z 198 stránek
Chelčický, Dva traktáty
1
2
3
4
5
6
7
8
Výklad na 2. epištolu sv. Jana
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
O základu zákonů lidských
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
Poznámky
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
Název:
Dva traktáty, Výklad na 2. epištolu sv. Jana a o základu zákonů lidských (Petr Chelčický)
Autor:
Smetánka, Emil
Rok vydání:
1932
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
198
Počet stran předmluvy plus obsahu:
198
Obsah:
- 1: Chelčický, Dva traktáty
- 9: Výklad na 2. epištolu sv. Jana
- 103: O základu zákonů lidských
- 146: Poznámky
upravit
Strana 1
PETR CHELČICKY DVA TRAKTÁTY 1932 KAREL REICHEL PRAHA
PETR CHELČICKY DVA TRAKTÁTY 1932 KAREL REICHEL PRAHA
Strana 2
Strana 3
»ŠPALÍČEK« IX.
»ŠPALÍČEK« IX.
Strana 4
Strana 5
Strana 6
PETR CHELČICKY DVA TRAKTÁTY & 1932 KAREL REICHEL PRAHA
PETR CHELČICKY DVA TRAKTÁTY & 1932 KAREL REICHEL PRAHA
Strana 7
PETR CHELČICKY DVA TRAKTÁTY & 1932 KAREL REICHEL PRAHA
PETR CHELČICKY DVA TRAKTÁTY & 1932 KAREL REICHEL PRAHA
Strana 8
Strana 9
VÝKLAD NA DRUHOU EPIŠTOLU SV. JANA
VÝKLAD NA DRUHOU EPIŠTOLU SV. JANA
Strana 10
IH Dn | AM i | S | | AT si © К | | | M mi qi Ц | | | | n | | 7 © | | | uult | | | | 1 4 | m | м) í | | ; VOL idi zd y © M ij
IH Dn | AM i | S | | AT si © К | | | M mi qi Ц | | | | n | | 7 © | | | uult | | | | 1 4 | m | м) í | | ; VOL idi zd y © M ij
Strana 11
—— RRE Q [46a] „Starší zvolené paní a synóm jejím, kteréžto já miluji v prav- dè, a netoliko já sám, ale i všickni ti, ješto sú poznali pravdu pro pravdu, kterážto v nás přebývá a s námi bude navěky...“. Ta řeč jest s. Jana, miláčka Jezukristova, kterúž píše zvolené paní a synóm jejím - mám za to, že vdově - v druhé epištole své. Najprvé se sám klade starším - neto- II
—— RRE Q [46a] „Starší zvolené paní a synóm jejím, kteréžto já miluji v prav- dè, a netoliko já sám, ale i všickni ti, ješto sú poznali pravdu pro pravdu, kterážto v nás přebývá a s námi bude navěky...“. Ta řeč jest s. Jana, miláčka Jezukristova, kterúž píše zvolené paní a synóm jejím - mám za to, že vdově - v druhé epištole své. Najprvé se sám klade starším - neto- II
Strana 12
liko tělestnú starostí věku mnohého, ale smyslem mnohé a převýšené mú- drosti, múdrosti boží a služebnosti ú- řadu apoštolského, od něhož prvotně víra Jezukristova ohlášena jest. Nebo Písmo die: „Šediny člověčie jsú smy- slové praví a múdří a dlúhý věk nepo- škvrněný“. A to sústarci rady Jezukri- stovy, zvolení jeho apoštolé, v nichž smysl a rada boží pravá přebývala jest, jakož se zná z jich písem, a to sú staří světí, plní Ducha svatého jistě. Kte- réžto jistoty po nich v nižádných li- dech nesmíme věřiti ani držeti. A že nynie mistrové mnohé osobili sú so- bě za staré svaté, v jichž radě vždy leží a ovšecko s nimi potazy mají, najspieš proto, že v jich staré radě mohú na- lézti smysl, aby s tímto světem ostali 12
liko tělestnú starostí věku mnohého, ale smyslem mnohé a převýšené mú- drosti, múdrosti boží a služebnosti ú- řadu apoštolského, od něhož prvotně víra Jezukristova ohlášena jest. Nebo Písmo die: „Šediny člověčie jsú smy- slové praví a múdří a dlúhý věk nepo- škvrněný“. A to sústarci rady Jezukri- stovy, zvolení jeho apoštolé, v nichž smysl a rada boží pravá přebývala jest, jakož se zná z jich písem, a to sú staří světí, plní Ducha svatého jistě. Kte- réžto jistoty po nich v nižádných li- dech nesmíme věřiti ani držeti. A že nynie mistrové mnohé osobili sú so- bě za staré svaté, v jichž radě vždy leží a ovšecko s nimi potazy mají, najspieš proto, že v jich staré radě mohú na- lézti smysl, aby s tímto světem ostali 12
Strana 13
se ctí a v rozkošech [46b] býti apoštoly tohoto světa, kteréžto věci z rady apo- štolské nikdíž nemohú nalézti. Protož následujíce sobě libých starých sva- tých, ustaveni sú proti prvním jistým svatým, zpravujíce svět u přílišných bludech. A že ten starší, píše zvolené paní a synóm jejím, počíná od zvolení; nebo zprávy Jezukristovy toliko příleží zvo- leným jeho. „Kteréž jest přezvěděl, ty jest vyvolil podobny býti obrazu Sy- na jeho, aby on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.“ A to súovce Kri- stovy, jenž ony samy uslyší hlas jeho - kozlové rohatí a smrdutí tohoto svě- ta pohorší se jeho slovy -,ale ti toliko, které jest on vyvolil a kteří sú jeho vyvolili. Neboť on ty zvolí, kteříž ta- 13
se ctí a v rozkošech [46b] býti apoštoly tohoto světa, kteréžto věci z rady apo- štolské nikdíž nemohú nalézti. Protož následujíce sobě libých starých sva- tých, ustaveni sú proti prvním jistým svatým, zpravujíce svět u přílišných bludech. A že ten starší, píše zvolené paní a synóm jejím, počíná od zvolení; nebo zprávy Jezukristovy toliko příleží zvo- leným jeho. „Kteréž jest přezvěděl, ty jest vyvolil podobny býti obrazu Sy- na jeho, aby on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.“ A to súovce Kri- stovy, jenž ony samy uslyší hlas jeho - kozlové rohatí a smrdutí tohoto svě- ta pohorší se jeho slovy -,ale ti toliko, které jest on vyvolil a kteří sú jeho vyvolili. Neboť on ty zvolí, kteříž ta- 13
Strana 14
ké Jezukrista zvolé. Jsúce postaveni u prostředku mnohých zvolení, kteréž by mohli k své libosti zvoliti, těmi vše- mi zvoleními, libými podlé světa, po- hrzejí pro Jezukrista ajeho za své dobré zvolé. Těm takovým súučení Kristova nad stred sladka, neboť v nich znají pl- nost života věčného, a svět v nich vidí toliko bezpráví, oblúpení a zbaveníži- vota zdejšího. I dí k těm zvoleným, mateři a sy- nóm [47a] jejím: „Kteréžto já miluji v pravdě, a netoliko já sám, ale i ti všickni, kteří sú poznali pravdu pro pravdu.“ Tu oznamuje milost pastýř- kú k stádu Kristovu, kterého jest so- bě dobyl krví svú. Protož, jsúce praví poslové od pastýře nad pastýři, jeho šlépějí súv tom následovali. Poněvadž 14
ké Jezukrista zvolé. Jsúce postaveni u prostředku mnohých zvolení, kteréž by mohli k své libosti zvoliti, těmi vše- mi zvoleními, libými podlé světa, po- hrzejí pro Jezukrista ajeho za své dobré zvolé. Těm takovým súučení Kristova nad stred sladka, neboť v nich znají pl- nost života věčného, a svět v nich vidí toliko bezpráví, oblúpení a zbaveníži- vota zdejšího. I dí k těm zvoleným, mateři a sy- nóm [47a] jejím: „Kteréžto já miluji v pravdě, a netoliko já sám, ale i ti všickni, kteří sú poznali pravdu pro pravdu.“ Tu oznamuje milost pastýř- kú k stádu Kristovu, kterého jest so- bě dobyl krví svú. Protož, jsúce praví poslové od pastýře nad pastýři, jeho šlépějí súv tom následovali. Poněvadž 14
Strana 15
on z najvyší milosti umřel jest za ty ovce své, protož oni, po něm táhnúce, všicku jeho libost v tom naplniti žá- dajíce, ty ovce jeho sobě za najmilejší súsobě počítali. Anižsú v čem tak blíz- ce a jistě mohli poslúžiti jeho bolestem a jeho těžké a mnohé robotě, nežv těch ovcích jeho zvolených, péči za ně ma- jíce i životóv na smrt pro ně pod(d)á- vajíce, aby je tak jemu hodně v slávu přivedli. A die: „Kteréž já miluji v pravdě.“ Nesměl říci tak lehce obyčejem mi- lování všelikého. Neb sú rozličná mi- lování na světě mezi lidem: některá pravá, a některá prostřední, a některá ovšem zlá, prostě tělestná, hovadská, skrze něž hřiechové a zlosti veliké mo- ci [47b] mají a rostú hojně, jimiž svět 15
on z najvyší milosti umřel jest za ty ovce své, protož oni, po něm táhnúce, všicku jeho libost v tom naplniti žá- dajíce, ty ovce jeho sobě za najmilejší súsobě počítali. Anižsú v čem tak blíz- ce a jistě mohli poslúžiti jeho bolestem a jeho těžké a mnohé robotě, nežv těch ovcích jeho zvolených, péči za ně ma- jíce i životóv na smrt pro ně pod(d)á- vajíce, aby je tak jemu hodně v slávu přivedli. A die: „Kteréž já miluji v pravdě.“ Nesměl říci tak lehce obyčejem mi- lování všelikého. Neb sú rozličná mi- lování na světě mezi lidem: některá pravá, a některá prostřední, a některá ovšem zlá, prostě tělestná, hovadská, skrze něž hřiechové a zlosti veliké mo- ci [47b] mají a rostú hojně, jimiž svět 15
Strana 16
se krmí v svých šeredstvích a tráví se jimi jako jedem smrtedlným. Aletuto hledíce k těm, jenž chtějí býti póvo- dové lidí v cestě spasení, die o někte- rých svatý Pavel: „Milují vás nedo- bře“. Jenž sobě osobují lidi u bludiech a chtí býti zprávce zástupa nebo roty bludné, aby z nich chválu měli a na světě se jimi chlubili a zisk tělestný v nich měli, bohatěli a pásli se hojně na jich statky podlé těla a pak, snáše- jíce se v libých a v sladkých řečech a v kvasích, i nazývali taká obcování a ty přízně tělestné milovánie boží pra- vé, utěšení křesťanské. Takoví milují nedobře a ne v pravdě. Nebo taková spřízněnie u bludích jest duší zrazenie o spasenie. Protož ani jest dobře, ani jest v pravdě. Nebo milovánie v prav- 16
se krmí v svých šeredstvích a tráví se jimi jako jedem smrtedlným. Aletuto hledíce k těm, jenž chtějí býti póvo- dové lidí v cestě spasení, die o někte- rých svatý Pavel: „Milují vás nedo- bře“. Jenž sobě osobují lidi u bludiech a chtí býti zprávce zástupa nebo roty bludné, aby z nich chválu měli a na světě se jimi chlubili a zisk tělestný v nich měli, bohatěli a pásli se hojně na jich statky podlé těla a pak, snáše- jíce se v libých a v sladkých řečech a v kvasích, i nazývali taká obcování a ty přízně tělestné milovánie boží pra- vé, utěšení křesťanské. Takoví milují nedobře a ne v pravdě. Nebo taková spřízněnie u bludích jest duší zrazenie o spasenie. Protož ani jest dobře, ani jest v pravdě. Nebo milovánie v prav- 16
Strana 17
dě těch, jenž jiné na cestě spasení zpra- vují, jest: postaviti bez oklamání na cestě spasení a přivésti je k Bohu roz- umně a to k nim ukazovati z pravé milosti božie, nic porušeného nebo zemského v to neuměšuje, než toliko samú čistú milostí božskú v té práci jsa veden. A die: „Netoliko já sám [48a], ale i všickni ti, ješto sú poznali pravdu pro pravdu“, že by nebylo dosti po- znati pravdy toliko samé o sobě, kdy- by nebylo to poznání pro úžitek plné a skutečné pravdy. Nebo mnozí mo- hú pravdu poznati, ale ostává v nich jalova a neplodna, nepřinoseci úžit- kóv pravdy, ani dosáhne úžitkóv věč- né pravdy. Protož poznání pravdy ú- žitečno jest, aby se člověk mohl zřie- 17
dě těch, jenž jiné na cestě spasení zpra- vují, jest: postaviti bez oklamání na cestě spasení a přivésti je k Bohu roz- umně a to k nim ukazovati z pravé milosti božie, nic porušeného nebo zemského v to neuměšuje, než toliko samú čistú milostí božskú v té práci jsa veden. A die: „Netoliko já sám [48a], ale i všickni ti, ješto sú poznali pravdu pro pravdu“, že by nebylo dosti po- znati pravdy toliko samé o sobě, kdy- by nebylo to poznání pro úžitek plné a skutečné pravdy. Nebo mnozí mo- hú pravdu poznati, ale ostává v nich jalova a neplodna, nepřinoseci úžit- kóv pravdy, ani dosáhne úžitkóv věč- né pravdy. Protož poznání pravdy ú- žitečno jest, aby se člověk mohl zřie- 17
Strana 18
diti pravdú v skutečné pravdě, tiem zasluhuje věčné pravdy v slávě nebes- ké. A bez toho poznání pravdy neto- liko [nejúžitečné, ale škodlivé bývá, súdem velikým obtíží lidi, že ji pozna- jíce i neprospějí v jejích skutcích, ani další pravdy pohledají, ani samé prav- dy, Jezukrista, poctí skrze ni, pro ně- hož každého poznání pravdy jest po- třebí hledati. A z těch věcí známo jest, kterak mnoho úžitka móž mieti ten, ktož miluje Boha: že všecky ty, kte- říž poznávají pravdu pro pravdu, má k úžitku a jich milovánie sobě k roz- množení svého dobrého bude mieti, jakož tato paní zvolená s svými syny má milovánie svatého Jana i s těmi, kteří sú poznali pravdu. Ale [48b] když panuje Antikrist nad 18
diti pravdú v skutečné pravdě, tiem zasluhuje věčné pravdy v slávě nebes- ké. A bez toho poznání pravdy neto- liko [nejúžitečné, ale škodlivé bývá, súdem velikým obtíží lidi, že ji pozna- jíce i neprospějí v jejích skutcích, ani další pravdy pohledají, ani samé prav- dy, Jezukrista, poctí skrze ni, pro ně- hož každého poznání pravdy jest po- třebí hledati. A z těch věcí známo jest, kterak mnoho úžitka móž mieti ten, ktož miluje Boha: že všecky ty, kte- říž poznávají pravdu pro pravdu, má k úžitku a jich milovánie sobě k roz- množení svého dobrého bude mieti, jakož tato paní zvolená s svými syny má milovánie svatého Jana i s těmi, kteří sú poznali pravdu. Ale [48b] když panuje Antikrist nad 18
Strana 19
vírú, již ovce Kristovy těchto věcí ne- uslyšie z úřadóv apoštolských, nebo o nižádných nedí, by je miloval v prav- dě, poněvadž nad nimi panuje v křiv- dě a ve lži. Ale svatý Jan těm, které jest milo- val v pravdě, těchto věcí žádá řka: „Buď s vámi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Jezukrista, syna Otcova, v pravdě a v lásce. Rado- sten sem velmě, že sem nalezl z tvých synóv chodiecí v pravdě.“ Ty věci za pozdravení povědieny sú od svatých apoštolóv těm, kteří sú od nich přijeli slovo boží a uvěřili sú v Jezukrista, v Syna božího, že těm milost, milosr- denství od Boha Otce i od Jezukrista, syna Otcova, - milost, skrze kterú sú dosáhli vykúpení smrtí jeho a smíření 19
vírú, již ovce Kristovy těchto věcí ne- uslyšie z úřadóv apoštolských, nebo o nižádných nedí, by je miloval v prav- dě, poněvadž nad nimi panuje v křiv- dě a ve lži. Ale svatý Jan těm, které jest milo- val v pravdě, těchto věcí žádá řka: „Buď s vámi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Jezukrista, syna Otcova, v pravdě a v lásce. Rado- sten sem velmě, že sem nalezl z tvých synóv chodiecí v pravdě.“ Ty věci za pozdravení povědieny sú od svatých apoštolóv těm, kteří sú od nich přijeli slovo boží a uvěřili sú v Jezukrista, v Syna božího, že těm milost, milosr- denství od Boha Otce i od Jezukrista, syna Otcova, - milost, skrze kterú sú dosáhli vykúpení smrtí jeho a smíření 19
Strana 20
z Bohem, a potom vždy milost ku při- jímaní daróv od něho a k rozmáhaní ctnosti a ku prospěchu života konají- cého; nebo ty věci všecky bez zvláštie a přítomné milosti božie nemohú se dieti s lidmi, nebo jich všecky věci mi- lostí daru jeho (po)mohú toliko pro- spěšně konány býti. Takéž milosrden- ství jeho, jakož jest prošlo [49a] na nich včasuvykúpení, že [z] nesmírné- ho milosrdenstvie božího vyproštěni sme z moci dá[b]lovy a z nepravé- ho svědomí, přijemše odpuštění hří- chóv skrze krev jeho, takéž vždy po- tom hledáme milosrdenství jeho k na- šemu častému odpúštění, nebo vždy časté hřešení při nás hotovo jest. A po- něvadž jeho milosrdenství nám se k u- těšení vzkazuje, tiem máme vždy utě- 20
z Bohem, a potom vždy milost ku při- jímaní daróv od něho a k rozmáhaní ctnosti a ku prospěchu života konají- cého; nebo ty věci všecky bez zvláštie a přítomné milosti božie nemohú se dieti s lidmi, nebo jich všecky věci mi- lostí daru jeho (po)mohú toliko pro- spěšně konány býti. Takéž milosrden- ství jeho, jakož jest prošlo [49a] na nich včasuvykúpení, že [z] nesmírné- ho milosrdenstvie božího vyproštěni sme z moci dá[b]lovy a z nepravé- ho svědomí, přijemše odpuštění hří- chóv skrze krev jeho, takéž vždy po- tom hledáme milosrdenství jeho k na- šemu častému odpúštění, nebo vždy časté hřešení při nás hotovo jest. A po- něvadž jeho milosrdenství nám se k u- těšení vzkazuje, tiem máme vždy utě- 20
Strana 21
šeni býti, trvajíce v tak bezprávném životě, jenž téměř bez lékařstvie v něm jsme. Ještě tuto milosrdenstvie jeho se nám ohlašuje, jehož potřebujíce na každý čas také doufáme, že nám přijde k odpuštění našim ustavičným hří- chóm skrze zaslúžení Kristovy smrti. A dokud se nám milost, milosrden- stvie jeho zvěstuje, dotud i pokoj od něho a s ním máme; nebo není nepo- koj těm, jimž se milost vzkazuje; mi- lovníkóm zákona jeho mnohý pokoj jest. Ale to dím, že těm, kdož násle- dují zákona jeho, mnohý pokoj jest, ač tomu budú moci srozuměti a po- znati cestu pokoje. Nebo mnozí při těch milostech božích stojie, avšak ku pokoji svědomie i života svého ne- u[ 49b mějí nižádnú cestú přijíti, vždy 2I
šeni býti, trvajíce v tak bezprávném životě, jenž téměř bez lékařstvie v něm jsme. Ještě tuto milosrdenstvie jeho se nám ohlašuje, jehož potřebujíce na každý čas také doufáme, že nám přijde k odpuštění našim ustavičným hří- chóm skrze zaslúžení Kristovy smrti. A dokud se nám milost, milosrden- stvie jeho zvěstuje, dotud i pokoj od něho a s ním máme; nebo není nepo- koj těm, jimž se milost vzkazuje; mi- lovníkóm zákona jeho mnohý pokoj jest. Ale to dím, že těm, kdož násle- dují zákona jeho, mnohý pokoj jest, ač tomu budú moci srozuměti a po- znati cestu pokoje. Nebo mnozí při těch milostech božích stojie, avšak ku pokoji svědomie i života svého ne- u[ 49b mějí nižádnú cestú přijíti, vždy 2I
Strana 22
[jsú] jako na vojně a jako ti, ješto po- hostinu kromě domu svého jsú, plni nepokojóv a zboření oněch i oněch; nebo sobě nemohú rozuměti, že sami sobě boří pokoj a překážejí soběv něm, že se ještě velmě sebe drží a nejsú právě mrtvi všem věcem. Protož ně- kterých se věcí nezřízeně chápají a k nim se přichylují, jimiž mohú lehce pokoje zbaveni býti v času pokušení. Když jim odjaty bývají nebo jiné ško- dy na nich trpie, bořie se pro ně a v nepokoj obráceni bývají, jako, chtí- ce v nich škody zstíhati, i uběhnú sa- mi v škody v svědomí, ač snad i to po- znati moci budú, že ony věci zisk ne- bývají, když skrze ně sám člověk ra- něn a oblúpen bývá. A to jinak velmě nesnadně projde; kdež se sebe nebo 22
[jsú] jako na vojně a jako ti, ješto po- hostinu kromě domu svého jsú, plni nepokojóv a zboření oněch i oněch; nebo sobě nemohú rozuměti, že sami sobě boří pokoj a překážejí soběv něm, že se ještě velmě sebe drží a nejsú právě mrtvi všem věcem. Protož ně- kterých se věcí nezřízeně chápají a k nim se přichylují, jimiž mohú lehce pokoje zbaveni býti v času pokušení. Když jim odjaty bývají nebo jiné ško- dy na nich trpie, bořie se pro ně a v nepokoj obráceni bývají, jako, chtí- ce v nich škody zstíhati, i uběhnú sa- mi v škody v svědomí, ač snad i to po- znati moci budú, že ony věci zisk ne- bývají, když skrze ně sám člověk ra- něn a oblúpen bývá. A to jinak velmě nesnadně projde; kdež se sebe nebo 22
Strana 23
více (že) nízkých věcí žádostí tělesnú přidržíme i málo, tu sobě pád a obo- ření připravujeme, jako podvrtel no- hám svým na miestě temném. Též také s té strany, jelikož sme k sobě přivázáni milostí tělestnú, vždy těžce na se móžem co protivného a pohaněného vzéti; nebo prchlá a ob- vyklá soběvolnost nemóž se ponížiti ani co hanebného na se dopustiti. Pro- tož [50a] malé pohaněníce nadme to srdce, ješto jest obvyklo všecko po své vóli a se ctí provésti, a když na ně han- ba vkydena bude, které jest neusúdilo strpěti ani se jie hodno činí, z toho se zamútí, roztrhá a všecko povrženo bude jako mrtvé, v hněvy, v žalosti se obrátí. A z těchto věcí móžem po- rozuměti, žeť nesnadně u některých 23
více (že) nízkých věcí žádostí tělesnú přidržíme i málo, tu sobě pád a obo- ření připravujeme, jako podvrtel no- hám svým na miestě temném. Též také s té strany, jelikož sme k sobě přivázáni milostí tělestnú, vždy těžce na se móžem co protivného a pohaněného vzéti; nebo prchlá a ob- vyklá soběvolnost nemóž se ponížiti ani co hanebného na se dopustiti. Pro- tož [50a] malé pohaněníce nadme to srdce, ješto jest obvyklo všecko po své vóli a se ctí provésti, a když na ně han- ba vkydena bude, které jest neusúdilo strpěti ani se jie hodno činí, z toho se zamútí, roztrhá a všecko povrženo bude jako mrtvé, v hněvy, v žalosti se obrátí. A z těchto věcí móžem po- rozuměti, žeť nesnadně u některých 23
Strana 24
lidí móž pokoj ten býti, který se od Boha hlásí lidem dobré vóle. Nebo cesty pokoje nemohú poznati ani je- mu místa v sobě dáti pro ty věci po- věděné i proto, že se zevnitř zaplétají u příčiny a v osídla nebezpečná, ne- potřebná, jimiž se zbavují pokoje. A někteří sú v sobě vzdáleni od pokoje; jako moře vždy se nadýmá, vlnami to- čí, ani žádají pokoje ani vědí, co jest pokoj božích lidí, než svój nepokoj mají za pokoj, pasú se búřemi a klo- potáními a vylévaními neskrovnými. Protož sem řekl, že ti jediné budú ten pokoj mieti, ktož jemu moci budú srozuměti a ktož jeho okusí a zvědie, že jest mátě života vnitřního a du- chovního, a ktož jeho v sobě sám bořiti nebude, vladna sebú a panuje nad vě- 24
lidí móž pokoj ten býti, který se od Boha hlásí lidem dobré vóle. Nebo cesty pokoje nemohú poznati ani je- mu místa v sobě dáti pro ty věci po- věděné i proto, že se zevnitř zaplétají u příčiny a v osídla nebezpečná, ne- potřebná, jimiž se zbavují pokoje. A někteří sú v sobě vzdáleni od pokoje; jako moře vždy se nadýmá, vlnami to- čí, ani žádají pokoje ani vědí, co jest pokoj božích lidí, než svój nepokoj mají za pokoj, pasú se búřemi a klo- potáními a vylévaními neskrovnými. Protož sem řekl, že ti jediné budú ten pokoj mieti, ktož jemu moci budú srozuměti a ktož jeho okusí a zvědie, že jest mátě života vnitřního a du- chovního, a ktož jeho v sobě sám bořiti nebude, vladna sebú a panuje nad vě- 24
Strana 25
cemi zemskými, dráže se váže a maje než věci zemské [50b] věda, že sú ony proň, ne on pro ně. A že svatý Jan tuto znamenitú řeč pověděl jest té paní zvolené řka: „Radosten sem velmě, že sem nalezl z tvých synóv chodícé v pravdě“. Do- brá máte dobré syny zvedla, aby dali učiti pravdě a skutkem vedli. Nedala jich k dvoróm, aby se tam učili dvor- ným a marným věcem, najprotivněj- ším (věcem) Jezukristovia jeho boles- tem, nad Židy rúhavějším, ani jich dala do Němec, aby u nich uběhli v hanbu smilstvie jich a naučili se ře- čem cizím, aby z nich kupci zemštie a Temanští byli, zpytatelé múdrosti, kteráž z země jest, ale múdrosti boží aby nevěděli. Protož dobrá mátě při- 25
cemi zemskými, dráže se váže a maje než věci zemské [50b] věda, že sú ony proň, ne on pro ně. A že svatý Jan tuto znamenitú řeč pověděl jest té paní zvolené řka: „Radosten sem velmě, že sem nalezl z tvých synóv chodícé v pravdě“. Do- brá máte dobré syny zvedla, aby dali učiti pravdě a skutkem vedli. Nedala jich k dvoróm, aby se tam učili dvor- ným a marným věcem, najprotivněj- ším (věcem) Jezukristovia jeho boles- tem, nad Židy rúhavějším, ani jich dala do Němec, aby u nich uběhli v hanbu smilstvie jich a naučili se ře- čem cizím, aby z nich kupci zemštie a Temanští byli, zpytatelé múdrosti, kteráž z země jest, ale múdrosti boží aby nevěděli. Protož dobrá mátě při- 25
Strana 26
sadila je k nohám apoštolským, aby, od nich slyšíce slovo božie, naučili se pravdě života věčného. Ale že die: „Radosten sem velmě z toho, že sem nalez' z tvých synóv chodiecé v pravdě“. To jest: ktož po- dlé lásky chodie, raduje se pravdě té, která skrze lásku božie děje se, v níž někteří nebo mnozí prospievajie v do- brotě božské. Ale nenávist se mútí u prospěchu bližních a jich zlému se raduje. Ale že tuto jest zvláštie radovánie toho, jenž jiné [5Ia] připravuje svú prací k životu věčnému, a vida, že ve mnohých jeho práce prospěch má, že skrze ni rostú v dobrotě, i raduje se z toho, že jest příčina jich spasenie, sobě mnohého zaslúžení. To jest mi- 26
sadila je k nohám apoštolským, aby, od nich slyšíce slovo božie, naučili se pravdě života věčného. Ale že die: „Radosten sem velmě z toho, že sem nalez' z tvých synóv chodiecé v pravdě“. To jest: ktož po- dlé lásky chodie, raduje se pravdě té, která skrze lásku božie děje se, v níž někteří nebo mnozí prospievajie v do- brotě božské. Ale nenávist se mútí u prospěchu bližních a jich zlému se raduje. Ale že tuto jest zvláštie radovánie toho, jenž jiné [5Ia] připravuje svú prací k životu věčnému, a vida, že ve mnohých jeho práce prospěch má, že skrze ni rostú v dobrotě, i raduje se z toho, že jest příčina jich spasenie, sobě mnohého zaslúžení. To jest mi- 26
Strana 27
lé slyšeti proti nynějším vódcem, jenž jich největší strana jest, jenž pro sa- my úžitky tělestné pletú se v úřady pastýřské, nic se neptajíce na to, kto z jich stáda u pravdě chodí, ale spíše, jestliže by v kom počili kterú jiskru pravdy, aby jeho kacírstvím zkydali pro ně. Nebo sami v pravdě necho- die ani jí znají. Protož nemohú se v nich pravdě radovati, než toliko de- sátkóm a ofěrám velikým se radují, - lesóm, rybníkóm, poplužím a sto- dolám, chlévóm a platóm mohú se ta- koví radovati a jiným útěžkóm sva- tokupečským, peněžíce sedmeru svá- tost, kostel se zvony is prstí okolo ko- stela. A jiní, ač se zdá o nich, by nětco bližší pravdy byli, ale za oněmi najvíce táhnú, a mluví-li co pravějšího, to vše 27
lé slyšeti proti nynějším vódcem, jenž jich největší strana jest, jenž pro sa- my úžitky tělestné pletú se v úřady pastýřské, nic se neptajíce na to, kto z jich stáda u pravdě chodí, ale spíše, jestliže by v kom počili kterú jiskru pravdy, aby jeho kacírstvím zkydali pro ně. Nebo sami v pravdě necho- die ani jí znají. Protož nemohú se v nich pravdě radovati, než toliko de- sátkóm a ofěrám velikým se radují, - lesóm, rybníkóm, poplužím a sto- dolám, chlévóm a platóm mohú se ta- koví radovati a jiným útěžkóm sva- tokupečským, peněžíce sedmeru svá- tost, kostel se zvony is prstí okolo ko- stela. A jiní, ač se zdá o nich, by nětco bližší pravdy byli, ale za oněmi najvíce táhnú, a mluví-li co pravějšího, to vše 27
Strana 28
vdrobie v cesty Antikristovy a na zá- klad jeho stavějí. Protož nemohú skr- ze pravdu prospěti, než toliko s lidem zkaženým blúdí, povyky daremné ve- du, a na[5Ib]psujíce se s nimi několiko let, pójdú s práznýma rukama pryč, nemajíce se čemu radovati, nebo ne- mohú, takovými cestami Antikristo- vými chodíce, v základ Krista položiti tu, kdež Antikrist základ jest v tom lidu zkaženém skrze znamení víry. Ale toto se praví radostné o svatém Janu, ješto jest s jinými apoštoly na základu Kristovi, jenž jest pravda, sta- věl; ihned z toho mohla jest pravda rósti, aby on, vida mnohé, ani se u- jemše pravdy i chodili sú v ní, a on se radoval z diela svého. Ale že ta slova veliké vážnosti jsú „u pravdě chodi- 28
vdrobie v cesty Antikristovy a na zá- klad jeho stavějí. Protož nemohú skr- ze pravdu prospěti, než toliko s lidem zkaženým blúdí, povyky daremné ve- du, a na[5Ib]psujíce se s nimi několiko let, pójdú s práznýma rukama pryč, nemajíce se čemu radovati, nebo ne- mohú, takovými cestami Antikristo- vými chodíce, v základ Krista položiti tu, kdež Antikrist základ jest v tom lidu zkaženém skrze znamení víry. Ale toto se praví radostné o svatém Janu, ješto jest s jinými apoštoly na základu Kristovi, jenž jest pravda, sta- věl; ihned z toho mohla jest pravda rósti, aby on, vida mnohé, ani se u- jemše pravdy i chodili sú v ní, a on se radoval z diela svého. Ale že ta slova veliké vážnosti jsú „u pravdě chodi- 28
Strana 29
ti“, ktož mohú poznati pravdu, v ní kráčeti. Die Pán Ježíš k Otci: „Řeč tvá pravda jest". A ktož ji moci budú poznati, ten chodě v ní prospěje. Ale v té pravdě, ješto z úst božích pochá- zie, zpraviti kroky nohám svým musí plné srdce v milovánie božiem zalo- žené býti, aby ten život lživý a smrte- dlný povedlo pod tu pravdu a kroky jeho ustavilo (jest) na ní, nebo toho jinak nemóž učiniti, leč skrze moc du- chovní bude moci pominúti všelikú lež, aby jeho nevodila po sobě a po svých cestách. [52a] A že mnohé cesty má lež. Protož jie nesnadně móž člo- věk ujíti. Nebo jinak v pravdě cho- diti nemóž, leč lži znikne. A že vše- liké, což z Boha nepocházie a z jeho přikázaní a duchu, to jest lež. A zase, 29
ti“, ktož mohú poznati pravdu, v ní kráčeti. Die Pán Ježíš k Otci: „Řeč tvá pravda jest". A ktož ji moci budú poznati, ten chodě v ní prospěje. Ale v té pravdě, ješto z úst božích pochá- zie, zpraviti kroky nohám svým musí plné srdce v milovánie božiem zalo- žené býti, aby ten život lživý a smrte- dlný povedlo pod tu pravdu a kroky jeho ustavilo (jest) na ní, nebo toho jinak nemóž učiniti, leč skrze moc du- chovní bude moci pominúti všelikú lež, aby jeho nevodila po sobě a po svých cestách. [52a] A že mnohé cesty má lež. Protož jie nesnadně móž člo- věk ujíti. Nebo jinak v pravdě cho- diti nemóž, leč lži znikne. A že vše- liké, což z Boha nepocházie a z jeho přikázaní a duchu, to jest lež. A zase, 29
Strana 30
což koli pochází z ďábla a z převrácení světa a z porušení žádosti tělestné, to vše lež jest, leč projde řečemi, leč ú- mysly, leč myšlením, leč žádostmi, leč povolením, leč milováním, leč rado- váním, leč skutky, leč příčinami, leč učením nebo radami, leč stavy, leč ú- řady, všecko takové lež jest; nebo skrze to všecko ďábel lže světu, jenž jest lhář i otec lži. Protož, skrze což koli zbavuje Boha nebo jeho pravdy, skrze to lže světu nebo člověku. Pro- tož choditi v pravdě jest míti svět- lo pravdy v sobě, kterýmžto světlem mohl by spatřiti všelikú lež v sobě, co se v něm rodí z porušenie těla, zlých žádostí, libosti, milosti, nená- visti, lechkosti, daremnosti, zmeška- losti, lenosti, nechtivosti, řečí, skut- 30
což koli pochází z ďábla a z převrácení světa a z porušení žádosti tělestné, to vše lež jest, leč projde řečemi, leč ú- mysly, leč myšlením, leč žádostmi, leč povolením, leč milováním, leč rado- váním, leč skutky, leč příčinami, leč učením nebo radami, leč stavy, leč ú- řady, všecko takové lež jest; nebo skrze to všecko ďábel lže světu, jenž jest lhář i otec lži. Protož, skrze což koli zbavuje Boha nebo jeho pravdy, skrze to lže světu nebo člověku. Pro- tož choditi v pravdě jest míti svět- lo pravdy v sobě, kterýmžto světlem mohl by spatřiti všelikú lež v sobě, co se v něm rodí z porušenie těla, zlých žádostí, libosti, milosti, nená- visti, lechkosti, daremnosti, zmeška- losti, lenosti, nechtivosti, řečí, skut- 30
Strana 31
kóv, jenž z pravdy nejsú, to vše lež jest. Takéž všecky věci na světě, kte- réž se dějí skrze přestúpenie přikázaní božích z nenávisti, z hněvóv, z lako- mých lstí k oklamání nebo [52b] k roz- košem, k svobodám rozpuštěným ne- bo k veselím, k nestudatostem i k ji- ným mrzkostem, lež sú; nebo skrze ně dábel lže světu i každému, ktož je- ho lži věří, něco jim tu za dobré sklá- daje, i vede je u přestúpení skrze to, co jim vypadne, a nic nebude, a za- tracení jim ostane. Protož takové se- lhání větčí sú, než by slovem nětco pověděl, ano jeho není. A všecko to lhánie není tak znamenité, jako to jest, co skrze duchovenstvie mylné a lže- mi skované světu lže, že tak móž lež malovanú uvésti světu, aby na ní svět 31
kóv, jenž z pravdy nejsú, to vše lež jest. Takéž všecky věci na světě, kte- réž se dějí skrze přestúpenie přikázaní božích z nenávisti, z hněvóv, z lako- mých lstí k oklamání nebo [52b] k roz- košem, k svobodám rozpuštěným ne- bo k veselím, k nestudatostem i k ji- ným mrzkostem, lež sú; nebo skrze ně dábel lže světu i každému, ktož je- ho lži věří, něco jim tu za dobré sklá- daje, i vede je u přestúpení skrze to, co jim vypadne, a nic nebude, a za- tracení jim ostane. Protož takové se- lhání větčí sú, než by slovem nětco pověděl, ano jeho není. A všecko to lhánie není tak znamenité, jako to jest, co skrze duchovenstvie mylné a lže- mi skované světu lže, že tak móž lež malovanú uvésti světu, aby na ní svět 31
Strana 32
ustavil jako na jisté službě boží, aby, klanějíce se dáblu v té lži, za to měli, že Bohu slúžie a jeho ctie, a tak skrze pokryté vódce, jenž sú slúhy Antikri- stovy, uvede i svátosti i Písmav leži Bo- ha i Jezukrista postaví jim [v] lež naj- větčího úrazu. Protož choditi u prav- dě jinak nemóž člověk, leč to všecko lhání ďáblovo móž přemoci skrze prav- du, aby ji tak poznal a tak jí věřil, aby ta nižádná lež nemohla jeho zklamati a po sobě voditi; nebo pravda moc- nější jest než lež a má v sobě světlo ta- kové, aby i v lež mohl s ním kročiti a ji [53a] opatřiti na světle, že jest práz- ná jako dielo kajkléřské, ješto tvář- nost těm věcem ukazuje, kteréž nic nejsú. Takéž ty věci, skrze něž ďábek lže světu, někaké postavy mrtvé sú, 32
ustavil jako na jisté službě boží, aby, klanějíce se dáblu v té lži, za to měli, že Bohu slúžie a jeho ctie, a tak skrze pokryté vódce, jenž sú slúhy Antikri- stovy, uvede i svátosti i Písmav leži Bo- ha i Jezukrista postaví jim [v] lež naj- větčího úrazu. Protož choditi u prav- dě jinak nemóž člověk, leč to všecko lhání ďáblovo móž přemoci skrze prav- du, aby ji tak poznal a tak jí věřil, aby ta nižádná lež nemohla jeho zklamati a po sobě voditi; nebo pravda moc- nější jest než lež a má v sobě světlo ta- kové, aby i v lež mohl s ním kročiti a ji [53a] opatřiti na světle, že jest práz- ná jako dielo kajkléřské, ješto tvář- nost těm věcem ukazuje, kteréž nic nejsú. Takéž ty věci, skrze něž ďábek lže světu, někaké postavy mrtvé sú, 32
Strana 33
jichž se svět maličko tkna i pustí z ru- kú aprozří potom, ano nic nenie. Pro- tož poznánie pravdy, jakož stíhá to, co jest pravda, takéž stíhá to, co jest lež. Protož radostně móž choditi u pravdě, nebo s ní vždy Boha má s se- bú přebývajícého. Protož, kto móž pravdu poznati, brzy [se] jemu slíbí a vždycky s ní rád ostane. Ale co by neomylná pravda byla, to teď svatý Jan slovem oznamuje, řka k té paní: „Nalezl jsem z tvých synóv chodícé v pravdě, jakož sme přikáza- ní přijeli od Otce“, a by to chození u pravdě nic jiného nebylo než to, co sme od Boha za přikázaní přijali, že v těch přikázaních jest ustavena ta pravda, kteráž se právě Bohu líbie a v níž se i člověk Bohu líbí. A móž 33
jichž se svět maličko tkna i pustí z ru- kú aprozří potom, ano nic nenie. Pro- tož poznánie pravdy, jakož stíhá to, co jest pravda, takéž stíhá to, co jest lež. Protož radostně móž choditi u pravdě, nebo s ní vždy Boha má s se- bú přebývajícého. Protož, kto móž pravdu poznati, brzy [se] jemu slíbí a vždycky s ní rád ostane. Ale co by neomylná pravda byla, to teď svatý Jan slovem oznamuje, řka k té paní: „Nalezl jsem z tvých synóv chodícé v pravdě, jakož sme přikáza- ní přijeli od Otce“, a by to chození u pravdě nic jiného nebylo než to, co sme od Boha za přikázaní přijali, že v těch přikázaních jest ustavena ta pravda, kteráž se právě Bohu líbie a v níž se i člověk Bohu líbí. A móž 33
Strana 34
snadně z těch přikázaní znáti, co Bóh nenávidí, nebo, jakož ta přikázaní zjevna sú, tak i ty věci, které proti nim sú, musie zjevny býti, a ty sú lež z ďábla pošlá, k níž on vede po všecky časy pokolení lidské [53b], a- by na té lži stálo, nětco mrtvého a stvořeného sobě oblíbilo a túž váž- nost k němu mělo, kterúž k samému Stvořiteli mělo jest mieti. A těch věcí mnoho má ďábel, ješto k nim přiva- zuje to pokolení, kterú libostí a váž- ností mělo by přivázáno býti k samé- mu Stvořiteli. Protož na to jest při- kázaní od Boha dáno, aby v něm tu pravdu znal, ješto by jeho vysvobo- dila od každé lži, skrze niž by od Boha zablúdil a jeho ztratil. Ale že ještě více tuto svatý Jan na- 34
snadně z těch přikázaní znáti, co Bóh nenávidí, nebo, jakož ta přikázaní zjevna sú, tak i ty věci, které proti nim sú, musie zjevny býti, a ty sú lež z ďábla pošlá, k níž on vede po všecky časy pokolení lidské [53b], a- by na té lži stálo, nětco mrtvého a stvořeného sobě oblíbilo a túž váž- nost k němu mělo, kterúž k samému Stvořiteli mělo jest mieti. A těch věcí mnoho má ďábel, ješto k nim přiva- zuje to pokolení, kterú libostí a váž- ností mělo by přivázáno býti k samé- mu Stvořiteli. Protož na to jest při- kázaní od Boha dáno, aby v něm tu pravdu znal, ješto by jeho vysvobo- dila od každé lži, skrze niž by od Boha zablúdil a jeho ztratil. Ale že ještě více tuto svatý Jan na- 34
Strana 35
pomíná o přikázaních božích té panie a synóv jejích a die: „A nynie pro- sím tebe, paní, ne jako přikázaní no- vé píše to tobě, ale kteréž sme měli od počátku, abychme milovali jeden druhého. A to jest láska, abychme chodili podlé přikázanie jeho“. A že to slovo klade, prose jie, nebo ještě ne- seděl na stolici Antikristově, aby řie- kal: „Přikazujíce přikazujem, buď vó- le za zákon“. Protož nízko stoje prosí a roste skrze nízkú prozbu až do ob- lakóv. Ale Antikrist skrze vysoké při- kazování níží se až do pekla. A že die té paní: „Ne jako při- kázaní nové píši tobě, ale to, kteréž sme měli od počátku, abychme mi- lovali jeden dru 54a]hého“. To móž k tomuto rozumu jíti, že, odpíraje o 35
pomíná o přikázaních božích té panie a synóv jejích a die: „A nynie pro- sím tebe, paní, ne jako přikázaní no- vé píše to tobě, ale kteréž sme měli od počátku, abychme milovali jeden druhého. A to jest láska, abychme chodili podlé přikázanie jeho“. A že to slovo klade, prose jie, nebo ještě ne- seděl na stolici Antikristově, aby řie- kal: „Přikazujíce přikazujem, buď vó- le za zákon“. Protož nízko stoje prosí a roste skrze nízkú prozbu až do ob- lakóv. Ale Antikrist skrze vysoké při- kazování níží se až do pekla. A že die té paní: „Ne jako při- kázaní nové píši tobě, ale to, kteréž sme měli od počátku, abychme mi- lovali jeden dru 54a]hého“. To móž k tomuto rozumu jíti, že, odpíraje o 35
Strana 36
novém přikázaní, ku prvniemu je za- vazuje, kteréž na počátku kázaní jich naučili sú je, aby milovali jeden dru- hého, aby u prodlení časóv napomí- najíce je nic nového potom jim za přikázanie nevydávali. Nebo tiem by mohli rozpačiti lidi nebo obtie- žiti nebo zplésti, když by některá při- kázanie najprvé jim vydali a potom jiná. Ale to přikázaní o milování je- den druhého bylo jest potřebné lidu božímu od počátka světa a bude po- třebné do súdného dne. Protož svatý Jan toliko k tomu napomenul v času potomném, kterému je naučil na po- čátku, když sú uvěřili v Syna božího. Jiný rozum k tomu jest, ješto se dotýče nového přikázaní a starého. Pán Ježíš sám, za večeří sedě, řekl jest 36
