z 557 stránek
Titul
I
II
III
Physiologarius
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Enigmaticus
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
Astronomiarius
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
Exemplarius
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
Rejstříky
205
206
Index latinsko-český
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
Slovník
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
527
528
529
530
531
532
Dodatky
533
534
Doslov
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
Opravy a doplňky
551
552
Zkratky
553
Obsah
554
Název:
Klaret a jeho družina. sv. II, Texty glossované
Autor:
Flajšhans, Václav
Rok vydání:
1928
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
557
Počet stran předmluvy plus obsahu:
III+554
Obsah:
- I: Titul
- 1: Physiologarius
- 61: Enigmaticus
- 93: Astronomiarius
- 153: Exemplarius
- 205: Rejstříky
- 207: Index latinsko-český
- 236: Slovník
- 533: Dodatky
- 535: Doslov
- 551: Opravy a doplňky
- 553: Zkratky
- 554: Obsah
upravit
Strana I
KLARET A JEHO DRUŽINA. SV. II. TEXTY GLOSSOVANÉ. TEXT Z RUKOPISŮ UPRAVIL A VYDAI. V. FLAJŠHANS. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ. 1928.
KLARET A JEHO DRUŽINA. SV. II. TEXTY GLOSSOVANÉ. TEXT Z RUKOPISŮ UPRAVIL A VYDAI. V. FLAJŠHANS. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ. 1928.
Strana II
Strana III
SBÍRKA PRAMENŮ K POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA ČESKOSLOVENSKÉHO. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNI. SKUPINA PRVNÍ: PAMÁTKY ŘECI A LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I SBÍRKA STAROČESKÝCH SLOVNÍKU. (CORPUS GLOSSARIORUM BOHEMICORUM). ČÍSLO 1 KLARET A JEHO DRUŽINA. Sv. 2. TEXTY GLOSSOVANÉ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNI. 1928.
SBÍRKA PRAMENŮ K POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA ČESKOSLOVENSKÉHO. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNI. SKUPINA PRVNÍ: PAMÁTKY ŘECI A LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I SBÍRKA STAROČESKÝCH SLOVNÍKU. (CORPUS GLOSSARIORUM BOHEMICORUM). ČÍSLO 1 KLARET A JEHO DRUŽINA. Sv. 2. TEXTY GLOSSOVANÉ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNI. 1928.
Strana 1
MAG. CLARETI DE SOLENCIA PHYSIOLOGIARIUS V. Flajšbans: Klaret, II.
MAG. CLARETI DE SOLENCIA PHYSIOLOGIARIUS V. Flajšbans: Klaret, II.
Strana 2
Strana 3
PODROBNÁ DATA. I. Titul oznamuje začátek komentáře takto: „ortulus anima- lium et rerum crescencium“, qui dicitur „phisologiarius“, verš první sám praví „ortulus phizologye“, což se shoduje s obsahem celého díla i ostatními tituly Klaretovými. Takových Tysiologiářů bylo ve středověku velmi mnoho, u nás také česky jeden zpracován veršem v ruko- pise třeboňském. 2. Obsah díla je podán v úvodě; je to „ortulus in monte placatus“ — „in sex cellis“: „Ia tenet volucres;.. „pisces in piscina“... „ortoferale feras“... „vermes“ ... „pomerium frondes, arbu- ta“... „vinea flores“. Ale z těchto šesti oddělení máme dochováno jen první, „volucres“ (a ovšem úvod k dílu celému). Popis jednotlivých ptáků je srovnán abecedně (taquila — vespertilio'), podán v dvojverších (čtyřverších, šestiverších..) leoninských; první verš obsahuje vždy něco přírodopisného o ptáku, druhý verš morální aplíkaci čtoucímu jinochu. Před tento moralisující popis 136 ptáků (mezi něž jsou počítáni také netopýr, sršeň atd.), upomínající na pozdější českou Radu zvířat, je položen obecný výklad o vlastnostech ptactva vůbec, v týchž moralisujících dvojverších. Ze zbývajících, ale neznámých, dalších pěti kapitol (ryby, zvěř, červi, ovoce, květiny) není zachováno nic. 3. Rozdělení práce je toto: Napřed (A, v. 1—10) je položen úvod obecný, věnující dílo Kristu; další část (v. 11—29) podává rozvržení díla na 6 částí podle obsahu; konečně (v. 30—38) se autor obrací k „iuvenes“ jejichž morálnímu povznesení je dílo věnováno. Část první vlastního díla (B I) probírá „volucres“, napřed jejich vlastnosti in generali (v. 39—130). pak in speciali, jednotlivé ptáky abecedně po sobě (v. 131- 718); tato první část se zavírá „epilogem“ (v. 719—728), jenž v posledním verši jmenuje autora, Klareta. Verše samy jsou doprovázeny glossami, marginálicmi, stálým komentářem; krom toho jsou připojeny ke všem jménům ptáku české překlady. Zdali bylo dílo dokončeno (tedy i 2.—5. kniha napsána), nemůžeme říci s jistotou. 4. Incipit komentáře. „Iste liber dicitur ortulus animalium“; veršu textu. „Ortulus, o kyrie, placeat tibi phizologie“; explicit komentáře: „Et sic est finis huius libri primi de avibus", veršu textu: „Explicil ortus naturis avium ortus -- ingenio tortus Clareti, cui finis portus. 5. Původství Klaretovo oznamuje komentář textu, jeho úvod i poslední vers „ingenio tortus Clareti“.
PODROBNÁ DATA. I. Titul oznamuje začátek komentáře takto: „ortulus anima- lium et rerum crescencium“, qui dicitur „phisologiarius“, verš první sám praví „ortulus phizologye“, což se shoduje s obsahem celého díla i ostatními tituly Klaretovými. Takových Tysiologiářů bylo ve středověku velmi mnoho, u nás také česky jeden zpracován veršem v ruko- pise třeboňském. 2. Obsah díla je podán v úvodě; je to „ortulus in monte placatus“ — „in sex cellis“: „Ia tenet volucres;.. „pisces in piscina“... „ortoferale feras“... „vermes“ ... „pomerium frondes, arbu- ta“... „vinea flores“. Ale z těchto šesti oddělení máme dochováno jen první, „volucres“ (a ovšem úvod k dílu celému). Popis jednotlivých ptáků je srovnán abecedně (taquila — vespertilio'), podán v dvojverších (čtyřverších, šestiverších..) leoninských; první verš obsahuje vždy něco přírodopisného o ptáku, druhý verš morální aplíkaci čtoucímu jinochu. Před tento moralisující popis 136 ptáků (mezi něž jsou počítáni také netopýr, sršeň atd.), upomínající na pozdější českou Radu zvířat, je položen obecný výklad o vlastnostech ptactva vůbec, v týchž moralisujících dvojverších. Ze zbývajících, ale neznámých, dalších pěti kapitol (ryby, zvěř, červi, ovoce, květiny) není zachováno nic. 3. Rozdělení práce je toto: Napřed (A, v. 1—10) je položen úvod obecný, věnující dílo Kristu; další část (v. 11—29) podává rozvržení díla na 6 částí podle obsahu; konečně (v. 30—38) se autor obrací k „iuvenes“ jejichž morálnímu povznesení je dílo věnováno. Část první vlastního díla (B I) probírá „volucres“, napřed jejich vlastnosti in generali (v. 39—130). pak in speciali, jednotlivé ptáky abecedně po sobě (v. 131- 718); tato první část se zavírá „epilogem“ (v. 719—728), jenž v posledním verši jmenuje autora, Klareta. Verše samy jsou doprovázeny glossami, marginálicmi, stálým komentářem; krom toho jsou připojeny ke všem jménům ptáku české překlady. Zdali bylo dílo dokončeno (tedy i 2.—5. kniha napsána), nemůžeme říci s jistotou. 4. Incipit komentáře. „Iste liber dicitur ortulus animalium“; veršu textu. „Ortulus, o kyrie, placeat tibi phizologie“; explicit komentáře: „Et sic est finis huius libri primi de avibus", veršu textu: „Explicil ortus naturis avium ortus -- ingenio tortus Clareti, cui finis portus. 5. Původství Klaretovo oznamuje komentář textu, jeho úvod i poslední vers „ingenio tortus Clareti“.
Strana 4
6. Čas jest nejistý; jistě před r. 1366, z něhož pochází opis, z doby před r. 1360, kteréhož roku sepsán Astronomiář; ale z doby zároveň nepříliš daleké, kdy Klaret činil již přípravy k velikému svému Glossáři. 7. Rukopis jediný: sborník pražské metropolitní kapitoly z r. 1366, sign. M CVIII; zevrubný popis u A. Podlahy, Soupis rukopisů knihovny metropol. kapit. pražské, č. 1468 (díl II, str. 334; zde podávám jen doplňky, prací Klaretových se týkající; jinak nalezne se zevrubné poučení v popisu Podlahově). Papírový tento kodex je nyní vázán v pergamenovém starém obalu; na přední desce, shora uvnitř, je zapsána rukou XV. stol. nejstarší sbírka českých hádanek, pět z nich jsem nalezl 1903 a otiskl v Českém Lidu XII, 492, všecky s rozborem pramenným r. 1925 v Národop. věstníku českoslovan- ském XVIII, str. 21. 23. Rukopis sám se dělí nyní ve dvě části: fol. I°—69" jež obsahuje texty Klaretovy, psané vesměs r. 1366 — a část druhou, fol. 70 -85, zapsanou později (v o ní u Podlahy). Ale ani část první není veskrze psána jednou rukou. Nalezneme dosti často na prázdných místech pozdější přípisky; tak na příklad horlivý čtenář Komplexionáře (fol. 33—44) připsal si in margine svoje hojné recepty a poznámky, mnohé německy. Všecky tyto pozdější přípisky, znalé již barvou inkoustu a pozdní, hrubší formou písma, zde pomíjím a zkratkou M míním tedy jen první část kodexu s texty Klaretovými, a to zase jen tyto texty bez pozdějších přípisků, gloss a marginálií. Stránkování je nové, počítají se v něm listy všecky stejně, toliko předsád- kový list (reprodukce na prvním snímku v I. sv.) je dnes číslován la, ostatek jde stránkování nepřetržitě 1—85. Avšak ve skutečnosti prvních 22 listů (t. j. list la a 1—21) tvoří jen sextern, složku o 6 dvoulistích; je proložena menšími a malými lístky a dvoulislími; takové přídavky jsou l. Ia, 21; l. 3 a 18; l. 5 a 16; l. 7 a 14 (velmi malé); l. 8 a 12. Na těchto vložkách není psán text sám, verše, nýbrž toliko komentář; někdy některá stránka nebo část strany zůstala prázdna, jindy taková prázdná část teprve později vzpomenutými již heterogenními přídavky popsána. První sextern tedy obsahuje jenom text Fy- siologiáře — a má také takové staré stránkování (AI)-BII (AI-AX, BI, B II), starý písař tyto vložené listy nestránkoval. Text si rozvrhl podle veršů na jednotlivé řádky tak, aby mu vyšel; na konec musil písmo stlačovati. Je z toho viděti, že to není sepsání původní; psal tak, aby se vše vešlo na jeden sextern, měl tedy celé dílo již před sebou. Druhý sextern obsahuje zrovna tak přesné na 12 ll. Enigmaticus, tu však není již listu vkládaných. Mezi prvním a druhým sexternem (zdá se) chybí jeden sextern; bylo by to zrovna místo pro Medicaminarius, jenž v našem sborníku chybí; několik veršů z něho je při- psáno na vložce l. 21'. Třetí a čtvrtý sextern obsahují Komplexionář a Astro- nomiář, zase bez vložek; avšak opatrný písař lentokrát začal psáti již na zbytku posledního listu druhého sexternu (l. 333) a rozpočetl si zase písmo tak, že dokončil text Astronomiáře se sexternem. Avšak tento čtvrtý sextern není úplný; chybějí poslední dva listy, má jen 10 listů. Je také zrovna tak patrná mezera mezi 4. a 5. kusem, jako mezi 1. a 2., nicméně staré stránkování po- kračuje dobře a text rovněž správně se končí i začíná. Poslední konečně sextern
6. Čas jest nejistý; jistě před r. 1366, z něhož pochází opis, z doby před r. 1360, kteréhož roku sepsán Astronomiář; ale z doby zároveň nepříliš daleké, kdy Klaret činil již přípravy k velikému svému Glossáři. 7. Rukopis jediný: sborník pražské metropolitní kapitoly z r. 1366, sign. M CVIII; zevrubný popis u A. Podlahy, Soupis rukopisů knihovny metropol. kapit. pražské, č. 1468 (díl II, str. 334; zde podávám jen doplňky, prací Klaretových se týkající; jinak nalezne se zevrubné poučení v popisu Podlahově). Papírový tento kodex je nyní vázán v pergamenovém starém obalu; na přední desce, shora uvnitř, je zapsána rukou XV. stol. nejstarší sbírka českých hádanek, pět z nich jsem nalezl 1903 a otiskl v Českém Lidu XII, 492, všecky s rozborem pramenným r. 1925 v Národop. věstníku českoslovan- ském XVIII, str. 21. 23. Rukopis sám se dělí nyní ve dvě části: fol. I°—69" jež obsahuje texty Klaretovy, psané vesměs r. 1366 — a část druhou, fol. 70 -85, zapsanou později (v o ní u Podlahy). Ale ani část první není veskrze psána jednou rukou. Nalezneme dosti často na prázdných místech pozdější přípisky; tak na příklad horlivý čtenář Komplexionáře (fol. 33—44) připsal si in margine svoje hojné recepty a poznámky, mnohé německy. Všecky tyto pozdější přípisky, znalé již barvou inkoustu a pozdní, hrubší formou písma, zde pomíjím a zkratkou M míním tedy jen první část kodexu s texty Klaretovými, a to zase jen tyto texty bez pozdějších přípisků, gloss a marginálií. Stránkování je nové, počítají se v něm listy všecky stejně, toliko předsád- kový list (reprodukce na prvním snímku v I. sv.) je dnes číslován la, ostatek jde stránkování nepřetržitě 1—85. Avšak ve skutečnosti prvních 22 listů (t. j. list la a 1—21) tvoří jen sextern, složku o 6 dvoulistích; je proložena menšími a malými lístky a dvoulislími; takové přídavky jsou l. Ia, 21; l. 3 a 18; l. 5 a 16; l. 7 a 14 (velmi malé); l. 8 a 12. Na těchto vložkách není psán text sám, verše, nýbrž toliko komentář; někdy některá stránka nebo část strany zůstala prázdna, jindy taková prázdná část teprve později vzpomenutými již heterogenními přídavky popsána. První sextern tedy obsahuje jenom text Fy- siologiáře — a má také takové staré stránkování (AI)-BII (AI-AX, BI, B II), starý písař tyto vložené listy nestránkoval. Text si rozvrhl podle veršů na jednotlivé řádky tak, aby mu vyšel; na konec musil písmo stlačovati. Je z toho viděti, že to není sepsání původní; psal tak, aby se vše vešlo na jeden sextern, měl tedy celé dílo již před sebou. Druhý sextern obsahuje zrovna tak přesné na 12 ll. Enigmaticus, tu však není již listu vkládaných. Mezi prvním a druhým sexternem (zdá se) chybí jeden sextern; bylo by to zrovna místo pro Medicaminarius, jenž v našem sborníku chybí; několik veršů z něho je při- psáno na vložce l. 21'. Třetí a čtvrtý sextern obsahují Komplexionář a Astro- nomiář, zase bez vložek; avšak opatrný písař lentokrát začal psáti již na zbytku posledního listu druhého sexternu (l. 333) a rozpočetl si zase písmo tak, že dokončil text Astronomiáře se sexternem. Avšak tento čtvrtý sextern není úplný; chybějí poslední dva listy, má jen 10 listů. Je také zrovna tak patrná mezera mezi 4. a 5. kusem, jako mezi 1. a 2., nicméně staré stránkování po- kračuje dobře a text rovněž správně se končí i začíná. Poslední konečně sextern
Strana 5
5 obsahuje celý Exemplarius, má však zase o 2 listy na konec více (tedy 14 listů) tyto poslední dva listy jsou popsány písmem i inkoustem jiným. Zbývající čás. kodexu (fol. 70—85) jest psána na složce samostatné, písmem pozdějším a jiným, je to část k původnímu sborníku nenáležící. Obsah první klaretovské části podle nynějšího stránkování jest tento: I. fol. 13—20 „Fysiologiář“ (= „ortulus phizologye“), text zde nyní následující. (fol. 21 vložka, s pozdějším opisem několika veršů Medikamináře; Medi- kaminář dnes v našem sborníku chybí; zachován je v jeho opise, v rkp. L; odtud otištěn v části I, příl. I.) II. fol. 22—23° „Enigmaticus“ — otištěn je dále pod č. II. fol. 33°—44' „Complexionarius“ — otištěn v části I, příl. 2. III. IV. fol. 44—55 „Astronomiarius“ — otištěn je níže pod č. III V. fol. 56—69 „Exemplarius“ — je otištěn níže pod č. IV. Všechny tyto texty jsou psány v celku touž rukou, rovněž tak glossy i ko- mentáře. Písmo však se někdy mění, podle toho, jak se písaři psalo; psal totiž poznámky na okrajích listu a mezi řádky tíže, nežli když psal veršovaný text v plné volnosti. Také barva inkoustu se dnes mění podle toho, jak byla vydána vlhkosti a slunci; někde je text psán inkoustem jasně černým, jinde skoro úplně vybledl, většinou je mírně zažloutlý; nejlépe se zachovaly červené iniciálky a glossy. O tom, jak jednotlivé lístky později vkládány a popisovány, vykládají poznámky Někdy se písař zmýlil: připsal některou věc dvakrát (tu otištěno jen znění jedno); poznámky zřejmě pozdní zde vypuštěny. Někde písař poznal chybu a opravoval dodatečně sám; tam otiskuji vždy již text správný, bez dalšich poznámek 3. Tisk tento jest první; jest zařízen tak jako při ostatních textech části první. Doplněna interpunkce, označení stránek rukopisu M, veršů a počtu ptáků. 9. Prameny našeho textu je těžko stopovati. Klaret cituje často ano- nymně některá vyprávění z bible, z historie antické, „exempla“, „versus“ „sentencia“, rozmanitá přísloví atp.; krom toho se citují „Experimentator „Poeta“, „Sinagoga“ atd., často ovšem Písmo (Job, Salomon, David, Johannes, Paulus, Lucas, Petrus atd.), staří klasíkové i středověcí autoři: Ambrosius, Ari- stoteles, Augustinus, Avicenna, Benedictus (řádová regule), Bernhardus, Boe- cius, Crisostomus, Facetus, Fontinus, Gregorius, Jeronimus, Ysidorus. Kato, Plinius, Solinus a Seneca, Anglicus bude asi Bartoloměj anglický, Vita S. Patrum známý text Rosweydův, Exempla snad sborník Alfonsův. Nepo- chybně však užil Klaret pramenů ještě jiných. 10. Zpracování našeho textu obsahuje 5. a 6. kapitola Klaretova Glossáře (v. 203—302), jež užila všech 135 jmen ptáků, zde z veliké části po prvé počeštěných. Kap. 6. cituje výslovně Ambrosia, Plinia a Solina, jejichž jména čteme v našem komentáři několikrát, kap. 5. cituje „Johannes de Galandria“, jehož jména však v našem textu není. Je ovšem možno, že z Jana z Galandrie pochází ta část kap. 5 (verš 203. 227), v níž se vykládá
5 obsahuje celý Exemplarius, má však zase o 2 listy na konec více (tedy 14 listů) tyto poslední dva listy jsou popsány písmem i inkoustem jiným. Zbývající čás. kodexu (fol. 70—85) jest psána na složce samostatné, písmem pozdějším a jiným, je to část k původnímu sborníku nenáležící. Obsah první klaretovské části podle nynějšího stránkování jest tento: I. fol. 13—20 „Fysiologiář“ (= „ortulus phizologye“), text zde nyní následující. (fol. 21 vložka, s pozdějším opisem několika veršů Medikamináře; Medi- kaminář dnes v našem sborníku chybí; zachován je v jeho opise, v rkp. L; odtud otištěn v části I, příl. I.) II. fol. 22—23° „Enigmaticus“ — otištěn je dále pod č. II. fol. 33°—44' „Complexionarius“ — otištěn v části I, příl. 2. III. IV. fol. 44—55 „Astronomiarius“ — otištěn je níže pod č. III V. fol. 56—69 „Exemplarius“ — je otištěn níže pod č. IV. Všechny tyto texty jsou psány v celku touž rukou, rovněž tak glossy i ko- mentáře. Písmo však se někdy mění, podle toho, jak se písaři psalo; psal totiž poznámky na okrajích listu a mezi řádky tíže, nežli když psal veršovaný text v plné volnosti. Také barva inkoustu se dnes mění podle toho, jak byla vydána vlhkosti a slunci; někde je text psán inkoustem jasně černým, jinde skoro úplně vybledl, většinou je mírně zažloutlý; nejlépe se zachovaly červené iniciálky a glossy. O tom, jak jednotlivé lístky později vkládány a popisovány, vykládají poznámky Někdy se písař zmýlil: připsal některou věc dvakrát (tu otištěno jen znění jedno); poznámky zřejmě pozdní zde vypuštěny. Někde písař poznal chybu a opravoval dodatečně sám; tam otiskuji vždy již text správný, bez dalšich poznámek 3. Tisk tento jest první; jest zařízen tak jako při ostatních textech části první. Doplněna interpunkce, označení stránek rukopisu M, veršů a počtu ptáků. 9. Prameny našeho textu je těžko stopovati. Klaret cituje často ano- nymně některá vyprávění z bible, z historie antické, „exempla“, „versus“ „sentencia“, rozmanitá přísloví atp.; krom toho se citují „Experimentator „Poeta“, „Sinagoga“ atd., často ovšem Písmo (Job, Salomon, David, Johannes, Paulus, Lucas, Petrus atd.), staří klasíkové i středověcí autoři: Ambrosius, Ari- stoteles, Augustinus, Avicenna, Benedictus (řádová regule), Bernhardus, Boe- cius, Crisostomus, Facetus, Fontinus, Gregorius, Jeronimus, Ysidorus. Kato, Plinius, Solinus a Seneca, Anglicus bude asi Bartoloměj anglický, Vita S. Patrum známý text Rosweydův, Exempla snad sborník Alfonsův. Nepo- chybně však užil Klaret pramenů ještě jiných. 10. Zpracování našeho textu obsahuje 5. a 6. kapitola Klaretova Glossáře (v. 203—302), jež užila všech 135 jmen ptáků, zde z veliké části po prvé počeštěných. Kap. 6. cituje výslovně Ambrosia, Plinia a Solina, jejichž jména čteme v našem komentáři několikrát, kap. 5. cituje „Johannes de Galandria“, jehož jména však v našem textu není. Je ovšem možno, že z Jana z Galandrie pochází ta část kap. 5 (verš 203. 227), v níž se vykládá
Strana 6
6 o částech těla ptačího a ovšem též tyto názvy překládají; o tom se arci zde ve Fysiologiáři nemluví. 11. Překladů není; mohl ovšem našeho textu užíti také Smil z Par- dubic při Nové radě (a možná, že bychom pak v jeho čtvernožcích měli stopy druhé knihy Klaretovy, nyní ztracené, „de feris“), skladatel Rady zvířat atd. Ale to je arci úkolem budoucího zkoumání. 12. Literatura přestává na mé zmínce v Listech filol., 1923,242 nn. 13. Cena tohoto díla je velmi veliká zvláště pro kulturní historii. Je tu sneseno nejenom mnoho látky pro tehdejší názory o ptactvu, nýbrž také veliká cást domácí tradice, jež se podnes ještě drží. Kromě toho jsou tu v roz- manitých příkladech a povídkách zachovány staré formy pozdějších látek lite- rárních i lidových.
6 o částech těla ptačího a ovšem též tyto názvy překládají; o tom se arci zde ve Fysiologiáři nemluví. 11. Překladů není; mohl ovšem našeho textu užíti také Smil z Par- dubic při Nové radě (a možná, že bychom pak v jeho čtvernožcích měli stopy druhé knihy Klaretovy, nyní ztracené, „de feris“), skladatel Rady zvířat atd. Ale to je arci úkolem budoucího zkoumání. 12. Literatura přestává na mé zmínce v Listech filol., 1923,242 nn. 13. Cena tohoto díla je velmi veliká zvláště pro kulturní historii. Je tu sneseno nejenom mnoho látky pro tehdejší názory o ptactvu, nýbrž také veliká cást domácí tradice, jež se podnes ještě drží. Kromě toho jsou tu v roz- manitých příkladech a povídkách zachovány staré formy pozdějších látek lite- rárních i lidových.
Strana 7
(PHYSIOLOGIARIUS.) (M(13) Ister(?) liber dicitur ortulus animalium et rerum crescen- cium (sc. herbarum et arborum), qui dicitur phisologiarius, a phi- sologo, vel quia naturas(?) rerum ponit et ex eis elicit mores. Et 1° ponit naturas avium q. rariores, ut ex eis mores capiant et exempla. Et invocat divinum auxilium,, comendans Christo suum librum, ut dignetur eum custodire; et exinde, ponit disposicionem. Et 1° invitat omnes pueros ad audiendum et ad conspiciendum eum. Titulus talis est: Incipit ortulus phisologulius avium a magistro Clareto compilatus. Aligeri pennas... Postquam author expedivit se in prohemio, hic ex- sequitur de promissis avibus Et dicitur igitur 1° in generali. 2° in speciali (inc. Rex avium' . .). 1° docet naturam omnium avium. Dicit, quod omnes aves habent pennas et vo- lant et in hoc superant omni animali. Sed per aves angeli denotantur: nam sicud aves modo sunt in terra, modo volant in aicas (?), sicud dicit Ambrosius, sic angeli modo sunt nobiscum in terra custodientes nos, modo volant in ethera defe- rentes oraciones nostras ad Deum; 2° sicud aves existentes et volantes in aere vi- dent in terram et contemplantur melius inferiora, ut dicit lacobus, sic sancti angeli existentes in celo nos custodiunt a malo, 3° sicud omnes aves habent pennas et(?) in luce volant, sed vespertiliones carent pennis et in tenebris volant, sic an- geli boni manent in luce celi, mali autem in tenebris inferni sine gaudio; sed per pen- nas (?) gaudium denotatur. Nota quod sicud penne in avibus nascuntur ex humore indeficiente, sic gaudium angelis nascitur ex presencia divina. 2° sicud quedam aves habent pulcriores et maiores aliis, sic sancti angeli: quidam enim sunt in alciori gerarchia, qui maius gaudium habent quam inferiores i. (?) sui subiecti. 3° sicud aves omnes habent pennas, sic et omnes angeli babent gaudium(...) quidam clarius, quidam (...?) rius, sed quod sunt propinquiores summo. 1° sicud aves sunt in pennis vestite (?). volant et feruntur velociter, sic angeli sunt in gaudio eterno, in quo dominantur; 5° quod sicud penna (?) efficit aves leves, sic gaudium celi facit angelos veloces Dei ministros. Psalmus: „Qui facis() angelos“ 7 sc. spiritus; 6° sicud aves amene cantant, sic sancti angeli laudem Dei cottidie perficiunt. — Sed per animancias homines intelliguntur. Racio: quia sicud animancia pennis carencia semper in terra manent et tarde currunt, per aquas transire nequeunt et mon- tes et silvas difficulter adeunt, sic homines sunt in hoc mundo sine gaudio, in luctu 1 Výklad úvodních veršů 1—38. 2 Výklad v. 1 10. 3 Výklad v. 11—28. Výklad v. 28—38. lI 5 Výklad v. 39—130. Il s in aica (?): niže in ethera'; asi 7 Žalm CIII. 4. II s Výklad v. 38. omyl písařův, m. aera.
(PHYSIOLOGIARIUS.) (M(13) Ister(?) liber dicitur ortulus animalium et rerum crescen- cium (sc. herbarum et arborum), qui dicitur phisologiarius, a phi- sologo, vel quia naturas(?) rerum ponit et ex eis elicit mores. Et 1° ponit naturas avium q. rariores, ut ex eis mores capiant et exempla. Et invocat divinum auxilium,, comendans Christo suum librum, ut dignetur eum custodire; et exinde, ponit disposicionem. Et 1° invitat omnes pueros ad audiendum et ad conspiciendum eum. Titulus talis est: Incipit ortulus phisologulius avium a magistro Clareto compilatus. Aligeri pennas... Postquam author expedivit se in prohemio, hic ex- sequitur de promissis avibus Et dicitur igitur 1° in generali. 2° in speciali (inc. Rex avium' . .). 1° docet naturam omnium avium. Dicit, quod omnes aves habent pennas et vo- lant et in hoc superant omni animali. Sed per aves angeli denotantur: nam sicud aves modo sunt in terra, modo volant in aicas (?), sicud dicit Ambrosius, sic angeli modo sunt nobiscum in terra custodientes nos, modo volant in ethera defe- rentes oraciones nostras ad Deum; 2° sicud aves existentes et volantes in aere vi- dent in terram et contemplantur melius inferiora, ut dicit lacobus, sic sancti angeli existentes in celo nos custodiunt a malo, 3° sicud omnes aves habent pennas et(?) in luce volant, sed vespertiliones carent pennis et in tenebris volant, sic an- geli boni manent in luce celi, mali autem in tenebris inferni sine gaudio; sed per pen- nas (?) gaudium denotatur. Nota quod sicud penne in avibus nascuntur ex humore indeficiente, sic gaudium angelis nascitur ex presencia divina. 2° sicud quedam aves habent pulcriores et maiores aliis, sic sancti angeli: quidam enim sunt in alciori gerarchia, qui maius gaudium habent quam inferiores i. (?) sui subiecti. 3° sicud aves omnes habent pennas, sic et omnes angeli babent gaudium(...) quidam clarius, quidam (...?) rius, sed quod sunt propinquiores summo. 1° sicud aves sunt in pennis vestite (?). volant et feruntur velociter, sic angeli sunt in gaudio eterno, in quo dominantur; 5° quod sicud penna (?) efficit aves leves, sic gaudium celi facit angelos veloces Dei ministros. Psalmus: „Qui facis() angelos“ 7 sc. spiritus; 6° sicud aves amene cantant, sic sancti angeli laudem Dei cottidie perficiunt. — Sed per animancias homines intelliguntur. Racio: quia sicud animancia pennis carencia semper in terra manent et tarde currunt, per aquas transire nequeunt et mon- tes et silvas difficulter adeunt, sic homines sunt in hoc mundo sine gaudio, in luctu 1 Výklad úvodních veršů 1—38. 2 Výklad v. 1 10. 3 Výklad v. 11—28. Výklad v. 28—38. lI 5 Výklad v. 39—130. Il s in aica (?): niže in ethera'; asi 7 Žalm CIII. 4. II s Výklad v. 38. omyl písařův, m. aera.
Strana 8
8 M. Clareti Physiologiarius. frequenti, in peccatis et (?) tribulacionibus, tardi ad devocionem prop(ter) deliciarum aquas non possunt ad Deum et montes virtutum et silvas bonorum operum vix attingunt. 2° sicud animancia nuncquam ad celum levantur, sic homines in cor um celum non ascendunt... corpore resoluto et deliciis mundi spretis. 3° sicud omnia animalia timent aves venerando eas, sic omnes homines debent amare angelos et honorare eos, quia nesciunt, unde veniant vel quo vadant. 4° sicut alia, superata sunt in bello ab avibus, sic homines superantur ab angelis inmortalitate. Et tunc aplicetur sic: Sicud aves volantes cum pennis superant omnia alia, sic angeli cum gaudio suorum gestorum superant homines universos et omnia facta prius. —— 1° ponit aliam naturam avium dicens: Cum prope nos volitanta „Quando prope nos volant aves, non ce (lum?), tunc notatur unus annus fructiferus et fecundus,“ ut dicit Ysodorus. Sic sancti angeli propiantes iuvant nos et de- fendunt a cunctis malis. 2° sicut aves volantes in alta, signant pestilenciam et mortem, sic angelorum discessus a nobis multa mala parit nobis. 3° sicut quando volucres volant et manent circa aquas... (?), eo anno pereunt fruges, sic angeli «..?) spreti perdunt nobis utilitatem et sic homines involuti deliciis aquarum perdunt iuvamina angelorum Et tunc aplicetur sic: Angeli prope nos ma- nentes iuvant et recedentes non curant nos, expulsi peccatis nostris ad alta vel ad aquas regnum celorum. Vel homines deliciis involuti perdunt bona. Dant pedibus4... Hic dicit. sicud aves natantes in aqua habent coreum vel cutem inter digitos pedum, ut melius natarent, sic homines deliciis et diviciis il habundantes debent dare elemosinam pauperibus, ut possint ad regnum celorum pervenire. Item: sicut indomite aves capiuntur per domitas, sic homo peccator per oraciones et elemosinas et per sanctos angelos capitur facilius ad regnum celorum et sicut talis.. — -. Ut melius videants.. Hic comparat sanctos ad aves dicens: sicud aves volant supra, ut melius videant, sic sancti angeli et alii sancti propterea sunt in celis, ut nos respiciant ocu lis misericordie et defendant nos a malo. Item aves capiunt pisces et alias aves desuper conspiciendo; sic sancti angeli vident nos devotos et capiunt desuper veniendo ad bona inducendo. Delectatur avis.... Item sicud aves m(a)xime delectantur volando in aere, quod non movent alis, sic angeli et sancti habent plenum gaudium in celo nec antequam curam perpendunt. — Item sicud ex heremo non possumus audire volucres, sic ex vicio non sencimus iuvamen sanctorum. Salsa bibens.... Hic comparat homines ad aves dicens: „Sicud nocte volantes moriuntur gustantes salsa, sic homines viciosi sumentes corpus Christi dampnantur. Fistulas... Hic comparat sanctos ad aves dicens [sicut]: sicud aves quinque modis capiuntur ab alto, sic sancti angeli et alii sancti suscipiuntur quinque modis, sc. fistula dileccionis, carne contricionis, panno devocionis, cantu modulacionis, ave oracionis et operum bonorum. Recia, .. Hic comparat demones ad aves dicens: 40r modis capiuntur aere aves: sic demones superantur et ligantur 4°r modis, sc. per rethe devocionis, per laqueum fidei, per aucupam pietatis, per fiscum paciencie et humilitatis.10 1 alia: asi m. a(nima)lia j 2 Výklad v. 40—46. l 3 in alta: alta opravováno, oprava nedokončena 4 Výklad v. 47 nn. ll 3 Výklad v. 51 nn. 8 Výklad v. 55 nn. 7 Výklad v. 103 nn. ll s Výklad v. 105 nn. l » Výklad v. 108 nn. lI 10 et humilitatis: před tím škrll pietatis.
8 M. Clareti Physiologiarius. frequenti, in peccatis et (?) tribulacionibus, tardi ad devocionem prop(ter) deliciarum aquas non possunt ad Deum et montes virtutum et silvas bonorum operum vix attingunt. 2° sicud animancia nuncquam ad celum levantur, sic homines in cor um celum non ascendunt... corpore resoluto et deliciis mundi spretis. 3° sicud omnia animalia timent aves venerando eas, sic omnes homines debent amare angelos et honorare eos, quia nesciunt, unde veniant vel quo vadant. 4° sicut alia, superata sunt in bello ab avibus, sic homines superantur ab angelis inmortalitate. Et tunc aplicetur sic: Sicud aves volantes cum pennis superant omnia alia, sic angeli cum gaudio suorum gestorum superant homines universos et omnia facta prius. —— 1° ponit aliam naturam avium dicens: Cum prope nos volitanta „Quando prope nos volant aves, non ce (lum?), tunc notatur unus annus fructiferus et fecundus,“ ut dicit Ysodorus. Sic sancti angeli propiantes iuvant nos et de- fendunt a cunctis malis. 2° sicut aves volantes in alta, signant pestilenciam et mortem, sic angelorum discessus a nobis multa mala parit nobis. 3° sicut quando volucres volant et manent circa aquas... (?), eo anno pereunt fruges, sic angeli «..?) spreti perdunt nobis utilitatem et sic homines involuti deliciis aquarum perdunt iuvamina angelorum Et tunc aplicetur sic: Angeli prope nos ma- nentes iuvant et recedentes non curant nos, expulsi peccatis nostris ad alta vel ad aquas regnum celorum. Vel homines deliciis involuti perdunt bona. Dant pedibus4... Hic dicit. sicud aves natantes in aqua habent coreum vel cutem inter digitos pedum, ut melius natarent, sic homines deliciis et diviciis il habundantes debent dare elemosinam pauperibus, ut possint ad regnum celorum pervenire. Item: sicut indomite aves capiuntur per domitas, sic homo peccator per oraciones et elemosinas et per sanctos angelos capitur facilius ad regnum celorum et sicut talis.. — -. Ut melius videants.. Hic comparat sanctos ad aves dicens: sicud aves volant supra, ut melius videant, sic sancti angeli et alii sancti propterea sunt in celis, ut nos respiciant ocu lis misericordie et defendant nos a malo. Item aves capiunt pisces et alias aves desuper conspiciendo; sic sancti angeli vident nos devotos et capiunt desuper veniendo ad bona inducendo. Delectatur avis.... Item sicud aves m(a)xime delectantur volando in aere, quod non movent alis, sic angeli et sancti habent plenum gaudium in celo nec antequam curam perpendunt. — Item sicud ex heremo non possumus audire volucres, sic ex vicio non sencimus iuvamen sanctorum. Salsa bibens.... Hic comparat homines ad aves dicens: „Sicud nocte volantes moriuntur gustantes salsa, sic homines viciosi sumentes corpus Christi dampnantur. Fistulas... Hic comparat sanctos ad aves dicens [sicut]: sicud aves quinque modis capiuntur ab alto, sic sancti angeli et alii sancti suscipiuntur quinque modis, sc. fistula dileccionis, carne contricionis, panno devocionis, cantu modulacionis, ave oracionis et operum bonorum. Recia, .. Hic comparat demones ad aves dicens: 40r modis capiuntur aere aves: sic demones superantur et ligantur 4°r modis, sc. per rethe devocionis, per laqueum fidei, per aucupam pietatis, per fiscum paciencie et humilitatis.10 1 alia: asi m. a(nima)lia j 2 Výklad v. 40—46. l 3 in alta: alta opravováno, oprava nedokončena 4 Výklad v. 47 nn. ll 3 Výklad v. 51 nn. 8 Výklad v. 55 nn. 7 Výklad v. 103 nn. ll s Výklad v. 105 nn. l » Výklad v. 108 nn. lI 10 et humilitatis: před tím škrll pietatis.
Strana 9
Commentarius. Proemium. A. 1- 6. 9 Virtus. . Hic comparat homines avibus dicens: sicud aer excitat aves ad vo- landum, sic S. Spiritus excitat homines ad devocionem. Item: sicud aves in hveme manent in tristicia, sic homines in paupertate, sunt in miseria. Item: sicud aves in vere nidificant et cognoscuntur in invicem, sic homines in diviciis acuentes, (?) honorantur et ubique colliguntur. Item: sicud verex, avis predans, non fit verex nisi in duobus annis vel in tribus, quando servabitur et deponet pennas viles, sic nemo salvabitur nisi habeat temptaciones et tribulaciones plures. Unde Salomon: „Be- atus vir, qui suffert“ etc. Item: sicud avis viva placens cum moritur, vilis efficitur, sicud nisus vivus in manu portatur et mortuus in lutum proicitur: sic homo malus vivens multis placet propter suam nequiciam, sed cum morietur, proicietur in infer- num. Psalmus: „Quoniam qui hominibus placent, confusi sunt, quoniam Deus spreverit eos 4. Et e converso: „Que avis viva vilet, illa placet moritura“ sicud gallinas... Iste libellus intytulatur ortulus phisologie, partitus in 6 distinccionibus principalibus, compilatus a magistro Clareto de naturis animalium, que in moralitites misticantur. A. Nota: „phizologia" ust sciencia, amans naturas omnium animalium racionalium et irracionabilium, et est pars philozophie. Et dicitur a „phisis“, quod est natura, et „sophos“ sapiencia et „ica“ scien- cia — a sciencia sapiencie, sive philosophia per tractans de naturis animancium. Rtulus, o kyrie, placeat tibi phizologye, componens Quem tibi pro laude colui, plantans sine fraude. Ambrosius: „Omne bonum, a quocunque proferatur, a spiritu S. est“. Et sic opposito modo omne malum, a quocunque exprimatur, a spiritu maligno est. inductor Sis presens, Christe. cupio quoque ianitor esse, Rore rigando tuo, quod in hoc plantabitur orto, 5 Utile, fructiferum sit in hiis venientibus ipsum. Notabile cure. Canes in continuo latratu nunc sig num est impetus ventorum. Ecce qualiter Deus animalibus irracionalibus futura dedit scire, homini non, quia peccavit, illa non peccaverunt, videlicet sensitiva animalia. Da cor, da mentem, delectans conspicientem: I Výklad v. 109 nn. 12 paupertate: psáno nevhodnou zkratkou. Il3 acuentes (m. agentes?): pak škril ad. I 4 Žalm LII, 6. Il 5 gallina: tu končí zápis; pozdější rukou připsán začátek nového řádku, rozmazán však, vybledl (.... ego n. d.) 3 inductor (gl.) ianitor: škrabáno a rozmazáno ll 5 'sit in hiis' později škrtl; nad ipsum' rozmazané přípisky a po straně připsáno sic'.
Commentarius. Proemium. A. 1- 6. 9 Virtus. . Hic comparat homines avibus dicens: sicud aer excitat aves ad vo- landum, sic S. Spiritus excitat homines ad devocionem. Item: sicud aves in hveme manent in tristicia, sic homines in paupertate, sunt in miseria. Item: sicud aves in vere nidificant et cognoscuntur in invicem, sic homines in diviciis acuentes, (?) honorantur et ubique colliguntur. Item: sicud verex, avis predans, non fit verex nisi in duobus annis vel in tribus, quando servabitur et deponet pennas viles, sic nemo salvabitur nisi habeat temptaciones et tribulaciones plures. Unde Salomon: „Be- atus vir, qui suffert“ etc. Item: sicud avis viva placens cum moritur, vilis efficitur, sicud nisus vivus in manu portatur et mortuus in lutum proicitur: sic homo malus vivens multis placet propter suam nequiciam, sed cum morietur, proicietur in infer- num. Psalmus: „Quoniam qui hominibus placent, confusi sunt, quoniam Deus spreverit eos 4. Et e converso: „Que avis viva vilet, illa placet moritura“ sicud gallinas... Iste libellus intytulatur ortulus phisologie, partitus in 6 distinccionibus principalibus, compilatus a magistro Clareto de naturis animalium, que in moralitites misticantur. A. Nota: „phizologia" ust sciencia, amans naturas omnium animalium racionalium et irracionabilium, et est pars philozophie. Et dicitur a „phisis“, quod est natura, et „sophos“ sapiencia et „ica“ scien- cia — a sciencia sapiencie, sive philosophia per tractans de naturis animancium. Rtulus, o kyrie, placeat tibi phizologye, componens Quem tibi pro laude colui, plantans sine fraude. Ambrosius: „Omne bonum, a quocunque proferatur, a spiritu S. est“. Et sic opposito modo omne malum, a quocunque exprimatur, a spiritu maligno est. inductor Sis presens, Christe. cupio quoque ianitor esse, Rore rigando tuo, quod in hoc plantabitur orto, 5 Utile, fructiferum sit in hiis venientibus ipsum. Notabile cure. Canes in continuo latratu nunc sig num est impetus ventorum. Ecce qualiter Deus animalibus irracionalibus futura dedit scire, homini non, quia peccavit, illa non peccaverunt, videlicet sensitiva animalia. Da cor, da mentem, delectans conspicientem: I Výklad v. 109 nn. 12 paupertate: psáno nevhodnou zkratkou. Il3 acuentes (m. agentes?): pak škril ad. I 4 Žalm LII, 6. Il 5 gallina: tu končí zápis; pozdější rukou připsán začátek nového řádku, rozmazán však, vybledl (.... ego n. d.) 3 inductor (gl.) ianitor: škrabáno a rozmazáno ll 5 'sit in hiis' později škrtl; nad ipsum' rozmazané přípisky a po straně připsáno sic'.
Strana 10
10 M. Clareti Physiologiarius, A, 1—2. Christe es Tu flos, tu fructus, stirps, arx, tu finis et ortus, virtutes opera bona Edificans turres, produc herbas quoque flores. Omnis homo pocius sua mente fit ad mala pronus: 10 Agne Dei, mentem bona plurima fac retinentem. — Aristoteles: „Qui vult multa dicere, debet multa prohemizare. liber in doctrina compositus stat subtiliter Rtulus in monte plantatus adest nimis alte, Ysiodorus: „Cum transimus montem, oportet nos dorsum incurvare. S. Spiritu humeſiens 4or virtutibus sc. iusticia etc. Celi rore madens, bis bino gurgite splendens; sentencia sensum prebens Lignum pomiferum stans in medio regit ipsum, i. metrum in principio virtus Circumdat sepis, constat super hostia turris, in principio sapiencia 15 Fons fluit irriguus circa valvam quasi vivus. Legitur in Vila SPatrum de quodam abbate, qui multis successionibus temporum servivit Deo pro- tanto, ut ei minimum celeste gaudium exhiberet ac demonstraret. Et ita quod quodam tempore (?) intravit ortum quasi hora modico revocatus deduccionis vite sue. Tunc diei tercia causa (?) Dominus apparui(t) ei quandam aviculam ce (...?) vald e) melli)flue cecinentem ita, quod in trecentis annis mansit in eodem orto et vide- batur ei quasi ad horam vespertinam mansisse. Et exiens de orto circa horam vesperarum intravit claustrum ita, quod nullum monachorum ignoravit et admirabatur et unus alius erat electus in abate. i. ortulus particulis Hic in sex cellis redolet dulcedine mellis: i. cella i. distinccio angelos contemplativos homines Prima tenet volucres volitantes, nidificantes; castos in castitate Clari sunt pisces in piscina renatantes; i. rudes sicut bruta animalia krzepe ziecze sie Ortoferale feras prebet varias agitatas, fures omnes 20 Vermes reptantes stimulantes quosque nocentes; virtutes Pomerium frondes dabit, arbuta splendida candens, Arbutus' est arboris species, sicut 'arbuta' fructus. opera bona Vinea dat flores, redolencia lilia mores. — Huc id collegi, mage quod placitum michi vidi, 14 metrum (gl.): před tím škril versus i 21 candens: neobratná zkratka, později opravována. 22 lilia: na rasuře
10 M. Clareti Physiologiarius, A, 1—2. Christe es Tu flos, tu fructus, stirps, arx, tu finis et ortus, virtutes opera bona Edificans turres, produc herbas quoque flores. Omnis homo pocius sua mente fit ad mala pronus: 10 Agne Dei, mentem bona plurima fac retinentem. — Aristoteles: „Qui vult multa dicere, debet multa prohemizare. liber in doctrina compositus stat subtiliter Rtulus in monte plantatus adest nimis alte, Ysiodorus: „Cum transimus montem, oportet nos dorsum incurvare. S. Spiritu humeſiens 4or virtutibus sc. iusticia etc. Celi rore madens, bis bino gurgite splendens; sentencia sensum prebens Lignum pomiferum stans in medio regit ipsum, i. metrum in principio virtus Circumdat sepis, constat super hostia turris, in principio sapiencia 15 Fons fluit irriguus circa valvam quasi vivus. Legitur in Vila SPatrum de quodam abbate, qui multis successionibus temporum servivit Deo pro- tanto, ut ei minimum celeste gaudium exhiberet ac demonstraret. Et ita quod quodam tempore (?) intravit ortum quasi hora modico revocatus deduccionis vite sue. Tunc diei tercia causa (?) Dominus apparui(t) ei quandam aviculam ce (...?) vald e) melli)flue cecinentem ita, quod in trecentis annis mansit in eodem orto et vide- batur ei quasi ad horam vespertinam mansisse. Et exiens de orto circa horam vesperarum intravit claustrum ita, quod nullum monachorum ignoravit et admirabatur et unus alius erat electus in abate. i. ortulus particulis Hic in sex cellis redolet dulcedine mellis: i. cella i. distinccio angelos contemplativos homines Prima tenet volucres volitantes, nidificantes; castos in castitate Clari sunt pisces in piscina renatantes; i. rudes sicut bruta animalia krzepe ziecze sie Ortoferale feras prebet varias agitatas, fures omnes 20 Vermes reptantes stimulantes quosque nocentes; virtutes Pomerium frondes dabit, arbuta splendida candens, Arbutus' est arboris species, sicut 'arbuta' fructus. opera bona Vinea dat flores, redolencia lilia mores. — Huc id collegi, mage quod placitum michi vidi, 14 metrum (gl.): před tím škril versus i 21 candens: neobratná zkratka, později opravována. 22 lilia: na rasuře
Strana 11
Proemium, Contenta, Exhortatio v. 6 38. 11 Moribus aptatum, bene fructiferum quoque gratum, 25 Quod delectare vult, tristia multa fugare ille Sepius introeat, quod prospiciens iuvenescat. libros scolaris sicut (?) oportet stilum folia libros memoria Arma puer tollens, arcum, faretram tibi sumens Triste cor, ira frequens mens raro gaudia querens: Hec tria consumunt tempora fine brevi. Aristoteles : Qui vult delectari sine tristicia, ad philosophiam recurrat. Ysodorus: Homo tristis transiens in viridem ortum efficitur letus Nil valet in bellis Christi inermis — Et: Absque libellis clericus est mutus, licet ingenio sit acutus] lacob: Ysaac dixit filio suo: Fiii, tolle arma tua arcum et faretram et affer michi de venacione tua! Non timeat fimum tua mens, sed mittat ad ymum: Curia fimosa signatur diviciosa: sed fimo carens est egestas eius parens. Sc. naturas et moralitates i. ex hoc ortulo Carpe, vide, comede, capias tibi, quod placet, inde. — quia sagwis recens et non sunt prepediti solicitudine M 1b) !Estis enim iuvenes quia delectabiliores, vel: Aristoteles: Pueri multum delectantur in novis vos, iuvenes! Vescimini fructu, qui fertis cor sine luctu; avibus infradictis De cunctis fructum capietis et hiis retinendum in qua specie, quo modo, numero species avis Naturam, mores, species cum nomine plures. Aristoteles: Sumus enim quoddam finis omnium, omnia autem propter nos creata sunt: quia omnia creata sunt ante hominem et propter hominem et ad usum hominis tam mala quam bona animalia perspicis Cuncta creata fore propter nos cernis, ut ante divinum quia dominamur super ista et cum istis Usus et imperium dent nobis docmate morum. secreta 35 Mistica misteria tribuunt animalia plura, peccata Scire maligna lubent, quedam delicta figurant. sco-aris Christiane doctrine En, miles Christi, propera luci celer isti, i. ignorancias, peccata Reiciens tenebras data nunc bona docmata poscas. 27 marg. (Ysodorus marg.: lacob X tua. pripsáno vlevo. (Genes. XXVII. 3.) 11 25 X letus) připsáno pod sloupcem, později. II 27 marg. (nil X acutus) připsáno pod sloupcem, později, a to dvakrát, černě a zažloutle.II 33 marg. Aristoteles x sunt při- psáno vlevo černě.
Proemium, Contenta, Exhortatio v. 6 38. 11 Moribus aptatum, bene fructiferum quoque gratum, 25 Quod delectare vult, tristia multa fugare ille Sepius introeat, quod prospiciens iuvenescat. libros scolaris sicut (?) oportet stilum folia libros memoria Arma puer tollens, arcum, faretram tibi sumens Triste cor, ira frequens mens raro gaudia querens: Hec tria consumunt tempora fine brevi. Aristoteles : Qui vult delectari sine tristicia, ad philosophiam recurrat. Ysodorus: Homo tristis transiens in viridem ortum efficitur letus Nil valet in bellis Christi inermis — Et: Absque libellis clericus est mutus, licet ingenio sit acutus] lacob: Ysaac dixit filio suo: Fiii, tolle arma tua arcum et faretram et affer michi de venacione tua! Non timeat fimum tua mens, sed mittat ad ymum: Curia fimosa signatur diviciosa: sed fimo carens est egestas eius parens. Sc. naturas et moralitates i. ex hoc ortulo Carpe, vide, comede, capias tibi, quod placet, inde. — quia sagwis recens et non sunt prepediti solicitudine M 1b) !Estis enim iuvenes quia delectabiliores, vel: Aristoteles: Pueri multum delectantur in novis vos, iuvenes! Vescimini fructu, qui fertis cor sine luctu; avibus infradictis De cunctis fructum capietis et hiis retinendum in qua specie, quo modo, numero species avis Naturam, mores, species cum nomine plures. Aristoteles: Sumus enim quoddam finis omnium, omnia autem propter nos creata sunt: quia omnia creata sunt ante hominem et propter hominem et ad usum hominis tam mala quam bona animalia perspicis Cuncta creata fore propter nos cernis, ut ante divinum quia dominamur super ista et cum istis Usus et imperium dent nobis docmate morum. secreta 35 Mistica misteria tribuunt animalia plura, peccata Scire maligna lubent, quedam delicta figurant. sco-aris Christiane doctrine En, miles Christi, propera luci celer isti, i. ignorancias, peccata Reiciens tenebras data nunc bona docmata poscas. 27 marg. (Ysodorus marg.: lacob X tua. pripsáno vlevo. (Genes. XXVII. 3.) 11 25 X letus) připsáno pod sloupcem, později. II 27 marg. (nil X acutus) připsáno pod sloupcem, později, a to dvakrát, černě a zažloutle.II 33 marg. Aristoteles x sunt při- psáno vlevo černě.
Strana 12
12 M. Clareti Physiologiarius, B, 1, 1. B. I. 1. Aristoteles Crines sunt vapor in aere ex- siccatus, penna autem est humor stertricutaticus (?) Nota, quod potest esse aplicacio per totum librum super scolipetas tropoloyre Clerici doctrina, contemplacione homines omnes ligeri penna superant animancia cuncta: creaturas sic officia Gestus angelici precellunt encia mundi. pro tanto, quia terra est humida et vaporosa Ysodorus dicit in futuro Cum prope nos volitant volucres, bona tempora signant: dampnaturos Dum chorus angelicus propiat, iuvat hic perituros. — it sape- rent Augustinus dicit ad superbiam scolares, presbiteri Cum super alta volant volucres, mortis mala fatant: quia terra deficit cum humiditate multitudinem Spirituum celi discessus fert vada leti. quia senciunt anni siccitatem delicias 45 Cum volitant volucres ad aquas, pereunt ibi fruges: homo in- in preterito perdo, -dis Deliciis anima tendens bona perdit amena. intellige divicias consensus (?) iuvamen in scienciis Dant pedibus volucres coreum per aquosa natantes et venitur (?) Per bona divitibus succurrere restat egenis. — intellige peritos intellige ignaros Indomite volucres capiuntur per domiales: Quociens anima in amore Dei confunditur, tociens consolatur homo, peccator trahitur Civibus angelicis tractatur ad ethera segnis. Legitur de rege Allexandro, qui volens indu- gari altitudinem celi cepit duos grifones iuvenes et nutrivit eos ita, quod fuerunt magni. Et sellavit eos et supersedit. Recipiens hastam inposuit frustrum carnis et evolavit tenendo sursum has tam. Ita alte volavit, quod terra videbatur ei fundum ciphi. Et cum vidit se a fervore solis succindi, misit hastam deorsum et sic grifones volaverunt post hastam, carnem (?) 40 50 intelligant Ut melius videant volucres, super ethera scandunt. in— Quod nos defendant, sancti super astrea tendunt. — vel sentenciam, animam intellige doctrina scolaris Desuper et piscem volucrem capit altilis omnem: doctrinas marg. Aristoteles..., nota. obě marg připsány vlevo, první černě. il 49 gl. při- psána nalevo. I. 51 gl. připsána nalevo, v marg indugari m. indagari. 30
12 M. Clareti Physiologiarius, B, 1, 1. B. I. 1. Aristoteles Crines sunt vapor in aere ex- siccatus, penna autem est humor stertricutaticus (?) Nota, quod potest esse aplicacio per totum librum super scolipetas tropoloyre Clerici doctrina, contemplacione homines omnes ligeri penna superant animancia cuncta: creaturas sic officia Gestus angelici precellunt encia mundi. pro tanto, quia terra est humida et vaporosa Ysodorus dicit in futuro Cum prope nos volitant volucres, bona tempora signant: dampnaturos Dum chorus angelicus propiat, iuvat hic perituros. — it sape- rent Augustinus dicit ad superbiam scolares, presbiteri Cum super alta volant volucres, mortis mala fatant: quia terra deficit cum humiditate multitudinem Spirituum celi discessus fert vada leti. quia senciunt anni siccitatem delicias 45 Cum volitant volucres ad aquas, pereunt ibi fruges: homo in- in preterito perdo, -dis Deliciis anima tendens bona perdit amena. intellige divicias consensus (?) iuvamen in scienciis Dant pedibus volucres coreum per aquosa natantes et venitur (?) Per bona divitibus succurrere restat egenis. — intellige peritos intellige ignaros Indomite volucres capiuntur per domiales: Quociens anima in amore Dei confunditur, tociens consolatur homo, peccator trahitur Civibus angelicis tractatur ad ethera segnis. Legitur de rege Allexandro, qui volens indu- gari altitudinem celi cepit duos grifones iuvenes et nutrivit eos ita, quod fuerunt magni. Et sellavit eos et supersedit. Recipiens hastam inposuit frustrum carnis et evolavit tenendo sursum has tam. Ita alte volavit, quod terra videbatur ei fundum ciphi. Et cum vidit se a fervore solis succindi, misit hastam deorsum et sic grifones volaverunt post hastam, carnem (?) 40 50 intelligant Ut melius videant volucres, super ethera scandunt. in— Quod nos defendant, sancti super astrea tendunt. — vel sentenciam, animam intellige doctrina scolaris Desuper et piscem volucrem capit altilis omnem: doctrinas marg. Aristoteles..., nota. obě marg připsány vlevo, první černě. il 49 gl. při- psána nalevo. I. 51 gl. připsána nalevo, v marg indugari m. indagari. 30
Strana 13
De avibus in generali. v. 3972. 13 21) 60 Pena Fides. 70 amicos quod tantus est Fert animam sursum Michael veniendo deorsum superbia 55 Delectatur avis super aera nec movet alis, — Exaltant sancti super astrea regna levari. intellige peccata sc. homines vel cor malum preces Ex heremo sonitum non percipiunt volucrinum: Rex Sampson miserat pro Yoab, ut veniret ad eum. Ille vero renuit. Samson fecit ei cremare blada et annona ipsins in campo. Et ita iste venit sponte et reformavit ipsius detrimenta. Ita Deus facit nos venire de peccatis in confessionem et pe- nitenciam; nos vero renuentes incidimus in tribu- lacionem et indignacionem Dei per peccata nostra. — Absque bonis factis nequeunt prece psallere sanctis. turbulenciam intellige videlicet accipiter, falco, aquilla, erodius, frondius, larus, nisus Ob ventum volucres capiunt alias volitantes: a gabron quod fortitudo Dat Domino gratos Gabrihel cunctos tribulatos. — videlicet cornix, corvus, geria et que pestilencie comedunt cadavera Anteque quam mortes fuerint, ibi multa fit ales: Uriel advenit, animas ubi sumere noscet. — sessiones in miseria vel in iuventute (?) In campo volucres modice faciunt ibi nidos: quia in terra sedent plus maioribus quia habent appetitum terre vel quia timent aves maiores. Ita divites et insensati maiorem habent spem de terrenis quam de celestis. Unde: „Nolite thesaurisare“ etc. Item: „Alibi thesaurizat“ etc. Congregat in terra thesauros mens opulenta. — incipiunt ab ortu quia illuminat universum orbem 65 Ex ortu solis volucres dant carmina vocis. In natale Domini, quia tunc temporis sol oritur iusticie Cantus In Domini festo sunt iusti psallere presto. miseriam de scolis Discessus volucrum dant nobis frigus habundum: Suplicium properat, dum sanctus ab ore recalcat. Nocte volans volucer gladio splendente necatur: Paulus: Assumentes scutum fidei et galeam sa- lutis et gladium verbi Dei pugnate advers(us) prin- cipes et peccati De modo temptavit Job ita, quod VII filii ipsius interfecti sunt et secundum hoc bona eius combusta sunt Per fidei scutum removebis demonis astum. per pluviam intellige Dei graciam vel leticiam in senectute. sanis ut avete Dum merguntur aquis volucres, nota fit pluvialis: Per lacrimas anima sumet pia munera dyva — Lacrime 54 interl. est: připsáno el ds (?) 62 marg. Paulus, Ephes VI, 17
De avibus in generali. v. 3972. 13 21) 60 Pena Fides. 70 amicos quod tantus est Fert animam sursum Michael veniendo deorsum superbia 55 Delectatur avis super aera nec movet alis, — Exaltant sancti super astrea regna levari. intellige peccata sc. homines vel cor malum preces Ex heremo sonitum non percipiunt volucrinum: Rex Sampson miserat pro Yoab, ut veniret ad eum. Ille vero renuit. Samson fecit ei cremare blada et annona ipsins in campo. Et ita iste venit sponte et reformavit ipsius detrimenta. Ita Deus facit nos venire de peccatis in confessionem et pe- nitenciam; nos vero renuentes incidimus in tribu- lacionem et indignacionem Dei per peccata nostra. — Absque bonis factis nequeunt prece psallere sanctis. turbulenciam intellige videlicet accipiter, falco, aquilla, erodius, frondius, larus, nisus Ob ventum volucres capiunt alias volitantes: a gabron quod fortitudo Dat Domino gratos Gabrihel cunctos tribulatos. — videlicet cornix, corvus, geria et que pestilencie comedunt cadavera Anteque quam mortes fuerint, ibi multa fit ales: Uriel advenit, animas ubi sumere noscet. — sessiones in miseria vel in iuventute (?) In campo volucres modice faciunt ibi nidos: quia in terra sedent plus maioribus quia habent appetitum terre vel quia timent aves maiores. Ita divites et insensati maiorem habent spem de terrenis quam de celestis. Unde: „Nolite thesaurisare“ etc. Item: „Alibi thesaurizat“ etc. Congregat in terra thesauros mens opulenta. — incipiunt ab ortu quia illuminat universum orbem 65 Ex ortu solis volucres dant carmina vocis. In natale Domini, quia tunc temporis sol oritur iusticie Cantus In Domini festo sunt iusti psallere presto. miseriam de scolis Discessus volucrum dant nobis frigus habundum: Suplicium properat, dum sanctus ab ore recalcat. Nocte volans volucer gladio splendente necatur: Paulus: Assumentes scutum fidei et galeam sa- lutis et gladium verbi Dei pugnate advers(us) prin- cipes et peccati De modo temptavit Job ita, quod VII filii ipsius interfecti sunt et secundum hoc bona eius combusta sunt Per fidei scutum removebis demonis astum. per pluviam intellige Dei graciam vel leticiam in senectute. sanis ut avete Dum merguntur aquis volucres, nota fit pluvialis: Per lacrimas anima sumet pia munera dyva — Lacrime 54 interl. est: připsáno el ds (?) 62 marg. Paulus, Ephes VI, 17
Strana 14
14 M. Clareti Physiologiarius, B 1. 1. Seneca: Homo natus ad laborandum etc. Legitur de quodam heremita, qui rogavit angelum, ut peccatum aliquod committeret. Et angelus ei: Elige tibi, quod vel suffundaris vel I exum paciaris vel homicidium perpetraris. Ille elegit sibi suffundi. Et ita fecit sibi vinum portari ancille et existens suffusus commisit luxum cum an- cilla et timendo, ne revellaret super eum, oppressit eam. Et ita omnia peccata mortalia perpetravit. Unde quidam Ebrietas frangit quidquid etc. Item: Ebrietas sola generabat Dei scienciam Item: Si post vina abes, non vini, sed tua labes. Item: Ducit ad inferna etc. Item: O fili care, sperne tali (?) dulci Salomon: Servus ebriosus non I cupletabitur nans 1. consecrans quia penne eorum inmadidantur bona vita Altilibus nocua mage tempora sunt pluviosa: Exemplum de stuba nova et fimo patet Taberna Extat dampnosa sapientibus ipsa taberna zpouetrzye suody intellige: homines Magne Deus diligencia castitate potencie 75 Acre sunt ct aqua volitancia cuncta creata: Triplex baptismus: flaminis undaque saguis: „Nisi quis renatus fuerit ex aqua“ etc. illuminat Salomon: Spiritus Domini Nans aqua baptizat pueros, quos spiritus almat. vel in miseria replevit contemptus delectacionibus homo intellige: graciam Paulus: Mortua subter aquis nigra ales humectat abundat Mortuus est mundo victurus postea Christo Fides sine etc. Contemptus mundo remanet placidus mage Cristo per levitatem intellige passionem corporis studiosus. intellige bona opera 1. melior Ales plumata levior fit quam sine pluma. Y sodorus. Homo cibatus levior est quam ieiunus Avicenna: Digitus ieiuni grossior est quam cibati Fontinus: Panis calidus levior est quam frigitius. Omnia pro Christo patitur stans corpore iusto. 80 Vristoteles: Sicud se habet ocillus nocti coracis ad solem, ita noster intellectus ad Deum quia habent scientifici ocellos modicos sciencia scolaris Aligeri noctis cecantur lumine solis: Crisostomus: Ora- cio hominis iusti est tamquam tuba ante Deum: hominis autem iniusti est tamquam sibillus serpentis Qui multa didicit, multis enarrabit sapienciam Ob (sc)uratur homo verbo Domini male penso. male faciens mala diffamacione homo Homo asper Uncos cum rostris cuivis dat avis data predis Stultus per verba, per odorem noscitur herba. Per aures asnum, per verba noscito stultum Nam et loquela tua manifestum te facit Aspera fert verba, cuius sunt facta proterva. Quia pluribus manibus attrec- tatum levius pondus efficitur 73 gl. Sal m.: Ezcli 19. I gl. nans i. cons. náleži k v. 761 11 78 nans' v. 73. „Nisi qus' Jan III. 3; „Spititus." Sap. I. 7; Paulus, Rom. Il 82 Obscuratur: text obduratur; duratur škril pisař a nadepsal churatur (!) 11 84 Gl. Nam: Math. XXVI, 73.
14 M. Clareti Physiologiarius, B 1. 1. Seneca: Homo natus ad laborandum etc. Legitur de quodam heremita, qui rogavit angelum, ut peccatum aliquod committeret. Et angelus ei: Elige tibi, quod vel suffundaris vel I exum paciaris vel homicidium perpetraris. Ille elegit sibi suffundi. Et ita fecit sibi vinum portari ancille et existens suffusus commisit luxum cum an- cilla et timendo, ne revellaret super eum, oppressit eam. Et ita omnia peccata mortalia perpetravit. Unde quidam Ebrietas frangit quidquid etc. Item: Ebrietas sola generabat Dei scienciam Item: Si post vina abes, non vini, sed tua labes. Item: Ducit ad inferna etc. Item: O fili care, sperne tali (?) dulci Salomon: Servus ebriosus non I cupletabitur nans 1. consecrans quia penne eorum inmadidantur bona vita Altilibus nocua mage tempora sunt pluviosa: Exemplum de stuba nova et fimo patet Taberna Extat dampnosa sapientibus ipsa taberna zpouetrzye suody intellige: homines Magne Deus diligencia castitate potencie 75 Acre sunt ct aqua volitancia cuncta creata: Triplex baptismus: flaminis undaque saguis: „Nisi quis renatus fuerit ex aqua“ etc. illuminat Salomon: Spiritus Domini Nans aqua baptizat pueros, quos spiritus almat. vel in miseria replevit contemptus delectacionibus homo intellige: graciam Paulus: Mortua subter aquis nigra ales humectat abundat Mortuus est mundo victurus postea Christo Fides sine etc. Contemptus mundo remanet placidus mage Cristo per levitatem intellige passionem corporis studiosus. intellige bona opera 1. melior Ales plumata levior fit quam sine pluma. Y sodorus. Homo cibatus levior est quam ieiunus Avicenna: Digitus ieiuni grossior est quam cibati Fontinus: Panis calidus levior est quam frigitius. Omnia pro Christo patitur stans corpore iusto. 80 Vristoteles: Sicud se habet ocillus nocti coracis ad solem, ita noster intellectus ad Deum quia habent scientifici ocellos modicos sciencia scolaris Aligeri noctis cecantur lumine solis: Crisostomus: Ora- cio hominis iusti est tamquam tuba ante Deum: hominis autem iniusti est tamquam sibillus serpentis Qui multa didicit, multis enarrabit sapienciam Ob (sc)uratur homo verbo Domini male penso. male faciens mala diffamacione homo Homo asper Uncos cum rostris cuivis dat avis data predis Stultus per verba, per odorem noscitur herba. Per aures asnum, per verba noscito stultum Nam et loquela tua manifestum te facit Aspera fert verba, cuius sunt facta proterva. Quia pluribus manibus attrec- tatum levius pondus efficitur 73 gl. Sal m.: Ezcli 19. I gl. nans i. cons. náleži k v. 761 11 78 nans' v. 73. „Nisi qus' Jan III. 3; „Spititus." Sap. I. 7; Paulus, Rom. Il 82 Obscuratur: text obduratur; duratur škril pisař a nadepsal churatur (!) 11 84 Gl. Nam: Math. XXVI, 73.
Strana 15
De avibus in generali, v. 78 -95. 15 Ambrosius: Sepius ho nostris accidit tem- poribus, quod alauda propulsa ante nisum volat in synum hominis pro tanto, quia maiorem gra- ciam sperat sibi ab homine quam a niso. Ita nos debemus recurrere in sinum gracie divine. 85 Altilis aerea propulsa cadens petit yma: johannes: Dilexerunt hommes magis tenebras quam lucem i. Christum i. humiliter nota....(? Procidat humo tenus tribulatus quisque superbus / Salomon: Cum dormiente loquitur, qui stultis narrat sapienciam Jesus: Nolite dare sacrum canibus neque mar- garitas scrophis Cantans omnis avis placet hec mage carmine vocis, Clericus orando placet et magis alta canendo Conveniencia: sicud aves in altum vola(n)t, ut capiant tepiditatem, ita homines debent volare ad conscienciam suam vel ad Deum Sicud avis volat, ita homo laborare (debet?) in sciencia et bonis operibus miserabilis discipline felix homo scolaris bona consciencia ad sciencias ) (21) Acris estiva volucris volat ad loca summa Ut Dominum videat, felix fore per bona poscat. Aristoteles In medio intersticio aeris est locus sempiterni frigoris, ubi grandines generantur perversus penitencia «....)dando conscienciam homo contricione homo Penitencia Contemplando pedes predans fit in arbore prepes, Sicud predans avis (ut falco, erodius) contemplat et conspicit pedes, residens in arbore et hoc facit multa de causa 1°ut melius intenderet prede, 1. qualiter capiat aves, 2° ne aves illic volitantes abhorreant, 1ta homo malus raptor et predo aliorum debet contemplari conscienciam suam sedendo in arbore i. penitencia et contricione. 90 Duplices sunt aves: predantes et mites, sic duplices sunt sco- lares mites et qui viabant. Quia sicut aves predantes ha- bent uncos curvos, sic tales furantur aliena; 2° quod ha- bent rostrum curvum, sic tales menciuntur. in diviciis Peniteat digne pravus residens in honore. deliciose homines i mortis suffocacione que natat gaudio«?) Altilis undose victus pereunt nivis ymbre. Sub nive quod tegitur, dum nix perit, omne videtur in interno delicie Esurit in Leche, qui vixit deliciose. nec accipiunt homines doctrinam versipelles peccata nequicie malicie i. habentes Non potant volucres crudas carnes comedentes: quia in carnibus humiditas, que extinguit sitim rapinas usuras etc. non communicant i. homines mundani homines Non sumunt mentes Christum mundana sequentes Ad studium quare venisti, premeditare: Nocte dieque cave tempus consumere prave. boni homines nacerati i. delicati 95 Plus volitant volucres silvestres quam domiales: 86 Po tom verši dole připsány uvedené 3 citáty: Šalomon X canendo. Johannes III, 19; Salomon Eccli. XXII. 9; Jesus Math. VII, 7. i 91 nivis ymbre: opravou; škrtl před tím in hyeme' i1 25 glossa: sunt (graviores) — opakováno omylem.
De avibus in generali, v. 78 -95. 15 Ambrosius: Sepius ho nostris accidit tem- poribus, quod alauda propulsa ante nisum volat in synum hominis pro tanto, quia maiorem gra- ciam sperat sibi ab homine quam a niso. Ita nos debemus recurrere in sinum gracie divine. 85 Altilis aerea propulsa cadens petit yma: johannes: Dilexerunt hommes magis tenebras quam lucem i. Christum i. humiliter nota....(? Procidat humo tenus tribulatus quisque superbus / Salomon: Cum dormiente loquitur, qui stultis narrat sapienciam Jesus: Nolite dare sacrum canibus neque mar- garitas scrophis Cantans omnis avis placet hec mage carmine vocis, Clericus orando placet et magis alta canendo Conveniencia: sicud aves in altum vola(n)t, ut capiant tepiditatem, ita homines debent volare ad conscienciam suam vel ad Deum Sicud avis volat, ita homo laborare (debet?) in sciencia et bonis operibus miserabilis discipline felix homo scolaris bona consciencia ad sciencias ) (21) Acris estiva volucris volat ad loca summa Ut Dominum videat, felix fore per bona poscat. Aristoteles In medio intersticio aeris est locus sempiterni frigoris, ubi grandines generantur perversus penitencia «....)dando conscienciam homo contricione homo Penitencia Contemplando pedes predans fit in arbore prepes, Sicud predans avis (ut falco, erodius) contemplat et conspicit pedes, residens in arbore et hoc facit multa de causa 1°ut melius intenderet prede, 1. qualiter capiat aves, 2° ne aves illic volitantes abhorreant, 1ta homo malus raptor et predo aliorum debet contemplari conscienciam suam sedendo in arbore i. penitencia et contricione. 90 Duplices sunt aves: predantes et mites, sic duplices sunt sco- lares mites et qui viabant. Quia sicut aves predantes ha- bent uncos curvos, sic tales furantur aliena; 2° quod ha- bent rostrum curvum, sic tales menciuntur. in diviciis Peniteat digne pravus residens in honore. deliciose homines i mortis suffocacione que natat gaudio«?) Altilis undose victus pereunt nivis ymbre. Sub nive quod tegitur, dum nix perit, omne videtur in interno delicie Esurit in Leche, qui vixit deliciose. nec accipiunt homines doctrinam versipelles peccata nequicie malicie i. habentes Non potant volucres crudas carnes comedentes: quia in carnibus humiditas, que extinguit sitim rapinas usuras etc. non communicant i. homines mundani homines Non sumunt mentes Christum mundana sequentes Ad studium quare venisti, premeditare: Nocte dieque cave tempus consumere prave. boni homines nacerati i. delicati 95 Plus volitant volucres silvestres quam domiales: 86 Po tom verši dole připsány uvedené 3 citáty: Šalomon X canendo. Johannes III, 19; Salomon Eccli. XXII. 9; Jesus Math. VII, 7. i 91 nivis ymbre: opravou; škrtl před tím in hyeme' i1 25 glossa: sunt (graviores) — opakováno omylem.
Strana 16
16 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 1. quia leviores (sc. sunt) quam domiales Spernentes matres capiunt mage dogma scolares. Quia aer in silvis est subtilior et minus manducant et plus timent; sed que domi manent, sunt graviores et nec timent aliquem et minus usitaverunt volare nec elemosinam dant nec paciuntur miseriam homines felices sciencias Non mingunt volucres in se plumas retinentes: quia potus illorum succrescit in plumas Si vis ditari, si vis propheta vocari, In propriis horis egredie re) foris divites non misericor(de)s Felices homines inopi sunt cuncta negantes vestimentis pulcris, scienciis ut pavo, upupa in peccatis Pennis resplendens volucris fit stercore nidens: quia pauper nec habet ubi recipere et oportet furare Isidorus: Upupa avis pulcra, in stercore tamen nidos facit Nigrior una pice pars altera candida pice; In grisea veste pauper vestitur honeste. vesti(men) tis 1. existit Pulchre vestitus pravorum perstat amicus. non serviunt factis A tali peste libera (nos Criste?) homines nec proficiunt in inſerno Cum multe volucres moriuntur, fit nota pestis: quia pestilencia dicitur causari ab aere et aves sunt create ex aerc et cum devenit ad nos, tunc fit pestilencia poddanye Inmemores celi sunt dacio maxima leti. ut nocticorax, noctua in nocte volans: vespertilio Salsa bibens vel edens moritur tenebras avis optans: sc. nos corpus Cristi peccatoribus Intravit au- communicatum tem Sathanas Sumptum more necis dabimus Cristum sceleratis. Iudam post contricio buccelam panis penitencia 105 Fistula captat aves, caro, pannus, cantus et ales: Ympnus, cor, mentes causant sanctos propiantes. Nota: cum arbor exsicatur, neque profert fructum: ita homo exsicatus in peccatis non potest dare klew fructum bonorum operum verba magistri correccio rigor exempla Recia vel laqueus volucres capit, aucupa, fiscus: misericordia spes Demon pellitui Firma fides Sathanam, pietas, paciencia pellant magistri in studiis Virtus aerea stimulat volucrina volanda. dicitur....) Nota: cum aves volant et galli cantant et canes latrant, tunc fit ventus maximus; ita cum aves (i. homines) volant (i. oraciones fundunt) et canes (i. presbiteri) latrant (i. predicant) et galli cantant (eciam presbiteri orant), tunc signum est visitacio Spiritus Sancti. 110 comunican(tes) indigne 100 Provocat intentos bona fundere spiritus almus. „Sine me nichil potestis facere 96 spernentes: opraveno ze spernens.12 gl. illarum: nejisté. 102 gl. com. in. náleží až k v. 104. i 104 Intravit... Luc. XXII,3. 1 10° gl. na konci pozdější nejasná. II 110 Sine: Jan XV. 5.
16 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 1. quia leviores (sc. sunt) quam domiales Spernentes matres capiunt mage dogma scolares. Quia aer in silvis est subtilior et minus manducant et plus timent; sed que domi manent, sunt graviores et nec timent aliquem et minus usitaverunt volare nec elemosinam dant nec paciuntur miseriam homines felices sciencias Non mingunt volucres in se plumas retinentes: quia potus illorum succrescit in plumas Si vis ditari, si vis propheta vocari, In propriis horis egredie re) foris divites non misericor(de)s Felices homines inopi sunt cuncta negantes vestimentis pulcris, scienciis ut pavo, upupa in peccatis Pennis resplendens volucris fit stercore nidens: quia pauper nec habet ubi recipere et oportet furare Isidorus: Upupa avis pulcra, in stercore tamen nidos facit Nigrior una pice pars altera candida pice; In grisea veste pauper vestitur honeste. vesti(men) tis 1. existit Pulchre vestitus pravorum perstat amicus. non serviunt factis A tali peste libera (nos Criste?) homines nec proficiunt in inſerno Cum multe volucres moriuntur, fit nota pestis: quia pestilencia dicitur causari ab aere et aves sunt create ex aerc et cum devenit ad nos, tunc fit pestilencia poddanye Inmemores celi sunt dacio maxima leti. ut nocticorax, noctua in nocte volans: vespertilio Salsa bibens vel edens moritur tenebras avis optans: sc. nos corpus Cristi peccatoribus Intravit au- communicatum tem Sathanas Sumptum more necis dabimus Cristum sceleratis. Iudam post contricio buccelam panis penitencia 105 Fistula captat aves, caro, pannus, cantus et ales: Ympnus, cor, mentes causant sanctos propiantes. Nota: cum arbor exsicatur, neque profert fructum: ita homo exsicatus in peccatis non potest dare klew fructum bonorum operum verba magistri correccio rigor exempla Recia vel laqueus volucres capit, aucupa, fiscus: misericordia spes Demon pellitui Firma fides Sathanam, pietas, paciencia pellant magistri in studiis Virtus aerea stimulat volucrina volanda. dicitur....) Nota: cum aves volant et galli cantant et canes latrant, tunc fit ventus maximus; ita cum aves (i. homines) volant (i. oraciones fundunt) et canes (i. presbiteri) latrant (i. predicant) et galli cantant (eciam presbiteri orant), tunc signum est visitacio Spiritus Sancti. 110 comunican(tes) indigne 100 Provocat intentos bona fundere spiritus almus. „Sine me nichil potestis facere 96 spernentes: opraveno ze spernens.12 gl. illarum: nejisté. 102 gl. com. in. náleží až k v. 104. i 104 Intravit... Luc. XXII,3. 1 10° gl. na konci pozdější nejasná. II 110 Sine: Jan XV. 5.
Strana 17
De avibus in generati, 102-119 17 in hac vita vel supra edificia in prosperitate i. homines In uno volucres noscuntur nidificantes: Tempore felici multi numeratur amici, Tempora si nubila fuerint, solus eris. iam quando eficieris sacerdos, omnes te noscent et omnes amici te honorabunt, qui prius nec... Dicendum: Homo cum in honore est nec intel- lexit, comparatus est iumentis et similis fac- tus est illis Fortunam retinens homines nosces opulentos. oswykem q. versus rex lowecz binorum annorum trium annorum Verex gracapulus fict bimus quoque trimus quia cum equum volunt emere, prius examina(n)t: ita Deus facit Aristoteles: Una hirundo non facit estatem, sed postquam plures advenient: ita una leccio vel unus liber non omnia dat scire sed multa audienda. sc. a Deo Unde temptavit Deus Abraham etc. Bis ter temptatus homo constat adesse beatus. Salomon: Beatus vir, qui suffert temptacionem. Item Salomon : Qui non est temptatus, nichil scit. Nota de verno: „Ver estas dextras, autumpnus yempsque sinistras. Est rota fortune variabilis ut rota lune; Decrescit, crescit, in eodem sistere nescit. Regnabo, regno, regnavi, sum sine regno — O bona Fortuna, cur non es omnibus una? Si non mutarer, nunquam Fortuna vocarer. Legitur de Socrate, qui volens mori flevit amare. Tunc venit ad eum discipulus, qui inter- rogavit eum, quare fleret, utrum pecunias perdi- disset. Ille respondit: „Dampna fleo rerum, sed plus fleo dampna dierum." Intèrim venit unus puer vole(n)s carbones capere sine aliqua testa, sine vasculo. Et circuivit sepissime focum non habens, in quid recipere. Iste Socrates admiratus, qualiter debeat recipere sine vase; igitur in tantum circuivit, quod ultimate recepit ad manum pulveres et super hoc imposuit prunas. Et Socrates retulit: „Ecce, iste puer scit, quod ego nescivi. dicendum: quoniam qui hominibus placent, confusi sunt coram Deo ut accipiter, falco (M4) 115 Que volucris viva placet, hec vilet moritura: Quos adamant homines, spernit cunctos Deus illos. ut gallina Vilet avis viva, que mortua fit veneranda: vestes malos vel pacienciam, humilitatem Unde et iniquo benedicitur. Beati estis, cum vos oderint propter me de- Diligit hos Dominus, qui vile ferunt modo corpus. Lucas : Oportebat enim Christum pati et sic intrare in gloriam suam' Non itur ad astra [in! deliciis.. Hec tria sunt homini...etc. Scriptores, cantores.. etc. Inconstans animus.. etc. Sed magis altilia sunt crassa domestica cuncta: quia magis comedunt, melius dormiunt vel quia minus vola(n)t 114 Salomen (recte Iacobus I, 12); Item Salomon: Eccli. XXXIV, 9. Il 115 Tu za- činá list 4.; list 3. je jen vložený mensí lístek, zpředu prázdný, na zadní straně má pozn., jež náleží k dolejším veršům aquila' v. 131, v. t. 118 Lucae, XXIV, 26. V. Flajšhans: Klarel, II. 2
De avibus in generati, 102-119 17 in hac vita vel supra edificia in prosperitate i. homines In uno volucres noscuntur nidificantes: Tempore felici multi numeratur amici, Tempora si nubila fuerint, solus eris. iam quando eficieris sacerdos, omnes te noscent et omnes amici te honorabunt, qui prius nec... Dicendum: Homo cum in honore est nec intel- lexit, comparatus est iumentis et similis fac- tus est illis Fortunam retinens homines nosces opulentos. oswykem q. versus rex lowecz binorum annorum trium annorum Verex gracapulus fict bimus quoque trimus quia cum equum volunt emere, prius examina(n)t: ita Deus facit Aristoteles: Una hirundo non facit estatem, sed postquam plures advenient: ita una leccio vel unus liber non omnia dat scire sed multa audienda. sc. a Deo Unde temptavit Deus Abraham etc. Bis ter temptatus homo constat adesse beatus. Salomon: Beatus vir, qui suffert temptacionem. Item Salomon : Qui non est temptatus, nichil scit. Nota de verno: „Ver estas dextras, autumpnus yempsque sinistras. Est rota fortune variabilis ut rota lune; Decrescit, crescit, in eodem sistere nescit. Regnabo, regno, regnavi, sum sine regno — O bona Fortuna, cur non es omnibus una? Si non mutarer, nunquam Fortuna vocarer. Legitur de Socrate, qui volens mori flevit amare. Tunc venit ad eum discipulus, qui inter- rogavit eum, quare fleret, utrum pecunias perdi- disset. Ille respondit: „Dampna fleo rerum, sed plus fleo dampna dierum." Intèrim venit unus puer vole(n)s carbones capere sine aliqua testa, sine vasculo. Et circuivit sepissime focum non habens, in quid recipere. Iste Socrates admiratus, qualiter debeat recipere sine vase; igitur in tantum circuivit, quod ultimate recepit ad manum pulveres et super hoc imposuit prunas. Et Socrates retulit: „Ecce, iste puer scit, quod ego nescivi. dicendum: quoniam qui hominibus placent, confusi sunt coram Deo ut accipiter, falco (M4) 115 Que volucris viva placet, hec vilet moritura: Quos adamant homines, spernit cunctos Deus illos. ut gallina Vilet avis viva, que mortua fit veneranda: vestes malos vel pacienciam, humilitatem Unde et iniquo benedicitur. Beati estis, cum vos oderint propter me de- Diligit hos Dominus, qui vile ferunt modo corpus. Lucas : Oportebat enim Christum pati et sic intrare in gloriam suam' Non itur ad astra [in! deliciis.. Hec tria sunt homini...etc. Scriptores, cantores.. etc. Inconstans animus.. etc. Sed magis altilia sunt crassa domestica cuncta: quia magis comedunt, melius dormiunt vel quia minus vola(n)t 114 Salomen (recte Iacobus I, 12); Item Salomon: Eccli. XXXIV, 9. Il 115 Tu za- činá list 4.; list 3. je jen vložený mensí lístek, zpředu prázdný, na zadní straně má pozn., jež náleží k dolejším veršům aquila' v. 131, v. t. 118 Lucae, XXIV, 26. V. Flajšhans: Klarel, II. 2
Strana 18
18 M. Clareti Physiologiatius, B 1, 2. Boecius(...?) Constancia melius, inconstan- cia nequius: prima perit, 2a peccata dispergit Ysaias(?): Constantes estote etc. Unde de filio inconstancie.. Item: discolus est ille, qui currit etc. 120 Constans proficiet, cum discolus omnia perdet. Aristoteles: „Nobiles habent bonum in pueris suis: in iuventute dant eis miseriam, in senio vero miliciam. Rustici vero opposito modo in iuventute promovent pueros suos ad miliciam, ementes pulcras vestes, in senectute vero applicant eos ad fimum portandum. ut columba, gallina, aneta, auca Altilis ova cubans gravis in domibus parit auctos: Plura capit stabilis bona, que cupit ordine mentis. advolant i sancti quia senciunt temperiem aeris Cum cito perveniunt volucres, bona semina fiunt: operum Copia sanctorum facit hic augmenta bonorum non computa 125 Estatem renega, licet ales cernitur una: quia una irundo non facit Nemo sciet totum, qui librum proficit unum. estatem ut supra quia habent de cerebro mage (?) quam alie vel quia habent nasum et dentes et instrumenta loquendi nomini cquipolentes. Cantat avis ut pica monedula quevis, sicud Quedam fantur aves, sibi non tamen ad raciones: rostrum.. De verbis quan- Multi verba dare discunt, sed pauca probare, tum ius Aristoteles: „Ille enim docet, qui raciones de singulis dicit." Intellige clerum et iustos homines i. diei intellige peccatores Inpungnant volucres lucis de nocte volantes: quia „cum sancto sanctus eris“ etc. „Iniquos odio habui et legem tuam... Item: „Prudens Exosos cunctos habeamus semper iniquos 130 prudenti.. etc. B. 1. 2 35 (Aquilla est avis magna, rex et caput omnium avium. Est maior ciconia. Que habet rostrum curvum et ugues. Que tria ova parit et tres pullos excubat alte in arbore. Et cogit pullos suos solem inspicere et quis non potest inspicere solem, eicit eum de nido. Et adultos provocat ad volandum et a remotis defert sibi(?) escas. Nam acute videt et clare et alcius volat super omnes aves et ultra nubes. Et renovatur senex 1° volans ultra nubes al ignem et cremat sibi alas et cadit in fontem et veniens ad petram os terens «?) et sic iuvenis quasi primo nas- ceretur. Item: cum predam capit et aves eam secuntur et sedendo circumdant, mox aquilla omnibus dividit predam; sed si preda deficit, proximam sibi rapit et occidit et dividit: ideo ab ea querunt cibum) 3 Postquam autor determinavit de avibus in generali, in hac parte nititur determinare in speciali. Et quia aquilla dicitur esse rex avium, ideo principa- liter incipit ab ipso determinare. (1.) Orel i. e. tenet »supple: est NEX avium regna super aera tentat aquilla: i. homines i angelos et sanctos Christus defensat terram celumque gubernat. 3. Zalm CXVIII, 113; Žalm XVII, 26. ll 131 Glossa po straně ('Aquilla—cibum") je připsána na (vloženém) lístku (35) vedle. Il 132 Matth. XXVIII, 18.
18 M. Clareti Physiologiatius, B 1, 2. Boecius(...?) Constancia melius, inconstan- cia nequius: prima perit, 2a peccata dispergit Ysaias(?): Constantes estote etc. Unde de filio inconstancie.. Item: discolus est ille, qui currit etc. 120 Constans proficiet, cum discolus omnia perdet. Aristoteles: „Nobiles habent bonum in pueris suis: in iuventute dant eis miseriam, in senio vero miliciam. Rustici vero opposito modo in iuventute promovent pueros suos ad miliciam, ementes pulcras vestes, in senectute vero applicant eos ad fimum portandum. ut columba, gallina, aneta, auca Altilis ova cubans gravis in domibus parit auctos: Plura capit stabilis bona, que cupit ordine mentis. advolant i sancti quia senciunt temperiem aeris Cum cito perveniunt volucres, bona semina fiunt: operum Copia sanctorum facit hic augmenta bonorum non computa 125 Estatem renega, licet ales cernitur una: quia una irundo non facit Nemo sciet totum, qui librum proficit unum. estatem ut supra quia habent de cerebro mage (?) quam alie vel quia habent nasum et dentes et instrumenta loquendi nomini cquipolentes. Cantat avis ut pica monedula quevis, sicud Quedam fantur aves, sibi non tamen ad raciones: rostrum.. De verbis quan- Multi verba dare discunt, sed pauca probare, tum ius Aristoteles: „Ille enim docet, qui raciones de singulis dicit." Intellige clerum et iustos homines i. diei intellige peccatores Inpungnant volucres lucis de nocte volantes: quia „cum sancto sanctus eris“ etc. „Iniquos odio habui et legem tuam... Item: „Prudens Exosos cunctos habeamus semper iniquos 130 prudenti.. etc. B. 1. 2 35 (Aquilla est avis magna, rex et caput omnium avium. Est maior ciconia. Que habet rostrum curvum et ugues. Que tria ova parit et tres pullos excubat alte in arbore. Et cogit pullos suos solem inspicere et quis non potest inspicere solem, eicit eum de nido. Et adultos provocat ad volandum et a remotis defert sibi(?) escas. Nam acute videt et clare et alcius volat super omnes aves et ultra nubes. Et renovatur senex 1° volans ultra nubes al ignem et cremat sibi alas et cadit in fontem et veniens ad petram os terens «?) et sic iuvenis quasi primo nas- ceretur. Item: cum predam capit et aves eam secuntur et sedendo circumdant, mox aquilla omnibus dividit predam; sed si preda deficit, proximam sibi rapit et occidit et dividit: ideo ab ea querunt cibum) 3 Postquam autor determinavit de avibus in generali, in hac parte nititur determinare in speciali. Et quia aquilla dicitur esse rex avium, ideo principa- liter incipit ab ipso determinare. (1.) Orel i. e. tenet »supple: est NEX avium regna super aera tentat aquilla: i. homines i angelos et sanctos Christus defensat terram celumque gubernat. 3. Zalm CXVIII, 113; Žalm XVII, 26. ll 131 Glossa po straně ('Aquilla—cibum") je připsána na (vloženém) lístku (35) vedle. Il 132 Matth. XXVIII, 18.
Strana 19
De avibus in speciali: aquila, v. 120— 146. 19 Christus dicit: Data michi est omnis potestas in celo et in terra Corripias 'aquilam', dum simplex l tenet illam, Produces mediam, duplicans 'll', sicud aquillam'. Non avis aquilla volitans est alcius ulla, Que signat Christum, qui transiit omne creatum. fidei et i. Christus operibus peccatores 135 Iactat aquilla malos a se sine lumine pullos: ab Eman', quod Emanuel cunctos removere solet viciosos. est nobiscum' et beata Virgo i. Christum i. servitores El'='Deus Cogit aquilla suos solem bene cernere pusos: Pusus erit, si pius frictus prurigine Christi fideles suos Fides Virgo pia perluminat alma Maria. „Regnum celorum vim patitur' Aera sublima nubis conspectat aquilla: Volat avis sine metha, quod nec vates: ut Eze- chiel vidit IIIlor animalia ante et retro oculis plena, videlicet aquillam (i. lohannem eva(nge- listam) et bovem (i. Marcum) et hominem (i. Ma- theum) et leonem i. Lucam. a Io' quod Deus', et anna' quasi divina gracia'. Penitencia 140 Actus celestes scribit pandendo Iohannes. i. penitencia i. peccator contricio conſessio Calce senex fonte renovatur aquilla vel igne: Pena terens lavacrum confessio let scelus ipsum, Sublevantes corda vestra, lavamini et mundabimini. Vel gentem triplicem,intelige Christianismum, Iu- daycum et paganicum: et sicud aquilla eicit illos. qui nolunt solem intueri, ita Deus eicit omnes, qui nolunt solem iusticie contemplari vel iam eiecit: Iudeos et paganos. i. tres Nutrit aquilla suos alte tris in arbore pullos: substancia Prole Deus trinus, qui stipite noscitur unus. ut manus habet tres digitos ac tamen una manus, sic Deus trinus in substancia unus quia ipsa videt in spacio trium miliarium columbum in agro nigro i. graciam i. Dominus suam (114°) 145 Gestat aquilla dapes de longinquis sibi visas quia „Ego, quos amo, arguo" in Apocalipsi que finxit oculos, non considerat Est terrena negans Dominus celestia legans. Aquilla est illius nature: convocat plures aves et facit eos circum sedere et portat eis unam avem et illam mactat et dat circumsedentibus. Et cui deficiet in distribuendo, illam captat et occidit et dat avibus. Ita Deus facit: a pravo homine re- cipit divicias et dat bono etc. Deus trinus in personis 133-4 Připsány na okraji. Christus: Math. XXVIII. 18. I1 135 Na konec verše při- psáno na okraji Esse'. 133 Regnum: Math. XI, 12 146 Apoc. III, 19 9* 2
De avibus in speciali: aquila, v. 120— 146. 19 Christus dicit: Data michi est omnis potestas in celo et in terra Corripias 'aquilam', dum simplex l tenet illam, Produces mediam, duplicans 'll', sicud aquillam'. Non avis aquilla volitans est alcius ulla, Que signat Christum, qui transiit omne creatum. fidei et i. Christus operibus peccatores 135 Iactat aquilla malos a se sine lumine pullos: ab Eman', quod Emanuel cunctos removere solet viciosos. est nobiscum' et beata Virgo i. Christum i. servitores El'='Deus Cogit aquilla suos solem bene cernere pusos: Pusus erit, si pius frictus prurigine Christi fideles suos Fides Virgo pia perluminat alma Maria. „Regnum celorum vim patitur' Aera sublima nubis conspectat aquilla: Volat avis sine metha, quod nec vates: ut Eze- chiel vidit IIIlor animalia ante et retro oculis plena, videlicet aquillam (i. lohannem eva(nge- listam) et bovem (i. Marcum) et hominem (i. Ma- theum) et leonem i. Lucam. a Io' quod Deus', et anna' quasi divina gracia'. Penitencia 140 Actus celestes scribit pandendo Iohannes. i. penitencia i. peccator contricio conſessio Calce senex fonte renovatur aquilla vel igne: Pena terens lavacrum confessio let scelus ipsum, Sublevantes corda vestra, lavamini et mundabimini. Vel gentem triplicem,intelige Christianismum, Iu- daycum et paganicum: et sicud aquilla eicit illos. qui nolunt solem intueri, ita Deus eicit omnes, qui nolunt solem iusticie contemplari vel iam eiecit: Iudeos et paganos. i. tres Nutrit aquilla suos alte tris in arbore pullos: substancia Prole Deus trinus, qui stipite noscitur unus. ut manus habet tres digitos ac tamen una manus, sic Deus trinus in substancia unus quia ipsa videt in spacio trium miliarium columbum in agro nigro i. graciam i. Dominus suam (114°) 145 Gestat aquilla dapes de longinquis sibi visas quia „Ego, quos amo, arguo" in Apocalipsi que finxit oculos, non considerat Est terrena negans Dominus celestia legans. Aquilla est illius nature: convocat plures aves et facit eos circum sedere et portat eis unam avem et illam mactat et dat circumsedentibus. Et cui deficiet in distribuendo, illam captat et occidit et dat avibus. Ita Deus facit: a pravo homine re- cipit divicias et dat bono etc. Deus trinus in personis 133-4 Připsány na okraji. Christus: Math. XXVIII. 18. I1 135 Na konec verše při- psáno na okraji Esse'. 133 Regnum: Math. XI, 12 146 Apoc. III, 19 9* 2
Strana 20
20 M. Clareti Physiologianius, B 1. 2. Dans predam circum mox captat aquilla carentem: Dapsilis ingrato Deus auffert dando beato. 55 (Alcio est avis parva, ut dicit Ambrosius, que in hyeme ova ponit in arena et maxime quando insurgit mare et littus illuditur. Ubi vero undosum fuerit, positis ovis cicius mitescit: et omnes cadunt procelle placidis ventis, donec alcio ova foveat. In mari enim habitat. Septem autem diebus de- cursis educit pullos, aliis vero VII enutrit eos. Tantam graciam habet hec minima avis adeo, ut hos XIIII dies presumpte serenitatis naute ob- servent, quos alcionicas vocant, in quibus periculum non timent) 53 Ambrosius dicit: Alcio vel alciona est avicula quasi perdix nidificans in arrenosis terris marinis tunc cum fit tempus hyemale, excubat ovum: tunc omnis intemperies mitescit ad XIIII dies, quas naute alciones dies vocant et colunt ob reveren- ciam ipsius et Dei et navigantur super mercimonia ad partes longinquas. Ita B. Virgo procreavit ovum lesu Christi, qui caret principio et fine, ut ovum et omnis intempestas quiescit (demonium). Et sicud ipsa excubat ova ad XIIII dies, ita magi pervenerunt in duobus ebdomadis offerre munera Christo. Wyssohniezdek molestiam [2] vel alciona Alcio fert ovum brumale, stat hinc mare totum: In ewangelio (?): Erat autem clarissima nox, in qua natus est Christus Virgo Deum genuit, mox demon ab arte quievit. 150 Bernhardus(?): Quidquid in hunc mundum misericordie defertur, totum per Mariam habetur. Alcio sepe cubat ebda, quam nauta decorat: Perque magos grata genitrix Domini venerata. Seneca : Sis magnus qualitate et non quantitate; qualitate sciencie, quantitate superbie Alcio res parva quasi perdix, viribus alta: Corpore stans humilis Virgo pia robore grandis. Aristoteles dicit: Amiram est avis quasi gal- lina, nidificans montibus in altissimis, ubi nec per viam nec aliqualiter posset homo devenire nisi per aquam in navi et non dat evolare pullis suis nisi ut fiant eiusdem quantitate?) [3] Hornuch 5, (Amirram est avis orientis, ut dicit Aristoteles, que nidificat super montes ubi nullus homo po- test ascendere. Ideo non invenitur nidus eius et rarissime est in infimis. Pulli eius eciam nunc- quam descendunt, nisi sint robusti et matri simi- les. Et est sicud cornix alba) 51 155 Amiram monte sibi nidificat sive ponte: Sancta Dei genitrix requiescit culmine celi. Amiram vivens non dat descendere pullos: Salomon: „Tria sunt michi difficilia et quar- tum penitus ignoro": Est via valde gravis congnoscere, que via navis, Que colubri seu avis: iuvenum gravior via quavis, 149 Glossa na pravém okraji (Alcio X timent) jest, jako ostatní následující podobně označené, připsána na vedlejším (vloženém) lístku 57. l 156 Připsáno na okraji, II 157 Mezi řádky. II 158 Salomon: Proverb. XXX, 18.
20 M. Clareti Physiologianius, B 1. 2. Dans predam circum mox captat aquilla carentem: Dapsilis ingrato Deus auffert dando beato. 55 (Alcio est avis parva, ut dicit Ambrosius, que in hyeme ova ponit in arena et maxime quando insurgit mare et littus illuditur. Ubi vero undosum fuerit, positis ovis cicius mitescit: et omnes cadunt procelle placidis ventis, donec alcio ova foveat. In mari enim habitat. Septem autem diebus de- cursis educit pullos, aliis vero VII enutrit eos. Tantam graciam habet hec minima avis adeo, ut hos XIIII dies presumpte serenitatis naute ob- servent, quos alcionicas vocant, in quibus periculum non timent) 53 Ambrosius dicit: Alcio vel alciona est avicula quasi perdix nidificans in arrenosis terris marinis tunc cum fit tempus hyemale, excubat ovum: tunc omnis intemperies mitescit ad XIIII dies, quas naute alciones dies vocant et colunt ob reveren- ciam ipsius et Dei et navigantur super mercimonia ad partes longinquas. Ita B. Virgo procreavit ovum lesu Christi, qui caret principio et fine, ut ovum et omnis intempestas quiescit (demonium). Et sicud ipsa excubat ova ad XIIII dies, ita magi pervenerunt in duobus ebdomadis offerre munera Christo. Wyssohniezdek molestiam [2] vel alciona Alcio fert ovum brumale, stat hinc mare totum: In ewangelio (?): Erat autem clarissima nox, in qua natus est Christus Virgo Deum genuit, mox demon ab arte quievit. 150 Bernhardus(?): Quidquid in hunc mundum misericordie defertur, totum per Mariam habetur. Alcio sepe cubat ebda, quam nauta decorat: Perque magos grata genitrix Domini venerata. Seneca : Sis magnus qualitate et non quantitate; qualitate sciencie, quantitate superbie Alcio res parva quasi perdix, viribus alta: Corpore stans humilis Virgo pia robore grandis. Aristoteles dicit: Amiram est avis quasi gal- lina, nidificans montibus in altissimis, ubi nec per viam nec aliqualiter posset homo devenire nisi per aquam in navi et non dat evolare pullis suis nisi ut fiant eiusdem quantitate?) [3] Hornuch 5, (Amirram est avis orientis, ut dicit Aristoteles, que nidificat super montes ubi nullus homo po- test ascendere. Ideo non invenitur nidus eius et rarissime est in infimis. Pulli eius eciam nunc- quam descendunt, nisi sint robusti et matri simi- les. Et est sicud cornix alba) 51 155 Amiram monte sibi nidificat sive ponte: Sancta Dei genitrix requiescit culmine celi. Amiram vivens non dat descendere pullos: Salomon: „Tria sunt michi difficilia et quar- tum penitus ignoro": Est via valde gravis congnoscere, que via navis, Que colubri seu avis: iuvenum gravior via quavis, 149 Glossa na pravém okraji (Alcio X timent) jest, jako ostatní následující podobně označené, připsána na vedlejším (vloženém) lístku 57. l 156 Připsáno na okraji, II 157 Mezi řádky. II 158 Salomon: Proverb. XXX, 18.
Strana 21
1. Aquila - 6. alauda, v. 147. 171 21 Flos florum vernas dat spernere res viciosas. Auriceps vel auricepa nunceupatur et intellige sanctos per eam [4 zlatohlawek 5 (Auriceps vel auricepa dicitur ab aureo capite: nam capite est splendida et pulcra et quasi au- rea; minor est pistrico, grisea) 5r Auri cervice dic auricepam volitare: Raro breves humiles, longos vidi sapientes, Albos audaces, ruffos quoque raro fideles sapiencia Qui breve corpus habent, capitis sapiencia fulgent. 160 55 (Accipiter est sicud auca, sed minor, quia po - tatur in manibus dominorum eo, quod accipit aves et venatur et nolas in pedibus habet alligatas. Et ubi sedet in stipite, contemplatur pedes et vorat aves et crudas carnes, non bibit. Et sunt triplices parvi, mediocres et maximi, quidam indomiti. quidam cophinales, qui servantur per hyemem et hii sunt boni. Sed per triticum in serpente de- coctum et pullo deditum — et ille pullus ab acci- pitre comesus facit vericem, quia statim deplu- matur. Per carnes inmundas vomitum facit, per quem sepe moritur: Non detur sibi mus vel ves- pertilio.)5e 15) yastrzab Accipiter volucres vorat has, quas arripit, omnes: Predo rapax animas glutit per Tarthara pravas. Tu comede rostro, bibe rostro, solvito rostro Dirigit accipiter suam (?) predam violenter: Sic quoque raptores discerpunt quosque minores i. decepcionibus SC. aves demon cosmicis 165 Accipiter sonipes nolis capiendo minores: quasi rodens mentem Parva fides miseros Rodomanto ducit od orcos. de inferno nullo modo est redempcio 51 (Alauda est avicula grisea sicud passer que terrore nisi vel caricis tacet et stercorizat et abdit se sub terra nec presumit evolare et sepe in sinum hominis pocius volat, quia cicius misericordiam sperat Et dicitur a laude Dei, quam volans supra facit super nidum suum. In nubillo raro cantat, nisi in sereno; ideo colerica vocatur) 5 Dicendum : Illic trepidaverunt timore, ubi non erat timor Jesus(?): Non veniam super vos cum gladio nec baculo, sed inducam super vos Egipcios [6] Skrziuanecz Abdit sub gleba se, ne capiatur, alaud a Despiciens sana condit sibi verba maligna. Evolitando supra cantare solebat alauda: Anglicus: Iuvenis etc. in senio Letatur iuvenis, modico tristatur in annis. hominis Optat alauda sinum, querens evadere nisum — 170 163, 164 Připsáno po straně a opatřeno ukazující ručičkou. . 167 Glossa z fol. 57 není ve všem jasná; dicitur alaude dicitur, čte rukopis.
1. Aquila - 6. alauda, v. 147. 171 21 Flos florum vernas dat spernere res viciosas. Auriceps vel auricepa nunceupatur et intellige sanctos per eam [4 zlatohlawek 5 (Auriceps vel auricepa dicitur ab aureo capite: nam capite est splendida et pulcra et quasi au- rea; minor est pistrico, grisea) 5r Auri cervice dic auricepam volitare: Raro breves humiles, longos vidi sapientes, Albos audaces, ruffos quoque raro fideles sapiencia Qui breve corpus habent, capitis sapiencia fulgent. 160 55 (Accipiter est sicud auca, sed minor, quia po - tatur in manibus dominorum eo, quod accipit aves et venatur et nolas in pedibus habet alligatas. Et ubi sedet in stipite, contemplatur pedes et vorat aves et crudas carnes, non bibit. Et sunt triplices parvi, mediocres et maximi, quidam indomiti. quidam cophinales, qui servantur per hyemem et hii sunt boni. Sed per triticum in serpente de- coctum et pullo deditum — et ille pullus ab acci- pitre comesus facit vericem, quia statim deplu- matur. Per carnes inmundas vomitum facit, per quem sepe moritur: Non detur sibi mus vel ves- pertilio.)5e 15) yastrzab Accipiter volucres vorat has, quas arripit, omnes: Predo rapax animas glutit per Tarthara pravas. Tu comede rostro, bibe rostro, solvito rostro Dirigit accipiter suam (?) predam violenter: Sic quoque raptores discerpunt quosque minores i. decepcionibus SC. aves demon cosmicis 165 Accipiter sonipes nolis capiendo minores: quasi rodens mentem Parva fides miseros Rodomanto ducit od orcos. de inferno nullo modo est redempcio 51 (Alauda est avicula grisea sicud passer que terrore nisi vel caricis tacet et stercorizat et abdit se sub terra nec presumit evolare et sepe in sinum hominis pocius volat, quia cicius misericordiam sperat Et dicitur a laude Dei, quam volans supra facit super nidum suum. In nubillo raro cantat, nisi in sereno; ideo colerica vocatur) 5 Dicendum : Illic trepidaverunt timore, ubi non erat timor Jesus(?): Non veniam super vos cum gladio nec baculo, sed inducam super vos Egipcios [6] Skrziuanecz Abdit sub gleba se, ne capiatur, alaud a Despiciens sana condit sibi verba maligna. Evolitando supra cantare solebat alauda: Anglicus: Iuvenis etc. in senio Letatur iuvenis, modico tristatur in annis. hominis Optat alauda sinum, querens evadere nisum — 170 163, 164 Připsáno po straně a opatřeno ukazující ručičkou. . 167 Glossa z fol. 57 není ve všem jasná; dicitur alaude dicitur, čte rukopis.
Strana 22
22 M. Clareti Physiologiarius, B I, 2. i. demone Iustus homo Domino tribuens animam neque ymo Stercus alauda iacit, dum caricis agmina sentit: i. discipulus magister Quando pater arcis ferit, exspes filius artis. [7] drlyczye 55 (Annoda est sicud alauda et dicitur de genere eius et est capite coronata. Quando habet pullos, cantat supra volando et infra cadens prope nidum. Dicit pacior' pacior' et sic investigatur) 5 Inicium sapiencie timor est Domini Tria sunt in mundo pessima: equs efrenatus et servus ociosus et clericus illiteratus Cantus presbiteri tradunt solempnia sciri 175 Alcius annoda sub verno conficit oda: Illius oda cane, cuius tu vescere pane Pulcrius in festo Domini cantare memento. 5§ (Ardea est sicud auca et est quedam livida, quedam alba, que pisces prendit, ideo piscibus fetet, si comeditur Et graviter volat et mundum nidum facit. Ab accipitre propulsa ipsum stercore misso excecat et evadit et aliquando piscem sib offert. Versus: Ardea fert secum, quocunque volaverit, anum) 45 homo peccata confitetur consciencia Ardea stercora reicit omnia de sua pansa: Xenia et munera excecant sapientes Non maledic regi, quia aves celi portant illud sc. homo Nobilis ex animo removet mala facta sub anno. 8 ] II wolawka (6) Ardea sepe volans gravide pisces sibi prendens: Transit adhuc lentus vix ad celos opulentus. 180 „Facilius est intrare camelum per foramen..“ etc. „Tardus ad uranici...“ etc. Quid cupide condis.. lowczy: Ardea cracapulum fugiens dat stercore cecum: carens scienciam extra partem positus Expers doctrine fugat artem nequiciose. „Faciam vos fieri piscatores hominum" 5 (Anser est avis magna, que in aquis nat, habens coreum in pedibus, qui custodit aucas et coeunt in aqua. Et est duplex: domialis et cam- pestris Campestris in hieme recedit et estate ve- nit; domialis semper manet et habet pennas opti- mas ad scribendum et ad calefaciendum et operi- endum. Et stimulat valde pueros et volucres.) 5 19] huser rector quivis inpedire Anser aves stimulat aucas, que carpere temptat i familiares suos ut defenda(t) Pro patria pungnat fidus, quod noxia pellat. 179 Text s fol 4 pokračuje na 61; 5. list je vložkový; jeho poznámky jsou uvedeny při 4° a 67. 175 Inic.: Prov. 1,7 ll 178 Non. Eccle. X, 20 183 Faciam: Math. IV, 19
22 M. Clareti Physiologiarius, B I, 2. i. demone Iustus homo Domino tribuens animam neque ymo Stercus alauda iacit, dum caricis agmina sentit: i. discipulus magister Quando pater arcis ferit, exspes filius artis. [7] drlyczye 55 (Annoda est sicud alauda et dicitur de genere eius et est capite coronata. Quando habet pullos, cantat supra volando et infra cadens prope nidum. Dicit pacior' pacior' et sic investigatur) 5 Inicium sapiencie timor est Domini Tria sunt in mundo pessima: equs efrenatus et servus ociosus et clericus illiteratus Cantus presbiteri tradunt solempnia sciri 175 Alcius annoda sub verno conficit oda: Illius oda cane, cuius tu vescere pane Pulcrius in festo Domini cantare memento. 5§ (Ardea est sicud auca et est quedam livida, quedam alba, que pisces prendit, ideo piscibus fetet, si comeditur Et graviter volat et mundum nidum facit. Ab accipitre propulsa ipsum stercore misso excecat et evadit et aliquando piscem sib offert. Versus: Ardea fert secum, quocunque volaverit, anum) 45 homo peccata confitetur consciencia Ardea stercora reicit omnia de sua pansa: Xenia et munera excecant sapientes Non maledic regi, quia aves celi portant illud sc. homo Nobilis ex animo removet mala facta sub anno. 8 ] II wolawka (6) Ardea sepe volans gravide pisces sibi prendens: Transit adhuc lentus vix ad celos opulentus. 180 „Facilius est intrare camelum per foramen..“ etc. „Tardus ad uranici...“ etc. Quid cupide condis.. lowczy: Ardea cracapulum fugiens dat stercore cecum: carens scienciam extra partem positus Expers doctrine fugat artem nequiciose. „Faciam vos fieri piscatores hominum" 5 (Anser est avis magna, que in aquis nat, habens coreum in pedibus, qui custodit aucas et coeunt in aqua. Et est duplex: domialis et cam- pestris Campestris in hieme recedit et estate ve- nit; domialis semper manet et habet pennas opti- mas ad scribendum et ad calefaciendum et operi- endum. Et stimulat valde pueros et volucres.) 5 19] huser rector quivis inpedire Anser aves stimulat aucas, que carpere temptat i familiares suos ut defenda(t) Pro patria pungnat fidus, quod noxia pellat. 179 Text s fol 4 pokračuje na 61; 5. list je vložkový; jeho poznámky jsou uvedeny při 4° a 67. 175 Inic.: Prov. 1,7 ll 178 Non. Eccle. X, 20 183 Faciam: Math. IV, 19
Strana 23
7. annoda — 12. anetarius, v. 172—197. 23 Unde: Pro patria pungna, sic fit iustissima pungna) 185 Fert aucas anser ad aquatica gramina semper: Lar proprium curet bonus hospes, quod bene duret. „Qui parcit virge...“ etc. „Gratis precipit, quando corigit Anser campestris procedit in ordine pullis: 1. rusticus Servat habens Faunus pueros lactans homo gnarus. . * 51 (Auca natans in aqua semper clamat et gaudet. Et parit magna ova. Multum comedit et cito esurit, parum dormit, ponens caput sub ala. Duras carnes habet ad digerendum sed bonas) 5% Nota, quod auca modicum dormit, quia deficit in cerebro: sic et suffu su s [10] huss Auca natans in aqua delectans clamitat ipsa: Gaudet aqua semper, qua natat, auca frequenter Gaudet semper homo sibi delicias retinendo. Ebrietas prodit, quod amat cor sive quod odit ebrietatus 190 Ebrius est letus vini clamore repletus. 5; (Anseruli vel anseriones, quando de ovo exeunt, virescunt et demum albantur et clamant seu prpant. Sed auce iuvenes fures noscunt et clamantes repel- lunt cos. Versus: Baptismus Christi nos liberat a nece tristi) —5r Quia non possunt digerere comesta, propterea sunt virides, ita homo iuvenis est stultus in in tellectu 11] hussenczy Anseruli virides, licet albent sepe parentes ut semen seminatum et bene purgatum tamen prolificatur cum palea, ita de bonis parentibus generatur malum semen videlicet homo malus miseriam exercens Stultus erit iuvenis miserans, dum non sit in annis, Anseruli repipant, auce fures manifestant: Si secretarum seriem vis noscere rerum, Ebrius, insipiens, puer, hirdicent tibi verum s. homines pueri Suffusi pusi sunt prodere cercius usi. kaczer 55. (Anctarius anctarum custos ut vir non vadit directe sed vertitur in pede ad latera et est lividus et circa collum fulgidus et natat in aqua, querens inmunda, sc. ranas et pisces et serpentes, et omnem aquam inmundat. Subtractis ovis et lapidibus sup- positis sedet deceptus. Silvestris dicitur eciam aneticus q. anete custos.) 5 [12. 195 Ambit anetarius vertens latus in pede curvus. Erudit sed mente, studet ex lirando repente. sc. anetarius Glutit anetarius pisces, ranas liviosus: 105 Text chybný; opraven na okraji glossou, pak škrtnulo znění chybné. Taktéž do plněny a opraveny na kraji verše. 187 Qui Prov XIII. 24
7. annoda — 12. anetarius, v. 172—197. 23 Unde: Pro patria pungna, sic fit iustissima pungna) 185 Fert aucas anser ad aquatica gramina semper: Lar proprium curet bonus hospes, quod bene duret. „Qui parcit virge...“ etc. „Gratis precipit, quando corigit Anser campestris procedit in ordine pullis: 1. rusticus Servat habens Faunus pueros lactans homo gnarus. . * 51 (Auca natans in aqua semper clamat et gaudet. Et parit magna ova. Multum comedit et cito esurit, parum dormit, ponens caput sub ala. Duras carnes habet ad digerendum sed bonas) 5% Nota, quod auca modicum dormit, quia deficit in cerebro: sic et suffu su s [10] huss Auca natans in aqua delectans clamitat ipsa: Gaudet aqua semper, qua natat, auca frequenter Gaudet semper homo sibi delicias retinendo. Ebrietas prodit, quod amat cor sive quod odit ebrietatus 190 Ebrius est letus vini clamore repletus. 5; (Anseruli vel anseriones, quando de ovo exeunt, virescunt et demum albantur et clamant seu prpant. Sed auce iuvenes fures noscunt et clamantes repel- lunt cos. Versus: Baptismus Christi nos liberat a nece tristi) —5r Quia non possunt digerere comesta, propterea sunt virides, ita homo iuvenis est stultus in in tellectu 11] hussenczy Anseruli virides, licet albent sepe parentes ut semen seminatum et bene purgatum tamen prolificatur cum palea, ita de bonis parentibus generatur malum semen videlicet homo malus miseriam exercens Stultus erit iuvenis miserans, dum non sit in annis, Anseruli repipant, auce fures manifestant: Si secretarum seriem vis noscere rerum, Ebrius, insipiens, puer, hirdicent tibi verum s. homines pueri Suffusi pusi sunt prodere cercius usi. kaczer 55. (Anctarius anctarum custos ut vir non vadit directe sed vertitur in pede ad latera et est lividus et circa collum fulgidus et natat in aqua, querens inmunda, sc. ranas et pisces et serpentes, et omnem aquam inmundat. Subtractis ovis et lapidibus sup- positis sedet deceptus. Silvestris dicitur eciam aneticus q. anete custos.) 5 [12. 195 Ambit anetarius vertens latus in pede curvus. Erudit sed mente, studet ex lirando repente. sc. anetarius Glutit anetarius pisces, ranas liviosus: 105 Text chybný; opraven na okraji glossou, pak škrtnulo znění chybné. Taktéž do plněny a opraveny na kraji verše. 187 Qui Prov XIII. 24
Strana 24
24 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 2. Gliscit avarus opes luxumque gule viciosus. Sudat saxosis deceptus aneticus ovis: Fallitur in mundo dives, qui dicit: Habundo. 5 (Aneta fures prodit et est anetario similis. Versur: ,Si queritur oculta febris, felix tibi multa, Si comedis vechant, nec non aucam vel anetam. 200 [13] Kacziczye Angit aneta suos teneros ad aquatica pusos: Per bellos mores, didascale, pasce minores. 51/42 (Apes est volatile parvum de genere vermium, laboriosum, quod in vere non cessat laborare. Apes iuvenes in vere exeunt ad operandum et mel de floribus congregant et redeuntes circa terram volant, timentes ne ventorum flatu congregata dis- cuciantur. Seniores vero intus laborant et habent fantasiam et sensum, sed surde sunt. Principem suum et ductorem, qui caret aculco, secuntur, custodientes eum et venerantes. Quando earum alveolum intrant false apes, que non labo- rant nisi comedunt mel, statim occidunt eas. Cum autem alique aculeum perdunt, tunc nec preesse operi nec mellificare possunt, nisi nutriuntur) 5 114 wczela Tempus apes unum peragunt volitando per arvum: Fac tibi succurrant iuvenes etc. Doctrine iuvenum capiunt bona mella laborum. 205 Semper apes iuvenes portant, ponunt seniores: Hic tangit exemplum de quodam heretico, qui in comunicando subtraxerat corpus Christi et impo- suerat inter apes, ubi circa fecerunt ecclesiam et altare cereum etc. Debent discipuli portare negocia summi. quia sunt obsurdate i. intellegunt Fantaziant apes, sapiunt, perdant licet aures. Qui mala facta gerunt, hii docmata celica spernunt Si tibi copia etc. Actibus et verbis homo quicunque superbis. Hoc retine verbum: „Deus frangit omne superbum“. Tellus apes tangat, ne ventus mel sibi tollat: de — Pelle puer fastum, studium ne vastet honestum. 210 (6°) Sepe recurrit apis, ubi quondam dulcia suxit, Sic tua gigneas fugiant examina taxos. i. defendiculo žehadla Zelat apis regem sine pungine quovis euntem; Disce tenere iugis, que docmata sunt sine plagis. Dulcia non meminit, qui non gustabit amara; Audi doctrinam, si vis vitare ruinam. 211-212 Nadepsáno nahoře a označeno ručkou. 212 gigneas — taxos tak rukopis. 213 Glossa „žehadla“ tak psána.
24 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 2. Gliscit avarus opes luxumque gule viciosus. Sudat saxosis deceptus aneticus ovis: Fallitur in mundo dives, qui dicit: Habundo. 5 (Aneta fures prodit et est anetario similis. Versur: ,Si queritur oculta febris, felix tibi multa, Si comedis vechant, nec non aucam vel anetam. 200 [13] Kacziczye Angit aneta suos teneros ad aquatica pusos: Per bellos mores, didascale, pasce minores. 51/42 (Apes est volatile parvum de genere vermium, laboriosum, quod in vere non cessat laborare. Apes iuvenes in vere exeunt ad operandum et mel de floribus congregant et redeuntes circa terram volant, timentes ne ventorum flatu congregata dis- cuciantur. Seniores vero intus laborant et habent fantasiam et sensum, sed surde sunt. Principem suum et ductorem, qui caret aculco, secuntur, custodientes eum et venerantes. Quando earum alveolum intrant false apes, que non labo- rant nisi comedunt mel, statim occidunt eas. Cum autem alique aculeum perdunt, tunc nec preesse operi nec mellificare possunt, nisi nutriuntur) 5 114 wczela Tempus apes unum peragunt volitando per arvum: Fac tibi succurrant iuvenes etc. Doctrine iuvenum capiunt bona mella laborum. 205 Semper apes iuvenes portant, ponunt seniores: Hic tangit exemplum de quodam heretico, qui in comunicando subtraxerat corpus Christi et impo- suerat inter apes, ubi circa fecerunt ecclesiam et altare cereum etc. Debent discipuli portare negocia summi. quia sunt obsurdate i. intellegunt Fantaziant apes, sapiunt, perdant licet aures. Qui mala facta gerunt, hii docmata celica spernunt Si tibi copia etc. Actibus et verbis homo quicunque superbis. Hoc retine verbum: „Deus frangit omne superbum“. Tellus apes tangat, ne ventus mel sibi tollat: de — Pelle puer fastum, studium ne vastet honestum. 210 (6°) Sepe recurrit apis, ubi quondam dulcia suxit, Sic tua gigneas fugiant examina taxos. i. defendiculo žehadla Zelat apis regem sine pungine quovis euntem; Disce tenere iugis, que docmata sunt sine plagis. Dulcia non meminit, qui non gustabit amara; Audi doctrinam, si vis vitare ruinam. 211-212 Nadepsáno nahoře a označeno ručkou. 212 gigneas — taxos tak rukopis. 213 Glossa „žehadla“ tak psána.
Strana 25
13. aneta - 17. azilla, v. 198- 227. 25 53 (Apum rex nuncquam alvearium solus ingre- ditur nisi cum exercitu et nichil laborat, nisi pro- spicit et circuit videndo labores earum. Item Plinius dicit, quod malos reges, qui male eas regunt, interficiunt, ut cum de melle nimis co- medunt. Et precipue hoc faciunt, quando eis pro- venit de melle parum. Apibus fetida sunt contraria et sunt duplices: quedam bone parve, alie raptive maiores, predantes istis minoribus mel) —5 [15] weze gela vel matka i. providus q. mater earum 215 Rector apum fultus turbis circumspices intus: Doctor provideat, quod discipulus bene discat. Iohannes (!). „Vos estis, qui permansistis mecum Mactat apes vaccuas cupientes mandere mellas: Expellas socios spaciantes ac mhonestos. Nutrit apis veteres ab acu miserando parentes: Iohannes(! „Honora patrem et matrem ut sis longevus super terram 220 Prudentis prolis labor est reverencia patris, Asillus est maior api, qui conversat cum apibus per estatem, sed non vult mellificare, nisi comedere. In hyeme vero erit in defectum turbans apes et mordens et mel dispergens et piger. Quare tota turba apum iugulat(eum?) vel sine alis de alveo eicitur et ob frigus moritur. [ 16] trup i. carum Turbat azillus apes nimium sua dulcia spargens: 75 (Poetria: Alea, vina venus: tribus hiis factus sum egenus, Sum nudus-ut passer, hoe feeit globus et tesser Comentator: Et non est dubium, quin semper est melius habere quam non habere) rozmrhagye Dilapidans parta pedagogus perdit honesta Segnis azillus apum turmis se iugulabit ad ipsum: Segniciem regis animus fugiat sapientis. Asilla est longa et maior api, que maxime(*) sti- mulat homines aculeo et venenum habet et nidum suum in arbore pendit [in arbore] cum melle et sedens custodit et pungit. Os8 Labores manuum etc. Virus az1lla gerit, nidi mel in arbore pendit: Plena malis anima remanet per multa superba. Agmen apum vel examen est colleccio apum cum matre vel rege earum; cum exit, valde morose procedit et nociva sibi pungit et non venit nisi ad odorem suavem et placidum. 225 [17] Agmen apum coeunt pede(tjentim, noxia pungunt: 215 circumspices asi omyl m. -iens 1 217 mellas — pro rým; lohannes: recte Lucas XXII, 28. 11 22° Iohannes: recte Paulus, Ephes. VI, 2—3. Il 227 pedelentim rkp (omylem).
13. aneta - 17. azilla, v. 198- 227. 25 53 (Apum rex nuncquam alvearium solus ingre- ditur nisi cum exercitu et nichil laborat, nisi pro- spicit et circuit videndo labores earum. Item Plinius dicit, quod malos reges, qui male eas regunt, interficiunt, ut cum de melle nimis co- medunt. Et precipue hoc faciunt, quando eis pro- venit de melle parum. Apibus fetida sunt contraria et sunt duplices: quedam bone parve, alie raptive maiores, predantes istis minoribus mel) —5 [15] weze gela vel matka i. providus q. mater earum 215 Rector apum fultus turbis circumspices intus: Doctor provideat, quod discipulus bene discat. Iohannes (!). „Vos estis, qui permansistis mecum Mactat apes vaccuas cupientes mandere mellas: Expellas socios spaciantes ac mhonestos. Nutrit apis veteres ab acu miserando parentes: Iohannes(! „Honora patrem et matrem ut sis longevus super terram 220 Prudentis prolis labor est reverencia patris, Asillus est maior api, qui conversat cum apibus per estatem, sed non vult mellificare, nisi comedere. In hyeme vero erit in defectum turbans apes et mordens et mel dispergens et piger. Quare tota turba apum iugulat(eum?) vel sine alis de alveo eicitur et ob frigus moritur. [ 16] trup i. carum Turbat azillus apes nimium sua dulcia spargens: 75 (Poetria: Alea, vina venus: tribus hiis factus sum egenus, Sum nudus-ut passer, hoe feeit globus et tesser Comentator: Et non est dubium, quin semper est melius habere quam non habere) rozmrhagye Dilapidans parta pedagogus perdit honesta Segnis azillus apum turmis se iugulabit ad ipsum: Segniciem regis animus fugiat sapientis. Asilla est longa et maior api, que maxime(*) sti- mulat homines aculeo et venenum habet et nidum suum in arbore pendit [in arbore] cum melle et sedens custodit et pungit. Os8 Labores manuum etc. Virus az1lla gerit, nidi mel in arbore pendit: Plena malis anima remanet per multa superba. Agmen apum vel examen est colleccio apum cum matre vel rege earum; cum exit, valde morose procedit et nociva sibi pungit et non venit nisi ad odorem suavem et placidum. 225 [17] Agmen apum coeunt pede(tjentim, noxia pungunt: 215 circumspices asi omyl m. -iens 1 217 mellas — pro rým; lohannes: recte Lucas XXII, 28. 11 22° Iohannes: recte Paulus, Ephes. VI, 2—3. Il 227 pedelentim rkp (omylem).
Strana 26
26 M Clareti Physiologiarius, B 1, 2. Rog i. morose, successive Conventum facias, studium repetens mala pellas. 7 (Nota: Hec signa fuerunt ante devastacionem Ierusalem: Primo: bubo extendit vocem suam supra civitatem, 2° duo gladii ignei vel flammei 3° quod sancti exierunt de templo 4° viderunt solem divisum in tres partes. Postea Tithus et Vespesianus totaliter eam devastaverunt) 47 Bubo est avis magna sicud milvus, que nocte vo- lans clamat horribiliter et hoc fit presagium ali- cuius mali vel mortis future, sicud legitur de de struccione Ierusalem. Versus: Bubo ferum nomen, dirum mortalibus omen. a boo', -as' - are' quasi boo' boo — Dubo maligna sonat, quod mortiferum mage facit: wyr Cum fueris verna, noli narrare maligna. 230 [18] Bucemus est sicud gallina, sed collum habet lon- gum sicud ciconia et pedes altos et virides. Et ha- bitat in aqua pisces querens, in pratis tacet, in aqua vero os ponens valde deboat et clamat. bukacz Buccinus est sub aquis bombens, taciturnus in herbis: 19] simul tacet Conticet ecclesia, resonat clamore taberna. Buccinus ad longum retinendo pedes quoque collum: Exemplum detis, alios quicunque docetis: Plus valet exemplum quam verborum documentum Iohannes(!): Ligant honera super humera(!) hominum etc. tenentes ebrietate Sunt mage instabiles Bachi bona continuantes. Buccigarus est maior merula, livida et quanto minor, tanto melior ad caveam. Et clamat horri- biliter quasi rideret homo fet illud] et illudit alias aves et flet sicud sus. k wyczala 235 Clamat buccigarus perterrens plurima solus: [20] Gr(egori?)us: Qui bene predicat et male vivit, linguam offert de(o) et animam dyabolo Predicat apta reis se non subdens tamen ipsis. Benedula est sicud alauda grisea, que habet conum in capite inclinando caput avibus et illudit aves voce sua et incitat 21) lebduska Obsequium sociis stat dando benedula cunctis: (Facetus: Cedas maiori, caput inclina melior Katho: Maiori cede etc.)7 honestis Inclinans humilis caput obsequitur bene cultis. 234 lohannes: reste Matth. XXIII, 4. 1 230 Glossa: deo': psáno de' se zkratkou nečitelnou, vedle, na vloženém lístku 7 opraveno mylně dei.
26 M Clareti Physiologiarius, B 1, 2. Rog i. morose, successive Conventum facias, studium repetens mala pellas. 7 (Nota: Hec signa fuerunt ante devastacionem Ierusalem: Primo: bubo extendit vocem suam supra civitatem, 2° duo gladii ignei vel flammei 3° quod sancti exierunt de templo 4° viderunt solem divisum in tres partes. Postea Tithus et Vespesianus totaliter eam devastaverunt) 47 Bubo est avis magna sicud milvus, que nocte vo- lans clamat horribiliter et hoc fit presagium ali- cuius mali vel mortis future, sicud legitur de de struccione Ierusalem. Versus: Bubo ferum nomen, dirum mortalibus omen. a boo', -as' - are' quasi boo' boo — Dubo maligna sonat, quod mortiferum mage facit: wyr Cum fueris verna, noli narrare maligna. 230 [18] Bucemus est sicud gallina, sed collum habet lon- gum sicud ciconia et pedes altos et virides. Et ha- bitat in aqua pisces querens, in pratis tacet, in aqua vero os ponens valde deboat et clamat. bukacz Buccinus est sub aquis bombens, taciturnus in herbis: 19] simul tacet Conticet ecclesia, resonat clamore taberna. Buccinus ad longum retinendo pedes quoque collum: Exemplum detis, alios quicunque docetis: Plus valet exemplum quam verborum documentum Iohannes(!): Ligant honera super humera(!) hominum etc. tenentes ebrietate Sunt mage instabiles Bachi bona continuantes. Buccigarus est maior merula, livida et quanto minor, tanto melior ad caveam. Et clamat horri- biliter quasi rideret homo fet illud] et illudit alias aves et flet sicud sus. k wyczala 235 Clamat buccigarus perterrens plurima solus: [20] Gr(egori?)us: Qui bene predicat et male vivit, linguam offert de(o) et animam dyabolo Predicat apta reis se non subdens tamen ipsis. Benedula est sicud alauda grisea, que habet conum in capite inclinando caput avibus et illudit aves voce sua et incitat 21) lebduska Obsequium sociis stat dando benedula cunctis: (Facetus: Cedas maiori, caput inclina melior Katho: Maiori cede etc.)7 honestis Inclinans humilis caput obsequitur bene cultis. 234 lohannes: reste Matth. XXIII, 4. 1 230 Glossa: deo': psáno de' se zkratkou nečitelnou, vedle, na vloženém lístku 7 opraveno mylně dei.
Strana 27
18. bubo — 21. benedula. v. 228. 247. 27 Ciconia est magna avis cum longo collo et longis pedibus. Que in hieme recedunt ad calidas regiones. Que solet blactare et venena mandere sc. ranas et serpentes et supra domos hominum habitare et mundat curiam. Ciconie mare transeuntes cornices duces earum exercitus precedunt. 240 [22] um timet aut gaudet iraque ciconia blactat Paulus. Omnes peccaverunt et egent gracia Dum tribulatur homo, fundat sua carmina Christo. CZEp Is (i)o(dor)us: Maxima est illis cura circa pullos et pullis eciam erga parentes. Nam quantum temporis inpendunt in pullis nutriendis, tanto tempore et ipse a pullis nutriuntur, ideo pia avis dicitur. Quando iactat ovum de nido, signat malum annum Sed quando proicit pullum, notat bonum annum, dicens nutrite solum' Cum autem bellant ciconie, signant guerram. videlicet ranas et serpentes Arga sub domibus perimendo ciconia virus; procurator Ne furtum noceat, dispensator bonus optat. zrzitel Simplex natura vivit sine felle columba, signans pacificos et simplicitatis amicos Cras crocita(t) corvus clamosus, gutture torvus. Cras: sic proclamat, qui bona carnis amat. (L)Inquo coax ranis, croch corvis vanaque vanis: Ad loycam pergo, que mortis non timet ergo 8 Diligit inde suos pietate ciconia pu ojllos: Nutrit amando parens pueros cum docmate clarens. circa bonum tempus importat malum tempus 24.) Dum iacit ova, malum notat ipsa ciconia pullum: Exemplum de filio inconstancie Paulus: Qui caritatem non babet, omnin eva- cuantur pater filius operatur Cingere quem non dat genitor, genitus male patrat. habet plus de saguine, quam cetere aves (23) (holub) Simpulat egregius motu girando columbus. Columbus est avis mitis, que simpulat i. sonat vertendo se huc et illuc. Et diligit mansionem circa herbas et aquas Et plus habet de saguine, quam alie aves. Circa homines habitant. 75 (Christus: Quia et aliis civitatibus oportet me ewangelizare verbum Dci. Item: Estote misericordes, sicud et pater vester misericors est Lucas fecit lesus facere et docere Iohannes Qui diligit me, sermonem meum servabit et ad eum veniemus et mansionem aput v eum faciemus) 240 Gl; Paulus, Rom. III, 23. 242 Po l. 6 je zase vložený lístek, jehož lícní po- známky (71) byly již uvedeny při 6v, poznámky na rubu (7v) při listě 8r. 243 Nadepsané veršíčky vztahují se níže k v. 253. nn. columba, corvus atd. První dva (simplex X amicos) připsány též vedle na fol. 7v. lI 248 gl. Paulus. I. Cor. XIII, 2 1 247 Česká glossa (holub') vynechána, ježto vše kolem pokryto poznámkami.
18. bubo — 21. benedula. v. 228. 247. 27 Ciconia est magna avis cum longo collo et longis pedibus. Que in hieme recedunt ad calidas regiones. Que solet blactare et venena mandere sc. ranas et serpentes et supra domos hominum habitare et mundat curiam. Ciconie mare transeuntes cornices duces earum exercitus precedunt. 240 [22] um timet aut gaudet iraque ciconia blactat Paulus. Omnes peccaverunt et egent gracia Dum tribulatur homo, fundat sua carmina Christo. CZEp Is (i)o(dor)us: Maxima est illis cura circa pullos et pullis eciam erga parentes. Nam quantum temporis inpendunt in pullis nutriendis, tanto tempore et ipse a pullis nutriuntur, ideo pia avis dicitur. Quando iactat ovum de nido, signat malum annum Sed quando proicit pullum, notat bonum annum, dicens nutrite solum' Cum autem bellant ciconie, signant guerram. videlicet ranas et serpentes Arga sub domibus perimendo ciconia virus; procurator Ne furtum noceat, dispensator bonus optat. zrzitel Simplex natura vivit sine felle columba, signans pacificos et simplicitatis amicos Cras crocita(t) corvus clamosus, gutture torvus. Cras: sic proclamat, qui bona carnis amat. (L)Inquo coax ranis, croch corvis vanaque vanis: Ad loycam pergo, que mortis non timet ergo 8 Diligit inde suos pietate ciconia pu ojllos: Nutrit amando parens pueros cum docmate clarens. circa bonum tempus importat malum tempus 24.) Dum iacit ova, malum notat ipsa ciconia pullum: Exemplum de filio inconstancie Paulus: Qui caritatem non babet, omnin eva- cuantur pater filius operatur Cingere quem non dat genitor, genitus male patrat. habet plus de saguine, quam cetere aves (23) (holub) Simpulat egregius motu girando columbus. Columbus est avis mitis, que simpulat i. sonat vertendo se huc et illuc. Et diligit mansionem circa herbas et aquas Et plus habet de saguine, quam alie aves. Circa homines habitant. 75 (Christus: Quia et aliis civitatibus oportet me ewangelizare verbum Dci. Item: Estote misericordes, sicud et pater vester misericors est Lucas fecit lesus facere et docere Iohannes Qui diligit me, sermonem meum servabit et ad eum veniemus et mansionem aput v eum faciemus) 240 Gl; Paulus, Rom. III, 23. 242 Po l. 6 je zase vložený lístek, jehož lícní po- známky (71) byly již uvedeny při 6v, poznámky na rubu (7v) při listě 8r. 243 Nadepsané veršíčky vztahují se níže k v. 253. nn. columba, corvus atd. První dva (simplex X amicos) připsány též vedle na fol. 7v. lI 248 gl. Paulus. I. Cor. XIII, 2 1 247 Česká glossa (holub') vynechána, ježto vše kolem pokryto poznámkami.
Strana 28
28 M. Clareti Physiologiarius. B I. 2. Christus: Dilige Deum ex toto corde tuo et proximum etc. Christus mansuetus bona transit morbe solutus. ,Sitivi et non dedistis michi bibere" „esurivi et (non) dedistis michi“ etc. Diligit ad latices residere columbus et herbas: (Salomon Et delicie mee esse cum filiis hominum — Jeronim us Post hec in terra visus est et postea cum hominibus conversatus est — Sinagoga: Si filius Dei es, descende de cruce) .7v 250 Cordis virtutem Christus capit et pietatem. Saguineus domibus cupiens habitare columbus: Bernhardus: Quotquot omnes martires passi sunt, hoc totum Christus sustinuit. Sex millia et CCCCCC LX SeX. Wlnera sunt Christi mundo succurrere tristi. Columba est simplex avis carens felle, oculos claros habens et circum collum splendet. Sed silvestri: habet fel, qui dicitur palumbus. holubyczye speciosus forma pre filiis hominum Felle columba carens radianti lumine clarens: 24 (Elizabet: Unde michi hoc, quod mater Domini nostri ad me it? Johannes vidit archam apertam in celo. de qua exiebatur per totum celum)7 Angelus: „Ave Maria gracia plena" Item: „Transite ad me omnes“ etc. Dicendum: difusa est gracia in labiis tuis etc. Salomon: Ego dili- gentes me diligo Flamen plena rosa miseris lucet speciosa. Columba iugulata multum saguinem de se effundit. De alto volans circulum cum alis facit. De malo eventu lugent ad tecta sua. Alias alliciunt. Cum mense pariunt et excubant, si cibus et locus fuerit eis aptus. Et prius ad sacrificia ferebantur propter mansuetudinem 255 Simplex natura mala plangit mesta columba: v (Johannes: Petre, amas me? Ita, quod ter interrogatus fuit. Ipse vero dixit: Tu seis, Domine, quia amo te. Ipse vero: Pasce oves meas. Hec interrogacio fuit propter triplicem negacionem)7v Jesus: Estote ergo simplices etc. 25. Srydo gyedek Virgo beata prece genitrix vult cuncta creare. Aliciens alias ad tecta columba columbas Virgo Dei genitrix nos regno consociatrix. Coredulus est avis sicud aneta cor edens; carne enim vivit et maxime (?) corde anhelat saciari. Et subrubea sicud gallina. Coredulus corde carnis vivit sine sorde: 248 morbe: misto morte? Il Glossy Quia . Luc. IV, 43; Estote.. Luc. VI, 36; Lucas není; Johan. XIV, 3; Christ. Mat. XXII, 37. 1I 249 Gl Mat. XXV, 42. 250 Gl. Salomon Prov. VIII, 31; Sinag Mat. XXVII, 40. II. 253 Některé verše výkladné ke columba, corvus se opakují s okraje fol. 8 na vloženém lístku 77; zde opakování je vynecháno. 254 Gl. Elizab.: Luc. I, 43; Angelus Luc. I. 28; Trans.: Fecli. XXIV, 26. l 25s Gl. Joh. XXI, 14 18. 257 Gl. Math. X, 16.
28 M. Clareti Physiologiarius. B I. 2. Christus: Dilige Deum ex toto corde tuo et proximum etc. Christus mansuetus bona transit morbe solutus. ,Sitivi et non dedistis michi bibere" „esurivi et (non) dedistis michi“ etc. Diligit ad latices residere columbus et herbas: (Salomon Et delicie mee esse cum filiis hominum — Jeronim us Post hec in terra visus est et postea cum hominibus conversatus est — Sinagoga: Si filius Dei es, descende de cruce) .7v 250 Cordis virtutem Christus capit et pietatem. Saguineus domibus cupiens habitare columbus: Bernhardus: Quotquot omnes martires passi sunt, hoc totum Christus sustinuit. Sex millia et CCCCCC LX SeX. Wlnera sunt Christi mundo succurrere tristi. Columba est simplex avis carens felle, oculos claros habens et circum collum splendet. Sed silvestri: habet fel, qui dicitur palumbus. holubyczye speciosus forma pre filiis hominum Felle columba carens radianti lumine clarens: 24 (Elizabet: Unde michi hoc, quod mater Domini nostri ad me it? Johannes vidit archam apertam in celo. de qua exiebatur per totum celum)7 Angelus: „Ave Maria gracia plena" Item: „Transite ad me omnes“ etc. Dicendum: difusa est gracia in labiis tuis etc. Salomon: Ego dili- gentes me diligo Flamen plena rosa miseris lucet speciosa. Columba iugulata multum saguinem de se effundit. De alto volans circulum cum alis facit. De malo eventu lugent ad tecta sua. Alias alliciunt. Cum mense pariunt et excubant, si cibus et locus fuerit eis aptus. Et prius ad sacrificia ferebantur propter mansuetudinem 255 Simplex natura mala plangit mesta columba: v (Johannes: Petre, amas me? Ita, quod ter interrogatus fuit. Ipse vero dixit: Tu seis, Domine, quia amo te. Ipse vero: Pasce oves meas. Hec interrogacio fuit propter triplicem negacionem)7v Jesus: Estote ergo simplices etc. 25. Srydo gyedek Virgo beata prece genitrix vult cuncta creare. Aliciens alias ad tecta columba columbas Virgo Dei genitrix nos regno consociatrix. Coredulus est avis sicud aneta cor edens; carne enim vivit et maxime (?) corde anhelat saciari. Et subrubea sicud gallina. Coredulus corde carnis vivit sine sorde: 248 morbe: misto morte? Il Glossy Quia . Luc. IV, 43; Estote.. Luc. VI, 36; Lucas není; Johan. XIV, 3; Christ. Mat. XXII, 37. 1I 249 Gl Mat. XXV, 42. 250 Gl. Salomon Prov. VIII, 31; Sinag Mat. XXVII, 40. II. 253 Některé verše výkladné ke columba, corvus se opakují s okraje fol. 8 na vloženém lístku 77; zde opakování je vynecháno. 254 Gl. Elizab.: Luc. I, 43; Angelus Luc. I. 28; Trans.: Fecli. XXIV, 26. l 25s Gl. Joh. XXI, 14 18. 257 Gl. Math. X, 16.
Strana 29
24. columba — 29. cignus, v. 248 -268. 29 Gregorius: Scrutator alme cordium Cordis scrutator extat pietatis amator. 7' (Crocitat ut corvus, qui dicit: cras dabo, cras, cras. Cras dabo, non hodie: sic negat cottidie.) 7v Corvus est avis nigra, que crocitat et cadavera co- medit Et dum pullos excubat, videns eos albos putat alienos et volat ab eis Tercia autem die ve- niens videt eos nigrescere, pascit eos congnoscens proprios et Deus nutrit eos. Versus. Corvus non pullum pascit, videat nisi pullum 260 hawran 26] Ignorat pullos corvus quos conspicit albos: Salomon: Beatus vir, qui suffert temptacionem Est temptans hominem Dominus ter se rogitantem Dicendum: Et pullus corvorum invocantibus eum Cornix est avis astuta et magna, que aves inpun- gnat nobiles quasi hostes suos et hoc sepe in malum suum, quia aves eam sepe lacerant et occidunt Et si una clamat, omnes clamant [27] Wrana More sue mortis inpugnat aves male cornix: V (Balnea cornici non prosunt nec meretrici Nec meretrix munda nec cornix alba fit unda) turpis Nequam sepe bonis nocet viciosus honestis Cordulus vel corduellus est pulcher et rubens in capite et collinarus(?) pasruus(?) sicud passer cavealis Et semper cantat- ideo diligitur et servatur a cunctis [28] Stehlecz 265 Cordulus in cavca cantat cervice čitrina: Matheus: Venite, qui laboratis et honerati estis et ego reficiam vos. 7 (Gregorius: Homo hac complexionis di- ligit simphoniam et chorum. Paulus: Qui altari deservit, de altari debet frui) Paulus: Qui non laborat, non manducet Saguinei cuncti sunt cantica psallere prompti. Cignus est avis magna, que ab aliquibus dicitur olor. Magna sicud auca et albissima, que graviter volat et libenter et moriendo amene cantat pisca? [29] labut Dulciflue cignus' promit voces moriturus: (Johannes: Fulgebunt iusti et tamquam scintille in arundi(ne to discumbent etc. v Jeronimus: Oracio iusti hominis...ut supra) David: Considerat peccator iustum et querit mortificare eum. Iustorum cantus candet sub morte benignus. Canapellus est minor passere molles pennas habens et sunt triplices sc. cavealis, non cantans et paruus, sed in campo cantat. Surda nunquam cantat. Tercia sedens naso contra ventum, ne pennas di- volveret et est cinerea quasi passer. 262 Gl. Salomon: mylně, jest Iacob. I, 12. u 26s Gl. Math. XI. 28; Paulus I Cor IX, 13 a II. Thess. III, 10. 26s Glossy obě mylné: Joh. fulgebunt (discumbent není z Jana, ale ze Sap. III, 7 — a Jeron. není nikde, jak řečeno „ut supra“, dříve citován. / David, Psalmus XXXVI, 32.
24. columba — 29. cignus, v. 248 -268. 29 Gregorius: Scrutator alme cordium Cordis scrutator extat pietatis amator. 7' (Crocitat ut corvus, qui dicit: cras dabo, cras, cras. Cras dabo, non hodie: sic negat cottidie.) 7v Corvus est avis nigra, que crocitat et cadavera co- medit Et dum pullos excubat, videns eos albos putat alienos et volat ab eis Tercia autem die ve- niens videt eos nigrescere, pascit eos congnoscens proprios et Deus nutrit eos. Versus. Corvus non pullum pascit, videat nisi pullum 260 hawran 26] Ignorat pullos corvus quos conspicit albos: Salomon: Beatus vir, qui suffert temptacionem Est temptans hominem Dominus ter se rogitantem Dicendum: Et pullus corvorum invocantibus eum Cornix est avis astuta et magna, que aves inpun- gnat nobiles quasi hostes suos et hoc sepe in malum suum, quia aves eam sepe lacerant et occidunt Et si una clamat, omnes clamant [27] Wrana More sue mortis inpugnat aves male cornix: V (Balnea cornici non prosunt nec meretrici Nec meretrix munda nec cornix alba fit unda) turpis Nequam sepe bonis nocet viciosus honestis Cordulus vel corduellus est pulcher et rubens in capite et collinarus(?) pasruus(?) sicud passer cavealis Et semper cantat- ideo diligitur et servatur a cunctis [28] Stehlecz 265 Cordulus in cavca cantat cervice čitrina: Matheus: Venite, qui laboratis et honerati estis et ego reficiam vos. 7 (Gregorius: Homo hac complexionis di- ligit simphoniam et chorum. Paulus: Qui altari deservit, de altari debet frui) Paulus: Qui non laborat, non manducet Saguinei cuncti sunt cantica psallere prompti. Cignus est avis magna, que ab aliquibus dicitur olor. Magna sicud auca et albissima, que graviter volat et libenter et moriendo amene cantat pisca? [29] labut Dulciflue cignus' promit voces moriturus: (Johannes: Fulgebunt iusti et tamquam scintille in arundi(ne to discumbent etc. v Jeronimus: Oracio iusti hominis...ut supra) David: Considerat peccator iustum et querit mortificare eum. Iustorum cantus candet sub morte benignus. Canapellus est minor passere molles pennas habens et sunt triplices sc. cavealis, non cantans et paruus, sed in campo cantat. Surda nunquam cantat. Tercia sedens naso contra ventum, ne pennas di- volveret et est cinerea quasi passer. 262 Gl. Salomon: mylně, jest Iacob. I, 12. u 26s Gl. Math. XI. 28; Paulus I Cor IX, 13 a II. Thess. III, 10. 26s Glossy obě mylné: Joh. fulgebunt (discumbent není z Jana, ale ze Sap. III, 7 — a Jeron. není nikde, jak řečeno „ut supra“, dříve citován. / David, Psalmus XXXVI, 32.
Strana 30
30 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 2. Lucas: Ponam sedem meam ad aquilonem 30j penyczye Ne gilbet vellus, sedet ob ventum canapellus: Stato, superbe, foras; spernit Deus omne, quod [hjoras. Ne minuat corpus, spernit servire superbus. Canapeus est minor quiscula, qui canapum comedit et rodit nisi sit formido non timet canapum. Versus: 270 [31j Konopacz Cuceus in canapo prohibet canapum canapeo Non canapeus amat canapum, quem tuceus almat: vel: cuceus Tuceus in canapo prohibet canapum canapeo: 7 Credo, quod indomitos domat formido leones) Doctrinam stolidus fugiet formidine tactus. Ceix est parva, minor passere, pulcra et viridis et colinara sicud parix quam in nodulo papaveris servant et a remotis advocante?) Aristoteles: Omnes homines naturaliter scire desiderant Scire volunt homines quasi naturaliter omnes M8) [32] czyż Nodulus ad longum ceycem vocat ad papavendum: Non in solo pane vivit homo etc. Item: Ut panis ventrem, sic pascit leccio ventrem Sentencia: In luto quere argentum, in libro scienciam; libri sunt vasa memorie Utilitas anime cogit bona carmina velle Cuculus est sicud nisus: sub ventre colinarus, de- super autem grisea sicud gallina. Qui ponens ova non vult eas excubare, canapellus autem inveniens ea excubat et nutrit tamquam proprios Cum autem viderit eos adultos, statim ab eis volat congnoscens alienos. Et cito cuculans calidum sig nanjt. zezhule [32] 275 Ova creat cuculus, post excubat hec canapellus: Dum iam per multos cuculus cantaverat annos, Discere nescit adhuc aliud plus quam nísí kukku [33] pliska Corriga est avis aquatica sicud columbus et subalba; quedam parva sicud passer. Circa aquam capitur et in ripis habitat et pisces predans maculatur. 280 Presbiteris layci dominisque solent operari. Non nutrit cuculos cernens canapellus adultos: Qui sequitur fastum, spernit bona iussa parentum. Dum cicius cuculat, cuculus calidum prope monstrat. Salomon: Vexacio dat intellectum discipulus Sepe canens ruvenis bona sumet filius artis. Audiens sapientes sapiencior eram Corrigiam que riga, corrigam cortice briga Mansio corrige gaudet per aquatica ripe 269 Glossa: surda: asi omyl m. secunda. Citál nesprávný.I 272 Glossa: ceix ad JI 277.8 Připsáno nad textem nahoře. vocant' náleží ovšem k v. 273 na fol. 87. 280 Gl. Citát mylný: Isai. XXVIII 19. J1 281 Gl. Audiens. Prov. I, 5.
30 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 2. Lucas: Ponam sedem meam ad aquilonem 30j penyczye Ne gilbet vellus, sedet ob ventum canapellus: Stato, superbe, foras; spernit Deus omne, quod [hjoras. Ne minuat corpus, spernit servire superbus. Canapeus est minor quiscula, qui canapum comedit et rodit nisi sit formido non timet canapum. Versus: 270 [31j Konopacz Cuceus in canapo prohibet canapum canapeo Non canapeus amat canapum, quem tuceus almat: vel: cuceus Tuceus in canapo prohibet canapum canapeo: 7 Credo, quod indomitos domat formido leones) Doctrinam stolidus fugiet formidine tactus. Ceix est parva, minor passere, pulcra et viridis et colinara sicud parix quam in nodulo papaveris servant et a remotis advocante?) Aristoteles: Omnes homines naturaliter scire desiderant Scire volunt homines quasi naturaliter omnes M8) [32] czyż Nodulus ad longum ceycem vocat ad papavendum: Non in solo pane vivit homo etc. Item: Ut panis ventrem, sic pascit leccio ventrem Sentencia: In luto quere argentum, in libro scienciam; libri sunt vasa memorie Utilitas anime cogit bona carmina velle Cuculus est sicud nisus: sub ventre colinarus, de- super autem grisea sicud gallina. Qui ponens ova non vult eas excubare, canapellus autem inveniens ea excubat et nutrit tamquam proprios Cum autem viderit eos adultos, statim ab eis volat congnoscens alienos. Et cito cuculans calidum sig nanjt. zezhule [32] 275 Ova creat cuculus, post excubat hec canapellus: Dum iam per multos cuculus cantaverat annos, Discere nescit adhuc aliud plus quam nísí kukku [33] pliska Corriga est avis aquatica sicud columbus et subalba; quedam parva sicud passer. Circa aquam capitur et in ripis habitat et pisces predans maculatur. 280 Presbiteris layci dominisque solent operari. Non nutrit cuculos cernens canapellus adultos: Qui sequitur fastum, spernit bona iussa parentum. Dum cicius cuculat, cuculus calidum prope monstrat. Salomon: Vexacio dat intellectum discipulus Sepe canens ruvenis bona sumet filius artis. Audiens sapientes sapiencior eram Corrigiam que riga, corrigam cortice briga Mansio corrige gaudet per aquatica ripe 269 Glossa: surda: asi omyl m. secunda. Citál nesprávný.I 272 Glossa: ceix ad JI 277.8 Připsáno nad textem nahoře. vocant' náleží ovšem k v. 273 na fol. 87. 280 Gl. Citát mylný: Isai. XXVIII 19. J1 281 Gl. Audiens. Prov. I, 5.
Strana 31
30. canapellus — 37. damarulus, v. 269- 294 31 magistro Pena calens humilis fit gracia m(a)xima cordis. Cemina est gallina cubans super ova nimis irracunda et gracillat percuciens aves 34 Kwoczniczie Ova cubans cemina nimis irascens datur ipsa: Aristoteles: Omnes anime consecuntur corpora Dives opes retinens moriens male spernit egentes. Creones sunt sicud merule et habent curva rostra et predantur aviculas et sunt duplices: virides et rubee Et volant turbatim [35] krziuonos 285 Rostra gerunt volucres rapientes corna creones: curve exemplum de merda etc. Mentes tortose capiunt homines viciose. [36] Komar Culex est volatile minus musca quod nassitur de stercore et utitur sagune et ludit de vespere sti- exemplum in Esopo de equa et culice mulans Sorde culex natus volucres cupit ante volatus. spurii exemplum de pharizeo et publicano Degeneres fasti dominis poscunt[ur] simulari. Ante culex veniens est carnis saguine vivens: 9- „Augustinus: Quociens homo cadit, to- ciens debet surgere Petrus: Domine, si tu es, iube me venire ad te! Ipse autem dubitavit et submersus est aquis. Christus: Modice fidei, quare dubitasti? Augustinus: Securius dormit sine mortali peccato in platea, quam cum mortali peccato sub al(ta)ri)9" 290 In viciis miseri stant corpus sumere Christi Concitat omne pecus, hominem culicis breve corpus: 95 (Poeta: Pullulat omnis ager, dives marcescit et eger Aristoteles: Qui mortuos spolia(n)t, peio- res sunt canibus) Cordis mens humilis domat ardua corpora vilis. Damarulus est sicud pistricus et habet plattam arbam in capite et est diversi coloris. Et habet semel XVI pullos exiguos et capite decoratur. 37 vpolniczek Damarulus minima volucris cervice fit alba: 9 (Salomon: Mitte panem super aquas et post multa tempora invenies. Exemplum de rege et mendico, qui fuit in- mutatus in mendicum et ipse in regem. Et hoc de s. Stephano in pc. Steph. st( ... Aristoteles: Sapiens raro audax invenitur Plus valet il quam nil, gluciens culicem lupus inquit Bruta culex pungit, sub carne pulex nimis angit) 9 Ingenio pollet, qui parvi corporis extat. 283 cemina' psáno omylem comina m. vivit' ii 288 simulari' asi m. similari" 794 Gl. Mitte: Eccles. XI. 1. I 287 Gl.: utitur' za tim skril de; asi omyl 23° Gl. Petrus-Christus: Matth. XIV, 2-3.
30. canapellus — 37. damarulus, v. 269- 294 31 magistro Pena calens humilis fit gracia m(a)xima cordis. Cemina est gallina cubans super ova nimis irracunda et gracillat percuciens aves 34 Kwoczniczie Ova cubans cemina nimis irascens datur ipsa: Aristoteles: Omnes anime consecuntur corpora Dives opes retinens moriens male spernit egentes. Creones sunt sicud merule et habent curva rostra et predantur aviculas et sunt duplices: virides et rubee Et volant turbatim [35] krziuonos 285 Rostra gerunt volucres rapientes corna creones: curve exemplum de merda etc. Mentes tortose capiunt homines viciose. [36] Komar Culex est volatile minus musca quod nassitur de stercore et utitur sagune et ludit de vespere sti- exemplum in Esopo de equa et culice mulans Sorde culex natus volucres cupit ante volatus. spurii exemplum de pharizeo et publicano Degeneres fasti dominis poscunt[ur] simulari. Ante culex veniens est carnis saguine vivens: 9- „Augustinus: Quociens homo cadit, to- ciens debet surgere Petrus: Domine, si tu es, iube me venire ad te! Ipse autem dubitavit et submersus est aquis. Christus: Modice fidei, quare dubitasti? Augustinus: Securius dormit sine mortali peccato in platea, quam cum mortali peccato sub al(ta)ri)9" 290 In viciis miseri stant corpus sumere Christi Concitat omne pecus, hominem culicis breve corpus: 95 (Poeta: Pullulat omnis ager, dives marcescit et eger Aristoteles: Qui mortuos spolia(n)t, peio- res sunt canibus) Cordis mens humilis domat ardua corpora vilis. Damarulus est sicud pistricus et habet plattam arbam in capite et est diversi coloris. Et habet semel XVI pullos exiguos et capite decoratur. 37 vpolniczek Damarulus minima volucris cervice fit alba: 9 (Salomon: Mitte panem super aquas et post multa tempora invenies. Exemplum de rege et mendico, qui fuit in- mutatus in mendicum et ipse in regem. Et hoc de s. Stephano in pc. Steph. st( ... Aristoteles: Sapiens raro audax invenitur Plus valet il quam nil, gluciens culicem lupus inquit Bruta culex pungit, sub carne pulex nimis angit) 9 Ingenio pollet, qui parvi corporis extat. 283 cemina' psáno omylem comina m. vivit' ii 288 simulari' asi m. similari" 794 Gl. Mitte: Eccles. XI. 1. I 287 Gl.: utitur' za tim skril de; asi omyl 23° Gl. Petrus-Christus: Matth. XIV, 2-3.
Strana 32
32 M Clareti Physiologiarius, B 1, 2. i. parvos 295 Damarulus pullos sedecim simul excubat ymos: Exigui carne sapiunt virtutibus alte. Diculus est sicud frigellus fuscus sed mage pallidus Qui semper clamat, ut aves laquearet [38 Tok Diculus exclamat, quod aves alias laquearet: demones Pelliciunt Sathane iuvenes per rethe taberne. Non est lucerna iuveni nocturna taberna, Sed mors eterna, removens a luce superna Exemplum de quiscula et dumifice [39] Chrastel Dumifex est maior quiscula. Qui sepius in dumis habitans dicit semper dumus' dumus' vel tres tres', qui promiserat quiscule V dona et negat duo. Sed quidam dicunt, quod mergus. Sed non est ... (?et sub graminibus currit velociter et raro ap- paret In pedibus dumif ex extat sub gramine velox: Virtutes disce nec ab hiis nuncquam resipisce. Obtine virtutem, si vis retinere salutem — (Ego sum inter vos tamquam minister vester Melior est vir sapiens quam fortis Si non eficiamini sicud parvuli, non intrabitis in regnum celorum Ego misi vos ctc. Aristoteles: Oculus parvus melius et acucius videt de causis: Omnis virtus unita maioris virtutis consistit Tu qui summa potes non despice parva potentem: Nam prodesse potest, si quis obesse potest. Demon ubi deerit, socium sibi mittere querit Petrus: Fratres vigilare in omnibus, quia ad- versarius noster dyabolus circuit rugiens et que- rens quem devoret lob: In inferno nulla est redempcio Aristoteles: Omnes bonum appetunt/) 9 300 Sunt homines animi fortes virtute decori. Christus per Ezechielem: Si nonloqueris ad eos verba hec, que ego loquor, saguinem eorum requiram de manu tua Davicerula sicud parix: semper in multitudine volat et clamat, quod sedeant aves et quiescant [40] czrych Turba stante tonat quod aves davicerula pacat: Augustinus: Quid valet canis mutus in domo domini sui? Gregorius. Qui bene predicat... ut supra Ut studeat populus, moneat bona parrochianus. Errodius minor accipitre, maior niso. Similis niso in colore pennarum, sub asella colinarus, in dorso subniger. Qui venatur aves et m(a)xime perdices. In baculo portatur et dum avolat, mox carnes(?) avem catis(?) et devoratur(?) et revolat. Et habet curvum rostrum. 295 ymos': písař napsal pullos', škrtl a opravil, jak uvedeno 7—8; Iob: citát mylný. II 301 czrych': možno čísti i czruch“. II 200 Gl. I. Petri V
32 M Clareti Physiologiarius, B 1, 2. i. parvos 295 Damarulus pullos sedecim simul excubat ymos: Exigui carne sapiunt virtutibus alte. Diculus est sicud frigellus fuscus sed mage pallidus Qui semper clamat, ut aves laquearet [38 Tok Diculus exclamat, quod aves alias laquearet: demones Pelliciunt Sathane iuvenes per rethe taberne. Non est lucerna iuveni nocturna taberna, Sed mors eterna, removens a luce superna Exemplum de quiscula et dumifice [39] Chrastel Dumifex est maior quiscula. Qui sepius in dumis habitans dicit semper dumus' dumus' vel tres tres', qui promiserat quiscule V dona et negat duo. Sed quidam dicunt, quod mergus. Sed non est ... (?et sub graminibus currit velociter et raro ap- paret In pedibus dumif ex extat sub gramine velox: Virtutes disce nec ab hiis nuncquam resipisce. Obtine virtutem, si vis retinere salutem — (Ego sum inter vos tamquam minister vester Melior est vir sapiens quam fortis Si non eficiamini sicud parvuli, non intrabitis in regnum celorum Ego misi vos ctc. Aristoteles: Oculus parvus melius et acucius videt de causis: Omnis virtus unita maioris virtutis consistit Tu qui summa potes non despice parva potentem: Nam prodesse potest, si quis obesse potest. Demon ubi deerit, socium sibi mittere querit Petrus: Fratres vigilare in omnibus, quia ad- versarius noster dyabolus circuit rugiens et que- rens quem devoret lob: In inferno nulla est redempcio Aristoteles: Omnes bonum appetunt/) 9 300 Sunt homines animi fortes virtute decori. Christus per Ezechielem: Si nonloqueris ad eos verba hec, que ego loquor, saguinem eorum requiram de manu tua Davicerula sicud parix: semper in multitudine volat et clamat, quod sedeant aves et quiescant [40] czrych Turba stante tonat quod aves davicerula pacat: Augustinus: Quid valet canis mutus in domo domini sui? Gregorius. Qui bene predicat... ut supra Ut studeat populus, moneat bona parrochianus. Errodius minor accipitre, maior niso. Similis niso in colore pennarum, sub asella colinarus, in dorso subniger. Qui venatur aves et m(a)xime perdices. In baculo portatur et dum avolat, mox carnes(?) avem catis(?) et devoratur(?) et revolat. Et habet curvum rostrum. 295 ymos': písař napsal pullos', škrtl a opravil, jak uvedeno 7—8; Iob: citát mylný. II 301 czrych': možno čísti i czruch“. II 200 Gl. I. Petri V
Strana 33
38. diculus — 43. falco. v 295 318. 33 honitel [41] Raroh Lrrodius raptor avium, perdicis et actor: Christus: Ve vobis scribe et Pharizei, qui facitis longas oraciones, ut saguinem viduarum sumeretis Sunt exactores horum vice deteriores. li «10°) 305 Erodius revolat, num quis carnes sibi monstrat: ille demon Cerberus adveniet, animas ubi sumere vellet. Hic detur de speciebus avium incipientibus ab I. Et primo ponit naturam frondii, dicens: Frondius est avis paulo maior erodio. Qui eciam capit aves et ligatus semper se trahit super aves volantes. Et habet tres rivos nigredinis per oculos, circa nasum et inter eos subalbet. Significat autem do- minos raptores et cupidos. [42] Sahan Irondius in volucres se tractat ubique volantes Regna regens cupida vice tollere vult aliena. Falco est avis predans et modicum differt ab errodio in collore et habet curvum nasum ct ugues aduncos et quidquid capit, genibus opprimit et quidquid videt, hoc vult capere. Ideo tegitur eius caput cum mitra corea vel de coreo facta, ut non videret. Et habet claros oculos, quod in albo campo videt co- lumbum nigrum vel e contrario in tribus miliaribus Et iste tres aves sc. erodius, frondius et falco et alii predantes propter carnes inmundas vel salsas vomitum paciuntur. [Rec.] Recip, mus vel vesper- tilio et detur vomitanti et statim sanabitur. Signi- ficant raptores et spoliatores. [43] Sokol 310 Falco necat cuncta genibus, que sunt sibi visa: Dirus herus cruciat, bona servis omnia raptat. Ne volet in cu(n)cta, tegitur modo falco caleptra. Excecatur herus ob celica facta severus. Falco volat supra qui percutit, alter et infra: Testes fallaces stant omni parte rapaces Falcones duo in captura ardee emittuntur: unus vadit supra, alter infra ut superior cam percuciat et inferior raptat. Falco ignobilis captam ardeam dimittit, si ardea ei piscem de ore proicit, nobilis vero eam mage persequitur. Eciam ardea falconem ignobilem cum stercore misso excecat et evadit. Falco ex mutacione secunda vel tercia fit opti- (mus?) verex sc. in tercio anno circiter(?) depo- nit pennas; sed si serpens incisus decoquitur et ordeum cum eo, illud ordeum pullo galline detur quod totum comedat tunc ille pullus falconi detur et efficietur verex in brevi. 315 Ardea per vomitum falconem fallit iniqum: Iudex deceptus fit crebro munere captus. Falco videt volucrem tribus in miliaribus album: Provideat sapiens anime bona celica vivens. 305 Po fol. 8. následuje zase vlože ný lístek 9, jehož poznámky uvedany na příslušných místech k fol. 87 a 10r. l 3u9 Posled ní dvě glossy (falcones X evadit, falco X in brevi) k alco' nadepsal písař nad text pro nedostatek místa na okrají. V Flajšhans: Klaret, II 3
38. diculus — 43. falco. v 295 318. 33 honitel [41] Raroh Lrrodius raptor avium, perdicis et actor: Christus: Ve vobis scribe et Pharizei, qui facitis longas oraciones, ut saguinem viduarum sumeretis Sunt exactores horum vice deteriores. li «10°) 305 Erodius revolat, num quis carnes sibi monstrat: ille demon Cerberus adveniet, animas ubi sumere vellet. Hic detur de speciebus avium incipientibus ab I. Et primo ponit naturam frondii, dicens: Frondius est avis paulo maior erodio. Qui eciam capit aves et ligatus semper se trahit super aves volantes. Et habet tres rivos nigredinis per oculos, circa nasum et inter eos subalbet. Significat autem do- minos raptores et cupidos. [42] Sahan Irondius in volucres se tractat ubique volantes Regna regens cupida vice tollere vult aliena. Falco est avis predans et modicum differt ab errodio in collore et habet curvum nasum ct ugues aduncos et quidquid capit, genibus opprimit et quidquid videt, hoc vult capere. Ideo tegitur eius caput cum mitra corea vel de coreo facta, ut non videret. Et habet claros oculos, quod in albo campo videt co- lumbum nigrum vel e contrario in tribus miliaribus Et iste tres aves sc. erodius, frondius et falco et alii predantes propter carnes inmundas vel salsas vomitum paciuntur. [Rec.] Recip, mus vel vesper- tilio et detur vomitanti et statim sanabitur. Signi- ficant raptores et spoliatores. [43] Sokol 310 Falco necat cuncta genibus, que sunt sibi visa: Dirus herus cruciat, bona servis omnia raptat. Ne volet in cu(n)cta, tegitur modo falco caleptra. Excecatur herus ob celica facta severus. Falco volat supra qui percutit, alter et infra: Testes fallaces stant omni parte rapaces Falcones duo in captura ardee emittuntur: unus vadit supra, alter infra ut superior cam percuciat et inferior raptat. Falco ignobilis captam ardeam dimittit, si ardea ei piscem de ore proicit, nobilis vero eam mage persequitur. Eciam ardea falconem ignobilem cum stercore misso excecat et evadit. Falco ex mutacione secunda vel tercia fit opti- (mus?) verex sc. in tercio anno circiter(?) depo- nit pennas; sed si serpens incisus decoquitur et ordeum cum eo, illud ordeum pullo galline detur quod totum comedat tunc ille pullus falconi detur et efficietur verex in brevi. 315 Ardea per vomitum falconem fallit iniqum: Iudex deceptus fit crebro munere captus. Falco videt volucrem tribus in miliaribus album: Provideat sapiens anime bona celica vivens. 305 Po fol. 8. následuje zase vlože ný lístek 9, jehož poznámky uvedany na příslušných místech k fol. 87 a 10r. l 3u9 Posled ní dvě glossy (falcones X evadit, falco X in brevi) k alco' nadepsal písař nad text pro nedostatek místa na okrají. V Flajšhans: Klaret, II 3
Strana 34
34 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 2 Ffenix aquille magnitudinis est, cristatum caput habens ut pavo; circa collum fulgore nitet aureo, in postera parte purpuream caudam habet cerulei coloris, in qua rosee penne inseruntur varietate mirifica. Et dicitur esse una avis et renovatur per ignem se decremando. Et tercia die ros in cinerem cadens vivificat eum. Alii dicunt, quod multe sunt. Significat sanctam ecelesiam. [44 ohnaczek Ffenix igne datus renovatur vivificatus: Exuite veterem hominem et induite novum, qui secundum (Deum) creatus 320 Baptizans homines renovat mage Spiritus almus. Fraudiola est avis fraudulenta quasi passer sub- cinerea, que sedens in via deludit viatores, quod non posset volare. Et cum eam voluerit quis capere, mox surgens evolat modicum et iterum sedens expectat et sic d(u)cit de via vel ad silvam — et tamen sepe fallitur sola. Sic demon vel malus homo. 45] ludaczka Fraudiola volitat, adituros fallere temptat Sub blando verbo latitur mens sepe superbo Illudit miserum Pluto ducens ad Avernum. SC. fit Pro modica spicaque frigelli perdita vita: Nummus habet plures quam celi sydera fures. Perduntur plures modico pro furfure fures [46] Frigellus est avicula sicud passer subcinericia sed ventre lutea et subtrahit spicas et sic capitur et maxime in hyeme. Significat homines, qui sepe furantur. strynad [47 semenule Fursanus est avis sicud columbus grisca, in fine nlarum alba, que volans clamat et sata furatur et semina destruit et colligit. Et significat lures 325 Fursanus apta satis annonis, sed dolet auctis: Non habemus hic manentem civitatem sed fu- turam inquirimus 9 (Christus: Non est homo super terram, qui videat me, quod non moriatur. Posteriora mea videbis, faciem autem meam non videbis. Johannes. Nemo novit patrem nisi filius Job: Quis potest facere mundum de inmundo? Nonne tu, qui solus est?)9v demon parve fidei Summanus vivens amat aspernando fideles. [48 Fulica maior passere est subruffa in canapo mo- ratur et secura manet et ibi capitur; sic fur. konopnik Et est duplex In canapo fulica fiscatur corpore tuta: Mollia corde sequens rapitur cito ad necis edes. 320 Gl Exuitc: Paulus, Ephes. IV 23—21. l 321 Gl. latitur (m. latitat?) li 321 Gl. d(u)cit: rkp. dicit patrně mylně. 326 Gl. Christus: Exo. XXXIII 20—23; Glossa příslušná na okraji položena omylem Joh. recie Mtth. XI, 27, Job XIV, 4. 327 k Trendula', v. 333.
34 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 2 Ffenix aquille magnitudinis est, cristatum caput habens ut pavo; circa collum fulgore nitet aureo, in postera parte purpuream caudam habet cerulei coloris, in qua rosee penne inseruntur varietate mirifica. Et dicitur esse una avis et renovatur per ignem se decremando. Et tercia die ros in cinerem cadens vivificat eum. Alii dicunt, quod multe sunt. Significat sanctam ecelesiam. [44 ohnaczek Ffenix igne datus renovatur vivificatus: Exuite veterem hominem et induite novum, qui secundum (Deum) creatus 320 Baptizans homines renovat mage Spiritus almus. Fraudiola est avis fraudulenta quasi passer sub- cinerea, que sedens in via deludit viatores, quod non posset volare. Et cum eam voluerit quis capere, mox surgens evolat modicum et iterum sedens expectat et sic d(u)cit de via vel ad silvam — et tamen sepe fallitur sola. Sic demon vel malus homo. 45] ludaczka Fraudiola volitat, adituros fallere temptat Sub blando verbo latitur mens sepe superbo Illudit miserum Pluto ducens ad Avernum. SC. fit Pro modica spicaque frigelli perdita vita: Nummus habet plures quam celi sydera fures. Perduntur plures modico pro furfure fures [46] Frigellus est avicula sicud passer subcinericia sed ventre lutea et subtrahit spicas et sic capitur et maxime in hyeme. Significat homines, qui sepe furantur. strynad [47 semenule Fursanus est avis sicud columbus grisca, in fine nlarum alba, que volans clamat et sata furatur et semina destruit et colligit. Et significat lures 325 Fursanus apta satis annonis, sed dolet auctis: Non habemus hic manentem civitatem sed fu- turam inquirimus 9 (Christus: Non est homo super terram, qui videat me, quod non moriatur. Posteriora mea videbis, faciem autem meam non videbis. Johannes. Nemo novit patrem nisi filius Job: Quis potest facere mundum de inmundo? Nonne tu, qui solus est?)9v demon parve fidei Summanus vivens amat aspernando fideles. [48 Fulica maior passere est subruffa in canapo mo- ratur et secura manet et ibi capitur; sic fur. konopnik Et est duplex In canapo fulica fiscatur corpore tuta: Mollia corde sequens rapitur cito ad necis edes. 320 Gl Exuitc: Paulus, Ephes. IV 23—21. l 321 Gl. latitur (m. latitat?) li 321 Gl. d(u)cit: rkp. dicit patrně mylně. 326 Gl. Christus: Exo. XXXIII 20—23; Glossa příslušná na okraji položena omylem Joh. recie Mtth. XI, 27, Job XIV, 4. 327 k Trendula', v. 333.
Strana 35
44. fenix — 54 galander, v. 319— 341. 35 l'astanus dicitur gallus silvestris; est sicud gallus et pulker, sed crista in capite caret sperulis et habet pennas pulkerrimas. Et capitur sic: Auceps in alba tela ponit rubeum pannum. quem fasianus miratur et sic eum auceps tegit cum tela. Vel pingit in tela similem fasianum, quem ipse videns pugnat cum eo Significat bonos. [19 bazant Sub rubeo captus panno pulcher fasianus: Carpitur ad leta. donum cum carne cruenta. 330 Cum forma picta fasianus agit sua bella supple: iste 9, (Salomon: Homini bono dedit Deus gau- dium et leticiam, malo autem tristiciam et super- fluam curam, ut addat et congreget. Qui placet Domino etc.)9v Mundum contempnit, Domino qui sedule servit. Ffrendula vel frendulus paulo maior merula, sed tota nigra. Sata vorat et illaqueatur. 50] Koss Ffrendula se laqueat, aliena nimis sata raptat: Collum pro ventre dant fures sepe repente. Fiscedula est maior ceice: cum senescit, tunc sub ventre rubescit. Et est sublivida pennis et poni- tur in plagulis. Que volitans vocat alias aves sicut mulier 51] inposita gyrziczye 335 Insita fiscedula plagulis volucres vocat apta Credit homo semper, quod non sit pulcrior alter. O formose puer: nimium ne crede colori: Atba ligustra cadunt, vaccinia nigra leguntur. Aristoteles: Ex eisdem sumus et eisdem nutrimur et in eisdem convertemur Decipiunt plures per verba tamen mulieres. 52. Sezmel Jingus est maior apum et habet aculeum et sub- trahit mel apibus et mordet apes Fugus apes mordet, terre sua mella recondit: Qui thezaurizat, aliena nimis bona captat. Gamalion volucris, que semper in acre vivis Gamalion est avis sicud corvus, qui semper manet in aere et aere vivit nichil odens nec bibens, sed in altissimis montibus nidificat et aere subtili vivit 340 [53] wyetrozyl 4or ex puris etc. amalion altis nutritur in aere nidis: Stans mendax falsus perit hic in lite superbus. Galander sive caldarvis est avis viridis et caude pars alba. Acuti visus est, quod si portatur ad infirmum, si inspicit infirmum diligenter, tunc ille vivit: si vero non vult respicere in eum, tunc morietur. Significat Christum, qui sua pietate salvavit wlassečz [54] qui debet vivere Monstrat victurum speculando galander in egrum: David: Oculi Domini super iustos Johannes: Nemo potest ad me venire, nisi pater meus extraxerit illum 432 Gl. Eccles. II, 26. 35
44. fenix — 54 galander, v. 319— 341. 35 l'astanus dicitur gallus silvestris; est sicud gallus et pulker, sed crista in capite caret sperulis et habet pennas pulkerrimas. Et capitur sic: Auceps in alba tela ponit rubeum pannum. quem fasianus miratur et sic eum auceps tegit cum tela. Vel pingit in tela similem fasianum, quem ipse videns pugnat cum eo Significat bonos. [19 bazant Sub rubeo captus panno pulcher fasianus: Carpitur ad leta. donum cum carne cruenta. 330 Cum forma picta fasianus agit sua bella supple: iste 9, (Salomon: Homini bono dedit Deus gau- dium et leticiam, malo autem tristiciam et super- fluam curam, ut addat et congreget. Qui placet Domino etc.)9v Mundum contempnit, Domino qui sedule servit. Ffrendula vel frendulus paulo maior merula, sed tota nigra. Sata vorat et illaqueatur. 50] Koss Ffrendula se laqueat, aliena nimis sata raptat: Collum pro ventre dant fures sepe repente. Fiscedula est maior ceice: cum senescit, tunc sub ventre rubescit. Et est sublivida pennis et poni- tur in plagulis. Que volitans vocat alias aves sicut mulier 51] inposita gyrziczye 335 Insita fiscedula plagulis volucres vocat apta Credit homo semper, quod non sit pulcrior alter. O formose puer: nimium ne crede colori: Atba ligustra cadunt, vaccinia nigra leguntur. Aristoteles: Ex eisdem sumus et eisdem nutrimur et in eisdem convertemur Decipiunt plures per verba tamen mulieres. 52. Sezmel Jingus est maior apum et habet aculeum et sub- trahit mel apibus et mordet apes Fugus apes mordet, terre sua mella recondit: Qui thezaurizat, aliena nimis bona captat. Gamalion volucris, que semper in acre vivis Gamalion est avis sicud corvus, qui semper manet in aere et aere vivit nichil odens nec bibens, sed in altissimis montibus nidificat et aere subtili vivit 340 [53] wyetrozyl 4or ex puris etc. amalion altis nutritur in aere nidis: Stans mendax falsus perit hic in lite superbus. Galander sive caldarvis est avis viridis et caude pars alba. Acuti visus est, quod si portatur ad infirmum, si inspicit infirmum diligenter, tunc ille vivit: si vero non vult respicere in eum, tunc morietur. Significat Christum, qui sua pietate salvavit wlassečz [54] qui debet vivere Monstrat victurum speculando galander in egrum: David: Oculi Domini super iustos Johannes: Nemo potest ad me venire, nisi pater meus extraxerit illum 432 Gl. Eccles. II, 26. 35
Strana 36
36 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 2. Vere languores nostros etc. WInera nostra tulit, qui cunctos lumine munit. Gallus est avis domestica, que nocte discernit horas. quia qualibet hora cantat et per cantum fantas- mata pellit Et habet calcaria in pedibus, antiqus et globulos sub pede, quod non potest transire. Et habet cristam rubeam in capite et sub barba rubet Querit gallinas unus XII. Quando sepe cantat in nocte, tunc diescit. Et morsum serpen- tis sanat gallus deplumatus appositus. Et sepe fit colinarus vel albus et niger. Ruffus vero repellit leonem et caudam in altum levat, sic presbiter Gallus nimis senex ova parit de inmundicia cor- poris sui, que buffo inveniens fert sub terram et ex- cubat ex hiis basiliscum. Unde dicit Y s(i)0«dorus) ...Et priusquam cantet, ter excutit alas, primo ut aerem attrahat, 2° ut attractu calefaciat, 3° ut exprimat Auditis gallis si non surgis neque psallis, Clerice, te fallis: tibi panditur ignea vallis [55] kokot Gallus nocturnas numerat cum cantibus horas: Presbiteris cunctas decet exorare per horas. 345 Dum gallus cantat, noctis fantazmata pulsat: Gallinis gallus ter quinis sufficit unus: Ter quinque viri vix sufficiunt mulieri Demonium superat scelerum, dum presbiter orat. sic homo peccator Uncos in pedibus, gallas fert sub pede gallus: fortis Presbiter est validus remanendo fide bene firmus, In decretis: Clericus relaxans comam anatematizatus est Gallus cristatum caput in barba dat amatum: Item : Clericus deferens arma excomunicatus est et debet suspendi ab officio etc. Deridet Romam Petri spernendo coronam. 350 David: Et iniqus benedicitur Gullus gallinas vetat hinc intrare ruinas: Augustinus: Sacerdotes sunt digniores b. Virgine Est defensator populorum sermonisator. i. querit Fortis gallinas temptat gallus duodenas: cźyesty Presbiter articulos fidei teneat duodenos. 335 Cantica continuct dum gallus, abinde diescet: David: Cantate Domino canticum etc. Paulus: Gracia Dei sum, quod sum Christus: Iam non estis hospites nec advene, sed domestici Dei Quando sales vigilant, anime cito lumina prestant, Morsum serpentis pellit gallus sine plumis: Presbiterans humilis exemplo dat bona iustis 312 Gl. David: Psal XXXIII. 16; Joh. VI. 44. 1I 331 Gl. David: Ps. X, 3. li 354 Glossa cžyesty napsána pod articulos. 355 Gl. Dav. Ps. XCV, 1; Paul. I. Cor. XV, 10; Christus recte Paul. Ephes. II, 19.
36 M. Clareti Physiologiarius, B 1, 2. Vere languores nostros etc. WInera nostra tulit, qui cunctos lumine munit. Gallus est avis domestica, que nocte discernit horas. quia qualibet hora cantat et per cantum fantas- mata pellit Et habet calcaria in pedibus, antiqus et globulos sub pede, quod non potest transire. Et habet cristam rubeam in capite et sub barba rubet Querit gallinas unus XII. Quando sepe cantat in nocte, tunc diescit. Et morsum serpen- tis sanat gallus deplumatus appositus. Et sepe fit colinarus vel albus et niger. Ruffus vero repellit leonem et caudam in altum levat, sic presbiter Gallus nimis senex ova parit de inmundicia cor- poris sui, que buffo inveniens fert sub terram et ex- cubat ex hiis basiliscum. Unde dicit Y s(i)0«dorus) ...Et priusquam cantet, ter excutit alas, primo ut aerem attrahat, 2° ut attractu calefaciat, 3° ut exprimat Auditis gallis si non surgis neque psallis, Clerice, te fallis: tibi panditur ignea vallis [55] kokot Gallus nocturnas numerat cum cantibus horas: Presbiteris cunctas decet exorare per horas. 345 Dum gallus cantat, noctis fantazmata pulsat: Gallinis gallus ter quinis sufficit unus: Ter quinque viri vix sufficiunt mulieri Demonium superat scelerum, dum presbiter orat. sic homo peccator Uncos in pedibus, gallas fert sub pede gallus: fortis Presbiter est validus remanendo fide bene firmus, In decretis: Clericus relaxans comam anatematizatus est Gallus cristatum caput in barba dat amatum: Item : Clericus deferens arma excomunicatus est et debet suspendi ab officio etc. Deridet Romam Petri spernendo coronam. 350 David: Et iniqus benedicitur Gullus gallinas vetat hinc intrare ruinas: Augustinus: Sacerdotes sunt digniores b. Virgine Est defensator populorum sermonisator. i. querit Fortis gallinas temptat gallus duodenas: cźyesty Presbiter articulos fidei teneat duodenos. 335 Cantica continuct dum gallus, abinde diescet: David: Cantate Domino canticum etc. Paulus: Gracia Dei sum, quod sum Christus: Iam non estis hospites nec advene, sed domestici Dei Quando sales vigilant, anime cito lumina prestant, Morsum serpentis pellit gallus sine plumis: Presbiterans humilis exemplo dat bona iustis 312 Gl. David: Psal XXXIII. 16; Joh. VI. 44. 1I 331 Gl. David: Ps. X, 3. li 354 Glossa cžyesty napsána pod articulos. 355 Gl. Dav. Ps. XCV, 1; Paul. I. Cor. XV, 10; Christus recte Paul. Ephes. II, 19.
Strana 37
55. gallus 57. gallina, v. 342 378 37 360 Roborat exemplum, memorans dat cercius ipsum Ova parit gallus, de quis veniet basiliscus: Presbiter in senio mala corde gerit vicioso. Callus est frigide nature; propterea prima excu- cione trahit ventum, 2a calorem, 3a cantat. Conficiens odas ter gallulus excutit alas: Hec tria mentis opus tencat bona verba sacerdos. Gallinacius sive capo est gallus castratus et crista privatus et mente. Et non est aptus ad generandum, sed castus manet et ducit pullos secum sicud gal- lina et transit submissa cauda humiliter. Sic presbiter. [56] Kaрuň Pulligagus castus est gallinacius aptus: Gregorius: Predicate verbum Dei etc. Disce pater plebem retinens vite pietatem. Melius est non vovere, quam votum non inplere. VeYSuS: Non capo cauponem mandit, sed caupo caponem (M 11°) 365 Submissa cauda capo vadit alens sine crista: Pondera nequicie non sint tibi causa corone. Gallina, ſemina galli, ova cubans ter excecatur et excubat pullos et conservat eos sub ala. Et quan- doque ducit pullos ane e tamquam proprios et custodit usquequo aquam non vadunt. Et dum ova parit, tunc plus gracillat. Que autem nimis mul- tum ovat, cito moritur, que eciam propius sedet ad gallum, pinguior efficitur, que certat cum gallis et percutitur, illa macrescit et habebit calcaria in pedibus, quod putabit se esse gallum. Et habet parvam cristulam et caudam brevem et equalem. Slepyrzy2 57] Ocnos galina conservat sepe sub ala: Christus: Quociens volui congregare te sub alis, quemadmodum gallina congregat pullos suos- Christus nos servat, ne nos demon Stige ledat. Sepius inproprios gallina fovet bene pullos: Rectori pueri crebro veniut alieni. Dum tamen ova cubat, melius gallina gracillat: Hii mage letentur, quibus artis opes reparantur. Ova creans ceca ter fit gallina reperta: Johannes: Nemo talem karitatem habet etc. (Op)ortebat Christum pati etc. tercia die Terna luce Deus proprium dat surgere corpus. 375 Ova cubans nimia gallina manet moritura: Luxurians nimium vite disrumpit amenum. Multum fit crassa gallo gallina propinqua. Pusus multa capit, si doctori propiabit 370 265 Verš: Non capo & caponem se opakuje i nad fol. 11' shora. Gl. Christ.: Matth. XXIII, 37. 374 Gl. Joh. XV. 13.
55. gallus 57. gallina, v. 342 378 37 360 Roborat exemplum, memorans dat cercius ipsum Ova parit gallus, de quis veniet basiliscus: Presbiter in senio mala corde gerit vicioso. Callus est frigide nature; propterea prima excu- cione trahit ventum, 2a calorem, 3a cantat. Conficiens odas ter gallulus excutit alas: Hec tria mentis opus tencat bona verba sacerdos. Gallinacius sive capo est gallus castratus et crista privatus et mente. Et non est aptus ad generandum, sed castus manet et ducit pullos secum sicud gal- lina et transit submissa cauda humiliter. Sic presbiter. [56] Kaрuň Pulligagus castus est gallinacius aptus: Gregorius: Predicate verbum Dei etc. Disce pater plebem retinens vite pietatem. Melius est non vovere, quam votum non inplere. VeYSuS: Non capo cauponem mandit, sed caupo caponem (M 11°) 365 Submissa cauda capo vadit alens sine crista: Pondera nequicie non sint tibi causa corone. Gallina, ſemina galli, ova cubans ter excecatur et excubat pullos et conservat eos sub ala. Et quan- doque ducit pullos ane e tamquam proprios et custodit usquequo aquam non vadunt. Et dum ova parit, tunc plus gracillat. Que autem nimis mul- tum ovat, cito moritur, que eciam propius sedet ad gallum, pinguior efficitur, que certat cum gallis et percutitur, illa macrescit et habebit calcaria in pedibus, quod putabit se esse gallum. Et habet parvam cristulam et caudam brevem et equalem. Slepyrzy2 57] Ocnos galina conservat sepe sub ala: Christus: Quociens volui congregare te sub alis, quemadmodum gallina congregat pullos suos- Christus nos servat, ne nos demon Stige ledat. Sepius inproprios gallina fovet bene pullos: Rectori pueri crebro veniut alieni. Dum tamen ova cubat, melius gallina gracillat: Hii mage letentur, quibus artis opes reparantur. Ova creans ceca ter fit gallina reperta: Johannes: Nemo talem karitatem habet etc. (Op)ortebat Christum pati etc. tercia die Terna luce Deus proprium dat surgere corpus. 375 Ova cubans nimia gallina manet moritura: Luxurians nimium vite disrumpit amenum. Multum fit crassa gallo gallina propinqua. Pusus multa capit, si doctori propiabit 370 265 Verš: Non capo & caponem se opakuje i nad fol. 11' shora. Gl. Christ.: Matth. XXIII, 37. 374 Gl. Joh. XV. 13.
Strana 38
38 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. 380 Gallinis unci crescunt certamine galli: Servus cum domino certans stat more superbo. 58] Sogka Graculus est avis pulcra sicud monedula, sed in alis splendida et discolor; valde superba et clamorosa et vorat aviculas captas in curatro vel in fixo. Et inveniens pennas pavonis inponit sibi et superbit Graculus ante nitet, miseras volucres nisi sorbet: Ex spolio miseri vivunt cum veste superbi. Grus est magna avis sicud ciconia cum longis pe- dibus, sed breviori naso subcinerci coloris. Que ordine franco volant simul ut dicit. Ambro- sius: Quociens grues expediciones suas dirigunt, sub quodam signo milicie exeunt et que preest agmini, illa voce castigat alias, ut ordinem voland i servarent, qua raurescente alia succedit. Nocte inter se excubias tenent, ut quedam in sompnis, ille vero, que vigilant, suspenso a terra pede la- pillos tenent, quo labente cum dormire volunt evigilantes clamant. Dormiunt antem subter alam condito capite, alterius pedibus insistentes. Dux vero earum collo erecto prospicit futura. Et arenam devorant, ut moderate et leves sint in volando. Non prius autem arenam evomunt seu lapillos dimittunt, nisi secure sint. Si aliqua deficit, mox eam alie sustollunt et nutriunt, donec sanctur. In senectute nigrescunt. Versus: Plus valet in manibus passer, quam sub dubio grus 59] rzerzab Turma gruum dormit, grus una tamen vigilabit: Plebs viciis dormit: qui penitet, hic bona cernit 385 Omnis grus gruitat, dum pus lapis ex pede casat: Bernhardus O felix lacrima, tuum est po- culum, tuum est regnum celorum Plangere debemus, quos penam ferre videmus. Grus cito post lapides casum sustollitur omnis: Corde sonemus eis rogitando perniciosis. In serie volitant unamque grues pede tentant: Augustinus: Inpossibile est multorum preces non exaudire Benedictus: Ut nichil de proprietate ha- beant, nisi omnia comunia sint 390 Conventum teneant monachi, dum voce laborant. Gripho est animal pennatum et quadrupes in Yperboreis montibus. Ex omni parte corporis est ut leo; alis et capite aquille si(mi)latur Et pedibus anterioribus et posterioribus vero equis. Qui vehe- menter sunt infesti, quod homines discerpunt. Adeo autem equos infestant ut, equitem armatum cum equo tollunt in sublime. Et custodiunt montes, in quibus sunt gemme preciose, smaragdi et ias- pides. Qui tam magnos ugues habent, ut ex eis ciphi fiant ad mensas regum, Et volat et currit. [60) Noh Gripho domo parilis ens quadrupes atque binalis: Fur mala multa facit, qui cuncta manu sibi carpit. Sumit equos grifo pueros sibi pascens.
38 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. 380 Gallinis unci crescunt certamine galli: Servus cum domino certans stat more superbo. 58] Sogka Graculus est avis pulcra sicud monedula, sed in alis splendida et discolor; valde superba et clamorosa et vorat aviculas captas in curatro vel in fixo. Et inveniens pennas pavonis inponit sibi et superbit Graculus ante nitet, miseras volucres nisi sorbet: Ex spolio miseri vivunt cum veste superbi. Grus est magna avis sicud ciconia cum longis pe- dibus, sed breviori naso subcinerci coloris. Que ordine franco volant simul ut dicit. Ambro- sius: Quociens grues expediciones suas dirigunt, sub quodam signo milicie exeunt et que preest agmini, illa voce castigat alias, ut ordinem voland i servarent, qua raurescente alia succedit. Nocte inter se excubias tenent, ut quedam in sompnis, ille vero, que vigilant, suspenso a terra pede la- pillos tenent, quo labente cum dormire volunt evigilantes clamant. Dormiunt antem subter alam condito capite, alterius pedibus insistentes. Dux vero earum collo erecto prospicit futura. Et arenam devorant, ut moderate et leves sint in volando. Non prius autem arenam evomunt seu lapillos dimittunt, nisi secure sint. Si aliqua deficit, mox eam alie sustollunt et nutriunt, donec sanctur. In senectute nigrescunt. Versus: Plus valet in manibus passer, quam sub dubio grus 59] rzerzab Turma gruum dormit, grus una tamen vigilabit: Plebs viciis dormit: qui penitet, hic bona cernit 385 Omnis grus gruitat, dum pus lapis ex pede casat: Bernhardus O felix lacrima, tuum est po- culum, tuum est regnum celorum Plangere debemus, quos penam ferre videmus. Grus cito post lapides casum sustollitur omnis: Corde sonemus eis rogitando perniciosis. In serie volitant unamque grues pede tentant: Augustinus: Inpossibile est multorum preces non exaudire Benedictus: Ut nichil de proprietate ha- beant, nisi omnia comunia sint 390 Conventum teneant monachi, dum voce laborant. Gripho est animal pennatum et quadrupes in Yperboreis montibus. Ex omni parte corporis est ut leo; alis et capite aquille si(mi)latur Et pedibus anterioribus et posterioribus vero equis. Qui vehe- menter sunt infesti, quod homines discerpunt. Adeo autem equos infestant ut, equitem armatum cum equo tollunt in sublime. Et custodiunt montes, in quibus sunt gemme preciose, smaragdi et ias- pides. Qui tam magnos ugues habent, ut ex eis ciphi fiant ad mensas regum, Et volat et currit. [60) Noh Gripho domo parilis ens quadrupes atque binalis: Fur mala multa facit, qui cuncta manu sibi carpit. Sumit equos grifo pueros sibi pascens.
Strana 39
58. graculus — 63. herbatica, v. 379 408. 39 Exspoliant miseros heredes castra tenentes. (M 11v) 395 Ugues griphonum dant optima vasa ciphorum: Post obitum ditum solamina dantur egentum. Griphones rostro curvo vaduntque levato Gregorius: Superbia est mater et radix om- nium viciorum; humilitas est radix et mater omnium bonorum etc. Magnates nimio procedu nyt more superbo. Geria est de genere corvorum minor milvo sed maior corvo et niger cum spisso rostro, qui gerit inmunda cadavera ad edendum et sentit cadavera futura, quia ubi clamat, ibi morticinia comitantur 400 61] Geria feda gerit, quando victum sibi querit Krykan Consilium Sathane vult multos turpificare. Geria natura mala scit de morte futura: Demonium prescit, dum mens de corpore cedit. Garruncula minor merula brunea vel lutea et pul- cra sub ala; que semper garrulat et non tacet, ideo in cavea servatur ad cantandum et illu dendum alias aves [62] Czrwězala Et modicum lutea garruncula pulcra sub ala: 125 (Primas scripsit abbati, qui fuit maximus hovisator: Abbas post vina fert: Si foret auca marina, Non ederem cina nec colligerem leporina, Conderer in tina secum quasi cum leonina; Pars cius trina polleret ut aurea lina (i. sericum). Polenti proficere nichil est difficile Boecius: Diligencia cuiuslibet operis obtusitas permollitur) - 12r Dum bene te nescis, non esto superbus amicis. Herbatica dicitur barliates vel brevesca Esta vis. que de ligno nascitur dupliciter uno modo de spuma maris, ut dicit Solinus, 2° modo de arbore crescit sicud pirum. Et ille arbores sunt in littore maris. Et cum adolet, efficitur plumata et cadit in aqua et natat et vivit graminibus sicud alba auca. Fit ideo dicitur auca marina, sicud legitur de quo- dam abbate. Que autem cadit in terram, moritur ex lesione etc. [63] drzye woiusezka 405 Tlerbaticam spuma simul arbor procreat una: Dupliciter docti: verbo vel verbere cocti. Herbaticam terra mactat, nisi vivit in unda: Exspes dampnatur ictu, sospes reparatur
58. graculus — 63. herbatica, v. 379 408. 39 Exspoliant miseros heredes castra tenentes. (M 11v) 395 Ugues griphonum dant optima vasa ciphorum: Post obitum ditum solamina dantur egentum. Griphones rostro curvo vaduntque levato Gregorius: Superbia est mater et radix om- nium viciorum; humilitas est radix et mater omnium bonorum etc. Magnates nimio procedu nyt more superbo. Geria est de genere corvorum minor milvo sed maior corvo et niger cum spisso rostro, qui gerit inmunda cadavera ad edendum et sentit cadavera futura, quia ubi clamat, ibi morticinia comitantur 400 61] Geria feda gerit, quando victum sibi querit Krykan Consilium Sathane vult multos turpificare. Geria natura mala scit de morte futura: Demonium prescit, dum mens de corpore cedit. Garruncula minor merula brunea vel lutea et pul- cra sub ala; que semper garrulat et non tacet, ideo in cavea servatur ad cantandum et illu dendum alias aves [62] Czrwězala Et modicum lutea garruncula pulcra sub ala: 125 (Primas scripsit abbati, qui fuit maximus hovisator: Abbas post vina fert: Si foret auca marina, Non ederem cina nec colligerem leporina, Conderer in tina secum quasi cum leonina; Pars cius trina polleret ut aurea lina (i. sericum). Polenti proficere nichil est difficile Boecius: Diligencia cuiuslibet operis obtusitas permollitur) - 12r Dum bene te nescis, non esto superbus amicis. Herbatica dicitur barliates vel brevesca Esta vis. que de ligno nascitur dupliciter uno modo de spuma maris, ut dicit Solinus, 2° modo de arbore crescit sicud pirum. Et ille arbores sunt in littore maris. Et cum adolet, efficitur plumata et cadit in aqua et natat et vivit graminibus sicud alba auca. Fit ideo dicitur auca marina, sicud legitur de quo- dam abbate. Que autem cadit in terram, moritur ex lesione etc. [63] drzye woiusezka 405 Tlerbaticam spuma simul arbor procreat una: Dupliciter docti: verbo vel verbere cocti. Herbaticam terra mactat, nisi vivit in unda: Exspes dampnatur ictu, sospes reparatur
Strana 40
40 M Clareti Physiologiarius B 1, 2. Yberus est avicula sicut alauda et gri- sea, que pulcre cantat in pratis et in silvis. Šed in cavea inclusa non vult cantare 121 (Aristotele's : Duobus modis in nobis sciencia generatur: per auditum et per visum. Paulus: Nunc autem manent tria: fides, spes et caritas Nummus in exilio comes optimus est peregrino) 121 [64] cžežet IN caveis yberus nuncquam cantat, nisi pratis: Subditus est pravis, quem ducunt vana, scolaris Yrundo maior passere nigra quasi flavea, que ha- bet alas longas et caudam et volat supra aquas quod tangit aquas et semper strinnit. Et in hyeme recedit et in vere venit. Stercus eius excecat homines et vacca subvolata ab ea facit lac saguineum. Et ubi eam quis intuetur prima vice, in illo loco fodiat sub pollice dextro et inveniet carbonem. Si vero non inveniet, significat malum annum. It habi- talnjt in domibus sub tectis hominum et prescit futura, que debent hospitibus evenire. Cantat yrundo, sugit irugo, crescit arundo. 410 65] wiasto wiczye Advolat in verno, sub ymbre recedit yrundo. Prospera felici falsi sectantur amici. 125 (Probat(ur) per exemplum, quod irundo ex- cecat homines. Legitur de s. Tobia, qui fuit magnus nobilis et semper sepeliebat mortuos. Tunc una vice fuit fessus et iacuit resupinus. Tanc irundo volitans instercoravit ei in oculum et fuit excecatus. Tunc filius eius sanavit eum, quando duxit uxorem, quod angelus duxit eum et fecit ei lavare pedes et cepit piscem ..) 12r Stercore de nido visum male cecat yrundo: Excecant stolidos sua nequia verba gerentes. 415 Subvolitans brutum dat yrundo lac sibi ruffum; Subveniunt hominem layci faciendo pudorem. 127 — (Galienus: Nullum venenum, nisi penetret cutem (nisi aranee) «12° Pollice sub dextro visa fit yrundine carbo: Carbo nigrescit, ignita pruna ardescit 12° (Sub blando verbo latet aspera mens aliquando).12r quando sub posteriores pedes volat Quando vides blanda, reperis rimans ibi falsa. Sepe volando more strinnit yrundo sagitte: Decipiendo fallit amatrix virus habendo. 420 Karex ad modum rustule in dorso niger, sub ventre varius et pre latur aviculas sc. alaudas, fri gellos etc. Et tantum timent eum aves, quod formam ligneam eius timent et cadunt non presu mentes evolare. [66] ostrzyess arex dum guerram facit, nisi raptat alaudam: Ira trucis regis delet pia gaudia legis. 409 Gl. Paul. I Cor. XIII, 13. il 413 Gl Liber Tobiae, 1—XI.
40 M Clareti Physiologiarius B 1, 2. Yberus est avicula sicut alauda et gri- sea, que pulcre cantat in pratis et in silvis. Šed in cavea inclusa non vult cantare 121 (Aristotele's : Duobus modis in nobis sciencia generatur: per auditum et per visum. Paulus: Nunc autem manent tria: fides, spes et caritas Nummus in exilio comes optimus est peregrino) 121 [64] cžežet IN caveis yberus nuncquam cantat, nisi pratis: Subditus est pravis, quem ducunt vana, scolaris Yrundo maior passere nigra quasi flavea, que ha- bet alas longas et caudam et volat supra aquas quod tangit aquas et semper strinnit. Et in hyeme recedit et in vere venit. Stercus eius excecat homines et vacca subvolata ab ea facit lac saguineum. Et ubi eam quis intuetur prima vice, in illo loco fodiat sub pollice dextro et inveniet carbonem. Si vero non inveniet, significat malum annum. It habi- talnjt in domibus sub tectis hominum et prescit futura, que debent hospitibus evenire. Cantat yrundo, sugit irugo, crescit arundo. 410 65] wiasto wiczye Advolat in verno, sub ymbre recedit yrundo. Prospera felici falsi sectantur amici. 125 (Probat(ur) per exemplum, quod irundo ex- cecat homines. Legitur de s. Tobia, qui fuit magnus nobilis et semper sepeliebat mortuos. Tunc una vice fuit fessus et iacuit resupinus. Tanc irundo volitans instercoravit ei in oculum et fuit excecatus. Tunc filius eius sanavit eum, quando duxit uxorem, quod angelus duxit eum et fecit ei lavare pedes et cepit piscem ..) 12r Stercore de nido visum male cecat yrundo: Excecant stolidos sua nequia verba gerentes. 415 Subvolitans brutum dat yrundo lac sibi ruffum; Subveniunt hominem layci faciendo pudorem. 127 — (Galienus: Nullum venenum, nisi penetret cutem (nisi aranee) «12° Pollice sub dextro visa fit yrundine carbo: Carbo nigrescit, ignita pruna ardescit 12° (Sub blando verbo latet aspera mens aliquando).12r quando sub posteriores pedes volat Quando vides blanda, reperis rimans ibi falsa. Sepe volando more strinnit yrundo sagitte: Decipiendo fallit amatrix virus habendo. 420 Karex ad modum rustule in dorso niger, sub ventre varius et pre latur aviculas sc. alaudas, fri gellos etc. Et tantum timent eum aves, quod formam ligneam eius timent et cadunt non presu mentes evolare. [66] ostrzyess arex dum guerram facit, nisi raptat alaudam: Ira trucis regis delet pia gaudia legis. 409 Gl. Paul. I Cor. XIII, 13. il 413 Gl Liber Tobiae, 1—XI.
Strana 41
64. yberus : 72. lactago, v. 409- 438. 41 Karicis a forma cantare vetatur alauda: Regis preda mali prohibet divina parari.Il Carista est avis, ut dicit Solinus, que libere flammis inposita involvitur ita, ut nec plume nec carnes eius igne concrementur. Et est rubea sicud gallina et sic delectatur ohňa (13) 425 Ignibus inposita remanens illesa karista: Pro Domino passus iubilat certamine quassus [67] [68] kanye Larus est sicud geria, que capit lepores et aves predatur. Et habet curvum rostrum et ugues et facit se quasi ludentem in aère et sic mures decipit et capit. Et sunt triplices sc. albe, que capiunt mures, quedam nigre, cineree ad caudam et prope anum subalbe et eciam vorant mures Alie sunt similes milvis et ille vo(r)ant aves et lepores 130 Larus agit lepores silvestres rure morantes: Predantes dominos rapiet Sathanas opulentos. Ludere se simulat larus, mures ubi captat: Deinon eos laqueat, quos fructi dulce cavillat. [69] sluka Ladum panlo minor columbo, grisea est; facit sibi nidum in trunco cum rostro et dicitur alio nomine lauda vel landa vel ladum In trunco ladum celat rostro sibi nidum: Glossa datur baratro, cuius manet os sine clatro. Lucina est avis sicud merula et in luto maculatur. ubi capit culices etc. 70] blatnyk Reptile de limo capit arte lucin a volando: Volvitur in sceno stans doctrine sine freno. Larificus paulo maior pistrico; colore sicud parix, qui facit nidum retro corticem [71] zakornik 435 Larificus sudat, quod se sub cor(t)ice nidat: Postulat amtractum sarrago ruris abactum. [72] Czeczetka Lactago sicud ceix et rubeam plattam habet in capite, coloris grisei. Et aliqua sicud ceix, que in- fiscatur Grisea lactago laqueatur in arbore fisco: Alta petens multa solet hic incurrere stulta. 425 Mezi fol 11v a 131 jest zase vložen lístek (121*), jehož líc (12r) jen z části je po- kryta poznámkami soudobými (jsou uvedeny při 11v), ostatek jsou zápisy jiné ruky, pozdější, jež jsou zde vynechány; na rubu (12v) je jen několik drobných poznámek sou- věkých, uvedených při fol. 13r, jinak celá stránka je popsána výkladem „sedmi hádanek „Aristotelových“ (jsou to sentence jindy zvané Pythagorovy atd.: „Stateram ne tran- silias“,Ignem gladio ne foveas“ atd., s příslušnými 'exemply“) pozdějším, od jiné ruky, jenž pokračuje pod textem Klaretovým na fol. 13r. 13v, 15r a končí na 15v. Malý vložený lístek 14 se písaři, jehož písmo je veliké, k těmto ápisům nehodil. Tyto výklady jsou zde také vynechány. 426 Cl. tille vo(r)ant' rkp. nolant omylem.Ji 435 cor«l)ice: cornice rkp. omylem.
64. yberus : 72. lactago, v. 409- 438. 41 Karicis a forma cantare vetatur alauda: Regis preda mali prohibet divina parari.Il Carista est avis, ut dicit Solinus, que libere flammis inposita involvitur ita, ut nec plume nec carnes eius igne concrementur. Et est rubea sicud gallina et sic delectatur ohňa (13) 425 Ignibus inposita remanens illesa karista: Pro Domino passus iubilat certamine quassus [67] [68] kanye Larus est sicud geria, que capit lepores et aves predatur. Et habet curvum rostrum et ugues et facit se quasi ludentem in aère et sic mures decipit et capit. Et sunt triplices sc. albe, que capiunt mures, quedam nigre, cineree ad caudam et prope anum subalbe et eciam vorant mures Alie sunt similes milvis et ille vo(r)ant aves et lepores 130 Larus agit lepores silvestres rure morantes: Predantes dominos rapiet Sathanas opulentos. Ludere se simulat larus, mures ubi captat: Deinon eos laqueat, quos fructi dulce cavillat. [69] sluka Ladum panlo minor columbo, grisea est; facit sibi nidum in trunco cum rostro et dicitur alio nomine lauda vel landa vel ladum In trunco ladum celat rostro sibi nidum: Glossa datur baratro, cuius manet os sine clatro. Lucina est avis sicud merula et in luto maculatur. ubi capit culices etc. 70] blatnyk Reptile de limo capit arte lucin a volando: Volvitur in sceno stans doctrine sine freno. Larificus paulo maior pistrico; colore sicud parix, qui facit nidum retro corticem [71] zakornik 435 Larificus sudat, quod se sub cor(t)ice nidat: Postulat amtractum sarrago ruris abactum. [72] Czeczetka Lactago sicud ceix et rubeam plattam habet in capite, coloris grisei. Et aliqua sicud ceix, que in- fiscatur Grisea lactago laqueatur in arbore fisco: Alta petens multa solet hic incurrere stulta. 425 Mezi fol 11v a 131 jest zase vložen lístek (121*), jehož líc (12r) jen z části je po- kryta poznámkami soudobými (jsou uvedeny při 11v), ostatek jsou zápisy jiné ruky, pozdější, jež jsou zde vynechány; na rubu (12v) je jen několik drobných poznámek sou- věkých, uvedených při fol. 13r, jinak celá stránka je popsána výkladem „sedmi hádanek „Aristotelových“ (jsou to sentence jindy zvané Pythagorovy atd.: „Stateram ne tran- silias“,Ignem gladio ne foveas“ atd., s příslušnými 'exemply“) pozdějším, od jiné ruky, jenž pokračuje pod textem Klaretovým na fol. 13r. 13v, 15r a končí na 15v. Malý vložený lístek 14 se písaři, jehož písmo je veliké, k těmto ápisům nehodil. Tyto výklady jsou zde také vynechány. 426 Cl. tille vo(r)ant' rkp. nolant omylem.Ji 435 cor«l)ice: cornice rkp. omylem.
Strana 42
42 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. [73 kulyh Luscinula est pulcra, in alis alba; circa aquas moratur querens pisces et nidificat in arena et continue cla- mans volat Unda luscinula vivit nidens in arena: 440 Fretus deliciis se curat subdere vanis. Milvus est avis magna, paulo minor quam ciconia, quia est mage macra. Et valde piger et raro vivit ultra tres annos. Et primo anno capit pullos et aves 2° nisi pullos 3° autem mures et quarto fame moritur, quia pigricia non p otest volare. [74 luňak IVIllvus agit predam super etatem nisi ternam: 12v (Crisostomus: Unum peccatum sufficit ad mortem) 12v Post trina flagicia mortalia vadit ad yma. Milvus avet volucres, ocnos hinc, pre nece mures: Primo mentitur lusor, fur et inde moritur. Merula minor frendulo, similis garruncule — et cantat valde pulcre in pratis et in cavea. drozn 1[75] 445 In cavea merula fert dulcia carmina leta: Clericulus cantum capiet bonus ordine tantum. Mergus maior columbo niger et in fine alarum albus. Et capitur circa aquas. Qui promisit quiscule V dona et cum amonetur, dicit'tres'. Et est duplex— parvus et magnus Magnus est aquaticus anetarius et capit pisces et nasum mergit in aqua continue. Ideo dicitur mergus Et cum habet ova, tegit ea cum luto, ne inveniantur Si potum mergis, nasum pares utique mergis. East merges volucris, si mergitis, est genst Sed si dicatur mergetis, garba vocatur 176. Krzecharz Mergus mergit aqua nasum tantum sine cauda: 127 (Augustinus: Non prodest virginitas corporis, si est corrupcio mentis) 12v Mentem, non corpus, corrumpit luxuriosus. Mergus habens ova tegit omnia parte lutosa. 12v (Tria animalia potest demon intrare: in ser- pentem, capram et scropham) 12v 450 Pravus homo facta bona dissipat ad mala versa. Mergus aqua pisces conturbat sepe natantes: Dives opum plenus cupit, ut subdatur egenus. Monedula est nigra avis, minor columbo, que in cavea loquitur. Et cum multe simul volant, ventum designant et semper clamant kawka Multa loquens usu tamen absque monedula sensu: In parvitate multi colunt bonitatem Disce studens artem prius .hinc usus cape partem. 13°)) 455 Ventum dat nimia volitando monedula turba stultorum Follorum cuneus clamosus fit nota luctus. [77
42 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. [73 kulyh Luscinula est pulcra, in alis alba; circa aquas moratur querens pisces et nidificat in arena et continue cla- mans volat Unda luscinula vivit nidens in arena: 440 Fretus deliciis se curat subdere vanis. Milvus est avis magna, paulo minor quam ciconia, quia est mage macra. Et valde piger et raro vivit ultra tres annos. Et primo anno capit pullos et aves 2° nisi pullos 3° autem mures et quarto fame moritur, quia pigricia non p otest volare. [74 luňak IVIllvus agit predam super etatem nisi ternam: 12v (Crisostomus: Unum peccatum sufficit ad mortem) 12v Post trina flagicia mortalia vadit ad yma. Milvus avet volucres, ocnos hinc, pre nece mures: Primo mentitur lusor, fur et inde moritur. Merula minor frendulo, similis garruncule — et cantat valde pulcre in pratis et in cavea. drozn 1[75] 445 In cavea merula fert dulcia carmina leta: Clericulus cantum capiet bonus ordine tantum. Mergus maior columbo niger et in fine alarum albus. Et capitur circa aquas. Qui promisit quiscule V dona et cum amonetur, dicit'tres'. Et est duplex— parvus et magnus Magnus est aquaticus anetarius et capit pisces et nasum mergit in aqua continue. Ideo dicitur mergus Et cum habet ova, tegit ea cum luto, ne inveniantur Si potum mergis, nasum pares utique mergis. East merges volucris, si mergitis, est genst Sed si dicatur mergetis, garba vocatur 176. Krzecharz Mergus mergit aqua nasum tantum sine cauda: 127 (Augustinus: Non prodest virginitas corporis, si est corrupcio mentis) 12v Mentem, non corpus, corrumpit luxuriosus. Mergus habens ova tegit omnia parte lutosa. 12v (Tria animalia potest demon intrare: in ser- pentem, capram et scropham) 12v 450 Pravus homo facta bona dissipat ad mala versa. Mergus aqua pisces conturbat sepe natantes: Dives opum plenus cupit, ut subdatur egenus. Monedula est nigra avis, minor columbo, que in cavea loquitur. Et cum multe simul volant, ventum designant et semper clamant kawka Multa loquens usu tamen absque monedula sensu: In parvitate multi colunt bonitatem Disce studens artem prius .hinc usus cape partem. 13°)) 455 Ventum dat nimia volitando monedula turba stultorum Follorum cuneus clamosus fit nota luctus. [77
Strana 43
73. luscinula — 82. musca, v. 439 469. 43 Merges est ancta aquatica, que habet album os in fronte et ideo dicitur calva aneta. Et nigra tota et nidet circa aquas [78] Lysska Merges cum laqueo sub aqua capitur sibi tenso: O dives, dives, non omni tempore vives: Postea pauper eris, qui solus plurima queris przispora Fluxus opus cogit, quod homo bona docmata spernit. Merops similis merule, sed viridis. Merusis nutritur et ibi irretitur Et facit sibi mirabilem nidum, in quo semper habet sericum 460. wlha Vult proprium nidum retinere merops sericosum. Quanta potes, bona des, quod longo tempore vivas. 79 Menula multo minor mergite, grisea quasi aneta et splendet in alis quasi speculum. Et quanto plus natat, tanto plus nigrescit Et capitur falcone circa aquam Czyerka Plus nigra fit menula, licet assidue nat in unda: Est miser in opibus, quis in hiis non vivit honestus. Marturian est sicud luscinula, que circa aquam circuit et maculatur et tristatur. Et cum ad silvam vencrit, tunc semper clamat [80] plych Marturian silve negat apta silencia lingue. Salomon Os stultorum ebulit sapienciam Premeditata loqui bene conveniunt sapienti Inter convivas res disce loqui moderatas. [81] Musca est vermis volans, qui generatur ex putre- dine et est diversi generis. Quedam est magna, quedam parva, quedam equinaria. Humana vero, que cum hominibus habitat in estate, in- pediens homines et mordens et polluens escas osculatur homines, dormientes excitat. Ante plu- viam se abscondit, post vero exit et submersa in cincribus callidis reviviscit. Versus: Cum muscis mimi sunt ad convivia primi. Et vomitum comesta provocat; deglutita vero non, sed ulcus facit et per illud exit de homine. Versus: Musca cupit museum, spernens nigredine fuscum, quia in albo cupit sedere et maculat illud. Si caput est, currit, ventrem sibi mage notabit, Adde pedem, comede et sine ventre bibe. Muscum raro capit lapis hic, qui sepe movetur mucha 165 Ob pluviam musc a se cogitat abdere rima: 14° � (Qui honori abstrahit etc.) 14r Gracia ne veniat, nequam magis abdita captat. Post pluviam multe veniunt escamine musce: Disce puer etc. Qui studium tardant, sero bona querere temptant. Pre pluvia musca mage mordet corpora multa [821 364 Gl. Salom.: Prov. XV. 2 (citát chybný).
73. luscinula — 82. musca, v. 439 469. 43 Merges est ancta aquatica, que habet album os in fronte et ideo dicitur calva aneta. Et nigra tota et nidet circa aquas [78] Lysska Merges cum laqueo sub aqua capitur sibi tenso: O dives, dives, non omni tempore vives: Postea pauper eris, qui solus plurima queris przispora Fluxus opus cogit, quod homo bona docmata spernit. Merops similis merule, sed viridis. Merusis nutritur et ibi irretitur Et facit sibi mirabilem nidum, in quo semper habet sericum 460. wlha Vult proprium nidum retinere merops sericosum. Quanta potes, bona des, quod longo tempore vivas. 79 Menula multo minor mergite, grisea quasi aneta et splendet in alis quasi speculum. Et quanto plus natat, tanto plus nigrescit Et capitur falcone circa aquam Czyerka Plus nigra fit menula, licet assidue nat in unda: Est miser in opibus, quis in hiis non vivit honestus. Marturian est sicud luscinula, que circa aquam circuit et maculatur et tristatur. Et cum ad silvam vencrit, tunc semper clamat [80] plych Marturian silve negat apta silencia lingue. Salomon Os stultorum ebulit sapienciam Premeditata loqui bene conveniunt sapienti Inter convivas res disce loqui moderatas. [81] Musca est vermis volans, qui generatur ex putre- dine et est diversi generis. Quedam est magna, quedam parva, quedam equinaria. Humana vero, que cum hominibus habitat in estate, in- pediens homines et mordens et polluens escas osculatur homines, dormientes excitat. Ante plu- viam se abscondit, post vero exit et submersa in cincribus callidis reviviscit. Versus: Cum muscis mimi sunt ad convivia primi. Et vomitum comesta provocat; deglutita vero non, sed ulcus facit et per illud exit de homine. Versus: Musca cupit museum, spernens nigredine fuscum, quia in albo cupit sedere et maculat illud. Si caput est, currit, ventrem sibi mage notabit, Adde pedem, comede et sine ventre bibe. Muscum raro capit lapis hic, qui sepe movetur mucha 165 Ob pluviam musc a se cogitat abdere rima: 14° � (Qui honori abstrahit etc.) 14r Gracia ne veniat, nequam magis abdita captat. Post pluviam multe veniunt escamine musce: Disce puer etc. Qui studium tardant, sero bona querere temptant. Pre pluvia musca mage mordet corpora multa [821 364 Gl. Salom.: Prov. XV. 2 (citát chybný).
Strana 44
44 M. Clareti Physiologiarius B I, 2. Ego quos amo, arguo Corrige prudentem etc. Cum metuis Dominum, correccio prestat amorem. Musca preit volucres volitans fit ubique per urbes: Conveniunt mimi concursus ad bona primi. Muscula nobilibus comedens parat osoula cunctis: gherczy Cumque probi veniunt, goliardi mandere gliscunt. Exemplum de passere et musca Dicam vobis: gaudium est angelis Dei super uno etc. 475 In cineres posita vivescet muscula mersa: penitenciam Mortuus in scelere per penam vivet in ethre. In rapiendo cito iugulatur musca flabello: Pendeat in ligno, qui non vult parcere rostro. Nisus est avis nobilis minori forma et robore quam erodius, unus tamen est ambo ous color plu- marum. Attamen recusant, ut simul volent: Nam nisus dicitur avis invida et fatua. Maior quam co- lumba. Et sunt triplices: maiores, mediocres et minimi. Item nisus capit volucres et parem sui generis persequitur et parentes suos, quod est contra naturam omnium avium. Item dicit Ari- stoteles: Omnis avis predans [parcit] parcit avibus sui generis preter nisum. Nisus in hyeme avem captam tota nocte tenet vivam sub pedibus, mane autem facto mittit eam vivam avolare. Vomitanti niso detur mus vel vespertilio et vivet [83] 170 krahujybez Nisus avis fatua rapide rapit invida cuncta: 14r° (Invidus alterius marcescit rebus opimis; Invidia proprium se rodit non alienum. Invidiam nimio cultu vitare memento. Et est duplex; bona et mala: mala est in eventibus alterius invidere; bona est, cum quis orat et alter [ius] videns similiter facit etc. Aristoteles: Pessimus est, qui non solum utitur malicia circa alios sed circa se et parentes suos Item: Qui sibi malus, cui bonus?) 14 Invidiam sectans socios male criminat artans. Nisus avet volucres proprios iugulando parentes: Pessimus est, proprios qui non veneratur amicos: Nisus avem captam tenet ad noctem pede totam: Christus letatum faciet, quem scit tribulatum. (15°) 185 Dum vomitat nisus, sibi danda remedia sint mus: 480 14 (Boecius: Diligencia cuiuslibet operis obtusitas permolitur. Item: Formula macerie quasi quedam formula cere ete Item: Volenti proficere nichil est difficile Johannes: Qui male agit, odit lucem, ut non arguantur opera eius.) 14v 470 Gl. Ego: Apec. III, 19. 45 Gl. D cam: LuC. XV, 10. 485: Po f. 13 následuje vložený lístek, jehož ápisy lícni (14r) zaznamenány při 13, zápisy na rubu (145) při f. 15' na místech příslušných. Některé poznámky jsou shodné s pozn. okrajnímity vynechány.
44 M. Clareti Physiologiarius B I, 2. Ego quos amo, arguo Corrige prudentem etc. Cum metuis Dominum, correccio prestat amorem. Musca preit volucres volitans fit ubique per urbes: Conveniunt mimi concursus ad bona primi. Muscula nobilibus comedens parat osoula cunctis: gherczy Cumque probi veniunt, goliardi mandere gliscunt. Exemplum de passere et musca Dicam vobis: gaudium est angelis Dei super uno etc. 475 In cineres posita vivescet muscula mersa: penitenciam Mortuus in scelere per penam vivet in ethre. In rapiendo cito iugulatur musca flabello: Pendeat in ligno, qui non vult parcere rostro. Nisus est avis nobilis minori forma et robore quam erodius, unus tamen est ambo ous color plu- marum. Attamen recusant, ut simul volent: Nam nisus dicitur avis invida et fatua. Maior quam co- lumba. Et sunt triplices: maiores, mediocres et minimi. Item nisus capit volucres et parem sui generis persequitur et parentes suos, quod est contra naturam omnium avium. Item dicit Ari- stoteles: Omnis avis predans [parcit] parcit avibus sui generis preter nisum. Nisus in hyeme avem captam tota nocte tenet vivam sub pedibus, mane autem facto mittit eam vivam avolare. Vomitanti niso detur mus vel vespertilio et vivet [83] 170 krahujybez Nisus avis fatua rapide rapit invida cuncta: 14r° (Invidus alterius marcescit rebus opimis; Invidia proprium se rodit non alienum. Invidiam nimio cultu vitare memento. Et est duplex; bona et mala: mala est in eventibus alterius invidere; bona est, cum quis orat et alter [ius] videns similiter facit etc. Aristoteles: Pessimus est, qui non solum utitur malicia circa alios sed circa se et parentes suos Item: Qui sibi malus, cui bonus?) 14 Invidiam sectans socios male criminat artans. Nisus avet volucres proprios iugulando parentes: Pessimus est, proprios qui non veneratur amicos: Nisus avem captam tenet ad noctem pede totam: Christus letatum faciet, quem scit tribulatum. (15°) 185 Dum vomitat nisus, sibi danda remedia sint mus: 480 14 (Boecius: Diligencia cuiuslibet operis obtusitas permolitur. Item: Formula macerie quasi quedam formula cere ete Item: Volenti proficere nichil est difficile Johannes: Qui male agit, odit lucem, ut non arguantur opera eius.) 14v 470 Gl. Ego: Apec. III, 19. 45 Gl. D cam: LuC. XV, 10. 485: Po f. 13 následuje vložený lístek, jehož ápisy lícni (14r) zaznamenány při 13, zápisy na rubu (145) při f. 15' na místech příslušných. Některé poznámky jsou shodné s pozn. okrajnímity vynechány.
Strana 45
83. nisus 86. noctua, v. 470 -502 45 Cumque superbit hero famulus, mala maxima quero. Nasica est paulo minor merula, grisea et subruffa cum naso grosso. Nucleis nutritur frangens testas rostro quasi forcipe Et quocunque volat, semper habet secum nucleos sub pelle retro alas, ut deficiens edat [841 Fert in vesica victum sub polle nasica: Salomon: Mitte panem super etc. Christus: Facite vobis amicos etc. dlask: 490 Provideat iustus, habeat quod in ethere victus Cis nucleum dura frangit per rostra nasica Assidua cura molescit pergrave docma. [85] Sycz NOcticorax se nocte volans a luce reservat: 147 (Aristoteles:Sicud se habet oculus nocti- coracis ad lumen solis, sic noster intellectus ad manifestissima, que sunt in natura, ut Deus et sancti) - 147 Nocticorax est corpos nocte volans, quam noctuam dicunt femellam, que amat tenebras noctis. Phi- losophus dicit, quod nocticorax sive noctua de hu- manis sordibus vivit et lucem odit quia, debiles oculos habet et tenebrosos Lucem cleps odit, qui nequia facta reponit. Nocticorax quod edat humana cadavera, temptat: Furta sequens homines spolians interficit omnes. Noctua vigilat aliis animalibus dormientibus et victum querit. Que si de die volaret, ab avibus inpeteretur. Caput ingens habet nec formam ut alie aves, rostrum habet aduncum et visum, ugues et pedes asperos. Dicit Plinius, quia noctua contra aves est solers dimicacione, quia quando inpetitur, mox resupina iacens rostro ac pedibus se defendit. Et mures de nocte rapit de nidis et odit lucem. Cunctis avibus est odiosa et clamat. [86] Svowa 495 Noctua pervigilat, dum vivens omne soporat: 14) (Cenam contempnunt, Christi convivia spernunt Noctua, ran, corvus, brucus, vulpes quoque porcus; Detractor, cupidus, fur, adulter, heretica, luxus Umbra fit ops, fetor, fimus, astus ad omnia furfur) 147 Dum iustus celebrat Domino, malus inpia tractat. Noctua nocte volans mures comedit sibi raptans: Peccator tenebras viciorum diligit evas. (Ysodorus: Omnis cibus modice datus avi- dius sumitur et cicius digeritur) 14v porazen Noctua suppressa volucres iacet ante supina: Gracia quando vocat, sceleratum mente recalcat. Noctua despecta rostris uncis relevata Ens in peccato non excusetur ab 1pso. 500 Gl Joh. I1I, 20. 188 Napravo připsáno pozdější rukou: Christus: Facite vobis amicos de mammona'; Salom.: Eccles. XI, 1; Christ.: Luc. XVI, 9. 480
83. nisus 86. noctua, v. 470 -502 45 Cumque superbit hero famulus, mala maxima quero. Nasica est paulo minor merula, grisea et subruffa cum naso grosso. Nucleis nutritur frangens testas rostro quasi forcipe Et quocunque volat, semper habet secum nucleos sub pelle retro alas, ut deficiens edat [841 Fert in vesica victum sub polle nasica: Salomon: Mitte panem super etc. Christus: Facite vobis amicos etc. dlask: 490 Provideat iustus, habeat quod in ethere victus Cis nucleum dura frangit per rostra nasica Assidua cura molescit pergrave docma. [85] Sycz NOcticorax se nocte volans a luce reservat: 147 (Aristoteles:Sicud se habet oculus nocti- coracis ad lumen solis, sic noster intellectus ad manifestissima, que sunt in natura, ut Deus et sancti) - 147 Nocticorax est corpos nocte volans, quam noctuam dicunt femellam, que amat tenebras noctis. Phi- losophus dicit, quod nocticorax sive noctua de hu- manis sordibus vivit et lucem odit quia, debiles oculos habet et tenebrosos Lucem cleps odit, qui nequia facta reponit. Nocticorax quod edat humana cadavera, temptat: Furta sequens homines spolians interficit omnes. Noctua vigilat aliis animalibus dormientibus et victum querit. Que si de die volaret, ab avibus inpeteretur. Caput ingens habet nec formam ut alie aves, rostrum habet aduncum et visum, ugues et pedes asperos. Dicit Plinius, quia noctua contra aves est solers dimicacione, quia quando inpetitur, mox resupina iacens rostro ac pedibus se defendit. Et mures de nocte rapit de nidis et odit lucem. Cunctis avibus est odiosa et clamat. [86] Svowa 495 Noctua pervigilat, dum vivens omne soporat: 14) (Cenam contempnunt, Christi convivia spernunt Noctua, ran, corvus, brucus, vulpes quoque porcus; Detractor, cupidus, fur, adulter, heretica, luxus Umbra fit ops, fetor, fimus, astus ad omnia furfur) 147 Dum iustus celebrat Domino, malus inpia tractat. Noctua nocte volans mures comedit sibi raptans: Peccator tenebras viciorum diligit evas. (Ysodorus: Omnis cibus modice datus avi- dius sumitur et cicius digeritur) 14v porazen Noctua suppressa volucres iacet ante supina: Gracia quando vocat, sceleratum mente recalcat. Noctua despecta rostris uncis relevata Ens in peccato non excusetur ab 1pso. 500 Gl Joh. I1I, 20. 188 Napravo připsáno pozdější rukou: Christus: Facite vobis amicos de mammona'; Salom.: Eccles. XI, 1; Christ.: Luc. XVI, 9. 480
Strana 46
46 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. [87 Lelek Nictimen est de genere noctue lato ore et grosso- rostro. Clamat contra malum et est niger et nocte volat; ova pariens ponit ea in arenam, que de die in solis fervore excubantur. Nictimen ore niger lato reboans mala semper: 14v (Ysodorus Cuculus annos superaddit ho- minibus, nictimen vero diminuit. Moyses: Non declinetis ad dextram nec ad sinistram sed sicud Deus vult)14v 14v (Si servire velis, sis providus atque fidelis: Non debes fari nimium nec te variari) 14v Ignari glossam reserant sine posse loquelam. 505 Nictimen ova parit volvens ea sole cubabit Volvunt ignari sapientibus alta probari. Noctiluca vel noctilucen est volatile modicum, multipes et alatum I deo inter volatilia conputatur. In tenebris lucet ut candela et maxime circa po- steriora. In luce vero deformis est et obscura Manus tangens inficit eas et quamvis in tenebris luceat, tamen lucifuga est, quia lucem odit. Et est sicud apis. rzerzatek intellige sanctos Gregorius: Fatuum est docendum Noctilucam spernet lux. nam sine lumine lucet: Spernentes mundum retinent celi paradisum. dicitur grece varios pedes Noctilucen varipes volitans tenebris mage splendens: Lucas: Qui se exaltat 510 Ysalas: Fulgebunt iustretc. [88] In mundo minimi letantur in ethere summi. Ornix est sicud gallina niger habens rubeas pennas in palpebra. Maior vero est similis auce et dicitur grus. Munda avis. Tetrzew prziwnazen sladem rnix alectus braseo sub gramine captus: famulo Stirps necis est verne dulcedo perosa taberne. Olor est avis magna et maior ciconia, fusca, sub- alba, grossa cum brevibus pedibus. Olus comedit Dorsum gibbosum habet et quando volat, propter gravitatem sempet os aperit Et aliquando sumitur pro cigno, qui est albus totus. [90] [89] droptwa (15) Dorso sellato reserans olor os volitando: Versus Est desolata mea mens et crimine solor Et sum sicud olor, que cantat morte parata (t. cignus) Qui bonus est verna, caveat mala dicere verba Onocraculon est avis in partibus Orientis cum longo rostro. Dum edere voluerit, ponit caput in aquis et bombit et splene caret. Et sunt earum duc genera: unum aquatile, aliud solitudinis, sed aquatile est minus. Et multas escas simul in ventre recondit, postea cum esurit, extrahit escas de 504 Gl. Moyses: Deuter. V. 32. l 37 Ol Ysaias: recte Sap. II1, 7. 1 510 Gl. Lucas XIV. 11.
46 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. [87 Lelek Nictimen est de genere noctue lato ore et grosso- rostro. Clamat contra malum et est niger et nocte volat; ova pariens ponit ea in arenam, que de die in solis fervore excubantur. Nictimen ore niger lato reboans mala semper: 14v (Ysodorus Cuculus annos superaddit ho- minibus, nictimen vero diminuit. Moyses: Non declinetis ad dextram nec ad sinistram sed sicud Deus vult)14v 14v (Si servire velis, sis providus atque fidelis: Non debes fari nimium nec te variari) 14v Ignari glossam reserant sine posse loquelam. 505 Nictimen ova parit volvens ea sole cubabit Volvunt ignari sapientibus alta probari. Noctiluca vel noctilucen est volatile modicum, multipes et alatum I deo inter volatilia conputatur. In tenebris lucet ut candela et maxime circa po- steriora. In luce vero deformis est et obscura Manus tangens inficit eas et quamvis in tenebris luceat, tamen lucifuga est, quia lucem odit. Et est sicud apis. rzerzatek intellige sanctos Gregorius: Fatuum est docendum Noctilucam spernet lux. nam sine lumine lucet: Spernentes mundum retinent celi paradisum. dicitur grece varios pedes Noctilucen varipes volitans tenebris mage splendens: Lucas: Qui se exaltat 510 Ysalas: Fulgebunt iustretc. [88] In mundo minimi letantur in ethere summi. Ornix est sicud gallina niger habens rubeas pennas in palpebra. Maior vero est similis auce et dicitur grus. Munda avis. Tetrzew prziwnazen sladem rnix alectus braseo sub gramine captus: famulo Stirps necis est verne dulcedo perosa taberne. Olor est avis magna et maior ciconia, fusca, sub- alba, grossa cum brevibus pedibus. Olus comedit Dorsum gibbosum habet et quando volat, propter gravitatem sempet os aperit Et aliquando sumitur pro cigno, qui est albus totus. [90] [89] droptwa (15) Dorso sellato reserans olor os volitando: Versus Est desolata mea mens et crimine solor Et sum sicud olor, que cantat morte parata (t. cignus) Qui bonus est verna, caveat mala dicere verba Onocraculon est avis in partibus Orientis cum longo rostro. Dum edere voluerit, ponit caput in aquis et bombit et splene caret. Et sunt earum duc genera: unum aquatile, aliud solitudinis, sed aquatile est minus. Et multas escas simul in ventre recondit, postea cum esurit, extrahit escas de 504 Gl. Moyses: Deuter. V. 32. l 37 Ol Ysaias: recte Sap. II1, 7. 1 510 Gl. Lucas XIV. 11.
Strana 47
87 nictimen v 95 ocnus. v. 503 530. 27 ventre et iam manducat. Unde Experimentator dicit, quod habet strumam et de illa cibum trahit. Et sic duos ventres habet; unum in gutture sc. strumam, in qua reponit cibum et postea in ventre decoquit, quod non est aliis avibus concessum. Et luteos pedes habet [91] bukomor 315 Cum longis rostris onocraculon ens orientis: Ego vos elegi etc. David: Nunc non loquantur labia mea vani- tatem ctc. Ysaias: Clama, ne cesses et exalta vocem tuam quasi tubam et anunccia populo meo scellera eorum Verba loquendo Dei studeat bona facta tueri. Bombit voce sua magis hinc onocraculus unda Predicat ore bona fidus mage aptus in ara. Aristoteles dicit (care)t Splene carens sola vivens onocraculon unda: Sunt irrisibiles senio gazas retinentes. Beati qui audiunt verba Dei etc. Struma fert escas onocraculon altus edendas: Verba Dei retinens regnabit in ethere gaudens. Ortogrameta vel ortogrometa est avicula maior quam merula. Albet sub ventre, in dorso livida 1. syda et clamax sicud edus. Pisces predatur [92] Kozlyk Orthogrameta volans pisces sub aqua vorat astans: Querens utilia mentis removet mala cuncta Ortagon est minor ceice luteus et quinque pueros habet et sonat tenui voce cum rostro [93] hwyzd 525 Ortagon pucros nutrit tantum sibi quinos. David: Vana locuti sunt unusquisque ad proxi- mum suum etc. Sunt quinque sensus, que signat diccio vagot' Canes habent sensus quinque, sed non racionem Exemplum de quodam Polono, qui fuit factus presbiter derisorie 520 Caute cuncta rege quini sensus racione. Odula est parva avis sicud merula, que volans dicit semper libros' libros', sed nunquam legit illos [94] czyegka Oddula propulsa libros' vult dicere sola: Clericulus libros gestans raro legit 1psos. Ocnus dicitur pullus galline, qui manet sub sepe, cum gallina cavet milvum Et semper clamant et secuntur vocem galline, donec parvi sunt Et comedunt tota die, in fimo querunt cibum [95] kurzye Ocni sub sepe ete Ocnus sub sepe milvum fugit illico sepe: Sint humiles pueri, qui gliscunt presbiterari. Qui se exaltat etc 530 516 Gl. David citál nepřesný: Ysai. XL, 9. 526 Gl. David: Psalm. XI, 3.
87 nictimen v 95 ocnus. v. 503 530. 27 ventre et iam manducat. Unde Experimentator dicit, quod habet strumam et de illa cibum trahit. Et sic duos ventres habet; unum in gutture sc. strumam, in qua reponit cibum et postea in ventre decoquit, quod non est aliis avibus concessum. Et luteos pedes habet [91] bukomor 315 Cum longis rostris onocraculon ens orientis: Ego vos elegi etc. David: Nunc non loquantur labia mea vani- tatem ctc. Ysaias: Clama, ne cesses et exalta vocem tuam quasi tubam et anunccia populo meo scellera eorum Verba loquendo Dei studeat bona facta tueri. Bombit voce sua magis hinc onocraculus unda Predicat ore bona fidus mage aptus in ara. Aristoteles dicit (care)t Splene carens sola vivens onocraculon unda: Sunt irrisibiles senio gazas retinentes. Beati qui audiunt verba Dei etc. Struma fert escas onocraculon altus edendas: Verba Dei retinens regnabit in ethere gaudens. Ortogrameta vel ortogrometa est avicula maior quam merula. Albet sub ventre, in dorso livida 1. syda et clamax sicud edus. Pisces predatur [92] Kozlyk Orthogrameta volans pisces sub aqua vorat astans: Querens utilia mentis removet mala cuncta Ortagon est minor ceice luteus et quinque pueros habet et sonat tenui voce cum rostro [93] hwyzd 525 Ortagon pucros nutrit tantum sibi quinos. David: Vana locuti sunt unusquisque ad proxi- mum suum etc. Sunt quinque sensus, que signat diccio vagot' Canes habent sensus quinque, sed non racionem Exemplum de quodam Polono, qui fuit factus presbiter derisorie 520 Caute cuncta rege quini sensus racione. Odula est parva avis sicud merula, que volans dicit semper libros' libros', sed nunquam legit illos [94] czyegka Oddula propulsa libros' vult dicere sola: Clericulus libros gestans raro legit 1psos. Ocnus dicitur pullus galline, qui manet sub sepe, cum gallina cavet milvum Et semper clamant et secuntur vocem galline, donec parvi sunt Et comedunt tota die, in fimo querunt cibum [95] kurzye Ocni sub sepe ete Ocnus sub sepe milvum fugit illico sepe: Sint humiles pueri, qui gliscunt presbiterari. Qui se exaltat etc 530 516 Gl. David citál nepřesný: Ysai. XL, 9. 526 Gl. David: Psalm. XI, 3.
Strana 48
48 M. Clareti Physiologiarius B I, 2. Ocni galline simul herent sepe timore Attineas doctis, si vis mala pellere mortis. Ocni voce pipant, donec penne sibi crescant: Stulta puer loquitur, qui docmate non reparatur 535 Gallinas ocni querunt formidine cincti: Solertes veniunt, ubi docmata plurima noscunt. Parentes voci galline sunt mage ocni: Audi rectorem, quod te facict meliorem. wyly [96] Ontropulus capite non cessat volvere rite: poruha sye Invidus astutus mage blasphemat omnibus unus. 5 10 Pellicanus est avis pulcra quasi cana: maior co- lumba valde imàs (?). Que excubans tres pullos mortuos materna pietate mota perforat sibi stru- mam cum rostro suo acuto et perfundit pullos sa- guine cordis sui et sic pulli reviviscunt et mater moritur. Significat Christum, qui creavit triplices homines. s. mortuos peccato transgressionis mi- sertus est, quod in cruce latus suum aperuit et sa- guine suo eos abluit et redemit et sic mortuus est Christus, ut nos vivificaret Psalmus: Similis factus sum pellicano solitudinis sedyper ellicanus fit amans cana penna bene splendens: Speciosus forma pre filiis hominum Christus formosus pre cunctis est venerandus. Quia deus habet tria genera hominum: paganos, Iudeos et Christianos Pellicanus pueros tres gingnit saguine fusos: (171) Ysaias : Traditus est ad mortem, ut liberaret nos Nos Deus a mortis Stige defert saguine cordis. Ysaias: Sicud mater dilexit filios, ita ego dilexi vos. Tantum dilexit nos, quod manus latus et pedes per- forati sunt [97] 545 Ut vivant pueri, nece pellicanus cadit orbi. 16. (Johannes: Proprio filio non pepercit Dominus, sed pro nobis fillum] tradidit illum. Sic Deus dilexit mundum, ut filium proprium tradidit pro nobis Nemo tam magnam caritatem habuit, ut quis ponat animam suam pro amicis suis) 16v Mortuus est Christus, ut nos redimat cruce passus. Angelus ad Sem: Donec arbor ista non prolificabit fructum, pater tuus non vivet Cordis pellicani vivunt cum saguine pulli. Qui manducat meam carnem etc. 539 Ontropulus: bez české glossy; Glossář 270 vijehlávek; tak asi bylo i v předloze, srovn. glossu volvere — víti'. i1 511 Gl. Psalmus C1, 7. il 53 Po fol. 15' následuje vložený lístek (16r10). na němž toliko na rubu (16) je několik poznámek k textu 183 (k němuž připojeny); jinak celý list podává dokončení výkladu 7 hádanek (v. shora). 544 Gl. citál mylný. II 545 Gl. takléž II 54 Gl. Johi.: recte Paul. Rem. VII, 32;Sic: Joh. III, 16; Nemo: Joh. XV, 13.
48 M. Clareti Physiologiarius B I, 2. Ocni galline simul herent sepe timore Attineas doctis, si vis mala pellere mortis. Ocni voce pipant, donec penne sibi crescant: Stulta puer loquitur, qui docmate non reparatur 535 Gallinas ocni querunt formidine cincti: Solertes veniunt, ubi docmata plurima noscunt. Parentes voci galline sunt mage ocni: Audi rectorem, quod te facict meliorem. wyly [96] Ontropulus capite non cessat volvere rite: poruha sye Invidus astutus mage blasphemat omnibus unus. 5 10 Pellicanus est avis pulcra quasi cana: maior co- lumba valde imàs (?). Que excubans tres pullos mortuos materna pietate mota perforat sibi stru- mam cum rostro suo acuto et perfundit pullos sa- guine cordis sui et sic pulli reviviscunt et mater moritur. Significat Christum, qui creavit triplices homines. s. mortuos peccato transgressionis mi- sertus est, quod in cruce latus suum aperuit et sa- guine suo eos abluit et redemit et sic mortuus est Christus, ut nos vivificaret Psalmus: Similis factus sum pellicano solitudinis sedyper ellicanus fit amans cana penna bene splendens: Speciosus forma pre filiis hominum Christus formosus pre cunctis est venerandus. Quia deus habet tria genera hominum: paganos, Iudeos et Christianos Pellicanus pueros tres gingnit saguine fusos: (171) Ysaias : Traditus est ad mortem, ut liberaret nos Nos Deus a mortis Stige defert saguine cordis. Ysaias: Sicud mater dilexit filios, ita ego dilexi vos. Tantum dilexit nos, quod manus latus et pedes per- forati sunt [97] 545 Ut vivant pueri, nece pellicanus cadit orbi. 16. (Johannes: Proprio filio non pepercit Dominus, sed pro nobis fillum] tradidit illum. Sic Deus dilexit mundum, ut filium proprium tradidit pro nobis Nemo tam magnam caritatem habuit, ut quis ponat animam suam pro amicis suis) 16v Mortuus est Christus, ut nos redimat cruce passus. Angelus ad Sem: Donec arbor ista non prolificabit fructum, pater tuus non vivet Cordis pellicani vivunt cum saguine pulli. Qui manducat meam carnem etc. 539 Ontropulus: bez české glossy; Glossář 270 vijehlávek; tak asi bylo i v předloze, srovn. glossu volvere — víti'. i1 511 Gl. Psalmus C1, 7. il 53 Po fol. 15' následuje vložený lístek (16r10). na němž toliko na rubu (16) je několik poznámek k textu 183 (k němuž připojeny); jinak celý list podává dokončení výkladu 7 hádanek (v. shora). 544 Gl. citál mylný. II 545 Gl. takléž II 54 Gl. Johi.: recte Paul. Rem. VII, 32;Sic: Joh. III, 16; Nemo: Joh. XV, 13.
Strana 49
96. ontropulus - 99. passer, v. 531— 566. 49 Corpus sumentes Domini vivent bene gentes. intellige angelum in anima signare hominem Pavo est avis magna et pulcherima, maior quam auca. Pennas habet splendidas et caudam discolo- ratam oculis plenam, sed tamen lutum diligit mage. Pavo elevans caudam superbit et inspiciens pedes tristatur et clamat: nam ineptos pedes habet et transit valde leviter sicut fur Caput habet regale, penuas angelicas, vocem de- monis Ysodorus dicit: Pavo habet caput serpenti- num et cristatum quasi coronatum Qva sub- trahit femellis et ebibit omnia [98] paw Pavo cum pulcra penna fit mente lutosa: Exterius pulcri remanent intus viciosi. Intuita cauda stat in altum pavo superba: Congregat et ignorat etc. Item: Qui cupide tendis vpogeum etc. Dives opes letus fit adunans voce repletus 6°,- (Voce Sathan, penna Cherubin, cervice draconem, Ex pede furtivo demonstrat pavo latronem) 16v ixemplum de cervo intuenti cornua et pedes 350 extitit de.. Pavo videndo pedes tristis vult ponere pennas: Contristatus dives remanet moriturus. 3.).) Inspiciendo pedes pavo clamabit ineptos: — 560 operibus bonis Pospositis vanis moriturus clamat inanis. Cleps pede, rex fronte, pavo cum demonis ore: vestimenta multi cum re... Mente manent fures portantes splendida plures. Pavo bibens ova femellis conterit ipsa: congregatum Dissipat omne bonum mas pravus coniuge factum. Passer est avis parva et valde luxuriosa. Et propter hoc est brevioris vite, quia totum de se evacuat et sic desiccatur, quia vita in duobus consistit, sc. in calido et humido. ltem est valde calida, quod iusquianum comedit, quod est in quinto gradu fri- giditatis. Et si homo hoc gustaret, efficeretur vesa- nus vel moreretur Item propter ni miam luxuriam patitur caducum morbum. Et cum hominibus manet estate et in hyeme Et ter in anno prolificat. Et sunt triplices: domestici, arundinales et surdi [99] wrabecz quia vita consistit in duobus: Passer avis calida moritur cito luxuriosa: in calido et humido Qui luxum sequitur, sua vita per hoc breviatur. Iusquianum comedit passer, tamen inde calescit: Furibus astantes nimium sunt luxuriantes. 565 Passer habet morbum crebro paciendo caducum: Per luxum nimium moritur propera(n)s ad Avernum. 18 Gl. Qui: Joh. III, 55/7. V. Flajšhans: Klaret, II. í
96. ontropulus - 99. passer, v. 531— 566. 49 Corpus sumentes Domini vivent bene gentes. intellige angelum in anima signare hominem Pavo est avis magna et pulcherima, maior quam auca. Pennas habet splendidas et caudam discolo- ratam oculis plenam, sed tamen lutum diligit mage. Pavo elevans caudam superbit et inspiciens pedes tristatur et clamat: nam ineptos pedes habet et transit valde leviter sicut fur Caput habet regale, penuas angelicas, vocem de- monis Ysodorus dicit: Pavo habet caput serpenti- num et cristatum quasi coronatum Qva sub- trahit femellis et ebibit omnia [98] paw Pavo cum pulcra penna fit mente lutosa: Exterius pulcri remanent intus viciosi. Intuita cauda stat in altum pavo superba: Congregat et ignorat etc. Item: Qui cupide tendis vpogeum etc. Dives opes letus fit adunans voce repletus 6°,- (Voce Sathan, penna Cherubin, cervice draconem, Ex pede furtivo demonstrat pavo latronem) 16v ixemplum de cervo intuenti cornua et pedes 350 extitit de.. Pavo videndo pedes tristis vult ponere pennas: Contristatus dives remanet moriturus. 3.).) Inspiciendo pedes pavo clamabit ineptos: — 560 operibus bonis Pospositis vanis moriturus clamat inanis. Cleps pede, rex fronte, pavo cum demonis ore: vestimenta multi cum re... Mente manent fures portantes splendida plures. Pavo bibens ova femellis conterit ipsa: congregatum Dissipat omne bonum mas pravus coniuge factum. Passer est avis parva et valde luxuriosa. Et propter hoc est brevioris vite, quia totum de se evacuat et sic desiccatur, quia vita in duobus consistit, sc. in calido et humido. ltem est valde calida, quod iusquianum comedit, quod est in quinto gradu fri- giditatis. Et si homo hoc gustaret, efficeretur vesa- nus vel moreretur Item propter ni miam luxuriam patitur caducum morbum. Et cum hominibus manet estate et in hyeme Et ter in anno prolificat. Et sunt triplices: domestici, arundinales et surdi [99] wrabecz quia vita consistit in duobus: Passer avis calida moritur cito luxuriosa: in calido et humido Qui luxum sequitur, sua vita per hoc breviatur. Iusquianum comedit passer, tamen inde calescit: Furibus astantes nimium sunt luxuriantes. 565 Passer habet morbum crebro paciendo caducum: Per luxum nimium moritur propera(n)s ad Avernum. 18 Gl. Qui: Joh. III, 55/7. V. Flajšhans: Klaret, II. í
Strana 50
50 M. Clareti Physiologiarius B I, 2. Parix est avicula sicud passer, que semper clamat et per vocem capitur a niso. Et est duplex; minor est, que cantat sed maior est irea, i. ad modum iris, discolor cum magno capite et dicitur brzezohlawka. 570 sykora exemplum de vulpe et lupo [100] Nisus per vocem noscit paricem residentem: et parice in Esopo Mors fit causidici qui, non est pisticus hemi. pruhata trea, magna parix, cuius tamen est nigra cervix: Prospera causidici restant dampnosa veneni. Perdix est paulo minor gallina, subruffa. Quam ca- piunt in plagulis et pallio pellitur et intrat spon- tance quasi fatua wpomczy [101 Perdices capiunt plagula, quas pallia pellunt: Pluto capit cunctos in prosperitate levatos. kuroptwa Philomena maior cerce subviridis, sed mage grisea, que cantat dulciter in vere, quod ab omnibus dili- gitur propter cantum suum. Et non cantat ad festum s. Viti vel ad estatem et in estate Dicit semper vik vih vií Slawyk Exemplum de philomena et accipitre Dulcia carmina fert sua vernea plus philomena: [102] sua Vota magis Domino faciunt pueri sine dono zpraueho leta 575 Ex estate pia cantare nequit philomena: Psallere deficiet senio ioculator et aret. Philunda est sicud merula, sed viridis sicud gra- men et propter hoc servatur in cavea et diligitur, quamvis non cantat (17) C existens [103] papuch proto Ens viridis tota servatur obinde philunda pulcra Pulcra mage captant, licet hec homines inhonestant. Pious minor quam pica, subniger. Qui persequitur picas et parvas aviculas et suspendit se in arbore per pedem et clamat quasi captus. Ad quem avicule veniunt, volentes eum iuvare, quas ipse rapit et vorat [104] Strakopud popadeneho existens Se simulat picus captum cunctis inimicus: Fallitur, qui didicit, fallitur ctc. Qui fallit alios, sepissime fallitur ipse 380 ex hoc podklada sye Suplicat invidia bona, quod trahat hinc aliena. Pica est nigra et alis albet quasi de ordine predica- torum.Que veniens ad gregem sedet super pecora et delectatur Et in cavea posi a loquitur valde ci o et ubi aves alias videbit, semper inimicatur eis superbe 105] est Straka vymluvna Subdita pica malis fit cum datur eloquialis: modicum congnoscit Paucula dum noscit stolidus, mox inde superbit.
50 M. Clareti Physiologiarius B I, 2. Parix est avicula sicud passer, que semper clamat et per vocem capitur a niso. Et est duplex; minor est, que cantat sed maior est irea, i. ad modum iris, discolor cum magno capite et dicitur brzezohlawka. 570 sykora exemplum de vulpe et lupo [100] Nisus per vocem noscit paricem residentem: et parice in Esopo Mors fit causidici qui, non est pisticus hemi. pruhata trea, magna parix, cuius tamen est nigra cervix: Prospera causidici restant dampnosa veneni. Perdix est paulo minor gallina, subruffa. Quam ca- piunt in plagulis et pallio pellitur et intrat spon- tance quasi fatua wpomczy [101 Perdices capiunt plagula, quas pallia pellunt: Pluto capit cunctos in prosperitate levatos. kuroptwa Philomena maior cerce subviridis, sed mage grisea, que cantat dulciter in vere, quod ab omnibus dili- gitur propter cantum suum. Et non cantat ad festum s. Viti vel ad estatem et in estate Dicit semper vik vih vií Slawyk Exemplum de philomena et accipitre Dulcia carmina fert sua vernea plus philomena: [102] sua Vota magis Domino faciunt pueri sine dono zpraueho leta 575 Ex estate pia cantare nequit philomena: Psallere deficiet senio ioculator et aret. Philunda est sicud merula, sed viridis sicud gra- men et propter hoc servatur in cavea et diligitur, quamvis non cantat (17) C existens [103] papuch proto Ens viridis tota servatur obinde philunda pulcra Pulcra mage captant, licet hec homines inhonestant. Pious minor quam pica, subniger. Qui persequitur picas et parvas aviculas et suspendit se in arbore per pedem et clamat quasi captus. Ad quem avicule veniunt, volentes eum iuvare, quas ipse rapit et vorat [104] Strakopud popadeneho existens Se simulat picus captum cunctis inimicus: Fallitur, qui didicit, fallitur ctc. Qui fallit alios, sepissime fallitur ipse 380 ex hoc podklada sye Suplicat invidia bona, quod trahat hinc aliena. Pica est nigra et alis albet quasi de ordine predica- torum.Que veniens ad gregem sedet super pecora et delectatur Et in cavea posi a loquitur valde ci o et ubi aves alias videbit, semper inimicatur eis superbe 105] est Straka vymluvna Subdita pica malis fit cum datur eloquialis: modicum congnoscit Paucula dum noscit stolidus, mox inde superbit.
Strana 51
100. parix —. 108. psitacus v. 567- 598. 51 Nigrior una pice, pars altera candida pice. Et dicitur apostotare de claustro, quöd est nichil. Unus laycus videns dixit: Pica rubum fugiens duas vidit ingredientes Straka zekrze adwye wkerz Placeltnu In cavea pica volitantibus est inimica: Asperius nihil est, humilis dum surgit in altum Est sociis hostis, dum pauper regnat honestis. Palumbus est columbus silvestris lividus. et quan- doque niger Qui nisi semel nidificat, in vere in arbo- ribus nidum facit, habet naturam columbi hrzywnačz hnyezdenie 585 Vere facit cubitus silva remanendo palumbus dostana neb zada Turpe semel peragit, dives dum plura fatiscit [106 Pullus galline est iuvenis gallus vel gallina similis quantitate senibus qui inviti transeunt ad convivia nisi ligati et in umbra tremunt soli congaudent et in nocte trabem ascendunt et horas discernunt (107] kurzy Sepius inviti peragunt convivia pulli. Discere non curo etc. Matheus: Conpelle intrare Docmatis in cura statuunt nos verbera dura. cuiuslibet avis Umbram dum pullus sentit, clamando tremescit: Exemplum de quodam peccatore, qui interfecit plures sacerdotes, interim (?) confessus est cui- dam heremite, Ubi(?) infoveavit illum etc. 90 Plangat homo gentem, quem spectat morte cadentem. Pulli quando trabem scandunt. scito prope noctem: Appropiant mortes, dum sunt homines epulantes Psitacus minor merula, qui est niger et in cavea melius loquitur quam alie aves. Et nunccia dirigit tamquam homo et ubi venit missus, statim querit, si sit ibi catus, quia timet cattum. Et in turba volat 1081 Spaczek utitur Psitacus elloquitur, quando sermone potitur nunccius ille dicat ore Hic ferat expresse, qui vult missus bonus esse. 595 Psitacus in domibus querit, si sit ibi catus Invidiam fugiat, qui docmata plurima spectat. Psitacus in turba gliscit procedere multa: circumdati Attineant multi simul uno docmate fulti. Pistricus est avis modica, minor passere et tamen vult regnare et ideo dicitur regulus. Quia cum regem elegerant aves, qui alcius volaret, tunc pistricus servavit se inter ugues aquile et cum aquilla alcion esset nubibus, non valens ulterius et alcius evolare. mox pistricus exiens alcius super cam evolavit. Et sic semper persequitur cum aquilla. qui in sepe servatur. 588 Gl. Math.: recte Lucas XIV, 23. 4*
100. parix —. 108. psitacus v. 567- 598. 51 Nigrior una pice, pars altera candida pice. Et dicitur apostotare de claustro, quöd est nichil. Unus laycus videns dixit: Pica rubum fugiens duas vidit ingredientes Straka zekrze adwye wkerz Placeltnu In cavea pica volitantibus est inimica: Asperius nihil est, humilis dum surgit in altum Est sociis hostis, dum pauper regnat honestis. Palumbus est columbus silvestris lividus. et quan- doque niger Qui nisi semel nidificat, in vere in arbo- ribus nidum facit, habet naturam columbi hrzywnačz hnyezdenie 585 Vere facit cubitus silva remanendo palumbus dostana neb zada Turpe semel peragit, dives dum plura fatiscit [106 Pullus galline est iuvenis gallus vel gallina similis quantitate senibus qui inviti transeunt ad convivia nisi ligati et in umbra tremunt soli congaudent et in nocte trabem ascendunt et horas discernunt (107] kurzy Sepius inviti peragunt convivia pulli. Discere non curo etc. Matheus: Conpelle intrare Docmatis in cura statuunt nos verbera dura. cuiuslibet avis Umbram dum pullus sentit, clamando tremescit: Exemplum de quodam peccatore, qui interfecit plures sacerdotes, interim (?) confessus est cui- dam heremite, Ubi(?) infoveavit illum etc. 90 Plangat homo gentem, quem spectat morte cadentem. Pulli quando trabem scandunt. scito prope noctem: Appropiant mortes, dum sunt homines epulantes Psitacus minor merula, qui est niger et in cavea melius loquitur quam alie aves. Et nunccia dirigit tamquam homo et ubi venit missus, statim querit, si sit ibi catus, quia timet cattum. Et in turba volat 1081 Spaczek utitur Psitacus elloquitur, quando sermone potitur nunccius ille dicat ore Hic ferat expresse, qui vult missus bonus esse. 595 Psitacus in domibus querit, si sit ibi catus Invidiam fugiat, qui docmata plurima spectat. Psitacus in turba gliscit procedere multa: circumdati Attineant multi simul uno docmate fulti. Pistricus est avis modica, minor passere et tamen vult regnare et ideo dicitur regulus. Quia cum regem elegerant aves, qui alcius volaret, tunc pistricus servavit se inter ugues aquile et cum aquilla alcion esset nubibus, non valens ulterius et alcius evolare. mox pistricus exiens alcius super cam evolavit. Et sic semper persequitur cum aquilla. qui in sepe servatur. 588 Gl. Math.: recte Lucas XIV, 23. 4*
Strana 52
52 M. Clareti Physiologiarius B 1. 2. 600 109] Strzyežyk Pistricus est parvus, tamen ante dat ille volatus: desunt i sunt, supersunt Restant subtiles, quibus absunt corpore vires. Pistricus in sepe servatur de nece sepe: Dilige res humiles. sic longo tempore vives. Pistricus ammoveat nomen, quod regulus extat: Nomen habere tibi sine re removeto magistri. Piscecula sicut merula niger, sed albet in cauda, oculos magnos habet. In flumine habitat et pisces querit currens per aquam, ideo alio nomine di- citur porzyečznyčzek rybak [110] «19° 605 Piscecula pisces sub aqua volitat sibi querens: Querat homo semper, quod vivat habendo decenter. Papilio est vermis volans parvus sicud musca sed longus et tenuis sicud locusta. Et habet alas magnas albas. Ex limo (et) aqua nascitur, in vere volat in hieme perit. Et in herbis capitur a pueris. Eciam sunt ruffi pulcri 111 motyl Papilro vilis extans fit pulcer in alis: Si careas veste nec sis vestitus honeste, Illius os laudis, quamvis scias omne, quod audis omnis pu(l)ker forma Vestitus cunctus bellus, quamvis sit ineptus in hyeme in Papilio vere volitat cessans «...?) in hymbre: Qui bona vult iuvenis, miser ille manebit in annis. Papilio pueris capitur formosus in herbis: Vir bene vestitus est, dicitur esse peritus: Creditur a mille, quamvis ydiota sit ille Blandum vestitum credit puer esse peritum. 610 Quiscula sicud merula, que in campo nidificat et in scruto et dicit quinque nummos semper. Et capi- tur niso tantum et cane, vel cum nolis ligatis in fune. Et habet multos pullos. Et tempore autumpni fit crassa, quod vix potest volare. Et habet pul- cras pennas et currit per terram, quod non videtur. 1ra inclinatur. Si dormit vindicta, vagabitur errans Exemplum de divite in ewangelio et cum cum [112j krzepeliczye uiscula per campum capitur niso, cane tantum: Lazaro Corrigit errantem dolor ingens Stix epulantem 615 Permittit proprios discurrere quiscula pullos: Exemplum de Ely sacerdote, qui non reprehendit filios suos, seu morti tradidit illos et sibimet(?) ultimate caput fregit Deliciosus habet pueros, quos non reprehendit Quiscula cum carne mage crassa nequit volitare: in anima in corpore Pectore dampnantur cuncti, qui carne beantur. 605 Po fol. 17' následuje vložený lístek (187/), na němž však jinou rukou jsou za- psány většinou všeliké verše pamětní, nic však k textu Klaretovu.
52 M. Clareti Physiologiarius B 1. 2. 600 109] Strzyežyk Pistricus est parvus, tamen ante dat ille volatus: desunt i sunt, supersunt Restant subtiles, quibus absunt corpore vires. Pistricus in sepe servatur de nece sepe: Dilige res humiles. sic longo tempore vives. Pistricus ammoveat nomen, quod regulus extat: Nomen habere tibi sine re removeto magistri. Piscecula sicut merula niger, sed albet in cauda, oculos magnos habet. In flumine habitat et pisces querit currens per aquam, ideo alio nomine di- citur porzyečznyčzek rybak [110] «19° 605 Piscecula pisces sub aqua volitat sibi querens: Querat homo semper, quod vivat habendo decenter. Papilio est vermis volans parvus sicud musca sed longus et tenuis sicud locusta. Et habet alas magnas albas. Ex limo (et) aqua nascitur, in vere volat in hieme perit. Et in herbis capitur a pueris. Eciam sunt ruffi pulcri 111 motyl Papilro vilis extans fit pulcer in alis: Si careas veste nec sis vestitus honeste, Illius os laudis, quamvis scias omne, quod audis omnis pu(l)ker forma Vestitus cunctus bellus, quamvis sit ineptus in hyeme in Papilio vere volitat cessans «...?) in hymbre: Qui bona vult iuvenis, miser ille manebit in annis. Papilio pueris capitur formosus in herbis: Vir bene vestitus est, dicitur esse peritus: Creditur a mille, quamvis ydiota sit ille Blandum vestitum credit puer esse peritum. 610 Quiscula sicud merula, que in campo nidificat et in scruto et dicit quinque nummos semper. Et capi- tur niso tantum et cane, vel cum nolis ligatis in fune. Et habet multos pullos. Et tempore autumpni fit crassa, quod vix potest volare. Et habet pul- cras pennas et currit per terram, quod non videtur. 1ra inclinatur. Si dormit vindicta, vagabitur errans Exemplum de divite in ewangelio et cum cum [112j krzepeliczye uiscula per campum capitur niso, cane tantum: Lazaro Corrigit errantem dolor ingens Stix epulantem 615 Permittit proprios discurrere quiscula pullos: Exemplum de Ely sacerdote, qui non reprehendit filios suos, seu morti tradidit illos et sibimet(?) ultimate caput fregit Deliciosus habet pueros, quos non reprehendit Quiscula cum carne mage crassa nequit volitare: in anima in corpore Pectore dampnantur cuncti, qui carne beantur. 605 Po fol. 17' následuje vložený lístek (187/), na němž však jinou rukou jsou za- psány většinou všeliké verše pamětní, nic však k textu Klaretovu.
Strana 53
109 pistricus 115 raptela, v. 599—630 53 Rustula est sicud carex subruffa, que predatur aves et mures capit in campo et aviculas excipit de nido et est grossa et non alta et brevis in corpore Aristoteles : Species rerum transmutari non possunt Item: Species rerum latent a nobis Mus furtu vivit et tande (?) cati perhibit [113] postolka wybognycze Rustula predatrix avium plus muris amatrix: Nummus habet fures quam celi sydera plures Demon habet plures mage optans perdère fures. in In dumo volucris (?) nisi sumit rustula nidis: Fert Belial miseros ad Tharthara deliciosos. Sambuci flores sunt sambuco meliores Sambucus olet, flos redolere solet 114] czrymak Sambucum mandens ruffillus vim sibi frangens: inutilia Exemplum de cane carnes portante per flumen Qui cupiunt nauci, perdunt bona docmata praxi. Raptela sicud frigellus coloris alaude. Que habet parvum caput sed acutum nasum et os magnum et volans sola comedit et non dat aliis et cum viderit alias comedentes, sequitur eas et rapit eis et sub- trahit Spyczye [115] 625 Fert caput exiguum raptela, sed oris acutum O formose puer, nimio ne crede decori: Alba ligustra cadunt, vaccin(i)a nigra legantur() 620 Ruffillus est ruffus sub ventre in dorso luteus, qui fructum sambuci diligit et per eum illaqueatur im curatro. Et pedes sibi frangit, quod aliquando moritur intellige furem supple: pedem rumpit 630 Sunt sensu modici socios confundere prompti. Sola volat semper comedens raptela frequenter: Scire tuum nichil est, nisi scire tuum sciat alter sic quidam Soli scire volunt, sociis bona dicere nolunt. chuatane Rapta rapit rapiens aliis raptela fit herens: Subtrahit in domibus bona plurima servus iniqus. quia examinantes te in novitate ponunt ter grossum Strucio est avis magna alta sicud homo alba et grisea fortis et calida, quod ferrum comedens di- gerit eum sicud avenam. Et propter calorem nimi- um sepe caret pennis in collo et in pedibus, quia nimio calore evaporat humidum, de quo penne generantur. Et habet caput magnum sicut ovis sed simile avibus et collum longum ad duas ulnas et pedes longos sicud bomo sed volucrinos similes pedibus vitulorum. Ungues habet sicud gallina. Qui valde fovet pueros et diligit, quod totam ter- ram pervolat propter unum. Cui Salomon sub- traxerat pullum et strucio sapiens avis invenit quendam vermiculum et fregit vitrum 818 Mus x perhibit: správněji zapsán ten verš na fol. 21°. Mus furtu vivit et catti fraude peribit', ll 626 Gl O formose: Verg. Ecl. II, 17, nepřesně.
109 pistricus 115 raptela, v. 599—630 53 Rustula est sicud carex subruffa, que predatur aves et mures capit in campo et aviculas excipit de nido et est grossa et non alta et brevis in corpore Aristoteles : Species rerum transmutari non possunt Item: Species rerum latent a nobis Mus furtu vivit et tande (?) cati perhibit [113] postolka wybognycze Rustula predatrix avium plus muris amatrix: Nummus habet fures quam celi sydera plures Demon habet plures mage optans perdère fures. in In dumo volucris (?) nisi sumit rustula nidis: Fert Belial miseros ad Tharthara deliciosos. Sambuci flores sunt sambuco meliores Sambucus olet, flos redolere solet 114] czrymak Sambucum mandens ruffillus vim sibi frangens: inutilia Exemplum de cane carnes portante per flumen Qui cupiunt nauci, perdunt bona docmata praxi. Raptela sicud frigellus coloris alaude. Que habet parvum caput sed acutum nasum et os magnum et volans sola comedit et non dat aliis et cum viderit alias comedentes, sequitur eas et rapit eis et sub- trahit Spyczye [115] 625 Fert caput exiguum raptela, sed oris acutum O formose puer, nimio ne crede decori: Alba ligustra cadunt, vaccin(i)a nigra legantur() 620 Ruffillus est ruffus sub ventre in dorso luteus, qui fructum sambuci diligit et per eum illaqueatur im curatro. Et pedes sibi frangit, quod aliquando moritur intellige furem supple: pedem rumpit 630 Sunt sensu modici socios confundere prompti. Sola volat semper comedens raptela frequenter: Scire tuum nichil est, nisi scire tuum sciat alter sic quidam Soli scire volunt, sociis bona dicere nolunt. chuatane Rapta rapit rapiens aliis raptela fit herens: Subtrahit in domibus bona plurima servus iniqus. quia examinantes te in novitate ponunt ter grossum Strucio est avis magna alta sicud homo alba et grisea fortis et calida, quod ferrum comedens di- gerit eum sicud avenam. Et propter calorem nimi- um sepe caret pennis in collo et in pedibus, quia nimio calore evaporat humidum, de quo penne generantur. Et habet caput magnum sicut ovis sed simile avibus et collum longum ad duas ulnas et pedes longos sicud bomo sed volucrinos similes pedibus vitulorum. Ungues habet sicud gallina. Qui valde fovet pueros et diligit, quod totam ter- ram pervolat propter unum. Cui Salomon sub- traxerat pullum et strucio sapiens avis invenit quendam vermiculum et fregit vitrum 818 Mus x perhibit: správněji zapsán ten verš na fol. 21°. Mus furtu vivit et catti fraude peribit', ll 626 Gl O formose: Verg. Ecl. II, 17, nepřesně.
Strana 54
54 M. Clareti Physiologiarius B3 I 2. [116] Strus in calida existens trucio fortis avis volitans est splendida pennis Speciosus forma Cuncta potest facere, qui cuncta verbo creare. Quis Deus magnus pre filiis est hominum sicud Deus noster etc. Strucio digestum faciens in viscere ferrum: Pectora dura Deus dat mollia Spiritus almus. Exemplum de Salomone; qui ceperat pullum strucionis et nutrivit ita quod crevit magnus. Et posuit eum in vase vitreo volens experiri, qualiter debeat lapides preciosos scindere ad edificandum templum. Strucio vero magnus (hoc est parens) portavit vermiculum quendam et linivit cruore ipsius vitrum sive lapidem preciosum et scissum est per medium. Quia Deus precepit, ne aliquo ferramento sive ferro aut instrumente ferreo lapides scinderent illos, quibus templum vel altare esset structurum cum 635 Strucio fervet amans pueros conamine querens: quia dixit in cruce: Sicio. B. Augustinus quesivit dicens: Bone Jesu, quid sitis? Qui respondit: Animas vestras esse salvandas. Est Deus assiduus animas hominum petiturus. lapide precioso Ego sum vermis et non homo Strucio de saphiro prodest cum verme pusillo: redemit per Jesum Nos Deus in Jesu de demonis eximit ietu. Spix est sicut merula, que habet grossum nasum et ubi venit ad truncum, congnoscit, in quo loco sit vermis, qui dicitur teredo in trunco et excipit eum de trunco cum rostro et vorat. Et sunt triplices: nigri maiores, diversificati mediocres, grisei vero sunt minimi. (197) vermis datel In quo sit trunco, spix scit per rostra terendo: sic 640 Extrahat exemplis confessor crimina cordis. Spagus est sicud merula rubens sub ventre; de- super vero quasi canus et rudis est in voce. Nam clamat inepte et sedet inflatus. Et sunt duplices. nam alii sunt lividi et nigri. [117] i. capit [118] Voce rudis spagus, quem carpit in arbore fiscus: i. deprehenditur Irretitur homo mala verba superba loquendo. Sparulus est maior merula, niger. Quam auceps ponit circa fiscum, aves vero persecuntur. Cum ipse autem caput mclinat contra aves, quasi non timeret eas et sic aves circumsedentes infiscantur. Et sepe demonium apparet circa, ut visum est etc kalus [119] Dum caput inclinat sparulus, volucres ita fiscat: fingens dat pelle sub agnina etc. Se simulans humilem defert homini cito fraudem, dyabelstwye membra 645 Demonium sparulus mittit super aucupis artus. byl
54 M. Clareti Physiologiarius B3 I 2. [116] Strus in calida existens trucio fortis avis volitans est splendida pennis Speciosus forma Cuncta potest facere, qui cuncta verbo creare. Quis Deus magnus pre filiis est hominum sicud Deus noster etc. Strucio digestum faciens in viscere ferrum: Pectora dura Deus dat mollia Spiritus almus. Exemplum de Salomone; qui ceperat pullum strucionis et nutrivit ita quod crevit magnus. Et posuit eum in vase vitreo volens experiri, qualiter debeat lapides preciosos scindere ad edificandum templum. Strucio vero magnus (hoc est parens) portavit vermiculum quendam et linivit cruore ipsius vitrum sive lapidem preciosum et scissum est per medium. Quia Deus precepit, ne aliquo ferramento sive ferro aut instrumente ferreo lapides scinderent illos, quibus templum vel altare esset structurum cum 635 Strucio fervet amans pueros conamine querens: quia dixit in cruce: Sicio. B. Augustinus quesivit dicens: Bone Jesu, quid sitis? Qui respondit: Animas vestras esse salvandas. Est Deus assiduus animas hominum petiturus. lapide precioso Ego sum vermis et non homo Strucio de saphiro prodest cum verme pusillo: redemit per Jesum Nos Deus in Jesu de demonis eximit ietu. Spix est sicut merula, que habet grossum nasum et ubi venit ad truncum, congnoscit, in quo loco sit vermis, qui dicitur teredo in trunco et excipit eum de trunco cum rostro et vorat. Et sunt triplices: nigri maiores, diversificati mediocres, grisei vero sunt minimi. (197) vermis datel In quo sit trunco, spix scit per rostra terendo: sic 640 Extrahat exemplis confessor crimina cordis. Spagus est sicud merula rubens sub ventre; de- super vero quasi canus et rudis est in voce. Nam clamat inepte et sedet inflatus. Et sunt duplices. nam alii sunt lividi et nigri. [117] i. capit [118] Voce rudis spagus, quem carpit in arbore fiscus: i. deprehenditur Irretitur homo mala verba superba loquendo. Sparulus est maior merula, niger. Quam auceps ponit circa fiscum, aves vero persecuntur. Cum ipse autem caput mclinat contra aves, quasi non timeret eas et sic aves circumsedentes infiscantur. Et sepe demonium apparet circa, ut visum est etc kalus [119] Dum caput inclinat sparulus, volucres ita fiscat: fingens dat pelle sub agnina etc. Se simulans humilem defert homini cito fraudem, dyabelstwye membra 645 Demonium sparulus mittit super aucupis artus. byl
Strana 55
116. strucio — 123. turtur, v. 631 663. 55 multos Exemplum de Symone mago Sortilegus cunctos cum demone decipit argos. Spicedulus paulo maior yrundine et niger. Rostrum habet sicut nisus cum brevibus pedibus et longis alis. Ideo si sedet in terra, non potest evolare cito [120] krzidli gyrziczek Cum brevibus longisque spicedulus alis: ardua Alta petunt multi, modici sunt valde superbi. volat in Si terra sedeat, minus inde spicedulus altat. zdwyhugi sye Quando superbia tangit, humilia vix relevantur. Non sedet ex imo volitando spicedulus ultro: wzdwihugi sye Ardua deposcunt gaudentes quique supersunt. Sturnus sicut psitacus totaliter et quidam dicunt idem esse. Et socialis est valde volans in turba. Ideo multi per semet capiuntur. [121] sskworecz 650 Sturnus amat turmas, socialiter allicit ipsas; cuiuslibet artis Cum consorte scole studeas socius bonus esse. simul 655 Sturnus propulsa se turba continet una. Non bonus a sociis fugiat racione timoris. Sicapus maior passere sub pectore colinarus in dorso subniger et non vult volare cum pulcris nisi cum ineptis, ut ex eis esset pulcra. Et circa greges videtur [122] 660 konypass kalohrziui Pectore stat sicapus sub collo plus variatus: rebus temporalibus Quorum Deus venter est illi Qui vanis properant, ventrem sine mente colorant. Spernit aves pulcras sicapus sequiturque ineptas. przidrzisye „Cum sancto sanctus eris Stultus adest pravis sociis plus more doloris. Dum sicapus volitat mala querens, optima spernit: hyzdy Utile collaudat bonus, ast malus omnia culpat. Nolite proicere margaritas porcis Turtur est avis munda, minor columba et livida vel subnigra, fidelis viro suo vivo. Si vero moritur mas eius, nuncquam nubit alteri, sed manet casta plangens eum et diligens quasi vivum. Et semper sola volat et nutritur amaris cibis et turbidam aquam bibit et in arido ligno sedet usquequo vivit Versus: Turtur coniugium contempnit scire secundum, Exortans vitam nos semper ferre pudicam — [123] hrdliczye Iurtur amare virum non cessat pectore vivum: 650 Ten verš nemá rýmu.I 65s Gl. Quorum: Paulus, Philipp. 111, 19. ] 660 Gl. Psalm. XVII, 26. II 652 Gi. Nolite: Matth. VII. 7.
116. strucio — 123. turtur, v. 631 663. 55 multos Exemplum de Symone mago Sortilegus cunctos cum demone decipit argos. Spicedulus paulo maior yrundine et niger. Rostrum habet sicut nisus cum brevibus pedibus et longis alis. Ideo si sedet in terra, non potest evolare cito [120] krzidli gyrziczek Cum brevibus longisque spicedulus alis: ardua Alta petunt multi, modici sunt valde superbi. volat in Si terra sedeat, minus inde spicedulus altat. zdwyhugi sye Quando superbia tangit, humilia vix relevantur. Non sedet ex imo volitando spicedulus ultro: wzdwihugi sye Ardua deposcunt gaudentes quique supersunt. Sturnus sicut psitacus totaliter et quidam dicunt idem esse. Et socialis est valde volans in turba. Ideo multi per semet capiuntur. [121] sskworecz 650 Sturnus amat turmas, socialiter allicit ipsas; cuiuslibet artis Cum consorte scole studeas socius bonus esse. simul 655 Sturnus propulsa se turba continet una. Non bonus a sociis fugiat racione timoris. Sicapus maior passere sub pectore colinarus in dorso subniger et non vult volare cum pulcris nisi cum ineptis, ut ex eis esset pulcra. Et circa greges videtur [122] 660 konypass kalohrziui Pectore stat sicapus sub collo plus variatus: rebus temporalibus Quorum Deus venter est illi Qui vanis properant, ventrem sine mente colorant. Spernit aves pulcras sicapus sequiturque ineptas. przidrzisye „Cum sancto sanctus eris Stultus adest pravis sociis plus more doloris. Dum sicapus volitat mala querens, optima spernit: hyzdy Utile collaudat bonus, ast malus omnia culpat. Nolite proicere margaritas porcis Turtur est avis munda, minor columba et livida vel subnigra, fidelis viro suo vivo. Si vero moritur mas eius, nuncquam nubit alteri, sed manet casta plangens eum et diligens quasi vivum. Et semper sola volat et nutritur amaris cibis et turbidam aquam bibit et in arido ligno sedet usquequo vivit Versus: Turtur coniugium contempnit scire secundum, Exortans vitam nos semper ferre pudicam — [123] hrdliczye Iurtur amare virum non cessat pectore vivum: 650 Ten verš nemá rýmu.I 65s Gl. Quorum: Paulus, Philipp. 111, 19. ] 660 Gl. Psalm. XVII, 26. II 652 Gi. Nolite: Matth. VII. 7.
Strana 56
56 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. invidia, superbia, ira sunt spiritualia et maioris culpe: avaricia, gula, luxuria, accidi a sunt corporalia et minoris culpe imitacionibus tu omnis Nolite confidere in prin- cipibus etc. Dilige cum zelis Christum mens cuncta fidelis. 665 Sed pro morte maris nutitur turtur (am?)aris: Quod Deus preceperat, ut cum masculus nasce- retur, ut obtulerent(!) cum eo duas turtures; si vero femella, tunc duas columbas Alanus: Sciencia est nobilis anime possessio, que dedignatur avarum posse scire, que nisi divul- getur, tabescit Mens post offensum Christum vult linquere mundum. (20') Sola volat turtur, dum mas eius morietur: sit de privata Mesta manens anima plangat Christo viduata. Truncula sub ventre ruffa, in dorso autem varii coloris Et cum servatur per bominem si cantat in vere, tunc erit bona et debet servari; si non can- tabit, tunc reicietur. Et est sicud passer et in trunco nidificat et in arboribus Il [124 peňkawa Truncula per brumam servata manet bona totam: fruetur in miseria Qui iuvenis misere vivit, vescetur honore. Truncula sub vere cantans wlt valde placere Semper omnis homo in iuventute consideratur per bonos mores et e contra. Exemplum de frutice: in iuventute statim crescit directe vel oblique. fundamento Devotus iuvenis signatur in indole grandis. Truncula reicitur, dum cantans non reperitur: fera crudelis(?) Semper erit reprobus, cuius fit seva iuventus. Turdus est sicud passer cum lutco rostro, sub alis modicum luteus et semper volans clamat comedo comedo' et nichil comedit 125) gykawecz zlutim 675 Turdus ait: „Comedo" glauco rostro volitando: Dicitur: peccat qui se etc. Ad faci- oblopotny Se iactant vacui de vanis ambiciosi. nus duplex non sufficis.. Turdela est iuvenis ardea alba, que in aquis vadans pisces vorat Et est duplex: quedam alba, quedam subalba 670 [126 czyepye Pisces turdela sub aqua trahit, est licet alba: necznye Multus homo pulker faciet mala plura pudenter. Truciele est paulo minor columbo et subniger. Qui manet in gregibus circa pecora et sedet super ea et in turba procedit ducendo multos post se brawnyk 127 Fert multos post se volitando libens truciele: 664 Gl. Nolite: Ps. CXLV, 2. II 665 Poslední slovo vyškrabáno; zbylo jen -aris a předtím škrtnulo in. Nejspíše, podle glossy okrajové, mělo býti amaris' Il 657 Meri f. 19 a 21 není listu vloženého. Nahoře doplněn verš glosky poslední str. 19°.
56 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. invidia, superbia, ira sunt spiritualia et maioris culpe: avaricia, gula, luxuria, accidi a sunt corporalia et minoris culpe imitacionibus tu omnis Nolite confidere in prin- cipibus etc. Dilige cum zelis Christum mens cuncta fidelis. 665 Sed pro morte maris nutitur turtur (am?)aris: Quod Deus preceperat, ut cum masculus nasce- retur, ut obtulerent(!) cum eo duas turtures; si vero femella, tunc duas columbas Alanus: Sciencia est nobilis anime possessio, que dedignatur avarum posse scire, que nisi divul- getur, tabescit Mens post offensum Christum vult linquere mundum. (20') Sola volat turtur, dum mas eius morietur: sit de privata Mesta manens anima plangat Christo viduata. Truncula sub ventre ruffa, in dorso autem varii coloris Et cum servatur per bominem si cantat in vere, tunc erit bona et debet servari; si non can- tabit, tunc reicietur. Et est sicud passer et in trunco nidificat et in arboribus Il [124 peňkawa Truncula per brumam servata manet bona totam: fruetur in miseria Qui iuvenis misere vivit, vescetur honore. Truncula sub vere cantans wlt valde placere Semper omnis homo in iuventute consideratur per bonos mores et e contra. Exemplum de frutice: in iuventute statim crescit directe vel oblique. fundamento Devotus iuvenis signatur in indole grandis. Truncula reicitur, dum cantans non reperitur: fera crudelis(?) Semper erit reprobus, cuius fit seva iuventus. Turdus est sicud passer cum lutco rostro, sub alis modicum luteus et semper volans clamat comedo comedo' et nichil comedit 125) gykawecz zlutim 675 Turdus ait: „Comedo" glauco rostro volitando: Dicitur: peccat qui se etc. Ad faci- oblopotny Se iactant vacui de vanis ambiciosi. nus duplex non sufficis.. Turdela est iuvenis ardea alba, que in aquis vadans pisces vorat Et est duplex: quedam alba, quedam subalba 670 [126 czyepye Pisces turdela sub aqua trahit, est licet alba: necznye Multus homo pulker faciet mala plura pudenter. Truciele est paulo minor columbo et subniger. Qui manet in gregibus circa pecora et sedet super ea et in turba procedit ducendo multos post se brawnyk 127 Fert multos post se volitando libens truciele: 664 Gl. Nolite: Ps. CXLV, 2. II 665 Poslední slovo vyškrabáno; zbylo jen -aris a předtím škrtnulo in. Nejspíše, podle glossy okrajové, mělo býti amaris' Il 657 Meri f. 19 a 21 není listu vloženého. Nahoře doplněn verš glosky poslední str. 19°.
Strana 57
123. truncula 130. upupa, v. 664 696. 57 inter multos Qui sedet in multis, narret bona plurima stultis 680 Jupiter inquit 'ovo', dum tintarus exit ab ovo. Tintarus est pullus anete, qui semper tingitur in luto, Et quandoque pascitur ab aneta, quandoque a gallina Et semper currit a gallina super aquam et non curat vocem galline Et querit inmundas res in aqua et mergit nasum et calidam levat [128] kaczye ad aquatica a 'tingo'- gis', quia tingit nasum sceno Tintarus a cemina currit veniens ad aquosa: a pedos', quod puer, et gogos duccio Insipiens ludo properat puer a pedagogo. frequenter querit Queritat inmunda, letatur tintarus unda: Wlt indiscretus fedis ludis fore letus. obedit 685 Tintarus hiis paret, cum mater eum vocitaret: Forcius intenti fiant in honore parenti. Tintarus ad scenum meat aptans mergere nasum: Pro tanto infantes existunt inmundi naso, quia non possunt ita bene digerere sicud senes comesta existens sic sorbet Ens polipus nasi stat sordibus insipienti. Tigridus est quedam avis maior quam vultur sed de genere eius. Que sentit bellum ad CC miliaria propter cadavera, quia cupit mandere ea; ideo gaudet. duocenta [129 gyskrnacz Tigridus ad bellum properat leucas bene centum: 690 Demon adest pungne cupiens animas sibi mille. Upupa est avis pulcra, in stercoribus tamen nidum facit; minor graculo cum cono capitis et colinarus. quasi subruffus Que sedet in stercoribus et semper caput inclinat cum corona [130 dedek pupa formosa pennis nido maculosa: Ornatus pulcris gerit intus sordida mentis. Est avis ingrata, que stercorat in sua strata: Turpis avis proprium defedans stercore nîdum Upupa ventre suo coacervat stercora nido: Quia qui habet maligna in cordle, ibi non possunt virtutes esse, sed primitus eiciuntur. Exemplum: si aliquod vasculum infundetur aliquo liquore (pu)tido, ibi non potest(in)fundi liquor redolens nisi prius sordidum effundatur (et) bene abluatur losyn Continet ultro sua nequam sub corde maligna. Exemplum de igne et hospite: quia si ignis nimis ardebit, hospes suffocabit eum etc. Qui se exaltat, humiliabitur et e contra 695 Upupa clinatur cunctis, quamvis coronatur: in dignitate Dum fueris dignus, tamen esse memento benignus. U 691 Glossa okrajová tak vyhledla a části vepsány tak do švu, že některých slabík nelze vyčistí
123. truncula 130. upupa, v. 664 696. 57 inter multos Qui sedet in multis, narret bona plurima stultis 680 Jupiter inquit 'ovo', dum tintarus exit ab ovo. Tintarus est pullus anete, qui semper tingitur in luto, Et quandoque pascitur ab aneta, quandoque a gallina Et semper currit a gallina super aquam et non curat vocem galline Et querit inmundas res in aqua et mergit nasum et calidam levat [128] kaczye ad aquatica a 'tingo'- gis', quia tingit nasum sceno Tintarus a cemina currit veniens ad aquosa: a pedos', quod puer, et gogos duccio Insipiens ludo properat puer a pedagogo. frequenter querit Queritat inmunda, letatur tintarus unda: Wlt indiscretus fedis ludis fore letus. obedit 685 Tintarus hiis paret, cum mater eum vocitaret: Forcius intenti fiant in honore parenti. Tintarus ad scenum meat aptans mergere nasum: Pro tanto infantes existunt inmundi naso, quia non possunt ita bene digerere sicud senes comesta existens sic sorbet Ens polipus nasi stat sordibus insipienti. Tigridus est quedam avis maior quam vultur sed de genere eius. Que sentit bellum ad CC miliaria propter cadavera, quia cupit mandere ea; ideo gaudet. duocenta [129 gyskrnacz Tigridus ad bellum properat leucas bene centum: 690 Demon adest pungne cupiens animas sibi mille. Upupa est avis pulcra, in stercoribus tamen nidum facit; minor graculo cum cono capitis et colinarus. quasi subruffus Que sedet in stercoribus et semper caput inclinat cum corona [130 dedek pupa formosa pennis nido maculosa: Ornatus pulcris gerit intus sordida mentis. Est avis ingrata, que stercorat in sua strata: Turpis avis proprium defedans stercore nîdum Upupa ventre suo coacervat stercora nido: Quia qui habet maligna in cordle, ibi non possunt virtutes esse, sed primitus eiciuntur. Exemplum: si aliquod vasculum infundetur aliquo liquore (pu)tido, ibi non potest(in)fundi liquor redolens nisi prius sordidum effundatur (et) bene abluatur losyn Continet ultro sua nequam sub corde maligna. Exemplum de igne et hospite: quia si ignis nimis ardebit, hospes suffocabit eum etc. Qui se exaltat, humiliabitur et e contra 695 Upupa clinatur cunctis, quamvis coronatur: in dignitate Dum fueris dignus, tamen esse memento benignus. U 691 Glossa okrajová tak vyhledla a části vepsány tak do švu, že některých slabík nelze vyčistí
Strana 58
58 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. Vago est maior milvo et nasum habet valde spis- sum ita, quod clavum incussum in parietem vel in lignum extrahit. Et ova sua mundat et timens, ne excipiantur ei ova, volat ad mare et recipit la- pidem ostolanum, qui facit invisibiles res et ponit eum in nido ut non videantur ova eius. Et sic nemo frangit ei ova. (207) 700 kvoba [131 Firmiter incussum trahit extra mox vago clavum. Acquirit studium sapiens per docmata durum. ostolanum Ova sibi mundat, non visibilem vago portat: Si studium cupias, de finibus illico curras. Ad mare se vago fert. ostolanum sibi defert: Multo curre solo; si vis, similabere docto. Visidula est avis sicud auca subalba, que moratur in mari circa aquas Et quacunque die non videret aquam, moreretur morna [132 Ampnem visidu(l)a dum non videt, est moritura Est moriens anima, quam linquit passio dyva. Aristoteles: Tigrides et vultures veniunt ad L miliaria ad bellum Nos aper auditu, linx visu, symea gustu, Vultur odoratu precellit, aranea tactu Vultur maior auca niger, habens locum rarum in capite sicud plattam. Qui sentit cadaver per odo- rem ad CCCCC miliaria Et quando venit, gwerram designat [133] Sup 705 Wltur cum platta properat prestare futura: Presbiter enarra, que sit de morte figura. Vultur odoratu sibi senciet eminus actu: Prescit discretus venturos mox sibi casus 710 Vespis est de genere apum sed maior fugo, qui pueros suos nutrit contra solem vel in sole Vespis est maior musca, que mordet et stimulat maxime illos, qui infestant eam, sed non insontes Et ita maxime stimulat, quod si IX hominem sti- mularent, moreretur ille homo in triduo. Vericendula est sicut graculus grisca sub ventre, lutea et eciam in pedibus, que excipit apes de alveo et mel cum lingua et vorat omnes zluwa [134] Ligua sumit apes alvo vericendia plures: Belzebub est homines mundi mellita sequentes. Sryssen [135] Vespis alit prolem cupiens bene cernere solem: Cernis in ecclesia Dominum, qui fregit Averna. Y sodorus dicit: Cum novem vespes mordent hominem, tercia die moritur 703 Nadepsaní morna ja oprava; před tím škrtl nejasně psané morna.
58 M. Clareti Physiologiarius B 1, 2. Vago est maior milvo et nasum habet valde spis- sum ita, quod clavum incussum in parietem vel in lignum extrahit. Et ova sua mundat et timens, ne excipiantur ei ova, volat ad mare et recipit la- pidem ostolanum, qui facit invisibiles res et ponit eum in nido ut non videantur ova eius. Et sic nemo frangit ei ova. (207) 700 kvoba [131 Firmiter incussum trahit extra mox vago clavum. Acquirit studium sapiens per docmata durum. ostolanum Ova sibi mundat, non visibilem vago portat: Si studium cupias, de finibus illico curras. Ad mare se vago fert. ostolanum sibi defert: Multo curre solo; si vis, similabere docto. Visidula est avis sicud auca subalba, que moratur in mari circa aquas Et quacunque die non videret aquam, moreretur morna [132 Ampnem visidu(l)a dum non videt, est moritura Est moriens anima, quam linquit passio dyva. Aristoteles: Tigrides et vultures veniunt ad L miliaria ad bellum Nos aper auditu, linx visu, symea gustu, Vultur odoratu precellit, aranea tactu Vultur maior auca niger, habens locum rarum in capite sicud plattam. Qui sentit cadaver per odo- rem ad CCCCC miliaria Et quando venit, gwerram designat [133] Sup 705 Wltur cum platta properat prestare futura: Presbiter enarra, que sit de morte figura. Vultur odoratu sibi senciet eminus actu: Prescit discretus venturos mox sibi casus 710 Vespis est de genere apum sed maior fugo, qui pueros suos nutrit contra solem vel in sole Vespis est maior musca, que mordet et stimulat maxime illos, qui infestant eam, sed non insontes Et ita maxime stimulat, quod si IX hominem sti- mularent, moreretur ille homo in triduo. Vericendula est sicut graculus grisca sub ventre, lutea et eciam in pedibus, que excipit apes de alveo et mel cum lingua et vorat omnes zluwa [134] Ligua sumit apes alvo vericendia plures: Belzebub est homines mundi mellita sequentes. Sryssen [135] Vespis alit prolem cupiens bene cernere solem: Cernis in ecclesia Dominum, qui fregit Averna. Y sodorus dicit: Cum novem vespes mordent hominem, tercia die moritur 703 Nadepsaní morna ja oprava; před tím škrtl nejasně psané morna.
Strana 59
131. vago — 136. vespertilio, v. 697—724. 59 pro non Vespis habens subula se protegit hanc nocitura Vesceris arte bona, quod non vincaris ab ipsa. Vespertilio est avis vespere volans sine pennis, quod non videtur esse avis, quia quatuor pedes habet. Qui in vespere gladio evaginato occiditur per se solus. Qui non vult regulam avium tenere, nec pungnare cum eis, sed semper est exlex. Quam rex aquilla fecit deplumare et nisi nocte volare. Qui contendit cum merula, quos frigellus sequestravit [136] netopyrz 715 Mus vespertilio nec avis fit sero volando: Lex et natura spuriis dedit hec tria iura, Ut sint pomposi, mendaces, tuxuriosi Spurius est nec equs nec homo nisi valde superbus Est inter volucres vespertilio quasi monstrum. Est nec avis neque mus, licet hie videatur et-illa. Sic quidem nostro clerus signatus honore Esse nequit faycus, contempnit ctericus esse. Bernardus : Miror de clèricis, qui nolunt esse ut clerici nec volunt laborare ut layci, nec vo- lunt esse milites Christi. i. vespertilio Quadrupes abs pennis vespertus, quem necat ensis desiderans homines Laudipeta vanus confunditur ambiciosus. Et sic est finis huins libri primi de avibus. B. I. 3 Epylogus. 720 Excitat ad litem merula vespertilionem, conposuit Obprobrium finxit, vespertilio sibi dixit: Hic leges nostras teneat, quis vult fore nostras; Si fore vis nostras, tunc leges dilige nostras Iura tua non iura mea sunt iura perosa, Si vero non vis, tunc vade, quo vis [sit] tua non vis Aristoteles Bona principia non sunt lau- danda, nisi sunt ydoneo finc terminata Iustum est fine omnia denominari Principium lauda, si sequitur bona cauda. Credit homo semper, quod non sit stulcior alter 713 nocitum: či nocituram? II 718 Ctyřverší Est x esse (glossa) připsáno touž rukou vlevo na okraji, o něco později též vpravo, spolu s níže položeným citátem z Bernarda. Jest zde položeno čtyřverší podle textu první ruky, cítál zůstaven, jak napsal písař.
131. vago — 136. vespertilio, v. 697—724. 59 pro non Vespis habens subula se protegit hanc nocitura Vesceris arte bona, quod non vincaris ab ipsa. Vespertilio est avis vespere volans sine pennis, quod non videtur esse avis, quia quatuor pedes habet. Qui in vespere gladio evaginato occiditur per se solus. Qui non vult regulam avium tenere, nec pungnare cum eis, sed semper est exlex. Quam rex aquilla fecit deplumare et nisi nocte volare. Qui contendit cum merula, quos frigellus sequestravit [136] netopyrz 715 Mus vespertilio nec avis fit sero volando: Lex et natura spuriis dedit hec tria iura, Ut sint pomposi, mendaces, tuxuriosi Spurius est nec equs nec homo nisi valde superbus Est inter volucres vespertilio quasi monstrum. Est nec avis neque mus, licet hie videatur et-illa. Sic quidem nostro clerus signatus honore Esse nequit faycus, contempnit ctericus esse. Bernardus : Miror de clèricis, qui nolunt esse ut clerici nec volunt laborare ut layci, nec vo- lunt esse milites Christi. i. vespertilio Quadrupes abs pennis vespertus, quem necat ensis desiderans homines Laudipeta vanus confunditur ambiciosus. Et sic est finis huins libri primi de avibus. B. I. 3 Epylogus. 720 Excitat ad litem merula vespertilionem, conposuit Obprobrium finxit, vespertilio sibi dixit: Hic leges nostras teneat, quis vult fore nostras; Si fore vis nostras, tunc leges dilige nostras Iura tua non iura mea sunt iura perosa, Si vero non vis, tunc vade, quo vis [sit] tua non vis Aristoteles Bona principia non sunt lau- danda, nisi sunt ydoneo finc terminata Iustum est fine omnia denominari Principium lauda, si sequitur bona cauda. Credit homo semper, quod non sit stulcior alter 713 nocitum: či nocituram? II 718 Ctyřverší Est x esse (glossa) připsáno touž rukou vlevo na okraji, o něco později též vpravo, spolu s níže položeným citátem z Bernarda. Jest zde položeno čtyřverší podle textu první ruky, cítál zůstaven, jak napsal písař.
Strana 60
60 M. Clareti Physiologiarius, epilogus. 725 Perfida falsus amat, stolidus sapiencia dampnat; Nam mala fert malus, ast bona fert bonus arte probatus Explicit ortus de moribus avium 728 Explicit ortus naturis avium ortus, Ingenio tortus Clareti, cui finis portusll 728 Tim veršem končí fol. 20". první sextern. Pod tím, snad ještě touž rukou, připsáno: „Non potest arbor mala fructus bonos ferre. Exemplum: capiatur stercus et decoquatur: in eternum non erunt carnes--ete contrario.“ Pak následuje zase vložený lístek (f. 21), na němž připsána pozdější rukou některá naučení o vhodných a nevhodných dnech. Ale dříve již na fol. 21 připsáno 22 veršů, vyňatých z první části Medikamináře, shodných dílem se Schola Salernitana, inc.: „Summus Aristoteles inquit O rex Allexander“ X „Hec stude servari, si sanus vis reputari.“ Je tedy možno, že druhý sextern, nyní scházející obsahoval „Medikaminář“ — jeho rozsah se sem do posledního řádku hodí. Nyní ovšem po vloženém lístku 27 následuje (na následujícím sexternu) na fol. 225 nm. Enigmaticus'
60 M. Clareti Physiologiarius, epilogus. 725 Perfida falsus amat, stolidus sapiencia dampnat; Nam mala fert malus, ast bona fert bonus arte probatus Explicit ortus de moribus avium 728 Explicit ortus naturis avium ortus, Ingenio tortus Clareti, cui finis portusll 728 Tim veršem končí fol. 20". první sextern. Pod tím, snad ještě touž rukou, připsáno: „Non potest arbor mala fructus bonos ferre. Exemplum: capiatur stercus et decoquatur: in eternum non erunt carnes--ete contrario.“ Pak následuje zase vložený lístek (f. 21), na němž připsána pozdější rukou některá naučení o vhodných a nevhodných dnech. Ale dříve již na fol. 21 připsáno 22 veršů, vyňatých z první části Medikamináře, shodných dílem se Schola Salernitana, inc.: „Summus Aristoteles inquit O rex Allexander“ X „Hec stude servari, si sanus vis reputari.“ Je tedy možno, že druhý sextern, nyní scházející obsahoval „Medikaminář“ — jeho rozsah se sem do posledního řádku hodí. Nyní ovšem po vloženém lístku 27 následuje (na následujícím sexternu) na fol. 225 nm. Enigmaticus'
Strana 61
(M. CLARETI?) ENIGMATICUS.
(M. CLARETI?) ENIGMATICUS.
Strana 62
Strana 63
PODROBNA DATA. I. Tiful zní podle inc. a expl. rukopisného „Enigmaticus“; shoduje se s obsahem a není námitek. 2. Obsahem skladby jest výklad některých hádanek a záhad. V úvodě se vykládá o hádankovém zápase učeného mistra s krásnou dívkou, v němž mistr podlehl: aby se to jiným nestalo, předkládá tu autor sbírku hádanek li- dových i umělých s rozluštěními — a výklad o některých záhadách přírodních. Práce je zachována celá. 3 Rozdělen je spis na tři části. V úvodních verších (1—41) před králem Farem je hádání dívky s mistrem, hádanku mistrovu o rok u Spirita uhodne, mistr její o smyslech nikoli. Část první (42. 322) podává sbírku hádanek: a to napřed (42. 286) „Enigmata“, hádanky t. zv. lidové, potom (287—322) hádanky („De grammatica“) umělé šarády atp. Část druhá, „liber II. de naturalibus“, 323-781, podává přehled hlavních záhad astronomických atd. (de celo 323- 361, de eclipsi 362—414, de stellis 415—454, de tonitru 455. -529, de grandine 530 556, de pluvia 557- 590, de vento 591—623, de fontibus 624. 654, de montibus 655—691, de animalibus 692—728, de cornibus etc. 729—779), v. 782—785 závěrek. Dílo je dokončeno; k textu náleží komentář, čím dále tím stručnější. 4. Incipit komentáře: „Iste liber dicitur Enigmaticus. .“, textu veršova- ného „Ardua discretum decet omnia scire magistrum; explicil texlu: „Quam- vis sint pauca, menti fient magis aucta. 5. Původství není nikde označeno; avšak dílo je dochováno veskrze jen v sousedství prací Klaretových. Stím se shodují také tři české glossy, z nichž dvě jsou v témž smyslu doloženy v Glossáři. Rovněž forma hexametru leoninských tomu neodporuje. 6. Čas je těžko určiti, ani nelze říci, zdali složeno před Glossářem či po něm. Možno s jistotou říci jen tolik, že pochází z doby nedaleké před r. 1366, z kteréhož roku je první zápis. 7. Rukopisy jsou známy dva. První, M, jenž položen za základ, je známý sborník z v. 1366, o němž viz při Fysiologiáři Druhý, L, jest taktéž rukopis knihovny kapitulní, z poč. XV. stol. (na fol. 2 datum 1400), sign. L LII, popsaný zevrubně A. Podlahou (v Soupise č. 1296, str. II 230—231). Tento rukopis jest jenom opis z rkp. M a má pro nás cenu
PODROBNA DATA. I. Tiful zní podle inc. a expl. rukopisného „Enigmaticus“; shoduje se s obsahem a není námitek. 2. Obsahem skladby jest výklad některých hádanek a záhad. V úvodě se vykládá o hádankovém zápase učeného mistra s krásnou dívkou, v němž mistr podlehl: aby se to jiným nestalo, předkládá tu autor sbírku hádanek li- dových i umělých s rozluštěními — a výklad o některých záhadách přírodních. Práce je zachována celá. 3 Rozdělen je spis na tři části. V úvodních verších (1—41) před králem Farem je hádání dívky s mistrem, hádanku mistrovu o rok u Spirita uhodne, mistr její o smyslech nikoli. Část první (42. 322) podává sbírku hádanek: a to napřed (42. 286) „Enigmata“, hádanky t. zv. lidové, potom (287—322) hádanky („De grammatica“) umělé šarády atp. Část druhá, „liber II. de naturalibus“, 323-781, podává přehled hlavních záhad astronomických atd. (de celo 323- 361, de eclipsi 362—414, de stellis 415—454, de tonitru 455. -529, de grandine 530 556, de pluvia 557- 590, de vento 591—623, de fontibus 624. 654, de montibus 655—691, de animalibus 692—728, de cornibus etc. 729—779), v. 782—785 závěrek. Dílo je dokončeno; k textu náleží komentář, čím dále tím stručnější. 4. Incipit komentáře: „Iste liber dicitur Enigmaticus. .“, textu veršova- ného „Ardua discretum decet omnia scire magistrum; explicil texlu: „Quam- vis sint pauca, menti fient magis aucta. 5. Původství není nikde označeno; avšak dílo je dochováno veskrze jen v sousedství prací Klaretových. Stím se shodují také tři české glossy, z nichž dvě jsou v témž smyslu doloženy v Glossáři. Rovněž forma hexametru leoninských tomu neodporuje. 6. Čas je těžko určiti, ani nelze říci, zdali složeno před Glossářem či po něm. Možno s jistotou říci jen tolik, že pochází z doby nedaleké před r. 1366, z kteréhož roku je první zápis. 7. Rukopisy jsou známy dva. První, M, jenž položen za základ, je známý sborník z v. 1366, o němž viz při Fysiologiáři Druhý, L, jest taktéž rukopis knihovny kapitulní, z poč. XV. stol. (na fol. 2 datum 1400), sign. L LII, popsaný zevrubně A. Podlahou (v Soupise č. 1296, str. II 230—231). Tento rukopis jest jenom opis z rkp. M a má pro nás cenu
Strana 64
64 hlavně tím, že podává jasné a zřetelné člení také tam, kde v M je písmo již vy- bledlé a nezřetelné; krom toho též ukazuje, jak třeba čísti některé nejasné nebo nejisté zkratky Písař opisoval velmi svědomitě, zejména všechny glossy; opsal také všecky opravy a některé lehčí omyly originálu rovněž sám opravil. Ony pozdní příprsky XV. stol. v M nejsou arci v L, což samo již ukazuje jejich pozdější původ. Přední část rukopisu, fol. 1 -136, obsahuje texty ruzného a jiného původu; rovnéž tak jiného původu je poslední kus (fol. 186—189) Ordo vivendi secundum Aristotelem; stran těchto kusů odkazuji na popis Podlahův. Značkou L míním zde jen fol. 137—185, jež obsahují tato díla Klaretova. I. fol. 137—149' Astronomiarius — je otištěn zde pod č. III; II. fol. 149—157 Medicaminarius — otištěn v části I, příl. č. 2; III. fol. 157—168 Complexionarius — otištěn v části I, příl. č. 1; (na fol. 169—175 část heterogenní, de dietetica, de curacione: v. Pod- laha na m. u.), konečně IV. fol. 176—185 Enigmaticus — zde následující. 8. Tisk tento jest prvý a zařízen tak jako ostatní. 9. Prameny našeho textu byly asi nějaké sbírky hádanek (v. níže) a pro druhou část díla nějaký Lucidář; srovn. o tom výklad Zíbrtův při vydáni Lucidáře v Pramenech I, 2, č. 5 (1903). Jinak se cituje Aristoteles, Plato, Commentator, Poeta, Augustin, Seneca, Alexander (de Villa Dei), Theodulus a Avicenna. 10. Zpracování našeho textu není mi známo. 11. Překladů není. 12. Literatura přestává na mém rozboru v Národopis. Věstníku Čslov. XVIII, v Listech filol. 1923 a hlavně 1926 ve Sborníku Máchalově (str 299—306); tam je zevrubně rozebrán první oddíl hádanek prostonárodních (verš 42—286), ukázány jejich předlohy a rozšíření. 13. Cena tohoto díla jest velmi veliká, ve Sborn. Mách. jsem ukázal, že je to největší sbírka hádanek v literatuře středověké vůbec — a dále, že je to i nejstarší, nejlepší a největší sbírka této látky lidové u nás. Pro studium českých a slovanských hádanek je to pramen prvního řádu — nic se mu ani v té době ani d ouho později nemu že revnati.
64 hlavně tím, že podává jasné a zřetelné člení také tam, kde v M je písmo již vy- bledlé a nezřetelné; krom toho též ukazuje, jak třeba čísti některé nejasné nebo nejisté zkratky Písař opisoval velmi svědomitě, zejména všechny glossy; opsal také všecky opravy a některé lehčí omyly originálu rovněž sám opravil. Ony pozdní příprsky XV. stol. v M nejsou arci v L, což samo již ukazuje jejich pozdější původ. Přední část rukopisu, fol. 1 -136, obsahuje texty ruzného a jiného původu; rovnéž tak jiného původu je poslední kus (fol. 186—189) Ordo vivendi secundum Aristotelem; stran těchto kusů odkazuji na popis Podlahův. Značkou L míním zde jen fol. 137—185, jež obsahují tato díla Klaretova. I. fol. 137—149' Astronomiarius — je otištěn zde pod č. III; II. fol. 149—157 Medicaminarius — otištěn v části I, příl. č. 2; III. fol. 157—168 Complexionarius — otištěn v části I, příl. č. 1; (na fol. 169—175 část heterogenní, de dietetica, de curacione: v. Pod- laha na m. u.), konečně IV. fol. 176—185 Enigmaticus — zde následující. 8. Tisk tento jest prvý a zařízen tak jako ostatní. 9. Prameny našeho textu byly asi nějaké sbírky hádanek (v. níže) a pro druhou část díla nějaký Lucidář; srovn. o tom výklad Zíbrtův při vydáni Lucidáře v Pramenech I, 2, č. 5 (1903). Jinak se cituje Aristoteles, Plato, Commentator, Poeta, Augustin, Seneca, Alexander (de Villa Dei), Theodulus a Avicenna. 10. Zpracování našeho textu není mi známo. 11. Překladů není. 12. Literatura přestává na mém rozboru v Národopis. Věstníku Čslov. XVIII, v Listech filol. 1923 a hlavně 1926 ve Sborníku Máchalově (str 299—306); tam je zevrubně rozebrán první oddíl hádanek prostonárodních (verš 42—286), ukázány jejich předlohy a rozšíření. 13. Cena tohoto díla jest velmi veliká, ve Sborn. Mách. jsem ukázal, že je to největší sbírka hádanek v literatuře středověké vůbec — a dále, že je to i nejstarší, nejlepší a největší sbírka této látky lidové u nás. Pro studium českých a slovanských hádanek je to pramen prvního řádu — nic se mu ani v té době ani d ouho později nemu že revnati.
