222, £élenie, n.: Zelenye žádné v buoh ne- padá 42b. žčleti, impí.: tak jich (páni sluh) zelety (jmají), condolere 103b: Blahoslavení jsú, ješto zelegý a pláčí 44b. železný, adj.: zeleeznymi hřebíky byl probit (jez.) 385%. Zéliti, impf.: Zelım, že jsem člověka stvořil 42b, — ž. sě: (Taký jest pláč) ze by [fe mohlo buohu. .. zíelity 26%. žeň, f.: Zen jest veliká, ale dělníkóv málo 139b; ať obé roste až do zný 221b. žena, f. — Zena: co zlého trpie 1 mużie 1 zeny pro své smilstvo 283b. — Man- želka: pro Herodiadu, bratra jeho zenu 238%. — Nevčstka v. zlý. żenich m.: Zda mohû smutni býti synové mladého zenÿcha 130%. — Adj. possess. -6v: Nemohû synové zzenichowi za- lostitu 130b, Zeniti sé, impf.: nesluśie fie zenity 2988. żenni, adj.: éóasu zennyeho 1 fku Zencóm 221b. ženský, adj.: (Heroda) přemohla mulost zenfka 240%. žezl, m., žezlo: Zezl králový v ruce nesieše (jez.) 384b, žid, m.: Ale zydye... sč hfiešníky na- zyvatu nechtiechu 34b, Nebo zy- dowe... biechu pfivykli obycejóm pohanským 76b. židovský, adj.: Svatý Matěj byl jest zydowíkeho pokolenie 1%, po vší zy- dowfkey zemi, Judeam 1628. Zidovstvie, -o, n.: Obyte] biese w zy- duowftwi toho &asu 33b; ze jsá sé jim zydow[two svü zlostí protivih 332b. Żieti, impf.: Nebo človčk, co bude sieti, též také buude zyetý messurus sis 169b; věděls, že já zný tu, kdež jsem nesál 364%; że ani sejí (ptáci), an zny 822, fiezlivy, adj.: byl jsem zyezlyw a dal ste m1 pit1 368b, žíla, f.: když člověk krmi jie nebo pie, ınhed tu krmı . . . rozlé po udiech a po zylach per venas 254b. Zing, f.: ana (dude) jak zmrzla 283b. finie n.: Tot jsá t1, jesto w zyri chodie, na púšč: přebývají 334^. zynye na ledu živiti sě, impf.: odkud ztrava, čím [íe zywity 1682; (lidé) jištťo jí (lodičkůú) fie take zywıechuu sese transigebant 116%. život, m. — Tělo: had vším svým zy- wuotem hlavu přikrývá 157; panna počne w svém zywotye 14b, — Život: (ješto) vedú zywot hanebný 93b. živý, adj.: Jenż jest zyw a kraluje vivit 19b; Člověk nenie jedno chlebem zyw 46%; Zaklínám té zywym bohem 374%; Nenie buoh mrtvých, ale zywich 335b. flab, m.: zlab synóv Enuon vallis 1642. Zleb, m.: (vzhlédl js) na tento zleb pln pláte 378b. Zlué, f.: Prvá vlastnost (holübkova), Ze zlucz nejmá 44?. Zluéovy, adj.: po octovém a zluczowem: napojení 3923. žnec, m.: jiné kazatele jakožto zencze poslal 37%. žráti, impf.: Hoře vám, mistři a duchov- nici, pokrytci, jeáto zerzete domy vdovie 344b. žrnov, m.: Dvě melice (budeta) w zrno- wiech 3522. żżenie, n.: svóżte (stoklasu) v snopky ku yzieny 2242.
Strana 412
Opravy a doplňky. Na str. 248 na okraji P. L. m. N. L. Lat. text homilií sv. Tomáše Aquinského v. S. Thomae A. Opera omnia t. X. p. 42—272.
Opravy a doplňky. Na str. 248 na okraji P. L. m. N. L. Lat. text homilií sv. Tomáše Aquinského v. S. Thomae A. Opera omnia t. X. p. 42—272.
- Ia: Array
- I: Array
- 1: Array
- 279: Array
- 412: Array