novém přikázaní, ku prvniemu je za- vazuje, kteréž na počátku kázaní jich naučili sú je, aby milovali jeden dru- hého, aby u prodlení časóv napomí- najíce je nic nového potom jim za přikázanie nevydávali. Nebo tiem by mohli rozpačiti lidi nebo obtie- žiti nebo zplésti, když by některá při- kázanie najprvé jim vydali a potom jiná. Ale to přikázaní o milování je- den druhého bylo jest potřebné lidu božímu od počátka světa a bude po- třebné do súdného dne. Protož svatý Jan toliko k tomu napomenul v času potomném, kterému je naučil na po- čátku, když sú uvěřili v Syna božího. Jiný rozum k tomu jest, ješto se dotýče nového přikázaní a starého. Pán Ježíš sám, za večeří sedě, řekl jest 36
Strana 37
učedlníkóm svým: „Přikázaní nové dávám vám, abyšte se spolu milovali; jakož sem já miloval vás, abyšte i vy spolu se milovali. V tomť poznají vši- ckni, že učedlníci moji budete, bude- te-li mieti milovánie vespolek". Pro- tož tu jest zjevno, že, [když] o novém přikázaní mluví a dáváje učedlníkóm, tento rozum móžem vzieti: Poněvadž [54b] i staří u prvním zákoně dlužni sú byli tím, aby se spolu milovali, jed- ni druhým dobrého žádajíce, dobře jim činíce, nic zlého nepřejíce, ani jich v nenávisti majíce, k tomu sú zákon měli: protož davatel zákona nového těch věcí, kteréž koli k milování bliž- ních tam sú stály, povýšil jest a u větčí dokonalosti ustavil jest. A pro tu do- konalost právě móž řečeno býti „nové 37
učedlníkóm svým: „Přikázaní nové dávám vám, abyšte se spolu milovali; jakož sem já miloval vás, abyšte i vy spolu se milovali. V tomť poznají vši- ckni, že učedlníci moji budete, bude- te-li mieti milovánie vespolek". Pro- tož tu jest zjevno, že, [když] o novém přikázaní mluví a dáváje učedlníkóm, tento rozum móžem vzieti: Poněvadž [54b] i staří u prvním zákoně dlužni sú byli tím, aby se spolu milovali, jed- ni druhým dobrého žádajíce, dobře jim činíce, nic zlého nepřejíce, ani jich v nenávisti majíce, k tomu sú zákon měli: protož davatel zákona nového těch věcí, kteréž koli k milování bliž- ních tam sú stály, povýšil jest a u větčí dokonalosti ustavil jest. A pro tu do- konalost právě móž řečeno býti „nové 37
Strana 38
přikázaní“, nebo oni, pod prvním zá- konem držíce milovánie jedni k dru- hým v dobrých věcech, zlé věci od- pláceli sú zase zlými, oko za oko, zub za zub, rána za ránu, krev za krev, škoda za škodu. Ale toto nové jest: „Nižádnému zlým za zlé se neoplá- cejíce“, a „bude-li lačen nepřítel tvój, nakrm jeho, bude-li žízniv, napoj je- ho“. A tak za zlé dobrým velí se od- pláceti a bezprávie vlastnie odpustiti a křivého dobrotú krotiti a dobyti přiezni u nepřízni, činiti z nepřítele přítele, zvláští dobrotú krotě jeho zlost a vypláceje od něho milost, a za bratra život na smrt pro jeho duši dlužen vy- dati, (z) a takové věci dokonalejší sú než oči lúpati bratru bratr a jinak zlé- za zlé činiti. Protož tu Pán Ježíš řekl 38
přikázaní“, nebo oni, pod prvním zá- konem držíce milovánie jedni k dru- hým v dobrých věcech, zlé věci od- pláceli sú zase zlými, oko za oko, zub za zub, rána za ránu, krev za krev, škoda za škodu. Ale toto nové jest: „Nižádnému zlým za zlé se neoplá- cejíce“, a „bude-li lačen nepřítel tvój, nakrm jeho, bude-li žízniv, napoj je- ho“. A tak za zlé dobrým velí se od- pláceti a bezprávie vlastnie odpustiti a křivého dobrotú krotiti a dobyti přiezni u nepřízni, činiti z nepřítele přítele, zvláští dobrotú krotě jeho zlost a vypláceje od něho milost, a za bratra život na smrt pro jeho duši dlužen vy- dati, (z) a takové věci dokonalejší sú než oči lúpati bratru bratr a jinak zlé- za zlé činiti. Protož tu Pán Ježíš řekl 38
Strana 39
jest: „Přikázaní nové dávám vám, a- byšte se spo[55a]lu milovali, jakož sem já vás miloval“, to jest „nalezl vás ne- přátely své ve mnohých zaviněních, přišiel pro vás, abych umřel za chří- chy vaše a smieřil vás s Bohem. A toť sem z veliké milosti vám ukázal. Pro- tož vy takúž milost mějte spolu, aby- šte bezprávie jedni druhým odpustili, když se komu přihodí shřešiti proti druhému, aby podlé milosti ne po- msty následoval proti bratru, ale o- pravenie na svědomí bratra aby pilen byl, aby mezi vámi hřích hřícha ne- rodil, ale, kdež se hřích na bratru uro- dí, aby milost druhého bratra jej o- pravila a uzdravila ránu bratra hřie- šícieho“. Protož taková přikázanie mohú právě po starých nová nazvána 39
jest: „Přikázaní nové dávám vám, a- byšte se spo[55a]lu milovali, jakož sem já vás miloval“, to jest „nalezl vás ne- přátely své ve mnohých zaviněních, přišiel pro vás, abych umřel za chří- chy vaše a smieřil vás s Bohem. A toť sem z veliké milosti vám ukázal. Pro- tož vy takúž milost mějte spolu, aby- šte bezprávie jedni druhým odpustili, když se komu přihodí shřešiti proti druhému, aby podlé milosti ne po- msty následoval proti bratru, ale o- pravenie na svědomí bratra aby pilen byl, aby mezi vámi hřích hřícha ne- rodil, ale, kdež se hřích na bratru uro- dí, aby milost druhého bratra jej o- pravila a uzdravila ránu bratra hřie- šícieho“. Protož taková přikázanie mohú právě po starých nová nazvána 39
Strana 40
býti. A že taková přikázanie prostě z sebe jsú dobrá a všech úžitkóv na- plněna, jenž mohú uzdraviti všicku zemi v jejích bolestech i každého člo- věka. Nebo, cožkoli zastihne bolest- ného, taková milost bratřská to uzdra- ví a život navrátí a [v] celosti života ustaví. Protož, by lidé mohli poznati úžitky té milosti bratřské, ač by spa- sení v tom nehledali, ale pro samo časné přebývaní na světě rádi by toho milovánie ná[55b](ná)sledovali; ne- bo utěšené dni spolu měli by a nebylo by ani chudoby ani křivdy ani žalo- by, nebo milost nedala by tomu niče- muž miesta. Pakli by se která nemoc přihodila, to by milost brzo opravila. Ale že tomuto překáží nepoznání a neokušení milosti v její dobrotě, že 40
býti. A že taková přikázanie prostě z sebe jsú dobrá a všech úžitkóv na- plněna, jenž mohú uzdraviti všicku zemi v jejích bolestech i každého člo- věka. Nebo, cožkoli zastihne bolest- ného, taková milost bratřská to uzdra- ví a život navrátí a [v] celosti života ustaví. Protož, by lidé mohli poznati úžitky té milosti bratřské, ač by spa- sení v tom nehledali, ale pro samo časné přebývaní na světě rádi by toho milovánie ná[55b](ná)sledovali; ne- bo utěšené dni spolu měli by a nebylo by ani chudoby ani křivdy ani žalo- by, nebo milost nedala by tomu niče- muž miesta. Pakli by se která nemoc přihodila, to by milost brzo opravila. Ale že tomuto překáží nepoznání a neokušení milosti v její dobrotě, že 40
Strana 41
s ní nikamež neumějí lidé. Chodie okolo nie, mluvie o ní, chtěli by jí někak a někdy se zdá, že by ji měli, ale ne v jistotě, nebo nemóž v ni prá- vě vjíti, že sú se prvé napili jiných milostí a najvíce [své] milosti, že ne- mohú při sobě milosti okusiti ani jí miesta dáti ani jí srozuměti. Nebo svá milost, minúc všecky, sama při sobě ostává a jest sobě vždy múdrá a pravá a tú samú múdrostí a pravdú zniká bratra a pomine jeho nebo bří- mě na něho valí a od sebe je tiskne. A jest hořká ta milost svá, nemohúci okusiti sladkosti bratřského milová- nie, ani jie kto okusí s chutí sladkosti, nebo, jakož k sobě přilípá milostí, tak se k jiným zdrastí hořkostí. Protož jest nedótčivá jako nežit; malé bezprávíč- 41
s ní nikamež neumějí lidé. Chodie okolo nie, mluvie o ní, chtěli by jí někak a někdy se zdá, že by ji měli, ale ne v jistotě, nebo nemóž v ni prá- vě vjíti, že sú se prvé napili jiných milostí a najvíce [své] milosti, že ne- mohú při sobě milosti okusiti ani jí miesta dáti ani jí srozuměti. Nebo svá milost, minúc všecky, sama při sobě ostává a jest sobě vždy múdrá a pravá a tú samú múdrostí a pravdú zniká bratra a pomine jeho nebo bří- mě na něho valí a od sebe je tiskne. A jest hořká ta milost svá, nemohúci okusiti sladkosti bratřského milová- nie, ani jie kto okusí s chutí sladkosti, nebo, jakož k sobě přilípá milostí, tak se k jiným zdrastí hořkostí. Protož jest nedótčivá jako nežit; malé bezprávíč- 41
Strana 42
ko obrátí ji v hořkost. Protož vždy jest ostrá a žalobná, leč by ji hladil pochlebenstvím, lísaním a stavěl kro- ky té vóli obláští, tak by s ní pokoje požil. Protož lidé, ač se mnoho mohú učiti [56a] o té milosti bratřské, však ani jí mohú rozuměti, ani jí místa dáti, nebo sú zkaženi tú svú milostí i oslepeni jsú skrze ni, že v bratřském přebývanie jediné bolesti sobě roz- máhají, vždy se o ně urážejí, vždy jim těskno s nimi a vždy jim křivdú smr- die; nebo u sebe nikdy nemohú křiv- dy nalézti, dobře se sobě líbí po vše časy, a tak dábel ta srdce móž mrz- kostí k bližním opojiti, že i dobré věci jich ve zlé obracejí. Protož jalovi sú u božských úžitcích a neutěšeni v svém svědomí, nebo vždy někaké nepřiez- 42
ko obrátí ji v hořkost. Protož vždy jest ostrá a žalobná, leč by ji hladil pochlebenstvím, lísaním a stavěl kro- ky té vóli obláští, tak by s ní pokoje požil. Protož lidé, ač se mnoho mohú učiti [56a] o té milosti bratřské, však ani jí mohú rozuměti, ani jí místa dáti, nebo sú zkaženi tú svú milostí i oslepeni jsú skrze ni, že v bratřském přebývanie jediné bolesti sobě roz- máhají, vždy se o ně urážejí, vždy jim těskno s nimi a vždy jim křivdú smr- die; nebo u sebe nikdy nemohú křiv- dy nalézti, dobře se sobě líbí po vše časy, a tak dábel ta srdce móž mrz- kostí k bližním opojiti, že i dobré věci jich ve zlé obracejí. Protož jalovi sú u božských úžitcích a neutěšeni v svém svědomí, nebo vždy někaké nepřiez- 42
Strana 43
ně v srdci oblují a zlá svědomí trpie, a tak se vždy boříce a v hořkostech trvajíce, nikdy milovánie čistýho a pravého bratřského nepoznajie, neo- kusie, ani se v něm ustavie, ani uji- stie se v něm, právě-li by v něm ob- covali. Ač se někdy poopravie ze- vnitř dobrotivějie, ale to rychle malé pokušenie uhasie a opět je rohaté ustaví. A poněvadž ti, ješto se učí mi- lovánie bratřskému, neumějí k ně- mu přijíti, což pak svět, toliko slepo- tú jsa omráčen a zlostí a nenávistí bližních zapálen do vylití krve a do každé škody, jim hotov jsa činiti! Tu ovšem nebude té milosti lze nalésti. A že ještě viece [56b] svatý Jan šíří řeč o tom milování a die: „A to jest láska, abychme chodili podlé přiká- 43
ně v srdci oblují a zlá svědomí trpie, a tak se vždy boříce a v hořkostech trvajíce, nikdy milovánie čistýho a pravého bratřského nepoznajie, neo- kusie, ani se v něm ustavie, ani uji- stie se v něm, právě-li by v něm ob- covali. Ač se někdy poopravie ze- vnitř dobrotivějie, ale to rychle malé pokušenie uhasie a opět je rohaté ustaví. A poněvadž ti, ješto se učí mi- lovánie bratřskému, neumějí k ně- mu přijíti, což pak svět, toliko slepo- tú jsa omráčen a zlostí a nenávistí bližních zapálen do vylití krve a do každé škody, jim hotov jsa činiti! Tu ovšem nebude té milosti lze nalésti. A že ještě viece [56b] svatý Jan šíří řeč o tom milování a die: „A to jest láska, abychme chodili podlé přiká- 43
Strana 44
zaní jeho“, aby se nezdálo, by milo- vánie božie a bližních v něčem sobě zamyšleném se vyplnilo, anebo na sa- mém myšlení nebo na samé řeči krás- né že by stálo takové milovánie; ne- bo láska božie a bližních ovšem nic, jediné podlé vyplnění přikázaní bo- žích. Nebo v tom blúdie všickni ná- sledovníci zákonóv lidských zamyš- lených mnějíce, že v těch vyplní lásku boží a bližních, aby to Bóh od nich za pravé milovánie přijal, což jim člověk hříšný ustavil a tak jim Boha milovati přikázal, nebyv v radě boží, to-li on za milostodtěch mnichóv přijme, cojim první mnich zpievati přikáže. Též ti mohú blúditi v milováních bližních, ješto sobě na mysli skláda- jíce někakú milost i jistie, že mají ve- 44
zaní jeho“, aby se nezdálo, by milo- vánie božie a bližních v něčem sobě zamyšleném se vyplnilo, anebo na sa- mém myšlení nebo na samé řeči krás- né že by stálo takové milovánie; ne- bo láska božie a bližních ovšem nic, jediné podlé vyplnění přikázaní bo- žích. Nebo v tom blúdie všickni ná- sledovníci zákonóv lidských zamyš- lených mnějíce, že v těch vyplní lásku boží a bližních, aby to Bóh od nich za pravé milovánie přijal, což jim člověk hříšný ustavil a tak jim Boha milovati přikázal, nebyv v radě boží, to-li on za milostodtěch mnichóv přijme, cojim první mnich zpievati přikáže. Též ti mohú blúditi v milováních bližních, ješto sobě na mysli skláda- jíce někakú milost i jistie, že mají ve- 44
Strana 45
likú milost k těm nebo k oněm, a zle o nich mluví a s nimi se mluvení va- rují a potkati se s nimi nechtie, z cesty jim vyhybují a mnoho jim utrhají. Též opět někteří, ješto v oči mnoho krásných řečí někomu mluvie, zaka- zují se, slibují mnoho, ale málo nebo nic neplnie a vše zpět kromě očí. Protožtoto zjevně oznamuje, včem stojí nebo se plní láska [57a] božie a bližních, řka: „Toť jest láska, abych- me chodili podlé přikázaní jeho“, že on sám jediný mohl jest viděti, v čem u lidí móž jeho láska státi a v čem ji lidé mezi sebú mohú vyplniti. Protož k tomu jest vydal svá přikázanie zjev- ná, kteráž se čitedlně mohú lidí dotý- kati, nebo sú položena tak, aby stála u lidí v skutcích zjevných, aby je pl- 45
likú milost k těm nebo k oněm, a zle o nich mluví a s nimi se mluvení va- rují a potkati se s nimi nechtie, z cesty jim vyhybují a mnoho jim utrhají. Též opět někteří, ješto v oči mnoho krásných řečí někomu mluvie, zaka- zují se, slibují mnoho, ale málo nebo nic neplnie a vše zpět kromě očí. Protožtoto zjevně oznamuje, včem stojí nebo se plní láska [57a] božie a bližních, řka: „Toť jest láska, abych- me chodili podlé přikázaní jeho“, že on sám jediný mohl jest viděti, v čem u lidí móž jeho láska státi a v čem ji lidé mezi sebú mohú vyplniti. Protož k tomu jest vydal svá přikázanie zjev- ná, kteráž se čitedlně mohú lidí dotý- kati, nebo sú položena tak, aby stála u lidí v skutcích zjevných, aby je pl- 45
Strana 46
nili v skutcích zjevné spravedlnosti nebo přestupovali v [zljevných skut- cích nespravedlnosti, aby to zjevně mohli poznati, kdy je plnie, po skut- ciech, činíce to, co přikázaní jeho ve- lejí, a kdy je přestupují, činíce to, což ona zapoviedají. A poněvadž v tom záleží láska bo- žie a bližních vyplniti k nim to, což Bóh přikazuje, tehdy móž plniti tu lásku, ač by někdy náboženstvie čite- dlného a horlivého neměl, ač by vel- mě chuten nebyl, ač by těžko bylo, když k němu tu pravdu drží, kterúž jemu Bóh přikazuje, - a tak, jakož je- mu Bóh přikazuje a jakož on kterú pravdu k bližnímu nebo k mnohým naplnitimóž ajakož který bližní které pravdy od něho k svému dobrému žá- 46
nili v skutcích zjevné spravedlnosti nebo přestupovali v [zljevných skut- cích nespravedlnosti, aby to zjevně mohli poznati, kdy je plnie, po skut- ciech, činíce to, co přikázaní jeho ve- lejí, a kdy je přestupují, činíce to, což ona zapoviedají. A poněvadž v tom záleží láska bo- žie a bližních vyplniti k nim to, což Bóh přikazuje, tehdy móž plniti tu lásku, ač by někdy náboženstvie čite- dlného a horlivého neměl, ač by vel- mě chuten nebyl, ač by těžko bylo, když k němu tu pravdu drží, kterúž jemu Bóh přikazuje, - a tak, jakož je- mu Bóh přikazuje a jakož on kterú pravdu k bližnímu nebo k mnohým naplnitimóž ajakož který bližní které pravdy od něho k svému dobrému žá- 46
Strana 47
dá nebo potřebuje, aby podlé moženie svého opravil [57b] jeho nedostatek. Protož, ktož móž mieti milost k bliž- ním, vždy móž v něčem plniti sku- tečně k nim přikázanie božie. Takéž i k Bohu. Nebo to mieti vždy móž k nim, což by zřiezeně podlé Boha chtěl od nich mieti. Tyto věci najpil- nějí jest uměti, aby o lásce boží v oše- mětech nebylo súzeno nebo domnie- váno, že by toliko u vysokém nábo- ženstvie mohla státi, ale v srdci upřím- ném a s Bohem spojeném u vóli móž sečiniti u věcech lidských čitedlných, k nimžto jest Bóh přichýlil přikázaní svá. Ještě tyto věci dí s. Jan o přikáza- ních božích řka: „Nebo to jest přiká- zanie, abyšte, jakož ste slyšeli od po- 47
dá nebo potřebuje, aby podlé moženie svého opravil [57b] jeho nedostatek. Protož, ktož móž mieti milost k bliž- ním, vždy móž v něčem plniti sku- tečně k nim přikázanie božie. Takéž i k Bohu. Nebo to mieti vždy móž k nim, což by zřiezeně podlé Boha chtěl od nich mieti. Tyto věci najpil- nějí jest uměti, aby o lásce boží v oše- mětech nebylo súzeno nebo domnie- váno, že by toliko u vysokém nábo- ženstvie mohla státi, ale v srdci upřím- ném a s Bohem spojeném u vóli móž sečiniti u věcech lidských čitedlných, k nimžto jest Bóh přichýlil přikázaní svá. Ještě tyto věci dí s. Jan o přikáza- ních božích řka: „Nebo to jest přiká- zanie, abyšte, jakož ste slyšeli od po- 47
Strana 48
čátka, v něm chodili“. Tu opět na zvláští věc uvodí ty svaté a za přiká- zanie jim to klade,a že sú to od počát- kaslyšeli a tomu od svatých apoštolóv učeni, aby v Kristu chodili, nebo ji- nak, které koli příčiny jiné s Kristem mají, neprospějí jim, nechodí-livněm tak, jakož to přikázaní chce, o němž tuto die, že jest přikázanie najvyšie božie v Kristu choditi. Ale snad krokóv nevíme, kterými v Kristu choditi máme? [V něm cho- diti slovo jeho mieti] za najpilnějšie, v jeho vieře celi jsúce, plnú a čistú víru majíce o něm, že pravý Syn božie ráčil [58a] člověkem pravým pro nás býti, a k tomu přidadúce za vieru ne- pohnutú držeti, což správně má oněm věřeno býti, a opět za vieru držeti 48
čátka, v něm chodili“. Tu opět na zvláští věc uvodí ty svaté a za přiká- zanie jim to klade,a že sú to od počát- kaslyšeli a tomu od svatých apoštolóv učeni, aby v Kristu chodili, nebo ji- nak, které koli příčiny jiné s Kristem mají, neprospějí jim, nechodí-livněm tak, jakož to přikázaní chce, o němž tuto die, že jest přikázanie najvyšie božie v Kristu choditi. Ale snad krokóv nevíme, kterými v Kristu choditi máme? [V něm cho- diti slovo jeho mieti] za najpilnějšie, v jeho vieře celi jsúce, plnú a čistú víru majíce o něm, že pravý Syn božie ráčil [58a] člověkem pravým pro nás býti, a k tomu přidadúce za vieru ne- pohnutú držeti, což správně má oněm věřeno býti, a opět za vieru držeti 48
Strana 49
všecko, což nám za víru držeti přika- zuje, a ničemuž tak nemáme věřiti, což nechce on věřeno mieti, a toho, jehož on nezavázal nás k věřenie svým přikázaním, v to se neplésti, za cizé to mieti. Také v něm choditi jeho příkla- dóvnásledovati, k nimž zavázáni sme, pokoře a trpělivosti od něho příklad majíce. Nebo on jest trpěl a nám pří- klad ostavil, abychom následovali šlé- pějí jeho. Když jemu láli, nelál zase, ale Boha za ně prosil, aby jim odpu- stil, že nevědí, co nad ním zlého bez vinny činie; a když trpěl, nehrozil po- mstú ani peklem. Protož takové pří- klady jeho na se berúce, v něm chodí- me. Opět choditi v něm zóstati v slo- viech učení jeho, spatříce se všech stran, v čem nás učenie jeho zósta- 49
všecko, což nám za víru držeti přika- zuje, a ničemuž tak nemáme věřiti, což nechce on věřeno mieti, a toho, jehož on nezavázal nás k věřenie svým přikázaním, v to se neplésti, za cizé to mieti. Také v něm choditi jeho příkla- dóvnásledovati, k nimž zavázáni sme, pokoře a trpělivosti od něho příklad majíce. Nebo on jest trpěl a nám pří- klad ostavil, abychom následovali šlé- pějí jeho. Když jemu láli, nelál zase, ale Boha za ně prosil, aby jim odpu- stil, že nevědí, co nad ním zlého bez vinny činie; a když trpěl, nehrozil po- mstú ani peklem. Protož takové pří- klady jeho na se berúce, v něm chodí- me. Opět choditi v něm zóstati v slo- viech učení jeho, spatříce se všech stran, v čem nás učenie jeho zósta- 49
Strana 50
vuje, co v nás chce mieti v tomto pu- tujícém životě; to činíce ostanem vje- ho milosti i v jeho duchu. A že tak choditi a býti v Kristu naj- větší potřebnost jest; nebo on jest ži- vot [58b] a kořen pravý vinný, a my máme ratolesti býti v tom kořeni ži- votně, abychom z něho život pravý duchovně brali vědúce, že, neosta- nem-li životně v něm, že jako větev suchá k ohni připravená ostanem. Protož tuto pilnost apoštolskú slyší- me, za přikázanie svatým lidem poklá- dajía k němuje napomínají, aby vněm skrze živú víru a milost chodili, nebo jinak by jich daremná víra byla, čímž koli z toho kořene vytrženi by byli, a najvíce dobrotami uvedenými, ješto krásnú a posvátnú tvář mají a sladky 50
vuje, co v nás chce mieti v tomto pu- tujícém životě; to činíce ostanem vje- ho milosti i v jeho duchu. A že tak choditi a býti v Kristu naj- větší potřebnost jest; nebo on jest ži- vot [58b] a kořen pravý vinný, a my máme ratolesti býti v tom kořeni ži- votně, abychom z něho život pravý duchovně brali vědúce, že, neosta- nem-li životně v něm, že jako větev suchá k ohni připravená ostanem. Protož tuto pilnost apoštolskú slyší- me, za přikázanie svatým lidem poklá- dajía k němuje napomínají, aby vněm skrze živú víru a milost chodili, nebo jinak by jich daremná víra byla, čímž koli z toho kořene vytrženi by byli, a najvíce dobrotami uvedenými, ješto krásnú a posvátnú tvář mají a sladky 50
Strana 51
se činí nemúdrým a podkopají srdce spíše než zjevná zlost a vytrhnú z ko- řene Krista. Protož velí v něm choditi proto, aby jiné dobroty uvedené kro- mě Krista neusnúbily lechkého srd- ce; nebo v něm toliko Bóh položil jest dobrotu pravú, k spasení dostatečnu. Protož, kteréž koli dobroty v lidech se stkvie, jichž jest neuvedl Kristus, Syn bożie, ty mieti za cizé. A kterakú koli svatostí se ktostkví: nechodí-liv Kris- tu a v jeho učení, jako přízrak noční buď jmien a jako nepřítel najškodli- vější Kristóv, ješto najvíce móž uško- diti a najzvláštnějí z kořene Krista vy- trhnúti a kromě něho kroky člověčí ustaviti; a poněvadž on život pravý jest, jsa z něho člo[59a]věk vſy tržen, života jest zbaven a v smrt uvalen. 51
se činí nemúdrým a podkopají srdce spíše než zjevná zlost a vytrhnú z ko- řene Krista. Protož velí v něm choditi proto, aby jiné dobroty uvedené kro- mě Krista neusnúbily lechkého srd- ce; nebo v něm toliko Bóh položil jest dobrotu pravú, k spasení dostatečnu. Protož, kteréž koli dobroty v lidech se stkvie, jichž jest neuvedl Kristus, Syn bożie, ty mieti za cizé. A kterakú koli svatostí se ktostkví: nechodí-liv Kris- tu a v jeho učení, jako přízrak noční buď jmien a jako nepřítel najškodli- vější Kristóv, ješto najvíce móž uško- diti a najzvláštnějí z kořene Krista vy- trhnúti a kromě něho kroky člověčí ustaviti; a poněvadž on život pravý jest, jsa z něho člo[59a]věk vſy tržen, života jest zbaven a v smrt uvalen. 51
Strana 52
Ještě více k témuž rozumu s. Jan vypisuje nebezpečenstvie a die: „Ne- bo mnozí svódce vyšli sú na svět, kte- řížto nevyznávají Ježíše Krista, že by přišiel v těle; tenť jest svódce a Anti- krist“. V tom oznamuje svatý Jan, že za jich času mnozí svótce byli sú na světě, ješto sú mohli mnohé svésti s pravé cesty tiem, zapierajíce toho, že by Kristus, Syn boží, přišiel v těle, nebo toho, že by se vtělil Duchem svatým v životě panny Marije a po- tom umřel za hříchy lidské. A to jest byla rána těžkého svodu. My pak nyní netoliko takové máme, jenž by, za- pierajíce Krista Ježíše v těle přišlého, lidi svodili, ale mnohem více jich jest, ješto slavně vyznávají příští jeho v těle i světie den narození jeho, a ti svedú 52
Ještě více k témuž rozumu s. Jan vypisuje nebezpečenstvie a die: „Ne- bo mnozí svódce vyšli sú na svět, kte- řížto nevyznávají Ježíše Krista, že by přišiel v těle; tenť jest svódce a Anti- krist“. V tom oznamuje svatý Jan, že za jich času mnozí svótce byli sú na světě, ješto sú mohli mnohé svésti s pravé cesty tiem, zapierajíce toho, že by Kristus, Syn boží, přišiel v těle, nebo toho, že by se vtělil Duchem svatým v životě panny Marije a po- tom umřel za hříchy lidské. A to jest byla rána těžkého svodu. My pak nyní netoliko takové máme, jenž by, za- pierajíce Krista Ježíše v těle přišlého, lidi svodili, ale mnohem více jich jest, ješto slavně vyznávají příští jeho v těle i světie den narození jeho, a ti svedú 52
Strana 53
mnohé. O nichž sám Spasitel pověděl jest, že „mnozí přijdú ve jméno mé a řkú: Já sem Kristus nebo posel od ně- ho, a svedú od něho mnohé a dadí zna- mení veliká, takže, by to mohlo býti, i zvolené by svedli“. Protož těžká jest to rána mezi všemi svody, aby, na miestě Krista někto stoje, provolával spaseniez moci své, jako by on Kristus byl. Takéž ve jméno jeho pro[ 59b vo- lávají spasenie nevěrně; chválé do- brotu Kristovu i moc k spasení plnú, a za tím aby zapletl lidi v bludy, cizie duch, Kristovi odporný, uvodě pod slovy Kristovými v lidi, lež ďáblovu, přivazuje lid Kristovi skrze živly či- tedlné jako Židy, aby lid nemúdrý o- bykal Bohu a Jezukristovi skrze smy- sly tělestné a práce samého těla, polo- 53
mnohé. O nichž sám Spasitel pověděl jest, že „mnozí přijdú ve jméno mé a řkú: Já sem Kristus nebo posel od ně- ho, a svedú od něho mnohé a dadí zna- mení veliká, takže, by to mohlo býti, i zvolené by svedli“. Protož těžká jest to rána mezi všemi svody, aby, na miestě Krista někto stoje, provolával spaseniez moci své, jako by on Kristus byl. Takéž ve jméno jeho pro[ 59b vo- lávají spasenie nevěrně; chválé do- brotu Kristovu i moc k spasení plnú, a za tím aby zapletl lidi v bludy, cizie duch, Kristovi odporný, uvodě pod slovy Kristovými v lidi, lež ďáblovu, přivazuje lid Kristovi skrze živly či- tedlné jako Židy, aby lid nemúdrý o- bykal Bohu a Jezukristovi skrze smy- sly tělestné a práce samého těla, polo- 53
Strana 54
že svá zamyšlenie i zaléval je slovy Je- zukristovými, aby v těch zámysléch, skrze lež ďáblovu pošlých, domnievali se slovo Kristovo plniti a řády božie a chválu jeho ctíti. Protož skrze Je- zukrista a skrze jeho slova štiepiti lid v cizí duch a přivázati jej k Kristovi skrze lež oděnú slovy jeho, á, kto ta- kové rány uteče, poněvadž stkví se řádem božím a chvalú jeho tak slav- ně, že se světu líbí, že skrze to svět se domnívá, že také Bohu slúží, a praví „u nás veliký řád božie jest“?Ten svět, jako sud plný smradu a nečistoty všech přestupenie přikázaní božích, móž, skrze samé smysly, živly čitedlné po- lapen jsa, nazývati slávu skrze živly nastrojenú řád boží. Aleže tu s[vatjý Jan, nazývaje mno- 54
že svá zamyšlenie i zaléval je slovy Je- zukristovými, aby v těch zámysléch, skrze lež ďáblovu pošlých, domnievali se slovo Kristovo plniti a řády božie a chválu jeho ctíti. Protož skrze Je- zukrista a skrze jeho slova štiepiti lid v cizí duch a přivázati jej k Kristovi skrze lež oděnú slovy jeho, á, kto ta- kové rány uteče, poněvadž stkví se řádem božím a chvalú jeho tak slav- ně, že se světu líbí, že skrze to svět se domnívá, že také Bohu slúží, a praví „u nás veliký řád božie jest“?Ten svět, jako sud plný smradu a nečistoty všech přestupenie přikázaní božích, móž, skrze samé smysly, živly čitedlné po- lapen jsa, nazývati slávu skrze živly nastrojenú řád boží. Aleže tu s[vatjý Jan, nazývaje mno- 54
Strana 55
hé svódce, jenž sú nevyznávali Ježíše Krista v těle přišlého, také je nazývá Antikristem. A z toho zná 60a mo jest, žez[a] apoštolůvbyl jest Antikrist nebo Protikrist upřímen, ruše Krista a jeho zapíraje. Takéž z řeči svatéh]o Jana máme, že netoliko za nich měl jest býti, alev česiech posledních před skonáním světa, předpověděl jest s. Jan, že se blížie hlavní Antikrist, a die o něm k svatým lidem: „Synáčkové moji, posledníť jest hodina, a jakož ste slyšeli, že Antikrist jde, ale nyní Antikristové mnozí sú učiněni. Od- tavad vieme, že poslední hodina jest. Z nás sú vyšli, ale nebyli sú z nás“. A tu zjevně praví o hodině poslední nebo času posledním, kterýž za nich již byl, a žev tom času posledním, jenž 55
hé svódce, jenž sú nevyznávali Ježíše Krista v těle přišlého, také je nazývá Antikristem. A z toho zná 60a mo jest, žez[a] apoštolůvbyl jest Antikrist nebo Protikrist upřímen, ruše Krista a jeho zapíraje. Takéž z řeči svatéh]o Jana máme, že netoliko za nich měl jest býti, alev česiech posledních před skonáním světa, předpověděl jest s. Jan, že se blížie hlavní Antikrist, a die o něm k svatým lidem: „Synáčkové moji, posledníť jest hodina, a jakož ste slyšeli, že Antikrist jde, ale nyní Antikristové mnozí sú učiněni. Od- tavad vieme, že poslední hodina jest. Z nás sú vyšli, ale nebyli sú z nás“. A tu zjevně praví o hodině poslední nebo času posledním, kterýž za nich již byl, a žev tom času posledním, jenž 55
Strana 56
trvá již několiko set let, měl v těch letech Ancikrist, počna od nich, trvati až sem. Protož dí: „Poslední hodina jest, a jakož ste slyšeli, že Antikrist jde, a nyní Antikristové mnozí uči- něni sú.“ V tu chvíli mnozí sú byli. A die, že jde, to jest: lhání Antikristovo s mocí najvětčí; počav se za nich, zro- stl jest tak, aby se nad Bóh povýšil. A že jednoho menuje a mnohé me- nuje. Protož jeden Antikrist z mno- hých protivníkóv Kristových, domá- ciech pokrytcóv, jenž sú osáhli úřady apoštolské a vládnú [6ob] duchoven- stvím. Anetoliko ti duchovní pokryt- ci rozmnožení sami sú Antikrist ten najvětčí, ale i světští králové a ta moc světská, jenž všickni jednovolně proti Kristovi a proti jeho zákonu spřáhli 56
trvá již několiko set let, měl v těch letech Ancikrist, počna od nich, trvati až sem. Protož dí: „Poslední hodina jest, a jakož ste slyšeli, že Antikrist jde, a nyní Antikristové mnozí uči- něni sú.“ V tu chvíli mnozí sú byli. A die, že jde, to jest: lhání Antikristovo s mocí najvětčí; počav se za nich, zro- stl jest tak, aby se nad Bóh povýšil. A že jednoho menuje a mnohé me- nuje. Protož jeden Antikrist z mno- hých protivníkóv Kristových, domá- ciech pokrytcóv, jenž sú osáhli úřady apoštolské a vládnú [6ob] duchoven- stvím. Anetoliko ti duchovní pokryt- ci rozmnožení sami sú Antikrist ten najvětčí, ale i světští králové a ta moc světská, jenž všickni jednovolně proti Kristovi a proti jeho zákonu spřáhli 56
Strana 57
sú se. Aniž duchovní takoví pokrytci sami mohli by tak silně proti Kristovi státi, by neměli světské ruky na po- moc. Protož, což duchovní uradie se a nač poštijí světských, to jim dójde skrze jich moc, leč boje kaké, leč smrti spravedlivých, to jim vše ta moc jed- ná. Protož takého hlavního Antikris- sta prorokoval jest s. Jan řka, že „ho- dina poslední jest, a jakož ste slyšeli, že Antikrist jde s svú hlavú najsilnější a Kristovi a jeho zvoleným najprotiv- nějšie“. A že i jinými jmény apoštolé vy- pravují Antikrista. Jakož s. Pavel nazývá jeho člověk hřícha, syn zatracenie, jenž se povy- šuje nade všecko, což slove Bóh, jenž přijde ve všem svodu nepravosti, je- 57
sú se. Aniž duchovní takoví pokrytci sami mohli by tak silně proti Kristovi státi, by neměli světské ruky na po- moc. Protož, což duchovní uradie se a nač poštijí světských, to jim dójde skrze jich moc, leč boje kaké, leč smrti spravedlivých, to jim vše ta moc jed- ná. Protož takého hlavního Antikris- sta prorokoval jest s. Jan řka, že „ho- dina poslední jest, a jakož ste slyšeli, že Antikrist jde s svú hlavú najsilnější a Kristovi a jeho zvoleným najprotiv- nějšie“. A že i jinými jmény apoštolé vy- pravují Antikrista. Jakož s. Pavel nazývá jeho člověk hřícha, syn zatracenie, jenž se povy- šuje nade všecko, což slove Bóh, jenž přijde ve všem svodu nepravosti, je- 57
Strana 58
hožto příští jest podlé činóv šatano- vých v znameních a v zázracích lži- vých, jimiž svět mámí a oklamává. S. Jan šelmú silnú jeho nazývá s de- sieti rohy a s sedmi hlavami, kteréžto [61a] šelmě drak dal moc a sílu svú velikú, a klaněli sú se té šelmě všick- ni, kteříž na zemi bydlé, a ta šelma vzala jest boj proti svatým a přemohla je. Opětjinde týž zbor Antikristóv na- zývákurvuvelikú, jenž jest mátě smil- stvie a ohavností zemských, jenž jest opojila přebývajície na zemi vínem smilství rozšířeně svého a opila se krví svatých a mučedlníkóv Ježíšo- vých. A jinde nazývají město veliké Ba- bylon, a že jest padlo to město veliké 58
hožto příští jest podlé činóv šatano- vých v znameních a v zázracích lži- vých, jimiž svět mámí a oklamává. S. Jan šelmú silnú jeho nazývá s de- sieti rohy a s sedmi hlavami, kteréžto [61a] šelmě drak dal moc a sílu svú velikú, a klaněli sú se té šelmě všick- ni, kteříž na zemi bydlé, a ta šelma vzala jest boj proti svatým a přemohla je. Opětjinde týž zbor Antikristóv na- zývákurvuvelikú, jenž jest mátě smil- stvie a ohavností zemských, jenž jest opojila přebývajície na zemi vínem smilství rozšířeně svého a opila se krví svatých a mučedlníkóv Ježíšo- vých. A jinde nazývají město veliké Ba- bylon, a že jest padlo to město veliké 58
Strana 59
a učiněno jest příbytek ďábelský a stráž všelikého duchu nečistého. Ne- bo již k tomu jest najpodobnějí ten zbor Antikristóv i s svú hlavú, jenž se jest odstěhoval od Boha a od jeho zá- kona a Jezukrista potlačil, aby byl přiebytek ďábelský a stráž všelikého duchu nečistého; tak, jakožto tělo Antikristovo zštiepáno a roztrháno ve mnohé roty a v šibalstva v duchov- nie i v světská, aby podlé obláštnosti těch rot a šibalství rozlit byl v ně duch nečistý, ďábelský, k rozmnožení ob- láštních bludóv, kacéřstvie, nepravo- sti a odpornosti, ku potlačení Jezu- krista, aby z nich každá tiem [61b] obláštím duchem nečistým mieřila na Jezukrista ukřižovaného: mocní a hlavatí pokrytci duchovní na se moc 59
a učiněno jest příbytek ďábelský a stráž všelikého duchu nečistého. Ne- bo již k tomu jest najpodobnějí ten zbor Antikristóv i s svú hlavú, jenž se jest odstěhoval od Boha a od jeho zá- kona a Jezukrista potlačil, aby byl přiebytek ďábelský a stráž všelikého duchu nečistého; tak, jakožto tělo Antikristovo zštiepáno a roztrháno ve mnohé roty a v šibalstva v duchov- nie i v světská, aby podlé obláštnosti těch rot a šibalství rozlit byl v ně duch nečistý, ďábelský, k rozmnožení ob- láštních bludóv, kacéřstvie, nepravo- sti a odpornosti, ku potlačení Jezu- krista, aby z nich každá tiem [61b] obláštím duchem nečistým mieřila na Jezukrista ukřižovaného: mocní a hlavatí pokrytci duchovní na se moc 59
Strana 60
jeho táhnúce, aby v nich spasenie hle- dali, kterého v Kristu hledati mají, oni nižší dobroty sobě osobujíce, ji- miž lúpí Jezukrista v jeho plné a pravé dobrotě, jakož sú sobě zvolili zvláš- tie dobroty podlé zvláštích zákonóv, zlidí pošlých, soběk slúženie Bohu od- porně proti Kristu i proti zákonu je- ho skrze jednánie nečistých duchuov na úraz sobě i sprostným, aby nikdy pro jich vymyšlené služby nesrozu- měli službě Jezukristově, kterú jest přikázal v zákoně svém, majíce jako divadla těch mnohotvárných služeb Bohu, oděných bleskem šatanovým a jedovatých duchy nečistými k zabití duší, aby těmi posvátnostmi ovšem vyprážněn byl Kristus i rozum pravý jeho zákona. 60
jeho táhnúce, aby v nich spasenie hle- dali, kterého v Kristu hledati mají, oni nižší dobroty sobě osobujíce, ji- miž lúpí Jezukrista v jeho plné a pravé dobrotě, jakož sú sobě zvolili zvláš- tie dobroty podlé zvláštích zákonóv, zlidí pošlých, soběk slúženie Bohu od- porně proti Kristu i proti zákonu je- ho skrze jednánie nečistých duchuov na úraz sobě i sprostným, aby nikdy pro jich vymyšlené služby nesrozu- měli službě Jezukristově, kterú jest přikázal v zákoně svém, majíce jako divadla těch mnohotvárných služeb Bohu, oděných bleskem šatanovým a jedovatých duchy nečistými k zabití duší, aby těmi posvátnostmi ovšem vyprážněn byl Kristus i rozum pravý jeho zákona. 60
Strana 61
Pak roty světských šibalstvie toho těla Antikristova, ješto sú se ustavily pod věrú s velikými zlostmi na potla- čenie Jezukrista s panováním pohan- ským, s připúzením nepravým k zlým věcem proti Bohu, panovánie mnoho- tvárná s násilím, s lúpeži, s šacuňky i s vymyšlenými dráními, s pyšnost- mi Luciperovými, [62a] s rozkošmi a s hodováními sodomskými, s po- rušeným životem, pohany převyšu- jíce na úraz a na zkaženie všech věcí pravých, které sú v Kristu, aby pro jich utvrzenie pod věrú s takým po- hanstvím poběhlým a otevřeným ne- mohly nižádné věci pravé z víry Kri- stovy státi ani miesta mieti. Nebo ty roty všecko potlačie a odtisknú, nebo všecky mieřé proti Kristovi tiem du- 61
Pak roty světských šibalstvie toho těla Antikristova, ješto sú se ustavily pod věrú s velikými zlostmi na potla- čenie Jezukrista s panováním pohan- ským, s připúzením nepravým k zlým věcem proti Bohu, panovánie mnoho- tvárná s násilím, s lúpeži, s šacuňky i s vymyšlenými dráními, s pyšnost- mi Luciperovými, [62a] s rozkošmi a s hodováními sodomskými, s po- rušeným životem, pohany převyšu- jíce na úraz a na zkaženie všech věcí pravých, které sú v Kristu, aby pro jich utvrzenie pod věrú s takým po- hanstvím poběhlým a otevřeným ne- mohly nižádné věci pravé z víry Kri- stovy státi ani miesta mieti. Nebo ty roty všecko potlačie a odtisknú, nebo všecky mieřé proti Kristovi tiem du- 61
Strana 62