Strana 65
KM 22.) KL 176) Incipit Enigmatieus I te liber dicitur Enigmaticus quasi de enigmatibus tractans. Unde sciendum: Enigma est sermo difficilis et miraculosus. Enigma, probleuma, proposicio idem sunt. Unde Allexander in 22 parte Doctrinalis: „Obscurus sermo sicud m; randus enigma" necessaria sapientem (Proemium) Rdua discretum decet omnia scire magistrum; doctor Cuncta legat lector cupiens sapiens fore rethor metro tuo sume proposiciones Carmine conscripta cordi fer enigmata pauca: virtutis Prosunt delectantque sensum moris adornant. Argumentum est racio rei dubie faciens fidem et hic sumitur pro disputacione. Aristoteles: Nichil perfecte congnoscitur, nisi dente disputacionis corroditur disputaciones 5 Hec argumenta pueris prebent alimenta: spiritu conscripta o tu quere — Respondens tempta cum Christi flamine tenta. 10 — disputaciones Affueram quondam, simul argumenta notabam, antiqus doctor Spirita dicta Virgine cum quadam cum contulit hec vetus Adam. virginum Cum qua turba fuit centum trigintave sedit taberna laycum hospitem Ante Farum regem calcando volubile castrum, cerevisiam bonam vitam Tempus in unum peragendo bibendo Salernum, habere hospiti Lege data regi victorem munera ferri; Victus aget luctum, tribuet victoria lucrum. enigmata Ipse dixit virgo doctori “„Fiat! Hec ait: „Huic placeat exponere dragmata V. 1 Glossa. Alexander de Villa Dei, ed. Reichling, 1893. v. 2550. probleuma': omylem propleuma' ML.I4 ‘delectant' opisovač omylem opakoval v M v L nikoli. V. Flajšhans: Klaret, II.
KM 22.) KL 176) Incipit Enigmatieus I te liber dicitur Enigmaticus quasi de enigmatibus tractans. Unde sciendum: Enigma est sermo difficilis et miraculosus. Enigma, probleuma, proposicio idem sunt. Unde Allexander in 22 parte Doctrinalis: „Obscurus sermo sicud m; randus enigma" necessaria sapientem (Proemium) Rdua discretum decet omnia scire magistrum; doctor Cuncta legat lector cupiens sapiens fore rethor metro tuo sume proposiciones Carmine conscripta cordi fer enigmata pauca: virtutis Prosunt delectantque sensum moris adornant. Argumentum est racio rei dubie faciens fidem et hic sumitur pro disputacione. Aristoteles: Nichil perfecte congnoscitur, nisi dente disputacionis corroditur disputaciones 5 Hec argumenta pueris prebent alimenta: spiritu conscripta o tu quere — Respondens tempta cum Christi flamine tenta. 10 — disputaciones Affueram quondam, simul argumenta notabam, antiqus doctor Spirita dicta Virgine cum quadam cum contulit hec vetus Adam. virginum Cum qua turba fuit centum trigintave sedit taberna laycum hospitem Ante Farum regem calcando volubile castrum, cerevisiam bonam vitam Tempus in unum peragendo bibendo Salernum, habere hospiti Lege data regi victorem munera ferri; Victus aget luctum, tribuet victoria lucrum. enigmata Ipse dixit virgo doctori “„Fiat! Hec ait: „Huic placeat exponere dragmata V. 1 Glossa. Alexander de Villa Dei, ed. Reichling, 1893. v. 2550. probleuma': omylem propleuma' ML.I4 ‘delectant' opisovač omylem opakoval v M v L nikoli. V. Flajšhans: Klaret, II.
Strana 66
66 M. Clareti (?) Enigmaticus, Proemium, I A. Aristoteles 2° Rethorice: Quod est mirabile. est laudabile. Idem: Exercicium ut in pluribus conservat sanitatem Propone 15 „Profer enigma tuum, sit enigma meum secuturum.“ fingit vel putat Se simulat rethor super omnia scire. Magister promisi Inquit: „Ego novi bona plurima, que dare vovi. enigma Solve meum, narrabo tuum mox dragma secundum. Doctor ei retulit, hoc dragma prius sibi ponit: currens annus menses 20 „Una means arbos retinet ramos duodenos. mensis extant cuiuslibet quatuor ebdomadum Omnis enim rami restant nisi bis duo nidi, Comentator. Tempora anni currunt circu- lariter propter motum solis circularem dies in omni septimana Quolibet in nido septem volucres retinendo. dierum Quevis ibi volucrum recipit nomen propriatum; Gignere non cessat, cum mundo vivere restat. 25 Solvit enigma suum virgo, fert: „Hoc notat annum. Poeta : Fallere, flere, nere statuit Deus in muliere Virgines doctor Persone modice nos; tu, didascale summe, Istud habens notum vel non notum cape totum: quinque sensus duo terra i spirituales Sunt quini fratres, bini barbaque carentes tam spiritualis quam corporalis. Et hoc est flos rose, qui habet quinque folia Gustus, odoratus, auditus, visio, tac(tus) corporales Et duo barbati: quintum generis probo neutri. 30 Virgo iubet: „Resera; bis ter dicam reseranda. Contra ridiculos si vis insurgere plene. Iam sedet egregie donatus honore magistri proposicionem Nescit enigma suum se monstrans ridiculosum, Flens acies remanet: facies perfusa pudore Aristoteles 2g Rethorice: Turpe est ignorare. quod omnibus convenit scire Et ideo facile prius est sciendum Et gena valde rubet (plebs murmurat) et cutis ardet 122°)/ Scintillant oculi, coquitur cor valde magistri. dampnum 35 Pernicies talis, qualis fuit orta magistris, Seneca. Miserrimum est se non posse defendere cum sermone O pudor, o dampnum, confusio sumpta per illum discipulus confusione Tunc orator ego de tanta peste dolendo
66 M. Clareti (?) Enigmaticus, Proemium, I A. Aristoteles 2° Rethorice: Quod est mirabile. est laudabile. Idem: Exercicium ut in pluribus conservat sanitatem Propone 15 „Profer enigma tuum, sit enigma meum secuturum.“ fingit vel putat Se simulat rethor super omnia scire. Magister promisi Inquit: „Ego novi bona plurima, que dare vovi. enigma Solve meum, narrabo tuum mox dragma secundum. Doctor ei retulit, hoc dragma prius sibi ponit: currens annus menses 20 „Una means arbos retinet ramos duodenos. mensis extant cuiuslibet quatuor ebdomadum Omnis enim rami restant nisi bis duo nidi, Comentator. Tempora anni currunt circu- lariter propter motum solis circularem dies in omni septimana Quolibet in nido septem volucres retinendo. dierum Quevis ibi volucrum recipit nomen propriatum; Gignere non cessat, cum mundo vivere restat. 25 Solvit enigma suum virgo, fert: „Hoc notat annum. Poeta : Fallere, flere, nere statuit Deus in muliere Virgines doctor Persone modice nos; tu, didascale summe, Istud habens notum vel non notum cape totum: quinque sensus duo terra i spirituales Sunt quini fratres, bini barbaque carentes tam spiritualis quam corporalis. Et hoc est flos rose, qui habet quinque folia Gustus, odoratus, auditus, visio, tac(tus) corporales Et duo barbati: quintum generis probo neutri. 30 Virgo iubet: „Resera; bis ter dicam reseranda. Contra ridiculos si vis insurgere plene. Iam sedet egregie donatus honore magistri proposicionem Nescit enigma suum se monstrans ridiculosum, Flens acies remanet: facies perfusa pudore Aristoteles 2g Rethorice: Turpe est ignorare. quod omnibus convenit scire Et ideo facile prius est sciendum Et gena valde rubet (plebs murmurat) et cutis ardet 122°)/ Scintillant oculi, coquitur cor valde magistri. dampnum 35 Pernicies talis, qualis fuit orta magistris, Seneca. Miserrimum est se non posse defendere cum sermone O pudor, o dampnum, confusio sumpta per illum discipulus confusione Tunc orator ego de tanta peste dolendo
Strana 67
Enigmata 1—V, v. 15 52 67 magistri illa proposuit magistro Ipsius inspersi, que virgo protulit ipsi, Unde: Est precedentis casus cautela sequentis contingat Accidat ulterius confusio nulla magistris. 40 Hinc cape, que pono, discens ea pectore prono, Ne faciant risum de te, librum cape visum. (I.) Enigmata. (A.) Proponit primum enigma quod est tale: etc. Et signat pomum. Per pomum allegorice intelligitur homo, quia sicut pomum est viride sicut gramen et tamen non gramen et rubet ut saguis et tamen non est saguis et est rotundum sicut ovum et ta- men non est ovum: sic et homo: quamvis vegetatur sicut herba, tamen non est herba — et quamvis sentit ut bruta, tamen non est brutum — et quam- vis intelligit ut angeli, tamen non est angelus, sed convenit cum omnibus rebus. Unde Aristote- les : Homo convenit cum lapidibus in essendo. cum plantis in vegetando, cum brutis in senciendo, cum angelis in intelligendo. Ergo dicitur omnis creatura et dominatur super cuncta. herba vegetativum herba t gramen viride: non est gramen tamen inde: (L179s) animal brutum sensitivum Ceu saguis rubeum : non est saguis tamen ipsum, 1. homo de ovo etovum intellectivum angulus Est teres et tritum velud ovum. Solvito: pomum. debet esse martir palma laudare Deum homo christianus II. Ruffus cum barba visus cantare propheta, sacerdos debet esse bis 46 Qui bis erat natus et ter baptismata nactus, fletus contricionis, confessionis et penitencie Unde: Nisi quis renatus fuerit ex aqua et spiritu, non potest introire in regnum Dei tribulatus homo Huic usus digne pro nobis: gallus in igne. finis homo pulcer in corde III. Rasulus est crispus, in sepi cui iacet anus. Fuste iacens humulus per sepem: sermo solutus. i. homo intelligit per cor i. dampnum contra dampnum est: tunc queratur auxilium divinum, ut allevetur auxilium dampnum IV. Larque larem contra stetit, inmediate falanga aures 51 Tina tenens anses, mox hostorium sibi pones. animam homo corporis conposicionem V. Dulcifluum modicum (nux), ossis que tenet ollam 1. Gl. Nisi: Joh. evg. 111, 3. 5*
Enigmata 1—V, v. 15 52 67 magistri illa proposuit magistro Ipsius inspersi, que virgo protulit ipsi, Unde: Est precedentis casus cautela sequentis contingat Accidat ulterius confusio nulla magistris. 40 Hinc cape, que pono, discens ea pectore prono, Ne faciant risum de te, librum cape visum. (I.) Enigmata. (A.) Proponit primum enigma quod est tale: etc. Et signat pomum. Per pomum allegorice intelligitur homo, quia sicut pomum est viride sicut gramen et tamen non gramen et rubet ut saguis et tamen non est saguis et est rotundum sicut ovum et ta- men non est ovum: sic et homo: quamvis vegetatur sicut herba, tamen non est herba — et quamvis sentit ut bruta, tamen non est brutum — et quam- vis intelligit ut angeli, tamen non est angelus, sed convenit cum omnibus rebus. Unde Aristote- les : Homo convenit cum lapidibus in essendo. cum plantis in vegetando, cum brutis in senciendo, cum angelis in intelligendo. Ergo dicitur omnis creatura et dominatur super cuncta. herba vegetativum herba t gramen viride: non est gramen tamen inde: (L179s) animal brutum sensitivum Ceu saguis rubeum : non est saguis tamen ipsum, 1. homo de ovo etovum intellectivum angulus Est teres et tritum velud ovum. Solvito: pomum. debet esse martir palma laudare Deum homo christianus II. Ruffus cum barba visus cantare propheta, sacerdos debet esse bis 46 Qui bis erat natus et ter baptismata nactus, fletus contricionis, confessionis et penitencie Unde: Nisi quis renatus fuerit ex aqua et spiritu, non potest introire in regnum Dei tribulatus homo Huic usus digne pro nobis: gallus in igne. finis homo pulcer in corde III. Rasulus est crispus, in sepi cui iacet anus. Fuste iacens humulus per sepem: sermo solutus. i. homo intelligit per cor i. dampnum contra dampnum est: tunc queratur auxilium divinum, ut allevetur auxilium dampnum IV. Larque larem contra stetit, inmediate falanga aures 51 Tina tenens anses, mox hostorium sibi pones. animam homo corporis conposicionem V. Dulcifluum modicum (nux), ossis que tenet ollam 1. Gl. Nisi: Joh. evg. 111, 3. 5*
Strana 68
68 M. Clareti (?) Enigmaticus, I A. Augustinus: Anima beata sine omni inpedi- mento celos ascendit anima beata. corpore ad celum VI. Visceribus careat volitans: cathabulta resolvat. instabilis nequam homo deturpat VII Se vertens maculat: terrebellum quod tibi solvat. Non visum comede: quod est testa nucis: per tes- tam intelligitur litera, que videtur et legitur. Et secundum illam nos non debemus regere Unde Apostolus: Litera occidit, spiritus autem vivificat. Per nucleum intelligitur sentencia (seu intellectus allegorice) quam debemus plus considerare quam litteram. Unde Temistius super 1m De anima: Hiis qui secundum apparenciam poeticas recipiunt fabulas, nichil videtur esse derisibilius sicut nec hiis, qui occultum in eis querunt intellectum, nichil est divinius. Ergo in hiis enigmatibus plus est querendum de fructu allegorice quam de literali enigmate rescituro Allegoriam firma literam libri 55 VIII. Non visum comede: testam nucis ipse relinque. ewangeliste nocentes IX. Bis bini fratres currunt se non rapientes: fidei ewangelica fides Ipsa quaterna rota currus dabit ista soluta. Johannes: Ego sum panis vivus, qui de celo descendi Christus b. Virgo inter sanctos X. Aureus in pilatro panis stans: lun a fit astro. in corpora anima XI. Quid se nidificat in fuste: nivem sibi solvat. in celum peccato anima 60 XII. Quid volitans umbra careat: vocem bene signa. Christus vel crux inpedimento via navis XIII. Mortuus extat equs, sine pulvere strata — faselus. volat ad celum anima XIV. Alat alis, quamvis caret alis: nix michi solvis. Aristoteles: Quatuor sunt cause: efficiens, materialis, formalis et finalis corpus cause XV Quatuor in solum dant tela rubum simul unum Fratres: ubera sunt, que lac in vana remittunt. superbis baculus XVI Cur tumefis? Fustis erit in te, quando moveris: superbia destruit omnia, si comitetur 66 Quando polenta bulit, mox vertibulum sibi trudit Spiritus Domini replebit orbem terrarum Spiritus S. virtus (M 23) XVII Currit primipilus; finis longus sibi iunctus; cor bonum 35 Gl. Apost.: Paulus, I1. Cor. III, 6. l 5s Gl. Joh. evg. VI 41, 52. I 67 Pod textem fol. 22° jsou pozdější poznámky latinské; podobně po obou stranách fol. 231 jsou na okraji i pod textem pozdější lékařské poznámky latinské; rovněž dále. Všechny vyne- chávám. Il 67 Gl. Spiritus: Sap. I. 7
68 M. Clareti (?) Enigmaticus, I A. Augustinus: Anima beata sine omni inpedi- mento celos ascendit anima beata. corpore ad celum VI. Visceribus careat volitans: cathabulta resolvat. instabilis nequam homo deturpat VII Se vertens maculat: terrebellum quod tibi solvat. Non visum comede: quod est testa nucis: per tes- tam intelligitur litera, que videtur et legitur. Et secundum illam nos non debemus regere Unde Apostolus: Litera occidit, spiritus autem vivificat. Per nucleum intelligitur sentencia (seu intellectus allegorice) quam debemus plus considerare quam litteram. Unde Temistius super 1m De anima: Hiis qui secundum apparenciam poeticas recipiunt fabulas, nichil videtur esse derisibilius sicut nec hiis, qui occultum in eis querunt intellectum, nichil est divinius. Ergo in hiis enigmatibus plus est querendum de fructu allegorice quam de literali enigmate rescituro Allegoriam firma literam libri 55 VIII. Non visum comede: testam nucis ipse relinque. ewangeliste nocentes IX. Bis bini fratres currunt se non rapientes: fidei ewangelica fides Ipsa quaterna rota currus dabit ista soluta. Johannes: Ego sum panis vivus, qui de celo descendi Christus b. Virgo inter sanctos X. Aureus in pilatro panis stans: lun a fit astro. in corpora anima XI. Quid se nidificat in fuste: nivem sibi solvat. in celum peccato anima 60 XII. Quid volitans umbra careat: vocem bene signa. Christus vel crux inpedimento via navis XIII. Mortuus extat equs, sine pulvere strata — faselus. volat ad celum anima XIV. Alat alis, quamvis caret alis: nix michi solvis. Aristoteles: Quatuor sunt cause: efficiens, materialis, formalis et finalis corpus cause XV Quatuor in solum dant tela rubum simul unum Fratres: ubera sunt, que lac in vana remittunt. superbis baculus XVI Cur tumefis? Fustis erit in te, quando moveris: superbia destruit omnia, si comitetur 66 Quando polenta bulit, mox vertibulum sibi trudit Spiritus Domini replebit orbem terrarum Spiritus S. virtus (M 23) XVII Currit primipilus; finis longus sibi iunctus; cor bonum 35 Gl. Apost.: Paulus, I1. Cor. III, 6. l 5s Gl. Joh. evg. VI 41, 52. I 67 Pod textem fol. 22° jsou pozdější poznámky latinské; podobně po obou stranách fol. 231 jsou na okraji i pod textem pozdější lékařské poznámky latinské; rovněž dále. Všechny vyne- chávám. Il 67 Gl. Spiritus: Sap. I. 7
Strana 69
Enigmata VI—XXX, v 53—91. 69 Quemlibet inde specum tangit: dat s ol resolutum. mundi scriptura glosata XVIII. Fascia disrupta percursitat omnia rura: brana 70 Erpica fit, totum solvit vegeta per arvum. XIX. Sunt deni fratres: quini stant, quinque meantes Sub tectoque madent, sicci currendo manebunt kuzelem przadle Netricis digiti sub torno quinque locati XX. Villus et in villum scandit, dum sit tenebrosum: 75 Crine supercilii lux nocte tegatur ocelli. homine vel corpore in tenebris anima XXI. Parva pulex nigra trunco voluit mage atra. Aristoteles: Anima regit corpus et movet ipsum virtutes racio et intellectus XXII. Sunt bine virge tangentes sidera: solve: Culmine sic celi radiis tanguntur ocelli. XXIII. Scindendo cernes: ovi calvum sibi trudes angelus intelligens XXIV. Albet ut est ovum, tamen ovum non luit ipsum virtutem homo 81 Multimodum folium retinens: dat rappa solutum. Unde Seneca: Qui delectari velit sine tristicia, ad philosophiam recurrat insciencia times deponendo XXV. Cur speculando tremes me: scande movendo timores; studium ignorancie vocat Signat fornacem que frigore wltque trementem propter Deum studium XXVI. Scande Dei causa descendere me neque pausa: (L177«) ignorancie studium 85 Ob frigus scandit plumen, non quando calescit. Ecclesia oraciones debet fundere ad Deum, ut capiat graciam Spiritus S. Christus ecclesia XXVII. Hospes ab ore tacet, loquitur domus: est aqua, pisces; Christus Hospes erit captus [comus], domus anticipat lare cursus. XXVIII. Omnis per morem mammam wltque sororem Clavulus esto foris manibus captusque meantis Racio: Omne quod est de se, est mage quam quod ex alio Aer est de se humidus, calidus ab igne: ergo aer humidior omnium ele- mentorum Poet a Humidius nichil est vento quod scribere prodéest) Per aèrem intelligitur Spiritus S., qui est humidior ad sciendum omnia Unde: Spiritus S. ille docebit vos omnia Quid auro melius? Iaspis. Quid iaspide? Christus. Quid virtute? Deus. Quid Deitate? Nichil. 90 XXIX. I lus unda quit habes humectans? A er a solves. o aqua XXX. „Discolor et longa, celer unde venis, fluitata? 90 Gl. Spiritus: Joh. XIV, 20.
Enigmata VI—XXX, v 53—91. 69 Quemlibet inde specum tangit: dat s ol resolutum. mundi scriptura glosata XVIII. Fascia disrupta percursitat omnia rura: brana 70 Erpica fit, totum solvit vegeta per arvum. XIX. Sunt deni fratres: quini stant, quinque meantes Sub tectoque madent, sicci currendo manebunt kuzelem przadle Netricis digiti sub torno quinque locati XX. Villus et in villum scandit, dum sit tenebrosum: 75 Crine supercilii lux nocte tegatur ocelli. homine vel corpore in tenebris anima XXI. Parva pulex nigra trunco voluit mage atra. Aristoteles: Anima regit corpus et movet ipsum virtutes racio et intellectus XXII. Sunt bine virge tangentes sidera: solve: Culmine sic celi radiis tanguntur ocelli. XXIII. Scindendo cernes: ovi calvum sibi trudes angelus intelligens XXIV. Albet ut est ovum, tamen ovum non luit ipsum virtutem homo 81 Multimodum folium retinens: dat rappa solutum. Unde Seneca: Qui delectari velit sine tristicia, ad philosophiam recurrat insciencia times deponendo XXV. Cur speculando tremes me: scande movendo timores; studium ignorancie vocat Signat fornacem que frigore wltque trementem propter Deum studium XXVI. Scande Dei causa descendere me neque pausa: (L177«) ignorancie studium 85 Ob frigus scandit plumen, non quando calescit. Ecclesia oraciones debet fundere ad Deum, ut capiat graciam Spiritus S. Christus ecclesia XXVII. Hospes ab ore tacet, loquitur domus: est aqua, pisces; Christus Hospes erit captus [comus], domus anticipat lare cursus. XXVIII. Omnis per morem mammam wltque sororem Clavulus esto foris manibus captusque meantis Racio: Omne quod est de se, est mage quam quod ex alio Aer est de se humidus, calidus ab igne: ergo aer humidior omnium ele- mentorum Poet a Humidius nichil est vento quod scribere prodéest) Per aèrem intelligitur Spiritus S., qui est humidior ad sciendum omnia Unde: Spiritus S. ille docebit vos omnia Quid auro melius? Iaspis. Quid iaspide? Christus. Quid virtute? Deus. Quid Deitate? Nichil. 90 XXIX. I lus unda quit habes humectans? A er a solves. o aqua XXX. „Discolor et longa, celer unde venis, fluitata? 90 Gl. Spiritus: Joh. XIV, 20.
Strana 70
70 XXXI. XXXII. XXXIII. 96 XXXIV. XXXV. (M93 5 XX XVI. XXXVII. 101 XXXVIII. XXXIX. 106 XL. XLI. 110 M Clareti (?) Enigmaticus, IA dixit Pratodlert unda: , Non cures, crebroque rasa. '* Spiritus S. Carior est auro nimbus sub tempore certo. Mollior est pluma ac tua sub caput orta. Illucent bini lectum sternendo quaterni: Quatuor in pedibus canis est, duplex fit ocellus Alcior est trunco [quis: fructus. clatra resoluto Alcior est truncus fructu: per quem premo fructus. crux vel ecclesia iustos Mortua gallina vivos pullos stuba servat. / Balnea stant viva, sunt hostia tota pilosa, Una lavans intus, dant exterius duo cussus: Ligua manens ori datur: intro morantur ocelli. Vade pes huc illuc ubi sit lar, traditur illuc. Textor crura movet, radium tele darc querens. Mensuram domini domine cupit in lare claudi: Anulus hinc domine digitum domini luit apte. Subresonans tergus, quod ibi tremet illico villus: Dum mulgetur ovis, tunc lana subinde tremescit. Es quia tu pulcer, ego pulcrior, ange recenter: Calceus est pulcher, plus pulcra pucllula semper. Dis duo signavi, que non possunt revocari: Virginitas, tempus missum, verbumque iuventus XLII. XLIIT. XLIV. 115 XLV. XLVI. XLVII. 120 XLVIII. XLIX. L. 125 LI. anichilat verbuin Se sepelit perse - vultipsa saliva probare. Dum caro carne iacet —- circa dorsum sibi clanget: Est puer in matre, dum corpore tangitur apte. Cum simplo trudo, duplum sibi pendet in ano: Pungit acu sola, pendent fini duo fila. Per murum tostum quit erit? Tibisolvitur ov u m. Stat michi ceu cornu, me more canis libet cru: Cum siciens potum vult, querit adire ducillum. Bina que trabs pullis data, stat fans gallus imn illis: Ordo duplex dentis variistans ligua loquentis. In tergo residet, oculis semper (stu ba) «prrat. Ruftus adest unus lign! cute stans fasianus; Ruffaque cer visia retinet sibi lignee vasa. Perverti matrem fecem dat nare meantem: Fex fluet et sepe cum vas pervertitur cque Cum genitus fueram, tunc quatuor exsuperabam, (L 1786) In senio tcrram ferro per rura revertam, Mortuus exibo. quocunque volo, celer ultro: 100 Na fol. 237 všade ko!em lextu pozdější latinské vecepty.
70 XXXI. XXXII. XXXIII. 96 XXXIV. XXXV. (M93 5 XX XVI. XXXVII. 101 XXXVIII. XXXIX. 106 XL. XLI. 110 M Clareti (?) Enigmaticus, IA dixit Pratodlert unda: , Non cures, crebroque rasa. '* Spiritus S. Carior est auro nimbus sub tempore certo. Mollior est pluma ac tua sub caput orta. Illucent bini lectum sternendo quaterni: Quatuor in pedibus canis est, duplex fit ocellus Alcior est trunco [quis: fructus. clatra resoluto Alcior est truncus fructu: per quem premo fructus. crux vel ecclesia iustos Mortua gallina vivos pullos stuba servat. / Balnea stant viva, sunt hostia tota pilosa, Una lavans intus, dant exterius duo cussus: Ligua manens ori datur: intro morantur ocelli. Vade pes huc illuc ubi sit lar, traditur illuc. Textor crura movet, radium tele darc querens. Mensuram domini domine cupit in lare claudi: Anulus hinc domine digitum domini luit apte. Subresonans tergus, quod ibi tremet illico villus: Dum mulgetur ovis, tunc lana subinde tremescit. Es quia tu pulcer, ego pulcrior, ange recenter: Calceus est pulcher, plus pulcra pucllula semper. Dis duo signavi, que non possunt revocari: Virginitas, tempus missum, verbumque iuventus XLII. XLIIT. XLIV. 115 XLV. XLVI. XLVII. 120 XLVIII. XLIX. L. 125 LI. anichilat verbuin Se sepelit perse - vultipsa saliva probare. Dum caro carne iacet —- circa dorsum sibi clanget: Est puer in matre, dum corpore tangitur apte. Cum simplo trudo, duplum sibi pendet in ano: Pungit acu sola, pendent fini duo fila. Per murum tostum quit erit? Tibisolvitur ov u m. Stat michi ceu cornu, me more canis libet cru: Cum siciens potum vult, querit adire ducillum. Bina que trabs pullis data, stat fans gallus imn illis: Ordo duplex dentis variistans ligua loquentis. In tergo residet, oculis semper (stu ba) «prrat. Ruftus adest unus lign! cute stans fasianus; Ruffaque cer visia retinet sibi lignee vasa. Perverti matrem fecem dat nare meantem: Fex fluet et sepe cum vas pervertitur cque Cum genitus fueram, tunc quatuor exsuperabam, (L 1786) In senio tcrram ferro per rura revertam, Mortuus exibo. quocunque volo, celer ultro: 100 Na fol. 237 všade ko!em lextu pozdější latinské vecepty.
Strana 71
LII. 131 LIII. (Qj LIV. 135 LV. LVI. 140 LVII. LVIII. LIX. 146 LX. LXI. 150 LXII. LXIII. LXIV. 155 LXV. LXVI. LXVII. 161 LXVIII. LXIX LXX. 165 LXXI. [Q1 2455] LXX. Engmata XXXI .LXXII, v. 92 167. 71 Bos sugens mammas, cole rura vel indue thogas. In ligno s:cco volucris stat s1cca canendo: Nola sonat sicco campanili residendo Femina cum nonis bostare fit indita vernis || Vaccam cum membris stabulo restare vocabis. Ferrea restat avis canapi caudam sibi mergis, A]te quid pendet, per vestes dente refulget: Pensum formadium facit istud dragma solutum. Resplendet rasus locus est circumque pilosus: Nux nitet in nauci, quod possunt zolvere pauci. uld stat directe sub tela .- dic michi recte. Alabrum, fili. Ouod pulcre solvitur illi. Extat opus patris, fore quod nequit in lare matris. Anulus est digitis discordans undique patris. Porcellus michi stat, cui plus supo, plus michi clamat: Sic mola plena sonat, taratantara quod tibi solvat. Intrans bos stabula sibi cornua destitit cxtra. Cultellus veniet vagenis, ista resolvet. Masculus est unus, in stipite cui lacet anus: Cornus enim solvit, qui corna tenens ea nolit. Bis duo dant strepitum, tremet unus, agunt duo saltum: Agnus habendo pedes, caudam quoque cornua solves. Dum moritur, generat semper: granum tibi solvat. Scando semel retinens ternum decus inde revertens: Liminis ecclesie dat la nu a sacra videre. Sub se femellam retinens mas queritat illam: Masculus in pluteo residet, mulierque sub illo. Est genitor curvus, foveata parens, fuit anus Prolis pennatus: faretre sit sermo solutus. Canus homo transit, sine canicie stuba mansit: Stans homo sub bruma calido perit ipsa pruina. Nunc ex urbe meat -- post se tortas quoque iactat: Vacca iacit stercus faciens cx urbe meatus. Sic ex urbe means retro spectat: acuta secu1is.. Absque manu pulsat: ventus circum tibi solvat Omnibus appendet rebus: finis bene tendet. Omnis adest mundus cum suberibusque ligatus: Est via diversa sub orbe soluta. Vade viam necnonque viam — vel equo nec equo stans: 133 Nu fol. 24% taktéž kolem dokulu textu pozdějsí latinské recepty. || 199 Také na 1. 24" nad textem a vlevo ma okraji receply.
LII. 131 LIII. (Qj LIV. 135 LV. LVI. 140 LVII. LVIII. LIX. 146 LX. LXI. 150 LXII. LXIII. LXIV. 155 LXV. LXVI. LXVII. 161 LXVIII. LXIX LXX. 165 LXXI. [Q1 2455] LXX. Engmata XXXI .LXXII, v. 92 167. 71 Bos sugens mammas, cole rura vel indue thogas. In ligno s:cco volucris stat s1cca canendo: Nola sonat sicco campanili residendo Femina cum nonis bostare fit indita vernis || Vaccam cum membris stabulo restare vocabis. Ferrea restat avis canapi caudam sibi mergis, A]te quid pendet, per vestes dente refulget: Pensum formadium facit istud dragma solutum. Resplendet rasus locus est circumque pilosus: Nux nitet in nauci, quod possunt zolvere pauci. uld stat directe sub tela .- dic michi recte. Alabrum, fili. Ouod pulcre solvitur illi. Extat opus patris, fore quod nequit in lare matris. Anulus est digitis discordans undique patris. Porcellus michi stat, cui plus supo, plus michi clamat: Sic mola plena sonat, taratantara quod tibi solvat. Intrans bos stabula sibi cornua destitit cxtra. Cultellus veniet vagenis, ista resolvet. Masculus est unus, in stipite cui lacet anus: Cornus enim solvit, qui corna tenens ea nolit. Bis duo dant strepitum, tremet unus, agunt duo saltum: Agnus habendo pedes, caudam quoque cornua solves. Dum moritur, generat semper: granum tibi solvat. Scando semel retinens ternum decus inde revertens: Liminis ecclesie dat la nu a sacra videre. Sub se femellam retinens mas queritat illam: Masculus in pluteo residet, mulierque sub illo. Est genitor curvus, foveata parens, fuit anus Prolis pennatus: faretre sit sermo solutus. Canus homo transit, sine canicie stuba mansit: Stans homo sub bruma calido perit ipsa pruina. Nunc ex urbe meat -- post se tortas quoque iactat: Vacca iacit stercus faciens cx urbe meatus. Sic ex urbe means retro spectat: acuta secu1is.. Absque manu pulsat: ventus circum tibi solvat Omnibus appendet rebus: finis bene tendet. Omnis adest mundus cum suberibusque ligatus: Est via diversa sub orbe soluta. Vade viam necnonque viam — vel equo nec equo stans: 133 Nu fol. 24% taktéž kolem dokulu textu pozdějsí latinské recepty. || 199 Také na 1. 24" nad textem a vlevo ma okraji receply.
Strana 72
72 M. Clareti (?) Enigmaticus, T, A. Veste carens totus vestitus: solvito solus: KL 178v) Pergit hic in scropha, sed amictus veste porosa. LXXIII. Dampna duo dampno fodiens fossam dat in arvo: 171 Adsolvit dampno veteri dans calciamento. Circa me pendet, hoc in te, frater, opportet: LXXIV. Calcar portat homo, quod figit equoque lento. LXXV. Caseus est unus, qui mage vult fore cisus: 175 Solvit et hoc sola tibi dicta fenestra rotunda. (LXXVa?) Conceptum sero peperit de mane fenestra: Conceptus letus, partus amarus erat LXXVI . Saxosum corpus rubeam tunicam tenet unus: Cornus enim solvit rubens saxosus inungit. LXXVII. Encenum capite fora dans anniculus apte: 179 Vexillum prima replet ecclesiam tibi turma. LXXVIII. Burgulium resonat, dum venter ovis citharizat. LXXIX. Qui nunquam natus est, angelus sepe vocatus. Cum rebus transit, sequitur rem: lux tenebrescit, LXXX. More sequens hominem, dum vivit et umbrat eundem. LXXXI. Non natus moritur utero matris sepelitur: 185 Adam non natus de terra matre creatus. ossideo phialam michi more pirique rotundam Et phiscelosam medio circumque pilosam; Sepius acciderat, ex hac quod et unda fluebat: Est oculus vere, lacrimans crebro michi solve. Floribus et lingnis sertum mirabile cernis: Flore carens ligno pomi perysomata solvo. De lino castrum fit de coreo quoque vallum, Ere duas valvas, quo pendet marchio calvus Inferius capite: per vestes ista resolve. Quod vult non vivum de silva pellere vivum? LXXXV. Pecten non vivit, lendes de crine resolvit. LXXXVI. Nunccius est missus et non est inde reversus, 196 Actum ipse tulit, pro quo missus fuit illic (M 25°) Solus non venit baculus, quis in arbore mansit. 200 LXXXVII. Das hoc, quod nec habes: Christo baptisma Johannes. Alexander: Quam mater genuit, generavit filia matrem aqua aquam glacies IXXXVIII. Quam genitrix genuit, genitricem nata regignit: Unda fit in glaciem, glacies in aquam fit ibidem. Idem : Patrem progenies occidit matris in alvo LXXXIII. 191 LXXXIV. LXXXII. 181 nunquam: čtení v LM nejisté. I! 199 Na fol. 257/ není pozdních přípisků. 201, 203 Oba příklady z Doctrinale Alexandra de Villa Dei, v. 2551—2552.
72 M. Clareti (?) Enigmaticus, T, A. Veste carens totus vestitus: solvito solus: KL 178v) Pergit hic in scropha, sed amictus veste porosa. LXXIII. Dampna duo dampno fodiens fossam dat in arvo: 171 Adsolvit dampno veteri dans calciamento. Circa me pendet, hoc in te, frater, opportet: LXXIV. Calcar portat homo, quod figit equoque lento. LXXV. Caseus est unus, qui mage vult fore cisus: 175 Solvit et hoc sola tibi dicta fenestra rotunda. (LXXVa?) Conceptum sero peperit de mane fenestra: Conceptus letus, partus amarus erat LXXVI . Saxosum corpus rubeam tunicam tenet unus: Cornus enim solvit rubens saxosus inungit. LXXVII. Encenum capite fora dans anniculus apte: 179 Vexillum prima replet ecclesiam tibi turma. LXXVIII. Burgulium resonat, dum venter ovis citharizat. LXXIX. Qui nunquam natus est, angelus sepe vocatus. Cum rebus transit, sequitur rem: lux tenebrescit, LXXX. More sequens hominem, dum vivit et umbrat eundem. LXXXI. Non natus moritur utero matris sepelitur: 185 Adam non natus de terra matre creatus. ossideo phialam michi more pirique rotundam Et phiscelosam medio circumque pilosam; Sepius acciderat, ex hac quod et unda fluebat: Est oculus vere, lacrimans crebro michi solve. Floribus et lingnis sertum mirabile cernis: Flore carens ligno pomi perysomata solvo. De lino castrum fit de coreo quoque vallum, Ere duas valvas, quo pendet marchio calvus Inferius capite: per vestes ista resolve. Quod vult non vivum de silva pellere vivum? LXXXV. Pecten non vivit, lendes de crine resolvit. LXXXVI. Nunccius est missus et non est inde reversus, 196 Actum ipse tulit, pro quo missus fuit illic (M 25°) Solus non venit baculus, quis in arbore mansit. 200 LXXXVII. Das hoc, quod nec habes: Christo baptisma Johannes. Alexander: Quam mater genuit, generavit filia matrem aqua aquam glacies IXXXVIII. Quam genitrix genuit, genitricem nata regignit: Unda fit in glaciem, glacies in aquam fit ibidem. Idem : Patrem progenies occidit matris in alvo LXXXIII. 191 LXXXIV. LXXXII. 181 nunquam: čtení v LM nejisté. I! 199 Na fol. 257/ není pozdních přípisků. 201, 203 Oba příklady z Doctrinale Alexandra de Villa Dei, v. 2551—2552.
Strana 73
Enigmata LXXIII—CIII, v. 168 226. 73 episcopum rex ecclesie LXXXIX. Tu patrem proles utero matris trabe mactas: Rex palam mactat et in ecclesia male tractat. 205 XC. Non valet ipse Deus sibi maiorem dare summus. XCI. Cur Deus est sapiens cunctis? Fit namque senescens. XCII. Lucens inque die magis est sol lunaque nocte: Luminat auror a plus inter utrumque benigna. XCIII. El ubi tunc esset, cum preter eum nichil esset: 210 Tunc, ubi nunc, in se, quia sic sibi sufficit ipse. (L 179r) Theodolus: Dic ubi terra levem celi supereminet axem? XCIV. Alcior est celo tellus cum c orpor e sumpto. dies XCV. Sunt sexaginta volucres cum quinque trecente festa menses Atque duodeni griffones tres quoque nidi, annum Hii simulac unum generant ovumque per annum: 215 Annus habendo dies numero festivaque menses. Velox sicud equs est ipse Dei filius, qui velociter descendit de celo Psalmus: Exultavit ut gigas ad cur... etc. Calidus sicud ignis est spiritus S. Ju(dicum): Ascendit ignis de petra, i. Spiritus S. de eterno Rotundus sicut ovum i. eternus carens principio et fine est Pater. Unde: Ego sum alpha et o, primus et novissimus Nitidus sicut fulgur est, summa maiestas Sicut sol est unus habens calorem motum et radios, sic Pater et Filius et Spiritus S. est unus Deus. Versus. Sol unum tantum triplicem de se dabit artum, Namque movendo calet radios terre quoque prebet. XCVI. Velox sicut equs, calet ut pir, ut ova rotundus, Ut fulgur nitidus, propians sol, summus et ymus. Abs pede currit aqua, globus et rota, viva metalla. XCVIII. Mundus agens audit: equs ex archa Noe bombit XCIX. 220 Crescit de carne cupiens plenum fore palme, Hoc acuit fine domine crines reparare: Seta fit ex carne, qua femina lina dat apte. C. Quid sine ventre venit ad aquam: plumen bene solvit. CI. En vivens auca spectat de monte: placenta. CII. 225 Sub terra volitat, in agro ferrum bene sulcat. CIII. Transiet in silva mage ab strepitu tamen umbra. XCVII. 204 Miní se zavraždění Tomáze Brcketa Jindřichem anglickým. II 218 Gl Psal. XVI, 15/ Jud. V, 21/ Ego.: Apec. XXII, 13.
Enigmata LXXIII—CIII, v. 168 226. 73 episcopum rex ecclesie LXXXIX. Tu patrem proles utero matris trabe mactas: Rex palam mactat et in ecclesia male tractat. 205 XC. Non valet ipse Deus sibi maiorem dare summus. XCI. Cur Deus est sapiens cunctis? Fit namque senescens. XCII. Lucens inque die magis est sol lunaque nocte: Luminat auror a plus inter utrumque benigna. XCIII. El ubi tunc esset, cum preter eum nichil esset: 210 Tunc, ubi nunc, in se, quia sic sibi sufficit ipse. (L 179r) Theodolus: Dic ubi terra levem celi supereminet axem? XCIV. Alcior est celo tellus cum c orpor e sumpto. dies XCV. Sunt sexaginta volucres cum quinque trecente festa menses Atque duodeni griffones tres quoque nidi, annum Hii simulac unum generant ovumque per annum: 215 Annus habendo dies numero festivaque menses. Velox sicud equs est ipse Dei filius, qui velociter descendit de celo Psalmus: Exultavit ut gigas ad cur... etc. Calidus sicud ignis est spiritus S. Ju(dicum): Ascendit ignis de petra, i. Spiritus S. de eterno Rotundus sicut ovum i. eternus carens principio et fine est Pater. Unde: Ego sum alpha et o, primus et novissimus Nitidus sicut fulgur est, summa maiestas Sicut sol est unus habens calorem motum et radios, sic Pater et Filius et Spiritus S. est unus Deus. Versus. Sol unum tantum triplicem de se dabit artum, Namque movendo calet radios terre quoque prebet. XCVI. Velox sicut equs, calet ut pir, ut ova rotundus, Ut fulgur nitidus, propians sol, summus et ymus. Abs pede currit aqua, globus et rota, viva metalla. XCVIII. Mundus agens audit: equs ex archa Noe bombit XCIX. 220 Crescit de carne cupiens plenum fore palme, Hoc acuit fine domine crines reparare: Seta fit ex carne, qua femina lina dat apte. C. Quid sine ventre venit ad aquam: plumen bene solvit. CI. En vivens auca spectat de monte: placenta. CII. 225 Sub terra volitat, in agro ferrum bene sulcat. CIII. Transiet in silva mage ab strepitu tamen umbra. XCVII. 204 Miní se zavraždění Tomáze Brcketa Jindřichem anglickým. II 218 Gl Psal. XVI, 15/ Jud. V, 21/ Ego.: Apec. XXII, 13.
Strana 74
74 M. Clareti (?) Enigmaticus. 1. A. CIV. Ab strepitu tenebra venit inque stubam sine porta, Non lucens oculis, sine lumine calma fit illis. Philosophus(?) Nisi nullum nomen scieris, congnicio rerum perit. CV. Non valet hic mundus sine nomine iam fore totus. CVI. 230 Abs radice manens lapis in campo quoque crescens. CVII. Quid fuit inque stuba non sectum? Primula rima. CVIII. (M 25*) Hoc in valle iacet (truncus), quod monte quiescet. Iamque dies, exi, quid aput me, mox crit in te: CIX. Tractat equm famulus, cui calcis truditur arcus. CX. Filius est captus super edem, quam pater ortus: 236 Ante salit fumus supra, quam fit bonus ignis. CXI. Dat paries assum cum glande nucem simul: ovum. CXII. Mortua restat equa perducens corpora viva: Trabs homines navis per aquas ducit quoque puppis. CXIII. In densis silvis venor cum quinque catellis: 241 Quod capio, perdo: quod non capiam, michi servo. Sepius inque domo fit vestigium sine signo. Ens mas rugosus dominis piper extat amandus. CXIV. Mortuus asurgit se calceus et sedet, ungit CXV. CXVI. Vacca fit ex lapide, dans ubera ferrea rite, Caudam de canapo, sibi lingnea cornua dando: 246 Hec notat ecclesiam cum campanis sociatam. CXVII. Expellens et oves stabulum mulgebo per omnes, Expellentur apes: mox alveus ipse fit ad mel. CXVIII. Hic melius quanto me percutit, est michi tanto Dulcius: et melior frumenti denique tritor. 251 CXIX. Interius pulcrum fuit exterius mage pulcrum: (L 1790) Anulus argenti datus extra sumitur auri. CXX. Circum crinosum, medio pulcrum, sed ad anum 255 Fert arulam tenuem: rosa fert ista tibi vocem. CXXI. Gibbosus famulus (aratrum) percurrit enim rus. Albus ager, nigrum semen, nullus sciet ipsum, CXXII. Quid sit in hoc, laycus. Liber excipitur bene scriptus. Una cum platta fratres pandum tibi signa. CXXIII. In silva sectum factumque domi, medio nil: CXXIV. 261 Sepetra vel cribra de lignis sumito facta. CXXV In seva semis: per sevam spina nat ydrus. CXXVI. De comedente cibus de forti dulce fit intus: M 26) Agmen apum natus leo fert sevus generatus CXXVII. 265 Unum tento specun, quo nat carnis michi frustum 265 Na fol. 26. (kromě tex u původního) zase nad lextem a na okrajích pozdní recepty
74 M. Clareti (?) Enigmaticus. 1. A. CIV. Ab strepitu tenebra venit inque stubam sine porta, Non lucens oculis, sine lumine calma fit illis. Philosophus(?) Nisi nullum nomen scieris, congnicio rerum perit. CV. Non valet hic mundus sine nomine iam fore totus. CVI. 230 Abs radice manens lapis in campo quoque crescens. CVII. Quid fuit inque stuba non sectum? Primula rima. CVIII. (M 25*) Hoc in valle iacet (truncus), quod monte quiescet. Iamque dies, exi, quid aput me, mox crit in te: CIX. Tractat equm famulus, cui calcis truditur arcus. CX. Filius est captus super edem, quam pater ortus: 236 Ante salit fumus supra, quam fit bonus ignis. CXI. Dat paries assum cum glande nucem simul: ovum. CXII. Mortua restat equa perducens corpora viva: Trabs homines navis per aquas ducit quoque puppis. CXIII. In densis silvis venor cum quinque catellis: 241 Quod capio, perdo: quod non capiam, michi servo. Sepius inque domo fit vestigium sine signo. Ens mas rugosus dominis piper extat amandus. CXIV. Mortuus asurgit se calceus et sedet, ungit CXV. CXVI. Vacca fit ex lapide, dans ubera ferrea rite, Caudam de canapo, sibi lingnea cornua dando: 246 Hec notat ecclesiam cum campanis sociatam. CXVII. Expellens et oves stabulum mulgebo per omnes, Expellentur apes: mox alveus ipse fit ad mel. CXVIII. Hic melius quanto me percutit, est michi tanto Dulcius: et melior frumenti denique tritor. 251 CXIX. Interius pulcrum fuit exterius mage pulcrum: (L 1790) Anulus argenti datus extra sumitur auri. CXX. Circum crinosum, medio pulcrum, sed ad anum 255 Fert arulam tenuem: rosa fert ista tibi vocem. CXXI. Gibbosus famulus (aratrum) percurrit enim rus. Albus ager, nigrum semen, nullus sciet ipsum, CXXII. Quid sit in hoc, laycus. Liber excipitur bene scriptus. Una cum platta fratres pandum tibi signa. CXXIII. In silva sectum factumque domi, medio nil: CXXIV. 261 Sepetra vel cribra de lignis sumito facta. CXXV In seva semis: per sevam spina nat ydrus. CXXVI. De comedente cibus de forti dulce fit intus: M 26) Agmen apum natus leo fert sevus generatus CXXVII. 265 Unum tento specun, quo nat carnis michi frustum 265 Na fol. 26. (kromě tex u původního) zase nad lextem a na okrajích pozdní recepty
Strana 75
Enigmata. Probleumata CIV—CXXXIX. v. 227—292. 75 266 Vivi precari michi: ling (u) a cupit tibi solvi. CXXVIII. Vespere conscendam, non descendam neque pendam, Me super hanc ponam, (plumen) de mane reponam. CXXIX. Est supra plumen aliud positum tibi plumen, 270 Te faciens pugilem, scandes hoc (cerus a) tandem. CXXX. In quercu pisum tritum remanens ibi pisum, Inferius stramen cadit hinc: milvus sibi flamen. Nequam mente sator mis corporis est maculator: CXXXI. Donec dormivi, quare me non maculasti? Iam me non macules, quia surrexi (seg es) ad res. 275 CXXXII. Scando, columpna, super hanc silva, fere tamen inter, Currunt quinque canes: caput et digiti quoque crines. CXXXIII. Est veniens laycus, coclear ferri tenet intus, Perforat hic matrem, sale condit, consuit utrem, 280 Postea fert pueros ex hac, teret ossa per omnes Et nutrit proprios pueros: in agro dato fruges. Hic pendet rasum, si nunc subtus foret hircum, CXXXIV. Hirsutum cuperet rasum cattus sibi lardum. Siccaque diminuens humens lapides aqu a scindens. CXXXV. CXXXVI. Pono rosam supra dans plagam ventreque nudam, 286 Pressi quod sonuit cupiens et adhuc (noto) lac fit. 1I. De gramatica. Hic auctor tractat de gramaticalibus probleumatibus Unde Poeta Si caput est currit, ventrem sibi iunge volabit, Adde pedem comede, sed sine ventre bibe. Salomon: Sapienciam omnium antiquorum exquiret sapiens et in profeciis vacabit linc de gramatica conscribo probleumata pauca: corpore ad celum hominis anima moritur CXXXVII. Ecce caput currit et idem cum ventre volabit, virtutem finis utaris bona opera uteris in celo corpore Dando pedem comede (muscat a) bibens sine ventre. virtutes membra cor pulme ensus CXXXVIII. Quina cibant, bis bina volant, tria stant duo pulsant: 291 Hec dicendo dapes et apes quibus addito pes, es. Aristoteles 1° Ethicorum: Nullus est bonus vel malus per se ipsum Idem: Malum se ipsum destruit. homo in mundo peccato peccato CXXXIX. Est avis in nemore nigro vestita colore; 266 liga M, liga L. I1 2 Gl. Salomen: Eccl. XXXIX. 1.
Enigmata. Probleumata CIV—CXXXIX. v. 227—292. 75 266 Vivi precari michi: ling (u) a cupit tibi solvi. CXXVIII. Vespere conscendam, non descendam neque pendam, Me super hanc ponam, (plumen) de mane reponam. CXXIX. Est supra plumen aliud positum tibi plumen, 270 Te faciens pugilem, scandes hoc (cerus a) tandem. CXXX. In quercu pisum tritum remanens ibi pisum, Inferius stramen cadit hinc: milvus sibi flamen. Nequam mente sator mis corporis est maculator: CXXXI. Donec dormivi, quare me non maculasti? Iam me non macules, quia surrexi (seg es) ad res. 275 CXXXII. Scando, columpna, super hanc silva, fere tamen inter, Currunt quinque canes: caput et digiti quoque crines. CXXXIII. Est veniens laycus, coclear ferri tenet intus, Perforat hic matrem, sale condit, consuit utrem, 280 Postea fert pueros ex hac, teret ossa per omnes Et nutrit proprios pueros: in agro dato fruges. Hic pendet rasum, si nunc subtus foret hircum, CXXXIV. Hirsutum cuperet rasum cattus sibi lardum. Siccaque diminuens humens lapides aqu a scindens. CXXXV. CXXXVI. Pono rosam supra dans plagam ventreque nudam, 286 Pressi quod sonuit cupiens et adhuc (noto) lac fit. 1I. De gramatica. Hic auctor tractat de gramaticalibus probleumatibus Unde Poeta Si caput est currit, ventrem sibi iunge volabit, Adde pedem comede, sed sine ventre bibe. Salomon: Sapienciam omnium antiquorum exquiret sapiens et in profeciis vacabit linc de gramatica conscribo probleumata pauca: corpore ad celum hominis anima moritur CXXXVII. Ecce caput currit et idem cum ventre volabit, virtutem finis utaris bona opera uteris in celo corpore Dando pedem comede (muscat a) bibens sine ventre. virtutes membra cor pulme ensus CXXXVIII. Quina cibant, bis bina volant, tria stant duo pulsant: 291 Hec dicendo dapes et apes quibus addito pes, es. Aristoteles 1° Ethicorum: Nullus est bonus vel malus per se ipsum Idem: Malum se ipsum destruit. homo in mundo peccato peccato CXXXIX. Est avis in nemore nigro vestita colore; 266 liga M, liga L. I1 2 Gl. Salomen: Eccl. XXXIX. 1.
Strana 76
76 M. Clareti (?) Enigmaticus I, B. peccatum in vere Si cor abstuleris, albens; cornix scio veris. Balnea cornici non prosunt nec meretrici, Nec meretrix munda nec cornix alba fit unda iustus peccatum Peccator CXL. Cornix est alba, si cor dematur ab illa. (L 180r) in deliciis homo voluntatem per confessionem CXLI. Est in aquis piscis, caput eius tolle, si scis; Unde Lucas: Dico vobis: gaudium est angelis Dei super uno peccatore penitenciam agente Unde Math.: Penitenciam agite, appropin- quabit enim regnum celorum voluntatem penitens in vicio penitet operibus 296 Dans aliud fit avis. que nocte volat sine pennis: peccator peccatis penitens Piscis erit rumbus, volat in tenebris quoque bumbus. homo peccator mundum (M 26°) CXLII. Est animal parvum, quod totum circuit arvum, Deus vel angelus ad Deum Si convertatur, tunc quadrupes inde ligatur, 300 Musca volat semper, dat equm chamusque liganter homo penitencia CXLIII. Est quoddam sine p, cui servit noxque diesque: penitencia in celo Cui' p' si dederis, facies tunicam tibi si vis: Si capitur digne, capiente (m) servat ab igne; si male sumatur, sumenti pena paratur. Versus: Amor mundi caput est sive bestia terre Cum p' fit pannus, sine p' tibi dicitur annus corpus Christi peccatum CXLIV. Manducare potes formicas, si caput aufers. Per figuras literarum. Prima triangula sit, tripedem prepone rotunde Et converte: scies, quis sit michi dolor et unde. Item per ultimas literas: Summam declara semper veri benedicta Totum virga domat bene semper acris renitenti Per lîteras enigmata ficta Versus Vultur ibi lucis habitans exanime lappis More volens sumit suffusus sepius extat. Item per sillabas primales colligitur: Marce tibi nusquam legem cape torqueris estu. Teuta tuatra nitent custos leo castraque torquent. Vocum principia collige, sensus erit. Item per finales sillabas colligitur: Disparibus disco cole celica motor adesto. Item: per medias sillabas colligitur. Arboreus vehemens per muscida perfidus angens. Item: Mitto tibi navem sine prora puppi carentem peccatorem erit Dei verbum in cor 305 CXLV. Verte suemque meus et sum lare curret in evis. beatitudinibus vel membris homo in munde CXLVI Arbor inest silvis. que scribitur oc to figuris, 296 Gl. Lucas XV, 7/ Math. III, 2. 1I 303 Glossa: (capiente' LM; třeba patrně čisti capientem
76 M. Clareti (?) Enigmaticus I, B. peccatum in vere Si cor abstuleris, albens; cornix scio veris. Balnea cornici non prosunt nec meretrici, Nec meretrix munda nec cornix alba fit unda iustus peccatum Peccator CXL. Cornix est alba, si cor dematur ab illa. (L 180r) in deliciis homo voluntatem per confessionem CXLI. Est in aquis piscis, caput eius tolle, si scis; Unde Lucas: Dico vobis: gaudium est angelis Dei super uno peccatore penitenciam agente Unde Math.: Penitenciam agite, appropin- quabit enim regnum celorum voluntatem penitens in vicio penitet operibus 296 Dans aliud fit avis. que nocte volat sine pennis: peccator peccatis penitens Piscis erit rumbus, volat in tenebris quoque bumbus. homo peccator mundum (M 26°) CXLII. Est animal parvum, quod totum circuit arvum, Deus vel angelus ad Deum Si convertatur, tunc quadrupes inde ligatur, 300 Musca volat semper, dat equm chamusque liganter homo penitencia CXLIII. Est quoddam sine p, cui servit noxque diesque: penitencia in celo Cui' p' si dederis, facies tunicam tibi si vis: Si capitur digne, capiente (m) servat ab igne; si male sumatur, sumenti pena paratur. Versus: Amor mundi caput est sive bestia terre Cum p' fit pannus, sine p' tibi dicitur annus corpus Christi peccatum CXLIV. Manducare potes formicas, si caput aufers. Per figuras literarum. Prima triangula sit, tripedem prepone rotunde Et converte: scies, quis sit michi dolor et unde. Item per ultimas literas: Summam declara semper veri benedicta Totum virga domat bene semper acris renitenti Per lîteras enigmata ficta Versus Vultur ibi lucis habitans exanime lappis More volens sumit suffusus sepius extat. Item per sillabas primales colligitur: Marce tibi nusquam legem cape torqueris estu. Teuta tuatra nitent custos leo castraque torquent. Vocum principia collige, sensus erit. Item per finales sillabas colligitur: Disparibus disco cole celica motor adesto. Item: per medias sillabas colligitur. Arboreus vehemens per muscida perfidus angens. Item: Mitto tibi navem sine prora puppi carentem peccatorem erit Dei verbum in cor 305 CXLV. Verte suemque meus et sum lare curret in evis. beatitudinibus vel membris homo in munde CXLVI Arbor inest silvis. que scribitur oc to figuris, 296 Gl. Lucas XV, 7/ Math. III, 2. 1I 303 Glossa: (capiente' LM; třeba patrně čisti capientem
Strana 77
Probleumata CXL—CLI. v. 293—328. 77 membris: corde cerebro epate vivere In tribus demptis vix hanc in mille videbis: Sunt modo castanea, sed nulla datur fore casta. homines domini magni anima CXLVII. Sunt montes celsi; dematur montibus I si, in regno colorum 310 Vivunt, fructificant: Alpes et apes ea solvant. virtutum membrorum Floribus et lingnis quoddam mirabile cernis CXLVIII. a sciencia sciencia et virtute Homo Vas, quod stans vacuum vel plenum ponderat equm. Sciencia membra Cum cera folia per eum conscripta notanda Ter tria sunt septem, tres sex, sunt sex quoque semper, CXLIX. 315 Tres duo, quinque decem: dabit omnem sillaba vocem. CL. Cum lavat alta ratis estum, tunc unde sciatis Dans omen carpit, tangens omnes rapit, est hic Litera sic sumpta claretum dat fore prima. CLI. Mater alit rapiens id agens mis amor tamen est res (?) 320 Crispa tibi donat miserans nive nostrula trinat: Gramata dant primum, sed sillaba datque secundum. — Plurima gestarem, si qualia pulcra notarem. (III.) Secundus liber. De naturalibus ost de natura propono probleumata plura, Que dabit ipsa pia michi celica philosophia. Aristoteles super 2° (?) Phisicorum: Celum sc. se totum quiescit et movetur continue. Plato: Deus creavit angelos, ut solus maneret in quiete. Comentator: Optima disposicio intelligen- ciarum consistit in movendo: unde si esset aliqua non movens, illa esset occiosa 325 Motum dans celum fit ab omni parte rotundum; Angelus astra movet, cui vim Deus undique prebet; Si staret celum cessans, foret hoc cito ruptum; Ut totum mundum corrumperet, inde renatum, Aristoteles XII Methaphisice: Motus celi est eternus, primus et uniformis. Ibidem: Primus motor est actus sive omnipo- tencia, substancia sine omni accidente, simplex sine omni composito Et est inmobilis, inpassibilis et eternus 309 montes': nad tím glossa duů LM, snad domunu movet': vedle iniciálky je pěkně vykreslen tento anděl. 326 Angelus astra
Probleumata CXL—CLI. v. 293—328. 77 membris: corde cerebro epate vivere In tribus demptis vix hanc in mille videbis: Sunt modo castanea, sed nulla datur fore casta. homines domini magni anima CXLVII. Sunt montes celsi; dematur montibus I si, in regno colorum 310 Vivunt, fructificant: Alpes et apes ea solvant. virtutum membrorum Floribus et lingnis quoddam mirabile cernis CXLVIII. a sciencia sciencia et virtute Homo Vas, quod stans vacuum vel plenum ponderat equm. Sciencia membra Cum cera folia per eum conscripta notanda Ter tria sunt septem, tres sex, sunt sex quoque semper, CXLIX. 315 Tres duo, quinque decem: dabit omnem sillaba vocem. CL. Cum lavat alta ratis estum, tunc unde sciatis Dans omen carpit, tangens omnes rapit, est hic Litera sic sumpta claretum dat fore prima. CLI. Mater alit rapiens id agens mis amor tamen est res (?) 320 Crispa tibi donat miserans nive nostrula trinat: Gramata dant primum, sed sillaba datque secundum. — Plurima gestarem, si qualia pulcra notarem. (III.) Secundus liber. De naturalibus ost de natura propono probleumata plura, Que dabit ipsa pia michi celica philosophia. Aristoteles super 2° (?) Phisicorum: Celum sc. se totum quiescit et movetur continue. Plato: Deus creavit angelos, ut solus maneret in quiete. Comentator: Optima disposicio intelligen- ciarum consistit in movendo: unde si esset aliqua non movens, illa esset occiosa 325 Motum dans celum fit ab omni parte rotundum; Angelus astra movet, cui vim Deus undique prebet; Si staret celum cessans, foret hoc cito ruptum; Ut totum mundum corrumperet, inde renatum, Aristoteles XII Methaphisice: Motus celi est eternus, primus et uniformis. Ibidem: Primus motor est actus sive omnipo- tencia, substancia sine omni accidente, simplex sine omni composito Et est inmobilis, inpassibilis et eternus 309 montes': nad tím glossa duů LM, snad domunu movet': vedle iniciálky je pěkně vykreslen tento anděl. 326 Angelus astra
Strana 78
78 M. Clareti (?) Enigmaticus II. A. B. Aristoteles: Celum movetur sine labore et sine pena Idem. Motus celi est causa et mensura omnium motuum Idem: Extra celum non est corpus Nil cicius celo desiderio scio cauto. 330 Primo principio, quod complaceatque superno! Idem. Primus motor non movetur et movet omnia tamquam Amatum et Desideratum Idem: A primo principio dependet celum et tota natura IX° Methaphisice: Non est timendum quod celum stet (M 27) Celorum motor movet hoc in culmine rector. Ex illo motu motus fit in omnibus actu, Res corrumpendo diversas et generando. Est magnum celum, quia contegit omnia circum; 335 Ast extra celum nichil est tempus neque vanum, Nec locus est ullus, nisi spiritus est ibi multus. Nil maius celo, quia cuncta tenentur in illo: Lucidius sole nichil est, lux tota fit ille. Sol oriendo diem faciet rediendoque noctem, Nam totus mundus sine sole foret tenebrosus, Sol astris supra cunctis lucem dat et infra. Cum sol discessit, totus mundus tenebrescit, Nocteque non lucet, sub humum se quando reducet. — Cur sol pallescit de vespere, mane rubescit? Siccant humores stelle cunctosque vapores Postque diem stantes, clarum solem variantes; Mane vapor scandet, quo sol rubet et neque candet. Ex hoc maiores stellas fero perque vapores Sic fer in occasu grandes stellas vel in ortu. Ex hoc humore, fumo simul atque vapore Mane fit aurora, vapor alans noctis in hora. Cum rubet aurora, pluvie nota mane fit ipsa: Nam sunt humores multi stantesque vapores Nocte rubens celum signat cras mane serenum Atque rubens mane tempus signat pluviale 340 345 350 355 Vespere si celum rubet, hoc noto mane serenum Paucos humores in nube notatque vapores, Sic nubes crescunt et in aere raro quiescunt. Alte fit ventus mage quam sub nube retentus; Ex fumo ponam, cur sol habet ipse coronam, Sidus vel luna lucem circumdabit una. 360 Circulus hic solis signat siccum fore terris, Circulus ac lune signum pluvie fit ubique.
78 M. Clareti (?) Enigmaticus II. A. B. Aristoteles: Celum movetur sine labore et sine pena Idem. Motus celi est causa et mensura omnium motuum Idem: Extra celum non est corpus Nil cicius celo desiderio scio cauto. 330 Primo principio, quod complaceatque superno! Idem. Primus motor non movetur et movet omnia tamquam Amatum et Desideratum Idem: A primo principio dependet celum et tota natura IX° Methaphisice: Non est timendum quod celum stet (M 27) Celorum motor movet hoc in culmine rector. Ex illo motu motus fit in omnibus actu, Res corrumpendo diversas et generando. Est magnum celum, quia contegit omnia circum; 335 Ast extra celum nichil est tempus neque vanum, Nec locus est ullus, nisi spiritus est ibi multus. Nil maius celo, quia cuncta tenentur in illo: Lucidius sole nichil est, lux tota fit ille. Sol oriendo diem faciet rediendoque noctem, Nam totus mundus sine sole foret tenebrosus, Sol astris supra cunctis lucem dat et infra. Cum sol discessit, totus mundus tenebrescit, Nocteque non lucet, sub humum se quando reducet. — Cur sol pallescit de vespere, mane rubescit? Siccant humores stelle cunctosque vapores Postque diem stantes, clarum solem variantes; Mane vapor scandet, quo sol rubet et neque candet. Ex hoc maiores stellas fero perque vapores Sic fer in occasu grandes stellas vel in ortu. Ex hoc humore, fumo simul atque vapore Mane fit aurora, vapor alans noctis in hora. Cum rubet aurora, pluvie nota mane fit ipsa: Nam sunt humores multi stantesque vapores Nocte rubens celum signat cras mane serenum Atque rubens mane tempus signat pluviale 340 345 350 355 Vespere si celum rubet, hoc noto mane serenum Paucos humores in nube notatque vapores, Sic nubes crescunt et in aere raro quiescunt. Alte fit ventus mage quam sub nube retentus; Ex fumo ponam, cur sol habet ipse coronam, Sidus vel luna lucem circumdabit una. 360 Circulus hic solis signat siccum fore terris, Circulus ac lune signum pluvie fit ubique.
Strana 79
De naturalibus. de celo, sole, eclipsi, v. 329 394. 79 De eclipsi Aristoteles Stellarum natura est eterna. Idem: Stelle in inferioribus calorem generant et lumen (Excellencia stellarum) 375 ur sol eclipsim patitur? Quia luna gradatim obtegens (M 27") Precedit solem fuscans nobis ibi lucem. i. Luna Raro fit hoc soli, nisi Cinthia iungitur ill. totam lucem solis 365 Eclipsant solem novilunia raroque lucem, Sepius hunc nubes fuscant stantem super urbes, Umbrat eum nebula, quod lux non luceat ipsa, Dum nubs vel nebula pertransit luxerit illa. Cur sol est calidus, quasi dando per ignea motus? Sol de se calidus non est nec frigidus intus, Fit prope nos callidus mage quam fit in orbe remotus Alget stans yme pars nostra tremens in hyeme, Ad caput estate sol nobis fertur amate. Sol glebas siccat, nimius calor hic tamen aptat; solis et lune in conparacione aliarum Sol maior stella, cum luna stat super astra. Cur magis in nocte lux lune lucet aperte Inque die modicum? Candens fertur quoque celum Ob lumen magnum tenebrescit lumine parvum; Sic cuncte stelle sub luce videntur opace, 380 Fuscantur luce, quamvis sint ethere fixe, Clarent nocte magis, que sunt super ethera nobis, Donec sol oritur, dum maior lux reperitur. Sol tantum lucet, cunctis sua lumina prebet, Nullam luna tenet, nisi solis lumine lucet. 385 Ignea lux solis, velud aurum luna fit astris. Cur crescit luna vel decrescit simul una? Hec solem sequitur, quo lucida mox reperitur, Ipsa penes solem maiorem fert sibi lucem; Nam plus quam media lucet nova, quando fit ipsa. 390 Ex alia parte nobis modicum dat aperte, sicut arta falx Ex ista parte splendorem falcis ut arte. Cum plus discedet a sole, magis tibi fulget, De nostra parte minus, ex alia nitet inde. Hoc nova luna facit et ab occasu quoque surgit 370 — 363 Na fol. 275 zase kolem dokola textu pozdější latinské recepty.II 37 Okrajová poznámka (Excellencia X stellarum) připsána pozdější rukou.
De naturalibus. de celo, sole, eclipsi, v. 329 394. 79 De eclipsi Aristoteles Stellarum natura est eterna. Idem: Stelle in inferioribus calorem generant et lumen (Excellencia stellarum) 375 ur sol eclipsim patitur? Quia luna gradatim obtegens (M 27") Precedit solem fuscans nobis ibi lucem. i. Luna Raro fit hoc soli, nisi Cinthia iungitur ill. totam lucem solis 365 Eclipsant solem novilunia raroque lucem, Sepius hunc nubes fuscant stantem super urbes, Umbrat eum nebula, quod lux non luceat ipsa, Dum nubs vel nebula pertransit luxerit illa. Cur sol est calidus, quasi dando per ignea motus? Sol de se calidus non est nec frigidus intus, Fit prope nos callidus mage quam fit in orbe remotus Alget stans yme pars nostra tremens in hyeme, Ad caput estate sol nobis fertur amate. Sol glebas siccat, nimius calor hic tamen aptat; solis et lune in conparacione aliarum Sol maior stella, cum luna stat super astra. Cur magis in nocte lux lune lucet aperte Inque die modicum? Candens fertur quoque celum Ob lumen magnum tenebrescit lumine parvum; Sic cuncte stelle sub luce videntur opace, 380 Fuscantur luce, quamvis sint ethere fixe, Clarent nocte magis, que sunt super ethera nobis, Donec sol oritur, dum maior lux reperitur. Sol tantum lucet, cunctis sua lumina prebet, Nullam luna tenet, nisi solis lumine lucet. 385 Ignea lux solis, velud aurum luna fit astris. Cur crescit luna vel decrescit simul una? Hec solem sequitur, quo lucida mox reperitur, Ipsa penes solem maiorem fert sibi lucem; Nam plus quam media lucet nova, quando fit ipsa. 390 Ex alia parte nobis modicum dat aperte, sicut arta falx Ex ista parte splendorem falcis ut arte. Cum plus discedet a sole, magis tibi fulget, De nostra parte minus, ex alia nitet inde. Hoc nova luna facit et ab occasu quoque surgit 370 — 363 Na fol. 275 zase kolem dokola textu pozdější latinské recepty.II 37 Okrajová poznámka (Excellencia X stellarum) připsána pozdější rukou.
Strana 80
80 M. Clareti (?) Enigmatious II B, C. 395 In medio media, sed in ortu fit quasi plena (M 28) Sol fit in occasu, tunc luna levatur in ortu. die In quarta decima fit luna die tibi plena. Nobis fit luna contra solem bene visa, Parte tamen reliqua mage luna vocatur opaca Et sic decrescit paulatim, sic quoque crescit. Eclipsis lune defectus ab hac quoque luce Fit: cum sit plena, sol sub terra manet ipsa, Luna super terram, terram dantes mediatam Tunc sol ob terram lunam non luminat ipsam 405 Et sic non lucet, lucem de sole reducet. iterum lucet Umbram cum transit terre, mox lucida mansit Lumine luna caret, humectans frigida paret, Humor ea crescit crescente fluendoque nescit. Frigida valde datur, nuncquam nix hac reliquatur. Non est eclipsis omni luna (scio) nobis, Non sunt directe sol cum luna quia mense Omni stans conis caput aut hec cauda draconis Sic est de stellis: per solem lux datur ipsis; Sol est in medio, lucens celo quoque mundo 400 410 Versus Nullum luna iubar: nisi solis lumine lucet Non valet hec eciam lex vetus absque nova De stellis. Comentator: Stella est pars den- sior sui orbis Aristoteles: Omnes stelle sunt rotunde figure Idem: Stelle sunt eiusdem nature, cuius est celum Idem: Deus et natura nichil faciunt frustra Idem: Stella movetur motu sui orbis Versus. Octo sunt spere, quas sic poteris retinere: Celum stellarum, Saturnus, Iupiter et Mars Sol Venus, exsequitur Mercurius, ultima Luna. 415 Deptem planete sunt inde, novem quoque spere Lu. Mer. Ven. Sol, Mars, Iup. Sat. stellans quoque motus. Spera datur minima lune, que fit velud yma, Maxima Saturni stellarum mocio primi, Ymam suprema circumdat spera rotunda. 420 Vicenos septem fert luna dies sibi tandem, Percurrit ciclum viginti luna diebus Septenisque simul, bis quatuor insuper horis Bis centumque dies stilbens. Venus ipsa trecentos Solque trecentenos sexaginta quoque quinos. 296 Na fol. 281 jsou rovněž pod textem a nad ním pozdější latinské recepty; dva též na pravém okraji.
80 M. Clareti (?) Enigmatious II B, C. 395 In medio media, sed in ortu fit quasi plena (M 28) Sol fit in occasu, tunc luna levatur in ortu. die In quarta decima fit luna die tibi plena. Nobis fit luna contra solem bene visa, Parte tamen reliqua mage luna vocatur opaca Et sic decrescit paulatim, sic quoque crescit. Eclipsis lune defectus ab hac quoque luce Fit: cum sit plena, sol sub terra manet ipsa, Luna super terram, terram dantes mediatam Tunc sol ob terram lunam non luminat ipsam 405 Et sic non lucet, lucem de sole reducet. iterum lucet Umbram cum transit terre, mox lucida mansit Lumine luna caret, humectans frigida paret, Humor ea crescit crescente fluendoque nescit. Frigida valde datur, nuncquam nix hac reliquatur. Non est eclipsis omni luna (scio) nobis, Non sunt directe sol cum luna quia mense Omni stans conis caput aut hec cauda draconis Sic est de stellis: per solem lux datur ipsis; Sol est in medio, lucens celo quoque mundo 400 410 Versus Nullum luna iubar: nisi solis lumine lucet Non valet hec eciam lex vetus absque nova De stellis. Comentator: Stella est pars den- sior sui orbis Aristoteles: Omnes stelle sunt rotunde figure Idem: Stelle sunt eiusdem nature, cuius est celum Idem: Deus et natura nichil faciunt frustra Idem: Stella movetur motu sui orbis Versus. Octo sunt spere, quas sic poteris retinere: Celum stellarum, Saturnus, Iupiter et Mars Sol Venus, exsequitur Mercurius, ultima Luna. 415 Deptem planete sunt inde, novem quoque spere Lu. Mer. Ven. Sol, Mars, Iup. Sat. stellans quoque motus. Spera datur minima lune, que fit velud yma, Maxima Saturni stellarum mocio primi, Ymam suprema circumdat spera rotunda. 420 Vicenos septem fert luna dies sibi tandem, Percurrit ciclum viginti luna diebus Septenisque simul, bis quatuor insuper horis Bis centumque dies stilbens. Venus ipsa trecentos Solque trecentenos sexaginta quoque quinos. 296 Na fol. 281 jsou rovněž pod textem a nad ním pozdější latinské recepty; dva též na pravém okraji.
Strana 81
De sole et stellis. v. 395 447 81 Perque duos annos Mars Iupiter ac duodenos Annis triginta Saturnus et astrea spera 425 Annis centenis unoque gradu movet alis. Millia triginta sex cursum complet et illa. Aristoteles De generacione et corpore: Motus solis et aliorum planetarum in obliquo circulo est causa generacionis et cognacionis. Ibidem: Adveniente sole animalia redibunt, recedente vero peribunt Circulus est magnus ibi zodiacus quasi curvus, Octave spere bissex signis datus apte/ M 28°) Ar. thau. gem. cancris leo vir. li. scor. sa. cap. a. pis. 430 Sub quo per signa planeta movetur ad astra Versus : Est aries thaurus gemini cancer leo virgo Libraque scorpius architenens caper amphora, pisces. Aristoteles De regimine principum: Inferiora a superioribus regantur Item Ptholomeu's: Omnis vultus inferiorum subiectus est vultibus superiorum Omnia disponunt in mundo, que modo vivunt, Celi planete cum signis sidera, stelle. Quolibet in signo triginta gradus tibi signo. Articus ipse polus ad quinquaginta levatus, 135 Alter tot gradibus antarticus est impressus, Extat uterque polus septem stellis quasi currus. Aristoteles: Extra celum nec est locus nec tempus nec vacuum, sed ibi sunt encia inalterabilia optimam vitam ducencia, quam toto eterno per- ficiunt Invariabilium sunt encia multa per astrum, Vita valde bona data nunc essencia quinta. Versus: Ignis et aer, aqua cum terra sunt elementa Aristoteles: Elementa sunt corpora prima, ex quibus constant alia corpora Item: Elementa sunt generabilia et corporalia Quatuor intenta mundi restant elementa. 440 Terra manet sicca frigens inmobilis ipsa, Frigida, nans, uda refluendo movetur et unda. Aer sit calidus, madidus, currens, quasi ventus; Ignis erit siccus, calidus vel mobilis. aptus. Ex hiis cuncta data mundi generata creata, Aristoteles: Ex eisdem sumus et ex eisdem nutrimur et in eadem convertemur 445 Nos sumus ex ipsis facti divis quia verbis, Pascimur hiis, in ea convertemur quasi prima Aristoteles: Vapor et humor et calor omnes res creant. Cum ascendit nebula, tunc gingnitur pluvia, cunctis datur sanitas Aristoteles: Nebula est nubes per frigus in terram depressa Consurgit nebula, dum sol conscendit in alta, V. Flajšhann: Klaret, II. 6
De sole et stellis. v. 395 447 81 Perque duos annos Mars Iupiter ac duodenos Annis triginta Saturnus et astrea spera 425 Annis centenis unoque gradu movet alis. Millia triginta sex cursum complet et illa. Aristoteles De generacione et corpore: Motus solis et aliorum planetarum in obliquo circulo est causa generacionis et cognacionis. Ibidem: Adveniente sole animalia redibunt, recedente vero peribunt Circulus est magnus ibi zodiacus quasi curvus, Octave spere bissex signis datus apte/ M 28°) Ar. thau. gem. cancris leo vir. li. scor. sa. cap. a. pis. 430 Sub quo per signa planeta movetur ad astra Versus : Est aries thaurus gemini cancer leo virgo Libraque scorpius architenens caper amphora, pisces. Aristoteles De regimine principum: Inferiora a superioribus regantur Item Ptholomeu's: Omnis vultus inferiorum subiectus est vultibus superiorum Omnia disponunt in mundo, que modo vivunt, Celi planete cum signis sidera, stelle. Quolibet in signo triginta gradus tibi signo. Articus ipse polus ad quinquaginta levatus, 135 Alter tot gradibus antarticus est impressus, Extat uterque polus septem stellis quasi currus. Aristoteles: Extra celum nec est locus nec tempus nec vacuum, sed ibi sunt encia inalterabilia optimam vitam ducencia, quam toto eterno per- ficiunt Invariabilium sunt encia multa per astrum, Vita valde bona data nunc essencia quinta. Versus: Ignis et aer, aqua cum terra sunt elementa Aristoteles: Elementa sunt corpora prima, ex quibus constant alia corpora Item: Elementa sunt generabilia et corporalia Quatuor intenta mundi restant elementa. 440 Terra manet sicca frigens inmobilis ipsa, Frigida, nans, uda refluendo movetur et unda. Aer sit calidus, madidus, currens, quasi ventus; Ignis erit siccus, calidus vel mobilis. aptus. Ex hiis cuncta data mundi generata creata, Aristoteles: Ex eisdem sumus et ex eisdem nutrimur et in eadem convertemur 445 Nos sumus ex ipsis facti divis quia verbis, Pascimur hiis, in ea convertemur quasi prima Aristoteles: Vapor et humor et calor omnes res creant. Cum ascendit nebula, tunc gingnitur pluvia, cunctis datur sanitas Aristoteles: Nebula est nubes per frigus in terram depressa Consurgit nebula, dum sol conscendit in alta, V. Flajšhann: Klaret, II. 6
Strana 82
82 M. Clareti (?) Enigmaticus Il C, D Tractans humores aqueos multosque vapores. Ascendens nebula pluvie nota fit tibi sana, 450 Descendens siccat morbos rebus mage aptat; Ex nebula nubes generantur sepe per urbes, In quibus aerca diversa manent generata. Aristoteles Propter admirari homines nunc et prius ceperunt philosophari Idem: Quod est mirabile, est laudabile Plato : Mirabilia fecit Deus in natura, ut nos alliceret ad timorem, amorem et reverenciam Alcius hiis tonitrus cum grandine fit generatus, Inferius pluvia; dans casum stella superna. (D.) De tonitru. 455 Dum vapor ascendit, alte super aera tendit. Hoc fit in estate; cale[nJt hinc a mobilitate Et mox incensus cadit hic ex ethere pulsus Et lucens curret quasi sidet lumma ferret. Hic vapor accensus volitat super aera pansus, Stella cadens fertur, cum lux in nube movetur. Nulla cadit stella, quia maior fit tibi terra Alkabicius in Theorica planetarum: Ignis sublunaris purgatur per generacionem gallaxie et comete 460 (M 29* Si caderet stella, totum mundum teget illa. Si multus fuerit vapor, anguem mittere querit. Aristoteles 1° Methaphisicorum: Cometa non est stella sed est quedam inpressio aeris Plurima materia nitet hinc ardendo cometa; 465 Est vapor hec massa, non est sidus neque stella. Fert tria signa mala: cum morte famem quoque bella. Aristoteles Tonitrus est extinccio ignis in nube Fulmen, lux, ignis ruptus de culmine nubis, Ipse sonus tonitrus ex nube fuit generatus. Si nubes grossa calidoque levetur ad alta, De celo et mundo“: Motus natus est calefacere et ignire 470 Per nimium motum calet interius velud ovum Mox erit incensa rumpens se, mox tonat ipsa, Avicenna: Summe valet contra tempestates et contra tonitrua, ut in turri bu)s clamores con- citentur et campane pulsentur Egreditur fulmen splendens, rumpens sibi nubem. 458 sidet L.M. II 462 Na fol. 29' zase pozdní přípisky lat. dole a vpravo od textu, jeden i nad textem.
82 M. Clareti (?) Enigmaticus Il C, D Tractans humores aqueos multosque vapores. Ascendens nebula pluvie nota fit tibi sana, 450 Descendens siccat morbos rebus mage aptat; Ex nebula nubes generantur sepe per urbes, In quibus aerca diversa manent generata. Aristoteles Propter admirari homines nunc et prius ceperunt philosophari Idem: Quod est mirabile, est laudabile Plato : Mirabilia fecit Deus in natura, ut nos alliceret ad timorem, amorem et reverenciam Alcius hiis tonitrus cum grandine fit generatus, Inferius pluvia; dans casum stella superna. (D.) De tonitru. 455 Dum vapor ascendit, alte super aera tendit. Hoc fit in estate; cale[nJt hinc a mobilitate Et mox incensus cadit hic ex ethere pulsus Et lucens curret quasi sidet lumma ferret. Hic vapor accensus volitat super aera pansus, Stella cadens fertur, cum lux in nube movetur. Nulla cadit stella, quia maior fit tibi terra Alkabicius in Theorica planetarum: Ignis sublunaris purgatur per generacionem gallaxie et comete 460 (M 29* Si caderet stella, totum mundum teget illa. Si multus fuerit vapor, anguem mittere querit. Aristoteles 1° Methaphisicorum: Cometa non est stella sed est quedam inpressio aeris Plurima materia nitet hinc ardendo cometa; 465 Est vapor hec massa, non est sidus neque stella. Fert tria signa mala: cum morte famem quoque bella. Aristoteles Tonitrus est extinccio ignis in nube Fulmen, lux, ignis ruptus de culmine nubis, Ipse sonus tonitrus ex nube fuit generatus. Si nubes grossa calidoque levetur ad alta, De celo et mundo“: Motus natus est calefacere et ignire 470 Per nimium motum calet interius velud ovum Mox erit incensa rumpens se, mox tonat ipsa, Avicenna: Summe valet contra tempestates et contra tonitrua, ut in turri bu)s clamores con- citentur et campane pulsentur Egreditur fulmen splendens, rumpens sibi nubem. 458 sidet L.M. II 462 Na fol. 29' zase pozdní přípisky lat. dole a vpravo od textu, jeden i nad textem.
Strana 83
De elementis et tonitru, v. 448 -513. 83 480 //(M 297) 495 500 Si cadet hec infra, lux ignis fit nocitura; Fulminat hic ignis quasi sit lapis ictibus ipsis, 475 Egrediens supra lux non nocet aut mediata. Est prius ipse sonus quam lux, celer est mage visus, Quam fuit auditus cicius fulmenque videmus, Claudens se nubes iterum tonat et iacit ignes, Donec materia consumpta foret quasi tota. Non sunt divine res; has natura dat apte, Fiunt estate tantum res hee generate, Nam caloi atque vapor estate fit aptus et humor; Torrida ni zona fuerit, tonitrus fit in illa. Muita facit mira tonitrus cum fulminis ira 485 Percutit hic massam, non ledens fulmine bursam, Sepe cremans gladium, vagina non cavat ipsum; Nam vapor est tenuis, coreum pertransit et intus Obstaculum reperit masse, quod fulmine ledit. Sic hominis corpus cremat et manet eius amictus, 490 Nam cito subtilis vestes pertransiet ignis, Dimittens homines cremat hic vestes quoque crines. Debilis est ignis: stuppam, stramen cremat, ipsis Uvas sub foliis. hoc rethe cremans et in undis. Sic puer in ventre combustus, potus in ede Ignis subtilis nocet hiis mage corpore tectis, Comburit corpus, in eo remanet quasi vulnus; Nam vapor est grossus, sed debilis undique fractus. Inspiciens fulmen inflat capitis sibi lumen; Nam vapor hic intrat faciem, qui sepius inflat. Hic inter multos unum ferit aut ibi ternos. Cum sit divisus vapor artus per loca visus, Si sit continuus, mactatur fulmine cunctus. Quidquid percuciet, hoc totum sulphure fetet. Sepe cadit massa ferri lapidis quoque dura, 505 Deiciens castra, turresque cacumina multa. Pulvis in estate cum nubes scanderit alte, Mox in nube lapis, later extat massa caloris; Sic animal vel avis cadit hinc de nubibus ipsis. Lignum percussum confringitur inde porosum, 510 Ut pirus et pomus comburitur undique buxus; Nam nimis est durum, ruptum dat fragmina sursum. Sic hominis faciem vertit sursum cito fulmen, Transit enim sursum fulmen faciem quoque versum 491 cremat omylem opakováno. II 405 Na fol. 29" zase vlevo a pod textem pozdější latinské recepty; tak až do konce díla. 6*
De elementis et tonitru, v. 448 -513. 83 480 //(M 297) 495 500 Si cadet hec infra, lux ignis fit nocitura; Fulminat hic ignis quasi sit lapis ictibus ipsis, 475 Egrediens supra lux non nocet aut mediata. Est prius ipse sonus quam lux, celer est mage visus, Quam fuit auditus cicius fulmenque videmus, Claudens se nubes iterum tonat et iacit ignes, Donec materia consumpta foret quasi tota. Non sunt divine res; has natura dat apte, Fiunt estate tantum res hee generate, Nam caloi atque vapor estate fit aptus et humor; Torrida ni zona fuerit, tonitrus fit in illa. Muita facit mira tonitrus cum fulminis ira 485 Percutit hic massam, non ledens fulmine bursam, Sepe cremans gladium, vagina non cavat ipsum; Nam vapor est tenuis, coreum pertransit et intus Obstaculum reperit masse, quod fulmine ledit. Sic hominis corpus cremat et manet eius amictus, 490 Nam cito subtilis vestes pertransiet ignis, Dimittens homines cremat hic vestes quoque crines. Debilis est ignis: stuppam, stramen cremat, ipsis Uvas sub foliis. hoc rethe cremans et in undis. Sic puer in ventre combustus, potus in ede Ignis subtilis nocet hiis mage corpore tectis, Comburit corpus, in eo remanet quasi vulnus; Nam vapor est grossus, sed debilis undique fractus. Inspiciens fulmen inflat capitis sibi lumen; Nam vapor hic intrat faciem, qui sepius inflat. Hic inter multos unum ferit aut ibi ternos. Cum sit divisus vapor artus per loca visus, Si sit continuus, mactatur fulmine cunctus. Quidquid percuciet, hoc totum sulphure fetet. Sepe cadit massa ferri lapidis quoque dura, 505 Deiciens castra, turresque cacumina multa. Pulvis in estate cum nubes scanderit alte, Mox in nube lapis, later extat massa caloris; Sic animal vel avis cadit hinc de nubibus ipsis. Lignum percussum confringitur inde porosum, 510 Ut pirus et pomus comburitur undique buxus; Nam nimis est durum, ruptum dat fragmina sursum. Sic hominis faciem vertit sursum cito fulmen, Transit enim sursum fulmen faciem quoque versum 491 cremat omylem opakováno. II 405 Na fol. 29" zase vlevo a pod textem pozdější latinské recepty; tak až do konce díla. 6*
Strana 84
84 M. Clareti (?) Enigmaticus II, D, E. F. 525 M 30) Dans animal semper iacet ad terram sibi venter 515 Vel quia se vertit, ubi nunc contraria sensit. Serpens percussus per eum fit vermiculatus, Nam cremat hoc cunctum mox de serpente venenumy veneno Cum careat toto, vermes generantur in illo; occiso Nuncquam de ceso vermes sunt vel morituro. — 520 Cur doleum plenum percussum fulmine vinum Continet in tantum, sine vase diu tenct ipsum Non effundendo velud in doleo bene stando? Nam fit fiscosum quasi pix, tenet undique vinum Cunctis mortiferum cunctarum sic dato rerum. Sic de cervisia, ducillo que stat aperta, Non dans effluxum, nam se tenet hoc simul ipsum Hinc bene concludas pre fulmine nocte fenestras! Fulmen in aurora faciet multis nocitura, Per noctem nutrit ignem, quod plus male ledit. E.) De grandine. 530 Inferius grando generatur in aere quando? Fit vapor, in medio se frigore congelat intro Hec glacies vento. ru(m)pit se valde movendo Et cadit hec glacies calido circumque liquescens. Deteritur circum. quasi stillans dando rotundum Sepius hee gutte tres sunt in grandine iuncte. Limpha datur calida cicius quam trigida stricta. Si calor est melior, grando cadit undique maior, Ut fit in estate, raro datur hec in hyeme. Nix vapor est mollis, frigendo parum stat in ymis. Congelat in medio, quasi sarca liquescit in ymo Ob flatus calidos ab humo supra resolutos. Si frigent yma. fit in arbore multa pruina. In glaciem versus vapor et fumus manet albus, De terra veniens vapor ipse gelu iacet albens, Cauma vapor calidus humens per balnea factus Gama fit in vento nix spergens se quasi turbo. In liquido bruma per terram fit glaciata. — Cur glacies in aqua supra stat nec tamen infra? Nam frigus supra stringens non tangit ad infra. 518, 519 Glossy veneno', occiso' vypustil L, má jen M. 528 Také na fol. 30r vpravo a nad textem pozdní latinské recepty. II 532 rumpit oba rhpy. L,M, mají rupit. 510 'sarca' M: Tarca' L. 545 540 535
84 M. Clareti (?) Enigmaticus II, D, E. F. 525 M 30) Dans animal semper iacet ad terram sibi venter 515 Vel quia se vertit, ubi nunc contraria sensit. Serpens percussus per eum fit vermiculatus, Nam cremat hoc cunctum mox de serpente venenumy veneno Cum careat toto, vermes generantur in illo; occiso Nuncquam de ceso vermes sunt vel morituro. — 520 Cur doleum plenum percussum fulmine vinum Continet in tantum, sine vase diu tenct ipsum Non effundendo velud in doleo bene stando? Nam fit fiscosum quasi pix, tenet undique vinum Cunctis mortiferum cunctarum sic dato rerum. Sic de cervisia, ducillo que stat aperta, Non dans effluxum, nam se tenet hoc simul ipsum Hinc bene concludas pre fulmine nocte fenestras! Fulmen in aurora faciet multis nocitura, Per noctem nutrit ignem, quod plus male ledit. E.) De grandine. 530 Inferius grando generatur in aere quando? Fit vapor, in medio se frigore congelat intro Hec glacies vento. ru(m)pit se valde movendo Et cadit hec glacies calido circumque liquescens. Deteritur circum. quasi stillans dando rotundum Sepius hee gutte tres sunt in grandine iuncte. Limpha datur calida cicius quam trigida stricta. Si calor est melior, grando cadit undique maior, Ut fit in estate, raro datur hec in hyeme. Nix vapor est mollis, frigendo parum stat in ymis. Congelat in medio, quasi sarca liquescit in ymo Ob flatus calidos ab humo supra resolutos. Si frigent yma. fit in arbore multa pruina. In glaciem versus vapor et fumus manet albus, De terra veniens vapor ipse gelu iacet albens, Cauma vapor calidus humens per balnea factus Gama fit in vento nix spergens se quasi turbo. In liquido bruma per terram fit glaciata. — Cur glacies in aqua supra stat nec tamen infra? Nam frigus supra stringens non tangit ad infra. 518, 519 Glossy veneno', occiso' vypustil L, má jen M. 528 Také na fol. 30r vpravo a nad textem pozdní latinské recepty. II 532 rumpit oba rhpy. L,M, mají rupit. 510 'sarca' M: Tarca' L. 545 540 535
Strana 85
De tonitru, grandine, nive, pluvia, v. 514—587 85 550 Cur nix est alba? Quia frigida nascitur intra. Nix iacet estate per montes, nam manet alte Aer subtilis et frigidus ad loca collis. Nix retinet formam stellarum frigida totam: Sic glacies sepe pingit se frigiditate. 555 Non cadit in pelago nix, quamvis flumine parvo; Nam mare per motum calet, inde nivem iacit ipsam. (F.) De pluvia. 560 KM 307) 565 575 580 nde pluit pluvia, cum nubes sit generata De grosso calido fimo super aera tento? Qui solvens in aquam se fit gravis, aptat et illam Guttatim totam . racit in terram quasi stillam, Noscitur hoc recte: facit istud cacabus olle. Paulatimque pluit, quia se nubs non cito solvit. Si calor est ingens, stillant gutte mage grandes. Si cito solvetur nubs sepe cadensque videtur, Si frigendo diu nubs non solvetur in actu. Maxima caligo nimbum facit yma tenendo Inde manet nebula, cum nubs descendit ad yma. Spergitur ut cineres nebule nubs sepe per orbes. i. materia Caligo solis umbracio fit sale nubis, 570 Vespere vel mane res fertur per loca queque. Sed magis in mane vapor humidus est resolute. Ut nimbus transit, aqua sic per gramina mansit. Si ros dat canum, tunc celum scito serenum, Nubila fert celum, si rorem non iacit illum; Lagdana cum melle sunt ex hoc mannaque rore. Ros nimium dulcis generatur in hiis orientis, Fit liquidus sole non igne iacens nimis albe. Per nimium rorem moriuntur oves mage dulcem. — Yris per nubem fit, quam videas bene stantem, Cui sol oppositus mox gingnitur iris ut arcus; Sol generat plures in ea variosque colores Perlustrans ut aquas sol per vitrum (quo)que parvas; Si sit in occasu sol, yris perstat in ortu. Sepe fit in vere vel in autumpno, quia vere 585 Rorida stat nubes arcum generando super nos. Pars propior rubea, viridis post, inde citrina. Sol faciet rubeas nubes, nigras, simul albas, 561 Na fol. 30“ poznámky lat, pozdní pod textem, vlevo a jedna nad ním. jl 569 Glossa materin' M, nemá L.
De tonitru, grandine, nive, pluvia, v. 514—587 85 550 Cur nix est alba? Quia frigida nascitur intra. Nix iacet estate per montes, nam manet alte Aer subtilis et frigidus ad loca collis. Nix retinet formam stellarum frigida totam: Sic glacies sepe pingit se frigiditate. 555 Non cadit in pelago nix, quamvis flumine parvo; Nam mare per motum calet, inde nivem iacit ipsam. (F.) De pluvia. 560 KM 307) 565 575 580 nde pluit pluvia, cum nubes sit generata De grosso calido fimo super aera tento? Qui solvens in aquam se fit gravis, aptat et illam Guttatim totam . racit in terram quasi stillam, Noscitur hoc recte: facit istud cacabus olle. Paulatimque pluit, quia se nubs non cito solvit. Si calor est ingens, stillant gutte mage grandes. Si cito solvetur nubs sepe cadensque videtur, Si frigendo diu nubs non solvetur in actu. Maxima caligo nimbum facit yma tenendo Inde manet nebula, cum nubs descendit ad yma. Spergitur ut cineres nebule nubs sepe per orbes. i. materia Caligo solis umbracio fit sale nubis, 570 Vespere vel mane res fertur per loca queque. Sed magis in mane vapor humidus est resolute. Ut nimbus transit, aqua sic per gramina mansit. Si ros dat canum, tunc celum scito serenum, Nubila fert celum, si rorem non iacit illum; Lagdana cum melle sunt ex hoc mannaque rore. Ros nimium dulcis generatur in hiis orientis, Fit liquidus sole non igne iacens nimis albe. Per nimium rorem moriuntur oves mage dulcem. — Yris per nubem fit, quam videas bene stantem, Cui sol oppositus mox gingnitur iris ut arcus; Sol generat plures in ea variosque colores Perlustrans ut aquas sol per vitrum (quo)que parvas; Si sit in occasu sol, yris perstat in ortu. Sepe fit in vere vel in autumpno, quia vere 585 Rorida stat nubes arcum generando super nos. Pars propior rubea, viridis post, inde citrina. Sol faciet rubeas nubes, nigras, simul albas, 561 Na fol. 30“ poznámky lat, pozdní pod textem, vlevo a jedna nad ním. jl 569 Glossa materin' M, nemá L.
Strana 86
86 M Clareti (?) Enigmaticus U, G, 1I, L. Dans madidam rubeam tenuem, nigram quoque spissam, Albam, perspicuam, variam facit undique ruptam 590 Tales pictores non pingent arte colores. (G.) De vento. KM31) 595 600 605 610 620 lic lege de vento, qui gingnitur ex elemento Sicco de terra magis arida, causa sit ista: Cum vapor est siccus, modicum levis et gravis intus, Pars levis alta petit, gravis yma diu quoque vertit li Se, sic per tempus movet aera, mox tibi ventus Ex tali motu generatur. Flans semel actu Inde quiescit, adhuc iterum flando manet illuc; Aer conmotus sic dicitur undique ventus; Sic per flabellum facies producere ventum Desuper hic non flat, quia parte remocior extat Ad fines mundi per terram flant tibi venti. Sepius est supra ventus, qui non patet nfra. Per nubes ventus magnus fit sepe retentus. Quatuor hinc venti magni, cuncti duodeni: Esto favens aquillo subsolanus simul austro, Isti maiores dicuntur et octo minores. Volvitur in vento quasi circulus, undique turbo Hic flat circuiens glebas cum pulvere tollens. Ascendit pulvis; cur non pluit hic quoque nobis? Nam quasi per radios athomos (?) sol fundit habendos, Vento tempestas sicut calido datur estas, Per ventum fluxus, per fluxum ventus et estus.— Fit terre motus, inclusus si tibi ventus? Vel vapor obtentus nimius per frigora lentus 615 Inque dic recalet motum terre cito prebet, Removet aptus humum velud ignis reicit ovum. Pervertit montem vapor hic, siccans cito fontem, Quo crescunt montes, dat abissos sepeque fontes. Cur mare sit salsum? Quia per cineres nat ipsum. Per nimium motum sui vel exalans fit amarum; Per mare fit fluctus, cum commovet hoc mage ventus; Non refluit dulcis aqua subtilis quoque rivis. Sed refluens fit aqua per grossum salsa marina. 505 Též na fol. 31 shora a vpravo pozdní lat. pozn. II. 610 athomos': LM athos (achos').
86 M Clareti (?) Enigmaticus U, G, 1I, L. Dans madidam rubeam tenuem, nigram quoque spissam, Albam, perspicuam, variam facit undique ruptam 590 Tales pictores non pingent arte colores. (G.) De vento. KM31) 595 600 605 610 620 lic lege de vento, qui gingnitur ex elemento Sicco de terra magis arida, causa sit ista: Cum vapor est siccus, modicum levis et gravis intus, Pars levis alta petit, gravis yma diu quoque vertit li Se, sic per tempus movet aera, mox tibi ventus Ex tali motu generatur. Flans semel actu Inde quiescit, adhuc iterum flando manet illuc; Aer conmotus sic dicitur undique ventus; Sic per flabellum facies producere ventum Desuper hic non flat, quia parte remocior extat Ad fines mundi per terram flant tibi venti. Sepius est supra ventus, qui non patet nfra. Per nubes ventus magnus fit sepe retentus. Quatuor hinc venti magni, cuncti duodeni: Esto favens aquillo subsolanus simul austro, Isti maiores dicuntur et octo minores. Volvitur in vento quasi circulus, undique turbo Hic flat circuiens glebas cum pulvere tollens. Ascendit pulvis; cur non pluit hic quoque nobis? Nam quasi per radios athomos (?) sol fundit habendos, Vento tempestas sicut calido datur estas, Per ventum fluxus, per fluxum ventus et estus.— Fit terre motus, inclusus si tibi ventus? Vel vapor obtentus nimius per frigora lentus 615 Inque dic recalet motum terre cito prebet, Removet aptus humum velud ignis reicit ovum. Pervertit montem vapor hic, siccans cito fontem, Quo crescunt montes, dat abissos sepeque fontes. Cur mare sit salsum? Quia per cineres nat ipsum. Per nimium motum sui vel exalans fit amarum; Per mare fit fluctus, cum commovet hoc mage ventus; Non refluit dulcis aqua subtilis quoque rivis. Sed refluens fit aqua per grossum salsa marina. 505 Též na fol. 31 shora a vpravo pozdní lat. pozn. II. 610 athomos': LM athos (achos').
Strana 87
De vento, mari, fontibus, montibus, v 588 659. 37 (H.) De fontibus et puteis. nde datur puteus vel fons, congnoscitur intus: Fons manet in terra, quo stillat plurima limpha; De terra puteus ebulit undique clarus, Limpha subintrat enim per terram dans ibi fontem, Terra cavernosa fit per loca valde porosa Inde latex limpha sub terra fit tibi multa. KM31)/ 630 Cur fons estate sit frigidior? Gravitate, Nam manet in terra, que frigida noscitur intra. ad interiora Circumstando calor frigus depercutit ad cor, Venter in estate sic frigidior datur apte. Fons in hieme calet, calidum sibi frigore stringet Nec sinit e terra, sed fumum pellit ad intra. Sic calidus venter in hyeme calet mage semper, Hinc homo plus comedit nec se cito corpore ledit. Montibus in summis fiunt fontes et acutis Sic nimium calidi: post aere frigidati Cedunt de monte, fit multa cavernula rite. Balnea sunt calida, cum sulphure subtus adusta. Unda calens tota quasi cocta sit illico limpha, Stans aqua putrescit. motu putrescere nescit. — Nam stans exalat et se putredine vallat. Cur animal vivum per aquas submergitur ipsum? Nam spirans undam trahit in se pectore totam; Aut magis huic aquea virtus in eo manet intra, Qua pulsa moritur animalque natans reperitur. Diluvium crescit, cum plene luna tepescit Et pertractat aquam supra terram quasi totam; Diluvium tale communeque particulare. — Flumina de monte, fluvii, rivi quoque fonte Currunt per valles fluvii subter mage colles Ex pluvia multi veniunt fluvii quoque rivi. 635 6.40 645 350 625 (I.) De montibus. 355 I er valles montes fiunt, per aquam quoque valles, Sed magni colles per eos sunt sepe vapores: Cur de se montes mittunt flammas que nitentes? Est mons sulphureus, lapis est ardendo porosus, Nans aqua fit calida sub eo, sic mons datur Ethna.— 629 Také na fol. 31 pod textem, nad ním a na okraji lal, pozdní recepty. 632 Glossa ad interiora' jen M, nemá L.
De vento, mari, fontibus, montibus, v 588 659. 37 (H.) De fontibus et puteis. nde datur puteus vel fons, congnoscitur intus: Fons manet in terra, quo stillat plurima limpha; De terra puteus ebulit undique clarus, Limpha subintrat enim per terram dans ibi fontem, Terra cavernosa fit per loca valde porosa Inde latex limpha sub terra fit tibi multa. KM31)/ 630 Cur fons estate sit frigidior? Gravitate, Nam manet in terra, que frigida noscitur intra. ad interiora Circumstando calor frigus depercutit ad cor, Venter in estate sic frigidior datur apte. Fons in hieme calet, calidum sibi frigore stringet Nec sinit e terra, sed fumum pellit ad intra. Sic calidus venter in hyeme calet mage semper, Hinc homo plus comedit nec se cito corpore ledit. Montibus in summis fiunt fontes et acutis Sic nimium calidi: post aere frigidati Cedunt de monte, fit multa cavernula rite. Balnea sunt calida, cum sulphure subtus adusta. Unda calens tota quasi cocta sit illico limpha, Stans aqua putrescit. motu putrescere nescit. — Nam stans exalat et se putredine vallat. Cur animal vivum per aquas submergitur ipsum? Nam spirans undam trahit in se pectore totam; Aut magis huic aquea virtus in eo manet intra, Qua pulsa moritur animalque natans reperitur. Diluvium crescit, cum plene luna tepescit Et pertractat aquam supra terram quasi totam; Diluvium tale communeque particulare. — Flumina de monte, fluvii, rivi quoque fonte Currunt per valles fluvii subter mage colles Ex pluvia multi veniunt fluvii quoque rivi. 635 6.40 645 350 625 (I.) De montibus. 355 I er valles montes fiunt, per aquam quoque valles, Sed magni colles per eos sunt sepe vapores: Cur de se montes mittunt flammas que nitentes? Est mons sulphureus, lapis est ardendo porosus, Nans aqua fit calida sub eo, sic mons datur Ethna.— 629 Také na fol. 31 pod textem, nad ním a na okraji lal, pozdní recepty. 632 Glossa ad interiora' jen M, nemá L.
Strana 88
88 M. Clareti (?) Enigmaticus II, I, K. 660 Unde lapis crescit? De sicco crescere nescit. De madida calida terra fit humove sub unda. KM 32°) Sulphure permixta fiscosave putrida gleba Argentum vivum cum sulphure datque metallum, Nitrum vel ferrum, stannum, plumbum quoque cuprum, - - Es, simul argentum, calib electrumque metallum. Unde tenent lapides nisi de specie sibi vires? Namque trahunt ferrum, pellunt de corpore morbum, — Cur ignis grecus extingui non valet auctus? Sulphuris atque picis hic resine datur ignis, Non valet extingui, nisi sanguine more perhenni. — Est hic infernus in mundo ceu paradisus? Est in monte situs orientis ager paradisus, Unde sic expulsus ibi fit veniens homo nullus. — In centro mundi Stix est herens aquiloni, de celo 675 Longius a celo fit Avernus demone pulso; Ex aquilone fluunt ad eum lymphe, mala iungunt. Est aquilo venter mundi, nat ad hunc aqua semper Quo fluit omnis aqua, fit in equore cuncta retenta. Astra tenent terram per aquas, nec se movet ipsam Nocte mage media stelle clarent simul astra, Est maius frigus vel sol lucet mage subtus. Sic albent astra vel circulus est gallaxia - Eclipsis lune muros subvertit habunde Vel mortem rerum brutarum, quod scio verun : Eclipsis solis fiet mutacio regis. — Cur radius solis pertransit vitra fenestris? Lux est subtilis, vitrum clarum fit in illis. Versus Rusticus in luna quem sarcina depriunt una. Monstrat per spinas nulli prodesse rapinas 665 670 680 685 — Umbra fit in luna perstans homini quasi forma; Sol magnam lunam nequiens pertingere totam 690 In medio maculam denigratam sinit ipsam, Ut magnum vitrum, cum potu non nitet atrum. (K) De animalibus. Quem lupus inspiciet, hic homo raucus cito fiet. Ex oculis eius fluit huic infeccio turpis. M 32°), Frigida siccantur, quia mandit sepe cadaver 062 Na fol. 321 laktéz dole, nahoře, vpravo pozdni recepty lat l 675 temone' M. de monte' L spatně, glossa de celo' v M. neni v L.
88 M. Clareti (?) Enigmaticus II, I, K. 660 Unde lapis crescit? De sicco crescere nescit. De madida calida terra fit humove sub unda. KM 32°) Sulphure permixta fiscosave putrida gleba Argentum vivum cum sulphure datque metallum, Nitrum vel ferrum, stannum, plumbum quoque cuprum, - - Es, simul argentum, calib electrumque metallum. Unde tenent lapides nisi de specie sibi vires? Namque trahunt ferrum, pellunt de corpore morbum, — Cur ignis grecus extingui non valet auctus? Sulphuris atque picis hic resine datur ignis, Non valet extingui, nisi sanguine more perhenni. — Est hic infernus in mundo ceu paradisus? Est in monte situs orientis ager paradisus, Unde sic expulsus ibi fit veniens homo nullus. — In centro mundi Stix est herens aquiloni, de celo 675 Longius a celo fit Avernus demone pulso; Ex aquilone fluunt ad eum lymphe, mala iungunt. Est aquilo venter mundi, nat ad hunc aqua semper Quo fluit omnis aqua, fit in equore cuncta retenta. Astra tenent terram per aquas, nec se movet ipsam Nocte mage media stelle clarent simul astra, Est maius frigus vel sol lucet mage subtus. Sic albent astra vel circulus est gallaxia - Eclipsis lune muros subvertit habunde Vel mortem rerum brutarum, quod scio verun : Eclipsis solis fiet mutacio regis. — Cur radius solis pertransit vitra fenestris? Lux est subtilis, vitrum clarum fit in illis. Versus Rusticus in luna quem sarcina depriunt una. Monstrat per spinas nulli prodesse rapinas 665 670 680 685 — Umbra fit in luna perstans homini quasi forma; Sol magnam lunam nequiens pertingere totam 690 In medio maculam denigratam sinit ipsam, Ut magnum vitrum, cum potu non nitet atrum. (K) De animalibus. Quem lupus inspiciet, hic homo raucus cito fiet. Ex oculis eius fluit huic infeccio turpis. M 32°), Frigida siccantur, quia mandit sepe cadaver 062 Na fol. 321 laktéz dole, nahoře, vpravo pozdni recepty lat l 675 temone' M. de monte' L spatně, glossa de celo' v M. neni v L.
Strana 89
De montibus, de ventis, de animalibus. v 660- 730. 89 695 Per visum cicius hominem perimit basiliscus: Lumine de pleno sanie facit hocque veneno. — Cur mustela malum perimit rutta basiliscum? Nam vicio plena, flans de se multa venena. A Domino summa cunctis fertur medicina. — ohannes: Subiecta est natura tribus malis propter transgressum prothoplasti ignorancie, indigencie et vicio. 700 Cur noceant hominem res? Ob gestum scio turpem. Adam peccavit et totum vilificavit. Cum venit occisor, occisi sanguinis humor Mox fluit ex plagis (virtusque Dei) necis arvis. — Inficiunt pueros, speculum visu mulieres Menstrua quando gerunt: oculis mala multa venerunt Ex humore malo, qui per mensem datur intro, Frangitur hinc speculum, si sit visum bene tersum. Sanguinis aut vena velud extans saguine plena Nec bene consumit escas, quas sepe resumit Femina frigidior, vult mas calido fore maior, Femina dum sedeat; sed masculus ipse laborat. Cornua serpentum lapides sudant, quia tantum Inficiunt par eum ventum sibi dando venenum Et magnum fletum retrahunt in se quasi totum, 715 De mensa natum, de potu sepe venenum. sudant Marmorei lapides in se non dando vapores. Cur mustela per os pariat cunctos sibi natos? Ante manens ampla tamen a post noscitur arta. Taipa carens oculis sub humo manet et nocet ortis, Sub pede fert oculos, per humum ne destruat illos. - Cur gallus cantans ter sepius excutit alas? Ut trahat aereum ventum, quo det sibi cantum. Quare linx videat per murum, cum quis it aut stat? Hoc dat perspicuus aquile ceu visus acutus. Cur mures videant animalia plura, que raptant? Sunt oculi clari lucentes intus amari, Aera quis mundant, quod lumina sumpta redundant. — Noctua nocte duce modicum videt hec sine luce. 710 725 705 720 (I..) De cornibus. ornua spernit equs, licet hec habeat sibi cervus: 730 Hoc a natura tutans animalia plura 695 Na fol. 32u zase pozdní recepty lat vlevo a pod tertem 716 Glossa sudant v M, není v L.
De montibus, de ventis, de animalibus. v 660- 730. 89 695 Per visum cicius hominem perimit basiliscus: Lumine de pleno sanie facit hocque veneno. — Cur mustela malum perimit rutta basiliscum? Nam vicio plena, flans de se multa venena. A Domino summa cunctis fertur medicina. — ohannes: Subiecta est natura tribus malis propter transgressum prothoplasti ignorancie, indigencie et vicio. 700 Cur noceant hominem res? Ob gestum scio turpem. Adam peccavit et totum vilificavit. Cum venit occisor, occisi sanguinis humor Mox fluit ex plagis (virtusque Dei) necis arvis. — Inficiunt pueros, speculum visu mulieres Menstrua quando gerunt: oculis mala multa venerunt Ex humore malo, qui per mensem datur intro, Frangitur hinc speculum, si sit visum bene tersum. Sanguinis aut vena velud extans saguine plena Nec bene consumit escas, quas sepe resumit Femina frigidior, vult mas calido fore maior, Femina dum sedeat; sed masculus ipse laborat. Cornua serpentum lapides sudant, quia tantum Inficiunt par eum ventum sibi dando venenum Et magnum fletum retrahunt in se quasi totum, 715 De mensa natum, de potu sepe venenum. sudant Marmorei lapides in se non dando vapores. Cur mustela per os pariat cunctos sibi natos? Ante manens ampla tamen a post noscitur arta. Taipa carens oculis sub humo manet et nocet ortis, Sub pede fert oculos, per humum ne destruat illos. - Cur gallus cantans ter sepius excutit alas? Ut trahat aereum ventum, quo det sibi cantum. Quare linx videat per murum, cum quis it aut stat? Hoc dat perspicuus aquile ceu visus acutus. Cur mures videant animalia plura, que raptant? Sunt oculi clari lucentes intus amari, Aera quis mundant, quod lumina sumpta redundant. — Noctua nocte duce modicum videt hec sine luce. 710 725 705 720 (I..) De cornibus. ornua spernit equs, licet hec habeat sibi cervus: 730 Hoc a natura tutans animalia plura 695 Na fol. 32u zase pozdní recepty lat vlevo a pod tertem 716 Glossa sudant v M, není v L.
Strana 90
90 M. Claret (?) Enigmaticus II, L, epilogus. (M 33 Ast equs in pedibus fert cornua, quod foret aptus. Cornua sepe iacit cervus, cum maxima sentit In capitis cella, quia stat substancia multa. Fert equs et cervus os corde celer velud actus. Cerva carens illis fit cornibus, est quia talis Lacte carens sicca, non cornua fert quasi vacca. dic Cornua, lac nata fer eodem sagume tota; Lacte manet plena sine cornibus arida vacca. Sub lingua venam magnam retinens ovis albam Hec albam generat, nigra nigram sic quoque mutat, Hinc ovis alba tenet humorem. qui magis albet, De quo tunc fetus generabitur et cruor albus, De nigroque niger fit, de vario mage pulker. Cur crispos crines homo fert, sed non viridentes? Cum vapor est calidus, siccus, pilus est tibi crispus Et cutis est rubea simul alba nitens, mage spissa, Non viridis, virides ideo non fert sibi crines. Nam fuit ipse pilus siccatus in aere fumus.— Cur homo calvescat cicius, cum valde senescat? A toto fumus cum corpore fit resolutus, Quod velud humorem consumit perque calorem; Unde cadunt crines fiunt inde quoque frontes, Inde cadunt folia, que sunt et in arbore nata; Frigere namque poli stringuntur in hiis foliati; arbores 755 Ex hiis raro cadunt humores, quas bene tingunt. Nuncquam calvescit mulier, quia valde madescit; Femina raro calet, hinc se non vertice nudat. Ante tamen fit homo calvus, quia cordis ab intro Hic calor insufflat, qui crines undique siccat. - Cur homo fit canus, quod prestat sepe senectus? Est humens fleuma frigens, album facit extra Crescère per crines. tunc canicie caput albet. Inde carent iuvenes calidi quasi corpore stantes. Canicies prima de timporibus cadit orta; 765 Nullum canescit animal, quia raro senescit Nec tenet in tantum simul humorem nisi paucum i. canicie Qui puer in sompno non polluit, est sine cano. Cur homo barbescit ? In eo calidum quia crescit; Si sit castratus, non fit pilus hic sibi natus, 735 740 745 750 760 — KM 33*) 731 Též na fol. 335 kolem latinské pozdní receply. II 767 Na fol. 33° rovněž kolem lextu pozdní lat, poznámky.
90 M. Claret (?) Enigmaticus II, L, epilogus. (M 33 Ast equs in pedibus fert cornua, quod foret aptus. Cornua sepe iacit cervus, cum maxima sentit In capitis cella, quia stat substancia multa. Fert equs et cervus os corde celer velud actus. Cerva carens illis fit cornibus, est quia talis Lacte carens sicca, non cornua fert quasi vacca. dic Cornua, lac nata fer eodem sagume tota; Lacte manet plena sine cornibus arida vacca. Sub lingua venam magnam retinens ovis albam Hec albam generat, nigra nigram sic quoque mutat, Hinc ovis alba tenet humorem. qui magis albet, De quo tunc fetus generabitur et cruor albus, De nigroque niger fit, de vario mage pulker. Cur crispos crines homo fert, sed non viridentes? Cum vapor est calidus, siccus, pilus est tibi crispus Et cutis est rubea simul alba nitens, mage spissa, Non viridis, virides ideo non fert sibi crines. Nam fuit ipse pilus siccatus in aere fumus.— Cur homo calvescat cicius, cum valde senescat? A toto fumus cum corpore fit resolutus, Quod velud humorem consumit perque calorem; Unde cadunt crines fiunt inde quoque frontes, Inde cadunt folia, que sunt et in arbore nata; Frigere namque poli stringuntur in hiis foliati; arbores 755 Ex hiis raro cadunt humores, quas bene tingunt. Nuncquam calvescit mulier, quia valde madescit; Femina raro calet, hinc se non vertice nudat. Ante tamen fit homo calvus, quia cordis ab intro Hic calor insufflat, qui crines undique siccat. - Cur homo fit canus, quod prestat sepe senectus? Est humens fleuma frigens, album facit extra Crescère per crines. tunc canicie caput albet. Inde carent iuvenes calidi quasi corpore stantes. Canicies prima de timporibus cadit orta; 765 Nullum canescit animal, quia raro senescit Nec tenet in tantum simul humorem nisi paucum i. canicie Qui puer in sompno non polluit, est sine cano. Cur homo barbescit ? In eo calidum quia crescit; Si sit castratus, non fit pilus hic sibi natus, 735 740 745 750 760 — KM 33*) 731 Též na fol. 335 kolem latinské pozdní receply. II 767 Na fol. 33° rovněž kolem lextu pozdní lat, poznámky.
Strana 91
De cornibus, crinibus, barba; v. 731 785. 91 770 Quam sit pollutus prius, hic fit crine solutus. Nuncquam barbatus calido caret undique gratus, Frigida fit mulier sine barba, quam scio semper, Frigidus ipse puer barba careat tibi semper. Tardior est mulier quasi frigida falsa frequenter..— Cur genus est sterile mulorum? Noscito vere: Semina namque sua sibi sunt contraria sumpta; Ex asina vel equo mulus bene nascitur illo, Deficit hiis humor, conpaccio, seminis ardor, Sic eciam steriles multe fiunt mulieres. i Deus 780 Causa tamen summa fit cunctis ipsa superna Celica natura. Propter quod non dabo plura — 775 Sunt infinite cause, que carmine rite Non possunt poni per opus nostre racioni: Ex istis alia poteris congnoscere dya phisonomia 785 Quamvis sint pauca, menti fient mage aucta. M Explicit enigmaticus, incipitur conplexionarius M 785 Pak v rkp. M hneá zaříná Complexionarius, v L ostatek listu prázdný, bez explicit.
De cornibus, crinibus, barba; v. 731 785. 91 770 Quam sit pollutus prius, hic fit crine solutus. Nuncquam barbatus calido caret undique gratus, Frigida fit mulier sine barba, quam scio semper, Frigidus ipse puer barba careat tibi semper. Tardior est mulier quasi frigida falsa frequenter..— Cur genus est sterile mulorum? Noscito vere: Semina namque sua sibi sunt contraria sumpta; Ex asina vel equo mulus bene nascitur illo, Deficit hiis humor, conpaccio, seminis ardor, Sic eciam steriles multe fiunt mulieres. i Deus 780 Causa tamen summa fit cunctis ipsa superna Celica natura. Propter quod non dabo plura — 775 Sunt infinite cause, que carmine rite Non possunt poni per opus nostre racioni: Ex istis alia poteris congnoscere dya phisonomia 785 Quamvis sint pauca, menti fient mage aucta. M Explicit enigmaticus, incipitur conplexionarius M 785 Pak v rkp. M hneá zaříná Complexionarius, v L ostatek listu prázdný, bez explicit.
Strana 92
Poznámka. Na zadní straně přední desky našeho sborníku Klaretova kapitulního připsal si kdosi (v prvé polovici XV. století, podle mínění Podlahova) nejstarší sbírku českých hádanek, shodnou namnoze s textem Enigmatiku, jsou to tyto hádanky: Vešken svět kly zvázán. (Cesty.) Enigm. č. LXXI, c. 165—-166: Omnis adest mundus cum suberibusque ligatus. Est via diversa dispersa sub orbe: soluta. Podle znění vzoru patrně opsáno kly omylem m. lýky. 2. Vešken svět hrachem posypán. (Hvězdy.) V Enigm. není sice hádanka téhož znění, ale jiná podobná. 3. Hrbovatý mužík všecka pole sběhá. (Srp.) Enigm. č. CXXI. v. 256. Gibbosus famulus (aratrum) percurril enim rus. Zde naopak enim jest asi místo omne omylem a aratrum odchylné místo srp'. 4. Co na mě hledíš? Však vieš, žeť mám. Pros Boha, al bych neměla, ať bych i tobě uda i mohla. (Starý muž — mladá žena — frrjíř.) K této hádance nemám vůbec paralel domácích; v Sborníku Máchalově 1926 mohl jsem uvésti jen novou paralelu maďarskou. 5. Visi visatec a pod ním chlupatec; rád by ten chlupatec, by upadl visatec. (Pes-polet.) Enigm. č. CXXXIV, v. 282—283: Hic pendet rasum, si nunc subtus foret hirtom, Hirsutum caperet rasum: cattus sibi lardum. Text český je patrně původnější; latinský pozměněn. Jinak obšírnější výklad o tomto pozdějším zápise jsem podal 1925 v Národop. Věstníku čslov., XVIII. 21—23.
Poznámka. Na zadní straně přední desky našeho sborníku Klaretova kapitulního připsal si kdosi (v prvé polovici XV. století, podle mínění Podlahova) nejstarší sbírku českých hádanek, shodnou namnoze s textem Enigmatiku, jsou to tyto hádanky: Vešken svět kly zvázán. (Cesty.) Enigm. č. LXXI, c. 165—-166: Omnis adest mundus cum suberibusque ligatus. Est via diversa dispersa sub orbe: soluta. Podle znění vzoru patrně opsáno kly omylem m. lýky. 2. Vešken svět hrachem posypán. (Hvězdy.) V Enigm. není sice hádanka téhož znění, ale jiná podobná. 3. Hrbovatý mužík všecka pole sběhá. (Srp.) Enigm. č. CXXI. v. 256. Gibbosus famulus (aratrum) percurril enim rus. Zde naopak enim jest asi místo omne omylem a aratrum odchylné místo srp'. 4. Co na mě hledíš? Však vieš, žeť mám. Pros Boha, al bych neměla, ať bych i tobě uda i mohla. (Starý muž — mladá žena — frrjíř.) K této hádance nemám vůbec paralel domácích; v Sborníku Máchalově 1926 mohl jsem uvésti jen novou paralelu maďarskou. 5. Visi visatec a pod ním chlupatec; rád by ten chlupatec, by upadl visatec. (Pes-polet.) Enigm. č. CXXXIV, v. 282—283: Hic pendet rasum, si nunc subtus foret hirtom, Hirsutum caperet rasum: cattus sibi lardum. Text český je patrně původnější; latinský pozměněn. Jinak obšírnější výklad o tomto pozdějším zápise jsem podal 1925 v Národop. Věstníku čslov., XVIII. 21—23.
Strana 93
III MG. CLARETI DE SOLENCIA ASTRONOMIARIUS.
III MG. CLARETI DE SOLENCIA ASTRONOMIARIUS.
Strana 94
Strana 95
PODROBNA DATA. “ . I. Titul v komentáři „Astronomiarius“, d inc. a expl. „ Istronomicus pro konformitu s ostatními volen „Astronomiarius 2. Obsah není úplně vystižen titulem. Je zde meně vyloženo o astronomii zato více o tom, jak jednotlivé planety, znamení ekliptiky a zjevy nebeské působí na osudy lidské Vlastní výklad zjevů astronomických zabírá jen menší část díla. Prace jest dochována celá. 3. Rozdělena jest takto: úvod (v. 1 8) o duležitosti astronomie kap I (9—21) obecný výklad: kap II- X „de planetis“ (v. 22 309); kap. XI „de signis“ (210 541); kap. XXIV „de mensibus“ (v. 542—595); kap. XXV „de diebus“ (596— 937); na konec „epilogus“ (v. 938- 947). Dílo je dokončeno — a činí zase celek s komentářem, margináliemi a českými glossami. 4. Incipit komentáře. „Incipit Astronomiarius, liber de elstronomia tractans, a mag. Clareto ad instanciam cuiusdam abbatis compilatus“; text veršovaný začíná: „Suscipial Vestra grate Reverencia digna .. : explicit: „namque darem plura, vobis si sunt placitura. 5. Původství Klaretovo zajišťuje incipit komentáre; s tím se shoduje i forma a počet českých gloss, jež jsou pak vesmes přejaty do Glossáře. Také marginální přípisky se srovnávají s jeho autorstvím, zejména přípisek o dívce, v únoru hledající jahody 6. Cas označuje poznámka k v. 240: „anni iam sunt mille CCCLX 1360 — a není námitek. 7. Rukopisy jsou dva: M fol. 44 nn. a L (z něho opsaný) fol. 137 nn. Jejich poměr vzájemný je týž jako při Enigmatiku. 8. Tisk zařízen jako při ostatních kusích. 9. Pramen našeho textu je oznámen starou marginálií k v. 1. „Iste liber convenit cum Pantonpoco“ ale tato práce není mi známa; ostatně rovněž tak se k v. 777 cituje spis ,in Brundis legitur“, taktéž neznámý. 10. Zpracování našeho textu snad nějaké je v Komplexionáři, arci je-li toto dílo pozdější. 11. Překladů není. 12. Literatura o tomto dílku je hojnější, po upozornění v Lfil. 1923 na zápis pohádky o 12 měsíčkách bylo zmínek několik, posledně velmi pěkně prof. J. Polívka ve zprávách společnosti Ševčenkovy (Zapiski, 1925, CXLI-CXLIII, č. 2, o našem textu na str. 18-19). 13. Cena našeho díla zase pro poznání tehdejších názoru astronomických (vlastně astrologických) a jejich zbytku v dnešní tradici jest velmi veliká.
PODROBNA DATA. “ . I. Titul v komentáři „Astronomiarius“, d inc. a expl. „ Istronomicus pro konformitu s ostatními volen „Astronomiarius 2. Obsah není úplně vystižen titulem. Je zde meně vyloženo o astronomii zato více o tom, jak jednotlivé planety, znamení ekliptiky a zjevy nebeské působí na osudy lidské Vlastní výklad zjevů astronomických zabírá jen menší část díla. Prace jest dochována celá. 3. Rozdělena jest takto: úvod (v. 1 8) o duležitosti astronomie kap I (9—21) obecný výklad: kap II- X „de planetis“ (v. 22 309); kap. XI „de signis“ (210 541); kap. XXIV „de mensibus“ (v. 542—595); kap. XXV „de diebus“ (596— 937); na konec „epilogus“ (v. 938- 947). Dílo je dokončeno — a činí zase celek s komentářem, margináliemi a českými glossami. 4. Incipit komentáře. „Incipit Astronomiarius, liber de elstronomia tractans, a mag. Clareto ad instanciam cuiusdam abbatis compilatus“; text veršovaný začíná: „Suscipial Vestra grate Reverencia digna .. : explicit: „namque darem plura, vobis si sunt placitura. 5. Původství Klaretovo zajišťuje incipit komentáre; s tím se shoduje i forma a počet českých gloss, jež jsou pak vesmes přejaty do Glossáře. Také marginální přípisky se srovnávají s jeho autorstvím, zejména přípisek o dívce, v únoru hledající jahody 6. Cas označuje poznámka k v. 240: „anni iam sunt mille CCCLX 1360 — a není námitek. 7. Rukopisy jsou dva: M fol. 44 nn. a L (z něho opsaný) fol. 137 nn. Jejich poměr vzájemný je týž jako při Enigmatiku. 8. Tisk zařízen jako při ostatních kusích. 9. Pramen našeho textu je oznámen starou marginálií k v. 1. „Iste liber convenit cum Pantonpoco“ ale tato práce není mi známa; ostatně rovněž tak se k v. 777 cituje spis ,in Brundis legitur“, taktéž neznámý. 10. Zpracování našeho textu snad nějaké je v Komplexionáři, arci je-li toto dílo pozdější. 11. Překladů není. 12. Literatura o tomto dílku je hojnější, po upozornění v Lfil. 1923 na zápis pohádky o 12 měsíčkách bylo zmínek několik, posledně velmi pěkně prof. J. Polívka ve zprávách společnosti Ševčenkovy (Zapiski, 1925, CXLI-CXLIII, č. 2, o našem textu na str. 18-19). 13. Cena našeho díla zase pro poznání tehdejších názoru astronomických (vlastně astrologických) a jejich zbytku v dnešní tradici jest velmi veliká.
Strana 96
Iste, liber convenit cum Pantonpoco De celo et mundo: Melius est modicum scire de rebus nobilibus quam multum de vilibus et ignobilibus, M 44°, L 1371) Incipit Astronomicus. M) Titulus: Incipit Astronomiarius, liber de astronomia tractans, a magistro Clareto ad instanciam cuiusdam abbatis compilatus. Causa materialis seu subiectum est astrorum nature explicacio et signorum zodiaci diversificacio: causa formalis est modus agendi. Et est metricus. Utilitas est multiplex Proemium.) accepte Duscipiat Vestra grate Reverencia digna sumpsi ab astris Verbula simplicia, michi que dedit astronon ia; in respectu magnarum rerum Hoc modicum munus prebet vester puer unus: Magne, pie, clemens pater unice, perlege sumens, doctores ornati 5 Quamvis sint multi stellarum docmate fulti Plurima noscentes bona multa sibi retinentes desuper datum est Scire bona narrare bona sunt celica dona. scribo distinccionibus Hinc de planetis et eorum consero metis. Celum est continencia visibilium et invisibilium omnium rerum continencium in se et excellit omnia encia mundi in quantitate, in qualitate, in substancia, in situ etc. Deus, angeli et anime sanctorum: ista tria sunt no- bilissima Ptolomeus a ptolon', quod cest) regnaus et moys'. Optimus Probat se de stellis tractaturum. Ptolomeus: „Omnis vultus mundi inferioris est sub- ditus vultibus superioris mundi. Astronomus ab astra' et onoma (= nomen), sed astrologus ab astrum. Sed differunt, quia illud est reale, istud naturale Aristoteles: Figura rotunda est capacissima om- nium. Celum habet virtutem influendi omnibus rebus. Aristoteles. Primum antiqum, i. Deus, nichil agit sine secundo antiquo i. celo. Tria continentur in celo, sc. inteligencie, astra, corpus celestum. Si celum non moveretur, totum redigeretur in nichilum. rex Egipti ptimus astronomus atestatur Ptolomeus: 10 Subditus ethereis mundus manet undique stellis, u Předlím v M. Explicit complexionarius. 2 Iste X ignobilibus M. celá ta první poznámka není v L. li 6 fulti M: functi L. 1 gl.: quod regnans M: + est -. L; meziř. rex Egipti' nemá I., jakož vůbec mnoho jiných vypouští, což dále již nepoznamenávám.
Iste, liber convenit cum Pantonpoco De celo et mundo: Melius est modicum scire de rebus nobilibus quam multum de vilibus et ignobilibus, M 44°, L 1371) Incipit Astronomicus. M) Titulus: Incipit Astronomiarius, liber de astronomia tractans, a magistro Clareto ad instanciam cuiusdam abbatis compilatus. Causa materialis seu subiectum est astrorum nature explicacio et signorum zodiaci diversificacio: causa formalis est modus agendi. Et est metricus. Utilitas est multiplex Proemium.) accepte Duscipiat Vestra grate Reverencia digna sumpsi ab astris Verbula simplicia, michi que dedit astronon ia; in respectu magnarum rerum Hoc modicum munus prebet vester puer unus: Magne, pie, clemens pater unice, perlege sumens, doctores ornati 5 Quamvis sint multi stellarum docmate fulti Plurima noscentes bona multa sibi retinentes desuper datum est Scire bona narrare bona sunt celica dona. scribo distinccionibus Hinc de planetis et eorum consero metis. Celum est continencia visibilium et invisibilium omnium rerum continencium in se et excellit omnia encia mundi in quantitate, in qualitate, in substancia, in situ etc. Deus, angeli et anime sanctorum: ista tria sunt no- bilissima Ptolomeus a ptolon', quod cest) regnaus et moys'. Optimus Probat se de stellis tractaturum. Ptolomeus: „Omnis vultus mundi inferioris est sub- ditus vultibus superioris mundi. Astronomus ab astra' et onoma (= nomen), sed astrologus ab astrum. Sed differunt, quia illud est reale, istud naturale Aristoteles: Figura rotunda est capacissima om- nium. Celum habet virtutem influendi omnibus rebus. Aristoteles. Primum antiqum, i. Deus, nichil agit sine secundo antiquo i. celo. Tria continentur in celo, sc. inteligencie, astra, corpus celestum. Si celum non moveretur, totum redigeretur in nichilum. rex Egipti ptimus astronomus atestatur Ptolomeus: 10 Subditus ethereis mundus manet undique stellis, u Předlím v M. Explicit complexionarius. 2 Iste X ignobilibus M. celá ta první poznámka není v L. li 6 fulti M: functi L. 1 gl.: quod regnans M: + est -. L; meziř. rex Egipti' nemá I., jakož vůbec mnoho jiných vypouští, což dále již nepoznamenávám.
Strana 97
De planetis in generali, v. 1—21. 97 Septem planetis celi, signis duodenis, Que variant mundum, letum faciunt furibundum, quibus Quis corrumpuntur res mundi vel generantur. Vim Dominus verbis, gemmis concessit et herbis: Est bona res herba, melior lapis, optima verba. Nam Deus stellis vires dedit hiis velud herbis, Planeta est stella erratica et varia que variatur per omnia signa zodiaci. Duplices sunt stelle: quedam fixe, quedam non: fixe sunt, que semper circa unum locum moventur, sed infixe sunt VII planete. Si bonus pla neta regnaverit, omnibus bene succedunt bona; sicud mortales preponunt signa representancia aliquem liquorem, ita Deus signa celestia designans malum aut bonum evenire ... Non(?) cadit acci- dens sed in eius virtutes. Nam minus ledit quidquid previdimus. Duobus modis moventur plancte: uno ab oriente ad occidentem, 2° ab austro ad aquilonem. Erratice dicuntur non, quod errarent, sed quia diversis mo- tibus moventur. Planete per se non moventur, sod spera ipsius movet eos. Unde Aristoteles: Motis nobis moventur omnia, que sunt in nobis, quia moto capite moventur et aures: ita mota spera mo- ventur et planete, sicut rota molendini movetur et pale ipsins moventur una secum, sed tamen non localiter, sed sicud rota vertitur. ut lupiter Mars et Saturnus 15 Quedam sunt digne stelle, quedamque maligne, Homo non videt, sed oculi; sic celum non operatur, nec influit sed astra, quia sicud homo habet di- versa organa, ita celum diversa signa et astra. Pitagoras dicit: Celum movet omnia inferiora sc. animalia ad agendum, ut gallus concitat ca(n)tus et hoc habet a celo. Et est plenum intelligenciis et angelis et sanctis — et ideo influit stellis et planetis et planete nobis in omni genere Ut patet in cuncta nobis mundi creatura. malis stellis i. sciens Obviat hiis doctus, idem dicit Ptolomeus; fortis Ut validus castris, sapiens dominabitur astris. Resplendens stella super ethera Virgo Maria. stellarum 20 Permutant fata precibus ieiunia grata Et Deus hec variat, prece sanctorum velud optat. 15 Gl. Duplices M: et duplices L — infixe M: non fixe L. II 15 Gl. Výklad Si bonus—X previdimus není v L. Výklad Planeta X planete; pak Duobus modis X vertitur je v L položen k v. 25 za glossu Annis X urne. V. Flajšhans: Klaret, II.
De planetis in generali, v. 1—21. 97 Septem planetis celi, signis duodenis, Que variant mundum, letum faciunt furibundum, quibus Quis corrumpuntur res mundi vel generantur. Vim Dominus verbis, gemmis concessit et herbis: Est bona res herba, melior lapis, optima verba. Nam Deus stellis vires dedit hiis velud herbis, Planeta est stella erratica et varia que variatur per omnia signa zodiaci. Duplices sunt stelle: quedam fixe, quedam non: fixe sunt, que semper circa unum locum moventur, sed infixe sunt VII planete. Si bonus pla neta regnaverit, omnibus bene succedunt bona; sicud mortales preponunt signa representancia aliquem liquorem, ita Deus signa celestia designans malum aut bonum evenire ... Non(?) cadit acci- dens sed in eius virtutes. Nam minus ledit quidquid previdimus. Duobus modis moventur plancte: uno ab oriente ad occidentem, 2° ab austro ad aquilonem. Erratice dicuntur non, quod errarent, sed quia diversis mo- tibus moventur. Planete per se non moventur, sod spera ipsius movet eos. Unde Aristoteles: Motis nobis moventur omnia, que sunt in nobis, quia moto capite moventur et aures: ita mota spera mo- ventur et planete, sicut rota molendini movetur et pale ipsins moventur una secum, sed tamen non localiter, sed sicud rota vertitur. ut lupiter Mars et Saturnus 15 Quedam sunt digne stelle, quedamque maligne, Homo non videt, sed oculi; sic celum non operatur, nec influit sed astra, quia sicud homo habet di- versa organa, ita celum diversa signa et astra. Pitagoras dicit: Celum movet omnia inferiora sc. animalia ad agendum, ut gallus concitat ca(n)tus et hoc habet a celo. Et est plenum intelligenciis et angelis et sanctis — et ideo influit stellis et planetis et planete nobis in omni genere Ut patet in cuncta nobis mundi creatura. malis stellis i. sciens Obviat hiis doctus, idem dicit Ptolomeus; fortis Ut validus castris, sapiens dominabitur astris. Resplendens stella super ethera Virgo Maria. stellarum 20 Permutant fata precibus ieiunia grata Et Deus hec variat, prece sanctorum velud optat. 15 Gl. Duplices M: et duplices L — infixe M: non fixe L. II 15 Gl. Výklad Si bonus—X previdimus není v L. Výklad Planeta X planete; pak Duobus modis X vertitur je v L položen k v. 25 za glossu Annis X urne. V. Flajšhans: Klaret, II.
Strana 98
98 M. Clareti Astronomiarius II Exsequitur de planetis et 1° de Saturno Saturnus est planeta sevissimus, in colore obscurus, in cursu tardus, in qualitate frigidus et siccus, in operacione malignus et dicitur quasi satur annus. «II) De Saturno. Natura Saturni in operacionibus suis tenebrosus in cursu bscurus, tardus, Saturnus, valde malignus, in qualitate operando siccitatem Frigidus et siccus quasi stans cum falce vetustus. maius reddit racionem propter hoc nocumentum prebet Falce secat fruges, mage hic nocet ipse recedens. Annis triginta Saturnus currit ad astra Terno dimidio Saturnus transit in anno. Est tibi, Saturne, domus eglocerantis et urne. Aristoteles :Obliqus circulus omnia disponit. 25 Annis triginta fert zodiaci sibi signa: in istis removet dubium Quamvis volvatur in eis, tamen his dominatur, in capricorno faciendo aquario Regnans in capra tribuendo famem vel in urna similia similibus congaudent simile additum simili mage confortatur Inque domo signi nequit alterius dare digni. boni Pessima ceu propria de qualibet hoc scio stella. tardus . . .tissimus. 30 Est gravis et summus, a nobis valde remotus. Ex vi sensibili ne credas sensibile nasci. Omnes stelle habent efficicentes) IIII qualitates. Stella est pars densior sui orbis. Removet dubium ex parte stellarum, ut si quis diceret: Qumodo stella potest esse frigida vel hu- mida, cum sit ex igne creata? Ad hoc est dicendum, quod tribus modis qualitates attribuuntur rebus: vel secundum effectum, ut vivum dicitur calidum, non quod sit calidum, sed quia efficit calorem; 2° propter sensum, ut aqua dicitur calida, cum sit frigida, 3° propter signum, ut bene dormire est sanum, non quod dormire causat sanitatem, sed signum est sanitatis etc. Ut cum dicitur Saturnus est frigidus et siccus' i. frigiditatem efficit et sicci- tatem. stella (M 44)! Cur non est calida, restans ex igne creata? [L 137v. rebus Nam tribus ipsa modis in cunctis frigida sumis: — Effectum calidum, vivum dat namque calorem, dic Vel propter sensum: calidam fer aquam bulientem, 35 Aut propter signum: dormire velud bene sanum: Effectu calida vel frigida sit data stella. — Regnans L.: Ragnans M. Glossu Aristoteles X disponit nemá L. il 28 Interl. mage confortatur M, trochu nejasně kráceno: magna forta L chybně čteno. 27
98 M. Clareti Astronomiarius II Exsequitur de planetis et 1° de Saturno Saturnus est planeta sevissimus, in colore obscurus, in cursu tardus, in qualitate frigidus et siccus, in operacione malignus et dicitur quasi satur annus. «II) De Saturno. Natura Saturni in operacionibus suis tenebrosus in cursu bscurus, tardus, Saturnus, valde malignus, in qualitate operando siccitatem Frigidus et siccus quasi stans cum falce vetustus. maius reddit racionem propter hoc nocumentum prebet Falce secat fruges, mage hic nocet ipse recedens. Annis triginta Saturnus currit ad astra Terno dimidio Saturnus transit in anno. Est tibi, Saturne, domus eglocerantis et urne. Aristoteles :Obliqus circulus omnia disponit. 25 Annis triginta fert zodiaci sibi signa: in istis removet dubium Quamvis volvatur in eis, tamen his dominatur, in capricorno faciendo aquario Regnans in capra tribuendo famem vel in urna similia similibus congaudent simile additum simili mage confortatur Inque domo signi nequit alterius dare digni. boni Pessima ceu propria de qualibet hoc scio stella. tardus . . .tissimus. 30 Est gravis et summus, a nobis valde remotus. Ex vi sensibili ne credas sensibile nasci. Omnes stelle habent efficicentes) IIII qualitates. Stella est pars densior sui orbis. Removet dubium ex parte stellarum, ut si quis diceret: Qumodo stella potest esse frigida vel hu- mida, cum sit ex igne creata? Ad hoc est dicendum, quod tribus modis qualitates attribuuntur rebus: vel secundum effectum, ut vivum dicitur calidum, non quod sit calidum, sed quia efficit calorem; 2° propter sensum, ut aqua dicitur calida, cum sit frigida, 3° propter signum, ut bene dormire est sanum, non quod dormire causat sanitatem, sed signum est sanitatis etc. Ut cum dicitur Saturnus est frigidus et siccus' i. frigiditatem efficit et sicci- tatem. stella (M 44)! Cur non est calida, restans ex igne creata? [L 137v. rebus Nam tribus ipsa modis in cunctis frigida sumis: — Effectum calidum, vivum dat namque calorem, dic Vel propter sensum: calidam fer aquam bulientem, 35 Aut propter signum: dormire velud bene sanum: Effectu calida vel frigida sit data stella. — Regnans L.: Ragnans M. Glossu Aristoteles X disponit nemá L. il 28 Interl. mage confortatur M, trochu nejasně kráceno: magna forta L chybně čteno. 27
Strana 99
De Saturno. v. 22- 49. 99 Ostendit operaciones Saturni in corporibus, sen- sibus et racionibus. Et dividitur in duo: 1° hic, 2° ibi: 'Ex anima gratus.. Ab eo, quod est tale, generatur tale: sic Saturnus ge- nerat et facit malas influencias, quia est malus et sicut aqua generat pisces compares sibi in natura et similitudine, ita celum stellas. Et sicud res terrestres sunt ex quatuor elementis facte, sic et celestes, sed tamen rarius. Quod est corpus rarius, est pulcrius — et ex op- posito, quod densius, est turpius. Saturnus eciam fuit rex Cretensis, qui fuit ditis- simus. Et patet in fabulis. carn(os)us corporalentus ut Saturnus Fit sub eo natus fuscus, cum carne gravatus; in membris carnosus ut Saturnus in corpore Corpore stat plenus altus, cute non fit amenus, quia frigidus quia sanguis obscura sanguis densa fortes Fert crines planos, nigros, duros quoque sanos ex capricorno signo contrahet barbam in nequiciis trufator hominibus per astuciam 40 Et male barbatus, subtilis, pectore gratus ut tunica rugata et recurvos ex capricorno Scissurasque pedum facit, angens corpore fedum. Ponit proprletates quoad animam. ut stella Ex anima gratus, tristis, nec valde beatus, Perfidus est testis et fetida fit sibi vestis; Dicit Constantinus, quod ipse laudat hoc, quod) alii vituperant et sic e converso Item dicit: Cum vinolentus fuerit, multa promittit sobriis, nullo nichil dat. verba et actus Turpia semper amat, bona plurima facta reclamat, Sicut ignis cognoscitur per fumum, ita planeta per effectum. Quia inspiciendo cineres nescimus, si sunt calide vel extincte, sed si inponimus manum, sensiemus, sic est de stellis. instabilis in 45 Retrogradus factis, est instabilis quoque pactis ex influxione Satumi quia nigor corpore et malus sanguis Valde malignus erit, luxum minime sibi querit, quia in anima latent res, sed in corpore magis aperte Corporis ex parte melius congnoscitur ipse. Si mulier pariet eius regno, scio fiet quasi ad mortem Debilis ipse puer et flebilis in nece semper. Dupliciter possumus congnoscere stellas; vel per colorem vel per effectum. Per colorem congnosci- mus ut lunam, solem, sed alias no(n), sed per effectum, quia si moriuntur infantes nascentes, tunc certum est, quod Saturnus regnat; vel si fames est, tunc est Saturnus in regno suo. Vel eciam per signum, quia si Saturnus est in capricorno vel aqua- rio, tunc dicitur regnare. 37 Interl. carnus MII.; misto carnosus?3 Interl, frigidus M, frondu. L; obscura M: obscurus L. 1l 43 Gl. (quod) nemá LM; nullo' L, u° M. 17 Gl.: sensiemus M. sensimus L. 7
De Saturno. v. 22- 49. 99 Ostendit operaciones Saturni in corporibus, sen- sibus et racionibus. Et dividitur in duo: 1° hic, 2° ibi: 'Ex anima gratus.. Ab eo, quod est tale, generatur tale: sic Saturnus ge- nerat et facit malas influencias, quia est malus et sicut aqua generat pisces compares sibi in natura et similitudine, ita celum stellas. Et sicud res terrestres sunt ex quatuor elementis facte, sic et celestes, sed tamen rarius. Quod est corpus rarius, est pulcrius — et ex op- posito, quod densius, est turpius. Saturnus eciam fuit rex Cretensis, qui fuit ditis- simus. Et patet in fabulis. carn(os)us corporalentus ut Saturnus Fit sub eo natus fuscus, cum carne gravatus; in membris carnosus ut Saturnus in corpore Corpore stat plenus altus, cute non fit amenus, quia frigidus quia sanguis obscura sanguis densa fortes Fert crines planos, nigros, duros quoque sanos ex capricorno signo contrahet barbam in nequiciis trufator hominibus per astuciam 40 Et male barbatus, subtilis, pectore gratus ut tunica rugata et recurvos ex capricorno Scissurasque pedum facit, angens corpore fedum. Ponit proprletates quoad animam. ut stella Ex anima gratus, tristis, nec valde beatus, Perfidus est testis et fetida fit sibi vestis; Dicit Constantinus, quod ipse laudat hoc, quod) alii vituperant et sic e converso Item dicit: Cum vinolentus fuerit, multa promittit sobriis, nullo nichil dat. verba et actus Turpia semper amat, bona plurima facta reclamat, Sicut ignis cognoscitur per fumum, ita planeta per effectum. Quia inspiciendo cineres nescimus, si sunt calide vel extincte, sed si inponimus manum, sensiemus, sic est de stellis. instabilis in 45 Retrogradus factis, est instabilis quoque pactis ex influxione Satumi quia nigor corpore et malus sanguis Valde malignus erit, luxum minime sibi querit, quia in anima latent res, sed in corpore magis aperte Corporis ex parte melius congnoscitur ipse. Si mulier pariet eius regno, scio fiet quasi ad mortem Debilis ipse puer et flebilis in nece semper. Dupliciter possumus congnoscere stellas; vel per colorem vel per effectum. Per colorem congnosci- mus ut lunam, solem, sed alias no(n), sed per effectum, quia si moriuntur infantes nascentes, tunc certum est, quod Saturnus regnat; vel si fames est, tunc est Saturnus in regno suo. Vel eciam per signum, quia si Saturnus est in capricorno vel aqua- rio, tunc dicitur regnare. 37 Interl. carnus MII.; misto carnosus?3 Interl, frigidus M, frondu. L; obscura M: obscurus L. 1l 43 Gl. (quod) nemá LM; nullo' L, u° M. 17 Gl.: sensiemus M. sensimus L. 7
Strana 100
100 M. Clareti Astronomiarius II. III. Ille dicitur regnare, qui est proximior nobis, ut sol dicitur regnare in die, luna in nocte. Et nota, quod nullus planeta regnat post meridiem, sed ad meridiem, quia quando sol doclinat ad occidentem, tunc calor deficit et influencia cius destruitur. ponit alia mala opera, que operatur 50 Et quando regnat Saturnus, agens mala donat: quod circumdantur Morbis cinguntur pluresque fame moriuntur. Iunctus cum Marte bellum, mortem facit apte. Ostendit eius dominium speciale Embrio concipitur si semine, mox reperitur Et quando Saturnus coniungitur Marti, tunc facit famem et pestilenciam in inferioribus, quia simile a(d) ditum simili magis confortatur: ex parte Martis causatur bellum, ex parte Saturni pestilencia et fames. Attamen ista omnia mala possunt restringi oracionibus devotis et ieiuniis, quia Deus ligatur oracione. semen Saturnus mense primo, regit hoc, quia dense 55 Influit, astringens hanc materiam sibi cingens. Quamvis non regnat, tamen hoc semper bene temptat Prima materia subiecta est celo et corporibus super- celestibus. Constantinus: Stelle de se nichil agunt, sed sunt intelligencii(s) et angelis totaliter in- plete et illorum virtute agunt et influunt. omnia Deus creavit, ut solus in quiete maneret. Unde omnia deserviunt et obediunt Deo preter hominem. disposicione divina Dei Iussu factoris, in signum laudis, honoris. influendo Toto mense suo regimen dabit undique flando Constantinus: Semen patris est sicut artifex, qui habet omnia dis- ponere. virtutem In ventrem matris vim dat cum semine patris. sex 60 Per senos menses alie stelleque regentes, Actus activorum sunt in paciente bene disposito Mense sed octavo Saturnus regnat in alvo mortificate fetum Disponens fetum, cupit hunc corrumpere letum; [L. 138r quia Saturnus influit puero siccitatem et frigiditatem Et ex siccitate et frigiditate vita corrumpitur Natus in hoc mense moritur puer ipse repente. Omnia corpora celestia sunt animata, quia 1° mense regit Saturnus, 2° Jupiter, 3° Mars, 4° Sol, 5° Lucifer, 6° Mercurius, 7° Luna, 8° iterum Saturnus. Et si tunc puer nascetur, siccitate et frigiditate Saturni, quam exercet super hunc puerum, oportet penitus mori. Sed si nascetur nono mense, tunc vivet, quia tunc Iupiter regnat ipsum. 50 Gl. no(n): nos ML.; colorem LM: asi m. caloreml 5 Gl. de se M: per se 1.. 68 Gl. 'si tunc' M: sicut L.
100 M. Clareti Astronomiarius II. III. Ille dicitur regnare, qui est proximior nobis, ut sol dicitur regnare in die, luna in nocte. Et nota, quod nullus planeta regnat post meridiem, sed ad meridiem, quia quando sol doclinat ad occidentem, tunc calor deficit et influencia cius destruitur. ponit alia mala opera, que operatur 50 Et quando regnat Saturnus, agens mala donat: quod circumdantur Morbis cinguntur pluresque fame moriuntur. Iunctus cum Marte bellum, mortem facit apte. Ostendit eius dominium speciale Embrio concipitur si semine, mox reperitur Et quando Saturnus coniungitur Marti, tunc facit famem et pestilenciam in inferioribus, quia simile a(d) ditum simili magis confortatur: ex parte Martis causatur bellum, ex parte Saturni pestilencia et fames. Attamen ista omnia mala possunt restringi oracionibus devotis et ieiuniis, quia Deus ligatur oracione. semen Saturnus mense primo, regit hoc, quia dense 55 Influit, astringens hanc materiam sibi cingens. Quamvis non regnat, tamen hoc semper bene temptat Prima materia subiecta est celo et corporibus super- celestibus. Constantinus: Stelle de se nichil agunt, sed sunt intelligencii(s) et angelis totaliter in- plete et illorum virtute agunt et influunt. omnia Deus creavit, ut solus in quiete maneret. Unde omnia deserviunt et obediunt Deo preter hominem. disposicione divina Dei Iussu factoris, in signum laudis, honoris. influendo Toto mense suo regimen dabit undique flando Constantinus: Semen patris est sicut artifex, qui habet omnia dis- ponere. virtutem In ventrem matris vim dat cum semine patris. sex 60 Per senos menses alie stelleque regentes, Actus activorum sunt in paciente bene disposito Mense sed octavo Saturnus regnat in alvo mortificate fetum Disponens fetum, cupit hunc corrumpere letum; [L. 138r quia Saturnus influit puero siccitatem et frigiditatem Et ex siccitate et frigiditate vita corrumpitur Natus in hoc mense moritur puer ipse repente. Omnia corpora celestia sunt animata, quia 1° mense regit Saturnus, 2° Jupiter, 3° Mars, 4° Sol, 5° Lucifer, 6° Mercurius, 7° Luna, 8° iterum Saturnus. Et si tunc puer nascetur, siccitate et frigiditate Saturni, quam exercet super hunc puerum, oportet penitus mori. Sed si nascetur nono mense, tunc vivet, quia tunc Iupiter regnat ipsum. 50 Gl. no(n): nos ML.; colorem LM: asi m. caloreml 5 Gl. de se M: per se 1.. 68 Gl. 'si tunc' M: sicut L.
Strana 101
De Saturno, de love, v 50. 82 101 III.) De Iove. lupiter sic diffinitur: lupiter est stella regalis pro spera et dulcis (totum Saturno fundit oppositum), clara et lucens, que omnia bona operatur. regnum stabilitat et facit reges lupiter est clarus, regalis, valde benignus, quando regnat concordes facit, conmessaciones 65 Reges concordat, convivia plurima prestat. supple: nisi suspenduntur facit delectaconem. Omnes delectat, fures nocuos male calcat. consumit XII in signo per annum Volvitur hic annis per zodiacum duodenis; Inde lovi dona pisces simul atque Chirona Qui nascetur sub eo, erit verus saguineus qui est humidus et calidus Et quando regnat, facit steriles mulieres filios concipere et generare et campos fructiferare et alia animalia prolem dare dominium habet strzieloboku Piscibus est ipse dominabilis atque sagitte, humiditatem facit rubicundior aliis stellis planetis Humidus et calidus est . splendidior, rubicundus Narrat de qualitatibus eins facit M 45') 70. Fundens oppositum Saturno, temperat arvum. — quia quod ipse per siccitatem et frigiditatem corrumpit, hoc ipse restaurat Ponit influenciam eius ex parte corporis Pulcrum dat natum, largum, sub lege beatum, Dans oculos claros, albos crines quoque raros; Dando cutem mundam, barbam facit inde rotundam; duos dentes fulget in facie Fert binum dentem magnum, nitidumque colorem; 15 In facie pulcher candescens, sepe fit eger. in omnibus bonis hominibus Hic exaltatur, a cunctis semper amatur. Aristoteles. Debiliores sunt ceteris homi- Quoad unimam nibus, quorum vultus sedule rubescit. Natus erit castus, anime stat honore modestus, operatur Diligit ipse bona iocundus, pulcra, venusta, prudens Est pius et largus, delectando satis argus, antiquorum operatur virtutes 80 Sectando mores virtutis hic optat odores. Iupiter habuit CCC uxores et sexcentas concubinas extrahit Excellencia eius lupiter expellit Saturnum, cum mala vellit, Saturnum permittit Dans bona splendere patrem nec dando nocere, ab se i. ſine 68 Gl. prolem dare M: pronudare 1. 1 69 Gl. qualitatibus M quautitatibus 1.
De Saturno, de love, v 50. 82 101 III.) De Iove. lupiter sic diffinitur: lupiter est stella regalis pro spera et dulcis (totum Saturno fundit oppositum), clara et lucens, que omnia bona operatur. regnum stabilitat et facit reges lupiter est clarus, regalis, valde benignus, quando regnat concordes facit, conmessaciones 65 Reges concordat, convivia plurima prestat. supple: nisi suspenduntur facit delectaconem. Omnes delectat, fures nocuos male calcat. consumit XII in signo per annum Volvitur hic annis per zodiacum duodenis; Inde lovi dona pisces simul atque Chirona Qui nascetur sub eo, erit verus saguineus qui est humidus et calidus Et quando regnat, facit steriles mulieres filios concipere et generare et campos fructiferare et alia animalia prolem dare dominium habet strzieloboku Piscibus est ipse dominabilis atque sagitte, humiditatem facit rubicundior aliis stellis planetis Humidus et calidus est . splendidior, rubicundus Narrat de qualitatibus eins facit M 45') 70. Fundens oppositum Saturno, temperat arvum. — quia quod ipse per siccitatem et frigiditatem corrumpit, hoc ipse restaurat Ponit influenciam eius ex parte corporis Pulcrum dat natum, largum, sub lege beatum, Dans oculos claros, albos crines quoque raros; Dando cutem mundam, barbam facit inde rotundam; duos dentes fulget in facie Fert binum dentem magnum, nitidumque colorem; 15 In facie pulcher candescens, sepe fit eger. in omnibus bonis hominibus Hic exaltatur, a cunctis semper amatur. Aristoteles. Debiliores sunt ceteris homi- Quoad unimam nibus, quorum vultus sedule rubescit. Natus erit castus, anime stat honore modestus, operatur Diligit ipse bona iocundus, pulcra, venusta, prudens Est pius et largus, delectando satis argus, antiquorum operatur virtutes 80 Sectando mores virtutis hic optat odores. Iupiter habuit CCC uxores et sexcentas concubinas extrahit Excellencia eius lupiter expellit Saturnum, cum mala vellit, Saturnum permittit Dans bona splendere patrem nec dando nocere, ab se i. ſine 68 Gl. prolem dare M: pronudare 1. 1 69 Gl. qualitatibus M quautitatibus 1.
Strana 102
102 M. Clareti Astronomiarius IV, V. zarodyetli Embrio tunc illo vult pendere mense secundo. lově Quo nono mense natus puer exit honeste. Semine infuso regit et disponit per totum riensem. Pendere vult nisus, sed vult pendere malignus IV. De Marte. Martis stella rubet, nimium splendens et] rubicundus. Martis stella rubet, quia sag ui)ne plena fit intus. Et dicitur quasi mors, quia facit pestilencias, igitur quasi mares voras' Et secundum Fab€ium) fuit rex Rome, quifaj nisi exercebatur pungna. Et cum fuit mortuus, tunc dixerunt eum ascendere celum Aristoteles: Propter inequales surgit bellum quia quando regnat, facit siccitatem in terra, quod civitates, castra, silve comburuntur per virtutem eius. Et facit tria: vel mortem regum vel sterilita- tem terre vel temporis tempestatem, pestilencias et famem in terra, iras, cedes in populo. saguinolentus facit caliditatem et siccitatem 85 Mars calidus, siccus, nimium splendet rubicundus, Excitat ad bellum cunctum populum furibundum; litigaciones ad effusionem saguinis Saguine perfundit homines, certamina fundit, silve ardent, segetes devastantur domos Tecta cremans urbis, bona plurima destruit orbis. Perque duos annos Mars Iupiter ac duodenos LX in quolibet signo diebus 90 Volvitur in binis per zodiacum tamen annis, cometam facit et nubes ince n duntur per virtutem eius et apparent, quasi demo- nes volarent Plurima qui faciens mala, signa polis sua pandens. Est aries Martis et acute scorpio partis regnat Est ariesque domus Martis vel scorpio iunctus. Ponit cius dominium, quantum potest dominari in animalibus quia quando regnat, influit hominibus suam natu- ram, quod fuit iracundi, quod qui prius fuerunt ſleumatici, erunt colerici pregnans efficitur Quando Mars regnat, si femina semine pregnat, erit colericus nunc illud dicit et nunc aliud Fit puer hic natus colere, fallax et iniqus, Palpitat in ruffo rara pollere fides colon est pellicula, in qua est collera humor ... collericus in partibus sicud stella Martis ruffum temne aliquibus 95 Corpus habet latum, rubeum, fuscum vel opacum 83 Int.: zarodyetli M (se zkratkou?): zarodyeteli L. 1l 85 Gl. sague M (zapomněl zkratku): saguine L., Fabcium) Fab2 ML. I 87 i. litigaciones M: ligaciones L. 93 GI.: fuit M (m. sint?)
102 M. Clareti Astronomiarius IV, V. zarodyetli Embrio tunc illo vult pendere mense secundo. lově Quo nono mense natus puer exit honeste. Semine infuso regit et disponit per totum riensem. Pendere vult nisus, sed vult pendere malignus IV. De Marte. Martis stella rubet, nimium splendens et] rubicundus. Martis stella rubet, quia sag ui)ne plena fit intus. Et dicitur quasi mors, quia facit pestilencias, igitur quasi mares voras' Et secundum Fab€ium) fuit rex Rome, quifaj nisi exercebatur pungna. Et cum fuit mortuus, tunc dixerunt eum ascendere celum Aristoteles: Propter inequales surgit bellum quia quando regnat, facit siccitatem in terra, quod civitates, castra, silve comburuntur per virtutem eius. Et facit tria: vel mortem regum vel sterilita- tem terre vel temporis tempestatem, pestilencias et famem in terra, iras, cedes in populo. saguinolentus facit caliditatem et siccitatem 85 Mars calidus, siccus, nimium splendet rubicundus, Excitat ad bellum cunctum populum furibundum; litigaciones ad effusionem saguinis Saguine perfundit homines, certamina fundit, silve ardent, segetes devastantur domos Tecta cremans urbis, bona plurima destruit orbis. Perque duos annos Mars Iupiter ac duodenos LX in quolibet signo diebus 90 Volvitur in binis per zodiacum tamen annis, cometam facit et nubes ince n duntur per virtutem eius et apparent, quasi demo- nes volarent Plurima qui faciens mala, signa polis sua pandens. Est aries Martis et acute scorpio partis regnat Est ariesque domus Martis vel scorpio iunctus. Ponit cius dominium, quantum potest dominari in animalibus quia quando regnat, influit hominibus suam natu- ram, quod fuit iracundi, quod qui prius fuerunt ſleumatici, erunt colerici pregnans efficitur Quando Mars regnat, si femina semine pregnat, erit colericus nunc illud dicit et nunc aliud Fit puer hic natus colere, fallax et iniqus, Palpitat in ruffo rara pollere fides colon est pellicula, in qua est collera humor ... collericus in partibus sicud stella Martis ruffum temne aliquibus 95 Corpus habet latum, rubeum, fuscum vel opacum 83 Int.: zarodyetli M (se zkratkou?): zarodyeteli L. 1l 85 Gl. sague M (zapomněl zkratku): saguine L., Fabcium) Fab2 ML. I 87 i. litigaciones M: ligaciones L. 93 GI.: fuit M (m. sint?)
Strana 103
De Marte, de Sole, v. 83 113. 103 Et magis obscurum, velud est a sole perustum; Fert oculos parvos, paucos hic habendo capillos; In facie curvus remanens, in corpore grossus. Audaces fortuna iuvat, non omnibus horis. Vultu talis eris, qualia mente geris. Distortum vultum sequitur distorcio morum, quia omnes anime consecuntur corpora, quia qualis est in corpore, talia in animo operatur, quia non potest arbor mala fructus bonos ferre et e converso irascibilis traditor ut Iudas, qui fuit verus colericus Ex anima fallax, irascens, proditor, audax. Ponit naturam eius ex parte anime vagus 100 Bello rixosus, detractor erit, spaciosus, quia calidus amabilis Fortis, amans, largus, discordans, valde superbit. solus iudica Mars terno mense puerum regit: ipse recense. nocuitates Sub Jove fit positus, eius qui temperat actus. Prelia cur faciat? Calidum siccum quia restat, agrum 105 Ex quibus est bellum, sic Mars comburit agellum. V. De Sole. Sequitur de proprietatibus solis et... Sol est... mundi, rector celi, illustrator universi, omnia vivificans et disponens. Aristoteles: Sol est fons tocius caloris et lucis. Item: Cum solem inspicimus, tria nobis contingunt: lacrimamus, sternutamus et cecucientes sumus. quia tota lux in ipso continetur quando oritur, tunc dies et converso Dol nimium splendens, cum nocte diem bene pandens, Sol illuminat tam superiora quam inferiora Sol de die lucet super terram, de nocte sub terra! in factis suis calorem agit Lucidus et clarus, calidus, siccus nec amarus, facit benivolenciam in hominibus Splendidior stella, removens mala plurima, bella. /M 45° In cunceis gestus suus extat valde modestus presbiteri ordinantur antistites eliguntur. ecclesias construit 110 Presbiteros sacrat, cum presule delubra patrat. Aristoteles: Adveniente sole animalia re- dibunt, recedente vero peribunt Aristoteles: Sol est pater plante, terra vero mater. Calor solis est instrumentum nature. Sol aurum gignit in terra mortua, ut radices herbarum, arbores et animalia Vivificat cuncta sol adveniens male functa, Educit flores, plantas, tribuendo calores; Quo calefit terra producens germina multa.
De Marte, de Sole, v. 83 113. 103 Et magis obscurum, velud est a sole perustum; Fert oculos parvos, paucos hic habendo capillos; In facie curvus remanens, in corpore grossus. Audaces fortuna iuvat, non omnibus horis. Vultu talis eris, qualia mente geris. Distortum vultum sequitur distorcio morum, quia omnes anime consecuntur corpora, quia qualis est in corpore, talia in animo operatur, quia non potest arbor mala fructus bonos ferre et e converso irascibilis traditor ut Iudas, qui fuit verus colericus Ex anima fallax, irascens, proditor, audax. Ponit naturam eius ex parte anime vagus 100 Bello rixosus, detractor erit, spaciosus, quia calidus amabilis Fortis, amans, largus, discordans, valde superbit. solus iudica Mars terno mense puerum regit: ipse recense. nocuitates Sub Jove fit positus, eius qui temperat actus. Prelia cur faciat? Calidum siccum quia restat, agrum 105 Ex quibus est bellum, sic Mars comburit agellum. V. De Sole. Sequitur de proprietatibus solis et... Sol est... mundi, rector celi, illustrator universi, omnia vivificans et disponens. Aristoteles: Sol est fons tocius caloris et lucis. Item: Cum solem inspicimus, tria nobis contingunt: lacrimamus, sternutamus et cecucientes sumus. quia tota lux in ipso continetur quando oritur, tunc dies et converso Dol nimium splendens, cum nocte diem bene pandens, Sol illuminat tam superiora quam inferiora Sol de die lucet super terram, de nocte sub terra! in factis suis calorem agit Lucidus et clarus, calidus, siccus nec amarus, facit benivolenciam in hominibus Splendidior stella, removens mala plurima, bella. /M 45° In cunceis gestus suus extat valde modestus presbiteri ordinantur antistites eliguntur. ecclesias construit 110 Presbiteros sacrat, cum presule delubra patrat. Aristoteles: Adveniente sole animalia re- dibunt, recedente vero peribunt Aristoteles: Sol est pater plante, terra vero mater. Calor solis est instrumentum nature. Sol aurum gignit in terra mortua, ut radices herbarum, arbores et animalia Vivificat cuncta sol adveniens male functa, Educit flores, plantas, tribuendo calores; Quo calefit terra producens germina multa.
Strana 104
104 M Clareti Astronomiarius V—VII Fecit Deus luminaria duo, magnum etc. Avicenna: Sol aurum gingnit in terra; racio celestis vis ...... est in fundo terre Sol est in medio planctarum, tamquam rex in regno illuminans celum dies novas annum Perlustrans astra, dat tempora fertque metalla. quia.... 115 Circuit hic annum per signa: dat huic leo regnum. stellarum radios habens Hic sol formosus est maximus et radiosus, rector In medio positus, planetarum quasi ritus. De eius influencia, qua agit in animalibus Natum carnosum sub eo facit et speciosum, Fert oculos magnos, longos flavosque capillos modicum rubens 120 In facie rubens, albus, quasi carne citrinus Et bene barbatus, cunctis erit undique gratus ut monachi, presbiteri Religiosus erit, bona plurima pectore querit Et sapiens, mitis, speculativusque fidelis, magna cura de futuris Dives, iocundus, procul hic sentit bene mundus, 125 Diliget iste bonos, reprimendo malos, inhonestos. incidunt naturam Sepius ypocrisim sectans, removet sibi phisim. Iustus hic apparens nec iusticie bene parens. gubernat In quarto mense regitur tamen embrio sole. Sol tamen estatem veniens facit et pietatem; nimium 130 Hinc infinitum prebet nobis alimentum, explicare explanare Nemo valet rite vim solis dicere vite. ex parte corporis extra naturam suaul..... hoc est, quam operatur in inferioribus et in vitu animalium VI. De Venere. Lucifer esto Venus, humens, calidusque benignus, Stat sub sole datus, fit lucidus, undique clarus. roplet Nubentes curat, cum frugibus horrea fetat, convocat 135 Concitat hinc epulas, large faciendo coreas, fecundat Fetat agros, prata, dat delicias, bona cuncta, libram cum thauro Venus ambit purior Arno Zodiacique Venus thaurum libramque secutus 114 Gl. Fecit: Gen. 1, 16. 132 K tomu vlevo in marg. pozdější poznámka, potom škrtnutá: „Lucifer est mediocris planeta et quando regnat, artes liberales leguntur et collaterales. Et qui natus sub co fuerit, erit maximo doctus sectans sciencias.
104 M Clareti Astronomiarius V—VII Fecit Deus luminaria duo, magnum etc. Avicenna: Sol aurum gingnit in terra; racio celestis vis ...... est in fundo terre Sol est in medio planctarum, tamquam rex in regno illuminans celum dies novas annum Perlustrans astra, dat tempora fertque metalla. quia.... 115 Circuit hic annum per signa: dat huic leo regnum. stellarum radios habens Hic sol formosus est maximus et radiosus, rector In medio positus, planetarum quasi ritus. De eius influencia, qua agit in animalibus Natum carnosum sub eo facit et speciosum, Fert oculos magnos, longos flavosque capillos modicum rubens 120 In facie rubens, albus, quasi carne citrinus Et bene barbatus, cunctis erit undique gratus ut monachi, presbiteri Religiosus erit, bona plurima pectore querit Et sapiens, mitis, speculativusque fidelis, magna cura de futuris Dives, iocundus, procul hic sentit bene mundus, 125 Diliget iste bonos, reprimendo malos, inhonestos. incidunt naturam Sepius ypocrisim sectans, removet sibi phisim. Iustus hic apparens nec iusticie bene parens. gubernat In quarto mense regitur tamen embrio sole. Sol tamen estatem veniens facit et pietatem; nimium 130 Hinc infinitum prebet nobis alimentum, explicare explanare Nemo valet rite vim solis dicere vite. ex parte corporis extra naturam suaul..... hoc est, quam operatur in inferioribus et in vitu animalium VI. De Venere. Lucifer esto Venus, humens, calidusque benignus, Stat sub sole datus, fit lucidus, undique clarus. roplet Nubentes curat, cum frugibus horrea fetat, convocat 135 Concitat hinc epulas, large faciendo coreas, fecundat Fetat agros, prata, dat delicias, bona cuncta, libram cum thauro Venus ambit purior Arno Zodiacique Venus thaurum libramque secutus 114 Gl. Fecit: Gen. 1, 16. 132 K tomu vlevo in marg. pozdější poznámka, potom škrtnutá: „Lucifer est mediocris planeta et quando regnat, artes liberales leguntur et collaterales. Et qui natus sub co fuerit, erit maximo doctus sectans sciencias.
Strana 105
De Solc, Venere, Mercurio, v. 114— 158. 105 Ter centumque Venus percurrit signa diebus, Currens cum sole fit Mercurius Venus eque. 140 Mars cum Saturno dant pessima quolibet anno, Iupiter atque Venus bona dant cunctisque diebus. Est planeta bonus, unus, reliqusque malingnus. Ostendit[eius] eins influenciam, quam facit in rebus naturalibus. Ubi maximus intellectus, ibi minima fortuna Hic pueros blandos sub se facit atque facetos iocundos Et bene carnosos, medios et deliciosos, pueros amabiles 145 Preclaros oculis et amantes, crinibus albis. pacietur incommoda multa. in corpore suo Eius natura mala fert in corpore plura. Infortunatus, multis per plurima gratus, Gaudens in mente, sua verba loquendo repente, musicalia instrumenta diliget vel musicam diligens sicud Venus Musicus et saltans erit instabilis quoque cantans. 150 In quinto mense Veneri datur embrio ventre. Est dea luxurie Venus, humorem calidumque quibus Dans nimium terris, quis luxuriam facit aptis (vII. De Mercurio. Luna disponit septimo mense, Saturnus octavo, Iupiter nono, Mars decimo, Sol undecimo et sic de aliis, quia aliqua animalia pariunt in tribus annis, ut elephas et aliqua in duobus et sic de ceteris, quia ista habent disponere omnia, regere et gubernare mediocris planeta in vespere solet transire M 46). Mercurius dominus mercantum, vesperus, albus; facit mercimonia bona non mage Est modicum calidus, siceus solemque secutus. Omnibus (?) mercatoribus bene succedit in emendo et vendendo et fiunt homines providi 135 Hic mercatores ditat prestando labores, Fiunt disputaciones et argumenta: et qui hoc potest, ad scolas mancipetur, efficietur doctus Efficiens doctos per verba scoleque magistros. (1. 139v) Ethica cum loyca legitur cum philozophia. Quia post solem sequitur, clarus in sereno loce apparens Lucifer differt a Mercurio avariciam prestat Est albus clarus, de vespère lucet, avarus. 153 Glossa Luna z gubernare v M nahoře nad textem a již značně otřená, mnoho možno čísti jen s pomoci L.
De Solc, Venere, Mercurio, v. 114— 158. 105 Ter centumque Venus percurrit signa diebus, Currens cum sole fit Mercurius Venus eque. 140 Mars cum Saturno dant pessima quolibet anno, Iupiter atque Venus bona dant cunctisque diebus. Est planeta bonus, unus, reliqusque malingnus. Ostendit[eius] eins influenciam, quam facit in rebus naturalibus. Ubi maximus intellectus, ibi minima fortuna Hic pueros blandos sub se facit atque facetos iocundos Et bene carnosos, medios et deliciosos, pueros amabiles 145 Preclaros oculis et amantes, crinibus albis. pacietur incommoda multa. in corpore suo Eius natura mala fert in corpore plura. Infortunatus, multis per plurima gratus, Gaudens in mente, sua verba loquendo repente, musicalia instrumenta diliget vel musicam diligens sicud Venus Musicus et saltans erit instabilis quoque cantans. 150 In quinto mense Veneri datur embrio ventre. Est dea luxurie Venus, humorem calidumque quibus Dans nimium terris, quis luxuriam facit aptis (vII. De Mercurio. Luna disponit septimo mense, Saturnus octavo, Iupiter nono, Mars decimo, Sol undecimo et sic de aliis, quia aliqua animalia pariunt in tribus annis, ut elephas et aliqua in duobus et sic de ceteris, quia ista habent disponere omnia, regere et gubernare mediocris planeta in vespere solet transire M 46). Mercurius dominus mercantum, vesperus, albus; facit mercimonia bona non mage Est modicum calidus, siceus solemque secutus. Omnibus (?) mercatoribus bene succedit in emendo et vendendo et fiunt homines providi 135 Hic mercatores ditat prestando labores, Fiunt disputaciones et argumenta: et qui hoc potest, ad scolas mancipetur, efficietur doctus Efficiens doctos per verba scoleque magistros. (1. 139v) Ethica cum loyca legitur cum philozophia. Quia post solem sequitur, clarus in sereno loce apparens Lucifer differt a Mercurio avariciam prestat Est albus clarus, de vespère lucet, avarus. 153 Glossa Luna z gubernare v M nahoře nad textem a již značně otřená, mnoho možno čísti jen s pomoci L.
Strana 106
106 M. Clareti Astronomiarius VII—VIII. Vesperus ipse datur de vespere, mane notatur. Lucifer atque Venus nomen generale tenetur Lucifer est rubens, tamen est similis color aptus. Mercurius 160 Lucifer a laycis aut vesperus est vocitatus; Qui pre sole meat, hic nobis Lucifer extat, Currens post solem sit vesperus hic tibi tandem, Nam color est similis amborum, splendor in astris. Ostendit eins cursum per zodiacum Stilbens dicitur quasi stillans nobis bona Zodiaci signisque diebus agendo ducentis Suscipit Errigonem stilbens Geminique Latonem quia conveniunt cum illis signis in qualitatibus 165 Est stilbens dictus, geminis cum Virgine pictus, Qui solem sequitur, eius gradibus reperitur. Ostendit eius dominium ad res naturales et ct dat Persona parvum gracili cum corpore natum Dat satis aptatum pulcre barbeque beatum, Nullum luna iubar nisi solis lumine lucet: Nil prodesse potest lex vetus absque nova. Luna ut aurum, sol ut ignis non Menteque subtilem sapientem dans neque vilem, 170 Rectam dando viam, magis optat philozophiam. verax in sermone boni boni boni Iusti sermonis, moris, virtutis, honoris; Semper veridicus, multorum perstat amicus, hominibus Non fortunatus tamen est multum neque gratus tempore vel omnibus carens rebus Consiliique boni datur expers fraudis in omni; Multos habebit invidos Invidiosus ego, non invidus esse laboro 175 Invidiosus erit, non invidus hic fore querit, — Devotus celis orat bene, valde fidelis. In sexto mense datur embrio Mercurioque — Hic persequitur de ultimo planeta, videlicet Luna et diffinitur sic: Luna est Solis emula, quia sequitur Solem, quia Sol in die, luna nocte transit. Vel quia a sole incenditur, 'celi purpura', quia ornat celum; maleficii revellatrix, quia prodit fures in subtra hendo; merencium solamen, quia infirmi gaudent, cum de nocte lucet; roris larga datrix, quia facit rorem; domina noctis, quia nocti preest et lucet et dominatur mage in nocte; presagium tempestatis, quia in pleno mage fiunt turbines et pluvie. Et dicitur a luceo', quia luce nitens aliena Ignea lux solis, velud aurum luna fit astris Ostendit cius influenciam ultimam, quam habet facere circa embrionem Velox est, quia quod alii planete pertranseunt in XXX annis, hoc ipsa in XXX diebus perficit cur- sum suum
106 M. Clareti Astronomiarius VII—VIII. Vesperus ipse datur de vespere, mane notatur. Lucifer atque Venus nomen generale tenetur Lucifer est rubens, tamen est similis color aptus. Mercurius 160 Lucifer a laycis aut vesperus est vocitatus; Qui pre sole meat, hic nobis Lucifer extat, Currens post solem sit vesperus hic tibi tandem, Nam color est similis amborum, splendor in astris. Ostendit eins cursum per zodiacum Stilbens dicitur quasi stillans nobis bona Zodiaci signisque diebus agendo ducentis Suscipit Errigonem stilbens Geminique Latonem quia conveniunt cum illis signis in qualitatibus 165 Est stilbens dictus, geminis cum Virgine pictus, Qui solem sequitur, eius gradibus reperitur. Ostendit eius dominium ad res naturales et ct dat Persona parvum gracili cum corpore natum Dat satis aptatum pulcre barbeque beatum, Nullum luna iubar nisi solis lumine lucet: Nil prodesse potest lex vetus absque nova. Luna ut aurum, sol ut ignis non Menteque subtilem sapientem dans neque vilem, 170 Rectam dando viam, magis optat philozophiam. verax in sermone boni boni boni Iusti sermonis, moris, virtutis, honoris; Semper veridicus, multorum perstat amicus, hominibus Non fortunatus tamen est multum neque gratus tempore vel omnibus carens rebus Consiliique boni datur expers fraudis in omni; Multos habebit invidos Invidiosus ego, non invidus esse laboro 175 Invidiosus erit, non invidus hic fore querit, — Devotus celis orat bene, valde fidelis. In sexto mense datur embrio Mercurioque — Hic persequitur de ultimo planeta, videlicet Luna et diffinitur sic: Luna est Solis emula, quia sequitur Solem, quia Sol in die, luna nocte transit. Vel quia a sole incenditur, 'celi purpura', quia ornat celum; maleficii revellatrix, quia prodit fures in subtra hendo; merencium solamen, quia infirmi gaudent, cum de nocte lucet; roris larga datrix, quia facit rorem; domina noctis, quia nocti preest et lucet et dominatur mage in nocte; presagium tempestatis, quia in pleno mage fiunt turbines et pluvie. Et dicitur a luceo', quia luce nitens aliena Ignea lux solis, velud aurum luna fit astris Ostendit cius influenciam ultimam, quam habet facere circa embrionem Velox est, quia quod alii planete pertranseunt in XXX annis, hoc ipsa in XXX diebus perficit cur- sum suum
Strana 107
De Mercurio et Luna, v 159 192 107 Versus: Vicenos VII fert luna dies sibi tandem Tenebrosa quia magnum habet corpus et sol reverbe- ra(n)s radiis suis nequit totaliter penetrare et apparet quasi scabiosa in aliquibus partibus, ut si infunde- retur cerevisia in vitrum et opponeretur radiis so- laribus, non bene penetraret lux, sed in aliquibus appa(ret) tenebrositas; vel si manus exponeret, non bene luceret totum sed partim etc. Rurenses dicunt, quod quidam laycus subtraxit ligna nomine Illarus et alter cepit eum et suspendit in luna. Versus: Rusticus in luna, quem sarcina(de)tinet una: monstrat per spinas nulli prodesse rapinas Venusta est, quia facit homine(s) venerabiles vel quia multa honesta operatur in mundo Aristoteles: Crescente luna crescit m ultum) Galienus: Crescente luna crescit saguis, decres- cente decrescit et tota humiditas, in aliquibus se- cundum lunam crescit et decrescit et medula, ut si porcus mactetur in plenilunio, fiat asse plene medula, si in diminucione vero, modicum etc. Versus: Luna crescente, debes minui, maci(lente) Quando minoratur, volo quod ping uis) minuatur. VIII) De Luna. Luna quidem stella velox, tenebrosa, venusta, nunc in cancro nunc in capricorno facit stellis regnat Humida, frigidior; regit in cancro, vaga semper, 180 Diluvium faciens, humores corporis augens, Instabilesque vagos homines facit et spaciosos. similis Retrograde luna soli cito convenit una. Est propior terre pluvias dans sedule ferre quia mediocris est Cumque bonis bona dat, noctis fantasmata pulsat humanam 185 Umbra dat effigiem, de sole capit nisi lucem. Eclipsim sepe patitur remanens sine luce. in celis Maior planeta cum sole datur super astra. mansuetus Nascitur ipse puer sub ea medius, pius, eger, Dissimiles oculos habet et crines quasi glaucos, in anima nunc bene nunc male agit 190 Pectore iocundus datur instabilis, vagus. argus Nullum servicium valet hic inpendere dignum. Septeno mense regimen tenet embrio lune. * Aristoteles: Luna est fons tocius humidita- tis. Ponatur in casu, ut luna sit aurum, sol ignis etc. Luna in plenilunio generat pluvias et maxime, 178 Glossa Velox X ex natura' je nepsána v M na okraji, takže některá slova jsou oddrolena, jiná otřena; doplněno podle L. Ii 193 Fl. De luna ritmice?: De lunaci' M.. 193 Gl. revelat?: rentat M. reusat L. n luna cie L.
De Mercurio et Luna, v 159 192 107 Versus: Vicenos VII fert luna dies sibi tandem Tenebrosa quia magnum habet corpus et sol reverbe- ra(n)s radiis suis nequit totaliter penetrare et apparet quasi scabiosa in aliquibus partibus, ut si infunde- retur cerevisia in vitrum et opponeretur radiis so- laribus, non bene penetraret lux, sed in aliquibus appa(ret) tenebrositas; vel si manus exponeret, non bene luceret totum sed partim etc. Rurenses dicunt, quod quidam laycus subtraxit ligna nomine Illarus et alter cepit eum et suspendit in luna. Versus: Rusticus in luna, quem sarcina(de)tinet una: monstrat per spinas nulli prodesse rapinas Venusta est, quia facit homine(s) venerabiles vel quia multa honesta operatur in mundo Aristoteles: Crescente luna crescit m ultum) Galienus: Crescente luna crescit saguis, decres- cente decrescit et tota humiditas, in aliquibus se- cundum lunam crescit et decrescit et medula, ut si porcus mactetur in plenilunio, fiat asse plene medula, si in diminucione vero, modicum etc. Versus: Luna crescente, debes minui, maci(lente) Quando minoratur, volo quod ping uis) minuatur. VIII) De Luna. Luna quidem stella velox, tenebrosa, venusta, nunc in cancro nunc in capricorno facit stellis regnat Humida, frigidior; regit in cancro, vaga semper, 180 Diluvium faciens, humores corporis augens, Instabilesque vagos homines facit et spaciosos. similis Retrograde luna soli cito convenit una. Est propior terre pluvias dans sedule ferre quia mediocris est Cumque bonis bona dat, noctis fantasmata pulsat humanam 185 Umbra dat effigiem, de sole capit nisi lucem. Eclipsim sepe patitur remanens sine luce. in celis Maior planeta cum sole datur super astra. mansuetus Nascitur ipse puer sub ea medius, pius, eger, Dissimiles oculos habet et crines quasi glaucos, in anima nunc bene nunc male agit 190 Pectore iocundus datur instabilis, vagus. argus Nullum servicium valet hic inpendere dignum. Septeno mense regimen tenet embrio lune. * Aristoteles: Luna est fons tocius humidita- tis. Ponatur in casu, ut luna sit aurum, sol ignis etc. Luna in plenilunio generat pluvias et maxime, 178 Glossa Velox X ex natura' je nepsána v M na okraji, takže některá slova jsou oddrolena, jiná otřena; doplněno podle L. Ii 193 Fl. De luna ritmice?: De lunaci' M.. 193 Gl. revelat?: rentat M. reusat L. n luna cie L.
Strana 108
108 M. Clareti Astronomiarius IX quando in pluvioso signo evenit, ut in piscibus vel aquario. Comentator: Luna habet in se quandam formam, quasi humanam cifigiem, quam mundo re vel?)at Aristoteles: Radii lune non liquefaciunt nivem, quia frigide nature. Versus: Cesserunt soli lune cancer, leo soli Nestorius: Luna terminum ponit mari. Aristoteles: Quando omnes planete conve- nirent in signum piscium, tunc esset diluvium Avicenna: Luna facit diluvia et inundaciones. Fontinus: Luna cogit demones ex natura S. Tomas dicit: Quatuor sunt, que cogunt de- mones, sc. herba, lapis, verba et maxime luna. Versus Fertur monoydes unius luna diei, In partes divisa duas dyathomos extat: Est Amphitrites cum pene luce rotunda, Est Panxilenos cum pleno lumine lucens De luna ritmice In misera luna si nocte quieveris una, Te defraudabunt et forte despoliabunt ete Retrograda est, quia cum soli coniungitur, manct tenebrosa et per recedes a sole retro gra) de in- cenditur, ut natet de se. Luna et sol sunt corpora maiora omnium stellarum: Aristoteles dicit. IX.) De proprietatibus planetarum. Planeta est stella erratica, diversis motibus circulata. mundi res disponens et corrumpens pulcre mnes planete lucent clare quoque lete, simul Plus sol cum luna lucet tamen omnibus una 195 Septem planetis. septem speras retinetis. spera firmamenti Lune spera minor, Saturni celica maior Ostendit fortitudinem planetarum lorcior est Fortis planeta magis esto domo propriata KL 140r) Simile appositum simili magis confortatur Item: Similia similibus congaudent M 46v) Appositum simile simili fit maius utrumque. Regnat planeta, cum nulla stat hanc prope stella 200 Inque die regnat sol, nam radiosus obumbrat Cunctos planetas reliquas quoque lumine stellas. Ostendit, qualiter quivis planeta congnoscitur Qualiter agnoscas planetas, hoc bene noscas: In die regnat sol, in nocte luna, si vero luna dcest, tunc quicunque planeta propior est, ille dicitur regnare. Spera est corpus solidum, una superficie 198 Nahoře : M 46° nad teirtem Aristoteles: Omnis stella seintillat preter plane- tam'; v I je připojeno toto omnisxplanetam' k hořejšímu (M 46' extr.) Aristoteles dicit', ale potom škrtnuto. Náleží až k v. 204, kde vloženo znovu, podle 1.
108 M. Clareti Astronomiarius IX quando in pluvioso signo evenit, ut in piscibus vel aquario. Comentator: Luna habet in se quandam formam, quasi humanam cifigiem, quam mundo re vel?)at Aristoteles: Radii lune non liquefaciunt nivem, quia frigide nature. Versus: Cesserunt soli lune cancer, leo soli Nestorius: Luna terminum ponit mari. Aristoteles: Quando omnes planete conve- nirent in signum piscium, tunc esset diluvium Avicenna: Luna facit diluvia et inundaciones. Fontinus: Luna cogit demones ex natura S. Tomas dicit: Quatuor sunt, que cogunt de- mones, sc. herba, lapis, verba et maxime luna. Versus Fertur monoydes unius luna diei, In partes divisa duas dyathomos extat: Est Amphitrites cum pene luce rotunda, Est Panxilenos cum pleno lumine lucens De luna ritmice In misera luna si nocte quieveris una, Te defraudabunt et forte despoliabunt ete Retrograda est, quia cum soli coniungitur, manct tenebrosa et per recedes a sole retro gra) de in- cenditur, ut natet de se. Luna et sol sunt corpora maiora omnium stellarum: Aristoteles dicit. IX.) De proprietatibus planetarum. Planeta est stella erratica, diversis motibus circulata. mundi res disponens et corrumpens pulcre mnes planete lucent clare quoque lete, simul Plus sol cum luna lucet tamen omnibus una 195 Septem planetis. septem speras retinetis. spera firmamenti Lune spera minor, Saturni celica maior Ostendit fortitudinem planetarum lorcior est Fortis planeta magis esto domo propriata KL 140r) Simile appositum simili magis confortatur Item: Similia similibus congaudent M 46v) Appositum simile simili fit maius utrumque. Regnat planeta, cum nulla stat hanc prope stella 200 Inque die regnat sol, nam radiosus obumbrat Cunctos planetas reliquas quoque lumine stellas. Ostendit, qualiter quivis planeta congnoscitur Qualiter agnoscas planetas, hoc bene noscas: In die regnat sol, in nocte luna, si vero luna dcest, tunc quicunque planeta propior est, ille dicitur regnare. Spera est corpus solidum, una superficie 198 Nahoře : M 46° nad teirtem Aristoteles: Omnis stella seintillat preter plane- tam'; v I je připojeno toto omnisxplanetam' k hořejšímu (M 46' extr.) Aristoteles dicit', ale potom škrtnuto. Náleží až k v. 204, kde vloženo znovu, podle 1.
Strana 109
De proprietatibus planctarum, v 193- -224. 109 contentum, in cuius medio est punctus, a quo omnes lince ducte ad circumferenciam sunt equa- les Et ille punctus in medio dicitur centrum spere. Aristoteles: Omnis stella scintillat preter planetam) Propterça scintillat, quia motus mage prepetus omnis Nam quevis stella quasi scintillat super astra, Sed non planete scintillant, stant nisi recte. instat 205 Vesperus hoc monstrat, qui stans de vespere restat. Dat aliam noticiam dicens Omnes planete maiores sunt tibi stelle Avicenna, De mineralibus dicit, quod Sol ge- nerat aurum, Luna argentum, Mercurius argentum vivum, Venus es, Iupiter cuprum, Mars electrum (vel stagnum, idem sunt) Saturnus ferrum vel plumbum Et sunt quasi dii naturales. Maior sol luna, minor extat quinaque stella Mercuriusque Venus, Saturnus, Iupiter et Mars. quia signat effusionem saguinis Martis stella rubet, que mortem saguinis auget, 210 Iupiter atque Venus velud igneus extat amenus, Albus Mercurius, niger est Saturnus habendus. ostendit bonitatem eius Lupiter atque Venus bona dat regnando benignus, Mars et Saturnus simul extat uterque malignus; nec bonus nec malus Sol et Mercurius cum luna sit mediatus. Astronomi dicunt, quod quando omnes planete convenient in signum leonis, tunc mundus crema- bitur. El illud debet esse ante diem novissimum etc. Ostendit varietatemn eorum 215 Si duo planete stant in signo simul apte Uno tunc sicco, siccum dant tempus in anno. Si sunt in calido iuncti, calidum fore dico. Quivis gradus habet septingentos stadia. Zodiacus dicitur latine signifer. Circulus obliqus est zodiacus tibi dictus, Sub quo planeta quivis currit velud astra CCCLXV sunt in omnibus signis 220 Octave spere visivus circulus ipse, Quia in Ftyopia in torida zona videtur, sicut hic luna In quo sunt signa formata simul duodena, - De stellis fixa, per que currunt tamen astra. Est aries, thaurus, gemini, cancer, leo, virgo, Libraque scorpius, architenens, caper, amphora, pisces. 204 Gl. nejasná v L,M; glossa Arist. X planetam' přidána sem podle L; v M nad textem, vic 198; ale odtud viděti, že i L měl v předloze nad lextem. I 218 septingentos stadia (gl.) I.M.
De proprietatibus planctarum, v 193- -224. 109 contentum, in cuius medio est punctus, a quo omnes lince ducte ad circumferenciam sunt equa- les Et ille punctus in medio dicitur centrum spere. Aristoteles: Omnis stella scintillat preter planetam) Propterça scintillat, quia motus mage prepetus omnis Nam quevis stella quasi scintillat super astra, Sed non planete scintillant, stant nisi recte. instat 205 Vesperus hoc monstrat, qui stans de vespere restat. Dat aliam noticiam dicens Omnes planete maiores sunt tibi stelle Avicenna, De mineralibus dicit, quod Sol ge- nerat aurum, Luna argentum, Mercurius argentum vivum, Venus es, Iupiter cuprum, Mars electrum (vel stagnum, idem sunt) Saturnus ferrum vel plumbum Et sunt quasi dii naturales. Maior sol luna, minor extat quinaque stella Mercuriusque Venus, Saturnus, Iupiter et Mars. quia signat effusionem saguinis Martis stella rubet, que mortem saguinis auget, 210 Iupiter atque Venus velud igneus extat amenus, Albus Mercurius, niger est Saturnus habendus. ostendit bonitatem eius Lupiter atque Venus bona dat regnando benignus, Mars et Saturnus simul extat uterque malignus; nec bonus nec malus Sol et Mercurius cum luna sit mediatus. Astronomi dicunt, quod quando omnes planete convenient in signum leonis, tunc mundus crema- bitur. El illud debet esse ante diem novissimum etc. Ostendit varietatemn eorum 215 Si duo planete stant in signo simul apte Uno tunc sicco, siccum dant tempus in anno. Si sunt in calido iuncti, calidum fore dico. Quivis gradus habet septingentos stadia. Zodiacus dicitur latine signifer. Circulus obliqus est zodiacus tibi dictus, Sub quo planeta quivis currit velud astra CCCLXV sunt in omnibus signis 220 Octave spere visivus circulus ipse, Quia in Ftyopia in torida zona videtur, sicut hic luna In quo sunt signa formata simul duodena, - De stellis fixa, per que currunt tamen astra. Est aries, thaurus, gemini, cancer, leo, virgo, Libraque scorpius, architenens, caper, amphora, pisces. 204 Gl. nejasná v L,M; glossa Arist. X planetam' přidána sem podle L; v M nad textem, vic 198; ale odtud viděti, že i L měl v předloze nad lextem. I 218 septingentos stadia (gl.) I.M.
Strana 110
110 M. Clareti Astronomiarius IX Quntuor sunt conplexiones signorum stellares 225 Quatuor astrales: horum noto triplicitates. ostendit triplicitates eorum Triplicitas ista fiet complexio dicta: Frigida cum calida simul humida sit quoque sicca colerica Ignea sunt ista leo, sol [at] ariesque sagitta, saguinea Libra sit aerea, cui cum geminis datur urna, 230 Terrea sunt thaurus cum Virgine ceu capricornus, melancolica fleumatica Pisces sunt aquea cancer vel scorpius intra. Ostendit cursum planetarum, quot diebus et quot annis regnat quilibet planeta. Prius determinavit generaliter, hic specialiter. Quolibet in signo sex horis luna morando Nota, quod luna in eodem signo debet intendi sicut sol - et semper duo signa comprehenduntur in V articulies) ut aqua las' pisces' octava parte hore Inque die bina vel bis se tenebit ad illa. Mercurius signum zodiaci tenet altum, 23.) Volvitur in senis denis et ipse diebus. XX diebus Stat Venus in signo vicenis quinque sereno. quia intersecant speras mutuo Stilbens cum Venere, cum Phebo cursitat eque, vel X; propter minutas sunt IX Per triginta dies fit Sol horasque novenas. [L 140«] Orizon est circulus, ubi videtur celum cum terra lungi et dicitur quasi limitans, quia pro diversitate habitancium variatur Luna currit XXVII dies et VI horas in zodiaco et in quolibet signo moratur duobus diebus Et octavam partem horis modo XII signis divide per duos etc. przigem Mars signum nactus stat LX diebus. Polus est stella inmobilis, super quam totum celum movetur. Et est duplex: Articus et antarticus. Articus est super, anarticus infra nos. 240 Quolibet in signo remoratur Iupiter anno, rok Terno dimidio Saturnus volvitur anno. V milia et ducenti anni ante incarnacionem minus uno et iam sunt mille CCCLX. Et in quolibet gradu centum annos consumit polus articus. Ergo primo est elevatus quinquaginta et prius X fuerunt, quia fuit X gradibus sub terra, qui pro nunc est quin- quaginta. Componendo simul erunt LX et primo octava spera est in geminis Milia per terna currens octavaque spera ll 228 leo sol at LM; v M původně simul ac', pak škrtl a opravil, jak uvedeno. 233 Gl. articuli(s). articuli LM. II 2a7 Připsán v M in marg. i
110 M. Clareti Astronomiarius IX Quntuor sunt conplexiones signorum stellares 225 Quatuor astrales: horum noto triplicitates. ostendit triplicitates eorum Triplicitas ista fiet complexio dicta: Frigida cum calida simul humida sit quoque sicca colerica Ignea sunt ista leo, sol [at] ariesque sagitta, saguinea Libra sit aerea, cui cum geminis datur urna, 230 Terrea sunt thaurus cum Virgine ceu capricornus, melancolica fleumatica Pisces sunt aquea cancer vel scorpius intra. Ostendit cursum planetarum, quot diebus et quot annis regnat quilibet planeta. Prius determinavit generaliter, hic specialiter. Quolibet in signo sex horis luna morando Nota, quod luna in eodem signo debet intendi sicut sol - et semper duo signa comprehenduntur in V articulies) ut aqua las' pisces' octava parte hore Inque die bina vel bis se tenebit ad illa. Mercurius signum zodiaci tenet altum, 23.) Volvitur in senis denis et ipse diebus. XX diebus Stat Venus in signo vicenis quinque sereno. quia intersecant speras mutuo Stilbens cum Venere, cum Phebo cursitat eque, vel X; propter minutas sunt IX Per triginta dies fit Sol horasque novenas. [L 140«] Orizon est circulus, ubi videtur celum cum terra lungi et dicitur quasi limitans, quia pro diversitate habitancium variatur Luna currit XXVII dies et VI horas in zodiaco et in quolibet signo moratur duobus diebus Et octavam partem horis modo XII signis divide per duos etc. przigem Mars signum nactus stat LX diebus. Polus est stella inmobilis, super quam totum celum movetur. Et est duplex: Articus et antarticus. Articus est super, anarticus infra nos. 240 Quolibet in signo remoratur Iupiter anno, rok Terno dimidio Saturnus volvitur anno. V milia et ducenti anni ante incarnacionem minus uno et iam sunt mille CCCLX. Et in quolibet gradu centum annos consumit polus articus. Ergo primo est elevatus quinquaginta et prius X fuerunt, quia fuit X gradibus sub terra, qui pro nunc est quin- quaginta. Componendo simul erunt LX et primo octava spera est in geminis Milia per terna currens octavaque spera ll 228 leo sol at LM; v M původně simul ac', pak škrtl a opravil, jak uvedeno. 233 Gl. articuli(s). articuli LM. II 2a7 Připsán v M in marg. i
Strana 111
De proprietatibus planetarum, v. 225—256 111 Quodlibet signum est XXX graduum et intentum annis; unum gradum consumit octava spera za sto let M 47. Unum forte gradum super annos fert sibi centum wraczny piest Articus inde polus quinquaginta datur altus, zobezrota 245 Ipsis in gradibus simul ex orizonte levatus. Hic ostendit de stellis in generali. Omnes res, quanto plus accedunt ad suum primum, tanto sunt mag(is) virtuose etc. Et quia terra est remota, ideo est ignobilior Ab hoc quidem ente derivatum est, hiis vero clarius prius Omnis enim stella facit hoc, quod diximus infra, eveniet Hec magis illa minus, sicut dabitur sibi fluxus Ex alia stella vel planeta sibi iuncta. Sicut dabitur sibi fluxus, ut si luna veniret in carum, faceret maiorem humefaccionem quam alibi. Avicenna: Luna perveniens in caput dormi- entis facit sibi reuma et dolorem capitis; et si in carnes, generat vermes. Et similiter sol, quia calore suo extrahit calorem naturalem et generat febres. Si sint ambo boni planete, dant simul illi 250 Plurima facta bona, que sunt michi digna corona. Quod si bonus et malus veniunt ex opposito in unum signum, faciunt indifferenter nec bene nec male SHOS Si bonus est solus, bona dando temperat actus, Si bonus atque malus veniat, fiet mediatus Nequiciamque suam malus hic non dat tibi tantam. Quam solus faceret, quia plurima pessima ferret tibi 255 Et bonus hic tandem non dat tantam bonitatem. Ponit exemplum zlobrwy lupiter esto bonus, Saturnus valde malignus. Ostendit earum regimen Alfrabius dicit, quod quelibet regio habet suum dominatorem planetam, que regitur, gubernatur et defenditur Clima est regio, ab aliquo planeta ascendente gu- bernatus et dicitur a cleo', quod glorio', quia gu- bernatur ab illo planeta, quod est, quia Greci, qui fuerunt propinquiores paradiso, fuerunt maioris sapiencie et sciencie; sed cum fuerunt per diluvium dampnati, minoris fuerunt etc. 242 Gl. d. mille CCCLX L, v M mille CCCXLX, ale prvé X je škrtnuto a třemi tečkami dole poznamenáno. ji 250 digna M. dicta L.
De proprietatibus planetarum, v. 225—256 111 Quodlibet signum est XXX graduum et intentum annis; unum gradum consumit octava spera za sto let M 47. Unum forte gradum super annos fert sibi centum wraczny piest Articus inde polus quinquaginta datur altus, zobezrota 245 Ipsis in gradibus simul ex orizonte levatus. Hic ostendit de stellis in generali. Omnes res, quanto plus accedunt ad suum primum, tanto sunt mag(is) virtuose etc. Et quia terra est remota, ideo est ignobilior Ab hoc quidem ente derivatum est, hiis vero clarius prius Omnis enim stella facit hoc, quod diximus infra, eveniet Hec magis illa minus, sicut dabitur sibi fluxus Ex alia stella vel planeta sibi iuncta. Sicut dabitur sibi fluxus, ut si luna veniret in carum, faceret maiorem humefaccionem quam alibi. Avicenna: Luna perveniens in caput dormi- entis facit sibi reuma et dolorem capitis; et si in carnes, generat vermes. Et similiter sol, quia calore suo extrahit calorem naturalem et generat febres. Si sint ambo boni planete, dant simul illi 250 Plurima facta bona, que sunt michi digna corona. Quod si bonus et malus veniunt ex opposito in unum signum, faciunt indifferenter nec bene nec male SHOS Si bonus est solus, bona dando temperat actus, Si bonus atque malus veniat, fiet mediatus Nequiciamque suam malus hic non dat tibi tantam. Quam solus faceret, quia plurima pessima ferret tibi 255 Et bonus hic tandem non dat tantam bonitatem. Ponit exemplum zlobrwy lupiter esto bonus, Saturnus valde malignus. Ostendit earum regimen Alfrabius dicit, quod quelibet regio habet suum dominatorem planetam, que regitur, gubernatur et defenditur Clima est regio, ab aliquo planeta ascendente gu- bernatus et dicitur a cleo', quod glorio', quia gu- bernatur ab illo planeta, quod est, quia Greci, qui fuerunt propinquiores paradiso, fuerunt maioris sapiencie et sciencie; sed cum fuerunt per diluvium dampnati, minoris fuerunt etc. 242 Gl. d. mille CCCLX L, v M mille CCCXLX, ale prvé X je škrtnuto a třemi tečkami dole poznamenáno. ji 250 digna M. dicta L.
Strana 112
112 M. Clareti Astronomiarius N. (X.) De climatibus. Primum dicitur dyametros et est latum quadrin genta et XL miliaria Et habet XII horas in die 2in dicitur diaciones et est latitudinis quadrigenta XX mili ria et habet XIII horas in die. 3u clima dicitur dialexandrios et est latum CCCXX miliaria et habet XIIII horas in die. 4m dicitur diaradii et est latum 300 miliaria et habet dimidiam quindecimam horam 5im dicitur clima diachomes et est latum CC quin- quaginta V miliaria et habet XV (horas.) 6m dicitur diaboriscenes et est latum CC quindecim miliaria et habet dimidiam sedecimam horam. 7m dicitur dyarifeos et est latum 100 octuaginta V miliaria et habet X et VII horas in die etc. Primum clima est longius omnibus, 7m brevius et nos sumus in septimo. Et incipiuntur a torrida zona circa Iherusalem etc. mundi veniunt Deptem planete dant septem climata recte. Quivis planeta propriatum fert sibi clima. planeta Cum tamen hic regnat, magis hoc in climate monstrat 260 Quod faciet fluxu, propior si sit tamen actu; Ad quas accedet regiones, has mage ledet. Nota: tria sunt consideranda nobis in planetis; ortus, occasus et cenit. Et est punctus directe positus supra caput nostrum in medio celi. Et est causa, quare non habet virtutem in occasum. Dicendum est, quia stelle habent virtutem ante se et non retro. Ptolomeus. Ubicunque homo existat, semper videt meridiem celt. ostendit influenciam suam progrdeitur Cum tamen exoritur, maioris vis reperitur. non habet aliquam virtutem influere facit Ascendens regnat, sed in occasu nichil aptat, res Quevis enim stella fit in ortu maior ad illa, capitis nosti 265 Vis sua nulla venit, cum pertransit tibi cenit. sicut in cancro 2a vis Maior et in signo vis extat danda propinquo, Maxima vis, proprio si perstant sidera signo; In propiore suo maior vis est data signo. Virgine vel cancro sol stando leone propinquo sol 270 Fervidus estatem facit, angens prosperitatem. Hii motu proprio currunt motuque diurno Contra nitentes proprio motu venientes. 257 Gl. diacienes M: diatenes L--diachomes M: chomes L — (horas) nemaji LM. 264 Gl. d. (extr.) Ubicunque M: virtutem L; videt M: inquit L; meridiem M: me- dietatem L.
112 M. Clareti Astronomiarius N. (X.) De climatibus. Primum dicitur dyametros et est latum quadrin genta et XL miliaria Et habet XII horas in die 2in dicitur diaciones et est latitudinis quadrigenta XX mili ria et habet XIII horas in die. 3u clima dicitur dialexandrios et est latum CCCXX miliaria et habet XIIII horas in die. 4m dicitur diaradii et est latum 300 miliaria et habet dimidiam quindecimam horam 5im dicitur clima diachomes et est latum CC quin- quaginta V miliaria et habet XV (horas.) 6m dicitur diaboriscenes et est latum CC quindecim miliaria et habet dimidiam sedecimam horam. 7m dicitur dyarifeos et est latum 100 octuaginta V miliaria et habet X et VII horas in die etc. Primum clima est longius omnibus, 7m brevius et nos sumus in septimo. Et incipiuntur a torrida zona circa Iherusalem etc. mundi veniunt Deptem planete dant septem climata recte. Quivis planeta propriatum fert sibi clima. planeta Cum tamen hic regnat, magis hoc in climate monstrat 260 Quod faciet fluxu, propior si sit tamen actu; Ad quas accedet regiones, has mage ledet. Nota: tria sunt consideranda nobis in planetis; ortus, occasus et cenit. Et est punctus directe positus supra caput nostrum in medio celi. Et est causa, quare non habet virtutem in occasum. Dicendum est, quia stelle habent virtutem ante se et non retro. Ptolomeus. Ubicunque homo existat, semper videt meridiem celt. ostendit influenciam suam progrdeitur Cum tamen exoritur, maioris vis reperitur. non habet aliquam virtutem influere facit Ascendens regnat, sed in occasu nichil aptat, res Quevis enim stella fit in ortu maior ad illa, capitis nosti 265 Vis sua nulla venit, cum pertransit tibi cenit. sicut in cancro 2a vis Maior et in signo vis extat danda propinquo, Maxima vis, proprio si perstant sidera signo; In propiore suo maior vis est data signo. Virgine vel cancro sol stando leone propinquo sol 270 Fervidus estatem facit, angens prosperitatem. Hii motu proprio currunt motuque diurno Contra nitentes proprio motu venientes. 257 Gl. diacienes M: diatenes L--diachomes M: chomes L — (horas) nemaji LM. 264 Gl. d. (extr.) Ubicunque M: virtutem L; videt M: inquit L; meridiem M: me- dietatem L.
Strana 113
De climatibus et eclipsi. v. 257—295. 113 Semper ob octavum motum vel mobile primum. Mobile nam primum operas rapit undique secum, 275 Dans motum circum racionalem sibi celum; Dant tamen obliqum relique spere quoque motum, Ex aquilone means hic ad austrum vel retrogirans Irracionalis hic motus fertur in astris. [L 1411] — Hic ostendit aliam proprietatem motus solis et planetarum — Sol proprio motu sub zodiaco meat actu, 280 Namque per obliqum Sol circuit ordine motum, 60 minuta faciunt horam — Sed motu recto rapitur sol ipse diurno. Ecentricus est circulus, qui non habet centrum suum cum centro terre sed extra. Et dicitur ab c quod est extra, et centrum'; punctus, qui maxime accedit ad firmamentum, vocatur augis' i. clevacio, punctus vero maxime remotus dicitur opposicio augis. Quilibet planeta preter solem habet tres cir- culos, sc. equantem, deferentem et epiciclum. Equans est circulus concentricus cum terra; de- ferens est circulus ecentricus, qui intersecat equan- tem in duobus locis - et sunt equales. Epiciclus est parvus circulus, per quem defertur corpus planete: prima interseccio versus aquilonem dicitur caput draconis, alia versus austrum dicitur cauda draconis. Ecliptica est linea, dividens zodiacum in duas partes et dicitur quasi eclipsim faciens. lohannes de Sacro busco: „Aut Deus pa- titur aut totu machina mundi destruetur Hoc fuit dictum magna sexta feria. Circulus est solis ecentricus unicus, augis, Per quem sol fertur sub zodiacoque refertur. Omnis planeta preter solem super astra 2955 Tres ciclos retinet, per quos cursum citus explet M I7°) In quo portatur sidus, equando secatur, Circulus aut ciclus ternus stellis epiciclus. Quivis planeta preter solem et lunam dicitur in ori- ente et occidente stacionalis, in meridie rectus. Luna suo motu celeri non dicitur actu, Nec stacionalis nec recta nec est regradalis, 290 Alter planeta dat stansque retrogradus ista. Sol eclipsatur per lunam, quando feratur, Hec pre sole (nova facit hoc tantummodo luna). * De eclipsi solis. Lucis defectum patitur sol per tenebrosum Aspectum: terram per totam non facit umbram. si 295 Ad nos fert umbram, caret in se lumine nuncquam: V. Flajšhans: Klaret, II. S
De climatibus et eclipsi. v. 257—295. 113 Semper ob octavum motum vel mobile primum. Mobile nam primum operas rapit undique secum, 275 Dans motum circum racionalem sibi celum; Dant tamen obliqum relique spere quoque motum, Ex aquilone means hic ad austrum vel retrogirans Irracionalis hic motus fertur in astris. [L 1411] — Hic ostendit aliam proprietatem motus solis et planetarum — Sol proprio motu sub zodiaco meat actu, 280 Namque per obliqum Sol circuit ordine motum, 60 minuta faciunt horam — Sed motu recto rapitur sol ipse diurno. Ecentricus est circulus, qui non habet centrum suum cum centro terre sed extra. Et dicitur ab c quod est extra, et centrum'; punctus, qui maxime accedit ad firmamentum, vocatur augis' i. clevacio, punctus vero maxime remotus dicitur opposicio augis. Quilibet planeta preter solem habet tres cir- culos, sc. equantem, deferentem et epiciclum. Equans est circulus concentricus cum terra; de- ferens est circulus ecentricus, qui intersecat equan- tem in duobus locis - et sunt equales. Epiciclus est parvus circulus, per quem defertur corpus planete: prima interseccio versus aquilonem dicitur caput draconis, alia versus austrum dicitur cauda draconis. Ecliptica est linea, dividens zodiacum in duas partes et dicitur quasi eclipsim faciens. lohannes de Sacro busco: „Aut Deus pa- titur aut totu machina mundi destruetur Hoc fuit dictum magna sexta feria. Circulus est solis ecentricus unicus, augis, Per quem sol fertur sub zodiacoque refertur. Omnis planeta preter solem super astra 2955 Tres ciclos retinet, per quos cursum citus explet M I7°) In quo portatur sidus, equando secatur, Circulus aut ciclus ternus stellis epiciclus. Quivis planeta preter solem et lunam dicitur in ori- ente et occidente stacionalis, in meridie rectus. Luna suo motu celeri non dicitur actu, Nec stacionalis nec recta nec est regradalis, 290 Alter planeta dat stansque retrogradus ista. Sol eclipsatur per lunam, quando feratur, Hec pre sole (nova facit hoc tantummodo luna). * De eclipsi solis. Lucis defectum patitur sol per tenebrosum Aspectum: terram per totam non facit umbram. si 295 Ad nos fert umbram, caret in se lumine nuncquam: V. Flajšhans: Klaret, II. S
Strana 114
114 M. Clareti Astronomiarius X—XI. soli Hec tamen umbra manet huic, donec luna recedet Umbraque de sole stabit hec una regione. (Eelipsis) lune. Eclipsis lune datur in cuncta regione, racic est luna Lumine nam toto privatur sole remoto; luna 300 Nullum lumen habet nisi solis lumine splendet. Luna manens plena gerit eclipsim tenebrosa, ex opposito solis luna Nulla tamen stella magis eclipsabitur illa. Nullus planeta facit hoc nisi sol quoque lune. aliquando media, aliquando tota Hii duo maiores, reliqui sunt inde minores; 305 Sepe manet modica, lune quoque grandior umbra Crebro, quod totam lucem lune tegit ipsam; Donec et umbra manet terre, non Cinthia lucet. Cum pertransit eam, tunc sol illuminat ipsam, Sic iterum splendet solemque sequens mage fulget (XI.) De equinocciali. De zodiaco. Macrobius dicit, quod zodiacus in Arabia vi- detur sicut hic sol. 4or sunt illi circuli sc. equinoc- cialis, zodiacus, meridionalis (ubi fit meridies, quia ubicunque homo cxistat, videt meridiem et circulum illum et orizon et gallaxias) qui intersecat zodiacum per crucem et equinoccialem. Et equi- noccialis est torrida zona. 310 Irculus est magnus dans equinoccia dictus, circulus Alter et obliqus est zodiacus bene latus, circulo In quo sunt signa simul ex astris duodena, cum faciebus et species diversas Que cunctis rebus dant vitam cum speciebus producunt virtutem rebus Et motum vite, formam virtutis et esse. De signis. Illa signa intitulantur nominibus animalium, quia equipollent eis. Quilibet gradus habet septingenta stadia in longitudinem et CCCLXV gradus in omni- bus signis, tot quot sunt dies in anno. Versus; Quinque pedes passum faciunt, passus quoque centum XXV stadium, si milia— des — re Octo facit stadia, duplicatum sit tibi leuca. 207 liCC LM (v M po opravě).II. 299 Gl. interl. racio est M, racionc I-
114 M. Clareti Astronomiarius X—XI. soli Hec tamen umbra manet huic, donec luna recedet Umbraque de sole stabit hec una regione. (Eelipsis) lune. Eclipsis lune datur in cuncta regione, racic est luna Lumine nam toto privatur sole remoto; luna 300 Nullum lumen habet nisi solis lumine splendet. Luna manens plena gerit eclipsim tenebrosa, ex opposito solis luna Nulla tamen stella magis eclipsabitur illa. Nullus planeta facit hoc nisi sol quoque lune. aliquando media, aliquando tota Hii duo maiores, reliqui sunt inde minores; 305 Sepe manet modica, lune quoque grandior umbra Crebro, quod totam lucem lune tegit ipsam; Donec et umbra manet terre, non Cinthia lucet. Cum pertransit eam, tunc sol illuminat ipsam, Sic iterum splendet solemque sequens mage fulget (XI.) De equinocciali. De zodiaco. Macrobius dicit, quod zodiacus in Arabia vi- detur sicut hic sol. 4or sunt illi circuli sc. equinoc- cialis, zodiacus, meridionalis (ubi fit meridies, quia ubicunque homo cxistat, videt meridiem et circulum illum et orizon et gallaxias) qui intersecat zodiacum per crucem et equinoccialem. Et equi- noccialis est torrida zona. 310 Irculus est magnus dans equinoccia dictus, circulus Alter et obliqus est zodiacus bene latus, circulo In quo sunt signa simul ex astris duodena, cum faciebus et species diversas Que cunctis rebus dant vitam cum speciebus producunt virtutem rebus Et motum vite, formam virtutis et esse. De signis. Illa signa intitulantur nominibus animalium, quia equipollent eis. Quilibet gradus habet septingenta stadia in longitudinem et CCCLXV gradus in omni- bus signis, tot quot sunt dies in anno. Versus; Quinque pedes passum faciunt, passus quoque centum XXV stadium, si milia— des — re Octo facit stadia, duplicatum sit tibi leuca. 207 liCC LM (v M po opravě).II. 299 Gl. interl. racio est M, racionc I-
Strana 115
De eclipsi, zodiaco, signis, v. 296 327. 115 quia contrahunt naturam planete cum signis 315 Quodlibet est signum triginta gradus quasi longum; Est amplum, gradibus cunctum signum duodenis vgmena Linea per medium scindens ecliptica signum. — Ostendit cursum planetarum per signa, quantum habet currere quivis planeta per XII signa Quolibet in signo sol currit menseque toto, Cinthia per mensem fert signa per omnia morem; L 1417]— Solis es Gre- Tibur.) -rus verendi -rius Sco- Cat. áqua. las pisces.ari!go.que tiſ. thau Sof. -co. postol yp. -go)ya bra) Geminis et Ni. can. al! a le°.ens. vir.ti. (li pius -ccius Lucia -ricornus. Scor. Bri. sa. cia. cap. 320 Quo signo luna nova principium trahit una. Ex illo signo vim solis mense dat illo. Removet dubium, in quo signo incenditur cum sole, ab illo virtutem contrahet et hinc lune sol influit virtutes Quamvis in signo fit luna diebus in uno Binis et tamen hec a principio bona sumet. Declarat hoc idem melius. Cisiojanus: aqua.Bri. pisces.. Marcius ari. April thau. Phil gemini. Nik cancer. nil. leo. Pe vir Egidium libra. remi. scor. omne. sa. decem . cap. Apparente nova luna discernitur aura. Pallida luna pluit, rubicunda flat, alba serenat. In calido luna signo calidum facit ipsa, OCze 325 In sicco sicca per signa dat homina cuncta Aqua las pisces aries thaurus gemini cancer leone virgo libra scorpius sagitta caper. Et nota, in quo signo sol est, ab illo luna incen- ditur et virtutem habet per totum mensem maio- rem: ut si luna incendetur in aquarius', tunc con- trahet sibi naturam humiditatis et mage humefit hoc tempore. Et semper duc signa conprehendun- tur in V diebus etc. quantum ad lunam (M 48°) Et quot sunt signa, tot menses dat tibi luna Quelibet est luna proprio signo propriata. Et nota, quod a medio mensis et signi semper so intrat aliud signum. Credo, quod ignorat medicorum concio tota, Cur membris hominum cur bis sex signa tributa. Sumopere prohibet Alfrabius et Ptolomeus, Astrologi summi, nec non Ayaxque Sabeus, Quando signa data sunt membris: luna vagatur, Ustio non fiat super is neque tunc minuatur. Si contra vetitum quis forsan fleubothomatur, Aut infirmatur aut morte cita cruciatur. Hinc aries caput est, thaurus collum, geminique Brachia, pectus habet cancer, leo cor stomachique Os servat virgo, sunt libre denique nates, Scorpius hinc virgam Veneris servat suavitates, 8
De eclipsi, zodiaco, signis, v. 296 327. 115 quia contrahunt naturam planete cum signis 315 Quodlibet est signum triginta gradus quasi longum; Est amplum, gradibus cunctum signum duodenis vgmena Linea per medium scindens ecliptica signum. — Ostendit cursum planetarum per signa, quantum habet currere quivis planeta per XII signa Quolibet in signo sol currit menseque toto, Cinthia per mensem fert signa per omnia morem; L 1417]— Solis es Gre- Tibur.) -rus verendi -rius Sco- Cat. áqua. las pisces.ari!go.que tiſ. thau Sof. -co. postol yp. -go)ya bra) Geminis et Ni. can. al! a le°.ens. vir.ti. (li pius -ccius Lucia -ricornus. Scor. Bri. sa. cia. cap. 320 Quo signo luna nova principium trahit una. Ex illo signo vim solis mense dat illo. Removet dubium, in quo signo incenditur cum sole, ab illo virtutem contrahet et hinc lune sol influit virtutes Quamvis in signo fit luna diebus in uno Binis et tamen hec a principio bona sumet. Declarat hoc idem melius. Cisiojanus: aqua.Bri. pisces.. Marcius ari. April thau. Phil gemini. Nik cancer. nil. leo. Pe vir Egidium libra. remi. scor. omne. sa. decem . cap. Apparente nova luna discernitur aura. Pallida luna pluit, rubicunda flat, alba serenat. In calido luna signo calidum facit ipsa, OCze 325 In sicco sicca per signa dat homina cuncta Aqua las pisces aries thaurus gemini cancer leone virgo libra scorpius sagitta caper. Et nota, in quo signo sol est, ab illo luna incen- ditur et virtutem habet per totum mensem maio- rem: ut si luna incendetur in aquarius', tunc con- trahet sibi naturam humiditatis et mage humefit hoc tempore. Et semper duc signa conprehendun- tur in V diebus etc. quantum ad lunam (M 48°) Et quot sunt signa, tot menses dat tibi luna Quelibet est luna proprio signo propriata. Et nota, quod a medio mensis et signi semper so intrat aliud signum. Credo, quod ignorat medicorum concio tota, Cur membris hominum cur bis sex signa tributa. Sumopere prohibet Alfrabius et Ptolomeus, Astrologi summi, nec non Ayaxque Sabeus, Quando signa data sunt membris: luna vagatur, Ustio non fiat super is neque tunc minuatur. Si contra vetitum quis forsan fleubothomatur, Aut infirmatur aut morte cita cruciatur. Hinc aries caput est, thaurus collum, geminique Brachia, pectus habet cancer, leo cor stomachique Os servat virgo, sunt libre denique nates, Scorpius hinc virgam Veneris servat suavitates, 8
Strana 116
116 M. Clareti Astronomiarius XII—NIII Femur et architenens, capricornus habet sua iura Ambobus genubus sed aquarius ordine crura Atque pedes pisces. Hiis fortibus astronomie Conveniat medicus, bibat hinc secreta zoplite Hus siné doctrinis medicus iure reprimatur Cum pariter errare putat, si quem medicatur Signaque bissena sunt in luna duodena, Ex stellis picta circum quasi res animata. 330 Longos ipsa dies faciunt longas quoque noctes. librum De quibus hic nolo dare, sed speram retineto Aries est signum nobilius, caput zodraci, principium anni et veris, orientale, masculinnin, igneum, diur- num. angelus celi. XII. De ariete signo. Prius docuit de signis in gencrali, luc docet in spe- ciali. Et dividitur in XII partes, secundum quod XIl sunt signa, adhuc dividitur in for partes, ut patet. skopienece et nos sumus in principio mundí Est aries primum plus nobile mobile signum colericum Et calidum, sicoum, mas, ex oriente, diurnum ; signum XX et visibiles Continet hoc stellas vicenas ethere fixas Zodiaci caput est aries et veris et anni, i. princi- pium, quia in ariete incepit esse mundus et in An- nuncciacione B. Virginis est Cristus conceptus et mortuus et creatus mundus Cornibus insignis aries signum fit Aprilis: Nam cum sol vastat hyemem, quasi cornua gestat, Estatis cancer, autumpni pendula libra: Incipit ex ymo pluvialis hyems capricorno. quarum disposicio sic certificatur stellas 3..) Cornua dant binas, nares binas quoque stellas Collum dando duas, in dorso ponc quaternas, in sumitate Quatuor inde pedis, tres caude, tres quoque ventris. Pingitur ex stellis aries velud ens animalis. l'onit influenciam cius quantum ad corpus De puero. Almazar dicit: Natus sub ariete princeps erit et timebunt eum multi. Et erit fidelis et stabilis in omnibus operibus suis. Fert aries puero sub se nato mage vero 3.40 Cum facie longa, nasum curvum, mala membra Et parvas aures, oculos nigrosque profundos Cum gracili collo longo, cum pectore stricto.
116 M. Clareti Astronomiarius XII—NIII Femur et architenens, capricornus habet sua iura Ambobus genubus sed aquarius ordine crura Atque pedes pisces. Hiis fortibus astronomie Conveniat medicus, bibat hinc secreta zoplite Hus siné doctrinis medicus iure reprimatur Cum pariter errare putat, si quem medicatur Signaque bissena sunt in luna duodena, Ex stellis picta circum quasi res animata. 330 Longos ipsa dies faciunt longas quoque noctes. librum De quibus hic nolo dare, sed speram retineto Aries est signum nobilius, caput zodraci, principium anni et veris, orientale, masculinnin, igneum, diur- num. angelus celi. XII. De ariete signo. Prius docuit de signis in gencrali, luc docet in spe- ciali. Et dividitur in XII partes, secundum quod XIl sunt signa, adhuc dividitur in for partes, ut patet. skopienece et nos sumus in principio mundí Est aries primum plus nobile mobile signum colericum Et calidum, sicoum, mas, ex oriente, diurnum ; signum XX et visibiles Continet hoc stellas vicenas ethere fixas Zodiaci caput est aries et veris et anni, i. princi- pium, quia in ariete incepit esse mundus et in An- nuncciacione B. Virginis est Cristus conceptus et mortuus et creatus mundus Cornibus insignis aries signum fit Aprilis: Nam cum sol vastat hyemem, quasi cornua gestat, Estatis cancer, autumpni pendula libra: Incipit ex ymo pluvialis hyems capricorno. quarum disposicio sic certificatur stellas 3..) Cornua dant binas, nares binas quoque stellas Collum dando duas, in dorso ponc quaternas, in sumitate Quatuor inde pedis, tres caude, tres quoque ventris. Pingitur ex stellis aries velud ens animalis. l'onit influenciam cius quantum ad corpus De puero. Almazar dicit: Natus sub ariete princeps erit et timebunt eum multi. Et erit fidelis et stabilis in omnibus operibus suis. Fert aries puero sub se nato mage vero 3.40 Cum facie longa, nasum curvum, mala membra Et parvas aures, oculos nigrosque profundos Cum gracili collo longo, cum pectore stricto.
Strana 117
De ariete et tauro, v. 328 357. 117 venter Fit tenuis fuscus, longum latus, alvus et artus, In pedibus curtus, mediocreque crus quoque corpus. De moribus. Ex parte anime 345 Ex anima fallax, rixosus erit, satis audax Irascens, fidus et fusor saguinis auctus, Valde mali moris, in rebus non stat honoris: quia quodlibet signum respicit suum membrum, in quo habet regere, ut aries respicit caput totale etc. angit multos et tribulatus inced.t Forcior in capite, magnos dentes gerit ante. De luna in ariete. Ponit influenciam cius, quantum contrabit luna ex IPSO SignO A principio lune et signo, in quo incensa est prin- cipaliter, debet considerare, quia ex illo habet totam influenciam et debet vitare minucionem capitis, si luna est in ariete. Ptolomeus dicit: In omnibus signis ruminan- tibus, ut sunt aries, thaurus, capricornus et ultima pars sagittarii, non debet medicina nec počio dari, quia statim evometur Nil capiti faciet aries, dum luna refulget: 350 Ast iter incipies et balnea tucius intres; Non tangas aures nec barbam tangere cures omnia potest facere cum igne Brachia diminuas, ignem gere et loca mutes; quia evomet quia ruminans est Non duc uxorem nec donet pocio rorem; El ista signa temptant officia sua habet disponere caput in omnibus animalibus in Marcio est Valde caput querit pueri Martem quoque poscit XIIl.) De natura thauri. Et primo de disposicione eius Thaurus est signum meridionale, firmum, terreum. melancolicum, succede(n)s angelo. Dominatur arboribus densis et fructibus. Dat magnis thaurus vernantem namque per agrum, Tunc florent segetes, thaurorum quippe labores: quia compotista considerat Solem signa intrare a fine, iste a principio Nam signum datur mensi, quem fine meretur. melancolicum —bikowecz 355 Ihaurus femineum, terrenum, frigore sicoum Ex austro firmum, cupiens disponere collum, consequitur sub eo natus quia errabit, si carpet viam Aprili gaudens, fert dampna, viam male pandens.
De ariete et tauro, v. 328 357. 117 venter Fit tenuis fuscus, longum latus, alvus et artus, In pedibus curtus, mediocreque crus quoque corpus. De moribus. Ex parte anime 345 Ex anima fallax, rixosus erit, satis audax Irascens, fidus et fusor saguinis auctus, Valde mali moris, in rebus non stat honoris: quia quodlibet signum respicit suum membrum, in quo habet regere, ut aries respicit caput totale etc. angit multos et tribulatus inced.t Forcior in capite, magnos dentes gerit ante. De luna in ariete. Ponit influenciam cius, quantum contrabit luna ex IPSO SignO A principio lune et signo, in quo incensa est prin- cipaliter, debet considerare, quia ex illo habet totam influenciam et debet vitare minucionem capitis, si luna est in ariete. Ptolomeus dicit: In omnibus signis ruminan- tibus, ut sunt aries, thaurus, capricornus et ultima pars sagittarii, non debet medicina nec počio dari, quia statim evometur Nil capiti faciet aries, dum luna refulget: 350 Ast iter incipies et balnea tucius intres; Non tangas aures nec barbam tangere cures omnia potest facere cum igne Brachia diminuas, ignem gere et loca mutes; quia evomet quia ruminans est Non duc uxorem nec donet pocio rorem; El ista signa temptant officia sua habet disponere caput in omnibus animalibus in Marcio est Valde caput querit pueri Martem quoque poscit XIIl.) De natura thauri. Et primo de disposicione eius Thaurus est signum meridionale, firmum, terreum. melancolicum, succede(n)s angelo. Dominatur arboribus densis et fructibus. Dat magnis thaurus vernantem namque per agrum, Tunc florent segetes, thaurorum quippe labores: quia compotista considerat Solem signa intrare a fine, iste a principio Nam signum datur mensi, quem fine meretur. melancolicum —bikowecz 355 Ihaurus femineum, terrenum, frigore sicoum Ex austro firmum, cupiens disponere collum, consequitur sub eo natus quia errabit, si carpet viam Aprili gaudens, fert dampna, viam male pandens.
Strana 118
118 M. Clareti Astronomiarius XIII—XV. Octodecim stellas in se retinet rubicundas, Pingitur ut thaurus de stellis undique factus; 360 Arboribus densis dominatur, fructibus ipsis. [L 142r. De puero nato. Arthorum pluviasque Iades sunt ubi mades, Tempore vernali Pleyades sepe feruntur. Yades vel sercule sunt in capite thauri, sed Pley- ades vel virgilie sunt in fine caude Azayr: Puer natus in Aprili sub thauro erit fortis, simplex et stabilis. Et habebit multa ab- scondita in terra. M 487) Dat thaurus nato sub se fore pectore lato Hjac humero grosso, collo curto quoque grosso: Personam curtam, grossam, faciem nimis amplam Et latam frontem, nasum curtum bene grandem, 365 Os ingens, magnos oculosque pedes mage latos: Brachia curta, manus spissas digitos quoque magnos! Et parvum mentum, crus clunibus addito grossum. De moribus. Extat honestus homo, bonus ex anima (quo)que raro raro irascitur, sed diu tenet iram Iram fert ille: rancore diu calet ipse, 370 Pacificus, iustus, pinguis, stabilis, bene fidus, Simplex et fortis ac veridicus quoque tristis. De luna. Arbor plantetur, cum luna thaurus habetur, domus Edificando fere, non spargas semina terre; quia disponit collum Pertinet ad medicum ferro non tangere collum, collere, plantare quodcunque emere 375. Incipiatur opus, vaccas vel equos emit, ortus. XIV.) De natura geminorum. Gemini est signum bicorporeum, occidentale, aereum, calidum et humidum, masculum, diurnum, mediocre, cadens ab angelo terre et dominatur arboribus mediocris stature, dulcis fructus ut pirus, ficus etc., quia ista signa habent omnia disponère animata et(in)animata. Est gemini signum geminum clarumque diurnum, Occiduum, calidum simul et humens bene firinum; 376 Gl s. arboribus LM (oba předtím škrtli ab); inanimata L ianimata M (ale pak i škytl, místo opravy).
118 M. Clareti Astronomiarius XIII—XV. Octodecim stellas in se retinet rubicundas, Pingitur ut thaurus de stellis undique factus; 360 Arboribus densis dominatur, fructibus ipsis. [L 142r. De puero nato. Arthorum pluviasque Iades sunt ubi mades, Tempore vernali Pleyades sepe feruntur. Yades vel sercule sunt in capite thauri, sed Pley- ades vel virgilie sunt in fine caude Azayr: Puer natus in Aprili sub thauro erit fortis, simplex et stabilis. Et habebit multa ab- scondita in terra. M 487) Dat thaurus nato sub se fore pectore lato Hjac humero grosso, collo curto quoque grosso: Personam curtam, grossam, faciem nimis amplam Et latam frontem, nasum curtum bene grandem, 365 Os ingens, magnos oculosque pedes mage latos: Brachia curta, manus spissas digitos quoque magnos! Et parvum mentum, crus clunibus addito grossum. De moribus. Extat honestus homo, bonus ex anima (quo)que raro raro irascitur, sed diu tenet iram Iram fert ille: rancore diu calet ipse, 370 Pacificus, iustus, pinguis, stabilis, bene fidus, Simplex et fortis ac veridicus quoque tristis. De luna. Arbor plantetur, cum luna thaurus habetur, domus Edificando fere, non spargas semina terre; quia disponit collum Pertinet ad medicum ferro non tangere collum, collere, plantare quodcunque emere 375. Incipiatur opus, vaccas vel equos emit, ortus. XIV.) De natura geminorum. Gemini est signum bicorporeum, occidentale, aereum, calidum et humidum, masculum, diurnum, mediocre, cadens ab angelo terre et dominatur arboribus mediocris stature, dulcis fructus ut pirus, ficus etc., quia ista signa habent omnia disponère animata et(in)animata. Est gemini signum geminum clarumque diurnum, Occiduum, calidum simul et humens bene firinum; 376 Gl s. arboribus LM (oba předtím škrtli ab); inanimata L ianimata M (ale pak i škytl, místo opravy).
Strana 119
De tauro et geminis, v. 358 393 119 Sex et vicenas Mayo geminis dato stellas. Arboreos (dulces?) regit hoc, cui brachia iunges. De pueris. Dat Iunius geminos tamquam iuvenes speciosos Signans, quod penitus tunc fit lasciva iuventus. Quando omnes planete conveniunt in signum geminorum, tunc fit maxima pestilencia. Et se- cundum Cretenses fuerunt duo fratres, Castor et (Poli(u)X. Hermes dicit: Infans natus in Mayo sub geminis erit mundus, religiosus, diligens libros et fidem servans et in cultu Dei fidus 380 Dant gemini geminos sub se pueros fore natos, Personam pulcram, mediocrem, valde benignam, Brachia longa, manus longis digitis, color albus. Est Veneris signum, dans pulcrum carpere natum. De moribus. Pectore predulcis, bona diligit, undique fortis bonos 385 Vestes et libros amat et mores quoque ludos ries Ignea sunt a. leo sa. terrea thau; caper et vir. Huda (?) gem. lib. fervent a. cancer, aquatica, scor. pis. Musicus et gaudens, fidus, mundus, pede plaudens cantus Religiosus erit, facundus, carmina querit. De luna. Brachia non minuis, dum lucet luna gemellis, noli ugues cidere Unguibus et manibus ferro curam negat argus; quia geminat promissum 390 Nec promissa dabis nec abinde locum variabis, smluwu Nullum contractum facies nec iter cape aptum. (XV. De canero. Cancer est signum mobile, septentrionale, mutum, tepidum, aquaticum, ex domicilio lune, succedens angulo terre aquilonis Dominatur arboribus den- sis, fructus insipidi. Retrogradum cancrum Phebo remeante deorsum Iure datus Iunio, quia fert vestigia retro Mobile fit tepidum cancer Iunii quoque signum infacundus erit Exundans mutum, septentrio dando rotundum. 379 (dulces?) nemá LM. I 380 Gl. s. (P)ollu)x. Collex LM. 391 cape M: caput L. 11 392 De cancro' L; v M opraveno z De thauro'.
De tauro et geminis, v. 358 393 119 Sex et vicenas Mayo geminis dato stellas. Arboreos (dulces?) regit hoc, cui brachia iunges. De pueris. Dat Iunius geminos tamquam iuvenes speciosos Signans, quod penitus tunc fit lasciva iuventus. Quando omnes planete conveniunt in signum geminorum, tunc fit maxima pestilencia. Et se- cundum Cretenses fuerunt duo fratres, Castor et (Poli(u)X. Hermes dicit: Infans natus in Mayo sub geminis erit mundus, religiosus, diligens libros et fidem servans et in cultu Dei fidus 380 Dant gemini geminos sub se pueros fore natos, Personam pulcram, mediocrem, valde benignam, Brachia longa, manus longis digitis, color albus. Est Veneris signum, dans pulcrum carpere natum. De moribus. Pectore predulcis, bona diligit, undique fortis bonos 385 Vestes et libros amat et mores quoque ludos ries Ignea sunt a. leo sa. terrea thau; caper et vir. Huda (?) gem. lib. fervent a. cancer, aquatica, scor. pis. Musicus et gaudens, fidus, mundus, pede plaudens cantus Religiosus erit, facundus, carmina querit. De luna. Brachia non minuis, dum lucet luna gemellis, noli ugues cidere Unguibus et manibus ferro curam negat argus; quia geminat promissum 390 Nec promissa dabis nec abinde locum variabis, smluwu Nullum contractum facies nec iter cape aptum. (XV. De canero. Cancer est signum mobile, septentrionale, mutum, tepidum, aquaticum, ex domicilio lune, succedens angulo terre aquilonis Dominatur arboribus den- sis, fructus insipidi. Retrogradum cancrum Phebo remeante deorsum Iure datus Iunio, quia fert vestigia retro Mobile fit tepidum cancer Iunii quoque signum infacundus erit Exundans mutum, septentrio dando rotundum. 379 (dulces?) nemá LM. I 380 Gl. s. (P)ollu)x. Collex LM. 391 cape M: caput L. 11 392 De cancro' L; v M opraveno z De thauro'.
Strana 120
120 M. Clareti Astronomiarius XV—XVII Limite prosperitas bona fiet, aquas facit auctas disponit manus 395 Sexque decem stellas retinens, manibus dato curvas. De natis. Sub cancro natus persona fit male latus Hic rudis et grossus, color albus et in cute durus, Non rectam barbam retinens faciemque rotundam, Fert oculos parvos, mala crura pedes quoque curvos. De moribus. Orastes dicit: Infans natus in Iunio sub cancro erit insipiens sed iocundus, non curans, quid faciat aut quid loquatur aut quid sibi accidat Dicit; pereat, qui crastina ete. 400 Mente fit inconstans vagus et fortis neque curvans, Insipiens, mundus, iocundus erit, furibundus, 1. 1427 Infortunatus, incompositus, male gratus, Flumina pertransit, in aquis dives cito mansit De luna. Pectus, pulmo, iecur in cancro non minuetur; est retrograda 405 Sompnia falsa, fides et mutilis empcio per res (M 49r) Pocio sumatur, securus perge viator. domicilium lune et tunc temporis maxime pluit intro Intro domumque novam vestem; pluvie dabo lunam. Leo est signum (s)ic(c)um, orientale, masculinum, igneum, succedens angelo terre. Dominatur arbo- ribus procers amari fructus. Et pectus regit. In cuius ore est canis, stella callida et sicca etc. XVI.) De leone. Est calidum siccum leo, mas oriens quoque signum; leoni In Iulio pectus regit huic canis ore repertus; 410 Tramite condempnat homines, siccans male dampnat; Stellas vicenas tenet ipse, canem superaddas. De natis. Ante dat Augustinus, quod retro temperat estus, Prehet ob hoc fortem non retro sed ante leonem. Hic leo dat natis corpus grossum pede latis, Grande caput, torvos oculos, ugues quoque spissos 408 Gl. d. siccum': fixum M, nemá L.
120 M. Clareti Astronomiarius XV—XVII Limite prosperitas bona fiet, aquas facit auctas disponit manus 395 Sexque decem stellas retinens, manibus dato curvas. De natis. Sub cancro natus persona fit male latus Hic rudis et grossus, color albus et in cute durus, Non rectam barbam retinens faciemque rotundam, Fert oculos parvos, mala crura pedes quoque curvos. De moribus. Orastes dicit: Infans natus in Iunio sub cancro erit insipiens sed iocundus, non curans, quid faciat aut quid loquatur aut quid sibi accidat Dicit; pereat, qui crastina ete. 400 Mente fit inconstans vagus et fortis neque curvans, Insipiens, mundus, iocundus erit, furibundus, 1. 1427 Infortunatus, incompositus, male gratus, Flumina pertransit, in aquis dives cito mansit De luna. Pectus, pulmo, iecur in cancro non minuetur; est retrograda 405 Sompnia falsa, fides et mutilis empcio per res (M 49r) Pocio sumatur, securus perge viator. domicilium lune et tunc temporis maxime pluit intro Intro domumque novam vestem; pluvie dabo lunam. Leo est signum (s)ic(c)um, orientale, masculinum, igneum, succedens angelo terre. Dominatur arbo- ribus procers amari fructus. Et pectus regit. In cuius ore est canis, stella callida et sicca etc. XVI.) De leone. Est calidum siccum leo, mas oriens quoque signum; leoni In Iulio pectus regit huic canis ore repertus; 410 Tramite condempnat homines, siccans male dampnat; Stellas vicenas tenet ipse, canem superaddas. De natis. Ante dat Augustinus, quod retro temperat estus, Prehet ob hoc fortem non retro sed ante leonem. Hic leo dat natis corpus grossum pede latis, Grande caput, torvos oculos, ugues quoque spissos 408 Gl. d. siccum': fixum M, nemá L.
Strana 121
De geminis, leone, virgine. v. 394 431 121 Et nasum grossum, pectus latum, breve collum, 115 Personam curtam membris faciemque pilosam. De moribus. Abram dicit: Infans natus in Iulio sub leone erit amator, iracundus, tirrannicus et homicida. IEx anima fortis nec compositus neque mitis vehemens Impetuosus erit, irascens, ardua querit, Saguinis effusor, oppressor, tristis, amator, Perfidus et fallax, nequam fit, in omnibus audax. De luna in leone existente. 420 Cor gravat et stomachum, dum cernit luna leonem: Vestes non facias, nec per convivia vadas, Ut nichil ore vomas; tunc non sumes medicinas. quia iliceberis Omnia magnates prece donant: prelia vites. De cane stela. Egiptum caveas minuens et canicularem; Iulius a medio prestat tibi caniculares. Nonis Septembris expirant caniculares: Mensibus, in quibus r' inscribitur, est sopor eger; In quibus r' non est, sompnus post prandia prodest; Aut brevis aut nullus sit sompnus meridianus. Pessima stella canis, que fertur in ore leonis, 425 Sicca nimis, calida, facit omnia non bene sana; Siccans humores, dat fel, generando dolores: quod pater mactat filium et e contra et frater fratrem Que gingnit coleram, faciens mentem furibundam. XVII.) De virgine. Virgo est signum bicorporeum, meridionale, terre- num, femineum et infructuosum, cadens ab angulo aquilonis Et habet X et VII stellas. VIrgo bicorporeum, terrenum, mobile signum, Ast infructiferum, dans Augustum simul austrum, Septembri virgo merito conscribitur, in quo Terra sinu clauso simulatur virginis alvo. 130 Prosperitate via caret, est in ventre retenta. Septem cum denis hanc posses pingere stellis.
De geminis, leone, virgine. v. 394 431 121 Et nasum grossum, pectus latum, breve collum, 115 Personam curtam membris faciemque pilosam. De moribus. Abram dicit: Infans natus in Iulio sub leone erit amator, iracundus, tirrannicus et homicida. IEx anima fortis nec compositus neque mitis vehemens Impetuosus erit, irascens, ardua querit, Saguinis effusor, oppressor, tristis, amator, Perfidus et fallax, nequam fit, in omnibus audax. De luna in leone existente. 420 Cor gravat et stomachum, dum cernit luna leonem: Vestes non facias, nec per convivia vadas, Ut nichil ore vomas; tunc non sumes medicinas. quia iliceberis Omnia magnates prece donant: prelia vites. De cane stela. Egiptum caveas minuens et canicularem; Iulius a medio prestat tibi caniculares. Nonis Septembris expirant caniculares: Mensibus, in quibus r' inscribitur, est sopor eger; In quibus r' non est, sompnus post prandia prodest; Aut brevis aut nullus sit sompnus meridianus. Pessima stella canis, que fertur in ore leonis, 425 Sicca nimis, calida, facit omnia non bene sana; Siccans humores, dat fel, generando dolores: quod pater mactat filium et e contra et frater fratrem Que gingnit coleram, faciens mentem furibundam. XVII.) De virgine. Virgo est signum bicorporeum, meridionale, terre- num, femineum et infructuosum, cadens ab angulo aquilonis Et habet X et VII stellas. VIrgo bicorporeum, terrenum, mobile signum, Ast infructiferum, dans Augustum simul austrum, Septembri virgo merito conscribitur, in quo Terra sinu clauso simulatur virginis alvo. 130 Prosperitate via caret, est in ventre retenta. Septem cum denis hanc posses pingere stellis.
Strana 122
122 M. Clareti Astronomiarius XVII—XIX De puero nato sub virgine. Zares: Infans natus in Augusto sub virgine erit castus, discibilis et simplex Est persona brevis, gracilis sub virgine natis, More puellarum color, actus pulker carum, Membra tenens curta sine crinibus, anxia barba, 435 Vox tenuisque pedes recti, lati sibi ventres. De moribus. Pectore devotus, discretus, ad omne peritus, Simplex et castus, sine crimine nec gerit astus, Destruitur Venere, vino, cum vult bona ferre. Vult mercaturam, divinam phylozophiam. De Luna in virgine. 140 Lunam Virgo tenet, uxorem non sibi ducet. Ungentis ventres curare cavetoque clunes. Semina tunc spargam, dubitans intrare carmam. Querit Mercurium, frigus dant tempora siccum. [L 143r XVIII.) De libra. Libra est signum occidentale, masculinum, diurnum et saguineum, angulo occidentis succedens Et habet stellas nisi VII bene amplas. Libra sub Octobre solidatur et hac racione: Quod tunc equidium per tempus tenditur equm M 49 Daguineum signum quasi mascula libra diurnum 445 Occiduum, sicca sistens, Septembre volutum; Umbilicum format simul equinoccia prestat. Et septem stellas libre cum lance fer amplas. De natis. Ptolomeus: Infans natus in Septembre sub libra erit multa cogitans et pauca loquens et de venis terre medicinam pacietur; prosper in omnibus operibus suis. Libra dabit natis os longum, dentibus aptis, Personam mediam, pedibus faciem facit artam; 450 Fert humores, oculos medios crines quoque flavos Barba brevis, pendens collum, molles nimis aures. De gestu morum. Pectore constrictus, quo plura recogitat intus, Pauca loquens, medicus, herbas terre legit argus,
122 M. Clareti Astronomiarius XVII—XIX De puero nato sub virgine. Zares: Infans natus in Augusto sub virgine erit castus, discibilis et simplex Est persona brevis, gracilis sub virgine natis, More puellarum color, actus pulker carum, Membra tenens curta sine crinibus, anxia barba, 435 Vox tenuisque pedes recti, lati sibi ventres. De moribus. Pectore devotus, discretus, ad omne peritus, Simplex et castus, sine crimine nec gerit astus, Destruitur Venere, vino, cum vult bona ferre. Vult mercaturam, divinam phylozophiam. De Luna in virgine. 140 Lunam Virgo tenet, uxorem non sibi ducet. Ungentis ventres curare cavetoque clunes. Semina tunc spargam, dubitans intrare carmam. Querit Mercurium, frigus dant tempora siccum. [L 143r XVIII.) De libra. Libra est signum occidentale, masculinum, diurnum et saguineum, angulo occidentis succedens Et habet stellas nisi VII bene amplas. Libra sub Octobre solidatur et hac racione: Quod tunc equidium per tempus tenditur equm M 49 Daguineum signum quasi mascula libra diurnum 445 Occiduum, sicca sistens, Septembre volutum; Umbilicum format simul equinoccia prestat. Et septem stellas libre cum lance fer amplas. De natis. Ptolomeus: Infans natus in Septembre sub libra erit multa cogitans et pauca loquens et de venis terre medicinam pacietur; prosper in omnibus operibus suis. Libra dabit natis os longum, dentibus aptis, Personam mediam, pedibus faciem facit artam; 450 Fert humores, oculos medios crines quoque flavos Barba brevis, pendens collum, molles nimis aures. De gestu morum. Pectore constrictus, quo plura recogitat intus, Pauca loquens, medicus, herbas terre legit argus,
Strana 123
De virgine, libra, scorpione, v. 433—475. 123 Est rortunatus, constans et dives honestus, 455 Parvus nec magnus bene nec male, valde superbus. De luna in libra existente. Libram luna meat, nullus genitalia tangat Nec renes, nates, nec iter tunc carpere temptes. Extremam partem libre cum luna dat autem, Coniugium facias, minuas, constans bene fias. XIX.) De scorpione signo. Scorpio est signum occidentale, firmum, femineum, aquaticum, nocturnum, succedens angulo occiden- tis. Facit malam viam. Scorpio dum pungat, November eum sibi iungat Ob tempestatem seu frigoris asperitatem tu 460 Scorpio femineum simul occiduum lege signum; Est aqueum, firmum, nocturnum, valde malignum Octobrem retinet, vicena per astra refulget. Qui tunc perget iter, crebro currens morietur. Ysaac: Infans natus sub scorpione erit subtractor malus, rudis in omnibus diebus vite sue De pueris. Scorpio dat natis formam gracilem satis altis: 465 Fert humeros parvos oculos rubeosque profundos. Brachia cum ventre longans, parvum caput inde Et digitos longos clunesque, pedes facit artos. De moribus. Pectore fit gracilis, versutus et ore bilinguis, Instabilis, fallax, deceptor, perfidus, audax 470 Infortunatus, res subtrabit hic male gratus, Saguinis effusor, in fine mala nece lusor. De luna. Scorpio morbosa facit hinc in parte pudenda, Vulnera non cures, caveas ascendere naves; Non assume viam, timens de morte ruinam, 475 Sepe tamen pluvia vel grandine spargitur arva. qui infirmabitur, cito morietur, Sagittarius est signum bicorporeum, orientale. igneum, mediocre, succedens angulo occidentis, nocturnum et femineum. XX.) De sagittario. Ponit naturam sagittarii: Tripliciter sumitur arcitenens: primo, ut in litera, 2° quasi principatum tenens, 3° quasi exaltacio- nem tenens, quasi arcem tenens.
De virgine, libra, scorpione, v. 433—475. 123 Est rortunatus, constans et dives honestus, 455 Parvus nec magnus bene nec male, valde superbus. De luna in libra existente. Libram luna meat, nullus genitalia tangat Nec renes, nates, nec iter tunc carpere temptes. Extremam partem libre cum luna dat autem, Coniugium facias, minuas, constans bene fias. XIX.) De scorpione signo. Scorpio est signum occidentale, firmum, femineum, aquaticum, nocturnum, succedens angulo occiden- tis. Facit malam viam. Scorpio dum pungat, November eum sibi iungat Ob tempestatem seu frigoris asperitatem tu 460 Scorpio femineum simul occiduum lege signum; Est aqueum, firmum, nocturnum, valde malignum Octobrem retinet, vicena per astra refulget. Qui tunc perget iter, crebro currens morietur. Ysaac: Infans natus sub scorpione erit subtractor malus, rudis in omnibus diebus vite sue De pueris. Scorpio dat natis formam gracilem satis altis: 465 Fert humeros parvos oculos rubeosque profundos. Brachia cum ventre longans, parvum caput inde Et digitos longos clunesque, pedes facit artos. De moribus. Pectore fit gracilis, versutus et ore bilinguis, Instabilis, fallax, deceptor, perfidus, audax 470 Infortunatus, res subtrabit hic male gratus, Saguinis effusor, in fine mala nece lusor. De luna. Scorpio morbosa facit hinc in parte pudenda, Vulnera non cures, caveas ascendere naves; Non assume viam, timens de morte ruinam, 475 Sepe tamen pluvia vel grandine spargitur arva. qui infirmabitur, cito morietur, Sagittarius est signum bicorporeum, orientale. igneum, mediocre, succedens angulo occidentis, nocturnum et femineum. XX.) De sagittario. Ponit naturam sagittarii: Tripliciter sumitur arcitenens: primo, ut in litera, 2° quasi principatum tenens, 3° quasi exaltacio- nem tenens, quasi arcem tenens.
Strana 124
124 M. Clareti Astronomiarius NXXNII Tela iacit nimium Decembri, qui tenet arcum, Dum gradibus pedibus, quia torpet ad infima Phebus arcum tenens Inde bicorporeum datur architenens sibi signunt colericum Et calidum, siccum, nocturnum, quod tenet ortum; in omnibus bene prosperabitu: Tute vade viam, quia dant bona plurima vitam, Denas atque novem stellas dat habendo Novembrem. Hendiexir Infans natus sub sagittario orit bonus medicus et optimus venator. diligens veri tatem et pungnans pro ea. De natis. 480 Nata sagitta dabit sua grandia que revelabit Cum membris iunctis sibi dispositis bene cunctis, Hiis acuit faciem dans subtilemque decorem Late barbatum, mentum longum, breve collum.I IL 143v De gestu. (M 50"): Pectore latus erit, astrorum docmata querit, philosophie 185 Diligit hic studium nature vel medicorum Fortis venator, veris sapiens adamator, Petransit regna, quia dispositus fit ad illa De luna. Luna nocet femore, per partes mota sagitte; Ugues et crines tutus pertingere debes. 190 Tute carpis iter, tarde curabitur eger; Dans tempus calidum, bona copula gignit amicum. (XXI.) De capricorno signo Capricornus est signum meridionale, vdropicum, firmum, terreum, nocturnum, masculinun, sol- sticiale. Et dicitur a nomine caper' et cornus quasi ad modum cornu et capre sol ascendit supra Dat capricornus, qui querit, pascua sursum. Ianus et insinuat, quod Phebus ad altera regnat Dic signum medium, sed terrenum capricornum Austri, nocturnum, mas, ydropicum, bene firmum. Non curres pariter, dum splendet luna decenter. 495 Octo vicenas stellas depingit amenas. 480 Gl. Hendiexir M: Hen dixit J..
124 M. Clareti Astronomiarius NXXNII Tela iacit nimium Decembri, qui tenet arcum, Dum gradibus pedibus, quia torpet ad infima Phebus arcum tenens Inde bicorporeum datur architenens sibi signunt colericum Et calidum, siccum, nocturnum, quod tenet ortum; in omnibus bene prosperabitu: Tute vade viam, quia dant bona plurima vitam, Denas atque novem stellas dat habendo Novembrem. Hendiexir Infans natus sub sagittario orit bonus medicus et optimus venator. diligens veri tatem et pungnans pro ea. De natis. 480 Nata sagitta dabit sua grandia que revelabit Cum membris iunctis sibi dispositis bene cunctis, Hiis acuit faciem dans subtilemque decorem Late barbatum, mentum longum, breve collum.I IL 143v De gestu. (M 50"): Pectore latus erit, astrorum docmata querit, philosophie 185 Diligit hic studium nature vel medicorum Fortis venator, veris sapiens adamator, Petransit regna, quia dispositus fit ad illa De luna. Luna nocet femore, per partes mota sagitte; Ugues et crines tutus pertingere debes. 190 Tute carpis iter, tarde curabitur eger; Dans tempus calidum, bona copula gignit amicum. (XXI.) De capricorno signo Capricornus est signum meridionale, vdropicum, firmum, terreum, nocturnum, masculinun, sol- sticiale. Et dicitur a nomine caper' et cornus quasi ad modum cornu et capre sol ascendit supra Dat capricornus, qui querit, pascua sursum. Ianus et insinuat, quod Phebus ad altera regnat Dic signum medium, sed terrenum capricornum Austri, nocturnum, mas, ydropicum, bene firmum. Non curres pariter, dum splendet luna decenter. 495 Octo vicenas stellas depingit amenas. 480 Gl. Hendiexir M: Hen dixit J..
Strana 125
De sagittario, capricorno, aquario. v. 476. 515 125 De natis. Anezar: Infans natus sub capricorno erit si- lubre consilium dans, simplex et iustus iudex, mo- rosus in omnibus actibus suis. Architenens, aries, leo prima triplicitas sunt: Efficiunt thaurus, capricornus, virgo secundam. Urna cum geminis et libra triplicitas sunt Tercia, sed pisces et cancer, scorpio quarta. Ignea prima datur, terrena 2a probatur. Tercia saguinea dicatur, aquatica quarta. Vult capricornus eis faciem curvam dare natis, Personam gracilem longam, cervicemque fortem Dando pedes longos oculos variosque profundos, Et collum longum, mentum pendens quoque strictum. De gestu. 500 Pectore parvus erit, qui mores discere querit, quidquid incipit, non cito finit Fetidus et tardus, studiosus, iustus, honestus, Simplex, non audax, in consilio mage verax, Corpore non castus, datur huic fastus quoque pastus. De luna eius. Luna nocet genibus, quam sustulit capricornus: 505 Intret aquas semper cicius, curabitur eger; Fundamenta ruunt, cuncti fruges bene vendunt, Uxorem sperne, venari corpore cerne. XXII. De aquario. Aquarius est signum occidentale aereum, fixum, femineum, nocturnum, succedens angulo terre. In Februo fusis dominatur aquarius undis Dissolvi glaciem fundique fluenta per orbem. Daguineum signum fit aquarius occidiosum, Femineum, fixum, nocturnum, valde benignum, disponit 510 Crura regens dat iter placidum bona per loca semper. In Iano stellas dat aquarius octoque denas. De puero. Dicit Albidus. Infans patus sub aquario in lanuario erit luxuriosus, rocator, versutus et insta- bilis. Personam plenam dat aquarius undique natam, In facie pulcram, membris spissam simul albam Obliquos oculos, flavos, raros que capillos stature 515 Et mediocre latus, non rectus pes, bonus, albus
De sagittario, capricorno, aquario. v. 476. 515 125 De natis. Anezar: Infans natus sub capricorno erit si- lubre consilium dans, simplex et iustus iudex, mo- rosus in omnibus actibus suis. Architenens, aries, leo prima triplicitas sunt: Efficiunt thaurus, capricornus, virgo secundam. Urna cum geminis et libra triplicitas sunt Tercia, sed pisces et cancer, scorpio quarta. Ignea prima datur, terrena 2a probatur. Tercia saguinea dicatur, aquatica quarta. Vult capricornus eis faciem curvam dare natis, Personam gracilem longam, cervicemque fortem Dando pedes longos oculos variosque profundos, Et collum longum, mentum pendens quoque strictum. De gestu. 500 Pectore parvus erit, qui mores discere querit, quidquid incipit, non cito finit Fetidus et tardus, studiosus, iustus, honestus, Simplex, non audax, in consilio mage verax, Corpore non castus, datur huic fastus quoque pastus. De luna eius. Luna nocet genibus, quam sustulit capricornus: 505 Intret aquas semper cicius, curabitur eger; Fundamenta ruunt, cuncti fruges bene vendunt, Uxorem sperne, venari corpore cerne. XXII. De aquario. Aquarius est signum occidentale aereum, fixum, femineum, nocturnum, succedens angulo terre. In Februo fusis dominatur aquarius undis Dissolvi glaciem fundique fluenta per orbem. Daguineum signum fit aquarius occidiosum, Femineum, fixum, nocturnum, valde benignum, disponit 510 Crura regens dat iter placidum bona per loca semper. In Iano stellas dat aquarius octoque denas. De puero. Dicit Albidus. Infans patus sub aquario in lanuario erit luxuriosus, rocator, versutus et insta- bilis. Personam plenam dat aquarius undique natam, In facie pulcram, membris spissam simul albam Obliquos oculos, flavos, raros que capillos stature 515 Et mediocre latus, non rectus pes, bonus, albus
Strana 126
126 M. Clareti Astronomiarius XXIII—XXIV. De gestu eorum. Pectore latus, inconstans, ardua querit, bona Multa petens pauca facict vastandoque plura Distortus more, fallax, versutus in ore; Luxuriosus erit et fetida plurima querit De luna eius. 620 Crura negant tactum, cum Luna tenebit aquosum, Insere tunc plantas et turres erige celsas, si transies viam, non cito pervenies Tutus iter carpis, sed per loca tardius ibis: Per mare dat velum, fit inundans limpha per ipsum. (M 507. XXIII.) De piscibus signo. Pisces est signum septentrionale, aquaticum, femi- neum et est malignum et infortunatum. Et ad Febru- arium pertinet. Fluctivagos pisces Mars exigit, utpote testes, Nam tunc augenda fit aquis pluvialibus unda isces fleumaticum, septentrio, dando malignum, 525 Femineum signum sine fortuna februatum. Callem si transis, in paupertate meabis. Inde pedum plantas regit hic trigintaque stellas. [L 144r] De natis. Ut celum signis prefulgens est duodenis, Sic corpus hominis assimilatur ei. Nam caput et facies aries gaudet habere, Gutturis et colli vim thauro dic retinere; Brachia cum manibus geminis sunt apta decenter Naturam cancer dat pectoris aula frequenter Fit leo vult stomachum conponens hic sibi renes, Ast intestinis virgo preesse cupit. Ambas libra nates, ambas sibi vendicat anchas; Scorpio vult anum, vultque pudenda sibi. Inde sagittarius in coxis vult dominare, Amborum genuum vim capricornus habet; Regnat in aquario crurum vis apta decenter, Piscibus hiis demum congrua planta pedum. Ptolomeus: Puer natus sub piscibus erit pauper et vagabundus, odiosus, discurrens, undique querende panem Pisces dant natis amplam faciem pede latis, Personam grossam, cuius carnem facit amplam 530 Inque colore malos, oculos parvos et ineptos, Membra tenens brevia, parvum caput est nimis infra,
126 M. Clareti Astronomiarius XXIII—XXIV. De gestu eorum. Pectore latus, inconstans, ardua querit, bona Multa petens pauca facict vastandoque plura Distortus more, fallax, versutus in ore; Luxuriosus erit et fetida plurima querit De luna eius. 620 Crura negant tactum, cum Luna tenebit aquosum, Insere tunc plantas et turres erige celsas, si transies viam, non cito pervenies Tutus iter carpis, sed per loca tardius ibis: Per mare dat velum, fit inundans limpha per ipsum. (M 507. XXIII.) De piscibus signo. Pisces est signum septentrionale, aquaticum, femi- neum et est malignum et infortunatum. Et ad Febru- arium pertinet. Fluctivagos pisces Mars exigit, utpote testes, Nam tunc augenda fit aquis pluvialibus unda isces fleumaticum, septentrio, dando malignum, 525 Femineum signum sine fortuna februatum. Callem si transis, in paupertate meabis. Inde pedum plantas regit hic trigintaque stellas. [L 144r] De natis. Ut celum signis prefulgens est duodenis, Sic corpus hominis assimilatur ei. Nam caput et facies aries gaudet habere, Gutturis et colli vim thauro dic retinere; Brachia cum manibus geminis sunt apta decenter Naturam cancer dat pectoris aula frequenter Fit leo vult stomachum conponens hic sibi renes, Ast intestinis virgo preesse cupit. Ambas libra nates, ambas sibi vendicat anchas; Scorpio vult anum, vultque pudenda sibi. Inde sagittarius in coxis vult dominare, Amborum genuum vim capricornus habet; Regnat in aquario crurum vis apta decenter, Piscibus hiis demum congrua planta pedum. Ptolomeus: Puer natus sub piscibus erit pauper et vagabundus, odiosus, discurrens, undique querende panem Pisces dant natis amplam faciem pede latis, Personam grossam, cuius carnem facit amplam 530 Inque colore malos, oculos parvos et ineptos, Membra tenens brevia, parvum caput est nimis infra,
Strana 127
De aquario, piscibus, mensibus in generali, v. 516—550. 127 De gestu. Ex anima pauper erit, instabilis, simul eger, Infortunatus, mendicus erit, male gratus. Raro boni dignus, devotus, mente benignus, 535. Est sapiens, iustus, bona multa sciens quoque castus De luna. Aristoteles: Quando omnes planete conve- niunt in signo piscium, tunc fit inundacio et diluvium Comentator: Duodecim partes celi regunt et dis- ponunt duodecim partes corporis etc. hrzebene Piscis habens lunam caveas curare podagram Carpe viam tutus, fit pocio sumpta salutis, simul Copula valde bona, concordia principis una bonum cum aqua aliquid facere, quia omnia prosperabuntur. Tractes de pace, limpham per flumina funde. 540 Plurima dixissem, si vobis grata vidissem: Obmisi facile, breve quod foret hoc opus inde. (XXIV.) De XII mensibus. potes x istis signis menses congnoscere quibis Et quid ages cunctis in mensibus, hoc ita cernis: quasi ianuc custos Est primus lanus mensis, quo fit novus annus Ypocras: Cur moritur homo, cum salvia crescit in orto? 545 Que mala contingunt in co, plures ea ponunt De Ianuario primo mense. Escas per lanum calidas est sumere sanum. Si coctis assis aucis vel piscibus assis. Tu, qui tanta potes, bona vini pocula potes frigidus et humidus sol in capricorno In Iano claris calidisque cibis pociaris; Ne tibi languores sint, aptos sume liquores, Nec nimium cogita, contraria fercula vita. Balnea sint grata, sed pocio sit oderata. - Hic cave frigorem, de police mitte cruorem Deque manu minuas, ut longo tempore vivas De Februo. sol in aquario frigid ilus et humidus 550 Gingnitur oculta febris Februo tibi multa, Si comedas betham nec non aucam vel anctam 547 L nad Ne tibi' glossa potes' chybne. V M totiž glossa vedlejši (Escaxpotes) pro úzký okraj levý napsána tak, že poslední potes vniklo nad řádek Ne tibi'; v L opsal písař napřed texi s domnělou meziřádkovou glossou potes' - - a pak připsal vpravo celou glossu Escax potes', nepovšimnuv si dřívějšího omylu.
De aquario, piscibus, mensibus in generali, v. 516—550. 127 De gestu. Ex anima pauper erit, instabilis, simul eger, Infortunatus, mendicus erit, male gratus. Raro boni dignus, devotus, mente benignus, 535. Est sapiens, iustus, bona multa sciens quoque castus De luna. Aristoteles: Quando omnes planete conve- niunt in signo piscium, tunc fit inundacio et diluvium Comentator: Duodecim partes celi regunt et dis- ponunt duodecim partes corporis etc. hrzebene Piscis habens lunam caveas curare podagram Carpe viam tutus, fit pocio sumpta salutis, simul Copula valde bona, concordia principis una bonum cum aqua aliquid facere, quia omnia prosperabuntur. Tractes de pace, limpham per flumina funde. 540 Plurima dixissem, si vobis grata vidissem: Obmisi facile, breve quod foret hoc opus inde. (XXIV.) De XII mensibus. potes x istis signis menses congnoscere quibis Et quid ages cunctis in mensibus, hoc ita cernis: quasi ianuc custos Est primus lanus mensis, quo fit novus annus Ypocras: Cur moritur homo, cum salvia crescit in orto? 545 Que mala contingunt in co, plures ea ponunt De Ianuario primo mense. Escas per lanum calidas est sumere sanum. Si coctis assis aucis vel piscibus assis. Tu, qui tanta potes, bona vini pocula potes frigidus et humidus sol in capricorno In Iano claris calidisque cibis pociaris; Ne tibi languores sint, aptos sume liquores, Nec nimium cogita, contraria fercula vita. Balnea sint grata, sed pocio sit oderata. - Hic cave frigorem, de police mitte cruorem Deque manu minuas, ut longo tempore vivas De Februo. sol in aquario frigid ilus et humidus 550 Gingnitur oculta febris Februo tibi multa, Si comedas betham nec non aucam vel anctam 547 L nad Ne tibi' glossa potes' chybne. V M totiž glossa vedlejši (Escaxpotes) pro úzký okraj levý napsána tak, že poslední potes vniklo nad řádek Ne tibi'; v L opsal písař napřed texi s domnělou meziřádkovou glossou potes' - - a pak připsal vpravo celou glossu Escax potes', nepovšimnuv si dřívějšího omylu.
Strana 128
128 M. Clareti Astronomiarius, NNIV. Salve, dulcis medo, michi te da, nam tibi me do! Respondit medo: Hunc ledo, cui michi me do. de qualibet vena potest minuere Pocio sumatur, de police tunc minuatur, Hic ostendit, que debent fieri vilanda pocula Frigida vitentur, sed balnea sana putentur. Marcius. Nuda solet capita frigus cum sole gravari. Ut minus egrotes, inter duo fercula potes. Martini, Blasii, Philippi, Bartholomei: Hiis festis minuas, ut longo tempore vivas quia in eo homines marcescunt Sol in piscibus Marcius humores reserat generatque dolores; 555 Sume cibum pure, coxas tibi (si placet) ure, Venam nec pandas, radices sedule mandas non minue saguinem, quia infirmitates generantur Vena nec abdenda, nec pocio sit tribuenda Hinc assature tibi sint et balnea cure daveMl! calida fercula Balnea sint assa nec dulcia sint tibi cassa Aprilis. celidus et humidus. Ponit naturam Aprilis et dicitur als aperio'. In festo Pasce te Christi corpore pasce, ut dapibus veris utaris tempore veris. Quem bene non pruret, hic nunquam scalpere curet Non prodest cumpost, sumantur prandia cum post. Venter solvendus, cruor est pede diminuendus sol in ariete Neprobat in Venere vires Aprilis habere Et bonum est raphanum comedere cum sali ante cibos. dyerki in manibus Cuncta renascunturque pori tunc apertuntur, swrby 560 In quo scalpescit corpus saguis quoque crescit; polehczen ma biti Ergo solvatur venterque cruor minuatur. Mayus. calidus et humidus ! Salvia, sal vivum, piper, alea, petroselinum. Ex hiis fit salsa, que lumina reddit acuta Galienus: Qui cerebrum animalis in Mayo sumpserit, sibimet tediosus crit, reuma et fleuma super se provocabit sol in thauro polehozity sye Mayo secure laxari sit tibi cure; scindantur F'undatur vena, si balnea dentur amena 561 p. m. b. M: polehczen ma byty L. k 502 Glossa pod řádkou: tundatur zabana ma biti' M, není v L.
128 M. Clareti Astronomiarius, NNIV. Salve, dulcis medo, michi te da, nam tibi me do! Respondit medo: Hunc ledo, cui michi me do. de qualibet vena potest minuere Pocio sumatur, de police tunc minuatur, Hic ostendit, que debent fieri vilanda pocula Frigida vitentur, sed balnea sana putentur. Marcius. Nuda solet capita frigus cum sole gravari. Ut minus egrotes, inter duo fercula potes. Martini, Blasii, Philippi, Bartholomei: Hiis festis minuas, ut longo tempore vivas quia in eo homines marcescunt Sol in piscibus Marcius humores reserat generatque dolores; 555 Sume cibum pure, coxas tibi (si placet) ure, Venam nec pandas, radices sedule mandas non minue saguinem, quia infirmitates generantur Vena nec abdenda, nec pocio sit tribuenda Hinc assature tibi sint et balnea cure daveMl! calida fercula Balnea sint assa nec dulcia sint tibi cassa Aprilis. celidus et humidus. Ponit naturam Aprilis et dicitur als aperio'. In festo Pasce te Christi corpore pasce, ut dapibus veris utaris tempore veris. Quem bene non pruret, hic nunquam scalpere curet Non prodest cumpost, sumantur prandia cum post. Venter solvendus, cruor est pede diminuendus sol in ariete Neprobat in Venere vires Aprilis habere Et bonum est raphanum comedere cum sali ante cibos. dyerki in manibus Cuncta renascunturque pori tunc apertuntur, swrby 560 In quo scalpescit corpus saguis quoque crescit; polehczen ma biti Ergo solvatur venterque cruor minuatur. Mayus. calidus et humidus ! Salvia, sal vivum, piper, alea, petroselinum. Ex hiis fit salsa, que lumina reddit acuta Galienus: Qui cerebrum animalis in Mayo sumpserit, sibimet tediosus crit, reuma et fleuma super se provocabit sol in thauro polehozity sye Mayo secure laxari sit tibi cure; scindantur F'undatur vena, si balnea dentur amena 561 p. m. b. M: polehczen ma byty L. k 502 Glossa pod řádkou: tundatur zabana ma biti' M, není v L.
Strana 129
De mensibus in generali, v. 556- 573. 129 skorzenym fundatur zatana ma biti (M 51°). Cum validis rebus sint fercula cum speciebus, przicziniena 565 Potibus astricta sit salvia cum benedicta. [L 144 quasi vivum tempus et est callidus et siccus Iunius. Lac bibe caprinum, modice sumas tibi vinum, Carnes porcine cum cepis sunt leporine, Est caro porcina sine cepis peior ovina. Non bibe medonem, iuvenis, cervisia desit; Nam quilibet bibulus solitus tunc sumere dixit. Ergo medonem fugias rapidumque leonem: Dulciter ille necat, ugnibus ille secat. Lotus, ieiunus, post sompnum non (bibe) statim, Lote, cale, tepe tu, satur, fr-gesce minute. Tempore sub veris modicum predere iuberis Et caro restatis dapibus nocet inmoderatis sol in geminis In Iunio gentes perturbat medo bibentes mladeho Inde novellarum potum fuge cervisiarum. et medonem precavere platna yes! leck Ne noceat colere, valet ista refeccio vere: Lactuce frondes ede ieiunus, bibe fontes. calidus et siccus quasi iuvans liras pullulare Iulius. Galienus : Minucio illicita generat corpori fastidia. Si tibi deficiant medici, medici tibi fiant Hec tria: mens leta, requies, moderata dieta. Noli dormire multum nec dulce subire; Hiis spretis rebus ler aeris hoc speciebus. Galienus: Fervor estatis est penetrabilis et horribilis, quod totum corpus debilitat et vires extrahit et caput ledit, quod in frenesim cadit et visum et auditum minuit. sol in cancro wrzesena 570Qui vult solamen, lulio prestet medicamen, quia evomitur Venam non cedat nec ventrem pocio ledat, quia fervidum tempus nec est qui se etc, quia febris acuta generatur Sompnum compescat et balnea cuncta pavescat, omnes menses consecuntur naturam signorum Pocio nulla detur coitus nullusque paretur. calidus et siceus quia calor augmentatur Reuma, dolor capitis, oculi, febris, ulcera plage, Dens, estus, venter repletus balnea vitent Augustus. Hic calidos vitare cibos hoc mense nocivos. Visceribus iuvenum sunt forcia vina venenum, Intestina senum reficit vas nectare plenum. 568 566 Gl. d. (bibe) podle Salern. šk.: vive LM (!)/ Cl. d. predere LM (prandere? leek' LM. 1 u70 wrzesena' M, wrzeczena L. V. Flajšhans: Klaret, II. 9
De mensibus in generali, v. 556- 573. 129 skorzenym fundatur zatana ma biti (M 51°). Cum validis rebus sint fercula cum speciebus, przicziniena 565 Potibus astricta sit salvia cum benedicta. [L 144 quasi vivum tempus et est callidus et siccus Iunius. Lac bibe caprinum, modice sumas tibi vinum, Carnes porcine cum cepis sunt leporine, Est caro porcina sine cepis peior ovina. Non bibe medonem, iuvenis, cervisia desit; Nam quilibet bibulus solitus tunc sumere dixit. Ergo medonem fugias rapidumque leonem: Dulciter ille necat, ugnibus ille secat. Lotus, ieiunus, post sompnum non (bibe) statim, Lote, cale, tepe tu, satur, fr-gesce minute. Tempore sub veris modicum predere iuberis Et caro restatis dapibus nocet inmoderatis sol in geminis In Iunio gentes perturbat medo bibentes mladeho Inde novellarum potum fuge cervisiarum. et medonem precavere platna yes! leck Ne noceat colere, valet ista refeccio vere: Lactuce frondes ede ieiunus, bibe fontes. calidus et siccus quasi iuvans liras pullulare Iulius. Galienus : Minucio illicita generat corpori fastidia. Si tibi deficiant medici, medici tibi fiant Hec tria: mens leta, requies, moderata dieta. Noli dormire multum nec dulce subire; Hiis spretis rebus ler aeris hoc speciebus. Galienus: Fervor estatis est penetrabilis et horribilis, quod totum corpus debilitat et vires extrahit et caput ledit, quod in frenesim cadit et visum et auditum minuit. sol in cancro wrzesena 570Qui vult solamen, lulio prestet medicamen, quia evomitur Venam non cedat nec ventrem pocio ledat, quia fervidum tempus nec est qui se etc, quia febris acuta generatur Sompnum compescat et balnea cuncta pavescat, omnes menses consecuntur naturam signorum Pocio nulla detur coitus nullusque paretur. calidus et siceus quia calor augmentatur Reuma, dolor capitis, oculi, febris, ulcera plage, Dens, estus, venter repletus balnea vitent Augustus. Hic calidos vitare cibos hoc mense nocivos. Visceribus iuvenum sunt forcia vina venenum, Intestina senum reficit vas nectare plenum. 568 566 Gl. d. (bibe) podle Salern. šk.: vive LM (!)/ Cl. d. predere LM (prandere? leek' LM. 1 u70 wrzesena' M, wrzeczena L. V. Flajšhans: Klaret, II. 9
Strana 130
130 M. Clareti Astronomiarius XXIV Ova crementica, vina recencia, pinguia iura Cum simula pura sunt egris optima cura. Ver, estas dextras autumpnus yempsque sinistras Venas incidunt et cunctis regula sistunt. sol in leone quilibet Octavianus Quisquis in Augusto vivat moderamine iusto, 575 Raro dormitet frigus coitum quoque vitet. quia venter est frigidus Non multum cogita, frigenda cibaria vita, in venis Pocio nulla datur, nec lesio iure paratur. September. quasi septimus ymber Galienus: Ex fructu inmaturo et aquoso fre- quenter colerici paciuntur paralisim et sepius inci- dunt in alchitem i. in maximam paralisim Balnea, vina, venus, ventus, pulvis ... Ista nocent oculis, sed vigilare magis. Reum, feniculum, verbena, rosa, celidonia, rutta: Ex hiis fiet aqua, que lumina reddit acuta Sol in virgine zdrawe Fructus maturi Septembre manent valituri, Fert pirus nostra pira etc. Sed pira cum vino panis cum lacte caprino. napoy 580 Ac ex urtica tibi pocio fertur amica quia omnia sunt matura et radices pingues Et venam pandas, species cum semine pandas. Oc tober. frigidus et sicous In sene vel iuvene si vene saguine plene, omni mense bene valet Rappa generat ventositates. Versus: Ventum sepe rape, si tu vis vivere, rappe Carnes porcine dantur cunctis, vituline, Sed pullina caro nunquam dabitur nisi caro, Est caro pullina cibus optimus et medicina. Noxia sunt voci nux, pisa, pirum, piper, ignis, Ebrietas, ira, cor triste, venus, dolor, estus. Qui nimium condit, moritur et Qui nimium coit etc. Avicenna: Plures occidit ebrietas et gula, quam gladius acutus Ovidius: Quod caret alterna requie, durabile non est. sana est Sol in libra ctober vina prestat, valet atque ferina, sana est Nec non aucina caro convenit et volucrina. venam precordiorum de die, sub vespere non Quantumvis comede, sed non precordia lede: 585 Quamvis sint sana, tamen est replecio vana.
130 M. Clareti Astronomiarius XXIV Ova crementica, vina recencia, pinguia iura Cum simula pura sunt egris optima cura. Ver, estas dextras autumpnus yempsque sinistras Venas incidunt et cunctis regula sistunt. sol in leone quilibet Octavianus Quisquis in Augusto vivat moderamine iusto, 575 Raro dormitet frigus coitum quoque vitet. quia venter est frigidus Non multum cogita, frigenda cibaria vita, in venis Pocio nulla datur, nec lesio iure paratur. September. quasi septimus ymber Galienus: Ex fructu inmaturo et aquoso fre- quenter colerici paciuntur paralisim et sepius inci- dunt in alchitem i. in maximam paralisim Balnea, vina, venus, ventus, pulvis ... Ista nocent oculis, sed vigilare magis. Reum, feniculum, verbena, rosa, celidonia, rutta: Ex hiis fiet aqua, que lumina reddit acuta Sol in virgine zdrawe Fructus maturi Septembre manent valituri, Fert pirus nostra pira etc. Sed pira cum vino panis cum lacte caprino. napoy 580 Ac ex urtica tibi pocio fertur amica quia omnia sunt matura et radices pingues Et venam pandas, species cum semine pandas. Oc tober. frigidus et sicous In sene vel iuvene si vene saguine plene, omni mense bene valet Rappa generat ventositates. Versus: Ventum sepe rape, si tu vis vivere, rappe Carnes porcine dantur cunctis, vituline, Sed pullina caro nunquam dabitur nisi caro, Est caro pullina cibus optimus et medicina. Noxia sunt voci nux, pisa, pirum, piper, ignis, Ebrietas, ira, cor triste, venus, dolor, estus. Qui nimium condit, moritur et Qui nimium coit etc. Avicenna: Plures occidit ebrietas et gula, quam gladius acutus Ovidius: Quod caret alterna requie, durabile non est. sana est Sol in libra ctober vina prestat, valet atque ferina, sana est Nec non aucina caro convenit et volucrina. venam precordiorum de die, sub vespere non Quantumvis comede, sed non precordia lede: 585 Quamvis sint sana, tamen est replecio vana.
Strana 131
De mensibus in generali, v. 574-595. 131 November. quasi nonus ymber vel quia nonus a Marcio Galienus: In Novembre nichil est vitandum et possunt omnes species indifferenter comedi. Hic utaris homo speciebus cum cinamomo. Gingiber ore diu teneat, quem reumata noxant. Caules ardentes faciunt nigrescere dentes, Sed caules dure dant luxuriam tibi pure frigidus et siccus sol in scorpione Ista Novembre datur tibi regula: medo bibatur pigmentaria adaptatur omnia sunt sana, quod aliis prohibetur et defenditur Spica requiratur, mel, gingiber hinc comedatur. Balnea cum venere tunc nullum constat habere : venter racio est, quia Hiis vir langwescit, mulieris ydrops quoque crescit December. Galienus: December est quasi vas, in quo plenarie res conservantur, quia quod alii menses destruunt, hoc iste conservat. Y pocras: Quod per unum mensem destruitur, hoc per alium reformatur Ast mensam vene des plenam tempore brume, Autumpni fructus caveas, ne sint tibi luctus, Pisces palustres fuge, crebras ebrietates. Res inconsuetas caveas escas quoque crassas. Post mensam stato vel passus mille meato Ypocras: Moderacio est tocius corporis con- servacio, omnium membrorum confortacio, malo- rum humorum exsiccacio, viciorum exstirpacio Querit habere cibum? Porcum sibi macta! sol in Sagittario frigidus et humidus 590 Sane sunt membris calide res mense Decembris. Caulis vitetur, capitalis vena secetur. et manus et pedes egrotes Frigore sepe legas caput, hinc ne tu male degas. czaste Ut minus egrotes, cinamoma repentita potes. concludit menses Sapiens artifex sapienter disponit Talia si facies, sanus bene corpore fies: dicta 595 Plurima per signa prius acta decencia signa. XXV.) De VII diebus. Postquam auctor determinavit de XII mensibus accidentaliter, hic vult determinare de VII diebus, revertens ad planetas A septem stellis gens nomina prebuit illis Silvester ferias, sed Ebreus sabbata notat, quia omnia Deus per septem operatus est, ut septem sunt etates mundi et hominum Et quamlibet ctatem unusquisque planeta debet aspicere: et ergo aliquis in prima e ate moritur, 590—594 ( 1. d.. Galienus December' M: Gallenus decens' L. i 592 degas v M je psáno gas', nadepsáno de', vedle toho pak glossa egrotes' L z toho opsal deregrotes (bez glossy). 94:
De mensibus in generali, v. 574-595. 131 November. quasi nonus ymber vel quia nonus a Marcio Galienus: In Novembre nichil est vitandum et possunt omnes species indifferenter comedi. Hic utaris homo speciebus cum cinamomo. Gingiber ore diu teneat, quem reumata noxant. Caules ardentes faciunt nigrescere dentes, Sed caules dure dant luxuriam tibi pure frigidus et siccus sol in scorpione Ista Novembre datur tibi regula: medo bibatur pigmentaria adaptatur omnia sunt sana, quod aliis prohibetur et defenditur Spica requiratur, mel, gingiber hinc comedatur. Balnea cum venere tunc nullum constat habere : venter racio est, quia Hiis vir langwescit, mulieris ydrops quoque crescit December. Galienus: December est quasi vas, in quo plenarie res conservantur, quia quod alii menses destruunt, hoc iste conservat. Y pocras: Quod per unum mensem destruitur, hoc per alium reformatur Ast mensam vene des plenam tempore brume, Autumpni fructus caveas, ne sint tibi luctus, Pisces palustres fuge, crebras ebrietates. Res inconsuetas caveas escas quoque crassas. Post mensam stato vel passus mille meato Ypocras: Moderacio est tocius corporis con- servacio, omnium membrorum confortacio, malo- rum humorum exsiccacio, viciorum exstirpacio Querit habere cibum? Porcum sibi macta! sol in Sagittario frigidus et humidus 590 Sane sunt membris calide res mense Decembris. Caulis vitetur, capitalis vena secetur. et manus et pedes egrotes Frigore sepe legas caput, hinc ne tu male degas. czaste Ut minus egrotes, cinamoma repentita potes. concludit menses Sapiens artifex sapienter disponit Talia si facies, sanus bene corpore fies: dicta 595 Plurima per signa prius acta decencia signa. XXV.) De VII diebus. Postquam auctor determinavit de XII mensibus accidentaliter, hic vult determinare de VII diebus, revertens ad planetas A septem stellis gens nomina prebuit illis Silvester ferias, sed Ebreus sabbata notat, quia omnia Deus per septem operatus est, ut septem sunt etates mundi et hominum Et quamlibet ctatem unusquisque planeta debet aspicere: et ergo aliquis in prima e ate moritur, 590—594 ( 1. d.. Galienus December' M: Gallenus decens' L. i 592 degas v M je psáno gas', nadepsáno de', vedle toho pak glossa egrotes' L z toho opsal deregrotes (bez glossy). 94:
Strana 132
132 M. Clareti Astronomiarius XXV aliquis in 2a etc., sicut sibi planeta malignus occurrit. Quia s. Johannes in Apocal. vidit sep tem figelas et multa alia et totum per septem nume- rum — et s. Paulus, ubi dicit, quod non licet homini loqui, hoc est fataciones, quando debet aliquis mori vel quousque vivere vel salvari ve dampnari. Et ista sunt secreta nature. sserit Alfrabius, quia septem nata diebus casus przigale Permutant cuncta per fata cadencia functa. Ergo dies septem per stellas noscito septem, dies fortitudinis Qui vim de stellis capiunt nomenque vigoris. De nominibus eorum. Alfrabius: Omnia fata per dies mutantur dies dies 600 Prima dies Solis, Luneque 2a fit omnis Mercurri Tercia Martis erit, stilbentis quarta manebit: dies Quinta Jovis, sexta Veneris, Saturnia septa : dies secundum Iudeos M 51! Dicimus hos ferias vel sabbata, quos bene discas. De die Solis et die dominico. Quid tunc contingit, si puer nascetur die Dominico? calidus Frigidus et sicous, satur et Iovis estuat, udus Mars et Sol sicci fervent, sed Luna Venusque Frigescunt,«...) mediusque Cilenius esto. (i. Mercurius) graciosus I puer est natus Dominique die, bene gratus, 605 Et fortunatus in cunctis mente beatus Sunt cenobite, quibus est communio vite Hic heremita pius fit cenobita benignus, [L 145r i. eternaliter nichil habentes et omnia possidentes non appetet divicias Nuncquam pauper erit nec divicias sibi queri.. Quisque suum planetam suo de nomine lucem Intitulat, prima cuius dominatur in hora, Post sim sum sequitur, ultima luna datur. Aristoteles: Quod bene concipitur, bene finitur; quod autem male concipitur, raro bene finitur. Et sic quo die aliquis concipitur, sic succe- det sibi in futuro, quia omnis homo sub quo signo concipitur, sub illo debet nasci. Et multi sunt: quo die concipitur, illo nascitur. De hora Solis. in omnibus suis Fiet amabilis et venerabilis actibus illis deus In quibus ipse locis fuerit, Dominus fit in illis.
132 M. Clareti Astronomiarius XXV aliquis in 2a etc., sicut sibi planeta malignus occurrit. Quia s. Johannes in Apocal. vidit sep tem figelas et multa alia et totum per septem nume- rum — et s. Paulus, ubi dicit, quod non licet homini loqui, hoc est fataciones, quando debet aliquis mori vel quousque vivere vel salvari ve dampnari. Et ista sunt secreta nature. sserit Alfrabius, quia septem nata diebus casus przigale Permutant cuncta per fata cadencia functa. Ergo dies septem per stellas noscito septem, dies fortitudinis Qui vim de stellis capiunt nomenque vigoris. De nominibus eorum. Alfrabius: Omnia fata per dies mutantur dies dies 600 Prima dies Solis, Luneque 2a fit omnis Mercurri Tercia Martis erit, stilbentis quarta manebit: dies Quinta Jovis, sexta Veneris, Saturnia septa : dies secundum Iudeos M 51! Dicimus hos ferias vel sabbata, quos bene discas. De die Solis et die dominico. Quid tunc contingit, si puer nascetur die Dominico? calidus Frigidus et sicous, satur et Iovis estuat, udus Mars et Sol sicci fervent, sed Luna Venusque Frigescunt,«...) mediusque Cilenius esto. (i. Mercurius) graciosus I puer est natus Dominique die, bene gratus, 605 Et fortunatus in cunctis mente beatus Sunt cenobite, quibus est communio vite Hic heremita pius fit cenobita benignus, [L 145r i. eternaliter nichil habentes et omnia possidentes non appetet divicias Nuncquam pauper erit nec divicias sibi queri.. Quisque suum planetam suo de nomine lucem Intitulat, prima cuius dominatur in hora, Post sim sum sequitur, ultima luna datur. Aristoteles: Quod bene concipitur, bene finitur; quod autem male concipitur, raro bene finitur. Et sic quo die aliquis concipitur, sic succe- det sibi in futuro, quia omnis homo sub quo signo concipitur, sub illo debet nasci. Et multi sunt: quo die concipitur, illo nascitur. De hora Solis. in omnibus suis Fiet amabilis et venerabilis actibus illis deus In quibus ipse locis fuerit, Dominus fit in illis.
Strana 133
De diebus in generali. v. 597 623 133 610 Iste bonum morem retinet, tendens ad honorem. Ista dies vires capit, has a sole requirens. Hora solis natus. Prima hora dici incipitur in ortu solis et sic si ali- quis ignorat, sub quo planeta natus est, videat, quo die natus fuerit et sciet Ipse puer natus hora Solis datur aptus Saguineus, clarus, gestu, vultu mage carus, non fraudulentus Dignus erit laude, pectus retinens sine fraude: quia multi sunt, qui intromittunt se de secularibus, tamen sua bona non pretermittunt 615 Hic volucres capiet, promtus tamen ad bona fiet Dies Lune 2a. Ostendit naturam 2e ferie Instabilis, munda fit natus luce 2a, Pullulat omnis ager, dives marcescit et eger, Largus laudatur, sed parcus vituperatur, Invidie vicium se ledit, non alienum. Invidiam pateris si forsan honore frueris. Estas dat flores, homo dignus tractat honores. Mores doctorum discas, fugiasque malorum. Moribus ornatus modica fit sor(t)e beatus Et prendit largus, quod conservat sibi parcus. Nunquam ditatur, qui per loca multa vagatur. Istud per tempus mundum gestes, homo, pectus. bona locuntur Lune nata die sumunt pia verba loquele. mage tristantur quam solaciantur invili sunt Sepius illa diu vivunt, nimis invida luctu, Valde bonos mores cupiens, cito tangit honores, Largus homo modicam poterit componere gazam Instabilis mente, mutat sua facta repente. Hora lune. 620 Natus et iste puer hore lune datur eger, veritatem obediens Largus, amans, dulcis, dilectus in ordine cunctis. quantum in corpore Pauper homo propria crebro confunditur ira Instabilis, mundus, iocundus erit, furibundus, malus crudelis in senio In multis prosper, priscus fit, inutilis, asper. 615 ad bona M po opravě z omnia': L ad omnia' s glossou bona'. 616—619 G sorte': sorde M sorde' I po opravě.
De diebus in generali. v. 597 623 133 610 Iste bonum morem retinet, tendens ad honorem. Ista dies vires capit, has a sole requirens. Hora solis natus. Prima hora dici incipitur in ortu solis et sic si ali- quis ignorat, sub quo planeta natus est, videat, quo die natus fuerit et sciet Ipse puer natus hora Solis datur aptus Saguineus, clarus, gestu, vultu mage carus, non fraudulentus Dignus erit laude, pectus retinens sine fraude: quia multi sunt, qui intromittunt se de secularibus, tamen sua bona non pretermittunt 615 Hic volucres capiet, promtus tamen ad bona fiet Dies Lune 2a. Ostendit naturam 2e ferie Instabilis, munda fit natus luce 2a, Pullulat omnis ager, dives marcescit et eger, Largus laudatur, sed parcus vituperatur, Invidie vicium se ledit, non alienum. Invidiam pateris si forsan honore frueris. Estas dat flores, homo dignus tractat honores. Mores doctorum discas, fugiasque malorum. Moribus ornatus modica fit sor(t)e beatus Et prendit largus, quod conservat sibi parcus. Nunquam ditatur, qui per loca multa vagatur. Istud per tempus mundum gestes, homo, pectus. bona locuntur Lune nata die sumunt pia verba loquele. mage tristantur quam solaciantur invili sunt Sepius illa diu vivunt, nimis invida luctu, Valde bonos mores cupiens, cito tangit honores, Largus homo modicam poterit componere gazam Instabilis mente, mutat sua facta repente. Hora lune. 620 Natus et iste puer hore lune datur eger, veritatem obediens Largus, amans, dulcis, dilectus in ordine cunctis. quantum in corpore Pauper homo propria crebro confunditur ira Instabilis, mundus, iocundus erit, furibundus, malus crudelis in senio In multis prosper, priscus fit, inutilis, asper. 615 ad bona M po opravě z omnia': L ad omnia' s glossou bona'. 616—619 G sorte': sorde M sorde' I po opravě.
Strana 134
134 M. Clareti Astronomiarius XXV Dies Martis 3a. Os mendax animam occidit sepius ipsam. Quem vult, exaltat, quem vult fortuna req.....) Ergo laboranti debetur laus et habenti Lex et natura spuriis dedit etc. Ut sint pomposi etc. Vivas prudenter... Martis sepe die natus mendax erit ille, non curans aliquid, quid faciat 625 Mobilis, incultus, cum luxuria male fultus, Lites non queres, sapiens vitat mulieres Mente fit iratus, incredulus et satis argus; Multos languores pacietur habendo dolores. Hora Martis. Interius mentem tacite tacit ira tumentem. ........... facias bona facta frequenter Lingua venenosa facit, ut mens sit viciosa, Litem lingua serit mala, pacem iusta requirit Hic hora Martis natus puer est male dulcis Traditor: hic dicta bona spernit et est homicida; Solus nummosus sociis extat graciosus. Soli nummosi digni reputantur honore 630 Est oculis magnus, irascibilis, malus agnus, Dives, nummosus fortunatusque dolosus. Dies Mercurii 4a. Stans foris ante fores dixit primas: Quid honores? Permutant mores, raro tamen in meliores. In studio vives, quia nemo per ocia dives, In paupertate multi pollent bonitate. Quilibet hunc ledit, a quo fortuna recedit. omina erit consiliator Mercuriique die natus fert lumina vite. Aristoteles: Omnia delectaciones appetunt Consiliator erit, mage delicias sibi querit, Corde bonus fertur, mores laudando loquetur, 635 Permanet in terra, studium sibi querit in illa, omnes Infortunatus adest asses homo natus Non dives; si quos servans sibi iungit amicos, sepe percutitur Non fortunatus gladio fiet laceratus Hora Mercurii. Credit homo semper, quod non sit pulcrior alter. Est homo vix natus ex omní parte beatus!i Hora Mercurii natus vult pulker haberi; Ingenium nisi sit, studium flos est sine fructu. Invidiosus ero, non invidus esse laboro Ingeniosus erit mercator et invida querit, 624—627 rec...)LM necelé (m. retractat?).
134 M. Clareti Astronomiarius XXV Dies Martis 3a. Os mendax animam occidit sepius ipsam. Quem vult, exaltat, quem vult fortuna req.....) Ergo laboranti debetur laus et habenti Lex et natura spuriis dedit etc. Ut sint pomposi etc. Vivas prudenter... Martis sepe die natus mendax erit ille, non curans aliquid, quid faciat 625 Mobilis, incultus, cum luxuria male fultus, Lites non queres, sapiens vitat mulieres Mente fit iratus, incredulus et satis argus; Multos languores pacietur habendo dolores. Hora Martis. Interius mentem tacite tacit ira tumentem. ........... facias bona facta frequenter Lingua venenosa facit, ut mens sit viciosa, Litem lingua serit mala, pacem iusta requirit Hic hora Martis natus puer est male dulcis Traditor: hic dicta bona spernit et est homicida; Solus nummosus sociis extat graciosus. Soli nummosi digni reputantur honore 630 Est oculis magnus, irascibilis, malus agnus, Dives, nummosus fortunatusque dolosus. Dies Mercurii 4a. Stans foris ante fores dixit primas: Quid honores? Permutant mores, raro tamen in meliores. In studio vives, quia nemo per ocia dives, In paupertate multi pollent bonitate. Quilibet hunc ledit, a quo fortuna recedit. omina erit consiliator Mercuriique die natus fert lumina vite. Aristoteles: Omnia delectaciones appetunt Consiliator erit, mage delicias sibi querit, Corde bonus fertur, mores laudando loquetur, 635 Permanet in terra, studium sibi querit in illa, omnes Infortunatus adest asses homo natus Non dives; si quos servans sibi iungit amicos, sepe percutitur Non fortunatus gladio fiet laceratus Hora Mercurii. Credit homo semper, quod non sit pulcrior alter. Est homo vix natus ex omní parte beatus!i Hora Mercurii natus vult pulker haberi; Ingenium nisi sit, studium flos est sine fructu. Invidiosus ero, non invidus esse laboro Ingeniosus erit mercator et invida querit, 624—627 rec...)LM necelé (m. retractat?).
Strana 135
De diebus in generali, v. 624— 653. 135 640 Invidiosa loquax fert perfidus omneque mendax Seneca: Inpossibile est animum de futuris spe- culantem continue gaudere multos habebit inimicos Non sunt securi, qui etc. O (M 52°) Luxuriosus enim capitis cavet ipse securim. Dies Iovis 5a. Hamum vitaret piscis, mala si sua sciret. Christus hunc ditat, qui sedule ocia vitat. Leticie finis finitur sepe ruinis. Leta decet letis depascere cordula lovis. Dives marcescit, quando plus copia crescit. Nuncquam pauper erit, qui gaudia celica querit. Nil valet hec vita, nisi sit virtute polita Luce Jovis natus multis fiet bene gratus, Christum laudabit, cum carmine letus arabit, Murmura devites, si poscis vincere lites Non murmurando mage divicias retinendo, In Christum spera, qui prestat carmina vera 645 Optima sperando, sua carmina splendida fando Litera semper habet panem, vestes quoque prebet. Prudentes sapiunt, quod stulti discere nolunt. Pro mundo nollem, quod Cristi stultissimus essem. Precogitat sapiens, quid, quomodo, quando loquatur. Vestes ferre bonas homines non mittit egestas. Vestes nec species ornant te, sed tua virtus Hora Iovis natus. Hac hora natus fit deliciosus, amatus, Laudandus, sapiens, vestes libros quoque poscens [L 145v Plenus homo more dignus reputatur honore Diligit hic homines et honores plus meliores. ad XXIIII annos Ex etate sua terna fit prosper ad aura . . Canfridus: O Veneris lacrimosa dies, o sidus amarum! Verba iocunda demulcent intima corda. Nobile solamen precellit triste iuvamen. Galienus: Quod alii laudant, hoc ipse vi- tuperat) Iudicium populi nuncquam contempseris unus. Perfice iussa patris nec despice verbera matris. Dies Veneris ba. quam contrahit ex planeta et suo disponente 650 Iata die Veneris infortunata videbis. ingeniosa sunt irascibilia in paupertate transit Ingeniosus erit, iratus ad omnia, querit mendicando panem de tristiciis tractat plus mala quam bona diligit Victum pertractans angusta malum quoque laudans sapiens non habebit laudem erit Et sine laude bonus ferro cruciabitur argus. 650 Gl.: vituperat: uitu M, vituperat L.
De diebus in generali, v. 624— 653. 135 640 Invidiosa loquax fert perfidus omneque mendax Seneca: Inpossibile est animum de futuris spe- culantem continue gaudere multos habebit inimicos Non sunt securi, qui etc. O (M 52°) Luxuriosus enim capitis cavet ipse securim. Dies Iovis 5a. Hamum vitaret piscis, mala si sua sciret. Christus hunc ditat, qui sedule ocia vitat. Leticie finis finitur sepe ruinis. Leta decet letis depascere cordula lovis. Dives marcescit, quando plus copia crescit. Nuncquam pauper erit, qui gaudia celica querit. Nil valet hec vita, nisi sit virtute polita Luce Jovis natus multis fiet bene gratus, Christum laudabit, cum carmine letus arabit, Murmura devites, si poscis vincere lites Non murmurando mage divicias retinendo, In Christum spera, qui prestat carmina vera 645 Optima sperando, sua carmina splendida fando Litera semper habet panem, vestes quoque prebet. Prudentes sapiunt, quod stulti discere nolunt. Pro mundo nollem, quod Cristi stultissimus essem. Precogitat sapiens, quid, quomodo, quando loquatur. Vestes ferre bonas homines non mittit egestas. Vestes nec species ornant te, sed tua virtus Hora Iovis natus. Hac hora natus fit deliciosus, amatus, Laudandus, sapiens, vestes libros quoque poscens [L 145v Plenus homo more dignus reputatur honore Diligit hic homines et honores plus meliores. ad XXIIII annos Ex etate sua terna fit prosper ad aura . . Canfridus: O Veneris lacrimosa dies, o sidus amarum! Verba iocunda demulcent intima corda. Nobile solamen precellit triste iuvamen. Galienus: Quod alii laudant, hoc ipse vi- tuperat) Iudicium populi nuncquam contempseris unus. Perfice iussa patris nec despice verbera matris. Dies Veneris ba. quam contrahit ex planeta et suo disponente 650 Iata die Veneris infortunata videbis. ingeniosa sunt irascibilia in paupertate transit Ingeniosus erit, iratus ad omnia, querit mendicando panem de tristiciis tractat plus mala quam bona diligit Victum pertractans angusta malum quoque laudans sapiens non habebit laudem erit Et sine laude bonus ferro cruciabitur argus. 650 Gl.: vituperat: uitu M, vituperat L.
Strana 136
136 M. Clareti Astronomiarius XXV Y sodorus : Certis temporibus coeunt animalia bruta, Luxuriosus homo semper dominatur in illo. Luxuriam fugito simul et vitare etc. (memento) Crimen avaricie etc. Mortificant multos facinus iuvenes et adultos. Nescio, quid sit amor nec amoris sen(c)io nodum: Sed scio: si quis amat, nescit habere modum. Hora Veneris. erit obediens maioribus suis Hora fit Veneris natus pulcer quoque dulcis, erit libenter equitat equos propter calidum et humidum 655 Luxuriosus equos hic diliget et muliercs, et iocosus et semper quasi iuvenis erit inops et egenus diligitur in facie Pauper, dilectus fit ab omnibus, intus amenus, permanet in multa dignitate constitutus in media etate morietur Dignus, formosus, morietur adhuc bene sanus. Dives ubique placet, pauper ubique tacet. Sic Salomon etc. Vulpis amat fraudem, malus ocia, femina fraudem, Gaudia semper amat et ludicra verba iuventus. Non patres aut matres dant natis nobilitatem, Moribus et vita nobilitatur homo. Deperit ut ventus hominis graciosa iuventus. Dies Saturni. multum sapit Daturnique die natus sapiens erit ipse, Gratis quando datur equs, os non inspiciatur. Diligit omnis equm, non curans sepius equm quia frigidus et siceus poterit manum extendere erit fraudulentus Parcus erit valde pro tempore, non sine fraude, Dormit nocte parum etc. 660 Longevus vita, dives possessor ad ista. querit officia habens multa. sed non erit gratus in illis Officiosus erit, non gratus in ordine querit. Postponas fraudes, sapienti querito laudes, Sepe quod unus agit, opus illud destruit alter. Est nulli carus, qui sepius extat avarus. Omnia des cupido, sua non perit inde cupido. Virtus iusticia clerus Mamon simonia Cessat calcatur errat regnat dominatur. Femina letatur, cum presbiteris adamatur Femina pro duce etc. Propter inequale surgit bellum capitale Hora Saturni natus. parte sui vel tempore Hora Saturni fortis percussor in omn:, Natus parce fore debet vel avarus adesse. fortunatus in istis, verum semper calcat et malum exaltat Et cupidus rerum, prosper, dampnans nece verum, a mulieribus amabitur diligetsum erit ineptus 665 Diliget hunc mulier, latro, traditor et male pulker. 654 Gl.: vitare etc. M: vitare memento L., sen c)io: sensio LM.
136 M. Clareti Astronomiarius XXV Y sodorus : Certis temporibus coeunt animalia bruta, Luxuriosus homo semper dominatur in illo. Luxuriam fugito simul et vitare etc. (memento) Crimen avaricie etc. Mortificant multos facinus iuvenes et adultos. Nescio, quid sit amor nec amoris sen(c)io nodum: Sed scio: si quis amat, nescit habere modum. Hora Veneris. erit obediens maioribus suis Hora fit Veneris natus pulcer quoque dulcis, erit libenter equitat equos propter calidum et humidum 655 Luxuriosus equos hic diliget et muliercs, et iocosus et semper quasi iuvenis erit inops et egenus diligitur in facie Pauper, dilectus fit ab omnibus, intus amenus, permanet in multa dignitate constitutus in media etate morietur Dignus, formosus, morietur adhuc bene sanus. Dives ubique placet, pauper ubique tacet. Sic Salomon etc. Vulpis amat fraudem, malus ocia, femina fraudem, Gaudia semper amat et ludicra verba iuventus. Non patres aut matres dant natis nobilitatem, Moribus et vita nobilitatur homo. Deperit ut ventus hominis graciosa iuventus. Dies Saturni. multum sapit Daturnique die natus sapiens erit ipse, Gratis quando datur equs, os non inspiciatur. Diligit omnis equm, non curans sepius equm quia frigidus et siceus poterit manum extendere erit fraudulentus Parcus erit valde pro tempore, non sine fraude, Dormit nocte parum etc. 660 Longevus vita, dives possessor ad ista. querit officia habens multa. sed non erit gratus in illis Officiosus erit, non gratus in ordine querit. Postponas fraudes, sapienti querito laudes, Sepe quod unus agit, opus illud destruit alter. Est nulli carus, qui sepius extat avarus. Omnia des cupido, sua non perit inde cupido. Virtus iusticia clerus Mamon simonia Cessat calcatur errat regnat dominatur. Femina letatur, cum presbiteris adamatur Femina pro duce etc. Propter inequale surgit bellum capitale Hora Saturni natus. parte sui vel tempore Hora Saturni fortis percussor in omn:, Natus parce fore debet vel avarus adesse. fortunatus in istis, verum semper calcat et malum exaltat Et cupidus rerum, prosper, dampnans nece verum, a mulieribus amabitur diligetsum erit ineptus 665 Diliget hunc mulier, latro, traditor et male pulker. 654 Gl.: vitare etc. M: vitare memento L., sen c)io: sensio LM.
Strana 137
De diebus in generali, v. 654 -679. 137 Sic mos est et erit etc Similia similibus gaudent Simile a d)ditum simili... De constellacione vera. Di lux adveniet solis, genitus puer esset Solis in hac hora, mage contrahet hic meliora De simili simile gaudet se fortificare, Nam simili simile iunctum fit forcius inde. In Porfirio versus: Forma, parentela, tempus, locus atque figura— Additur hi is patria proprio de nomine sumpta, Hec VII propria non continet ista vel illa De influencia. X sunt, que faciunt verum saguineum, ut pafet in litera 670 Saguineus verus hiis denis sit tibi rebus sunt sagwinci ut Iupiter Si Venus aut alter, ver mayus cum patre mater saguineum tempus saguineum Et gemini signum, lux quinta, locusque momentum, idem sunt nata Forma, parentela cum materia facit orta. Nam brevis esse volo breviter cupiendo docere Nam doctrina brevis et manifesta placet. Discat, qui nescit, discendo sciencia crescit. Hec breviter dixi, que carmina pectore gessi. et si essent plura, tedium generaretur 675 Plurima scripta darem, si tedia non generarem. Plinius dicit: Post humidum annum sequitur siccum et post siceum humidum et post nebulosum serenus etc. Comentator: Tempora anni currunt circu- lariter: nunc est, iam est, iam non est. Tempus est mora motus rerum morabilium Aristoteles: Omnia que in tempore gerun- tur, simul cum tempore labuntur. Item: Omnia in tempore senescunt Avicenna: Tempus omnia consumit et omnia consumuntur in tempore (XXVI.) De principio Ianuarii. ponit disposicionem annorum vias irculus annorum sequitur sua strata polorum. annum annum post nubilum annum annum Post humens siccum, post nubilla sepe serenum, tempora tu Frigida post calida, bona post mala tempora signa Nisi influencia planetarum impediret, et illud immutaret omne tempora tempora (M 32 ) Plinius hoc fatur: seinper mundus variatur. —
De diebus in generali, v. 654 -679. 137 Sic mos est et erit etc Similia similibus gaudent Simile a d)ditum simili... De constellacione vera. Di lux adveniet solis, genitus puer esset Solis in hac hora, mage contrahet hic meliora De simili simile gaudet se fortificare, Nam simili simile iunctum fit forcius inde. In Porfirio versus: Forma, parentela, tempus, locus atque figura— Additur hi is patria proprio de nomine sumpta, Hec VII propria non continet ista vel illa De influencia. X sunt, que faciunt verum saguineum, ut pafet in litera 670 Saguineus verus hiis denis sit tibi rebus sunt sagwinci ut Iupiter Si Venus aut alter, ver mayus cum patre mater saguineum tempus saguineum Et gemini signum, lux quinta, locusque momentum, idem sunt nata Forma, parentela cum materia facit orta. Nam brevis esse volo breviter cupiendo docere Nam doctrina brevis et manifesta placet. Discat, qui nescit, discendo sciencia crescit. Hec breviter dixi, que carmina pectore gessi. et si essent plura, tedium generaretur 675 Plurima scripta darem, si tedia non generarem. Plinius dicit: Post humidum annum sequitur siccum et post siceum humidum et post nebulosum serenus etc. Comentator: Tempora anni currunt circu- lariter: nunc est, iam est, iam non est. Tempus est mora motus rerum morabilium Aristoteles: Omnia que in tempore gerun- tur, simul cum tempore labuntur. Item: Omnia in tempore senescunt Avicenna: Tempus omnia consumit et omnia consumuntur in tempore (XXVI.) De principio Ianuarii. ponit disposicionem annorum vias irculus annorum sequitur sua strata polorum. annum annum post nubilum annum annum Post humens siccum, post nubilla sepe serenum, tempora tu Frigida post calida, bona post mala tempora signa Nisi influencia planetarum impediret, et illud immutaret omne tempora tempora (M 32 ) Plinius hoc fatur: seinper mundus variatur. —
Strana 138
138 M. Clareti Astromiarius XXVI. 680 Hoc per planetas fit per reliquas quoque stellas, stelle Que cunctis rebus dant omina sine diebus. et hoc fit annus A quocunque die ceptus datur annus et ipse, Ex illoque die virtutem sumit in esse. unde hoc evenit (De) Kalenda lanmarii, die Solis. Ponit omina annorum et dierum et primum Ianuarii ultima incisio tunc Di Ianus mensis Solis fit luce, regnans sis in campis bene generabitur signis 685 Hiis te, tunc calida fit hyemps bona dulcis ad arva, estas Ver ventos prebet, esta[n]s siccans, bene floret quia tempus calidum et multum Pax et oves crescent, mel agens, vindemia surget. — humidum quia frigidi et sicci et contraria contrariis opponuntur per solem Sic disponentur bene cuncta, senes morientur [L 146r] Hec aura solis sumet «——) placitura. qui mensis incendetur die dominico, illo mense homines fortunabuntur diebus 690 Ista dies Solis bona plurima dat dominicis Ac infortuna nos tunc faciet nova luna. De Lune Kalende. Di fuerint luce lune Ianique kalende, stabilis Fiet hyemps mixta, stans ver, vindemia multa, Maxima tempestas, per ventos traditur estas, 695 Sani sunt homines, morientur apes quoque reges. quia sunt lunatice, frigide et humide Dat pluvias ymbres, infirmantur mulieres, Instabiles multi spacium sumunt quasi stulti. ut melancolici. Die Martis. INque die Martis veniens fit hyemnps mage dulcis, cum cum Ver vento pluvia stabit ac estas pluviosa, 700 Naves merguntur, homines multi moriuntur, quia Mars quasi mors Conturbatur aqua, vindemia non erit apta, quia curvabuntur uve 680 omina M po opravě z omuia', omnia L. il De kalenda L, kalenda M. 885 estas M, estas L.
138 M. Clareti Astromiarius XXVI. 680 Hoc per planetas fit per reliquas quoque stellas, stelle Que cunctis rebus dant omina sine diebus. et hoc fit annus A quocunque die ceptus datur annus et ipse, Ex illoque die virtutem sumit in esse. unde hoc evenit (De) Kalenda lanmarii, die Solis. Ponit omina annorum et dierum et primum Ianuarii ultima incisio tunc Di Ianus mensis Solis fit luce, regnans sis in campis bene generabitur signis 685 Hiis te, tunc calida fit hyemps bona dulcis ad arva, estas Ver ventos prebet, esta[n]s siccans, bene floret quia tempus calidum et multum Pax et oves crescent, mel agens, vindemia surget. — humidum quia frigidi et sicci et contraria contrariis opponuntur per solem Sic disponentur bene cuncta, senes morientur [L 146r] Hec aura solis sumet «——) placitura. qui mensis incendetur die dominico, illo mense homines fortunabuntur diebus 690 Ista dies Solis bona plurima dat dominicis Ac infortuna nos tunc faciet nova luna. De Lune Kalende. Di fuerint luce lune Ianique kalende, stabilis Fiet hyemps mixta, stans ver, vindemia multa, Maxima tempestas, per ventos traditur estas, 695 Sani sunt homines, morientur apes quoque reges. quia sunt lunatice, frigide et humide Dat pluvias ymbres, infirmantur mulieres, Instabiles multi spacium sumunt quasi stulti. ut melancolici. Die Martis. INque die Martis veniens fit hyemnps mage dulcis, cum cum Ver vento pluvia stabit ac estas pluviosa, 700 Naves merguntur, homines multi moriuntur, quia Mars quasi mors Conturbatur aqua, vindemia non erit apta, quia curvabuntur uve 680 omina M po opravě z omuia', omnia L. il De kalenda L, kalenda M. 885 estas M, estas L.
Strana 139
De diebus Ianuarii, v. 680—717. 139 Feria quarta. Aristoteles: Aqua calida forcius congelatur in hieme quam frigida quia nec frigidus nec calidus Ercurii luce fit hyemps durissima sepe, optima Estas valde bona, male ver, vindemia summa, perit Frumentum multum, pereat mel, dans cito fructum. moriuntur 705 Dat morti iuvenes mercatorumque labores, optima Estas pregnata, vindemia frugibus apta. Feria quinta. Ostendit naturam lovis, quam donat suo diei Plinius: Eo anno, quo arbores ventis quassantur, fructus habundabit ventuosum et frigidum calida Luce Jovis fit hyemps bona, ver ventis datur algens, quod fuerant inimici Pax erit in terra, reges concordat ad acta. habundabitur in principibus et bona rectura Principibus populus fit habundans, germine fructus. Feria sexta. in vere erunt nives Atque die Veneris stabilis fit hyemps, nive veris estas erit sicca quia frigus Siccans estatem, per apes et oves dato mentem. quia post mala tempora bona, ut prius patuit, post humens siccum etc. bonum vinum generabitur circulo Cara fit annona, vindemia grata corona, benedices eis anni corone hominum dolebunt circa cor quia tempus siceum et pulveru- lentum Debilitas rerum, cordis dolor aut oculorum. 710 Sabbato. turpi morte, inprovisa et subitanea Daturnique die veteres moriuntur inepte, et dura propter frigus 715 Turpis hyemps et apes pereunt, gaze quoque reges, vinum erit multum Fructus habundabit, vindemia magna meabit; Ast infirmantur homines et debilitantur. 706 L; v M připsáno na okraji a opravováno. 77 Verš v M opravován, L. y- nechal (opravované a doplněné v M) datur'.
De diebus Ianuarii, v. 680—717. 139 Feria quarta. Aristoteles: Aqua calida forcius congelatur in hieme quam frigida quia nec frigidus nec calidus Ercurii luce fit hyemps durissima sepe, optima Estas valde bona, male ver, vindemia summa, perit Frumentum multum, pereat mel, dans cito fructum. moriuntur 705 Dat morti iuvenes mercatorumque labores, optima Estas pregnata, vindemia frugibus apta. Feria quinta. Ostendit naturam lovis, quam donat suo diei Plinius: Eo anno, quo arbores ventis quassantur, fructus habundabit ventuosum et frigidum calida Luce Jovis fit hyemps bona, ver ventis datur algens, quod fuerant inimici Pax erit in terra, reges concordat ad acta. habundabitur in principibus et bona rectura Principibus populus fit habundans, germine fructus. Feria sexta. in vere erunt nives Atque die Veneris stabilis fit hyemps, nive veris estas erit sicca quia frigus Siccans estatem, per apes et oves dato mentem. quia post mala tempora bona, ut prius patuit, post humens siccum etc. bonum vinum generabitur circulo Cara fit annona, vindemia grata corona, benedices eis anni corone hominum dolebunt circa cor quia tempus siceum et pulveru- lentum Debilitas rerum, cordis dolor aut oculorum. 710 Sabbato. turpi morte, inprovisa et subitanea Daturnique die veteres moriuntur inepte, et dura propter frigus 715 Turpis hyemps et apes pereunt, gaze quoque reges, vinum erit multum Fructus habundabit, vindemia magna meabit; Ast infirmantur homines et debilitantur. 706 L; v M připsáno na okraji a opravováno. 77 Verš v M opravován, L. y- nechal (opravované a doplněné v M) datur'.
Strana 140
140 M. Člareti Astronomiarius XXVI. De lunacione. Si luna incendetur feria Va vel die dominico, tunc mensis et lunacio talis erit fortunata et prospera Si die Solis, erit lunacio graciosa et fortunata; si lune, erit vagabilis; si Martis, irascibilis; Mercurii ymaginabilis; Iovis, dominabilis; Veneris, flebilis; Saturni, stabilis. planete ponit mensem pro incensione Postque diem stelle lunacio noscitur apte vel VM 53 Luce lovis luna nova solis fert bona plura 720 Nos infortuna semper faciet nova luna, infortunata Ast sine fortuna Vencris pendet tibi luna. De successu. Et sunt tria notanda; primo qua dic incendetur; 2° cum quo planeta incendetur; 3° in quo signo. Et sic tria sunt rescire ad quamlibet incensionem. in Rima per stellas poteris cognoscere fixas; magistri Sepius hec fiunt, non semper ut hii tibi dicunt Qui bona de stellis narrant, cum motibus illis. 725 Nam concurrentes stellas noscunt variantes. od nadssenve De influencia A quo principio capit incensionem, ab illo sumet denominacionem: ut cum luna incendetur in pis- cibus, non tamen tercia vel quarta die, dicitur ha- bere virtutem in ariete, sed magis sumit a principio ut si in bono signo luna incendetur, bene succedet lunacio hominibus et e contrario Hec tamen ex signis melius congnoscere quibis, potenciam suam signa Per que planete fluxum variant tibi sepe; aura aure Ipsa dies rite per signum fata dat aure, Prima dies mensis ex signo dat bona gentis. De diebus anni malignis et noxiis Postquam determinavit de principibus dierum, hic vult mensium... 730 I rincipio Yani sic prima dies erit anni, die Qua mensis Yanus primus capitur novus annus. pozorowane Per quam fatatus totus quasi noscitur annus: 726 od nadssenye M: nemá L. : 238 Gl. Parisius' M: v L nedosti jasné.
140 M. Člareti Astronomiarius XXVI. De lunacione. Si luna incendetur feria Va vel die dominico, tunc mensis et lunacio talis erit fortunata et prospera Si die Solis, erit lunacio graciosa et fortunata; si lune, erit vagabilis; si Martis, irascibilis; Mercurii ymaginabilis; Iovis, dominabilis; Veneris, flebilis; Saturni, stabilis. planete ponit mensem pro incensione Postque diem stelle lunacio noscitur apte vel VM 53 Luce lovis luna nova solis fert bona plura 720 Nos infortuna semper faciet nova luna, infortunata Ast sine fortuna Vencris pendet tibi luna. De successu. Et sunt tria notanda; primo qua dic incendetur; 2° cum quo planeta incendetur; 3° in quo signo. Et sic tria sunt rescire ad quamlibet incensionem. in Rima per stellas poteris cognoscere fixas; magistri Sepius hec fiunt, non semper ut hii tibi dicunt Qui bona de stellis narrant, cum motibus illis. 725 Nam concurrentes stellas noscunt variantes. od nadssenve De influencia A quo principio capit incensionem, ab illo sumet denominacionem: ut cum luna incendetur in pis- cibus, non tamen tercia vel quarta die, dicitur ha- bere virtutem in ariete, sed magis sumit a principio ut si in bono signo luna incendetur, bene succedet lunacio hominibus et e contrario Hec tamen ex signis melius congnoscere quibis, potenciam suam signa Per que planete fluxum variant tibi sepe; aura aure Ipsa dies rite per signum fata dat aure, Prima dies mensis ex signo dat bona gentis. De diebus anni malignis et noxiis Postquam determinavit de principibus dierum, hic vult mensium... 730 I rincipio Yani sic prima dies erit anni, die Qua mensis Yanus primus capitur novus annus. pozorowane Per quam fatatus totus quasi noscitur annus: 726 od nadssenye M: nemá L. : 238 Gl. Parisius' M: v L nedosti jasné.
Strana 141
De diebus Ianuarii, v. 718—756. 141 Ista dies digna cunctis facit atque maligna. omni homini Si sit in signo meliori, fert bona cuncto przihleda alia bona 735 Et si planeta bonus aspicit aut bona stella, in fortuna Ista dies melior est semper in omine maior. quia sol in signis non variatur, sed lunaciones mul- tum, quia sol est semper in Ianuario in aquario, sed lunacio aliter contingit etc. malum Si mala stella, vel signum nosce maligna. — Hic vult determinare specialiter de quolibet mense, quod habet dies malignos, qui Parisius a summis philozophis sunt considerandi Quolibet in mense conscribo dies tibi certe, In quibus asperne cunctas res principiare, hominibus 740 Hii de planetis sumpti, qui dant mala cunctis, in numero sunt Dant mortem, bellum, triginta duo quoque dampnum. De sex diebus Ianuarii. Dex que dies Iani viciosi iure notandi: si nus ephiphania ci Prima dies ipsa simul altera Va ve sexta feli hoc feli Tredecimusque dies et quindecimum sibi iungens o ia y fe ſe 745 Sillaba cisi nus eph hoc li noscitur intus. nec opera incipe nec saguinem minue Hiis loca non mutes, hiis uxorem neque duces Et si quam duces, in se mala plura reduces. si minues saguinem Hoc anno mortem tibi vel morbum scito fortem: Hec mala de stellis sunt, de signis simul astris. Alii dies, in quibus aucam recentem non comedas. non fumatas 750 Quatuor ecce dies, quibus aucas sperne recentes, Hiis mandendo novam, non salsam, protinus aucam, — Beda teste die decimo moritur quia sepe. cisio scolasti Est Yani primus talis, Februi duodenus, Mathiam Februarii kathedra Petri Binus vicenus vel vicenus quoque quartus. 755 Hec Petri kathedra dabit et Mathia notanda Sed ista racio non valet Hunc quidam ferri dicunt ad vincula Petri.
De diebus Ianuarii, v. 718—756. 141 Ista dies digna cunctis facit atque maligna. omni homini Si sit in signo meliori, fert bona cuncto przihleda alia bona 735 Et si planeta bonus aspicit aut bona stella, in fortuna Ista dies melior est semper in omine maior. quia sol in signis non variatur, sed lunaciones mul- tum, quia sol est semper in Ianuario in aquario, sed lunacio aliter contingit etc. malum Si mala stella, vel signum nosce maligna. — Hic vult determinare specialiter de quolibet mense, quod habet dies malignos, qui Parisius a summis philozophis sunt considerandi Quolibet in mense conscribo dies tibi certe, In quibus asperne cunctas res principiare, hominibus 740 Hii de planetis sumpti, qui dant mala cunctis, in numero sunt Dant mortem, bellum, triginta duo quoque dampnum. De sex diebus Ianuarii. Dex que dies Iani viciosi iure notandi: si nus ephiphania ci Prima dies ipsa simul altera Va ve sexta feli hoc feli Tredecimusque dies et quindecimum sibi iungens o ia y fe ſe 745 Sillaba cisi nus eph hoc li noscitur intus. nec opera incipe nec saguinem minue Hiis loca non mutes, hiis uxorem neque duces Et si quam duces, in se mala plura reduces. si minues saguinem Hoc anno mortem tibi vel morbum scito fortem: Hec mala de stellis sunt, de signis simul astris. Alii dies, in quibus aucam recentem non comedas. non fumatas 750 Quatuor ecce dies, quibus aucas sperne recentes, Hiis mandendo novam, non salsam, protinus aucam, — Beda teste die decimo moritur quia sepe. cisio scolasti Est Yani primus talis, Februi duodenus, Mathiam Februarii kathedra Petri Binus vicenus vel vicenus quoque quartus. 755 Hec Petri kathedra dabit et Mathia notanda Sed ista racio non valet Hunc quidam ferri dicunt ad vincula Petri.
Strana 142
142 M. Clareti Astronomiarius XXVI XXVII. De mense. Quando in Yano pluit, tunc fit et fiunt dissoluciones, tunc fit sicca hyemps Ex prima die Ianuarii congnoscifur totus annus — vel in conversione s. Pauli— Sepius est pluvia Yano fit hyemps quoque sicca quia vapores solares includuntur in terra et terra ligatur gelu et frigore - et tunc rumpitur terra, Exemplum de ovo. sepius contingit tremor terre Quod tremor in terra cum frigore regnat operta, cisioianus Ista die prima vel Pauli noscito vera cisioianus (M 53)' 760 Splendida prima dies rebus facit utilitates, Prima dies nebula si turbida sit, mala signa visio s. Pauli. Hoc monstrat prima totum vicenaque quina. Pauli dies (Conversio) Et hoc contrahit ex natura signi, non ex festo s. Pauli. Pauli clara dies designat fertilitates; animalia multa Si fuerit nebula, pereunt animancia plura, 765 Si nix vel pluvia fuerit, dat tempora cara: Si tremeat terra, mortem trahit ad loca multa. Fontinus dicit: Plus fecundat ortos tonitrus, quam pluvia quecunque De tonitru in Ianuario. ubi auditur in illo regno Cum tonat in Yano, ventos dat bellaque regno Et multum morbum senibus dat. copia frugum, Talia de signis veniunt bona vel mala nobis. (XXVII.) Tres dies Februarii. 770 Februs dabit ternos per signa dies nocituros [L 147r festum Iuliane Dat Iuliana malum primum: post inde secundum in illis diebus in vigilia Fert vigilans, cathedre ternum: bellum fuge vere quia si guerabis, Cumque tuis rebus hostes fugis hiisque diebus. vinceris 772 Interl. 'in vigilia' L: in uiligia' M.
142 M. Clareti Astronomiarius XXVI XXVII. De mense. Quando in Yano pluit, tunc fit et fiunt dissoluciones, tunc fit sicca hyemps Ex prima die Ianuarii congnoscifur totus annus — vel in conversione s. Pauli— Sepius est pluvia Yano fit hyemps quoque sicca quia vapores solares includuntur in terra et terra ligatur gelu et frigore - et tunc rumpitur terra, Exemplum de ovo. sepius contingit tremor terre Quod tremor in terra cum frigore regnat operta, cisioianus Ista die prima vel Pauli noscito vera cisioianus (M 53)' 760 Splendida prima dies rebus facit utilitates, Prima dies nebula si turbida sit, mala signa visio s. Pauli. Hoc monstrat prima totum vicenaque quina. Pauli dies (Conversio) Et hoc contrahit ex natura signi, non ex festo s. Pauli. Pauli clara dies designat fertilitates; animalia multa Si fuerit nebula, pereunt animancia plura, 765 Si nix vel pluvia fuerit, dat tempora cara: Si tremeat terra, mortem trahit ad loca multa. Fontinus dicit: Plus fecundat ortos tonitrus, quam pluvia quecunque De tonitru in Ianuario. ubi auditur in illo regno Cum tonat in Yano, ventos dat bellaque regno Et multum morbum senibus dat. copia frugum, Talia de signis veniunt bona vel mala nobis. (XXVII.) Tres dies Februarii. 770 Februs dabit ternos per signa dies nocituros [L 147r festum Iuliane Dat Iuliana malum primum: post inde secundum in illis diebus in vigilia Fert vigilans, cathedre ternum: bellum fuge vere quia si guerabis, Cumque tuis rebus hostes fugis hiisque diebus. vinceris 772 Interl. 'in vigilia' L: in uiligia' M.
Strana 143
Dies Ianuarii et Februarii, v 756—789. 143 Et hoc contrahit sibi naturam ex piscibus, quie sunt frigide nature. Et quod est frigidum, non est putrefactibile et quod natum fuerit illis diebus, non putrefiet in novissimum diem vel diu. Et propterea aliqua corpora non putrefiunt diu sepulta, sicut quercus in aqua iacendo non corrum- pitur diu. Alii 4or dies de putrefaccione. ut Beda asserit Quatuor ipse dies dat Februs misteriales, 775 Quid sit in hiis natum, non fit putredine ruptum, Quinta dies, decima quindena vicenaque quina. In Brundis legitur, quod quedam mulier misit filiam colligere fraga in mense Februo. Que intrans silvam vidit XII plechaczuow residentes circum ignem. Quibus inpendit Bonum mane'. Et unus illorum: Quid queris? Illa respondit: Colligo fraga. Quibus Februus dixit: Carpe. Et illa tulit et por- tavit matri et sic mirati sunt. De natura mensis. Grandis yemps regnat hoc mense, nivem quia donat; Nam puer in matre moritur pre frigore sepe. Per nimias pluvias mergens undacio terras, Aristoteles dicit De celo et mundo': Quando omnes planete conveniunt in signo piscium, tunc fit diluvium generale 780 Hic mensis sepe dat diluvium generale, Quando planete cuncti stant piscibus eque. De tonitru. et occiditur inepte divites moriuntur Si tonat in Febre, dat mortem ditibus acre Et generat febres, moriuntur ad hec mulieres. XXVIII.) 4or Marcii. Wlarcius est nocuos tribuendo diesque quaternos in sequenti die post Gedrut in festo 785 Sexta dies decimus sextus, Gedrudque sequendus vel bomum quia omne quod habemus malum, contrahimus ex parentibus Hiis caveas vere, ne nubas cum muliere, quia qui puer concipietur, patitur inprovisam mor- tem et morbum Ne capias morbum faciensque concipis orbum Alii dies. Marcii Quinta dies sexta Marcii vel septima facta, Quisquis in hiis minuet, nuncquam febres retineret 783 mulieres LM; v M. opraveno z mel ores'.
Dies Ianuarii et Februarii, v 756—789. 143 Et hoc contrahit sibi naturam ex piscibus, quie sunt frigide nature. Et quod est frigidum, non est putrefactibile et quod natum fuerit illis diebus, non putrefiet in novissimum diem vel diu. Et propterea aliqua corpora non putrefiunt diu sepulta, sicut quercus in aqua iacendo non corrum- pitur diu. Alii 4or dies de putrefaccione. ut Beda asserit Quatuor ipse dies dat Februs misteriales, 775 Quid sit in hiis natum, non fit putredine ruptum, Quinta dies, decima quindena vicenaque quina. In Brundis legitur, quod quedam mulier misit filiam colligere fraga in mense Februo. Que intrans silvam vidit XII plechaczuow residentes circum ignem. Quibus inpendit Bonum mane'. Et unus illorum: Quid queris? Illa respondit: Colligo fraga. Quibus Februus dixit: Carpe. Et illa tulit et por- tavit matri et sic mirati sunt. De natura mensis. Grandis yemps regnat hoc mense, nivem quia donat; Nam puer in matre moritur pre frigore sepe. Per nimias pluvias mergens undacio terras, Aristoteles dicit De celo et mundo': Quando omnes planete conveniunt in signo piscium, tunc fit diluvium generale 780 Hic mensis sepe dat diluvium generale, Quando planete cuncti stant piscibus eque. De tonitru. et occiditur inepte divites moriuntur Si tonat in Febre, dat mortem ditibus acre Et generat febres, moriuntur ad hec mulieres. XXVIII.) 4or Marcii. Wlarcius est nocuos tribuendo diesque quaternos in sequenti die post Gedrut in festo 785 Sexta dies decimus sextus, Gedrudque sequendus vel bomum quia omne quod habemus malum, contrahimus ex parentibus Hiis caveas vere, ne nubas cum muliere, quia qui puer concipietur, patitur inprovisam mor- tem et morbum Ne capias morbum faciensque concipis orbum Alii dies. Marcii Quinta dies sexta Marcii vel septima facta, Quisquis in hiis minuet, nuncquam febres retineret 783 mulieres LM; v M. opraveno z mel ores'.
Strana 144
144 M. Clareti Astronomiarius XXVIII—XXIX. De mense. quando festum Sebastiani fit in Ianuario, tunc festum Pasce debet esse in Marcio. Et propterea pro intervallo aliquando fiunt V, aliquando X ebdomade secundum astronomos et possunt tualem(?) in- censionem, sed non secundum calendarium 790 Semper in hoc mense sunt carnisprivia vere; Hoc noto per stellas sed non per easque kalendas; Venti cum pluviis dant diluvium mage terris, Corpora marcescunt, flores cum germine crescunt. De principio mundi. Si quadragesima inesset in Marcio, esset omni anno maxima pestilencia. Et propterea racione fuerunt sepius pestilencie. Sed s. Gregoribus et lesus consti- tuit, ut tali mense ieiunaremus. in Marcio fuit Principium mundi Mars primus mensis et anni 795 Pascha datur Marti, crebro ieiunia sumpsi, Conceptus magna VIa feria et crucifixus nox duodecim horas, dies XII Conceptus Christi vult equinoccia mundi, animalia ut musce, reptilia re- Gramina nascuntur, res multe vivificantur. De tonitru. de- Cum tonat in Marte, ventos magnos notat esse; pax in terra at in regione, in qua tonat Copia frumenti cum fructu dat bona gentill copia quia tonitrus habundat et causat fertilitatem fructuum KM 54r) (XXIX.) (Aprilis) Augustinus: Egipciaci dies non sunt observandi, sed mage isti Tres dies aprilis. 800 Aprilis ternosque dies dabit inde malignos: -bur in Ambrosii vtim. Ambrosi Septimus et sextus cum quindecimo sociatus, Ambrosius: Per iram cuncte febres excitantur Non irascaris, hiis ne morbos merearis, Nam febres nimiam generantur sepe per iram. Marcelli pape, Silvestris, vincula Petri Venam qui pandit, non credo, quod modo vivat. April. Silvestris, peior hiis vincula Petri 54r Nahoře vpravo zbytky rubrikace, dnes nečitelné.
144 M. Clareti Astronomiarius XXVIII—XXIX. De mense. quando festum Sebastiani fit in Ianuario, tunc festum Pasce debet esse in Marcio. Et propterea pro intervallo aliquando fiunt V, aliquando X ebdomade secundum astronomos et possunt tualem(?) in- censionem, sed non secundum calendarium 790 Semper in hoc mense sunt carnisprivia vere; Hoc noto per stellas sed non per easque kalendas; Venti cum pluviis dant diluvium mage terris, Corpora marcescunt, flores cum germine crescunt. De principio mundi. Si quadragesima inesset in Marcio, esset omni anno maxima pestilencia. Et propterea racione fuerunt sepius pestilencie. Sed s. Gregoribus et lesus consti- tuit, ut tali mense ieiunaremus. in Marcio fuit Principium mundi Mars primus mensis et anni 795 Pascha datur Marti, crebro ieiunia sumpsi, Conceptus magna VIa feria et crucifixus nox duodecim horas, dies XII Conceptus Christi vult equinoccia mundi, animalia ut musce, reptilia re- Gramina nascuntur, res multe vivificantur. De tonitru. de- Cum tonat in Marte, ventos magnos notat esse; pax in terra at in regione, in qua tonat Copia frumenti cum fructu dat bona gentill copia quia tonitrus habundat et causat fertilitatem fructuum KM 54r) (XXIX.) (Aprilis) Augustinus: Egipciaci dies non sunt observandi, sed mage isti Tres dies aprilis. 800 Aprilis ternosque dies dabit inde malignos: -bur in Ambrosii vtim. Ambrosi Septimus et sextus cum quindecimo sociatus, Ambrosius: Per iram cuncte febres excitantur Non irascaris, hiis ne morbos merearis, Nam febres nimiam generantur sepe per iram. Marcelli pape, Silvestris, vincula Petri Venam qui pandit, non credo, quod modo vivat. April. Silvestris, peior hiis vincula Petri 54r Nahoře vpravo zbytky rubrikace, dnes nečitelné.
Strana 145
Dies Martii et Aprilis, v. 790—817. 145 De traccione saguinis. i. pocione i. minucione Non pecus aut hominem potu vel vulnere tangas. De dextra minuas, sed Mattis tempore venas, Ydibus in trinis, quod fiet mensis Aprilis. 4° vel 5° minui de parte Kale(n) das Dextra cum leva facias sic quolibet anno Sic neque cecus eris et nec febres pacieris Et quis in hoc mense minuet, se vulnerat ense Moritur in brevi tempore, quia tunc pori aperiuntur et vapores evapo rantur et homo debilitatur 805 Crudeli, solus miser hic moritur quasi pullus. De festis in Aprili. quadragesimam Conventenciam erus ponit. Semper in Aprili sumunt ieiunia iusti. Aristoteles: In regione frigida homines sunt sani- ores et per consequens homines sunt longioris vite quia hoc mense exierunt de Egipto et Christus surrexit et gramina resurgunt Pasca fit hoc mense, per stellas ista recense. De mensis natura. aliquantulum caliditatur Ver viget in calido multos morbos generando; Et propterea insanum est multum comedere illo tempore Maxima tunc pestis rebus generatur ab estis. Aristoteles: Quando omnes planete conve- niunt in signo geminorum, tunc fit maxima pesti- lencia. activum: estione pestilenciam 810 In geminis stelle prestant vulnus generale. In anno quater minuere et in mense bis coire et in die semel comedere fac et eris sanus in diebus vite tue etc. quia..... tuit maxima pestilencia leiunat Marcus, quod pellatur necis arcus KL 147v) De tonitru. et nobilis Dum tonat Aprilis, bonus annus erit vel herilis, seculum Campum iocundum dans fructiferum mage mundum; fures et latrones suspenduntur Interimit multos homines hic annus iniquos; ergo 815 Hinc aperit terram, flores producit et herbam. XXX.» (Maius.) Quatuor dies Maii. nocui natuor inde dies Maius fert valde nocentes, Iohan. Stanis. Sed tamen est nocua plus porta Iohannis habenda, V. Flajšhans: Klaret, 11. 10
Dies Martii et Aprilis, v. 790—817. 145 De traccione saguinis. i. pocione i. minucione Non pecus aut hominem potu vel vulnere tangas. De dextra minuas, sed Mattis tempore venas, Ydibus in trinis, quod fiet mensis Aprilis. 4° vel 5° minui de parte Kale(n) das Dextra cum leva facias sic quolibet anno Sic neque cecus eris et nec febres pacieris Et quis in hoc mense minuet, se vulnerat ense Moritur in brevi tempore, quia tunc pori aperiuntur et vapores evapo rantur et homo debilitatur 805 Crudeli, solus miser hic moritur quasi pullus. De festis in Aprili. quadragesimam Conventenciam erus ponit. Semper in Aprili sumunt ieiunia iusti. Aristoteles: In regione frigida homines sunt sani- ores et per consequens homines sunt longioris vite quia hoc mense exierunt de Egipto et Christus surrexit et gramina resurgunt Pasca fit hoc mense, per stellas ista recense. De mensis natura. aliquantulum caliditatur Ver viget in calido multos morbos generando; Et propterea insanum est multum comedere illo tempore Maxima tunc pestis rebus generatur ab estis. Aristoteles: Quando omnes planete conve- niunt in signo geminorum, tunc fit maxima pesti- lencia. activum: estione pestilenciam 810 In geminis stelle prestant vulnus generale. In anno quater minuere et in mense bis coire et in die semel comedere fac et eris sanus in diebus vite tue etc. quia..... tuit maxima pestilencia leiunat Marcus, quod pellatur necis arcus KL 147v) De tonitru. et nobilis Dum tonat Aprilis, bonus annus erit vel herilis, seculum Campum iocundum dans fructiferum mage mundum; fures et latrones suspenduntur Interimit multos homines hic annus iniquos; ergo 815 Hinc aperit terram, flores producit et herbam. XXX.» (Maius.) Quatuor dies Maii. nocui natuor inde dies Maius fert valde nocentes, Iohan. Stanis. Sed tamen est nocua plus porta Iohannis habenda, V. Flajšhans: Klaret, 11. 10
Strana 146
146 M. Clareti Astronomiarius XXX—XXXII -han. Stanis. non multum Tres quia pergentes post hanc non dico nocentes; Iohan. Sexta dies dicta cupit omnia non variata: locum aliquid 820 Nec mutes nec emes, quia nulla diu retineres. De minucione. Ternaque lux Februi nos ammonet, ut minuamus per totum annum, quod acutam non paciamur; luna ..... dicitur Tercia fundatur, ne saguis tunc minuatur, Quinta nocet mira vacuatis omnibus ira, Ne careas vita, decimaque toxica vita. In luna plena non scindatur tua vena, Sub quinta decima saguis teneat loca prima. Qui vacuant venas, hiis dat vicesima penas, Non linquit tutos vicesima quinta minutos. Ut fervens luna tibi sit tricesima prima Hincque nova luna non tangitur tua vena. Sic in ungento semper memor esse memento. In interlunia debet minui saguis Philipus Mayo medicamen dulce tenendo, Qui venam pandet, nuncauam sua lumina perdet, sic in Maio in festo Philipi Sicut in Aprili, facit undecimus retineri, in die s. Philipi Leticiam gerere debes per gaudia vere. De tonitru. 825 Si tonet in Mayo, bona germina signat in anno angine pustule Et fruges multas, pestes in corpore stultas, facit Aer agit rores oculis pulvisque dolores. XXXI) (Iunius.) Una dies Iunii. 830 lunius ipse diem solam dat valde nocentem: Quidam tres addunt nocuos, quos undique noscunt. Septimus, octavus, nonus, decimus(que) malignus: Hiis nichil exora nec pro re valde labora: Nam nichil accipies nec tutus ad omnia fies. De mense. Iunius arboreos fructus maturat et ortos, Sub rampno tempe rancorem (de)primis in te Solsticium Vitus iuvenum dat gaudia ritus; 835 Prodest dormire, magis ad loca grata venire. (de)primis: deprimis L; primis M (de' na konci řádku oddroleno, papir hyne).
146 M. Clareti Astronomiarius XXX—XXXII -han. Stanis. non multum Tres quia pergentes post hanc non dico nocentes; Iohan. Sexta dies dicta cupit omnia non variata: locum aliquid 820 Nec mutes nec emes, quia nulla diu retineres. De minucione. Ternaque lux Februi nos ammonet, ut minuamus per totum annum, quod acutam non paciamur; luna ..... dicitur Tercia fundatur, ne saguis tunc minuatur, Quinta nocet mira vacuatis omnibus ira, Ne careas vita, decimaque toxica vita. In luna plena non scindatur tua vena, Sub quinta decima saguis teneat loca prima. Qui vacuant venas, hiis dat vicesima penas, Non linquit tutos vicesima quinta minutos. Ut fervens luna tibi sit tricesima prima Hincque nova luna non tangitur tua vena. Sic in ungento semper memor esse memento. In interlunia debet minui saguis Philipus Mayo medicamen dulce tenendo, Qui venam pandet, nuncauam sua lumina perdet, sic in Maio in festo Philipi Sicut in Aprili, facit undecimus retineri, in die s. Philipi Leticiam gerere debes per gaudia vere. De tonitru. 825 Si tonet in Mayo, bona germina signat in anno angine pustule Et fruges multas, pestes in corpore stultas, facit Aer agit rores oculis pulvisque dolores. XXXI) (Iunius.) Una dies Iunii. 830 lunius ipse diem solam dat valde nocentem: Quidam tres addunt nocuos, quos undique noscunt. Septimus, octavus, nonus, decimus(que) malignus: Hiis nichil exora nec pro re valde labora: Nam nichil accipies nec tutus ad omnia fies. De mense. Iunius arboreos fructus maturat et ortos, Sub rampno tempe rancorem (de)primis in te Solsticium Vitus iuvenum dat gaudia ritus; 835 Prodest dormire, magis ad loca grata venire. (de)primis: deprimis L; primis M (de' na konci řádku oddroleno, papir hyne).
Strana 147
Dies Maii, Iunii, Iulii, v. 818—857. 147 De tonitru. Iunius ipse tonans fruges dat, germina donans; Pax erit in terra, concordia regibus orta. XXXII. (Iulius. Duo dies Iulii. at Iulius binos multisque dies nocituros Quindecimusque sequens Allexius est male mordens: M 547)/ 840 Hiis caveas hostes et eorum vincula vites, Semper ab hoste cave, ne te capiat sibi prave, Sed neque contendas nec corpus vulnere ledas. De mensis natura. In Iulio mense calor anget cuncta repente; Siccans humores generabit sepe dolores. Caniculares 845 Dando dies nocuos, quos dicunt esse caninos. De festo Processii natura Si pluet in festo Processi, tunc memor esto: Ymber continuus fit quadraginta diebus; Hoc tamen attende, si non hic, tunc pluet inde. origo Vis cancri finis facit istud faux que leonis. De tonitru. 850 In Iulio tonitrus homines necat et cremat artus Turres et castra frangens urbes, cremat intra. Conburendo domos consumit et igne nocivos 1(L 148 1/ [De tonitru. In Iulioque tonans annonas fert bona donans, Condempnat fures multos perimendo latrones XXXIII.) (Augustus.) Duo[s] dies Augusti. Parve puer, na vi, ne te ferat unda sua vi. 855 ugustus que dies binos facit esse nocentes Est primus Magni datur alter proximus illi, Hec deca nona dies vicena nocens erit ed res.
Dies Maii, Iunii, Iulii, v. 818—857. 147 De tonitru. Iunius ipse tonans fruges dat, germina donans; Pax erit in terra, concordia regibus orta. XXXII. (Iulius. Duo dies Iulii. at Iulius binos multisque dies nocituros Quindecimusque sequens Allexius est male mordens: M 547)/ 840 Hiis caveas hostes et eorum vincula vites, Semper ab hoste cave, ne te capiat sibi prave, Sed neque contendas nec corpus vulnere ledas. De mensis natura. In Iulio mense calor anget cuncta repente; Siccans humores generabit sepe dolores. Caniculares 845 Dando dies nocuos, quos dicunt esse caninos. De festo Processii natura Si pluet in festo Processi, tunc memor esto: Ymber continuus fit quadraginta diebus; Hoc tamen attende, si non hic, tunc pluet inde. origo Vis cancri finis facit istud faux que leonis. De tonitru. 850 In Iulio tonitrus homines necat et cremat artus Turres et castra frangens urbes, cremat intra. Conburendo domos consumit et igne nocivos 1(L 148 1/ [De tonitru. In Iulioque tonans annonas fert bona donans, Condempnat fures multos perimendo latrones XXXIII.) (Augustus.) Duo[s] dies Augusti. Parve puer, na vi, ne te ferat unda sua vi. 855 ugustus que dies binos facit esse nocentes Est primus Magni datur alter proximus illi, Hec deca nona dies vicena nocens erit ed res.
Strana 148
148 M. Clareti Astronomiarius XXXIII-XXXV De navigacione. Quatuor ex sompno veniunt tibi meridiano Spasmus, ydrops, colica, vertigo: IIII ista. Hiis caveas undam, ne pergas nave, marinam; Nam solet esse magis illusio demonis undis 860 Submergens homines puerosque flumine nantes. Alii dies Augusti. Augusti prima fit pessima lux simul yma: Vulnere fit cesus ternaque die moriturus Morte mala; natus in eis fit sepe gravatus. De mensis natura. Augusto mense calor ingens regnat in esse 865 Desiccans cuncta, fructus defalcat et arva; Non dormi multum, ne te facias cito stultum. De tonitru. Quid sequitur ex tonitru in Augusto, hic ponitur Dum tonat Augustus, mundus fit sole perustus In cunctis sanus frumenta trahit bonus annus. Ast homines multi sunt infirmi quasi stulti. XXXIV) (September. Qui scindunt venas, minuunt de corpore venas Luna crescente minuas, iuvenis macilente, Atque senex pingwis in luna deficiente, Luna vetus veteres, iuvenes nova cuncta requirunt. Tercia lux cunctis gravior solet(esse) minutis, Prima cibum, Venerem altera, (ne)gat tercia lucem Post quarta frigus«post) balnea, sexta colorem Ante (diem) quintum, post vicesimum quoque quintum Ven)e parcatur minuensque debilitatur (In) sene vel iuvene, si vene saguine (ple)ne. Omni mense bene prodest incisio ((ve)ne. Duoſs] dies Septembri. In Septembre duo: retineto diesque nocivos Nik Lud dies Hec Nicomedis erit, Lamperti lux mala querit. Non venis ad silvam venatum sepius ullam, Nam mage demonia cupiunt illudere cuncta; quia moriens lunc eciam caveas, ne te cum vulnere cedas. 85a Verše glossy, jakož i jinde často, vzaty ze Školy salernské anebo přebásněny. Předtím je opakován verš s v. 866. (esse) minutis L: v M esse' je oddroleno. — (ne)gat L: v M ne je oddroleno. (A tak i při dalších doplácích těchto marg.)
148 M. Clareti Astronomiarius XXXIII-XXXV De navigacione. Quatuor ex sompno veniunt tibi meridiano Spasmus, ydrops, colica, vertigo: IIII ista. Hiis caveas undam, ne pergas nave, marinam; Nam solet esse magis illusio demonis undis 860 Submergens homines puerosque flumine nantes. Alii dies Augusti. Augusti prima fit pessima lux simul yma: Vulnere fit cesus ternaque die moriturus Morte mala; natus in eis fit sepe gravatus. De mensis natura. Augusto mense calor ingens regnat in esse 865 Desiccans cuncta, fructus defalcat et arva; Non dormi multum, ne te facias cito stultum. De tonitru. Quid sequitur ex tonitru in Augusto, hic ponitur Dum tonat Augustus, mundus fit sole perustus In cunctis sanus frumenta trahit bonus annus. Ast homines multi sunt infirmi quasi stulti. XXXIV) (September. Qui scindunt venas, minuunt de corpore venas Luna crescente minuas, iuvenis macilente, Atque senex pingwis in luna deficiente, Luna vetus veteres, iuvenes nova cuncta requirunt. Tercia lux cunctis gravior solet(esse) minutis, Prima cibum, Venerem altera, (ne)gat tercia lucem Post quarta frigus«post) balnea, sexta colorem Ante (diem) quintum, post vicesimum quoque quintum Ven)e parcatur minuensque debilitatur (In) sene vel iuvene, si vene saguine (ple)ne. Omni mense bene prodest incisio ((ve)ne. Duoſs] dies Septembri. In Septembre duo: retineto diesque nocivos Nik Lud dies Hec Nicomedis erit, Lamperti lux mala querit. Non venis ad silvam venatum sepius ullam, Nam mage demonia cupiunt illudere cuncta; quia moriens lunc eciam caveas, ne te cum vulnere cedas. 85a Verše glossy, jakož i jinde často, vzaty ze Školy salernské anebo přebásněny. Předtím je opakován verš s v. 866. (esse) minutis L: v M esse' je oddroleno. — (ne)gat L: v M ne je oddroleno. (A tak i při dalších doplácích těchto marg.)
Strana 149
Dies Augusti, Septembris, Octobris, v. 858—893. 149 De luna vicena omnium mensium De natura minucionis Spiritus uberior fiet per fleubothomiam, Humor et humiditas purgatur per medicinam, Spiritus ex vini potu mox multiplicatur, Humoresque boni, dampnum cordis reparatur. Martin. Bla. Phi. Bar. hiis festis mi., ut longo tempore vi. (M 55%) 875 Luna vicena qui multum cogitat orta, Hic remanet semper quasi vulnere lesus et eger; remedium contra talem infirmitatem Pectus inunge sibi vel brachia saguine thauri Atque caput felle thauri — sanabitur inde.ii XXa die lune Tunc neque credantur hec sompnia, que videantur. De mense. 880 Mensis September est rebus in ordine prosper: Terra calore viget, sol equinoccia prebet De tonitru. inplet Dum Septembre tonat, tunc horrea fruge coronat dum tonat Rixantur mentes. occidunturque potentes, XXXV.) (October. Dies Octobris. Ex Octobre diem sumas unumque nocentem: 885 In festo Galli nemo cum principe tali laboret De propriis factis tractet, ne corruat actis, die die Nulla petas in eo, quia non est prosper in illo. quia in scorpione sol Mensis. Sepius Octobor undas dat ut algidus ymber Alii dies. Tresque dies anni sunt pleni morte, veneni, in festo Sixti post Ambrosi tercia dies ibi Si 890 Vincula Silvester quos nuncciat, aptus equester. De tonitru. Si tonat October, ventum validum cape semper; Dans fruges multas pestes faciet nece fultas ut apparent in nubibus dracones volantes Sepius in meta cognoscitur ipsa cometa iL 148v 879 (M 55 ) nahoře vpravo zbytky nečitelné rubrikace.
Dies Augusti, Septembris, Octobris, v. 858—893. 149 De luna vicena omnium mensium De natura minucionis Spiritus uberior fiet per fleubothomiam, Humor et humiditas purgatur per medicinam, Spiritus ex vini potu mox multiplicatur, Humoresque boni, dampnum cordis reparatur. Martin. Bla. Phi. Bar. hiis festis mi., ut longo tempore vi. (M 55%) 875 Luna vicena qui multum cogitat orta, Hic remanet semper quasi vulnere lesus et eger; remedium contra talem infirmitatem Pectus inunge sibi vel brachia saguine thauri Atque caput felle thauri — sanabitur inde.ii XXa die lune Tunc neque credantur hec sompnia, que videantur. De mense. 880 Mensis September est rebus in ordine prosper: Terra calore viget, sol equinoccia prebet De tonitru. inplet Dum Septembre tonat, tunc horrea fruge coronat dum tonat Rixantur mentes. occidunturque potentes, XXXV.) (October. Dies Octobris. Ex Octobre diem sumas unumque nocentem: 885 In festo Galli nemo cum principe tali laboret De propriis factis tractet, ne corruat actis, die die Nulla petas in eo, quia non est prosper in illo. quia in scorpione sol Mensis. Sepius Octobor undas dat ut algidus ymber Alii dies. Tresque dies anni sunt pleni morte, veneni, in festo Sixti post Ambrosi tercia dies ibi Si 890 Vincula Silvester quos nuncciat, aptus equester. De tonitru. Si tonat October, ventum validum cape semper; Dans fruges multas pestes faciet nece fultas ut apparent in nubibus dracones volantes Sepius in meta cognoscitur ipsa cometa iL 148v 879 (M 55 ) nahoře vpravo zbytky nečitelné rubrikace.
Strana 150
150 M. Clareti Astronomiarius XXXVI—XXXVII. XXXVI.) (November.) Duo dies Novembris. Inde November habet binosque dies, quibus ardet dilecti 895 Hoc scelus Othmari cum Ludmila, qui cari Omnia facta negant, domini nec munera donant. Nil pete si pergis, quia non sumes bona regis. De mense. Frigore cum rore conspergitur herba Novembre Cuncta cadunt folia, mundus variatur in hora. De fine mundi novissimo. 900 Hinc quidam mundi finem sunt dando Novembri puro Et quidam Iulio dant finem carmine mundo; ultimo Nanque calore suo comburet cuncta supremo, Ignem rore dabit rubeo terramque cremabit. De tonitru. Cumque Novembre tonat, terre bona plurima donat; 905 Annus iocundus annonis non furibundus. XXXVII.) (December. Quatuor dies Decembris. homines Ipse December aget bis bina luce vel urget; cia in ma CO Septimus et sextus, quartus decimus. duodenus acriter Noli pungnare, ne fias lesus amare, Et nichil incipias, quod tutus ad omnia fias. Alii dies nocivi minucionibus. Prima dies vene tibi sit moderacio ce(ne) Altera leta dies, tercia tota quies; Ipse dies quartus omnes fragiles facit artus Atque dies quintus vires tibi (tollit) intus, Balnea vult sexta, queri(t) tamen ocia septa Precipit octav a) moderare cibaria cuncta Ambrosii infra XV dies morietur 910 Extat in Aprili mala lux sexta quoque Sixti, Proximus est illi festusque dies Nicolai. Venas in manibus non ledas hiisque diebus
150 M. Clareti Astronomiarius XXXVI—XXXVII. XXXVI.) (November.) Duo dies Novembris. Inde November habet binosque dies, quibus ardet dilecti 895 Hoc scelus Othmari cum Ludmila, qui cari Omnia facta negant, domini nec munera donant. Nil pete si pergis, quia non sumes bona regis. De mense. Frigore cum rore conspergitur herba Novembre Cuncta cadunt folia, mundus variatur in hora. De fine mundi novissimo. 900 Hinc quidam mundi finem sunt dando Novembri puro Et quidam Iulio dant finem carmine mundo; ultimo Nanque calore suo comburet cuncta supremo, Ignem rore dabit rubeo terramque cremabit. De tonitru. Cumque Novembre tonat, terre bona plurima donat; 905 Annus iocundus annonis non furibundus. XXXVII.) (December. Quatuor dies Decembris. homines Ipse December aget bis bina luce vel urget; cia in ma CO Septimus et sextus, quartus decimus. duodenus acriter Noli pungnare, ne fias lesus amare, Et nichil incipias, quod tutus ad omnia fias. Alii dies nocivi minucionibus. Prima dies vene tibi sit moderacio ce(ne) Altera leta dies, tercia tota quies; Ipse dies quartus omnes fragiles facit artus Atque dies quintus vires tibi (tollit) intus, Balnea vult sexta, queri(t) tamen ocia septa Precipit octav a) moderare cibaria cuncta Ambrosii infra XV dies morietur 910 Extat in Aprili mala lux sexta quoque Sixti, Proximus est illi festusque dies Nicolai. Venas in manibus non ledas hiisque diebus
Strana 151
Dies Novembris et Decembris, v 894—937. 151 racio est gravis Nec minus in pedibus, ex hoc esset quia morbus, Quod moritur cesus in quadraginta diebus.— continue 915 Silvestrique die natus fit pauper ubique. incarceratur glacie Unda Decembre super glacie manet arida semper hyemale Frigora Lucia dans solsticium parat infra In nativitate Christi. in vigilia nativitatis Si fuerit ventus in prima nocte retentus quia ventus tali tempore signat iracundiam M 55 Natalis Christi dominos sternet nece tristi, fruges cremabit 9a 920 In reliqua nocte ventus fructum necat ipse. 2 3a Principibus mortem nox terna flat ordine fortem, 3 4 Gramaticos quarta nox vento percutit arta, sortilegi, divinatores et rethorici morientur 5a In quinta nocte ventus flans fert tibi, docte. Sexta flans nocte dat ventus pessima terre, [L 149r] 6' presagii 925 Naves merguntur, homines vates moriuntur; pestilencia erit Septima nox flando plures fert morte necando. moriuntur Octava nocte perimendo senes flat aperte. iuvenes moriuntur Nocte tamen nona flans mortis dat mala dona. edificia Flando nox decima turres subvertit et alta. 930 Nocte flat undecima perimit animalia summa Bella dat in terra flans vento nox duodena. 93 10 11 9a 8a 72 12" De tonitru. Modica annona fit Cumque Decembre tonat, inopes fruges tibi donat, Dando famem, gwerram, siccam facit undique terram. ut in Etiopia Sepius est tonitrus in partibus inde remotus, tonitrui 935 Ad nos non veniens, huic nil dat pagina presens. In nostra parte tonitrus cum consonat alte, Illum signabis, que fient certa, notabis. 916 913 Glossa: PrimaXcuncta: v M jsou zase kusy řádek oddroleny, doplněny podle L Interl.: incarceratur M: marceratur L.
Dies Novembris et Decembris, v 894—937. 151 racio est gravis Nec minus in pedibus, ex hoc esset quia morbus, Quod moritur cesus in quadraginta diebus.— continue 915 Silvestrique die natus fit pauper ubique. incarceratur glacie Unda Decembre super glacie manet arida semper hyemale Frigora Lucia dans solsticium parat infra In nativitate Christi. in vigilia nativitatis Si fuerit ventus in prima nocte retentus quia ventus tali tempore signat iracundiam M 55 Natalis Christi dominos sternet nece tristi, fruges cremabit 9a 920 In reliqua nocte ventus fructum necat ipse. 2 3a Principibus mortem nox terna flat ordine fortem, 3 4 Gramaticos quarta nox vento percutit arta, sortilegi, divinatores et rethorici morientur 5a In quinta nocte ventus flans fert tibi, docte. Sexta flans nocte dat ventus pessima terre, [L 149r] 6' presagii 925 Naves merguntur, homines vates moriuntur; pestilencia erit Septima nox flando plures fert morte necando. moriuntur Octava nocte perimendo senes flat aperte. iuvenes moriuntur Nocte tamen nona flans mortis dat mala dona. edificia Flando nox decima turres subvertit et alta. 930 Nocte flat undecima perimit animalia summa Bella dat in terra flans vento nox duodena. 93 10 11 9a 8a 72 12" De tonitru. Modica annona fit Cumque Decembre tonat, inopes fruges tibi donat, Dando famem, gwerram, siccam facit undique terram. ut in Etiopia Sepius est tonitrus in partibus inde remotus, tonitrui 935 Ad nos non veniens, huic nil dat pagina presens. In nostra parte tonitrus cum consonat alte, Illum signabis, que fient certa, notabis. 916 913 Glossa: PrimaXcuncta: v M jsou zase kusy řádek oddroleny, doplněny podle L Interl.: incarceratur M: marceratur L.
Strana 152
152 M. Clareti Astronomiarius, Epilogus, v. 938—947. (Epilogus.) giste Solius est pura Christi prescire futura, Scribere de puris non audeo multa futuris, potestate 940 In Domini cura sunt iura locata futura, Carmina si pura sunt hec, ea pectore cura. satis Versificatura levis est, sentencia dura, Multis lectura (credo) non est nocitura. Hec dum scriptura fuerit Vobis placitura, 945 Cum magna cura faciet mea mens bona plura. Epilogat et excusat se - Quod Deus ipse dedit michi, Vobis mens mea scribit 947 Namque darem plura, Vobis si sint placitura. M Explkekt bstrpnpmkexa ante Felicis et Aucti unno M° COC CO LX° VI" ete. 938 Glossa giste je spíše prána tak, ač bychom čekali cziste, ale čisti tak je méně pravděpodobné. V M na fol. 55° je zbytek stránky pod lextem popsán pozdějšími latinskými lékař- skými přípisky. Nad textem rovněž později připsáno omnes gentes plaudite'. První slova závěrku písařova Explicit astronomicus' jsou psána lehkou šifrou. Pak končí též sexteru. Na fol. 567 následuje Exemplarius' V L fol. 149" je bez gloss, poznámek i explicit. Hned za placitura' následuje rovno Suscipe germane'. t. j. Medicaminarius'.
152 M. Clareti Astronomiarius, Epilogus, v. 938—947. (Epilogus.) giste Solius est pura Christi prescire futura, Scribere de puris non audeo multa futuris, potestate 940 In Domini cura sunt iura locata futura, Carmina si pura sunt hec, ea pectore cura. satis Versificatura levis est, sentencia dura, Multis lectura (credo) non est nocitura. Hec dum scriptura fuerit Vobis placitura, 945 Cum magna cura faciet mea mens bona plura. Epilogat et excusat se - Quod Deus ipse dedit michi, Vobis mens mea scribit 947 Namque darem plura, Vobis si sint placitura. M Explkekt bstrpnpmkexa ante Felicis et Aucti unno M° COC CO LX° VI" ete. 938 Glossa giste je spíše prána tak, ač bychom čekali cziste, ale čisti tak je méně pravděpodobné. V M na fol. 55° je zbytek stránky pod lextem popsán pozdějšími latinskými lékař- skými přípisky. Nad textem rovněž později připsáno omnes gentes plaudite'. První slova závěrku písařova Explicit astronomicus' jsou psána lehkou šifrou. Pak končí též sexteru. Na fol. 567 následuje Exemplarius' V L fol. 149" je bez gloss, poznámek i explicit. Hned za placitura' následuje rovno Suscipe germane'. t. j. Medicaminarius'.
Strana 153
IV. MG. CLARETI DE SOLENCIA EXEMPLARIUS.
IV. MG. CLARETI DE SOLENCIA EXEMPLARIUS.
Strana 154
Strana 155
PODROBNA DATA. 1. Titul zevrubný „Exemplarius auctorum“ = „Liber exempla nar- rans“ podává incipit komentáře i explicit textu. 2. Obsah jest ve shodě s tilulem; je tu 200 , příkladů“, podle Klaretova způsobu; tentokrát ve čtyřverších; ve dvou předních vždy „exemplum“, ve dvou dalších verších vždy moralisující výklad, tedy podobně, jak je sepsán Fysiologiář. Dílo však není dochováno celé; na konec mění se písař rkp. M, jenž jediný dílo zachoval — a nový písař vynechává úplně komentář, vlastně hlavní část práce, již od v. 365. 3. Rozdělení vykládá incipit komentáře: „diversa exempla .. in numero ducenta; exemplum in duobus versibus et fructus in aliis duobus“; ex. 1—50 ze života lidi, 51—100 z příhod ptáků, 101—150 „de animalibus“, 151— 200 „de terrenis, de Plutone etc.“, t. j. směs, jež se autoru buď nehodila dříve, anebo na niž zapomněl. Dílo bylo patrně dokončeno 4. Incipit komentáře „Incipit exemplarius auctorum“, text veršovaný „Rex regum, summus Dominus, Deus, ordine primus“; explicit komentáře, neúplného, při v. 365 ,discat in auctorem pena redire suum“ explicit textu: „Determinant templa supra dicta iam exempla. 5. Původství zajištuje incipit komentáře „liber exempla narrans a ma- gistro Clareto de Solencia compilatus“, proti němuž není námitek, dále věcná i formální shoda s Fysiologiárem a konečné české glossy, opět shodné s Klare- tovým Glossářem. 6. Čas opět nesnadno určiti jisto, že před r. 1366. Bližší určení by snad mohlo podati srovnání s Fysiologiářem, kdyby se podařilo zjistiti, čerpal-li Fysiologiář z Exempláře 7. Rukopis jediný; je to poslední kus v rkp. M; zevrubněji o jeho formě vykládají poznámky 8. Tisk je první, zařízen jako ostatní. 9. Prameny nejsou jmenovány, při spoustě středověkých sbírek těžko říci, odkud čerpáno. 10. a 11. Zpracování a překladů není 12. Literatura: zmínky v Lfil. 1923 atd. - -
PODROBNA DATA. 1. Titul zevrubný „Exemplarius auctorum“ = „Liber exempla nar- rans“ podává incipit komentáře i explicit textu. 2. Obsah jest ve shodě s tilulem; je tu 200 , příkladů“, podle Klaretova způsobu; tentokrát ve čtyřverších; ve dvou předních vždy „exemplum“, ve dvou dalších verších vždy moralisující výklad, tedy podobně, jak je sepsán Fysiologiář. Dílo však není dochováno celé; na konec mění se písař rkp. M, jenž jediný dílo zachoval — a nový písař vynechává úplně komentář, vlastně hlavní část práce, již od v. 365. 3. Rozdělení vykládá incipit komentáře: „diversa exempla .. in numero ducenta; exemplum in duobus versibus et fructus in aliis duobus“; ex. 1—50 ze života lidi, 51—100 z příhod ptáků, 101—150 „de animalibus“, 151— 200 „de terrenis, de Plutone etc.“, t. j. směs, jež se autoru buď nehodila dříve, anebo na niž zapomněl. Dílo bylo patrně dokončeno 4. Incipit komentáře „Incipit exemplarius auctorum“, text veršovaný „Rex regum, summus Dominus, Deus, ordine primus“; explicit komentáře, neúplného, při v. 365 ,discat in auctorem pena redire suum“ explicit textu: „Determinant templa supra dicta iam exempla. 5. Původství zajištuje incipit komentáře „liber exempla narrans a ma- gistro Clareto de Solencia compilatus“, proti němuž není námitek, dále věcná i formální shoda s Fysiologiárem a konečné české glossy, opět shodné s Klare- tovým Glossářem. 6. Čas opět nesnadno určiti jisto, že před r. 1366. Bližší určení by snad mohlo podati srovnání s Fysiologiářem, kdyby se podařilo zjistiti, čerpal-li Fysiologiář z Exempláře 7. Rukopis jediný; je to poslední kus v rkp. M; zevrubněji o jeho formě vykládají poznámky 8. Tisk je první, zařízen jako ostatní. 9. Prameny nejsou jmenovány, při spoustě středověkých sbírek těžko říci, odkud čerpáno. 10. a 11. Zpracování a překladů není 12. Literatura: zmínky v Lfil. 1923 atd. - -
Strana 156
Exemplarius auctorum. Incipit exemplarius auctorum, liber exempla narrans a magistro Clareto de Solencia conpilatus, diversa exempla proponens in numero ducenta: exemplum in duobus versibus et fructus in aliis duobus Iria sunt pendenda in hoc opere: sc. sensus, racio et mens bona. Deus creavit hominem solus de materia propter tria: sc. pietatem et informacionem nature et dignitatem. Boecius. Dulciter exempla morum proponat. Propter tria factus est liber iste: ut bona faciamus, mala fugiamus et illa, que docentur, menti comen- daremus Salomon: Ego sapiencia etc. (I.) De Christo. quia qui facit legem Christi, dicitur Christianus, qui non, dicitur Antichristus Paulus: „Omnia que scripta sunt, ad nostram instruccionem scripta sunt." Quod est mirabile, est laudabile. Non est discipulus super magistrum. duplex est ordo naturalis quia non moritur, quia dominatur omnibus quia ipse est primus et omnia fecit et est alpha et o (M 56°2/ DEX regum, Dominus, summus Deus, ordine primus Exemplum de rustico, qui fecit aniversarium et convocavit divites et pauperes non, cui alter suus vicinus dedit exemplum in cane et filio suo etc. Lucas: Et in parabolis loquebatur omnia Prebuit exempla, que servant omnia templa Exemplum dicis, alios etc Plus valet exemplum... volens docere Exemplum pone, doctor, ea racione: quia Roborat exemplum, memorans dat cercius ipsum. Condita decrescit, vulgata sciencia crescit II.) De Philmone. Philmon erat magister in Athenis, qui propter in- vidiam nulli noluit aliquid dicere nec aliquem in- formare. Et propter hoc eum discipuli occiderunt et sic perdidit corpus et animam. Sic Christus propter suam pietatem intravit regnum celorum 1 Tři pozdní přípisky obsahové vynechávám. U Salom. Eccli. XXIV. 40/Paul. Rom. XV. 4 i Non est: Math. X, 24. 11 2 Luc. recte Marc. IV. 2.
Exemplarius auctorum. Incipit exemplarius auctorum, liber exempla narrans a magistro Clareto de Solencia conpilatus, diversa exempla proponens in numero ducenta: exemplum in duobus versibus et fructus in aliis duobus Iria sunt pendenda in hoc opere: sc. sensus, racio et mens bona. Deus creavit hominem solus de materia propter tria: sc. pietatem et informacionem nature et dignitatem. Boecius. Dulciter exempla morum proponat. Propter tria factus est liber iste: ut bona faciamus, mala fugiamus et illa, que docentur, menti comen- daremus Salomon: Ego sapiencia etc. (I.) De Christo. quia qui facit legem Christi, dicitur Christianus, qui non, dicitur Antichristus Paulus: „Omnia que scripta sunt, ad nostram instruccionem scripta sunt." Quod est mirabile, est laudabile. Non est discipulus super magistrum. duplex est ordo naturalis quia non moritur, quia dominatur omnibus quia ipse est primus et omnia fecit et est alpha et o (M 56°2/ DEX regum, Dominus, summus Deus, ordine primus Exemplum de rustico, qui fecit aniversarium et convocavit divites et pauperes non, cui alter suus vicinus dedit exemplum in cane et filio suo etc. Lucas: Et in parabolis loquebatur omnia Prebuit exempla, que servant omnia templa Exemplum dicis, alios etc Plus valet exemplum... volens docere Exemplum pone, doctor, ea racione: quia Roborat exemplum, memorans dat cercius ipsum. Condita decrescit, vulgata sciencia crescit II.) De Philmone. Philmon erat magister in Athenis, qui propter in- vidiam nulli noluit aliquid dicere nec aliquem in- formare. Et propter hoc eum discipuli occiderunt et sic perdidit corpus et animam. Sic Christus propter suam pietatem intravit regnum celorum 1 Tři pozdní přípisky obsahové vynechávám. U Salom. Eccli. XXIV. 40/Paul. Rom. XV. 4 i Non est: Math. X, 24. 11 2 Luc. recte Marc. IV. 2.
Strana 157
M Clareti Exemplarius 1— IV, v. 1 13. 157 amans se ipsum Et intelligitur dives malus et magister invidus 5 Omnia celavit Philmon, quo se male stravit, Triplex est possessio: pecuniarum, scienciarum et presbiterorum, que inmoraliter stat etc. Scire tuum nichil est etc. Alios namque docere etc. Qui alium docet, se ipsum informat inteligitur bonus dives Dei filius bonus magister Ast ewangelia posuit sapiencia dya. filii si multum fuerit, tunc multum da et e contrario sit Diviciis plenus inopi dato, non ut egenus; volentibus doceri ingeniosis Docmata non cela, studiosis cuncta revela. III.) De ortolano. Aristoteles: Sicut preludium in fistulis, ita prohemium in libris Aristoteles. Fabule quoddam genus philo- zophie. Philomites est quofd dam modo philosophus Flos michi pictura: non est flos, ymmo figura. Non laudo florem sed laudo etc. Tres villani erant, quorum quilibet habebat ortum. Primus diligebat herbas et flores, 2u. flores, 3us nisi fructum. Sed quartus flores, herbas, arbores et fructum. Ut ver dat florem, flos fructum, fructus odorem, Sic studium morem, mos sensum, sensus honorem. Clericus ad bella pronus, lasciva puella, Marcius in flore: caret horum finis honore. delectaciones, vanam gloriam utilitates 10 qui querunt corpus et animam Tres status querit qui decipiunt Tres homines fuerant, quorum duo florida servant, scire sed Ternus plerumque fructum, fert quartus utrumque. Quam primo rapienda tibi etc. Qui spernit munus, non est etc. SIC Queras utilia, non spernens munera dya. Exemplum, parabola idem sunt Fabula donetur, de qua mage utile detur. IV.) De colono. Boecius: Invocandus est pater omnium rerum, sine quo nullum rite finitum exordium. Celi per rorem producant gramina florem, Gramina clara parent, dum roris tempora clarent Colonus quidam valde sapiens erat in agricultura. Qui in anno sicce tantum laboravit et seminavit, tamen nichil crevit sine rore et pluvia. Sic sine Dec nichil orietur A Domino cunctis fomnis] sapiencia traditur illis Paulus: Quem vult Deus, indurat et cui vult, miseretur. Porphirius: Homines sunt racionales tam- quam dii; sed mortale additum nobis separat nos ab illis
M Clareti Exemplarius 1— IV, v. 1 13. 157 amans se ipsum Et intelligitur dives malus et magister invidus 5 Omnia celavit Philmon, quo se male stravit, Triplex est possessio: pecuniarum, scienciarum et presbiterorum, que inmoraliter stat etc. Scire tuum nichil est etc. Alios namque docere etc. Qui alium docet, se ipsum informat inteligitur bonus dives Dei filius bonus magister Ast ewangelia posuit sapiencia dya. filii si multum fuerit, tunc multum da et e contrario sit Diviciis plenus inopi dato, non ut egenus; volentibus doceri ingeniosis Docmata non cela, studiosis cuncta revela. III.) De ortolano. Aristoteles: Sicut preludium in fistulis, ita prohemium in libris Aristoteles. Fabule quoddam genus philo- zophie. Philomites est quofd dam modo philosophus Flos michi pictura: non est flos, ymmo figura. Non laudo florem sed laudo etc. Tres villani erant, quorum quilibet habebat ortum. Primus diligebat herbas et flores, 2u. flores, 3us nisi fructum. Sed quartus flores, herbas, arbores et fructum. Ut ver dat florem, flos fructum, fructus odorem, Sic studium morem, mos sensum, sensus honorem. Clericus ad bella pronus, lasciva puella, Marcius in flore: caret horum finis honore. delectaciones, vanam gloriam utilitates 10 qui querunt corpus et animam Tres status querit qui decipiunt Tres homines fuerant, quorum duo florida servant, scire sed Ternus plerumque fructum, fert quartus utrumque. Quam primo rapienda tibi etc. Qui spernit munus, non est etc. SIC Queras utilia, non spernens munera dya. Exemplum, parabola idem sunt Fabula donetur, de qua mage utile detur. IV.) De colono. Boecius: Invocandus est pater omnium rerum, sine quo nullum rite finitum exordium. Celi per rorem producant gramina florem, Gramina clara parent, dum roris tempora clarent Colonus quidam valde sapiens erat in agricultura. Qui in anno sicce tantum laboravit et seminavit, tamen nichil crevit sine rore et pluvia. Sic sine Dec nichil orietur A Domino cunctis fomnis] sapiencia traditur illis Paulus: Quem vult Deus, indurat et cui vult, miseretur. Porphirius: Homines sunt racionales tam- quam dii; sed mortale additum nobis separat nos ab illis
Strana 158
158 M. Clareti Exemplarius IV—VII. Spiritus S. Adam Arte labore bonus fit inops sine rore colonus; ergo Invocat inde Deum, qui fructiferum dedit ortum. sic in exemplum de Achab, 15 Absque Deo pauper erit omnis rebus et eger; qui altare construxit ergo hodne lepssye Ante roga Dominum, quod fiat opus magis aptum. (V De Fortuna. Aristoteles: Non solum est regraciandum his, qui multum dixerant, sed eciam illis, qui mo- dicum dixerunt A deo animam, a patre corpus, a magistro sensum et racionem: et ergo quilibet habet tres patres. Seneca: Nullum beneficium ingrato est porri- gendum Rusticus arans invenit thezaurum in agro. Et fecit aram in eo in honorem Terre. Quod Fortuna dolens omnia sibi abstulit. Sic Deus. Artem sequeris, quamvis opulentus haberis Ars manet et durat... Optat premia quisque labor Iacta cogitatum tuum in Deum et ipse dabit etc. In Domino delectare ...) In Christum spera, qui etc. Dilige Deum tuum ex toto corde tuo et ex tota mente et anima tua vel proximum tuum sicud... scienciam invenerat labor scolaris homo libros divicie per araturam scola Rusticus ex terra gazam tulit, hinc sua rura existens confidere in Deum rura aurum quod reperit etc. Deus Dives adorat ea, rapit huic Fortuna reperta. quia munera terrestria sunt falla«cia) sic tu ut salvent mentem(?)et serenitatem In Christum spera, qui prestat munera vera, lacobus: Qui enim diligit proximum, legem Christi inplebit. Qui enim diligit Deum, et fratrem suum etc. Exemplum de muliere Cananea Dilige corde Deum, cole sanctos voce per evum. 20 VI De nucibus. sisel Vulpi stertenti non currit glirio denti, Ut nucleum celat arida testa bonum. O fortuna levis, cuivis da munera quevis Et cuivis quevis auferet hora brevis. Simea cum vulpe carpebant nuces et gustantes corticem amarum proiciebant a se nuces, quas aspe- riollus sumens, comedens et gustans dulces percepit. Sic studium. Ac murmur vita placet hoc.. 13 Paulus: Rom. IX, 18. 17 Iacta: Žalm LIV, 23; Dilige: Matth. XXII, 37. u 20 ladob. reate 1a Joh. IV. 20.
158 M. Clareti Exemplarius IV—VII. Spiritus S. Adam Arte labore bonus fit inops sine rore colonus; ergo Invocat inde Deum, qui fructiferum dedit ortum. sic in exemplum de Achab, 15 Absque Deo pauper erit omnis rebus et eger; qui altare construxit ergo hodne lepssye Ante roga Dominum, quod fiat opus magis aptum. (V De Fortuna. Aristoteles: Non solum est regraciandum his, qui multum dixerant, sed eciam illis, qui mo- dicum dixerunt A deo animam, a patre corpus, a magistro sensum et racionem: et ergo quilibet habet tres patres. Seneca: Nullum beneficium ingrato est porri- gendum Rusticus arans invenit thezaurum in agro. Et fecit aram in eo in honorem Terre. Quod Fortuna dolens omnia sibi abstulit. Sic Deus. Artem sequeris, quamvis opulentus haberis Ars manet et durat... Optat premia quisque labor Iacta cogitatum tuum in Deum et ipse dabit etc. In Domino delectare ...) In Christum spera, qui etc. Dilige Deum tuum ex toto corde tuo et ex tota mente et anima tua vel proximum tuum sicud... scienciam invenerat labor scolaris homo libros divicie per araturam scola Rusticus ex terra gazam tulit, hinc sua rura existens confidere in Deum rura aurum quod reperit etc. Deus Dives adorat ea, rapit huic Fortuna reperta. quia munera terrestria sunt falla«cia) sic tu ut salvent mentem(?)et serenitatem In Christum spera, qui prestat munera vera, lacobus: Qui enim diligit proximum, legem Christi inplebit. Qui enim diligit Deum, et fratrem suum etc. Exemplum de muliere Cananea Dilige corde Deum, cole sanctos voce per evum. 20 VI De nucibus. sisel Vulpi stertenti non currit glirio denti, Ut nucleum celat arida testa bonum. O fortuna levis, cuivis da munera quevis Et cuivis quevis auferet hora brevis. Simea cum vulpe carpebant nuces et gustantes corticem amarum proiciebant a se nuces, quas aspe- riollus sumens, comedens et gustans dulces percepit. Sic studium. Ac murmur vita placet hoc.. 13 Paulus: Rom. IX, 18. 17 Iacta: Žalm LIV, 23; Dilige: Matth. XXII, 37. u 20 ladob. reate 1a Joh. IV. 20.
Strana 159
De fortuna, de nucibus, de pigris, v 13—28. 159 Scolares credentes se formosi faciunt ut layci ut vespertiliones libros fraudulenti Simea cum vulpe carpendo nuces iacit a se, scolares parvi Aspera currit... Aristoteles: Si habencia non crit, totum gaudium pèribit asperiolus Aspera subter eas sumendo nuces edit illas. O studiose Cernendo tute non spernas dogmata, stulte, Prius debet perspicere, postea comendare vel vitu pera(re) Quid res tota gerat, tua mens sine murmure querat. VII.) De pigris. Tres pigri sub prinoiacebant, qui esurientes nolebant surgere ad carpendum prinella. Primus dixit: „Uti- nam caderent!“ Alter: „Quis comederet?“ Tercius 2 Quis os aperiret? Similiter famuli militis sicientes «....) nolentes pro aqua. Quorum pigriciam miles cognoscens iussit eos ire pro aqua et biberunt status peccatorum gracia Dei 25 Deflent tres pigri residendo sub arbore prini, sic pro aqua Surgere nolentes stertunt famuli sicientes. David: Aperi os et inplebo ea Ego sto ad hostium et pulse Hostia per clausa.. Transite ad me omnes etc./ ergo tu hes morum Surge piger, comede carpens, os pande, ne cede, Ysaias: Sicientes venite Sicut cervus desiderat etc. Qui sitis, huc venias, per se data dogmata discas. Seneca: Nullum beneficium pigro est dandum Volenti perficere nichil est difficile Surge de viciis Hora est iam nos de sompno surgere 2° ad nostrum bonum hoc est ad laborem Salomon: O piger, qui dormis, surge, vade ad formicam et disce ab ea sapienciam, quia tempore estatis laborat, sic nos studemus in iuventute 3° cor levare ad Deum, ut aquilla facit alte volando etc. Aristoteles: Vivere viventibus est esse duobus modis. Debemus comedere corpus pane, animam verbo, ut lesus: Non in solo pane vivit homo etc. Quia sine comestione nemo vivit nec potest, ita sine studio et sapiencia salvari. Ut panis ventrem etc. Cattus amat pisces etc. Qui vult prunas querere, debet in cineribus: sic sciencia in libris etc. Ysodorus: Sciencia est arbor altissima, cuius radix amara, fructus vero dulcissimus: et qui ra- 26 V přípisku nalevo v slově sisel je psáno i neobratně. Verá O fortunaXquevis opakuje se i na pravém okraji pozdější rukou. Il 27 Na tomto místě skvrna inkoustova nedovoluje jasně čísti meziřádkovou glossu; David: Psalm, LXXX, 1; Ego: Apoc. III, 20; Transitc: Eccli XIV, 26. 1l 28 V posledních slovech glossy meminit' je psáno písařem mieí omylem; glossa snad celá připsána něco později. Ysai. LV, 1.
De fortuna, de nucibus, de pigris, v 13—28. 159 Scolares credentes se formosi faciunt ut layci ut vespertiliones libros fraudulenti Simea cum vulpe carpendo nuces iacit a se, scolares parvi Aspera currit... Aristoteles: Si habencia non crit, totum gaudium pèribit asperiolus Aspera subter eas sumendo nuces edit illas. O studiose Cernendo tute non spernas dogmata, stulte, Prius debet perspicere, postea comendare vel vitu pera(re) Quid res tota gerat, tua mens sine murmure querat. VII.) De pigris. Tres pigri sub prinoiacebant, qui esurientes nolebant surgere ad carpendum prinella. Primus dixit: „Uti- nam caderent!“ Alter: „Quis comederet?“ Tercius 2 Quis os aperiret? Similiter famuli militis sicientes «....) nolentes pro aqua. Quorum pigriciam miles cognoscens iussit eos ire pro aqua et biberunt status peccatorum gracia Dei 25 Deflent tres pigri residendo sub arbore prini, sic pro aqua Surgere nolentes stertunt famuli sicientes. David: Aperi os et inplebo ea Ego sto ad hostium et pulse Hostia per clausa.. Transite ad me omnes etc./ ergo tu hes morum Surge piger, comede carpens, os pande, ne cede, Ysaias: Sicientes venite Sicut cervus desiderat etc. Qui sitis, huc venias, per se data dogmata discas. Seneca: Nullum beneficium pigro est dandum Volenti perficere nichil est difficile Surge de viciis Hora est iam nos de sompno surgere 2° ad nostrum bonum hoc est ad laborem Salomon: O piger, qui dormis, surge, vade ad formicam et disce ab ea sapienciam, quia tempore estatis laborat, sic nos studemus in iuventute 3° cor levare ad Deum, ut aquilla facit alte volando etc. Aristoteles: Vivere viventibus est esse duobus modis. Debemus comedere corpus pane, animam verbo, ut lesus: Non in solo pane vivit homo etc. Quia sine comestione nemo vivit nec potest, ita sine studio et sapiencia salvari. Ut panis ventrem etc. Cattus amat pisces etc. Qui vult prunas querere, debet in cineribus: sic sciencia in libris etc. Ysodorus: Sciencia est arbor altissima, cuius radix amara, fructus vero dulcissimus: et qui ra- 26 V přípisku nalevo v slově sisel je psáno i neobratně. Verá O fortunaXquevis opakuje se i na pravém okraji pozdější rukou. Il 27 Na tomto místě skvrna inkoustova nedovoluje jasně čísti meziřádkovou glossu; David: Psalm, LXXX, 1; Ego: Apoc. III, 20; Transitc: Eccli XIV, 26. 1l 28 V posledních slovech glossy meminit' je psáno písařem mieí omylem; glossa snad celá připsána něco později. Ysai. LV, 1.
Strana 160
160 M. Clareti Exemplarius VIII—XI dicem amaritudinis abhorret, fructum dulcedinis non gustabit, sicut: „Dulcia non memi(nit), qui non gustabit amara.“ (567) VIII.) De Ragmon. Serpens in busina, ignis in camera, mus in pera. Ragmon maliciosus homo cremavit sibi domum suam, ut aliis concremare(n)tur domus. Ft noluit penes alios manere et contexit campum cum tectu, nolens cum vicinis commanere. Quem vicini capi- entes cremaverunt. Mus, serpens, ignis reddunt mala sepe benignis. Maximus ex modica scintilla nascitur ignis. Lis(?) minus nobis etc. Aristoteles: Dampnosus homo digne repel- litur Iudas Multa super dampnum Ragmon fecit sibi magnum. suspensus est extra apostolos alios 30 Sepe cremando domum reliquis nocet et tegit arvum. Non facies aliis tibi quod etc. lesus: Omne quod vultis etc. Optans prodesse nulli videaris obesse, pokoge Ne tua dampna feras. aliis pia comoda queras. IX. De exemplo. Quidam habuit filium inobedientem et insipiencie(!) quod nichil potuit scire. Quem pater docuit per exemplum, iungens ad aratrum bovem cum vitulo dicens: „Vitulus proficiet arare a bove, sic tu a me Exemplis luce, ne verba tonent sine luce. Ego magister exemplum dedi etc Lucas: Ego in mundum veni, ut exemplum darem. Exemplum detis etc. Ut moribus ... Aristoteles: In omnibus exemplum est po- nendum. Anima est tamquam tabula rasa Comentator Ne nobis quidem numero etc. Nam sine doctrina etc. Simulacra gencium argentum et aurum: Aures hu bent et oculos causas vgesczenye Illi soli dicunt, qui causas de singulis dicum Adam skodliucho Deus Voce pater natum reprehendens dampnificatum, pater omnis Christi(anus) acris eciam nostra instruccio misit filium suum et apostolos Hic dedit exemplum vitulum sibi cum bove iunctum sic Discite a me, quia mitis sum et humilis corde 35 Si iuvenes doceas, exempla per omnia ponas, et Te des exemplum, si poseis vincere lentum. Hora: Paul., Rom. XIII. 11; Salom Prov. VI. 6. Na fol. 563 zas některé pozdější rukou přípsané glossy vypuštěny. II 31 Lesus: Luc. VI, 31. 33 Ego: Jan XIII, 15; Rucas: není v evg.; Simulacra: Psalm. CXXXIV, 15 —17. 35 Discite: Math. XI, 29. 29
160 M. Clareti Exemplarius VIII—XI dicem amaritudinis abhorret, fructum dulcedinis non gustabit, sicut: „Dulcia non memi(nit), qui non gustabit amara.“ (567) VIII.) De Ragmon. Serpens in busina, ignis in camera, mus in pera. Ragmon maliciosus homo cremavit sibi domum suam, ut aliis concremare(n)tur domus. Ft noluit penes alios manere et contexit campum cum tectu, nolens cum vicinis commanere. Quem vicini capi- entes cremaverunt. Mus, serpens, ignis reddunt mala sepe benignis. Maximus ex modica scintilla nascitur ignis. Lis(?) minus nobis etc. Aristoteles: Dampnosus homo digne repel- litur Iudas Multa super dampnum Ragmon fecit sibi magnum. suspensus est extra apostolos alios 30 Sepe cremando domum reliquis nocet et tegit arvum. Non facies aliis tibi quod etc. lesus: Omne quod vultis etc. Optans prodesse nulli videaris obesse, pokoge Ne tua dampna feras. aliis pia comoda queras. IX. De exemplo. Quidam habuit filium inobedientem et insipiencie(!) quod nichil potuit scire. Quem pater docuit per exemplum, iungens ad aratrum bovem cum vitulo dicens: „Vitulus proficiet arare a bove, sic tu a me Exemplis luce, ne verba tonent sine luce. Ego magister exemplum dedi etc Lucas: Ego in mundum veni, ut exemplum darem. Exemplum detis etc. Ut moribus ... Aristoteles: In omnibus exemplum est po- nendum. Anima est tamquam tabula rasa Comentator Ne nobis quidem numero etc. Nam sine doctrina etc. Simulacra gencium argentum et aurum: Aures hu bent et oculos causas vgesczenye Illi soli dicunt, qui causas de singulis dicum Adam skodliucho Deus Voce pater natum reprehendens dampnificatum, pater omnis Christi(anus) acris eciam nostra instruccio misit filium suum et apostolos Hic dedit exemplum vitulum sibi cum bove iunctum sic Discite a me, quia mitis sum et humilis corde 35 Si iuvenes doceas, exempla per omnia ponas, et Te des exemplum, si poseis vincere lentum. Hora: Paul., Rom. XIII. 11; Salom Prov. VI. 6. Na fol. 563 zas některé pozdější rukou přípsané glossy vypuštěny. II 31 Lesus: Luc. VI, 31. 33 Ego: Jan XIII, 15; Rucas: není v evg.; Simulacra: Psalm. CXXXIV, 15 —17. 35 Discite: Math. XI, 29. 29
Strana 161
De Ragmon, exemplo, querco, love, v. 29—14. 161 X.) De querco. Quidam abbas decidit quercum, de qua quilibet artifex sumpsit, quod sibi necessarium fuit: Faber recepit truncum, pastor glandes, pistor ramos, sutor cortices, quoqus radices, edificator stipitem. Duplicia sunt dona: celica et terrestria. Celica sa- piencia, terrestria ut fortuna — et illa perit cum corpore. Maior est sapiencia, quam forma, quia sapiencia est 2a anima et sine principio et est in- corruptibilis. Utilitas opibus preponi tempore debet. Quilibet artifex diligit artificium suum Inpossibile est naturale desiderium frustrari. Inpossibile est ignem non calefieri. 40 Deus iste libellus vel mundus nadob Evertens abbas quercum multas parat obbas, intelliguntur homines sicut quercus divisus fuit, sic mundus per homines Cuncti tollebant, sibi queque necesse videbant. cum gracia Quod placet in mundo, sumas tibi pectore mundo, doctrinam Elige cuncta bona cupiens mage celica dona XI. De love. Iupiter fecit convivium et vocavit omnia Adque omnia animalia convenerunt preter VII species Rana dixit: Si non est ibi palus inmunda, non vadam — sunt tenebre — Noctua - furfura Mus — — Corvus... cadavera Brucus... stercora. . Vulpes... aves Scropha... scenum... Misit lupum in eis Iupiter, qui mactavit eos. magister vel Deus per convivium per escas Christi passio corpus Christi et gracia lupiter omne vocat epulans, nist rana recusat, Hic exponit intentum suum Qui ambulat in tenebris, offendetur... Non est dignus sciencia etc. Mus furfur . Sus mage in sce(no).. Si exaltatus fuero.... Per VII animalia VII mortalia Per lovem Deus Per nupcias Christus in cruce.. viciosi ciconia labernatores fures hovizatores malicio si) fraudulenti veltres omnes aves cattus ut sic niger passer lupt. Noctua, mus, corvus, brucus, vulpes quoque porcus. sic Dogmata centempnunt Christi, communia spernunt zprawczye vzenecu Detractor, cupidus, fur, adulter, heretica luxus 37 Gl. v pravo: quoqus m. coquus. !1 44 cupidus: glossu možno čísti i vzeuecz, bzenecz (-necz), Glossář vzenecz. V. Flajšhans: Klaret, II. 1
De Ragmon, exemplo, querco, love, v. 29—14. 161 X.) De querco. Quidam abbas decidit quercum, de qua quilibet artifex sumpsit, quod sibi necessarium fuit: Faber recepit truncum, pastor glandes, pistor ramos, sutor cortices, quoqus radices, edificator stipitem. Duplicia sunt dona: celica et terrestria. Celica sa- piencia, terrestria ut fortuna — et illa perit cum corpore. Maior est sapiencia, quam forma, quia sapiencia est 2a anima et sine principio et est in- corruptibilis. Utilitas opibus preponi tempore debet. Quilibet artifex diligit artificium suum Inpossibile est naturale desiderium frustrari. Inpossibile est ignem non calefieri. 40 Deus iste libellus vel mundus nadob Evertens abbas quercum multas parat obbas, intelliguntur homines sicut quercus divisus fuit, sic mundus per homines Cuncti tollebant, sibi queque necesse videbant. cum gracia Quod placet in mundo, sumas tibi pectore mundo, doctrinam Elige cuncta bona cupiens mage celica dona XI. De love. Iupiter fecit convivium et vocavit omnia Adque omnia animalia convenerunt preter VII species Rana dixit: Si non est ibi palus inmunda, non vadam — sunt tenebre — Noctua - furfura Mus — — Corvus... cadavera Brucus... stercora. . Vulpes... aves Scropha... scenum... Misit lupum in eis Iupiter, qui mactavit eos. magister vel Deus per convivium per escas Christi passio corpus Christi et gracia lupiter omne vocat epulans, nist rana recusat, Hic exponit intentum suum Qui ambulat in tenebris, offendetur... Non est dignus sciencia etc. Mus furfur . Sus mage in sce(no).. Si exaltatus fuero.... Per VII animalia VII mortalia Per lovem Deus Per nupcias Christus in cruce.. viciosi ciconia labernatores fures hovizatores malicio si) fraudulenti veltres omnes aves cattus ut sic niger passer lupt. Noctua, mus, corvus, brucus, vulpes quoque porcus. sic Dogmata centempnunt Christi, communia spernunt zprawczye vzenecu Detractor, cupidus, fur, adulter, heretica luxus 37 Gl. v pravo: quoqus m. coquus. !1 44 cupidus: glossu možno čísti i vzeuecz, bzenecz (-necz), Glossář vzenecz. V. Flajšhans: Klaret, II. 1
Strana 162
162 M. Clareti Exemplarius, XII—XVII. (XII.) De semine. Seminator seminavit semen et quoddam cecidit super lapidem et aruit; aliud cecidit in spinas et suffocatum est, aliud secus viam et conculcatum est, quartum in terram bonam, quod fecit fructum bonum Quid sibi quisque serit presentis tempore vite, Hoc sibi messis erit, cum dicitur Ite' Venite'. Cum sexagesibus (!) fructum teneant viduati. Tricesimum que ferunt uxoribus associati, Virginee dabitur centesimus integritati existens per araturam, Iesum(?) Christum«?) plebanus magister 45 Seminat ipse sator ens veri ruris amator, tricesimum semen Hoc sapis et spina non fert, ops dat bona trina. celeste sic Seminet omne bonum, qui poscit sumere donum; quia Dogma parit fructum pellens de pectore luctum. XIII.) De curru. David: Infixus sum in limo profundi Quidam ducens currum plenum de lingnis infixus est in luto et clamavit ad Deum, ut extraheret ei. Cui deus Hercules dixit: Surge, inpone equos in currum et stimula eos iuvando solus rotas et ex- trahes....?) Frustra est potencia, que non deducit (?) ad actum. De: Noctua quid poscat, hoc omnis pectore noscat. Silvarum tenebras noctis poscendo latebras 50 quidam rusticus homo in peccatis penitencia kladie equos per V sensus Infixus sceno cum curru robore pleno O dicit illi Orat valde. Deus fert: „Surgens extrahe solus! Si cupis omne bonum, fore te Deus ad bona pronum; i. Deus Omnia dona polus dat, si vis querere solus. 6* XIV.) De amico. Deus peccando Unus it ad victum repetendo frequenter amicum, Omnis enim qui petit accipit et qui querit, invenit et pulsanti aperietur obdarzuge Nocte diu pulsat, quem surgens panibus armat. sensus, racio et memoria: sensus est 55 Sepe roga Dominum, quod sensum det tibi trinum; Qui petit, accipiet, reperit, qui dogmata queret. ?.) racio spiritualis.. 45 Seminator gl.: Math. XIII, 3 nn. l 49 pleno: glossa dvakrát nadpisována: David: Psalm. LXVIII, 3. l 53, 56 Obvyklý výklad marginální schází; to se pak jeví čím dále tím častěji.
162 M. Clareti Exemplarius, XII—XVII. (XII.) De semine. Seminator seminavit semen et quoddam cecidit super lapidem et aruit; aliud cecidit in spinas et suffocatum est, aliud secus viam et conculcatum est, quartum in terram bonam, quod fecit fructum bonum Quid sibi quisque serit presentis tempore vite, Hoc sibi messis erit, cum dicitur Ite' Venite'. Cum sexagesibus (!) fructum teneant viduati. Tricesimum que ferunt uxoribus associati, Virginee dabitur centesimus integritati existens per araturam, Iesum(?) Christum«?) plebanus magister 45 Seminat ipse sator ens veri ruris amator, tricesimum semen Hoc sapis et spina non fert, ops dat bona trina. celeste sic Seminet omne bonum, qui poscit sumere donum; quia Dogma parit fructum pellens de pectore luctum. XIII.) De curru. David: Infixus sum in limo profundi Quidam ducens currum plenum de lingnis infixus est in luto et clamavit ad Deum, ut extraheret ei. Cui deus Hercules dixit: Surge, inpone equos in currum et stimula eos iuvando solus rotas et ex- trahes....?) Frustra est potencia, que non deducit (?) ad actum. De: Noctua quid poscat, hoc omnis pectore noscat. Silvarum tenebras noctis poscendo latebras 50 quidam rusticus homo in peccatis penitencia kladie equos per V sensus Infixus sceno cum curru robore pleno O dicit illi Orat valde. Deus fert: „Surgens extrahe solus! Si cupis omne bonum, fore te Deus ad bona pronum; i. Deus Omnia dona polus dat, si vis querere solus. 6* XIV.) De amico. Deus peccando Unus it ad victum repetendo frequenter amicum, Omnis enim qui petit accipit et qui querit, invenit et pulsanti aperietur obdarzuge Nocte diu pulsat, quem surgens panibus armat. sensus, racio et memoria: sensus est 55 Sepe roga Dominum, quod sensum det tibi trinum; Qui petit, accipiet, reperit, qui dogmata queret. ?.) racio spiritualis.. 45 Seminator gl.: Math. XIII, 3 nn. l 49 pleno: glossa dvakrát nadpisována: David: Psalm. LXVIII, 3. l 53, 56 Obvyklý výklad marginální schází; to se pak jeví čím dále tím častěji.
Strana 163
De semine, curru, amico, mercede, victoria, veritate, v. 45—68. 163 (XV.) De mercede. Duplex est vinea: Dei et demonis. Dicitur ecclesia demonis taberna. Per denarium intellige regnum celorum per similitudinem. Vinea culta fuit, cultores munera querunt Non labor equalis, equalia dona fuerunt, Qui venit extremus, a dispensante notante Tantumdem recipit, quantum convenerat ante. Hoc Deus ostendit nobis, qui tarde venimus; Agrediamur opus certi de munere summi. 577) 60 ecclesia ultimos a David ab Adam Vinea cultores summos mediosque priores vel intellige etates hominum a lesu convocati(?)ad summacionem seculi premio Equat messe bona tribuens equalia dona. sic tu, invitate Proficias mane veniendoque vespere sane; in celo Nuncquam despera, quod sumas gaudia vera. Paulus: Noli vinci a malo, sed malum vince in bono Pallia vertemus, ubi ventum flare videmus per vestes intellige peccata Ade XVI.) De victoria. Filius Dei dyabolus habens Tytan cum Borea peragens certamina summa Adam Deus sine peccato Sol mansit victor. nudus iacet ecce viator et sic sic Omne Deus superat, homo per bona verbula vincat. humili Omnia vince bono gradiens cum pectore prono. paciencia vincit maliciam Aristoteles. Veritas est loqui verum, iusticia est reddere unicuique, quod suum est XVII.) De veritate. oculos 65 Lumine privat herum vincens fallacia verum. lusticiam sequere, cupe verum, rusta tenere. Si mala te capient, te Deus hinc redimet. Regnat avaricia, cunctà nequicia, cessat iusticia dyvaque leticia. Per terram poteris verbis fallacibus ire, Sed si nosceris, vix poteris inde redire. Muscum raro capit lapis, qui semper movetur. oculos Verax inde fuit rex, qui falso bona demit. Ego sum veritas et vita: ergo tu et illi sunt melancolici, ut patet Verum semper ama contra verum neque clama, Contempnes verum: fiet sine lumine rerum. 58 Na fol 57 a nn. opět pozdější přípisky vypuštěny. Paul. Roman. X1I, 2. 67 Ego: Jan XIV 6. 11*
De semine, curru, amico, mercede, victoria, veritate, v. 45—68. 163 (XV.) De mercede. Duplex est vinea: Dei et demonis. Dicitur ecclesia demonis taberna. Per denarium intellige regnum celorum per similitudinem. Vinea culta fuit, cultores munera querunt Non labor equalis, equalia dona fuerunt, Qui venit extremus, a dispensante notante Tantumdem recipit, quantum convenerat ante. Hoc Deus ostendit nobis, qui tarde venimus; Agrediamur opus certi de munere summi. 577) 60 ecclesia ultimos a David ab Adam Vinea cultores summos mediosque priores vel intellige etates hominum a lesu convocati(?)ad summacionem seculi premio Equat messe bona tribuens equalia dona. sic tu, invitate Proficias mane veniendoque vespere sane; in celo Nuncquam despera, quod sumas gaudia vera. Paulus: Noli vinci a malo, sed malum vince in bono Pallia vertemus, ubi ventum flare videmus per vestes intellige peccata Ade XVI.) De victoria. Filius Dei dyabolus habens Tytan cum Borea peragens certamina summa Adam Deus sine peccato Sol mansit victor. nudus iacet ecce viator et sic sic Omne Deus superat, homo per bona verbula vincat. humili Omnia vince bono gradiens cum pectore prono. paciencia vincit maliciam Aristoteles. Veritas est loqui verum, iusticia est reddere unicuique, quod suum est XVII.) De veritate. oculos 65 Lumine privat herum vincens fallacia verum. lusticiam sequere, cupe verum, rusta tenere. Si mala te capient, te Deus hinc redimet. Regnat avaricia, cunctà nequicia, cessat iusticia dyvaque leticia. Per terram poteris verbis fallacibus ire, Sed si nosceris, vix poteris inde redire. Muscum raro capit lapis, qui semper movetur. oculos Verax inde fuit rex, qui falso bona demit. Ego sum veritas et vita: ergo tu et illi sunt melancolici, ut patet Verum semper ama contra verum neque clama, Contempnes verum: fiet sine lumine rerum. 58 Na fol 57 a nn. opět pozdější přípisky vypuštěny. Paul. Roman. X1I, 2. 67 Ego: Jan XIV 6. 11*
Strana 164
164 M. Clareti Exemplarius, XVIII—XXIII. XVIII.) De studio. Inconstans animus vagus etc. Hec tria sunt etc. Tres infelices in mundo etc. Infelix etc. Dogmata qui studuit non curans etc. Illi desinens(?)... Stultus stulticiam semper putat esse doctrinam sciencia bona quilibet homo Devia multa maris girans sine more scolaris Aurum quod recipit stultus, discretus habebit. Qui non est temptatus, nichil scit. Felix, quem faciunt aliena pericula cautum. 70 scola sciencia Proficiendo parum cum pelvi perdidit aurum. sic Currens per mundum pectus faciens furibundum: Stultus habens studium non curat sumere dyum. (XIX.) De providencia. Salomon: Audiens sapiens sapiencior erit. Non de ponte cadit, qui cum sapiencia (vadit). Non bene fide vadis, quando per flumina vadis. Non sis inconstans, constancia sit tua mater, Tedia ne sumens: sic tua vita ruat. de mundo in infernum sine penitencia et regula Pergens de monte cadit in fontem sine ponte, qui nescit se regere sub lege nec bene nec male facit qui solent(?)legem Hic de ponte cadit, vadat is, quartus bene vadit Cordi, non carte, tradas que noveris arte; Si tua carta cadit, tecum sapiencia vadit sic 75 Prudenter facias, quod promptus ad omnia fias, Dans aliquam partem cordi, cum percipis artem. (XX.) De inconstancia. Cimbora mater, Rubinus pater. Constans et levis, ut res expostulat, esto. Cantores et) scriptores, pulcras mulieres Hos facit instabiles pes, manus et facies. Hunc timeat canem, qui se non fulcit amicis. Nec dare vult felix quam miser optat opem Iudas filium Asinapum Crebro mutatum dedit inconstancia natum Si nimis est trita, perdicionis ita viam Qui variavit itam studii perdens cito vitam. sed Constans fert fructum, parit inconstancia luctum; ideo nawssem Incipiens disce finemque per omnia glisce. 80 73 Salom.: Prov. 1, 3.
164 M. Clareti Exemplarius, XVIII—XXIII. XVIII.) De studio. Inconstans animus vagus etc. Hec tria sunt etc. Tres infelices in mundo etc. Infelix etc. Dogmata qui studuit non curans etc. Illi desinens(?)... Stultus stulticiam semper putat esse doctrinam sciencia bona quilibet homo Devia multa maris girans sine more scolaris Aurum quod recipit stultus, discretus habebit. Qui non est temptatus, nichil scit. Felix, quem faciunt aliena pericula cautum. 70 scola sciencia Proficiendo parum cum pelvi perdidit aurum. sic Currens per mundum pectus faciens furibundum: Stultus habens studium non curat sumere dyum. (XIX.) De providencia. Salomon: Audiens sapiens sapiencior erit. Non de ponte cadit, qui cum sapiencia (vadit). Non bene fide vadis, quando per flumina vadis. Non sis inconstans, constancia sit tua mater, Tedia ne sumens: sic tua vita ruat. de mundo in infernum sine penitencia et regula Pergens de monte cadit in fontem sine ponte, qui nescit se regere sub lege nec bene nec male facit qui solent(?)legem Hic de ponte cadit, vadat is, quartus bene vadit Cordi, non carte, tradas que noveris arte; Si tua carta cadit, tecum sapiencia vadit sic 75 Prudenter facias, quod promptus ad omnia fias, Dans aliquam partem cordi, cum percipis artem. (XX.) De inconstancia. Cimbora mater, Rubinus pater. Constans et levis, ut res expostulat, esto. Cantores et) scriptores, pulcras mulieres Hos facit instabiles pes, manus et facies. Hunc timeat canem, qui se non fulcit amicis. Nec dare vult felix quam miser optat opem Iudas filium Asinapum Crebro mutatum dedit inconstancia natum Si nimis est trita, perdicionis ita viam Qui variavit itam studii perdens cito vitam. sed Constans fert fructum, parit inconstancia luctum; ideo nawssem Incipiens disce finemque per omnia glisce. 80 73 Salom.: Prov. 1, 3.
Strana 165
De studio, providencia, inconstancia, regno, sole, bilingui, v. 69—89. 165 XXI.) De regno. Qui sine lege vivit, crebro sine lege per hjibit Quoniam mille annos ante oculos tamquam hesterna dies, que preteriit Salomon: Mitte panem super aquas et post longum tempus inve(nies..) Mitte retro et invenies ante te. O dives, dives, non longo etc Si divites sibi mundum possent etc. Inicium sapiencie timor Domini Sic qui proventis aliorum gaudet iniquis, Secior (?) infelix et sua dampna cupit Deus, angeli Ives dant legem, quod in anno dent sibi regem, homo quilibet per mundum Rex sapiens victum dans per mare regnat in evum. et regnans Regnans in mundo moritur modicoque sub anno ergo Provideat sapiens, quibus esset in ethere vivens. (XXII.) De sole. Sol (Pater) misit radium (i. Filium) Obceca cor eorum et aures eius obdura, ut videntes non videant et audientes non audiant et si vellent converti, non convertantur. Ysaias dicit pagari Deus dilectus 85 Sol spondet carus duplicans. nil poscit avaru:. sagwis eius supernos Iudei Invidus inde rogat, quod ei sol lumina frangat. invidia quasi cos ergo Invidiam fugias, sapiencior in prece fias Or(i) pone frenum, verbo inpone stateram, Verba parant lites, lis prelia, prelia mortem. Non te confundas nec verba superflua fundas. De subito casu inimici non hilarescas; Qui suus est hodie, cras tuus esse potest 757 ut Ragmon fuit Alterius dampnum noli, munus pete magnum. (XXIII.) De bilingui. Si Deus elingues laceret (..) quosque bilingues Una quaque die fierent centum Zacharie. Servus elinguis procül expellatur et ipsius imice(?) nequicia statim deponatur licet... Qui bona proloquitur palam et postea prava, Hic erit invisus, bina quod ora gerat. peccatorem Deus skrozeného Frigore contractum Silvanus alit calefactum sl Quoniam: Psalm. LXXXI, I; Salomon: Eccoles. XI, 1; Inicium: Eccli. I, 16. 85 Ysaias: není. il s8 gl.: Ori: rkp. oro' opravované.
De studio, providencia, inconstancia, regno, sole, bilingui, v. 69—89. 165 XXI.) De regno. Qui sine lege vivit, crebro sine lege per hjibit Quoniam mille annos ante oculos tamquam hesterna dies, que preteriit Salomon: Mitte panem super aquas et post longum tempus inve(nies..) Mitte retro et invenies ante te. O dives, dives, non longo etc Si divites sibi mundum possent etc. Inicium sapiencie timor Domini Sic qui proventis aliorum gaudet iniquis, Secior (?) infelix et sua dampna cupit Deus, angeli Ives dant legem, quod in anno dent sibi regem, homo quilibet per mundum Rex sapiens victum dans per mare regnat in evum. et regnans Regnans in mundo moritur modicoque sub anno ergo Provideat sapiens, quibus esset in ethere vivens. (XXII.) De sole. Sol (Pater) misit radium (i. Filium) Obceca cor eorum et aures eius obdura, ut videntes non videant et audientes non audiant et si vellent converti, non convertantur. Ysaias dicit pagari Deus dilectus 85 Sol spondet carus duplicans. nil poscit avaru:. sagwis eius supernos Iudei Invidus inde rogat, quod ei sol lumina frangat. invidia quasi cos ergo Invidiam fugias, sapiencior in prece fias Or(i) pone frenum, verbo inpone stateram, Verba parant lites, lis prelia, prelia mortem. Non te confundas nec verba superflua fundas. De subito casu inimici non hilarescas; Qui suus est hodie, cras tuus esse potest 757 ut Ragmon fuit Alterius dampnum noli, munus pete magnum. (XXIII.) De bilingui. Si Deus elingues laceret (..) quosque bilingues Una quaque die fierent centum Zacharie. Servus elinguis procül expellatur et ipsius imice(?) nequicia statim deponatur licet... Qui bona proloquitur palam et postea prava, Hic erit invisus, bina quod ora gerat. peccatorem Deus skrozeného Frigore contractum Silvanus alit calefactum sl Quoniam: Psalm. LXXXI, I; Salomon: Eccoles. XI, 1; Inicium: Eccli. I, 16. 85 Ysaias: není. il s8 gl.: Ori: rkp. oro' opravované.
Strana 166
166 M. Clareti Exemplarius, XXIV—XXVIII. Perdes omnes, qui locuntur mendacium: Os iusti meditatur sapienciam et lingua etc 90 qui Sufflans in calidum potum dat se male fidum. Quid loqueris linguis, fac, ne sis ore bilinguis; infideles pigros luxuriosos Reicias pigues, molles puerosque bilingues. (XXIV.) De sagwineo. Dampna fleo rerum etc. Qui parcit virge etc. Sit tibi consultum mulieris spernere vultum. Depingit multum, qui vult, ut des sibi multum. Sex sunt, que prohibent bene discere quemque scolarem: Feria, pastus, opes, mala mens, ludusque taberna. Tu caveas, ut non caveas subeas mulierum: Non adeas ad eas, ne per eas pèreas. peccator Saguineus clarus luxu cunctis fit amarus, Luxuriam fugito simul et vitare memento Crimen avaricie, nam sunt contraria vite. ruinam Deus Fur retinens casum patri secat in cruce nasum. ergo 9.) Luxuriam fugito, quia plus nocet ipsa perito; rebus quia Privat sepe bonis hominem velud ora Cratonis. XXV.) De rege. friplices sunt olle, gelide, tepide et fervide. Et hec tria retorcuntur ad homines: alii libenter er- rogant, alii parce et (ter)cii inter utrumque dyabolus homo Rex nulli carus bona perdidit Ungar avarus: Mensura, qua messi fueritis, remecietur vobis. filius hominis omnic?)debet(?) corpus et virtutes Largus inops Stephanus fit regnans corpore sanus. Exemplum de rustico, qui dedit vaccas propter Deum Si5 largus Christo, mundo dum vivis in isto, Propter avaricias ne mendicus cito fias. 100 (XXVI.) De publicano. Augustinus Qui se exaltat quantum potest, illum deiciet Deus quantum poterit, ut si ignis alte surgit, hospes suff oc)at eum, sic Deus super- bum Nec te colaudes nec te culpaveris ipsum per phariseum intelligitur laycus, qui clerum condempnat et solus male facit Dantes exemplum cives intrant duo templum; sermone Unus valde plorat, alter se voce decorat. 93 Perdes: Psalm V, 7; Os: Psalm XXXVI, 30. 93 Qui: Prov. XIII, 24. 98 Mensura: Matth. VII, 2.
166 M. Clareti Exemplarius, XXIV—XXVIII. Perdes omnes, qui locuntur mendacium: Os iusti meditatur sapienciam et lingua etc 90 qui Sufflans in calidum potum dat se male fidum. Quid loqueris linguis, fac, ne sis ore bilinguis; infideles pigros luxuriosos Reicias pigues, molles puerosque bilingues. (XXIV.) De sagwineo. Dampna fleo rerum etc. Qui parcit virge etc. Sit tibi consultum mulieris spernere vultum. Depingit multum, qui vult, ut des sibi multum. Sex sunt, que prohibent bene discere quemque scolarem: Feria, pastus, opes, mala mens, ludusque taberna. Tu caveas, ut non caveas subeas mulierum: Non adeas ad eas, ne per eas pèreas. peccator Saguineus clarus luxu cunctis fit amarus, Luxuriam fugito simul et vitare memento Crimen avaricie, nam sunt contraria vite. ruinam Deus Fur retinens casum patri secat in cruce nasum. ergo 9.) Luxuriam fugito, quia plus nocet ipsa perito; rebus quia Privat sepe bonis hominem velud ora Cratonis. XXV.) De rege. friplices sunt olle, gelide, tepide et fervide. Et hec tria retorcuntur ad homines: alii libenter er- rogant, alii parce et (ter)cii inter utrumque dyabolus homo Rex nulli carus bona perdidit Ungar avarus: Mensura, qua messi fueritis, remecietur vobis. filius hominis omnic?)debet(?) corpus et virtutes Largus inops Stephanus fit regnans corpore sanus. Exemplum de rustico, qui dedit vaccas propter Deum Si5 largus Christo, mundo dum vivis in isto, Propter avaricias ne mendicus cito fias. 100 (XXVI.) De publicano. Augustinus Qui se exaltat quantum potest, illum deiciet Deus quantum poterit, ut si ignis alte surgit, hospes suff oc)at eum, sic Deus super- bum Nec te colaudes nec te culpaveris ipsum per phariseum intelligitur laycus, qui clerum condempnat et solus male facit Dantes exemplum cives intrant duo templum; sermone Unus valde plorat, alter se voce decorat. 93 Perdes: Psalm V, 7; Os: Psalm XXXVI, 30. 93 Qui: Prov. XIII, 24. 98 Mensura: Matth. VII, 2.
Strana 167
De sagwineo, rege, publicano, Heli, Samaritano, v. 90112. 167 Te non exaltes verbis alios neque dampnes; tua ne sit sit Mens quasi devota ne sumat crimina tota. XXVII.) De Heli sacerdote. Exemplum de filio vidue. pocaka Fac tibi succurrant iuvenis etc Cum tibi sint nati etc. Ars manet et dominat... Ego quos amo, arguo — Qui parcit virge... Si tibi sit natus, peccantem corrige natum, ne ut suum.. Demon vel homo malos homines Et Deus descendit ad infernum et fregit caput dya boli sensus 105 Heli fert quinos genitos nec corrigit ipsos. et pagani senarii(?) detulerunt ergo Inde caput frangit, natos gladius ferus angit. Ysaias: Fili hominis, si non loqueris verba ea, que loquor ad te, saguinem eorum requiram de manu tua. Filii tres fuerunt sacerdotes, et duo non. Corrige prudentem etc. Qui in scienciis proficit et in moribus deficit, plus deficit quam proficit. Corrige nunc mores, fructus queras meliores Cordis conpones mores, mala facta repones. ergo Corrigito natos faciens virtute beatos; tuam Ne vitam trangas, hos morum dogmate tangas XXVIII.) De Samaritano. Tulius: Merito diligendi sunt magistri plus quam parentes. Magistris, diis et parentibus non potest equivalens reddi. Tres patres: pater ce- lestis, qui dat [corpus et] animam, pater terrestris corpus, magister (?) et intellectum et racionem Te bona discentes habeas in honore parentes. Mage est redimere quam creare. Dilige corde Deum cum pectore cordeque toto, Proximus est ille, qui bene tibi faciet. de paradiso in mundum in mundum Adam homo peccata In silva captus latronum vulnera nactus. duxit in stabulum: in paradisum Per sacerdotem intelliguntur principes, per levitam clerici, per Samaritanum Dominus simplex. oleum misericordiam vinum crucis. lesus iumentum crux duo nummi: due leges, vetus et nova rusticus Cum veniens astat Faunus, qui proximus extat. 110 tibi Proximus est ille, qui dat pia munera mille; omnes sed opere Non reputa, si quos falsi sermonis amicos. 105 Marg. pocaka potaka'?; Ego: Apoc. III, 19; Qui: Prov. XIII, 24 11 107 Ysai. recte Ezech, XXXIII, 8.
De sagwineo, rege, publicano, Heli, Samaritano, v. 90112. 167 Te non exaltes verbis alios neque dampnes; tua ne sit sit Mens quasi devota ne sumat crimina tota. XXVII.) De Heli sacerdote. Exemplum de filio vidue. pocaka Fac tibi succurrant iuvenis etc Cum tibi sint nati etc. Ars manet et dominat... Ego quos amo, arguo — Qui parcit virge... Si tibi sit natus, peccantem corrige natum, ne ut suum.. Demon vel homo malos homines Et Deus descendit ad infernum et fregit caput dya boli sensus 105 Heli fert quinos genitos nec corrigit ipsos. et pagani senarii(?) detulerunt ergo Inde caput frangit, natos gladius ferus angit. Ysaias: Fili hominis, si non loqueris verba ea, que loquor ad te, saguinem eorum requiram de manu tua. Filii tres fuerunt sacerdotes, et duo non. Corrige prudentem etc. Qui in scienciis proficit et in moribus deficit, plus deficit quam proficit. Corrige nunc mores, fructus queras meliores Cordis conpones mores, mala facta repones. ergo Corrigito natos faciens virtute beatos; tuam Ne vitam trangas, hos morum dogmate tangas XXVIII.) De Samaritano. Tulius: Merito diligendi sunt magistri plus quam parentes. Magistris, diis et parentibus non potest equivalens reddi. Tres patres: pater ce- lestis, qui dat [corpus et] animam, pater terrestris corpus, magister (?) et intellectum et racionem Te bona discentes habeas in honore parentes. Mage est redimere quam creare. Dilige corde Deum cum pectore cordeque toto, Proximus est ille, qui bene tibi faciet. de paradiso in mundum in mundum Adam homo peccata In silva captus latronum vulnera nactus. duxit in stabulum: in paradisum Per sacerdotem intelliguntur principes, per levitam clerici, per Samaritanum Dominus simplex. oleum misericordiam vinum crucis. lesus iumentum crux duo nummi: due leges, vetus et nova rusticus Cum veniens astat Faunus, qui proximus extat. 110 tibi Proximus est ille, qui dat pia munera mille; omnes sed opere Non reputa, si quos falsi sermonis amicos. 105 Marg. pocaka potaka'?; Ego: Apoc. III, 19; Qui: Prov. XIII, 24 11 107 Ysai. recte Ezech, XXXIII, 8.
Strana 168
168 M. Clareti Exemplarius, XXIX—XXXIV (XXIX.) De mnis. Habenti dabitur: corpus hominis est quasi puppis. anima quasi mercator, opera bona quasi mercatura. In iure: Melius est usuram committere quam indigenti non concedere Quis habet, huic dabitur, auferetur non habenti, Id quod habet. Ideo prospice, quod habeas scienciam multam qui multos informat bzalom V sensus Uni dat quinas, alii duas dedit hic mnas; ascripti animam suam Hii duo sunt regnis, mnam condit homo pede segnis. 115 Semper laudaris, si, que bona sunt, operaris; XX solidi vocatur mna, optans mnas Fratrem lucraris, huic si bona verba loquaris 58) (XXX.) De ebrio. Ebrietas est quasi stuba alba Ebrietas animum corrodit sepius ipsum Ebrietas frangit etc. Ubi ebrietas in furore dominatur, o quantum cr... Ebrie, te vivum superat per pocula vinum. Exemplum de layco, quem currus oppressit. Ebrietas sola generabit crimina cuncta, Hanc igitur fugias, ne caput hinc pereas. Augustinus: Noli inebriari vino, in quo est luxuria Unde Loth incestus peior fuit ebrietate. Senior Moab, iunior Amon. Si post vina labes. peccator inpletus peceatis perpetravit Ebrius ad vota commisit crimina tota: Virgine stuprata necat hanc subiens mala prata. Sobrius in festo Domini sis corde modesto, aufert Ebrietas frangit caput et bona pluribus angit 120 XXXI.) De secretis Dei. David Iudicia Domini abissus multa Paulus: O quam incomprehensibilia semper tudicia Domini Exemplum de Allexandro, qui voluit altitu- dinem celi rescire et XIX dies mansit ibi Archana mitte Dei Et s. Johannes in Apocalipsi vulit multos qui deberent salvari et dampnabuntur Š. Augustinus conponens librum de Trini- tate vidit puerum planta foveam concavare etc. Fert secreta Dei quidam trine speciei, mendicum Cum mactat puerum, mulierem, postea virum 1 1 David: Psalni. XXXV, 7: Paulus: Rom. XI, 33.
168 M. Clareti Exemplarius, XXIX—XXXIV (XXIX.) De mnis. Habenti dabitur: corpus hominis est quasi puppis. anima quasi mercator, opera bona quasi mercatura. In iure: Melius est usuram committere quam indigenti non concedere Quis habet, huic dabitur, auferetur non habenti, Id quod habet. Ideo prospice, quod habeas scienciam multam qui multos informat bzalom V sensus Uni dat quinas, alii duas dedit hic mnas; ascripti animam suam Hii duo sunt regnis, mnam condit homo pede segnis. 115 Semper laudaris, si, que bona sunt, operaris; XX solidi vocatur mna, optans mnas Fratrem lucraris, huic si bona verba loquaris 58) (XXX.) De ebrio. Ebrietas est quasi stuba alba Ebrietas animum corrodit sepius ipsum Ebrietas frangit etc. Ubi ebrietas in furore dominatur, o quantum cr... Ebrie, te vivum superat per pocula vinum. Exemplum de layco, quem currus oppressit. Ebrietas sola generabit crimina cuncta, Hanc igitur fugias, ne caput hinc pereas. Augustinus: Noli inebriari vino, in quo est luxuria Unde Loth incestus peior fuit ebrietate. Senior Moab, iunior Amon. Si post vina labes. peccator inpletus peceatis perpetravit Ebrius ad vota commisit crimina tota: Virgine stuprata necat hanc subiens mala prata. Sobrius in festo Domini sis corde modesto, aufert Ebrietas frangit caput et bona pluribus angit 120 XXXI.) De secretis Dei. David Iudicia Domini abissus multa Paulus: O quam incomprehensibilia semper tudicia Domini Exemplum de Allexandro, qui voluit altitu- dinem celi rescire et XIX dies mansit ibi Archana mitte Dei Et s. Johannes in Apocalipsi vulit multos qui deberent salvari et dampnabuntur Š. Augustinus conponens librum de Trini- tate vidit puerum planta foveam concavare etc. Fert secreta Dei quidam trine speciei, mendicum Cum mactat puerum, mulierem, postea virum 1 1 David: Psalni. XXXV, 7: Paulus: Rom. XI, 33.
Strana 169
De mnis, ebric, secretis, layco, fratribus, Lazaro, v 113- 136. 169 Celica non quere, quia raro scies ea vere; non dicitur sed illi aliter et illi Iudicium Christi non fertur in ordine sisti. XXXII.) De layco Deo. Exemplum de begardo, quod factum fuit in Herfordia Non sine re cupias nomen habere magistri. 125 Se faciens Deum laycus pluviam dat et estum, Non dans estatem . cesus spernit Deitatem. sic tu Asperna sine re magnatum nomen habere, Ne fias lesus vel magno vulnere cesus. (XXXIII.) De duobus fratribus. Exemplum de duobus fratribus, qui unus fuit felix et malus et alter infelix et bonus Quem infa...t(?) cum rebeca(?) quem formadio etc. Secundum exemplum de layco, qui... .(?) puella et matrem Rusticus habuit filios: quidam felix fuit, alius in- felix. Cui frater felicior dederat libam et salsucium, qui perdidit per ladulam iens. Qui postea dedit capram, quam lupus illi (?) cepit. Demum placen- tam pecuniis inpletam, quam dedit vicino pro liba. Et transiens silvam frater suus felicior, iecit ante ipsum pecuniam et ipse simulans se cecum et pre- teriit. Demum recepit se cum filiis et uxore sua ad fratrem et ibi invenit fortunam. 130 Unus erat felix, bona dans fratri quasi fenix, erat Infelix alter per truncum fit nisi prosper. quia Infortunatus nequit esse repente beatus, Ni paciens oret Dominum vel sepe laboret XXXIV.) De Lazaro. Exemplum de s. Antonio, qui vidit circa infernum pauper(?) in angulo insitos et circa Dei cenam(?) demones Perit memoria eorum et quia fuit in inferno et quia Deus peccatores non novit Dives erat quidam renuens Lazaro dare micam, Confitebitur tibi, cum bene feceris illi su. anime Pauper amabilis etc. Dives inutilis.. Care perhebro(?) mica dabitur tibi cum.. propterea sibi Cui negat hinc Abraham bona, que vult, nec dedit undam tu ergo 135 Pauperibus digne pro Christo trade benigne, Ut tibi res donet Deus hic, post laude coronet.
De mnis, ebric, secretis, layco, fratribus, Lazaro, v 113- 136. 169 Celica non quere, quia raro scies ea vere; non dicitur sed illi aliter et illi Iudicium Christi non fertur in ordine sisti. XXXII.) De layco Deo. Exemplum de begardo, quod factum fuit in Herfordia Non sine re cupias nomen habere magistri. 125 Se faciens Deum laycus pluviam dat et estum, Non dans estatem . cesus spernit Deitatem. sic tu Asperna sine re magnatum nomen habere, Ne fias lesus vel magno vulnere cesus. (XXXIII.) De duobus fratribus. Exemplum de duobus fratribus, qui unus fuit felix et malus et alter infelix et bonus Quem infa...t(?) cum rebeca(?) quem formadio etc. Secundum exemplum de layco, qui... .(?) puella et matrem Rusticus habuit filios: quidam felix fuit, alius in- felix. Cui frater felicior dederat libam et salsucium, qui perdidit per ladulam iens. Qui postea dedit capram, quam lupus illi (?) cepit. Demum placen- tam pecuniis inpletam, quam dedit vicino pro liba. Et transiens silvam frater suus felicior, iecit ante ipsum pecuniam et ipse simulans se cecum et pre- teriit. Demum recepit se cum filiis et uxore sua ad fratrem et ibi invenit fortunam. 130 Unus erat felix, bona dans fratri quasi fenix, erat Infelix alter per truncum fit nisi prosper. quia Infortunatus nequit esse repente beatus, Ni paciens oret Dominum vel sepe laboret XXXIV.) De Lazaro. Exemplum de s. Antonio, qui vidit circa infernum pauper(?) in angulo insitos et circa Dei cenam(?) demones Perit memoria eorum et quia fuit in inferno et quia Deus peccatores non novit Dives erat quidam renuens Lazaro dare micam, Confitebitur tibi, cum bene feceris illi su. anime Pauper amabilis etc. Dives inutilis.. Care perhebro(?) mica dabitur tibi cum.. propterea sibi Cui negat hinc Abraham bona, que vult, nec dedit undam tu ergo 135 Pauperibus digne pro Christo trade benigne, Ut tibi res donet Deus hic, post laude coronet.
Strana 170
170 M. Clareti Exemplarius, XXXV-XIII. (XXXV.) De villico. De omni verbo, quod locuti sumus, oportet nos reddere racionem Omne tempus male vel bene expensum requiretur a te in die iudicii Dileccio caritatis est dileccio operis Sicud vultis ut faciant vobis homines, sic et vos bene faci(a)tis illis Quid honori abstrahis, turpitudini reservatur Dignus est mercenarius mercede sua quilibet homo per Dominum Deum patrem per delatores peccata Villicus ob causam nullas habuit sibi pausam; sicut ipse fodere non potuit, sic nos bona facere mundi Debita dimisit multis, que postea visit. Ieiunio ut Ezechias, oracione ut Elias, intercessione ut Lazaro et sic nobis.... (?) vita presenti prolongare istis tribus 1 40 care sic nos orare ergo Dilige mendicos faciens seclas(?) et amicos Et cum deficies, tunc celicus incola fies (XXXVI.) De Allexandro. Omnibus est notum solempne tenere necesse Melius est non vovere, quam post votum non inplere. Si te contingat aliquid promittere, factis Solve libens etc Quod donare velis, ne bis promiseris ulli Nota: gratis recipit, qui quod habet accipit. Quia nos recipimus regnum Dei super usuram, quia omnia sunt Dei homo mundanus mundus iste de paradiso pergens gimnozophista Magnus Alexander spondet, que vellet Auander; Qui petit, ut vitam simul estum detque iuventam non potes ergo Noli spondere, quod solus nescis habere, Ne confundaris et ridiculum paciaris. (587 Ži (XXXVII.) De convivis. 145 Multos ad festum quidam vocat ad bona gestum. Quo veniunt multi, pelluntur ab hoc male culti. Cum venis ad festum, nuncquam te prebe molestum Inferius sedeas, secum bona pallia sumas. (XXXVIII.) De cultoribus. Sicque malum perdet, qui nos dat fructus opimos Patri nec nato corpore de proprio. Iudei homines mundus ecclesia Vinca fert fructum dant cultores nisi luctum, prophetas Christum Mactantes servos Domini nati quoque nervos. 150 137 Sicud: Lue. VI, 31; Dignus: Math. X, 10. 11 148 Na fol 58 jen málo poznámek.
170 M. Clareti Exemplarius, XXXV-XIII. (XXXV.) De villico. De omni verbo, quod locuti sumus, oportet nos reddere racionem Omne tempus male vel bene expensum requiretur a te in die iudicii Dileccio caritatis est dileccio operis Sicud vultis ut faciant vobis homines, sic et vos bene faci(a)tis illis Quid honori abstrahis, turpitudini reservatur Dignus est mercenarius mercede sua quilibet homo per Dominum Deum patrem per delatores peccata Villicus ob causam nullas habuit sibi pausam; sicut ipse fodere non potuit, sic nos bona facere mundi Debita dimisit multis, que postea visit. Ieiunio ut Ezechias, oracione ut Elias, intercessione ut Lazaro et sic nobis.... (?) vita presenti prolongare istis tribus 1 40 care sic nos orare ergo Dilige mendicos faciens seclas(?) et amicos Et cum deficies, tunc celicus incola fies (XXXVI.) De Allexandro. Omnibus est notum solempne tenere necesse Melius est non vovere, quam post votum non inplere. Si te contingat aliquid promittere, factis Solve libens etc Quod donare velis, ne bis promiseris ulli Nota: gratis recipit, qui quod habet accipit. Quia nos recipimus regnum Dei super usuram, quia omnia sunt Dei homo mundanus mundus iste de paradiso pergens gimnozophista Magnus Alexander spondet, que vellet Auander; Qui petit, ut vitam simul estum detque iuventam non potes ergo Noli spondere, quod solus nescis habere, Ne confundaris et ridiculum paciaris. (587 Ži (XXXVII.) De convivis. 145 Multos ad festum quidam vocat ad bona gestum. Quo veniunt multi, pelluntur ab hoc male culti. Cum venis ad festum, nuncquam te prebe molestum Inferius sedeas, secum bona pallia sumas. (XXXVIII.) De cultoribus. Sicque malum perdet, qui nos dat fructus opimos Patri nec nato corpore de proprio. Iudei homines mundus ecclesia Vinca fert fructum dant cultores nisi luctum, prophetas Christum Mactantes servos Domini nati quoque nervos. 150 137 Sicud: Lue. VI, 31; Dignus: Math. X, 10. 11 148 Na fol 58 jen málo poznámek.
Strana 171
Exempla de hominibus et fato. v. 137—168. 171 X precepta bona opera Fructum redde Deo, faciens pia iussa sub evo. peccatores Nam perdet segnes Dominus, cum venerit, omnes (XXXIX.) De debitoribus. Qui non dimittent fratri de cordibus iram, Reddent, quod debent, neque remittet eis. Deus Debita dimisit rex servo, qui male visit. Conservos proprios nolens dimittere gratos. 155 Si fore vis gratus Christo, deterge reatus; Qui non dimittit, huic Christus nulla remittit (XL.) De X virginibus. Sic stabunt homines foris hinc inmisericordes, Qui clausis foribus voce petent oleum 160 tusti homines Sunt nymphe dene, quarum caute quine bene misericordiam in vasis i. in cordibus iniusti Et quine fatue tardant oleum retinere. Raro dormita, viciorum pessima vita, Lampade factorum lucens super omne piorum XLI.) De fratribus. Prodigus est iuvenis, qui perdit virginitatem, Cui pater occurret, quando bonum faciet. iustos et peccatores Deus pater adaptatos DInos fert natos quidam bonitate paratos, peccator porcionem Vult iuvenis partem, quam perdens fert prece parem. Si plus peccasti, te crimine dampnificasti, Christum secure rogitans ad eum prece curre. (XLII.) De raso. civis intelligitur peccator 165 Coniugis ob tactus quidam fuit anxia nactus, in infernum ...(?) omni bono opere Rasus in errorem datus est in religionem. Non fac multidicum sapiens uxoris amicum, Ne subplanteris et in anxietate loceris. 162 parem: původně partem', opraveno neobratně
Exempla de hominibus et fato. v. 137—168. 171 X precepta bona opera Fructum redde Deo, faciens pia iussa sub evo. peccatores Nam perdet segnes Dominus, cum venerit, omnes (XXXIX.) De debitoribus. Qui non dimittent fratri de cordibus iram, Reddent, quod debent, neque remittet eis. Deus Debita dimisit rex servo, qui male visit. Conservos proprios nolens dimittere gratos. 155 Si fore vis gratus Christo, deterge reatus; Qui non dimittit, huic Christus nulla remittit (XL.) De X virginibus. Sic stabunt homines foris hinc inmisericordes, Qui clausis foribus voce petent oleum 160 tusti homines Sunt nymphe dene, quarum caute quine bene misericordiam in vasis i. in cordibus iniusti Et quine fatue tardant oleum retinere. Raro dormita, viciorum pessima vita, Lampade factorum lucens super omne piorum XLI.) De fratribus. Prodigus est iuvenis, qui perdit virginitatem, Cui pater occurret, quando bonum faciet. iustos et peccatores Deus pater adaptatos DInos fert natos quidam bonitate paratos, peccator porcionem Vult iuvenis partem, quam perdens fert prece parem. Si plus peccasti, te crimine dampnificasti, Christum secure rogitans ad eum prece curre. (XLII.) De raso. civis intelligitur peccator 165 Coniugis ob tactus quidam fuit anxia nactus, in infernum ...(?) omni bono opere Rasus in errorem datus est in religionem. Non fac multidicum sapiens uxoris amicum, Ne subplanteris et in anxietate loceris. 162 parem: původně partem', opraveno neobratně
Strana 172
172 M. Clareti Exemplarius. XLII—XLIX. §XLIII.) De cenantibus. Exemplum de heremita, qui peciit Deum quod mage gratum esset Deo. Et Jesus apparuit et baiolans crucem et nudus flagellatus 170 Deus corpus Christi ecclesia vel regnum celorum Dis vocat ad cenam multos dulcedine plenam: dispensatores mercatores adulteri Villicus ac emptor nubens fit ab hac nisi demptor Spernere non debet homo, que Deus omine prebet, Post erit ingratus, qui non vult ire vocatus. Aristoreles. Melancolici vera maxime som- pniantur Exemplum de heremita, qui patrem mactavit securi Laudat adulator, sed non est verus amator! XLIV. De parricida. S. Iulianus intellige Iudam De sompno dictum quidam patrat maledictum, Ad se pergentes necat ignorando parentes (59°/ 175 Sompnia non crede, vindicte tempore cede, Ne turbes gentes faciendo tuosque dolentes Ptolomeus misit ad Aristotelem, ut ei scri- beret faciem suam. Aristoteles scripsit suam faciem et dedit Ptolomeo. Et Ptolomous dixit: „Ipse est malus homo, sed sciencia et boni mores ornant eum. Quivis homo habet tres fatos' unus in.. alter in vita sua. 3us in morte. XLV) De fato. . .. .. 180 intellige Iudam Fatatur puero mercantis, dat bona sero. mercatori fuctus est puer de aqua in curru et patibule. Qui mersus, tractus, pensus fuit huic generatus. Quilibet in natum tenet ad bona vel mala fatum, Raro quis effugiet hoc, quod fato sibi tiet. XLVI. De Nicone. Et alii dicunt, quod fuit s. Nicolaus obrioso heremita pecuniam Pergens ad luctum cuidam confert Nico fructum epatis et cordis pecuniam Ulciscens furtum dedit aurum tollere cunctum. sanctos Sepe Dei vernas recolas fugiendo tabernas, Noli furari nec ab auro sic«?) superari.
172 M. Clareti Exemplarius. XLII—XLIX. §XLIII.) De cenantibus. Exemplum de heremita, qui peciit Deum quod mage gratum esset Deo. Et Jesus apparuit et baiolans crucem et nudus flagellatus 170 Deus corpus Christi ecclesia vel regnum celorum Dis vocat ad cenam multos dulcedine plenam: dispensatores mercatores adulteri Villicus ac emptor nubens fit ab hac nisi demptor Spernere non debet homo, que Deus omine prebet, Post erit ingratus, qui non vult ire vocatus. Aristoreles. Melancolici vera maxime som- pniantur Exemplum de heremita, qui patrem mactavit securi Laudat adulator, sed non est verus amator! XLIV. De parricida. S. Iulianus intellige Iudam De sompno dictum quidam patrat maledictum, Ad se pergentes necat ignorando parentes (59°/ 175 Sompnia non crede, vindicte tempore cede, Ne turbes gentes faciendo tuosque dolentes Ptolomeus misit ad Aristotelem, ut ei scri- beret faciem suam. Aristoteles scripsit suam faciem et dedit Ptolomeo. Et Ptolomous dixit: „Ipse est malus homo, sed sciencia et boni mores ornant eum. Quivis homo habet tres fatos' unus in.. alter in vita sua. 3us in morte. XLV) De fato. . .. .. 180 intellige Iudam Fatatur puero mercantis, dat bona sero. mercatori fuctus est puer de aqua in curru et patibule. Qui mersus, tractus, pensus fuit huic generatus. Quilibet in natum tenet ad bona vel mala fatum, Raro quis effugiet hoc, quod fato sibi tiet. XLVI. De Nicone. Et alii dicunt, quod fuit s. Nicolaus obrioso heremita pecuniam Pergens ad luctum cuidam confert Nico fructum epatis et cordis pecuniam Ulciscens furtum dedit aurum tollere cunctum. sanctos Sepe Dei vernas recolas fugiendo tabernas, Noli furari nec ab auro sic«?) superari.
Strana 173
Exempla de viris, v. 169—196. 173 XLVII) De Wilhelmo. Nil aliud... se valet ardens Ethna etd. Invidiam fugito etc. Que si non ledit. Invide, rancorem depone, superbe, tumorem. clericus layci 185 Invidet ingratus, quod erat Wilhelmus amatus Cui faciendo necem solus subit ignis ad edem Si fuerit, qui servierit tibi, Virgo, perire Non poterit, nec dignus erit tormenta subire. Perdere quisque suam sortem meretur iniqus, Quam sua si placeant plus aliena sibi. Quem dominator amat, hunc invidus undique dampnat ille Qui servit die, servatur ab hoste, Marie. XLVIII.) De parco. Nemo sibi satis est, eget omnis amicus amico, Si non vis aliis parcere, parce tibi. Sunt tria, que vere Salomoni displicuere: caro demon mundus Dis mendax, senex fatuus pauperque superbus. Avarus Parcus erat quidam dans nulli rem prece fidam; peccatoris sanctus Cor senis ardebat, quem cunctus deficiebat. Eadem mensura, qua mensi fueritis, remecietur non pauperibus Pane nec urticis sis cunctis largus amicis, in inferno Distribuens caris, ne forte fame moriaris. 190 (XLIX.) De civibus. Non formam regis Urbem triste iugum querula cervice gerentem Esopus tetigit consona verba movens: Alterius non sit, qui suus esse potest. Exemplum in libro Regum, quando ludei pe- cierunt pro rege Quibus Deus dedit regem Saul. homines peccata Optantes legem cives statuunt sibi regem. mundus rex Qui malus efficitur . urbs libera non reperitur. ergo 195 Vivas sub lege, bene semper agens sine rege; Alterius non sis, si liber vivere possis. 151 Eadem: Luc. VI, 38.
Exempla de viris, v. 169—196. 173 XLVII) De Wilhelmo. Nil aliud... se valet ardens Ethna etd. Invidiam fugito etc. Que si non ledit. Invide, rancorem depone, superbe, tumorem. clericus layci 185 Invidet ingratus, quod erat Wilhelmus amatus Cui faciendo necem solus subit ignis ad edem Si fuerit, qui servierit tibi, Virgo, perire Non poterit, nec dignus erit tormenta subire. Perdere quisque suam sortem meretur iniqus, Quam sua si placeant plus aliena sibi. Quem dominator amat, hunc invidus undique dampnat ille Qui servit die, servatur ab hoste, Marie. XLVIII.) De parco. Nemo sibi satis est, eget omnis amicus amico, Si non vis aliis parcere, parce tibi. Sunt tria, que vere Salomoni displicuere: caro demon mundus Dis mendax, senex fatuus pauperque superbus. Avarus Parcus erat quidam dans nulli rem prece fidam; peccatoris sanctus Cor senis ardebat, quem cunctus deficiebat. Eadem mensura, qua mensi fueritis, remecietur non pauperibus Pane nec urticis sis cunctis largus amicis, in inferno Distribuens caris, ne forte fame moriaris. 190 (XLIX.) De civibus. Non formam regis Urbem triste iugum querula cervice gerentem Esopus tetigit consona verba movens: Alterius non sit, qui suus esse potest. Exemplum in libro Regum, quando ludei pe- cierunt pro rege Quibus Deus dedit regem Saul. homines peccata Optantes legem cives statuunt sibi regem. mundus rex Qui malus efficitur . urbs libera non reperitur. ergo 195 Vivas sub lege, bene semper agens sine rege; Alterius non sis, si liber vivere possis. 151 Eadem: Luc. VI, 38.
Strana 174
174 M. Clareti Exemplarius, L—IV. (L.) De milite. Petrus: Sobrii estote fratres, quia adversarius vester dyabolus etc. Tempore feli(ci) multi numerantur amici Tempora si nubilla fuerint, solus ero. Corporis elapsum timet alti copia cordis, Nam fragili peccat mens animosa manu, lus superat vires, sors aspera monstrat amicum Plus confert tedio gracia, fraude fides. 200 dyabolus iustus homo Accusat miles civem per res mage viles, sancti postea angeli Dis vetus ad bellum pro se locat inde colonum. Non accusato fidos nec eos maculato. quia sors Insonti stabit sors, que sontes cruciabit. (LI.) De aquilla (et) de avibus. ve, ve, ve tardanti pater ommipotens fecit convivium filio suo homines NEX ingens aquilla volucres vocat ad sua festa: in stercore fures Frondius, auca, culex, bubo, cuculus fuit exlex. bibuli viciosi clamosi corisatores Predo, bibens, luxus, verbosus, deliciosus Sicientes venite etc. Ad studium stultum si quis deducit azelum, Qui fuerat asinus, postea nec equs erit. Triplices sunt convivie(!) videlicet studium, 2° festa Dei 3° reguum celorum. Ad studium quare venisti, premeditare: Nocte dieque cave tempus expendere prave. Disce, puer, dum tempus habes etc./ Omnia, que cernunt, misteria celica sternunt. (59*) (LII.) De gallo. ad nostrum propositum Salomon: Non eftundas sermonem, ubi non est auditus Nolite sanctum dare canibus neque proiciatis mar- garitas ante porcos Ut gallum gemmam reprobat, ut talpa lucernam Sic delirus homo nobile dogma fugit deliciosi tas prebenda homo deliciosus in terra laborat lahoda scolaris scola 205 Gallus humum reperit, in qua granum sibi querit; iaspidem studium regnum celorum Inveniens gemmam preciosam respuit illam. Si sapis, apta gere, bona sedule dogmata quere; Contempnit stolidus, que doctor agit sibi tidus 197 Petr. I. Petri V, 8. 205 Salom.: Eccl. XXXII.6; Nolite: Matth. VII, 6. agit; patrně diktátu nerozuměl = ait (vysloveno ajit, psáno omylem agit'). l 208
174 M. Clareti Exemplarius, L—IV. (L.) De milite. Petrus: Sobrii estote fratres, quia adversarius vester dyabolus etc. Tempore feli(ci) multi numerantur amici Tempora si nubilla fuerint, solus ero. Corporis elapsum timet alti copia cordis, Nam fragili peccat mens animosa manu, lus superat vires, sors aspera monstrat amicum Plus confert tedio gracia, fraude fides. 200 dyabolus iustus homo Accusat miles civem per res mage viles, sancti postea angeli Dis vetus ad bellum pro se locat inde colonum. Non accusato fidos nec eos maculato. quia sors Insonti stabit sors, que sontes cruciabit. (LI.) De aquilla (et) de avibus. ve, ve, ve tardanti pater ommipotens fecit convivium filio suo homines NEX ingens aquilla volucres vocat ad sua festa: in stercore fures Frondius, auca, culex, bubo, cuculus fuit exlex. bibuli viciosi clamosi corisatores Predo, bibens, luxus, verbosus, deliciosus Sicientes venite etc. Ad studium stultum si quis deducit azelum, Qui fuerat asinus, postea nec equs erit. Triplices sunt convivie(!) videlicet studium, 2° festa Dei 3° reguum celorum. Ad studium quare venisti, premeditare: Nocte dieque cave tempus expendere prave. Disce, puer, dum tempus habes etc./ Omnia, que cernunt, misteria celica sternunt. (59*) (LII.) De gallo. ad nostrum propositum Salomon: Non eftundas sermonem, ubi non est auditus Nolite sanctum dare canibus neque proiciatis mar- garitas ante porcos Ut gallum gemmam reprobat, ut talpa lucernam Sic delirus homo nobile dogma fugit deliciosi tas prebenda homo deliciosus in terra laborat lahoda scolaris scola 205 Gallus humum reperit, in qua granum sibi querit; iaspidem studium regnum celorum Inveniens gemmam preciosam respuit illam. Si sapis, apta gere, bona sedule dogmata quere; Contempnit stolidus, que doctor agit sibi tidus 197 Petr. I. Petri V, 8. 205 Salom.: Eccl. XXXII.6; Nolite: Matth. VII, 6. agit; patrně diktátu nerozuměl = ait (vysloveno ajit, psáno omylem agit'). l 208
Strana 175
Eixempla de avibus, v. 197—220. 175 (LIII) De aquilla. Sic quicunque nova sublatus laude tumescit, Dat merito penas etc Aristoteles. Qui ymaginatur casum, subito cadit Pauper, superbus, dis, mendax, diabolus, caro, mundus, senex fatuus. 210 Lucifer Dum volucres peteret testudo, quod astra videret Christus Hanc ducens aquilla sursum dimisit ad yma. Non miser exalta te nec sapias nimis alta; Sepius ille cadit, qui plus super ardua vadit O ſili care Icarii natí (LIV.) De grue. Qui pravo servit, precium cum tempore perdit quia triplices sunt maii Servus ebriosus non locupletabitur. Salomen. Qui plus expendit quam etc. Non admiretur, si paupertate gravetur Nil prodest prodesse malis: mens prava malorum, Inmemor accepti non...... bonis] bonis benefacito Ut vitam redimas ssuch chuch oi ne(?) . . a Os, oris' longum, los, ossis' corripiendum miseria predo fur peccator demon Os fert ore lupus rogitando, quod extrahat hoc grus; Plus valet in manibus passer, quam sub dubio grus. boni homines sacerdos Deus Grus hoc extraxit, cui voce minas lupus auxit. Qui meus est, humilis etc. 215 Non sis mitis avis. dare non prodest bona pravis; quod pravo datur, totum perditur bonis bene facito Optima dando bonis pravos facias sine donis. LV.) De corvo. anima decus sciencia pecunia peccator vel scolaris Corvus iners fertur, cui caseus ore tenetur; Coronemus nos rosis, donec pertranseat lilia floris debec.. Plus adulatori quam tu tibi credere noli. Laudat adulator, sed non est verus amator mundus mulier per arborem intelligitur humana gloria Laudatus vulpe cantans hunc perdit inepte. Fellicum patitur risum, quem mellit inanis Gloria, vera parit tedia falsus honor 220 Tactus fraude doli melius credas tibi soli; Qui te comendat, vult, quod sibi res tua tendat. 219 Marg.: verš Laudat Xamator také před verše.? Plus adulatori
Eixempla de avibus, v. 197—220. 175 (LIII) De aquilla. Sic quicunque nova sublatus laude tumescit, Dat merito penas etc Aristoteles. Qui ymaginatur casum, subito cadit Pauper, superbus, dis, mendax, diabolus, caro, mundus, senex fatuus. 210 Lucifer Dum volucres peteret testudo, quod astra videret Christus Hanc ducens aquilla sursum dimisit ad yma. Non miser exalta te nec sapias nimis alta; Sepius ille cadit, qui plus super ardua vadit O ſili care Icarii natí (LIV.) De grue. Qui pravo servit, precium cum tempore perdit quia triplices sunt maii Servus ebriosus non locupletabitur. Salomen. Qui plus expendit quam etc. Non admiretur, si paupertate gravetur Nil prodest prodesse malis: mens prava malorum, Inmemor accepti non...... bonis] bonis benefacito Ut vitam redimas ssuch chuch oi ne(?) . . a Os, oris' longum, los, ossis' corripiendum miseria predo fur peccator demon Os fert ore lupus rogitando, quod extrahat hoc grus; Plus valet in manibus passer, quam sub dubio grus. boni homines sacerdos Deus Grus hoc extraxit, cui voce minas lupus auxit. Qui meus est, humilis etc. 215 Non sis mitis avis. dare non prodest bona pravis; quod pravo datur, totum perditur bonis bene facito Optima dando bonis pravos facias sine donis. LV.) De corvo. anima decus sciencia pecunia peccator vel scolaris Corvus iners fertur, cui caseus ore tenetur; Coronemus nos rosis, donec pertranseat lilia floris debec.. Plus adulatori quam tu tibi credere noli. Laudat adulator, sed non est verus amator mundus mulier per arborem intelligitur humana gloria Laudatus vulpe cantans hunc perdit inepte. Fellicum patitur risum, quem mellit inanis Gloria, vera parit tedia falsus honor 220 Tactus fraude doli melius credas tibi soli; Qui te comendat, vult, quod sibi res tua tendat. 219 Marg.: verš Laudat Xamator také před verše.? Plus adulatori
Strana 176
176 M. Clareti Exemplarius, LVI- LXVI. (LVI.) De pavone. Nolite condempnare, ut non condempnabimini. Vir bene vestitus creditur esse peritus, Creditur a mille, quamvis ydiota sit ille. Nemo viam veterem vel amici spernat amorem, Nec novus antiquo preferri oportet amico. Si quadam virtute nites, ne despice, quamquam Ex alia quadam forsitan ille nitet. dives homo fatuus insipiens Invitando gruem pavonus fundit edentem, scolaris sacerdos monachus contrariatur Cui grus insultat, quod pennas sorde volutat. Quos invitabis, hos nuncquam vituperabis: ut Lazarus Si regis in terra, forsan regit ille superna. (LVII.) De milvo. Minorem ne contempseris Quemque premit Lachesis, non prodest diasinaxis. Est mos vulgaris unius cuiusque scolaris Principium fervet, medium tepet (et finis) alget. Aristoteles: Qui spoliant mortuos, similes sunt canibus Qui maculat ma(t) tam, cur sacras incolat aras? Quem sua facta premunt, cur aliena levat? Mus furto vivit et facti fraude peribit Homo in Dei in vel amici ecclesia peccator gracia peccatis 225 Milvus egens eger petit, ut roget ethera mater ecclesiastica res Que non presumpsit, quia pullos diis fera sumpsit. Ex hoc exemplo sapiens non detrahe templo; Qui nocet in sacro. nequit hic offerre superno. *) LVIII. De alauda. Dormierunt sompnium suum et nichil invenerunt in manibus suis Nullum malum inpunitum, nullum bonum in)remuncratum Me oportet operari, in qua est dies; veniet nox, in qua nemo operari poterit. Qui parce seminat etc. Hec ait: O miseri, dilecta relinquite rura. Nam spem de propriis viribus ipse petit. In medioque maris transit celer ex alienis 230 mundus Deus plebanus magister scolaris plebs scola Sepe precans alios deses solos metit agros Iudei heretici demones lecatores Mox et alauda suos agitat divergere pusos. 221 Nolite; Luc. VI, 37. li 223 Qui parce: Paulus 2. Cor. IX, 6.
176 M. Clareti Exemplarius, LVI- LXVI. (LVI.) De pavone. Nolite condempnare, ut non condempnabimini. Vir bene vestitus creditur esse peritus, Creditur a mille, quamvis ydiota sit ille. Nemo viam veterem vel amici spernat amorem, Nec novus antiquo preferri oportet amico. Si quadam virtute nites, ne despice, quamquam Ex alia quadam forsitan ille nitet. dives homo fatuus insipiens Invitando gruem pavonus fundit edentem, scolaris sacerdos monachus contrariatur Cui grus insultat, quod pennas sorde volutat. Quos invitabis, hos nuncquam vituperabis: ut Lazarus Si regis in terra, forsan regit ille superna. (LVII.) De milvo. Minorem ne contempseris Quemque premit Lachesis, non prodest diasinaxis. Est mos vulgaris unius cuiusque scolaris Principium fervet, medium tepet (et finis) alget. Aristoteles: Qui spoliant mortuos, similes sunt canibus Qui maculat ma(t) tam, cur sacras incolat aras? Quem sua facta premunt, cur aliena levat? Mus furto vivit et facti fraude peribit Homo in Dei in vel amici ecclesia peccator gracia peccatis 225 Milvus egens eger petit, ut roget ethera mater ecclesiastica res Que non presumpsit, quia pullos diis fera sumpsit. Ex hoc exemplo sapiens non detrahe templo; Qui nocet in sacro. nequit hic offerre superno. *) LVIII. De alauda. Dormierunt sompnium suum et nichil invenerunt in manibus suis Nullum malum inpunitum, nullum bonum in)remuncratum Me oportet operari, in qua est dies; veniet nox, in qua nemo operari poterit. Qui parce seminat etc. Hec ait: O miseri, dilecta relinquite rura. Nam spem de propriis viribus ipse petit. In medioque maris transit celer ex alienis 230 mundus Deus plebanus magister scolaris plebs scola Sepe precans alios deses solos metit agros Iudei heretici demones lecatores Mox et alauda suos agitat divergere pusos. 221 Nolite; Luc. VI, 37. li 223 Qui parce: Paulus 2. Cor. IX, 6.
Strana 177
Exempla de volatilibus, v. 221—242. 171 Qui sua non curat, alios rogitans male durat, V sensus Disponens edem mala pelle, reges bene plebem. LIX.) De vrundine. (60) Deus magister plebanus peccatum Pandit yrundo sinum suadens evadere limum, demonibus, peccatis homines subditi Hoc volucres spernunt, se sub laqueis nece sternunt. Si fore vis tutus, fias a labe solutus. Iure potest ledi ledens, ut reddat in illum. Unde prius cepit, lesio magna redit. 235 Audi consilium cupiens te reddere tutum; Spernens doctrinam necis intrat sepe ruinan LX.) De musea. Cum muscis mimi sunt ad.. Musca petit muscum etc. Exemplum de quodam heremita, qui vidit demones in ecclesia et angelos in taberna. Et aligavit Zathanam ad mille annos et post mille annos dissolvetur Per crebros risus levitas in corde probatur Non ride solus etc. Dampna reportabit casus. Exemplum de demonc, qui vidit homines confi- tentes esse albos et confitebatur et noluit pospo- nere superbiam et invidiam Sicut pueri deriserunt Elizeum, sic Iudei Christum in cruce. Et ille permisit in eos duos ursos, qui XL et II pueros mactaverunt; sic post tantos annos Titus et Vespesianus devastaverunt leru- salem Et sicut musca in fronte sedens derisa fuit (per) militem, sic demon in cruce derisus cum latrone. 240 Demon Iudei viciosi homines Musca sedens fronte ridet stimulans caput ante; Christus Dominus Quam tangit calvus, quod ei disrumpitur alvus Vincere cum possis etc. Sunt derisores etc. Ridens non lede meliores, sed cito cede; Maiori cede Crebro derisus fit victor in agmine visus. (LXI.) De ardea. Ludit cum gelima suculus, dum satur habetur. Quam bona lingua fatur et in corde malum operatur! Que dedit infidus mella, venena puto. Sic quicunque deos uno malo tempore poscit, Iustius hiis eciam tempora mota negant. Ardea cum lepore ludens mendicans fit ab ore; Excipiens ossa lepus ore secat sua rostra. 234 Na fol. 60r jsou řídké jen marg. vlevo.
Exempla de volatilibus, v. 221—242. 171 Qui sua non curat, alios rogitans male durat, V sensus Disponens edem mala pelle, reges bene plebem. LIX.) De vrundine. (60) Deus magister plebanus peccatum Pandit yrundo sinum suadens evadere limum, demonibus, peccatis homines subditi Hoc volucres spernunt, se sub laqueis nece sternunt. Si fore vis tutus, fias a labe solutus. Iure potest ledi ledens, ut reddat in illum. Unde prius cepit, lesio magna redit. 235 Audi consilium cupiens te reddere tutum; Spernens doctrinam necis intrat sepe ruinan LX.) De musea. Cum muscis mimi sunt ad.. Musca petit muscum etc. Exemplum de quodam heremita, qui vidit demones in ecclesia et angelos in taberna. Et aligavit Zathanam ad mille annos et post mille annos dissolvetur Per crebros risus levitas in corde probatur Non ride solus etc. Dampna reportabit casus. Exemplum de demonc, qui vidit homines confi- tentes esse albos et confitebatur et noluit pospo- nere superbiam et invidiam Sicut pueri deriserunt Elizeum, sic Iudei Christum in cruce. Et ille permisit in eos duos ursos, qui XL et II pueros mactaverunt; sic post tantos annos Titus et Vespesianus devastaverunt leru- salem Et sicut musca in fronte sedens derisa fuit (per) militem, sic demon in cruce derisus cum latrone. 240 Demon Iudei viciosi homines Musca sedens fronte ridet stimulans caput ante; Christus Dominus Quam tangit calvus, quod ei disrumpitur alvus Vincere cum possis etc. Sunt derisores etc. Ridens non lede meliores, sed cito cede; Maiori cede Crebro derisus fit victor in agmine visus. (LXI.) De ardea. Ludit cum gelima suculus, dum satur habetur. Quam bona lingua fatur et in corde malum operatur! Que dedit infidus mella, venena puto. Sic quicunque deos uno malo tempore poscit, Iustius hiis eciam tempora mota negant. Ardea cum lepore ludens mendicans fit ab ore; Excipiens ossa lepus ore secat sua rostra. 234 Na fol. 60r jsou řídké jen marg. vlevo.
Strana 178
178 M. Clareti Exemplarius, LXII—LXVIII oswyecigess Te sermone ditas, si quod sis te fore dicas; Qui tenet ore dolum, se ledit vulnere solum. (LXII.) De ansere. Non te per verbum sociis monstres superbum. Cui sua non sapiunt, alieni sedulus auceps Qui non est rapiens (!), desinit esse, quod est. Dei verbum infirmos curande Christus in mundo 245 Anser in urbe nova fert aurea sepius ova, Care sodalis, ova! Carnes comedemus et ova. excipit Iudoí Quem cupidus mactat et in hoc nil plus sibi tractat. Quod Dominus donat, bonus hoc pro munere ponat, Non remanens avidus in Christo spem gere fidus. 250 LXIII.) De cornice. Emptus equs modice modicam facit ipse dietam. Cornix est alba, si cor dematur ab illa. Balnea cornici non prosunt nec meretrici Omnes scire volunt, sed plures discere nolunt. Omnes homines naturaliter scire desiderant. Ad studium quare venisti, premeditare, Nocte dieque cave tempus expendere prave. Salomon: In malivolam... Omnium potencior est vir sapiens. Viribus hec docuit, quod sit sapiencia maior Que ceptum volucris explicuisset opus. Ingenium vires superat, prudencia summa Credere prudenti, lingua ministra t) necis. Audi prudentem, si prudenti vis dominari. in ecclesia baptismatis contricionem peccator In situla fontis querens laticem sibi cornix Tangere nescit eam, lapides iacit et bibit illam. Ad studium perge siciens, mala noxia terge; Melior est vir sapiens quaim potens Asperius nichil est etc. Prevalet in cunctis sapiencia viribus unctis. (LXIV) De graculo. omnis homo in diviciis Dei Graculus in penna pavonis it arte superba, Quam volucres spoliant ac inter se male tractant. 255 Non te per verbum sociis monstrato superbum: Donis privatur, qui per mala facta levatur. LXV.) De blatta. Non bonus est civis. qui prefert civibus hostes, Utiliter servit nemo duobus eris. Accidiam fugias, solem per cuncta requiras, Ecclesias intra semper et antra fuge ! Cumque fere superant in aves, blattam sibi captant, Quas volucres vincunt, blattam superando relinqunt. 249 Salomon: Sap. 1, 4.
178 M. Clareti Exemplarius, LXII—LXVIII oswyecigess Te sermone ditas, si quod sis te fore dicas; Qui tenet ore dolum, se ledit vulnere solum. (LXII.) De ansere. Non te per verbum sociis monstres superbum. Cui sua non sapiunt, alieni sedulus auceps Qui non est rapiens (!), desinit esse, quod est. Dei verbum infirmos curande Christus in mundo 245 Anser in urbe nova fert aurea sepius ova, Care sodalis, ova! Carnes comedemus et ova. excipit Iudoí Quem cupidus mactat et in hoc nil plus sibi tractat. Quod Dominus donat, bonus hoc pro munere ponat, Non remanens avidus in Christo spem gere fidus. 250 LXIII.) De cornice. Emptus equs modice modicam facit ipse dietam. Cornix est alba, si cor dematur ab illa. Balnea cornici non prosunt nec meretrici Omnes scire volunt, sed plures discere nolunt. Omnes homines naturaliter scire desiderant. Ad studium quare venisti, premeditare, Nocte dieque cave tempus expendere prave. Salomon: In malivolam... Omnium potencior est vir sapiens. Viribus hec docuit, quod sit sapiencia maior Que ceptum volucris explicuisset opus. Ingenium vires superat, prudencia summa Credere prudenti, lingua ministra t) necis. Audi prudentem, si prudenti vis dominari. in ecclesia baptismatis contricionem peccator In situla fontis querens laticem sibi cornix Tangere nescit eam, lapides iacit et bibit illam. Ad studium perge siciens, mala noxia terge; Melior est vir sapiens quaim potens Asperius nichil est etc. Prevalet in cunctis sapiencia viribus unctis. (LXIV) De graculo. omnis homo in diviciis Dei Graculus in penna pavonis it arte superba, Quam volucres spoliant ac inter se male tractant. 255 Non te per verbum sociis monstrato superbum: Donis privatur, qui per mala facta levatur. LXV.) De blatta. Non bonus est civis. qui prefert civibus hostes, Utiliter servit nemo duobus eris. Accidiam fugias, solem per cuncta requiras, Ecclesias intra semper et antra fuge ! Cumque fere superant in aves, blattam sibi captant, Quas volucres vincunt, blattam superando relinqunt. 249 Salomon: Sap. 1, 4.
Strana 179
Exempla de avibus, v. 243—272. 179 260 Contempnens Sathanam legem Domini cape sanam. Ne Stigis intrares tenebras vel te spoliares. KLXVI.) De noctua. Aristoteles: Sicut se habet oculus noctico racis ad lucem solis, ita noster intellectus ad ea que sunt manifestissima in natura. [sunt Omnia bonum appetunt. Percipias corde bona plurima nunc sine sorde servicia Dei Noctua convivans lucis pia carmina vitans przigemssy Cum sociis nacta tenebras fugit aucupe capta. Utilis sit vita semper saligia vita. nasledug (60 Optima facta cita solem querens, mala vita, O filii, sperne delectamenta taberne: Tali dulcore multi privantur honore Segniciem spernas, bona percipe, sperne tabernas. (LXVII.) De philomena. predicacionis 265 Voce sonis plena domat accipitrem philomena, Estote misericordes, quia pater vester misericors est Sicut vultis, ut faciant vobis homines, ita facite et vos eis. Nolo facta senis tibi versibus edere senis Beati misericordes, quia misericordiam consequentur. Misericordiam et indicium auferam ab co David. Pater Deus perit Qui necat huic pusos, se cum laqueo terit atrox. Non fingas cantum trucibus, sed ab hiis fuge tantum Inpius arte perit, qua multos fallere querit LXVIII.) De parice. In Levitico Moy. Qui occidit, occiditur David: Foderunt foveam etc Sepe sui fossa etc. Augustinus: Nullum malum etc. Virtus aerea stimulat volucrina volando. intellige tres status ; paupertatis, mediocritatis et opulencie It cum vulpe parix, quas fallit tempore cornix, Hiis iurando lupus laqueum subit ac obit intus. 270 Non noceas plures nec falso crimine iures, Vindicat ipse Deus, nec nummos deprimas... O vos causidici, qui linguas venditis ici Vos vorat infernus, vos respuit ordo supernus. Pro modico precio fit iniqus amicus amico: Causidicus, medicus, meretrix semper meditantur, ut, qui plus dederit, illum fallendo sequantur. Si retines alas, nuncquam socios prece fallas, Nec male iurato nec iungito nec maculato. 265 Beati Matth. V, 7; David: Psalm. C, [. 1 266 Luc. VI, 36, 31. l1 269 L.ev. Cítát mylný: David: Psalm. IVI, 7.
Exempla de avibus, v. 243—272. 179 260 Contempnens Sathanam legem Domini cape sanam. Ne Stigis intrares tenebras vel te spoliares. KLXVI.) De noctua. Aristoteles: Sicut se habet oculus noctico racis ad lucem solis, ita noster intellectus ad ea que sunt manifestissima in natura. [sunt Omnia bonum appetunt. Percipias corde bona plurima nunc sine sorde servicia Dei Noctua convivans lucis pia carmina vitans przigemssy Cum sociis nacta tenebras fugit aucupe capta. Utilis sit vita semper saligia vita. nasledug (60 Optima facta cita solem querens, mala vita, O filii, sperne delectamenta taberne: Tali dulcore multi privantur honore Segniciem spernas, bona percipe, sperne tabernas. (LXVII.) De philomena. predicacionis 265 Voce sonis plena domat accipitrem philomena, Estote misericordes, quia pater vester misericors est Sicut vultis, ut faciant vobis homines, ita facite et vos eis. Nolo facta senis tibi versibus edere senis Beati misericordes, quia misericordiam consequentur. Misericordiam et indicium auferam ab co David. Pater Deus perit Qui necat huic pusos, se cum laqueo terit atrox. Non fingas cantum trucibus, sed ab hiis fuge tantum Inpius arte perit, qua multos fallere querit LXVIII.) De parice. In Levitico Moy. Qui occidit, occiditur David: Foderunt foveam etc Sepe sui fossa etc. Augustinus: Nullum malum etc. Virtus aerea stimulat volucrina volando. intellige tres status ; paupertatis, mediocritatis et opulencie It cum vulpe parix, quas fallit tempore cornix, Hiis iurando lupus laqueum subit ac obit intus. 270 Non noceas plures nec falso crimine iures, Vindicat ipse Deus, nec nummos deprimas... O vos causidici, qui linguas venditis ici Vos vorat infernus, vos respuit ordo supernus. Pro modico precio fit iniqus amicus amico: Causidicus, medicus, meretrix semper meditantur, ut, qui plus dederit, illum fallendo sequantur. Si retines alas, nuncquam socios prece fallas, Nec male iurato nec iungito nec maculato. 265 Beati Matth. V, 7; David: Psalm. C, [. 1 266 Luc. VI, 36, 31. l1 269 L.ev. Cítát mylný: David: Psalm. IVI, 7.
Strana 180
180 M. Clareti Exemplarius, LXIX—LXXV. LXIX.) De columbis. Ecce quam bonum et quam iocundum etc. Paciencia vincit maliciam. Salomon Quidquid agas, prudenter agas et respice finem. Ferre minora nolo, ne graviora feram. homines Esse simul munde nolunt sine rege columbe, demon Deus Accipiter fertur, qui milvo peior habetur. 275 Noli rege regi, si nescis habens fore regi; bello: causa pro effectu mos, moris' Est in Marte mori melius quam parcere mori. (LXX.) De musca. Ex veteri scelere veniunt sepe scandala vera. Sencca: Homo natus ad laborandum sicut avis ad volandum. Job: Nudus egressus sum et nudus illuc revertar. Audet in audacem timidus fortique minatur Debilis, audendi cum videt esse locum. 280 homo peccator mortale peccatum Mordet eam musca, quod nescit currere mula; regni celorum de corde penitens Ad fora festinans it muscam de cute mundans. Currere nemo potest vicio nec hic ad bona pos est; Tendens ad celum sceleris prius extrahe telum. (LXXI.) De ciconia. Quod tibi non feceris, aliis fecisse caveto. Vulnera ne facias, que nequis ipse pati. demon Deus IN plano mandens cum vulpe ciconia pandens, videre et non gustare est mors Deitas humanitate Escam dat vitro, quam vulpes non capit ultro. Sepe sagittantem solet resagittare sacgitta) Est Zabulo similis par aliquando viris. Demon appellatur mille viciorum artifex propter suas astucias multas. Fallere non debes socios, quibus optima prebes; Fallens falletur, sapienti gloria detur. (LXXII.) De merula. Qui manducat carnem meam et bibit saguinem meum, in me manet etc. Quod prestare potes, ne bis promiseris ulli Post hominis mortem querunt avide tria etc. Vult vermis carnem, demon verbum, post(?) Claudus eget baculo, cecus lumine, pauper amico. Ad loca prudentum tendas vestigia centum Non cupias sine re magnatum nomen habere. Rex est mendicus, cui nullus extat amicus — Cedas maiori, caput inclina meliori. 273 Ecce: Psalm. CXXXII. 1, Salom.: citát mylný. 277 Iob. lob I. 21.
180 M. Clareti Exemplarius, LXIX—LXXV. LXIX.) De columbis. Ecce quam bonum et quam iocundum etc. Paciencia vincit maliciam. Salomon Quidquid agas, prudenter agas et respice finem. Ferre minora nolo, ne graviora feram. homines Esse simul munde nolunt sine rege columbe, demon Deus Accipiter fertur, qui milvo peior habetur. 275 Noli rege regi, si nescis habens fore regi; bello: causa pro effectu mos, moris' Est in Marte mori melius quam parcere mori. (LXX.) De musca. Ex veteri scelere veniunt sepe scandala vera. Sencca: Homo natus ad laborandum sicut avis ad volandum. Job: Nudus egressus sum et nudus illuc revertar. Audet in audacem timidus fortique minatur Debilis, audendi cum videt esse locum. 280 homo peccator mortale peccatum Mordet eam musca, quod nescit currere mula; regni celorum de corde penitens Ad fora festinans it muscam de cute mundans. Currere nemo potest vicio nec hic ad bona pos est; Tendens ad celum sceleris prius extrahe telum. (LXXI.) De ciconia. Quod tibi non feceris, aliis fecisse caveto. Vulnera ne facias, que nequis ipse pati. demon Deus IN plano mandens cum vulpe ciconia pandens, videre et non gustare est mors Deitas humanitate Escam dat vitro, quam vulpes non capit ultro. Sepe sagittantem solet resagittare sacgitta) Est Zabulo similis par aliquando viris. Demon appellatur mille viciorum artifex propter suas astucias multas. Fallere non debes socios, quibus optima prebes; Fallens falletur, sapienti gloria detur. (LXXII.) De merula. Qui manducat carnem meam et bibit saguinem meum, in me manet etc. Quod prestare potes, ne bis promiseris ulli Post hominis mortem querunt avide tria etc. Vult vermis carnem, demon verbum, post(?) Claudus eget baculo, cecus lumine, pauper amico. Ad loca prudentum tendas vestigia centum Non cupias sine re magnatum nomen habere. Rex est mendicus, cui nullus extat amicus — Cedas maiori, caput inclina meliori. 273 Ecce: Psalm. CXXXII. 1, Salom.: citát mylný. 277 Iob. lob I. 21.
Strana 181
Exempla de volatilibus, v. 273—300. 181 285 Aligeros merula curat plantagine sola, aligeros Quos cantans ornat, quam quelibet avis honorat. Hostia quid claudis, nolens gressum dare claudis? Des aures surdis, dans cecis lumina cordis. (LXXIII.) De pistrico. 290 61) existens Alcius ens aquilla volitans rex sumitur illa, regillus Pistricus ex alis eius se pandit in altis Noli regnare sine re nec in alta volare, Maiori cedas, ne vitam crimine perdas. (LXXIV.) De quiscula. Crisostomus. Qui bene negavit, votum ad- inplevit. Vovete et reddite Deo. Melius est enim non vovere, quam vota non inplere. Ebrius omne vovet, quod ei possessio prebet. Omnibus est votum sollempne necesse tenere. Ple)nus nocte mero regum dyabolica spero: Sole[m] diem dante surgo mendicus ut ante. Christus: Mundus est mendax et pater eius Mundus gaudebit, nos autem contristabimur. Krzecharz Mergus multa bibens promisit munera ridens; wzkazala iest Quiscula mandavit, quod ei daret; ipse negavit. 295 Ebrius et sine re non debes multa vovere, Non sponde quinos, dans postea tres michi nummos (LXXV.) De pavone. Si te non amicis, non es acceptus amicis, Vir bene vestibus creditur esse peritus Creditur a mille.. Splen ridere facit etc. Cor sapit... Ocia dant vicia etc. Si tibi deficiant medici, medici tibi fiant Hec tria: mens leta, requies, moderata dycta Dives monachus presbiter Pavo rogat corvum, quod eum deportet in arvum, Boecius. Vestium autem absit penuria scena inferni Portatus risit, quem corvus in horrida misit. Induc te vestes, intrans templum bona gestes; Sepe nequit stare, qui se metuit maculare. 300 285 Qui manducat: Jan VI, 55/7. 293 Mundus: Jan VIII 44, XVI, 20.
Exempla de volatilibus, v. 273—300. 181 285 Aligeros merula curat plantagine sola, aligeros Quos cantans ornat, quam quelibet avis honorat. Hostia quid claudis, nolens gressum dare claudis? Des aures surdis, dans cecis lumina cordis. (LXXIII.) De pistrico. 290 61) existens Alcius ens aquilla volitans rex sumitur illa, regillus Pistricus ex alis eius se pandit in altis Noli regnare sine re nec in alta volare, Maiori cedas, ne vitam crimine perdas. (LXXIV.) De quiscula. Crisostomus. Qui bene negavit, votum ad- inplevit. Vovete et reddite Deo. Melius est enim non vovere, quam vota non inplere. Ebrius omne vovet, quod ei possessio prebet. Omnibus est votum sollempne necesse tenere. Ple)nus nocte mero regum dyabolica spero: Sole[m] diem dante surgo mendicus ut ante. Christus: Mundus est mendax et pater eius Mundus gaudebit, nos autem contristabimur. Krzecharz Mergus multa bibens promisit munera ridens; wzkazala iest Quiscula mandavit, quod ei daret; ipse negavit. 295 Ebrius et sine re non debes multa vovere, Non sponde quinos, dans postea tres michi nummos (LXXV.) De pavone. Si te non amicis, non es acceptus amicis, Vir bene vestibus creditur esse peritus Creditur a mille.. Splen ridere facit etc. Cor sapit... Ocia dant vicia etc. Si tibi deficiant medici, medici tibi fiant Hec tria: mens leta, requies, moderata dycta Dives monachus presbiter Pavo rogat corvum, quod eum deportet in arvum, Boecius. Vestium autem absit penuria scena inferni Portatus risit, quem corvus in horrida misit. Induc te vestes, intrans templum bona gestes; Sepe nequit stare, qui se metuit maculare. 300 285 Qui manducat: Jan VI, 55/7. 293 Mundus: Jan VIII 44, XVI, 20.
Strana 182
182 M. Clareti Exemplarius, LXXVI—LXXX. (LXXVI.) De volucribus. Si per subtiles sensus sis congnitorum yles(?) Si sis Aristoteles, sine rebus tu male vives. Dum cor non orat etc. Confectus senio... Heu frustra alterius.. Dum iuvenes estis etc. Artem sequeris, quamvis opulentus haberis Pre cunctis late etc. Vir fuerat iuvenis volucrum dans ocia nenis, Rebus adhuc plenus: senior fuit actus egenus. Non nimis ore vora sanus iuvenisque labora, Non servans volucres melius tua predia cures. (LXXVII.) De truncula. Seneca Credere omni et nulli vicium est Qualis est in panno, tali te etc. In grisea veste pauper vestitur....? In templo humilis, in campis esto virilis, In domibus letus, inter homines esto facetus. Qui voluerem servat, stercus sibi pro precio dat, Qui volucrem nutrit, pro precio stercus habebit. Yacobus: Qui se existimat stare, videat ne cadat Bernhardus: Sicque vadit, sicque carit, dum stare putabit 305 Truncula cantavit, lupus hanc magnam reputavit, dixit Quam rapiens comedit: „Vox magna, caro minor' edit. voziledlne Cunctos verbosos minus arte scias operosos, Rem cape, non verba, res verbis fiet acerba. LXXVIII.) De passere. l emistius: Totus mundus ad unius anime precinm non potest conparari Sicud passer est calida, ita Christus calidus in amore et sicut passer cohabitat hominibus, ita et Christus. Quid capies, teneas, donec de medio fiat Plus valet in manibus passer etc. 3lO rusticus Christus synagoga Ut dimittatur passer, bona plurima fatur; Missus ait. „Plenus auro sum“. Credit egenus. Quod capies, teneas, memorans pia dogmata summas marnym Non credas vanis, ne fias stultus inanis. (LXXIX.) De ceyce. Salomon. Qualis est rector ctvitatis, tales sunt inhabitatores eius Item: Ve terre, cuius rector puer est 1. stultus et inebriatur mane Christus factus est obediens Patri usque ad mortem, mortem... Fripliciter Adam peccavit; per sugestionem dya- bolicam, per feminam, per pomum: et per illa tria fuit subditus morti, miserie ef mierno 304 Iasob. recte Paul. I Cor. X, 12
182 M. Clareti Exemplarius, LXXVI—LXXX. (LXXVI.) De volucribus. Si per subtiles sensus sis congnitorum yles(?) Si sis Aristoteles, sine rebus tu male vives. Dum cor non orat etc. Confectus senio... Heu frustra alterius.. Dum iuvenes estis etc. Artem sequeris, quamvis opulentus haberis Pre cunctis late etc. Vir fuerat iuvenis volucrum dans ocia nenis, Rebus adhuc plenus: senior fuit actus egenus. Non nimis ore vora sanus iuvenisque labora, Non servans volucres melius tua predia cures. (LXXVII.) De truncula. Seneca Credere omni et nulli vicium est Qualis est in panno, tali te etc. In grisea veste pauper vestitur....? In templo humilis, in campis esto virilis, In domibus letus, inter homines esto facetus. Qui voluerem servat, stercus sibi pro precio dat, Qui volucrem nutrit, pro precio stercus habebit. Yacobus: Qui se existimat stare, videat ne cadat Bernhardus: Sicque vadit, sicque carit, dum stare putabit 305 Truncula cantavit, lupus hanc magnam reputavit, dixit Quam rapiens comedit: „Vox magna, caro minor' edit. voziledlne Cunctos verbosos minus arte scias operosos, Rem cape, non verba, res verbis fiet acerba. LXXVIII.) De passere. l emistius: Totus mundus ad unius anime precinm non potest conparari Sicud passer est calida, ita Christus calidus in amore et sicut passer cohabitat hominibus, ita et Christus. Quid capies, teneas, donec de medio fiat Plus valet in manibus passer etc. 3lO rusticus Christus synagoga Ut dimittatur passer, bona plurima fatur; Missus ait. „Plenus auro sum“. Credit egenus. Quod capies, teneas, memorans pia dogmata summas marnym Non credas vanis, ne fias stultus inanis. (LXXIX.) De ceyce. Salomon. Qualis est rector ctvitatis, tales sunt inhabitatores eius Item: Ve terre, cuius rector puer est 1. stultus et inebriatur mane Christus factus est obediens Patri usque ad mortem, mortem... Fripliciter Adam peccavit; per sugestionem dya- bolicam, per feminam, per pomum: et per illa tria fuit subditus morti, miserie ef mierno 304 Iasob. recte Paul. I Cor. X, 12
Strana 183
Exempla de volucribus et musca. v. 301—320. 183 Augustinus: Magnum (in )obediencie vicium, pro quo angelus celum, Adam paradisum, Saul per- didit regnum, quia recepit quod voluit et occisit (1), quem noluit Si bene nostra parens voluisset vivere parens, Munera magna merens non iret ad infima merens; Iussa Dei pia iussa salubria si tenuissent, Vir neque femina nec sua(—) morte perissent; Sed quia spernere iussaque solvere non timuerunt, Mors gravis irruit, hoc merito fuit et perierunt Augustinus: Facilis remissio culpe incen- dium parat delinquentibus corpus animam pater celestis Inter scutellas ceycem servare dat abbas, qui servat Quid foret hoc visit, volucrem servans ita misit. 315 Sic mandata tene, quod posses reddere plene, Non sis sicut Adam, servans ea, que tibi tradam (LXXX.) De musca. Exemplum nobis prebe etc. Congregat in messe ctc. Deus habet castrum i. celum, ubi sunt multe man- siones et caminate, curiam, i. mundum, carcerem i. infernum et lictores i. demones. Tres invitati veniunt ad mensam parati: Musca, canis, nequam, teneant legem simul equam/ Ante Dei vultum sunt, que tria clamant multum Vox oppressorum, vox saguinis, vox Sodomorum. Ysaias: Ecce ad lites ieiunatis.. Dimidio verbo rem totam claudere cerno. Cum muscis mimi etc. Vincit opus verbum. Dulcia pro dulci, pro turpi turpia reddi Verba solent, odium lingua bonumque facit (61/ synagoga Christus Certat formica cum musca pro leve mica, Quam dampnat musca, formica mage dat honusta. Lis odium generat... Qui se non noscat etc. Tunc sibi dicetur etc. Nolite condempnare etc. Foderunt ante me loveam suam etc. Nullum condempna, ne sumas maxima dampna, res dare pro rebus, pro verbis. verba non sunt verbera Pro verbis verba, pro rebus res fit aperta. 320 Litem inferre, cum quo tibi gracia iuncta... Lis minimis verbis interdum maxime crescit David: Rapinas nolite concupiscère Item: Labore manuum tuarum etc. Quis ex vobis arguet me de peccato? Ve vobis, scribe et Pharisei! 313 Salom: Eccli. X, 2; Eccle X, 16, Christus: Paulus, Philip. II, 8. 317 Ysai. LVIII, 3. 1I 319 Nolite: Luc. VI, 17: Foderunt: Psalm LVI, 7. Na fol. 319° pod textem pozdější latinské recepty; zde vypuštěny. 220 David: Psalm. LXI, 11; Labore Tob 11, 19; Quis: Jan VIII, 46; Ve: Matth. XXIII. 13.
Exempla de volucribus et musca. v. 301—320. 183 Augustinus: Magnum (in )obediencie vicium, pro quo angelus celum, Adam paradisum, Saul per- didit regnum, quia recepit quod voluit et occisit (1), quem noluit Si bene nostra parens voluisset vivere parens, Munera magna merens non iret ad infima merens; Iussa Dei pia iussa salubria si tenuissent, Vir neque femina nec sua(—) morte perissent; Sed quia spernere iussaque solvere non timuerunt, Mors gravis irruit, hoc merito fuit et perierunt Augustinus: Facilis remissio culpe incen- dium parat delinquentibus corpus animam pater celestis Inter scutellas ceycem servare dat abbas, qui servat Quid foret hoc visit, volucrem servans ita misit. 315 Sic mandata tene, quod posses reddere plene, Non sis sicut Adam, servans ea, que tibi tradam (LXXX.) De musca. Exemplum nobis prebe etc. Congregat in messe ctc. Deus habet castrum i. celum, ubi sunt multe man- siones et caminate, curiam, i. mundum, carcerem i. infernum et lictores i. demones. Tres invitati veniunt ad mensam parati: Musca, canis, nequam, teneant legem simul equam/ Ante Dei vultum sunt, que tria clamant multum Vox oppressorum, vox saguinis, vox Sodomorum. Ysaias: Ecce ad lites ieiunatis.. Dimidio verbo rem totam claudere cerno. Cum muscis mimi etc. Vincit opus verbum. Dulcia pro dulci, pro turpi turpia reddi Verba solent, odium lingua bonumque facit (61/ synagoga Christus Certat formica cum musca pro leve mica, Quam dampnat musca, formica mage dat honusta. Lis odium generat... Qui se non noscat etc. Tunc sibi dicetur etc. Nolite condempnare etc. Foderunt ante me loveam suam etc. Nullum condempna, ne sumas maxima dampna, res dare pro rebus, pro verbis. verba non sunt verbera Pro verbis verba, pro rebus res fit aperta. 320 Litem inferre, cum quo tibi gracia iuncta... Lis minimis verbis interdum maxime crescit David: Rapinas nolite concupiscère Item: Labore manuum tuarum etc. Quis ex vobis arguet me de peccato? Ve vobis, scribe et Pharisei! 313 Salom: Eccli. X, 2; Eccle X, 16, Christus: Paulus, Philip. II, 8. 317 Ysai. LVIII, 3. 1I 319 Nolite: Luc. VI, 17: Foderunt: Psalm LVI, 7. Na fol. 319° pod textem pozdější latinské recepty; zde vypuštěny. 220 David: Psalm. LXI, 11; Labore Tob 11, 19; Quis: Jan VIII, 46; Ve: Matth. XXIII. 13.
Strana 184
184 M. Clareti Exemplarius, LXXXI—LXXXV. (LXXXI.) De ave celi. Gloria solempnis manet illic paxque perhennis — Gaudia que prestat, tribulacio nulla molestat. Gaudia stultorum augmentant tormenta dolorum Gregorius: Leticia terrestria(!) est quasi puncta(!) Bernhardus Nemo potest fari nec cernere nec meditari. lacobus: Multum enim valet deprecacio iusti assidua Bernh.: Iam iam letetur, qui gaudia summa meretur. Quam miser infernus, quam nobilis ordo supernus David: Incola[m] sum apud te sicut omnes patres nostri Aristoteles: Anima sedendo et quiescendo fit prudens Šalomon Noli maledicere regi, quia aves celi portant illud. Si videas asinam inimici tui iacentem sub honere, subleva eum. Christus Jaudia dum celi petit abbas menti fideli, angeli Audit avem sanis membris centum simul annis. Sunt magis inmundi seculares gaudia mundi. gaudia Celica plus cupias, quod letus in ethere fias. Deus dat omne bonum, sed non per cornua taurum (LXXXII.) De perdice. Aurum est terra rubea etc. Seneca: Submergam te, ut non submergar ante. Sepe laborato, non dat Deus gratis aurum lesum qui occidet, occidatur 325 Perdices spernens nidum fit male sternens, angeli Hunc sub humo celat, quod perdix assa revelat. Non mactes thaurum michi nec cupias nimis aurump Qui vicium celat, avis illud sepe revelat. (LXXXIII.) De aucis. A luxurie fervore studeat discipulus alienari per raros pastus carnales: Deprime fastus, Luxuriat raro non bene pasta caro. Discipulus debet esse obediens, castus et moderatus. Luvenis est quasi vestis bona, que cito coinquinabitur. Femina est quasi basiliscus Magnus Albertus Mulier menstruata inspiciens speculum frangit eum. Femina vitetur, mulier maculando videtur. Si tanges, tanget; si tangeris, cedere nescis 321 Iacob. V. 16; David: Psalm. CXVIII, 19; Salom.: Eccle. X. 30; Si videas: Deut. XXII, 4.
184 M. Clareti Exemplarius, LXXXI—LXXXV. (LXXXI.) De ave celi. Gloria solempnis manet illic paxque perhennis — Gaudia que prestat, tribulacio nulla molestat. Gaudia stultorum augmentant tormenta dolorum Gregorius: Leticia terrestria(!) est quasi puncta(!) Bernhardus Nemo potest fari nec cernere nec meditari. lacobus: Multum enim valet deprecacio iusti assidua Bernh.: Iam iam letetur, qui gaudia summa meretur. Quam miser infernus, quam nobilis ordo supernus David: Incola[m] sum apud te sicut omnes patres nostri Aristoteles: Anima sedendo et quiescendo fit prudens Šalomon Noli maledicere regi, quia aves celi portant illud. Si videas asinam inimici tui iacentem sub honere, subleva eum. Christus Jaudia dum celi petit abbas menti fideli, angeli Audit avem sanis membris centum simul annis. Sunt magis inmundi seculares gaudia mundi. gaudia Celica plus cupias, quod letus in ethere fias. Deus dat omne bonum, sed non per cornua taurum (LXXXII.) De perdice. Aurum est terra rubea etc. Seneca: Submergam te, ut non submergar ante. Sepe laborato, non dat Deus gratis aurum lesum qui occidet, occidatur 325 Perdices spernens nidum fit male sternens, angeli Hunc sub humo celat, quod perdix assa revelat. Non mactes thaurum michi nec cupias nimis aurump Qui vicium celat, avis illud sepe revelat. (LXXXIII.) De aucis. A luxurie fervore studeat discipulus alienari per raros pastus carnales: Deprime fastus, Luxuriat raro non bene pasta caro. Discipulus debet esse obediens, castus et moderatus. Luvenis est quasi vestis bona, que cito coinquinabitur. Femina est quasi basiliscus Magnus Albertus Mulier menstruata inspiciens speculum frangit eum. Femina vitetur, mulier maculando videtur. Si tanges, tanget; si tangeris, cedere nescis 321 Iacob. V. 16; David: Psalm. CXVIII, 19; Salom.: Eccle. X. 30; Si videas: Deut. XXII, 4.
Strana 185
Exempla de volucribus, v. 321—338. 185 Moy. Qui tangit picem, maculabitur ab ea, Adam, Samp«s)on: si David, si Salomon femina decepit Quis mortalis etc. Sit tibi consultum mulieris spernere cultum, Depingit vultum, quia vult, ut des ci multum. Si sis sicut Salomon prudens et venustus... Audi doctrinam, si vis vitare ruinam O monachi, nostri stomachi sunt amphora Bachi. Augustinus: Quid prodest castitas michi corporis, si est corrupcio mentis Qui viderit mulierem ad concupiscendum sibi, tam eam mechatus est in corde suo Viam sapiencie non intellexerunt, propterea pe- rierunt. penitens Devota vita caste vivens heremita Si oculus tuus nequam fuerit, erue cum et proice abs te Quia sicut per fenestram fur intrat, ita dyabolus per visum hominis 330 frugalitas Concupiens dominas — aucas putat esse marinas. Ioh, Crisostomus: si vis esse monachus, quid facis in urbe? Qui fugit ex orbe monachus, quid querit in urbe? scole Rem claustri queres, munde fugiens mulieres. (LXXXIV.) De cornice. Corrige prudentem etc. Deus abbas Corrige sed fatu(u)m, qui mox te vituperabit. magister Dum cornix pullos fert secum, corrigit illos; Si oculus tuus nequam fuerit, totum corpus tuum nequam erit Qui se mente gerunt et sic laqueo perierunt. o tu 335 Consilium sequere, iuvenis, senis et bona quere; quia Spernens consilia bona fert mala dampna nociva. Cede maiori, caput inclina seniori. lohannes: Opera illorum secuntur eos Non sit qui studeat quod maior obesse minori, Cum bene maiori possit obesse minor. Paulus : Non habemus hic manentem civitatem, sed futuram inquirimus vitam. Augustinus: Hic ure, hic seca, ut in inferno non urer nec secer. Lucas: Hoc autem scitote, fratres, quoniam si sciret pater familias, quando fur veniet etc. Ambrosius: Cui Deus mittit tribulacionem, huic eseas de mensa sua delegat. (LXXXV.) De aquila. vulpes demon lissie pullum B. Virgo Vulpis fert aquilla catulum, quem postulat illa aquilla aquille Et cremat huic nidum, que mox reddit sibi pullum. Moy.: recte Eccli. XIII. 1; Qui: Matth. V, 28. 330 Si oculus: Matth. V. 29. 3 Si oculus. Matth. VI, 34. 122
Exempla de volucribus, v. 321—338. 185 Moy. Qui tangit picem, maculabitur ab ea, Adam, Samp«s)on: si David, si Salomon femina decepit Quis mortalis etc. Sit tibi consultum mulieris spernere cultum, Depingit vultum, quia vult, ut des ci multum. Si sis sicut Salomon prudens et venustus... Audi doctrinam, si vis vitare ruinam O monachi, nostri stomachi sunt amphora Bachi. Augustinus: Quid prodest castitas michi corporis, si est corrupcio mentis Qui viderit mulierem ad concupiscendum sibi, tam eam mechatus est in corde suo Viam sapiencie non intellexerunt, propterea pe- rierunt. penitens Devota vita caste vivens heremita Si oculus tuus nequam fuerit, erue cum et proice abs te Quia sicut per fenestram fur intrat, ita dyabolus per visum hominis 330 frugalitas Concupiens dominas — aucas putat esse marinas. Ioh, Crisostomus: si vis esse monachus, quid facis in urbe? Qui fugit ex orbe monachus, quid querit in urbe? scole Rem claustri queres, munde fugiens mulieres. (LXXXIV.) De cornice. Corrige prudentem etc. Deus abbas Corrige sed fatu(u)m, qui mox te vituperabit. magister Dum cornix pullos fert secum, corrigit illos; Si oculus tuus nequam fuerit, totum corpus tuum nequam erit Qui se mente gerunt et sic laqueo perierunt. o tu 335 Consilium sequere, iuvenis, senis et bona quere; quia Spernens consilia bona fert mala dampna nociva. Cede maiori, caput inclina seniori. lohannes: Opera illorum secuntur eos Non sit qui studeat quod maior obesse minori, Cum bene maiori possit obesse minor. Paulus : Non habemus hic manentem civitatem, sed futuram inquirimus vitam. Augustinus: Hic ure, hic seca, ut in inferno non urer nec secer. Lucas: Hoc autem scitote, fratres, quoniam si sciret pater familias, quando fur veniet etc. Ambrosius: Cui Deus mittit tribulacionem, huic eseas de mensa sua delegat. (LXXXV.) De aquila. vulpes demon lissie pullum B. Virgo Vulpis fert aquilla catulum, quem postulat illa aquilla aquille Et cremat huic nidum, que mox reddit sibi pullum. Moy.: recte Eccli. XIII. 1; Qui: Matth. V, 28. 330 Si oculus: Matth. V. 29. 3 Si oculus. Matth. VI, 34. 122
Strana 186
186 M. Clareti Exemplarius. LXXXVI—XCI. 340 Servi maiori nuncquam noceasque minori: Nam minor argus obest et sepius ad bona prodest. Ecce, vox saguinis clamat ad me de terra. Seneca: Homo natus ad laborandum etc. LXXXVI. De gallina. Unus pauper hovizavit diviti virgini, qui mercatorem interfecit et intelligitur quilibet Unum mactando multis annis epulando peccator et homicida anima Cum gallina cadit, subversus ad infina vadit. mundi Non interficias homines nec leta requiras, in senio in iuventute Fiet subversus, qui non erit ad bona versus. (LXXXVII.) De avibus. Aristoteles: Fama, quam omnis famat, vera sepius efficitur. Iudicium populi nuncquam etc. Christi(?) s. martires caligine 345 Tendunt ad calida volucres nive stante sub umbra, in inferno parve fidei peccator Cornix nequicie cum parvis mansit in ymbre. Ad bona te transfer et honorem pluribus affer Nuncquam se ledit, si magnis parvus obedit. (62°) LXXXVIII. De apibus. Exemplum de quodam luden, qui vidit(?) pueros Exemplum de quadam ancila, factum Erfordie Qui capit indigne, digne cruciabitur igne. Si capitur digne, capientem servat ab igne. Si male sumatur, sumenti etc. Augustinus! In sacramento altaris acciden- cia sunt sine subiecto In festo pasce etc. Ut dapibus veris fruaris tempore veris, Ad manducandum: Crede et manducasti etc. Exemplum de quodam, qui frequenter con- duxit corpus et fuit interfectus et semper sumpsit 350 corpus Christi Sumens oblatas apibus dat hereticus aptas, oblatis oblatis Templa quibus faciunt; per apes hiis carmina fiunt Nos corpus Christi conservat de nece tristi. pro ergo Hinc capias digne laudans hoc corde benigne. 337 Johan. Apoc. XIV, 13, Paul.: Hebr. XIII, 14; Luc.: Evg. XII, 39 341 Ecce: Gen. IV, 10. 348 Na fol. 627 konči se 92. slohou glossy staré; jsou pak vpravo a pod textem jen pozdní marginálie léhařské a lékárnické.
186 M. Clareti Exemplarius. LXXXVI—XCI. 340 Servi maiori nuncquam noceasque minori: Nam minor argus obest et sepius ad bona prodest. Ecce, vox saguinis clamat ad me de terra. Seneca: Homo natus ad laborandum etc. LXXXVI. De gallina. Unus pauper hovizavit diviti virgini, qui mercatorem interfecit et intelligitur quilibet Unum mactando multis annis epulando peccator et homicida anima Cum gallina cadit, subversus ad infina vadit. mundi Non interficias homines nec leta requiras, in senio in iuventute Fiet subversus, qui non erit ad bona versus. (LXXXVII.) De avibus. Aristoteles: Fama, quam omnis famat, vera sepius efficitur. Iudicium populi nuncquam etc. Christi(?) s. martires caligine 345 Tendunt ad calida volucres nive stante sub umbra, in inferno parve fidei peccator Cornix nequicie cum parvis mansit in ymbre. Ad bona te transfer et honorem pluribus affer Nuncquam se ledit, si magnis parvus obedit. (62°) LXXXVIII. De apibus. Exemplum de quodam luden, qui vidit(?) pueros Exemplum de quadam ancila, factum Erfordie Qui capit indigne, digne cruciabitur igne. Si capitur digne, capientem servat ab igne. Si male sumatur, sumenti etc. Augustinus! In sacramento altaris acciden- cia sunt sine subiecto In festo pasce etc. Ut dapibus veris fruaris tempore veris, Ad manducandum: Crede et manducasti etc. Exemplum de quodam, qui frequenter con- duxit corpus et fuit interfectus et semper sumpsit 350 corpus Christi Sumens oblatas apibus dat hereticus aptas, oblatis oblatis Templa quibus faciunt; per apes hiis carmina fiunt Nos corpus Christi conservat de nece tristi. pro ergo Hinc capias digne laudans hoc corde benigne. 337 Johan. Apoc. XIV, 13, Paul.: Hebr. XIII, 14; Luc.: Evg. XII, 39 341 Ecce: Gen. IV, 10. 348 Na fol. 627 konči se 92. slohou glossy staré; jsou pak vpravo a pod textem jen pozdní marginálie léhařské a lékárnické.
Strana 187
Exempla de avibus. v. 339—364. 181 (LXXXIX.) De pullis. Per pullos duplices intellige duplices scolares: obedientes et inobedientes, quia gallinu excubat proprios pullos et anete i. filius Dei vel lerusalem vel magister vel plebanus Spernit rem mete galline pullus anete, Quociens volui vos congregare sub alis meis, quem- admodum gallina Iudei congregat pullos suos in taberna in peccatis predicat in mundo presbiter lesus Quem gallina vocat; nat et hic nec eam prece curat. laquea 355 Vocem doctoris renuens init antra doloris, Si te digne regis, dignus es nomine regis per...... demon peccatum layci mali infernus Qui regem spernit, in se mala plurima cernit. XC.) De musca. Rex fecit convivia et invitavit multos. Et musca venit prima, quam custos domus perdidit dicendo: Rex, habemus hospites. Quam tecit percutere et expellere. Musca preit volucres, volitans fit ubique per urbes. Conveniunt mimi concursus ad bona primi. Musca cupit muscum, spernens ingredere fuscum. Illa vero musca invitavit rusticam et dixit: Comede, bibe. Que timuit flabellum. Et ista rustica invitavit eam et dixit: Comede! D.: Nostri villani exponunt formadium sicut merdam et ego ex uno fine et ille ex alio comedimus. 360 listulator lusor in presenti corporis Christi Muscula de rima venit ad convivia prima, per custodem Deus, qui revelabit male vestitos Inde vocans aliam, venie(n)s laudat mage villam. Erunt primi novissimi Sepe manes ymus, si pergis ad omnia primus. Plus dant villani, quam cives corpore sani. XCI.) De psitaco. Quidam.. habuit psitacum, quem miserat pro negocio. Quem nisi agitabant, qui invocavit s. Erasmum. Et legitur in Passionali. clericus quilibet homo laycos per miseriam sitacus artatur, cum per nisos agitatur; nisus nisi Invocat Erasmum, nisi sumunt nece spasmum. servicia Quod superes hostes, sanctis tua munera prestes, Sanctos exora, Christum pete qualibet hora 353 'mete' opraveno: mente'. Matth. XIX, 30. 154 Quociens: Matth. XXIII, 37. 1I 369 Erunt:
Exempla de avibus. v. 339—364. 181 (LXXXIX.) De pullis. Per pullos duplices intellige duplices scolares: obedientes et inobedientes, quia gallinu excubat proprios pullos et anete i. filius Dei vel lerusalem vel magister vel plebanus Spernit rem mete galline pullus anete, Quociens volui vos congregare sub alis meis, quem- admodum gallina Iudei congregat pullos suos in taberna in peccatis predicat in mundo presbiter lesus Quem gallina vocat; nat et hic nec eam prece curat. laquea 355 Vocem doctoris renuens init antra doloris, Si te digne regis, dignus es nomine regis per...... demon peccatum layci mali infernus Qui regem spernit, in se mala plurima cernit. XC.) De musca. Rex fecit convivia et invitavit multos. Et musca venit prima, quam custos domus perdidit dicendo: Rex, habemus hospites. Quam tecit percutere et expellere. Musca preit volucres, volitans fit ubique per urbes. Conveniunt mimi concursus ad bona primi. Musca cupit muscum, spernens ingredere fuscum. Illa vero musca invitavit rusticam et dixit: Comede, bibe. Que timuit flabellum. Et ista rustica invitavit eam et dixit: Comede! D.: Nostri villani exponunt formadium sicut merdam et ego ex uno fine et ille ex alio comedimus. 360 listulator lusor in presenti corporis Christi Muscula de rima venit ad convivia prima, per custodem Deus, qui revelabit male vestitos Inde vocans aliam, venie(n)s laudat mage villam. Erunt primi novissimi Sepe manes ymus, si pergis ad omnia primus. Plus dant villani, quam cives corpore sani. XCI.) De psitaco. Quidam.. habuit psitacum, quem miserat pro negocio. Quem nisi agitabant, qui invocavit s. Erasmum. Et legitur in Passionali. clericus quilibet homo laycos per miseriam sitacus artatur, cum per nisos agitatur; nisus nisi Invocat Erasmum, nisi sumunt nece spasmum. servicia Quod superes hostes, sanctis tua munera prestes, Sanctos exora, Christum pete qualibet hora 353 'mete' opraveno: mente'. Matth. XIX, 30. 154 Quociens: Matth. XXIII, 37. 1I 369 Erunt:
Strana 188
188 M. Clareti Exemplarius. XCII—CIV (XCII.) De milvo. scolarem laycus 365 Rana velud furem sociando ligat sibi murem cliens percutit tabernas fur Et subit hec undas, mus nat, milvus rapit ambas Sic pereant qui se prodesse fatentur et obsunt, Discat in auctorem pena redire suum. Qui geris ore dolum, falles te postea solum; Demon eum raptat, qui consortes pede calcat. XCIII.) De ciconia. 370 lupiter insanis dat truncum flumine ranis. Spernitur hic ab eis: rex hiis mordax datur ibis. Non sis insanus, quod fias corpore sanus, Mansuetum regem queras iustam quoque legem. XCIV.) De monedula. In cavea stando fuit ipsa monedula fando, Omnes diffamans volucres, super has mala clamans 375 Proficiens modicum verbis confundit amicum, Virtutum mores retinens sociis fer honores. (62*) (XCV.) De pica. 380 Pica petens claustrum non castum predicat astum Ordinis in veste fit peste volans inhoneste. Claudens sermonem cito non cape religionem; Si capis, hanc teneas, devotus in ordine fias. XCVI.) De cornice. Adveniens cornix inpungnat aves, quod ab illis Mox pede truncatur et postea sola necatur Noli clamare, socios nimis infatuare — Dampnum percipies, si magnates inhonores. XCVII.) De aucis. 385 Cap«p)atus paucis lupus hostis predicat aucis: Quem tamen auscultant, fatue post hunc cruce dampnant. Doctrine florem prudens cape propter honorem. Sectans doctorem verum fuge detractorem. 366 Tímto veršem přestávají všechny staré okrajové i meziřádkové přípisky. Pak jsou jen pozdní lékařské a lékárnické recepty pod textem a na okraji (někdy i nad ním), uvnitř pak listu bývají pravidelně u každé slohy při červeném titulu pozdější obsahová hesla. 377 Na fol. 62° jen pozdní přípisky, jak již na 62r a na následujících listech.
188 M. Clareti Exemplarius. XCII—CIV (XCII.) De milvo. scolarem laycus 365 Rana velud furem sociando ligat sibi murem cliens percutit tabernas fur Et subit hec undas, mus nat, milvus rapit ambas Sic pereant qui se prodesse fatentur et obsunt, Discat in auctorem pena redire suum. Qui geris ore dolum, falles te postea solum; Demon eum raptat, qui consortes pede calcat. XCIII.) De ciconia. 370 lupiter insanis dat truncum flumine ranis. Spernitur hic ab eis: rex hiis mordax datur ibis. Non sis insanus, quod fias corpore sanus, Mansuetum regem queras iustam quoque legem. XCIV.) De monedula. In cavea stando fuit ipsa monedula fando, Omnes diffamans volucres, super has mala clamans 375 Proficiens modicum verbis confundit amicum, Virtutum mores retinens sociis fer honores. (62*) (XCV.) De pica. 380 Pica petens claustrum non castum predicat astum Ordinis in veste fit peste volans inhoneste. Claudens sermonem cito non cape religionem; Si capis, hanc teneas, devotus in ordine fias. XCVI.) De cornice. Adveniens cornix inpungnat aves, quod ab illis Mox pede truncatur et postea sola necatur Noli clamare, socios nimis infatuare — Dampnum percipies, si magnates inhonores. XCVII.) De aucis. 385 Cap«p)atus paucis lupus hostis predicat aucis: Quem tamen auscultant, fatue post hunc cruce dampnant. Doctrine florem prudens cape propter honorem. Sectans doctorem verum fuge detractorem. 366 Tímto veršem přestávají všechny staré okrajové i meziřádkové přípisky. Pak jsou jen pozdní lékařské a lékárnické recepty pod textem a na okraji (někdy i nad ním), uvnitř pak listu bývají pravidelně u každé slohy při červeném titulu pozdější obsahová hesla. 377 Na fol. 62° jen pozdní přípisky, jak již na 62r a na následujících listech.
Strana 189
Exempla de avibus, vespertilione et quadrupedibus, v. 365. 414. 189 XCVIII.) De sparulo. 390 Truncula frigellum petit, ut sparulum necet ellum; Qui sparulum calcat, se cum sociis pede fiscat Ob mala mitte malos, stans cum sociis fuge calos. Ne sumas dampna sectando corde maligna. XCIX.) De corvo. Corvus habens mediam gallinam pavit Heliam, Quam peciit cornix, cui corvus: Cras dabo, dixit. 395 Qui Christo servit, hunc Christus in omine nutrit, Nolens donare cras, centum dicit amare. C.) De vespertilione. 400 Placans semper aves vespertilio prece suaves Aligeros pellit, quam ceix ex urbe repellit. Non fac te regem nec nobis destrue legem, Ne confundaris vel sedule percuciaris. ČI.) De animalibus. — De leone. NEX leo convivans vocat omnie munere ditans, Scropha luto tardat, quam mox lupus ore vorabat. Sis famulans Christo, quod fias dives ab isto; Demonis est servus, qui fert mala facta protervus /(631/ (CII.) De lupo. 405 Flet puer huncque lupo spondet dare femina crudo, Quem lupus expectat, puer hinc tacet, hunc lupa dampnat: Non expectato, quod ait genitrix sibi nato. Creditor ens veri nuncquam credas mulieri. CIII.) De agno. 410 Agnus in ampne bibit, super hunc lupus ore superbit, Dicens: Hic turbat undam. Post hunc nece dampnat Curras de misero domino pociusque severo. Inveniet causam, tibi qui non vult dare pausam. (CIV.) De cane. Nat canis ore ferens carnes umbram quoque cernens; Hanc sequiturque petit: carnes ex ore remittit. 405 Na fol. 63° jen pozdní přípisky medicinské jako na předchozím a následujícím fol.
Exempla de avibus, vespertilione et quadrupedibus, v. 365. 414. 189 XCVIII.) De sparulo. 390 Truncula frigellum petit, ut sparulum necet ellum; Qui sparulum calcat, se cum sociis pede fiscat Ob mala mitte malos, stans cum sociis fuge calos. Ne sumas dampna sectando corde maligna. XCIX.) De corvo. Corvus habens mediam gallinam pavit Heliam, Quam peciit cornix, cui corvus: Cras dabo, dixit. 395 Qui Christo servit, hunc Christus in omine nutrit, Nolens donare cras, centum dicit amare. C.) De vespertilione. 400 Placans semper aves vespertilio prece suaves Aligeros pellit, quam ceix ex urbe repellit. Non fac te regem nec nobis destrue legem, Ne confundaris vel sedule percuciaris. ČI.) De animalibus. — De leone. NEX leo convivans vocat omnie munere ditans, Scropha luto tardat, quam mox lupus ore vorabat. Sis famulans Christo, quod fias dives ab isto; Demonis est servus, qui fert mala facta protervus /(631/ (CII.) De lupo. 405 Flet puer huncque lupo spondet dare femina crudo, Quem lupus expectat, puer hinc tacet, hunc lupa dampnat: Non expectato, quod ait genitrix sibi nato. Creditor ens veri nuncquam credas mulieri. CIII.) De agno. 410 Agnus in ampne bibit, super hunc lupus ore superbit, Dicens: Hic turbat undam. Post hunc nece dampnat Curras de misero domino pociusque severo. Inveniet causam, tibi qui non vult dare pausam. (CIV.) De cane. Nat canis ore ferens carnes umbram quoque cernens; Hanc sequiturque petit: carnes ex ore remittit. 405 Na fol. 63° jen pozdní přípisky medicinské jako na předchozím a následujícím fol.
Strana 190
190 M. Clareti Exemplarius, CN EXVII 415 Que tua sunt, serva, pocius mittens aliena; Rem pete, non umbram, spernens de nocte tabernam. (CV.) De asino. 420 Currens exuvias asinus reperit leoninas Inde superbus erat, quem cernens rusticus artat Non fuge doctorem, retinens pellom melioremn. Cuius servus eras, huic optima con oda queras. (CVI.) De canicula. Una canis rogitat, cui consors comoda prestat, Partus ut ista datur, non cedens, ista minatur Res non concedas ab amicis, non pete, que das: Si cui concedis, forsan cito non rech)abebis CVII.) De camelo. 425 Concipiendo scelus cornu petit ipse camelus, Invocat inde lovem, cui Iupiter abstulit aurem Sis contentus eo, quod dat natura sub evo Qui sibi plus captat Deus huic bona reddita raptat. CVIII.) De ursa. 430 Cum socio socius sumens in limite fedus Mox ursam cernens ab eo fit in ardua currens. Antea congnosce socium, quam federa posce; Per loca non cursa, ne te rapiat necis ursa. (63*) CIX.) De porco. quil demon nescit, quid homo cogitat; sed cum exprimit, tunt primo considerat Porcus ovans grandes sub quercu fert sibi glandes; Inde sub arboribus aliis nichil invenit orbus. 435 Dum reperis, studium retine pro munere dyum. Hoc non invenies alias, si forte requires. CX.) De catto. 440 Dum cattus servit, cum lumine pelle superbit; Lumen pervertit, se per maciem nece perdit. Sis bene servilis et in actibus esse virilis Officium retine, non te subdendo ruine. 433 Na fol. 637 zase jen pozdní lékařské recepty. V rohu vpravo nahoře zbytky ně- rakého, nyní silně přiříznutého a nečitelného nadpisu; vlevo nahoře dva řádky, jak otištěny.
190 M. Clareti Exemplarius, CN EXVII 415 Que tua sunt, serva, pocius mittens aliena; Rem pete, non umbram, spernens de nocte tabernam. (CV.) De asino. 420 Currens exuvias asinus reperit leoninas Inde superbus erat, quem cernens rusticus artat Non fuge doctorem, retinens pellom melioremn. Cuius servus eras, huic optima con oda queras. (CVI.) De canicula. Una canis rogitat, cui consors comoda prestat, Partus ut ista datur, non cedens, ista minatur Res non concedas ab amicis, non pete, que das: Si cui concedis, forsan cito non rech)abebis CVII.) De camelo. 425 Concipiendo scelus cornu petit ipse camelus, Invocat inde lovem, cui Iupiter abstulit aurem Sis contentus eo, quod dat natura sub evo Qui sibi plus captat Deus huic bona reddita raptat. CVIII.) De ursa. 430 Cum socio socius sumens in limite fedus Mox ursam cernens ab eo fit in ardua currens. Antea congnosce socium, quam federa posce; Per loca non cursa, ne te rapiat necis ursa. (63*) CIX.) De porco. quil demon nescit, quid homo cogitat; sed cum exprimit, tunt primo considerat Porcus ovans grandes sub quercu fert sibi glandes; Inde sub arboribus aliis nichil invenit orbus. 435 Dum reperis, studium retine pro munere dyum. Hoc non invenies alias, si forte requires. CX.) De catto. 440 Dum cattus servit, cum lumine pelle superbit; Lumen pervertit, se per maciem nece perdit. Sis bene servilis et in actibus esse virilis Officium retine, non te subdendo ruine. 433 Na fol. 637 zase jen pozdní lékařské recepty. V rohu vpravo nahoře zbytky ně- rakého, nyní silně přiříznutého a nečitelného nadpisu; vlevo nahoře dva řádky, jak otištěny.
Strana 191
Exempla de animalibus, v. 415—466. 191 (CXI.) De leone. DIrus ovi, vacce leo se sociat quoque capre, Ac agitant cervum, leo rex sumpsit sibi totum. Non debes, care, te maiori sociare: Si quidquam capies, cum non equo cito perdes. (CXII.) De asino. 145 Dum claustrum subiit, asinus presepe requirit, I audando murum retinet lectum mage durum. Parvam quere domum, quod victum dat tibi pronum; Magna domus victum raro prebet vel amictum (CXIII.) De simea. 450 Simea dum natum laudat proprium mage gratum, Noctua dampnat eam, quas Iupiter angit ad unan Non laudes propria, ne sis detrusus ad yma, Os tua non laudet proprium, ne te male fraudet. (CXIV.) De bobus. Quatuor ecce boves spondent simul esse fideles, Quos leo dissociat, per iurgia captat et horcat. 455 Non credas verbis mendacibus atque superbis: Si bonus esse velis, sociis sis valde fidelis. ((XV.) De cane. 460 Dum canis est iuvenis, agitans animalia cenis, Tunc placet, ingratus expellitur inveteratus. Noli servire pravo nec pondus inire: In senio misere te pellet, noscito vere. CXVI.) De catulo. 64) Discretus catulus capit a domino sibi fedus, Quod servat cattus, comedit mus, nec recitat ius. Quidquid habes, signa tabulis virtute benigna. Ne terat ipsa domus, conserves omnia solus. (CXVII.) De capra. 465 Dum capra demandat edo, quod se bene claudat, Quem lupus arte vocat, hunc edus in ore notabat. 463 Na fol. 64“ zase jen lékařské zápisky pozdější, jako na 63" : 64“
Exempla de animalibus, v. 415—466. 191 (CXI.) De leone. DIrus ovi, vacce leo se sociat quoque capre, Ac agitant cervum, leo rex sumpsit sibi totum. Non debes, care, te maiori sociare: Si quidquam capies, cum non equo cito perdes. (CXII.) De asino. 145 Dum claustrum subiit, asinus presepe requirit, I audando murum retinet lectum mage durum. Parvam quere domum, quod victum dat tibi pronum; Magna domus victum raro prebet vel amictum (CXIII.) De simea. 450 Simea dum natum laudat proprium mage gratum, Noctua dampnat eam, quas Iupiter angit ad unan Non laudes propria, ne sis detrusus ad yma, Os tua non laudet proprium, ne te male fraudet. (CXIV.) De bobus. Quatuor ecce boves spondent simul esse fideles, Quos leo dissociat, per iurgia captat et horcat. 455 Non credas verbis mendacibus atque superbis: Si bonus esse velis, sociis sis valde fidelis. ((XV.) De cane. 460 Dum canis est iuvenis, agitans animalia cenis, Tunc placet, ingratus expellitur inveteratus. Noli servire pravo nec pondus inire: In senio misere te pellet, noscito vere. CXVI.) De catulo. 64) Discretus catulus capit a domino sibi fedus, Quod servat cattus, comedit mus, nec recitat ius. Quidquid habes, signa tabulis virtute benigna. Ne terat ipsa domus, conserves omnia solus. (CXVII.) De capra. 465 Dum capra demandat edo, quod se bene claudat, Quem lupus arte vocat, hunc edus in ore notabat. 463 Na fol. 64“ zase jen lékařské zápisky pozdější, jako na 63" : 64“
Strana 192
192 M. Clareti Exemplarius, CXVIII—CXXX. Sumito mandatum, complens opus arte beatum: Nil valet audire, si non vis illud adire. CXVIII.) De asino. 470 Se fortem reputat brunellus aprumque salutat, Quem despexit aper et eum non terruit asper. Non te fac magnum, ne det confusio dampnum, Nec risu ledas sapientem, sed cito cedas. (CXIX.) De thauro. Dum fugeret thaurus, it ad antrum, quo stetit hircus Territus errorem fert plus metuendo leonem. 475 Audi maiorem, non impedias meliorem, Propter maiorem melior tibi prestat honorem. (XX.De seropha. 480 Scropha satum vastat, quam rusticus auribus orbat, Post illam mactat dominus sine cordeque dictat. Postponas vicia, que sunt tibi valde nociva: Ter Deus indulget pravo: quarto Stige merget CXXI.) De leone. Est leo valde senex, quem thaurus cum pede sternens Cornibus excruciat, aper ac asinus nece dampnat. Per cunctos vicos serva sapienter amicos: Quod petis infelix, hoc spernit reddere felix. CXXII De cane. 485 Fur placando canem dat cum laqueo sibi panem, Non tamen accepit, furem latrando repellit. Respice, quid detur, cur detur, quod tibi detur, Mox non suscipias, ne lesus munere fias. CXXIII.) De catulo. 490 Dum catulus servit, asinus sibi mente protervit, Se similando cani: fuit ordine lesus inani. Non cupias facere, quod non potes arte replere: Displicet hoc stolidus fore, quo placidus putat intus
192 M. Clareti Exemplarius, CXVIII—CXXX. Sumito mandatum, complens opus arte beatum: Nil valet audire, si non vis illud adire. CXVIII.) De asino. 470 Se fortem reputat brunellus aprumque salutat, Quem despexit aper et eum non terruit asper. Non te fac magnum, ne det confusio dampnum, Nec risu ledas sapientem, sed cito cedas. (CXIX.) De thauro. Dum fugeret thaurus, it ad antrum, quo stetit hircus Territus errorem fert plus metuendo leonem. 475 Audi maiorem, non impedias meliorem, Propter maiorem melior tibi prestat honorem. (XX.De seropha. 480 Scropha satum vastat, quam rusticus auribus orbat, Post illam mactat dominus sine cordeque dictat. Postponas vicia, que sunt tibi valde nociva: Ter Deus indulget pravo: quarto Stige merget CXXI.) De leone. Est leo valde senex, quem thaurus cum pede sternens Cornibus excruciat, aper ac asinus nece dampnat. Per cunctos vicos serva sapienter amicos: Quod petis infelix, hoc spernit reddere felix. CXXII De cane. 485 Fur placando canem dat cum laqueo sibi panem, Non tamen accepit, furem latrando repellit. Respice, quid detur, cur detur, quod tibi detur, Mox non suscipias, ne lesus munere fias. CXXIII.) De catulo. 490 Dum catulus servit, asinus sibi mente protervit, Se similando cani: fuit ordine lesus inani. Non cupias facere, quod non potes arte replere: Displicet hoc stolidus fore, quo placidus putat intus
Strana 193
Exempla de quadrupedibus, v. 466—520. 193 (64*) (LXXIV.) De cervo. Cervus se laudat in cornibus, in pede dampnat; A canibus pulsus fuit hinc per cornua captus. 195 Non dampna studium, nec collaudato nocivum, Corpus adornato nec in hoc animam maculato. 300 (CXXV.) De lupo. Vulpem parte doli lupus angit habens sibi soli; Piscans non molli sumit plagas sibi soli. Nullum defraudes et collegis dato laudes: Qui bona fers soli, mala sic capies tibi soli. (CXXVI.) De thauro. Thaurus arans zelis domino fuit inde rebellis, Cornua cui scindit, quem postea vulnere cedit Sis paciens dominis et parens artubus ymis: Omne bonum perdit, qui ma[njgnis voce superbit. CXXVII.) De cane. 505 Dente canis mordax sine voce nolam gerit audax, Qua tumidus tendit fore, quem vetus reprehendit. Magnos non morde, fias humilis sine sorde; Forte dat estatem tibi Christus ob inpietatem. 510 (CXXVIII.) De tigri. Vir venatur ita pecudes turbando sagitta; Tigri dat vulnus, vulpes fert, vir fuit unus. Vulnera dant verba secreta piis et acerba; Plus hominem timeas, quam res cunctas violentas. (CXXIX.) De ove. Dum citat ante lupum catulus pro pane bidentem Exuitur vestis, milvus cum vulture testis. 515 Noli dampnare mites nec vituperare; Non sumas testes pravos, nec subtrahe restes. (CXXX.) De simea. Simea fert natum dorso sibi non bene gratum, Fert manibus gratum, quem dat canibus superatum. Noli peccare, nimium res orbis amare, 520 Quod mage diligimus, cito perdimus, hoc non adimus 493 Na fol. 64“ tytéž pozdní recopty jako 647 a 65°. V. Flajšhans: Klaret, II. 13
Exempla de quadrupedibus, v. 466—520. 193 (64*) (LXXIV.) De cervo. Cervus se laudat in cornibus, in pede dampnat; A canibus pulsus fuit hinc per cornua captus. 195 Non dampna studium, nec collaudato nocivum, Corpus adornato nec in hoc animam maculato. 300 (CXXV.) De lupo. Vulpem parte doli lupus angit habens sibi soli; Piscans non molli sumit plagas sibi soli. Nullum defraudes et collegis dato laudes: Qui bona fers soli, mala sic capies tibi soli. (CXXVI.) De thauro. Thaurus arans zelis domino fuit inde rebellis, Cornua cui scindit, quem postea vulnere cedit Sis paciens dominis et parens artubus ymis: Omne bonum perdit, qui ma[njgnis voce superbit. CXXVII.) De cane. 505 Dente canis mordax sine voce nolam gerit audax, Qua tumidus tendit fore, quem vetus reprehendit. Magnos non morde, fias humilis sine sorde; Forte dat estatem tibi Christus ob inpietatem. 510 (CXXVIII.) De tigri. Vir venatur ita pecudes turbando sagitta; Tigri dat vulnus, vulpes fert, vir fuit unus. Vulnera dant verba secreta piis et acerba; Plus hominem timeas, quam res cunctas violentas. (CXXIX.) De ove. Dum citat ante lupum catulus pro pane bidentem Exuitur vestis, milvus cum vulture testis. 515 Noli dampnare mites nec vituperare; Non sumas testes pravos, nec subtrahe restes. (CXXX.) De simea. Simea fert natum dorso sibi non bene gratum, Fert manibus gratum, quem dat canibus superatum. Noli peccare, nimium res orbis amare, 520 Quod mage diligimus, cito perdimus, hoc non adimus 493 Na fol. 64“ tytéž pozdní recopty jako 647 a 65°. V. Flajšhans: Klaret, II. 13
Strana 194
194 M. Clareti Exemplarius, CXXXI- CXLIII. (CXXXI.) De leone. (651) astor more boni medicatur crura leoni, Quem leo defendit, trahit a nece, facta rependit. Arte iuvato bonos, quos scis in dogmate pronos, Officii presto pius accepti memor esto. (CXXXII.) De cervo. 525 Cum bobus cervus bostar subit in dape largus, Non videt hunc servus, quem cernens arripit argus. Exul non stato, socios, pie nate, iuvato, Cerne tuis nervis, non mittens omnia servis. CXXXIII.) De leporibus. 930 Per loca currentes lepores strepitum metuentes, Inde volando mori spem sumunt a seniori. In prace spem retine nequiens tolli sine fine, Spe levi victurus, sed spe gravi :is moriturus. CXXXIV.) De equo. Fert leo se medicum; pede se refert equs egrum; Cum leo retro stetit, equs hunc necat et pede vertit. 535 Si bonus es, bona des, non sis malus, ut mala dones; Aut michi pande, quod es, aut hoc sis, quod michi spondes (CXXXV.) De ovibus. 340 Pro pastore levis ovium grex pungnat inhermis. Assumendo lupum, dedit agnum cum cane tutum. Semper tutorem pocius retine meliorem, Hostes non obsunt, si tutores penes assunt. CXXXVI.) De asino. Sepc forum sectans asinus requiescere captans, Non gradiens periit, dans timpana raro quievit. Sectans doctores ceptos conpleto labores; Qui invenis discet, hic in senio requiescet. CXXXVII.) De canibus. ) lo Irritando lupum maior canis arguit ipsum, Quem lupus arripiens necat hinc parvumque remittens. Na fol. 65' tytéž recepty jako 64 a 65“.
194 M. Clareti Exemplarius, CXXXI- CXLIII. (CXXXI.) De leone. (651) astor more boni medicatur crura leoni, Quem leo defendit, trahit a nece, facta rependit. Arte iuvato bonos, quos scis in dogmate pronos, Officii presto pius accepti memor esto. (CXXXII.) De cervo. 525 Cum bobus cervus bostar subit in dape largus, Non videt hunc servus, quem cernens arripit argus. Exul non stato, socios, pie nate, iuvato, Cerne tuis nervis, non mittens omnia servis. CXXXIII.) De leporibus. 930 Per loca currentes lepores strepitum metuentes, Inde volando mori spem sumunt a seniori. In prace spem retine nequiens tolli sine fine, Spe levi victurus, sed spe gravi :is moriturus. CXXXIV.) De equo. Fert leo se medicum; pede se refert equs egrum; Cum leo retro stetit, equs hunc necat et pede vertit. 535 Si bonus es, bona des, non sis malus, ut mala dones; Aut michi pande, quod es, aut hoc sis, quod michi spondes (CXXXV.) De ovibus. 340 Pro pastore levis ovium grex pungnat inhermis. Assumendo lupum, dedit agnum cum cane tutum. Semper tutorem pocius retine meliorem, Hostes non obsunt, si tutores penes assunt. CXXXVI.) De asino. Sepc forum sectans asinus requiescere captans, Non gradiens periit, dans timpana raro quievit. Sectans doctores ceptos conpleto labores; Qui invenis discet, hic in senio requiescet. CXXXVII.) De canibus. ) lo Irritando lupum maior canis arguit ipsum, Quem lupus arripiens necat hinc parvumque remittens. Na fol. 65' tytéž recepty jako 64 a 65“.
Strana 195
Exempla de animalibus, v. 521—572. 195 Vincere si cupias, hostes fugias, pia sumas: Cedunt maiores, superant quandoque minores. (CXXXVIII.) De pardo. 550 Sepe feras pardus calcando fit ore superbus: Arguit hunc vulpes: „Non spernes feras sapientes. Si fueris pulker, non te laudato frequenter; Non socios caica, nec te relevabis ad alta. (CXXXIX.) De vitulo. Bos arat, hunc vitulus deridet, bos tacet anctus, Hunc bos derisit, vitulum dum pre nece visit 65" 555 Si retines mores, non infatua seniores: Nam cupiens salvam vitam perdes celer istam. (CXL.) De scropha. 560 Scropha timendo lupum pariens fert pro duce porcum; Altera datque lupum, qui consumit sibi fetum Elige pastorem, qui non facit ore timorem, Pessimus omne vorat, nisi se per verba decorat. (CXLI) De leone. Qumque virum superat leo, vir pictum sibi monstrat- Fert leo: „Si pictor fierem, foret hic leo victor Corde feras vires, ne per mala facta perires, Monstra per curam te fortem nonque figuram. (CXLII.) De cervo. 565 Cervus ovem culpat per debita, quem lupus artat. Que dare promisit, sed nuncquam solvere scivit. Si nece sis tactus, multum promitte coactus. Stultum letificas, si dulcia plurima dicas. (CXLIII.) De cane. 570 Dum canis ante lupum currit, monstrans sibi collum Nudum, dampnat eum lupus et leo pellit in agrum. Fer libertatem, retinens studii novitatem; Pro pastu cene, bone, te non subde cathene. 554 Na fol. 65" zase jen lat. receply pozdějši jako na 647 a 667. I 567 rkp. cactus, pozdní ruka nad čarou opravila. coactus 13*
Exempla de animalibus, v. 521—572. 195 Vincere si cupias, hostes fugias, pia sumas: Cedunt maiores, superant quandoque minores. (CXXXVIII.) De pardo. 550 Sepe feras pardus calcando fit ore superbus: Arguit hunc vulpes: „Non spernes feras sapientes. Si fueris pulker, non te laudato frequenter; Non socios caica, nec te relevabis ad alta. (CXXXIX.) De vitulo. Bos arat, hunc vitulus deridet, bos tacet anctus, Hunc bos derisit, vitulum dum pre nece visit 65" 555 Si retines mores, non infatua seniores: Nam cupiens salvam vitam perdes celer istam. (CXL.) De scropha. 560 Scropha timendo lupum pariens fert pro duce porcum; Altera datque lupum, qui consumit sibi fetum Elige pastorem, qui non facit ore timorem, Pessimus omne vorat, nisi se per verba decorat. (CXLI) De leone. Qumque virum superat leo, vir pictum sibi monstrat- Fert leo: „Si pictor fierem, foret hic leo victor Corde feras vires, ne per mala facta perires, Monstra per curam te fortem nonque figuram. (CXLII.) De cervo. 565 Cervus ovem culpat per debita, quem lupus artat. Que dare promisit, sed nuncquam solvere scivit. Si nece sis tactus, multum promitte coactus. Stultum letificas, si dulcia plurima dicas. (CXLIII.) De cane. 570 Dum canis ante lupum currit, monstrans sibi collum Nudum, dampnat eum lupus et leo pellit in agrum. Fer libertatem, retinens studii novitatem; Pro pastu cene, bone, te non subde cathene. 554 Na fol. 65" zase jen lat. receply pozdějši jako na 647 a 667. I 567 rkp. cactus, pozdní ruka nad čarou opravila. coactus 13*
Strana 196
196 M. Clareti Exemplarius, CXLIV—CLVII. (CXLIV.) De vulpe. Vulpem decipiens lupus hanc in fonte requirens In situla fontem petit, extrahit indeque vulpem. 375 A falsis cedas, ab iniquis mente recedas Blandis non credas, ne te per inania ledas. CXLV.) De bove. 580 Bos iacet in prato, quem mus mordebat ab antrot Conspiciens murem discessit bos ab eodem. Cedas sepe pari, potes a parvis superari, Verbera sustineas, reus ens non spernito plagas. (CXLVI.) De edo. (66) Edus per campos currens pervenit ad agnos, Quem vocat inde lupus. se diis offert pius edus. Elige caute minus inter mala bina retrusus: Pro domino melius est rem dare, pro dape peius. CXLVII.) De spadone. 585 Cum spado se cernit fulgens, asinum pede sternit; Quem post hoc asinus deridet, cum iacet ymus. Non dampnes laycos, fac hos tibi semper amicos; Dilige sacciferum, qui pascit sedule clerum. CXLVIII.) De vulpe. 590 Sepe lupus predam capiens servat sibi quandam, Quem vulpes tradit pastori solaque mandit. Invida natura non te premat ad mala iura, Res non fureris, ne cum preda morieris. CXLIX.) De agnello. Agnellus capras sequitur currendo per herbas, Quem lupus hinc ad ovem vocat, angnus spernit eundem 595 Omnia consilia non suscipe, sperne nociva: Dulce datur dogma magis in regione remota. (CL.) De simea. 600 Simea valde rogat vulpem, quod eam sibi iungat; Inde petit partem caude, negat hec sibi tandem. Non des te mestum socio, pete, quod fit honestum; Hoc dare semper obest, quod nulli sumere prodest. 583 Na fol. 66° zase jen pozdní recepty jako na f. 65° a 66".
196 M. Clareti Exemplarius, CXLIV—CLVII. (CXLIV.) De vulpe. Vulpem decipiens lupus hanc in fonte requirens In situla fontem petit, extrahit indeque vulpem. 375 A falsis cedas, ab iniquis mente recedas Blandis non credas, ne te per inania ledas. CXLV.) De bove. 580 Bos iacet in prato, quem mus mordebat ab antrot Conspiciens murem discessit bos ab eodem. Cedas sepe pari, potes a parvis superari, Verbera sustineas, reus ens non spernito plagas. (CXLVI.) De edo. (66) Edus per campos currens pervenit ad agnos, Quem vocat inde lupus. se diis offert pius edus. Elige caute minus inter mala bina retrusus: Pro domino melius est rem dare, pro dape peius. CXLVII.) De spadone. 585 Cum spado se cernit fulgens, asinum pede sternit; Quem post hoc asinus deridet, cum iacet ymus. Non dampnes laycos, fac hos tibi semper amicos; Dilige sacciferum, qui pascit sedule clerum. CXLVIII.) De vulpe. 590 Sepe lupus predam capiens servat sibi quandam, Quem vulpes tradit pastori solaque mandit. Invida natura non te premat ad mala iura, Res non fureris, ne cum preda morieris. CXLIX.) De agnello. Agnellus capras sequitur currendo per herbas, Quem lupus hinc ad ovem vocat, angnus spernit eundem 595 Omnia consilia non suscipe, sperne nociva: Dulce datur dogma magis in regione remota. (CL.) De simea. 600 Simea valde rogat vulpem, quod eam sibi iungat; Inde petit partem caude, negat hec sibi tandem. Non des te mestum socio, pete, quod fit honestum; Hoc dare semper obest, quod nulli sumere prodest. 583 Na fol. 66° zase jen pozdní recepty jako na f. 65° a 66".
Strana 197
Exempla de animalibus, Plutone, antro, cruce, templo, v. 573—626. 197 (CLI.) De terrenis. - De Plutone etc. NEX terre Pluto vocat omnia iure soluto, Plurima conveniunt, que penas in Stige sumunt. Caste, cave fastum cordis, fuge demonis astum, Nam via fit lata, dans infernalia strata. CLII) De serpente. 605 Serpens lusit Adam, quem rusticus angit ob Adam; Alter sumit eum, cui dat cum morte venenum. Qui nocuit patrem, tibi non dic hunc fore fratrem: Non prius hic cedet, nisi te mage vulnere ledet. (CLIII.) De rana. 610 Rana diu vixit, que se medicam fore dixit: Cui vulpes sana fert: „Te prius in cute sana! Te solum sana, fugias medicamina vana: Cum te sanabis, post hoc alios medicabis. f K66 (CLIV.) De canero. " Cancer ait nato: „Transi cum limite grato! Fert iuvenis cancer: „Precedas me, pia mater! 615 Monstra virtutem pueris dans more salutem, Exemplo socios doceas, dum corrigis illos. c (CLV.) De antro. 620 Vir prave vite confessus adest heremite, Conpulsus latro penain conplevit in antro. Sanus agas penam, si vitam poscis amenam; Si Christo pares, tunc ad bona pelle scolares. CLVI.) De cruce. Crux stetit in campo, qua se vir signat eundo; Hostis in hunc fertur; prostratus ab hoste tuetur Te cruce consigna, ne sumas dampna maligna, In crucis hoc signo tute cum demone pungno. (CLVII.) De templo. 625 De templo traxit homines, laqueos quibus auxit, Demon in ecclesia stetit angelus inque thaberna. 813 Na fol. 66° tyléž lat. recepty jako na 66' a 677
Exempla de animalibus, Plutone, antro, cruce, templo, v. 573—626. 197 (CLI.) De terrenis. - De Plutone etc. NEX terre Pluto vocat omnia iure soluto, Plurima conveniunt, que penas in Stige sumunt. Caste, cave fastum cordis, fuge demonis astum, Nam via fit lata, dans infernalia strata. CLII) De serpente. 605 Serpens lusit Adam, quem rusticus angit ob Adam; Alter sumit eum, cui dat cum morte venenum. Qui nocuit patrem, tibi non dic hunc fore fratrem: Non prius hic cedet, nisi te mage vulnere ledet. (CLIII.) De rana. 610 Rana diu vixit, que se medicam fore dixit: Cui vulpes sana fert: „Te prius in cute sana! Te solum sana, fugias medicamina vana: Cum te sanabis, post hoc alios medicabis. f K66 (CLIV.) De canero. " Cancer ait nato: „Transi cum limite grato! Fert iuvenis cancer: „Precedas me, pia mater! 615 Monstra virtutem pueris dans more salutem, Exemplo socios doceas, dum corrigis illos. c (CLV.) De antro. 620 Vir prave vite confessus adest heremite, Conpulsus latro penain conplevit in antro. Sanus agas penam, si vitam poscis amenam; Si Christo pares, tunc ad bona pelle scolares. CLVI.) De cruce. Crux stetit in campo, qua se vir signat eundo; Hostis in hunc fertur; prostratus ab hoste tuetur Te cruce consigna, ne sumas dampna maligna, In crucis hoc signo tute cum demone pungno. (CLVII.) De templo. 625 De templo traxit homines, laqueos quibus auxit, Demon in ecclesia stetit angelus inque thaberna. 813 Na fol. 66° tyléž lat. recepty jako na 66' a 677
Strana 198
198 M. Clareti Exemplarius, CLVIII—CLXX. Luce Dei vernas, pravas fugiendo thabernas, I celer in templum, Dominum pete, sperne malignum. CLVIII.) De furno. 630 Cum socius socium per furtum fallit id ipsum, Currens ad furnum socium dimisit ad arvum. Qui te nunc fallet, te postea fallere vellet; Custodi, quid habes: bona sedule querere debes CLIX.) De fure. Fur duxit lenam, fratres dantes sibi cenam Dicunt: „Sol alter veniet, quo terra cremetur. 635 Nullum confundas, sapiens exempla refundas Non permitte malum fieri, ne det tibi dampnum. (CLX.) De piro. 640 Uxor agit cecum, fit adulter in arbore secum ; Cecus obinde videt, fingens occasio ridet. Raro crede tue spondenti multa marite: Plura scit hec fari, quia ficta cupit meditari. CLXI.) 67 De demone. Languendo demon cupit esse pius calodemon; Dum sanus perstat, multo peior Sathan extat. Non mala sint cara, sunt allea semper amara; Nil miseris credas, ne te per noxia ledas. (CLXII.) De calato. 645 Angelus in calatum gressum sumit sibi gratum Atque bonum librat, Sathan in cute crimina signat. Non tardes festa, Christo tua munera presta; Angelus ipse bona tua fert, demon mala dona. CLXIII.) De ymagine. 650 Sculptori largo non vendita dixit ymago: Me retine caram'. Qui vendidit hanc super aram Des animam Christo, mundo dum pergis ab isto; Si vis prodesse, potes huic vivens et obesse. 641 Na fol. 671 tytéž lat. recepty jako 66° a 67°.
198 M. Clareti Exemplarius, CLVIII—CLXX. Luce Dei vernas, pravas fugiendo thabernas, I celer in templum, Dominum pete, sperne malignum. CLVIII.) De furno. 630 Cum socius socium per furtum fallit id ipsum, Currens ad furnum socium dimisit ad arvum. Qui te nunc fallet, te postea fallere vellet; Custodi, quid habes: bona sedule querere debes CLIX.) De fure. Fur duxit lenam, fratres dantes sibi cenam Dicunt: „Sol alter veniet, quo terra cremetur. 635 Nullum confundas, sapiens exempla refundas Non permitte malum fieri, ne det tibi dampnum. (CLX.) De piro. 640 Uxor agit cecum, fit adulter in arbore secum ; Cecus obinde videt, fingens occasio ridet. Raro crede tue spondenti multa marite: Plura scit hec fari, quia ficta cupit meditari. CLXI.) 67 De demone. Languendo demon cupit esse pius calodemon; Dum sanus perstat, multo peior Sathan extat. Non mala sint cara, sunt allea semper amara; Nil miseris credas, ne te per noxia ledas. (CLXII.) De calato. 645 Angelus in calatum gressum sumit sibi gratum Atque bonum librat, Sathan in cute crimina signat. Non tardes festa, Christo tua munera presta; Angelus ipse bona tua fert, demon mala dona. CLXIII.) De ymagine. 650 Sculptori largo non vendita dixit ymago: Me retine caram'. Qui vendidit hanc super aram Des animam Christo, mundo dum pergis ab isto; Si vis prodesse, potes huic vivens et obesse. 641 Na fol. 671 tytéž lat. recepty jako 66° a 67°.
Strana 199
Exempla de terrenis, fure, muribus, calvicie, v. 626—678. 199 (CLXIV.) De caseo. Gum vocat antiqum vicinus amicus amicum, Hic cenam tardat, puer exit et omnia narrat. 655 Prandia non tarda, comedens ioca plurima narra, A puris (?) verum queras ex ordine rerum. 660 (CLXV.) De urna. tur Flet puer ad fontem, cleps temptat sedule flentem Aurea (fert) urna cecidit michi'; fur meat intra. Non nimium cupias tibi tollere res preciosas, Ne perdas, quod habes, sapienti credere debes. (CLXVI.) De calvicie. Miles erat calvus, alienis crinibus almus; Quos ventus iecit, derisus ludicra fecit. Cum derisus eris, fac ludicra verba severis, Verum dicendo, risum racione tuendo. (CLXVII.) De ollis. 665 Erea stans olla luteam rapit et nat in unda Erea dum tangit luteam, sub flumine frangit Maiores unge, nec magnis te cito iunge: Cum pare par gaude, stes cum sociis sine fraude. /(67 (CLXVIII.) De muribus. 670 Rusticus invitat mus murem, quem dape ditat; Hinc invitatus fit in urbe timore gravatus Elige pauperiem, que vitam fert tibi dulcem Fercula sunt mesta nobis data mente molesta. CLXIX.) De humulo. Serpens serpebat, per stercus aquosa petebat; Hinc scandens humulum verbis contempserat illum. 675 Elige prudentem socium, queras pacientem, Omne bonum quere: viciosum sperne tenere. (CLXX.) De sepulero. Uxor flendo virum sedet observando sepulcium; Mox ducens quendam corpus suspendit ad auram. 669 Na fol. 67° taktéž pozdní lt. recepty jako na 67' a 687.
Exempla de terrenis, fure, muribus, calvicie, v. 626—678. 199 (CLXIV.) De caseo. Gum vocat antiqum vicinus amicus amicum, Hic cenam tardat, puer exit et omnia narrat. 655 Prandia non tarda, comedens ioca plurima narra, A puris (?) verum queras ex ordine rerum. 660 (CLXV.) De urna. tur Flet puer ad fontem, cleps temptat sedule flentem Aurea (fert) urna cecidit michi'; fur meat intra. Non nimium cupias tibi tollere res preciosas, Ne perdas, quod habes, sapienti credere debes. (CLXVI.) De calvicie. Miles erat calvus, alienis crinibus almus; Quos ventus iecit, derisus ludicra fecit. Cum derisus eris, fac ludicra verba severis, Verum dicendo, risum racione tuendo. (CLXVII.) De ollis. 665 Erea stans olla luteam rapit et nat in unda Erea dum tangit luteam, sub flumine frangit Maiores unge, nec magnis te cito iunge: Cum pare par gaude, stes cum sociis sine fraude. /(67 (CLXVIII.) De muribus. 670 Rusticus invitat mus murem, quem dape ditat; Hinc invitatus fit in urbe timore gravatus Elige pauperiem, que vitam fert tibi dulcem Fercula sunt mesta nobis data mente molesta. CLXIX.) De humulo. Serpens serpebat, per stercus aquosa petebat; Hinc scandens humulum verbis contempserat illum. 675 Elige prudentem socium, queras pacientem, Omne bonum quere: viciosum sperne tenere. (CLXX.) De sepulero. Uxor flendo virum sedet observando sepulcium; Mox ducens quendam corpus suspendit ad auram. 669 Na fol. 67° taktéž pozdní lt. recepty jako na 67' a 687.
Strana 200
200 M. Clareti Exemplarius. CLXXI—CLXXXIII. 680 Ne corpus ledas, uxori non bene credas: Femina sola viros vivos premit et morituros CLXXI.) De demone confesso. Demon confessos cernens albos neque fessos, Fert confessorem nolens removere tumorem Postpositis variis contritus confitearis, Penam sumendo bona fac vicium fugiendo. (CLXXII.) De quercu. 685 Quercus per boream de monte cadens petit undam, Que per aquam nando doluit, quod stabat arundo. Corde pio supera fortes, nec in ardua spera, Dulcibus ingentem, mansuetis vince potentem. (CLXXIII.) De abiete. 690 Deridens spinas abies contempsit ineptas, Quam dampnant spine, cito cum datur ipse ruine. Noli letari de corpore nec mala fari, Vilis eris factus cicius quam turpia nactus. (CLXXIV.) De pisciculo. Ab misso pisce nimis optans perdidit omne: Alter nil gessit, ternus captum sibi pressit. 695 Non nimis extendas alas nec ad ardua tendas, Querens invenies et quod capis, hoc tibi sumes. l 1(687) (CLXXV.) De bello. 700 Miles fert agmen fratrum poscendo iuvamen; Pauca loquendo minor iuvat hunc fugit indeque maior Pauca loquens multa fac vitans verbula stulta, Multa loquendo minus facit, ut de mente venimus. CLXXVI.) De formica. Dum formica dabat sibi grana, cicada sonabat; In bruma danda clamat moriendo cicada. Non cupias alta iuvenis, nec sedule salta, Ne, dum magna tames veniat, „Da, da michi!“ clames. 807 Na fol. 68r vedle textu, nahoře a pod ním lékařské poznámky latinské.
200 M. Clareti Exemplarius. CLXXI—CLXXXIII. 680 Ne corpus ledas, uxori non bene credas: Femina sola viros vivos premit et morituros CLXXI.) De demone confesso. Demon confessos cernens albos neque fessos, Fert confessorem nolens removere tumorem Postpositis variis contritus confitearis, Penam sumendo bona fac vicium fugiendo. (CLXXII.) De quercu. 685 Quercus per boream de monte cadens petit undam, Que per aquam nando doluit, quod stabat arundo. Corde pio supera fortes, nec in ardua spera, Dulcibus ingentem, mansuetis vince potentem. (CLXXIII.) De abiete. 690 Deridens spinas abies contempsit ineptas, Quam dampnant spine, cito cum datur ipse ruine. Noli letari de corpore nec mala fari, Vilis eris factus cicius quam turpia nactus. (CLXXIV.) De pisciculo. Ab misso pisce nimis optans perdidit omne: Alter nil gessit, ternus captum sibi pressit. 695 Non nimis extendas alas nec ad ardua tendas, Querens invenies et quod capis, hoc tibi sumes. l 1(687) (CLXXV.) De bello. 700 Miles fert agmen fratrum poscendo iuvamen; Pauca loquendo minor iuvat hunc fugit indeque maior Pauca loquens multa fac vitans verbula stulta, Multa loquendo minus facit, ut de mente venimus. CLXXVI.) De formica. Dum formica dabat sibi grana, cicada sonabat; In bruma danda clamat moriendo cicada. Non cupias alta iuvenis, nec sedule salta, Ne, dum magna tames veniat, „Da, da michi!“ clames. 807 Na fol. 68r vedle textu, nahoře a pod ním lékařské poznámky latinské.
Strana 201
Exempla dle terrenis, animalibus, demone, morte, v. 679—730. 201 (CLXXVII) De spiritu. 705 Intrans ad silvam quidam reperit sibi gazam; Spiritus huic prohibet: hanc ferre latroque debet. Sepe laborato, cape munera pectore grato: Nam si pauper eris, a Christo dives haberis. (CLXXVIII.) De morte. 10 Quidam se sociat morti, qui vivere captat, Quem bis cum visit, post hoc ad Tharthara misit. Non timeas mortem, Domini mage elige sortem, Mors caput omne terit, que viva per omnia querit. (CLXXIX.) De lituo. Post bellum care miles vovet arma cremare, Cum lituo clipeus excusans se perit intus. 115 Ad bona perducas alios, de morte reducas, Nequicie gerulus non excusat scelus eius. (CLXXX.) De nive. (68) 720 Vir mercans pergit, mulier parit et mala tergit; De nive conceptum fingens, vir vendit adeptum. Hospes adesto domi, querens bona munere pomi, Ridiculum facias, fallentem famine fallas. (CLXXXI.) De lardo. Abscindens lardum fur cernens se pede tardum, Finxit se Sathanam, transit tollens sibi pernam. Non cito formides, nec verbis illico credes, Nec metuas Sathanam, retinens mentem cruce sanam. (CLXXXII.) De piscibus. 725 Ad mare propulsus piscis fuit ore superbus, Dicens se dulcem, quem condempnant quasi turpem Cum venis ignotus, sis devotus bene totus, Nam confusus eris, si quos contempnere queris. 130 (CLXXXIII.) De lima. Inveniens limam terit anguis dentibus ymam Limaque serpentem mactat virus cito habentem. 718 Na fol. 65" vedle lextu (řádka i nad ním) se lékařské pozdější poznámky končí.
Exempla dle terrenis, animalibus, demone, morte, v. 679—730. 201 (CLXXVII) De spiritu. 705 Intrans ad silvam quidam reperit sibi gazam; Spiritus huic prohibet: hanc ferre latroque debet. Sepe laborato, cape munera pectore grato: Nam si pauper eris, a Christo dives haberis. (CLXXVIII.) De morte. 10 Quidam se sociat morti, qui vivere captat, Quem bis cum visit, post hoc ad Tharthara misit. Non timeas mortem, Domini mage elige sortem, Mors caput omne terit, que viva per omnia querit. (CLXXIX.) De lituo. Post bellum care miles vovet arma cremare, Cum lituo clipeus excusans se perit intus. 115 Ad bona perducas alios, de morte reducas, Nequicie gerulus non excusat scelus eius. (CLXXX.) De nive. (68) 720 Vir mercans pergit, mulier parit et mala tergit; De nive conceptum fingens, vir vendit adeptum. Hospes adesto domi, querens bona munere pomi, Ridiculum facias, fallentem famine fallas. (CLXXXI.) De lardo. Abscindens lardum fur cernens se pede tardum, Finxit se Sathanam, transit tollens sibi pernam. Non cito formides, nec verbis illico credes, Nec metuas Sathanam, retinens mentem cruce sanam. (CLXXXII.) De piscibus. 725 Ad mare propulsus piscis fuit ore superbus, Dicens se dulcem, quem condempnant quasi turpem Cum venis ignotus, sis devotus bene totus, Nam confusus eris, si quos contempnere queris. 130 (CLXXXIII.) De lima. Inveniens limam terit anguis dentibus ymam Limaque serpentem mactat virus cito habentem. 718 Na fol. 65" vedle lextu (řádka i nad ním) se lékařské pozdější poznámky končí.
Strana 202
202 M. Clareti Exemplarius. CLXXXIV—CXCVI. Consorti forti cedas magne quoque Forti, Ut Belial monachum fraudat cervisia, Bachum. (CLXXXIV.) De die dominico. Leta fuit mulier, cui luce Dei puer eger Mox obiit, non flet vivum genitum, prece suffert. 735 Gaudens gaudenti sis compaciens quoque flenti; Luce Dei celebra ieiunia luceque sexta. (CLXXXV.) De silva. 740 Edificans turrim vir fregit crebro securim. Qui peciit silvam pro lingno, quo secat illam Hostem non muni, sed eum plus verbere puni, Ne supra tergum facias tibi sepe tigillum. (CLXXXVI.) De zizania. Crescere quod nescit triticum, zizania crescit, Tollere quam non dat Dominus, quod utrumque recondat. Fac bene non curans pravos michi turbine durans Ac imitando bonos in factis spernito pravos. CLXXXVII.) De fieu. 745 Est sterilis ficus, quam vexat fructus iniqus, Succidi debet, cui cultor germina prebet. Ne te succidat Christus, tua mens bona fidat; Non emundatus eris ut mustela necatus. (CLXXXVIII.) De figello. (69) 750 Dum caput invenit hominis lupus, hoc prede sprevit, Credens porcellum frangit lupus ipse figellum. Est pingens anima vi sensus omnia viva; Hec mors annichilat, quamvis aurum super extat. (CLXXXIX.) De mure. Est leo, mus mordet; capitur; missus bona reddit: Rana bovem vexat probris, quam bos pede calcat. 755 Sis parens mori virtutum, parce minori, Maiori cede nec eum per verbula lede. 752 Na fol. 69 není již vůbec připisků, kromě oněch hesel obsahových,
202 M. Clareti Exemplarius. CLXXXIV—CXCVI. Consorti forti cedas magne quoque Forti, Ut Belial monachum fraudat cervisia, Bachum. (CLXXXIV.) De die dominico. Leta fuit mulier, cui luce Dei puer eger Mox obiit, non flet vivum genitum, prece suffert. 735 Gaudens gaudenti sis compaciens quoque flenti; Luce Dei celebra ieiunia luceque sexta. (CLXXXV.) De silva. 740 Edificans turrim vir fregit crebro securim. Qui peciit silvam pro lingno, quo secat illam Hostem non muni, sed eum plus verbere puni, Ne supra tergum facias tibi sepe tigillum. (CLXXXVI.) De zizania. Crescere quod nescit triticum, zizania crescit, Tollere quam non dat Dominus, quod utrumque recondat. Fac bene non curans pravos michi turbine durans Ac imitando bonos in factis spernito pravos. CLXXXVII.) De fieu. 745 Est sterilis ficus, quam vexat fructus iniqus, Succidi debet, cui cultor germina prebet. Ne te succidat Christus, tua mens bona fidat; Non emundatus eris ut mustela necatus. (CLXXXVIII.) De figello. (69) 750 Dum caput invenit hominis lupus, hoc prede sprevit, Credens porcellum frangit lupus ipse figellum. Est pingens anima vi sensus omnia viva; Hec mors annichilat, quamvis aurum super extat. (CLXXXIX.) De mure. Est leo, mus mordet; capitur; missus bona reddit: Rana bovem vexat probris, quam bos pede calcat. 755 Sis parens mori virtutum, parce minori, Maiori cede nec eum per verbula lede. 752 Na fol. 69 není již vůbec připisků, kromě oněch hesel obsahových,
Strana 203
Exempla varia, v. 731—782. 203 CXČ.) De meretrice. 760 Decipiens stultos quedam per inania multos Fallitur in vita per quendam Thais iniqua. Tayda multidicam sapiens non credat amicam, Femina falsidica fit demone peior iniqua. (CXCI.) De purgatorio. Angelus ob vitam miseram defert heremitam De Stige se rogitat ferri quoque vivere captat. Incola siste Laris, hic defectum paciaris; Nam miseros cerno letos cum rege superno. CXCII.) De cencies. 765 Dans miseris totum post mortem fert sibi celum, Nato dans agrum, clero dat cencies ipsum. Pauperibus dona, dato natis optima dona; Cencies accipies, qui Christo munera prebes. CXCIII.) De fine. 170 Annis triginta domino famulans heremita, Invidet hic socio, quod regnat munere dyo. Fac bona, prava sine, ceptum retinens sine fine, Finem posce bonum, socio celi pete donum. (CXCIV.) De fenestra. Sepe ferunt intra lucem, tamen absque fenestra Lux fuerat nulla, volitant asini sine pluma 715 Lucem voce feras, doctorem sedule queras, Absque rogo coctus nec eris sine dogmate doctus. (CXCV.) De via. 780 Est via non trita, vocat hac homines heremita Demonstrando viam, puer hos deduxit ad illam. Elige doctorem, quem scis ductu meliorem, A minimo queras, quod nescis, res pete veras. (CXCVI.) De Praga. Tres Pragam temptant, duo murum noscere captant Tercius perque domum: quartus noscit cito totum. Pertransi statim, collem congnosce gradatim; Librum perspicias, quod doctus ad omnia fias.
Exempla varia, v. 731—782. 203 CXČ.) De meretrice. 760 Decipiens stultos quedam per inania multos Fallitur in vita per quendam Thais iniqua. Tayda multidicam sapiens non credat amicam, Femina falsidica fit demone peior iniqua. (CXCI.) De purgatorio. Angelus ob vitam miseram defert heremitam De Stige se rogitat ferri quoque vivere captat. Incola siste Laris, hic defectum paciaris; Nam miseros cerno letos cum rege superno. CXCII.) De cencies. 765 Dans miseris totum post mortem fert sibi celum, Nato dans agrum, clero dat cencies ipsum. Pauperibus dona, dato natis optima dona; Cencies accipies, qui Christo munera prebes. CXCIII.) De fine. 170 Annis triginta domino famulans heremita, Invidet hic socio, quod regnat munere dyo. Fac bona, prava sine, ceptum retinens sine fine, Finem posce bonum, socio celi pete donum. (CXCIV.) De fenestra. Sepe ferunt intra lucem, tamen absque fenestra Lux fuerat nulla, volitant asini sine pluma 715 Lucem voce feras, doctorem sedule queras, Absque rogo coctus nec eris sine dogmate doctus. (CXCV.) De via. 780 Est via non trita, vocat hac homines heremita Demonstrando viam, puer hos deduxit ad illam. Elige doctorem, quem scis ductu meliorem, A minimo queras, quod nescis, res pete veras. (CXCVI.) De Praga. Tres Pragam temptant, duo murum noscere captant Tercius perque domum: quartus noscit cito totum. Pertransi statim, collem congnosce gradatim; Librum perspicias, quod doctus ad omnia fias.
Strana 204
204 M. Clareti Exemplarius, CXCVII—CC. CXCVII). De toto. (697) 785 Cesar, Allexander per mundum regnat ovanter: Non habet omne, quod est, nec quod vult, ni quod habens est Nemo perfectus in cunctis est nisi Christus. Quid geris, hoc dones; quod scis, magis utile pones. (CXCVIII.) De vestibus. 790 Tres fratres fuerant, quorum duo vestibus errant; Dando novas primus, veteres hic, utrasque (?) dat ymus. Nunc nova, nunc vetera queras tibi dogmata vera; Non semper vetera, sed plus queras nova vera. CXCIX.) De coquo. Optimus et gratus regis coqus arte paratus Cunctos pascebat, non omnibus inde placebat. 795 Quod cupis, ecce bibas, doctor, mage utile scribas; Nemo potest vere cunctis hic in orbe placere. CC.) De mensa. 800 Princeps dum vixit, prius hic mensam benedixit, Quam dedit os esce, post alter, ternus utrisque. Christum nosce tamen, quod det tibi sepe iuvamen, Det seculum Flamen confirmans hoc opus. Amen. Determinant templa supra dicta iam exempla Explicit exemplarius auctorum. Zbytek strany fol. 693 je vyplněn pozdějšími přípisky lékařskými, tu končí také původní část klaretovská; ostatek rukopisu (fol. 70—95) je heterogenní
204 M. Clareti Exemplarius, CXCVII—CC. CXCVII). De toto. (697) 785 Cesar, Allexander per mundum regnat ovanter: Non habet omne, quod est, nec quod vult, ni quod habens est Nemo perfectus in cunctis est nisi Christus. Quid geris, hoc dones; quod scis, magis utile pones. (CXCVIII.) De vestibus. 790 Tres fratres fuerant, quorum duo vestibus errant; Dando novas primus, veteres hic, utrasque (?) dat ymus. Nunc nova, nunc vetera queras tibi dogmata vera; Non semper vetera, sed plus queras nova vera. CXCIX.) De coquo. Optimus et gratus regis coqus arte paratus Cunctos pascebat, non omnibus inde placebat. 795 Quod cupis, ecce bibas, doctor, mage utile scribas; Nemo potest vere cunctis hic in orbe placere. CC.) De mensa. 800 Princeps dum vixit, prius hic mensam benedixit, Quam dedit os esce, post alter, ternus utrisque. Christum nosce tamen, quod det tibi sepe iuvamen, Det seculum Flamen confirmans hoc opus. Amen. Determinant templa supra dicta iam exempla Explicit exemplarius auctorum. Zbytek strany fol. 693 je vyplněn pozdějšími přípisky lékařskými, tu končí také původní část klaretovská; ostatek rukopisu (fol. 70—95) je heterogenní
Strana 205
REJSTŘÍKY.
REJSTŘÍKY.
Strana 206
Strana 207
A. INDEX LATINSKO-ČESKY (V tomto rejstříku jsou uvedena jen hesla Glossáře Klaretova a jen jejich české tlumočení; všechny výklady a doklady nalezne čtenář v Slovníku česko-latinském. Latina těchto slov je mnohdy chybná; jen v málo případech je zde opravena, emendace a konjektury jsou zase odkázány do Slovníku česko-latinského.) Abactivum zájemné. Abareno běsen. Abbas opat. Abbacia opatstvie. Abba- tissa abatyšč. Abdola skrývka. Abena odtěž. Abeston vedříš. Abhominamentum ostud. Abies jedl, dúně. Abigeus zájemník. Abigio zajetie. Abigo krokot. Abilis hodný. Abirus hniepač. Abissus propast. Abiudicamen odsud. Abiudicator od sudník. Ablator odnositel. Abortica šedúš. Abortivus potracenec Abra roba Abrotanum božie dřevce. Absintea pelyn. Absinthus pelyněk. Absola lhóta Absolianus lhotník. Absolumen rozhřešenie. Abstinencia utrpenie. Abuti neužil. Ac a. Accepcio vzetie. Acceptus vzácný Accessus přístup. Accidia (Kàzpôía) lenstvie. Accidiosus lehlivec (= lenivec). Accio načiněnie. Accipender (= aci penser) vzalnic. Accipiter jastřáb Accola (A agricola) pří(c)hodník A(c)cumu- lator hromazdník. Accusator navinovník. Acelentum kumpost. [Acenophalus v. Cinocephalus] Acentur kyselo. Acephalus bezhlavec. Acer m. břěk, adj. ostřec. Acera samorostlík. Acerina břěkyně. Acervus stoh. Acetabulum čbernice. Acetum ocet. [Achan v. t. athan—] Achantis konistraš. Achates bezdrak. Achimeda bezsrš. Acies ostrost, ráz, špic. A[cjcinacis kosieř. Acinum jadrce. Acolitus knístol. Acrillus ozrzadlo. Actigrius ráj. Acticacio úklad. Actor žalovan. Actula zátul. Actus účinek. Aculea králík. Aculeus žehadlo. Aculum špička. Acus jenla, ost. Acuta (febris pravá nemoc. Adalbertus Vojtěch. Adamas črven. Adauctus Zbož- ník. Adda tyk. Addicio přidánie. Addipa súpruh. Addita východ. Additamentum příčina. Adeps čés. Aderulum húso. Adiudica přísud. Adiutor spomahač. Adiutoria pomoc. Adlacta pomle[rjk. Adleta příkněst. Ado přídruha. Adolescens jinoch Adolescencia jinostvo. Ador Iozbrad, měl. Adrasta kýchavec. Adrita přiečes. Adromade koc. Adromandra zmelt. Adulter cizoložník. Adulterium cizoložstvo. Adunator hromazdič. Advena pří(c)hoda. Adventus příštie. Advocamen zpra venie. Advocatus zpravatel. Aenum měděnec. Aer povětřie. Afalga zběhurla. Affator úmluvník. Affinis svak. Afflictus mučenie. A(f)forella dřěvěnec. Afforia poklopec. Afforus okláč. Africus Ujden. Africanus Frikoven. Agamus bezženec Agarus počinek. Agaricus dočinek. Agax neješitník; oslák = agaso). Age těř. Agenda kněžčic. Agentum sklicz. Ager role. Agger násep. A(g)gravacio potieženic. A(g)gressus náchod. Agilis křechký. Agitacio stiehanie. Agios (= áytog) svet Agmen rota. Agnita brancz. Agnus beran. Agnea lušč. Agor (= dyogá) rynk. Agrestides pochodolt. Agrestis lhotník. Agrestus Chod. Agricola zapluhař (v. t. accola). Agrimonia starček. Ahanes beznýš. Ala křídlo. Alabandina ščbrl. Ala-
A. INDEX LATINSKO-ČESKY (V tomto rejstříku jsou uvedena jen hesla Glossáře Klaretova a jen jejich české tlumočení; všechny výklady a doklady nalezne čtenář v Slovníku česko-latinském. Latina těchto slov je mnohdy chybná; jen v málo případech je zde opravena, emendace a konjektury jsou zase odkázány do Slovníku česko-latinského.) Abactivum zájemné. Abareno běsen. Abbas opat. Abbacia opatstvie. Abba- tissa abatyšč. Abdola skrývka. Abena odtěž. Abeston vedříš. Abhominamentum ostud. Abies jedl, dúně. Abigeus zájemník. Abigio zajetie. Abigo krokot. Abilis hodný. Abirus hniepač. Abissus propast. Abiudicamen odsud. Abiudicator od sudník. Ablator odnositel. Abortica šedúš. Abortivus potracenec Abra roba Abrotanum božie dřevce. Absintea pelyn. Absinthus pelyněk. Absola lhóta Absolianus lhotník. Absolumen rozhřešenie. Abstinencia utrpenie. Abuti neužil. Ac a. Accepcio vzetie. Acceptus vzácný Accessus přístup. Accidia (Kàzpôía) lenstvie. Accidiosus lehlivec (= lenivec). Accio načiněnie. Accipender (= aci penser) vzalnic. Accipiter jastřáb Accola (A agricola) pří(c)hodník A(c)cumu- lator hromazdník. Accusator navinovník. Acelentum kumpost. [Acenophalus v. Cinocephalus] Acentur kyselo. Acephalus bezhlavec. Acer m. břěk, adj. ostřec. Acera samorostlík. Acerina břěkyně. Acervus stoh. Acetabulum čbernice. Acetum ocet. [Achan v. t. athan—] Achantis konistraš. Achates bezdrak. Achimeda bezsrš. Acies ostrost, ráz, špic. A[cjcinacis kosieř. Acinum jadrce. Acolitus knístol. Acrillus ozrzadlo. Actigrius ráj. Acticacio úklad. Actor žalovan. Actula zátul. Actus účinek. Aculea králík. Aculeus žehadlo. Aculum špička. Acus jenla, ost. Acuta (febris pravá nemoc. Adalbertus Vojtěch. Adamas črven. Adauctus Zbož- ník. Adda tyk. Addicio přidánie. Addipa súpruh. Addita východ. Additamentum příčina. Adeps čés. Aderulum húso. Adiudica přísud. Adiutor spomahač. Adiutoria pomoc. Adlacta pomle[rjk. Adleta příkněst. Ado přídruha. Adolescens jinoch Adolescencia jinostvo. Ador Iozbrad, měl. Adrasta kýchavec. Adrita přiečes. Adromade koc. Adromandra zmelt. Adulter cizoložník. Adulterium cizoložstvo. Adunator hromazdič. Advena pří(c)hoda. Adventus příštie. Advocamen zpra venie. Advocatus zpravatel. Aenum měděnec. Aer povětřie. Afalga zběhurla. Affator úmluvník. Affinis svak. Afflictus mučenie. A(f)forella dřěvěnec. Afforia poklopec. Afforus okláč. Africus Ujden. Africanus Frikoven. Agamus bezženec Agarus počinek. Agaricus dočinek. Agax neješitník; oslák = agaso). Age těř. Agenda kněžčic. Agentum sklicz. Ager role. Agger násep. A(g)gravacio potieženic. A(g)gressus náchod. Agilis křechký. Agitacio stiehanie. Agios (= áytog) svet Agmen rota. Agnita brancz. Agnus beran. Agnea lušč. Agor (= dyogá) rynk. Agrestides pochodolt. Agrestis lhotník. Agrestus Chod. Agricola zapluhař (v. t. accola). Agrimonia starček. Ahanes beznýš. Ala křídlo. Alabandina ščbrl. Ala-
Strana 208
208 Alabastrum ubl — Apportator přinositel. bastrum ubl. Alabrum motovidlo. Alapa políček. Alathia pravna. Alauda skři- vanec. Alaudio skřivánče. Alba cna. Albamen bielenie. Albea Labě. Albedo bělost. Albertus Albrecht. Albinium polabec. Albinus bělan. Albita rozbělýš. Albo běl. Albugium běl. Albugo bielek. Albustrum blamořec. Alcana stupek. Alcha učen. Alches bělýš. Alchimista čistnář Alchimia čistrna. Alchita živodně. Alcio vyšo- hniezdek. Aldebora hrusa. Aldetum sišpořec. Aldula bienky. Ale- (v. t. Alle- Alea vrchcábnicž. Alectorius těhlýn. Alena peruta. Alentum kalkos. Aler klušč. Aleos jazěl. Alera meň. Alerula mník. Alga lekno. Algama pokazatedlně. Algema kra. Algor úmrz. Alienigena cizozemec. Alietus sopička. Alinum ladec. Alionum šošnieř. Aliptes stlář. Alitus zšed. A(1)lea česnek. A(1)lebrot krušec. Allec he- rynek. Allecinum kamýček. Allegoria jinovna. Alleluia bohochvalnost. Alleramus paldrián. Allo úvazek. Allocutor namlúvač. Allodium forbek. Alluvium výmol. Allux palček. Alma svatá. Almachia posvátnost. Almanus bolener. Almazia al- mazic. Almus světec. Alna klakol. Alnetum olšina. Alnia svorník. Alnum řebřina. Alnus olšinec. Aloe drakorza. Aloys špis. Alpa vlákno. Alpha prven. Alphabetum (z)abeceda. Alphita prha. Alphora nerod. Alsacius Elsák. Alsta kolník. Alta leťátko. Altare oltář. Altena návitek. Altile křídlátko. Altilia ptačstvo. Altitudo vysokost. Alt (h)o poliščka. Altonium kokořiek. Altus vysočec. A[ljumen kamenec. Alump- nus zchovanec. Aluta ostrvec. A(I)lutum třieslo. Alveolus vozníček. Alveus vozník. Alvus teřich. Alx mazur. Amaritudo hořkost. Amator milovník. Amazia miléřka. Amazones milétníci. Ambazia povězadlo. Ambesus objedenie. Ambiciosus oblo- potník. Ambitus rajský dvór. Ambo oba. Ambulacio chodba. Ambulator mimo chodník. Ambus mlat. Ambusia dúbrava. Amens tržen. Amentum tětiva. Amethi- tes jakúnek. Ametistus upřen. Amfractus jeskyně. Amica přietelnice. Amicus přie tel. Amicicia přietelstvo. Amictus oděvka. Amigdala mandla. Amimus (= ann obročánek. Amiram hornúš. Amis soška. Amissus (amussis) pravidlo. Amita teta. Amitarius potet. Amola prach. Amomum skořice. Amor milost. Iohannis amor svatá mina. Amoritos (= amar-) horkeš. Amphitheatrum zmrk. Amphora báně. Amplator rozšířič. Amplificator rozšiřitel. Amplustra opačiny. Ampnis zátoka. Ampula konvička. Amurca kal. Ana oskolec. Anabatrum řeřáb. Anabula zporlík. Anachorita přízedník. Anaptes splak. Anatema klatva. Ancha prdel. Anchora kotva. Ancita cucer. Anctor stiskač. Ancus úhel, kraf. Andea nápřih. Andina cena. Ando ocún. Andorium rumenec. Andrum pytel. Anecta stalec. Anella plevel. Anena poluskal. Aner lišta. Aneta kačicě. Anetarium kačinec. Anetum lupen. Anetus kačer. Anex vrk. Angaria ungelt. Angariamen porobenie. Angaria nus celník. Angelus anjel. Angina hlíza. Anglicus Englic. Angola růzka. An- guca zřienka. Anguilla úhoř. Anguis utovník. Angulus kút. Anhelicio chřepe nna. Anicia pomčě. Aniger plušč. Anima dušě. Animal zvieře. Animus um. Anissa (avissa?) kaltún. Anniter letos. (Anninus v. Amimus). Anniversarium úročna. Annoda drlicě. Annona snopové ob)ilé. Annuale náročna. Annulus prstenec. Annularis prsteník. Annuncciacio zvěstovánie. Annus rok. Ano chřiepě. Anpariale nástěnek. Ans zralec. Ansa stativky. Anser húser. Anserium husinec. Anserulus húsě. Ansibena šiprovník. Ansica klepanec. Ansira žemně. Ansis uši. Ansula držadlo. Antedium beseda. Antela prsosiny. Antelucanum zábřěska. Anterium předek. Antica vrátce. Antidotum protidaň. Antipedes chodiračec. Antiphona protizpěv. Antistes přistan. Antomanite (?autonomite?) zákona- tečníci. Antria šál. Antrum jáma. Antrus (antiqus?) ostarec. Anus pizda, ubka. Anx úvit. Anxea jehlák. Anxia nuzba. Anxietas tesknost. Anxioma (= ax-?) těžkoslec. Apedorus bezdětek. Apellum postranek. Aper klovec. Aprina klevetina. Apex oblaňky, titl. Apis včela. Apium opich. Aplinus tatrman. Apocalipsis otaj ník. Apocopa kušě. Apoplexia zátěsna. Apostema nežit. Apostolus (j)apoštol. Apoteca rostava. Apotecarius lekostavník. A(p)parator kajkléř. A(p)paratus strojenie. Appellamen odvolánie A(p)petitus požádost. Apportator přinositel.
208 Alabastrum ubl — Apportator přinositel. bastrum ubl. Alabrum motovidlo. Alapa políček. Alathia pravna. Alauda skři- vanec. Alaudio skřivánče. Alba cna. Albamen bielenie. Albea Labě. Albedo bělost. Albertus Albrecht. Albinium polabec. Albinus bělan. Albita rozbělýš. Albo běl. Albugium běl. Albugo bielek. Albustrum blamořec. Alcana stupek. Alcha učen. Alches bělýš. Alchimista čistnář Alchimia čistrna. Alchita živodně. Alcio vyšo- hniezdek. Aldebora hrusa. Aldetum sišpořec. Aldula bienky. Ale- (v. t. Alle- Alea vrchcábnicž. Alectorius těhlýn. Alena peruta. Alentum kalkos. Aler klušč. Aleos jazěl. Alera meň. Alerula mník. Alga lekno. Algama pokazatedlně. Algema kra. Algor úmrz. Alienigena cizozemec. Alietus sopička. Alinum ladec. Alionum šošnieř. Aliptes stlář. Alitus zšed. A(1)lea česnek. A(1)lebrot krušec. Allec he- rynek. Allecinum kamýček. Allegoria jinovna. Alleluia bohochvalnost. Alleramus paldrián. Allo úvazek. Allocutor namlúvač. Allodium forbek. Alluvium výmol. Allux palček. Alma svatá. Almachia posvátnost. Almanus bolener. Almazia al- mazic. Almus světec. Alna klakol. Alnetum olšina. Alnia svorník. Alnum řebřina. Alnus olšinec. Aloe drakorza. Aloys špis. Alpa vlákno. Alpha prven. Alphabetum (z)abeceda. Alphita prha. Alphora nerod. Alsacius Elsák. Alsta kolník. Alta leťátko. Altare oltář. Altena návitek. Altile křídlátko. Altilia ptačstvo. Altitudo vysokost. Alt (h)o poliščka. Altonium kokořiek. Altus vysočec. A[ljumen kamenec. Alump- nus zchovanec. Aluta ostrvec. A(I)lutum třieslo. Alveolus vozníček. Alveus vozník. Alvus teřich. Alx mazur. Amaritudo hořkost. Amator milovník. Amazia miléřka. Amazones milétníci. Ambazia povězadlo. Ambesus objedenie. Ambiciosus oblo- potník. Ambitus rajský dvór. Ambo oba. Ambulacio chodba. Ambulator mimo chodník. Ambus mlat. Ambusia dúbrava. Amens tržen. Amentum tětiva. Amethi- tes jakúnek. Ametistus upřen. Amfractus jeskyně. Amica přietelnice. Amicus přie tel. Amicicia přietelstvo. Amictus oděvka. Amigdala mandla. Amimus (= ann obročánek. Amiram hornúš. Amis soška. Amissus (amussis) pravidlo. Amita teta. Amitarius potet. Amola prach. Amomum skořice. Amor milost. Iohannis amor svatá mina. Amoritos (= amar-) horkeš. Amphitheatrum zmrk. Amphora báně. Amplator rozšířič. Amplificator rozšiřitel. Amplustra opačiny. Ampnis zátoka. Ampula konvička. Amurca kal. Ana oskolec. Anabatrum řeřáb. Anabula zporlík. Anachorita přízedník. Anaptes splak. Anatema klatva. Ancha prdel. Anchora kotva. Ancita cucer. Anctor stiskač. Ancus úhel, kraf. Andea nápřih. Andina cena. Ando ocún. Andorium rumenec. Andrum pytel. Anecta stalec. Anella plevel. Anena poluskal. Aner lišta. Aneta kačicě. Anetarium kačinec. Anetum lupen. Anetus kačer. Anex vrk. Angaria ungelt. Angariamen porobenie. Angaria nus celník. Angelus anjel. Angina hlíza. Anglicus Englic. Angola růzka. An- guca zřienka. Anguilla úhoř. Anguis utovník. Angulus kút. Anhelicio chřepe nna. Anicia pomčě. Aniger plušč. Anima dušě. Animal zvieře. Animus um. Anissa (avissa?) kaltún. Anniter letos. (Anninus v. Amimus). Anniversarium úročna. Annoda drlicě. Annona snopové ob)ilé. Annuale náročna. Annulus prstenec. Annularis prsteník. Annuncciacio zvěstovánie. Annus rok. Ano chřiepě. Anpariale nástěnek. Ans zralec. Ansa stativky. Anser húser. Anserium husinec. Anserulus húsě. Ansibena šiprovník. Ansica klepanec. Ansira žemně. Ansis uši. Ansula držadlo. Antedium beseda. Antela prsosiny. Antelucanum zábřěska. Anterium předek. Antica vrátce. Antidotum protidaň. Antipedes chodiračec. Antiphona protizpěv. Antistes přistan. Antomanite (?autonomite?) zákona- tečníci. Antria šál. Antrum jáma. Antrus (antiqus?) ostarec. Anus pizda, ubka. Anx úvit. Anxea jehlák. Anxia nuzba. Anxietas tesknost. Anxioma (= ax-?) těžkoslec. Apedorus bezdětek. Apellum postranek. Aper klovec. Aprina klevetina. Apex oblaňky, titl. Apis včela. Apium opich. Aplinus tatrman. Apocalipsis otaj ník. Apocopa kušě. Apoplexia zátěsna. Apostema nežit. Apostolus (j)apoštol. Apoteca rostava. Apotecarius lekostavník. A(p)parator kajkléř. A(p)paratus strojenie. Appellamen odvolánie A(p)petitus požádost. Apportator přinositel.
Strana 209
Appositor přikladač — Auxiliator spomocník. 209 Appositor přikladač. Appreciat najímá. Appreciator najimatel. Apprehensivum jemné. Aprilis duben. Aprisa špajl. Apsis kraj. Aptricula chytadla. Aqua voda. Aqueitas vodnost. Aquela jepice. Aquila orel. Aquilo vodoviet. Aquisicio dobývanie. Aquista čivodař. Ara krmník. Arabs Raběnín. Aranea paúk. Aranica paúčka. Arator oráč. Aratrum pluh. Aratura poplužie. Arax trúp. Arba puchoš. Arbadus ostadnec. Arbellus sladolík. Arbilana bavlna. Arbitrium ubrmanstvo. Arbo bytel. Arbor strom. Arbula útinek. Arbustum dřenice. Arbuta dřevonice. Arbutus stromlet. Arcab- v. Artab-. Arcano bronec. Arces vrchovicě. Archa škří- nička. Archangelica sléz. Archanus knýp. Archidiakonus alcipřest. Archiepiscopus arcibiskup. Archimandrita knězovec. Archisinagogus školman. Architipus námysl. Arcismus rozor. Arcua rozkrok. Arcona chladník. Arculus stanec. Arcus nákel, lučiště. Arda rúbík, hut, poušek. Ardalio zřit. Ardea volavka. Ardeale valúš. Ardia pozda. Ardor střiežeha. Area měščišče Areas nabozel. Arena piesek. Arfa pósob. Argendes střebloň. Argentator postřiebřenec. Argentela střiebrnice. Ar- gentum střiebro. Argentum vivum rtut. Argilla hlína. Argilium hlinišče. Argula hliněnicě, rpyle. Argumen kryk. Argus zřčtel. Ariana cnotan. Arias mln. (Arida v. Arda) Aridaria ozděl. Aridolum súš. Ariegna pupanáč. Aries skopec. Arincum kukléř. Ariopagus vesněn. Ariophila srnolt. Aripena nedvědiny. Aripus popek. Arismapus suchopal. Arismetica početrna. Arista vlat. Aristola patřek. Arma oděnie. Armatura háv. Armaria brně. Armarifex brnieř. Armiger oděnec. Armeda lekník. Armilla oplecek. Armonia zvučba. Armuca .. lka. Arnealus kleně. Arneda nádor. Arnus hrudi. Aroma ozvonnek. Arpia strašlík. Arpida dúbravice. Arpo pozuv. Arpola ščiřík. Arpos kozil. Arra podar. Arrigena tořič. Ar(r)epticius vztržlec. Ar(r)estacio stavenie. Arrogator púrník. Arrogancia púra. Arsa neštovec. Arseni cum krven. Arsola slunčec. Artabatita sokoložnec. Artal žrd. Artalica vrtač. Artator nuzič. Artem- v. artom-. Arteria krk. Articulus článek, stavnět. Artifex řemeslník. Artigeta zdalinec. Artipeta chleboprosník. Artiplex lebeda. Artita chvosták. Artocaseus syrník. Artocopus roztlesk. Artocrea týkanec. Artodius bochnec. Artomesia černobýl. Artomus kopa. Artopiper perník. Artor nuzenie. Artora prosinec. Artus údec. Arula špička. Arulator přěkupník. Arundo trest. Aruspex ptakohlednec. Arvina sádlo. Arvitera vývoz. Arvontor novinník.Arvum úlehl. Arx strop. As dvén. Asalus ubran. Asanicum achské. Ascania lusk. Ascella podpažek. Ascensio vzeščie. Ascoa splakor. Asellus oslík. Asianus Naběžan. Asillus trúp, os. Asilum útěknic. Asina oslice. Asinus osel. Asmodeus škaředec. Aspar desknatka Aspargus chřešč Asparsa probijačka. Asperiollus veveřice. Asperitas strnulost. Aspersorium kropáč. Aspersus kropenie Aspis hlušec. Assatura pečeně. Assecla holomek. Asser prkno. Assiduus snažník. Asso pečenec. Ast ale. Astara tlustan. Astripa nyška. Astrologus hvězdník. Astrolog(i)a hvězdnost. Astronomia hvězdářstvo. Astronomus hvězdář. Astrula miléř. Astrum stvietal. Astrus možžieř. Astucia chytrost. Astulo škřipec. Asub hvězdopád. Atalabus pondrav. Atanatos nesmrten. Atar ostoj. A(t)tavus praděd. Aterris bezzemař. Athanazia (psáno Acha- nazia) neduž. Athochilus špelík. Atlica ščiřík. Atomana ptakovóle. Atramentum črnof. Atrium dvořišče. Atrota špak. Atsuba palub. Attecta krok. Attena ztenčal. Auca hus, posed (anca?) Aucina husina. Auctor učinitel. Audax udatnec. Audacia udatnost. (A)udicio slýchanie. Auditor posluchač. Auditus sluch. Auficile ošit. Auga přírodek. Augmentum příbytek. Augmentator rotník. Augur ptakosnec. Augustus srpen. Aula krá(lova) sieň. Aura ticheň. Aurator pozlatník. Aurela zlatice. Aurellus zlatovln. Auributalmus zlatovolček. Auricalcon zlatopěnky. Auricepa zlatavek. Auriceps zlatenicě. Auricularis ušinec. Aurifaber zlatník. Aurificus ovník (m. horník?) Auriga vozataj. Aurile pentlík. Auripigmentum pozlatec. Auris ucho. Auritus ušák. Aurora zořě. Aurum zlato. Ausona horko- voden. Auster poluden. Australis Rakúsic, rakún. Australina rakúská. Autax přád. Auton- v. antomanite. Autor načinitel. Autumpnus podjesen. Auxiliator V. Flajšhans: Klaret, II.
Appositor přikladač — Auxiliator spomocník. 209 Appositor přikladač. Appreciat najímá. Appreciator najimatel. Apprehensivum jemné. Aprilis duben. Aprisa špajl. Apsis kraj. Aptricula chytadla. Aqua voda. Aqueitas vodnost. Aquela jepice. Aquila orel. Aquilo vodoviet. Aquisicio dobývanie. Aquista čivodař. Ara krmník. Arabs Raběnín. Aranea paúk. Aranica paúčka. Arator oráč. Aratrum pluh. Aratura poplužie. Arax trúp. Arba puchoš. Arbadus ostadnec. Arbellus sladolík. Arbilana bavlna. Arbitrium ubrmanstvo. Arbo bytel. Arbor strom. Arbula útinek. Arbustum dřenice. Arbuta dřevonice. Arbutus stromlet. Arcab- v. Artab-. Arcano bronec. Arces vrchovicě. Archa škří- nička. Archangelica sléz. Archanus knýp. Archidiakonus alcipřest. Archiepiscopus arcibiskup. Archimandrita knězovec. Archisinagogus školman. Architipus námysl. Arcismus rozor. Arcua rozkrok. Arcona chladník. Arculus stanec. Arcus nákel, lučiště. Arda rúbík, hut, poušek. Ardalio zřit. Ardea volavka. Ardeale valúš. Ardia pozda. Ardor střiežeha. Area měščišče Areas nabozel. Arena piesek. Arfa pósob. Argendes střebloň. Argentator postřiebřenec. Argentela střiebrnice. Ar- gentum střiebro. Argentum vivum rtut. Argilla hlína. Argilium hlinišče. Argula hliněnicě, rpyle. Argumen kryk. Argus zřčtel. Ariana cnotan. Arias mln. (Arida v. Arda) Aridaria ozděl. Aridolum súš. Ariegna pupanáč. Aries skopec. Arincum kukléř. Ariopagus vesněn. Ariophila srnolt. Aripena nedvědiny. Aripus popek. Arismapus suchopal. Arismetica početrna. Arista vlat. Aristola patřek. Arma oděnie. Armatura háv. Armaria brně. Armarifex brnieř. Armiger oděnec. Armeda lekník. Armilla oplecek. Armonia zvučba. Armuca .. lka. Arnealus kleně. Arneda nádor. Arnus hrudi. Aroma ozvonnek. Arpia strašlík. Arpida dúbravice. Arpo pozuv. Arpola ščiřík. Arpos kozil. Arra podar. Arrigena tořič. Ar(r)epticius vztržlec. Ar(r)estacio stavenie. Arrogator púrník. Arrogancia púra. Arsa neštovec. Arseni cum krven. Arsola slunčec. Artabatita sokoložnec. Artal žrd. Artalica vrtač. Artator nuzič. Artem- v. artom-. Arteria krk. Articulus článek, stavnět. Artifex řemeslník. Artigeta zdalinec. Artipeta chleboprosník. Artiplex lebeda. Artita chvosták. Artocaseus syrník. Artocopus roztlesk. Artocrea týkanec. Artodius bochnec. Artomesia černobýl. Artomus kopa. Artopiper perník. Artor nuzenie. Artora prosinec. Artus údec. Arula špička. Arulator přěkupník. Arundo trest. Aruspex ptakohlednec. Arvina sádlo. Arvitera vývoz. Arvontor novinník.Arvum úlehl. Arx strop. As dvén. Asalus ubran. Asanicum achské. Ascania lusk. Ascella podpažek. Ascensio vzeščie. Ascoa splakor. Asellus oslík. Asianus Naběžan. Asillus trúp, os. Asilum útěknic. Asina oslice. Asinus osel. Asmodeus škaředec. Aspar desknatka Aspargus chřešč Asparsa probijačka. Asperiollus veveřice. Asperitas strnulost. Aspersorium kropáč. Aspersus kropenie Aspis hlušec. Assatura pečeně. Assecla holomek. Asser prkno. Assiduus snažník. Asso pečenec. Ast ale. Astara tlustan. Astripa nyška. Astrologus hvězdník. Astrolog(i)a hvězdnost. Astronomia hvězdářstvo. Astronomus hvězdář. Astrula miléř. Astrum stvietal. Astrus možžieř. Astucia chytrost. Astulo škřipec. Asub hvězdopád. Atalabus pondrav. Atanatos nesmrten. Atar ostoj. A(t)tavus praděd. Aterris bezzemař. Athanazia (psáno Acha- nazia) neduž. Athochilus špelík. Atlica ščiřík. Atomana ptakovóle. Atramentum črnof. Atrium dvořišče. Atrota špak. Atsuba palub. Attecta krok. Attena ztenčal. Auca hus, posed (anca?) Aucina husina. Auctor učinitel. Audax udatnec. Audacia udatnost. (A)udicio slýchanie. Auditor posluchač. Auditus sluch. Auficile ošit. Auga přírodek. Augmentum příbytek. Augmentator rotník. Augur ptakosnec. Augustus srpen. Aula krá(lova) sieň. Aura ticheň. Aurator pozlatník. Aurela zlatice. Aurellus zlatovln. Auributalmus zlatovolček. Auricalcon zlatopěnky. Auricepa zlatavek. Auriceps zlatenicě. Auricularis ušinec. Aurifaber zlatník. Aurificus ovník (m. horník?) Auriga vozataj. Aurile pentlík. Auripigmentum pozlatec. Auris ucho. Auritus ušák. Aurora zořě. Aurum zlato. Ausona horko- voden. Auster poluden. Australis Rakúsic, rakún. Australina rakúská. Autax přád. Auton- v. antomanite. Autor načinitel. Autumpnus podjesen. Auxiliator V. Flajšhans: Klaret, II.
Strana 210
210 Auxo husák — Burtea otka. spomocník. Auxo husák. Ava baba. Avarus lakomec. Avaricia lakomstvie. Ave- lana ořech. Avena oves. Aveparadisus rájikras. Avicapa klev. Aviensis Avianský Avis pták. (Avissa v. anissa). Avunculus ujec. Avuncula ujčina. Avus děd. Axa- mitum axamit. (Axioma v anx-) Axis os. Azima přěsník. Azna kolis. Babata podkova. Babatinor podkovník. Babona podkovník. Babylonus ba- (byrjen. Bacabulum nosidlo. Bacha popová. Bachans zlobce. Bachius vetně. Bachus ostružné, zvíno, zepla. Baculus kyj. Badius komoň. Baiolacio pěstovánie. Balans jehně. Balatro hrdlák. Balaustus spla. Balausta řecka. Balbudium jelito. Balbugo podmáslé. Balbus brebtavec. Balena som. Balera střěly. Balestra kovka. Baliamus vlčí mák. Balista samostřiel. Balnea lázně. Balneator lazebník. Balnea- toria lazebničstvo. Balsamus balsám. Balsamita živorník. Balsanus balšán. Bancum stuplice. Bannum kletie. Banyca kaštan. Banochus dobraník. Banus vzdor. Baptisma křtina. Baptismus křest. Baptisterium křtidlnicě. Baptista křtitel. Baratro požierač. Barba brada. Barba Iovis vratič. Barbarus Litvén. Barbatus bradáč. Barbita bradúš. Barca korábna. Barchanus barchan. Barchora zubník. Barcia ber. Barliates koběna. Baro šlechta. Baronia šlechtičstvo. Baro- nissa šlechtična. Barritonans řváček. Barsula sak. Basilica zdravčík, mestola Basiliscus ostrovid, cio ostrovídě. Basis podvala. Bavarus Bavor. Bazia cělo- vánie. Beatificator blahoslavník. Beatitudo blahoslavnost. Beatus blahoslavený. Becardo begart. Bedulina tetřeviny. Begina nunvice. Belial zmek. Bellator bojov- ník. Belliludium bojiště. Bellum boj. Bellus udien. Belopus osielnyk. Belua dvoran. Belzebub Obzdec. Benediccio požehnánie. Benedicta benedicht. Benedula lebdušě. Benefactor dobrodiencě. Beneficium dobrodieda. Beneficiatus dobroděník. Bene- veniale příchodné. Bengardius licoměrník. Bera čist. Berbera pivník. Berillus ledna. Berus hlavěnec. Bestia hovado. Betonica bukvice. Betula lebedka. Betulina kučina. Biathanatus zatracenec. Bibena penice. Bibera met. Biblia biblé. Bib«1)io z vína (červ). Biblus baňka. Bibulus pitel. Bidellum víska. Bidens beranec. Bifa podporec. Biga káry. Bigamus odvec. Bigamia dvojezna. Bilitas dvojnost. Billa oškrd. Bimo dalvák. Bio opáč. Bipartitus obitařel. Bipennis sekyřice. Bira lak. Bisacuta kladnice. Bissus cendát. Bistarda statec. Bitta zpustek. Bitumen klí. Bivium rozcěstie. Bizanca byzant. Blacton krs. Bladimentum súsěk. Blada mle(né obi)lé. Blanditor lísavník. Blanitum blankyt Blasphemia porúhanie. Blata mléčie. Blatta krna. Blesia črvosubel. Blesus šeplavec. Blitulum prašivec. Boa bihra. Bodium volkrn. Boetes ojka. Bohemus Čech. Bohemos Čechy, řěči české. Boletus húba. Bolus uščknie. Bombex hedvábník. Bonitas dobrota. Bono dobřec, dobrost. Bononiensis Bolonín. Bonosa slenka Bonus dobrý. Bora up. Borax škabně, bledna. Borbotus oblodistap. Boreas buřičín Bos vól Bostar chlév. Boteus stira. Botrus hrozn. Braca háce. Brachia paždie. Brachita proramnice. Brachon pažina. Bracida zkucha Bractea šín. Bracteola šínec Bracus bezúška. Bragmannus krátenník. Brancum plýtva. Braseator sladovník. Braseatoria sla- dovničstvo. Braseatorium sladovna. Braseum slad. Braxa spolné. Braxator pivo- varník. Braxatoria pivovařstvo. Braxatorium pivovarna. Braxina břečka. Brevitas krátkost. Bria más. Briga burda. Brisis lepota. Brodia jišel. Brodenses Brodčěné. Brola ščilek. Bronesca kratič. Brucus chrúst. Bruletum Bruchlské. Bruma pří- mrazie. Brumen ozim. Brunaticum brunát. Brunensis brnský. Brustas barvieř. Buballus tur. Bubastus strbol. Bubo výr, ohnipara. Bubulcus pohonič. Bucca řiedlo. Buccella skýva. Buccigarus kvíčala. Buccinus bukáč. (Bucina kozice Boh.) Buciphalus búbel. Bucolitre vnorky. Bucolica oráčně. Buctera podmáslník. Buculus telček. Budella hledně. Bugla kerhart. Buglossa volček. Bulcula prúček. Bulla naras. Bultea řecké sěno. Bumbus prd. Bumbisator prdlák. Burax kováč. Burdia plaz. Burdo koňas. Burgensis purgmeister. Burgulium hrma. Buris kleč. Burna kotlina. Bursa měšec. Bursarius společník. Bursicida měšečník. Burtea otka.
210 Auxo husák — Burtea otka. spomocník. Auxo husák. Ava baba. Avarus lakomec. Avaricia lakomstvie. Ave- lana ořech. Avena oves. Aveparadisus rájikras. Avicapa klev. Aviensis Avianský Avis pták. (Avissa v. anissa). Avunculus ujec. Avuncula ujčina. Avus děd. Axa- mitum axamit. (Axioma v anx-) Axis os. Azima přěsník. Azna kolis. Babata podkova. Babatinor podkovník. Babona podkovník. Babylonus ba- (byrjen. Bacabulum nosidlo. Bacha popová. Bachans zlobce. Bachius vetně. Bachus ostružné, zvíno, zepla. Baculus kyj. Badius komoň. Baiolacio pěstovánie. Balans jehně. Balatro hrdlák. Balaustus spla. Balausta řecka. Balbudium jelito. Balbugo podmáslé. Balbus brebtavec. Balena som. Balera střěly. Balestra kovka. Baliamus vlčí mák. Balista samostřiel. Balnea lázně. Balneator lazebník. Balnea- toria lazebničstvo. Balsamus balsám. Balsamita živorník. Balsanus balšán. Bancum stuplice. Bannum kletie. Banyca kaštan. Banochus dobraník. Banus vzdor. Baptisma křtina. Baptismus křest. Baptisterium křtidlnicě. Baptista křtitel. Baratro požierač. Barba brada. Barba Iovis vratič. Barbarus Litvén. Barbatus bradáč. Barbita bradúš. Barca korábna. Barchanus barchan. Barchora zubník. Barcia ber. Barliates koběna. Baro šlechta. Baronia šlechtičstvo. Baro- nissa šlechtična. Barritonans řváček. Barsula sak. Basilica zdravčík, mestola Basiliscus ostrovid, cio ostrovídě. Basis podvala. Bavarus Bavor. Bazia cělo- vánie. Beatificator blahoslavník. Beatitudo blahoslavnost. Beatus blahoslavený. Becardo begart. Bedulina tetřeviny. Begina nunvice. Belial zmek. Bellator bojov- ník. Belliludium bojiště. Bellum boj. Bellus udien. Belopus osielnyk. Belua dvoran. Belzebub Obzdec. Benediccio požehnánie. Benedicta benedicht. Benedula lebdušě. Benefactor dobrodiencě. Beneficium dobrodieda. Beneficiatus dobroděník. Bene- veniale příchodné. Bengardius licoměrník. Bera čist. Berbera pivník. Berillus ledna. Berus hlavěnec. Bestia hovado. Betonica bukvice. Betula lebedka. Betulina kučina. Biathanatus zatracenec. Bibena penice. Bibera met. Biblia biblé. Bib«1)io z vína (červ). Biblus baňka. Bibulus pitel. Bidellum víska. Bidens beranec. Bifa podporec. Biga káry. Bigamus odvec. Bigamia dvojezna. Bilitas dvojnost. Billa oškrd. Bimo dalvák. Bio opáč. Bipartitus obitařel. Bipennis sekyřice. Bira lak. Bisacuta kladnice. Bissus cendát. Bistarda statec. Bitta zpustek. Bitumen klí. Bivium rozcěstie. Bizanca byzant. Blacton krs. Bladimentum súsěk. Blada mle(né obi)lé. Blanditor lísavník. Blanitum blankyt Blasphemia porúhanie. Blata mléčie. Blatta krna. Blesia črvosubel. Blesus šeplavec. Blitulum prašivec. Boa bihra. Bodium volkrn. Boetes ojka. Bohemus Čech. Bohemos Čechy, řěči české. Boletus húba. Bolus uščknie. Bombex hedvábník. Bonitas dobrota. Bono dobřec, dobrost. Bononiensis Bolonín. Bonosa slenka Bonus dobrý. Bora up. Borax škabně, bledna. Borbotus oblodistap. Boreas buřičín Bos vól Bostar chlév. Boteus stira. Botrus hrozn. Braca háce. Brachia paždie. Brachita proramnice. Brachon pažina. Bracida zkucha Bractea šín. Bracteola šínec Bracus bezúška. Bragmannus krátenník. Brancum plýtva. Braseator sladovník. Braseatoria sla- dovničstvo. Braseatorium sladovna. Braseum slad. Braxa spolné. Braxator pivo- varník. Braxatoria pivovařstvo. Braxatorium pivovarna. Braxina břečka. Brevitas krátkost. Bria más. Briga burda. Brisis lepota. Brodia jišel. Brodenses Brodčěné. Brola ščilek. Bronesca kratič. Brucus chrúst. Bruletum Bruchlské. Bruma pří- mrazie. Brumen ozim. Brunaticum brunát. Brunensis brnský. Brustas barvieř. Buballus tur. Bubastus strbol. Bubo výr, ohnipara. Bubulcus pohonič. Bucca řiedlo. Buccella skýva. Buccigarus kvíčala. Buccinus bukáč. (Bucina kozice Boh.) Buciphalus búbel. Bucolitre vnorky. Bucolica oráčně. Buctera podmáslník. Buculus telček. Budella hledně. Bugla kerhart. Buglossa volček. Bulcula prúček. Bulla naras. Bultea řecké sěno. Bumbus prd. Bumbisator prdlák. Burax kováč. Burdia plaz. Burdo koňas. Burgensis purgmeister. Burgulium hrma. Buris kleč. Burna kotlina. Bursa měšec. Bursarius společník. Bursicida měšečník. Burtea otka.
Strana 211
Burulum trád — Castellum tvrze. 211 Burulum trúd. Butalmus buval, volček. Butea plejník. Butirum máslo. Butorius chytroň. Buxus pušpan. Bydzoviensis Bydžovský. Byssus valda. Caab jemně. Caballus cketa. Cabarus luňák. Cabo krč, cvrlík. Cacabus po- klikev. Cacademon dehna. Cachinus chechtánie. Cacile koprka. Cacumen chochol. Cacus okolík. Cada pád. Cadaver mrcha. Cadix klečka. Caducus padká (nemoc). Cadus sypeň. Cala vrúbek. Calamare kalamář. Calamistratus kadeřavý. Calamitas psota. Calamum solík. Calamus stblo. Calatus sudník. Calazo dřevně. Calcaneus šlepnice. Calcariator ostrožník. Calcedonus štipobled. Calceus třeví. Calciamen- tum obuv. Calcophanes próhleden. Calculus kamle. Caldar kotel. Caldariator kotlář. Caldeus Přihorpen. Caldonia teplice. Calefaccio ohřievanie. Calefactura zatopenie. Calefactor topič. Calendrus pozpěvle. Calens klaščen. Calenta nádav. Caleptra koblúček. Caleum šavrnach. Calgus užlabec. Calibs ocel. Calicanus češteř. Caliditas horkost. Calidum teplo. Caliga nohavice. Caligo mrákota. Calix kalich. Callus mozol. Calo dřevoščep. Calopardiolus zlostýr. Calopedium kopyto. Calops deščnička. Calopus odřipač. Calor horko. Calosa pošva. Calpar plískota. Calpedra kolsuch. Calvarium plet, rozhranie. Calvicium lysina. Calvus lysec. Calx ostroha, vápen. Cama zhuble. Cambuca palice. Cameleon ščírka. Camelus velblúd. Camena kruh. Camera komora. Camerarius podkomořie. Caminata komňata. Caminus komín. Camisia košile. Camisiale karnáč. Camomilla v. canamilla. Campana zvon. Campanile zvonec. Campester polák. Camphora polducz. Campia kuopě. Campora polská (róže). Campsoria smě(n) na. Campus pole. Canale žlab. Canamilla rmen. Canapellus pěnice. Canapetum konopišče. Canapeus konopáč. Canapum semenec. Canapus konopě. Cancellarius potajnář. Cancellus mřieže. Cancer rak. Cancera buchen. Cancrio ráčě. Candaria pitrušt. Candela sviečka. Candelabrum sviecen. Cander oblévanec. Candibulum oblévka. Candor blik. Canellus mihule. Canenus Kipsen. Canicies šedina. Canicula tista. Canilio holota. Canis pes, psovna (sou- hvězdí). Canistrum viečko. Can(i)tas psost (text canutas), Canite šedinci. Canna cievka. Cano výsk, psec. Canon zákně. Canonicus kanovník. Canonia kanovničstvo. Canor zpěv. Cantabra tluč. Cantacio zpievanie. Cantarus konvě. Canticus krajíc. Cantileus klafec. Cantis ostrúš. Cantor zpěváček. Cantus lúkot. Capactum pyt- (le)vna. Capcio jětie. Capedo pulec. Capella kaplice. Capellanus kaplan. Capestas pohlavie. Capete kobeřec. Capetum kopa. Capex pletka. Caphita nohatec. Capilati- nus kučeřavec. Capilentus kosmatý. Capilli kostruby. Capillus vlasy. Capinum posknice. Capisterium necky. Capistrum pohlávka. Capitenus ješčer. Capito pulák. Capitolum hlavona. Caplentes oklesti. Capo ciepar. Cappa kápě. Capparia chúdel. Ca(p)pula kápicě. Capra koza. Capricornus kozorožec. Capriollus srna. Caps hlec. Capsa telma. Capsula mošna. Capticeum hambalk. Captivitas vězenie. Capulus klaput, jilec, Capus ohluš. Caput hlava. Capucium kukla. Carabus kapr. Carabio kapřě. Caracter cajch. Carbo uhel. Carbolasia dozloškrv. Carbonator uhléř. Car- bunculus uhlík. Carcer žalář. Cardiaca stavnice. Cardianus prvenín. Cardinalis kardinál. Cardo pýří, stežeje. Cardua valdišče. Carduellis povonětřík. Carectum krčovie. Careches vodiporek. Carena skazna. Carenda sušěnky. Cares dščě. Carex ostřieš, rokosie. Caribdis střieš. Caricum odr. Carina bárka. Cariofollus hřebíček. Carisma pobožna. Carista ohna. Caristia drahor. Caritas láska. Carlipa šarlac. Carmen písmo. Carnalitas tělesnost. Carneator masník. Carneolus leščiroh. Carnicia sýrnišč. Carnifex masařník. Carnisprivium masopust. Carnius slaninočrv. Caro drovie, maso. Caronica divie maso. Carpa kozlíčky. Carpentarius tesař. Carpenta- toria tesařstvo. Carpentum kolesa. Carpentus habr. Carpex trstina. Carpita časkún. Carpo tiepal. Carta kniha. Cartallum košiny. Cartapus ustopupel. Carthesia nálevka. Cartilago křstalek. Casa brh, náklad. Caseus sýr. Cassacio zplazenie Cassant kazie. Cassia kafr. Cassiana pachnýř. Cassida šlap. Cassidolum tenetce. Cassio zvocze. Cassis teneto. Cassula chudice, říza. Castanea kaštan. Castellum 14*
Burulum trád — Castellum tvrze. 211 Burulum trúd. Butalmus buval, volček. Butea plejník. Butirum máslo. Butorius chytroň. Buxus pušpan. Bydzoviensis Bydžovský. Byssus valda. Caab jemně. Caballus cketa. Cabarus luňák. Cabo krč, cvrlík. Cacabus po- klikev. Cacademon dehna. Cachinus chechtánie. Cacile koprka. Cacumen chochol. Cacus okolík. Cada pád. Cadaver mrcha. Cadix klečka. Caducus padká (nemoc). Cadus sypeň. Cala vrúbek. Calamare kalamář. Calamistratus kadeřavý. Calamitas psota. Calamum solík. Calamus stblo. Calatus sudník. Calazo dřevně. Calcaneus šlepnice. Calcariator ostrožník. Calcedonus štipobled. Calceus třeví. Calciamen- tum obuv. Calcophanes próhleden. Calculus kamle. Caldar kotel. Caldariator kotlář. Caldeus Přihorpen. Caldonia teplice. Calefaccio ohřievanie. Calefactura zatopenie. Calefactor topič. Calendrus pozpěvle. Calens klaščen. Calenta nádav. Caleptra koblúček. Caleum šavrnach. Calgus užlabec. Calibs ocel. Calicanus češteř. Caliditas horkost. Calidum teplo. Caliga nohavice. Caligo mrákota. Calix kalich. Callus mozol. Calo dřevoščep. Calopardiolus zlostýr. Calopedium kopyto. Calops deščnička. Calopus odřipač. Calor horko. Calosa pošva. Calpar plískota. Calpedra kolsuch. Calvarium plet, rozhranie. Calvicium lysina. Calvus lysec. Calx ostroha, vápen. Cama zhuble. Cambuca palice. Cameleon ščírka. Camelus velblúd. Camena kruh. Camera komora. Camerarius podkomořie. Caminata komňata. Caminus komín. Camisia košile. Camisiale karnáč. Camomilla v. canamilla. Campana zvon. Campanile zvonec. Campester polák. Camphora polducz. Campia kuopě. Campora polská (róže). Campsoria smě(n) na. Campus pole. Canale žlab. Canamilla rmen. Canapellus pěnice. Canapetum konopišče. Canapeus konopáč. Canapum semenec. Canapus konopě. Cancellarius potajnář. Cancellus mřieže. Cancer rak. Cancera buchen. Cancrio ráčě. Candaria pitrušt. Candela sviečka. Candelabrum sviecen. Cander oblévanec. Candibulum oblévka. Candor blik. Canellus mihule. Canenus Kipsen. Canicies šedina. Canicula tista. Canilio holota. Canis pes, psovna (sou- hvězdí). Canistrum viečko. Can(i)tas psost (text canutas), Canite šedinci. Canna cievka. Cano výsk, psec. Canon zákně. Canonicus kanovník. Canonia kanovničstvo. Canor zpěv. Cantabra tluč. Cantacio zpievanie. Cantarus konvě. Canticus krajíc. Cantileus klafec. Cantis ostrúš. Cantor zpěváček. Cantus lúkot. Capactum pyt- (le)vna. Capcio jětie. Capedo pulec. Capella kaplice. Capellanus kaplan. Capestas pohlavie. Capete kobeřec. Capetum kopa. Capex pletka. Caphita nohatec. Capilati- nus kučeřavec. Capilentus kosmatý. Capilli kostruby. Capillus vlasy. Capinum posknice. Capisterium necky. Capistrum pohlávka. Capitenus ješčer. Capito pulák. Capitolum hlavona. Caplentes oklesti. Capo ciepar. Cappa kápě. Capparia chúdel. Ca(p)pula kápicě. Capra koza. Capricornus kozorožec. Capriollus srna. Caps hlec. Capsa telma. Capsula mošna. Capticeum hambalk. Captivitas vězenie. Capulus klaput, jilec, Capus ohluš. Caput hlava. Capucium kukla. Carabus kapr. Carabio kapřě. Caracter cajch. Carbo uhel. Carbolasia dozloškrv. Carbonator uhléř. Car- bunculus uhlík. Carcer žalář. Cardiaca stavnice. Cardianus prvenín. Cardinalis kardinál. Cardo pýří, stežeje. Cardua valdišče. Carduellis povonětřík. Carectum krčovie. Careches vodiporek. Carena skazna. Carenda sušěnky. Cares dščě. Carex ostřieš, rokosie. Caribdis střieš. Caricum odr. Carina bárka. Cariofollus hřebíček. Carisma pobožna. Carista ohna. Caristia drahor. Caritas láska. Carlipa šarlac. Carmen písmo. Carnalitas tělesnost. Carneator masník. Carneolus leščiroh. Carnicia sýrnišč. Carnifex masařník. Carnisprivium masopust. Carnius slaninočrv. Caro drovie, maso. Caronica divie maso. Carpa kozlíčky. Carpentarius tesař. Carpenta- toria tesařstvo. Carpentum kolesa. Carpentus habr. Carpex trstina. Carpita časkún. Carpo tiepal. Carta kniha. Cartallum košiny. Cartapus ustopupel. Carthesia nálevka. Cartilago křstalek. Casa brh, náklad. Caseus sýr. Cassacio zplazenie Cassant kazie. Cassia kafr. Cassiana pachnýř. Cassida šlap. Cassidolum tenetce. Cassio zvocze. Cassis teneto. Cassula chudice, říza. Castanea kaštan. Castellum 14*
Strana 212
212 Castitas čistota — Cliens úkleje. tvrze. Castitas čistota. Castor bobr. Castorina bobrovina. Castorium bobro(vý) stroj. Castrimargia chlipstvo. Castrum hrady. Casula v. cassula. Casus padenie. Catabulta kluk. Catabultator klukař. Catac(1)ismus propaden. Catſh alogus po- krazn. Cat[hjapheba dokonetnáč. Cath aplasma flastr. Kataracta próduch. Cate- cismus požehnat. Cathecuminus nekřtěnec. Cathedra pletenka, na stol ov)ánie. CatſhJegora kazatedlnice. Catena řetěz. Caterva pluk. Catholica cierkev. Cattio kotě. Cattus kočka. Catulus ščeně. Cauda ocas. Caudula chvost. Caula ovčinec. Cauma znuoj. Caupo umše. Cauponia šenkéřstvo. Caurarius znuss. Caus komonice. Causa čin. Caust(e)rium krb. Cava brážek. Cavana ščrbina. Cavea klétcě. Caverna jatka Ceco mžal. Cecitas slepota. Cecus slepec. Ceda špal. Cedes nabitie. Cedria(ced)ře. Cedrus cedříš. Cedula list. Cefina pohlavky. Cefora hrupan. Cefula hlavatice Ceix číž. Celamen zatajenie. Celarium pivnice Cel[erJarius klíčník. Celebramen svěcenie. Celetus nyba. Celidma rebluka. Celidonia celidoň. Celidonius črvosměd. Cella poschovna. Celtis dláto. Celula chýška. Celum nebe. Cemina kvočna. Cena večeře, veliký čtvrtek. Cenaculum večerna. Cenda snět. Cenobates naprovazník Cen(o)bium obecně. Cenodoxia chlubna. Censor súdcě. Census úroky. Centabria hrobnák. Centaurea zeměžluč. Centipeda stonoh. Cento zluščka. Centra zároda. Centris spótka. Centrum přítek, hromnice. [s]Cenum kal. Cepa cibule. Ceparea bo (lenie) hla vy). Cephalica hlavnice. Cepulinum cibuliny Cepulatum cibule. Cera vosk. Ceraleus zlentacz. Cerastes ješčer. Ceraunus voščál. Cerdo koželuh. Cerebellum leb. Cerebrum mozk. Cereus postavník. Cerica voščiny. Cerimonium pojpo(vo)ščenec. Cerma rez. Cernula svícník. Cersa slada Certamen vaděnie Certator svádce. Certitudo jistost. Ceruca manholt. Cerula žlukra. Cerusa třešně. Cerusus třešně. Cervia projeleník. Cervical zhlavie. Cervina jelenina. Cer- visia pivo. Cervix zšeha. Cervus jelen. Cesaries palčieř. Cespis drn. Cetanus je- řábník. Cetena jeřebiny. Cetus velryb, sbor. Chamus ohlav Chaos mieska. Char- vatus Srběnín. Cheltus osse. Chera celník. Cherubin spasodan. Chi- v. t. thy- Chilon natleš. Chimera chyra. Chisis súchotiny. Chorus zástuden, sebránie, kuor Ciatus korčák. Cibus krmě. Cicada svrček. Cicatrix šrám. Cicer křenice. Ciclas knězovec. Ciclopes hromnéři. Ciclor okruz. Ciconia čáp. Ciconides čaponosci. Cidus okrov. Cygnus labut. Cilendria šindel. Cileus tračec. Ciliarcha tisan. Cilicium žíně Cilindrus saň. Cilix oblík. Cilla cevi. Ciltis oset. Cimbala zvěkně. Cimentiburna vápennicě. Cimentum vápno. Cimex stla. Ciminum kmín. Cimiterium břítov. Cinamogus vlaš. Cinamomum cimín. Cina trnky. Cinapus dlešč. Cincinnus lilík. Cincolia chuten. Cindula poleno. Cinedus peský holec. Cineres popelec Cineriator popelečník. Cinga Cidlina. Cingula popruh. Cingulator pasnéř. Cingulus pás. Cinifes opsímucha. Cinis popel. Cinobrium črvlen. (Cinocephalus) psiehlavec. Cinodale hřiedel. Cinomia mušky. Cinus trnka. Ciphus čieše. Cippus kláda. Cipressus cypreš Ciprio Cypr. Ciragra křečka. Circinus okolek. Circuitus okolek. Circulare kružidlo. Circulca krúžlík. Circulus kolovrat, kotúček. Circumcisus obřezovánie. Circum foraneus trhovan. Cirfulia vratidlo. Cirius svidicè. Cirographus hampešt. Ciro- grillus dchoř. Cirologia lékařstvo. Cironoma podstolé. Ciropus svetoniek. Cirotheca rukavice. Cirothecarius rukavičník. Cirpus rohože, čelesen. Cirrus kačeřec. Cirta bodec. Cisinus sysel. Cison špiena. Cisoria řezstvo. Cissa léto. Cista škříně. Cisterna sběhnila. Cistula škříňka. Cita spěch. Citacio póhon. Citator pohonitel. Citendula švábník. (Cithara roty; Boh.; v Klar. není.) Citisso cibrotan. Citrinitas rusost. Citrullus viezel. Citta prčka. Cituarium citvár. Civile (ius) měscké. Civis měš- čenín. Civissa měščka. Civitas město. Clam tajně. Clamis glok. Clamor volánie. Clancula věžník. Claperna klektačka. Clapo šelyha. Claretum čist. Clau- v glau- Claudus kulhavec. Clausa vor. Claustrum klášter. Clausula zátvora. Clausura zá- vora. Clautra dieže. Clava řemdih. Claviger klíčník. Clavis klíč. Clavulus hřebík. Clavus hřeb. Clenodia klejnoty. Cleps chník. Clepsidra čépek. Clerica žákovstvie. Clericulus žáček. Clericus žák. Clero žáče. Clibanus pec. Clibis uhlérna. Cliens
212 Castitas čistota — Cliens úkleje. tvrze. Castitas čistota. Castor bobr. Castorina bobrovina. Castorium bobro(vý) stroj. Castrimargia chlipstvo. Castrum hrady. Casula v. cassula. Casus padenie. Catabulta kluk. Catabultator klukař. Catac(1)ismus propaden. Catſh alogus po- krazn. Cat[hjapheba dokonetnáč. Cath aplasma flastr. Kataracta próduch. Cate- cismus požehnat. Cathecuminus nekřtěnec. Cathedra pletenka, na stol ov)ánie. CatſhJegora kazatedlnice. Catena řetěz. Caterva pluk. Catholica cierkev. Cattio kotě. Cattus kočka. Catulus ščeně. Cauda ocas. Caudula chvost. Caula ovčinec. Cauma znuoj. Caupo umše. Cauponia šenkéřstvo. Caurarius znuss. Caus komonice. Causa čin. Caust(e)rium krb. Cava brážek. Cavana ščrbina. Cavea klétcě. Caverna jatka Ceco mžal. Cecitas slepota. Cecus slepec. Ceda špal. Cedes nabitie. Cedria(ced)ře. Cedrus cedříš. Cedula list. Cefina pohlavky. Cefora hrupan. Cefula hlavatice Ceix číž. Celamen zatajenie. Celarium pivnice Cel[erJarius klíčník. Celebramen svěcenie. Celetus nyba. Celidma rebluka. Celidonia celidoň. Celidonius črvosměd. Cella poschovna. Celtis dláto. Celula chýška. Celum nebe. Cemina kvočna. Cena večeře, veliký čtvrtek. Cenaculum večerna. Cenda snět. Cenobates naprovazník Cen(o)bium obecně. Cenodoxia chlubna. Censor súdcě. Census úroky. Centabria hrobnák. Centaurea zeměžluč. Centipeda stonoh. Cento zluščka. Centra zároda. Centris spótka. Centrum přítek, hromnice. [s]Cenum kal. Cepa cibule. Ceparea bo (lenie) hla vy). Cephalica hlavnice. Cepulinum cibuliny Cepulatum cibule. Cera vosk. Ceraleus zlentacz. Cerastes ješčer. Ceraunus voščál. Cerdo koželuh. Cerebellum leb. Cerebrum mozk. Cereus postavník. Cerica voščiny. Cerimonium pojpo(vo)ščenec. Cerma rez. Cernula svícník. Cersa slada Certamen vaděnie Certator svádce. Certitudo jistost. Ceruca manholt. Cerula žlukra. Cerusa třešně. Cerusus třešně. Cervia projeleník. Cervical zhlavie. Cervina jelenina. Cer- visia pivo. Cervix zšeha. Cervus jelen. Cesaries palčieř. Cespis drn. Cetanus je- řábník. Cetena jeřebiny. Cetus velryb, sbor. Chamus ohlav Chaos mieska. Char- vatus Srběnín. Cheltus osse. Chera celník. Cherubin spasodan. Chi- v. t. thy- Chilon natleš. Chimera chyra. Chisis súchotiny. Chorus zástuden, sebránie, kuor Ciatus korčák. Cibus krmě. Cicada svrček. Cicatrix šrám. Cicer křenice. Ciclas knězovec. Ciclopes hromnéři. Ciclor okruz. Ciconia čáp. Ciconides čaponosci. Cidus okrov. Cygnus labut. Cilendria šindel. Cileus tračec. Ciliarcha tisan. Cilicium žíně Cilindrus saň. Cilix oblík. Cilla cevi. Ciltis oset. Cimbala zvěkně. Cimentiburna vápennicě. Cimentum vápno. Cimex stla. Ciminum kmín. Cimiterium břítov. Cinamogus vlaš. Cinamomum cimín. Cina trnky. Cinapus dlešč. Cincinnus lilík. Cincolia chuten. Cindula poleno. Cinedus peský holec. Cineres popelec Cineriator popelečník. Cinga Cidlina. Cingula popruh. Cingulator pasnéř. Cingulus pás. Cinifes opsímucha. Cinis popel. Cinobrium črvlen. (Cinocephalus) psiehlavec. Cinodale hřiedel. Cinomia mušky. Cinus trnka. Ciphus čieše. Cippus kláda. Cipressus cypreš Ciprio Cypr. Ciragra křečka. Circinus okolek. Circuitus okolek. Circulare kružidlo. Circulca krúžlík. Circulus kolovrat, kotúček. Circumcisus obřezovánie. Circum foraneus trhovan. Cirfulia vratidlo. Cirius svidicè. Cirographus hampešt. Ciro- grillus dchoř. Cirologia lékařstvo. Cironoma podstolé. Ciropus svetoniek. Cirotheca rukavice. Cirothecarius rukavičník. Cirpus rohože, čelesen. Cirrus kačeřec. Cirta bodec. Cisinus sysel. Cison špiena. Cisoria řezstvo. Cissa léto. Cista škříně. Cisterna sběhnila. Cistula škříňka. Cita spěch. Citacio póhon. Citator pohonitel. Citendula švábník. (Cithara roty; Boh.; v Klar. není.) Citisso cibrotan. Citrinitas rusost. Citrullus viezel. Citta prčka. Cituarium citvár. Civile (ius) měscké. Civis měš- čenín. Civissa měščka. Civitas město. Clam tajně. Clamis glok. Clamor volánie. Clancula věžník. Claperna klektačka. Clapo šelyha. Claretum čist. Clau- v glau- Claudus kulhavec. Clausa vor. Claustrum klášter. Clausula zátvora. Clausura zá- vora. Clautra dieže. Clava řemdih. Claviger klíčník. Clavis klíč. Clavulus hřebík. Clavus hřeb. Clenodia klejnoty. Cleps chník. Clepsidra čépek. Clerica žákovstvie. Clericulus žáček. Clericus žák. Clero žáče. Clibanus pec. Clibis uhlérna. Cliens
Strana 213
Clipeator ščítník — Contrucium kopist. 213 úkleje. Clipeator ščítník. Clipeus ščít. Clitella krosně. Clitellarius krosnář. Clivum hrbolové. Cloaca sráč. Clunes bedry. Coactum přínuzka. Coagula syřišče. Cobufar řešanka. Cocca cuclík. Coccio vařenie. Coccus čatr. Cochitus Plápolet. Coclea rakvice, vzchodlač. Cocleapus rakopún. Coclear lžíce. Cocleator lžicnéř. Cocobria pometlo. Cocodina vastrman. Cocodrillus plch. Cocodrilianus jezv. Cocotalla třbuchan. Cocrea chobot. Coctana kdúle. Coctanus kdúlník. Coctipiera kdúlky. Coctaria kuchařstvo. Codex knihy. Coetaneus rovně. Coga zpusta. Cogitacio myšlenie. Cognacio rodina. Cognata rodička. Cognati bratřenci. Cognomen příjmí. Coitus schod. Cola traky. Colaphus pošijek. Colcia kolč. Cole oř! Colenda koleda. Colera pěnohorka. Colericus pěnohorčec. Colia zlá. Colica tracenie. Colistra przicze. Collacio poddánie. Collarium halže. Collavator omývač Collecta sběrna. Collega družba. Collegium družstvo. Collibar obojek. Co(1)liculus pahrbek. Colligar oboj- ček. Collipa volček. Colli(r)ida vařenice. Collis skála. Collobra šlema. Collocucio pomlúvanie. Colofolium obáslo. Collosus šijenál. Collum šíje. Collusio pojhránie. Collustrum mleziva. Colon žluček. Colonensis Kolně(n). Colonicum kolínské. Colonus rataj. Coloquintida špot. Color barva, okrasa. Colorator barvieř. Coluber schovad Colubrum oltárna. Columba holubice. Columbar kotec. Columbio ho- lúbě Columbus holub. Columen zpodpierka. Columpna stlúp. Colus přěslicě. Colustramen počesánie. Combuscio spálenie. Comedia piesnotvor[nja. Comes hrabie. Comessalis chlebojez. Cometa zázrak. Comicia hrabstvo. Commater kmotra Commemoracio pamatovánie. Commendor opravník. Co(m) mifni scerium poměsidlo. Commissio poručenie. Commissum dopuščenie. Co(m)modo klid. Com(m)unicacio obſelcovánie. Communio obecna. Co(m)munitas obec. Comor ozvec. Compa pajdr. Compada snada. Compagium klúb. Comparere stánie. Com- passio litovánie. Compastor přípasie. Compater kmotr. Comper taška. Compes púto. Compilamen vazenie. Compi(e)ra v. Conipira. Compita dráhy. Complenda doplna. Complexio letora. Completoria komplet. Complista svráskal. Compocia počtera. Compotista početník. Comprehensivum pochopné. Compulsacio sezváněnie. Compulsus přihna. Compus skladník. Conb- v. Cenob-. Conceptus početie. Con- certacio pojiščenie. Concessus pojíčka. Concha rakáč. Concidulum krajadlo. Con- cilium sněm. Concing-v. Cing- Concipa prožák. Conclave tále. Conclusio sevřenie Concordia srovnánie. Concubina ženina. Concucia pačesy. Concudius okov. Concul- cacio potlačenie. Concursus sběh. Conda kvásek. Condicio výmluva. Condimentum osnoba Conditor tvořec. Condolus osýpka. Conductor svódník. Conductus próvod Condus hrad(n)í. Conelca šlojieřek. Confederamen smluvenie. Confessio zpověď Confessor zpovědlník. Confinis svekr. Confinium podkrajie. Confirmacio biřmo- vánie. Conflagellator mrskač. Conflammacio zapálenie. Conflictus potržka. Con- forcia pověst. Conforium tržišče. Confraga črvišče. Confusor hánce. Congera kopec. Congero hromadník. Congratulamen radovánky. Congruus hrab. Conipira kuže- latky. Coniudicacio posudek. Coniugium ženstvo. Coniunx manželka. Coniuracio zaklínanie. Connivimen pokývanie. Connubiator svak. Connubiatrix svatbie. Connubium svatebně. Conquerulamen žalovánie. Conquerulator žalovník. Con- sanguinea svekrev. Consanguineitas přívuznost. Consanguineus přívuzen. Consci- encia svědomie. Conscriptor popisač. Consensio povolevánie. Consensus povolenie. Consiliamentum potaz. Consiliator radič. Consilium rada. Consita stěha Conso- brini sestřenci. Consolamen utěšenie. Consolator utěšitel. Conspectus obezřenie Conspera znina. Conspica stráže. Conspicator klasný. Conspiramen sdýchanie Conspirator přísežník. Constancia ustavičnost. ConstfrJernacio zcepeněnie. Con- stipacio ztvrdenice. Constructum skládanie. Consuetudo obyčnost Consul rádce Consultus raditel. Contagium zámut. Contemplacio dopatřenie. Contemptus potupa. Contestamen odsvědčenie. Contextura tkadlo. Conticinium prvospě. Continencia zdržnost. Contoralis súlož. Contorsula kostřava. Contractus zlámanec pojitna. Contrariator protivník. Contricio skrúšenie. Contrucium kopist. Contu-
Clipeator ščítník — Contrucium kopist. 213 úkleje. Clipeator ščítník. Clipeus ščít. Clitella krosně. Clitellarius krosnář. Clivum hrbolové. Cloaca sráč. Clunes bedry. Coactum přínuzka. Coagula syřišče. Cobufar řešanka. Cocca cuclík. Coccio vařenie. Coccus čatr. Cochitus Plápolet. Coclea rakvice, vzchodlač. Cocleapus rakopún. Coclear lžíce. Cocleator lžicnéř. Cocobria pometlo. Cocodina vastrman. Cocodrillus plch. Cocodrilianus jezv. Cocotalla třbuchan. Cocrea chobot. Coctana kdúle. Coctanus kdúlník. Coctipiera kdúlky. Coctaria kuchařstvo. Codex knihy. Coetaneus rovně. Coga zpusta. Cogitacio myšlenie. Cognacio rodina. Cognata rodička. Cognati bratřenci. Cognomen příjmí. Coitus schod. Cola traky. Colaphus pošijek. Colcia kolč. Cole oř! Colenda koleda. Colera pěnohorka. Colericus pěnohorčec. Colia zlá. Colica tracenie. Colistra przicze. Collacio poddánie. Collarium halže. Collavator omývač Collecta sběrna. Collega družba. Collegium družstvo. Collibar obojek. Co(1)liculus pahrbek. Colligar oboj- ček. Collipa volček. Colli(r)ida vařenice. Collis skála. Collobra šlema. Collocucio pomlúvanie. Colofolium obáslo. Collosus šijenál. Collum šíje. Collusio pojhránie. Collustrum mleziva. Colon žluček. Colonensis Kolně(n). Colonicum kolínské. Colonus rataj. Coloquintida špot. Color barva, okrasa. Colorator barvieř. Coluber schovad Colubrum oltárna. Columba holubice. Columbar kotec. Columbio ho- lúbě Columbus holub. Columen zpodpierka. Columpna stlúp. Colus přěslicě. Colustramen počesánie. Combuscio spálenie. Comedia piesnotvor[nja. Comes hrabie. Comessalis chlebojez. Cometa zázrak. Comicia hrabstvo. Commater kmotra Commemoracio pamatovánie. Commendor opravník. Co(m) mifni scerium poměsidlo. Commissio poručenie. Commissum dopuščenie. Co(m)modo klid. Com(m)unicacio obſelcovánie. Communio obecna. Co(m)munitas obec. Comor ozvec. Compa pajdr. Compada snada. Compagium klúb. Comparere stánie. Com- passio litovánie. Compastor přípasie. Compater kmotr. Comper taška. Compes púto. Compilamen vazenie. Compi(e)ra v. Conipira. Compita dráhy. Complenda doplna. Complexio letora. Completoria komplet. Complista svráskal. Compocia počtera. Compotista početník. Comprehensivum pochopné. Compulsacio sezváněnie. Compulsus přihna. Compus skladník. Conb- v. Cenob-. Conceptus početie. Con- certacio pojiščenie. Concessus pojíčka. Concha rakáč. Concidulum krajadlo. Con- cilium sněm. Concing-v. Cing- Concipa prožák. Conclave tále. Conclusio sevřenie Concordia srovnánie. Concubina ženina. Concucia pačesy. Concudius okov. Concul- cacio potlačenie. Concursus sběh. Conda kvásek. Condicio výmluva. Condimentum osnoba Conditor tvořec. Condolus osýpka. Conductor svódník. Conductus próvod Condus hrad(n)í. Conelca šlojieřek. Confederamen smluvenie. Confessio zpověď Confessor zpovědlník. Confinis svekr. Confinium podkrajie. Confirmacio biřmo- vánie. Conflagellator mrskač. Conflammacio zapálenie. Conflictus potržka. Con- forcia pověst. Conforium tržišče. Confraga črvišče. Confusor hánce. Congera kopec. Congero hromadník. Congratulamen radovánky. Congruus hrab. Conipira kuže- latky. Coniudicacio posudek. Coniugium ženstvo. Coniunx manželka. Coniuracio zaklínanie. Connivimen pokývanie. Connubiator svak. Connubiatrix svatbie. Connubium svatebně. Conquerulamen žalovánie. Conquerulator žalovník. Con- sanguinea svekrev. Consanguineitas přívuznost. Consanguineus přívuzen. Consci- encia svědomie. Conscriptor popisač. Consensio povolevánie. Consensus povolenie. Consiliamentum potaz. Consiliator radič. Consilium rada. Consita stěha Conso- brini sestřenci. Consolamen utěšenie. Consolator utěšitel. Conspectus obezřenie Conspera znina. Conspica stráže. Conspicator klasný. Conspiramen sdýchanie Conspirator přísežník. Constancia ustavičnost. ConstfrJernacio zcepeněnie. Con- stipacio ztvrdenice. Constructum skládanie. Consuetudo obyčnost Consul rádce Consultus raditel. Contagium zámut. Contemplacio dopatřenie. Contemptus potupa. Contestamen odsvědčenie. Contextura tkadlo. Conticinium prvospě. Continencia zdržnost. Contoralis súlož. Contorsula kostřava. Contractus zlámanec pojitna. Contrariator protivník. Contricio skrúšenie. Contrucium kopist. Contu-
Strana 214
214 Contubernale letenstvo — Damnus tytřen. bernale letenstvo. Contubernia shluk. Contumacia pokuta. Contumax pokutel. Contumelia přímluva. Contus tlúk. Conus šešel, klejnot. Convallis skráně. Conva- pulamen chvostánie. Convena přilezlec. Convencio nájem. Convenium úkol. Con- ventor najímák. Conventus sňatek. Conversio (s. Pauli) na obrácenie. Conversus konvrš. Convicia přiečka. Convivia kvasy. Convocamen svolánie. Coopertura přikrývka. Coors hupka. Cophinus kóš. Copia útěžek. Copula zdav Copulator sdavač. Copulum smečka. Copus dieže. Coqua kuchařka. Coquilla popelka. Coquina kuchyně. Coculus kuchtič. Cor srdce. Corabo zkupr. Corale klika. Corallus ozře. Corbona potřebovna. [Corda struna, Boh.j Cordellus stehlec. Cordia stržen Cor- diacus srdojma. Cordisonum devésil. Corea tanec. Coredulus srdojiedek. Corethes vron. Coreum sýrovina. Corgina bekně. Coriandrum bilem. Corigia pliska, řemen. Corinco ronoh. Corisa smrkačka. Coriten Korutan. Corna vranec, hlohyně. Cornia brusničky. Cornica kravec. Cornicio vráně. Cornipa rúš. Cornippa pichlena. Cornicus holštráf. Cornix vrána. Cornola brúk. Cornu roh, trubka. Cornus hloh. Cornutus roháč. Corotroches kaplošč. Corpia jircha. Corpina miska. Corpinatrix ščkadle. Corporale tělena. Corporalitas tělesnost. Corpus tělo. Corrector treskták. Correctorium popravek. Corrosio hryz. Corrupcio zkažovánie. Cortex kuora. Cortina cícha. Cortuga pokřintač. Corulina léskové) ořechy. Corulus léska. Corus kořec, [lučec Boh.], Coruscacio blýščka. Corvus havran. Cos brus. Costum kostl. Costus mateřie lícna. Cotebera v. cocobria. Cottidiana všednice. Cottidie vešden. Coturnix křepel. Coxa hýždě. Coxira hýždice. Craneum tiemě. Crapandina volnát. Crapula kramol. Crapus otříš. Cras zajtra. Crassa kestrank. Crassula slunca. Crater řepice. Craticula roštec. Cratis lésa. Creator stvořitel. Creatura stvořenie. Crebina (t)řešetka. Crecus škvoř. Creditor věřitel. Credo viera. Crema čepřih. Cremacula žahna. Crementum naspořenie. Cremium škvarek. Cremo žehně. Crenicio roščenie. Creon křivonosec. Crepa mrak. Crepania třemchy. Crepanus třemcha. Crepinum škřípie. Crepulum škrobot. Crepuscula súmrak. Crescens róščí. Cresis zmoženie. Creta bělidlo. Cribra řešeto. Cribrale řiedčice. Cribrator řešetář. Crida křída. Crimen hřiech—Criminale-hlavné.—Crinale věnec. Crincea kosmy Crines vlasy. Cripula (správně: Cirpula) přeslička. Crisma křižmo. Criso- litus všezlat, ozlatněc. Crisopassus zlatník. Crisostomus zlatoustec. Crispanda janokadeřávek. Crispicies kadeře. Crispus kadeřavec. Crissamen šibánie. Crista hřeben, helmodek. Cristallus křístal. Critecus klepnáč. Critos levně. Crochilus snilek. Crocus šafrán. Crona prostředek. Cronographia i ronice. Crucifer křižov- ník. Crucifixio křižovánie. Crudelitas ukrutnost. Crudita syročen. Cruellum kru- pice. Crula stehnice. Cruor krev. Cruppula klápet. Crurigal nákolenek. Crusa střita. Crusta kóra. Crustula preclík. Crux kříž. Cubacio sleženie. Cubebe kuzlec. Cubile hniezdo. Cubina zlokna. Cubitus loket Cucina tykve. Cuculla chuchla. Cuculus zezhule. Cucumer tykva. Cucurbita hrdlún. Cuda kov. Cui komu. Culcia rádlo. Culcitra koltra Culex komár Culla kukana. Culmus kel. Culpa vina. Culper ži- dóvče. Culpo postol. Cultellator nožieř. Cultellus nožík. Culter nóž. Cultrum čertadlo. Cultura oranina. Cultus stroj. Culus řit. Cum kdy, kdyže. Cuma skanice. Cumpora kaši. Cumulus hromada. Cuna plena. Kuna cnoch. Cunabulum kolébka. Cunctus všaký Cunea calta. Cuneus roměje, klín Cunis paučiny. Cunocus v. en- noicus. Cunus kep. Cupiditas skúpost. Cupido skupně. Cupidus uzenec. Cuppa prostice. Cuprator pánevník. Cuprifaber zvonař. Cuprum měď. Cura péče. Curacio tbánie. Curanilla dovek. Cur(v)atrum s(t)klon. Curia dvór. Curista orník. Currus vozy. Cursio hnánie. Cursor běha. Curta krátké. Curvacio křivenie. Curvitas křivo- Kak)ost. Cuspa ščihla. Cuspis sudlice. Cussinus poduška. Custodia straže. Custos ostřehač. Cutis kuožě. Czaslavienses Čáslavěné. Da daj. Dabo dám. Dacticella kolovrat. Dactilia jehněd. Dacus Dáče. Dalma- cia svárně. Damarulus úpolník. Damcerula crh. Damma vlasice Damnus tytřen.