chem nečistým, jímž sú napojeny, tak aby Kristus je[djiné slúl již na světě, ale aby s hanbú byl jako škoda lidská a bezživotie jich, aby každý Kristóv nepřítel byl těm rotám, jenž sú se u- stavily na všech cestách proti Kristoví a službu slavnú Bohu kromě Krista a jeho zákona. Protož ty mnohé roty jsú tělo Antikristovo a s svú hlavú jsú veliký Antikrist, jenž jest moc při- jal v poslední hodině a jest silnější než za času s. Jana, jenž jest zjevně zapí- ral příštie Kristova v těle. Jemuž snad- ně mohli sú rozuměti zvolení božie, že jest nepřítel. Ale tuto tíže jest; nebo vyznává slavně vtělení Kristovousty. Ale skut- ky všecky nad pohany odpornějšie má atěmi Krista zapírá a duch ovšem 62
chem nečistým, jímž sú napojeny, tak aby Kristus je[djiné slúl již na světě, ale aby s hanbú byl jako škoda lidská a bezživotie jich, aby každý Kristóv nepřítel byl těm rotám, jenž sú se u- stavily na všech cestách proti Kristoví a službu slavnú Bohu kromě Krista a jeho zákona. Protož ty mnohé roty jsú tělo Antikristovo a s svú hlavú jsú veliký Antikrist, jenž jest moc při- jal v poslední hodině a jest silnější než za času s. Jana, jenž jest zjevně zapí- ral příštie Kristova v těle. Jemuž snad- ně mohli sú rozuměti zvolení božie, že jest nepřítel. Ale tuto tíže jest; nebo vyznává slavně vtělení Kristovousty. Ale skut- ky všecky nad pohany odpornějšie má atěmi Krista zapírá a duch ovšem 62
Strana 63
odporný má duchu [6 2b] Ježíšovu vše- chen k umrtvení Krista a k vypráž- nění i k zapomenutí jeho; nebo se jest uvázal v moc Kristovu, aby v je- ho rukú spasení stálo, které toliko v Kristu stojí, a on sečinie pánem toho spasenie, praví se úředníkem Kristo- vým. Protož tu jest těžkost a neroz- um, když jest v úřadech a u miestech posvátných, v [njichžto spasení má hledáno býti, a tu v těch úřadech jest pánem Antikrist a jeho apoštolé nad tiem spasením a stojí tu pánem nad spasením pod jménem Kristovým ja- ko úředník jeho a u věcech Kristo- vých i skrze věci Kristovy - jako skrze Písma, svátosti a jiné služebnosti - to spasení jedná. Ale kto zná, že jest on Antikrist, tak spasení jednaje světu 63
odporný má duchu [6 2b] Ježíšovu vše- chen k umrtvení Krista a k vypráž- nění i k zapomenutí jeho; nebo se jest uvázal v moc Kristovu, aby v je- ho rukú spasení stálo, které toliko v Kristu stojí, a on sečinie pánem toho spasenie, praví se úředníkem Kristo- vým. Protož tu jest těžkost a neroz- um, když jest v úřadech a u miestech posvátných, v [njichžto spasení má hledáno býti, a tu v těch úřadech jest pánem Antikrist a jeho apoštolé nad tiem spasením a stojí tu pánem nad spasením pod jménem Kristovým ja- ko úředník jeho a u věcech Kristo- vých i skrze věci Kristovy - jako skrze Písma, svátosti a jiné služebnosti - to spasení jedná. Ale kto zná, že jest on Antikrist, tak spasení jednaje světu 63
Strana 64
pod oděvem Kristovým skrze svátosti jeho, to jest, že sám jest všechen od- porný Kristovi, a duch v sobě maje odporný duchu Ježíšovu?Protož[v] ty svátosti i jiné služebnosti obalí svój duch odporný a postaví v nich spasení světa ve lži svého duchu, přichýle tu služebnost spasení k hříšníkóm to- hoto světa, ješto oni spaseni nemohú býti. A povede tu služebnost z nájma, toliko pro své zisky, pro zbohacení a a pro chválu světa. Protož tak potlačí a vyvrže Jezukrista, proveda spasení světu [63a] poběhlému kromě pravdy, skrze samu lež. Poněvadž svět pro svá přestúpení nemóž spasen býti, pak přichýliti k němu spasení skrze lež pod jménem Kristovým, skrze jeho svátosti, co více Kristus učiní a kde 64
pod oděvem Kristovým skrze svátosti jeho, to jest, že sám jest všechen od- porný Kristovi, a duch v sobě maje odporný duchu Ježíšovu?Protož[v] ty svátosti i jiné služebnosti obalí svój duch odporný a postaví v nich spasení světa ve lži svého duchu, přichýle tu služebnost spasení k hříšníkóm to- hoto světa, ješto oni spaseni nemohú býti. A povede tu služebnost z nájma, toliko pro své zisky, pro zbohacení a a pro chválu světa. Protož tak potlačí a vyvrže Jezukrista, proveda spasení světu [63a] poběhlému kromě pravdy, skrze samu lež. Poněvadž svět pro svá přestúpení nemóž spasen býti, pak přichýliti k němu spasení skrze lež pod jménem Kristovým, skrze jeho svátosti, co více Kristus učiní a kde 64
Strana 65
založí své spasenie u pravdě, komu je kázati bude, ano již všickni plni spasenie jsú, prvé než jest Kristus usta otevřel o ně? Proto vyvržen jest Kri- stus a odvolán skrze Antikrista. A, kde by se taký Antikrist vzal, jako jest ten!? Ale že člověk, jsa z těla Antikri- stova, v takém rozumu nepovolí Anti- kristovi, že by tak měl projíti, jakož jest povědíno. Nebo i mistrové z če- ledi Antikristovy protivie se takému rozumu pravíce, že na skonání světa přijde někaký Antikrist s mocí velikú proti křesťanóm, toliko jedna osoba, a tak bají o něm, že by se měl naro- diti z mnicha a zjeptišky, zlidí posvát- ných, ďábel vtělený, a že by mocí ukrutnú a zázraky velikými odvodil 65
založí své spasenie u pravdě, komu je kázati bude, ano již všickni plni spasenie jsú, prvé než jest Kristus usta otevřel o ně? Proto vyvržen jest Kri- stus a odvolán skrze Antikrista. A, kde by se taký Antikrist vzal, jako jest ten!? Ale že člověk, jsa z těla Antikri- stova, v takém rozumu nepovolí Anti- kristovi, že by tak měl projíti, jakož jest povědíno. Nebo i mistrové z če- ledi Antikristovy protivie se takému rozumu pravíce, že na skonání světa přijde někaký Antikrist s mocí velikú proti křesťanóm, toliko jedna osoba, a tak bají o něm, že by se měl naro- diti z mnicha a zjeptišky, zlidí posvát- ných, ďábel vtělený, a že by mocí ukrutnú a zázraky velikými odvodil 65
Strana 66
křesťany od viery a že by zákon boží zkazil, a kdo by se na jeho divy ne- obrátil, aby je u peci v ohni spálil. Ale takovému Antikristovi nedostalo by se to, by mohl tolik zlého uvésti křesťanóm jako tento, o němž jest povědíno. Nebo jedna osoba, přijdu- ci na skonání světa, ta by s svým proti [63b] (proti)venstvím nedosáhla těch křesťanóv, kteří sú byli za apoštolóv a potom až do jeho příštie, ani by jed- na osoba mohla všudy býti, kde sú křesťané, než někde v jedné zemi, a jinde by nemohl býti. A jestliže by se moci protivě zabíjel křesťany províru, tiem by jim mnoho neuškodil — však za mučedlníkóv takový Antikrist byl jest, podlé těla svaté zabíjeje. Pakli by je pudil k tomu, aby Jezukrista a je- 66
křesťany od viery a že by zákon boží zkazil, a kdo by se na jeho divy ne- obrátil, aby je u peci v ohni spálil. Ale takovému Antikristovi nedostalo by se to, by mohl tolik zlého uvésti křesťanóm jako tento, o němž jest povědíno. Nebo jedna osoba, přijdu- ci na skonání světa, ta by s svým proti [63b] (proti)venstvím nedosáhla těch křesťanóv, kteří sú byli za apoštolóv a potom až do jeho příštie, ani by jed- na osoba mohla všudy býti, kde sú křesťané, než někde v jedné zemi, a jinde by nemohl býti. A jestliže by se moci protivě zabíjel křesťany províru, tiem by jim mnoho neuškodil — však za mučedlníkóv takový Antikrist byl jest, podlé těla svaté zabíjeje. Pakli by je pudil k tomu, aby Jezukrista a je- 66
Strana 67
ho viery zapřeli, to by vše trpělivostí mohli přemoci. Pakli trpěti nechtěli by a zapřeli, ani to i dnes učiniti mohú bez toho Antikrista, že pro bázen u- krutníkóv domácích pravdy i víry za- pierají, a pro malú libost světa to vši- ckni změtení křesťané činí. Protož takový Antikrist nedosáhl by vrchu všie zlosti ani by tolikého množství křesťanóv mohl srdcem ustaviti proti Kristovi, jako jest ustavil ten Anti- krist, který se jest počal za apoštolóv a potom rostl viece než jedenácte set let, a dosáh římské stolice, potom do- sál sobě na pomoc císařóv, králóv, kniežat, pánóv, rytířóv, zemí, krajóv, jazykóv a všudy po zemích, po náro- dech osadil svými apoštoly po vší ze- mi kostely, aby sobě poddal u poslu- 67
ho viery zapřeli, to by vše trpělivostí mohli přemoci. Pakli trpěti nechtěli by a zapřeli, ani to i dnes učiniti mohú bez toho Antikrista, že pro bázen u- krutníkóv domácích pravdy i víry za- pierají, a pro malú libost světa to vši- ckni změtení křesťané činí. Protož takový Antikrist nedosáhl by vrchu všie zlosti ani by tolikého množství křesťanóv mohl srdcem ustaviti proti Kristovi, jako jest ustavil ten Anti- krist, který se jest počal za apoštolóv a potom rostl viece než jedenácte set let, a dosáh římské stolice, potom do- sál sobě na pomoc císařóv, králóv, kniežat, pánóv, rytířóv, zemí, krajóv, jazykóv a všudy po zemích, po náro- dech osadil svými apoštoly po vší ze- mi kostely, aby sobě poddal u poslu- 67
Strana 68
šenství veliké i malé, aby prošiel vše- cka svědomí lidská a napojil je svého duchu, odporného Jezukristovi, po- dlé toho, že jest měl [64a] přijíti a při- šiel jest ve všelikém svodu nepravo- sti, v znameních a v zázracích lživých, jimiž jest svět ustavil proti Kristovi a ztrávil jest jej jedem svých trávenin. Kterémužto světu nižádný ukrutník nemohl by takové škody učiniti, by je v takú lež pod pokrytstvím uvedl(i) a Jezukrista tak škodně v nich umrt- vil. A že by ten Antikrist, přijda na sko- nání světa, zákon boží zkazil, já tie- ži takých, kde jest dnes zákon boží. Však, jakž se jest tento Antikrist na římské stolici u panstvie tohoto světa uvalil, tak jest zákon boží zatratil, že 68
šenství veliké i malé, aby prošiel vše- cka svědomí lidská a napojil je svého duchu, odporného Jezukristovi, po- dlé toho, že jest měl [64a] přijíti a při- šiel jest ve všelikém svodu nepravo- sti, v znameních a v zázracích lživých, jimiž jest svět ustavil proti Kristovi a ztrávil jest jej jedem svých trávenin. Kterémužto světu nižádný ukrutník nemohl by takové škody učiniti, by je v takú lež pod pokrytstvím uvedl(i) a Jezukrista tak škodně v nich umrt- vil. A že by ten Antikrist, přijda na sko- nání světa, zákon boží zkazil, já tie- ži takých, kde jest dnes zákon boží. Však, jakž se jest tento Antikrist na římské stolici u panstvie tohoto světa uvalil, tak jest zákon boží zatratil, že 68
Strana 69
o něm sluchem nikdíž nic nebylo sly- šeti, a své zákony, odporné zákonu božímu, ustavil, rozmnožil a svět na nich ustavil a zákon božie odsuzuje, pálí, kázati zapovídá a dávno již věrné křesťany pálí, moří, stíná pro zákon božie, a již Kristus Ježíš podlé své mo- ci duchovnie, skrze niž spasení lidské jedná, dávno jest vy v jržen a jižvml- čení postaven, a již se zaň stydie a jmenovati jeho nesmějí, nebo poko- lenie Antikristovo chce znáti po tom kacéře, ktož die „Pán Ježíš“. Potom die s. Jan: „Opatrte se sami, abyšte neztratili toho, co ste učinili, ale abyšte odplatu plnú vzeli, vědúce, že každý, jenž odcházie a nezóstává v učení Kristovu, Boha nemá, ktož zóstává v učení [64b] jeho, ten Syna 69
o něm sluchem nikdíž nic nebylo sly- šeti, a své zákony, odporné zákonu božímu, ustavil, rozmnožil a svět na nich ustavil a zákon božie odsuzuje, pálí, kázati zapovídá a dávno již věrné křesťany pálí, moří, stíná pro zákon božie, a již Kristus Ježíš podlé své mo- ci duchovnie, skrze niž spasení lidské jedná, dávno jest vy v jržen a jižvml- čení postaven, a již se zaň stydie a jmenovati jeho nesmějí, nebo poko- lenie Antikristovo chce znáti po tom kacéře, ktož die „Pán Ježíš“. Potom die s. Jan: „Opatrte se sami, abyšte neztratili toho, co ste učinili, ale abyšte odplatu plnú vzeli, vědúce, že každý, jenž odcházie a nezóstává v učení Kristovu, Boha nemá, ktož zóstává v učení [64b] jeho, ten Syna 69
Strana 70
i Otce má“. Ta řeč již na to jde: po- něvadž Antikrist zapierá Krista Ježí- še, v němž život věčný jest slíben, protož před ním se silně opatřte, ať vás neštiepí v jiný duch, abyšte toho počátku a té práce, kterú ste u vieře Kristově vedli nebo činili, neztratili, nebo počatá práce neprospěje ani od- platy budúcie obdrží, leč do koncevní setrvá člověk. Protož, bylo-li jest po- třebie kdy se opatřiti před tím Anti- kristem pěším, jenž po domích chodě zapieral Ježíše Krista v těle přišlého, mnohem více před tím Antikristem, pánem velikým, ještoť (jest) jeho u paty líbají tiesaři, králi, kniežata i pá- ni a klekají před ním na kolenú a pa- dají na tvář jako před Bohem, a on jest pán nad králi zemskými a silný a ši- 70
i Otce má“. Ta řeč již na to jde: po- něvadž Antikrist zapierá Krista Ježí- še, v němž život věčný jest slíben, protož před ním se silně opatřte, ať vás neštiepí v jiný duch, abyšte toho počátku a té práce, kterú ste u vieře Kristově vedli nebo činili, neztratili, nebo počatá práce neprospěje ani od- platy budúcie obdrží, leč do koncevní setrvá člověk. Protož, bylo-li jest po- třebie kdy se opatřiti před tím Anti- kristem pěším, jenž po domích chodě zapieral Ježíše Krista v těle přišlého, mnohem více před tím Antikristem, pánem velikým, ještoť (jest) jeho u paty líbají tiesaři, králi, kniežata i pá- ni a klekají před ním na kolenú a pa- dají na tvář jako před Bohem, a on jest pán nad králi zemskými a silný a ši- 70
Strana 71
roký po mnohých národech a všudy osadil svými. Protož svodí velikú mú- drostí tohoto světa a vtipy velikými a má mistry a doktory učené na svú stranu i jiné apoštoly rozmnožené, ji- miž jest osadil kostely, ješto v jeho duch a na jeho cesty uvodie a činí cizé křesťany Kristovi, rozvodíce s ním manželstvie duchovnie. A netoliko tak svodie, lež svú vlévaje v lidi, ale svátostí mylnú, ješto jest ji zvýšil u veliké slávě v chrámiech jako blesky [65a] nebeské, aby se tu sluch a oko nemúdré páslo a divilo a v té slávě Boha nalézti se domnievalo. Ač však svými přestúpeními od Boha pospie- chá, jeho tupí, jemu se rúhá, tuto je- mu vždy slúží v domnění svedeném. Pakli těmi věcemi nesvede koho, ale 7I
roký po mnohých národech a všudy osadil svými. Protož svodí velikú mú- drostí tohoto světa a vtipy velikými a má mistry a doktory učené na svú stranu i jiné apoštoly rozmnožené, ji- miž jest osadil kostely, ješto v jeho duch a na jeho cesty uvodie a činí cizé křesťany Kristovi, rozvodíce s ním manželstvie duchovnie. A netoliko tak svodie, lež svú vlévaje v lidi, ale svátostí mylnú, ješto jest ji zvýšil u veliké slávě v chrámiech jako blesky [65a] nebeské, aby se tu sluch a oko nemúdré páslo a divilo a v té slávě Boha nalézti se domnievalo. Ač však svými přestúpeními od Boha pospie- chá, jeho tupí, jemu se rúhá, tuto je- mu vždy slúží v domnění svedeném. Pakli těmi věcemi nesvede koho, ale 7I
Strana 72
ještě má moc světskú, aby připudil k tomu, což přikazuje. A má všudy rosuté čeledi své, ješto sú plni duchu jeho. Protož již nade všecko potřebí se opatřiti na všech cestách před tiem širokým a nepříznivým Antikristem těm, ktož mají víru živú a rozumnú Ježíšovu v sobě, aby ničímž od něho zklamáni nebyli. Ale ještě k těm slovóm, ješto die s. Jan: „Opatrte se sami, abyšte neztra- tili, co ste učinili“, máme pilně opa- trnosti požívati netolikoproti Antikri- stovi, abychom skrze něho počatého dobrého neztratili, ale i jinú stranú. Nebo mnohá sú osídla, mnozí pá- dové a mnohá oklamání, ješto rušie dobré v člověku, a na tom brzy móž postaven býti skrze rozličná osídla, 72
ještě má moc světskú, aby připudil k tomu, což přikazuje. A má všudy rosuté čeledi své, ješto sú plni duchu jeho. Protož již nade všecko potřebí se opatřiti na všech cestách před tiem širokým a nepříznivým Antikristem těm, ktož mají víru živú a rozumnú Ježíšovu v sobě, aby ničímž od něho zklamáni nebyli. Ale ještě k těm slovóm, ješto die s. Jan: „Opatrte se sami, abyšte neztra- tili, co ste učinili“, máme pilně opa- trnosti požívati netolikoproti Antikri- stovi, abychom skrze něho počatého dobrého neztratili, ale i jinú stranú. Nebo mnohá sú osídla, mnozí pá- dové a mnohá oklamání, ješto rušie dobré v člověku, a na tom brzy móž postaven býti skrze rozličná osídla, 72
Strana 73
aby ztratil mnohú práci a úžitečnú, za niž by měl velikú a plnú odplatu v ne- bi na věky míti. Protož někdy z okla- mánie ďáblova zmeškána bývá práce hodná a zaslúžení odplaty plné, jakož o léniem slúze die [65b] Pán, že sobě sklad z své lenosti kakús bázen slepú v pánu svém i pokopal hřivnu v zemi a nic jí neutěžal a potom se zle vymlú- val, a té výmluvy nepožil. Ale zaslu- hovánie mnohé ztratiti jest nedoko- nati (jest nedokonati) práce počaté, oklamáním jsúce od konání odvede- ni. Protož z těch věcí rozum jest, aby člověk, když a dokavadž čas má, dělal, což ruka jeho móž postihnúti, naj- prvé nalezna cestu dobrým skutkóm, s nimiž by se mohl Bohu slíbiti a od- platy za ně od něho čekati. Nebo pro- 73
aby ztratil mnohú práci a úžitečnú, za niž by měl velikú a plnú odplatu v ne- bi na věky míti. Protož někdy z okla- mánie ďáblova zmeškána bývá práce hodná a zaslúžení odplaty plné, jakož o léniem slúze die [65b] Pán, že sobě sklad z své lenosti kakús bázen slepú v pánu svém i pokopal hřivnu v zemi a nic jí neutěžal a potom se zle vymlú- val, a té výmluvy nepožil. Ale zaslu- hovánie mnohé ztratiti jest nedoko- nati (jest nedokonati) práce počaté, oklamáním jsúce od konání odvede- ni. Protož z těch věcí rozum jest, aby člověk, když a dokavadž čas má, dělal, což ruka jeho móž postihnúti, naj- prvé nalezna cestu dobrým skutkóm, s nimiž by se mohl Bohu slíbiti a od- platy za ně od něho čekati. Nebo pro- 73
Strana 74
toť mnoho daremného úsilé vedú a těžkého mnozí, žeť v těch skutcích mnohú a těžkú práci snesú, ano jim nikdy Bóho té práci nepřikazoval, než z samých lidí bludem jich uvedena jest miesto služby božie. Nebo, ko- hož koli kto následuje v zasluhování spasení, toho Bóh platiti nebude, když se jest chybil toho zasluhování, které jest Bóh rozkázal, a tak, jakož jest je rozkázal. Protož v takovém zasluho- vání prací dostupíce, i trvati v ní až do smrti, aby odplatu plnú vzal, a k to- mu vždy tato slova na péči majíce, ješto dí: „Opatřte se sami, abyšte ne- ztratili toho úsilé nižádným svodem, nižádnú leností, nižádnú chytrostí dábelskú, nižádnú neupřiemností a nižádným rozpuštěním ani odvráce- 74
toť mnoho daremného úsilé vedú a těžkého mnozí, žeť v těch skutcích mnohú a těžkú práci snesú, ano jim nikdy Bóho té práci nepřikazoval, než z samých lidí bludem jich uvedena jest miesto služby božie. Nebo, ko- hož koli kto následuje v zasluhování spasení, toho Bóh platiti nebude, když se jest chybil toho zasluhování, které jest Bóh rozkázal, a tak, jakož jest je rozkázal. Protož v takovém zasluho- vání prací dostupíce, i trvati v ní až do smrti, aby odplatu plnú vzal, a k to- mu vždy tato slova na péči majíce, ješto dí: „Opatřte se sami, abyšte ne- ztratili toho úsilé nižádným svodem, nižádnú leností, nižádnú chytrostí dábelskú, nižádnú neupřiemností a nižádným rozpuštěním ani odvráce- 74
Strana 75
ním“, nebo takové věci, [66a] když v nich opatrnosti nepožívají a nebdie nad nimi, zbavují lidi jich mnohého úsilé, za něž by měli velikú a plnú od- platu. Protož opatrnost pravájest strá- že i mátě těch snaženství, aby mohli odplatu v nebi mieti. A skonání té řeči die: „Vědúce, že každý, jenž odcházé a nezóstává v u- čení Kristovu, Boha nemá“. Krátkú a úzkú míru položiv, i odvalil všecky od Boha, ktož se jí nezměří. A to mlu- vie podlé upřiemnosti nelživě a Boha nižádnému napřed nechce dáti. Pro- tož se zdá divné a nepodobné, patříce k množství, ješto jinde stojí [a] Boha čeká. Protož tato slova jsú toho člo- věka, ješto jest Bohu uvěřil a jeho zá- konu, že jinak nebude a nemóž býti: 75
ním“, nebo takové věci, [66a] když v nich opatrnosti nepožívají a nebdie nad nimi, zbavují lidi jich mnohého úsilé, za něž by měli velikú a plnú od- platu. Protož opatrnost pravájest strá- že i mátě těch snaženství, aby mohli odplatu v nebi mieti. A skonání té řeči die: „Vědúce, že každý, jenž odcházé a nezóstává v u- čení Kristovu, Boha nemá“. Krátkú a úzkú míru položiv, i odvalil všecky od Boha, ktož se jí nezměří. A to mlu- vie podlé upřiemnosti nelživě a Boha nižádnému napřed nechce dáti. Pro- tož se zdá divné a nepodobné, patříce k množství, ješto jinde stojí [a] Boha čeká. Protož tato slova jsú toho člo- věka, ješto jest Bohu uvěřil a jeho zá- konu, že jinak nebude a nemóž býti: 75
Strana 76
což z úst božích vyšlo, nepromění se, ani uleví, ani odvolá. Aniž to povědění milovníkóm bo- žím jest protivné, nebo učení Kristo- vo jest jim plást strdi, nade všecko bo- hatstvie světa oni je zvolují. O nichž mnohé písmo mohlo povědieno býti, že on slova života má najpravějšie, na nichž srdce nezbedná mohú se ukojiti a odpočinúti, když jich okusí, jichžto nezbednosti nižádná věc jiná nemóž na zemi ukojiti. Ale to jest, že sú jim uvěřili nepohnutě a okusili sú jich ne- lestně, jakož Písmo die: „Člověk mú- drý věří zákonu božímu a zákon boží jest jemu uvěřen“, a „ktož hledá zá- kona [66b] božího, bude naplněn, a kto činil lstivě, ten se jím pohorší“. Protož lstivému učení Kristovo jest 76
což z úst božích vyšlo, nepromění se, ani uleví, ani odvolá. Aniž to povědění milovníkóm bo- žím jest protivné, nebo učení Kristo- vo jest jim plást strdi, nade všecko bo- hatstvie světa oni je zvolují. O nichž mnohé písmo mohlo povědieno býti, že on slova života má najpravějšie, na nichž srdce nezbedná mohú se ukojiti a odpočinúti, když jich okusí, jichžto nezbednosti nižádná věc jiná nemóž na zemi ukojiti. Ale to jest, že sú jim uvěřili nepohnutě a okusili sú jich ne- lestně, jakož Písmo die: „Člověk mú- drý věří zákonu božímu a zákon boží jest jemu uvěřen“, a „ktož hledá zá- kona [66b] božího, bude naplněn, a kto činil lstivě, ten se jím pohorší“. Protož lstivému učení Kristovo jest 76
Strana 77
kámen uražení a skála pohoršení, aby se urážel, horšil se. Protož takový ni- žádný nebude Boha mieti, nebo skrze Jezukrista jest cesta k Bohu, jakož on sám die: „Já sem cesta, pravda a ži- vot, a nižádný nepřijde k Otci, jediné toliko skrze mě“. Cesta, po níž má k Bohu přijíti, zpravuje se pravdu jeho učenie, a to neodpadne jedno od dru- hého: skrze Krista jíti, pravdy učení jeho následujíce. A tyto věci najprvé osvědčili sú apoštolé Židóm i pohanóm, že věříce v Krista mají se jeho učením zpra- vovati a jeho poslúchati. S. Petr die k Židóm, řeč boží jim přivodě, kterú jest skrze Mojžíše pověděl: „Zajisté že proroka vzbudí vám Pán Bóh váš z bratří vašich, jakožto mne samého Z
kámen uražení a skála pohoršení, aby se urážel, horšil se. Protož takový ni- žádný nebude Boha mieti, nebo skrze Jezukrista jest cesta k Bohu, jakož on sám die: „Já sem cesta, pravda a ži- vot, a nižádný nepřijde k Otci, jediné toliko skrze mě“. Cesta, po níž má k Bohu přijíti, zpravuje se pravdu jeho učenie, a to neodpadne jedno od dru- hého: skrze Krista jíti, pravdy učení jeho následujíce. A tyto věci najprvé osvědčili sú apoštolé Židóm i pohanóm, že věříce v Krista mají se jeho učením zpra- vovati a jeho poslúchati. S. Petr die k Židóm, řeč boží jim přivodě, kterú jest skrze Mojžíše pověděl: „Zajisté že proroka vzbudí vám Pán Bóh váš z bratří vašich, jakožto mne samého Z
Strana 78
budete jeho poslúchati podlé toho všeho, což kolivěk bude vám mluviti. A bude všeliká duše, kteráž nebude [poslúchati] proroka toho, vyplena z obce nebo vyvržena z lidu božího a pomsta má bude na něm, die Pán Bóh". Protož z nebe ohlásil jeho, an již na zemi chodí, řka: „Toť jest Syn mój milý, v němž mi se jest dobře slíbilo, jeho poslúchajte“. Protož Bóh u sebe uložil a usúdil jest dáti spase- nie těm, ktož uvěřie v Syna božího a uposlúchají jeho. Nebo Bóh všicku svú vóli [67a] poslal jest světu v něm a oznámil ji, aby v jeho sloviech ctili vóli boží a ptali se na ni a tak ji skut- kem naplnili; a ktož v jeho sloviech nenaplní vóle božie, spasen nebude, hněv božie na něm ostane. Protož ani 78
budete jeho poslúchati podlé toho všeho, což kolivěk bude vám mluviti. A bude všeliká duše, kteráž nebude [poslúchati] proroka toho, vyplena z obce nebo vyvržena z lidu božího a pomsta má bude na něm, die Pán Bóh". Protož z nebe ohlásil jeho, an již na zemi chodí, řka: „Toť jest Syn mój milý, v němž mi se jest dobře slíbilo, jeho poslúchajte“. Protož Bóh u sebe uložil a usúdil jest dáti spase- nie těm, ktož uvěřie v Syna božího a uposlúchají jeho. Nebo Bóh všicku svú vóli [67a] poslal jest světu v něm a oznámil ji, aby v jeho sloviech ctili vóli boží a ptali se na ni a tak ji skut- kem naplnili; a ktož v jeho sloviech nenaplní vóle božie, spasen nebude, hněv božie na něm ostane. Protož ani 78
Strana 79
jeho narozenie ani umučenie nižád- nému neprospěje, ktož ve všech při- kázaních jeho nechodie a nezóstává anebo nevcházev vždy kromě nich jest. Ale svět těchto věcí nepřijímá, je- diné někteří nemnozí, jenž sú ovce jeho podlé vyvolení, ti hlas jeho sly- šie a znají hlas jeho; nebo úzká brána a těsná cesta jest, kterú ohlásil do ne- be, a málo jest těch, kteří ji nalézají a chodie po ní. Ale svět valem se pla- huje po široké cestě do pekla. Protož při těchto řečech máme znamenati, kteraký lid jest s počátku ustaven na učení Kristově. Kterýž se tuto oznamuje, když Pán Ježíž, modle sa za své učedlníky Otci, řek jest: „A netoliko za ně prosím, ale i 79
jeho narozenie ani umučenie nižád- nému neprospěje, ktož ve všech při- kázaních jeho nechodie a nezóstává anebo nevcházev vždy kromě nich jest. Ale svět těchto věcí nepřijímá, je- diné někteří nemnozí, jenž sú ovce jeho podlé vyvolení, ti hlas jeho sly- šie a znají hlas jeho; nebo úzká brána a těsná cesta jest, kterú ohlásil do ne- be, a málo jest těch, kteří ji nalézají a chodie po ní. Ale svět valem se pla- huje po široké cestě do pekla. Protož při těchto řečech máme znamenati, kteraký lid jest s počátku ustaven na učení Kristově. Kterýž se tuto oznamuje, když Pán Ježíž, modle sa za své učedlníky Otci, řek jest: „A netoliko za ně prosím, ale i 79
Strana 80
za ty, kteříž skrze jich slova nebo ká- zaní mají uvěřiti u mě, aby všickni byli dokonalí v jednotě“, tak doko- nalí jako tělo: maje mnohé údy, není mnohé tělo, ale jedno z mnohých ú- dóv, kdežto nižádný rozdíl nemóž býti mezi nimi, než, což sú a což mají, spolu jsú a spolu [67b] mají; mají-li zlé, spolu mají; pakli dobré mají, spolu to mají; trpí-li jeden, trpí s ním všickni; pakli se raduje jeden, radují se s ním všickni. A v takovú jednotu apoštolé spojili sú množství věřící[ch skrze pravdu slova Jezukristova, aby byli jedno srdce a jedna duše. A na- zývali sú je tělo Kristovo duchovnie, jenž se přídrží hlavy své pravdú slov jeho, jakož se přídrží tělo hlavy žila- mi i koží; a každý úd zvláště přídrží se 80
za ty, kteříž skrze jich slova nebo ká- zaní mají uvěřiti u mě, aby všickni byli dokonalí v jednotě“, tak doko- nalí jako tělo: maje mnohé údy, není mnohé tělo, ale jedno z mnohých ú- dóv, kdežto nižádný rozdíl nemóž býti mezi nimi, než, což sú a což mají, spolu jsú a spolu [67b] mají; mají-li zlé, spolu mají; pakli dobré mají, spolu to mají; trpí-li jeden, trpí s ním všickni; pakli se raduje jeden, radují se s ním všickni. A v takovú jednotu apoštolé spojili sú množství věřící[ch skrze pravdu slova Jezukristova, aby byli jedno srdce a jedna duše. A na- zývali sú je tělo Kristovo duchovnie, jenž se přídrží hlavy své pravdú slov jeho, jakož se přídrží tělo hlavy žila- mi i koží; a každý úd zvláště přídrží se 80
Strana 81
těla a tak hlavy milostí a věrú, kteráž stojí v slovích Kristových. A skrze ta slova, jimiž se přídrží věrní Krista, hlavy své, moc života duchovníhovši- cku berú, obnovují se a rostú v něm u větčí světlo a v pravdu života. Akdyž by zrušena byla která slova Kristova v člověku, jenž jest úd těla Kristova, tak by umřel, ztracuje život duchov- ní, kterýž bere od hlavy Krista. Pro- tož z těchto řečí móž známo býti, že nižádný nebude mieti, neostane-li v učení Kristovu. Nebo bez učenie Kristova neměl jest života Kristova, ani jest mohl státi v něm jako v koře- ni svém milostí a vírú živú jinak, než toliko drže učení jeho, skrze něž se vtěluje v kořen svój a život z něho béře; a otejma slova Kristova od ně- 81
těla a tak hlavy milostí a věrú, kteráž stojí v slovích Kristových. A skrze ta slova, jimiž se přídrží věrní Krista, hlavy své, moc života duchovníhovši- cku berú, obnovují se a rostú v něm u větčí světlo a v pravdu života. Akdyž by zrušena byla která slova Kristova v člověku, jenž jest úd těla Kristova, tak by umřel, ztracuje život duchov- ní, kterýž bere od hlavy Krista. Pro- tož z těchto řečí móž známo býti, že nižádný nebude mieti, neostane-li v učení Kristovu. Nebo bez učenie Kristova neměl jest života Kristova, ani jest mohl státi v něm jako v koře- ni svém milostí a vírú živú jinak, než toliko drže učení jeho, skrze něž se vtěluje v kořen svój a život z něho béře; a otejma slova Kristova od ně- 81
Strana 82
ho, ostaneť větev suchá, k ohni při- pravená. Protož, odejmúce učení Kri- stovo od člověka, nemóž se nikakéž Bohu líbiti ani spasen býti, nebo vše- chen v smrti [68a] položien jest. Protož vizme, v kakém zpósobu musí státi ten lid, kterýť se řiedí skrze učení Kristovo, a žeť v něm nižádné roty šibalské nemohú státi, ani pano- vánie pohanské, ani pohrzení jedni druhými, ani opúštění jedni dru- hých; nebo spolu čijí každú bolest jedni v druhých, jakož sobě vlastní súce v Kristu, spolu umytí krví jeho, spolu majíce duch jeho. A ktož ne- mají duchu jeho, ti nejsú jeho. A ktož majíjeho duch, ti nechodie podlé těla; nebo, ktož sú v těle, Bohu se líbiti ne- mohú, aniž tělo a krev královstvie 82
ho, ostaneť větev suchá, k ohni při- pravená. Protož, odejmúce učení Kri- stovo od člověka, nemóž se nikakéž Bohu líbiti ani spasen býti, nebo vše- chen v smrti [68a] položien jest. Protož vizme, v kakém zpósobu musí státi ten lid, kterýť se řiedí skrze učení Kristovo, a žeť v něm nižádné roty šibalské nemohú státi, ani pano- vánie pohanské, ani pohrzení jedni druhými, ani opúštění jedni dru- hých; nebo spolu čijí každú bolest jedni v druhých, jakož sobě vlastní súce v Kristu, spolu umytí krví jeho, spolu majíce duch jeho. A ktož ne- mají duchu jeho, ti nejsú jeho. A ktož majíjeho duch, ti nechodie podlé těla; nebo, ktož sú v těle, Bohu se líbiti ne- mohú, aniž tělo a krev královstvie 82
Strana 83
božího mieti budú. Protož, kteří koli Kristovi sú, tělo své ukřižovali sú s hříchy i s žádostmi. A takové ni- žádné moci neměli by v sobě, [by slova Kristova neměli; nebo, dokud slovo Kristovo životně přebývá v člo- věku, dotud víra živá jest v něm a tú vírú přemáhá svět i žádosti tělestné na kříži drží; a když vypadá slovo je- ho, tehdy víra uhasne a hřích ožive, člověk Kristóv nebude. Protož podlé těchto věcí znamenitě pěstován jest lid boží, samú vierú pře- máhaje svět, dokud Antikrist najsil- nější nepřišiel a moci a panství nevzal nad králi zemskými a nad národy mnohými a z nich sobě učinil tělo nesmírné. A odtad o učení Kristovo jest pře, se mnohými odporami jako 83
božího mieti budú. Protož, kteří koli Kristovi sú, tělo své ukřižovali sú s hříchy i s žádostmi. A takové ni- žádné moci neměli by v sobě, [by slova Kristova neměli; nebo, dokud slovo Kristovo životně přebývá v člo- věku, dotud víra živá jest v něm a tú vírú přemáhá svět i žádosti tělestné na kříži drží; a když vypadá slovo je- ho, tehdy víra uhasne a hřích ožive, člověk Kristóv nebude. Protož podlé těchto věcí znamenitě pěstován jest lid boží, samú vierú pře- máhaje svět, dokud Antikrist najsil- nější nepřišiel a moci a panství nevzal nad králi zemskými a nad národy mnohými a z nich sobě učinil tělo nesmírné. A odtad o učení Kristovo jest pře, se mnohými odporami jako 83
Strana 84
v domnění nejistém položieno jest. Nebo, poněvadž ten silný Antikrist přišiel jest ve všelikém [68b] svodu nepravosti a učinil se jest pánem spa- sení lidského, z moci své panuje nad vírú, a což on chce, to musí viera býti, a v čem chce, v tom víru světu uloží. Protož to spasení jedná pod jménem Kristovým jako pod jeho oděvem, skrze věci Kristovy máčeje je v svém duchu. To spasení přichýlil jest k hříš- níkóm tohoto světa, na nichžto učení Kristovo neostává ani móž ostati; ale on, spojiv se přízní a úžitky s světem, jako otec duchovní s mocí božskú řídí ten svět v spasení jeho. A poně- vadž tělo jeho nesmírné jest a roztr- hané v roty pikhartské a v šibalstva, všecky ty roty zřídiv v jich spasení, 84
v domnění nejistém položieno jest. Nebo, poněvadž ten silný Antikrist přišiel jest ve všelikém [68b] svodu nepravosti a učinil se jest pánem spa- sení lidského, z moci své panuje nad vírú, a což on chce, to musí viera býti, a v čem chce, v tom víru světu uloží. Protož to spasení jedná pod jménem Kristovým jako pod jeho oděvem, skrze věci Kristovy máčeje je v svém duchu. To spasení přichýlil jest k hříš- níkóm tohoto světa, na nichžto učení Kristovo neostává ani móž ostati; ale on, spojiv se přízní a úžitky s světem, jako otec duchovní s mocí božskú řídí ten svět v spasení jeho. A poně- vadž tělo jeho nesmírné jest a roztr- hané v roty pikhartské a v šibalstva, všecky ty roty zřídiv v jich spasení, 84
Strana 85
i zákony zvláštie přidal jim, aby podlé nich křesťané byli a Bohu v nich slú- žili. A učinil z toho těla širokého a malomocného cérkev svatú trérohú, aby jedni hodiny řiekali, druzí bili a třetí obojim břicha plnili. A tak ten svět poběhlý od Boha a jemu odpor- ný ve všech věcech zmistroval z něho cérkev svatú. O němž řekl jest Pán Ježíš některým: „Vyjděte a ukažte se světu, nebo vás nemóž nenáviděti svět, nebo ste jemu súsedé, ale mnet nenávidí, nebo já o něm svědečství vydávám, žeť sú zlí skutkové jeho, jako sud nečistý, plný mrzkosti, a ktož miluje ten svět, není láska boží v něm, jest ohyzden Bohu“. Protož Antikrist, utvrdiv z toho světa poběh- lého a Bohu nemilého cier [69ajkev 85
i zákony zvláštie přidal jim, aby podlé nich křesťané byli a Bohu v nich slú- žili. A učinil z toho těla širokého a malomocného cérkev svatú trérohú, aby jedni hodiny řiekali, druzí bili a třetí obojim břicha plnili. A tak ten svět poběhlý od Boha a jemu odpor- ný ve všech věcech zmistroval z něho cérkev svatú. O němž řekl jest Pán Ježíš některým: „Vyjděte a ukažte se světu, nebo vás nemóž nenáviděti svět, nebo ste jemu súsedé, ale mnet nenávidí, nebo já o něm svědečství vydávám, žeť sú zlí skutkové jeho, jako sud nečistý, plný mrzkosti, a ktož miluje ten svět, není láska boží v něm, jest ohyzden Bohu“. Protož Antikrist, utvrdiv z toho světa poběh- lého a Bohu nemilého cier [69ajkev 85
Strana 86
svatú, spasení v ní řiedie, obmýšleje úředníky hodné té cérkve, aby vši- ckni v svých úřadech podlé zákonóv sobě uložených Bohu slúžfi li, spasení hledali, oni s mečem, oni s škřipcem, oni s kopím, oni s puškami, a jakož komu přidáno jest, a spasení za to. Protož poněvadž tak přestupníky to- hoto světa nazývá cérkví svatú a řiedí v nich spasení a oni vždy svět ostá- vají, tehdy radějši řiekajme, že Anti- krist jest správce tohoto světa v jeho bludech, aby s ním na zatracení šel. Protož svatý Jan, mluvě o Antikris- tovi, die: „Každý duch, který ruší Ježíše Krista, z Boha není, a ten jest Antikrist, o němž ste slyšeli, že jest přišiel a nyní již na světě jest. Vy z Bo- ha ste, synáčkové, a přemohli ste je- 86
svatú, spasení v ní řiedie, obmýšleje úředníky hodné té cérkve, aby vši- ckni v svých úřadech podlé zákonóv sobě uložených Bohu slúžfi li, spasení hledali, oni s mečem, oni s škřipcem, oni s kopím, oni s puškami, a jakož komu přidáno jest, a spasení za to. Protož poněvadž tak přestupníky to- hoto světa nazývá cérkví svatú a řiedí v nich spasení a oni vždy svět ostá- vají, tehdy radějši řiekajme, že Anti- krist jest správce tohoto světa v jeho bludech, aby s ním na zatracení šel. Protož svatý Jan, mluvě o Antikris- tovi, die: „Každý duch, který ruší Ježíše Krista, z Boha není, a ten jest Antikrist, o němž ste slyšeli, že jest přišiel a nyní již na světě jest. Vy z Bo- ha ste, synáčkové, a přemohli ste je- 86
Strana 87
ho; nebo větčí jest, ješto u vás, nežli ten, ješto na světě jest. Oni z světa jsú, protož o světu mluvie a svět jich poslúchá“. Tu zjevně oznamuje, že Antikrist z světa jest a o světu mluví a svět jeho poslúchá; nebo libé o něm věci mluví, z hříchóv jemu svědomí nečiní, a říká, že jemu slušie tak a neškodí a „toť jest řád váš“, a spasení jemu k jeho řádóm přimieří, vždy žehná, o dpúštie, rozhřešuje, prosí, až do pekla s modlitbami provází a všecko, což libého tělu jest, to světu mluví, a svět rád vděčně slyší. Protož ustaví svět v jeho cílích jako pohan- stvo otevřené i přidá [69b] k tomu špasení hojně. Protož vytas se někto a poda]j tomu světu otrávenému učení Kristova, an již dávno užehnán 87
ho; nebo větčí jest, ješto u vás, nežli ten, ješto na světě jest. Oni z světa jsú, protož o světu mluvie a svět jich poslúchá“. Tu zjevně oznamuje, že Antikrist z světa jest a o světu mluví a svět jeho poslúchá; nebo libé o něm věci mluví, z hříchóv jemu svědomí nečiní, a říká, že jemu slušie tak a neškodí a „toť jest řád váš“, a spasení jemu k jeho řádóm přimieří, vždy žehná, o dpúštie, rozhřešuje, prosí, až do pekla s modlitbami provází a všecko, což libého tělu jest, to světu mluví, a svět rád vděčně slyší. Protož ustaví svět v jeho cílích jako pohan- stvo otevřené i přidá [69b] k tomu špasení hojně. Protož vytas se někto a poda]j tomu světu otrávenému učení Kristova, an již dávno užehnán 87
Strana 88
sedmerú svátostí nebo snad devaterú! Kto jest, jenž by pro učení Kristovo opustil úřad pohanský a mordéřský, an tak slavně Bohu slúží a sílu i opra- vení církvi svaté jedná? A tak všecky stavy, úřady, obchody přeběhnúce, [ne naleznem, byť proč tresktáni měli býti skrze učení Kristovo nebo jemu místo dáti u sebe, poněvadž tak řád- ně Bohu slúží v těch stavích a úřadech podlé jednání duchu Antikristova, jenž, v takú odpornost nevýmluvnú Kristovi uved svět, zpokojil jej a zpo- depřel na Bohu nevýmluvnú lstí. Pro- tož nové ďábelství učení Kristovo jest (jest) tomu světu otrávenému slad- kým jedem. Protož nepřijme svět je- ho, nebo Antikrist odjal jest od ně- ho učení Kristovo. 88
sedmerú svátostí nebo snad devaterú! Kto jest, jenž by pro učení Kristovo opustil úřad pohanský a mordéřský, an tak slavně Bohu slúží a sílu i opra- vení církvi svaté jedná? A tak všecky stavy, úřady, obchody přeběhnúce, [ne naleznem, byť proč tresktáni měli býti skrze učení Kristovo nebo jemu místo dáti u sebe, poněvadž tak řád- ně Bohu slúží v těch stavích a úřadech podlé jednání duchu Antikristova, jenž, v takú odpornost nevýmluvnú Kristovi uved svět, zpokojil jej a zpo- depřel na Bohu nevýmluvnú lstí. Pro- tož nové ďábelství učení Kristovo jest (jest) tomu světu otrávenému slad- kým jedem. Protož nepřijme svět je- ho, nebo Antikrist odjal jest od ně- ho učení Kristovo. 88
Strana 89
Jakož zjevno jest z rady bazilíské, kdežto jest sebráno bylo srdce Anti- kristovo hlavatých doktoróv. Ti tak- to pravie, že zákon má býti ustaven lidem podlé jich položení nebo po- vah. Protož podlé rozličných lidských obyčejóv rozliční zákonové mají ulo- ženi býti ne b]podlé rozličnosti časóv mají změněni býti. A že není jedno- stajné položení nebo povaha dokona- lých a nedokonalých a některé věci podobné jsú dokonalým, kteréžto nejsú podobné nedokonalý [m]: pro- tož vydavač zákona, jenž množstvím 70a] vládne, jemuž i zákon vydává, v ně m]ž by obcovalo množství, pro- tož podobné věci množství musí (mu- sí) přikazovati. Nebo, kdyby těžké a nesnadné věci přikazoval, příliž by 89
Jakož zjevno jest z rady bazilíské, kdežto jest sebráno bylo srdce Anti- kristovo hlavatých doktoróv. Ti tak- to pravie, že zákon má býti ustaven lidem podlé jich položení nebo po- vah. Protož podlé rozličných lidských obyčejóv rozliční zákonové mají ulo- ženi býti ne b]podlé rozličnosti časóv mají změněni býti. A že není jedno- stajné položení nebo povaha dokona- lých a nedokonalých a některé věci podobné jsú dokonalým, kteréžto nejsú podobné nedokonalý [m]: pro- tož vydavač zákona, jenž množstvím 70a] vládne, jemuž i zákon vydává, v ně m]ž by obcovalo množství, pro- tož podobné věci množství musí (mu- sí) přikazovati. Nebo, kdyby těžké a nesnadné věci přikazoval, příliž by 89
Strana 90
chtěl vydojiti a vytáhnúti krev od- pornosti a potupení anebo zarmúcení pokoje. Nebo, kdyby množství nedo- konalých takový zákon těžký a ne- podobný byl uložen, bylo by vlito víno nové v sudy staré a bylo by víno rozlito. Nebo ti, kteřížto sú starému životu poddáni a v hříše sú se vykr- mili, když by k novému životu ctno- sti a přikázaní dokonalých byli sužo- váni, v horší by věci upadli a víno při- kázaní dokonalých skrze opuštění a nevážnost bylo by vylito. To jest výpis rady bazilejské, kte- rýžto nohy Antikristovy stavie proti Jezukristovi a podolky jemu okasuje, aby se nezdál protivník jeho. Ale tuto sú jeho zle okasali; již jest všecka hanba zjevna. Nebo, poněvadž zákon 90
chtěl vydojiti a vytáhnúti krev od- pornosti a potupení anebo zarmúcení pokoje. Nebo, kdyby množství nedo- konalých takový zákon těžký a ne- podobný byl uložen, bylo by vlito víno nové v sudy staré a bylo by víno rozlito. Nebo ti, kteřížto sú starému životu poddáni a v hříše sú se vykr- mili, když by k novému životu ctno- sti a přikázaní dokonalých byli sužo- váni, v horší by věci upadli a víno při- kázaní dokonalých skrze opuštění a nevážnost bylo by vylito. To jest výpis rady bazilejské, kte- rýžto nohy Antikristovy stavie proti Jezukristovi a podolky jemu okasuje, aby se nezdál protivník jeho. Ale tuto sú jeho zle okasali; již jest všecka hanba zjevna. Nebo, poněvadž zákon 90
Strana 91
Kristóv odvržen jest pro nedokona- lost lidsku, tehdy i Kristus. Nebo, v kterém množství nebo v jednom člověku nemóž státi zákon Kristóv pro jich nedokonalost, v těch viera Kristova nemóž státi. Nebo víra z sly- šení jest a slyšení z slov zákona Kri- stova, a odejmúce slovo Kristovo od množstvie pro jeho nedokonalost, musí i víra od něho odjata býti, bez níž ani množství ani celý svět nemóž se Bohu líbiti. Protož položiti zákon nedokonalých podlé jich [70b] povah a obyčejóv i podlé krajóv, za tiem zá- konem nechodí množství, ale záko- nové za ním musie (nositi) choditi, toliko jich obyčejóm a povahám ho- vějíce. Protož Bóh, poněvadž jeden zákon dává takému množství s jich 91
Kristóv odvržen jest pro nedokona- lost lidsku, tehdy i Kristus. Nebo, v kterém množství nebo v jednom člověku nemóž státi zákon Kristóv pro jich nedokonalost, v těch viera Kristova nemóž státi. Nebo víra z sly- šení jest a slyšení z slov zákona Kri- stova, a odejmúce slovo Kristovo od množstvie pro jeho nedokonalost, musí i víra od něho odjata býti, bez níž ani množství ani celý svět nemóž se Bohu líbiti. Protož položiti zákon nedokonalých podlé jich [70b] povah a obyčejóv i podlé krajóv, za tiem zá- konem nechodí množství, ale záko- nové za ním musie (nositi) choditi, toliko jich obyčejóm a povahám ho- vějíce. Protož Bóh, poněvadž jeden zákon dává takému množství s jich 91
Strana 92
zvláštími(ho) povahami, nemóž jed- nohozákona vydati k shovění jich po- vahám, aniž se který rychtář takový nahodí, ať by zákony městskými sho- věl množství městskému v těch zvláš- tích povahách; musí všecko množ- ství na jednom přikázaní přestati. A podlé toho výpisu múdrých doktoróv Antikristových, poněvadž hříšníci vykrmení v hříších jakož su- dové staří zpukali by se od vína do- konalých přikázaní Kristových a hor- ší by byli, tehdy blúdie Kristus. Syn boží poslal jest apoštoly s tiem záko- nem mezi pohany vykrmené v mod- lách, v smilstvích, v sodomských hří- ších, v opilstvích, v hodováních, v u- krutenstvích, v pýchách a ve všech šeredstvích a v slepotách pohanských 92
zvláštími(ho) povahami, nemóž jed- nohozákona vydati k shovění jich po- vahám, aniž se který rychtář takový nahodí, ať by zákony městskými sho- věl množství městskému v těch zvláš- tích povahách; musí všecko množ- ství na jednom přikázaní přestati. A podlé toho výpisu múdrých doktoróv Antikristových, poněvadž hříšníci vykrmení v hříších jakož su- dové staří zpukali by se od vína do- konalých přikázaní Kristových a hor- ší by byli, tehdy blúdie Kristus. Syn boží poslal jest apoštoly s tiem záko- nem mezi pohany vykrmené v mod- lách, v smilstvích, v sodomských hří- ších, v opilstvích, v hodováních, v u- krutenstvích, v pýchách a ve všech šeredstvích a v slepotách pohanských 92
Strana 93
a kázal takovým kázati ten zákon čte- ní svatého, a ktož uvěří z nich tomu zákonu, ten spasen bude, a ktož ne- uvěří, ten zatracen bude. A uvěřilo jest veliké množství pohanóv tomu zá- konu a podstúpili sú jej v skutku. Pak, již křesťany jsúce, mají nyní pro ne- dokonalost jich rychtářové jim k vóli příhodné zákony ustavovati a boží zákon jakožto jim škodlivý a nepo- [do bný zavrci. Protož toť jest Anti- krist, pošlý z světa, člověk světský, jako hovado milovník světa; mluví o světu, aby zákony [7la] pohodlné, vóli tělesné neodporné, byly jemu ustavovány, a zákon boží, ješto by světská srdce zamucoval a rušil jich zlú svobodu v hříších, v rozkošech a v soběvolnostech převrácených, ten 93
a kázal takovým kázati ten zákon čte- ní svatého, a ktož uvěří z nich tomu zákonu, ten spasen bude, a ktož ne- uvěří, ten zatracen bude. A uvěřilo jest veliké množství pohanóv tomu zá- konu a podstúpili sú jej v skutku. Pak, již křesťany jsúce, mají nyní pro ne- dokonalost jich rychtářové jim k vóli příhodné zákony ustavovati a boží zákon jakožto jim škodlivý a nepo- [do bný zavrci. Protož toť jest Anti- krist, pošlý z světa, člověk světský, jako hovado milovník světa; mluví o světu, aby zákony [7la] pohodlné, vóli tělesné neodporné, byly jemu ustavovány, a zákon boží, ješto by světská srdce zamucoval a rušil jich zlú svobodu v hříších, v rozkošech a v soběvolnostech převrácených, ten 93
Strana 94
aby jim byl s cesty uprážněn, aby od- počinuli u pokoji a v svornosti pod zákony rychtářskými. To mluví An- tikrist o světu a svět jeho poslúchá, nebo jemu libé a příhodné věci mlu- ví; a tiem mluvením z kořen vymítá Jezukrista s jeho učením. Ale vše to proti té hlavě Antikrist jedná. Poně- vadž Pán Ježíš ukrutných pohanóv povolal jest ke čtení a pro ně opustili sú své pohanství a někteří království, panování, povýšení, urození, úřady, rytířství a následovali sú čtení v chu- době a vydali své životy na smrt pro Jezukrista, všemi věcemi libými světa pohrzevše, protož, který jest milov- ník tohoto světa a následovník Anti- kristóv, sveden jsa od něho, aby se vymlúval, nechtě poddán býti učení 94
aby jim byl s cesty uprážněn, aby od- počinuli u pokoji a v svornosti pod zákony rychtářskými. To mluví An- tikrist o světu a svět jeho poslúchá, nebo jemu libé a příhodné věci mlu- ví; a tiem mluvením z kořen vymítá Jezukrista s jeho učením. Ale vše to proti té hlavě Antikrist jedná. Poně- vadž Pán Ježíš ukrutných pohanóv povolal jest ke čtení a pro ně opustili sú své pohanství a někteří království, panování, povýšení, urození, úřady, rytířství a následovali sú čtení v chu- době a vydali své životy na smrt pro Jezukrista, všemi věcemi libými světa pohrzevše, protož, který jest milov- ník tohoto světa a následovník Anti- kristóv, sveden jsa od něho, aby se vymlúval, nechtě poddán býti učení 94
Strana 95
Jezukristovu, řiekaje „jsem pán ve- liký, úředník neb urozený nebo člo- věk světský, musím toto pro ono, však by řády nemohly státi, zahynul by svět, kdyby lidé měli učení Kristo- va následovati“, - všecky ty výmlu- vy nic nejsú. Nebo nemusí slovo boží zavrženo býti proto, že ty musíš svět milovati a obmýšleti jeho zmatky, mně, by tebú svět stál. Nebo panovati pro jiné nežádáš, jediné proto, že svět miluješ a ty věci, které na světě sú. Protož, nikdy nechtě zt rJatiti milých věcí na světě, musíš se zaplésti u veli- ké hříchy, v osídla proti Bohu, ostřie- haje [71b] věcí zemských skrze moc, nechtě panství umenšiti nebo ztratiti pro milost tělesného života. Protož, když skrze to panství množství hří- 95
Jezukristovu, řiekaje „jsem pán ve- liký, úředník neb urozený nebo člo- věk světský, musím toto pro ono, však by řády nemohly státi, zahynul by svět, kdyby lidé měli učení Kristo- va následovati“, - všecky ty výmlu- vy nic nejsú. Nebo nemusí slovo boží zavrženo býti proto, že ty musíš svět milovati a obmýšleti jeho zmatky, mně, by tebú svět stál. Nebo panovati pro jiné nežádáš, jediné proto, že svět miluješ a ty věci, které na světě sú. Protož, nikdy nechtě zt rJatiti milých věcí na světě, musíš se zaplésti u veli- ké hříchy, v osídla proti Bohu, ostřie- haje [71b] věcí zemských skrze moc, nechtě panství umenšiti nebo ztratiti pro milost tělesného života. Protož, když skrze to panství množství hří- 95
Strana 96
chóv na se nabera, polezeš z panstvie s těmi hříchy do pekla, proč by radějí z něho nevyšel po naučení Kristovu ctnostně a šiel by potom do nebe? Protož vidíme, žeť jediné milování světa a těch věcí, které na světě jsú, překážie následovati učení Kristova, a oklamání Antikristova, ješto jest vyňal svědomí milovníkóm tohoto světa, aby svá přestupování za ctnosti měli. Protož totoť pro nižádné vý- mluvy nebude shlazeno, toť jest Bóh promluvil o Synu svém: „Kteráž koli duše nebude poslúchati proroka toho podlé toho všeho, což kolivěk mluviti bude, z obce vyvržena bude“. A s. Jan die: „Ktož věří v Syna, život má věč- ný; ale kto jest nevěren Synu, neu- zří života, ale hněv boží zóstává na 96
chóv na se nabera, polezeš z panstvie s těmi hříchy do pekla, proč by radějí z něho nevyšel po naučení Kristovu ctnostně a šiel by potom do nebe? Protož vidíme, žeť jediné milování světa a těch věcí, které na světě jsú, překážie následovati učení Kristova, a oklamání Antikristova, ješto jest vyňal svědomí milovníkóm tohoto světa, aby svá přestupování za ctnosti měli. Protož totoť pro nižádné vý- mluvy nebude shlazeno, toť jest Bóh promluvil o Synu svém: „Kteráž koli duše nebude poslúchati proroka toho podlé toho všeho, což kolivěk mluviti bude, z obce vyvržena bude“. A s. Jan die: „Ktož věří v Syna, život má věč- ný; ale kto jest nevěren Synu, neu- zří života, ale hněv boží zóstává na 96
Strana 97
něm“. Protož Boha mieti nebude, ale peklo věčné děditi bude, zavře se to- mu sſvlým panováním pohanským, svými řády a svým urozením. Potom die svatý Jan: „Ač kto při- jde k vám a toho (učenie) učení ne- nese, neroďte jeho přijíti do domu a- ni „zdráv“ jemu riekajte; nebo, ktož jemu dí „zdráv“, obcuje skutkóm je- ho zlostným. Aj, předpovědělť sem vám, abyšte v den Pána našeho Jezu- krista pohaněni nebyli.“ Tu je tvrdě zavazuje, aby toho Antikrista pěšího, ješto bez naučení Kristova přicházé a nevyznává o něm, že by Ježíš Kristus přišlý byl, aby jeho v dóm svój nepři- jímali ani jeho pozdravovali. A to sú mohli ještě (do)dosti snadně naplniti. Poněvadž jest pěší byl [72a] a pohosti- 97
něm“. Protož Boha mieti nebude, ale peklo věčné děditi bude, zavře se to- mu sſvlým panováním pohanským, svými řády a svým urozením. Potom die svatý Jan: „Ač kto při- jde k vám a toho (učenie) učení ne- nese, neroďte jeho přijíti do domu a- ni „zdráv“ jemu riekajte; nebo, ktož jemu dí „zdráv“, obcuje skutkóm je- ho zlostným. Aj, předpovědělť sem vám, abyšte v den Pána našeho Jezu- krista pohaněni nebyli.“ Tu je tvrdě zavazuje, aby toho Antikrista pěšího, ješto bez naučení Kristova přicházé a nevyznává o něm, že by Ježíš Kristus přišlý byl, aby jeho v dóm svój nepři- jímali ani jeho pozdravovali. A to sú mohli ještě (do)dosti snadně naplniti. Poněvadž jest pěší byl [72a] a pohosti- 97
Strana 98
nu bez moci přicházel, mohli sú, dóm před ním zavrúce, nedopúštěti jeho tam a miesto pozdravení mohli sú je- mu naláti; a, že jim zjevně Ježíše Kri- sta v těle přišlého zapieral, tomu sú snadně srozuměli, že jest nepřítel Je- žíšóv i jich duší. Ale nyní na skonání světa, ješto jest již pán veliký, maje panství nad králi zemskými a maje tělo široké po krajinách světa a pano- vání mnohotvárná, -všeliký krajeiko- stely osadil zvláštími pány, všudy pán sa. A ten mnohý apoštol Antikristóv, plný duchu jeho k umrtvení Krista Ježíše v těle přišlého, slaví hody naro- zení jeho a umělý [je] v učení jeho i ve všech písmích, v židovských, v po- hanských, u pravích, a knih má dok- torských, že by některé dva koně u- 98
nu bez moci přicházel, mohli sú, dóm před ním zavrúce, nedopúštěti jeho tam a miesto pozdravení mohli sú je- mu naláti; a, že jim zjevně Ježíše Kri- sta v těle přišlého zapieral, tomu sú snadně srozuměli, že jest nepřítel Je- žíšóv i jich duší. Ale nyní na skonání světa, ješto jest již pán veliký, maje panství nad králi zemskými a maje tělo široké po krajinách světa a pano- vání mnohotvárná, -všeliký krajeiko- stely osadil zvláštími pány, všudy pán sa. A ten mnohý apoštol Antikristóv, plný duchu jeho k umrtvení Krista Ježíše v těle přišlého, slaví hody naro- zení jeho a umělý [je] v učení jeho i ve všech písmích, v židovských, v po- hanských, u pravích, a knih má dok- torských, že by některé dva koně u- 98
Strana 99
vezla, výklady na učení Kristovo, že by [se] zdálo, by ten najlépe učení Kri- stovu rozuměla najvíce je miloval skr- ze múdré smysly starých, an skrze[ně o světu a o svém břichu rozumně (o světu) mluvie a svět jeho poslúchá, službu boží k světu přimieří a jeho ná- klady ji oslavuje, aby svět opatře po- chválil řka: „To sme my nadali, na to naložili“, an již zradil svět tiem, bez Boha jej ustaviv, i uvedl je v to, aby mněli, že jimi Bóh ve cti ustaven jest. Protož skrze učení Kristovo svět umí a svět skrze ně bez Krista ustavuje. Skrzecizí smysl je světu mluvě, o světu mluví, na rathúzéch v radě sedaje, mu- že [72b] rathúzné kmotry maje, ra- dy městské múdře rozsuzuje, konšely sadě, příkopy, kterými miesty najlé- 99
vezla, výklady na učení Kristovo, že by [se] zdálo, by ten najlépe učení Kri- stovu rozuměla najvíce je miloval skr- ze múdré smysly starých, an skrze[ně o světu a o svém břichu rozumně (o světu) mluvie a svět jeho poslúchá, službu boží k světu přimieří a jeho ná- klady ji oslavuje, aby svět opatře po- chválil řka: „To sme my nadali, na to naložili“, an již zradil svět tiem, bez Boha jej ustaviv, i uvedl je v to, aby mněli, že jimi Bóh ve cti ustaven jest. Protož skrze učení Kristovo svět umí a svět skrze ně bez Krista ustavuje. Skrzecizí smysl je světu mluvě, o světu mluví, na rathúzéch v radě sedaje, mu- že [72b] rathúzné kmotry maje, ra- dy městské múdře rozsuzuje, konšely sadě, příkopy, kterými miesty najlé- 99
Strana 100
pe okolo(lo) města šli by, vyměřuje, a kterú hlúbí mohly by jíti, a zdi dvě okolo města, a kde věže, bašty státi mají, kde pušky. Ten takový Anti- krist tolik a takových věcí móž o svě- tu mluviti, a toho všeho, že jest úži- tečné k spasení křesťanóm, učením Kristovým umie dovésti a potvrditi, a tak mnoho dómyslóv v učení Kri- stovu má, že, kamž se koli na svět vy- lévá nebo jej osáhá, všudy k tomu u- čení Kristovo jako flastr k bolesti při- kládá. Protož již máme doma pána Antikrista, ještoť nám nehyzdí jeho, ... vleče nás z něho. Kterak to naplní v dóm jeho nepřijímati ani jemu do- brého jitra říkati, ano jemu všudy hla- vy klanějí, pozdravují, ctí, zovú, po- chlebují, přízně jeho hledajé, nic ne- 100
pe okolo(lo) města šli by, vyměřuje, a kterú hlúbí mohly by jíti, a zdi dvě okolo města, a kde věže, bašty státi mají, kde pušky. Ten takový Anti- krist tolik a takových věcí móž o svě- tu mluviti, a toho všeho, že jest úži- tečné k spasení křesťanóm, učením Kristovým umie dovésti a potvrditi, a tak mnoho dómyslóv v učení Kri- stovu má, že, kamž se koli na svět vy- lévá nebo jej osáhá, všudy k tomu u- čení Kristovo jako flastr k bolesti při- kládá. Protož již máme doma pána Antikrista, ještoť nám nehyzdí jeho, ... vleče nás z něho. Kterak to naplní v dóm jeho nepřijímati ani jemu do- brého jitra říkati, ano jemu všudy hla- vy klanějí, pozdravují, ctí, zovú, po- chlebují, přízně jeho hledajé, nic ne- 100
Strana 101
vědúce, kterak jim on, chvále Krista, umořil jest jehovnich a jest jim horší než kat, ješto hlavy stíná, a než lapka, ješto stodoly pálí (, a než Kopidlan- ský, ješto ruce seká)? Protož vždy tiem dlužen jest ten, kto móž znáti taková nebezpečenství, přízní nižád- ných s takovými nepřátely božími ne- míti, a lépe by bylo trpěti od nich, než s nimi v přízni státi nebo pro jich puzenie kterým bludóm povoliti.
vědúce, kterak jim on, chvále Krista, umořil jest jehovnich a jest jim horší než kat, ješto hlavy stíná, a než lapka, ješto stodoly pálí (, a než Kopidlan- ský, ješto ruce seká)? Protož vždy tiem dlužen jest ten, kto móž znáti taková nebezpečenství, přízní nižád- ných s takovými nepřátely božími ne- míti, a lépe by bylo trpěti od nich, než s nimi v přízni státi nebo pro jich puzenie kterým bludóm povoliti.
Strana 102
Strana 103
O ZÁKLADU ZÁKONŮ LIDSKÝCH
O ZÁKLADU ZÁKONŮ LIDSKÝCH
Strana 104
[146a] POČÍNÁ SE ŘEČ O ZÁKLADU ZÁKONOV LIDSKÝCH
[146a] POČÍNÁ SE ŘEČ O ZÁKLADU ZÁKONOV LIDSKÝCH
Strana 105
A I A I élow KAPITOLA PRVA Již sem něco pověděl o nepřiezni a o úrazích Antikristových, což sem já mohl pověděti o nich, které jest uvedl dávno proti Kristovi, jichž jesti bez počta; a najviece, že jest od[146b vrhl zákon boží a dal cestu širokú ku pře- stúpení všelikého přikázanie božieho a zákony své odporné zákonu božie- 105
A I A I élow KAPITOLA PRVA Již sem něco pověděl o nepřiezni a o úrazích Antikristových, což sem já mohl pověděti o nich, které jest uvedl dávno proti Kristovi, jichž jesti bez počta; a najviece, že jest od[146b vrhl zákon boží a dal cestu širokú ku pře- stúpení všelikého přikázanie božieho a zákony své odporné zákonu božie- 105
Strana 106
mu rozmnožil, aby tiem ovšem dal v zapomenutie a v nerozom zákon bo- ží, a oň se pře dějí jako o opuštění. Ale že sú lidé zkaženi skrze zákony Anti- kristovy, že se jim málo nebo nic ne- líbí zákon Kristóv. Protož, ač je jest haňba zapřieti v některých věcech zá- kona božieho, ale ocházejí okolo ně- hos doktory plnými Ducha svatého, zdali by skrze ně mohli něco ujíti zá- konu anebo něco svého zavěsiti naň, aby jim prošlo spolu jako zákon boží. Protož tuto některých těch úrazóv a odporností něco popíši. KAPITOLA DRUHA A že tuto na čtení zvěstují a zavě- šují zákony lidské mistrové, ješto jest 106
mu rozmnožil, aby tiem ovšem dal v zapomenutie a v nerozom zákon bo- ží, a oň se pře dějí jako o opuštění. Ale že sú lidé zkaženi skrze zákony Anti- kristovy, že se jim málo nebo nic ne- líbí zákon Kristóv. Protož, ač je jest haňba zapřieti v některých věcech zá- kona božieho, ale ocházejí okolo ně- hos doktory plnými Ducha svatého, zdali by skrze ně mohli něco ujíti zá- konu anebo něco svého zavěsiti naň, aby jim prošlo spolu jako zákon boží. Protož tuto některých těch úrazóv a odporností něco popíši. KAPITOLA DRUHA A že tuto na čtení zvěstují a zavě- šují zákony lidské mistrové, ješto jest 106
Strana 107
řekl Pán Ježíš: „Na stolici Mojžiešově sedú mistři a zákonníci; což koli vám řkú, zachovajte a čiňte." Na to roz- om mistróv jest, že mají moc vyšší mistrové z stolice Mojžiešovy rozka- zovati a ustavovati, což oni za dobré mají, a že v těch ustaveních mají jich po[147a slúchati a činiti je poddaní. I chce ten rozom, aby za to mněli lidé, že Pán Ježíš mluvě a řka: „Co vám mistrové přikazují, to učiňte všecko“ že by těmi slovy zavázal obec podda- nú k jich přikázaním a ustanovením jako i k svým přikázaním, aby, či- niece jich ustavenie, činili v tom při- kázanie Kristovo. A tak při tomto rozomu chtěli by mistři uvésti Kri- stem v lidi tak, jako sú je dávno uvedli v lidi skrze lidi i vyvedli sú je z Boha i 107
řekl Pán Ježíš: „Na stolici Mojžiešově sedú mistři a zákonníci; což koli vám řkú, zachovajte a čiňte." Na to roz- om mistróv jest, že mají moc vyšší mistrové z stolice Mojžiešovy rozka- zovati a ustavovati, což oni za dobré mají, a že v těch ustaveních mají jich po[147a slúchati a činiti je poddaní. I chce ten rozom, aby za to mněli lidé, že Pán Ježíš mluvě a řka: „Co vám mistrové přikazují, to učiňte všecko“ že by těmi slovy zavázal obec podda- nú k jich přikázaním a ustanovením jako i k svým přikázaním, aby, či- niece jich ustavenie, činili v tom při- kázanie Kristovo. A tak při tomto rozomu chtěli by mistři uvésti Kri- stem v lidi tak, jako sú je dávno uvedli v lidi skrze lidi i vyvedli sú je z Boha i 107
Strana 108
z Krista. Protož nikdy nejsú ani budú právi v tom, by Pán Ježíš těmi slovy zavázal lid křesťanský k těm nesmier- ným zákonóm prelátským nebo mno- ho přikázati dal by jim mocřka: „Což koli vámřkú, zachovajte a čiňte“, aniž co zlého by vymienil v jich přikázaní, než prostě ke všemu zavázal by lid řka: „Což koli řkú vám, zachovajte a činte". Nenie pravéjich svědecstvie, nebo stolice Mojžiešova nenie jiné než zákon boží, v němž jesti Mojžieš [147b] úřadu neb služebnosti požíval k lidu, zpravuje lid v tom, aby činil zákon boží; protož mistrové židovští též sú měli činiti, aby z té stolice Moj- žiešovy učili lid zákonu božiemu. Pro- tož ty věci věda Pán Ježíš, že tak se dějí, na to jest řekl: „Což koli z té 108
z Krista. Protož nikdy nejsú ani budú právi v tom, by Pán Ježíš těmi slovy zavázal lid křesťanský k těm nesmier- ným zákonóm prelátským nebo mno- ho přikázati dal by jim mocřka: „Což koli vámřkú, zachovajte a čiňte“, aniž co zlého by vymienil v jich přikázaní, než prostě ke všemu zavázal by lid řka: „Což koli řkú vám, zachovajte a činte". Nenie pravéjich svědecstvie, nebo stolice Mojžiešova nenie jiné než zákon boží, v němž jesti Mojžieš [147b] úřadu neb služebnosti požíval k lidu, zpravuje lid v tom, aby činil zákon boží; protož mistrové židovští též sú měli činiti, aby z té stolice Moj- žiešovy učili lid zákonu božiemu. Pro- tož ty věci věda Pán Ježíš, že tak se dějí, na to jest řekl: „Což koli z té 108
Strana 109
stolice řkú vám, zachovajte a čiňte“. - Ak tomuto rozomu i Mojžieš napo- moz i sám Bóh. Mezi mnohým při- kazováním slov božích die toto lidu: „Učiníš, cožkoli naučie tě kněžie z Le- vina pokolenie podlé toho, což sem já přikázal jim, a splníš s pilností to přikázanie od Boha dané, aby lid vě- děl a činil“. A k tomu zavazuje Moj- žieš lid a cíl jim ukazuje, v čem mají kněží a mistróv poslúchati, když se- diece na stolici Mojžiešově lidu při- kazovati budú. Die Pán Bóh: „Když podlé toho budú učiti, což sem já jim přikázal, ten zákon, kterýž sem kně- žím poručil, aby jemu lid sprostný u- čili kněžie a mistrové." Protož Pán Ježíš k takovým věcem od Boha ulo- ženým napomenul jest lid židovský, 109
stolice řkú vám, zachovajte a čiňte“. - Ak tomuto rozomu i Mojžieš napo- moz i sám Bóh. Mezi mnohým při- kazováním slov božích die toto lidu: „Učiníš, cožkoli naučie tě kněžie z Le- vina pokolenie podlé toho, což sem já přikázal jim, a splníš s pilností to přikázanie od Boha dané, aby lid vě- děl a činil“. A k tomu zavazuje Moj- žieš lid a cíl jim ukazuje, v čem mají kněží a mistróv poslúchati, když se- diece na stolici Mojžiešově lidu při- kazovati budú. Die Pán Bóh: „Když podlé toho budú učiti, což sem já jim přikázal, ten zákon, kterýž sem kně- žím poručil, aby jemu lid sprostný u- čili kněžie a mistrové." Protož Pán Ježíš k takovým věcem od Boha ulo- ženým napomenul jest lid židovský, 109
Strana 110
aby mistróv a zákonníkóv poslúchali v tom ve všem, což [148a] z zákona božieho praviti budú, k němuž jest Pán Bóh lid zavázal. Opět tyto věci mluví Pán Bóhk E- zechielovi proroku a die: „A ty, synu člověka, strážným dal sem tě domu Izrahelskému; protož, uslyše z úst mých řeč, zvěstovati budeš jim ode mneřkúcieho k nemilostivému: „Ne- milostivý, smrtí umřeš“. Nebudeš-li mluviti k němu tak, aby se varoval od cesty své, ten nemilostivý v ne- pravosti své umře. Ale já krve jeho z ruky tvé potřebovati budu; proto- že si zmeškal jemu pověděti ode mne, aby se odvrátil od své zlosti, pójdeš proň do pekla. Tuto znamenitě die Pán Bóh strážnému, co má mluviti do- 110
aby mistróv a zákonníkóv poslúchali v tom ve všem, což [148a] z zákona božieho praviti budú, k němuž jest Pán Bóh lid zavázal. Opět tyto věci mluví Pán Bóhk E- zechielovi proroku a die: „A ty, synu člověka, strážným dal sem tě domu Izrahelskému; protož, uslyše z úst mých řeč, zvěstovati budeš jim ode mneřkúcieho k nemilostivému: „Ne- milostivý, smrtí umřeš“. Nebudeš-li mluviti k němu tak, aby se varoval od cesty své, ten nemilostivý v ne- pravosti své umře. Ale já krve jeho z ruky tvé potřebovati budu; proto- že si zmeškal jemu pověděti ode mne, aby se odvrátil od své zlosti, pójdeš proň do pekla. Tuto znamenitě die Pán Bóh strážnému, co má mluviti do- 110
Strana 111
mu Izrahelskému; die: „Uslyše z úst mých řeč, zvěstovati budeš jim.“ Tu sprostně, jediné to, což z úst jeho u- slyší, to mluviti má lidu. A ještě toto Mojžieš die: „Nepři- dáš k slovu, kteréž já mluvím vám, ani co ujmete od něho; ostřiehajte přikázanie Pána Boha vašeho, kteráž já mluvím k vám a přikazuji vám.“ Ty všecky řeči neukazují, by ti úředl- níci, ješto se nazývají pastýři stáda bo- žieho, své zákony tomu stá[ 148b du měli stavěti, než to, co jest appošto- lóm přikázal, kázat je posielaje, ať by lidi učili tomu všemu, což sem já vám přikázal. Tu nic nevelí jim zákonóv zvláštích lidu stavěti, než toliko svá přikázanie velí jim mluviti. III
mu Izrahelskému; die: „Uslyše z úst mých řeč, zvěstovati budeš jim.“ Tu sprostně, jediné to, což z úst jeho u- slyší, to mluviti má lidu. A ještě toto Mojžieš die: „Nepři- dáš k slovu, kteréž já mluvím vám, ani co ujmete od něho; ostřiehajte přikázanie Pána Boha vašeho, kteráž já mluvím k vám a přikazuji vám.“ Ty všecky řeči neukazují, by ti úředl- níci, ješto se nazývají pastýři stáda bo- žieho, své zákony tomu stá[ 148b du měli stavěti, než to, co jest appošto- lóm přikázal, kázat je posielaje, ať by lidi učili tomu všemu, což sem já vám přikázal. Tu nic nevelí jim zákonóv zvláštích lidu stavěti, než toliko svá přikázanie velí jim mluviti. III
Strana 112
KAPITOLA TŘETIE Než o těch sloviech Pána Ježíše, ješto jest řekl o mistřiech: což oni řkú, aby jich lid ve všem poslúchal a činil to, což oni učie. Daleký jest rozdiel mezi učením zákona Starého a zákona Nového, ne- bo jiné příčiny má zákon Starý a No- vý jiné. Zákon Starý jest tělestný, ješto jesti šel u věcech hrubých, ze- vnitř, literně, aby každé podlé svého jména bylo tak vyplněno tělestně, ja- kož jest o něm pověděno od Boha; kde kráva na popel měla spálena býti, kde kozel za hřiech, kde beran k o- bětem pokojným, a tak o jiných vě- cech, jenž sú bez hnutie. Bez výkla- dóv měly tak tělestně dělány býti, 112
KAPITOLA TŘETIE Než o těch sloviech Pána Ježíše, ješto jest řekl o mistřiech: což oni řkú, aby jich lid ve všem poslúchal a činil to, což oni učie. Daleký jest rozdiel mezi učením zákona Starého a zákona Nového, ne- bo jiné příčiny má zákon Starý a No- vý jiné. Zákon Starý jest tělestný, ješto jesti šel u věcech hrubých, ze- vnitř, literně, aby každé podlé svého jména bylo tak vyplněno tělestně, ja- kož jest o něm pověděno od Boha; kde kráva na popel měla spálena býti, kde kozel za hřiech, kde beran k o- bětem pokojným, a tak o jiných vě- cech, jenž sú bez hnutie. Bez výkla- dóv měly tak tělestně dělány býti, 112
Strana 113
jakož každá jmenována byla. Protož Pán Ježíš k těm přikázaním tělestným mohl zavázati lid, aby činil to podlé učenie mistróv, nebo nemohli sú tak snadně mistrové zklamati [149a] lidu při tom zákoně, poněvadž sú jim měli jej z plna, tělestně a literně vypraviti bez vykládanie. Ale zákon Nový jest duchovní, jenž potřebuje rozomného a věrného vykládanie, aby mohl úži- tečen býti lidu sprostnému k násle- dování spravedlnosti ctnostné a du- chovnie v svědomie dobrém a v mi- lování božiem. Proto Pán Ježíš k tomu zákonu du- chovniemu nepřidal by takých slov, aby lid sprostný zavázal, aby všecko činil, co mistr zpupný, pyšný a svět- ský a farář břicha širokého a tučného 113
jakož každá jmenována byla. Protož Pán Ježíš k těm přikázaním tělestným mohl zavázati lid, aby činil to podlé učenie mistróv, nebo nemohli sú tak snadně mistrové zklamati [149a] lidu při tom zákoně, poněvadž sú jim měli jej z plna, tělestně a literně vypraviti bez vykládanie. Ale zákon Nový jest duchovní, jenž potřebuje rozomného a věrného vykládanie, aby mohl úži- tečen býti lidu sprostnému k násle- dování spravedlnosti ctnostné a du- chovnie v svědomie dobrém a v mi- lování božiem. Proto Pán Ježíš k tomu zákonu du- chovniemu nepřidal by takých slov, aby lid sprostný zavázal, aby všecko činil, co mistr zpupný, pyšný a svět- ský a farář břicha širokého a tučného 113
Strana 114
die o tom zákonu nebo co z něho takový vleče a co jím uvodí. Nikdy by neřekl toho: „Co oniřkú, čiňte“. Nebo sám z sebe nižádný mistr tělest- ný a zatmělý, ani jiný kněz nemá mo- ci v tom zákoně, aby jím mohl vlád- núti a pravdu ukázati lidu sprostné- mu, aby právě stál v sloviech toho zá- kona; nebo toliko ti, kteříž mají dar boží a světlo múdrosti jeho, tiť mohú okázati pravdu toho zákona skrzevy- kládanie rozomné a uprémné. Ale a- by každý, kto jest mistrem anebo fa- rářem, měl moc nad tiem zákonem, aby z něho pravdu jistú mohl okázati a na ní lid postaviti, daleko jest od nich. [ 149b) Než takoví mohú mnoho cizoložiti a lháti skrze zákon Nový i Starý, a mohú v něm shledati své 114
die o tom zákonu nebo co z něho takový vleče a co jím uvodí. Nikdy by neřekl toho: „Co oniřkú, čiňte“. Nebo sám z sebe nižádný mistr tělest- ný a zatmělý, ani jiný kněz nemá mo- ci v tom zákoně, aby jím mohl vlád- núti a pravdu ukázati lidu sprostné- mu, aby právě stál v sloviech toho zá- kona; nebo toliko ti, kteříž mají dar boží a světlo múdrosti jeho, tiť mohú okázati pravdu toho zákona skrzevy- kládanie rozomné a uprémné. Ale a- by každý, kto jest mistrem anebo fa- rářem, měl moc nad tiem zákonem, aby z něho pravdu jistú mohl okázati a na ní lid postaviti, daleko jest od nich. [ 149b) Než takoví mohú mnoho cizoložiti a lháti skrze zákon Nový i Starý, a mohú v něm shledati své 114
Strana 115
obchody svatokupecské, a mohú své břicho pásti hojně na ten zákon, a svá nestydatá kuběnářstvie opláceti a na ně nakládati, zbohatějíce skrze ten zákon; a mohú skrze ten zákon utvrditi všecky zákony Antikristovy jedovaté a Písmy je ozdobiti, aby se zdáli zákon boží. Než k těmto věcem mnohý kněz nepřizná se a odpovie, že mužie slavní a mnoho učení mistrové i faráři ne- káží sami od sebe zákona, ale skrze písma velikých svatých doktoróv, pl- ných Ducha svatého, nebo oni sú mú- dře zákon boží vykládali, a tito jich smyslem zákon boží vykládají. Byla by pravá řeč, když by skutek měla; nebo, vykládají-li oni zákon boží po smyslu Ducha svatého, ještě zákon 115
obchody svatokupecské, a mohú své břicho pásti hojně na ten zákon, a svá nestydatá kuběnářstvie opláceti a na ně nakládati, zbohatějíce skrze ten zákon; a mohú skrze ten zákon utvrditi všecky zákony Antikristovy jedovaté a Písmy je ozdobiti, aby se zdáli zákon boží. Než k těmto věcem mnohý kněz nepřizná se a odpovie, že mužie slavní a mnoho učení mistrové i faráři ne- káží sami od sebe zákona, ale skrze písma velikých svatých doktoróv, pl- ných Ducha svatého, nebo oni sú mú- dře zákon boží vykládali, a tito jich smyslem zákon boží vykládají. Byla by pravá řeč, když by skutek měla; nebo, vykládají-li oni zákon boží po smyslu Ducha svatého, ještě zákon 115
Strana 116
boží na světě jest; pakli svět nevie zá- kona božieho a stojí ve všelikém pře- stúpení toho zákona, tehdy oni lží světu skrze múdré výklady doktoróv. Protož ti velicí a mnoho učení mistro- vé i s jinými kněžími, ač veliké množ- stvie kněh mají a v nich mnoho smy- slóv Ducha [150a] svatého, však nynie nevidíme, by po tom skutky Ducha svatého uvedli na svět, než rozdělenie a rot sú z lidu nadělali proti Duchu svatému, ustavili sú lid proti lidu a ve mnohé krvi v lúpežích, v svářiech, v nenávistech, a lid slepý, nevěda ce- sty božie, lid světský miluje, svět jest jich ovoce a jistota jich múdrých smy- slóv. Protož nižádnému lidu Pán Ježíš neřekl by o takých kněžích neb mi- 116
boží na světě jest; pakli svět nevie zá- kona božieho a stojí ve všelikém pře- stúpení toho zákona, tehdy oni lží světu skrze múdré výklady doktoróv. Protož ti velicí a mnoho učení mistro- vé i s jinými kněžími, ač veliké množ- stvie kněh mají a v nich mnoho smy- slóv Ducha [150a] svatého, však nynie nevidíme, by po tom skutky Ducha svatého uvedli na svět, než rozdělenie a rot sú z lidu nadělali proti Duchu svatému, ustavili sú lid proti lidu a ve mnohé krvi v lúpežích, v svářiech, v nenávistech, a lid slepý, nevěda ce- sty božie, lid světský miluje, svět jest jich ovoce a jistota jich múdrých smy- slóv. Protož nižádnému lidu Pán Ježíš neřekl by o takých kněžích neb mi- 116
Strana 117
střiech: „Což koli vám řkú, zacho- vajte a činte“, nebo dal by cestu k o- klamání všeho světa, když by k nim přivázal lid obecný těmi slovy, aniž by mohl vystřéhati obceřka: „Pilně se varujte od falešných prorokóv, ještoť k vám přichodie aneb nad vámi pa- nují, a vy jim v hrdlo lezete.“ A vě- děl jest, že to budú mluviti mistři, fa- ráři, ješto nevědie, na čie stolici sedie, na Mojžiešově-li čili na Kristově. Než on o nich die, že sú dveřmi nevešli v ovčinec ovcí, protož lotři a zloději sú. A lotr jinach nepřijde, než aby kradl slova božie od lidu a mordoval lid svými lžemi smrtedlnými na du- šiech a s tiem v zatracenie aby vehnal. O těch by neřekl: „Zachovajte [150b) a čiňte, cožť oni řkú“, ale: „Varujte se 117
střiech: „Což koli vám řkú, zacho- vajte a činte“, nebo dal by cestu k o- klamání všeho světa, když by k nim přivázal lid obecný těmi slovy, aniž by mohl vystřéhati obceřka: „Pilně se varujte od falešných prorokóv, ještoť k vám přichodie aneb nad vámi pa- nují, a vy jim v hrdlo lezete.“ A vě- děl jest, že to budú mluviti mistři, fa- ráři, ješto nevědie, na čie stolici sedie, na Mojžiešově-li čili na Kristově. Než on o nich die, že sú dveřmi nevešli v ovčinec ovcí, protož lotři a zloději sú. A lotr jinach nepřijde, než aby kradl slova božie od lidu a mordoval lid svými lžemi smrtedlnými na du- šiech a s tiem v zatracenie aby vehnal. O těch by neřekl: „Zachovajte [150b) a čiňte, cožť oni řkú“, ale: „Varujte se 117
Strana 118
jich, abyste i s nimi neuběhli v zatra- cenie.“ Nebo, kdyby měl lid přivázán býti k takovým mordéřóm slovy tě- mi Kristovými: „Což koli vám řkú, zachovajte a činte“, nemohla by mie- sta mieti tato řeč apoštolská, ješto die: „Neroďte každému duchu věřiti, ale zkuste duchóv, jsú-lit z Boha“. A jest-li na zkušení dosti, tehdyť se da- leko nedostane řeči: „Zachovajte a činte“,ale toho viece bude: „Nerodte jim věřiti ani po nich choditi". Protož vystup, mistře, a založ proti tomu stolici Mojžiešovu, a vsaď na ni mistra s uměním sedmerým; uzříš, žeť jeho Pán Ježíš svalí s nie dolóv. Nebo mějte což chtie kněh cizích, ne- mají-liť duchu Ježíšova, nejsúť jeho. Protož nemohút zákonem vlásti, ani 118