214 Contubernale letenstvo — Damnus tytřen. bernale letenstvo. Contubernia shluk. Contumacia pokuta. Contumax pokutel. Contumelia přímluva. Contus tlúk. Conus šešel, klejnot. Convallis skráně. Conva- pulamen chvostánie. Convena přilezlec. Convencio nájem. Convenium úkol. Con- ventor najímák. Conventus sňatek. Conversio (s. Pauli) na obrácenie. Conversus konvrš. Convicia přiečka. Convivia kvasy. Convocamen svolánie. Coopertura přikrývka. Coors hupka. Cophinus kóš. Copia útěžek. Copula zdav Copulator sdavač. Copulum smečka. Copus dieže. Coqua kuchařka. Coquilla popelka. Coquina kuchyně. Coculus kuchtič. Cor srdce. Corabo zkupr. Corale klika. Corallus ozře. Corbona potřebovna. [Corda struna, Boh.j Cordellus stehlec. Cordia stržen Cor- diacus srdojma. Cordisonum devésil. Corea tanec. Coredulus srdojiedek. Corethes vron. Coreum sýrovina. Corgina bekně. Coriandrum bilem. Corigia pliska, řemen. Corinco ronoh. Corisa smrkačka. Coriten Korutan. Corna vranec, hlohyně. Cornia brusničky. Cornica kravec. Cornicio vráně. Cornipa rúš. Cornippa pichlena. Cornicus holštráf. Cornix vrána. Cornola brúk. Cornu roh, trubka. Cornus hloh. Cornutus roháč. Corotroches kaplošč. Corpia jircha. Corpina miska. Corpinatrix ščkadle. Corporale tělena. Corporalitas tělesnost. Corpus tělo. Corrector treskták. Correctorium popravek. Corrosio hryz. Corrupcio zkažovánie. Cortex kuora. Cortina cícha. Cortuga pokřintač. Corulina léskové) ořechy. Corulus léska. Corus kořec, [lučec Boh.], Coruscacio blýščka. Corvus havran. Cos brus. Costum kostl. Costus mateřie lícna. Cotebera v. cocobria. Cottidiana všednice. Cottidie vešden. Coturnix křepel. Coxa hýždě. Coxira hýždice. Craneum tiemě. Crapandina volnát. Crapula kramol. Crapus otříš. Cras zajtra. Crassa kestrank. Crassula slunca. Crater řepice. Craticula roštec. Cratis lésa. Creator stvořitel. Creatura stvořenie. Crebina (t)řešetka. Crecus škvoř. Creditor věřitel. Credo viera. Crema čepřih. Cremacula žahna. Crementum naspořenie. Cremium škvarek. Cremo žehně. Crenicio roščenie. Creon křivonosec. Crepa mrak. Crepania třemchy. Crepanus třemcha. Crepinum škřípie. Crepulum škrobot. Crepuscula súmrak. Crescens róščí. Cresis zmoženie. Creta bělidlo. Cribra řešeto. Cribrale řiedčice. Cribrator řešetář. Crida křída. Crimen hřiech—Criminale-hlavné.—Crinale věnec. Crincea kosmy Crines vlasy. Cripula (správně: Cirpula) přeslička. Crisma křižmo. Criso- litus všezlat, ozlatněc. Crisopassus zlatník. Crisostomus zlatoustec. Crispanda janokadeřávek. Crispicies kadeře. Crispus kadeřavec. Crissamen šibánie. Crista hřeben, helmodek. Cristallus křístal. Critecus klepnáč. Critos levně. Crochilus snilek. Crocus šafrán. Crona prostředek. Cronographia i ronice. Crucifer křižov- ník. Crucifixio křižovánie. Crudelitas ukrutnost. Crudita syročen. Cruellum kru- pice. Crula stehnice. Cruor krev. Cruppula klápet. Crurigal nákolenek. Crusa střita. Crusta kóra. Crustula preclík. Crux kříž. Cubacio sleženie. Cubebe kuzlec. Cubile hniezdo. Cubina zlokna. Cubitus loket Cucina tykve. Cuculla chuchla. Cuculus zezhule. Cucumer tykva. Cucurbita hrdlún. Cuda kov. Cui komu. Culcia rádlo. Culcitra koltra Culex komár Culla kukana. Culmus kel. Culpa vina. Culper ži- dóvče. Culpo postol. Cultellator nožieř. Cultellus nožík. Culter nóž. Cultrum čertadlo. Cultura oranina. Cultus stroj. Culus řit. Cum kdy, kdyže. Cuma skanice. Cumpora kaši. Cumulus hromada. Cuna plena. Kuna cnoch. Cunabulum kolébka. Cunctus všaký Cunea calta. Cuneus roměje, klín Cunis paučiny. Cunocus v. en- noicus. Cunus kep. Cupiditas skúpost. Cupido skupně. Cupidus uzenec. Cuppa prostice. Cuprator pánevník. Cuprifaber zvonař. Cuprum měď. Cura péče. Curacio tbánie. Curanilla dovek. Cur(v)atrum s(t)klon. Curia dvór. Curista orník. Currus vozy. Cursio hnánie. Cursor běha. Curta krátké. Curvacio křivenie. Curvitas křivo- Kak)ost. Cuspa ščihla. Cuspis sudlice. Cussinus poduška. Custodia straže. Custos ostřehač. Cutis kuožě. Czaslavienses Čáslavěné. Da daj. Dabo dám. Dacticella kolovrat. Dactilia jehněd. Dacus Dáče. Dalma- cia svárně. Damarulus úpolník. Damcerula crh. Damma vlasice Damnus tytřen.
Strana 215
Dampnacio tupenie - Dominium panstvo. 215 Dampnacio tupenie Dampnosus škódce. Dampnum škoda. Dancus plésn. Danu- bius Dunaj. Daps předánie. Dapsus luščenie. Dara sviní bzdich. Dariaca beznoha. Dat dává. Dativum dávavé Dator dávce. Daucus v dancus. Daxus týkalec. De bilitas mdloba. Debitor dlužník. Decacordum desietistrum (Bohem. 968). Deca- logus desetazn. Decanatus děkanstvo. Decantacio dozpievanie. Decanus děkan. December prosinec. Decencia slušnost. Deceptor lestník. Decibinus koféř. Decima desátek. Decipativum výpustné. Decipule stupky. Decipulus divóček. Decisio zřezánie. Decius vrchcáb. Declinacio stupovánie. Declivitas polehlost. Decolacio stínanie. Decor okrasa. Decra kraslicě. Decrepitus prakmetie. Decrepitura prak- (met) nost. Decultura zánožie. Decurio desietník. Decus cnost. Dedecus usnost. Dedacia pytlík. Dedaciatorium pytlevna. Dedicaciones posviecenie. Deductura povozba. Defectus nedostatek. Defendiculum braň. Defensor obránce. Deflorator děvečník. Defrauditor lestník. Defunctus sešlec. Defusia slévky. Defusile slévka. Degena ženblík. Degulus pasořit. Delacio sočenie. Delectacio pokochánie. Dele gatus poručník. Deliberacio rozmyslnost. Delictum shřešenie. Dellus úročník. Delphin svinčila. Delphinus šček. Delubrum božnice. De mane zaranie. Demarus korček. Demedastrum v. metastrum. Demens pomámený. Demo šklebák. Demon čert. Demoniacus diablovník. Demophison črtováb. Demptor odjímatel. Denariata popeněžnice. Denarius groš. Denical povrhel. Dens zub. Densetum húšč. Dentida zúbek. Dentides zubolt. Dentosus zubák. Dentula branie. Dentrix zubolec. De nudacio obnaženie. Depactacio smlúva. Deplanale zámazné. Depositum odklad. De- precacio poprošenie. Deprecator modlitevník. Deptar žilana. Dera charpa. De- rignum zden. Derpula smýcenina. Derancia potiehačka. Descilia objedi. Desertum púšče. Desicculare sušidlo. Desiderium žádost. Desidium zrazenie. Desilium piléř. Desperacio zúfalstvo. Despoliator lúpežník. Destructor zkazič. Determinamen do- konánie. Detestacio prokletie. Detoscio opařenie. Detracitalcio zpravovánie. De- tractor zprávce. Detrimentum zkaz. Dea bohyně. Deitas božstvie. Deus bóh. De- vocio nábožnost. Dextra pravice. Dextrarius oř. Diabolus diabel. Diaconus jáhen. Diadema koruna. Diadragantum dvén. Diafragma třiesla. Diale(o)tica dvo«j) řečina. Dialogus dvář. Diamargariton sladen. Diana Luna. Diarria skrčka. Dic rci. Dica vrub. Dicio bohatstvie. Dictamen složek. Dictator skladoň. Dictatoria sklado pisnara. Dictica deščka. Dictoria (asi L-) poprava. Dictum řečenie. Diculus ťok Didimus milojez. Dies den. Dieta zadnie. Difidacio odpověď. Diffusamen roz- lévanie. Digericina skorozřě. Digestus požitie. Digitale náprstek. Digitosus prsták. Digitus prst. Dignitas dóstojenstvie. Digno dosták. Diiudicamen rozsúzenic. Dila pidator rozmrhač. Dilecta milá. Diligencia milost (lépe snažnost). Diluculum svítanie. Diluria sadno. Diluvium potopa. Dimessa božínek. Dimicacio šermovánie Dimicator šermovník. Dimicatoria šerméřstvo. Diminucio uméněnie. Dro dníč. Diocesis honitva. Dionisia meduláš. Dipars okřeši. Diplois dvénásob. Diptamus oko vra(b)čie. Dis bohatec. Disceptacio rúš. Discessus zajdenie Disces naučíš se Disciplina kázn. Discipulus učeník. Discolus běhúnec. Discordia nerovenstvie. Discus okřín, kot, chytava. Disenteria chvístačka. Disgressio záchod. Dispa kot- vice. Dispas kranoh. Dispensator šafář. Dispensacio přímilostie Disposicio zpó sobenie. Dispositor zpósobič. Disputator hádce. Dissimulator přetvořevník. Dis- solumen jih. Dissula trše. Distera rozchodník. Distornia krumpolc. Disturbia ne- počesie Diu dávno Divariator v. cineriator. Diversorium posadnice. Dives bo- hatník. Divicie sbožie. Divina (divira) kúzdlicě. Divinacio kúzedlnost. Divinator kúzdléř. Divinus božník. Divum božie. Docianus učitel. Docilitas učitedlnost. Doctor učedlník. Doctos učené. Doctrina učenie. Doctrinale Naučevník. Docu mentum naučka. Dodera Orlicě. Dolabrum sústruh. Doleator pobíjač. Doleatoria bednářstvo. Doleum káď. Dolitega víko. Dolor bolest. Doma svisle. Domicellus panic. Domicella panna. Domicilium přístřešie Domina sama. Dominator roz- panitel. Domine (ne longe)' květná (neděle). Dominica neděle. Dominium pan
Dampnacio tupenie - Dominium panstvo. 215 Dampnacio tupenie Dampnosus škódce. Dampnum škoda. Dancus plésn. Danu- bius Dunaj. Daps předánie. Dapsus luščenie. Dara sviní bzdich. Dariaca beznoha. Dat dává. Dativum dávavé Dator dávce. Daucus v dancus. Daxus týkalec. De bilitas mdloba. Debitor dlužník. Decacordum desietistrum (Bohem. 968). Deca- logus desetazn. Decanatus děkanstvo. Decantacio dozpievanie. Decanus děkan. December prosinec. Decencia slušnost. Deceptor lestník. Decibinus koféř. Decima desátek. Decipativum výpustné. Decipule stupky. Decipulus divóček. Decisio zřezánie. Decius vrchcáb. Declinacio stupovánie. Declivitas polehlost. Decolacio stínanie. Decor okrasa. Decra kraslicě. Decrepitus prakmetie. Decrepitura prak- (met) nost. Decultura zánožie. Decurio desietník. Decus cnost. Dedecus usnost. Dedacia pytlík. Dedaciatorium pytlevna. Dedicaciones posviecenie. Deductura povozba. Defectus nedostatek. Defendiculum braň. Defensor obránce. Deflorator děvečník. Defrauditor lestník. Defunctus sešlec. Defusia slévky. Defusile slévka. Degena ženblík. Degulus pasořit. Delacio sočenie. Delectacio pokochánie. Dele gatus poručník. Deliberacio rozmyslnost. Delictum shřešenie. Dellus úročník. Delphin svinčila. Delphinus šček. Delubrum božnice. De mane zaranie. Demarus korček. Demedastrum v. metastrum. Demens pomámený. Demo šklebák. Demon čert. Demoniacus diablovník. Demophison črtováb. Demptor odjímatel. Denariata popeněžnice. Denarius groš. Denical povrhel. Dens zub. Densetum húšč. Dentida zúbek. Dentides zubolt. Dentosus zubák. Dentula branie. Dentrix zubolec. De nudacio obnaženie. Depactacio smlúva. Deplanale zámazné. Depositum odklad. De- precacio poprošenie. Deprecator modlitevník. Deptar žilana. Dera charpa. De- rignum zden. Derpula smýcenina. Derancia potiehačka. Descilia objedi. Desertum púšče. Desicculare sušidlo. Desiderium žádost. Desidium zrazenie. Desilium piléř. Desperacio zúfalstvo. Despoliator lúpežník. Destructor zkazič. Determinamen do- konánie. Detestacio prokletie. Detoscio opařenie. Detracitalcio zpravovánie. De- tractor zprávce. Detrimentum zkaz. Dea bohyně. Deitas božstvie. Deus bóh. De- vocio nábožnost. Dextra pravice. Dextrarius oř. Diabolus diabel. Diaconus jáhen. Diadema koruna. Diadragantum dvén. Diafragma třiesla. Diale(o)tica dvo«j) řečina. Dialogus dvář. Diamargariton sladen. Diana Luna. Diarria skrčka. Dic rci. Dica vrub. Dicio bohatstvie. Dictamen složek. Dictator skladoň. Dictatoria sklado pisnara. Dictica deščka. Dictoria (asi L-) poprava. Dictum řečenie. Diculus ťok Didimus milojez. Dies den. Dieta zadnie. Difidacio odpověď. Diffusamen roz- lévanie. Digericina skorozřě. Digestus požitie. Digitale náprstek. Digitosus prsták. Digitus prst. Dignitas dóstojenstvie. Digno dosták. Diiudicamen rozsúzenic. Dila pidator rozmrhač. Dilecta milá. Diligencia milost (lépe snažnost). Diluculum svítanie. Diluria sadno. Diluvium potopa. Dimessa božínek. Dimicacio šermovánie Dimicator šermovník. Dimicatoria šerméřstvo. Diminucio uméněnie. Dro dníč. Diocesis honitva. Dionisia meduláš. Dipars okřeši. Diplois dvénásob. Diptamus oko vra(b)čie. Dis bohatec. Disceptacio rúš. Discessus zajdenie Disces naučíš se Disciplina kázn. Discipulus učeník. Discolus běhúnec. Discordia nerovenstvie. Discus okřín, kot, chytava. Disenteria chvístačka. Disgressio záchod. Dispa kot- vice. Dispas kranoh. Dispensator šafář. Dispensacio přímilostie Disposicio zpó sobenie. Dispositor zpósobič. Disputator hádce. Dissimulator přetvořevník. Dis- solumen jih. Dissula trše. Distera rozchodník. Distornia krumpolc. Disturbia ne- počesie Diu dávno Divariator v. cineriator. Diversorium posadnice. Dives bo- hatník. Divicie sbožie. Divina (divira) kúzdlicě. Divinacio kúzedlnost. Divinator kúzdléř. Divinus božník. Divum božie. Docianus učitel. Docilitas učitedlnost. Doctor učedlník. Doctos učené. Doctrina učenie. Doctrinale Naučevník. Docu mentum naučka. Dodera Orlicě. Dolabrum sústruh. Doleator pobíjač. Doleatoria bednářstvo. Doleum káď. Dolitega víko. Dolor bolest. Doma svisle. Domicellus panic. Domicella panna. Domicilium přístřešie Domina sama. Dominator roz- panitel. Domine (ne longe)' květná (neděle). Dominica neděle. Dominium pan
Strana 216
216 Dominus pán — Ether podnebie. stvo. Dominus pán. Domitectum šitina. Domus duom. Donacio dařenie. Donans dařě. Donator dárce. Donatus Dávník. Dorca zřět. Dorcassa okružie. Dorcia patřěnky. Dormicio pospánie. Dormitacio podřiemanie. Dorpa kuratník. Dorsum chřbet. Dorus okken. Dos věno. Dostulia pohlodek. Doxa střěla. Draco drak. Draconius odráček. Dracontidius spočna. Dracontipa strachot. Draconus žabí kopr. Dracopes děvonák. Dracotes ledonín. Dragantum ossna. Dragma trén, potáč. Draphedus spustonohar. Drapo pstrohák. Dria znovie. Drippa koččie múdce. Drolla kráce. Droma sdlena. Dromancus oštidlo. Dromedus rúčípes. Dro- mo spal. Dronopedna kuřie řinda. Dropa stplice. Druellus jesen. Drula chomodrž. Drumecula truskač. Duc ved. Ducillus čep. Ducissa vévodn a. Ductor vódce. Ducto- ria vodičstvo, vozba. Duellum dvojně. Dula pozemek. Dulcedo sladkost. Dulciana (poma) medunná (jablka). Dulcita písňotvorek. Dulcus sladec. Dulta bolečka. Dum kda. Dumus chrást. Dumifex chrástel. Duncarus posedl. Duplicium cvilink. Duranus tvrdopal. Durca luščina. Duricies tvrdost. Durincus Durynk Dux vévoda. Eale gduše. Ebanus vaz. Ebdomada týžden. Ebena mosoř. Ebrietas opilstvo. Ebriosus opilec. Ebur zub. Ecce éž. Ecclesia kostel. Ecclesiasticus kostelník. Echinus echnáč. Echites zořeláč. Echon ozývanie. Echous zlik. Eclipsis ujma. Ecloga v. egloca. Eculeus pragnéř. Eda mlask. Ede jěz! Edentatus bezzubec. Edera břečtan. Edictum própověd. Edulina kozletina. Edus kozlec. Eferna var. Efessio výpověď. Efimera pohen. Eflax vocher. Ega ryk. Egenus chudák. Egestas nedostatnost. Egichus oslokrv. Egloca kozvar. Ego jáz. Egregius výborník. Egre lacio porok. Egressus východ. Egrotamen trud. Egrotinum nemocnicě. Eya nuž. El bog. Elarus sěčrník. Elatus hrdoň. Elba mařěnka. Eleborus pečárka. Electrum ščin. Electron ščintánek. Electuarium léktvař. Electus zvolenie. Elegia milena. Elephantus slonček. Elephas slon. Elephirta lišěj. Elga kunrátek. Elidros vrak. Elingus bezuusk. Elisio letěnie. Elitropus slunipák. Elopus malině. Elo- quium promluva. Elta úrok. Elucidator vylíčitel. Embolismus hrudnec. Embrio zrodim. Emendacio polepšenie. Emeritus výsludž)čí. Emigraneum povláčka. Emiscus súkup. Emorria ploščin. Emoroides neštovky. Empcio kúpenie. Emphi- masis purkrecht. Emphitealis purkrechtník. Emplastra záplast. Empola zápuč Empticius robotník. Emptor utržič. Emptorium krámnicě. Emulamen osočenie. Emulus sok. En na, tedě. Ena krúžek. Enapulus splav. Encenium nové léto. Enciana hořec. Eneator měděnec. Enera kopanina. Energuminus blažhún. Enfluxus nádcha. Engula blašč. Enichira chřbetnáč. Enicra vytříš. Enigma pohádka. Enixa znusilá. Ennoicus kozák. Ens byt. Entrum břišek. Enula oman. Eous zořel, zořek. Epar jatrník. Epatica jatka. Epichima maznočec. Epicurus Epikuř. Epidimia šelma. Epiglotus příklov. Epilencia morosel. Epilensis nádovna. Epiphagus žabojedník. Epiphania křtínek. Episcopus biskup. Episcopatus biskupstvie. Epistola pos-elací) list. Epulentus dork. Epulo kvasovník. Epul rykel. Equa kobyla. Equalitas rovenstvie. Eques jezdec. Equicerus konistar. Equicius lušák. Equida mořman. Equilio kobylák. Equinarium konnice. Equinoccia vánoce. Equio hřiebě. Equiperans jednostajník. Equirea sveřepicě. Equirina konina. Equi- tatus jiezda. Equoflinus zklur. Equonilus konipúr. Equus kóň. Ergastula šatlavaň. Erica lilek. Ericla jedlún. Erifusoria zvonařstvo. Erigenum věšadlo. Erinacius ježek. Erlica zvonovina. Ermafroditas oběnec. Ermodacus jeleník. Ernea kýla. Erodius raroh. Erpica brána. Erpulo stryjal. Erraticus bludník. Error blud. Eru- banus črvnec. Eruditor naučitel. Erugo húsenice. Erumpna strast. Es mosaz, jez! Esca pokrm. Escalius mišpilic. Escula mišpilice. Esculus plesnivec. Esibeus nechtek. Esse býti. Esseda kolečka. Est jest, jie. Estas léto. Estidicum v yditum. Estimacio mněnie. Estuarium světnice. Estula vedrunka, váček. Estus vedro. Esula nástolník. Esuries lačnost. Esus jedenie. Etas věk. Eternus věčník. Ether
216 Dominus pán — Ether podnebie. stvo. Dominus pán. Domitectum šitina. Domus duom. Donacio dařenie. Donans dařě. Donator dárce. Donatus Dávník. Dorca zřět. Dorcassa okružie. Dorcia patřěnky. Dormicio pospánie. Dormitacio podřiemanie. Dorpa kuratník. Dorsum chřbet. Dorus okken. Dos věno. Dostulia pohlodek. Doxa střěla. Draco drak. Draconius odráček. Dracontidius spočna. Dracontipa strachot. Draconus žabí kopr. Dracopes děvonák. Dracotes ledonín. Dragantum ossna. Dragma trén, potáč. Draphedus spustonohar. Drapo pstrohák. Dria znovie. Drippa koččie múdce. Drolla kráce. Droma sdlena. Dromancus oštidlo. Dromedus rúčípes. Dro- mo spal. Dronopedna kuřie řinda. Dropa stplice. Druellus jesen. Drula chomodrž. Drumecula truskač. Duc ved. Ducillus čep. Ducissa vévodn a. Ductor vódce. Ducto- ria vodičstvo, vozba. Duellum dvojně. Dula pozemek. Dulcedo sladkost. Dulciana (poma) medunná (jablka). Dulcita písňotvorek. Dulcus sladec. Dulta bolečka. Dum kda. Dumus chrást. Dumifex chrástel. Duncarus posedl. Duplicium cvilink. Duranus tvrdopal. Durca luščina. Duricies tvrdost. Durincus Durynk Dux vévoda. Eale gduše. Ebanus vaz. Ebdomada týžden. Ebena mosoř. Ebrietas opilstvo. Ebriosus opilec. Ebur zub. Ecce éž. Ecclesia kostel. Ecclesiasticus kostelník. Echinus echnáč. Echites zořeláč. Echon ozývanie. Echous zlik. Eclipsis ujma. Ecloga v. egloca. Eculeus pragnéř. Eda mlask. Ede jěz! Edentatus bezzubec. Edera břečtan. Edictum própověd. Edulina kozletina. Edus kozlec. Eferna var. Efessio výpověď. Efimera pohen. Eflax vocher. Ega ryk. Egenus chudák. Egestas nedostatnost. Egichus oslokrv. Egloca kozvar. Ego jáz. Egregius výborník. Egre lacio porok. Egressus východ. Egrotamen trud. Egrotinum nemocnicě. Eya nuž. El bog. Elarus sěčrník. Elatus hrdoň. Elba mařěnka. Eleborus pečárka. Electrum ščin. Electron ščintánek. Electuarium léktvař. Electus zvolenie. Elegia milena. Elephantus slonček. Elephas slon. Elephirta lišěj. Elga kunrátek. Elidros vrak. Elingus bezuusk. Elisio letěnie. Elitropus slunipák. Elopus malině. Elo- quium promluva. Elta úrok. Elucidator vylíčitel. Embolismus hrudnec. Embrio zrodim. Emendacio polepšenie. Emeritus výsludž)čí. Emigraneum povláčka. Emiscus súkup. Emorria ploščin. Emoroides neštovky. Empcio kúpenie. Emphi- masis purkrecht. Emphitealis purkrechtník. Emplastra záplast. Empola zápuč Empticius robotník. Emptor utržič. Emptorium krámnicě. Emulamen osočenie. Emulus sok. En na, tedě. Ena krúžek. Enapulus splav. Encenium nové léto. Enciana hořec. Eneator měděnec. Enera kopanina. Energuminus blažhún. Enfluxus nádcha. Engula blašč. Enichira chřbetnáč. Enicra vytříš. Enigma pohádka. Enixa znusilá. Ennoicus kozák. Ens byt. Entrum břišek. Enula oman. Eous zořel, zořek. Epar jatrník. Epatica jatka. Epichima maznočec. Epicurus Epikuř. Epidimia šelma. Epiglotus příklov. Epilencia morosel. Epilensis nádovna. Epiphagus žabojedník. Epiphania křtínek. Episcopus biskup. Episcopatus biskupstvie. Epistola pos-elací) list. Epulentus dork. Epulo kvasovník. Epul rykel. Equa kobyla. Equalitas rovenstvie. Eques jezdec. Equicerus konistar. Equicius lušák. Equida mořman. Equilio kobylák. Equinarium konnice. Equinoccia vánoce. Equio hřiebě. Equiperans jednostajník. Equirea sveřepicě. Equirina konina. Equi- tatus jiezda. Equoflinus zklur. Equonilus konipúr. Equus kóň. Ergastula šatlavaň. Erica lilek. Ericla jedlún. Erifusoria zvonařstvo. Erigenum věšadlo. Erinacius ježek. Erlica zvonovina. Ermafroditas oběnec. Ermodacus jeleník. Ernea kýla. Erodius raroh. Erpica brána. Erpulo stryjal. Erraticus bludník. Error blud. Eru- banus črvnec. Eruditor naučitel. Erugo húsenice. Erumpna strast. Es mosaz, jez! Esca pokrm. Escalius mišpilic. Escula mišpilice. Esculus plesnivec. Esibeus nechtek. Esse býti. Esseda kolečka. Est jest, jie. Estas léto. Estidicum v yditum. Estimacio mněnie. Estuarium světnice. Estula vedrunka, váček. Estus vedro. Esula nástolník. Esuries lačnost. Esus jedenie. Etas věk. Eternus věčník. Ether
Strana 217
Ethica pravona — Fiscesus lepký. 217 podnebie. Ethica pravona. Ethiopes Múřenín. Ethnicus Sapor. Eucaristia boží syn. Euera zloškrv. Eufrates Dobřoň. Euge blaze. Eulus podbradek. Europanus Dobřeňan. Eurus dnov. Evangelium dobrozvěstie. Evangelista dobrozvěst. Even tus příhod. Evum věčnost. Exaccio šos. Exactor šosnéř. Exalatus protáhal. Examen voj, pokusnost. Exanimator ducholovec. Excessus výstup. Excitamen ubuzenie. Excola popeček. Excommunicamen vyobcuj. Excommunicatus zob- cován. Excors nebožátko. Excubiator ponocník. Execucio dopóhon. Executor dohonitel. Exema třišť. Exemptor podoba. Exentum zubček. Exequie sutky. Exercicium zvykánie. Exercitus zběř. Exhibet ukazuje. Exidraces vydrúš. Exila vyskáčka. Eximie výkup. Exodus vývod. Exorcismus proklat. Exortacio ponú- kanie. Expectans čakavec. Expectator počakatel. Expedicio vojna. Experge factus procítěnie. Experiencia zkusnost. Experimentator zkusitel. Experium póvod. Expiramen zděšenie. Explorator špehéř. Expositarius vykladab. Ex- solumen výplata. Extalus beznohel. Extasis výstup. Extensus ztaženie. Extilium výhlezd. Extra vně. Exucio svlečenie. Exul zběh. Exulgur přáslo. Exuvium zlinek. Ezochius vyzúš. Ezox vyzoň. Faba bob. Faber kovář. Fabricatoria kovářstvo. Fabrica kovárně. Fabula básn. Facesia lepota. Facies tvář. Facile snadné. Facilitas snadnost. Factor učinitel. Factum skutek. Facultas nábytek. Facundia mluvnost. Fagenula bukvy Fagla sděř. Fagus buk. Fala kobyly. Falanga sochor. Falanx vojsko. Falcastrum kosa. Falcator srpnář. Falco sokol. Falconista sokolčí. Falena hlerda. Falera dek. Falernum pančec. Fales ostrva. Falsitas křivota. Falx srp. Fama věst. Fames hlad. Familia čeleď. Familianus čeledín. Famosus slavný. Famulus pacholek. Fana kirchovové. Fans mluvě. Fantasia dienie. Fantasma přielud. Far běl. Fara mukně, Farcimina nadievanie. Farcinula hubicě. Faretra túl. Farina múka. Fari- nula múčka. Farius zdielt. Farmacia mokřila. Farnis mukně. Fartis tuna. Farus oddiel. Fascia loktušě. Fasciculum náručie. Fasciculus došek. Fascis záhubie. Faselus člunek. Fasianus bažant. Fastaleon pychlen. Fastidium tesknost. Fataton nečánek. Fatiga práce. Fatigacio pracovánie. Fator oddač. Fatum osud. Fatuus blázn. Faula zubnice. Faunus diví mužík. Faustus blažený. Fautor přieznivý Faux záušnička. Favilla pýřie. Favonius Lahod. Favor přiezn. Favus plást. Fax pochodně. Faxor hrdina Feba pécka. Febris pécka. Februarius únor. Feces kvas- nicě. Feculum patoky. Fecunditas úroda. Feda prsk. Fedacio smradenie. Fede rabrum v. ferebrum. Fedir pařenina. Fel žluč. Fela nuřík. Fele ščetla. Felicitas ščastnost. Felix ščastný. Femina žena. Femur ledvie. Fenda přiechod. Fenerator šantročník. Fenestra okno. Feniculum kopr. Fenile palúk. Fenix ohňáček. Feno- falcator sěnosěčec. Fentis mlza. Fenum seno. Fenus šantrok. Feodalis nápravník. Fera zvieře. Ferbula všel. Fercula jesně. Ferebrum bradatice. Feretrum máry Feria všed(ní den). Feria quarta střed[nja. Ferina zvěřina. Fermentum kvas. Ferrum železo. Fert nese. Fertilitas obroda. Ferto věrdunk. Fertus otoč. Ferula vidly. Ferunca přaska. Ferunt pravie. Festa hody. Festis drása. Festiva sňatek. Festuca drásta. Festula pecka. Feta vbřez. Fetix čanka. Fetor smrad. Fetulu plodě. Fetus zpratek, oškřec. Fex kvasnice. Fiala puška. Fibra jazla. Ficcio složenie Ficedula fiket. Fictoria lepidlo. Ficus fík, fíky. Fidelitas věrnost. Fideiussor rukojmě. Fideiussoria rukojemstvie. Fidelitas věrnost. Fidia přielbicě. [Fidis strunka Bohem.] Figa črcha. [Figella húsle Boh.] [Figellator hudec Boh.] Figella- toria hudečstvo. Figo pškáč. Figura zpósoba. Filacterium nákrznák. Filatorium nitidlničě. Filia dci. Filiaster synovec. Filiolus synáček. Filius syn. Filla pastrnák Filum nit. Fima zástojky. Fimba krajě. Fimbria podolek. Fimulo hnojník. Finder útor. Findulacio zahvízdanie. Finear šlak. Finge chlumáč. Finger oplenka. Finicio skonánie. Finis konec. Fiola fijela. Firmacio tvrzenie. Firmamentum obloha. Firmitas tvrdnost. Firula kloptan. Firum ščáva. Fiscarium přilnutie. Fiscosus
Ethica pravona — Fiscesus lepký. 217 podnebie. Ethica pravona. Ethiopes Múřenín. Ethnicus Sapor. Eucaristia boží syn. Euera zloškrv. Eufrates Dobřoň. Euge blaze. Eulus podbradek. Europanus Dobřeňan. Eurus dnov. Evangelium dobrozvěstie. Evangelista dobrozvěst. Even tus příhod. Evum věčnost. Exaccio šos. Exactor šosnéř. Exalatus protáhal. Examen voj, pokusnost. Exanimator ducholovec. Excessus výstup. Excitamen ubuzenie. Excola popeček. Excommunicamen vyobcuj. Excommunicatus zob- cován. Excors nebožátko. Excubiator ponocník. Execucio dopóhon. Executor dohonitel. Exema třišť. Exemptor podoba. Exentum zubček. Exequie sutky. Exercicium zvykánie. Exercitus zběř. Exhibet ukazuje. Exidraces vydrúš. Exila vyskáčka. Eximie výkup. Exodus vývod. Exorcismus proklat. Exortacio ponú- kanie. Expectans čakavec. Expectator počakatel. Expedicio vojna. Experge factus procítěnie. Experiencia zkusnost. Experimentator zkusitel. Experium póvod. Expiramen zděšenie. Explorator špehéř. Expositarius vykladab. Ex- solumen výplata. Extalus beznohel. Extasis výstup. Extensus ztaženie. Extilium výhlezd. Extra vně. Exucio svlečenie. Exul zběh. Exulgur přáslo. Exuvium zlinek. Ezochius vyzúš. Ezox vyzoň. Faba bob. Faber kovář. Fabricatoria kovářstvo. Fabrica kovárně. Fabula básn. Facesia lepota. Facies tvář. Facile snadné. Facilitas snadnost. Factor učinitel. Factum skutek. Facultas nábytek. Facundia mluvnost. Fagenula bukvy Fagla sděř. Fagus buk. Fala kobyly. Falanga sochor. Falanx vojsko. Falcastrum kosa. Falcator srpnář. Falco sokol. Falconista sokolčí. Falena hlerda. Falera dek. Falernum pančec. Fales ostrva. Falsitas křivota. Falx srp. Fama věst. Fames hlad. Familia čeleď. Familianus čeledín. Famosus slavný. Famulus pacholek. Fana kirchovové. Fans mluvě. Fantasia dienie. Fantasma přielud. Far běl. Fara mukně, Farcimina nadievanie. Farcinula hubicě. Faretra túl. Farina múka. Fari- nula múčka. Farius zdielt. Farmacia mokřila. Farnis mukně. Fartis tuna. Farus oddiel. Fascia loktušě. Fasciculum náručie. Fasciculus došek. Fascis záhubie. Faselus člunek. Fasianus bažant. Fastaleon pychlen. Fastidium tesknost. Fataton nečánek. Fatiga práce. Fatigacio pracovánie. Fator oddač. Fatum osud. Fatuus blázn. Faula zubnice. Faunus diví mužík. Faustus blažený. Fautor přieznivý Faux záušnička. Favilla pýřie. Favonius Lahod. Favor přiezn. Favus plást. Fax pochodně. Faxor hrdina Feba pécka. Febris pécka. Februarius únor. Feces kvas- nicě. Feculum patoky. Fecunditas úroda. Feda prsk. Fedacio smradenie. Fede rabrum v. ferebrum. Fedir pařenina. Fel žluč. Fela nuřík. Fele ščetla. Felicitas ščastnost. Felix ščastný. Femina žena. Femur ledvie. Fenda přiechod. Fenerator šantročník. Fenestra okno. Feniculum kopr. Fenile palúk. Fenix ohňáček. Feno- falcator sěnosěčec. Fentis mlza. Fenum seno. Fenus šantrok. Feodalis nápravník. Fera zvieře. Ferbula všel. Fercula jesně. Ferebrum bradatice. Feretrum máry Feria všed(ní den). Feria quarta střed[nja. Ferina zvěřina. Fermentum kvas. Ferrum železo. Fert nese. Fertilitas obroda. Ferto věrdunk. Fertus otoč. Ferula vidly. Ferunca přaska. Ferunt pravie. Festa hody. Festis drása. Festiva sňatek. Festuca drásta. Festula pecka. Feta vbřez. Fetix čanka. Fetor smrad. Fetulu plodě. Fetus zpratek, oškřec. Fex kvasnice. Fiala puška. Fibra jazla. Ficcio složenie Ficedula fiket. Fictoria lepidlo. Ficus fík, fíky. Fidelitas věrnost. Fideiussor rukojmě. Fideiussoria rukojemstvie. Fidelitas věrnost. Fidia přielbicě. [Fidis strunka Bohem.] Figa črcha. [Figella húsle Boh.] [Figellator hudec Boh.] Figella- toria hudečstvo. Figo pškáč. Figura zpósoba. Filacterium nákrznák. Filatorium nitidlničě. Filia dci. Filiaster synovec. Filiolus synáček. Filius syn. Filla pastrnák Filum nit. Fima zástojky. Fimba krajě. Fimbria podolek. Fimulo hnojník. Finder útor. Findulacio zahvízdanie. Finear šlak. Finge chlumáč. Finger oplenka. Finicio skonánie. Finis konec. Fiola fijela. Firmacio tvrzenie. Firmamentum obloha. Firmitas tvrdnost. Firula kloptan. Firum ščáva. Fiscarium přilnutie. Fiscosus
Strana 218
218 Fiscus lep — Ganeo dvorník. lepký. Fiscus lep. Fiscedula jiřice. Fiscella tvořidlo, krabka. Fiscinula (fusc-) trchlen. [Fiscilia štamflík Boh. Fisdinator bzdinavec. Fistola květ. [Fistula píščala Boh.] [Fistulator piščec Boh. Fistulatoria piščstvo. Fistulica pryskýř. Fit bývá. Fita holslza. Fitenne naleto. Fiteus chomút. Fitonissa pohačěrka. Fixurale přínoza. Fixorium trlice. Fla dmi. Flabellum oháněčka. Fladus puchry. Flaga švih. Fla- gellacio bičovánie. Flagellator bičovník. Flagra pořitek. Flambula dmýchačka. Flamen dech. Flamigium kopet. Flamma plamen. Flammea feflík. Flandensis Flandrský. Flandrum vádlo. Flat dme. Flatus dutie. Flaveitas modrost. Flavi- tudo náryšenstvie. Flectator klekač. Flega puščadlo. Flegeton Horúcen. Flegma vozker. Fleubotomator púščedlník. Fleubotonia púščedlničstvo. Fleuma vodokrev. Fleumaticus vodokrevník. Fligo klváč. Flit skučí. Flopus úpeř. Florenus zlaten. Flos květ. Fluctea žlútky. Fluctus zátopa. Flumen řěka. Fluminare pořiečie. Fluvius potok. Fluxus tek, črvoka. Foca plotice. Focale krnap. Focus ohnišče Fodilis rýč. Fodina šachta. Folica krapl. Folium list. Folliger ozdmen. Follis měch. Foma smetana. Fona hletník, plesk. Fonca hmula. Fonda rokle. Fons stud- nice. Fofdrale okennicě. Foralium ojnice. Forapo pařenicč. Forca flok. Forceps kleště. Forense tržné. Fores odřvie. Forile výkuš. Forillum tržec. Foris vně. Forma tvárnost. Formacio tvořenie. Formadia tvaroh. Formica mravenec. For- micalium mravišče. Formicalondeus mravoščiren. Formido strašidlo. Formula homolka. Fornicacio vilnost. Fornicator vilník. Fornix zvoj. Forpedium zánoza. Forpex nóžky. Forpica střih. Fortis silný. Fortitudo silnost. Fortuna ščestie. Fortunatus ščastník. Forulus jehelník. Forum trh. Forus dírka Boh.] Fossa přiekop. Fossorium rýl. Fovea dól. Fracapium bolehlávek. Fraccio přělomenie Fraga jahody. Frageramen zavitina. Fragilis křěchký. Fragilitas křehkost. Fragma ruský (zámek). Fragmentum drobet. Fragor třeskánie. Fragracio zvo- něnie. Fragulina krušina. Framea sosně, oščep. Framicinus dřěničě. Franco Frank. Frango prask. Frangula krušina. Frania sosněk. Frater bratr. Fratripola jatrušě. Fraudiola ludačka. Fraus lest. Fraxinus ulamoň. Frendula kos. Frenum uzda. Fricacio zdřenie. Frigellus strnad. Frigidacio zastuzenie. Frigiditas studenost. Frigula zimňatky. Frigus studen. Friso Fris. Frixorium skvařenina. Frondius sahan. Fronesis mudrona. Frons čelo, švala. Frontrix čelo. Fructula povidla. Fruges ovoce. Frugalitas požitevnost. Fruger mlátivo. Frui užitečen. Fruma oklepi. Frumen zvar. Frumentum obilé. Frustra vatrs. Fruta matenie. Frutecta mladičie. Frutices prútie. Frux loza. Fubo krtice. Fucina dymňatky. Fucus ščmel. Fuga pobiežka. Fula brzlice. Fulcana mcheřec. Fuleta krápník. Fulgur blýskota. Fulica konopníček. Fulicola konopník. Fuligo sazě. Fulix barevník. Fullo valchář. Fullonia valchářstvo. Fulmen blesket. Fumales desetina. Fumica kopidlník. Fumigale dymník. Fumigax butraich. Fumus dým. Funda práček. Fundamentum krumfešt. Fundibula korček. Fundiculus mřienek. Fundulus hrúz. Fundum dno. Fundus zájezd. Fungus hřib. Funiculus provazec. Funis provaz. Funus umrlec. Fur zloděj. Fura črnúch. Furca vidly. Furcale klanice. Furfur otruby. Furibundus vzteklec. Furigo brusiny. Furion nechla. Furiosus prchanina. Furmitum lúh. Furnus sopúch. Furor tržnost. Fursana semenule. Furtum krádež. Furunculus ozlač. Fusa vřeteno. Fusale brsniel. Fusarius vřetenář. Fuscitudo smědost Fuscinula v. fiscinula. Fusio litie. Fusor lévcč. Fusorium přieselnice. Fustis kuol. Futrum púzdro. Futura budna. Gades hranicé. Gagates akštén. Gagatromeus srkonec. Gaya skoble. Galalta zeliprš. Galander vlašec. Galarides kalštén. Galea helm. Galerus karkulka. Gali husalec. Galifrisia košvar. Galganum galgán. Galla šiška. Gallaxia bělesta. Gal- letum vlašec. Gallica vlaská. Gallicus Vlach. Gallina slepice. Gallinacius kapúnek. Gallipa češilka. Gallfonlicum vlaské. Gallus kokot. Galreda uspena. Galvana šiškún. Gama metelicě. Gamarus harasec. Gamena žendíř. Graneo dvorník. Gan-
218 Fiscus lep — Ganeo dvorník. lepký. Fiscus lep. Fiscedula jiřice. Fiscella tvořidlo, krabka. Fiscinula (fusc-) trchlen. [Fiscilia štamflík Boh. Fisdinator bzdinavec. Fistola květ. [Fistula píščala Boh.] [Fistulator piščec Boh. Fistulatoria piščstvo. Fistulica pryskýř. Fit bývá. Fita holslza. Fitenne naleto. Fiteus chomút. Fitonissa pohačěrka. Fixurale přínoza. Fixorium trlice. Fla dmi. Flabellum oháněčka. Fladus puchry. Flaga švih. Fla- gellacio bičovánie. Flagellator bičovník. Flagra pořitek. Flambula dmýchačka. Flamen dech. Flamigium kopet. Flamma plamen. Flammea feflík. Flandensis Flandrský. Flandrum vádlo. Flat dme. Flatus dutie. Flaveitas modrost. Flavi- tudo náryšenstvie. Flectator klekač. Flega puščadlo. Flegeton Horúcen. Flegma vozker. Fleubotomator púščedlník. Fleubotonia púščedlničstvo. Fleuma vodokrev. Fleumaticus vodokrevník. Fligo klváč. Flit skučí. Flopus úpeř. Florenus zlaten. Flos květ. Fluctea žlútky. Fluctus zátopa. Flumen řěka. Fluminare pořiečie. Fluvius potok. Fluxus tek, črvoka. Foca plotice. Focale krnap. Focus ohnišče Fodilis rýč. Fodina šachta. Folica krapl. Folium list. Folliger ozdmen. Follis měch. Foma smetana. Fona hletník, plesk. Fonca hmula. Fonda rokle. Fons stud- nice. Fofdrale okennicě. Foralium ojnice. Forapo pařenicč. Forca flok. Forceps kleště. Forense tržné. Fores odřvie. Forile výkuš. Forillum tržec. Foris vně. Forma tvárnost. Formacio tvořenie. Formadia tvaroh. Formica mravenec. For- micalium mravišče. Formicalondeus mravoščiren. Formido strašidlo. Formula homolka. Fornicacio vilnost. Fornicator vilník. Fornix zvoj. Forpedium zánoza. Forpex nóžky. Forpica střih. Fortis silný. Fortitudo silnost. Fortuna ščestie. Fortunatus ščastník. Forulus jehelník. Forum trh. Forus dírka Boh.] Fossa přiekop. Fossorium rýl. Fovea dól. Fracapium bolehlávek. Fraccio přělomenie Fraga jahody. Frageramen zavitina. Fragilis křěchký. Fragilitas křehkost. Fragma ruský (zámek). Fragmentum drobet. Fragor třeskánie. Fragracio zvo- něnie. Fragulina krušina. Framea sosně, oščep. Framicinus dřěničě. Franco Frank. Frango prask. Frangula krušina. Frania sosněk. Frater bratr. Fratripola jatrušě. Fraudiola ludačka. Fraus lest. Fraxinus ulamoň. Frendula kos. Frenum uzda. Fricacio zdřenie. Frigellus strnad. Frigidacio zastuzenie. Frigiditas studenost. Frigula zimňatky. Frigus studen. Friso Fris. Frixorium skvařenina. Frondius sahan. Fronesis mudrona. Frons čelo, švala. Frontrix čelo. Fructula povidla. Fruges ovoce. Frugalitas požitevnost. Fruger mlátivo. Frui užitečen. Fruma oklepi. Frumen zvar. Frumentum obilé. Frustra vatrs. Fruta matenie. Frutecta mladičie. Frutices prútie. Frux loza. Fubo krtice. Fucina dymňatky. Fucus ščmel. Fuga pobiežka. Fula brzlice. Fulcana mcheřec. Fuleta krápník. Fulgur blýskota. Fulica konopníček. Fulicola konopník. Fuligo sazě. Fulix barevník. Fullo valchář. Fullonia valchářstvo. Fulmen blesket. Fumales desetina. Fumica kopidlník. Fumigale dymník. Fumigax butraich. Fumus dým. Funda práček. Fundamentum krumfešt. Fundibula korček. Fundiculus mřienek. Fundulus hrúz. Fundum dno. Fundus zájezd. Fungus hřib. Funiculus provazec. Funis provaz. Funus umrlec. Fur zloděj. Fura črnúch. Furca vidly. Furcale klanice. Furfur otruby. Furibundus vzteklec. Furigo brusiny. Furion nechla. Furiosus prchanina. Furmitum lúh. Furnus sopúch. Furor tržnost. Fursana semenule. Furtum krádež. Furunculus ozlač. Fusa vřeteno. Fusale brsniel. Fusarius vřetenář. Fuscitudo smědost Fuscinula v. fiscinula. Fusio litie. Fusor lévcč. Fusorium přieselnice. Fustis kuol. Futrum púzdro. Futura budna. Gades hranicé. Gagates akštén. Gagatromeus srkonec. Gaya skoble. Galalta zeliprš. Galander vlašec. Galarides kalštén. Galea helm. Galerus karkulka. Gali husalec. Galifrisia košvar. Galganum galgán. Galla šiška. Gallaxia bělesta. Gal- letum vlašec. Gallica vlaská. Gallicus Vlach. Gallina slepice. Gallinacius kapúnek. Gallipa češilka. Gallfonlicum vlaské. Gallus kokot. Galreda uspena. Galvana šiškún. Gama metelicě. Gamarus harasec. Gamena žendíř. Graneo dvorník. Gan-
Strana 219
Ganea kvída — Humacic pohřebenie. 219 nea kvída. Gans zliha. Gar ustně. Garba otep. Garcia robizna. Garcio robě. Gar- nalion (gam-!) větrožil. Garrula švehláč, škartan. Garrulacio ščebetáníe. -men po- huhnánie. Garruncula cvrčala. Gastr- v. Castr.-Gaudia radost. Gazophilacium tajník. Gea pit. Geca zářěpa. Geda kon(ský) ščevzík). Gelasia záhněda. Gelima věchet. Gelu mráz. Geminus blíženec. Gemitus stonánie. Gemma stvena, biser Gemmista stvenář. Gena jahódka, nat. Gener zef. Generacio rozenie. Generator roditel. Genessus lepřě. Geneticum genské. Genimina ksence. Genitrix matka. Ge nius (gendus!) čáda. Gennula koleník. Gens chudina. Gentaculum sniedanie. -men frýnort. Gentilis lidojez. Genu koleno. Genus rod. Genutus kolenýš. Geomantica zemna. Geometria zemoměrna. Geon Mrzlena. Geralogodion ohlta. Gere nes. Geria krkan. Germanus brachek. Germanitas bratrstvo. Germen pléně. Geropigra hruš. Gerula nosidla. Gesticulator žakéř. Gestula nedvě zí)nóžka. Gestus šperk. Getolitus peclík. Gibbellus hrbek. Gibbe[rojsus hrsojbovec. Gibbus hrb. Gigacio obřě. Gigas obr. Gimnasium závod. Gimnosophista Chudomudrák. Gingiber zázvor Gingiva dásně. Giracio obcházenie. Girgillum kolečko. Girocellum kolo- vrat. Girovagus tulák. Girpulus ostvěl. Girta přeslen. Girum kroky. Git tytřicě Kitulinus kobolt. Glabella pútec. Glabra strupi. Glacies led. Glacium náleden. Gladiator mečieř. Gladipes střiza. Gladius meč. Glanco náledník. Glandes želudy Glans žláza. Glar oprysk. Glarea maz. Glareolum jílovně. Glarus podbřinka. Glauca žluté. Glaucitas žlutost Claucius lipan. Glaucoma bělmo. Gleba hruda. Gles prácheň. Glicerinum. sladúška. Glipsus trupel. Glis dlúhomyš, řěpí. Globira kuléř. Globus kúle. Glomus klubko. Gloria sláva. Glos nevěsta. Glosuss doch. Glosupa dásněnka. Gluta jazkon. Glutimen hltánie. Gluto hltáč. Gofa osk. Gog Požira. Goliardus hrdloš. Gomer měřice. Gonger oplčánek. Gophus šle. Gosturdus bezran. Graba potylek. Gracapulus lovník. Gracia milost. Gracilis tenký. Graco- cendrius čistel. Graculus sojka. Gracovita Krakovec. Gradicensis Hradčan. Gradus vschod. Gramen tráva. Grammatica slovočtena. Grammaticus slovo čtan. Grando krúpy. Granaria žitnicě. Granatus zrnákoč. Granius zrnoval Granum zrno. Grapa pažita. Grates dieky. Gratuitas vděčnost. Gratus vděčný. Grava vál. Gravamen obtiežka. Grave těžko. Grecus Rek. Grecismus Hřečstvo. Gressus chod. Grex stádo. Grillus diblíček. Grinula chrb. Gripho noh. Grisea šeř Griseitas šerost. Grossa tlúšč. Grossicies hrubost. Grossul ostropsě. Grudi menses Chrudimené. Grudimicum Chrudimské. Grus řeřáb, stehno (= crus) Gubius pstruh. Guerra válka. Gufulicum ozor. Gula ssek, obžerstvie. Gulio žráč. Gulositas lakota. Gulosus obžer(c)ě. Gulula krevník. Gumi klé. Gumphus možděn. Gurges tóně. Gurgulio křeč. Gustus okušenie, kusy. Gutta krápě. nadřan. Guttur hrdlo. Ha- v.t. a-, i.. Habitaculum přiebytek. Habundancia dostvie. Halensis haléř. Hamacio najmanie. Hamelio čtvrtnák. Hamus udicě. Hansula klíč. Hasta kopie Hastator kolec. Hastile ratiště. Hastiludia klánie. Hastula třieska. Haustus hlet. Hebreus Žid. Hec ta. H(i)emi zimus. Hemos rozkochané, jediné. (H)eracliodes bludr. Herculides vyzoň. Herba zelina. Herbatica dřevoluščka. Hereditas dědič- stvo. Heremita pústenník. Heres dědic. Heresis kacierstvo. Hereticus kacieř Herminius očilupáč. Heros dědinník. Herus optýr. Hespercancros hoblen. Heu hoře. Heus haj. Hic teď, ten. Hiene ludpek. Hilaritas veselost. Hinula laní. Hiratis zidrach. Hircus kozel. Hirta chlupy. Historia vidnost. Histrio jhřec. Hoc to. Hodie dnes. Holocaustum oběd (t. obět). Homicida vražedník. Homicidia vražda. Ho- micio človieče. Homo člověk, člověčina. Honestas počestenstvie. Honor čest. Hora hodina, hokolec. Horrea stodola. (H)orror hróza. Hospes host, hospodář. Hospi- cium hospoda. Hospita hospodyně, hostěnice. Hospitalitas hospodářstvíe. Hospi- tarium hostnice. Hostia dřvi, obedně. Hostis nerovník. Hostorium pověrek. Ho visator frejieř. Hovisatoria frejieřstvo. Huc sem. Humacio pohřebenie. Huma-
Ganea kvída — Humacic pohřebenie. 219 nea kvída. Gans zliha. Gar ustně. Garba otep. Garcia robizna. Garcio robě. Gar- nalion (gam-!) větrožil. Garrula švehláč, škartan. Garrulacio ščebetáníe. -men po- huhnánie. Garruncula cvrčala. Gastr- v. Castr.-Gaudia radost. Gazophilacium tajník. Gea pit. Geca zářěpa. Geda kon(ský) ščevzík). Gelasia záhněda. Gelima věchet. Gelu mráz. Geminus blíženec. Gemitus stonánie. Gemma stvena, biser Gemmista stvenář. Gena jahódka, nat. Gener zef. Generacio rozenie. Generator roditel. Genessus lepřě. Geneticum genské. Genimina ksence. Genitrix matka. Ge nius (gendus!) čáda. Gennula koleník. Gens chudina. Gentaculum sniedanie. -men frýnort. Gentilis lidojez. Genu koleno. Genus rod. Genutus kolenýš. Geomantica zemna. Geometria zemoměrna. Geon Mrzlena. Geralogodion ohlta. Gere nes. Geria krkan. Germanus brachek. Germanitas bratrstvo. Germen pléně. Geropigra hruš. Gerula nosidla. Gesticulator žakéř. Gestula nedvě zí)nóžka. Gestus šperk. Getolitus peclík. Gibbellus hrbek. Gibbe[rojsus hrsojbovec. Gibbus hrb. Gigacio obřě. Gigas obr. Gimnasium závod. Gimnosophista Chudomudrák. Gingiber zázvor Gingiva dásně. Giracio obcházenie. Girgillum kolečko. Girocellum kolo- vrat. Girovagus tulák. Girpulus ostvěl. Girta přeslen. Girum kroky. Git tytřicě Kitulinus kobolt. Glabella pútec. Glabra strupi. Glacies led. Glacium náleden. Gladiator mečieř. Gladipes střiza. Gladius meč. Glanco náledník. Glandes želudy Glans žláza. Glar oprysk. Glarea maz. Glareolum jílovně. Glarus podbřinka. Glauca žluté. Glaucitas žlutost Claucius lipan. Glaucoma bělmo. Gleba hruda. Gles prácheň. Glicerinum. sladúška. Glipsus trupel. Glis dlúhomyš, řěpí. Globira kuléř. Globus kúle. Glomus klubko. Gloria sláva. Glos nevěsta. Glosuss doch. Glosupa dásněnka. Gluta jazkon. Glutimen hltánie. Gluto hltáč. Gofa osk. Gog Požira. Goliardus hrdloš. Gomer měřice. Gonger oplčánek. Gophus šle. Gosturdus bezran. Graba potylek. Gracapulus lovník. Gracia milost. Gracilis tenký. Graco- cendrius čistel. Graculus sojka. Gracovita Krakovec. Gradicensis Hradčan. Gradus vschod. Gramen tráva. Grammatica slovočtena. Grammaticus slovo čtan. Grando krúpy. Granaria žitnicě. Granatus zrnákoč. Granius zrnoval Granum zrno. Grapa pažita. Grates dieky. Gratuitas vděčnost. Gratus vděčný. Grava vál. Gravamen obtiežka. Grave těžko. Grecus Rek. Grecismus Hřečstvo. Gressus chod. Grex stádo. Grillus diblíček. Grinula chrb. Gripho noh. Grisea šeř Griseitas šerost. Grossa tlúšč. Grossicies hrubost. Grossul ostropsě. Grudi menses Chrudimené. Grudimicum Chrudimské. Grus řeřáb, stehno (= crus) Gubius pstruh. Guerra válka. Gufulicum ozor. Gula ssek, obžerstvie. Gulio žráč. Gulositas lakota. Gulosus obžer(c)ě. Gulula krevník. Gumi klé. Gumphus možděn. Gurges tóně. Gurgulio křeč. Gustus okušenie, kusy. Gutta krápě. nadřan. Guttur hrdlo. Ha- v.t. a-, i.. Habitaculum přiebytek. Habundancia dostvie. Halensis haléř. Hamacio najmanie. Hamelio čtvrtnák. Hamus udicě. Hansula klíč. Hasta kopie Hastator kolec. Hastile ratiště. Hastiludia klánie. Hastula třieska. Haustus hlet. Hebreus Žid. Hec ta. H(i)emi zimus. Hemos rozkochané, jediné. (H)eracliodes bludr. Herculides vyzoň. Herba zelina. Herbatica dřevoluščka. Hereditas dědič- stvo. Heremita pústenník. Heres dědic. Heresis kacierstvo. Hereticus kacieř Herminius očilupáč. Heros dědinník. Herus optýr. Hespercancros hoblen. Heu hoře. Heus haj. Hic teď, ten. Hiene ludpek. Hilaritas veselost. Hinula laní. Hiratis zidrach. Hircus kozel. Hirta chlupy. Historia vidnost. Histrio jhřec. Hoc to. Hodie dnes. Holocaustum oběd (t. obět). Homicida vražedník. Homicidia vražda. Ho- micio človieče. Homo člověk, člověčina. Honestas počestenstvie. Honor čest. Hora hodina, hokolec. Horrea stodola. (H)orror hróza. Hospes host, hospodář. Hospi- cium hospoda. Hospita hospodyně, hostěnice. Hospitalitas hospodářstvíe. Hospi- tarium hostnice. Hostia dřvi, obedně. Hostis nerovník. Hostorium pověrek. Ho visator frejieř. Hovisatoria frejieřstvo. Huc sem. Humacio pohřebenie. Huma-
Strana 220
220 Humanitas člověčstvie — Yrundo vlaštovec. nitas člověčstvie. Humerus rámě. Humiditas mokrost. Humilitas tichost. Humor mokro. Humuletum chmelnicě. Humulinum chmelinnie. Humulus chmel, Iacinetus stklona kočana. Iacitus leženie. Iacobita Jakubský. Iactamen lučenie. Iactancia chlúba. Iactula vrhel. Iactura vrh. Iactus vrženie. Iaculum kuš. Iaculus metě. Ianua podvoj. Ianuarius leden. Yarus brzle. Yaspis drahule. Yba hadúš. Iber Yrdan. Yberus ščet. Ibi tu. Ibidra hadúš. Ibidrus osoluř. Ibites poješčerník. Ibos konúr. Iches arknicě. Iconomica čelednara. Iconomicus čeledník. Icter masočrv. letericia žlútennička. Idea výmysl. Idem též. Ydioma hlahol. Idiota hlupen. Yditum skočec. Ido plisk. Ydola modly. Ydolatrum pohanost. Ydranus vodnáč. Ydria čbán. Vdrofernum úkrop. Ydromel med. Ydropicus vodnýtel(ák). Ydropisis vodné tele. Ydrula vodné tele. Ydrus omak. Ieculentum jestník. Iecur játry. Yehna pruholt. Ieiunator postník. Ieiunium puost. Yems zima. Ierarchia říše. Igenecha dohule. Ignavia tužba. Ignominia ohavnost. Igno- racio nevěděnie. Ignorancia neumělost. II cos. Yla cviklík. Yle tlušě. Yles prsk. Ilia pisk. Ilium dlo. Illapicum špic. Illecebre pestvo. Illonitus onoléto. Illuca blatúch. Illuminamenta zrakosvět. Illusimen obluda. Ylnum pank. Ylum kma. Yma zpodek. Imago obraz. Ymaginacio zámyslnost. Ymaginator obrazník. Imber přieval. Imbrigat obručuje. Imitacio násled. Impar lich. Impedimentum překážka. Imperator ciesař. Imperatrix kněžna. Imperium ciesařevstvo. Impetigo krokvec. Impetuosus nálicha. Impetus nálich. Ympnus oslavna. Imprecamen zápros. Imprecator zaprositel. Impressio zářě. Improperia vzlánie. Impulsivum vhonné. Impulsor vhonitel. Impulsus vhon. Imum nízko. Inauris kolček. Incan- tator zvábovník. Incantatrix zvábička. Incaustum černidlo. Incedula vyhonýr Incendia požár. Incensum kaděnie. Incertitudo nejistnost. Incestus nekáznost. Incisor řezák. Inclamoi oškřěčenie. Incola úsadník. Incrementum příspora. Incre- pacio lánie. Incumbale lub. Incursus náběh. Incus nákovadlen. Inda zmazek Indago ochozě. Index ukazač. Indiccio nárok. Indicium přípověď. Indignacio ne- ráčenie. Indoles založenie. Inducie příměřie. Indulgencia odpustek. Indumentum vzvlek. Induperator praciesař. Induvium vzvlečka. Ineptus nesličnec. Infamia pří- mluva. Infancia mladennost. Infans mládenec. Infernus peklo. Infidelitas nevěr- nost. Infirmarius nemocník. Inflacio nadutie. Infula bibroň. Inga kaš. Ingressus vchod. Inhonestas nečest. Inhumanus ponevliden. Iniquitas křivota. Iniuria bez- právie. Inmunimentum očista. Innocens mladeně. Innovator obnovník. Inquilina podruhyně. Inquilinus podruh. Inquisitus ptanie. Insania zabylstvie. Insanus zabyvač. Insolencia nekázn. Instita pokrov. Institor kramář. Instrumentum přístroj. Insula ostrov. Integritas celost. Intellectus rozum. Intempesta pólnoc Intentum myšlenie, pomysl. Intercessio orudovánie. Intercessor orudovník Intercilia řasa. Interdictum zápověď. Internalite zhúbcě. Internodium svieček Intersticium přiehrada. Intervallum stav. Intestina droby. Intiba svlačec Intimator provolač. Intitulator naznamenač. Intoxicacio trávenie. Intrapola pladich. Introduccio úvod. Introitus nástopník. Intronisacio uvedenie. Intrum vševek. Intruncativum vsadné. Intus vnitř. Ynum propud. Inundacio povodeň. Inveccio náraz. Invidia závist. Invidiosus závistník. Invidus závistník. Invitacie zvanie. Invitatorium názva. Ioca špíle. Ioculator žertéř. Ioculum [k] žert. lopitura kabátina. Iopula kabátec. Iordanis Jirdán. Iota slovce. Ipargeus nad(ze) mec Ypnapus ohltan. Ypobasis peň. Ypocinacio opojina. Ypocrita podjez. Ipofartus mrtvoden. Ypogeus podzemec. Ypogimia skrýša. Ypomona zdravenic. Ypoteca nástav. Ippa vodúš. Y(p)podromium koňský trh. Ippomanius konipíř. Yppus kóň. Ir dlaň. Ira hněv. Iracundia hněvota. Iracundus hněvotník. Irator hněvník. Irda podusk. Irgo ciplík. Iris duha. Irius zduhl. Irnus ostronos. Irps netřesk. Irpus děhýl. Irregularitas bezzák(on)nost. Irrena žluták. Irritacio drážn. Irro závět. Irsutus chlupáč. Irugo pijevka. Yrundia vlastleb. Yrundo vlaštovec
220 Humanitas člověčstvie — Yrundo vlaštovec. nitas člověčstvie. Humerus rámě. Humiditas mokrost. Humilitas tichost. Humor mokro. Humuletum chmelnicě. Humulinum chmelinnie. Humulus chmel, Iacinetus stklona kočana. Iacitus leženie. Iacobita Jakubský. Iactamen lučenie. Iactancia chlúba. Iactula vrhel. Iactura vrh. Iactus vrženie. Iaculum kuš. Iaculus metě. Ianua podvoj. Ianuarius leden. Yarus brzle. Yaspis drahule. Yba hadúš. Iber Yrdan. Yberus ščet. Ibi tu. Ibidra hadúš. Ibidrus osoluř. Ibites poješčerník. Ibos konúr. Iches arknicě. Iconomica čelednara. Iconomicus čeledník. Icter masočrv. letericia žlútennička. Idea výmysl. Idem též. Ydioma hlahol. Idiota hlupen. Yditum skočec. Ido plisk. Ydola modly. Ydolatrum pohanost. Ydranus vodnáč. Ydria čbán. Vdrofernum úkrop. Ydromel med. Ydropicus vodnýtel(ák). Ydropisis vodné tele. Ydrula vodné tele. Ydrus omak. Ieculentum jestník. Iecur játry. Yehna pruholt. Ieiunator postník. Ieiunium puost. Yems zima. Ierarchia říše. Igenecha dohule. Ignavia tužba. Ignominia ohavnost. Igno- racio nevěděnie. Ignorancia neumělost. II cos. Yla cviklík. Yle tlušě. Yles prsk. Ilia pisk. Ilium dlo. Illapicum špic. Illecebre pestvo. Illonitus onoléto. Illuca blatúch. Illuminamenta zrakosvět. Illusimen obluda. Ylnum pank. Ylum kma. Yma zpodek. Imago obraz. Ymaginacio zámyslnost. Ymaginator obrazník. Imber přieval. Imbrigat obručuje. Imitacio násled. Impar lich. Impedimentum překážka. Imperator ciesař. Imperatrix kněžna. Imperium ciesařevstvo. Impetigo krokvec. Impetuosus nálicha. Impetus nálich. Ympnus oslavna. Imprecamen zápros. Imprecator zaprositel. Impressio zářě. Improperia vzlánie. Impulsivum vhonné. Impulsor vhonitel. Impulsus vhon. Imum nízko. Inauris kolček. Incan- tator zvábovník. Incantatrix zvábička. Incaustum černidlo. Incedula vyhonýr Incendia požár. Incensum kaděnie. Incertitudo nejistnost. Incestus nekáznost. Incisor řezák. Inclamoi oškřěčenie. Incola úsadník. Incrementum příspora. Incre- pacio lánie. Incumbale lub. Incursus náběh. Incus nákovadlen. Inda zmazek Indago ochozě. Index ukazač. Indiccio nárok. Indicium přípověď. Indignacio ne- ráčenie. Indoles založenie. Inducie příměřie. Indulgencia odpustek. Indumentum vzvlek. Induperator praciesař. Induvium vzvlečka. Ineptus nesličnec. Infamia pří- mluva. Infancia mladennost. Infans mládenec. Infernus peklo. Infidelitas nevěr- nost. Infirmarius nemocník. Inflacio nadutie. Infula bibroň. Inga kaš. Ingressus vchod. Inhonestas nečest. Inhumanus ponevliden. Iniquitas křivota. Iniuria bez- právie. Inmunimentum očista. Innocens mladeně. Innovator obnovník. Inquilina podruhyně. Inquilinus podruh. Inquisitus ptanie. Insania zabylstvie. Insanus zabyvač. Insolencia nekázn. Instita pokrov. Institor kramář. Instrumentum přístroj. Insula ostrov. Integritas celost. Intellectus rozum. Intempesta pólnoc Intentum myšlenie, pomysl. Intercessio orudovánie. Intercessor orudovník Intercilia řasa. Interdictum zápověď. Internalite zhúbcě. Internodium svieček Intersticium přiehrada. Intervallum stav. Intestina droby. Intiba svlačec Intimator provolač. Intitulator naznamenač. Intoxicacio trávenie. Intrapola pladich. Introduccio úvod. Introitus nástopník. Intronisacio uvedenie. Intrum vševek. Intruncativum vsadné. Intus vnitř. Ynum propud. Inundacio povodeň. Inveccio náraz. Invidia závist. Invidiosus závistník. Invidus závistník. Invitacie zvanie. Invitatorium názva. Ioca špíle. Ioculator žertéř. Ioculum [k] žert. lopitura kabátina. Iopula kabátec. Iordanis Jirdán. Iota slovce. Ipargeus nad(ze) mec Ypnapus ohltan. Ypobasis peň. Ypocinacio opojina. Ypocrita podjez. Ipofartus mrtvoden. Ypogeus podzemec. Ypogimia skrýša. Ypomona zdravenic. Ypoteca nástav. Ippa vodúš. Y(p)podromium koňský trh. Ippomanius konipíř. Yppus kóň. Ir dlaň. Ira hněv. Iracundia hněvota. Iracundus hněvotník. Irator hněvník. Irda podusk. Irgo ciplík. Iris duha. Irius zduhl. Irnus ostronos. Irps netřesk. Irpus děhýl. Irregularitas bezzák(on)nost. Irrena žluták. Irritacio drážn. Irro závět. Irsutus chlupáč. Irugo pijevka. Yrundia vlastleb. Yrundo vlaštovec
Strana 221
Is ten — Ligar motovúz. 221 Is ten. Ysagoga přísadna. Ysbus pýchavka. Isida blščík. Isis zviet. Isnacensis Yznák. Ysophagus jiecen. Ysopigis bělořit. Ysopus ysop. Isti ti. Istrix modřen. It šel. Itistus ošap. Itra zent. Iuba hříva. Iubileus mi(lostivé) léto. Iudaicus Židla. Iudeus Jud. Iudisa prázdna -cio posúzenie. Iudicator suditel. -ia rychta. Iudiciale súdné. Iudicissa rychtářová. Iudicium súd. Iuga jho. Iuger jitro. Iugu- lator mordéř. Iulius vřesen. Iumencia svěřěpec. Iumentum klísě. Iunalus mladík. Iuncus sít. Iuniperus jalovec. Iunius červen. Iupiter Králemoc. Iura práva. Iuramentum přísaha. Iurator přisahatel. Iuratus kmet. Iurgius klváč. Iurisdic cium ortel. Iurista právník. Ius jícha, právo. Iusquiamus blén. Iusticia sprave- dlnost. Iuvenca jalovice. Iuvenis mladec. Iuventa mladost. Kera studoven. Kichus polúk. Kilion odrav. Kiliondrus slunčerk. Kiloka dřipa. Kitul- -gitul-. Kirie eleison Bože, smiluj sě! Kirius Hospodin. Labia rty. Labicum dřec. Labira rtěna. Labo klúzěl. Labor úsilé. Laborator usilovník. Labrina kaliny. Labrula lipa. Labrum pysk. Labrusca kalina. La mléko. Lacer odřec. Lacero dránie. Lacerta ještěrka. Lacertulia zárukávie. Lacertus záloktie. Lachta stuliš Lacies plost. Lacinia obruba. Lacio tens. Lacrima slza. Lactago čečetka. Lactes mléko. Lactinus mléčí. Lactuca locika, pryskyřička. Lacus jezero. Lada sěkadlo. Ladon podlina. Ladula lavička, truhlička. Laero jezvec. Lagana vdolek. Lagena lahvice. Lagepus vid. Lagusta křie. Laicus liden. Lama prohlubně. Lambia poliz. Lambita pyskal. Lambucus andielek. Lamella čepel. Lamentacio rozželenie. Lamia placha. Lamina plátec Lamidus drzek. Lana vlna. Lanarius vlnotepec. Lancea hrále. Langa vážka. Languor nemoc Lanista řezník. Lanificus zvlnoš. Lanula vlněnka. Lanx vážeň. Lapete hořeluk. Lapicida kamenník. Lapidea sdluč. Lapidista kamenář. Lapis kámen. Lappa řěpík. Lapparius makolúšček. Lapsorium brusidlo. Lapsus poletěnie. Laqueamen- tum nástražka. Laquearia trám. Laqueus osídlo. Lar diera. Lardus slaniny. Larex dieřiec. Largira ščedrý večer. Largitas ščedrost. Larificus zákorník. Larpida sluka. Larus káně. Larva kraboška. Lastos las. Lasuba zpronda. Latena ochle. Later cihla. Laterna prosvěta. Latex pramenec. Latibulum tajnice. Latinus Latinník. Latitudo širokost. Lativum nosné. Latomus otesník. Lator těkačka. Latrans ščekle. Latrina potřěbně. Latro lotr. Latrocinator chalužník. Lătus bok. Latus ši- roký. Lauda hák. Laudacio chválenie. Laudaner šišky. Laudes chvalna. Laudipeta chlubník. Lauribaca bobky. Laurus bobek. Laus chvála. Lavacrum mýtel. Lava- torium umyvačka. Lazan ústracha. Lazuria modřec. Lebes rendlík. Lechitus olejna. Leccio čtenie. Lectinium ložnicč. Lectisternia postele. Lector čtitel. Lecto rium čtevna. Lectura čten(í/. Lectus m. lože. Lectus adj. čtený. Leda kvik. Leena lvice. Legacio poslánie. Legatus posel. Legens čtící. Legio tma. Legislator zákonec. Legisperitus dospělec, -ia zákonajla. Legisse čísti. Lego čtenník. Legit- timus súlož. Legumen býlé. Lemphinceatus davizeň. Lena rufiánka. Lendia lkešč. Lenitas hladkost. Leno rufián. Lens hnida, sočevice. Lenteola lenník. Lentica praščec. Lenticale pernice. Lentigo picha. Lentiscus moklec. Lentus ožidlý. Leo lev. Leonio lvíče. Leontosena pustně. Leopardus holoírd. Lepo zach. Leporarius vyžle. Lepra malomocnost. Leprosus malát. Lepus zajíc Lera ploščka Lesa dřkolna. Lesio úraz. Letania poprosně. Letare družbadlnice. Letargus obrna. Lethe Zapom)nět. Leticia veselé. Letificacio veselenie. Letra mieč. Letum mrtvicě. Leuca dvojemíle. Leucrotheca hnědlík. Leve lehké. Leviathan děs, hlavonák. Levicum levlské. Levigal strúžice. Levir deveř. Levitas lehkost. Levita čtenář. Lex zákon. Liba pecen. Liber koráb. Libertas svoboda. Libeta medník. Libraria knižna. Libula pecnec. Licaon provlčan. Liceatorium vijadlo. Licencia zpuoba. Licium třepec. Licnus knotina. Lictor poprávcč. (d. l. Dic-) Lien pastelín. -teria plazna. Liga vztuha. Ligamen provříslo, odúmrl. Ligapta protivná. Ligar moto-
Is ten — Ligar motovúz. 221 Is ten. Ysagoga přísadna. Ysbus pýchavka. Isida blščík. Isis zviet. Isnacensis Yznák. Ysophagus jiecen. Ysopigis bělořit. Ysopus ysop. Isti ti. Istrix modřen. It šel. Itistus ošap. Itra zent. Iuba hříva. Iubileus mi(lostivé) léto. Iudaicus Židla. Iudeus Jud. Iudisa prázdna -cio posúzenie. Iudicator suditel. -ia rychta. Iudiciale súdné. Iudicissa rychtářová. Iudicium súd. Iuga jho. Iuger jitro. Iugu- lator mordéř. Iulius vřesen. Iumencia svěřěpec. Iumentum klísě. Iunalus mladík. Iuncus sít. Iuniperus jalovec. Iunius červen. Iupiter Králemoc. Iura práva. Iuramentum přísaha. Iurator přisahatel. Iuratus kmet. Iurgius klváč. Iurisdic cium ortel. Iurista právník. Ius jícha, právo. Iusquiamus blén. Iusticia sprave- dlnost. Iuvenca jalovice. Iuvenis mladec. Iuventa mladost. Kera studoven. Kichus polúk. Kilion odrav. Kiliondrus slunčerk. Kiloka dřipa. Kitul- -gitul-. Kirie eleison Bože, smiluj sě! Kirius Hospodin. Labia rty. Labicum dřec. Labira rtěna. Labo klúzěl. Labor úsilé. Laborator usilovník. Labrina kaliny. Labrula lipa. Labrum pysk. Labrusca kalina. La mléko. Lacer odřec. Lacero dránie. Lacerta ještěrka. Lacertulia zárukávie. Lacertus záloktie. Lachta stuliš Lacies plost. Lacinia obruba. Lacio tens. Lacrima slza. Lactago čečetka. Lactes mléko. Lactinus mléčí. Lactuca locika, pryskyřička. Lacus jezero. Lada sěkadlo. Ladon podlina. Ladula lavička, truhlička. Laero jezvec. Lagana vdolek. Lagena lahvice. Lagepus vid. Lagusta křie. Laicus liden. Lama prohlubně. Lambia poliz. Lambita pyskal. Lambucus andielek. Lamella čepel. Lamentacio rozželenie. Lamia placha. Lamina plátec Lamidus drzek. Lana vlna. Lanarius vlnotepec. Lancea hrále. Langa vážka. Languor nemoc Lanista řezník. Lanificus zvlnoš. Lanula vlněnka. Lanx vážeň. Lapete hořeluk. Lapicida kamenník. Lapidea sdluč. Lapidista kamenář. Lapis kámen. Lappa řěpík. Lapparius makolúšček. Lapsorium brusidlo. Lapsus poletěnie. Laqueamen- tum nástražka. Laquearia trám. Laqueus osídlo. Lar diera. Lardus slaniny. Larex dieřiec. Largira ščedrý večer. Largitas ščedrost. Larificus zákorník. Larpida sluka. Larus káně. Larva kraboška. Lastos las. Lasuba zpronda. Latena ochle. Later cihla. Laterna prosvěta. Latex pramenec. Latibulum tajnice. Latinus Latinník. Latitudo širokost. Lativum nosné. Latomus otesník. Lator těkačka. Latrans ščekle. Latrina potřěbně. Latro lotr. Latrocinator chalužník. Lătus bok. Latus ši- roký. Lauda hák. Laudacio chválenie. Laudaner šišky. Laudes chvalna. Laudipeta chlubník. Lauribaca bobky. Laurus bobek. Laus chvála. Lavacrum mýtel. Lava- torium umyvačka. Lazan ústracha. Lazuria modřec. Lebes rendlík. Lechitus olejna. Leccio čtenie. Lectinium ložnicč. Lectisternia postele. Lector čtitel. Lecto rium čtevna. Lectura čten(í/. Lectus m. lože. Lectus adj. čtený. Leda kvik. Leena lvice. Legacio poslánie. Legatus posel. Legens čtící. Legio tma. Legislator zákonec. Legisperitus dospělec, -ia zákonajla. Legisse čísti. Lego čtenník. Legit- timus súlož. Legumen býlé. Lemphinceatus davizeň. Lena rufiánka. Lendia lkešč. Lenitas hladkost. Leno rufián. Lens hnida, sočevice. Lenteola lenník. Lentica praščec. Lenticale pernice. Lentigo picha. Lentiscus moklec. Lentus ožidlý. Leo lev. Leonio lvíče. Leontosena pustně. Leopardus holoírd. Lepo zach. Leporarius vyžle. Lepra malomocnost. Leprosus malát. Lepus zajíc Lera ploščka Lesa dřkolna. Lesio úraz. Letania poprosně. Letare družbadlnice. Letargus obrna. Lethe Zapom)nět. Leticia veselé. Letificacio veselenie. Letra mieč. Letum mrtvicě. Leuca dvojemíle. Leucrotheca hnědlík. Leve lehké. Leviathan děs, hlavonák. Levicum levlské. Levigal strúžice. Levir deveř. Levitas lehkost. Levita čtenář. Lex zákon. Liba pecen. Liber koráb. Libertas svoboda. Libeta medník. Libraria knižna. Libula pecnec. Licaon provlčan. Liceatorium vijadlo. Licencia zpuoba. Licium třepec. Licnus knotina. Lictor poprávcč. (d. l. Dic-) Lien pastelín. -teria plazna. Liga vztuha. Ligamen provříslo, odúmrl. Ligapta protivná. Ligar moto-
Strana 222
222 Ligator vazač — Margarita perla. vúz. Ligator vazač. Lignum dřevo, Ligo motyka. Ligurius ryzla. Ligustra pazdero. Lilium lilium. Lina pila. Limax hlemýžď. Limba zvinka. Limbria fýršlas. Limbus očistec, ostěha. Limen práh. Limo křez. Limphus vrchovišče, klokočí. Limum bahno. Limus jíl, osliz. Lina měch. Linachos zdýr. Lincisius rysník. Linea črcha. Lingea skočec. Lingua jazyk. Linista pláteník. Lintea pásnička. Linteamen prostě- radlo. Linter koryto. Lintipa korytnicě. Linum len. Linx rysec. Liparea počistúš. Lipotus vyza. Lippia zaslípanie. Lipsa plech. Liquiricium lékořice. Liquor střet. Lira brázda, (kolovrátek Boh.). Lis svár. Lisis plat. Listea nit. Lita stvara. Litera čtena. Literatus prožáčě. Litigium svářenie. Litignus oplenička. Litonicum české. Lito- strotus kruchta. Litricia špalnieř. Livor zmodránie. Lix kružlík. Lixa sluha. Lixi- vium lúh. Lobium lúbie. Loca miesta, řieda. Localitas miestnost. Locator lejchéř. Locatus městún. Locia ščina. Locio umytie. Locucio mluvenie. Loculus taška. Locuna kolda. Locusta kobylka. Locustum ščevík. Locustus kobylečna. Lodex húnč. Lodus tlatolišče. Lofia zánik. Loyca řččina. Loycus řěčiňan. Lolium črnidlo. Lona knofl. Longale rozvora. Longanus bachoř. Longinus dlúhák. Longitudo dlúhost. Loqua knidr. Loquacitas blektánie. Loquela řěčina. Lorandex stinka. Lorica pancieř. Loripes ščidlák. Lorum udidla. Lotonus lot. Lotophagus znabdiš Lotria pradličstvo. Lotrix pradlé. Lotura mýtel. Lubra plž. Lubricum plzko Lucarianus podlešák. Lucen oskla. Lucerna posvět. Luceus ščika. Luciber kleč Lucibulum kahanec. Lucidius plíščka. Lucifer dennice. Lucina pokladnice Lucio ščíče. Lucinia strážlík. Lucracio získanie. Lucrator získač. Lucrum zisk Lucus luh. Ludicra kratochvíl. Ludiforum frýmark. Ludolatra ojhránek. Ludo- natus statečník. Ludus jhra. Lues uspnost. Lugubra nařiekanie. Luligo letihar Lumbale hacník. Lumbrica hlísta. Lumbricus hlíšč. Lumen světlo, knot. Luminare osvěta. Luminator světič. Lumpa kluka. Luna měsiec. Lunaticus náměsečník. Lundula košče. Lunensis Lúnský. Lupa vlčice. Lupanar kurevna. Lupinacia kostřec. Lupinus vlčí mák. Lupio vlčě. Lupus vlk, vlkoč. Lurax hvězdan. Lusci- nula kulih. Luscus rozoký. Lusio jhránie. Lusor hráč. Lusoria jherstvo. Lustrum pětlet. Lutacio blatník. Luter vydra. Luteum květina. Lutina blatník. Lutificulus lepač. Lutra květec. Lutum bláto. Lux světlo. Luxuria smilstvo. Luxuriator smilniček. Maccella krámy. Macecordis muscatum květ. Maceracio sušenie. Maceria súhradi Machina prak, kolsvět. Machinator prakovník. Maciana řimbaba. Macis osken, oplum. Macrobita ježák. Mactacio zařězánie. Mactator húbcě. Mactoria řezníčstvo. Macula poskvrna. Maculacio ukálenie. Magale chalupa. Magar úhor Magica učnina. Magipes věcina. Magister mistr. Magistra mistra. Magistři mistři Magistria mistrovánie. Magňalis sorpík. Magnes velín. Magnificencia velebnost Magnite velinci. Magnitudo velikost. Magnus veličec. Magog Upistal. Maguderis košťál. Magus učňan. Maiestas velba. Maius máj. Mala zlá. Mala šálová (jablka). Maleus kladivo. Malicia zlost. Malignitas zloba. Malo kunšt. Malogranata jadrnka Malogranatum jadrně. Malum zlo. Malus zlý. Malus šále. Malus zobra. Malva sléz Mammilla sesky Mamon Ubožě. Mamona bohatstvie. Manciora tulan. Mancipa otročstvo. Mancipium otrok Mancus bezručec. Mandibula poník, čelist. Mandra- gora popěnec. Manducus lapikus. Mandula psievno. Mane ráno. Manea Zruč. Mango konieř. Mania pomámenie. Manica rukáv. Manio jitros. Maniplis neřest. Maniplus mlat. Manipus snop. Manite záhe. Mannio šal. Mannus prohynštie. Mano dávě, sno- pek. Mansa rukávník. Mansio bydlo. Mansiolus láník. Mansipa pachy Manstruga sikolec. Mansuetudo krotkost. Mansus lán. Mantellus čaprún. Mantica tlumok. Manubria třenek. (Manucordium jednoruč Bohem.) Manu(n)cus kršnavec. Manus ruka. Manuterium ubrusec. Mappale katrčě Mappula pazlat. Marca hřivna. Marchio markrabie. Marchionissa markrabiná. Marcius březen. Mardir kuna. Mardrix po- pelice. Mare moře. Marelimen chebdie. Mareum oryx. Margara perlan. Margarita
222 Ligator vazač — Margarita perla. vúz. Ligator vazač. Lignum dřevo, Ligo motyka. Ligurius ryzla. Ligustra pazdero. Lilium lilium. Lina pila. Limax hlemýžď. Limba zvinka. Limbria fýršlas. Limbus očistec, ostěha. Limen práh. Limo křez. Limphus vrchovišče, klokočí. Limum bahno. Limus jíl, osliz. Lina měch. Linachos zdýr. Lincisius rysník. Linea črcha. Lingea skočec. Lingua jazyk. Linista pláteník. Lintea pásnička. Linteamen prostě- radlo. Linter koryto. Lintipa korytnicě. Linum len. Linx rysec. Liparea počistúš. Lipotus vyza. Lippia zaslípanie. Lipsa plech. Liquiricium lékořice. Liquor střet. Lira brázda, (kolovrátek Boh.). Lis svár. Lisis plat. Listea nit. Lita stvara. Litera čtena. Literatus prožáčě. Litigium svářenie. Litignus oplenička. Litonicum české. Lito- strotus kruchta. Litricia špalnieř. Livor zmodránie. Lix kružlík. Lixa sluha. Lixi- vium lúh. Lobium lúbie. Loca miesta, řieda. Localitas miestnost. Locator lejchéř. Locatus městún. Locia ščina. Locio umytie. Locucio mluvenie. Loculus taška. Locuna kolda. Locusta kobylka. Locustum ščevík. Locustus kobylečna. Lodex húnč. Lodus tlatolišče. Lofia zánik. Loyca řččina. Loycus řěčiňan. Lolium črnidlo. Lona knofl. Longale rozvora. Longanus bachoř. Longinus dlúhák. Longitudo dlúhost. Loqua knidr. Loquacitas blektánie. Loquela řěčina. Lorandex stinka. Lorica pancieř. Loripes ščidlák. Lorum udidla. Lotonus lot. Lotophagus znabdiš Lotria pradličstvo. Lotrix pradlé. Lotura mýtel. Lubra plž. Lubricum plzko Lucarianus podlešák. Lucen oskla. Lucerna posvět. Luceus ščika. Luciber kleč Lucibulum kahanec. Lucidius plíščka. Lucifer dennice. Lucina pokladnice Lucio ščíče. Lucinia strážlík. Lucracio získanie. Lucrator získač. Lucrum zisk Lucus luh. Ludicra kratochvíl. Ludiforum frýmark. Ludolatra ojhránek. Ludo- natus statečník. Ludus jhra. Lues uspnost. Lugubra nařiekanie. Luligo letihar Lumbale hacník. Lumbrica hlísta. Lumbricus hlíšč. Lumen světlo, knot. Luminare osvěta. Luminator světič. Lumpa kluka. Luna měsiec. Lunaticus náměsečník. Lundula košče. Lunensis Lúnský. Lupa vlčice. Lupanar kurevna. Lupinacia kostřec. Lupinus vlčí mák. Lupio vlčě. Lupus vlk, vlkoč. Lurax hvězdan. Lusci- nula kulih. Luscus rozoký. Lusio jhránie. Lusor hráč. Lusoria jherstvo. Lustrum pětlet. Lutacio blatník. Luter vydra. Luteum květina. Lutina blatník. Lutificulus lepač. Lutra květec. Lutum bláto. Lux světlo. Luxuria smilstvo. Luxuriator smilniček. Maccella krámy. Macecordis muscatum květ. Maceracio sušenie. Maceria súhradi Machina prak, kolsvět. Machinator prakovník. Maciana řimbaba. Macis osken, oplum. Macrobita ježák. Mactacio zařězánie. Mactator húbcě. Mactoria řezníčstvo. Macula poskvrna. Maculacio ukálenie. Magale chalupa. Magar úhor Magica učnina. Magipes věcina. Magister mistr. Magistra mistra. Magistři mistři Magistria mistrovánie. Magňalis sorpík. Magnes velín. Magnificencia velebnost Magnite velinci. Magnitudo velikost. Magnus veličec. Magog Upistal. Maguderis košťál. Magus učňan. Maiestas velba. Maius máj. Mala zlá. Mala šálová (jablka). Maleus kladivo. Malicia zlost. Malignitas zloba. Malo kunšt. Malogranata jadrnka Malogranatum jadrně. Malum zlo. Malus zlý. Malus šále. Malus zobra. Malva sléz Mammilla sesky Mamon Ubožě. Mamona bohatstvie. Manciora tulan. Mancipa otročstvo. Mancipium otrok Mancus bezručec. Mandibula poník, čelist. Mandra- gora popěnec. Manducus lapikus. Mandula psievno. Mane ráno. Manea Zruč. Mango konieř. Mania pomámenie. Manica rukáv. Manio jitros. Maniplis neřest. Maniplus mlat. Manipus snop. Manite záhe. Mannio šal. Mannus prohynštie. Mano dávě, sno- pek. Mansa rukávník. Mansio bydlo. Mansiolus láník. Mansipa pachy Manstruga sikolec. Mansuetudo krotkost. Mansus lán. Mantellus čaprún. Mantica tlumok. Manubria třenek. (Manucordium jednoruč Bohem.) Manu(n)cus kršnavec. Manus ruka. Manuterium ubrusec. Mappale katrčě Mappula pazlat. Marca hřivna. Marchio markrabie. Marchionissa markrabiná. Marcius březen. Mardir kuna. Mardrix po- pelice. Mare moře. Marelimen chebdie. Mareum oryx. Margara perlan. Margarita
Strana 223
Margo ohlubně — Mortifikator umrtevník. 223 perla. Margo ohlubně. Mariser zavaříš. Maritacio oženěnie. Maritus manžel. Mar mor mramor. Maroda marule. Mars Smrtonoš. Marsalcus maršalk. Marsupium opasek. Martareollum přítluk. Marteolum trdlnicě. Martir mučedlník. Marturia plch. Marubium maruně. Mas muž. Masa kyjenicě. Masculus samec. Maserca kalvice. Massa kra. Mastix varšán. Mastula žvanec. Mater mátě (pia mater plenka). Materia matera. Matertera tetka. Matertinus tetčenec. Mathematica vtipovnera. Mathematicus vtipnéř. Matrica mužna. Matrimonium manželstvo. Matrix děloha. Matta rohožě. Matutina jitřně. Matutinale jitřnál. Mauricon Múřěníš. Maxilla líce. Me mě. Meastrum kolečko. Meauca huble. Mecha peka. Mechanica chlapisturna. Meda kapratie. Medalus polet. Medaris střědmík. Mediale ponebie. Mediampnis jesep. Mediana medjana. Mediator prostředník. Medica umla. Medicacio poleko- vánie. Medicamentum léky. Medicina lék. Mediolanus přístrov, Med(i)olančák. Medius digitus mezenec. Medulla omazek. Medus ašla. Mega dlúža. Megarus cendát. Mel stred. Melan(colia) kalostud. Melancolicus kalostudnek. Melanco riphus rohočil. Melius lépe. Mella medunka. Mellides meduník. Melo vlčie lýko. Melodia sladoň. Melonica proslátek. Melopus malík. Melota ovna. Membrana máz- dra. Membrum údo. Memoria pamět. Memphites šlip. Mena lalkoň, pobožka. Menda kaz. Mendacium lež. Mendicio žebráčě. Mendicitas žebráčstvie. Mendicus žebrák. Menia zábradla. Menonides kmošček. Mens mysl. Mensa stuol. Mensale ubrus. Mensis měsiec. Menstrum čmýra. Mensura miera. Menta máta. Mentum lalok. Menula čierka. Mera šišel. Mercator kupec. Mercatoria kupečstvo. Merce- narius nájemník. Merces mzda. Mercipotus litkup. Mercurius Dobropán. Merdifer hovnivec. Merdigena usranec. Merdula hovno. Meretrix kurva. Meretricator ku- revník. Merges rukovět, lyska. Mergus křechař. Merica borovice. Meridies poledne. Merilo drozilap. Meritum zádušie. Merops vlha. Meror žalost. Merula drozn. Me- rusa, merusus višně. Merx kúpě. Messis žeň, žetie. Messor žnec. Mestic«i) a tščicě. Mestosus smutek. Meta mezě. Metafisica nadpřiroznila. Metallum lesken. Me- tastrum vál. Metra záměrek. Metro žejtel. Metus ústrach. Meus mój. Mea má. Mica střieda. Michi mně. Migale hranostaj. Migalus škopar. Migma hrabanina. Migracio snitie. Mylago pládně. Miles rytieř. Mileum jáhly. Miliare míle. Milicia rytieřstvo. Militides rytieřovic. Militissa rytieřovna. Militus rytieř. Millefolium řebřík. Millepisa zaštpice. Milvio luňáčě. Milvus luňák. Mimus hluma. Minccio scanie. Minera ruda. Minister panošč. Minium rud. Mino křížala. Minor bosák. Minoramentum pomenšenie. Minuga kozlička. Mirabilitas podivnost Miracio divenie. Miraculum div. Mirenula okáč. Mirica zdla. Mirius divíř. Mirna divizna. Miro divák. Mirra myra. Mirtus smrk. Mirux pozonál. Mis mój, má, mé. Miser huben. Miseria hubenstvie. Misericordia milosrdenstvie. Misnensis Míšněnín. Missa mše. Missale mšál. Missia kment. Missile střěliště. Misterium taje. Mitigacio ukrotenstvie. Mitologia pravopijka. Mitra čepec. Mixalia obudoň. Mna cál. Mocio hýbanie. Moda pinta. Modabrum strýcholc. Moderacio skrovenstvie. Moderca neska. Modestia skromnost. Modificacio porovnánie. Modilentum válek. Modius strych. Modo nynie. Modus vášně. Mola zmolc, žrn. Molaris žrnov. Molendinarium mlýnnicě. Molendinator mlynář. Molendinum mlýn. Moles chomáč. Moletum chrle. Molla měkota. Mollis měkký. Molossus ohař. Molus umek. Momentum oka- mžie. Monacellus mníše. Monacha mnicholt. Monachides mnichovec. Monachus mnich. Monarcha paňátko. Monasterium mnichovna. Monedula kavka. Moneta náraz. Monetarius pěnarazník. Monile záponka. Monimentum pamat. Monitor napominač. Monocra ostřirohat. Monotalmus jednooký. Mons hora. Monstrancia ukazovně. Monstria zpaře. Monstrum potvora Monus učba. Mora chvíle, jahody. Morabachus ostružina. Moravus Moravec. Morbula střivka. Morbus neduh. Mordica stříhavka. Morfea ještovky. Morion moříš. Moripa kuřímor. Moritum morytné. Morocella črnice. Morplex rybulák. Mors smrt. Morsus úkus. Mortale smrtedlné. Mortalitas smrtedlnost. Morticinium úmrl. Mortificator umrtevník.
Margo ohlubně — Mortifikator umrtevník. 223 perla. Margo ohlubně. Mariser zavaříš. Maritacio oženěnie. Maritus manžel. Mar mor mramor. Maroda marule. Mars Smrtonoš. Marsalcus maršalk. Marsupium opasek. Martareollum přítluk. Marteolum trdlnicě. Martir mučedlník. Marturia plch. Marubium maruně. Mas muž. Masa kyjenicě. Masculus samec. Maserca kalvice. Massa kra. Mastix varšán. Mastula žvanec. Mater mátě (pia mater plenka). Materia matera. Matertera tetka. Matertinus tetčenec. Mathematica vtipovnera. Mathematicus vtipnéř. Matrica mužna. Matrimonium manželstvo. Matrix děloha. Matta rohožě. Matutina jitřně. Matutinale jitřnál. Mauricon Múřěníš. Maxilla líce. Me mě. Meastrum kolečko. Meauca huble. Mecha peka. Mechanica chlapisturna. Meda kapratie. Medalus polet. Medaris střědmík. Mediale ponebie. Mediampnis jesep. Mediana medjana. Mediator prostředník. Medica umla. Medicacio poleko- vánie. Medicamentum léky. Medicina lék. Mediolanus přístrov, Med(i)olančák. Medius digitus mezenec. Medulla omazek. Medus ašla. Mega dlúža. Megarus cendát. Mel stred. Melan(colia) kalostud. Melancolicus kalostudnek. Melanco riphus rohočil. Melius lépe. Mella medunka. Mellides meduník. Melo vlčie lýko. Melodia sladoň. Melonica proslátek. Melopus malík. Melota ovna. Membrana máz- dra. Membrum údo. Memoria pamět. Memphites šlip. Mena lalkoň, pobožka. Menda kaz. Mendacium lež. Mendicio žebráčě. Mendicitas žebráčstvie. Mendicus žebrák. Menia zábradla. Menonides kmošček. Mens mysl. Mensa stuol. Mensale ubrus. Mensis měsiec. Menstrum čmýra. Mensura miera. Menta máta. Mentum lalok. Menula čierka. Mera šišel. Mercator kupec. Mercatoria kupečstvo. Merce- narius nájemník. Merces mzda. Mercipotus litkup. Mercurius Dobropán. Merdifer hovnivec. Merdigena usranec. Merdula hovno. Meretrix kurva. Meretricator ku- revník. Merges rukovět, lyska. Mergus křechař. Merica borovice. Meridies poledne. Merilo drozilap. Meritum zádušie. Merops vlha. Meror žalost. Merula drozn. Me- rusa, merusus višně. Merx kúpě. Messis žeň, žetie. Messor žnec. Mestic«i) a tščicě. Mestosus smutek. Meta mezě. Metafisica nadpřiroznila. Metallum lesken. Me- tastrum vál. Metra záměrek. Metro žejtel. Metus ústrach. Meus mój. Mea má. Mica střieda. Michi mně. Migale hranostaj. Migalus škopar. Migma hrabanina. Migracio snitie. Mylago pládně. Miles rytieř. Mileum jáhly. Miliare míle. Milicia rytieřstvo. Militides rytieřovic. Militissa rytieřovna. Militus rytieř. Millefolium řebřík. Millepisa zaštpice. Milvio luňáčě. Milvus luňák. Mimus hluma. Minccio scanie. Minera ruda. Minister panošč. Minium rud. Mino křížala. Minor bosák. Minoramentum pomenšenie. Minuga kozlička. Mirabilitas podivnost Miracio divenie. Miraculum div. Mirenula okáč. Mirica zdla. Mirius divíř. Mirna divizna. Miro divák. Mirra myra. Mirtus smrk. Mirux pozonál. Mis mój, má, mé. Miser huben. Miseria hubenstvie. Misericordia milosrdenstvie. Misnensis Míšněnín. Missa mše. Missale mšál. Missia kment. Missile střěliště. Misterium taje. Mitigacio ukrotenstvie. Mitologia pravopijka. Mitra čepec. Mixalia obudoň. Mna cál. Mocio hýbanie. Moda pinta. Modabrum strýcholc. Moderacio skrovenstvie. Moderca neska. Modestia skromnost. Modificacio porovnánie. Modilentum válek. Modius strych. Modo nynie. Modus vášně. Mola zmolc, žrn. Molaris žrnov. Molendinarium mlýnnicě. Molendinator mlynář. Molendinum mlýn. Moles chomáč. Moletum chrle. Molla měkota. Mollis měkký. Molossus ohař. Molus umek. Momentum oka- mžie. Monacellus mníše. Monacha mnicholt. Monachides mnichovec. Monachus mnich. Monarcha paňátko. Monasterium mnichovna. Monedula kavka. Moneta náraz. Monetarius pěnarazník. Monile záponka. Monimentum pamat. Monitor napominač. Monocra ostřirohat. Monotalmus jednooký. Mons hora. Monstrancia ukazovně. Monstria zpaře. Monstrum potvora Monus učba. Mora chvíle, jahody. Morabachus ostružina. Moravus Moravec. Morbula střivka. Morbus neduh. Mordica stříhavka. Morfea ještovky. Morion moříš. Moripa kuřímor. Moritum morytné. Morocella črnice. Morplex rybulák. Mors smrt. Morsus úkus. Mortale smrtedlné. Mortalitas smrtedlnost. Morticinium úmrl. Mortificator umrtevník.
Strana 224
224 Morus jahodník — Obstagium-leženie. Morus jahodník. Mos nrav. Mota hnula. Motaxa přadeno. Motus hnutie. Mox hned. Mucia hbrenka. Mucor plésn. Mucro plekno. Mugius řpan. Muletus plerna: Mulia mzen. Mulio mzák. Mulus mezek. Multavia Vltava. Multiloquium přěžvahnánie Multipharia rozličnava. Multipedus nožehlák. Multipes přienožod. Multiplicamen rozmnoženie. Multitudo množstvie. Multonia vrtich. Multonia mlýnstvo. Multrum diežka. Mundus svět. Munia poklona. Municulum broj. Munimentum obrana. Munus dar. Murator zedník. Murena vlšě. Muria mušna. Murilegus kocúr. Murio mýšě. Murmur šept. Murmuramen reptánie. Murus zed. Mus myš. Musa vodna. Musca múcha. Muscida húba. Muscio muchák. Muscipa mucholt. Muscipule pasti. Musculus myška. Musica vodohlása. Musicus zpěvoman. Mustela kolčava. Mustum mest. Mustus (m. muscus) mech. Mutensis Mýtský. Mutonia němstvo. Mutus němič. Nabellum humno. (Nabulum kobos Boh.) Nacio národ. Nactus doba. Na- deros nosták. Nadír nauloh. Nageum kober. Naipa povodník. Nantria kúpěl. Napta nara. Nar zlov. Nara sítař. Nardus úcelně. Nares chřiopi. Narex chřepodna. Nargula niva. Naripula ponosek. Narracio pravenie. Narrator pravitel. (Narr- v. t. gar-.) Nasica dlask. Nasordus šklebonosec. Nastole (nastala?) šponec. Na- sturciaca žeřicha. Nasulus klabonosec. Nasus nos. Nasutus nosál. Natatoria ku- padla. Nates krčel. Nativitas narozenie. Nativum přírodné. Natrix plovně. Natura příroda. Natus narozenec. Nauci mázdrka. Nauclerus marnéř. Naulum píce. Nausea nechutnost. Nauta přievozník. Nautila splovař. Navicula praminy. Navi- gator přěvozitel. Navigatoria přievozničstvo. Navigium přievoz. Navis prám. Navita lodinník. Naxis vývrat. Nebria třěpačka. Nebula mhla, manle. Nebulo mlž. Necessitas, necessum potřebie. Nectar rývola. Neglector zameškalec. Nego- ciator těžař. Negocium těženie. Nela stříce. Nemus les. Neomia (vsoupvía) nov. Neomon (= yvónov) znáče. Nepa zustra. Nephas necnost. Nephula kojiljě. Nepo vrtáš. Nepos vnuk. Neptis vnuka. Nequam zloch. Nequicia neprávie. Nera prařepa. Nerba stativka. Nereides mořap. Nerius lodven. Nestola v. nastole. Netoria přad- ličstvo. Netrix přadlé. Neuma sezpěva. Nexus svazky. Nictimen lelek. Nidiolum baňka. Nidus hniezdo. Ni(hi)l nic. Nigra božec. Nigredo črné. Nigromancia črno- kniha. Nigromantus črnoknýr. Nilio holúbka. Nilus obálka, Zruča. Nimbus tichý dešč. Nippus struk. Nispila húsěnka. Nisus krahujec. Nitidus ladný. Nitor osvět Nivo kyv. Nobilitas šlechetnost. Nobulium lacino. Noccio sóvě. Nocens ovád. Nocivum škodné. Nochus kopřívčě. Noctico snóci. Nocticorax sýc. Noctiluca ře- řátek. Noctu noci. Noctua sova. Nocturnum nocleh. Nocturnus nocna. Nodra vláčka. Nodulus knoflík. Nodus uzel. Nola zvonec. Noli tangere me bolvec. Nolle neroda. Nolunt nechtie. Nomen jméno. Non ne. Nona devietina. Nornica vraněčka. Nostras našinec. Nostrum naše. Nota známek, znak. Notarius známoták. Nota toria známotářstvo. Nothus Úpras. Noticia známost. Notoria známina. Nova noviny. Novacula břitva. Novale nové. November listopad. Noverca macecha. Novicius novák. Nox noc. Noxa vada. Nubes oblak. Nubilum mračno. Nucha posvěka. Nucleus jádro. Nudipes bosák. Nudipullus holoplíště. Nuditas nahota. Nudus naháč. Nugillus lhář. Num zda. Numen velbostvo. Numerus číslo. Nummis- ma peněžna. Nummularius proměnič. Nummus peniežek. Nunccia poselstvie. Nun- dina. jarmark. Nupcia svatba. Nuptoria třevec. Nurus zelva. Nutidus zlý duch. Nutricio krmenie. Nutrix dojka. Nutus míhanie. Nux ořech. Nuxulium chrkačka. Obdrico pernad. Obediencia poslušnost. Obex Isti. Obforium protidřvie. Obiectura narážka. Obiurgacio protimluvnost. Oblacio obětovánie. Oblata oplatek. Oblectamentum kochačka. Obligatura zavazačka. Oblitaurum pozlátka. Obolus helblink. Obprobrium vobida. Obrado okroj. Obsenia svačně. Obses zástavnec. Obsidium zástav. Obsomagarus polévka. Obstaculum jez. Obstagium leženie.
224 Morus jahodník — Obstagium-leženie. Morus jahodník. Mos nrav. Mota hnula. Motaxa přadeno. Motus hnutie. Mox hned. Mucia hbrenka. Mucor plésn. Mucro plekno. Mugius řpan. Muletus plerna: Mulia mzen. Mulio mzák. Mulus mezek. Multavia Vltava. Multiloquium přěžvahnánie Multipharia rozličnava. Multipedus nožehlák. Multipes přienožod. Multiplicamen rozmnoženie. Multitudo množstvie. Multonia vrtich. Multonia mlýnstvo. Multrum diežka. Mundus svět. Munia poklona. Municulum broj. Munimentum obrana. Munus dar. Murator zedník. Murena vlšě. Muria mušna. Murilegus kocúr. Murio mýšě. Murmur šept. Murmuramen reptánie. Murus zed. Mus myš. Musa vodna. Musca múcha. Muscida húba. Muscio muchák. Muscipa mucholt. Muscipule pasti. Musculus myška. Musica vodohlása. Musicus zpěvoman. Mustela kolčava. Mustum mest. Mustus (m. muscus) mech. Mutensis Mýtský. Mutonia němstvo. Mutus němič. Nabellum humno. (Nabulum kobos Boh.) Nacio národ. Nactus doba. Na- deros nosták. Nadír nauloh. Nageum kober. Naipa povodník. Nantria kúpěl. Napta nara. Nar zlov. Nara sítař. Nardus úcelně. Nares chřiopi. Narex chřepodna. Nargula niva. Naripula ponosek. Narracio pravenie. Narrator pravitel. (Narr- v. t. gar-.) Nasica dlask. Nasordus šklebonosec. Nastole (nastala?) šponec. Na- sturciaca žeřicha. Nasulus klabonosec. Nasus nos. Nasutus nosál. Natatoria ku- padla. Nates krčel. Nativitas narozenie. Nativum přírodné. Natrix plovně. Natura příroda. Natus narozenec. Nauci mázdrka. Nauclerus marnéř. Naulum píce. Nausea nechutnost. Nauta přievozník. Nautila splovař. Navicula praminy. Navi- gator přěvozitel. Navigatoria přievozničstvo. Navigium přievoz. Navis prám. Navita lodinník. Naxis vývrat. Nebria třěpačka. Nebula mhla, manle. Nebulo mlž. Necessitas, necessum potřebie. Nectar rývola. Neglector zameškalec. Nego- ciator těžař. Negocium těženie. Nela stříce. Nemus les. Neomia (vsoupvía) nov. Neomon (= yvónov) znáče. Nepa zustra. Nephas necnost. Nephula kojiljě. Nepo vrtáš. Nepos vnuk. Neptis vnuka. Nequam zloch. Nequicia neprávie. Nera prařepa. Nerba stativka. Nereides mořap. Nerius lodven. Nestola v. nastole. Netoria přad- ličstvo. Netrix přadlé. Neuma sezpěva. Nexus svazky. Nictimen lelek. Nidiolum baňka. Nidus hniezdo. Ni(hi)l nic. Nigra božec. Nigredo črné. Nigromancia črno- kniha. Nigromantus črnoknýr. Nilio holúbka. Nilus obálka, Zruča. Nimbus tichý dešč. Nippus struk. Nispila húsěnka. Nisus krahujec. Nitidus ladný. Nitor osvět Nivo kyv. Nobilitas šlechetnost. Nobulium lacino. Noccio sóvě. Nocens ovád. Nocivum škodné. Nochus kopřívčě. Noctico snóci. Nocticorax sýc. Noctiluca ře- řátek. Noctu noci. Noctua sova. Nocturnum nocleh. Nocturnus nocna. Nodra vláčka. Nodulus knoflík. Nodus uzel. Nola zvonec. Noli tangere me bolvec. Nolle neroda. Nolunt nechtie. Nomen jméno. Non ne. Nona devietina. Nornica vraněčka. Nostras našinec. Nostrum naše. Nota známek, znak. Notarius známoták. Nota toria známotářstvo. Nothus Úpras. Noticia známost. Notoria známina. Nova noviny. Novacula břitva. Novale nové. November listopad. Noverca macecha. Novicius novák. Nox noc. Noxa vada. Nubes oblak. Nubilum mračno. Nucha posvěka. Nucleus jádro. Nudipes bosák. Nudipullus holoplíště. Nuditas nahota. Nudus naháč. Nugillus lhář. Num zda. Numen velbostvo. Numerus číslo. Nummis- ma peněžna. Nummularius proměnič. Nummus peniežek. Nunccia poselstvie. Nun- dina. jarmark. Nupcia svatba. Nuptoria třevec. Nurus zelva. Nutidus zlý duch. Nutricio krmenie. Nutrix dojka. Nutus míhanie. Nux ořech. Nuxulium chrkačka. Obdrico pernad. Obediencia poslušnost. Obex Isti. Obforium protidřvie. Obiectura narážka. Obiurgacio protimluvnost. Oblacio obětovánie. Oblata oplatek. Oblectamentum kochačka. Obligatura zavazačka. Oblitaurum pozlátka. Obolus helblink. Obprobrium vobida. Obrado okroj. Obsenia svačně. Obses zástavnec. Obsidium zástav. Obsomagarus polévka. Obstaculum jez. Obstagium leženie.
Strana 225
Obstetrix babice - Pardus fard. 225 Obstetrix babice. Obstupa laskomina. Obtusitas hlúpost. Obumbrator zástěnič. Occa zděrek. Occasus západ. Occax obřezač. Occidita zapaděl. Occipa tylněnka. Occipulum počepek. Occiput týl. Occisio zabitie. Occisor ubivcě. Occisus zabitec Ochus zrudič. Ociator prázdník. Ocillus pískořec. Ocium prázdeň. Ocnus kúřě Ocrea škorně. Octava ochtáb. October říjen. Oculatus okáč. Oculus oko. Oda piesn. Odillum srub. Odium nenávist. Odor vóně. Odula čějka. Oestrum střěček Offa topenice, smočenic. Offens lechy. Offertorium ofěra. Officialis úřadník Officium úřad. Olchus utistřap. Oleaster okr. Oleator olejník. Olenda sipěnky Oletum uher. Oleum olej. Olfa voňačka. Olfactus vonnost. Oliva olev. Olla hrnec karhan. Ollatoria hrnčieřstvo. Ollifex hrnčieř. Olo chodec. Olomucensis Holomú- čen. Olor droptva. Olus zelé. Omagialis man. Omagium manstvo. Omasus dráčka. Omelia lidněc. Omen oč. Omentum pucher. Omes divokvice. Omirale náhlav. Omissum dopuščenie. Onager divok(ý) osel. Onichinus aldr. Onix rval Qno- centaurus búk. Onocrapulus bukomorník. Onomax miecko. Onos všeň. Ontro chlapec. Ontropulus vijehlávek. Onulia zšíř. Onus obtiež. Oper luk. Operarius dělník. Opex ramena. Opifex udělač. Opinacus zemnáč. Opinio domněnie. Oplen- tum opatek. Oppa kokoška, trusk. Oppidum městce. Oppra porúška. Ops mrva. Opto požádný. Opulencia dobrok. Opus dielo, píleť. Ora krot. Oracio, oraculum, modlitba. Oraflus plaščír. Orator otazatel. Orbis okol. Orbita kolejě. Orbus pošček, osamělec, osiřel. Orca flaška. Orcha flašín. Ordea ječmen. Ordianus osnovadlo. Ordina družbanec. Ordinacio svěcenie. Ordinator zředič. Ordo pořád. Oregmon dchel. Orestrum rohák. Orexis zháha. (Organa varhany Boh., Organista hudivarhan Boh.) Organatoria varhanstvo. Oricus ústák. Orificium ožiedlé. Origanum svalník. Origen řif. Originale přirozené Oriollus nychel. Oripilacio vztrženie. Oritas vřěsk. Oritos příšť. Orizon obezrot. Orlogiatoria znáhoda. Orlogium hodloj. Orna opar. Ornacius dvořák. Ornatus krášlat. Ornix tetřěvec. Ornus obřěčtan. Orobus persan. Orphanus sirotek. Orpinum polnucz. Orpus brýžděl. Orsa nik. Ortagon hvizd Ortinia čiřičná (jablka). Ortodoxia zprávna. Ortogrameta kozlík. Ortoferale obora. Ortorosa vlaská. Ortulana zahradničstvo. Ortulanus zahradník. Ortus východ, zahrada. Os kost, ústa. Osanna slavnost. Oscillum kolebačka. Oscita- menta zievanie. Oscula rúpík, políbenie. Osina křebut. Ossea hnát. Ossorium kostnice. Ostimata svlači. Ostolanus nevidař. Ostrea mořík. Ostrum násěč. Otha milešek. Ovarium vaječník. Ovíra svítek. Ovis ovce. Ovum vajce. Pabula píce. Paburus šípek, ruzen. Paburna šípky. Paburnina šípková (ja- blka). Pacerta nazlobitář. Paciencia pokora. Pacio plenec. Pado záboj. Pagacio plněnie. Paganitas pohanstvie. Paganus pohan. Pagativum platné. Pagator oplatník Pagimentum ošmelc Pagula pohanina. Pagus véska. Pala lopata. Pala- cium sien. Palam zěvně. Palangia sochlík. Palas boháč. Palatinus lankrabie. Pala- trum záhumnie. Palatum dásněnka. Palea pleva. Palearia plevně. Palefridus pařiz. Palla varkoč, ubrusy. Pallia plášč. Palliolum mantlík. Pallitudo bledost. Pallor pobledenie. Palma rokyta, rukovstvie. Palmaria blaster. Palmatorium památna. Palmes ratolest. Palmus pied. Palpebra viečko. Palpo pochleba. Palu- damentum pavlač. Palumbus hřivnáč. Palus močidlo. Pampinus vínolist. Pamus všelik. Panda chlebnicé. Pandia líšně. Pandrum rabún. Pandus brah. Panirus smrž. Panis chléb. Panitudo útroba. Panniculus rúška. Pannicida krajač. Pannifex súkenník. Pannificia súkenničstvo. Pannilator tanléř. Pannus sukno. Pansa po- lička, rajma. Pant(h)eorita rezla. Panteos vzatec. Panter rys. Pantomimus špíl- man. Papa papež. Papatus papežstvie. Papaver mák. Papilic motýl. Papirus listie, papier. Papona makovička. Paponia makovky. Papula hluza. Par suda. Parabola pověst. Paraclitus oslavník. Paradisus ráj, rajček. Paralisis dna. Paraliticus dno- zlámanec. Parander zbazna. Parapsis taléř. Parasceue (veliký) pátek. Parasitus lizač. Parcamus muchomórka. Parcus skúp. Parda ryneš. Parder oplenník. Pardus
Obstetrix babice - Pardus fard. 225 Obstetrix babice. Obstupa laskomina. Obtusitas hlúpost. Obumbrator zástěnič. Occa zděrek. Occasus západ. Occax obřezač. Occidita zapaděl. Occipa tylněnka. Occipulum počepek. Occiput týl. Occisio zabitie. Occisor ubivcě. Occisus zabitec Ochus zrudič. Ociator prázdník. Ocillus pískořec. Ocium prázdeň. Ocnus kúřě Ocrea škorně. Octava ochtáb. October říjen. Oculatus okáč. Oculus oko. Oda piesn. Odillum srub. Odium nenávist. Odor vóně. Odula čějka. Oestrum střěček Offa topenice, smočenic. Offens lechy. Offertorium ofěra. Officialis úřadník Officium úřad. Olchus utistřap. Oleaster okr. Oleator olejník. Olenda sipěnky Oletum uher. Oleum olej. Olfa voňačka. Olfactus vonnost. Oliva olev. Olla hrnec karhan. Ollatoria hrnčieřstvo. Ollifex hrnčieř. Olo chodec. Olomucensis Holomú- čen. Olor droptva. Olus zelé. Omagialis man. Omagium manstvo. Omasus dráčka. Omelia lidněc. Omen oč. Omentum pucher. Omes divokvice. Omirale náhlav. Omissum dopuščenie. Onager divok(ý) osel. Onichinus aldr. Onix rval Qno- centaurus búk. Onocrapulus bukomorník. Onomax miecko. Onos všeň. Ontro chlapec. Ontropulus vijehlávek. Onulia zšíř. Onus obtiež. Oper luk. Operarius dělník. Opex ramena. Opifex udělač. Opinacus zemnáč. Opinio domněnie. Oplen- tum opatek. Oppa kokoška, trusk. Oppidum městce. Oppra porúška. Ops mrva. Opto požádný. Opulencia dobrok. Opus dielo, píleť. Ora krot. Oracio, oraculum, modlitba. Oraflus plaščír. Orator otazatel. Orbis okol. Orbita kolejě. Orbus pošček, osamělec, osiřel. Orca flaška. Orcha flašín. Ordea ječmen. Ordianus osnovadlo. Ordina družbanec. Ordinacio svěcenie. Ordinator zředič. Ordo pořád. Oregmon dchel. Orestrum rohák. Orexis zháha. (Organa varhany Boh., Organista hudivarhan Boh.) Organatoria varhanstvo. Oricus ústák. Orificium ožiedlé. Origanum svalník. Origen řif. Originale přirozené Oriollus nychel. Oripilacio vztrženie. Oritas vřěsk. Oritos příšť. Orizon obezrot. Orlogiatoria znáhoda. Orlogium hodloj. Orna opar. Ornacius dvořák. Ornatus krášlat. Ornix tetřěvec. Ornus obřěčtan. Orobus persan. Orphanus sirotek. Orpinum polnucz. Orpus brýžděl. Orsa nik. Ortagon hvizd Ortinia čiřičná (jablka). Ortodoxia zprávna. Ortogrameta kozlík. Ortoferale obora. Ortorosa vlaská. Ortulana zahradničstvo. Ortulanus zahradník. Ortus východ, zahrada. Os kost, ústa. Osanna slavnost. Oscillum kolebačka. Oscita- menta zievanie. Oscula rúpík, políbenie. Osina křebut. Ossea hnát. Ossorium kostnice. Ostimata svlači. Ostolanus nevidař. Ostrea mořík. Ostrum násěč. Otha milešek. Ovarium vaječník. Ovíra svítek. Ovis ovce. Ovum vajce. Pabula píce. Paburus šípek, ruzen. Paburna šípky. Paburnina šípková (ja- blka). Pacerta nazlobitář. Paciencia pokora. Pacio plenec. Pado záboj. Pagacio plněnie. Paganitas pohanstvie. Paganus pohan. Pagativum platné. Pagator oplatník Pagimentum ošmelc Pagula pohanina. Pagus véska. Pala lopata. Pala- cium sien. Palam zěvně. Palangia sochlík. Palas boháč. Palatinus lankrabie. Pala- trum záhumnie. Palatum dásněnka. Palea pleva. Palearia plevně. Palefridus pařiz. Palla varkoč, ubrusy. Pallia plášč. Palliolum mantlík. Pallitudo bledost. Pallor pobledenie. Palma rokyta, rukovstvie. Palmaria blaster. Palmatorium památna. Palmes ratolest. Palmus pied. Palpebra viečko. Palpo pochleba. Palu- damentum pavlač. Palumbus hřivnáč. Palus močidlo. Pampinus vínolist. Pamus všelik. Panda chlebnicé. Pandia líšně. Pandrum rabún. Pandus brah. Panirus smrž. Panis chléb. Panitudo útroba. Panniculus rúška. Pannicida krajač. Pannifex súkenník. Pannificia súkenničstvo. Pannilator tanléř. Pannus sukno. Pansa po- lička, rajma. Pant(h)eorita rezla. Panteos vzatec. Panter rys. Pantomimus špíl- man. Papa papež. Papatus papežstvie. Papaver mák. Papilic motýl. Papirus listie, papier. Papona makovička. Paponia makovky. Papula hluza. Par suda. Parabola pověst. Paraclitus oslavník. Paradisus ráj, rajček. Paralisis dna. Paraliticus dno- zlámanec. Parander zbazna. Parapsis taléř. Parasceue (veliký) pátek. Parasitus lizač. Parcamus muchomórka. Parcus skúp. Parda ryneš. Parder oplenník. Pardus
Strana 226
226 Parens ródcě — Píra hrušky. fard. Parens ródcě. Parida klepeta. Paries stěna. Parifes stěnicě. Parisiensis Pařížský. Paritas rovnost. Parix sýkora. Parma v. perma. Parochia osada. Paro- chianus osadník. Parolum bakule. Parricida vrah. Pars čest. Parsimonia poskrovky Parta částka. Partica úkruch. Partiforum talmark. Partuita roden. Partus porody Parus usně. Parvitas malost. Parvum malé. Pascha velikanoc. Pascua pastva. Passer vrabec. Passerio vrábě. Passio trpenie, mučenie. Passionale mučenál Passus kročějě. Pastilla koblih. Pastin- v. pest-. Pastor pastucha. Pastum těsto. Pastus úkrm. Patav v. zvihle. Patella pánvicě. Patena teléř, pokrýčka. Patendrum čeledna. Pater otec. Pater familias hospodář. Patera jisticě. Paternarium páteř. Patibulum šibenice. Pataviensis Padovec. Patracio skonánie. Patriarcha přie- tavník. Patrimonium movičstvie. Patrinus tatík. Patronus oprávce. Patrua strýna. Patruellus strýčenec. Patruus strýc. Pauper chudý. Paupertas chudoba Pavimentum podlaha. Pavo páv. Pavor strach. Pax pokoj. Peagrus mudrolt. Peccata hřiech. Peccator hřiešník. Peccatrix hřiešnicě. Pecium prapořec. Pecorina bravina. Pectarius hřebenář. Pecten hřeben. Pectina kostřap. Pecudes skuot. Pecudina hovědina. Peculium dobytek. Pecus brav. Peda vlak. Pedagogus pěstún Pedauca modrunka. Pedelentus nohák. Pedester pěšec. Pedica cuja. Pedicula veš Pedo nožipla. Pedor zpáry. Pedsar boty. Pedulare náprstky. Pedulus kordovánek Pedus piešek. Pega láz. Pegasus Vletně. Pella bělizna. Pellax ráz. Pelles blány. Pellex jinože. Pellia šletky. Pellica šiblink. Pellicanus šediper. Pellichelides ná- ramky. Pellicies přímět. Pellicium kožich. Pellifex kožišník. Pellifica blanařstvo Pelliola blánky. Pellista blanař. Pelta šterman. Pelvis medenice. Pena muka. Penda maceška. Pendix visle. Penestica hokyně. Penetrale sklep. Penga cvikadlo. Peni- tencia pokánie. Penitens kající. Penna péro. Pennale cievka. Pennatum kosině Penniletum holopéro. Pennula zřídlce. Pennulia křídlo. Pens važina. Penthecoste letnice. Pentra všenec. Pentula střělice. Pentum hadry. Penuria příhanost. Penus šíje. Peonina lekně. Peonium zdlač. Peora chřieda. Peplum šlojieř. Pepo dýně. Pera tobolka. Peralus zvonec. Percula pavlač. Percussio bitie. Percussor bitovník. Perda ztráta. Perdicio ztracenie. Perdix kuroptva. Pereda jězě. Peredixon ohple. Peregra pút. Peregrinus pútník. Peremptor zhúbcě. Perfeccio svrchovánie. Per- fidia nevěra. Pergamenus bělpuch. Pergamenista bělpuchník. Perhibitus zábranka. Periculum pakost. Peridonus oškl. Periferia obnesenic. Peripasma lupina. Peri- patesma třepenie. Peripateticus přemocestník. Periplemia nadyzka. Perisuma věník. Peritema serpel. Peritura vis. Peritus bitec. Periurium křivopřih. Perlector přečítatel. Perlusio projhránie. Perma bóch, ohřízek, terče. Permutacio proměně nie. Perno bucháč. Perpendiculum závažie. Persecucio honěnie. Perseitas samota. Perseveramen dostánie. Persica břeskve. Persicus břeskev. Persona osoba. Per- spectiva vidna. Pertica vrtověz. Peruleator tobolečník. Pes noha. Pes galiaria matonoh. Pessida skáčka. Pessula spenec, kladka. Pester poslepún. Pestilencia mor. Pestinaca mrkev. Pestis přejedina. Peticio prošenie. Petitor prositel. Petitura prosba. Petra opoka. Petrix stkla. Petrozelium petružel. Phariseus chloměnín. Phas ctnost. Phase přiechod. Philogeus podběže. Philomena slavík. Philomitas pomilovník Philorcia milodienky. Philosophia mudromila. Philosophus mudro- mil. Philtrum plst. Philunda papúch. Phisologia mudrona. Phisonomia příro- známa. Phito poh ad)čieř. Phitona poh..čina. Phizaria zlatohlav. Phoxa Ohřě. Pica straka. Picarium čieška. Picio stráčě. Picopeda stračie nóžka. Pictor maléř. Picto- ria maléřstvo. Picus strakopúd. Pietas milovánie. Piga kostřec. Pigerda túžebník. Pigmentum marc. Pigmeus piedimužíček. Pignus úklad. Pigra ujmy. Pigricia lenost. Pila pučky, peštál. Pilatrum pšeno. Pileus koblúk. Pillum závruba. Pillula žrk. Pilosus chlupnáč. Pilotipus živovlas. Pilum varda. Pilus srst. Pinapus omáč- ňal. Pincellus pisec. Pincerna podčěšie. Pindula smolník. Pinella malina. Pingita bodnačka. Pinguedo tučnost. Pinna makovice. Pinnaculum arkéř. Pinnula porně, pruhlo. Pinum lúč. Pinus chvojice. Pinux drzě. Piper peř. Pipinella vedrník. Pira
226 Parens ródcě — Píra hrušky. fard. Parens ródcě. Parida klepeta. Paries stěna. Parifes stěnicě. Parisiensis Pařížský. Paritas rovnost. Parix sýkora. Parma v. perma. Parochia osada. Paro- chianus osadník. Parolum bakule. Parricida vrah. Pars čest. Parsimonia poskrovky Parta částka. Partica úkruch. Partiforum talmark. Partuita roden. Partus porody Parus usně. Parvitas malost. Parvum malé. Pascha velikanoc. Pascua pastva. Passer vrabec. Passerio vrábě. Passio trpenie, mučenie. Passionale mučenál Passus kročějě. Pastilla koblih. Pastin- v. pest-. Pastor pastucha. Pastum těsto. Pastus úkrm. Patav v. zvihle. Patella pánvicě. Patena teléř, pokrýčka. Patendrum čeledna. Pater otec. Pater familias hospodář. Patera jisticě. Paternarium páteř. Patibulum šibenice. Pataviensis Padovec. Patracio skonánie. Patriarcha přie- tavník. Patrimonium movičstvie. Patrinus tatík. Patronus oprávce. Patrua strýna. Patruellus strýčenec. Patruus strýc. Pauper chudý. Paupertas chudoba Pavimentum podlaha. Pavo páv. Pavor strach. Pax pokoj. Peagrus mudrolt. Peccata hřiech. Peccator hřiešník. Peccatrix hřiešnicě. Pecium prapořec. Pecorina bravina. Pectarius hřebenář. Pecten hřeben. Pectina kostřap. Pecudes skuot. Pecudina hovědina. Peculium dobytek. Pecus brav. Peda vlak. Pedagogus pěstún Pedauca modrunka. Pedelentus nohák. Pedester pěšec. Pedica cuja. Pedicula veš Pedo nožipla. Pedor zpáry. Pedsar boty. Pedulare náprstky. Pedulus kordovánek Pedus piešek. Pega láz. Pegasus Vletně. Pella bělizna. Pellax ráz. Pelles blány. Pellex jinože. Pellia šletky. Pellica šiblink. Pellicanus šediper. Pellichelides ná- ramky. Pellicies přímět. Pellicium kožich. Pellifex kožišník. Pellifica blanařstvo Pelliola blánky. Pellista blanař. Pelta šterman. Pelvis medenice. Pena muka. Penda maceška. Pendix visle. Penestica hokyně. Penetrale sklep. Penga cvikadlo. Peni- tencia pokánie. Penitens kající. Penna péro. Pennale cievka. Pennatum kosině Penniletum holopéro. Pennula zřídlce. Pennulia křídlo. Pens važina. Penthecoste letnice. Pentra všenec. Pentula střělice. Pentum hadry. Penuria příhanost. Penus šíje. Peonina lekně. Peonium zdlač. Peora chřieda. Peplum šlojieř. Pepo dýně. Pera tobolka. Peralus zvonec. Percula pavlač. Percussio bitie. Percussor bitovník. Perda ztráta. Perdicio ztracenie. Perdix kuroptva. Pereda jězě. Peredixon ohple. Peregra pút. Peregrinus pútník. Peremptor zhúbcě. Perfeccio svrchovánie. Per- fidia nevěra. Pergamenus bělpuch. Pergamenista bělpuchník. Perhibitus zábranka. Periculum pakost. Peridonus oškl. Periferia obnesenic. Peripasma lupina. Peri- patesma třepenie. Peripateticus přemocestník. Periplemia nadyzka. Perisuma věník. Peritema serpel. Peritura vis. Peritus bitec. Periurium křivopřih. Perlector přečítatel. Perlusio projhránie. Perma bóch, ohřízek, terče. Permutacio proměně nie. Perno bucháč. Perpendiculum závažie. Persecucio honěnie. Perseitas samota. Perseveramen dostánie. Persica břeskve. Persicus břeskev. Persona osoba. Per- spectiva vidna. Pertica vrtověz. Peruleator tobolečník. Pes noha. Pes galiaria matonoh. Pessida skáčka. Pessula spenec, kladka. Pester poslepún. Pestilencia mor. Pestinaca mrkev. Pestis přejedina. Peticio prošenie. Petitor prositel. Petitura prosba. Petra opoka. Petrix stkla. Petrozelium petružel. Phariseus chloměnín. Phas ctnost. Phase přiechod. Philogeus podběže. Philomena slavík. Philomitas pomilovník Philorcia milodienky. Philosophia mudromila. Philosophus mudro- mil. Philtrum plst. Philunda papúch. Phisologia mudrona. Phisonomia příro- známa. Phito poh ad)čieř. Phitona poh..čina. Phizaria zlatohlav. Phoxa Ohřě. Pica straka. Picarium čieška. Picio stráčě. Picopeda stračie nóžka. Pictor maléř. Picto- ria maléřstvo. Picus strakopúd. Pietas milovánie. Piga kostřec. Pigerda túžebník. Pigmentum marc. Pigmeus piedimužíček. Pignus úklad. Pigra ujmy. Pigricia lenost. Pila pučky, peštál. Pilatrum pšeno. Pileus koblúk. Pillum závruba. Pillula žrk. Pilosus chlupnáč. Pilotipus živovlas. Pilum varda. Pilus srst. Pinapus omáč- ňal. Pincellus pisec. Pincerna podčěšie. Pindula smolník. Pinella malina. Pingita bodnačka. Pinguedo tučnost. Pinna makovice. Pinnaculum arkéř. Pinnula porně, pruhlo. Pinum lúč. Pinus chvojice. Pinux drzě. Piper peř. Pipinella vedrník. Pira
Strana 227
Pirda niestěje — Prevaricator prohřiešník. 227 hrušky. Pirda niestěje Piredocus rechyně. Pirentum sopovna. Piretrum žehadlo. Pirga ohnice. Pirgo čeřen. Pirgus hnětenice. Pirma kostřipec. Pirolus zoha. Piromanca ohničara. Pirous ohňát. Pirrea chvojičky. Pirrula podvojka. Pirus hruška. Pisa hrách. Pisamen hrachoviny Piscacio lovba. Piscator rybář. Piscatoria rybářstvo. Piscatrix lovník. Piscecula rybák. Pisciculus rybka. Pisci- nallum slup. Piscis ryba. Piscola rybál. Pister upan. Pistiramen mečík. Pistor pekař. Pistoria pekařstvo. Pistricus střiežík. Pistrina pekárna. Pistrum poma- začka. Pitortum měširka. Pittancia pomila. Pituita tipet. Pix smola. Pixina smol- nice. Pixis rudnička. Placena másloje. Placenta mazanci. Placitum líbo. Plada koloděj. Plaga rána, nevod. Plama bukvec. Plana hladidlo. Planctus plakánie. Planea lútka. Planeticum plaské. Planicies roveň. Planta pata, msta, ščep. Plan- tago jitrociel. Plantale štěpnicě. Plantina štěpovaná (jablka). Plantinus paták. Planto sadovky. Plasta plachta. Platanus javor. Platea ulice. Platina meziřídlo. Plaustrum vozna. Plebanus farář. Plebs fara. Pleiades ščetnicě. Plenitudo plnost. Pleuresis ohlavna. Plica klín. Plix vodomyš. Plorna lésy. Pluma ostnec. Plumbale olověnicě. Plumbarius olovník. Plumbum olovo. Plumen peřina. Plurna trno- slívy. Plustrum směsice. Pluteum pohrádka. Plutonissa Perchta. Pluvia dešč. Pluviale padec. Plznensis Plzák. Pneuma svatoduch. Poblex čieška. Poblica čécha. Pocio nápoj. Pocula pitie. Podagra hřebnec. Poderis kzlo. Poeta skladatel. Poetica skladora. Pola zvicze. Poleder hřebec. Polegium polej. Polenta kyselice. Polianus vstup. Policranum jikry. Polidmarius přímětník. Polipedus ohřen. Poliposus vo- zkřivec. Polipus úkleje, šišeň, šišně. Politica městopravna. Polla viticě. Pollex palec. Pollinarus pruhatec. Pollis úkal. Polonicum polské. Polonus Polenín. Polus piest. Poma jablka. Pomanus jabluška. Pomeriale jablečnice. Pomerium sad. Pomex ponukač. Pomonicum Jablanské. Pompa bujnost Pomposus bujník. Pompula búje. Pomus jablaň. Ponda vážéc. Pondra řeřivé (m. reniponda?). Pondula viech. Pondus břiemě. Ponedus zásada. Poneus položě. Ponida přísada. Pons most. Ponsor pník. Pontarius mostný. Pontifex knězinec. Pontus moře. Popa tuk. Popex majka. Popina kuchynka. Popisma pomyje. Popolina topolinky. Populus lid. Populus topol. Pora smečky. Porallum kleč. Porcellus vepřek. Porcina vepřo- vina. Porcio diel. Porcus vepř. Poricus klenice. Porphirios huka. Porro zajisté. Porrum pór. Porsa luščinec. Porta vrata, trakuč. Portacio nesenie. Portator nosič Porticus sience. Portulaca psí pysk. Portus prievoz. Porus diera. Posquia bublenci. Postela pochvy. Postendrum lopata. Posteritas ščedie. Postes veřeje. Postica dvérce. Postinus posledek. Postoluber křehlas. Postrula dřístel, dřístelice. Potens moha. Potestas mocba. Poterna otřěbky. Potus pivo. Practa frýžě. Practica při- vykara. Pradix vrstva. Pragensis Pražák. Pragentissa Pražka. Pragma dle. Pra- mex sparkán. Prandia oběd. Prandiale obědné. Prando voběd. Pranus slabina. Prasidis zdrávček. Prasius smy[ejslík. Prastula jilm. Pratum lúka. Pravos zkři- vené. Praxis podhlodek. Preambula předchoze, přijda. Prebenda dáncě. Preben- dium obrok. Precens jarý. Precessor přezší. Precilia draho. Precima říčky. Precin ctoria boleslávka. Precipicium strčka. Precium platidlo. Preco biřic. Preconia biřič- stvo. Precordia osrdie. Precursor předběhač. Preda kořist. Predacio přěbitie. Pre- dator výbojník. Predicamen kázanie. Predicator kazatel. Predium dědina. Pre- facio předna. Prefectura zemský súd. Prefectus zemeniel. Pregocium oružie. Pre- gurcium provnieč. Prelatus kněžák. Prelucensis Přělúčan. Preludia přějhrav Premeditacio přěmýšlenie. Premium oplata. Premo dar. Prenunccius přezvěstel. Prepedia nártie. Prepositum probošstvie. Prepositus probošt. Prepucia rempešt. Prepucium opeska. Pres zrodný. Presbiter kněz. Presbitera kněhně. Presbiterides popovec. Presentacio podávka. Presepium něsle. Preses panc. Presidia spomoc. Pressus tiesně. Prestacio dánie. Prestica oščipek. Prestigiatrix meca. Presto po- chopný. Prestolacio ždánie. Presul kniemoc. Presumpcio doúfanie. Preta přielaz. Pretenne loni. Pretexta tkanice. Pretor sudí. Pretorium rothauz. Prevaricator -ru
Pirda niestěje — Prevaricator prohřiešník. 227 hrušky. Pirda niestěje Piredocus rechyně. Pirentum sopovna. Piretrum žehadlo. Pirga ohnice. Pirgo čeřen. Pirgus hnětenice. Pirma kostřipec. Pirolus zoha. Piromanca ohničara. Pirous ohňát. Pirrea chvojičky. Pirrula podvojka. Pirus hruška. Pisa hrách. Pisamen hrachoviny Piscacio lovba. Piscator rybář. Piscatoria rybářstvo. Piscatrix lovník. Piscecula rybák. Pisciculus rybka. Pisci- nallum slup. Piscis ryba. Piscola rybál. Pister upan. Pistiramen mečík. Pistor pekař. Pistoria pekařstvo. Pistricus střiežík. Pistrina pekárna. Pistrum poma- začka. Pitortum měširka. Pittancia pomila. Pituita tipet. Pix smola. Pixina smol- nice. Pixis rudnička. Placena másloje. Placenta mazanci. Placitum líbo. Plada koloděj. Plaga rána, nevod. Plama bukvec. Plana hladidlo. Planctus plakánie. Planea lútka. Planeticum plaské. Planicies roveň. Planta pata, msta, ščep. Plan- tago jitrociel. Plantale štěpnicě. Plantina štěpovaná (jablka). Plantinus paták. Planto sadovky. Plasta plachta. Platanus javor. Platea ulice. Platina meziřídlo. Plaustrum vozna. Plebanus farář. Plebs fara. Pleiades ščetnicě. Plenitudo plnost. Pleuresis ohlavna. Plica klín. Plix vodomyš. Plorna lésy. Pluma ostnec. Plumbale olověnicě. Plumbarius olovník. Plumbum olovo. Plumen peřina. Plurna trno- slívy. Plustrum směsice. Pluteum pohrádka. Plutonissa Perchta. Pluvia dešč. Pluviale padec. Plznensis Plzák. Pneuma svatoduch. Poblex čieška. Poblica čécha. Pocio nápoj. Pocula pitie. Podagra hřebnec. Poderis kzlo. Poeta skladatel. Poetica skladora. Pola zvicze. Poleder hřebec. Polegium polej. Polenta kyselice. Polianus vstup. Policranum jikry. Polidmarius přímětník. Polipedus ohřen. Poliposus vo- zkřivec. Polipus úkleje, šišeň, šišně. Politica městopravna. Polla viticě. Pollex palec. Pollinarus pruhatec. Pollis úkal. Polonicum polské. Polonus Polenín. Polus piest. Poma jablka. Pomanus jabluška. Pomeriale jablečnice. Pomerium sad. Pomex ponukač. Pomonicum Jablanské. Pompa bujnost Pomposus bujník. Pompula búje. Pomus jablaň. Ponda vážéc. Pondra řeřivé (m. reniponda?). Pondula viech. Pondus břiemě. Ponedus zásada. Poneus položě. Ponida přísada. Pons most. Ponsor pník. Pontarius mostný. Pontifex knězinec. Pontus moře. Popa tuk. Popex majka. Popina kuchynka. Popisma pomyje. Popolina topolinky. Populus lid. Populus topol. Pora smečky. Porallum kleč. Porcellus vepřek. Porcina vepřo- vina. Porcio diel. Porcus vepř. Poricus klenice. Porphirios huka. Porro zajisté. Porrum pór. Porsa luščinec. Porta vrata, trakuč. Portacio nesenie. Portator nosič Porticus sience. Portulaca psí pysk. Portus prievoz. Porus diera. Posquia bublenci. Postela pochvy. Postendrum lopata. Posteritas ščedie. Postes veřeje. Postica dvérce. Postinus posledek. Postoluber křehlas. Postrula dřístel, dřístelice. Potens moha. Potestas mocba. Poterna otřěbky. Potus pivo. Practa frýžě. Practica při- vykara. Pradix vrstva. Pragensis Pražák. Pragentissa Pražka. Pragma dle. Pra- mex sparkán. Prandia oběd. Prandiale obědné. Prando voběd. Pranus slabina. Prasidis zdrávček. Prasius smy[ejslík. Prastula jilm. Pratum lúka. Pravos zkři- vené. Praxis podhlodek. Preambula předchoze, přijda. Prebenda dáncě. Preben- dium obrok. Precens jarý. Precessor přezší. Precilia draho. Precima říčky. Precin ctoria boleslávka. Precipicium strčka. Precium platidlo. Preco biřic. Preconia biřič- stvo. Precordia osrdie. Precursor předběhač. Preda kořist. Predacio přěbitie. Pre- dator výbojník. Predicamen kázanie. Predicator kazatel. Predium dědina. Pre- facio předna. Prefectura zemský súd. Prefectus zemeniel. Pregocium oružie. Pre- gurcium provnieč. Prelatus kněžák. Prelucensis Přělúčan. Preludia přějhrav Premeditacio přěmýšlenie. Premium oplata. Premo dar. Prenunccius přezvěstel. Prepedia nártie. Prepositum probošstvie. Prepositus probošt. Prepucia rempešt. Prepucium opeska. Pres zrodný. Presbiter kněz. Presbitera kněhně. Presbiterides popovec. Presentacio podávka. Presepium něsle. Preses panc. Presidia spomoc. Pressus tiesně. Prestacio dánie. Prestica oščipek. Prestigiatrix meca. Presto po- chopný. Prestolacio ždánie. Presul kniemoc. Presumpcio doúfanie. Preta přielaz. Pretenne loni. Pretexta tkanice. Pretor sudí. Pretorium rothauz. Prevaricator -ru
Strana 228
228 Prevaricatrix prohřiešnicě — Rampnus pupenec. prohřiešník. Prevaricatrix prohřiešnicě. Prex prosba. Priapus oščky. Pridie přědnie. Prilla břěč. Prima prvoně. Primas heršt. Primicia pražma. Primipilus honec Primogenitus prvěnec. Princeps kniežč. Principatus kniežectvo. Principides kněži Principium počátek. Prinera hlušicě. Prinulia prznicě. Prinus slíva. Prior př vor. Prisci staří. Privacio zbavenie. Priveta záchod. Privignus pastorek. Privilegium hampešt. Prix lécha. Pro za. Probra přieka. Procacitas ostydlost. Procax ostvdlec. Procella vlna. Proceres vládyky. Processio výslun. Processus výščie, rota. Procla- macio provolánie. Procrastinamen prodlévanie. Proculum lučák. Procurator starosta. Procurium pósoba. Procus snúbák. Proda brosky. Prodigalitas roko- tržnost. Prodigium zázrak. Prodita prorazenie. Professus opověd. Profodium zátopa. Profunditas hlubokost. Profundum hluboko Progenies plod. Prohemium prvnod. Proiectus zvrženie. Prolocutor řěčník. Prolocutura řečňovánie. Prologus prořek. Promissor slibovník. Promocio dopomoženie. Promontorium příhořic. Promptitudo hotovnost. Promptuarium špižierna. Promurale přízdie. Pronda dýmy. Pronus podkloněn (prost). Propago kmen. Prope bliz. Propera přibliš sě. Properator pospěchač. Propes odnoha. Propheta prorok. Prophetacio proroková- nie. Prophetica proročstvie. Prophilos zmilík. Propugnaculum střielnicč. Prosa dlúhopa. Prosapia rodičstvie. Proscriptus psanec. Proselitus přec. Prosperitas prospěšnost. Protervus nekolník. Prothoplastus prvěnák. Proventus příbytek. Proverbia záslovie. Providencia rozšafnost. Provincialis krajenín. Proximus bližší. Prudencia vtipnost. Prudens vtipovec. Pruina jínie. Prula pníce. Prurigo svrab. Pruteni Prusie. Psalmodia přepěvna. Psalmus žalm. Psalterium, žaltář. Psen- tula psie rútka. Pseudo tantéř. Pseustis křivdář. Psic- v. sich-. Psidia koščan. Psilla zehul. Psitana stúpa. Psittacus špaček. Pstrolle hor. Publicamen zosvěd. Publicanus zjevník. Publicator zjevitel. Publicus zjevnéř. Pubs tlaka. Pudiscus šatr. Pudor stydčnie. Puella děvečka. Puer dietě Puerpera omladilá. Puerperium omladci. Pugil rek. Pugillare péro. Pugio pažléř. Pugnus pěst. Pula křovec. Pul- critudo krása. Pulda potrošek. Pulex blecha. Pulla zvonec. Pullida kurník. Pullina kuřetina. Pullivena kurař. Pullus mládě, ptáče. Pulmatica plícnicč. Pulmentum varmuže. Pulmo plíce. Pulpitus zopáčen. Puls krúpa. Pulsacio zvoněnie. Pulsus bítové, hnánie, pozvoněnie, zahna. Pultes krúpy. Pulvinar polštář. Pulvis prach. Punccio zabodenie. Punctoria zpichač. Punctorius bodlík. Punctus pich. Pungena postřek. Pungix klánte. Pungo pikel. Pungula kosten. Punica črvenky. Punimen pomučenie. Pupilla zřiedlna. Pupillus sirótče. Puppa lútka. Pupparius lútečník. Puppis lodie. Purcravius purkrabie. Purgator pomětač. Purificacio hromnic. Pu- rificamen očistnost. Purpura léščník, zlatohlav. Pus hnil. Pusillanimitas drobnost. Pusina nadra. Pusio vozkře. Pustea hlívy. Pustula neštovice. Puteus stbel. Putria čibr. Putrinum hnilice. Qua kudy. Quada dup. Quadragesima postnie. Quadrans ort. Qualitas kakost. Quando kdy. Quantitasj akost. Quarta čtvrt. Quarta feria středínja. Quarta tem pora suché dni. Quartale věrtel. Quartana čtvrtnice. Quartula čtvrtně. Quasi jak. Quaternus čtverník. Quaxilla cedidlo. Quela hadohlav. Queque každá. Quercus dub. Querculus dubec. Querela žaloba. Querimonia požalova. Quesicio hledánie. Questio potázanie. Questus zisk. Qui který. Quia neb. Quiditas cost. Quies odtich. Quinella sěkavec. Quinta (feria) čtvrtek. (Quinternus pětistrun Boh.) Quippa sponáč. Quiscula křepelice. Quisquilie mrvišče. Quit móž. Quoque stoka. Quos které. Rabidus vzteklec. Rabies vzteklost. Racemus stblosa. Racina rosol. Racio počet. Racta hnira. Radia špičky. Radiale pramen. Radices kořenie. Radix kořen. Radius poprslek, štpice. Radula klučě. Ragar drstěl. Rage třesk. Raginer řěko- plavýr. Rais ohltov. Rama výš. Ramex pyje. Ramosa větník. Rampnus pupenec.
228 Prevaricatrix prohřiešnicě — Rampnus pupenec. prohřiešník. Prevaricatrix prohřiešnicě. Prex prosba. Priapus oščky. Pridie přědnie. Prilla břěč. Prima prvoně. Primas heršt. Primicia pražma. Primipilus honec Primogenitus prvěnec. Princeps kniežč. Principatus kniežectvo. Principides kněži Principium počátek. Prinera hlušicě. Prinulia prznicě. Prinus slíva. Prior př vor. Prisci staří. Privacio zbavenie. Priveta záchod. Privignus pastorek. Privilegium hampešt. Prix lécha. Pro za. Probra přieka. Procacitas ostydlost. Procax ostvdlec. Procella vlna. Proceres vládyky. Processio výslun. Processus výščie, rota. Procla- macio provolánie. Procrastinamen prodlévanie. Proculum lučák. Procurator starosta. Procurium pósoba. Procus snúbák. Proda brosky. Prodigalitas roko- tržnost. Prodigium zázrak. Prodita prorazenie. Professus opověd. Profodium zátopa. Profunditas hlubokost. Profundum hluboko Progenies plod. Prohemium prvnod. Proiectus zvrženie. Prolocutor řěčník. Prolocutura řečňovánie. Prologus prořek. Promissor slibovník. Promocio dopomoženie. Promontorium příhořic. Promptitudo hotovnost. Promptuarium špižierna. Promurale přízdie. Pronda dýmy. Pronus podkloněn (prost). Propago kmen. Prope bliz. Propera přibliš sě. Properator pospěchač. Propes odnoha. Propheta prorok. Prophetacio proroková- nie. Prophetica proročstvie. Prophilos zmilík. Propugnaculum střielnicč. Prosa dlúhopa. Prosapia rodičstvie. Proscriptus psanec. Proselitus přec. Prosperitas prospěšnost. Protervus nekolník. Prothoplastus prvěnák. Proventus příbytek. Proverbia záslovie. Providencia rozšafnost. Provincialis krajenín. Proximus bližší. Prudencia vtipnost. Prudens vtipovec. Pruina jínie. Prula pníce. Prurigo svrab. Pruteni Prusie. Psalmodia přepěvna. Psalmus žalm. Psalterium, žaltář. Psen- tula psie rútka. Pseudo tantéř. Pseustis křivdář. Psic- v. sich-. Psidia koščan. Psilla zehul. Psitana stúpa. Psittacus špaček. Pstrolle hor. Publicamen zosvěd. Publicanus zjevník. Publicator zjevitel. Publicus zjevnéř. Pubs tlaka. Pudiscus šatr. Pudor stydčnie. Puella děvečka. Puer dietě Puerpera omladilá. Puerperium omladci. Pugil rek. Pugillare péro. Pugio pažléř. Pugnus pěst. Pula křovec. Pul- critudo krása. Pulda potrošek. Pulex blecha. Pulla zvonec. Pullida kurník. Pullina kuřetina. Pullivena kurař. Pullus mládě, ptáče. Pulmatica plícnicč. Pulmentum varmuže. Pulmo plíce. Pulpitus zopáčen. Puls krúpa. Pulsacio zvoněnie. Pulsus bítové, hnánie, pozvoněnie, zahna. Pultes krúpy. Pulvinar polštář. Pulvis prach. Punccio zabodenie. Punctoria zpichač. Punctorius bodlík. Punctus pich. Pungena postřek. Pungix klánte. Pungo pikel. Pungula kosten. Punica črvenky. Punimen pomučenie. Pupilla zřiedlna. Pupillus sirótče. Puppa lútka. Pupparius lútečník. Puppis lodie. Purcravius purkrabie. Purgator pomětač. Purificacio hromnic. Pu- rificamen očistnost. Purpura léščník, zlatohlav. Pus hnil. Pusillanimitas drobnost. Pusina nadra. Pusio vozkře. Pustea hlívy. Pustula neštovice. Puteus stbel. Putria čibr. Putrinum hnilice. Qua kudy. Quada dup. Quadragesima postnie. Quadrans ort. Qualitas kakost. Quando kdy. Quantitasj akost. Quarta čtvrt. Quarta feria středínja. Quarta tem pora suché dni. Quartale věrtel. Quartana čtvrtnice. Quartula čtvrtně. Quasi jak. Quaternus čtverník. Quaxilla cedidlo. Quela hadohlav. Queque každá. Quercus dub. Querculus dubec. Querela žaloba. Querimonia požalova. Quesicio hledánie. Questio potázanie. Questus zisk. Qui který. Quia neb. Quiditas cost. Quies odtich. Quinella sěkavec. Quinta (feria) čtvrtek. (Quinternus pětistrun Boh.) Quippa sponáč. Quiscula křepelice. Quisquilie mrvišče. Quit móž. Quoque stoka. Quos které. Rabidus vzteklec. Rabies vzteklost. Racemus stblosa. Racina rosol. Racio počet. Racta hnira. Radia špičky. Radiale pramen. Radices kořenie. Radix kořen. Radius poprslek, štpice. Radula klučě. Ragar drstěl. Rage třesk. Raginer řěko- plavýr. Rais ohltov. Rama výš. Ramex pyje. Ramosa větník. Rampnus pupenec.
Strana 229
Ramus větev — Sanctus svatý. 229 Ramus větev. Rana žába. Rancor troskel. Raneus žábod. Ranopar žebolík. Rapa řěpa. Rapetum řěpišče. Raphanus ředkev. Raphula chřen. Rapo chvat. Raptor pochvatač. Raptula spice. Rarcora hliba. Rasile hoble. Rasor holič. Rastrum hrábě. Ratisponensis Rěznec. Raucitas zmlklost. Rea múr. Recens kyprý. Receptor bérce. Recessus odeščie. Recidivacio vracevanie. Recordacio vzpomínanie. Recti- tudo pravota. Rector zprávce. Rectura oprava. Reda oprata. Redempcio vykúpe- nie. Redemptor vykupitel. Redimiclum drumlík. Refa puš. Refectorium jědně. Reflexus obrázka. Refluxus roztečka. Retugia útočiště. Refundum mělko. Regides králevic. Regimen zpráva. Regina královna. Regio kraj. Registrum popravna. Regnum královstvo. Regraciamen děkovánie. Regressus návrat. Regula pravna. Relicta podběha. Religiosus zákonník. Relipipium cíp. Reliquie svátost. Reme dium pomocna. Remigium plavačka. Remissio odpuščenie. Remocio vzdálenie. Remuneracio darovánie. Remunerator darovník. Ren ledvina. Renitenda jěř. Repagula ščenci. Reparator popravitel. Repedita příkopytie. Repegallum stativy. Repercio zmenie. Repetitor přeřekatel. Reprobacio zamietanie. Repta všenička. Reptile hmyza. Repulax ščipa. Requies odpočinutie. Res věc. Rescriptum přiepis. Resera ožanucha. Reserator odmykatel. Residuum ostatek. Resignamen vzdánie. Resina pryskyřice. Respondet odpovie. Responsorium odpovna. Resta vratoslav. Resticula třiepek. Resticulum vtylky. Restitucio navrácenie. Rete siet. Reticulum sietka. Rethor přiučitel. Rethoricus úkrasník. Rethorica mluvokrása. Reuma šnupa. Reus odpřek. Reverenda širok ně. Rex(us) král. Rexa králna. Ribaldus nestatečník. Ribaltides chlapovčic. Ricmisator rýmník. Rictus svraščenina. Ridi- culosus smiechovalnec. Ridiculum směšnost. Rigacio smočenie. Rigillum rúšice. Rigor křěj. Rima skúla. Rinocerus opřec. Ripa břěh. Rippulo podbřěžka. Risor ryzci. Rispulo (yž)ka. Ristrum múčnicě Ristus zimoliz. Risus smienie. Ritus heslo. Rivulus strúžka. Rivus strúha. Rixa sváda. Rixamen žehránie. Ryzo rýže. Robur síla. Robus osně. Rocha býl. Rochea skorpún. Rochus roch. Rodor ustnec. Ro- gacio modlenie. Rogaciones prosně. Rogus prsk. Romanus Ríman. Rono kožíšek. Ropa vinštuky. Ros rosa. Rosa róžě. Rosar ruožník. Roserola rohlas. Rostra špic. Rostropa pléška. Rostrum nos. Rota kolo. Rotabra kólně. Rotacula pletnéř. Ro- talinum kolomast. Roteris hlazec. Rotunditas okrúhlost. Rox klum. (Rubeba rybelka Boh.) Rubedo červenost. Rubeta žabečka. Rubicapra planí. Rubina črvenicě. Rubinus črvně Rubigo rez. Rubitus krvel. Rubla (m. rubea?) lišky. Rubor zapýřenie. Rubrica črvna, črvlenka. Rubus keř. Ructuacio říkanie. Rudens húžva. Ruellum rúbenie. Rufilus črmák. Rufita rufec. Ruga vráska. Rugana splon. Rugitus křik. Ruitus bystřina. Rumbus okún. Rumen hrtan. Rupa třep. Rupes škřidla. Rursum v zápětie. Rus chlév. Ruscina zimolicě. Ruscipa mléčník. Rusta úborek. Rusticus chlap. Rustoycus rudiš. Rustula poštolka. Rutela rútník. Rutenus Rusěnín. Rutta rúta. Sabatum sobota. Sabeus Sabš. Sabina břěnka. Saccus měch. Sacerdocium kněstvo. Sacerdos kněz. Sacina babka. Sacracio svacenie. Sacramentum svátost. Sacrarium sákrista. Sacratus posvátný. Sacrificium posvátnost. Sacrilegium svatokrádstvo. Sacrilegus svatokrádce. Saduceus uškr. Sadugara vřěskev. Saga tipa. Sagax slédník. Sagena vršě. Sagiax obvazek. Sagimen přěpúštěné sádlo, Sagitta střěla. Sagittarius střělec. Sagittoria střělstvo. Sago kronice. Sagra bečka. Sal suol. Salebra pasěka. Salicina vrbí. Salides slanička. Salipoma vrbová (jablka). Salista slanec. Saliva slina. Salix vrba. Salmo losos. Salmonina loso so)vina. Salo- mandra vlnohatr. Salpa skočen. Salsa šalšě. Salsucium klobása. Salsugo přiesol. Saltus hat, skok. Salulus (= fallus) kpen. Salus spas, střědopostie. Salutator po- zdravitel. Salvacella meziříčna. Salvacio spasenie. Salvator spasitel. Salvia šalvěje. Samar popnec. Samaritanus prapohan. Sambucus bez. Sampnis skot. Sanacio zdravenie. Sanceic zahájenie. Sanctificator posvětič. Sanctitudo svátnost. Sanctus
Ramus větev — Sanctus svatý. 229 Ramus větev. Rana žába. Rancor troskel. Raneus žábod. Ranopar žebolík. Rapa řěpa. Rapetum řěpišče. Raphanus ředkev. Raphula chřen. Rapo chvat. Raptor pochvatač. Raptula spice. Rarcora hliba. Rasile hoble. Rasor holič. Rastrum hrábě. Ratisponensis Rěznec. Raucitas zmlklost. Rea múr. Recens kyprý. Receptor bérce. Recessus odeščie. Recidivacio vracevanie. Recordacio vzpomínanie. Recti- tudo pravota. Rector zprávce. Rectura oprava. Reda oprata. Redempcio vykúpe- nie. Redemptor vykupitel. Redimiclum drumlík. Refa puš. Refectorium jědně. Reflexus obrázka. Refluxus roztečka. Retugia útočiště. Refundum mělko. Regides králevic. Regimen zpráva. Regina královna. Regio kraj. Registrum popravna. Regnum královstvo. Regraciamen děkovánie. Regressus návrat. Regula pravna. Relicta podběha. Religiosus zákonník. Relipipium cíp. Reliquie svátost. Reme dium pomocna. Remigium plavačka. Remissio odpuščenie. Remocio vzdálenie. Remuneracio darovánie. Remunerator darovník. Ren ledvina. Renitenda jěř. Repagula ščenci. Reparator popravitel. Repedita příkopytie. Repegallum stativy. Repercio zmenie. Repetitor přeřekatel. Reprobacio zamietanie. Repta všenička. Reptile hmyza. Repulax ščipa. Requies odpočinutie. Res věc. Rescriptum přiepis. Resera ožanucha. Reserator odmykatel. Residuum ostatek. Resignamen vzdánie. Resina pryskyřice. Respondet odpovie. Responsorium odpovna. Resta vratoslav. Resticula třiepek. Resticulum vtylky. Restitucio navrácenie. Rete siet. Reticulum sietka. Rethor přiučitel. Rethoricus úkrasník. Rethorica mluvokrása. Reuma šnupa. Reus odpřek. Reverenda širok ně. Rex(us) král. Rexa králna. Ribaldus nestatečník. Ribaltides chlapovčic. Ricmisator rýmník. Rictus svraščenina. Ridi- culosus smiechovalnec. Ridiculum směšnost. Rigacio smočenie. Rigillum rúšice. Rigor křěj. Rima skúla. Rinocerus opřec. Ripa břěh. Rippulo podbřěžka. Risor ryzci. Rispulo (yž)ka. Ristrum múčnicě Ristus zimoliz. Risus smienie. Ritus heslo. Rivulus strúžka. Rivus strúha. Rixa sváda. Rixamen žehránie. Ryzo rýže. Robur síla. Robus osně. Rocha býl. Rochea skorpún. Rochus roch. Rodor ustnec. Ro- gacio modlenie. Rogaciones prosně. Rogus prsk. Romanus Ríman. Rono kožíšek. Ropa vinštuky. Ros rosa. Rosa róžě. Rosar ruožník. Roserola rohlas. Rostra špic. Rostropa pléška. Rostrum nos. Rota kolo. Rotabra kólně. Rotacula pletnéř. Ro- talinum kolomast. Roteris hlazec. Rotunditas okrúhlost. Rox klum. (Rubeba rybelka Boh.) Rubedo červenost. Rubeta žabečka. Rubicapra planí. Rubina črvenicě. Rubinus črvně Rubigo rez. Rubitus krvel. Rubla (m. rubea?) lišky. Rubor zapýřenie. Rubrica črvna, črvlenka. Rubus keř. Ructuacio říkanie. Rudens húžva. Ruellum rúbenie. Rufilus črmák. Rufita rufec. Ruga vráska. Rugana splon. Rugitus křik. Ruitus bystřina. Rumbus okún. Rumen hrtan. Rupa třep. Rupes škřidla. Rursum v zápětie. Rus chlév. Ruscina zimolicě. Ruscipa mléčník. Rusta úborek. Rusticus chlap. Rustoycus rudiš. Rustula poštolka. Rutela rútník. Rutenus Rusěnín. Rutta rúta. Sabatum sobota. Sabeus Sabš. Sabina břěnka. Saccus měch. Sacerdocium kněstvo. Sacerdos kněz. Sacina babka. Sacracio svacenie. Sacramentum svátost. Sacrarium sákrista. Sacratus posvátný. Sacrificium posvátnost. Sacrilegium svatokrádstvo. Sacrilegus svatokrádce. Saduceus uškr. Sadugara vřěskev. Saga tipa. Sagax slédník. Sagena vršě. Sagiax obvazek. Sagimen přěpúštěné sádlo, Sagitta střěla. Sagittarius střělec. Sagittoria střělstvo. Sago kronice. Sagra bečka. Sal suol. Salebra pasěka. Salicina vrbí. Salides slanička. Salipoma vrbová (jablka). Salista slanec. Saliva slina. Salix vrba. Salmo losos. Salmonina loso so)vina. Salo- mandra vlnohatr. Salpa skočen. Salsa šalšě. Salsucium klobása. Salsugo přiesol. Saltus hat, skok. Salulus (= fallus) kpen. Salus spas, střědopostie. Salutator po- zdravitel. Salvacella meziříčna. Salvacio spasenie. Salvator spasitel. Salvia šalvěje. Samar popnec. Samaritanus prapohan. Sambucus bez. Sampnis skot. Sanacio zdravenie. Sanceic zahájenie. Sanctificator posvětič. Sanctitudo svátnost. Sanctus
Strana 230
230 Sangnorium šár — Sila tajky. svatý. Sangnorium šár. Sanguinea scavka. Sanguineus pravokrevník. Sanguis krev, pravokrev. Sanina zdraven. Sanitas zdravie. Sanius zdrov. Sano klas. Sanus zdravý. Sapa sýřenie, traňk. Sapiencia múdrost. Saps zem... ořech. Sar hastřiel. Saraceni Litvěné. Sarcimen kroj. Sarcina nával, súm. Sarcinapa súmník. Sarco- phagus hrobleť. Sarculium vrchulek. Sarda tipel. Sardius opluňát. Sardonix bolíčr- náb. Sardus očrn. Sarpedo chvojina. Sarrago křivec. Sarrochium brokně. Sartago pánev. Sarticulum nadánie. Sartor krajčí. Sartoria krajčieřstvo. Sartorium kraj čevna. Sartrix krajčice. Sat dost. Sata sěnie. Satellites komorník. Sathan ne- košník. Satira hrozba. Satirus poludnice. Satisfaccio dost nie. Sator s vládcě. Satur nus Hladolet. Sauma brúsek. Saxa křípa. Saxidia kamenice. Saxilia kameničky. Saxipira kameňatky. Saxo Sas. Scabellum podnož. Scabies krásty. Scabinus kon- šel. Scabiosus prašivec. Scabo škrob. Scabra třešně. Scabro křitač. Scabrum strúh. Scacabulum šachovnicě. Scacoria šachovstvo. Scacus šach. Scala řebří. Sca- laris řádnivý. Scalprum vystrhačka. Scampnum lavice. Scandala stuprav. Scandalizamen vstuprovánie. Scandile stupeň. Scandula služebna. Scantorium pádlo. Scaphus škop. Scapula plece. Scapulare škapléř. Scaraba zátka. Scara- beus hovnivál. Scarea náskok. Scarlicium šarlat. Scelus ozlost. Scenum v. cenum. Scepa ščetník. Sceptrum žezlo. Sciatica kvedna. Sciencia uměnie. Sciens věda. Scilla plecháč. Scilopus zátok. Scinda proštěpa. Scindex úřezky. Scinochus vo- denín. Scintilla jiskra. Sciolus věščec. Scire věděti. Sciscitacio zbadovánie. Scisma rozvoda. Scissoria krajstvo. Scissura rozsědlina. Scit vie. Scita věď. Sclavos Slově- níny. Sclavus Slověnín. Scobs smeti. Scola škuola. Scolaris bo(sý)žák. Scolasticus školník. Scolopender vyzopuch. Scopa chvoščišče Scora držika. Scorea tróska. Scorpa ščipen. Scorpicio hádě. Scorpio štír. Scorpula okuje. Scortum školcě. Scotus Škoc. Scretamen chrkánie. Scriba chytra. Scrinium vieko. Scriptile popisné. Scriptor písař. Scriptoria písařstvo, písmona. Scriptorium pisárna. Scrobs dolec. Scropha svině. Scrofina svinina. Scrups rum. Scrutator zbadač. Scrutum proso. Sculptor rytovník. Sculptoria rytstvo. Sculptura rytie. Scurra vice. Scurio tkys. Scuta pukléř. Scutella mísa. Scutellator misař. Se sč. Seca sěčka. Sechin osdon. Secreta tajnicě. Secretaria tajla. Secta sledov. Secte stazlice. Sectoria sečstvo. Sectura sěkánie. Seculum stověk. Secunda (feria) pondělí. Secundina brnka. Se- curis sekyra. Securitas bezpečnost. Seda záružel. Sedacium (ded-?) lopatky. Seda- lum patro. Sedens sedě. Sedes stolice. Sedicio sědánie. Sedile šemlička. Sedimen zákal. Seductor ludař. Seglia kozáč. Sella sedlo. Selonites poroken. Sembola brhel. Semen sémě. Sementum sětie. Semetrum obsúčka. Semiciclus oblúk. Semicocta smrčka. Semilus setně. Seminator rosievatel. Seminatorium rosievačka. Semis póllota. Semita stezka. Sempia podléščka. Senator dvanástník. Senatoria konšel- stvo. Senatus konšelstvie. Senecta starost. Senex starče. Senga hruščicě. Sensus smysl. Sentencia odsúzenie. Sentina lúžě. Senton barvienek. Seors strana. Sepia plotník. Sepis plot. Seps vřietenicč. September zářij. Septentrio na pólnoc. Septua spletně. Septuagesima devietník. Sepulcrum hrob. Sepultor pohrabač. Sepultura pohřeb. Sepum lój. Sepur týn. Sequa nájezd. Sequencia sledy, slédna. Sequernus odrpa. Sequester rozvádcě. Sera zámek. Seraphin bohonošě. Serenitas jasnost. Sericum hedvábie. Series řád. Serium jevo. Sermocinator řečnář. Sero pozdě. Serotinus večeros. Serpa hadořek. Serpedo haděčka. Serpens had. Serpentina hadovka. Serpigo žabák. Serpis mateřie dúška. Serpilla lúk. Serps kluzák. Serpula hadovky. Serra pila. Serria pilník. Sertum kranec. Serum syrovátka. Servicium služba. Servitor služebník. Servitus robota. Servus sluha. Sessio sedenie. Seta ščetina. Setilium ščetky. Seto ščil. Setor ščetař. Setula ščetka. Seu brž. Sexagena kopa. Sexta šestá, (= feria) pátek. Sexus přívod. Sezavia Sázava. Sic tako. Sicapus konipas. Sicca sábě. Siccarius sábník. Siccitas suchota. Sicera postřina. Sicomorus klokoček. Sicomorna klokočinky. Sichomachia dušna. Sicubo ščípě. Sido tvrd. Sidus osn. Sifon bzděnie. Sigillum pečet. Signum zna me)nie. Sila
230 Sangnorium šár — Sila tajky. svatý. Sangnorium šár. Sanguinea scavka. Sanguineus pravokrevník. Sanguis krev, pravokrev. Sanina zdraven. Sanitas zdravie. Sanius zdrov. Sano klas. Sanus zdravý. Sapa sýřenie, traňk. Sapiencia múdrost. Saps zem... ořech. Sar hastřiel. Saraceni Litvěné. Sarcimen kroj. Sarcina nával, súm. Sarcinapa súmník. Sarco- phagus hrobleť. Sarculium vrchulek. Sarda tipel. Sardius opluňát. Sardonix bolíčr- náb. Sardus očrn. Sarpedo chvojina. Sarrago křivec. Sarrochium brokně. Sartago pánev. Sarticulum nadánie. Sartor krajčí. Sartoria krajčieřstvo. Sartorium kraj čevna. Sartrix krajčice. Sat dost. Sata sěnie. Satellites komorník. Sathan ne- košník. Satira hrozba. Satirus poludnice. Satisfaccio dost nie. Sator s vládcě. Satur nus Hladolet. Sauma brúsek. Saxa křípa. Saxidia kamenice. Saxilia kameničky. Saxipira kameňatky. Saxo Sas. Scabellum podnož. Scabies krásty. Scabinus kon- šel. Scabiosus prašivec. Scabo škrob. Scabra třešně. Scabro křitač. Scabrum strúh. Scacabulum šachovnicě. Scacoria šachovstvo. Scacus šach. Scala řebří. Sca- laris řádnivý. Scalprum vystrhačka. Scampnum lavice. Scandala stuprav. Scandalizamen vstuprovánie. Scandile stupeň. Scandula služebna. Scantorium pádlo. Scaphus škop. Scapula plece. Scapulare škapléř. Scaraba zátka. Scara- beus hovnivál. Scarea náskok. Scarlicium šarlat. Scelus ozlost. Scenum v. cenum. Scepa ščetník. Sceptrum žezlo. Sciatica kvedna. Sciencia uměnie. Sciens věda. Scilla plecháč. Scilopus zátok. Scinda proštěpa. Scindex úřezky. Scinochus vo- denín. Scintilla jiskra. Sciolus věščec. Scire věděti. Sciscitacio zbadovánie. Scisma rozvoda. Scissoria krajstvo. Scissura rozsědlina. Scit vie. Scita věď. Sclavos Slově- níny. Sclavus Slověnín. Scobs smeti. Scola škuola. Scolaris bo(sý)žák. Scolasticus školník. Scolopender vyzopuch. Scopa chvoščišče Scora držika. Scorea tróska. Scorpa ščipen. Scorpicio hádě. Scorpio štír. Scorpula okuje. Scortum školcě. Scotus Škoc. Scretamen chrkánie. Scriba chytra. Scrinium vieko. Scriptile popisné. Scriptor písař. Scriptoria písařstvo, písmona. Scriptorium pisárna. Scrobs dolec. Scropha svině. Scrofina svinina. Scrups rum. Scrutator zbadač. Scrutum proso. Sculptor rytovník. Sculptoria rytstvo. Sculptura rytie. Scurra vice. Scurio tkys. Scuta pukléř. Scutella mísa. Scutellator misař. Se sč. Seca sěčka. Sechin osdon. Secreta tajnicě. Secretaria tajla. Secta sledov. Secte stazlice. Sectoria sečstvo. Sectura sěkánie. Seculum stověk. Secunda (feria) pondělí. Secundina brnka. Se- curis sekyra. Securitas bezpečnost. Seda záružel. Sedacium (ded-?) lopatky. Seda- lum patro. Sedens sedě. Sedes stolice. Sedicio sědánie. Sedile šemlička. Sedimen zákal. Seductor ludař. Seglia kozáč. Sella sedlo. Selonites poroken. Sembola brhel. Semen sémě. Sementum sětie. Semetrum obsúčka. Semiciclus oblúk. Semicocta smrčka. Semilus setně. Seminator rosievatel. Seminatorium rosievačka. Semis póllota. Semita stezka. Sempia podléščka. Senator dvanástník. Senatoria konšel- stvo. Senatus konšelstvie. Senecta starost. Senex starče. Senga hruščicě. Sensus smysl. Sentencia odsúzenie. Sentina lúžě. Senton barvienek. Seors strana. Sepia plotník. Sepis plot. Seps vřietenicč. September zářij. Septentrio na pólnoc. Septua spletně. Septuagesima devietník. Sepulcrum hrob. Sepultor pohrabač. Sepultura pohřeb. Sepum lój. Sepur týn. Sequa nájezd. Sequencia sledy, slédna. Sequernus odrpa. Sequester rozvádcě. Sera zámek. Seraphin bohonošě. Serenitas jasnost. Sericum hedvábie. Series řád. Serium jevo. Sermocinator řečnář. Sero pozdě. Serotinus večeros. Serpa hadořek. Serpedo haděčka. Serpens had. Serpentina hadovka. Serpigo žabák. Serpis mateřie dúška. Serpilla lúk. Serps kluzák. Serpula hadovky. Serra pila. Serria pilník. Sertum kranec. Serum syrovátka. Servicium služba. Servitor služebník. Servitus robota. Servus sluha. Sessio sedenie. Seta ščetina. Setilium ščetky. Seto ščil. Setor ščetař. Setula ščetka. Seu brž. Sexagena kopa. Sexta šestá, (= feria) pátek. Sexus přívod. Sezavia Sázava. Sic tako. Sicapus konipas. Sicca sábě. Siccarius sábník. Siccitas suchota. Sicera postřina. Sicomorus klokoček. Sicomorna klokočinky. Sichomachia dušna. Sicubo ščípě. Sido tvrd. Sidus osn. Sifon bzděnie. Sigillum pečet. Signum zna me)nie. Sila
Strana 231
Siler konópka — Stix Zněna. 231 tajky. Siler konopka. Silex oblátek, křemen. Silicervus divoký kozel. Siligo žito. Silipium křemenáč. Siliquar tajík. Siliques mláto. Silitricum súržice. Silla jelitce. Silo zbar. Silurus postarkoš. Simbola snem. Simea opice. Simeitas piknosnost. Simila húsce. Similis podobník. Similitudo podobenstvie. Simonia duchoprod. Simoniacus duchoprodník. Simpar druže. Simpleridon rubáš. Simplex sprostník. Simplicia mitlink. Simplicitas sprostnost. Symplois jednoduch. Simulacrum obrá- zek. Simulago žemle. Simulator klamník. Simus piknosec. Sin pak. Sinagoga sbroj- něl. Sinapis horčicě. Sinapisma mazosen. Sinceritas očistnost. Sincipa vichřec. Sincopa bezpřemina. Sindila držma. Sindo čalún. Singa stroje. Singola smldovník. Singultus ščkavka. Sinistra levice. Sinodus věca. Sinum sýřeň. Sinus lóno. Sirbus podpu(p)čie. Siren ochochule. Sirena chochlún. Sirius těchnec. Sirma staven. Siropus střip. Sirtis stržina. (Sistrum smyčec Boh.) Sit bud. Sitanus břest. Sitis žiezn. Sitopes tiežky. Situla okov. Situlus zpištěn, (zpy—?). Situs úloh. Smaragdus ostřie. Smigma mýdlo. Soboles příplodek. Sobrietas střiezvost. Soccus plstěnicě. Socer test. Socianus tovara. Sociellus tovaříšek. Societas tovařišstvie. Socius tovařiš. Socra svěst. Socrus tšté. Soda podhrdlek. Sodalis družicě. Sodomita psotvář. Sol slunce. Solaciator kratochvilník. Solaris sluněnka. Solarium (m. sa-) koláči. Solatinus rynšaf. Solatrum hnědavec. Solea podšev. Solensis Chlumčan. Solidum šilink. Solina podražec. Solium stmen. Solitudo púšť. Sollempnitas po- slavnost. Sollicitudo staránie. Solos samy. Solsequium čekanka. Solsticia sluneč- ník. Solucio sračka. Solumen zaplacenie. Sompnia sen. Sompniator sniták. Somp- nifa sennín. Sompnus spanie. Sonipes prus. Sonitus hluk. Sono hvížď. Sons viník. Sonus zvuk. Sopor dřiemota. Sorbicium střěbanina. Sorex poleniščer. Sorma zywt. Soror sestra. Sororinus, sestřěnec. Sororius šířie. Sors los. Sortilegium čarovánie. Sortilegus čárník. Sospes zdravý. Sotular škarpál. Spaciator lhostajník. Spacium pláň. Spacus dratva. Spado hynšt. Spagus hýl. Spametum šparkún. Sparulus kalús. Sparus očlun. Spasmus ztrnutina. Spata rutlink. Spatula držicě. Species tvář, jestva. Spectacio čakánie. Spectaculum odiva. Specular výhledy. Speculariator zrcadlník. Specularis názředlík. Speculator vyhledač. Speculum zrcadlo. Specus dúpě. Spelta kapusta. Spelunca pelešě. Spera okrota. Spericina píchaličky. Sperina okrúhlicě. Sperma výkal. Sperno vzhrziem. Spes náděje. Spica klas, kolan. Spicedulus jiříček. Spido Dúč. Spilidula kosmáč. Spina chřbetnice, trn. Spinter spinadlo. Sp(h)inx dvyra. Spira duch. Spirabulum sdýchánek. Spiramen dýchanie. Spiritus duch. Spiritualitas duchovnost. Spissa tlustěnka. Spissus tlustý. Spissitudo tlustost. Spix datel. Splen slezeno. Splendor skvěl. Splenetica sliz(k)a. Splenica slezna. Spoga shon. Spoliacio oblúpenie. Spolla čepy. Sponda visaté (lože). Spondea stúdev. Spondula móstek. Spongia húba. Spongius ohučban. Sponsa choť. Sponsalia posnúbie. Sponsus ženich. Sporcia vepřík. Sporta suden. Spuma pěna. Spumax štráfov. Spumosus spěnák. Spurius sebranec. Spurta ba- běnky. Sputum plvánie. Squalda smáha. Squalor škralúp. Squama lupina. Squa- murca ohořalost. Squinacia schrlost. Sta stój. Stabilitas ústavnost. Stabulum stájě. Stacio stánie. Stadium hony. Stadix hrano. Stagnilocus šaran. Stagnum přierov. Stagula šraňky. Stamen postava. Stana pipřicě. Stanneator studenář. Stannum čistec. Staphisagria nápolečník. Stapiga stopník. Starma ustaloš. Stata chóda. Stater centnéř. Statera váha. Statis stáčka. Statura postava. Status stav, socha. Staura povětl. Staurus posupilek. Stavimentum postavec. Stella hvězda. Stellaris hvězdník. Stellia žíh. Stellianus hřibnál. Stellifiga znoš. Stellio žížala. Stemula bražina. Stena zásada. Stercus lajno. Sterilis jalovec. Sterquilinium hnis. Sterna záhrobec, řápek. Sterno keš. Sternum luda. Sternutamen kýchanie. Stetra přívar. Steura berně. Stiblum strov. Stiga metla. Stigma prúha. Stilla kapet. Stillicidia kapalice. Stilum popis. Stilus rafijě. Stimulus osten. Stina bělicě, man- del. Stipa španda. Stipendia žold. Stipendiarius žoldnéř. Stipes huol. Stips šart. Stipula strniště. Stipularius lazyka. Stiriensis Štyrk. Stirps plod. Stix Zněna.
Siler konópka — Stix Zněna. 231 tajky. Siler konopka. Silex oblátek, křemen. Silicervus divoký kozel. Siligo žito. Silipium křemenáč. Siliquar tajík. Siliques mláto. Silitricum súržice. Silla jelitce. Silo zbar. Silurus postarkoš. Simbola snem. Simea opice. Simeitas piknosnost. Simila húsce. Similis podobník. Similitudo podobenstvie. Simonia duchoprod. Simoniacus duchoprodník. Simpar druže. Simpleridon rubáš. Simplex sprostník. Simplicia mitlink. Simplicitas sprostnost. Symplois jednoduch. Simulacrum obrá- zek. Simulago žemle. Simulator klamník. Simus piknosec. Sin pak. Sinagoga sbroj- něl. Sinapis horčicě. Sinapisma mazosen. Sinceritas očistnost. Sincipa vichřec. Sincopa bezpřemina. Sindila držma. Sindo čalún. Singa stroje. Singola smldovník. Singultus ščkavka. Sinistra levice. Sinodus věca. Sinum sýřeň. Sinus lóno. Sirbus podpu(p)čie. Siren ochochule. Sirena chochlún. Sirius těchnec. Sirma staven. Siropus střip. Sirtis stržina. (Sistrum smyčec Boh.) Sit bud. Sitanus břest. Sitis žiezn. Sitopes tiežky. Situla okov. Situlus zpištěn, (zpy—?). Situs úloh. Smaragdus ostřie. Smigma mýdlo. Soboles příplodek. Sobrietas střiezvost. Soccus plstěnicě. Socer test. Socianus tovara. Sociellus tovaříšek. Societas tovařišstvie. Socius tovařiš. Socra svěst. Socrus tšté. Soda podhrdlek. Sodalis družicě. Sodomita psotvář. Sol slunce. Solaciator kratochvilník. Solaris sluněnka. Solarium (m. sa-) koláči. Solatinus rynšaf. Solatrum hnědavec. Solea podšev. Solensis Chlumčan. Solidum šilink. Solina podražec. Solium stmen. Solitudo púšť. Sollempnitas po- slavnost. Sollicitudo staránie. Solos samy. Solsequium čekanka. Solsticia sluneč- ník. Solucio sračka. Solumen zaplacenie. Sompnia sen. Sompniator sniták. Somp- nifa sennín. Sompnus spanie. Sonipes prus. Sonitus hluk. Sono hvížď. Sons viník. Sonus zvuk. Sopor dřiemota. Sorbicium střěbanina. Sorex poleniščer. Sorma zywt. Soror sestra. Sororinus, sestřěnec. Sororius šířie. Sors los. Sortilegium čarovánie. Sortilegus čárník. Sospes zdravý. Sotular škarpál. Spaciator lhostajník. Spacium pláň. Spacus dratva. Spado hynšt. Spagus hýl. Spametum šparkún. Sparulus kalús. Sparus očlun. Spasmus ztrnutina. Spata rutlink. Spatula držicě. Species tvář, jestva. Spectacio čakánie. Spectaculum odiva. Specular výhledy. Speculariator zrcadlník. Specularis názředlík. Speculator vyhledač. Speculum zrcadlo. Specus dúpě. Spelta kapusta. Spelunca pelešě. Spera okrota. Spericina píchaličky. Sperina okrúhlicě. Sperma výkal. Sperno vzhrziem. Spes náděje. Spica klas, kolan. Spicedulus jiříček. Spido Dúč. Spilidula kosmáč. Spina chřbetnice, trn. Spinter spinadlo. Sp(h)inx dvyra. Spira duch. Spirabulum sdýchánek. Spiramen dýchanie. Spiritus duch. Spiritualitas duchovnost. Spissa tlustěnka. Spissus tlustý. Spissitudo tlustost. Spix datel. Splen slezeno. Splendor skvěl. Splenetica sliz(k)a. Splenica slezna. Spoga shon. Spoliacio oblúpenie. Spolla čepy. Sponda visaté (lože). Spondea stúdev. Spondula móstek. Spongia húba. Spongius ohučban. Sponsa choť. Sponsalia posnúbie. Sponsus ženich. Sporcia vepřík. Sporta suden. Spuma pěna. Spumax štráfov. Spumosus spěnák. Spurius sebranec. Spurta ba- běnky. Sputum plvánie. Squalda smáha. Squalor škralúp. Squama lupina. Squa- murca ohořalost. Squinacia schrlost. Sta stój. Stabilitas ústavnost. Stabulum stájě. Stacio stánie. Stadium hony. Stadix hrano. Stagnilocus šaran. Stagnum přierov. Stagula šraňky. Stamen postava. Stana pipřicě. Stanneator studenář. Stannum čistec. Staphisagria nápolečník. Stapiga stopník. Starma ustaloš. Stata chóda. Stater centnéř. Statera váha. Statis stáčka. Statura postava. Status stav, socha. Staura povětl. Staurus posupilek. Stavimentum postavec. Stella hvězda. Stellaris hvězdník. Stellia žíh. Stellianus hřibnál. Stellifiga znoš. Stellio žížala. Stemula bražina. Stena zásada. Stercus lajno. Sterilis jalovec. Sterquilinium hnis. Sterna záhrobec, řápek. Sterno keš. Sternum luda. Sternutamen kýchanie. Stetra přívar. Steura berně. Stiblum strov. Stiga metla. Stigma prúha. Stilla kapet. Stillicidia kapalice. Stilum popis. Stilus rafijě. Stimulus osten. Stina bělicě, man- del. Stipa španda. Stipendia žold. Stipendiarius žoldnéř. Stipes huol. Stips šart. Stipula strniště. Stipularius lazyka. Stiriensis Štyrk. Stirps plod. Stix Zněna.
Strana 232
232 Stoicus postatelec — Terda plet. Stoicus postatelec. Stola štola. Stomachacio zarpucenie. Stomachus želudek. Storax šněpel. Storex suk. Storicia strych. Strabo šilhéř. Strabonia šilhota. Strac- toria honty. Strages pobitie. Stragula teltěha. Stramen sláma. Strangulacio za- dávenie. Stranstrum náton. Strapedes zroš. Strapula štrozak. Strata silnice. Stra- tilates padúši. Strens kupina. Strepa střmen. Strepitus dus. Stridor škříp. Stri- gillus hřbelce. Strigula chřístavka. Strinx dláhy. Strix mled. Strola špenec. Strona kruh. Stropheus opásanie. Strucio štrus. Structura stavenie. Struma vole. Stru- matus voláč. Strumosus volavec. Strumulus perm. Stuba jistba. Studens snažec. Studex postřihač. Studium snažeň. Stulticia bláznost Stupestria kudlák. Stupor odiv. Stuppa kúdele. Stuprum slepenost. Sturio pobiza. Sturnus škvoř. Sua svú, chut. Suandrum vysevačka. Suavis chutník. Suavitas chutnost. Sub pod. Suba palub, patka. Subcinericium bochnice. Subdiaconus zaknihar. Subdicio poddánie Subdira podsosník. Subella podčepky. Suber lýko. Subitura kytle. Sublacio pod- jetie. Sublevacio nazdviženie. Sublevator vzdvihač. Sublimacio povznesenie. Sub- lus ořieš. Submersio utopenie. Subpeta chlušč. Subsannacio klam. Subsannator klamák. Subsella podklad. Subses podsedek. Subsolanus Slunoviet. Substamen stav. Substancia statek. Subtala hlempešt. Subtelium podnož. Subtellia zims. Subtena přístodolek. Subtilis čiesný. Subtilitas čiesnost. Substractor krádce. Su- bula šídlo. Subulator šidlník. Subulcus sviňák. Subuncula záplata. Suburbia pod- městie. Subversio propadenie. Sucarum cukr. Succentor podmistřie. Succera kadidlo. Successor náměsták. Succina zlina. Succinctus podchrtie. Succinium ložišče. Succus miezka. Sucera podslivník. Sucio šitie. Suculus oses. Sudarium čechel. Sudor pot. Sue šíl Suffosiola zalévanie. Suffraganus podbiskupie. Suffra- gium nasva. Suffusio zápoj. Suga móra. Suilla prasětina Suillus prasě. Sulcor kvas. Sulcus záhon. Sulia krutl. Sulphur síra. Sumpcio vzatek, vzetie. Sumptus ztrava. Sunnus lukno. Sunt jsú. Supellex nádobie. Super na. Superator osták. Superbia pýcha. Superbus pyšník. Superfluitas opřielišna. Superpellicia komžě. Superstes zuostalý. Supparus přípasie. Suppla(n)tacio mirosadil. Supplex modlící. Supplicacio podkládanie. Suppulium kluky. Supra vzhóru. Sura lýtka. Surcum zukladi. Surdicies hluchost. Surdus hluchý. Surga otava. Surna škopek. Sursum hora, vzhóru. Surtica podřečina. Surtix dščirada. Suscepcio přijímanie. Suscitacio vzkřešovánie. Suspectus sezřěnie. Suspendia oběšenka. Suspensio otímka. Suspen- siva polenicě. Suspicator vybohadlník. Suspicio sezřěnie. Suspiracio vzdýchanie. Sustentamentum podstávka. Sustorna stankléř. Sutana ošítka. Sutator prták. Suto zástola. Sutor švec. Sutoria ševstvo. Sutorium ševna. Sutricia švadlíčstvo. Sutrix švadlé. Sutum šev. Sutura pošívka. Svevus Šváb. Tabassa nákvasa. Taberna krčma. Tabernaculum schrána. Tabernatoria krčmářstvo. Tabijes zetlenie. Tabula dska. Tactus dotčenie. Taforis telčich. Taga drb. Tages mut. Tais freksa. Tala pláč. Talamus chýše. Talaris samodiel. Talio odvet. Talitas takost. Talpa krtice. Talus hlezen. Tamur obdlaš. Tantitas tolikost. Tarans nedostník. Taratantrum klopot. Tarditas opožděnie. Tarnius slaninočrv. Tartarus Ztratec. Tartarium vinokal. Taterius Tater. Taurus býk. Taxa šac. Taxacio šacovánie. Taxus tis. Teca truhla. Teccio přikrytie. Tectum střecha. Tectura přikrytie. Tedia túha. Tegax povězadlo. Teges kobka. Tegippa vlček. Tegula lat. Tela plátno, šípy. Tellus prst. Tema záloha. Temedastrum v. metastrum. Temer oprný. Temo oj. Tempe dubra. Temperancia vhodnost. Temperies počěsic. Templum chrám. Tempora quarta suché dni. Temptacio zku- šenie. Temptator zkusič. Tempus čas. Tena držka. Tenaculum hřebíček. Tenatrum zapinadlo. Tenda topořiště. Tendor otržně. Tendula smldie. Tenebrarum temné jitřně. Tenebre tma. Teno nevěst. Tenor držě. Tensor napal. Tentidolum šperloch. Tentorium rám, stan. Tenuitas tenkost Tepa vláha. Tepidum vlažno. Tera srš. Tercenda učta. Tercia (feria) úterý, (hora) třieta. Terciana třetnice. Terda plet.
232 Stoicus postatelec — Terda plet. Stoicus postatelec. Stola štola. Stomachacio zarpucenie. Stomachus želudek. Storax šněpel. Storex suk. Storicia strych. Strabo šilhéř. Strabonia šilhota. Strac- toria honty. Strages pobitie. Stragula teltěha. Stramen sláma. Strangulacio za- dávenie. Stranstrum náton. Strapedes zroš. Strapula štrozak. Strata silnice. Stra- tilates padúši. Strens kupina. Strepa střmen. Strepitus dus. Stridor škříp. Stri- gillus hřbelce. Strigula chřístavka. Strinx dláhy. Strix mled. Strola špenec. Strona kruh. Stropheus opásanie. Strucio štrus. Structura stavenie. Struma vole. Stru- matus voláč. Strumosus volavec. Strumulus perm. Stuba jistba. Studens snažec. Studex postřihač. Studium snažeň. Stulticia bláznost Stupestria kudlák. Stupor odiv. Stuppa kúdele. Stuprum slepenost. Sturio pobiza. Sturnus škvoř. Sua svú, chut. Suandrum vysevačka. Suavis chutník. Suavitas chutnost. Sub pod. Suba palub, patka. Subcinericium bochnice. Subdiaconus zaknihar. Subdicio poddánie Subdira podsosník. Subella podčepky. Suber lýko. Subitura kytle. Sublacio pod- jetie. Sublevacio nazdviženie. Sublevator vzdvihač. Sublimacio povznesenie. Sub- lus ořieš. Submersio utopenie. Subpeta chlušč. Subsannacio klam. Subsannator klamák. Subsella podklad. Subses podsedek. Subsolanus Slunoviet. Substamen stav. Substancia statek. Subtala hlempešt. Subtelium podnož. Subtellia zims. Subtena přístodolek. Subtilis čiesný. Subtilitas čiesnost. Substractor krádce. Su- bula šídlo. Subulator šidlník. Subulcus sviňák. Subuncula záplata. Suburbia pod- městie. Subversio propadenie. Sucarum cukr. Succentor podmistřie. Succera kadidlo. Successor náměsták. Succina zlina. Succinctus podchrtie. Succinium ložišče. Succus miezka. Sucera podslivník. Sucio šitie. Suculus oses. Sudarium čechel. Sudor pot. Sue šíl Suffosiola zalévanie. Suffraganus podbiskupie. Suffra- gium nasva. Suffusio zápoj. Suga móra. Suilla prasětina Suillus prasě. Sulcor kvas. Sulcus záhon. Sulia krutl. Sulphur síra. Sumpcio vzatek, vzetie. Sumptus ztrava. Sunnus lukno. Sunt jsú. Supellex nádobie. Super na. Superator osták. Superbia pýcha. Superbus pyšník. Superfluitas opřielišna. Superpellicia komžě. Superstes zuostalý. Supparus přípasie. Suppla(n)tacio mirosadil. Supplex modlící. Supplicacio podkládanie. Suppulium kluky. Supra vzhóru. Sura lýtka. Surcum zukladi. Surdicies hluchost. Surdus hluchý. Surga otava. Surna škopek. Sursum hora, vzhóru. Surtica podřečina. Surtix dščirada. Suscepcio přijímanie. Suscitacio vzkřešovánie. Suspectus sezřěnie. Suspendia oběšenka. Suspensio otímka. Suspen- siva polenicě. Suspicator vybohadlník. Suspicio sezřěnie. Suspiracio vzdýchanie. Sustentamentum podstávka. Sustorna stankléř. Sutana ošítka. Sutator prták. Suto zástola. Sutor švec. Sutoria ševstvo. Sutorium ševna. Sutricia švadlíčstvo. Sutrix švadlé. Sutum šev. Sutura pošívka. Svevus Šváb. Tabassa nákvasa. Taberna krčma. Tabernaculum schrána. Tabernatoria krčmářstvo. Tabijes zetlenie. Tabula dska. Tactus dotčenie. Taforis telčich. Taga drb. Tages mut. Tais freksa. Tala pláč. Talamus chýše. Talaris samodiel. Talio odvet. Talitas takost. Talpa krtice. Talus hlezen. Tamur obdlaš. Tantitas tolikost. Tarans nedostník. Taratantrum klopot. Tarditas opožděnie. Tarnius slaninočrv. Tartarus Ztratec. Tartarium vinokal. Taterius Tater. Taurus býk. Taxa šac. Taxacio šacovánie. Taxus tis. Teca truhla. Teccio přikrytie. Tectum střecha. Tectura přikrytie. Tedia túha. Tegax povězadlo. Teges kobka. Tegippa vlček. Tegula lat. Tela plátno, šípy. Tellus prst. Tema záloha. Temedastrum v. metastrum. Temer oprný. Temo oj. Tempe dubra. Temperancia vhodnost. Temperies počěsic. Templum chrám. Tempora quarta suché dni. Temptacio zku- šenie. Temptator zkusič. Tempus čas. Tena držka. Tenaculum hřebíček. Tenatrum zapinadlo. Tenda topořiště. Tendor otržně. Tendula smldie. Tenebrarum temné jitřně. Tenebre tma. Teno nevěst. Tenor držě. Tensor napal. Tentidolum šperloch. Tentorium rám, stan. Tenuitas tenkost Tepa vláha. Tepidum vlažno. Tera srš. Tercenda učta. Tercia (feria) úterý, (hora) třieta. Terciana třetnice. Terda plet.
Strana 233
Terdia třemklovce — Ulna loket, palička. 233 Terdia třemklovce. Terebellum nebozéz. Terebinthus dehet. Teredo dřevotoč. Tereitas oblost. Terga týlé. Tergus zadek. Teria plen. Terminus cíl. Ternica drast- lík. Terra země. Terribilianus posvěcan. Terrigena zemenín Territorium objezd. Territus vichřice. Terror lečenie. Tersio třenie. Tersita vavák. Tesser kostka. Testa škořepina. Testacio svědčenie. Testamentum ústav. Testea lpen. Testiculi múdě. Testimonium svědečstvie. Testis svědek Testudo hlemýžď, sklep. Tetrarcha pančák. Tex přítka. Texorium brdlo. Textis šňórka. Textoria tkadličstvo. Texto- rium tkadlnice. Textra brdlo. Textrix tkadlice. Textus opisa. Theatrum okol. Thelo- neum mýto. The ollonarius mýtník. Theologus bohomluven. Theologia bohomluvna. Theophila bomila. Theora gryf. Theorica příhledna. Theos bože. Thesaurus poklad. Theutunicus Němec. Thimiana vonichař. Thismus zpora. Thorax pláty. Thuribulum kadidlnice. Thus kadidlo. Tiara čepice. Tiberis Oteřan. Tibia holeň, (šalmějě Boh.). Tibula lýtkona. Ticio hlavně. Ticiale rasochy. Tidea hrot. Tiga pótka. Tignum krokva. Tignus lemiez. Tigra obruč. Tigrides jiskrnáč. Tigris zubr. Tilia lípa. Tiliana lípatka. Tilianus lipant. Tilna všedobr. Tilos uliboň. Timbria kople. Timor bázně. Timpana buben (Boh.) Timpanisator bubeník (Boh.). Tim- pola zdvice. Timpus židovina. Timus kmec, přieklad. Tina čber. Tinabula srdce. Tinallus mastel. Tinctor kropěnník. Tinctura kropidlnicč. Tincus líň. Tinea mol. Tinellum dlubně. Tinellus jelec. Tinenses Týnčené. Tinolus ztynk. Tintarus káčě. Tintinabulum v. tinabula. Tinx háska. Tir prušč. Tirana anýz. Tirdea husie- nóžka. Tiria ropúch. Tiriaca dryák. Tirsa brannice. Tirses podlupky. Tyrunculus kniežátko. Tirus odsták. Tis prunk, tvá, tvé, tě. Tisis mzě. Tisius klepotník. Titi- lacio lesktánie. Titirus ovčír. Titivillus škřietek. Titulus znak. Toga onucě. Toni- trus hrom. Tonsor ostřížko. Tonus hřmet. Topasius blš(č)ánek. Toral matras. Torcular lisicè. Tormentum zmučenie. Torna kuželky. Tor(na)mentator turnov- ník. Tornamentum turnaj. Tornus kužel. Torpa rohlíček. Torpedo proležar. Tor- ques préma. Torrenda praskora. Torrens prúd. Torrestina pokruta. Torsio žímanie. Torta koláč. Tortista koláčník. Tortoria katstvo. Tortuca pochot. Trabale násad. Trabaseta stolé. Trabea krzno. Trabecula hřada. Trabs břevno. Trabula cveky. Traco zkup. Tractorium těhel. Tractus tieh. Traditor zrádcě. Traduccio pojětie. Tragedia necnota. Tragelaphus vlkojednec. Tragophala nepřál. Traha těhle. Trama útek. Trames cestala. Tranquillitas potichlost. Transa stopa. Transgressio přestúpenie. Transgressor přěstupník. Translacio přěnesenie. Transmigracio pře- bránie. Trapeditus kladinoh. Trebius rašček. Tremor třas. Tremulus osika. Trena slzenie. Trenus počinek. Trepido přieplacha, trysk. Treuga mír. Treulus zajiekavec. Triaca kraſ. Tribula bodlávka, cepy. Tribulacio truchlost. Tribulator mlatec. Tribulum trdlo. Tribunal súdně. Tribunus dánce. Tribus pokolenie. Tributarius úročník. Tributum daň. Tricamen úplet. Tricuspis kronle. Trifolium dětel. Tri morde srdojčdně. Trinco třetenek. Trinitas trojicě. Tripes trénožka. Tristicia smutek. Triticum pšenice. Tritura mlatba. Trix pásmo. Trocus šamrha. Trogedita nosonav. Trolla úpolen. Tronda hořěnka. Tronile třěvle. Tronus trón. Tropa třeso- chvost. Tropheus ostav. Tropus obrat. Truciele brávník. Truda sot. Truffa bo- bonka. Trum lišty. Truncula pěnkava. Truncus peň, pařěz. Trussator trestař. Trutina váha. Trutta klap. Trux truc. Tuba trúba (Boh.). Tubicen trubač (Boh.). Tuber pestřec Tuca kýta. Tucetum jietrnicě. Tugurium humence. Tumor otok. Tumulator hrobník. Tumultus lájě. Tunica sukně. Tunicale pestrok. Turba zá- stup. Turbacio smúcenie. Turbo vicher. Turbus holačka. Turdela čiepč. Turdus jíkavec. Turgus oznel. Turma říčka. Turodium tištěnina. Turpa šeptěna. Turpi- diosus prchlicé. Turpis mrzutec. Turpitudo nesličnost. Turris věžč. Turtur kavčík, hrdlicč. Tussis kašel. Tusum brzicě. Ubera výmě. Ubi kde. Ubs urva. Ucor zápach. Uder hambus. Udes špot. Ulcio pomščěvánie. Ulcus otčec, vřed. Ullucia druka. Ulmus ruoždka. Ulna loket,
Terdia třemklovce — Ulna loket, palička. 233 Terdia třemklovce. Terebellum nebozéz. Terebinthus dehet. Teredo dřevotoč. Tereitas oblost. Terga týlé. Tergus zadek. Teria plen. Terminus cíl. Ternica drast- lík. Terra země. Terribilianus posvěcan. Terrigena zemenín Territorium objezd. Territus vichřice. Terror lečenie. Tersio třenie. Tersita vavák. Tesser kostka. Testa škořepina. Testacio svědčenie. Testamentum ústav. Testea lpen. Testiculi múdě. Testimonium svědečstvie. Testis svědek Testudo hlemýžď, sklep. Tetrarcha pančák. Tex přítka. Texorium brdlo. Textis šňórka. Textoria tkadličstvo. Texto- rium tkadlnice. Textra brdlo. Textrix tkadlice. Textus opisa. Theatrum okol. Thelo- neum mýto. The ollonarius mýtník. Theologus bohomluven. Theologia bohomluvna. Theophila bomila. Theora gryf. Theorica příhledna. Theos bože. Thesaurus poklad. Theutunicus Němec. Thimiana vonichař. Thismus zpora. Thorax pláty. Thuribulum kadidlnice. Thus kadidlo. Tiara čepice. Tiberis Oteřan. Tibia holeň, (šalmějě Boh.). Tibula lýtkona. Ticio hlavně. Ticiale rasochy. Tidea hrot. Tiga pótka. Tignum krokva. Tignus lemiez. Tigra obruč. Tigrides jiskrnáč. Tigris zubr. Tilia lípa. Tiliana lípatka. Tilianus lipant. Tilna všedobr. Tilos uliboň. Timbria kople. Timor bázně. Timpana buben (Boh.) Timpanisator bubeník (Boh.). Tim- pola zdvice. Timpus židovina. Timus kmec, přieklad. Tina čber. Tinabula srdce. Tinallus mastel. Tinctor kropěnník. Tinctura kropidlnicč. Tincus líň. Tinea mol. Tinellum dlubně. Tinellus jelec. Tinenses Týnčené. Tinolus ztynk. Tintarus káčě. Tintinabulum v. tinabula. Tinx háska. Tir prušč. Tirana anýz. Tirdea husie- nóžka. Tiria ropúch. Tiriaca dryák. Tirsa brannice. Tirses podlupky. Tyrunculus kniežátko. Tirus odsták. Tis prunk, tvá, tvé, tě. Tisis mzě. Tisius klepotník. Titi- lacio lesktánie. Titirus ovčír. Titivillus škřietek. Titulus znak. Toga onucě. Toni- trus hrom. Tonsor ostřížko. Tonus hřmet. Topasius blš(č)ánek. Toral matras. Torcular lisicè. Tormentum zmučenie. Torna kuželky. Tor(na)mentator turnov- ník. Tornamentum turnaj. Tornus kužel. Torpa rohlíček. Torpedo proležar. Tor- ques préma. Torrenda praskora. Torrens prúd. Torrestina pokruta. Torsio žímanie. Torta koláč. Tortista koláčník. Tortoria katstvo. Tortuca pochot. Trabale násad. Trabaseta stolé. Trabea krzno. Trabecula hřada. Trabs břevno. Trabula cveky. Traco zkup. Tractorium těhel. Tractus tieh. Traditor zrádcě. Traduccio pojětie. Tragedia necnota. Tragelaphus vlkojednec. Tragophala nepřál. Traha těhle. Trama útek. Trames cestala. Tranquillitas potichlost. Transa stopa. Transgressio přestúpenie. Transgressor přěstupník. Translacio přěnesenie. Transmigracio pře- bránie. Trapeditus kladinoh. Trebius rašček. Tremor třas. Tremulus osika. Trena slzenie. Trenus počinek. Trepido přieplacha, trysk. Treuga mír. Treulus zajiekavec. Triaca kraſ. Tribula bodlávka, cepy. Tribulacio truchlost. Tribulator mlatec. Tribulum trdlo. Tribunal súdně. Tribunus dánce. Tribus pokolenie. Tributarius úročník. Tributum daň. Tricamen úplet. Tricuspis kronle. Trifolium dětel. Tri morde srdojčdně. Trinco třetenek. Trinitas trojicě. Tripes trénožka. Tristicia smutek. Triticum pšenice. Tritura mlatba. Trix pásmo. Trocus šamrha. Trogedita nosonav. Trolla úpolen. Tronda hořěnka. Tronile třěvle. Tronus trón. Tropa třeso- chvost. Tropheus ostav. Tropus obrat. Truciele brávník. Truda sot. Truffa bo- bonka. Trum lišty. Truncula pěnkava. Truncus peň, pařěz. Trussator trestař. Trutina váha. Trutta klap. Trux truc. Tuba trúba (Boh.). Tubicen trubač (Boh.). Tuber pestřec Tuca kýta. Tucetum jietrnicě. Tugurium humence. Tumor otok. Tumulator hrobník. Tumultus lájě. Tunica sukně. Tunicale pestrok. Turba zá- stup. Turbacio smúcenie. Turbo vicher. Turbus holačka. Turdela čiepč. Turdus jíkavec. Turgus oznel. Turma říčka. Turodium tištěnina. Turpa šeptěna. Turpi- diosus prchlicé. Turpis mrzutec. Turpitudo nesličnost. Turris věžč. Turtur kavčík, hrdlicč. Tussis kašel. Tusum brzicě. Ubera výmě. Ubi kde. Ubs urva. Ucor zápach. Uder hambus. Udes špot. Ulcio pomščěvánie. Ulcus otčec, vřed. Ullucia druka. Ulmus ruoždka. Ulna loket,
Strana 234
234 Ulnicia jmelicě — Vippus ohltník palička. Ulnicia jmelice. Ulnus jmelé. Ulpa cíbek. Ulsta výboj. Ultimus zada. Ultoria pomstvo. Ulula plaček. Ululacio vytie. Umbelula chládek. Umbilicus pupek. Umbo pukla. Umbra stien. Umbraculum zástěnek. Unocio mazel. Uncia mierlink. Unda voda. Undo lanýš. Ungarus Uher. Ungentum mast. Ungida nehojěda. Un- guis paznehet, nohet. Ungula kopyto, nehet. Unicio sjednánie. Unicornus jedno- rožec. Unigenitus jedináček. Unio jedel. Unitas jednota. Unitor osnitel. Unsorida ščenha. Unx libez. Unxa zperek. Upupa dedek. Urbarator man. Urbs ohrada. Urbula paruch. Urbus hradič. Urceolus věderce. Urceus vědro. Urian uhláč. Urna kbel. Urneator kbelař. Urnus zdrušec. Ursa nedvědice, vodík. Ursina ned- vědina. Ursus medvěd. Urta ušket. Urtica kopřiva hluchá. Uscio ožženie. Usio vyzina. Usura lichva. Usurarius lichevník. Usurpacio utrhánie. Usus užitek, oby čej. Ut jakž. Utensile pověrek. Uter zmrazek. Uterinus batěk. Uterus denník. Utrea čbánek. Uti jakož. Utilitas užitečnost. Uva zrnce. Uvula křen. Uxor žena. Vacamen myšlenie. Vacca kráva. Vaccina bziny. Vaccus brávně. Vacuitas prázdnost. Vada brod. Vades základové. Vadium vet. Vagacio túlanie. Vagillus plačec. Vagina nožnice. Vago koba. Vagus tuláčč. Valeriana kozlík. Valete od- chodné. Valifer obařač. Valitudo opnost. Vallis údol. Vallum parkán. Vallus slúp. Valor opice. Valva brána. Valvula kruh. Vanellus zvěděle. Vannus opálačka. Vanoscophus darostle. Vanus daremník. Vapo klest. Vapor pára. Vapulax berá- nek. Vara opruh. Varex chřbetna. Variant proměnijí. Variober fládr. Varmus špont. Varon sirkněj. Vas sud, držicě. Vasallus lenník. Vasarius bednář. Vasklon březnice. Vastacio pleněnie. Vastica puška. Ve běda. Vecors nebožčík. Vectigal clo. Vectis závora. Vector vozič. Veda hlístník. Vehemencia náhlost. Vehiculum sáňky. Vel nebo. Velacio zavitie. Velamen zástěrka. Velle chtěnie. Vellus rúno. Velox rúčí. Velter chrt. Velum opona, plátno. Vena žíla. Venacio lov. Venalicium stolnice. Venator lovník. Venatoria lovstvo. Vench dochlík. Vendicio prodánie. Vendo lo višče. Vendula šlak. Venefica trávenka. Veneficium Benátky. Venenum jed. Vengia člunek. Veniale příchodné. Venitus láz. Veno hosták. Venriolus pstrolník. Vensa páč. Vensina lebřiech. Vensula páčatka. Vensus biedla. Venter břicho. Ventilabra větrník. Ventilator opálač. Ventosa [zo]baňka. Ventositas odýmanie. Ventrosus břichál. Ventus vietr. Venus Ctitel. Venustas věhlas. Vepres svláčka. Ver lenc. Vera pravá. Verax správný. Verba slova. Verbena vrběna. Verecundia stud. Vereda vozotoč. Verex cvik. Vergilia prostoleb. Vericendula žluva. Veritas pravda. Vermia čr(vi)vá (jablka). Vermis červ. Verna rynéř. Verpis rozpuk. Verres kanec. Versiculus veršík. Versificator veršovník. Versificatoria verščina. Verteba přiehba. Vertex vrch. Vertibula mútev. Vertigo závrat. Vertinella obrtlek. Vertula zvrtle. Veru rožeň. Veruca bradavicě. Verus pravý. Verventina skopovina. Vesanus biedník. Vesica měchýř. Vesons drvle. Vesper večer. Vespera nešpor. Vespertilio netopýř. Vesperus zvieřědlnice. Vespis sršeň. Vestigium šlepějě. Vesti- bula bidlo. Vestibulum šatka. Vestiliator šatařník. Vestimenta rúcho. Vestipolum šrátka. Vestis rub. Vestitus oděv. Vestras vašinec. Veta pupčen. Vetista vetešník. Vetitum zapřiecenie. Vetula babka. Vetulus kmet. Vexacio trápenie. Vexator tra- pec. Vexea pútsě. Vexillifer korúhevník. Vexillum korúhev. Via cesta. Viaticum pocčstie. Viaticus pocestník. Vibex jíva, svída. Vibulus sučidlo. Vicaria třieda. Vicarius třiedník. Vicia vikev. Vicinus súsěd. Vicium mrzk. Victerna odla. Victima vítěz(ská) obět. Victor vítěz. Victoria vítězstvie. Vicus záhata. Vidua vdova. Viennenses Vídněné. Vigil hlásný. Vigilia bděnie. Vigilie bditvy. Vigor okřěj. Vilida vana. Vilitudo mrzkost. Villa ves. Villanus sedlák. Villicus vládař. Villum vešnec. Villus vlásiny. Vimen zvad. Vina víno. Vinacia kóžka. Vincia vinná. Vincira čilec. Vincula okovy, rozvázanie (sv. Petra). Vindemia vínožencě. Vin- demptor vi(no) noše. Vindicta pomsta. Vinea vinnicě. Vineator vinař. Vinetum vinnicě. Vintrea klešč. Violencia násilé. Vippa vínočka. Vippera jedčin. Vippus
234 Ulnicia jmelicě — Vippus ohltník palička. Ulnicia jmelice. Ulnus jmelé. Ulpa cíbek. Ulsta výboj. Ultimus zada. Ultoria pomstvo. Ulula plaček. Ululacio vytie. Umbelula chládek. Umbilicus pupek. Umbo pukla. Umbra stien. Umbraculum zástěnek. Unocio mazel. Uncia mierlink. Unda voda. Undo lanýš. Ungarus Uher. Ungentum mast. Ungida nehojěda. Un- guis paznehet, nohet. Ungula kopyto, nehet. Unicio sjednánie. Unicornus jedno- rožec. Unigenitus jedináček. Unio jedel. Unitas jednota. Unitor osnitel. Unsorida ščenha. Unx libez. Unxa zperek. Upupa dedek. Urbarator man. Urbs ohrada. Urbula paruch. Urbus hradič. Urceolus věderce. Urceus vědro. Urian uhláč. Urna kbel. Urneator kbelař. Urnus zdrušec. Ursa nedvědice, vodík. Ursina ned- vědina. Ursus medvěd. Urta ušket. Urtica kopřiva hluchá. Uscio ožženie. Usio vyzina. Usura lichva. Usurarius lichevník. Usurpacio utrhánie. Usus užitek, oby čej. Ut jakž. Utensile pověrek. Uter zmrazek. Uterinus batěk. Uterus denník. Utrea čbánek. Uti jakož. Utilitas užitečnost. Uva zrnce. Uvula křen. Uxor žena. Vacamen myšlenie. Vacca kráva. Vaccina bziny. Vaccus brávně. Vacuitas prázdnost. Vada brod. Vades základové. Vadium vet. Vagacio túlanie. Vagillus plačec. Vagina nožnice. Vago koba. Vagus tuláčč. Valeriana kozlík. Valete od- chodné. Valifer obařač. Valitudo opnost. Vallis údol. Vallum parkán. Vallus slúp. Valor opice. Valva brána. Valvula kruh. Vanellus zvěděle. Vannus opálačka. Vanoscophus darostle. Vanus daremník. Vapo klest. Vapor pára. Vapulax berá- nek. Vara opruh. Varex chřbetna. Variant proměnijí. Variober fládr. Varmus špont. Varon sirkněj. Vas sud, držicě. Vasallus lenník. Vasarius bednář. Vasklon březnice. Vastacio pleněnie. Vastica puška. Ve běda. Vecors nebožčík. Vectigal clo. Vectis závora. Vector vozič. Veda hlístník. Vehemencia náhlost. Vehiculum sáňky. Vel nebo. Velacio zavitie. Velamen zástěrka. Velle chtěnie. Vellus rúno. Velox rúčí. Velter chrt. Velum opona, plátno. Vena žíla. Venacio lov. Venalicium stolnice. Venator lovník. Venatoria lovstvo. Vench dochlík. Vendicio prodánie. Vendo lo višče. Vendula šlak. Venefica trávenka. Veneficium Benátky. Venenum jed. Vengia člunek. Veniale příchodné. Venitus láz. Veno hosták. Venriolus pstrolník. Vensa páč. Vensina lebřiech. Vensula páčatka. Vensus biedla. Venter břicho. Ventilabra větrník. Ventilator opálač. Ventosa [zo]baňka. Ventositas odýmanie. Ventrosus břichál. Ventus vietr. Venus Ctitel. Venustas věhlas. Vepres svláčka. Ver lenc. Vera pravá. Verax správný. Verba slova. Verbena vrběna. Verecundia stud. Vereda vozotoč. Verex cvik. Vergilia prostoleb. Vericendula žluva. Veritas pravda. Vermia čr(vi)vá (jablka). Vermis červ. Verna rynéř. Verpis rozpuk. Verres kanec. Versiculus veršík. Versificator veršovník. Versificatoria verščina. Verteba přiehba. Vertex vrch. Vertibula mútev. Vertigo závrat. Vertinella obrtlek. Vertula zvrtle. Veru rožeň. Veruca bradavicě. Verus pravý. Verventina skopovina. Vesanus biedník. Vesica měchýř. Vesons drvle. Vesper večer. Vespera nešpor. Vespertilio netopýř. Vesperus zvieřědlnice. Vespis sršeň. Vestigium šlepějě. Vesti- bula bidlo. Vestibulum šatka. Vestiliator šatařník. Vestimenta rúcho. Vestipolum šrátka. Vestis rub. Vestitus oděv. Vestras vašinec. Veta pupčen. Vetista vetešník. Vetitum zapřiecenie. Vetula babka. Vetulus kmet. Vexacio trápenie. Vexator tra- pec. Vexea pútsě. Vexillifer korúhevník. Vexillum korúhev. Via cesta. Viaticum pocčstie. Viaticus pocestník. Vibex jíva, svída. Vibulus sučidlo. Vicaria třieda. Vicarius třiedník. Vicia vikev. Vicinus súsěd. Vicium mrzk. Victerna odla. Victima vítěz(ská) obět. Victor vítěz. Victoria vítězstvie. Vicus záhata. Vidua vdova. Viennenses Vídněné. Vigil hlásný. Vigilia bděnie. Vigilie bditvy. Vigor okřěj. Vilida vana. Vilitudo mrzkost. Villa ves. Villanus sedlák. Villicus vládař. Villum vešnec. Villus vlásiny. Vimen zvad. Vina víno. Vinacia kóžka. Vincia vinná. Vincira čilec. Vincula okovy, rozvázanie (sv. Petra). Vindemia vínožencě. Vin- demptor vi(no) noše. Vindicta pomsta. Vinea vinnicě. Vineator vinař. Vinetum vinnicě. Vintrea klešč. Violencia násilé. Vippa vínočka. Vippera jedčin. Vippus
Strana 235
Vir muž — Zvihle putav (?) 235 ohltník. Vir muž. Virago mužena. Virena řasa. Virenda zelenky. Virga prut. Virgo dievka. Virgula prútek. Virgulta prútičie. Viridaria trávník. Virideris zelenec. Viriditas zelenost. Virilitas mužnost. Virtus ctnost. Virus obrujed. Vis moc. Viscus třevo. Visidula morna. Visio viděnie. Visitacio navščievenie. Vispiliones ná- silníci. Visus zrak. Vita život. Vitellaria stklenictvo. Vitellum žlútek. Vitis víno- kořen. Vitrea spon. Vitricus otčím. Vitrina sklenička. Vitrum stklenka, stklo. Vitta závoj. Vitula telák. Vitulina teletina. Vitulus tele. Vituperacio pohyžděnie. Vituperator pohyzdný. Vivificacio poživenie. Vivum živé. Vix ledva. Vocabulum vzdienie. Vocacio volánie. Vola hrst. Volatile letka. Volema přehršle. Volens chce. Volica schvácenie Volitus brk. Volo chci. Voludata potočník. Volumen svazek. Volunt chtie. Voluntas vóle. Voluptas rozkoš. Volus pískle. Vomer rádlo. Vomitus vracenie. Voramen zobánie. Vorax vír. Vorus ščep. Vota sliby. Vox hlas. Wratisla- vienses Vratislavici. Vulgus chasa. Vulnus jiezva. Vulpena lišeň. Vulpes liška. Vulpis líšě. Vult chce. Vultur sup. Vulturnus Osupr. Vultus oblíčej. Vulva vateň. Xenia slánie. Xer- . t. zer-. Xura pověsmo. Za krista posvátna. Zaphirus úzrna. Zataviensis Zaták. Zebea prosiny. Zedrose hruznář. Zelentides kobirastel. Zelotipus hurtéř. Zelus navzdora. Zentes zvitice. Zephirus Tichoviet. Zerophagia návara. Zybo rúšč. Zibron ozuble. Zylana deptar(?). Ziphius zptav. Zitiron náhlen. Zizania kúkol. Zoduarium bělnáč. Zola maliník. Zomentum zachládka. Zophia mudrona. Zophista mudroněk. Zophistria chytrna. Zvihle putav (?). (Hesla v závorce, označená Boh., podávají ta slova, jež jsou doložena v Bohe- máři, nikoli v Glossáři — ale o nichž se můžeme důvodně domnívati, že byla i v Glossáři ve verších nyní ztracených.)
Vir muž — Zvihle putav (?) 235 ohltník. Vir muž. Virago mužena. Virena řasa. Virenda zelenky. Virga prut. Virgo dievka. Virgula prútek. Virgulta prútičie. Viridaria trávník. Virideris zelenec. Viriditas zelenost. Virilitas mužnost. Virtus ctnost. Virus obrujed. Vis moc. Viscus třevo. Visidula morna. Visio viděnie. Visitacio navščievenie. Vispiliones ná- silníci. Visus zrak. Vita život. Vitellaria stklenictvo. Vitellum žlútek. Vitis víno- kořen. Vitrea spon. Vitricus otčím. Vitrina sklenička. Vitrum stklenka, stklo. Vitta závoj. Vitula telák. Vitulina teletina. Vitulus tele. Vituperacio pohyžděnie. Vituperator pohyzdný. Vivificacio poživenie. Vivum živé. Vix ledva. Vocabulum vzdienie. Vocacio volánie. Vola hrst. Volatile letka. Volema přehršle. Volens chce. Volica schvácenie Volitus brk. Volo chci. Voludata potočník. Volumen svazek. Volunt chtie. Voluntas vóle. Voluptas rozkoš. Volus pískle. Vomer rádlo. Vomitus vracenie. Voramen zobánie. Vorax vír. Vorus ščep. Vota sliby. Vox hlas. Wratisla- vienses Vratislavici. Vulgus chasa. Vulnus jiezva. Vulpena lišeň. Vulpes liška. Vulpis líšě. Vult chce. Vultur sup. Vulturnus Osupr. Vultus oblíčej. Vulva vateň. Xenia slánie. Xer- . t. zer-. Xura pověsmo. Za krista posvátna. Zaphirus úzrna. Zataviensis Zaták. Zebea prosiny. Zedrose hruznář. Zelentides kobirastel. Zelotipus hurtéř. Zelus navzdora. Zentes zvitice. Zephirus Tichoviet. Zerophagia návara. Zybo rúšč. Zibron ozuble. Zylana deptar(?). Ziphius zptav. Zitiron náhlen. Zizania kúkol. Zoduarium bělnáč. Zola maliník. Zomentum zachládka. Zophia mudrona. Zophista mudroněk. Zophistria chytrna. Zvihle putav (?). (Hesla v závorce, označená Boh., podávají ta slova, jež jsou doložena v Bohe- máři, nikoli v Glossáři — ale o nichž se můžeme důvodně domnívati, že byla i v Glossáři ve verších nyní ztracených.)
Strana 236
SLOVNÍK. Pozn. V tomto Slovníku jsou uvedena všecka česká slova všech textů, v obou svazcích otištěných, všecky varianty i čtení chybná a mylná; tučně tištěná hesla označují Slova, jež jsou doložena před Klaretem ; kursivně tištěná označují slova buď Klaretem nově utvořená, anebo u něho po prvé doložená ; vpravo jsou připojena i ta slova základní, jež jsou doložena jen v složeninách nebo odvozeninách. Hesla kursivou otištěná mívají, jsou-li jinde doložení nebo přijata do spisovné řeči, doložku ,ald.''; kde ji není, neznám jiných dokladů. Heslo má formu takovou, jak je doloženo u Klareta ; není tu tedy hleděno ani k důslednosti ani k správnosti jazykové. Čísla bez citátu označují verš Glossáře ; doklady ostatní jsou citovány obvyklou zkratkou, jsou omezeny a končívají Lactiferem. Rovnítkem (==) označeny doklady, jež obojím zněním (latinským i českým) se rovnají zápisu prvního citátu ; odchylky od tohoto zápisu se potom vytýkají zvláště (při tom však k písutskym chybám latinského znéní sc nehledí). Hesla u Klareta nedoložená jsou označena [ hranatou závorkou. A conj. — ac 1490 a; syptember a rzygen Boh. 32; straka ze kte a dvě v kcř Fysiol. 581 mg. ald. abatyść f. — (a)blatissa 978 abatysse afd. abeceda {. = alphabetum 2434 zabeczeda A; asi omvicin jimak stě. abeceda. adys 1. drb Achské adj = Asanicum 1916 achsske A; = Nn 74"; pozdłji aśskć (= assanicum) Vocb. 175"; aske asamitum 1916 B (Gb. SS. I, 6, 19 „lidovou etymologií z aksamit", mylně, neboť aksamit axamitum, v. násl.); aksamit m. — examitum Boh. 553 axamit; axamitum 1866 axamit AB ald. ; = lat. Sroun oksamitowe rûcho (V3. = poly- mita, vestis) aid. W.;. Kroje, I, 36. akštajn m. = gagates 153 akstayn A, akssten B, aksstyn G; -- gagstyn RVodn. 162% atd. V rÿmu s kalstajn, v. t.; ze si¥hn. agestein, acstein: Janko, CMFL. 1923, IX, 103. Albrecht m. — Albertus 1049 albrecht aid. alcipfé&t (-i$t) m. — archidiaconus alczy- przyest Boh. 388, alcziprziest 1020 — Nn 66", alczyprzyesst 1020 B, arczi- przisst 1020 G, alczy priest Vocab. 4175", anczyprzisst Boh. O, anczyprysst Lact S. v. ald. Ze stfhn. orzepriester Gb. SS. aldr m. =- onichinus 152 aldr. V. Janko, CMFL. 1923, 1X, 222 (z altur =: oltář, siřhněm.); zaniklo. ale conj. — ast 10714 ale a/d. almaric viz almazic almatie (. - gazophilacium almarzye Boh. 647 — Wiesb. 904, Vocab. 175b; al- myerze Boh. E, almarra Boh. O; almar.a almarzye Vit. 93b; Klaret počeštil, v. tajník. almazic f. — almazia almazicz 1849 A, alinarzycz B; sic. almazia — ománkové vino : výklad z lt. almasium == litkup Gomb. Mel. ú1, příp. -ic k uvarování hiatu in, icé. almuZzna f. — elemosina 2454 almuzna ad. almuźnik m. — elemosinator 1253 al- musnyk aid. anci- v. alci- andë- v. anje- andielek m. — lambucus 392 andvelek. Ryba, vodní zvíře: Kt. Gb. ane- v. anÿz anjel m. — angelus 34, angel — Boh. 13 angel — Boh. min. 216, Nn 62" aid. anýz m. = tirania Boh. 355 anvz = 871 G (871 A tiraua). Z ném. anis, mad. anizs, ll. anisum : Gomb. Melich, 99—400. apostol m. — apostolus 1039 T (aposstol): ale orig. asi dial. jap- pro vers, svoun.
SLOVNÍK. Pozn. V tomto Slovníku jsou uvedena všecka česká slova všech textů, v obou svazcích otištěných, všecky varianty i čtení chybná a mylná; tučně tištěná hesla označují Slova, jež jsou doložena před Klaretem ; kursivně tištěná označují slova buď Klaretem nově utvořená, anebo u něho po prvé doložená ; vpravo jsou připojena i ta slova základní, jež jsou doložena jen v složeninách nebo odvozeninách. Hesla kursivou otištěná mívají, jsou-li jinde doložení nebo přijata do spisovné řeči, doložku ,ald.''; kde ji není, neznám jiných dokladů. Heslo má formu takovou, jak je doloženo u Klareta ; není tu tedy hleděno ani k důslednosti ani k správnosti jazykové. Čísla bez citátu označují verš Glossáře ; doklady ostatní jsou citovány obvyklou zkratkou, jsou omezeny a končívají Lactiferem. Rovnítkem (==) označeny doklady, jež obojím zněním (latinským i českým) se rovnají zápisu prvního citátu ; odchylky od tohoto zápisu se potom vytýkají zvláště (při tom však k písutskym chybám latinského znéní sc nehledí). Hesla u Klareta nedoložená jsou označena [ hranatou závorkou. A conj. — ac 1490 a; syptember a rzygen Boh. 32; straka ze kte a dvě v kcř Fysiol. 581 mg. ald. abatyść f. — (a)blatissa 978 abatysse afd. abeceda {. = alphabetum 2434 zabeczeda A; asi omvicin jimak stě. abeceda. adys 1. drb Achské adj = Asanicum 1916 achsske A; = Nn 74"; pozdłji aśskć (= assanicum) Vocb. 175"; aske asamitum 1916 B (Gb. SS. I, 6, 19 „lidovou etymologií z aksamit", mylně, neboť aksamit axamitum, v. násl.); aksamit m. — examitum Boh. 553 axamit; axamitum 1866 axamit AB ald. ; = lat. Sroun oksamitowe rûcho (V3. = poly- mita, vestis) aid. W.;. Kroje, I, 36. akštajn m. = gagates 153 akstayn A, akssten B, aksstyn G; -- gagstyn RVodn. 162% atd. V rÿmu s kalstajn, v. t.; ze si¥hn. agestein, acstein: Janko, CMFL. 1923, IX, 103. Albrecht m. — Albertus 1049 albrecht aid. alcipfé&t (-i$t) m. — archidiaconus alczy- przyest Boh. 388, alcziprziest 1020 — Nn 66", alczyprzyesst 1020 B, arczi- przisst 1020 G, alczy priest Vocab. 4175", anczyprzisst Boh. O, anczyprysst Lact S. v. ald. Ze stfhn. orzepriester Gb. SS. aldr m. =- onichinus 152 aldr. V. Janko, CMFL. 1923, 1X, 222 (z altur =: oltář, siřhněm.); zaniklo. ale conj. — ast 10714 ale a/d. almaric viz almazic almatie (. - gazophilacium almarzye Boh. 647 — Wiesb. 904, Vocab. 175b; al- myerze Boh. E, almarra Boh. O; almar.a almarzye Vit. 93b; Klaret počeštil, v. tajník. almazic f. — almazia almazicz 1849 A, alinarzycz B; sic. almazia — ománkové vino : výklad z lt. almasium == litkup Gomb. Mel. ú1, příp. -ic k uvarování hiatu in, icé. almuZzna f. — elemosina 2454 almuzna ad. almuźnik m. — elemosinator 1253 al- musnyk aid. anci- v. alci- andë- v. anje- andielek m. — lambucus 392 andvelek. Ryba, vodní zvíře: Kt. Gb. ane- v. anÿz anjel m. — angelus 34, angel — Boh. 13 angel — Boh. min. 216, Nn 62" aid. anýz m. = tirania Boh. 355 anvz = 871 G (871 A tiraua). Z ném. anis, mad. anizs, ll. anisum : Gomb. Melich, 99—400. apostol m. — apostolus 1039 T (aposstol): ale orig. asi dial. jap- pro vers, svoun.
Strana 237
arcibiskup — bažant apostolus esto yapostol 1039 A. Szovn. gapostol Pass. K?. 64a Gb. a hl£. japo&tol Muka, s. ap-. Arab- v. Rab- arcibiskup m.: -archiepiscopus 1018 arczi- biskup aid. arcip- v. alcip- Aristotiles: 1399 (Zaż.) arké¥ m. = pi{ndnaculum 1993 arkerz A crkerz B = czaikerz Vš.; atd., v. Gb. arknicé (. = iches 415 arknyczve B, -icze A; ryba Jem: Avnestus 2495 je lal. asla — medus 158 assla A, asla B; drahy [gm. Augustinus 462 (Jat.) Avionsky adj. = Aviensis 966 auianski A. Né. avignonsk$; srovn. Avion Spisy Karl. 58; v Avionë 1447 AC. Tl, 417 (= Avignon) aid. | axam- v. aksam- azna v. kolis Bába f. = ava 1729 baba = Boh. 509 = = Wies. 568, Vocab. Mus. 183b aid. Svovn. fimbaba. [— vetula, v. babka] babénky pl. 1, = spurta 908 babienki (AB: vým podbtézkal). Rod hrb: Jm. babicé f. — obstetrix 1737 babyczye B, babicze A) = babyczye Boh. 509, Wies. 572; babycze Nn 687, Vocb. M. 183b atd. babir- v. babyr- babka f. — vetula 1748 — Boh. 516 (EF: baba O). [= ava Nn. 68! m, baba v. t.] [= anus m. ubka v. 2] dmen ašský v. achské 231 balsan = balsamus) ba'sam ała. i. balsamum; rostlina. V. násl. balšán m. — balsanus 785 balsan A, balssan Lact.; mé. balzim lééivo sWhn. balsam. V. předch. balumen v. babyren bambus v. hambuz báně |. = amphora 2060 banye A — Boh. 663 (EF; O ¢ban), Vocb. 175* atd. banka f. — nidiollum 220, banka ABG — nydiolum banca Boh. 133; — Nn 64", Veleś. (Wies. 711 pawalka) ała. — biblus 918 banka AB — Vccb. 1275", Veleś. — Boh. 366 (EF: blanka O) a/d. Mylnż pod blanka doki. Gb. V Nn 66" banka pywna. 570vn. zobanka. bavdovánky v. kordovánek barevnik m. .= fulix 778 barewnyk; vostl Sroun. vaï barcvnik. Wolk. Jy. barchan m. = barchanus 1924 barchan; at?,; z némê. ; zobecnóło. “ bârkaf.— carina 357 barca (A, barka BG) = sacina 665 (ABC) = Boh. 258 (= ba- byka ně.) jg. babyren m. — babilonus 408 (B : A balu- men mylným čtentm zkratky). Ryba., -badač v. zbadač -badovánic v. zbadovánie bahno nt. = limum 117 bahno =: Boh. 66; Lact. — limus bachno Nr 63", 69” u/d, (linum $ro rým k profodium.) Srovn, per limum, quod vulgariter dicitur bahno 1366 CDMor. IX, 363. bachoř m. = longanus 490 bachorz AB = Nn 67%, 70% a'd. (longanus pro rým k armus). báje v. lájé bakule f. — porolum 631 B (A : parolum; svovn. t. 615 porallum klec) bakule, ,Narostliny kulovaté, mezi chcroby rost)inné náleZejíci" Jg. (Gb. z DuC. vas aeneum, mylně.) balsam m, = bals:mns 645 (ale Boh. 318 = Boh. 923, Veleś. aid. Z la'. barva f.= color 1367 barva (podle souvis- lost? o zdvavém vzezrent). Svovn. (smvt se kryje u Zen) pod jich barvy, pod jich krásy XVi Hád. smrti B v. barvienek m. = senton 814 (Rlavetousky luav pro metrum m. 'senecio(n)' bar- vienek = Nn 66r. aid. Jinak viak barvinek senecion Lact., senecium barvienek Mam. A 34V, berbienck RVodü. 38Y atd. barvieř m. = brustas 1874 (klarelovský ivav pro metrum a vým k venustas, misto brusta) barvierz AB, parwyerz D; brusta barwierz Veleš., Vocb. 175%; Barwyerz brusta est, gui coloribus ali- quid intingit Lact. Gb. a/d. = colorator 2662 barvierz = Boh. 946 básn f. — fabula 2494 bazn ald. baték m. = uterinus 1739 batyek (A. batek B) Veleś. aid. -bavenie v. zhavcnie bavlna (. — arbilana 1926 bawlna AB — Mam. A, 46", Vocb. 125*. Obojt název, li. t ć., podle Gb. z nim. baumwolle Bavor m. — Bavarus 928 bavor atd. bázné f, — timor 1855 baznye. K tvaru srovm. lázň a lázně. baZant m. = fasianus Fysiol. 329 mg. ba- zant = 238 ABG = Boh. 96, Wiesenb. 703; Nn 63Y atd Ze sindm. fasant. Gb.
arcibiskup — bažant apostolus esto yapostol 1039 A. Szovn. gapostol Pass. K?. 64a Gb. a hl£. japo&tol Muka, s. ap-. Arab- v. Rab- arcibiskup m.: -archiepiscopus 1018 arczi- biskup aid. arcip- v. alcip- Aristotiles: 1399 (Zaż.) arké¥ m. = pi{ndnaculum 1993 arkerz A crkerz B = czaikerz Vš.; atd., v. Gb. arknicé (. = iches 415 arknyczve B, -icze A; ryba Jem: Avnestus 2495 je lal. asla — medus 158 assla A, asla B; drahy [gm. Augustinus 462 (Jat.) Avionsky adj. = Aviensis 966 auianski A. Né. avignonsk$; srovn. Avion Spisy Karl. 58; v Avionë 1447 AC. Tl, 417 (= Avignon) aid. | axam- v. aksam- azna v. kolis Bába f. = ava 1729 baba = Boh. 509 = = Wies. 568, Vocab. Mus. 183b aid. Svovn. fimbaba. [— vetula, v. babka] babénky pl. 1, = spurta 908 babienki (AB: vým podbtézkal). Rod hrb: Jm. babicé f. — obstetrix 1737 babyczye B, babicze A) = babyczye Boh. 509, Wies. 572; babycze Nn 687, Vocb. M. 183b atd. babir- v. babyr- babka f. — vetula 1748 — Boh. 516 (EF: baba O). [= ava Nn. 68! m, baba v. t.] [= anus m. ubka v. 2] dmen ašský v. achské 231 balsan = balsamus) ba'sam ała. i. balsamum; rostlina. V. násl. balšán m. — balsanus 785 balsan A, balssan Lact.; mé. balzim lééivo sWhn. balsam. V. předch. balumen v. babyren bambus v. hambuz báně |. = amphora 2060 banye A — Boh. 663 (EF; O ¢ban), Vocb. 175* atd. banka f. — nidiollum 220, banka ABG — nydiolum banca Boh. 133; — Nn 64", Veleś. (Wies. 711 pawalka) ała. — biblus 918 banka AB — Vccb. 1275", Veleś. — Boh. 366 (EF: blanka O) a/d. Mylnż pod blanka doki. Gb. V Nn 66" banka pywna. 570vn. zobanka. bavdovánky v. kordovánek barevnik m. .= fulix 778 barewnyk; vostl Sroun. vaï barcvnik. Wolk. Jy. barchan m. = barchanus 1924 barchan; at?,; z némê. ; zobecnóło. “ bârkaf.— carina 357 barca (A, barka BG) = sacina 665 (ABC) = Boh. 258 (= ba- byka ně.) jg. babyren m. — babilonus 408 (B : A balu- men mylným čtentm zkratky). Ryba., -badač v. zbadač -badovánic v. zbadovánie bahno nt. = limum 117 bahno =: Boh. 66; Lact. — limus bachno Nr 63", 69” u/d, (linum $ro rým k profodium.) Srovn, per limum, quod vulgariter dicitur bahno 1366 CDMor. IX, 363. bachoř m. = longanus 490 bachorz AB = Nn 67%, 70% a'd. (longanus pro rým k armus). báje v. lájé bakule f. — porolum 631 B (A : parolum; svovn. t. 615 porallum klec) bakule, ,Narostliny kulovaté, mezi chcroby rost)inné náleZejíci" Jg. (Gb. z DuC. vas aeneum, mylně.) balsam m, = bals:mns 645 (ale Boh. 318 = Boh. 923, Veleś. aid. Z la'. barva f.= color 1367 barva (podle souvis- lost? o zdvavém vzezrent). Svovn. (smvt se kryje u Zen) pod jich barvy, pod jich krásy XVi Hád. smrti B v. barvienek m. = senton 814 (Rlavetousky luav pro metrum m. 'senecio(n)' bar- vienek = Nn 66r. aid. Jinak viak barvinek senecion Lact., senecium barvienek Mam. A 34V, berbienck RVodü. 38Y atd. barvieř m. = brustas 1874 (klarelovský ivav pro metrum a vým k venustas, misto brusta) barvierz AB, parwyerz D; brusta barwierz Veleš., Vocb. 175%; Barwyerz brusta est, gui coloribus ali- quid intingit Lact. Gb. a/d. = colorator 2662 barvierz = Boh. 946 básn f. — fabula 2494 bazn ald. baték m. = uterinus 1739 batyek (A. batek B) Veleś. aid. -bavenie v. zhavcnie bavlna (. — arbilana 1926 bawlna AB — Mam. A, 46", Vocb. 125*. Obojt název, li. t ć., podle Gb. z nim. baumwolle Bavor m. — Bavarus 928 bavor atd. bázné f, — timor 1855 baznye. K tvaru srovm. lázň a lázně. baZant m. = fasianus Fysiol. 329 mg. ba- zant = 238 ABG = Boh. 96, Wiesenb. 703; Nn 63Y atd Ze sindm. fasant. Gb.
Strana 238
238 bděnie — bělosvět. bozo- v. bozo- bděnie nt. = vigilia 1351 bdyenie = Boh. 416 (Wies. 435, Boh. O dial, bdzyenye = Rostl. Drk. 1931 atd. bditvy pl. f. = vigilie 2388 bdytwi. Srovn. bditba vigilancia L.ex. Kl. 90a. atd. bebtavec m. = balbus 1198 brebtavecz (A; bebtawecz Bsprávně) Srovn. bebtawecz vacillans Lex. Klem. 887 atd. bečka f. = sagra 2038 beczka AB. V Boh. 861 = cuppa (= Wies. 1171). ale tah slove 2037 prostice; dial. v Boh. O 861 = vas, zde však správný výraz je sud běda intj. = ve 58 byed, omylem m. byeda srovn, byeda, beda Ž. Klem. LXIX, 49. bědla viz biedla bednář m. = vasarius 2611 bednarz aid. V Boh. 882 = doleator (— Nn 687), ale tak slove 2610 pobijač; viz však násl. bednářstvo nt. = doleatoria 1656 bednarz- stvo = Vokab. 457 = Veleš. atd. bedra víz bedry bedrník m. = pipinella 784 vedrnyk AB; (správně bedrnyk G). Podobně Boh. 336 bedrnyk FO: wedrnyk E; be- Wies. 362; Ruk. Vodň. 42 b; starší pravopis bedrynyk Nn 68 a; hojně o rostlinářích: Rostl. Drk. 180 a otd. [bedrunka f. = estiva Boh. 217 — viz ved- runka] bedry pl. f. = clunes 1295 bedri (A, bedra B); = Wies. 481 = Nn 677. V Boh. 450 nates bedry EO var. bedra; = bedra Lact. atl. begart m. = becardo 2666 begart, později pikhart. běh v. náběh, sběh běha ni. = cursor 986. Gb. SS. I, 34: „trvám že nedopsáním m. běhač n. běhař“ — UO — U ale metrum, lator, bieha cursor uka zuje, že je to klaretovská forma, již opisovači měnili. Za bieha A má B byehun, G byehaczka, Veleš. biehacz atd. Srovn. podběha. [běhač m. = cursor Veleš. viz běha a předběhač.] [běhačka m. = cursor 986 G viz běha]. běhnila v. sběhnila běhohvězd m. = planeta byehohwiezd Vok. 255 (v Kl. hwiezdoplaz, novým tvoře- ním). Z toho později běhohvězda, v. Gb. [běhoměsiec m. = lunacio Vok. 266. boho- běhota v. sběhota běhoza f. = anguis, cauda draconis Vok. 288 bychoza. Srovn. předběhoza; umělé. běhún m. = cursor 986 B; viz běha.] běhúnec m. = discolus 1177 bychunecz. Možno, že i chybně opsáno m. běhúnek. Srovn. biehun discolus Lact. Gb. -běhurla v. zběhurla bekně m. = corgina 2195 beknye. Znění zaručuje metrum Lo a rým k hokyně. běl f. far 1796 biel AB atd., i nč. = albugium 492 byel ABG; srovn. bielek. albo 914 byel AB; = Rostl. Dr! ol. 1777 atd. Kruh hub. bělan m. = albirus 386, 386a (po 424) bielan AB „piscis běle viz bielý bělesta f. = gallaxia 84 bielesta A (rým. cěsta). Pozdější opisovači klaretovský tvar měnili: byelosta BC; tak mění i Gb. bělice f. = stina 710 byelyczye (B = bie- licze AC;) = scinal Veleš; druh hrušek, Srovn. nč. bělky = bílé brambory, housky ald. Kt. V. a běličky Lact. 262r. bělidlo f. = creta 2674 byclidlo; = bílá křída: v rýmu s černidlo a podle něho. belin- viz bělmo běliš viz bělýš a rozběliš bělivo viz bělmo bělizna f. = pella 827 byelizna AB. „Střit. pella pellis, do kapitoly de herbis do- stalo se toto slovo neporozuměním Gb. s. v. mylně, jméno rostliny tvořeno podle lat. bělmo nt. = glaucoma (B; A omylem glau- conia) 1690 byelmo AB; : Boh. 496 E (F omylem belýna. O omylem byeliwo) = Mam. A 18a atd. bělnáč m. = zeduarium 882 (ale rkp. zod- narium bielnacz'): opr. Gb. s. v. Rým: zdlač. belon- v. Bolonín bělořit í. = ysopigis 272 byelorz = Nn 64V. Lact. 284r Gb. (= isopagus). V Boh. 106 O Merges byelorzit; ale text má lyska; tak i 230. Též ně. bělost f. = albedo 1485 bielost ald. Lělosta v. bělesta bělosvět m. = gallaxia Vokab. 272 byelo- swiet. Z toho Klaret 84 vytvořil bělesta ( 1 cesta) v. t. myesiecz (F: biehomiesiecz Less. Kl.). Gb. dokládá: strojené.
238 bděnie — bělosvět. bozo- v. bozo- bděnie nt. = vigilia 1351 bdyenie = Boh. 416 (Wies. 435, Boh. O dial, bdzyenye = Rostl. Drk. 1931 atd. bditvy pl. f. = vigilie 2388 bdytwi. Srovn. bditba vigilancia L.ex. Kl. 90a. atd. bebtavec m. = balbus 1198 brebtavecz (A; bebtawecz Bsprávně) Srovn. bebtawecz vacillans Lex. Klem. 887 atd. bečka f. = sagra 2038 beczka AB. V Boh. 861 = cuppa (= Wies. 1171). ale tah slove 2037 prostice; dial. v Boh. O 861 = vas, zde však správný výraz je sud běda intj. = ve 58 byed, omylem m. byeda srovn, byeda, beda Ž. Klem. LXIX, 49. bědla viz biedla bednář m. = vasarius 2611 bednarz aid. V Boh. 882 = doleator (— Nn 687), ale tak slove 2610 pobijač; viz však násl. bednářstvo nt. = doleatoria 1656 bednarz- stvo = Vokab. 457 = Veleš. atd. bedra víz bedry bedrník m. = pipinella 784 vedrnyk AB; (správně bedrnyk G). Podobně Boh. 336 bedrnyk FO: wedrnyk E; be- Wies. 362; Ruk. Vodň. 42 b; starší pravopis bedrynyk Nn 68 a; hojně o rostlinářích: Rostl. Drk. 180 a otd. [bedrunka f. = estiva Boh. 217 — viz ved- runka] bedry pl. f. = clunes 1295 bedri (A, bedra B); = Wies. 481 = Nn 677. V Boh. 450 nates bedry EO var. bedra; = bedra Lact. atl. begart m. = becardo 2666 begart, později pikhart. běh v. náběh, sběh běha ni. = cursor 986. Gb. SS. I, 34: „trvám že nedopsáním m. běhač n. běhař“ — UO — U ale metrum, lator, bieha cursor uka zuje, že je to klaretovská forma, již opisovači měnili. Za bieha A má B byehun, G byehaczka, Veleš. biehacz atd. Srovn. podběha. [běhač m. = cursor Veleš. viz běha a předběhač.] [běhačka m. = cursor 986 G viz běha]. běhnila v. sběhnila běhohvězd m. = planeta byehohwiezd Vok. 255 (v Kl. hwiezdoplaz, novým tvoře- ním). Z toho později běhohvězda, v. Gb. [běhoměsiec m. = lunacio Vok. 266. boho- běhota v. sběhota běhoza f. = anguis, cauda draconis Vok. 288 bychoza. Srovn. předběhoza; umělé. běhún m. = cursor 986 B; viz běha.] běhúnec m. = discolus 1177 bychunecz. Možno, že i chybně opsáno m. běhúnek. Srovn. biehun discolus Lact. Gb. -běhurla v. zběhurla bekně m. = corgina 2195 beknye. Znění zaručuje metrum Lo a rým k hokyně. běl f. far 1796 biel AB atd., i nč. = albugium 492 byel ABG; srovn. bielek. albo 914 byel AB; = Rostl. Dr! ol. 1777 atd. Kruh hub. bělan m. = albirus 386, 386a (po 424) bielan AB „piscis běle viz bielý bělesta f. = gallaxia 84 bielesta A (rým. cěsta). Pozdější opisovači klaretovský tvar měnili: byelosta BC; tak mění i Gb. bělice f. = stina 710 byelyczye (B = bie- licze AC;) = scinal Veleš; druh hrušek, Srovn. nč. bělky = bílé brambory, housky ald. Kt. V. a běličky Lact. 262r. bělidlo f. = creta 2674 byclidlo; = bílá křída: v rýmu s černidlo a podle něho. belin- viz bělmo běliš viz bělýš a rozběliš bělivo viz bělmo bělizna f. = pella 827 byelizna AB. „Střit. pella pellis, do kapitoly de herbis do- stalo se toto slovo neporozuměním Gb. s. v. mylně, jméno rostliny tvořeno podle lat. bělmo nt. = glaucoma (B; A omylem glau- conia) 1690 byelmo AB; : Boh. 496 E (F omylem belýna. O omylem byeliwo) = Mam. A 18a atd. bělnáč m. = zeduarium 882 (ale rkp. zod- narium bielnacz'): opr. Gb. s. v. Rým: zdlač. belon- v. Bolonín bělořit í. = ysopigis 272 byelorz = Nn 64V. Lact. 284r Gb. (= isopagus). V Boh. 106 O Merges byelorzit; ale text má lyska; tak i 230. Též ně. bělost f. = albedo 1485 bielost ald. Lělosta v. bělesta bělosvět m. = gallaxia Vokab. 272 byelo- swiet. Z toho Klaret 84 vytvořil bělesta ( 1 cesta) v. t. myesiecz (F: biehomiesiecz Less. Kl.). Gb. dokládá: strojené.
Strana 239
bélpuch — bezzáknost. bélpuch m. — pergamenus 2677 biel- puch = Boh. 952 aid. Výklad Janko CMFL. V 410. belscz- v. bl&é- bélpuchnik m. — perganieuista 2586 biel- puchnik bělštík v. blšč- bělýš m. — alches 135 b'oel'ss; umělé; s. ji£ od XIII. st. los. benátky pl. f. — veneficium 2184 (benatki) AB. Prusik (| US. 1898, I, 5) a po nim Gb. (SS. s. v.) mint, že hrou slovní s vo- neficium «a, podle Gebauevra, navdżkou na pražský dům mevëstek. Ale je zde nardżka na jedy bendiskć; srovn. benát- skóm šípem zastřeliti: sú Přísloví s. v benedicht m. = benedicta 804 benedicht — Boh. 326 (vav. benedich); bak hojně v rostl. Srovn. Benedictus Zz. 2006. bénk- v. bienky bept- v. bebta ber m. — barcia 759 ber ABG = Boh. 396, Nn 66%, Vocb. 175" atd. Srov. Soukup, Prz. Rakovn. I, 1/14. 6. -béf v. sbór, zbór beran m. — agnus 513 beran =: Boh. 191» Wiesb. 789, Vocb. 175" atd. Sroun. beran jal sé trkaci Dial. Boh. beranec m. — bidens beranecz 527. «td. beránek m. — vapula 629 beranek Gb.. „Ssrovn. beránky, t. zv. kočičky na ně- kterých rostlinách Jg.“; sing. u Klavela pro metrum: Vv— beranek. bercé m. — receptor 1162 bercze aid. berné m. — steura 2098 bernye AB atd. dés (míst ) dés besada v. beséda beséda f. — antedium 2265 bessyeda (B; beseda A) — Veleš., besada Vocb. 175" (omylem) atd. 412 bewen v. Litvén bösen m. = abareno Druh vyb. Diesen A. bez praep.: osmkrát tři šarty bez jed- noho; sedmkrát tři šarty bez jednoho Vokab. 672/4, Sv. bezdětek atd. bez m. — sambucus 648 bez — Lex. Vodň. 46" b, Wiesb. 266, Boh. 247 (var. bezh) ald.; hojné v rostlindfich. bezdétek adj. —apedorus 1267 bezdyetek AB = Nn 68" ald. bezdrak m. achates 124 bezdrak AB „drahokam. Strojené“ Gb.; Rank. ,pestrák?'* | bezpriem(n)ina f. 239 Bezdravona f.= Avernus Vokab. 437 (var. zezdrawona). Snad schází v Gloss. bezh v. bez [bezhlav m.= acephalus Boh. 396 bezhlav = Vocb. 175%; (Wiesb.411 bezhlawy, ménil); { larve bezhlavce. bezhlavec m. — acepbalus 310 bezhlawecz AB = Nn 6?' = Veleś. cid. Srovn. bezhlawczy acephali Lact. bezhlevy v. bezhlav. bezmysły adj. — «linguis 316 bezmyslv B (elingus bezuussk A omylem). Srovn. Menčík XX111 beznoha f. = dariaca 258 AB; přák pohád- kovy; svoun. beznozka, pták beznohý Laci, rajský pták jest beznohy Kom. Jan. 144 Jg. V Na 64" weznoha omylem opisu. beznohel m. — extalus 32 AB ('beznohel' pro metrum a uvavování hiatu); v Nn 67 opravou úmyslnou a omylem weznohy; sroun. mezi beznohÿmi = inter extalos Roh. 1817. beznýš m. — ahanes 457 bezniss „de claudis monstris'*; zanikło. (bezpádná pl. nt. — aptota Vokab. 69 bez- padna (Slov. Kl.; bezpadenie F). za- niklo. bezpečnost [. — securitas 1417 bezpecz- nost — Vokab. 408 aid. bezpravie nt. — iniuria 1428 bezpravie a/d. sincopa 1721 bez prziemyna (A, bezprzymnyna B) Gb. wvádl z DuCange svncope — deliquium, defectus cordis. bezran m. — gosturdus 266 bezran AB (druh ptáků). Rým: ubran. bezručec m. = mancus 1195 bezruczecz AB Veleš.; později opravováno bez- ruky G atd. Srovn. mancus bezraučka Lact. Jg. bezruky v. bezrucec bezsmy- v. bezmysl- bezsrś m. - achimeda 443 bezsrss ,,dc claudis monstris'' bezunssk v. bezmysl- bezuška f. — bracus 2570 bezusska : Voch. 175" „něco při dělání plátna" Gb. bezzáknost f. = irregularitas 2293 bez- zaknost A; zajištěno metrem klaretovsky zkrdceno. Pozdźjśl opisovaci młnili v bezzakonost Mam. A 25" Gb. — RVodi. 6? I* /g.; bezzákon (I5 VIVE
bélpuch — bezzáknost. bélpuch m. — pergamenus 2677 biel- puch = Boh. 952 aid. Výklad Janko CMFL. V 410. belscz- v. bl&é- bélpuchnik m. — perganieuista 2586 biel- puchnik bělštík v. blšč- bělýš m. — alches 135 b'oel'ss; umělé; s. ji£ od XIII. st. los. benátky pl. f. — veneficium 2184 (benatki) AB. Prusik (| US. 1898, I, 5) a po nim Gb. (SS. s. v.) mint, že hrou slovní s vo- neficium «a, podle Gebauevra, navdżkou na pražský dům mevëstek. Ale je zde nardżka na jedy bendiskć; srovn. benát- skóm šípem zastřeliti: sú Přísloví s. v benedicht m. = benedicta 804 benedicht — Boh. 326 (vav. benedich); bak hojně v rostl. Srovn. Benedictus Zz. 2006. bénk- v. bienky bept- v. bebta ber m. — barcia 759 ber ABG = Boh. 396, Nn 66%, Vocb. 175" atd. Srov. Soukup, Prz. Rakovn. I, 1/14. 6. -béf v. sbór, zbór beran m. — agnus 513 beran =: Boh. 191» Wiesb. 789, Vocb. 175" atd. Sroun. beran jal sé trkaci Dial. Boh. beranec m. — bidens beranecz 527. «td. beránek m. — vapula 629 beranek Gb.. „Ssrovn. beránky, t. zv. kočičky na ně- kterých rostlinách Jg.“; sing. u Klavela pro metrum: Vv— beranek. bercé m. — receptor 1162 bercze aid. berné m. — steura 2098 bernye AB atd. dés (míst ) dés besada v. beséda beséda f. — antedium 2265 bessyeda (B; beseda A) — Veleš., besada Vocb. 175" (omylem) atd. 412 bewen v. Litvén bösen m. = abareno Druh vyb. Diesen A. bez praep.: osmkrát tři šarty bez jed- noho; sedmkrát tři šarty bez jednoho Vokab. 672/4, Sv. bezdětek atd. bez m. — sambucus 648 bez — Lex. Vodň. 46" b, Wiesb. 266, Boh. 247 (var. bezh) ald.; hojné v rostlindfich. bezdétek adj. —apedorus 1267 bezdyetek AB = Nn 68" ald. bezdrak m. achates 124 bezdrak AB „drahokam. Strojené“ Gb.; Rank. ,pestrák?'* | bezpriem(n)ina f. 239 Bezdravona f.= Avernus Vokab. 437 (var. zezdrawona). Snad schází v Gloss. bezh v. bez [bezhlav m.= acephalus Boh. 396 bezhlav = Vocb. 175%; (Wiesb.411 bezhlawy, ménil); { larve bezhlavce. bezhlavec m. — acepbalus 310 bezhlawecz AB = Nn 6?' = Veleś. cid. Srovn. bezhlawczy acephali Lact. bezhlevy v. bezhlav. bezmysły adj. — «linguis 316 bezmyslv B (elingus bezuussk A omylem). Srovn. Menčík XX111 beznoha f. = dariaca 258 AB; přák pohád- kovy; svoun. beznozka, pták beznohý Laci, rajský pták jest beznohy Kom. Jan. 144 Jg. V Na 64" weznoha omylem opisu. beznohel m. — extalus 32 AB ('beznohel' pro metrum a uvavování hiatu); v Nn 67 opravou úmyslnou a omylem weznohy; sroun. mezi beznohÿmi = inter extalos Roh. 1817. beznýš m. — ahanes 457 bezniss „de claudis monstris'*; zanikło. (bezpádná pl. nt. — aptota Vokab. 69 bez- padna (Slov. Kl.; bezpadenie F). za- niklo. bezpečnost [. — securitas 1417 bezpecz- nost — Vokab. 408 aid. bezpravie nt. — iniuria 1428 bezpravie a/d. sincopa 1721 bez prziemyna (A, bezprzymnyna B) Gb. wvádl z DuCange svncope — deliquium, defectus cordis. bezran m. — gosturdus 266 bezran AB (druh ptáků). Rým: ubran. bezručec m. = mancus 1195 bezruczecz AB Veleš.; později opravováno bez- ruky G atd. Srovn. mancus bezraučka Lact. Jg. bezruky v. bezrucec bezsmy- v. bezmysl- bezsrś m. - achimeda 443 bezsrss ,,dc claudis monstris'' bezunssk v. bezmysl- bezuška f. — bracus 2570 bezusska : Voch. 175" „něco při dělání plátna" Gb. bezzáknost f. = irregularitas 2293 bez- zaknost A; zajištěno metrem klaretovsky zkrdceno. Pozdźjśl opisovaci młnili v bezzakonost Mam. A 25" Gb. — RVodi. 6? I* /g.; bezzákon (I5 VIVE
Strana 240
240 irrelegalis <!> Slov. Třeboň. (ed MR, 11 a). Srovn. bezzakonn$ 16. stol. Ki. V 4 bezzákonnfkà ohyzdnych XVII Pra- meny dějin č. V, 424 b KL V. Tak měnil i Menčtk, Gebauer a j. Syovn. zákně. bezzemiuć v. kezzemar bezzemar m. = aterris 1004 bozzemacz A, pozemacz B; rým vladař. Opravu v bezzemáč předložil (a do tetu přijal) Menčcth XXII, po něm Gebauer. bezzubec m. — edentatus 2243 bezzubecz AB. Později opraveno bezzuby Die/b. Gb. Srovn. sisl. beząbo, strus. Bezzubb 1585 Tupikov. bezżenec m. — agamus 1758 bezzenecz AB — Nn 67! — bezenecz Vocb. 175" Jg. V 826b; svovn. pol. bezzeniec Slovn. Warsz. ci. běž(č) v. podběžě -běžan v. naběžan -běžka v. pobieżka biblé f. — biblia 2346 bible a/4. bibrońi m. = infula 1937 bibron, ,stro- jené“ Gb, „zastaralé“ Ki. V. bié m. — flagellum Boh. 788 bycz ald. V Klavetovi 2175—21722 scházi; biéovánie nt. — flagellacio 1544 byczo- vaníe ald. biéova!i v. biéovänie bicovnik m. — flagellator 1127 biczow- | nyk aid. bid- v. t. vid- bid- y. bied- bidlo nt. — vestibula 1945 bidlo AB — Vele$.; vestibulum bidlo Boh. 615 = Wies. 852 = Anon. 7", Mam. A 36v; bydlo Anon. 65*. 'Vestibula' Aaretovsk v flur. Lro metrum; v Anon. mezi ,,supel- lectilia domus''; podle důsledného psaní 'bidlo' patrně — garderoba, rohatina na šaty. Nikoli = bydlo, jak Gebauer [, 120. Srovn. bydlo apodisterium Lact., hidle paxillum S/ov. Teb. 11 — contus Boh. 847 (Klavet l'pe tlàk) [= textrollum Veleś. brdlo v. £.] bied- v. béda biedla í. — vensus 591 biedla, de nomi- nibus vermium"'. Gb. cte bédla. biednik m. — vesanus 1142 biednik AB = Veleś. = Wies. 1391 — Mam. A 36", ně. bidnik ald. -biehavÿ v. vybëh- biel v. bél Biela, f.: Petrus biclla Byela 1269 ( lave lousky zk/dceno m. ‘Bielina’). bezzemaï — blahoslavenstvie. bielek m. — albugo 242 byelek = Boh 126 = Vocb. 175" atd. biele v. biely bielenie nt. = albamen 1575 byclenie = Veles. = Vocb. 175" aid, Lielina v. biela bieliti v. Bielenie bielý adj.: biclá visné amarella Veles. vzniklo z 'merusa visn& sed byele (sin > amarelle' Boh. 269. V Klarelovi po v. 683 snad vynecháno. Bielé růcho v Boh. viz rücho. bienky f. — aldula 2570 bienki ,,néco pii délání plátna'' Gb. s. bénky. Srovn ně bijanka = palička Kr. V. -bierati v. obieranie bieśe v. byti bihra f. = boa 561 bihra „strojenć” Gb., „zastaralé“ Kt. V. „de nominibus ser- pentum'". -bijać v. pobijać -bijatka v. pro- bilem m. = coriandrum 880 bilem (Gb. s otazníkem). Asi z něm. bilsen (kraut), odtud Veles, coriandrum blen bud omy- lem mebo opravou. bific m. = preco 2219 birzicz — Boh. 935 — Mam. A 26" ad. bifiéstvo nt. — preconia 1631 birziczstvo = Veles. aid birmovanie nt. : : confirmacio 2446 birz- movaníe = Veleš. atd. biser m. = gemma (rkp. omylem gemina) 1898 biser: přejalo z ctrkslov., snad pro- střednictvím mammoty, Sy. RVodi. 164. biskup m. = episcopus 1016; biskup = antistes Boh. 385 biskup — Wie b. 405 — Nn 66" atd. Srovn. arcibiskup. -his upie v. podbiskupie biskupstvie nt. — episcopatus 1045 bys- kupstvie atd. bitec m. — peritus 1106 bitecz — Wiesb. 1292 atd. Gb. s. by-. V. zabitec. bit] v. bytél bie ni. — percussio 1546 bytíe atd. Srovn. nabitie, pobitie, pióbitie aid. buové nt. — pulsus 2450 bitove A Vokab. 348 pytow ,,de medicina'' (mini se lep, puls). bitovnik m. — percussor 1250 bytownik. -bive. v. ubivec blahoslaveny adj. — beatus 1209 blaho- slaveni aid. V. VondráhR, Spuren 15]1C. blahoslavenstvie nt. — beatitudo Vokab. 390 blahoslawenstwie ała.
240 irrelegalis <!> Slov. Třeboň. (ed MR, 11 a). Srovn. bezzakonn$ 16. stol. Ki. V 4 bezzákonnfkà ohyzdnych XVII Pra- meny dějin č. V, 424 b KL V. Tak měnil i Menčtk, Gebauer a j. Syovn. zákně. bezzemiuć v. kezzemar bezzemar m. = aterris 1004 bozzemacz A, pozemacz B; rým vladař. Opravu v bezzemáč předložil (a do tetu přijal) Menčcth XXII, po něm Gebauer. bezzubec m. — edentatus 2243 bezzubecz AB. Později opraveno bezzuby Die/b. Gb. Srovn. sisl. beząbo, strus. Bezzubb 1585 Tupikov. bezżenec m. — agamus 1758 bezzenecz AB — Nn 67! — bezenecz Vocb. 175" Jg. V 826b; svovn. pol. bezzeniec Slovn. Warsz. ci. běž(č) v. podběžě -běžan v. naběžan -běžka v. pobieżka biblé f. — biblia 2346 bible a/4. bibrońi m. = infula 1937 bibron, ,stro- jené“ Gb, „zastaralé“ Ki. V. bié m. — flagellum Boh. 788 bycz ald. V Klavetovi 2175—21722 scházi; biéovánie nt. — flagellacio 1544 byczo- vaníe ald. biéova!i v. biéovänie bicovnik m. — flagellator 1127 biczow- | nyk aid. bid- v. t. vid- bid- y. bied- bidlo nt. — vestibula 1945 bidlo AB — Vele$.; vestibulum bidlo Boh. 615 = Wies. 852 = Anon. 7", Mam. A 36v; bydlo Anon. 65*. 'Vestibula' Aaretovsk v flur. Lro metrum; v Anon. mezi ,,supel- lectilia domus''; podle důsledného psaní 'bidlo' patrně — garderoba, rohatina na šaty. Nikoli = bydlo, jak Gebauer [, 120. Srovn. bydlo apodisterium Lact., hidle paxillum S/ov. Teb. 11 — contus Boh. 847 (Klavet l'pe tlàk) [= textrollum Veleś. brdlo v. £.] bied- v. béda biedla í. — vensus 591 biedla, de nomi- nibus vermium"'. Gb. cte bédla. biednik m. — vesanus 1142 biednik AB = Veleś. = Wies. 1391 — Mam. A 36", ně. bidnik ald. -biehavÿ v. vybëh- biel v. bél Biela, f.: Petrus biclla Byela 1269 ( lave lousky zk/dceno m. ‘Bielina’). bezzemaï — blahoslavenstvie. bielek m. — albugo 242 byelek = Boh 126 = Vocb. 175" atd. biele v. biely bielenie nt. = albamen 1575 byclenie = Veles. = Vocb. 175" aid, Lielina v. biela bieliti v. Bielenie bielý adj.: biclá visné amarella Veles. vzniklo z 'merusa visn& sed byele (sin > amarelle' Boh. 269. V Klarelovi po v. 683 snad vynecháno. Bielé růcho v Boh. viz rücho. bienky f. — aldula 2570 bienki ,,néco pii délání plátna'' Gb. s. bénky. Srovn ně bijanka = palička Kr. V. -bierati v. obieranie bieśe v. byti bihra f. = boa 561 bihra „strojenć” Gb., „zastaralé“ Kt. V. „de nominibus ser- pentum'". -bijać v. pobijać -bijatka v. pro- bilem m. = coriandrum 880 bilem (Gb. s otazníkem). Asi z něm. bilsen (kraut), odtud Veles, coriandrum blen bud omy- lem mebo opravou. bific m. = preco 2219 birzicz — Boh. 935 — Mam. A 26" ad. bifiéstvo nt. — preconia 1631 birziczstvo = Veles. aid birmovanie nt. : : confirmacio 2446 birz- movaníe = Veleš. atd. biser m. = gemma (rkp. omylem gemina) 1898 biser: přejalo z ctrkslov., snad pro- střednictvím mammoty, Sy. RVodi. 164. biskup m. = episcopus 1016; biskup = antistes Boh. 385 biskup — Wie b. 405 — Nn 66" atd. Srovn. arcibiskup. -his upie v. podbiskupie biskupstvie nt. — episcopatus 1045 bys- kupstvie atd. bitec m. — peritus 1106 bitecz — Wiesb. 1292 atd. Gb. s. by-. V. zabitec. bit] v. bytél bie ni. — percussio 1546 bytíe atd. Srovn. nabitie, pobitie, pióbitie aid. buové nt. — pulsus 2450 bitove A Vokab. 348 pytow ,,de medicina'' (mini se lep, puls). bitovnik m. — percussor 1250 bytownik. -bive. v. ubivec blahoslaveny adj. — beatus 1209 blaho- slaveni aid. V. VondráhR, Spuren 15]1C. blahoslavenstvie nt. — beatitudo Vokab. 390 blahoslawenstwie ała.
Strana 241
blahoslavník — blščánek. 251 blahoslavník m. — beatificator 1216 bla- hoslawnik. blahoslavnost f. — beatitudo 1411 blaho- slavnost atd. blamořec m. = albustum 127 blamorzecz AB: „lapis“ „dial. m. mramořec“ Gb- blána v. blány blanaf m. = pellista 2551 blanarz - Boh. 855 = Wiesb. 1164 = Vele$ aid. (Zty: mimo doklad z Hdjka jsou jen do. klady z východního wzemi češtiny. Winter, Remeslnictvo, 1909, 578 ,,k o- žešníci, či jak jim říkali při hranici moravské a na M. ravé, ,,blanaífi''5 blanarstvo nt. = pellifica 1666 blanarz- stwo AB: správněji opravou pelhficia blanarstvie Veles. aid, blanka v bañka blánky pl. t. — pelliola 1888 blanki ad. blañky v. oblańky blankyt m. = blanitum 1913 blankit AB — Vocb. 175" ald.; dvuh látky; ze stflat. blan etum, £o z germdn. blány pl. f. — pelles 1870 blany ABD — Boh. 556 —Wiesb. 1166 afd. blaster m. = palmaria 667 blaster AB: vym oleaster: „de plantis*'. „Dle Maška snad m. 'dlaster: palma — dlań” Kott, X, 18a „blašč — engula 598 blasscz „de nomini- bus vermium'': Gb. 11, 292 „snad m. luść'* v. f. blatník m. — lutina, 212 blatnyk AB = Fysiol. 438 mg. — Boh. 118 — Nn 64v — Lact. aid. ]gm. (pták) atd. = lutacio 2230 blatnik: p/edtim hnoj- nik firnulo (cidici hnoje, bláta). bláto nt. — lutum 98 blato — Boh. 138 — Lact. N I'b aid blatüch m. — illuca 846 blatuch AB aid. Dwmes rosil. caltha palustris Ki. V, Jg. <Zij: podle Sedldika na Písecku též vostlina. (blatouchu podobná) Trollius europ.> blazé adv. — euge! 23i4 blazye (B — blaze A): z snammotrektu Ev. Matth. XXV; později měhodick! blazh- v. blažh- blázn m. — fatuus 1138 blazn a/d. bláznost f. — stulticia 1323 blaznost A. Pak přijato Husem atd. (bláznovstvie nt. — stulticia Boh. 491 blaznowstwye aid. Za to Klaret bläznost. V. Flajshans: Klarec, MI blazeny adj. — faustus 1219 blazeni a/d. blaZhün m. = energuminus (= demoni- acus Lact.) 4151 blazhun A, blazhny B): Hanka a Gb. čtou blažný ,,pteklad euerguminus z pramenc řeckého“; mylně; v. výklad v Laclif. blażn- v. blażh- blecz v. kleć -bled v. &tipobled -bledenie v. pobledenie bledna f. : borax 134 bledna „lapis“ aid. Ujalo se. bledost f. = pa(1Mitudo 1503 bledost AB =" Veleś. ald. blektanie nt. — loquacitas 1443 blekta- nye = blettanie (!> Veleš. (omyl m. blect-) atd. blén, m. = jusquianus 800 blen AB = Nn 65v — Boh. 341 :-- Wies. 365 aid., často v vosilimndYich. Srovn. bleen ius- quiamus graecu, a Latinis dicitur cani- cularis Lact. Gó. Lat. varianty jusquia mus, yosqu(i»amus (Slov. A 9), (Rostl. Drk. 179%) vesměs z Teck. doondopoc. blesk m. = candor 2266 blik A omylem; sprävné blesk Veles. atd. Syoun bleskot = candor Hymn. B4 a Gb. Bible kral. blesk. blesket m. — fulmen 177 blcsket — Nn 70Y blessk mylně Jinak stè. té: bl(e)skt a hl(e)skot. blestan- v. blétan- bleit- v. blekt- blcha f. — pulex 587 blcba . Boh. 213 — blucha Lact. aid. blik v. blesk bliz adv. — prope 1055 bliz aid. -bliziti v. priblížiť blizký v. bližší bliznec v. blíž(e)nec blíž v bliz bliz(e)nec m. — geminus 1767 blizenecz A, blvznecz B; svovn. blizcnecz Veleš., bliznecz Lact. aid. V. t. dvabliznec o Hus, Post. de tempore, A, 73Y a. didimus i. gemellus boemice blyznecz. bližší comp. adj.: =- proximus 1777 blizsy ald. — o bližním vůbec. blsk- v. blesk- blssan- v. blščan- blščánek m. =- topasius 152 blssanek A, blssczanecz B —: toto mylnym čtením koncového -cc = -ek. „Strojené“ Gb 16
blahoslavník — blščánek. 251 blahoslavník m. — beatificator 1216 bla- hoslawnik. blahoslavnost f. — beatitudo 1411 blaho- slavnost atd. blamořec m. = albustum 127 blamorzecz AB: „lapis“ „dial. m. mramořec“ Gb- blána v. blány blanaf m. = pellista 2551 blanarz - Boh. 855 = Wiesb. 1164 = Vele$ aid. (Zty: mimo doklad z Hdjka jsou jen do. klady z východního wzemi češtiny. Winter, Remeslnictvo, 1909, 578 ,,k o- žešníci, či jak jim říkali při hranici moravské a na M. ravé, ,,blanaífi''5 blanarstvo nt. = pellifica 1666 blanarz- stwo AB: správněji opravou pelhficia blanarstvie Veles. aid, blanka v bañka blánky pl. t. — pelliola 1888 blanki ad. blañky v. oblańky blankyt m. = blanitum 1913 blankit AB — Vocb. 175" ald.; dvuh látky; ze stflat. blan etum, £o z germdn. blány pl. f. — pelles 1870 blany ABD — Boh. 556 —Wiesb. 1166 afd. blaster m. = palmaria 667 blaster AB: vym oleaster: „de plantis*'. „Dle Maška snad m. 'dlaster: palma — dlań” Kott, X, 18a „blašč — engula 598 blasscz „de nomini- bus vermium'': Gb. 11, 292 „snad m. luść'* v. f. blatník m. — lutina, 212 blatnyk AB = Fysiol. 438 mg. — Boh. 118 — Nn 64v — Lact. aid. ]gm. (pták) atd. = lutacio 2230 blatnik: p/edtim hnoj- nik firnulo (cidici hnoje, bláta). bláto nt. — lutum 98 blato — Boh. 138 — Lact. N I'b aid blatüch m. — illuca 846 blatuch AB aid. Dwmes rosil. caltha palustris Ki. V, Jg. <Zij: podle Sedldika na Písecku též vostlina. (blatouchu podobná) Trollius europ.> blazé adv. — euge! 23i4 blazye (B — blaze A): z snammotrektu Ev. Matth. XXV; později měhodick! blazh- v. blažh- blázn m. — fatuus 1138 blazn a/d. bláznost f. — stulticia 1323 blaznost A. Pak přijato Husem atd. (bláznovstvie nt. — stulticia Boh. 491 blaznowstwye aid. Za to Klaret bläznost. V. Flajshans: Klarec, MI blazeny adj. — faustus 1219 blazeni a/d. blaZhün m. = energuminus (= demoni- acus Lact.) 4151 blazhun A, blazhny B): Hanka a Gb. čtou blažný ,,pteklad euerguminus z pramenc řeckého“; mylně; v. výklad v Laclif. blażn- v. blażh- blecz v. kleć -bled v. &tipobled -bledenie v. pobledenie bledna f. : borax 134 bledna „lapis“ aid. Ujalo se. bledost f. = pa(1Mitudo 1503 bledost AB =" Veleś. ald. blektanie nt. — loquacitas 1443 blekta- nye = blettanie (!> Veleš. (omyl m. blect-) atd. blén, m. = jusquianus 800 blen AB = Nn 65v — Boh. 341 :-- Wies. 365 aid., často v vosilimndYich. Srovn. bleen ius- quiamus graecu, a Latinis dicitur cani- cularis Lact. Gó. Lat. varianty jusquia mus, yosqu(i»amus (Slov. A 9), (Rostl. Drk. 179%) vesměs z Teck. doondopoc. blesk m. = candor 2266 blik A omylem; sprävné blesk Veles. atd. Syoun bleskot = candor Hymn. B4 a Gb. Bible kral. blesk. blesket m. — fulmen 177 blcsket — Nn 70Y blessk mylně Jinak stè. té: bl(e)skt a hl(e)skot. blestan- v. blétan- bleit- v. blekt- blcha f. — pulex 587 blcba . Boh. 213 — blucha Lact. aid. blik v. blesk bliz adv. — prope 1055 bliz aid. -bliziti v. priblížiť blizký v. bližší bliznec v. blíž(e)nec blíž v bliz bliz(e)nec m. — geminus 1767 blizenecz A, blvznecz B; svovn. blizcnecz Veleš., bliznecz Lact. aid. V. t. dvabliznec o Hus, Post. de tempore, A, 73Y a. didimus i. gemellus boemice blyznecz. bližší comp. adj.: =- proximus 1777 blizsy ald. — o bližním vůbec. blsk- v. blesk- blssan- v. blščan- blščánek m. =- topasius 152 blssanek A, blssczanecz B —: toto mylnym čtením koncového -cc = -ek. „Strojené“ Gb 16
Strana 242
242 Srovn. blyskanek — topasius Hymn. A 82' . blščík, m. = isida 212 blssczik A, bels- czyk B V Lact. 'isis' pták, blyStící se jako safír v paprscích sluneéních. Gb. „strojené!“. Hanka, Jgm. 'bělštík? blud m. — error 2312 bJud aid. Svovn. velblüd. bludnik, m. — erraticus 1124 bludnyk aid. Ujalo se. bludr m. — eracliodes 415 bludr A, B. .piscis'. Spojeno s erra-re blüd-iti blud(t) v. bludx |blvánie nt. — orrexis Boh. 482 blwanye Mam. A 30 b atd. Klavet — zháha. blvoň v. Litvén ibljskanie nt. — c ruscacio Boh. 45 blis- canye = : Wiesb. 30 = Voch. 175". atd, Klavel: bly&&ka. blyskota í.- fulgur 185 blyskota (4; v F 21 odchylkou — coruscacio, asi omylem) atd. blÿstka f. — coruscacio 169 blisczka. bob m. — faba 764 bob AG = Boh. 308 = Nn 65' a/d.; hojn& v vostlimdfich. bobek m. — laurus 658 bobek ABCG : | Boh. 259 = Wiesb. 92 = Veleż. ad. rosilina; hojně v vostl. bobky pl. m. = lavrib ci 684 bobki ABG | Veleš. Wies. 93 := Boh. 275 | (tu v O odchylkon bobek) = Nn 667 atd. Plody vaufimu; svovn. pfedchozi. bobońka f. truffa 2138 bobonka: v rýmu k pâcatka. Srovn. Vele3. za- bonka (m. zabobo-). Asi z plur. bo- bońky: incantaciones bobonky 1411 Bell. 133Ya. bobr m. = castor 379 bobr ABG = Wiesb. 231 — Mam. A 17" — Nn 63"a — Lact. aid. Viz násl. bobrec v. bobrek | Ibobrek m. = castor Boh. 87 bobrek (pro metrum 1 _, m. bobr) - Nn. 63"à (bombrek! omylem) aid. bobrostvoj v. bebrový stroj | bobrovina f. — castorina <caro) 1837 | bobrovina AB aid. bebrodvý> stroj m. castorium 1963 bobrostroy À (pro metrum UU— zhrá- ceno bobro (= bobrovy) stroj) = bobrowy stroy Boh. 870 — Wies. 1182 =— Veleś. afd. bodec m. — cirta 2172 bodecz AB = bls¢ik — bohomila. Mam. A 18% = Boh. 787 (=: cirtus; var. podecz chybně) atd. Stran vyzna- mu srovn. J. Dobrovsk.”» Bohm. Liter. IT, 94. bodenie v. zabodenie bodlávka 1. : - tribula 793 bodlawka (A — Vele&.; podlawka B); — tribulus Boh. 338 (var. podlawka). Obojí tvav klave- tovsky; tribula pro metrum tou, bodlavka pro rym ic hadovka; jinak pravidelné v vostl. tribulus — bodlak Vele&., Wiesb. 363 «td. ‘Podlawka’ léž v Rosil. Dyk. 197". bodlik m. — punctorius 542 bodlik AB (oslnatý živočich). bodnáčka f. = pungita (B.: A pingita) ^11 bodnaczka (A : bodnak B). Pro rým k paulka. Srovn. pungitivus mi- nimus piscis . . pungit cnim quibusdam spinis Lact. Gb. bodnák v. bodnáčka bog m. = el 2426. Z círk. slov.; sroun Sborník Pastrnkův, 26—28; ». č. bóh bóh m. — Deus (Boh A, buoh B) 31 — Boh. 41 — Nn 62" (buoh) aid. Voc. bože! v. zvlášť. Svrovn. Stolebóh. | bohüc m. — pa(byas 146 bohacz AB; palaaro B) „de lapidibus". ]inak 'bo- háč'? téZ stpol., strus.; srovn. 'bohácovo ptipominanie’ XV* rkp. kap. F LXXXIU £. 154. bohadinik v. vzbohadlnik bohatec m. — dis 1221 bohatecz AG = Vuleś. atd. Lact. bohaty. bohatnik m. — dives 1224 bohatnyk A: pro rym k orudovník: Veles. bohatec. bohatstvie nt. — dicio 1586 bohatstvie (AB) a!d.; překlad chybný. [= thesaurus Boh.648 bohatstwye velike; ver. poklad veliký Klaret poklad). bohla v. bolenie bohochvalnost {. — alleluia 2428 boho- chvalnost = Vocb. 175* — Mam. A 16*. Ve Vohab. 854 bohuchwala, ve Veles. bohuslawna, obojí asi omylem ;:. bohu- chvalna. bohomésiec. v. běhoměsiec bohomila, bohumila, bomila f.: theo- phila 1623 bomila AB (pro metrum vu) rim: nadpriroznila; theophilia bohnmyla Vokab. 324. Svovn. theoso- pbia bohomila Lact. Gb.
242 Srovn. blyskanek — topasius Hymn. A 82' . blščík, m. = isida 212 blssczik A, bels- czyk B V Lact. 'isis' pták, blyStící se jako safír v paprscích sluneéních. Gb. „strojené!“. Hanka, Jgm. 'bělštík? blud m. — error 2312 bJud aid. Svovn. velblüd. bludnik, m. — erraticus 1124 bludnyk aid. Ujalo se. bludr m. — eracliodes 415 bludr A, B. .piscis'. Spojeno s erra-re blüd-iti blud(t) v. bludx |blvánie nt. — orrexis Boh. 482 blwanye Mam. A 30 b atd. Klavet — zháha. blvoň v. Litvén ibljskanie nt. — c ruscacio Boh. 45 blis- canye = : Wiesb. 30 = Voch. 175". atd, Klavel: bly&&ka. blyskota í.- fulgur 185 blyskota (4; v F 21 odchylkou — coruscacio, asi omylem) atd. blÿstka f. — coruscacio 169 blisczka. bob m. — faba 764 bob AG = Boh. 308 = Nn 65' a/d.; hojn& v vostlimdfich. bobek m. — laurus 658 bobek ABCG : | Boh. 259 = Wiesb. 92 = Veleż. ad. rosilina; hojně v vostl. bobky pl. m. = lavrib ci 684 bobki ABG | Veleš. Wies. 93 := Boh. 275 | (tu v O odchylkon bobek) = Nn 667 atd. Plody vaufimu; svovn. pfedchozi. bobońka f. truffa 2138 bobonka: v rýmu k pâcatka. Srovn. Vele3. za- bonka (m. zabobo-). Asi z plur. bo- bońky: incantaciones bobonky 1411 Bell. 133Ya. bobr m. = castor 379 bobr ABG = Wiesb. 231 — Mam. A 17" — Nn 63"a — Lact. aid. Viz násl. bobrec v. bobrek | Ibobrek m. = castor Boh. 87 bobrek (pro metrum 1 _, m. bobr) - Nn. 63"à (bombrek! omylem) aid. bobrostvoj v. bebrový stroj | bobrovina f. — castorina <caro) 1837 | bobrovina AB aid. bebrodvý> stroj m. castorium 1963 bobrostroy À (pro metrum UU— zhrá- ceno bobro (= bobrovy) stroj) = bobrowy stroy Boh. 870 — Wies. 1182 =— Veleś. afd. bodec m. — cirta 2172 bodecz AB = bls¢ik — bohomila. Mam. A 18% = Boh. 787 (=: cirtus; var. podecz chybně) atd. Stran vyzna- mu srovn. J. Dobrovsk.”» Bohm. Liter. IT, 94. bodenie v. zabodenie bodlávka 1. : - tribula 793 bodlawka (A — Vele&.; podlawka B); — tribulus Boh. 338 (var. podlawka). Obojí tvav klave- tovsky; tribula pro metrum tou, bodlavka pro rym ic hadovka; jinak pravidelné v vostl. tribulus — bodlak Vele&., Wiesb. 363 «td. ‘Podlawka’ léž v Rosil. Dyk. 197". bodlik m. — punctorius 542 bodlik AB (oslnatý živočich). bodnáčka f. = pungita (B.: A pingita) ^11 bodnaczka (A : bodnak B). Pro rým k paulka. Srovn. pungitivus mi- nimus piscis . . pungit cnim quibusdam spinis Lact. Gb. bodnák v. bodnáčka bog m. = el 2426. Z círk. slov.; sroun Sborník Pastrnkův, 26—28; ». č. bóh bóh m. — Deus (Boh A, buoh B) 31 — Boh. 41 — Nn 62" (buoh) aid. Voc. bože! v. zvlášť. Svrovn. Stolebóh. | bohüc m. — pa(byas 146 bohacz AB; palaaro B) „de lapidibus". ]inak 'bo- háč'? téZ stpol., strus.; srovn. 'bohácovo ptipominanie’ XV* rkp. kap. F LXXXIU £. 154. bohadinik v. vzbohadlnik bohatec m. — dis 1221 bohatecz AG = Vuleś. atd. Lact. bohaty. bohatnik m. — dives 1224 bohatnyk A: pro rym k orudovník: Veles. bohatec. bohatstvie nt. — dicio 1586 bohatstvie (AB) a!d.; překlad chybný. [= thesaurus Boh.648 bohatstwye velike; ver. poklad veliký Klaret poklad). bohla v. bolenie bohochvalnost {. — alleluia 2428 boho- chvalnost = Vocb. 175* — Mam. A 16*. Ve Vohab. 854 bohuchwala, ve Veles. bohuslawna, obojí asi omylem ;:. bohu- chvalna. bohomésiec. v. běhoměsiec bohomila, bohumila, bomila f.: theo- phila 1623 bomila AB (pro metrum vu) rim: nadpriroznila; theophilia bohnmyla Vokab. 324. Svovn. theoso- pbia bohomila Lact. Gb.
Strana 243
bohomluven — bosý žák. bohom uven m.: theologus 1083 boho- ml wen AC (B bohonymluwen omylen) rým hlupen. Srovn. násl. bohomluvna ( bohu-), f — theologi: 1621 bohomhiwn: AB Lact. Gb., : bo- humluwna Vok. 325. Viz předchozí. [Bohomoc f. - Potestas (bohomocz) Vo kab. 341 (jmeno andčlského kúru). Rohonosë (bohu-), m. == Seraplin 243! bohonosie AB bohonosse Vokab. 339 (var. v Slov. Kl. bohunosse); přešlo do sekvencidii, doklady Gb. te přejato z civkslow.: svov. Sborník Pastrnküv. 27/8. bohuchval- v. bohochval- bohwmil- v. bohomil- bohumluv- v. bohomluv- 1 noś- v. bohonoë- bokuslau- v. bohochval- bohynć f. — dca 56 bohynie aid. bóch m. — perna 1793 boch AD (perma AB) — Vele&. : Boh. 534 Wiesb. 610; buoch 1793 B — Nn 68" aid. bochnec m. — arthcdius 1808 bochnecz A —: Vele&. — Vocb. 175' atd.; 1808 B odchylkou pecznecz, úmyslně. bochnicé f. — subcinericium 1813 boch- nyczye BD, bochnicze A — Vele&. aid. boj, m. = bellum 2102 boy =- Boh. 907 — Mam. F 86% . Vccb. 175" aid. Srovn. zahoj bojevník, m. — bellator 1250 vogewnik ald., né. bojo nik. bojisée, nt. = belliludium 2139 bogysscze (bogistyc A) — bogyssczye Vocb. 175Y == bogysstie Mam. A 17" atd. -bojnice v. výbojnice -bojnik v. výbojník bojov- v. bojev- bok m. — latus 1283 bok — Boh. 136 = Nn 67" — Mair. A 28° afd. Srovn. na- bokcéstny a stíélobok. bole£ka. f. — dulca 1696 boleczka A: žádá vým: vranččka; 1696 B má úmy- slnou odchylkou bolestka. Gb. SS. I, 846 srovnává nč. boléstka, bolístka a praví: V Prošp. 1597 je za to na stejném místč boleczka, trvám omylem a I 83a (Hanka také) odkazuje k boléstka. Ale srovn. dial. mor. bolatka = bolak Kt. V, 1081a, bolaćka Bart. Dial. slovn. 21 ald. bolehlávek ni. = iracapium 811 bole- Možno, | 243 hlavek = Veleś. — Rostl. Drk. 179'b (bolehlaw atd. Pro rým k barvienek misto obvyklého bolehlav; tolo na pi. RVodń. 39I', Slov. B7 atd Bolener = Almanus 934. Prusth, Véstnth, 1898, [, 5: ,,snad 'bolenec'? almus — veliký, bolí“. Ale rým Uher žádá Bo- lener. bodlenie> hlaćvy> — coparea bohla 1608 A. Gb. T, 77 b: ,,ustrcjeno, trvám z 'bo- lenie hlavy' '' a I 85b správně uvádí ,,bolenie hlavy cephalca Rostl F 135‘; zkráceno klarelovusky "bo. hla. mi .léto, snop. -ilé atp. jako | boleslávka | — pr cinctoria 1902 bole- slawka AB — Veleš. V 7902B pre- cinctorium. *Boleslavsky: Gallus Boleslaviensis 1110 (lat. ) bolest f. — dolor 1723 bolest — Bob. 446 — Vokab. 128 atd. boléstka v. boletka bolrti v. bolenie boliérnab: — sardonix 154 boliczrnab A (+ rym czxtowab; B bolyczrnak patrnym omylem). Gb. s. boličrnák, mylné: „strojenć”. Tak i Hanka, Jgm. „lapis” (..inferius niger'' Vocab. brevilog.). bolicyndk v. boliërnab Bolonin m. = Bononiensis 961 bolonyn B (belonyn A omylem). bolvec, i». — noli tangere me 1706 belwecz ^ (B wlnyecz). Gb.: ,,strojené à krom toho je rozdílné bolw- a wIny- nejspíše omylem opisovačským“. bomila v. bohomila -bov v. sbor -bovek v. úborek -bovny v. výborný -bornik v. výborník borovicé f. : merica 665 borowyczye BC (borowicze AG) — Boh. 248 — Wie- senb. 268; borowycze Nn 65' — Lact. KK VIIYa = RVodñ. 46 I b aid. bosak m. = nudipes 1208 bossak A a/d. = minor 1048 bossak A (= mmich O. S. F.) atd. V. následující. bostvie v. boistvie bo(sy» £ák m. — scholaris 1108 bozak A (pro melrum U__). Svovn. pedulus bo- zak Voleš. Gb. čte bosák jako Hanka. Ro hodnutí oblížné.
bohomluven — bosý žák. bohom uven m.: theologus 1083 boho- ml wen AC (B bohonymluwen omylen) rým hlupen. Srovn. násl. bohomluvna ( bohu-), f — theologi: 1621 bohomhiwn: AB Lact. Gb., : bo- humluwna Vok. 325. Viz předchozí. [Bohomoc f. - Potestas (bohomocz) Vo kab. 341 (jmeno andčlského kúru). Rohonosë (bohu-), m. == Seraplin 243! bohonosie AB bohonosse Vokab. 339 (var. v Slov. Kl. bohunosse); přešlo do sekvencidii, doklady Gb. te přejato z civkslow.: svov. Sborník Pastrnküv. 27/8. bohuchval- v. bohochval- bohwmil- v. bohomil- bohumluv- v. bohomluv- 1 noś- v. bohonoë- bokuslau- v. bohochval- bohynć f. — dca 56 bohynie aid. bóch m. — perna 1793 boch AD (perma AB) — Vele&. : Boh. 534 Wiesb. 610; buoch 1793 B — Nn 68" aid. bochnec m. — arthcdius 1808 bochnecz A —: Vele&. — Vocb. 175' atd.; 1808 B odchylkou pecznecz, úmyslně. bochnicé f. — subcinericium 1813 boch- nyczye BD, bochnicze A — Vele&. aid. boj, m. = bellum 2102 boy =- Boh. 907 — Mam. F 86% . Vccb. 175" aid. Srovn. zahoj bojevník, m. — bellator 1250 vogewnik ald., né. bojo nik. bojisée, nt. = belliludium 2139 bogysscze (bogistyc A) — bogyssczye Vocb. 175Y == bogysstie Mam. A 17" atd. -bojnice v. výbojnice -bojnik v. výbojník bojov- v. bojev- bok m. — latus 1283 bok — Boh. 136 = Nn 67" — Mair. A 28° afd. Srovn. na- bokcéstny a stíélobok. bole£ka. f. — dulca 1696 boleczka A: žádá vým: vranččka; 1696 B má úmy- slnou odchylkou bolestka. Gb. SS. I, 846 srovnává nč. boléstka, bolístka a praví: V Prošp. 1597 je za to na stejném místč boleczka, trvám omylem a I 83a (Hanka také) odkazuje k boléstka. Ale srovn. dial. mor. bolatka = bolak Kt. V, 1081a, bolaćka Bart. Dial. slovn. 21 ald. bolehlávek ni. = iracapium 811 bole- Možno, | 243 hlavek = Veleś. — Rostl. Drk. 179'b (bolehlaw atd. Pro rým k barvienek misto obvyklého bolehlav; tolo na pi. RVodń. 39I', Slov. B7 atd Bolener = Almanus 934. Prusth, Véstnth, 1898, [, 5: ,,snad 'bolenec'? almus — veliký, bolí“. Ale rým Uher žádá Bo- lener. bodlenie> hlaćvy> — coparea bohla 1608 A. Gb. T, 77 b: ,,ustrcjeno, trvám z 'bo- lenie hlavy' '' a I 85b správně uvádí ,,bolenie hlavy cephalca Rostl F 135‘; zkráceno klarelovusky "bo. hla. mi .léto, snop. -ilé atp. jako | boleslávka | — pr cinctoria 1902 bole- slawka AB — Veleš. V 7902B pre- cinctorium. *Boleslavsky: Gallus Boleslaviensis 1110 (lat. ) bolest f. — dolor 1723 bolest — Bob. 446 — Vokab. 128 atd. boléstka v. boletka bolrti v. bolenie boliérnab: — sardonix 154 boliczrnab A (+ rym czxtowab; B bolyczrnak patrnym omylem). Gb. s. boličrnák, mylné: „strojenć”. Tak i Hanka, Jgm. „lapis” (..inferius niger'' Vocab. brevilog.). bolicyndk v. boliërnab Bolonin m. = Bononiensis 961 bolonyn B (belonyn A omylem). bolvec, i». — noli tangere me 1706 belwecz ^ (B wlnyecz). Gb.: ,,strojené à krom toho je rozdílné bolw- a wIny- nejspíše omylem opisovačským“. bomila v. bohomila -bov v. sbor -bovek v. úborek -bovny v. výborný -bornik v. výborník borovicé f. : merica 665 borowyczye BC (borowicze AG) — Boh. 248 — Wie- senb. 268; borowycze Nn 65' — Lact. KK VIIYa = RVodñ. 46 I b aid. bosak m. = nudipes 1208 bossak A a/d. = minor 1048 bossak A (= mmich O. S. F.) atd. V. následující. bostvie v. boistvie bo(sy» £ák m. — scholaris 1108 bozak A (pro melrum U__). Svovn. pedulus bo- zak Voleš. Gb. čte bosák jako Hanka. Ro hodnutí oblížné.