jich, abyste i s nimi neuběhli v zatra- cenie.“ Nebo, kdyby měl lid přivázán býti k takovým mordéřóm slovy tě- mi Kristovými: „Což koli vám řkú, zachovajte a činte“, nemohla by mie- sta mieti tato řeč apoštolská, ješto die: „Neroďte každému duchu věřiti, ale zkuste duchóv, jsú-lit z Boha“. A jest-li na zkušení dosti, tehdyť se da- leko nedostane řeči: „Zachovajte a činte“,ale toho viece bude: „Nerodte jim věřiti ani po nich choditi". Protož vystup, mistře, a založ proti tomu stolici Mojžiešovu, a vsaď na ni mistra s uměním sedmerým; uzříš, žeť jeho Pán Ježíš svalí s nie dolóv. Nebo mějte což chtie kněh cizích, ne- mají-liť duchu Ježíšova, nejsúť jeho. Protož nemohút zákonem vlásti, ani 118
Strana 119
moci pravdy jeho znáti ani lidu skrze něn v dobrotě ustaviti, než tak jej smr- tedlnými věcmi tráviti, jakož nynie skutek ukazuje. Protož neukážíť mi- strové, by Pán Ježíš veliké kněžie vsa- dil na stolici Mojžiešovu i dal jim tu moc, aby [z] té stolice rozmnožovali zákony zvláštie mezi křesťany a při- kazovali jim, což[151a] chtie, z té sto- lice. A ne toliko to diem o kněžích bo- hatých nynějších, aby jim tu moc dal, ale svatým appoštolóm nedal jest jim té moci, aby oni které věci činili, s ni- miž jich jesti neposlal. Die s. Pavel o sobě: „Protož nesmiem ničehož mluviti těch věcí, kterých jesti skrze mě nejednal Kristus v poslušenství pohanóv“. Slovem ani skutky nesměl 119
moci pravdy jeho znáti ani lidu skrze něn v dobrotě ustaviti, než tak jej smr- tedlnými věcmi tráviti, jakož nynie skutek ukazuje. Protož neukážíť mi- strové, by Pán Ježíš veliké kněžie vsa- dil na stolici Mojžiešovu i dal jim tu moc, aby [z] té stolice rozmnožovali zákony zvláštie mezi křesťany a při- kazovali jim, což[151a] chtie, z té sto- lice. A ne toliko to diem o kněžích bo- hatých nynějších, aby jim tu moc dal, ale svatým appoštolóm nedal jest jim té moci, aby oni které věci činili, s ni- miž jich jesti neposlal. Die s. Pavel o sobě: „Protož nesmiem ničehož mluviti těch věcí, kterých jesti skrze mě nejednal Kristus v poslušenství pohanóv“. Slovem ani skutky nesměl 119
Strana 120
přidati slovaani jednoho skutku na [d čtenie Kristovo nebo nad zákon jeho, s nímž jesti jeho poslal jako i jiné ap- poštoly, i řekl jest jim: „Jdúce učtež všecky lidi zachovati všecko, což sem vám přikázal.“ Nad to ani Pavel ani jiný appoštol nic sú jednati nesměli. Protož jiná toto stolice než Mojžie- šova, břichatá, ješto mnoho zákonóv zroditi směla, počínajíci Duchem sva- tým skrze veliké a staré svaté. A jedna jest příčina, pro kterúž se mistři a kněžie táhnú na zákony lid- ské a jim cestu připravují dóvody svý- mi, najviece proto, že sú odvrženi smyslem od zákona božieho. Neu- měli by na pied orati v kněžství, by v něm neorali skrze zákony lidské snadně, zevnitř a s úžitky tělestnými, 120
přidati slovaani jednoho skutku na [d čtenie Kristovo nebo nad zákon jeho, s nímž jesti jeho poslal jako i jiné ap- poštoly, i řekl jest jim: „Jdúce učtež všecky lidi zachovati všecko, což sem vám přikázal.“ Nad to ani Pavel ani jiný appoštol nic sú jednati nesměli. Protož jiná toto stolice než Mojžie- šova, břichatá, ješto mnoho zákonóv zroditi směla, počínajíci Duchem sva- tým skrze veliké a staré svaté. A jedna jest příčina, pro kterúž se mistři a kněžie táhnú na zákony lid- ské a jim cestu připravují dóvody svý- mi, najviece proto, že sú odvrženi smyslem od zákona božieho. Neu- měli by na pied orati v kněžství, by v něm neorali skrze zákony lidské snadně, zevnitř a s úžitky tělestnými, 120
Strana 121
s větčími, [151b] než by skrze zákon orali v kněžství prostě podlé zákona Kristova; nezbohatěli by, ale z hoto- vého byli by vysazeni. Také se zdá mistróm a kněžím, že zákon Kristóv jest krátek k službě bo- žie a k zprávám křesťanským, i chtěli by jemu připomoci a něco lepšieho přidati zákony lidskými. Protož na to položím rozom mistra Protivy, jenž jesti mnoho svědom byl zákona Kri- stova a mnoho doktoróv přemlel naň a Mojžiešovu stolici také ohledal a či- ní otázku na to, „jest-li zákon Kri- stov dostatečný bez zákonóv lidských přidaných založiti a zpraviti zde na světě náboženstvie plné, křesťanské. Azdá se, že tak jest. Najprvé, že zákon Kristóv jest dostatečný zpraviti člo- 121
s větčími, [151b] než by skrze zákon orali v kněžství prostě podlé zákona Kristova; nezbohatěli by, ale z hoto- vého byli by vysazeni. Také se zdá mistróm a kněžím, že zákon Kristóv jest krátek k službě bo- žie a k zprávám křesťanským, i chtěli by jemu připomoci a něco lepšieho přidati zákony lidskými. Protož na to položím rozom mistra Protivy, jenž jesti mnoho svědom byl zákona Kri- stova a mnoho doktoróv přemlel naň a Mojžiešovu stolici také ohledal a či- ní otázku na to, „jest-li zákon Kri- stov dostatečný bez zákonóv lidských přidaných založiti a zpraviti zde na světě náboženstvie plné, křesťanské. Azdá se, že tak jest. Najprvé, že zákon Kristóv jest dostatečný zpraviti člo- 121
Strana 122
věčenstvie Kristovo se všemi jeho u- čedlníky bez přimiešení zákonóv lid- ských. Ale ten zákon nenie méně do- statečný večas, než jesti v tu chvíli byl, aniž se umdlévá odporností nebo množstvím obrácených k vieře, ale tiem se posiluje; protož vždy jesti do- statečen. Opět, poněvadž dostateč- nost zákona Kristova nenie vyprážd- něna z obcovánie, jimiž jest obcoval lid velmi [152a] odporný v prvotní cierkvi svaté, k životu appoštolskému byl jest dostatečný obrátiti viece jich, a tak až do každého vyvoleného; ne- mohú jinak, jediné skrze ten zákon obráceni býti. Protož, dokavadž jesti byl dostatečen obracovati znovak vie- ře, také jest byl dostačen v životě a v mraviech zpraviti věřície, nebo jest 122
věčenstvie Kristovo se všemi jeho u- čedlníky bez přimiešení zákonóv lid- ských. Ale ten zákon nenie méně do- statečný večas, než jesti v tu chvíli byl, aniž se umdlévá odporností nebo množstvím obrácených k vieře, ale tiem se posiluje; protož vždy jesti do- statečen. Opět, poněvadž dostateč- nost zákona Kristova nenie vyprážd- něna z obcovánie, jimiž jest obcoval lid velmi [152a] odporný v prvotní cierkvi svaté, k životu appoštolskému byl jest dostatečný obrátiti viece jich, a tak až do každého vyvoleného; ne- mohú jinak, jediné skrze ten zákon obráceni býti. Protož, dokavadž jesti byl dostatečen obracovati znovak vie- ře, také jest byl dostačen v životě a v mraviech zpraviti věřície, nebo jest 122
Strana 123
to lehčejší. A protož zákon Kristóv z sebe jest byl dostatečný založiti a zpraviti všicku cierkev. A že zpráva náboženstvie Kristova jest lepší nežli zpráva lidská přimiešená, kto pochy- buje, že chot Kristova, tak putujíci, byla by dokonalejší? A to se potvrzu- je z tohoto, že zákon Starý v skutku zpravil jest lid Izrahelský prostě z sebe až do králóv daleko dokonalejí než po- tom, když to právo královo jest při- miešeno. Ale že zákon Kristóv jest dokonalejší než zákon Starý. Protož ten z sebe prostě móž zpraviti lid křes- ťanský. Protož nepochybně mám za to, že, jakožto lid Izrahelský měl se jest mieti věrně s pilností k zákonu Starému, takéž lid křesťanský má se mieti k zákonu Kristovu, nebo tento 123
to lehčejší. A protož zákon Kristóv z sebe jest byl dostatečný založiti a zpraviti všicku cierkev. A že zpráva náboženstvie Kristova jest lepší nežli zpráva lidská přimiešená, kto pochy- buje, že chot Kristova, tak putujíci, byla by dokonalejší? A to se potvrzu- je z tohoto, že zákon Starý v skutku zpravil jest lid Izrahelský prostě z sebe až do králóv daleko dokonalejí než po- tom, když to právo královo jest při- miešeno. Ale že zákon Kristóv jest dokonalejší než zákon Starý. Protož ten z sebe prostě móž zpraviti lid křes- ťanský. Protož nepochybně mám za to, že, jakožto lid Izrahelský měl se jest mieti věrně s pilností k zákonu Starému, takéž lid křesťanský má se mieti k zákonu Kristovu, nebo tento 123
Strana 124
sám od sebe [152b] činí křesťana. Pro- tož Kristus přikázal jest cierkvi svaté pod pokutú hřiecha smrtedlného, aby zachovala zákon jeho, neb on nižád- ného stvořenie nezavazuje k tomu, což nemóž, nebo by to zavázanie by- lo nerozomné. Protož všecka cierkev svatá móž naplniti zákon Kristóv. Neb, čím se čistějí zachovává, tiem jest lepší, nebo stavu nevinnosti a blahoslavenstvie a boží líbeznosti jest podobnější nebo bližší. Protož cier- kev svatá móž ten zákon naplniti bez přimiešenie jiných zákonóv etc. A to položíce, jisté jest, že by byla zpravo- vána k vóli boží lépe než nynie. Pro- tož Kristóv zákon z sebe jest dosta- tečen; ale nenie těch, ješto by jej plnili.“ Ty věci velmi potřebné vy- 124
sám od sebe [152b] činí křesťana. Pro- tož Kristus přikázal jest cierkvi svaté pod pokutú hřiecha smrtedlného, aby zachovala zákon jeho, neb on nižád- ného stvořenie nezavazuje k tomu, což nemóž, nebo by to zavázanie by- lo nerozomné. Protož všecka cierkev svatá móž naplniti zákon Kristóv. Neb, čím se čistějí zachovává, tiem jest lepší, nebo stavu nevinnosti a blahoslavenstvie a boží líbeznosti jest podobnější nebo bližší. Protož cier- kev svatá móž ten zákon naplniti bez přimiešenie jiných zákonóv etc. A to položíce, jisté jest, že by byla zpravo- vána k vóli boží lépe než nynie. Pro- tož Kristóv zákon z sebe jest dosta- tečen; ale nenie těch, ješto by jej plnili.“ Ty věci velmi potřebné vy- 124
Strana 125
pisuje ten mistr o zákonu Kristovu, že jesti s sebe dostatečný zpraviti vše- cky věřície v Krista, když se jím dadie zpraviti bez namiešenie zákonóv lid- ských. A to velmi rozomné jest, že jest mocen a dostatečen ten zákon o- brátiti k vieře hrubé pohany a zchy- tralé židy. Protož mnohem snáze móž ten zákon dostatečně ty obrácené zpraviti a naučiti pravému [153a] ži- votu i všelikému náboženství, Bohu slúžení bez zákonóv lidských. Aniž v tu chvíli bylo těch zákonóv, než prostě sám zákon Kristóv. V tu chvíli dobře stáli křesťané, ještě Antikrist neměl té moci, aby zákony stavěl. Protož ještě o těch zákoniech poviem řeč od mistróv shromážděnú.
pisuje ten mistr o zákonu Kristovu, že jesti s sebe dostatečný zpraviti vše- cky věřície v Krista, když se jím dadie zpraviti bez namiešenie zákonóv lid- ských. A to velmi rozomné jest, že jest mocen a dostatečen ten zákon o- brátiti k vieře hrubé pohany a zchy- tralé židy. Protož mnohem snáze móž ten zákon dostatečně ty obrácené zpraviti a naučiti pravému [153a] ži- votu i všelikému náboženství, Bohu slúžení bez zákonóv lidských. Aniž v tu chvíli bylo těch zákonóv, než prostě sám zákon Kristóv. V tu chvíli dobře stáli křesťané, ještě Antikrist neměl té moci, aby zákony stavěl. Protož ještě o těch zákoniech poviem řeč od mistróv shromážděnú.
Strana 126
PODPORA ZÁKONÓV LIDSKÝCH KAPITOLA ČTVRTA Toto řkú: „Pójčuje se, že má za- chován býti obyčej kostelní, hodný chvály, ač nenie zjevně položen v Pís- mě zákona božieho, ale zavřen jest v něm. Nebo přieliš veliký byl by a těžký zákon Kristóv, když by všickni takoví zákonové v svých vzláštno- stech byli v zákoně popsáni“. Všecko s pěknými oděvy jdú řkú- ce: „Obyčej kostelní, hodný chvály, řádně ustavený.“ Usta Jidášova slad- kú řeč mají; ale kde konec těch řečí? Ještě naň nehledie lidé. Znamenaj, kdeť se urodichu zákonové mnozí 126
PODPORA ZÁKONÓV LIDSKÝCH KAPITOLA ČTVRTA Toto řkú: „Pójčuje se, že má za- chován býti obyčej kostelní, hodný chvály, ač nenie zjevně položen v Pís- mě zákona božieho, ale zavřen jest v něm. Nebo přieliš veliký byl by a těžký zákon Kristóv, když by všickni takoví zákonové v svých vzláštno- stech byli v zákoně popsáni“. Všecko s pěknými oděvy jdú řkú- ce: „Obyčej kostelní, hodný chvály, řádně ustavený.“ Usta Jidášova slad- kú řeč mají; ale kde konec těch řečí? Ještě naň nehledie lidé. Znamenaj, kdeť se urodichu zákonové mnozí 126
Strana 127
Antikristovi. Die: „Ač nejsú zjevně položeni v Písmě zákona božieho, ale zavřieny jsú v něm skrytě“. Nebo Duch svatý v kterakéms zavinutí po- ložil jest je, ty jest zákony kdes byl zavinul Duch svatý; [153b] pak otco- vé světí veliké svatosti, plní Ducha svatého, potom odvinuli sú je a na- spořili sú jich, že kněz tučný steskne sobě s nimi, řiekaje dlúhé hodiny, a die: „A, á, jak sú nám to dlúhé hodi- ny složili, až hlava bolí od nich“. To řádný, hodný chvály obyčej takého blektánie zjevně ze čtenie uveden, pohanóm podobný. Než ta slova, ješto die o těch zá- koniech: „Ač nejsú zjevně položeny v Písmě zákona božieho, ale zavřieny sú v něm“, těmi slovy činí zákony 127
Antikristovi. Die: „Ač nejsú zjevně položeni v Písmě zákona božieho, ale zavřieny jsú v něm skrytě“. Nebo Duch svatý v kterakéms zavinutí po- ložil jest je, ty jest zákony kdes byl zavinul Duch svatý; [153b] pak otco- vé světí veliké svatosti, plní Ducha svatého, potom odvinuli sú je a na- spořili sú jich, že kněz tučný steskne sobě s nimi, řiekaje dlúhé hodiny, a die: „A, á, jak sú nám to dlúhé hodi- ny složili, až hlava bolí od nich“. To řádný, hodný chvály obyčej takého blektánie zjevně ze čtenie uveden, pohanóm podobný. Než ta slova, ješto die o těch zá- koniech: „Ač nejsú zjevně položeny v Písmě zákona božieho, ale zavřieny sú v něm“, těmi slovy činí zákony 127
Strana 128
lidské vlastnie zákonu božiemu. Ač se v něm nejmenují každý obláště, ale stojie v něm kořenně, zavřieni ně- kdy byvše, až sú jim mužie hlavatí cestu odevřeli; tu sú vystúpili z záko- na, i stojie sami a zákon boží za dveř- mi postavili. Protož jest-li to pravé mluvenie, že sú ti zákonové zavřieni v zákoně božiem, tehdy i oni sú zá- kon boží, nebo z něho urodili sú se; nebo zákon boží nemóž jiného nic roditi z sebe než to, což jest sám. Pro- tož jedna věc sú, jednoho duchu a jedné moci, protož spolu táhnú a je- dna diela spolu dělají, a nemóž pře- stupovati jedněch a druhá dělati. To se mluví k slovóm pověděným, ješto řkú, že sú zavřieni zákonové lidští v zá[ 154a koně božiem a tak sú sobě 128
lidské vlastnie zákonu božiemu. Ač se v něm nejmenují každý obláště, ale stojie v něm kořenně, zavřieni ně- kdy byvše, až sú jim mužie hlavatí cestu odevřeli; tu sú vystúpili z záko- na, i stojie sami a zákon boží za dveř- mi postavili. Protož jest-li to pravé mluvenie, že sú ti zákonové zavřieni v zákoně božiem, tehdy i oni sú zá- kon boží, nebo z něho urodili sú se; nebo zákon boží nemóž jiného nic roditi z sebe než to, což jest sám. Pro- tož jedna věc sú, jednoho duchu a jedné moci, protož spolu táhnú a je- dna diela spolu dělají, a nemóž pře- stupovati jedněch a druhá dělati. To se mluví k slovóm pověděným, ješto řkú, že sú zavřieni zákonové lidští v zá[ 154a koně božiem a tak sú sobě 128
Strana 129
vlastní. A jest-li to pravé, tehdy nejsú menšie vážnosti přikázanie božie než ti zákonové z nich urození, ale při najméně takéž vážnosti měl by býti zákon boží jako ti zákonové, aby je spolu činili. KAPITOLA PATA Tu, mistře, jakož své mistrovstvie pravíš a dóvod svých řečí: kde jest zákon boží, narodiv nám lidských, kam jest sám šel? Však jeho nenalez- neš, schoď všecka města i hrady, kdež sú se vražedlníci okopali k mordo- vání. Pokolenie Kainovo ale tu všudy nalezneš, ani se ostavěli zákony lid- skými a přieliš slavně Bohu slúžie po- dlé vymyšlenie těch zákonóv, a stojie 129
vlastní. A jest-li to pravé, tehdy nejsú menšie vážnosti přikázanie božie než ti zákonové z nich urození, ale při najméně takéž vážnosti měl by býti zákon boží jako ti zákonové, aby je spolu činili. KAPITOLA PATA Tu, mistře, jakož své mistrovstvie pravíš a dóvod svých řečí: kde jest zákon boží, narodiv nám lidských, kam jest sám šel? Však jeho nenalez- neš, schoď všecka města i hrady, kdež sú se vražedlníci okopali k mordo- vání. Pokolenie Kainovo ale tu všudy nalezneš, ani se ostavěli zákony lid- skými a přieliš slavně Bohu slúžie po- dlé vymyšlenie těch zákonóv, a stojie 129
Strana 130
ve všelikém přestupení zákona bo- žieho. Proč jsú se ti hřiešníci pustili zákona božieho, který sú měli prvé zachovati a činiti než ty zákony, kte- rých jim jest narodil a které oni mi- lují a zákona božieho nenávidie? A to by mistři měli opatřiti, čeho a komu dovodie, obalujíce jim v zákon boží, čím bývají ustaveni proti zákonu bo- žiemu; takých věcí světu poběhlému od Boha přidávají, a svět je přijímá a miluje. A řkúce to, že ti zákonové zavřieni sú v zákoně božiem, i chtie tiem uvésti to, [154b] že ti zákonové sú zákon boží, aby tak velmi uspili lidi na nich jako na zákonu božiem. Protož, aby některý rozum z těch- to řečí mohl ostati, to móžem zna- menati, že nenie pravda to, co mistři 130
ve všelikém přestupení zákona bo- žieho. Proč jsú se ti hřiešníci pustili zákona božieho, který sú měli prvé zachovati a činiti než ty zákony, kte- rých jim jest narodil a které oni mi- lují a zákona božieho nenávidie? A to by mistři měli opatřiti, čeho a komu dovodie, obalujíce jim v zákon boží, čím bývají ustaveni proti zákonu bo- žiemu; takých věcí světu poběhlému od Boha přidávají, a svět je přijímá a miluje. A řkúce to, že ti zákonové zavřieni sú v zákoně božiem, i chtie tiem uvésti to, [154b] že ti zákonové sú zákon boží, aby tak velmi uspili lidi na nich jako na zákonu božiem. Protož, aby některý rozum z těch- to řečí mohl ostati, to móžem zna- menati, že nenie pravda to, co mistři 130
Strana 131
tuto okrášleně valchují. Že nejsú ko- nečně zavřieni v zákoně božiem jich zákonové, v tom se móž znáti, že se mohú ty věci děliti jedny od dru- hých, aby zákon boží sám o sobě mohl státi na jiném lidu (sami o so- bě). A zákon božie má tak zvláštie skutky, ješto takých skutkóv zákono- vé mistrovští nemohú mieti. A tiem se zná, že jich zákonové nerodie se z zá- kona božieho, aniž mohú té pravdy mieti aniž té moci, kterúž má zákon boží. Protož toto konečné oddělenie jest zákona božieho od těch zákonóv mistrských uvedených a chválených, že svět ani který hřiešník tohoto svě- ta nepřijme a nemóž přijieti zákona božieho. Jakož jest svět nepřijal ani poznal Jezukrista, Syna božieho, a 131
tuto okrášleně valchují. Že nejsú ko- nečně zavřieni v zákoně božiem jich zákonové, v tom se móž znáti, že se mohú ty věci děliti jedny od dru- hých, aby zákon boží sám o sobě mohl státi na jiném lidu (sami o so- bě). A zákon božie má tak zvláštie skutky, ješto takých skutkóv zákono- vé mistrovští nemohú mieti. A tiem se zná, že jich zákonové nerodie se z zá- kona božieho, aniž mohú té pravdy mieti aniž té moci, kterúž má zákon boží. Protož toto konečné oddělenie jest zákona božieho od těch zákonóv mistrských uvedených a chválených, že svět ani který hřiešník tohoto svě- ta nepřijme a nemóž přijieti zákona božieho. Jakož jest svět nepřijal ani poznal Jezukrista, Syna božieho, a 131
Strana 132
jakož nemóž svět přijieti Ducha sva- tého, protože jeho nezná ani vie jeho, takéž ten svět nemóž přijieti záko- na božieho dotavad, dokudž svět mi- luje [155a] a dokud chce světsky živ býti. Pakli chce opustiti svět, ihned móž povoliti zákonu božiemu a ne- bude ihned světský, ale učedlník Kri- stóv. A že sem řekl, že zákon boží má skutky tak zvláštie, že k nim mu- šejí zvláští lidé býti. A že skutkové zákona božieho sú duchovní, ješto vnitř duši zpravují, rozom v ní osvě- cují, obnovenie žádosti dobré a milo- vánie v ni přivodie, svědomie dobré v ní dělají, obcovánie svaté a poctivé zevnitř na člověku přivodie, kterýchž- to věcí svět nemóž přijieti, postaven jsa v husté tmě a naplněn sa zlých žá- 132
jakož nemóž svět přijieti Ducha sva- tého, protože jeho nezná ani vie jeho, takéž ten svět nemóž přijieti záko- na božieho dotavad, dokudž svět mi- luje [155a] a dokud chce světsky živ býti. Pakli chce opustiti svět, ihned móž povoliti zákonu božiemu a ne- bude ihned světský, ale učedlník Kri- stóv. A že sem řekl, že zákon boží má skutky tak zvláštie, že k nim mu- šejí zvláští lidé býti. A že skutkové zákona božieho sú duchovní, ješto vnitř duši zpravují, rozom v ní osvě- cují, obnovenie žádosti dobré a milo- vánie v ni přivodie, svědomie dobré v ní dělají, obcovánie svaté a poctivé zevnitř na člověku přivodie, kterýchž- to věcí svět nemóž přijieti, postaven jsa v husté tmě a naplněn sa zlých žá- 132
Strana 133
dostí a milostí převrácených a plz- kých. Jinak ještě zákon boží má zvlá- štie skutky, pro něž svět nemóž při- jieti jeho, nebo zákon boží odjímá od člověka všecky věci milé na světě, rozkoši, libosti, kteréžto s hřiechem sú, všeliké dobytie a osobenie zbožie, které s hřiechem jest, všeliké soběvol- nosti a svobody tělestné, ješto s hněvy a s pomstami jdú; protož zákon boží odsadí od světa, od přiezní a od milo- vání plzkých člověka. A protož, poně- vadž ty věci pověděné i k těm podob- né sú utěšenie a život světa, ten svět pro ně nikakéž [155b] nepřijme ani povolí přikázaním božím, leč se kto nahodí, ješto by se odvážil světa i těch věcí, které na světě jsú, pro Jezukri- sta i pro jeho zákon. Protož tak jest 133
dostí a milostí převrácených a plz- kých. Jinak ještě zákon boží má zvlá- štie skutky, pro něž svět nemóž při- jieti jeho, nebo zákon boží odjímá od člověka všecky věci milé na světě, rozkoši, libosti, kteréžto s hřiechem sú, všeliké dobytie a osobenie zbožie, které s hřiechem jest, všeliké soběvol- nosti a svobody tělestné, ješto s hněvy a s pomstami jdú; protož zákon boží odsadí od světa, od přiezní a od milo- vání plzkých člověka. A protož, poně- vadž ty věci pověděné i k těm podob- né sú utěšenie a život světa, ten svět pro ně nikakéž [155b] nepřijme ani povolí přikázaním božím, leč se kto nahodí, ješto by se odvážil světa i těch věcí, které na světě jsú, pro Jezukri- sta i pro jeho zákon. Protož tak jest 133
Strana 134
zvláští zákon boží v svých činech a v odpornostech zlovolných duší, že nižádný člověk zlý a světský nepo- volí jim ani v nich ostane ani jich za dobré mieti móž, než ten jim povolí, kto se z Boha rodí. A ty věci měly by dáti rozomnost o činech zákona bo- žieho. KAPITOLA ŠESTA A zpět jinak o zákoniech mistrov- ských, jenž mají obykánie tělestná zevnitř v rozsuzování častém pokr- móv jalových od mastných, aby se jimi nepoškvrnili a jalovými se po- světili, a dny a časy aby jedny po dru- hých často na péči měli, nové věci za obyčej na se brali; v nichž pracují a 134
zvláští zákon boží v svých činech a v odpornostech zlovolných duší, že nižádný člověk zlý a světský nepo- volí jim ani v nich ostane ani jich za dobré mieti móž, než ten jim povolí, kto se z Boha rodí. A ty věci měly by dáti rozomnost o činech zákona bo- žieho. KAPITOLA ŠESTA A zpět jinak o zákoniech mistrov- ských, jenž mají obykánie tělestná zevnitř v rozsuzování častém pokr- móv jalových od mastných, aby se jimi nepoškvrnili a jalovými se po- světili, a dny a časy aby jedny po dru- hých často na péči měli, nové věci za obyčej na se brali; v nichž pracují a 134
Strana 135
břemena na se berú, poklony na oko mnohé dělají, skrze živly čitedlné Bo- ha ctie, v těle se sužujíce někdy, a po- tom každú cestu těla činiece v svo- bodách nesmierných. A takých záko- nóv mnoho mají, ješto je skrze věci čitedlné tělem konají a slavně v nich Bohu slúžie. A jakož mistrové velikú vážnost k těm zákonóm mají, tak na přestupní[156a)ky těch zákonóv svě- domie vzkládají a hřiechy jim z nich činie, za pojedenie masa u postě od- lúčenie od těla božieho, aby nejedl masa do roka. To mistři někací hla- vatí pokánie dávali sú, to tak tvrdé pokánie z veliké vážnosti zákonóv těch. Kto následuje těch zákonóv? Svět poběhlý od Krista i od jeho zákona 135
břemena na se berú, poklony na oko mnohé dělají, skrze živly čitedlné Bo- ha ctie, v těle se sužujíce někdy, a po- tom každú cestu těla činiece v svo- bodách nesmierných. A takých záko- nóv mnoho mají, ješto je skrze věci čitedlné tělem konají a slavně v nich Bohu slúžie. A jakož mistrové velikú vážnost k těm zákonóm mají, tak na přestupní[156a)ky těch zákonóv svě- domie vzkládají a hřiechy jim z nich činie, za pojedenie masa u postě od- lúčenie od těla božieho, aby nejedl masa do roka. To mistři někací hla- vatí pokánie dávali sú, to tak tvrdé pokánie z veliké vážnosti zákonóv těch. Kto následuje těch zákonóv? Svět poběhlý od Krista i od jeho zákona 135
Strana 136
se všemi přestupníky zákona Kristo- va přijímá je, miluje je, činí je, brání jich, kaceřuje a pudí pro ně ty, kteří by jich v čem polechčili nebo je pře- stúpili v čem. Tu jest rozom, proč hřiešníci tohoto světa osobili sú sobě ty zákony a zákon boží zavrhli sú; z toho známo bylo, že ti zákonové nemají nižádného dielu s zákonem božím a sú tak nešlechetni jako ru- fiáni, ješto s k[u rvami smilnie; nebo, byť měli kteraký diel té pravdy, která v zákoně božiem jest, ti zákonové nikakéž by s hřiešníky tohoto světa nemohli by se tak svorně zbýti jako i zákon boží. Protož nenieť lechké pomysliti na to, proč hřiešníci vinú se k těm zákonóm a domnievají se spasenie nalézti v nich. To jest proto, 136
se všemi přestupníky zákona Kristo- va přijímá je, miluje je, činí je, brání jich, kaceřuje a pudí pro ně ty, kteří by jich v čem polechčili nebo je pře- stúpili v čem. Tu jest rozom, proč hřiešníci tohoto světa osobili sú sobě ty zákony a zákon boží zavrhli sú; z toho známo bylo, že ti zákonové nemají nižádného dielu s zákonem božím a sú tak nešlechetni jako ru- fiáni, ješto s k[u rvami smilnie; nebo, byť měli kteraký diel té pravdy, která v zákoně božiem jest, ti zákonové nikakéž by s hřiešníky tohoto světa nemohli by se tak svorně zbýti jako i zákon boží. Protož nenieť lechké pomysliti na to, proč hřiešníci vinú se k těm zákonóm a domnievají se spasenie nalézti v nich. To jest proto, 136
Strana 137
že mohú projíti pod nimi ve všech žádostech a v svobodách, kteréž mi- lují na světě, ve všem [156b] vóli těla činiece, zakryvše svá šeředstvie těmi zákony, aby nebyli tak obnaženi ze- vnitř jako pohané, činiece poklony mnohé Bohu a spravedlnosti lidské nalezené podlé těch zákonóv, nebo všecko duchovenstvie nebo služeb- nost kněžskú podlé zákonóv a usta- vení lidských řiedie. Ač požívají Písem božských, ale to tak, jakož sú zákony těm Písmom uložili. Ctenie každé má zákon ulo- žený, kdy(ž) který den přes rok má držáno býti. A to sú tak zřiedili a u- stavili, aby toliko čtenie i jiná Písma zpievali a řiekali, čtenie slavně zpie- vajíce vysokými hlasy, s kadidlem a 137
že mohú projíti pod nimi ve všech žádostech a v svobodách, kteréž mi- lují na světě, ve všem [156b] vóli těla činiece, zakryvše svá šeředstvie těmi zákony, aby nebyli tak obnaženi ze- vnitř jako pohané, činiece poklony mnohé Bohu a spravedlnosti lidské nalezené podlé těch zákonóv, nebo všecko duchovenstvie nebo služeb- nost kněžskú podlé zákonóv a usta- vení lidských řiedie. Ač požívají Písem božských, ale to tak, jakož sú zákony těm Písmom uložili. Ctenie každé má zákon ulo- žený, kdy(ž) který den přes rok má držáno býti. A to sú tak zřiedili a u- stavili, aby toliko čtenie i jiná Písma zpievali a řiekali, čtenie slavně zpie- vajíce vysokými hlasy, s kadidlem a 137
Strana 138
s zvoněním, s světly, s požehnáním, s notami pochotnými, a to na kně- hách v kostele, jako by velmi čtenie vážili a ctili. A ktož by upřiemo čtenie mluvil nebo vésti chtěl, nu oni s ním v hovna, ve tmu nebo na oheň. Pro- tož jiného čtenie nemá i jiná Písma podlé jich ustavení, jediné notovánie piesní a huhlání, řiekaní. V tomť běží zákon boží, jakož die Pán Bóh skrze proroka: „Lid mój slyší slova má od tebe, ale nečinie jich, nebo v piesnici úst svých obracejí je, a lakomstvie svého následuje srdce jich, a jest jim slovo mé [157a] jako skládanie piesní, ješto chutnými a sladkými zvučeními zpieváno bývá. Tak slyšie a zpievají, ale nečinie jich“. Tak na to sú vedli všecka Písma zákona Starého i No- 138
s zvoněním, s světly, s požehnáním, s notami pochotnými, a to na kně- hách v kostele, jako by velmi čtenie vážili a ctili. A ktož by upřiemo čtenie mluvil nebo vésti chtěl, nu oni s ním v hovna, ve tmu nebo na oheň. Pro- tož jiného čtenie nemá i jiná Písma podlé jich ustavení, jediné notovánie piesní a huhlání, řiekaní. V tomť běží zákon boží, jakož die Pán Bóh skrze proroka: „Lid mój slyší slova má od tebe, ale nečinie jich, nebo v piesnici úst svých obracejí je, a lakomstvie svého následuje srdce jich, a jest jim slovo mé [157a] jako skládanie piesní, ješto chutnými a sladkými zvučeními zpieváno bývá. Tak slyšie a zpievají, ale nečinie jich“. Tak na to sú vedli všecka Písma zákona Starého i No- 138
Strana 139
vého, zvláštích zákonóv nastavěvše z nich a piesní zvláštiech nadělavše z nich s notami sladkými a prolamo- vanými, a u postě smutnými, jako by se velmě káli, ani mše za pekelníky žalostně slúžie, ale s tú žalostí, by jim záhubie peniez na oltář vsuli, vše by vesele pobrali; protož, jakož vidie čas, tak notují vesele nebo smutně, a které noty kdy lépe platie, tak je napravie. A k těm notám témeř všecka Písma ustavili sú, aby je toliko zpievali, ale nečinili jich. A téžť všechen lid, což smyslí o spasení, to podlé ustavenie činí: ptáti se na suché dni, kdy které budú, a na vigilje, na svátky, ani na- stavěli jim z mučedlníkóv a z appoš- tolóv svátkóv, aby nechajíce potřeb- ných děl vstúpili v diela ďáblova, 139
vého, zvláštích zákonóv nastavěvše z nich a piesní zvláštiech nadělavše z nich s notami sladkými a prolamo- vanými, a u postě smutnými, jako by se velmě káli, ani mše za pekelníky žalostně slúžie, ale s tú žalostí, by jim záhubie peniez na oltář vsuli, vše by vesele pobrali; protož, jakož vidie čas, tak notují vesele nebo smutně, a které noty kdy lépe platie, tak je napravie. A k těm notám témeř všecka Písma ustavili sú, aby je toliko zpievali, ale nečinili jich. A téžť všechen lid, což smyslí o spasení, to podlé ustavenie činí: ptáti se na suché dni, kdy které budú, a na vigilje, na svátky, ani na- stavěli jim z mučedlníkóv a z appoš- tolóv svátkóv, aby nechajíce potřeb- ných děl vstúpili v diela ďáblova, 139
Strana 140
v hřiechy nesmierné. Protož nemají miesta, aby z viery Bohu slúžili, ale, jakož je lidé naučili, tak se domnie- vají toliko služby božie činiece. Bludy veliké [157b] a mnohé věci zjevné a odporné proti vieře ustavili sú, jako zpověd šeptavú v ucho papež ustavil, aby hospodář s ženú i s čeledí svú zpoviedal se faráři třikrát do roka. Ač by to mohlo dobře státi, aby hřieš- ník dobrým úmyslem, chtě se věrně káti hřiechóv, zpoviedal se knězi roz- omnému, ješto by radu a naučenie do- bré uměl dáti, aby se hřiešný do smrti uměl káti — ale to ustavenie s připu- zením, aby se musilo zpoviedati, při- vázalo jest lid mnohým bludóm, sle- pý lid k slepým kněžím, ješto milosti k lidu nemají ani smysla, ješto by je 140
v hřiechy nesmierné. Protož nemají miesta, aby z viery Bohu slúžili, ale, jakož je lidé naučili, tak se domnie- vají toliko služby božie činiece. Bludy veliké [157b] a mnohé věci zjevné a odporné proti vieře ustavili sú, jako zpověd šeptavú v ucho papež ustavil, aby hospodář s ženú i s čeledí svú zpoviedal se faráři třikrát do roka. Ač by to mohlo dobře státi, aby hřieš- ník dobrým úmyslem, chtě se věrně káti hřiechóv, zpoviedal se knězi roz- omnému, ješto by radu a naučenie do- bré uměl dáti, aby se hřiešný do smrti uměl káti — ale to ustavenie s připu- zením, aby se musilo zpoviedati, při- vázalo jest lid mnohým bludóm, sle- pý lid k slepým kněžím, ješto milosti k lidu nemají ani smysla, ješto by je 140
Strana 141
naučiti mohli. Protož bludóv je po- šepmo nakydají a zklamají je o duše. Protož to ustavenie, ješto jest při- vázalo lid k zlým kněžím, daleko jest zavedlo lid od Boha a v osídla veliká. A přieliš to ustavenie posluhuje bludu těch hřiešníkóv, ješto nepřestále hře- šie, nová pokánie na se berú a vždy v hřiešiech neústupně stojiec; majíce jedny časy, aby se obrátili a zpovie- dali, a druhé časy mají k hřešení svo- bodnému. Vždy spolu hřešie a kají se. A kněžie tomu bludu vždy po- sluhují a pilně k němu nutie [158a] a v něm pracně usilují. Ale nic sú tak tomu lidu neprospěli aniž prospějí, nebo nenie ta cesta k napravení lidu, aby upřiemo šel, ale aby se kolébal na obě straně. 141
naučiti mohli. Protož bludóv je po- šepmo nakydají a zklamají je o duše. Protož to ustavenie, ješto jest při- vázalo lid k zlým kněžím, daleko jest zavedlo lid od Boha a v osídla veliká. A přieliš to ustavenie posluhuje bludu těch hřiešníkóv, ješto nepřestále hře- šie, nová pokánie na se berú a vždy v hřiešiech neústupně stojiec; majíce jedny časy, aby se obrátili a zpovie- dali, a druhé časy mají k hřešení svo- bodnému. Vždy spolu hřešie a kají se. A kněžie tomu bludu vždy po- sluhují a pilně k němu nutie [158a] a v něm pracně usilují. Ale nic sú tak tomu lidu neprospěli aniž prospějí, nebo nenie ta cesta k napravení lidu, aby upřiemo šel, ale aby se kolébal na obě straně. 141
Strana 142
KAPITOLA SEDMA Takéž ta ustavenie, která sú tělu bo- žiemu přidána, dobře sú nezjednalá. Ono samo má zákon dokonalý od Jezukrista, ješto die: „Tělo mé právě jest pokrm a krev má právě jest nápoj. Ktož jie mé tělo a pie mú krev, ve mně přebývá a já v něm“ etc. Toť jest zákon jeho. Ale ustaviti, aby jednú v rok musili bezděky přijímati, ne- chtie-li kleti býti, ten zákon na hřieš- níky uvaliti, ješto vždy život hřešící mají, těžké jest to, a týmž hřiešníkóm ustaviti věčné divadlo z těla božieho, ješto nejsú hodni přijímati ani se dí- vati, též hřiešníky vésti na to, aby, chodiece s světly, s róží, s pišci a s hud- ci, oslavovali tělo božie. A potom do 142
KAPITOLA SEDMA Takéž ta ustavenie, která sú tělu bo- žiemu přidána, dobře sú nezjednalá. Ono samo má zákon dokonalý od Jezukrista, ješto die: „Tělo mé právě jest pokrm a krev má právě jest nápoj. Ktož jie mé tělo a pie mú krev, ve mně přebývá a já v něm“ etc. Toť jest zákon jeho. Ale ustaviti, aby jednú v rok musili bezděky přijímati, ne- chtie-li kleti býti, ten zákon na hřieš- níky uvaliti, ješto vždy život hřešící mají, těžké jest to, a týmž hřiešníkóm ustaviti věčné divadlo z těla božieho, ješto nejsú hodni přijímati ani se dí- vati, též hřiešníky vésti na to, aby, chodiece s světly, s róží, s pišci a s hud- ci, oslavovali tělo božie. A potom do 142
Strana 143
bojóv k št u rmóm s ním chodie. A co pak svatokupecstvie s ním prove- dú! Protož všecky mše zádušnie, ješto se svatokupecstvie skrze ně koná, a mše najatých kněží, ješto s desieti nebo s patnádsti kop do roka ukazují tělo božie - nebo těch mší sva[ 158b to- kupecských nemohli by provésti bez těla božieho -, a protož ta ustavenie přidaná tělu božiemu zbavila sú lid pravého úžitku, který jest v hodném jedení těla božieho, aby, nechavše je- denie a pitie, dosti měli na dívaní. Ty věci sú teď praveny o těch záko- nech lidských na to, aby známo bylo, že to nenie pravé, by byli zavřieni v zá- koně božiem nebo by s ním měli který diel v dobrotě, než že se stkvějí mylnú dobrotú. A ranili sú lid ranú, 143
bojóv k št u rmóm s ním chodie. A co pak svatokupecstvie s ním prove- dú! Protož všecky mše zádušnie, ješto se svatokupecstvie skrze ně koná, a mše najatých kněží, ješto s desieti nebo s patnádsti kop do roka ukazují tělo božie - nebo těch mší sva[ 158b to- kupecských nemohli by provésti bez těla božieho -, a protož ta ustavenie přidaná tělu božiemu zbavila sú lid pravého úžitku, který jest v hodném jedení těla božieho, aby, nechavše je- denie a pitie, dosti měli na dívaní. Ty věci sú teď praveny o těch záko- nech lidských na to, aby známo bylo, že to nenie pravé, by byli zavřieni v zá- koně božiem nebo by s ním měli který diel v dobrotě, než že se stkvějí mylnú dobrotú. A ranili sú lid ranú, 143
Strana 144
k niežto lékařstvie nenie, a zákon boží sú umrtvili a ven sú jej vystrčili a sa- mi stojie na jeho miestě, smrt majíce v rukú k zabití světa. Protož nemohla jest nižádná věc tak protivná Bohu vniknúti mezi křesťany jako ti záko- nové tak odporní zákonu božiemu a tak škodlivi křesťanóm, založiece to, poněvadž křesťané sú opustili Boha a zákon jeho zavrhli sú. A jsúce tak vypráždněni z Boha a skutkóv jeho, nemajíce ani naděje v něm, jiného jim nezóstává, jediné biedně zúfajíce zjevně se v pohanstvie obrátiti. Po- něvadž mají tolik těch zákonóv [59a tak slavně zodievaných Písmy a vtipy mistróv a mylnú spravedlností, skrze něž sú přivázáni k Bohu, a služebnost jemu ukazují podlé těch zákonóv a 144
k niežto lékařstvie nenie, a zákon boží sú umrtvili a ven sú jej vystrčili a sa- mi stojie na jeho miestě, smrt majíce v rukú k zabití světa. Protož nemohla jest nižádná věc tak protivná Bohu vniknúti mezi křesťany jako ti záko- nové tak odporní zákonu božiemu a tak škodlivi křesťanóm, založiece to, poněvadž křesťané sú opustili Boha a zákon jeho zavrhli sú. A jsúce tak vypráždněni z Boha a skutkóv jeho, nemajíce ani naděje v něm, jiného jim nezóstává, jediné biedně zúfajíce zjevně se v pohanstvie obrátiti. Po- něvadž mají tolik těch zákonóv [59a tak slavně zodievaných Písmy a vtipy mistróv a mylnú spravedlností, skrze něž sú přivázáni k Bohu, a služebnost jemu ukazují podlé těch zákonóv a 144
Strana 145
mohú se jimi zakryti, aby se zdáli praví křesťané, v první středu v postě popelec na se berúce, aby se nezdáli tak velici žráči a opilci jako včera: protož nemohli by tak zklamaně a pokrytě od Boha odstúpiti nižádnú cestu jako skrze ty zákony jedovaté, jenž se stkvějí Bohem, a všecky dělé od něho.