Strana 244
244 boty pl. f. — pedsar 1905 boti AB atd. bozak v. bosy fbozoküt m. — exagogus Vokab. 250 var. (bczokuk M, bozokut var.) Srovn. qua- drangularis étveroküi /. vav. Gb.: ,,snad Sestihran nebo &Éestistén; strojené''. bozie v. ubozé -boidlko v. nebozátko bože! —. theos 2425 boze A. Sice Voc. sg. R bóh (v. t); Prusih mini, Ze od bog cslov. (což jc i dosti pravd&bodobno, vzhledem k sousedství v. 2426) Nepo- chybně však cttil již aulov toto bože jako inmtevjekcz, srovn. ne, božíčku! božínku! — a podobně cítěné né. pane! panečku! - Srovn. ubožč. -bo£tih v. neboZcik Boze, smiluj sé: Kirie eleison 2426 bozie smiluy sie A a£ . boXec m. — nigra 1672 bozecz AB — Boh. 485 — Veleš. atd. Ujalo se. -božensivie v: náboZenstvie Boží syn m. — eucaristia 2353 bozy sín AB (= Veleš.) atd. boZie adj. nt. — divum 1056 bozye AB atd.; svovn. sbo£Zie. bozie díevce nt. — abrotanum $858 A, bozye drzewcze (b. drzyewczye B) Nn 68 a aid. Hojné v vostlinářích, ujalo se. Svovn. bol. bozy drzew. bozinec v. bozinek hozinek, 1. — dimessa 658 bozynek (rym: bobek) — armessa boznyk (m. -inek) Rostl. Drkol. 177"; — dimsa bo zinecz RVodü 461"b, omylem čteno -ec předlohy za -ec m. -ek. Gb. omylem heslo božinec, vyloučené výmem. -božka v. pobožka -božna v. pobožna boznicéí. — delubrum 2381 boznycze A;. ujalo se. Srovm. pol. BoZnica 1394 m. ji. boznik m. — divinus 962 boznyk aid. Srovn. sboZník. -boznost v. náboZnost bozstvie nt. — deitas 31 bozstwie AB, buostwye Trial. — Boh. 141 (bostwye, var. bozstwye) — bostwy Nn 62" ald. brada í. barba 1281 brada | Boh. 421 Wiesb. 4^2 old. Srovn. kozí.. bra?aci- v. bradati- bradáé m. — barbatus 1201 bradacz a/d. bradaticé f. — federabrum 2635 brada- vicze A (omylem) — foderabrum bra- datyce Vele&. — ferebrum bradatycze | boty — brav. Boh. 891 (E; O bradaczycze) — Wic- senb. 1208 ad. bxadavicé f. — ver(rbuca 4279 brada- wyczye BD (bradawicze A) — Boh. 452, 469 — Wiesb. 485; bradawicze Mam. A 36" — Nn 68'* aid. — federabrum v. bradaticé. bradla v. zábradla bradás m. -. barbita 329 braduss AD »de monstrosis honminibus''. -bradek v. podbradek brah m. — pandus 238 ABC brah — Boh. 361 — Wiesb. 383 — Nn 66" (Boh. 684 — pansus) a/d.; dial. bxáh (takoc- micko), la$. broh. bráchek m. — germanus 1751 AB — Vc- le$. (V Boh. — bratr.) atd. -bran v. ubran bran f. — defcndiculum 2160 bran AB atd. brána f. — erpica 2506 brana — Enigm. 70 gl. — Boh. 826 — Wiesb. 1132 — Vele&. aid. Nynd brány lur. f., ale s. 6oponá sg. -brana v. obrana brána f. — valva 1948 brana atd. branc — agnita 679 brancz A ,,de plantis'^ výkladu neznám. -bráncč v. obráncé brané f. — dentula 2165 branye AB (Gb. uvádí z Diejb. dentula — drhlen); Jem. brány. (Zlý srovnává: na bra- ních u mlýna 1523 AČ. XX, 31d). -branec v. sebranec brárnic- v. brannic- bvanie v. pYébránie, sebránie, zebránie -branka v zábranka brannicé f. — tirsa 2542 brannycze A — Vele&. branicze. Nyní bránicc. -bráti v. pXébránie ad. bratr m. = frater 1727 bratr atd. — germanus Boh. 502 bratr — Wiesb. 997 (Klaret. bráchek) aid. brat£enci m. — congnati 1746 bratrzenczi AB — Boh. 517 (var. bratrzyennczy O, bratrzyenynyczy F) — Wiesb. 584 (bra- trzeczy), Lact. aid. Zpvavidla v du. mebo pluv., jako ostelmt jména této pří- pony. bratrstvo nt. bratrstvo ald. brav m. — pecus 482 Braw A : — Boh. 195 — Wiesb. 294 a!d. Blah. Gr. 320 germanitas 1780 AB
244 boty pl. f. — pedsar 1905 boti AB atd. bozak v. bosy fbozoküt m. — exagogus Vokab. 250 var. (bczokuk M, bozokut var.) Srovn. qua- drangularis étveroküi /. vav. Gb.: ,,snad Sestihran nebo &Éestistén; strojené''. bozie v. ubozé -boidlko v. nebozátko bože! —. theos 2425 boze A. Sice Voc. sg. R bóh (v. t); Prusih mini, Ze od bog cslov. (což jc i dosti pravd&bodobno, vzhledem k sousedství v. 2426) Nepo- chybně však cttil již aulov toto bože jako inmtevjekcz, srovn. ne, božíčku! božínku! — a podobně cítěné né. pane! panečku! - Srovn. ubožč. -bo£tih v. neboZcik Boze, smiluj sé: Kirie eleison 2426 bozie smiluy sie A a£ . boXec m. — nigra 1672 bozecz AB — Boh. 485 — Veleš. atd. Ujalo se. -božensivie v: náboZenstvie Boží syn m. — eucaristia 2353 bozy sín AB (= Veleš.) atd. boZie adj. nt. — divum 1056 bozye AB atd.; svovn. sbo£Zie. bozie díevce nt. — abrotanum $858 A, bozye drzewcze (b. drzyewczye B) Nn 68 a aid. Hojné v vostlinářích, ujalo se. Svovn. bol. bozy drzew. bozinec v. bozinek hozinek, 1. — dimessa 658 bozynek (rym: bobek) — armessa boznyk (m. -inek) Rostl. Drkol. 177"; — dimsa bo zinecz RVodü 461"b, omylem čteno -ec předlohy za -ec m. -ek. Gb. omylem heslo božinec, vyloučené výmem. -božka v. pobožka -božna v. pobožna boznicéí. — delubrum 2381 boznycze A;. ujalo se. Srovm. pol. BoZnica 1394 m. ji. boznik m. — divinus 962 boznyk aid. Srovn. sboZník. -boznost v. náboZnost bozstvie nt. — deitas 31 bozstwie AB, buostwye Trial. — Boh. 141 (bostwye, var. bozstwye) — bostwy Nn 62" ald. brada í. barba 1281 brada | Boh. 421 Wiesb. 4^2 old. Srovn. kozí.. bra?aci- v. bradati- bradáé m. — barbatus 1201 bradacz a/d. bradaticé f. — federabrum 2635 brada- vicze A (omylem) — foderabrum bra- datyce Vele&. — ferebrum bradatycze | boty — brav. Boh. 891 (E; O bradaczycze) — Wic- senb. 1208 ad. bxadavicé f. — ver(rbuca 4279 brada- wyczye BD (bradawicze A) — Boh. 452, 469 — Wiesb. 485; bradawicze Mam. A 36" — Nn 68'* aid. — federabrum v. bradaticé. bradla v. zábradla bradás m. -. barbita 329 braduss AD »de monstrosis honminibus''. -bradek v. podbradek brah m. — pandus 238 ABC brah — Boh. 361 — Wiesb. 383 — Nn 66" (Boh. 684 — pansus) a/d.; dial. bxáh (takoc- micko), la$. broh. bráchek m. — germanus 1751 AB — Vc- le$. (V Boh. — bratr.) atd. -bran v. ubran bran f. — defcndiculum 2160 bran AB atd. brána f. — erpica 2506 brana — Enigm. 70 gl. — Boh. 826 — Wiesb. 1132 — Vele&. aid. Nynd brány lur. f., ale s. 6oponá sg. -brana v. obrana brána f. — valva 1948 brana atd. branc — agnita 679 brancz A ,,de plantis'^ výkladu neznám. -bráncč v. obráncé brané f. — dentula 2165 branye AB (Gb. uvádí z Diejb. dentula — drhlen); Jem. brány. (Zlý srovnává: na bra- ních u mlýna 1523 AČ. XX, 31d). -branec v. sebranec brárnic- v. brannic- bvanie v. pYébránie, sebránie, zebránie -branka v zábranka brannicé f. — tirsa 2542 brannycze A — Vele&. branicze. Nyní bránicc. -bráti v. pXébránie ad. bratr m. = frater 1727 bratr atd. — germanus Boh. 502 bratr — Wiesb. 997 (Klaret. bráchek) aid. brat£enci m. — congnati 1746 bratrzenczi AB — Boh. 517 (var. bratrzyennczy O, bratrzyenynyczy F) — Wiesb. 584 (bra- trzeczy), Lact. aid. Zpvavidla v du. mebo pluv., jako ostelmt jména této pří- pony. bratrstvo nt. bratrstvo ald. brav m. — pecus 482 Braw A : — Boh. 195 — Wiesb. 294 a!d. Blah. Gr. 320 germanitas 1780 AB
Strana 245
bravina - brienka „brav, bravovć sunt vuces vice slo- venské nož české“. bravina 1. — pecorina (caro) 1831 bra- | vyna A. brdvné nt. = vaccus 450 brawnie A .„clauda monstra". brávnik m. — truciele 274 brawnik A = Fysiol.679 mg. Ujało se: Lact. brawni k, pták velký jako drozd Gb., nyní = turdus viscivorus Kl. brázda í. — lira 725 brazda ACG = Boh. 283 (var. horazda mylně) : Veles. (solucio mylně) = Nn 66' — Mam. A 27" — Lact. ald. brázek m. — cava 2684 brazek A. Gb. (bo- dle DC) = mali jama, ale svovn. Sou- kup, Progr. rcalky Rakovn., 1914, str. 10. brazina f. = stemula 1985 (A : B semula) brazina AB. Gb.. „místnost nějaká při stavení hospodářském; slovo snad strojenć podle masc. brah”; Hanka, Jgm. prazma? brdlo nt. = textra 2558 brdlo (Veles. brdo, omylem); toxorium 2568 A (Veleš. textollum bidlo, opět omylem), ujalo se u Tkadletka. Srovnm. brdo Lact. — It. brida. bydnec v. bronec (brdo nt. — textorium Boh. 843 — Mam. A 20° = Wiesenb. 1151 (texorium) aid. Ilaret brdlo. brebla- v. bebta- bred f. = prilla 893 brzecz A ,,de radici- hus. Gb.: ,,snad substantivum základní k demin. břečka, z lt. braxina stilt. brace''. rovn. následující. brécka í.:. braxina 1847 brzyeczka B (brzeczka A) . braxiva (omyl m. -ina) brzeczka Bob. 696 — brzieczka brasina Mam. A 17°F = brzyczka braxina Vocab. 175* atd. Vyklad wu Gb. I, 100 b. »féctan m. — edera 785 brzyecztan (B: A. brzecztan) — brzyecztan Boh. 335 Wiesb. 360 — brzecztan Nn 65" Rostl. Drk. 179"a = Slov. B 7 (btedtan) uld.; hojné v vostlindiich. - ornus v» obiéétan. biéh m. — ripa 356 brzieh ABG = Boh. 62 = brzyech Nn 637, Wiesb. 183. atd. býčch v. b¥éh a lebriech = acer 653 brziek ABCG = brék m. 245 Nn 65'a, Lact. aid. Pojmenovdni mylnć; je to strom crataegus torminalis L. Js. Kt. brókyne pl. f.: acerina 688 Lrzyekynye BG, brzekynie AC (: plody břeku'. Svovn. brziekini escula RVodü. 38 b I, brzickynie acera Rostl. Drk. 178a ad. -biésha v. zábréska. biéskev f. — persicus 659 brzeskew AB (G brzeskwa) = brzveskew Boh. 258 (O brosku ye F broskew) Lact. KKVTIIYb broskev: strom, — persica (pl.nt.) 695 brzyeskwye B (brzeskve A) - brzyeskwy Rostl.D 80", 91" ala.: plody (pl. fem.); jizdy broskve. — sadugara: v. vféskev. bresnicé f. — vasklon 1323 brzesnicze A (smad část těla či nemoc jakds)y. biést m., dial — sitanus 655 brzyest BC: brzest A; dmes dia!. mwor.; již v XVT. złol.: „Cechovć jilm, Moravci biest říkají“ Blahosl. Gramm. 339. Ale że se dříve 1 v sev. vých. ( echách tak říkalo, svědčí osadmí jmeno Bříšťany na Hofichu. brevno nt. — trabs 612 brzewno ABCG. — robur Boh. 615 brzewno — Wiesb. 853 ald. (Klaret klada . -břéz v. vbiéz biézen m. — Marcius 79 brzyezen BD (brzezen A) — Boh. 35 — Wiesenb. 14 == brzesen Nom. 62" aid. Lact.: „quia tunc animalia ad coitum moventur" (spojuje s březí). (brézohlávka f£. — paxix . maior ad mo- dum iris discolor cum magno capito Fysiol. 367 mg. brzezohlawlka. Dial., jinak nedoloženo. Svovn. pol. Brzo- zoglowy 1411 - 1425, místní jméno Roczn. Tow. Pozn. 1915, 537. (Kozic- rowski) -břřžka v. podbfieżka. brh m. — casa 1940 brh AB — Boh. 594 Veleś. afd. -byha v. pobrza brhel m. — sembola 286 AB — Nom. 64"; atd.; dialektickć. Nymi oriolus gal- bula Xt. biieé- v. bréé- břiech v. lebřiech břiemě nt. — pondus 747 brziemie A. ald. brienka f. = sabina 671 brzienka ABC Vele$.; nynl iuniperus sabina X. Jg. Srvovn. podbtinka.
bravina - brienka „brav, bravovć sunt vuces vice slo- venské nož české“. bravina 1. — pecorina (caro) 1831 bra- | vyna A. brdvné nt. = vaccus 450 brawnie A .„clauda monstra". brávnik m. — truciele 274 brawnik A = Fysiol.679 mg. Ujało se: Lact. brawni k, pták velký jako drozd Gb., nyní = turdus viscivorus Kl. brázda í. — lira 725 brazda ACG = Boh. 283 (var. horazda mylně) : Veles. (solucio mylně) = Nn 66' — Mam. A 27" — Lact. ald. brázek m. — cava 2684 brazek A. Gb. (bo- dle DC) = mali jama, ale svovn. Sou- kup, Progr. rcalky Rakovn., 1914, str. 10. brazina f. = stemula 1985 (A : B semula) brazina AB. Gb.. „místnost nějaká při stavení hospodářském; slovo snad strojenć podle masc. brah”; Hanka, Jgm. prazma? brdlo nt. = textra 2558 brdlo (Veles. brdo, omylem); toxorium 2568 A (Veleš. textollum bidlo, opět omylem), ujalo se u Tkadletka. Srovnm. brdo Lact. — It. brida. bydnec v. bronec (brdo nt. — textorium Boh. 843 — Mam. A 20° = Wiesenb. 1151 (texorium) aid. Ilaret brdlo. brebla- v. bebta- bred f. = prilla 893 brzecz A ,,de radici- hus. Gb.: ,,snad substantivum základní k demin. břečka, z lt. braxina stilt. brace''. rovn. následující. brécka í.:. braxina 1847 brzyeczka B (brzeczka A) . braxiva (omyl m. -ina) brzeczka Bob. 696 — brzieczka brasina Mam. A 17°F = brzyczka braxina Vocab. 175* atd. Vyklad wu Gb. I, 100 b. »féctan m. — edera 785 brzyecztan (B: A. brzecztan) — brzyecztan Boh. 335 Wiesb. 360 — brzecztan Nn 65" Rostl. Drk. 179"a = Slov. B 7 (btedtan) uld.; hojné v vostlindiich. - ornus v» obiéétan. biéh m. — ripa 356 brzieh ABG = Boh. 62 = brzyech Nn 637, Wiesb. 183. atd. býčch v. b¥éh a lebriech = acer 653 brziek ABCG = brék m. 245 Nn 65'a, Lact. aid. Pojmenovdni mylnć; je to strom crataegus torminalis L. Js. Kt. brókyne pl. f.: acerina 688 Lrzyekynye BG, brzekynie AC (: plody břeku'. Svovn. brziekini escula RVodü. 38 b I, brzickynie acera Rostl. Drk. 178a ad. -biésha v. zábréska. biéskev f. — persicus 659 brzeskew AB (G brzeskwa) = brzveskew Boh. 258 (O brosku ye F broskew) Lact. KKVTIIYb broskev: strom, — persica (pl.nt.) 695 brzyeskwye B (brzeskve A) - brzyeskwy Rostl.D 80", 91" ala.: plody (pl. fem.); jizdy broskve. — sadugara: v. vféskev. bresnicé f. — vasklon 1323 brzesnicze A (smad část těla či nemoc jakds)y. biést m., dial — sitanus 655 brzyest BC: brzest A; dmes dia!. mwor.; již v XVT. złol.: „Cechovć jilm, Moravci biest říkají“ Blahosl. Gramm. 339. Ale że se dříve 1 v sev. vých. ( echách tak říkalo, svědčí osadmí jmeno Bříšťany na Hofichu. brevno nt. — trabs 612 brzewno ABCG. — robur Boh. 615 brzewno — Wiesb. 853 ald. (Klaret klada . -břéz v. vbiéz biézen m. — Marcius 79 brzyezen BD (brzezen A) — Boh. 35 — Wiesenb. 14 == brzesen Nom. 62" aid. Lact.: „quia tunc animalia ad coitum moventur" (spojuje s březí). (brézohlávka f£. — paxix . maior ad mo- dum iris discolor cum magno capito Fysiol. 367 mg. brzezohlawlka. Dial., jinak nedoloženo. Svovn. pol. Brzo- zoglowy 1411 - 1425, místní jméno Roczn. Tow. Pozn. 1915, 537. (Kozic- rowski) -břřžka v. podbfieżka. brh m. — casa 1940 brh AB — Boh. 594 Veleś. afd. -byha v. pobrza brhel m. — sembola 286 AB — Nom. 64"; atd.; dialektickć. Nymi oriolus gal- bula Xt. biieé- v. bréé- břiech v. lebřiech břiemě nt. — pondus 747 brziemie A. ald. brienka f. = sabina 671 brzienka ABC Vele$.; nynl iuniperus sabina X. Jg. Srvovn. podbtinka.
Strana 246
246 V a. brieza {. = bedula 648 brzieza ABCG = Boh. 251 = Wiesb. 277 = Nn (57 = Lact. KK V'a aid. bch v. lebriech biichal in. = ventrosus 1200 brzichal A; rým ščekal. břicho nt. — venter 1296 brzicho A = Boh. 437 (var. O brzuch prot? melvu) Nn 67“ atd. bříšek m. = (= řeck. čvrioa, při popise těla vodních zuffal).Gb. Y, 109a: ryba nějaká, omylem. břítov m. = cimiterium 2345 brzytow A: hrzbytow B úmyslnou opravou. Z něm. Friedhof. britva f. — novacula 2658 brzit n Boh. 942 aid. 4 = brızoyel v. bryzdel brk m. volitus 2109 AB = Vele§. Gb. 'm. volitatus' let, Ilug. -brna v. obrna brnë pl. 1. = armaria 2145 brnye (A - B odyeníe) — Nn 69* (brunnyc) Vo- cab. 175*; = Boh. 904 (armatura) ald. | brnief m. — armari(ex 2629 brnyerz A Mam. A 16" atd. brüka, f. — secundina 1311 AB. Gb lůžko (pti porodu) podle Diefb. Glos. Svovn. (zo)banka. Brnsky adj. = Brunensis 957 Br ski A brod m. = vada 350 AGB -: vadum brodt Wieseub. 41375 abe — vadum Anon. 7", Mam. A 36Y uld. Brodian viz Brodééné Brodččné pl. m. = Brodenses 953 Brod czenc A, srovn. Brodensis Brodczan Veles. Gb. poznamenává „utvořeno vlastně z brodec nebo z brodek a ne- právem bráno za obvvatele Brcdu.'' ale srovn. ElvadCany o obyvatelich praz- ského Hradu. broj m. = municulum 243 broy AB (mu- tilum B) = muticulum Nn 64" aid. -brojé v. sbrojé -broin&(l) v. sbrojněl brokně f. — sarrochium 2381 broknye A (rým: širokné). Gb. , néktery kus odévu kněžského nebo snad nádobí kostel- niho“'; spíše zhrotka klavetovská byo.<ná suykné jako v rýmu širodká su>kně = revcrenda. bronec m. — arcano 330 bronecz (B : artano brdnecz) aid. A cntrum 376 brzissek AB biieza — bryżdól. *brony: brond sukně? v. krokně. broshev v. brYéskev | brosky pl. f. — proda 781 broski A (B prosky) (rým podlupky) „de fru- mento‘: rostlina, plod? Sroun, bféskev. "brotan m. = czytizo Boh. 353 (var. vra- til). Klavret m. brotan mid bożie dievce Hoimé v rostl. Srovn. cibrotan. brslen v. brsniel brslicé pl. f. — fula 679 brslyczye BC (: A brzlicze): patrně plody brslenu (brsnielu) : fusale, jejź uvddź ve v. 656 (skrácemé hlavetovusky m. fu/sadla brs¢{n&Hlice) Gb. ;nylné brzlice, pry plod stromu brzle v. t. a brsniel (dial. brslen) m. fusale 655 brsnyel A (brzssnyel B) — Boh. 247 — brsnyl Nn' 667, Lact. — brsuick Veles. (omylem tisku nebo Hanky) atd. Va- «anty brslen 655 G — Boh. 247 V - Wiesenb 264,6. brslcn. Srovn. brsle- nowy kwiet caprifolinm Rostl. Strah. 106. břuch v. břicho bruchlsky v. brychlské brük m. — cornola 582 bruk B (brul A) "ezi ,vermos''. brul v. brák | brunát m. — brunaticum 1921 brunat AB = Velex. — Vocab. 175" atd. ldtkæ barvend, hnédd, rudd. brus m. = cos 2599 bruss A — Boh, 875 Wiesb. 1190 brwss Vocb. 175" atd Srovn. ubrus. -brusec v. ubrus brúsek m. : sauma 2619 brusek A Veleš. atd. brusidlo nt. =: Japsorium 2620A Dru- sidlo. Gb. cituje 2 Diefb. = Sleiffmil. brusiny pl. f. — fuxigo 2619 brussini A: srovn. piliny = co se piluje, obrousi. VJ. am. A 22" omylem brusiim. brusnicé v. brusnièky brusnicky pl. f. = cornia brussniczki 900 A (B : brusnyczye): rým kamc- ničky. Nyní brusinky, srom. jahódky, jakož slovú brusnice uvádí Chir, 235" Gb. Brychlské, adj. nt. {= suknoN = bru- lctum 1916 brychlske B (: bruchlske A) = brichlske Slov. K1. 33“ = brychilske Z Vocab. 175". Gb.: „adj brusselsky, Brüssler''. brýždčl 1. — orpus 1844 bcyzdyel B (brizoyel A) knýzdiel Veleš. Gb.:
246 V a. brieza {. = bedula 648 brzieza ABCG = Boh. 251 = Wiesb. 277 = Nn (57 = Lact. KK V'a aid. bch v. lebriech biichal in. = ventrosus 1200 brzichal A; rým ščekal. břicho nt. — venter 1296 brzicho A = Boh. 437 (var. O brzuch prot? melvu) Nn 67“ atd. bříšek m. = (= řeck. čvrioa, při popise těla vodních zuffal).Gb. Y, 109a: ryba nějaká, omylem. břítov m. = cimiterium 2345 brzytow A: hrzbytow B úmyslnou opravou. Z něm. Friedhof. britva f. — novacula 2658 brzit n Boh. 942 aid. 4 = brızoyel v. bryzdel brk m. volitus 2109 AB = Vele§. Gb. 'm. volitatus' let, Ilug. -brna v. obrna brnë pl. 1. = armaria 2145 brnye (A - B odyeníe) — Nn 69* (brunnyc) Vo- cab. 175*; = Boh. 904 (armatura) ald. | brnief m. — armari(ex 2629 brnyerz A Mam. A 16" atd. brüka, f. — secundina 1311 AB. Gb lůžko (pti porodu) podle Diefb. Glos. Svovn. (zo)banka. Brnsky adj. = Brunensis 957 Br ski A brod m. = vada 350 AGB -: vadum brodt Wieseub. 41375 abe — vadum Anon. 7", Mam. A 36Y uld. Brodian viz Brodééné Brodččné pl. m. = Brodenses 953 Brod czenc A, srovn. Brodensis Brodczan Veles. Gb. poznamenává „utvořeno vlastně z brodec nebo z brodek a ne- právem bráno za obvvatele Brcdu.'' ale srovn. ElvadCany o obyvatelich praz- ského Hradu. broj m. = municulum 243 broy AB (mu- tilum B) = muticulum Nn 64" aid. -brojé v. sbrojé -broin&(l) v. sbrojněl brokně f. — sarrochium 2381 broknye A (rým: širokné). Gb. , néktery kus odévu kněžského nebo snad nádobí kostel- niho“'; spíše zhrotka klavetovská byo.<ná suykné jako v rýmu širodká su>kně = revcrenda. bronec m. — arcano 330 bronecz (B : artano brdnecz) aid. A cntrum 376 brzissek AB biieza — bryżdól. *brony: brond sukně? v. krokně. broshev v. brYéskev | brosky pl. f. — proda 781 broski A (B prosky) (rým podlupky) „de fru- mento‘: rostlina, plod? Sroun, bféskev. "brotan m. = czytizo Boh. 353 (var. vra- til). Klavret m. brotan mid bożie dievce Hoimé v rostl. Srovn. cibrotan. brslen v. brsniel brslicé pl. f. — fula 679 brslyczye BC (: A brzlicze): patrně plody brslenu (brsnielu) : fusale, jejź uvddź ve v. 656 (skrácemé hlavetovusky m. fu/sadla brs¢{n&Hlice) Gb. ;nylné brzlice, pry plod stromu brzle v. t. a brsniel (dial. brslen) m. fusale 655 brsnyel A (brzssnyel B) — Boh. 247 — brsnyl Nn' 667, Lact. — brsuick Veles. (omylem tisku nebo Hanky) atd. Va- «anty brslen 655 G — Boh. 247 V - Wiesenb 264,6. brslcn. Srovn. brsle- nowy kwiet caprifolinm Rostl. Strah. 106. břuch v. břicho bruchlsky v. brychlské brük m. — cornola 582 bruk B (brul A) "ezi ,vermos''. brul v. brák | brunát m. — brunaticum 1921 brunat AB = Velex. — Vocab. 175" atd. ldtkæ barvend, hnédd, rudd. brus m. = cos 2599 bruss A — Boh, 875 Wiesb. 1190 brwss Vocb. 175" atd Srovn. ubrus. -brusec v. ubrus brúsek m. : sauma 2619 brusek A Veleš. atd. brusidlo nt. =: Japsorium 2620A Dru- sidlo. Gb. cituje 2 Diefb. = Sleiffmil. brusiny pl. f. — fuxigo 2619 brussini A: srovn. piliny = co se piluje, obrousi. VJ. am. A 22" omylem brusiim. brusnicé v. brusnièky brusnicky pl. f. = cornia brussniczki 900 A (B : brusnyczye): rým kamc- ničky. Nyní brusinky, srom. jahódky, jakož slovú brusnice uvádí Chir, 235" Gb. Brychlské, adj. nt. {= suknoN = bru- lctum 1916 brychlske B (: bruchlske A) = brichlske Slov. K1. 33“ = brychilske Z Vocab. 175". Gb.: „adj brusselsky, Brüssler''. brýždčl 1. — orpus 1844 bcyzdyel B (brizoyel A) knýzdiel Veleš. Gb.:
Strana 247
brzice „Srovn. nt. dial. bryzhanice — Pan- tsche“ a ni. biiźdala — priboudlina. biiżd'alice Kt. V, Jg. sic. bryzdanica — bryzdanina Kt. V. -brza v. pobrza , brzice f. — tusum 2547 brzicze A, svovn. Žídek, Správovna (ed. Tobolka, 1909) | str. 82: „játry, .. plíčky a bříče“ (sic, ». brzicze) svovm. Véstm. C. Akad. 1909, XVIII, 723 124; srown. slc. brzice f. — sviní lalok, podhrdlí Jgm., né. brzlice, brzlicka, obyc. brzlik /g. Kt. br;h- v. br b-zle varus 865 (A: Janis B). Gb. | ,néjaky ket'': omylem; Jem. sprävné | „v apatec.“ brzlice v. brs(médlice brzy v. brz | brz adv. = seu 1124 brz ald. bubać v. Bibel m. = Bucifalus 313 Bubel AB: . bubek Vele$. (omylem). Prustk (VUS, 1893, l, 5) mini, ie utvořeno podle zvuku ‘Bu-cefalus’; ,,monstr. homi- nes''. buben m. — timpana Boh. 975 buben = Wiesb. 65. (V Klaretovi príslušná partie zlvacena; v. násl.) bukáč | bubennik m. = timpanisator Boh. 975. | bubennyk = Wiesb. 66. (V Klar. zlra- ceno; v. předch.) bublénky, pl. f. =. posquia 733 bublenci AB: vym Spónky wkazuje, Ze v předloze psané bublency (= nky) (eno omylem -nci; bublénky s. — galla, dubénky, : viz doklady v Gb. *lbubnovśnie, nt. — timpanisamen Ve- leś. (Mohlo by pocházeli ze ztraceného konce Klaretu.) buď v. býti budná pl. nt. = futura 2639 budna A. Gb.: snad m. fodrum pouzdro; ale lo je vylovčeno rýmem soculptura; je zkráce- nina klavelovská m. "budúcná? nebo p. bufa f. = buffo 560 A buffa = Boh. 220 — Vocab. 175" atd. (Lacl.. zemská Zába). bug 6 v. bukáé buchać m. = perno 450 buchacz A: ,Cclauda monstra''. Gb. 'strojené'. buchen m. = cancera 1704 AB buchen „de languoribus'” (rým: hoblen). buch y v. puchry bujé, f. — pompula 1093 bugye B (A bu- ge): sroun. bujnost. Busek. 247 bújník m. — pomposus 1158 bugnik AB (klavetovsky m. bujný) — Veles. bájnost f. — pompa 1523 bugnost a/d. sroyn. büjé. buk m. = fagus 649 ABG buk -- Boh. 245 = Wiesb. 261 afd.; hojiě v vosil. bik m. = onocentanrus 308 buk AB „de monstrosis hominibus": svovn. byk mořský a bukóć, bukomornik a pol. bąk Rohrdommel, os. 7m. Bale (Roczn. Tow. pozn. 1909, 340). bukać m. buccinus 288 bukacz AB = Fysiolog. 231 mg. (,,est sub aquis bom- bens") — Boh. 116 (var. bugacz) — Vocab. 175 b (dvakrát) — Nn 65" (bu- bacz omylem), v bibli, v mammotr. — onocrotalus, ulula ap. rov. odporné potvory bukaci lkaji 1420 Jakoubek, Vyklad Apohkal., sexteyn 24 f. 12'b. bukev v. bukvy bukně v. mukné bukomornik m. — *onocrotalus 255 (ono- crapulus A, onocratulus B). bukomor- nik AB — Fysiolog. 515 mg. (onocra- culon 'bombit voce sua’): sroun. mornu Zaniklo, za lo později bukač v. i. bukvě v. bukvy bukvec m plama 864 A (palma B mylnč, proti melru) bukvecz À (B pul- wecz): ,, radices in apoteca" Gb. ,,ne- jasno“. bukví v. bukvy bukvicé i. = betonica 794 bukwyczyc B (bukvicze A) — Rostl. Drk. 178"b ała., Casto v vosll. bukvy pl. f. — fagenula 681 bukvy ACG (rým. želudy) = Wiesb. 291 — Boh. 267 (var. bukwye) = Nn 66" (bukwe) = RVodů. 50" b (bukvij) ata. bukyně v. můúkně burda {. — briga 1028 AC — Veles. Svovn. v týto novější burdě a rumrejšce 1631 Kal. z Zerolina T, 132 atd. V. CMFL V, 207. büre /. tempestas Boh. 51 (burzye) = Wiesb. 37 (V Gloss. snad schází). buric v. bufiéin buricin m. -- Boreas 170 burziczyn AFG (burzycz B omylem, proti melru a prot předloze) Vocab. 318. Zamiklo. Jg. Ki. odsud butié — Boreas). Busek m.: V Emigmatiku, 304,5. glossa Disparibus disco cołe celica motor adcsto md za rozluštění Busco lecator.
brzice „Srovn. nt. dial. bryzhanice — Pan- tsche“ a ni. biiźdala — priboudlina. biiżd'alice Kt. V, Jg. sic. bryzdanica — bryzdanina Kt. V. -brza v. pobrza , brzice f. — tusum 2547 brzicze A, svovn. Žídek, Správovna (ed. Tobolka, 1909) | str. 82: „játry, .. plíčky a bříče“ (sic, ». brzicze) svovm. Véstm. C. Akad. 1909, XVIII, 723 124; srown. slc. brzice f. — sviní lalok, podhrdlí Jgm., né. brzlice, brzlicka, obyc. brzlik /g. Kt. br;h- v. br b-zle varus 865 (A: Janis B). Gb. | ,néjaky ket'': omylem; Jem. sprävné | „v apatec.“ brzlice v. brs(médlice brzy v. brz | brz adv. = seu 1124 brz ald. bubać v. Bibel m. = Bucifalus 313 Bubel AB: . bubek Vele$. (omylem). Prustk (VUS, 1893, l, 5) mini, ie utvořeno podle zvuku ‘Bu-cefalus’; ,,monstr. homi- nes''. buben m. — timpana Boh. 975 buben = Wiesb. 65. (V Klaretovi príslušná partie zlvacena; v. násl.) bukáč | bubennik m. = timpanisator Boh. 975. | bubennyk = Wiesb. 66. (V Klar. zlra- ceno; v. předch.) bublénky, pl. f. =. posquia 733 bublenci AB: vym Spónky wkazuje, Ze v předloze psané bublency (= nky) (eno omylem -nci; bublénky s. — galla, dubénky, : viz doklady v Gb. *lbubnovśnie, nt. — timpanisamen Ve- leś. (Mohlo by pocházeli ze ztraceného konce Klaretu.) buď v. býti budná pl. nt. = futura 2639 budna A. Gb.: snad m. fodrum pouzdro; ale lo je vylovčeno rýmem soculptura; je zkráce- nina klavelovská m. "budúcná? nebo p. bufa f. = buffo 560 A buffa = Boh. 220 — Vocab. 175" atd. (Lacl.. zemská Zába). bug 6 v. bukáé buchać m. = perno 450 buchacz A: ,Cclauda monstra''. Gb. 'strojené'. buchen m. = cancera 1704 AB buchen „de languoribus'” (rým: hoblen). buch y v. puchry bujé, f. — pompula 1093 bugye B (A bu- ge): sroun. bujnost. Busek. 247 bújník m. — pomposus 1158 bugnik AB (klavetovsky m. bujný) — Veles. bájnost f. — pompa 1523 bugnost a/d. sroyn. büjé. buk m. = fagus 649 ABG buk -- Boh. 245 = Wiesb. 261 afd.; hojiě v vosil. bik m. = onocentanrus 308 buk AB „de monstrosis hominibus": svovn. byk mořský a bukóć, bukomornik a pol. bąk Rohrdommel, os. 7m. Bale (Roczn. Tow. pozn. 1909, 340). bukać m. buccinus 288 bukacz AB = Fysiolog. 231 mg. (,,est sub aquis bom- bens") — Boh. 116 (var. bugacz) — Vocab. 175 b (dvakrát) — Nn 65" (bu- bacz omylem), v bibli, v mammotr. — onocrotalus, ulula ap. rov. odporné potvory bukaci lkaji 1420 Jakoubek, Vyklad Apohkal., sexteyn 24 f. 12'b. bukev v. bukvy bukně v. mukné bukomornik m. — *onocrotalus 255 (ono- crapulus A, onocratulus B). bukomor- nik AB — Fysiolog. 515 mg. (onocra- culon 'bombit voce sua’): sroun. mornu Zaniklo, za lo později bukač v. i. bukvě v. bukvy bukvec m plama 864 A (palma B mylnč, proti melru) bukvecz À (B pul- wecz): ,, radices in apoteca" Gb. ,,ne- jasno“. bukví v. bukvy bukvicé i. = betonica 794 bukwyczyc B (bukvicze A) — Rostl. Drk. 178"b ała., Casto v vosll. bukvy pl. f. — fagenula 681 bukvy ACG (rým. želudy) = Wiesb. 291 — Boh. 267 (var. bukwye) = Nn 66" (bukwe) = RVodů. 50" b (bukvij) ata. bukyně v. můúkně burda {. — briga 1028 AC — Veles. Svovn. v týto novější burdě a rumrejšce 1631 Kal. z Zerolina T, 132 atd. V. CMFL V, 207. büre /. tempestas Boh. 51 (burzye) = Wiesb. 37 (V Gloss. snad schází). buric v. bufiéin buricin m. -- Boreas 170 burziczyn AFG (burzycz B omylem, proti melru a prot předloze) Vocab. 318. Zamiklo. Jg. Ki. odsud butié — Boreas). Busek m.: V Emigmatiku, 304,5. glossa Disparibus disco cołe celica motor adcsto md za rozluštění Busco lecator.
Strana 248
248 buval m. = butalmus 523 buval A (bu- wol BG) = bucalinus Boh. 196 (omyl, m. butalmus). buvol v. bubal -buzenic v. ubuzenie bydlo nt. — mansio 1945 A — Boh. 591 | — Wiesb. 820 atd. vestibulum v. bidlo) Byd£zovsky adj. —.Bidzoviensis 959 bid- [= zowski A. Srovn. Iuvenalis Bidzovien- | sis 1557. byk m. — thaurus 518 byk ABG Boh. 184 — Wiesb. 780 = Nn 70". byk moir(s»ky m.. onocenthaurus Boh. 85 byk morzki E (byk morzsky O) (Gloss. překládá však bůk) 'býkovec m. wecz thaurus Astr. 355 gl. biko- | Vokab. 295. Ujalo se; dohlady | z Lék. B 17, 18" atd. uvádí Dobrovský | Gesch. 1818, 288; Jgm. Slov., Rozb. 1842, 193; Kt. ald. Znamení v ekliptice; v Gloss. snad schází. byl, su. = nocha 766 Bil AB; srvoom slé. byl str sny = herba tectorum Isa. XXXVII, 27. (Pror. Olom. 31") ata. V. 1. érnobyl. bylé nt. — legumen 821 byle AB :- Boh. | 317 — Wiesb. 344 - Anon. hV = RVodň. 40"a (beyle) aid. Svovn. pol. byle. -bylstvie v. zabylstvie [?byssie? :— polcna Vok. 269 byssic „de astronomia". bystfina 1. = ruitus 241 Bistrzina ABG — Mam. A 23" ald. Podnes: ale Dobrovsky 1818, Gesch.119 praví: „lánzst voraltet': byt, f. — ens 32 AC = Vokab. 366 Veleś. (byth) a/d. bytec v. bitec -bylek v. dobytek, nabytek příbytek, přiebytek bytel (bytel) — arbo (A :arba B) 805 bytyel (B : A bytel) — Rostl. Strah. 368 RVodñ. Jgm.; fraxinella bytiel li- | Cajch m. buval — cedif&. jest — est 40 gest (zvieredlnice Vespe- rus est); platna iest Astr. 561 gl; wzkazala iest Exempl. (v. vzkázati); jsü — sunt 1065 gsu A (jsó magisteria mistrovánie). bytovánie :: entitas Vokab. 366 byto- wanye ald bývá 3. sg. vb. iter.: fit 1975 byvo. À (bývá legittímus súlož). -byvač v. zabyvač -byvanie n. dobyvanie, prebyvanie bývatí v. bývá byzant m. = bizanca 2055 bizant A: srovn. zlatý, ješto slove byzancius Mil- lion 67%, za dva byzancie t. ald. (= be- nátský dukát). -bzdec v. Obzdec bzdě- v. pzdě- bziny pl. f. vaccina 685 bzini ABC = vaccinia Boh. 272 (var. psenky) — Wiesb. 293 - vacominum Vele$. (chyb- ně m. vaccinium) afd. Né. bezinky. -c v. nic -cúb v. vrchcáb caracter 2589 czaych A- = Voleš. (czech) atd. Ujalo se. cajkéř v. arkéř cál, m. — mna 2055 czal A; duas mnas czalom Exempl. 1131 gł. Zaniklo. calta, f. — cunea 1839 czalta AB — Vo- cab. 176* -- Lact. aid. caplość v. kaplośt carzenie v. tracenie caskün v. éaskán cass v. kag causa v. částa catka v. zátka cecek in. mamulla Boh. 437 cecek (var. cecík) — Nn 62'; at4.' im. cecik Klaret mui seskv. Lactif. | [cecik m. = mamilla Wiesb. 467 czeczik čidlo Lék B 114" (= Ms. bib.147 Jgm ), | sigillum Salomonis bytel Mam. F 7161, arha (m. arba) bitel Rstl. Drk. 178a 1. bietel t. 178a 2 — Gb. s. bitél, bitel. býti vb. dur. = esse 16 byti A (esse byti učené chtě..); polehčen má biti Astr. 561, zata(t)a mâ biti /. bieše: biesse dvé čtyř fict Vokab. Gr. 693; bud — sit 220 bud A (bud' anetarium kačinec), | = Boh. 437 F — v. cecek. S70vu. Hus, Orthogr. (ed. Sembera 29): Racek chce ssáti cecik ad. ciciva v. tétiva cédidlo nt. — quaxilla 2023 czycaydlo B (A. czedydlo) — czedydlo squalus Boh. 664 .(czyeczydlo O) — czedidlo quaxil- lum Mam. A 33" — Wiesb. 921 — qua- xi!lus Vs. aid. cedí& v. zřě cedříš m. — cedrus 647 cedrziss AC. Podle sousedniko cypie$; jenah sic. cedr. c£hel v. téhel
248 buval m. = butalmus 523 buval A (bu- wol BG) = bucalinus Boh. 196 (omyl, m. butalmus). buvol v. bubal -buzenic v. ubuzenie bydlo nt. — mansio 1945 A — Boh. 591 | — Wiesb. 820 atd. vestibulum v. bidlo) Byd£zovsky adj. —.Bidzoviensis 959 bid- [= zowski A. Srovn. Iuvenalis Bidzovien- | sis 1557. byk m. — thaurus 518 byk ABG Boh. 184 — Wiesb. 780 = Nn 70". byk moir(s»ky m.. onocenthaurus Boh. 85 byk morzki E (byk morzsky O) (Gloss. překládá však bůk) 'býkovec m. wecz thaurus Astr. 355 gl. biko- | Vokab. 295. Ujalo se; dohlady | z Lék. B 17, 18" atd. uvádí Dobrovský | Gesch. 1818, 288; Jgm. Slov., Rozb. 1842, 193; Kt. ald. Znamení v ekliptice; v Gloss. snad schází. byl, su. = nocha 766 Bil AB; srvoom slé. byl str sny = herba tectorum Isa. XXXVII, 27. (Pror. Olom. 31") ata. V. 1. érnobyl. bylé nt. — legumen 821 byle AB :- Boh. | 317 — Wiesb. 344 - Anon. hV = RVodň. 40"a (beyle) aid. Svovn. pol. byle. -bylstvie v. zabylstvie [?byssie? :— polcna Vok. 269 byssic „de astronomia". bystfina 1. = ruitus 241 Bistrzina ABG — Mam. A 23" ald. Podnes: ale Dobrovsky 1818, Gesch.119 praví: „lánzst voraltet': byt, f. — ens 32 AC = Vokab. 366 Veleś. (byth) a/d. bytec v. bitec -bylek v. dobytek, nabytek příbytek, přiebytek bytel (bytel) — arbo (A :arba B) 805 bytyel (B : A bytel) — Rostl. Strah. 368 RVodñ. Jgm.; fraxinella bytiel li- | Cajch m. buval — cedif&. jest — est 40 gest (zvieredlnice Vespe- rus est); platna iest Astr. 561 gl; wzkazala iest Exempl. (v. vzkázati); jsü — sunt 1065 gsu A (jsó magisteria mistrovánie). bytovánie :: entitas Vokab. 366 byto- wanye ald bývá 3. sg. vb. iter.: fit 1975 byvo. À (bývá legittímus súlož). -byvač v. zabyvač -byvanie n. dobyvanie, prebyvanie bývatí v. bývá byzant m. = bizanca 2055 bizant A: srovn. zlatý, ješto slove byzancius Mil- lion 67%, za dva byzancie t. ald. (= be- nátský dukát). -bzdec v. Obzdec bzdě- v. pzdě- bziny pl. f. vaccina 685 bzini ABC = vaccinia Boh. 272 (var. psenky) — Wiesb. 293 - vacominum Vele$. (chyb- ně m. vaccinium) afd. Né. bezinky. -c v. nic -cúb v. vrchcáb caracter 2589 czaych A- = Voleš. (czech) atd. Ujalo se. cajkéř v. arkéř cál, m. — mna 2055 czal A; duas mnas czalom Exempl. 1131 gł. Zaniklo. calta, f. — cunea 1839 czalta AB — Vo- cab. 176* -- Lact. aid. caplość v. kaplośt carzenie v. tracenie caskün v. éaskán cass v. kag causa v. částa catka v. zátka cecek in. mamulla Boh. 437 cecek (var. cecík) — Nn 62'; at4.' im. cecik Klaret mui seskv. Lactif. | [cecik m. = mamilla Wiesb. 467 czeczik čidlo Lék B 114" (= Ms. bib.147 Jgm ), | sigillum Salomonis bytel Mam. F 7161, arha (m. arba) bitel Rstl. Drk. 178a 1. bietel t. 178a 2 — Gb. s. bitél, bitel. býti vb. dur. = esse 16 byti A (esse byti učené chtě..); polehčen má biti Astr. 561, zata(t)a mâ biti /. bieše: biesse dvé čtyř fict Vokab. Gr. 693; bud — sit 220 bud A (bud' anetarium kačinec), | = Boh. 437 F — v. cecek. S70vu. Hus, Orthogr. (ed. Sembera 29): Racek chce ssáti cecik ad. ciciva v. tétiva cédidlo nt. — quaxilla 2023 czycaydlo B (A. czedydlo) — czedydlo squalus Boh. 664 .(czyeczydlo O) — czedidlo quaxil- lum Mam. A 33" — Wiesb. 921 — qua- xi!lus Vs. aid. cedí& v. zřě cedříš m. — cedrus 647 cedrziss AC. Podle sousedniko cypie$; jenah sic. cedr. c£hel v. téhel
Strana 249
celidoň — cihelnicč. ce lidoň m. — celidonia 799 celidon AB — RVodn. 37al = Mam. A 15% atd., hojné v rostl. Srovn. Gomb. Mel. 701/2. cech v. cajch -cčlně v. úcělně celni k m. - angariarius 2196 (B : A an- ga rianus) czelnik AB : Vocab. 175". U jalo se. cělník m. = chera 814 czelnik (A: B czyelny): vým slunecník. Srovn. dial. mor. celniéck :: plantago lanceolata Ki. V. Ujalo se. V. Soukup, Prgr. Hakovntk 1914, 12. rělný v. célník celo v. clo celodnava v. éelednara célost f. = integritas 1524 czelost a/d. célovánie nt. — bazia 18369 czielovanye AB, celowanye Vocb. 125" atd. cena v. čena cendal v. cendát 2. cenddt 1. m. — megarus 384 cendat ABG (uč. candát) = Nn 63Y—= Mam. A28"— L act. ald. cendát 2. m. (ićż cendal) — bissus 1903 cendat AB — Nn 71" = Boh. 864 atd. Fe Wiesb. 1176 czendal; svovn. cendelín « Winter, Kroje, 1I, 116. centnéř m. = stater 2630 czentnerz A. cép v. cépy cébal v. tiepal cépar, m. -- capo 2654 cyepar A (v lázní: vzlévanie, lúh): snad lépe ciepar ? -cepenénie v. zcepenénie cépy pl m. — tribula 2508 czyepy B (: czepi A): zým lopatky; = Boh. 805 Nn 68“ (ceppi) - Wiesb. 956 (cziep) atd. cÉsaf- v. tesar- cÉsn- v. Giesn- -сё51 v. zvérocést césta, [. = via 86 ciesta Trial. (czesta A) — czyesta Boh. 139 — Wiesb. 73? etd. Srorn. vozcèstie. cesta v. těsto ećstala f. = tranes 545 czestala A (podłe trames — cesta) ,,dc bestiis". -cëstnik v. pfiemo- céstnÿ v. étverocestné, pocéstny, nabok- cestné, trojecestné cčsto v. těsto cčv- v. ciev- cevi v. Éevi ci V. dci 249 cibek, m. = ulpa 2135 czibck AB. ald. Výklad u Gb. s. v. cibed. п. cibul- cibel- v. cibro- Ciblina v. Cidlina cibob v. cibek cibrotan, m. citisso 874 czybrotan A (czybetan B). Za to v Boh. brotan, v. I. cibule f. = cepa 769 cibule ABG Вой. 208 — Nn 66 b atd., hojn£ v vost. — cepulatum 1801 czibule A. Boh. 539 správněji. vařená cibule (v. vařená), jdeť o cibulovou omáčku. cibuliny, pl.f. — cepulinum 283 cybulyni A (czybedyny B); = cibuliny Veleś. Gb.. „Tvar slova nejistý, patrně podle lat. ustrojen, význam nejasný.“ Dial. mor. — hrušky salepurky Bart. Dial. II, 514, Kt. V aid. cicvar v. citvär Cidlina f. = Cinga 372 Czidlina A (czyb- ]yna B). Svovm. v lat. soupise Yek Czyd- lyana Vokab. 544 (Lu Lu). ald. ciecha v. cicha ciepa- v. tiepa- cierkev f. — catholica 2329 czierkew A Boh. 711 (czyerkew F, czirkew E, czrkew О) = Wiesb. 967 aid. clesaf m. — imperator 969 cziesarz AB == Boh. 375 = Nn 66Y (czysarz) — Veleś. (induperator) aid. Srorn. praciesaï. ciesafevstvo nt. imperium cziesarzev- stvo 983 A. [ciesarna f. imperatrix 970 czyes- sarzna B: proti metri 1 puv. znění: X kněžna, Boh. ciesařová, ciesařovna, v. /. [ciesafová f. = imperatrix Boh. 374 czycssarzowa I': ale trxl ciesatovna v Paralelně královna. [ciesařovna f. — imperatrix Loh. 374 czyessarzowna (var. ciesařová), v Glos- sdi: knóżna. ciesn- v. Ciesn- cievka f. = canna 918 czyewka АВС: Boh. 364 — Nn 66* — Vocb. 175" ald. trest, ein: Rohr Jem.) — pennale 2573 cziewka — Hoh. 841 == V8. (pentula!) (= brk: srovn. penâl, úborek, v kterém se cywky chovají ReX. Dict. I, 446). [cihelnicé :. laterica Boh. 772 E czyhel- nicze (ale v OF schá:i); — laterna Wiesb. 163 abc, 1049 cyhelniczie; v Glossádfi NCA. [oo (=
celidoň — cihelnicč. ce lidoň m. — celidonia 799 celidon AB — RVodn. 37al = Mam. A 15% atd., hojné v rostl. Srovn. Gomb. Mel. 701/2. cech v. cajch -cčlně v. úcělně celni k m. - angariarius 2196 (B : A an- ga rianus) czelnik AB : Vocab. 175". U jalo se. cělník m. = chera 814 czelnik (A: B czyelny): vým slunecník. Srovn. dial. mor. celniéck :: plantago lanceolata Ki. V. Ujalo se. V. Soukup, Prgr. Hakovntk 1914, 12. rělný v. célník celo v. clo celodnava v. éelednara célost f. = integritas 1524 czelost a/d. célovánie nt. — bazia 18369 czielovanye AB, celowanye Vocb. 125" atd. cena v. čena cendal v. cendát 2. cenddt 1. m. — megarus 384 cendat ABG (uč. candát) = Nn 63Y—= Mam. A28"— L act. ald. cendát 2. m. (ićż cendal) — bissus 1903 cendat AB — Nn 71" = Boh. 864 atd. Fe Wiesb. 1176 czendal; svovn. cendelín « Winter, Kroje, 1I, 116. centnéř m. = stater 2630 czentnerz A. cép v. cépy cébal v. tiepal cépar, m. -- capo 2654 cyepar A (v lázní: vzlévanie, lúh): snad lépe ciepar ? -cepenénie v. zcepenénie cépy pl m. — tribula 2508 czyepy B (: czepi A): zým lopatky; = Boh. 805 Nn 68“ (ceppi) - Wiesb. 956 (cziep) atd. cÉsaf- v. tesar- cÉsn- v. Giesn- -сё51 v. zvérocést césta, [. = via 86 ciesta Trial. (czesta A) — czyesta Boh. 139 — Wiesb. 73? etd. Srorn. vozcèstie. cesta v. těsto ećstala f. = tranes 545 czestala A (podłe trames — cesta) ,,dc bestiis". -cëstnik v. pfiemo- céstnÿ v. étverocestné, pocéstny, nabok- cestné, trojecestné cčsto v. těsto cčv- v. ciev- cevi v. Éevi ci V. dci 249 cibek, m. = ulpa 2135 czibck AB. ald. Výklad u Gb. s. v. cibed. п. cibul- cibel- v. cibro- Ciblina v. Cidlina cibob v. cibek cibrotan, m. citisso 874 czybrotan A (czybetan B). Za to v Boh. brotan, v. I. cibule f. = cepa 769 cibule ABG Вой. 208 — Nn 66 b atd., hojn£ v vost. — cepulatum 1801 czibule A. Boh. 539 správněji. vařená cibule (v. vařená), jdeť o cibulovou omáčku. cibuliny, pl.f. — cepulinum 283 cybulyni A (czybedyny B); = cibuliny Veleś. Gb.. „Tvar slova nejistý, patrně podle lat. ustrojen, význam nejasný.“ Dial. mor. — hrušky salepurky Bart. Dial. II, 514, Kt. V aid. cicvar v. citvär Cidlina f. = Cinga 372 Czidlina A (czyb- ]yna B). Svovm. v lat. soupise Yek Czyd- lyana Vokab. 544 (Lu Lu). ald. ciecha v. cicha ciepa- v. tiepa- cierkev f. — catholica 2329 czierkew A Boh. 711 (czyerkew F, czirkew E, czrkew О) = Wiesb. 967 aid. clesaf m. — imperator 969 cziesarz AB == Boh. 375 = Nn 66Y (czysarz) — Veleś. (induperator) aid. Srorn. praciesaï. ciesafevstvo nt. imperium cziesarzev- stvo 983 A. [ciesarna f. imperatrix 970 czyes- sarzna B: proti metri 1 puv. znění: X kněžna, Boh. ciesařová, ciesařovna, v. /. [ciesafová f. = imperatrix Boh. 374 czycssarzowa I': ale trxl ciesatovna v Paralelně královna. [ciesařovna f. — imperatrix Loh. 374 czyessarzowna (var. ciesařová), v Glos- sdi: knóżna. ciesn- v. Ciesn- cievka f. = canna 918 czyewka АВС: Boh. 364 — Nn 66* — Vocb. 175" ald. trest, ein: Rohr Jem.) — pennale 2573 cziewka — Hoh. 841 == V8. (pentula!) (= brk: srovn. penâl, úborek, v kterém se cywky chovají ReX. Dict. I, 446). [cihelnicé :. laterica Boh. 772 E czyhel- nicze (ale v OF schá:i); — laterna Wiesb. 163 abc, 1049 cyhelniczie; v Glossádfi NCA. [oo (=
Strana 250
250 cihla f. — later 149 czihla AG — Boh. 141, 611 = Wiesb. 161, 847 = Nn 69Y = Lact. a/d. cicha f. = cortina 1931 czicha AB = Boh. 641 (var. czyecha) = Wiesb. 898 = Nn 71° (czijcha) = Veles. (cziecha) = Vocab. 175" (czyecha). cichy v. tichy cil] m. = terminus 65 cyl ABC (rým: ni- chil) Boh. 28 (Gb. uvádí též Boh. Dial. 340 : aby každý (ud) svému czylu slúžil, ale fo: ad corporis con- servationem, edy czylu =: czyclu Clu — tělu; předtím: mnoho jest údov wczyle (— v téle) - Lact. X I'b atd.). cimé v. cimin cimin, m. = cinamomum 869 cimyn A (czymye B omylem) : Veleś., 2t. cimi- num = kmín. cin m. = electrum Boh. 152 cyn, — . czyn 94 G: ale v Glossdłi pravidlem ščín v. t. cip, m. — relipipium 1884 czip — Wiesb. 633 Boh. 565 (liripipium). Cb. reli- pipium, liripipium — Kappenzipfel bo- dle Diejb., -e stfhn£m. zipf — zipfel. cipal v. tiepal ciplik m. .irgo 2660 cziplik Veleš. (lázeňská Potřeba: teplice, mýtel, vláha, omyvac.). Dial. ciplík — druh uze- nacu. Jg. Zły: nim. Zipfel; srovn. povés ten pytlik tenSim cziplikem v víno Stëp. Mus. J447.) с›ру- v. CypY | církev v. cierkev cistel v. &stel ciíte- v. ti&té- -cilénie v. prociténie cilice v. &éiée citvár (-áf) m. — citwarium 870 czytvar AB = Boh. 354 (var. czytwarz) = Vele&. — Nn65" - Rstl. F. 42 etd. Nc. cicvár; ujalo se. cizolost.o v. cizolozstvo cizoloZník m. — adulter 1121 czyzoloznik A atd. cizolo(Z)stvo nt. — adulterium 1447 czi- zolostwo: sroun. czyzolostw ye mecbacio Vocab. 126* atd. cizozemec m. — alienigena 924 czyzoze- mecz A (czyz zemyecz B) — Mam. F 86'b atd. chela v. éketa clo, nt. — vectigal 2116 czlo AB = vo- cihla — cucl(k. zové czlo Boh. Z némé. 780 (var. czelo) ald. cłatoliscze v. tlatolišče clipstuo v. chlipstvo- спа f. — alba, 2348 czna (t. rácha»; G6.: strojené, ze cny, 6stny. | -cně v. necné cnoch, m. — Капа 223, cznoch A (cznoh B) „volatilia campestria". Jom. podle Hanky ite cuh, Gi. &oha, mylně. cnost (ctn-) : - phas 1404 cznost AB atd. == decus 1493 cznost A. — virtus 48 cznost — cztnost Boh. 486 (var. cztnost) — cznost Vokab. 382 atq. - virtutes Vokab. 341 cznosti (Air andéisky). Sroun. dévoctnost, necnost -cnola v. necnota cnotan, ariana 672 cznotan ,,plan- tae speciales''. Gb. , éstnostan?“ cznya v. cuja corkovoden v. horkovoden cos, nt. = il 817 czoss A (Il z verše melius il quam nil = lepší něco nežli nic). m. cost, I. -- quiditas 1523 czost = Veles. cosllecz v. voztlesk cpić, m. = bio 1255 czpac..: Gb. „nomen ngentis, jehož význam souvisí s ně- kterým ze rčení. doložených při cpáti'“. cr?alka v. cvréala crh. (crch) m. damcerula 217 czrh ABG =: czrych Fysiol. 300 mrg. (davi- cerula!\. (Podle výkladu tento plik křičí, aby druzí sedčli, tedy slovo onomatop.) crchaćka v. érchaëka crkev v. cierkev -cščice v. tščice -cla v. úcta -ct(ý) v. dct- -ctě v. tščě Ctitel n. Venus 42 cztitel A (chtytel B), zstyele Vokab. 294 (opsal chybně) = Nn 67' — Lact. (6? feria dies Veneris Cztitele) atd., ujalo se, Později zaniklo. ,, Abor cztytel Vonus (von ctiti venerari) íand keinen Boifall, weil man sie lieber krasopaní nannte" 1818 Dobrovský, Gesch. 182. 'Krasopani' v$ah rozsSifeno tepvve Komenskjm,; ditve se drželo "ctiteľ. cln- v. cn- cucel, m. = ancila 1880 czuczel B (A czuczer omylem). Gb. „nějaká část odévu". Jg. — cumel. Srovn. cuclik, cucer v. cucel cuclik m. — cocta 1893 (cocco A, cocta B; podle DC cotta — tunica clericis propria
250 cihla f. — later 149 czihla AG — Boh. 141, 611 = Wiesb. 161, 847 = Nn 69Y = Lact. a/d. cicha f. = cortina 1931 czicha AB = Boh. 641 (var. czyecha) = Wiesb. 898 = Nn 71° (czijcha) = Veles. (cziecha) = Vocab. 175" (czyecha). cichy v. tichy cil] m. = terminus 65 cyl ABC (rým: ni- chil) Boh. 28 (Gb. uvádí též Boh. Dial. 340 : aby každý (ud) svému czylu slúžil, ale fo: ad corporis con- servationem, edy czylu =: czyclu Clu — tělu; předtím: mnoho jest údov wczyle (— v téle) - Lact. X I'b atd.). cimé v. cimin cimin, m. = cinamomum 869 cimyn A (czymye B omylem) : Veleś., 2t. cimi- num = kmín. cin m. = electrum Boh. 152 cyn, — . czyn 94 G: ale v Glossdłi pravidlem ščín v. t. cip, m. — relipipium 1884 czip — Wiesb. 633 Boh. 565 (liripipium). Cb. reli- pipium, liripipium — Kappenzipfel bo- dle Diejb., -e stfhn£m. zipf — zipfel. cipal v. tiepal ciplik m. .irgo 2660 cziplik Veleš. (lázeňská Potřeba: teplice, mýtel, vláha, omyvac.). Dial. ciplík — druh uze- nacu. Jg. Zły: nim. Zipfel; srovn. povés ten pytlik tenSim cziplikem v víno Stëp. Mus. J447.) с›ру- v. CypY | církev v. cierkev cistel v. &stel ciíte- v. ti&té- -cilénie v. prociténie cilice v. &éiée citvár (-áf) m. — citwarium 870 czytvar AB = Boh. 354 (var. czytwarz) = Vele&. — Nn65" - Rstl. F. 42 etd. Nc. cicvár; ujalo se. cizolost.o v. cizolozstvo cizoloZník m. — adulter 1121 czyzoloznik A atd. cizolo(Z)stvo nt. — adulterium 1447 czi- zolostwo: sroun. czyzolostw ye mecbacio Vocab. 126* atd. cizozemec m. — alienigena 924 czyzoze- mecz A (czyz zemyecz B) — Mam. F 86'b atd. chela v. éketa clo, nt. — vectigal 2116 czlo AB = vo- cihla — cucl(k. zové czlo Boh. Z némé. 780 (var. czelo) ald. cłatoliscze v. tlatolišče clipstuo v. chlipstvo- спа f. — alba, 2348 czna (t. rácha»; G6.: strojené, ze cny, 6stny. | -cně v. necné cnoch, m. — Капа 223, cznoch A (cznoh B) „volatilia campestria". Jom. podle Hanky ite cuh, Gi. &oha, mylně. cnost (ctn-) : - phas 1404 cznost AB atd. == decus 1493 cznost A. — virtus 48 cznost — cztnost Boh. 486 (var. cztnost) — cznost Vokab. 382 atq. - virtutes Vokab. 341 cznosti (Air andéisky). Sroun. dévoctnost, necnost -cnola v. necnota cnotan, ariana 672 cznotan ,,plan- tae speciales''. Gb. , éstnostan?“ cznya v. cuja corkovoden v. horkovoden cos, nt. = il 817 czoss A (Il z verše melius il quam nil = lepší něco nežli nic). m. cost, I. -- quiditas 1523 czost = Veles. cosllecz v. voztlesk cpić, m. = bio 1255 czpac..: Gb. „nomen ngentis, jehož význam souvisí s ně- kterým ze rčení. doložených při cpáti'“. cr?alka v. cvréala crh. (crch) m. damcerula 217 czrh ABG =: czrych Fysiol. 300 mrg. (davi- cerula!\. (Podle výkladu tento plik křičí, aby druzí sedčli, tedy slovo onomatop.) crchaćka v. érchaëka crkev v. cierkev -cščice v. tščice -cla v. úcta -ct(ý) v. dct- -ctě v. tščě Ctitel n. Venus 42 cztitel A (chtytel B), zstyele Vokab. 294 (opsal chybně) = Nn 67' — Lact. (6? feria dies Veneris Cztitele) atd., ujalo se, Později zaniklo. ,, Abor cztytel Vonus (von ctiti venerari) íand keinen Boifall, weil man sie lieber krasopaní nannte" 1818 Dobrovský, Gesch. 182. 'Krasopani' v$ah rozsSifeno tepvve Komenskjm,; ditve se drželo "ctiteľ. cln- v. cn- cucel, m. = ancila 1880 czuczel B (A czuczer omylem). Gb. „nějaká část odévu". Jg. — cumel. Srovn. cuclik, cucer v. cucel cuclik m. — cocta 1893 (cocco A, cocta B; podle DC cotta — tunica clericis propria
Strana 251
cuia — Čáslavěné Gb.); czweglyk cotula Veb. 176" ald. Jg. =- cumel. cuja, f. == pedica 12990 czuyn AB. Asi vyrobeno podle nim. Zehe. cukr m. — sucarum 872 czukr ABG = Veleś. — Rstl.Drk. 191 — czuker Voch. 175Y atd. cuznoknycha v. érnokniha ciek m. = trabula 2563 czveki (4, omy- lem, meivum U žádá cvek, vovneż lak rým obvazek) = czwek Boh. 859 — Veleš. ald.; nyní cvok. Z něměč. cvik m. — verex 253 czwik AB = Nn 646. Ve Fysiol. 113 k Vorex gracapulus fiet nadepsáno cswyké : cvikem (se stává). Svovn. polské éwik = kogut nie zupelnie wykap'uniony... der Spitz- hahn Linde; z něho přeložil 1 s dokl. Jg' . dotlac z češtiny płipojiu. cvikadlo nt. :: penga 2556 czvikadlo Veleś. /gm. = cvikací kleště u ševce.. Falzzange; /ak à KI. Gb. cotklik m.: yla 1911 czvyklik (A-B czwylynk, mylně; rým. nožík). Gb. ila = čepcc jakýsi z Diejb. cvilink m. — duplicium 1923 czvilink ABD = Boh. 851 = czwylink Nn 71" atd.; czwilnik suplicium Wiesh. 1156 (palrně omylem). — ila v. cviklík cer- n. f. SVY- cvrèale j. — garruncula 287 czwrczala AB, cztwrczawa G — czwrcZala T'ysiol. 403 mg.; — czrczatka Nn 645" — Lact. — RVodñ. 48‘Ya czrezala 4817 swrczala atd. Nyní tuxdus musicus (iliacns). Jg. Kt. Srovn. svr- = nictigaras 252 B czwrczala (p/iddno jen v B, 4 nemd; srovn. i pzn. k v. 287). corlik v. črvlík - Cypr m. = Ciprio 964 Czipr A. vypřiš (cypřeš) m. : cipressus 646 czip- ress A, czvprzyss U atd. cyludr v. citvár czatha v. zátka Cáda [. — gendus 1758 czada AB. Gb.: „Celakovsky v Dodavcich k Jg. Slovn. navrhuje 'genitus' '' — ale proli tomu stoji metrum — o. Svovn. Blah. Gr. 174 (Zb). Cakänie nt. = spectacio 1607 czekanie (spect- m. exsp- asi pvo melrum) ald. čakanka {. -= solsequium 794 czakanka - AB - Boh. 341] /var. czekanka) — 25! RVodń. 263" = Lact. (cZekanka) atd hojně v rostl. Podle nim. wegewart. -čakatel v. počakatel čakavec m. — expectans 1265 czaka- vecz A. čakún v. čalún čalúnm. -sindo 1896 czalun AB = Boh. 568 (var. czakun O) = Wiesb. 644 — Mam A 35° ald. čánek v. nečánek čanka f. fetix 263 czanka AB :- Nn 64Y Gb. I, 153 čle čanka, I, 159 lo poklddd za omyl a čte čavka, dokládaje z Jgm. kavka, Dohle; v Rozk. přidáno Cejka. čáp m. = ciconia 227 czap = Fysiol. 239 mg. = Boh. 101 (var. volawicze dial.) Nn 64' atd. Caponosct pl. m. — ciconides 317 czaponos- czi A (kaponosczy B omylem) = cza- ponosy Veles. (vovněž omylem m. -sczi; Gb. pod éaponosy, tak i Jgm.) Caprün m. — ma .tell s 1970 Czaprun ABD (— VÉ czaprunek). pallia Bob. 555 ezaprun (var. czap- riny O omylem). Stěhněm. scbaprün . franc. chaperon Gb. (Zibrt, Kroje I, 212.) capryny v. éaprán čár v. kuročár, vodačár, zemičár, (z)ohničár édra ». Ércha, mySlectära, .ohnié ra. čarník m. = sortilegus 1173 czarnik A (kvócením klaretovským, za to B czaró- dyeynyk, G czarodycnyk, Trialog za- rodnyk incantator, Lactif. cZerodieg- nik magus). čavodějník v. čarník čaroděn- v. čarn- [Carodénstvie nt. = divinacio Vokab. 358 czarudyenstwie. (tarodlna f. = magica czartdlna (var. kuzedlna). Carovánie nt. — sortilegium 1441 czaro- vanye AB — Vokab. 362 = Veles. aid: Carovali v. Carovánie čas m. = tempus 72 czass — Boh. 33 = Nn 62" (czaz). == tempus Vokab. Gr. lene v. t. Caskán m. = carpila 409 czaskun (A czasskym B) ,piscis''. (Tak Gb.: Hanka, Jgm. Ki. čaškým.) Cáslavéné, pl. m. -: Czaslavienses Czaslaviene ald. Vocab. 336 (termin gramm. 100 czas, letní u sloves) čas m. 952
cuia — Čáslavěné Gb.); czweglyk cotula Veb. 176" ald. Jg. =- cumel. cuja, f. == pedica 12990 czuyn AB. Asi vyrobeno podle nim. Zehe. cukr m. — sucarum 872 czukr ABG = Veleś. — Rstl.Drk. 191 — czuker Voch. 175Y atd. cuznoknycha v. érnokniha ciek m. = trabula 2563 czveki (4, omy- lem, meivum U žádá cvek, vovneż lak rým obvazek) = czwek Boh. 859 — Veleš. ald.; nyní cvok. Z něměč. cvik m. — verex 253 czwik AB = Nn 646. Ve Fysiol. 113 k Vorex gracapulus fiet nadepsáno cswyké : cvikem (se stává). Svovn. polské éwik = kogut nie zupelnie wykap'uniony... der Spitz- hahn Linde; z něho přeložil 1 s dokl. Jg' . dotlac z češtiny płipojiu. cvikadlo nt. :: penga 2556 czvikadlo Veleś. /gm. = cvikací kleště u ševce.. Falzzange; /ak à KI. Gb. cotklik m.: yla 1911 czvyklik (A-B czwylynk, mylně; rým. nožík). Gb. ila = čepcc jakýsi z Diejb. cvilink m. — duplicium 1923 czvilink ABD = Boh. 851 = czwylink Nn 71" atd.; czwilnik suplicium Wiesh. 1156 (palrně omylem). — ila v. cviklík cer- n. f. SVY- cvrèale j. — garruncula 287 czwrczala AB, cztwrczawa G — czwrcZala T'ysiol. 403 mg.; — czrczatka Nn 645" — Lact. — RVodñ. 48‘Ya czrezala 4817 swrczala atd. Nyní tuxdus musicus (iliacns). Jg. Kt. Srovn. svr- = nictigaras 252 B czwrczala (p/iddno jen v B, 4 nemd; srovn. i pzn. k v. 287). corlik v. črvlík - Cypr m. = Ciprio 964 Czipr A. vypřiš (cypřeš) m. : cipressus 646 czip- ress A, czvprzyss U atd. cyludr v. citvár czatha v. zátka Cáda [. — gendus 1758 czada AB. Gb.: „Celakovsky v Dodavcich k Jg. Slovn. navrhuje 'genitus' '' — ale proli tomu stoji metrum — o. Svovn. Blah. Gr. 174 (Zb). Cakänie nt. = spectacio 1607 czekanie (spect- m. exsp- asi pvo melrum) ald. čakanka {. -= solsequium 794 czakanka - AB - Boh. 341] /var. czekanka) — 25! RVodń. 263" = Lact. (cZekanka) atd hojně v rostl. Podle nim. wegewart. -čakatel v. počakatel čakavec m. — expectans 1265 czaka- vecz A. čakún v. čalún čalúnm. -sindo 1896 czalun AB = Boh. 568 (var. czakun O) = Wiesb. 644 — Mam A 35° ald. čánek v. nečánek čanka f. fetix 263 czanka AB :- Nn 64Y Gb. I, 153 čle čanka, I, 159 lo poklddd za omyl a čte čavka, dokládaje z Jgm. kavka, Dohle; v Rozk. přidáno Cejka. čáp m. = ciconia 227 czap = Fysiol. 239 mg. = Boh. 101 (var. volawicze dial.) Nn 64' atd. Caponosct pl. m. — ciconides 317 czaponos- czi A (kaponosczy B omylem) = cza- ponosy Veles. (vovněž omylem m. -sczi; Gb. pod éaponosy, tak i Jgm.) Caprün m. — ma .tell s 1970 Czaprun ABD (— VÉ czaprunek). pallia Bob. 555 ezaprun (var. czap- riny O omylem). Stěhněm. scbaprün . franc. chaperon Gb. (Zibrt, Kroje I, 212.) capryny v. éaprán čár v. kuročár, vodačár, zemičár, (z)ohničár édra ». Ércha, mySlectära, .ohnié ra. čarník m. = sortilegus 1173 czarnik A (kvócením klaretovským, za to B czaró- dyeynyk, G czarodycnyk, Trialog za- rodnyk incantator, Lactif. cZerodieg- nik magus). čavodějník v. čarník čaroděn- v. čarn- [Carodénstvie nt. = divinacio Vokab. 358 czarudyenstwie. (tarodlna f. = magica czartdlna (var. kuzedlna). Carovánie nt. — sortilegium 1441 czaro- vanye AB — Vokab. 362 = Veles. aid: Carovali v. Carovánie čas m. = tempus 72 czass — Boh. 33 = Nn 62" (czaz). == tempus Vokab. Gr. lene v. t. Caskán m. = carpila 409 czaskun (A czasskym B) ,piscis''. (Tak Gb.: Hanka, Jgm. Ki. čaškým.) Cáslavéné, pl. m. -: Czaslavienses Czaslaviene ald. Vocab. 336 (termin gramm. 100 czas, letní u sloves) čas m. 952
Strana 252
252 časný, adj.: časné, = temporale Vokab. Gr. 105 czasne (t. adverbium? aid. łasny, cronicus Vokab. 286 czasny - Cv astronomiiy ald. -casl- v. &éast- Ćdsta, 1. parta 1828 czasta AB (_ - kia- jie). „Tu bezpcchyby rozuméno parta — pars, a tedy částa = část, kus" dodává Gb. -taslenslvie v. účast- částka | = p arsVokab. 81. czastka atd. > -častné v. účastné často adv. — sepe 2323 czasto ald.; srovn. častý. častovaná pl. nt.= freguentativa Vokab. 88 czastowana (Z. verba). častý adj. časté, repejn]tita 393 gl. czaste atd. Svovn. často. Astron. čaškým v. éaskün -čál- v. počát- čatka v. zátka čatr m. coccus 1906 czatr: srovn. de czatr XIV* Jnv. Bievn, 293/4 aid. Gb. stfhnem. schetter - Steifleinen. cavka v. éanka Cbán m. — ydria 2020 czban ald. T' Bok. var. k bans, v. I. ćbanek m. — utrea 2065 czbanek AB urna Veleš. atd. čber m. = tina 2018 czber A — 665 atd. &bernicé f. — acetabulum 207] cz verny- czyc B, czbernicze A = czbernycze Boh. 786 (nejspi3e z maummotr.) atd. ččet v ščet čečetka f. — Jactago 258 czeczetka AB = Tysiol. 437 mg. — Nn 64" — Vele&. (lattago) — Nn 64" czeczatka aid. N yn fringilla linaris: stdk nazván bv) Podle svého hlasu če-če- Rosa Ję. čedie v. ščědie Cech m. — Bohemus 925 Czech; Bohe- mos 11 czechy atd.; srovn. éeskv. cecha 1. — poblica 1324 czecha „ce mem- bris" (Gb. &iecha = : Knickehle). Cechel, m. — sudarium 1884 czechel AB - Boh. 557 — Wiesb. 1292 —: Vele$.; ald. bodnes dial. krk. Gejka f. — oddula Fysiol. 527 my. czyegka odula 250 czyeyka AB; přidáno k čanka =- fetix v Rozh., v. t. (Gb. omy- lem — monedula); poyka Vele&. (ony lem) atd. čeka- v. čaka- Boh Časný — Cepfih. celed /. — familia 2094 czeled — Lact. aid. ?ekdna- v. éeledna- čeledín m. — familianus 2406 czcledyn ala. Někteří prý kazí, mčníce -in v -in, fiie Blah. Gr. 275. Celedna f. = patendrura 2375 czeledna: — Gelednik Gb. == iconomica je var. k ćelodnara v. /. čelednára f. = iconomica 1631 czelcdnara A3 (iyd. M enćikovo czekdnara omyłem): rým piivykára; czelodnawa yconomia Vokab. 326 (var. czeledna JL: tak i Laci. s. oeconomica - vše patrnéč omylem ). čeledník m. iconomus 209^ czeledrik AD — veles, — Slov. Treb. 11 — Mam. A 25" aid. čeles(e)n m. cirpus 1923 czelesn B czelesen A4 —: Boh. 620 = Veleś. Nn 69" = Vocb. 12" (czelessnen) = Mam. A 18* (cirbus) — Boh. min. 181 (cirba) == Gelesten Velesi. us. Jg., nynć ićż Celesno. čelist f. — inandibula 1282 czelist AB = Wiesb. 439 — Boh. 419 (var. czelust) = czelust Nn 67" — Lact. ald. čelo nt. = (irons 1272 czelo — Nn 67* — Boh. 403 (var. czvelo O) atd. = frontrix 1319 czelo (Zila?). ćcłodna- v. čeledna- čest o. čelist Cena f. (?) — andina 2412 czena ,,de fes- tis" ( oracio, exodus, andina, elect i5, translacio...',. cep m. — ducillus 2033 AB -= Boh. 661 — Miesb. 916 — Veles. — Lact. atd. Svorn. Éepy. Cepec m. — mitra 1897 czopecz A (czyc- pecz B) = Boh. 568 (var. Cepicé) eld. = Jicium v. tfépec. eZ pł v. Gepé Cépek m. — clepsidra 2030 czepek (A: dssczepek D). sro». czep clepsidra v sloyn. Roh. 24*. Svovn. počepek, pod- Gepky Cepel m. — lamella 2185 czepel A: rým vrhel (B: czepulvk) ad. čepelík v. čepel ččpicč, |. — tiarà 1912 czyepyczyc D (A czepicze) — Vš. : Boh. 568 (var. 'mitra') aid. čepič v. čiepě čepřih m. = cerma 477 czeprzih AB: ,metana' Gb.
252 časný, adj.: časné, = temporale Vokab. Gr. 105 czasne (t. adverbium? aid. łasny, cronicus Vokab. 286 czasny - Cv astronomiiy ald. -casl- v. &éast- Ćdsta, 1. parta 1828 czasta AB (_ - kia- jie). „Tu bezpcchyby rozuméno parta — pars, a tedy částa = část, kus" dodává Gb. -taslenslvie v. účast- částka | = p arsVokab. 81. czastka atd. > -častné v. účastné často adv. — sepe 2323 czasto ald.; srovn. častý. častovaná pl. nt.= freguentativa Vokab. 88 czastowana (Z. verba). častý adj. časté, repejn]tita 393 gl. czaste atd. Svovn. často. Astron. čaškým v. éaskün -čál- v. počát- čatka v. zátka čatr m. coccus 1906 czatr: srovn. de czatr XIV* Jnv. Bievn, 293/4 aid. Gb. stfhnem. schetter - Steifleinen. cavka v. éanka Cbán m. — ydria 2020 czban ald. T' Bok. var. k bans, v. I. ćbanek m. — utrea 2065 czbanek AB urna Veleš. atd. čber m. = tina 2018 czber A — 665 atd. &bernicé f. — acetabulum 207] cz verny- czyc B, czbernicze A = czbernycze Boh. 786 (nejspi3e z maummotr.) atd. ččet v ščet čečetka f. — Jactago 258 czeczetka AB = Tysiol. 437 mg. — Nn 64" — Vele&. (lattago) — Nn 64" czeczatka aid. N yn fringilla linaris: stdk nazván bv) Podle svého hlasu če-če- Rosa Ję. čedie v. ščědie Cech m. — Bohemus 925 Czech; Bohe- mos 11 czechy atd.; srovn. éeskv. cecha 1. — poblica 1324 czecha „ce mem- bris" (Gb. &iecha = : Knickehle). Cechel, m. — sudarium 1884 czechel AB - Boh. 557 — Wiesb. 1292 —: Vele$.; ald. bodnes dial. krk. Gejka f. — oddula Fysiol. 527 my. czyegka odula 250 czyeyka AB; přidáno k čanka =- fetix v Rozh., v. t. (Gb. omy- lem — monedula); poyka Vele&. (ony lem) atd. čeka- v. čaka- Boh Časný — Cepfih. celed /. — familia 2094 czeled — Lact. aid. ?ekdna- v. éeledna- čeledín m. — familianus 2406 czcledyn ala. Někteří prý kazí, mčníce -in v -in, fiie Blah. Gr. 275. Celedna f. = patendrura 2375 czeledna: — Gelednik Gb. == iconomica je var. k ćelodnara v. /. čelednára f. = iconomica 1631 czelcdnara A3 (iyd. M enćikovo czekdnara omyłem): rým piivykára; czelodnawa yconomia Vokab. 326 (var. czeledna JL: tak i Laci. s. oeconomica - vše patrnéč omylem ). čeledník m. iconomus 209^ czeledrik AD — veles, — Slov. Treb. 11 — Mam. A 25" aid. čeles(e)n m. cirpus 1923 czelesn B czelesen A4 —: Boh. 620 = Veleś. Nn 69" = Vocb. 12" (czelessnen) = Mam. A 18* (cirbus) — Boh. min. 181 (cirba) == Gelesten Velesi. us. Jg., nynć ićż Celesno. čelist f. — inandibula 1282 czelist AB = Wiesb. 439 — Boh. 419 (var. czelust) = czelust Nn 67" — Lact. ald. čelo nt. = (irons 1272 czelo — Nn 67* — Boh. 403 (var. czvelo O) atd. = frontrix 1319 czelo (Zila?). ćcłodna- v. čeledna- čest o. čelist Cena f. (?) — andina 2412 czena ,,de fes- tis" ( oracio, exodus, andina, elect i5, translacio...',. cep m. — ducillus 2033 AB -= Boh. 661 — Miesb. 916 — Veles. — Lact. atd. Svorn. Éepy. Cepec m. — mitra 1897 czopecz A (czyc- pecz B) = Boh. 568 (var. Cepicé) eld. = Jicium v. tfépec. eZ pł v. Gepé Cépek m. — clepsidra 2030 czepek (A: dssczepek D). sro». czep clepsidra v sloyn. Roh. 24*. Svovn. počepek, pod- Gepky Cepel m. — lamella 2185 czepel A: rým vrhel (B: czepulvk) ad. čepelík v. čepel ččpicč, |. — tiarà 1912 czyepyczyc D (A czepicze) — Vš. : Boh. 568 (var. 'mitra') aid. čepič v. čiepě čepřih m. = cerma 477 czeprzih AB: ,metana' Gb.
Strana 253
čepy — činž. 253 čepy, pl. m. spolla 2550 czepi = czye- py Boh. 848 = cziepky Veleš. (Gb., u krejčího: spolla, Spule Diefb.). čer- v. t. čr- čeřěn m. = pirgo 1974 czerzen AB czyrzen Nn 687 = czerzenecz Mam. A 327. Jgm. die Fläche über dem Back- ofen, wo man schläft dokl. z us. Bosk. Srovn. Gomb. Mel. 972-3. čeřenec v. čeřen čes v. přiečes řesánie v. počesánie čěsic v. počěsie český, adj.: řeči czeske Bohemos 15 (právo) czeske 2282 litonicum (ius) (A: czeske prawo B) = liconicum Vo- kab. 166 atd. česnek m. = alca 773 (pro metrum D m. alleum) czesnek ABG (rým vikev = Boh. 308 (var. czesnyek) = RVodň. 357 (czestnek) = Nn 66 atd.; zvláště často v rostlinářích: Rstl. Drk. 185. pol. czosnek. čest f. = honor 996 czest ald. — Srovn. nečest. čěst f. = pars 163 czest; sexa. pars Vokab. 687 sessta czest; =: articulos (fidei) Fys ol. 343 gl. czyesty. Srovn. nečěst a čestidielná. [čestidielná f. = particularis (propo- sicio)Vokab. 189 czestydycina (neuměle tvořeno). Gb. s. čestidlný (cituje var. Kl. czestidíelna): „snad mí- sto čestidlná a toto neumělým překla- dem latinského particularis" -čestnost v. počestnost -česy v. pačesy češ- v. t. čieš- čěšieř m. = calicanus 2606 czessierz = czyesyerz Boh. 901 atd. v čěšilka f. = gallipa 616 czesylka (A B czyessylka) = Veleš. (salipa) atd. „Řá- pek neb czesulka“ uvádí z Brit. Gb „obal miskovitý .. žaludů“ z Čelak uvádí Kl. Češka v. čieška -čel- v. počet, složočet, zvěročet čevi? = cilla 2518 czewi (pytlík, těhel, pometlo, pomiesidlo ..). Gb. s. ciev čibek v. cíbek čibr m. = putria 800 cibr A (czybr B); číčka v. čierka jinak hojné v rostl. čiecha v. čěcha čiepě f. — turdela 217 czyepie AB Veleš. (czepicz omylem) = Nn 64 (cur- dela omylem) = Lact. cžepie atd. čiepky v. čepy čierka f. = menula 26 czyerka A (B czyczka omylem) = Fysiol. 461 mg („plus nigra fit“) = RVodň. 487b sczierka (cituje Jg s. štěrka „rkp pís."). Nyní querquedula crecca Kt.; rusky čírka, dlž cerka. čies m. = czes 606 adeps = czies Mam. F 851 ald. Tak Gb. čiesnost f. = subtilitas 1530 cziesnost. Tak Gb. čiesný adj. = subtilis 1121 cziesni; v. čiesnost. čiest v. čěst čiešě f. = ciphus 2009 czyesse czyesye Boh. 665 = czesse Veleš. atd. Srovn. podčěšie. čieška f. = picarium 2010 czieska atd. poblex 1302 czieska (A; B czycsska) = Boh. 461 (poples) = Wiesb. 504 (po lex) = czesska Lact. Nč. čéška Kt. V. čiešieř v. čěšieř čilec m. = vincira 669 czylecz „de plan- tis“. Srovn.: Čilec, Čilce ves u Nymburka Kt. V. čin m. :. cansa 54 czyn AC; srovn. též buřičín, duchočin. -čina v. příčina [činaté adj. nt. = actus Vokab. 127 czynate (var. czynowanatye chybně, proti metru) — neuměle tvořeno. -čínavý v. počínavé -činek v. dočinek, počinek, účinek činěnie nt. = accio Vokab. 210 czy- nyenye (termín logický); srovn. nači- činitedlný v. učinitedlný něnie. činitel v. načinitel, učinitel činiti v. činěnie, při- činovanatie v. činaté činovanie v. činové (činovatedlná adj. f. = causalis Vokab. 120 czynowatdlna (pro tru třeba -tedl.): (= coniuccio); tvoření neumělé. činové adj. nt. = activum Vok. 93 czynowe (var. czynowanye chybně, proti metru) (= genus, u sloves); tvo- ření neumělé. činiti v. činěnie (činž m. = census var. v Boh. v. šantrok, úrok.
čepy — činž. 253 čepy, pl. m. spolla 2550 czepi = czye- py Boh. 848 = cziepky Veleš. (Gb., u krejčího: spolla, Spule Diefb.). čer- v. t. čr- čeřěn m. = pirgo 1974 czerzen AB czyrzen Nn 687 = czerzenecz Mam. A 327. Jgm. die Fläche über dem Back- ofen, wo man schläft dokl. z us. Bosk. Srovn. Gomb. Mel. 972-3. čeřenec v. čeřen čes v. přiečes řesánie v. počesánie čěsic v. počěsie český, adj.: řeči czeske Bohemos 15 (právo) czeske 2282 litonicum (ius) (A: czeske prawo B) = liconicum Vo- kab. 166 atd. česnek m. = alca 773 (pro metrum D m. alleum) czesnek ABG (rým vikev = Boh. 308 (var. czesnyek) = RVodň. 357 (czestnek) = Nn 66 atd.; zvláště často v rostlinářích: Rstl. Drk. 185. pol. czosnek. čest f. = honor 996 czest ald. — Srovn. nečest. čěst f. = pars 163 czest; sexa. pars Vokab. 687 sessta czest; =: articulos (fidei) Fys ol. 343 gl. czyesty. Srovn. nečěst a čestidielná. [čestidielná f. = particularis (propo- sicio)Vokab. 189 czestydycina (neuměle tvořeno). Gb. s. čestidlný (cituje var. Kl. czestidíelna): „snad mí- sto čestidlná a toto neumělým překla- dem latinského particularis" -čestnost v. počestnost -česy v. pačesy češ- v. t. čieš- čěšieř m. = calicanus 2606 czessierz = czyesyerz Boh. 901 atd. v čěšilka f. = gallipa 616 czesylka (A B czyessylka) = Veleš. (salipa) atd. „Řá- pek neb czesulka“ uvádí z Brit. Gb „obal miskovitý .. žaludů“ z Čelak uvádí Kl. Češka v. čieška -čel- v. počet, složočet, zvěročet čevi? = cilla 2518 czewi (pytlík, těhel, pometlo, pomiesidlo ..). Gb. s. ciev čibek v. cíbek čibr m. = putria 800 cibr A (czybr B); číčka v. čierka jinak hojné v rostl. čiecha v. čěcha čiepě f. — turdela 217 czyepie AB Veleš. (czepicz omylem) = Nn 64 (cur- dela omylem) = Lact. cžepie atd. čiepky v. čepy čierka f. = menula 26 czyerka A (B czyczka omylem) = Fysiol. 461 mg („plus nigra fit“) = RVodň. 487b sczierka (cituje Jg s. štěrka „rkp pís."). Nyní querquedula crecca Kt.; rusky čírka, dlž cerka. čies m. = czes 606 adeps = czies Mam. F 851 ald. Tak Gb. čiesnost f. = subtilitas 1530 cziesnost. Tak Gb. čiesný adj. = subtilis 1121 cziesni; v. čiesnost. čiest v. čěst čiešě f. = ciphus 2009 czyesse czyesye Boh. 665 = czesse Veleš. atd. Srovn. podčěšie. čieška f. = picarium 2010 czieska atd. poblex 1302 czieska (A; B czycsska) = Boh. 461 (poples) = Wiesb. 504 (po lex) = czesska Lact. Nč. čéška Kt. V. čiešieř v. čěšieř čilec m. = vincira 669 czylecz „de plan- tis“. Srovn.: Čilec, Čilce ves u Nymburka Kt. V. čin m. :. cansa 54 czyn AC; srovn. též buřičín, duchočin. -čina v. příčina [činaté adj. nt. = actus Vokab. 127 czynate (var. czynowanatye chybně, proti metru) — neuměle tvořeno. -čínavý v. počínavé -činek v. dočinek, počinek, účinek činěnie nt. = accio Vokab. 210 czy- nyenye (termín logický); srovn. nači- činitedlný v. učinitedlný něnie. činitel v. načinitel, učinitel činiti v. činěnie, při- činovanatie v. činaté činovanie v. činové (činovatedlná adj. f. = causalis Vokab. 120 czynowatdlna (pro tru třeba -tedl.): (= coniuccio); tvoření neumělé. činové adj. nt. = activum Vok. 93 czynowe (var. czynowanye chybně, proti metru) (= genus, u sloves); tvo- ření neumělé. činiti v. činěnie (činž m. = census var. v Boh. v. šantrok, úrok.
Strana 254
254 čiřičné — čip- v. l. Bip čípek v. cíbek, čiepek & n v. čeřen | čiřic v. ščiřík či dcčv- v. čiříčná éirlèndé adj. pl. nt. == ortinia 201 czy- rziczna A (rym: medunná; B czyrzy- czyewa omylem) = RVodn. 47 IV (,t jablka' ,ortinius'' Alaretovsky k 'hor- tus’ =: ,,zahradni, sadová, $tépná'' 5. Svovn. ŚĆWik. čírka v. čierka Cire vp. ert číslo nt. — numerus 45 czyslo — Vokab. 38 — Mam. A 30". Cist m. — claretum 185! czyst AB [= Cervené víno; ,,slovo éeské patrné utvo- feno podle clarus | éisty'' Gb). Cist m. — bera 780 czist AB . Rstl Drk. 178 a 2' z lat. cistus Miki. Gb. (rostlina). čista v. očista &slal v. kristal ëistaÿ- v. Cistnar- éistec m. — stannum 109 czistecz ABCG == Nn 69" atd.; svovn. ocistoc. Cistel m. = gracocenderius 280 czistel A (B czytel omylem) = Žídek (ciłuje Jem v Dod. V s. v.); srovn. gracocenderon čistodržec La t. — Gb. cituje „prý pták n&iaky, který se jednou do roka páří“. éisti vb. dur. — legisse noluut 20 czisti nechtie; sroun. Ctenie a čtený, čtící. čisti č v. jisticé, Cistnär m. = alchimista 1104 czistnarz (A . czystarz B) = RVodń. = Velesl. Je. čistna v. čistrna jčistnářstvo nt. — alchimia Vokab. 440 czystarstwo (var. czystwarz) = czist- | narstwo Lactil., prejatoinč Jg. Ki. -čístnost v. očistnost | LÉistosL i. — pudi-icia Vokab. 410 czystost — castitas Vokab. 385 czystost atd. Kistota f. — castitas 1403 czis ota «ld. = mundicia Vokab. 410 czystota ald. Kstrna f. — alchimia 1635 czstrna A, czstna B: rým chlapisturna, Cistoát(stvo). Srov). čislúsš v. počistúš Cisluáf v. Kistnárstvo čistý adj.: cziste Artron. 938 gl. pura (futura) atd. číš v. Biz Giśće- v. tště- -Cilatcl v. precitatel čmýra. -čílav. v. počítav- ćitel v. Cistel čilice v. ščíče čivodář m. aguista 1102 czyvodarz (snad z néjaké zkráceniny klaretovské či-vodáť?), hkoniext kamenärf, stvenâr, hádce, obránce. číž m. = ceix 207 czyz BG (cziss A) = Fysiol. 273 mg. = Boh. 107 = Nn 64". atd.; ně čížek. čižba J. = aucupacio Boh. 958 czyzba RVedň. 54" (v Klaretovi príslušný oddil zlracen) ald, čketa (čščeta)f. — caballus 512 czketa AB (srovn. všecky cžkety Lék. J. Hrad. 197° = L6k. A 99Y Gb.) = Boh. 187 (kabella; var. czsteta O); = Cketa aliter hvnšt Slov. Kl. C. D. Gb. čte cketa, 2 toho né. sketa; ' tvehelj, ASP. XXVII, 11/4 vykládá z tešteta. článek m. = articulus 1308 czlanek A (czlanyek B) — Boh. 428 — Nn 67*.. Vocb. 175" = czlenek Lact.; né. élânek. členek v. článek (élénkodav masc. = articulus Vok. 231 czlankodaw (jen v Klem.; v textu schází; srovn. pozn. k v. 231), termin arılme- licho, neumély. čl v élun élovëtina {. — homo 1822 czlovieczyna (,de ferculis‘’): rym: ordina (as: jen pro vým utvořeno). ćlovśćstvie nt. — humanitas 1500 czlo- vieczstvie ald. — omicio v. &lovieéé, člověk m. — homo 925 czloviek — Boh. 373 — Wiesb. 392 aid. élovieté nt. = homicio 947 czlovieczie Veled. omicio (m. homuncio omylem) czlowieczstwie (mylnym čtením zkratky). "lun m. -- phazelus Boh. 922 (var. pram) czlun (Klar. ćlunek) — RVodi. 60“ atd. — navis, var. t. pram. člunek m. — faselus 2642 czlunek — Vele&. aid. = vengia 2572 czlunek (+ tkadlce ) — radius Boh. 841 czlunek (var. czlnek O) — Wiesb. 1148 atd. émel v. $émel čmiara v. čmýra ćmiva v. ćmyra čmýra f. — menstru(u»m 1677 czmira AB — Wiesb. 508 Boh. 482 (var. czmyara O) ald. tha v. edja
254 čiřičné — čip- v. l. Bip čípek v. cíbek, čiepek & n v. čeřen | čiřic v. ščiřík či dcčv- v. čiříčná éirlèndé adj. pl. nt. == ortinia 201 czy- rziczna A (rym: medunná; B czyrzy- czyewa omylem) = RVodn. 47 IV (,t jablka' ,ortinius'' Alaretovsky k 'hor- tus’ =: ,,zahradni, sadová, $tépná'' 5. Svovn. ŚĆWik. čírka v. čierka Cire vp. ert číslo nt. — numerus 45 czyslo — Vokab. 38 — Mam. A 30". Cist m. — claretum 185! czyst AB [= Cervené víno; ,,slovo éeské patrné utvo- feno podle clarus | éisty'' Gb). Cist m. — bera 780 czist AB . Rstl Drk. 178 a 2' z lat. cistus Miki. Gb. (rostlina). čista v. očista &slal v. kristal ëistaÿ- v. Cistnar- éistec m. — stannum 109 czistecz ABCG == Nn 69" atd.; svovn. ocistoc. Cistel m. = gracocenderius 280 czistel A (B czytel omylem) = Žídek (ciłuje Jem v Dod. V s. v.); srovn. gracocenderon čistodržec La t. — Gb. cituje „prý pták n&iaky, který se jednou do roka páří“. éisti vb. dur. — legisse noluut 20 czisti nechtie; sroun. Ctenie a čtený, čtící. čisti č v. jisticé, Cistnär m. = alchimista 1104 czistnarz (A . czystarz B) = RVodń. = Velesl. Je. čistna v. čistrna jčistnářstvo nt. — alchimia Vokab. 440 czystarstwo (var. czystwarz) = czist- | narstwo Lactil., prejatoinč Jg. Ki. -čístnost v. očistnost | LÉistosL i. — pudi-icia Vokab. 410 czystost — castitas Vokab. 385 czystost atd. Kistota f. — castitas 1403 czis ota «ld. = mundicia Vokab. 410 czystota ald. Kstrna f. — alchimia 1635 czstrna A, czstna B: rým chlapisturna, Cistoát(stvo). Srov). čislúsš v. počistúš Cisluáf v. Kistnárstvo čistý adj.: cziste Artron. 938 gl. pura (futura) atd. číš v. Biz Giśće- v. tště- -Cilatcl v. precitatel čmýra. -čílav. v. počítav- ćitel v. Cistel čilice v. ščíče čivodář m. aguista 1102 czyvodarz (snad z néjaké zkráceniny klaretovské či-vodáť?), hkoniext kamenärf, stvenâr, hádce, obránce. číž m. = ceix 207 czyz BG (cziss A) = Fysiol. 273 mg. = Boh. 107 = Nn 64". atd.; ně čížek. čižba J. = aucupacio Boh. 958 czyzba RVedň. 54" (v Klaretovi príslušný oddil zlracen) ald, čketa (čščeta)f. — caballus 512 czketa AB (srovn. všecky cžkety Lék. J. Hrad. 197° = L6k. A 99Y Gb.) = Boh. 187 (kabella; var. czsteta O); = Cketa aliter hvnšt Slov. Kl. C. D. Gb. čte cketa, 2 toho né. sketa; ' tvehelj, ASP. XXVII, 11/4 vykládá z tešteta. článek m. = articulus 1308 czlanek A (czlanyek B) — Boh. 428 — Nn 67*.. Vocb. 175" = czlenek Lact.; né. élânek. členek v. článek (élénkodav masc. = articulus Vok. 231 czlankodaw (jen v Klem.; v textu schází; srovn. pozn. k v. 231), termin arılme- licho, neumély. čl v élun élovëtina {. — homo 1822 czlovieczyna (,de ferculis‘’): rym: ordina (as: jen pro vým utvořeno). ćlovśćstvie nt. — humanitas 1500 czlo- vieczstvie ald. — omicio v. &lovieéé, člověk m. — homo 925 czloviek — Boh. 373 — Wiesb. 392 aid. élovieté nt. = homicio 947 czlovieczie Veled. omicio (m. homuncio omylem) czlowieczstwie (mylnym čtením zkratky). "lun m. -- phazelus Boh. 922 (var. pram) czlun (Klar. ćlunek) — RVodi. 60“ atd. — navis, var. t. pram. člunek m. — faselus 2642 czlunek — Vele&. aid. = vengia 2572 czlunek (+ tkadlce ) — radius Boh. 841 czlunek (var. czlnek O) — Wiesb. 1148 atd. émel v. $émel čmiara v. čmýra ćmiva v. ćmyra čmýra f. — menstru(u»m 1677 czmira AB — Wiesb. 508 Boh. 482 (var. czmyara O) ald. tha v. edja
Strana 255
črcha — črvenka. éoh v. cnoch | črh v. crh a črcha črcha, f. — linea 75 czrcha AC (czara G) czrch Vokab. 245 (snad jen pro metyum). Gb. pokládá za dial. mor. podle Kottova dokladu ze Susila, vyhl. evang.; ale u Sušila je to nový, obvyklý u něho, avchaismus, jako spisovné od- © borné Œerchati, Cercháni atp. Svovm. črchy na ruce XV* vkhp. lék. Neub.: Rozbor I, 194 CD — figa 1272 czrcha AB (,,de membris'). črchačka v. chrkačka | érmák m. — ruífilus 209 czrmak AB '(G zermak omylem) — czrymak Fysiol. 623 mg. — Boh. 111] — trzmak Žídek krakov (ČČM. 1837, 232) — RVodňan. 49" = Nn 64" atd. Nyní — motacilla; dial. na Turnovsku — motacilla rube- cnla, Roth-Kelchen /g».; mor. raska. -črn v. oërn črná v. črný v. boličrnáb crné v. črně ćrn€? f. — nigredo 1485 czrne: fak cie Gb. Ale nejspíše omylem jiných dokladů není a psané czrne mono správně čísti Crné o. érnicé pl. f. — morocella 898 czrnyczye B (czrnycze A — murocella czrniczie Rstl. Drk. 180 a 2, »é. dial. Černice — ostrużiny ma Osłicku Nór. Listy, 1917, 14. VIIT., str. 1 d, feuill.; téz dial. — rubus caesius, vaccinium ap. Kt. V. (Zlý: léž sle. (Hviezdoslav). -čynáb érnidlo nt. — incaustum 2674 czernidlo | — czrnydlo Boh. 950 aid. Podłe lat. atramentum — gol. swartigl jíž stsl. ćrBnilo. = Jolium 776 czrnydlo (,.irumenta''). nyní = melampyrum Jg. Kt. ćrnobyl m. — art(eymesia (artomesia AB) 809 czernobil A (czrnobyl A (czrnobyl B Trial.) — czrnobil arthemesia Boh. 323 Wiesb. 351 Nn 665; == czernobyl Vocb. 1275" — cżernobil Lact. aid., hojn" v vostl. Polsky czar- nobyl — aconitum. tvnoch v. érnot érnoknih v. érnoknihar érnokniha f. = nigromancia 1627 czrno- kniha AB — cuznoknycha Vokab. 356 (chybně inísto czrno-). 255 ćrnokm<hayr m. — nigromanticus (B : A nigromantus) 1090 czrnoknir AB (zkratkou klavetovskou; Gb. čte črnokníh: „omylem -r místo -h''). ćvnoknir v. érnokni(ha?r érnot f. — atramentum 97 czrnoch. ABC (bodle Hanky B czxnoth asi sotva). Gb. čte Podle Hanky, Jg. Kt. atd. črnot, ale loto &tent nent, vzhledem k souhlasu vuko- pisů, příliš pravděpodobné Srovn. násl. ćrmich m. = fura 826 czrnuch AB (B = aura) ,,de herbis ignotis''. Svoon. m6. cernucha nigella /g. Kt. (érny adj.: évné nt. v. črné. érné krev — melancolia Boh. 434 czrnakrew (Klarel: kalostud) : : Wiesb. 207, 461 atd. ćrt m. = demon 58 czert = czyrt Boh. 22 (var. czert F, czrt O) = czirt Nn 62Y — czert Lact. atd. értadlo nt. — cultrum 2502 czrtadlo (В : czertadlo A) — Wiesb. 1091 Bob. 801 (var. czertadlo) = Nn 68" — czertdadlo Vocb. 475" — czertadlo Ve- le$. Lact. aid. [Crtomysl f. — presagium Vokab. 358 Zcrztomysl (var. c£ tomysl) — neumělé lvoFeni. ćriovdb m. == demophison 154 czrtovab (A; vy:n bolićrnab; B czrtowad omylevi) „lapis“. čvlovad v. črtováb ćrv m. = vermis 576 czerw — czrw Boh. 206 = czrw Nn 20" — cZerw Lact. atd. V. t. masoé£rv, slaninoérv, vinoërv červ syrny v. syrny červ vinný v. víno črvá adj. f. = vermia 711 czrua (klare- tovský zkráceno pro metyum m. črvivá <t. j. hruška). črven, m. = adam.s 126 czrwen (B; v A jen adamas /_u : s inezerou dvou slabik) — RVodň. érven, m. = Iunius 80 czerwen (B czerwen) — Boh. 36 (var. czerwen) Wiesenb. 18 = Mam. A 38" czir- wen Nn 62" atd. DA érven- v. l. črvne érvenicé pl. f. — rubina 703 czrwenyczye (B : Czrvenicze A), v. t. červené hrušky; srovn. mě. červenice červené slivy, Svestky, hrusky Jgm. sroun. *rvenky. érvenka f = fluxus 1680 czrvoka AB. Podle Gb. ‘I. 190, kdež však mylně
črcha — črvenka. éoh v. cnoch | črh v. crh a črcha črcha, f. — linea 75 czrcha AC (czara G) czrch Vokab. 245 (snad jen pro metyum). Gb. pokládá za dial. mor. podle Kottova dokladu ze Susila, vyhl. evang.; ale u Sušila je to nový, obvyklý u něho, avchaismus, jako spisovné od- © borné Œerchati, Cercháni atp. Svovm. črchy na ruce XV* vkhp. lék. Neub.: Rozbor I, 194 CD — figa 1272 czrcha AB (,,de membris'). črchačka v. chrkačka | érmák m. — ruífilus 209 czrmak AB '(G zermak omylem) — czrymak Fysiol. 623 mg. — Boh. 111] — trzmak Žídek krakov (ČČM. 1837, 232) — RVodňan. 49" = Nn 64" atd. Nyní — motacilla; dial. na Turnovsku — motacilla rube- cnla, Roth-Kelchen /g».; mor. raska. -črn v. oërn črná v. črný v. boličrnáb crné v. črně ćrn€? f. — nigredo 1485 czrne: fak cie Gb. Ale nejspíše omylem jiných dokladů není a psané czrne mono správně čísti Crné o. érnicé pl. f. — morocella 898 czrnyczye B (czrnycze A — murocella czrniczie Rstl. Drk. 180 a 2, »é. dial. Černice — ostrużiny ma Osłicku Nór. Listy, 1917, 14. VIIT., str. 1 d, feuill.; téz dial. — rubus caesius, vaccinium ap. Kt. V. (Zlý: léž sle. (Hviezdoslav). -čynáb érnidlo nt. — incaustum 2674 czernidlo | — czrnydlo Boh. 950 aid. Podłe lat. atramentum — gol. swartigl jíž stsl. ćrBnilo. = Jolium 776 czrnydlo (,.irumenta''). nyní = melampyrum Jg. Kt. ćrnobyl m. — art(eymesia (artomesia AB) 809 czernobil A (czrnobyl A (czrnobyl B Trial.) — czrnobil arthemesia Boh. 323 Wiesb. 351 Nn 665; == czernobyl Vocb. 1275" — cżernobil Lact. aid., hojn" v vostl. Polsky czar- nobyl — aconitum. tvnoch v. érnot érnoknih v. érnoknihar érnokniha f. = nigromancia 1627 czrno- kniha AB — cuznoknycha Vokab. 356 (chybně inísto czrno-). 255 ćrnokm<hayr m. — nigromanticus (B : A nigromantus) 1090 czrnoknir AB (zkratkou klavetovskou; Gb. čte črnokníh: „omylem -r místo -h''). ćvnoknir v. érnokni(ha?r érnot f. — atramentum 97 czrnoch. ABC (bodle Hanky B czxnoth asi sotva). Gb. čte Podle Hanky, Jg. Kt. atd. črnot, ale loto &tent nent, vzhledem k souhlasu vuko- pisů, příliš pravděpodobné Srovn. násl. ćrmich m. = fura 826 czrnuch AB (B = aura) ,,de herbis ignotis''. Svoon. m6. cernucha nigella /g. Kt. (érny adj.: évné nt. v. črné. érné krev — melancolia Boh. 434 czrnakrew (Klarel: kalostud) : : Wiesb. 207, 461 atd. ćrt m. = demon 58 czert = czyrt Boh. 22 (var. czert F, czrt O) = czirt Nn 62Y — czert Lact. atd. értadlo nt. — cultrum 2502 czrtadlo (В : czertadlo A) — Wiesb. 1091 Bob. 801 (var. czertadlo) = Nn 68" — czertdadlo Vocb. 475" — czertadlo Ve- le$. Lact. aid. [Crtomysl f. — presagium Vokab. 358 Zcrztomysl (var. c£ tomysl) — neumělé lvoFeni. ćriovdb m. == demophison 154 czrtovab (A; vy:n bolićrnab; B czrtowad omylevi) „lapis“. čvlovad v. črtováb ćrv m. = vermis 576 czerw — czrw Boh. 206 = czrw Nn 20" — cZerw Lact. atd. V. t. masoé£rv, slaninoérv, vinoërv červ syrny v. syrny červ vinný v. víno črvá adj. f. = vermia 711 czrua (klare- tovský zkráceno pro metyum m. črvivá <t. j. hruška). črven, m. = adam.s 126 czrwen (B; v A jen adamas /_u : s inezerou dvou slabik) — RVodň. érven, m. = Iunius 80 czerwen (B czerwen) — Boh. 36 (var. czerwen) Wiesenb. 18 = Mam. A 38" czir- wen Nn 62" atd. DA érven- v. l. črvne érvenicé pl. f. — rubina 703 czrwenyczye (B : Czrvenicze A), v. t. červené hrušky; srovn. mě. červenice červené slivy, Svestky, hrusky Jgm. sroun. *rvenky. érvenka f = fluxus 1680 czrvoka AB. Podle Gb. ‘I. 190, kdež však mylně
Strana 256
256 črvenky — čtverník. z Rozk. uvedeno czerwoka) omylem m. Cervenka, což později doloženo, dohl. v. Jgm. Kt.Chyba čtentozrvecavczrvoca je možná, ale piec oprava nent jistá. (Zlý: též slc. Cervienka.) érvenky pl. f. — punicea 706 czrvenla AB ,,druh jablek: punica fructus po- morum'' Gb. Srovn. érvenicé; ne. čer- venky značí dial. hrušky z jablka; u Klarela ast o ojt tvay možný, ale čekali bychom spíše, podle pořadu, črvenice = jablka, črvenky = hruśky aid. črvenost f. = rubedo 1502 czervenost ald., ně. červenost. črvený: črvená nemoc = fluxus v. nemoc črvík v. črvlík črvišče nt. = confraga 751 czrvisscze, (, pii obilném klasu" Gb.). NE. okolist£. okolek, kopisté der Schoberfleck Dobr Jgm. Kt. črvivá v. črva črvlen m. = cinobrium 156 czrwlen AB Irial.: nejspíše z cívkslov. črbvljene = color coccineus (v texlech chyv.); svvn. násl. Srvlenka tf. — rubrica 92676 crzwlenka: z k.ueme civkvslov., svovn. Cr'bvljenbcb rubrica; v. předchozí. *rolik m. = cabo 693 czrwlyk (B:C czrwyk, A czwrlik: 77m malik: .,fructus arborum“', hvížď, ořech ..) (snad čer- vivyÿ ořech, nějaká zkratka hlavetovská). ćrona f. — rubrica 2424 czrwna: clrhevni předpis. Srovn. Hus Erb. I, 302: „že to mají <žáci> v své rubrice t. . v svém ustaveni'"; /vořeno podle lat. črvněí. - : rubinus 132 czrwnye AB Trial.: „lapis“, ivofeno podle lat ;€rvnec. m. — Iulius Boh. 36 czrw::ecz (O, E czrwenez, F czzerwenecz) — czrwnecz Wiesenb. 17 = czrwenecz Nn 62" — czrwenecz Mam. A 8 b atd. Zało v Klavetovi víesen, możno | dial., możno że jen pro vým (k &erven) atd. == erubanus 832 czrwenecz ,de herbis ignotis'*; polsky czerwieniec = Pseud- | anchusa Linde, Jgm. ćvvoka v. érvenka črvonbek v. črvoživel črvosměd m. = celidonius 138 czrwo- sm'ed AB : — Diction. Gb. ciluje z Die]. chehdorius Schwalbenstein''; nově tvořeno. ćrvosubel v Ervożivel &rvotot v. dYevotoé črvoživel m. = blesia 1700 czrvosubel (A B czrwonbex omylem) = czrwo- ziwel RVodň. 20b. Tak opravuje Gb., ole oprava v Imi nejistá. éyy- v. ér- CSO- V. CO ësin- v. ctn- ésina v. Cistrna ésiyna v. Cistrna čšč- v. tšč- -čla v. účta &an v, slovoctan Cteí f. — lectura 1096 czten (asi klarc- tousky zkydceno ze čtenie; srovn. opačně básně rozšířeno z básn). Gb. pokládá za omyl m. čtenie. étena f. —litera 1614 cztena AB = Vokab. Gr, 14 = Lact. aid. Podle stÿe- dověké obecné etymologie litera — le- gitera; ujalo se, přijal Hus aj. Srovn. slovoètena. čtenář m =: levita 1021 cztenarz ABC; spojováno s lector. ćtenie nt. — leccio 1365 cztenye — Boh. 724 aid.; srovn. éteny a čísti. étennik m.= lego 2550 cztennik (rym: ko- żiśnik; utvo/eno fro ten vým). Podle Gb. snad = mč. čteník, deset pásem nití. -členovaný v. slovočtenovaný čtený part. pass. — lectus 1344 cztení; atd.; svovn. čtenie a čísti. čler- v. čtver- -êle;a v. poêtera Cevna f. = lectorium 2362 cztewna: uivoïeno mechanicky. člící v. étûci čtitel m. = lector 1048 cztytel AG (zitel Trial. chybně), přijato později do bible. [čtrmezcietma čísl.: cztrmezcyetma šar- tóv Vokab. 673 ald. ćlrmi v. čtyřie [čtrnádct čísl. — XIIII Vokab. 592 cztrnadczt aid.; svovn. nds!. [ctrnadcty čísl. — quartus decimus Vokab. 607 cztrnadczty aid.; srovn. pfedchozl. Ctácí part. praes. — legens 1238 czticzi (?, omylem pisařovým; předchází kající). [čtver, numer. — quadruplex Vokab. 649 cztwer (Lact.: Etveroduchy) ałd. == quadrinarius Vokab. 626 cztwer aid. Cvernik m. — quaternus 2679 cztwernik (nyní kvatern): tvoření nové. tłvernoh v. étveronoh
256 črvenky — čtverník. z Rozk. uvedeno czerwoka) omylem m. Cervenka, což později doloženo, dohl. v. Jgm. Kt.Chyba čtentozrvecavczrvoca je možná, ale piec oprava nent jistá. (Zlý: též slc. Cervienka.) érvenky pl. f. — punicea 706 czrvenla AB ,,druh jablek: punica fructus po- morum'' Gb. Srovn. érvenicé; ne. čer- venky značí dial. hrušky z jablka; u Klarela ast o ojt tvay možný, ale čekali bychom spíše, podle pořadu, črvenice = jablka, črvenky = hruśky aid. črvenost f. = rubedo 1502 czervenost ald., ně. červenost. črvený: črvená nemoc = fluxus v. nemoc črvík v. črvlík črvišče nt. = confraga 751 czrvisscze, (, pii obilném klasu" Gb.). NE. okolist£. okolek, kopisté der Schoberfleck Dobr Jgm. Kt. črvivá v. črva črvlen m. = cinobrium 156 czrwlen AB Irial.: nejspíše z cívkslov. črbvljene = color coccineus (v texlech chyv.); svvn. násl. Srvlenka tf. — rubrica 92676 crzwlenka: z k.ueme civkvslov., svovn. Cr'bvljenbcb rubrica; v. předchozí. *rolik m. = cabo 693 czrwlyk (B:C czrwyk, A czwrlik: 77m malik: .,fructus arborum“', hvížď, ořech ..) (snad čer- vivyÿ ořech, nějaká zkratka hlavetovská). ćrona f. — rubrica 2424 czrwna: clrhevni předpis. Srovn. Hus Erb. I, 302: „že to mají <žáci> v své rubrice t. . v svém ustaveni'"; /vořeno podle lat. črvněí. - : rubinus 132 czrwnye AB Trial.: „lapis“, ivofeno podle lat ;€rvnec. m. — Iulius Boh. 36 czrw::ecz (O, E czrwenez, F czzerwenecz) — czrwnecz Wiesenb. 17 = czrwenecz Nn 62" — czrwenecz Mam. A 8 b atd. Zało v Klavetovi víesen, możno | dial., możno że jen pro vým (k &erven) atd. == erubanus 832 czrwenecz ,de herbis ignotis'*; polsky czerwieniec = Pseud- | anchusa Linde, Jgm. ćvvoka v. érvenka črvonbek v. črvoživel črvosměd m. = celidonius 138 czrwo- sm'ed AB : — Diction. Gb. ciluje z Die]. chehdorius Schwalbenstein''; nově tvořeno. ćrvosubel v Ervożivel &rvotot v. dYevotoé črvoživel m. = blesia 1700 czrvosubel (A B czrwonbex omylem) = czrwo- ziwel RVodň. 20b. Tak opravuje Gb., ole oprava v Imi nejistá. éyy- v. ér- CSO- V. CO ësin- v. ctn- ésina v. Cistrna ésiyna v. Cistrna čšč- v. tšč- -čla v. účta &an v, slovoctan Cteí f. — lectura 1096 czten (asi klarc- tousky zkydceno ze čtenie; srovn. opačně básně rozšířeno z básn). Gb. pokládá za omyl m. čtenie. étena f. —litera 1614 cztena AB = Vokab. Gr, 14 = Lact. aid. Podle stÿe- dověké obecné etymologie litera — le- gitera; ujalo se, přijal Hus aj. Srovn. slovoètena. čtenář m =: levita 1021 cztenarz ABC; spojováno s lector. ćtenie nt. — leccio 1365 cztenye — Boh. 724 aid.; srovn. éteny a čísti. étennik m.= lego 2550 cztennik (rym: ko- żiśnik; utvo/eno fro ten vým). Podle Gb. snad = mč. čteník, deset pásem nití. -členovaný v. slovočtenovaný čtený part. pass. — lectus 1344 cztení; atd.; svovn. čtenie a čísti. čler- v. čtver- -êle;a v. poêtera Cevna f. = lectorium 2362 cztewna: uivoïeno mechanicky. člící v. étûci čtitel m. = lector 1048 cztytel AG (zitel Trial. chybně), přijato později do bible. [čtrmezcietma čísl.: cztrmezcyetma šar- tóv Vokab. 673 ald. ćlrmi v. čtyřie [čtrnádct čísl. — XIIII Vokab. 592 cztrnadczt aid.; svovn. nds!. [ctrnadcty čísl. — quartus decimus Vokab. 607 cztrnadczty aid.; srovn. pfedchozl. Ctácí part. praes. — legens 1238 czticzi (?, omylem pisařovým; předchází kající). [čtver, numer. — quadruplex Vokab. 649 cztwer (Lact.: Etveroduchy) ałd. == quadrinarius Vokab. 626 cztwer aid. Cvernik m. — quaternus 2679 cztwernik (nyní kvatern): tvoření nové. tłvernoh v. étveronoh
Strana 257
čtvernost [étvernost fí. quaternitas Vok. 661 cztwernost; ujalo se. Slovo je stce ji- nak již doloženo v Z.Kl. = Guadriga, ale lo byl a zůstal neumělý překlad soukro my; zaniklo. (ćwerocestne pl. adj. (artes) Vok. 469 cztweroczestne (var. czterostne chybně), étverocestny Lact. Pozdźji zanikło. {étverodvojet f. — dyateseron Vokab. 226 cztwerodwoget: termín hudební, me- uméle prelokeny (018 TECOLQWY). [Ctveroküt m. = quudrangularis Vokab. 250 $ozn. c£twerokut (v Slov. K.: v hlavním textu příslušný verš ztvacen). [čtveronoh m. = proceleumaticus Vokab. 24 cztweronoh (M : F cztwernoch): ,,de grammatica'', teymfn metrický neobralné přeložený. čivrcč v. čtvrytcé čivysč v. čtvrtcé étvrt {. — quarta (pars) 730 cztwrt AB quartale Boh. 284 scztwrt O, tzewrt E (omylem obojí) atd. quadruviales , (&vrtana f. — quadrans Vok. 275 cztwr- | tana; guadrans propria Vokab. 690 cztwrtana toho grośc. Zamiklo. étvrtcé f. — quartula 2002 cztwrczye B cztwrsie A (dial) ald. čtvrtek m. — feria.. quinta 2387 cztwrtek. Veliký čtvrtek = cena 2402 veliki cztvr- tek (nyni Zeleny čtvrtek) atd. čtvrlenicé v. Etvrtnicé 4vrinák m. hamelio 559 czwrtnak A, cztwrnak B (omylem) ,,serpentes''. étvrtnicé f. quartana 1720 cztwrt- nycze A, cztwrtenycze (B Hunka, cztwrtnnyezie Dy). Srow». o zimmci, jesto slove cztwrtenycze t. j. čtvrtý dvn človčka trápí z Lék, A 77" uvádí Gb. [čtvrtý num. cztwrty atď. [čtyři, num. quatuor Vokab. 588 cztyrzy; quod vero tunc remanet, bieše dvě cztyrz (schází slabika / fiet Vok. 694; uncia est cztrmy Sarty viece nezli siclus Vok. 675. Srovn. Ctrmezcietma pak hesla následující. čtyřicátý v. čtyřidcietý [étyFidciety numer. guadragesimus Vokab. 614 cztyrzydczycty. Tvav zcela quartus Vokab. 603 a čtrnádct(ý), V Flajs$haus: Klareit, (I. jesto | ćły/ v. čtyři | — dárce. 257 odchylný, ale srovn. dvadcictý vige- Simus, tfidcietý tricesimus /. Arc ovšem sluší dodali, Ze ve v. 593 scházeji číslovky základní | 20—-40 dvadcéti, tiidc ti, &tytidcéti, Ze je tedy moZno, že snad nějakým omylem pisavovym toto vynechané dvadcčti, tfi-, čtyfidcčti, bylo připsáno nevhodně sem, k člslovkám řadovým. &yfie v. čtyři (čtyřikrát adv. num. quater Vokab. 655 cztyrzykrat atd. [čtyřista num. guadringenta Vokab. 596 cztyrzysta atd.; svovn. ndsl. (čtyřistý numer. guadragentesimus (mylně místo guadringentesimus> Vo- kab. 620 cztyrzysty ałd.; srovn. před- choi. pedica viz cuja cuoh v. cnoch čovlík v. čxvlík évrindk v. étvrtnäk dábel v. diabel ćuja | dabra v. dubra Dáécé nt.:. Dacus 930 dacze: se Dán, srovn. rus. Datéanin Gb. SS. s. v „rozumí . Dán“ -dač v. otdač (daleka adj. f. remota Vok. 197 daleka (lermin logický) atd. -dálemie v. vzdálenie -dalinec v. zdalinec -dalivé v. vozdalivé dań f. — tributum 2071 dan AB aid. Srovn. protidañ. dance f. — prebenda 1023 Dancze. ,,Snad demin. z don, dań k významu svému se dosti nehodící, anebo snad dánie donatio pietvoteno v dance (srov. pitancie z pitie)" Gb. dáncé m. — tribunus 1093 dancze AC — Slov. Klem. 87". „Strojenć, podle dan, dań = tributum" Gb. ‘dâének = dativus Vokab. 42 danek -- termin gramam., wmndtlé, ncujalo se; Lact. dávanek. Svovn. odánek. dánie nt. — prestacio 2467 danye; s70vn. dáti 4 pfedánie, pri-, prodánie, na- dánie, po(d)dánie, vzdánie, danostre v. darostle dar m. — munus 2436 dar aid.; sroun. podar. dár-é m. —— donator 1008 darcze «fd. dave v. datiti 17
čtvernost [étvernost fí. quaternitas Vok. 661 cztwernost; ujalo se. Slovo je stce ji- nak již doloženo v Z.Kl. = Guadriga, ale lo byl a zůstal neumělý překlad soukro my; zaniklo. (ćwerocestne pl. adj. (artes) Vok. 469 cztweroczestne (var. czterostne chybně), étverocestny Lact. Pozdźji zanikło. {étverodvojet f. — dyateseron Vokab. 226 cztwerodwoget: termín hudební, me- uméle prelokeny (018 TECOLQWY). [Ctveroküt m. = quudrangularis Vokab. 250 $ozn. c£twerokut (v Slov. K.: v hlavním textu příslušný verš ztvacen). [čtveronoh m. = proceleumaticus Vokab. 24 cztweronoh (M : F cztwernoch): ,,de grammatica'', teymfn metrický neobralné přeložený. čivrcč v. čtvrytcé čivysč v. čtvrtcé étvrt {. — quarta (pars) 730 cztwrt AB quartale Boh. 284 scztwrt O, tzewrt E (omylem obojí) atd. quadruviales , (&vrtana f. — quadrans Vok. 275 cztwr- | tana; guadrans propria Vokab. 690 cztwrtana toho grośc. Zamiklo. étvrtcé f. — quartula 2002 cztwrczye B cztwrsie A (dial) ald. čtvrtek m. — feria.. quinta 2387 cztwrtek. Veliký čtvrtek = cena 2402 veliki cztvr- tek (nyni Zeleny čtvrtek) atd. čtvrlenicé v. Etvrtnicé 4vrinák m. hamelio 559 czwrtnak A, cztwrnak B (omylem) ,,serpentes''. étvrtnicé f. quartana 1720 cztwrt- nycze A, cztwrtenycze (B Hunka, cztwrtnnyezie Dy). Srow». o zimmci, jesto slove cztwrtenycze t. j. čtvrtý dvn človčka trápí z Lék, A 77" uvádí Gb. [čtvrtý num. cztwrty atď. [čtyři, num. quatuor Vokab. 588 cztyrzy; quod vero tunc remanet, bieše dvě cztyrz (schází slabika / fiet Vok. 694; uncia est cztrmy Sarty viece nezli siclus Vok. 675. Srovn. Ctrmezcietma pak hesla následující. čtyřicátý v. čtyřidcietý [étyFidciety numer. guadragesimus Vokab. 614 cztyrzydczycty. Tvav zcela quartus Vokab. 603 a čtrnádct(ý), V Flajs$haus: Klareit, (I. jesto | ćły/ v. čtyři | — dárce. 257 odchylný, ale srovn. dvadcictý vige- Simus, tfidcietý tricesimus /. Arc ovšem sluší dodali, Ze ve v. 593 scházeji číslovky základní | 20—-40 dvadcéti, tiidc ti, &tytidcéti, Ze je tedy moZno, že snad nějakým omylem pisavovym toto vynechané dvadcčti, tfi-, čtyfidcčti, bylo připsáno nevhodně sem, k člslovkám řadovým. &yfie v. čtyři (čtyřikrát adv. num. quater Vokab. 655 cztyrzykrat atd. [čtyřista num. guadringenta Vokab. 596 cztyrzysta atd.; svovn. ndsl. (čtyřistý numer. guadragentesimus (mylně místo guadringentesimus> Vo- kab. 620 cztyrzysty ałd.; srovn. před- choi. pedica viz cuja cuoh v. cnoch čovlík v. čxvlík évrindk v. étvrtnäk dábel v. diabel ćuja | dabra v. dubra Dáécé nt.:. Dacus 930 dacze: se Dán, srovn. rus. Datéanin Gb. SS. s. v „rozumí . Dán“ -dač v. otdač (daleka adj. f. remota Vok. 197 daleka (lermin logický) atd. -dálemie v. vzdálenie -dalinec v. zdalinec -dalivé v. vozdalivé dań f. — tributum 2071 dan AB aid. Srovn. protidañ. dance f. — prebenda 1023 Dancze. ,,Snad demin. z don, dań k významu svému se dosti nehodící, anebo snad dánie donatio pietvoteno v dance (srov. pitancie z pitie)" Gb. dáncé m. — tribunus 1093 dancze AC — Slov. Klem. 87". „Strojenć, podle dan, dań = tributum" Gb. ‘dâének = dativus Vokab. 42 danek -- termin gramam., wmndtlé, ncujalo se; Lact. dávanek. Svovn. odánek. dánie nt. — prestacio 2467 danye; s70vn. dáti 4 pfedánie, pri-, prodánie, na- dánie, po(d)dánie, vzdánie, danostre v. darostle dar m. — munus 2436 dar aid.; sroun. podar. dár-é m. —— donator 1008 darcze «fd. dave v. datiti 17
Strana 258
258 darcmní — dehna. daremní adj. — cassa Astron. 55; gl. da- remnye aid. daremnik, m. = ald. darenic nt. = donacio 1474 darzenic; srour. daïiti a Pass. 308 darzenye aid. daXiti vb. dur.: part. praes. - donans 1078 darze atd.; svovn. datenie. davino v. daxostle da(rmo?»rostlé nt. . vanoscophus 420 darostle (B : danostre A, omyle:a, ryba, asi klavelovskd zkvucenima; první cást podle vano- snad darmo-). darovarie nt. -- remuneracio 1474 da- rovanye ald. vanus 1178 daremnyk darovali v. darovánie -daÿcvali v. obdaïovati darovnik m. == remuneratoi rownik a/d. Srovn. dial. kvhom | (d&ti, stavějíce jesličky) vybíraly domky a darovníky Nár. Listy, 1913, 25. XII, sły. 1 b. dásně f. = gingi.a 1276 dasnye = RVodń. 61” := Roh. 421 (var. dasny O) = Wiesb. 441 ald. dásněnka f.- palatum 1334 dasnyenka = glosupa 1320 dasnyenka AB (vým zrónka) „de membris”. dásní v. dásně datel m. = spi(n)x 278 AB; datel = Vele$. — spinx Fysiol. 639 mg. = dyactel spinx Nn 64* — spinx Boh. 110 (var. dzyetel O) = spix Lact. aid. Nyní picus Jg. Ki. dáti vb. pf. — praes. dabo 162 Dam atd. impt. da 229 Day atd. Sroun. dáme a dávati. -dalnec v. udatnec -datnost v. udatnost dav m.-. premo 1450 daw (pestvo, lichva, chlipstvo, krźdeż..). Sz0vn. na- dav, zdav. -davać v. sdavać dovák v. dvák | dávané nt. = dativum 2302 davave A (opravil Menčík v davane, srovn sou- sedmí jemné, škodné, pochopné, vsadné, výpustné); sroun. dévati. -dava(te)dlné v (ro)zdavatedlné dávati vb. iter. — dat 183 dava ald., sroun. dâvané a dati. ddvavé v. davané dávcé m. — dator 2209 dawcze dávé adv. — mane B (mano A) 199 davie AB; slovo pfejaté z cirk. slov. davà — 1237 da- | olim, slovin. davi, dave = dnes ráno; srovn. Sbornik Pastrnküv 27/8. Zantklo. -dávenic v. vdávenie, zadávenie davizen m. : : lemphinceatus 316 davizen „monstrosi nomines'' — „Strojenć” Gb. -dávka v. podavka Dávník m. — Donatus 2382 dawnik: mint se obvyklá lehdy gramatika Acl. Donała; srovn. (Gramatika) Lonät drziec v levéj ruc& Alan 339. davno adv. = diu 196 dawno ad. -davy v. smyslodavy -dcle v. dvanádcte, -y -dcčti atp. v. dvadcéti étyridciety aid. dci f. — filia 1728 dezy — czy Boh. 506 (var. dsy O) ald -dciely v. tfidciety díce v. diežč deć r, deść -děčnost v. vděčnost -děčný v. vděčný děd m. = avus 1733 dycd = Vocb. 175 = Wiesb. 567 = Boh. 508 var. dzyed O) ald., sv. prad&d. déditn v. jedéin dědce v. jedčím dedek m. = upupa 221 AB = Fysiol. 691 mg. = Boh. 97 = Nn 63" atd. Nyni dudek. dédic m. — heres 988 dyedicz aid. dódićstvo nt. — hereditas 1645 dyedicz- stvo = diedycztwie VeleS. a/d. dědina í. — predium 725 dyedína ABCG — Wiesb. 1084 — Boh. 797 — Nn 69" atd. dédinnik m. — boros 988 dyedinnik (A : G dyedynyk); B dyedynnyk heres : = eros dyedýmik Veleš. atd. (Klavet lišil: lat. heres-heros-herus: dčdie-dčdinník- optyr) děhel v. děhýl dehet m. = terebintus 656 AC (B zcela odchylně teřábek) = Boh. 256 = RVodü. 46 = Veleš. = Mam. A 306" atd. ,,de plantis". dchna, m. — cacademon 58 ABC — Boh. 25 — Wiesb. 6 — Velez. = RVodh. 68" a = Nn 67, 62Y (tu omylem dechna- weyk: spojil s následujícím v Boh. etas. wyek). Je rovněž přejato z círk. slov. degna, d'egzna, dogna =. strup; p. dzicg- na :- skorbut; Celak. Dod. cituje sice s kûzly 1 s dehnictviem - rkp. XIV. stol. a podle nëho poloin vyklddd M atze- nauer TAI. VIT, 41-42 o koření deg
258 darcmní — dehna. daremní adj. — cassa Astron. 55; gl. da- remnye aid. daremnik, m. = ald. darenic nt. = donacio 1474 darzenic; srour. daïiti a Pass. 308 darzenye aid. daXiti vb. dur.: part. praes. - donans 1078 darze atd.; svovn. datenie. davino v. daxostle da(rmo?»rostlé nt. . vanoscophus 420 darostle (B : danostre A, omyle:a, ryba, asi klavelovskd zkvucenima; první cást podle vano- snad darmo-). darovarie nt. -- remuneracio 1474 da- rovanye ald. vanus 1178 daremnyk darovali v. darovánie -daÿcvali v. obdaïovati darovnik m. == remuneratoi rownik a/d. Srovn. dial. kvhom | (d&ti, stavějíce jesličky) vybíraly domky a darovníky Nár. Listy, 1913, 25. XII, sły. 1 b. dásně f. = gingi.a 1276 dasnye = RVodń. 61” := Roh. 421 (var. dasny O) = Wiesb. 441 ald. dásněnka f.- palatum 1334 dasnyenka = glosupa 1320 dasnyenka AB (vým zrónka) „de membris”. dásní v. dásně datel m. = spi(n)x 278 AB; datel = Vele$. — spinx Fysiol. 639 mg. = dyactel spinx Nn 64* — spinx Boh. 110 (var. dzyetel O) = spix Lact. aid. Nyní picus Jg. Ki. dáti vb. pf. — praes. dabo 162 Dam atd. impt. da 229 Day atd. Sroun. dáme a dávati. -dalnec v. udatnec -datnost v. udatnost dav m.-. premo 1450 daw (pestvo, lichva, chlipstvo, krźdeż..). Sz0vn. na- dav, zdav. -davać v. sdavać dovák v. dvák | dávané nt. = dativum 2302 davave A (opravil Menčík v davane, srovn sou- sedmí jemné, škodné, pochopné, vsadné, výpustné); sroun. dévati. -dava(te)dlné v (ro)zdavatedlné dávati vb. iter. — dat 183 dava ald., sroun. dâvané a dati. ddvavé v. davané dávcé m. — dator 2209 dawcze dávé adv. — mane B (mano A) 199 davie AB; slovo pfejaté z cirk. slov. davà — 1237 da- | olim, slovin. davi, dave = dnes ráno; srovn. Sbornik Pastrnküv 27/8. Zantklo. -dávenic v. vdávenie, zadávenie davizen m. : : lemphinceatus 316 davizen „monstrosi nomines'' — „Strojenć” Gb. -dávka v. podavka Dávník m. — Donatus 2382 dawnik: mint se obvyklá lehdy gramatika Acl. Donała; srovn. (Gramatika) Lonät drziec v levéj ruc& Alan 339. davno adv. = diu 196 dawno ad. -davy v. smyslodavy -dcle v. dvanádcte, -y -dcčti atp. v. dvadcéti étyridciety aid. dci f. — filia 1728 dezy — czy Boh. 506 (var. dsy O) ald -dciely v. tfidciety díce v. diežč deć r, deść -děčnost v. vděčnost -děčný v. vděčný děd m. = avus 1733 dycd = Vocb. 175 = Wiesb. 567 = Boh. 508 var. dzyed O) ald., sv. prad&d. déditn v. jedéin dědce v. jedčím dedek m. = upupa 221 AB = Fysiol. 691 mg. = Boh. 97 = Nn 63" atd. Nyni dudek. dédic m. — heres 988 dyedicz aid. dódićstvo nt. — hereditas 1645 dyedicz- stvo = diedycztwie VeleS. a/d. dědina í. — predium 725 dyedína ABCG — Wiesb. 1084 — Boh. 797 — Nn 69" atd. dédinnik m. — boros 988 dyedinnik (A : G dyedynyk); B dyedynnyk heres : = eros dyedýmik Veleš. atd. (Klavet lišil: lat. heres-heros-herus: dčdie-dčdinník- optyr) děhel v. děhýl dehet m. = terebintus 656 AC (B zcela odchylně teřábek) = Boh. 256 = RVodü. 46 = Veleš. = Mam. A 306" atd. ,,de plantis". dchna, m. — cacademon 58 ABC — Boh. 25 — Wiesb. 6 — Velez. = RVodh. 68" a = Nn 67, 62Y (tu omylem dechna- weyk: spojil s následujícím v Boh. etas. wyek). Je rovněž přejato z círk. slov. degna, d'egzna, dogna =. strup; p. dzicg- na :- skorbut; Celak. Dod. cituje sice s kûzly 1 s dehnictviem - rkp. XIV. stol. a podle nëho poloin vyklddd M atze- nauer TAI. VIT, 41-42 o koření deg
Strana 259
dihyl — ardere. S tm bývá spojováno à misini jm. Dehnici (ryn{ Dejvice) — toto však je kyalší forma obvyklejšího varu ‘de- hetník', kdo vyrábí dehet; zalo sem náleží dehen — hnilost jistá: proti dehnu Jddvo rkp. Jg. Srovn. Prusík Krok IX, 1895. dčhýl m. — irpus 919 dyehil AB (rokosie, lekno, tftina) = diehel RVodñ. 40Y = Rstl. Drk. 179"; né. angelica Kat. Stpol. dziegil, nynt dzicgiel. dech m. — flamen 1386 A dech aid. Srovn. nádech. -děj v. koloděj -dłji v. náděje -dějcě, dějník v. dobrodějcě (-ník) děk- v. t. diek- dek m. = falera 2157 = Boh. 587 = Nn 69* aid. Z nimi. Srovn. helmodek. dékan m. — decanus 1041 dyekan — Boh. 389 (var. dzyekan O) aid. Z lat. dékanstvo nt. = decanatus 1050 dye- kanstvo aid. dékovánie nt. — regraciamen 2291 dye- kovanie aid. dékovati v. dékovánie děl- v. t. diel- -dłlać v udólać [delók m. = operarius Boh. 794 dyelak = Wiesb. 1077: v Klar. za to dělník. délenie nt. -- divisio Vokab. 284 dye- lenye (v ari'hmetice) ald Srovn. roz: délenie -děle v. neděle -dělena v. vozdélena dóliti v. dělenie dělník m. = operarius 2498 dielnyk AB (v. Boh. dčlák) atd. — opifex Boh. 732 dyelnyk — Wiesb. 1077 — RVodň. 66Y (v Klar. za to udělač) atd. -dělmý v. zemodělný děloha i. — matrix 1306 dyeloha — Ve- les. = Slov. Třeb. 11 (/u = mater, asi omylem m. matrix) = Lact. atd. Ujalo se obecné. -den v. zden den m. — dies 67 den Boh. 19 aid. dni suché v. suchý: srovn. týžden, jedno- den, mrtvoden, poledne, poluden, veš- den. -dčnie v. odčnie, vzděnie dennicé f. — Lucifer 40 dennyczye (B: A deunicze) — dennyczye Boh. 16 (var. dennycze OF) -= donicze Diana Nn | deséttisícóv 259 62V (omylem připojil k fpłedehdze- jicłhmu — v Bohemáři — heslu) atd. denník m. = uterus 1299 dennyk AB= Boh. 453 -= Lact. atd. denoviet v. dunovietr -děř v. sděř děřec v. dieřiec -dčrek v. zdérek děs m.:= Leviathan 59 dyess ABC Boh. 23 = Wiesb. 98 abc := Veleś. Nn 67' — RVodn. 65%a atd.; Leviathan est serpens tortuosus, perquem diabolus significatur Dijes Lact. /g. Gb.; draco dis 555 E jest omylm.drak, v. ¢. V Kla- relovi C zapsáno Leviathan dvakrát; Po prvé (č. 61) přeloženo správně dyess— a na tom wmtstě bylo zapsáno omylem, po druhé (č. 79), na místě náležilém, tlu- močeno byes, omylem opisu; Cerny (CCM. 1899, 510) mint, Ze lolo b&s v .I vynecháno, neprávem. desátek m. — decima 2405 dessatek .: Veleš. desatnik omylem; v. Gb. Atd. desátník v. desátek decuplex Vokab. [desater numer. 652 atd [desátý numer. = decimus Vokab. 605 atd.; svovn. devadesáty, osradesáty, padesáty, sedmdesáty, Sedesáty. [desét numer. decem Vokab. 590 deset ald.; decuns Vokab. 688 deset summa); dvadcéti Sartôv -= penéz deset Vokab, 670 ald Sroun, desettisicôv; étrnädet atp., je- deniicty ałd., 'trmezcietma aid, dva- dcěti atp., osmdesát, devadesát ap. desétazn f. — decalogus 2379 desetazn (rym: pokrazn; asi klaretovsky zkydceno z desét kázaní nebo pod.). desétina f. = fumales 2405 dessyetyna (B : desetyna A) — Vele$. ald. desétistrun 5. — decacordum Boh. 968 desyetystrun; nejspiśe z mammotrekiu; srovn. Zalt. V ilb. CXLIII, g in psal- terio decachordo “v Zaltäïi desieti Strun' a pctistrun. V Klaretovi płi- slušný veri asi ztvacem. [deséttisicóv numer. — decem milia Vokab 600 desettysyczow; svovn. k hotej- ším desetitisícům Čech SS. XXIX, 298 a násl. (peněžitá
dihyl — ardere. S tm bývá spojováno à misini jm. Dehnici (ryn{ Dejvice) — toto však je kyalší forma obvyklejšího varu ‘de- hetník', kdo vyrábí dehet; zalo sem náleží dehen — hnilost jistá: proti dehnu Jddvo rkp. Jg. Srovn. Prusík Krok IX, 1895. dčhýl m. — irpus 919 dyehil AB (rokosie, lekno, tftina) = diehel RVodñ. 40Y = Rstl. Drk. 179"; né. angelica Kat. Stpol. dziegil, nynt dzicgiel. dech m. — flamen 1386 A dech aid. Srovn. nádech. -děj v. koloděj -dłji v. náděje -dějcě, dějník v. dobrodějcě (-ník) děk- v. t. diek- dek m. = falera 2157 = Boh. 587 = Nn 69* aid. Z nimi. Srovn. helmodek. dékan m. — decanus 1041 dyekan — Boh. 389 (var. dzyekan O) aid. Z lat. dékanstvo nt. = decanatus 1050 dye- kanstvo aid. dékovánie nt. — regraciamen 2291 dye- kovanie aid. dékovati v. dékovánie děl- v. t. diel- -dłlać v udólać [delók m. = operarius Boh. 794 dyelak = Wiesb. 1077: v Klar. za to dělník. délenie nt. -- divisio Vokab. 284 dye- lenye (v ari'hmetice) ald Srovn. roz: délenie -děle v. neděle -dělena v. vozdélena dóliti v. dělenie dělník m. = operarius 2498 dielnyk AB (v. Boh. dčlák) atd. — opifex Boh. 732 dyelnyk — Wiesb. 1077 — RVodň. 66Y (v Klar. za to udělač) atd. -dělmý v. zemodělný děloha i. — matrix 1306 dyeloha — Ve- les. = Slov. Třeb. 11 (/u = mater, asi omylem m. matrix) = Lact. atd. Ujalo se obecné. -den v. zden den m. — dies 67 den Boh. 19 aid. dni suché v. suchý: srovn. týžden, jedno- den, mrtvoden, poledne, poluden, veš- den. -dčnie v. odčnie, vzděnie dennicé f. — Lucifer 40 dennyczye (B: A deunicze) — dennyczye Boh. 16 (var. dennycze OF) -= donicze Diana Nn | deséttisícóv 259 62V (omylem připojil k fpłedehdze- jicłhmu — v Bohemáři — heslu) atd. denník m. = uterus 1299 dennyk AB= Boh. 453 -= Lact. atd. denoviet v. dunovietr -děř v. sděř děřec v. dieřiec -dčrek v. zdérek děs m.:= Leviathan 59 dyess ABC Boh. 23 = Wiesb. 98 abc := Veleś. Nn 67' — RVodn. 65%a atd.; Leviathan est serpens tortuosus, perquem diabolus significatur Dijes Lact. /g. Gb.; draco dis 555 E jest omylm.drak, v. ¢. V Kla- relovi C zapsáno Leviathan dvakrát; Po prvé (č. 61) přeloženo správně dyess— a na tom wmtstě bylo zapsáno omylem, po druhé (č. 79), na místě náležilém, tlu- močeno byes, omylem opisu; Cerny (CCM. 1899, 510) mint, Ze lolo b&s v .I vynecháno, neprávem. desátek m. — decima 2405 dessatek .: Veleš. desatnik omylem; v. Gb. Atd. desátník v. desátek decuplex Vokab. [desater numer. 652 atd [desátý numer. = decimus Vokab. 605 atd.; svovn. devadesáty, osradesáty, padesáty, sedmdesáty, Sedesáty. [desét numer. decem Vokab. 590 deset ald.; decuns Vokab. 688 deset summa); dvadcéti Sartôv -= penéz deset Vokab, 670 ald Sroun, desettisicôv; étrnädet atp., je- deniicty ałd., 'trmezcietma aid, dva- dcěti atp., osmdesát, devadesát ap. desétazn f. — decalogus 2379 desetazn (rym: pokrazn; asi klaretovsky zkydceno z desét kázaní nebo pod.). desétina f. = fumales 2405 dessyetyna (B : desetyna A) — Vele$. ald. desétistrun 5. — decacordum Boh. 968 desyetystrun; nejspiśe z mammotrekiu; srovn. Zalt. V ilb. CXLIII, g in psal- terio decachordo “v Zaltäïi desieti Strun' a pctistrun. V Klaretovi płi- slušný veri asi ztvacem. [deséttisicóv numer. — decem milia Vokab 600 desettysyczow; svovn. k hotej- ším desetitisícům Čech SS. XXIX, 298 a násl. (peněžitá
Strana 260
260 'deséttisici numer. = milesimus decimus Vokab. 624 desettysyczky (ast omylem m. -Czy); svovyn. předchozí a deset- tisící Jg., desettisicnik 7. aid. deséltisícky v. deséttisici desiel- v. t. desét- desietnik n. = decuxio 980 desietnyk A (B dessyetnyk, G desetnyk); obvykle desátník. desknata v. desknatka desknatka f. = aspar 1971 desknatka B (desnatka A omylem): rym atecta, = Vocb. 175" desknata (omylem). desna- v. deskna- dešč m. — pluvia 164 desscz — Boh. 49 — Nn 62' — desst Lact. aid. lichý dešč v. tichý. deščka f. — dictica 2676 desczka = Veles. ata. Gb. vykládá: „dictica m. diptycha — tabula parva Dicíb. Gloss. doppelt zusammengelegte Schreibtafel Klotz', Viz t. dska. deśćnitka f. = calops 2563 desscznyczka. Gb.: calops m. calopes — drevak. desenie v. zdeSenie dešťka v. dska dět- v. t. diet- dětel v. datel dětel m. = trifolium 786 dyetel AG = Boh. 329 — Wiesb. 354 — Nn 65Y Veleś. =- Mam. A 14" — Rostl. Drk. 181"a atd., hojně v vostlinářich. -div v. odév | devadesát numer. — nonaginta Vokab. 594 dewadesat ald. devadesaty numer. = nonagosimus Vo- kab. 618 dewadesaty ald. devatenadcte numer: dewatenadczte Vo- kab. 259 (snad náleží: k deceonalis a nejspiše je číslovka řadová, v. násle- dujtet) ald. devatenddcty v. devatynadcty 'devater numer. — noviplex Vokab. 651 dewater afd. 'deváty numer nonus Vokab. dewaty atd Svovn. následující. 'devátýnádctý num. — nonus decimus Vokab. 611 dewatynadczty ald. Sroun. devatenádcte a deváty. dév- v. t. diev- Cévetka f. = puella 998 dyeveczka = Wiesb. 566 = Boh. 507 (var. dievka, dial.) ata. 405 | dchel m. — oregmon 1368 dchel destttisfci — diabelstvie. dévecn:k m. — deflorator 1163 dyewecz- nik; svovn. né. holkár. děvečnost v. děvoctnost deveř m. = levir 1752 deverz (A : de wyerz B omylem) = Boh. 518 = Wiesb. 587 = Nn 68" = Mam. A 27° = Ve- leś. — Slov. Treb. 11 — Lact. (s. avus) ałd. Zaniklo. devésil m. : - cardisonum 817 devycsil = Nn atd., hojné v vostl. Z RVodń. uvddi Gb. tyto tvary: diewesil, diewessil, die- wiesil; ze sev. Cech uvádí Jirdsek, SS. X XIII, 346 devesel; v Léh. B 109b pripsdno dewesel; sroun. srb. devcsilj, r. devesil, stp. dziewiosil (wové dzie- więćsił). Nyni devétsil — tussilago (Zty: již Čern. Herb. 27V dewietsyly. [devět numer. — novem Vokab. 590 dewyet ald. = dodrans Vokab. 690 dewyet. Svovn. následující a devadosát, devate- nádcte. devět v. t. deviet- [devétset numer. non[i]enta Vokab. 599 dewyetset; srovu. následující. (devetsty numer. — non[a]gentesimus Vo- kab. 623 dewyetsty; svovn. předchozí. devietina f. — nona Ćcirkevni hodinkay 2417 devietyna (Přeloženo jako nona pars). devietnik m. — septuagesima 2399 de- vietnik AB; wjalo se dévkona v. dievkona [dévoctnost {. = virginitas Vokab. 384 dyewocztnost; meumělé tvoření; var. dyewecznost Klem. snad podává správ- nější čtení. dévona v. dievkona dévonak m. — dracopes 555 dyevonak (rým hlavonak) - - neumèlé tvoÿeni (,,ser- pentes''). dcha v. nádcha AB = Vele&.(dchol: omylem); ,,oregmon = ultimus sonus morientis" uvddi z Die/b. Gb. dchol v. dchel dchof ra. = cirogrillus 520 dchor ABG Boh. 200: Nn 70° = Veles. = RVodáü. 52" 61" ald.; ni. tchoï. Sroun. Sisl. thchore. | diabel m. — diabolus 2358 dyabel — Boh, 23 — Nn 62"a ald. diabelnik v. diablovnik diabelsivie nt. — demonium Fysiol. 645 gl. dyabelstwve ald.
260 'deséttisici numer. = milesimus decimus Vokab. 624 desettysyczky (ast omylem m. -Czy); svovyn. předchozí a deset- tisící Jg., desettisicnik 7. aid. deséltisícky v. deséttisici desiel- v. t. desét- desietnik n. = decuxio 980 desietnyk A (B dessyetnyk, G desetnyk); obvykle desátník. desknata v. desknatka desknatka f. = aspar 1971 desknatka B (desnatka A omylem): rym atecta, = Vocb. 175" desknata (omylem). desna- v. deskna- dešč m. — pluvia 164 desscz — Boh. 49 — Nn 62' — desst Lact. aid. lichý dešč v. tichý. deščka f. — dictica 2676 desczka = Veles. ata. Gb. vykládá: „dictica m. diptycha — tabula parva Dicíb. Gloss. doppelt zusammengelegte Schreibtafel Klotz', Viz t. dska. deśćnitka f. = calops 2563 desscznyczka. Gb.: calops m. calopes — drevak. desenie v. zdeSenie dešťka v. dska dět- v. t. diet- dětel v. datel dětel m. = trifolium 786 dyetel AG = Boh. 329 — Wiesb. 354 — Nn 65Y Veleś. =- Mam. A 14" — Rostl. Drk. 181"a atd., hojně v vostlinářich. -div v. odév | devadesát numer. — nonaginta Vokab. 594 dewadesat ald. devadesaty numer. = nonagosimus Vo- kab. 618 dewadesaty ald. devatenadcte numer: dewatenadczte Vo- kab. 259 (snad náleží: k deceonalis a nejspiše je číslovka řadová, v. násle- dujtet) ald. devatenddcty v. devatynadcty 'devater numer. — noviplex Vokab. 651 dewater afd. 'deváty numer nonus Vokab. dewaty atd Svovn. následující. 'devátýnádctý num. — nonus decimus Vokab. 611 dewatynadczty ald. Sroun. devatenádcte a deváty. dév- v. t. diev- Cévetka f. = puella 998 dyeveczka = Wiesb. 566 = Boh. 507 (var. dievka, dial.) ata. 405 | dchel m. — oregmon 1368 dchel destttisfci — diabelstvie. dévecn:k m. — deflorator 1163 dyewecz- nik; svovn. né. holkár. děvečnost v. děvoctnost deveř m. = levir 1752 deverz (A : de wyerz B omylem) = Boh. 518 = Wiesb. 587 = Nn 68" = Mam. A 27° = Ve- leś. — Slov. Treb. 11 — Lact. (s. avus) ałd. Zaniklo. devésil m. : - cardisonum 817 devycsil = Nn atd., hojné v vostl. Z RVodń. uvddi Gb. tyto tvary: diewesil, diewessil, die- wiesil; ze sev. Cech uvádí Jirdsek, SS. X XIII, 346 devesel; v Léh. B 109b pripsdno dewesel; sroun. srb. devcsilj, r. devesil, stp. dziewiosil (wové dzie- więćsił). Nyni devétsil — tussilago (Zty: již Čern. Herb. 27V dewietsyly. [devět numer. — novem Vokab. 590 dewyet ald. = dodrans Vokab. 690 dewyet. Svovn. následující a devadosát, devate- nádcte. devět v. t. deviet- [devétset numer. non[i]enta Vokab. 599 dewyetset; srovu. následující. (devetsty numer. — non[a]gentesimus Vo- kab. 623 dewyetsty; svovn. předchozí. devietina f. — nona Ćcirkevni hodinkay 2417 devietyna (Přeloženo jako nona pars). devietnik m. — septuagesima 2399 de- vietnik AB; wjalo se dévkona v. dievkona [dévoctnost {. = virginitas Vokab. 384 dyewocztnost; meumělé tvoření; var. dyewecznost Klem. snad podává správ- nější čtení. dévona v. dievkona dévonak m. — dracopes 555 dyevonak (rým hlavonak) - - neumèlé tvoÿeni (,,ser- pentes''). dcha v. nádcha AB = Vele&.(dchol: omylem); ,,oregmon = ultimus sonus morientis" uvddi z Die/b. Gb. dchol v. dchel dchof ra. = cirogrillus 520 dchor ABG Boh. 200: Nn 70° = Veles. = RVodáü. 52" 61" ald.; ni. tchoï. Sroun. Sisl. thchore. | diabel m. — diabolus 2358 dyabel — Boh, 23 — Nn 62"a ald. diabelnik v. diablovnik diabelsivie nt. — demonium Fysiol. 645 gl. dyabelstwve ald.
Strana 261
diablovník — divóček. diablovník, m. — demoniacus 1150 dyab- lownik (A : dyabelnyk B) ald. diblicek m. — grillus 61 dybliczek (AC: žádá metrum 24; B omylem dyblyk) = RVodń. 52" — Vele&. (diebliczek); klaretovsky pvo verš m. diblík v. £. diblik m. = grillus 25 dyblyk - Wiesb. 5 — Nn 62Y atd. (V Klar 61 B omyl m. diblièek.) Z némé. diebl- v. dibl- dicèsivie v. dobrodieëstvie : dieky pl. f. — grates 2368 dyeki atd. diel m. — porcio 2269 dyel atd., svovn. otdiel, rozdiel, samodiel. -dielny v. éestidielny, otdielny dielo nt. — opus 1559 2250 dyelo — Boh. 794 — Wiesb. 1079 atd., né. dílo. -dien v. udien dienie nt. — Fantasia 1350 dyenie ABD — Boh. 412 : . Wiesb. 436 atd. -dienky v. milodienky diera f. . lar ?1 diera (Gb. dodávd. locus, ubi fit ignis, foramen Diefb.). — porus 1956 dyera AB ad. foramen Boh. 599 dyera (var. dzye- ra O). diefiec m. — larex (A, B larix) 668 die- iziecz AB (Gb. ête détiec) dierka f. — forus Boh. 972 dyrka aid. — pori in manibus Astron 559 gl. dyerki ałd. a diet& nt. = puer 1729 dyetie ald. dieli v. dienie dielk- srovn. bezdétek -dievanie v. nadievanie -dievka v. odievka dievka f. — virgo 997 dycwka ATrial. (B panna z v. 998) — panna O) — Wiesb. 565; (v Boh. 507 v O je var. dzyewka k heslu dévecka, v. t) ald., né. dívka. ancilla Boh. 384 dyewka (v Klavetovi snad scházt) atd.; né. dial. dívka. dievkona f. — Virgo <t. souhvězdí: eklip- Hky) Vokab. 297 Dyewkona; přijato do pozdější ierminologie cest slove Diewkona Lék. B 24" (kvom toho uvádí Gb. ještě z Lék. B f. 18°, 197; tamtéž 17" diewoyna asi omylem); jimý doklad z Lók. Cerr. diewkona uvádt Dobrovský Gesch. 1818, 288; jiný z Ms. secv. (vkp. Brožov.) cituje Jgm. Zdá se, em náleží i dévona — Virgo, jeż \ že Boh. 507 (var. | šestá zvéro- | 261 | £ Neub. vhp. hvézd. léR. XV. stol. uvddi | Jg. v» Rozboru 1842, 198. Nyni 'Panna'. diezé /. — clautra 2038 dyezve (B : A dyeze) — dyezye clatra Boh. 703 (var dzyecze O omylem) — Wiesb. 950 = dyezye clatra Vocb. 175%, RVodň. 56“ | dieze Mam. A 18“ — Veleš. atd. Je. | cituje děce? clatra Rozk.; ale to je mylný cilát z Hankova slovníku děce clatra, kde je správní uveden citát z Boh O (v. shora), Čelakovský v Dod. napsal dele et lege dieže clanthra Rozk., opra- vuje takto omyl v citálě; doklad v Boh.O však nyní paralelami se ukazuje rovné omylem. copus 1802 dyezye (B:A tyeze omylem) = Vocab. 176Y (Gb. dokládá copus n. copponus mensura frumen- taria DuCange). diezka (. — multrum 2015 diezka 4B — Boh. 673 — Wiesb. 933 - Mam. A 29“ dieska mulctruim RVodn. 65* aid. dint r. dyné dir- y. t. dier- miraculum 305 dyw atd. Svovn. odiv -diva v. odiva diváček v. divóček divák m. = wiro 304 dywakAB = Ve les. = Wiesb. 201. Zaniklo. divenie nt. — miracio 2457 dyvenie ald. divi adj.: divi mużlk — Faunus 315 dyv | muzik = RVodñ. 52" — Canuus (m. Faunus omylem) dýwý muzik Voleš. ald.; ně. divý muž. divie maso — caronica 1697 dyvie mas- so AB = Nn 67" = RVodň. 21" atd., pravidelně; později divoké maso Jg. K1. Omylem Bartoš, Skladba, 4. vyd., 1883, str. 179 doporučuje jako správné živé maso (na ráně, špatně. divoké) — ne- boť mezi oběma vývazy je rozdíl. divi? v. divnir divit: v. divenie divizna f. — mirna 845 dyvizna = di- wizna murria RVodń. 41Va aid. Nyni a jiż słć. = verbascum. Jg. Ki. Gb. divnif m. — mirius 415 dywirz (A asi omylem: diwnyerz B; Méhk omylem dywuz, co pak mylné Cildno divüs) „de piscibus‘‘ -divnos! v. podivnost divotec v. divóéek divótek m. — decipulus 215 dyvoczek (A: vým jiříček; B dywoczecz mylnym div m.
diablovník — divóček. diablovník, m. — demoniacus 1150 dyab- lownik (A : dyabelnyk B) ald. diblicek m. — grillus 61 dybliczek (AC: žádá metrum 24; B omylem dyblyk) = RVodń. 52" — Vele&. (diebliczek); klaretovsky pvo verš m. diblík v. £. diblik m. = grillus 25 dyblyk - Wiesb. 5 — Nn 62Y atd. (V Klar 61 B omyl m. diblièek.) Z némé. diebl- v. dibl- dicèsivie v. dobrodieëstvie : dieky pl. f. — grates 2368 dyeki atd. diel m. — porcio 2269 dyel atd., svovn. otdiel, rozdiel, samodiel. -dielny v. éestidielny, otdielny dielo nt. — opus 1559 2250 dyelo — Boh. 794 — Wiesb. 1079 atd., né. dílo. -dien v. udien dienie nt. — Fantasia 1350 dyenie ABD — Boh. 412 : . Wiesb. 436 atd. -dienky v. milodienky diera f. . lar ?1 diera (Gb. dodávd. locus, ubi fit ignis, foramen Diefb.). — porus 1956 dyera AB ad. foramen Boh. 599 dyera (var. dzye- ra O). diefiec m. — larex (A, B larix) 668 die- iziecz AB (Gb. ête détiec) dierka f. — forus Boh. 972 dyrka aid. — pori in manibus Astron 559 gl. dyerki ałd. a diet& nt. = puer 1729 dyetie ald. dieli v. dienie dielk- srovn. bezdétek -dievanie v. nadievanie -dievka v. odievka dievka f. — virgo 997 dycwka ATrial. (B panna z v. 998) — panna O) — Wiesb. 565; (v Boh. 507 v O je var. dzyewka k heslu dévecka, v. t) ald., né. dívka. ancilla Boh. 384 dyewka (v Klavetovi snad scházt) atd.; né. dial. dívka. dievkona f. — Virgo <t. souhvězdí: eklip- Hky) Vokab. 297 Dyewkona; přijato do pozdější ierminologie cest slove Diewkona Lék. B 24" (kvom toho uvádí Gb. ještě z Lék. B f. 18°, 197; tamtéž 17" diewoyna asi omylem); jimý doklad z Lók. Cerr. diewkona uvádt Dobrovský Gesch. 1818, 288; jiný z Ms. secv. (vkp. Brožov.) cituje Jgm. Zdá se, em náleží i dévona — Virgo, jeż \ že Boh. 507 (var. | šestá zvéro- | 261 | £ Neub. vhp. hvézd. léR. XV. stol. uvddi | Jg. v» Rozboru 1842, 198. Nyni 'Panna'. diezé /. — clautra 2038 dyezve (B : A dyeze) — dyezye clatra Boh. 703 (var dzyecze O omylem) — Wiesb. 950 = dyezye clatra Vocb. 175%, RVodň. 56“ | dieze Mam. A 18“ — Veleš. atd. Je. | cituje děce? clatra Rozk.; ale to je mylný cilát z Hankova slovníku děce clatra, kde je správní uveden citát z Boh O (v. shora), Čelakovský v Dod. napsal dele et lege dieže clanthra Rozk., opra- vuje takto omyl v citálě; doklad v Boh.O však nyní paralelami se ukazuje rovné omylem. copus 1802 dyezye (B:A tyeze omylem) = Vocab. 176Y (Gb. dokládá copus n. copponus mensura frumen- taria DuCange). diezka (. — multrum 2015 diezka 4B — Boh. 673 — Wiesb. 933 - Mam. A 29“ dieska mulctruim RVodn. 65* aid. dint r. dyné dir- y. t. dier- miraculum 305 dyw atd. Svovn. odiv -diva v. odiva diváček v. divóček divák m. = wiro 304 dywakAB = Ve les. = Wiesb. 201. Zaniklo. divenie nt. — miracio 2457 dyvenie ald. divi adj.: divi mużlk — Faunus 315 dyv | muzik = RVodñ. 52" — Canuus (m. Faunus omylem) dýwý muzik Voleš. ald.; ně. divý muž. divie maso — caronica 1697 dyvie mas- so AB = Nn 67" = RVodň. 21" atd., pravidelně; později divoké maso Jg. K1. Omylem Bartoš, Skladba, 4. vyd., 1883, str. 179 doporučuje jako správné živé maso (na ráně, špatně. divoké) — ne- boť mezi oběma vývazy je rozdíl. divi? v. divnir divit: v. divenie divizna f. — mirna 845 dyvizna = di- wizna murria RVodń. 41Va aid. Nyni a jiż słć. = verbascum. Jg. Ki. Gb. divnif m. — mirius 415 dywirz (A asi omylem: diwnyerz B; Méhk omylem dywuz, co pak mylné Cildno divüs) „de piscibus‘‘ -divnos! v. podivnost divotec v. divóéek divótek m. — decipulus 215 dyvoczek (A: vým jiříček; B dywoczecz mylnym div m.
Strana 262
262 êlentm) = Nn 64'b aid. Ve V&. decepo- Jus dywaczek (omylem m. divóćck) a decipolus dywoczecz (IymZ omylem «a -ec originálu jaho B). divokozel v. divoký divokvice f.: : omes 53 (m. omex, omox) dyvokvicze (rym: svefepice; pal ně asi klavetovsky zkydceny tvay m. divoká svince, svinice, sroun. ni. svinka a sic. omex divoká svině Boh. 205, Mam. A 30" ald.). divoky, adj.: divohá svin£ v. sviné a divokvice divoký kanec v. kanec divoký kozel — silicernus v. kozel — onager 508 dyvokozel (klarelousky zkráceno; možno, že z divoký kozel, ale snad lépe z Jivoký osel, v. 1t.) divoký osel v. osel. divořečina v. dvojřečina divús v. divníř divuz v. divníř divý v. diví dláhy pl. f. = strinx 2166 dlahi (A : B dralzy omylem) ald. Srovn. podlaha. dlaloz v. dlask dlań f. — ir (=7ei0) 1289 dlan — Boh. | 429 = Wicsb. 453 al. dlask m. — nasica 285 dlask ABG — Fysiol. 487 mg. — Boh. 101 (v E. dlaloz omylem) — dlesk Wiesb. 674 — dlask Veles., Mam. A 29Y - : dlesk RVodñ. 47Y, 48Y = dlosk Nn 63" (omylem m. dlask) = dlesk Lact. nn IV"b ad. Nyní loxia. K! dláto nt. — celtis 2544 dlato-=V$. : Boh. 882 (celtes) — Wiesb. 1199 = RVodi. 36v", 70" (celtrum) (omylem) ald. -dlaš v. obdlaš dle f. — pragma 2264 dle — Vele&. (plag- ma); kontext svoboda, 2puoba, dle, odümrl, ümrl; Dicfb. Gloss. pragma ein werck. dlesk v. dlask a dleść dleść m. = cinapus 389 dlesscz AB (rým: pulec) — tinapus dlesk Veleš. (m. ci- a dlešč omylem). Nyní : = cejn veliký, praZma; sroyn. dle&tà (v rybníce mnoho) zemtelo. Neb jest ta ryba tak mdlá, jakž ji z vody a na vítr vezme, tak hned každá umře 1554 Jgm. V, 889 =Sborn.histor. I, 384; dlešec (na Labi) Frič, České ryby 13, 22, 56; doklady a divoké.. >více — dna. výkl. v. Soukup, Progr. R., Rakovník, 1914, 15. -dlévanie v. prodlévanie dlo nt. — ilium 1315 (: . slabiny, dolní cast tóla aż k ohanbi) dlo: Gb. ,omyl nějaký“, ale vevš této formy slova žádá; sroun. tlo. dlubně, f. - : tigillum 635 CG (AB tinel- lum omylem) dlubnye 3CG (A dlub- nicze omylem, proti metru) = Boh. 242 Wiesb. 252 Nn 68", 69" Mam. A 36' — Slov. Treb. 11 aid. — maza Boh. 236 dlubnyc (var. kyje- nice O); Klaret kyjenicé. dlubnicé + v. dlubné dlúhák m. longinus 1212 dluhak; srovn. osobní 1382 Dluhak Tom. Zákl. n. 100 b (Gb.) = spondeus Vokab. 21 dluhak grammatica““ (v melrice + —). dlúho- v. dlúhohněv, -myš, -sběh dluhohlas v. druhohlas [d/úhohněv m. = iracundia Vokab. 422 dluhohnyew (Klaret: hněvota). dlihomyś f. = glis 523 dluhomyss: „stro- jené" Gb. dláhopa f. — prosa 2423 dluhopa AB: »Strojené, nebo snad omyl m. dlüho- pis“ Gb., ale forma je zavučena metrem -Luu; je nfjaká klarelouskd zhrácenina (dIáhopisa ?). „de -dlúhopisa v. zdlúhopisa dluhost f. — longitudo 1496 dluhost ad. 'dlúhostěn m. — calatoydes Vokab. 249 dluhostyen , de geometria''. (dlúhověčnost, f. longanimitas Vokab. 392 dluhowiecznost ,,de ethica'', atd.: así z mammolvektu nebo z bible. dluza v. dláza dlúža (?) m. = mega 1242 dluza. Tak Gb.: „Snad Dlouhdn... 'strojenć'', koniext drużba, drużicć, dluża, piichoda... -dlázená v. prodlúžená dlu£zník m. — debitor 1241 dluznyk a4. Svovn. Vondrák, Wenzelslegende, 66. dme, dmi v. dûti flambula 201% dmi- dmýchačka f. chaczka AB. dna f. — paralisis 1676 dna AB — Boh. 469 — Wiesb. 516 — RVodn. 67" Veles. aid. -dmec v. všednec -dněnie v. podnénie
262 êlentm) = Nn 64'b aid. Ve V&. decepo- Jus dywaczek (omylem m. divóćck) a decipolus dywoczecz (IymZ omylem «a -ec originálu jaho B). divokozel v. divoký divokvice f.: : omes 53 (m. omex, omox) dyvokvicze (rym: svefepice; pal ně asi klavetovsky zkydceny tvay m. divoká svince, svinice, sroun. ni. svinka a sic. omex divoká svině Boh. 205, Mam. A 30" ald.). divoky, adj.: divohá svin£ v. sviné a divokvice divoký kanec v. kanec divoký kozel — silicernus v. kozel — onager 508 dyvokozel (klarelousky zkráceno; možno, že z divoký kozel, ale snad lépe z Jivoký osel, v. 1t.) divoký osel v. osel. divořečina v. dvojřečina divús v. divníř divuz v. divníř divý v. diví dláhy pl. f. = strinx 2166 dlahi (A : B dralzy omylem) ald. Srovn. podlaha. dlaloz v. dlask dlań f. — ir (=7ei0) 1289 dlan — Boh. | 429 = Wicsb. 453 al. dlask m. — nasica 285 dlask ABG — Fysiol. 487 mg. — Boh. 101 (v E. dlaloz omylem) — dlesk Wiesb. 674 — dlask Veles., Mam. A 29Y - : dlesk RVodñ. 47Y, 48Y = dlosk Nn 63" (omylem m. dlask) = dlesk Lact. nn IV"b ad. Nyní loxia. K! dláto nt. — celtis 2544 dlato-=V$. : Boh. 882 (celtes) — Wiesb. 1199 = RVodi. 36v", 70" (celtrum) (omylem) ald. -dlaš v. obdlaš dle f. — pragma 2264 dle — Vele&. (plag- ma); kontext svoboda, 2puoba, dle, odümrl, ümrl; Dicfb. Gloss. pragma ein werck. dlesk v. dlask a dleść dleść m. = cinapus 389 dlesscz AB (rým: pulec) — tinapus dlesk Veleš. (m. ci- a dlešč omylem). Nyní : = cejn veliký, praZma; sroyn. dle&tà (v rybníce mnoho) zemtelo. Neb jest ta ryba tak mdlá, jakž ji z vody a na vítr vezme, tak hned každá umře 1554 Jgm. V, 889 =Sborn.histor. I, 384; dlešec (na Labi) Frič, České ryby 13, 22, 56; doklady a divoké.. >více — dna. výkl. v. Soukup, Progr. R., Rakovník, 1914, 15. -dlévanie v. prodlévanie dlo nt. — ilium 1315 (: . slabiny, dolní cast tóla aż k ohanbi) dlo: Gb. ,omyl nějaký“, ale vevš této formy slova žádá; sroun. tlo. dlubně, f. - : tigillum 635 CG (AB tinel- lum omylem) dlubnye 3CG (A dlub- nicze omylem, proti metru) = Boh. 242 Wiesb. 252 Nn 68", 69" Mam. A 36' — Slov. Treb. 11 aid. — maza Boh. 236 dlubnyc (var. kyje- nice O); Klaret kyjenicé. dlubnicé + v. dlubné dlúhák m. longinus 1212 dluhak; srovn. osobní 1382 Dluhak Tom. Zákl. n. 100 b (Gb.) = spondeus Vokab. 21 dluhak grammatica““ (v melrice + —). dlúho- v. dlúhohněv, -myš, -sběh dluhohlas v. druhohlas [d/úhohněv m. = iracundia Vokab. 422 dluhohnyew (Klaret: hněvota). dlihomyś f. = glis 523 dluhomyss: „stro- jené" Gb. dláhopa f. — prosa 2423 dluhopa AB: »Strojené, nebo snad omyl m. dlüho- pis“ Gb., ale forma je zavučena metrem -Luu; je nfjaká klarelouskd zhrácenina (dIáhopisa ?). „de -dlúhopisa v. zdlúhopisa dluhost f. — longitudo 1496 dluhost ad. 'dlúhostěn m. — calatoydes Vokab. 249 dluhostyen , de geometria''. (dlúhověčnost, f. longanimitas Vokab. 392 dluhowiecznost ,,de ethica'', atd.: así z mammolvektu nebo z bible. dluza v. dláza dlúža (?) m. = mega 1242 dluza. Tak Gb.: „Snad Dlouhdn... 'strojenć'', koniext drużba, drużicć, dluża, piichoda... -dlázená v. prodlúžená dlu£zník m. — debitor 1241 dluznyk a4. Svovn. Vondrák, Wenzelslegende, 66. dme, dmi v. dûti flambula 201% dmi- dmýchačka f. chaczka AB. dna f. — paralisis 1676 dna AB — Boh. 469 — Wiesb. 516 — RVodn. 67" Veles. aid. -dmec v. všednec -dněnie v. podnénie
Strana 263
dnes — dobrý. dnes adv. = hodie 192 dness: vým: veš- (den) ata. dnic m. — dio 385 dnycz AB: Gb. „„stro- jené, podle dio-dies'; ryba; Jg. Gb. ile dnić. S70vn. poludnice. -dnice v. viednice dnić v. dnic dno nt. = fundum 342 dno - Boh.671 dnov m. — Eurus184 dnow AF (Bdwoy omylem): jméno vétru východního; .Strojené", Gb.; svovm. o jiźnim 'po- luden' a/p. (dnovy adj. — ferialis Vokab. 276 (lermin astronomický) dnozlámanec m. = paraliticus 1149 dno- zlamanecz =Wies. 1277 = Veleś.;s70vm. dnozlamanć paraliticos Mam. D 314" nebo jieżto dna rucé zlámala Pass. 290 Gb. atd. doba f. = nactus 1094 A doba, nádoba, podoba. -dobie v. nádobie -dobnik, -dobny v. podob- -doby v. všedobr dobrák v. dobrek dobraník m. = banochus 546 Dobranyk „de besštiis““. Gb.: ,,strojené‘“ -— pře- kladatel asi spojoval s ‘bonus’. dobřec m. = bono 1197 dobrzecz (rým šeplavec); stě. též osobní jinéno Dobřec Gb., à polsky. dobrek m. = opulentus 1221 (A epulen- tus) dobrk A (dobrek opravuje Gb., sroundvd stpol. dobrele bellus a osobní Dobrek, Dobrkov, Dobrka a!d.; do- dává „nikoliv omyl m. dobrák, jak vy- kládáno v Pre$p. Prus. ?'" ( : VUS. 1893, T, 7). Dobrérian m. = Europanus 963 dobrze- nan: Gb.: „neumělým pojetím slabiky eu- za f. ei = dobre Prep. Prus. 5'* (= Věstn. Spol. nauk, 1893, I, dobrh v. dobrek dobrodécë v. dobrodéjcé dobrodèda f. — beneficium 1047 dobro- dieda AC; Gb dodává, „bývalo snad dobrod te; srevn. sts]. blagod tb do- num a to přetvořeno v -děda, když -dčtb se bylo stalo temným.“ Ale tvar iento je utvořen toliko pro rými k trieda a patrně mechanicky podle pravda, křivda atd. (Pravda: pravenie *do- brodieda: dobrodienie). SYOUM. | 5). | 263 dobrodéjcé m. - benefactor 1057 dobro- dyeyczye (B : A dobrodyencze, G dobrodieczie) = dobrodiecze Veleš. = dobrodicze Mam. F 86" atd. dobrodéjnik = beneficiatus 1031 dobro- dyegnyk (B :dobrodyenyk A) , ne- trefné“ Gb. | dobrodénik v. dobrodéjnik [dobrodiećswie nt. benignitas Vokab. 393 dobrodrzstvie (omylem m. dobro- diecz-) va». dobrodruzstvie. dobyodiencé v. dobrodéjcé dobrodruž- v. dobrodieč dobrodrzstvie v. dobrodiečstvie dobrok m. -- opulencia 1060 dobrok (pro rým k obrok; możni že zkrácenina hlavetouská m. dobry obrok alp.). Dobroń, m. = Eufrates 369 dobrzon AB; Gb. dokládá: ,,strojené, podle f. eń =: dobre Preśp. Prus. 5 (= VUS. 4893, I, 5). Dobropán m. — Mercurius 42 dobropan АВ = Vokab. 294 — Nn 67' « Mam. A 28Y atd. ujalo se; je v Lék. B 36V, bo- d«es a ve Fagi 41" tlumočí It. pharius. dobrost / . — bono (m. bonitudo pro me- trum) 1496 dobrost ald. dobrota f. = bonitas 1403 dobrota A :- Vokab. 389 : Mam. F 86Ya ald. dobrové- v. dobrozvé- (dobrovolné, adj. pl. f. = liberales (artes) Vokab. 471 dobrowolne = Mam. A 2 V Anon. 4". dobrozvést, m. — evangelista 1032 dobro- zviest ABC = Veles. Lact.; ve v. 1082 C je = lat. evangelium; Gb. proto hlade dobrozvést, -i f. a doddvá ,není-li to omyl m. evangelistà anobo místo dobrozvéstie evangelium'’; ал para- lely jasné ukazuji (a Černý ČČ M. 1899, 509 v pozu. správně h nim odkazuje), że je lolo 'evangelium' omyl m. 'evan- gelista'. Srovn. ostatné dobrozvčst evangelista Bib. Mikul. (» 7. Jivečka, O zvlášin., 39) a doklady bro dobrovést evangelista Mam. F 88" a w Gb. dobrozvéstie, nt. evangelium 2335 dobrozviestie Vok. 337 Boh. 722 (Jobrowyestye F, dobrozwystye E, dobrowyescye O) = Wiesb. 979 (dobro- zwyestwye); ujalo se později, srovn. stě. dobrověstie Gb. a dobrozvěst. dobrý m. -= bonus 064 dobri ald. Srovn. lepí, dobřec a dobrek.
dnes — dobrý. dnes adv. = hodie 192 dness: vým: veš- (den) ata. dnic m. — dio 385 dnycz AB: Gb. „„stro- jené, podle dio-dies'; ryba; Jg. Gb. ile dnić. S70vn. poludnice. -dnice v. viednice dnić v. dnic dno nt. = fundum 342 dno - Boh.671 dnov m. — Eurus184 dnow AF (Bdwoy omylem): jméno vétru východního; .Strojené", Gb.; svovm. o jiźnim 'po- luden' a/p. (dnovy adj. — ferialis Vokab. 276 (lermin astronomický) dnozlámanec m. = paraliticus 1149 dno- zlamanecz =Wies. 1277 = Veleś.;s70vm. dnozlamanć paraliticos Mam. D 314" nebo jieżto dna rucé zlámala Pass. 290 Gb. atd. doba f. = nactus 1094 A doba, nádoba, podoba. -dobie v. nádobie -dobnik, -dobny v. podob- -doby v. všedobr dobrák v. dobrek dobraník m. = banochus 546 Dobranyk „de besštiis““. Gb.: ,,strojené‘“ -— pře- kladatel asi spojoval s ‘bonus’. dobřec m. = bono 1197 dobrzecz (rým šeplavec); stě. též osobní jinéno Dobřec Gb., à polsky. dobrek m. = opulentus 1221 (A epulen- tus) dobrk A (dobrek opravuje Gb., sroundvd stpol. dobrele bellus a osobní Dobrek, Dobrkov, Dobrka a!d.; do- dává „nikoliv omyl m. dobrák, jak vy- kládáno v Pre$p. Prus. ?'" ( : VUS. 1893, T, 7). Dobrérian m. = Europanus 963 dobrze- nan: Gb.: „neumělým pojetím slabiky eu- za f. ei = dobre Prep. Prus. 5'* (= Věstn. Spol. nauk, 1893, I, dobrh v. dobrek dobrodécë v. dobrodéjcé dobrodèda f. — beneficium 1047 dobro- dieda AC; Gb dodává, „bývalo snad dobrod te; srevn. sts]. blagod tb do- num a to přetvořeno v -děda, když -dčtb se bylo stalo temným.“ Ale tvar iento je utvořen toliko pro rými k trieda a patrně mechanicky podle pravda, křivda atd. (Pravda: pravenie *do- brodieda: dobrodienie). SYOUM. | 5). | 263 dobrodéjcé m. - benefactor 1057 dobro- dyeyczye (B : A dobrodyencze, G dobrodieczie) = dobrodiecze Veleš. = dobrodicze Mam. F 86" atd. dobrodéjnik = beneficiatus 1031 dobro- dyegnyk (B :dobrodyenyk A) , ne- trefné“ Gb. | dobrodénik v. dobrodéjnik [dobrodiećswie nt. benignitas Vokab. 393 dobrodrzstvie (omylem m. dobro- diecz-) va». dobrodruzstvie. dobyodiencé v. dobrodéjcé dobrodruž- v. dobrodieč dobrodrzstvie v. dobrodiečstvie dobrok m. -- opulencia 1060 dobrok (pro rým k obrok; możni že zkrácenina hlavetouská m. dobry obrok alp.). Dobroń, m. = Eufrates 369 dobrzon AB; Gb. dokládá: ,,strojené, podle f. eń =: dobre Preśp. Prus. 5 (= VUS. 4893, I, 5). Dobropán m. — Mercurius 42 dobropan АВ = Vokab. 294 — Nn 67' « Mam. A 28Y atd. ujalo se; je v Lék. B 36V, bo- d«es a ve Fagi 41" tlumočí It. pharius. dobrost / . — bono (m. bonitudo pro me- trum) 1496 dobrost ald. dobrota f. = bonitas 1403 dobrota A :- Vokab. 389 : Mam. F 86Ya ald. dobrové- v. dobrozvé- (dobrovolné, adj. pl. f. = liberales (artes) Vokab. 471 dobrowolne = Mam. A 2 V Anon. 4". dobrozvést, m. — evangelista 1032 dobro- zviest ABC = Veles. Lact.; ve v. 1082 C je = lat. evangelium; Gb. proto hlade dobrozvést, -i f. a doddvá ,není-li to omyl m. evangelistà anobo místo dobrozvéstie evangelium'’; ал para- lely jasné ukazuji (a Černý ČČ M. 1899, 509 v pozu. správně h nim odkazuje), że je lolo 'evangelium' omyl m. 'evan- gelista'. Srovn. ostatné dobrozvčst evangelista Bib. Mikul. (» 7. Jivečka, O zvlášin., 39) a doklady bro dobrovést evangelista Mam. F 88" a w Gb. dobrozvéstie, nt. evangelium 2335 dobrozviestie Vok. 337 Boh. 722 (Jobrowyestye F, dobrozwystye E, dobrowyescye O) = Wiesb. 979 (dobro- zwyestwye); ujalo se později, srovn. stě. dobrověstie Gb. a dobrozvěst. dobrý m. -= bonus 064 dobri ald. Srovn. lepí, dobřec a dobrek.
Strana 264
264 dobytek in. = peculium 467 ABD — Wiesb. 796 = Nn 70" aid. dobyvanie nt. - aquisicio 1472 doby- | vanie ald. | dobývali v. dobývanie dočinek m. = agaricus 889 doczynek; GL. dokłddd: ,„apgaricus = radix vitis albae, Lerchen-schwamm Diefb. Gloss.; strojené'" — podle předchozího agarus pocinek v. /. dohonitel m. - executor 2237 AB Wiesb. 75; Gb. uvddi z Lac' . executor est ille, qui discussam causam cxecuti- oni mandat, puohonéí, dohanitel] (ony- | lem tisku m. doho-). dohule í. -: Igenecha (Age? - Et ge-?) 549 dohule (rym ozuble) „de bestiis“ Gb.: strojené. dóch m. — glos.us 729 doch AC. (: duoch G) = Bon. 358 (var. duoch) = Nn 65" - RVodń. 61“ ald. dochlik m.: vench 417 piscibus'' Gb.: ,,nejisté''. dojka f. — nutrix 1742 doyka - Boh. 509 — Nn 68" aid. dokládanie, nt. — transicio Vokab. 124 dokladanye, .o figure velorické; srown. dokladanie definitio Veleś. aid. dokládati v. dokládanie dokonanie nt. — determinamen (A :B determinacio profi metyu) 1581 doko- nanve AB ald. dochlik dokonati v. dokonánie dokondvand v. nedokonávaná dokonetnáč m. cathopheba Kathophcbas profi rýmu monocra) ^33 dokonctnacz AB ,,clauda monstra". »Strojenc'' dokládá Gb. -dál v. üdol dól m.: fovea 89 dool . dol Boh. 149. == duol Nn 69Yb aid. dolec m. — scrobs 106 dolecz ABC — Nn 69" — Veles. RVodn. 71fa ald. -dolek v. podolek, vdolek dóm m. — domus 1941 dom (D : A duom) — Boh. $91 — Wiesb. 748. 818. ald., ně. dům. dóm kwrvevny — lupanar Boh. 756 dom kurewny (Klar./ kurevna v t.). -domec v. nadomec domnénie nt. = opinio (AB: suspectus G) 1377 domnyenie AB ald. dommcli v. domnénie dobytek — | (UB) | dopatřenie „de | Costävaui. domysliti v. domyślenik (Dómyslovna (. — Polimnia (Musa) Vo- kab. 320 domyslowna; tvofení neum£l£. domyślenie v. domyślenik 'domyślenik m. poeta Vok. 158. domyslenyk (var. domysslenye poema) (domyslovánw nt. docilitas Vokab. 397 domyslowanye — Lact. atd. domyslovati v. domyslovánie dones- v. dvones- nt. contemplacio 1452 dopatrzenie AB — Velex, = Vocb 176" ald. dopatiiti v, dopatrenie doplna f. — complenda 2425 (rym. agen- da) Doplna (mini se církevní pobožnost) — Vokab. 333 (o tém2). doplněn- v. doplniti [doplniti vb. peri.: doplněná — superex- pletiva Vokab. 119 dopln ena ct. coniunctioy, termin | grammalický, [dopint'nie = perfeccio Vokab. 140 doplnyenye: termin grain » alicky; sroun. expletiva doplnienie RVadü. 59'a. dopóhon m. — execucio 2259 dopohon Veles. = RVodñ. 59'a. dopomoci . dopomozenie dopomożenie nt. — promocio 2290 do- pomozenie — Mam. A 32F aid. dopustili v. dopuślenie dopu&éenie nt. — commissum 2480 do- pusczeníe ad. — ommissum v. opuścenie. dospělec, m. — legisperitus 1106 do- spielecz ABC (v G dospiely) — Veleś. — = RVodn. 65'a aid. dospělý v. dospělec : dost adv. — sat 1409 dost (rÿm: poslus- nost). Jiného starého dokladu není; ulrořil icdy asi Klaret pro rym a pro paralelu k lat. satis: sat — dosti: dost. Srovn. dost. nie. dosták m. — digno 2222 dostak. Gb. do- kládá ,,strojené, z dóstojny — dignus". dostanie nt. — perseveramen 1606 do- stanve AB ald. -dostal- v. nedostat- dosláli v. dostanie a dostávati dostávati vb. dur. 3 sg. dostává — fatiscit Fysiol. 586 gł. dostaua neb žúdá atd. -doslavné ». nedostavné dosti v. dost dost(iu)činčnie v. dostnie
264 dobytek in. = peculium 467 ABD — Wiesb. 796 = Nn 70" aid. dobyvanie nt. - aquisicio 1472 doby- | vanie ald. | dobývali v. dobývanie dočinek m. = agaricus 889 doczynek; GL. dokłddd: ,„apgaricus = radix vitis albae, Lerchen-schwamm Diefb. Gloss.; strojené'" — podle předchozího agarus pocinek v. /. dohonitel m. - executor 2237 AB Wiesb. 75; Gb. uvddi z Lac' . executor est ille, qui discussam causam cxecuti- oni mandat, puohonéí, dohanitel] (ony- | lem tisku m. doho-). dohule í. -: Igenecha (Age? - Et ge-?) 549 dohule (rym ozuble) „de bestiis“ Gb.: strojené. dóch m. — glos.us 729 doch AC. (: duoch G) = Bon. 358 (var. duoch) = Nn 65" - RVodń. 61“ ald. dochlik m.: vench 417 piscibus'' Gb.: ,,nejisté''. dojka f. — nutrix 1742 doyka - Boh. 509 — Nn 68" aid. dokládanie, nt. — transicio Vokab. 124 dokladanye, .o figure velorické; srown. dokladanie definitio Veleś. aid. dokládati v. dokládanie dokonanie nt. — determinamen (A :B determinacio profi metyu) 1581 doko- nanve AB ald. dochlik dokonati v. dokonánie dokondvand v. nedokonávaná dokonetnáč m. cathopheba Kathophcbas profi rýmu monocra) ^33 dokonctnacz AB ,,clauda monstra". »Strojenc'' dokládá Gb. -dál v. üdol dól m.: fovea 89 dool . dol Boh. 149. == duol Nn 69Yb aid. dolec m. — scrobs 106 dolecz ABC — Nn 69" — Veles. RVodn. 71fa ald. -dolek v. podolek, vdolek dóm m. — domus 1941 dom (D : A duom) — Boh. $91 — Wiesb. 748. 818. ald., ně. dům. dóm kwrvevny — lupanar Boh. 756 dom kurewny (Klar./ kurevna v t.). -domec v. nadomec domnénie nt. = opinio (AB: suspectus G) 1377 domnyenie AB ald. dommcli v. domnénie dobytek — | (UB) | dopatřenie „de | Costävaui. domysliti v. domyślenik (Dómyslovna (. — Polimnia (Musa) Vo- kab. 320 domyslowna; tvofení neum£l£. domyślenie v. domyślenik 'domyślenik m. poeta Vok. 158. domyslenyk (var. domysslenye poema) (domyslovánw nt. docilitas Vokab. 397 domyslowanye — Lact. atd. domyslovati v. domyslovánie dones- v. dvones- nt. contemplacio 1452 dopatrzenie AB — Velex, = Vocb 176" ald. dopatiiti v, dopatrenie doplna f. — complenda 2425 (rym. agen- da) Doplna (mini se církevní pobožnost) — Vokab. 333 (o tém2). doplněn- v. doplniti [doplniti vb. peri.: doplněná — superex- pletiva Vokab. 119 dopln ena ct. coniunctioy, termin | grammalický, [dopint'nie = perfeccio Vokab. 140 doplnyenye: termin grain » alicky; sroun. expletiva doplnienie RVadü. 59'a. dopóhon m. — execucio 2259 dopohon Veles. = RVodñ. 59'a. dopomoci . dopomozenie dopomożenie nt. — promocio 2290 do- pomozenie — Mam. A 32F aid. dopustili v. dopuślenie dopu&éenie nt. — commissum 2480 do- pusczeníe ad. — ommissum v. opuścenie. dospělec, m. — legisperitus 1106 do- spielecz ABC (v G dospiely) — Veleś. — = RVodn. 65'a aid. dospělý v. dospělec : dost adv. — sat 1409 dost (rÿm: poslus- nost). Jiného starého dokladu není; ulrořil icdy asi Klaret pro rym a pro paralelu k lat. satis: sat — dosti: dost. Srovn. dost. nie. dosták m. — digno 2222 dostak. Gb. do- kládá ,,strojené, z dóstojny — dignus". dostanie nt. — perseveramen 1606 do- stanve AB ald. -dostal- v. nedostat- dosláli v. dostanie a dostávati dostávati vb. dur. 3 sg. dostává — fatiscit Fysiol. 586 gł. dostaua neb žúdá atd. -doslavné ». nedostavné dosti v. dost dost(iu)činčnie v. dostnie
Strana 265
cost..nie — drek. dost.nie nt. = satisfaccio 2300 dostnyc (rým odpowie). Gb.: „strojenć anebo omyl m. dostiučiněnic““. Omyl to není, meboť slovo vyhovuje metru (Lu), ale | klavetovská | zkrácemima m. dost(iu£i- né)nie. -dostnik v. nedostnik dóstojenstvie nt. genstvíe ald. dostvie nt. = habundancia 2267 dostvie; Gb.: strojené. dosucent v. dosûzenie dosûzenie nt. — sentencia 2252 dosuze- nye (B, Trial.: A odsuzenie omylem, proti metru a srovn. odsud = abiudica- men 2256); Hanka omylem dosuczenye. dosek m. — fasciculus 736 dossek (A : BCG dossyek) : RVodñ. 60" ald. dotéenie nt. — tactus 1341 (+ 5.smysl) dotczenie — Boh. 411 — Wiesb. 423 (u Husa, I:vb. ITI, 118—119 dotknutie, dotykanie) at4. doufánie nt. — presumpeio 1609 doufa- nie AB ald. doufati v. doufanie dovek m. curanilla 399 dowck AB »piscis''. dozloskrv m. — carbolasia 290 dozlos- skrw (rým oslokrv) ,,volatilia cam- pestria''. dozpievanie nt. — decantacio (: decen. tacio A) 1584 dozpievanye: ,,picklad nevhodny'' dodává Gb. dozpievati v. dozpievanie dráé m. — predo 1125 dracz AB = Mam. VU 92" aid. dräcek v. odvácek dráha r. drahy draho nt. — precilia 1396 draho Ai (vým. lacino) a/d. drahor m. — caristia 1514 drahor (rym. mor). Gb. uvádí pod drahost jako omyl, poklddaje za správné drahost caristia Veleś., Vocb. 176F; ale o těchto obou opi- sech je klavetovské drahor, zaručené vý- mem, opraveno v slovo běžné. drahost v. drahor drahule f. : : iaspis 123 drahulc (jen v B; » A mezera xo ^w); ujalo se; ve Snáři Vavf. Bfez. z dxahule neb zlatohlavu | cituje Gb.; svovn. ostatně i mor. drahula Drahovské jablko KL. V. V RVodň. 62* durchlen iaspis je ast jen omylem místo drahule. drahý v. draho dignitas 1043 dosto- . 765 | drahy pl. f. — compita 108 draby ABC — Boh. 145 — Wiesb. 729 RVodfi. 55" : draha Nn 66" - draha Veleš. drahy compitum Lact.; nynż draha (pl) i drahy. drak m. — draco 555 drak (A : E dis, omylem, J. Jireček opravuje mylně v děs) = Boh. 207 — Wiesb. 802 uld., srovn. bezdrak. drakorza f. — aloe 883 dracorza (A : Trial. drakorza) — drzakorz(y)a aloe fuca- tum Rstl. Drk. 177"; Dobrovsky, Gesch. 1818, 301, uváděje doklad z Trial., do- dává: ,„wer mag es erraten, warum''. Text uvádí slovo mezi ,,radices in apc- teca‘“ a na:vän lento pripracek lak pio podobu s přípravkem ‘sanguis draconis’, ası = Drachen-rost. | | | | dralzy v. dláhy dránie nt. lacer(acibo 1369 (kp. la- cero pro melvrum Lou, klavetovska zkyd- cenina) dranye: vym célovánie. drása f. — festis 1723 (vym: pestis): drasa (A: drassa B); wtvofeno k následujícímu hned drásta; svovn. drásati. drassa v. drasa drásta f. — festuca 1724 drasta (AB) — Boh. 827 = Wiesb. 1134 — RVodi. 60" — Mam. F 89"b a/d.; slovo biblické; srovn. drása. drastlik m. — ternica 601 drastlik ,,ver- mes“; G. doddvd: ternices — Holz- | wurm Diefb. dralev v. dratva | dratva f. — spacus 2552 dratva = Wiesb. 1168 = Mam. À 35" = dratew Boh. 856 == oratwa Veleś. (asi omyl tisku m. dratva) ad. drav v. odrav -dvażec v. podrażec | drážn f. = irritacio 1395 drazn (rym: nekdzn); srovn. sté. dráZniti. drb m. — taga 1194 dob (krśńavec, drb kadetavec, bezrucec) adrs Vele&.: Jg. s. odr; siflat. tagula = stoh. drś f. =: pinux 662 drzie „plante speciales'' Gb. čte dřicn. dié- v. t. diie- dfec m. — labicum 1275 (A : B labitum) drzecz (&: B drzek; rym: pûtec) , de membris'': sroun. sie driek — truncus gm., mad. derék a chwv. drecan — pev-. ny. Srovn. odtec. drek m. — lamidus 1749 drzek AB (rým. pastorek) „de progenie" labicum ». drec.
cost..nie — drek. dost.nie nt. = satisfaccio 2300 dostnyc (rým odpowie). Gb.: „strojenć anebo omyl m. dostiučiněnic““. Omyl to není, meboť slovo vyhovuje metru (Lu), ale | klavetovská | zkrácemima m. dost(iu£i- né)nie. -dostnik v. nedostnik dóstojenstvie nt. genstvíe ald. dostvie nt. = habundancia 2267 dostvie; Gb.: strojené. dosucent v. dosûzenie dosûzenie nt. — sentencia 2252 dosuze- nye (B, Trial.: A odsuzenie omylem, proti metru a srovn. odsud = abiudica- men 2256); Hanka omylem dosuczenye. dosek m. — fasciculus 736 dossek (A : BCG dossyek) : RVodñ. 60" ald. dotéenie nt. — tactus 1341 (+ 5.smysl) dotczenie — Boh. 411 — Wiesb. 423 (u Husa, I:vb. ITI, 118—119 dotknutie, dotykanie) at4. doufánie nt. — presumpeio 1609 doufa- nie AB ald. doufati v. doufanie dovek m. curanilla 399 dowck AB »piscis''. dozloskrv m. — carbolasia 290 dozlos- skrw (rým oslokrv) ,,volatilia cam- pestria''. dozpievanie nt. — decantacio (: decen. tacio A) 1584 dozpievanye: ,,picklad nevhodny'' dodává Gb. dozpievati v. dozpievanie dráé m. — predo 1125 dracz AB = Mam. VU 92" aid. dräcek v. odvácek dráha r. drahy draho nt. — precilia 1396 draho Ai (vým. lacino) a/d. drahor m. — caristia 1514 drahor (rym. mor). Gb. uvádí pod drahost jako omyl, poklddaje za správné drahost caristia Veleś., Vocb. 176F; ale o těchto obou opi- sech je klavetovské drahor, zaručené vý- mem, opraveno v slovo běžné. drahost v. drahor drahule f. : : iaspis 123 drahulc (jen v B; » A mezera xo ^w); ujalo se; ve Snáři Vavf. Bfez. z dxahule neb zlatohlavu | cituje Gb.; svovn. ostatně i mor. drahula Drahovské jablko KL. V. V RVodň. 62* durchlen iaspis je ast jen omylem místo drahule. drahý v. draho dignitas 1043 dosto- . 765 | drahy pl. f. — compita 108 draby ABC — Boh. 145 — Wiesb. 729 RVodfi. 55" : draha Nn 66" - draha Veleš. drahy compitum Lact.; nynż draha (pl) i drahy. drak m. — draco 555 drak (A : E dis, omylem, J. Jireček opravuje mylně v děs) = Boh. 207 — Wiesb. 802 uld., srovn. bezdrak. drakorza f. — aloe 883 dracorza (A : Trial. drakorza) — drzakorz(y)a aloe fuca- tum Rstl. Drk. 177"; Dobrovsky, Gesch. 1818, 301, uváděje doklad z Trial., do- dává: ,„wer mag es erraten, warum''. Text uvádí slovo mezi ,,radices in apc- teca‘“ a na:vän lento pripracek lak pio podobu s přípravkem ‘sanguis draconis’, ası = Drachen-rost. | | | | dralzy v. dláhy dránie nt. lacer(acibo 1369 (kp. la- cero pro melvrum Lou, klavetovska zkyd- cenina) dranye: vym célovánie. drása f. — festis 1723 (vym: pestis): drasa (A: drassa B); wtvofeno k následujícímu hned drásta; svovn. drásati. drassa v. drasa drásta f. — festuca 1724 drasta (AB) — Boh. 827 = Wiesb. 1134 — RVodi. 60" — Mam. F 89"b a/d.; slovo biblické; srovn. drása. drastlik m. — ternica 601 drastlik ,,ver- mes“; G. doddvd: ternices — Holz- | wurm Diefb. dralev v. dratva | dratva f. — spacus 2552 dratva = Wiesb. 1168 = Mam. À 35" = dratew Boh. 856 == oratwa Veleś. (asi omyl tisku m. dratva) ad. drav v. odrav -dvażec v. podrażec | drážn f. = irritacio 1395 drazn (rym: nekdzn); srovn. sté. dráZniti. drb m. — taga 1194 dob (krśńavec, drb kadetavec, bezrucec) adrs Vele&.: Jg. s. odr; siflat. tagula = stoh. drś f. =: pinux 662 drzie „plante speciales'' Gb. čte dřicn. dié- v. t. diie- dfec m. — labicum 1275 (A : B labitum) drzecz (&: B drzek; rym: pûtec) , de membris'': sroun. sie driek — truncus gm., mad. derék a chwv. drecan — pev-. ny. Srovn. odtec. drek m. — lamidus 1749 drzek AB (rým. pastorek) „de progenie" labicum ». drec.
Strana 266
266 dffn- v. diien- | dienice v. device | dfelel v. dxstél dfevce nt. v. bozie (dYevce) | = arbustum v. dfévice. | diévénec m.: afforella 2004 drzevenecz (A . drzyowyeny zamek B proti metru) | = drzyewenecz Vcb. 175" — drzewve- | ny zamek Na 65* aid. | dřěvěný zámek v. dřěvěnec drevice nt. = arbustum 617 drzenícze AB (omylem, v A možno Eisli à drzeuícze: v C drzewcze, tnktéZ omylem) — arbuta drzewniczie Rstl. Drk. 178" a/d drévné {. = calazo (A galazo B) 421 drzyewnye (B : drzewnye A) , pisces’. diévo nt. = lignum 605 drzevo = drzye- wo Boh. 225 (var. strzyewo chybné) = Lact. atd. Svovn. ndsledujict ditvo- | luščka, -ščep,-toč. dřčvocep v. dřěvoščep, drvo- | dřěvoluč- v. dfévoluséka | drévoluscka f. herbatica 293 drzevo- | lusczka (A : B drzyewolucz omylem) drzyewolusczka Nn 657 drzewo- | lusczka RVodfi. 49", 48" (drzewoluczka) — (dfevo)lu&tka Zídek rkp. krak. | CCM. 1837, 231 ald.: ,,volatilia cam- pestria". drzyewolusczka.. avis, que de ligno nascitur Fysiolog. 405 mg. dvévoné v drévonicé diévonicé pl. f. — arbuta 679 drzievo- nycze (A: drzewonyczye C; dxzyewo- nye B omylem m.-nyczye); kirsche Gb. Srvovn. dtcvíce. = Mecr- drévostëp m. = calo 2210 drzywosczyep (B : drzevosczep A) — drzewosstiep Vele&.; pro metvym; správnější drvošččp v. L; nc. dtevo-, drvodtép. drźvotoć m = teredo 590 drzyewotocz (B : AC drzevotocz) = Boh. 215 (var. czrwotocz O) — Wiesb. 811 — Velc&. ald. Lact. — vermis corrodens lignum drevovrtek; nyní zéž červotoč. dvchlen v. drahule drchla v. drséka . dfiemanie v. podYiemanie driemota f. — sopor 1366 drziemota AB (rym: vota) = Wiesb. 1361 = Veles. (drziemotalos: los přidáno patrně ně- jakým omylem se sors) atd. | diistelicé pl. f. drevce — Orobina. torpor Vokab. 428 drzyemota = Mam. A 36F ala. dřien v. dřě drienicé f. — framicinus (A: framogenus B mylně) 657 drzyenyczye (B: drze- nicze A; vým: cinus) := Veleš. drzie- nvcze franutinus (mylné (lent). dfiesl- v. diíst- dzieść- v. driść- dřiev- v. dřčv- dříka f. = scora 394 drzika AB (v A po- tom, před v. 425, verš 894 opakován a tu m. drzika napsáno drzipa vlivem v. 421) „de piscibus''. dripa f. — kiloka (A:cilota B omylem) 421 drzipa AB ,,de piscibus‘’; svoun. hlz. dripa = rozparek, dira; slov. dripa; né. diipa = câr Jg. Kt. a Mladenov v Arch. f. sl v. Phil.1915, XXXVI, 120 a 155. Svovn. odtipac. = scora, chybně, v. dříka. dristel m. = postrula 655 drzistel (A: drzstel B) aid. Nynż drfistal = berberis vulgaris Jgm. Kt. < Zlý: svova. sln. dristel’ Colchicum autumnale Zätu- vecky 14, 70.) : postrula 686 crziste- licze (A: drzyestelyczye B) — drziscze- licze RVodń. 50"; nyni dfistólky (plod dristalu) Ki. dříšč- v. l. diist- dříščě f. = spatula 632 drziczye (A, rým vrchovicé: drzyssczye C, drzyscze B). Gb. dřiešče? dřieščie? a dodává: Nikoli drZ&éé, Srovn. díicz"a a diiezka... z toho deryidie. Georges spatula = DPalmzwoeig, Vulg. Lev. 23, 40; koniexi: metla, dříšče, oklesti.. dřkolna f. = lesa 614 drzkolna (A :dirs- koln: C, drzskolna G) —drzkolma Veleś. — drkolna Wiesb. 254 ald. dvkyika v. drika drlicé f. — annoda 248 drlyczye (B : drly- cze | = . 1l cz o Fysiol. 125 mg; — drlycze Boh. 112 — Wiesb. 687 — Nn 641 = Vocb. 175" = Vele*. = RVodi. 49" — Žídek CCM. 1837, 232 ald. — turtur je omyl, v. hrdhcé. drmlik v. drumlik dxn m. — cespis 116 AB — Boh. 360 = Wiesb. 380 - Voc5. 175" — Veles. a td. dvo» v. dro by drobet m. —íragmentum 211? drobet a/d. „drobina f, — minutum Vokab. 271 dro- byna (= ně. minuta).
266 dffn- v. diien- | dienice v. device | dfelel v. dxstél dfevce nt. v. bozie (dYevce) | = arbustum v. dfévice. | diévénec m.: afforella 2004 drzevenecz (A . drzyowyeny zamek B proti metru) | = drzyewenecz Vcb. 175" — drzewve- | ny zamek Na 65* aid. | dřěvěný zámek v. dřěvěnec drevice nt. = arbustum 617 drzenícze AB (omylem, v A možno Eisli à drzeuícze: v C drzewcze, tnktéZ omylem) — arbuta drzewniczie Rstl. Drk. 178" a/d drévné {. = calazo (A galazo B) 421 drzyewnye (B : drzewnye A) , pisces’. diévo nt. = lignum 605 drzevo = drzye- wo Boh. 225 (var. strzyewo chybné) = Lact. atd. Svovn. ndsledujict ditvo- | luščka, -ščep,-toč. dřčvocep v. dřěvoščep, drvo- | dřěvoluč- v. dfévoluséka | drévoluscka f. herbatica 293 drzevo- | lusczka (A : B drzyewolucz omylem) drzyewolusczka Nn 657 drzewo- | lusczka RVodfi. 49", 48" (drzewoluczka) — (dfevo)lu&tka Zídek rkp. krak. | CCM. 1837, 231 ald.: ,,volatilia cam- pestria". drzyewolusczka.. avis, que de ligno nascitur Fysiolog. 405 mg. dvévoné v drévonicé diévonicé pl. f. — arbuta 679 drzievo- nycze (A: drzewonyczye C; dxzyewo- nye B omylem m.-nyczye); kirsche Gb. Srvovn. dtcvíce. = Mecr- drévostëp m. = calo 2210 drzywosczyep (B : drzevosczep A) — drzewosstiep Vele&.; pro metvym; správnější drvošččp v. L; nc. dtevo-, drvodtép. drźvotoć m = teredo 590 drzyewotocz (B : AC drzevotocz) = Boh. 215 (var. czrwotocz O) — Wiesb. 811 — Velc&. ald. Lact. — vermis corrodens lignum drevovrtek; nyní zéž červotoč. dvchlen v. drahule drchla v. drséka . dfiemanie v. podYiemanie driemota f. — sopor 1366 drziemota AB (rym: vota) = Wiesb. 1361 = Veles. (drziemotalos: los přidáno patrně ně- jakým omylem se sors) atd. | diistelicé pl. f. drevce — Orobina. torpor Vokab. 428 drzyemota = Mam. A 36F ala. dřien v. dřě drienicé f. — framicinus (A: framogenus B mylně) 657 drzyenyczye (B: drze- nicze A; vým: cinus) := Veleš. drzie- nvcze franutinus (mylné (lent). dfiesl- v. diíst- dzieść- v. driść- dřiev- v. dřčv- dříka f. = scora 394 drzika AB (v A po- tom, před v. 425, verš 894 opakován a tu m. drzika napsáno drzipa vlivem v. 421) „de piscibus''. dripa f. — kiloka (A:cilota B omylem) 421 drzipa AB ,,de piscibus‘’; svoun. hlz. dripa = rozparek, dira; slov. dripa; né. diipa = câr Jg. Kt. a Mladenov v Arch. f. sl v. Phil.1915, XXXVI, 120 a 155. Svovn. odtipac. = scora, chybně, v. dříka. dristel m. = postrula 655 drzistel (A: drzstel B) aid. Nynż drfistal = berberis vulgaris Jgm. Kt. < Zlý: svova. sln. dristel’ Colchicum autumnale Zätu- vecky 14, 70.) : postrula 686 crziste- licze (A: drzyestelyczye B) — drziscze- licze RVodń. 50"; nyni dfistólky (plod dristalu) Ki. dříšč- v. l. diist- dříščě f. = spatula 632 drziczye (A, rým vrchovicé: drzyssczye C, drzyscze B). Gb. dřiešče? dřieščie? a dodává: Nikoli drZ&éé, Srovn. díicz"a a diiezka... z toho deryidie. Georges spatula = DPalmzwoeig, Vulg. Lev. 23, 40; koniexi: metla, dříšče, oklesti.. dřkolna f. = lesa 614 drzkolna (A :dirs- koln: C, drzskolna G) —drzkolma Veleś. — drkolna Wiesb. 254 ald. dvkyika v. drika drlicé f. — annoda 248 drlyczye (B : drly- cze | = . 1l cz o Fysiol. 125 mg; — drlycze Boh. 112 — Wiesb. 687 — Nn 641 = Vocb. 175" = Vele*. = RVodi. 49" — Žídek CCM. 1837, 232 ald. — turtur je omyl, v. hrdhcé. drmlik v. drumlik dxn m. — cespis 116 AB — Boh. 360 = Wiesb. 380 - Voc5. 175" — Veles. a td. dvo» v. dro by drobet m. —íragmentum 211? drobet a/d. „drobina f, — minutum Vokab. 271 dro- byna (= ně. minuta).
Strana 267
drobnost — dryák. drobnost f. — pusillanimitas 1458 drob- nost AB atd. droby pl. m.=intestina 1293 drobi AB — Boh. 454 =- Wiesb. 486 -- RVodi. 63" — Mam. A 25" ald. drofa v. droptva drop(h)a v. droptva droptva f. — olor 254 droptva (A : dropfa B, dropha G) — Fysiolog. 512 mg. Boh. 100 (vay. dropha) — Nn 63" RVodñ. 48Y = I act. (dropa): né. drop. 7. nëm. Trappe; malor. drofa. drové adv. = caro 199 drovie (rým: dave) „nějaké určení časové“ Gb., kontext: snóci, drově, vóběd, dávě; Jem. uvddź jiż Tristr.: i ved' jej drowie tajně u pokoj. Gb. srovnává též z Veleš. drowic talio; ale toto jest opisovačská zhazenina za Klavetovo talio odvet v. t. drozd v. drozn drozilép m. merilo 276 drozilap AB (rym neprzal A, neprzak B asim. -ab): ,, volatilia campestria''; p7iklonéno k me- | rula-drozn. drozn m. — merula 251 drozn AB (G | drozd) — Boh. 93 (var. drozd) — Wiesb. 669 — Eysiol. 445 mg. — Nn 63V , = drosd RVodň. 48" — drozd Lact. nn. IV" a ald. Nynd drozd — turdus. Forma drozen, drozn 7e dial. sev. vych.: drozen Kotík, Řeč lidu na Novopacku Ii, kromě cest. taRé hlž. dlž. (blh. drozen mohlo vzniknouti z drozden). drstěl m? = ragar 2079 drsticl AB drzetel Veleš. (m. drzstel) , utensile"'; kontext obrtlek, oZeh, rasochy. drščka f. = omasus 472 drzsczka BD (G drsstka; A drchta omylem m. drsczca) = drstka Boh. 171 (i': drska E, drsky O) = Wiesb. 490 (drsstka) drzstzka Nn 70" = drsczka RVodň. »JY, 66Y— Veleš.—= drsstka Lact. PII'b uld. Nyní obyč. dršky plur. f. drška v. drščka dvšťky v. drščka druba v. druka -dvuh v. podruh -dvuha v. pridruha (druhohlas m. — predicatum Vokab. 187 druhohlas (F: Klem. dluhohlas omy- lem) — termín | grammaticky, | mdsle- dwuje subiectum pr. ohlas. 267 [druhý numer secundus Vokab. 602 druhy atd. -druhyné v. podruhyné druka f. — ullucia 396 druka (A, rÿm pi- jevka: B druba). Gb. cte podle B druba a dokládá také osobní jméno Druba; vysvětluje „prý ryba nějaká“. drumlik ın. = redimiclum 1883 drumlik ATrial. (: B feflik, D hedwabnyk); = drmlyk Boh. 573 — drmlik Wiesb. 642 = drynlynk Nn 717 (ast omylem in. drumlyk) atd. Asi omylem drmlik pře- kládá vigillum Veleš. a bidumellum Mam. A 17" m. vedimiculum. Ze stř em. drümel Gb. druzba, m.— collega 1242 Druzba AB. — Veles. aid - sodalis viz druzicé, dráZka. drużbadlnicć f. — Letare 2408 druzba- dinicze; nyní (a již stě., Štít. ald. Zt) neděle družebná, s/č. družbadlná Jg. druzbanec m. = ordina 1821 Druzbanecz AB („fercula''. mazanci, rubenie, kru- picé, drużbanec) — druzbyna Veleś. (omyl m. druzbanecz). koláč, bochánek, takićż1513 Lelop. 342 (Zty) atd. dru£bina v. druZbanec druéby v. druzicé dvuzé v. druzicé druzé nt. — simpar 2057 druze (: suda, lich, oba, druže...). druzicé f. — sodalis 1242 druzyczye (B: A druzycze) . : Vele&. (druzye as? omylem) aid.: sodales Boh. 500 druzby (var. druzky, drzky); biblického puvodu. družina f. — collegium 2268 druzína AB — Vele&. aid. (drüzka f. — socialis Boh. 761 druzka (var. druzba sodalis) — druzba sodalis Wiesenb. 553, 1029 ad. ( Zty: Svovwn. ně. droužka —=druziCka Baar I, 282 atd. divi pl. f. — hostia 4949 drzvi:: Boh 597 a'd.; nć. dvefe. -dřvie v. odřvie, protidřvie drvle j. — vesons 549 drwle „de bestiis'', Gb. strojené. (drvostóp m. — calo Boh. 937 drwosstyep (vav. drzewoczep)' :aoZmo, Że pozdější forma za pivodni drevożććp Klaretovo, v. L. N£. drvoStép, dtevo-. dryák m. — tiriaca 878 dryak ABG — Boh. 354 = Wiesenb. 370 = Nn 65" = RVodü. 45V" Slov Třeb. 11 atd.; hojné v vostlinářich.
drobnost — dryák. drobnost f. — pusillanimitas 1458 drob- nost AB atd. droby pl. m.=intestina 1293 drobi AB — Boh. 454 =- Wiesb. 486 -- RVodi. 63" — Mam. A 25" ald. drofa v. droptva drop(h)a v. droptva droptva f. — olor 254 droptva (A : dropfa B, dropha G) — Fysiolog. 512 mg. Boh. 100 (vay. dropha) — Nn 63" RVodñ. 48Y = I act. (dropa): né. drop. 7. nëm. Trappe; malor. drofa. drové adv. = caro 199 drovie (rým: dave) „nějaké určení časové“ Gb., kontext: snóci, drově, vóběd, dávě; Jem. uvddź jiż Tristr.: i ved' jej drowie tajně u pokoj. Gb. srovnává též z Veleš. drowic talio; ale toto jest opisovačská zhazenina za Klavetovo talio odvet v. t. drozd v. drozn drozilép m. merilo 276 drozilap AB (rym neprzal A, neprzak B asim. -ab): ,, volatilia campestria''; p7iklonéno k me- | rula-drozn. drozn m. — merula 251 drozn AB (G | drozd) — Boh. 93 (var. drozd) — Wiesb. 669 — Eysiol. 445 mg. — Nn 63V , = drosd RVodň. 48" — drozd Lact. nn. IV" a ald. Nynd drozd — turdus. Forma drozen, drozn 7e dial. sev. vych.: drozen Kotík, Řeč lidu na Novopacku Ii, kromě cest. taRé hlž. dlž. (blh. drozen mohlo vzniknouti z drozden). drstěl m? = ragar 2079 drsticl AB drzetel Veleš. (m. drzstel) , utensile"'; kontext obrtlek, oZeh, rasochy. drščka f. = omasus 472 drzsczka BD (G drsstka; A drchta omylem m. drsczca) = drstka Boh. 171 (i': drska E, drsky O) = Wiesb. 490 (drsstka) drzstzka Nn 70" = drsczka RVodň. »JY, 66Y— Veleš.—= drsstka Lact. PII'b uld. Nyní obyč. dršky plur. f. drška v. drščka dvšťky v. drščka druba v. druka -dvuh v. podruh -dvuha v. pridruha (druhohlas m. — predicatum Vokab. 187 druhohlas (F: Klem. dluhohlas omy- lem) — termín | grammaticky, | mdsle- dwuje subiectum pr. ohlas. 267 [druhý numer secundus Vokab. 602 druhy atd. -druhyné v. podruhyné druka f. — ullucia 396 druka (A, rÿm pi- jevka: B druba). Gb. cte podle B druba a dokládá také osobní jméno Druba; vysvětluje „prý ryba nějaká“. drumlik ın. = redimiclum 1883 drumlik ATrial. (: B feflik, D hedwabnyk); = drmlyk Boh. 573 — drmlik Wiesb. 642 = drynlynk Nn 717 (ast omylem in. drumlyk) atd. Asi omylem drmlik pře- kládá vigillum Veleš. a bidumellum Mam. A 17" m. vedimiculum. Ze stř em. drümel Gb. druzba, m.— collega 1242 Druzba AB. — Veles. aid - sodalis viz druzicé, dráZka. drużbadlnicć f. — Letare 2408 druzba- dinicze; nyní (a již stě., Štít. ald. Zt) neděle družebná, s/č. družbadlná Jg. druzbanec m. = ordina 1821 Druzbanecz AB („fercula''. mazanci, rubenie, kru- picé, drużbanec) — druzbyna Veleś. (omyl m. druzbanecz). koláč, bochánek, takićż1513 Lelop. 342 (Zty) atd. dru£bina v. druZbanec druéby v. druzicé dvuzé v. druzicé druzé nt. — simpar 2057 druze (: suda, lich, oba, druže...). druzicé f. — sodalis 1242 druzyczye (B: A druzycze) . : Vele&. (druzye as? omylem) aid.: sodales Boh. 500 druzby (var. druzky, drzky); biblického puvodu. družina f. — collegium 2268 druzína AB — Vele&. aid. (drüzka f. — socialis Boh. 761 druzka (var. druzba sodalis) — druzba sodalis Wiesenb. 553, 1029 ad. ( Zty: Svovwn. ně. droužka —=druziCka Baar I, 282 atd. divi pl. f. — hostia 4949 drzvi:: Boh 597 a'd.; nć. dvefe. -dřvie v. odřvie, protidřvie drvle j. — vesons 549 drwle „de bestiis'', Gb. strojené. (drvostóp m. — calo Boh. 937 drwosstyep (vav. drzewoczep)' :aoZmo, Że pozdější forma za pivodni drevożććp Klaretovo, v. L. N£. drvoStép, dtevo-. dryák m. — tiriaca 878 dryak ABG — Boh. 354 = Wiesenb. 370 = Nn 65" = RVodü. 45V" Slov Třeb. 11 atd.; hojné v vostlinářich.
Strana 268
268 držadlo dvynlynk v. drumlik drzec, drzek v. dfec, drek dr^ic v. dié drziha v. dfika drze(s)cze v. dríácé -dvà v. chomodrz drzadlo nt. — ansicula 2040 drzadlo AB :- Vele§, = Vocb. 175" ald. drZé f. — tenor 638 drzie AB. -drZfni v. zdxzénie -dvirnsl.ie o. protidrzenstvi -dvžšti v. přídržčti drzicé f. — vas 1319 drzicze (vym zdvice): tak čte Gb; ale podle metra t asi tfeba čísli dtice, verš však je neúplný a proto zatim lëzko vozhodnouti. drzkaf.: tena 366 drzka AB - drkyzka Veleš. (omylein); kontext stružka, pra- menec, drzka, mytel; yym strużka. Gb. , tena zdálo se byti z tenere a podle ди toho ustrojeno slovo české“. — Svovn. nádržka. Arima í. — sindila 888 drzma ,.radicex in apoteca"'. dr /nosi v. zdr£nost dska í. — tabula 1952 AB dska — Boh. 604 (var. destka) aid. -- Srovn. stónodska. dsi v. dci dścep- v. čep- -dšenie v. nadšenie dščie nt. — cares 622 dssczie (rým prútí čie). | dščirada f. = surtix 778 (A : B. surix) ! dssczyrada (A : dssczyrad R proti meliu ^os) „de frumento" (koprka, Jhnice, barevnik, dźlirada) dub :n. -: quercus 641 dub Wiesb. 258 ald. dubec m. = querculus 669 dubecz AG = Veleš. atd. duben m. — Aprilis 79 duben AB — Boh. 35 — Wiesenb. 15 — Nn 62" — Vocb. 175" ald. dubra f. = Tempe 357 dubra: Gb. ,,stro- jené, z dóbrava, v. t." V Sborn. Pa- strmkhové 1923, slv. 27 jsem předpokládal chybu piseckou m. debra, za cirk. chro. dtbrb — údolí. Boh. 245 dúbrava f. — ambusia 356 dubrava ABGE = Boh. 67 = RVoda. 273Y = Vocb. 175° ald. — duné. dübravicé Í. :- arpida 850 dubrawyczye (B A dubravicze) ,,ce herbis ignotis''. Duc v. Düé a pólduc | Dü£ m. — spido 929 Ducz Gb.: snad Dü£, ‚ Ďúč ze stthném. dutsch — deutsch. dudek v. dedek -duh v. neduh duha í. — iris 167 duha (rým tüha) = Boh. 50 — Nn 63* ald., © nc. duhelt v. ungelt | duch m. — spiritus 34 duch = Boh. 13 = Nn 62" atd, spira 1340 duch (klavetovsky krd- ceno wm. spiracio) ald. — flatus, dial. Boh. 43 duch m. dy- chanie v. 4. — Svovn. jednoduch, Lahoduch, pró- duch, rozumoduch, svatoduch. duchell v. ungelt duchocin m. — actus Vokab. 310 du- choczyn: tyo*eni newmtlé. ducholovec m. = cxanimator 1129 du- | cholowecz AB — Vele&. (examinator omylem) atd.; z mammotrektu, biblického původu. duchoplod- v. duchoprod- [duchopravna t. — ecclesiastica Vokab. 375/6 duchoprawna. duchoprod wm. — simonia 1450 AB = | Vokab. 424 (var. duchoproda) — = Wiesenb. 1353 RVodń. 701$ - Vele&. duchoplod (omylem). Zty: takież v Comest C 188Y; sr. duchopro- danie — simonia. | duchoproda v. duchoprod duchoprodajnik v. duchoprodnik duchoprodarnik v. duchoprodnik | duchoprodnik m. — simoniacus 1160 du- | choprodnyk AB (Menćlk opravuje du- choprodavnyk omylem, proti: metru; rým přčstupník) = duchoplodnÿ Veles. (omylem a opravou) = duchoproday- nik Wiesb. 1354 (nesprávnou opra- vou), duchoprodavec Slov. Tteb. atd. ' duchosvárna f. — sicomagia (m. psicho- machia) Vokab. 361 duchoswarna Lact. (sicomachia) — Gb. ,strojenc". Srovn. duśna. duchovnosi f. — spiritualitas 4525 (rym: miestnost) aid. Dunaj m. — Danubius 372 Dunay AB — Boh. 68 ald. duné {. = abies (A : abides B) 439 dunve (A : duny B) ,,clauda monstra".
268 držadlo dvynlynk v. drumlik drzec, drzek v. dfec, drek dr^ic v. dié drziha v. dfika drze(s)cze v. dríácé -dvà v. chomodrz drzadlo nt. — ansicula 2040 drzadlo AB :- Vele§, = Vocb. 175" ald. drZé f. — tenor 638 drzie AB. -drZfni v. zdxzénie -dvirnsl.ie o. protidrzenstvi -dvžšti v. přídržčti drzicé f. — vas 1319 drzicze (vym zdvice): tak čte Gb; ale podle metra t asi tfeba čísli dtice, verš však je neúplný a proto zatim lëzko vozhodnouti. drzkaf.: tena 366 drzka AB - drkyzka Veleš. (omylein); kontext stružka, pra- menec, drzka, mytel; yym strużka. Gb. , tena zdálo se byti z tenere a podle ди toho ustrojeno slovo české“. — Svovn. nádržka. Arima í. — sindila 888 drzma ,.radicex in apoteca"'. dr /nosi v. zdr£nost dska í. — tabula 1952 AB dska — Boh. 604 (var. destka) aid. -- Srovn. stónodska. dsi v. dci dścep- v. čep- -dšenie v. nadšenie dščie nt. — cares 622 dssczie (rým prútí čie). | dščirada f. = surtix 778 (A : B. surix) ! dssczyrada (A : dssczyrad R proti meliu ^os) „de frumento" (koprka, Jhnice, barevnik, dźlirada) dub :n. -: quercus 641 dub Wiesb. 258 ald. dubec m. = querculus 669 dubecz AG = Veleš. atd. duben m. — Aprilis 79 duben AB — Boh. 35 — Wiesenb. 15 — Nn 62" — Vocb. 175" ald. dubra f. = Tempe 357 dubra: Gb. ,,stro- jené, z dóbrava, v. t." V Sborn. Pa- strmkhové 1923, slv. 27 jsem předpokládal chybu piseckou m. debra, za cirk. chro. dtbrb — údolí. Boh. 245 dúbrava f. — ambusia 356 dubrava ABGE = Boh. 67 = RVoda. 273Y = Vocb. 175° ald. — duné. dübravicé Í. :- arpida 850 dubrawyczye (B A dubravicze) ,,ce herbis ignotis''. Duc v. Düé a pólduc | Dü£ m. — spido 929 Ducz Gb.: snad Dü£, ‚ Ďúč ze stthném. dutsch — deutsch. dudek v. dedek -duh v. neduh duha í. — iris 167 duha (rým tüha) = Boh. 50 — Nn 63* ald., © nc. duhelt v. ungelt | duch m. — spiritus 34 duch = Boh. 13 = Nn 62" atd, spira 1340 duch (klavetovsky krd- ceno wm. spiracio) ald. — flatus, dial. Boh. 43 duch m. dy- chanie v. 4. — Svovn. jednoduch, Lahoduch, pró- duch, rozumoduch, svatoduch. duchell v. ungelt duchocin m. — actus Vokab. 310 du- choczyn: tyo*eni newmtlé. ducholovec m. = cxanimator 1129 du- | cholowecz AB — Vele&. (examinator omylem) atd.; z mammotrektu, biblického původu. duchoplod- v. duchoprod- [duchopravna t. — ecclesiastica Vokab. 375/6 duchoprawna. duchoprod wm. — simonia 1450 AB = | Vokab. 424 (var. duchoproda) — = Wiesenb. 1353 RVodń. 701$ - Vele&. duchoplod (omylem). Zty: takież v Comest C 188Y; sr. duchopro- danie — simonia. | duchoproda v. duchoprod duchoprodajnik v. duchoprodnik duchoprodarnik v. duchoprodnik | duchoprodnik m. — simoniacus 1160 du- | choprodnyk AB (Menćlk opravuje du- choprodavnyk omylem, proti: metru; rým přčstupník) = duchoplodnÿ Veles. (omylem a opravou) = duchoproday- nik Wiesb. 1354 (nesprávnou opra- vou), duchoprodavec Slov. Tteb. atd. ' duchosvárna f. — sicomagia (m. psicho- machia) Vokab. 361 duchoswarna Lact. (sicomachia) — Gb. ,strojenc". Srovn. duśna. duchovnosi f. — spiritualitas 4525 (rym: miestnost) aid. Dunaj m. — Danubius 372 Dunay AB — Boh. 68 ald. duné {. = abies (A : abides B) 439 dunve (A : duny B) ,,clauda monstra".
Strana 269
dunoviet — dvéstc [dunoviet m. = (eous) (gons KL.) Vokab. | 320 denowiet (var. dunowietr). Klaret md za to zofel; = východní vitr. dunovielr v. dunoviet dun» uv. duné dup m. = quada v. rip. düpé f. — specus 94 dupye CGB (dupe A) = Boh. 150 = Wiesb. 740 — Nn 69" — RVodń. 74Y = daupie Lact. U IVa aid., nC. doupě ní. durchlen v. drahule Durin- v. Duryn- Durynk m. — Durincus 933 Durink aid. dus m. — strepitus 183 duss: svovn. rnusky duss (marem strepitum Pers. VI, 4) Gloss. Flor. 51" (XV, z exc. MasRovych). duść f. — anima (Trial: animal 441 omy- lem) 36 dussye = Vokab. 304 ald. piskovd dušč viz piskovy; srovn. lebdudé a zádušie. duska f. maleřie dúška v. mateří; Disková dúška v. piskový. S70vn. lebduśka. dušna f. = sichomachia (: psich-> 1625 dussna AB; je však léž možno, že je to nějaká zkrácenina z duchosvárna v. Z. duti vb. dur. = flare: ind. 3. sg. flat 186 dme ald. impt. 2. sg. fla 1243 dmi ad. Srovn. dutie. dutie nt. — flatus 188 dutye AG = Boh. 43 (var. duch © chybně) atd. Srovn. dütı, nadutie, odutie. (dutna 1. — erifusoria Vok. dutna (tex! zvonatstvo v. t.). 164 var. -duž v. neduz | (dva, dvé numer. duo Vokab. 35 qwa; dwo sorte Vokab. 664 ald. dva bliznec v». dvabliżnec; dvanasob v. dvénásob doc: duas Fysiol. 581 marg. dwye <straky> v ket a/d. bieśe dwyc (étyi(ib Vokab. 694. Svovn. dvadcóti, dvakrat, dvanadct'y, a dvestc. {dvabliznec m. =: gemini Vokab. 296 dwabliznecz, souhvězdí ekliptiky; ujal) se: Gb. cituje dokl. z Lék. B, Jgm. z hvězd. vkp. Newb. XV. stol. v Rozb. I, 193 a z jinćho vkp. v Slovn. I, 514b; zaniklo čase.n, nyní blíženci. dvadcátý v. dvadcietý | 269 [dvadcéti numer.: dwadczety šartóv Vo- kab. 671 ald.; srovn. dvadciety. [dvadc&tikrät num. adv. = uncia dwad- czetykrat recte dispendius Vokab. 676 ald. [dvadciety numer. = vicesimus Vokab. 611 dwadczyety; tvar odchylny, ale možno, że nějakým omylem m. dva- dcěti = viginti. což na příslušném místě schdzł; srovn Gtyfidciety. dvák m. — bino 1247 Davak (4 omylem, metrum žádá jedinou slabiku). (dvakrát adv. num. — bis Vokab. 654 dwakrat aid. dvand v dvanámiera (dvanádct(e) num.: penéz dwanadste Vo- kab. 673 atd. dwanadczt haléřóv Vokab. 682. — duodecim Vokab. 591 dwanadczt. dvanádctn- v. dvanástn- [dvanádcty numer. : duodecimus Vo- kab. 606 dwanadczty atd. [dvaná mra — uncia Vokab. 270 dwana myera — neumělý překlad. dvandsob v. dvénásob dvanástník m. — senator 2232 dwanast- nik AB: „umělé“ Gb. dvář m. = dialogus 2347 dvarz: „„stro- jené““ Gb. dvě v. dva dvéc v. odvec dvéhlas v. dvojhlas dvén m. - diadragantum 886 dven ,,de radicibus" (dia- vzato za dya- 'dvojen') — as 2048 dven B (A nemá; je tu me- zera) — vylvofeno analogii podle drag- ma(Óga qur) trén v. t. dvénásob, adv. — diplois (A duplois, B duppleis) 1894 dwenassob (B:A dvanasob) = dwenasob Veleś., bibli- ckého původu; výklad u Gb. s. v. dvenes- v. dvonešené dvéř- v, dfvi dvercé pl. f. — postica 1951 dverczc (A: dwyerczye B) dworze Veleś. (omy- lem) - dwerzcze ostiolum Lact. a/d 595 dvěstě numer. ducenta Vox. dwy.sive aid, Syovi. ivûset., dvie- v. dve- dvihać v. zdvihać -dvihovati v. (v)zdvihují sé dvira v. dvyra zdvizenie -dvizcnie v.
dunoviet — dvéstc [dunoviet m. = (eous) (gons KL.) Vokab. | 320 denowiet (var. dunowietr). Klaret md za to zofel; = východní vitr. dunovielr v. dunoviet dun» uv. duné dup m. = quada v. rip. düpé f. — specus 94 dupye CGB (dupe A) = Boh. 150 = Wiesb. 740 — Nn 69" — RVodń. 74Y = daupie Lact. U IVa aid., nC. doupě ní. durchlen v. drahule Durin- v. Duryn- Durynk m. — Durincus 933 Durink aid. dus m. — strepitus 183 duss: svovn. rnusky duss (marem strepitum Pers. VI, 4) Gloss. Flor. 51" (XV, z exc. MasRovych). duść f. — anima (Trial: animal 441 omy- lem) 36 dussye = Vokab. 304 ald. piskovd dušč viz piskovy; srovn. lebdudé a zádušie. duska f. maleřie dúška v. mateří; Disková dúška v. piskový. S70vn. lebduśka. dušna f. = sichomachia (: psich-> 1625 dussna AB; je však léž možno, že je to nějaká zkrácenina z duchosvárna v. Z. duti vb. dur. = flare: ind. 3. sg. flat 186 dme ald. impt. 2. sg. fla 1243 dmi ad. Srovn. dutie. dutie nt. — flatus 188 dutye AG = Boh. 43 (var. duch © chybně) atd. Srovn. dütı, nadutie, odutie. (dutna 1. — erifusoria Vok. dutna (tex! zvonatstvo v. t.). 164 var. -duž v. neduz | (dva, dvé numer. duo Vokab. 35 qwa; dwo sorte Vokab. 664 ald. dva bliznec v». dvabliżnec; dvanasob v. dvénásob doc: duas Fysiol. 581 marg. dwye <straky> v ket a/d. bieśe dwyc (étyi(ib Vokab. 694. Svovn. dvadcóti, dvakrat, dvanadct'y, a dvestc. {dvabliznec m. =: gemini Vokab. 296 dwabliznecz, souhvězdí ekliptiky; ujal) se: Gb. cituje dokl. z Lék. B, Jgm. z hvězd. vkp. Newb. XV. stol. v Rozb. I, 193 a z jinćho vkp. v Slovn. I, 514b; zaniklo čase.n, nyní blíženci. dvadcátý v. dvadcietý | 269 [dvadcéti numer.: dwadczety šartóv Vo- kab. 671 ald.; srovn. dvadciety. [dvadc&tikrät num. adv. = uncia dwad- czetykrat recte dispendius Vokab. 676 ald. [dvadciety numer. = vicesimus Vokab. 611 dwadczyety; tvar odchylny, ale možno, że nějakým omylem m. dva- dcěti = viginti. což na příslušném místě schdzł; srovn Gtyfidciety. dvák m. — bino 1247 Davak (4 omylem, metrum žádá jedinou slabiku). (dvakrát adv. num. — bis Vokab. 654 dwakrat aid. dvand v dvanámiera (dvanádct(e) num.: penéz dwanadste Vo- kab. 673 atd. dwanadczt haléřóv Vokab. 682. — duodecim Vokab. 591 dwanadczt. dvanádctn- v. dvanástn- [dvanádcty numer. : duodecimus Vo- kab. 606 dwanadczty atd. [dvaná mra — uncia Vokab. 270 dwana myera — neumělý překlad. dvandsob v. dvénásob dvanástník m. — senator 2232 dwanast- nik AB: „umělé“ Gb. dvář m. = dialogus 2347 dvarz: „„stro- jené““ Gb. dvě v. dva dvéc v. odvec dvéhlas v. dvojhlas dvén m. - diadragantum 886 dven ,,de radicibus" (dia- vzato za dya- 'dvojen') — as 2048 dven B (A nemá; je tu me- zera) — vylvofeno analogii podle drag- ma(Óga qur) trén v. t. dvénásob, adv. — diplois (A duplois, B duppleis) 1894 dwenassob (B:A dvanasob) = dwenasob Veleś., bibli- ckého původu; výklad u Gb. s. v. dvenes- v. dvonešené dvéř- v, dfvi dvercé pl. f. — postica 1951 dverczc (A: dwyerczye B) dworze Veleś. (omy- lem) - dwerzcze ostiolum Lact. a/d 595 dvěstě numer. ducenta Vox. dwy.sive aid, Syovi. ivûset., dvie- v. dve- dvihać v. zdvihać -dvihovati v. (v)zdvihují sé dvira v. dvyra zdvizenie -dvizcnie v.
Strana 270
270 (dvój numer. = dwoy ald. — duplex Vokab. 649 dwoy atd. = Eurus v. dnov. Syovn. dvojsest, dvojhlas atp. a dvoje- míle, dvojepět. dvojemiie f. = leuca 724 dvogemile (A; var. dwogymyle C); srovn. dvojimile. [dvojenie nt. -= duplacio Vokab 235 dwogenye atd.; srovn. podwojenie. [dvojepét f. — dyapente Vokab 225 dwo- gepyet (F. Kl.) „neumělý překlad ter- mínu hudebního“ Gb. (dvojet v. étverodvojet | [dvojetietiyna f. — dupla duarum ter- | ciarum Vokab. 240 dwogetrzena (nej- spíše omyl, podle metra ast dvojette- tina); «m4lé. dvojezna v. dvojezna dvojezna f. — bigamia 2487 Dvogezna — asi klavetovsky zkydceno m. dvojeżenna; Hanka, Jgm., Ki. Gb. ćlou dvojezna (dvojhlas m. — dyptongus Vokab. dwoy- hlas (var. odihlass, odhlas, dvehlas, gednohlas) — dwoy RVodi. 58'a (0%ży- lem) : - dwoghlas Lact. aíd.; nynt dvoj- hláska, termín grammalický. (dvojimíle f. = leuca 725 C dwogymyle (text dvojemile v. 4.) dwogymyle Boh. 282 (var. polumyle). dvojili v. dvojenie (dvojivá pl. nt. :-. dupla Vokab. 237 dwogywa: termín ayilmetichy. -dvojka v. podvojka dvojně í. - duellum 2180 dvoyníe AB (je szce mezi názvy hospodářských pří- stroju, ale možno, že pro rým k apellum vybráno slovo vojenské). dvojnost f. — bilitas 1463 dwognost A (-no- v rukopise vyżydno moli; rym vzteklost; m bilitas mavrhuje Kott CCM. 1893, 290 binitas); == dualitas Vokab. 660 dwoynost idvojpéd m. — diptota Vokab. 68 dwug- pad. dvo(J)fecina f. — dialctica 1616 dvorze- binarius Vokab. 625 | (dvojs?k m. czina (A: dyworzyeczyna B omylem; | rým řečina); :: dworzeczena Vokab. 185 (rym: ře- | Cena; vay. dwoyrżeczna); svovn. Lact. dvojimluvna; vo-um2! dia- jako dya-. dvojfeésia v. dvo(j)Yecina dvój — dymnatky. dyapason Vokab. 22¢ dwoysyek (ast nějaký omyl; vým Etvero- dvojet.). [dvojsiek m. = dissillaba Vokab. 70 dwoysrzek (var. dwuogsrzek Klem.). [dvojiest m. = bisextus Vokab. 266 dwoyssest — termin astronomický. dvolosn- v. dvolovzn- [dvolovzniet m. = ditonus Vokab. 225 dwolowzniet (K/.; dwolowsnyek F; rym dvojepét); ulvořeno neuměle podle semitonus polovznět v. L [dvonesené nt. gerundivum Vokab. 102 dwonessene (var. dwenessene, : možná, že nějakým omylem opisů in, dónesné, duon-? | dvór m. — curia 1945 dvor — Boh. $91 = Wiesb. 819 atd.; sin. dvor. = atria Boh. 734 dwor - - Wiesb, 1005 (atrium) = Vocb. 175° atd.; Klaret za to dvori&le. rajský dvór v. rajský dvořák m. — ornacius 2668 dvorzak (rym prozak) — konlext nejasný. dvoran m. — belua 432 dvoran. Gb: »(roJené, srovn. dvorny =— d vny; £m. srovn. duran MVcrb. simia cum cauda. dvoÿe v. dvércé dvofetina v. dvo(j)fecina dvofiśce nt. — atrium 1988 dworzysczye (B: v A mezera) — dworzysscze Voc b. 175" : dworzisstie area Vele$. atd. dvornik m. — ganeo 1131 dvornyk AB = Veles. (gamo omylem) | - Lact: dvorníci od dvornosti, neb všecko v opak obrátie (uvddi Gb.). dvüjpád v. dvojpád dvura v. dvyra dvisty numer. . ducentesimus Vokab. 619 dwusty atd. dvyra f. = spinx (— Sfinx) 809 dw ira AB (Gb. £te dvira, Jgm. dvura). dychánek v. sdychánek dychanie nt. — spiramen 172 dichanie Boh. 44 : - Wiesb. 29 oftd. Srovn. sdy- chanie. dychati v. dychanie dym m. :-fumus 51 dym = Boh. 21; atd Srovun. dymy. -dÿmanie v. odÿmanie dymiatky pl. f. = fucina 710 dymniatki AB = RVodù. 50”; druh hrušek.
270 (dvój numer. = dwoy ald. — duplex Vokab. 649 dwoy atd. = Eurus v. dnov. Syovn. dvojsest, dvojhlas atp. a dvoje- míle, dvojepět. dvojemiie f. = leuca 724 dvogemile (A; var. dwogymyle C); srovn. dvojimile. [dvojenie nt. -= duplacio Vokab 235 dwogenye atd.; srovn. podwojenie. [dvojepét f. — dyapente Vokab 225 dwo- gepyet (F. Kl.) „neumělý překlad ter- mínu hudebního“ Gb. (dvojet v. étverodvojet | [dvojetietiyna f. — dupla duarum ter- | ciarum Vokab. 240 dwogetrzena (nej- spíše omyl, podle metra ast dvojette- tina); «m4lé. dvojezna v. dvojezna dvojezna f. — bigamia 2487 Dvogezna — asi klavetovsky zkydceno m. dvojeżenna; Hanka, Jgm., Ki. Gb. ćlou dvojezna (dvojhlas m. — dyptongus Vokab. dwoy- hlas (var. odihlass, odhlas, dvehlas, gednohlas) — dwoy RVodi. 58'a (0%ży- lem) : - dwoghlas Lact. aíd.; nynt dvoj- hláska, termín grammalický. (dvojimíle f. = leuca 725 C dwogymyle (text dvojemile v. 4.) dwogymyle Boh. 282 (var. polumyle). dvojili v. dvojenie (dvojivá pl. nt. :-. dupla Vokab. 237 dwogywa: termín ayilmetichy. -dvojka v. podvojka dvojně í. - duellum 2180 dvoyníe AB (je szce mezi názvy hospodářských pří- stroju, ale možno, že pro rým k apellum vybráno slovo vojenské). dvojnost f. — bilitas 1463 dwognost A (-no- v rukopise vyżydno moli; rym vzteklost; m bilitas mavrhuje Kott CCM. 1893, 290 binitas); == dualitas Vokab. 660 dwoynost idvojpéd m. — diptota Vokab. 68 dwug- pad. dvo(J)fecina f. — dialctica 1616 dvorze- binarius Vokab. 625 | (dvojs?k m. czina (A: dyworzyeczyna B omylem; | rým řečina); :: dworzeczena Vokab. 185 (rym: ře- | Cena; vay. dwoyrżeczna); svovn. Lact. dvojimluvna; vo-um2! dia- jako dya-. dvojfeésia v. dvo(j)Yecina dvój — dymnatky. dyapason Vokab. 22¢ dwoysyek (ast nějaký omyl; vým Etvero- dvojet.). [dvojsiek m. = dissillaba Vokab. 70 dwoysrzek (var. dwuogsrzek Klem.). [dvojiest m. = bisextus Vokab. 266 dwoyssest — termin astronomický. dvolosn- v. dvolovzn- [dvolovzniet m. = ditonus Vokab. 225 dwolowzniet (K/.; dwolowsnyek F; rym dvojepét); ulvořeno neuměle podle semitonus polovznět v. L [dvonesené nt. gerundivum Vokab. 102 dwonessene (var. dwenessene, : možná, že nějakým omylem opisů in, dónesné, duon-? | dvór m. — curia 1945 dvor — Boh. $91 = Wiesb. 819 atd.; sin. dvor. = atria Boh. 734 dwor - - Wiesb, 1005 (atrium) = Vocb. 175° atd.; Klaret za to dvori&le. rajský dvór v. rajský dvořák m. — ornacius 2668 dvorzak (rym prozak) — konlext nejasný. dvoran m. — belua 432 dvoran. Gb: »(roJené, srovn. dvorny =— d vny; £m. srovn. duran MVcrb. simia cum cauda. dvoÿe v. dvércé dvofetina v. dvo(j)fecina dvofiśce nt. — atrium 1988 dworzysczye (B: v A mezera) — dworzysscze Voc b. 175" : dworzisstie area Vele$. atd. dvornik m. — ganeo 1131 dvornyk AB = Veles. (gamo omylem) | - Lact: dvorníci od dvornosti, neb všecko v opak obrátie (uvddi Gb.). dvüjpád v. dvojpád dvura v. dvyra dvisty numer. . ducentesimus Vokab. 619 dwusty atd. dvyra f. = spinx (— Sfinx) 809 dw ira AB (Gb. £te dvira, Jgm. dvura). dychánek v. sdychánek dychanie nt. — spiramen 172 dichanie Boh. 44 : - Wiesb. 29 oftd. Srovn. sdy- chanie. dychati v. dychanie dym m. :-fumus 51 dym = Boh. 21; atd Srovun. dymy. -dÿmanie v. odÿmanie dymiatky pl. f. = fucina 710 dymniatki AB = RVodù. 50”; druh hrušek.
Strana 271
dymník — flastr. dymnik m. = fumigala 1959 dymnik AB — Boh. 612 — Wiesb. 849 . Veles. = RVodi. 60° ald. dymy pl. m. = pronda 1680 dimi AB = dymie RVodi. 60%; ujalo se; později | změněno v dyméj: dymieg neb žlázy | tof rostá v cas na hrdle a v čas jinde rkp. lék. JHrad. 1996 (z exc. Maško- vých); dýměj, pol dymienica = otok na žlázách, v tříslech na slabinách Jg. (dokl. z Velesl, Dobr. atd). | Srovn. dým. dýnč f (snad správněji díně) = pepo 776 dynie ABG — Nn 66" — RVodü. 42" = Boh. 311 (var. dzynye O, svědčí 0 ding) = dinie Rstl. F 39 (= diné&!) atd., hojné v vostl {Zty: pro din& mluví | doklady v Kvon. Tuy. Svélle apolek. aj.) dzč- v. dě- dzi(e)- v. di(e)- | é v. é£ Echndé m. = *echinus (ethnius A, chi- nus B) 388 echnacz (B: ethnacz A; rým okláč), ,de piscibus''; echinus ech- nacz Boh. 74 (var. ethym etnacz O, eticus otnarz F). elsa- v. Elza- Elzák m. — Alsacius 948 elsak (Trial.: Aezlak) — Elzak Alsatius Diofb. Gloss. (uvddi Gb.); v 948 B scházt; Gb. svov- nává markrabé elsacky z Vel. Kal. Englic m. Anglicus 932 Englicz (4 rým Raküsic; B opravou englyss) svovn. Englicz, Anglia, englisch lant Diefb. (Gb.) Engliš v. Englic | Epikúř m. = Epicurus (B : A Epiturus) 1092 epiturz (4, omylem: opykurz B, yovnéz omylem); svovn. Pravy Epikurus Komenský, Maudrost 2107. Erfordin m. = Erfordiensis 954 Erfordyn: „као je z Erfordic, z Erfurtu’ Gb.; sroun. Jan Erfurtskÿ 1610 Mecndik, Jičín. 103. evkéř v. arkéř elhnáč v. echnač Ezlak v. Elzák éz intjk. =- ecce 232 ez; Gb. uvddź doklad z Lv Vid.; Dobrovsky, Gesch. 180 uvddi ze Sequ. ez zrzy hlédaj ecce, dále (str. 273) z Prokopovy Nové kroniky eż = ecce; je ddle v GI. hymn.Vid. $4", 82'[Y ez — ecce (z excerpt à. asko- 27i vých), meni lo ledy chyba m. ey, jan mini Prusik ve Věstm. Kv. č. spol., 1893, I, 7. | | Fald m. : - baxea 1873 tald ABD .= Vocb. 175" ald.; ujalo se obecně. Z nčmé. faraf. : plebs 2355 fara (== fideles, qui. sacerdoti proprio subsunt z DuCan. uvddi Gb). | farář m. = plebanus 1021 fararz =: Boh. 390 aid. 7 пётё. ; fard m. — pardus 528 fard AB; vedle toho sté. pard, pardus, nè. pardal. Srovn. holotrd. feflik m. — flammea (stthn. vechelin wehender Schleier Gb.) 1889 feflik AB — Vele&. aid. = redimiculum m. drumlík v. 1. fiala v. fijela fibet v. fiket fijala v. fijela fijela f. = fiola 784 figela = Boh. 319 (var. figala, ligola) = fiyola Nn 65" atd., hojně v vostli. Z It. fiola nejdYtv: fijola, pal prehldskou fijela, odtud pak né. fiala, fijala. fijola v fijela НК m. ficus 650 fik — Boh 253 = Wiesenb. 281 (:— strom) ald. fiky pl. m., ovoce: ficus 695 fiki; — ficus fykowe, ficus sicce Rstl. Drk. 182? fyky suche a/d. Z nim. vige; jinak Hus. Ovthogr. (vyd. Sembera 16 = Slav. bibl. II, 1782 + fik non est proprie bohemicum, sed latinum corruptum". fiket f. : = fiscedula 283 fiket (A., Trial.: B omylem fibet) — Zidek krakov. (CCM. 1837, 232 filek omylem): pachsteltz Diefb. Gb filek v. fiket fiolu v. fijela firslas m. — limbria 1881 firsslass (vym: pás). Gb. firšlaš. Patrně z nčinč. flabojednik v. żabojednik flader v. fládr flädr m. — variober 653 fladr (AG : fla- der BC) = Boh. 252 = Wiesb. 275 = Veleś. fflader Nn 65" aid; .sthnëm. vlader=geädertes Holz‘“ Gb. flandrsky adj. — Flandensis 966 Fflan- drski AB ald. flastr m. := cathaplasma 864 flastr (A. plastr B) aid. Jlasà v. fla&ín
dymník — flastr. dymnik m. = fumigala 1959 dymnik AB — Boh. 612 — Wiesb. 849 . Veles. = RVodi. 60° ald. dymy pl. m. = pronda 1680 dimi AB = dymie RVodi. 60%; ujalo se; později | změněno v dyméj: dymieg neb žlázy | tof rostá v cas na hrdle a v čas jinde rkp. lék. JHrad. 1996 (z exc. Maško- vých); dýměj, pol dymienica = otok na žlázách, v tříslech na slabinách Jg. (dokl. z Velesl, Dobr. atd). | Srovn. dým. dýnč f (snad správněji díně) = pepo 776 dynie ABG — Nn 66" — RVodü. 42" = Boh. 311 (var. dzynye O, svědčí 0 ding) = dinie Rstl. F 39 (= diné&!) atd., hojné v vostl {Zty: pro din& mluví | doklady v Kvon. Tuy. Svélle apolek. aj.) dzč- v. dě- dzi(e)- v. di(e)- | é v. é£ Echndé m. = *echinus (ethnius A, chi- nus B) 388 echnacz (B: ethnacz A; rým okláč), ,de piscibus''; echinus ech- nacz Boh. 74 (var. ethym etnacz O, eticus otnarz F). elsa- v. Elza- Elzák m. — Alsacius 948 elsak (Trial.: Aezlak) — Elzak Alsatius Diofb. Gloss. (uvddi Gb.); v 948 B scházt; Gb. svov- nává markrabé elsacky z Vel. Kal. Englic m. Anglicus 932 Englicz (4 rým Raküsic; B opravou englyss) svovn. Englicz, Anglia, englisch lant Diefb. (Gb.) Engliš v. Englic | Epikúř m. = Epicurus (B : A Epiturus) 1092 epiturz (4, omylem: opykurz B, yovnéz omylem); svovn. Pravy Epikurus Komenský, Maudrost 2107. Erfordin m. = Erfordiensis 954 Erfordyn: „као je z Erfordic, z Erfurtu’ Gb.; sroun. Jan Erfurtskÿ 1610 Mecndik, Jičín. 103. evkéř v. arkéř elhnáč v. echnač Ezlak v. Elzák éz intjk. =- ecce 232 ez; Gb. uvddź doklad z Lv Vid.; Dobrovsky, Gesch. 180 uvddi ze Sequ. ez zrzy hlédaj ecce, dále (str. 273) z Prokopovy Nové kroniky eż = ecce; je ddle v GI. hymn.Vid. $4", 82'[Y ez — ecce (z excerpt à. asko- 27i vých), meni lo ledy chyba m. ey, jan mini Prusik ve Věstm. Kv. č. spol., 1893, I, 7. | | Fald m. : - baxea 1873 tald ABD .= Vocb. 175" ald.; ujalo se obecně. Z nčmé. faraf. : plebs 2355 fara (== fideles, qui. sacerdoti proprio subsunt z DuCan. uvddi Gb). | farář m. = plebanus 1021 fararz =: Boh. 390 aid. 7 пётё. ; fard m. — pardus 528 fard AB; vedle toho sté. pard, pardus, nè. pardal. Srovn. holotrd. feflik m. — flammea (stthn. vechelin wehender Schleier Gb.) 1889 feflik AB — Vele&. aid. = redimiculum m. drumlík v. 1. fiala v. fijela fibet v. fiket fijala v. fijela fijela f. = fiola 784 figela = Boh. 319 (var. figala, ligola) = fiyola Nn 65" atd., hojně v vostli. Z It. fiola nejdYtv: fijola, pal prehldskou fijela, odtud pak né. fiala, fijala. fijola v fijela НК m. ficus 650 fik — Boh 253 = Wiesenb. 281 (:— strom) ald. fiky pl. m., ovoce: ficus 695 fiki; — ficus fykowe, ficus sicce Rstl. Drk. 182? fyky suche a/d. Z nim. vige; jinak Hus. Ovthogr. (vyd. Sembera 16 = Slav. bibl. II, 1782 + fik non est proprie bohemicum, sed latinum corruptum". fiket f. : = fiscedula 283 fiket (A., Trial.: B omylem fibet) — Zidek krakov. (CCM. 1837, 232 filek omylem): pachsteltz Diefb. Gb filek v. fiket fiolu v. fijela firslas m. — limbria 1881 firsslass (vym: pás). Gb. firšlaš. Patrně z nčinč. flabojednik v. żabojednik flader v. fládr flädr m. — variober 653 fladr (AG : fla- der BC) = Boh. 252 = Wiesb. 275 = Veleś. fflader Nn 65" aid; .sthnëm. vlader=geädertes Holz‘“ Gb. flandrsky adj. — Flandensis 966 Fflan- drski AB ald. flastr m. := cathaplasma 864 flastr (A. plastr B) aid. Jlasà v. fla&ín
Strana 272
272 flasin m. = orcha (A> otha B omylem) 412 flassm (A, opravil ilassin M encik: B flassye). Gb. „rozumí se tu buď též nádoba anebo ryba podle podoby své tak nazývaná, srovn. orca weitbau- | chiger Fisch Klotz'' — podle Georgesa je to as? Delphinus orca; Gb. ête flasé, ale to je melricky nemožné (následuje ustalod) — a přípona -ún je právě v léto kap. ,,pisces'“ dobře doložena. flaška f. = orca 2048 flasska flasko omylem) — Boh. 663 — Nn 68" — Mam. A 30" ald. Jliska v. hlista flok m. = forca 2537 flok (Mk. omylem slok) atd., ně.; hontext krutl, flok, $pajl. Jorbek v. forberk forberk m. — allodium 732 Fforberk ABCG = Boh. 292 = Wiesb. 327 (for- berg) = Nn 66" = forberg Vocb. 175" — forperk Vele&. — forbek Lact. afd. Gb. „svobodný statek, dvůr před bra- nami méstskymi'', z ném. vorwere. fores v. foxe&t forest m. — conforcia (A . B conforcium) 2112 fforesst (B: A forest) fforess Vocb. 1767. Gb.. „nejasnć; podle sou- vislosti v Presp. snad ze stihném. forést, forés — nějaká hra rytitskä”, kontext: šermovánie, roměje, rota.. forperk v. forberk fragnárka var. v. hokyn& jrajmayk v. frymaxk Frank m. == Franco 940 frank; srovn. Franci u Kosmy a bydlel jest (Karel IV.) v Francyech Pulk. 187" Cb., L. j. Francouz. frejief m. — hovisator 1115 íregierz Boh. 936 fregyrz (var. procator): z nim. vriaere = Freier, milovnik, zdletnik Gb. Tóż nć. frejierstvo nt. = hovisatoria 1651 fre- gierzstvo = Vokab. 450 etd. Jrejir v. trejier Jreksa v. frexa Frexa f. — tais „jméno řecké hetaery Thais vzato za appellativum; puvod jména českého nejasny''. Frikoven m.:: Africanus 965 Iricoven. Gb.: ,,neumèle ustrojeno z lat’. Iris m. = Friso 925 fris „„jmeno návodní“ Gb. Jrin- v. frýn- [riit v. fryzé (B:A 1184 Frexa AB. Gb. | flasin — gros. | frymark m. = ludiforum 2105 frymark | (B: v A mezera) = Wiesb. 1" (Gb.) — | ffrymark Veleš. = frijmark ludifora | Mam. À 27%. ,,Podle souvislosti některá | câst mésta‘“ Gb.; kontext: jarmark, tal- | mark, rothauz, okol.. | frynort m.= gentamen 2105 frinort | (B: v .A mezera) — genta Veleš. (omy- lem) . frynor gentramen Slov. Tfeb. (Mk., Rozm. I, 11); sroun. stpol, frywolt comessatio. Výklad : nimi. J. Janko, (s doklady); jinak Briickner, Slown. etym. 128/9, z nm. irihwurt. fryvori v. frfnort fryse v. fry£e | frýže, pl. f. = practa (A: precta B) 1901 frizie AB; syovn. iryzie, hedväbné vo- bojky XV! z rkp. Klem. IX B9 Hôjler, Prager Concil. 1862; ruce s Cistymi fryZemi CAelz. Boj, 101 ald. Svovn. fryże (= vyšívaný lem) Zíbr!, Kroje, I, 370; z li. frisium. funt m. : : talentum Bon. 868 ala. (v Kla - velovi přislušný text schází). gahanec v. kahanec Galen v. Galien Galgan m. = galganum 872 galgan = Boh. 358 — Nn 65" Rostl. Drk. 186b ad., hojné v vostl.; kalkan Lact. UVYa. Sroun. si/hntm. galgin. Galien(us) m.: Ypocras, Galienus 895 (lat.), Galven, Ypocras 1725 (lat.). gdûle v. kdüle gduše v. jduše | Cen{tyské adj. = Geneticum 1914 gen- ske AB = Nn 71" yanske = Veleš. wienske. ,,Z města Gentu.. ..totiž sukno‘‘ Gb. „středověkým čtením gen- = jen- vznikly odchylky yanske a wienske Gb. gerhart v. kerhart glok v. klok £men v. mei golé v. kolé gost- v. ješt- gralik v. králík | grapa v. pažita griph v. gryf gros, m. — denarius 2051 gross (A : B krost omylem m. kross a toto dialekt.) Boh. 631 (var. belerz, krossi) Wiesb. 908 ald.
272 flasin m. = orcha (A> otha B omylem) 412 flassm (A, opravil ilassin M encik: B flassye). Gb. „rozumí se tu buď též nádoba anebo ryba podle podoby své tak nazývaná, srovn. orca weitbau- | chiger Fisch Klotz'' — podle Georgesa je to as? Delphinus orca; Gb. ête flasé, ale to je melricky nemožné (následuje ustalod) — a přípona -ún je právě v léto kap. ,,pisces'“ dobře doložena. flaška f. = orca 2048 flasska flasko omylem) — Boh. 663 — Nn 68" — Mam. A 30" ald. Jliska v. hlista flok m. = forca 2537 flok (Mk. omylem slok) atd., ně.; hontext krutl, flok, $pajl. Jorbek v. forberk forberk m. — allodium 732 Fforberk ABCG = Boh. 292 = Wiesb. 327 (for- berg) = Nn 66" = forberg Vocb. 175" — forperk Vele&. — forbek Lact. afd. Gb. „svobodný statek, dvůr před bra- nami méstskymi'', z ném. vorwere. fores v. foxe&t forest m. — conforcia (A . B conforcium) 2112 fforesst (B: A forest) fforess Vocb. 1767. Gb.. „nejasnć; podle sou- vislosti v Presp. snad ze stihném. forést, forés — nějaká hra rytitskä”, kontext: šermovánie, roměje, rota.. forperk v. forberk fragnárka var. v. hokyn& jrajmayk v. frymaxk Frank m. == Franco 940 frank; srovn. Franci u Kosmy a bydlel jest (Karel IV.) v Francyech Pulk. 187" Cb., L. j. Francouz. frejief m. — hovisator 1115 íregierz Boh. 936 fregyrz (var. procator): z nim. vriaere = Freier, milovnik, zdletnik Gb. Tóż nć. frejierstvo nt. = hovisatoria 1651 fre- gierzstvo = Vokab. 450 etd. Jrejir v. trejier Jreksa v. frexa Frexa f. — tais „jméno řecké hetaery Thais vzato za appellativum; puvod jména českého nejasny''. Frikoven m.:: Africanus 965 Iricoven. Gb.: ,,neumèle ustrojeno z lat’. Iris m. = Friso 925 fris „„jmeno návodní“ Gb. Jrin- v. frýn- [riit v. fryzé (B:A 1184 Frexa AB. Gb. | flasin — gros. | frymark m. = ludiforum 2105 frymark | (B: v A mezera) = Wiesb. 1" (Gb.) — | ffrymark Veleš. = frijmark ludifora | Mam. À 27%. ,,Podle souvislosti některá | câst mésta‘“ Gb.; kontext: jarmark, tal- | mark, rothauz, okol.. | frynort m.= gentamen 2105 frinort | (B: v .A mezera) — genta Veleš. (omy- lem) . frynor gentramen Slov. Tfeb. (Mk., Rozm. I, 11); sroun. stpol, frywolt comessatio. Výklad : nimi. J. Janko, (s doklady); jinak Briickner, Slown. etym. 128/9, z nm. irihwurt. fryvori v. frfnort fryse v. fry£e | frýže, pl. f. = practa (A: precta B) 1901 frizie AB; syovn. iryzie, hedväbné vo- bojky XV! z rkp. Klem. IX B9 Hôjler, Prager Concil. 1862; ruce s Cistymi fryZemi CAelz. Boj, 101 ald. Svovn. fryże (= vyšívaný lem) Zíbr!, Kroje, I, 370; z li. frisium. funt m. : : talentum Bon. 868 ala. (v Kla - velovi přislušný text schází). gahanec v. kahanec Galen v. Galien Galgan m. = galganum 872 galgan = Boh. 358 — Nn 65" Rostl. Drk. 186b ad., hojné v vostl.; kalkan Lact. UVYa. Sroun. si/hntm. galgin. Galien(us) m.: Ypocras, Galienus 895 (lat.), Galven, Ypocras 1725 (lat.). gdûle v. kdüle gduše v. jduše | Cen{tyské adj. = Geneticum 1914 gen- ske AB = Nn 71" yanske = Veleš. wienske. ,,Z města Gentu.. ..totiž sukno‘‘ Gb. „středověkým čtením gen- = jen- vznikly odchylky yanske a wienske Gb. gerhart v. kerhart glok v. klok £men v. mei golé v. kolé gost- v. ješt- gralik v. králík | grapa v. pažita griph v. gryf gros, m. — denarius 2051 gross (A : B krost omylem m. kross a toto dialekt.) Boh. 631 (var. belerz, krossi) Wiesb. 908 ald.
Strana 273
gryf — hampešt 273 — quadrans Vokab. 690 čtvrtana toho | kadry pi m. -- pontum 1856 hadri AB = grosse gryf m. == theora 2448 griph „de rebus ecclesiasticis“; „nejasné“ Gb.; koniext „zpora, gryf, sv8cenie. .'' patrně sou- vis s n£m. Griff. Habr m. — carpentus 656 habr ABCG — Boh. 244 — Wiesb. 257 = RVoda. 46" — Nn 65" = Vclc§, = Vocb. 175" == MamA 17Y aid. hácé pl. f. — bracca 1866 hacze = Boh. 762 Laczye ald. hacnik m. — lumbale 1867 hacznik AB = Boh. 563 Wies. 159, 628 = Vele&. atd.; pás, řemen, jens spodky dyżel. had m. — serpens 553 AB — Boh. 207 — Wiesb. 801 ald. — aspis Boh. 222 had hluchi :- had Nn 69'- Lact. a/d. (Klaret: hlušec). hadač v. hádce hádanie nt. — disputacio Vokab. 214 hadanye atd. hádali v. hádanie hádcé m. — disputator 1103 hadcze (A; rÿm obránce; G hadacz změnou úmy- słnou) ald. -hadé- v. pohádéenka hádé nt. — scorpicio (asi sm. serpilio. omylem) 554 hadie = serpilio Veleś. aid = serpedo, chybně, v. haděčka haděčka f. = serpedo 562 hadieczka AB hadye (omyl wm. -éCka) Nn 70" ,,Serpens'' ,,Slovo trvám uméle ustro- jené, k éemuZ ukazuje také odchylné -ë. Podle souvislosti v Prešp. a Rozk. mohlo by to býti také jméno hada ně- jakého, ale za jisté to bráti nelze'' Gb. -hádka v. pohádka hadohlav m. = guela 580 hadohlav AB - : RVodň. 51" „„vermes““. hadoÿek v. hadorzek hadorzek m. — serpa 851 hadorzek AB (rym kokotiek) ,,de herbis ienotis''. hadovka f. — serpentina 793 hadowka AB = Boh. 338; později. hadové ko- ření, Ophiorrhiza Jgm. hadovky, pl. fem. — serpula 907 hadowki AB — RVodü. 50" — hadowka Veles. atd.; později houba jelenka obecná phallus Kt. V s. V. hady v. hadry | V. Flaj&hans: Klaret, ll hluchy | Veleś. = Nn 65". ,,Pentum snad z pen- dere, srovn. pentes — pendentes Du- Cange..'' Gb. hadńś m. = yba 288 haduss AB ,,vola- tilia campestria“. 7: Ibidra 558 haduss AB ,,serpentes'' sroun pol. gaducha = had Linde. -háha v. zháha haira v. hnira haj! intj. - heus! 2464 hay ald. — biblic- kého původu. háj m. = silva 606 hay AC (v G nemus opravou úmyslnou) - Boh. 228 atd. -hájiti v. zahájenie hajný m. = silvanus 2214 hayni = Veles. ald.; sin. hâjny hák m. = lauda 2526 hak AB = hac Vele&. aid. Z němč. halaëka v. holaéka haler m. — Hallensis 2050 halerz aid. — denarius; var. v. gros = nummus Boh. 649 halerz helerz) ald. = qui nummus, as, erit halerz Vokab. 684. dvanadct halerzow as uncia Vokab. 682. — - Z němé. (vas. haluzye v. halzë halzé f. = collarium 2165 halzie (A, Trial: B haluzye omylem) = Vocb. 176" halze RVodi. 57‘a = halze Slov. Treb. (Mk., Rozm. I, 11) atd. Z némc. hambalk m. = capticeum 2667 hambalk == hambalek capiticeum Mam. A 47" <= hambalek Veleś. aid. „Z nóm. Hahn- balken pfićni dřevo, kteréž dvě krokve blízko u jich spojení víže“ Jg hambús m.-- uder 773 Hambuss (A: lambuss B omylem): ,,z némé.: strhn. hanenvou7'' G: (Zły: nl. hambous, rosil., Baar 2,308). hamfešt m. := privilegium 2280 hami- fest = hamfesst Vele$. -- hanfesst pri: vilegia Vokab. 165 ,,z ném. Hand- fest, unterschriebenes | Versprechen, Vertrag.. documentum" Jg. Sté leż hampest, £éto druhé formy wzito h diffe- venciaci. hamperk v. hampest hampeit m. -: cirographus 2280 ham- pest (B: 4 hamperk omylem; vým hamfedt) = hamperk Vokab. 167 (var. napiss). Svovn. hamfeśt. 18
gryf — hampešt 273 — quadrans Vokab. 690 čtvrtana toho | kadry pi m. -- pontum 1856 hadri AB = grosse gryf m. == theora 2448 griph „de rebus ecclesiasticis“; „nejasné“ Gb.; koniext „zpora, gryf, sv8cenie. .'' patrně sou- vis s n£m. Griff. Habr m. — carpentus 656 habr ABCG — Boh. 244 — Wiesb. 257 = RVoda. 46" — Nn 65" = Vclc§, = Vocb. 175" == MamA 17Y aid. hácé pl. f. — bracca 1866 hacze = Boh. 762 Laczye ald. hacnik m. — lumbale 1867 hacznik AB = Boh. 563 Wies. 159, 628 = Vele&. atd.; pás, řemen, jens spodky dyżel. had m. — serpens 553 AB — Boh. 207 — Wiesb. 801 ald. — aspis Boh. 222 had hluchi :- had Nn 69'- Lact. a/d. (Klaret: hlušec). hadač v. hádce hádanie nt. — disputacio Vokab. 214 hadanye atd. hádali v. hádanie hádcé m. — disputator 1103 hadcze (A; rÿm obránce; G hadacz změnou úmy- słnou) ald. -hadé- v. pohádéenka hádé nt. — scorpicio (asi sm. serpilio. omylem) 554 hadie = serpilio Veleś. aid = serpedo, chybně, v. haděčka haděčka f. = serpedo 562 hadieczka AB hadye (omyl wm. -éCka) Nn 70" ,,Serpens'' ,,Slovo trvám uméle ustro- jené, k éemuZ ukazuje také odchylné -ë. Podle souvislosti v Prešp. a Rozk. mohlo by to býti také jméno hada ně- jakého, ale za jisté to bráti nelze'' Gb. -hádka v. pohádka hadohlav m. = guela 580 hadohlav AB - : RVodň. 51" „„vermes““. hadoÿek v. hadorzek hadorzek m. — serpa 851 hadorzek AB (rym kokotiek) ,,de herbis ienotis''. hadovka f. — serpentina 793 hadowka AB = Boh. 338; později. hadové ko- ření, Ophiorrhiza Jgm. hadovky, pl. fem. — serpula 907 hadowki AB — RVodü. 50" — hadowka Veles. atd.; později houba jelenka obecná phallus Kt. V s. V. hady v. hadry | V. Flaj&hans: Klaret, ll hluchy | Veleś. = Nn 65". ,,Pentum snad z pen- dere, srovn. pentes — pendentes Du- Cange..'' Gb. hadńś m. = yba 288 haduss AB ,,vola- tilia campestria“. 7: Ibidra 558 haduss AB ,,serpentes'' sroun pol. gaducha = had Linde. -háha v. zháha haira v. hnira haj! intj. - heus! 2464 hay ald. — biblic- kého původu. háj m. = silva 606 hay AC (v G nemus opravou úmyslnou) - Boh. 228 atd. -hájiti v. zahájenie hajný m. = silvanus 2214 hayni = Veles. ald.; sin. hâjny hák m. = lauda 2526 hak AB = hac Vele&. aid. Z němč. halaëka v. holaéka haler m. — Hallensis 2050 halerz aid. — denarius; var. v. gros = nummus Boh. 649 halerz helerz) ald. = qui nummus, as, erit halerz Vokab. 684. dvanadct halerzow as uncia Vokab. 682. — - Z němé. (vas. haluzye v. halzë halzé f. = collarium 2165 halzie (A, Trial: B haluzye omylem) = Vocb. 176" halze RVodi. 57‘a = halze Slov. Treb. (Mk., Rozm. I, 11) atd. Z némc. hambalk m. = capticeum 2667 hambalk == hambalek capiticeum Mam. A 47" <= hambalek Veleś. aid. „Z nóm. Hahn- balken pfićni dřevo, kteréž dvě krokve blízko u jich spojení víže“ Jg hambús m.-- uder 773 Hambuss (A: lambuss B omylem): ,,z némé.: strhn. hanenvou7'' G: (Zły: nl. hambous, rosil., Baar 2,308). hamfešt m. := privilegium 2280 hami- fest = hamfesst Vele$. -- hanfesst pri: vilegia Vokab. 165 ,,z ném. Hand- fest, unterschriebenes | Versprechen, Vertrag.. documentum" Jg. Sté leż hampest, £éto druhé formy wzito h diffe- venciaci. hamperk v. hampest hampeit m. -: cirographus 2280 ham- pest (B: 4 hamperk omylem; vým hamfedt) = hamperk Vokab. 167 (var. napiss). Svovn. hamfeśt. 18
Strana 274
274 hánce — Hladolet. -hán(čč)ka v. oháněčka háncé m. — confusor 1145 hancze (A: vituperator G) — Veleś. aid. -hanënie v zahanénie hanjesl v. hamfeät havalec v. harasec haras m. — bulla 1874 harass ABD .: Vele&. — Vocb. 175" haraz bugla Nn. 71" „tkanina vlněná nazvaná od francouzského města Arras“ Jg. harasec m. — gamarus 426 harasecz (A: horassecz B) — haralecz Vele$. (omy- lem) ,,piscis''. havinh v. herynk háska f. — tinx 2369 haska = Velcš; Gb. čte háška a dodává: ,,snad hasitko, lat. tinx mohlo by byti neuméle ustrojeno z exstingucre''; kontext: pulpitus, tinx, candelabrum. Jinć jest stt. hâska, o němž J. Souhup, Progr. R., Rakovník 1915, 5. hasivrman v. vastrman háška v. háska hástrél í. — sax 2178 hastrziel AB (rym vrtovéz); svovn. zástiél. Kontext SCenha, oprata, klanice, hástrél, poklad, stfmen. hat f. — saltus 362 ha. (.X : hath B) — Vole&. ad. -hata v. záhata -hatr v. vlInohatr háv m. — armatura 1861 haw AB (rým | zlatohlaw): svovn. stthném. habe, have — eigentum, stutze. havran, m. — corvus 234 hawran — Fy- | siol. 261 mg. — Boh. 99 — Nn 63- atd. hayra v. hmira | -hbe v. priehba hbrenka f. = mucia 1338 hbrenka (rým tylněnka); konlext cervix, mucia, iecu- Jentum, palatum „de membris“. Asi m. nucia hrbenka, coż snad ulvofeno k chrbet(minëni prof. O. Schruize). heble v. huble heblink v. helblink hedväbie nt. = sericum 1905 Hedvabie AD — Boh. 652 — hedwawije Nn 71" aid. = bombex mylně, v. hedvábnik hedvábnik, m. — bombex 587 hedvabnik ABC = RVodń. 51" — hedwawnik Veleś. — hedwabye Vocb. i75" (omy- lem) atd.; podnes hedváv- v, hedváb- hecht- v. checht- helblink = obolus 2053 helblink (A heblynk B) =: Boh. 866 == hewlynk Veleś. -: hewlink Wiesb. 1179; ,,ze stihn. helbelinc — Münzstück im hal- ben Werthe des jeweiligen Pfennigs. Lexer'' Geb. helé? v. haléř helm, m. = galea 2149 - Boh. 581 = Nn 69" — Mam. A 24" ald.; z němčě.; za to v textech přísných přielbiců. Svovn. helmodek. helmodek m. — *crista (Mh ex coni: prisca AB) 2153 helmodek AB; podle Gb. = sudlice, dn£m. helmtecken hev- v. t. jher- hevczyerz v. hrnčieř hevin- v. heryn- Herman m. — Hermannus, qui Prage septimus annus 1669 (/a/.). herit m. — primas 2639 hersst — Nn 68" — Vele&. (prunas omylem); ze sthném. héristo princeps" Gb. V pří- slovich sbivky Blah.-Cevvenkovy (1829 CCM. III, 63) ête se sice prvé divně herštoval, žádnému psu spáti nedal; ale to může být i omyl m. heršoval; sroun. Gb. <(Zty' herśtovny Blah. Gr. 325, herštovati Komenský Vešk. spisy XV, 121; 122.5 heryń(e)k m. : = allec 400 herinick (A: herynk B, proti metru, jež žádá 10) = herynk Boh. 80 (var. harink O) = herynk Nn 63" - herink Hus Orthogr. 17 atd. ,, Ze sthnëm. harinc‘‘ Gb. heslo nt. — ritus 1052 heslo (AC: B holso omylem) — Veles. atd. hevlink v. helblink hima v. hrma Hippo- v. lpo- a Ypo- fames 2371 hlad atd. hlada- v. hleda- hludidlo nt. = plana 2620 hladydlo (75m brusidlo) ,,de fabro'' hladinoh v. kladinoh hladkost f. — lenitas 1497 hladkost AB (vým: ukrutnost; v latině možno čísti 1 leuitas = laevitas) ald. Hladolet m. = Saturnus 43 hladolct AB — Vokab. 293 (va; hlodolet) = Nn 67% == Mam A 35" aid, ujalo se vůbec; Br. na Lev. XVIII, 21 Saturnus- Hladolet, který děti žral; ještě + nc. Ano, brzo nabylo vyznamu apelativ- "iho: hladolet = hladovec: ti římští hladoleti nechtějí.. nic uleviti 1670 Sobek, Listy 98; mé, dial. = nesyta Ki. ata. hlad m. =
274 hánce — Hladolet. -hán(čč)ka v. oháněčka háncé m. — confusor 1145 hancze (A: vituperator G) — Veleś. aid. -hanënie v zahanénie hanjesl v. hamfeät havalec v. harasec haras m. — bulla 1874 harass ABD .: Vele&. — Vocb. 175" haraz bugla Nn. 71" „tkanina vlněná nazvaná od francouzského města Arras“ Jg. harasec m. — gamarus 426 harasecz (A: horassecz B) — haralecz Vele$. (omy- lem) ,,piscis''. havinh v. herynk háska f. — tinx 2369 haska = Velcš; Gb. čte háška a dodává: ,,snad hasitko, lat. tinx mohlo by byti neuméle ustrojeno z exstingucre''; kontext: pulpitus, tinx, candelabrum. Jinć jest stt. hâska, o němž J. Souhup, Progr. R., Rakovník 1915, 5. hasivrman v. vastrman háška v. háska hástrél í. — sax 2178 hastrziel AB (rym vrtovéz); svovn. zástiél. Kontext SCenha, oprata, klanice, hástrél, poklad, stfmen. hat f. — saltus 362 ha. (.X : hath B) — Vole&. ad. -hata v. záhata -hatr v. vlInohatr háv m. — armatura 1861 haw AB (rým | zlatohlaw): svovn. stthném. habe, have — eigentum, stutze. havran, m. — corvus 234 hawran — Fy- | siol. 261 mg. — Boh. 99 — Nn 63- atd. hayra v. hmira | -hbe v. priehba hbrenka f. = mucia 1338 hbrenka (rým tylněnka); konlext cervix, mucia, iecu- Jentum, palatum „de membris“. Asi m. nucia hrbenka, coż snad ulvofeno k chrbet(minëni prof. O. Schruize). heble v. huble heblink v. helblink hedväbie nt. = sericum 1905 Hedvabie AD — Boh. 652 — hedwawije Nn 71" aid. = bombex mylně, v. hedvábnik hedvábnik, m. — bombex 587 hedvabnik ABC = RVodń. 51" — hedwawnik Veleś. — hedwabye Vocb. i75" (omy- lem) atd.; podnes hedváv- v, hedváb- hecht- v. checht- helblink = obolus 2053 helblink (A heblynk B) =: Boh. 866 == hewlynk Veleś. -: hewlink Wiesb. 1179; ,,ze stihn. helbelinc — Münzstück im hal- ben Werthe des jeweiligen Pfennigs. Lexer'' Geb. helé? v. haléř helm, m. = galea 2149 - Boh. 581 = Nn 69" — Mam. A 24" ald.; z němčě.; za to v textech přísných přielbiců. Svovn. helmodek. helmodek m. — *crista (Mh ex coni: prisca AB) 2153 helmodek AB; podle Gb. = sudlice, dn£m. helmtecken hev- v. t. jher- hevczyerz v. hrnčieř hevin- v. heryn- Herman m. — Hermannus, qui Prage septimus annus 1669 (/a/.). herit m. — primas 2639 hersst — Nn 68" — Vele&. (prunas omylem); ze sthném. héristo princeps" Gb. V pří- slovich sbivky Blah.-Cevvenkovy (1829 CCM. III, 63) ête se sice prvé divně herštoval, žádnému psu spáti nedal; ale to může být i omyl m. heršoval; sroun. Gb. <(Zty' herśtovny Blah. Gr. 325, herštovati Komenský Vešk. spisy XV, 121; 122.5 heryń(e)k m. : = allec 400 herinick (A: herynk B, proti metru, jež žádá 10) = herynk Boh. 80 (var. harink O) = herynk Nn 63" - herink Hus Orthogr. 17 atd. ,, Ze sthnëm. harinc‘‘ Gb. heslo nt. — ritus 1052 heslo (AC: B holso omylem) — Veles. atd. hevlink v. helblink hima v. hrma Hippo- v. lpo- a Ypo- fames 2371 hlad atd. hlada- v. hleda- hludidlo nt. = plana 2620 hladydlo (75m brusidlo) ,,de fabro'' hladinoh v. kladinoh hladkost f. — lenitas 1497 hladkost AB (vým: ukrutnost; v latině možno čísti 1 leuitas = laevitas) ald. Hladolet m. = Saturnus 43 hladolct AB — Vokab. 293 (va; hlodolet) = Nn 67% == Mam A 35" aid, ujalo se vůbec; Br. na Lev. XVIII, 21 Saturnus- Hladolet, který děti žral; ještě + nc. Ano, brzo nabylo vyznamu apelativ- "iho: hladolet = hladovec: ti římští hladoleti nechtějí.. nic uleviti 1670 Sobek, Listy 98; mé, dial. = nesyta Ki. ata. hlad m. =
Strana 275
hlahol — hlemýžď 275 (hladplesk v. holoplesk hlahohlavy v. hlaholavé hlahol m. -- ydioma 2313 AB hlahol — Vele&. ad. [hlaholavé adj. nt. =: predicabile Vokab. 202 hlahohlawe (F: hlaholawe KI): termin logický; „strojené“ Gb. hlas m. — vox 70 hlass — Boh. 442 aid. Srovn. druhohlas, dvojhlas, jednohlas, mnohohlas, osmhlas, pétohlas, prvo- hlas, rovnohlas, véhlas, znémohlas, zpévohlas. (hlása f. = vocalis Vckab. 15 hlasa. Hus, Orth. 20 ,,vocals bohemice dicitur hlasé vel samohlas‘’. Svovn. pólhlasa, vodohlasa. hlásny m. — vigil 2201 Hlasny; biblického původu. -hlaso- v. i. pohlaso- hlasohlav m. = gamant Vokab. 223 hlasohlaw: svoun. Jranc. gamme =: kého gamma (I) psán před noty. -hlav viz hadohlav, hlasohlav, náhlav, nebéhlav, zlatohlav, ohlav, psiehlav, vrchohlav. hlava f.— caput 1270 Hlava — Boh. 398 — Wiesb. 418 — Lact. atd.; capita hlawy Rstl. Drk. 190" atd. bolenie hlavy v. bohla hlavaticé f. — ceffula 777 hlawatyczye (B: hlavaticze AG) — cesula hlavaticze Veles. = hlawaticze RVodñ. 37Y -- Nn 65" atd. Blah. Gr. 538 ,,Hlavatice Mo- ravci říkají konopě neposkoné; Ce- | chové prisadé ríkají Hlavatice'', -hlavec v. bezhlavec, psiehlavec -hldvek v. bolehlávek, zlatohlávek hlavénec m. — berus 563 hlavienecz AB; Gb. ciluje: ,,berus - Schlange Diefb."'; „de nominibus serpentum". -havie v. pohlavie, záhlavie. -hlávka v. břězohlávka, pohlávka hlavna v. hlavona, ohlavna hlavné adj. nt. :- criminale (pecatum) 2484 hlawne: „hřích spáchaný vraž- | dou“ Gb. atd. hlavndk v. hlavonák | hlavné f. — ticio 2000 hlawnie AB = Boh. 624 — Wiesb. 872 a/a. hlavnicé 1. — cephalica 1332 hlawnyczye (B: hlawnicze A) = Veles. (cesulica, omylem) -mínil se žíla na vuce. hlavný v hlavné hlavona !. = capitolum 2421 hlavona (A' rym odpovna; B hlawna proti metyu a vymu); jinak biblicky hlavna; Hus hlavizna. hlavonák m. — Leviathan 555 hlawonak ABC (rým: dčvonák) = hlawnak Na 70" (omylem); ujalo se; Gb. doklddd ze Sekvenc. hlazec, m. — roteris 155 hlazecz AB; „de lapidibus''; srovn. hlázek. hldzek, m. = vitellum Boh 948 blazek -= vitrelium Wiesb. 1160; kontext lútka, hlazek, sklónka. kolébatka; Jgm. uvddi z Židka „že hlazküv v rukau nemaji forie — mozolü'" asi omylewm svown. hlazec. hlec = caps 746 hlecz (rÿm provazec): Zitnice, hlec, zájezd, ost.. -Med v. ptakohled hledac v. vyhledaë škála; hudební klíč, jenž ve formě velí- | hledánie nt. — guesicio 1471 hledanye AB ald hledati v. hledánie, prihlédati -hledě v. výhledě -hleden v. próhleden hlcdna v. prihledna hlednë j. — budella 879 Hlednye „de radicibus''. S70vn. ptakohlednec. hlek v. hlet hlemdih v. hlemýžď hlempešt m. = subtala 1325 hlempest (rým: rempešt). Gb. dokládá: „subtal = ima pars pedis, Sohle Diefb.; výrazy české vesměs strojené“': Ronlexl rem- pešt, nožipla, hlempešt, výhlezd.. hlemýžď m. = limax 383 hlemizd AG (IZ hlemyssd) — Boh. 7 — Wiesb. 225 — Nn 63"; srovn. limacum, qui dicuntur hlemyzdz Nn 68', nc. hlemýžď. =- testudo 590 Hlemyzd AB (C hlem- dyh omylein) = Veles, = RVodû. 54" - : Lact. E VIYa (,,vermis est de corrup- tione graminum") ciłuje Gb. — Mimo Klarela a iexty z něho odvozené, je slovo 'hlemyzd", jinde v slovan- štimě neznámé, doloženo jenom dvakvát v MVevb.; jednow tato glossa je podle šetření Palerova padélamd, po druhé ‘’hlemmisc ostreum’ pravd. Blah. Gv. 838—339: „Čechové řkau pěkným Slovem Hiemeyżd. Moravci mrzutě Slimák“
hlahol — hlemýžď 275 (hladplesk v. holoplesk hlahohlavy v. hlaholavé hlahol m. -- ydioma 2313 AB hlahol — Vele&. ad. [hlaholavé adj. nt. =: predicabile Vokab. 202 hlahohlawe (F: hlaholawe KI): termin logický; „strojené“ Gb. hlas m. — vox 70 hlass — Boh. 442 aid. Srovn. druhohlas, dvojhlas, jednohlas, mnohohlas, osmhlas, pétohlas, prvo- hlas, rovnohlas, véhlas, znémohlas, zpévohlas. (hlása f. = vocalis Vckab. 15 hlasa. Hus, Orth. 20 ,,vocals bohemice dicitur hlasé vel samohlas‘’. Svovn. pólhlasa, vodohlasa. hlásny m. — vigil 2201 Hlasny; biblického původu. -hlaso- v. i. pohlaso- hlasohlav m. = gamant Vokab. 223 hlasohlaw: svoun. Jranc. gamme =: kého gamma (I) psán před noty. -hlav viz hadohlav, hlasohlav, náhlav, nebéhlav, zlatohlav, ohlav, psiehlav, vrchohlav. hlava f.— caput 1270 Hlava — Boh. 398 — Wiesb. 418 — Lact. atd.; capita hlawy Rstl. Drk. 190" atd. bolenie hlavy v. bohla hlavaticé f. — ceffula 777 hlawatyczye (B: hlavaticze AG) — cesula hlavaticze Veles. = hlawaticze RVodñ. 37Y -- Nn 65" atd. Blah. Gr. 538 ,,Hlavatice Mo- ravci říkají konopě neposkoné; Ce- | chové prisadé ríkají Hlavatice'', -hlavec v. bezhlavec, psiehlavec -hldvek v. bolehlávek, zlatohlávek hlavénec m. — berus 563 hlavienecz AB; Gb. ciluje: ,,berus - Schlange Diefb."'; „de nominibus serpentum". -havie v. pohlavie, záhlavie. -hlávka v. břězohlávka, pohlávka hlavna v. hlavona, ohlavna hlavné adj. nt. :- criminale (pecatum) 2484 hlawne: „hřích spáchaný vraž- | dou“ Gb. atd. hlavndk v. hlavonák | hlavné f. — ticio 2000 hlawnie AB = Boh. 624 — Wiesb. 872 a/a. hlavnicé 1. — cephalica 1332 hlawnyczye (B: hlawnicze A) = Veles. (cesulica, omylem) -mínil se žíla na vuce. hlavný v hlavné hlavona !. = capitolum 2421 hlavona (A' rym odpovna; B hlawna proti metyu a vymu); jinak biblicky hlavna; Hus hlavizna. hlavonák m. — Leviathan 555 hlawonak ABC (rým: dčvonák) = hlawnak Na 70" (omylem); ujalo se; Gb. doklddd ze Sekvenc. hlazec, m. — roteris 155 hlazecz AB; „de lapidibus''; srovn. hlázek. hldzek, m. = vitellum Boh 948 blazek -= vitrelium Wiesb. 1160; kontext lútka, hlazek, sklónka. kolébatka; Jgm. uvddi z Židka „že hlazküv v rukau nemaji forie — mozolü'" asi omylewm svown. hlazec. hlec = caps 746 hlecz (rÿm provazec): Zitnice, hlec, zájezd, ost.. -Med v. ptakohled hledac v. vyhledaë škála; hudební klíč, jenž ve formě velí- | hledánie nt. — guesicio 1471 hledanye AB ald hledati v. hledánie, prihlédati -hledě v. výhledě -hleden v. próhleden hlcdna v. prihledna hlednë j. — budella 879 Hlednye „de radicibus''. S70vn. ptakohlednec. hlek v. hlet hlemdih v. hlemýžď hlempešt m. = subtala 1325 hlempest (rým: rempešt). Gb. dokládá: „subtal = ima pars pedis, Sohle Diefb.; výrazy české vesměs strojené“': Ronlexl rem- pešt, nožipla, hlempešt, výhlezd.. hlemýžď m. = limax 383 hlemizd AG (IZ hlemyssd) — Boh. 7 — Wiesb. 225 — Nn 63"; srovn. limacum, qui dicuntur hlemyzdz Nn 68', nc. hlemýžď. =- testudo 590 Hlemyzd AB (C hlem- dyh omylein) = Veles, = RVodû. 54" - : Lact. E VIYa (,,vermis est de corrup- tione graminum") ciłuje Gb. — Mimo Klarela a iexty z něho odvozené, je slovo 'hlemyzd", jinde v slovan- štimě neznámé, doloženo jenom dvakvát v MVevb.; jednow tato glossa je podle šetření Palerova padélamd, po druhé ‘’hlemmisc ostreum’ pravd. Blah. Gv. 838—339: „Čechové řkau pěkným Slovem Hiemeyżd. Moravci mrzutě Slimák“
Strana 276
276 hlerda f. = falena 459 hlerdu monstra‘“. Gb. „strojené“. hlet m. = haustus 1611 hlet: s». haustum hlek (misto hlet omylem) Fagif. 38" (Gb.). Svovn. hltánie a hletnik. hletnik m. — fona 573 hletnik ,.serpen- tes“, sroun. ohltán 571; vym nedostník. Alev v. chlév -hlezd v. vyhlezd hlezen v. hlezn(o) hlezn(o) m. (nt) — talus 1297 hlezen ABTrial. (rym lien); = Boh. 462 (vas. ,.clauda hlezno) = Wiesb. 507 (hlezno) = Lact. (hlezno) add. hliba f. — rarcora 363 hliba ,,serpentes‘‘ Gb. ,,strojené““ hlina v. hluma hlína f. — argilla 88 hlina AG = Boh. 136 — Wiesb. 724 — Nn 69" ald. [hliňák m. := argillator Boh. 932 hlinak (var. hlinat); svovn. Saxo hlinaak Iacobi argillatoris 1381- -1395 Tomek, Zákl. n. 170b atd. hlinaÿ v. hlinak hlinénicé, í. — argula (pvo metrum m argilina) 1991 hlynyenyczye (B: hli- nienycze A) (yym kamenicé) — hlynye nycze argilina Mam. A 14* — hlynye- nycze Vocb. 175" atd. Srovn. doklady à vyklad Listy filol. 1916, XLIIT, 402/3 (O. Hujer). argilium v. hlinisée hlinénisée v. hlini&ée hlinisée nt. = argilium 361 hlyníscze (A: hlynysstye G; hlynyenyczye B omy- lem, podle čtení Dobrovského a Hanky; | Menčík čte hlynyenysczye, asi omylem). hltst v. hlista, hlisé hlista f. — lumbrica 582 hlista AC (B hlyscz) — Boh. 224 (lumbricus; var fliska omylem) — Wiesenb. 146 (hlista, hlisst) Vele&, — Nn 68* 70" atd. Svovn. contra lumbricos i. hlisti Lék B 137“ a hlíšč. hlistnik m.= veda 845 hlistnyk AB ,,de- herbis ignotis''; sroun. centaurea hhst- nik Rostl. Strah. 112 a pol. glistnik. (Zlý: hlištník := zeměžluč Cern. Byl. 128 a.) hlis¢ m. == lumbricus 597 hlisscz AC = Boh. 224 (var. hlist) = RVodñ. 51" (hlist) ald. Svovu. syr. hlišč. hlerda — hlupen. hlívy pl. f. = pustea 910 hlywi ABG = hlvwa Mam. À 32Y = Lact. aid, ,tuber, Trüffel, Knollen‘“ Jgm. hliza f. = angina (A: angura B) 1589 hliza AB = Vocb. 175" = Boh. 455 (anguria); nyní ,,nahromadéni hnisu v dutinë tela‘“ Æ(. -hlodek v. po(d)hlodek hlodolet v. Hladolet hloh m.:-cornus 643 hloh ABCG = Wiesb. 262 = Nn 65’ = RVodn. 46" Lact. KK VIfa loh atd. (strom) = tribulus Boh. 244 = Lact. mm IIa hloh atd. Sroun. hloh ursina RVodñ. 46"b. hlohyné pl. f. — corna 688 hlohynie ABC = Boh. 271 (var. hlozyenky) = Veles. = RVodň. 50 (hlohini) ag. (plody) hloslajn- v. lhostajn~ hloza v. loza hloifnky v. hlohyné hli- v. t. ohlt- hltáé m. — gluto 1142 hltacz AB atd. hltánie nt. — glutimen 1390 hltaníe AB atd. (dvojslahičné; stě. též Ihtánie). -hltmik v. ohltnik -hlubn£ v. ohlubné, pro- hluboko nt. adj. : . profundum 342 AB ald. hlubokost f. — profunditas 1489 atd. hluchost f. — surdicies 1681 hluchost — Boh. 487 (surditas). hluchý adj.: hluchá kopřiva v. kopřiva; hluchá — surdica Boh. 331 hlucha (t. koptiva!» hluchy had v. had hluchý kopr v. kopr hluchý = surdus 1203 hluchi a/d. hluk m. — sonitus 182 AB ad. — contubernia Boh. 911 : Vocb. 175* atd. Klavet shluk. hluma m. := mimus 1132 hluma B (A hlima omylem); püvodu chorvatského; srovn. Sborník Pastrnküv 28. Jinak sté. os. jméno 1411 -1435 Gb. hlupec v. hlupen hlupen m. — idiota 1083 hlupen (AB: blupy G, hlupecz C, proii rýmu: boho- mluven) -= Veleš. = Mam. F 89"a (hlu- pij, hlupecz) atd. Svovun. stě. osobní Hlupen, mistni Hlupenovo Gb. Hanka, g. XL. ald. člou hlupeň, omylem. hlupnáč v. chlupnáč
276 hlerda f. = falena 459 hlerdu monstra‘“. Gb. „strojené“. hlet m. = haustus 1611 hlet: s». haustum hlek (misto hlet omylem) Fagif. 38" (Gb.). Svovn. hltánie a hletnik. hletnik m. — fona 573 hletnik ,.serpen- tes“, sroun. ohltán 571; vym nedostník. Alev v. chlév -hlezd v. vyhlezd hlezen v. hlezn(o) hlezn(o) m. (nt) — talus 1297 hlezen ABTrial. (rym lien); = Boh. 462 (vas. ,.clauda hlezno) = Wiesb. 507 (hlezno) = Lact. (hlezno) add. hliba f. — rarcora 363 hliba ,,serpentes‘‘ Gb. ,,strojené““ hlina v. hluma hlína f. — argilla 88 hlina AG = Boh. 136 — Wiesb. 724 — Nn 69" ald. [hliňák m. := argillator Boh. 932 hlinak (var. hlinat); svovn. Saxo hlinaak Iacobi argillatoris 1381- -1395 Tomek, Zákl. n. 170b atd. hlinaÿ v. hlinak hlinénicé, í. — argula (pvo metrum m argilina) 1991 hlynyenyczye (B: hli- nienycze A) (yym kamenicé) — hlynye nycze argilina Mam. A 14* — hlynye- nycze Vocb. 175" atd. Srovn. doklady à vyklad Listy filol. 1916, XLIIT, 402/3 (O. Hujer). argilium v. hlinisée hlinénisée v. hlini&ée hlinisée nt. = argilium 361 hlyníscze (A: hlynysstye G; hlynyenyczye B omy- lem, podle čtení Dobrovského a Hanky; | Menčík čte hlynyenysczye, asi omylem). hltst v. hlista, hlisé hlista f. — lumbrica 582 hlista AC (B hlyscz) — Boh. 224 (lumbricus; var fliska omylem) — Wiesenb. 146 (hlista, hlisst) Vele&, — Nn 68* 70" atd. Svovn. contra lumbricos i. hlisti Lék B 137“ a hlíšč. hlistnik m.= veda 845 hlistnyk AB ,,de- herbis ignotis''; sroun. centaurea hhst- nik Rostl. Strah. 112 a pol. glistnik. (Zlý: hlištník := zeměžluč Cern. Byl. 128 a.) hlis¢ m. == lumbricus 597 hlisscz AC = Boh. 224 (var. hlist) = RVodñ. 51" (hlist) ald. Svovu. syr. hlišč. hlerda — hlupen. hlívy pl. f. = pustea 910 hlywi ABG = hlvwa Mam. À 32Y = Lact. aid, ,tuber, Trüffel, Knollen‘“ Jgm. hliza f. = angina (A: angura B) 1589 hliza AB = Vocb. 175" = Boh. 455 (anguria); nyní ,,nahromadéni hnisu v dutinë tela‘“ Æ(. -hlodek v. po(d)hlodek hlodolet v. Hladolet hloh m.:-cornus 643 hloh ABCG = Wiesb. 262 = Nn 65’ = RVodn. 46" Lact. KK VIfa loh atd. (strom) = tribulus Boh. 244 = Lact. mm IIa hloh atd. Sroun. hloh ursina RVodñ. 46"b. hlohyné pl. f. — corna 688 hlohynie ABC = Boh. 271 (var. hlozyenky) = Veles. = RVodň. 50 (hlohini) ag. (plody) hloslajn- v. lhostajn~ hloza v. loza hloifnky v. hlohyné hli- v. t. ohlt- hltáé m. — gluto 1142 hltacz AB atd. hltánie nt. — glutimen 1390 hltaníe AB atd. (dvojslahičné; stě. též Ihtánie). -hltmik v. ohltnik -hlubn£ v. ohlubné, pro- hluboko nt. adj. : . profundum 342 AB ald. hlubokost f. — profunditas 1489 atd. hluchost f. — surdicies 1681 hluchost — Boh. 487 (surditas). hluchý adj.: hluchá kopřiva v. kopřiva; hluchá — surdica Boh. 331 hlucha (t. koptiva!» hluchy had v. had hluchý kopr v. kopr hluchý = surdus 1203 hluchi a/d. hluk m. — sonitus 182 AB ad. — contubernia Boh. 911 : Vocb. 175* atd. Klavet shluk. hluma m. := mimus 1132 hluma B (A hlima omylem); püvodu chorvatského; srovn. Sborník Pastrnküv 28. Jinak sté. os. jméno 1411 -1435 Gb. hlupec v. hlupen hlupen m. — idiota 1083 hlupen (AB: blupy G, hlupecz C, proii rýmu: boho- mluven) -= Veleš. = Mam. F 89"a (hlu- pij, hlupecz) atd. Svovun. stě. osobní Hlupen, mistni Hlupenovo Gb. Hanka, g. XL. ald. člou hlupeň, omylem. hlupnáč v. chlupnáč
Strana 277
hlúpost hlüpost f. = obtusitas 1438 hlupost Vokab. 413 = hlupos Anon 5' (omy- | le) atd. hlüpy v. hlupen -hluš v. ohluë hluš(e)c m. = aspis 562 hlusscz AB (ak vyhovuje i metru lépe, ovšem zkváceně m. hlušec, jak mají Nn ,0", Voleš. atd. Srovn. „hluchý had“, o němž vypráví Alx. V 219 nn. a bible. hlusicé pl. f. = prinera (A: pruneria BC) 686 hlussyczyc (BC: hlussicze A) = prinela hluzyczye Boh. 271 = prinera hlussiczie RVodñ. 46Y, 50"b = hlusyce | Velez., Slov. Treb. (Rozm. I, 11) atd. Z vkp. Jädya doddvd Jg.: ,,slivy jsû jedny biclé à druhé érné a tretie érvené velike a ty slovń hlusice''. (Zty: nuces et prinella et hlušice pro domino Sedláčkův výpis z Počtů kavlštejnských 1424)»; díal. mov. — blumy Bart. Dial. I, 313. hľuza f. = papula 1818 hluza AB „de convivio'‘; hkontext múčka, hluza.. krapl, calta; sroun. hlûze = drůbež us. Budłjov. Jęm. khmula f. = fonca 1821 hmula (A: smula B) ,,de convivio'’; konlext ,,mazanci, hmula, rubcnie, krupice''; Jgm.s. smula hmyza i. = reptile 576 bmiza ABE (v E přidáno vel zizala, lo viak pfedcházi k lt. stellio) = Boh. 206 = Nn 70" = RVcdń. 51" ald. -kna v. pfihna, zahna hnánie nt. — cursio 1360 hnaníe atd. — pulsus 2450 hnanye atd. hnát m. — ossea 484 hnat AB = Velcé. — RVodn. 48'"a ałd. hnáti v. hnánie mox 297 hned a!d. -hněda v. záhněda hnédavec v. hnidovec hnědlík m. = leucrotheca 459 Hnyedlik „clauda monstra''; Gb.: „strojené“. hned adv. = hněpač v. hniepač | hněpně v. hniepač hnétenté f. — pirgus 1811 hnetenyczye (BD: hnyetenicze A) = hnictenicze RVodń. 51" — hfüetenicze Lact. c II'b (= artocopus) aíd.; z loho mé. hné- ténka, hnétfnka, hnétánka, hnétinka atd. us. - hnojaík 277 hněv m. = ira 1367 hnyew = Boh. 445 = Rstl. Drk. 193" aid. Szovn. dlihohnev, hněvník m. = irator 1161 hnyewnik (rÿm hnëvotnik). <Z1y: též mor. Tkáč, Nál. brn. 29 (hl. 28).> hn&vota f. =: iracundia 1413 hnyevota. Jinak bylo sté. Hněvota os. jm. (též srbsky), odtud mistni Hnévotin hnévoinik m. = iracundus 1161 hnyevot- nyk (zym: hnévník) hnida f. = lens 588 hnyda = Boh. 245 = Mam. A 27" — hnijda Lact. ooVT'b afa. hnidavec m. — solatrum 819 hnydavecz (A, Trial: hnyedawecz B omylem); Mh. êle hnydovecz omylem; Hanka, Jg. Kit. Gb. hnčdavec, ale srovn. ně. hnidák = rostl. scolymos KL. [, V, Je. a hnidavý Laci. Jg. hnidovec v. hnidavec | hnicpač m. = abirus 408 hnyepacz AB „pisces'*; Gb. ête hněpač; Hanka v rej- střihu Sbivky 378a cte hnépné omylem tisku; odtud pak Jg. ,,hmëpnë piscis aut aliud quoddam animal degens in aqua”. hniezd- v. t. hniezd'- hniezdek v vysohniezdek hniezditi v. hniezdéníe hniezdo nt. — nidus 227 hnyezdo — Boh 133 — Nn 64" aid. -: cubile 2028 hnyezdo — Boh. 632 — Wiesb. 886 = Vocb. 175"; kontext: lože, hniezdo, postele.. hniežděnie nt. = cubitus Fysiol. 385 gl. hnyezdenye. hnil, m. = pus 54 hnyl AC; snad omyl: Veleš. hnyss. hnilicé f.. putrinum 711 hnylyczye (B : A hnylicze) = hnylice puterane Veleš. (omylem sm. putrina) = hnilicze RVodû. 50Y aid.; nè. hnilièka. hnira f.=racta 407 hoira (A :B prý hayra) ,,dc piscibus'' (Gb. s otazutkem) hnis m.— sterquilinium 116 hnyss ABG = Boh. 139 = Nn 69Y aid. tabes Boh. 464 hnys aid. — pus v. hnil. hnój m. — fimus Boh 138 hnoy (var hnuoy); v Klaretovi neid. bude tu asi mezera někde ve v. 86—88 nebo výbec v 2. kap. hnojnik m. = fimulo 2230 hnoynik AB (rým blatník) — Vele&. — Lact. (fima- rius, qui portat fimum). l
hlúpost hlüpost f. = obtusitas 1438 hlupost Vokab. 413 = hlupos Anon 5' (omy- | le) atd. hlüpy v. hlupen -hluš v. ohluë hluš(e)c m. = aspis 562 hlusscz AB (ak vyhovuje i metru lépe, ovšem zkváceně m. hlušec, jak mají Nn ,0", Voleš. atd. Srovn. „hluchý had“, o němž vypráví Alx. V 219 nn. a bible. hlusicé pl. f. = prinera (A: pruneria BC) 686 hlussyczyc (BC: hlussicze A) = prinela hluzyczye Boh. 271 = prinera hlussiczie RVodñ. 46Y, 50"b = hlusyce | Velez., Slov. Treb. (Rozm. I, 11) atd. Z vkp. Jädya doddvd Jg.: ,,slivy jsû jedny biclé à druhé érné a tretie érvené velike a ty slovń hlusice''. (Zty: nuces et prinella et hlušice pro domino Sedláčkův výpis z Počtů kavlštejnských 1424)»; díal. mov. — blumy Bart. Dial. I, 313. hľuza f. = papula 1818 hluza AB „de convivio'‘; hkontext múčka, hluza.. krapl, calta; sroun. hlûze = drůbež us. Budłjov. Jęm. khmula f. = fonca 1821 hmula (A: smula B) ,,de convivio'’; konlext ,,mazanci, hmula, rubcnie, krupice''; Jgm.s. smula hmyza i. = reptile 576 bmiza ABE (v E přidáno vel zizala, lo viak pfedcházi k lt. stellio) = Boh. 206 = Nn 70" = RVcdń. 51" ald. -kna v. pfihna, zahna hnánie nt. — cursio 1360 hnaníe atd. — pulsus 2450 hnanye atd. hnát m. — ossea 484 hnat AB = Velcé. — RVodn. 48'"a ałd. hnáti v. hnánie mox 297 hned a!d. -hněda v. záhněda hnédavec v. hnidovec hnědlík m. = leucrotheca 459 Hnyedlik „clauda monstra''; Gb.: „strojené“. hned adv. = hněpač v. hniepač | hněpně v. hniepač hnétenté f. — pirgus 1811 hnetenyczye (BD: hnyetenicze A) = hnictenicze RVodń. 51" — hfüetenicze Lact. c II'b (= artocopus) aíd.; z loho mé. hné- ténka, hnétfnka, hnétánka, hnétinka atd. us. - hnojaík 277 hněv m. = ira 1367 hnyew = Boh. 445 = Rstl. Drk. 193" aid. Szovn. dlihohnev, hněvník m. = irator 1161 hnyewnik (rÿm hnëvotnik). <Z1y: též mor. Tkáč, Nál. brn. 29 (hl. 28).> hn&vota f. =: iracundia 1413 hnyevota. Jinak bylo sté. Hněvota os. jm. (též srbsky), odtud mistni Hnévotin hnévoinik m. = iracundus 1161 hnyevot- nyk (zym: hnévník) hnida f. = lens 588 hnyda = Boh. 245 = Mam. A 27" — hnijda Lact. ooVT'b afa. hnidavec m. — solatrum 819 hnydavecz (A, Trial: hnyedawecz B omylem); Mh. êle hnydovecz omylem; Hanka, Jg. Kit. Gb. hnčdavec, ale srovn. ně. hnidák = rostl. scolymos KL. [, V, Je. a hnidavý Laci. Jg. hnidovec v. hnidavec | hnicpač m. = abirus 408 hnyepacz AB „pisces'*; Gb. ête hněpač; Hanka v rej- střihu Sbivky 378a cte hnépné omylem tisku; odtud pak Jg. ,,hmëpnë piscis aut aliud quoddam animal degens in aqua”. hniezd- v. t. hniezd'- hniezdek v vysohniezdek hniezditi v. hniezdéníe hniezdo nt. — nidus 227 hnyezdo — Boh 133 — Nn 64" aid. -: cubile 2028 hnyezdo — Boh. 632 — Wiesb. 886 = Vocb. 175"; kontext: lože, hniezdo, postele.. hniežděnie nt. = cubitus Fysiol. 385 gl. hnyezdenye. hnil, m. = pus 54 hnyl AC; snad omyl: Veleš. hnyss. hnilicé f.. putrinum 711 hnylyczye (B : A hnylicze) = hnylice puterane Veleš. (omylem sm. putrina) = hnilicze RVodû. 50Y aid.; nè. hnilièka. hnira f.=racta 407 hoira (A :B prý hayra) ,,dc piscibus'' (Gb. s otazutkem) hnis m.— sterquilinium 116 hnyss ABG = Boh. 139 = Nn 69Y aid. tabes Boh. 464 hnys aid. — pus v. hnil. hnój m. — fimus Boh 138 hnoy (var hnuoy); v Klaretovi neid. bude tu asi mezera někde ve v. 86—88 nebo výbec v 2. kap. hnojnik m. = fimulo 2230 hnoynik AB (rým blatník) — Vele&. — Lact. (fima- rius, qui portat fimum). l
Strana 278
278 hnula part. f = mota (rým A čistota) 1403 hnvla A; jen zde; patvně pro vým, z mammoireklu terra mota est hnula sé jud. V, 4; Z. 62,9; Mt. XXVII, 51 aid. (hnüti v. hnula 2 hnutie). hnutie nt. = motus 72 hnutye AG Rostl. Drk. 193"; ve Vokab. hnutov v. f. — mocio Vokab. 66 hnutye ad. [hnutov m. motus Vokab. 305 Hnutow, odborný termin fysikální, též později, XV* v Naved. hvězd. Rozbov 1, 194. hoble f -: rasile 2624 hoble — Boh. 885 = Wiesb. 1201 (Gb dodává rasile = Schermesser, Schaber Diefb.) ald. hoblen m. = hesper cancros 1704 hoblen (A : B holon): vým buchen; Gb. dokládá: »hespercancrios Rippsucht Diefb.'' hod v. hody, příhod- -hoda v. hoda(vý) v. přihodavý hodina / = hora 71 hodyna ald. -hodivý v. přihodivý hodloj m. = orlogium 2379 Hodloy, Gb.: „z orloj“; avšak je to poloviční přiklo- mění slova latinského. horo- přeloženo hod- a -loginm zkráceno v -loj. hodné v. hodný znáhoda | -hodnost v. vhodnost | hodný adj. Veleś. aid. — magis aptum Exempl. 16 gl. hodne atd hody pl. m. — festa 2395 hody atd. [hofer var. v. podruh hoheň v. oheň hochl- v. och- -hojëd v. nohojëda hokolec m. — hora 1879 hokolecz ,, vestes“, (rým: Sponec); kontext kabátec-hokolec- Sponec-podolck- kozisek; Gb. ,,v. oko- lec''. hokyné f. — penestica 2195 hokynie = Boh. 252 (var. fragnarzka) — Veles. ad. hól f. — stipes 607 huol AC — Boh. 241 (hol) = Wiesb. 254 (hol) = (baculus) Lact. C VYb atd., ně. hůl. holačka f. = turbus 2140 holaczka AB (rým chrkačka; při výpočtu her) halaczka Veleš. holata v holota holtuch v. kobżuch holéhumence v. holohumnice holec v pesky holec holek v holeń abilis 1263 hodni ABG huol | hnula — holota holen f. = tibia 1294 holen AB = Boh 462 (var. koleno) ald. Svovn. tibia lajtka holek (misto holen omylem) Lact. D 2rb a holeno. *[holeno: tibia Boh. 246 (F koleno, E ko- len; oboje ast omylem m. holeno « holen, jak má správně vkp. O; melvum žádá holen, fak i paralela v Klaretovi, v. t.). (Zty: holeno holinka 1441 Arch. Č. XIV, 441.) holič m. = rasor 2656 holicz = Boh. 940 = Veleš. atd. holofard v. holofrd holofrd m. = leopardus 528 holofrd (A. Trial: B lewhart změnou úmyslnou): asi omyl m. holofard, neboť pardus = = fard /. a leo Pozměněno v holo-; Gb. „přetvořeno z levhart“ .— ale 'holo- f(a)rd' Zdáddá metrum. Nicmén£ tato va- vanta levhart ovládla holohumnicé f. = tugurium Boh. 830 (var. hole humencze O) aid. holomek m. — assecla 993 holomek ABG Boh. 383 — Wiesb. 403 — Nn 66" — Mam. A 15" — Mam. F 85*a — holumek RVodń. 54" aid. Holomńcen m. = Olomucensis 955 Holo- muczen (odchylné; snad omyl m. Holo- múčan nebo m. Holomńicenin). holon v. hoblen holopérko v. holopéro holopéro, nt. - penniletum 207 holopero AB = holoperko RVodü. 48*a; svovn. osobní Holper XV NBydž kniha nejst. (E. Malý Progr. G. NBydž. 16) a Holo- pírek (jméno hocha u Kunětické, Do- spělé děti), ». « holopliśće. holoplek v. holoplesk holoplesk m. — superficies Vokob . 246 holoplek (Kl.; I hladplesk) ,,de geo- metria'', nejasné. holopliióe nt. = nudipulus 239 holo- plysszye (B : holoplissti^ A) = W'esb. 1248 Rkp. Volń. 47% = hl- plisstie Mam. A 19" :- holuplisstie Veles.; v Nn 64" holoplyseze pennilen- tum omylem (sroun. holopéro), pozdéji holoplisté; slovensky holopľúšča. holota m. — canilio 2245 holota AB — Mam. A 18", 28V = holata canile Veleś (omylem) atd. = mulio Boh. 744 holota = Wiesb. 1014 atd.