mohú se jimi zakryti, aby se zdáli praví křesťané, v první středu v postě popelec na se berúce, aby se nezdáli tak velici žráči a opilci jako včera: protož nemohli by tak zklamaně a pokrytě od Boha odstúpiti nižádnú cestu jako skrze ty zákony jedovaté, jenž se stkvějí Bohem, a všecky dělé od něho.
Strana 146
POZNÁMKY 1. KE ZNĚNÍ TEXTU Text se dochoval ve znění značně poru- šeném a je nutno jej upravovati. Někde to lze učiniti s jistotou, jinde s pravděpodob- ností. Pro pohodlí čtenářů jsme otiskli text už upravený: co jsme proti rukopisu přidali, označujeme závorkami hranatými [ ]; co my- slíme, že by se mělo vynechati, dáváme do závorek obyčejných ( ). Jiných změn, které jsme provedli, v textu neoznačujeme, znění rukopisu podáváme však v těchto poznám- kách. Kde vůbec nebylo možno, při poruše- nosti rukopisu se původního znění dohádati, tam vkládáme do svého otisku značku... K str. 11. řádek 2. jejím, rukopis gigim. ř. 5. v nás: was. Str. 12. ř. 7. šediny: sedmi. — ř. 19. smysl: smyl. Str. 13. ř. 7. bludech: budech. Str. 15. ř. 7. robotě: robitie. D 146
POZNÁMKY 1. KE ZNĚNÍ TEXTU Text se dochoval ve znění značně poru- šeném a je nutno jej upravovati. Někde to lze učiniti s jistotou, jinde s pravděpodob- ností. Pro pohodlí čtenářů jsme otiskli text už upravený: co jsme proti rukopisu přidali, označujeme závorkami hranatými [ ]; co my- slíme, že by se mělo vynechati, dáváme do závorek obyčejných ( ). Jiných změn, které jsme provedli, v textu neoznačujeme, znění rukopisu podáváme však v těchto poznám- kách. Kde vůbec nebylo možno, při poruše- nosti rukopisu se původního znění dohádati, tam vkládáme do svého otisku značku... K str. 11. řádek 2. jejím, rukopis gigim. ř. 5. v nás: was. Str. 12. ř. 7. šediny: sedmi. — ř. 19. smysl: smyl. Str. 13. ř. 7. bludech: budech. Str. 15. ř. 7. robotě: robitie. D 146
Strana 147
Str. 17. r. 2. jest postaviti: postawiti gest — ř. 15. ostává: ostowa. Str. 18. ř. I. skutečné: skutcziene. Str. 19. ř. 15. slovo: slowowo — ř. 15. uvěřili: vwrzieli, pozdějším písmem je mezi war nadepsáno e. — ř. 16. těm: tim. — ř. 18. 19. skrze kterú sú dosáhli vykúpení: kteru su dosahli skrze wykupeni. Str. 20. ř. 3. ku prospěchu: w prospiechu. Str. 21. ř. 5. doufáme: do vfanie. — ř. 9. dotud: dokud. Str. 22. ř. 8. věcí: wice. Str. 25. ř. 4. tuto znamenitú: toto zname- nita. Str. 27. ř. 17. zdá o nich, by: zdagi by o nich. Str. 28. ř. 14. pravda: prawdu. Str. 32. ř. 12. voditi: wodieti. —ř. 14. v lež: wlezl. Str. 33. ř. 13. v pravdě: wpradie. Str. 34. ř. 12. mezi slovy „přivazuje“ a „to pokolení“ má rkp. slova „libosti a woznos- ti(!)". 147
Str. 17. r. 2. jest postaviti: postawiti gest — ř. 15. ostává: ostowa. Str. 18. ř. I. skutečné: skutcziene. Str. 19. ř. 15. slovo: slowowo — ř. 15. uvěřili: vwrzieli, pozdějším písmem je mezi war nadepsáno e. — ř. 16. těm: tim. — ř. 18. 19. skrze kterú sú dosáhli vykúpení: kteru su dosahli skrze wykupeni. Str. 20. ř. 3. ku prospěchu: w prospiechu. Str. 21. ř. 5. doufáme: do vfanie. — ř. 9. dotud: dokud. Str. 22. ř. 8. věcí: wice. Str. 25. ř. 4. tuto znamenitú: toto zname- nita. Str. 27. ř. 17. zdá o nich, by: zdagi by o nich. Str. 28. ř. 14. pravda: prawdu. Str. 32. ř. 12. voditi: wodieti. —ř. 14. v lež: wlezl. Str. 33. ř. 13. v pravdě: wpradie. Str. 34. ř. 12. mezi slovy „přivazuje“ a „to pokolení“ má rkp. slova „libosti a woznos- ti(!)". 147
Strana 148
Str. 36. ř. 8. obtiežiti nebo zplésti: obtie- zieti nebo zplestie. Str. 38. ř. 4. odpláceli: odplatieli. Str. 40. ř. 4. zemi: zemie. Str. 41. ř. 7. nemohú: welmie. — ř. 19. ne- dótčivá: nedocztiwa. Str. 42. ř. 3. stavěl: stewil, mezi i al je po- zdějším písmem nadepsáno e. — ř. 9. skrze ni: skrze nie. Str. 43. ř. 6. právě-li: prawili. Str. 44. ř. 2. v něčem: wnicziem. — ř. 16. zpievati: zpiewatie. Str. 47. ř. 7. zřiezeně: zrziezeni. Str. 51. ř. 12. přízrak: prziklad, Str. 55. ř. 5. upřímen: vprzimem. — ř. 13. Antikrist: natykryst. Str. 56. ř. 10. menuje: memuge. Str. 57. ř. 4. uradie: vrziadie. Str. 60. ř. 10. na úraz: nawrat. Str. 61. ř. 8. vymyšlenými: wymysslenim. — ř. 12. zkaženie: zkassenie. Str. 64. ř. 19. co: to. Str. 66. ř. 5. tolik: tolil. 148
Str. 36. ř. 8. obtiežiti nebo zplésti: obtie- zieti nebo zplestie. Str. 38. ř. 4. odpláceli: odplatieli. Str. 40. ř. 4. zemi: zemie. Str. 41. ř. 7. nemohú: welmie. — ř. 19. ne- dótčivá: nedocztiwa. Str. 42. ř. 3. stavěl: stewil, mezi i al je po- zdějším písmem nadepsáno e. — ř. 9. skrze ni: skrze nie. Str. 43. ř. 6. právě-li: prawili. Str. 44. ř. 2. v něčem: wnicziem. — ř. 16. zpievati: zpiewatie. Str. 47. ř. 7. zřiezeně: zrziezeni. Str. 51. ř. 12. přízrak: prziklad, Str. 55. ř. 5. upřímen: vprzimem. — ř. 13. Antikrist: natykryst. Str. 56. ř. 10. menuje: memuge. Str. 57. ř. 4. uradie: vrziadie. Str. 60. ř. 10. na úraz: nawrat. Str. 61. ř. 8. vymyšlenými: wymysslenim. — ř. 12. zkaženie: zkassenie. Str. 64. ř. 19. co: to. Str. 66. ř. 5. tolik: tolil. 148
Strana 149
Str. 68.ř. 8. trávenin: trawenim. Str. 70. ř. 12. chodě: chodi. Str. 75. ř. 13. až 17. nelživě a Boha... Boha čeká: nelziwie protoz se zda diwne a nepo- dobne patrzicze k mnozstwi geho ginde sto- gi a boha niziadnemu naprzied nechce dati boha czieka. Str. 77. ř. 8. pravdú: prawda. Str. 78. ř. 11. uložil: vrozil. Str. 81. ř. 15. v kořeni: o korzieni. Str. 83. ř. 1. kteří: kteru. Str. 85. ř. 14. zlí: lzi. — ř. 17. ohyzden: o- hyzdne. Str. 86. ř. 7. přidáno: przidana. Str. 88. ř. 13. uved : owed. Str. 89. ř. 3. Antikristovo: antykrystowu. — ř. 19. příliž: prziliz(!). Str. 90. ř. 14. kterýžto: kterezto. Str. 91. ř. 16. a 17. choditi toliko: toliko choditi. Str. 92. ř. 2. k shovění jich povahám: k swi- ni gich powah. Str. 95. ř. 13. a 17. nechtě: nechti. 149
Str. 68.ř. 8. trávenin: trawenim. Str. 70. ř. 12. chodě: chodi. Str. 75. ř. 13. až 17. nelživě a Boha... Boha čeká: nelziwie protoz se zda diwne a nepo- dobne patrzicze k mnozstwi geho ginde sto- gi a boha niziadnemu naprzied nechce dati boha czieka. Str. 77. ř. 8. pravdú: prawda. Str. 78. ř. 11. uložil: vrozil. Str. 81. ř. 15. v kořeni: o korzieni. Str. 83. ř. 1. kteří: kteru. Str. 85. ř. 14. zlí: lzi. — ř. 17. ohyzden: o- hyzdne. Str. 86. ř. 7. přidáno: przidana. Str. 88. ř. 13. uved : owed. Str. 89. ř. 3. Antikristovo: antykrystowu. — ř. 19. příliž: prziliz(!). Str. 90. ř. 14. kterýžto: kterezto. Str. 91. ř. 16. a 17. choditi toliko: toliko choditi. Str. 92. ř. 2. k shovění jich povahám: k swi- ni gich powah. Str. 95. ř. 13. a 17. nechtě: nechti. 149
Strana 150
Str. 96. ř. 6. světě: swieti. Str. 99. ř. 18. rozsuzuje: rozsusuge. Str. 100. ř. 2. kterú hlúbí: ktere hlubi. Str. 107. ř. 10. mluvě: mluwi. Str. 108. ř. 6. až 10. Slova „aniž co zlého by vymienil... zachovajte a čiňte“ jsou v rkp. omylem napsána dvakrát. Str. 109. ř. 19. židovský: židowsku. Str. 112. ř. 3. oni: o nich. — ř. 17. Bez: y bez. Str. 123. ř. 4. Kristova: Krystowo. Str. 127. ř. 14. zjevně ze čtenie: zgewne čtenie. Str. 141. ř. 1. bludóv je: bludownie. — ř. 2. zklamají je: zklamagi se. 2. K VÝKLADU TEXTU Str. 11. „Starši" — [já] starší.— „klade star- ším“ = vydává za staršího. Str. 12. „tělesnú starostí“ = tělesným stá- řím. — „smyslem“ = z důvodu. — Věta „še- diny ... nepoškvrněný“ je citát z apokryfické 150
Str. 96. ř. 6. světě: swieti. Str. 99. ř. 18. rozsuzuje: rozsusuge. Str. 100. ř. 2. kterú hlúbí: ktere hlubi. Str. 107. ř. 10. mluvě: mluwi. Str. 108. ř. 6. až 10. Slova „aniž co zlého by vymienil... zachovajte a čiňte“ jsou v rkp. omylem napsána dvakrát. Str. 109. ř. 19. židovský: židowsku. Str. 112. ř. 3. oni: o nich. — ř. 17. Bez: y bez. Str. 123. ř. 4. Kristova: Krystowo. Str. 127. ř. 14. zjevně ze čtenie: zgewne čtenie. Str. 141. ř. 1. bludóv je: bludownie. — ř. 2. zklamají je: zklamagi se. 2. K VÝKLADU TEXTU Str. 11. „Starši" — [já] starší.— „klade star- ším“ = vydává za staršího. Str. 12. „tělesnú starostí“ = tělesným stá- řím. — „smyslem“ = z důvodu. — Věta „še- diny ... nepoškvrněný“ je citát z apokryfické 150
Strana 151
knihy Moudrosti 4, 8. 9. — „světí“ = svatí. — „a že“, částice „že“ zde, jako u Chelčického často, naznačuje, že se ve výkladu pokračuje, v nové češtině bychom částici tu vynechali, neřekli. — „osobili sú“ = vzali si. — „smysl“ = mínění, myšlenku. Str. 13. „nikdíž“ = nikde. — „sobě libých starých svatých“ = starých svatých, kteří jsou jim milí. — „ustaveni sú" = postaveni jsou. „prvním jistým“ = dřívějším nepochyb- ným. — „zpravujíce“ = spravujíce. — „toliko příleží“ = náležejí toliko. — Slova „kteréž.. bratřími“ jsou citát z Řím. 8, 29. — „jenž ony“ = které. — Věta o ovcích je ohlas Jan. 10, 4. Str. 14. „mnohých zvolení, kteréž“ = mn. zvolitelných věcí, které. — „stred“ = med. Str. 15. „Z najvyší milosti“ = z nejvyšší lásky. — „po něm táhnúce“ = za ním jdou- ce. — „hodně“ = náležitě. — „nesměl říci = neodvažoval se říkati. — „lehce obyče- jem“ = lehkovážně po způsobu. — „ovšem zlá“ = vůbec zlá. — „zlosti“ = špatnosti. 151
knihy Moudrosti 4, 8. 9. — „světí“ = svatí. — „a že“, částice „že“ zde, jako u Chelčického často, naznačuje, že se ve výkladu pokračuje, v nové češtině bychom částici tu vynechali, neřekli. — „osobili sú“ = vzali si. — „smysl“ = mínění, myšlenku. Str. 13. „nikdíž“ = nikde. — „sobě libých starých svatých“ = starých svatých, kteří jsou jim milí. — „ustaveni sú" = postaveni jsou. „prvním jistým“ = dřívějším nepochyb- ným. — „zpravujíce“ = spravujíce. — „toliko příleží“ = náležejí toliko. — Slova „kteréž.. bratřími“ jsou citát z Řím. 8, 29. — „jenž ony“ = které. — Věta o ovcích je ohlas Jan. 10, 4. Str. 14. „mnohých zvolení, kteréž“ = mn. zvolitelných věcí, které. — „stred“ = med. Str. 15. „Z najvyší milosti“ = z nejvyšší lásky. — „po něm táhnúce“ = za ním jdou- ce. — „hodně“ = náležitě. — „nesměl říci = neodvažoval se říkati. — „lehce obyče- jem“ = lehkovážně po způsobu. — „ovšem zlá“ = vůbec zlá. — „zlosti“ = špatnosti. 151
Strana 152
Str. 16. „tráví se“ = otravuje se. — „hledí- ce“ = hledíme-li. — »póvodové“ = navadě- či. — Slova sv. Pavla jsou z Gal. 4, 17.— „jenž sobě osobují“ = ti si přivlastňují. — „zpráv- ce“ = správcové. — „i nazývali“ = nazývali. — „ani jest“ = ani není. Str. 17. „milosti božie“ = lásky k Bohu. — „neuměšuje“ = nevměšuje (přechodníku je tu užito způsobem, který by se v nové češtině pokládal arci za nesprávný). — „milostí bož- skú“ = láskou k Bohu. — „že by nebylo“ = protože by nebylo. Str. 18. „i neprospějí“ = nebudou prospí- vati, růsti. — „známo jest" = je viděti. — Str. 19. „by je miloval" = že je miluje. „Z tvých synóv“ = [některé] z tvých synů. — „přijeli“ = přijali. — „těm milost“ = t. [jest] m. Str. 20. „konajícého“ = činného. — „zvláš- tie“ = zvláštní. — „prošlo“ = se událo. — „přijemše“ = přijavše. — „vzkazuje“ = vě- děti dává. Str. 21. „jenž... v něm“ = v němž. — „lékař- 152
Str. 16. „tráví se“ = otravuje se. — „hledí- ce“ = hledíme-li. — »póvodové“ = navadě- či. — Slova sv. Pavla jsou z Gal. 4, 17.— „jenž sobě osobují“ = ti si přivlastňují. — „zpráv- ce“ = správcové. — „i nazývali“ = nazývali. — „ani jest“ = ani není. Str. 17. „milosti božie“ = lásky k Bohu. — „neuměšuje“ = nevměšuje (přechodníku je tu užito způsobem, který by se v nové češtině pokládal arci za nesprávný). — „milostí bož- skú“ = láskou k Bohu. — „že by nebylo“ = protože by nebylo. Str. 18. „i neprospějí“ = nebudou prospí- vati, růsti. — „známo jest" = je viděti. — Str. 19. „by je miloval" = že je miluje. „Z tvých synóv“ = [některé] z tvých synů. — „přijeli“ = přijali. — „těm milost“ = t. [jest] m. Str. 20. „konajícého“ = činného. — „zvláš- tie“ = zvláštní. — „prošlo“ = se událo. — „přijemše“ = přijavše. — „vzkazuje“ = vě- děti dává. Str. 21. „jenž... v něm“ = v němž. — „lékař- 152
Strana 153
stvie“=léku. -„k odpuštění našim... hříchóm“ = k odp. našich hříchů. — „ač“ = jestliže. Str. 22. „ti, ješto“ = ti, kteří. — „v něm, že“ = v něm [tím], že. — „právě mrtvi = zcela m. — „jako“ = takže. — „škody zstíhati" = náhrady škody se domáhati. — „i uběhnú v škody“ = vběhnou do škod. — „ač snad = jestliže s. — „projde" = se stane. Str. 23. „nebo více“ = n. spíše. — „podvrtel" = příčinu ke klopýtnutí. — „s té strany, jeli- kož“ = proto, že. — „milostí“ = láskou. — »prchlá a obvyklá soběvolnost“ == prchlivá a navyknutá svévolnost. — „pohaněníce“ = pohaněníčko. — „vkydena“ = vmetena. — „ani se jie hodno činí“ = a které se nepokládá za hodno. — „zamútí“ = zarmoutí. — „roz- trhá“ = rozčilí. — „všecko povrženo bude“ = celé se opovrženo bude cítit. Str. 24. „u příčiny“ = do okolností. — „ani žádají... ani vědí“ = ani nežádají ... ani ne- vědí. — „klopotáními a vylévaními neskrov- nými“ = chvátáním a projevy nemírnými.— „mátě“ = matka. 153
stvie“=léku. -„k odpuštění našim... hříchóm“ = k odp. našich hříchů. — „ač“ = jestliže. Str. 22. „ti, ješto“ = ti, kteří. — „v něm, že“ = v něm [tím], že. — „právě mrtvi = zcela m. — „jako“ = takže. — „škody zstíhati" = náhrady škody se domáhati. — „i uběhnú v škody“ = vběhnou do škod. — „ač snad = jestliže s. — „projde" = se stane. Str. 23. „nebo více“ = n. spíše. — „podvrtel" = příčinu ke klopýtnutí. — „s té strany, jeli- kož“ = proto, že. — „milostí“ = láskou. — »prchlá a obvyklá soběvolnost“ == prchlivá a navyknutá svévolnost. — „pohaněníce“ = pohaněníčko. — „vkydena“ = vmetena. — „ani se jie hodno činí“ = a které se nepokládá za hodno. — „zamútí“ = zarmoutí. — „roz- trhá“ = rozčilí. — „všecko povrženo bude“ = celé se opovrženo bude cítit. Str. 24. „u příčiny“ = do okolností. — „ani žádají... ani vědí“ = ani nežádají ... ani ne- vědí. — „klopotáními a vylévaními neskrov- nými“ = chvátáním a projevy nemírnými.— „mátě“ = matka. 153
Strana 154
Str. 25. „se váže“ = sebe ceně. — „zname- nitú“ = důležitou. — „dali“ = nebránili. — „vedli“ = [ji] prováděli. — „dvorným“ = elegantním. — „uběhli“ = vběhli. — „Te- manští“, podle Jerem. 49, 7, byli obyvatelé Temanu patrně pokládáni za obzvláště mou- dré. Str. 26. „k nohám apoštolským“ = k nohám apoštolů. — „mútí“ = rmoutí. — „i raduje se" = raduje se. Str. 27. „jenž jich“ = jichž. — „strana“ = částka. — „počili“ = vycítili. — „jeho ka- círstvím zkydali“ = na něj hodili výtku ka- cířství. — „útěžkóm“ = důchodům. — „pe- něžíce“ = zpeněžujíce. — „by nětco... byli = že o něco ... jsou. Str. 28. „napsujíce se“ = nahubujíce se. — „v základ... položiti“ = za z. p. — „Janu, ješto" = Janu, že. — „ani se ujemše pravdy i chodili" = že ujavše se pravdy chodili. — „a on se radoval“, vybočení ze souvislosti větné, v novém jaz. „a on“ vynech. — „váž- nosti“ = důležitosti. 154
Str. 25. „se váže“ = sebe ceně. — „zname- nitú“ = důležitou. — „dali“ = nebránili. — „vedli“ = [ji] prováděli. — „dvorným“ = elegantním. — „uběhli“ = vběhli. — „Te- manští“, podle Jerem. 49, 7, byli obyvatelé Temanu patrně pokládáni za obzvláště mou- dré. Str. 26. „k nohám apoštolským“ = k nohám apoštolů. — „mútí“ = rmoutí. — „i raduje se" = raduje se. Str. 27. „jenž jich“ = jichž. — „strana“ = částka. — „počili“ = vycítili. — „jeho ka- círstvím zkydali“ = na něj hodili výtku ka- cířství. — „útěžkóm“ = důchodům. — „pe- něžíce“ = zpeněžujíce. — „by nětco... byli = že o něco ... jsou. Str. 28. „napsujíce se“ = nahubujíce se. — „v základ... položiti“ = za z. p. — „Janu, ješto" = Janu, že. — „ani se ujemše pravdy i chodili" = že ujavše se pravdy chodili. — „a on se radoval“, vybočení ze souvislosti větné, v novém jaz. „a on“ vynech. — „váž- nosti“ = důležitosti. 154
Strana 155
— Str. 29. „Řečtvá pravda jest.“ Jan 17, 17. „prospěje“ = prospívati, růsti bude. — „v té — pravdě... zpraviti kroky nohám svým“ k tomu, aby člověk v té pr. zařídil kroky noh svých. — „jinak nemóž... leč“ = jinak ne- může, leda když. — „nevodila po sobě“ = n. za sebou. — „znikne" = unikne. Str. 30. „leč... leč... leč..“ = ať už...či... = či. — „projde“ = se stane. — „příčinami“ okolnostmi. — „lechkosti“ = lehkovážnosti. Str. 31. „lakomých“ = žádostivých, chti- vých. — „rozpuštěným“ = rozpustilým. — „u přestúpení“ = do př. — „co jim vypadne“, snad = co jim uteče, čeho se jim nedostane. — „takové selhání“ = taková s. — „než by“ = než kdyby. — „ano jeho“ = čeho. — „znamenité" = dûležité. — „duchovenstvie" = náboženství. Str. 32. „ustavil" = postavil.— „pokryté" = pokrytecké. — „opatřiti na světle“ = spatřiti na sv. — Str. 33. „tkna i pustí“ = dotkna pustí. „prozří, ano“ = prohlédne, že to. — „stíhá“ 155
— Str. 29. „Řečtvá pravda jest.“ Jan 17, 17. „prospěje“ = prospívati, růsti bude. — „v té — pravdě... zpraviti kroky nohám svým“ k tomu, aby člověk v té pr. zařídil kroky noh svých. — „jinak nemóž... leč“ = jinak ne- může, leda když. — „nevodila po sobě“ = n. za sebou. — „znikne" = unikne. Str. 30. „leč... leč... leč..“ = ať už...či... = či. — „projde“ = se stane. — „příčinami“ okolnostmi. — „lechkosti“ = lehkovážnosti. Str. 31. „lakomých“ = žádostivých, chti- vých. — „rozpuštěným“ = rozpustilým. — „u přestúpení“ = do př. — „co jim vypadne“, snad = co jim uteče, čeho se jim nedostane. — „takové selhání“ = taková s. — „než by“ = než kdyby. — „ano jeho“ = čeho. — „znamenité" = dûležité. — „duchovenstvie" = náboženství. Str. 32. „ustavil" = postavil.— „pokryté" = pokrytecké. — „opatřiti na světle“ = spatřiti na sv. — Str. 33. „tkna i pustí“ = dotkna pustí. „prozří, ano“ = prohlédne, že to. — „stíhá“ 155
Strana 156
" = pochopuje. — „takéž“ = právě tak. — „slíbí“ = zalíbí. — „co by... byla“ = co... jest. — „ted" = zde. — „a by to chozeni... nebylo“ = totiž že to chození... není. — právě“ = vskutku. Str. 34. „ješto k nim“ = ke kterým. Str. 35. „k tomuto rozumu jíti“ = míti ten smysl. — „odpíraje o novém př.“ = popíraje nové př. Str. 36. „rozpačiti“ = do pochybností uvésti. — — „jiný rozum“ = [ještě] jiný výklad. „ješto se dotýče“ = co se týká. Str. 37. Citát „Přikázaní nové... milovánie vespolek" je z Jan. 13, 34. 35. — „tento rozum“ = toto naučení. — „dlužni“ = po- vinni. Str. 38. Slova „Nižádnému... napoj jeho" jsou z Řím. 12, 17. 20. — „křivého“ = ne- spravedlivého. — „milost“ = lásku. Str. 39. „takúž“ = právě takovou. — „ne pomsty následoval“ = ne za pomstou šel. — „právě... nazvána“ = právem n. Str. 40. „protož, by lidé“ = protož, kdyby 156
" = pochopuje. — „takéž“ = právě tak. — „slíbí“ = zalíbí. — „co by... byla“ = co... jest. — „ted" = zde. — „a by to chozeni... nebylo“ = totiž že to chození... není. — právě“ = vskutku. Str. 34. „ješto k nim“ = ke kterým. Str. 35. „k tomuto rozumu jíti“ = míti ten smysl. — „odpíraje o novém př.“ = popíraje nové př. Str. 36. „rozpačiti“ = do pochybností uvésti. — — „jiný rozum“ = [ještě] jiný výklad. „ješto se dotýče“ = co se týká. Str. 37. Citát „Přikázaní nové... milovánie vespolek" je z Jan. 13, 34. 35. — „tento rozum“ = toto naučení. — „dlužni“ = po- vinni. Str. 38. Slova „Nižádnému... napoj jeho" jsou z Řím. 12, 17. 20. — „křivého“ = ne- spravedlivého. — „milost“ = lásku. Str. 39. „takúž“ = právě takovou. — „ne pomsty následoval“ = ne za pomstou šel. — „právě... nazvána“ = právem n. Str. 40. „protož, by lidé“ = protož, kdyby 156
Strana 157
lidé. — „ač by“ = i kdyby. — „nemoc“ = nedostatek. Str. 41. „nikamež“ = nikam. — „někak" = nějak. — „že by ji měli“ = že ji mají. — „nemóž... právě vjíti, že“ = nelze.. náležitě vejíti, poněvadž. — „své milosti“ = sebe- lásky. — „zniká bratra = utíká bratrovi. — „tiskne“ = tlačí. — „přilípá“ = lne. — „zdras- tí“ = zježí, rozhněvá. — „nedótčivá“ = ne- důtklivá. Str. 42. „leč by“ = leda když by. — „stavěl kroky té vóli obláští“ = zastavoval kroky té " zvláštní vůli, podle té zvl. vůle. — „požil“ = užil. — „ale... však = avšak. — „vždy se o ně urážejí“ = vždy se o ně, t. j. o bratry, uhozují. — „těskno“ = těsno. — „mrzkostí k bližním“ = ošklivostí k bl. Str. 43. „oblují“ = převalují. — „právě-li by... obcovali“ = zda správně... obcují. — „ro- haté ustaví“ = pyšnými udělá. — „ovšem“ = teprve. Str. 44. „by... se vyplnilo“ = že... se vyplní. — „zamyšleném“ = vymyšleném. — „láska 157
lidé. — „ač by“ = i kdyby. — „nemoc“ = nedostatek. Str. 41. „nikamež“ = nikam. — „někak" = nějak. — „že by ji měli“ = že ji mají. — „nemóž... právě vjíti, že“ = nelze.. náležitě vejíti, poněvadž. — „své milosti“ = sebe- lásky. — „zniká bratra = utíká bratrovi. — „tiskne“ = tlačí. — „přilípá“ = lne. — „zdras- tí“ = zježí, rozhněvá. — „nedótčivá“ = ne- důtklivá. Str. 42. „leč by“ = leda když by. — „stavěl kroky té vóli obláští“ = zastavoval kroky té " zvláštní vůli, podle té zvl. vůle. — „požil“ = užil. — „ale... však = avšak. — „vždy se o ně urážejí“ = vždy se o ně, t. j. o bratry, uhozují. — „těskno“ = těsno. — „mrzkostí k bližním“ = ošklivostí k bl. Str. 43. „oblují“ = převalují. — „právě-li by... obcovali“ = zda správně... obcují. — „ro- haté ustaví“ = pyšnými udělá. — „ovšem“ = teprve. Str. 44. „by... se vyplnilo“ = že... se vyplní. — „zamyšleném“ = vymyšleném. — „láska 157
Strana 158
božie a bližních“ = láska k Bohu a k bliž- ním. — „ovšem nic“ = naprosto nic [není]. Str. 45. „zakazují se“ = zavazují se. — „vše zpět kromě očí“ = vše opačně [dělají], když nejsou na očích. — „v čem stojí“ = v čem záleží. — „že on sám“ = protože on sám, t. j. Bůh. — „čitedlně“ = citelně. Str. 46. „tehdy móž“ = tedy může [člověk]. — „ač by“ = i kdyby. — „náboženstvie" = nábožnosti. — „velmě chuten nebyl“ = vel- mi chuť k tomu neměl. — „a tak" = a to tak. Str. 47. „skutečně“ = skutkem. — „zřie- zeně“ = řádným způsobem. — „v ošemě- tech“ = ošemetně. — „že by u vysokém náboženstvie mohla“ = že ve vys. nábož- nosti mohou. — „móž se činiti“ = může se vykonávati, t. j. láska k Bohu. Str. 48. „klade, a že“ = klade, totiž že. — „příčiny jiné“ = věci j. — „choditi slovo“ = choditi jest: slovo.— „nepohnutu" = ne- pohnutelnou. Str. 49. „nelál zase“ = n. vzájemně. Str. 50. Slova „nebo on jest život... rato- 158
božie a bližních“ = láska k Bohu a k bliž- ním. — „ovšem nic“ = naprosto nic [není]. Str. 45. „zakazují se“ = zavazují se. — „vše zpět kromě očí“ = vše opačně [dělají], když nejsou na očích. — „v čem stojí“ = v čem záleží. — „že on sám“ = protože on sám, t. j. Bůh. — „čitedlně“ = citelně. Str. 46. „tehdy móž“ = tedy může [člověk]. — „ač by“ = i kdyby. — „náboženstvie" = nábožnosti. — „velmě chuten nebyl“ = vel- mi chuť k tomu neměl. — „a tak" = a to tak. Str. 47. „skutečně“ = skutkem. — „zřie- zeně“ = řádným způsobem. — „v ošemě- tech“ = ošemetně. — „že by u vysokém náboženstvie mohla“ = že ve vys. nábož- nosti mohou. — „móž se činiti“ = může se vykonávati, t. j. láska k Bohu. Str. 48. „klade, a že“ = klade, totiž že. — „příčiny jiné“ = věci j. — „choditi slovo“ = choditi jest: slovo.— „nepohnutu" = ne- pohnutelnou. Str. 49. „nelál zase“ = n. vzájemně. Str. 50. Slova „nebo on jest život... rato- 158
Strana 159
lesti býti“ jsou ohlas Jan. 15, 5. 6. — „tuto pilnost" = zde snažnost. Str. 51. „ty mieti“ = ty míti třeba. — „kro- mě něho“ = stranou od něho. Str. 52. „k témuž rozumu“ = k témuž na- učení. — „tiem, zapierajíce toho, že by... přišiel“ = tím, že popírali to, že... přišel. Str. 53. „mnozí přijdú... by svedli“ je citát z Mat. 24, 5. 24. — „Takéž“ = Právě tak. — „za tím“ — pod tím. — „přivazuje... Kris- tovi“ = př.... ke Kristu. — „čitedlné“ = tě- lesnými smysly vnimatelné. — „obykal" = přivykal. Str. 54. „svá zamyšlenie“ = své výmysly. — „i zaléval" = zaléval. Str. 55. „z toho známo jest“ = z toho je viděti. — „v česiech“ = v časích. — Synáč- kové moji... nebyli sú z nás“ je citát z 1. Jan. 2, 18. Str. 56. „jeden Antikrist z mnohých“ = je- den A. [je jakoby složen] z mn. — „jedno- volně“ = jednou vůlí, jednomyslně. Str. 57. „by neměli“ = kdyby neměli. — 159
lesti býti“ jsou ohlas Jan. 15, 5. 6. — „tuto pilnost" = zde snažnost. Str. 51. „ty mieti“ = ty míti třeba. — „kro- mě něho“ = stranou od něho. Str. 52. „k témuž rozumu“ = k témuž na- učení. — „tiem, zapierajíce toho, že by... přišiel“ = tím, že popírali to, že... přišel. Str. 53. „mnozí přijdú... by svedli“ je citát z Mat. 24, 5. 24. — „Takéž“ = Právě tak. — „za tím“ — pod tím. — „přivazuje... Kris- tovi“ = př.... ke Kristu. — „čitedlné“ = tě- lesnými smysly vnimatelné. — „obykal" = přivykal. Str. 54. „svá zamyšlenie“ = své výmysly. — „i zaléval" = zaléval. Str. 55. „z toho známo jest“ = z toho je viděti. — „v česiech“ = v časích. — Synáč- kové moji... nebyli sú z nás“ je citát z 1. Jan. 2, 18. Str. 56. „jeden Antikrist z mnohých“ = je- den A. [je jakoby složen] z mn. — „jedno- volně“ = jednou vůlí, jednomyslně. Str. 57. „by neměli“ = kdyby neměli. — 159
Strana 160
„poštijí světských“ = poštvou lidi světské. — „to jim dójde" = to se jim stane skutkem. — „leč... leč“ = ať už... či. — „kaké“ = ně- jaké. — „vypravují“ = jmenují. — „Jakož s. Pavel“ = Tak s. P. — „člověk hřícha... v zázracích lživých". 2. Tes. 2, 3. 4. 10. 9. Str. 58. „šelmú... přemohla je.“ Zjev. 13, 1. 2. 4. (8.) 7. — „kurvu velikú... mučedlní- kóv Ježíšových“. Zjev. 17, 1. 5. 2. 6. — „roz- šířeně“ = široce, t. j. opojila. — „Babylon... duchu nečistého" Zjev. 18, 2. Str. 59. „najpodobnějí“ = nejpodobnější. „potlačil" = pošlapal. — „zštiepáno" = rozštípáno. — „aby z nich každá“ = tak aby z nich každá. — „hlavatí“ = vynikající, ve- doucí. — „duchovní na se moc jeho táhnúce = tím, že duchovní na sebe moc jeho táhnou. Str. 60. „oni" = jiní zase. — „nižší dobroty sobě osobujíce“ = tím, že si osobují n. d. — „ovšem vyprážněn“ = docela v. — „rozum pravý“ = pravý smysl. Str. 61. „Pak roty“ = Pak [jsou] roty. — „s připúzením“ = s donucováním. — „s ša- 160
„poštijí světských“ = poštvou lidi světské. — „to jim dójde" = to se jim stane skutkem. — „leč... leč“ = ať už... či. — „kaké“ = ně- jaké. — „vypravují“ = jmenují. — „Jakož s. Pavel“ = Tak s. P. — „člověk hřícha... v zázracích lživých". 2. Tes. 2, 3. 4. 10. 9. Str. 58. „šelmú... přemohla je.“ Zjev. 13, 1. 2. 4. (8.) 7. — „kurvu velikú... mučedlní- kóv Ježíšových“. Zjev. 17, 1. 5. 2. 6. — „roz- šířeně“ = široce, t. j. opojila. — „Babylon... duchu nečistého" Zjev. 18, 2. Str. 59. „najpodobnějí“ = nejpodobnější. „potlačil" = pošlapal. — „zštiepáno" = rozštípáno. — „aby z nich každá“ = tak aby z nich každá. — „hlavatí“ = vynikající, ve- doucí. — „duchovní na se moc jeho táhnúce = tím, že duchovní na sebe moc jeho táhnou. Str. 60. „oni" = jiní zase. — „nižší dobroty sobě osobujíce“ = tím, že si osobují n. d. — „ovšem vyprážněn“ = docela v. — „rozum pravý“ = pravý smysl. Str. 61. „Pak roty“ = Pak [jsou] roty. — „s připúzením“ = s donucováním. — „s ša- 160
Strana 161
cuňky“ = s platy. — „dráními“ = odírá- ními. Str. 62. „slúl“ = byl jmenován. — „Kristóv nepřítel byl těm rotám“ = se zdál těm rotám Kristovým nepřítelem. Str. 63. „těžkost a nerozum“ = t. a ne- snadné porozumění, poznání. " Str. 64. „a duch“ = duch. — „ješto oni" = kdežto oni. — „z nájma" = za plat. — „přichýliti“ = přichýlí-li se. Str. 65. „ano již“ = když již. — „o ně“ = o něm. — „v takém rozumu nepovolí Anti- kristovi, že by tak měl projíti“ = neuzná, že by se Antikrist měl v takovém smyslu proje- viti. — „rozumu“ = výkladu. — „bají“ = povídají. — „že by měl“ = že má. — „že by.. odvodil“ = že bude odváděti. Str. 66. „aby je... spálil“ = že je, t. j. ta- kové lidi, spálí. — „ani by ... mohla“ = ani by nemohla. — „pudil“ = nutil. Str. 67. „ani“ = a oni, hle. — „změtení = zmatení. — „dosál“ = dosáhl. — „jazy- kóv“ = národů. " 161
cuňky“ = s platy. — „dráními“ = odírá- ními. Str. 62. „slúl“ = byl jmenován. — „Kristóv nepřítel byl těm rotám“ = se zdál těm rotám Kristovým nepřítelem. Str. 63. „těžkost a nerozum“ = t. a ne- snadné porozumění, poznání. " Str. 64. „a duch“ = duch. — „ješto oni" = kdežto oni. — „z nájma" = za plat. — „přichýliti“ = přichýlí-li se. Str. 65. „ano již“ = když již. — „o ně“ = o něm. — „v takém rozumu nepovolí Anti- kristovi, že by tak měl projíti“ = neuzná, že by se Antikrist měl v takovém smyslu proje- viti. — „rozumu“ = výkladu. — „bají“ = povídají. — „že by měl“ = že má. — „že by.. odvodil“ = že bude odváděti. Str. 66. „aby je... spálil“ = že je, t. j. ta- kové lidi, spálí. — „ani by ... mohla“ = ani by nemohla. — „pudil“ = nutil. Str. 67. „ani“ = a oni, hle. — „změtení = zmatení. — „dosál“ = dosáhl. — „jazy- kóv“ = národů. " 161
Strana 162
Str. 68. „napojil je svého duchu“ = n. je svým duchem. — „Aže“, zde = Aponěvadž. — „tieži" = se táži. Str. 69. „nikdíž“ = nikde. — „znáti po tom... ktož“ = znáti podle toho... když někdo. — „ktož die: Pán Ježíš“, ohlas 1. Kor. 12, 3. Str. 70. „na to jde“ = má tento smysl. — = „leč“ = leda když. — „ještoť jeho“ jehož. Str. 71. „vtipy velikými“ = důvtipem ve- likým. — „ješto jest ji zvýšil“ = kterou vy- výšil. — „ale ještě“ = tedy ještě. Str. 72. „rosuté“ = rozsypané. — „poží- vati" = užívati. Str. 73. o líném sluhovi podle Mat. 25, 18—26. — „té výmluvy nepožil“ = z té výmluvy neměl užitku. — „od konání“ = od dokonání. — „rozum“ = naučení. — „slí- biti" = zalíbiti. Str. 74. „ano... o té práci“ = o které práci. — „dostúpíce, i trvati" = na plno stoupnou- ce, máme trvati. 162
Str. 68. „napojil je svého duchu“ = n. je svým duchem. — „Aže“, zde = Aponěvadž. — „tieži" = se táži. Str. 69. „nikdíž“ = nikde. — „znáti po tom... ktož“ = znáti podle toho... když někdo. — „ktož die: Pán Ježíš“, ohlas 1. Kor. 12, 3. Str. 70. „na to jde“ = má tento smysl. — = „leč“ = leda když. — „ještoť jeho“ jehož. Str. 71. „vtipy velikými“ = důvtipem ve- likým. — „ješto jest ji zvýšil“ = kterou vy- výšil. — „ale ještě“ = tedy ještě. Str. 72. „rosuté“ = rozsypané. — „poží- vati" = užívati. Str. 73. o líném sluhovi podle Mat. 25, 18—26. — „té výmluvy nepožil“ = z té výmluvy neměl užitku. — „od konání“ = od dokonání. — „rozum“ = naučení. — „slí- biti" = zalíbiti. Str. 74. „ano... o té práci“ = o které práci. — „dostúpíce, i trvati" = na plno stoupnou- ce, máme trvati. 162
Strana 163
Str. 75. „položiv, i odvalil" = položiv, od- valil. — „patříce k množství“ = hledíme-li k lidu. Str. 76. „slova života“, ohlas Jan. 6, 68. — „nezbedná“ = neklidná. — „nepohnutě“ = nepohnutelně. — Slova „Člověk múdrý... uvěřen“ jsou citát se Sir. 33, 3, slova „ktož hledá... pohorší" citát ze Sir. 32, 19 (v bibli Kralické Sir. 32, 16). Str. 77. Slova „kámen uražení a skála po- horšení“ jsou ohlas 1. Petr. 2, 8. — „Já sem cesta... skrze mě“ Jan. 14, 6. — Slova „Za- jisté... Pán Bóh“ jsou citát ze Skutk. 3, 22. 23. a 5. Mojž. 18, 15. 18. 19. Str. 78. „Tot jest... poslúchajte“ Mat. 17,5. Str. 79. Zmínka o ovcích je ohlas Jan. 10, 3.4, o bráně a cestě ohlas Mat. 7, 14. — „pla- huje" = plahočí. — „A netoliko... v jed- notě“ Jan. 17, 20. 21. Str. 80. Výklad o jednotě údů je podle 1. Kor. 12, 12. 26. — Rčení „jedno srdce a jedna duše“ má autor ze Skutk. 4, 32. — „nazývali sú je tělo Kristovo", viz 1. Kor. 12, 27. 163