278 hnula part. f = mota (rým A čistota) 1403 hnvla A; jen zde; patvně pro vým, z mammoireklu terra mota est hnula sé jud. V, 4; Z. 62,9; Mt. XXVII, 51 aid. (hnüti v. hnula 2 hnutie). hnutie nt. = motus 72 hnutye AG Rostl. Drk. 193"; ve Vokab. hnutov v. f. — mocio Vokab. 66 hnutye ad. [hnutov m. motus Vokab. 305 Hnutow, odborný termin fysikální, též později, XV* v Naved. hvězd. Rozbov 1, 194. hoble f -: rasile 2624 hoble — Boh. 885 = Wiesb. 1201 (Gb dodává rasile = Schermesser, Schaber Diefb.) ald. hoblen m. = hesper cancros 1704 hoblen (A : B holon): vým buchen; Gb. dokládá: »hespercancrios Rippsucht Diefb.'' hod v. hody, příhod- -hoda v. hoda(vý) v. přihodavý hodina / = hora 71 hodyna ald. -hodivý v. přihodivý hodloj m. = orlogium 2379 Hodloy, Gb.: „z orloj“; avšak je to poloviční přiklo- mění slova latinského. horo- přeloženo hod- a -loginm zkráceno v -loj. hodné v. hodný znáhoda | -hodnost v. vhodnost | hodný adj. Veleś. aid. — magis aptum Exempl. 16 gl. hodne atd hody pl. m. — festa 2395 hody atd. [hofer var. v. podruh hoheň v. oheň hochl- v. och- -hojëd v. nohojëda hokolec m. — hora 1879 hokolecz ,, vestes“, (rým: Sponec); kontext kabátec-hokolec- Sponec-podolck- kozisek; Gb. ,,v. oko- lec''. hokyné f. — penestica 2195 hokynie = Boh. 252 (var. fragnarzka) — Veles. ad. hól f. — stipes 607 huol AC — Boh. 241 (hol) = Wiesb. 254 (hol) = (baculus) Lact. C VYb atd., ně. hůl. holačka f. = turbus 2140 holaczka AB (rým chrkačka; při výpočtu her) halaczka Veleš. holata v holota holtuch v. kobżuch holéhumence v. holohumnice holec v pesky holec holek v holeń abilis 1263 hodni ABG huol | hnula — holota holen f. = tibia 1294 holen AB = Boh 462 (var. koleno) ald. Svovn. tibia lajtka holek (misto holen omylem) Lact. D 2rb a holeno. *[holeno: tibia Boh. 246 (F koleno, E ko- len; oboje ast omylem m. holeno « holen, jak má správně vkp. O; melvum žádá holen, fak i paralela v Klaretovi, v. t.). (Zty: holeno holinka 1441 Arch. Č. XIV, 441.) holič m. = rasor 2656 holicz = Boh. 940 = Veleš. atd. holofard v. holofrd holofrd m. = leopardus 528 holofrd (A. Trial: B lewhart změnou úmyslnou): asi omyl m. holofard, neboť pardus = = fard /. a leo Pozměněno v holo-; Gb. „přetvořeno z levhart“ .— ale 'holo- f(a)rd' Zdáddá metrum. Nicmén£ tato va- vanta levhart ovládla holohumnicé f. = tugurium Boh. 830 (var. hole humencze O) aid. holomek m. — assecla 993 holomek ABG Boh. 383 — Wiesb. 403 — Nn 66" — Mam. A 15" — Mam. F 85*a — holumek RVodń. 54" aid. Holomńcen m. = Olomucensis 955 Holo- muczen (odchylné; snad omyl m. Holo- múčan nebo m. Holomńicenin). holon v. hoblen holopérko v. holopéro holopéro, nt. - penniletum 207 holopero AB = holoperko RVodü. 48*a; svovn. osobní Holper XV NBydž kniha nejst. (E. Malý Progr. G. NBydž. 16) a Holo- pírek (jméno hocha u Kunětické, Do- spělé děti), ». « holopliśće. holoplek v. holoplesk holoplesk m. — superficies Vokob . 246 holoplek (Kl.; I hladplesk) ,,de geo- metria'', nejasné. holopliióe nt. = nudipulus 239 holo- plysszye (B : holoplissti^ A) = W'esb. 1248 Rkp. Volń. 47% = hl- plisstie Mam. A 19" :- holuplisstie Veles.; v Nn 64" holoplyseze pennilen- tum omylem (sroun. holopéro), pozdéji holoplisté; slovensky holopľúšča. holota m. — canilio 2245 holota AB — Mam. A 18", 28V = holata canile Veleś (omylem) atd. = mulio Boh. 744 holota = Wiesb. 1014 atd.
Strana 279
holslza — hořkost. holslza {. = fita 843 holslza (11) „de herbis ignotis''. holso v. heslo holstra v. holitráf holśtraf m. = cornicus 2164 holstraf (A: holstraph B) pro rým k chlav (kraf); jinak słć holstra. hulstra: vzeli s tólem i hulstry 1441 Oucrele Huss. 67; (neměl) zbraň z holstra is přiloženým kohoutkem vytrhovati 1640 CCM. 1888, 303 aid.; z némé. holub m. — columbus 225 holub (ve Fy- stołog. 247 nent; nezbylo na glossu místo; lak hustě vše popsáno komentářem) Boh. 129 — Wiesb. 705 — Nn 64Y — RVodń. 48" — Lact. atd. holübé nt. — columbio 218 holubie ABG = Velc3.; srovn. palumbus divoké ho- lubie Lact. nn V'*b atd. holubicé f. — columba 231 holubicze = holubyczye Fysiol. 253 mg. = holubi- czie RVodñ.48r : holubiczie Boh. 130 — Wiesb. 706 aid. holübka f. — nilio 904 holubka ABTrial. (rým muchomórka) = Veleš. = RVodň. 50v = Mam. À 29r = Lact. aid, Nynt holoubky — houby 'agaricus'; sroun. Jgm. citát ze Zalužanského II, 2: ,Inter scrotinos minimum quoddam genus est fungorum, nostris à candore columbinum holúbky appellatum". (Zlý: ně. obyčejně holubinky = Rus- sula''.> holumek v. holomek holupliśce v. holopliśćć hol? v. holohumnicé homolka f. = formula 1828 AB = RVodn. 51Y ald. hon v. hony Svovn. póhon, dopóhon, shon, záhon. honec m. — primipilus 1009 honecz AB = precursor Boh. 935 honecz ald. honénie nt. = persecucio 1561 honyenye (A: honenye B) ald. -honič v. pohonič -honir v. vyhonir honitel m. = actor Fysiol. 303 gl. honitel. Svovn. dohonitel, pohonitel, vyhonitel. honili v. honénie honitva /. — diocesis 1053 honytva ABC atd.; zaniklo. -honné v. vhonné hont v. honty honty pl. m.- stractoria 1975 honti (rm hrebik, pi. as. hfebi) = stratoria 279 Boh. 610 (var. hont O). S70vn. hont = fošna, tlusté prkno Rosa; pol., rus gont /gm.; valas. kus dteva Kt., vét&í lat podluż. Kt. hony pl. m. = stadium 728 hony ABCG — Boh. 281 Wiesb. 313 = Nn 66° ald -hor v. úhor hor m. — pstrolle (A : pistrole B) 123 hor („lapidum nomua'); srovn. však pstrolnik. hora í. — mons 89 hora — Boh. 145 ad. — sursum 1990 hora AB; srovn. hori excelsa Mam. A 22* Gb. Syovn. vzhoru, piihorie. -hoFalost v. ohoralost hoľavka v. hofénka horazda v. brázda horčicč f. — sinapis 765 horczyczye (B: horczicze AG) — Boh. 309 — horcziczi RVodü. 43" — horczycze Nn 66" — Rstl. Drk. 184" — Slov. B 7 atd., hojnd v vostl. -horèec v. pénohoréec hoře! intj. = heu 63 horzie AC atd.; snad biblického původn. hofec m. — enciana 878 Horzecz ABG == Boh. 350 = RVodh. 38Y — Veles. = horzyecz genciana Mam.A 14? — Rostl. Drk. 176", 179" atd.; hojné v vosll. hofeluk m. = lapete (A: lupete B) 1875 horzeluk (A: chorzyeluk B): ,,vestes''; konlc x«t: hoteluk, kohetec, krídlo, kober, ovna.. Gb. ,,strojené““ horënka f. — tronda (B: toruda À omy- lem) 380 horzienka (A: rym ščika; B horzyewka) = Nn 68Y = RVodf. 47 IV = horzawka Veles. Nyni hoïavka = cyprinus amarus, Bitterfisch, ryba čes- ká Ki hoľčii v. horúci hořčvka v. hofénka hofíci v. horücí hofić m. :- ardula 848 horzicz AB „de herbis ignotis''. ,, Svtojene, poule ardula- ardere'' Gb. horke$ m. — amarites (B: amoritos A) 125 horskess (B: horkess A): , de lapidibus‘‘; ,,patrnè strojené, podle amarus'' Gb. horko nt. = calor 166 horko == Boh. 54 = Wiesenb. 41 ald. horkost f. = caliditas 1484 horkost ald. hofkost f. — amaritudo 1542 horzkost aid.
holslza — hořkost. holslza {. = fita 843 holslza (11) „de herbis ignotis''. holso v. heslo holstra v. holitráf holśtraf m. = cornicus 2164 holstraf (A: holstraph B) pro rým k chlav (kraf); jinak słć holstra. hulstra: vzeli s tólem i hulstry 1441 Oucrele Huss. 67; (neměl) zbraň z holstra is přiloženým kohoutkem vytrhovati 1640 CCM. 1888, 303 aid.; z némé. holub m. — columbus 225 holub (ve Fy- stołog. 247 nent; nezbylo na glossu místo; lak hustě vše popsáno komentářem) Boh. 129 — Wiesb. 705 — Nn 64Y — RVodń. 48" — Lact. atd. holübé nt. — columbio 218 holubie ABG = Velc3.; srovn. palumbus divoké ho- lubie Lact. nn V'*b atd. holubicé f. — columba 231 holubicze = holubyczye Fysiol. 253 mg. = holubi- czie RVodñ.48r : holubiczie Boh. 130 — Wiesb. 706 aid. holübka f. — nilio 904 holubka ABTrial. (rým muchomórka) = Veleš. = RVodň. 50v = Mam. À 29r = Lact. aid, Nynt holoubky — houby 'agaricus'; sroun. Jgm. citát ze Zalužanského II, 2: ,Inter scrotinos minimum quoddam genus est fungorum, nostris à candore columbinum holúbky appellatum". (Zlý: ně. obyčejně holubinky = Rus- sula''.> holumek v. holomek holupliśce v. holopliśćć hol? v. holohumnicé homolka f. = formula 1828 AB = RVodn. 51Y ald. hon v. hony Svovn. póhon, dopóhon, shon, záhon. honec m. — primipilus 1009 honecz AB = precursor Boh. 935 honecz ald. honénie nt. = persecucio 1561 honyenye (A: honenye B) ald. -honič v. pohonič -honir v. vyhonir honitel m. = actor Fysiol. 303 gl. honitel. Svovn. dohonitel, pohonitel, vyhonitel. honili v. honénie honitva /. — diocesis 1053 honytva ABC atd.; zaniklo. -honné v. vhonné hont v. honty honty pl. m.- stractoria 1975 honti (rm hrebik, pi. as. hfebi) = stratoria 279 Boh. 610 (var. hont O). S70vn. hont = fošna, tlusté prkno Rosa; pol., rus gont /gm.; valas. kus dteva Kt., vét&í lat podluż. Kt. hony pl. m. = stadium 728 hony ABCG — Boh. 281 Wiesb. 313 = Nn 66° ald -hor v. úhor hor m. — pstrolle (A : pistrole B) 123 hor („lapidum nomua'); srovn. však pstrolnik. hora í. — mons 89 hora — Boh. 145 ad. — sursum 1990 hora AB; srovn. hori excelsa Mam. A 22* Gb. Syovn. vzhoru, piihorie. -hoFalost v. ohoralost hoľavka v. hofénka horazda v. brázda horčicč f. — sinapis 765 horczyczye (B: horczicze AG) — Boh. 309 — horcziczi RVodü. 43" — horczycze Nn 66" — Rstl. Drk. 184" — Slov. B 7 atd., hojnd v vostl. -horèec v. pénohoréec hoře! intj. = heu 63 horzie AC atd.; snad biblického původn. hofec m. — enciana 878 Horzecz ABG == Boh. 350 = RVodh. 38Y — Veles. = horzyecz genciana Mam.A 14? — Rostl. Drk. 176", 179" atd.; hojné v vosll. hofeluk m. = lapete (A: lupete B) 1875 horzeluk (A: chorzyeluk B): ,,vestes''; konlc x«t: hoteluk, kohetec, krídlo, kober, ovna.. Gb. ,,strojené““ horënka f. — tronda (B: toruda À omy- lem) 380 horzienka (A: rym ščika; B horzyewka) = Nn 68Y = RVodf. 47 IV = horzawka Veles. Nyni hoïavka = cyprinus amarus, Bitterfisch, ryba čes- ká Ki hoľčii v. horúci hořčvka v. hofénka hofíci v. horücí hofić m. :- ardula 848 horzicz AB „de herbis ignotis''. ,, Svtojene, poule ardula- ardere'' Gb. horke$ m. — amarites (B: amoritos A) 125 horskess (B: horkess A): , de lapidibus‘‘; ,,patrnè strojené, podle amarus'' Gb. horko nt. = calor 166 horko == Boh. 54 = Wiesenb. 41 ald. horkost f. = caliditas 1484 horkost ald. hofkost f. — amaritudo 1542 horzkost aid.
Strana 280
280 Horkovoden Horkovoden m. == Ausona 371 horko- voden (A: B czorkowoden omylem): „podle souvislosti prý řeka nějaká, strojcné“ Gb. (horkozona f. torrita zona Vokab. 284 horko zena (patrnf m. -— zona omylem; půl překlad, půl přejetí, jaho na pi. hodloj, bavina alp.). horký v. horko, pěnohorký horno v. ovna | hornüch m.:- amiram Fysiol. 158 mg. hornucA (, monte nidificat'" — odtud český název). Z toho: hornúš m. —= amiram 295 hornuss (rým: canapeus; odiud zinëna z hornûch v. /.) horpen v. Pfihorpen Horücen m. = Flegeton 870 horuczen (ATrial.; v Trial, = Cochitus omylem — hrabiéna. s heslem právě ve verši předcházejícím, | v. Plápolet). Gb. vykládá, snad správně, z horúcný; ale je možno vyložiti i za zkratku klavetovskou z horúcí oheň «. t. Horúci oheň m. — Flegeton Vokab. 436 huruczy lohen (F omylem: KI. horziczv ohen opravou). Srovn. horúcen, podle 7. szvgi plevédvv. hospoda /. — hospicium 2100 hospod^ ald. hospodar m. — pater familias 2249 hos- | podarz atd. - : hospes 2188 hospodarz atd. hospodäïstvie nt. — hospitalitas 1532 hospodarzstvie aid. Hospodin m.:- Kirius 2106 hospodyn (za řecký vývaz uzat vyraz jié tou dobou | 4astavalý) atd. bospodyné f — hospita 2189 hospodyníe atd. host m. — hospes 1116 host — Boh. 749 atd. hosták m. — veno 1202 hostak (jm zu- bik, osták) AB ad. hosténic- v hostinnic~ hostinic- v. hostinnic- hostinnicé f. — hospita 2093 hostynnyczye | (B: A hostenycze); varianta hostenycze nemusi byt? omylem, ale hláskovou va- rielou, s’oun.z hostienicze XV* Tk4£, Nauč. brn. 78 (dvakrdl); v obecnici anebo v hosténici; hosténice slove miesto, v němžto přijímáni bývají hosté odjinud příchozí 1564 Hus Pos- | hotovnost f. tilla 2, CLIX b. (Zíy: hosténice též Rosa, Cechor., 362.» hostnicé f. — hospitarium 2375 host- nycze; Gb. ,,síá pro hosti, Gastzimmer''. promptitudo 1454 ho- townost (rym sprostnost, následuje tvrdnost, ohavnost, ûstavnost) : Vo- kab. 403 (promptitas). Gb.: „omylem 1. hotovost“; ale vým, kontext i pramen svědčí proti změně. (Zty: též v Arch. Č. IV, 350 hk v. 1412.) hotovost v. hotovnost hovado nt. — bestia 465 hovado AG — Boh. 160 — Wiesb. 757 = Veleś. = Vocab. 125" — Nn 69" atd. hovéída v. hovśdina hovédina f. = pecudina (caro) 1831 ho- viedina AG = Veles. — howieda Wiesb. 1284 (omylem m. -ina) atd. (Ztý: též Zidek, Správ. 32, 40.) hovnivdl m. = scarabeus 580 hownival (A: B hownowal; rÿm rybal) = Boh. 209 (O: howno al E) — Wiesb. 805 = RVodń. 517 = Veles. = Lact. (sterco- rarius) ald.; pozdější doklady gm. Syovn. brucus ventrosus non valens bene volare hownywol XV" rkp. Mus. XIIL 1 f 68%; na 3palky hovniválü Br. na Lev. 26, 30 (s měkkým 1); srovn. né. hovnivár, brundibál, brundibár a/d. Kt; /»ar hovnovál patrně pozdější, od- chylny. hovnivec m. — merdifcr 1251 hovniuecz AB : - VeleS. (merdifex) ad. hovno nt. merdula 491 hown (rým lajno) atd. hovnoval v. hovnivál hva- v. t, jhra- brab m. =: congru[u]s 424 hrab AB. Gb. dokládá ^ ,,congrus hasela.. Wels Diefb. Gloss''; „de piscibus". -hvabaí v. pohrabać hvabanie v. hrabanina hrabanina f. — migma 2513 hrabanina AB — hrabanie Veleś. (srovn. mé. hra- banka); biblického původu (tam = sti- pula Malach. IV, 1). hrábě pl. f. = rastrum 2517 hrabie = Boh 806 = Wiesb. 1102 = Nn 69" ald hvabé v. hrabie hrabièna f. — comitissa 977 hrabiczna (płediśm šlechtična baronissa): Gb. „Strojené, podle šlechtična“
280 Horkovoden Horkovoden m. == Ausona 371 horko- voden (A: B czorkowoden omylem): „podle souvislosti prý řeka nějaká, strojcné“ Gb. (horkozona f. torrita zona Vokab. 284 horko zena (patrnf m. -— zona omylem; půl překlad, půl přejetí, jaho na pi. hodloj, bavina alp.). horký v. horko, pěnohorký horno v. ovna | hornüch m.:- amiram Fysiol. 158 mg. hornucA (, monte nidificat'" — odtud český název). Z toho: hornúš m. —= amiram 295 hornuss (rým: canapeus; odiud zinëna z hornûch v. /.) horpen v. Pfihorpen Horücen m. = Flegeton 870 horuczen (ATrial.; v Trial, = Cochitus omylem — hrabiéna. s heslem právě ve verši předcházejícím, | v. Plápolet). Gb. vykládá, snad správně, z horúcný; ale je možno vyložiti i za zkratku klavetovskou z horúcí oheň «. t. Horúci oheň m. — Flegeton Vokab. 436 huruczy lohen (F omylem: KI. horziczv ohen opravou). Srovn. horúcen, podle 7. szvgi plevédvv. hospoda /. — hospicium 2100 hospod^ ald. hospodar m. — pater familias 2249 hos- | podarz atd. - : hospes 2188 hospodarz atd. hospodäïstvie nt. — hospitalitas 1532 hospodarzstvie aid. Hospodin m.:- Kirius 2106 hospodyn (za řecký vývaz uzat vyraz jié tou dobou | 4astavalý) atd. bospodyné f — hospita 2189 hospodyníe atd. host m. — hospes 1116 host — Boh. 749 atd. hosták m. — veno 1202 hostak (jm zu- bik, osták) AB ad. hosténic- v hostinnic~ hostinic- v. hostinnic- hostinnicé f. — hospita 2093 hostynnyczye | (B: A hostenycze); varianta hostenycze nemusi byt? omylem, ale hláskovou va- rielou, s’oun.z hostienicze XV* Tk4£, Nauč. brn. 78 (dvakrdl); v obecnici anebo v hosténici; hosténice slove miesto, v němžto přijímáni bývají hosté odjinud příchozí 1564 Hus Pos- | hotovnost f. tilla 2, CLIX b. (Zíy: hosténice též Rosa, Cechor., 362.» hostnicé f. — hospitarium 2375 host- nycze; Gb. ,,síá pro hosti, Gastzimmer''. promptitudo 1454 ho- townost (rym sprostnost, následuje tvrdnost, ohavnost, ûstavnost) : Vo- kab. 403 (promptitas). Gb.: „omylem 1. hotovost“; ale vým, kontext i pramen svědčí proti změně. (Zty: též v Arch. Č. IV, 350 hk v. 1412.) hotovost v. hotovnost hovado nt. — bestia 465 hovado AG — Boh. 160 — Wiesb. 757 = Veleś. = Vocab. 125" — Nn 69" atd. hovéída v. hovśdina hovédina f. = pecudina (caro) 1831 ho- viedina AG = Veles. — howieda Wiesb. 1284 (omylem m. -ina) atd. (Ztý: též Zidek, Správ. 32, 40.) hovnivdl m. = scarabeus 580 hownival (A: B hownowal; rÿm rybal) = Boh. 209 (O: howno al E) — Wiesb. 805 = RVodń. 517 = Veles. = Lact. (sterco- rarius) ald.; pozdější doklady gm. Syovn. brucus ventrosus non valens bene volare hownywol XV" rkp. Mus. XIIL 1 f 68%; na 3palky hovniválü Br. na Lev. 26, 30 (s měkkým 1); srovn. né. hovnivár, brundibál, brundibár a/d. Kt; /»ar hovnovál patrně pozdější, od- chylny. hovnivec m. — merdifcr 1251 hovniuecz AB : - VeleS. (merdifex) ad. hovno nt. merdula 491 hown (rým lajno) atd. hovnoval v. hovnivál hva- v. t, jhra- brab m. =: congru[u]s 424 hrab AB. Gb. dokládá ^ ,,congrus hasela.. Wels Diefb. Gloss''; „de piscibus". -hvabaí v. pohrabać hvabanie v. hrabanina hrabanina f. — migma 2513 hrabanina AB — hrabanie Veleś. (srovn. mé. hra- banka); biblického původu (tam = sti- pula Malach. IV, 1). hrábě pl. f. = rastrum 2517 hrabie = Boh 806 = Wiesb. 1102 = Nn 69" ald hvabé v. hrabie hrabièna f. — comitissa 977 hrabiczna (płediśm šlechtična baronissa): Gb. „Strojené, podle šlechtična“
Strana 281
hrabie — hřebec. 281 hrabie n.:- comes 971 hrabie AB — Boh. 377 — Wiesb. 397 — RVodn. 56" — Nn 66" — Lact. hrabije a/d. Srovn. 1 lankrabie. hrabsivo nt. — comicia 984 hrabstvo ad. hráč v. Jhrać hrad m. — castrum Boh. 730 hrad = Wiesb. 994 hrad atd. — castrum 2088 hradi (plur. pvo me- irum vov, jako casto). -hrad v súhrad -hvada v. ohrada, přiehrada, zahrada hřada f. = trabecula 1961 hrzada AB = Nn 68" — tabes Boh. 602 (m. trabs est) — Wiesb. 835 (trabs) atd. Srovn. slepice sedieci na hrzadzye kdáce Bo. Dial. Gb. Hradčan m. = Gradicensis 949 hradczan AB (asi obyvotel Hvadce Králové) aid. hradi v. hradní hradič m. = nrbus 2211 hradycz (jem v B; snad rým kuchtič). -hrüdka v. pohrádka hradni m. : condus 2584 hradi (kontext masník, ovník, lánník, lhotník) „su- tores... sartores''. Gb. ,,snad m. hrad- ni, srovn. hradník''; lt. condus — Haus- hofmeister Georges. -hradnictoo v. zahradnictvo -hradník v. zahradník hrách m. = pisum 758 hrach; hojně v vosll.; ,,de frumento''; = pisa 1824 hrach — Boh. 305 — Wiesb. 333 a/d.; ,,de ferculis'' (o jtdle). hrachoviny pl. 1. = pisamen 721 hracho- vini ABCDG = Veleś. = hrachovina RVodń. 42" aid. hrále f. — lancea 2155 hrale ABTrial.; ze sli hn. gralle A. D:ückner, KZ. 1913, XLV, 37. hrana v. hrano hramcé f. — gades 740 hranyczye (B: hranycze AC) — Boh. 318 — Nn 66" — Vocb. 125* aid. -hránie v. Yozhránie hrano nt. = stadix 638 AB = hrana RVodń. afd. hranostaj m. = migale (= uvyaln) 509 hrunostay ABGE = Boh. 178 = Wiesb. 772 — Nn 70" — RVodň. 52" — Lact. nn VIII*b hranostey aid.; vulgo chra- mostejl aid. hvb v. t. chrb hxb m. — gibbus 1353 hrb AB a/d. 283 — Wiesb. | hrbek m. = gibbellus 105 AB ald.; hrbelce nt. — strigillus 2070 Hrzbelcze AB = hrzebelcze Boh. 680 — Veles. ald.; ni. hibilko. hibenka v. hbrenka hřbet v. chřbet hřbileť f. = sarcophagus 146 hrzbyleth (B: Hrblech A) ,ustrojeno podle vy- znamu lat.” Gb.; Mk navyhoval hrob- lech. (hřbuov víz bYitov, trzżiśce a kyrchov hrblech v. hYbilet hrbolové nt. clivum 111 hrboloue (A : B hrbowate úmyslnou opravou) = hrlowe Nn 69* (omylem) — hrbolowie Mam. A 19°. hvbovoty v. hrbolové, hrbovec hrbovec m. = *gibbosus [A gibborosus pro melyum], 1255 hrobovecz (4 omylem); srovn. hrbowczy gibbosi Lact. a hrbo- waly gibbosus Veleš. atd. hrdina ». — faxor (A: B saxor 994 hrdina AB = Veleš. old. hvdlát v. krdlák hrdlák m. — balatro 1181 hrdlak (AB: hrdlacz G, možno £e omylem čtení 4 püvodniho *hrydlac, možno, že změ- nou inyslnou) — Vele&S. — baratro hrdlacż Lact. aid. -hvdlek v. podhrdlek hxdhcé f. — turtur 263 hrdlyczye (B : A drlicze omylem, neboť dvlicé — an- noda je ji oe v. 248 v.L.) — Fysiolog. 663 mg. =- Boh. 97 (var. hrdliczka O) = Nn 63" (hrdlyczka) — RVodü. 48V" (hrdliczka) — Lact. (hrdlicZka) atd.; ně. hrdlička. hrdlitka v. hxdlicé hrdlo nt. — guttur 1287 — Boh. 423 oid. hrdloś m. = goliardus 1137 hrdloss AB — Veleš.; uivořeno osobní příponou -oš přikloněntsn ke collum — hrdlo. hrdlán m. : cucurbita 880 hrdlun ,,de radicibus''; ho»fext porné, hrdlán, bi- lem.. hrdoń m. = elatus 1222 hrdon A; tvo- 7eno podobni jako hvdloś v. i. (V G. zało pozdw yhly .) hře- v. t. jhře- -hřeb v. pohřeb hreb m. — clavus 1975 hrzeb; hřčbí a hřebík. hrébec m. — poleder 503 hrzebecz (AEG: hrzebyecz B) : - Boh. 185 = Nn 707 = RVodiń. 52”, 50" (rzebecz) = Lact. („poledrusdicitur equae filius sive pul- Veleś.) SYOUN,
hrabie — hřebec. 281 hrabie n.:- comes 971 hrabie AB — Boh. 377 — Wiesb. 397 — RVodn. 56" — Nn 66" — Lact. hrabije a/d. Srovn. 1 lankrabie. hrabsivo nt. — comicia 984 hrabstvo ad. hráč v. Jhrać hrad m. — castrum Boh. 730 hrad = Wiesb. 994 hrad atd. — castrum 2088 hradi (plur. pvo me- irum vov, jako casto). -hrad v súhrad -hvada v. ohrada, přiehrada, zahrada hřada f. = trabecula 1961 hrzada AB = Nn 68" — tabes Boh. 602 (m. trabs est) — Wiesb. 835 (trabs) atd. Srovn. slepice sedieci na hrzadzye kdáce Bo. Dial. Gb. Hradčan m. = Gradicensis 949 hradczan AB (asi obyvotel Hvadce Králové) aid. hradi v. hradní hradič m. = nrbus 2211 hradycz (jem v B; snad rým kuchtič). -hrüdka v. pohrádka hradni m. : condus 2584 hradi (kontext masník, ovník, lánník, lhotník) „su- tores... sartores''. Gb. ,,snad m. hrad- ni, srovn. hradník''; lt. condus — Haus- hofmeister Georges. -hradnictoo v. zahradnictvo -hradník v. zahradník hrách m. = pisum 758 hrach; hojně v vosll.; ,,de frumento''; = pisa 1824 hrach — Boh. 305 — Wiesb. 333 a/d.; ,,de ferculis'' (o jtdle). hrachoviny pl. 1. = pisamen 721 hracho- vini ABCDG = Veleś. = hrachovina RVodń. 42" aid. hrále f. — lancea 2155 hrale ABTrial.; ze sli hn. gralle A. D:ückner, KZ. 1913, XLV, 37. hrana v. hrano hramcé f. — gades 740 hranyczye (B: hranycze AC) — Boh. 318 — Nn 66" — Vocb. 125* aid. -hránie v. Yozhránie hrano nt. = stadix 638 AB = hrana RVodń. afd. hranostaj m. = migale (= uvyaln) 509 hrunostay ABGE = Boh. 178 = Wiesb. 772 — Nn 70" — RVodň. 52" — Lact. nn VIII*b hranostey aid.; vulgo chra- mostejl aid. hvb v. t. chrb hxb m. — gibbus 1353 hrb AB a/d. 283 — Wiesb. | hrbek m. = gibbellus 105 AB ald.; hrbelce nt. — strigillus 2070 Hrzbelcze AB = hrzebelcze Boh. 680 — Veles. ald.; ni. hibilko. hibenka v. hbrenka hřbet v. chřbet hřbileť f. = sarcophagus 146 hrzbyleth (B: Hrblech A) ,ustrojeno podle vy- znamu lat.” Gb.; Mk navyhoval hrob- lech. (hřbuov víz bYitov, trzżiśce a kyrchov hrblech v. hYbilet hrbolové nt. clivum 111 hrboloue (A : B hrbowate úmyslnou opravou) = hrlowe Nn 69* (omylem) — hrbolowie Mam. A 19°. hvbovoty v. hrbolové, hrbovec hrbovec m. = *gibbosus [A gibborosus pro melyum], 1255 hrobovecz (4 omylem); srovn. hrbowczy gibbosi Lact. a hrbo- waly gibbosus Veleš. atd. hrdina ». — faxor (A: B saxor 994 hrdina AB = Veleš. old. hvdlát v. krdlák hrdlák m. — balatro 1181 hrdlak (AB: hrdlacz G, možno £e omylem čtení 4 püvodniho *hrydlac, možno, že změ- nou inyslnou) — Vele&S. — baratro hrdlacż Lact. aid. -hvdlek v. podhrdlek hxdhcé f. — turtur 263 hrdlyczye (B : A drlicze omylem, neboť dvlicé — an- noda je ji oe v. 248 v.L.) — Fysiolog. 663 mg. =- Boh. 97 (var. hrdliczka O) = Nn 63" (hrdlyczka) — RVodü. 48V" (hrdliczka) — Lact. (hrdlicZka) atd.; ně. hrdlička. hrdlitka v. hxdlicé hrdlo nt. — guttur 1287 — Boh. 423 oid. hrdloś m. = goliardus 1137 hrdloss AB — Veleš.; uivořeno osobní příponou -oš přikloněntsn ke collum — hrdlo. hrdlán m. : cucurbita 880 hrdlun ,,de radicibus''; ho»fext porné, hrdlán, bi- lem.. hrdoń m. = elatus 1222 hrdon A; tvo- 7eno podobni jako hvdloś v. i. (V G. zało pozdw yhly .) hře- v. t. jhře- -hřeb v. pohřeb hreb m. — clavus 1975 hrzeb; hřčbí a hřebík. hrébec m. — poleder 503 hrzebecz (AEG: hrzebyecz B) : - Boh. 185 = Nn 707 = RVodiń. 52”, 50" (rzebecz) = Lact. („poledrusdicitur equae filius sive pul- Veleś.) SYOUN,
Strana 282
282 lus equinus, quam diu matris uberibus est subiectus"). hfebelce v. hibelce hfeben m. — pecten 2656 hrzeben — Boh. 941 aid. crista 211 hrzeben ABG : - Boh. 128 — Wiesb. 699 — Nn 64' atd. hřeben m. — podagra Boh. 484 hrzeben | -— Wiesb. 529 (K/avet: htebnec v. £.) caveas curare podagram Astron. 336 gl. hrzebene. Srovn. kto má podagru totiZ hteben nebo dna v nohách Apat. Fy. jg., Cb. atd. hřebenář m. — pectarius 2607 hrzebe- narz — Vele&. ad. hiebétina v. chfbetnicé [hrébi m. — clavus Boh. 878 hrzyeby (var. hrzyebyk) ald.; Klaret má hté&b v. 1 hřebíček m. = tenaculum 2035 hrzebiczek AB aid. — cariofollus (vecte caryophyllus» 825 hrzyebyczek | (B: AG hrzebiczek), yym kamycek; = Boh. 352 (var hrzy- bik) = Nn 65$" atd., hojne v rosil. hrebik m. — clavus Boh. 608 hrzebyk (Klaret hïeb v. £.) atd. clavulus 1975 hrzcbik aid cariofollus var. v. hřebíček cinodale v. hřiedel hřeblo nt. = cirobellum (sicy Boh. 622 (jem v E) hrzeblo : - cirotelum Wiesb. 863 ald. (Zly: též 1464 v Arch. Č XXI, 334.) hrebnec m. = podagra 1677 Hrzebnecz =: hrebnecz RVodü. 26" ad. hfec v. jhfec hřččstvo v. Řěčstvo -hřéšenie v. rozhřěšenie, zhřešenie -hfésli v. pohřésti hřib m. — fungus 903 hrzib 908 ABG — Boh. 368 — Nn 66" rzib RVodn. 50" aid. hribnál m. — stellianus 556 Hrzibnal AB ,Serpentes'', hřiebě nt. = equio 533 lrziebie ABG = Velc&. atd., n6. htíbé, slovensky žriebá. hriedel m. — cinodale 2507 hrziedel AB =. Boh. 802 (var. hrzebyk mylně) Wiesb. 1094 Veleš. = Nn 68" — Mam. A.18* — anodrale hrzyedl Vocab. 175" (omylem) aid. hřiech m. — crimen 2333 hrziech 723 atd. = peccata 1457 Hrziech (peccata pro melrum — + U) ald. : Boh. Mam. A 22Y = ; hřeben — hromadník. hřiešnicě f. = peccatrix 1179 Hrzi snicze atd.; v. prohïiesnic*. hrieśnik m. — peccator 1112 Hrziessnik ald. Srovn. prohtie$ník. -hiievanie v. ohfievanie hřimáček v. řváček hřišče v. tržišče hříva f. = iuba 468 hrzíwa ABD — Boh. 163 — Wiesb. 264 — Mam. A 25° = Nn 70* — Lact. atd. sub collo Fysiol. 657 gl. kalohrziui. hfivna f. — marca 2054 hrzywna AB = Boh. 868 atd. hiivnáf m. — palumbus 225 hrzywnacz ABG = Boh. 130 — Veleś. = Nn 64" hrziwnacZ Fysiolog. 585 mg. aid. hříz v. hrůz hrlové v. hrbolove hrma f. = burgulium 1305 hrma AB = Boh. 457 = Wiesb. 494 (hima) — Nn 67Y = Vocb. 175Y* — Lact. (,,locus pi- losus circa naturalia) ad. Srovn. Gloss. Flor. 33" (= Persius IV 38) „gurgulio <= curculio> tak$ ud hrma" z exc. Maśkovych. Sr. chro. grma — les. h£met m. — tonus 185 hrzmet ABF aid. Né. htmo*. hrnéief m. — ollifex (v Boh. lepac) atd. — lutifigulus Boh. 933 hrnczyerz (var. herczyrz omylem) (v Klar. lepač) atd. hrnéterstvo = ollatoria 1663 hrnczierstwo 2662 hrnczierz = Veleś. ald. hrnec m. — olla 2021 hrnecz — Boh. 690 = Lact. afa. hrob m. — sepulcrum 100 - Boh. 150 = Lact. ald. -hrobec v. zakrobec hvoblech v. hrbilet hrobnók m. = centabria (m. cantabrida omylem) 596 hrobnak (rým jehlák) AC „vermes'' koniexł: kobylka, hrobnák, ovád; ^ cantabrida RVodů. 51Y Lact. (cantabrida) ,,avis cespitibus ni- dificans vel fossatis‘“. hrobnik m. — tumulator 1232 hrobnik AG atd. hrobovec v. hrbovec hrom m. — tonitrus 166 — Boh. 45. — Lact. X III"b a/d. hromada í. — cumulus 104 AG = Boh. 143 atd. hromadnik m. — congero 1239 hromad- nik AB (75m spolećnik) = Veles. ald. Gh. congero — socius.
282 lus equinus, quam diu matris uberibus est subiectus"). hfebelce v. hibelce hfeben m. — pecten 2656 hrzeben — Boh. 941 aid. crista 211 hrzeben ABG : - Boh. 128 — Wiesb. 699 — Nn 64' atd. hřeben m. — podagra Boh. 484 hrzeben | -— Wiesb. 529 (K/avet: htebnec v. £.) caveas curare podagram Astron. 336 gl. hrzebene. Srovn. kto má podagru totiZ hteben nebo dna v nohách Apat. Fy. jg., Cb. atd. hřebenář m. — pectarius 2607 hrzebe- narz — Vele&. ad. hiebétina v. chfbetnicé [hrébi m. — clavus Boh. 878 hrzyeby (var. hrzyebyk) ald.; Klaret má hté&b v. 1 hřebíček m. = tenaculum 2035 hrzebiczek AB aid. — cariofollus (vecte caryophyllus» 825 hrzyebyczek | (B: AG hrzebiczek), yym kamycek; = Boh. 352 (var hrzy- bik) = Nn 65$" atd., hojne v rosil. hrebik m. — clavus Boh. 608 hrzebyk (Klaret hïeb v. £.) atd. clavulus 1975 hrzcbik aid cariofollus var. v. hřebíček cinodale v. hřiedel hřeblo nt. = cirobellum (sicy Boh. 622 (jem v E) hrzeblo : - cirotelum Wiesb. 863 ald. (Zly: též 1464 v Arch. Č XXI, 334.) hrebnec m. = podagra 1677 Hrzebnecz =: hrebnecz RVodü. 26" ad. hfec v. jhfec hřččstvo v. Řěčstvo -hřéšenie v. rozhřěšenie, zhřešenie -hfésli v. pohřésti hřib m. — fungus 903 hrzib 908 ABG — Boh. 368 — Nn 66" rzib RVodn. 50" aid. hribnál m. — stellianus 556 Hrzibnal AB ,Serpentes'', hřiebě nt. = equio 533 lrziebie ABG = Velc&. atd., n6. htíbé, slovensky žriebá. hriedel m. — cinodale 2507 hrziedel AB =. Boh. 802 (var. hrzebyk mylně) Wiesb. 1094 Veleš. = Nn 68" — Mam. A.18* — anodrale hrzyedl Vocab. 175" (omylem) aid. hřiech m. — crimen 2333 hrziech 723 atd. = peccata 1457 Hrziech (peccata pro melrum — + U) ald. : Boh. Mam. A 22Y = ; hřeben — hromadník. hřiešnicě f. = peccatrix 1179 Hrzi snicze atd.; v. prohïiesnic*. hrieśnik m. — peccator 1112 Hrziessnik ald. Srovn. prohtie$ník. -hiievanie v. ohfievanie hřimáček v. řváček hřišče v. tržišče hříva f. = iuba 468 hrzíwa ABD — Boh. 163 — Wiesb. 264 — Mam. A 25° = Nn 70* — Lact. atd. sub collo Fysiol. 657 gl. kalohrziui. hfivna f. — marca 2054 hrzywna AB = Boh. 868 atd. hiivnáf m. — palumbus 225 hrzywnacz ABG = Boh. 130 — Veleś. = Nn 64" hrziwnacZ Fysiolog. 585 mg. aid. hříz v. hrůz hrlové v. hrbolove hrma f. = burgulium 1305 hrma AB = Boh. 457 = Wiesb. 494 (hima) — Nn 67Y = Vocb. 175Y* — Lact. (,,locus pi- losus circa naturalia) ad. Srovn. Gloss. Flor. 33" (= Persius IV 38) „gurgulio <= curculio> tak$ ud hrma" z exc. Maśkovych. Sr. chro. grma — les. h£met m. — tonus 185 hrzmet ABF aid. Né. htmo*. hrnéief m. — ollifex (v Boh. lepac) atd. — lutifigulus Boh. 933 hrnczyerz (var. herczyrz omylem) (v Klar. lepač) atd. hrnéterstvo = ollatoria 1663 hrnczierstwo 2662 hrnczierz = Veleś. ald. hrnec m. — olla 2021 hrnecz — Boh. 690 = Lact. afa. hrob m. — sepulcrum 100 - Boh. 150 = Lact. ald. -hrobec v. zakrobec hvoblech v. hrbilet hrobnók m. = centabria (m. cantabrida omylem) 596 hrobnak (rým jehlák) AC „vermes'' koniexł: kobylka, hrobnák, ovád; ^ cantabrida RVodů. 51Y Lact. (cantabrida) ,,avis cespitibus ni- dificans vel fossatis‘“. hrobnik m. — tumulator 1232 hrobnik AG atd. hrobovec v. hrbovec hrom m. — tonitrus 166 — Boh. 45. — Lact. X III"b a/d. hromada í. — cumulus 104 AG = Boh. 143 atd. hromadnik m. — congero 1239 hromad- nik AB (75m spolećnik) = Veles. ald. Gh. congero — socius.
Strana 283
hromazdič — hubenka. hromazdi¢ m. = adunator 1230 hromaz- dicz AB. hromazdnik m. = a(cycumulator 1231 hromazdnik (A : G shromazdnik) ald. hromazdny adj. = coniunctivus (modus) Vokab. 84 hromazdny (termin gra- maticky) hvomaid- v. hromazd-, shro- Hromnéri pl. m. = Ciclopes 317 Hrom- nerzi AB =hromniczi (omylem) RVodň. 55". Hromnic pl. Gt. = Purificacio (S. Marie“ 2398 hromnícz (vým popelec) = autum- nus Trial. (,„ganz talsch'* dodává Dob- vovshy Gesch. 2. vyd. 1818, 307 zcela správně) — hromnycze Vele&. atd hromnicé f. -: centrum 2378 hromnyczye (B : A hromnycze) = certrum Veles. Jindy centrum = zárod(a). hromnici v. hromnéri hronle v. kronle hrot m. — tidea 2159 hrot (A : hroth B) — Nn 69! -- Mam. A 187 = Vocb. 176° atd. hróza f. — (hyorvor 1541 hroza atd.; né. hrüza, s/n. hróza. hrozba f. — satira 1634 hrozba AB add. Gb. dodává: „satira strafred, schelt- gedicht Diefb.'* hrozen v. hrozn hrozn m. — botrus 620 Hrozn (A : hro- zen G) — Boh. 239 (vay. hrozen) = Nn 69" (hrozen) = hrozen RVodň. 54Y = hrozen Veleš. a/d. hrst f. = vola 1288 hrst AB (vým prst) = — Boh. 427 = Wiesb. 450 = Nn 67" — Lact. aid. -hršle v přčhršle hrtán m. = rumen 1289 hrtan AB (jeduo- slab., rým dlaň): Bob. 423 = Veloš. atd.; né. chrtân. hrubost f. — grossicies 1535 hrubost AB (rym. plost) aid. hrud v. hrudi hrüda f. — gleba 87 hruda - : Boh. 136 | -- Wiesb. 725 aid.; nc. hrouda. hvuden v. hrudnec brudi pl. f. = arnus (Gb. ,,arnus m. armus — plece'; rým longanus) 491 hrudi ABG = crunus (mylně) Nn 76Y. Kon- text. bachor, kel, hrudi, krev... hrudnec m. = embolismus 83 hrudnecz AB (rým prosinec; jinak stě. a slov. hru- den) = Boh. 39 (var. hruden) = Veleś, = hruden Wiesb. 24 = hruden Nn 62“ = Lact. (hruden) atd. Označuje 283 třináctou svéllost méslini v roce, mésic prosinec leden (unor). hrudny v. hrudnec hrupan m. = cefora 547 hrupan (rym klepnać, tedy někde omyl) „de bestiis“. Hrusa f. = aldebora 201 hrusa AB (rym ursa):. /g. ,,sidus Aldebaran'' správně. hvuss v. hruš hruś f. — geropigra (A, seropigia b) 894 hruss AB ,,radices in apoteca‘“. hru$Cicé f. — senga 801 hrussczyczye (B: A hrusczicze) = hrusticze Veles. = hruscziczie blela Rostl. B 145Y , de frumentis". Jgm. ,rostlina vfesovitá, pyrolus‘, s doklady a vykl. s. hrustice. hruška f. = pirus 649 Hruska A 3G = Boh. 254 atd. — stron. hrušky pl. f. = pira 680 hruski AG = ledy Boh. 268 = RVodň. 50" atd. ovoce. hrust- v. hrušč- hrúz m. = fundulus 391 hruz (A:B hrzyz) — Boh. 75 (var hrzyz) = hrzyz Wiesb. 218 — hriz grundulum Nn 63" — hrzyz Vele&. — hrziz Lact. atd. Né. hrouzek, fízek (». hi-), vulg. grundle (ryba). hruznéï m. - - zedrose 441 hruznarz AB (vým splovat) ,,clauda monstra‘“; Gb. srovnává slé. hruzen - baburus (= stultus). hráz v. hráz hryz m. — corrosio 1688 hriz (ryin prys- kyf) AB — RVodü. 21" -= hrýs Veleš. Gb. dokládá: ,, — caries, qua aliquid cor- roditur et consumitur". DuCange; »e- moc. -hryzek v. ohryzek -hyz&ti v. vzhrziem hüba f. — boletus 903 huba AG := Boh. 369 = Nn 66" = Veles, = RVodñ. 50" aid. — muscida 473 huba ABD — Boh. 161 <pak opakováno v F 424 omylem) = Wiesb. 760 = Nn 20*; kontext: ščetina. rüno, hüba, kopvto, roh. — spongia 2104 huba AB — Mama. 34" old. hübcé m. — mactator 1129 hubczye (B: A Hubcze) aid. Svoun. zhübcé. huben adj. m. = m ser 2336 huben (vým stupeñ) aid.; né. hubeny. hubenka f. — cifra Vokab. 232 hu- benka; Gb. ,,strojené, nejisté", doklad je zarucen vrukopisy 1 vyznamem. Vocab. brevil. ',figura nihili'".
hromazdič — hubenka. hromazdi¢ m. = adunator 1230 hromaz- dicz AB. hromazdnik m. = a(cycumulator 1231 hromazdnik (A : G shromazdnik) ald. hromazdny adj. = coniunctivus (modus) Vokab. 84 hromazdny (termin gra- maticky) hvomaid- v. hromazd-, shro- Hromnéri pl. m. = Ciclopes 317 Hrom- nerzi AB =hromniczi (omylem) RVodň. 55". Hromnic pl. Gt. = Purificacio (S. Marie“ 2398 hromnícz (vým popelec) = autum- nus Trial. (,„ganz talsch'* dodává Dob- vovshy Gesch. 2. vyd. 1818, 307 zcela správně) — hromnycze Vele&. atd hromnicé f. -: centrum 2378 hromnyczye (B : A hromnycze) = certrum Veles. Jindy centrum = zárod(a). hromnici v. hromnéri hronle v. kronle hrot m. — tidea 2159 hrot (A : hroth B) — Nn 69! -- Mam. A 187 = Vocb. 176° atd. hróza f. — (hyorvor 1541 hroza atd.; né. hrüza, s/n. hróza. hrozba f. — satira 1634 hrozba AB add. Gb. dodává: „satira strafred, schelt- gedicht Diefb.'* hrozen v. hrozn hrozn m. — botrus 620 Hrozn (A : hro- zen G) — Boh. 239 (vay. hrozen) = Nn 69" (hrozen) = hrozen RVodň. 54Y = hrozen Veleš. a/d. hrst f. = vola 1288 hrst AB (vým prst) = — Boh. 427 = Wiesb. 450 = Nn 67" — Lact. aid. -hršle v přčhršle hrtán m. = rumen 1289 hrtan AB (jeduo- slab., rým dlaň): Bob. 423 = Veloš. atd.; né. chrtân. hrubost f. — grossicies 1535 hrubost AB (rym. plost) aid. hrud v. hrudi hrüda f. — gleba 87 hruda - : Boh. 136 | -- Wiesb. 725 aid.; nc. hrouda. hvuden v. hrudnec brudi pl. f. = arnus (Gb. ,,arnus m. armus — plece'; rým longanus) 491 hrudi ABG = crunus (mylně) Nn 76Y. Kon- text. bachor, kel, hrudi, krev... hrudnec m. = embolismus 83 hrudnecz AB (rým prosinec; jinak stě. a slov. hru- den) = Boh. 39 (var. hruden) = Veleś, = hruden Wiesb. 24 = hruden Nn 62“ = Lact. (hruden) atd. Označuje 283 třináctou svéllost méslini v roce, mésic prosinec leden (unor). hrudny v. hrudnec hrupan m. = cefora 547 hrupan (rym klepnać, tedy někde omyl) „de bestiis“. Hrusa f. = aldebora 201 hrusa AB (rym ursa):. /g. ,,sidus Aldebaran'' správně. hvuss v. hruš hruś f. — geropigra (A, seropigia b) 894 hruss AB ,,radices in apoteca‘“. hru$Cicé f. — senga 801 hrussczyczye (B: A hrusczicze) = hrusticze Veles. = hruscziczie blela Rostl. B 145Y , de frumentis". Jgm. ,rostlina vfesovitá, pyrolus‘, s doklady a vykl. s. hrustice. hruška f. = pirus 649 Hruska A 3G = Boh. 254 atd. — stron. hrušky pl. f. = pira 680 hruski AG = ledy Boh. 268 = RVodň. 50" atd. ovoce. hrust- v. hrušč- hrúz m. = fundulus 391 hruz (A:B hrzyz) — Boh. 75 (var hrzyz) = hrzyz Wiesb. 218 — hriz grundulum Nn 63" — hrzyz Vele&. — hrziz Lact. atd. Né. hrouzek, fízek (». hi-), vulg. grundle (ryba). hruznéï m. - - zedrose 441 hruznarz AB (vým splovat) ,,clauda monstra‘“; Gb. srovnává slé. hruzen - baburus (= stultus). hráz v. hráz hryz m. — corrosio 1688 hriz (ryin prys- kyf) AB — RVodü. 21" -= hrýs Veleš. Gb. dokládá: ,, — caries, qua aliquid cor- roditur et consumitur". DuCange; »e- moc. -hryzek v. ohryzek -hyz&ti v. vzhrziem hüba f. — boletus 903 huba AG := Boh. 369 = Nn 66" = Veles, = RVodñ. 50" aid. — muscida 473 huba ABD — Boh. 161 <pak opakováno v F 424 omylem) = Wiesb. 760 = Nn 20*; kontext: ščetina. rüno, hüba, kopvto, roh. — spongia 2104 huba AB — Mama. 34" old. hübcé m. — mactator 1129 hubczye (B: A Hubcze) aid. Svoun. zhübcé. huben adj. m. = m ser 2336 huben (vým stupeñ) aid.; né. hubeny. hubenka f. — cifra Vokab. 232 hu- benka; Gb. ,,strojené, nejisté", doklad je zarucen vrukopisy 1 vyznamem. Vocab. brevil. ',figura nihili'".
Strana 284
284 hubenstvie nt. — miseria 1518 huben- stvie (rym: proménénie) a/d. hubeny v. huben hubicé {. — farcinula 1794 hubyczye (B : A hubicze) — hubycze Boh. 545 — hubyce Veleš. = hubiczie RVodn. 60° atd. ]g.: „drob k nadívání jitrnic'* s doklady; Hanka mylně hubič. hubič v. hubice -hubie v. zahubie huble f. — meauca 212 huble AB; Gb. — Meergans; Hanke heble ¢i huble? ' Srovn. shuble. hudec m. : - figellator Boh. 963 hudecz -- Wie b. 52. aid. Gb. navrhuje m. figellator ist hdellator, mylně; svovn. viola a u Tomka, Zákl. n. 205a Jan fiolator 1405 = Johannes hudecz 1406 — a násl. (Klavct má na mistě příslušném mezeru). hudečstvo nt. figellatoria deczstvo — Vokab. 453 atd. hudwarhan m. = organista Boh. 970 hudywarhan; Gb. za nejistć, ale je dobře doloženo o v duchu suć doby; v Klarvetovi lato partie schd zi. 146 hu- -huhnánie v. pohuhnánie | huka f. — porphirios 284 huka AB ,,vo- latilia campestria". Gb. dokldda: , por- phyrius.. pelican Die b." (Zlý: 162 osobní jméno Tom. Z. n 38.) humence nt. = tugurium 2325 humcncze AB (vym: vinozence) = Lact. ald. holé humence v. holohumnicé. -hummicë v. holohumnice -hummie v. zahumnie humno nt, = nabellum 1987 humno AB = Vele&. — nebula Boh. 687 = bula Slov. Treh. (Rozm. I, 14) ata. -hún v. blažhún hüné f. .- lodex 1930 hunye AB — Boh. 636 (var. teltéha) Wiesb. 893 aid.; uč. houné, huo- v. hó- hupka f. = co(hyors 2114 hupka (A: huppka B); Gb. „z němč.; stněm. hüfe = haufe.“ hurtéf m. — zelotipus 1171 hurterz (B : A hurzter; rym adulter); kontexl: zévist- ník, hurtéř, zlý, cizoložník, nazlobitář. 189 64" = Wiesb, na- hus í. - auca 212 huss — Fysiol mg. = Boh. 120 = Nn 694 (anseris omylem) atd. hubenstvie — husina. husák m. — auxo 2243 husak (A : B hus- sak anio omylem) ałd, Gb. = Ganshirt Diefb. husalec m. = gali 544 husalecz (rym: kanec): „prý zvíře nějaké“ Gb. [húsátka pl. nt. = anse uli Boh. 122 hus- satka : Wiesb. 695 = Vocb. 175° = hausaatka Lact. aid. hisc f. -- aderulum 1814 husscz (A; rým prosinec; metrum zádá jedinou slabiku o : B hussczie; klarelovská zkrácenina m. húscě v. t) — husscze Vocb. 175" — simula Boh. 295 var., mylná, v. huscč. hüscë f. = simila (= simula, ném. Sem- mel) 1807 huscze = Veleš. = husczye Boh. 295 (var. huscz) atd.; nc. houska. = aderulum 1814 vor. m. husc v. f. hüsé nt. — anserulus 241 Husye AG = huse Vele&. a/d.; szć. house. hüsénci pl. m. = anseruli Fysiol. 191 mg. hussenczy = Nn 64" hussyency = RVodñ. 54" hussenczi; sa to později húsátka o. /. husfnc v. husinec hüsénicé f. — erugo 584 husenicze AC — Boh. 217 = Wiesb. 813 (husieniczie) = Vele$. (husenice vel pijavice) — huse- nicze Mam. F 89a 4 a/d.; jenom v Mam.A 22" a RVodň. 51" je správně (húsčnice =) eruca (bud opravou anebo novým ony- lem plsařským). Jimah však všude (a s tím souhlasi i v Lact. 00 V*b pigewice erugo) omylem = erugo = aerug rez; je to chyba, kterd pochdzi z bible, a ło z přehladu žaltáře LXXVII, 46 již z konce XIII. stol., později se vozšířila t jinam, přešla do mamotrekti a odlud sem; výklad u Gb. SS. I, 519a —b. hüsénicka v. husie nóżka. husenka f. = nipsila 1695 husienka (A : hussenka B) =husienka hispila RVodf, 23%; nemoc dětská, podle Jgm. Kt. mze, zájedí. huser m. = anser Fysiol. 183 mg. huser= Boh. 119 = Wiesb. 696 = Nn 64! hauser Lact. ald. husie nézka f. — tirdeu 782 husie nozka (A: hussyenyczka B omylem); sroun, archintilla husic nozka Rost]. Drk. 177Y ald. Nyní chenopodium a 7. Jg. K. husina f.:. aucina (caro> 1836 hussyna (AB; Hanka sussyna omylem) = Veleś. = Lact. (anserina) ald.
284 hubenstvie nt. — miseria 1518 huben- stvie (rym: proménénie) a/d. hubeny v. huben hubicé {. — farcinula 1794 hubyczye (B : A hubicze) — hubycze Boh. 545 — hubyce Veleš. = hubiczie RVodn. 60° atd. ]g.: „drob k nadívání jitrnic'* s doklady; Hanka mylně hubič. hubič v. hubice -hubie v. zahubie huble f. — meauca 212 huble AB; Gb. — Meergans; Hanke heble ¢i huble? ' Srovn. shuble. hudec m. : - figellator Boh. 963 hudecz -- Wie b. 52. aid. Gb. navrhuje m. figellator ist hdellator, mylně; svovn. viola a u Tomka, Zákl. n. 205a Jan fiolator 1405 = Johannes hudecz 1406 — a násl. (Klavct má na mistě příslušném mezeru). hudečstvo nt. figellatoria deczstvo — Vokab. 453 atd. hudwarhan m. = organista Boh. 970 hudywarhan; Gb. za nejistć, ale je dobře doloženo o v duchu suć doby; v Klarvetovi lato partie schd zi. 146 hu- -huhnánie v. pohuhnánie | huka f. — porphirios 284 huka AB ,,vo- latilia campestria". Gb. dokldda: , por- phyrius.. pelican Die b." (Zlý: 162 osobní jméno Tom. Z. n 38.) humence nt. = tugurium 2325 humcncze AB (vym: vinozence) = Lact. ald. holé humence v. holohumnicé. -hummicë v. holohumnice -hummie v. zahumnie humno nt, = nabellum 1987 humno AB = Vele&. — nebula Boh. 687 = bula Slov. Treh. (Rozm. I, 14) ata. -hún v. blažhún hüné f. .- lodex 1930 hunye AB — Boh. 636 (var. teltéha) Wiesb. 893 aid.; uč. houné, huo- v. hó- hupka f. = co(hyors 2114 hupka (A: huppka B); Gb. „z němč.; stněm. hüfe = haufe.“ hurtéf m. — zelotipus 1171 hurterz (B : A hurzter; rym adulter); kontexl: zévist- ník, hurtéř, zlý, cizoložník, nazlobitář. 189 64" = Wiesb, na- hus í. - auca 212 huss — Fysiol mg. = Boh. 120 = Nn 694 (anseris omylem) atd. hubenstvie — husina. husák m. — auxo 2243 husak (A : B hus- sak anio omylem) ałd, Gb. = Ganshirt Diefb. husalec m. = gali 544 husalecz (rym: kanec): „prý zvíře nějaké“ Gb. [húsátka pl. nt. = anse uli Boh. 122 hus- satka : Wiesb. 695 = Vocb. 175° = hausaatka Lact. aid. hisc f. -- aderulum 1814 husscz (A; rým prosinec; metrum zádá jedinou slabiku o : B hussczie; klarelovská zkrácenina m. húscě v. t) — husscze Vocb. 175" — simula Boh. 295 var., mylná, v. huscč. hüscë f. = simila (= simula, ném. Sem- mel) 1807 huscze = Veleš. = husczye Boh. 295 (var. huscz) atd.; nc. houska. = aderulum 1814 vor. m. husc v. f. hüsé nt. — anserulus 241 Husye AG = huse Vele&. a/d.; szć. house. hüsénci pl. m. = anseruli Fysiol. 191 mg. hussenczy = Nn 64" hussyency = RVodñ. 54" hussenczi; sa to později húsátka o. /. husfnc v. husinec hüsénicé f. — erugo 584 husenicze AC — Boh. 217 = Wiesb. 813 (husieniczie) = Vele$. (husenice vel pijavice) — huse- nicze Mam. F 89a 4 a/d.; jenom v Mam.A 22" a RVodň. 51" je správně (húsčnice =) eruca (bud opravou anebo novým ony- lem plsařským). Jimah však všude (a s tím souhlasi i v Lact. 00 V*b pigewice erugo) omylem = erugo = aerug rez; je to chyba, kterd pochdzi z bible, a ło z přehladu žaltáře LXXVII, 46 již z konce XIII. stol., později se vozšířila t jinam, přešla do mamotrekti a odlud sem; výklad u Gb. SS. I, 519a —b. hüsénicka v. husie nóżka. husenka f. = nipsila 1695 husienka (A : hussenka B) =husienka hispila RVodf, 23%; nemoc dětská, podle Jgm. Kt. mze, zájedí. huser m. = anser Fysiol. 183 mg. huser= Boh. 119 = Wiesb. 696 = Nn 64! hauser Lact. ald. husie nézka f. — tirdeu 782 husie nozka (A: hussyenyczka B omylem); sroun, archintilla husic nozka Rost]. Drk. 177Y ald. Nyní chenopodium a 7. Jg. K. husina f.:. aucina (caro> 1836 hussyna (AB; Hanka sussyna omylem) = Veleś. = Lact. (anserina) ald.
Strana 285
husinec — chalupa. 285 husinec m. = anscrium 214 husynecz AB — Boh. 122 — Vocb. 175" — RVodí. 53" — Nn 64 (hussyencz omylem) atd. hüsle pl. f. — figella Boh. 963 husle — Wiesb. 51 = figellum Mam. A 22" ald.; Gb. zase navrhuje čtsti fidella = fidicula, lyra, omylem, svovn. hudec a hudečstvo. V Kluretoví mezera. huspen- v. uspen- húšč m. = densetum 613 ABC — Boh. 231 = Wiesb. 240 = RVodi. 46Y = husst Vele$. hausst Lact. (2x), nt. houšť /. atd. hut f. = arda 2593 hut — Mam. A 14! — hwth Vocb. 175*. (Zty: 1390, 11 Mart. arca lateratorii.. una cum fornace.. cum latcrario dicto huth seu stodola : Knihy lounské, exc. Sck.) hutrajch m. = fumigax 2628 hutraich = fumax hutrich Mam. A 22V; syovn. arse- nicum hutrych XV" yhp. mus. IV H 28 f. 139* atd. hüzev f. — restis Boh. 780 huzew — Wiesb. 1064 — RVodü. 49" — Mam. A 35- — Vele&$.; v Klavetovi neni, mo£no, že schází. — rudens Boh. 927 huzew; Klavel! za to hûzva. Ри Зоа f. — rudens 2649 Huzva — Veles. ald.; syovn. hüZev. hvézda f. — stella 38 hviezda : : Boh. 14 atd. Sroun. béhohvézd(a), sbèrohvèzd. hvézdan m. = lurax 822 hviczdan AB hwiezdon RVodü. 406 ,,de herbis igno- tis''. hvězdář m.: darz ald. jhvězdářstvie nt. = astrologia Vokab. 254 hwyezdarzstwie ald.; svovn. násl.; Kla- ret hvèzdnost. hvézdárstwvo nt. = astronomia 1620 hwie- zdarstwo Veles. aid. Syovn. hvézdátstvie (hvézdéna f. — astronomia Vokab. 253 hwyzdygena (F : hwieZdiena Klem.). V Klavetovi hvézdatstvo v. Z hvézdnik m. — astrologus 1088 hviezd- nik AC (v C zachovdno jen hw...) později hvězdovník. = stellaris 406 Hwiezdnik AB ,,de pis- cibus“ (rým solaris). hvëzdnost f. = astrologn (pro metrum ^". astrologia; *vym astronomia) 1620 Hviezdnost — Vocab. 175* wyezdnost. hvězdoň v. hvězdan astronomus 1079 hviez- hvězdopád m. = asub 171 (m. asus: rym vrub) hwiezdopad AB :: asus Vokab. 272. hvězdoplaz v. běhohvězd hvézdovid m. =— astrolabium Vokab. 273 hw yezdowid. hvëzdëna v. hvézdéna hvizd m. = ortagon 279 hvizd АВ = RVodń. 48Va — Fysiol. 525 mg. (, sonut tenui voce cum rostro“, odlud jméno; nyni kulik charadrius K/. V.). Gb. svov- nává omylem ortogometra rephun z Diefb. (je ło ortogrameta kozlik v. £.). hvizdanie v. zahvizdanie hwyzdygena v. hvézdéna hviïd'm. = sono 693 hwyzd АВС; za lim otech avellana; $odues dial. hvíZd = cervivy orech Jg. Ki. hybanie nt. — mocio 1349 hybanie. ad. hybati v. hybanie hYl m. = spagus 222 hyl AB = Fysio- log. 641 mg. = Bohem. 109 = Nn 64" :: Wiesb. 685 — RVodü. 49" — Lact. nn V*b bayl, a/d., vg. hejl. hynàt m. — spado 534 hynst AG — Boh. 187 = Mam.D 308": Lact. oo I*b aid.; svovn. prohyndtie. Ze siném. hengest, hengst Jg. KL. ata. hyo v. jho hyzditi àur.: praes. 3. sg. (omnia) culpat Fysiol. 662 gl. hyzdv ad. Svovn. po- hyzditi. -hyzdny v. pohyzdny hy£dé f. — coxa 1297 hyzdie (A: hyzye B) — Boh. 460 (var. hyze) — hyzdie Veleś. — hisdie RVodü. 56" — Lact. (hayŻdie coxe) ad. Srovn. hÿZdicè a hyze. hyždicč f. :coxira 1332 hizdicze = hyzdycze coxua Vocb. 176" (as: omylem m. coxira). Gb SS. I, 529b „v kap. de membris (omylem m. coxa — kyéle)'' -- ale coxa je v Klaretovi jiż vyse, ve u 1297, přeloženo hýždě, v. L; na tomto mist: však se mini Hly v hy£dich, svovn. po- dobné názvy v kontexlu plicnicé, stavni- ' cé, stehnicé atd. (hyżć var. = coxa 1297 B hyzye — Wiesb. 501 — hyze Boh. 460 O — hyze Nn 67Y aid. V Klavelovi za to hyZdé, v. L. Chalupa f. — magale 1946 chalupa AB— Boh. 594 — Wiesb. 824 == Veleš. = chaluppi RVodf. 64" aid. chaluz- v. chaluż-
husinec — chalupa. 285 husinec m. = anscrium 214 husynecz AB — Boh. 122 — Vocb. 175" — RVodí. 53" — Nn 64 (hussyencz omylem) atd. hüsle pl. f. — figella Boh. 963 husle — Wiesb. 51 = figellum Mam. A 22" ald.; Gb. zase navrhuje čtsti fidella = fidicula, lyra, omylem, svovn. hudec a hudečstvo. V Kluretoví mezera. huspen- v. uspen- húšč m. = densetum 613 ABC — Boh. 231 = Wiesb. 240 = RVodi. 46Y = husst Vele$. hausst Lact. (2x), nt. houšť /. atd. hut f. = arda 2593 hut — Mam. A 14! — hwth Vocb. 175*. (Zty: 1390, 11 Mart. arca lateratorii.. una cum fornace.. cum latcrario dicto huth seu stodola : Knihy lounské, exc. Sck.) hutrajch m. = fumigax 2628 hutraich = fumax hutrich Mam. A 22V; syovn. arse- nicum hutrych XV" yhp. mus. IV H 28 f. 139* atd. hüzev f. — restis Boh. 780 huzew — Wiesb. 1064 — RVodü. 49" — Mam. A 35- — Vele&$.; v Klavetovi neni, mo£no, že schází. — rudens Boh. 927 huzew; Klavel! za to hûzva. Ри Зоа f. — rudens 2649 Huzva — Veles. ald.; syovn. hüZev. hvézda f. — stella 38 hviezda : : Boh. 14 atd. Sroun. béhohvézd(a), sbèrohvèzd. hvézdan m. = lurax 822 hviczdan AB hwiezdon RVodü. 406 ,,de herbis igno- tis''. hvězdář m.: darz ald. jhvězdářstvie nt. = astrologia Vokab. 254 hwyezdarzstwie ald.; svovn. násl.; Kla- ret hvèzdnost. hvézdárstwvo nt. = astronomia 1620 hwie- zdarstwo Veles. aid. Syovn. hvézdátstvie (hvézdéna f. — astronomia Vokab. 253 hwyzdygena (F : hwieZdiena Klem.). V Klavetovi hvézdatstvo v. Z hvézdnik m. — astrologus 1088 hviezd- nik AC (v C zachovdno jen hw...) později hvězdovník. = stellaris 406 Hwiezdnik AB ,,de pis- cibus“ (rým solaris). hvëzdnost f. = astrologn (pro metrum ^". astrologia; *vym astronomia) 1620 Hviezdnost — Vocab. 175* wyezdnost. hvězdoň v. hvězdan astronomus 1079 hviez- hvězdopád m. = asub 171 (m. asus: rym vrub) hwiezdopad AB :: asus Vokab. 272. hvězdoplaz v. běhohvězd hvézdovid m. =— astrolabium Vokab. 273 hw yezdowid. hvëzdëna v. hvézdéna hvizd m. = ortagon 279 hvizd АВ = RVodń. 48Va — Fysiol. 525 mg. (, sonut tenui voce cum rostro“, odlud jméno; nyni kulik charadrius K/. V.). Gb. svov- nává omylem ortogometra rephun z Diefb. (je ło ortogrameta kozlik v. £.). hvizdanie v. zahvizdanie hwyzdygena v. hvézdéna hviïd'm. = sono 693 hwyzd АВС; za lim otech avellana; $odues dial. hvíZd = cervivy orech Jg. Ki. hybanie nt. — mocio 1349 hybanie. ad. hybati v. hybanie hYl m. = spagus 222 hyl AB = Fysio- log. 641 mg. = Bohem. 109 = Nn 64" :: Wiesb. 685 — RVodü. 49" — Lact. nn V*b bayl, a/d., vg. hejl. hynàt m. — spado 534 hynst AG — Boh. 187 = Mam.D 308": Lact. oo I*b aid.; svovn. prohyndtie. Ze siném. hengest, hengst Jg. KL. ata. hyo v. jho hyzditi àur.: praes. 3. sg. (omnia) culpat Fysiol. 662 gl. hyzdv ad. Svovn. po- hyzditi. -hyzdny v. pohyzdny hy£dé f. — coxa 1297 hyzdie (A: hyzye B) — Boh. 460 (var. hyze) — hyzdie Veleś. — hisdie RVodü. 56" — Lact. (hayŻdie coxe) ad. Srovn. hÿZdicè a hyze. hyždicč f. :coxira 1332 hizdicze = hyzdycze coxua Vocb. 176" (as: omylem m. coxira). Gb SS. I, 529b „v kap. de membris (omylem m. coxa — kyéle)'' -- ale coxa je v Klaretovi jiż vyse, ve u 1297, přeloženo hýždě, v. L; na tomto mist: však se mini Hly v hy£dich, svovn. po- dobné názvy v kontexlu plicnicé, stavni- ' cé, stehnicé atd. (hyżć var. = coxa 1297 B hyzye — Wiesb. 501 — hyze Boh. 460 O — hyze Nn 67Y aid. V Klavelovi za to hyZdé, v. L. Chalupa f. — magale 1946 chalupa AB— Boh. 594 — Wiesb. 824 == Veleš. = chaluppi RVodf. 64" aid. chaluz- v. chaluż-
Strana 286
286 chalužník m. = latrocinator 1163 cha- lusnyk (A : chaluznyk B). Gb. svovnávd Stsl. saepes chalaga, srbchrv. haluga caverna, rus. chaluga silnice a mm. | Strassenráuber; ve Sborn. Pastrn. 28 za stopu círk. slov. chovv. — saepes, od. loho chalužník jaho stě. a ni. náketn(k, zákctnik — Strauch- ritter. chapec v. chlapec chayba v. charpa charpa f. — dera 768 charpa (A : B podle Hanky chrpa, nejisté) — Veleš. = Nn 65Y =- Boh. 321 (var. era charba) (charba) Nn 65- == eria Lact. = era chrpa Mam. A 217 = era RVodi. 38", 59Y aid, hoïnë v vostl. Podle Roslafin- ského, Mater. I, 337 ném. chorenpluem (nynt Kornblume); Brückney Rozp. Kvah. wyd. fil. XX XVIII sice odmild, ale asi marné. chns v. chasa chasa f. = vulgus 2115 chassa (B: A chas, ale schází slabika do metra); sroun infimas.. špatný z lidu chasa Lact. atd. Polské chasa z éeského. V Trial. chatra nejislo, zdo omylem či opravou chatra v. chasa chatrë v. katréé -tház'nie v. obcházénie chce, chci v. chtieti chebdie nt. -- marelimen (m. marubium omylem) 821 Chebdye AB — Vele&. (marelinum, omylen) — marubium Boh. 344 chebdye (var. chebdzye O) Wiesb. 367 — Mam. À 15", 297 = ma- relinum Nn 66" atd., hojné v vosil. chechténie nt. — cachinnus 1348 chech- tante AB = Boh. 443 : Wiesb. 478 — Vele$. — Vocab. 176* (hechtanye) atd. chechlati v. chechtámie | chlad m. — umbrellula Bob. 68? chlad; atd. Klavet chládek v. z. chládek m. = umbellula 1986 chladck AB; kontext stodola, kólně, pffstodolele, kruh, chládek, svétnicé, humno; Boh- chlad v. t.; patrnc myn-j3i chladirna. -chlddha v. zachládka chładnik m. ^ axcona 296 chladnyk AB „de frumento'“': rým kozlík, kontext kozlík, zanikl, nehtek, libcz, starcek, Svalník. chlap m. := rusticus 946 chiap = Boh. 378 ald. chaląga | chlapiir v. chlapovéic | chaluznik — Chloménin. chlapec m. = ontro 1244 chlapecz (A : B chapecz) = Veles.: ,,de nominibus per- sonarum''; kontex! zada, šal, chlapec, spal, klabonosec. —,, Stari Čechové ří- kali robenec, robének, robě, robátko == děťátko. Moravští sedláci chlapec'“ Blah. Gr. 174. chlapisiurna f. - - mechanica 1635 chlapi- sturna AB = Vokab. 440 (var. chla- pisstna K/., chlapisturnam M) ,,docma mannale““. chlapovèic m. :— ribaltides 1774 chlapow- czicz (A : chlapczicz B proti metru); sym: mnichovec (stad tedy m. chlo po- vec). chlób m. :- panis 1801 chleb = Boh. 258 ald.; svovn. pochleb- přčsný chléb — azima Boh. 299 przesny chleb (O: przrysnye c. E, plesnywy c. F omylem) = Wies. 171 (I£la;ec za to přčsník). chlebná lopata v. lopata. chlebnicé f. — panda 2266 chlebnyczye (B : A chlebnicze) = chlewnicze parda Veleš. (opravil Gb.) atd. chlebník v. pochlebník -chlebnost v. pochlebnost chlebojéz m. — comessalis (A : commen- salis BC) 1077 chlebogyez (B : A chlebo- gez, C chl...) — Veleš. (116 b chlebo- gez, 118b chleboges); Gb. „přeložení nesprávné''; překladatel mínil ovšem společné 'chlebení' a to meoiralně vy- jädñl. Rÿm; milojéz. chleboprosnik m. = artipeta 1073 chlebo- prosnik AB: rym laudipcta chlubnik; Jem.: kdo o chleba prosi. chlév- v. t. chleb- chlév m. — oostar 1892 chlew AB = Boh. 678 = Wiesb. 938 = hlew Vocb. 123" ald. — rus 1964 chlov: Gb. ,,v kap. de domo, preložení nevhodné“. chlevnice v. chlebnicé chlipstvo nt. = castrimargia 1449 chlvp- st o (B: Aclipstvo onylem); — gastri- margia, Vôllerei Gb. ald. Chloménin m. = Phariseus 938 chlomye- nyn AB chlomenyn Sekv. E 31" (Gb.); misto Chluménin, srovn. Chlum- Can. Gb. doddvd: ,ustrojeno podle n&jaké etymologie tohoto jména’’ (totiz slova ‘phariseus’).
286 chalužník m. = latrocinator 1163 cha- lusnyk (A : chaluznyk B). Gb. svovnávd Stsl. saepes chalaga, srbchrv. haluga caverna, rus. chaluga silnice a mm. | Strassenráuber; ve Sborn. Pastrn. 28 za stopu círk. slov. chovv. — saepes, od. loho chalužník jaho stě. a ni. náketn(k, zákctnik — Strauch- ritter. chapec v. chlapec chayba v. charpa charpa f. — dera 768 charpa (A : B podle Hanky chrpa, nejisté) — Veleš. = Nn 65Y =- Boh. 321 (var. era charba) (charba) Nn 65- == eria Lact. = era chrpa Mam. A 217 = era RVodi. 38", 59Y aid, hoïnë v vostl. Podle Roslafin- ského, Mater. I, 337 ném. chorenpluem (nynt Kornblume); Brückney Rozp. Kvah. wyd. fil. XX XVIII sice odmild, ale asi marné. chns v. chasa chasa f. = vulgus 2115 chassa (B: A chas, ale schází slabika do metra); sroun infimas.. špatný z lidu chasa Lact. atd. Polské chasa z éeského. V Trial. chatra nejislo, zdo omylem či opravou chatra v. chasa chatrë v. katréé -tház'nie v. obcházénie chce, chci v. chtieti chebdie nt. -- marelimen (m. marubium omylem) 821 Chebdye AB — Vele&. (marelinum, omylen) — marubium Boh. 344 chebdye (var. chebdzye O) Wiesb. 367 — Mam. À 15", 297 = ma- relinum Nn 66" atd., hojné v vosil. chechténie nt. — cachinnus 1348 chech- tante AB = Boh. 443 : Wiesb. 478 — Vele$. — Vocab. 176* (hechtanye) atd. chechlati v. chechtámie | chlad m. — umbrellula Bob. 68? chlad; atd. Klavet chládek v. z. chládek m. = umbellula 1986 chladck AB; kontext stodola, kólně, pffstodolele, kruh, chládek, svétnicé, humno; Boh- chlad v. t.; patrnc myn-j3i chladirna. -chlddha v. zachládka chładnik m. ^ axcona 296 chladnyk AB „de frumento'“': rým kozlík, kontext kozlík, zanikl, nehtek, libcz, starcek, Svalník. chlap m. := rusticus 946 chiap = Boh. 378 ald. chaląga | chlapiir v. chlapovéic | chaluznik — Chloménin. chlapec m. = ontro 1244 chlapecz (A : B chapecz) = Veles.: ,,de nominibus per- sonarum''; kontex! zada, šal, chlapec, spal, klabonosec. —,, Stari Čechové ří- kali robenec, robének, robě, robátko == děťátko. Moravští sedláci chlapec'“ Blah. Gr. 174. chlapisiurna f. - - mechanica 1635 chlapi- sturna AB = Vokab. 440 (var. chla- pisstna K/., chlapisturnam M) ,,docma mannale““. chlapovèic m. :— ribaltides 1774 chlapow- czicz (A : chlapczicz B proti metru); sym: mnichovec (stad tedy m. chlo po- vec). chlób m. :- panis 1801 chleb = Boh. 258 ald.; svovn. pochleb- přčsný chléb — azima Boh. 299 przesny chleb (O: przrysnye c. E, plesnywy c. F omylem) = Wies. 171 (I£la;ec za to přčsník). chlebná lopata v. lopata. chlebnicé f. — panda 2266 chlebnyczye (B : A chlebnicze) = chlewnicze parda Veleš. (opravil Gb.) atd. chlebník v. pochlebník -chlebnost v. pochlebnost chlebojéz m. — comessalis (A : commen- salis BC) 1077 chlebogyez (B : A chlebo- gez, C chl...) — Veleš. (116 b chlebo- gez, 118b chleboges); Gb. „přeložení nesprávné''; překladatel mínil ovšem společné 'chlebení' a to meoiralně vy- jädñl. Rÿm; milojéz. chleboprosnik m. = artipeta 1073 chlebo- prosnik AB: rym laudipcta chlubnik; Jem.: kdo o chleba prosi. chlév- v. t. chleb- chlév m. — oostar 1892 chlew AB = Boh. 678 = Wiesb. 938 = hlew Vocb. 123" ald. — rus 1964 chlov: Gb. ,,v kap. de domo, preložení nevhodné“. chlevnice v. chlebnicé chlipstvo nt. = castrimargia 1449 chlvp- st o (B: Aclipstvo onylem); — gastri- margia, Vôllerei Gb. ald. Chloménin m. = Phariseus 938 chlomye- nyn AB chlomenyn Sekv. E 31" (Gb.); misto Chluménin, srovn. Chlum- Can. Gb. doddvd: ,ustrojeno podle n&jaké etymologie tohoto jména’’ (totiz slova ‘phariseus’).
Strana 287
chlúba — chochol. chhiba f. -- iactancia 1426 chluba atd. = cenodoxia Veles., ast omyl m. chlub- na—o. L. chlubna 1. — cenodoxia 2471 chlubna (B : A chluba; vým spomocna; opravil již Mk.) = Mam. A 19" — Vele&. (chlu- ba)ałd.; = xsvodofla; Gb. doddud: „u- mělé“; ale je doloženo osobní jméno již stě. (Palacký Radhost I, 121); později Chlubna XVI?" Vávra, Beroun, 171; Ludmile Chlubnovic 1573 ¢. 179 atd. chlubnik m. — laudipeta 1073 chlubnik (AC : G chlubny; »ym artipeta chlebo- prosník) — RVodf. 64Ya — Veleš. atd chlubny v. chlubník chlumáé m. = (finge 54^ chlumacz .,de bestiis"; Gb. ,,strojené''. — Solensis v. Chluméan Chluméan m. -- Solensis (A : B Solenus, proti rýmu Prelucensis) 950 chlumczan (A:B chlumacz, profs paralelnimu Pičlúčan). Gb. dodává: „„místo Chlumec neboli Chlumek, jehož jméno bylo tu základem, jmenovalo se tedy polatiněle Sol-“; podle kontextu Hradčan-Chlum- čan-Přčlúčan míní se asi Chlumec nad Cidlinou — a ježto jindy se Klaret pise 'Claretus de Solencia', slul asi Klave- tovi lat. Solencia. chluménin v. Chloménin chlup v. chlupy chlupáč m. = hirsutus 1214 Chlnpacz — Vele&. e/d., podnes. chlupnáé m. = pilosus 453 Hlupnacz ,clauda monstra''. chlupy pl. m. — hirta 478 chlupi ABDG = Nn 70° (mini se chlupy zvivect) atd. = villus Boh. 402 chlupy = Nn 67 (mini se chlupy lidské) = Lact. (chlup) y IV" aid. chłust v. chluść chluść m. = subpeta 994 chlussez (A: chlust B) = chluscz RVodń. 71"a: Gb. dodává ,,subpeta ein Diener in der tabern Dietb.'' chln:f v. chlu&é chmel m. — humulus 775 chmel -= Boh. 312 = RVodn. 627 atd. chmelinie nt. = humulinum 748 chmeli- nie (A :B chmelnyczye omylem) = Veleś. (chmeliny). Sz0vn.: kdoż by chmel do města přivezl a chtěl jej doma česati, ten aby chmelině (!> ihned z města vyvezl 1493 Strnad, Listář II, 320. 287 chmelnicé f. = humuletum 744 chmel- nicze AG = Vele§. = RVodn. 62 = chmelnyczye Rstl. Drk. 1 batd. — humulinum 748 B omyl m. chmelinie v. t. chmerek v. mchefec chnik m. = cleps (= xAenzns Gb.) 2094 chnyk (im CGelednik). konie. Celed, chník, tifka, válka. chobot m. = cocrea 488 chobot AB == RVodń. 48%a = Nom. 70” (torre). Gb. srovnává sisł. chobotu cauda; kontext śkrobot, chobot, otoć, zpratek. -choc v. prichoc chod m. — gressus 1565 chod atd.; asi biblického původu Svovn. ndsłedujici a nachod, priechod, schkod, v[z]chod, vychod, zachod Chod m. — agrestus (A : agrestis B) 931 chod (A : B chuod) = Chod, lhotnik agrestis, agricola Iact. atd. V. výklad u Gb. SS. I. chida fj. = stata 2173 choda (A : chuoda B) — Boh. 287 (var. chódy); ujalo se, srovn. Hus Erb. I, 134 (Pražané říkají chybně německy) trepky za chódy. mantlík za pláštěk ald.; léž ně. chudy. -choda v. příchoda chodba f. — ambulacio 1367 chodba aid. chodec m. — cilo (B : olo A) 1118 chodecz AB = Veleš. = RVodň. 58' à — Nn 67* (cilio) — Mam. A 30" (olo) aid. chodiracec m. = antipedes 319 chody: raczecz (A : chodyradczecz B): vým rufec; ,,monstrosi homines”; Lact. „antipodes genus monstri est in Libia, plantas versas habent post crura: za- donoZci'' chodivadč- ». chodiraé choditedlná pl. adj. .: motiva (verba) Vokab. 130 chodytedlna (pYediim intransitiva nechoditedlna); żermin gramm. Srovn, zachoditelna. -chodník uv. mimochodnik, prichodnik, rozchodnik -chodlać v. vzchodlać -chodn* v. otchodné -chodoli v. pochodolt chódy v. chéda chochánie v. kochánie Chochlán m. — sirena 570 chochlun (A :B chochlal, omylem;,,serpens''), rjr po- slepún; srovn. po-dější ochochule. chochol m. — cacumen 37 chochol ARC — Nn 69" ad.
chlúba — chochol. chhiba f. -- iactancia 1426 chluba atd. = cenodoxia Veles., ast omyl m. chlub- na—o. L. chlubna 1. — cenodoxia 2471 chlubna (B : A chluba; vým spomocna; opravil již Mk.) = Mam. A 19" — Vele&. (chlu- ba)ałd.; = xsvodofla; Gb. doddud: „u- mělé“; ale je doloženo osobní jméno již stě. (Palacký Radhost I, 121); později Chlubna XVI?" Vávra, Beroun, 171; Ludmile Chlubnovic 1573 ¢. 179 atd. chlubnik m. — laudipeta 1073 chlubnik (AC : G chlubny; »ym artipeta chlebo- prosník) — RVodf. 64Ya — Veleš. atd chlubny v. chlubník chlumáé m. = (finge 54^ chlumacz .,de bestiis"; Gb. ,,strojené''. — Solensis v. Chluméan Chluméan m. -- Solensis (A : B Solenus, proti rýmu Prelucensis) 950 chlumczan (A:B chlumacz, profs paralelnimu Pičlúčan). Gb. dodává: „„místo Chlumec neboli Chlumek, jehož jméno bylo tu základem, jmenovalo se tedy polatiněle Sol-“; podle kontextu Hradčan-Chlum- čan-Přčlúčan míní se asi Chlumec nad Cidlinou — a ježto jindy se Klaret pise 'Claretus de Solencia', slul asi Klave- tovi lat. Solencia. chluménin v. Chloménin chlup v. chlupy chlupáč m. = hirsutus 1214 Chlnpacz — Vele&. e/d., podnes. chlupnáé m. = pilosus 453 Hlupnacz ,clauda monstra''. chlupy pl. m. — hirta 478 chlupi ABDG = Nn 70° (mini se chlupy zvivect) atd. = villus Boh. 402 chlupy = Nn 67 (mini se chlupy lidské) = Lact. (chlup) y IV" aid. chłust v. chluść chluść m. = subpeta 994 chlussez (A: chlust B) = chluscz RVodń. 71"a: Gb. dodává ,,subpeta ein Diener in der tabern Dietb.'' chln:f v. chlu&é chmel m. — humulus 775 chmel -= Boh. 312 = RVodn. 627 atd. chmelinie nt. = humulinum 748 chmeli- nie (A :B chmelnyczye omylem) = Veleś. (chmeliny). Sz0vn.: kdoż by chmel do města přivezl a chtěl jej doma česati, ten aby chmelině (!> ihned z města vyvezl 1493 Strnad, Listář II, 320. 287 chmelnicé f. = humuletum 744 chmel- nicze AG = Vele§. = RVodn. 62 = chmelnyczye Rstl. Drk. 1 batd. — humulinum 748 B omyl m. chmelinie v. t. chmerek v. mchefec chnik m. = cleps (= xAenzns Gb.) 2094 chnyk (im CGelednik). konie. Celed, chník, tifka, válka. chobot m. = cocrea 488 chobot AB == RVodń. 48%a = Nom. 70” (torre). Gb. srovnává sisł. chobotu cauda; kontext śkrobot, chobot, otoć, zpratek. -choc v. prichoc chod m. — gressus 1565 chod atd.; asi biblického původu Svovn. ndsłedujici a nachod, priechod, schkod, v[z]chod, vychod, zachod Chod m. — agrestus (A : agrestis B) 931 chod (A : B chuod) = Chod, lhotnik agrestis, agricola Iact. atd. V. výklad u Gb. SS. I. chida fj. = stata 2173 choda (A : chuoda B) — Boh. 287 (var. chódy); ujalo se, srovn. Hus Erb. I, 134 (Pražané říkají chybně německy) trepky za chódy. mantlík za pláštěk ald.; léž ně. chudy. -choda v. příchoda chodba f. — ambulacio 1367 chodba aid. chodec m. — cilo (B : olo A) 1118 chodecz AB = Veleš. = RVodň. 58' à — Nn 67* (cilio) — Mam. A 30" (olo) aid. chodiracec m. = antipedes 319 chody: raczecz (A : chodyradczecz B): vým rufec; ,,monstrosi homines”; Lact. „antipodes genus monstri est in Libia, plantas versas habent post crura: za- donoZci'' chodivadč- ». chodiraé choditedlná pl. adj. .: motiva (verba) Vokab. 130 chodytedlna (pYediim intransitiva nechoditedlna); żermin gramm. Srovn, zachoditelna. -chodník uv. mimochodnik, prichodnik, rozchodnik -chodlać v. vzchodlać -chodn* v. otchodné -chodoli v. pochodolt chódy v. chéda chochánie v. kochánie Chochlán m. — sirena 570 chochlun (A :B chochlal, omylem;,,serpens''), rjr po- slepún; srovn. po-dější ochochule. chochol m. — cacumen 37 chochol ARC — Nn 69" ad.
Strana 288
288 chomáč — chomáč m. = moles 732 chomacz ABC; kontext forberk, chomáč, úlehl, obilé. chomodrž m. = drula 2140 chomodrz AB; Aontext chrkačka, chomodrž, ho- lačka, závod... Svovn. franc, drble a sté. mochodrz Hus Erb. IJ, 79 (podle vkp. mus.: ale tisk z Y. 1668 f. XLI* ind 's nim na chodo- mrež hráli). chomüt m. fiteus 2171 chomut A =- Boh. 777 :-= Wiesh. 1057 . Vele$. == RVodń. 49Y, 60" atd. -chopny v. pochopny chořec v. kořec Chofeluk v. hofeluk chot f. =: sponsa 1729 chot AB aid. Sroun. pochot -chovad v. schovad -chovanec v. zchovanec -chozè v. ochozë, před- chrám m. -: templum 3228 chram = Bob. 712 Wicsb. 968 aid. = maccellum v. krám -chrána v. schrána chrást m. = dumus 623 chrast ABCG = Boh. 229 = Wiesb. 239 (arbustum) =- Lact. = SI. Treb. 11. (rubetum) aid. — scabies v. krásty. chrástel m. -: dumifex 295 chrastel AB (rÿm Kobirastel: v G var. chrziesstel) = Fysiol. 299 mg. — Nn 65° = RVodi. 48 IV Lact. (chtiestel) atd. Nyni : - crex Jg. Kt. obecni chřástal, křástal, chtístel, chrástal a4. chrb m. — grinula 103 chrb AB — Veles. | RVodń. 62% Gb. dokládá „sem patří bezpochyby také doklad psaný cliuum hrlowe Nom. 69" m.chrbové'' — ale to je omyl m. hrbolové, jak ukazují paralely, v. 1. chrbek v. pachrbek chrbet m. — dorsum 1295 chrzbet — Boh 438 — hrzbt Nn 67" atd.; né. hřbet, slovensky chrbát. chrbeina f. — varex 1318 Chrzbetna (A : B chrzebětna), Gb. dokládá: varex ruckader Diefb.; Vele$. chrzebczina (omylem). Svovn. od žíly chrzbetnye Lék. B 172Y atp. chřbetnáč m. = enichires 458 Chrzbetnacz ,clauda monstra““. chrbetnicë f. = : spina 1297 chrzbetnyczye (B : A Chrzbetnicze) = Boh 456 (var. chrkarka. chrzyebcnycze omylem); odchylně hrze bietina Veles. Srovn. spina hrzbetnij kost Lact. D Il'a. chrbol v. hrbol chřebc- v. chřbet- chiebénice v. chibetnicé chrebel- v. chibet- chÿebline v. chfbetna chfénm. - caphula 766 chrzyen (B : AG chrzen) = chrzien raphalus RVodi. 43Y 69Y (mylnž) atd.; ně. křen. — raphanus v. Yedkev chfep- v. t. chtiep- chřepě- v. chripé- chiést v. chrésé chfesta- v. krsta- chíéós m. — aspargus 914 chrziescz AB — Boh. 320 (vav. chrzyesst) - chrziest RVodń. 50" = : chrzyest Nn 66", Vocb. 175' — Lact. chtescz a/d.; ně. chřest- Nyni léz asparagus officinalis K/. chíieda f. peora 1698 chrzieda (A: ohrzyeda B) (Jg. z Rozk. s. obieza a ohfeda) == RVodń. 26" (perda); konfext divie maso, ohnipara, cktieda, krtice, primêt ,,de languoribus‘‘; Jg. Ki, Gb. k chtada = chfadnuti. chfiepé /. — nares 1281 chrziepi : chrzye- pye lioh. 418 : : chrziepie RVodñ. 65% - Wiesb. 433 atd.; ně. chřípě, chřípí. chriepo nt. = ano 1709 chrziepo (rym impetigo) „dc languoribus‘‘; kontext chřiepo.. neštovky.. chvístačka old.; mějaká klavetovská zkrácenina. chřiepo(d)na = narex 1321 chrzepodna (vým zpronda); kontext rtěna, hlavnice, játrka, zubnice atd.; míní se žíly, do tednotlivých části těla vedoucí; Gb. vyklá- dá dna chřípí, asi omylem; ale zdá se, podle rtěna, zlokna, lýtkona, slezna.., že lřeba usi čístíi chiiepona. chřiest- v. chrást- chřipěnina f. — anhelicio 1719 chrzipe- nyna (B:chrzepenyna A); sroun. chrzijpenij anhelacio Lact. chrisiavka f. = strigula 2588 chrzistawka (rym oblévka); kontext: krajadlo, pové- zadlo, chtistavka,o blévka, oblévanec. . Srovn. sli. chrstavka Knorpel. chřitel v. křěč chrkačka f. = nuxulium 2140 chrkačka (A : czrchaczka B), rym holačka; kon- text chrkacka, chomodrZ, holacka, zá- vod.. (mezi hvami) chrtaczka nu-
288 chomáč — chomáč m. = moles 732 chomacz ABC; kontext forberk, chomáč, úlehl, obilé. chomodrž m. = drula 2140 chomodrz AB; Aontext chrkačka, chomodrž, ho- lačka, závod... Svovn. franc, drble a sté. mochodrz Hus Erb. IJ, 79 (podle vkp. mus.: ale tisk z Y. 1668 f. XLI* ind 's nim na chodo- mrež hráli). chomüt m. fiteus 2171 chomut A =- Boh. 777 :-= Wiesh. 1057 . Vele$. == RVodń. 49Y, 60" atd. -chopny v. pochopny chořec v. kořec Chofeluk v. hofeluk chot f. =: sponsa 1729 chot AB aid. Sroun. pochot -chovad v. schovad -chovanec v. zchovanec -chozè v. ochozë, před- chrám m. -: templum 3228 chram = Bob. 712 Wicsb. 968 aid. = maccellum v. krám -chrána v. schrána chrást m. = dumus 623 chrast ABCG = Boh. 229 = Wiesb. 239 (arbustum) =- Lact. = SI. Treb. 11. (rubetum) aid. — scabies v. krásty. chrástel m. -: dumifex 295 chrastel AB (rÿm Kobirastel: v G var. chrziesstel) = Fysiol. 299 mg. — Nn 65° = RVodi. 48 IV Lact. (chtiestel) atd. Nyni : - crex Jg. Kt. obecni chřástal, křástal, chtístel, chrástal a4. chrb m. — grinula 103 chrb AB — Veles. | RVodń. 62% Gb. dokládá „sem patří bezpochyby také doklad psaný cliuum hrlowe Nom. 69" m.chrbové'' — ale to je omyl m. hrbolové, jak ukazují paralely, v. 1. chrbek v. pachrbek chrbet m. — dorsum 1295 chrzbet — Boh 438 — hrzbt Nn 67" atd.; né. hřbet, slovensky chrbát. chrbeina f. — varex 1318 Chrzbetna (A : B chrzebětna), Gb. dokládá: varex ruckader Diefb.; Vele$. chrzebczina (omylem). Svovn. od žíly chrzbetnye Lék. B 172Y atp. chřbetnáč m. = enichires 458 Chrzbetnacz ,clauda monstra““. chrbetnicë f. = : spina 1297 chrzbetnyczye (B : A Chrzbetnicze) = Boh 456 (var. chrkarka. chrzyebcnycze omylem); odchylně hrze bietina Veles. Srovn. spina hrzbetnij kost Lact. D Il'a. chrbol v. hrbol chřebc- v. chřbet- chiebénice v. chibetnicé chrebel- v. chibet- chÿebline v. chfbetna chfénm. - caphula 766 chrzyen (B : AG chrzen) = chrzien raphalus RVodi. 43Y 69Y (mylnž) atd.; ně. křen. — raphanus v. Yedkev chfep- v. t. chtiep- chřepě- v. chripé- chiést v. chrésé chfesta- v. krsta- chíéós m. — aspargus 914 chrziescz AB — Boh. 320 (vav. chrzyesst) - chrziest RVodń. 50" = : chrzyest Nn 66", Vocb. 175' — Lact. chtescz a/d.; ně. chřest- Nyni léz asparagus officinalis K/. chíieda f. peora 1698 chrzieda (A: ohrzyeda B) (Jg. z Rozk. s. obieza a ohfeda) == RVodń. 26" (perda); konfext divie maso, ohnipara, cktieda, krtice, primêt ,,de languoribus‘‘; Jg. Ki, Gb. k chtada = chfadnuti. chfiepé /. — nares 1281 chrziepi : chrzye- pye lioh. 418 : : chrziepie RVodñ. 65% - Wiesb. 433 atd.; ně. chřípě, chřípí. chriepo nt. = ano 1709 chrziepo (rym impetigo) „dc languoribus‘‘; kontext chřiepo.. neštovky.. chvístačka old.; mějaká klavetovská zkrácenina. chřiepo(d)na = narex 1321 chrzepodna (vým zpronda); kontext rtěna, hlavnice, játrka, zubnice atd.; míní se žíly, do tednotlivých části těla vedoucí; Gb. vyklá- dá dna chřípí, asi omylem; ale zdá se, podle rtěna, zlokna, lýtkona, slezna.., že lřeba usi čístíi chiiepona. chřiest- v. chrást- chřipěnina f. — anhelicio 1719 chrzipe- nyna (B:chrzepenyna A); sroun. chrzijpenij anhelacio Lact. chrisiavka f. = strigula 2588 chrzistawka (rym oblévka); kontext: krajadlo, pové- zadlo, chtistavka,o blévka, oblévanec. . Srovn. sli. chrstavka Knorpel. chřitel v. křěč chrkačka f. = nuxulium 2140 chrkačka (A : czrchaczka B), rym holačka; kon- text chrkacka, chomodrZ, holacka, zá- vod.. (mezi hvami) chrtaczka nu-
Strana 289
chrkánie — chvíle. хит Veleš; syovn. ně. hrkačka —řeh- tacka Jg. chrkdnie nt. — scretamcn 1578 chrkaníe ABD = Veleś. (sestumen :uisto scre- tamen omylem čtení) atd. chvkati v. chrkánie chrle f. — moretum (B : moletum A, rým galletum) 1851 chrle AB (jednoslabièné) ; moretum =: ein làndliches Gericht aus zusammengeriebencm Knoblauch, Raute, Essig, Öl usw. Georges; kon- text ist, ščáva, chrle, rosol, pod- čepky. chrlost v. schrlost chrba v. charpa chrstalec v. kYtálek chrstálek v. kitalek chrt m. — velter 506 chrt AB — Boh. 179 = Nn 70° = RVodn. 49V aid. Srovn. podchrtie. chriaćka w. chrkaëka chrtalek v. křtálek chřlán v. hxtán Chrudimené pl. m. — Grudimenses 953 chrudimene. Sz0v. chrudymycne Da- lim. C 27 (z Cambv.; ale kp. VLFFZ, t. j. všecky ostatní, mají Chrudimené). chrudimské nt. = Grudimicum 1925 chrudymske AB (t.sukno) = Veles. aid. christ m. == brucus 584 chrust AB = Boh. 224 = Wiesb. 816 aid. chrustal v. krtálek chténie nt. — velle 55 chtyenie AC atd. Srocn. chtieti. chtieti dur.: praes. 1. sg. — volo 263 chczy praes. 3. sg. — vult 228 chcze. praes. 3. pl.: scire volunt chtie legisse čísti nechtie nolunt 20 praes. partic.: byti doctos ucené chtye volens samy 16 Srovn. chténie. chudák m. — egenus 1248 chudak (Velc$. chudi (změnou úmyslnou) ald -chučban v. ochučbán chudel (?) = capparia 88% chudel (opra- veno z chusel; Mh. ( eli chupel, tak i Kt., Gb.a j.); vàm snyepel; ,, radices in apo- teca." Jgm. uvddi chudelnik = řemo- slník jistý Židek rkp. a srovnává s tm stslov skudclnik = figulus; ale podle Tobolko.a vyd. (Správovna 114 češ- káře, lahvičníky, chudclníky) u Zidka ninën koudelnik. V. Fla'šhans: Klaret, IU 289 chudicé f. := cassula 2649 chudicze — Bob. 929 — RVodn. 68"b (pirea chu- diczie): ,,mátind vybáfské, st" Jg. chudina f. — gens 2116 chudína AB atd. chudoba f. — paupertas 1412 Chudoba — Vokab. 405 atd. chudomudrák m. = gimnosophista 336 chudomudrak AB ,,monstrosi homi- nes". (Mint se yvuvoooguoreii, indict odłikavi kajicnici.> chudy adj. = pauper 1248 chudi at4. ehuch! intj.: $uch chuch Exempl. 216 mg ; srovn. chuch intj. /g. chuchla v. kukla chupel v. chudel chut f. = sua. (l. j. na jedinou slabiku klaretovsky zkräcené suavitudo) 1426 chut (Gb. doplüuie suavitas, ale metrum žádá jem slabiku, —- a suavitas «u Kla- vela = chutnost). chuten m. : : cincolia 894 chuten ,, radices in apoteca"'. chutnik m. — suavis 1268 chutnyk (rým neješitník) (A : G chutny). chutnost f. — suavitas 1352 chutnost (ry m žádost) = Boh. 528 == Wiesb. 603 - Nn 68" atd. Srovn. nechutnost. chulnyv. chutnik -chvácenie v. ochvácenie chvála f. = Jaus 1342 chvala ad. chvalenie nt. — laudacio 1477 chualenie atd. chvdliti v. chválenie chvalna f. — laudes 2418 chvalna (édst foboznosli, brevidfem předepsané). chvalnost f. commendacio Vokab. 411 chwalnost = Anon. 2f ald. Srovn. bohochvalnost. chvalný v. chvalna chvat m. — rapo (— raptor) 1586 chuat; Gb. srovnává vus. chvatu =: 5тапа у člověk. -chvatač v. pochvatač chvátaný adj.: chuatane rapta (rapit) Fysiolog. 629 gl. atd. chudlati v. chvátany [chvéjepotna f. vegetativa (vis» Vo- kab. 214 chwiegepotna; z XV. st. v vhp. Neub. Naved. hvéz. chwégepotna: dokládá Jem. v Rozb. I, 194. chvíle f. — mora 75 chwile atd. svovn. kratochvil, := tempus Vokab. 23 chwile. -chvilnik v. kratochvilnik 19
chrkánie — chvíle. хит Veleš; syovn. ně. hrkačka —řeh- tacka Jg. chrkdnie nt. — scretamcn 1578 chrkaníe ABD = Veleś. (sestumen :uisto scre- tamen omylem čtení) atd. chvkati v. chrkánie chrle f. — moretum (B : moletum A, rým galletum) 1851 chrle AB (jednoslabièné) ; moretum =: ein làndliches Gericht aus zusammengeriebencm Knoblauch, Raute, Essig, Öl usw. Georges; kon- text ist, ščáva, chrle, rosol, pod- čepky. chrlost v. schrlost chrba v. charpa chrstalec v. kYtálek chrstálek v. kitalek chrt m. — velter 506 chrt AB — Boh. 179 = Nn 70° = RVodn. 49V aid. Srovn. podchrtie. chriaćka w. chrkaëka chrtalek v. křtálek chřlán v. hxtán Chrudimené pl. m. — Grudimenses 953 chrudimene. Sz0v. chrudymycne Da- lim. C 27 (z Cambv.; ale kp. VLFFZ, t. j. všecky ostatní, mají Chrudimené). chrudimské nt. = Grudimicum 1925 chrudymske AB (t.sukno) = Veles. aid. christ m. == brucus 584 chrust AB = Boh. 224 = Wiesb. 816 aid. chrustal v. krtálek chténie nt. — velle 55 chtyenie AC atd. Srocn. chtieti. chtieti dur.: praes. 1. sg. — volo 263 chczy praes. 3. sg. — vult 228 chcze. praes. 3. pl.: scire volunt chtie legisse čísti nechtie nolunt 20 praes. partic.: byti doctos ucené chtye volens samy 16 Srovn. chténie. chudák m. — egenus 1248 chudak (Velc$. chudi (změnou úmyslnou) ald -chučban v. ochučbán chudel (?) = capparia 88% chudel (opra- veno z chusel; Mh. ( eli chupel, tak i Kt., Gb.a j.); vàm snyepel; ,, radices in apo- teca." Jgm. uvddi chudelnik = řemo- slník jistý Židek rkp. a srovnává s tm stslov skudclnik = figulus; ale podle Tobolko.a vyd. (Správovna 114 češ- káře, lahvičníky, chudclníky) u Zidka ninën koudelnik. V. Fla'šhans: Klaret, IU 289 chudicé f. := cassula 2649 chudicze — Bob. 929 — RVodn. 68"b (pirea chu- diczie): ,,mátind vybáfské, st" Jg. chudina f. — gens 2116 chudína AB atd. chudoba f. — paupertas 1412 Chudoba — Vokab. 405 atd. chudomudrák m. = gimnosophista 336 chudomudrak AB ,,monstrosi homi- nes". (Mint se yvuvoooguoreii, indict odłikavi kajicnici.> chudy adj. = pauper 1248 chudi at4. ehuch! intj.: $uch chuch Exempl. 216 mg ; srovn. chuch intj. /g. chuchla v. kukla chupel v. chudel chut f. = sua. (l. j. na jedinou slabiku klaretovsky zkräcené suavitudo) 1426 chut (Gb. doplüuie suavitas, ale metrum žádá jem slabiku, —- a suavitas «u Kla- vela = chutnost). chuten m. : : cincolia 894 chuten ,, radices in apoteca"'. chutnik m. — suavis 1268 chutnyk (rým neješitník) (A : G chutny). chutnost f. — suavitas 1352 chutnost (ry m žádost) = Boh. 528 == Wiesb. 603 - Nn 68" atd. Srovn. nechutnost. chulnyv. chutnik -chvácenie v. ochvácenie chvála f. = Jaus 1342 chvala ad. chvalenie nt. — laudacio 1477 chualenie atd. chvdliti v. chválenie chvalna f. — laudes 2418 chvalna (édst foboznosli, brevidfem předepsané). chvalnost f. commendacio Vokab. 411 chwalnost = Anon. 2f ald. Srovn. bohochvalnost. chvalný v. chvalna chvat m. — rapo (— raptor) 1586 chuat; Gb. srovnává vus. chvatu =: 5тапа у člověk. -chvatač v. pochvatač chvátaný adj.: chuatane rapta (rapit) Fysiolog. 629 gl. atd. chudlati v. chvátany [chvéjepotna f. vegetativa (vis» Vo- kab. 214 chwiegepotna; z XV. st. v vhp. Neub. Naved. hvéz. chwégepotna: dokládá Jem. v Rozb. I, 194. chvíle f. — mora 75 chwile atd. svovn. kratochvil, := tempus Vokab. 23 chwile. -chvilnik v. kratochvilnik 19
Strana 290
290 chvistacka chvistaëka f. = dissenteria 1711 chvis- taczka AB = Mam. A 27V =. tawka RVodň. 58“ atd. chvistavka v chvistačka chvojicč f. — pinus 661 chwogyczye (BC: chvogicze A), 340 chwogycze: ,,herba''; v Klavetovi nástolnik. chwis- = esula Boh. 340 chwogycze. ,,plan- | tae''; né. chvojka. chvojičky pl. f. — pirrea 901 chwo- giczki AB = chwogiczki AB .. chwo- giczki RVodñ. 50Y ,,de fragis"; srovn. chvojicé. chvojina f. =: sarpedo 838 chvogina AB: rym pesgaliaria; „de herbis ignotis”” = RVodn. 54Ya. chvor m. =: irreticulum Boh. 930 chwor (v Klavetu příslušná partie schází), druh sílí vybářské. Gb. uvádí dra doklady ze zápisů Kolínských z doby kolem v. 1500; jiný zápis z Jaroměře 1545 Winter, Obraz, IT, 526; jiné dva doklady z Jádra a Alchůn. Jgm Ztý má rovnčž dva další doklady chvost v. třasochvost chvost m. = caudula 219 chuost AB (o plácích ) atd. chvosták m. =- artita 1208 chvostak (rým bosák) AB ,,de nominibus per- sonarum'’. chvostánie nt. :: convapulamen 2655 chwoztanie - Velei. (vapulamen) — =- Wiesb. 1380 aid. — mrskdni ldzeñ- ským chvostem při koupelí. chvostats v. chvostanie chvostiáče v. chvo§éidée chvośćiśce nt. = scopa. 1977 chvosczis- stie — chvostyscze Boh. 808 (var. chwoscziscze) — Wiesb. 1103 atd. chyle v. ohple -chylný v. příchylný chyra f. = chimera 309 chira AB ,,de monstrosis hominibus'* Nn 66"; srovn. dvyra — Sfinx v. t; Gb. cituje z Diefb. cimera = hure vel monstrum; laktéZ sti. chyra = nevéstka; Gb. do- kládá ze Štít. a Ev. Ol. Zde asi bude kla- retovská zkvácenima m. Chimera; takové přijmt měl m. př. Štěpán z Kolína XVi (svov. VČA. 1915, XIV, 159—162). chyśćf = talamns 1983 chyssye (BTrial : A chisse) — Veleš. (cituje 713 Dobrovsky, 1818, Gesch. 308) ald. Svov, chySe Hus Orth. 14. — jablań chy&ka f. :- cellula 1983 chiska AB chysska Veleš. atd; mint se záchod, jako oby*ejné stě., v. Gb. chytadla pl. nt. = aptricula 2660" chi- tadla = Vocab. 175Y; sroun. chytal aptra Vocb. 175"; Gb. dodává aptra = dunztAóqvAAa DuCange; kontext chy- tadla, ciplik, sochor, omyvaé, lepaé — mezi výrazy lázeňskými. chytal v. chytadlo chytava f.:- discus 2127 chitaua AB: „umělé“ Gb. chytra m scriha 941 chitra AB; Gb.: „ve významu zúženém učenec, zá- koník, ein Schriftgclehrter"; termin biblický. — Osobní jméno stě. je hojně doloženo. chytyny v. chytrna chytrna f. — zophistria 1618 Chitrna AB: Gb. cituje k tomu z Diefb (zophistria) „ein Kunst um einander zu betriegen‘‘, (chytrocina. f. Sophisma Vokab. 216 chitroczína (jen v Klem.; v textu zde mezera; v. pozn. k tomuto versi); Lact. překládá chytromluvna. chytromluvec v. chytromluvny chytromluvna v. chytročina (chytromluvný adj.; pl. f. = zophistica- les <artes) Vokab. 472 chitromluwne (M. chytromylne F omylem). [chytromuž m. = zophista Vokab. 217 chytromuz: ,,strojené‘“ Gb. Překlad slova sophista však v Klavetovi schází a zdá se, že se zachoval v Comest. 2227 dva chytromluwcze sophistae, Lact. chytromluvecz sophista aid. Srovn. následujtci. chytvomylny v. chytromluvny chytroň m. — butorius 269 chitron AB; » olatile'*; Gb.: ,,Rohrdommel Diefb.'* chytrost f. — astucia 53 chitrost AG ald. Ipokras m.: (=‘Inmoxodtnç)> Ypocras, Galicnus 895; Galyen, Ypocras 1725: u lat kontextu. Irdan m. = Tber 368 Yrdan AB (rym Jirdán): Gb. „jméno řeky, strojené a znetvořené“. išpevys v. mišpilic Iznák m = Isnacensis 954 yznak; Gb.. „kdo je z Isenachu, Eisenachu“ Já pron., v. jáz. jablaň f. = pomus 664 yablan (A : BG yablon) = yablon Boh. 254, Wiesb. 247, Nn 65" aid.; jablañ jen v rkp. À, dial.
290 chvistacka chvistaëka f. = dissenteria 1711 chvis- taczka AB = Mam. A 27V =. tawka RVodň. 58“ atd. chvistavka v chvistačka chvojicč f. — pinus 661 chwogyczye (BC: chvogicze A), 340 chwogycze: ,,herba''; v Klavetovi nástolnik. chwis- = esula Boh. 340 chwogycze. ,,plan- | tae''; né. chvojka. chvojičky pl. f. — pirrea 901 chwo- giczki AB = chwogiczki AB .. chwo- giczki RVodñ. 50Y ,,de fragis"; srovn. chvojicé. chvojina f. =: sarpedo 838 chvogina AB: rym pesgaliaria; „de herbis ignotis”” = RVodn. 54Ya. chvor m. =: irreticulum Boh. 930 chwor (v Klavetu příslušná partie schází), druh sílí vybářské. Gb. uvádí dra doklady ze zápisů Kolínských z doby kolem v. 1500; jiný zápis z Jaroměře 1545 Winter, Obraz, IT, 526; jiné dva doklady z Jádra a Alchůn. Jgm Ztý má rovnčž dva další doklady chvost v. třasochvost chvost m. = caudula 219 chuost AB (o plácích ) atd. chvosták m. =- artita 1208 chvostak (rým bosák) AB ,,de nominibus per- sonarum'’. chvostánie nt. :: convapulamen 2655 chwoztanie - Velei. (vapulamen) — =- Wiesb. 1380 aid. — mrskdni ldzeñ- ským chvostem při koupelí. chvostats v. chvostanie chvostiáče v. chvo§éidée chvośćiśce nt. = scopa. 1977 chvosczis- stie — chvostyscze Boh. 808 (var. chwoscziscze) — Wiesb. 1103 atd. chyle v. ohple -chylný v. příchylný chyra f. = chimera 309 chira AB ,,de monstrosis hominibus'* Nn 66"; srovn. dvyra — Sfinx v. t; Gb. cituje z Diefb. cimera = hure vel monstrum; laktéZ sti. chyra = nevéstka; Gb. do- kládá ze Štít. a Ev. Ol. Zde asi bude kla- retovská zkvácenima m. Chimera; takové přijmt měl m. př. Štěpán z Kolína XVi (svov. VČA. 1915, XIV, 159—162). chyśćf = talamns 1983 chyssye (BTrial : A chisse) — Veleš. (cituje 713 Dobrovsky, 1818, Gesch. 308) ald. Svov, chySe Hus Orth. 14. — jablań chy&ka f. :- cellula 1983 chiska AB chysska Veleš. atd; mint se záchod, jako oby*ejné stě., v. Gb. chytadla pl. nt. = aptricula 2660" chi- tadla = Vocab. 175Y; sroun. chytal aptra Vocb. 175"; Gb. dodává aptra = dunztAóqvAAa DuCange; kontext chy- tadla, ciplik, sochor, omyvaé, lepaé — mezi výrazy lázeňskými. chytal v. chytadlo chytava f.:- discus 2127 chitaua AB: „umělé“ Gb. chytra m scriha 941 chitra AB; Gb.: „ve významu zúženém učenec, zá- koník, ein Schriftgclehrter"; termin biblický. — Osobní jméno stě. je hojně doloženo. chytyny v. chytrna chytrna f. — zophistria 1618 Chitrna AB: Gb. cituje k tomu z Diefb (zophistria) „ein Kunst um einander zu betriegen‘‘, (chytrocina. f. Sophisma Vokab. 216 chitroczína (jen v Klem.; v textu zde mezera; v. pozn. k tomuto versi); Lact. překládá chytromluvna. chytromluvec v. chytromluvny chytromluvna v. chytročina (chytromluvný adj.; pl. f. = zophistica- les <artes) Vokab. 472 chitromluwne (M. chytromylne F omylem). [chytromuž m. = zophista Vokab. 217 chytromuz: ,,strojené‘“ Gb. Překlad slova sophista však v Klavetovi schází a zdá se, že se zachoval v Comest. 2227 dva chytromluwcze sophistae, Lact. chytromluvecz sophista aid. Srovn. následujtci. chytvomylny v. chytromluvny chytroň m. — butorius 269 chitron AB; » olatile'*; Gb.: ,,Rohrdommel Diefb.'* chytrost f. — astucia 53 chitrost AG ald. Ipokras m.: (=‘Inmoxodtnç)> Ypocras, Galicnus 895; Galyen, Ypocras 1725: u lat kontextu. Irdan m. = Tber 368 Yrdan AB (rym Jirdán): Gb. „jméno řeky, strojené a znetvořené“. išpevys v. mišpilic Iznák m = Isnacensis 954 yznak; Gb.. „kdo je z Isenachu, Eisenachu“ Já pron., v. jáz. jablaň f. = pomus 664 yablan (A : BG yablon) = yablon Boh. 254, Wiesb. 247, Nn 65" aid.; jablañ jen v rkp. À, dial.
Strana 291
Jablanské — jarý. Jablanské nt. = Pomonicum 1925 yab- lanske (A : B yablonske); míní se sukno z Joblonce: syovn. Jaroslav yablansky Dal. Cambr. XCIIT. Gb. jablecnicé f.: pomeriale 619 yablecz- nyczye (B : yablecznicze AC) — Boh. 241 (var. yablccznyeczye E, yablecz- nycze F; pomarium) =: Veleś. (yablecz- nicze) — yablecznycze Nn 69° Wiesb. 250 aid. (Wies. 249 jablonnicé pometum asi omyłem.) jablka pl. nt. = poma 684 yablka (;; v C mala ssadowa yablka neb punica, popleteno) — Boh. 268 — yablko Wiesb. 248 aid. pland jablka == silvena 700 plana yabl- ka (A.: B jen plana) — Rostl. Drk. 178" a (citonia) = Slov. A 9 (mala marina). jalová jablka Boh. omyl m. &álová v. t. šččpovaná (jablka) o. i. šálová (jablka) v. 1. jablko v. jablka jabloň v. jablaň jablonnicë v. jableénicé jablonsky v. Jablanské jabluske 1. — pomanus 322 yabluska (A: jabuska B) (rym krabośka, asi omyl m. krarufka): ,,de monstrosis ho- minibus‘; wutořeno uměle podle slova latinského. jalusha v. jabluška jadrce nt. = acinvm 611 yadrcze (A :C yadrze, B yadrzcze podle Menčíka, omy- lem) — acinus: „„jadérko, které je u vin- né jahodč“ Lact. AVYb. Judrné f. = malogranatum 675 Yadrnye (C:A cmylem Vadrnye, B wedrnyk chytně ): strom; svovn. následující. jadrnha pl. nt. = malogranata 687 Ya- drnka (ABC): ovoce; v. předchozí. Za to fozději rajské jablko sic. jádro nt. — nucleus 610 yadro ABC atd. | = adeps Boh. 313 =: Nn 66" = Vocb. 175" =- Veleš. (Klare/ tuk); sin. jadro. — acinum Boh. 240 (.Klavet jadxce) atd. Jáhen n. — diaconus 1020 Yahen ABG = Boh. 393 — Veles&. atd. Jáhly pl. f. — mileum 262 yahli AG — Boh. 306 = Wiesb. 342 = Nn 66" aid; hojně v rostl.: Rostl. Drk. 188" atd. jahoda f. — frapa 897 yahoóa AG (vym groda) = Boh. 317 = iahodi RVodi. 50Y atd., hojné pak v rostl. 291 mora 681 yahodi AB a/d.; morus morzska yahoda Rstl. Drk. 180'a atd — gena v. Jahódka jahódka f. — gena 1282 yahodka AB — Boh. 415 = Nn 67' — Lact. (,est in- fenior pars oculoruni, quo lacrimae des- cendunt'') ałd. (Też stsł. stpol.: ssb. jagodica.) Jahodník m. = morus 652 yahodnik (ABC) — Boh. 255 — yahodnik mor- ski RVodñ. 46" aid. jak coni. = quasi 2324 yak atd. Svovn. jak(o)ž. jakost f. — quantitas 50 yakost ACTrial. Srovn. Oberpfalcer, 1926, NR, X, 196 nn. jakož cj. = uti 1468 yakoz (v pozn. k v. 1168) atd. Svovn. jak(Z). Jakubsky m. — lacobita 943 yakubski: sek a hfestamshá v stledov£ku, mono- Jysité, ale léZ poutuici k sv. Jakubu ve Španělsku. jakünek m. — ametlutes (Gb. bezpochyby m. amethistus) 137 yakunek (A:B pakunek): „lupides””. jakž cj. - ut 14 yakz (moha) aid. Srovn. jak a jakoż. jalová jablka m šálová jalovec m. — iuniperus 651 yalovecz (ACG: yalowyecz B) — Boh. 249 :. Wiesb. 269 = Slov. A — RVodi. 46" aid. Srovn. Brücknev, KZ. 1912, XL, 40. jalovec m. :. steriis 1267 RVodñ. 71'a (yslowy) ald. jalovicé f. — iuvenca 535 yalowyczyc (B: yalovicze A) — yalowicze Boh. 188, Wiesb. 782 = yalowicze RVodn. 52" ad. jalový v. jalovec jáma {. = antrum 100 Yama ABG = Boh. 149 = Wiesb. 739 = Nn 69" RVodü. 53" aid. SIn. jama. Jenokadeïévek m. — crispanda 831 yano- kaderzawek AB (rÿm voléek) =- yano- kaderzabek RVodñ. 37Y ,,de herbis ignotis''. Janshé v. Gentské iapošlol v. apoštol jarmark m. = nundina 2104 yarmark AB (rým talmark) = Veleš. .= RVodń. 657 ald.; z nem, järmarket Gb. jary adj. = precens 1076 vari (kontext správný, kyprý, jarý. ). Gb. dodává: ,praecens ustrojeno snad podle recens“. 19° valovecz
Jablanské — jarý. Jablanské nt. = Pomonicum 1925 yab- lanske (A : B yablonske); míní se sukno z Joblonce: syovn. Jaroslav yablansky Dal. Cambr. XCIIT. Gb. jablecnicé f.: pomeriale 619 yablecz- nyczye (B : yablecznicze AC) — Boh. 241 (var. yablccznyeczye E, yablecz- nycze F; pomarium) =: Veleś. (yablecz- nicze) — yablecznycze Nn 69° Wiesb. 250 aid. (Wies. 249 jablonnicé pometum asi omyłem.) jablka pl. nt. = poma 684 yablka (;; v C mala ssadowa yablka neb punica, popleteno) — Boh. 268 — yablko Wiesb. 248 aid. pland jablka == silvena 700 plana yabl- ka (A.: B jen plana) — Rostl. Drk. 178" a (citonia) = Slov. A 9 (mala marina). jalová jablka Boh. omyl m. &álová v. t. šččpovaná (jablka) o. i. šálová (jablka) v. 1. jablko v. jablka jabloň v. jablaň jablonnicë v. jableénicé jablonsky v. Jablanské jabluske 1. — pomanus 322 yabluska (A: jabuska B) (rym krabośka, asi omyl m. krarufka): ,,de monstrosis ho- minibus‘; wutořeno uměle podle slova latinského. jalusha v. jabluška jadrce nt. = acinvm 611 yadrcze (A :C yadrze, B yadrzcze podle Menčíka, omy- lem) — acinus: „„jadérko, které je u vin- né jahodč“ Lact. AVYb. Judrné f. = malogranatum 675 Yadrnye (C:A cmylem Vadrnye, B wedrnyk chytně ): strom; svovn. následující. jadrnha pl. nt. = malogranata 687 Ya- drnka (ABC): ovoce; v. předchozí. Za to fozději rajské jablko sic. jádro nt. — nucleus 610 yadro ABC atd. | = adeps Boh. 313 =: Nn 66" = Vocb. 175" =- Veleš. (Klare/ tuk); sin. jadro. — acinum Boh. 240 (.Klavet jadxce) atd. Jáhen n. — diaconus 1020 Yahen ABG = Boh. 393 — Veles&. atd. Jáhly pl. f. — mileum 262 yahli AG — Boh. 306 = Wiesb. 342 = Nn 66" aid; hojně v rostl.: Rostl. Drk. 188" atd. jahoda f. — frapa 897 yahoóa AG (vym groda) = Boh. 317 = iahodi RVodi. 50Y atd., hojné pak v rostl. 291 mora 681 yahodi AB a/d.; morus morzska yahoda Rstl. Drk. 180'a atd — gena v. Jahódka jahódka f. — gena 1282 yahodka AB — Boh. 415 = Nn 67' — Lact. (,est in- fenior pars oculoruni, quo lacrimae des- cendunt'') ałd. (Też stsł. stpol.: ssb. jagodica.) Jahodník m. = morus 652 yahodnik (ABC) — Boh. 255 — yahodnik mor- ski RVodñ. 46" aid. jak coni. = quasi 2324 yak atd. Svovn. jak(o)ž. jakost f. — quantitas 50 yakost ACTrial. Srovn. Oberpfalcer, 1926, NR, X, 196 nn. jakož cj. = uti 1468 yakoz (v pozn. k v. 1168) atd. Svovn. jak(Z). Jakubsky m. — lacobita 943 yakubski: sek a hfestamshá v stledov£ku, mono- Jysité, ale léZ poutuici k sv. Jakubu ve Španělsku. jakünek m. — ametlutes (Gb. bezpochyby m. amethistus) 137 yakunek (A:B pakunek): „lupides””. jakž cj. - ut 14 yakz (moha) aid. Srovn. jak a jakoż. jalová jablka m šálová jalovec m. — iuniperus 651 yalovecz (ACG: yalowyecz B) — Boh. 249 :. Wiesb. 269 = Slov. A — RVodi. 46" aid. Srovn. Brücknev, KZ. 1912, XL, 40. jalovec m. :. steriis 1267 RVodñ. 71'a (yslowy) ald. jalovicé f. — iuvenca 535 yalowyczyc (B: yalovicze A) — yalowicze Boh. 188, Wiesb. 782 = yalowicze RVodn. 52" ad. jalový v. jalovec jáma {. = antrum 100 Yama ABG = Boh. 149 = Wiesb. 739 = Nn 69" RVodü. 53" aid. SIn. jama. Jenokadeïévek m. — crispanda 831 yano- kaderzawek AB (rÿm voléek) =- yano- kaderzabek RVodñ. 37Y ,,de herbis ignotis''. Janshé v. Gentské iapošlol v. apoštol jarmark m. = nundina 2104 yarmark AB (rým talmark) = Veleš. .= RVodń. 657 ald.; z nem, järmarket Gb. jary adj. = precens 1076 vari (kontext správný, kyprý, jarý. ). Gb. dodává: ,praecens ustrojeno snad podle recens“. 19° valovecz
Strana 292
292 jasan v. jésen jaskoń v. jazkoń jasnost f. — serenitas 175 yasnost — Boh. 51 = Wiesb. 38 = Nn 70Y atd, jastfáb m. — accipiter 224 Yastrzab AG — Fysiol. 161 marg. — Boh. 103 (vox. yastraw E, yetrzab O) = RVodň. 187 = gyesstrzab Nn 64* atd. Nč. jestřáb. jatie v. pojétie jatka f. = caverna 119 yatka AB ald. jatky v. krám jatrka f. =: epatica 1322 yatrka AB (rým cephalica) — Vele&. yatrna (.nad jenom omylem); ,jatrní Zíla"" Gb. jalvna v. jatrka jatrník m. = epar 1300 yatrnyk AB ,,de membris"; umělé pro nao; játry = lecur v. z. jatrušě f.:- fratripola 1755 yatrussye (B:A Iatrusse). — yatrusse Vele$. Kromč toho dokladu jest jen ještě doklad z MVerb. iatrvenici duorum fratrum inter se uxores vocantur Jg. Kt. Gb., srovndud se slsl. *jetry uxor fratris mariti, s/pol. jetry, jątrew, jątrewka, vus. jatrovb, srb. jatrva; ale mozno po- klädati i za upravené z cslov., je2to nent jiných stop tohoto kořene v češtině. jatry pl. f. == iecur 1310 iatri — Boh. 439 = Wiesb. 474 - Nn 67! = Lact. aid. Ne. jétra. -jatý v. přijatý javor m -- platanus 642 yauor ABCG — Boh. 244 — Wiesb. 256 — Nn 657 (yabor) = Rstl. F 38 a/d.; svovn sisl. javor's platanus. Jaz pron. = ego 72 yaz ald. Sin. ja. michi 1409 muaye aid. me 2466 mye ald. jazél m.? = aloes (BC : A aleos) 645 yaziel (AB : yazel C). jazkoń m, = gluta 279 yazkon (A yas- kon B) ; rym chytron ; | volatilia cam- pestria"'. jazla f. — fibra 1320 yazla „de mem- bris''. jazyk m. -- lingua 1278 yazik — Boh. 420 aid. jaż- v. jaz- -jda v. prijda jdusé f. = eale 461 gdusse „clauda monstra“. Gb. dodává: „strojené, snad podle eo — jdu''. jasnost — jediné. jéna f. — tisana 1842 gyeczyna (B:A geczyna; Hanka podává gyrczyna myl- ně, odtud pak mylně jirčina Hanka, fg. atd.); Gb dodává: tisana = agua in hordeo, pulmenti species, z DuCange. jéémen m. = (hyordea 766 geczmen (rým chién) — Boh. 303 — Wiesb. 331 — Nn 65" (hordeum) — Mam. A 36" atd., hojné v vostl. jéd m. = venenum 495 ged — Rstl. P 4& atd. Srovn. obrujèd = virus a syrojéd. iëda v. nohojéda jedce v. jedčín jedčín m. -- vippera 566 gedczyn (A: dyedczyn B, u Hanky dyedczye omy- lem) (rym: ploS&(n) ,,serpentes" Hanha navrhoval též čtsti jedce, lak à fe. Kt. ald., mylně. -jśdec v. -jší jedel, m. = unio 133 gedel AB (Mk. umo orvylem); Gb. dodává: „uměle utvořeno z jeden, podle unio z unus'’; ‘unio’ = perla n. kamének počítací a znamena- jící jedničku (Gb. ). [jeden m. = unus Vokab. 588 geden; osmkrát tři šarty bez gednoho /. 672; sedmkrát tři šartv bez gednoho /. 67^ ald. Srovn. jedenáct(e), mezcietny, jednu. [jedenáct numer = undecim Vokab. 590 gedenadcz (omylem, srovn. dva- nádct, třinádct. ) ald. [jedenácte nurner. = denas Vokab. 685 gedenatezte (réjaky omyl v překladu) ald. (Jedenácty num. — undecimus Vokab. 606 gedenaczty ald. jedenddc- v. jedenác- jédenie nt. — esus 1363 gedenie ald. Sroun. jiesti a objédenie. [jedenmezcietmÿ numer. = vicesimus pri- mus Vokab 612 gedenmezczyetmy ad. jedenná- v. jedená- jedi v. objédi jédina v. préjédina jedináček m. = unigenitus 1768 gedy- naczek (A: gyedynaczek: B) — Vele$. atd. jediné adv. = duntaxat 15 gedyne. Ale kontext nent jasny: był by snad i možný výklad Acc. plur hemos gedyne (Bo- hemos). jediný v. jediné jedenáctý, jeden-
292 jasan v. jésen jaskoń v. jazkoń jasnost f. — serenitas 175 yasnost — Boh. 51 = Wiesb. 38 = Nn 70Y atd, jastfáb m. — accipiter 224 Yastrzab AG — Fysiol. 161 marg. — Boh. 103 (vox. yastraw E, yetrzab O) = RVodň. 187 = gyesstrzab Nn 64* atd. Nč. jestřáb. jatie v. pojétie jatka f. = caverna 119 yatka AB ald. jatky v. krám jatrka f. =: epatica 1322 yatrka AB (rým cephalica) — Vele&. yatrna (.nad jenom omylem); ,jatrní Zíla"" Gb. jalvna v. jatrka jatrník m. = epar 1300 yatrnyk AB ,,de membris"; umělé pro nao; játry = lecur v. z. jatrušě f.:- fratripola 1755 yatrussye (B:A Iatrusse). — yatrusse Vele$. Kromč toho dokladu jest jen ještě doklad z MVerb. iatrvenici duorum fratrum inter se uxores vocantur Jg. Kt. Gb., srovndud se slsl. *jetry uxor fratris mariti, s/pol. jetry, jątrew, jątrewka, vus. jatrovb, srb. jatrva; ale mozno po- klädati i za upravené z cslov., je2to nent jiných stop tohoto kořene v češtině. jatry pl. f. == iecur 1310 iatri — Boh. 439 = Wiesb. 474 - Nn 67! = Lact. aid. Ne. jétra. -jatý v. přijatý javor m -- platanus 642 yauor ABCG — Boh. 244 — Wiesb. 256 — Nn 657 (yabor) = Rstl. F 38 a/d.; svovn sisl. javor's platanus. Jaz pron. = ego 72 yaz ald. Sin. ja. michi 1409 muaye aid. me 2466 mye ald. jazél m.? = aloes (BC : A aleos) 645 yaziel (AB : yazel C). jazkoń m, = gluta 279 yazkon (A yas- kon B) ; rym chytron ; | volatilia cam- pestria"'. jazla f. — fibra 1320 yazla „de mem- bris''. jazyk m. -- lingua 1278 yazik — Boh. 420 aid. jaż- v. jaz- -jda v. prijda jdusé f. = eale 461 gdusse „clauda monstra“. Gb. dodává: „strojené, snad podle eo — jdu''. jasnost — jediné. jéna f. — tisana 1842 gyeczyna (B:A geczyna; Hanka podává gyrczyna myl- ně, odtud pak mylně jirčina Hanka, fg. atd.); Gb dodává: tisana = agua in hordeo, pulmenti species, z DuCange. jéémen m. = (hyordea 766 geczmen (rým chién) — Boh. 303 — Wiesb. 331 — Nn 65" (hordeum) — Mam. A 36" atd., hojné v vostl. jéd m. = venenum 495 ged — Rstl. P 4& atd. Srovn. obrujèd = virus a syrojéd. iëda v. nohojéda jedce v. jedčín jedčín m. -- vippera 566 gedczyn (A: dyedczyn B, u Hanky dyedczye omy- lem) (rym: ploS&(n) ,,serpentes" Hanha navrhoval též čtsti jedce, lak à fe. Kt. ald., mylně. -jśdec v. -jší jedel, m. = unio 133 gedel AB (Mk. umo orvylem); Gb. dodává: „uměle utvořeno z jeden, podle unio z unus'’; ‘unio’ = perla n. kamének počítací a znamena- jící jedničku (Gb. ). [jeden m. = unus Vokab. 588 geden; osmkrát tři šarty bez gednoho /. 672; sedmkrát tři šartv bez gednoho /. 67^ ald. Srovn. jedenáct(e), mezcietny, jednu. [jedenáct numer = undecim Vokab. 590 gedenadcz (omylem, srovn. dva- nádct, třinádct. ) ald. [jedenácte nurner. = denas Vokab. 685 gedenatezte (réjaky omyl v překladu) ald. (Jedenácty num. — undecimus Vokab. 606 gedenaczty ald. jedenddc- v. jedenác- jédenie nt. — esus 1363 gedenie ald. Sroun. jiesti a objédenie. [jedenmezcietmÿ numer. = vicesimus pri- mus Vokab 612 gedenmezczyetmy ad. jedenná- v. jedená- jedi v. objédi jédina v. préjédina jedináček m. = unigenitus 1768 gedy- naczek (A: gyedynaczek: B) — Vele$. atd. jediné adv. = duntaxat 15 gedyne. Ale kontext nent jasny: był by snad i možný výklad Acc. plur hemos gedyne (Bo- hemos). jediný v. jediné jedenáctý, jeden-
Strana 293
jedl — jelito. jedl f. — abies 647 gedl (A * gyedl B, gedle G) = Nn 65" — RVodi. 46" — Vocb. 175* - Boh. 250 (var. gedle F) — Wiesb. 272 (gedle) — Veles. (gedle) = Lact. (gedle) aid. jedle v. jedl jedla f. = mirica 660 zdla (omylem) = RVodñ. 46 l'b zdla vel horovice. jedlik v. rodlik jedlim v. jedlán jedlán m. = »ricia. 409 gedlun (A : B gedlym; żoniext rakin, jedlin, éaskün); ,,de piscibus'’; Gb, dodává nejasné. jedna v. jednaký jednaky adj. = sumplex Vokab. 648 ged- naky atd. — singularis (numerus) Vokab 37 gednaky (F, Kl.; gedna singularis kdy dum M $painé); teymin grammaticky. -jednánie v. sjednánie -jednati u podjednané a zjednaná jedni v. jiedně -jedmec v. vlkojednec -jednik v. żabojednik [Jednoden m. =- menoydes (I': monoydes klem.) Vokab. 261 gednoden: termín astronomický, newmdle utvofeny. jednoduch m. = symplois 1895 gedno- duch (A : B gyednoduch; 47m paruch): podłe diplois dvénäsob ve v. 1894; = xednoduchy Veleś. aid. jednoduchý v. jednoduch [jednohlas m. = univocum Vokab. 208 gudnohlas (fem v KL; v textu mezeva, v. pozn. k v. 208). = omonimum var. v. rovnohlas — diptongus omyl v. svojhlas jednooký adj. = monotalmus (— uovó- q9aÀuoc» 321 gednooki (A : gedno- woky B) == Veleś. — Nn 67' atd. [Jednopád m. — monoptota Vokab. 68 Gednopad (pokládáno za sg. fem.) jednorožec m. = unicornus 525 gedno- 10zecz = Boh. 198 — Veleš. atď, bi- blického původu. Jednoruć í.- manucordium Boh. 967 gednorucz; v Klayetovi zde wizeva; — hudební nástroj. jednosniek v. jednovzniet [Jednosfek m. — monosillabum Vokab. 70 gednozrzek: termin gramatický. [jednost /. — unitas Vokab. 660 gednost: termín aritmetický. jedmostajná v. jednostajný 293 Jednostajník m. = eguiperans 1266 ged- nostaynyk AB (Hanka čte v B gedno- steynyk omylem) = Veles. (jednostajny adj. — singularis (propo- sicio» Vokab. 189 gednostayna: termín logický — simplex (proposicio) Vokab. 198 gednostayna: termín logický fedmostej- v. jednostaj- [jednota f. — ydemptitas Vokab. 150 gednota aid. — unitas 55 gednota ald. jednovoký v. jednooký [Jednovzniet m. — unisonus Vokab. 224 gednosnyek (originál měl gednowznyet, sroyn. polovznét, dvolovznét: opisovac cell -t za -c a přepsal -k, omylem). jedná adv. — seme] Vokab. 654 gednu atd Srovn. jeden. Jehelnik m. = forulus 1886 gehelnik (A: B gyehlnik) .- RVodá 60" -= Wiesb. 645 = Boh. 579 (var. gehlnyk) aid.; nè jehelnitek. jehla /. = acus 2559 gehla = Boh. 850 ald. Jehlék m. = anxea 596 gehlak AB (rym hrobnák) ,,veriaes'' jehlnik v. jehelnik Jéhné nt. — balans 526 gyehnye (B: A gehnye) — Nn 70" atd. jéhnéd m. — dactilia 690 gehnyed ARCG = RVodñ. 501Ia; srovn. palmami aneb jehnśdem bili Hus Frb. I, 393 aid. Jelec m. = tinellus 381 gelecz (A: gye- lecz BG) = - Boh. 79 = Wiesb. 223 == Mam. A 36" = Lact «d jelen m. — cervus 502 gelen = Boh. 175 = Nn 70° ald jelení v. jeleník jelenik m. — ermodacus (A : zkrácenina klavetovská m. ermodactilus) 837 ge- lenik (A: gyelenyk B) = Boh. 345 (geleny ermodactillus) atd.; srovn pro- jelenik. Jelenina f. = cervina 1834 gelenyna (A : B gyelenyna) atd. Jelitce nt. — silla 493 gelitcze AB (vym syřišče) = Veleś. == RVodń. 53" a atd.; atd.; n£. jelítko. jelito nt. — balbudium 475 gelyto AB — Boh 440 = Wiesb. 487 = Nn_ 67! = Vocb. 475Y =: RVodń. 51", 54Y atd. -jem v. najem
jedl — jelito. jedl f. — abies 647 gedl (A * gyedl B, gedle G) = Nn 65" — RVodi. 46" — Vocb. 175* - Boh. 250 (var. gedle F) — Wiesb. 272 (gedle) — Veles. (gedle) = Lact. (gedle) aid. jedle v. jedl jedla f. = mirica 660 zdla (omylem) = RVodñ. 46 l'b zdla vel horovice. jedlik v. rodlik jedlim v. jedlán jedlán m. = »ricia. 409 gedlun (A : B gedlym; żoniext rakin, jedlin, éaskün); ,,de piscibus'’; Gb, dodává nejasné. jedna v. jednaký jednaky adj. = sumplex Vokab. 648 ged- naky atd. — singularis (numerus) Vokab 37 gednaky (F, Kl.; gedna singularis kdy dum M $painé); teymin grammaticky. -jednánie v. sjednánie -jednati u podjednané a zjednaná jedni v. jiedně -jedmec v. vlkojednec -jednik v. żabojednik [Jednoden m. =- menoydes (I': monoydes klem.) Vokab. 261 gednoden: termín astronomický, newmdle utvofeny. jednoduch m. = symplois 1895 gedno- duch (A : B gyednoduch; 47m paruch): podłe diplois dvénäsob ve v. 1894; = xednoduchy Veleś. aid. jednoduchý v. jednoduch [jednohlas m. = univocum Vokab. 208 gudnohlas (fem v KL; v textu mezeva, v. pozn. k v. 208). = omonimum var. v. rovnohlas — diptongus omyl v. svojhlas jednooký adj. = monotalmus (— uovó- q9aÀuoc» 321 gednooki (A : gedno- woky B) == Veleś. — Nn 67' atd. [Jednopád m. — monoptota Vokab. 68 Gednopad (pokládáno za sg. fem.) jednorožec m. = unicornus 525 gedno- 10zecz = Boh. 198 — Veleš. atď, bi- blického původu. Jednoruć í.- manucordium Boh. 967 gednorucz; v Klayetovi zde wizeva; — hudební nástroj. jednosniek v. jednovzniet [Jednosfek m. — monosillabum Vokab. 70 gednozrzek: termin gramatický. [jednost /. — unitas Vokab. 660 gednost: termín aritmetický. jedmostajná v. jednostajný 293 Jednostajník m. = eguiperans 1266 ged- nostaynyk AB (Hanka čte v B gedno- steynyk omylem) = Veles. (jednostajny adj. — singularis (propo- sicio» Vokab. 189 gednostayna: termín logický — simplex (proposicio) Vokab. 198 gednostayna: termín logický fedmostej- v. jednostaj- [jednota f. — ydemptitas Vokab. 150 gednota aid. — unitas 55 gednota ald. jednovoký v. jednooký [Jednovzniet m. — unisonus Vokab. 224 gednosnyek (originál měl gednowznyet, sroyn. polovznét, dvolovznét: opisovac cell -t za -c a přepsal -k, omylem). jedná adv. — seme] Vokab. 654 gednu atd Srovn. jeden. Jehelnik m. = forulus 1886 gehelnik (A: B gyehlnik) .- RVodá 60" -= Wiesb. 645 = Boh. 579 (var. gehlnyk) aid.; nè jehelnitek. jehla /. = acus 2559 gehla = Boh. 850 ald. Jehlék m. = anxea 596 gehlak AB (rym hrobnák) ,,veriaes'' jehlnik v. jehelnik Jéhné nt. — balans 526 gyehnye (B: A gehnye) — Nn 70" atd. jéhnéd m. — dactilia 690 gehnyed ARCG = RVodñ. 501Ia; srovn. palmami aneb jehnśdem bili Hus Frb. I, 393 aid. Jelec m. = tinellus 381 gelecz (A: gye- lecz BG) = - Boh. 79 = Wiesb. 223 == Mam. A 36" = Lact «d jelen m. — cervus 502 gelen = Boh. 175 = Nn 70° ald jelení v. jeleník jelenik m. — ermodacus (A : zkrácenina klavetovská m. ermodactilus) 837 ge- lenik (A: gyelenyk B) = Boh. 345 (geleny ermodactillus) atd.; srovn pro- jelenik. Jelenina f. = cervina 1834 gelenyna (A : B gyelenyna) atd. Jelitce nt. — silla 493 gelitcze AB (vym syřišče) = Veleś. == RVodń. 53" a atd.; atd.; n£. jelítko. jelito nt. — balbudium 475 gelyto AB — Boh 440 = Wiesb. 487 = Nn_ 67! = Vocb. 475Y =: RVodń. 51", 54Y atd. -jem v. najem
Strana 294
294 jemné nt. = apprehensivum 2301 gemne | = Vocb. 175". Jem.: ,,plat za zajimâni, Arrestgeld“ dokládá z List. Jiř. Poděbr.: rychtář dostane stavného, jemného, pomocného, odevzdaného.. Swvovn zá- jemné. jemněí. .: caab 443 Yemnye AB „clauda monstra". jemný v. jemné -jemnik v. nájemník, zájemník -jemstvie v. Yukojemstvie jepicé f. — aquela $94 gyepyczye (B: gepicze A):- yepiczye Boh. 224 .- yepicze RVodñ. 54Y = Lact. — Velesl. atd. Podle Laci. ,,vermis in aqua“, u Velesl.,,mulio, £ztztiG Wassermücke''; nyní ephemera Jg. Kt. jepticka v. jeptiška jéptiska, f. — monialis 1034 gyeptysska (B: A geptyczka). rým baptista. Ze st hn£m. eppetissa; ale je možné, ze byla 1 var. jepticé (v glossách Alb. Boh. v geptice) a odtud jeptička (Hus Post.: knézie, jepticky i mnisie). jéï {. — renitenta 742 gyerz (B : gerz A) atd.; né. jat. jeřábek v. řeřábek a jeřábník jevabin- v. jeřebin- jeřábník m. = cetanus 664 gerzabnik (AB: gerzebnyk C, rzerzabek G) = gerzabek RVodü. 46" (zmZnou vyvazu); pak = pelargonium Je. Srovn. ndsle- dujici. jerébiny pl. f.: cetuna 690 gurzyebyny (BC: Zerzebyni A, rzerzebny G)= rzerzabina cetenas RVodñ. 37" atd. Plody stromu jerábniku (v. 1.) = Sorbus aucuparia, Sperberbaum /g. KI. jeřebník v. jeřábník jesciność v. jiestiność Jésen m. — drucllus 660 gyessen (BC: gesen AG) = Boh. 261 = Nn 65" — gescn Lact. ald.; nyni jasan fraxinus Jg. Kt. jésen v. podjesen jesep m. == mediampnis 350 gessep (A : gyessep B); vyložil Lang v CMFL. 1916- V, 104-109 (lam také starší liter.) a Hu- ies, SF. VII, 31. Jéskyné f. ... amíractus 112 geskynie AB — Boh. 151 — Wiesb. 743 — Nn 69" = Vele3. = RVodnan. 53" = Lact. UI"a (spelunca, specus); si. jasky- na, p. jaskinia. jemné — jčz. jésle pl. f. = presepium 2016 gyessle (B : Nyesle A) = yesle Boh. 677. Varianta nésle wkazuje k biblickému původu: Luk. II, 7 reclinavit eum in praesepio := položila ho (Maria Krista) v nésli (nebo v néslech); odtud pak à Nom. nésle m. jčsli. Jésné pl. f. — fercula 1815 gyessaye (B : gesnye A): omyl m. jčstnč, již v spo- lečné předloze; fercula — pochoutky. jest v. býti jéstn£ v. jésné Jéstnik? m. — ieculentum 1334 gestnik (A: gyestnyk B) ,,de membris"; asi místo jietrnik omylem. Jestovky pl. f. = morfea 1710 gestowki (A : B gostowky omylem); rym neśtov- ky; Gb. uvádí morfea = Grind; Klavet slovo utvořil podle neštóvky. Jöstva f. = species 861 gestva AB (rym jester m. — capitenus 401 gessczer AB „pisces in aguis“. == cerastes (omyl již v předloze: A Te- rastres, B terastris) 561 gesczer; ceras- tes Mam. A 18" RVodń. 567; = ceras- tes Boh. 223 „de nominibus serpen- tum''. Gb. uvddi cerastes = hornwurm, hornslang z Diefb. Né. jeStér. jéséerka f. = lacerta 565 gestierka = yczczerka Boh. 220 (var. yesterka) — gyusterka Na 70% = Wiesb. 815 = gesstierka Lact oo VI'b ald. -ješčerník v. pojeścernik jeśćiność v. jiestinoëé -jésttnik v. nejésitnik jeśni v. jésné ještěr- u. jéééer jéüe nt. -capcio 1611 getye (Trial. gyecze, vézeni) = Veled. yatie ald. Srovn. pojélie. podjétie, zajétie. -jevitel v. zjevitel -jevnéř v. zjevnéř -jevník v. zjevník J&vo nt. = serium 1356 gevo; Gb. dokládá serium = Ernst z Diefb. Jéz m. — obstaculum 359 gyez (B : gez AG) = Vele&. = Boh. 61 = Wiesb. 180 = RVodn. 62" a. atd., svovn. obstacu- lum.. vulgariter gez 1444 TomZ. m. 71Y atd. -jéz v. chlebojěz, lidojěz, milojčz, podjóz
294 jemné nt. = apprehensivum 2301 gemne | = Vocb. 175". Jem.: ,,plat za zajimâni, Arrestgeld“ dokládá z List. Jiř. Poděbr.: rychtář dostane stavného, jemného, pomocného, odevzdaného.. Swvovn zá- jemné. jemněí. .: caab 443 Yemnye AB „clauda monstra". jemný v. jemné -jemnik v. nájemník, zájemník -jemstvie v. Yukojemstvie jepicé f. — aquela $94 gyepyczye (B: gepicze A):- yepiczye Boh. 224 .- yepicze RVodñ. 54Y = Lact. — Velesl. atd. Podle Laci. ,,vermis in aqua“, u Velesl.,,mulio, £ztztiG Wassermücke''; nyní ephemera Jg. Kt. jepticka v. jeptiška jéptiska, f. — monialis 1034 gyeptysska (B: A geptyczka). rým baptista. Ze st hn£m. eppetissa; ale je možné, ze byla 1 var. jepticé (v glossách Alb. Boh. v geptice) a odtud jeptička (Hus Post.: knézie, jepticky i mnisie). jéï {. — renitenta 742 gyerz (B : gerz A) atd.; né. jat. jeřábek v. řeřábek a jeřábník jevabin- v. jeřebin- jeřábník m. = cetanus 664 gerzabnik (AB: gerzebnyk C, rzerzabek G) = gerzabek RVodü. 46" (zmZnou vyvazu); pak = pelargonium Je. Srovn. ndsle- dujici. jerébiny pl. f.: cetuna 690 gurzyebyny (BC: Zerzebyni A, rzerzebny G)= rzerzabina cetenas RVodñ. 37" atd. Plody stromu jerábniku (v. 1.) = Sorbus aucuparia, Sperberbaum /g. KI. jeřebník v. jeřábník jesciność v. jiestiność Jésen m. — drucllus 660 gyessen (BC: gesen AG) = Boh. 261 = Nn 65" — gescn Lact. ald.; nyni jasan fraxinus Jg. Kt. jésen v. podjesen jesep m. == mediampnis 350 gessep (A : gyessep B); vyložil Lang v CMFL. 1916- V, 104-109 (lam také starší liter.) a Hu- ies, SF. VII, 31. Jéskyné f. ... amíractus 112 geskynie AB — Boh. 151 — Wiesb. 743 — Nn 69" = Vele3. = RVodnan. 53" = Lact. UI"a (spelunca, specus); si. jasky- na, p. jaskinia. jemné — jčz. jésle pl. f. = presepium 2016 gyessle (B : Nyesle A) = yesle Boh. 677. Varianta nésle wkazuje k biblickému původu: Luk. II, 7 reclinavit eum in praesepio := položila ho (Maria Krista) v nésli (nebo v néslech); odtud pak à Nom. nésle m. jčsli. Jésné pl. f. — fercula 1815 gyessaye (B : gesnye A): omyl m. jčstnč, již v spo- lečné předloze; fercula — pochoutky. jest v. býti jéstn£ v. jésné Jéstnik? m. — ieculentum 1334 gestnik (A: gyestnyk B) ,,de membris"; asi místo jietrnik omylem. Jestovky pl. f. = morfea 1710 gestowki (A : B gostowky omylem); rym neśtov- ky; Gb. uvádí morfea = Grind; Klavet slovo utvořil podle neštóvky. Jöstva f. = species 861 gestva AB (rym jester m. — capitenus 401 gessczer AB „pisces in aguis“. == cerastes (omyl již v předloze: A Te- rastres, B terastris) 561 gesczer; ceras- tes Mam. A 18" RVodń. 567; = ceras- tes Boh. 223 „de nominibus serpen- tum''. Gb. uvddi cerastes = hornwurm, hornslang z Diefb. Né. jeStér. jéséerka f. = lacerta 565 gestierka = yczczerka Boh. 220 (var. yesterka) — gyusterka Na 70% = Wiesb. 815 = gesstierka Lact oo VI'b ald. -ješčerník v. pojeścernik jeśćiność v. jiestinoëé -jésttnik v. nejésitnik jeśni v. jésné ještěr- u. jéééer jéüe nt. -capcio 1611 getye (Trial. gyecze, vézeni) = Veled. yatie ald. Srovn. pojélie. podjétie, zajétie. -jevitel v. zjevitel -jevnéř v. zjevnéř -jevník v. zjevník J&vo nt. = serium 1356 gevo; Gb. dokládá serium = Ernst z Diefb. Jéz m. — obstaculum 359 gyez (B : gez AG) = Vele&. = Boh. 61 = Wiesb. 180 = RVodn. 62" a. atd., svovn. obstacu- lum.. vulgariter gez 1444 TomZ. m. 71Y atd. -jéz v. chlebojěz, lidojěz, milojčz, podjóz
Strana 295
jézcec -jézd v. objézd, zájézd jezák v. jeżak jézdec m. — eques 2195 Gezdecz atd. jézé f. — pereda 56 Geze (kontext jeze, bohyně, peklo..) -- perereda Veles. sroun. gyeze lamia Mam. D 310 b. Gb. srovnává s jčd- jčdati sč atd., ale náleži nepochybni k stsl. jędza — morbus, p. jedza = furie, mr. jaża = furie atp. Srovn. slè. jezenka a novoć. jezinka. jezero nt. = lacus 339 gezero (A : stag- num G) = Boh. 56 = Wiesb. 173 = RVodü. 63" = Lact.M VYa (= stag- num t. U II"b) ata. jezev v. jézv jézv m. — cocodrilianus 444 gezw (A, žádá melyrum. B gezew proti metru) ,clauda monstra‘‘, rjm equoflinus; Gb. cituje cocodrillus lintwurm : Diefb. a dodává ,,stsl. jazv'?» erinaccus. Patrné základ deminutiva jčzvec; vyšel z po- vědomí a udržel se jen ve významu po- šinutém“; přivozenější výklad jest, že přejat z civh. slov. jézvec m. — laero 527 gezwecz (AG: gyezwecz B) — Boh. 203 (var. yez- vyecz) .: Nn 70" RVodń. 52" — Veleš. (latro omylem m. lacro a ło m. lacxo) — Mam. A 27" (lareo omylem); syovn. melota jezvec Lact. un VIII"b, né. vulg. jezovec ald. ježák m. = macrobita 320 gezak AB (lak Hanka, Jgm., Kt., Gb); vym špak, „de monstrosis hominibus''. jeże v. Jezć jeżek m. — crinacius 525 Gezek (AG: gyezek B) — Boh. 202 — RVodń. 59". atd. Jherstvo m. = lusoria 1638 gherstvo. jho nt. — iuga (pro metrum, misto iugum) 2205 Gho = iugum gho Boh. 801 = ingum hyo (omylem) Wiesb. 1092. aid. jhra f. — ludus 2121 ghra — Boh. 757 (var. hra) aid.; nc. hra. jhráé m. — lusor 1145 hracz atd. -jhránek v. ojhránek jhránie nt. — lusio 1390 ghranye (vym zobánie) aíd.; svovn. projhránie. jhráti v. jhránie -jhvav v. priejhrav -jhrava v. pojhrava jhfec m. -: histrio 1131 ghrzecz (A: B hrzecz) ałd. nć. herec. = goliardi Fysiol. 474 gl. gherczy. — jilec 295 jhňišče v. tržišče Jiecen m. = ysophagus 486 gieczen AB = Nn 671 = RVodñ. 48Yaid.; ně. jícen. jiečko v. vieèce -jiedanie v. sniedanie -jiedek v. srdojiedek jiedné f. refectorium 2373 Gyednye, ně. jídelna. Srovn. srdojédné. -jiehavec v. zajiekavec jiesti impf. : : ede 1019 gez; es 364 giez (ale jez obstaculum 7e ve v. 359) est 1548 gie (rym Slepéje) ad. Svovn. jiestinose a jedenie. [jiestiność m. = dapiter Boh. 820 yesczy- nosye (O : gyeczcynossye EF). Svocn. jiesti. jiestnč v. jésné îreternicé v. jietrnicé fieti v. jétie, prijieti Jietrnicć 1. — tucetum 481 gyetrnyczye (B: gyeternicze A, gytrnicze G) = Boh. 441 (gyetrnycze O, gyeternyeczye E) — gictrniczie RVodü. 72" Wiesb. 488., nc. jaternice, diul. jitrnice. jietwnik v jestnik jietrociel v. Jitrocel Jiezda f. — equitatus (:. das Reiten> 1383 giezda ald. jiezva f. — vulnus 1671 gyezva AB — Veles. aid.; nc. jízva. jih m. = dissolumen 164 gyh (AFG: B gych) aid. jich v. jih jícha f. = ins 1787 gicha AD atd.; né. jíška. — brodium Boh. 541 gycha (EF : yucha O) = RVodń. 51" 54" aid. Jikavec d. — turdus 278 gykawecz AB — Fysiol. 675 mg = Veleä. := Nn 64Y = RVodñ. 48“ Lact. ald.; dial. ikauec. jikry pl. f. = policranum (= polygra- num» 3278 ABEG = Boh. 71 = Nn 63". = RVodń. 67" — Veles. ad. Jil m. — limus 416 gil. AB — Nn 69" — Mam. A 28" ald. = glarea Boh. 137 gyl = Wiesb. 726 — Lact. K V'b ald. jilec m. — capulus 2157 gilecz AB — Boh. 265 — Wiesb. 1042 — Mam. A 18Y jv = Vocb. 175" — gyelecz Nn 69* — gelecz RVodń. 47Y = ghileze RVodñ. 56" (ne- jisté, zdali české; v sousedství přehlady měmecké) = gelecz Veleš. Lact. ald. jilem v. jilm
jézcec -jézd v. objézd, zájézd jezák v. jeżak jézdec m. — eques 2195 Gezdecz atd. jézé f. — pereda 56 Geze (kontext jeze, bohyně, peklo..) -- perereda Veles. sroun. gyeze lamia Mam. D 310 b. Gb. srovnává s jčd- jčdati sč atd., ale náleži nepochybni k stsl. jędza — morbus, p. jedza = furie, mr. jaża = furie atp. Srovn. slè. jezenka a novoć. jezinka. jezero nt. = lacus 339 gezero (A : stag- num G) = Boh. 56 = Wiesb. 173 = RVodü. 63" = Lact.M VYa (= stag- num t. U II"b) ata. jezev v. jézv jézv m. — cocodrilianus 444 gezw (A, žádá melyrum. B gezew proti metru) ,clauda monstra‘‘, rjm equoflinus; Gb. cituje cocodrillus lintwurm : Diefb. a dodává ,,stsl. jazv'?» erinaccus. Patrné základ deminutiva jčzvec; vyšel z po- vědomí a udržel se jen ve významu po- šinutém“; přivozenější výklad jest, že přejat z civh. slov. jézvec m. — laero 527 gezwecz (AG: gyezwecz B) — Boh. 203 (var. yez- vyecz) .: Nn 70" RVodń. 52" — Veleš. (latro omylem m. lacro a ło m. lacxo) — Mam. A 27" (lareo omylem); syovn. melota jezvec Lact. un VIII"b, né. vulg. jezovec ald. ježák m. = macrobita 320 gezak AB (lak Hanka, Jgm., Kt., Gb); vym špak, „de monstrosis hominibus''. jeże v. Jezć jeżek m. — crinacius 525 Gezek (AG: gyezek B) — Boh. 202 — RVodń. 59". atd. Jherstvo m. = lusoria 1638 gherstvo. jho nt. — iuga (pro metrum, misto iugum) 2205 Gho = iugum gho Boh. 801 = ingum hyo (omylem) Wiesb. 1092. aid. jhra f. — ludus 2121 ghra — Boh. 757 (var. hra) aid.; nc. hra. jhráé m. — lusor 1145 hracz atd. -jhránek v. ojhránek jhránie nt. — lusio 1390 ghranye (vym zobánie) aíd.; svovn. projhránie. jhráti v. jhránie -jhvav v. priejhrav -jhrava v. pojhrava jhfec m. -: histrio 1131 ghrzecz (A: B hrzecz) ałd. nć. herec. = goliardi Fysiol. 474 gl. gherczy. — jilec 295 jhňišče v. tržišče Jiecen m. = ysophagus 486 gieczen AB = Nn 671 = RVodñ. 48Yaid.; ně. jícen. jiečko v. vieèce -jiedanie v. sniedanie -jiedek v. srdojiedek jiedné f. refectorium 2373 Gyednye, ně. jídelna. Srovn. srdojédné. -jiehavec v. zajiekavec jiesti impf. : : ede 1019 gez; es 364 giez (ale jez obstaculum 7e ve v. 359) est 1548 gie (rym Slepéje) ad. Svovn. jiestinose a jedenie. [jiestiność m. = dapiter Boh. 820 yesczy- nosye (O : gyeczcynossye EF). Svocn. jiesti. jiestnč v. jésné îreternicé v. jietrnicé fieti v. jétie, prijieti Jietrnicć 1. — tucetum 481 gyetrnyczye (B: gyeternicze A, gytrnicze G) = Boh. 441 (gyetrnycze O, gyeternyeczye E) — gictrniczie RVodü. 72" Wiesb. 488., nc. jaternice, diul. jitrnice. jietwnik v jestnik jietrociel v. Jitrocel Jiezda f. — equitatus (:. das Reiten> 1383 giezda ald. jiezva f. — vulnus 1671 gyezva AB — Veles. aid.; nc. jízva. jih m. = dissolumen 164 gyh (AFG: B gych) aid. jich v. jih jícha f. = ins 1787 gicha AD atd.; né. jíška. — brodium Boh. 541 gycha (EF : yucha O) = RVodń. 51" 54" aid. Jikavec d. — turdus 278 gykawecz AB — Fysiol. 675 mg = Veleä. := Nn 64Y = RVodñ. 48“ Lact. ald.; dial. ikauec. jikry pl. f. = policranum (= polygra- num» 3278 ABEG = Boh. 71 = Nn 63". = RVodń. 67" — Veles. ad. Jil m. — limus 416 gil. AB — Nn 69" — Mam. A 28" ald. = glarea Boh. 137 gyl = Wiesb. 726 — Lact. K V'b ald. jilec m. — capulus 2157 gilecz AB — Boh. 265 — Wiesb. 1042 — Mam. A 18Y jv = Vocb. 175" — gyelecz Nn 69* — gelecz RVodń. 47Y = ghileze RVodñ. 56" (ne- jisté, zdali české; v sousedství přehlady měmecké) = gelecz Veleš. Lact. ald. jilem v. jilm
Strana 296
296 jilm m. = prastula 651 gilm ABCG — gylma Nn 65' (omylem) -- gilem RVodn. 46" aid jilma v. jilm jiłovna v. jílovné -jímáček v. otjímáček -jimalel v. otjimatel Jilovné 1. -: glareolum 363 yylownie AB gylowna Veleś. (Zł): svovn. za jilov- némi, kdeZ hlíná berá 1455 Arch. C. I, 165.» -Mmák v. najímák -jimanie v. ujimanie -jinati v. najímati, při- jinaké v. jinaky [jinaky adj.— subalterne (proposicionesy Vokab. 195 ginake aid jinie nt. = prnina 182 gynie ABFG := Boh. 46 — Wiesb. 32 -: Nn 70Y, 62Y (gynije) = gynij Lact. ald. Jinoch n. = adolescens 1731 ginoch AB - Nn 68Y == Veleś. -- RVodi. 54" ald. jinoëë f. — pellex 1734 ginoze (kontext: manZelka, ginoze, roba) gÿnosÿe Vele3.; sroun. Alx. H;. 141 veza sč také se vščmi své králové yunossiemi (za t. pellicibus vehendis); podłe Prustka, Krok, 1891, 96 chybný překlad; 6b. čte jinoże-? jiność m. — adolescens Boh. 504 gy- nossye — Wiesb. 561 — gynosse Mam. A 45" ald. (Klar. jinoch). jino(3)stvo nt. — adolescencia 1345 gy- nostvo (vým muZnost; metrum má o sla- biku vice; ovig. mél as dvouslabicné slovo -ost) — Vocab. 175' — gy- nowstwo Veles. (asi omyłem). [jinovánie nt. alteracio Vokab. 308 gynowanye — termin [ysikdlni, me- na umělý. jinovka v. jinovna Jinovna f. — allegoria 2449 gynowna AB = Veles, = Vocb. 175", = ginowka Lact. (snad omylem lisku); jeź Dobrov- sky Gesch? 1818, 305. jinovsivo v. Jinośstvo jmo£e- y. jinošč jwtina v. je&ina Jirdán m. - Iordanis 368 gyrdan (rym Iber - yrdan); Gb. dodává omylem nebo znetvořením; jde ovšem o změnu úmy- slnou, počeštění; ještě ve Vokab. 542 Yordanis nepočeštěno. Jirchaí. = corpia 2565 gircha — Veleš. = RVodń. 55’ = Mam. A 418" ald.; ze sthněm. irch, érch a to z Il. hircus Mikl. jilm -— jíti Jiric& = fiscedula 273 gyrzyczye (B: girzicze A) = gyrziczye Fysiol. 335 mg. = Boh. 105 = Wiesb. 678 = Veles. = Lact. aid. Nyni jitfitka, mor. jurièka, słc. duritka Jg. Jiritek m. = spicedulus 215 girziczek (A: B gyrzyczye omylem) (rým: divóček) Fysiol. 647 mg. (gyrziczek); sroun. gir- ziczkowe a vla5tovice cituje z Bfez. Snáf Gb., jiříček : . Hausschwalbe z «s. Boc. Jem. ata. jiskra f. = scintilla 1999 giskra = Boh. 625 = Wiesb. 873 atd. jiskváč v. jiskrnáč jiskrnáč m. — tigrides 281 giskrnacz (A: B gyskrracz omylem; vým švehlač) = RVodň. 49 [" = gyskrnaczek Nn 64Y (omylem) — gyskrnacz Tigridus Fysiol. 689 mg. — Żidek krak. COM. 1837, 231; ,Vvolatilia campestria‘“. (Podle Fysiol. pták, jenž na velikou dálku citt mrtvoly a boje.) Hanka, Jg. atd. jišskráč mylně. jiskrnáček v. yiskrnáé Jistba f. — stuba 1954 gistba ^B — Boh. 614 ald.; ně. jizba. jisté v. jistý jisticć 1. = patera 2061 gystyczye (B: gisticze A) — Wiesb. 918 — Boh. 662 (zystycze E : czystycze F, Vsczyczye O omylem) = Veleś. (gistycze); srovn. vzem pisticzy LProk (.- Hrad. 8" Stskl. T, 13 atd.). Gb. klade tvar jistvicé, podle dokl. z Mam.Vid.; tvar ten pochdzi z bible Exod. 25, 29, kde cyathos pře- łożeno jistvièky, odlud pak vmiklo do mamm. (ZLy: svovn. krémárfka ... má dáti k jeho vobédu jednu jiscziczi piva 1464 Arch. ©. XXII, 19 (opis XVI"). -jisinost v. nejistnost Jistost f. — certitudo 1462 gistost afd. (Jisty adj.:subiectivum (verbum) Vokab. 96 gyste ad. Svovn. zajisté. jistuicé v. jisticé -jiščenie v. pojiétenie, ujiséenie Jiël m. = brodia 1796 gysel AB; Gb. do- klddd z Diejb.: brodium — geweicht brot mit suppen Jiti vb. impf. = it 987 ssel ald. -jitie v, snitie, jdenie v. zajdenie, jden v. ujden jitna v. pojitna
296 jilm m. = prastula 651 gilm ABCG — gylma Nn 65' (omylem) -- gilem RVodn. 46" aid jilma v. jilm jiłovna v. jílovné -jímáček v. otjímáček -jimalel v. otjimatel Jilovné 1. -: glareolum 363 yylownie AB gylowna Veleś. (Zł): svovn. za jilov- némi, kdeZ hlíná berá 1455 Arch. C. I, 165.» -Mmák v. najímák -jimanie v. ujimanie -jinati v. najímati, při- jinaké v. jinaky [jinaky adj.— subalterne (proposicionesy Vokab. 195 ginake aid jinie nt. = prnina 182 gynie ABFG := Boh. 46 — Wiesb. 32 -: Nn 70Y, 62Y (gynije) = gynij Lact. ald. Jinoch n. = adolescens 1731 ginoch AB - Nn 68Y == Veleś. -- RVodi. 54" ald. jinoëë f. — pellex 1734 ginoze (kontext: manZelka, ginoze, roba) gÿnosÿe Vele3.; sroun. Alx. H;. 141 veza sč také se vščmi své králové yunossiemi (za t. pellicibus vehendis); podłe Prustka, Krok, 1891, 96 chybný překlad; 6b. čte jinoże-? jiność m. — adolescens Boh. 504 gy- nossye — Wiesb. 561 — gynosse Mam. A 45" ald. (Klar. jinoch). jino(3)stvo nt. — adolescencia 1345 gy- nostvo (vým muZnost; metrum má o sla- biku vice; ovig. mél as dvouslabicné slovo -ost) — Vocab. 175' — gy- nowstwo Veles. (asi omyłem). [jinovánie nt. alteracio Vokab. 308 gynowanye — termin [ysikdlni, me- na umělý. jinovka v. jinovna Jinovna f. — allegoria 2449 gynowna AB = Veles, = Vocb. 175", = ginowka Lact. (snad omylem lisku); jeź Dobrov- sky Gesch? 1818, 305. jinovsivo v. Jinośstvo jmo£e- y. jinošč jwtina v. je&ina Jirdán m. - Iordanis 368 gyrdan (rym Iber - yrdan); Gb. dodává omylem nebo znetvořením; jde ovšem o změnu úmy- slnou, počeštění; ještě ve Vokab. 542 Yordanis nepočeštěno. Jirchaí. = corpia 2565 gircha — Veleš. = RVodń. 55’ = Mam. A 418" ald.; ze sthněm. irch, érch a to z Il. hircus Mikl. jilm -— jíti Jiric& = fiscedula 273 gyrzyczye (B: girzicze A) = gyrziczye Fysiol. 335 mg. = Boh. 105 = Wiesb. 678 = Veles. = Lact. aid. Nyni jitfitka, mor. jurièka, słc. duritka Jg. Jiritek m. = spicedulus 215 girziczek (A: B gyrzyczye omylem) (rým: divóček) Fysiol. 647 mg. (gyrziczek); sroun. gir- ziczkowe a vla5tovice cituje z Bfez. Snáf Gb., jiříček : . Hausschwalbe z «s. Boc. Jem. ata. jiskra f. = scintilla 1999 giskra = Boh. 625 = Wiesb. 873 atd. jiskváč v. jiskrnáč jiskrnáč m. — tigrides 281 giskrnacz (A: B gyskrracz omylem; vým švehlač) = RVodň. 49 [" = gyskrnaczek Nn 64Y (omylem) — gyskrnacz Tigridus Fysiol. 689 mg. — Żidek krak. COM. 1837, 231; ,Vvolatilia campestria‘“. (Podle Fysiol. pták, jenž na velikou dálku citt mrtvoly a boje.) Hanka, Jg. atd. jišskráč mylně. jiskrnáček v. yiskrnáé Jistba f. — stuba 1954 gistba ^B — Boh. 614 ald.; ně. jizba. jisté v. jistý jisticć 1. = patera 2061 gystyczye (B: gisticze A) — Wiesb. 918 — Boh. 662 (zystycze E : czystycze F, Vsczyczye O omylem) = Veleś. (gistycze); srovn. vzem pisticzy LProk (.- Hrad. 8" Stskl. T, 13 atd.). Gb. klade tvar jistvicé, podle dokl. z Mam.Vid.; tvar ten pochdzi z bible Exod. 25, 29, kde cyathos pře- łożeno jistvièky, odlud pak vmiklo do mamm. (ZLy: svovn. krémárfka ... má dáti k jeho vobédu jednu jiscziczi piva 1464 Arch. ©. XXII, 19 (opis XVI"). -jisinost v. nejistnost Jistost f. — certitudo 1462 gistost afd. (Jisty adj.:subiectivum (verbum) Vokab. 96 gyste ad. Svovn. zajisté. jistuicé v. jisticé -jiščenie v. pojiétenie, ujiséenie Jiël m. = brodia 1796 gysel AB; Gb. do- klddd z Diejb.: brodium — geweicht brot mit suppen Jiti vb. impf. = it 987 ssel ald. -jitie v, snitie, jdenie v. zajdenie, jden v. ujden jitna v. pojitna
Strana 297
jitřnál <- jüfndl m. — matutinale 2348 gitrznal : (tvořeno jako zmučenál k passionale, l. j. část přeložena, část přejata). jitřně pl. f. — matutina (t. hora) 2416 gytrznie; né. jitfnf. lemmé jitfné: tenebrarum 2408 temne gitrznie = Veles.; Gb. ciłuje z Beck „jítřně se v saumrak spívá''; ale mini se patrné nëm. ,,Finstermette, D üster- mette, Rumpelmette, Velikÿ pátek; podle mše, při níž se svíce shasínaly'' Emler, Rukovét chronol., 74 a. jitro nt. — iuger 727 gitro ACG — Boh. 281 — Wiesb. 312 — Nn 66" ald.; po- dle ném. Morgen Gb — Srovn. zajtra a jitros. jitrociel m. — plantago 786 gytrocziel AG — Boh. 330 (var. gytroczyl O), = Wiesb. 356 == Mam. A 15* — Nn 65" (gytroczel) atd ; hojné v rostl. Jitros adv. = manio (A, žádá melyvum: manc B proti metru) 194 gitross AB rým večeros. snad archaismem, snad novotvar podle letos. Jiva f. — vibex 648 gyva ABCG — Boh. 246 = Mam. A 24Y = Rstl. Drk. 181" = RVodi. 46Y = gijwa Nn 657 ald -jma v. srdojma, ujma -jmanie v. najmanie jmé v. jmeno, nadjmé, príjmie, prvojmé, zájmé jměcko v. jmiečko jmel v. jmelé jmelé nt. = ulnus 653 gimele (AG, dvoj- slabičné, gi = j: gmele C, mele B) = mele Boh. 259 (var. gmel). — mele ul- mus Veles. = gmele Rostl. Drk. 181a (2x) ssmel_Lact.Il. IVa aid. „plantae speciales“, svovn. následující. jmelicé pl. f. — ulnicia 697 gimeliczye (A, trojslabiéné, gi — j: gmelyczic C, gmyelyczye B); flody jmelé, v. před- chozi. jmen v. meň -jmena v. ujmena [jménie nt. — possessio Boh. 652 gmye- nye = Mam. A 33* a/d.; nc. jméní. Srovn. jmieti. jméno nt. — nomen 79 gmeno atd. lidové jméno v. lidový [jmenovanec m. — nominativus Vokab. 41 gmenowanecz; lermin granimahcky. ka&ic&, 297 jmenovánie v. pojmenovánie jmenovati v. otcojmenované, sejmenované (jmétina f. = possessio Vokab. 75 gmye- tina: termín grammaticky; v. násl. — possessiva v. jmčtinavé. Jmětinavé adj. nt. -= possessivum Vokab. 74 gmyetynane (M: gmyetyna F, omylem); Gb. uvddt ze zlomku Donala gmyetynawa possessiva<t.pronomina>. -jmie v. rukojmä jmiečko nt. — onomax 2667 meczko — mieczko Veleš. — Wiesb. 1267 = qui sunt eiusdem nominis mijcZko Lact. atd.; té st£. (j)miecko. jmieti rb. impf.: praes. 3. sg.: polehen ma biti Astron. 561; zatana ma biti /. 563 ald. Syovn. jménie. Jordán v. Jirdén jostovky v. jeëtovky jsú v. býti Jud m. — Iudeus 9830 Iud, patvně z něm. Jude juh v. jih júcha v. jicha junošě v. jinošě juñ- v. jifi- juśćl v. jišel jutr- v. jitr- kab ít v. kabátec kabátec m. = iopula 1879 kabatecz AB = Boh. 858 (var. kabat) ad. kabátina f. — ioppitura 1926 kabatína »de vestibus'': Gb. ,,látka na kabáty?'' kacief m. — hereticus 930 kaczierz. a/d., nt. kacíř. kaciefstvo nt. — heresis 1447 kaczierz- stvo aid. kacman v. kaëman káčě nt. = tintarus 204 kaczye (B:A. kacze) = Fysiol. 682 mg. == RVodň 49v = Boh. 124 (var. kaczynecz O omylem) ald. kačer m. = anetarius 232 kaczer = Fys. 195 mg. = Boh. 121 — Nn 64* — Vocb. 175" atd. = cirrus v kalerec | kalerec m. = cirrus 1275 kaczerzecz AB = Boh. 400 (var kaczer F, kuczerzecz O) = Veles. aid. Nejsptse biblického Původu. kacicé f. — aneta 232 kaczicze — kaczi- czye Fysiol. 201 mg. — kaczycze Boh. 120 — Nn 64' aid.
jitřnál <- jüfndl m. — matutinale 2348 gitrznal : (tvořeno jako zmučenál k passionale, l. j. část přeložena, část přejata). jitřně pl. f. — matutina (t. hora) 2416 gytrznie; né. jitfnf. lemmé jitfné: tenebrarum 2408 temne gitrznie = Veles.; Gb. ciłuje z Beck „jítřně se v saumrak spívá''; ale mini se patrné nëm. ,,Finstermette, D üster- mette, Rumpelmette, Velikÿ pátek; podle mše, při níž se svíce shasínaly'' Emler, Rukovét chronol., 74 a. jitro nt. — iuger 727 gitro ACG — Boh. 281 — Wiesb. 312 — Nn 66" ald.; po- dle ném. Morgen Gb — Srovn. zajtra a jitros. jitrociel m. — plantago 786 gytrocziel AG — Boh. 330 (var. gytroczyl O), = Wiesb. 356 == Mam. A 15* — Nn 65" (gytroczel) atd ; hojné v rostl. Jitros adv. = manio (A, žádá melyvum: manc B proti metru) 194 gitross AB rým večeros. snad archaismem, snad novotvar podle letos. Jiva f. — vibex 648 gyva ABCG — Boh. 246 = Mam. A 24Y = Rstl. Drk. 181" = RVodi. 46Y = gijwa Nn 657 ald -jma v. srdojma, ujma -jmanie v. najmanie jmé v. jmeno, nadjmé, príjmie, prvojmé, zájmé jměcko v. jmiečko jmel v. jmelé jmelé nt. = ulnus 653 gimele (AG, dvoj- slabičné, gi = j: gmele C, mele B) = mele Boh. 259 (var. gmel). — mele ul- mus Veles. = gmele Rostl. Drk. 181a (2x) ssmel_Lact.Il. IVa aid. „plantae speciales“, svovn. následující. jmelicé pl. f. — ulnicia 697 gimeliczye (A, trojslabiéné, gi — j: gmelyczic C, gmyelyczye B); flody jmelé, v. před- chozi. jmen v. meň -jmena v. ujmena [jménie nt. — possessio Boh. 652 gmye- nye = Mam. A 33* a/d.; nc. jméní. Srovn. jmieti. jméno nt. — nomen 79 gmeno atd. lidové jméno v. lidový [jmenovanec m. — nominativus Vokab. 41 gmenowanecz; lermin granimahcky. ka&ic&, 297 jmenovánie v. pojmenovánie jmenovati v. otcojmenované, sejmenované (jmétina f. = possessio Vokab. 75 gmye- tina: termín grammaticky; v. násl. — possessiva v. jmčtinavé. Jmětinavé adj. nt. -= possessivum Vokab. 74 gmyetynane (M: gmyetyna F, omylem); Gb. uvddt ze zlomku Donala gmyetynawa possessiva<t.pronomina>. -jmie v. rukojmä jmiečko nt. — onomax 2667 meczko — mieczko Veleš. — Wiesb. 1267 = qui sunt eiusdem nominis mijcZko Lact. atd.; té st£. (j)miecko. jmieti rb. impf.: praes. 3. sg.: polehen ma biti Astron. 561; zatana ma biti /. 563 ald. Syovn. jménie. Jordán v. Jirdén jostovky v. jeëtovky jsú v. býti Jud m. — Iudeus 9830 Iud, patvně z něm. Jude juh v. jih júcha v. jicha junošě v. jinošě juñ- v. jifi- juśćl v. jišel jutr- v. jitr- kab ít v. kabátec kabátec m. = iopula 1879 kabatecz AB = Boh. 858 (var. kabat) ad. kabátina f. — ioppitura 1926 kabatína »de vestibus'': Gb. ,,látka na kabáty?'' kacief m. — hereticus 930 kaczierz. a/d., nt. kacíř. kaciefstvo nt. — heresis 1447 kaczierz- stvo aid. kacman v. kaëman káčě nt. = tintarus 204 kaczye (B:A. kacze) = Fysiol. 682 mg. == RVodň 49v = Boh. 124 (var. kaczynecz O omylem) ald. kačer m. = anetarius 232 kaczer = Fys. 195 mg. = Boh. 121 — Nn 64* — Vocb. 175" atd. = cirrus v kalerec | kalerec m. = cirrus 1275 kaczerzecz AB = Boh. 400 (var kaczer F, kuczerzecz O) = Veles. aid. Nejsptse biblického Původu. kacicé f. — aneta 232 kaczicze — kaczi- czye Fysiol. 201 mg. — kaczycze Boh. 120 — Nn 64' aid.
Strana 298
298 kačinec kačinec m. = anetarium 220 kaczynecz ABG = Boh. 121 = Nn 64" :Lact. atd. = tintarus v. káčě kaëman (kacman?) n. = musio 432 kacz- man AB (rym. motman) ,,clauda mon- stra’ Lt. musio kocour, bylo by ledy možno se domýšleti původního kocman, ale ment tu jistoty. kśd f. — doleum 2025 kad = Boh. 698 — RVodi. 58" — Lact. ad. kadénient. — incensum 2540 kadyeníe = Boh. 720 (var. kadzyenye) = Wiesb. 974 atd. kadeř v. kadeřč kadeřavec m. = crispus 1194 kaderza- vecz (rym: kr¥navec), srovm. Ptech, reteny Kad(eyfavec 1401 l'opr kn. Rożmb. 16. [kaderavy adj. — calamistratus 1268a kaderzawy (pñddno jen v G, snad pozděj?). kadeïë pl. t. = crispicies 1276 kaderze. atd. = crispamen Boh. 401 kaderzyc. kadidlnicé f. — thuribulum 2340 dlnicze (rym pokladnice) . - Boh. atd.; né. kaditelnice. kadidlo nt. thus 876 kadydlo („radix in apotheca'*) = cadylo Boh. 355. ald. = thus 2337 kadydlo (,,de ecclesia'’) = kadylo Boh. 719 (var. cadlydlo). = succera 791 kadydlo AB (,,frumen- kadi- 719 tum"). kadilo v. kadidlo kaditi v. kaděnie kadzé- v. kadë- kafr m. - : cassia 874 kafr ald. kahanec m. — lucibulum 2065 kahanecz (A: gahanecz Trial): Boh. 737 atd kajici adj. = kagiczi 1238 penitens ald. kajkléř m. = aparator 1146 kayklerz ABG ald. Z néme. kakost f. = gualitas 50 kakost ACF Trial (rým jakost) Vokab. 26 —- pak Stitny, Chellickÿ ald., ujalo se. Sroun. Dobrovskÿ Gesch. 1818, 306 a Ober- pfalcer, Naše řeč IX. 193 nn. -kaký v nikaky -kal v. vínokal, výkal, úkal kal m. = scenum < coenum, bláto) 117 kal = Nn 69" — kul scelum Veleš. (omylem) atd. = amurca <= kalná ssedlina> 1809 kal ABD — Vocb. 1275" add. — kalitejn. kalamár m. — calamarc 2671 calamarz Boh. 949 atd. kale v. tale -kdlenie v ukálenie (kdlev f. — masta Boh. 646 kalew (EF: kalwyc O); konfeat truhlitka, borek, zâkïistie, kalev, almaïie ald.; sroun. kalvicé. Slov. Tteb. (Rozm. I, 11) kalev nasta (patyné m. masta omylem). Klaret md kalvicé v. L kalich m.. calix 2338 kalich : Bob. 901 kelych (O : E ručník!) atd. kalina f. — labrusca 662 calina ARCG = Boh. 265 = Wiesb. 287 = Nn 637 = Veles. = Mam. A 27" ald. Ref. :: labrina 689 kaliny ABG = Boh. 272 (laburna) = Wiesb. 292 Veles. RVodň. 46 I'b, 50"b atd., ovoce. kališí- v. kalšt- kalkán v. galgán kalkoš m. = alentrum 2577 kalkos = Vocb. 175" — Nn 70" (kalkoss) — Ve- les. (kalkus); sroun. ihned kalkuse posli 1447 AČ. XIV, 27; myj kalkušem a mo- čem Lék. B 289* aid. Vedle toho kalkus Mam. .4 14", /a& i polsky kalkus, z ném. Kalkguss Jg., Briickn. ald. kalkus v. kalkoś kalnicć v. kalvicé kalokfivy adj : variatus Fysiolog. 657g. kalohrziui (konipas je tots? pod hrdlem Ceyné shurnily, jaho by měl černou hřívu). kalostud m. — melan(colia) (A: melan- colia B) 1339 AB; Gb. wvádi kalostuda z RVodń. 277"; Dobrvovsky Gesch. 1818, 288 z Lck. Cerr. kalostud; ujało se tedy, ale zase brzy zaniklo. kalostuden- v. kalostudn- (kalostudna f. = melancolia Vokab. 351 kalostudna ,,de medicina'*. kalostudnek m. — melancolicus 1193 ka- lostudunek (A: Zádá mct/um oo. ^ o, rym skutek; B podle Hanky kalostudenek); srovn kalostudeni Wiesb. 46; jinć doklady u Gb.; Veleś. kalowody asi omylem. Ujalo se a zase zamhklo. kalsvël v. kol(o)svét kalSte(j)n m. -— galarides 153 kalssten (B: calsstyn G, kalssczen A: rÿm akstén — galstein atramentum viride RVodii. 35" I; srovn. vezmi kalisstyn Lék. B 289a, 6 lotóv kalssteynu t. 2026 ald. (z exc. Maskovych), ze sl/hném. kalc- stein.
298 kačinec kačinec m. = anetarium 220 kaczynecz ABG = Boh. 121 = Nn 64" :Lact. atd. = tintarus v. káčě kaëman (kacman?) n. = musio 432 kacz- man AB (rym. motman) ,,clauda mon- stra’ Lt. musio kocour, bylo by ledy možno se domýšleti původního kocman, ale ment tu jistoty. kśd f. — doleum 2025 kad = Boh. 698 — RVodi. 58" — Lact. ad. kadénient. — incensum 2540 kadyeníe = Boh. 720 (var. kadzyenye) = Wiesb. 974 atd. kadeř v. kadeřč kadeřavec m. = crispus 1194 kaderza- vecz (rym: kr¥navec), srovm. Ptech, reteny Kad(eyfavec 1401 l'opr kn. Rożmb. 16. [kaderavy adj. — calamistratus 1268a kaderzawy (pñddno jen v G, snad pozděj?). kadeïë pl. t. = crispicies 1276 kaderze. atd. = crispamen Boh. 401 kaderzyc. kadidlnicé f. — thuribulum 2340 dlnicze (rym pokladnice) . - Boh. atd.; né. kaditelnice. kadidlo nt. thus 876 kadydlo („radix in apotheca'*) = cadylo Boh. 355. ald. = thus 2337 kadydlo (,,de ecclesia'’) = kadylo Boh. 719 (var. cadlydlo). = succera 791 kadydlo AB (,,frumen- kadi- 719 tum"). kadilo v. kadidlo kaditi v. kaděnie kadzé- v. kadë- kafr m. - : cassia 874 kafr ald. kahanec m. — lucibulum 2065 kahanecz (A: gahanecz Trial): Boh. 737 atd kajici adj. = kagiczi 1238 penitens ald. kajkléř m. = aparator 1146 kayklerz ABG ald. Z néme. kakost f. = gualitas 50 kakost ACF Trial (rým jakost) Vokab. 26 —- pak Stitny, Chellickÿ ald., ujalo se. Sroun. Dobrovskÿ Gesch. 1818, 306 a Ober- pfalcer, Naše řeč IX. 193 nn. -kaký v nikaky -kal v. vínokal, výkal, úkal kal m. = scenum < coenum, bláto) 117 kal = Nn 69" — kul scelum Veleš. (omylem) atd. = amurca <= kalná ssedlina> 1809 kal ABD — Vocb. 1275" add. — kalitejn. kalamár m. — calamarc 2671 calamarz Boh. 949 atd. kale v. tale -kdlenie v ukálenie (kdlev f. — masta Boh. 646 kalew (EF: kalwyc O); konfeat truhlitka, borek, zâkïistie, kalev, almaïie ald.; sroun. kalvicé. Slov. Tteb. (Rozm. I, 11) kalev nasta (patyné m. masta omylem). Klaret md kalvicé v. L kalich m.. calix 2338 kalich : Bob. 901 kelych (O : E ručník!) atd. kalina f. — labrusca 662 calina ARCG = Boh. 265 = Wiesb. 287 = Nn 637 = Veles. = Mam. A 27" ald. Ref. :: labrina 689 kaliny ABG = Boh. 272 (laburna) = Wiesb. 292 Veles. RVodň. 46 I'b, 50"b atd., ovoce. kališí- v. kalšt- kalkán v. galgán kalkoš m. = alentrum 2577 kalkos = Vocb. 175" — Nn 70" (kalkoss) — Ve- les. (kalkus); sroun. ihned kalkuse posli 1447 AČ. XIV, 27; myj kalkušem a mo- čem Lék. B 289* aid. Vedle toho kalkus Mam. .4 14", /a& i polsky kalkus, z ném. Kalkguss Jg., Briickn. ald. kalkus v. kalkoś kalnicć v. kalvicé kalokfivy adj : variatus Fysiolog. 657g. kalohrziui (konipas je tots? pod hrdlem Ceyné shurnily, jaho by měl černou hřívu). kalostud m. — melan(colia) (A: melan- colia B) 1339 AB; Gb. wvádi kalostuda z RVodń. 277"; Dobrvovsky Gesch. 1818, 288 z Lck. Cerr. kalostud; ujało se tedy, ale zase brzy zaniklo. kalostuden- v. kalostudn- (kalostudna f. = melancolia Vokab. 351 kalostudna ,,de medicina'*. kalostudnek m. — melancolicus 1193 ka- lostudunek (A: Zádá mct/um oo. ^ o, rym skutek; B podle Hanky kalostudenek); srovn kalostudeni Wiesb. 46; jinć doklady u Gb.; Veleś. kalowody asi omylem. Ujalo se a zase zamhklo. kalsvël v. kol(o)svét kalSte(j)n m. -— galarides 153 kalssten (B: calsstyn G, kalssczen A: rÿm akstén — galstein atramentum viride RVodii. 35" I; srovn. vezmi kalisstyn Lék. B 289a, 6 lotóv kalssteynu t. 2026 ald. (z exc. Maskovych), ze sl/hném. kalc- stein.
Strana 299
kaltün — kaplic&, kaltán m. — anissa 1698 kaltun ABD = RVodf.51'ald., n£. kaldoun; ze st£hném. kaldune, nhn. kaldaune. kalis m. = sparulus 229 kalus (A : ka- luss B) = Fysiolog. 643 mg. — Boh. 109 — RVodü. 48" — paruz Vele&. = ku- luss Nn 64" (omylem) atd. Nyní strix Jgm. Kt. kalvé v. kalev kalvice f. maserca 2043 kalwyczye (B : A kaluicze); Mk. kaluicze omylem; | konlext flaška, taška, kalvice, šktínka atd. V Boh. kálev v. t. kamec v. kamenec kämen m. = lapis 123 kamen = Boh. 139 ald.; slc. kamen. kamena v. kamna kamendf m. = lapidista 1101 kamenarz (vým alchimista); podnes na Turnovsku kamenář = brusič drakokamů: 1890, Černý, Durych, 3; kamenařina t. 30 atd. <Zty: též z exc. J. V. Šimákový h doklady 'kamenář' = 'lamač', v. 1613 v účtech turnovskych.> kameñatky pl. f. = saxipira 705 kame- nyatki (A: kamenatki B) — kame- natkj RVodü. 50" (fména hruseh); ka- meniczka Veleš. je snad nějaký omyl mn. -ňatka. kamenec m. = alumen 157 kamenecz (BG: kamecz A, omylem, melyum žádá o slabiku vice; rým modřec) = RVodň. 35Y ald. (stě též alúůn z němč.). = alocinonium Boh. 356 camenecz „de radicibus‘‘ = elocinium RVodń. 38Y (přípravek lEkärnicky). = calculus Boh. 455 camenecz; Klaret kamle, ně. kámen (nemoc). = sepo Boh. 872 kamenecz = RVodn. 43%, 44Y (u Klavela schází; = jemnější mydło). kamenic- v. kamenic- kamenick- v. kamennié- kame(n)nicé f. — saxidia 1991 kameny- czye (B: kamenicze A) = Veles. = Mam. A 35" = kamennyczye Wiesb. 1347 ald.; byla lo kamenná, Rle- nulá část (třeba dřevěného) domu; svovn. Zvon 1916, 392 b; podnes mýltsky či ste složili do kamenice? Kalendář č. paní, 1894, 99; srovn. hlinčnice a ( Hujer) Lfil. XLIII, 402. kamen(n)icky pl. f. saxilia 900 kamen- nyczky (B.kamenyczki A) fraga’ = RVodn. 50 (dvakrdt; ,fraga’; u Gb. 299 omylem ,,mezi hruskam:‘‘); srovn. pol- ske kamioneczka : gatunek borówki, Vaccinium vitis Idnea / inde. kamennik m. — lapicida 243 kamennyk atd. ně. kameník. kamí- +. kamy- kamle f. — calculus 172^ kamle (A: caule B omylem * puv. cale) ,, dc languoribus"; nějaká klaretovská zhvatka; Bohemář kamenec, nyní kámen. kamna pl. nt. = fornax 1972 kamna = camna Boh. 618 (var. kamena O mylně) = Wiesb. 859 ald. kamýček m. - allecinum 875 kamiczek (rym hřebíček) „de radicibus" = Rstl. Drkol. 177“; později, ca 1500, ka- meyky — zámotské proso, milium solis; doklady z Černého atd. u Jungm. káně /. — larus 210 kanye ABG = Fysio- log. 427 mg. = Boh. 101 = Wiesb. 675 — RVodü. 48" — Nn 64' a/d. kanec m. — verres (AB: Gb. ,,m. vervex beran''; omylem: verres :: Eber Geor- ges, II, s. v.) 544 kanecz AB (G — aper: divoký kanec X verres G) atd. — aper Boh. 189 kanecz — Wiesb. 788 — Vocb. 175" atd. divoký kanec = verres Boh. 191 dy- voky canecz — Wiesb. 785 aid. -kánie v. pokánie kanop- v. konop- | kanovničstvo nt. — canonia 1100 kanow- nyczstwo ald. kanovník m. = canonicus 1022 kanow- nyk atd, Z lat. kapalicč i. = stillicidia (m. stillicidium, pvo vym obàlka) 494 kapalyczyc (B: kapa'icze AG) = Veleś. (capalicze); = stillicidium Boh. 170 kapalycze = Wiesb. 770 = RVodó. 71" — Nn 70° aid. (Wiesb. 1363 md kapanina). (Zty: wini se okapové voda, sroun. Wint. Obr. I, 404.) kapanina v. kapalicé kápé f. -- cappa 1933 capye = Boh. 852 atd. Z lat. kapet m. = stilla 174 kapet AB = Boh. 49 (capet O: krapet F); Veles. nw krapet. kapicé f — capula 2350 kapicze — Lact (kapicze neb kuksitka) afd. kaplan m. = capellanus 2491 kaplan ald. Z lat. kaplicé f. — capella 2332 kaplicze ald
kaltün — kaplic&, kaltán m. — anissa 1698 kaltun ABD = RVodf.51'ald., n£. kaldoun; ze st£hném. kaldune, nhn. kaldaune. kalis m. = sparulus 229 kalus (A : ka- luss B) = Fysiolog. 643 mg. — Boh. 109 — RVodü. 48" — paruz Vele&. = ku- luss Nn 64" (omylem) atd. Nyní strix Jgm. Kt. kalvé v. kalev kalvice f. maserca 2043 kalwyczye (B : A kaluicze); Mk. kaluicze omylem; | konlext flaška, taška, kalvice, šktínka atd. V Boh. kálev v. t. kamec v. kamenec kämen m. = lapis 123 kamen = Boh. 139 ald.; slc. kamen. kamena v. kamna kamendf m. = lapidista 1101 kamenarz (vým alchimista); podnes na Turnovsku kamenář = brusič drakokamů: 1890, Černý, Durych, 3; kamenařina t. 30 atd. <Zty: též z exc. J. V. Šimákový h doklady 'kamenář' = 'lamač', v. 1613 v účtech turnovskych.> kameñatky pl. f. = saxipira 705 kame- nyatki (A: kamenatki B) — kame- natkj RVodü. 50" (fména hruseh); ka- meniczka Veleš. je snad nějaký omyl mn. -ňatka. kamenec m. = alumen 157 kamenecz (BG: kamecz A, omylem, melyum žádá o slabiku vice; rým modřec) = RVodň. 35Y ald. (stě též alúůn z němč.). = alocinonium Boh. 356 camenecz „de radicibus‘‘ = elocinium RVodń. 38Y (přípravek lEkärnicky). = calculus Boh. 455 camenecz; Klaret kamle, ně. kámen (nemoc). = sepo Boh. 872 kamenecz = RVodn. 43%, 44Y (u Klavela schází; = jemnější mydło). kamenic- v. kamenic- kamenick- v. kamennié- kame(n)nicé f. — saxidia 1991 kameny- czye (B: kamenicze A) = Veles. = Mam. A 35" = kamennyczye Wiesb. 1347 ald.; byla lo kamenná, Rle- nulá část (třeba dřevěného) domu; svovn. Zvon 1916, 392 b; podnes mýltsky či ste složili do kamenice? Kalendář č. paní, 1894, 99; srovn. hlinčnice a ( Hujer) Lfil. XLIII, 402. kamen(n)icky pl. f. saxilia 900 kamen- nyczky (B.kamenyczki A) fraga’ = RVodn. 50 (dvakrdt; ,fraga’; u Gb. 299 omylem ,,mezi hruskam:‘‘); srovn. pol- ske kamioneczka : gatunek borówki, Vaccinium vitis Idnea / inde. kamennik m. — lapicida 243 kamennyk atd. ně. kameník. kamí- +. kamy- kamle f. — calculus 172^ kamle (A: caule B omylem * puv. cale) ,, dc languoribus"; nějaká klaretovská zhvatka; Bohemář kamenec, nyní kámen. kamna pl. nt. = fornax 1972 kamna = camna Boh. 618 (var. kamena O mylně) = Wiesb. 859 ald. kamýček m. - allecinum 875 kamiczek (rym hřebíček) „de radicibus" = Rstl. Drkol. 177“; později, ca 1500, ka- meyky — zámotské proso, milium solis; doklady z Černého atd. u Jungm. káně /. — larus 210 kanye ABG = Fysio- log. 427 mg. = Boh. 101 = Wiesb. 675 — RVodü. 48" — Nn 64' a/d. kanec m. — verres (AB: Gb. ,,m. vervex beran''; omylem: verres :: Eber Geor- ges, II, s. v.) 544 kanecz AB (G — aper: divoký kanec X verres G) atd. — aper Boh. 189 kanecz — Wiesb. 788 — Vocb. 175" atd. divoký kanec = verres Boh. 191 dy- voky canecz — Wiesb. 785 aid. -kánie v. pokánie kanop- v. konop- | kanovničstvo nt. — canonia 1100 kanow- nyczstwo ald. kanovník m. = canonicus 1022 kanow- nyk atd, Z lat. kapalicč i. = stillicidia (m. stillicidium, pvo vym obàlka) 494 kapalyczyc (B: kapa'icze AG) = Veleś. (capalicze); = stillicidium Boh. 170 kapalycze = Wiesb. 770 = RVodó. 71" — Nn 70° aid. (Wiesb. 1363 md kapanina). (Zty: wini se okapové voda, sroun. Wint. Obr. I, 404.) kapanina v. kapalicé kápé f. -- cappa 1933 capye = Boh. 852 atd. Z lat. kapet m. = stilla 174 kapet AB = Boh. 49 (capet O: krapet F); Veles. nw krapet. kapicé f — capula 2350 kapicze — Lact (kapicze neb kuksitka) afd. kaplan m. = capellanus 2491 kaplan ald. Z lat. kaplicé f. — capella 2332 kaplicze ald
Strana 300
300 kaplošč m.? =: corotroches 458 caploscz „clauda monstra“'; nějaka klaretoushé zkrácenina. Gb. caplošč. omylem: ca- | = ka-. kaponosci v. čaponosec. Карт го. = carabus (si#lt. — carpio) 393 capr AB — Boh. 74 — Nn 63" (carpo) atd. Gb klade = Meerkrabbe, omylem, som. kópit. kapratie nt. = meda 851 kapratye „de herbis ignotis"'; srovm. fiix capratie Rostl. Drk. 179241, t. 109b - filix kap- ratie Rost. Y 35 (z exc. Mashkovych) atd.; nc. kapradí, s/z. paprutie. kapie nt. : : carabio 398 kaprzie. kapün m. — gallinacius Fysiol. 363 mg. kapun — Boh. 123 — Wiesb. 697 = Nn 64"; aid; v ndsl. kapünek m. = gallinacivs 242 kapunek (AG: vym bielek, metrum 2ádá y ^. o; B kapun tmysinou opravow) — Nn. 64" atd., nt kapounek. kapusta f. = spelta 774 kapusta ABG = Nn 65Y = Vele$, RVodn. 44" ald.: obyć. = brassica Rostl. Drk. 178" aid. kardinál m. — cardinalis 1017 kardinal ald. Z lat. káva v. káry karhan m. == obba (asi m. olla omy!) 2062 karhan AB - olla karchan Veles. — ydria Boh. 690 xarhan — Wiesb. 938 = Slov. Treb. (Rozm. I, 11 karhan vcl stüdev) aid. havcha- v. karha- karkule f. = dyarra (= tiara) Bon. 640 carcule =: diara krkule RVodń. 58'b = karkule alera Vocb. 175" — Karcule tiara Lact. aid ; Klaret karkulka aid. karkulka í. — galerus 1898 karculka. kavnát v. t. pfipasie karnáé m. — camisiale 1867 karnacz AB = Boh. 561 = Wiesb. 626 :: Nn 71" = Vocb. 175Y atd. = supara Boh 561 O carnacz (správně camisia e, v. předchozí) atd. káry p). f. — biga 2169 kari = Boh, 723 = Vocb. 175" a RVodü. 54" atd. №. Ката. sg. kas v. kaś każ m. = inga 1924 (A : ryga B) kass (A : cass(t) B): Gb. kas? każ? Kontext barchan, każ, pruhatec, Chrudimské (sukno» atd Svovn. rácho kasné, smil- né, sodomské z Hom. Mak uvddl Gb. kaplošč — kbel kašě f. = cumpora 1789 kassi (A rym kvási, patrné asi Acc.; kassye BD opra- vou) = Vocb. 176" ald. kašel v. kvásek kašel m. = tussis 1678 kassel = Boh, 471 == Nn 67“ ald.; dial. kášel. kastan m. = castanea 644 castan ACG Boh. 263 — Nn 66F == castanee kasstany Rost. Drk 183" a d = banyca 2168 castan (rym Satlavan): kontext šlak, šatlavan, kaštan, súhradi. kat m tortor Boh. 935 kath (var. katte) atd kdti sł v kajici katréé f. — mappale 1946 katrczye (B: katrcze A) = Boh. 594 — Wiesb. 824 (katrez) = Ve:e&, (katrcz) atd.; mé. chatrč katstvo nt. — tortoria 1650 katstvo. kavéik m. — turtur 391 kawczyk AB; Gb. dodává — piscis mertub z Diefb. kavka í. — monedula 2418 kawka (rym volavka) — Fysiol. 453 mg. — Boh. 106 = № 64" atd. kaz m. = menda 1460 kaz AB = RVodn. 65" atd. Srovn. zkaz. -kazać v. ukazać -házala v. vzkázala kázanie nt. — predicamen 2488 kazanie ald.; srovn. Skazanie. -hazaledlné v. pokazatedlné kazatedlnicé f. = cathegora 2355 kaza- tedinyczye (B: kazatedlnicze A) a/d.; ně. kazatelna. kazatel m. — predicator 1033 kazatel atd. kázati v. kázanie kázeň v. kázň kazenie v. kaděnie -kazić v. zkazič kaziti vb. impf.: 3. pl. cassant 48 kazie (řeč) atd. kázň f. = disciplina 1109 kazn = Vokab. 386 kazen = Mam A 19Y kazen atd, Srovn. nekázü. -hazna v. skazna -káznosi v. nekáznost -kazovatediny v. uka- zovatedlny, prikazo- -hazovati v. ukazovati, zkazovánie -kazovna v. nekazovna -kacouné v. ukazovné każdy adj.: sg. N. f.= queque 1311 kazda ald. -käZka v. prékézka | kbel m. — urna 2016 kbel — Boh. 659 (var. wyedro) — Veleš. a/d. Z nłmi.
300 kaplošč m.? =: corotroches 458 caploscz „clauda monstra“'; nějaka klaretoushé zkrácenina. Gb. caplošč. omylem: ca- | = ka-. kaponosci v. čaponosec. Карт го. = carabus (si#lt. — carpio) 393 capr AB — Boh. 74 — Nn 63" (carpo) atd. Gb klade = Meerkrabbe, omylem, som. kópit. kapratie nt. = meda 851 kapratye „de herbis ignotis"'; srovm. fiix capratie Rostl. Drk. 179241, t. 109b - filix kap- ratie Rost. Y 35 (z exc. Mashkovych) atd.; nc. kapradí, s/z. paprutie. kapie nt. : : carabio 398 kaprzie. kapün m. — gallinacius Fysiol. 363 mg. kapun — Boh. 123 — Wiesb. 697 = Nn 64"; aid; v ndsl. kapünek m. = gallinacivs 242 kapunek (AG: vym bielek, metrum 2ádá y ^. o; B kapun tmysinou opravow) — Nn. 64" atd., nt kapounek. kapusta f. = spelta 774 kapusta ABG = Nn 65Y = Vele$, RVodn. 44" ald.: obyć. = brassica Rostl. Drk. 178" aid. kardinál m. — cardinalis 1017 kardinal ald. Z lat. káva v. káry karhan m. == obba (asi m. olla omy!) 2062 karhan AB - olla karchan Veles. — ydria Boh. 690 xarhan — Wiesb. 938 = Slov. Treb. (Rozm. I, 11 karhan vcl stüdev) aid. havcha- v. karha- karkule f. = dyarra (= tiara) Bon. 640 carcule =: diara krkule RVodń. 58'b = karkule alera Vocb. 175" — Karcule tiara Lact. aid ; Klaret karkulka aid. karkulka í. — galerus 1898 karculka. kavnát v. t. pfipasie karnáé m. — camisiale 1867 karnacz AB = Boh. 561 = Wiesb. 626 :: Nn 71" = Vocb. 175Y atd. = supara Boh 561 O carnacz (správně camisia e, v. předchozí) atd. káry p). f. — biga 2169 kari = Boh, 723 = Vocb. 175" a RVodü. 54" atd. №. Ката. sg. kas v. kaś każ m. = inga 1924 (A : ryga B) kass (A : cass(t) B): Gb. kas? każ? Kontext barchan, każ, pruhatec, Chrudimské (sukno» atd Svovn. rácho kasné, smil- né, sodomské z Hom. Mak uvddl Gb. kaplošč — kbel kašě f. = cumpora 1789 kassi (A rym kvási, patrné asi Acc.; kassye BD opra- vou) = Vocb. 176" ald. kašel v. kvásek kašel m. = tussis 1678 kassel = Boh, 471 == Nn 67“ ald.; dial. kášel. kastan m. = castanea 644 castan ACG Boh. 263 — Nn 66F == castanee kasstany Rost. Drk 183" a d = banyca 2168 castan (rym Satlavan): kontext šlak, šatlavan, kaštan, súhradi. kat m tortor Boh. 935 kath (var. katte) atd kdti sł v kajici katréé f. — mappale 1946 katrczye (B: katrcze A) = Boh. 594 — Wiesb. 824 (katrez) = Ve:e&, (katrcz) atd.; mé. chatrč katstvo nt. — tortoria 1650 katstvo. kavéik m. — turtur 391 kawczyk AB; Gb. dodává — piscis mertub z Diefb. kavka í. — monedula 2418 kawka (rym volavka) — Fysiol. 453 mg. — Boh. 106 = № 64" atd. kaz m. = menda 1460 kaz AB = RVodn. 65" atd. Srovn. zkaz. -kazać v. ukazać -házala v. vzkázala kázanie nt. — predicamen 2488 kazanie ald.; srovn. Skazanie. -hazaledlné v. pokazatedlné kazatedlnicé f. = cathegora 2355 kaza- tedinyczye (B: kazatedlnicze A) a/d.; ně. kazatelna. kazatel m. — predicator 1033 kazatel atd. kázati v. kázanie kázeň v. kázň kazenie v. kaděnie -kazić v. zkazič kaziti vb. impf.: 3. pl. cassant 48 kazie (řeč) atd. kázň f. = disciplina 1109 kazn = Vokab. 386 kazen = Mam A 19Y kazen atd, Srovn. nekázü. -hazna v. skazna -káznosi v. nekáznost -kazovatediny v. uka- zovatedlny, prikazo- -hazovati v. ukazovati, zkazovánie -kazovna v. nekazovna -kacouné v. ukazovné każdy adj.: sg. N. f.= queque 1311 kazda ald. -käZka v. prékézka | kbel m. — urna 2016 kbel — Boh. 659 (var. wyedro) — Veleš. a/d. Z nłmi.
Strana 301
kbelař — kladivo. kbelar m. = urneator 2616 kbelarz = Ve- leš. kéicé f. = coma Boh. 399 kczyczye (var. kczycze) — Nn 67*, pozdźji kśtice. kda conj. = dum 277 kda atd. kde conj. — ubi 299 kde aid. kdále pl. f. = coctana 683 kdule (AG: kdulye B) — Boh. 277 (var. kutna) = Wiesb 282, 300 = Nn 66" = Rstl.Drk. 178"a ald., ovoce (stě. též gdúle); — coctanus Boh. 257 (var. kutna) Veleš. =: gdule RVodñ. 46Yb ald.; strom (Klavet kdûlnik). Z lat. kdulky pl. f. = coctipiera 704 kdulki AB (rým kuželatky), uvedeno mezi hyuš- kami. kdülnik m. -= coctanus 664 kdulnyk (rym: jeřábník); jinak jen kdile v. ft. (strom). kdy v. jednaký kdy conj. — cum 1850 kdi (vým slévky) — quando 197 kdy aid. Sroun. kdyZe a kda. kdyże cj. = cum 294 kdize; srovn. kdy. kel m. — culmus 490 kel ABG = Boh. 161 = Wiesb. 758 — Nn 69", 70* aid.; konlext bachor, kel, hrudi, krev, lajno, | hovno.. V.. nákel. kelich v kalich kep m. = cunus 1302 kep = Boh. 458 = Wiesb. 497 atd; pol. kiep. keř m. = rubus 607 kerz ACG — Boh. 220 ald. straka ze krze a dvé wkerz (pica rubum fugiens..) Fysiol 581 mg.; v. straka icerhart m. = bugla 775 kerhart AB = Boh. 334 = RVodñ. 367 = Nn 65" Mam. A 17' — kerchart Vocb. 175" Gerhart Rstl. Strah. 80 a ald., hojné v rostl. Z němč. ,, Gcrhartskraut, herba s. Gerhardi" Jgm. kerchast v. kerhart kerstrank v. kestrank hes v. keë kestrank m. = crassa (potio> 1848 kus- trank AB = kerstrank RVodü. 51" oid sapa omylem, v. trank Z nëm. Gerst(e)trank; si/h. gérstewaz- zer — ptisana. ke$ m. — sterno 2587 kess; kontext kra- jadlo, kes, povézadlo. kewnyk v. krevnik Kipsen m. — Canenus 940 kipsen; koniext Srbénín, Frank, Kipsen, Slovénin, Chytra, Moravec. kivch- v. krch- 301 klabonosec m. — *nasulus (nosulus A, nassulus B) 1245 klabonosecz AB — (nosculus) Veleś. — acili klebonosczy, qui hahent recurvum nasum Lact. 137% + nasordus (rym orbus) 1205 klabo- nossecz (B:A ssklebonosecz) = Mam. A 30° (ssklebonossecz) = Veles. (mani- sordus omylem). Srovn. bude-li klabonosÿ (= torto naso) Levit. XXI, 18(XV* v bibl. Praz. Kuin, Ben. juvddi Gb).; klabonosÿ aqui- licus i. aquilino naso Lact. B 7*b Jg. Vedle těchto dokladů, jež se vesměs rve- dukují na Klavreta, jsou však doklady další pro správnější a dobře doloženou formu klapo-klepo-(klipo-): Kliponos dohládá z Re$., kleponosy z Lact. Jg.; klepouchy ( - kdo vésí u8i) má Ve- lesl., Kom. atd., dial. jihoë. klapouchy; Gebauer, Hist. Mluvn. I, 83 svovnává blh. klepnsli uśi, malor. kiapouchyj, Linde slov. klopovużen, chrv. vuho- klapast, pol. klapouchy; Kálal, Slov. slovník 1924 uvádí slc. klopúcha (== svi- né se sklopenÿma usima) a/d. Podle toho se zdd, ze klabonos je asi podobná variela dial. jako jihoć. klapouchy vedle klepouchy; Prusik proto ve Věst Kr. «. spol. nauk 1893, I, 7 poklddd klabonosec za chybu m. klapo-, coż Gebauer, Slovnik II, 35 odmílá naprosto. Ale že Klavet lomuto slovu již nerozuměl, svědčí druhá variela $klebonosec, kłerou vsak jiż Ge- bauey sam poklddd za zhaieninu opiso- vačovu. -klad v. näklad, otklad, po(d)klad, úklad, základ kláda f. — cippus 2106 klada AB : : Vele$. robur 616 kJada ABC; sroun. kladie. trabs Boh. 230 clada atd. -kladab v. vykladab -klada/ v pYikladać, skladać -klddanie v. dokladanie, podkladanie -kladatel(ny) v. skladatelny kládie nt. = robore pleno Exempl. 49 g/. kladie; srovn. kláda. a zvierata na kladi revuce ploviecha Dalim. CV, 20 Jg. atd. kladinoh m. — trapeditus 1207 kladynoh (A: hladynoh B). Gb. ćte podle Hanky, J&., Kt. aid. hladinoh; ale Klavet patvné spojoval trabs+pes = kladi -,- noha. kladivo nt. = maleus 2622 kladyvo = Boh. 877 = Wiesb. 1194 ald.
kbelař — kladivo. kbelar m. = urneator 2616 kbelarz = Ve- leš. kéicé f. = coma Boh. 399 kczyczye (var. kczycze) — Nn 67*, pozdźji kśtice. kda conj. = dum 277 kda atd. kde conj. — ubi 299 kde aid. kdále pl. f. = coctana 683 kdule (AG: kdulye B) — Boh. 277 (var. kutna) = Wiesb 282, 300 = Nn 66" = Rstl.Drk. 178"a ald., ovoce (stě. též gdúle); — coctanus Boh. 257 (var. kutna) Veleš. =: gdule RVodñ. 46Yb ald.; strom (Klavet kdûlnik). Z lat. kdulky pl. f. = coctipiera 704 kdulki AB (rým kuželatky), uvedeno mezi hyuš- kami. kdülnik m. -= coctanus 664 kdulnyk (rym: jeřábník); jinak jen kdile v. ft. (strom). kdy v. jednaký kdy conj. — cum 1850 kdi (vým slévky) — quando 197 kdy aid. Sroun. kdyZe a kda. kdyże cj. = cum 294 kdize; srovn. kdy. kel m. — culmus 490 kel ABG = Boh. 161 = Wiesb. 758 — Nn 69", 70* aid.; konlext bachor, kel, hrudi, krev, lajno, | hovno.. V.. nákel. kelich v kalich kep m. = cunus 1302 kep = Boh. 458 = Wiesb. 497 atd; pol. kiep. keř m. = rubus 607 kerz ACG — Boh. 220 ald. straka ze krze a dvé wkerz (pica rubum fugiens..) Fysiol 581 mg.; v. straka icerhart m. = bugla 775 kerhart AB = Boh. 334 = RVodñ. 367 = Nn 65" Mam. A 17' — kerchart Vocb. 175" Gerhart Rstl. Strah. 80 a ald., hojné v rostl. Z němč. ,, Gcrhartskraut, herba s. Gerhardi" Jgm. kerchast v. kerhart kerstrank v. kestrank hes v. keë kestrank m. = crassa (potio> 1848 kus- trank AB = kerstrank RVodü. 51" oid sapa omylem, v. trank Z nëm. Gerst(e)trank; si/h. gérstewaz- zer — ptisana. ke$ m. — sterno 2587 kess; kontext kra- jadlo, kes, povézadlo. kewnyk v. krevnik Kipsen m. — Canenus 940 kipsen; koniext Srbénín, Frank, Kipsen, Slovénin, Chytra, Moravec. kivch- v. krch- 301 klabonosec m. — *nasulus (nosulus A, nassulus B) 1245 klabonosecz AB — (nosculus) Veleś. — acili klebonosczy, qui hahent recurvum nasum Lact. 137% + nasordus (rym orbus) 1205 klabo- nossecz (B:A ssklebonosecz) = Mam. A 30° (ssklebonossecz) = Veles. (mani- sordus omylem). Srovn. bude-li klabonosÿ (= torto naso) Levit. XXI, 18(XV* v bibl. Praz. Kuin, Ben. juvddi Gb).; klabonosÿ aqui- licus i. aquilino naso Lact. B 7*b Jg. Vedle těchto dokladů, jež se vesměs rve- dukují na Klavreta, jsou však doklady další pro správnější a dobře doloženou formu klapo-klepo-(klipo-): Kliponos dohládá z Re$., kleponosy z Lact. Jg.; klepouchy ( - kdo vésí u8i) má Ve- lesl., Kom. atd., dial. jihoë. klapouchy; Gebauer, Hist. Mluvn. I, 83 svovnává blh. klepnsli uśi, malor. kiapouchyj, Linde slov. klopovużen, chrv. vuho- klapast, pol. klapouchy; Kálal, Slov. slovník 1924 uvádí slc. klopúcha (== svi- né se sklopenÿma usima) a/d. Podle toho se zdd, ze klabonos je asi podobná variela dial. jako jihoć. klapouchy vedle klepouchy; Prusik proto ve Věst Kr. «. spol. nauk 1893, I, 7 poklddd klabonosec za chybu m. klapo-, coż Gebauer, Slovnik II, 35 odmílá naprosto. Ale že Klavet lomuto slovu již nerozuměl, svědčí druhá variela $klebonosec, kłerou vsak jiż Ge- bauey sam poklddd za zhaieninu opiso- vačovu. -klad v. näklad, otklad, po(d)klad, úklad, základ kláda f. — cippus 2106 klada AB : : Vele$. robur 616 kJada ABC; sroun. kladie. trabs Boh. 230 clada atd. -kladab v. vykladab -klada/ v pYikladać, skladać -klddanie v. dokladanie, podkladanie -kladatel(ny) v. skladatelny kládie nt. = robore pleno Exempl. 49 g/. kladie; srovn. kláda. a zvierata na kladi revuce ploviecha Dalim. CV, 20 Jg. atd. kladinoh m. — trapeditus 1207 kladynoh (A: hladynoh B). Gb. ćte podle Hanky, J&., Kt. aid. hladinoh; ale Klavet patvné spojoval trabs+pes = kladi -,- noha. kladivo nt. = maleus 2622 kladyvo = Boh. 877 = Wiesb. 1194 ald.
Strana 302
302 kladka f£. = pessula 2400 kladka AB — Vele&. aid. kladní v. kladný kladnicé í. — bis-acuta (securis) 2632 kladnícze : . VeleS. (svovn. násl.) Srovn. pokladnicc. -kladnik n. skladník kladny: sékyra kladná Boh v. sékyra. -kladoń v. skladoń -kladopisnara v. skladopisnara -hladova v. skladora -kladoslovna v, skladoslovna -kladové v, základové klafec m. = cantileus (rym canellus) 397 klafecz AB „pisces''. klakol m. — alna 1932 klakol AB = | Veleś. = Vocb. 175" ald. | klam m. = subsannacio 1430 klam | AB. atd. Sv. Kvok, 1898, 53. klamák m. = subsannator 1246 kla- mak ald. | -klamavač v. zklamavač klamník m. = simulator 1148 klamnyk (A : B sklamnyk) ald. klanicé f. = furcale 2178 klanyczye (B: klanicze A) = Boh. 779 = kleyniczie RVodń. 49“ (omylem) klaniczie Wiesb. 1061 old. — Sroun, vzklanicé. | klánie nt.:. pungix 1702 klanye AB — purgur Veleś. (omylem m. pungix): né. píchání („languor“). = hastiludia 2102 klanyc ABTrial. atd, klap m. = trutta 392 klap AB = Veles. „piscis“, nyní trutta — pstruh, u Kla- veta pstruh = gubius); snad výraz dia- lekticky. hlapec v. klápet kläpek v. kläpet klápet n. — cruppula (A: crepula C, tin- pula B) 629 klapet ABC (vým beránek; Menctk klapec, podle ioho Gb klápec omylem) atd. klaponos v. klabonos- klapot v. klopot klaput m. — capulus 600 klaputA - RVodñ. 50'I („„vermis”'). klas m. — spica 718 klass AG -- Boh. 285 ald. klás m. — sano (m. sanno, s70vn. sub- sannare) 1370 clas (Mk. navrkuje sono hlas omylem); doklady Kt., Gb. (—cavil- latio etp.), ze st/ihn. gloze. -klasa v, stoklasa klasny m. — conspicator 2199 klasni — spiculator Boh. 825 classny (^: Wiesb. | Klauka — Kiejnot. 1130); srovn. ně. poklasný a doklady Kt., Gb. (z bible). klaščen m. — caleus 427 klassczen ,,pis- ces“. klášter m. — claustrum 2330 klaster atd. monasterium Boh. 712 claster — Wiesb. 969 (v Klaretu — mnichovna) atd. Z lat. (nésui.) (klátiti: quate klat C 315 je jenom cizí do- plměk; v Klaretovi AB atd. není; Gb. čte klát — Klotz »ylnf. -hlat v. prvoklat klatba v. klatva kldti v. klanie klatoliśce v. tlatoli$ce klâtva f. - : anatema 2276 klatva AB = Vocb. 175" — Vocb. 175" = klatba RVodń. 53 — kletba Mam. A 14" aid. klbko v. klubko kle nt. := gumi 625 kle ABG = Boh. 262 aid. Né. klih. — bitumen v. klí. hlebonos- v. klabonos klec v. kleč klec(č) v. kletcě kleč f. — buris 2501 klecz AB — Boh. 800 — Wiesb. 1088 = Nn 68Y — Veles. — Mam. A1?7* RVodň. 49b, 54" aid. kle¢ m.? = luciber 396 klecz (A: blecz B omylem z c ecz): ,,piscis''. kleč 1.2 = porallum 615 klecz (rymy sikolec, pupenec) aid. kleče v. klecka kle£ka m. — cadix (A: cades B, cadex G) 1139 kleczka (AB: klecze G): kontext blizn, neboZéík, neboZzátko, klecka, ośtidlo...; = Veleš. (cadex) = Slov. Klem. 34" (= cadex). Gb. doklädd na- dávka klečka snad — dřevo, špalek, troup? nebo snad spíše kléčka = chro- mec. Dial. vyché. klefka — kudla, za- víráček Jg. s. v. a cadex, cadix souvisć Palrné s cado. -kleje v. áklejyé klejnict v. klanicé klejnot m. — clenodia 2368 kleynoti (plur. pro metrum) = - klenot Veles. — conus (— summitas galeae Diefb. Gb.) 2159 kleynot (A: klenot B) — kle- not Mam. A 18" (==odznak, jejž mělvyttř na pfilbici). — crista Boh. 586 clenot (= chochol na přilbici, odznak vylířův) = Wiesb. 653 atd. Nc. klenot. ABC
302 kladka f£. = pessula 2400 kladka AB — Vele&. aid. kladní v. kladný kladnicé í. — bis-acuta (securis) 2632 kladnícze : . VeleS. (svovn. násl.) Srovn. pokladnicc. -kladnik n. skladník kladny: sékyra kladná Boh v. sékyra. -kladoń v. skladoń -kladopisnara v. skladopisnara -hladova v. skladora -kladoslovna v, skladoslovna -kladové v, základové klafec m. = cantileus (rym canellus) 397 klafecz AB „pisces''. klakol m. — alna 1932 klakol AB = | Veleś. = Vocb. 175" ald. | klam m. = subsannacio 1430 klam | AB. atd. Sv. Kvok, 1898, 53. klamák m. = subsannator 1246 kla- mak ald. | -klamavač v. zklamavač klamník m. = simulator 1148 klamnyk (A : B sklamnyk) ald. klanicé f. = furcale 2178 klanyczye (B: klanicze A) = Boh. 779 = kleyniczie RVodń. 49“ (omylem) klaniczie Wiesb. 1061 old. — Sroun, vzklanicé. | klánie nt.:. pungix 1702 klanye AB — purgur Veleś. (omylem m. pungix): né. píchání („languor“). = hastiludia 2102 klanyc ABTrial. atd, klap m. = trutta 392 klap AB = Veles. „piscis“, nyní trutta — pstruh, u Kla- veta pstruh = gubius); snad výraz dia- lekticky. hlapec v. klápet kläpek v. kläpet klápet n. — cruppula (A: crepula C, tin- pula B) 629 klapet ABC (vým beránek; Menctk klapec, podle ioho Gb klápec omylem) atd. klaponos v. klabonos- klapot v. klopot klaput m. — capulus 600 klaputA - RVodñ. 50'I („„vermis”'). klas m. — spica 718 klass AG -- Boh. 285 ald. klás m. — sano (m. sanno, s70vn. sub- sannare) 1370 clas (Mk. navrkuje sono hlas omylem); doklady Kt., Gb. (—cavil- latio etp.), ze st/ihn. gloze. -klasa v, stoklasa klasny m. — conspicator 2199 klasni — spiculator Boh. 825 classny (^: Wiesb. | Klauka — Kiejnot. 1130); srovn. ně. poklasný a doklady Kt., Gb. (z bible). klaščen m. — caleus 427 klassczen ,,pis- ces“. klášter m. — claustrum 2330 klaster atd. monasterium Boh. 712 claster — Wiesb. 969 (v Klaretu — mnichovna) atd. Z lat. (nésui.) (klátiti: quate klat C 315 je jenom cizí do- plměk; v Klaretovi AB atd. není; Gb. čte klát — Klotz »ylnf. -hlat v. prvoklat klatba v. klatva kldti v. klanie klatoliśce v. tlatoli$ce klâtva f. - : anatema 2276 klatva AB = Vocb. 175" — Vocb. 175" = klatba RVodń. 53 — kletba Mam. A 14" aid. klbko v. klubko kle nt. := gumi 625 kle ABG = Boh. 262 aid. Né. klih. — bitumen v. klí. hlebonos- v. klabonos klec v. kleč klec(č) v. kletcě kleč f. — buris 2501 klecz AB — Boh. 800 — Wiesb. 1088 = Nn 68Y — Veles. — Mam. A1?7* RVodň. 49b, 54" aid. kle¢ m.? = luciber 396 klecz (A: blecz B omylem z c ecz): ,,piscis''. kleč 1.2 = porallum 615 klecz (rymy sikolec, pupenec) aid. kleče v. klecka kle£ka m. — cadix (A: cades B, cadex G) 1139 kleczka (AB: klecze G): kontext blizn, neboZéík, neboZzátko, klecka, ośtidlo...; = Veleš. (cadex) = Slov. Klem. 34" (= cadex). Gb. doklädd na- dávka klečka snad — dřevo, špalek, troup? nebo snad spíše kléčka = chro- mec. Dial. vyché. klefka — kudla, za- víráček Jg. s. v. a cadex, cadix souvisć Palrné s cado. -kleje v. áklejyé klejnict v. klanicé klejnot m. — clenodia 2368 kleynoti (plur. pro metrum) = - klenot Veles. — conus (— summitas galeae Diefb. Gb.) 2159 kleynot (A: klenot B) — kle- not Mam. A 18" (==odznak, jejž mělvyttř na pfilbici). — crista Boh. 586 clenot (= chochol na přilbici, odznak vylířův) = Wiesb. 653 atd. Nc. klenot. ABC
Strana 303
klekač — klok klekač m. — flectator 1236 klekacz (utvo- řeno ad hoc). klektačka í. — claperna 2360 klektaczka AB; srovn. klektaczka clatria Slov. Kl. 34% (= instrumentum ligneum loco campanarum Diefb. ciluje Gb.) . mé. klapačka, fehtačka, laf. claperna pa- tyné z ném. Klapper. klené nt. — arnealus 395 klenye ABG (rym tronile) — RVodń. 47; sic. kleń — cottus gobio, pol. kle | — cyprinus al- burnus, dyuh ryb. Na Mor. ni. šli se koupat a chytat kleňata John, Večery na slamniku, 7; szb. klijen, v. klene atd. klenicé f. .: poricus 663 klenyczye (BC: klenycze AG) = Boh. 261 (klenyeczye E, klenycz O) = Nn 65'/, = Mam. A 89" — kleniczie RVodň. 46b, 47"a atd., v Laci. KKVIII'b novější klenka. klénot v. klejnot klepanec m. — ansica 1311 klepanecz AB = Velc3.; lalücek usui Kt. -klep v. sklep (klepec dial. m. kletcě a klev, v. Z.) -klepi v. oklepi klepeta pl. nt. 2 parida 377 klepeta ABG (: klepeto E) — Nn 63" — Boh. 72 = Wiesb. 212 aid. klepnáé m. = critecus 547 klepnacz ,,de bestiis" (Gb. citwje z JDie]b. cricetus, critic(etjus = Hamster). klepotník m. = tisius 572 »Serpentes''. klest m. = vapo 110? klest (hontext iuris- sta, vapo, sophista): vappa, vapio = Taugenichts, Verschwender Georges. -klesti v. oklesti kleść m. == vintrea 594 klesscz AB = RVodń. 54Y (unitria) aid. Gb. srovn. y. kle&é — c. klíšť. klé&éé pl. f. — forceps 2624 klestye clezcze Boh. 876 — Wiesb. 1192 — klescze RVodń. 60Y aid. kletba v. klátva klétcé f. — cavea 2039 kletczye (B: kletcze. A) — Wiesb. 948. Boh. 702 cleczye (E : O klepecz, dialekticky slovensky m. klétcé a o úmyslnou obměnou; jinak vykládá Gb.; svovn. klev:. N£. klec. hléti v. kletie kletie nt. — bannum 248? kletie AB — Vocb. 175Y ald.; srovn. prokletie. klepotnyk 303 klev f. — avicapa 2683 klew — Wieso. 749 =RVodhi. 54" (aucupa) —Mam. A 14" (aucupus) = (aucupa) Fysiol 107 gł. : = Boh. 962 (E : O klepecz, dial. slovensky m. klev a opět úmyslnou obměnou vý- znamu — past; svovn. klétoeč). Gb. srov- nává v Difb. aucipula = vogelgarn, lymrute; svovn. Vogelleim, nc. lep. hlevalina v. klevetina klevetina f. — aprina (caro) 1833 kleve- tyna (A: klewatyna B) — Vele&. 5vov. klewetiny duo verna XIV* Inv. Bfevn. a výklad u Soukupa, Věstm. České akad. 1918, XXVI, 204—206; mě. klihovatina; srovn. stc. klovaty a klovec. kli m. = bitumen 9? kly (A: klee G) — Boh. 143 (kle) = klij Lact. atd. Svovn. kle. | kli€ m. = clavis 1950 klicz — Boh. 597 (var. clucz O). = hansula 347 klicz ABG (,,de aqua’) = RVodů. 627 a. Svovn. klićśhlas, sklić. (Klicéhlas m. :- clavis Vokab. 228 kly- czehlas; ,strojené'' Gb. klićka v. klika klíčník m. — *cellarius (: AB celerarius omylem) 1051 klicznik AB = cellarius klycznik Veleż. aid. c'aviger 2192 klicznik — Boh. 769 (var. klucznyk) aid. klid m. — com(m»oda 2360 klid atd. -klikev v. poklikev klika f. — torale (: AB corale) 2071 klika — torale klka Vele&. (místo klika o.y- lem) — tora Boh. 888 (var. klyczka F, kluka O dial.) Wiesb. 1205 ald. klín m. — cuneus 635 klyn ABCDG — Boh. 248 — Nn 69" — Mam. A 18 — klijn RVodin. 56" — Lact. F VI"b aid. — phca 1860 klyn = Boh. 579 = Wiesb. 646 — Mam. A. 32" (polita místo plica mylně) atd. -klinanie v zaklinanie klísé nt. — iumentum 510 Xlyssye (B: klise A) — klysse Veleš, — klyse Lact. atd. klka v. klika hlobása v. koblása klobúček v. koblúček klok m. — clanis (—74&vs, pláStil) 1868 klok (BD: A glok) — Vocab. 175" Veleś. atd. Ze st/lt. cloca — vestis genus, quae equitantium et peregre euntium propria est. z Du Cange wuvádt Gb.
klekač — klok klekač m. — flectator 1236 klekacz (utvo- řeno ad hoc). klektačka í. — claperna 2360 klektaczka AB; srovn. klektaczka clatria Slov. Kl. 34% (= instrumentum ligneum loco campanarum Diefb. ciluje Gb.) . mé. klapačka, fehtačka, laf. claperna pa- tyné z ném. Klapper. klené nt. — arnealus 395 klenye ABG (rym tronile) — RVodń. 47; sic. kleń — cottus gobio, pol. kle | — cyprinus al- burnus, dyuh ryb. Na Mor. ni. šli se koupat a chytat kleňata John, Večery na slamniku, 7; szb. klijen, v. klene atd. klenicé f. .: poricus 663 klenyczye (BC: klenycze AG) = Boh. 261 (klenyeczye E, klenycz O) = Nn 65'/, = Mam. A 89" — kleniczie RVodň. 46b, 47"a atd., v Laci. KKVIII'b novější klenka. klénot v. klejnot klepanec m. — ansica 1311 klepanecz AB = Velc3.; lalücek usui Kt. -klep v. sklep (klepec dial. m. kletcě a klev, v. Z.) -klepi v. oklepi klepeta pl. nt. 2 parida 377 klepeta ABG (: klepeto E) — Nn 63" — Boh. 72 = Wiesb. 212 aid. klepnáé m. = critecus 547 klepnacz ,,de bestiis" (Gb. citwje z JDie]b. cricetus, critic(etjus = Hamster). klepotník m. = tisius 572 »Serpentes''. klest m. = vapo 110? klest (hontext iuris- sta, vapo, sophista): vappa, vapio = Taugenichts, Verschwender Georges. -klesti v. oklesti kleść m. == vintrea 594 klesscz AB = RVodń. 54Y (unitria) aid. Gb. srovn. y. kle&é — c. klíšť. klé&éé pl. f. — forceps 2624 klestye clezcze Boh. 876 — Wiesb. 1192 — klescze RVodń. 60Y aid. kletba v. klátva klétcé f. — cavea 2039 kletczye (B: kletcze. A) — Wiesb. 948. Boh. 702 cleczye (E : O klepecz, dialekticky slovensky m. klétcé a o úmyslnou obměnou; jinak vykládá Gb.; svovn. klev:. N£. klec. hléti v. kletie kletie nt. — bannum 248? kletie AB — Vocb. 175Y ald.; srovn. prokletie. klepotnyk 303 klev f. — avicapa 2683 klew — Wieso. 749 =RVodhi. 54" (aucupa) —Mam. A 14" (aucupus) = (aucupa) Fysiol 107 gł. : = Boh. 962 (E : O klepecz, dial. slovensky m. klev a opět úmyslnou obměnou vý- znamu — past; svovn. klétoeč). Gb. srov- nává v Difb. aucipula = vogelgarn, lymrute; svovn. Vogelleim, nc. lep. hlevalina v. klevetina klevetina f. — aprina (caro) 1833 kleve- tyna (A: klewatyna B) — Vele&. 5vov. klewetiny duo verna XIV* Inv. Bfevn. a výklad u Soukupa, Věstm. České akad. 1918, XXVI, 204—206; mě. klihovatina; srovn. stc. klovaty a klovec. kli m. = bitumen 9? kly (A: klee G) — Boh. 143 (kle) = klij Lact. atd. Svovn. kle. | kli€ m. = clavis 1950 klicz — Boh. 597 (var. clucz O). = hansula 347 klicz ABG (,,de aqua’) = RVodů. 627 a. Svovn. klićśhlas, sklić. (Klicéhlas m. :- clavis Vokab. 228 kly- czehlas; ,strojené'' Gb. klićka v. klika klíčník m. — *cellarius (: AB celerarius omylem) 1051 klicznik AB = cellarius klycznik Veleż. aid. c'aviger 2192 klicznik — Boh. 769 (var. klucznyk) aid. klid m. — com(m»oda 2360 klid atd. -klikev v. poklikev klika f. — torale (: AB corale) 2071 klika — torale klka Vele&. (místo klika o.y- lem) — tora Boh. 888 (var. klyczka F, kluka O dial.) Wiesb. 1205 ald. klín m. — cuneus 635 klyn ABCDG — Boh. 248 — Nn 69" — Mam. A 18 — klijn RVodin. 56" — Lact. F VI"b aid. — phca 1860 klyn = Boh. 579 = Wiesb. 646 — Mam. A. 32" (polita místo plica mylně) atd. -klinanie v zaklinanie klísé nt. — iumentum 510 Xlyssye (B: klise A) — klysse Veleš, — klyse Lact. atd. klka v. klika hlobása v. koblása klobúček v. koblúček klok m. — clanis (—74&vs, pláStil) 1868 klok (BD: A glok) — Vocab. 175" Veleś. atd. Ze st/lt. cloca — vestis genus, quae equitantium et peregre euntium propria est. z Du Cange wuvádt Gb.
Strana 304
304 klokoč m. = lymphus 362 klokoczy (4, pro melyum _L vu: klokoczie G, klokocz BE) = Boh. 60 (clococz; var. klokoczek F) = Wiesb. 108 (ale 177 clokoczek) = Veleš. = Mam. A 27Y (lympha) aid = sicomorus v. klokóček klokočec v. klokóček klokóček m. = sicomorus 643 klokoczek (AB Trial., pro metrum Z vo: CG klo- kocz) = Boh. 257 (var. klokoczecz, O, omylem čtení. z pův. clococzec) = RVodň. 43V, 46". Gb. dokládá s. klokoč — ,,staphylea; v dokladech sté. za lt. (£ec.) sycomorus, ale rozuméti jest bez- pochyby to, co se né. klokoč jmenuje, překladatel český slovu cizímu dobře nerozumel“. =. Iynıphus v. klokoé klokočinky v. klokonky klokonky pl.f. -= sicomorna 698 klokonki (AC: klokoczynky B); Gb. „snad omy- lem“, podle toho též do textu přijalo čtení vkp. B, ježto metrum nevadi; ule vzhledem k samostatnému vkp. C oprava ła je vic než nejistá. -klon v. náklon, sklon | klopot m. = taratantrum 2521 klopot = (taratantara) Boh. 812 (var. klapot O omylem) =: Veleś.; srovn. Cathol.: taratantarus vegsib fredlice Jgm.; „pytlovśni, Tedlice'' (ve młyne) Jęg.; později, po zavedení strojů, ujalo se jméno hasačert; výklad J. Janko, Sbor- nik [ilol., 1922, VIT, 37—38. kloptan m. - firula 571 kloptan (A, ym ohltan: B loptan omylem) ‚‚ser- pentes“. -klov v. příklov klovec m. — aper 541 klowecz; srovn. klevetina. klúb m. = compagium 1293 klub АВ; sem snad i scado klub Veles. (je-li m. 9 pago =— compago) ald. klubko nt. : - glomus 2565 klubko = Wiesb. 1149 = Boh. 842 (var. klbko zwratnou analogi) — Mam. A 24" = RVodń. 61" := Zidek skp. krak. (Jg. III 427b) atd. klué v. tlué kľúč v. klíč klučie nt. — radula 621 kluczye (AC: rým púšče), koniexí kmen, púšče, prútie, klučie, prút čie mladičie, dščie, chrást, obora.. Lt. radula | Schabeisen Geor- ges, podle toho Gb. škrabadlo a svovn. klokoč — kmín. slc. klčovica Rotthacke; ale svovn. ně klučí = chrastí Jg. kluk m. = catabulta 2158 kluk ABTrial = Boh. 742 — catapulta est sagitta cum ferro bipenni sttela rozdvojitá jako laštovičí ocas neb kluk Lact. J&. Gb. atd. — suppulium v. kluky. kluka f. — lumpa 394 (v. pozn. tamže) kluka (rým scora) ,pisces“. klukař m. — catabultator 2613 klukarz: zaniklo. kluky pl. m. — suppulium 2554 kluki suphilium Veleš.: „ne. kluky, cucky, pozdeří““ Gb. klum -: rox 898 klum „fraga“, druh jahod. -klun v. zklun klusák v. lu&ák klušč m. = aler 613 klusscz (rým húšč) (kontext húšč, květ, klušč, štěp, dřkol- n^); Gb. čte „kl'ušč (?), některá. část stromu“. kliuzdk m. — serps 568 kluzak „serpentes'' (ze 'serpo' plazím se, klouzám). klúzčl f. — labo 93 kluziel (rým trupel; var. kluzow B) : = kluzel RVodü. 64V a; kontext: náleden, plzko, kluzél; svovz. slc. klziar — kluzisté Kdlal?. kluzov v. kluzél klváč m. = iurgius 1213 klvacz AB (jednoslabićne); srovn. mni. dloubal, dloubavy. — fligo 1230 klvacz. Ета Е. = ylum 689 kma (rym cetena); 4. hilum (= filum) nitka, vlakénko Geovges. kinachnik v. kuratník timus 673 kmecz AB (rym thy- kmec m.: moklec) , plantae speciales''; mus vulg. L. kmen m. — propago 620 kmen ABCG atd. kment n. — missia 1916 kment (mezi látkami (sukno» Áchské, kment, Bru- chlské, Kolínské..); cizího původu. kmet m. — vetulus 1732 kmet AB = Boh. 505 (var. knot E omylem) Wiesb. 564 :- RVodfü. 46F.— Veleš. = Mam. A 37" atd. Srovn. prakmetie. : iuratus 2192 kmet AB — Boh. 748 kmín m. = ciminum 869 kmyn ABG = Boh. 348 = Nn 65“ — RVodň. 37'b, Rostl. Drk. 126" atd.; hojné vvosll. Z lat.
304 klokoč m. = lymphus 362 klokoczy (4, pro melyum _L vu: klokoczie G, klokocz BE) = Boh. 60 (clococz; var. klokoczek F) = Wiesb. 108 (ale 177 clokoczek) = Veleš. = Mam. A 27Y (lympha) aid = sicomorus v. klokóček klokočec v. klokóček klokóček m. = sicomorus 643 klokoczek (AB Trial., pro metrum Z vo: CG klo- kocz) = Boh. 257 (var. klokoczecz, O, omylem čtení. z pův. clococzec) = RVodň. 43V, 46". Gb. dokládá s. klokoč — ,,staphylea; v dokladech sté. za lt. (£ec.) sycomorus, ale rozuméti jest bez- pochyby to, co se né. klokoč jmenuje, překladatel český slovu cizímu dobře nerozumel“. =. Iynıphus v. klokoé klokočinky v. klokonky klokonky pl.f. -= sicomorna 698 klokonki (AC: klokoczynky B); Gb. „snad omy- lem“, podle toho též do textu přijalo čtení vkp. B, ježto metrum nevadi; ule vzhledem k samostatnému vkp. C oprava ła je vic než nejistá. -klon v. náklon, sklon | klopot m. = taratantrum 2521 klopot = (taratantara) Boh. 812 (var. klapot O omylem) =: Veleś.; srovn. Cathol.: taratantarus vegsib fredlice Jgm.; „pytlovśni, Tedlice'' (ve młyne) Jęg.; později, po zavedení strojů, ujalo se jméno hasačert; výklad J. Janko, Sbor- nik [ilol., 1922, VIT, 37—38. kloptan m. - firula 571 kloptan (A, ym ohltan: B loptan omylem) ‚‚ser- pentes“. -klov v. příklov klovec m. — aper 541 klowecz; srovn. klevetina. klúb m. = compagium 1293 klub АВ; sem snad i scado klub Veles. (je-li m. 9 pago =— compago) ald. klubko nt. : - glomus 2565 klubko = Wiesb. 1149 = Boh. 842 (var. klbko zwratnou analogi) — Mam. A 24" = RVodń. 61" := Zidek skp. krak. (Jg. III 427b) atd. klué v. tlué kľúč v. klíč klučie nt. — radula 621 kluczye (AC: rým púšče), koniexí kmen, púšče, prútie, klučie, prút čie mladičie, dščie, chrást, obora.. Lt. radula | Schabeisen Geor- ges, podle toho Gb. škrabadlo a svovn. klokoč — kmín. slc. klčovica Rotthacke; ale svovn. ně klučí = chrastí Jg. kluk m. = catabulta 2158 kluk ABTrial = Boh. 742 — catapulta est sagitta cum ferro bipenni sttela rozdvojitá jako laštovičí ocas neb kluk Lact. J&. Gb. atd. — suppulium v. kluky. kluka f. — lumpa 394 (v. pozn. tamže) kluka (rým scora) ,pisces“. klukař m. — catabultator 2613 klukarz: zaniklo. kluky pl. m. — suppulium 2554 kluki suphilium Veleš.: „ne. kluky, cucky, pozdeří““ Gb. klum -: rox 898 klum „fraga“, druh jahod. -klun v. zklun klusák v. lu&ák klušč m. = aler 613 klusscz (rým húšč) (kontext húšč, květ, klušč, štěp, dřkol- n^); Gb. čte „kl'ušč (?), některá. část stromu“. kliuzdk m. — serps 568 kluzak „serpentes'' (ze 'serpo' plazím se, klouzám). klúzčl f. — labo 93 kluziel (rým trupel; var. kluzow B) : = kluzel RVodü. 64V a; kontext: náleden, plzko, kluzél; svovz. slc. klziar — kluzisté Kdlal?. kluzov v. kluzél klváč m. = iurgius 1213 klvacz AB (jednoslabićne); srovn. mni. dloubal, dloubavy. — fligo 1230 klvacz. Ета Е. = ylum 689 kma (rym cetena); 4. hilum (= filum) nitka, vlakénko Geovges. kinachnik v. kuratník timus 673 kmecz AB (rym thy- kmec m.: moklec) , plantae speciales''; mus vulg. L. kmen m. — propago 620 kmen ABCG atd. kment n. — missia 1916 kment (mezi látkami (sukno» Áchské, kment, Bru- chlské, Kolínské..); cizího původu. kmet m. — vetulus 1732 kmet AB = Boh. 505 (var. knot E omylem) Wiesb. 564 :- RVodfü. 46F.— Veleš. = Mam. A 37" atd. Srovn. prakmetie. : iuratus 2192 kmet AB — Boh. 748 kmín m. = ciminum 869 kmyn ABG = Boh. 348 = Nn 65“ — RVodň. 37'b, Rostl. Drk. 126" atd.; hojné vvosll. Z lat.
Strana 305
kmošček — knýp. kmirätek v. kunrâtek kmoczek v. kmošček kmošček m. = menonides 294 kmosczek (A, rým makolušček; B kmoczek omy- lem), „„volatilia campestria''; - :RVodň. 49" I. Gb. dokládá ,,menond es, men- noides atd. prý pták mořský Diefb. Gloss.'' kmotr m. — compater 1754 kmotr — kmuotr Lact. atd.; dial. kmütr Jg. — patrinus Boh. 521 kmotr. kmotra i. — commater 1754 kmotra AB = Boh. 522 ald. kněh- v. knih- knéhné f. = presbitera 1770 knyehnie (A: knyenyc B) — knieny Veles., był pourzlivÿ vyvaz pro zenu (Rubënu) kně- zovu; též u Husa Erb. 1, 443 Kt. atd.; podnes slc. kňahňa Kt. Pozdější opisova- vals měnili v neulválnější knieni. knejp v. knýp kněmoc v. knělžé>moc kněrovec v. knězovec | kněsto! v. knístol kněstvo v. kněžstvo kné£ m. — presbiter 1018 knyess atd. — sacerdos Boh. 389 knyez (var. knyess) atd. knézovec m. — ciclas 1927 knyezoverz : AB; Gb. uvddi z Diefb. cyclus — ein | mantel kostlich geziert . — archimandrita 2206 kníerovecz (A. knyerowyecz B) — Vocab. 175* (knezo- wecz); Gb. cituje z Diejb. „archiman- drita také = ovčák“; konteat: oslók, sviňák, knězovec. kněžák m. = prelatus 1058 knyezak AB; | sro. v. pol. ksiezak. kněžátko nt. = tyrunculus 1099 knye- zatko (AB: knyzatko C). Vele&.; G. dokhládá z Duejb.: ,tyrunculus ein . klein ritterlein““. khnézéic m. — agenda (knéZská» 2425 knyezczicz — knezczyk Vocb. 175%; Gb. čte kněžčík; ale většinu podobných | názvů voři Klaret příponou -ic. kněžic m. — principides 1772 knyezicz AB = Veles. aid. kněžinec m. — pontifex 1054 knyezinecz AB (rym pečenec). kné(zeymoc f. = presul 1054 knyemocz (nejspíše klarelovski zkvdcenina; Gh. syovn. kniezmecz flavius Slov. Kl. 46"; srovn. knéZinec. V. Flajühans: Klaret, Il. 305 kněžna f. : imperatrix 970 knyesna (A, shodně s metrem; B czyessarzna prot „nělvu, opravou) — překlad volný, o teh- dejší choti Karlově Alžbětě. kněžovec v. knězovec kně(ž)stvo nt. = sacerdocium 1046 knyes- tvo (A: knyezsstwo G) atd. knidr, m.: loqua 1 23 knydr (jedno- slabičné; Rkoniexł postavec, cvilink, knidr, mitbnk, barchan aid.) Srov. CMFL. VI, 224 (J, Janko). hnieh- v. knih- kniemi v. knéhné Ruierovec v. knézovec knieZ- v. l. knéz- & kniz- kniezé nt. — princeps 972 knyeze knyezye Boh. 376 (var. knyeze) = Wiesb. 394 (kniezic) aid. knieZëtstvo nt. — principatus 984 knye- zcestvo aid. Né. kníZectvi. kniha f. carta 2334 knyha afd. Svovn. knihy a érnokniha. -knihay v. €érnoknir, zaknihar knihy pl. f. = codex 2334 knyhi — Boh. 720 — Wiesb. 975 atd. ,, Codex est liber, inquo continentur diversi libri partiales, sebránie rozličných traktátuov a spi- suov v jedny knihy'* uvddź z Lact. Gb. -knist v. pYiknist knistol m. — acolitus 1039 knystol AB (rym japostol); koniext příkněst, ko- stelník, knístol, japostol, zaknihar; sou- visí patrně s knez, voření neumflć; srovn. pfiknist. knizna f. = libleJratia 2673 knyzna = kniezna liberalia Veleé.; sroun. ndsl. [knižnice {. libravia Boh. 953 knyz- nycze (var. knyeznycze); Klavet kniZna. knofl m. = lona 2520 knofl.; Gb. dodává: „patrně z němč., snad ze strhném. Knůpíl nebo Kliptel = Schlegl'', kontex! pometlo, pomésidlo, riedéice, knofl, pekárna, rozsevačka. knoflík in. = nodulus 1889 knoflik (75m feflik) = Boh. 566 = RVodfn. 66" aid. . knot v. i. kmet knot m = lumen (opravou z licmen) 2065 knot = licmen Boh. 736 = RVodi. 64Ya (licmen) aid. knotina f. — licnus (= Adzv0c) 2342 kno- tyna. knyp m. = archanus 2561 knyp = Boh. 20
kmošček — knýp. kmirätek v. kunrâtek kmoczek v. kmošček kmošček m. = menonides 294 kmosczek (A, rým makolušček; B kmoczek omy- lem), „„volatilia campestria''; - :RVodň. 49" I. Gb. dokládá ,,menond es, men- noides atd. prý pták mořský Diefb. Gloss.'' kmotr m. — compater 1754 kmotr — kmuotr Lact. atd.; dial. kmütr Jg. — patrinus Boh. 521 kmotr. kmotra i. — commater 1754 kmotra AB = Boh. 522 ald. kněh- v. knih- knéhné f. = presbitera 1770 knyehnie (A: knyenyc B) — knieny Veles., był pourzlivÿ vyvaz pro zenu (Rubënu) kně- zovu; též u Husa Erb. 1, 443 Kt. atd.; podnes slc. kňahňa Kt. Pozdější opisova- vals měnili v neulválnější knieni. knejp v. knýp kněmoc v. knělžé>moc kněrovec v. knězovec | kněsto! v. knístol kněstvo v. kněžstvo kné£ m. — presbiter 1018 knyess atd. — sacerdos Boh. 389 knyez (var. knyess) atd. knézovec m. — ciclas 1927 knyezoverz : AB; Gb. uvddi z Diefb. cyclus — ein | mantel kostlich geziert . — archimandrita 2206 kníerovecz (A. knyerowyecz B) — Vocab. 175* (knezo- wecz); Gb. cituje z Diejb. „archiman- drita také = ovčák“; konteat: oslók, sviňák, knězovec. kněžák m. = prelatus 1058 knyezak AB; | sro. v. pol. ksiezak. kněžátko nt. = tyrunculus 1099 knye- zatko (AB: knyzatko C). Vele&.; G. dokhládá z Duejb.: ,tyrunculus ein . klein ritterlein““. khnézéic m. — agenda (knéZská» 2425 knyezczicz — knezczyk Vocb. 175%; Gb. čte kněžčík; ale většinu podobných | názvů voři Klaret příponou -ic. kněžic m. — principides 1772 knyezicz AB = Veles. aid. kněžinec m. — pontifex 1054 knyezinecz AB (rym pečenec). kné(zeymoc f. = presul 1054 knyemocz (nejspíše klarelovski zkvdcenina; Gh. syovn. kniezmecz flavius Slov. Kl. 46"; srovn. knéZinec. V. Flajühans: Klaret, Il. 305 kněžna f. : imperatrix 970 knyesna (A, shodně s metrem; B czyessarzna prot „nělvu, opravou) — překlad volný, o teh- dejší choti Karlově Alžbětě. kněžovec v. knězovec kně(ž)stvo nt. = sacerdocium 1046 knyes- tvo (A: knyezsstwo G) atd. knidr, m.: loqua 1 23 knydr (jedno- slabičné; Rkoniexł postavec, cvilink, knidr, mitbnk, barchan aid.) Srov. CMFL. VI, 224 (J, Janko). hnieh- v. knih- kniemi v. knéhné Ruierovec v. knézovec knieZ- v. l. knéz- & kniz- kniezé nt. — princeps 972 knyeze knyezye Boh. 376 (var. knyeze) = Wiesb. 394 (kniezic) aid. knieZëtstvo nt. — principatus 984 knye- zcestvo aid. Né. kníZectvi. kniha f. carta 2334 knyha afd. Svovn. knihy a érnokniha. -knihay v. €érnoknir, zaknihar knihy pl. f. = codex 2334 knyhi — Boh. 720 — Wiesb. 975 atd. ,, Codex est liber, inquo continentur diversi libri partiales, sebránie rozličných traktátuov a spi- suov v jedny knihy'* uvddź z Lact. Gb. -knist v. pYiknist knistol m. — acolitus 1039 knystol AB (rym japostol); koniext příkněst, ko- stelník, knístol, japostol, zaknihar; sou- visí patrně s knez, voření neumflć; srovn. pfiknist. knizna f. = libleJratia 2673 knyzna = kniezna liberalia Veleé.; sroun. ndsl. [knižnice {. libravia Boh. 953 knyz- nycze (var. knyeznycze); Klavet kniZna. knofl m. = lona 2520 knofl.; Gb. dodává: „patrně z němč., snad ze strhném. Knůpíl nebo Kliptel = Schlegl'', kontex! pometlo, pomésidlo, riedéice, knofl, pekárna, rozsevačka. knoflík in. = nodulus 1889 knoflik (75m feflik) = Boh. 566 = RVodfn. 66" aid. . knot v. i. kmet knot m = lumen (opravou z licmen) 2065 knot = licmen Boh. 736 = RVodi. 64Ya (licmen) aid. knotina f. — licnus (= Adzv0c) 2342 kno- tyna. knyp m. = archanus 2561 knyp = Boh. 20
Strana 306
306 858 (artawa) a/d.; Gb. ,,ze stném. knip | = messer'“'. Mě. knejp. knýst- v. kníst- | knýzděl v. brýzděl kóba f. = vago 276 koba AB = Boh. 90 — Wiesb. 712 — kvoba Fysiolog 697 | mg. = Nn 64" — Velc&. (koka omylem). „Z nśm. Koppe — corvus'' Matzenauer. kobéna 1. = barliates 301 kobyena = RVodù. 48Ya; ,,aves. . ad magnitudinem alaudarum dřevo- rodci'" Lactif. kober m. — nageum 1876 kober AB — Veleś.; , nageum — pallium tenue Du- Cange“ Matzen., Csl. 48——49, kdež další výklad, srovn. násl. kobeřec m. capete (AD: capetum B; místo tapetc) 1875 koberzecz ABD Boh. 737 = Wiesb. 895 : Nn 71" Veleś. -: Slov Třeb. 11 atd. kobes v. kobos kobirastel m. = zelentides 295 kobirastel (A, rým chrastel: B kobirastew) = Žídek, vhp. krakov. (LEM. 1837, 231): zaniklo, nějahá klaretovská vkvácenina. | kobšuch de lignis crescunt | kobka f. = teges 2075 kobka AB = Veleš. = Wiesb. 1408 ald.; ujalo se. Matzenauer: ‚‚z něm. kobe, koben domek. | koblása f. = salsucium 485 koblassa (B : A klobasa) :- Boh. 44 (var. klo- bassye O, klobassa F) = klobasa Wiesb. 489 — koblassa Nn 67" — ko- blasa, klobasa J.act. ald.; nynt klobása, dol. koblása. koblih m. — pastilla 1806 Xoblih koblych B) ald.; nyni kobliha, dial mor. koblih. koblücek m. — caleptra 2149 kobluczek (A: klobuczek B) (,, arma") — Boh. 586 (var. klobuczek) : = 651 kobluczek Vocb. 175Y = kob- luczek Żelezny RVodń. 55" = klobuczek Nn 69Y aid. Nymi klobcułek. koblák m. — pileus 1937 kobluk = Boh. (A: 586 (nar. klobuk) = RVodn. 59° = Slov. Treb. 12—Lact. aid.; nć. klobouk. koboli m. — kitulinus (A: gitulius B) | 11358 kobolt AB (kontext Zráé. . kobolt, tatrman..). Z nmi. kobos m. — nablum Boh. 966 kobos (var. kobes, kost (omylem):- Wiesb. 58 (v Klaretovi płisluśni parylie schdzi) = Boh. 293 (ver. koblihy) » klobuczek Wies. | kóba — kocana. nebosy Vele$. (místo na kobosi omylem; Gb. uvádí kobosy nesprávně, proti textu). Všechno asi z эпазтной. 1. Рау. ХИ, 16 cymbalis na kobosi bibl. stë.; a to z (ur. kobuz, né. kobza; v. Niederle, NVCs. IX, 71/2. m. calpedra 1937 kolsuch (kp. opraveno z kohsuch) ,de vesti- bus“. rým koblúk. Gb. dodává „místo caleptra — mitra tegens caput Du Cange. Z ném. (posmüSného) Kopf- Schuoch nebo omyl m. koblücek v. t." Druhá alternativa není možná, bráni metrum Lo a koblúček je již ve v. 2149 caleptra, což tedy mluví i proti opravě calpedra v caleptra, první alternatíva rovněž nemožná, již pro fingování slova něm. Nejsplše calpedra autoy spojoval s calpo = kopyto a přeložil holčuch (dokl. v. u Gb. s. v.), což opisovač změnil chybnč v kobsuch a korektor nedokonale opravil v kolsuch. Sromn. calopes — holzschuoch Lexer. kobyla f. — equa 535 cohyla — Hoh. 185 atd. Svovm. kobyly. kobyldk m. : equilio 2204 kobylak AB — Veleš. atd. — mango Boh. 744 kobilak 1015 (kobilarz). Kľaryct konict. kobylář v. kobylák — locustus 422 kobyleczna srorm. locusta — kobylka kobyli v. kobyly kobylka f. — locusta 595 kobilka = Boh. 210 (var. kolebka omylem) atd. kobyly pl. f. fala 2546 kobili: lešení v sladovné, srovn. nt. kozy a Jgm. ,„ko- byla — lešení nebo podstavek, na němž jsou položené lísky''; Gb. mylně kobylí adj. kobysastel v. kobirastel kobza v. kobos koc m. = adromade 1871 kocz AB = Boh. 559 (var. kolcz omylem) — Wiesb. 624 (andromada) = Mam. A 14" (= an- dromeda) — Vocb. 175%. Ze st/hném. kotze (masc) — grobes zottiges Wollen- zeug, Decke oder Kleid davon Gb.; an- dromeda — vestis de pellibus ovium Wiesb. kobylećna 1. „pisces””, DuCange. kocana i. — iacinctus 810 koczana AB Trial. „de herbis ignotis‘‘. Gb. dodává: srova. mor. kccan(k)a jiva; stp. kocanki i kotanki, oboje helichrysum,
306 858 (artawa) a/d.; Gb. ,,ze stném. knip | = messer'“'. Mě. knejp. knýst- v. kníst- | knýzděl v. brýzděl kóba f. = vago 276 koba AB = Boh. 90 — Wiesb. 712 — kvoba Fysiolog 697 | mg. = Nn 64" — Velc&. (koka omylem). „Z nśm. Koppe — corvus'' Matzenauer. kobéna 1. = barliates 301 kobyena = RVodù. 48Ya; ,,aves. . ad magnitudinem alaudarum dřevo- rodci'" Lactif. kober m. — nageum 1876 kober AB — Veleś.; , nageum — pallium tenue Du- Cange“ Matzen., Csl. 48——49, kdež další výklad, srovn. násl. kobeřec m. capete (AD: capetum B; místo tapetc) 1875 koberzecz ABD Boh. 737 = Wiesb. 895 : Nn 71" Veleś. -: Slov Třeb. 11 atd. kobes v. kobos kobirastel m. = zelentides 295 kobirastel (A, rým chrastel: B kobirastew) = Žídek, vhp. krakov. (LEM. 1837, 231): zaniklo, nějahá klaretovská vkvácenina. | kobšuch de lignis crescunt | kobka f. = teges 2075 kobka AB = Veleš. = Wiesb. 1408 ald.; ujalo se. Matzenauer: ‚‚z něm. kobe, koben domek. | koblása f. = salsucium 485 koblassa (B : A klobasa) :- Boh. 44 (var. klo- bassye O, klobassa F) = klobasa Wiesb. 489 — koblassa Nn 67" — ko- blasa, klobasa J.act. ald.; nynt klobása, dol. koblása. koblih m. — pastilla 1806 Xoblih koblych B) ald.; nyni kobliha, dial mor. koblih. koblücek m. — caleptra 2149 kobluczek (A: klobuczek B) (,, arma") — Boh. 586 (var. klobuczek) : = 651 kobluczek Vocb. 175Y = kob- luczek Żelezny RVodń. 55" = klobuczek Nn 69Y aid. Nymi klobcułek. koblák m. — pileus 1937 kobluk = Boh. (A: 586 (nar. klobuk) = RVodn. 59° = Slov. Treb. 12—Lact. aid.; nć. klobouk. koboli m. — kitulinus (A: gitulius B) | 11358 kobolt AB (kontext Zráé. . kobolt, tatrman..). Z nmi. kobos m. — nablum Boh. 966 kobos (var. kobes, kost (omylem):- Wiesb. 58 (v Klaretovi płisluśni parylie schdzi) = Boh. 293 (ver. koblihy) » klobuczek Wies. | kóba — kocana. nebosy Vele$. (místo na kobosi omylem; Gb. uvádí kobosy nesprávně, proti textu). Všechno asi z эпазтной. 1. Рау. ХИ, 16 cymbalis na kobosi bibl. stë.; a to z (ur. kobuz, né. kobza; v. Niederle, NVCs. IX, 71/2. m. calpedra 1937 kolsuch (kp. opraveno z kohsuch) ,de vesti- bus“. rým koblúk. Gb. dodává „místo caleptra — mitra tegens caput Du Cange. Z ném. (posmüSného) Kopf- Schuoch nebo omyl m. koblücek v. t." Druhá alternativa není možná, bráni metrum Lo a koblúček je již ve v. 2149 caleptra, což tedy mluví i proti opravě calpedra v caleptra, první alternatíva rovněž nemožná, již pro fingování slova něm. Nejsplše calpedra autoy spojoval s calpo = kopyto a přeložil holčuch (dokl. v. u Gb. s. v.), což opisovač změnil chybnč v kobsuch a korektor nedokonale opravil v kolsuch. Sromn. calopes — holzschuoch Lexer. kobyla f. — equa 535 cohyla — Hoh. 185 atd. Svovm. kobyly. kobyldk m. : equilio 2204 kobylak AB — Veleš. atd. — mango Boh. 744 kobilak 1015 (kobilarz). Kľaryct konict. kobylář v. kobylák — locustus 422 kobyleczna srorm. locusta — kobylka kobyli v. kobyly kobylka f. — locusta 595 kobilka = Boh. 210 (var. kolebka omylem) atd. kobyly pl. f. fala 2546 kobili: lešení v sladovné, srovn. nt. kozy a Jgm. ,„ko- byla — lešení nebo podstavek, na němž jsou položené lísky''; Gb. mylně kobylí adj. kobysastel v. kobirastel kobza v. kobos koc m. = adromade 1871 kocz AB = Boh. 559 (var. kolcz omylem) — Wiesb. 624 (andromada) = Mam. A 14" (= an- dromeda) — Vocb. 175%. Ze st/hném. kotze (masc) — grobes zottiges Wollen- zeug, Decke oder Kleid davon Gb.; an- dromeda — vestis de pellibus ovium Wiesb. kobylećna 1. „pisces””, DuCange. kocana i. — iacinctus 810 koczana AB Trial. „de herbis ignotis‘‘. Gb. dodává: srova. mor. kccan(k)a jiva; stp. kocanki i kotanki, oboje helichrysum,
Strana 307
kocür — kolečka. sin. kocen a s7b. kocan; Bwüchknev, Slown. elym. uvädi kocanek, kocanki, kocenki, kocianka; sronn. kofanky = vrbí kvét lax. Ki. VI. kocíap v. kostfap kocür m. — murilegus 534 koczur AG = Boh. 199 — Wiesb. 797 atd. = musis v. kozür. koć v. koc, kotec koćana v. kocana koččie muidcć pl. nt. = drippa 834 koczczye mudcze (B: koczie mudcze A) mudcze kotczi RVodń. 387 ,,de herbis ignotis"; srovn. psie mńdce =: rstl. z rodu vstavačovitých Jg. kočka 1. — cattus 505 koczka — Boh. 199 — Wiesb. 798 atd. kočřap v. kostřáp koféř m. decibinus 2190 koferz; srovn. střhn. koffern hrati v kostky Miz. Csl. (s. koperstvi) a u Husa kopófsky, kopéfstvie — kostkäïsky, kostkäïstv{, u Chelčického (z Husa) koféïstvo. kochačka f. — oblectamentum 2433 ko- chaczka AB. (kochánie, dial. chochánie nt. — Luterpe Vokab. 368 chochanye: překlad me- - umělý. Syovn. pokochánie a roz- kochany. kochna v. kotlina kojiljé (?) = nephula 835 kogilgie (rým ostropsie) — nebula Nn 66"; Gb. srov- nává srb. kovilje, omylem. koka v. kóba kokoriek m. = altonium 851 kokorziek (ryi» hadotek) ,,de herbis ignotis''; jinah hojné o vostl. — pollicaria, vedle toho kokoïik, pol. kokorzyk; nyni = polygonatum, Weisswurz Jg. Kt. kokoska f. — oppa 782 kokosska (vym | husie nóżka) „de frumentis" — RVodn. | 42"; jinak hojnć v vostl. — bursa pasto- ris, Rstl. Drk. 178Vb atd., bodnes. kokot m. — gallus 229 kokot — Fysiol. 343 mg. = Boh. 119 — Nn 64* atd.; Lact. kohüt; 2c. kohout. kokva f. = balestra 2414 kovka (A, misto kokva omylem) = kokwa Veles. = kot- va Lact. (misto kocwa = kokva omy- lem); sroun. StLetop. 195 oboïiv se na Németka i d& mu kokvü, aZ .. (zv. 1468 — Palacký, Děj., IV, 2, 587) fg., KL, Gb. Balestra — funda, prak, Du Cange. 307 kól m. = fustis 1951 kuol — Mam. A 23" (kol) ad. -kol v. okol, úkol koláé m. torta 1804 kolacz . Boh. 292: RWVodi. S1" aid. = solarium 2494 kolaczi (A; metrum żźddd — lv. B kolacz opravou); Gb. do- hládá solarium = Sold, Lohn, Geldl Diefb. a vyhládd kolaczi (sic, matením s kollact) omylem; : kolaczy Veleś. koláfnik m. — tortista 2586 kolacznyk — Vele&.; svovn. kolácník — Xüchler 1457 v záp. Litomyšl.: Štěpánek, Progv. G. Litomyšl, 5, pzn. 8. kolad- v. i. koled- kolan m. — spica (nardi:> 867 kolan ,radices in apoteca''. kolć m. = colcia 1913 kolcz AB = Nn 74" =: Lact. aid. Jg.: „tkana latka, obyčejně s modrými pruhy'“; z nem. Kólsch, gol(t)schen aid. = kólnisch z Kolína n/R''. Matz. Lexer (s. kólsch) = adromade v. koc. kolčava f. — mustela 530 kolczawa ABG = Boh. 201 = Nn 720" = Veleż. = — Lact. ool'a utd. V bibli Kvral. kol- Cava s měkkým 1. kolček m. — inauris 1928 colczek, Gb. „demin. z kolec, kl?" kolbco -: prsten. kolda f. = locuna 501 colda (kontex/ stna, kuna, kolda, jelen, divoký kozel). kolébka v. t. kobylka kolcbačka 1. oscillum 2136 kolebaczka (rým staczka) AB — Boh. 919 (var. kolewaczka omylem) = Wiesb. 1162 = Voleš.; Lect. oscillum: když se na provaze <děti> klátie, přivážíce k nc- čemu; húpačka“. kolebka f. cunabulum 2029 kolebka AD — Boh. 641 — Wiesb. 901 at. — oscillum RVodf. 66" kolewka (mfsto kolebaczka omylem). Poh. 606 (kol) Syovn. v. kolec m. — hastator 2224 kolecz: Gb. »Lanzenbrecher, Kámpfer'' pesky kolec v. pesky holec | kolečka pl. nt. = esseda 2506 koleczka (A: rým otka; B opravou koleczko mylně) = Boh. 800 — Wiesb. 1090 = Veleś. — RVodń. 49Y (koleczko omy- lem); Gb. dohládá z Diejb. essedum — ein hangender Wagen. Sram plur. srovn. stě. kola — vůz a kolcra.
kocür — kolečka. sin. kocen a s7b. kocan; Bwüchknev, Slown. elym. uvädi kocanek, kocanki, kocenki, kocianka; sronn. kofanky = vrbí kvét lax. Ki. VI. kocíap v. kostfap kocür m. — murilegus 534 koczur AG = Boh. 199 — Wiesb. 797 atd. = musis v. kozür. koć v. koc, kotec koćana v. kocana koččie muidcć pl. nt. = drippa 834 koczczye mudcze (B: koczie mudcze A) mudcze kotczi RVodń. 387 ,,de herbis ignotis"; srovn. psie mńdce =: rstl. z rodu vstavačovitých Jg. kočka 1. — cattus 505 koczka — Boh. 199 — Wiesb. 798 atd. kočřap v. kostřáp koféř m. decibinus 2190 koferz; srovn. střhn. koffern hrati v kostky Miz. Csl. (s. koperstvi) a u Husa kopófsky, kopéfstvie — kostkäïsky, kostkäïstv{, u Chelčického (z Husa) koféïstvo. kochačka f. — oblectamentum 2433 ko- chaczka AB. (kochánie, dial. chochánie nt. — Luterpe Vokab. 368 chochanye: překlad me- - umělý. Syovn. pokochánie a roz- kochany. kochna v. kotlina kojiljé (?) = nephula 835 kogilgie (rým ostropsie) — nebula Nn 66"; Gb. srov- nává srb. kovilje, omylem. koka v. kóba kokoriek m. = altonium 851 kokorziek (ryi» hadotek) ,,de herbis ignotis''; jinah hojné o vostl. — pollicaria, vedle toho kokoïik, pol. kokorzyk; nyni = polygonatum, Weisswurz Jg. Kt. kokoska f. — oppa 782 kokosska (vym | husie nóżka) „de frumentis" — RVodn. | 42"; jinak hojnć v vostl. — bursa pasto- ris, Rstl. Drk. 178Vb atd., bodnes. kokot m. — gallus 229 kokot — Fysiol. 343 mg. = Boh. 119 — Nn 64* atd.; Lact. kohüt; 2c. kohout. kokva f. = balestra 2414 kovka (A, misto kokva omylem) = kokwa Veles. = kot- va Lact. (misto kocwa = kokva omy- lem); sroun. StLetop. 195 oboïiv se na Németka i d& mu kokvü, aZ .. (zv. 1468 — Palacký, Děj., IV, 2, 587) fg., KL, Gb. Balestra — funda, prak, Du Cange. 307 kól m. = fustis 1951 kuol — Mam. A 23" (kol) ad. -kol v. okol, úkol koláé m. torta 1804 kolacz . Boh. 292: RWVodi. S1" aid. = solarium 2494 kolaczi (A; metrum żźddd — lv. B kolacz opravou); Gb. do- hládá solarium = Sold, Lohn, Geldl Diefb. a vyhládd kolaczi (sic, matením s kollact) omylem; : kolaczy Veleś. koláfnik m. — tortista 2586 kolacznyk — Vele&.; svovn. kolácník — Xüchler 1457 v záp. Litomyšl.: Štěpánek, Progv. G. Litomyšl, 5, pzn. 8. kolad- v. i. koled- kolan m. — spica (nardi:> 867 kolan ,radices in apoteca''. kolć m. = colcia 1913 kolcz AB = Nn 74" =: Lact. aid. Jg.: „tkana latka, obyčejně s modrými pruhy'“; z nem. Kólsch, gol(t)schen aid. = kólnisch z Kolína n/R''. Matz. Lexer (s. kólsch) = adromade v. koc. kolčava f. — mustela 530 kolczawa ABG = Boh. 201 = Nn 720" = Veleż. = — Lact. ool'a utd. V bibli Kvral. kol- Cava s měkkým 1. kolček m. — inauris 1928 colczek, Gb. „demin. z kolec, kl?" kolbco -: prsten. kolda f. = locuna 501 colda (kontex/ stna, kuna, kolda, jelen, divoký kozel). kolébka v. t. kobylka kolcbačka 1. oscillum 2136 kolebaczka (rým staczka) AB — Boh. 919 (var. kolewaczka omylem) = Wiesb. 1162 = Voleš.; Lect. oscillum: když se na provaze <děti> klátie, přivážíce k nc- čemu; húpačka“. kolebka f. cunabulum 2029 kolebka AD — Boh. 641 — Wiesb. 901 at. — oscillum RVodf. 66" kolewka (mfsto kolebaczka omylem). Poh. 606 (kol) Syovn. v. kolec m. — hastator 2224 kolecz: Gb. »Lanzenbrecher, Kámpfer'' pesky kolec v. pesky holec | kolečka pl. nt. = esseda 2506 koleczka (A: rým otka; B opravou koleczko mylně) = Boh. 800 — Wiesb. 1090 = Veleś. — RVodń. 49Y (koleczko omy- lem); Gb. dohládá z Diejb. essedum — ein hangender Wagen. Sram plur. srovn. stě. kola — vůz a kolcra.
Strana 308
308 kolečko nt. = meastrum 2072 koleczko AB = Boh. 683 = Wiesb. 936 = RVodñ. 65" — Veleš. = Slov. Třeb. 12 (lam meastris omylem) — Lact. aid. Jg. meastrum = trakař. = girgillum 2567 koleczko = Boh. 845; Gb.: „vijadlo nějaké“. = esseda v. kolečka. koleda {. =: colenda 2395 koleda atd. Z lt. Calendae, je3lo v moc Slédvovecerni počínali Nový rok. koleden m. = panxilenos (?) Vokab. 262 koleden ,,de astronomia''. kolejé f. — orbita 107 kolegye (BCG: v A ment; vým peleSé) — Boh. 146 — | Wies. 783 = Nn 69" — Vele&. (kolege) - RVodń. 49V (kolege) atd. -kolek r. okolek kolen v. holen koleni- v. kolenni- kolennicć v. kole(n)nik | kole(n)nik m. *gennula (Agemka, B Beniba; sroun. crula, tibula alp.) 1331 kolenyk (pro metrum vc !. A; v B správ- nější kolenyczye, srovn. stehnice, hýž- dice). Gb.: „některá část (žíla?) těla pri kolenč“. kolenky v. nákolenky | koleno nt.- genu 1296 koleno - Boh. 458 — Wiesb. 498 atd. Srovn. též ho- leno, pokolenie. kolenýš m. = genutus 1207 kolenyss = Veleš. (genilentus). kolesa pl. nt. — carpentum 2120 kolessa (B, nemá A) = Vocb. 176": Mam. A 19" — Veleš. atd. — kolev- v. t. koléb- kolik v. košík Kolinén(in) ». kolném Kolinské nt. — Colonicum (4 sukno) 1917 colinske AB atd. kolis v. kolýš koli v. kolýš kólné f. — rotabra 1985 kolnic (konlex stodola, brazina, kolng, pristodolek) — Vele&. (xorabra); nc. kulna. | kolovrátek m. — lira. Boh. = calabris Boh. 681 kolnye = RVodñ. | 55" — Veles. — calabrum colnye Vo- cab. 175” (u Klarela rotabra). Kolné (nym. = (Colonensis 954 kulnie (vynechána asi zkvatka nad © a pak Kolnén podobně utvořeno jako Holo- | múčen, možno však, že vynechána při -ni- jedna nožička (-ini-) a že ledy ovigind) mél ‘kolinén’). Gb. čle koli- | kolečko — kolsvět nénin, opravou, již však vylučuje me- trum. kolnik m. -= alsta 772 kolnik AB — Veles. — RVodn. 35c — Lact. atd.; nynt = brassica napus. Srovn. nekolník. kolo nt. -- rota 2171 kolo -: Boh. 774 — Nn 68" aid. kolodéj m. — plada 911 kolodyeg (.,de boletis'') = Nn 66 : Veleś. : : RVodi. 50Y atd. Jem.: „houba tmavě červená, kteráž rozříznutá zčerná, k jídlu.. fungus Vocab. ms. 1309, us." Cilát Vocab. ms. 1309 je ov$em omyl (im. 1389 RVodi., ale i tam je = plada, nikoli fungus), vzniklý palyně neporozuménim kusómu excerplu (Hanhkov« ). (Zty; myní Boletus erythropus; obecně mo- drak (zmodrd řezem). Má klobouček krásně hnědý, jako koldłski kožená zástěra; odtud 3méno.) kolomast f. — rotalinum 2175 kolomast AB = Boh. 777 (var. kolomaz) -- Wie- senb. 1058 — Nn 68Y = kolomazt RVodü. 49Y — Lact. aid. kolomaz(t) v. kolomast kolosvět v. kolsvět holovral v. 1. vratidlo kolovrat m. . circuleus 1964 kolowrat (BTrial.: zalowrat A omylem). = girocellum 2129 kolovrat AB; sroun. kolowrat girgillum RVodñ. 61Y, Nn 68Y ałd.. Jg. (u provaznika). = dacticella 824 kolowrat AB (pro metrum, jinak kolovtatec) ,de herbis ignotis") — RVodü. 38" ad. [kolovratec m. — lira v. kolovrátek — dacticella Boh. 339 kolowratecz (var. kosowratecz omylem) — Rstl. Drk. 1979, 178% (tuto psdno kolowraticz); jinak v vostl. hojné - esula minor, nynt euphorbia helioscopia /g., K.; v. násl. (lavet kolovrat). 968 kollo- wratek — Wiesb. 59 (kolowratecz); svovn. lyra est instrumentum canendi kolowratecz Lact. V Klarelovi pfi- slusnd partie schdzi. holozden v. okolozden kolsuch v. kobéuch kolsvét m. — machina (mundi) 187 kol- sviet (AG: kalstwiet F, koloswyet B) = koloswyet Vokab. 257; fłŻejało pře-
308 kolečko nt. = meastrum 2072 koleczko AB = Boh. 683 = Wiesb. 936 = RVodñ. 65" — Veleš. = Slov. Třeb. 12 (lam meastris omylem) — Lact. aid. Jg. meastrum = trakař. = girgillum 2567 koleczko = Boh. 845; Gb.: „vijadlo nějaké“. = esseda v. kolečka. koleda {. =: colenda 2395 koleda atd. Z lt. Calendae, je3lo v moc Slédvovecerni počínali Nový rok. koleden m. = panxilenos (?) Vokab. 262 koleden ,,de astronomia''. kolejé f. — orbita 107 kolegye (BCG: v A ment; vým peleSé) — Boh. 146 — | Wies. 783 = Nn 69" — Vele&. (kolege) - RVodń. 49V (kolege) atd. -kolek r. okolek kolen v. holen koleni- v. kolenni- kolennicć v. kole(n)nik | kole(n)nik m. *gennula (Agemka, B Beniba; sroun. crula, tibula alp.) 1331 kolenyk (pro metrum vc !. A; v B správ- nější kolenyczye, srovn. stehnice, hýž- dice). Gb.: „některá část (žíla?) těla pri kolenč“. kolenky v. nákolenky | koleno nt.- genu 1296 koleno - Boh. 458 — Wiesb. 498 atd. Srovn. též ho- leno, pokolenie. kolenýš m. = genutus 1207 kolenyss = Veleš. (genilentus). kolesa pl. nt. — carpentum 2120 kolessa (B, nemá A) = Vocb. 176": Mam. A 19" — Veleš. atd. — kolev- v. t. koléb- kolik v. košík Kolinén(in) ». kolném Kolinské nt. — Colonicum (4 sukno) 1917 colinske AB atd. kolis v. kolýš koli v. kolýš kólné f. — rotabra 1985 kolnic (konlex stodola, brazina, kolng, pristodolek) — Vele&. (xorabra); nc. kulna. | kolovrátek m. — lira. Boh. = calabris Boh. 681 kolnye = RVodñ. | 55" — Veles. — calabrum colnye Vo- cab. 175” (u Klarela rotabra). Kolné (nym. = (Colonensis 954 kulnie (vynechána asi zkvatka nad © a pak Kolnén podobně utvořeno jako Holo- | múčen, možno však, že vynechána při -ni- jedna nožička (-ini-) a že ledy ovigind) mél ‘kolinén’). Gb. čle koli- | kolečko — kolsvět nénin, opravou, již však vylučuje me- trum. kolnik m. -= alsta 772 kolnik AB — Veles. — RVodn. 35c — Lact. atd.; nynt = brassica napus. Srovn. nekolník. kolo nt. -- rota 2171 kolo -: Boh. 774 — Nn 68" aid. kolodéj m. — plada 911 kolodyeg (.,de boletis'') = Nn 66 : Veleś. : : RVodi. 50Y atd. Jem.: „houba tmavě červená, kteráž rozříznutá zčerná, k jídlu.. fungus Vocab. ms. 1309, us." Cilát Vocab. ms. 1309 je ov$em omyl (im. 1389 RVodi., ale i tam je = plada, nikoli fungus), vzniklý palyně neporozuménim kusómu excerplu (Hanhkov« ). (Zty; myní Boletus erythropus; obecně mo- drak (zmodrd řezem). Má klobouček krásně hnědý, jako koldłski kožená zástěra; odtud 3méno.) kolomast f. — rotalinum 2175 kolomast AB = Boh. 777 (var. kolomaz) -- Wie- senb. 1058 — Nn 68Y = kolomazt RVodü. 49Y — Lact. aid. kolomaz(t) v. kolomast kolosvět v. kolsvět holovral v. 1. vratidlo kolovrat m. . circuleus 1964 kolowrat (BTrial.: zalowrat A omylem). = girocellum 2129 kolovrat AB; sroun. kolowrat girgillum RVodñ. 61Y, Nn 68Y ałd.. Jg. (u provaznika). = dacticella 824 kolowrat AB (pro metrum, jinak kolovtatec) ,de herbis ignotis") — RVodü. 38" ad. [kolovratec m. — lira v. kolovrátek — dacticella Boh. 339 kolowratecz (var. kosowratecz omylem) — Rstl. Drk. 1979, 178% (tuto psdno kolowraticz); jinak v vostl. hojné - esula minor, nynt euphorbia helioscopia /g., K.; v. násl. (lavet kolovrat). 968 kollo- wratek — Wiesb. 59 (kolowratecz); svovn. lyra est instrumentum canendi kolowratecz Lact. V Klarelovi pfi- slusnd partie schdzi. holozden v. okolozden kolsuch v. kobéuch kolsvét m. — machina (mundi) 187 kol- sviet (AG: kalstwiet F, koloswyet B) = koloswyet Vokab. 257; fłŻejało pře-
Strana 309
kultra — kladateli, zejména 1404 překladatelem Komestora, kolosvct Jg. atd., ale zase zaniklo. koltra f. = culcitra 1935 koltra Boh. 634 = Wiesb. 891 = Mam. A 18° . Veleš. = RVodň. 56% atd.; z kolter (a to z lat. ). kolýš m. — azna 878 kolis („radices in apoteca"; rÿm cenclana/azna). Gb. s. něm. koliš dokládá ,,azna snad m. azonium | neb azion, wilder Senf, Diefb.'", kon- tex! mastix, enciana, tiriaca, azna did. komar m. — culex 223 komar (В: А komora omylem, G komarz omylem): vým columbar; = Fysiol. 287 mg. = Boh. 132, 212 = Wiesb. 709, 807 = Nn 64Y = Vocab. 175Y = RVodň. 49" atd. komín m. — caminus 1956 komyn = Boh. 612 = Wiesb. 848 — Vocab. 175" — Velc&. aid. (= epicauterium Bok. O pfidavek po 590 v. pan. komňata f. = caminata 1970 komnyata (A: komnata B) : Boh. 629 atd.; ně. komnata. komoň m. = badius 513 komon AB = RVodi. 50% atd., Gb. z Dicfb. doklida badius equus velociter currens''. komonicé f. — caus 850 komonicze (,,de herbis ignotis"), obyčejně = melilotus; hojné v vostl. Rostl. Drk. 180'a ad. komonnik v. komorník komora f. — camera 1970 komora АВ = Boh. 629 — Wiesb. 881 ata. Z lal. komornik m. — satellites 1000 komornik ĄBC- aid. = satrapa Boh. 382 komornyk (var. komonnyk O omylem) Wiesb. 401 satrapa, camerarius); 4 K/aveta satrapa = podkonnik. -komofie v. podkomofie komplet m. = completoria (oratio> 2427 komplet; z lat. komu v. kto komir v. konur komzé f. — superpellicia 2350 komzie; aid.; né. komze. Gb. ,,vrchni Cast rou- cha. kněžského při bohoslužbě, Chor- rock". Z lat. kon v. zákon kön m. equus 518 kon — Boh. 185 (var. kuon O) -: Mam. A 241", Lact. a/d. = yppus 2475 kon „de rebus eccle- siasticis’ Gb. dokládá: „ippus patrně | konipyf m. = konnic& 309 ze f. (toG, ale významu zde nejas- ného''. kondnic v. dokonánie, skonánie, konany v. skonany Койаз m. — burdo 437 konyas (A:B konass); Gb. doklddd: ,,burdo = genus cameli, ex equo et asino‘‘’ Diefb. (konavé adj. f. finalis (causa'> Vo- kab. 315 konawa (,,de phisica''). konec m. ..: finis 44 konecz ad. konečně v. koneční (koneční adj. : terminalis Vokab. 78 koneczny (var. konecznye), „de gram- matica“, s lim snad nějak souvisi definitio konecznye Veleš. končstraš v. konistraš -konetnáč v. dokonetnáč konev v. konvě konief m. — maugo 2204 konierz AB Vele&. aid.; n£. konit, koñat. konicč v. konnicš konina f. = equirina (caro) 1838 konyna AB (rým kučina). (Zlý: též 1493 v Arch. C. XVI, 16.» konipas m. — sicapus 274 konypass AB = Fysiolog. 657 mg (konypass) - Nn 64% = Žídek krak. (CCM. 1837, 231; kompas omylem) = RVodň. 48" (kono- pacz omylem); podle Jgm. = motacilla, Bachstelze; ně. obecně konopásek, koni- pásek. konipár m. — cquourlus 440 konypur AB ,Clauda monstra"; viz mádsledujici a sroun. né. konopour — datisca Kt. konipuz v. konipyY ippomarius 446 konipirz (A: konypuz B omylem); vyi» zendyt (bodobné složeniny jsou oblíbeny u Kla- reta) ,,clauda monstra''. Srov. konipür konistar m. — equicerus (A: equisternus B) 452 konystar AB ,,cliuda monstra''; složeno z piekladu (equi-) a prejelt ( -stev- ). konislus v. konistraż konistra$ m. achantis (Laci. stehlec) 257 konystrass (B: konystass A omy- lem) = Nn 64Y =: RVodñ. 48Ya (ko- niestrass) = Žídek krak. (CCM. 1837. 232): ,, volatilia campestria'". Srovn. polské konistrach achaemenis Linde konnicé {. — equinarium 1994 konnyczye (B: konnycze A) — Boh. 738 (conicze E: konnycze O) — Wiesb. 1006 = Lact. ald.
kultra — kladateli, zejména 1404 překladatelem Komestora, kolosvct Jg. atd., ale zase zaniklo. koltra f. = culcitra 1935 koltra Boh. 634 = Wiesb. 891 = Mam. A 18° . Veleš. = RVodň. 56% atd.; z kolter (a to z lat. ). kolýš m. — azna 878 kolis („radices in apoteca"; rÿm cenclana/azna). Gb. s. něm. koliš dokládá ,,azna snad m. azonium | neb azion, wilder Senf, Diefb.'", kon- tex! mastix, enciana, tiriaca, azna did. komar m. — culex 223 komar (В: А komora omylem, G komarz omylem): vým columbar; = Fysiol. 287 mg. = Boh. 132, 212 = Wiesb. 709, 807 = Nn 64Y = Vocab. 175Y = RVodň. 49" atd. komín m. — caminus 1956 komyn = Boh. 612 = Wiesb. 848 — Vocab. 175" — Velc&. aid. (= epicauterium Bok. O pfidavek po 590 v. pan. komňata f. = caminata 1970 komnyata (A: komnata B) : Boh. 629 atd.; ně. komnata. komoň m. = badius 513 komon AB = RVodi. 50% atd., Gb. z Dicfb. doklida badius equus velociter currens''. komonicé f. — caus 850 komonicze (,,de herbis ignotis"), obyčejně = melilotus; hojné v vostl. Rostl. Drk. 180'a ad. komonnik v. komorník komora f. — camera 1970 komora АВ = Boh. 629 — Wiesb. 881 ata. Z lal. komornik m. — satellites 1000 komornik ĄBC- aid. = satrapa Boh. 382 komornyk (var. komonnyk O omylem) Wiesb. 401 satrapa, camerarius); 4 K/aveta satrapa = podkonnik. -komofie v. podkomofie komplet m. = completoria (oratio> 2427 komplet; z lat. komu v. kto komir v. konur komzé f. — superpellicia 2350 komzie; aid.; né. komze. Gb. ,,vrchni Cast rou- cha. kněžského při bohoslužbě, Chor- rock". Z lat. kon v. zákon kön m. equus 518 kon — Boh. 185 (var. kuon O) -: Mam. A 241", Lact. a/d. = yppus 2475 kon „de rebus eccle- siasticis’ Gb. dokládá: „ippus patrně | konipyf m. = konnic& 309 ze f. (toG, ale významu zde nejas- ného''. kondnic v. dokonánie, skonánie, konany v. skonany Койаз m. — burdo 437 konyas (A:B konass); Gb. doklddd: ,,burdo = genus cameli, ex equo et asino‘‘’ Diefb. (konavé adj. f. finalis (causa'> Vo- kab. 315 konawa (,,de phisica''). konec m. ..: finis 44 konecz ad. konečně v. koneční (koneční adj. : terminalis Vokab. 78 koneczny (var. konecznye), „de gram- matica“, s lim snad nějak souvisi definitio konecznye Veleš. končstraš v. konistraš -konetnáč v. dokonetnáč konev v. konvě konief m. — maugo 2204 konierz AB Vele&. aid.; n£. konit, koñat. konicč v. konnicš konina f. = equirina (caro) 1838 konyna AB (rým kučina). (Zlý: též 1493 v Arch. C. XVI, 16.» konipas m. — sicapus 274 konypass AB = Fysiolog. 657 mg (konypass) - Nn 64% = Žídek krak. (CCM. 1837, 231; kompas omylem) = RVodň. 48" (kono- pacz omylem); podle Jgm. = motacilla, Bachstelze; ně. obecně konopásek, koni- pásek. konipár m. — cquourlus 440 konypur AB ,Clauda monstra"; viz mádsledujici a sroun. né. konopour — datisca Kt. konipuz v. konipyY ippomarius 446 konipirz (A: konypuz B omylem); vyi» zendyt (bodobné složeniny jsou oblíbeny u Kla- reta) ,,clauda monstra''. Srov. konipür konistar m. — equicerus (A: equisternus B) 452 konystar AB ,,cliuda monstra''; složeno z piekladu (equi-) a prejelt ( -stev- ). konislus v. konistraż konistra$ m. achantis (Laci. stehlec) 257 konystrass (B: konystass A omy- lem) = Nn 64Y =: RVodñ. 48Ya (ko- niestrass) = Žídek krak. (CCM. 1837. 232): ,, volatilia campestria'". Srovn. polské konistrach achaemenis Linde konnicé {. — equinarium 1994 konnyczye (B: konnycze A) — Boh. 738 (conicze E: konnycze O) — Wiesb. 1006 = Lact. ald.
Strana 310
310 konopié -konnik v. podkonník, zákoník konopáč m. — canapeus 294 konopacz AB — Fysiol. 7921 mg. = Veleš. = ko- napacz canapeus hanfflig Diefb. Gloss.; Jem.: Grünbänfling, ws.: svoun. ndsl. — sicapus, mylně, v. konipas konopáček m. = canapeus Boh. 117 co- nopaczek (Klaret konopáč); obé je dolo- ženo díal. vých. č.: (jména koní) paták, konopáč, sova 1532 K. Hora; ČL. 1894, | konšelstvo nt. = senatoria - kople. (ars) 1662 konsselstvo AB Vokab. 462 Vele&. aid. | konńr m. = ibos 227 konur (A : B komur III, 103; zpěv konopáčův i pěnice Ji- | rasck SS. XXIII, 409, aid. konopé pl. f. — canapus 776 konopie AG = Boh. 311 = Nn 66Y ald. konopisée nt. — canapetum 754 kono- pyscze (B: konopistye AG, vým ře- piste) = RVodñ. 37Y (conopiscze) 57" (canopiscze) afd. konopik v. konopnik konopka {. = siler 843 konopka AB = canopka RVodń. 44" ,,de herbis igno- tis", svov". polské konopka : melica, alisma — indc. konopniéek m. — fulica 217 konopnyczek AB — konopnycze Nn 64Y; svovn. ndsledujici. konopnik m. = fulicola 253 konopnyk (B: A konopik omylem), rým cvik = Nn 64" — Mam. À 22" RVodñ. 48* aid. == fulica Fysiol. 327 mg. konopnik (,1n canapo fiscatuc''), v Głossd/i pak ful- cola; pivodni změní lépe přiléhá k lalinć. końsky adj.: końska: śćlvik v. kon. ščev. | koňský łyk: ypodromium 2097 konski trh AB; v. nást. koňské tvžišče: apodromium (misto ypo- dromium omylem) Boh. 737 trzystye konske (tak F'; text EO md proli melru hrzyscze; fak cłe i Gb. s. jhiiśce), srovn. předchozí. kon. Séev. m. : geda 841 konssczew „de herbis ignotis'*; Paltvně zkrácenina m. koňský ščevík; foto v vostl. hojné dolo- żeno = lap(p)acium, affodillus atd., nyní — rumex acutus Jgm. Ki. ald. 2208 konssel conssyel Boh. konšel m.: scabinus (B,Trial: v A schdzi) : 749 atd. Z lat. konselstvie nt. — senatus 2231 konssel- | stvic AB = Boh. 749 -- Veles., szovn. násl. omylem) ,.volatilia campestria‘“: spo- joval patrné ibos — ippos — equus. konvé f. — cantarus (B:A Tantarus omylem) 2060 kownye (A asi místo kon- wye omylem; vým báné; B konew ofra- vou) = cantarus konew Boh. 662 = Wiesb. 919 konew Vocb. 175Y — RVodn. 56% ald. Novotuar konvć, ? jindy u Klareta obvyklý, se v opisech neudyžel. = cantrum Boh. 900 konew (asi m. cantharus). konverš v. konvré konvička f. — ampula 2066 konviczka AB = Vcles. ald. konvrá m. — conversus 1024 konwrss (A: conwrss B) = Boh. 387 = Nn 66“ ald.; za to ně. obecně {réter. -kop v. priekop -kopa v. zákopa kopa f£. — artomus 742 kopa AB = Boh. 360 — Wiesb. 329 — Vcles. — Nn 66* RVodń. 54a == Vocb. 175" alad.. srovn. Lact. archonium mandel, hro- mada. = sexagena 2052 kopa — Boh. 869 aid. kópa f. — capetum 769 kopa AB = Ve- leś. — capctia RVodü. 55" atp. kopáé m. — fossor Boh. 808 kopacz (Ron- tex! chvostišče, kopáč, vyè, rÿl..) Wiesb. 1104 = RVodň. 60: v Klarelov: nejspise = příslušný vers 2505—2510 schdzi. kopanina f. = enera 743 kopanyna AB - AB = RVodn. 38", 607 ald. kópé f. — campia 803 kuopic ,dc fru- inentis'^, Rontcxt: kutimor, stracie nóZ- ka, kuopé, trevec.. kopec m. — congera 106 kopecz ABC — Vele&. — RVodü. 58'a ald. hopéf v. kofét kopet m. = flamigium 2628 kopet = Man. A 22Y aid. kophle v. kople kopie nt. — hasta 2152 : : Boh. 759. = RVodń. 62" aid. kopidlnik v. kopytnik kopist f... contrucium 2046 kopyst. = Boh. 706 = Vocb. 175Y Veleš. atd. kople f. = *cimbrja (timbria AB omylem) 2061koplo AB kophle Vocb. 176%;
310 konopié -konnik v. podkonník, zákoník konopáč m. — canapeus 294 konopacz AB — Fysiol. 7921 mg. = Veleš. = ko- napacz canapeus hanfflig Diefb. Gloss.; Jem.: Grünbänfling, ws.: svoun. ndsl. — sicapus, mylně, v. konipas konopáček m. = canapeus Boh. 117 co- nopaczek (Klaret konopáč); obé je dolo- ženo díal. vých. č.: (jména koní) paták, konopáč, sova 1532 K. Hora; ČL. 1894, | konšelstvo nt. = senatoria - kople. (ars) 1662 konsselstvo AB Vokab. 462 Vele&. aid. | konńr m. = ibos 227 konur (A : B komur III, 103; zpěv konopáčův i pěnice Ji- | rasck SS. XXIII, 409, aid. konopé pl. f. — canapus 776 konopie AG = Boh. 311 = Nn 66Y ald. konopisée nt. — canapetum 754 kono- pyscze (B: konopistye AG, vým ře- piste) = RVodñ. 37Y (conopiscze) 57" (canopiscze) afd. konopik v. konopnik konopka {. = siler 843 konopka AB = canopka RVodń. 44" ,,de herbis igno- tis", svov". polské konopka : melica, alisma — indc. konopniéek m. — fulica 217 konopnyczek AB — konopnycze Nn 64Y; svovn. ndsledujici. konopnik m. = fulicola 253 konopnyk (B: A konopik omylem), rým cvik = Nn 64" — Mam. À 22" RVodñ. 48* aid. == fulica Fysiol. 327 mg. konopnik (,1n canapo fiscatuc''), v Głossd/i pak ful- cola; pivodni změní lépe přiléhá k lalinć. końsky adj.: końska: śćlvik v. kon. ščev. | koňský łyk: ypodromium 2097 konski trh AB; v. nást. koňské tvžišče: apodromium (misto ypo- dromium omylem) Boh. 737 trzystye konske (tak F'; text EO md proli melru hrzyscze; fak cłe i Gb. s. jhiiśce), srovn. předchozí. kon. Séev. m. : geda 841 konssczew „de herbis ignotis'*; Paltvně zkrácenina m. koňský ščevík; foto v vostl. hojné dolo- żeno = lap(p)acium, affodillus atd., nyní — rumex acutus Jgm. Ki. ald. 2208 konssel conssyel Boh. konšel m.: scabinus (B,Trial: v A schdzi) : 749 atd. Z lat. konselstvie nt. — senatus 2231 konssel- | stvic AB = Boh. 749 -- Veles., szovn. násl. omylem) ,.volatilia campestria‘“: spo- joval patrné ibos — ippos — equus. konvé f. — cantarus (B:A Tantarus omylem) 2060 kownye (A asi místo kon- wye omylem; vým báné; B konew ofra- vou) = cantarus konew Boh. 662 = Wiesb. 919 konew Vocb. 175Y — RVodn. 56% ald. Novotuar konvć, ? jindy u Klareta obvyklý, se v opisech neudyžel. = cantrum Boh. 900 konew (asi m. cantharus). konverš v. konvré konvička f. — ampula 2066 konviczka AB = Vcles. ald. konvrá m. — conversus 1024 konwrss (A: conwrss B) = Boh. 387 = Nn 66“ ald.; za to ně. obecně {réter. -kop v. priekop -kopa v. zákopa kopa f£. — artomus 742 kopa AB = Boh. 360 — Wiesb. 329 — Vcles. — Nn 66* RVodń. 54a == Vocb. 175" alad.. srovn. Lact. archonium mandel, hro- mada. = sexagena 2052 kopa — Boh. 869 aid. kópa f. — capetum 769 kopa AB = Ve- leś. — capctia RVodü. 55" atp. kopáé m. — fossor Boh. 808 kopacz (Ron- tex! chvostišče, kopáč, vyè, rÿl..) Wiesb. 1104 = RVodň. 60: v Klarelov: nejspise = příslušný vers 2505—2510 schdzi. kopanina f. = enera 743 kopanyna AB - AB = RVodn. 38", 607 ald. kópé f. — campia 803 kuopic ,dc fru- inentis'^, Rontcxt: kutimor, stracie nóZ- ka, kuopé, trevec.. kopec m. — congera 106 kopecz ABC — Vele&. — RVodü. 58'a ald. hopéf v. kofét kopet m. = flamigium 2628 kopet = Man. A 22Y aid. kophle v. kople kopie nt. — hasta 2152 : : Boh. 759. = RVodń. 62" aid. kopidlnik v. kopytnik kopist f... contrucium 2046 kopyst. = Boh. 706 = Vocb. 175Y Veleš. atd. kople f. = *cimbrja (timbria AB omylem) 2061koplo AB kophle Vocb. 176%;
Strana 311
kopr — kořenie. Gb. doklddd: cimbria =: Napf, Fass, Ge- schirr Diefb. kopr m. = feniculum 767 kopr AB - Boh. 328 ald.; hojně v rostl. hluchý kopr — catile Boh. 337 hluchy kopr = RVodü. 37" (Klayel koprka) šabí kopr — draconus 833 zabí kopr (A: zaly kopr) ,d oherbis ignotis“, hojné v vosll., nynt anthemis cotula Jg. kopřiva f. surtica (B : A urtica) 770 hlucha koprzywa (B: koprzywa hlucha A $vo metrum) Boh. 331: surdica hlucha sit, urtica coprzywa dicta: o Klaretovi urtica. podfecCina; palrnëé tedy hluchá kopřiva překládá U. surtica, surdica po- | dle surdus — hluchý a verš 770 v Kla- retour mëjak poplelen; vhp. G má (ale ovšem pozdłjśl korektuvow) urtica ko- prziwa. koprivéé nt. — nochus (:: vódoc) 1773 koprzywczye (B: koprziwcze) — Veleś. — Wiesb. 1246 (koprziwecz, así omylem nebo opravou). Podle němč. kopřivec v. kopřivčě koprka í. — catile 777 koprka AB (Gb. dokládá catile — Vogelwicke — Diefb. Gloss.); za to v Boh. kopr hluchy. kopydlník v. kopytník kopyt(i)nik m. : fumica 798 kopidlnyk (A: kopylnyk B) — Boh. 345 (copy- dlnyk E: kopytnyk O, podydlnyk F), jimak v rostl. hojně = asarum; /akléž słpol. kopydl(n)ik, kopytnik; podle Brücknera ,asarum, u wszystkich Słowian, od kształtu li£ci'', takićż Ber- neker. kopyto nt. ungula 474 kopyto (B: kopita AG; snad plur.) ald. (Srovn. prikopytie). — calopedium 2567 kopito — Boh. 587 = Wiesb. 1170 - Veleś. — Mam. A 18" ald. kór m. — chorus 2332 kuor o/d., né. kür. Z latiny. -kora v. pokora kóra í. — cortex 609 kuora (AG) Boh. 230 (kora, var. kuora) ,,de arbori- bus“ — Lact. F 4"a (kuora) atd. = crusta 1820 kora AB — Boh. 265. var. (v bzn.: crusta vel cortex kora); mini se küvka chlebnd. koráb m. = liber 607 korab (kontex/ ket, koráb, hól, lýko, kořen..) = Boh. 232; vnější kúra stromu, pařezu Jgm. 311 = barca Boh. 924 corab (vay. carina chybnd): Klavet korábna. korábna f. — barca 2646 corabna (Boh koráb), rým: lina. korčák m. — ciatus 2062 korezak AB = Boh. 666 corczat : = korczat Veleš. = korczath Vocb. 125". — korczat Mam.A 18* ald., p. korczak, stsl. krecaga, slc. krčah — možno, že přejato z cslov. Svorn. Prusík, Krok, VI., 111. korćdt v. korcak korček m. = fundibula 2027 korczek AB = Veleś. (konlext $kop, sudnik, povc- rek, korcek. .) demarus 268 korczek AB (rým placek) ,, volatilia campestria'' Nn 64" (d(e»marus) — Vele&. (de- marcus korzek omylem). kordovanec v. kordovśnek kordovánek m. :- pedulus 1906 kordo- wanek (B: cordovanecz A) ,,de vesti- bus“, kontext škarpál, boty, kord.; svovn. bardowanky Vocb. 175"; boty z kordovdanku, v. ndsł.. aluta Boh. 583 cordowanek; Jgm. s. kordoban, kordován. „kůže zvlášt- ním způsobem na mčkko vzdélávaná; slove od Korduby, města hišpán- ského... Rosa“. kořec m. = corus 735 korzecz (ABG: chorzecz C) — Boh. 294 — korecz Nn 66“ korzyeez Vocb. 175Y ald. — cadus Boh. 664 corzecz (var. sypen) — Wiesb. 920 = sypeň neb korzecz Veleś. = korecz RVodñ. 56* — korzy- ecz Vocb. 125" — Lact. aid. (Klavet: sypeň) = fundibulum Boh. 699 korzecz — Wies. 946 (I£larel: korèck) atd. kořek v. koréek Ikofemasta. í. — apoteca Vokab. 345 kor- zemasta (Kl: lex! corzeniasta, asi omylem), přejato potom do Komestora, v. Gb. s. v., Klavet za lo lekostavna. Tvoření neumělé. kofen m. — radix 608 korzen - Boh. 226 ald.Vinny kofen —vitis Boh. 238 Winny korzen — Nn 69'; Klare! vino(vy» koren v. i. Srovn. koienie a vinokoren. koÿeñasta v. koïemasta kofenice v. korytnicé korenie nt. — radices 863 korzenyc ,,ra- dices in apoteca" «td.
kopr — kořenie. Gb. doklddd: cimbria =: Napf, Fass, Ge- schirr Diefb. kopr m. = feniculum 767 kopr AB - Boh. 328 ald.; hojně v rostl. hluchý kopr — catile Boh. 337 hluchy kopr = RVodü. 37" (Klayel koprka) šabí kopr — draconus 833 zabí kopr (A: zaly kopr) ,d oherbis ignotis“, hojné v vosll., nynt anthemis cotula Jg. kopřiva f. surtica (B : A urtica) 770 hlucha koprzywa (B: koprzywa hlucha A $vo metrum) Boh. 331: surdica hlucha sit, urtica coprzywa dicta: o Klaretovi urtica. podfecCina; palrnëé tedy hluchá kopřiva překládá U. surtica, surdica po- | dle surdus — hluchý a verš 770 v Kla- retour mëjak poplelen; vhp. G má (ale ovšem pozdłjśl korektuvow) urtica ko- prziwa. koprivéé nt. — nochus (:: vódoc) 1773 koprzywczye (B: koprziwcze) — Veleś. — Wiesb. 1246 (koprziwecz, así omylem nebo opravou). Podle němč. kopřivec v. kopřivčě koprka í. — catile 777 koprka AB (Gb. dokládá catile — Vogelwicke — Diefb. Gloss.); za to v Boh. kopr hluchy. kopydlník v. kopytník kopyt(i)nik m. : fumica 798 kopidlnyk (A: kopylnyk B) — Boh. 345 (copy- dlnyk E: kopytnyk O, podydlnyk F), jimak v rostl. hojně = asarum; /akléž słpol. kopydl(n)ik, kopytnik; podle Brücknera ,asarum, u wszystkich Słowian, od kształtu li£ci'', takićż Ber- neker. kopyto nt. ungula 474 kopyto (B: kopita AG; snad plur.) ald. (Srovn. prikopytie). — calopedium 2567 kopito — Boh. 587 = Wiesb. 1170 - Veleś. — Mam. A 18" ald. kór m. — chorus 2332 kuor o/d., né. kür. Z latiny. -kora v. pokora kóra í. — cortex 609 kuora (AG) Boh. 230 (kora, var. kuora) ,,de arbori- bus“ — Lact. F 4"a (kuora) atd. = crusta 1820 kora AB — Boh. 265. var. (v bzn.: crusta vel cortex kora); mini se küvka chlebnd. koráb m. = liber 607 korab (kontex/ ket, koráb, hól, lýko, kořen..) = Boh. 232; vnější kúra stromu, pařezu Jgm. 311 = barca Boh. 924 corab (vay. carina chybnd): Klavet korábna. korábna f. — barca 2646 corabna (Boh koráb), rým: lina. korčák m. — ciatus 2062 korezak AB = Boh. 666 corczat : = korczat Veleš. = korczath Vocb. 125". — korczat Mam.A 18* ald., p. korczak, stsl. krecaga, slc. krčah — možno, že přejato z cslov. Svorn. Prusík, Krok, VI., 111. korćdt v. korcak korček m. = fundibula 2027 korczek AB = Veleś. (konlext $kop, sudnik, povc- rek, korcek. .) demarus 268 korczek AB (rým placek) ,, volatilia campestria'' Nn 64" (d(e»marus) — Vele&. (de- marcus korzek omylem). kordovanec v. kordovśnek kordovánek m. :- pedulus 1906 kordo- wanek (B: cordovanecz A) ,,de vesti- bus“, kontext škarpál, boty, kord.; svovn. bardowanky Vocb. 175"; boty z kordovdanku, v. ndsł.. aluta Boh. 583 cordowanek; Jgm. s. kordoban, kordován. „kůže zvlášt- ním způsobem na mčkko vzdélávaná; slove od Korduby, města hišpán- ského... Rosa“. kořec m. = corus 735 korzecz (ABG: chorzecz C) — Boh. 294 — korecz Nn 66“ korzyeez Vocb. 175Y ald. — cadus Boh. 664 corzecz (var. sypen) — Wiesb. 920 = sypeň neb korzecz Veleś. = korecz RVodñ. 56* — korzy- ecz Vocb. 125" — Lact. aid. (Klavet: sypeň) = fundibulum Boh. 699 korzecz — Wies. 946 (I£larel: korèck) atd. kořek v. koréek Ikofemasta. í. — apoteca Vokab. 345 kor- zemasta (Kl: lex! corzeniasta, asi omylem), přejato potom do Komestora, v. Gb. s. v., Klavet za lo lekostavna. Tvoření neumělé. kofen m. — radix 608 korzen - Boh. 226 ald.Vinny kofen —vitis Boh. 238 Winny korzen — Nn 69'; Klare! vino(vy» koren v. i. Srovn. koienie a vinokoren. koÿeñasta v. koïemasta kofenice v. korytnicé korenie nt. — radices 863 korzenyc ,,ra- dices in apoteca" «td.