Str. 75. „položiv, i odvalil" = položiv, od- valil. — „patříce k množství“ = hledíme-li k lidu. Str. 76. „slova života“, ohlas Jan. 6, 68. — „nezbedná“ = neklidná. — „nepohnutě“ = nepohnutelně. — Slova „Člověk múdrý... uvěřen“ jsou citát se Sir. 33, 3, slova „ktož hledá... pohorší" citát ze Sir. 32, 19 (v bibli Kralické Sir. 32, 16). Str. 77. Slova „kámen uražení a skála po- horšení“ jsou ohlas 1. Petr. 2, 8. — „Já sem cesta... skrze mě“ Jan. 14, 6. — Slova „Za- jisté... Pán Bóh“ jsou citát ze Skutk. 3, 22. 23. a 5. Mojž. 18, 15. 18. 19. Str. 78. „Tot jest... poslúchajte“ Mat. 17,5. Str. 79. Zmínka o ovcích je ohlas Jan. 10, 3.4, o bráně a cestě ohlas Mat. 7, 14. — „pla- huje" = plahočí. — „A netoliko... v jed- notě“ Jan. 17, 20. 21. Str. 80. Výklad o jednotě údů je podle 1. Kor. 12, 12. 26. — Rčení „jedno srdce a jedna duše“ má autor ze Skutk. 4, 32. — „nazývali sú je tělo Kristovo", viz 1. Kor. 12, 27. 163
Strana 164
Str. 81. „věrní“ = věřící. — „otejma“ = když budou odňata. Str. 82. „odejmúce" = odejme-li se. — „nikakéž" = nijak. — „jakož" = jakožto. — Slova „A ktož nemají... mieti budú“ jsou dílem z Řím. 8, 9, dílem podle Řím. 8, 4, dílem z Řím. 8, 8, dílem podle 1. Kor. 15, 50. Str. 83. „kteří koli Kristovi sú... s žádostmi Gal. 5, 24. — „[byl“ = kdyby. — „vypadá" se vytrácí. — „ožive" = ožije. — „učinil" = neučinil. — „odporami" = námitkami. Str. 84. „jedná“, = dělá. — „i zákony“ = zákony. — „roty pikhartské“ = skupiny roz- umářských blouznivců, kteří mimo jiné ze- jména uctívání svátosti oltářní pokládali za modloslužbu (o tom nejnověji F. M. Bartoš, Husitství a cizina, str. 189 násl.). Str. 85. Slovy „cérkev svatú trérohú... plnili míří Chelčický na středověký názor, podle něhož křesťanskou společnost tvoří tři sta- vové: kněžský, šlechtický a dělný, každý se svými zvláštními úkoly. — „o němž“ = o něm, o tom. — Slova „Vyjděte... láska boží 164
Str. 81. „věrní“ = věřící. — „otejma“ = když budou odňata. Str. 82. „odejmúce" = odejme-li se. — „nikakéž" = nijak. — „jakož" = jakožto. — Slova „A ktož nemají... mieti budú“ jsou dílem z Řím. 8, 9, dílem podle Řím. 8, 4, dílem z Řím. 8, 8, dílem podle 1. Kor. 15, 50. Str. 83. „kteří koli Kristovi sú... s žádostmi Gal. 5, 24. — „[byl“ = kdyby. — „vypadá" se vytrácí. — „ožive" = ožije. — „učinil" = neučinil. — „odporami" = námitkami. Str. 84. „jedná“, = dělá. — „i zákony“ = zákony. — „roty pikhartské“ = skupiny roz- umářských blouznivců, kteří mimo jiné ze- jména uctívání svátosti oltářní pokládali za modloslužbu (o tom nejnověji F. M. Bartoš, Husitství a cizina, str. 189 násl.). Str. 85. Slovy „cérkev svatú trérohú... plnili míří Chelčický na středověký názor, podle něhož křesťanskou společnost tvoří tři sta- vové: kněžský, šlechtický a dělný, každý se svými zvláštními úkoly. — „o němž“ = o něm, o tom. — Slova „Vyjděte... láska boží 164
Strana 165
v něm“ jsou dílem ohlas Jan. 7, 3. 4, dílem citát z Jan. 7, 7, dílem vlastní řeč Chelčické- ho, dílem citát z 1. Jan. 2, 15. Str. 86. „obmýšleje úředníky hodné“ = staraje se o vhodné úř. — „oni s mečem“ — ti s m. — „Každý... jich poslúchá“ 1. Jan. 4, 3. 4. 5. Str. 87. „přimieří“ — přizpůsobuje. — „cí- lích“ = mezích. — „vytas se“ = vystup. — „an... slúží“ = když on... slouží. Str. 88. „byť proč“ = že by pro něco. — „tresktáni“ = káráni. — „nevýmluvnú“ = nevýslovnou. — „zpokojil“ = uspokojil. — novým ďábelstvím. „nové ďábelství“ = Str. 89. Myšlenky, jež zde Chelčický uvádí z jednání koncilu basilejského, jsou skoro doslovný citát z řeči, kterou člen řečeného koncilu, pařížský profesor Jiljí Carlier pro- nesl proti českému poslu Mikuláši Biskupcovi 13. února 1433 (Mansi, Acta concil. XXIX, 875). — „a že není jednostajné“ = a poně- vadž není stejné. — „podobné“ = vhodné. „množstvím“ = lidem. — 165
v něm“ jsou dílem ohlas Jan. 7, 3. 4, dílem citát z Jan. 7, 7, dílem vlastní řeč Chelčické- ho, dílem citát z 1. Jan. 2, 15. Str. 86. „obmýšleje úředníky hodné“ = staraje se o vhodné úř. — „oni s mečem“ — ti s m. — „Každý... jich poslúchá“ 1. Jan. 4, 3. 4. 5. Str. 87. „přimieří“ — přizpůsobuje. — „cí- lích“ = mezích. — „vytas se“ = vystup. — „an... slúží“ = když on... slouží. Str. 88. „byť proč“ = že by pro něco. — „tresktáni“ = káráni. — „nevýmluvnú“ = nevýslovnou. — „zpokojil“ = uspokojil. — novým ďábelstvím. „nové ďábelství“ = Str. 89. Myšlenky, jež zde Chelčický uvádí z jednání koncilu basilejského, jsou skoro doslovný citát z řeči, kterou člen řečeného koncilu, pařížský profesor Jiljí Carlier pro- nesl proti českému poslu Mikuláši Biskupcovi 13. února 1433 (Mansi, Acta concil. XXIX, 875). — „a že není jednostajné“ = a poně- vadž není stejné. — „podobné“ = vhodné. „množstvím“ = lidem. — 165
Strana 166
Str. 90. „výpis“ = dekret. — „podolky okasuje“ = dolní část roucha (zdobenou tře- pením) vyhrnuje, (aby bylo vidět její krásu). Str. 91. „tehdy" = tedy. — „státi" = exis- tovati. — „víra z slyšení...zákona Kristova" Řím. 10, 17. — „odejmúce“ = odejme-li se. — „položiti" = položí-li se. Str. 92. „at by“ = aby. Str. 93. „čtení“ = evangelia. — „ktož u- věří... zatracen bude“ Mark. 16,16. — „usta- vovati" = ustanovovati. Str. 95. „obmýšleti... zmatky“ = starati se... o zmatky. — „milost tělesného života" = lásku k těl. životu. Str. 96. „proč by“ = proč bys. — „šiel by = nešel bys. — „Antikristova, ješto" = An- tikrista, jenž. — „Kteráž koli duše... vyvrže- na bude“ Skutk. 3, 23. — „Ktož věří... na něm“ Jan 3, 36. Str. 97. „neroďte... přijíti“ = nepřijměte. — Slova „Aj, předpovědělt... zahanbeni ne- byli“ přidal Chelčický podle 1. Jan. 2, 28.— „ješto“ = který. 166
Str. 90. „výpis“ = dekret. — „podolky okasuje“ = dolní část roucha (zdobenou tře- pením) vyhrnuje, (aby bylo vidět její krásu). Str. 91. „tehdy" = tedy. — „státi" = exis- tovati. — „víra z slyšení...zákona Kristova" Řím. 10, 17. — „odejmúce“ = odejme-li se. — „položiti" = položí-li se. Str. 92. „at by“ = aby. Str. 93. „čtení“ = evangelia. — „ktož u- věří... zatracen bude“ Mark. 16,16. — „usta- vovati" = ustanovovati. Str. 95. „obmýšleti... zmatky“ = starati se... o zmatky. — „milost tělesného života" = lásku k těl. životu. Str. 96. „proč by“ = proč bys. — „šiel by = nešel bys. — „Antikristova, ješto" = An- tikrista, jenž. — „Kteráž koli duše... vyvrže- na bude“ Skutk. 3, 23. — „Ktož věří... na něm“ Jan 3, 36. Str. 97. „neroďte... přijíti“ = nepřijměte. — Slova „Aj, předpovědělt... zahanbeni ne- byli“ přidal Chelčický podle 1. Jan. 2, 28.— „ješto“ = který. 166
Strana 167
Str. 98. „a, že jim" = a podle toho, že jim. „ješto jest již" = kdy jest již. — „uvezla" = měli co utáhnout. — Str. 99. „by... rozuměl... miloval“ = že... rozumí... miluje. — „smysly“ = výklady. — „an skrze [něj“ = kdežto on skrze ně. — „opatře" = spatře [to]. — „nadali" = fun- dovali. — „an" = kdežto on. — „tiem, bez Boha jej ustaviv" = tím, že b. B. jej zalo- žil. — „svět umí“, t. j. ten apoštol umí svět (4. pád). — „konšely sadě“ = k. ustanovuje. Str. 100. „ještoť nám nehyzdí jeho“ = jejž nám nahanějí. — „vleče nás z něho“, před tím něco schází, asi: Antikrist vchází do na- šeho domu, ba vleče nás z něho. — „ano je- mu“ = když mu. Str. 101. „lapka" = lupič. — Slova „a než Kopidlanský, ješto ruce seká“, (přidaná opi- sovačem rukopisu) vztahují se na Jiřího Ko- pidlanského, zemana, který mstil svého bra- tra Jana, sťatého r. 1506, rozličnými násil- nostmi a mimo jiné dne 14. června r. 1508 osekal dva měšťany novoměstské, vracející — 167
Str. 98. „a, že jim" = a podle toho, že jim. „ješto jest již" = kdy jest již. — „uvezla" = měli co utáhnout. — Str. 99. „by... rozuměl... miloval“ = že... rozumí... miluje. — „smysly“ = výklady. — „an skrze [něj“ = kdežto on skrze ně. — „opatře" = spatře [to]. — „nadali" = fun- dovali. — „an" = kdežto on. — „tiem, bez Boha jej ustaviv" = tím, že b. B. jej zalo- žil. — „svět umí“, t. j. ten apoštol umí svět (4. pád). — „konšely sadě“ = k. ustanovuje. Str. 100. „ještoť nám nehyzdí jeho“ = jejž nám nahanějí. — „vleče nás z něho“, před tím něco schází, asi: Antikrist vchází do na- šeho domu, ba vleče nás z něho. — „ano je- mu“ = když mu. Str. 101. „lapka" = lupič. — Slova „a než Kopidlanský, ješto ruce seká“, (přidaná opi- sovačem rukopisu) vztahují se na Jiřího Ko- pidlanského, zemana, který mstil svého bra- tra Jana, sťatého r. 1506, rozličnými násil- nostmi a mimo jiné dne 14. června r. 1508 osekal dva měšťany novoměstské, vracející — 167
Strana 168
se z Boleslavě z trhu, zutínav jim dílem ruce, dílem nohy (Tomek, Dějepis města Prahy X, str. 247). — „dlužen" = povinen. — „pu- zenie“ = nucení. Str. 106. „ovšem dal" = docela dal. — „v nerozom“ = v nepochopení. — „o opu- štění“ = o věc opuštěnou. — „ale že“ = ale. — „ač je jest haňba" = ač jim jest hanba. — „ujíti“ = ujmouti. — „tuto na čtení..., ješ- to" = v tom na evangeliu..., že. Str. 107. „sedú“ = posadí se. — „Na sto- lici... zachovajte a čiňte“ Mat. 23, 2. 3. — „rozom“ = výklad. — „ustavovati" = usta- novovati. — „že by.. zavázal“ = že zavázal. Str. 108. „ani budú právi" = ani nebudou míti pravdu. — „by... zavázal“ = že by... byl zavázal. — „aniž co zlého by vymienil“ = a že by byl nic zlého nevymínil. — „po- žíval“ = užíval. Str. 109. „učiníš, což koli... věděl a činil“, podle 5. Mojž. 24, 8. — „cíl“ = mez, ome- zení. Str. 110. „a ty, synu člověka... do pekla“ 168
se z Boleslavě z trhu, zutínav jim dílem ruce, dílem nohy (Tomek, Dějepis města Prahy X, str. 247). — „dlužen" = povinen. — „pu- zenie“ = nucení. Str. 106. „ovšem dal" = docela dal. — „v nerozom“ = v nepochopení. — „o opu- štění“ = o věc opuštěnou. — „ale že“ = ale. — „ač je jest haňba" = ač jim jest hanba. — „ujíti“ = ujmouti. — „tuto na čtení..., ješ- to" = v tom na evangeliu..., že. Str. 107. „sedú“ = posadí se. — „Na sto- lici... zachovajte a čiňte“ Mat. 23, 2. 3. — „rozom“ = výklad. — „ustavovati" = usta- novovati. — „že by.. zavázal“ = že zavázal. Str. 108. „ani budú právi" = ani nebudou míti pravdu. — „by... zavázal“ = že by... byl zavázal. — „aniž co zlého by vymienil“ = a že by byl nic zlého nevymínil. — „po- žíval“ = užíval. Str. 109. „učiníš, což koli... věděl a činil“, podle 5. Mojž. 24, 8. — „cíl“ = mez, ome- zení. Str. 110. „a ty, synu člověka... do pekla“ 168
Strana 169
Ezech. 3, 17. 18. — „k nemilostivému“ k bezbožnému. — „potřebovati“ = žádati. „znamenitě“ = zřetelně. Str. I1I. „nepřidáš... přikazuji vám“ 5. Mojž. 4, 2. — „neukazují, by ... měli“ = n., že by ... měli. — „ať by“ = aby. — Str. 112. „než o těch“ = avšak o těch. „jiné příčiny“ = jiné okolnosti. — „jesti šel u věcech hrubých“ = prováděl se ve věcech hr. — „každé“, totiž přikázání. — „o jiných věcech“ = stran j. věcí. Str. 113. „vypraviti“ = pověděti. — „v mi- lování božiem“ = v m. Boha. Str. 114. „vleče“ = vyvozuje. — „právě“ = náležitě. — „cizožiti“ = falešně vyklá- dati Písma. Str. 115. „opláceti“ = platiti. — „jich smys- lem“ = podle jejich rozumu. — „skutek mě- la“ = skutkem se prováděla. Str. 116. „mnoho smyslóv“ = mn. výkla- dů. — „nevidíme, by“ = n., že by byli. Str. 117. „pilně... lezete“, podle Mat. 7, 15. „ješto nevědie“ = kteří n. — Slova „že = 169
Ezech. 3, 17. 18. — „k nemilostivému“ k bezbožnému. — „potřebovati“ = žádati. „znamenitě“ = zřetelně. Str. I1I. „nepřidáš... přikazuji vám“ 5. Mojž. 4, 2. — „neukazují, by ... měli“ = n., že by ... měli. — „ať by“ = aby. — Str. 112. „než o těch“ = avšak o těch. „jiné příčiny“ = jiné okolnosti. — „jesti šel u věcech hrubých“ = prováděl se ve věcech hr. — „každé“, totiž přikázání. — „o jiných věcech“ = stran j. věcí. Str. 113. „vypraviti“ = pověděti. — „v mi- lování božiem“ = v m. Boha. Str. 114. „vleče“ = vyvozuje. — „právě“ = náležitě. — „cizožiti“ = falešně vyklá- dati Písma. Str. 115. „opláceti“ = platiti. — „jich smys- lem“ = podle jejich rozumu. — „skutek mě- la“ = skutkem se prováděla. Str. 116. „mnoho smyslóv“ = mn. výkla- dů. — „nevidíme, by“ = n., že by byli. Str. 117. „pilně... lezete“, podle Mat. 7, 15. „ješto nevědie“ = kteří n. — Slova „že = 169
Strana 170
sú nevešli... aby vehnal“ jsou sestavena po- dle Jan. 10, 1. 10. Str. 118. „neroďte... věřiti“ = nevěřte. — „neroďte... z Boha“ 1. Jan. 4, 1.— „se daleko nedostane" = se d. n., totiž lidem, lidé zdaleka neuslyší. — „založ“ = nastav. Str. 119. „skrze něn“ = s. něj. — „tráviti" = otravovati. — „neukážít..., by“ = n., že by byl. — „aby... dal“ = že by byl dal. — „Protož nesmiem... pohanóv“ Řím. 15, 18. — „nesmiem" = neosměluji se. Str. 120. „jdúce... přikázal“ Mat. 28, 19. 20. — „jednati“ = dělati. — „jiná“ = jiná jest. — „by neorali" = kdyby neorali. Str. 121. „než by“ = než kdyby. — „k zprá- vám křesťanským“ = k spravování křesťa- nů. — „rozom“ = výklad. — „Protiva“ = Víklef, místo citované je ze spisu De civili dominio (vyd. R. Poole ve Wyclif's Latin works, II. sv., Wyclif Society v Londýně, 1885), kap. 44, str. 394-396. — „svědom“ = vědomý, znalý. — „zpraviti“ = zříditi, diri- gere. — „najprvé, že" = n., poněvadž. 170
sú nevešli... aby vehnal“ jsou sestavena po- dle Jan. 10, 1. 10. Str. 118. „neroďte... věřiti“ = nevěřte. — „neroďte... z Boha“ 1. Jan. 4, 1.— „se daleko nedostane" = se d. n., totiž lidem, lidé zdaleka neuslyší. — „založ“ = nastav. Str. 119. „skrze něn“ = s. něj. — „tráviti" = otravovati. — „neukážít..., by“ = n., že by byl. — „aby... dal“ = že by byl dal. — „Protož nesmiem... pohanóv“ Řím. 15, 18. — „nesmiem" = neosměluji se. Str. 120. „jdúce... přikázal“ Mat. 28, 19. 20. — „jednati“ = dělati. — „jiná“ = jiná jest. — „by neorali" = kdyby neorali. Str. 121. „než by“ = než kdyby. — „k zprá- vám křesťanským“ = k spravování křesťa- nů. — „rozom“ = výklad. — „Protiva“ = Víklef, místo citované je ze spisu De civili dominio (vyd. R. Poole ve Wyclif's Latin works, II. sv., Wyclif Society v Londýně, 1885), kap. 44, str. 394-396. — „svědom“ = vědomý, znalý. — „zpraviti“ = zříditi, diri- gere. — „najprvé, že" = n., poněvadž. 170
Strana 171
Str. 122. „večas“ = nyní, nunc. — „od- porností“ = vzdorem. Str. 123. „nepochybně“ = s jistotou. Str. 125. „rozomné" = srozumitelné, pa- trné. — „dobře stáli“ = byli v dobrém stavu. Str. 126. „Pójčuje se“ = připouští, uznává se. — „obyčej kostelní“ = zvyk církevní.— „všecko“ = vesměs. — „ustavený“ = u- stanovený. — „urodichu" = urodili. " Str. 127. „světí“ = svatí. — „naspořili jich“ = rozhojnili je. — „hodiny“ = hodinky (modlitby). — „zjevně za čtenie“ = z evan- gelia (v kterém prý byl zavřín, implicite ob- sažen) zaveden zjevně, explicite. Str. 128. „vlastnie zákonu božiemu“ = vlastními syny zákona božího. — „kořenně = svými kořeny. — „hlavatí“ = vynikající, na předních místech postavení. — „vystú- pili“, t. j. ti zákonové lidští. — „tehdy“ = tedy. — „sobě vlastní“ = blízce spřízněni. Str. 129. „ale tu všudy“ = aspoň tam všu- de. — „přieliš slavně“ = nadmíru slavně. Str. 130. „to... opatriti" = na to... se po- 171
Str. 122. „večas“ = nyní, nunc. — „od- porností“ = vzdorem. Str. 123. „nepochybně“ = s jistotou. Str. 125. „rozomné" = srozumitelné, pa- trné. — „dobře stáli“ = byli v dobrém stavu. Str. 126. „Pójčuje se“ = připouští, uznává se. — „obyčej kostelní“ = zvyk církevní.— „všecko“ = vesměs. — „ustavený“ = u- stanovený. — „urodichu" = urodili. " Str. 127. „světí“ = svatí. — „naspořili jich“ = rozhojnili je. — „hodiny“ = hodinky (modlitby). — „zjevně za čtenie“ = z evan- gelia (v kterém prý byl zavřín, implicite ob- sažen) zaveden zjevně, explicite. Str. 128. „vlastnie zákonu božiemu“ = vlastními syny zákona božího. — „kořenně = svými kořeny. — „hlavatí“ = vynikající, na předních místech postavení. — „vystú- pili“, t. j. ti zákonové lidští. — „tehdy“ = tedy. — „sobě vlastní“ = blízce spřízněni. Str. 129. „ale tu všudy“ = aspoň tam všu- de. — „přieliš slavně“ = nadmíru slavně. Str. 130. „to... opatriti" = na to... se po- 171
Strana 172
dívat. — „čeho... dovodie“ = co.. dokazují. „i chtie“ = chtí. — „uspili“ = uspali. — „některý rozum“ = nějaké naučení. Str. 131. „valchují“ = přemílají. — „ko- nečně“ = původně. — „ješto takých skut- kóv“ = jakých. — „tiem se zná“ = z toho je viděti. Str. 132. „povoliti“ = po vůli býti. — „a že sem řekl“ = a řekl jsem. — „a že skutko- vé“ = a skutkové. Str. 133. „plzkých“ = kluzkých. — „zbo- žie“ = majetku. — „jdú" = se dějí. — „ni- c kakéž“ = nikterak. — „leč se kto nahodí" = leda když se někdo nahodí. — „ješto by se odvážil světa“ = kdo by dal v sázku svět. Str. 134. „zpět jinak o zákoniech mistrov- ských“ = zcela opačně je to se zákony mi- strů. — „obykánie tělestná“ = zvyky tělesné. — „za obyčej" = podle pravidla. — „pra- cují“ = se namáhají. Str. 135. „na oko" = viditelně. — „čite- dlné“ = smysly tělesnými vnimatelné. — 172
dívat. — „čeho... dovodie“ = co.. dokazují. „i chtie“ = chtí. — „uspili“ = uspali. — „některý rozum“ = nějaké naučení. Str. 131. „valchují“ = přemílají. — „ko- nečně“ = původně. — „ješto takých skut- kóv“ = jakých. — „tiem se zná“ = z toho je viděti. Str. 132. „povoliti“ = po vůli býti. — „a že sem řekl“ = a řekl jsem. — „a že skutko- vé“ = a skutkové. Str. 133. „plzkých“ = kluzkých. — „zbo- žie“ = majetku. — „jdú" = se dějí. — „ni- c kakéž“ = nikterak. — „leč se kto nahodí" = leda když se někdo nahodí. — „ješto by se odvážil světa“ = kdo by dal v sázku svět. Str. 134. „zpět jinak o zákoniech mistrov- ských“ = zcela opačně je to se zákony mi- strů. — „obykánie tělestná“ = zvyky tělesné. — „za obyčej" = podle pravidla. — „pra- cují“ = se namáhají. Str. 135. „na oko" = viditelně. — „čite- dlné“ = smysly tělesnými vnimatelné. — 172
Strana 173
„ješto je“ — jež. — „vážnosti zákonóv" = v. k zákonům. Str. 136. „pudí“ = donucuje. — „polech- čili" = usnadnili. — „rozom" = srozumitel- né. — „známo bylo“ = stalo se jasným. — „rufiáni“ = kurevníci. — „byť měli kteraký = kdyby měli nějaký. — „se... zbýti“ = se... porovnati. — „lechké“ = nezávažná věc. Str. 137. „projíti“ = žíti. — „duchoven- stvie“ = náboženství. — „požívají“ = uží- vají. — „čtenie" = evangelium. — „usta- vili, aby toliko čtenie i jiná Písma zpievali = ustanovili, aby evangelium i j. P. toliko zpívali. Str. 138. „pochotnými“ = lahodnými. — „vážili“ = si vážili. — „upřiemo“ = přímo, přímou cestou. — „nu oni s ním“ = nuž o. s ním, uvrhnou ho. — „jiného čtenie nemá i jiná Písma..., jediné“ = evangelium ani jiná " Písma nemají nic jiného..., jen. — „huhlání = skučení, vytí. — „běží“ = se děje. — „lid mój... nečinie jich" Ezech. 33, 31. 32. Str. 139. „prolamovanými“ = zpívanými 173
„ješto je“ — jež. — „vážnosti zákonóv" = v. k zákonům. Str. 136. „pudí“ = donucuje. — „polech- čili" = usnadnili. — „rozom" = srozumitel- né. — „známo bylo“ = stalo se jasným. — „rufiáni“ = kurevníci. — „byť měli kteraký = kdyby měli nějaký. — „se... zbýti“ = se... porovnati. — „lechké“ = nezávažná věc. Str. 137. „projíti“ = žíti. — „duchoven- stvie“ = náboženství. — „požívají“ = uží- vají. — „čtenie" = evangelium. — „usta- vili, aby toliko čtenie i jiná Písma zpievali = ustanovili, aby evangelium i j. P. toliko zpívali. Str. 138. „pochotnými“ = lahodnými. — „vážili“ = si vážili. — „upřiemo“ = přímo, přímou cestou. — „nu oni s ním“ = nuž o. s ním, uvrhnou ho. — „jiného čtenie nemá i jiná Písma..., jediné“ = evangelium ani jiná " Písma nemají nic jiného..., jen. — „huhlání = skučení, vytí. — „běží“ = se děje. — „lid mój... nečinie jich" Ezech. 33, 31. 32. Str. 139. „prolamovanými“ = zpívanými 173
Strana 174
několika hlasy. — „ani... slúžie“ = když... sl. — „by jim záhubie“ = že, kdyby jim ze záňadří. — „vsuli“ = vsypali. — „ustavili sú“ = postavili. — „suché dni“ = postní dni. — „ani nastavěli“ = když oni n. Str. 140. „tak se domnievají toliko služby božie činiece" = tak se d. t. sl. b. činiti. „dobře státi“ = d. býti. — „ješto by“ = jenž by. — „mnohým bludóm“ = k mn. bl. — „ješto milosti“ = kteří lásky. — „smysla, ješto“ = rozumu, kterým. Str. 141. „bludóv je... nakydají“ = bludů do nich naházejí, bludy je nacpou. — „a vždy ... stojiec“ = vždy ... stojíce. — „a druhé“ = druhé. Str. 142. „dobře sú nezjednalá“ = nejsou dobře uspořádána. — „Tělo mé... já v něm“ Jan 6, 55. 56. — „bezděky“ = nedobrovol- ně. — „též hřiešníky“ = tytéž hříšníky. Str. 143. „k šturmóm“ = k válečným ú- tokům. — „s desieti... kop" = za deset kop grošů. — „pravé, by byli zavřieni“ = prav- da, že jsou zavřeny. 174
několika hlasy. — „ani... slúžie“ = když... sl. — „by jim záhubie“ = že, kdyby jim ze záňadří. — „vsuli“ = vsypali. — „ustavili sú“ = postavili. — „suché dni“ = postní dni. — „ani nastavěli“ = když oni n. Str. 140. „tak se domnievají toliko služby božie činiece" = tak se d. t. sl. b. činiti. „dobře státi“ = d. býti. — „ješto by“ = jenž by. — „mnohým bludóm“ = k mn. bl. — „ješto milosti“ = kteří lásky. — „smysla, ješto“ = rozumu, kterým. Str. 141. „bludóv je... nakydají“ = bludů do nich naházejí, bludy je nacpou. — „a vždy ... stojiec“ = vždy ... stojíce. — „a druhé“ = druhé. Str. 142. „dobře sú nezjednalá“ = nejsou dobře uspořádána. — „Tělo mé... já v něm“ Jan 6, 55. 56. — „bezděky“ = nedobrovol- ně. — „též hřiešníky“ = tytéž hříšníky. Str. 143. „k šturmóm“ = k válečným ú- tokům. — „s desieti... kop" = za deset kop grošů. — „pravé, by byli zavřieni“ = prav- da, že jsou zavřeny. 174
Strana 175
Str. 144. „lékařstvie“ = léku. — „zalo- žiece to, poněvadž“ = přihlédneme-li k to- mu, že. — „vtipy“ = důvtipem. Str. 145. „pokrytě“ = pokrytecky. 3. DODÁTEK K POZNÁMKÁM O ZNĚNÍ TEXTU Kapitulní rukopis traktátu O základu záko- nů lidských se se zněním rukopisu olomouc- kého, jak zjistil již F. M. Bartoš (L. fil. 1921, str. 121, pozn. 5), skoro naprosto shoduje. Několik odchylek, které stojí za uvedení, však v něm přece jest, a ty zde dodatečně — mohli jsme do rukopisu nahlédnouti, až když už byly text traktátu i poznámky ke znění tex- tu vytištěny — uvádíme. Str. 105. ř. 6. o úrazích Antikristových: zlosti antykrystowie. — ř. 10. ku přestúpení: bez przestupenie. Str. 106. ř. 2. v nerozom zákon boží: w ne- rozum zakon božij wssem naroduom, kterzi se geho przydrzie, ale ze geho rozdielenie a 175
Str. 144. „lékařstvie“ = léku. — „zalo- žiece to, poněvadž“ = přihlédneme-li k to- mu, že. — „vtipy“ = důvtipem. Str. 145. „pokrytě“ = pokrytecky. 3. DODÁTEK K POZNÁMKÁM O ZNĚNÍ TEXTU Kapitulní rukopis traktátu O základu záko- nů lidských se se zněním rukopisu olomouc- kého, jak zjistil již F. M. Bartoš (L. fil. 1921, str. 121, pozn. 5), skoro naprosto shoduje. Několik odchylek, které stojí za uvedení, však v něm přece jest, a ty zde dodatečně — mohli jsme do rukopisu nahlédnouti, až když už byly text traktátu i poznámky ke znění tex- tu vytištěny — uvádíme. Str. 105. ř. 6. o úrazích Antikristových: zlosti antykrystowie. — ř. 10. ku přestúpení: bez przestupenie. Str. 106. ř. 2. v nerozom zákon boží: w ne- rozum zakon božij wssem naroduom, kterzi se geho przydrzie, ale ze geho rozdielenie a 175
Strana 176
swary y przemnohe su o to zdwizeny a w to naywicze wložen gest zakon boži. — ř. 16. zvěstují a zavěšují: zawiessuge. — ř. 17. mi- strové: mistrow. Str. 110. ř. 9. od mne řkúcieho k nemilosti- vému: ode mne. Pakli ty, vslysse ode mne rzkuczieho k nemilostiwemu (znění kapit. správnější než olom.). Str. 114. ř. 10. světlo múdrostí jeho, tiť mohú okázati: swietlo mudrosti geho, mohu kazati prawdu toho zakona. Nebo toliko ti mohu kazati. Str. 117. ř. 11. na Mojžiešově-li čili na Kri- stově: na M.-li cz. na Kr. cžyli na cžertowie. Str. 121. ř. 1. s větčími, než by skrze zákon orali v kněžství... Kristova; nezbohatěli by: swietskymi, nebo, by stali w kniezstwi... Kr., nezb. by (znění v rkp. kapit. je správnější než v olom.; smysl: neboť, kdyby stáli, ne- zbohatli by). Str. 129. ř. 8. jakož své mistrovstvie pravíš a dóvod: vkaz swe mistrowstwie a dowed. Str. 131. ř. 6. státi na jiném lidu: ostati na 176
swary y przemnohe su o to zdwizeny a w to naywicze wložen gest zakon boži. — ř. 16. zvěstují a zavěšují: zawiessuge. — ř. 17. mi- strové: mistrow. Str. 110. ř. 9. od mne řkúcieho k nemilosti- vému: ode mne. Pakli ty, vslysse ode mne rzkuczieho k nemilostiwemu (znění kapit. správnější než olom.). Str. 114. ř. 10. světlo múdrostí jeho, tiť mohú okázati: swietlo mudrosti geho, mohu kazati prawdu toho zakona. Nebo toliko ti mohu kazati. Str. 117. ř. 11. na Mojžiešově-li čili na Kri- stově: na M.-li cz. na Kr. cžyli na cžertowie. Str. 121. ř. 1. s větčími, než by skrze zákon orali v kněžství... Kristova; nezbohatěli by: swietskymi, nebo, by stali w kniezstwi... Kr., nezb. by (znění v rkp. kapit. je správnější než v olom.; smysl: neboť, kdyby stáli, ne- zbohatli by). Str. 129. ř. 8. jakož své mistrovstvie pravíš a dóvod: vkaz swe mistrowstwie a dowed. Str. 131. ř. 6. státi na jiném lidu: ostati na 176
Strana 177
ginem lidu a zakonowe mistrowsstij sami o sobie na ginem lidu (znění kapit. správ- nější než olom.). Str. 133. ř. 6. kteréžto s hřiechem sú: kterez s hrziechem su, wesele a vtiessenie, kterez s hrziechem su. Str. 136. ř. 8. z toho: aby z toho (znění kapit. správnější). Str. 143. ř. 10. božiemu: boziemu mnoho su bluduow narodila odpornych tielu boziemu a (znění asi správnější). Str. 144. ř. 8. založiece to, poněvadž: zalo- ziece to, po niemz (znění správnější; smysl: když založili to, po čem). Str. 145. ř. 1. mohú: mohu se wsudy spra- wedliwi cžiniti podle nich a mohu. 177
ginem lidu a zakonowe mistrowsstij sami o sobie na ginem lidu (znění kapit. správ- nější než olom.). Str. 133. ř. 6. kteréžto s hřiechem sú: kterez s hrziechem su, wesele a vtiessenie, kterez s hrziechem su. Str. 136. ř. 8. z toho: aby z toho (znění kapit. správnější). Str. 143. ř. 10. božiemu: boziemu mnoho su bluduow narodila odpornych tielu boziemu a (znění asi správnější). Str. 144. ř. 8. založiece to, poněvadž: zalo- ziece to, po niemz (znění správnější; smysl: když založili to, po čem). Str. 145. ř. 1. mohú: mohu se wsudy spra- wedliwi cžiniti podle nich a mohu. 177
Strana 178
První z traktátů, které zde vydáváme, Vý- klad na druhou epištolu sv. Jana, dochoval se vrukopise kapitulní knihovny svatovítské v Praze, psaném, jak písař na konci sám u- dává, r. 1508. Rukopis ten, sign. D LXXXII, obsahuje nábožné traktáty rozmanitého pů- vodu a kromě Výkladu zejména ještě několik prací Chelčického: Řeč o trojím lidu, začátek Síti víry, Zprávu o svátostech, traktát O tre- stání srdce, úvahu O rozeznání duchů pro blud, spis „Antikristova poznání tato jsou“, rozpravu O tělu a krvi Páně a Výklad na pa- šije sv. Jana. Celý rukopis byl zevrubně ro- zebrán Gollem (v ČČM. 1881,23—30), struč- ně popsán Paterou a Podlahou (Soupis ruko- pisů metropolitní knihovny pražské I). Náš traktát tiskem posud nevyšel. Traktát druhý v této knížce otištěný, O zá- kladu zákonů lidských, došel nás ve dvou rukopisích: v rkpe G 18 stud. knihovny olo- moucké z 2. pol. XV. st., zvaném Hagio- grapha Wiclefi, obsahujícím však vskutku spisy Chelčického, a vrkpe kapitulním, uve- 178
První z traktátů, které zde vydáváme, Vý- klad na druhou epištolu sv. Jana, dochoval se vrukopise kapitulní knihovny svatovítské v Praze, psaném, jak písař na konci sám u- dává, r. 1508. Rukopis ten, sign. D LXXXII, obsahuje nábožné traktáty rozmanitého pů- vodu a kromě Výkladu zejména ještě několik prací Chelčického: Řeč o trojím lidu, začátek Síti víry, Zprávu o svátostech, traktát O tre- stání srdce, úvahu O rozeznání duchů pro blud, spis „Antikristova poznání tato jsou“, rozpravu O tělu a krvi Páně a Výklad na pa- šije sv. Jana. Celý rukopis byl zevrubně ro- zebrán Gollem (v ČČM. 1881,23—30), struč- ně popsán Paterou a Podlahou (Soupis ruko- pisů metropolitní knihovny pražské I). Náš traktát tiskem posud nevyšel. Traktát druhý v této knížce otištěný, O zá- kladu zákonů lidských, došel nás ve dvou rukopisích: v rkpe G 18 stud. knihovny olo- moucké z 2. pol. XV. st., zvaném Hagio- grapha Wiclefi, obsahujícím však vskutku spisy Chelčického, a vrkpe kapitulním, uve- 178
Strana 179
deném výše. V rkpe olomouckém jest opsán v souvislosti s rozsáhlým Petrovým spisem O šelmě a obrazu jejím. V rukopise kapitul- ním je (na listech 241a—249b) vložen bez jakéhokoli nadpisu do spisu „Antikristova poznání tato jsou“, a následuje po něm, zase bez jakéhokoli nadpisu, úvaha O očistci. Po- pis rkpu olomouckého podal Jos. Karásek (v Comeniu II, III) a náš traktát také - s ně- kterými chybami - vydal (tamtéž II). Jiný popis od V. Jagiće v úvodě k Annenkovovu vyd. Síti a Repliky proti Biskupcovi. Náš o- tisk je založen rovněž na rkpu olomouckém, v Dodatku k poznámkám o znění textu uvá- díme však hlavní odchylky rkpu kapitulní- ho. (Rkp. musejní II G 13, v kterém je podle zjištění Ferd. Hrejsy, ČČH. 1915, 215, spis „Antikristova poznání...“ také, aspoň zčásti, opsán, traktátu O základu zákonů lidských nemá.) O otázkách, na které místo mezi spisy Pe- trovy zařaditi a do které doby datovati naše traktáty, bylo vysloveno několik domněnek. 179
deném výše. V rkpe olomouckém jest opsán v souvislosti s rozsáhlým Petrovým spisem O šelmě a obrazu jejím. V rukopise kapitul- ním je (na listech 241a—249b) vložen bez jakéhokoli nadpisu do spisu „Antikristova poznání tato jsou“, a následuje po něm, zase bez jakéhokoli nadpisu, úvaha O očistci. Po- pis rkpu olomouckého podal Jos. Karásek (v Comeniu II, III) a náš traktát také - s ně- kterými chybami - vydal (tamtéž II). Jiný popis od V. Jagiće v úvodě k Annenkovovu vyd. Síti a Repliky proti Biskupcovi. Náš o- tisk je založen rovněž na rkpu olomouckém, v Dodatku k poznámkám o znění textu uvá- díme však hlavní odchylky rkpu kapitulní- ho. (Rkp. musejní II G 13, v kterém je podle zjištění Ferd. Hrejsy, ČČH. 1915, 215, spis „Antikristova poznání...“ také, aspoň zčásti, opsán, traktátu O základu zákonů lidských nemá.) O otázkách, na které místo mezi spisy Pe- trovy zařaditi a do které doby datovati naše traktáty, bylo vysloveno několik domněnek. 179
Strana 180
Goll (ČČM. 1881, str. 24; Quellen II, 67, č. 14-17) ukazuje na obsahovou příbuznost Výkladu se Sítí víry, Výklad sám však blíže nedatuje. Řeč o základu zákonů lidských (spolu s traktátem O očistci) pokládá (ČČM. 1881, str. 19) za část rozsáhlého díla O šelmě a obrazu jejím; dílo to si představuje tak, že začátek vidí v traktátě, který je v rkpe olom. (list 263a-267a) nadepsán Jiná řeč o šelmě a obrazu jejím, - prvé pokračování v traktátě téhož rkpu otitulovaném Řeč a zpráva o těle božím a obsahujícím ve skutečnosti jednak opravdu traktát o těle božím (list 199a-236a), jednak spisek o Antikristovi (list 236a-263a), - druhé pokračování pak v Řeči o základu zákonů lidských, skládající se zase z knížek dvou: z traktátu O základu lidských zákonů (list 146a-159a) a z traktátu O očistci (list 159a-176b). Domnívaje se, že spisek o Anti- kristovi, zmiňující se o hlásání odpustků v Če- chách před čtyřicíti lety, má na mysli události z let 1411-12, soudí, že celé dílo O šelmě (a také ovšem traktát O základu zákonů) by- 180
Goll (ČČM. 1881, str. 24; Quellen II, 67, č. 14-17) ukazuje na obsahovou příbuznost Výkladu se Sítí víry, Výklad sám však blíže nedatuje. Řeč o základu zákonů lidských (spolu s traktátem O očistci) pokládá (ČČM. 1881, str. 19) za část rozsáhlého díla O šelmě a obrazu jejím; dílo to si představuje tak, že začátek vidí v traktátě, který je v rkpe olom. (list 263a-267a) nadepsán Jiná řeč o šelmě a obrazu jejím, - prvé pokračování v traktátě téhož rkpu otitulovaném Řeč a zpráva o těle božím a obsahujícím ve skutečnosti jednak opravdu traktát o těle božím (list 199a-236a), jednak spisek o Antikristovi (list 236a-263a), - druhé pokračování pak v Řeči o základu zákonů lidských, skládající se zase z knížek dvou: z traktátu O základu lidských zákonů (list 146a-159a) a z traktátu O očistci (list 159a-176b). Domnívaje se, že spisek o Anti- kristovi, zmiňující se o hlásání odpustků v Če- chách před čtyřicíti lety, má na mysli události z let 1411-12, soudí, že celé dílo O šelmě (a také ovšem traktát O základu zákonů) by- 180
Strana 181
lo napsáno na počátku padesátých let XV. století. Novotný (Ottův Slovník naučný 12, 128; Petr Chelčický ve sbírce České hlavy č. 33) se o Výkladu nezmiňuje. Řeč o základu zá- konů lidských spojuje jako Goll s cyklem O šelmě a datuje tento cyklus zprvu (v Ot- tově Slovníku) do doby kolem r. 1450, po- zději (České hlavy str. 12) do doby po složení Repliky proti Rokycanovi, s níž se traktát O očistci značně shoduje a jež vznikla snad v letech třicátých. V cyklu tom vidí přípravu k Síti víry. F. M. Bartoš (ČCH. 1914, 78-80; L. fil. 1921, str. 121,133) se proti tomu domnívá, že byly traktátové cykly Petrovy dva: jeden o šelmě, jeden o Antikristovi. Onen podle ně- ho obsahoval Výklad (rkp. kapit. 46a-72b), traktát o těle božím (olom. 199a-236a) a spi- sek o Antikristu (olom. 236a-263a); k druhé- mu náležely spisky O rozeznání duchů pro blud (výklad na první ep. Janovu, kap. 4, rkp. kapitulní 216b-236a), Antikristova poznání 181
lo napsáno na počátku padesátých let XV. století. Novotný (Ottův Slovník naučný 12, 128; Petr Chelčický ve sbírce České hlavy č. 33) se o Výkladu nezmiňuje. Řeč o základu zá- konů lidských spojuje jako Goll s cyklem O šelmě a datuje tento cyklus zprvu (v Ot- tově Slovníku) do doby kolem r. 1450, po- zději (České hlavy str. 12) do doby po složení Repliky proti Rokycanovi, s níž se traktát O očistci značně shoduje a jež vznikla snad v letech třicátých. V cyklu tom vidí přípravu k Síti víry. F. M. Bartoš (ČCH. 1914, 78-80; L. fil. 1921, str. 121,133) se proti tomu domnívá, že byly traktátové cykly Petrovy dva: jeden o šelmě, jeden o Antikristovi. Onen podle ně- ho obsahoval Výklad (rkp. kapit. 46a-72b), traktát o těle božím (olom. 199a-236a) a spi- sek o Antikristu (olom. 236a-263a); k druhé- mu náležely spisky O rozeznání duchů pro blud (výklad na první ep. Janovu, kap. 4, rkp. kapitulní 216b-236a), Antikristova poznání 181
Strana 182
(výklad na první ep. Janovu, pokrač., rkp. kapit. 236a-241a),Reč o základu zákonů (rkp. kapit. 241a�249b, olom. 146a-159a) a trak- tát O očistci (rkp. kapit. 249b-260a, olom. 159a-176b). Cyklus o šelmě kladl Bartoš zprvu - pokládaje to, co spisek o Antikristovi uvádí o hlásání odpustků před čtyřiceti lety, za narážku nikoli na r. 1411-12, nýbrž na r. 1393 - do let třicátých XV. stol., do doby po Replice, později (1921) myslí si jeho vznik v době o něco málo mladší, kolem r. asi 1440, kdy podle něho byla hotova už Síť víry; cy- klus o Antikristu, jehož poslední dva oddíly jsou vlastně přepracováním dvou hlav Rep- liky, pokládá za starší, složený brzo po na- psání Repliky (L. fil. 1921, 121, 122). Cyklus o šelmě (a s ním Výklad na druhou ep. sv. Jana) souvisel by s dobou, kdy se přijímáním basilejských kompaktát blížil v národě smír s Římem, mysli Petrově naprosto nepřijatel- ný, cyklus o Antikristu (a s ním Reč o zá- kladu zákonů lidských), v polemice proti hu- sitským mistrům mírnější než Petrovy spisy 182
(výklad na první ep. Janovu, pokrač., rkp. kapit. 236a-241a),Reč o základu zákonů (rkp. kapit. 241a�249b, olom. 146a-159a) a trak- tát O očistci (rkp. kapit. 249b-260a, olom. 159a-176b). Cyklus o šelmě kladl Bartoš zprvu - pokládaje to, co spisek o Antikristovi uvádí o hlásání odpustků před čtyřiceti lety, za narážku nikoli na r. 1411-12, nýbrž na r. 1393 - do let třicátých XV. stol., do doby po Replice, později (1921) myslí si jeho vznik v době o něco málo mladší, kolem r. asi 1440, kdy podle něho byla hotova už Síť víry; cy- klus o Antikristu, jehož poslední dva oddíly jsou vlastně přepracováním dvou hlav Rep- liky, pokládá za starší, složený brzo po na- psání Repliky (L. fil. 1921, 121, 122). Cyklus o šelmě (a s ním Výklad na druhou ep. sv. Jana) souvisel by s dobou, kdy se přijímáním basilejských kompaktát blížil v národě smír s Římem, mysli Petrově naprosto nepřijatel- ný, cyklus o Antikristu (a s ním Reč o zá- kladu zákonů lidských), v polemice proti hu- sitským mistrům mírnější než Petrovy spisy 182
Strana 183
předešlé, snad s časy, kdy se Petr znovu sblí- žil s velikým husitským arcibiskupem Roky- canou. Urbánek (V. Novotného České dějiny III, 3, 954-956) souhlasí s Bartošem v uznávání dvou cyklů. Cyklus o šelmě datuje do let tři- cátých, do doby po Replice a snad i Postile, při cyklu o Antikristu pomýšlí na souvislost s kutnohorskou synodou r. 1441.— Nad domněnky nelze tu dojíti. Že Výklad druhé epištoly Janovy i Reč o základu zá- konů lidských náležejí časově do blízkosti Síti, je však jisto. * Myšlenkový okruh, v němž se pohybuje první traktát, je dán textem, který je jeho podkladem. Autor postupuje jako v své Po- stile způsobem t. zv. nižší homilie od verše k verši, objasňuje a zdůrazňuje některé myš- lenky v nich obsažené a používá jich široce k ostré kritice současné církve. 183
předešlé, snad s časy, kdy se Petr znovu sblí- žil s velikým husitským arcibiskupem Roky- canou. Urbánek (V. Novotného České dějiny III, 3, 954-956) souhlasí s Bartošem v uznávání dvou cyklů. Cyklus o šelmě datuje do let tři- cátých, do doby po Replice a snad i Postile, při cyklu o Antikristu pomýšlí na souvislost s kutnohorskou synodou r. 1441.— Nad domněnky nelze tu dojíti. Že Výklad druhé epištoly Janovy i Reč o základu zá- konů lidských náležejí časově do blízkosti Síti, je však jisto. * Myšlenkový okruh, v němž se pohybuje první traktát, je dán textem, který je jeho podkladem. Autor postupuje jako v své Po- stile způsobem t. zv. nižší homilie od verše k verši, objasňuje a zdůrazňuje některé myš- lenky v nich obsažené a používá jich široce k ostré kritice současné církve. 183
Strana 184
Soustavně bylo by lze ideovou náplň naše- ho traktátu shrnouti asi takto: Apoštol mluví především o pravdě, o božím pokoji a o lásce. Pravda je z Boha a z jeho přikázání. Vše- cko, co je původu jiného, je lež. Člověk má choditi v pravdě. To jest: má věřiti v Krista, věřiti, že, jsa pravý Syn boží, stal se pro nás i pravým člověkem a že jsme povinni držeti za víru všecko, co nám za víru držeti přika- zuje, a naopak zase neplésti se v nic, co věřiti nám neporučil; má následovati Krista, který nelál, když mu láli, ale prosil za své nepřáte- le, a když trpěl, nehrozil pomstou ani pek- lem; a má zůstávati v Kristových slovích, zkoumaje se všech stránek, k čemu ke všemu Kristovo učení vede a co na nás v tomto čas- ném životě žádá. Této pravdě mají lidé učiti své děti. To je důležitější než posílati je ke dvorům, aby se tam učili marnostem, které se Kristu víc protiví, než se mu protivili Ži- dé, nebo dávati je do Němec, aby tam pro- padali smilstvu, učili se cizím jazykům a hle- děli se státi moudrými po způsobu tohoto 184
Soustavně bylo by lze ideovou náplň naše- ho traktátu shrnouti asi takto: Apoštol mluví především o pravdě, o božím pokoji a o lásce. Pravda je z Boha a z jeho přikázání. Vše- cko, co je původu jiného, je lež. Člověk má choditi v pravdě. To jest: má věřiti v Krista, věřiti, že, jsa pravý Syn boží, stal se pro nás i pravým člověkem a že jsme povinni držeti za víru všecko, co nám za víru držeti přika- zuje, a naopak zase neplésti se v nic, co věřiti nám neporučil; má následovati Krista, který nelál, když mu láli, ale prosil za své nepřáte- le, a když trpěl, nehrozil pomstou ani pek- lem; a má zůstávati v Kristových slovích, zkoumaje se všech stránek, k čemu ke všemu Kristovo učení vede a co na nás v tomto čas- ném životě žádá. Této pravdě mají lidé učiti své děti. To je důležitější než posílati je ke dvorům, aby se tam učili marnostem, které se Kristu víc protiví, než se mu protivili Ži- dé, nebo dávati je do Němec, aby tam pro- padali smilstvu, učili se cizím jazykům a hle- děli se státi moudrými po způsobu tohoto 184
Strana 185
světa. A každý věřící má právo býti účasten pravdy, kterou poznali věřící ostatní. Boží pokoj přichází k těm, kteří dosahují boží milosti a božího milosrdenství. Jen mu nesmějí v příchodu brániti. Nesmějí nezří- zeně lnouti k hodnotám časným, sic, ztratí-li je nebo budou-li míti na nich nějakou škodu, upadnou v nepokoj a utrpí také na svém svě- domí. Nesmějí rovněž míti příliš rádi sebe, nesmějí se horšiti a hněvati nad každým sebe menším pohaněním. Musejí být povzneseni nad věci zemské a vládnouti sebou, musejí výše ceniti sebe než věci zemské, vědouce, že ony jsou pro člověka a ne on pro ně. Láska je rozmanitá: některá pravá, někte- rá prostřední, některá docela zlá, tělesná, skrze niž rostou hříchy a špatnosti otravu- jící svět. Lidé se podle přikázání božího mají milovati láskou pravou. To je láska, kte- rá se jeví skutkem; která, kde co zastihne bolestného, tam léčí; která napravuje bratra bloudícího; která neporoučí, ale prosí; která se nemstí, ale odpouští; která nepomlouvá, 185
světa. A každý věřící má právo býti účasten pravdy, kterou poznali věřící ostatní. Boží pokoj přichází k těm, kteří dosahují boží milosti a božího milosrdenství. Jen mu nesmějí v příchodu brániti. Nesmějí nezří- zeně lnouti k hodnotám časným, sic, ztratí-li je nebo budou-li míti na nich nějakou škodu, upadnou v nepokoj a utrpí také na svém svě- domí. Nesmějí rovněž míti příliš rádi sebe, nesmějí se horšiti a hněvati nad každým sebe menším pohaněním. Musejí být povzneseni nad věci zemské a vládnouti sebou, musejí výše ceniti sebe než věci zemské, vědouce, že ony jsou pro člověka a ne on pro ně. Láska je rozmanitá: některá pravá, někte- rá prostřední, některá docela zlá, tělesná, skrze niž rostou hříchy a špatnosti otravu- jící svět. Lidé se podle přikázání božího mají milovati láskou pravou. To je láska, kte- rá se jeví skutkem; která, kde co zastihne bolestného, tam léčí; která napravuje bratra bloudícího; která neporoučí, ale prosí; která se nemstí, ale odpouští; která nepomlouvá, 185
Strana 186
nenavádí lidi k vyhýbání jedněch před druhý- mi, nevěrně neslibuje, ale je upřímná; která má radost ze spasení i z jakéhokoli jiného prospěchu bratrova; která lidi spojuje; která může uzdravit celou zemi v jejích bolestech. Je to láska nová, jejímž prvním přikazate- lem byl Ježíš. I Starý zákon žádal lásku k bliž- nímu, ale jen v dobrých věcech, zlé nařizoval opláceti zlým - „oko za oko, zub za zub, rána za ránu, krev za krev, škoda za škodu“. Po- dle Ježíše lepší, než aby bratr bratru vylu- poval oči, je, aby za zlé oplácel dobrým, aby odpouštěl křivdy, nepřítele krotil dobrotou, za bližního byl ochoten vydati svou duši i na smrt. Kdyby lidé takto plnili zákon lásky, měli by na světě utěšené dni, nebylo by ani chudoby ani křivdy ani žaloby, láska by nic takového nedopustila. A kdyby se naskytl nějaký nedostatek, láska by jej brzy napravi- la. Nebylo by mezi lidmi stran, nebylo by ani úřadů. To bude platit až do soudného dne. Lid, který si dává jméno křesťané, je ovšem pravdy, božího pokoje a lásky velmi vzdálen. 186
nenavádí lidi k vyhýbání jedněch před druhý- mi, nevěrně neslibuje, ale je upřímná; která má radost ze spasení i z jakéhokoli jiného prospěchu bratrova; která lidi spojuje; která může uzdravit celou zemi v jejích bolestech. Je to láska nová, jejímž prvním přikazate- lem byl Ježíš. I Starý zákon žádal lásku k bliž- nímu, ale jen v dobrých věcech, zlé nařizoval opláceti zlým - „oko za oko, zub za zub, rána za ránu, krev za krev, škoda za škodu“. Po- dle Ježíše lepší, než aby bratr bratru vylu- poval oči, je, aby za zlé oplácel dobrým, aby odpouštěl křivdy, nepřítele krotil dobrotou, za bližního byl ochoten vydati svou duši i na smrt. Kdyby lidé takto plnili zákon lásky, měli by na světě utěšené dni, nebylo by ani chudoby ani křivdy ani žaloby, láska by nic takového nedopustila. A kdyby se naskytl nějaký nedostatek, láska by jej brzy napravi- la. Nebylo by mezi lidmi stran, nebylo by ani úřadů. To bude platit až do soudného dne. Lid, který si dává jméno křesťané, je ovšem pravdy, božího pokoje a lásky velmi vzdálen. 186
Strana 187
Příčinou toho je Antikrist. Antikrist, odpůrce Kristův, byl už za apoštolů - tehdy popíral, že by Kristus, Syn boží, byl se Duchem sva- tým vtělil v život panny Marie a potom u- mřel za hříchy lidské —, a působí podle před- povědi Janovy dosud. Není to jediná osoba - vykládá v duchu Milíčově Chelčický; jedi- ná osoba by nebyla s to žíti od dob apoštol- ských až podnes, také by nemohla být pří- tomna všude a její činnost by jistě byla bez zvláštního významu. Antikrist je něco víc. Je to to, co sv. Pavel jmenuje „člověk hříchu, syn zatracení, jenž se povyšuje nade všecko, což slove Bůh“; je to to, co sv. Jan nazývá na jednom místě Babylonem, jinde šelmou silnou s desíti rohy a sedmi hlavami, jinde ve- likou nevěstkou, která se opila krví svatých a mučedníků Ježíšových; je to souhrn všech mocností, které se stavějí v cestu uskutečňo- vání zákona božího ve světě. K nim náleží především všelicí pokrytci duchovní, moc, která, stojíc na místě Kri- stově, udělala se pánem lidského spasení; 187
Příčinou toho je Antikrist. Antikrist, odpůrce Kristův, byl už za apoštolů - tehdy popíral, že by Kristus, Syn boží, byl se Duchem sva- tým vtělil v život panny Marie a potom u- mřel za hříchy lidské —, a působí podle před- povědi Janovy dosud. Není to jediná osoba - vykládá v duchu Milíčově Chelčický; jedi- ná osoba by nebyla s to žíti od dob apoštol- ských až podnes, také by nemohla být pří- tomna všude a její činnost by jistě byla bez zvláštního významu. Antikrist je něco víc. Je to to, co sv. Pavel jmenuje „člověk hříchu, syn zatracení, jenž se povyšuje nade všecko, což slove Bůh“; je to to, co sv. Jan nazývá na jednom místě Babylonem, jinde šelmou silnou s desíti rohy a sedmi hlavami, jinde ve- likou nevěstkou, která se opila krví svatých a mučedníků Ježíšových; je to souhrn všech mocností, které se stavějí v cestu uskutečňo- vání zákona božího ve světě. K nim náleží především všelicí pokrytci duchovní, moc, která, stojíc na místě Kri- stově, udělala se pánem lidského spasení; 187
Strana 188
která chválí dobrotu Kristovu a plnou jeho moc spasitelnou, ale při tom - jako koncil basilejský - zaplétá lid v přikázání Kristem nevydaná - prý lepší - a jeho duchu cizí; která slaví Krista nádhernými bohoslužba- mi, vyzná se v učení Kristově, v knihách židovských i pohanských, v právech, ve spi- sech starých svatých, ale od Krista při tom odvádí, se světem, světskou ctí a světskou mocí se smiřuje, pracuje pro zisk a lid uko- lébává v přesvědčení, že, když poslouchá příkazů kněžských, slouží Bohu. Za druhé k nim náleží moc světská, která donucuje lidi k věcem Bohu odporným, která vládne s násilím, odíráním a rozkošnictvím, bojuje i vraždí, která kazí věci Kristovy a ke které se o přispění obrací i moc duchovní. Tyto dvě moci si podmanily svět, křesťa- nům vládne Antikrist. Panuje nad králi zem- skými, má tělo široké po krajinách světa a panování mnohotvárná, všecky kraje i kos- tely obsadil zvláštními pány. Jak má ubohý křesťan viděti, že to je protivník Kristův? 188
která chválí dobrotu Kristovu a plnou jeho moc spasitelnou, ale při tom - jako koncil basilejský - zaplétá lid v přikázání Kristem nevydaná - prý lepší - a jeho duchu cizí; která slaví Krista nádhernými bohoslužba- mi, vyzná se v učení Kristově, v knihách židovských i pohanských, v právech, ve spi- sech starých svatých, ale od Krista při tom odvádí, se světem, světskou ctí a světskou mocí se smiřuje, pracuje pro zisk a lid uko- lébává v přesvědčení, že, když poslouchá příkazů kněžských, slouží Bohu. Za druhé k nim náleží moc světská, která donucuje lidi k věcem Bohu odporným, která vládne s násilím, odíráním a rozkošnictvím, bojuje i vraždí, která kazí věci Kristovy a ke které se o přispění obrací i moc duchovní. Tyto dvě moci si podmanily svět, křesťa- nům vládne Antikrist. Panuje nad králi zem- skými, má tělo široké po krajinách světa a panování mnohotvárná, všecky kraje i kos- tely obsadil zvláštními pány. Jak má ubohý křesťan viděti, že to je protivník Kristův? 188
Strana 189
Za dob apoštolských to bylo snadné poznat- Antikrist se prozrazoval svým popíráním -; dnes, kdy chodí všude v obleku Kristově a dělá, jako by pracoval pro Krista, je to velmi těžké. A přece je to nutné, nemá-li křesťan, který se pilně snaží o své spasení, konat skutky snad Bohu nemilé. Apoštol Jan radí věřícím, aby Antikrista nepřijímali do svého domu ani ho nepozdra- vovali. Totéž je povinností opravdových křesťanů dnes. Kdo ví, co je Antikrist, nesmí býti přítelem jeho služebníků. Nežli být s ni- mi v přízni nebo dát se podmaniti jejich blu- du, raději trpěti. - Jak viděti, zaznívají z Výkladu - z důrazu, jejž klade na zákon boží jako na jediné pra- vidlo víry a života křesťanova, a z prorockého rozhorlení na Antikristovo odvádění od to- hoto zákona - tóny známé ze Síti víry velmi silně. 189
Za dob apoštolských to bylo snadné poznat- Antikrist se prozrazoval svým popíráním -; dnes, kdy chodí všude v obleku Kristově a dělá, jako by pracoval pro Krista, je to velmi těžké. A přece je to nutné, nemá-li křesťan, který se pilně snaží o své spasení, konat skutky snad Bohu nemilé. Apoštol Jan radí věřícím, aby Antikrista nepřijímali do svého domu ani ho nepozdra- vovali. Totéž je povinností opravdových křesťanů dnes. Kdo ví, co je Antikrist, nesmí býti přítelem jeho služebníků. Nežli být s ni- mi v přízni nebo dát se podmaniti jejich blu- du, raději trpěti. - Jak viděti, zaznívají z Výkladu - z důrazu, jejž klade na zákon boží jako na jediné pra- vidlo víry a života křesťanova, a z prorockého rozhorlení na Antikristovo odvádění od to- hoto zákona - tóny známé ze Síti víry velmi silně. 189
Strana 190
Hlavní ideu Petrovu, myšlenku, že zákon boží je bez jakýchkoli lidských přídavků do- statečný k řízení křesťanského života, pro- bírá znovu i druhý traktát. Začíná odkazem na jiný spis, v němž autor něco pověděl o činnosti Antikristově - že to- tiž Antikrist odvrhl zákon Kristův, uvolnil cestu k přestupování přikázání božích a za- vedl hojnost zákonů svých, zákonu božímu odporných -, a oznamuje úkol další úvahy: posouditi pokusy mistrů (doktorů) o uvedení těchto zákonů lidských v souvislost se záko- nem božím. Mistři dovolávají se pro své právo, ustano- vovat věřícím zákony, slov Kristových: „Na stolici Mojžíšově posadili se mistři a záko- níci; cožkoli vám řeknou, zachovejte a čiňte“. Ale dovolávají se jich neprávem. Neníť sto- lice Mojžíšova nic jiného než zákon boží, a příkaz Kristův znamená, že věřící jsou zavá- záni poslouchati zákona božího. Že tento vý- klad je správný, o tom svědčí slovo, které řekl Bůh Ezechielovi: „Uslyše z úst mých 190
Hlavní ideu Petrovu, myšlenku, že zákon boží je bez jakýchkoli lidských přídavků do- statečný k řízení křesťanského života, pro- bírá znovu i druhý traktát. Začíná odkazem na jiný spis, v němž autor něco pověděl o činnosti Antikristově - že to- tiž Antikrist odvrhl zákon Kristův, uvolnil cestu k přestupování přikázání božích a za- vedl hojnost zákonů svých, zákonu božímu odporných -, a oznamuje úkol další úvahy: posouditi pokusy mistrů (doktorů) o uvedení těchto zákonů lidských v souvislost se záko- nem božím. Mistři dovolávají se pro své právo, ustano- vovat věřícím zákony, slov Kristových: „Na stolici Mojžíšově posadili se mistři a záko- níci; cožkoli vám řeknou, zachovejte a čiňte“. Ale dovolávají se jich neprávem. Neníť sto- lice Mojžíšova nic jiného než zákon boží, a příkaz Kristův znamená, že věřící jsou zavá- záni poslouchati zákona božího. Že tento vý- klad je správný, o tom svědčí slovo, které řekl Bůh Ezechielovi: „Uslyše z úst mých 190
Strana 191
řeč, zvěstovati budeš jim“, a svědčí i řeč Moj- žíšova: „Nepřidáš k slovu, kteřéž já mluvím vám, aniž co ujmete od něho; ostříhejte při- kázání Pána Boha svého, kteréž já mluvím k vám a přikazuji vám“. Na citovaná slova Kristova třeba se dívati ještě s jiné stránky. Lze si dobře mysliti, že by byl Kristus učinil lidu povinností poslou- chati příkazů starozákonních, myšlených li- terně, doslovně, ale není si možno předsta- viti, že by byl žádal, aby lid následoval vše- ho, co nařídí pyšný, světácký doktor nebo tlustý farář o příkazech novozákonních, myš- lených duchovně. Mistři a faráři se ovšem vymlouvají; prý nekáží zákon sami od sebe, nýbrž držíce se velikých církevních učitelů, plných Ducha svatého. - Avšak: vykládají-li tito učitelé zá- kon boží vskutku ve smyslu Ducha svatého, musily by se jevit v světě účinky toho, skutky Ducha svatého, a toho není, právě naopak. Říkám tedy, praví Chelčický, že Kristus moc, ustanovovati věřícím zákony, kněžím 191
řeč, zvěstovati budeš jim“, a svědčí i řeč Moj- žíšova: „Nepřidáš k slovu, kteřéž já mluvím vám, aniž co ujmete od něho; ostříhejte při- kázání Pána Boha svého, kteréž já mluvím k vám a přikazuji vám“. Na citovaná slova Kristova třeba se dívati ještě s jiné stránky. Lze si dobře mysliti, že by byl Kristus učinil lidu povinností poslou- chati příkazů starozákonních, myšlených li- terně, doslovně, ale není si možno předsta- viti, že by byl žádal, aby lid následoval vše- ho, co nařídí pyšný, světácký doktor nebo tlustý farář o příkazech novozákonních, myš- lených duchovně. Mistři a faráři se ovšem vymlouvají; prý nekáží zákon sami od sebe, nýbrž držíce se velikých církevních učitelů, plných Ducha svatého. - Avšak: vykládají-li tito učitelé zá- kon boží vskutku ve smyslu Ducha svatého, musily by se jevit v světě účinky toho, skutky Ducha svatého, a toho není, právě naopak. Říkám tedy, praví Chelčický, že Kristus moc, ustanovovati věřícím zákony, kněžím 191
Strana 192
nedal. Vždyť, jak svědčí Písmo, ji nedal ani apoštolům! Ptáme-li se, proč kněží své zákony dě- lají, zní odpověď, že pro zisk; kdyby orali podle zákona Kristova, nezbohatli by.— Mistři a kněží přednášejí jako důvod, pro který je jejich zákonů potřebí, také to, že prý zákon Kristův je k službě boží a k správě křesťanů krátký. Tento důvod vyvrátil již Wyclif ukázav, že, když stačil říditi věříci v době apoštolské a stačil dokonce obraceti na víru pohany, stačí křesťanum i dnes. - Ještě jednu oporu pro své zákony hledají mistři; vykládají, že zákony ty nejsou vlastně nic nového, že jsou implicite v zákoně božím obsaženy a že oni je jenom rozvíjejí. Jsou to pěkné zákony, poznamenává Chel- čický; jsou tak krásné, že z nich, na př. z pří- kazu o dlouhých hodinkách, kněze až hlava bolí. Věcně je důležitá tato věc: Jsou-li lid- ské zákony vyvinuty, odvozeny ze zákona božího, musí zde na světě zákon boží někde být. Ale vskutku ho nenajdeš, zchoď všecka 192
nedal. Vždyť, jak svědčí Písmo, ji nedal ani apoštolům! Ptáme-li se, proč kněží své zákony dě- lají, zní odpověď, že pro zisk; kdyby orali podle zákona Kristova, nezbohatli by.— Mistři a kněží přednášejí jako důvod, pro který je jejich zákonů potřebí, také to, že prý zákon Kristův je k službě boží a k správě křesťanů krátký. Tento důvod vyvrátil již Wyclif ukázav, že, když stačil říditi věříci v době apoštolské a stačil dokonce obraceti na víru pohany, stačí křesťanum i dnes. - Ještě jednu oporu pro své zákony hledají mistři; vykládají, že zákony ty nejsou vlastně nic nového, že jsou implicite v zákoně božím obsaženy a že oni je jenom rozvíjejí. Jsou to pěkné zákony, poznamenává Chel- čický; jsou tak krásné, že z nich, na př. z pří- kazu o dlouhých hodinkách, kněze až hlava bolí. Věcně je důležitá tato věc: Jsou-li lid- ské zákony vyvinuty, odvozeny ze zákona božího, musí zde na světě zákon boží někde být. Ale vskutku ho nenajdeš, zchoď všecka 192
Strana 193
města i hrady, kde se vražedníci opevnili k zabíjení; najdeš tam zato všude pokolení Kainovo, které se obklopilo zákony lidskými a slavně Bohu slouží podle nich a všemi způ- soby přestupuje zákon boží. Zákony lidské a zákon boží se nesnášejí; na jednom a témž lidu nemohou společně státi. Zákon boží spravuje duši uvnitř, osvěcuje rozum, obno- vuje dobrou žádost, přivozuje lásku, dělá dobré svědomí, zavádí svaté a poctivé obco- vání, odnímá od člověka hříšné záliby, hříšné dobývání statků, hněv a pomstu; zákony lid- ské provází tma, zlé žádosti, láska převrá- cená a kluzká. Zákon boží hledí k srdci, zá- kony mistrovské kladou váhu na věci zevní; na čtení určitých částí Písma v určité dni, na ozdobné kostelní zpěvy - podle předpisu někdy smutné, někdy veselé -, na posty, vigilie, na svátky, na pravidelnou ušní zpo- věď, na přijímání jednou do roka, na účast při mši. Dobrovolně se někdy vyzpovídati dobrému knězi, který by uměl poraditi, je prospěšné, ale nutiti k zpovědi je blud. Jísti 193
města i hrady, kde se vražedníci opevnili k zabíjení; najdeš tam zato všude pokolení Kainovo, které se obklopilo zákony lidskými a slavně Bohu slouží podle nich a všemi způ- soby přestupuje zákon boží. Zákony lidské a zákon boží se nesnášejí; na jednom a témž lidu nemohou společně státi. Zákon boží spravuje duši uvnitř, osvěcuje rozum, obno- vuje dobrou žádost, přivozuje lásku, dělá dobré svědomí, zavádí svaté a poctivé obco- vání, odnímá od člověka hříšné záliby, hříšné dobývání statků, hněv a pomstu; zákony lid- ské provází tma, zlé žádosti, láska převrá- cená a kluzká. Zákon boží hledí k srdci, zá- kony mistrovské kladou váhu na věci zevní; na čtení určitých částí Písma v určité dni, na ozdobné kostelní zpěvy - podle předpisu někdy smutné, někdy veselé -, na posty, vigilie, na svátky, na pravidelnou ušní zpo- věď, na přijímání jednou do roka, na účast při mši. Dobrovolně se někdy vyzpovídati dobrému knězi, který by uměl poraditi, je prospěšné, ale nutiti k zpovědi je blud. Jísti 193
Strana 194
a píti u stolu Páně je užitečné, ale je proti vůli boží vybízeti k tomu lidi nehodné, dělati z těla a krve Páně - ať už při obyčejné mši či o svátku božího těla - divadlo, nositi oltář- ní svátost do bitev nebo užívati jí při sva- tokupeckých mších zádušních - všemi těmito zevními věcmi jsou lidé odváděni od Boha. Lapidárními slovy, že křesťané „tak zkla- maně a pokrytecky nemohli by od Boha od- stoupiti nižádnou cestou jako skrze ty zákony jedovaté, jež se skvějí Bohem, ale všecky lidi oddělují od něho“, traktát končí. * Naše traktáty nerozmnožují počet velkých myšlenek Petrových. Prohlubují je však: roz- bírají důvody protivníků nově poznané; o- světlují soudy autorovy nebývalými podrob- nostmi, podnícenými přemýšlením o nabá- davých, ještě nevykládaných textech biblic- kých; dávají starším ideám změněnou formu podle toho, proti komu se autor obrací, zda 194
a píti u stolu Páně je užitečné, ale je proti vůli boží vybízeti k tomu lidi nehodné, dělati z těla a krve Páně - ať už při obyčejné mši či o svátku božího těla - divadlo, nositi oltář- ní svátost do bitev nebo užívati jí při sva- tokupeckých mších zádušních - všemi těmito zevními věcmi jsou lidé odváděni od Boha. Lapidárními slovy, že křesťané „tak zkla- maně a pokrytecky nemohli by od Boha od- stoupiti nižádnou cestou jako skrze ty zákony jedovaté, jež se skvějí Bohem, ale všecky lidi oddělují od něho“, traktát končí. * Naše traktáty nerozmnožují počet velkých myšlenek Petrových. Prohlubují je však: roz- bírají důvody protivníků nově poznané; o- světlují soudy autorovy nebývalými podrob- nostmi, podnícenými přemýšlením o nabá- davých, ještě nevykládaných textech biblic- kých; dávají starším ideám změněnou formu podle toho, proti komu se autor obrací, zda 194
Strana 195
proti papežství, či proti utrakvistickým mi- strům, či proti moci světské. A strhují přese všecku neurovnanost i slohovou neobratnost svým spravedlivým, poctivým zápalem pro náboženství opravdu duchovní, prosté, ale upřímně cítěné a skutkem prožívané, mimo- děk také čtenáře novodobého.
proti papežství, či proti utrakvistickým mi- strům, či proti moci světské. A strhují přese všecku neurovnanost i slohovou neobratnost svým spravedlivým, poctivým zápalem pro náboženství opravdu duchovní, prosté, ale upřímně cítěné a skutkem prožívané, mimo- děk také čtenáře novodobého.
Strana 196
Strana 197
»ŠPALÍČEK« IX. PETR CHELČICKÝ DVA TRAKTÁTY VÝKLAD NA 2. EPIŠTOLU SV. JANA A O ZÁKLADU ZÁKONŮ LIDSKÝCH K tisku upravil a poznámkami opatřil Emil Smetánka. Kresbami doprovodil a vazbu navrhl František Bílek. Vytiskli knihtiskaři Kryl a Scotti v Novém Jičíně. Svázal Antonín Tvrdý pro nakladatele Karla Reichla v Praze v prosinci 1932. Vydáno 1000 výtisků, z nichž 1—XXX tištěno na Zandersu 1—70 na domácím japonu a číslováno.
»ŠPALÍČEK« IX. PETR CHELČICKÝ DVA TRAKTÁTY VÝKLAD NA 2. EPIŠTOLU SV. JANA A O ZÁKLADU ZÁKONŮ LIDSKÝCH K tisku upravil a poznámkami opatřil Emil Smetánka. Kresbami doprovodil a vazbu navrhl František Bílek. Vytiskli knihtiskaři Kryl a Scotti v Novém Jičíně. Svázal Antonín Tvrdý pro nakladatele Karla Reichla v Praze v prosinci 1932. Vydáno 1000 výtisků, z nichž 1—XXX tištěno na Zandersu 1—70 na domácím japonu a číslováno.
Strana 198
- 1: Array
- 9: Array
- 103: Array
- 146: Array