Strana 312
312 = cum speciebus Astron. 564 gl. s kor- zenym. kofist f. — preda 1592 korzist AD al. -kornik v. zákornik korona v. koruna | horonih v. lovník korop- v. kurop- kovozřě v. skorozYć korühev f.:: vexillum 2329 koruhew — Boh. 716: mini se korouhve kostelní. korńhevnik m. — vexillifer 1013 koru- hewnik AB (rym sibnik) — Veleś. ad. : signifor Boh. 762 koruhewnik — Whesb. 1037 aid. koruna f. — diadema 982 koruna atd. Korutan m. — Coriten (A: Corintheus B, obojí místo Carinthius omylem) 938 Korutan AB - Corinthius koruthan Veleš. Gb.: omylem.. překladatel mátl si Korinth a Korutany; je ło však jen opisovaiske prepsdni Corin- m. Carin- : Korutan-. korytnicé í.. lintipa 1850 korytnyczye (B: koritnycze A) — RVodü. 51" ko- ritnicze — Veleś. = (korzenicze omy- łem): „co v pivovafe v korytě zůstane, das Grandbier" Jgm. z Dobrovského. koryto nt. — linter 2058 korito — Vele$. = alveus Boh. 660 koryto (var. uli) = Vocb. 175" = Wies. 91% (Klavet voz- nik) ald. kos m. = frendula 205 koss ABG = Fysiol. 333 mg. = Boh. 115 : Wiesb. 691 = Nn 64" —= kuos Lact. nn. IIIb atd., nyní merula Jg. kosa f. — falcastrum 2516 kossa AB = Boh. 805 = Wiesb. 1096 = Nn 68, ald.; dial. kèsa. kosier m. = a[c]cinacis (= duvdunç) 2016 kosierz AB — Boh. 675 cab. 125* atd, — statula Boh. 894 kosyerz — Wiesb. = Vo- 1210 (scaba omylem ?). (ZIy: mé. dial. | často — núž v fezačce, starsí doklady nčkdy nejistého významu.“ kosinč f. — penaatum 206 kossinye AB = Boh. 90 (je v prom! cdsłi kapitoly o ptácich, kde se mluví o jejich těle atp.: nos. Zlûtek, noha, péro. .). Gb. doklddd „buď gt. -č, fem. perut, Fittig, anebo spise gen. -ête, neutrum, operené ptáce''. Svovn. né. kosinka. kosiny v. kośiny a kosmy kořist — kostruba kosmdë m. = spilidula 1936 Kosmacz —= Veleš.; Brandl, Gloss. cituje ze Statut . ynoslovych de panno grisco et simplici, qui kosmacz dicitur (1350, ed. Dudík, 1867, 37). kosmaty adj. — capilentus 1211 kosmati AB atd. kosmy pl. m. = crincea AB: crineta D, 478 kosmy ABD (rym. kostruby) Vceleš. (kossyny omylem) atd. = pilus Boh. 402 kosmy : Nn 67" (pili) ad. kosotrat- v. kolovrat- kost v. kobos kost m. — costum 889 kostl (asi misto kost omylem) ,,de radicibus''; sroun. olejem z kostu z Rhas. Jg. Gb.; vezmi kostu 1496 M. z Mýta 10* ad. kost f. os 288 kost — Boh. 431 ald. kostel m. = ecclesia 2328 kostel (rym ostvél) = Boh. 711 = Wiesb. 966 ald. kostelnik m. — ecclesiasticus (A: pita- cus omylem G) 1038 kostelnik AG aid. kosten m. — pungula 2131 kosten AB atd. kostka f. — tesser 2122 kostka A Boh. 758 atd. hosll v. kost hosllec v. voztlesk | kostnice f. — ossorium 2346 kostnyczyć (B: kostnícze A) :: ossatorium kost- nycze Boh. 749 kostniczie ossatorium RVodü. 66" atd; né. kostnice. koslfab v. kostráp kostíáp m. — pectina 413 kostrzap (A: B koczrzap omylem) „pisces“; Gb. do- dává z Diefb. „pecten'““ pectinus halb- {isch a cituje z Korandy o holubiciech jest psáno.. a ne o kostrzabicch, jenž <sú> zlobivi, pysni, dravi..; sroun. kosttiepec. (Zły: snad nějaká konto- minace s jestřáb ?> kostřava 1. = contorsula 817 kostrzava AB = Nn 66' ,de herbis ignotis''; Jem. srovndvd pol. kostrzewa — fes- tuca. kostrb- v. kostrub- kostřec m. — piga 487 kostrzecz ABGD — Nn 70" — Veleá. | RVodi. 67" aid. = lupinacia v. kotréec. hostfep- v. kostriep- kostri(e)pec m. — pirma 855 kostrzy- pecz (rym svetépec) ,de herbis igno- tis'', srovn. téZ kostiüp. kostruba pl. f. — capilli 478 kostrubi (o svstà zvifeci) — kostrby capillo (místo
312 = cum speciebus Astron. 564 gl. s kor- zenym. kofist f. — preda 1592 korzist AD al. -kornik v. zákornik korona v. koruna | horonih v. lovník korop- v. kurop- kovozřě v. skorozYć korühev f.:: vexillum 2329 koruhew — Boh. 716: mini se korouhve kostelní. korńhevnik m. — vexillifer 1013 koru- hewnik AB (rym sibnik) — Veleś. ad. : signifor Boh. 762 koruhewnik — Whesb. 1037 aid. koruna f. — diadema 982 koruna atd. Korutan m. — Coriten (A: Corintheus B, obojí místo Carinthius omylem) 938 Korutan AB - Corinthius koruthan Veleš. Gb.: omylem.. překladatel mátl si Korinth a Korutany; je ło však jen opisovaiske prepsdni Corin- m. Carin- : Korutan-. korytnicé í.. lintipa 1850 korytnyczye (B: koritnycze A) — RVodü. 51" ko- ritnicze — Veleś. = (korzenicze omy- łem): „co v pivovafe v korytě zůstane, das Grandbier" Jgm. z Dobrovského. koryto nt. — linter 2058 korito — Vele$. = alveus Boh. 660 koryto (var. uli) = Vocb. 175" = Wies. 91% (Klavet voz- nik) ald. kos m. = frendula 205 koss ABG = Fysiol. 333 mg. = Boh. 115 : Wiesb. 691 = Nn 64" —= kuos Lact. nn. IIIb atd., nyní merula Jg. kosa f. — falcastrum 2516 kossa AB = Boh. 805 = Wiesb. 1096 = Nn 68, ald.; dial. kèsa. kosier m. = a[c]cinacis (= duvdunç) 2016 kosierz AB — Boh. 675 cab. 125* atd, — statula Boh. 894 kosyerz — Wiesb. = Vo- 1210 (scaba omylem ?). (ZIy: mé. dial. | často — núž v fezačce, starsí doklady nčkdy nejistého významu.“ kosinč f. — penaatum 206 kossinye AB = Boh. 90 (je v prom! cdsłi kapitoly o ptácich, kde se mluví o jejich těle atp.: nos. Zlûtek, noha, péro. .). Gb. doklddd „buď gt. -č, fem. perut, Fittig, anebo spise gen. -ête, neutrum, operené ptáce''. Svovn. né. kosinka. kosiny v. kośiny a kosmy kořist — kostruba kosmdë m. = spilidula 1936 Kosmacz —= Veleš.; Brandl, Gloss. cituje ze Statut . ynoslovych de panno grisco et simplici, qui kosmacz dicitur (1350, ed. Dudík, 1867, 37). kosmaty adj. — capilentus 1211 kosmati AB atd. kosmy pl. m. = crincea AB: crineta D, 478 kosmy ABD (rym. kostruby) Vceleš. (kossyny omylem) atd. = pilus Boh. 402 kosmy : Nn 67" (pili) ad. kosotrat- v. kolovrat- kost v. kobos kost m. — costum 889 kostl (asi misto kost omylem) ,,de radicibus''; sroun. olejem z kostu z Rhas. Jg. Gb.; vezmi kostu 1496 M. z Mýta 10* ad. kost f. os 288 kost — Boh. 431 ald. kostel m. = ecclesia 2328 kostel (rym ostvél) = Boh. 711 = Wiesb. 966 ald. kostelnik m. — ecclesiasticus (A: pita- cus omylem G) 1038 kostelnik AG aid. kosten m. — pungula 2131 kosten AB atd. kostka f. — tesser 2122 kostka A Boh. 758 atd. hosll v. kost hosllec v. voztlesk | kostnice f. — ossorium 2346 kostnyczyć (B: kostnícze A) :: ossatorium kost- nycze Boh. 749 kostniczie ossatorium RVodü. 66" atd; né. kostnice. koslfab v. kostráp kostíáp m. — pectina 413 kostrzap (A: B koczrzap omylem) „pisces“; Gb. do- dává z Diefb. „pecten'““ pectinus halb- {isch a cituje z Korandy o holubiciech jest psáno.. a ne o kostrzabicch, jenž <sú> zlobivi, pysni, dravi..; sroun. kosttiepec. (Zły: snad nějaká konto- minace s jestřáb ?> kostřava 1. = contorsula 817 kostrzava AB = Nn 66' ,de herbis ignotis''; Jem. srovndvd pol. kostrzewa — fes- tuca. kostrb- v. kostrub- kostřec m. — piga 487 kostrzecz ABGD — Nn 70" — Veleá. | RVodi. 67" aid. = lupinacia v. kotréec. hostfep- v. kostriep- kostri(e)pec m. — pirma 855 kostrzy- pecz (rym svetépec) ,de herbis igno- tis'', srovn. téZ kostiüp. kostruba pl. f. — capilli 478 kostrubi (o svstà zvifeci) — kostrby capillo (místo
Strana 313
kós — capilli omylem Vele$.). Gb. s. kostrbaty): Srovn. slc. kostruby vlasov Slov Pohl’. * 586 (1892; cituje Kt. VILI). -ko: v. rozkoš kóš m. = cophinus 2009 koss ^B — Boh. | 672 — Wiesb. 931 - RVodü. 30" Vele$. — kuoss Lact. atd.; svovn. suden. — cartallum Boh. 708 koss — Vocb. 175“ (Gb. dokládá z Diefb. cartallum * Schi.sselkorb), Klaret md za to koSiny. kovárné = puscidula Boh. 931 koss (kontext | viech, méch, koś. .) koáéál m. — maguderis 780 kossczal (A : kosstial G) = kosstial Veleš. aid. Né. koStâl. kosíén m. = psidia 890 kosczan ,, radices in apoteca''. koščě f. — lundula 2131 kossczye (B:A koscze): kontex! osten, kosté, kosten. (kożik n. — calat(h»us Boh. 707 kossik ' (var. kossyle, kolik omylem) — Wiesb. 957 aid. Klaret má za to sudník. košile f. — camisia 1865 kosile Boh. 554 (var. kossule O) (křečná košile) aid. = calathus v. kosik. koëiny pl. f. = cartallum 2071 kossyny AB : Velez, = Vocb. 176" atd. V Boh. = koś, z. t. AB = Lact. -kośnik v. nekośnik -kośmosi v. rozkośnost kośule v. kośile kośvar m. — galifrisia 538 kossvar (A : kossnar B; rym Skopar); sroun. mor. dial. koćvar veliky hrnec; nv. Koć- vara ald. Kt. V1; také ć. dial. nl. koc- vary L, v Rap. ,de bestiis", konlext valda, śkopar, kośvar, rohlas. .. kośnar v. kośvar | 313 = cremaculum Bon. 695 kotlyna (var. kochna) | Vocb. 175Y (Klaret. żahna). <Z'): patymé vyhloubenina, do niž (s jeslou mezerou na oheň) zavěšován kotel na vaFeni; srovn. By. ma Lev. XI, 35. Lfil. XLIV, 229 ,,kotlisté''. kotrčec v. kotfec kotfec ü. lupinacia 909 kotrzecz (A : B kostrzecz) .- RVodü. 50" kotrzecz (lak vkp. i Jem.; Gb. mylni kotrczecz) „de boletis". Mc. kotrć = boletus (houba) Jg. Ki. (Zty: lidové jméno houby Sparassis; puvodnE asi kotfeć, G1. kotréé; kotré na Hané = chuchval (‘kotrée, trni, trnèi a śćplłi' Ndr. L. 16. V. 1925, č. 134 Ie), s ćimż se szovndva tear houby kotyce; kotrĆ na Blatech = kotouč ('jsem celá v kotrč', skrčená zimou. E. Frysovd, Jihoč. Blata, 70).) | kotúček m. = circulus 2077 kotuczek AB (rym obrtlek) — Vele$. aid.; né. kotoucek. kotva v. kokva kotva f. -- anchora 2658 kotva .— Boh. 924 — Wiesb. 1235 — Vocb. 1757 = RVodü. 53" — Vele&. aid. kotvicë í. — dispa 834 kotwyczye (B. kotvicze A) — dipsa kotwicze RVodñ. 38 1°, hojné pak v rostl., voz ičmé byliny oznaéujic, v. Jg. Kl. s. v. -kov v. okov | kov m. = cuda 2614 kow (konlexi srpnár. kot m. = discus 2127 kot AB ; srovn. sté. , hráti v koty /g. kotčíi v. kočičí kótě nt. = cattio 533 kotye AB (rým nyse) ald. Ni. kotě, dial. kůtě. kotec m. — columbar 223 kotecz AB — Boh. 134 — Wiesb. 702 — Nn 64" — Mam. A 17" — Veles. = Vocb. 175^ Lact. (,,ubi nidificant columbe*") aid. kotel m. = caldar 2025 kotel AB = Boh. 689 — Wiesb. 935 — Vocb. 175Y al. kotlaf m. — caldariator 2607 kotlarz a/d. kotlina f. — burna 118 kotlina ABG = Nn 69Y = Veles.; p#edtün: cimentiburna vápennicé, kov, kurař), Gb. správně „kdo kove". Jinak u Klaveta metallum - lesken! Syovn. Martin kowecz [haber L403 T m Z n. 199a. kovóć m. | burax 879 kovacz (vým pu- panác) , radices in apoteca', sroun. Kováč mn. jm. na Jičínsku Kl., již 1419 CCM. 1827, IV, 60. kovänie v. kovárné kovarf m. — faber 2£98 kowarz = Boh 878 = Wiesb. 1184 az. studený kovář stanneator Boh. 898 studeny kowarz — RVodń. 727 = Mam. A 35" — Zidek (Jg.) aid. = Kalt- schmied Jg. Ki. (Klarel ni studcnář). . kovárna v. kovárné kovárné í. — fabrica 2617 kowarnye — Boh. 875 (var. kowarna) = Wiesb. 1188 (kówanie omylem) Veleš. = ald.; ^»é. dial. kováren, Loc. sg. v kovárni Ki. VI, 695 (Jicinsko) aid.
kós — capilli omylem Vele$.). Gb. s. kostrbaty): Srovn. slc. kostruby vlasov Slov Pohl’. * 586 (1892; cituje Kt. VILI). -ko: v. rozkoš kóš m. = cophinus 2009 koss ^B — Boh. | 672 — Wiesb. 931 - RVodü. 30" Vele$. — kuoss Lact. atd.; svovn. suden. — cartallum Boh. 708 koss — Vocb. 175“ (Gb. dokládá z Diefb. cartallum * Schi.sselkorb), Klaret md za to koSiny. kovárné = puscidula Boh. 931 koss (kontext | viech, méch, koś. .) koáéál m. — maguderis 780 kossczal (A : kosstial G) = kosstial Veleš. aid. Né. koStâl. kosíén m. = psidia 890 kosczan ,, radices in apoteca''. koščě f. — lundula 2131 kossczye (B:A koscze): kontex! osten, kosté, kosten. (kożik n. — calat(h»us Boh. 707 kossik ' (var. kossyle, kolik omylem) — Wiesb. 957 aid. Klaret má za to sudník. košile f. — camisia 1865 kosile Boh. 554 (var. kossule O) (křečná košile) aid. = calathus v. kosik. koëiny pl. f. = cartallum 2071 kossyny AB : Velez, = Vocb. 176" atd. V Boh. = koś, z. t. AB = Lact. -kośnik v. nekośnik -kośmosi v. rozkośnost kośule v. kośile kośvar m. — galifrisia 538 kossvar (A : kossnar B; rym Skopar); sroun. mor. dial. koćvar veliky hrnec; nv. Koć- vara ald. Kt. V1; také ć. dial. nl. koc- vary L, v Rap. ,de bestiis", konlext valda, śkopar, kośvar, rohlas. .. kośnar v. kośvar | 313 = cremaculum Bon. 695 kotlyna (var. kochna) | Vocb. 175Y (Klaret. żahna). <Z'): patymé vyhloubenina, do niž (s jeslou mezerou na oheň) zavěšován kotel na vaFeni; srovn. By. ma Lev. XI, 35. Lfil. XLIV, 229 ,,kotlisté''. kotrčec v. kotfec kotfec ü. lupinacia 909 kotrzecz (A : B kostrzecz) .- RVodü. 50" kotrzecz (lak vkp. i Jem.; Gb. mylni kotrczecz) „de boletis". Mc. kotrć = boletus (houba) Jg. Ki. (Zty: lidové jméno houby Sparassis; puvodnE asi kotfeć, G1. kotréé; kotré na Hané = chuchval (‘kotrée, trni, trnèi a śćplłi' Ndr. L. 16. V. 1925, č. 134 Ie), s ćimż se szovndva tear houby kotyce; kotrĆ na Blatech = kotouč ('jsem celá v kotrč', skrčená zimou. E. Frysovd, Jihoč. Blata, 70).) | kotúček m. = circulus 2077 kotuczek AB (rym obrtlek) — Vele$. aid.; né. kotoucek. kotva v. kokva kotva f. -- anchora 2658 kotva .— Boh. 924 — Wiesb. 1235 — Vocb. 1757 = RVodü. 53" — Vele&. aid. kotvicë í. — dispa 834 kotwyczye (B. kotvicze A) — dipsa kotwicze RVodñ. 38 1°, hojné pak v rostl., voz ičmé byliny oznaéujic, v. Jg. Kl. s. v. -kov v. okov | kov m. = cuda 2614 kow (konlexi srpnár. kot m. = discus 2127 kot AB ; srovn. sté. , hráti v koty /g. kotčíi v. kočičí kótě nt. = cattio 533 kotye AB (rým nyse) ald. Ni. kotě, dial. kůtě. kotec m. — columbar 223 kotecz AB — Boh. 134 — Wiesb. 702 — Nn 64" — Mam. A 17" — Veles. = Vocb. 175^ Lact. (,,ubi nidificant columbe*") aid. kotel m. = caldar 2025 kotel AB = Boh. 689 — Wiesb. 935 — Vocb. 175Y al. kotlaf m. — caldariator 2607 kotlarz a/d. kotlina f. — burna 118 kotlina ABG = Nn 69Y = Veles.; p#edtün: cimentiburna vápennicé, kov, kurař), Gb. správně „kdo kove". Jinak u Klaveta metallum - lesken! Syovn. Martin kowecz [haber L403 T m Z n. 199a. kovóć m. | burax 879 kovacz (vým pu- panác) , radices in apoteca', sroun. Kováč mn. jm. na Jičínsku Kl., již 1419 CCM. 1827, IV, 60. kovänie v. kovárné kovarf m. — faber 2£98 kowarz = Boh 878 = Wiesb. 1184 az. studený kovář stanneator Boh. 898 studeny kowarz — RVodń. 727 = Mam. A 35" — Zidek (Jg.) aid. = Kalt- schmied Jg. Ki. (Klarel ni studcnář). . kovárna v. kovárné kovárné í. — fabrica 2617 kowarnye — Boh. 875 (var. kowarna) = Wiesb. 1188 (kówanie omylem) Veleš. = ald.; ^»é. dial. kováren, Loc. sg. v kovárni Ki. VI, 695 (Jicinsko) aid.
Strana 314
314 kováistvo kováfstvo nt. — fabricatoria 1649 ko- | warzstwo = Vokab. 454 - Veleš. | (kowarstwo) a/d. kovka v. kokva kovnd v. konvé -kovy v. okovy koz v. kozí koza f. = capra 500 koza — Boh. 194 — Wiesb. 791 atd. kozóć m. = seglia 910 kozacz AB (rym křemenáč) ,„de boletis“ — kożar Lact. ll 5"a (snad misto kozać omylem), srovn. | mě. kozák — jedlá houba Jg. KL, možno, že -áč jenom pro vým. | kozák m. = ennoicus (= Geyszhirte, z Dief .Gb.; v Tvial.. B cunocus chybně) 2208 kozak (B : v A schdzi; Trial. koz- hak) Boh. 746 = Wiesb. 1018 = Veleś. atd. kozbrad v. kozie bradka kozel m. : _ hircus 522 ald. — caper Boh. 194 — Wiesb. Lact. nn 7'b aid. divoky kozel — silicervus 502 dywoky kozel ABG = Boh. 176 Vele&.; v. 1. divoký k. 790 = kozi v. koziebrada kozicé í. — buccina Boh. 974 kozyczye = Wiesb. 64 — Vele$. = Mam. A 17' = kozycze Vocb. 1275Y (v Klavelovi prt- slušná partie zlracena); asi — dudv, srovn. Niederle NVČs. IX, 61 atd. koz(ie» brad(a» (brád(ka») = ador 1814 kozbrad ,,de herbis ignotis''; srovn. slc. kozi bradka RVodf. 36"b ( kkovzie bradka Rostl. Strahov. 79" (= aquilegia) . Lact. aid.; hojné s voz- manitymi vyznamy v vosll., v. Jgm., nyni ++ tragopogon, delphinium atd. KL., zkváceno tak, jako v léže kap. nedvě- <die> nóžka, kondský)> ščevcík) ad. kozil (kozýl?) = arpos 2352 kozil „de ecclesia" (kontext komze, posvét, kozil, oplatek, mazel). kozlec m. = edus ( = haedus) 519 koz- lecz ABE — Boh. 195 — Wiesb. 792 — RVodň. 59“ atd. kozletina f. — edulina (caro) 1833 kozle- tyna AB (— maso kozleci) atd. kozleh v. kozlík kozlička {. = minuga 1318 kozlyczka (B : kozlizka omyłem A) „de membris''. kozlićky pl. m. - carpa 710 kozliczki AB (druh hrusek). cimum), - kpen. kozlík m. =- ortogrameta 260 kozlyk (B: koslik A omylem) — Fysiol. 523 mg. = Nn 64" — Vele&. ad. (,,volatilia campestria''*; Gb. navrhuje (ists koslik, mylnE, svovn. Fysiołogid?). V jiných slovnícich — mergus, ale za lo má Klaret ktechat. (Zty:— bekasina Baar, Spisy II, 136.» — valeriana 796 kozlik AB — Boh. 343 (vav. kozlek) Nn 65" — Mam. A 15" ald., hojné v vostl., později též pře- jettm z lat. paldrián. kozorožec m. = capricornus 529 kozo- rozecz — Boh. 204 = RVodň. 32" Vocb. 175" ald., »yní capra ibex /gm. capricornus Vokab. 298/9 kozo- rozecz („de astronomia"); znamení nebeské; ujalo se, je v Komest., Lék. B, rkp. Neub. (Rozbor, 1842, I, 193), Velesl. aid., Jgm. kozür m. — muscio (A musio, B mus onylem) 537 kozur (A: koezur B omy- lem); kozur mussius Rostl. E. (Mencik Rozm. 8): výklad (animal ex capra et ariete) a doklady jiné Gb. s. kozorodec 4 kozür. kozvar m. — eclog- (B ^ egloca A) 1634 kozwar AB (ccl ga — sermo captinus, z genrede z Diefb. gb. ); neuměle tvořeno nen klarejovská zkrácenina. kozyl v. kozil kozáč kózé f. — cutis 476 kuozie — koze Boh. 432 = kozye Nn 67" ald. = pellis Boh. 160 cozye = Nn 69" — kuoZe Lact. Q I"b «ld. kozéluh m. — cerdo 2554 kozeluh — Boh. 856 = RVodň. 56" — Veleš. atd. kožeš- v. kožiš- kožich m. = pellicium 1890 kozich = Boh. 558 (var. kozuch) : : Wiesb. 1167 ald. kožíšek m. = rono 1850 kozissek atd. koZisnik m. = pelliftx 2551 kozisnik 192007, Boh. 855 cozysnyk (var. kozuznyk O) = Wiesb. 1165 ald. kóżka f. = vinacia 612 kozka (AC: B wynakozka opravou) = Boh. 240 Slov. Třeb. 12 ald. — mini se slupka. kożuch v. kožich kožušn- v. kožišn- *fallus (salulus A omylem) (neumZle ulvofeno ke kep). kpen m. 1305 kpen
314 kováistvo kováfstvo nt. — fabricatoria 1649 ko- | warzstwo = Vokab. 454 - Veleš. | (kowarstwo) a/d. kovka v. kokva kovnd v. konvé -kovy v. okovy koz v. kozí koza f. = capra 500 koza — Boh. 194 — Wiesb. 791 atd. kozóć m. = seglia 910 kozacz AB (rym křemenáč) ,„de boletis“ — kożar Lact. ll 5"a (snad misto kozać omylem), srovn. | mě. kozák — jedlá houba Jg. KL, možno, že -áč jenom pro vým. | kozák m. = ennoicus (= Geyszhirte, z Dief .Gb.; v Tvial.. B cunocus chybně) 2208 kozak (B : v A schdzi; Trial. koz- hak) Boh. 746 = Wiesb. 1018 = Veleś. atd. kozbrad v. kozie bradka kozel m. : _ hircus 522 ald. — caper Boh. 194 — Wiesb. Lact. nn 7'b aid. divoky kozel — silicervus 502 dywoky kozel ABG = Boh. 176 Vele&.; v. 1. divoký k. 790 = kozi v. koziebrada kozicé í. — buccina Boh. 974 kozyczye = Wiesb. 64 — Vele$. = Mam. A 17' = kozycze Vocb. 1275Y (v Klavelovi prt- slušná partie zlracena); asi — dudv, srovn. Niederle NVČs. IX, 61 atd. koz(ie» brad(a» (brád(ka») = ador 1814 kozbrad ,,de herbis ignotis''; srovn. slc. kozi bradka RVodf. 36"b ( kkovzie bradka Rostl. Strahov. 79" (= aquilegia) . Lact. aid.; hojné s voz- manitymi vyznamy v vosll., v. Jgm., nyni ++ tragopogon, delphinium atd. KL., zkváceno tak, jako v léže kap. nedvě- <die> nóžka, kondský)> ščevcík) ad. kozil (kozýl?) = arpos 2352 kozil „de ecclesia" (kontext komze, posvét, kozil, oplatek, mazel). kozlec m. = edus ( = haedus) 519 koz- lecz ABE — Boh. 195 — Wiesb. 792 — RVodň. 59“ atd. kozletina f. — edulina (caro) 1833 kozle- tyna AB (— maso kozleci) atd. kozleh v. kozlík kozlička {. = minuga 1318 kozlyczka (B : kozlizka omyłem A) „de membris''. kozlićky pl. m. - carpa 710 kozliczki AB (druh hrusek). cimum), - kpen. kozlík m. =- ortogrameta 260 kozlyk (B: koslik A omylem) — Fysiol. 523 mg. = Nn 64" — Vele&. ad. (,,volatilia campestria''*; Gb. navrhuje (ists koslik, mylnE, svovn. Fysiołogid?). V jiných slovnícich — mergus, ale za lo má Klaret ktechat. (Zty:— bekasina Baar, Spisy II, 136.» — valeriana 796 kozlik AB — Boh. 343 (vav. kozlek) Nn 65" — Mam. A 15" ald., hojné v vostl., později též pře- jettm z lat. paldrián. kozorožec m. = capricornus 529 kozo- rozecz — Boh. 204 = RVodň. 32" Vocb. 175" ald., »yní capra ibex /gm. capricornus Vokab. 298/9 kozo- rozecz („de astronomia"); znamení nebeské; ujalo se, je v Komest., Lék. B, rkp. Neub. (Rozbor, 1842, I, 193), Velesl. aid., Jgm. kozür m. — muscio (A musio, B mus onylem) 537 kozur (A: koezur B omy- lem); kozur mussius Rostl. E. (Mencik Rozm. 8): výklad (animal ex capra et ariete) a doklady jiné Gb. s. kozorodec 4 kozür. kozvar m. — eclog- (B ^ egloca A) 1634 kozwar AB (ccl ga — sermo captinus, z genrede z Diefb. gb. ); neuměle tvořeno nen klarejovská zkrácenina. kozyl v. kozil kozáč kózé f. — cutis 476 kuozie — koze Boh. 432 = kozye Nn 67" ald. = pellis Boh. 160 cozye = Nn 69" — kuoZe Lact. Q I"b «ld. kozéluh m. — cerdo 2554 kozeluh — Boh. 856 = RVodň. 56" — Veleš. atd. kožeš- v. kožiš- kožich m. = pellicium 1890 kozich = Boh. 558 (var. kozuch) : : Wiesb. 1167 ald. kožíšek m. = rono 1850 kozissek atd. koZisnik m. = pelliftx 2551 kozisnik 192007, Boh. 855 cozysnyk (var. kozuznyk O) = Wiesb. 1165 ald. kóżka f. = vinacia 612 kozka (AC: B wynakozka opravou) = Boh. 240 Slov. Třeb. 12 ald. — mini se slupka. kożuch v. kožich kožušn- v. kožišn- *fallus (salulus A omylem) (neumZle ulvofeno ke kep). kpen m. 1305 kpen
Strana 315
kra. kra f. — massa 349 kra ABE = Boh. 65 „= Wiesb. 187 = Nn 63" — Veleś. (psd- no krah omylem) — Lact. aid. = algema 1694 kra AB =Vocb. 175%. (algenia) ,,de languoribus‘‘; svoun. kra paroxysmus RVodñ. 26Y; Gb. poklada za stfidmicr puv. csl. ikra, Briicknev, Et. słown. pokládá za lotoiné s kra = massa. krabicé f. — ficclla Boh. 854 krabicze (KKlarel krabka) ad. krubka í. — fiscella 2591 krabka — Ve- les. (fitcla onzylem). kraboika í. — larva 322 kraboska (vym jabluska) — Nn 67° (skrawoska omy- lem) = RVodñ. 52Y = Lact. ald. krack v. kratcé kräcë v. krajéi | -krdceny v. ukracena — subtractor 1153 kradcze krádcč m. ald. -kvádec v. svatokrädce | krádež m. — furtum 1451 kradez — Boh. . 902 (furtaY a/d. -hrádslvo v. svatokrádstvo kraf m. - ancus 2164 kraf ABTrial. („de | armis“; koniext hol$traf, kraf, ohlav, halz&) Vocb. 125" — Vele&.; srovn. | Lact. ancus.. curvus, kralf, jest ten, kto nerovné plece má aneb ramena Gb. Jg. = stněm. krapfe Haken Gb. = triaca 2648 kraf (wádčiní rybářské: kontext kraf, tlúk, húžva): srovn. Boh. 931 triaca krast (asi místo kraft omy- lem). krah v. kra krahujec m. nisus 238 krahugecz = Fysiol. 479 mg. (krahngyecz) = Boh. 102 = Wiesb. 683 = Nn 6547 = RVodn. 48Y ald. -kvaj c suknokraj kraj m. = apsis 2012 kray AB: Veleš. atd, (Boh. misny kraj v. t). = regio 171 kray ad. Svovn. podkrajie. hraje v. krajie | uusný kraj v. mísný krajaé v. krajéé | krajadlo nt. = concidulum 2587 krayadlo ald.; srovn. nc. krajadlo — Pflugmesser us. Jg. krajéevna f. — sartorium 2555 kray- czewna, né. krejcCovna Jg. | krajčí m. = sartor 2552 krayczi — Boh - 849 (vary kraczye omylem) atd.; krejčí. | králna 315 kraj&c& f. = sartrix.2562 krayczicze; nc. krejčice Jg., nyní krejčová. kvajcie v. krajčieřstvo krajčteřstvo nt. -= sartoria (ars) 1647 krayczierstvo = krayczerstwo Veleš. -= krayczye Vokab. 455 (omylem, met: vum žádá krajčieřstvo) kraje v. krajie [krajeć m. — leda (= vasallus DuCange) 1004 kragecz (ale jen variania B; text A kvik a metruee Żddźi słono jednoslabiène); kontexl podècsie, kvik, podstolé — pannicida 2530 krayacz (ale jen v B, a patrnym omyleii m. krayecz; v .4 lento veri neni: Boh. 833 ind suknokraj, (var čistě klaretovský). hvajé. v. krajic -krajek v. okrajek krajćnin m. = provincialis 1029 krage- nyn atd., ně. krajan. krajic m. = canticus 1795 kragicz AD (B kregycz omylem), rým smočenic = Boh. 544 (var. krayecz omylem) Wiesb. 618 = RVodn. 51% »= Veleš. = Vocb. 175Y atd. krajie nt. fimba 1899 kragie (Gb. s. kraj), konfext karkulka, pentlik, krajie, záponka... krajstvo nt. scissoria (Gb. ~ krajelstvo). Krakovec in. == Gracovıta 943 krako- vecz (obyvalel Krakova ). král m. — rex 970 kral — Boh. 378 atd. — rexus 21/22 kral AB (v B lé# kralyk; mini se hlavní figura šachová). 1653 kraystwo Králemoc m. : = Jupiter 41 kralemocz (A: B kralemos omylem) Vokab. 293 (var kralomocz Slov. Kl. omylem), ujalo se (jméno planety), též slovin. králevic m. = regides 1771 kralevicz AB: jinak obvykle královic. kválevna v. královna a kralna králík m. — aculea 382 kralik. AB (ryan. mník) ,,pisces" — Boh.. 83 = Mam. A 14': gralik Nn 63V; Jgm. = Spiegel. karpfen. — rexus v. král. králna f. — rexa 2124 kralua (A : B kra- lewna, proti metru, opracou). Mini se figura (nynt dáma) v sachu. l'valomoc u. Kralemoc králová v. královna kvdlovic v. králevic
kra. kra f. — massa 349 kra ABE = Boh. 65 „= Wiesb. 187 = Nn 63" — Veleś. (psd- no krah omylem) — Lact. aid. = algema 1694 kra AB =Vocb. 175%. (algenia) ,,de languoribus‘‘; svoun. kra paroxysmus RVodñ. 26Y; Gb. poklada za stfidmicr puv. csl. ikra, Briicknev, Et. słown. pokládá za lotoiné s kra = massa. krabicé f. — ficclla Boh. 854 krabicze (KKlarel krabka) ad. krubka í. — fiscella 2591 krabka — Ve- les. (fitcla onzylem). kraboika í. — larva 322 kraboska (vym jabluska) — Nn 67° (skrawoska omy- lem) = RVodñ. 52Y = Lact. ald. krack v. kratcé kräcë v. krajéi | -krdceny v. ukracena — subtractor 1153 kradcze krádcč m. ald. -kvádec v. svatokrädce | krádež m. — furtum 1451 kradez — Boh. . 902 (furtaY a/d. -hrádslvo v. svatokrádstvo kraf m. - ancus 2164 kraf ABTrial. („de | armis“; koniext hol$traf, kraf, ohlav, halz&) Vocb. 125" — Vele&.; srovn. | Lact. ancus.. curvus, kralf, jest ten, kto nerovné plece má aneb ramena Gb. Jg. = stněm. krapfe Haken Gb. = triaca 2648 kraf (wádčiní rybářské: kontext kraf, tlúk, húžva): srovn. Boh. 931 triaca krast (asi místo kraft omy- lem). krah v. kra krahujec m. nisus 238 krahugecz = Fysiol. 479 mg. (krahngyecz) = Boh. 102 = Wiesb. 683 = Nn 6547 = RVodn. 48Y ald. -kvaj c suknokraj kraj m. = apsis 2012 kray AB: Veleš. atd, (Boh. misny kraj v. t). = regio 171 kray ad. Svovn. podkrajie. hraje v. krajie | uusný kraj v. mísný krajaé v. krajéé | krajadlo nt. = concidulum 2587 krayadlo ald.; srovn. nc. krajadlo — Pflugmesser us. Jg. krajéevna f. — sartorium 2555 kray- czewna, né. krejcCovna Jg. | krajčí m. = sartor 2552 krayczi — Boh - 849 (vary kraczye omylem) atd.; krejčí. | králna 315 kraj&c& f. = sartrix.2562 krayczicze; nc. krejčice Jg., nyní krejčová. kvajcie v. krajčieřstvo krajčteřstvo nt. -= sartoria (ars) 1647 krayczierstvo = krayczerstwo Veleš. -= krayczye Vokab. 455 (omylem, met: vum žádá krajčieřstvo) kraje v. krajie [krajeć m. — leda (= vasallus DuCange) 1004 kragecz (ale jen variania B; text A kvik a metruee Żddźi słono jednoslabiène); kontexl podècsie, kvik, podstolé — pannicida 2530 krayacz (ale jen v B, a patrnym omyleii m. krayecz; v .4 lento veri neni: Boh. 833 ind suknokraj, (var čistě klaretovský). hvajé. v. krajic -krajek v. okrajek krajćnin m. = provincialis 1029 krage- nyn atd., ně. krajan. krajic m. = canticus 1795 kragicz AD (B kregycz omylem), rým smočenic = Boh. 544 (var. krayecz omylem) Wiesb. 618 = RVodn. 51% »= Veleš. = Vocb. 175Y atd. krajie nt. fimba 1899 kragie (Gb. s. kraj), konfext karkulka, pentlik, krajie, záponka... krajstvo nt. scissoria (Gb. ~ krajelstvo). Krakovec in. == Gracovıta 943 krako- vecz (obyvalel Krakova ). král m. — rex 970 kral — Boh. 378 atd. — rexus 21/22 kral AB (v B lé# kralyk; mini se hlavní figura šachová). 1653 kraystwo Králemoc m. : = Jupiter 41 kralemocz (A: B kralemos omylem) Vokab. 293 (var kralomocz Slov. Kl. omylem), ujalo se (jméno planety), též slovin. králevic m. = regides 1771 kralevicz AB: jinak obvykle královic. kválevna v. královna a kralna králík m. — aculea 382 kralik. AB (ryan. mník) ,,pisces" — Boh.. 83 = Mam. A 14': gralik Nn 63V; Jgm. = Spiegel. karpfen. — rexus v. král. králna f. — rexa 2124 kralua (A : B kra- lewna, proti metru, opracou). Mini se figura (nynt dáma) v sachu. l'valomoc u. Kralemoc králová v. královna kvdlovic v. králevic
Strana 316
316 kYálovna f. — regina 970 kralovna (žádá metrum a vým kněžna) = * (var. kralowa F, pozdější) atd. krälovstvo nt. = regnum 983 kralovstwo (rým ciesaïevstvo) ald. krélovy: krdäluvd sien v. sien. kydlovy plášč v. plášč. krám m. — macella 2090 krami (sté. oby- čejně masné krámy) — maccellumn Boh. 738 kram (var. chram E omylem, yatki | změnou) — maccellus | O dialekt ckou Boh. 859 kram — macellum RVodü. 65" mastny kram aid. kramář m. = institor 2528 kramarz = Boh. 863 ald. krámnicé f. emptorium {asi sulsto emporium omylem) 2101 kramnyczye (B; kramnicze A) :.- kramnycze VeleS. Lact. aid. kramol m. = crapula 1552 cramol ad. krámy v. krám kranec m. — sertum 1897 kranecz AB -- Veleś. a/d.; z n£mi. kramic- v. kroni- kranoh m. — dispas 564 kranoh („ser- pentes''). Gb. doklddd dipsas, dispas = Wasserwurm, Durstschlang Diefb. krapa (Hanka, ] 2m.) o. pazita krápé f.:. gutta 177 krapie - ald. Svovn. léž krópě. [krápéjé f. — gutta Boh. 49 F krapyegye: text krópě v. £. kvabet v. kapet krapl m. = folica 1819 krapl AB; Gb. doklddd ,,z¢ stném. Krappel, demin. z Krappe, Krapfe kobliha; Kt. VI, 713 doklddd kraple, kraplik z las., han., slc.; podle něho spisovně kraple, kraplička = jídlo z tenkého těsta nadívaného seka- Nn 63" nym špenátem, povidly, krupičnou hustou kašičkou, sekanym masem, potom vateného a maSténého, das Tascherl. krápnik m. — fuletus (B, rym boletus: A fuleta omylem) 903 krapnyk AB („boleti“) = R Vodň. 50" a (,,boleti'") patrně houba néjak kvopenatdi: v Lact. chrapač. krésa f. -: pulcritudo 1491 krasa at’. Srovn. okras(a) krasien v. králová sieň krasina v. krušina -krasitel v. okrasitel krdsłał v. króślat Boh. 374 | kratochvilnik m. královna — krb kraslicé f. -. decra 2482 krasslyczye (B: kraslicze A) kraslicze Vcle&, né. dial. kraslicc. Vyhlad Soukup, CL. V, 67—-72, pbvükaz, Ze z dial. sev. vých., v Na&( Reti, 1923, VII, 109—110. -krasnik v. ûkrasnik krást v. krat krásty pl. f. = scabies 1672 krasti = chrasti Mam. D 309" = chrasti neb praši Veleš.; bozději změněno v chrást(y); sisi. krasta. Srovn. impetiginem chra- sti Mam. A 26" ad. krasina v. krufina kráslat m. — ornatus 2337 krasslat (ist ciztho slova počeštěna: nynt ornat); Gb. dokldda ze Slov. Kl. 78" kraslat remi- tus (m. ornatus). hrasl- v. krasl- -kvdslenie v. okrálilenie -krát v. čtyřikrát, dva(cet)krát, pětkrát, osmkrát, sedmkrát, stokrát, tisicekrät, třikrát. kra(t)c& f. = drola 2523 kratczye (B: kracze A) atd. =. fuscinulla Boh. 821 (tisk fustinulla omylem) kracze (Klavel: trchlen). Z něm. Kratze; podnes vých. mov. graca Bavl. Dial. I, 328 atd. Kratennik m. =: Bragrmannus 324 kraten- nyk (rÿm pomilovnik) ,,monstrosi ho- mines‘‘; brag —- spojováno s foayós Prustk, Věstn. Kvál. č. spol. nauk, 1893, I, 5; zanıklo. ,,Brachraanni dicuntur & brach, quod est breve" Lact. kratië m.? = bronesca 22^ kravycz AB „altilia domestica''. kvátké v. krátký krótkost 1. : = brevitus 1496 kratkost atd. krátký adj. =: curta (pl. nt.) 12 kratke aid. : kratochvil f. -- ludicra 1354 kratochvil AB aid. -= solaciator 1214 krato- chvilnik AB atd. kvatyč v. kratič kráva f. = vacca 504 krava = Boh. 184 ald., sin. krava. kravec m. :: cornica 278 krawecz AB (rym jikavec) ,,volatilia campestria’ = kravec Zídeh, rkp. kvak. (CM. 1837, 281. ,,Srovn, stném. krà, krawe vrána'* Gb. s v. -hvavsivo v. Yezokravatvo krb m. caustrium (młsło causterium omylem) 1953 krb AB — Boh. 613 (cau- sterium ; var. krę, krs omylem). =
316 kYálovna f. — regina 970 kralovna (žádá metrum a vým kněžna) = * (var. kralowa F, pozdější) atd. krälovstvo nt. = regnum 983 kralovstwo (rým ciesaïevstvo) ald. krélovy: krdäluvd sien v. sien. kydlovy plášč v. plášč. krám m. — macella 2090 krami (sté. oby- čejně masné krámy) — maccellumn Boh. 738 kram (var. chram E omylem, yatki | změnou) — maccellus | O dialekt ckou Boh. 859 kram — macellum RVodü. 65" mastny kram aid. kramář m. = institor 2528 kramarz = Boh. 863 ald. krámnicé f. emptorium {asi sulsto emporium omylem) 2101 kramnyczye (B; kramnicze A) :.- kramnycze VeleS. Lact. aid. kramol m. = crapula 1552 cramol ad. krámy v. krám kranec m. — sertum 1897 kranecz AB -- Veleś. a/d.; z n£mi. kramic- v. kroni- kranoh m. — dispas 564 kranoh („ser- pentes''). Gb. doklddd dipsas, dispas = Wasserwurm, Durstschlang Diefb. krapa (Hanka, ] 2m.) o. pazita krápé f.:. gutta 177 krapie - ald. Svovn. léž krópě. [krápéjé f. — gutta Boh. 49 F krapyegye: text krópě v. £. kvabet v. kapet krapl m. = folica 1819 krapl AB; Gb. doklddd ,,z¢ stném. Krappel, demin. z Krappe, Krapfe kobliha; Kt. VI, 713 doklddd kraple, kraplik z las., han., slc.; podle něho spisovně kraple, kraplička = jídlo z tenkého těsta nadívaného seka- Nn 63" nym špenátem, povidly, krupičnou hustou kašičkou, sekanym masem, potom vateného a maSténého, das Tascherl. krápnik m. — fuletus (B, rym boletus: A fuleta omylem) 903 krapnyk AB („boleti“) = R Vodň. 50" a (,,boleti'") patrně houba néjak kvopenatdi: v Lact. chrapač. krésa f. -: pulcritudo 1491 krasa at’. Srovn. okras(a) krasien v. králová sieň krasina v. krušina -krasitel v. okrasitel krdsłał v. króślat Boh. 374 | kratochvilnik m. královna — krb kraslicé f. -. decra 2482 krasslyczye (B: kraslicze A) kraslicze Vcle&, né. dial. kraslicc. Vyhlad Soukup, CL. V, 67—-72, pbvükaz, Ze z dial. sev. vých., v Na&( Reti, 1923, VII, 109—110. -krasnik v. ûkrasnik krást v. krat krásty pl. f. = scabies 1672 krasti = chrasti Mam. D 309" = chrasti neb praši Veleš.; bozději změněno v chrást(y); sisi. krasta. Srovn. impetiginem chra- sti Mam. A 26" ad. krasina v. krufina kráslat m. — ornatus 2337 krasslat (ist ciztho slova počeštěna: nynt ornat); Gb. dokldda ze Slov. Kl. 78" kraslat remi- tus (m. ornatus). hrasl- v. krasl- -kvdslenie v. okrálilenie -krát v. čtyřikrát, dva(cet)krát, pětkrát, osmkrát, sedmkrát, stokrát, tisicekrät, třikrát. kra(t)c& f. = drola 2523 kratczye (B: kracze A) atd. =. fuscinulla Boh. 821 (tisk fustinulla omylem) kracze (Klavel: trchlen). Z něm. Kratze; podnes vých. mov. graca Bavl. Dial. I, 328 atd. Kratennik m. =: Bragrmannus 324 kraten- nyk (rÿm pomilovnik) ,,monstrosi ho- mines‘‘; brag —- spojováno s foayós Prustk, Věstn. Kvál. č. spol. nauk, 1893, I, 5; zanıklo. ,,Brachraanni dicuntur & brach, quod est breve" Lact. kratië m.? = bronesca 22^ kravycz AB „altilia domestica''. kvátké v. krátký krótkost 1. : = brevitus 1496 kratkost atd. krátký adj. =: curta (pl. nt.) 12 kratke aid. : kratochvil f. -- ludicra 1354 kratochvil AB aid. -= solaciator 1214 krato- chvilnik AB atd. kvatyč v. kratič kráva f. = vacca 504 krava = Boh. 184 ald., sin. krava. kravec m. :: cornica 278 krawecz AB (rym jikavec) ,,volatilia campestria’ = kravec Zídeh, rkp. kvak. (CM. 1837, 281. ,,Srovn, stném. krà, krawe vrána'* Gb. s v. -hvavsivo v. Yezokravatvo krb m. caustrium (młsło causterium omylem) 1953 krb AB — Boh. 613 (cau- sterium ; var. krę, krs omylem). =
Strana 317
krč — krev Wiesb. 850 =- RVodn. 567 = Vele¥. = Vocb. 175Y atd. kyci- v, krti- kré m. = cabo 628 krcz ABC, podnes dial. Libunec: krč =: pařez ČI. I, 373, KL. Gb. atd. krčěl = nates 487 krzczel (A : krczel B) = krczel Veleś. = krcziel RVodň. 48% krztely Wiesenb. 1243. -kréenie v. kréma f. — taberna 2092 krczma = Boh. 768 ald. krémáfstvo nt. — tabernatoria 1659 krcz- marzstvo atd. kréovie nt. *carectum (A curvectum, B cuructum omyłem) 631 krczovie AB (rym znovie) — carecta Boh. 232 (var. krczowe) — carecta Nn 69" — krcze- wye curnetum VeleS. a/d., sic. krčo- visko, kréevina Kéálal, s. kr. hf v. kfie | krebít? — osina (A: B osma, shodnë s metrem) 275 krzebut (A :rzebut B) „volatilia campestria''. kfóć m. — gurgulio 521 krzecz (A : krze- czek B opravou) = Boh. 201 (var. chrzytel) — Vele$. = krziecz Mam. A 24", mě. křeček; srovm. něm. Krietsch a lat. mus cricetus Jg. Gb. — limo v. křez = ciragra v. křečka křěček v. křeč křečka f. — ciragra (z 7ec. gergdyga) 1677 krzeczka (A: krcecz B) — Boh. 478 krzecz = Wiesb. 528 krzecz =: Vocb. 176" krceczka, nyni kfeć; stě. též masc. a tedy it dem. křeček Gb. křehař v. kféchaï křehk- v. křepký krehkost f. — fragilitas 2293 krzehkost krehký adj. = fragilis 1121 krzechki ald. kiehky, stpol. krzechki. = agilis v. křepký kżehlas v. křehláš křehláš m. = krzehlass 600 postoluber (rým | obdlá3) krzehlas RVodi. hlas. kfechaf m. — mergus 257 krzecharz AB = Fysiol. 447 mg. = Exempl. 298 gl. = Vele$. — krzeharz Nn 64" krze- nit 51"a — Gb. čte kře- skrčiti | krievie v. kréovie | ,vermes" — postolus | 317 karz Slov. F - kiehar v bibli obyčejně křekař. křechký v. křehký krej m. 5 rigor 627 krzey (ryan olej; kon- text vétev, olej, rublk, ktej) — patrně ke kre(h)nuti =- rigescere nemusnêle 1!yo- ÿeno. atd.; , Lact. Rrejic v. krajic křekař v. křechař kYemen m. — silex 147 krzemen ABG Boh. 140 = Skfemen Lact. mm VIFb ald.; né. dial. skremen. kfemenáé m. — silipium 910 krzemenacz (.\G: sskrzemenacz B) ,.de boletis' = -: RVodn. 50" atd.; Jg. ,,houba Cerve- na, boletus ovinus''. (Zty: v lidu houba Boletus aurantiacus — Boletus rufus — Boletus versipellis.> kfen? = unula (m. uvula?» 1316 krzen „do membris“ (kontext mezenec, dlo, zá oktie, křen, zlýduk, příklov); srovnu. dial. moy. ktenek (— rampouch, kra) Je. KL sté. ktenice nemoc, na- béhnutí tobolitky slizné, Bohnen- geschwulst /g, Kt. kfenicé f. — cicer 229 krzenycze (A: B krzenyczyo) ,,de frumento" (rym pnice); často v lékařských knihách Jg., Kt., Gb. křěpčití vb. dur. : = agitatas Fysiol. 19 gl. krzepcziecze sie atd. ' . kfépel m. — coturnix 240 krzepel (AB: rzezabek G oprazou) =- RVodn. 48Y (krzepe), rzerzabek) aid. kfépelicó {. — quiscula 239 krzepelicze krzepeliczye Fysiol. 513 marg. = Boh. 94 = Veled. = Nn 63" ald.; wt. křepelka. kfépky adj. = agilis 1262 krzepkv (G: Ą krzechki omylem) = RVodn. 54'a = krzyepky Mam. A 16* — krzepky agilis behend Dieíb. Gloss. Gb. ałd. - kfest m. — baptismus 2447 krzest aid, hYes v. kYéz křesťan m. -= cristianus 926 krzestyan atd. kfestanstvo nt. cristianismus krziestyanstvo AB ald. 927 -křčší v. okřeši -křešovánie v. vzkřešovánie [kreta = pumex Boh. 954 creta =. crida var. v křída krev f. =- sanguis 491 krew — Boh. 432 atd.; sin krv
krč — krev Wiesb. 850 =- RVodn. 567 = Vele¥. = Vocb. 175Y atd. kyci- v, krti- kré m. = cabo 628 krcz ABC, podnes dial. Libunec: krč =: pařez ČI. I, 373, KL. Gb. atd. krčěl = nates 487 krzczel (A : krczel B) = krczel Veleś. = krcziel RVodň. 48% krztely Wiesenb. 1243. -kréenie v. kréma f. — taberna 2092 krczma = Boh. 768 ald. krémáfstvo nt. — tabernatoria 1659 krcz- marzstvo atd. kréovie nt. *carectum (A curvectum, B cuructum omyłem) 631 krczovie AB (rym znovie) — carecta Boh. 232 (var. krczowe) — carecta Nn 69" — krcze- wye curnetum VeleS. a/d., sic. krčo- visko, kréevina Kéálal, s. kr. hf v. kfie | krebít? — osina (A: B osma, shodnë s metrem) 275 krzebut (A :rzebut B) „volatilia campestria''. kfóć m. — gurgulio 521 krzecz (A : krze- czek B opravou) = Boh. 201 (var. chrzytel) — Vele$. = krziecz Mam. A 24", mě. křeček; srovm. něm. Krietsch a lat. mus cricetus Jg. Gb. — limo v. křez = ciragra v. křečka křěček v. křeč křečka f. — ciragra (z 7ec. gergdyga) 1677 krzeczka (A: krcecz B) — Boh. 478 krzecz = Wiesb. 528 krzecz =: Vocb. 176" krceczka, nyni kfeć; stě. též masc. a tedy it dem. křeček Gb. křehař v. kféchaï křehk- v. křepký krehkost f. — fragilitas 2293 krzehkost krehký adj. = fragilis 1121 krzechki ald. kiehky, stpol. krzechki. = agilis v. křepký kżehlas v. křehláš křehláš m. = krzehlass 600 postoluber (rým | obdlá3) krzehlas RVodi. hlas. kfechaf m. — mergus 257 krzecharz AB = Fysiol. 447 mg. = Exempl. 298 gl. = Vele$. — krzeharz Nn 64" krze- nit 51"a — Gb. čte kře- skrčiti | krievie v. kréovie | ,vermes" — postolus | 317 karz Slov. F - kiehar v bibli obyčejně křekař. křechký v. křehký krej m. 5 rigor 627 krzey (ryan olej; kon- text vétev, olej, rublk, ktej) — patrně ke kre(h)nuti =- rigescere nemusnêle 1!yo- ÿeno. atd.; , Lact. Rrejic v. krajic křekař v. křechař kYemen m. — silex 147 krzemen ABG Boh. 140 = Skfemen Lact. mm VIFb ald.; né. dial. skremen. kfemenáé m. — silipium 910 krzemenacz (.\G: sskrzemenacz B) ,.de boletis' = -: RVodn. 50" atd.; Jg. ,,houba Cerve- na, boletus ovinus''. (Zty: v lidu houba Boletus aurantiacus — Boletus rufus — Boletus versipellis.> kfen? = unula (m. uvula?» 1316 krzen „do membris“ (kontext mezenec, dlo, zá oktie, křen, zlýduk, příklov); srovnu. dial. moy. ktenek (— rampouch, kra) Je. KL sté. ktenice nemoc, na- béhnutí tobolitky slizné, Bohnen- geschwulst /g, Kt. kfenicé f. — cicer 229 krzenycze (A: B krzenyczyo) ,,de frumento" (rym pnice); často v lékařských knihách Jg., Kt., Gb. křěpčití vb. dur. : = agitatas Fysiol. 19 gl. krzepcziecze sie atd. ' . kfépel m. — coturnix 240 krzepel (AB: rzezabek G oprazou) =- RVodn. 48Y (krzepe), rzerzabek) aid. kfépelicó {. — quiscula 239 krzepelicze krzepeliczye Fysiol. 513 marg. = Boh. 94 = Veled. = Nn 63" ald.; wt. křepelka. kfépky adj. = agilis 1262 krzepkv (G: Ą krzechki omylem) = RVodn. 54'a = krzyepky Mam. A 16* — krzepky agilis behend Dieíb. Gloss. Gb. ałd. - kfest m. — baptismus 2447 krzest aid, hYes v. kYéz křesťan m. -= cristianus 926 krzestyan atd. kfestanstvo nt. cristianismus krziestyanstvo AB ald. 927 -křčší v. okřeši -křešovánie v. vzkřešovánie [kreta = pumex Boh. 954 creta =. crida var. v křída krev f. =- sanguis 491 krew — Boh. 432 atd.; sin krv
Strana 318
318 = cruor 1338 krew ałd. černá kyev v. črný Srovn. pravokrez;, vodokrev. kreund v. krevny krevnik m. — gulula 482 krewnyk (A : B krewnyk omylem) = RVodi. 48Ya ; kon- lex! jietrnicé, syr, uher, brav, kruZlik, krevník; Gb. — Blutwurst? Srocn. pra- -vokrevnik, vodokrevnik. (krevny adj. sanguinea. (complexio) Vokab. 350 krewna (letora). kféz m. — limo 119 krzez AB krzyez Boh. 66 :- Wiesb. 139 — Nn 69"b krzecz (omylem m. Ryzez, jak uka- zujł paralely: Gb. omylem konstruuje | nové slovo kteč 3. a uvádl z DuCange nevhodná | tlumočení). gm. vykládá správně „kiíst, křes, dělající se na víně, pivě, vodě, špinavá ssedlina, rosol, mu- cor, Kahm Rosa" krg o. kxb krchov v. kyrchov křída í. — crida 2671 krzida = Boh. 948 (var. crcta) aid. hfidelce v. Xiidlce kridlátko nt. altile (= krmený kus drubeže Gb.) 204 krzidlatko ABTrial. (ryon letátko; ,,altilia domestica“). Kfidlce nt. = pennula 226 krzidlcze (rym. ksence) AB : - krzidelcze RVodńn. 48% ald.; ać. ktidélko, ob. ktidylko. khäln- v. krtidln- křídlo nt. = ala 208 krzidlo Fysiol. 647 gl. krzidli. = pennulia 1876 krzidlo AB = krzidla Vele3. (plur.) mint se ctp (podoleh) satu, sroun. Jg. = cum alis krevnik — — ala Boh. 966 krzydlo (kon/ext strun- | ka, struna, kohos, kfidło, pétistrun), vu Klar. tato (dsl o ndstrojich hudebnich schází. křie nt. | [kFivonosicka f. :- lagusta 854 krzie „de herbis | ignotis‘‘; srovn. nv. Adam Kie 1557 | Menčík, Jičín 102. Sz0vm. okfienie. -kRřiešenie v. vzkriżenie křik m. — rugitus 2497 krzik ul. krik v. kryk kfipa í. — saxa 157 krzipa AB (Je, KL, Gb. nemají výkladu) „dc Japidibus“. křištál (čistál?) ni. = : cristallus 125 krzy-. stal (B, krzisstal G: ezystal AG, rým - rval) aid. Kristal, krista) je ovšem do- lozeno jiz v Zalláflch (Jg. Kt. Gb.), ale kfivoprih. ježto Klaret v té o partií ,,de lapidibus" skovo vše překládá, nebylo by ani členl čistál, Jvakrát zaručené, zrela nemožné. kříš v. kříž scabro 601 krzitacz (A: krtacz C) ,,de verinibus''; Gb. dokládá: scabro, crabro Rosskiifer, Pferdefliege Diefb. krivdáf m. — pseustis 2451 krzywdarz (B: siend v A a netisto, bylo-li původně o textu) atd. krivec m. — sarrago (AB) 1176 krzyvecz (X: B omylem krwecz, čtena chybně 2hvalha); kontext lhostajník, kïivec, tuláce, tulák kfiuunć m. -hfivené v. zkrivené krivenie nt. == curvacio 1574 krzyvenie atd. křivití v. krivenie křivno- v». kYivono- kfivol(akyost f. curvitas 1493 krziwo- lost (ryan enost; pro x:etrum asc :Aváceno z křivolakost, jak navrhuje čísti i Gb., alé je možno, že je pouhý omyl mr. kři- vost). kfivonos- m. = creones Fysiol. 285 mg. krzinonos („habent curva rostra“); z toho vytvořeno | kfivonosec m. creon (pro metrum m. creonesy 300 krzywonosecz (A : krży- wonossye B, pro rým k ostřieš) = Ve- le$. = krzywnosecz Nn 65" — krzi- wonosecz gurdus RVodn. ^8" — krzy- wonosvecz Boh. 110 creones (rav. ktivo- nosićka ». 1.); nyní plik loxia curvi- rostra Jr. Kf. Sem palraé i krzma ereon Zidek kvak., COM. 1837, 231, nejakóm omylemn. creones: Boh. 118 O čte creones krzywonosyczka; podobně krziwonuska crones Velc3.; tak maji 1 dial. mc., mor. kfivonoska, ktivozobka, křivka KL V1. s. v. Ale Boh. E tamtéz md lépe creones dicas krzywonosyecz, ic shod? s Klarelein, a toto ćlent pałrn? třeba přijmouli do textu, sv. předchozí: kFironoska v. křivonosička / 110103? v. kfivonosec | kfivoprih m. — periurium 1433 krzyvo- przih (A: krzibprzizaha Trial.) Gb. a Menčík opravují v krzyvoprzi (say h Ca), alenemo£né, je Ho metrum Zádá slovo "vu Hrojslabičné: možná by byla opřava
318 = cruor 1338 krew ałd. černá kyev v. črný Srovn. pravokrez;, vodokrev. kreund v. krevny krevnik m. — gulula 482 krewnyk (A : B krewnyk omylem) = RVodi. 48Ya ; kon- lex! jietrnicé, syr, uher, brav, kruZlik, krevník; Gb. — Blutwurst? Srocn. pra- -vokrevnik, vodokrevnik. (krevny adj. sanguinea. (complexio) Vokab. 350 krewna (letora). kféz m. — limo 119 krzez AB krzyez Boh. 66 :- Wiesb. 139 — Nn 69"b krzecz (omylem m. Ryzez, jak uka- zujł paralely: Gb. omylem konstruuje | nové slovo kteč 3. a uvádl z DuCange nevhodná | tlumočení). gm. vykládá správně „kiíst, křes, dělající se na víně, pivě, vodě, špinavá ssedlina, rosol, mu- cor, Kahm Rosa" krg o. kxb krchov v. kyrchov křída í. — crida 2671 krzida = Boh. 948 (var. crcta) aid. hfidelce v. Xiidlce kridlátko nt. altile (= krmený kus drubeže Gb.) 204 krzidlatko ABTrial. (ryon letátko; ,,altilia domestica“). Kfidlce nt. = pennula 226 krzidlcze (rym. ksence) AB : - krzidelcze RVodńn. 48% ald.; ać. ktidélko, ob. ktidylko. khäln- v. krtidln- křídlo nt. = ala 208 krzidlo Fysiol. 647 gl. krzidli. = pennulia 1876 krzidlo AB = krzidla Vele3. (plur.) mint se ctp (podoleh) satu, sroun. Jg. = cum alis krevnik — — ala Boh. 966 krzydlo (kon/ext strun- | ka, struna, kohos, kfidło, pétistrun), vu Klar. tato (dsl o ndstrojich hudebnich schází. křie nt. | [kFivonosicka f. :- lagusta 854 krzie „de herbis | ignotis‘‘; srovn. nv. Adam Kie 1557 | Menčík, Jičín 102. Sz0vm. okfienie. -kRřiešenie v. vzkriżenie křik m. — rugitus 2497 krzik ul. krik v. kryk kfipa í. — saxa 157 krzipa AB (Je, KL, Gb. nemají výkladu) „dc Japidibus“. křištál (čistál?) ni. = : cristallus 125 krzy-. stal (B, krzisstal G: ezystal AG, rým - rval) aid. Kristal, krista) je ovšem do- lozeno jiz v Zalláflch (Jg. Kt. Gb.), ale kfivoprih. ježto Klaret v té o partií ,,de lapidibus" skovo vše překládá, nebylo by ani členl čistál, Jvakrát zaručené, zrela nemožné. kříš v. kříž scabro 601 krzitacz (A: krtacz C) ,,de verinibus''; Gb. dokládá: scabro, crabro Rosskiifer, Pferdefliege Diefb. krivdáf m. — pseustis 2451 krzywdarz (B: siend v A a netisto, bylo-li původně o textu) atd. krivec m. — sarrago (AB) 1176 krzyvecz (X: B omylem krwecz, čtena chybně 2hvalha); kontext lhostajník, kïivec, tuláce, tulák kfiuunć m. -hfivené v. zkrivené krivenie nt. == curvacio 1574 krzyvenie atd. křivití v. krivenie křivno- v». kYivono- kfivol(akyost f. curvitas 1493 krziwo- lost (ryan enost; pro x:etrum asc :Aváceno z křivolakost, jak navrhuje čísti i Gb., alé je možno, že je pouhý omyl mr. kři- vost). kfivonos- m. = creones Fysiol. 285 mg. krzinonos („habent curva rostra“); z toho vytvořeno | kfivonosec m. creon (pro metrum m. creonesy 300 krzywonosecz (A : krży- wonossye B, pro rým k ostřieš) = Ve- le$. = krzywnosecz Nn 65" — krzi- wonosecz gurdus RVodn. ^8" — krzy- wonosvecz Boh. 110 creones (rav. ktivo- nosićka ». 1.); nyní plik loxia curvi- rostra Jr. Kf. Sem palraé i krzma ereon Zidek kvak., COM. 1837, 231, nejakóm omylemn. creones: Boh. 118 O čte creones krzywonosyczka; podobně krziwonuska crones Velc3.; tak maji 1 dial. mc., mor. kfivonoska, ktivozobka, křivka KL V1. s. v. Ale Boh. E tamtéz md lépe creones dicas krzywonosyecz, ic shod? s Klarelein, a toto ćlent pałrn? třeba přijmouli do textu, sv. předchozí: kFironoska v. křivonosička / 110103? v. kfivonosec | kfivoprih m. — periurium 1433 krzyvo- przih (A: krzibprzizaha Trial.) Gb. a Menčík opravují v krzyvoprzi (say h Ca), alenemo£né, je Ho metrum Zádá slovo "vu Hrojslabičné: možná by byla opřava
Strana 319
křivota — kronici krzyvprzis — 1, podle manyry Klare- tovy ale i nase zhrácent je możnć, bylof předlohou krzywoprzysah Vokab. 427 (= periurium). křivopřísah r. krivopfih kfivota f. — iniquitas 1460 krzyvota AB atd. = falsitas 1164 krzyvota atd. kříž m. = crux 2107 krzis (kontext kláda, pragnéř, kříš, pletnét - tedy v původ- nim významu mučidlo) = crux 22329 krziz (honlex'! kostel, chrám, korúhov, kříž, cierkev — ledy ve smyslu křesťanském) — Boh. 712 atd. | kiiżała f. = (Rontext hüsce, preclík, buchnec, kil- žala, žvanec — Veleš. atd. křiž v- v. křižov- kfifmo nt. = crisma 2365 krzismo ald. mino 1808 krzizala AB | v x NT se: . | kfiZovánie nt. — crucifixio 1545 krzizo- | vanie ałd. kłiżovati v. kiiZovnik m. — crucifer 1028 krzizownik (A: krzyzyewnyk B; rým opravnik); kontext żak, kanovnik ... kfižov- nik.., probošt — /zdy člen křižovníckého: kfizévnik původnější. krk m. = arteria <= krční žíla) 1288 krk AB = Boh. 423 = Wiesb. 450 = RVodň. 54" — Voeleš. = Mam. A 14", 16" aíd.; srovn. pol. kark == cervix, tylná část šíje Jg.; myní — collum. krkan n. = geria 233 krkan (A : krka- wyecz DB oprarow tmyslnou, ałe chyb- nou: rym sahan) = geria Fysiol. 399 mę. krykan („feda gerit... clamat in morticinia'') — Boh. 99 = ceria RVodn. 48Y = krkon (omy- lem) Nn 64Y = Žídek krak. (CC M. 1837, 232) atd. krkavéc v. krkan krkon v. krkan Jorma snad křižovánie | řádu | krkule v. karkule | -kým v. vólkrm, ikrm krmě f. -- cibus 1788 krmye ald. — esca Boh. 525 krmye — Wiesb. 597 (Klaret pokrm). krmenie nt. = nutricio 1602 krmenye a/d. | krmili v. krmenie krmnik f. = ara 1981 krmnyk AB — Boh. 683 — Wiesb. 9029 — Vocb. 175" atd., i ně. (?krmoden? : Vokab. 352 maclusio chilus sit krmodenque dicta; vers 319 palrné porušený: v Lex. KL čle se za to matlussie chilus; všecko nejasné. je » kapilole de medicina. krna f. - - blatta 2148 krna AB; blatta = purpur, nach; nádherné roucho panské; srovn. slbol. os. jm. Carna 1138 list. krnap m. = focale 447 krnap (kontext motap, krnap, utistrap) „clauda mon- stra“. kročějč f. = passus 717 kroczvesve (BC : A kroczege, G kroczege nebo pied, D kroczegye) :- kroczege Boh. 282 — kroczyege Wiesb. 215 = kroczege RVodn. 67" ald. lroj m. — sarcimen 2580 kroy Veleś. {Zty: sr. v dobrém rude, ale poCestnym krojem 1326 Stit. E 99.5 Srovn. okroj, suknokroj. krok v. kroky, rozkrok krokev f. — tignus Boh. 502 krokew Wiesb. 840 — Nn R8" (tignum) = tectura x. krov. Srovn. krokva. krokot m. — abigo 488 krokot AB (kon- text krčel, kostřec, omazek, krokot, škrobot.. druh svlřecího masa)=- habido RVodń. 48'a (,de carnibus''), srovn. výklad u Gb. Srovn. okrokot a polukrok. (krokotńć m. = ciclus Vokab. 257 krokotucz ; podłe Gb. n. kotúč omylem (ale metrum opravě brání). krokva f. — signum 1965 krokva (A : B krow omylem) — VeleS. ad. Sroyn. krokev. krokvec m. = impetigo 1709 krokvecz AB = RVodn. 247 (, est sicca scabies"). kroky pl. m. = girum 2325 kroki (sieżi brdwni terminologił; ńraz, naraz, zastaw, zastav/eynec, kroky). kromp- v. krump- kroncé v. kronicé hvondle v. kronle kronicé f. — cronographia 1629 kronycze (A: B kronyka, pndle Menttha, u Hanky nent) == kranycze Vokab. nicé omylem) — sago 2361 kronicze (vn sicnce a me- łrum 1, :dd se, Zädd kronce\; Gb. srovnává stč. kronika — bibliotheca, -následuje v texlu lectorium - čtevna. K něm. Chronik, kdež -ik pojímáno za příponu -ík, vytvořeno příponou -icé, ale 359 (milo kro-
křivota — kronici krzyvprzis — 1, podle manyry Klare- tovy ale i nase zhrácent je możnć, bylof předlohou krzywoprzysah Vokab. 427 (= periurium). křivopřísah r. krivopfih kfivota f. — iniquitas 1460 krzyvota AB atd. = falsitas 1164 krzyvota atd. kříž m. = crux 2107 krzis (kontext kláda, pragnéř, kříš, pletnét - tedy v původ- nim významu mučidlo) = crux 22329 krziz (honlex'! kostel, chrám, korúhov, kříž, cierkev — ledy ve smyslu křesťanském) — Boh. 712 atd. | kiiżała f. = (Rontext hüsce, preclík, buchnec, kil- žala, žvanec — Veleš. atd. křiž v- v. křižov- kfifmo nt. = crisma 2365 krzismo ald. mino 1808 krzizala AB | v x NT se: . | kfiZovánie nt. — crucifixio 1545 krzizo- | vanie ałd. kłiżovati v. kiiZovnik m. — crucifer 1028 krzizownik (A: krzyzyewnyk B; rým opravnik); kontext żak, kanovnik ... kfižov- nik.., probošt — /zdy člen křižovníckého: kfizévnik původnější. krk m. = arteria <= krční žíla) 1288 krk AB = Boh. 423 = Wiesb. 450 = RVodň. 54" — Voeleš. = Mam. A 14", 16" aíd.; srovn. pol. kark == cervix, tylná část šíje Jg.; myní — collum. krkan n. = geria 233 krkan (A : krka- wyecz DB oprarow tmyslnou, ałe chyb- nou: rym sahan) = geria Fysiol. 399 mę. krykan („feda gerit... clamat in morticinia'') — Boh. 99 = ceria RVodn. 48Y = krkon (omy- lem) Nn 64Y = Žídek krak. (CC M. 1837, 232) atd. krkavéc v. krkan krkon v. krkan Jorma snad křižovánie | řádu | krkule v. karkule | -kým v. vólkrm, ikrm krmě f. -- cibus 1788 krmye ald. — esca Boh. 525 krmye — Wiesb. 597 (Klaret pokrm). krmenie nt. = nutricio 1602 krmenye a/d. | krmili v. krmenie krmnik f. = ara 1981 krmnyk AB — Boh. 683 — Wiesb. 9029 — Vocb. 175" atd., i ně. (?krmoden? : Vokab. 352 maclusio chilus sit krmodenque dicta; vers 319 palrné porušený: v Lex. KL čle se za to matlussie chilus; všecko nejasné. je » kapilole de medicina. krna f. - - blatta 2148 krna AB; blatta = purpur, nach; nádherné roucho panské; srovn. slbol. os. jm. Carna 1138 list. krnap m. = focale 447 krnap (kontext motap, krnap, utistrap) „clauda mon- stra“. kročějč f. = passus 717 kroczvesve (BC : A kroczege, G kroczege nebo pied, D kroczegye) :- kroczege Boh. 282 — kroczyege Wiesb. 215 = kroczege RVodn. 67" ald. lroj m. — sarcimen 2580 kroy Veleś. {Zty: sr. v dobrém rude, ale poCestnym krojem 1326 Stit. E 99.5 Srovn. okroj, suknokroj. krok v. kroky, rozkrok krokev f. — tignus Boh. 502 krokew Wiesb. 840 — Nn R8" (tignum) = tectura x. krov. Srovn. krokva. krokot m. — abigo 488 krokot AB (kon- text krčel, kostřec, omazek, krokot, škrobot.. druh svlřecího masa)=- habido RVodń. 48'a (,de carnibus''), srovn. výklad u Gb. Srovn. okrokot a polukrok. (krokotńć m. = ciclus Vokab. 257 krokotucz ; podłe Gb. n. kotúč omylem (ale metrum opravě brání). krokva f. — signum 1965 krokva (A : B krow omylem) — VeleS. ad. Sroyn. krokev. krokvec m. = impetigo 1709 krokvecz AB = RVodn. 247 (, est sicca scabies"). kroky pl. m. = girum 2325 kroki (sieżi brdwni terminologił; ńraz, naraz, zastaw, zastav/eynec, kroky). kromp- v. krump- kroncé v. kronicé hvondle v. kronle kronicé f. — cronographia 1629 kronycze (A: B kronyka, pndle Menttha, u Hanky nent) == kranycze Vokab. nicé omylem) — sago 2361 kronicze (vn sicnce a me- łrum 1, :dd se, Zädd kronce\; Gb. srovnává stč. kronika — bibliotheca, -následuje v texlu lectorium - čtevna. K něm. Chronik, kdež -ik pojímáno za příponu -ík, vytvořeno příponou -icé, ale 359 (milo kro-
Strana 320
320 kronle — kruh jako v době vzkříšení mluvník-mluvnice, umník-umnice, slovník-slovnice alp kronle f. = tricuspis 2155 kronle (B:A hronle omylem) = Boh. 764 (var krondle) = Wiesb. 1041 = RVodň. 72v krondle = krondle Veleš. = krondle Lact. ald. Z něm. Kronel, Krendel viz Gb. krš m. = blacton 578 krss AB „vermes" srovn. nč. krž 1. dissepimentum nucis Jg. Kt. atd. kršňavec m. = man[unjeus (A:B ma- nucus) 1194 krssnawecz (A: krsna- wek B, omylem: rým kadeřavec). = Veleš.; srovn. Vitkonis krssnawy.. krssnyawy nv. 1381—1390 TomZ. n. 166 b. -krop v. úkrop kropáč m. = aspersorium 2380 kropacz atd. krópě f. = gutta Boh. 49 kropie (O: kra- pyegye F): Klaret krápě v. l. kropenie nt. = aspersus 2446 kropenye. atd. kropěnník m. = tinetor 2594 kropien- nyk; podle Gb. „kdo kropí, barví látky (aby byly kropenaté), z kropeninník? kropidlnice f. z tinctura 2356 kropy- dlnyczye (B není v A — a nejisto, bylo-li v původním textu). kropiti v. kropenie kroptva v. kuroptva krosna v. krósně krosnář m. = clitellarius 2615 krosnarz (rým ščetař) - - k.lo vyrábí hrosny. (Zlý. krosnár též ArchČ. XXI, 302 zr. 1449.) krósně f. = clitella 2076 krosnye AB: Boh. 759 = RVodň. 557. Mam. A 24“ krossna Veleš. atd. krost v. groš kroš v. groš krot m.: ora 623 krot (kontert prutíce, mladičie, dššie, chrást, obora, krot). srovn. okrota, rovnokrot. -krotenstve v. ukrotenstvie krotkost f. — mansuetudo 1416 krotkost AB = Vokab. 407 = Veleš. = Mam. A 291 atd. krov m. a(t)tecta 1971 krow AB atd. Srovn. okrov, pokrov. = tectura Boh. 671 krow (var. krokev omylem) (Klarel přikrytic). = tignum v. krokva. krovec v. křovec křovec m. - pula 819 krzovecz (A kro- wecz B); rym hnidavec; „de herbis igno- tis“; kontext hnidovec, prašivec, křo- vec, řimbaba; srovn. Jan Křovec ny krs v. krb 1495 AČ. V. 550. křstalek v. křta- krsti v. křti- krss v. krš krtač v. křitač křtalec v. kř(s)tálek kř(s)tálek m. = cartilago 1273 krztalek (B: krzstalek A) : chrztalek Boh. 406 (car. chrstalek F, chrzestalek O) krzstalecz, chrstalek Nn 67v = chrsta- lek Mam. D 3057 = chrustal RVodň. 577 :: chrtalek Vocb. 1757 = chrsta- lek i. e. naris vel auris vel alterius rei ossea teneritudo et sine medulla Lact. atd. -křtěnec v. nekřtěnec krticě f. = talpa 525 krtycze AG= krtyczye Boh. 203 (var. krezicze dial.) = talpa, Multwurff krczyczye Slov. B 7 atd. pl. f. = fubo (rým bubo) 1698 krtyczie (B: krticze A) = krezicze ferba RVodň. 231 atd., podnes; nemoc, „de languori- bus křtidlnice f. = baptisterium 2339 krzti- dlnícze = Veleš. = Boh. 717 (krczydl- nycze E, krzydlnycze O, krzstytedl- nycze F) = krztydlnyczye Wiesb. 973 = krzydlnycze Vocb. 175r atd. křtina f. baptisma 2447 krztyna; podle latiny. Jinak obyčejně plur. krstiny, křtiny podnes. křtínek m. = epipbania 2395 krztynek „de festis“, nemměle vytvořeno. Gb. po- kládá za Gl. plur. Ale Klaret překládá slovně; svůj tvar vyrobil podle stč. (hod) svieček, jenž pokládán jíž za pověru. křtitel m. = baptista 1034 krztytel atd. -krůhl- v. okrúhl- kruh m. = strona (A: strena B) 1986 kruh AB (kontext stodola, bražina, kólně, pří- stodolek, kruh) „některá část stavení hospodářského“ Gb. = valvula 1952 kruh (B: není v A): kontext vrátce, dvérce, kruh; snad ně. vráteň? (Zlý: srovn. Jan Zlatej (od- souzen pro vraždu) má po 3 neděle v kruhů u kostela s mečem státi:
320 kronle — kruh jako v době vzkříšení mluvník-mluvnice, umník-umnice, slovník-slovnice alp kronle f. = tricuspis 2155 kronle (B:A hronle omylem) = Boh. 764 (var krondle) = Wiesb. 1041 = RVodň. 72v krondle = krondle Veleš. = krondle Lact. ald. Z něm. Kronel, Krendel viz Gb. krš m. = blacton 578 krss AB „vermes" srovn. nč. krž 1. dissepimentum nucis Jg. Kt. atd. kršňavec m. = man[unjeus (A:B ma- nucus) 1194 krssnawecz (A: krsna- wek B, omylem: rým kadeřavec). = Veleš.; srovn. Vitkonis krssnawy.. krssnyawy nv. 1381—1390 TomZ. n. 166 b. -krop v. úkrop kropáč m. = aspersorium 2380 kropacz atd. krópě f. = gutta Boh. 49 kropie (O: kra- pyegye F): Klaret krápě v. l. kropenie nt. = aspersus 2446 kropenye. atd. kropěnník m. = tinetor 2594 kropien- nyk; podle Gb. „kdo kropí, barví látky (aby byly kropenaté), z kropeninník? kropidlnice f. z tinctura 2356 kropy- dlnyczye (B není v A — a nejisto, bylo-li v původním textu). kropiti v. kropenie kroptva v. kuroptva krosna v. krósně krosnář m. = clitellarius 2615 krosnarz (rým ščetař) - - k.lo vyrábí hrosny. (Zlý. krosnár též ArchČ. XXI, 302 zr. 1449.) krósně f. = clitella 2076 krosnye AB: Boh. 759 = RVodň. 557. Mam. A 24“ krossna Veleš. atd. krost v. groš kroš v. groš krot m.: ora 623 krot (kontert prutíce, mladičie, dššie, chrást, obora, krot). srovn. okrota, rovnokrot. -krotenstve v. ukrotenstvie krotkost f. — mansuetudo 1416 krotkost AB = Vokab. 407 = Veleš. = Mam. A 291 atd. krov m. a(t)tecta 1971 krow AB atd. Srovn. okrov, pokrov. = tectura Boh. 671 krow (var. krokev omylem) (Klarel přikrytic). = tignum v. krokva. krovec v. křovec křovec m. - pula 819 krzovecz (A kro- wecz B); rym hnidavec; „de herbis igno- tis“; kontext hnidovec, prašivec, křo- vec, řimbaba; srovn. Jan Křovec ny krs v. krb 1495 AČ. V. 550. křstalek v. křta- krsti v. křti- krss v. krš krtač v. křitač křtalec v. kř(s)tálek kř(s)tálek m. = cartilago 1273 krztalek (B: krzstalek A) : chrztalek Boh. 406 (car. chrstalek F, chrzestalek O) krzstalecz, chrstalek Nn 67v = chrsta- lek Mam. D 3057 = chrustal RVodň. 577 :: chrtalek Vocb. 1757 = chrsta- lek i. e. naris vel auris vel alterius rei ossea teneritudo et sine medulla Lact. atd. -křtěnec v. nekřtěnec krticě f. = talpa 525 krtycze AG= krtyczye Boh. 203 (var. krezicze dial.) = talpa, Multwurff krczyczye Slov. B 7 atd. pl. f. = fubo (rým bubo) 1698 krtyczie (B: krticze A) = krezicze ferba RVodň. 231 atd., podnes; nemoc, „de languori- bus křtidlnice f. = baptisterium 2339 krzti- dlnícze = Veleš. = Boh. 717 (krczydl- nycze E, krzydlnycze O, krzstytedl- nycze F) = krztydlnyczye Wiesb. 973 = krzydlnycze Vocb. 175r atd. křtina f. baptisma 2447 krztyna; podle latiny. Jinak obyčejně plur. krstiny, křtiny podnes. křtínek m. = epipbania 2395 krztynek „de festis“, nemměle vytvořeno. Gb. po- kládá za Gl. plur. Ale Klaret překládá slovně; svůj tvar vyrobil podle stč. (hod) svieček, jenž pokládán jíž za pověru. křtitel m. = baptista 1034 krztytel atd. -krůhl- v. okrúhl- kruh m. = strona (A: strena B) 1986 kruh AB (kontext stodola, bražina, kólně, pří- stodolek, kruh) „některá část stavení hospodářského“ Gb. = valvula 1952 kruh (B: není v A): kontext vrátce, dvérce, kruh; snad ně. vráteň? (Zlý: srovn. Jan Zlatej (od- souzen pro vraždu) má po 3 neděle v kruhů u kostela s mečem státi:
Strana 321
kruchta 1614, Sedláček, exc. z Kn. Pis, 285) — který. 321 = camena 1810 kruh; Ro. iext poldodek, | kruh, vdolek, hnétenice, vaienice; Gb. „nějaký pokrm“. . -kruch v. úkruch kruchta f. — litostrotus (— «8 6orgoroc) 2342 kruchta AB — Wiesb. 101abc — -kvutnost v. ukrutnost kruzlik v. krużlik | króżek m. — ena (A: erna B; Gb. snad in. Vele&.; Cerpáno z Mamm. jan, evg., | © XIX, 13; — inceptrale (m. interceptrale, pro ansa omwlem) 1976 kruzek AB; kontert hrebík, honty, lemiez, króżek, sopńch. krużidlo nt. — circulare 2536 kruzidlo = Vele&. atd. -kruź(ie) v. okružie | kružlík m. = circulea 482 kruzlik (kon- melrum) Boh. 729 kruchta — Wiesb. | 987 = Mam. A 14° (anticeptrale, omy- lem); Ilavet zdmitzka. krumfe&t m. — fundamentuin 1943 krum- fest AB — Boh. 593 (var. crunfest) — tornulla v. krumpolec. krumpolc m. — distornia 2532 krumpolcz (rým Strycholc) ; konlext Strycholc, krumpole, noZnicé; sroun. né. krum- pol(e)c, křivé dřevo, rozporka, do níž se vůl zapřahá a opírá Je. Kt. Z něm. = tornulla Boh. 860 crompolez (var. trupolez O, mylnym étenim z crupolcz; krumfest F chybným opisem), hontex! krám, řezník, krumpolc, bečka; taktéž krk. krumpolek. krun- v. krum- krüpa f. — puls 1823 krupa ,,de ferculis'' atd.; ni. kroupa, pl. f. — pultes 768 krupi ,,de frumen- to“ = Boh. 305 = Rstl Drk. 188" aud. pl. £ = grando 168 krupi AG = Boh. 46 = Wiesb. 31 = RVodn. 61" ad. krupicé [. = cruellum 1821 krupvczye (B: krupicze A) = Boh. 290 = Wiesb. 326 = krupycze Vocb. 175" — krupiczc RVodn. 42* — Veles. a/d. krúpy v. krúpa | kruslík v. krużlik krusec m. = allebrot 443 krussecz (BG: : A kussecz omylem) „lapidum nomina' = Boh. 861 = RVodň. 35Y atd. Svrovn. sal crystallinum stcynsalz kru$cc Slov. B 7. krusina f. = frangula 671 krussina ABC „de plantis" — Boh. 259 = Wiesb. 283 = Rostl. Drk. 179'b atd. »nynt rhamnus frangula Jg. — frangulina 691 krussína (AC: krus- siny B) — RVodn. 50" ald. ,,de fructi- bus'' atd. krutl? — sulia 2537 krutl; konte:1 odr, | krutl, flok, 3pajl, stankléï ,,de artifici- , “ bus“. V. Flajšhans: Klarer, If text brav, kružlík, krevník, triesla, lój, sesky -— néco z l/la zvtřecího) AB; — RVodi. 48’ I, Hanka, Jg., Kt. étou kruzlik, ale srova. okcuZie. = lix 2163 kruzlik (A : B krusslyk); srown. kruznik pancier lorica Wiesb. 160a a stc. kruzZie*. Gb. dokládá = Diefb. lix, unde texitur lorica, drat. -kxy v. doz'o&krv, oslokrv -hvvec v. kfivec krvel m. = rubitus (m. rubius, rubi- nus?» 159 knwel AB ,lapides''. krven m. = arsenicum 155 krwen AB (výr črvlen) „lapides““; Jg. krveń. -kryčka v. pokryčka kryk m. = argumen 2538 krik (kontext šrátka, kryk, patka, vyvrat); snad kolík, hák alb. Z nimi. (Zty. svovz. (kramär) kryky a pasy prodával fi- rásek Spisy XIX, 231.) -kvýšov v. skrýšov -hvylit v. přikrytie -krývka v. přikrývka, skrývka krzina v. křivonosec krzno nt. — trabea 1855 krzno ABTrial. (rým sukno) = Veleš. = Nn 71" atd. = clamis (y2&uve) Boh. 560 krzno = Wiesb. 625 — Mani. A 18*.— Vocb. 175" (Klare! klok). Z ndm. kursina, hursina atp. = kožich, kožíšek; podle Sobolev- shého (ZMNarProsv. 1911, XXXIII, 164) nóm. ze slov., obojí z neznámého jazyka. -hvznáh v. nákxznák ksenci pl. m. - genimina 376 ksenczy (B : À xencze, G ksenczic) = Veles. = ksienczy Mam. À 23Y; ksence zabi dali vypiti 1464 Zídek, Správ, (ed. To- bolka, 162) ad.: biblického původu, z mammotr. Sy. Zubaty, SF. I, 123/6. kstné v. líšně kleraký v. nikteraký který rclat. = qui 2223 kteri ald. pl. acc. = quos 1794 ktere. Svoun. nékterÿ (nikt-). 21
kruchta 1614, Sedláček, exc. z Kn. Pis, 285) — který. 321 = camena 1810 kruh; Ro. iext poldodek, | kruh, vdolek, hnétenice, vaienice; Gb. „nějaký pokrm“. . -kruch v. úkruch kruchta f. — litostrotus (— «8 6orgoroc) 2342 kruchta AB — Wiesb. 101abc — -kvutnost v. ukrutnost kruzlik v. krużlik | króżek m. — ena (A: erna B; Gb. snad in. Vele&.; Cerpáno z Mamm. jan, evg., | © XIX, 13; — inceptrale (m. interceptrale, pro ansa omwlem) 1976 kruzek AB; kontert hrebík, honty, lemiez, króżek, sopńch. krużidlo nt. — circulare 2536 kruzidlo = Vele&. atd. -kruź(ie) v. okružie | kružlík m. = circulea 482 kruzlik (kon- melrum) Boh. 729 kruchta — Wiesb. | 987 = Mam. A 14° (anticeptrale, omy- lem); Ilavet zdmitzka. krumfe&t m. — fundamentuin 1943 krum- fest AB — Boh. 593 (var. crunfest) — tornulla v. krumpolec. krumpolc m. — distornia 2532 krumpolcz (rým Strycholc) ; konlext Strycholc, krumpole, noZnicé; sroun. né. krum- pol(e)c, křivé dřevo, rozporka, do níž se vůl zapřahá a opírá Je. Kt. Z něm. = tornulla Boh. 860 crompolez (var. trupolez O, mylnym étenim z crupolcz; krumfest F chybným opisem), hontex! krám, řezník, krumpolc, bečka; taktéž krk. krumpolek. krun- v. krum- krüpa f. — puls 1823 krupa ,,de ferculis'' atd.; ni. kroupa, pl. f. — pultes 768 krupi ,,de frumen- to“ = Boh. 305 = Rstl Drk. 188" aud. pl. £ = grando 168 krupi AG = Boh. 46 = Wiesb. 31 = RVodn. 61" ad. krupicé [. = cruellum 1821 krupvczye (B: krupicze A) = Boh. 290 = Wiesb. 326 = krupycze Vocb. 175" — krupiczc RVodn. 42* — Veles. a/d. krúpy v. krúpa | kruslík v. krużlik krusec m. = allebrot 443 krussecz (BG: : A kussecz omylem) „lapidum nomina' = Boh. 861 = RVodň. 35Y atd. Svrovn. sal crystallinum stcynsalz kru$cc Slov. B 7. krusina f. = frangula 671 krussina ABC „de plantis" — Boh. 259 = Wiesb. 283 = Rostl. Drk. 179'b atd. »nynt rhamnus frangula Jg. — frangulina 691 krussína (AC: krus- siny B) — RVodn. 50" ald. ,,de fructi- bus'' atd. krutl? — sulia 2537 krutl; konte:1 odr, | krutl, flok, 3pajl, stankléï ,,de artifici- , “ bus“. V. Flajšhans: Klarer, If text brav, kružlík, krevník, triesla, lój, sesky -— néco z l/la zvtřecího) AB; — RVodi. 48’ I, Hanka, Jg., Kt. étou kruzlik, ale srova. okcuZie. = lix 2163 kruzlik (A : B krusslyk); srown. kruznik pancier lorica Wiesb. 160a a stc. kruzZie*. Gb. dokládá = Diefb. lix, unde texitur lorica, drat. -kxy v. doz'o&krv, oslokrv -hvvec v. kfivec krvel m. = rubitus (m. rubius, rubi- nus?» 159 knwel AB ,lapides''. krven m. = arsenicum 155 krwen AB (výr črvlen) „lapides““; Jg. krveń. -kryčka v. pokryčka kryk m. = argumen 2538 krik (kontext šrátka, kryk, patka, vyvrat); snad kolík, hák alb. Z nimi. (Zty. svovz. (kramär) kryky a pasy prodával fi- rásek Spisy XIX, 231.) -kvýšov v. skrýšov -hvylit v. přikrytie -krývka v. přikrývka, skrývka krzina v. křivonosec krzno nt. — trabea 1855 krzno ABTrial. (rým sukno) = Veleš. = Nn 71" atd. = clamis (y2&uve) Boh. 560 krzno = Wiesb. 625 — Mani. A 18*.— Vocb. 175" (Klare! klok). Z ndm. kursina, hursina atp. = kožich, kožíšek; podle Sobolev- shého (ZMNarProsv. 1911, XXXIII, 164) nóm. ze slov., obojí z neznámého jazyka. -hvznáh v. nákxznák ksenci pl. m. - genimina 376 ksenczy (B : À xencze, G ksenczic) = Veles. = ksienczy Mam. À 23Y; ksence zabi dali vypiti 1464 Zídek, Správ, (ed. To- bolka, 162) ad.: biblického původu, z mammotr. Sy. Zubaty, SF. I, 123/6. kstné v. líšně kleraký v. nikteraký který rclat. = qui 2223 kteri ald. pl. acc. = quos 1794 ktere. Svoun. nékterÿ (nikt-). 21
Strana 322
322 kto -- kto pron.; Dat. sg. — cui 1740 komu ard. kučeřavec m. == capillatinus 1196 kucze- rzavecz (A : kuczerawek B, omylem: rým zlámanec) — Mam. A 18' ald. hutevávek v. kučeřavec kučeřec v. kačeřec kučina f. = bctuliQnbum 1838 kuczvna AB = VeleS. = Vocbh. 175” = RVod®*. ^1" ald.; = maso z jalovice, kontext vy- zina, bobrovina, kucina, konina. Jiné 7e kulina w Pulkavy = ital. cuccina kuchyně. küdel v. i. chúdel küdele (. — stuppa 1869 kudele AB — Boh. 836 (var. kudel dial) — Wiesb. 1144 = RVodñ. 71" — kaudele Lact. atd., ně. koudel. kudlák m. — stupestria 602 kudlak ABC (mi nożehlak) „,vermes''; szovn. dial. mor., słe. kudlák — ein zottiger Hund Jg.; pol. kudfaty = chlupatý atd kudy adv. — qua 192 kudi atd. kuhil v. kulich kuchaf m. — cocus Boh. 819 cucharz atd. v Klaretovi asi schází. coculus v. kuchtié. kuchaika f. = coqua 2210 kucharzka a/d.; v Boh. 819 var. v. kuchta. kuchařstvo nt. = (ars) coctaria (m. Coctoria^ 1652 kucharzstvo AB = Ve- leš. atd. == coquinaria Vokab. 459 kucharzstvo var.; v. kuchynstvo. kuchmajsty v. kuchmistr — archicocus Boh. $822 kuchmystr (var. cuchmagister podle němč., kuchinye omylem) = RVodň. 54° = Vocb. 175'; v Klarelovi nejspíše schást. kuchia f. — coqua Boh. 819 cuchta (var. kucharzka O). S/&, stpol, slm. byvd kuchta masc.; moZno tedy (metrum nent jasné), Ze snad zhvdcené cuch** - ku- kuchmistr m. chatka éeno mylně kuchta; Klavet coqua = kuchařka kuchtid m. — coculus 2210 kuchtycz (B: nent v A) = Boh. 822 (var. ku- charz) = Vocb. 176" = Lact. aid. Sem ndleżł możni coculus kuchtik RVodi. 56Y, je-li ło omyl m. kuchtić. kuchyně f. - coquina 2115 kuchínie AB — Boh. 743 ald.; — archicocus, omyl, v. kuchmistr. kumpost. kuchyňka f. — popina 2533 kuchinka (kontext kuchynka, mlynnicć, piteliv- na); Gb popina = taberna nebulonum Diefb. (kuchynstvo nt. = coquinaria Vokab. 459 kuchynstwo (var. kucharztwo). -hwié v. okujé kukana f. — culla 820 kukana (rým ma- ciana) ,,de herbis ignotis"; = kukanka RVodü. 36"; nyní neznámo. kukanka o. kukana kukla f. == capucium 1868 kukla = Boh. 555 ald.; = cuculla 1868 chuchla (A : B kukla), Gb dodává rozdíl chuch- a kuk- stro- jeny; | Boh. 853 aud. Buď z něm. Guget nebo z lt. cuculla. kukléf m. :: arincum 1915 kuklerz AB = kulerz (omylem) Voch. 175"; kontext: hedvábie, palub, kukléř, ašské, kment, bruchlské; srovn. = coccinus Boh. 866 cuclerz = Wiesb. 1177 (coccus místo coccinus omylem). kúkol m. = lolium Boh. 314 kukol = Wiesb. 337 = Nn 65* atd., hojné v rostl. (= gith Rstl. Drk. 179'b aid.) — zizania 780 kukol AG = RVodn. 46“ atd., pravidlem v biblí. kul v kal kulat v. mlat kule f. = globus 2121 kule := Boh. 757 = RVodň. 61V; Gb. sem klade také caule calculus Rozk. 2417, ale to je omyl m. kamle, v. t. kuléf m. — globira 2638 kulerz (,de fabro“ kdo vyrábí koule) = Mam. A 24" (glabica; Gb.: „m. globita?')). -. arinca v. kuklér. kulhavec m. -- claudus 1203 kulhavecz a/d. kulih m. = luscinula 258 kulih (A :B kuhil omylem, rým plih) — kulyh Fy- siolog. 439 mg. = RVodń.48Y = kulik lutinula Lact. atd. Nymf scolopax Jg. Kt., ně. též kulich. kulik v. kulik kumpost v. kumpośt kumpośt m. — acelentum 1824 kumpost AB = Vocb. 175" = Nn 68" (= apo- lenta omylem) = RVodů. 51" atd.; ně. kompot; ze s//hn kumpost a loto z lt. compositun Gb. -kün v. Caskán
322 kto -- kto pron.; Dat. sg. — cui 1740 komu ard. kučeřavec m. == capillatinus 1196 kucze- rzavecz (A : kuczerawek B, omylem: rým zlámanec) — Mam. A 18' ald. hutevávek v. kučeřavec kučeřec v. kačeřec kučina f. = bctuliQnbum 1838 kuczvna AB = VeleS. = Vocbh. 175” = RVod®*. ^1" ald.; = maso z jalovice, kontext vy- zina, bobrovina, kucina, konina. Jiné 7e kulina w Pulkavy = ital. cuccina kuchyně. küdel v. i. chúdel küdele (. — stuppa 1869 kudele AB — Boh. 836 (var. kudel dial) — Wiesb. 1144 = RVodñ. 71" — kaudele Lact. atd., ně. koudel. kudlák m. — stupestria 602 kudlak ABC (mi nożehlak) „,vermes''; szovn. dial. mor., słe. kudlák — ein zottiger Hund Jg.; pol. kudfaty = chlupatý atd kudy adv. — qua 192 kudi atd. kuhil v. kulich kuchaf m. — cocus Boh. 819 cucharz atd. v Klaretovi asi schází. coculus v. kuchtié. kuchaika f. = coqua 2210 kucharzka a/d.; v Boh. 819 var. v. kuchta. kuchařstvo nt. = (ars) coctaria (m. Coctoria^ 1652 kucharzstvo AB = Ve- leš. atd. == coquinaria Vokab. 459 kucharzstvo var.; v. kuchynstvo. kuchmajsty v. kuchmistr — archicocus Boh. $822 kuchmystr (var. cuchmagister podle němč., kuchinye omylem) = RVodň. 54° = Vocb. 175'; v Klarelovi nejspíše schást. kuchia f. — coqua Boh. 819 cuchta (var. kucharzka O). S/&, stpol, slm. byvd kuchta masc.; moZno tedy (metrum nent jasné), Ze snad zhvdcené cuch** - ku- kuchmistr m. chatka éeno mylně kuchta; Klavet coqua = kuchařka kuchtid m. — coculus 2210 kuchtycz (B: nent v A) = Boh. 822 (var. ku- charz) = Vocb. 176" = Lact. aid. Sem ndleżł możni coculus kuchtik RVodi. 56Y, je-li ło omyl m. kuchtić. kuchyně f. - coquina 2115 kuchínie AB — Boh. 743 ald.; — archicocus, omyl, v. kuchmistr. kumpost. kuchyňka f. — popina 2533 kuchinka (kontext kuchynka, mlynnicć, piteliv- na); Gb popina = taberna nebulonum Diefb. (kuchynstvo nt. = coquinaria Vokab. 459 kuchynstwo (var. kucharztwo). -hwié v. okujé kukana f. — culla 820 kukana (rým ma- ciana) ,,de herbis ignotis"; = kukanka RVodü. 36"; nyní neznámo. kukanka o. kukana kukla f. == capucium 1868 kukla = Boh. 555 ald.; = cuculla 1868 chuchla (A : B kukla), Gb dodává rozdíl chuch- a kuk- stro- jeny; | Boh. 853 aud. Buď z něm. Guget nebo z lt. cuculla. kukléf m. :: arincum 1915 kuklerz AB = kulerz (omylem) Voch. 175"; kontext: hedvábie, palub, kukléř, ašské, kment, bruchlské; srovn. = coccinus Boh. 866 cuclerz = Wiesb. 1177 (coccus místo coccinus omylem). kúkol m. = lolium Boh. 314 kukol = Wiesb. 337 = Nn 65* atd., hojné v rostl. (= gith Rstl. Drk. 179'b aid.) — zizania 780 kukol AG = RVodn. 46“ atd., pravidlem v biblí. kul v kal kulat v. mlat kule f. = globus 2121 kule := Boh. 757 = RVodň. 61V; Gb. sem klade také caule calculus Rozk. 2417, ale to je omyl m. kamle, v. t. kuléf m. — globira 2638 kulerz (,de fabro“ kdo vyrábí koule) = Mam. A 24" (glabica; Gb.: „m. globita?')). -. arinca v. kuklér. kulhavec m. -- claudus 1203 kulhavecz a/d. kulih m. = luscinula 258 kulih (A :B kuhil omylem, rým plih) — kulyh Fy- siolog. 439 mg. = RVodń.48Y = kulik lutinula Lact. atd. Nymf scolopax Jg. Kt., ně. též kulich. kulik v. kulik kumpost v. kumpośt kumpośt m. — acelentum 1824 kumpost AB = Vocb. 175" = Nn 68" (= apo- lenta omylem) = RVodů. 51" atd.; ně. kompot; ze s//hn kumpost a loto z lt. compositun Gb. -kün v. Caskán
Strana 323
kuna — kutna kuna f. — mardur (B: mardir A) 501 kuna ABG = Boh. 200 = Nn 70" = Veleš. = RVodň. 52Y ad. kunrátek m. = elga 812 kunratek (A: kmyratek B omylem) „de herbis igno- tis“ RVodń. 38Y; né, mor. kunrátek, — popenec, die Grundelrebe kundratek Kt. VI. s. v. kunst m... malo 1144 kvnst (koniext kunst, vzteklec, hánce..). Gb.. „kdo kunśsty, chytrosti atd. provozuje (?)''. kuo- v kó- kup v. litkup, sikup, vykup, skup kupadla pl. nt. — natatoria 364 kupadla ABG = Veleś.; kupadlo natatorium Mam. A 29Y, RVodñ. 66* I atd.; bibliché- ho původu (ev. Jan. TX, 11). küpé f. — merx 2580 kupie aid. — campia 803 kuopie (,,de frumentis"); zařazeno mahofe, jako w Gb. SS. pod kópó: ałe je możno, £e campia upomtnalo na cambia a że by se tedy mélo Hsli kúpě, ovšem neumělý název rosiliny. kupec m. — mercator 2528 kupecz Boh. 863 ald. kupeëstvo nt. — mercatoria (ars> 1650 kupeczstvo Vokab. 449 kup- stwo Veleš. (Patrně omylem). atd.; nč. kupectví. kúpěl f. — nantria 367 kupiel AB nautra rupiel Veleś. (chybił) atd. — lavacrum Boh. 939 kupcl atd.; ovo. koupel. küpenie nt. = empcio 2251 kupenye ald. kupina f. = strens 834 kupina; nyné ku- pina = rubus fruticosus us. Jg Kt. atd. Výklad a doklady Matzenauer, Přísp. s. | kapina. kupiłel v vykupitel küpiti v. kápenie -hupnik v. prekupnik kupstvo v. kupećstvo kur m.: pl. N. — pulli Fysiol. 58? mg. kurzy atd. kuraf i. — pullivena 2614 kurarz atd. kuratnik m. = dorpa 919 kuratnyk (vým podmóslnik; metrum | 4.5) — corpa RVodń. 50" kmachnik (omylem: Jg. Gb. s. kmachník) ,,boletus''. kuć nt. — ocnus 241 kurzic AB — Fysiol. 529 mg. = Boh. 12% atd.; ně. kuře. kurétina f. — (caro? pu(Dlina kurzetyna (B :kurzetina) aid. 1835 | 323 kurevna f. — lupanar 2089 kurewna AB atd. hurevni o kurevný kurevnik m. = meretricator 1114 kurew- nik ad. kurevny: kurevný dóm viz dóm. kuří adj.: kufl mor v. mor. kufie finda v. Yinda. kurník m. = pullida 1980 kurnik AB — Boh. 685 — Wiesb. 933 — Vele&. aid. kurocár m. — orno(mancia) Vokab. 365 curoczar. kuropwa f. = perdix 254 kuroptwa. ABG =: Boh. 100 (var. kroptwa omylem) perdices Fysiol. 571 mg. :: Nn 63Y - RVodň. 48 Lact. (kuroptwa) uid.; ayni koroptev Jg. Kt. kurva f. — meretrix 1180 kurva ald.; 2 nimc. kus v. t. kuś a lapikus, ukus kus m. = frustum Boh 544 kus := RVodi. 60Y a'd pl. Nt. = gustus 4789 kussi; srovn zustus kus Boh. O f. 24" (v. Boh. 265 pozn.). -kusié v. zkusič -kusitel v. zkusitel -kusnosł v. zkusnost kuś m. == iaculuin 113 cuss AB (ale možno étsti à tuss) = Vele$. (Hanka cuss, tuss?), Gb. sroundud sté. kusë = arcubalista kusé f. — apocopa 510 kussie — Boh. 183 (kusse) = Nn 70" (kusse) = Vele. atd. Populdärnt viraz = fena, psice; vlastně fena s uťatým ocasem. -kušenie v. okušenie, pokušenie, zkušenie kušec v krušec -kút v. bozo-, čtverokút, trojekút kút m. == angulus 1995 kut = Mam. F 85b 2 (kuth) atd. [kútek m. = angulus Vokab. 246 kutek („de geometria“; = mě. úhel); srovn. Ctverküt aff. [kutna /., dial.; coctanus Boh. 257 O kutna (text kdüle v. /.) ,,de plantis'* coctana Boh. 257 O kutna (ext kdüle) — kutné Rst. Strah. 130 ,,de arbutis'* Je dial.; Gb. cituje RVodii 269" mnozi kdále kutnám tiekají; né doloZeno dial, mor. Kt VI, jinak :: pirus cynodia Js Kt kusdel- v küzedl- kúzdlec v. kůzdléř 21^
kuna — kutna kuna f. — mardur (B: mardir A) 501 kuna ABG = Boh. 200 = Nn 70" = Veleš. = RVodň. 52Y ad. kunrátek m. = elga 812 kunratek (A: kmyratek B omylem) „de herbis igno- tis“ RVodń. 38Y; né, mor. kunrátek, — popenec, die Grundelrebe kundratek Kt. VI. s. v. kunst m... malo 1144 kvnst (koniext kunst, vzteklec, hánce..). Gb.. „kdo kunśsty, chytrosti atd. provozuje (?)''. kuo- v kó- kup v. litkup, sikup, vykup, skup kupadla pl. nt. — natatoria 364 kupadla ABG = Veleś.; kupadlo natatorium Mam. A 29Y, RVodñ. 66* I atd.; bibliché- ho původu (ev. Jan. TX, 11). küpé f. — merx 2580 kupie aid. — campia 803 kuopie (,,de frumentis"); zařazeno mahofe, jako w Gb. SS. pod kópó: ałe je możno, £e campia upomtnalo na cambia a że by se tedy mélo Hsli kúpě, ovšem neumělý název rosiliny. kupec m. — mercator 2528 kupecz Boh. 863 ald. kupeëstvo nt. — mercatoria (ars> 1650 kupeczstvo Vokab. 449 kup- stwo Veleš. (Patrně omylem). atd.; nč. kupectví. kúpěl f. — nantria 367 kupiel AB nautra rupiel Veleś. (chybił) atd. — lavacrum Boh. 939 kupcl atd.; ovo. koupel. küpenie nt. = empcio 2251 kupenye ald. kupina f. = strens 834 kupina; nyné ku- pina = rubus fruticosus us. Jg Kt. atd. Výklad a doklady Matzenauer, Přísp. s. | kapina. kupiłel v vykupitel küpiti v. kápenie -hupnik v. prekupnik kupstvo v. kupećstvo kur m.: pl. N. — pulli Fysiol. 58? mg. kurzy atd. kuraf i. — pullivena 2614 kurarz atd. kuratnik m. = dorpa 919 kuratnyk (vým podmóslnik; metrum | 4.5) — corpa RVodń. 50" kmachnik (omylem: Jg. Gb. s. kmachník) ,,boletus''. kuć nt. — ocnus 241 kurzic AB — Fysiol. 529 mg. = Boh. 12% atd.; ně. kuře. kurétina f. — (caro? pu(Dlina kurzetyna (B :kurzetina) aid. 1835 | 323 kurevna f. — lupanar 2089 kurewna AB atd. hurevni o kurevný kurevnik m. = meretricator 1114 kurew- nik ad. kurevny: kurevný dóm viz dóm. kuří adj.: kufl mor v. mor. kufie finda v. Yinda. kurník m. = pullida 1980 kurnik AB — Boh. 685 — Wiesb. 933 — Vele&. aid. kurocár m. — orno(mancia) Vokab. 365 curoczar. kuropwa f. = perdix 254 kuroptwa. ABG =: Boh. 100 (var. kroptwa omylem) perdices Fysiol. 571 mg. :: Nn 63Y - RVodň. 48 Lact. (kuroptwa) uid.; ayni koroptev Jg. Kt. kurva f. — meretrix 1180 kurva ald.; 2 nimc. kus v. t. kuś a lapikus, ukus kus m. = frustum Boh 544 kus := RVodi. 60Y a'd pl. Nt. = gustus 4789 kussi; srovn zustus kus Boh. O f. 24" (v. Boh. 265 pozn.). -kusié v. zkusič -kusitel v. zkusitel -kusnosł v. zkusnost kuś m. == iaculuin 113 cuss AB (ale možno étsti à tuss) = Vele$. (Hanka cuss, tuss?), Gb. sroundud sté. kusë = arcubalista kusé f. — apocopa 510 kussie — Boh. 183 (kusse) = Nn 70" (kusse) = Vele. atd. Populdärnt viraz = fena, psice; vlastně fena s uťatým ocasem. -kušenie v. okušenie, pokušenie, zkušenie kušec v krušec -kút v. bozo-, čtverokút, trojekút kút m. == angulus 1995 kut = Mam. F 85b 2 (kuth) atd. [kútek m. = angulus Vokab. 246 kutek („de geometria“; = mě. úhel); srovn. Ctverküt aff. [kutna /., dial.; coctanus Boh. 257 O kutna (text kdüle v. /.) ,,de plantis'* coctana Boh. 257 O kutna (ext kdüle) — kutné Rst. Strah. 130 ,,de arbutis'* Je dial.; Gb. cituje RVodii 269" mnozi kdále kutnám tiekají; né doloZeno dial, mor. Kt VI, jinak :: pirus cynodia Js Kt kusdel- v küzedl- kúzdlec v. kůzdléř 21^
Strana 324
324 küzdléf m. = divinator 1087 (A : kuzdlecz B) = 59" a. Syovn. küzlec. kizdlicć f. — divira (AB, m. divina) 1182 kuzdlicze (A : B kuzedlnyczye, podle Hanky 1863, Meniik mnylem kuzdlny- czyc, zloho pak u Gb. hcslo küzdlnicé s pozn.: „podle pozn. v Pre$p. 1100, kuzdlerz kuzlerz RVodń. v Hankove Zbírce není“). Rkp. G (kú- | zedlnicč) — magica, Trial. vestigiatrix (kuzzedlnicze). há:dbmcó v. küzdlicé kú:edina v. čarodlna | kú zedlnícť v. kázdlicé küzedinost £. - (A : B kuzdelnost omylem >) küzlec (n. = cubebe 888 kuzlcez ,,radicos | in apotheca‘‘: né. kubeba Svoun. küzdlec. kuzléÿ v. kuzdlér kuzlo v. kzlo | kużel m. = tornus 2530 kuzel (doplněno konjekturou, nyni v rkp. sent) = Boh. 834 kuzel — RVodń. 59%, 72Y = Velc$. a!d.; torno Fnigm. 73 kuzelem; s7ovn. pozn. ke Klavelovi v. 2530. kużelatky pl. i. = compiera (m. conipira omylem) 704 kuzelatki (A : vým kdül&y ; B odchylně ščščlatky) — Velcš. Svovn. kuželaté hrušky Mast. Drk. 296 atd. kuželky pl. f.:: torna 2128 kuzclki AB — Veleš. atd. kvacz v. kvas kvas m. =- fermentum 1809 kvass AB = Boh. 300 = Wiesb 179, 958 = RVodň. 60“ ald. = sulcor 2552 kuas = Voleš. (auacz, omylem); svovn. quazz frieidaria, sulza MVab. = convivium Boh. 525 kwass 599 = RVodń. 56" aid. — convivia 1789 quasy (xi^ kaši). -kvas (a) ». nákvasa kvásek m. - : conda 1848 kvasek (A : kas- sel B, nmyles:1); konlext spolné, païenina, kvásek, kestrank, nákvasa. kvasnicé, f. fex 624 kvasnicze AG == Boh. 941 ata. — feces 1846 kwassnyczyc (B: v 4 není; ment î1slo, bylo-li v originálu) = tartarum Boh. 871 guasnycze:- RVodń. 45" .: Rostl. Strah. 411 ald.; Wiesb — vinné kvasnice Rostl. 12", Lék. B | 175" ald., v. Gb. s. v. divinacio 1438 kuzedlnost | küsdés — kvk | kvasovnik m. — epulo 1138 kwasownik (A: kwassennyk B, kwassenyk G — | oba úmyslnou opravou). kvasénin v. kvasovnik kvasenntk v. kvasovnik kvedna f. — sciatica 1330 kvedna ,,de membris"; Gb. dodává z Du Cange. »Sclatica — coxendicus morbus,. . go pro ischias''. kvét m. — flos 618 kwict — Boh. 286 a/d. = fistola 887 kuyet (;nożno Cisli 7 knyet) kořent) „„radices in anoteca"* (kuchyňské) vul- = cinamomum Boh. 350 kwyet = | Wiesb. 369 (Klaret cimln); srovn. p/ed- chozí. muškátový květ v. muškátový. květec m. := lutra 792 kvietecz AB = | RVodü. 40" ,de frumento''; nynt buď anthemis xebo buphthalmus Jg. Kt: sroun. demonifuga kwictecz ypericon Rostl. Drk. 178"b; (Zty: kwietecz, bu- talmos riecky, latine oculus bovis, nè- mecky schmaltzplumm Cernÿ, Herbdÿ 69) ald. květina f. = luteum 813 kwyetina AB; nynt genista tinctoria (Zlutidlo) J2n. kvétnä adj. <nedèle> = ,,Dominc‘“ 2396 kvietna ,,de festis‘“; Gb. opravuje ,,do- minica (v rkp. Domine)''; ale Karel IV. jmenuje -de, podle tehdejšího obyčeje, Květnou neděli podle úvodních slov anti- fony 'Domine, ne longe...'; srovnej datování Husova listu 24. března 11415 (= Hus, L. v z Kostnice, mé vydání, 1915, sły. 70). -kvice v. divokvice | kvicala f. — buccigarus 252 Quiczala ABG = kwyczala lYysiol. 285 iig == Мат. № 17 Quyczalla =: Boh. 116 (var. kwyc- zelo O dial) == Wiesb. 692 = Nn 64%a (quiczala) = Veles. = RVodn. 48Y = Lact. aid. kotčele v. kvíčala kvida i. gannea 1181 kwyda AB; hon'ext rufianka, kvída, sukorka, trá- venka, küzdlice, íreksa, $kolce ad. (ganea — merctrix Du Canae); srovn. os. jméno Geor. Quidda 1427 Jira Kwida 1429 TomZ. st. 208a; neispise z la- tinské mluvy žákovské; guid das? kvik m. = leda (= vasallus Du Cange, 1004 kvik (A : B kráječ); kontext ná- prevník, podčešic, kvik, podstolé...
324 küzdléf m. = divinator 1087 (A : kuzdlecz B) = 59" a. Syovn. küzlec. kizdlicć f. — divira (AB, m. divina) 1182 kuzdlicze (A : B kuzedlnyczye, podle Hanky 1863, Meniik mnylem kuzdlny- czyc, zloho pak u Gb. hcslo küzdlnicé s pozn.: „podle pozn. v Pre$p. 1100, kuzdlerz kuzlerz RVodń. v Hankove Zbírce není“). Rkp. G (kú- | zedlnicč) — magica, Trial. vestigiatrix (kuzzedlnicze). há:dbmcó v. küzdlicé kú:edina v. čarodlna | kú zedlnícť v. kázdlicé küzedinost £. - (A : B kuzdelnost omylem >) küzlec (n. = cubebe 888 kuzlcez ,,radicos | in apotheca‘‘: né. kubeba Svoun. küzdlec. kuzléÿ v. kuzdlér kuzlo v. kzlo | kużel m. = tornus 2530 kuzel (doplněno konjekturou, nyni v rkp. sent) = Boh. 834 kuzel — RVodń. 59%, 72Y = Velc$. a!d.; torno Fnigm. 73 kuzelem; s7ovn. pozn. ke Klavelovi v. 2530. kużelatky pl. i. = compiera (m. conipira omylem) 704 kuzelatki (A : vým kdül&y ; B odchylně ščščlatky) — Velcš. Svovn. kuželaté hrušky Mast. Drk. 296 atd. kuželky pl. f.:: torna 2128 kuzclki AB — Veleš. atd. kvacz v. kvas kvas m. =- fermentum 1809 kvass AB = Boh. 300 = Wiesb 179, 958 = RVodň. 60“ ald. = sulcor 2552 kuas = Voleš. (auacz, omylem); svovn. quazz frieidaria, sulza MVab. = convivium Boh. 525 kwass 599 = RVodń. 56" aid. — convivia 1789 quasy (xi^ kaši). -kvas (a) ». nákvasa kvásek m. - : conda 1848 kvasek (A : kas- sel B, nmyles:1); konlext spolné, païenina, kvásek, kestrank, nákvasa. kvasnicé, f. fex 624 kvasnicze AG == Boh. 941 ata. — feces 1846 kwassnyczyc (B: v 4 není; ment î1slo, bylo-li v originálu) = tartarum Boh. 871 guasnycze:- RVodń. 45" .: Rostl. Strah. 411 ald.; Wiesb — vinné kvasnice Rostl. 12", Lék. B | 175" ald., v. Gb. s. v. divinacio 1438 kuzedlnost | küsdés — kvk | kvasovnik m. — epulo 1138 kwasownik (A: kwassennyk B, kwassenyk G — | oba úmyslnou opravou). kvasénin v. kvasovnik kvasenntk v. kvasovnik kvedna f. — sciatica 1330 kvedna ,,de membris"; Gb. dodává z Du Cange. »Sclatica — coxendicus morbus,. . go pro ischias''. kvét m. — flos 618 kwict — Boh. 286 a/d. = fistola 887 kuyet (;nożno Cisli 7 knyet) kořent) „„radices in anoteca"* (kuchyňské) vul- = cinamomum Boh. 350 kwyet = | Wiesb. 369 (Klaret cimln); srovn. p/ed- chozí. muškátový květ v. muškátový. květec m. := lutra 792 kvietecz AB = | RVodü. 40" ,de frumento''; nynt buď anthemis xebo buphthalmus Jg. Kt: sroun. demonifuga kwictecz ypericon Rostl. Drk. 178"b; (Zty: kwietecz, bu- talmos riecky, latine oculus bovis, nè- mecky schmaltzplumm Cernÿ, Herbdÿ 69) ald. květina f. = luteum 813 kwyetina AB; nynt genista tinctoria (Zlutidlo) J2n. kvétnä adj. <nedèle> = ,,Dominc‘“ 2396 kvietna ,,de festis‘“; Gb. opravuje ,,do- minica (v rkp. Domine)''; ale Karel IV. jmenuje -de, podle tehdejšího obyčeje, Květnou neděli podle úvodních slov anti- fony 'Domine, ne longe...'; srovnej datování Husova listu 24. března 11415 (= Hus, L. v z Kostnice, mé vydání, 1915, sły. 70). -kvice v. divokvice | kvicala f. — buccigarus 252 Quiczala ABG = kwyczala lYysiol. 285 iig == Мат. № 17 Quyczalla =: Boh. 116 (var. kwyc- zelo O dial) == Wiesb. 692 = Nn 64%a (quiczala) = Veles. = RVodn. 48Y = Lact. aid. kotčele v. kvíčala kvida i. gannea 1181 kwyda AB; hon'ext rufianka, kvída, sukorka, trá- venka, küzdlice, íreksa, $kolce ad. (ganea — merctrix Du Canae); srovn. os. jméno Geor. Quidda 1427 Jira Kwida 1429 TomZ. st. 208a; neispise z la- tinské mluvy žákovské; guid das? kvik m. = leda (= vasallus Du Cange, 1004 kvik (A : B kráječ); kontext ná- prevník, podčešic, kvik, podstolé...
Strana 325
kvocna kvotna f. — cemina 236 kwoczna (A: B S$ktéCnicé, odchylkou rmyslnou, rym sojka) ad. kvocnicé 1. = cemina Fysiol. 283 mg. kwoczniczie = Boh. 129 kwocznyczye kwocznicze Mam. A18" — tettev neb kwocznicze Mam. A 30"; zawihlo. Za to 2ysi kvolna. kychanie nt. — sternutamen 1563 kicha- nie AB — Veleś. aid. kńchałi v. kychanie kychavec m. — adrasta 816 kichavecz (A:B kychawka; rf»» popnecz) , de herbis ignotis' = Rostl. Drk. 178%; srovie pol. kichawiec achülea J2. kychavka adrasta 816 kychawka B (ániyslná zména. text kjchavec v. £L.) = Nn 687 — Rostl. Strah. — Vele$. — ky- chawka adrastia nyswurz Dicfb. Gb. atd.; obyčejně v rostl. helleborus — ysbus; omyl m. pychavka. v. t. kyj m. — baculus 625 kiy AC — Boh. 242 atd. — contus v. tlók. kyjénicó f. — masa 614 kygyenyczye /B: kigenícze AC) — kygenycze Boh. 242 (OF: E kygewyczve omylem) — Wiesenb. 233 — kygenycze Mam. A 20" = Veled. atd.; nyn dial. mor. kyja- nica, kyjanka X. VI: ale Ze bylo ještě v XVI. stol. v Cechách, svédél. Hájeh, dokl. Jg. Gb. — maza Boh. 233 v. dlubné. kyjevicć v. kyjenicé kyla f. = ernea (= hernia) 1673 kila AB = Boh. 466 — Wiesb. 512: R.- Vodü. 22Y — Veleś. — Lact. KK 2'a kayla atd. kypry adj. = recens 1076 kypri ABC = Veleš. kýpý (omylem) atd. hybsen v. kipsen kyrchov m. chow (rar. krchow O; hrzbitow F, úsnyslnou opravou), Klaret břítov; mé. léž krchov. pl. N. Ryrchovové — fana 2372 kircho- vovc == Veleš. kyselicé f. — polenta 1791 kiselicze = kysyclyczye Boh. 535 — Wiesb. 612 — RVodfh. 51" — Lact. (,genus legumi- nis, dicitur a pollen, quod et purga- tissima. farina") gm. ald. Lahoduch. cimiterium Boh. 735 kir- | 325 kysélo nt. = acentur (rym furfur) kyssyelo (B * ^ kiselo) 175* — Veleš. ald. kyšělé mléko v. mléko. kyta f. — tuca 713 kyta ABCD = RVodň. 72" — Veleš. atd. kytle f. = subitura 186% kitle AB = Boh. 554 — Veles&. aid. kyv m. = nivo (A: B hino omylem) 1373 kyw AB ,,de motibus corporis"; Gb. dor oá; ,,srovn. niverc winken Diefb.'* kývanie v. pok$vanie kzerl v. žert kzlo nt. — poderis 1878 kzlo AB — Boh. 852 lezlo (omylein) — kuzlo Veleś. (omy- lem) Georges s. poderes (: - :zoÓTj ono): „eine lange, bis an die Knóchel reichen- de Kleidung"; konfext rubaź, kzlo, podlina. Gb. dělá k slovu olaznik: srovn. viak polské gzlo (ve X ITV. stol. ještě kzto), dial. zglo — ko8ile, rubiś: B:iickner, Słownik elvmol., 1927, 166b dohládá: „može to samo slowo, co i czechet: picrwotne aslo i kbselo'*. kžert v. žert 1800 kysselo Vorb Labé f. — Albea 344 labie (AB: Labe E; rým 1G2¢) = labyc Boh. 66 — Diefb. Gloss. = Lact. atd. = labe RVodn. 53" ald. Fem. se drží ještě do XVII. stol.. do Kostelce: nad Labí: Žižka Freib. 50 atd. Srovm. polabec. labut f. — cygnus 277 labut AG = Fy- siol. 267 mg. — Boh. 95 = Wiesb 670 RVodü. 48" — Lact. a!d., — labud Vele$. — labud Diefb. Gl. łaciny adj. — nobulium 1396 laczyno AB (rym draho) atd. laénost f. — esuries 1372 lacznost == Boh. 472 atd. ladec m. = alinum 711 Jadecz (kontext ladec, loza, řápek, ohřizek) „de fructi- bus arborum“. ladný adj. = nitidus (B: titidns A omy- lei) 1220 ladni ABTrial. o7. Lahod m. — Favonius 188 T.ahod ABF; zkráceno z Lahoduch v. t. laboda f. = deliciositas Exempl. 205 gl. lahoda atd. iLahoduch m. = Favonius Vokab. 320 lahoduch (nieżż jmemy větrů; z toho u Klareta Lahod v. /.).
kvocna kvotna f. — cemina 236 kwoczna (A: B S$ktéCnicé, odchylkou rmyslnou, rym sojka) ad. kvocnicé 1. = cemina Fysiol. 283 mg. kwoczniczie = Boh. 129 kwocznyczye kwocznicze Mam. A18" — tettev neb kwocznicze Mam. A 30"; zawihlo. Za to 2ysi kvolna. kychanie nt. — sternutamen 1563 kicha- nie AB — Veleś. aid. kńchałi v. kychanie kychavec m. — adrasta 816 kichavecz (A:B kychawka; rf»» popnecz) , de herbis ignotis' = Rostl. Drk. 178%; srovie pol. kichawiec achülea J2. kychavka adrasta 816 kychawka B (ániyslná zména. text kjchavec v. £L.) = Nn 687 — Rostl. Strah. — Vele$. — ky- chawka adrastia nyswurz Dicfb. Gb. atd.; obyčejně v rostl. helleborus — ysbus; omyl m. pychavka. v. t. kyj m. — baculus 625 kiy AC — Boh. 242 atd. — contus v. tlók. kyjénicó f. — masa 614 kygyenyczye /B: kigenícze AC) — kygenycze Boh. 242 (OF: E kygewyczve omylem) — Wiesenb. 233 — kygenycze Mam. A 20" = Veled. atd.; nyn dial. mor. kyja- nica, kyjanka X. VI: ale Ze bylo ještě v XVI. stol. v Cechách, svédél. Hájeh, dokl. Jg. Gb. — maza Boh. 233 v. dlubné. kyjevicć v. kyjenicé kyla f. = ernea (= hernia) 1673 kila AB = Boh. 466 — Wiesb. 512: R.- Vodü. 22Y — Veleś. — Lact. KK 2'a kayla atd. kypry adj. = recens 1076 kypri ABC = Veleš. kýpý (omylem) atd. hybsen v. kipsen kyrchov m. chow (rar. krchow O; hrzbitow F, úsnyslnou opravou), Klaret břítov; mé. léž krchov. pl. N. Ryrchovové — fana 2372 kircho- vovc == Veleš. kyselicé f. — polenta 1791 kiselicze = kysyclyczye Boh. 535 — Wiesb. 612 — RVodfh. 51" — Lact. (,genus legumi- nis, dicitur a pollen, quod et purga- tissima. farina") gm. ald. Lahoduch. cimiterium Boh. 735 kir- | 325 kysélo nt. = acentur (rym furfur) kyssyelo (B * ^ kiselo) 175* — Veleš. ald. kyšělé mléko v. mléko. kyta f. — tuca 713 kyta ABCD = RVodň. 72" — Veleš. atd. kytle f. = subitura 186% kitle AB = Boh. 554 — Veles&. aid. kyv m. = nivo (A: B hino omylem) 1373 kyw AB ,,de motibus corporis"; Gb. dor oá; ,,srovn. niverc winken Diefb.'* kývanie v. pok$vanie kzerl v. žert kzlo nt. — poderis 1878 kzlo AB — Boh. 852 lezlo (omylein) — kuzlo Veleś. (omy- lem) Georges s. poderes (: - :zoÓTj ono): „eine lange, bis an die Knóchel reichen- de Kleidung"; konfext rubaź, kzlo, podlina. Gb. dělá k slovu olaznik: srovn. viak polské gzlo (ve X ITV. stol. ještě kzto), dial. zglo — ko8ile, rubiś: B:iickner, Słownik elvmol., 1927, 166b dohládá: „može to samo slowo, co i czechet: picrwotne aslo i kbselo'*. kžert v. žert 1800 kysselo Vorb Labé f. — Albea 344 labie (AB: Labe E; rým 1G2¢) = labyc Boh. 66 — Diefb. Gloss. = Lact. atd. = labe RVodn. 53" ald. Fem. se drží ještě do XVII. stol.. do Kostelce: nad Labí: Žižka Freib. 50 atd. Srovm. polabec. labut f. — cygnus 277 labut AG = Fy- siol. 267 mg. — Boh. 95 = Wiesb 670 RVodü. 48" — Lact. a!d., — labud Vele$. — labud Diefb. Gl. łaciny adj. — nobulium 1396 laczyno AB (rym draho) atd. laénost f. — esuries 1372 lacznost == Boh. 472 atd. ladec m. = alinum 711 Jadecz (kontext ladec, loza, řápek, ohřizek) „de fructi- bus arborum“. ladný adj. = nitidus (B: titidns A omy- lei) 1220 ladni ABTrial. o7. Lahod m. — Favonius 188 T.ahod ABF; zkráceno z Lahoduch v. t. laboda f. = deliciositas Exempl. 205 gl. lahoda atd. iLahoduch m. = Favonius Vokab. 320 lahoduch (nieżż jmemy větrů; z toho u Klareta Lahod v. /.).
Strana 326
326 láhvicé f. — lagena 2069 lahwyczye (B: lahwicze A) Boh. 666 lahwycze (var. lawycze) atd.; dial, lâvica. lahvička v. lávička lajć f. = tumultus 2113 lagye (B: A lage) — Boh. 912 = Wies. 1221 = Vele&. (ba- ge omylem) atd.; pol. taja. lajno nt. — stercus 491 layno — Boh. 448 | — Rostl. D 85" atd.; né. lejno. lak ra. — bira (A: bila B) 2017 lak AB (kontext něsle, lak, nebuozčz, pasti, Cber) — lák? lakomec m. == avarus 1167 lakomecz a/a. lakomstvie n. — avaricia 4425 lakom- stvie = Vokab. 416 atd. -Jakost v. křivolakost lakota f. = gulositas 1511 lakota o/d. lalek v. lelek lalkori m. = mena 329 lalkon AB (rym stiicbroi) ,de monstrosis hominibus"; Gb. dohládá ,,strojené'', cle Jalkon; /g. | lalkon. Sxovn. . mena, maena == ein kleiner Meerlisch. Georges. Srovn. stu os. Lalka. (Zty: srovn. slc. laléek (= ohryzek na krku), lulkavý vól (= lalokatý) — u Hviedoslava.) lalok m. — mentum 1283 lalok AB = Boh. 421 — Wiesb. 443 — Veleš. atd. (amaë 1.1. == lapicida Boh. 945 var. la- macz {text md zednik) ald. -ldmanec v. zlamanec als Schimpfwort‘ | lambus v. hambüs | -lamoń v. ulamoń lan m. =- mansus 71$ lan (ACD: dlan, lan B) = Boh. 279 — Wiesb. 310 aid. lang- v. lank- laní f. — hinnula 505 lany AB = Boh. 175 (var. lanye) ald. lanie v. lani lánie nt. — increpacio 1398 lanye aid, improperium Vokab. 432 lanye aid. Srovn. vzlánie. lanii v. lanyż lankrabie m. — palatinus 973 lankrabie AB = Wiesb. 396 langrabie afd. lánnik m. — mansiolus 2585 Lannyk aid. lan$Z m. — undo 915 lanyss = lanies RVodi. 45"; srovn. lonyzz bcletus cervi Rstl. B 145, Rstl. F 33 lanayzz Mam. F 71* — lanyz boletus Lact. M IIIa atd. <Ztý: nyní tuber). apikus m. = manducus 1136 lapikus = Vele&.; Gb. Zrout. láhvicč — lebduse. las m. — lastos 425 las „de piscibus“. Iesicf. v. vlasicé láska f. — caritas 141% laska (A : B las- kawcst (laskawnost?) dmysłnow opra- vou) ald. Zaskavost v. láska laskomin- v. loskomin- lastov- v. vlastov- lasur v. lazur laśtov- v. vlastov- lat f. = regula 1961 lat. ABTrial, (v B pridäno lemiez) = Boh. 611 = Wiesb. 846 — Veleś. ałd.; sen: snad i lat. lecti- gale Mam. A 2Y RVodí. 64V. láti v. lánie Latinník m. -- Latinus 963 latynnyk o4. lavicé v. láhvicé lavicé f. — scampnum 1962 lavicze = Boh. 616 = Wiesb. 854 ad. laviéka f. — ladula 349 lauiczka ABE (rým kataracta; koniext ohlubné, led, prohlubně, lavička, kra, próduch) Boh. 64 := Veleš. — Nom. 63" atd. Gb. uvádí z Du Cange ladula — species vasis a klade = léhvièka, láz m. :- pega 362 laz AB (kontest lat, lz, klokoći..) aid. laz m. venitus 2580 laz (rÿm plaz; sYovn. dial. sevevoé. mor. loziti,laziti — pomalu jíti); srozx. piielaz. iazebniëstvo nt. = balncatoria (ars) 1666 lazebniczstvo aid. Jazebnik m. = balneator 2652 lazebnik = Boh. 937 ald. laska v. lazyka lizn v. lázně lázna v. lázně lázně f. — balnea ?115 iaznye (rym ku- chynë) — Boh. 767 (var. lazna) afd. lazuka v. lazyka lazûr = lasurum Boh. 955 Jasur (E: lazur F); srovn. lapis lazuli == lazur RVodi. 40Y, Rstl. D 90", Rstl. Strah. 250 a4. lazyka m. — stipularius 2229 lazica (A: lazyka B) — Vele&.; Gb. doklddd stipus = Bettler Diefb. a stć. lazuka. -Ibicč v. prielbicé Iczka v. ly£ka leb m. — cerebellum 1272 leb = Boh. 404 — Nn 67' — Vocab. Mus. 187* atd. Srovn. prostoleb, vlastleb. | lebdusé f. = benedula 292 lebdussie AB (bro metrum, m. lebduSka v. 1.) = Nom.
326 láhvicé f. — lagena 2069 lahwyczye (B: lahwicze A) Boh. 666 lahwycze (var. lawycze) atd.; dial, lâvica. lahvička v. lávička lajć f. = tumultus 2113 lagye (B: A lage) — Boh. 912 = Wies. 1221 = Vele&. (ba- ge omylem) atd.; pol. taja. lajno nt. — stercus 491 layno — Boh. 448 | — Rostl. D 85" atd.; né. lejno. lak ra. — bira (A: bila B) 2017 lak AB (kontext něsle, lak, nebuozčz, pasti, Cber) — lák? lakomec m. == avarus 1167 lakomecz a/a. lakomstvie n. — avaricia 4425 lakom- stvie = Vokab. 416 atd. -Jakost v. křivolakost lakota f. = gulositas 1511 lakota o/d. lalek v. lelek lalkori m. = mena 329 lalkon AB (rym stiicbroi) ,de monstrosis hominibus"; Gb. dohládá ,,strojené'', cle Jalkon; /g. | lalkon. Sxovn. . mena, maena == ein kleiner Meerlisch. Georges. Srovn. stu os. Lalka. (Zty: srovn. slc. laléek (= ohryzek na krku), lulkavý vól (= lalokatý) — u Hviedoslava.) lalok m. — mentum 1283 lalok AB = Boh. 421 — Wiesb. 443 — Veleš. atd. (amaë 1.1. == lapicida Boh. 945 var. la- macz {text md zednik) ald. -ldmanec v. zlamanec als Schimpfwort‘ | lambus v. hambüs | -lamoń v. ulamoń lan m. =- mansus 71$ lan (ACD: dlan, lan B) = Boh. 279 — Wiesb. 310 aid. lang- v. lank- laní f. — hinnula 505 lany AB = Boh. 175 (var. lanye) ald. lanie v. lani lánie nt. — increpacio 1398 lanye aid, improperium Vokab. 432 lanye aid. Srovn. vzlánie. lanii v. lanyż lankrabie m. — palatinus 973 lankrabie AB = Wiesb. 396 langrabie afd. lánnik m. — mansiolus 2585 Lannyk aid. lan$Z m. — undo 915 lanyss = lanies RVodi. 45"; srovn. lonyzz bcletus cervi Rstl. B 145, Rstl. F 33 lanayzz Mam. F 71* — lanyz boletus Lact. M IIIa atd. <Ztý: nyní tuber). apikus m. = manducus 1136 lapikus = Vele&.; Gb. Zrout. láhvicč — lebduse. las m. — lastos 425 las „de piscibus“. Iesicf. v. vlasicé láska f. — caritas 141% laska (A : B las- kawcst (laskawnost?) dmysłnow opra- vou) ald. Zaskavost v. láska laskomin- v. loskomin- lastov- v. vlastov- lasur v. lazur laśtov- v. vlastov- lat f. = regula 1961 lat. ABTrial, (v B pridäno lemiez) = Boh. 611 = Wiesb. 846 — Veleś. ałd.; sen: snad i lat. lecti- gale Mam. A 2Y RVodí. 64V. láti v. lánie Latinník m. -- Latinus 963 latynnyk o4. lavicé v. láhvicé lavicé f. — scampnum 1962 lavicze = Boh. 616 = Wiesb. 854 ad. laviéka f. — ladula 349 lauiczka ABE (rým kataracta; koniext ohlubné, led, prohlubně, lavička, kra, próduch) Boh. 64 := Veleš. — Nom. 63" atd. Gb. uvádí z Du Cange ladula — species vasis a klade = léhvièka, láz m. :- pega 362 laz AB (kontest lat, lz, klokoći..) aid. laz m. venitus 2580 laz (rÿm plaz; sYovn. dial. sevevoé. mor. loziti,laziti — pomalu jíti); srozx. piielaz. iazebniëstvo nt. = balncatoria (ars) 1666 lazebniczstvo aid. Jazebnik m. = balneator 2652 lazebnik = Boh. 937 ald. laska v. lazyka lizn v. lázně lázna v. lázně lázně f. — balnea ?115 iaznye (rym ku- chynë) — Boh. 767 (var. lazna) afd. lazuka v. lazyka lazûr = lasurum Boh. 955 Jasur (E: lazur F); srovn. lapis lazuli == lazur RVodi. 40Y, Rstl. D 90", Rstl. Strah. 250 a4. lazyka m. — stipularius 2229 lazica (A: lazyka B) — Vele&.; Gb. doklddd stipus = Bettler Diefb. a stć. lazuka. -Ibicč v. prielbicé Iczka v. ly£ka leb m. — cerebellum 1272 leb = Boh. 404 — Nn 67' — Vocab. Mus. 187* atd. Srovn. prostoleb, vlastleb. | lebdusé f. = benedula 292 lebdussie AB (bro metrum, m. lebduSka v. 1.) = Nom.
Strana 327
lebduška — lekostavník. 65" — Mam. A 17" = lebdusse Veles. (,volatilia campestria") a/d. lebduska f. — benedula Fysiol. 237 mg. lebduska (,,obsequium sociis dando'') — Boh. 118 (lebdussca: E lebdulca omylem) = RVodň. 48V Lact. atd., zaniklo. lebeda f. = artiplex (m. atriplex omylem) 768 — lebeda — (artiplex) Boh. 330 — (atriplex) Wiesb, 355 — Mam. A 14Y — Nn 65" — Rstl. Drk. 178"a, hojné v rostl. = betula v. lebédka. lebédka f. — betula 843 lebedka (A: B lebeda chybně; vym Xkonopka); svovn. lebedka. Slov. A 9, Rstl. Drk. 180"b. lebri(e)jch m. = vensina 1324 lebrziech 49m pladich; Menčík čte wensinale brzich); „de membris'*; kontext pla- dich, ććcha, lebfich, re.npeśt, no2ipla; snad zkrácemina le (?> bfich. leëenie nt. — terror 1534 leczenie AB ald., né. leknuti. led m. = glacies 348 led — Bob. 64 aid. -ledeň v. náledeň Jeden m. = Tanuarius 78 leden AB = Boh. 34 — Wiesb. 12 — Nn 62" atà ledna f. = berillus 139 ledna ABTrial. ,de lapidibus". -lednik v. nalednik ledon- v. ledov- . ledovin m. = dracotes 136 ledouyn (A: ledonijn DB) ,,de lapidibus". ledva adv. — vix 75 ledua ad. ledvie pl. f. =- femur 1301 ledvie AB = Boh. 449 — Nn 67" ald. ledvina v. ledvino ledvinky pl. f. — renes Boh. 449 led- vynky (var. lelwyenky O dial.) = Nn 67Y = RVodñ. 64" atd. (Klawet ledvino). ledvino nt. = ren 1294 ledvino (A: led- wyna B); GL. pokládá za omyl m. led- vina; ale Klaret má zrovna tak slezeno a sing. nebyl vůbec obvyklý, Klavet imohl tedy vytvofiti zrovna lak sg. led- vino k obvyklému ledviny, jako je bedro k obvyklému bedry. -leh v. nocleh -lehavý v. přilehavý lehciti v. polehčiti lehké v. lehký | lehkost nt. — levitas 1453 lechkost — Vokab. 409 lehkost a£d. lehky adj. — Sg. N. nt.leve 12 lecbke a!d. 327 -lehl v. úlehle lehlivec m. — accidiosus 1155 lehliwecz (nejisté; accidia překládáno lenost, lenstvie, v. t.; je proto dosti možno, Ze je zde omyl opisovatuv m. lenivec). -lehlost v. polehlost lech v. lechy lécha f. — prix 244 lecha — RVodfi, 68V I (Gb. dokládá srovn. ital. presa = cer- tum terreni spatium Du Cange); mé. licha Jg., lícha, líha ;nor. dial. Kt. lechk- v. lehk- lechy pl. nt. = offens 2127 lechi AB = Vele&. (kontext samrha, rechyné, varda, kot, lechy, chytava); s.ovn. šachy kúle. lechy Slov. F Gb.; nějaká hračka. Sem pořltá ($2 Gb. lesi v. t. lejché£ i. — *leccator (A letator; obra- vil Gb. z Die[b. leccator — homo vanus et gulosus) 1113 Leycherz — locator Vele&. — laiterz letator Mam. A 27Y (omylem); ze sti/hnim. leichaere = Spielmann, Betrüger Gb. lék m. = medicina 1337 lek = refeccio Astron. 568 gl. leck -: Boh. 495 == VokabGr. 344 atd. pl N. medicamentum 862 S70vn. lekostavnik. lekarstvo nt. — cirologia. 1622 lekarzstvo AB = olologia (iż. cirologia, nyní chir- urgia) Vokab. 348 lekarstvo aid. leknie nt. — peonina. 867 leknye; Jg. do- kládá: koření, jenž roste ve vodě a má na sobě široké listie, jenž plavá na vodě a říkají jemuleknie Jáď.: prach z leknij, toho kořene velikého kp. lék. JHvad. 198 (Mašek exc.). lekník m. — armeda 674 leknik AB „de plantis"; rÿm sladolik. Srovn. nc leknin. <Ziy: již v Hevbáři Černého.> lekno nt. = alga 920 lekno ABG = 364 — RVodü. 55" — Mam. A 14" — Rstl. Drk.177Y = Lact. ald. lékořice f. = liquiricium 873 lekorzyczye (B: A) == lekorzvcze Boh. 351 (var. lectwarzvcze. O opravou dial.) RVodň. 40Y = Nn 65" — Rstl. Drk. 1877 aid.; hojné v vostl. Z lat. lekosiavnik m. = apotecarius 2212 leko- stavnik AB (vým zahradník) = Vocb. 175"; srovn. rostava = apotheca. -Iekovánie v. polekovánie lektánie v. lesktánie leki. lekorzice
lebduška — lekostavník. 65" — Mam. A 17" = lebdusse Veles. (,volatilia campestria") a/d. lebduska f. — benedula Fysiol. 237 mg. lebduska (,,obsequium sociis dando'') — Boh. 118 (lebdussca: E lebdulca omylem) = RVodň. 48V Lact. atd., zaniklo. lebeda f. = artiplex (m. atriplex omylem) 768 — lebeda — (artiplex) Boh. 330 — (atriplex) Wiesb, 355 — Mam. A 14Y — Nn 65" — Rstl. Drk. 178"a, hojné v rostl. = betula v. lebédka. lebédka f. — betula 843 lebedka (A: B lebeda chybně; vym Xkonopka); svovn. lebedka. Slov. A 9, Rstl. Drk. 180"b. lebri(e)jch m. = vensina 1324 lebrziech 49m pladich; Menčík čte wensinale brzich); „de membris'*; kontext pla- dich, ććcha, lebfich, re.npeśt, no2ipla; snad zkrácemina le (?> bfich. leëenie nt. — terror 1534 leczenie AB ald., né. leknuti. led m. = glacies 348 led — Bob. 64 aid. -ledeň v. náledeň Jeden m. = Tanuarius 78 leden AB = Boh. 34 — Wiesb. 12 — Nn 62" atà ledna f. = berillus 139 ledna ABTrial. ,de lapidibus". -lednik v. nalednik ledon- v. ledov- . ledovin m. = dracotes 136 ledouyn (A: ledonijn DB) ,,de lapidibus". ledva adv. — vix 75 ledua ad. ledvie pl. f. =- femur 1301 ledvie AB = Boh. 449 — Nn 67" ald. ledvina v. ledvino ledvinky pl. f. — renes Boh. 449 led- vynky (var. lelwyenky O dial.) = Nn 67Y = RVodñ. 64" atd. (Klawet ledvino). ledvino nt. = ren 1294 ledvino (A: led- wyna B); GL. pokládá za omyl m. led- vina; ale Klaret má zrovna tak slezeno a sing. nebyl vůbec obvyklý, Klavet imohl tedy vytvofiti zrovna lak sg. led- vino k obvyklému ledviny, jako je bedro k obvyklému bedry. -leh v. nocleh -lehavý v. přilehavý lehciti v. polehčiti lehké v. lehký | lehkost nt. — levitas 1453 lechkost — Vokab. 409 lehkost a£d. lehky adj. — Sg. N. nt.leve 12 lecbke a!d. 327 -lehl v. úlehle lehlivec m. — accidiosus 1155 lehliwecz (nejisté; accidia překládáno lenost, lenstvie, v. t.; je proto dosti možno, Ze je zde omyl opisovatuv m. lenivec). -lehlost v. polehlost lech v. lechy lécha f. — prix 244 lecha — RVodfi, 68V I (Gb. dokládá srovn. ital. presa = cer- tum terreni spatium Du Cange); mé. licha Jg., lícha, líha ;nor. dial. Kt. lechk- v. lehk- lechy pl. nt. = offens 2127 lechi AB = Vele&. (kontext samrha, rechyné, varda, kot, lechy, chytava); s.ovn. šachy kúle. lechy Slov. F Gb.; nějaká hračka. Sem pořltá ($2 Gb. lesi v. t. lejché£ i. — *leccator (A letator; obra- vil Gb. z Die[b. leccator — homo vanus et gulosus) 1113 Leycherz — locator Vele&. — laiterz letator Mam. A 27Y (omylem); ze sti/hnim. leichaere = Spielmann, Betrüger Gb. lék m. = medicina 1337 lek = refeccio Astron. 568 gl. leck -: Boh. 495 == VokabGr. 344 atd. pl N. medicamentum 862 S70vn. lekostavnik. lekarstvo nt. — cirologia. 1622 lekarzstvo AB = olologia (iż. cirologia, nyní chir- urgia) Vokab. 348 lekarstvo aid. leknie nt. — peonina. 867 leknye; Jg. do- kládá: koření, jenž roste ve vodě a má na sobě široké listie, jenž plavá na vodě a říkají jemuleknie Jáď.: prach z leknij, toho kořene velikého kp. lék. JHvad. 198 (Mašek exc.). lekník m. — armeda 674 leknik AB „de plantis"; rÿm sladolik. Srovn. nc leknin. <Ziy: již v Hevbáři Černého.> lekno nt. = alga 920 lekno ABG = 364 — RVodü. 55" — Mam. A 14" — Rstl. Drk.177Y = Lact. ald. lékořice f. = liquiricium 873 lekorzyczye (B: A) == lekorzvcze Boh. 351 (var. lectwarzvcze. O opravou dial.) RVodň. 40Y = Nn 65" — Rstl. Drk. 1877 aid.; hojné v vostl. Z lat. lekosiavnik m. = apotecarius 2212 leko- stavnik AB (vým zahradník) = Vocb. 175"; srovn. rostava = apotheca. -Iekovánie v. polekovánie lektánie v. lesktánie leki. lekorzice
Strana 328
328 lektvar f. electuarium 862 lektvarz | (G lectuarium) ad. Z lat. | lektvařice v. lekořice | lelek m. — nictimen 283 lelek АВ = | Fysiolog. 503 mg: = Boh. 108 — Nn 64* — Mam. A 29" — Lact. ald.; | lalelz nittimen Vele&. (omylem, odłud " Jg. Kt. heslo lalek). Nyni — ardea nycticorax Linné Jg. lemieź m. = tignus 1976 lemíez AB = Boh. 605 (var. slemye O dial.) — Mam. A 35" — lemyz Nn 68" atd. len m. = linum 266 len AG - Boh. 311 atd., hojné v rosil. lenc m. = ver 77 lencz AB (Trial. ver- | lenncz-lenecz) : Boh. 50 (vex. leuyez E, letny czass O opravou úmyslnou), vniklo do liter. ver lencz Sekv. E 15" Gb., špaimým čtením vzniklo pak lenec (XV. słol., vkp. Neubersky, Jg. v Roz- boru 1842, 193) a lenež, doklady z Lék. k uvádt Jg. a Gb.; Jg. dodává správně: „Lenez videtur esse error calami pro lencz‘“; zaniklo. lenec v. lenc lenei v. lenc lentk v. lennik lenivec v. lehlivec lennik m.: lenteola (A: semicocta B chybnž, v. pozn. k v. 1823) 1828 lennyk | AB — Veleš. (lecato, omylem) „de fer- culis‘“; konlexí krúpa-lenník-smrčka. lennik m. = vasallus (B: A vasellus omylem) 997 lennyk (A. lenyk B) aid. leno v. lóno lenost f. — pigricia 1371 lenost (rym zámyslnost) — Doh. 488 — Vokab. 418 aid. : - accidia Vokab. 418 lenost — Veleś. ald. (Klavet: lenstvie). lenstvie nt. = accidia (= duÿdeza) 1125 lenstvye ald. lep m. — fiscus 2682 lep — Boh. 959 — Wiesb. 713 aid. lepaë m. =: lutificulus 2661 lepacz (vy omyvać). Jinak stć. lepić := hrnśir == ollifex Boh. 934 lepacz (Klaret hrn- iet) lépe v. lepí lepí adj. compt.. Nt. sg. adv. melius 14 lépe atd Nt. sg. (hodné) magis aptum Exempl. 16 gl. lepssye. Svovn. dobry. lektvar -— lest lepidlo nt. == «ars» fictona 1663 Lepidlo AB; překlod neobya!ný pro metrum Lou. lepky adj. — fiscosus 1120 lepki AB atd. lepota f. = facesia 1511 lepota AB = Veles. ad. (Wiesb. 255 phizonomia) = brisis 2460 lepota AB = Vocb. 175" lopota; Gb. s. lopota poklddd lepota za omyl místo lopota; ale doklady všechny ukazují, źe leprve později nastupuje za stavší lepot — lopot jenom lopot — leprë f. - genessus 461 leprzie „clauda monstra". -lepšenie v. polepšenie lepší v. lepí lepy v. lepí les m. = nemus 606 less AC — Boh. 227 atd. == silva 606 G les (ext háj) == Wiesb. 235 ald. lésa f. = cratis 2070 lesa (A: lessa B) = 739. = Mam. A 18Y = Vocb. 1757 = leesa Lact. aid. = trabasetum Boh. 862 lesa (var. loza) — Wiesb. 1174 (Klevet stolé). Svovn. lésy. -lesák v. podle&ák léska f. — corulus 662 leska ACG Wiesb. 285 ald.; né. liska. lesken m. — metallum 102 lesken ABC Trial. — Boh. 157 — Vele$.; přešlo pak (o mammotrektů, později zkráceno v stć. lésk (v. Jg., Gb.), na konec zaniklo. lésk (ové» ofechy pl. m. — corulina 689 leskorzechi (A: B lestorzyechy místo lescorzyechy omylem, leskorzicze G chybně) ,,arbuta''; hojně v rostl., IXlaret svým zpusobem zkrátil. leskořice v. lésk(cvé) ořechy léskový v lésk. ořechy lesktánie nt. = titidllacio 1365 leskta- nye (A: lesktenyc B omylem, lektanye D) Boh. 444 (var. lestktanye O, leskanye E omylem) = Wiesb. 479 (cacchlatio omylem) — Мп 67У = УосЬ. 175“ : Mam. A 35Y = lektanye 1411 HusBetl. 16", 24'b = lektanij Lact. x III" b ald. lest f. = fraus 53 lest AG ald. — fallacia Vok. 216 lest (v klem., v. pozn.1); Blah. Gv. IX Msti. Pl. Nt. — obex 2100 lsty AB (kontext hospoda, lsti, kladka); obex — obiex Riegel... Hemmnis Georges; Gb. (s. lsti) „patrně chybou nčiakou“.
328 lektvar f. electuarium 862 lektvarz | (G lectuarium) ad. Z lat. | lektvařice v. lekořice | lelek m. — nictimen 283 lelek АВ = | Fysiolog. 503 mg: = Boh. 108 — Nn 64* — Mam. A 29" — Lact. ald.; | lalelz nittimen Vele&. (omylem, odłud " Jg. Kt. heslo lalek). Nyni — ardea nycticorax Linné Jg. lemieź m. = tignus 1976 lemíez AB = Boh. 605 (var. slemye O dial.) — Mam. A 35" — lemyz Nn 68" atd. len m. = linum 266 len AG - Boh. 311 atd., hojné v rosil. lenc m. = ver 77 lencz AB (Trial. ver- | lenncz-lenecz) : Boh. 50 (vex. leuyez E, letny czass O opravou úmyslnou), vniklo do liter. ver lencz Sekv. E 15" Gb., špaimým čtením vzniklo pak lenec (XV. słol., vkp. Neubersky, Jg. v Roz- boru 1842, 193) a lenež, doklady z Lék. k uvádt Jg. a Gb.; Jg. dodává správně: „Lenez videtur esse error calami pro lencz‘“; zaniklo. lenec v. lenc lenei v. lenc lentk v. lennik lenivec v. lehlivec lennik m.: lenteola (A: semicocta B chybnž, v. pozn. k v. 1823) 1828 lennyk | AB — Veleš. (lecato, omylem) „de fer- culis‘“; konlexí krúpa-lenník-smrčka. lennik m. = vasallus (B: A vasellus omylem) 997 lennyk (A. lenyk B) aid. leno v. lóno lenost f. — pigricia 1371 lenost (rym zámyslnost) — Doh. 488 — Vokab. 418 aid. : - accidia Vokab. 418 lenost — Veleś. ald. (Klavet: lenstvie). lenstvie nt. = accidia (= duÿdeza) 1125 lenstvye ald. lep m. — fiscus 2682 lep — Boh. 959 — Wiesb. 713 aid. lepaë m. =: lutificulus 2661 lepacz (vy omyvać). Jinak stć. lepić := hrnśir == ollifex Boh. 934 lepacz (Klaret hrn- iet) lépe v. lepí lepí adj. compt.. Nt. sg. adv. melius 14 lépe atd Nt. sg. (hodné) magis aptum Exempl. 16 gl. lepssye. Svovn. dobry. lektvar -— lest lepidlo nt. == «ars» fictona 1663 Lepidlo AB; překlod neobya!ný pro metrum Lou. lepky adj. — fiscosus 1120 lepki AB atd. lepota f. = facesia 1511 lepota AB = Veles. ad. (Wiesb. 255 phizonomia) = brisis 2460 lepota AB = Vocb. 175" lopota; Gb. s. lopota poklddd lepota za omyl místo lopota; ale doklady všechny ukazují, źe leprve později nastupuje za stavší lepot — lopot jenom lopot — leprë f. - genessus 461 leprzie „clauda monstra". -lepšenie v. polepšenie lepší v. lepí lepy v. lepí les m. = nemus 606 less AC — Boh. 227 atd. == silva 606 G les (ext háj) == Wiesb. 235 ald. lésa f. = cratis 2070 lesa (A: lessa B) = 739. = Mam. A 18Y = Vocb. 1757 = leesa Lact. aid. = trabasetum Boh. 862 lesa (var. loza) — Wiesb. 1174 (Klevet stolé). Svovn. lésy. -lesák v. podle&ák léska f. — corulus 662 leska ACG Wiesb. 285 ald.; né. liska. lesken m. — metallum 102 lesken ABC Trial. — Boh. 157 — Vele$.; přešlo pak (o mammotrektů, později zkráceno v stć. lésk (v. Jg., Gb.), na konec zaniklo. lésk (ové» ofechy pl. m. — corulina 689 leskorzechi (A: B lestorzyechy místo lescorzyechy omylem, leskorzicze G chybně) ,,arbuta''; hojně v rostl., IXlaret svým zpusobem zkrátil. leskořice v. lésk(cvé) ořechy léskový v lésk. ořechy lesktánie nt. = titidllacio 1365 leskta- nye (A: lesktenyc B omylem, lektanye D) Boh. 444 (var. lestktanye O, leskanye E omylem) = Wiesb. 479 (cacchlatio omylem) — Мп 67У = УосЬ. 175“ : Mam. A 35Y = lektanye 1411 HusBetl. 16", 24'b = lektanij Lact. x III" b ald. lest f. = fraus 53 lest AG ald. — fallacia Vok. 216 lest (v klem., v. pozn.1); Blah. Gv. IX Msti. Pl. Nt. — obex 2100 lsty AB (kontext hospoda, lsti, kladka); obex — obiex Riegel... Hemmnis Georges; Gb. (s. lsti) „patrně chybou nčiakou“.
Strana 329
lestník lestkia- v. leskta- lestnik m. — deceptor 1162 Lestnyk a/d. — defrauditor 1230 lestnyk (A: G zklamavad); zaniklo. lestivicé f. — frapa 2128 lestwyczye (D: lestvicze A) — fratra lestwycze Vele&.; | Jgm. srovn. dial. mor. lostva, lestvice = náčiní na věšení šatů (z Bočka) a cs!. léstvica (— scala); Kt. uvddi ial. ¢. lestvice -= ruka, noha, véjice a 7:07. lestvice police. Podle kontextu lechy, chytava, tiežky, lestvice, kuželky, pikel.. míní se asi nějaká hra lésy pl. f. — plorna 2090 lesi AB — lessy Vele$ : kontext krámy, lesy, stole, tržiště. Gb. čte leži k lech a pokládá za nějakou hru; ale plur. NI. u Klareta mtvá již pravidelně tormu Ace. - - a také k lech je plur. lechy. - - Srovn. lésa. leščenie v. luščenie [léščie nt. = combernia zkratka nejistá a Chybnd, asi wm. cornlina) Boh. 274 lesczye („dc arbutis“): Klaret za to lésk(ové) ořechy. leséiroh v. lščiroh -éstka v. podlé&cka leščník m. = purpura 405 lescznik AB | (rým olotník) „pisces“; newmělé. -let v. Hladolet letátko nt. alta 204 letatko (A: le- tyatko D), rym ktidlátko; ,,volucres''; srovn, altile ktidlátko !amtéž; zaniklo. leténie nt. — elisio 1550 letienye AB «fd. Srovn. poleténie. -létě v. léto letenstvo nt. = contubernale 1397 le- tenstvo AB — Vocb. 176" ; Gb. dodává „duvěrnost, přátelství, familiaritas“ letětí v. letěnie letihar m. = Inligo (A: biligo B) 407 leti- har AB (,,pisces”; rým proležar). letka f. — volatile 205 Letka AB = Boh, 88 Nn 64° — Zídek, Správ. 99, 7 ,, volucres'', onihlo sem z textu biblických. letní (as v. lenc letnicé pl. f. — penthecoste 2410 letnícze Boh. 533 atd letny v. lenc léto nt. — estas 76 leto Boh. 52 = Nn 63" ald.; ex estate Fysiol. 575 gl. z pravého leta; = annus: annos cenium Astron. gl. let sto a'd.; pót let v. pótlet — lhář. 243 | 329 = cissa 721 leto AB (pod/e Gb. cissa, cisa = impositio, exactio tributi Du Cange); kont2xi otava, niech, prosiny, hracho- viny, objedi, loket.. ukazuje spise k cisa (ligna) = léta na přeřezaných stromech, vystvy dřevové, v. Je. Kl. midlostivé> léto v. mil .> léto na léto v. naléto mové lélo v. nové (léto) onom létě v. onomlétě Srovn. letos. lelov v. letora letora f. = complexio 1537 letora (B: A letor omylem vým medicina) = lettora Vokab. 349 = Slov. Treb. 12 a/d.; p/ijato pak obecně. letorasl v. vatovasl Irtovost v. ratolest letos adv. — anniter 193 letoss AB -- Nn 70" — Vocb. 175' atd. lev m. — leo 497 AB — Boh. 173 aid. = J.eo Vokab. 296 lew = znamení ne- beské (astvonom.) ald. -lévanec v. oblévanec -lévunic v. vzlévanie, zalévanie lévcé m. = fusor 1145 lewcze. levhart v. holof(a)rd -léuka v. oblévka, slévka, ná- levicé f. — sinistra 1291 Jeuicze: Boh. 436 = Nn = 67‘ = Wiesb. 466 (le- wiczie) ald. -lévka v. nálevka Levlské adj. Levicum 1914 lewlske AB = lewbske Nn 71! — lewske Ve- led. (ż. sukno» atd. Gb. doklddd: „ze jména města, flámsky Leuven, něm. Lówen, franc. Louvain, odkudZ ptichá- zely vzácné látky tkané“ levně f. critos 436 lewnie AB (rym hicne) ,,clauda monstra". leuské v. Levlské -lez v. nález -lezlec v. piilezlec lezlo v. kzlo lez f£. = mendacium 1242 lez off. -le*ay v. prolezax leZenie nt. — iacitus 1562 lezeníe ald. Svovn sleżenie. — obstagium 2254 lezyenye (B: lezeníe ATual) — lezenye Nn 63* Wiesb. 1253— RVodiü. 67'a — Mam. A 30" atd. ležčli v. ležčnie lhář m. = nugillus 2188 Iharz AB (rým zapluhaf) a/d..
lestník lestkia- v. leskta- lestnik m. — deceptor 1162 Lestnyk a/d. — defrauditor 1230 lestnyk (A: G zklamavad); zaniklo. lestivicé f. — frapa 2128 lestwyczye (D: lestvicze A) — fratra lestwycze Vele&.; | Jgm. srovn. dial. mor. lostva, lestvice = náčiní na věšení šatů (z Bočka) a cs!. léstvica (— scala); Kt. uvddi ial. ¢. lestvice -= ruka, noha, véjice a 7:07. lestvice police. Podle kontextu lechy, chytava, tiežky, lestvice, kuželky, pikel.. míní se asi nějaká hra lésy pl. f. — plorna 2090 lesi AB — lessy Vele$ : kontext krámy, lesy, stole, tržiště. Gb. čte leži k lech a pokládá za nějakou hru; ale plur. NI. u Klareta mtvá již pravidelně tormu Ace. - - a také k lech je plur. lechy. - - Srovn. lésa. leščenie v. luščenie [léščie nt. = combernia zkratka nejistá a Chybnd, asi wm. cornlina) Boh. 274 lesczye („dc arbutis“): Klaret za to lésk(ové) ořechy. leséiroh v. lščiroh -éstka v. podlé&cka leščník m. = purpura 405 lescznik AB | (rým olotník) „pisces“; newmělé. -let v. Hladolet letátko nt. alta 204 letatko (A: le- tyatko D), rym ktidlátko; ,,volucres''; srovn, altile ktidlátko !amtéž; zaniklo. leténie nt. — elisio 1550 letienye AB «fd. Srovn. poleténie. -létě v. léto letenstvo nt. = contubernale 1397 le- tenstvo AB — Vocb. 176" ; Gb. dodává „duvěrnost, přátelství, familiaritas“ letětí v. letěnie letihar m. = Inligo (A: biligo B) 407 leti- har AB (,,pisces”; rým proležar). letka f. — volatile 205 Letka AB = Boh, 88 Nn 64° — Zídek, Správ. 99, 7 ,, volucres'', onihlo sem z textu biblických. letní (as v. lenc letnicé pl. f. — penthecoste 2410 letnícze Boh. 533 atd letny v. lenc léto nt. — estas 76 leto Boh. 52 = Nn 63" ald.; ex estate Fysiol. 575 gl. z pravého leta; = annus: annos cenium Astron. gl. let sto a'd.; pót let v. pótlet — lhář. 243 | 329 = cissa 721 leto AB (pod/e Gb. cissa, cisa = impositio, exactio tributi Du Cange); kont2xi otava, niech, prosiny, hracho- viny, objedi, loket.. ukazuje spise k cisa (ligna) = léta na přeřezaných stromech, vystvy dřevové, v. Je. Kl. midlostivé> léto v. mil .> léto na léto v. naléto mové lélo v. nové (léto) onom létě v. onomlétě Srovn. letos. lelov v. letora letora f. = complexio 1537 letora (B: A letor omylem vým medicina) = lettora Vokab. 349 = Slov. Treb. 12 a/d.; p/ijato pak obecně. letorasl v. vatovasl Irtovost v. ratolest letos adv. — anniter 193 letoss AB -- Nn 70" — Vocb. 175' atd. lev m. — leo 497 AB — Boh. 173 aid. = J.eo Vokab. 296 lew = znamení ne- beské (astvonom.) ald. -lévanec v. oblévanec -lévunic v. vzlévanie, zalévanie lévcé m. = fusor 1145 lewcze. levhart v. holof(a)rd -léuka v. oblévka, slévka, ná- levicé f. — sinistra 1291 Jeuicze: Boh. 436 = Nn = 67‘ = Wiesb. 466 (le- wiczie) ald. -lévka v. nálevka Levlské adj. Levicum 1914 lewlske AB = lewbske Nn 71! — lewske Ve- led. (ż. sukno» atd. Gb. doklddd: „ze jména města, flámsky Leuven, něm. Lówen, franc. Louvain, odkudZ ptichá- zely vzácné látky tkané“ levně f. critos 436 lewnie AB (rym hicne) ,,clauda monstra". leuské v. Levlské -lez v. nález -lezlec v. piilezlec lezlo v. kzlo lez f£. = mendacium 1242 lez off. -le*ay v. prolezax leZenie nt. — iacitus 1562 lezeníe ald. Svovn sleżenie. — obstagium 2254 lezyenye (B: lezeníe ATual) — lezenye Nn 63* Wiesb. 1253— RVodiü. 67'a — Mam. A 30" atd. ležčli v. ležčnie lhář m. = nugillus 2188 Iharz AB (rým zapluhaf) a/d..
Strana 330
330 lhostajník m. spaciator 1175 hio- staynik (A, omylem. B Ihostynyk vov- niż omylem) — Vele8. (lhotaynyk, fćż mylnë); kdo se prochdzt, lelkuje, bavl. Ihóta f. — absola, 742 lhota AB (rym kopa; koniext jét, lhôta, kopanina, niva, lécha) = RVodń. 54a aid. lhotajn- v. lhostajn- lhotnik m. = absolianus 2585 lhotnyk (kontext hradni, lánník, lhotník) — agrestis 2213 lhotnik .XB — Vocb. 175* — Lact. ald. -Ji v. nežli libec v. libez -Hbenie v. polibenie libez / = unx 797 libez (kontext kozlik, nechtek, libez, starèek, svalnik) ,,dc frumentis — RVodn. Gb. l'ubez? sroun. sté. libec = liblek; możno Ze ;n. libecz omylem. líbo nt — placitum 2687 libo ad. -liboń v. uliboń -libovntk v. slibovnik liby v. libo lice nt. = « maxilla 1285 licze AB = Boh. 418 =: Wiesb. 438 aid. Srovn. ndsled. [licomërenstvie nt. — ypocrisis Vokab. 430 lyczomyerenstwye (F: pokritst- wie klem., opravou). licomérnik m. = be[n]gardius (A: Ber- hardius B; obojí asi m. beg(h)ardus omylem) 945 liczomiernik AB (rým zjevník); asi biblického původu. ypocrita Vokab. 430 lyczomycrnyk ald. Asi z csl. licemér's -héek v. policek liéidlo ni. — fucus Boh. 872 lyczydlo Wiesb. 1183 = Veleś. = RVodi. 53" — Lact. aid. V Klaretovi schdzi, petrné někde ve v. 2056, 2064 ? -liżizel v. vyliéitel líčko v. mateřie (líčko) Hina v, materie (lićna) -„ličnava v. rozlićnava -liënosl v. rozličnost lid m. — populus 2092 lid — Boh. 734 (var. lud. dial.) = Wiesb. 1004 atd. liden m. — laicus 933 lyden AB; Gb. do- dává lidnowe = laikové RVodn. 272V a „vzniklo slovným přeložením ze ř. Zarzós a tvar jeho jm?nný vzat u vý- znamu zpodstatnělém“. lidnéc m. = omelia 2463 lidníecz AB (vým provnéc); Gb. dohládá z Diefb. lhostajnik — lin omelia laycnrede, layenpredige; z adj. *Vudni; srovn. I'uden = laicus. lidný v. liden lidojżdec v. lidojéz lidojśź m. — gentilis 942 lidogess (A; vy;n podjéz; B lydogedecz odchylRou). preklad je neobrainy; ‘gentilis’ (= po- han') spojováno s 'gentaculum' snídané neporozuménim alp. lidoné v. lidový lidovy adj.: lidové jméno — gentile Vo- kab. ^9 lvdowe gmeno (Klem. jen lydowe) ,,de grammatica". lidpck v. ludpek lhy pl. f = lubrida Boh. 790 lyhy = Wiesb. 1071 = Mam. A 2?" — RVodiü. 64Y == Slov. Treb. 12 atd. U Klarela nej- spíše ve v. 2175—2182 scházt. lich mi. — impar 2057 lich (kon!ext suda, lich, oba); je sice doloženo také u Husa Orthogr. 15 (dvakrát) lich; ale zdá se přece, že mlsto obvyklého licha volil Klľa- vet lich pro wvarovdni hiatu: Par suda, lich impar. <Ztÿ: lich 107 u Komen- ského, Vešk. spisy, IV, 498, 546; bud Ze jest suda nebo lich z. XV, 414.) -lich(a) v. nalich(a) lichevnik in. — usurarius 1154 lichewnik — Wiesb. 1010 — Lact. atd. lichva m. — usura 14550 lichva -- Boh. 740 — Wiesb. 1006 — RVodü. 73Yatd. -lik v. všelik lilek m. = erica 771 lilek AB = RVodi. 38Y aid. Nynt solanum dulcamara Linn. Jg. Kt. lihe v. lilium lilijek v. lilík lilik m. = cincinnus 1228 lylih AB — Boh. 415 (var. lyligek dial.) — Wiesb. 429 — Nn 67* — Mam. A 18" — Vocb. 175 = RVodni. 35" atd. Ne. dial. lelík, lulfk, rulík. lium nt. — lilium 786 lylium = Boh. 322 = Rstl.Drk. 192" aid.; podnes obecné nč.: (holka) jako jedno lilium us. limdk (? m.) = cabarus 388 limak (AB; ale v obou možno čísli lunak) „de pis- cibus“ = lymak Nn 63“, člení i výklad mejisté. lin m. = tiucus 383 lyn ABG = Boh. 80 -— Nn 63"— „piscis“ lin HusOrth.18 = lvii Lact. oo IVa atd. -lii:a v. podlina -linek v. zlinek
330 lhostajník m. spaciator 1175 hio- staynik (A, omylem. B Ihostynyk vov- niż omylem) — Vele8. (lhotaynyk, fćż mylnë); kdo se prochdzt, lelkuje, bavl. Ihóta f. — absola, 742 lhota AB (rym kopa; koniext jét, lhôta, kopanina, niva, lécha) = RVodń. 54a aid. lhotajn- v. lhostajn- lhotnik m. = absolianus 2585 lhotnyk (kontext hradni, lánník, lhotník) — agrestis 2213 lhotnik .XB — Vocb. 175* — Lact. ald. -Ji v. nežli libec v. libez -Hbenie v. polibenie libez / = unx 797 libez (kontext kozlik, nechtek, libez, starèek, svalnik) ,,dc frumentis — RVodn. Gb. l'ubez? sroun. sté. libec = liblek; możno Ze ;n. libecz omylem. líbo nt — placitum 2687 libo ad. -liboń v. uliboń -libovntk v. slibovnik liby v. libo lice nt. = « maxilla 1285 licze AB = Boh. 418 =: Wiesb. 438 aid. Srovn. ndsled. [licomërenstvie nt. — ypocrisis Vokab. 430 lyczomyerenstwye (F: pokritst- wie klem., opravou). licomérnik m. = be[n]gardius (A: Ber- hardius B; obojí asi m. beg(h)ardus omylem) 945 liczomiernik AB (rým zjevník); asi biblického původu. ypocrita Vokab. 430 lyczomycrnyk ald. Asi z csl. licemér's -héek v. policek liéidlo ni. — fucus Boh. 872 lyczydlo Wiesb. 1183 = Veleś. = RVodi. 53" — Lact. aid. V Klaretovi schdzi, petrné někde ve v. 2056, 2064 ? -liżizel v. vyliéitel líčko v. mateřie (líčko) Hina v, materie (lićna) -„ličnava v. rozlićnava -liënosl v. rozličnost lid m. — populus 2092 lid — Boh. 734 (var. lud. dial.) = Wiesb. 1004 atd. liden m. — laicus 933 lyden AB; Gb. do- dává lidnowe = laikové RVodn. 272V a „vzniklo slovným přeložením ze ř. Zarzós a tvar jeho jm?nný vzat u vý- znamu zpodstatnělém“. lidnéc m. = omelia 2463 lidníecz AB (vým provnéc); Gb. dohládá z Diefb. lhostajnik — lin omelia laycnrede, layenpredige; z adj. *Vudni; srovn. I'uden = laicus. lidný v. liden lidojżdec v. lidojéz lidojśź m. — gentilis 942 lidogess (A; vy;n podjéz; B lydogedecz odchylRou). preklad je neobrainy; ‘gentilis’ (= po- han') spojováno s 'gentaculum' snídané neporozuménim alp. lidoné v. lidový lidovy adj.: lidové jméno — gentile Vo- kab. ^9 lvdowe gmeno (Klem. jen lydowe) ,,de grammatica". lidpck v. ludpek lhy pl. f = lubrida Boh. 790 lyhy = Wiesb. 1071 = Mam. A 2?" — RVodiü. 64Y == Slov. Treb. 12 atd. U Klarela nej- spíše ve v. 2175—2182 scházt. lich mi. — impar 2057 lich (kon!ext suda, lich, oba); je sice doloženo také u Husa Orthogr. 15 (dvakrát) lich; ale zdá se přece, že mlsto obvyklého licha volil Klľa- vet lich pro wvarovdni hiatu: Par suda, lich impar. <Ztÿ: lich 107 u Komen- ského, Vešk. spisy, IV, 498, 546; bud Ze jest suda nebo lich z. XV, 414.) -lich(a) v. nalich(a) lichevnik in. — usurarius 1154 lichewnik — Wiesb. 1010 — Lact. atd. lichva m. — usura 14550 lichva -- Boh. 740 — Wiesb. 1006 — RVodü. 73Yatd. -lik v. všelik lilek m. = erica 771 lilek AB = RVodi. 38Y aid. Nynt solanum dulcamara Linn. Jg. Kt. lihe v. lilium lilijek v. lilík lilik m. = cincinnus 1228 lylih AB — Boh. 415 (var. lyligek dial.) — Wiesb. 429 — Nn 67* — Mam. A 18" — Vocb. 175 = RVodni. 35" atd. Ne. dial. lelík, lulfk, rulík. lium nt. — lilium 786 lylium = Boh. 322 = Rstl.Drk. 192" aid.; podnes obecné nč.: (holka) jako jedno lilium us. limdk (? m.) = cabarus 388 limak (AB; ale v obou možno čísli lunak) „de pis- cibus“ = lymak Nn 63“, člení i výklad mejisté. lin m. = tiucus 383 lyn ABG = Boh. 80 -— Nn 63"— „piscis“ lin HusOrth.18 = lvii Lact. oo IVa atd. -lii:a v. podlina -linek v. zlinek
Strana 331
lipa — Litvěné. 33i lipa f. — labrula 1306 lypa. (75. dóloha); kontext tlaka, vateń, hrma, kpen, fit, déloha, lipa; — Veleś. = lipie (Nom Du.) RVodń. 643; (.b. „zestnóm. lippa... podle souvislosti pysk stydký“. Za- nikło. lipa f. = tilia 648 lypa AG = Boh. 252 = Wiesb. 276 = Nn 65" = RVoda. 46Y ald. lipan m. = claucius (= yŻavzioxos, glau- ciscus Georg.) 387 lipan (AG: lvpen B) (9:2 Baran) — Veled. (= clarens, omy- lem) = lipen Lact. Nyni thymallus Jg. Kl. atd. lipant m. = tilianus 563 lipant AB „ser- pentes”, Gb. strojené, podle tilia == lipa. lipátka pl. nt. = tiliana 691 lipatka ABC — RVodń. 507: Veleś.; „defructibus arborum'*; Klavet obycejnć při plodech sromowych użłoć pluv.; GE. pokládá za sg. f. lipen v. lipan lisać v. lizać lisavnik m. = blandiator 1191 lisawnyk AB(: G Jyssawy). lisavy v. lisavnik Hsó o. líšě lisicé f. = torcular 2130 lisicze = Boh. 829 = lisiczie RVodn. 72% ald. = pandia v. líšně list m. = folium 611 list == Boh. 226 aid. — cedula 2674 list =- Veleś. atd == littera 2281 list aid. = cartha v. lístek = epistola Boh. 722 list — Wicsb. 978 atd.; pozdćji ićż epidtola. = papirus, var. v. papier vinny list v. vinny Srovn. listie « vinolist, pos(elaci> list, svatolist, zimolist. (listek m. = littera Vokab. 164 lysiek aid. = cartha Boh. 720 listek (var. list) == Wiesb. 976 (Klaret kniha) atd. listie nt. = papirus 917 lystie (konfext přeslička, sít, palička, škřípie, listie): m ní se rostlina papyrus. listopad m. — November 82 listopad AB = Boh. 38 = Wiesenb. 22 — Nn 60" = Veled. aid. lis¢ nt. = vulpio 532 lisye = Veles. (lisse); Gb. cle podle stslov. lisę též lísě; ale do- klady pro lis- v stě. nejsou dosti jisté. lisej m. = elephirta (4: elifuta B; Gb. m. elephantinus morbus?) 1715 lyssyeg (B : A lissey) ,,de languoribus’ = Ve- le. = RVodn. 20" ald. lien m. = vulpena 390 (a opakovdno po 424, v. pozn.) lissen AB „pisces''; Gb. dokliddd: strojenć, podle lat. vulp-. liśka f. — vulpes 500 lyska (A. v B pii v. 632 m. liże) = Boh. 176 ald. Srovn. následující. lišky pl. f. == rubla (m. rubra /ofiž boleta) 906 lysski AB (,de boletis“; vým ščetky) = Veleš. (rubra) =: RVodň. 50Y atd. Pak clavaria Linn. (/éž ryzec) Jg. Kr.; Ję. doddud ze Zaluż. ,,genus fungorum, quod nos bohemice fulvum X = Tyzecy et vulpem <- liška) a co- lore.. vocamus"'. (7/5: nyniliśka — Cantharc!lus.> lisné f. — pandia 2170 lisnye (A : B ly- ssyczye omyłem) = Boh. 789 (var. kstnye omylem, lusnye dial.) = Wiesb. 1068 = Nn 68V = RVodn. 49Y = Slov. Treb. 12 aid. lista {. = aner 2559 lissta (koniext preslen, nóżky, brdlo, lišta, jehla, pásmo, čepy) == Boh. 859; Gb. cituje z MVerb lista limbus est, quam nos ornaturam dici- mus, fasciola est, quae ambit extremi- tatem vestium- a doddvd ,,obruba, lem, okraj; z némd.: stném. lista, liste = Saum, Borte, Leiste''. Svrovn. následující. lišty pl. f = trum (?) 2635 lissti; koniext potichačka, podkova, lišty, bradatice... Uti». litle litie nt. = fusio 1549 lytie ald. litkup m. = mercipotus 1844 litkup AB = Boh. 658 = Wiesb. 912 = RVodil 54Y = Lact. atd.; że střněm. litkout Miz. Cizi sl. litovdnie nt. — compassio 1419 litovanye (A : B slitowanie) atd. Zitoveti v. litovánie Litvan v. Litvén Liwén m. — barbarus 937 lytven (A: vým přihorpen, metyum 7; B opravou lytwenyn profi metru a rýmu) = Vocb. 475 = Veleš. (bewen mylným čtením: Hanka opravoval blveň, Jg. Kč. blvoń, vše omylem). Svovn. nást. Litwěné pl. m. = Saraceni 939 Lytvyene AB, srovn. předchozí.
lipa — Litvěné. 33i lipa f. — labrula 1306 lypa. (75. dóloha); kontext tlaka, vateń, hrma, kpen, fit, déloha, lipa; — Veleś. = lipie (Nom Du.) RVodń. 643; (.b. „zestnóm. lippa... podle souvislosti pysk stydký“. Za- nikło. lipa f. = tilia 648 lypa AG = Boh. 252 = Wiesb. 276 = Nn 65" = RVoda. 46Y ald. lipan m. = claucius (= yŻavzioxos, glau- ciscus Georg.) 387 lipan (AG: lvpen B) (9:2 Baran) — Veled. (= clarens, omy- lem) = lipen Lact. Nyni thymallus Jg. Kl. atd. lipant m. = tilianus 563 lipant AB „ser- pentes”, Gb. strojené, podle tilia == lipa. lipátka pl. nt. = tiliana 691 lipatka ABC — RVodń. 507: Veleś.; „defructibus arborum'*; Klavet obycejnć při plodech sromowych użłoć pluv.; GE. pokládá za sg. f. lipen v. lipan lisać v. lizać lisavnik m. = blandiator 1191 lisawnyk AB(: G Jyssawy). lisavy v. lisavnik Hsó o. líšě lisicé f. = torcular 2130 lisicze = Boh. 829 = lisiczie RVodn. 72% ald. = pandia v. líšně list m. = folium 611 list == Boh. 226 aid. — cedula 2674 list =- Veleś. atd == littera 2281 list aid. = cartha v. lístek = epistola Boh. 722 list — Wicsb. 978 atd.; pozdćji ićż epidtola. = papirus, var. v. papier vinny list v. vinny Srovn. listie « vinolist, pos(elaci> list, svatolist, zimolist. (listek m. = littera Vokab. 164 lysiek aid. = cartha Boh. 720 listek (var. list) == Wiesb. 976 (Klaret kniha) atd. listie nt. = papirus 917 lystie (konfext přeslička, sít, palička, škřípie, listie): m ní se rostlina papyrus. listopad m. — November 82 listopad AB = Boh. 38 = Wiesenb. 22 — Nn 60" = Veled. aid. lis¢ nt. = vulpio 532 lisye = Veles. (lisse); Gb. cle podle stslov. lisę též lísě; ale do- klady pro lis- v stě. nejsou dosti jisté. lisej m. = elephirta (4: elifuta B; Gb. m. elephantinus morbus?) 1715 lyssyeg (B : A lissey) ,,de languoribus’ = Ve- le. = RVodn. 20" ald. lien m. = vulpena 390 (a opakovdno po 424, v. pozn.) lissen AB „pisces''; Gb. dokliddd: strojenć, podle lat. vulp-. liśka f. — vulpes 500 lyska (A. v B pii v. 632 m. liże) = Boh. 176 ald. Srovn. následující. lišky pl. f. == rubla (m. rubra /ofiž boleta) 906 lysski AB (,de boletis“; vým ščetky) = Veleš. (rubra) =: RVodň. 50Y atd. Pak clavaria Linn. (/éž ryzec) Jg. Kr.; Ję. doddud ze Zaluż. ,,genus fungorum, quod nos bohemice fulvum X = Tyzecy et vulpem <- liška) a co- lore.. vocamus"'. (7/5: nyniliśka — Cantharc!lus.> lisné f. — pandia 2170 lisnye (A : B ly- ssyczye omyłem) = Boh. 789 (var. kstnye omylem, lusnye dial.) = Wiesb. 1068 = Nn 68V = RVodn. 49Y = Slov. Treb. 12 aid. lista {. = aner 2559 lissta (koniext preslen, nóżky, brdlo, lišta, jehla, pásmo, čepy) == Boh. 859; Gb. cituje z MVerb lista limbus est, quam nos ornaturam dici- mus, fasciola est, quae ambit extremi- tatem vestium- a doddvd ,,obruba, lem, okraj; z némd.: stném. lista, liste = Saum, Borte, Leiste''. Svrovn. následující. lišty pl. f = trum (?) 2635 lissti; koniext potichačka, podkova, lišty, bradatice... Uti». litle litie nt. = fusio 1549 lytie ald. litkup m. = mercipotus 1844 litkup AB = Boh. 658 = Wiesb. 912 = RVodil 54Y = Lact. atd.; że střněm. litkout Miz. Cizi sl. litovdnie nt. — compassio 1419 litovanye (A : B slitowanie) atd. Zitoveti v. litovánie Litvan v. Litvén Liwén m. — barbarus 937 lytven (A: vým přihorpen, metyum 7; B opravou lytwenyn profi metru a rýmu) = Vocb. 475 = Veleš. (bewen mylným čtením: Hanka opravoval blveň, Jg. Kč. blvoń, vše omylem). Svovn. nást. Litwěné pl. m. = Saraceni 939 Lytvyene AB, srovn. předchozí.
Strana 332
332 Litvěním v. Litvén a Litvěné -liz v. zimoliz, poliz lizaé m. — parasitus 1136 lizacz (A: B lvsacz omwlem a omylem ke scurio místo & parasitus) — Velcš. atd. lízka v. lyzka lkesé? — lendia 595 lkesscz: honlext klé&G, jepice, inuSky, 1keXé, rebluka, kobylka, ,vermes"; Gb. ,,néjaky omvl'. lnossa v. loza -Inutie v. pfilnutie locika f. — lactuca ?63 loczika ABG = Boh. 326 — Nn 65" — RVodh. 40" — Rostl. Drk. 179"b, 185* — Rstl. E9 aui., hojné v rostl. lodie f. — punpis 2643 lodye : : Boh. 922 (var. lodzye dal.) = Wiesb. 1234 atd. lodinník m. = navi[s]ta 2643 lodynnyk = Veleš.; xynt lodnik. lodven? = nerius 1329 ludven ,,de membris" honleıl mediana, stavnice, lodven, umla. -loh v. úloh -loha v. obloha, záloha lój m. = sepum 483 loy (A: luoyg G) = Boh. 169 a/d.; ně. lůj. loket m. = cubitus 1307 loket — Boh. 126 — Lact. ad. ( : část paže). ulna 722 loket (G : A lok omylem) = Boh. 281 = Wiesb. 314 old. (= míra). -loktie v. záloktie loktusé f. — fascia 1885 loktussic (A: loktuska B, opvavow) — Boh. 572 — Wiesb. 639 : : loktusse Mam. A 22" — loktusse RVodü. 61'à ed. Z Lakentuch /g. Kt. lokiu$ka v. loktuáé -lomenie v prélomenie lóni adv. — pretenne 193 lony AB Vele$. — Nn 70" atd.' lüni, mé. loni. lóno nt. — sinus 1208 lono — Boh. 450 = Whesb. 1358 (leno omyleii) — Lact. atd. lopata f. — pala 2020 lopata AB — Boh. 6827 — Nn 69" etd. = postendrum 2511 lopata AB (při inlýnskémm nářadí) — RVodň. 67% = Veleš. atd. (V Boh. lopata chlebná.) — vannus v. lopatka — palus v. lopatka = arula v. lopatka lobata chlebná; *postendrum (/exv/ pos- cendium omvlejů) Boh. 815 lopata chlebna (za to lopatka O, odchylkou) = něm. lizač — lovec pistendium (!) Wiesb. 1113 old. (Klaret jen lopata). lopatka f. — vannus Boh. 806 lopatka (ugar. palus lopata) :—— Nn 68" atd. — arula Boh. 621 lopatka (var. lopata) = Wiesb. 862 — Vocb. 175* — Mam. À 14* (lopata chlebná) — postendrun v. lopata chlebná. Srovn. lopatky. lopatky pl. f. :- sedaciuin. 2508 lopatki AB (vým čepy) — Boh. 811 — Wiesb. 1108; Gb. dokládá z Diefb. sedacium = Mehlbeutel; honfexl làb, vidlv, lopatky, hfiedel, ryé.. (pfi mlyuském máfadl) Jg. ,lopatky kolní, t. u kola mlýn- ského, jsou prkénka zadélaná ve svrchním díle kruhu, za něž voda kolo táhne, Radschaufel''. Svown. lopatka. lopota v. lepota lopotny v. oblopotny loptan v. kloptan los m. -— sors 2099 loss AB ad. (ryim sos: konlext žold, bernč, šos, pomoc, los. hospoda). loskomina f. — obstupa 2591 loskomína — Veleš. = laskomini nebo luskomini RVodň. 270" atd.; nyní laskominy. loso$ m. — salmo 379 lososs ABEG = Boh. 73 = Wiesb. 214 = Nn 68" = RVodü. 47Y atd. lososovina v. losovina losovina f. = (caro) salmonina 1836 losovína AB (pro metrum Rlaretovsky zhráceno místo lososovina). lot m. — lotonus 2051 lot AB (ryni ort) — Boh. 861 — Nn 71' ad. Z fól lota v. póllota. lotr m. — latro 1115 lotr — Boh. 753 at7. lolvostvo v. Yotrovstvo - latrocinium. Boh. 905 lotrowstwo (var. lotrstwo) — Wiesb. 1214 = RVodň. 64" (lotrostwo, snad omyl) — Slov. D 75Y atd. lotrstvo v. lotrovstvo venacio 2686 low ald. lovba f. = piscacio 2665 lowba afd. lovec m. venator Boh. 956 lowecz (Klarct pro vým lovník) atd. = gracapulus Fysiol. 113 gl. lowecz (Klaret pvo rym lovník) (piáh). Svovn. ducholovec. ani. lotrovstvo nt. lov m. — lovink v. lovnik
332 Litvěním v. Litvén a Litvěné -liz v. zimoliz, poliz lizaé m. — parasitus 1136 lizacz (A: B lvsacz omwlem a omylem ke scurio místo & parasitus) — Velcš. atd. lízka v. lyzka lkesé? — lendia 595 lkesscz: honlext klé&G, jepice, inuSky, 1keXé, rebluka, kobylka, ,vermes"; Gb. ,,néjaky omvl'. lnossa v. loza -Inutie v. pfilnutie locika f. — lactuca ?63 loczika ABG = Boh. 326 — Nn 65" — RVodh. 40" — Rostl. Drk. 179"b, 185* — Rstl. E9 aui., hojné v rostl. lodie f. — punpis 2643 lodye : : Boh. 922 (var. lodzye dal.) = Wiesb. 1234 atd. lodinník m. = navi[s]ta 2643 lodynnyk = Veleš.; xynt lodnik. lodven? = nerius 1329 ludven ,,de membris" honleıl mediana, stavnice, lodven, umla. -loh v. úloh -loha v. obloha, záloha lój m. = sepum 483 loy (A: luoyg G) = Boh. 169 a/d.; ně. lůj. loket m. = cubitus 1307 loket — Boh. 126 — Lact. ad. ( : část paže). ulna 722 loket (G : A lok omylem) = Boh. 281 = Wiesb. 314 old. (= míra). -loktie v. záloktie loktusé f. — fascia 1885 loktussic (A: loktuska B, opvavow) — Boh. 572 — Wiesb. 639 : : loktusse Mam. A 22" — loktusse RVodü. 61'à ed. Z Lakentuch /g. Kt. lokiu$ka v. loktuáé -lomenie v prélomenie lóni adv. — pretenne 193 lony AB Vele$. — Nn 70" atd.' lüni, mé. loni. lóno nt. — sinus 1208 lono — Boh. 450 = Whesb. 1358 (leno omyleii) — Lact. atd. lopata f. — pala 2020 lopata AB — Boh. 6827 — Nn 69" etd. = postendrum 2511 lopata AB (při inlýnskémm nářadí) — RVodň. 67% = Veleš. atd. (V Boh. lopata chlebná.) — vannus v. lopatka — palus v. lopatka = arula v. lopatka lobata chlebná; *postendrum (/exv/ pos- cendium omvlejů) Boh. 815 lopata chlebna (za to lopatka O, odchylkou) = něm. lizač — lovec pistendium (!) Wiesb. 1113 old. (Klaret jen lopata). lopatka f. — vannus Boh. 806 lopatka (ugar. palus lopata) :—— Nn 68" atd. — arula Boh. 621 lopatka (var. lopata) = Wiesb. 862 — Vocb. 175* — Mam. À 14* (lopata chlebná) — postendrun v. lopata chlebná. Srovn. lopatky. lopatky pl. f. :- sedaciuin. 2508 lopatki AB (vým čepy) — Boh. 811 — Wiesb. 1108; Gb. dokládá z Diefb. sedacium = Mehlbeutel; honfexl làb, vidlv, lopatky, hfiedel, ryé.. (pfi mlyuském máfadl) Jg. ,lopatky kolní, t. u kola mlýn- ského, jsou prkénka zadélaná ve svrchním díle kruhu, za něž voda kolo táhne, Radschaufel''. Svown. lopatka. lopota v. lepota lopotny v. oblopotny loptan v. kloptan los m. -— sors 2099 loss AB ad. (ryim sos: konlext žold, bernč, šos, pomoc, los. hospoda). loskomina f. — obstupa 2591 loskomína — Veleš. = laskomini nebo luskomini RVodň. 270" atd.; nyní laskominy. loso$ m. — salmo 379 lososs ABEG = Boh. 73 = Wiesb. 214 = Nn 68" = RVodü. 47Y atd. lososovina v. losovina losovina f. = (caro) salmonina 1836 losovína AB (pro metrum Rlaretovsky zhráceno místo lososovina). lot m. — lotonus 2051 lot AB (ryni ort) — Boh. 861 — Nn 71' ad. Z fól lota v. póllota. lotr m. — latro 1115 lotr — Boh. 753 at7. lolvostvo v. Yotrovstvo - latrocinium. Boh. 905 lotrowstwo (var. lotrstwo) — Wiesb. 1214 = RVodň. 64" (lotrostwo, snad omyl) — Slov. D 75Y atd. lotrstvo v. lotrovstvo venacio 2686 low ald. lovba f. = piscacio 2665 lowba afd. lovec m. venator Boh. 956 lowecz (Klarct pro vým lovník) atd. = gracapulus Fysiol. 113 gl. lowecz (Klaret pvo rym lovník) (piáh). Svovn. ducholovec. ani. lotrovstvo nt. lov m. — lovink v. lovnik
Strana 333
lovišče — ludačka. lovišče nt. = vendo 751 lowisscze (rým črvišče; kontext Črvišče, zrno, lovišče, strbol, slupek) = RVodñ. 74Y = vende lowisstie Vele&.; Gb. oddělu e od loviště = Jagdbcezirk, vykládá „některá část klasu''; ale zdá se, že zde lovišče je jen vložka pro vým a latinské tlumočení = ven. do, Ade ven. je zkráceno z vena- torium a£/. a kde do je je spojovaci vsuvka, u Klareta obvyklá. lovník m. = venator 2680 lownik (rým rukávník): Bok. lovec. = gracapulus 255 lownik (yy buko- mornik) (A: koronyk B omyłem) = lowynk sirpullus Nn 64Y (špatným opi- sem) — (rapulus) Zidek krakov. (CCM. 1837, 232) ,,volatilia campestria"': Fystolog. lovec. = piscatrix 416 lownyk AB (vým ve- přík) ,,pisces“. Všechny tyto tři doklady patrny novolvur Klaretüv bro vy, misło lovec. lovstvo nt. — venatoria (ars) 1662 Low- stwo = Vokab. 448 — Vele&. loza v. l. lésa loza f. — frux (— Feldfrucht, Baum- frucht Geovges) 712 loza (A: hloza B) (kontex! loza, tâpek, ohryzek) — Inossa Veleš. (omylem m. luoza): svovm. sic. loza = vinná sazenice Jg. Ki. Kálal; u Klaveta asi přejato ze stsl. Gb. vykládá frux = frutex, ale Klavet překládá ru- tices = prûtie; Berneker poklddd (s. v.) stt. loza . : palmes za ,,unsicher'', prá- vem. -loí v. súlož lóže nt. — lectus 2028 lozie — Boh. 631 (loze) — Wicsb. 884 a(d.; lůže, né. loZe. visaté lóZe v. visaty -loženie v. položenie, predloženie, složenie, vloženie, založenie ložice v. ložišče lozisée nt. = succinium 1930 loziscze (A: lozyezye LB omylem) = RVodñ. 70% — Boh. 633 (var. lozystye F; loznycze O omylem) = lozisstic Wiesb. 888 — lozysstie Veleś. afd. -lożiti n. otlożene, podlożen loznicé f. — lectinium 1994 loznyczye (B: loznicze A) (ryin konnicc) — Vele&. (lecticinium) afd. -lożnik v. cizolożnik -lozoéet v. slozoéet -lożstvo v. cizolo£stvo 333 lpen m. = testca 449 Ipen („clauda mon- stra“). Gb.: ,,strojené"'. Isti v. lest Isty v. lest lściroh m. — Lsszyroh 139 carneolus (A : lesczyroh B, omyłem s. ]ssczy-); Men- ćik a Gb. doplňují — proti metru — lessczy —, Gb. vytýká, že u Hanky není, ale tu je právě tiskovou chybou, palrnou v počlu, vynecháno deset čísel; Jg. čte šestiroh (mylně). lub m. — incumbale 250? Lub AB Boh. 812 (vař. lubi omylem) — Wiesb. 1110 = RVodů. 65Y — Veleś. afd. (ininż se lub ve mlýně, v. Dopis u Je.) = oper v. luk — sopulum v. luk lübé f. — lobium 1958 lubie AB Boh. 610 — Nn 68" — Veleś. aid.; * nf. st#nèm. loube, n#hn. Laube (Matz Cis. sl. 245); mé. loubt. lubie v. lábé láé f. — pinum 630 lucz ACG (mud se né. louć) — Mam. A 32* — Lact. ald. lučák m. — proculum 2120 luczak AB (míní se patyvně há:cet prak). -lúčan v. Přčlúčan lučec m. — corus Boh. 965 luczecz — Wiesb. 55; v Klaretovi prislusnd partie scházt. Popis tohoto hudebního nástroje u Niedczle NVCS. 1X, ?2. lučenie nt. (lúčénie?) — iactamen 1571 luczenye al. : dapsus v. lu&éenie -lučiřčě v. slučiřěč lice v. lučenie lučišče nt. — arcus 24154 luczyscze (B A luczistie; rym sudlicé) — Boh. 741 a/d. lucili v. luéenie -lud v. přielud Lud v. hid luda f. — sternum 2141 luda AB („de ci- vitatc'; hontex! závod, útčk, luda, zmrazek, vzchodlač). Gb. dodává z Du- Cange stcrnum :- stratus, torus. Mtz. Csl. 57 srovnává trus. luda se stacm. ludo — penula, Jodix. Srovn. obluda. ludaëka f. |: fraudio!a 250 ludaczka AD (rym éejka) — Fvsiolog. 321 mg (,,adi- turos fallere temptat") — Nn 64* — RVodf. 4g" — ludoczka rondella Zídek krakov. (ČČM. 1837, 232, mylné) = Lact.; zanikło
lovišče — ludačka. lovišče nt. = vendo 751 lowisscze (rým črvišče; kontext Črvišče, zrno, lovišče, strbol, slupek) = RVodñ. 74Y = vende lowisstie Vele&.; Gb. oddělu e od loviště = Jagdbcezirk, vykládá „některá část klasu''; ale zdá se, že zde lovišče je jen vložka pro vým a latinské tlumočení = ven. do, Ade ven. je zkráceno z vena- torium a£/. a kde do je je spojovaci vsuvka, u Klareta obvyklá. lovník m. = venator 2680 lownik (rým rukávník): Bok. lovec. = gracapulus 255 lownik (yy buko- mornik) (A: koronyk B omyłem) = lowynk sirpullus Nn 64Y (špatným opi- sem) — (rapulus) Zidek krakov. (CCM. 1837, 232) ,,volatilia campestria"': Fystolog. lovec. = piscatrix 416 lownyk AB (vým ve- přík) ,,pisces“. Všechny tyto tři doklady patrny novolvur Klaretüv bro vy, misło lovec. lovstvo nt. — venatoria (ars) 1662 Low- stwo = Vokab. 448 — Vele&. loza v. l. lésa loza f. — frux (— Feldfrucht, Baum- frucht Geovges) 712 loza (A: hloza B) (kontex! loza, tâpek, ohryzek) — Inossa Veleš. (omylem m. luoza): svovm. sic. loza = vinná sazenice Jg. Ki. Kálal; u Klaveta asi přejato ze stsl. Gb. vykládá frux = frutex, ale Klavet překládá ru- tices = prûtie; Berneker poklddd (s. v.) stt. loza . : palmes za ,,unsicher'', prá- vem. -loí v. súlož lóže nt. — lectus 2028 lozie — Boh. 631 (loze) — Wicsb. 884 a(d.; lůže, né. loZe. visaté lóZe v. visaty -loženie v. položenie, predloženie, složenie, vloženie, založenie ložice v. ložišče lozisée nt. = succinium 1930 loziscze (A: lozyezye LB omylem) = RVodñ. 70% — Boh. 633 (var. lozystye F; loznycze O omylem) = lozisstic Wiesb. 888 — lozysstie Veleś. afd. -lożiti n. otlożene, podlożen loznicé f. — lectinium 1994 loznyczye (B: loznicze A) (ryin konnicc) — Vele&. (lecticinium) afd. -lożnik v. cizolożnik -lozoéet v. slozoéet -lożstvo v. cizolo£stvo 333 lpen m. = testca 449 Ipen („clauda mon- stra“). Gb.: ,,strojené"'. Isti v. lest Isty v. lest lściroh m. — Lsszyroh 139 carneolus (A : lesczyroh B, omyłem s. ]ssczy-); Men- ćik a Gb. doplňují — proti metru — lessczy —, Gb. vytýká, že u Hanky není, ale tu je právě tiskovou chybou, palrnou v počlu, vynecháno deset čísel; Jg. čte šestiroh (mylně). lub m. — incumbale 250? Lub AB Boh. 812 (vař. lubi omylem) — Wiesb. 1110 = RVodů. 65Y — Veleś. afd. (ininż se lub ve mlýně, v. Dopis u Je.) = oper v. luk — sopulum v. luk lübé f. — lobium 1958 lubie AB Boh. 610 — Nn 68" — Veleś. aid.; * nf. st#nèm. loube, n#hn. Laube (Matz Cis. sl. 245); mé. loubt. lubie v. lábé láé f. — pinum 630 lucz ACG (mud se né. louć) — Mam. A 32* — Lact. ald. lučák m. — proculum 2120 luczak AB (míní se patyvně há:cet prak). -lúčan v. Přčlúčan lučec m. — corus Boh. 965 luczecz — Wiesb. 55; v Klaretovi prislusnd partie scházt. Popis tohoto hudebního nástroje u Niedczle NVCS. 1X, ?2. lučenie nt. (lúčénie?) — iactamen 1571 luczenye al. : dapsus v. lu&éenie -lučiřčě v. slučiřěč lice v. lučenie lučišče nt. — arcus 24154 luczyscze (B A luczistie; rym sudlicé) — Boh. 741 a/d. lucili v. luéenie -lud v. přielud Lud v. hid luda f. — sternum 2141 luda AB („de ci- vitatc'; hontex! závod, útčk, luda, zmrazek, vzchodlač). Gb. dodává z Du- Cange stcrnum :- stratus, torus. Mtz. Csl. 57 srovnává trus. luda se stacm. ludo — penula, Jodix. Srovn. obluda. ludaëka f. |: fraudio!a 250 ludaczka AD (rym éejka) — Fvsiolog. 321 mg (,,adi- turos fallere temptat") — Nn 64* — RVodf. 4g" — ludoczka rondella Zídek krakov. (ČČM. 1837, 232, mylné) = Lact.; zanikło
Strana 334
334 ludař m. — seductor 1166 ludarz AB aid. | Iudocha v. ludačka ludpek m. — biene 436 ludpek „clauda monstra“: Gb. „prý obluda toho jmé- na“. luh m. = lucus 610 luh AC — RVodň. 47" I = Mam. A 298 altd. lúh m. =: lixivium 2654 luh — Boh. 938 := Wiesb. 964 atd. (louh v lázni). = frumicum (v A neobratně zkráceno) 2554 luh -- Boh. 858 (frunum) atd. (louk u kożeluha). Gb. doddvá z Diejb. | frunum lohe; Lex. Lohe = frumium. -luk v. hoïeluk | luk m. = oper 2481 luk (A: B lub omylem, Trial. luk sattelbogen) = Veleš. atd. luk m. = serpilla 767 luk ABG — (ser- pillum) Boh. 314 (var. wlik omylem) = Wiesb. 338. = Mam. A 15" = (serpillis) Veleš.= sopulum (omylem) Nn. 65"a atd. Ze sthn. \ouch = Lauch, česnek. -lúk v. oblúk lúka f. — pratum 724 luka =: Boh. 279 — Wiesb. 311 a/7. lukno nt. — sunnus (7% nummus) 2050 lukno (konteat zlatice, stfichrnice, pe- nieZek, halét, lukno, groš, ort, lot, kopa..) =: sutimo (omylem) Veleż. Označuje, jako lot, kopa, jistou hodnolu peněžní: tyto názvy dal Vilém ze Sira- konic. Na Movavě od XIII. stol. méfilo lukno věcí tekuté a sulté: Brandl Gloss. 139. Může však býli přejato 4 z clik. slov. lükot f. = cantus 2171 lukot =: Boh. 775 = Wiesb 1052 — RVodü. 49" — Mam. A 48' a/d.; nc. loukot. luna f. — Dyana 39 luna AB :: Boh. 15; je možno, že význam ten je přejat « csl.; Klaret tak &intval prz duplikdlech (Deus- bób, El bog aźp.). Srovn. lunosvèt. luñdië nt. = milvio 262 lunaczye = lunijacze Nn 64Y = Veles. ati. lunak v. limák luńak m. = milvus 209 lunak = luńak Fysiol. 441 mg. = Boh 107 (var. lunyek deal.) = RVodň. 48Y -= Lact. (luniak) nn IVYa ald. lumek v. luňák lunosvët m. = incensio Vokab. 260 lunoswiet („de astronomia"): neumfble tvořeno. Svoun. luna. ludat — lutka Lünsky, adj. — Lunensis 9058 lunski atd. luoj v. 16j lupač v. ocilupaé -upek v. vylupek lupen m. — anetum (A : B anetinus omy- lem) 841 lupen AB; — Rost. Drk. 177* (arre-); Gb.: xostlina 'Dille' -lápenie v. obieenpül lipeż m. -= insidie Boh. 907 lupez - Wiesb. 1215 (Klaret nemá) atd. lúpežník m. — despoliator 1125 lupeznik — Vele&. aid. lupina i. -— peripasma (misto peripsema omylem) 624 lupina AC — peripsema -— Unflat, Unreinigkeit Georges) Boh. 284 -. Wiesb. 243 ald. — squama 377 lupina ABG — Boh. 69 — Wiesb. 210, 233 — Nn 63° = RVudń. 74 aid. -lupky v. podlupky lusk m. — ascania 767 lusk (rými luk, „de frumento“) (A: G lussku omyłem) — Boh. 305 — Wiesb. 334 (lusky) — RVodń. 35" — Veles. aid. łuska v. lutka husky v. lusk lušák m. — equicius 540 Lussak (,de bestiis") ,,strojené” Gb. luść m. = agnea (A:B anguea) 585 lusscz AB' ,vermes''; Gb. sem klade laké blašč (v. /.) „„snad pisafovou zmć- nou m. lušč“. luščenie nt. — dapsus 1385 lussczenye (A:B lesczenve omylm) — Veleš. © (luczenie omyłem). luścina (. — durca 693 Lusczyna ABC (kontexí výlupek.. luščina.. hvížď..) „de fructibus arborum“‘ ad. luścinec m. == porsa 848 lusczynecz AB =: RVodñ. 42Y aid. (, de herbis ignotis"). Nyní luštinec = thlapsi arvense Lin. aj. Je. Kl. Zuščití v. luščenie -lušéka v. zluščka lúšnč v. líšně lütecnik m. > pupparius 2529 lutecznik AB — Boh. 919 — Wiesb. 1161 — Vel. lutka f. — planea 2623 lutka (vym tróska; kontext tróska, lutka, okuje, klé&té..) Boh. 886 (v ićże sowvisłosti s kovdż'- stvím). Gb., podle polského iuska, opra- vuje „omylem m. luska“, vykládá podle Je. („okuje tenké odpadávající n. p. od železa kovaného“); ale Polsky je
334 ludař m. — seductor 1166 ludarz AB aid. | Iudocha v. ludačka ludpek m. — biene 436 ludpek „clauda monstra“: Gb. „prý obluda toho jmé- na“. luh m. = lucus 610 luh AC — RVodň. 47" I = Mam. A 298 altd. lúh m. =: lixivium 2654 luh — Boh. 938 := Wiesb. 964 atd. (louh v lázni). = frumicum (v A neobratně zkráceno) 2554 luh -- Boh. 858 (frunum) atd. (louk u kożeluha). Gb. doddvá z Diejb. | frunum lohe; Lex. Lohe = frumium. -luk v. hoïeluk | luk m. = oper 2481 luk (A: B lub omylem, Trial. luk sattelbogen) = Veleš. atd. luk m. = serpilla 767 luk ABG — (ser- pillum) Boh. 314 (var. wlik omylem) = Wiesb. 338. = Mam. A 15" = (serpillis) Veleš.= sopulum (omylem) Nn. 65"a atd. Ze sthn. \ouch = Lauch, česnek. -lúk v. oblúk lúka f. — pratum 724 luka =: Boh. 279 — Wiesb. 311 a/7. lukno nt. — sunnus (7% nummus) 2050 lukno (konteat zlatice, stfichrnice, pe- nieZek, halét, lukno, groš, ort, lot, kopa..) =: sutimo (omylem) Veleż. Označuje, jako lot, kopa, jistou hodnolu peněžní: tyto názvy dal Vilém ze Sira- konic. Na Movavě od XIII. stol. méfilo lukno věcí tekuté a sulté: Brandl Gloss. 139. Může však býli přejato 4 z clik. slov. lükot f. = cantus 2171 lukot =: Boh. 775 = Wiesb 1052 — RVodü. 49" — Mam. A 48' a/d.; nc. loukot. luna f. — Dyana 39 luna AB :: Boh. 15; je možno, že význam ten je přejat « csl.; Klaret tak &intval prz duplikdlech (Deus- bób, El bog aźp.). Srovn. lunosvèt. luñdië nt. = milvio 262 lunaczye = lunijacze Nn 64Y = Veles. ati. lunak v. limák luńak m. = milvus 209 lunak = luńak Fysiol. 441 mg. = Boh 107 (var. lunyek deal.) = RVodň. 48Y -= Lact. (luniak) nn IVYa ald. lumek v. luňák lunosvët m. = incensio Vokab. 260 lunoswiet („de astronomia"): neumfble tvořeno. Svoun. luna. ludat — lutka Lünsky, adj. — Lunensis 9058 lunski atd. luoj v. 16j lupač v. ocilupaé -upek v. vylupek lupen m. — anetum (A : B anetinus omy- lem) 841 lupen AB; — Rost. Drk. 177* (arre-); Gb.: xostlina 'Dille' -lápenie v. obieenpül lipeż m. -= insidie Boh. 907 lupez - Wiesb. 1215 (Klaret nemá) atd. lúpežník m. — despoliator 1125 lupeznik — Vele&. aid. lupina i. -— peripasma (misto peripsema omylem) 624 lupina AC — peripsema -— Unflat, Unreinigkeit Georges) Boh. 284 -. Wiesb. 243 ald. — squama 377 lupina ABG — Boh. 69 — Wiesb. 210, 233 — Nn 63° = RVudń. 74 aid. -lupky v. podlupky lusk m. — ascania 767 lusk (rými luk, „de frumento“) (A: G lussku omyłem) — Boh. 305 — Wiesb. 334 (lusky) — RVodń. 35" — Veles. aid. łuska v. lutka husky v. lusk lušák m. — equicius 540 Lussak (,de bestiis") ,,strojené” Gb. luść m. = agnea (A:B anguea) 585 lusscz AB' ,vermes''; Gb. sem klade laké blašč (v. /.) „„snad pisafovou zmć- nou m. lušč“. luščenie nt. — dapsus 1385 lussczenye (A:B lesczenve omylm) — Veleš. © (luczenie omyłem). luścina (. — durca 693 Lusczyna ABC (kontexí výlupek.. luščina.. hvížď..) „de fructibus arborum“‘ ad. luścinec m. == porsa 848 lusczynecz AB =: RVodñ. 42Y aid. (, de herbis ignotis"). Nyní luštinec = thlapsi arvense Lin. aj. Je. Kl. Zuščití v. luščenie -lušéka v. zluščka lúšnč v. líšně lütecnik m. > pupparius 2529 lutecznik AB — Boh. 919 — Wiesb. 1161 — Vel. lutka f. — planea 2623 lutka (vym tróska; kontext tróska, lutka, okuje, klé&té..) Boh. 886 (v ićże sowvisłosti s kovdż'- stvím). Gb., podle polského iuska, opra- vuje „omylem m. luska“, vykládá podle Je. („okuje tenké odpadávající n. p. od železa kovaného“); ale Polsky je
Strana 335
lútka vedle łuska téžlusta a týž omyl ve dvou textech je málo pravděpodobný. látka f. — puppa 2136 lutka AB — Boh. 917 = Wiesb. 1159 — Mam. A 32* Veleš. atd. ně. loutka. lizé f. — sentina 344 luzye ABEG Boh. 57 — Mam. A 35' — Vele&. atd. lvicé f. —le(ebna 498 lwicze AG = Boh. 474 = Mam. A 28" atd. leonio 532 Iwicze aid. łyćko v. mateñie líčko Iyko nt. = suber 607 liko ADG — Boh. 232 == RVodń. 74Y = Veleś. atd. — Srovn. vlčie lýko. lysec m. — calvus 1195 lissecz atd. lvićć nt. lysina f. — calvicium J277 lisyna (rym řasa) Boh. 404 — Wiesb. 418 :- RVodn. 56" — Vele§. — Lact. (calva- rium) afd. lyska f. = merges 230 lyska AB — Fysio- log. 457 marg. (lysska) — Boh. 106 (var. bélorit dial.) — Wiesb. aid. ljtka f. — sura 1290 lytka AB = Boh. 460 — Wiesb. 502 = Nn 67% = laytka Lact. atd. Novos. lytko. lytkona f. — tibula 1332 litkona (kontext | stehnice, zlokna, h$żdice, lytkona, slezna — snímí se žíly v příslušné části těla). lvz- v. t, Biz lyzka v. lyzka lyZka m. :rispulo 1246 lezka AB (v 4 čte MR. lizka, člení sice nejisté, ale snad možné). kontext smiechovalnec, lyžka, | klamák; srovm. stc. lyziti a lvZéti sé. Vez Gb. SS s. v. lzícé f. — coclcar 2012 lzycze = Boh. 672 ald. lżicn- v. Lżićn- lžičicř v. lžičnéř lžičnář v. lžičnéř lžičněř m. = cocleator 2600 Lzicznerz = Boh. 893 (var. lzyczyerz dial., zlycznylk dial) = lzycznarz Veled. aid. [lZiénik m. — coclearius Boh. 893 RVodň. 56" (Isicznik) — Lact. (1ZycZ- nijk) atd. Vav. dial. Zliénfk v. předch. má v. mój Macecha f. = noverca 1745 noverca — Boh. 520 (var. maczocha dial.) — Wiesb. $93 — macocha Lact. atd. — malik. | | | | 335 muceska f. = peuda 857 maczeska (,,de herbis ignotis") : = Rostl. Drk. 180b 1, atd. Viz vyhlad u ]gm., né. macoëka. macis v oplum maco- v. mace- -maëñal v. omačňal madran? m. — gutta 887 madrzan (v tex- ^w nadrzan omylem tisku) ,,de radicibus in apoteca''. madyunka v. modrunka máj m. — Maius 80 May AB — Boh. 36 = Wiesb. 16 ald. Z némc. majka f. = popex 579 Mayka ABC Boh. 219 = RVodń. 51" = Mam.A 32" ald. (,,vermes’). -mak v. omak mák m. — papaver 762 mak (vým pa- strnák) = Boh. 306 = Nn 66" = maak Rstl. F 12° ard. vlčí mák v. vlčí. makolušč v. makolúšček makolúšček n. :: lapparius 291 mako- lussczek (A : A makoluscz) (75m kmoś- ček) = Nn 65" (lapparisius omylem) == RVudń. 48", 49V I; „volatilia campes- tria"; odiud pak osobní jméno Mako- lüSéek XIV-XV stol. makovicé f, — pinna 1993 makowyczye (B: makovicze A) ,,de domo" — mako- wycze Boh. 728 — Wiesb. 986 — Nn 68" — Vele&. aid. makoviéka f. = papona 750 makoviczka AB — Vele&. a/d. ,,de semine‘‘; né. ma- kovice, Klarcí nejspíše pvo metrum makovicka. makovky. pl. f. = paponia 708 makowki AB (ryan suSénky; ,,arbuta'') :- RVodň. ANT; mind se hvušky; taktéž novoč. K VI malá v. malý malát m. . leprosus 1152 Malat; ze siÿlt malatus =. nemoenÿ Gb. malé v. malý malenie v. malinie maléf m. — pictor 2545 malerz - Boh. 946 atd. pnaléřská f. = pictoria (ars) Vokab. ^43 malerzska (neuméle tvoveno); Klaye! za lo Následující maléřstvo nt.: . pictoria (ars) 1639 ma- lerzstvo (opakuje sc, omylem, ještě po v. 1643) — Veleś. atd. malik m. — melopus 693 malik AC (,,ar- buta") Vele&. (molonis, omwlem);
lútka vedle łuska téžlusta a týž omyl ve dvou textech je málo pravděpodobný. látka f. — puppa 2136 lutka AB — Boh. 917 = Wiesb. 1159 — Mam. A 32* Veleš. atd. ně. loutka. lizé f. — sentina 344 luzye ABEG Boh. 57 — Mam. A 35' — Vele&. atd. lvicé f. —le(ebna 498 lwicze AG = Boh. 474 = Mam. A 28" atd. leonio 532 Iwicze aid. łyćko v. mateñie líčko Iyko nt. = suber 607 liko ADG — Boh. 232 == RVodń. 74Y = Veleś. atd. — Srovn. vlčie lýko. lysec m. — calvus 1195 lissecz atd. lvićć nt. lysina f. — calvicium J277 lisyna (rym řasa) Boh. 404 — Wiesb. 418 :- RVodn. 56" — Vele§. — Lact. (calva- rium) afd. lyska f. = merges 230 lyska AB — Fysio- log. 457 marg. (lysska) — Boh. 106 (var. bélorit dial.) — Wiesb. aid. ljtka f. — sura 1290 lytka AB = Boh. 460 — Wiesb. 502 = Nn 67% = laytka Lact. atd. Novos. lytko. lytkona f. — tibula 1332 litkona (kontext | stehnice, zlokna, h$żdice, lytkona, slezna — snímí se žíly v příslušné části těla). lvz- v. t, Biz lyzka v. lyzka lyZka m. :rispulo 1246 lezka AB (v 4 čte MR. lizka, člení sice nejisté, ale snad možné). kontext smiechovalnec, lyžka, | klamák; srovm. stc. lyziti a lvZéti sé. Vez Gb. SS s. v. lzícé f. — coclcar 2012 lzycze = Boh. 672 ald. lżicn- v. Lżićn- lžičicř v. lžičnéř lžičnář v. lžičnéř lžičněř m. = cocleator 2600 Lzicznerz = Boh. 893 (var. lzyczyerz dial., zlycznylk dial) = lzycznarz Veled. aid. [lZiénik m. — coclearius Boh. 893 RVodň. 56" (Isicznik) — Lact. (1ZycZ- nijk) atd. Vav. dial. Zliénfk v. předch. má v. mój Macecha f. = noverca 1745 noverca — Boh. 520 (var. maczocha dial.) — Wiesb. $93 — macocha Lact. atd. — malik. | | | | 335 muceska f. = peuda 857 maczeska (,,de herbis ignotis") : = Rostl. Drk. 180b 1, atd. Viz vyhlad u ]gm., né. macoëka. macis v oplum maco- v. mace- -maëñal v. omačňal madran? m. — gutta 887 madrzan (v tex- ^w nadrzan omylem tisku) ,,de radicibus in apoteca''. madyunka v. modrunka máj m. — Maius 80 May AB — Boh. 36 = Wiesb. 16 ald. Z némc. majka f. = popex 579 Mayka ABC Boh. 219 = RVodń. 51" = Mam.A 32" ald. (,,vermes’). -mak v. omak mák m. — papaver 762 mak (vým pa- strnák) = Boh. 306 = Nn 66" = maak Rstl. F 12° ard. vlčí mák v. vlčí. makolušč v. makolúšček makolúšček n. :: lapparius 291 mako- lussczek (A : A makoluscz) (75m kmoś- ček) = Nn 65" (lapparisius omylem) == RVudń. 48", 49V I; „volatilia campes- tria"; odiud pak osobní jméno Mako- lüSéek XIV-XV stol. makovicé f, — pinna 1993 makowyczye (B: makovicze A) ,,de domo" — mako- wycze Boh. 728 — Wiesb. 986 — Nn 68" — Vele&. aid. makoviéka f. = papona 750 makoviczka AB — Vele&. a/d. ,,de semine‘‘; né. ma- kovice, Klarcí nejspíše pvo metrum makovicka. makovky. pl. f. = paponia 708 makowki AB (ryan suSénky; ,,arbuta'') :- RVodň. ANT; mind se hvušky; taktéž novoč. K VI malá v. malý malát m. . leprosus 1152 Malat; ze siÿlt malatus =. nemoenÿ Gb. malé v. malý malenie v. malinie maléf m. — pictor 2545 malerz - Boh. 946 atd. pnaléřská f. = pictoria (ars) Vokab. ^43 malerzska (neuméle tvoveno); Klaye! za lo Následující maléřstvo nt.: . pictoria (ars) 1639 ma- lerzstvo (opakuje sc, omylem, ještě po v. 1643) — Veleś. atd. malik m. — melopus 693 malik AC (,,ar- buta") Vele&. (molonis, omwlem);
Strana 336
336 metrum; malinik 415, 64"; zanihlo. misto malinik, pro melapus RVodń. srovn. maliné. malina f. — pinella 898 Malyna Ag. Mam. A 32Y — malinij pinella RVodi. 42" 50 b 2 x) = pinea nulini Rstl. Drk. 180"a. atd. malině f. = malinye 670 elopus AB (vým sošně) — nialinij olopus RVodü. 42" (omylem m.-ie = malenie olopus Veles. (iaćsło malinie omylem) == olopus Rstl. Dyk. 180%b. Jest u Klareia o seznamu plante speciales (kdežto „maliny“ jsou správně v oddílu fraga) a plod tohoto | stromu jest, jak náleží, uveden jako ma- | lik (z maliník) v oddíle „arbuta“ jako ‘melopus’. 'Melopus' (v. Georges, meto- | pion) byl asi ajrický slrom gumový a podle toho by i zde misto elovus mělo býti melopus; ale, jak dokledy ukazujt, yuzné elopus-melopus jevl své veflexy ve všech opisech, bylo tedy patvně již v orig. Omyl vznikl asi zkratkou před- choztho 6 - est. Gb. pokládá za Roll. malinie — Himbeergcestráuch, coz je, jak viděti, nemožné. malinik m. — zola 709 malynyk (B: A malnik omylem); je cizí vsuvka, patvyní glossa vniklá do textu; verš má o čtyři slabiky vice: v. 704—710 vypocilávaji výhradně hrušky, jahodovité plody jsou | však ve v. 897. -902. =: melopus v. malík a malině [malira f. = athonus (= črouos) Vokab. 220 malira, p?ejało płekladaielesn_ Ko- meslova, pak zaniklo. Snad třeba čístů malyra. malnik c. malinik malomocnost f = lepra 1674 malomocz- nost — Boh. 474 — Nn 67? atd. malomysl 9. malost f. — parvitas 1487 malost aid maly adj. — parvum 91 male ad. inalá mysl -- pusillanimitas Vokab 420 mala mysl (var. malomysl AL. malyra v. malira malien v. manzel -mdmenie v. pomâmenie man m. = omagialis 1102 man ABG Veles. (mangij, omyle:n) all. — urburator 2219 man AB a/d. "man v. mofman, kaëman uberman vastrman maly | malina — mařenka mand^l m. — stina 725 mandel ABCG = Boh. 357 — Wiesb. 373 — Nn 6* — RVodn. 71'a — Mam. A 35" ald.; z něm. Tandel. Kontext stblo, láka, dvojemíle, dědina, mandel, brázda atd., „de se- mine‘; mini se ovšem mandel snopú. Gb. vykládá stina = stiva, rukojeť při pluhu; ale tento význam není nijak do- ložen a Klavet názvy nástrojů volnických (rádlo, pluh, kleč atd.) wvddi leprve v kap. 48, „de artificibus'“', v. 2501- 2506. mandla f. = amigdala 650 mandla ABG mandla Boh. 263 (var. amicdala nepozornym opisem) = Veleš. ald. manholt m. — ceruca (A: cornea B) 775 manholt (AB; vým kerhart; proto asi později opravováno -lt v A na -rt) = Nn 65" atd. manle f. — nebula 1804 manle AB (vým žemle, kontext koláč, žemle, manle, perník) — Boh. 298 (var. mlha O, chybnou opravou, mldne mylným op:- sem); Gb. dokládá z Diefb. nebula = gebrant brot, panis subtilissimus; z nimf. manstvo nt. — omagium 991 manstvo ĄBG = manstvie Veleś. manstwie RVodň. 67- I aid. mantlik m. = paliolum 1873 mantlik ad. manžel m. — maritus 1733 manzel | Boh. 501 atd.; ze starštho malžen. i manželka f. = manzelka 1734 manzelka atd.; v. předchozí. manżelstvie — manželstvo manželstvo nt. — matrimonium 1735 manzelstvo — Boh. 501 (mansclstwo; var. manzelstwye) atd. marc m. pigmentum 1844 marcz AB = Boh. 659 (var. marzecz) — Wiesb. 913 — Veleś. (marziz, saiźsło marzecz omylem) atd. Gb. uvádí z DuCange pig- mentum . potio ex melle et vino et di- versis speciebus confecta, suavis et odorifera a podle toho vykládá „nápoj nějaký“. Je lo však dmešní březňák, stě. a dial. mařec, pol. marzec, sle. marec — pivo ležák, jak již Jg. správně vykládá a dokládá. Překlad je ovšem jen přibližný. mařec v. marc mařčnka f. = elba 790 marzienka (rým | vrbéna) „de frumento'' marzenka | RVodi. 36" aid.
336 metrum; malinik 415, 64"; zanihlo. misto malinik, pro melapus RVodń. srovn. maliné. malina f. — pinella 898 Malyna Ag. Mam. A 32Y — malinij pinella RVodi. 42" 50 b 2 x) = pinea nulini Rstl. Drk. 180"a. atd. malině f. = malinye 670 elopus AB (vým sošně) — nialinij olopus RVodü. 42" (omylem m.-ie = malenie olopus Veles. (iaćsło malinie omylem) == olopus Rstl. Dyk. 180%b. Jest u Klareia o seznamu plante speciales (kdežto „maliny“ jsou správně v oddílu fraga) a plod tohoto | stromu jest, jak náleží, uveden jako ma- | lik (z maliník) v oddíle „arbuta“ jako ‘melopus’. 'Melopus' (v. Georges, meto- | pion) byl asi ajrický slrom gumový a podle toho by i zde misto elovus mělo býti melopus; ale, jak dokledy ukazujt, yuzné elopus-melopus jevl své veflexy ve všech opisech, bylo tedy patvně již v orig. Omyl vznikl asi zkratkou před- choztho 6 - est. Gb. pokládá za Roll. malinie — Himbeergcestráuch, coz je, jak viděti, nemožné. malinik m. — zola 709 malynyk (B: A malnik omylem); je cizí vsuvka, patvyní glossa vniklá do textu; verš má o čtyři slabiky vice: v. 704—710 vypocilávaji výhradně hrušky, jahodovité plody jsou | však ve v. 897. -902. =: melopus v. malík a malině [malira f. = athonus (= črouos) Vokab. 220 malira, p?ejało płekladaielesn_ Ko- meslova, pak zaniklo. Snad třeba čístů malyra. malnik c. malinik malomocnost f = lepra 1674 malomocz- nost — Boh. 474 — Nn 67? atd. malomysl 9. malost f. — parvitas 1487 malost aid maly adj. — parvum 91 male ad. inalá mysl -- pusillanimitas Vokab 420 mala mysl (var. malomysl AL. malyra v. malira malien v. manzel -mdmenie v. pomâmenie man m. = omagialis 1102 man ABG Veles. (mangij, omyle:n) all. — urburator 2219 man AB a/d. "man v. mofman, kaëman uberman vastrman maly | malina — mařenka mand^l m. — stina 725 mandel ABCG = Boh. 357 — Wiesb. 373 — Nn 6* — RVodn. 71'a — Mam. A 35" ald.; z něm. Tandel. Kontext stblo, láka, dvojemíle, dědina, mandel, brázda atd., „de se- mine‘; mini se ovšem mandel snopú. Gb. vykládá stina = stiva, rukojeť při pluhu; ale tento význam není nijak do- ložen a Klavet názvy nástrojů volnických (rádlo, pluh, kleč atd.) wvddi leprve v kap. 48, „de artificibus'“', v. 2501- 2506. mandla f. = amigdala 650 mandla ABG mandla Boh. 263 (var. amicdala nepozornym opisem) = Veleš. ald. manholt m. — ceruca (A: cornea B) 775 manholt (AB; vým kerhart; proto asi později opravováno -lt v A na -rt) = Nn 65" atd. manle f. — nebula 1804 manle AB (vým žemle, kontext koláč, žemle, manle, perník) — Boh. 298 (var. mlha O, chybnou opravou, mldne mylným op:- sem); Gb. dokládá z Diefb. nebula = gebrant brot, panis subtilissimus; z nimf. manstvo nt. — omagium 991 manstvo ĄBG = manstvie Veleś. manstwie RVodň. 67- I aid. mantlik m. = paliolum 1873 mantlik ad. manžel m. — maritus 1733 manzel | Boh. 501 atd.; ze starštho malžen. i manželka f. = manzelka 1734 manzelka atd.; v. předchozí. manżelstvie — manželstvo manželstvo nt. — matrimonium 1735 manzelstvo — Boh. 501 (mansclstwo; var. manzelstwye) atd. marc m. pigmentum 1844 marcz AB = Boh. 659 (var. marzecz) — Wiesb. 913 — Veleś. (marziz, saiźsło marzecz omylem) atd. Gb. uvádí z DuCange pig- mentum . potio ex melle et vino et di- versis speciebus confecta, suavis et odorifera a podle toho vykládá „nápoj nějaký“. Je lo však dmešní březňák, stě. a dial. mařec, pol. marzec, sle. marec — pivo ležák, jak již Jg. správně vykládá a dokládá. Překlad je ovšem jen přibližný. mařec v. marc mařčnka f. = elba 790 marzienka (rým | vrbéna) „de frumento'' marzenka | RVodi. 36" aid.
Strana 337
markrabie —- mayinář v. marnér maiz v. marec markrabie m. — marchio 974 markrabie AB (rym hrabie) = Boh. 873 (var. mar- krawyy F, dialekt.) atd. markrabiná f. =- marchionissa 977 mark- rabina atd. mavkraví v. markrabie marnéř m. = nauclerus 2642 marnerz — Boh. 921 = Mam. A 29Y afd.; pak ma: rináf. marny adj, JDatUl-: vanis Exempl. 312 gl. marnym atd. maršál(e)k m. — marsalcus 973 Marssalk | (A, pro melyum íZtý: múže býti pú- vodni tvar, neaklimatisovanyy: marssa- lek B) atd. marule f. — maroda 301 marule (A: B marulye) = VelcS. (marcida) atd. Nynt = balsäm, die Melisse Jg. Kt. maruné í. — marubium 856 marunye AB (rim ptakovole); bozdèjà maruna timbaba Lact. atd. Je. mary pl. f. = feretrum 2378 mari = Boh. 739 = Wies. 1007 — Lact. atd. Z nëm. más m. — bria 2072 mass AB = Vocb. 175" etd.; né. maz. Z nim. maze, maz mas(s) v. 4. maz (masaf m. — lanista Boh. 933 masarz (var. wlnarz spojením s lana), Klaret za lo řezník. = carnifex v. nást. masarnik m. — carnifex 2526 masarznik (A: B masarz opravou; rým teznik); Gb.: masafnik v Pre$p. ustrojeno pro rym se řezník. -mdslé v. podméslé -máslnik v. podmáalnik máslo nt. = butirum 484 maslo : - Boh. 166 — Wiesb. 766 — Nn 70° = Rstl. Drk. 189a atd. mdslojë f. — placena 26% Masloge (A: nassogye B omylem) Žídek krak. (CCM. 1837, 231, maslogie (latena — omylem: opisu, p odříznulo,; ,,volatilia | campestria‘“. Gb. {le iyto doklady jako masojéd — né. masojídek (ptá&k); foto heslo nemá však starších dokladii: maso- jed by krom toho bylo roti metru. Zdá se, že změní vukopisná žádají heslo más- lojé, Klarel spojoval placcua s placenta = koláč. V. FJaj&hans: Klaret, ll. mateří 337 mdslojéd v. máslojé masné krámy v. krám - carneator 2584 masnik; sroun. à collectore porcorum, qui vulac dicitur masnik list. 1251 Je. masný v. krám. maso nt. — caro 470 masso ald.; slc. máso. divie maso v. divie. Srovn. masočrv, masopust; vzdy psáno masso: lakićż dial. mor. Basi. Dial. I, 51, 63. masnik m. : + Boh. 431 masoërv m. = icter 588 massoczerv (A: massoczrw CB; rym slaninoërv) ,,ver- mes“ RVodń. 51°a; Gb. dokládá © Diefb. „icter, vermis in sepulcris mortuorum''. masojéd v. maslojé masopust m. = carnisprivium 2407 maso- pust (rým próvod; patrné omylem mn. conductus: prehozeno) atd. masosen ». mazosen masso v. maso mast f. = unguentum 893 mast AG atd. Srovn. kolomast mastel m. — tinallus 425 mastel ,,pis- ces; Gb. dokládá z Diefb. tinallus- piscis asco; srovm. tinellus - jelec. mastný v. krám. máta f. = menta 790 AB mata := Boh. 320 — Wiesb. 346 — Nn 65' — Mam. A — Rstl. Drk. 185' a/d., hojné v vostl Svovn. nara. máté f. — mater 1727 matye atd. genitrix v. máti. matenie nt. — fruta 1818 matenye (mezi petivem a cukrovim) : : mietenij RVodñ 51°C ; sroun. né. michanice matera f. — materia 46 matera - Boh. 17; ujalo se na čas materia mateni Sekv. E 49Y Gb, matera Neub. Nauć- hvezd. XV* — Rozb. I, 194 atd. Později ustoupilo tvaru stě. mateřie, ně. materie. materi adj.: malcřie dúška =- serpis 810 materzie duska AB = Boh. 334 — Wiesb. 359 — Nn 65Y =- Veleš. atd., hojné v vosll.; né matefidouska. matefie líčko v. nasl mateřie Una — costus 813 materzie liczna (A: rým květina; B materzye lyczko opravou), Jg. čte mateří lýčko, Gb. správně mateří líčko, ale omylem opravije tak/ znění mateřie líčna, jehož 22
markrabie —- mayinář v. marnér maiz v. marec markrabie m. — marchio 974 markrabie AB (rym hrabie) = Boh. 873 (var. mar- krawyy F, dialekt.) atd. markrabiná f. =- marchionissa 977 mark- rabina atd. mavkraví v. markrabie marnéř m. = nauclerus 2642 marnerz — Boh. 921 = Mam. A 29Y afd.; pak ma: rináf. marny adj, JDatUl-: vanis Exempl. 312 gl. marnym atd. maršál(e)k m. — marsalcus 973 Marssalk | (A, pro melyum íZtý: múže býti pú- vodni tvar, neaklimatisovanyy: marssa- lek B) atd. marule f. — maroda 301 marule (A: B marulye) = VelcS. (marcida) atd. Nynt = balsäm, die Melisse Jg. Kt. maruné í. — marubium 856 marunye AB (rim ptakovole); bozdèjà maruna timbaba Lact. atd. Je. mary pl. f. = feretrum 2378 mari = Boh. 739 = Wies. 1007 — Lact. atd. Z nëm. más m. — bria 2072 mass AB = Vocb. 175" etd.; né. maz. Z nim. maze, maz mas(s) v. 4. maz (masaf m. — lanista Boh. 933 masarz (var. wlnarz spojením s lana), Klaret za lo řezník. = carnifex v. nást. masarnik m. — carnifex 2526 masarznik (A: B masarz opravou; rým teznik); Gb.: masafnik v Pre$p. ustrojeno pro rym se řezník. -mdslé v. podméslé -máslnik v. podmáalnik máslo nt. = butirum 484 maslo : - Boh. 166 — Wiesb. 766 — Nn 70° = Rstl. Drk. 189a atd. mdslojë f. — placena 26% Masloge (A: nassogye B omylem) Žídek krak. (CCM. 1837, 231, maslogie (latena — omylem: opisu, p odříznulo,; ,,volatilia | campestria‘“. Gb. {le iyto doklady jako masojéd — né. masojídek (ptá&k); foto heslo nemá však starších dokladii: maso- jed by krom toho bylo roti metru. Zdá se, že změní vukopisná žádají heslo más- lojé, Klarel spojoval placcua s placenta = koláč. V. FJaj&hans: Klaret, ll. mateří 337 mdslojéd v. máslojé masné krámy v. krám - carneator 2584 masnik; sroun. à collectore porcorum, qui vulac dicitur masnik list. 1251 Je. masný v. krám. maso nt. — caro 470 masso ald.; slc. máso. divie maso v. divie. Srovn. masočrv, masopust; vzdy psáno masso: lakićż dial. mor. Basi. Dial. I, 51, 63. masnik m. : + Boh. 431 masoërv m. = icter 588 massoczerv (A: massoczrw CB; rym slaninoërv) ,,ver- mes“ RVodń. 51°a; Gb. dokládá © Diefb. „icter, vermis in sepulcris mortuorum''. masojéd v. maslojé masopust m. = carnisprivium 2407 maso- pust (rým próvod; patrné omylem mn. conductus: prehozeno) atd. masosen ». mazosen masso v. maso mast f. = unguentum 893 mast AG atd. Srovn. kolomast mastel m. — tinallus 425 mastel ,,pis- ces; Gb. dokládá z Diefb. tinallus- piscis asco; srovm. tinellus - jelec. mastný v. krám. máta f. = menta 790 AB mata := Boh. 320 — Wiesb. 346 — Nn 65' — Mam. A — Rstl. Drk. 185' a/d., hojné v vostl Svovn. nara. máté f. — mater 1727 matye atd. genitrix v. máti. matenie nt. — fruta 1818 matenye (mezi petivem a cukrovim) : : mietenij RVodñ 51°C ; sroun. né. michanice matera f. — materia 46 matera - Boh. 17; ujalo se na čas materia mateni Sekv. E 49Y Gb, matera Neub. Nauć- hvezd. XV* — Rozb. I, 194 atd. Později ustoupilo tvaru stě. mateřie, ně. materie. materi adj.: malcřie dúška =- serpis 810 materzie duska AB = Boh. 334 — Wiesb. 359 — Nn 65Y =- Veleš. atd., hojné v vosll.; né matefidouska. matefie líčko v. nasl mateřie Una — costus 813 materzie liczna (A: rým květina; B materzye lyczko opravou), Jg. čte mateří lýčko, Gb. správně mateří líčko, ale omylem opravije tak/ znění mateřie líčna, jehož 22
Strana 338
338 správnost dokazuje vým; je ovšen utvo- řeno právě jen pro rým. [máti f. — genitrix Boh. 502 maty (var. maczi dial. — Wiesb. 556 (matye); Klaret za lo matka. matka f. — genitrix 1736 matka (na voz- díl od mater = mátě) atd. = rector apum Fysiol. 215 mg. matka („quasi mater earum'' Z. j. apum) ad., ně. královna včel. matleš m. = chilon 437 matless AB ,Clauda menstra". Gb. „„strojené“. -málka v. památka matonoh m. = pesgaliaria (rým chvojina) 838 matonoh AB (,,dc herbis ignotis") — RVodü. 42" (pesgalliana); zč. mato- noha Jg. Kt. matras m. — toral 1910 matrass AB — Boh. 638 — Wiesb. 897 — Veleš. = Mam. A 36" atd.; ze sthněm. matraz, nc. matrace. Stč. léž osob. jméno. mdz v. más maz m.: glarea 88 maz AC (B mass) = Lact. K V'b (jil, maz) ald. Srovn. kolomaz. -mazačka v. pomazačka mazanec m. — placenta Boh. 294 maza- | necz = Wiesb. 165; Pluy Nom. pla- centa 1820 mazanczi (plur. pro metrum v -^.u; Gb. mylnd opravuje placentae, mebot rym h tomu je pichlena). mózdra i. - membrana 219 mazdra — Boh. 127 atd.; ast biblického původu Tobi43 XI, 14. Srovn. Iljinsk., Roczn. | slawist. VI, 224. = nauci v. mazdrka. mázdrka f. nauci 630 mazdrka AB (var. C mazdra, omylem — rým svláčka) — mazdra Boh. 236 — mazdra Slov. Tteb. 12 RVodń. 46'a = otechová mazdra Nn 69" ala. ( : „ne nauci qui- dem" — nicht eine Nusschale Geovges). -mazek v. omazek mazel f.? — unccio 2352 mazel, Gb. stro- jenc. mazletnik m. — ungora 34) mazletnyk (rym tużebnik), Gb.: strojenć, podle mazati — ungere. -mazné v. zámazné maznočec m. — epichima 864 Maznoczecz AB ,,radices in apoteca''. mazosen m. — sinapisma $866 mazosen (A: B masosen, omylem) ,radices in máti — mediana. apoteca'" — míní se patrně náplast hor- cict namazand. mazür m. — alx 664 mazvr AB (,de plantis") — RVodi. 47", 50Y — Veles. -mčč v. pomčě mdloba f. — debilitas 1529 mdloba — Boh. 476 (var. mdlova, mldoba, omy- lem) atd. mdlova v. mdloba mé v. mój mě v. jáz meca f. — prestigiatrix 1186 mecza AB. Z nhné£in. Metze (— béhna); svovn. slc. meca — Metze (— méfice). Gb. (a již nesméle Jg.) cte mečč. mecko v. jmiečko -mecielma v. čtrmezcietma ald. meč m. = gladius 2154 mecz = Boh. 765 = Wiesb. 1043 atd. mecé v. meca mečieř m. = gladiator 2599 meczicrz — Boh. 896 atd.; ać. mecít. meétk m. = pistiranum (A: B depistanum 2 EmL041910v) 1960 Meczik AB — epis- tanum Veleš.: „de domo'“, kortext.. lúbě, ponebie, výkuš, dymník, mečík, Svorník, febiina hfada..; srova. me- Cové. -mečka v. smečka -mečník v. zámečník mečové nt. = epistanum Boh. 603 me- czowe Wiesb. 837; svovn. mečík. | med m. — ydromel 1483 med AB — Boh. 658 aid. Srovn. medonem precavere Astron. 568 a medo est potio melle mixta Lact. Gb. (Mtní se ovsem medo- vina.) méT f. — cuprum 90 myed ABG — Boh. 153 = Nn 69° = RVodn. 56° = mied Lact. atd. mcdana v. mediana médénec m. = aenum (B: A aneum omylem) 2013 mycdienecz AB : - Boh. 692 medenecz (var. medyenecz) ald. = eneator 2605 myedicnecz (,,fabrilia’) = Veleś.; ,,neuméelé'' Gb. medenicé f. — pelvis 2063 medenicze — Boh. 871 — Wiesb. 941 (medieniczie) atd., £z n£. dial. (1 medenec). mediana { = medi{adna (A medina, B mediana) 1328 medyana A (v /extu »nylnf opravovdno; B medana onrylem); bDroniklo do lékařství. Gb. uvádí z Blah. 980 mediana prostřední žíla.
338 správnost dokazuje vým; je ovšen utvo- řeno právě jen pro rým. [máti f. — genitrix Boh. 502 maty (var. maczi dial. — Wiesb. 556 (matye); Klaret za lo matka. matka f. — genitrix 1736 matka (na voz- díl od mater = mátě) atd. = rector apum Fysiol. 215 mg. matka („quasi mater earum'' Z. j. apum) ad., ně. královna včel. matleš m. = chilon 437 matless AB ,Clauda menstra". Gb. „„strojené“. -málka v. památka matonoh m. = pesgaliaria (rým chvojina) 838 matonoh AB (,,dc herbis ignotis") — RVodü. 42" (pesgalliana); zč. mato- noha Jg. Kt. matras m. — toral 1910 matrass AB — Boh. 638 — Wiesb. 897 — Veleš. = Mam. A 36" atd.; ze sthněm. matraz, nc. matrace. Stč. léž osob. jméno. mdz v. más maz m.: glarea 88 maz AC (B mass) = Lact. K V'b (jil, maz) ald. Srovn. kolomaz. -mazačka v. pomazačka mazanec m. — placenta Boh. 294 maza- | necz = Wiesb. 165; Pluy Nom. pla- centa 1820 mazanczi (plur. pro metrum v -^.u; Gb. mylnd opravuje placentae, mebot rym h tomu je pichlena). mózdra i. - membrana 219 mazdra — Boh. 127 atd.; ast biblického původu Tobi43 XI, 14. Srovn. Iljinsk., Roczn. | slawist. VI, 224. = nauci v. mazdrka. mázdrka f. nauci 630 mazdrka AB (var. C mazdra, omylem — rým svláčka) — mazdra Boh. 236 — mazdra Slov. Tteb. 12 RVodń. 46'a = otechová mazdra Nn 69" ala. ( : „ne nauci qui- dem" — nicht eine Nusschale Geovges). -mazek v. omazek mazel f.? — unccio 2352 mazel, Gb. stro- jenc. mazletnik m. — ungora 34) mazletnyk (rym tużebnik), Gb.: strojenć, podle mazati — ungere. -mazné v. zámazné maznočec m. — epichima 864 Maznoczecz AB ,,radices in apoteca''. mazosen m. — sinapisma $866 mazosen (A: B masosen, omylem) ,radices in máti — mediana. apoteca'" — míní se patrně náplast hor- cict namazand. mazür m. — alx 664 mazvr AB (,de plantis") — RVodi. 47", 50Y — Veles. -mčč v. pomčě mdloba f. — debilitas 1529 mdloba — Boh. 476 (var. mdlova, mldoba, omy- lem) atd. mdlova v. mdloba mé v. mój mě v. jáz meca f. — prestigiatrix 1186 mecza AB. Z nhné£in. Metze (— béhna); svovn. slc. meca — Metze (— méfice). Gb. (a již nesméle Jg.) cte mečč. mecko v. jmiečko -mecielma v. čtrmezcietma ald. meč m. = gladius 2154 mecz = Boh. 765 = Wiesb. 1043 atd. mecé v. meca mečieř m. = gladiator 2599 meczicrz — Boh. 896 atd.; ać. mecít. meétk m. = pistiranum (A: B depistanum 2 EmL041910v) 1960 Meczik AB — epis- tanum Veleš.: „de domo'“, kortext.. lúbě, ponebie, výkuš, dymník, mečík, Svorník, febiina hfada..; srova. me- Cové. -mečka v. smečka -mečník v. zámečník mečové nt. = epistanum Boh. 603 me- czowe Wiesb. 837; svovn. mečík. | med m. — ydromel 1483 med AB — Boh. 658 aid. Srovn. medonem precavere Astron. 568 a medo est potio melle mixta Lact. Gb. (Mtní se ovsem medo- vina.) méT f. — cuprum 90 myed ABG — Boh. 153 = Nn 69° = RVodn. 56° = mied Lact. atd. mcdana v. mediana médénec m. = aenum (B: A aneum omylem) 2013 mycdienecz AB : - Boh. 692 medenecz (var. medyenecz) ald. = eneator 2605 myedicnecz (,,fabrilia’) = Veleś.; ,,neuméelé'' Gb. medenicé f. — pelvis 2063 medenicze — Boh. 871 — Wiesb. 941 (medieniczie) atd., £z n£. dial. (1 medenec). mediana { = medi{adna (A medina, B mediana) 1328 medyana A (v /extu »nylnf opravovdno; B medana onrylem); bDroniklo do lékařství. Gb. uvádí z Blah. 980 mediana prostřední žíla.
Strana 339
medník — mčtidlo. Mediola- v. Medola- | [inčkotny adj. -- »edna v. medunná | mednik m. — libcta 1802 mednyk AB — Boh. 297 (var. medownyk dial.) = Nn 66" — Wiesb. 249... RVodü. 51" aid. | Gb. cituje z Diefb. libeta — lebtzclt, | honigkuchen. Medolancák m. : Mcdiolanus 948 Medo- | lanzak (místo -czak- omylem), výn | Elzák. Snad m. Medio- | medovník v. medník medrunka, v. modrunka a vedrunka meduláš m. = dionisia 145 medulass AB („lapides‘‘). | meduna v. medunná medunik m.:= mellides 333 medunyk AB (,monstrosi homincs''); Gb. ,,stro- jené‘“, heslo medunnik. meduñka f. = mella 763 medunka (B: A medunki omylem: vým locika) - : Boh. 324 — Vele$. — medunka &vestka Lact. ' Rstl. Drk. 180'a a/d. ,,Rod sliv" Jg. medunnd pl. adj. = dulciana (poma? 701 meduna jablka“ AB (rým čiřičná) — medna Veleš. (omylem); kontext: planá jablka, štěpovaná, medunná, čiřičná, šípková. medunnik v. medunik medvěd- v. nedvěd- mech v. 1. met(h) mech m. — muscus (BC: 4 mustus omy- lem) 720 mech ABCG — Boh 356 — Wiesb. 371 — Mam. A 28" alid. méch m. = saccus 2511 miech (mini se pytel ve mlýně) = Boh. 814 ald. — saccus Boh. 9459 miech (,,de scripto- ribus''; o hlav meni), — follis 2618 myech (v kovářství) Boh. 875 Wiesb. 60" ald. = lina 2646 míech (v vybd/stut) = Bob. 931 a/d.; linum — zum Fischen, Zug- garn Georges. méchyf m. — vesica 1299 miechirz AB (,,de membris"; komlext lóno, stehno méchyi..) = Boh 453 = RVodn. 73Y ald. -itisly- v. purgmeistr -meh v. zámek -měk(a) v. xozmék(a). měkk- v. měk- měkota f. = molla 739 miekota AB — RVodň. 65" atd. Podnes = měkké vol, Sommeracker Jg. 1189 — RVodň. | 339 bemollis <cantus) Vo- kab 222 myekotny <zpév) ,,de musi- ca“, zaniklo. méky adj. = mollis 1120 mieki aid. měl f. — ador (:: eine Art Getreide &eorges) 1835 miel - VeleS.; svovn. slc. mel’, mel'a :-: zadní mouka (pro doby- tek) M. Kdlal aid. melé v. jmélé mélko nt. — refundum 345 myelko AB atd. mélky v. mélko meri m. = alera 380 men AB = Boh. 75 (var. myen E, mrzen F omylem) Wiesb. 217 = Nn 63" = gmen Vocab. 175" = men allerula Lact. = Žídek Jg men = (in hac dictione) men HusOrth. 36% (ve vydání Šembevově chybl) atd Slc. mé Jg., mie M. Kálal, ně. mník. mik: ryba gada, lotus Linn. Jg. měn- v. jměn- měna © měnoslovna, proměna, změna [ménénie penéiné nt. — campsoria Vo- kab. 455 6 myenyenye pomozno (Patrně místo peněžné omylem; mye- nyenye F, zmyenystwo M., pomozna FM). -ménënie v. proménénie, zménénie -ménënie v. uménénie -ménévali v. proménovati, sménévánie -ménic v. proménié ménistvo v. zménistvo mai v. ménénie ménoslavna v. ménoslovna [mënoslovna f. — inflexio Vokab. 59 me- noslowna (Pl: myenoslawna M, míena Klem.; znění není zcela jisté, překlad jistě newnělý) „de grammatica‘‘ -měňovánie v. změňovánie -menSenie v. pomensenie -mentovaná v. umen&ovaná -mévek v. zámérek -méfena v. zméfena -méfenie v, zmérenie -mévenslyie v. licomérenstvie méficé f. — gomor 741 myerzyczye (P: mierzicze AG); biblického püvodu -= mensura v. méficé. měřidlo nt. = paltina (Vš : A platina, snad omylem) 2556 mierzidlo (Veleš.; A mezirzidlo). Gb. pod meziïidlo ,,snad tu je nějaký omyl”; vým cvikadlo, kontext měřidlo, šidlo, cvikadlo, NOZ:L. . zů-
medník — mčtidlo. Mediola- v. Medola- | [inčkotny adj. -- »edna v. medunná | mednik m. — libcta 1802 mednyk AB — Boh. 297 (var. medownyk dial.) = Nn 66" — Wiesb. 249... RVodü. 51" aid. | Gb. cituje z Diefb. libeta — lebtzclt, | honigkuchen. Medolancák m. : Mcdiolanus 948 Medo- | lanzak (místo -czak- omylem), výn | Elzák. Snad m. Medio- | medovník v. medník medrunka, v. modrunka a vedrunka meduláš m. = dionisia 145 medulass AB („lapides‘‘). | meduna v. medunná medunik m.:= mellides 333 medunyk AB (,monstrosi homincs''); Gb. ,,stro- jené‘“, heslo medunnik. meduñka f. = mella 763 medunka (B: A medunki omylem: vým locika) - : Boh. 324 — Vele$. — medunka &vestka Lact. ' Rstl. Drk. 180'a a/d. ,,Rod sliv" Jg. medunnd pl. adj. = dulciana (poma? 701 meduna jablka“ AB (rým čiřičná) — medna Veleš. (omylem); kontext: planá jablka, štěpovaná, medunná, čiřičná, šípková. medunnik v. medunik medvěd- v. nedvěd- mech v. 1. met(h) mech m. — muscus (BC: 4 mustus omy- lem) 720 mech ABCG — Boh 356 — Wiesb. 371 — Mam. A 28" alid. méch m. = saccus 2511 miech (mini se pytel ve mlýně) = Boh. 814 ald. — saccus Boh. 9459 miech (,,de scripto- ribus''; o hlav meni), — follis 2618 myech (v kovářství) Boh. 875 Wiesb. 60" ald. = lina 2646 míech (v vybd/stut) = Bob. 931 a/d.; linum — zum Fischen, Zug- garn Georges. méchyf m. — vesica 1299 miechirz AB (,,de membris"; komlext lóno, stehno méchyi..) = Boh 453 = RVodn. 73Y ald. -itisly- v. purgmeistr -meh v. zámek -měk(a) v. xozmék(a). měkk- v. měk- měkota f. = molla 739 miekota AB — RVodň. 65" atd. Podnes = měkké vol, Sommeracker Jg. 1189 — RVodň. | 339 bemollis <cantus) Vo- kab 222 myekotny <zpév) ,,de musi- ca“, zaniklo. méky adj. = mollis 1120 mieki aid. měl f. — ador (:: eine Art Getreide &eorges) 1835 miel - VeleS.; svovn. slc. mel’, mel'a :-: zadní mouka (pro doby- tek) M. Kdlal aid. melé v. jmélé mélko nt. — refundum 345 myelko AB atd. mélky v. mélko meri m. = alera 380 men AB = Boh. 75 (var. myen E, mrzen F omylem) Wiesb. 217 = Nn 63" = gmen Vocab. 175" = men allerula Lact. = Žídek Jg men = (in hac dictione) men HusOrth. 36% (ve vydání Šembevově chybl) atd Slc. mé Jg., mie M. Kálal, ně. mník. mik: ryba gada, lotus Linn. Jg. měn- v. jměn- měna © měnoslovna, proměna, změna [ménénie penéiné nt. — campsoria Vo- kab. 455 6 myenyenye pomozno (Patrně místo peněžné omylem; mye- nyenye F, zmyenystwo M., pomozna FM). -ménënie v. proménénie, zménénie -ménënie v. uménénie -ménévali v. proménovati, sménévánie -ménic v. proménié ménistvo v. zménistvo mai v. ménénie ménoslavna v. ménoslovna [mënoslovna f. — inflexio Vokab. 59 me- noslowna (Pl: myenoslawna M, míena Klem.; znění není zcela jisté, překlad jistě newnělý) „de grammatica‘‘ -měňovánie v. změňovánie -menSenie v. pomensenie -mentovaná v. umen&ovaná -mévek v. zámérek -méfena v. zméfena -méfenie v, zmérenie -mévenslyie v. licomérenstvie méficé f. — gomor 741 myerzyczye (P: mierzicze AG); biblického püvodu -= mensura v. méficé. měřidlo nt. = paltina (Vš : A platina, snad omylem) 2556 mierzidlo (Veleš.; A mezirzidlo). Gb. pod meziïidlo ,,snad tu je nějaký omyl”; vým cvikadlo, kontext měřidlo, šidlo, cvikadlo, NOZ:L. . zů-
Strana 340
340 měrlink — mezi mörlink m. = uncia 2053 mierlink (A; mé&éénin m. — civis 2190 Myvesczenyn merlynk B); rým šilink; z némé.; Gb. atd.; né, měšťan. dokládá ještě z Mam. B 67". měščka f. =- civissa 976 Miessczka ald. -mévna v. zemomérna -mérnih v. licomérnik [mérozemna f. geometria Vokab. 244 mierozemna. (KI.: omylem) „dc geometria". inerule v. marule měscký v. městské mérozeuma F, : -měsíce v. směsice | -indsidlo v. pomésidlo mésiec m. -- mensis 6? myesiecz == Boh. 29 — Nn 62" (inessicz) aud. = ]una 39 myesiecz :- Boh. 15 — Nn 62* (messijcz) aid. Srovn. běhoměsšiec. -misiecnik v. náměsečník mésivka v. měšírka mest m. = mustum 1843 mest = Boh. 657 = Rstl. Drk. 191" add. městce nt. oppidum 2084 myestcze AB = Boh. 736 (var. myesticze E, mysezvseze O omylem) ald. -méstek v. náměstek měslice v městce městišče nt. = area 1942 myestyscze (B: myesczistye A dial.) = Bob. 592 (mestyscze L, myesczyscze O) Wiesb. 821 = mestyscze Nn 68" — myestystye Vocb. 175° = péda neb miestiscze RVodñ. 54Y == miestisstie J.act. a/d. — oppidum v. méstce. méstu- v. miestn- mésto nt. — civitas 2083 mvesto — Boh. 735 — Wiesb. 749 — Mam. A 26" at4. Srovm. miesto e podmóstie. mestola f. — basilica 1328 mestola (kon- text plicnice, mezifièna, mestola, me- diana, stavnice; „de membris''; snad nějaká žila). méstopravna {. |: politica 1620 myesto- prawna (B: ení v A; vým pravona?) mestoprawna Vokab. 374 (var. miesto- prawa Kl); v Lact. za to méstna Jg. Překlad neundly. méstské adj. nt. civile (lus) 2282 myesczke (právo) (vým české) aid. méstün m. . . locatus 1088 myestvn; Gb. dokládá z Diefb. locatus :2 vnder. meyster, iung maister. měšec m. = bursa 1886 myessecz == Boh. 579 ald. měšečník m. = bursicida 1140 myessecz- nik (vým prázdník); „kdo měšce uře- zuje, vykrádá' Gb.; srovn. pozdější taSkát. měšek v», mie&ek méSirka 1 = pitortum 1813 myessirka AB — Vele&.; ,fercula/'; konfext boch- nice, mé&frka, prosinec, polet, hásc aid. Gb. cie mésirka, /g. mésirke -meśkalec u zameśkalec měšť- v. měšč- měšli- v. městi- -met v. smet -mět v. přímět met(h), m. = bibera 1842 mech AB (m. meth omylem); z n£m. Meth v. Gb. -mětač v. pomětač -melana v. smetana meté nt. = iaculus 553 metye AB ,,ser- pentes'*; wlvoñeno neumêle (iaculus: iacere — meté: metati). metelicé f. — gama 181 metelyczve (B: AFG metelicze) =: gauma metelycze Boh. 47 — Wiesb. 33 meteliczie = me- telicze = metelicze Nn 62Y — Veles. ald. Sté. léZ os. jméno. mülenie v. matenie meth v. met metla f. — stiga 622 metla ABC (kontext vrchovice, me*la, drZicé). Gb.: stiga = stimulus DC. — RVodü. 47a al. — virga Boh. 254 metla = Vocb. 176" atd. U Klareta = prut. -metlo v. pometlo -mětník v. pfimëtoik -mezcielma v. Étrmezcietma mezé f. — mcta 731 mezie ABG -: Boh. 284 = Wiesb 320 ald. mezek m. = mulus 518 mezek (BG: A mezel omylem) + Boh. 204 = RVodi. 50% atd mezel v. mezek mezénec m.:- medius (digitus) 1315 mezyenecz (B: mezenecz A); kontext palec, ukazač, prstenec, ušinec, meze- nec afd. Ujalo se. mezi v. Ctrmezcietma, jedemezcietmy a mezificna.
340 měrlink — mezi mörlink m. = uncia 2053 mierlink (A; mé&éénin m. — civis 2190 Myvesczenyn merlynk B); rým šilink; z némé.; Gb. atd.; né, měšťan. dokládá ještě z Mam. B 67". měščka f. =- civissa 976 Miessczka ald. -mévna v. zemomérna -mérnih v. licomérnik [mérozemna f. geometria Vokab. 244 mierozemna. (KI.: omylem) „dc geometria". inerule v. marule měscký v. městské mérozeuma F, : -měsíce v. směsice | -indsidlo v. pomésidlo mésiec m. -- mensis 6? myesiecz == Boh. 29 — Nn 62" (inessicz) aud. = ]una 39 myesiecz :- Boh. 15 — Nn 62* (messijcz) aid. Srovn. běhoměsšiec. -misiecnik v. náměsečník mésivka v. měšírka mest m. = mustum 1843 mest = Boh. 657 = Rstl. Drk. 191" add. městce nt. oppidum 2084 myestcze AB = Boh. 736 (var. myesticze E, mysezvseze O omylem) ald. -méstek v. náměstek měslice v městce městišče nt. = area 1942 myestyscze (B: myesczistye A dial.) = Bob. 592 (mestyscze L, myesczyscze O) Wiesb. 821 = mestyscze Nn 68" — myestystye Vocb. 175° = péda neb miestiscze RVodñ. 54Y == miestisstie J.act. a/d. — oppidum v. méstce. méstu- v. miestn- mésto nt. — civitas 2083 mvesto — Boh. 735 — Wiesb. 749 — Mam. A 26" at4. Srovm. miesto e podmóstie. mestola f. — basilica 1328 mestola (kon- text plicnice, mezifièna, mestola, me- diana, stavnice; „de membris''; snad nějaká žila). méstopravna {. |: politica 1620 myesto- prawna (B: ení v A; vým pravona?) mestoprawna Vokab. 374 (var. miesto- prawa Kl); v Lact. za to méstna Jg. Překlad neundly. méstské adj. nt. civile (lus) 2282 myesczke (právo) (vým české) aid. méstün m. . . locatus 1088 myestvn; Gb. dokládá z Diefb. locatus :2 vnder. meyster, iung maister. měšec m. = bursa 1886 myessecz == Boh. 579 ald. měšečník m. = bursicida 1140 myessecz- nik (vým prázdník); „kdo měšce uře- zuje, vykrádá' Gb.; srovn. pozdější taSkát. měšek v», mie&ek méSirka 1 = pitortum 1813 myessirka AB — Vele&.; ,fercula/'; konfext boch- nice, mé&frka, prosinec, polet, hásc aid. Gb. cie mésirka, /g. mésirke -meśkalec u zameśkalec měšť- v. měšč- měšli- v. městi- -met v. smet -mět v. přímět met(h), m. = bibera 1842 mech AB (m. meth omylem); z n£m. Meth v. Gb. -mětač v. pomětač -melana v. smetana meté nt. = iaculus 553 metye AB ,,ser- pentes'*; wlvoñeno neumêle (iaculus: iacere — meté: metati). metelicé f. — gama 181 metelyczve (B: AFG metelicze) =: gauma metelycze Boh. 47 — Wiesb. 33 meteliczie = me- telicze = metelicze Nn 62Y — Veles. ald. Sté. léZ os. jméno. mülenie v. matenie meth v. met metla f. — stiga 622 metla ABC (kontext vrchovice, me*la, drZicé). Gb.: stiga = stimulus DC. — RVodü. 47a al. — virga Boh. 254 metla = Vocb. 176" atd. U Klareta = prut. -metlo v. pometlo -mětník v. pfimëtoik -mezcielma v. Étrmezcietma mezé f. — mcta 731 mezie ABG -: Boh. 284 = Wiesb 320 ald. mezek m. = mulus 518 mezek (BG: A mezel omylem) + Boh. 204 = RVodi. 50% atd mezel v. mezek mezénec m.:- medius (digitus) 1315 mezyenecz (B: mezenecz A); kontext palec, ukazač, prstenec, ušinec, meze- nec afd. Ujalo se. mezi v. Ctrmezcietma, jedemezcietmy a mezificna.
Strana 341
mezificna — Milétníci. 341 mesziřéčna v. mezificna meziřicna Í.--salvacellà 1327 mezi- rziczna (A: mezyrzyeczna B); vym pul- matica, Rontext plicnicé, meziïicna, mediana. aid. Gb. «vádt z Diefb. salva- cella =" hant-, houpt, ruck, milzader; snad tedy = meziřitná, dial. -ficnâ; Gb. úte meziiččna, mezifiečná. meziřidlo v. měřidlo meziřiečna v. mezificna mhla f. = nebula 167 mhla = Boh. 53 (F; var. mlha XO dial) — Nn 63" = Lact. OVYb aid. {[mhüravÿ adj. = luscus 308 B mhurawy (A rozoky; to asi było člení originálu, B se dosł často uchylu e), snad sem ná- leží i mzhurawy convulsus Veleš. mcherec m. = fulcana 803 mcherzecz (rym. ttevec; ,,de frumento") — mche- recz RVodñ. 39"; né. chmerek scleran- thus Jg. Kr. mitko v. jmiećko miecko v jmiečko mieé m. — letra 2524 miecz (A: mecz B); konlext ópolen, krace, pazdero, mieé, atrafidlo == Veleś. — RVodń. 68" (pila, letra). -mienčnie v. přimieněnie miera f. = mensura 723 miera AG Boh. 290 (var. méricé v. 1.) Svovn. dvanamiera, pocetmiera, zamóra. -micłenie v smierenie mierlink v. merlink mieska v. mieška, miezka miest- v. i. měst- miesta pl. nt. — loca 46 myesta (rým ma- tera). miesicze v. niestéjé [miestne adj. nt. = locale (adverbium Vokab. 105 myestne (tak i nć.). miestnost f. = localitas 1525 raiestnost (tak i novoć.) miesto v. miesta [miestopis m. = topographia Vokab. 360 mestopyss (v Lací. chybně miesta- pis chronographia); żak à né, miesek n. = otha 264 myessek (B: mis- sek A) — myssek Zídek krak. (CCM, 1887, 232); cient mejisté; Gb. tle 16% měšek, Jg. myšek; uvedeno v kap vo- latilia campestria. -niefenie v. smiesenie mieška 1. — chaos 63 mieska (A: B myez- ka, C <m)hyesska); člení nejisté: pravo- pis AB svědčí pro mieska; pravopis jiných textu a mé. rozmi$ka, stpol. mieszka pro mieška. -mietanie v zamietanie mieli v. jmieti miezha v. miezka miezka f. — sucus 108 myezka (BC: myeska AG) — Boh. 228 — Mam. A 35Y = myeska Nn 69" -= mizha Veleš. = miezha Slov. Třeb. 12 aid., | novoč. míza, z pův. mězga. míhanie nt. - nutus 1369 mihanye (A: B mykanye) — mykanie nutris Veleš. (omylem) atd. -mihali v. mihanie mihule f. -- canellus 397 mihule ABG = Nn. 63Y = RVodñ. 63Y = Lact. ald. Nyni gasterosteus aculeatus /g. Kt. -mil v. mudromil -mila v. bohomila, mudromila milá f. — dilecta 1765 myla (rym amazia); s70vn. amasia mila ein bul Diefb. Gb.; ně obecně. Srovu. pomila mile f. — miliare 737 mile „de semine" (v téZe Rap. hranice, rozor, provazec, ulehl, hotec atd.). Gb. „„miliare (proso, jáhly) v kap. de semine, přeložení mylné“. Ale je dfelozeno správně; “jáhly = mileum' jsou správně až v nó- sledující kap. „de frumento“, v. 762; kap. 'de semine' vyklódd Kla:et o poli, mirách a vzdělávání. Srovn. dvojemíle, dvojímile, polúmilé milena f. — elegia 1634 milena AB (rým satira); z milovna v. 1. (zinčnéno pre metrum). miler m. = astrula 2638 mylerz (vým uhléř) = Mam. A 16" — Vele&. — RVod. 53" aid.; pol. mielerz, nc. milit, z ném. Meiler: Mtz. Cizí sl. 255. milerka f. — amasia 1765 mylerzka AB; mě. milenka. mületnicé v. miletnici Milétníci pl. m. : Amazones 323 miletny- czi (4, mylotnyczy B, mylownyozy G omyly obisovacské, Trial. myletnicze úmyslnou opravou: Hanka cell v B wylotnycy, podle toho wu Jg. heslo vilot- nice = amazo) = miletniczie RVodn 52" (opravou, jako v Trial.). Gb. čle rov- nčž opravou miletnicé fem., ale proti
mezificna — Milétníci. 341 mesziřéčna v. mezificna meziřicna Í.--salvacellà 1327 mezi- rziczna (A: mezyrzyeczna B); vym pul- matica, Rontext plicnicé, meziïicna, mediana. aid. Gb. «vádt z Diefb. salva- cella =" hant-, houpt, ruck, milzader; snad tedy = meziřitná, dial. -ficnâ; Gb. úte meziiččna, mezifiečná. meziřidlo v. měřidlo meziřiečna v. mezificna mhla f. = nebula 167 mhla = Boh. 53 (F; var. mlha XO dial) — Nn 63" = Lact. OVYb aid. {[mhüravÿ adj. = luscus 308 B mhurawy (A rozoky; to asi było člení originálu, B se dosł často uchylu e), snad sem ná- leží i mzhurawy convulsus Veleš. mcherec m. = fulcana 803 mcherzecz (rym. ttevec; ,,de frumento") — mche- recz RVodñ. 39"; né. chmerek scleran- thus Jg. Kr. mitko v. jmiećko miecko v jmiečko mieé m. — letra 2524 miecz (A: mecz B); konlext ópolen, krace, pazdero, mieé, atrafidlo == Veleś. — RVodń. 68" (pila, letra). -mienčnie v. přimieněnie miera f. = mensura 723 miera AG Boh. 290 (var. méricé v. 1.) Svovn. dvanamiera, pocetmiera, zamóra. -micłenie v smierenie mierlink v. merlink mieska v. mieška, miezka miest- v. i. měst- miesta pl. nt. — loca 46 myesta (rým ma- tera). miesicze v. niestéjé [miestne adj. nt. = locale (adverbium Vokab. 105 myestne (tak i nć.). miestnost f. = localitas 1525 raiestnost (tak i novoć.) miesto v. miesta [miestopis m. = topographia Vokab. 360 mestopyss (v Lací. chybně miesta- pis chronographia); żak à né, miesek n. = otha 264 myessek (B: mis- sek A) — myssek Zídek krak. (CCM, 1887, 232); cient mejisté; Gb. tle 16% měšek, Jg. myšek; uvedeno v kap vo- latilia campestria. -niefenie v. smiesenie mieška 1. — chaos 63 mieska (A: B myez- ka, C <m)hyesska); člení nejisté: pravo- pis AB svědčí pro mieska; pravopis jiných textu a mé. rozmi$ka, stpol. mieszka pro mieška. -mietanie v zamietanie mieli v. jmieti miezha v. miezka miezka f. — sucus 108 myezka (BC: myeska AG) — Boh. 228 — Mam. A 35Y = myeska Nn 69" -= mizha Veleš. = miezha Slov. Třeb. 12 aid., | novoč. míza, z pův. mězga. míhanie nt. - nutus 1369 mihanye (A: B mykanye) — mykanie nutris Veleš. (omylem) atd. -mihali v. mihanie mihule f. -- canellus 397 mihule ABG = Nn. 63Y = RVodñ. 63Y = Lact. ald. Nyni gasterosteus aculeatus /g. Kt. -mil v. mudromil -mila v. bohomila, mudromila milá f. — dilecta 1765 myla (rym amazia); s70vn. amasia mila ein bul Diefb. Gb.; ně obecně. Srovu. pomila mile f. — miliare 737 mile „de semine" (v téZe Rap. hranice, rozor, provazec, ulehl, hotec atd.). Gb. „„miliare (proso, jáhly) v kap. de semine, přeložení mylné“. Ale je dfelozeno správně; “jáhly = mileum' jsou správně až v nó- sledující kap. „de frumento“, v. 762; kap. 'de semine' vyklódd Kla:et o poli, mirách a vzdělávání. Srovn. dvojemíle, dvojímile, polúmilé milena f. — elegia 1634 milena AB (rým satira); z milovna v. 1. (zinčnéno pre metrum). miler m. = astrula 2638 mylerz (vým uhléř) = Mam. A 16" — Vele&. — RVod. 53" aid.; pol. mielerz, nc. milit, z ném. Meiler: Mtz. Cizí sl. 255. milerka f. — amasia 1765 mylerzka AB; mě. milenka. mületnicé v. miletnici Milétníci pl. m. : Amazones 323 miletny- czi (4, mylotnyczy B, mylownyozy G omyly obisovacské, Trial. myletnicze úmyslnou opravou: Hanka cell v B wylotnycy, podle toho wu Jg. heslo vilot- nice = amazo) = miletniczie RVodn 52" (opravou, jako v Trial.). Gb. čle rov- nčž opravou miletnicé fem., ale proti
Strana 342
342 lomu jsou člení vSech 3 rkpp. ABG a honlext; v této kap. ,,monstra‘“ jsou loliž jména báječných nestrürnych ná- rodů vesměs masc. (hromnéři == Ciclo- pes, psiehlavec = Cinocephalus, piedi- mužíček = Pigmeus aid.) a domnění o národu '"Amazones' bylo v středověku obecné. Spvávně ovšem vylozil Pyustk (VUS. 1893, I, 5) „miletníci dle lat. amare". miléto v. milostivé léto milik v. zmilík milodienky pl. f. — philorcia 1183 mylo- dienki AB (vým patténky). Gb. dodává „philorcium = amasia Diefb., umélé''. Svovn. sisl. ljuby dejati. (Zty. srov. st£. dobrodienka Sequ. Opav. 136Y.) milojéz m. — didimus (— didvuog, dvoj- če) 1077 milogez AB (vym chlebojez) RVodñ. 59'a, biblického fwvodw (ev. Jan. I, 16 ald.), na základě nějakého výkladu. milosrdenstvie nt. — misericordia 1410 mylosrdenstwye — Vokab. 388 a/d. milost f. — pietas Vokab. 387 milost aid. = amor 1355 mylost aid. gracia 1372 mylost atd. — diligencia 1468 milost (A: B snaz- nost, rým snadnost; jest prolo velmi pravdépodobno, ze B podává čtení ovigi- nálu a že se A uchýlil). Srovn. piímilostic. mi(lostivé) léto nt. : inbileus (annus) 2398 myleto (v31» encenium nové léto). Gb.: omyl, m. milostivé léto: ale není to omyl, mybrZ klaretovski zkricenina pro metrum; svovn. ostatné annum pla- cabilem milostivé léto 1411 Hus, Káz. betl. 36" b aid. milotnici v. miletnici milovánie nt. — pietas 1414 Mylovaníe atd.; svovn. milost. milovałi v. milovanie a smilovati [milovna f. elegia Vokab. 378 my- lowna; z loho u Klarela milena, v. /. milovnik m. = amator 1082 mylownik :- Velc3. (s. ambasiator; poplell iu dvojí hesło amator a amasius) a/d. Srovn. pomilovník. milovnici == Amazoncs v. miletnici 71510 v. mimochodnik mimochodnik ra. — ambulator 517 my- mochodnik ABG = Boh. 186 = Nn milodienky — Misnénin. 70" 6 (dromedarius: jesí hrubý omyl; m. ambulator vzal z předchozího řádku Klarela dromedus (nevšimnuv si pře- kladu rúčí pes) a kontaminací se sou- sednim v Bohem. dextrarius vytvořil své nemožné dromedarius) = Vocb. 175" = RVodů. 50" atd. mina f.: svatá mina = Johannis amor 1109 svata mina AB (vým disciplina) = Veleš.; z něm. Johannisminne = víno svěcené na sv. Jana evang.; v. do- klady u Gb. mir m. = treuga 2269 mir AB aid. Svovn. primitie. mirlink v. mitlink mirosadil m. | supplantacio 1085 miro- sadyl (vym mudromil), ,,de scolaribus". Ježto v celém kontextu jsou nom. agentis na -t)or. zdć se, Że i zde plsař čell mylně zkvatku a £e má byti supplantator; plan- tare — saditi st. misa f. — scutella 2011 mysa = Boh. 669 == Wiesb. 927 aid. Svovn. misny. mísaf m. — scutellator2 616 myssarz atd. -misila v. zmisila miska f. — corpina 2377 iniska (kontex 3kfinićka, miska, pokryłka) „de eccle- sia". misky vážné =: lances Boh. 865 myskv wazne (ien O, nemaji EF, ani Klavet) = lanx waznij misky Lact. atd. imisní v. misný misný kraj m. = absis Boh. 669 mysny crag (mysny O: nisi E, mysy F) = misy kray Wiesb. 928 (apsis = tiefe Schale Georges). Gb. vykládá okrouhlá klenba atp.; kontext stól, nadobie, misa, misny kraj, ubrus, ubrusec, parapsis taléř atd. misp- v. miëp- mistr m. — magister 1063 mistr — Boh. 390 aid. N£. mistr. mistÿi = magistri 49 mistrzi aid. Sroun. kuchmistr a podnistfie, purg- m(e)istr. mistra f. magistra 1770 maystra aid. mistrovánie nt. - magisteria 1065 mys- trovanie etd. mislrovali o. mistrovánie mísy kraj v. misný Míšněnín m. :-- Misnoensis 931 Missnyenyn atd., mě. Míšňan. mispile v. mišpilic miipilec v. mi&pilic
342 lomu jsou člení vSech 3 rkpp. ABG a honlext; v této kap. ,,monstra‘“ jsou loliž jména báječných nestrürnych ná- rodů vesměs masc. (hromnéři == Ciclo- pes, psiehlavec = Cinocephalus, piedi- mužíček = Pigmeus aid.) a domnění o národu '"Amazones' bylo v středověku obecné. Spvávně ovšem vylozil Pyustk (VUS. 1893, I, 5) „miletníci dle lat. amare". miléto v. milostivé léto milik v. zmilík milodienky pl. f. — philorcia 1183 mylo- dienki AB (vým patténky). Gb. dodává „philorcium = amasia Diefb., umélé''. Svovn. sisl. ljuby dejati. (Zty. srov. st£. dobrodienka Sequ. Opav. 136Y.) milojéz m. — didimus (— didvuog, dvoj- če) 1077 milogez AB (vym chlebojez) RVodñ. 59'a, biblického fwvodw (ev. Jan. I, 16 ald.), na základě nějakého výkladu. milosrdenstvie nt. — misericordia 1410 mylosrdenstwye — Vokab. 388 a/d. milost f. — pietas Vokab. 387 milost aid. = amor 1355 mylost aid. gracia 1372 mylost atd. — diligencia 1468 milost (A: B snaz- nost, rým snadnost; jest prolo velmi pravdépodobno, ze B podává čtení ovigi- nálu a že se A uchýlil). Srovn. piímilostic. mi(lostivé) léto nt. : inbileus (annus) 2398 myleto (v31» encenium nové léto). Gb.: omyl, m. milostivé léto: ale není to omyl, mybrZ klaretovski zkricenina pro metrum; svovn. ostatné annum pla- cabilem milostivé léto 1411 Hus, Káz. betl. 36" b aid. milotnici v. miletnici milovánie nt. — pietas 1414 Mylovaníe atd.; svovn. milost. milovałi v. milovanie a smilovati [milovna f. elegia Vokab. 378 my- lowna; z loho u Klarela milena, v. /. milovnik m. = amator 1082 mylownik :- Velc3. (s. ambasiator; poplell iu dvojí hesło amator a amasius) a/d. Srovn. pomilovník. milovnici == Amazoncs v. miletnici 71510 v. mimochodnik mimochodnik ra. — ambulator 517 my- mochodnik ABG = Boh. 186 = Nn milodienky — Misnénin. 70" 6 (dromedarius: jesí hrubý omyl; m. ambulator vzal z předchozího řádku Klarela dromedus (nevšimnuv si pře- kladu rúčí pes) a kontaminací se sou- sednim v Bohem. dextrarius vytvořil své nemožné dromedarius) = Vocb. 175" = RVodů. 50" atd. mina f.: svatá mina = Johannis amor 1109 svata mina AB (vým disciplina) = Veleš.; z něm. Johannisminne = víno svěcené na sv. Jana evang.; v. do- klady u Gb. mir m. = treuga 2269 mir AB aid. Svovn. primitie. mirlink v. mitlink mirosadil m. | supplantacio 1085 miro- sadyl (vym mudromil), ,,de scolaribus". Ježto v celém kontextu jsou nom. agentis na -t)or. zdć se, Że i zde plsař čell mylně zkvatku a £e má byti supplantator; plan- tare — saditi st. misa f. — scutella 2011 mysa = Boh. 669 == Wiesb. 927 aid. Svovn. misny. mísaf m. — scutellator2 616 myssarz atd. -misila v. zmisila miska f. — corpina 2377 iniska (kontex 3kfinićka, miska, pokryłka) „de eccle- sia". misky vážné =: lances Boh. 865 myskv wazne (ien O, nemaji EF, ani Klavet) = lanx waznij misky Lact. atd. imisní v. misný misný kraj m. = absis Boh. 669 mysny crag (mysny O: nisi E, mysy F) = misy kray Wiesb. 928 (apsis = tiefe Schale Georges). Gb. vykládá okrouhlá klenba atp.; kontext stól, nadobie, misa, misny kraj, ubrus, ubrusec, parapsis taléř atd. misp- v. miëp- mistr m. — magister 1063 mistr — Boh. 390 aid. N£. mistr. mistÿi = magistri 49 mistrzi aid. Sroun. kuchmistr a podnistfie, purg- m(e)istr. mistra f. magistra 1770 maystra aid. mistrovánie nt. - magisteria 1065 mys- trovanie etd. mislrovali o. mistrovánie mísy kraj v. misný Míšněnín m. :-- Misnoensis 931 Missnyenyn atd., mě. Míšňan. mispile v. mišpilic miipilec v. mi&pilic
Strana 343
mišpilic — mléčník. 343 miśpilic m. — escalius (in. esculusy 660 Mispilicz AB (k łomu v B přídavek nysspule cerebracus) ,,plante speci- ales" — myspyle Boh. 256 esculus (var. ysperyss IE; snad zkałeno z miśpilic; metrum žádá mišpile) = misspule RVodň. 46": esculus nisspile Lact. KK VI“-a aid. Gb. čte miSpilec, snad bez polfehy — - strom. Srovn. mišpilicé. mišpilicč pl. f. — escula 692 misspilicze (A: mysspule G, wyspyelyczye B omy- lem nebo změnou z neporozumční): rým stplice, ,,arbuta''; Boh. 273 myspule atd.: později mišpule, nišpule; — ovoce. mišpul- v. mišpil- mitlink m. = sinıplicia 1923 mitlink AB (rým cvilink) „vestes“ — Veleš =: Nn 71" (mirlink, omylem) atd. Gb. „druh plátna, z nčmč.“ = dupplicium Boh. 85% mittlynk (Klaret cvilink); možno, že v Bohemdri nějakým omylem (mlád' f. — ranunculus Boh. 221 nilad (wc. Zabinec). mladba v. mlatba -mladci v. omladci mládé nt. — pullus 229 mladye (A: » B přidáno k v. 241) — Boh. 424 aid. = iuvenis v. miadec. mladec m. — iuvenis 1743 mladcecz = Boh. 504 (var. mladenecz) — Wiesb. 560 mladie (omylem) aid. lCválké -a- co- svědčují paralely hradec—hrádek, bra- tranec—bratránek, tvrdohlavec—bélo- hlávek; Za& i mladec—nádek. N£. mlá- dec je chybi:ý novotvar; ». 1 filol. 1896, XXII, 75 a. srovn. Blah. Gv., kde iadec prý se rovná výslovností slovu mlatec. = iunalus v. mladík. mladenie nt. — Innocens 2391 mladenye (vým obřězovánie); míní se svátek Inno- centium = Mlaďátek, 28. prosince; In- nocens zkráceno pro metrum. <Zły: srovn. slc. mladenky — Mlad'átka.» mladenec m. = infans 1732 mladenecz = Boh. 503 (var. mladenek) ald. — juvenis v. mladec. mládenek v. mládenec mladennost f. = infancia 1346 mladen- nost; Gb. „strojené“. mladičie nt. — frutecta 622 mladiczie ABC (kontext prútičie, mladičie, děčie) mladik m. = innalus 669 mladyk „plante speciales"; Gb citwje k tomuto stromu adj. (les) inladíkovy, osikový, jedlový atd. z Urb. R 464. -mladilý v. omladilý mladost f. — iuventa 1342 mladost a4. mlady adj: Gt. Sg.: novellarum potum Astron. 567 gl. mladeho (piva» aid mlako v. mláto mlask m. — eda 1060 mlassk (A: mlask B); kontext obrok—mlask—-dobrok mlašk v. mlask mlat m. — maniplus 2162 mlat AP (zbvań; kontext femdih, brań. mlat, podva..) - ambus 2621 mlat == culath Vocb 175" (ndstroj; kontext strüh, hladidlo, mlat, zehadlo, kladivo, ohnivo..). mlatba f. = tritura 2503 mlatba Boh. 807 = Wiesb. 1106, 1428 = RVodn. 72" (mlatwa, omylem) = Veleś. (mlad- ba) ald. Asi z mammoly mlatec m. — tritulator (m. triturator» 2201 mlatecz -= RVodń. 72Y :- Wiesb. 1429 aid. mlátivo nt. — fruges 734 mlatyvo AC. mláto nt. — siliques 1830 mlato (A: ;nlako B omylem, z mlaco — mlato) -- Boh. 698 aid. mlatva v. mlatba raltedlivos! v. mléelivost [mlččl(iv)ost £. — taciturnitas Vokab. 409 mlczylost (ale metrum Zádá vuvtu, ledy asi mléí&livost) :-: mlcżedliwost Lact. eld. »ultilost v. mléélivost mldne v. manle »nldoba v. mdloba mléž v. mléčí mléfi m. — lactinus 911 Mleczy (A: mleczye B, mlecz C) , de boletis" == Boh. 369 (mleczy; var. mlecz) = mlecz Wiesb. 78 — RVodü 30" mlecz — mleczie Lact. atd. Nyní mléč, mlíč = = agaricus piporatus Jg. (Ztý: správně Lactarius piperatus; tece z n£ho paltivé mlého». Svovn. mie. mléčie nt. = blata 840 mleczie AB (rým oko vrabčie) „de herbis ignotis'' atd.; myní mlíčí vulg., sonchus Linn. Jg. Srovn. mleći. mléčník m. = ruscipa 393 mlecznik (rym pstrolnfk) AB ,,pisces'' -- Vele& (rustia)
mišpilic — mléčník. 343 miśpilic m. — escalius (in. esculusy 660 Mispilicz AB (k łomu v B přídavek nysspule cerebracus) ,,plante speci- ales" — myspyle Boh. 256 esculus (var. ysperyss IE; snad zkałeno z miśpilic; metrum žádá mišpile) = misspule RVodň. 46": esculus nisspile Lact. KK VI“-a aid. Gb. čte miSpilec, snad bez polfehy — - strom. Srovn. mišpilicé. mišpilicč pl. f. — escula 692 misspilicze (A: mysspule G, wyspyelyczye B omy- lem nebo změnou z neporozumční): rým stplice, ,,arbuta''; Boh. 273 myspule atd.: později mišpule, nišpule; — ovoce. mišpul- v. mišpil- mitlink m. = sinıplicia 1923 mitlink AB (rým cvilink) „vestes“ — Veleš =: Nn 71" (mirlink, omylem) atd. Gb. „druh plátna, z nčmč.“ = dupplicium Boh. 85% mittlynk (Klaret cvilink); možno, že v Bohemdri nějakým omylem (mlád' f. — ranunculus Boh. 221 nilad (wc. Zabinec). mladba v. mlatba -mladci v. omladci mládé nt. — pullus 229 mladye (A: » B přidáno k v. 241) — Boh. 424 aid. = iuvenis v. miadec. mladec m. — iuvenis 1743 mladcecz = Boh. 504 (var. mladenecz) — Wiesb. 560 mladie (omylem) aid. lCválké -a- co- svědčují paralely hradec—hrádek, bra- tranec—bratránek, tvrdohlavec—bélo- hlávek; Za& i mladec—nádek. N£. mlá- dec je chybi:ý novotvar; ». 1 filol. 1896, XXII, 75 a. srovn. Blah. Gv., kde iadec prý se rovná výslovností slovu mlatec. = iunalus v. mladík. mladenie nt. — Innocens 2391 mladenye (vým obřězovánie); míní se svátek Inno- centium = Mlaďátek, 28. prosince; In- nocens zkráceno pro metrum. <Zły: srovn. slc. mladenky — Mlad'átka.» mladenec m. = infans 1732 mladenecz = Boh. 503 (var. mladenek) ald. — juvenis v. mladec. mládenek v. mládenec mladennost f. = infancia 1346 mladen- nost; Gb. „strojené“. mladičie nt. — frutecta 622 mladiczie ABC (kontext prútičie, mladičie, děčie) mladik m. = innalus 669 mladyk „plante speciales"; Gb citwje k tomuto stromu adj. (les) inladíkovy, osikový, jedlový atd. z Urb. R 464. -mladilý v. omladilý mladost f. — iuventa 1342 mladost a4. mlady adj: Gt. Sg.: novellarum potum Astron. 567 gl. mladeho (piva» aid mlako v. mláto mlask m. — eda 1060 mlassk (A: mlask B); kontext obrok—mlask—-dobrok mlašk v. mlask mlat m. — maniplus 2162 mlat AP (zbvań; kontext femdih, brań. mlat, podva..) - ambus 2621 mlat == culath Vocb 175" (ndstroj; kontext strüh, hladidlo, mlat, zehadlo, kladivo, ohnivo..). mlatba f. = tritura 2503 mlatba Boh. 807 = Wiesb. 1106, 1428 = RVodn. 72" (mlatwa, omylem) = Veleś. (mlad- ba) ald. Asi z mammoly mlatec m. — tritulator (m. triturator» 2201 mlatecz -= RVodń. 72Y :- Wiesb. 1429 aid. mlátivo nt. — fruges 734 mlatyvo AC. mláto nt. — siliques 1830 mlato (A: ;nlako B omylem, z mlaco — mlato) -- Boh. 698 aid. mlatva v. mlatba raltedlivos! v. mléelivost [mlččl(iv)ost £. — taciturnitas Vokab. 409 mlczylost (ale metrum Zádá vuvtu, ledy asi mléí&livost) :-: mlcżedliwost Lact. eld. »ultilost v. mléélivost mldne v. manle »nldoba v. mdloba mléž v. mléčí mléfi m. — lactinus 911 Mleczy (A: mleczye B, mlecz C) , de boletis" == Boh. 369 (mleczy; var. mlecz) = mlecz Wiesb. 78 — RVodü 30" mlecz — mleczie Lact. atd. Nyní mléč, mlíč = = agaricus piporatus Jg. (Ztý: správně Lactarius piperatus; tece z n£ho paltivé mlého». Svovn. mie. mléčie nt. = blata 840 mleczie AB (rým oko vrabčie) „de herbis ignotis'' atd.; myní mlíčí vulg., sonchus Linn. Jg. Srovn. mleći. mléčník m. = ruscipa 393 mlecznik (rym pstrolnfk) AB ,,pisces'' -- Vele& (rustia)
Strana 344
344 — Lact. (,,ruscipa: yuando comprimi- tur, emittit lac“) atd. //Ly samec kapr; Jg. Kt. s. v. jikrnáč.> mled — strix 261 mled (A * B mlede omy- lem) , volatilia cainpestria''. strix = die Ohreule.. Georges Nachtvugel, der den Kindern in der Wiege das Blut | anssog und giftige Milch aus eigenen Brüsten cinmelkte, mlede v. mled | mléko nt. — lac 471 mleko — Boh. 164 — | Rostl. Drk. 189* aid. — lactes 378 mleko ABG = Boh. 71 = Nn 63' = RVodň. 54Y atd.; ne. mlíčí. kvsčlé mléko — sapa Boh. 167 kysele mleko = Nn 70° = Wiesb. 767 (ky- siele m.) = Mam. A 55" (kysiele m.) atď Klavel za to sÿfenie. ssédlé mléko — sivum Boh. 168 sedle mleko = ssyedle mleko Nn 20* a a. | Klavet syreń. mlelé nt. = blada 734 mlele ABC (rym | snop{ové obMilé, kontext ststk, mlitivo, mlelé). Gb. wvddi z Diefb blada = sege- tes virentes a doddva: ,, Trvam, Ze stro- jené, co je ke mletí“. mleziva f. collustrum 468 mleziwa ABD (rym hříva) = Boh. 165 — Wiesb. 263 — Mam. ^ 18" — Vele&. — Vocb. 425* — Lact (: ,1nleziwo colostrum i. e. lac concretum in mammis') aid; nt. mlezivo. mlha v. mhla, manle -mlklosi v. zmlklost mln m. :: arias 412 mln (A: mlin B) (rým zlatovin; , pisces”), snad z cirk. slov. wis v. mlz „mluv v. vymluv -mluca |. přímluva, promluva, smláva, vymluva -mluvaé v. namluvaé -nlüaie v. namlávanie, po- mluvé v. mluviti -mluvec v. chytromluvec mlwven v. bohomluven mluvenie v. mluviti, namluvenie, smluvenie, vymluvenie mluviti, vb. impf. part. praes. = fans 1732 mluvie (ale může býti také wm^le ulvořeno z nemluvně, jako fans k infans v lémž versi) mled — mnichovec. sb. verb. = locucio 1369 mluvenie Vokab. 81 ald. Srovi. podmluvena. -mluvna v. bohomluvna -mluvník v. výmluvník mluvnost f. — facundia 1444 mluwnost = Veles. aid. Srovn. prostomluvnost. -mluvnÿ v. chytromluvny mluvokrása f. — rethorica 1615 mluvo- krasa AB (rým okrasa) = Vokab. 157 — Slov. Třeb. 12 — Lact.; zaniklo. Od toho odvád! Gb. i xhctoricus mluw krasny Hymn. Op. 158, (mluvonad m. — allegoria Vokab. 330 mluwonad I'Kl.; Gb. ,strojené''. (mluvotedlna | — cathecorica — Vokab. 188 mluwotedlna F Kl. ; Gb. ,,strojené'* mlyn m. — molendinum 2510 mlyn — Boh. 809 atd. Z némc. (lo z it). mlynáf m. — molendinator 2509 mlynarz z Boh. 810 atd. mlýnice v. mlýnnicé mlynnicé £. — molendinarium 2533 mlyn- nicze = Veleš. ald. mlynstvo nt. — multoria 1668 Mlínstvo; zaniklo: ale možno, že zkráceno z mly- nářstvo. mlz m. = nebulo 1133 mlz = mls Slov. KI. 65Y. Gb. cie mls, ale srovn. u Jg. miz = pamlsek (z Har), mlz = ssedla krev v fiti hus! dial, slc. mlzok, mlzka, mlzat, mlzon atd. (Mir. Kdlah. mlze t. — fentis ^30 mlza AB ,,clauda monstra''. mlznicé f. — sus 521 mlznyczyc (B: mlz- nycze A) ald.; podnes dial Světozor, 1882, 591. Jg. ,, svinó, Saumutter''. misnice - sprasná mlž v. mlz mně v. jáz estimacio 1377 mnyenye (rým domnénie) ud. Sroun. domnénie. ve mnénie nt. — mnénie mnich in. = monachus 102% mnych = Boh. 387 atd. Z nimi. mnicholt m. — monacha 434 mnycholt AB (,clauda monstra‘“); podle Tal, '*monach-a' vytvoFeno hlareto.skow pitpo- nou ronich-olt. mnichovec m. „de progenie“ chuv'' Gb. Viet +. ~~ LP: AB mni- monachides 1 Veles.: „syn
344 — Lact. (,,ruscipa: yuando comprimi- tur, emittit lac“) atd. //Ly samec kapr; Jg. Kt. s. v. jikrnáč.> mled — strix 261 mled (A * B mlede omy- lem) , volatilia cainpestria''. strix = die Ohreule.. Georges Nachtvugel, der den Kindern in der Wiege das Blut | anssog und giftige Milch aus eigenen Brüsten cinmelkte, mlede v. mled | mléko nt. — lac 471 mleko — Boh. 164 — | Rostl. Drk. 189* aid. — lactes 378 mleko ABG = Boh. 71 = Nn 63' = RVodň. 54Y atd.; ne. mlíčí. kvsčlé mléko — sapa Boh. 167 kysele mleko = Nn 70° = Wiesb. 767 (ky- siele m.) = Mam. A 55" (kysiele m.) atď Klavel za to sÿfenie. ssédlé mléko — sivum Boh. 168 sedle mleko = ssyedle mleko Nn 20* a a. | Klavet syreń. mlelé nt. = blada 734 mlele ABC (rym | snop{ové obMilé, kontext ststk, mlitivo, mlelé). Gb. wvddi z Diefb blada = sege- tes virentes a doddva: ,, Trvam, Ze stro- jené, co je ke mletí“. mleziva f. collustrum 468 mleziwa ABD (rym hříva) = Boh. 165 — Wiesb. 263 — Mam. ^ 18" — Vele&. — Vocb. 425* — Lact (: ,1nleziwo colostrum i. e. lac concretum in mammis') aid; nt. mlezivo. mlha v. mhla, manle -mlklosi v. zmlklost mln m. :: arias 412 mln (A: mlin B) (rým zlatovin; , pisces”), snad z cirk. slov. wis v. mlz „mluv v. vymluv -mluca |. přímluva, promluva, smláva, vymluva -mluvaé v. namluvaé -nlüaie v. namlávanie, po- mluvé v. mluviti -mluvec v. chytromluvec mlwven v. bohomluven mluvenie v. mluviti, namluvenie, smluvenie, vymluvenie mluviti, vb. impf. part. praes. = fans 1732 mluvie (ale může býti také wm^le ulvořeno z nemluvně, jako fans k infans v lémž versi) mled — mnichovec. sb. verb. = locucio 1369 mluvenie Vokab. 81 ald. Srovi. podmluvena. -mluvna v. bohomluvna -mluvník v. výmluvník mluvnost f. — facundia 1444 mluwnost = Veles. aid. Srovn. prostomluvnost. -mluvnÿ v. chytromluvny mluvokrása f. — rethorica 1615 mluvo- krasa AB (rým okrasa) = Vokab. 157 — Slov. Třeb. 12 — Lact.; zaniklo. Od toho odvád! Gb. i xhctoricus mluw krasny Hymn. Op. 158, (mluvonad m. — allegoria Vokab. 330 mluwonad I'Kl.; Gb. ,strojené''. (mluvotedlna | — cathecorica — Vokab. 188 mluwotedlna F Kl. ; Gb. ,,strojené'* mlyn m. — molendinum 2510 mlyn — Boh. 809 atd. Z némc. (lo z it). mlynáf m. — molendinator 2509 mlynarz z Boh. 810 atd. mlýnice v. mlýnnicé mlynnicé £. — molendinarium 2533 mlyn- nicze = Veleš. ald. mlynstvo nt. — multoria 1668 Mlínstvo; zaniklo: ale možno, že zkráceno z mly- nářstvo. mlz m. = nebulo 1133 mlz = mls Slov. KI. 65Y. Gb. cie mls, ale srovn. u Jg. miz = pamlsek (z Har), mlz = ssedla krev v fiti hus! dial, slc. mlzok, mlzka, mlzat, mlzon atd. (Mir. Kdlah. mlze t. — fentis ^30 mlza AB ,,clauda monstra''. mlznicé f. — sus 521 mlznyczyc (B: mlz- nycze A) ald.; podnes dial Světozor, 1882, 591. Jg. ,, svinó, Saumutter''. misnice - sprasná mlž v. mlz mně v. jáz estimacio 1377 mnyenye (rým domnénie) ud. Sroun. domnénie. ve mnénie nt. — mnénie mnich in. = monachus 102% mnych = Boh. 387 atd. Z nimi. mnicholt m. — monacha 434 mnycholt AB (,clauda monstra‘“); podle Tal, '*monach-a' vytvoFeno hlareto.skow pitpo- nou ronich-olt. mnichovec m. „de progenie“ chuv'' Gb. Viet +. ~~ LP: AB mni- monachides 1 Veles.: „syn
Strana 345
mnichovna — mor mnichovna nt. — monasterium 2330 mny- chowna: vytvořeno na rozdil od klášter —claustrum. mnik m. . alerula 382 mnyk ABG (rym królik; alera = móń ź. 380) = Nn 63Y = Vocb. 175" = RVodi. 67Y =: allera- Boh. 72 F (bŃipsino iu in marg.). mníše nt. = monacellus 1024 mnyssie AB :[mnohohlas m. sinonimum Vokab. 28 mnohohlas FMKI. (,,de gramma- tica‘“); neumèlé. mnoś- v. mnoż- -množenie v. rozmnoženie {mnoëskÿ adj. — pluralis Vokab. "38 mnossky (F, K].: mnossky M) ,,de gram- matica". Nynt mnozny. mnożstvie nt. — multitudo 2167 mnoz- stvie atd. moc f. — vis 41 mocz (rym králemoc) — Boh. 488 — Vokab. 141 atd. Svoon. mocba, pomocna. Srovn. bohomoc, králemoc, nemoc. mocba f. — potestas 48 moczba AC (utvo- feno na vozdil od moc — vis a v té jormč pro metrum). moci v. impf.: 3. sg. quit 1304 moz a/d. i part. praes. ut potens 14 jakZ moha a4. subst. verb. -moZcnie v. dopomożenie -mocnicé v. nemocnicé -mocnik v. nemocnik (mocnost í. potestas Vokab. 118 mocznost a/d. (Klaret mocba!. Srovn. malomocnost. moé m. — urina 426 mocz AB = Veleš. atd.; né. moC sn. f. -noćenic v. smočenic -močenie v. smočenie močidlo n“. — palus 3389 moczidlo AG = Boh. 56 — Wiesb. 174 — Nn 63 — RVodü. 67" atd. moénál m. — urinale 4964 moczna! (rym kolovrat) = ré. pissoir. modi- v. modli- modla f. — ydola 2334 modli — Boh. 714 (var. modla) ad. modlenie nt. — rogacio 1480 modleníe AU modlící adj. — supplex 2008 modliczi (čisti modlici lur. ast nemozné). modlič ». modlící inodlitba v. modlitva modtitebn- v. modlitevn- modliteunik m. — deprecator 1059 mod- lytewnyk AB — modlitebnik Veles. a!d. 345 modliti ». modlenie modlitva, -tbaf. | oracio 2412 modlitba moditwa Vokab. 322 (isto mod- litva omylem) = oraculum 2363 modlitba (rým ra- mátna; „de ecclesia''; kontext čtevno, škola, modlitba, památna): SS. II: „v Pršp. 2229 je také modlitba ora- culum, omvlém“. modly v. modla modránie v. zmodránie modřec m. lazuria 157 modrzecz ABTrial. (rým kamenec; , lapidum nomina), zyní lazur. modrën m. == istrix 459 modrzen (,,clauda monstra'*). Gb. doddud z Die/b ; ,,istrix, hystrix — igel, dornschwein", modfien v. modrén modrost f. = flaveitas 1504 modrost (rým rusost); Gb. dodává; „překlad od- chylný". modrunka f. . pedauca (A, pedanca?; B pecanda) 839 modrunka (A: mad- runka B) (vým psie rátka; ,,de herbis ignotis''; ^onlevt psie rütka, snét, mod- runka, oko vrabéie. .). noha m moci mój, pron. = mea 212, 2676 ma; == mis 352, 1760 ma; — meus 947 mov; — mis 1344 moy; — mis 1388 me a/4. moklec m. — lentiscus 673 moklecz ABC (rým kmec) — RVodń. 47'a — Mam. D 312*; později za to z lat. lentiXek. mokrilaf. — farmacia 866 Mokrzila AB — mokrzyna Mam. A 22" (oayleno): ,,radi- ccs in apoteca''; Gb. „strojenć”. mokñina v. mokyila mokro nt. humor 1489 mokro : : Nu 67Y atd. mokrost f. — humiditas 1489 mokrost atd. = humor Boh. 533 mokrost :: Wiesb. 458 -== RVodń. 69" atd. (Klaret; mokro). mol s. — tinea 583 mol = Boh. 514 — Wiesb. 810 : : Veleś. (teatrum, osisyłem) atd, -mol v. výmol mor m. — pestilencia 1514 mor (rým drabor) aid. kuří mor == moripa 802 kurzimor AB atd. ,, frumenta“. Nynt anagallis arven- sis Linn. Jg. Hojne v rosil.
mnichovna — mor mnichovna nt. — monasterium 2330 mny- chowna: vytvořeno na rozdil od klášter —claustrum. mnik m. . alerula 382 mnyk ABG (rym królik; alera = móń ź. 380) = Nn 63Y = Vocb. 175" = RVodi. 67Y =: allera- Boh. 72 F (bŃipsino iu in marg.). mníše nt. = monacellus 1024 mnyssie AB :[mnohohlas m. sinonimum Vokab. 28 mnohohlas FMKI. (,,de gramma- tica‘“); neumèlé. mnoś- v. mnoż- -množenie v. rozmnoženie {mnoëskÿ adj. — pluralis Vokab. "38 mnossky (F, K].: mnossky M) ,,de gram- matica". Nynt mnozny. mnożstvie nt. — multitudo 2167 mnoz- stvie atd. moc f. — vis 41 mocz (rym králemoc) — Boh. 488 — Vokab. 141 atd. Svoon. mocba, pomocna. Srovn. bohomoc, králemoc, nemoc. mocba f. — potestas 48 moczba AC (utvo- feno na vozdil od moc — vis a v té jormč pro metrum). moci v. impf.: 3. sg. quit 1304 moz a/d. i part. praes. ut potens 14 jakZ moha a4. subst. verb. -moZcnie v. dopomożenie -mocnicé v. nemocnicé -mocnik v. nemocnik (mocnost í. potestas Vokab. 118 mocznost a/d. (Klaret mocba!. Srovn. malomocnost. moé m. — urina 426 mocz AB = Veleš. atd.; né. moC sn. f. -noćenic v. smočenic -močenie v. smočenie močidlo n“. — palus 3389 moczidlo AG = Boh. 56 — Wiesb. 174 — Nn 63 — RVodü. 67" atd. moénál m. — urinale 4964 moczna! (rym kolovrat) = ré. pissoir. modi- v. modli- modla f. — ydola 2334 modli — Boh. 714 (var. modla) ad. modlenie nt. — rogacio 1480 modleníe AU modlící adj. — supplex 2008 modliczi (čisti modlici lur. ast nemozné). modlič ». modlící inodlitba v. modlitva modtitebn- v. modlitevn- modliteunik m. — deprecator 1059 mod- lytewnyk AB — modlitebnik Veles. a!d. 345 modliti ». modlenie modlitva, -tbaf. | oracio 2412 modlitba moditwa Vokab. 322 (isto mod- litva omylem) = oraculum 2363 modlitba (rým ra- mátna; „de ecclesia''; kontext čtevno, škola, modlitba, památna): SS. II: „v Pršp. 2229 je také modlitba ora- culum, omvlém“. modly v. modla modránie v. zmodránie modřec m. lazuria 157 modrzecz ABTrial. (rým kamenec; , lapidum nomina), zyní lazur. modrën m. == istrix 459 modrzen (,,clauda monstra'*). Gb. doddud z Die/b ; ,,istrix, hystrix — igel, dornschwein", modfien v. modrén modrost f. = flaveitas 1504 modrost (rým rusost); Gb. dodává; „překlad od- chylný". modrunka f. . pedauca (A, pedanca?; B pecanda) 839 modrunka (A: mad- runka B) (vým psie rátka; ,,de herbis ignotis''; ^onlevt psie rütka, snét, mod- runka, oko vrabéie. .). noha m moci mój, pron. = mea 212, 2676 ma; == mis 352, 1760 ma; — meus 947 mov; — mis 1344 moy; — mis 1388 me a/4. moklec m. — lentiscus 673 moklecz ABC (rým kmec) — RVodń. 47'a — Mam. D 312*; později za to z lat. lentiXek. mokrilaf. — farmacia 866 Mokrzila AB — mokrzyna Mam. A 22" (oayleno): ,,radi- ccs in apoteca''; Gb. „strojenć”. mokñina v. mokyila mokro nt. humor 1489 mokro : : Nu 67Y atd. mokrost f. — humiditas 1489 mokrost atd. = humor Boh. 533 mokrost :: Wiesb. 458 -== RVodń. 69" atd. (Klaret; mokro). mol s. — tinea 583 mol = Boh. 514 — Wiesb. 810 : : Veleś. (teatrum, osisyłem) atd, -mol v. výmol mor m. — pestilencia 1514 mor (rým drabor) aid. kuří mor == moripa 802 kurzimor AB atd. ,, frumenta“. Nynt anagallis arven- sis Linn. Jg. Hojne v rosil.
Strana 346
346 mora f. — suga 579 mora — Veleš. „„ver- mes''. Gb. dokládá z DuCange suga — bdella, Blutegcl. mofap? = Ncreides 447 morzap (rým utisttap) ,,clauda monstra“ (4B podle Menčíka stejně, bodle Hanky v B mor- zup, jis/ř mylnž); Gb. „strojené“. morasel v. morosel Moravec m. = Moravus 941 Moruvecz eld.; % novoć. morder m. = iugulator 1127 morderz ABG = Veleś. aid. Z nem. more nt. =: mare 37 morzyc = Boh. 55 ald. = pontus 2648 morze afd. -mo*enie v. zmorenie mořík m. = ostrea 391 inorzik AB (rym kavéik), ,,pisces". Gh.: ,,umélé''. moris m. — morion 455 morziss ,,clauda monstra''; Gb. ,,strojené''. moritnó v. morytné -mórka v. muchomórka, mořký v. mořský mořman m. : = eguida 432 morzman AB (vým kačman) ,„clauda monstra“. Gb. „Strojené“. morna f. -= visidula 2839 morna AB (rým ohna) ,,volatilia campestria'* = Fysiol. 703 mg. (,ampnem dum non videt, est moritura/'). -mornik v. bukomornik morosel? = epilencia 1716 morosel (A: morassel B); (Gb. = padoucnice. epi- lepsia, snad zkrácenina moro(vá» Selma? inorový v. moxosel mořský býk v. býk mořská svině v. svině mořup v. mořap movyl v., morytné morytné nt. adj.: moritam 1913 mo- ritne (A: B moryt profi metru), = Nn 71*. Gb. doklddć (pod moritny) z Du- Cange: moretum = panni subfusci spe- cies. mosaz, m. =: es 96 mossaz AG = Boh. 155 atd. Z nčméč. klaretovská :nosteř v. mozžieř mosof m. — ebena 636 mossorz ABC =: RVodn. 46 Ita ald. (kontext: klín, náton, dlubnč, pryskyficč, mosor, vino- kal, palice, žrď), Gb. srovnává dial. mor. mosor .-: kus dfeva celistvý, bukový móra — moždčn. fládr, Jg. cituje z Doby. mosor (germ. Maser) = dřevo vlákna nepravidelně srostlého. most, m. — pons 340 most — Boh. 63 — Nn 63* ad. móstek m. — spondalium (B: A spondula omylem) 480 mostek (rým svicček) AB — Vele$.; kontext podmáslé, tuk, bra- davice, móstek, sviecek, ietrnice. Gb. dodává z Diefb. spondalium = spina dorsi, ruckebein, ruckeknote. mostny m. -- pontarius 2215 Mostni atd.; později obyčejně mostník. mošna f. = capsula 2044 mossna AB = Boh. 644 = Wiesb. 902 ald. motobidlo v. motovidlo motovidlo ni. = alabrum 2575 moto- widlo = Boh. 842 = Wiesb. 1150 = Nn 657 = Slov. Treb. 12 = Mam. A 15° z motobidlo RVodn. 53V atd. motovüz m. — ligar 2268 motowz AD = Veleś. (liga) — RVodň. 57" atd. nc. motouz, s/c. motúz. motyka f. ligo 168 motyka — Boh. 806 = Wiesb. 1101 - = Veles. aid. motýl m. = papilio 222 motil == Fysiol 607 mg. = Boh. 104 a4. moviéstvie nt. — patrimonium 2289 mo- viczstvie = Slov. Tteb. 12; proniklo — v. dokl. Gb., ale časem zaniklo. mozek v. mozol mozk m. — cerebrum 1271 mozk — Boh. 398 — Wiesb. 414 = Nn 67° atd. nyní mozek, z pův. mozg. — medulla Bob. 450 mozk = Lact. atd.; nyní morek. mozna v. vozna mozobt v. možovnost mozol m. = callus 1703 mozol — Boh. 459 — Wiesb. 484 — Mam. A 18' —. Nn 67Y (mozel, asi omylem) atd. mozžieř m. == astrus 2665 moszyerz (kon- łext postiihać, vInotepec, lovba, moz- Zief, prieka); Gb. cie mosiei? móž v. moci možčen v. možděn możdłi v. możdón moZdén m. := gumphus (-= yóugpoc, hře- bik, slc. gombík) 2169 mozden (A: 1nozczen B, ,,z moZdZen'' Gb ) = Boh. 776 (var. mozderz omylem) — Wiesb. 1056 .- Vít. 65" .- Slov. C ^4" (mozdiel: SS.snad omyl m. moZdén) — Slov.Treb.
346 mora f. — suga 579 mora — Veleš. „„ver- mes''. Gb. dokládá z DuCange suga — bdella, Blutegcl. mofap? = Ncreides 447 morzap (rým utisttap) ,,clauda monstra“ (4B podle Menčíka stejně, bodle Hanky v B mor- zup, jis/ř mylnž); Gb. „strojené“. morasel v. morosel Moravec m. = Moravus 941 Moruvecz eld.; % novoć. morder m. = iugulator 1127 morderz ABG = Veleś. aid. Z nem. more nt. =: mare 37 morzyc = Boh. 55 ald. = pontus 2648 morze afd. -mo*enie v. zmorenie mořík m. = ostrea 391 inorzik AB (rym kavéik), ,,pisces". Gh.: ,,umélé''. moris m. — morion 455 morziss ,,clauda monstra''; Gb. ,,strojené''. moritnó v. morytné -mórka v. muchomórka, mořký v. mořský mořman m. : = eguida 432 morzman AB (vým kačman) ,„clauda monstra“. Gb. „Strojené“. morna f. -= visidula 2839 morna AB (rým ohna) ,,volatilia campestria'* = Fysiol. 703 mg. (,ampnem dum non videt, est moritura/'). -mornik v. bukomornik morosel? = epilencia 1716 morosel (A: morassel B); (Gb. = padoucnice. epi- lepsia, snad zkrácenina moro(vá» Selma? inorový v. moxosel mořský býk v. býk mořská svině v. svině mořup v. mořap movyl v., morytné morytné nt. adj.: moritam 1913 mo- ritne (A: B moryt profi metru), = Nn 71*. Gb. doklddć (pod moritny) z Du- Cange: moretum = panni subfusci spe- cies. mosaz, m. =: es 96 mossaz AG = Boh. 155 atd. Z nčméč. klaretovská :nosteř v. mozžieř mosof m. — ebena 636 mossorz ABC =: RVodn. 46 Ita ald. (kontext: klín, náton, dlubnč, pryskyficč, mosor, vino- kal, palice, žrď), Gb. srovnává dial. mor. mosor .-: kus dfeva celistvý, bukový móra — moždčn. fládr, Jg. cituje z Doby. mosor (germ. Maser) = dřevo vlákna nepravidelně srostlého. most, m. — pons 340 most — Boh. 63 — Nn 63* ad. móstek m. — spondalium (B: A spondula omylem) 480 mostek (rým svicček) AB — Vele$.; kontext podmáslé, tuk, bra- davice, móstek, sviecek, ietrnice. Gb. dodává z Diefb. spondalium = spina dorsi, ruckebein, ruckeknote. mostny m. -- pontarius 2215 Mostni atd.; později obyčejně mostník. mošna f. = capsula 2044 mossna AB = Boh. 644 = Wiesb. 902 ald. motobidlo v. motovidlo motovidlo ni. = alabrum 2575 moto- widlo = Boh. 842 = Wiesb. 1150 = Nn 657 = Slov. Treb. 12 = Mam. A 15° z motobidlo RVodn. 53V atd. motovüz m. — ligar 2268 motowz AD = Veleś. (liga) — RVodň. 57" atd. nc. motouz, s/c. motúz. motyka f. ligo 168 motyka — Boh. 806 = Wiesb. 1101 - = Veles. aid. motýl m. = papilio 222 motil == Fysiol 607 mg. = Boh. 104 a4. moviéstvie nt. — patrimonium 2289 mo- viczstvie = Slov. Tteb. 12; proniklo — v. dokl. Gb., ale časem zaniklo. mozek v. mozol mozk m. — cerebrum 1271 mozk — Boh. 398 — Wiesb. 414 = Nn 67° atd. nyní mozek, z pův. mozg. — medulla Bob. 450 mozk = Lact. atd.; nyní morek. mozna v. vozna mozobt v. možovnost mozol m. = callus 1703 mozol — Boh. 459 — Wiesb. 484 — Mam. A 18' —. Nn 67Y (mozel, asi omylem) atd. mozžieř m. == astrus 2665 moszyerz (kon- łext postiihać, vInotepec, lovba, moz- Zief, prieka); Gb. cie mosiei? móž v. moci možčen v. možděn możdłi v. możdón moZdén m. := gumphus (-= yóugpoc, hře- bik, slc. gombík) 2169 mozden (A: 1nozczen B, ,,z moZdZen'' Gb ) = Boh. 776 (var. mozderz omylem) — Wiesb. 1056 .- Vít. 65" .- Slov. C ^4" (mozdiel: SS.snad omyl m. moZdén) — Slov.Treb.
Strana 347
możovnost — (nrzkost. 12 (możdiei gumphus o:.2ylein); tóż polsky możdżen kolek; odłud nć. moŻdinka, moZdínkovy us. Jg. mozdé” v. mozdén -možené v. vzmožené możenie v. dopomoženie (moZovnost? — sepe potencia Vokab. 310 mozobt: výklad nejasný, v Kl. a M není. mračno m. = nubilum 175 mraczno ABG — Nn 70Y (mracznost změnou úmy- sinou) ald. inraënost v. mraëno -mrak v. sûmrak mrak m.:.crepa (m. crepera zkráceno) 1007 mrak (je vloźka; konie: jinak šosnéř, prakovník, zrádce, poprávce etd.) atd. mrókota f. = caligo 167 Mrakota AFG = Boh. 52 = Wiesb. 39 — Mam. A 31Y — Mam. F 86b 2 ad. mramor m. — marmor 127 mramor AG atd. Z latiny. »pirav v. nrav mravenec m. — formica 578 mravenecz (rým všenec) Boh. 211 (var. mra- wyenecz) — Wiesb. 806 aid. mravenišče v. mravíšče mravíšče nt. = formicalium 361 mrawys- scze (A: mrawisstie G, mrawenysczye B, změnou úmyslnov: rým hlinišče) RVodů. 39" — Mam. A 22Y (mrawysstie) atd.; ze slavsiho medoloZeného mraví; za to potom od nového mravenec nové mraveniště us. mravišče v. t, mrvilte mravo3ciren m. — formicalondeus (A; vým draphedus; B formicalides omylem; obyčejně formicaleon mravkolev; A pro rým změnil) 431 mravossziren (A: mrawossczyrzen B); Lact. formico- lcon, mravencohubec, parvum animal, quod se in pulvere abscondit et formi- cas... interficit. mráz m. = gclu 169 mraz (rym náraz) : = Boh. 47 atd. Srovn. piímrazie. mrazek v. zmrazek (mfeń m. . fundulus 391 mrzen G: text hříz, hříz v. ¢. — fundiculus 400 mrzyen B: text mté- něk v. Z. = allera BohF. vz. men, v. t. miénék m. = fundiculus 400 mrzenek (A. B mrzien opravou) Boh. 76 347 mrzyenyek = : Veles. (mrzien) — Wiesb 219 . mrzeniek Loc. atd., n. mtínek, léz miinka Je. mrhaë v. rozmrhaë mrhati v. Yozmrhati mrcha { — cadaver 1825 mrchu aid. mřiežě f. — cancellus 1969 mrziezie AB = Boh. 627 = Wiesb. 876 ald. -mfieika v. zámřěžka mrkev f. — postinaca (m. pastinaca) 764 mrkew ABG — Boh. 310 — Wiesb. 336 = RVodn. 35" atd. Z némé. -myl v. ůmryl -mrlec v umrlec Mrlena f. = Geon (řeka rajské) 369 mrlena (B: A mrzlena). Jméno men! jisté. obé ty Teky (Pison a Gihon, Genes. II, 11 a 13) uvád“ jako Gyson a Geon již Vokab. 542; v sousedství s nimi (544) teź Cidlinu; Klaret obě ty řeky Cison a Geon 369 jinenuje česky a rovněž v sou- sedství s nimi 372 jmenuje Cidlinu. Je tedy možno, Ze snod připadl na 1méno Mrlena: ale je vovněž možno, že Geon spojoval s gelu- a pak je ovšem původní jméno Mrzlena. mrskáč m. = conflagellator 2582 mrskacz ali. -mri v. smrt -mYlevnik v- umrtevnik mrivcé f. — letum 2046 mrtvicze = Wiesb. 96 mrtwiczie ad. mrivoden? — ipofartus 1705 mrtwoden (B: nent v 4, ani nikde jinde) „de lan- guoribus'’; J7. {te mrtvoden. mrva m. = ops 101 mrva ABC : Veles. aid. .nrviśce nt. — quisquilie 360 mrviscze (A. mrwisstie G, rrawyscze B omyle1:2) = mrwysstyc VeleS. ald. - -mr£ v. ümyz mrzba v. nuzba mrzk m. — vicium 1420 mrzk; Gb. pod mrzkost a dokládá mrzk m. mrzkost, nedopsáno. Ale Klaret mrzkost pre- kládá vilitudo e mrzkost je oylouceua zde metrem; je lo klavelovský novotvar. mrzkost f. — vilitudo 1488 mrzkost AB ald. = nausea Boh. 529 mrzkost = Wiesb. 606 = Mam, A 30" (Klavet nechutnost) = vicium Vokab. 415 mrzkost (K/a- ret mrzk).
możovnost — (nrzkost. 12 (możdiei gumphus o:.2ylein); tóż polsky możdżen kolek; odłud nć. moŻdinka, moZdínkovy us. Jg. mozdé” v. mozdén -možené v. vzmožené możenie v. dopomoženie (moZovnost? — sepe potencia Vokab. 310 mozobt: výklad nejasný, v Kl. a M není. mračno m. = nubilum 175 mraczno ABG — Nn 70Y (mracznost změnou úmy- sinou) ald. inraënost v. mraëno -mrak v. sûmrak mrak m.:.crepa (m. crepera zkráceno) 1007 mrak (je vloźka; konie: jinak šosnéř, prakovník, zrádce, poprávce etd.) atd. mrókota f. = caligo 167 Mrakota AFG = Boh. 52 = Wiesb. 39 — Mam. A 31Y — Mam. F 86b 2 ad. mramor m. — marmor 127 mramor AG atd. Z latiny. »pirav v. nrav mravenec m. — formica 578 mravenecz (rým všenec) Boh. 211 (var. mra- wyenecz) — Wiesb. 806 aid. mravenišče v. mravíšče mravíšče nt. = formicalium 361 mrawys- scze (A: mrawisstie G, mrawenysczye B, změnou úmyslnov: rým hlinišče) RVodů. 39" — Mam. A 22Y (mrawysstie) atd.; ze slavsiho medoloZeného mraví; za to potom od nového mravenec nové mraveniště us. mravišče v. t, mrvilte mravo3ciren m. — formicalondeus (A; vým draphedus; B formicalides omylem; obyčejně formicaleon mravkolev; A pro rým změnil) 431 mravossziren (A: mrawossczyrzen B); Lact. formico- lcon, mravencohubec, parvum animal, quod se in pulvere abscondit et formi- cas... interficit. mráz m. = gclu 169 mraz (rym náraz) : = Boh. 47 atd. Srovn. piímrazie. mrazek v. zmrazek (mfeń m. . fundulus 391 mrzen G: text hříz, hříz v. ¢. — fundiculus 400 mrzyen B: text mté- něk v. Z. = allera BohF. vz. men, v. t. miénék m. = fundiculus 400 mrzenek (A. B mrzien opravou) Boh. 76 347 mrzyenyek = : Veles. (mrzien) — Wiesb 219 . mrzeniek Loc. atd., n. mtínek, léz miinka Je. mrhaë v. rozmrhaë mrhati v. Yozmrhati mrcha { — cadaver 1825 mrchu aid. mřiežě f. — cancellus 1969 mrziezie AB = Boh. 627 = Wiesb. 876 ald. -mfieika v. zámřěžka mrkev f. — postinaca (m. pastinaca) 764 mrkew ABG — Boh. 310 — Wiesb. 336 = RVodn. 35" atd. Z némé. -myl v. ůmryl -mrlec v umrlec Mrlena f. = Geon (řeka rajské) 369 mrlena (B: A mrzlena). Jméno men! jisté. obé ty Teky (Pison a Gihon, Genes. II, 11 a 13) uvád“ jako Gyson a Geon již Vokab. 542; v sousedství s nimi (544) teź Cidlinu; Klaret obě ty řeky Cison a Geon 369 jinenuje česky a rovněž v sou- sedství s nimi 372 jmenuje Cidlinu. Je tedy možno, Ze snod připadl na 1méno Mrlena: ale je vovněž možno, že Geon spojoval s gelu- a pak je ovšem původní jméno Mrzlena. mrskáč m. = conflagellator 2582 mrskacz ali. -mri v. smrt -mYlevnik v- umrtevnik mrivcé f. — letum 2046 mrtvicze = Wiesb. 96 mrtwiczie ad. mrivoden? — ipofartus 1705 mrtwoden (B: nent v 4, ani nikde jinde) „de lan- guoribus'’; J7. {te mrtvoden. mrva m. = ops 101 mrva ABC : Veles. aid. .nrviśce nt. — quisquilie 360 mrviscze (A. mrwisstie G, rrawyscze B omyle1:2) = mrwysstyc VeleS. ald. - -mr£ v. ümyz mrzba v. nuzba mrzk m. — vicium 1420 mrzk; Gb. pod mrzkost a dokládá mrzk m. mrzkost, nedopsáno. Ale Klaret mrzkost pre- kládá vilitudo e mrzkost je oylouceua zde metrem; je lo klavelovský novotvar. mrzkost f. — vilitudo 1488 mrzkost AB ald. = nausea Boh. 529 mrzkost = Wiesb. 606 = Mam, A 30" (Klavet nechutnost) = vicium Vokab. 415 mrzkost (K/a- ret mrzk).
Strana 348
348 mrzutec mrzlena v. Mylena mrzulec m. — turpis 1204 mrzutec (j:- nak sić. mrzuty). msta f.? = planta 448 msta ,,clauda monstra''; syoyn. pomsta. mšál m. = missale 2348 mssal — Lact. ald.; nyni missal. Z lal. -mëtévänie v. pométévânie missa 2389 mssie aid. Z lat. -múcenie v. smicenie mučedlník m. : - martir 1035 muczedlnyk (0L —, rým zpovédinik) atd. -mučznál v. zmučenál afflictus 1544 muczeníe má&é f. -. mučenie nt AB : : Diefb. Gloss. Gb. atd. Svovn. po- | mučenie, zmučenie. — passio 2401 muczenie (rým pože- hnánie; mtn! sc 'dominica passionis! — 5. neděle postní). — ristrum v. můúčnicě. mučeník v. mučedlník mučili v. mučenie micka f. — farinula 1818 muczka AB aid. müénicé f. — ristrum 2516 mucznyczye (B: mucznicze A) — Boh. 812 mucz- nycze (var. nucznycze O omylem) Wiesb. 1109 (muczniczie) -= Vele$. (muczenie omylem) aid. Gb. dokldda z Die/b. ,,tistrum = rima vel foramen, per quod transit farina in molendino". müdcé du. m. v, kotéie müdce müdie nt. — testiculi 1317 mudye (rým nártie) Boh. 459 — Wiesb. 499 (naudi) — Vele$, — Nn 67. — mudi l.act. D 2* b aid. — muknci. -jnudvák v. chudomudrák | mudrdnek «. mudrovnik mudrolt m. - : peagrus 425 mudrolt ,,pis- ces““. Gb. „strojené“; zaniklo. mudromil m.: philosophus 1085 mudro- mil; proniklo na čas do liter. bak za- niklo. Gh.: „neumělé přeložení slova teckého''. Srovn. mudromila. mudromila f. — philosofia 1655 mudro- mila AB — Vokab. 303 (var. mudro- myslna Kl. omylem); Gb. „neumělý pře- klad slova řeckého“ Syovn. mudromil. mudronysłna v. mudromila mudrona f. phizologia (B: A philo- sophia onzylem) 1625 mudrona AB — sophia 1629 mudrona AB = fronesis 2461 mudrona. mudronëk ;. mudrovniík müdrost f, — sapiencia 53 mudrost (vým chytrost) atd. mudrovnik m. =: zophista 1107 mudrow- nyk (B: A mudronyel, C mud...) = mudranek Vele3. C tent mudrovnile pri- jato bodie Jg. Kt. Gb., ale nent ani vy- louceno, Ze mél ovigind! mudronèk. mücha f. — musca 226 mucha = Fysiol, 465 sing — Boh. 131 ad. (o)psie mucha viz psie (mücha). muchák m. — muscio 2203 muchak (75m: sedlák, kontext mzâk mulio, muchák muscio); Gb. doddvé z DuCange ,,omuscio sz animal ex capra et ariete". muchołovka v. mucholt mucholt m. =: muscipa 285 mvcholt AB (rÿm srnolt) ,,volatilia campestria'' Nn 64" = Žídek krak. (CCM. 1837 232 — jg. V 932a) atd. Jg. II, 5142 uvádí mucholowka z kRozk., Nomencl. et Ms. Lex. Clem., mylnà, m. mucholt a jsou to uvedené shova dva doklady z B a Nn. Nyni plak muscicapa atri- capilla Linn. Jr. v Lact. Vel. atd. muchoplasec. muchomórka f. — parcamus 904 mucho- morka AB (rým holůbka) = Boh. 373 (muchomuorka): Nn 66* — Veles. Mam. A 32* — RVodń. 42Y (mucho- murka) « 4. SIn., vus., pol. muchomor, nëm. Ziegenschwamm = Amanita mus- caria. snuk o. mut 1. müka f. — pena 120 muka a/d.; nyní obyć. muky, muka plus. 2. múka f. — farina 1797 muka AB = Boh, 539, 288 atd. mukně f. — farnis 670 muknie AB „de piantis'*; nyní strom Crataegus aria Linn. jetfáb muk, né. mukvné, Mehl- bcerbaum Jg. Jt. Podle lat. farina: farnis — mika: muknś. 5 pl. f. — fara 688 muknye (B: A buknye omylem) „arbuta“ farna RVodň. ń6 I" b (dvakrdż) mukry (misto muknye oinylem); nynl mukyné (plody) Jz. KE; Gb. omylem opravuje bukyně. mukry v. mukně mukyně v. mukně
348 mrzutec mrzlena v. Mylena mrzulec m. — turpis 1204 mrzutec (j:- nak sić. mrzuty). msta f.? = planta 448 msta ,,clauda monstra''; syoyn. pomsta. mšál m. = missale 2348 mssal — Lact. ald.; nyni missal. Z lal. -mëtévänie v. pométévânie missa 2389 mssie aid. Z lat. -múcenie v. smicenie mučedlník m. : - martir 1035 muczedlnyk (0L —, rým zpovédinik) atd. -mučznál v. zmučenál afflictus 1544 muczeníe má&é f. -. mučenie nt AB : : Diefb. Gloss. Gb. atd. Svovn. po- | mučenie, zmučenie. — passio 2401 muczenie (rým pože- hnánie; mtn! sc 'dominica passionis! — 5. neděle postní). — ristrum v. můúčnicě. mučeník v. mučedlník mučili v. mučenie micka f. — farinula 1818 muczka AB aid. müénicé f. — ristrum 2516 mucznyczye (B: mucznicze A) — Boh. 812 mucz- nycze (var. nucznycze O omylem) Wiesb. 1109 (muczniczie) -= Vele$. (muczenie omylem) aid. Gb. dokldda z Die/b. ,,tistrum = rima vel foramen, per quod transit farina in molendino". müdcé du. m. v, kotéie müdce müdie nt. — testiculi 1317 mudye (rým nártie) Boh. 459 — Wiesb. 499 (naudi) — Vele$, — Nn 67. — mudi l.act. D 2* b aid. — muknci. -jnudvák v. chudomudrák | mudrdnek «. mudrovnik mudrolt m. - : peagrus 425 mudrolt ,,pis- ces““. Gb. „strojené“; zaniklo. mudromil m.: philosophus 1085 mudro- mil; proniklo na čas do liter. bak za- niklo. Gh.: „neumělé přeložení slova teckého''. Srovn. mudromila. mudromila f. — philosofia 1655 mudro- mila AB — Vokab. 303 (var. mudro- myslna Kl. omylem); Gb. „neumělý pře- klad slova řeckého“ Syovn. mudromil. mudronysłna v. mudromila mudrona f. phizologia (B: A philo- sophia onzylem) 1625 mudrona AB — sophia 1629 mudrona AB = fronesis 2461 mudrona. mudronëk ;. mudrovniík müdrost f, — sapiencia 53 mudrost (vým chytrost) atd. mudrovnik m. =: zophista 1107 mudrow- nyk (B: A mudronyel, C mud...) = mudranek Vele3. C tent mudrovnile pri- jato bodie Jg. Kt. Gb., ale nent ani vy- louceno, Ze mél ovigind! mudronèk. mücha f. — musca 226 mucha = Fysiol, 465 sing — Boh. 131 ad. (o)psie mucha viz psie (mücha). muchák m. — muscio 2203 muchak (75m: sedlák, kontext mzâk mulio, muchák muscio); Gb. doddvé z DuCange ,,omuscio sz animal ex capra et ariete". muchołovka v. mucholt mucholt m. =: muscipa 285 mvcholt AB (rÿm srnolt) ,,volatilia campestria'' Nn 64" = Žídek krak. (CCM. 1837 232 — jg. V 932a) atd. Jg. II, 5142 uvádí mucholowka z kRozk., Nomencl. et Ms. Lex. Clem., mylnà, m. mucholt a jsou to uvedené shova dva doklady z B a Nn. Nyni plak muscicapa atri- capilla Linn. Jr. v Lact. Vel. atd. muchoplasec. muchomórka f. — parcamus 904 mucho- morka AB (rým holůbka) = Boh. 373 (muchomuorka): Nn 66* — Veles. Mam. A 32* — RVodń. 42Y (mucho- murka) « 4. SIn., vus., pol. muchomor, nëm. Ziegenschwamm = Amanita mus- caria. snuk o. mut 1. müka f. — pena 120 muka a/d.; nyní obyć. muky, muka plus. 2. múka f. — farina 1797 muka AB = Boh, 539, 288 atd. mukně f. — farnis 670 muknie AB „de piantis'*; nyní strom Crataegus aria Linn. jetfáb muk, né. mukvné, Mehl- bcerbaum Jg. Jt. Podle lat. farina: farnis — mika: muknś. 5 pl. f. — fara 688 muknye (B: A buknye omylem) „arbuta“ farna RVodň. ń6 I" b (dvakrdż) mukry (misto muknye oinylem); nynl mukyné (plody) Jz. KE; Gb. omylem opravuje bukyně. mukry v. mukně mukyně v. mukně
Strana 349
múr — myšlečára múr m. — rea 92 mur AB (kontext plátec, priekop, múr, máleden, síra..), mé. mour (drn a zem Jg.). Múřčnín m. : : Ethiopes 936 murzyenyn (B: À murzenyn) aid. Né. moufenin. mürfémi (-9$5?) m. — mauricon 455 mur- zieniss (rym vytiíS) ,,clauda monstra"; podle Maurus - mûfénin. muskatum v. muškátový muška f.; plur. = cinomia 594 mussky (B: A muski) cinomia psie musska Mam. F 87" ; biblichého puvodu, sroun. psiemucha. {muskät m. = muscatum Boh. 349 muscat atd.; svovn. násl. muškátový květ m. = macecordis 871 musskatowy kwyet (BG. muscatum kviet A, asi omylem m. muscatoui kviet) =— musskatowy kwiet macis lostl. D | 90YD atd, mušky v. muška mušna f. — muria 394 müssna AB (» A opakovdno po 424, omylem) ,,de piscibus''! Gb. dodává ,,m. mysna?"“, coë je dosti pravdépodobro (‘mus - mys’). -ти( v. zamut mut m. = tages 1827 mut AB (rym 24- mut) = mutt RVodiñ. 51Y = muk Ve- leš. (omylem člení mut muc = muk) = muk Wiesb. 1404 (tak1£?) aid., slc. mut — rmut ve vinopalné Jg. atd. -mulek v. smutek můútev f. = vestibula (pro melrum, místo vestibulum) 2041 mutew AB — Boh. 705 2 Wiesb. 954 — RVodnü. 7;* ^ Mam. A. 36" — Vele&. aid.; né. méchaécka, kver- laćka, łakićż pol. mątew. muž m. = vir 923 muz = Boh. 500 Wiesb. 554 aid. = mas 1756 mu7 aid. Svova. chytromuż. mużena f. = virago 999 muzcna — Veleá.; biblického púvodu (Cen. LI, 23), asi z main- motrektu. muZik v. diví muïik, piedimuzik -mužíček v. pledimužíček mużna f. = matrica 1783 muzna , de progenie'*; konlext sûsed, tovatisek, pojitna, zdav (= copula), muzna. mużnost f. — virilitas 1345 muznost (kontext mladost, starost.., mužnost, jinostvo, mladennost. .\ atd 344 (mużsky adj. kab. 53 matica“ - masculinum <genus) Vo- muzsky (rod) „de gram- ald -mycenina v. smycenina -myéec v. smycec mydlo nt.: smiuma 2039 mydlo AB .: Boh. 870 atd. -myjé v. pomyjé mykánie car. v. míhanie myhatel 9. otmykatel [mylenie nt. : dubitacio Vokab. 179 mylenic atd. nlii v mylenie [mylny adj.: Pl. Nt. dubitabilia (adverbia Vokab. 108 mvlna (pfislovné) (gramm.). Sg. Nt. dubium (nomen? Vokab. 36 mylne (jméno) (zramm.) myme v. vymé myra f. mirr(h»a 877 mira : Boh. 355 ald.; nyní myrrha. Z lal. myslí. — mens 35 mysl = Bob 468 a'd == animus (Boh. 405 var. O chybně) malá mysl v. malý počatá mysl v. počatý Srovn. črtomysl a námysl, pomysl, smysl, úmysl, výmysl „myslečára v. myšlečára -myslík v. smyslik mysliti v. myslenie, my&leny -mysInost v. rozmyslnost, zamyslnost -myslovna v. domyslovna, umyslovna -myslý v. bezmysly mus 517 myss aid. — polská myš: sorex Boh. 209 polska myss = Wiesb. 804 aid. (Klarel pole- nicer) = velthd (mys): glis Boh. 208 velika (myss» (I£laret diáhomys). Srovn. dlihomy$, vodomyS. myżć nt. = murio 538 mysie AB . Veleś. atd., slc. my&a, myste Mir. Kalal. mysek v. miesek myška f. — musculus 1302 mysska (B:A Amyska) (ry:m niSka) (,de membris‘‘) Boh. 427 Wiesenb. 206 ald.; svovn. nëm. Muskel z lt. musculus =: sval. [myślećdra f. - : mathematica Vokab. 355 misslecZara (Kl: mysloczara EF, asi omylem) mathesis myslecZara Lact. Gb.; pak zaniklo. myś m. myslená v. myśleny
múr — myšlečára múr m. — rea 92 mur AB (kontext plátec, priekop, múr, máleden, síra..), mé. mour (drn a zem Jg.). Múřčnín m. : : Ethiopes 936 murzyenyn (B: À murzenyn) aid. Né. moufenin. mürfémi (-9$5?) m. — mauricon 455 mur- zieniss (rym vytiíS) ,,clauda monstra"; podle Maurus - mûfénin. muskatum v. muškátový muška f.; plur. = cinomia 594 mussky (B: A muski) cinomia psie musska Mam. F 87" ; biblichého puvodu, sroun. psiemucha. {muskät m. = muscatum Boh. 349 muscat atd.; svovn. násl. muškátový květ m. = macecordis 871 musskatowy kwyet (BG. muscatum kviet A, asi omylem m. muscatoui kviet) =— musskatowy kwiet macis lostl. D | 90YD atd, mušky v. muška mušna f. — muria 394 müssna AB (» A opakovdno po 424, omylem) ,,de piscibus''! Gb. dodává ,,m. mysna?"“, coë je dosti pravdépodobro (‘mus - mys’). -ти( v. zamut mut m. = tages 1827 mut AB (rym 24- mut) = mutt RVodiñ. 51Y = muk Ve- leš. (omylem člení mut muc = muk) = muk Wiesb. 1404 (tak1£?) aid., slc. mut — rmut ve vinopalné Jg. atd. -mulek v. smutek můútev f. = vestibula (pro melrum, místo vestibulum) 2041 mutew AB — Boh. 705 2 Wiesb. 954 — RVodnü. 7;* ^ Mam. A. 36" — Vele&. aid.; né. méchaécka, kver- laćka, łakićż pol. mątew. muž m. = vir 923 muz = Boh. 500 Wiesb. 554 aid. = mas 1756 mu7 aid. Svova. chytromuż. mużena f. = virago 999 muzcna — Veleá.; biblického púvodu (Cen. LI, 23), asi z main- motrektu. muZik v. diví muïik, piedimuzik -mužíček v. pledimužíček mużna f. = matrica 1783 muzna , de progenie'*; konlext sûsed, tovatisek, pojitna, zdav (= copula), muzna. mużnost f. — virilitas 1345 muznost (kontext mladost, starost.., mužnost, jinostvo, mladennost. .\ atd 344 (mużsky adj. kab. 53 matica“ - masculinum <genus) Vo- muzsky (rod) „de gram- ald -mycenina v. smycenina -myéec v. smycec mydlo nt.: smiuma 2039 mydlo AB .: Boh. 870 atd. -myjé v. pomyjé mykánie car. v. míhanie myhatel 9. otmykatel [mylenie nt. : dubitacio Vokab. 179 mylenic atd. nlii v mylenie [mylny adj.: Pl. Nt. dubitabilia (adverbia Vokab. 108 mvlna (pfislovné) (gramm.). Sg. Nt. dubium (nomen? Vokab. 36 mylne (jméno) (zramm.) myme v. vymé myra f. mirr(h»a 877 mira : Boh. 355 ald.; nyní myrrha. Z lal. myslí. — mens 35 mysl = Bob 468 a'd == animus (Boh. 405 var. O chybně) malá mysl v. malý počatá mysl v. počatý Srovn. črtomysl a námysl, pomysl, smysl, úmysl, výmysl „myslečára v. myšlečára -myslík v. smyslik mysliti v. myslenie, my&leny -mysInost v. rozmyslnost, zamyslnost -myslovna v. domyslovna, umyslovna -myslý v. bezmysly mus 517 myss aid. — polská myš: sorex Boh. 209 polska myss = Wiesb. 804 aid. (Klarel pole- nicer) = velthd (mys): glis Boh. 208 velika (myss» (I£laret diáhomys). Srovn. dlihomy$, vodomyS. myżć nt. = murio 538 mysie AB . Veleś. atd., slc. my&a, myste Mir. Kalal. mysek v. miesek myška f. — musculus 1302 mysska (B:A Amyska) (ry:m niSka) (,de membris‘‘) Boh. 427 Wiesenb. 206 ald.; svovn. nëm. Muskel z lt. musculus =: sval. [myślećdra f. - : mathematica Vokab. 355 misslecZara (Kl: mysloczara EF, asi omylem) mathesis myslecZara Lact. Gb.; pak zaniklo. myś m. myslená v. myśleny
Strana 350
350 myšlenie nt. — cogitacio 1350 myssleníe = Boh. 442 ald. intentum 2320 myslenie afd. — vacamen 1592 misslenye — Wiesb. 1374. Srovn. myšlený a pičmyšlenie. niySlenik v. domyšleník (myśleny adj. Sg. f. sensitiva (vis) Vo- kab. 316 myslena. meditativa (forma» Vokab. 87 mysslena (var. mysslowana). Srovn. myślenie. -myślovany v. myśleny, smyślovany myślovati v. myśleny myżlovdnie v. domyslovánie, zamyšlovánie myšna v. mušna mýtěl f. = lavacrum 367 mytel AB : Veleś. aid. = lotura 2659 mitel = Boh. 939 aid. Podnes v nářečí hrkonošském mejtel (CEM. 1864). (Zty: té% Jirásek XL, 165 to (koření) ať dají babičce do mejtele, v té vodě že si bude babička nohy koupat.> -mylie v. umytie mýtník m. . theolonarius (m. telo-) 2196 mytnyk (A: B mytny) ald. mý ný v. mýtník myto nt. — theloneum 3118 myto AB — Boh. 783 = RVodn. 72Y aid. Z némé, Mytsky adj. Mutensis 959 Mytski (podle souvislosti mini se patrně oby- vatel nynějšího Vysokého Mýta). -myvač v. omyvač -myvačka v. umyvačka — mulio 2203 mzak (kontext mzák m. sedlák, mzák, koniet, kobylák, oslák) | Gb. dokládá z Diefb. mulio — maultrei- ber. mzal v. mžal mzda í. = merces 2500 mzda AB = Boh 795 = Wiesb. 1081 atd. mzé pl. f. = tisis ( @dioic) 1628 mzye (B: A mze) = RVodń. 165" aid., podnes; léž však simg.; ]. Jireček uvádt v CCM. 1864, 293 mz& peská — afflictio z pře- kladu stě. bible (Eccles. IV, 8). mzen m. =: mulia 423 mzen (A:B uren, chybnym opisem) ,,pisces‘“. Gb. dohládá: „Strojenć, mzen o mezh, jako v lat utvoření z mulus.“ *mulia se vidělo ustrojeno oporou | myšlenie — nábytek. mzdk v. mzák ma! m. - ceco 1198 mzal (koniext brep- tavcc, mal, zajiekavec, nosál, u&ák). Gb. dodává „blíkavec, chybný na zrak... vlastné part. ze mžieti“. mžhúravý v. mhúravý mieli v. mżal -mienie v. okamZ(en)ie Na praep. — (super): na vem Exempl. 80 gl. = per omnia; mo léto v. naleto na obrácenie v. obracenie na polánoc v. polánoc na pofieiie v. pofielie mo stol (ovYamie v. stol (ov>anie Srovn dvénásob, čtrnáct, dvanádcte, třinádctý atd. na! interj. = en! 1053 na! nabczesine v. nabokcestný mabel v. nakel mabezestne v. nabokcestny nábéh m. — incursus 1499 nabieh (A: B nabeh omylem) atd. Naoběžan m. — Asianus 963 nabiezan (Rontext Europanus Dobïeñan, Nabé- Zan Asianus); Gb. ,,strojené''. nabíli v. nabitie nabitie nt. = cedes 1537 nabitye (rým pobitie) (A: nebytye B omylem) atd. nabokcéstny collaterales (artes) Vokab. 469 nabokczestne (Kl.; nabczestne M, nabezestne F) naboczny collate- ralis Vele&. Kontext ve Vokab. (artes) triviales trojecestné, quadruviales étve- rocestné, ‘nabezestne’ collaterales; je možno, ie neumêëlou analogit k troje-, čtvero-cestný vytvořeno i nabokcéstný, ale je vovněž možno, že omyl rkp. MF nabczestne vznikl snad z naboczne (sroun. Veleš.) a to že potom mylně v Kl. opraveno. nabožel ? — areas 854 nabozel (kontext vét- nik, naboZel, kt&) ,,de herbis ignotis". [nabożenstvie nt. devocio Vokab. 392 nabozenstwie aid. Klayet náboZ- nost. néboznost f. = devocio 1413 naboznost (rým vhodnost) ad. nábytek m. = facultas 467 ABDG = RVodn. 61° eld. -nácí v. patnádct, třináct -ndcty v. osmnádctý, sedm- nabytek
350 myšlenie nt. — cogitacio 1350 myssleníe = Boh. 442 ald. intentum 2320 myslenie afd. — vacamen 1592 misslenye — Wiesb. 1374. Srovn. myšlený a pičmyšlenie. niySlenik v. domyšleník (myśleny adj. Sg. f. sensitiva (vis) Vo- kab. 316 myslena. meditativa (forma» Vokab. 87 mysslena (var. mysslowana). Srovn. myślenie. -myślovany v. myśleny, smyślovany myślovati v. myśleny myżlovdnie v. domyslovánie, zamyšlovánie myšna v. mušna mýtěl f. = lavacrum 367 mytel AB : Veleś. aid. = lotura 2659 mitel = Boh. 939 aid. Podnes v nářečí hrkonošském mejtel (CEM. 1864). (Zty: té% Jirásek XL, 165 to (koření) ať dají babičce do mejtele, v té vodě že si bude babička nohy koupat.> -mylie v. umytie mýtník m. . theolonarius (m. telo-) 2196 mytnyk (A: B mytny) ald. mý ný v. mýtník myto nt. — theloneum 3118 myto AB — Boh. 783 = RVodn. 72Y aid. Z némé, Mytsky adj. Mutensis 959 Mytski (podle souvislosti mini se patrně oby- vatel nynějšího Vysokého Mýta). -myvač v. omyvač -myvačka v. umyvačka — mulio 2203 mzak (kontext mzák m. sedlák, mzák, koniet, kobylák, oslák) | Gb. dokládá z Diefb. mulio — maultrei- ber. mzal v. mžal mzda í. = merces 2500 mzda AB = Boh 795 = Wiesb. 1081 atd. mzé pl. f. = tisis ( @dioic) 1628 mzye (B: A mze) = RVodń. 165" aid., podnes; léž však simg.; ]. Jireček uvádt v CCM. 1864, 293 mz& peská — afflictio z pře- kladu stě. bible (Eccles. IV, 8). mzen m. =: mulia 423 mzen (A:B uren, chybnym opisem) ,,pisces‘“. Gb. dohládá: „Strojenć, mzen o mezh, jako v lat utvoření z mulus.“ *mulia se vidělo ustrojeno oporou | myšlenie — nábytek. mzdk v. mzák ma! m. - ceco 1198 mzal (koniext brep- tavcc, mal, zajiekavec, nosál, u&ák). Gb. dodává „blíkavec, chybný na zrak... vlastné part. ze mžieti“. mžhúravý v. mhúravý mieli v. mżal -mienie v. okamZ(en)ie Na praep. — (super): na vem Exempl. 80 gl. = per omnia; mo léto v. naleto na obrácenie v. obracenie na polánoc v. polánoc na pofieiie v. pofielie mo stol (ovYamie v. stol (ov>anie Srovn dvénásob, čtrnáct, dvanádcte, třinádctý atd. na! interj. = en! 1053 na! nabczesine v. nabokcestný mabel v. nakel mabezestne v. nabokcestny nábéh m. — incursus 1499 nabieh (A: B nabeh omylem) atd. Naoběžan m. — Asianus 963 nabiezan (Rontext Europanus Dobïeñan, Nabé- Zan Asianus); Gb. ,,strojené''. nabíli v. nabitie nabitie nt. = cedes 1537 nabitye (rým pobitie) (A: nebytye B omylem) atd. nabokcéstny collaterales (artes) Vokab. 469 nabokczestne (Kl.; nabczestne M, nabezestne F) naboczny collate- ralis Vele&. Kontext ve Vokab. (artes) triviales trojecestné, quadruviales étve- rocestné, ‘nabezestne’ collaterales; je možno, ie neumêëlou analogit k troje-, čtvero-cestný vytvořeno i nabokcéstný, ale je vovněž možno, že omyl rkp. MF nabczestne vznikl snad z naboczne (sroun. Veleš.) a to že potom mylně v Kl. opraveno. nabožel ? — areas 854 nabozel (kontext vét- nik, naboZel, kt&) ,,de herbis ignotis". [nabożenstvie nt. devocio Vokab. 392 nabozenstwie aid. Klayet náboZ- nost. néboznost f. = devocio 1413 naboznost (rým vhodnost) ad. nábytek m. = facultas 467 ABDG = RVodn. 61° eld. -nácí v. patnádct, třináct -ndcty v. osmnádctý, sedm- nabytek
Strana 351
načinčnie — nadutie. 351 nacinénie nt. — accio 1577 naczynenye = naczynyenye Vocb. 175° ald. naëinitel m. = au{c)tor 1057 Naczynytel ABC; zaniklo. naëinili v. natinénie | -načný v. vznačný nadánie nt. = sarticulum 2576 nadaníe = Veleš.; kontexi vlákno, sučidlo, mo- tovidlo, nadánie, pocesánie, nitidInicé atd., něco « tkalcovství. mnadati v. nadánie nádav m. — calenta 1692 nadaw AB: kontext nádcha, výstup, obrna, zdra- venic, nádav, opar, srdojma ald.; ně- | jaký neduh, — Vocb. 176*': RVodn. 21* ald. naddvanie v. nadievanie naddo- v. nado- [nádech n. — influencia Vokab. 310 nadech (ale jen v Klem.; v. bozn. ad 310); té£ nč. novotvar. nádéje f. — spes 1341 nadyege — Vok. 128 ald. nadejmé v. nadjmé nádcha f. = enfluxus (A: bifluxus B; influxio — Katarrh Geovges) 1691 Na- dcha AB (,,de languoribus) = nadka (dial RVodń. 58" atd.; nyní vulgo nátka, nadchnüti v. nadšenie nadievanie nt. — farcimina 1799 nadye- vanie (A: nadiewienye D omylem, na- dawanie B, změnou) = Boh. 545 (: nadzycwanye O dial., nadyewana E omylem, nadyewanyna IF zmłnou) = RVodü. 54" (nadiewanij) a/d. NE. ná- divka nadievaná v. nadievanie nadievanina v. nadievanie [1adjmé nt. — pronomen Vokab. 47 nad- gme (L: nadgmic Kl., nadeyme M); Gb. dokládá: ,,strojené a netrefné''. nadob v. nádoba | nádoba f. — utensile Bch. 803 nadoba (var. nadob F, narob E; nadoba md jen O, obyčejně odchylný text; metvum sádá -Lu); ale svovn. slovin. dob f. - ollas Exempl. 37 gl. nadob (G. pl.). (nadobecné adj. nt. — epic[hjenum ge- nus» Vokab. 36 nadobeczne (F, KL: nadomeczne M omylem) = RVodň 60"I (Jg. ête mylně nadobečné) „de gram- matica“ ( — čgníxomvov) Ztý: též v Brig. 8). nádobie nt. — supellex 2008 nadobie aid. = supellectilia Boh. 668 nadobye Wiesb. 926, 1098 atd. nadomec m. — ipargeus X: . ozéQ -- v» 2231 nadomecz AB; fak ćle i Ję., Kt. Gb. Ale ve v. 2226 čte se paralelní ypo- geus( dnů + 7$» podzemec — a zdá se pvolo, Ze na tomlo mist bylo ićż pu- vodné *nadzemec nádor m. = arnedu 1690 nador AB (,,de languoribus'*) = RVodi. 20% — Vocb. 175" ald. nádovna f. = epilensis 1707 nadovna AL (rým ohlavna; „de languoribus’); možno čísti též epilensis, -sia — epilepsie. inadpiirozena f. == medtayphisica Vo- kab. 325 nadprzyrozena (vym boho- mluvna; var. naprzirozena KI. omylein). Klaret za to nadpřiroznila, z čehož prý podle Gb. SS.II,45la vaniklo heslo Vokab. nadpfiroznilaf. ^ methafysica 1623 nad- prziroznyla (ry bomila) (A: B omylem naprzye rzecz podle Mentika, podle Hanky nahrzyerzecz- a navrhována též oprava nahořeřeč). nadra pl. nt. = pusina 2541 nadra — Boh. 899 (busina) — Veleś. (nyedra busina); koniext odvet, póvod, vet, nadra, sécka, pravna. Gb. dokldda. „busina, pusina znamenalo nevím co, ale stě. vykladatel, sveden zněním trochu podobným, spojoval to s něm. buosen, busen a podle toho zvolil i své ztlumočení (že Lu přišla ňadra mezi řemeslníky, to není věc vestředověkých reálních .. slovnících nevídaná...)“, Spíše však je asi heslo nadra vložkou o. k ní vytvořeno It. něm. busina. nadrokona {. — embolismus (mensis? Vokab. 274 nadrokona — ivořeno ne- uniële (édst ‘nad rok). nadrzan o madřan nádržka |. — periplemia 1712 nadrzka (B: nadyzka A; rvm slzka; „de langu- oribus”*). Gb. „prý nemoc toho jména“. nadstvu'enie v. nastraZenie nadíene nt.: influencia ^stron. 726 «4l. od nadsscnye «fd naduli v. nadutie nadutie nt. — inflacio 1715 nadutie (inflatus) Wiesb. 532 afd. nadyzka v. nádržka
načinčnie — nadutie. 351 nacinénie nt. — accio 1577 naczynenye = naczynyenye Vocb. 175° ald. naëinitel m. = au{c)tor 1057 Naczynytel ABC; zaniklo. naëinili v. natinénie | -načný v. vznačný nadánie nt. = sarticulum 2576 nadaníe = Veleš.; kontexi vlákno, sučidlo, mo- tovidlo, nadánie, pocesánie, nitidInicé atd., něco « tkalcovství. mnadati v. nadánie nádav m. — calenta 1692 nadaw AB: kontext nádcha, výstup, obrna, zdra- venic, nádav, opar, srdojma ald.; ně- | jaký neduh, — Vocb. 176*': RVodn. 21* ald. naddvanie v. nadievanie naddo- v. nado- [nádech n. — influencia Vokab. 310 nadech (ale jen v Klem.; v. bozn. ad 310); té£ nč. novotvar. nádéje f. — spes 1341 nadyege — Vok. 128 ald. nadejmé v. nadjmé nádcha f. = enfluxus (A: bifluxus B; influxio — Katarrh Geovges) 1691 Na- dcha AB (,,de languoribus) = nadka (dial RVodń. 58" atd.; nyní vulgo nátka, nadchnüti v. nadšenie nadievanie nt. — farcimina 1799 nadye- vanie (A: nadiewienye D omylem, na- dawanie B, změnou) = Boh. 545 (: nadzycwanye O dial., nadyewana E omylem, nadyewanyna IF zmłnou) = RVodü. 54" (nadiewanij) a/d. NE. ná- divka nadievaná v. nadievanie nadievanina v. nadievanie [1adjmé nt. — pronomen Vokab. 47 nad- gme (L: nadgmic Kl., nadeyme M); Gb. dokládá: ,,strojené a netrefné''. nadob v. nádoba | nádoba f. — utensile Bch. 803 nadoba (var. nadob F, narob E; nadoba md jen O, obyčejně odchylný text; metvum sádá -Lu); ale svovn. slovin. dob f. - ollas Exempl. 37 gl. nadob (G. pl.). (nadobecné adj. nt. — epic[hjenum ge- nus» Vokab. 36 nadobeczne (F, KL: nadomeczne M omylem) = RVodň 60"I (Jg. ête mylně nadobečné) „de gram- matica“ ( — čgníxomvov) Ztý: též v Brig. 8). nádobie nt. — supellex 2008 nadobie aid. = supellectilia Boh. 668 nadobye Wiesb. 926, 1098 atd. nadomec m. — ipargeus X: . ozéQ -- v» 2231 nadomecz AB; fak ćle i Ję., Kt. Gb. Ale ve v. 2226 čte se paralelní ypo- geus( dnů + 7$» podzemec — a zdá se pvolo, Ze na tomlo mist bylo ićż pu- vodné *nadzemec nádor m. = arnedu 1690 nador AB (,,de languoribus'*) = RVodi. 20% — Vocb. 175" ald. nádovna f. = epilensis 1707 nadovna AL (rým ohlavna; „de languoribus’); možno čísti též epilensis, -sia — epilepsie. inadpiirozena f. == medtayphisica Vo- kab. 325 nadprzyrozena (vym boho- mluvna; var. naprzirozena KI. omylein). Klaret za to nadpřiroznila, z čehož prý podle Gb. SS.II,45la vaniklo heslo Vokab. nadpfiroznilaf. ^ methafysica 1623 nad- prziroznyla (ry bomila) (A: B omylem naprzye rzecz podle Mentika, podle Hanky nahrzyerzecz- a navrhována též oprava nahořeřeč). nadra pl. nt. = pusina 2541 nadra — Boh. 899 (busina) — Veleś. (nyedra busina); koniext odvet, póvod, vet, nadra, sécka, pravna. Gb. dokldda. „busina, pusina znamenalo nevím co, ale stě. vykladatel, sveden zněním trochu podobným, spojoval to s něm. buosen, busen a podle toho zvolil i své ztlumočení (že Lu přišla ňadra mezi řemeslníky, to není věc vestředověkých reálních .. slovnících nevídaná...)“, Spíše však je asi heslo nadra vložkou o. k ní vytvořeno It. něm. busina. nadrokona {. — embolismus (mensis? Vokab. 274 nadrokona — ivořeno ne- uniële (édst ‘nad rok). nadrzan o madřan nádržka |. — periplemia 1712 nadrzka (B: nadyzka A; rvm slzka; „de langu- oribus”*). Gb. „prý nemoc toho jména“. nadstvu'enie v. nastraZenie nadíene nt.: influencia ^stron. 726 «4l. od nadsscnye «fd naduli v. nadutie nadutie nt. — inflacio 1715 nadutie (inflatus) Wiesb. 532 afd. nadyzka v. nádržka
Strana 352
352 (nadzdvizenie nt. — supcrlativus Vokab. 32 nadzdwyzenye (var. nadzdwyzeny) „de grammatica“; zaniklo. nadzemec v. nadomec naháé m. :- nudus 1208 nahacz aid. náhlav m. — omirale {= humerale) 2341 nahlaw == Veleš.; zaniklo. nahlen? zitiron 451 nahlen „clauda monstra' SS. ,strojené'" s. v. náhlost f. = vehemencia 1470 nahlost -- RVodń. 74" atd., = furor Boh. 416 nahlost: Wiesb. 480 — Mam. A 23! — Vocb. Mus. 184* atd. (Klaret ża lo trinost.) -nahost v. přínahost nahojed- v. nohojéd- nahota {. = nuditas 1493 nahota ad. nahfÉfet :. nadpriroznila náchod m. — a(gygressus 1566 nachod AB: neujalo se. interitus Vokab 335 nachod <patrné m. introitus». Za lo Klaret nastopnik. naj- © první. nájem m. = convencio 2504 nagem AB = Boh. 797 = RVodň. 56Y atd. nájemník m. — mercenarius 2498 na- gemnyk ABG : Boh. 1078 alp. V. najimak. 793 nájézd m. — sequa 749 nagezd ABC (rým objčzd, konlext chmelinie, zś- hubie, objezd, nájezd) -= Veleš. atd. najímač v. najímák najímák m. — conventor 1026 nagimak (rym Żak) = Vele& Ze utvofemo en pro rym, svÉdél vav.; 1026 B cte nagymacz, 1026 GTrial. nagemnyk, opravami. najimanie v. najmanie najimatel m. = apreciator 2238 nagi- matel. najimati impí.: 3. sg. apreciat 2269 na- gyma apprecio nagymam Veleż. ald | najmanie nt. — hamacio 1376 naymanyc "vým fihanie; komntext vráska, obrázka, najmanie, tihanie, domnénie, zabyl- stvie...) — jak neznámo. [najmatroka? — ecliptica (m. ecliptica» Vokab. 263 naymatroka: srova. slun- cestrok /. 257. najslon v. nauloh | nejplod- v. plodn- — Wiesb. | úmyslnými najbrv- v. první -nák v. hlavonák | nadzdviženie — nálevka. nákel m. = arcus 353 nakel (A: B nabet omylem, Trial. iris mylně) (rým výmol, kontext vymol, zlov, nékel, plavacka, potopa...) : mělká zátoka, přísta- visté; sroun. Prusik, Krok 1887, 88/9 a stpol. Nakiet 1136, Nakielec (= bah- nité louky) aid. Kozierowski, Roczn. Tow. Pozn., 1913, 49: později dial. náklo, náklí. náklad m. = casa 2047 naklad AT atd. [ndklon m. — modus Vokab. 81 naklon („de grammatica'; mini se modus verb). [naklonéné adj. plur. — encletice (éyz4u- mad) Vokab. 123 naklonyene (loti barlikule; ,,de grammatica"). nakloniti v. naklonéné näkolenek v. nákolenky ndkolenky pl. m. — crurigal 2156 nako- lenek (rym obojek; že jen pro rým, svëdit rkp. B nakolenky, opravou) Boh. 889 nakolenky aid: bynëni pro horní část nohou. nákovadlé v. nákovadlen nákovadlen m. = incus 2618 nakowad- len + Boh. 874 (var. nacowadle O, snad dial. snad omylem) = Wiesb. 1187 atd. nákrznák m. — filacterium 2583 na- krznak (rym novák, SS. oprovuje ná- krznek — proti rýmu), bocházl patrně 4 mammoir. evg. Mat. X XIII, 5. nákvas v. nákvasa nákvasa f. — tabassa 1848 nakuassa AD = Boh. 697 (naquassa' va7. nakwas O proti melyu) = RVodn. 51Y, 72Y ałd. náledeň f. = glacium 92 naleden AB (G omylem nalednyk) = Nn 69“ = Vele&, atd.; nyní náledí. náledník m. = glanco 2657 nalednyk (vým podkovnik; kontext podkova.. lišty . podkovník, šelyha, náledník); dial. v sev. vých Cechäch železo (na botu, na vůz), zahraňující sklouzání po ledé Jg. Ki. nalep v. násep naleto adv. <= na léto) : fitenne 195 naleto AB (rým ono léto) Nn 70" ald. Srovn. EVid., Luk. XIII, 9 naleto ( : in futurum) srubímy je; né. na- přesrok. ndlevka f. - : carthesia 2031 nalewka AB (rým slévka) : Boh. 925 = RVodň. 55Y — Velcš. ald.
352 (nadzdvizenie nt. — supcrlativus Vokab. 32 nadzdwyzenye (var. nadzdwyzeny) „de grammatica“; zaniklo. nadzemec v. nadomec naháé m. :- nudus 1208 nahacz aid. náhlav m. — omirale {= humerale) 2341 nahlaw == Veleš.; zaniklo. nahlen? zitiron 451 nahlen „clauda monstra' SS. ,strojené'" s. v. náhlost f. = vehemencia 1470 nahlost -- RVodń. 74" atd., = furor Boh. 416 nahlost: Wiesb. 480 — Mam. A 23! — Vocb. Mus. 184* atd. (Klaret ża lo trinost.) -nahost v. přínahost nahojed- v. nohojéd- nahota {. = nuditas 1493 nahota ad. nahfÉfet :. nadpriroznila náchod m. — a(gygressus 1566 nachod AB: neujalo se. interitus Vokab 335 nachod <patrné m. introitus». Za lo Klaret nastopnik. naj- © první. nájem m. = convencio 2504 nagem AB = Boh. 797 = RVodň. 56Y atd. nájemník m. — mercenarius 2498 na- gemnyk ABG : Boh. 1078 alp. V. najimak. 793 nájézd m. — sequa 749 nagezd ABC (rým objčzd, konlext chmelinie, zś- hubie, objezd, nájezd) -= Veleš. atd. najímač v. najímák najímák m. — conventor 1026 nagimak (rym Żak) = Vele& Ze utvofemo en pro rym, svÉdél vav.; 1026 B cte nagymacz, 1026 GTrial. nagemnyk, opravami. najimanie v. najmanie najimatel m. = apreciator 2238 nagi- matel. najimati impí.: 3. sg. apreciat 2269 na- gyma apprecio nagymam Veleż. ald | najmanie nt. — hamacio 1376 naymanyc "vým fihanie; komntext vráska, obrázka, najmanie, tihanie, domnénie, zabyl- stvie...) — jak neznámo. [najmatroka? — ecliptica (m. ecliptica» Vokab. 263 naymatroka: srova. slun- cestrok /. 257. najslon v. nauloh | nejplod- v. plodn- — Wiesb. | úmyslnými najbrv- v. první -nák v. hlavonák | nadzdviženie — nálevka. nákel m. = arcus 353 nakel (A: B nabet omylem, Trial. iris mylně) (rým výmol, kontext vymol, zlov, nékel, plavacka, potopa...) : mělká zátoka, přísta- visté; sroun. Prusik, Krok 1887, 88/9 a stpol. Nakiet 1136, Nakielec (= bah- nité louky) aid. Kozierowski, Roczn. Tow. Pozn., 1913, 49: později dial. náklo, náklí. náklad m. = casa 2047 naklad AT atd. [ndklon m. — modus Vokab. 81 naklon („de grammatica'; mini se modus verb). [naklonéné adj. plur. — encletice (éyz4u- mad) Vokab. 123 naklonyene (loti barlikule; ,,de grammatica"). nakloniti v. naklonéné näkolenek v. nákolenky ndkolenky pl. m. — crurigal 2156 nako- lenek (rym obojek; že jen pro rým, svëdit rkp. B nakolenky, opravou) Boh. 889 nakolenky aid: bynëni pro horní část nohou. nákovadlé v. nákovadlen nákovadlen m. = incus 2618 nakowad- len + Boh. 874 (var. nacowadle O, snad dial. snad omylem) = Wiesb. 1187 atd. nákrznák m. — filacterium 2583 na- krznak (rym novák, SS. oprovuje ná- krznek — proti rýmu), bocházl patrně 4 mammoir. evg. Mat. X XIII, 5. nákvas v. nákvasa nákvasa f. — tabassa 1848 nakuassa AD = Boh. 697 (naquassa' va7. nakwas O proti melyu) = RVodn. 51Y, 72Y ałd. náledeň f. = glacium 92 naleden AB (G omylem nalednyk) = Nn 69“ = Vele&, atd.; nyní náledí. náledník m. = glanco 2657 nalednyk (vým podkovnik; kontext podkova.. lišty . podkovník, šelyha, náledník); dial. v sev. vých Cechäch železo (na botu, na vůz), zahraňující sklouzání po ledé Jg. Ki. nalep v. násep naleto adv. <= na léto) : fitenne 195 naleto AB (rým ono léto) Nn 70" ald. Srovn. EVid., Luk. XIII, 9 naleto ( : in futurum) srubímy je; né. na- přesrok. ndlevka f. - : carthesia 2031 nalewka AB (rým slévka) : Boh. 925 = RVodň. 55Y — Velcš. ald.
Strana 353
nález — naramky — clepsidra Boh. 660 - : Wiesb. 915 — Žídek Jg. atd. nález m. exemplum Vokah. 19 nalez (var. naloz omylem). | nâlich m. = impetus 2312 nalich (rym | poliz), nejspise z mammoir. ald. nálicha m. — impetuosus 1157 nalycha. naloz v. nález námésecnik m. -lunaticus 1151 namye- secznyk (A: namyessecznyk B) Mam. A 28" =- Vele$. ałd. Gb. cie námě- sie£ník; Blah. Gv. 275 praví: , námé- sećnik, namusićnik: utrumque usita- tum. Prvního toho ti užívají, kteříž rádi překřepčují.“ námčsták v. náměstek náměstek, -ák m. = successor 1084 na- miestak (rým známoták) SS. II. 1157 poznamenává k namiestak, jeZ vřazeno | k náměstek (sic!): a také Veleš. čle successor namiestnik, Slov. Třeb. 12 náměstek a jiní jinah měnl; nicméně však zdá se, vzhledem k rýmu, že třeba člení námčsták podyżeli. na«mluvaé m.: allocutor 1214 namlu- vacz — Mam. A 44' — Diefb. (zuspre- cher, allocutor Gb.) = Veleš. Lact. ald.; nć. namlouvać. namlüvanie nt. occupacio Vokab. 175 namluwanye: ,,de rethorica" (pred- stizent) ald. namlávot; v. namlüvanie namluvenie nt. = comparacio (var. cap- tacio) Vokab. 162 namluwenye „de rethorica'' atd. namluvili o. namluvenie námysl m. — architipus 1093 Namisl ABC — RVodñ. 54Ya. Zaniklo. nápadní ад). casuale Vokab. 425, Napadnye (predložka) „de gramma- tica''. nápal m. — tensor 1200 napal (komiext mal, nosál, ztenécal, brichal, napal, | ścekal). SS. IT, 479a dokládá: „Strojené, ač není-li to nápal — zapalovadlo, | *censor a nedostalo-li se slovo to do své kapitoly omylem.“ nópis (var. v. hampeśt) ndpilek v. náprstek nápoj m. = pocio 1839 napoy AB (rým zäpoj) — Astron. 580 gl. napoy ald. nápoleénik m. — staphisagria 883 na- | polecznyk „radices in apoteca" (SS. do- | У. Flajšhans: Klaret, IJ. | náramky pl. m. — pellichelides 4 353 klddd kicher, wurtz). z Diefb. staphysagria - berg- bibernel, steinprech, huz- napólnoc v. polinoc napominaé m. — monitor 1229 napomi- nacz AB aid. [napostiha f. — consecucio Vokab. 267 napostyha „de astronomia''; zaniklo. nápravnik m. — feodalis 1003 naprawnik ABGTrial. (vým služebník) = Veles. = RVodůň. 61" (feodus, myln£) aid. prevaricator v. prohfieśnik. nápiéh? .. andea 2593 naprzih (opravil SS. II, 487 s. v.; homtext podhlodek, tuna, olejna, hut, nápféh, püra; SS. do- khládá z Diefb. amdea, andela — Ofen- gabel). napřeřeč v. nadpriroznila napfih v. nápféh napñirozena v. nadpfiroznila nâprovaznik m. - cenobates (= oyo1vo- Bdtne) 2217 naprovaznik AB (vym po- cestník); zawmiklo, zu ło ni. provazo- lezec. nüprsk- v. náprst- náprstek m. — digitale 2573 naprstek - : Boh. $850 — Wiesb. 1155 — RVodň. 58" — Vele&. atd., podnes. Svovn. následující náprstky pl. m.:: pedulare 1938 *na- prstky (Naprstli A omylem, naprsky B dial.) — naprstky Vele&. naprstki RVodí. 67" — nedula napitek Nn 68" chybným opisem atd. (Mini se sanddly prelátú.) Podnes dial. vfcht. náprstky onuce K. VI, 1108 (z Kunvaldu). Srovn. náprstek. naprstli v. náprstky napuolnost v. pólnoc nara f. - napta (vdpVa) 816 narn „de berbis ignotis"; SS. II, 488b ciluje z Diefb. napta — nepeta a dokládá „chyba m. máta, v. toto“: pod tím heslem skutečně jsou doklady pro ne- peta - planá máta, polská máta, česká můta z vostl., ale žádný ze slovníků, Klaret pak heslo můta má již 790 := mentha; proto výklad ten není dosti pravděpodobný. váramenky v. náramky JTEQLĄE- gidec) 1888 naramki AB (rym blanky) ald.; téz mc. 23
nález — naramky — clepsidra Boh. 660 - : Wiesb. 915 — Žídek Jg. atd. nález m. exemplum Vokah. 19 nalez (var. naloz omylem). | nâlich m. = impetus 2312 nalich (rym | poliz), nejspise z mammoir. ald. nálicha m. — impetuosus 1157 nalycha. naloz v. nález námésecnik m. -lunaticus 1151 namye- secznyk (A: namyessecznyk B) Mam. A 28" =- Vele$. ałd. Gb. cie námě- sie£ník; Blah. Gv. 275 praví: , námé- sećnik, namusićnik: utrumque usita- tum. Prvního toho ti užívají, kteříž rádi překřepčují.“ námčsták v. náměstek náměstek, -ák m. = successor 1084 na- miestak (rým známoták) SS. II. 1157 poznamenává k namiestak, jeZ vřazeno | k náměstek (sic!): a také Veleš. čle successor namiestnik, Slov. Třeb. 12 náměstek a jiní jinah měnl; nicméně však zdá se, vzhledem k rýmu, že třeba člení námčsták podyżeli. na«mluvaé m.: allocutor 1214 namlu- vacz — Mam. A 44' — Diefb. (zuspre- cher, allocutor Gb.) = Veleš. Lact. ald.; nć. namlouvać. namlüvanie nt. occupacio Vokab. 175 namluwanye: ,,de rethorica" (pred- stizent) ald. namlávot; v. namlüvanie namluvenie nt. = comparacio (var. cap- tacio) Vokab. 162 namluwenye „de rethorica'' atd. namluvili o. namluvenie námysl m. — architipus 1093 Namisl ABC — RVodñ. 54Ya. Zaniklo. nápadní ад). casuale Vokab. 425, Napadnye (predložka) „de gramma- tica''. nápal m. — tensor 1200 napal (komiext mal, nosál, ztenécal, brichal, napal, | ścekal). SS. IT, 479a dokládá: „Strojené, ač není-li to nápal — zapalovadlo, | *censor a nedostalo-li se slovo to do své kapitoly omylem.“ nópis (var. v. hampeśt) ndpilek v. náprstek nápoj m. = pocio 1839 napoy AB (rým zäpoj) — Astron. 580 gl. napoy ald. nápoleénik m. — staphisagria 883 na- | polecznyk „radices in apoteca" (SS. do- | У. Flajšhans: Klaret, IJ. | náramky pl. m. — pellichelides 4 353 klddd kicher, wurtz). z Diefb. staphysagria - berg- bibernel, steinprech, huz- napólnoc v. polinoc napominaé m. — monitor 1229 napomi- nacz AB aid. [napostiha f. — consecucio Vokab. 267 napostyha „de astronomia''; zaniklo. nápravnik m. — feodalis 1003 naprawnik ABGTrial. (vým služebník) = Veles. = RVodůň. 61" (feodus, myln£) aid. prevaricator v. prohfieśnik. nápiéh? .. andea 2593 naprzih (opravil SS. II, 487 s. v.; homtext podhlodek, tuna, olejna, hut, nápféh, püra; SS. do- khládá z Diefb. amdea, andela — Ofen- gabel). napřeřeč v. nadpriroznila napfih v. nápféh napñirozena v. nadpfiroznila nâprovaznik m. - cenobates (= oyo1vo- Bdtne) 2217 naprovaznik AB (vym po- cestník); zawmiklo, zu ło ni. provazo- lezec. nüprsk- v. náprst- náprstek m. — digitale 2573 naprstek - : Boh. $850 — Wiesb. 1155 — RVodň. 58" — Vele&. atd., podnes. Svovn. následující náprstky pl. m.:: pedulare 1938 *na- prstky (Naprstli A omylem, naprsky B dial.) — naprstky Vele&. naprstki RVodí. 67" — nedula napitek Nn 68" chybným opisem atd. (Mini se sanddly prelátú.) Podnes dial. vfcht. náprstky onuce K. VI, 1108 (z Kunvaldu). Srovn. náprstek. naprstli v. náprstky napuolnost v. pólnoc nara f. - napta (vdpVa) 816 narn „de berbis ignotis"; SS. II, 488b ciluje z Diefb. napta — nepeta a dokládá „chyba m. máta, v. toto“: pod tím heslem skutečně jsou doklady pro ne- peta - planá máta, polská máta, česká můta z vostl., ale žádný ze slovníků, Klaret pak heslo můta má již 790 := mentha; proto výklad ten není dosti pravděpodobný. váramenky v. náramky JTEQLĄE- gidec) 1888 naramki AB (rym blanky) ald.; téz mc. 23
Strana 354
854 = ladon Boh. 570 naramky (var. na- ranky omylem) — RVodn. 63* — Wiesb. 637 (naramenki) aid. náraz m. = inveccio 2324 naraz AB (rým úraz); v B je m. inveccic lal. natio „zajisté chybou opisovačskou místo invencio a nikoli nára“ ve smyslu na- rození“ SS. I1, 489b. moneta 169 naraz (AB: G ráz) (rym mráz; Ronlexl mräkota, krapy, motyka, náraz, blýščka, mráz). - Sroun, pénarazuik ndvaza v. naräzka nárazník v. pénaraznik narázka 1. — obiectura 354 narazka AB (podle Flanky v B narozka) (rým pla- vačka; koniext nákel, plavačka, na rážka, potopa, sstrčka) = Veleš. (na- raza) — Wiesb. 1257 (/éž naraza, nej- spis omylem). nárcie v. nárue naii- v. nary- nafiekanie nt. = lugubra 1357 narzie- kaníe AB (rym porûlianic) = Wiesb. 126 aid; naříkání. narob v. nádoba náročna f£. : nnuale (A: B annale» 2554 naroczna AD (rY» úročna), Jg. „vý- roční svátek“. národ m. — nacio 1776 narod AB aid. navodilec v. nayozenec narodinec v. nayozenec nárok m. — indic(c»io 66 narok ABCG =- Boh. 27 = Mam. B 24" a. narozka v. narážka narozenec m. == natus 1769 narozenecz (A:B narodynecz, omylem, podle SS. m. narodilec) xy potracenec. narozenie nt. — Nativitas 2390 narozc- nye (ryu:. Pocetie; mint se den Nav. Puinë 25,12). nártie nt. — prepedia 1317 nartye (rym müdie) — Boh. 461 (var. narczye O dial.) — RVodñ. 68Y == Wiesb. 505 =: Mam. A 19! — Nn 67Y (vartye omylem) ald.; ne. nart(i). | náručie nf. — fasciculum ABC — Veleš. ald. ndrySenstrie nt. = flavitudo 1593 rissenstvie (A: B narzysenstwye). násad m. -- trabale 2173 nasad AB (koń- text oj, Btpice, bodec, śle, rozvora, chóda, násad) — Boh. 779 — Wiesb. AC. 738 naruczie na- niraz — náslolník. 1062 — RVodn. 49" atd. Né. dial. mor. „příční dřevěný trámec na voze mezi přední kola pod svořeň nasazený, na němž leží bočnice, žebřiny“ K. VI s. v. náséé f. — ostrum 1872 nassyecz (B:A nasecz) = (nasyecz) Boh. 549 = Veles. Mam A 30Y ald., nyni nach, purpur. : - astra Boh. 886 nasyccz (astra omy- lem isto ascia = Sirofina) = ascia RVodn. 53°, 54" = ascia Voch. 175" atd. Klavet nemd. : : inauris v. nausek. násep n. == agger 96 nassep ADCG (omylem nalep) = Boh. 145 = Wiesb. 735 =- Vocb. 175" = Slov. Třeb. 12 = Nn 69Y = RVodñ. 53" aid nésilé nt. = violencia 1459 RVodń. 73Y afd. násilník m. — vispilio Boh. 754 nasyJnyk = Wiesh. 1025 — Veleś. afd. = vispiliones 1123 nasilniczi AB (G mcd nasylnyk vispilio). ndskok m. = scarca 1694 naskok AB = nasile = RVodń. 28° = Velc$. (nastok m. nas- coc omylem) ald. Stě. též náskoka - pryskýř, puchýř v. SS. II, 499—300. násled m. — imitacio. 1418 Nasled — Vo- kab. 399 add. (následná pl. nt. — imitativa Vokah. 50 nasledna; zaniklo. následovati vb jmpf.: impt.: (facta) cita Texempl. 263 gl. nasledug! _ nessogyc r. rmésloje naspofenie ut. — crementum 1507 sporzenie A (B nesporzenie) Veleś. Vocb. 176° atd maspofili v. naspořenie nasiôk v. nosték nástav m. — ypoteca 2296 nastav AB- Trial ad. naslávanie v. nástavné ndstavné adj. nt. = instans (tempus) Vokab. 401 nastawne (P, KI.: nasta- wanic M omylem), ,,dc grammatica"; neujalo se ndstónek m. — anpariale 1966 nastienek AB -- Vocb. 175Y .- Veleśs. ald. zaslók v. náskok maslolánie v. nastolovánie nástolnik m. == csula 787 nastolnik AB lvym febfik; „de frumentis') = RVodi. 38" = Rstl. Drk. 178b 2, 197Y atd. Nyní pryšec, Euphorbia esula SS. s. v. na-
854 = ladon Boh. 570 naramky (var. na- ranky omylem) — RVodn. 63* — Wiesb. 637 (naramenki) aid. náraz m. = inveccio 2324 naraz AB (rým úraz); v B je m. inveccic lal. natio „zajisté chybou opisovačskou místo invencio a nikoli nára“ ve smyslu na- rození“ SS. I1, 489b. moneta 169 naraz (AB: G ráz) (rym mráz; Ronlexl mräkota, krapy, motyka, náraz, blýščka, mráz). - Sroun, pénarazuik ndvaza v. naräzka nárazník v. pénaraznik narázka 1. — obiectura 354 narazka AB (podle Flanky v B narozka) (rým pla- vačka; koniext nákel, plavačka, na rážka, potopa, sstrčka) = Veleš. (na- raza) — Wiesb. 1257 (/éž naraza, nej- spis omylem). nárcie v. nárue naii- v. nary- nafiekanie nt. = lugubra 1357 narzie- kaníe AB (rym porûlianic) = Wiesb. 126 aid; naříkání. narob v. nádoba náročna f£. : nnuale (A: B annale» 2554 naroczna AD (rY» úročna), Jg. „vý- roční svátek“. národ m. — nacio 1776 narod AB aid. navodilec v. nayozenec narodinec v. nayozenec nárok m. — indic(c»io 66 narok ABCG =- Boh. 27 = Mam. B 24" a. narozka v. narážka narozenec m. == natus 1769 narozenecz (A:B narodynecz, omylem, podle SS. m. narodilec) xy potracenec. narozenie nt. — Nativitas 2390 narozc- nye (ryu:. Pocetie; mint se den Nav. Puinë 25,12). nártie nt. — prepedia 1317 nartye (rym müdie) — Boh. 461 (var. narczye O dial.) — RVodñ. 68Y == Wiesb. 505 =: Mam. A 19! — Nn 67Y (vartye omylem) ald.; ne. nart(i). | náručie nf. — fasciculum ABC — Veleš. ald. ndrySenstrie nt. = flavitudo 1593 rissenstvie (A: B narzysenstwye). násad m. -- trabale 2173 nasad AB (koń- text oj, Btpice, bodec, śle, rozvora, chóda, násad) — Boh. 779 — Wiesb. AC. 738 naruczie na- niraz — náslolník. 1062 — RVodn. 49" atd. Né. dial. mor. „příční dřevěný trámec na voze mezi přední kola pod svořeň nasazený, na němž leží bočnice, žebřiny“ K. VI s. v. náséé f. — ostrum 1872 nassyecz (B:A nasecz) = (nasyecz) Boh. 549 = Veles. Mam A 30Y ald., nyni nach, purpur. : - astra Boh. 886 nasyccz (astra omy- lem isto ascia = Sirofina) = ascia RVodn. 53°, 54" = ascia Voch. 175" atd. Klavet nemd. : : inauris v. nausek. násep n. == agger 96 nassep ADCG (omylem nalep) = Boh. 145 = Wiesb. 735 =- Vocb. 175" = Slov. Třeb. 12 = Nn 69Y = RVodñ. 53" aid nésilé nt. = violencia 1459 RVodń. 73Y afd. násilník m. — vispilio Boh. 754 nasyJnyk = Wiesh. 1025 — Veleś. afd. = vispiliones 1123 nasilniczi AB (G mcd nasylnyk vispilio). ndskok m. = scarca 1694 naskok AB = nasile = RVodń. 28° = Velc$. (nastok m. nas- coc omylem) ald. Stě. též náskoka - pryskýř, puchýř v. SS. II, 499—300. násled m. — imitacio. 1418 Nasled — Vo- kab. 399 add. (následná pl. nt. — imitativa Vokah. 50 nasledna; zaniklo. následovati vb jmpf.: impt.: (facta) cita Texempl. 263 gl. nasledug! _ nessogyc r. rmésloje naspofenie ut. — crementum 1507 sporzenie A (B nesporzenie) Veleś. Vocb. 176° atd maspofili v. naspořenie nasiôk v. nosték nástav m. — ypoteca 2296 nastav AB- Trial ad. naslávanie v. nástavné ndstavné adj. nt. = instans (tempus) Vokab. 401 nastawne (P, KI.: nasta- wanic M omylem), ,,dc grammatica"; neujalo se ndstónek m. — anpariale 1966 nastienek AB -- Vocb. 175Y .- Veleśs. ald. zaslók v. náskok maslolánie v. nastolovánie nástolnik m. == csula 787 nastolnik AB lvym febfik; „de frumentis') = RVodi. 38" = Rstl. Drk. 178b 2, 197Y atd. Nyní pryšec, Euphorbia esula SS. s. v. na-
Strana 355
Nastol(ov)ánie — návitek. 355 Nastolkov)ánie nt. = kathedra (s. Pe- tri) 2397 nasstolanye (rým na Obráce- nic; klaretovsky tkráceno) „de festis“= cathedra nastolowanice Veleš. (omy- lem); mini se svátek 22. února. SS. II, 504 mylně = stolec nástopník m. = introitus 2120 nastopnik AB (míněn introit' část mše). SS. do- dáná: „strojené a možná i chybně (m. nástupník) napsané“. nástraš a. nástroj nastraženie nt. — laqueamen Boh. 930 nastrazenye (O 931; E nadstrazenye omylem) = RVodň. 641 atd. V Klare- toni nástražka. nastražiti v. nastraženie nástražka f. = laqueamentum 2650 na- strazka (rým sietka; v rybářství). Srovn. předchozí. nástroj m. = norma 1537 nastroy AB = nastrass Veleš. (omylem). SS. cituje z Diefb. norma = winckelho cz, winckel- masz, regel.. [nastúpenie nt. = entimenia komyl místo 8rgpunua) Vokab. 216 nastupenic (Kl.; viz pozn. tamže). nasva(té?) nt. = suffragium 2434 nasva (rým abeceda): S.S. „slovo umělé, ne- pochybně taková zkratka ze slova nasvátnost jako pamat monimentum (v téže kapitole Prešp.) z památka“: ale nasvátnost je ve v. 2444; zdá se, ježto jde o přímluvu svatých, že asi zkrá- ceno (památka) na sva té). nasvátnost f. = sacrificium 2444 na- svatnost, neujalo se. náš poss. = nostrum 304 nasse atd. naše v. náš našec v. násěč našinec m. = nostras 1129 nassinecz (rým oškřec) = Mam. A 30 ald. nat f. = gena 760 nat AB = Boh. 311 = Mam. A 151, 241 = Veleš. (gemma omy- lem) = RVodň. 611 = Nn 667 (nath). náton m. = stranstrum 635 naton ABCG = Boh. 243 = Mam. A 36r = Slov. Třeb. 12 = Nn 697 = Lact. aid. Po- dnes v dial. sev.č. nátoň = špalek, na kterém se natíná Kotl VI, 1126, SS. s. v.; srovn. opřel sekeru o nátoň Jirásek SS. XXIII, 53 (podobně 1. XXVII, 30 ald.); je ledy možno, že již tehdy bylo nátoň, ne náton. natvářenie v. natvrzenie [natvrzentent. prosopeya (:9000ло- nolia) Vokab. 178 natwrzenve (jenom Kl., v. t. pozn.). SS. II. 510 navrhuje natvářenie. Naučenie nt. = Terp)sicore Vokab. 369 nauczenye: jméno Musy, zaniklo, neuměle utvořeno. Naučevník m. = Doctrinale 2382 nav- czewnik (rým Dávník): míní se příručka Doctrinale Alexandra de Villa Dei. naučíš v. naučiti naučitel m. = eruditor 1225 navczitel AG atd. naučiti vb. píkt., 2. sg. » disces 13 nauczis sye atd. Sroun. naučenié. naučka f. = documentum 1098 navezka AC; za to nyní nauka. nauloh m. = nadir 190 nauloh (A: B nayslon); SS. s. v. najslon pokládá naj- slon za člení správné a tak bylo i v textu označeno, ale patrně čtení nauloh je správné: kontext situs úloh, nadir na- úloh, obezrot orizon: nadir klaretov- ským způsobem zpola přejato, zpola přeloženo. naumlovník v. navinovník náušek m. = inauris Boh. 575 naussek (var. nasyecz omylem) atd. asi biblického původu. —nav v. nosonav náva v. nenava nával m. = sarcina 728 naval (rým zákal) ABC = RVodň. 70 a ald. návara f. = zerophagia ( - gnoopayía) 1790 navara ABD (D 39; D 3 = semi- coctus) = Boh. 536 = Wiesb. 13 = RVodň. 767 Veleš. ald návaz v. návaž návaž m. = (pondus? appensum? Vo kab. 241 nawaz; v textu mezera, v níž latinský výraz vypadl, možno čísti též návaz. navinovník m. = accusator 1074 navi- nownik (AC : B navmlownyk omylem); zaniklo, neuměle tvořeno. -návist v. nenávist návitek m. = altena 2561 Navitek = Mam. A 141 = Veleš. (altrua omylem) = Vocb. 1757 atd. SS. srovnáná srb. na- vitak osnova; kontext tkadlicě, ná- vitek, knýp, ochle.
Nastol(ov)ánie — návitek. 355 Nastolkov)ánie nt. = kathedra (s. Pe- tri) 2397 nasstolanye (rým na Obráce- nic; klaretovsky tkráceno) „de festis“= cathedra nastolowanice Veleš. (omy- lem); mini se svátek 22. února. SS. II, 504 mylně = stolec nástopník m. = introitus 2120 nastopnik AB (míněn introit' část mše). SS. do- dáná: „strojené a možná i chybně (m. nástupník) napsané“. nástraš a. nástroj nastraženie nt. — laqueamen Boh. 930 nastrazenye (O 931; E nadstrazenye omylem) = RVodň. 641 atd. V Klare- toni nástražka. nastražiti v. nastraženie nástražka f. = laqueamentum 2650 na- strazka (rým sietka; v rybářství). Srovn. předchozí. nástroj m. = norma 1537 nastroy AB = nastrass Veleš. (omylem). SS. cituje z Diefb. norma = winckelho cz, winckel- masz, regel.. [nastúpenie nt. = entimenia komyl místo 8rgpunua) Vokab. 216 nastupenic (Kl.; viz pozn. tamže). nasva(té?) nt. = suffragium 2434 nasva (rým abeceda): S.S. „slovo umělé, ne- pochybně taková zkratka ze slova nasvátnost jako pamat monimentum (v téže kapitole Prešp.) z památka“: ale nasvátnost je ve v. 2444; zdá se, ježto jde o přímluvu svatých, že asi zkrá- ceno (památka) na sva té). nasvátnost f. = sacrificium 2444 na- svatnost, neujalo se. náš poss. = nostrum 304 nasse atd. naše v. náš našec v. násěč našinec m. = nostras 1129 nassinecz (rým oškřec) = Mam. A 30 ald. nat f. = gena 760 nat AB = Boh. 311 = Mam. A 151, 241 = Veleš. (gemma omy- lem) = RVodň. 611 = Nn 667 (nath). náton m. = stranstrum 635 naton ABCG = Boh. 243 = Mam. A 36r = Slov. Třeb. 12 = Nn 697 = Lact. aid. Po- dnes v dial. sev.č. nátoň = špalek, na kterém se natíná Kotl VI, 1126, SS. s. v.; srovn. opřel sekeru o nátoň Jirásek SS. XXIII, 53 (podobně 1. XXVII, 30 ald.); je ledy možno, že již tehdy bylo nátoň, ne náton. natvářenie v. natvrzenie [natvrzentent. prosopeya (:9000ло- nolia) Vokab. 178 natwrzenve (jenom Kl., v. t. pozn.). SS. II. 510 navrhuje natvářenie. Naučenie nt. = Terp)sicore Vokab. 369 nauczenye: jméno Musy, zaniklo, neuměle utvořeno. Naučevník m. = Doctrinale 2382 nav- czewnik (rým Dávník): míní se příručka Doctrinale Alexandra de Villa Dei. naučíš v. naučiti naučitel m. = eruditor 1225 navczitel AG atd. naučiti vb. píkt., 2. sg. » disces 13 nauczis sye atd. Sroun. naučenié. naučka f. = documentum 1098 navezka AC; za to nyní nauka. nauloh m. = nadir 190 nauloh (A: B nayslon); SS. s. v. najslon pokládá naj- slon za člení správné a tak bylo i v textu označeno, ale patrně čtení nauloh je správné: kontext situs úloh, nadir na- úloh, obezrot orizon: nadir klaretov- ským způsobem zpola přejato, zpola přeloženo. naumlovník v. navinovník náušek m. = inauris Boh. 575 naussek (var. nasyecz omylem) atd. asi biblického původu. —nav v. nosonav náva v. nenava nával m. = sarcina 728 naval (rým zákal) ABC = RVodň. 70 a ald. návara f. = zerophagia ( - gnoopayía) 1790 navara ABD (D 39; D 3 = semi- coctus) = Boh. 536 = Wiesb. 13 = RVodň. 767 Veleš. ald návaz v. návaž návaž m. = (pondus? appensum? Vo kab. 241 nawaz; v textu mezera, v níž latinský výraz vypadl, možno čísti též návaz. navinovník m. = accusator 1074 navi- nownik (AC : B navmlownyk omylem); zaniklo, neuměle tvořeno. -návist v. nenávist návitek m. = altena 2561 Navitek = Mam. A 141 = Veleš. (altrua omylem) = Vocb. 1757 atd. SS. srovnáná srb. na- vitak osnova; kontext tkadlicě, ná- vitek, knýp, ochle.
Strana 356
356 navrácenie nt. restitucio 2309 nawra- czenie (termin právnický) repetitio Vokab. 168 Nawracze- nye (,,de rethorica'') apostropha Vokab. 178 czenie (jen v KI., pridavek, v. pozn.) ,de rethorica““. nâvral m. =: regressus 1567 Navrat AB iambus Vokab 22 nawrat (.,de grammatica"'). navydlcenie v. navrácenie navrdlili v. navrácenie navścievenie nt. = visitacio 2310 na- wssczievenie aid. návzdora f. -: zelus 145? nawzdora AB; »Strojené" SS. (Zty: svovn. néco co vypadalo jako návzdory Tyl, vyd. Se- kanina, Spisy I, 867.5 navzdv- v. nazdv- nazdvizenie nt. = sublevacio 1550 na- zdvyzenie ald. superlativus v. nadzdviZenie nazdvihniti v. nazdvizenie nawrat- nazlobiáf m. — pacerta 1172 Nazlobi- | tarz (,,communes species"); SS.IT, 520a: „české slovo strojené, latinské temné | (m. lacerta?)'' naznamenać m. = intitulator 2672 na- znamenacz (vým popisać; koniext pisar, kalamát, popisać, naznamenać, pi- sarna. .). ndzrak v. zázrak ndzièdlik v. náziédlnik ndzredlnik m. - specularis 130 nazrzye- dInyk (B: nazrziedlik A, snad omylem); SS. uvddd z Diefb. „specularis — spiecel- stein''; „de lapidibus". názvaí. — invitatorium 2435 nazva („de festis‘“); SS. „strojené“ == suffragium v. nasva(té) -nażili v. obnażenie non; svoun. neroda - - nolle aid. = in-; svoun. nerâcenie indipnacio atp. Sroun. nezli, neb conj. — quia 258 neb; 4— vel» do- stává neb Zádá Fysiol. 586 gl. Sroun. nebo. nebe nt. == celum 87 nebe Mam. A 49" atd. Srovn. nebesa a nebéhlav, ponebie. (nebóhlav m. .- anagogya Vokab. 330 nebyehlaw FKI. (,,de theologia", jsou ne- Boh 13 — lu uvedeny čtyři ve středověku oblibené ' výklady Písma, poslední, „anapogicus“, navrAcenie -- necnost. vykládal Plsmo se zřetelem „,guo tendas“, hk „nebeské vlasti''; ło zčeštěno neuměle) nebenka v. nebluka -nebes v. podnebes nebesa pl. nt.: svychovánie z nebes (= ura- nia) v. svrchovánie *zebesa; celi Vokab. 341 nubes F (metrum Zádá v." v; vypočítávají se kúry andělské dominacio panstvo, virtutes cnosti, celi ‘nubes’ patrnë tedy omyl m. nebesa) Srovn. nebe. -nebie v. podnebie nebilie v. nabitie nebluka f. -: celidma 595 nebluka (,,ver- mes“, rým kobylka), SS. II, 526a ile něbenka s dodatkem ,,strojené podle cotli-". Jest ovšem jisto, že zaćdiećni neb- /hunocí lat. celi-, ale zbytek slova je 1#3ko hádati. | nebo cj. = vel 240 nebo; sroun, krokeje | nebo pied = passus v yhp. G. pfi kro- €&jé v. 1. Srovn. neb. nebosý v. kobos nebozez v. neboziez | neboziez m. — terebellum 2017 nebozyez (B: nebozez A) — Boh. 676 — nebosiez RVodn. 72" — neboziezek Wiesb. 937 ald. Z némé, = : terebrum Boh. 883 nebosyess (var. nebozez) — Wiesb. 938 atd. nehoziezek v. neboziez nebożatko nt. — excors 1138 nebozatko AB = RVodñ. 60Ya = Veles, = Slov. Treb. 12 = Mam. A 21F a/d. nebozéik m. — vecors 1138 nebozczik AB = neboztik Vele$. — Slov. Tieb. 12 — nebostik excors RVodń. 75" (m. vecors omylem) a!d. nebożt- v. nebožč- [nebytoc? moter (?> Vokab. 327 nebytocz „de theologia” (kontext roz- urnoduch, nebvtocz, modlitva); slova patrni opisem zkažená. necky pl. fem. = capisterium 2015 Neczki == Boh. 674 = Wiesb. 934 = RVodi. K6" 57Y, atd. necně adv. = (facict) male (plura) pu- denter Fysiol. 678 gl. necznye ald. | necnost f. — nephas 1444 necznost = Wiesb. 1245 = Mam. A 30" := Veleś. | ald. Viz usnost.
356 navrácenie nt. restitucio 2309 nawra- czenie (termin právnický) repetitio Vokab. 168 Nawracze- nye (,,de rethorica'') apostropha Vokab. 178 czenie (jen v KI., pridavek, v. pozn.) ,de rethorica““. nâvral m. =: regressus 1567 Navrat AB iambus Vokab 22 nawrat (.,de grammatica"'). navydlcenie v. navrácenie navrdlili v. navrácenie navścievenie nt. = visitacio 2310 na- wssczievenie aid. návzdora f. -: zelus 145? nawzdora AB; »Strojené" SS. (Zty: svovn. néco co vypadalo jako návzdory Tyl, vyd. Se- kanina, Spisy I, 867.5 navzdv- v. nazdv- nazdvizenie nt. = sublevacio 1550 na- zdvyzenie ald. superlativus v. nadzdviZenie nazdvihniti v. nazdvizenie nawrat- nazlobiáf m. — pacerta 1172 Nazlobi- | tarz (,,communes species"); SS.IT, 520a: „české slovo strojené, latinské temné | (m. lacerta?)'' naznamenać m. = intitulator 2672 na- znamenacz (vým popisać; koniext pisar, kalamát, popisać, naznamenać, pi- sarna. .). ndzrak v. zázrak ndzièdlik v. náziédlnik ndzredlnik m. - specularis 130 nazrzye- dInyk (B: nazrziedlik A, snad omylem); SS. uvddd z Diefb. „specularis — spiecel- stein''; „de lapidibus". názvaí. — invitatorium 2435 nazva („de festis‘“); SS. „strojené“ == suffragium v. nasva(té) -nażili v. obnażenie non; svoun. neroda - - nolle aid. = in-; svoun. nerâcenie indipnacio atp. Sroun. nezli, neb conj. — quia 258 neb; 4— vel» do- stává neb Zádá Fysiol. 586 gl. Sroun. nebo. nebe nt. == celum 87 nebe Mam. A 49" atd. Srovn. nebesa a nebéhlav, ponebie. (nebóhlav m. .- anagogya Vokab. 330 nebyehlaw FKI. (,,de theologia", jsou ne- Boh 13 — lu uvedeny čtyři ve středověku oblibené ' výklady Písma, poslední, „anapogicus“, navrAcenie -- necnost. vykládal Plsmo se zřetelem „,guo tendas“, hk „nebeské vlasti''; ło zčeštěno neuměle) nebenka v. nebluka -nebes v. podnebes nebesa pl. nt.: svychovánie z nebes (= ura- nia) v. svrchovánie *zebesa; celi Vokab. 341 nubes F (metrum Zádá v." v; vypočítávají se kúry andělské dominacio panstvo, virtutes cnosti, celi ‘nubes’ patrnë tedy omyl m. nebesa) Srovn. nebe. -nebie v. podnebie nebilie v. nabitie nebluka f. -: celidma 595 nebluka (,,ver- mes“, rým kobylka), SS. II, 526a ile něbenka s dodatkem ,,strojené podle cotli-". Jest ovšem jisto, že zaćdiećni neb- /hunocí lat. celi-, ale zbytek slova je 1#3ko hádati. | nebo cj. = vel 240 nebo; sroun, krokeje | nebo pied = passus v yhp. G. pfi kro- €&jé v. 1. Srovn. neb. nebosý v. kobos nebozez v. neboziez | neboziez m. — terebellum 2017 nebozyez (B: nebozez A) — Boh. 676 — nebosiez RVodn. 72" — neboziezek Wiesb. 937 ald. Z némé, = : terebrum Boh. 883 nebosyess (var. nebozez) — Wiesb. 938 atd. nehoziezek v. neboziez nebożatko nt. — excors 1138 nebozatko AB = RVodñ. 60Ya = Veles, = Slov. Treb. 12 = Mam. A 21F a/d. nebozéik m. — vecors 1138 nebozczik AB = neboztik Vele$. — Slov. Tieb. 12 — nebostik excors RVodń. 75" (m. vecors omylem) a!d. nebożt- v. nebožč- [nebytoc? moter (?> Vokab. 327 nebytocz „de theologia” (kontext roz- urnoduch, nebvtocz, modlitva); slova patrni opisem zkažená. necky pl. fem. = capisterium 2015 Neczki == Boh. 674 = Wiesb. 934 = RVodi. K6" 57Y, atd. necně adv. = (facict) male (plura) pu- denter Fysiol. 678 gl. necznye ald. | necnost f. — nephas 1444 necznost = Wiesb. 1245 = Mam. A 30" := Veleś. | ald. Viz usnost.
Strana 357
necnota — nejistnost. necnota £. — tragedia 1633 Necznota AB := Voleš.; SS. cituje z Diefb. „„tragedia = lastersanck, lastergedicht“, necin- v. necn- nečánek m. = fatator 298 neczanek AB (rym Slojietek; ,, volatilia campestria") —Zídek, krakov. (CCM. 1837, 232): plák časně snášejtcí vejce, takže mláďata hynou (Lact. nn IIIa plodník). (Zty: v nečánek vězí asi nějaké nečán (v)nečas, ne(v)čas; srovn. stě. dočán, nečán.> nečest f. = inhonestas 1522 neczest ald. neéést f. — *manipulus {lext maniplis mylnym. ćlenim zkralky) 2112 nerzest (omylem vým forest) (kontext nečest. forešt, roměje, rota, láje, vojsko, zběř) — manipulus Boh. 913 neczyest: pa- irn min£na nejnižší jednotka taktická, jaksi ne-část. mečsí- v. necn- nedéle f. — dominica 2385 nedyele = Vokab. 265 ad. (nedokonávaná adj. f. — indefinita (pro- posicio» Vokab. 191 Nedokonawana (,de loyca'^). nedostatek m. = defectus 2684 nedo- statek = Mam. A 19" aid. nedostatnos( f. = egestas 1460 nedo- statnost, zamiklo. (Ziy: svovn. nedo- statny Lira Klem. XVII C 20 3%) nedosláv 16 . nedostavne (nedostavné adj. nt. — defectivum (ver- bum» Vckab. 103 nedostawne (var ncdostawane, omyle;) ,de gramma- tica"; zamiklo. nedostnik m — tarans 57: nedostnik (r, m. hletník) , serpentes'. SS. cituje z Diefb. tarans, farantula - eyn vor- giftlick worm a doklddd ,strojenć (tarantula zmateno asi z tantalus -= pták ne(do)syt, Nimmersatt a toto pak preloZeno''. (Zty: Bval?t nesyt, jinde nesejt.> nčdra v. nadra neduh m. — morbus 1671 neduh AB atd. nedu£ f. — achanazia (— dOare«oia) 890 neduz (,radices in apotheca''); Wk. rozdělil neduzacha nazia mylně rost- lina ta jindy slove vrátyč, pro drogu volen meobvatmy preklad z latiny. nedučacha v neduž ned»- v (. medv- nedvě- v. L. nedvie- 357 nedvéd m. — ursus 498 nedvied— Boh. 173 (nedwyed EF: myedwyed O dial.), RVodň. 52“ atd., ješič Jgm. nedvěd; pol. niedźwiedź; nl. reslaurováno medvěd. nedvčdť v. nedvčídie>noha nedvédicé f. ursa 498 nedviedicze Boh. 174 atd. nedvédina f. ^ ursina (caro) 1834 ned- viedína (A: nedwyenyna B omylem). Srovn. ndsledujści. nedvédiny pl f. = aripena 899 ned- vyedyni (,.fraga’’) = Lact. (ursipena atd. Je. „ostružiny“. V. předchozl. nedvě. néžka Í.-: gestula 857 nedvie- nozka (rý maceSka; ,,de herbis igno- tis"); je klarelovski zkratka, ale nelze vozkodnouli, zdali wmislo nedvézie (i nedvědie(nóžka). SS. 11, 545 opravuje 'gestula' (sic, m. portulaca) a pokládá heslo za „strojené“. 4rci "nôžka" může býti též pro rým (k maceška) »:. noha. Jimak stě. v vostl. nedvědie (nedvězie) noha : branca ursina: nedvédic noha vel paznehet branca ursina Rosta Strah. 80", nedvczi noha Reś. Jg. ald. nedvězí v. nedvěnóžka | nehet m. - unguis 1289 nehet (mezi částmi vuky lidské) — Boh. 429 (var. paznohet dial.) = Wiesb. 454 ald. — ungula (B: vrgula A omylem) 1699 nchet (rym primét; mezi memocmsi) : Veleš. RVodň. 28“ atd. Srovn. nechtek a paznehet. nehojčd- v. nohojéd- nehtek v. nechtek nechla? — furion 436 nechla AB ,,clauda monstra''. [nechoditedlná adi.í. ^ intransitiva (con- struccio> Vokab. 129 nechodytedlna („de grammatica''). nechtek m. — esibeus 797 nechtek AB (rym starček; „de frumento") -= RVodn. 38Y; SS. cituje z Diefb. eseberus eysenwurcz; nyní nehtik = dian- thus, Nagelchen Kt. VI. nechutnost f. = nausea 1398 nechutnost AB — Veles. ald. nejéSitnik m. — agax 1268 negyesytnyk (B: negessitnik A; 77: chutnik). nejisinost f. = incertitudo 1462 negist- nost (rym jistost). uekdzeń v. nekázi
necnota — nejistnost. necnota £. — tragedia 1633 Necznota AB := Voleš.; SS. cituje z Diefb. „„tragedia = lastersanck, lastergedicht“, necin- v. necn- nečánek m. = fatator 298 neczanek AB (rym Slojietek; ,, volatilia campestria") —Zídek, krakov. (CCM. 1837, 232): plák časně snášejtcí vejce, takže mláďata hynou (Lact. nn IIIa plodník). (Zty: v nečánek vězí asi nějaké nečán (v)nečas, ne(v)čas; srovn. stě. dočán, nečán.> nečest f. = inhonestas 1522 neczest ald. neéést f. — *manipulus {lext maniplis mylnym. ćlenim zkralky) 2112 nerzest (omylem vým forest) (kontext nečest. forešt, roměje, rota, láje, vojsko, zběř) — manipulus Boh. 913 neczyest: pa- irn min£na nejnižší jednotka taktická, jaksi ne-část. mečsí- v. necn- nedéle f. — dominica 2385 nedyele = Vokab. 265 ad. (nedokonávaná adj. f. — indefinita (pro- posicio» Vokab. 191 Nedokonawana (,de loyca'^). nedostatek m. = defectus 2684 nedo- statek = Mam. A 19" aid. nedostatnos( f. = egestas 1460 nedo- statnost, zamiklo. (Ziy: svovn. nedo- statny Lira Klem. XVII C 20 3%) nedosláv 16 . nedostavne (nedostavné adj. nt. — defectivum (ver- bum» Vckab. 103 nedostawne (var ncdostawane, omyle;) ,de gramma- tica"; zamiklo. nedostnik m — tarans 57: nedostnik (r, m. hletník) , serpentes'. SS. cituje z Diefb. tarans, farantula - eyn vor- giftlick worm a doklddd ,strojenć (tarantula zmateno asi z tantalus -= pták ne(do)syt, Nimmersatt a toto pak preloZeno''. (Zty: Bval?t nesyt, jinde nesejt.> nčdra v. nadra neduh m. — morbus 1671 neduh AB atd. nedu£ f. — achanazia (— dOare«oia) 890 neduz (,radices in apotheca''); Wk. rozdělil neduzacha nazia mylně rost- lina ta jindy slove vrátyč, pro drogu volen meobvatmy preklad z latiny. nedučacha v neduž ned»- v (. medv- nedvě- v. L. nedvie- 357 nedvéd m. — ursus 498 nedvied— Boh. 173 (nedwyed EF: myedwyed O dial.), RVodň. 52“ atd., ješič Jgm. nedvěd; pol. niedźwiedź; nl. reslaurováno medvěd. nedvčdť v. nedvčídie>noha nedvédicé f. ursa 498 nedviedicze Boh. 174 atd. nedvédina f. ^ ursina (caro) 1834 ned- viedína (A: nedwyenyna B omylem). Srovn. ndsledujści. nedvédiny pl f. = aripena 899 ned- vyedyni (,.fraga’’) = Lact. (ursipena atd. Je. „ostružiny“. V. předchozl. nedvě. néžka Í.-: gestula 857 nedvie- nozka (rý maceSka; ,,de herbis igno- tis"); je klarelovski zkratka, ale nelze vozkodnouli, zdali wmislo nedvézie (i nedvědie(nóžka). SS. 11, 545 opravuje 'gestula' (sic, m. portulaca) a pokládá heslo za „strojené“. 4rci "nôžka" může býti též pro rým (k maceška) »:. noha. Jimak stě. v vostl. nedvědie (nedvězie) noha : branca ursina: nedvédic noha vel paznehet branca ursina Rosta Strah. 80", nedvczi noha Reś. Jg. ald. nedvězí v. nedvěnóžka | nehet m. - unguis 1289 nehet (mezi částmi vuky lidské) — Boh. 429 (var. paznohet dial.) = Wiesb. 454 ald. — ungula (B: vrgula A omylem) 1699 nchet (rym primét; mezi memocmsi) : Veleš. RVodň. 28“ atd. Srovn. nechtek a paznehet. nehojčd- v. nohojéd- nehtek v. nechtek nechla? — furion 436 nechla AB ,,clauda monstra''. [nechoditedlná adi.í. ^ intransitiva (con- struccio> Vokab. 129 nechodytedlna („de grammatica''). nechtek m. — esibeus 797 nechtek AB (rym starček; „de frumento") -= RVodn. 38Y; SS. cituje z Diefb. eseberus eysenwurcz; nyní nehtik = dian- thus, Nagelchen Kt. VI. nechutnost f. = nausea 1398 nechutnost AB — Veles. ald. nejéSitnik m. — agax 1268 negyesytnyk (B: negessitnik A; 77: chutnik). nejisinost f. = incertitudo 1462 negist- nost (rym jistost). uekdzeń v. nekázi
Strana 358
358 nekázň — nepřák. nekázň f. = insolencia 1395 nekazn AB = nekazen insolencia, unzucht RVodň. 637 a atd. nekázniva v. nekazovna nekáznost f. = incestus 1446 nekaznost (B: A nekocznost omylem; vým o. zlost); SS. II, 556a mylně nekošnost. [nekazovna f. = tragedio Vokab. 379 nekazowna: Klaret za to necnota (v. t.). Lactif. nekazniwa (SS.); možno, že znění Lactif. a Vokab. představuje totéž čtení, avšak na jednom místě nějak pokažené. nekocznost v. nekáznost nekolník m. = protervus 1258 nekolnik AB - nekolny Veleš. (to je tvar nále- žitý. Klaret utvořil své nekolník, aby měl substantivum). (Ztý: srovn. nekola ſirásek SS. XXX, 350; též osobní jméno.) nekolný v. nekolník nekosník v. nekošník nekošník m. = sathan 59 Nekosnyk (A: BC nekossnyk) = Nn 67r = RVodň. 711 a atd.; krom toho ještě v překladu Zivota sv. Jeron. od Jana ze Středy (v. Pa- terovo vyd.). SS. II, 556a srovnává rus. nekošnoj, nekoščnoj (= dábel); Prusík Krok 1887. 258 odvozuje od kochati; Hanka, Jg. čtou nekosník, mylně. nekošnost v. nekáznost nekřeštěnec v. nekřtěnec nekrštenec v. nekřtěnec nekřtěnec m. = Nathecuminus (B: cathe- cuminus A omylem) 2492 nekrztienecz (A: nekrzyestyenecz B chybným čtením původního asi nekrščenec; metrum žádá 007) = Veleš.; překlad nevcela trefný. některé v. nikteraké Němec m. = Theutunicus 930 Nyemecz (A: Trial. Nyemetz) atd. němic m. = mutus 1204 nyemycz atd. něma v. němka němka f. = muta Vokab. 15 nyemka MF; Kl. niema omylem) (t. j. hláska) („de grammatica“) - SS. mylně „die Stumme“. nemoc f. = languor 1671 nemocz AB atd. = infirmitas Boh. 471 nemocz: Wiesb. 542 = Nn 677 atd. (Klaret nemá.) črvená nemoc: fluxus Boh. 475 czrwena nemocz = Wiesb. atd. (Klaret črvoka) pravá nemoc: acuta 1718 Prava nemocz Veleš.; SS. vykládá akutní nemoc; podle souvislosti acuta.. terciana.. quartana.. míní se druh zimnice. nemocnicě f. = egrotinum 2374 nemocz- nícze = Veleš. (egrocium, omylem): míní se místnost v klášteřích pro nemocné bratry. (Ztý: srovn. infirmatorium alias nemoczniczy Tom. Zákl. n. 8.) nemocník m. = infirmarius 1210 nemocz- nik (rým nerovník) mnich vedoucí správu klášterní nemocnice. němost f. = mutonia Boh. 487 nyemost = Wiesb. 200 = RVodň. 25° atd. (Kla- ret němstvo). němstvo nt. = mutonia 1674 nyemstvo (rým malomocnost). Tvar možný pro metrum: ale vzhledem k výmu a k Boh. je též možno, že originál měl němost. němý v. němka Venava f. 1. Stix Vokab. 135. ne- nawa (Kl.. neneua Fomylem). SS. s. v. nav pokládá toto nenava za omyl m. náva; ale proti tomu svědčí metrum L a čtení obou rukopisů. nenávist f. = odium 1422 nenavist (rým závist) = Vokab. 422 atd. nenější v. nynější neosobené v. neosobné [neosobné adj. nt. = inpersonale (ver- bum) Vokab. 97 neosobne (var. ne- osobene M. mylně) „de grammatica“ neosobni impersonalis RVodň. 637 a. nepočasie J. nepočěsie nepočěste nt. = disturbia 179 nepo- czyessye (B: nepoczesie A; rým počě- sie) = Nn 707 nepoczasse (změnou pozdější) atd. [nepořádná pl. adj. - anomala (verba) Vokab. 91 neporzadna „de gram- matica“. nepostíhaný v. nepostíhavý nepostihavý adj. = inconsequentis (ver- ba) Vokab. 92 nepostyhaweho změ- něnie (F: nepostyhaného M; neposty- hane inconsequens Klem.): „de gram- matica“; rozhodnouti mezi nepostíhaný — nepostíhavý je těžko. nepřák m. = tragophala (B: tragophala A) 276 neprzak (B: A neprzal; rým drozilap) „volatilia campestria“; SS, ciluje z Diefh. trogopales, tragopolis (avis) — strojené. nepřál v. nepřák
358 nekázň — nepřák. nekázň f. = insolencia 1395 nekazn AB = nekazen insolencia, unzucht RVodň. 637 a atd. nekázniva v. nekazovna nekáznost f. = incestus 1446 nekaznost (B: A nekocznost omylem; vým o. zlost); SS. II, 556a mylně nekošnost. [nekazovna f. = tragedio Vokab. 379 nekazowna: Klaret za to necnota (v. t.). Lactif. nekazniwa (SS.); možno, že znění Lactif. a Vokab. představuje totéž čtení, avšak na jednom místě nějak pokažené. nekocznost v. nekáznost nekolník m. = protervus 1258 nekolnik AB - nekolny Veleš. (to je tvar nále- žitý. Klaret utvořil své nekolník, aby měl substantivum). (Ztý: srovn. nekola ſirásek SS. XXX, 350; též osobní jméno.) nekolný v. nekolník nekosník v. nekošník nekošník m. = sathan 59 Nekosnyk (A: BC nekossnyk) = Nn 67r = RVodň. 711 a atd.; krom toho ještě v překladu Zivota sv. Jeron. od Jana ze Středy (v. Pa- terovo vyd.). SS. II, 556a srovnává rus. nekošnoj, nekoščnoj (= dábel); Prusík Krok 1887. 258 odvozuje od kochati; Hanka, Jg. čtou nekosník, mylně. nekošnost v. nekáznost nekřeštěnec v. nekřtěnec nekrštenec v. nekřtěnec nekřtěnec m. = Nathecuminus (B: cathe- cuminus A omylem) 2492 nekrztienecz (A: nekrzyestyenecz B chybným čtením původního asi nekrščenec; metrum žádá 007) = Veleš.; překlad nevcela trefný. některé v. nikteraké Němec m. = Theutunicus 930 Nyemecz (A: Trial. Nyemetz) atd. němic m. = mutus 1204 nyemycz atd. něma v. němka němka f. = muta Vokab. 15 nyemka MF; Kl. niema omylem) (t. j. hláska) („de grammatica“) - SS. mylně „die Stumme“. nemoc f. = languor 1671 nemocz AB atd. = infirmitas Boh. 471 nemocz: Wiesb. 542 = Nn 677 atd. (Klaret nemá.) črvená nemoc: fluxus Boh. 475 czrwena nemocz = Wiesb. atd. (Klaret črvoka) pravá nemoc: acuta 1718 Prava nemocz Veleš.; SS. vykládá akutní nemoc; podle souvislosti acuta.. terciana.. quartana.. míní se druh zimnice. nemocnicě f. = egrotinum 2374 nemocz- nícze = Veleš. (egrocium, omylem): míní se místnost v klášteřích pro nemocné bratry. (Ztý: srovn. infirmatorium alias nemoczniczy Tom. Zákl. n. 8.) nemocník m. = infirmarius 1210 nemocz- nik (rým nerovník) mnich vedoucí správu klášterní nemocnice. němost f. = mutonia Boh. 487 nyemost = Wiesb. 200 = RVodň. 25° atd. (Kla- ret němstvo). němstvo nt. = mutonia 1674 nyemstvo (rým malomocnost). Tvar možný pro metrum: ale vzhledem k výmu a k Boh. je též možno, že originál měl němost. němý v. němka Venava f. 1. Stix Vokab. 135. ne- nawa (Kl.. neneua Fomylem). SS. s. v. nav pokládá toto nenava za omyl m. náva; ale proti tomu svědčí metrum L a čtení obou rukopisů. nenávist f. = odium 1422 nenavist (rým závist) = Vokab. 422 atd. nenější v. nynější neosobené v. neosobné [neosobné adj. nt. = inpersonale (ver- bum) Vokab. 97 neosobne (var. ne- osobene M. mylně) „de grammatica“ neosobni impersonalis RVodň. 637 a. nepočasie J. nepočěsie nepočěste nt. = disturbia 179 nepo- czyessye (B: nepoczesie A; rým počě- sie) = Nn 707 nepoczasse (změnou pozdější) atd. [nepořádná pl. adj. - anomala (verba) Vokab. 91 neporzadna „de gram- matica“. nepostíhaný v. nepostíhavý nepostihavý adj. = inconsequentis (ver- ba) Vokab. 92 nepostyhaweho změ- něnie (F: nepostyhaného M; neposty- hane inconsequens Klem.): „de gram- matica“; rozhodnouti mezi nepostíhaný — nepostíhavý je těžko. nepřák m. = tragophala (B: tragophala A) 276 neprzak (B: A neprzal; rým drozilap) „volatilia campestria“; SS, ciluje z Diefh. trogopales, tragopolis (avis) — strojené. nepřál v. nepřák
Strana 359
nepravie — nevycho lenic. neprávie nt. = nequicia 2480 nepravie; | zaniklo. (neprotivné adj. pl. f.: subcontrarie {prcposiciones) Vok. 194 Nepro- tywne FKL; „de loyca“. nerdéenie nt. = indignacio 1528 ne- raczeníe ABTrial.; , hruby latinismus'' SS. s. v. merátili v. nerátenie nerest v. neéést nerod m. — alphora 402 nerod AB (rým piienoZod) ,,pisces''. neroda f. — nolle 1095 neroda; jinah sé. obyčejně [ráze do nerody — do omrzení. nerovenstvie nt. — discordia 1431 ne- rovenstvie, preklad mezcela vhodný, srovn. nerovnik. nerovnik m.:-- hostis 1210 nexovnik (rým nemocnik); sroun. nerovenstvic. [nerozdélené adj. nt. — individuum (no- men) Vokab. 56 nerozdyelene; me ujalo se. [nerozlozené adj. nt. = indivisibile (ens) Vokab 367 nerozlozenc; meu ało se. mes v. nésti nese(n-) v. nesti nesenie nf. portacio 1579 nesenye (rým péstovanic) afd. Svoun. nésti a obnesenie, prénesenie. neska v. ve&ka [neskondvany adj. = infinitivus Vokab. 85 ncskonawany (,de grammatica"), neumélé; zaniklo. mesky v. tiežky nësle v. jésle nesliènec m. — ineptus 1204 neslicznecz (rým mrzutec): substanlivisované adj. nesličný, jako často u Klarela. nesličnost f. — turpitudo 1461 neslicznost (rY» ptínahost). | nesmrten m. =- athanatus 2492 ne- smrten : Vocb. 175" = Mam. A 16"; mejspíše vzato z ctrk. slov. nesmrbtoní. [nespojend adj. pl. = simplex (nomen) Vokab. 39 nespogena = Vokab. 116 (significacio»; ,de grammatica". nespołenie v. naspofenie | nestateénik m. = ribaldus 2223 nestate- cznik AB (st. ribaldus — sfć. chlap) | — klarelovsky z adj. nestatelny. nésti impf. — 3. sg. praes. fert 1002 nesse | = 2 sg. impt. gere 1021 ncss atd. Srovn. nesenie a dvonesenc. 399 nešku v. veška nešpor m. = vespera 2394 ncspor (rym večcr) „de festis" ałd. Z nómć. neStovec m. = arsa 836 nestovecz (A: neztowccz B) (»ý»x polabec; ,,de herbis ignotis"), srovm. arsa nestowicznik KVodü. 35Y b, slezsk. neštůvka neš- tovéí = paris quadrifolia K. VIII ata. pustula 1686 nestovicze nestowycze Boh. neštovice f. (A: B neztowiczie) 465 — Wiesb. 510 = Synon. P 44 = Lact. KK III" b add. nestóvky pl. f. emorroides 1710 ne- sstowki (ri ještovky); zaniklo. (Zlý: sroun. nestovky IKldcel, Ferina lisdk, 10, 224.) netopyr m. — vespertilio 235 netopyrz — Fystol. 715 ng. — Boh. 104 a/d.; podnes slc. val. han.; né. vulgo nedopejr. netfesk m. — irps 818 netrzesk — Rostl. Drk. 179b 2 atd., hojne v vostl. netrpélivé adj. nt. — neutropassivum (verbum? Vokab. 96 netrpeliwe ,,de srammatica''; zanihlo. neumélost f, — ignorancia 1533 nevmye- lost ad. neužil part. — abuti" 1168 nevzyl Slov. Tteb. 12 = RVodü. aid.; asi z mar(nnalie při opisu přijato do texlu a zčeštěno: v. pozn. k v. 1168. nevěděnie nt. — *ignoracio (rkp. A Trial. ignorancia asi omylemy 1534 neviedie- nie atd. nevěděli v. nevěděnie nevěra f. — perfidia 1428 neviera a!d. nevérnost f. — in(idelitas 1530 nevier- nost atd. nevést? — teno 1681 neviest nevěsta f. — glos 1729 neviestó AD = Boh. 508 (var nyewyesta) = Wiesb. 570 Lact. (s. avus) ald. nevida¥ m..- ostolanus 157 newydarz AB „de lapidibus"; :amihlo. Jg. Kt. člou té: nevidat. Je to kámen, jenž ani lidi neviditeľnými. nevlidny v. ponevliden nevod m. — plaga 2651 nevod -. Boh. 928 ald. Ze stsl.: Vondr. Spur. 14. nevydaÿ v. nevidaï intransicio Vokab. (,de gramma- [nevychodenie nt. 142 nevychodyenye tica‘); zaniklo než v. nežli
nepravie — nevycho lenic. neprávie nt. = nequicia 2480 nepravie; | zaniklo. (neprotivné adj. pl. f.: subcontrarie {prcposiciones) Vok. 194 Nepro- tywne FKL; „de loyca“. nerdéenie nt. = indignacio 1528 ne- raczeníe ABTrial.; , hruby latinismus'' SS. s. v. merátili v. nerátenie nerest v. neéést nerod m. — alphora 402 nerod AB (rým piienoZod) ,,pisces''. neroda f. — nolle 1095 neroda; jinah sé. obyčejně [ráze do nerody — do omrzení. nerovenstvie nt. — discordia 1431 ne- rovenstvie, preklad mezcela vhodný, srovn. nerovnik. nerovnik m.:-- hostis 1210 nexovnik (rým nemocnik); sroun. nerovenstvic. [nerozdélené adj. nt. — individuum (no- men) Vokab. 56 nerozdyelene; me ujalo se. [nerozlozené adj. nt. = indivisibile (ens) Vokab 367 nerozlozenc; meu ało se. mes v. nésti nese(n-) v. nesti nesenie nf. portacio 1579 nesenye (rým péstovanic) afd. Svoun. nésti a obnesenie, prénesenie. neska v. ve&ka [neskondvany adj. = infinitivus Vokab. 85 ncskonawany (,de grammatica"), neumélé; zaniklo. mesky v. tiežky nësle v. jésle nesliènec m. — ineptus 1204 neslicznecz (rým mrzutec): substanlivisované adj. nesličný, jako často u Klarela. nesličnost f. — turpitudo 1461 neslicznost (rY» ptínahost). | nesmrten m. =- athanatus 2492 ne- smrten : Vocb. 175" = Mam. A 16"; mejspíše vzato z ctrk. slov. nesmrbtoní. [nespojend adj. pl. = simplex (nomen) Vokab. 39 nespogena = Vokab. 116 (significacio»; ,de grammatica". nespołenie v. naspofenie | nestateénik m. = ribaldus 2223 nestate- cznik AB (st. ribaldus — sfć. chlap) | — klarelovsky z adj. nestatelny. nésti impf. — 3. sg. praes. fert 1002 nesse | = 2 sg. impt. gere 1021 ncss atd. Srovn. nesenie a dvonesenc. 399 nešku v. veška nešpor m. = vespera 2394 ncspor (rym večcr) „de festis" ałd. Z nómć. neStovec m. = arsa 836 nestovecz (A: neztowccz B) (»ý»x polabec; ,,de herbis ignotis"), srovm. arsa nestowicznik KVodü. 35Y b, slezsk. neštůvka neš- tovéí = paris quadrifolia K. VIII ata. pustula 1686 nestovicze nestowycze Boh. neštovice f. (A: B neztowiczie) 465 — Wiesb. 510 = Synon. P 44 = Lact. KK III" b add. nestóvky pl. f. emorroides 1710 ne- sstowki (ri ještovky); zaniklo. (Zlý: sroun. nestovky IKldcel, Ferina lisdk, 10, 224.) netopyr m. — vespertilio 235 netopyrz — Fystol. 715 ng. — Boh. 104 a/d.; podnes slc. val. han.; né. vulgo nedopejr. netfesk m. — irps 818 netrzesk — Rostl. Drk. 179b 2 atd., hojne v vostl. netrpélivé adj. nt. — neutropassivum (verbum? Vokab. 96 netrpeliwe ,,de srammatica''; zanihlo. neumélost f, — ignorancia 1533 nevmye- lost ad. neužil part. — abuti" 1168 nevzyl Slov. Tteb. 12 = RVodü. aid.; asi z mar(nnalie při opisu přijato do texlu a zčeštěno: v. pozn. k v. 1168. nevěděnie nt. — *ignoracio (rkp. A Trial. ignorancia asi omylemy 1534 neviedie- nie atd. nevěděli v. nevěděnie nevěra f. — perfidia 1428 neviera a!d. nevérnost f. — in(idelitas 1530 nevier- nost atd. nevést? — teno 1681 neviest nevěsta f. — glos 1729 neviestó AD = Boh. 508 (var nyewyesta) = Wiesb. 570 Lact. (s. avus) ald. nevida¥ m..- ostolanus 157 newydarz AB „de lapidibus"; :amihlo. Jg. Kt. člou té: nevidat. Je to kámen, jenž ani lidi neviditeľnými. nevlidny v. ponevliden nevod m. — plaga 2651 nevod -. Boh. 928 ald. Ze stsl.: Vondr. Spur. 14. nevydaÿ v. nevidaï intransicio Vokab. (,de gramma- [nevychodenie nt. 142 nevychodyenye tica‘); zaniklo než v. nežli
Strana 360
360 nežit - nežit m. = apostema 1684 Nezit AB | (,de languoribus) Boh. 465 -= | Wiesb. 493 — Lact. (ulcus) a/2. Srovn. neštovicč atd. nežli conj. = Ctrmi šarty siclus Vokab. 675 ald. neŻlov- v. neštov- | ni m. nic, nikaké atd. viece nezli niba v. nyba nic pron. — nichil 65 nicz. = nil 61 nicz ald. Srovn. co. niedra v. ňadra niestéjé f. = pirda 2539 nyesticge (rým - piipasie) — Wiesb. 866 Veleś. (mies- ticze omylem) = Mam. A 32" aid. nichel v. nychel nik m. — orsa 197 nyk AB (kontext vzhó- ru, kdy, vně, nač, nik, vnitř) : - Nn 70*b aid.; zaniklo. Utvořeno uměle (orsa: ordior — vzniknüti-nik). , „orsa pi. -- Beginnen‘' Georges. nikaky pron. neutrum (verbum Vo- kab. 94 nykake (var. nyktere). nikterakÿ pron. | neutrum (nomen? Vokab. 34 nykterakeho (omylem F; nyektere M); ještě pozdźji XV" v płekl. | Dondla rodu nikterakého ( - neutrius) LFil. XVIII, 1891, 98 ald. nihtevé v. nikaky nišk- v. nyšk- mišp- v. mi&p- nit f. = filum 1859 nit — Boh. 577, 836 skané miti; turnum EF: curnum O, Bon. nyczy O dial. a odchylně). — listea 2623 nyt (v kovářství). miledl- v. mtidl- nitidlicë v. nitidlnicé nilidlnicé f. . filatorium 2527 nytidlicze (kontext vlákno, sučidlo, motovidlo, počesánie, nitidlnice) nytydlnicze Boh. 838 (var. nytedlnyczye) niti- dinicze Veles ald., sin. nitelnica, né. ni- ténice — Wobefaden Jg. KI. niva f.= nargula 743 nyva Mam. A 30" atd. nízko adj. nt. = ymum 2494 nyzko atd. - Srovn nižší. niżśi adj. kompt. — minor (conclusio Vokab. 213 nyssye (,,de loyca'); lak podnes "návčst nižší". nízký v. nízko a nižší AB — 837 skane nyty (EF: skanye | nohojéda. niżka v. nyáka noc f. — nox 63 nocz :: Boh. 19 nid. Svovn. noci, pólnoc, polünoc(ie) a snóci. velika noc v. velikanoc. -nocè v. Vánocé, Velikanoc -nocena v. Yovno<no)cena noci adv. — noctu 194 noczi a/d. Svovn. noc. [nocirovnost f. equinoccia Vokab. 282 nocirownost; gevmanismus, zaniklo. nocleh m. — nocturnum 2323 Noczleh atd. nocna f. — nocturnus 2418 noczna (vym oslavna); ale možno čtsti též nocná (t. j. hodina), nočná. -nocnik v. ponocnik nocnÿ v. nocna nočna v. nocna noh m. = gripho 248 noh ABG — Fysiol. 391 mg. (,, animal quadrupes") = Boh. 92 = Wiesb. 702 atd. Ujalo se přejato asi z cslov.; z Cest. do bolst. nog. (ZW. nemusi být płejato z cirk. słov.; vy- skýlá se také slovensky, v pohádkách, ale avci s vyznamem popleleným.> -40h v. Etveronoh, matonoh, stonoh noha f. © pes 207 noha = Bob. 469 = Wiesb. 503 afd. Srovnr. beznoha a ètveronoh, matonoh, otnoha, nohojéda. | nohák m. — pcdelentus 1206 nohak AB; zaniklo. -iu0hár v. spustonohár nohatec m. caphita (A: lamphita B) 318 nohatecz (vyo): sokoloZnec; ,,mon- Strosi homines") Nn 67'a (laphita) ald. Asi = Lapithae, damidar. nohavicé pl. f. — caliga 1871 Nohavicze Boh. 559 ald. -nohel v. beznohel nohojèda f. ungida 1701 nohogieda B: nahogieda A, omylem): „asi umóle vy- tvořeno pro nemoc nehtů nohy“ (Flajs- hans, P#isl. I, 1453), Gb. rovněž odkazuje nahojéd- k nohojčd, Jg. omylem četl a dal za heslo nohozeda, Kt. nahojeda. Alejsou dial. (ov. a vychi.) výrazy nehojed, nehojet (Jg. Kt), nehojetny (KL), značící bolest nehojict se; je tedy možno, že klavet z dial. sev. vych. nehojéd utvořil podle ungida své nohojéda. [Nonové f. — Nonas Vokab. 264 no- nowa (mini se Nonae v kalendáři) ne- uměle vytvořený latinismus.
360 nežit - nežit m. = apostema 1684 Nezit AB | (,de languoribus) Boh. 465 -= | Wiesb. 493 — Lact. (ulcus) a/2. Srovn. neštovicč atd. nežli conj. = Ctrmi šarty siclus Vokab. 675 ald. neŻlov- v. neštov- | ni m. nic, nikaké atd. viece nezli niba v. nyba nic pron. — nichil 65 nicz. = nil 61 nicz ald. Srovn. co. niedra v. ňadra niestéjé f. = pirda 2539 nyesticge (rým - piipasie) — Wiesb. 866 Veleś. (mies- ticze omylem) = Mam. A 32" aid. nichel v. nychel nik m. — orsa 197 nyk AB (kontext vzhó- ru, kdy, vně, nač, nik, vnitř) : - Nn 70*b aid.; zaniklo. Utvořeno uměle (orsa: ordior — vzniknüti-nik). , „orsa pi. -- Beginnen‘' Georges. nikaky pron. neutrum (verbum Vo- kab. 94 nykake (var. nyktere). nikterakÿ pron. | neutrum (nomen? Vokab. 34 nykterakeho (omylem F; nyektere M); ještě pozdźji XV" v płekl. | Dondla rodu nikterakého ( - neutrius) LFil. XVIII, 1891, 98 ald. nihtevé v. nikaky nišk- v. nyšk- mišp- v. mi&p- nit f. = filum 1859 nit — Boh. 577, 836 skané miti; turnum EF: curnum O, Bon. nyczy O dial. a odchylně). — listea 2623 nyt (v kovářství). miledl- v. mtidl- nitidlicë v. nitidlnicé nilidlnicé f. . filatorium 2527 nytidlicze (kontext vlákno, sučidlo, motovidlo, počesánie, nitidlnice) nytydlnicze Boh. 838 (var. nytedlnyczye) niti- dinicze Veles ald., sin. nitelnica, né. ni- ténice — Wobefaden Jg. KI. niva f.= nargula 743 nyva Mam. A 30" atd. nízko adj. nt. = ymum 2494 nyzko atd. - Srovn nižší. niżśi adj. kompt. — minor (conclusio Vokab. 213 nyssye (,,de loyca'); lak podnes "návčst nižší". nízký v. nízko a nižší AB — 837 skane nyty (EF: skanye | nohojéda. niżka v. nyáka noc f. — nox 63 nocz :: Boh. 19 nid. Svovn. noci, pólnoc, polünoc(ie) a snóci. velika noc v. velikanoc. -nocè v. Vánocé, Velikanoc -nocena v. Yovno<no)cena noci adv. — noctu 194 noczi a/d. Svovn. noc. [nocirovnost f. equinoccia Vokab. 282 nocirownost; gevmanismus, zaniklo. nocleh m. — nocturnum 2323 Noczleh atd. nocna f. — nocturnus 2418 noczna (vym oslavna); ale možno čtsti též nocná (t. j. hodina), nočná. -nocnik v. ponocnik nocnÿ v. nocna nočna v. nocna noh m. = gripho 248 noh ABG — Fysiol. 391 mg. (,, animal quadrupes") = Boh. 92 = Wiesb. 702 atd. Ujalo se přejato asi z cslov.; z Cest. do bolst. nog. (ZW. nemusi být płejato z cirk. słov.; vy- skýlá se také slovensky, v pohádkách, ale avci s vyznamem popleleným.> -40h v. Etveronoh, matonoh, stonoh noha f. © pes 207 noha = Bob. 469 = Wiesb. 503 afd. Srovnr. beznoha a ètveronoh, matonoh, otnoha, nohojéda. | nohák m. — pcdelentus 1206 nohak AB; zaniklo. -iu0hár v. spustonohár nohatec m. caphita (A: lamphita B) 318 nohatecz (vyo): sokoloZnec; ,,mon- Strosi homines") Nn 67'a (laphita) ald. Asi = Lapithae, damidar. nohavicé pl. f. — caliga 1871 Nohavicze Boh. 559 ald. -nohel v. beznohel nohojèda f. ungida 1701 nohogieda B: nahogieda A, omylem): „asi umóle vy- tvořeno pro nemoc nehtů nohy“ (Flajs- hans, P#isl. I, 1453), Gb. rovněž odkazuje nahojéd- k nohojčd, Jg. omylem četl a dal za heslo nohozeda, Kt. nahojeda. Alejsou dial. (ov. a vychi.) výrazy nehojed, nehojet (Jg. Kt), nehojetny (KL), značící bolest nehojict se; je tedy možno, že klavet z dial. sev. vych. nehojéd utvořil podle ungida své nohojéda. [Nonové f. — Nonas Vokab. 264 no- nowa (mini se Nonae v kalendáři) ne- uměle vytvořený latinismus.
Strana 361
nos — -hor v. únor norky v. vnorky -nos v. kfivonos, ostronos nos m. — nasus 1283 noss — Boh. 414 == Wiesb. 432 aid. Svovn. ponosek. — rostrum 205 noss: Boh. 88 ald. по5@ тп. — nasutus 1199 nosal — Mamm. A 30% ald.; 1éZ dial. a pol. -nosci v. €aponosci -nosec v. klabonosec, křivonosec, piknosec nosič m. — portator 2216 Nosicz atd. -nosicka v. k¥ivonosicka nosidla v. nosidlo nosidlo nt. — bacabulum 2039 nosidlo AB — bacabula Boh. 7041 nossydla aid. — gerula 2019 nosydla AB Boh. 682 Wiesb. 928 atd. -nosilel v. otnositel -пб5ва v. kiivonóska nosné nt. — lativum 2308 nosne; srovn. né. donosné. -nosnost v. piknosnost m. — trogedita 460 nosonaw (,,clauda monstra''); zaniklo, nejisté. nosták m.:. naderos 572 nostak (rým odsták; asi fPuvodně naderos: nasták, opisem chybným pak nosták) „serpen- tes“, záhadné. nosonav -ność v. bohoność -nošen v. otnošen nov m. — neomia (klaretovsky zkydcenć VEOUNVIE) 2361 now aid.; snad přejalo z mammotrektu a snad sem ndleżł nownie neomenia Vele$. почаК т. = novicius 2583 nowak aid. nové adj. nt. = novale 731 nove {pole}, ale ićż snad N. nt. nové léto nt. — encenium 2394 nove leto (rým | mil(ostivé 1)éto) = entermum Veloeš. (omylem): překlad nezcela přesný; encaenia (= éyzalvia) posvícení, posvěcení chrámu (jerusalemského). noviny pl. f. = nova 306 novíní atd. novinnik m. = arvontor 2581 novynnyk | (rym vetista vetešník); míní se ševci novou obuv vyrábějící proli správkářům 'veteśnikum'; srovn. doklady v mých Pñslovich I, 1468 4. (Zty: sovn. ševci novidlnici 1540 K. Hora, Pam. arch. XIV, 475.> novně v nov -novník v. obnovník nový v. nové nuzič. 361 -10:4 v. zánoza, prínoza | -nozie v. zánozie noZ m. — culter 2009 noz aid. — cultellus Boh. 672 noz (v Klar no- zik) ald. Srovn. rutlink a nóżć -noż г. podnož | nóZé pl. m. — forfex Boh. 849 noze — Veleś. atd. (Klavet nóZky). noZehlák m. — multipedus 602 nozehlak (rym Xkudlák; , vermes") — RVodi. 50 1", výklad nejasný, srovn. nožipla. nožieť m. — cultellator 2599 nozierz : Boh. 897 aid. nožík m. — cu(lytellus 1911 nozik ad. nožíky v. nožky nožipla f. = pedo 1325 nozypla („mem- bra“, kontexí čecha, lebřiech, rempešt, nožipla, hlempešt ald.). nóżka v. husie nézka, nedvézie nozka, trénožka nážky pl. f. = forpex 2558 nozki — Boh. 940 (var. nozyky omylem) — Veles. atd. noznicé pl. f. = vagina 2532 Noznicze : Boh. 897 ald. -погой v. prienozod -nrav v. pondrav nrav m. -mos 63 nraw — Boh. 488 (var. mraw) aid.; nyni mrav. [nravofekna f. = ethica Vokab. 374 nraworzekna (.,de ethica") — tvofeni meumělé. nubes v. nebesa nuinicé v. müénicé -nukats v. ponúkanie nunvicé f. — begina 2666 nunvícze ald. Z něm. Nunne - : Nonne. nuřík 10. fela 806 nurzik (vym vol&ek, „de frumento'');kontcat zemćżluć, sdluć, opich, nurík. [nutka. f. retorsio Vokab. 126 nutka (,,de grammatica"). nuzba f. — anxia 1383 nuzba (A: mrzba B omylem) (rým jiezda) Veleš. (mrzba omylem). Syova. nuzenic. nuzenie nt. = artor (Vele§. = circiatus, cruciatus). nuzić m. = artator 1226 Nuzicz ARG atd. Georges artare einengen, be schränken. nuzili v. nuzenie -nuzka v. přínuzka 1359 nuzeníe ald. asi omylem m.
nos — -hor v. únor norky v. vnorky -nos v. kfivonos, ostronos nos m. — nasus 1283 noss — Boh. 414 == Wiesb. 432 aid. Svovn. ponosek. — rostrum 205 noss: Boh. 88 ald. по5@ тп. — nasutus 1199 nosal — Mamm. A 30% ald.; 1éZ dial. a pol. -nosci v. €aponosci -nosec v. klabonosec, křivonosec, piknosec nosič m. — portator 2216 Nosicz atd. -nosicka v. k¥ivonosicka nosidla v. nosidlo nosidlo nt. — bacabulum 2039 nosidlo AB — bacabula Boh. 7041 nossydla aid. — gerula 2019 nosydla AB Boh. 682 Wiesb. 928 atd. -nosilel v. otnositel -пб5ва v. kiivonóska nosné nt. — lativum 2308 nosne; srovn. né. donosné. -nosnost v. piknosnost m. — trogedita 460 nosonaw (,,clauda monstra''); zaniklo, nejisté. nosták m.:. naderos 572 nostak (rým odsták; asi fPuvodně naderos: nasták, opisem chybným pak nosták) „serpen- tes“, záhadné. nosonav -ność v. bohoność -nošen v. otnošen nov m. — neomia (klaretovsky zkydcenć VEOUNVIE) 2361 now aid.; snad přejalo z mammotrektu a snad sem ndleżł nownie neomenia Vele$. почаК т. = novicius 2583 nowak aid. nové adj. nt. = novale 731 nove {pole}, ale ićż snad N. nt. nové léto nt. — encenium 2394 nove leto (rým | mil(ostivé 1)éto) = entermum Veloeš. (omylem): překlad nezcela přesný; encaenia (= éyzalvia) posvícení, posvěcení chrámu (jerusalemského). noviny pl. f. = nova 306 novíní atd. novinnik m. = arvontor 2581 novynnyk | (rym vetista vetešník); míní se ševci novou obuv vyrábějící proli správkářům 'veteśnikum'; srovn. doklady v mých Pñslovich I, 1468 4. (Zty: sovn. ševci novidlnici 1540 K. Hora, Pam. arch. XIV, 475.> novně v nov -novník v. obnovník nový v. nové nuzič. 361 -10:4 v. zánoza, prínoza | -nozie v. zánozie noZ m. — culter 2009 noz aid. — cultellus Boh. 672 noz (v Klar no- zik) ald. Srovn. rutlink a nóżć -noż г. podnož | nóZé pl. m. — forfex Boh. 849 noze — Veleś. atd. (Klavet nóZky). noZehlák m. — multipedus 602 nozehlak (rym Xkudlák; , vermes") — RVodi. 50 1", výklad nejasný, srovn. nožipla. nožieť m. — cultellator 2599 nozierz : Boh. 897 aid. nožík m. — cu(lytellus 1911 nozik ad. nožíky v. nožky nožipla f. = pedo 1325 nozypla („mem- bra“, kontexí čecha, lebřiech, rempešt, nožipla, hlempešt ald.). nóżka v. husie nézka, nedvézie nozka, trénožka nážky pl. f. = forpex 2558 nozki — Boh. 940 (var. nozyky omylem) — Veles. atd. noznicé pl. f. = vagina 2532 Noznicze : Boh. 897 ald. -погой v. prienozod -nrav v. pondrav nrav m. -mos 63 nraw — Boh. 488 (var. mraw) aid.; nyni mrav. [nravofekna f. = ethica Vokab. 374 nraworzekna (.,de ethica") — tvofeni meumělé. nubes v. nebesa nuinicé v. müénicé -nukats v. ponúkanie nunvicé f. — begina 2666 nunvícze ald. Z něm. Nunne - : Nonne. nuřík 10. fela 806 nurzik (vym vol&ek, „de frumento'');kontcat zemćżluć, sdluć, opich, nurík. [nutka. f. retorsio Vokab. 126 nutka (,,de grammatica"). nuzba f. — anxia 1383 nuzba (A: mrzba B omylem) (rým jiezda) Veleš. (mrzba omylem). Syova. nuzenic. nuzenie nt. = artor (Vele§. = circiatus, cruciatus). nuzić m. = artator 1226 Nuzicz ARG atd. Georges artare einengen, be schränken. nuzili v. nuzenie -nuzka v. přínuzka 1359 nuzeníe ald. asi omylem m.
Strana 362
362 nuż! intjk. = eya 172 nuz ald. nyba (niba?) — celetus 441 nyba „clauda monstra". nychel (nichel?) — oriollus 286 nychel (rým brhel*) „volatilia campestria". nynie adv. — modo 1363 ninye (rym zdravie) ald. nynéj&i adj. — presens (tempus) Vokab. 100 nyneyssy (var. nenyeyssy) Ć/. čas slovesny) ,,de grammatica". [ nýška (níška?) f. = astripa 1307 nysska (rým myška) „de membris''; konlext: rit, lipa, Jeloha, myśka, loket, nýška; ulyofeno palynë neumële pro rym k myška. nyśpul- m. mi&pul- často jen umělá předpona, podle toho obfétlan v. bféétan ob:dec asi bzdec odvátek asi — dráček ohltan v. hltan ohlus asi — hlu& opsiemucha v. psiemücha opfieliśma asi: prfieliśna osupr v. supr osmelc asi = 8melc. ozldu asi zláč ozlost v. zlost Výklad nejasný. oba numer. = ambo 2057 oba atd obálka f. — nilus 494 obalka AB (mezi částmi zvířecího těla, konlext syřišče, jelitce, kapalice, obalka, vrściny, jed. .) obatka Veleś. (omylem). Jg. uvddź z W'olk. citát , potrava i do jiného střeva, několik točenic neb obálek pod jatrami majícího, vchází“. obarać m. == valifer 2579 obarzacz (kon- texl obruba, obařač, var). obáslo, nt. : collofolJuum 2553 obaslo (rym trieslo) = Boh. 835 — Wiesb. 1141 — Lact. atd.; — "'len okolo kužele obvá- zany" Jg.; podnes na Hradecku Kt. obatka v. obálka obci v. obec obcovan v. zobcovan obcované v. obecné obcovánie nt. - communicacio 2459 obeczovaníe (místo obcovánie omylem, jak ukazuje metrum) obczowanie Wiesb 980 ald. nuz — obétovante. communio Vokab. 339 Obczo- wanye : Boh. 724 aid. (Za to u Klareta obecna.) obcovali v. obcovánie -obcuj v. vyobcuj obdarovati vb. impf.: 3. sg. -: (panibus) armat Exempl. 54 gl. obdarzuge ald. obdla$ m.— tamur 600 obdlass (rým krehla$; „„vermes“); zaniklo. obec f. — comunitas 2116 obecz ald. obecna f. — communio 2422 obeczna (rým sbčrna, část pobožnosti), obecná? S1. obecnč. obecná v. obecný obecné v. obecný obecné f. — cenobium 2374 obeczníe Veleš.; zaniklo (m. klášter). V. obecna. {obecny adj. - communis {ordo) Vokab. 123 obeczny atd. = generale (nomen) Vokab. 62 obeczne (var. obeczowane omylem) atd. commune {verbum) Vokab. obeczne atd. == appellativa <nomina) Vokab. 27 obeczna ald. Svoun. nadobecny. = 9% obeco- v. obco- oběd m. — prandia 1815 obyed = Boh. 526 (prandium) ald. v óbód == prando 199 vobied (konfex/ tajně, s nóci, v óběd, dávě); asi jen pro metrum: jinak pravidelně plur. v obědy, srovm. ně. o polednách. obedně f. = hostia 2354 obednye; nejspíš : círk. slov. obědnja. obédné nt. — prandiale 2307 obiedne (poplatek soudní; Rontexl zájemné, obéd- né, südné, nosné aid.). obejdenie nt. v. objedenie obénec m. — ermofrondita (A: ermoko- dyta B, véecko . Toouaqoóóioc) 314 sobienecz (A : B ssobienecz, patrnym omylem z płedloky Ermafroditus obie- necz) obénec hermaphrodit XV* Naved hnézd. Jgm. Rozb. 1842, 194 = ermofrodita ssobynecz Nom. 67'a atd. Odtud pak mylné sobenec, sobinec — hermafrodit Jg., Kt. Ste. L obojenec. obésenie nt. = suspendia 2287 obiessenie atd. obésili v. obásenie obét f. —- holocaustum 2444 obiet ald. Sroun. vitéz(nä) obêt. obétovánie nt. oblacio vanie ald. sté. 2436 obieto-
362 nuż! intjk. = eya 172 nuz ald. nyba (niba?) — celetus 441 nyba „clauda monstra". nychel (nichel?) — oriollus 286 nychel (rým brhel*) „volatilia campestria". nynie adv. — modo 1363 ninye (rym zdravie) ald. nynéj&i adj. — presens (tempus) Vokab. 100 nyneyssy (var. nenyeyssy) Ć/. čas slovesny) ,,de grammatica". [ nýška (níška?) f. = astripa 1307 nysska (rým myška) „de membris''; konlext: rit, lipa, Jeloha, myśka, loket, nýška; ulyofeno palynë neumële pro rym k myška. nyśpul- m. mi&pul- často jen umělá předpona, podle toho obfétlan v. bféétan ob:dec asi bzdec odvátek asi — dráček ohltan v. hltan ohlus asi — hlu& opsiemucha v. psiemücha opfieliśma asi: prfieliśna osupr v. supr osmelc asi = 8melc. ozldu asi zláč ozlost v. zlost Výklad nejasný. oba numer. = ambo 2057 oba atd obálka f. — nilus 494 obalka AB (mezi částmi zvířecího těla, konlext syřišče, jelitce, kapalice, obalka, vrściny, jed. .) obatka Veleś. (omylem). Jg. uvddź z W'olk. citát , potrava i do jiného střeva, několik točenic neb obálek pod jatrami majícího, vchází“. obarać m. == valifer 2579 obarzacz (kon- texl obruba, obařač, var). obáslo, nt. : collofolJuum 2553 obaslo (rym trieslo) = Boh. 835 — Wiesb. 1141 — Lact. atd.; — "'len okolo kužele obvá- zany" Jg.; podnes na Hradecku Kt. obatka v. obálka obci v. obec obcovan v. zobcovan obcované v. obecné obcovánie nt. - communicacio 2459 obeczovaníe (místo obcovánie omylem, jak ukazuje metrum) obczowanie Wiesb 980 ald. nuz — obétovante. communio Vokab. 339 Obczo- wanye : Boh. 724 aid. (Za to u Klareta obecna.) obcovali v. obcovánie -obcuj v. vyobcuj obdarovati vb. impf.: 3. sg. -: (panibus) armat Exempl. 54 gl. obdarzuge ald. obdla$ m.— tamur 600 obdlass (rým krehla$; „„vermes“); zaniklo. obec f. — comunitas 2116 obecz ald. obecna f. — communio 2422 obeczna (rým sbčrna, část pobožnosti), obecná? S1. obecnč. obecná v. obecný obecné v. obecný obecné f. — cenobium 2374 obeczníe Veleš.; zaniklo (m. klášter). V. obecna. {obecny adj. - communis {ordo) Vokab. 123 obeczny atd. = generale (nomen) Vokab. 62 obeczne (var. obeczowane omylem) atd. commune {verbum) Vokab. obeczne atd. == appellativa <nomina) Vokab. 27 obeczna ald. Svoun. nadobecny. = 9% obeco- v. obco- oběd m. — prandia 1815 obyed = Boh. 526 (prandium) ald. v óbód == prando 199 vobied (konfex/ tajně, s nóci, v óběd, dávě); asi jen pro metrum: jinak pravidelně plur. v obědy, srovm. ně. o polednách. obedně f. = hostia 2354 obednye; nejspíš : círk. slov. obědnja. obédné nt. — prandiale 2307 obiedne (poplatek soudní; Rontexl zájemné, obéd- né, südné, nosné aid.). obejdenie nt. v. objedenie obénec m. — ermofrondita (A: ermoko- dyta B, véecko . Toouaqoóóioc) 314 sobienecz (A : B ssobienecz, patrnym omylem z płedloky Ermafroditus obie- necz) obénec hermaphrodit XV* Naved hnézd. Jgm. Rozb. 1842, 194 = ermofrodita ssobynecz Nom. 67'a atd. Odtud pak mylné sobenec, sobinec — hermafrodit Jg., Kt. Ste. L obojenec. obésenie nt. = suspendia 2287 obiessenie atd. obésili v. obásenie obét f. —- holocaustum 2444 obiet ald. Sroun. vitéz(nä) obêt. obétovánie nt. oblacio vanie ald. sté. 2436 obieto-
Strana 363
obeziénie — obnovník. obitovali v. obětováníe obezřet v. obezrot obezrok v. obezrot obezïénie nt. .conspectus 1556 obezrze- níc ald.; asi diblického pivodu. = intuitus Vokab. 403 obezrzenye („de cthica"); nezcela přesný překlad. obe:;fieti v. obeziénie [obezrocina f. — theorica Vokab. 345 obezroczyna (,,dc medicina'); zanikło. obezrot m. — orizon 190 obezrot (A: ober- zot B, obezrok W, omyłem) ex ori- zontc Astron. 245 gl. z obezrota obessrot Vokab. 281 (var. obezrżet Klem.; odtud pak novější obezřet — ho- rizont Jg. Kt.) ald. obcházénie nt. = giracio 1563 obchaze- nie (A: B oblozenye, omylem) atd. obchäzëti v. obchâzénie obida f. — obprobrium 1435 vobida AB (rym pozalova), éerpdno patrnë = mam- motr.: Zalt. atd. in. opprobrium (ponere): v obidu (poloziti); odłud misio nom. obida pak vobida, omylem. {obieranie 77. = conversacio Vokab. 408 obyeranye (,,de ethica"). obicrali v. obicranie obilé nt. — frumentum 733 obile ACG = Rstl. D 71" at. suop(ové o»bilé; annona 734 snopile (AC: hlavetovsky zhrdceno ,,snop.- ilé““; opravou B obyle w snopiech), zaniklo. obilný v. sûsék obitarel? m. — bipartipus (?) 334 obitar- zel (rym zapodiel, „monstrosi homi- nes"); zamiklo. objfd v. objédi | objédenie nt. — ambesus 1384 obgedenye (rým ubuzenie) Vele3. obeydenie omylem ald. objédi pl. f. — destilia (BC: descilia A, ale možno léž Cisti -ti-) 722 Obgedi (ACG: obgyedy B) ad. (= de seminc); později ní. objedi Jg. („zbytek od jidla nebo píce dobytčí“). objézd m. — territorium 749 obgezd (AC: obogyezd B, omylem, rým nájezd) — Veleš. ald.; stě. dřlve újčzd. objiesti v. objédenie oblak m. — nub(eys 174 oblak (vým zdzrak) ald. oblańky pl. I. — apex 2086 oblanki AB (rym Srañky); sroun. oblañkovati vul- 363 lare Zdik. Jinak stě. obyčejně plaňky, oplañkovati. oblítek m. — silex 134 oblatek \BG (rym prozlatek) — Boh. 140 -- Wiesb. J351ald.; nyni obvykle oblazek, oblisek Jg. Kl. oblévanec m. cander 2589 obleuanccz (honlext oblévka, oblévanec, pticlaz, cajch). oblévku f. — candibulum 2588 oblewka (ryan chiistavka; kontext oblévka, oblé- vanec, pfielaz, cajch). obliééj m. = vultus 1279 obliczeg 405 ald.; sle. leż oblície. oblik m. = cilix 152 oblyk (B:X oblix omyłem), „lapides”* (cilix, xdArś podle toho oblík od obly). [Zty: s70vn. Voblik, jméno kopce, snad dnešní Hoblík u Loun: Sborník histor. kroužku XV, 71. Týž výklad bez dokladů V. Chadt, Jména lesů a hor 1913, otisk, str. 9.] oblodistap m. = borbotus 413 oblody- stap AB (rym kostiap) ‚,pisces‘'; /co- řeno newměle, obloha f. — firmamentum 49 obloha AJ3 20 Boh. a/d. V Klaretovi melvrum žádá Au (obloh!), ale následuje samohláska. oblopomík m = ambiciosus 1227 oblo- potnyk AB; RAlavetovsRy misto oblo- potny; v. / oblopotný adj. — ambiciosi Fysiol. £l. oblopotny (Plur. NY. masc.). oblost f. — tereitas 1508 oblost AB = Veleś. — Wiesb. 1418 ad. oblożenie v. obcházénie obluda f. — illusimen 2364 obluda AB ald. (= wobluda fantasma Lact. I II'a). oblik m. = semiciclus 1969 obluk AB = Boh. 626 = Wicsb. 875. ald. oblüpenie nt. = spoliacio 1555 oblupe- nie = Boh. 550 (spolium) ad. oblfw v. oblápenie nt. — denudacio 1551 obna- zeníe (rym ptikrytie) atd. obnaziti v. obnaZenie obnesente nt, = peripheria 1515 obnese- Boh. = 676 obnazenie nye AB (rým založenie) — Vokab. 255 (var. obnesene omyłem) = Veleś.; zaniklo. obnésl! v. obnesenie obnović v. obnovnik nbnornik m. = innovator 1228 Obnow- рук = Vele§. obnowicz (as? omylem); zaniklo.
obeziénie — obnovník. obitovali v. obětováníe obezřet v. obezrot obezrok v. obezrot obezïénie nt. .conspectus 1556 obezrze- níc ald.; asi diblického pivodu. = intuitus Vokab. 403 obezrzenye („de cthica"); nezcela přesný překlad. obe:;fieti v. obeziénie [obezrocina f. — theorica Vokab. 345 obezroczyna (,,dc medicina'); zanikło. obezrot m. — orizon 190 obezrot (A: ober- zot B, obezrok W, omyłem) ex ori- zontc Astron. 245 gl. z obezrota obessrot Vokab. 281 (var. obezrżet Klem.; odtud pak novější obezřet — ho- rizont Jg. Kt.) ald. obcházénie nt. = giracio 1563 obchaze- nie (A: B oblozenye, omylem) atd. obchäzëti v. obchâzénie obida f. — obprobrium 1435 vobida AB (rym pozalova), éerpdno patrnë = mam- motr.: Zalt. atd. in. opprobrium (ponere): v obidu (poloziti); odłud misio nom. obida pak vobida, omylem. {obieranie 77. = conversacio Vokab. 408 obyeranye (,,de ethica"). obicrali v. obicranie obilé nt. — frumentum 733 obile ACG = Rstl. D 71" at. suop(ové o»bilé; annona 734 snopile (AC: hlavetovsky zhrdceno ,,snop.- ilé““; opravou B obyle w snopiech), zaniklo. obilný v. sûsék obitarel? m. — bipartipus (?) 334 obitar- zel (rym zapodiel, „monstrosi homi- nes"); zamiklo. objfd v. objédi | objédenie nt. — ambesus 1384 obgedenye (rým ubuzenie) Vele3. obeydenie omylem ald. objédi pl. f. — destilia (BC: descilia A, ale možno léž Cisti -ti-) 722 Obgedi (ACG: obgyedy B) ad. (= de seminc); později ní. objedi Jg. („zbytek od jidla nebo píce dobytčí“). objézd m. — territorium 749 obgezd (AC: obogyezd B, omylem, rým nájezd) — Veleš. ald.; stě. dřlve újčzd. objiesti v. objédenie oblak m. — nub(eys 174 oblak (vým zdzrak) ald. oblańky pl. I. — apex 2086 oblanki AB (rym Srañky); sroun. oblañkovati vul- 363 lare Zdik. Jinak stě. obyčejně plaňky, oplañkovati. oblítek m. — silex 134 oblatek \BG (rym prozlatek) — Boh. 140 -- Wiesb. J351ald.; nyni obvykle oblazek, oblisek Jg. Kl. oblévanec m. cander 2589 obleuanccz (honlext oblévka, oblévanec, pticlaz, cajch). oblévku f. — candibulum 2588 oblewka (ryan chiistavka; kontext oblévka, oblé- vanec, pfielaz, cajch). obliééj m. = vultus 1279 obliczeg 405 ald.; sle. leż oblície. oblik m. = cilix 152 oblyk (B:X oblix omyłem), „lapides”* (cilix, xdArś podle toho oblík od obly). [Zty: s70vn. Voblik, jméno kopce, snad dnešní Hoblík u Loun: Sborník histor. kroužku XV, 71. Týž výklad bez dokladů V. Chadt, Jména lesů a hor 1913, otisk, str. 9.] oblodistap m. = borbotus 413 oblody- stap AB (rym kostiap) ‚,pisces‘'; /co- řeno newměle, obloha f. — firmamentum 49 obloha AJ3 20 Boh. a/d. V Klaretovi melvrum žádá Au (obloh!), ale následuje samohláska. oblopomík m = ambiciosus 1227 oblo- potnyk AB; RAlavetovsRy misto oblo- potny; v. / oblopotný adj. — ambiciosi Fysiol. £l. oblopotny (Plur. NY. masc.). oblost f. — tereitas 1508 oblost AB = Veleś. — Wiesb. 1418 ad. oblożenie v. obcházénie obluda f. — illusimen 2364 obluda AB ald. (= wobluda fantasma Lact. I II'a). oblik m. = semiciclus 1969 obluk AB = Boh. 626 = Wicsb. 875. ald. oblüpenie nt. = spoliacio 1555 oblupe- nie = Boh. 550 (spolium) ad. oblfw v. oblápenie nt. — denudacio 1551 obna- zeníe (rym ptikrytie) atd. obnaziti v. obnaZenie obnesente nt, = peripheria 1515 obnese- Boh. = 676 obnazenie nye AB (rým založenie) — Vokab. 255 (var. obnesene omyłem) = Veleś.; zaniklo. obnésl! v. obnesenie obnović v. obnovnik nbnornik m. = innovator 1228 Obnow- рук = Vele§. obnowicz (as? omylem); zaniklo.
Strana 364
364 obočie nt. = supercilia Boh. 406 oboczye | — Vele&. obuoczye ald. = palpebra v. viećce. obójček m. = coligar 1907 oboyczek (A:B obogek) (rym tienek) ,vestis”, lhnec atp. Srovn. obojek. obojek m. — collibar 2156 obogek AB Trial. (rým nákolenek) aid. ,,de armis", náhrdelník. — columber Boh. 590 oboyek — Wiesb. 661 (oboyczek) aid. obojezd v. objézd obora f. — ortoferale 623 obora ABCG = Boh. 238 = Wiesb. 246 - : Slov. Třeb. 12 atd. obr m. = Gigas 928 obr (vým Bavor) := Boh. 373 :: Lact. K IV"a (wobr) aid. Mohlo by se zdáti podle vymu 'Bavor', že text mél püvodné ober; nent to jisto; metrum však dokazuje, že bylo obr jedno- slabićnś, jak to ještě pro vok 1833 do- svědčuje = graminoltika J]. Nejedlého (Gramm. 5 : obr nur einsilbig) obrácenie nt.: conversio Vokab. 198 obraczenye („de loyca'') --- termín lo? ck. Conversio (S. Pauli» 2397 na obra- czenie (rým nastolovâänie); mini se svd- lek 'obrácení sv. Pavla' dne 26. ledna. obrarzha v. obrázka obrana f. — munimentum 2119 obrana AB ald. obráncé m. — defensor 1103 obrancze (rym hádc&) aid. obrat m. = tropus 1489 obrat (rým mokrost); éasem zobecnélo. obraz m. — imago 45 obraz — Boh. 18 (= Pror. Izai. XLIV, 13) aid. — simulacrum Boh. 715 obraz =Wiesb. 972 aid. (Klavet obrazek) V. ob áZka. obraza v. okrasa | obrázek m. — simulacrum 2345 obrazek AB Veleś. aid. obrázka v. obrážka | obrazník m. — monetarius Boh. 896 (var. obrzaznyk), v Klaretovi za Lo pienaraz- nyk; jinak stě. obrazník, zvláště v biblí nummularius, monetarius. = ymaginator 2608 obraznik ste. obycejnE : malíř obrdzka {. = reflexus 1375 obrazka (A obrazk, nedopsdnim; B obraczka, obraz- ka) — Vele3. obrazka; sruun. obrazka ald.; obofie — obruć. obiectum Mam. A 30Y aid. Stran ndzori: sroun. „dobić česky slove 'obraz'..., aby mys] svi obrazé€ on vzdvihl ji a přichýlil k té véci, již obraz znamená.“ Hus, Spisy, Evb. I, 75. óbré nt. — Gigacio 947 obrzye (rym člo- viel); zaniklo. | obřéčtan m. — ornus 645 obrzecztan (A, zddd metrum, vym baltám; BC brzyecz- tan proti metru), mint se ovšem biččtan (.„plantae speciales'*), ale jeżło Klaret md bréétan — edera 785, zde po svém způsobu pozměňuje formu předvážkou o-, jako jinde; srovn. o-. obřeza v. chřieda obrézaë m. — occax 1141 obrzezacz (A: B obrzacz, obzracz). Georges: occa brany, occator = kdo vláčí brana- mi: -aniklo. [obrézánie nt. precisio Vokab. 180 Obrzezanye (,de rethorica") — me- 1uuclé. obiézovánie nt. Circumcisus (misto Circumcisio, pro metrum) 2391 obrzie- zovanye (rym: mladenie); mint se svd- lek 'Obřezání Páně' 1. ledna. obíéc(ov)ati v. obféz(ov)énie obrna f.— letargus (A: letargar B; 4 Anmdapyic) 1691 obrna AB (metrum żddd dvojsłabićnost 1 O), ujalo se obecně. obročánek — annicas (B: animus A; jedno k anniculus : : roční, druhé k bimus = dvouletý) 410 obroczanck (rým oplcza- nek) AB „piscis“ — (voñent neumèlé. obroda f. — fertilitas 1587 obroda AB (rým úroda) = Veles. = Synon. ( CM. 1877, 637) atd. obrok m. = prebecn>dium 1060 obrok ABG (rým dobrok) — míní se důchody, zejména duchovních. obrtel v. obrtlík obrtlek m. — vertinella 2078 obrtlek (A; rým kotníček; B obrtel proti rýmu) Wiesb. 1389 (obrtel) = Veleś. (o- brtlyk) aźd.; ne. obrtlik. obrtlik v. obrtlek obruba f. — lacinia 2579 obruba (Georges: lacinia — Fetzen, Zipfel, Streifen) Wiesb. 80 (lacuna, asi omylem). obrubie v. ohlubné obrué f. — tigra 2037 Obrucz AB (obrutz Trial) — Boh. 698, 885 (lento verš je snad jen inlevpolace pozdější) = Wiesb.
364 obočie nt. = supercilia Boh. 406 oboczye | — Vele&. obuoczye ald. = palpebra v. viećce. obójček m. = coligar 1907 oboyczek (A:B obogek) (rym tienek) ,vestis”, lhnec atp. Srovn. obojek. obojek m. — collibar 2156 obogek AB Trial. (rým nákolenek) aid. ,,de armis", náhrdelník. — columber Boh. 590 oboyek — Wiesb. 661 (oboyczek) aid. obojezd v. objézd obora f. — ortoferale 623 obora ABCG = Boh. 238 = Wiesb. 246 - : Slov. Třeb. 12 atd. obr m. = Gigas 928 obr (vým Bavor) := Boh. 373 :: Lact. K IV"a (wobr) aid. Mohlo by se zdáti podle vymu 'Bavor', že text mél püvodné ober; nent to jisto; metrum však dokazuje, že bylo obr jedno- slabićnś, jak to ještě pro vok 1833 do- svědčuje = graminoltika J]. Nejedlého (Gramm. 5 : obr nur einsilbig) obrácenie nt.: conversio Vokab. 198 obraczenye („de loyca'') --- termín lo? ck. Conversio (S. Pauli» 2397 na obra- czenie (rým nastolovâänie); mini se svd- lek 'obrácení sv. Pavla' dne 26. ledna. obrarzha v. obrázka obrana f. — munimentum 2119 obrana AB ald. obráncé m. — defensor 1103 obrancze (rym hádc&) aid. obrat m. = tropus 1489 obrat (rým mokrost); éasem zobecnélo. obraz m. — imago 45 obraz — Boh. 18 (= Pror. Izai. XLIV, 13) aid. — simulacrum Boh. 715 obraz =Wiesb. 972 aid. (Klavet obrazek) V. ob áZka. obraza v. okrasa | obrázek m. — simulacrum 2345 obrazek AB Veleś. aid. obrázka v. obrážka | obrazník m. — monetarius Boh. 896 (var. obrzaznyk), v Klaretovi za Lo pienaraz- nyk; jinak stě. obrazník, zvláště v biblí nummularius, monetarius. = ymaginator 2608 obraznik ste. obycejnE : malíř obrdzka {. = reflexus 1375 obrazka (A obrazk, nedopsdnim; B obraczka, obraz- ka) — Vele3. obrazka; sruun. obrazka ald.; obofie — obruć. obiectum Mam. A 30Y aid. Stran ndzori: sroun. „dobić česky slove 'obraz'..., aby mys] svi obrazé€ on vzdvihl ji a přichýlil k té véci, již obraz znamená.“ Hus, Spisy, Evb. I, 75. óbré nt. — Gigacio 947 obrzye (rym člo- viel); zaniklo. | obřéčtan m. — ornus 645 obrzecztan (A, zddd metrum, vym baltám; BC brzyecz- tan proti metru), mint se ovšem biččtan (.„plantae speciales'*), ale jeżło Klaret md bréétan — edera 785, zde po svém způsobu pozměňuje formu předvážkou o-, jako jinde; srovn. o-. obřeza v. chřieda obrézaë m. — occax 1141 obrzezacz (A: B obrzacz, obzracz). Georges: occa brany, occator = kdo vláčí brana- mi: -aniklo. [obrézánie nt. precisio Vokab. 180 Obrzezanye (,de rethorica") — me- 1uuclé. obiézovánie nt. Circumcisus (misto Circumcisio, pro metrum) 2391 obrzie- zovanye (rym: mladenie); mint se svd- lek 'Obřezání Páně' 1. ledna. obíéc(ov)ati v. obféz(ov)énie obrna f.— letargus (A: letargar B; 4 Anmdapyic) 1691 obrna AB (metrum żddd dvojsłabićnost 1 O), ujalo se obecně. obročánek — annicas (B: animus A; jedno k anniculus : : roční, druhé k bimus = dvouletý) 410 obroczanck (rým oplcza- nek) AB „piscis“ — (voñent neumèlé. obroda f. — fertilitas 1587 obroda AB (rým úroda) = Veles. = Synon. ( CM. 1877, 637) atd. obrok m. = prebecn>dium 1060 obrok ABG (rým dobrok) — míní se důchody, zejména duchovních. obrtel v. obrtlík obrtlek m. — vertinella 2078 obrtlek (A; rým kotníček; B obrtel proti rýmu) Wiesb. 1389 (obrtel) = Veleś. (o- brtlyk) aźd.; ne. obrtlik. obrtlik v. obrtlek obruba f. — lacinia 2579 obruba (Georges: lacinia — Fetzen, Zipfel, Streifen) Wiesb. 80 (lacuna, asi omylem). obrubie v. ohlubné obrué f. — tigra 2037 Obrucz AB (obrutz Trial) — Boh. 698, 885 (lento verš je snad jen inlevpolace pozdější) = Wiesb.
Strana 365
obručovati — odčnec. 944 atd. V Klar. zní verš obrucz tigra, stupa psitana; z [oho B udilal tigra | obrucz, spicana obrucz, peiynym omy- lem. obrutiji v. obruéovati obrucovati vb. impí.: imbrigat (A: im- brigo B).2270 obruczuge (A: B obruczy- | gy) — Vele&. aid. obrujéd m. — virus 945 obruged jčd), nějaká klavretovská zkrácenina. obrzacz v. obrezać obsücka f. — semetrum 2542 obsuczka (kontext sččka, pravna, závažie, ob- súčka, zedník). obtiež 1. = onus 737 Obtyez AC (kontext došek, snop, snopek, obtiež, plémč, mile. .). obtieżka {. = gravamen 2272 Obtiezka; termin právních . obudoń m. = mixalia 676 obudon „de plantis" (rym uliboń, kontext jadrné, osken, viska, branc, obudoń, uliboń); neuméle tvoÿeno; Georges: myxa = eine Art Pflaumenbäume, myxarion = eine kleine Pflaumenart. obuv f. = calciamentum (pro 75m k pelli- cium, Místo calceamenta) 1890 obuw AB — Boh. 582 aid. = indumentum v. oděv. obvazek m. = sagiax (pro metrum, m. sa- gia) 2563 obvazek (hontext obvazek, desénitka, cvek, pradeno) = Boh. 834 — Wiesb. 1140 aid. Diefb. Gloss. sagia i. alabrun. obyééj m. — usus 2359 obiczcy ald. — modus Vokab. 132 obyczyey ,,de grammatica". obyènost f. = consuetudo 2358 obicznost. (obykiy adj. = usualis Vokab. 285 obykly atd.; ni. obvykly. Obzdec m. = Belzebub 60 obzdecz (AB: C opzdećczy; 75m 3katrédec); pieklad (bzdieti pedere) ucinis podle jednoho z obvyklých tehdy výkladů; je :nożno, že vlastné bylo min£no Bzdec a Ze o- jc jen melrickou předvážkou. obzerzie v. ob£zercé obzracz v. obYézaé obZercé m. — gulosus 1155 obzerzie (omy- lem m. -cé&) (Obżerovana i. — baratrum (— 94oaÓoov) Vokab. 437 obzerowana (preklad mylný, spojováno se středověkým ba- (rým | 365 latro = &owros, nenasyta, Zrout Geor- ges). Zaniklo. | obZerstvie nt. — gula 1423 obzerzstvie — Vokab. 417 Obzerstwie ald. obzvai v. obfézaé ocas m. = cauda 210 oczass = Boh. 160 — Lact. E Pb (wotczas) atd.; p. oczas. océl f. — calibs 109 oczel AG — Boh. 156 — Wiesb. 745 (ocziel) . : Lact. D IV'b (woccel) atd. Z germán. ocet m. = acetum 1801 oczet = Boh. 540 — Rstl. Drk. 194" aid. Z lat, oco- v. otco- ocún m. — ando 798 oczun = RVodi. 35Ya = Rostl. Drk. 178a (oczym) aid., hojné v vostl. (léZ ve formé oczim). f. — omen 81 ocz = [hjomina Astr 325 gl. ocze (neuméle utvofeno k oci; omen = co se zoCi atp.). -očie v. obočie očilupač m. — herminius (A:B neomon chybně) 543 oczylupacz (A : B lupacz omylem) rym: ozlaé, , de bestiis'' RVodń. 61 1% oczilupak, neumdélé. oč:lupúk v. očilupač očista í.. : immunimen (B : À proli melru immunimentum; 75 punimen) 2318 oczista AB; termín právnický očím v. otčím očistec m. limbus 120 oczistecz AB ald.; vedle stavsiho &stec; pak ovládlo. o&istnost f. — sinceritas 1467 oczistnost (vým věrnost) purificamen 2476 oczistnost pokusnost). očko v. volové očko. očlún m. — sparus 414 oczlun AB ,,pis- cis", ryba Sparus aurata Linn. der Goldbrachsen Georg.; tvofeni neumélé. oč (rym oćrn m. = sardus 136 oczrn AB , lapis’; neujalo se. od- v. t. ot- {oddnek m. ablativus Vokab. 44 odanck (X: otchodijeczy Klem.) , de srammotica''; novotvar neumčlý. oddač v. otdač oddán- v. odán- oddi»l v. otdiel- oddych v. ottic odénec ru. — armiger 2221 odyenecz (rým špenec) — Boh. 583 (var. odzyc- necz dialekt.), 903 (var. odzyenecz dial.) =: Wiesb. 648, 1244 aid. Asi biblického původu.
obručovati — odčnec. 944 atd. V Klar. zní verš obrucz tigra, stupa psitana; z [oho B udilal tigra | obrucz, spicana obrucz, peiynym omy- lem. obrutiji v. obruéovati obrucovati vb. impí.: imbrigat (A: im- brigo B).2270 obruczuge (A: B obruczy- | gy) — Vele&. aid. obrujéd m. — virus 945 obruged jčd), nějaká klavretovská zkrácenina. obrzacz v. obrezać obsücka f. — semetrum 2542 obsuczka (kontext sččka, pravna, závažie, ob- súčka, zedník). obtiež 1. = onus 737 Obtyez AC (kontext došek, snop, snopek, obtiež, plémč, mile. .). obtieżka {. = gravamen 2272 Obtiezka; termin právních . obudoń m. = mixalia 676 obudon „de plantis" (rym uliboń, kontext jadrné, osken, viska, branc, obudoń, uliboń); neuméle tvoÿeno; Georges: myxa = eine Art Pflaumenbäume, myxarion = eine kleine Pflaumenart. obuv f. = calciamentum (pro 75m k pelli- cium, Místo calceamenta) 1890 obuw AB — Boh. 582 aid. = indumentum v. oděv. obvazek m. = sagiax (pro metrum, m. sa- gia) 2563 obvazek (hontext obvazek, desénitka, cvek, pradeno) = Boh. 834 — Wiesb. 1140 aid. Diefb. Gloss. sagia i. alabrun. obyééj m. — usus 2359 obiczcy ald. — modus Vokab. 132 obyczyey ,,de grammatica". obyènost f. = consuetudo 2358 obicznost. (obykiy adj. = usualis Vokab. 285 obykly atd.; ni. obvykly. Obzdec m. = Belzebub 60 obzdecz (AB: C opzdećczy; 75m 3katrédec); pieklad (bzdieti pedere) ucinis podle jednoho z obvyklých tehdy výkladů; je :nożno, že vlastné bylo min£no Bzdec a Ze o- jc jen melrickou předvážkou. obzerzie v. ob£zercé obzracz v. obYézaé obZercé m. — gulosus 1155 obzerzie (omy- lem m. -cé&) (Obżerovana i. — baratrum (— 94oaÓoov) Vokab. 437 obzerowana (preklad mylný, spojováno se středověkým ba- (rým | 365 latro = &owros, nenasyta, Zrout Geor- ges). Zaniklo. | obZerstvie nt. — gula 1423 obzerzstvie — Vokab. 417 Obzerstwie ald. obzvai v. obfézaé ocas m. = cauda 210 oczass = Boh. 160 — Lact. E Pb (wotczas) atd.; p. oczas. océl f. — calibs 109 oczel AG — Boh. 156 — Wiesb. 745 (ocziel) . : Lact. D IV'b (woccel) atd. Z germán. ocet m. = acetum 1801 oczet = Boh. 540 — Rstl. Drk. 194" aid. Z lat, oco- v. otco- ocún m. — ando 798 oczun = RVodi. 35Ya = Rostl. Drk. 178a (oczym) aid., hojné v vostl. (léZ ve formé oczim). f. — omen 81 ocz = [hjomina Astr 325 gl. ocze (neuméle utvofeno k oci; omen = co se zoCi atp.). -očie v. obočie očilupač m. — herminius (A:B neomon chybně) 543 oczylupacz (A : B lupacz omylem) rym: ozlaé, , de bestiis'' RVodń. 61 1% oczilupak, neumdélé. oč:lupúk v. očilupač očista í.. : immunimen (B : À proli melru immunimentum; 75 punimen) 2318 oczista AB; termín právnický očím v. otčím očistec m. limbus 120 oczistecz AB ald.; vedle stavsiho &stec; pak ovládlo. o&istnost f. — sinceritas 1467 oczistnost (vým věrnost) purificamen 2476 oczistnost pokusnost). očko v. volové očko. očlún m. — sparus 414 oczlun AB ,,pis- cis", ryba Sparus aurata Linn. der Goldbrachsen Georg.; tvofeni neumélé. oč (rym oćrn m. = sardus 136 oczrn AB , lapis’; neujalo se. od- v. t. ot- {oddnek m. ablativus Vokab. 44 odanck (X: otchodijeczy Klem.) , de srammotica''; novotvar neumčlý. oddač v. otdač oddán- v. odán- oddi»l v. otdiel- oddych v. ottic odénec ru. — armiger 2221 odyenecz (rým špenec) — Boh. 583 (var. odzyc- necz dialekt.), 903 (var. odzyenecz dial.) =: Wiesb. 648, 1244 aid. Asi biblického původu.
Strana 366
366 o lčnice odénie nt. = arma 2146 odyenic AB aid. — armaria v. brně odeš- v. oteš- oděv m. ((.?) = vestitus 1856 odyew a/d. — indumentum Boh. 548 odyew (var. obuv, odicvka) (Klaret vzvlek). odhlas v. dvojhlas odchod- v. otchod- odievka f. — amictus 1859 odyevka. (vym vzvlecka); Mam. A 36Y (= velamon). = indumentum v. oděv. odihlas v. dvojhlas odiv m. — stupor 2313 odyw atd. odiva f. — spectaculum 305 odywa — Voleš. (sectamen, mylnÿm | hrštěntm zkratky). odjim- v. L. otjim- odjimanic v. odÿm- odla f. … victernu (?) 1724 odla AB (kon- text bolest, drasa, drasta, kasule, odla) ,,languores''. odno- o. otno- odp- v. otp- odr m. — caricum 2537 Odr (jednoslabićnć —) — Mam. A 17% cariptum Veleś. atd. Kontext kružidlo, odr, krutl, flok, špajl, stankléř. ой? v. drb "Odra f. — Ambusia, Odra Ausena, Da- nubius, Albea Vokab. 546 — jméno řeky. odráček m. — draconius 445 odraczek | (vým šček) AB ,,clauda monstra", AJa- retovsky místo dráček s předsuvkou o-, srovn. obteétan ap. odrav ro, — kilion 448 odraw (rym patav) ,,Clauda monstra'' odrec m. — lacer 1127 odrzecz (rym bé- hunec): neumóle ułvofeno od odricti. odřečen- v. otřečen- odripać m. calopus 545 Odrzypacz AB (., bestiae"): srovn. calopodia — kopyto Georges a diipa. odrpa m. — sequernus 327 odrpa ,,mon- strosi homines''. odrvie nt. — fores 1958 Odrzvie AB — Boh 596 — Wiesb. 828 Nn 68"a atd. ods- v. ots- odt- v. ott- odûli v. odutie (odutie nt. ioflatus Doh. 490 odutye (var. oduczye dial.) ald. Sroun. ody- manie. — ohlu.. odv- v. otv- odvec bigamus 743 oduecz (vým mladec); možná, že o- je jen klavelovskd předrážka. odýmanie nt. — ventositus manye) AB — Boh. 79 nye) — Wiesb. 534 afd. Mozno étsti © od-imanie — otb-iman-, pozdłji odjimani; srovn. otimka. odymali v. odymanie oféra {. — offertorium 2445 officra atd. ohánétka f. — flabellum 2014 ohanieczka (A : B ohanka; 75m dmychaćka). ohdnka v. oháněčka ohaf m. — molossus 521 oharz ABG = Boh. 180 = Wiesb. 773 ald. ohavnost f. = ignomd{india 1455 ohiw- nost AB = Slov. Tieb. 12 = VeleS. ald. oheň m. — ignis 51 ohen — Boh. 21 (var. hohen dial.) atd. V Boh. 612 priddno ke komyn v O hohen dial. horúci oheň v. horúci. ohenpar v. ohnipara ohennost f. = igneitas) 1522 oheunost. ohlav f. — [cJhamus 2164 ohlaw AB — Mam. F 86"b aid. — abena: v B přidáno k 2183 abena ohlaw nepochybně omylem, neboť v Kla- velovi abena — ottéZ. m. : 1351 ody- ial. odgyma- ohlavna f. — pleuresis 1707 ohlawna (rým nadovna) AB „languor“: překlad neobratny. ohlik v. uhlík ohlobn* v. ohlubné ohlta {. = rais (A : RarsB) 406 ohlta AB (dvojsłabićnf 4. W) „pisces“. — geralogodion 868 ohlta (A : B ohtla) (dvojsłabićnć _/ ,radices apo- theca". ohlian m. — ypnapus 571 ohltan (rým kloptan) ,,serpentes’’; možno, že misto hltan s pfedrdżkou o-. ohltnik m. — vipperus 423 ohltnik (A : B ohltnil, omylem; vým třetenek); dvoj- slabicné _/_ w, možno, že místo hltník s klaretovskou předvážkou o-. ohlinil v. ohltnik ohlubné f. — margo 348 ohlubnye AB = Boh. 62 (var. ohlobne O omylem, Y. obrubye chybn/) atd. KSZlý: ještě v. 1706 L. Fil. XLIV, 338 > = lama v. prohlubné. ohlus m. — capus 419 ohluss AB (rym vyzúš) „„piscis““ snad misto 'hlu$'. v) in
366 o lčnice odénie nt. = arma 2146 odyenic AB aid. — armaria v. brně odeš- v. oteš- oděv m. ((.?) = vestitus 1856 odyew a/d. — indumentum Boh. 548 odyew (var. obuv, odicvka) (Klaret vzvlek). odhlas v. dvojhlas odchod- v. otchod- odievka f. — amictus 1859 odyevka. (vym vzvlecka); Mam. A 36Y (= velamon). = indumentum v. oděv. odihlas v. dvojhlas odiv m. — stupor 2313 odyw atd. odiva f. — spectaculum 305 odywa — Voleš. (sectamen, mylnÿm | hrštěntm zkratky). odjim- v. L. otjim- odjimanic v. odÿm- odla f. … victernu (?) 1724 odla AB (kon- text bolest, drasa, drasta, kasule, odla) ,,languores''. odno- o. otno- odp- v. otp- odr m. — caricum 2537 Odr (jednoslabićnć —) — Mam. A 17% cariptum Veleś. atd. Kontext kružidlo, odr, krutl, flok, špajl, stankléř. ой? v. drb "Odra f. — Ambusia, Odra Ausena, Da- nubius, Albea Vokab. 546 — jméno řeky. odráček m. — draconius 445 odraczek | (vým šček) AB ,,clauda monstra", AJa- retovsky místo dráček s předsuvkou o-, srovn. obteétan ap. odrav ro, — kilion 448 odraw (rym patav) ,,Clauda monstra'' odrec m. — lacer 1127 odrzecz (rym bé- hunec): neumóle ułvofeno od odricti. odřečen- v. otřečen- odripać m. calopus 545 Odrzypacz AB (., bestiae"): srovn. calopodia — kopyto Georges a diipa. odrpa m. — sequernus 327 odrpa ,,mon- strosi homines''. odrvie nt. — fores 1958 Odrzvie AB — Boh 596 — Wiesb. 828 Nn 68"a atd. ods- v. ots- odt- v. ott- odûli v. odutie (odutie nt. ioflatus Doh. 490 odutye (var. oduczye dial.) ald. Sroun. ody- manie. — ohlu.. odv- v. otv- odvec bigamus 743 oduecz (vým mladec); možná, že o- je jen klavelovskd předrážka. odýmanie nt. — ventositus manye) AB — Boh. 79 nye) — Wiesb. 534 afd. Mozno étsti © od-imanie — otb-iman-, pozdłji odjimani; srovn. otimka. odymali v. odymanie oféra {. — offertorium 2445 officra atd. ohánétka f. — flabellum 2014 ohanieczka (A : B ohanka; 75m dmychaćka). ohdnka v. oháněčka ohaf m. — molossus 521 oharz ABG = Boh. 180 = Wiesb. 773 ald. ohavnost f. = ignomd{india 1455 ohiw- nost AB = Slov. Tieb. 12 = VeleS. ald. oheň m. — ignis 51 ohen — Boh. 21 (var. hohen dial.) atd. V Boh. 612 priddno ke komyn v O hohen dial. horúci oheň v. horúci. ohenpar v. ohnipara ohennost f. = igneitas) 1522 oheunost. ohlav f. — [cJhamus 2164 ohlaw AB — Mam. F 86"b aid. — abena: v B přidáno k 2183 abena ohlaw nepochybně omylem, neboť v Kla- velovi abena — ottéZ. m. : 1351 ody- ial. odgyma- ohlavna f. — pleuresis 1707 ohlawna (rým nadovna) AB „languor“: překlad neobratny. ohlik v. uhlík ohlobn* v. ohlubné ohlta {. = rais (A : RarsB) 406 ohlta AB (dvojsłabićnf 4. W) „pisces“. — geralogodion 868 ohlta (A : B ohtla) (dvojsłabićnć _/ ,radices apo- theca". ohlian m. — ypnapus 571 ohltan (rým kloptan) ,,serpentes’’; možno, že misto hltan s pfedrdżkou o-. ohltnik m. — vipperus 423 ohltnik (A : B ohltnil, omylem; vým třetenek); dvoj- slabicné _/_ w, možno, že místo hltník s klaretovskou předvážkou o-. ohlinil v. ohltnik ohlubné f. — margo 348 ohlubnye AB = Boh. 62 (var. ohlobne O omylem, Y. obrubye chybn/) atd. KSZlý: ještě v. 1706 L. Fil. XLIV, 338 > = lama v. prohlubné. ohlus m. — capus 419 ohluss AB (rym vyzúš) „„piscis““ snad misto 'hlu$'. v) in
Strana 367
ohňa — Ojka. ohña f.— carista 289 ohna AB (rým morna) = Fysiol. 425 my. (,ignibus | imposita — illesa'*); zaniklo. Jo. cle | ohva. | ohňáček m. fenix 249 Ohnyaczek | (A : B ohnaczek) — Fysiol. 319 mg. (ohnaczek: ,igne datus renovatur''), syovn. Hus, Ad tc levavi (rkp. Mus. XV | E 15 f. 238", ad Ephes IV“): „jin fe- nice, qui bohemicc dieitur ohnaczek od ohnye''. Ohňát m.: Pirous 2239 ohnat B (A ohnyat): konicxł pirous ohňát, Eous zoïel, Echous zlyk; It. Pyrois (7rvQócic=" — Mars, podle ohnivé barvy. ohnicé f. — pirga 778 ohnyczye (B: A Ohnycze) — Veles. ad. Svovn. jr0Q — oheň. ohniéara f, —piromanca (— zigouavteía) 1628 ohnyczara AB Vokab. 365 zohnyczar (var. ohniczar); Jg. cituje z excerpt Michalovského ohnicar, mo2no že odimd. ohnipara í. — bubo 1698 Ohnypara AB ! (,.Janguor'') RVodň. 20" (ohenpar . abubo, patrné mylnym opisem) ald.; nyul dial. ohnipara, ohnipera, !éž výchč. a severočesky. ohniščě nt. — focus 1942 ohnyscze AB (vým měščišče) Boh. 623 (var. ho- hnyscze dial.) — Wiesb. 869 (ohnisstie) atd., ně. ohniště. ohnivo nt. — ignile 2622 ohnyvo (rým kladivo) — Boh. 887 (var. hohnywo dial.) — Wiesb. 1203 = Veleš. atd. = fugillus ohnywo přidává O v Boh. 390; v. pozn. 1. ohořalost f. — sguamurca 1701 ohorza- lost („languor”) AB. ohple? — peredixon 1884 ohple „radices in apoteca''; Mentik ćie chyle; k tomu Modává Gb.: „chyle je z domněnky vy- davatelovv, rukopis má za to ohple, patrně omylem néjakym". ohrada (f. = urbs 2083 ohrada AB - Veleš. atd.; přehlad nepřesný. Ohřě f. — Phoxa 341 ohrzie (A: ohrze B) atd., jméno řeky. ohředa |. chrieda ohrön m. = polipedus 437 ohrzen (A: ohrzyen B; 75m. chilon) „clauda mon- stra". ohfien v. ohrén 367 ohřievanie nt.: :calefaccio 1575 ohrzieva- nyc (rým bielenie) atd. ohíievali v. oh¥ievanie ohryzek, ohfi- m. — permu („krdceno m. neplymira) 712 ohryzek (B: okrzizel A omylem, m. ohřizek) = Veleš. = Mam. A 83" (peripsima ohrzizkowa omylem) okrzek Rstl. Drk 180'b (omylem) Lact. O III' à (wohrzezek, wohrzizek peripsima) atd. Ast bibhchého puvodu. ohtla v. ohlta ohučban v. ochučban ohva v. ohňa ochech- v. ochoch- ochle f. — letena 236! ochle atd. (tkalcov- ské názvosloví) = pecten Boh. 843 ochle (var. hochle dial.) — Wiesb. 1153 ald. (rovněž utkal- ce). Ze stfhnëm. hachel=-strigilis; pol. ochlica, dial. mor. hachle, né. vochle Matzenauer, Cizí slova 370 atd. Ochochulef. Siren 130 Ochochule AB (,clauda monstra") — Boh. 84 (var. ochenle dial.) = Veleš. — Wochochule Lact. oo7¥a atd., nyní obecně ochc- chule. ochozé f. — indago 620 ochozie ACG — Boh. 231 — Wiesb. 238 .: VeleS. — Slov. Treb. 13 — (ochoze) Lact. L VIYa ald.; později ochoz m. ochtáb m. — octava 2396 Ochtab ald., myní oktáv, oktáva. ochučban m. = spongius 403 ochuczban (B: ohuczban A, vým tlustan) „„piscis“ — možno, £e o je jen předvážka a že mi- něno (neunměle tvořeně) chučban. ochvácenie nt. = volica 1697 Ochvacze- nie AB („languor“) — Wiesb. 1392 — ochwaczeni RVodńi. 28" afd. „Das Rehe- werden" Jg. ochváliti v. ochvácenie oj(é) f. — temo2172 Oy AB = Boh. 775 (var. ogye) — Mam. A 3$" — Wiesb. 1054 (oge) = woge Tact. a/d.; né. voj, dial. vûje. ojhránek m. = ludolatra 449 oyhranek (.„clauda monstra") — tvořeno neuměle (ludo- z ludus, jhra-jhránek; o- možno jen předrážka). Ojka í. — Boetes (= Hoc )c) 200 ogka AB (=. hvězdy v souhvězdí: Velikého medvěda).
ohňa — Ojka. ohña f.— carista 289 ohna AB (rým morna) = Fysiol. 425 my. (,ignibus | imposita — illesa'*); zaniklo. Jo. cle | ohva. | ohňáček m. fenix 249 Ohnyaczek | (A : B ohnaczek) — Fysiol. 319 mg. (ohnaczek: ,igne datus renovatur''), syovn. Hus, Ad tc levavi (rkp. Mus. XV | E 15 f. 238", ad Ephes IV“): „jin fe- nice, qui bohemicc dieitur ohnaczek od ohnye''. Ohňát m.: Pirous 2239 ohnat B (A ohnyat): konicxł pirous ohňát, Eous zoïel, Echous zlyk; It. Pyrois (7rvQócic=" — Mars, podle ohnivé barvy. ohnicé f. — pirga 778 ohnyczye (B: A Ohnycze) — Veles. ad. Svovn. jr0Q — oheň. ohniéara f, —piromanca (— zigouavteía) 1628 ohnyczara AB Vokab. 365 zohnyczar (var. ohniczar); Jg. cituje z excerpt Michalovského ohnicar, mo2no že odimd. ohnipara í. — bubo 1698 Ohnypara AB ! (,.Janguor'') RVodň. 20" (ohenpar . abubo, patrné mylnym opisem) ald.; nyul dial. ohnipara, ohnipera, !éž výchč. a severočesky. ohniščě nt. — focus 1942 ohnyscze AB (vým měščišče) Boh. 623 (var. ho- hnyscze dial.) — Wiesb. 869 (ohnisstie) atd., ně. ohniště. ohnivo nt. — ignile 2622 ohnyvo (rým kladivo) — Boh. 887 (var. hohnywo dial.) — Wiesb. 1203 = Veleš. atd. = fugillus ohnywo přidává O v Boh. 390; v. pozn. 1. ohořalost f. — sguamurca 1701 ohorza- lost („languor”) AB. ohple? — peredixon 1884 ohple „radices in apoteca''; Mentik ćie chyle; k tomu Modává Gb.: „chyle je z domněnky vy- davatelovv, rukopis má za to ohple, patrně omylem néjakym". ohrada (f. = urbs 2083 ohrada AB - Veleš. atd.; přehlad nepřesný. Ohřě f. — Phoxa 341 ohrzie (A: ohrze B) atd., jméno řeky. ohředa |. chrieda ohrön m. = polipedus 437 ohrzen (A: ohrzyen B; 75m. chilon) „clauda mon- stra". ohfien v. ohrén 367 ohřievanie nt.: :calefaccio 1575 ohrzieva- nyc (rým bielenie) atd. ohíievali v. oh¥ievanie ohryzek, ohfi- m. — permu („krdceno m. neplymira) 712 ohryzek (B: okrzizel A omylem, m. ohřizek) = Veleš. = Mam. A 83" (peripsima ohrzizkowa omylem) okrzek Rstl. Drk 180'b (omylem) Lact. O III' à (wohrzezek, wohrzizek peripsima) atd. Ast bibhchého puvodu. ohtla v. ohlta ohučban v. ochučban ohva v. ohňa ochech- v. ochoch- ochle f. — letena 236! ochle atd. (tkalcov- ské názvosloví) = pecten Boh. 843 ochle (var. hochle dial.) — Wiesb. 1153 ald. (rovněž utkal- ce). Ze stfhnëm. hachel=-strigilis; pol. ochlica, dial. mor. hachle, né. vochle Matzenauer, Cizí slova 370 atd. Ochochulef. Siren 130 Ochochule AB (,clauda monstra") — Boh. 84 (var. ochenle dial.) = Veleš. — Wochochule Lact. oo7¥a atd., nyní obecně ochc- chule. ochozé f. — indago 620 ochozie ACG — Boh. 231 — Wiesb. 238 .: VeleS. — Slov. Treb. 13 — (ochoze) Lact. L VIYa ald.; později ochoz m. ochtáb m. — octava 2396 Ochtab ald., myní oktáv, oktáva. ochučban m. = spongius 403 ochuczban (B: ohuczban A, vým tlustan) „„piscis“ — možno, £e o je jen předvážka a že mi- něno (neunměle tvořeně) chučban. ochvácenie nt. = volica 1697 Ochvacze- nie AB („languor“) — Wiesb. 1392 — ochwaczeni RVodńi. 28" afd. „Das Rehe- werden" Jg. ochváliti v. ochvácenie oj(é) f. — temo2172 Oy AB = Boh. 775 (var. ogye) — Mam. A 3$" — Wiesb. 1054 (oge) = woge Tact. a/d.; né. voj, dial. vûje. ojhránek m. = ludolatra 449 oyhranek (.„clauda monstra") — tvořeno neuměle (ludo- z ludus, jhra-jhránek; o- možno jen předrážka). Ojka í. — Boetes (= Hoc )c) 200 ogka AB (=. hvězdy v souhvězdí: Velikého medvěda).
Strana 368
368 ojnicé f. — foralium 2125 oynyczye (B: Ognícze A) — Boh. 781 (var. onyczye dial. odtud pak chybné člení oněže, on&Zie) Wiesb. 1066 : Mam. A 35" — Nn 68" b .. Slov. Tteb. 13 aid., né. léZ vojnice. okáč m.: mirenula (m. murenula) 235 Okacz AB = Veleš. Nn 63'a ald.; „piscis”. NE. okatice Jg. oculatus 1200 okacz atd. okamz(en)ie nt. = momentum 49 aka- mzie (A. okomzie C omylem; vozměv Zäd LU, tvar tedy klaretovsky zkyd- cený m. okamženie); Gebauev, SS. IL 428b cihwje 1éZ Gloss. 4 97* okammsye uno momento a dodávwé ,,zkráceniny pisecké m. okamZenie.'' Svovn. okomZ&. oken v. oklen okennicé f. — fo[d]rale 2000 okennyczye (B: Okennycze A) :- Vele&. aid. ohhen v. oklen okláč m. = afforus 388 oklacz (rym echnác) ,, piscis". oklamänie var. v. otpovéd. oklei m. — dorus 328 oklen (B, podle Honky, ale lo nent jisto; Memtik télo varianty neuvádí: A okken; vým roden) „monstrosi homines“. Je však snadno možno, že původní člení jest okken, oken. oklepi pl. f. = fruma 722 oklepi ABG (C oklep) = Veleš. RVodň. = Lact. atd. f[g.: ,,snop slámy oklepané nebo vymlácené". oklesti pl. f. capilentes 633 oklesty ABCD; Jg ,oklestky, das Reis". okno nt. = fenestra 1950 okno = Boh. 599 = Diefb. Gloss. wokno afd. oko nt. = oculus 1273 oko = Boh. 407 = woko Lact. D I'a ald. Srovn. rozoky. oko vrabiie v. vrabéie Svovn. okamż(enyie a okomże. okol m. orbis 194 okol AFG aid. theatrum 2106 okol AB = Boh. 770 Wiesb. 750 = Mam. A 36° ald. okolé v. okolek okolek m. — circuitus 184 okolek (A . G okole omylem) ald. — circinus 187 okolek ABG = circulus Vokab. 319 okolek ald. [okolozden zamphitritos (?) Vokab. 262 okolozden. ,,de astronomia". || ojnicé — okroj. (okomże nt.? = momentum Vokab. 272 okomze; srovn. okamz{en ie. okov m. = situla 345 okow ABG = Boh. 63 = Wiesb. 186 : Lact. J VIIYb (wo- kow) atd. : - concudius 1908 okow AB (rym po- krov; A nilext u$ket, trenek, cendźt, okov, pokrov, páteř, spinadlo; ,,ves- tes"). Srovn. okovy. okovy pl. f. — vincula 2135 okowi AB : = Boh. 890 = Wiesb. 1206 ald. Sroun. okov. okr m. = oleaster 668 okr ABC (jedno- slabičné 1) „de plantis“, ujalo se. [okrajek m. = recidula Boh. 854 okragek Wiesb. 1157 atd. okras m. — decor (vkp dicor omyle;i) 1414 okrass (vým pietas): pairnë jen pro vým utvořeno. Svrovn. násl. okrasa f. = color 1615 okrasa (A: obraza omylem) (rym mluvokrasa) Vokab. 157 (,de rethorica" (mind ozdoby slohové). B se okvasitel v. ûkrasnik okrášliti v. okrašlenie okvasník v. úkrasník [okráslenie nt. — stemma Vokab. 181 okraslenye ,,de rethorica''. ohfej v. okr<Xieynie okfek v. ohryzek okresi pl. m. = dipars 2598 okrzessi (kontext studenář, kovář, okřeši, nożief, brus, mečieř, lZicnét aid. svovn. okrziess vigor Veleś. a misłni jméno Oktese postápil XV Nál. Brněn. č. 93. oki<ienyte nt. — vigor 1371 okrzey (lak rukopis; vým lučenie; setrum žádá ro; podle toho Prusik ve Vësin. Kral. à: spol. nauk, 1598, I, č navyhl správně okrzye klavetovská zkvácenína m. okřienie) = okrziess Veleš. (omylem); Jg. cituje % Jelew.. oktini těla i mysli. okřín m. = discus 2009 okrzyn ATrial. = Boh. 673 — Wiesb. 932 — Veleš. ald. okřížek v. ohryzek okrlik m. = cacus (A : B catus) 542 okr- lk AB „de bestiis“. okroj m. = obrado 1026 okroy (utvořeno neuméle podle lat. ob-rado); Romtext žáček, najimák, okroj, žák, kanovník, poručník..
368 ojnicé f. — foralium 2125 oynyczye (B: Ognícze A) — Boh. 781 (var. onyczye dial. odtud pak chybné člení oněže, on&Zie) Wiesb. 1066 : Mam. A 35" — Nn 68" b .. Slov. Tteb. 13 aid., né. léZ vojnice. okáč m.: mirenula (m. murenula) 235 Okacz AB = Veleš. Nn 63'a ald.; „piscis”. NE. okatice Jg. oculatus 1200 okacz atd. okamz(en)ie nt. = momentum 49 aka- mzie (A. okomzie C omylem; vozměv Zäd LU, tvar tedy klaretovsky zkyd- cený m. okamženie); Gebauev, SS. IL 428b cihwje 1éZ Gloss. 4 97* okammsye uno momento a dodávwé ,,zkráceniny pisecké m. okamZenie.'' Svovn. okomZ&. oken v. oklen okennicé f. — fo[d]rale 2000 okennyczye (B: Okennycze A) :- Vele&. aid. ohhen v. oklen okláč m. = afforus 388 oklacz (rym echnác) ,, piscis". oklamänie var. v. otpovéd. oklei m. — dorus 328 oklen (B, podle Honky, ale lo nent jisto; Memtik télo varianty neuvádí: A okken; vým roden) „monstrosi homines“. Je však snadno možno, že původní člení jest okken, oken. oklepi pl. f. = fruma 722 oklepi ABG (C oklep) = Veleš. RVodň. = Lact. atd. f[g.: ,,snop slámy oklepané nebo vymlácené". oklesti pl. f. capilentes 633 oklesty ABCD; Jg ,oklestky, das Reis". okno nt. = fenestra 1950 okno = Boh. 599 = Diefb. Gloss. wokno afd. oko nt. = oculus 1273 oko = Boh. 407 = woko Lact. D I'a ald. Srovn. rozoky. oko vrabiie v. vrabéie Svovn. okamż(enyie a okomże. okol m. orbis 194 okol AFG aid. theatrum 2106 okol AB = Boh. 770 Wiesb. 750 = Mam. A 36° ald. okolé v. okolek okolek m. — circuitus 184 okolek (A . G okole omylem) ald. — circinus 187 okolek ABG = circulus Vokab. 319 okolek ald. [okolozden zamphitritos (?) Vokab. 262 okolozden. ,,de astronomia". || ojnicé — okroj. (okomże nt.? = momentum Vokab. 272 okomze; srovn. okamz{en ie. okov m. = situla 345 okow ABG = Boh. 63 = Wiesb. 186 : Lact. J VIIYb (wo- kow) atd. : - concudius 1908 okow AB (rym po- krov; A nilext u$ket, trenek, cendźt, okov, pokrov, páteř, spinadlo; ,,ves- tes"). Srovn. okovy. okovy pl. f. — vincula 2135 okowi AB : = Boh. 890 = Wiesb. 1206 ald. Sroun. okov. okr m. = oleaster 668 okr ABC (jedno- slabičné 1) „de plantis“, ujalo se. [okrajek m. = recidula Boh. 854 okragek Wiesb. 1157 atd. okras m. — decor (vkp dicor omyle;i) 1414 okrass (vým pietas): pairnë jen pro vým utvořeno. Svrovn. násl. okrasa f. = color 1615 okrasa (A: obraza omylem) (rym mluvokrasa) Vokab. 157 (,de rethorica" (mind ozdoby slohové). B se okvasitel v. ûkrasnik okrášliti v. okrašlenie okvasník v. úkrasník [okráslenie nt. — stemma Vokab. 181 okraslenye ,,de rethorica''. ohfej v. okr<Xieynie okfek v. ohryzek okresi pl. m. = dipars 2598 okrzessi (kontext studenář, kovář, okřeši, nożief, brus, mečieř, lZicnét aid. svovn. okrziess vigor Veleś. a misłni jméno Oktese postápil XV Nál. Brněn. č. 93. oki<ienyte nt. — vigor 1371 okrzey (lak rukopis; vým lučenie; setrum žádá ro; podle toho Prusik ve Vësin. Kral. à: spol. nauk, 1598, I, č navyhl správně okrzye klavetovská zkvácenína m. okřienie) = okrziess Veleš. (omylem); Jg. cituje % Jelew.. oktini těla i mysli. okřín m. = discus 2009 okrzyn ATrial. = Boh. 673 — Wiesb. 932 — Veleš. ald. okřížek v. ohryzek okrlik m. = cacus (A : B catus) 542 okr- lk AB „de bestiis“. okroj m. = obrado 1026 okroy (utvořeno neuméle podle lat. ob-rado); Romtext žáček, najimák, okroj, žák, kanovník, poručník..
Strana 369
akrokot — omlaclilà (okrokot m. : erubadorus Vokab. 247 okrokut (konlext kütek, podstav, okro- kot, trojekût aid.) „de geometria“ (Misto okrot?) okvot v, vé&ekrot, znamokrot okrota 1. — spera (=opaiQa> 188 okro- ta ABFG: pałrnż přejato z Vukab., ale tam příslušný verš 251- 299 někde vypadl; ujalo se. Je vykp. Neub., Lék. B atd., v. Č. Mus. F. 1899, 271. okrov m. — cidus 1934 okrow AB ,,ves- tis“, srovn. krov. [okršlek m. — ambitus okrsslek přidáno po 191 v G, asi odchylkou; Klavet má ambitus — obejdenie. okrühicé pl. f. — sperina 709 okruhly- czye (B: okruhlicze A): Jg. „kulatky, hrušky okrauhlé, prostředně veliké“ us. (Zlý: né. též řípa. Baav II, 156.) okrúhlost f. — rotunditas 1508 okruhlost | (vým oblost) = Lactif. aid. okruz f.? = ciclor 1268 okruz (konlext bez- détek, jalovec, otéec, chutnik, okruz, nejeSitnik); lvoïeno meumële z ciclor- ciclus = okruh. okružie nt. = dorcassa 485 okruzie ABDG = Mam. F 88'b wokrużij omentum Lact. P II'b ad. Jg. „menší střeva, das Gckr5se, intestina''. okvzizek v. ohryzek oksam- v. aksam- okujé pl. f. = scorpula 2624 okuie (rym rasile; Akomtext tróska, okuje, kleště, hoble, sóstruh, pozlatka aid.) = Veleš. — scrupulum Boh. 878 okuge — Wiesb. 117 atd. (v téže souvislosti). okün m. — rumbus 381 okun ABEG — Boh. 75 atd. ,,piscis''. okusiti v. okużenie okuëenie nt. = gustus 1353 Okussenye Boh. 410 (var. pokussyenye) — woku- ssenije Lact. K VII" b atd. Jméno smyslu, nyní chuť. -oký v. jednooký | olej m. — oleum 627 oley AC — Boh. 264 (v O přidáno v Boh. 934) = Rstl. D 79Y atd. „„piscis““. olejna f. — lechitus (= AfxvYoc) 2592 oleyna (kontext krabka, podhlodek, tuna, olejna) a/d. olejnik n. — oleator 2653 oleynik (rym puséedinik) — Boh. 954 aid. 369 olev f. :: oliva 658 Olew AC (plantae Speciales") = Boh. 264 (var. olyw) —- neuméle tvoveno o stron olive, za lo nyní oliva. oliv v. olev Olomüc-: Olomucensis presulis 2303 Olomúčan v. Holomiüéén olovénicd f. = plumbale 2626 olovyenicze (rym struZice; konlext struZice, olové- nice, zlatopénky, ozdmen) -: Boh. 900 olowenycze (var. olownycze) — onophorus v. olovénka olvvěnička. v olověnka olověnka f. = onophorus 2066 olovienka (rým konvièka; A: B olowyenyczye, odchylkou) = olowyenyczka Veles. olovnik m. — plumbarius 2603 olownik (vjà pénaraznik) ad. olovo nt. = plumbum 101 olovo — Boh. 155 — wolowo Lact. Q VII" b aid. (oláé f. — alnus Boh. 245 olssye — Wiesb. 260 aid. (V MVerb. pravd + nepravá glossa.) Klavet: ol&inec. olsina f. — alnetum 634 olssyna AC aid. oliinec m. = alnus 641 olssynecz (C, Trial; metrum. :ádá Vo; A olsyncz omylem): forma putrnf Klarelem pro mclirum neobratné ulvofená. oltáY m. — altare 2333 oltarz aid. Z cslov., lo z n&mec. oltárna f. = colubrum 2331 oltarna AB; jimak stě. oltářnicě. omutiial m. — pinapus 424 omacznyal (A : B omacznal, Hanka omylem omecz- nal, vým pozonal); „„piscis“. omak m. — ydrus 270 omak AB ,ser- Boh. 714 pentes''. oman m. = enula 789 oman ABG = Boh. 325 — Rostl. Dyk. 179'a = wo- man Lacr. 1 VF aid.; hojne v rostl. Nyní Inula Helenium Jg. omazak v. omazek omazek m. — medulla 487 omazck AB Vele&. (omazak omylem) omečnal v. omačňal omek v. umek omel v. umek pl. m. := puerperium 1777 omladczy ABTrial. (rým bližší) omladky Vele§, Sequ. afd. omladenye v. porody omladilá 1. — puerpera 1778 omladyla AB (rým znusilá), Segu. atd. omladci
akrokot — omlaclilà (okrokot m. : erubadorus Vokab. 247 okrokut (konlext kütek, podstav, okro- kot, trojekût aid.) „de geometria“ (Misto okrot?) okvot v, vé&ekrot, znamokrot okrota 1. — spera (=opaiQa> 188 okro- ta ABFG: pałrnż přejato z Vukab., ale tam příslušný verš 251- 299 někde vypadl; ujalo se. Je vykp. Neub., Lék. B atd., v. Č. Mus. F. 1899, 271. okrov m. — cidus 1934 okrow AB ,,ves- tis“, srovn. krov. [okršlek m. — ambitus okrsslek přidáno po 191 v G, asi odchylkou; Klavet má ambitus — obejdenie. okrühicé pl. f. — sperina 709 okruhly- czye (B: okruhlicze A): Jg. „kulatky, hrušky okrauhlé, prostředně veliké“ us. (Zlý: né. též řípa. Baav II, 156.) okrúhlost f. — rotunditas 1508 okruhlost | (vým oblost) = Lactif. aid. okruz f.? = ciclor 1268 okruz (konlext bez- détek, jalovec, otéec, chutnik, okruz, nejeSitnik); lvoïeno meumële z ciclor- ciclus = okruh. okružie nt. = dorcassa 485 okruzie ABDG = Mam. F 88'b wokrużij omentum Lact. P II'b ad. Jg. „menší střeva, das Gckr5se, intestina''. okvzizek v. ohryzek oksam- v. aksam- okujé pl. f. = scorpula 2624 okuie (rym rasile; Akomtext tróska, okuje, kleště, hoble, sóstruh, pozlatka aid.) = Veleš. — scrupulum Boh. 878 okuge — Wiesb. 117 atd. (v téže souvislosti). okün m. — rumbus 381 okun ABEG — Boh. 75 atd. ,,piscis''. okusiti v. okużenie okuëenie nt. = gustus 1353 Okussenye Boh. 410 (var. pokussyenye) — woku- ssenije Lact. K VII" b atd. Jméno smyslu, nyní chuť. -oký v. jednooký | olej m. — oleum 627 oley AC — Boh. 264 (v O přidáno v Boh. 934) = Rstl. D 79Y atd. „„piscis““. olejna f. — lechitus (= AfxvYoc) 2592 oleyna (kontext krabka, podhlodek, tuna, olejna) a/d. olejnik n. — oleator 2653 oleynik (rym puséedinik) — Boh. 954 aid. 369 olev f. :: oliva 658 Olew AC (plantae Speciales") = Boh. 264 (var. olyw) —- neuméle tvoveno o stron olive, za lo nyní oliva. oliv v. olev Olomüc-: Olomucensis presulis 2303 Olomúčan v. Holomiüéén olovénicd f. = plumbale 2626 olovyenicze (rym struZice; konlext struZice, olové- nice, zlatopénky, ozdmen) -: Boh. 900 olowenycze (var. olownycze) — onophorus v. olovénka olvvěnička. v olověnka olověnka f. = onophorus 2066 olovienka (rým konvièka; A: B olowyenyczye, odchylkou) = olowyenyczka Veles. olovnik m. — plumbarius 2603 olownik (vjà pénaraznik) ad. olovo nt. = plumbum 101 olovo — Boh. 155 — wolowo Lact. Q VII" b aid. (oláé f. — alnus Boh. 245 olssye — Wiesb. 260 aid. (V MVerb. pravd + nepravá glossa.) Klavet: ol&inec. olsina f. — alnetum 634 olssyna AC aid. oliinec m. = alnus 641 olssynecz (C, Trial; metrum. :ádá Vo; A olsyncz omylem): forma putrnf Klarelem pro mclirum neobratné ulvofená. oltáY m. — altare 2333 oltarz aid. Z cslov., lo z n&mec. oltárna f. = colubrum 2331 oltarna AB; jimak stě. oltářnicě. omutiial m. — pinapus 424 omacznyal (A : B omacznal, Hanka omylem omecz- nal, vým pozonal); „„piscis“. omak m. — ydrus 270 omak AB ,ser- Boh. 714 pentes''. oman m. = enula 789 oman ABG = Boh. 325 — Rostl. Dyk. 179'a = wo- man Lacr. 1 VF aid.; hojne v rostl. Nyní Inula Helenium Jg. omazak v. omazek omazek m. — medulla 487 omazck AB Vele&. (omazak omylem) omečnal v. omačňal omek v. umek omel v. umek pl. m. := puerperium 1777 omladczy ABTrial. (rým bližší) omladky Vele§, Sequ. afd. omladenye v. porody omladilá 1. — puerpera 1778 omladyla AB (rým znusilá), Segu. atd. omladci
Strana 370
370 Svovn. srb. omladila se ovca, koza eld. | omladiti v. omladilá omluva v. přímluva omyvač m. = collavator 2661 omyvacz (vým lepač: v názvosloví lázeňském) atd. onen v. onoléto ončž(i)e v. ojnicě onicć v. ojnicé onoléto adv. — illonitus 195 onomleto A (omylem m. onoleto; vým naleto; v B jinou formou onom letye, Loc. ča- sový) = onomleto Nn 70Y (omylem) ald. Odtud pak stě. onoletský: 1531 hrachu tohoto roku 16 měřic a onoletského <= loňského»>. .. bečku Branda! Gloss. 202, Kt. atd. onoletsky v. onoléto onomlelé v. onoléto onucé f. — toga 1863 onuczie (B: onucze A) (konlexl tkanice, rukavice, zlinek, onuce aid.) = Boh. 556 — wonuczky tetega Wiesb. 1124 ald. onuëky v. onucè opaicnie v. opacina opačiny pl. f. — amplustra 2645 opaczini (rym pravini) = Boh. 926 (var. opaczy- na, dial. opaczenye) ald. Jg. ,,Kehr- ruder, Steuerruder''. Stbol. paczyna. [opacivé adj. nt. :: relativum (nomen) ok. 51 opaczywe (var. opatywe chybnZ) ,de grammatica‘“; zaniklo. opalać m. ventilator 2202 opalacz AB — Boh. 807 = Wiesb. 1107 atd opalaëka t. — vannus 2501 opalaczka (rým oplata) — Wiesb. 1379 — Veles. =: Lact. atd. (Z bible, Luk. III.) opar m. — orna. 1692 opar AB „de lan- guoribus““ Veleš. atd. Jg. „osyp na nose neb ústech z prílišného horka“. opafenie nt. — detoscio 1560 oparzeníe AB (rim vatenie) — Vcles. atd. opafili v. opafenie opásanie nt. — stropheus 2163 opasaníe AB = Mam. A 35" — Veleš. atd. opdsali v. opasanie opasek m. — marsupium 2035 opasek (rým hřebíček) — Boh. 580 = Wiesb. 647 = Lact. ald. opat m. = abbas 1024 opat — Boh. 388 — wopat Lact. A IV'a ald. Z némc. opatek m. = oplentum 1918 opatek AD = Vele&, — Mam. A 35" (socca) atd. opativy v. opacivé omyvaë — opleniéka. Opatovic m. Opatovicensis 957 Opa- tovicz (jméno obyvalele); :vovn. abbas Opatovicensis 1061. opatstvre nt. — abbatia 1042 opatstvie AG = wopatstwj Lact. atd. opetew ». zopeéen opeska f. = prepucium 1312 opeska (» m podvojka) : Veleś.; Matz. Lfil. XII, 162, 321, vykládá z kot pos v penis (=: pes-nis), asi soiva správně; za to jindy obřiezka; možno, že pouhý omyl opiso- vačský. opicě f. = simea 524 opicze — wopicze Lact. O0IVb aid. = valor 1495 opicze (;ym rovenstvie; hontext rovnost, opice, dlúhost, krát- kost). opich m. = apium 806 opich AB (de fru- mento) — Boh. 321 — Wiesb. 350 — Nn 65% a — Kstl. Drk. 1787 185" a/d.; hojně v vostl. Wopich Rstl. F 31. opichać m. — pilarius Boh. 932 opichacz (var. opicharz, dial. opichar) atd. (V Kla- veloví ast schází) TéZ sic. opichař v. opichač opiki vo. Epikar opilec m. — ebriosus 1156 Opylecz ald. opilstvo nt. — ebrietas 1430 opylstvo — Rstl. Drk. 193* aid. opisa f. — textus 2679 opisa: newjalo se. oplata, f. — premium 2501 oplata (kon- text mzda, dielo, platidlo, oplata. .) = odplatta Boh. 795 odplata Wiesb. 1082 aid. Snad piw. otplata. oplatek m. — oblata 2352 oplatek a/d. oplatnik m. — pagator 1240 Oplatnyk AB — Wiesb. 1274 — odplatnyk Veles. (omylem) atd. oplcza v. oplčánek oplčánek m.— gonger 410 oplczanek (B : A oplcza, nedopsdno; rým obročá- nek; á-slab., metrum o 4.) ,piscis", oplecek v. opleéek oplecie v. oplecie oplecek (oplecek?) m. = armilln 1877 opleczek AB; dial. wor. op éCko Bart. oplecie (oplecie) nt. armilla Boh. 571 opleczye = Wiesb. 636 — Veleš. wopletij Resel (Jg.); dial.. mor. oplecí Barl. s. v. Jg. vykládá „šat okolo pleci obcházející, zvláště košile krátká žen- ska, jakou ku pr. Hanaćky nosi”. oplenièka f. = litignus 442 oplenyezka AB (v A psáno oplenyczka, s obloučkem Boh. 177
370 Svovn. srb. omladila se ovca, koza eld. | omladiti v. omladilá omluva v. přímluva omyvač m. = collavator 2661 omyvacz (vým lepač: v názvosloví lázeňském) atd. onen v. onoléto ončž(i)e v. ojnicě onicć v. ojnicé onoléto adv. — illonitus 195 onomleto A (omylem m. onoleto; vým naleto; v B jinou formou onom letye, Loc. ča- sový) = onomleto Nn 70Y (omylem) ald. Odtud pak stě. onoletský: 1531 hrachu tohoto roku 16 měřic a onoletského <= loňského»>. .. bečku Branda! Gloss. 202, Kt. atd. onoletsky v. onoléto onomlelé v. onoléto onucé f. — toga 1863 onuczie (B: onucze A) (konlexl tkanice, rukavice, zlinek, onuce aid.) = Boh. 556 — wonuczky tetega Wiesb. 1124 ald. onuëky v. onucè opaicnie v. opacina opačiny pl. f. — amplustra 2645 opaczini (rym pravini) = Boh. 926 (var. opaczy- na, dial. opaczenye) ald. Jg. ,,Kehr- ruder, Steuerruder''. Stbol. paczyna. [opacivé adj. nt. :: relativum (nomen) ok. 51 opaczywe (var. opatywe chybnZ) ,de grammatica‘“; zaniklo. opalać m. ventilator 2202 opalacz AB — Boh. 807 = Wiesb. 1107 atd opalaëka t. — vannus 2501 opalaczka (rým oplata) — Wiesb. 1379 — Veles. =: Lact. atd. (Z bible, Luk. III.) opar m. — orna. 1692 opar AB „de lan- guoribus““ Veleš. atd. Jg. „osyp na nose neb ústech z prílišného horka“. opafenie nt. — detoscio 1560 oparzeníe AB (rim vatenie) — Vcles. atd. opafili v. opafenie opásanie nt. — stropheus 2163 opasaníe AB = Mam. A 35" — Veleš. atd. opdsali v. opasanie opasek m. — marsupium 2035 opasek (rým hřebíček) — Boh. 580 = Wiesb. 647 = Lact. ald. opat m. = abbas 1024 opat — Boh. 388 — wopat Lact. A IV'a ald. Z némc. opatek m. = oplentum 1918 opatek AD = Vele&, — Mam. A 35" (socca) atd. opativy v. opacivé omyvaë — opleniéka. Opatovic m. Opatovicensis 957 Opa- tovicz (jméno obyvalele); :vovn. abbas Opatovicensis 1061. opatstvre nt. — abbatia 1042 opatstvie AG = wopatstwj Lact. atd. opetew ». zopeéen opeska f. = prepucium 1312 opeska (» m podvojka) : Veleś.; Matz. Lfil. XII, 162, 321, vykládá z kot pos v penis (=: pes-nis), asi soiva správně; za to jindy obřiezka; možno, že pouhý omyl opiso- vačský. opicě f. = simea 524 opicze — wopicze Lact. O0IVb aid. = valor 1495 opicze (;ym rovenstvie; hontext rovnost, opice, dlúhost, krát- kost). opich m. = apium 806 opich AB (de fru- mento) — Boh. 321 — Wiesb. 350 — Nn 65% a — Kstl. Drk. 1787 185" a/d.; hojně v vostl. Wopich Rstl. F 31. opichać m. — pilarius Boh. 932 opichacz (var. opicharz, dial. opichar) atd. (V Kla- veloví ast schází) TéZ sic. opichař v. opichač opiki vo. Epikar opilec m. — ebriosus 1156 Opylecz ald. opilstvo nt. — ebrietas 1430 opylstvo — Rstl. Drk. 193* aid. opisa f. — textus 2679 opisa: newjalo se. oplata, f. — premium 2501 oplata (kon- text mzda, dielo, platidlo, oplata. .) = odplatta Boh. 795 odplata Wiesb. 1082 aid. Snad piw. otplata. oplatek m. — oblata 2352 oplatek a/d. oplatnik m. — pagator 1240 Oplatnyk AB — Wiesb. 1274 — odplatnyk Veles. (omylem) atd. oplcza v. oplčánek oplčánek m.— gonger 410 oplczanek (B : A oplcza, nedopsdno; rým obročá- nek; á-slab., metrum o 4.) ,piscis", oplecek v. opleéek oplecie v. oplecie oplecek (oplecek?) m. = armilln 1877 opleczek AB; dial. wor. op éCko Bart. oplecie (oplecie) nt. armilla Boh. 571 opleczye = Wiesb. 636 — Veleš. wopletij Resel (Jg.); dial.. mor. oplecí Barl. s. v. Jg. vykládá „šat okolo pleci obcházející, zvláště košile krátká žen- ska, jakou ku pr. Hanaćky nosi”. oplenièka f. = litignus 442 oplenyezka AB (v A psáno oplenyczka, s obloučkem Boh. 177
Strana 371
oplenka — otéch. 371 nad p) — „clauda monstra''; lent opřilenička je nesprávné, proti melru oplenka f. — finger 913 oplenka (vým vlnénka) ,,boleti''. oplennit£ka v. opleniéka oplennik m. — parder 2544 oplennyk (rÿm otesnik); koniext zedník, kamen- nik, otesnik, oplennik, vytovnik.. pa- trn€ len, kdo osekdud, opleńuje. oplum? — macis 887 oplum (rym cala- mum) ,,radices in apoteca‘‘; konlext: ‘calamum solik, fistola květ, macis oplum’; místo oplum (byla-li zkratka mylně člena) bylo by snad možno čtsti i oplun. opluňát m. — sardius 158 oplunyat (B : A oplunat); rym volnat; , lapides’. opnost v. oprnost opojina f. — ipocinacio 1541 opogina (kontext trávenic, plnost, opojina, hróza, sladkost, hořkost) opoka f, — petra 123 Opoka AB — Boh. 138 (var. opuka dial.) — Wiesb. 727 — Nn 69Y a (opuka) atd.; ni. opuka. Asi biblického původu. opona f. — velum 1932 opona — Boh. 638 — Wiesb. 899 atd. TéZ asi vz. bible. opovéd f. — professus 2285 opovied (rym | výpověd) = Wiesb. 1305 — Veles. ad. opozdili v. opožděnie opoidénie nt. — tarditus 1539 opozdyc- nie ald. [oprat f.— redum Boh. 790 oprat = Mam. A. 18" (KIavet opxata v. L.). oprata f. — reda (A : B leda mylně) 2177 oprata A (B oprat; metrum žádá však VV) — oprawa Wiesb. 106 (misto oprata omyłem); dial. mor. oprata. Srovn. u Klareta básna atp.; raedum == Reisewagen Georges. oprátka v. šňóra oprava f. — rectura 1096 oprawa ABC ald.; ně. správa. = redum v. oprata oprávcé m. — patronus 1075 oprawczye (BG: opraweze AC) atd. opravnik m. — commendor 1028 opraw- nyk (rým křižovník = Veleš. (commen- dator) - : Slov. Tfeb. 13 (commedor ony- len). atd.; né. správce. oprec m. = rinocerus 540 oprzyecz (B: oprzecz A) „de bestiis''. opłeliśna v. opfieliśna optyr m. — herus oprieliśna f. — superfluitas 1720 oprzie- lissna AB (asi = prielidna, s klarelov- skou předrážkou o-). opřiec v. opřěc opfileni£ka v. oplenička opřisk v. oprysk oprlen- v. oplen- oprn v. opxny oprnost f. — valitudo 1486 opnost AB (palrně místo oprnost omylem, již © ori- gimálu) — oprnost Wiesb. 1378 — oprnost Ve- les.; sroun. oprnÿ. Metrum v oprny adj. — temer 1121 oprni éesny, metrum .'.O) — Vele&. oprn (misto oprni omylem), srovn. oprnyk gnarus Veled. a oprnost. opruh m. — vara (B: À vaca) 477 opruh AB (konlexl srst, opruh, vlasiny). oprysk m. = glar 2548 oprisk (psáno (vým zhvathow opsk, možno ledy |é£ číslí oprzisk); kontext zävalie, obsûtka, zedník, oprysk kamenník, otesnik dláto... opsicinucha v psiemücha 981 optir AB (rym stotvr). opuka v. opoka *opuścenie nt. — ommissum 2481 do- pusczeníe —(patrud sto opusczeníe omylem, nebof dopustenie = commis- sum je již ve v. 2480; vÿm shïeSenie). opzd- v. obzd- -ov v. YOzOY of m.: dextrurius 520 orz AG (rým dchoř) — Boh 186 (var. oroz chybně) — Vele&. atd. Z němě. of! v. orati oráé m. — arator 2201 oracz = Boh. 706 = Veleś. (arnlla) aid. Oráčně i. = Bucolica 1661 Oracznye AB; neobratny překlad; vlastně = Georgica; svovn. ndsledujici. [oróćsivo nt. Bucolica Vokab. oraczstwo; syovn. předchozí. oránie v. oranina oranuna f. — cultura 2503 oranyna — Boh 797 (var. oranye dial.) -: Wiesb. 1085 : : Vele&. aid. orati vb. impf. — cole 2503 orzl ovatva v. dratva oféch m. == nux 644 orzech („planta spe- cialis’) ==: Boh. 252 — orzyech Rst]. D. 448
oplenka — otéch. 371 nad p) — „clauda monstra''; lent opřilenička je nesprávné, proti melru oplenka f. — finger 913 oplenka (vým vlnénka) ,,boleti''. oplennit£ka v. opleniéka oplennik m. — parder 2544 oplennyk (rÿm otesnik); koniext zedník, kamen- nik, otesnik, oplennik, vytovnik.. pa- trn€ len, kdo osekdud, opleńuje. oplum? — macis 887 oplum (rym cala- mum) ,,radices in apoteca‘‘; konlext: ‘calamum solik, fistola květ, macis oplum’; místo oplum (byla-li zkratka mylně člena) bylo by snad možno čtsti i oplun. opluňát m. — sardius 158 oplunyat (B : A oplunat); rym volnat; , lapides’. opnost v. oprnost opojina f. — ipocinacio 1541 opogina (kontext trávenic, plnost, opojina, hróza, sladkost, hořkost) opoka f, — petra 123 Opoka AB — Boh. 138 (var. opuka dial.) — Wiesb. 727 — Nn 69Y a (opuka) atd.; ni. opuka. Asi biblického původu. opona f. — velum 1932 opona — Boh. 638 — Wiesb. 899 atd. TéZ asi vz. bible. opovéd f. — professus 2285 opovied (rym | výpověd) = Wiesb. 1305 — Veles. ad. opozdili v. opožděnie opoidénie nt. — tarditus 1539 opozdyc- nie ald. [oprat f.— redum Boh. 790 oprat = Mam. A. 18" (KIavet opxata v. L.). oprata f. — reda (A : B leda mylně) 2177 oprata A (B oprat; metrum žádá však VV) — oprawa Wiesb. 106 (misto oprata omyłem); dial. mor. oprata. Srovn. u Klareta básna atp.; raedum == Reisewagen Georges. oprátka v. šňóra oprava f. — rectura 1096 oprawa ABC ald.; ně. správa. = redum v. oprata oprávcé m. — patronus 1075 oprawczye (BG: opraweze AC) atd. opravnik m. — commendor 1028 opraw- nyk (rým křižovník = Veleš. (commen- dator) - : Slov. Tfeb. 13 (commedor ony- len). atd.; né. správce. oprec m. = rinocerus 540 oprzyecz (B: oprzecz A) „de bestiis''. opłeliśna v. opfieliśna optyr m. — herus oprieliśna f. — superfluitas 1720 oprzie- lissna AB (asi = prielidna, s klarelov- skou předrážkou o-). opřiec v. opřěc opfileni£ka v. oplenička opřisk v. oprysk oprlen- v. oplen- oprn v. opxny oprnost f. — valitudo 1486 opnost AB (palrně místo oprnost omylem, již © ori- gimálu) — oprnost Wiesb. 1378 — oprnost Ve- les.; sroun. oprnÿ. Metrum v oprny adj. — temer 1121 oprni éesny, metrum .'.O) — Vele&. oprn (misto oprni omylem), srovn. oprnyk gnarus Veled. a oprnost. opruh m. — vara (B: À vaca) 477 opruh AB (konlexl srst, opruh, vlasiny). oprysk m. = glar 2548 oprisk (psáno (vým zhvathow opsk, možno ledy |é£ číslí oprzisk); kontext zävalie, obsûtka, zedník, oprysk kamenník, otesnik dláto... opsicinucha v psiemücha 981 optir AB (rym stotvr). opuka v. opoka *opuścenie nt. — ommissum 2481 do- pusczeníe —(patrud sto opusczeníe omylem, nebof dopustenie = commis- sum je již ve v. 2480; vÿm shïeSenie). opzd- v. obzd- -ov v. YOzOY of m.: dextrurius 520 orz AG (rým dchoř) — Boh 186 (var. oroz chybně) — Vele&. atd. Z němě. of! v. orati oráé m. — arator 2201 oracz = Boh. 706 = Veleś. (arnlla) aid. Oráčně i. = Bucolica 1661 Oracznye AB; neobratny překlad; vlastně = Georgica; svovn. ndsledujici. [oróćsivo nt. Bucolica Vokab. oraczstwo; syovn. předchozí. oránie v. oranina oranuna f. — cultura 2503 oranyna — Boh 797 (var. oranye dial.) -: Wiesb. 1085 : : Vele&. aid. orati vb. impf. — cole 2503 orzl ovatva v. dratva oféch m. == nux 644 orzech („planta spe- cialis’) ==: Boh. 252 — orzyech Rst]. D. 448
Strana 372
372 79°, 91° worzech Lact. KK VI“b ald., hojné v vostl.; = avellana 650 orzech AG (,„planta specialis““), necelé, m. vlasky ořech, v. L. = avellana 694 orzech (,,fructus'), ne- | celé jako předchozt. Uskovy ofech v. lésk. ořěchy vlaský ořčch v. vlaský (ořech) zemský ořčch v. zem. ořech ofeXi, ofechy v. lésk(ovy) a vlasky orel m. — aquila 246 Orel AG. — Fysiol. 181 mg. = Boh. 92 .: worel Lactif. nn ID aid. ořčš v. ořieš ofieá m. — sublus 909 orziess — RVodi. 50a aid. („„boletus'”), ne. otíS, oriSka : : — Polyporus umbellatus. orix v. Oryx Orlicé f. = Dodera 354 orlyczye (jen v B; AD nemajl); jméno Teky; srovn. Vokab. Gr. 544 Orlicia, Kera, Renus, Czydly- ana. Pocházt od piv. orla : = olše, sthn. arle: : alnus glutinosa: H. Jweceh, Vys. Mýto, Dod. 25; podobně vuský ná- zev řeky Orel má cizi püávod. ornik m. = curista 516 ornik AB = Nn 70'b — Vele&. aíd., mezijmeny koňů; за 10 dnes tahoun, rumařský kůň. orodov- v. orudov- ort m. — quadrans 2051 ort AB — Boh. 867 = Wiesb. 1180 etd. Z nimi. ovoz v. of ortel m. — jurisdicium 2308 ortel AB :: Slov. Tíeb. 18 a(d. Z nimi. orudie nt. — negocium Boh. 904 orudye Slov. Třeb. 13 atd. (Klaret — teżenie) orudovánie nt. = intercessis 2466 oru- dovaníe — Vele&. (oxodowanie) atd. orudovali v. orudovanie orudovnik m. = intercessor 1224 oru- downik AB (rym bohatnik) = Veleż. (orodownik) ald. orużie nt. — pregocium 2145 oruzye AB atd.; valaš. = náčiní Bar. = arma Boh. 003 oruzye (var. orudie F omylem) atd. (V Klaretovi = odénie.) ovyc v. OYyX oryx m. — mareum 530 orix ,,de bestiis''; kontext kozorožec, koléava, oryx, vla- sict (dvuh gazel afvichych). Jiné jest palrně orix (marg., text oricz) jest dvojí, červený a černý RVodň. 164" — drahý kámen. | os m. orel — oset. osilla (A pro metrum m. -us, s omylem o m. a-; B assilla, G asilus správně) 225 oss AB (os G); = Nn 64Ya (ossessoss, omylem napsáno osses, pah správně os, ale chybné osses plsař zapomněl škytnout); odtud bak u Hanky, Je., Kt. atd. chybné heslo ossesos, osuso8; == oss azilla Fysiol. 225 mg. ша. Překlad nepřesný; os, osa — vespa; asillus — ovád; né. vosa. os f. — axis 2170 os — Boh. 775 — Wiesb. 1053 — Mam. A 36" — Nn 68" — Vocb. 175" — Veleś. = wos Velesl. Nom. Jg. ald.; za Lo nt. osa. osada f. — parochia 1053 osada AB ald. osadní v. osadník osadník m. — parochianus 1041 osadnyk (AB: Rlavetovskowu substantivisact; G os- sadny podle sté. usu) =— ossadni Veleś. atd.; osadní i Hus Evrb. I, 338. osamélec m. — orbus 1205 Osamielecz AB = Wiesb. 1268 = Vele$. — Slov Tteb. 13 atd. oscidlo v. ostydlo osdoń? = sechin 672 osdon (rým ulamoň) „plantae speciales. ose? — chettus 1279 ose (komtext ucho, obli&ej, ssek, ose, Zidovina, usta, slin:.) osel m. = asinus 518 ossel (rym divok- osel) = Boh. 193 aid. divoky osel: onager Boh. 205 dywoky ossel; Klaret ó18 dyvokozel onager (vým osel); je ledy velmi pravděpodobno, že misto divodký)> kozel třeba čtsti di- vok(y» osel jako » Boh. Ale ami toto člení se nezdá původmí; v Žalt. CIII, 11 přeloženo onagri = losové; je tedy mož- no, <e čteno přehlédnutlm oslové a pak teproe onager prelozeno §vog CyQiog = divoký osel. Tož chyba i stpol. Syovn. oslokrv. osénie nt. — seges (G, A segetes omylem, roli melru) 716 osenie AG озуепуе Boh 278 — Wiesb. 307 — wosenij Lact. T'a ald.; né. osení. ‘озер т. = annona; přidáno v G odchylné m. snop(ové) obilé, v. /.] oses m. — suculus 522 osses ABG — Boh. 190 = Wiesb. 784 ald.; mě. sele, pod- svinče; p. oses. Svovn. V. Brandl, ČČM. 1868, 93 a Jg. osesoś v. os oset m. — ciltis 821 osset AB — tilus Mam. A 35" a/d.; nyní — scrratula ar- vensis Lin. Jg».
372 79°, 91° worzech Lact. KK VI“b ald., hojné v vostl.; = avellana 650 orzech AG (,„planta specialis““), necelé, m. vlasky ořech, v. L. = avellana 694 orzech (,,fructus'), ne- | celé jako předchozt. Uskovy ofech v. lésk. ořěchy vlaský ořčch v. vlaský (ořech) zemský ořčch v. zem. ořech ofeXi, ofechy v. lésk(ovy) a vlasky orel m. — aquila 246 Orel AG. — Fysiol. 181 mg. = Boh. 92 .: worel Lactif. nn ID aid. ořčš v. ořieš ofieá m. — sublus 909 orziess — RVodi. 50a aid. („„boletus'”), ne. otíS, oriSka : : — Polyporus umbellatus. orix v. Oryx Orlicé f. = Dodera 354 orlyczye (jen v B; AD nemajl); jméno Teky; srovn. Vokab. Gr. 544 Orlicia, Kera, Renus, Czydly- ana. Pocházt od piv. orla : = olše, sthn. arle: : alnus glutinosa: H. Jweceh, Vys. Mýto, Dod. 25; podobně vuský ná- zev řeky Orel má cizi püávod. ornik m. = curista 516 ornik AB = Nn 70'b — Vele&. aíd., mezijmeny koňů; за 10 dnes tahoun, rumařský kůň. orodov- v. orudov- ort m. — quadrans 2051 ort AB — Boh. 867 = Wiesb. 1180 etd. Z nimi. ovoz v. of ortel m. — jurisdicium 2308 ortel AB :: Slov. Tíeb. 18 a(d. Z nimi. orudie nt. — negocium Boh. 904 orudye Slov. Třeb. 13 atd. (Klaret — teżenie) orudovánie nt. = intercessis 2466 oru- dovaníe — Vele&. (oxodowanie) atd. orudovali v. orudovanie orudovnik m. = intercessor 1224 oru- downik AB (rym bohatnik) = Veleż. (orodownik) ald. orużie nt. — pregocium 2145 oruzye AB atd.; valaš. = náčiní Bar. = arma Boh. 003 oruzye (var. orudie F omylem) atd. (V Klaretovi = odénie.) ovyc v. OYyX oryx m. — mareum 530 orix ,,de bestiis''; kontext kozorožec, koléava, oryx, vla- sict (dvuh gazel afvichych). Jiné jest palrně orix (marg., text oricz) jest dvojí, červený a černý RVodň. 164" — drahý kámen. | os m. orel — oset. osilla (A pro metrum m. -us, s omylem o m. a-; B assilla, G asilus správně) 225 oss AB (os G); = Nn 64Ya (ossessoss, omylem napsáno osses, pah správně os, ale chybné osses plsař zapomněl škytnout); odtud bak u Hanky, Je., Kt. atd. chybné heslo ossesos, osuso8; == oss azilla Fysiol. 225 mg. ша. Překlad nepřesný; os, osa — vespa; asillus — ovád; né. vosa. os f. — axis 2170 os — Boh. 775 — Wiesb. 1053 — Mam. A 36" — Nn 68" — Vocb. 175" — Veleś. = wos Velesl. Nom. Jg. ald.; za Lo nt. osa. osada f. — parochia 1053 osada AB ald. osadní v. osadník osadník m. — parochianus 1041 osadnyk (AB: Rlavetovskowu substantivisact; G os- sadny podle sté. usu) =— ossadni Veleś. atd.; osadní i Hus Evrb. I, 338. osamélec m. — orbus 1205 Osamielecz AB = Wiesb. 1268 = Vele$. — Slov Tteb. 13 atd. oscidlo v. ostydlo osdoń? = sechin 672 osdon (rým ulamoň) „plantae speciales. ose? — chettus 1279 ose (komtext ucho, obli&ej, ssek, ose, Zidovina, usta, slin:.) osel m. = asinus 518 ossel (rym divok- osel) = Boh. 193 aid. divoky osel: onager Boh. 205 dywoky ossel; Klaret ó18 dyvokozel onager (vým osel); je ledy velmi pravděpodobno, že misto divodký)> kozel třeba čtsti di- vok(y» osel jako » Boh. Ale ami toto člení se nezdá původmí; v Žalt. CIII, 11 přeloženo onagri = losové; je tedy mož- no, <e čteno přehlédnutlm oslové a pak teproe onager prelozeno §vog CyQiog = divoký osel. Tož chyba i stpol. Syovn. oslokrv. osénie nt. — seges (G, A segetes omylem, roli melru) 716 osenie AG озуепуе Boh 278 — Wiesb. 307 — wosenij Lact. T'a ald.; né. osení. ‘озер т. = annona; přidáno v G odchylné m. snop(ové) obilé, v. /.] oses m. — suculus 522 osses ABG — Boh. 190 = Wiesb. 784 ald.; mě. sele, pod- svinče; p. oses. Svovn. V. Brandl, ČČM. 1868, 93 a Jg. osesoś v. os oset m. — ciltis 821 osset AB — tilus Mam. A 35" a/d.; nyní — scrratula ar- vensis Lin. Jg».
Strana 373
osídlo — osidlo nt. — laqueus 2683 osidlo — Boh. 962 (var. sidlo) — Wiesb. 718 — Veleś. ald.; né. osidlo. osieli v. osénie osika f. = tremulus 693 osyka ABCG = Boh. 248 = Wiesb. 267 = wossyka Lact. ll I* b a/2., pol. osika. osina v. kYebut osifel m. = orbus 2215 osirzel (snad m. osiřčlý, ježto následuje samohl.). osiféli v. osirël osk m. — gofa 489 osk AB (kontext otot, zpratek, osk, postky, bachor, kel, hrudi — části těla zvtÿeciho), m. ossek ? oskeñ? = macis 675 osken AB ,,plantac speciales‘“. Georges uvdd! macia = eine Pflanze, drayallic der Griechen, Gauchheil. oskl- v 1. o&kl- oskla f. — lucen 247 oskla AB (rým fu- lica) „altilia domestica“: patrnč podle lucens asi ostkla nebo pod. oskolec m. = ana 454 oskolecz: ,,clauda monstra". oskřívec v. vozkřivec oskvavek v. škvarek osładnik v. osladyć osladič v. osládyč osladyć m. — mellicanum Boh. 346 osladycz — Rstl. Drk. 197b (osladnyk omylem) Rstl Strah. 289 = Lact. ata., hojné v rostl. Nynd — polypodium; obecnë a dial. oslâdiè, w Velesl. oslâdyt Jg.; pol. słodyż atd. oslák m. — agax 2204 oslak AB (rým kobylák) atd. oslavna f. == ympnus 2418 oslawna AB (rým nocna) - - neujało se. oslavník m. — paraclitus 1216 oslawnik AB (rym blahoslavnik), ze to obyčejně stě. utěšitel. oslicé f. — asina 541 oslicze — Boh. 194 = Gloss. Dicfb. atd. oslek v. oslík osliček v. oslík oslík m. = asellus 511 oslik :- Boh. 202 (var. osslek) = wosliježek Lact. nnVII'a osliz m. — limus ^11 osliz AB atd. oslokrv m. — Egichus 290 oslokriw (rym dozloskrv) ,,volatilia campestria" — Nn 65'a oslokrw aid. Georges: ,,aegi- thus (ayr9oc) ein kleiner Vogel, die Blaumeise, Parus caeruleus Linné'. 378 osobná. oslost v. ozlost [osm num. card. — octo Vukab. 589 osm (jednoslabicné) atd. Srovn. osmset, osmkrát, osmdesát, osm- nácty, osmhlas aid. [osma calander Nn 64Yb; vzniklo chybným opisem z Klaveta 275: ‘pelli- canus sédiper, kvebut osina vlašecgue galander’; loho Nm chybně utvořil ‘pellicanus Sidiper, calander osma. [osmdesát numer. = octuaginta Vokab. 594 osmdesat ald. Srovn. osm a osmdesity. (osmdesáty numer.: octuagesimus Vo- kab. 618 osmdesaty ald. Srovn. osmdesát. (osmer numer. = osmer aid. octuplex Vokab. 651 o metel v. osnitel [osmhlas n. = octava Vokab. 227 osm- hlas: neumélé, zaniklo (,„de musica“). [osmkrát numer. osmkrat tři šarty Vokab. 672 atd. [osmnádctý numer. = octavus decimus Vokab. 610 osmnadczty atd. [osmset numer = octingenta Vokab. 598 osmset atd. Svovn. osmsty. [osmsty numer. = octingentcsimus Vo- kab. 622 osmsty atd. Svovn. osmset. [osmý numer. = octavus Vok. 601 osmy ald. osn? — sidus 2415 osn (jednoslabièné +); kontext astrum stvietal, sidus osn, ascensio vzeX&e; ,,de festis''. osné f. — robus 654 osnye (. : B ossnye) (rým třešně; Aoniex! třešně, višně, osně, brsniel, bfest) „plantae speciales” = Veleš. atd. osmieř v. šosnieř osnilec v. o$melc osnip v. osup osnitel m. — unitor 2228 osnytel (A: os- metel B; vym raditel) osnoba í. — condimentum 1529 osnoba (rým mdloba, možno, že nějaký omyl v opisu); svovn. osnowa ordimen Wiesb. 1163, ordimen osnowanic Vele$. aid. osnova v. osnoba osnovadlo nt. — ordianus 2569 osnovadlo (rym vratidlo) — Veleś. aid. osoba f. : persona 47 Osoba ACTrial. = Vokab. 71 („de grammatica' ). (osobna pl. nt. — personalia Vokab. 107 osobna (adverbia; „de grammatica"*).
osídlo — osidlo nt. — laqueus 2683 osidlo — Boh. 962 (var. sidlo) — Wiesb. 718 — Veleś. ald.; né. osidlo. osieli v. osénie osika f. = tremulus 693 osyka ABCG = Boh. 248 = Wiesb. 267 = wossyka Lact. ll I* b a/2., pol. osika. osina v. kYebut osifel m. = orbus 2215 osirzel (snad m. osiřčlý, ježto následuje samohl.). osiféli v. osirël osk m. — gofa 489 osk AB (kontext otot, zpratek, osk, postky, bachor, kel, hrudi — části těla zvtÿeciho), m. ossek ? oskeñ? = macis 675 osken AB ,,plantac speciales‘“. Georges uvdd! macia = eine Pflanze, drayallic der Griechen, Gauchheil. oskl- v 1. o&kl- oskla f. — lucen 247 oskla AB (rým fu- lica) „altilia domestica“: patrnč podle lucens asi ostkla nebo pod. oskolec m. = ana 454 oskolecz: ,,clauda monstra". oskřívec v. vozkřivec oskvavek v. škvarek osładnik v. osladyć osladič v. osládyč osladyć m. — mellicanum Boh. 346 osladycz — Rstl. Drk. 197b (osladnyk omylem) Rstl Strah. 289 = Lact. ata., hojné v rostl. Nynd — polypodium; obecnë a dial. oslâdiè, w Velesl. oslâdyt Jg.; pol. słodyż atd. oslák m. — agax 2204 oslak AB (rým kobylák) atd. oslavna f. == ympnus 2418 oslawna AB (rým nocna) - - neujało se. oslavník m. — paraclitus 1216 oslawnik AB (rym blahoslavnik), ze to obyčejně stě. utěšitel. oslicé f. — asina 541 oslicze — Boh. 194 = Gloss. Dicfb. atd. oslek v. oslík osliček v. oslík oslík m. = asellus 511 oslik :- Boh. 202 (var. osslek) = wosliježek Lact. nnVII'a osliz m. — limus ^11 osliz AB atd. oslokrv m. — Egichus 290 oslokriw (rym dozloskrv) ,,volatilia campestria" — Nn 65'a oslokrw aid. Georges: ,,aegi- thus (ayr9oc) ein kleiner Vogel, die Blaumeise, Parus caeruleus Linné'. 378 osobná. oslost v. ozlost [osm num. card. — octo Vukab. 589 osm (jednoslabicné) atd. Srovn. osmset, osmkrát, osmdesát, osm- nácty, osmhlas aid. [osma calander Nn 64Yb; vzniklo chybným opisem z Klaveta 275: ‘pelli- canus sédiper, kvebut osina vlašecgue galander’; loho Nm chybně utvořil ‘pellicanus Sidiper, calander osma. [osmdesát numer. = octuaginta Vokab. 594 osmdesat ald. Srovn. osm a osmdesity. (osmdesáty numer.: octuagesimus Vo- kab. 618 osmdesaty ald. Srovn. osmdesát. (osmer numer. = osmer aid. octuplex Vokab. 651 o metel v. osnitel [osmhlas n. = octava Vokab. 227 osm- hlas: neumélé, zaniklo (,„de musica“). [osmkrát numer. osmkrat tři šarty Vokab. 672 atd. [osmnádctý numer. = octavus decimus Vokab. 610 osmnadczty atd. [osmset numer = octingenta Vokab. 598 osmset atd. Svovn. osmsty. [osmsty numer. = octingentcsimus Vo- kab. 622 osmsty atd. Svovn. osmset. [osmý numer. = octavus Vok. 601 osmy ald. osn? — sidus 2415 osn (jednoslabièné +); kontext astrum stvietal, sidus osn, ascensio vzeX&e; ,,de festis''. osné f. — robus 654 osnye (. : B ossnye) (rým třešně; Aoniex! třešně, višně, osně, brsniel, bfest) „plantae speciales” = Veleš. atd. osmieř v. šosnieř osnilec v. o$melc osnip v. osup osnitel m. — unitor 2228 osnytel (A: os- metel B; vym raditel) osnoba í. — condimentum 1529 osnoba (rým mdloba, možno, že nějaký omyl v opisu); svovn. osnowa ordimen Wiesb. 1163, ordimen osnowanic Vele$. aid. osnova v. osnoba osnovadlo nt. — ordianus 2569 osnovadlo (rym vratidlo) — Veleś. aid. osoba f. : persona 47 Osoba ACTrial. = Vokab. 71 („de grammatica' ). (osobna pl. nt. — personalia Vokab. 107 osobna (adverbia; „de grammatica"*).
Strana 374
374 osobne v neosobné osočenie nt. = emulamen (A : B emula- cio, opravow) 1569 ossoczenye AB ad. osočili v. osocenie osolur? = ibidrus 537 osolurz , de bes- tiis" osrdie nt. — precordia 1304 osrdie AB = Boh. 456 (var. hosrdye a ossrdzye, dial.) Wiesb. 472 : : Veleś. : : wosrdij Lact. D II"a aid. O$SES U. Oses 0SSESOS v. os osl- v. vošč- ost f. acus 747 ost ABC (kontext ost, uzel, biieme, podkrajie, chmelinie) ostadnec !m. — arbadus (A * arbalus B) 667 ostadnecz AB (75m sluncec) ,„plan- tae speciales''; snad m. osladnec: ostók m. — superator 1202 ostak (kontext zubák, osták, hosták); utvoreno asi ne- uméle o' ostáti : superarc. oslaly v. zóstaly ostarec m. — antrus 1773 ostarecz (A : B ostarek op*avou) , de progenie"; Pův. ostarek proměnil Klaret podle soused- nich popovec, sebranec, muichovec v ostarec, dial. ostarek : : nepodatilé zvíře, díté atp.; srovn. ma pf. (dévée) neni neż jakejsi vostarek 1634 Kat. z Zevottna, II, 23; (řádná ženská) žádní bezkošilatá a žádný ostarek Lid. No- vimy, 1919, 13. 1V., feuil., 2b ald. ostarek v. ostarec [ostaruzny adj. — decrepitus Boh. 505 ostaruzny — Wiesb. 562 : wostaruż- ny Lact. Jg. aid. (Klarvet prakmetie). ostatek m. — residuum 92147 ostatek (rým drobet) cla. ostav m. = tropheus 1538 ostaw AB — překlad neobratný. ostěh v. ostěha ostěha f.— limbus 1886 ostyeha AB (kontext ostěha, přípasie, šed) = ostýha Veleš. — ostyeh Boh. 576 (var. ostyech) atd. Limbus :- okrajek, pásek; slovo Patrně souvist se steh osten m. = stimulus 2131 osten AB atd. ostenec v. ostnec oslih- v. ostéh- ostiny v. voáéiny oslkvo v. oškrd ostnec m. — pluma 2414 stnecz (A omylem m. ostnec; metvum Zádá .'! 5; B ostenecz též mylně; rým husinec). osočenie — ostrovídč. ostoj m. = ator 1102 ostoy (kontext Cist- nář, kamenář, stvenář, ostoj, čivodař ald.). Vzato palrně obecně slovanské os. jméno Ostoj za appellativum. ostřě nt. smaragdus 146 ostrzie AB lapides" (J'g. &le osttie). ostřeb- v. otřeb- ostfec m. == acer 1259 ostrzecz (A : rým tvofec; G ostry opravou): RVodn. 53a; klarelovsky ostrec m. ostry. ostfehat m. — custos 1022 Ostrzehacz; míní se kostelnik; a tak ještě 1531 ve Vocab. quinque line., IV, 46 (Jg. IT, 992a) osireń? m. — damnus 426 ostrzen (B: A titrzen, proli metri) ,,piscis". V. tvtren. os fe$ v. ostfie& ostfie$ m. — carex 300 ostrziess ABG (rým ktivonoscc; ,, volatilia campestria" — Fysiol 424 sg. — Doh. 108 (var. ostrzez dial) — Wiesb. 684 afd., ni. mylnou analogit ostříž; s/č. ostřieš, G1. ostfeše, odtud asi též nč. hastroš. ostfirohat ra. — monocra (asi uovouépo;) 433 Ostrzirohat AB „,clauda monstra. ostfiZko m. — tonsor 2656 ostrzizko (kon- text: holić, hreben, ostfiżko). ostroha f. — calx 1298 ostroha (A : ostroz- na B proti melyu) Boh. 463 (var. ostruha dial.); míní se pata, překlad netrefný,: srovn. calx ostrozyna Mam. A 19", nč. ostruha. calcar Boh. 786 ostroha atd. (v Kla- vetovi prlslušný verš scházi) ostronos m. — irnus 1212 ostronoss AB atd.; též v stě. přísl. ostropsie nt. — grossul 835 ostropsie (ryin kojilj&), ,, herba ignota/'; srovn. sic. ostropes, ostropezd afp. ostrost f. — acies 1535 ostrost atd. oatrov m. — insula 106 ostrow — Boh. 146 (var. hostrow dial.) Wiesb. 736 == Lact. M I'a (wostrow) aid. ostrovid m. — basiliscus 552 ostrovid ABE — Boh. 208 — Wiesb. 803 — Veleš. Mam F 86"a atd. Ujalo se; Gesla Bf. 6 a: basiliscus nebo ostrovid, avšak jest nejlépe řéci morovid, že zra- kem moří Jg.; linx vostroviu Lact, ald, ostrovidé nl. — basiliscio 554 ostrowidie (rým hádč) ostrożin- v. ostružin- ostrożna v. ostroha
374 osobne v neosobné osočenie nt. = emulamen (A : B emula- cio, opravow) 1569 ossoczenye AB ad. osočili v. osocenie osolur? = ibidrus 537 osolurz , de bes- tiis" osrdie nt. — precordia 1304 osrdie AB = Boh. 456 (var. hosrdye a ossrdzye, dial.) Wiesb. 472 : : Veleś. : : wosrdij Lact. D II"a aid. O$SES U. Oses 0SSESOS v. os osl- v. vošč- ost f. acus 747 ost ABC (kontext ost, uzel, biieme, podkrajie, chmelinie) ostadnec !m. — arbadus (A * arbalus B) 667 ostadnecz AB (75m sluncec) ,„plan- tae speciales''; snad m. osladnec: ostók m. — superator 1202 ostak (kontext zubák, osták, hosták); utvoreno asi ne- uméle o' ostáti : superarc. oslaly v. zóstaly ostarec m. — antrus 1773 ostarecz (A : B ostarek op*avou) , de progenie"; Pův. ostarek proměnil Klaret podle soused- nich popovec, sebranec, muichovec v ostarec, dial. ostarek : : nepodatilé zvíře, díté atp.; srovn. ma pf. (dévée) neni neż jakejsi vostarek 1634 Kat. z Zevottna, II, 23; (řádná ženská) žádní bezkošilatá a žádný ostarek Lid. No- vimy, 1919, 13. 1V., feuil., 2b ald. ostarek v. ostarec [ostaruzny adj. — decrepitus Boh. 505 ostaruzny — Wiesb. 562 : wostaruż- ny Lact. Jg. aid. (Klarvet prakmetie). ostatek m. — residuum 92147 ostatek (rým drobet) cla. ostav m. = tropheus 1538 ostaw AB — překlad neobratný. ostěh v. ostěha ostěha f.— limbus 1886 ostyeha AB (kontext ostěha, přípasie, šed) = ostýha Veleš. — ostyeh Boh. 576 (var. ostyech) atd. Limbus :- okrajek, pásek; slovo Patrně souvist se steh osten m. = stimulus 2131 osten AB atd. ostenec v. ostnec oslih- v. ostéh- ostiny v. voáéiny oslkvo v. oškrd ostnec m. — pluma 2414 stnecz (A omylem m. ostnec; metvum Zádá .'! 5; B ostenecz též mylně; rým husinec). osočenie — ostrovídč. ostoj m. = ator 1102 ostoy (kontext Cist- nář, kamenář, stvenář, ostoj, čivodař ald.). Vzato palrně obecně slovanské os. jméno Ostoj za appellativum. ostřě nt. smaragdus 146 ostrzie AB lapides" (J'g. &le osttie). ostřeb- v. otřeb- ostfec m. == acer 1259 ostrzecz (A : rým tvofec; G ostry opravou): RVodn. 53a; klarelovsky ostrec m. ostry. ostfehat m. — custos 1022 Ostrzehacz; míní se kostelnik; a tak ještě 1531 ve Vocab. quinque line., IV, 46 (Jg. IT, 992a) osireń? m. — damnus 426 ostrzen (B: A titrzen, proli metri) ,,piscis". V. tvtren. os fe$ v. ostfie& ostfie$ m. — carex 300 ostrziess ABG (rým ktivonoscc; ,, volatilia campestria" — Fysiol 424 sg. — Doh. 108 (var. ostrzez dial) — Wiesb. 684 afd., ni. mylnou analogit ostříž; s/č. ostřieš, G1. ostfeše, odtud asi též nč. hastroš. ostfirohat ra. — monocra (asi uovouépo;) 433 Ostrzirohat AB „,clauda monstra. ostfiZko m. — tonsor 2656 ostrzizko (kon- text: holić, hreben, ostfiżko). ostroha f. — calx 1298 ostroha (A : ostroz- na B proti melyu) Boh. 463 (var. ostruha dial.); míní se pata, překlad netrefný,: srovn. calx ostrozyna Mam. A 19", nč. ostruha. calcar Boh. 786 ostroha atd. (v Kla- vetovi prlslušný verš scházi) ostronos m. — irnus 1212 ostronoss AB atd.; též v stě. přísl. ostropsie nt. — grossul 835 ostropsie (ryin kojilj&), ,, herba ignota/'; srovn. sic. ostropes, ostropezd afp. ostrost f. — acies 1535 ostrost atd. oatrov m. — insula 106 ostrow — Boh. 146 (var. hostrow dial.) Wiesb. 736 == Lact. M I'a (wostrow) aid. ostrovid m. — basiliscus 552 ostrovid ABE — Boh. 208 — Wiesb. 803 — Veleš. Mam F 86"a atd. Ujalo se; Gesla Bf. 6 a: basiliscus nebo ostrovid, avšak jest nejlépe řéci morovid, že zra- kem moří Jg.; linx vostroviu Lact, ald, ostrovidé nl. — basiliscio 554 ostrowidie (rým hádč) ostrożin- v. ostružin- ostrożna v. ostroha
Strana 375
oslrožník — osmelc ostrożnik m. — calcariator 2601 ostroz- nik =: Boh. 892 = Veleš. atd. osiruha v. ostroha ostrá$ m. - cautis (lex! cantis omylem) 159 ostruss AB: Georges cautes, cautis = Riff ald. ostvuż- v. 1, ostroż- osirużina f. = morabachus (= udoa Sd- 70v) 902 ostruzyna (A : ostruzyny správně B) „fraga” — ostruzyna Boh. 318 — ostrozyna Wiesb. 345 — ostro- zina Vele$. — ostrozyny morabathi Rstl.Strah. 296 — wostruziny Rstl.F 37 — ostruzinie Rstl. Drk 180"a atd., hojné v vost]. (»mfni se ovoce). ostrukiné v. ostruZné osiruZinie v. ostruZina ostruZné f. bachus (=fdroc) 902 ostruznye („fraga”, keř; možno, Ze misto ostružině omylem) = ostruznicze Vele&. aid. oslruznicd v. ostruZné ostrva f. — fales 2108 Ostrva AB (mezi mučidly) — pilialis Mam. A 32" aid. osirvec m. aluta 1935 ostrvecz (dvoj- slabičně); kontext okrov, stěha, koltra, třeví, ostrvec, kosmáč, třešně al/d. ostud m. = abhominamentum 1451 ostud AP (vzhledem k metru ostud abhomina- mentum mohlo snad v oviginále státi i ostud (a5) ostuda v. ostud ostviel m. 2328 ostviel AB (rym kostel): ,,de eccle- sia''. ostydlec m. — procax 1141 Ostidlecz (A : Gostidly opravou) =Veleš. (ostydlo opravow) — Wiesb. 1307 (ostidlo opra- vou): klavetovshy substantivisované ad- jektivum. ostydlnost v. ostydlost ostydło m. — dromancus 1139 ostidlo AB; kontext klécka. ostydlo, ozradlo. = procax v. ostydlec ostydlost f. = procacitas 1408 ostidlost (A : ostydlnost omylem) atd. ostydlý v. ostydlec ostyha v. ostěha osud m. = fatum 52 ossud AC (rym súd) = Boh. 490 ald.; Veleś. odsud omylem osup v. osupr Osupr m. = Vulturnus 170 osupr AF (B oswp omylem; podle Mk. osnip taktéž omyl. slovo podle melra dvojslabiiné girpulus (A: grapulus B) | 375 vu 4); jméno vliru ,bodle vultur — sup. zdá se podle toho, že o- je jenom klove- tovskd předvážka. osvécovati vb. impf.: ditas Fxempl. 243 gl. oswyecigess atd. osvućd- v. zosvéd- osvét m. = nitor 1989 oswiet (rym. pti- zdie); svovn. osvéta ald. před osvětem -— v Boh. v. svět osvéta f. — luminare 37; oswieta ACG — Boh. 14 aid. V. osvét. osyka v. osika osypka f. — condolus 1703 osipka (A : os- sypka B); vy» porúška; „de languo- ribus"; Georges ,cordolium - das Herzeleid''. osa v. Éap oščěp v. oščiep oščiep m. - framea 2157 oscziep AB: : oščíp Slov. Treb. 13 : = Żidek Jg. ald. = Jancea Boh. 890 osczyep ald. oščipek © ščípek oščkavka v. ščkavka ošid- v. ošit- ošisl- v. ošit ośit? -: auficile (A: ansitile B) 1892 Ossit (A : B ossyst) (bontext zátka, pro- tivna, oSit, oZédlé, sttih, cuclik.. ,,de vestibus“; překladatel snad: mínil — -sutile: -Sif.. | ositka f. — sutana 2120 ossytka (B: b A meni) -: osydka sueana Veles. (omylem) atd. Kontext kolesa, poSCek, ositka, pajdr, kule, Sach. ošk- v. ośkl m. — peridonus 147 ossklA slabéné 1) lapis’. oškrd m. = billa 2506 Osskrd AB (kon lext otka, srp, kolečka, oškrd, brána, pipřice atd.) == Boh. 813 (var. ostkro chybně) — Wiesb. 1111 ala. ośkre. m. : fetus 1192 osskrzecz (vým našinec) oškřěčenie nt. = inclamor 1429 oskrzye- czenie (B:A oskrzeczenye; vým vzlánie) ald.; srovn. oškřěkánie Glos kl. A. oškřekhnůti v. oškřěčenie oskvarek v. skvarek o$melc m. — pagimentum 115 ossmelcz (A : B osmelcz omylem, G ssmelcz opravou); konlext pozlatec, ošmelc; rým pozlatec; Georg. pagmentum = „Beschlag, Bekleidung‘ 4. osk (jedno-
oslrožník — osmelc ostrożnik m. — calcariator 2601 ostroz- nik =: Boh. 892 = Veleš. atd. osiruha v. ostroha ostrá$ m. - cautis (lex! cantis omylem) 159 ostruss AB: Georges cautes, cautis = Riff ald. ostvuż- v. 1, ostroż- osirużina f. = morabachus (= udoa Sd- 70v) 902 ostruzyna (A : ostruzyny správně B) „fraga” — ostruzyna Boh. 318 — ostrozyna Wiesb. 345 — ostro- zina Vele$. — ostrozyny morabathi Rstl.Strah. 296 — wostruziny Rstl.F 37 — ostruzinie Rstl. Drk 180"a atd., hojné v vost]. (»mfni se ovoce). ostrukiné v. ostruZné osiruZinie v. ostruZina ostruZné f. bachus (=fdroc) 902 ostruznye („fraga”, keř; možno, Ze misto ostružině omylem) = ostruznicze Vele&. aid. oslruznicd v. ostruZné ostrva f. — fales 2108 Ostrva AB (mezi mučidly) — pilialis Mam. A 32" aid. osirvec m. aluta 1935 ostrvecz (dvoj- slabičně); kontext okrov, stěha, koltra, třeví, ostrvec, kosmáč, třešně al/d. ostud m. = abhominamentum 1451 ostud AP (vzhledem k metru ostud abhomina- mentum mohlo snad v oviginále státi i ostud (a5) ostuda v. ostud ostviel m. 2328 ostviel AB (rym kostel): ,,de eccle- sia''. ostydlec m. — procax 1141 Ostidlecz (A : Gostidly opravou) =Veleš. (ostydlo opravow) — Wiesb. 1307 (ostidlo opra- vou): klavetovshy substantivisované ad- jektivum. ostydlnost v. ostydlost ostydło m. — dromancus 1139 ostidlo AB; kontext klécka. ostydlo, ozradlo. = procax v. ostydlec ostydlost f. = procacitas 1408 ostidlost (A : ostydlnost omylem) atd. ostydlý v. ostydlec ostyha v. ostěha osud m. = fatum 52 ossud AC (rym súd) = Boh. 490 ald.; Veleś. odsud omylem osup v. osupr Osupr m. = Vulturnus 170 osupr AF (B oswp omylem; podle Mk. osnip taktéž omyl. slovo podle melra dvojslabiiné girpulus (A: grapulus B) | 375 vu 4); jméno vliru ,bodle vultur — sup. zdá se podle toho, že o- je jenom klove- tovskd předvážka. osvécovati vb. impf.: ditas Fxempl. 243 gl. oswyecigess atd. osvućd- v. zosvéd- osvét m. = nitor 1989 oswiet (rym. pti- zdie); svovn. osvéta ald. před osvětem -— v Boh. v. svět osvéta f. — luminare 37; oswieta ACG — Boh. 14 aid. V. osvét. osyka v. osika osypka f. — condolus 1703 osipka (A : os- sypka B); vy» porúška; „de languo- ribus"; Georges ,cordolium - das Herzeleid''. osa v. Éap oščěp v. oščiep oščiep m. - framea 2157 oscziep AB: : oščíp Slov. Treb. 13 : = Żidek Jg. ald. = Jancea Boh. 890 osczyep ald. oščipek © ščípek oščkavka v. ščkavka ošid- v. ošit- ošisl- v. ošit ośit? -: auficile (A: ansitile B) 1892 Ossit (A : B ossyst) (bontext zátka, pro- tivna, oSit, oZédlé, sttih, cuclik.. ,,de vestibus“; překladatel snad: mínil — -sutile: -Sif.. | ositka f. — sutana 2120 ossytka (B: b A meni) -: osydka sueana Veles. (omylem) atd. Kontext kolesa, poSCek, ositka, pajdr, kule, Sach. ošk- v. ośkl m. — peridonus 147 ossklA slabéné 1) lapis’. oškrd m. = billa 2506 Osskrd AB (kon lext otka, srp, kolečka, oškrd, brána, pipřice atd.) == Boh. 813 (var. ostkro chybně) — Wiesb. 1111 ala. ośkre. m. : fetus 1192 osskrzecz (vým našinec) oškřěčenie nt. = inclamor 1429 oskrzye- czenie (B:A oskrzeczenye; vým vzlánie) ald.; srovn. oškřěkánie Glos kl. A. oškřekhnůti v. oškřěčenie oskvarek v. skvarek o$melc m. — pagimentum 115 ossmelcz (A : B osmelcz omylem, G ssmelcz opravou); konlext pozlatec, ošmelc; rým pozlatec; Georg. pagmentum = „Beschlag, Bekleidung‘ 4. osk (jedno-
Strana 376
376 ošna — otoć о$па {. = dragantum 894 ossna (snad by bylo možno sti i ossva) ,,radices in apoteca“, mezi lékárnickými připravky. ośl- v. ość- (ot, predl.: de influencia Astr. 726 gl. od nadšenie de altilibus 203G od ptakuow (pozdéjst pripisek) Otajnik m. - Apocalipsis 2468 otaynik AB (rym sit): mini se /pokalypse sv. Jana; stě. obyčejně Yajnicě. , otava f.=- surga 720 otava ABCD = Veleś. aid. — recidiva 720 B otawa (přídavek po- zdłjśt : Wiesb. 1121 aid.) oiazatel m. — orator 1064 otazatel ABC = Veles. atd. [otazatelné adj. : : quesitivum (nomen) Vokab. 63 otazatelne („de gramma- tica''). [otázka odchyln& v G. m. potázanie v. /. [otcojmenované adj. pl. patronomica (nomina? Vokab. 52 oczogmeno- wana: tvofent newinlé (,de gramma- tica"). . otčec? — ulcus 1267 otczecz (mezi jmény osob: podobnik, bezdétek, jalovec, otczécz, chutník, nejeSitnik); li. ulcus vied se sem palrné nehodt. otčím m. — vitricus 1751 otczym AB (rym zrodim) — Wiesb. 590 Boh. 519 oczym = votim Lact. (s. avus) atd. Dial. očsím 1410 Pah. I, 355. otda¢ m. = fator 1201 oddacz (rym bra- déc): Georges fator : der Sprecher. otddnek v. odánek otdiel m. — farus 822 oddyel (75m posedi) „herbae ignotae''. (otdielnd pl. adj. = separativa (adverbia> Vokab. 109 otdyelna (.de gramma- tica"); zanihlo. otec m. — pater 1727 otecz — Boh. 49? atd.. dial XVI sl. t£ votec. íy vn. otcojmenované. otep i. — garba 745 otep ABG — Boh. 357 — Wiesb. 374 otd. Otefan m. — Tiberis 368 oterzan (A: B oteran; Hanka oteren, odłud otereń Hanka, Jg. atd.), jméno řeky Tibevy, možná, že nijak pisałem porušené; kon- text jména řek J irdán, Oteřan, Irdan; tvořeno neuměle. otdych v. ottich | otesník m. = latomus 2544 otesnik = Veleš. (lathorius mylně) — Žíd. rkp. Jg. Lact. atd. oteście nt, = recessus 1564 odessczye. coteśly. adj. — preteritum (tempus) Vo- kab. 101 odessly (var. odessle) - de grammatica''. olestie v. oteščie otěž v. ottéz otchodiect v. odánek otchodné nt. — valete 2295 odchodne AB =— Velez. = Slov. Tfeb. 12 atd.; ,,po- platek ii odchodu'. Zip: srovn. toto pak ještě na odchodné a naposledy sobě pamatujte Abr. z Gynterr. Xen. Kyrop. 8, 7, 21 (Rozum, Stě. bibl. VI, 323). otimka f. = suspensio 2286 otymka (rym zábranka; termín právni), starší forma ot -imati, srovn. ot-icti, později otjieti; tak i zde pozdéji odjímka : suspensio Slov. Třeb. 12 atd. (osfimócek m. — ablativus Vokab. 44 otgimaczek (přidáno jen v M, pozdëji) ,de grammatica". otjimatel m. — demptor 33 Odgymatel \СС ма. otjíko v. otimka otjiti v. otešlé a oteščie. otka /. = burtea 2505 otka AB (rým ko- leèka) = Boh. 800 = Wiesb. 1089 = Мат. А 17° ша. otklad m. — depositum 2316 Odklad = Veleš. atd.: termin právnický. [otloZené adj. = deponens (verbum) Vo- kab. 95 odlozene; zamihlo. olloziti v. otloZené otmykatel m. = reserator 1256 odmika- tel. olnát v. echnáé otnáf v. echnáé otnoha f. = propes 1745 odnoha AB , de progenie''; wjalo se, též v dial., zejména v lesnictví; ně. odnož. otnositel m. *: ablator 2225 odnositel otnositi v. otno&en(y) [otnosen adj. — differencia(libs Vokab. 289 odnosseny: ,,de astronomia"; zanihlo. otoć > — fertus 489 otocz (A : otok omy- lem В) = Veleż.; Georges fertus = fruchtbar; kontext: chobot, otoč, zpra- tek;.. bachor. hrudi (při částech těla 4vtřectho).
376 ošna — otoć о$па {. = dragantum 894 ossna (snad by bylo možno sti i ossva) ,,radices in apoteca“, mezi lékárnickými připravky. ośl- v. ość- (ot, predl.: de influencia Astr. 726 gl. od nadšenie de altilibus 203G od ptakuow (pozdéjst pripisek) Otajnik m. - Apocalipsis 2468 otaynik AB (rym sit): mini se /pokalypse sv. Jana; stě. obyčejně Yajnicě. , otava f.=- surga 720 otava ABCD = Veleś. aid. — recidiva 720 B otawa (přídavek po- zdłjśt : Wiesb. 1121 aid.) oiazatel m. — orator 1064 otazatel ABC = Veles. atd. [otazatelné adj. : : quesitivum (nomen) Vokab. 63 otazatelne („de gramma- tica''). [otázka odchyln& v G. m. potázanie v. /. [otcojmenované adj. pl. patronomica (nomina? Vokab. 52 oczogmeno- wana: tvofent newinlé (,de gramma- tica"). . otčec? — ulcus 1267 otczecz (mezi jmény osob: podobnik, bezdétek, jalovec, otczécz, chutník, nejeSitnik); li. ulcus vied se sem palrné nehodt. otčím m. — vitricus 1751 otczym AB (rym zrodim) — Wiesb. 590 Boh. 519 oczym = votim Lact. (s. avus) atd. Dial. očsím 1410 Pah. I, 355. otda¢ m. = fator 1201 oddacz (rym bra- déc): Georges fator : der Sprecher. otddnek v. odánek otdiel m. — farus 822 oddyel (75m posedi) „herbae ignotae''. (otdielnd pl. adj. = separativa (adverbia> Vokab. 109 otdyelna (.de gramma- tica"); zanihlo. otec m. — pater 1727 otecz — Boh. 49? atd.. dial XVI sl. t£ votec. íy vn. otcojmenované. otep i. — garba 745 otep ABG — Boh. 357 — Wiesb. 374 otd. Otefan m. — Tiberis 368 oterzan (A: B oteran; Hanka oteren, odłud otereń Hanka, Jg. atd.), jméno řeky Tibevy, možná, že nijak pisałem porušené; kon- text jména řek J irdán, Oteřan, Irdan; tvořeno neuměle. otdych v. ottich | otesník m. = latomus 2544 otesnik = Veleš. (lathorius mylně) — Žíd. rkp. Jg. Lact. atd. oteście nt, = recessus 1564 odessczye. coteśly. adj. — preteritum (tempus) Vo- kab. 101 odessly (var. odessle) - de grammatica''. olestie v. oteščie otěž v. ottéz otchodiect v. odánek otchodné nt. — valete 2295 odchodne AB =— Velez. = Slov. Tfeb. 12 atd.; ,,po- platek ii odchodu'. Zip: srovn. toto pak ještě na odchodné a naposledy sobě pamatujte Abr. z Gynterr. Xen. Kyrop. 8, 7, 21 (Rozum, Stě. bibl. VI, 323). otimka f. = suspensio 2286 otymka (rym zábranka; termín právni), starší forma ot -imati, srovn. ot-icti, později otjieti; tak i zde pozdéji odjímka : suspensio Slov. Třeb. 12 atd. (osfimócek m. — ablativus Vokab. 44 otgimaczek (přidáno jen v M, pozdëji) ,de grammatica". otjimatel m. — demptor 33 Odgymatel \СС ма. otjíko v. otimka otjiti v. otešlé a oteščie. otka /. = burtea 2505 otka AB (rým ko- leèka) = Boh. 800 = Wiesb. 1089 = Мат. А 17° ша. otklad m. — depositum 2316 Odklad = Veleš. atd.: termin právnický. [otloZené adj. = deponens (verbum) Vo- kab. 95 odlozene; zamihlo. olloziti v. otloZené otmykatel m. = reserator 1256 odmika- tel. olnát v. echnáé otnáf v. echnáé otnoha f. = propes 1745 odnoha AB , de progenie''; wjalo se, též v dial., zejména v lesnictví; ně. odnož. otnositel m. *: ablator 2225 odnositel otnositi v. otno&en(y) [otnosen adj. — differencia(libs Vokab. 289 odnosseny: ,,de astronomia"; zanihlo. otoć > — fertus 489 otocz (A : otok omy- lem В) = Veleż.; Georges fertus = fruchtbar; kontext: chobot, otoč, zpra- tek;.. bachor. hrudi (při částech těla 4vtřectho).
Strana 377
otok —- otvolánie. otok m. = tumor 1675 otok AB = Boh. ‘476 = Wiesb. 524 = Veles. = wotok Syn. P 44, Lact. KK IV" b add. — fertus v. otoc. otpěvna v. otpovna otplato v. oplata otplatník v. oplatník | otpoëinili v. otpoëinutie otpocinutie, nt. — requies 1546 odpoczy- nutie (rym bytie). otpovéd f. - diffidacio 2275 odpowied (A: vým zosvéd; B oklamánie odchyl- kou) = Slov. Třeb. 12 atd. otpověda- v. otpovieda- otpověděti vb. pf.: 3. sg. respondet 2300 odpovie (vým dost(iucin& nie) (otpovédná pl. adj. — responsiva Vokab. 108 otpowyedna (adverbaÿi „de grammatica'* — responsorium v. otpov(na olpovie v. otpovédéti otpoviedadinÿ v. otpoviedalivy (otpoviedalivé adj. nt. — negativum (no- men» Vokab. 57 odpowyedalywe (var. odpowyedalne M omylem) „de grammatica‘‘; zamiklo. responsivum (nomen) Vokab. 65 odpowyedalywe (var. odpowyeda- dlne M odchylkou) ‚de grammatica‘‘ otpovna f. — responsorium 2421 odpowna (A; rym hlavona; B odpowyedna opra- vou, proti melvu oto; tvar jest ovšem klarelouskÿ otpov.. na) = responsorium Vokab. 336 od- piewna (snad lé; m. odpowna?) otpřek m. = reus 2218 odprzek (rým | svědek) otpustek m. = indulgencia 2443 odpu- stek = Boh. 723 atd. olpustiti v. otpuścenie otpu&cenie nt. — remissio 2321 odpuscze- nie ofd.; nyni odpudténi. otfebky pl. m. = poterna (75m cisterna) 2595 otrzebki — Wiesb. 1295 = ost- rzebky pocerna Veleš. (omylem) atd.; snad biblického původu. Jgn.: „vyžrané od červů zrno hrachové a j. a vůbec odpadky od obilí, ohryzky"' olíéci v. otíécenie (otFe£enie nt. renuncciacio Vokab. 404 odrzyeczenye atd. Nejspi3e od ot- reciti si; ale było by możno.vyklddati od otřéci sč nebo jinak. | otržně f. — tendor 2687 377 olfecili v. otíéCenle olfi$ m. — crapus 820 otrziss ,herba ignota". (Saad ne otrzi$?) otroëstvo nt. = mancipa 2279 otroczstvo AB — Vele&. (mancipium) ad. otrok m. — mancipium 2499 otrok AB =- Veleż. — Wiesb. 191 (manceps) afd. otrub v. otrubi otrubi pl m. — furfur 1800 otrubi — Boh. 289 (var. otrub omylem, profi metru) =; Rstl. Drk. 179a 1 = wotruby Lact. K Ilra ald. otruby v. otrubi otvzadlo v. ozradlo olrziss v. otříš olvzn v. otrzné otrznye (vým vazenie); pH lerminech čihařských; stě. jimak též otržn. otsták m. — tirus 572 odstak (vym nostak) ,Serpentes''. otsud m. : - abiudicamen 2256 (9:2 prisud) atd.; „de iudice"'. -= fatum v. osud. „olsúdilí v. otsüzenie odsud otsudnik m. — abiudicator 2233 odsud- nik = Veles. [otsüzenie nt. — contestamen var. v. ot- svědčenie = sentencia v. dosúzenie otsvědčenie nt. = contestamen 2262 od- sviedczenie (A : B odsuzenyc omylem; rým zahâjenie) ald. ouéz f. := (habena 2161 odtyez AB, Mam. A 24% ald., wotéZ Vel. Jg. ottich m. = quies 71 odtych (AB: od- dych C omylem) = Gl. hymn. Vid. 116° atd:; mě. ticho, pokoj. otúmrl f. — ligamen (misto legamen omy- lem) 2265 odumrl (vým úmrl) = Mam. A 27" (legamen) — Slov. Třeb. 12 atd. (svovn. Lfil. XV, 276). Zaniklo; za lo později odúmrt (: delegacio) Wiesb. 1034, odumrtt legamen Veleš. — wod- aumrt Lact. atd. olümrl v. otûmrl otvet f. talio 2540 odvet (rym vet) :: Wiesb. 1405 = odwety Vele3. aid. Ne. odveta. otvolánie nt. — appellamen 2250 otwo- lanye (B : odvolanye A; ry prodánie; leymin právní) = Veleš. atd.
otok —- otvolánie. otok m. = tumor 1675 otok AB = Boh. ‘476 = Wiesb. 524 = Veles. = wotok Syn. P 44, Lact. KK IV" b add. — fertus v. otoc. otpěvna v. otpovna otplato v. oplata otplatník v. oplatník | otpoëinili v. otpoëinutie otpocinutie, nt. — requies 1546 odpoczy- nutie (rym bytie). otpovéd f. - diffidacio 2275 odpowied (A: vým zosvéd; B oklamánie odchyl- kou) = Slov. Třeb. 12 atd. otpověda- v. otpovieda- otpověděti vb. pf.: 3. sg. respondet 2300 odpovie (vým dost(iucin& nie) (otpovédná pl. adj. — responsiva Vokab. 108 otpowyedna (adverbaÿi „de grammatica'* — responsorium v. otpov(na olpovie v. otpovédéti otpoviedadinÿ v. otpoviedalivy (otpoviedalivé adj. nt. — negativum (no- men» Vokab. 57 odpowyedalywe (var. odpowyedalne M omylem) „de grammatica‘‘; zamiklo. responsivum (nomen) Vokab. 65 odpowyedalywe (var. odpowyeda- dlne M odchylkou) ‚de grammatica‘‘ otpovna f. — responsorium 2421 odpowna (A; rym hlavona; B odpowyedna opra- vou, proti melvu oto; tvar jest ovšem klarelouskÿ otpov.. na) = responsorium Vokab. 336 od- piewna (snad lé; m. odpowna?) otpřek m. = reus 2218 odprzek (rým | svědek) otpustek m. = indulgencia 2443 odpu- stek = Boh. 723 atd. olpustiti v. otpuścenie otpu&cenie nt. — remissio 2321 odpuscze- nie ofd.; nyni odpudténi. otfebky pl. m. = poterna (75m cisterna) 2595 otrzebki — Wiesb. 1295 = ost- rzebky pocerna Veleš. (omylem) atd.; snad biblického původu. Jgn.: „vyžrané od červů zrno hrachové a j. a vůbec odpadky od obilí, ohryzky"' olíéci v. otíécenie (otFe£enie nt. renuncciacio Vokab. 404 odrzyeczenye atd. Nejspi3e od ot- reciti si; ale było by możno.vyklddati od otřéci sč nebo jinak. | otržně f. — tendor 2687 377 olfecili v. otíéCenle olfi$ m. — crapus 820 otrziss ,herba ignota". (Saad ne otrzi$?) otroëstvo nt. = mancipa 2279 otroczstvo AB — Vele&. (mancipium) ad. otrok m. — mancipium 2499 otrok AB =- Veleż. — Wiesb. 191 (manceps) afd. otrub v. otrubi otrubi pl m. — furfur 1800 otrubi — Boh. 289 (var. otrub omylem, profi metru) =; Rstl. Drk. 179a 1 = wotruby Lact. K Ilra ald. otruby v. otrubi otvzadlo v. ozradlo olrziss v. otříš olvzn v. otrzné otrznye (vým vazenie); pH lerminech čihařských; stě. jimak též otržn. otsták m. — tirus 572 odstak (vym nostak) ,Serpentes''. otsud m. : - abiudicamen 2256 (9:2 prisud) atd.; „de iudice"'. -= fatum v. osud. „olsúdilí v. otsüzenie odsud otsudnik m. — abiudicator 2233 odsud- nik = Veles. [otsüzenie nt. — contestamen var. v. ot- svědčenie = sentencia v. dosúzenie otsvědčenie nt. = contestamen 2262 od- sviedczenie (A : B odsuzenyc omylem; rým zahâjenie) ald. ouéz f. := (habena 2161 odtyez AB, Mam. A 24% ald., wotéZ Vel. Jg. ottich m. = quies 71 odtych (AB: od- dych C omylem) = Gl. hymn. Vid. 116° atd:; mě. ticho, pokoj. otúmrl f. — ligamen (misto legamen omy- lem) 2265 odumrl (vým úmrl) = Mam. A 27" (legamen) — Slov. Třeb. 12 atd. (svovn. Lfil. XV, 276). Zaniklo; za lo později odúmrt (: delegacio) Wiesb. 1034, odumrtt legamen Veleš. — wod- aumrt Lact. atd. olümrl v. otûmrl otvet f. talio 2540 odvet (rym vet) :: Wiesb. 1405 = odwety Vele3. aid. Ne. odveta. otvolánie nt. — appellamen 2250 otwo- lanye (B : odvolanye A; ry prodánie; leymin právní) = Veleš. atd.
Strana 378
378 [otvrdný adj. utwrdny ,de musica” aid ołymka v. otimka ovüd qm. — nocens 596 ovad ,,vermes' atd.; sté. lé hovad, n£. dial. houvád (Brdsky kraj, I, 149) 7g. KL. ма. ovcé f. — ovis 499 owcze :—- owczye Boh. 192 ald. ovciy v. ovcür Ovcür m. = titirus (patrně z Vergilova Tityrus; A:B ditura omylem) 537 owczur (B: A owczir; kontext kozńr, osoluř, ovcúr) „de bestiis': meumdle vylvořeno. ovčák m. = opilio Boh. 746 owczak Wiesb. 1049 aia. (V Klaretovi ve v. 2202-2208 nejstiże schdzi.) ovéinec m. — caula 1981 Owczynecz AB = Boh. 681 = Wiesb. 925 ald. ověty v. ovcür oves m. :- avena 761 ovess - Boh. 303 Wiesb. 332 — Rstl. Drk. 188' = wowes Lact. ll II"a atd. ovna f.=- melota 1876 owna Vele&. (melora, omylem; sem patrně náleži 1 melor horno m. melota owna lamze); je pairn «tsłov., z bible, Hebr. XI, 37 (unŻorń — ovli kóże). S70vn. ovné; pův. adj. |. оъпё 1. = pellis 476 ownye; patrně totožné s płedchozim ovna, ale jiż substantiviso- vdno. ovnik m. aurificus 2584 ownik (rym masník) „de fabris“, význam nejistý. ovoce nt. = fructus 679 ovocze AG = Boh. 233 = Wiesb. 288 ald. - arbusta Boh 266 ovocze: Klarel drevonice. ozatynocz v. ozlatnëc ozd m. — aridarium :: Boh. 695 ozd (vav. ozda dial.) — Wiesb. 942 — Slov. Tteb. 13 — Vele&. a!d. Klavet v textu ozdiel. ozda v. ozd ozdel m.? = aridaria 1992 Ozdyel (A : B ога Proti melru), klavelovsky tvav m. ozd, pvo metrum. ozdiel v. ozdél ozdmen m.? folliger 2627 ozdmen (rým auricalcon); kontext zlatopěnky, ozdmen, kopet, hutrajch.. ozh- v. vozh- uzim f. — brumen 745 Ozym AB ald. beduralis Vokab. 222 | otvrdnY — ozeh. ozláí m. = furunculus $43 ozlacs (rym oćilupać) ,,de bestiis": as? klarelousky m. zláč. ozlatněc m. crisolitus 128 ozlatniecz (A' ozatynocz B, chybnym opisem, proli metru), neuměle tvořeno (xovoo- zlatn-), „lapis“; snad m. zlatnic. ozlost f. — scelus 1446 ozlost (A : B oslost) (77m nekaznost); asi klarelovsky m. zlost. oznel m. = turgus 137 oznel AB , lapis” (asi nynější tyrkys). ozor m. = gufulicum 484 ozor AB = Nn 70'a = Veleš. atd. (kontext lój, sesky, ozor, hnát, máslo; části těle zví- řectho); p. ozor = jazyk, posměšně ozřadlo nt. = acrillus (A: atullus B) 1139 ozrzadlo (A : B otrzadlo; vým ostydlo; kontext klečka, ostydlo, ozřadlo, prázd- ník, měšečník.. jména osob); Jgm. wuvddi stě. ozředlo : díra hoření do sudu, srovn. následující * ozrë nt. = corallus 143 ozrzye (BTrial.: ozrze À) ,,lapis‘‘; srovn. predchozt heslo. ozuble nt.? = zibron 549 ozuble (vym do- hule) , bestia’. ozvec m. comor 296 ozwccz (rým padec) AB ,,volatilia campestria® Zídek, vkp. krakov. (CUM. 1837, 232): jinak zaniklo. ozvonnek m. — aroma 865 ozvonnek AB ,radices in apoteca““: patrné newmdle utvořeno k vonéti, vonny, vzvonnek (= silně vonný) a pro metrum ozvon- nek. ozyvanie nt. echo(n; 1368 Ozyvanie AB; srovn. ozywany echo Fagif. 33Y atd. ozývali v. ozývanie ožanka v. ožanucha ozanucha? f. — resera 826 ozanucha (metrum | Zádá v0.1 &)) , ignota herba"; asi omyl m. ozannca — oZanka, coż se hojně vyskýtá v vosil.: Rosti. F 33, Rstl. Drk. 176", 180"b atd.. ožéci v. ožženie ožčdlé v. ožiedlé ožeh m. — ustile 2079 ozeh ABTrial. - Wiesb. 861 — ustula (omylem) Vele§ == fustile Boh. 620 ozeh (var. hozeh dial.) ald. Sem patynë náleží i ožeh tursus Slov. Treb. 13 ('tursus' asi omy) Viz též ožha.
378 [otvrdný adj. utwrdny ,de musica” aid ołymka v. otimka ovüd qm. — nocens 596 ovad ,,vermes' atd.; sté. lé hovad, n£. dial. houvád (Brdsky kraj, I, 149) 7g. KL. ма. ovcé f. — ovis 499 owcze :—- owczye Boh. 192 ald. ovciy v. ovcür Ovcür m. = titirus (patrně z Vergilova Tityrus; A:B ditura omylem) 537 owczur (B: A owczir; kontext kozńr, osoluř, ovcúr) „de bestiis': meumdle vylvořeno. ovčák m. = opilio Boh. 746 owczak Wiesb. 1049 aia. (V Klaretovi ve v. 2202-2208 nejstiże schdzi.) ovéinec m. — caula 1981 Owczynecz AB = Boh. 681 = Wiesb. 925 ald. ověty v. ovcür oves m. :- avena 761 ovess - Boh. 303 Wiesb. 332 — Rstl. Drk. 188' = wowes Lact. ll II"a atd. ovna f.=- melota 1876 owna Vele&. (melora, omylem; sem patrně náleži 1 melor horno m. melota owna lamze); je pairn «tsłov., z bible, Hebr. XI, 37 (unŻorń — ovli kóże). S70vn. ovné; pův. adj. |. оъпё 1. = pellis 476 ownye; patrně totožné s płedchozim ovna, ale jiż substantiviso- vdno. ovnik m. aurificus 2584 ownik (rym masník) „de fabris“, význam nejistý. ovoce nt. = fructus 679 ovocze AG = Boh. 233 = Wiesb. 288 ald. - arbusta Boh 266 ovocze: Klarel drevonice. ozatynocz v. ozlatnëc ozd m. — aridarium :: Boh. 695 ozd (vav. ozda dial.) — Wiesb. 942 — Slov. Tteb. 13 — Vele&. a!d. Klavet v textu ozdiel. ozda v. ozd ozdel m.? = aridaria 1992 Ozdyel (A : B ога Proti melru), klavelovsky tvav m. ozd, pvo metrum. ozdiel v. ozdél ozdmen m.? folliger 2627 ozdmen (rým auricalcon); kontext zlatopěnky, ozdmen, kopet, hutrajch.. ozh- v. vozh- uzim f. — brumen 745 Ozym AB ald. beduralis Vokab. 222 | otvrdnY — ozeh. ozláí m. = furunculus $43 ozlacs (rym oćilupać) ,,de bestiis": as? klarelousky m. zláč. ozlatněc m. crisolitus 128 ozlatniecz (A' ozatynocz B, chybnym opisem, proli metru), neuměle tvořeno (xovoo- zlatn-), „lapis“; snad m. zlatnic. ozlost f. — scelus 1446 ozlost (A : B oslost) (77m nekaznost); asi klarelovsky m. zlost. oznel m. = turgus 137 oznel AB , lapis” (asi nynější tyrkys). ozor m. = gufulicum 484 ozor AB = Nn 70'a = Veleš. atd. (kontext lój, sesky, ozor, hnát, máslo; části těle zví- řectho); p. ozor = jazyk, posměšně ozřadlo nt. = acrillus (A: atullus B) 1139 ozrzadlo (A : B otrzadlo; vým ostydlo; kontext klečka, ostydlo, ozřadlo, prázd- ník, měšečník.. jména osob); Jgm. wuvddi stě. ozředlo : díra hoření do sudu, srovn. následující * ozrë nt. = corallus 143 ozrzye (BTrial.: ozrze À) ,,lapis‘‘; srovn. predchozt heslo. ozuble nt.? = zibron 549 ozuble (vym do- hule) , bestia’. ozvec m. comor 296 ozwccz (rým padec) AB ,,volatilia campestria® Zídek, vkp. krakov. (CUM. 1837, 232): jinak zaniklo. ozvonnek m. — aroma 865 ozvonnek AB ,radices in apoteca““: patrné newmdle utvořeno k vonéti, vonny, vzvonnek (= silně vonný) a pro metrum ozvon- nek. ozyvanie nt. echo(n; 1368 Ozyvanie AB; srovn. ozywany echo Fagif. 33Y atd. ozývali v. ozývanie ožanka v. ožanucha ozanucha? f. — resera 826 ozanucha (metrum | Zádá v0.1 &)) , ignota herba"; asi omyl m. ozannca — oZanka, coż se hojně vyskýtá v vosil.: Rosti. F 33, Rstl. Drk. 176", 180"b atd.. ožéci v. ožženie ožčdlé v. ožiedlé ožeh m. — ustile 2079 ozeh ABTrial. - Wiesb. 861 — ustula (omylem) Vele§ == fustile Boh. 620 ozeh (var. hozeh dial.) ald. Sem patynë náleží i ožeh tursus Slov. Treb. 13 ('tursus' asi omy) Viz též ožha.
Strana 379
oženěnie — pakost. oZenénie nt.:: maritacio 1574 ozenenye (B : A ozenyenye): vym ktivenie; aid. oženili v. oženěnie ożha {. stema) ,,de languoribus’’ — Veleš. ozidky adj. lentus 1910 ozydli (vjm lepký, měkký, ožidký, česný, křechký) = ozidky Veleš. Snaď místo židký s kla- | retovskou předponou o-; srovn. ožidný — mrzky Jg. < D. exc. = Kt. z Jos. Fv. 21 nedlechetny a oZidny. ožidlý v. ožidký ožtedlé nt. = orificium 1892 oziedle AB ožřadlo v. ozřadlo ožženie nt. = uscio 1572 ozzeníe (rým spálenie). pac(atka) v. pać- pacz- v. pać- Páč adv. = vensa 197 pacz AB = Nn 70Yb; srovn. pacátka f. — vensula 2138 paczatka AB — Veleś.; szovn. predchozi „„Pač“, je v kon- textu guando kdy, vně foris, paé vensa, nik orsa, vnitř intus; „pačatka“ v sou- | sedstvi pessida skačka, vensula pačátka, pellax ráz, truffa bobonka; páč vykládá Jg. z pak jako jináč z jinak; s/s. pače = potius, magis, plus. pačesy pl. m. — concucia 2570 paczessi ald. V. Zibvi-Winter, Kvoje, I, 418. -pacima v. opatina -pacivy v. opaéivy pad m. = cada 1566 pad ald. Srovn. dvójpád, jednopád, hvézdopád, listopád, západ. padec m. — pluviale (A: plumale B) 296 padecz AD (rym ozvec) ,,volatilia cam- pestria". -padči v. zapadél -paden v. propaden padenie nt. — casus 73 padenye = Mam. F 86Yb a/d. Srovn. p(r)opadenie. = casus Vokab. 41 padenye „dc grammatica". (padesát numer. — quinquagesimus Vo- kab. 615 padesaty atd. padka v. padky : uris 1684 ozha AB (rym apo- | 379 padky adj. = caducus (morbus) 1679 padka (nemoc» AB: Veles. :: Slov- Klem. 34* (padka nemocz) a/d. Srovn. padici. padlo nt. = scantorium (možno čísti i ro stantorium) 2499 padlo a(d. Výklad viz u Zíbrta 'Staročeské pádlo' CL. 1903, XII, 153. -Pádná v. bezpádná -badni u napadni padańńti v. padenie Padovec m. = Patoviensis (m. Pata-) 958 padovecz; .aniklo. (rým auficile) ,,de vestibus" — Boh. | „padńci adj. = caducus (morbus) Boh. 564 — Wiesb. 630 — Veles. — Mam. A | 51* atd.; Jgm. wvádl z Zidha: &vadl | šije košile — cepce, oZidle, Cepicky ad. | 490 paduczy aid.; laret za to padky. padich v. padúši paddśi pl. m. — stratilates 1123 Padusy AB = Vele§. = Boh. 75% paduch = Wiesb. 1024 paduch ald. pahrbek o. pachrbek pach v. pachy a zapach pacholek m. — famulus 993 pacholek AB | — Boh. 383 — Lact. J I'b ald. | pachnif m. = cassiana 885 pachnirz (rym z8ii) ,,.radices in apoteca'': /voření ne- umělé. pachrbek m. — colliculus 105 pachrbek (B:AC pahrbek; rým hrbek; Zroj- słabićnć w _/ w) — Boh. 148 (var. pa- hrbek) — pahrbek Wiesb. 738 :-- pa- hrobek Nn 69Yb (omylem) — pahrbek Mam. A 19Y = ně. pahrbek ała. | pachy pl. m. = mansipa 1900 pachi AB ald.; vyklad v Lact. G I/V a V VI/VII ,Iukávci nabieraní..i.e. manica orna- tus causa super aliam ducta et crispa" (s. supparus); ze stfhnZ£m, vach : : řada nití, krouZkü aid. Mtz. Csl. 400. (Zly: srovn. Winter, Řemesla ve XIV. stol., 693; ČMFL. VII, 153.) pajdir v. pajdr pajdr m. — compa 2124 paydr (dvoj- slabiéné . .| ^); Romtext pajdr, kule, Sach, jhra, kostka... — Boh. 757 (var. paydyr). Paivn£ z n&mt. pajstrok v. pestrok pak conj. = sin 1468 pak ald. pák v. slunipak | pakost f. — periculum 1509 pakost aid. | pakúnek v. jakúnek | -pal v. napal, suchopal, tvrdopal | | -palaí v. opalaé palcéf v. palcier
oženěnie — pakost. oZenénie nt.:: maritacio 1574 ozenenye (B : A ozenyenye): vym ktivenie; aid. oženili v. oženěnie ożha {. stema) ,,de languoribus’’ — Veleš. ozidky adj. lentus 1910 ozydli (vjm lepký, měkký, ožidký, česný, křechký) = ozidky Veleš. Snaď místo židký s kla- | retovskou předponou o-; srovn. ožidný — mrzky Jg. < D. exc. = Kt. z Jos. Fv. 21 nedlechetny a oZidny. ožidlý v. ožidký ožtedlé nt. = orificium 1892 oziedle AB ožřadlo v. ozřadlo ožženie nt. = uscio 1572 ozzeníe (rým spálenie). pac(atka) v. pać- pacz- v. pać- Páč adv. = vensa 197 pacz AB = Nn 70Yb; srovn. pacátka f. — vensula 2138 paczatka AB — Veleś.; szovn. predchozi „„Pač“, je v kon- textu guando kdy, vně foris, paé vensa, nik orsa, vnitř intus; „pačatka“ v sou- | sedstvi pessida skačka, vensula pačátka, pellax ráz, truffa bobonka; páč vykládá Jg. z pak jako jináč z jinak; s/s. pače = potius, magis, plus. pačesy pl. m. — concucia 2570 paczessi ald. V. Zibvi-Winter, Kvoje, I, 418. -pacima v. opatina -pacivy v. opaéivy pad m. = cada 1566 pad ald. Srovn. dvójpád, jednopád, hvézdopád, listopád, západ. padec m. — pluviale (A: plumale B) 296 padecz AD (rym ozvec) ,,volatilia cam- pestria". -padči v. zapadél -paden v. propaden padenie nt. — casus 73 padenye = Mam. F 86Yb a/d. Srovn. p(r)opadenie. = casus Vokab. 41 padenye „dc grammatica". (padesát numer. — quinquagesimus Vo- kab. 615 padesaty atd. padka v. padky : uris 1684 ozha AB (rym apo- | 379 padky adj. = caducus (morbus) 1679 padka (nemoc» AB: Veles. :: Slov- Klem. 34* (padka nemocz) a/d. Srovn. padici. padlo nt. = scantorium (možno čísti i ro stantorium) 2499 padlo a(d. Výklad viz u Zíbrta 'Staročeské pádlo' CL. 1903, XII, 153. -Pádná v. bezpádná -badni u napadni padańńti v. padenie Padovec m. = Patoviensis (m. Pata-) 958 padovecz; .aniklo. (rým auficile) ,,de vestibus" — Boh. | „padńci adj. = caducus (morbus) Boh. 564 — Wiesb. 630 — Veles. — Mam. A | 51* atd.; Jgm. wvádl z Zidha: &vadl | šije košile — cepce, oZidle, Cepicky ad. | 490 paduczy aid.; laret za to padky. padich v. padúši paddśi pl. m. — stratilates 1123 Padusy AB = Vele§. = Boh. 75% paduch = Wiesb. 1024 paduch ald. pahrbek o. pachrbek pach v. pachy a zapach pacholek m. — famulus 993 pacholek AB | — Boh. 383 — Lact. J I'b ald. | pachnif m. = cassiana 885 pachnirz (rym z8ii) ,,.radices in apoteca'': /voření ne- umělé. pachrbek m. — colliculus 105 pachrbek (B:AC pahrbek; rým hrbek; Zroj- słabićnć w _/ w) — Boh. 148 (var. pa- hrbek) — pahrbek Wiesb. 738 :-- pa- hrobek Nn 69Yb (omylem) — pahrbek Mam. A 19Y = ně. pahrbek ała. | pachy pl. m. = mansipa 1900 pachi AB ald.; vyklad v Lact. G I/V a V VI/VII ,Iukávci nabieraní..i.e. manica orna- tus causa super aliam ducta et crispa" (s. supparus); ze stfhnZ£m, vach : : řada nití, krouZkü aid. Mtz. Csl. 400. (Zly: srovn. Winter, Řemesla ve XIV. stol., 693; ČMFL. VII, 153.) pajdir v. pajdr pajdr m. — compa 2124 paydr (dvoj- slabiéné . .| ^); Romtext pajdr, kule, Sach, jhra, kostka... — Boh. 757 (var. paydyr). Paivn£ z n&mt. pajstrok v. pestrok pak conj. = sin 1468 pak ald. pák v. slunipak | pakost f. — periculum 1509 pakost aid. | pakúnek v. jakúnek | -pal v. napal, suchopal, tvrdopal | | -palaí v. opalaé palcéf v. palcier
Strana 380
380 palcier m. caesaries 1274 Palczierz AB Boh. 401 Wiesb. 416 - Vele&. atd., dial. mor. palceř K. Podle Mtz. Csl. s. v. Zz mi. balzer — caesaries. paléek m. — allux 1302 palezek AB (t. allus, hallus — palec u nohy). palći/ v. palcier paldrián m. — alleramus (zkaJenć z va- leriana) 825 Paldrian AB ald., hojné v vosll. Z lat. valeriana, lakléZ näm. Baldrian. palec m.: pollex 1313 palecz : 429, 494 atd. — erpa 2535 palecz (v né-voslout mly- nářském). Srovm. Je. palce: zuby nebo výřizky ke kolíkům hlavatým podobné v okolku kola mlýnského. pdlenie v. zapalenie palicé f. — cambuca (m. cainbutta) 637 palicze — Synon. P 49 atd. palička f. — ulna 9416 paliczka (rym piésliéka) — Boh. 363 Veles. aid. iuncus 916 B paliczka omylem: lext správně iuncus sit ulna palička, B chybně spojil, v. str. 84. palma v. rokyta palubf. - suba 1915 palub AB (.,vestis‘‘); kontext hedvábie, palub, kukléř, Ach- ské, kment, Bruchlské; jimak neznámo; Jg. vvádí z Hájka patvně jmena zbyani: k r. 805 (850 ozbrojencu), jenž měli někivří lučiště a střely, jiní meče a puk- léře, jiní paluby a poboční nože, jiní pak cepy, sápě i řemdihy, jiní opět praky a kyjanice; a k v. 868 (vojáci Vlastislavovi at maji) jini poboćniky a palubice a někteří luci$te. palik m. — fenile 2530 paluk (jem v B.; nent jisto, bylo-li v ovig.) atd. - Boh. památ f.? = monimentum 2132 pamat | AB. Podle Gb. SS. 1I, 5062 je ło zkratka. z památka; podle klavetovského usu je lo asi uměle vytvořené slovo zhrubélé k památka, památna, jako na př. dial ot A otec atp. památka v. památ- pamúma f. = palmatorium 2363 pamat- na; konlexí památna, špic, posvětna. pamatovánie nt. = commemoracio 2460 pamatovaníe atd. pamatovali v. pamatovánie pamět f. — memoria 1381 Pamyet = Boh. 413 — Wiesb. 427 ald . palcier — papier pán m.: dominus 42 pan — Boh. 378 atd. (Staré přejetí; piv. hpán.) Srovn. Dobropán. panatha v. pañâtko paňátko nt. = monarcha 979 panyatko (A : BTrial. panatko) = panatka mon- archa Veleš. (chybně) atd. panc- v. pané- pancief m. — lorica 2148 panczierz — Boh. 584 — Wiesb. 161, 649 atd. Z n&m. pané m. — preses 982 pancz (A: spancz B, omylem; wladarz G opravow); m. pánčě? (Následuje zezlo.) pančák m. — tetrarcha 979 Panczak AB: tvoření meumělé, asi od pánčě. pančec m. = salernum (asi m. Falernum) 1841 panczecz AB (možno též čísti pauczecz; mezi jmeny vín). pandrav v. pondrav pánev f. — sartago 2022 panew AB = Boh. 688 Wiesb. 934 — Veleś. afd. pánevník m. = cuprator 2603 panewnik (vým rukavičník) : Veleš. atd. panic m. = domicellus 997 panicz aid. -panitel v. rozpanitel pank m. — ylnum 2510 pank (názvoslovi mlynáfshé) Z n£mé.? panna f. — domicella 998 panna aid. — virgo v. dievka pannos v. paność paność m. — minister 995 panossie (AB; Trial. — cliens, edelknecht) Boh. 382 (pannosye) — Wiesb. 402 atd. panstvo nt. — dominium 2985 panstvo atd., ićż nt. dominacio Vokab. 340 panstwo (.„de theologia'', název kůru andělského) ald.; ujalo se. [pant m. = lamina Bob. 788 pant (kon- text pant, lí&n&, SCenha, oprata) (Klaret: plátec); z ném. Band, né. pant Jg. Ki. pánvicé f. — patella 2020 panwyczye (B: Panvicze A) — Boh. 691 — Wiesb. 940 ald. papeZ m. — papa 1016 papez = Boh. 385 aid. Z némi. papezstvie nt. : papatus 1042 papez- stvie AG (rym opatstvie) ald. papier m. — papierus 2677 papier = Boh. 953 (var. papyr) — Lact. P VII'v atd. Z němůč. = papyrus Boh. 366 papierz var. dial.; text list v. £.
380 palcier m. caesaries 1274 Palczierz AB Boh. 401 Wiesb. 416 - Vele&. atd., dial. mor. palceř K. Podle Mtz. Csl. s. v. Zz mi. balzer — caesaries. paléek m. — allux 1302 palezek AB (t. allus, hallus — palec u nohy). palći/ v. palcier paldrián m. — alleramus (zkaJenć z va- leriana) 825 Paldrian AB ald., hojné v vosll. Z lat. valeriana, lakléZ näm. Baldrian. palec m.: pollex 1313 palecz : 429, 494 atd. — erpa 2535 palecz (v né-voslout mly- nářském). Srovm. Je. palce: zuby nebo výřizky ke kolíkům hlavatým podobné v okolku kola mlýnského. pdlenie v. zapalenie palicé f. — cambuca (m. cainbutta) 637 palicze — Synon. P 49 atd. palička f. — ulna 9416 paliczka (rym piésliéka) — Boh. 363 Veles. aid. iuncus 916 B paliczka omylem: lext správně iuncus sit ulna palička, B chybně spojil, v. str. 84. palma v. rokyta palubf. - suba 1915 palub AB (.,vestis‘‘); kontext hedvábie, palub, kukléř, Ach- ské, kment, Bruchlské; jimak neznámo; Jg. vvádí z Hájka patvně jmena zbyani: k r. 805 (850 ozbrojencu), jenž měli někivří lučiště a střely, jiní meče a puk- léře, jiní paluby a poboční nože, jiní pak cepy, sápě i řemdihy, jiní opět praky a kyjanice; a k v. 868 (vojáci Vlastislavovi at maji) jini poboćniky a palubice a někteří luci$te. palik m. — fenile 2530 paluk (jem v B.; nent jisto, bylo-li v ovig.) atd. - Boh. památ f.? = monimentum 2132 pamat | AB. Podle Gb. SS. 1I, 5062 je ło zkratka. z památka; podle klavetovského usu je lo asi uměle vytvořené slovo zhrubélé k památka, památna, jako na př. dial ot A otec atp. památka v. památ- pamúma f. = palmatorium 2363 pamat- na; konlexí památna, špic, posvětna. pamatovánie nt. = commemoracio 2460 pamatovaníe atd. pamatovali v. pamatovánie pamět f. — memoria 1381 Pamyet = Boh. 413 — Wiesb. 427 ald . palcier — papier pán m.: dominus 42 pan — Boh. 378 atd. (Staré přejetí; piv. hpán.) Srovn. Dobropán. panatha v. pañâtko paňátko nt. = monarcha 979 panyatko (A : BTrial. panatko) = panatka mon- archa Veleš. (chybně) atd. panc- v. pané- pancief m. — lorica 2148 panczierz — Boh. 584 — Wiesb. 161, 649 atd. Z n&m. pané m. — preses 982 pancz (A: spancz B, omylem; wladarz G opravow); m. pánčě? (Následuje zezlo.) pančák m. — tetrarcha 979 Panczak AB: tvoření meumělé, asi od pánčě. pančec m. = salernum (asi m. Falernum) 1841 panczecz AB (možno též čísti pauczecz; mezi jmeny vín). pandrav v. pondrav pánev f. — sartago 2022 panew AB = Boh. 688 Wiesb. 934 — Veleś. afd. pánevník m. = cuprator 2603 panewnik (vým rukavičník) : Veleš. atd. panic m. = domicellus 997 panicz aid. -panitel v. rozpanitel pank m. — ylnum 2510 pank (názvoslovi mlynáfshé) Z n£mé.? panna f. — domicella 998 panna aid. — virgo v. dievka pannos v. paność paność m. — minister 995 panossie (AB; Trial. — cliens, edelknecht) Boh. 382 (pannosye) — Wiesb. 402 atd. panstvo nt. — dominium 2985 panstvo atd., ićż nt. dominacio Vokab. 340 panstwo (.„de theologia'', název kůru andělského) ald.; ujalo se. [pant m. = lamina Bob. 788 pant (kon- text pant, lí&n&, SCenha, oprata) (Klaret: plátec); z ném. Band, né. pant Jg. Ki. pánvicé f. — patella 2020 panwyczye (B: Panvicze A) — Boh. 691 — Wiesb. 940 ald. papeZ m. — papa 1016 papez = Boh. 385 aid. Z némi. papezstvie nt. : papatus 1042 papez- stvie AG (rym opatstvie) ald. papier m. — papierus 2677 papier = Boh. 953 (var. papyr) — Lact. P VII'v atd. Z němůč. = papyrus Boh. 366 papierz var. dial.; text list v. £.
Strana 381
papúch — pátek. paprsh v poprslek papich m. - : philunda 264 papuch AB ,Vvolatilia | campestria'' papuch Fysiol. 377 mg. atd. far v. opar pára f. = vapor 18% para ABFG = Boh. 43 = Lact. X VIIIVa (pnara) afd. -pářč v. zparé pavem v. perm parenicé f. = forapo 1826 parzenyczie (B: parzenícze A) | : Vele&. (parzenina) ald. Kontext tlué, mláto, patenicé, zá- inut, priesol. . pafenie v. opafenie pafenwma í. :fedir 1847 parzenina AR — Vele&. ald. — forapo v. paífenicé. pařeř v. pařez paféz m. — truncus 610 parzyez (BD: parzerz AC) . Vele$. (parziz runcus omylem) aid. Ppařís- v. paříž- pariz? = palefridus 519 parziz AJ) (de bestiis) — pazit Vele&. (omylem); srovn ryS; ,palefredus' podle Laci. 'htehec, klusák?, podle RVodň. kůň mladý, vychlý, bojový. Pařížský adj. = Parisiensis 960 parzisski: | srotm. naucenie parziske I ék. B 36". parkán m. — vallum 2088 parkan AB — Boh. 273 = Veleš. — Mam. A 36" aid.; proslov před zdt městskou a zidkou nad příkopem, předhvradbí. farm v. perm paruch m. — urbula 1895 paruch (rym jednoduch) AB ,,vestis'". (Zlý: souke- níci kulmohorsli néjaké ,paruchy", sukna to velmi lehká Winter. Rem. 871.» paruska v. poru&ka pavuz v. kalüs parv- v. barv- -páry v. zpary -pas v. konipas, přípasie pás m. — cingulus 1881 pass — Boh. 577 atd., me. pas, dial. pas. -pdsunie v. opasanie -pásek v. opasek paséka f. — salebra 606 pasieka (ABCD: G pcseka) — Boh. 229 — Wiesb. 237 = Veleš. — Lact. S VII'b atd. -pasenie v. spasenie zatali v. 1438 délati | 381 pasier v. pasnief pasifil v. pasorit -pasitel v. Spasitel pdsmi- v. pasni- pdsmo nt. = trix 2559 passmo Veles. ald. pasnéf m. — [con]cingulator 2605 pasnerz Vele$. — Boh. 898 (paznyerz E, passyerz O) atd.; né. pasit. pásnicka f. — lintea 1902 pasnyczka AB (Zty: Lf. XLIV, 340; Jiráseh Spisy XXIX, 150%, jinak obycejn£ st£. pàs- nicé a lé4 pásmicé: svova. pasmicé lintea Wiesb. 108 ad. pasnief v. pasnéf pasořit m. degulius (B : degulus A proli melru os) .) 1134 passorzit AB (rym züt) — pazirzit Veles. a/d. -pas! v. propast a pasti pastelin m. — lien 1297 pastelyn — Boh. 451 Wiesb. 152, 482 = Vit. I, 173 etd. Ciztho puiodu. pásli v. padenie, padáci pasti pl. f. — muscipule 2018 pasti AB — Boh. 679 (var. pasczi dial) = Wiesb. 926 = VeleS. atd.). pastorek m. — privignus 1749 pastorek AB = Boh. 521 = Lact. (s. avus pignus! m. privignus, vypudténtm zkvat- Ry) aid. pastrnák m. — filla 762 pastrnak ABG -= pastrunak wlatrwo Veled. (!) atd.; hojné v vosil., pozd jr padt(e)rnik, pol. pas- ternak. Z Jt. pastinaca. pastucha m.: pastor 2202 pastucha — Boh. 769 (var. pastirz dial.) ald. pastva f. — pascua 760 pastva (vým tráva) AG aid. pasty? v. pastucha pata f. — planta 1283 pata — Boh. 462 Wiesb. 506 atd. paták ro. — plantinus 326 Patak ABG ,monstrosi homincs"! (bdjeént lidé s ve- likymi patam). patav m. — zvihle (nějaká zhaZenina; Menitk za české, patav za lat) 448 pataw (rým odrad) ,,clauda monstra'', srovn. příjm. Patava Jg; Patavec 1397 Popr. kn. Rožmb. 9 atd. paldes- v. pades- pátek m. — (feria) sexta 2386 patek ald. — parascene 2402 (veliký čtvrtek..) patek = weliki patek Veleš. atd., podle gol. vzoru» Staender-Petersen.
papúch — pátek. paprsh v poprslek papich m. - : philunda 264 papuch AB ,Vvolatilia | campestria'' papuch Fysiol. 377 mg. atd. far v. opar pára f. = vapor 18% para ABFG = Boh. 43 = Lact. X VIIIVa (pnara) afd. -pářč v. zparé pavem v. perm parenicé f. = forapo 1826 parzenyczie (B: parzenícze A) | : Vele&. (parzenina) ald. Kontext tlué, mláto, patenicé, zá- inut, priesol. . pafenie v. opafenie pafenwma í. :fedir 1847 parzenina AR — Vele&. ald. — forapo v. paífenicé. pařeř v. pařez paféz m. — truncus 610 parzyez (BD: parzerz AC) . Vele$. (parziz runcus omylem) aid. Ppařís- v. paříž- pariz? = palefridus 519 parziz AJ) (de bestiis) — pazit Vele&. (omylem); srovn ryS; ,palefredus' podle Laci. 'htehec, klusák?, podle RVodň. kůň mladý, vychlý, bojový. Pařížský adj. = Parisiensis 960 parzisski: | srotm. naucenie parziske I ék. B 36". parkán m. — vallum 2088 parkan AB — Boh. 273 = Veleš. — Mam. A 36" aid.; proslov před zdt městskou a zidkou nad příkopem, předhvradbí. farm v. perm paruch m. — urbula 1895 paruch (rym jednoduch) AB ,,vestis'". (Zlý: souke- níci kulmohorsli néjaké ,paruchy", sukna to velmi lehká Winter. Rem. 871.» paruska v. poru&ka pavuz v. kalüs parv- v. barv- -páry v. zpary -pas v. konipas, přípasie pás m. — cingulus 1881 pass — Boh. 577 atd., me. pas, dial. pas. -pdsunie v. opasanie -pásek v. opasek paséka f. — salebra 606 pasieka (ABCD: G pcseka) — Boh. 229 — Wiesb. 237 = Veleš. — Lact. S VII'b atd. -pasenie v. spasenie zatali v. 1438 délati | 381 pasier v. pasnief pasifil v. pasorit -pasitel v. Spasitel pdsmi- v. pasni- pdsmo nt. = trix 2559 passmo Veles. ald. pasnéf m. — [con]cingulator 2605 pasnerz Vele$. — Boh. 898 (paznyerz E, passyerz O) atd.; né. pasit. pásnicka f. — lintea 1902 pasnyczka AB (Zty: Lf. XLIV, 340; Jiráseh Spisy XXIX, 150%, jinak obycejn£ st£. pàs- nicé a lé4 pásmicé: svova. pasmicé lintea Wiesb. 108 ad. pasnief v. pasnéf pasořit m. degulius (B : degulus A proli melru os) .) 1134 passorzit AB (rym züt) — pazirzit Veles. a/d. -pas! v. propast a pasti pastelin m. — lien 1297 pastelyn — Boh. 451 Wiesb. 152, 482 = Vit. I, 173 etd. Ciztho puiodu. pásli v. padenie, padáci pasti pl. f. — muscipule 2018 pasti AB — Boh. 679 (var. pasczi dial) = Wiesb. 926 = VeleS. atd.). pastorek m. — privignus 1749 pastorek AB = Boh. 521 = Lact. (s. avus pignus! m. privignus, vypudténtm zkvat- Ry) aid. pastrnák m. — filla 762 pastrnak ABG -= pastrunak wlatrwo Veled. (!) atd.; hojné v vosil., pozd jr padt(e)rnik, pol. pas- ternak. Z Jt. pastinaca. pastucha m.: pastor 2202 pastucha — Boh. 769 (var. pastirz dial.) ald. pastva f. — pascua 760 pastva (vým tráva) AG aid. pasty? v. pastucha pata f. — planta 1283 pata — Boh. 462 Wiesb. 506 atd. paták ro. — plantinus 326 Patak ABG ,monstrosi homincs"! (bdjeént lidé s ve- likymi patam). patav m. — zvihle (nějaká zhaZenina; Menitk za české, patav za lat) 448 pataw (rým odrad) ,,clauda monstra'', srovn. příjm. Patava Jg; Patavec 1397 Popr. kn. Rožmb. 9 atd. paldes- v. pades- pátek m. — (feria) sexta 2386 patek ald. — parascene 2402 (veliký čtvrtek..) patek = weliki patek Veleš. atd., podle gol. vzoru» Staender-Petersen.
Strana 382
382 páteř m. = paternarium 1909 paterz AB | atd.; z lt. Pater noster, nc. ruZenec. [patero numer. nt. — quinticuus Vokab. 694 patero paty atd. [paterost f. — quinqualitas Vokab. 662, | paterost, zanikło. patka f. -: suba 2538 patka (koniext kryk, patka, vyvrat, pfipasie, niestéje) Volet. aid. [patnádct císl. nadczt aid. XV Vokab. 592 pat- [parnédetÿ &isl. = quintusdecimus Vo- | kab. 608 patnadczty ald. patoky pl. m. = feculum 1845 patoki AB =: Veles. aid. patrek m. = aristola 417 patrzek (A: patrzvek B) (75m posupilek) ,piscis” -patřenie v. dopatrenie patiénky pl. f. -- dorcia 1183 patrzienki AB (rým milodienky) (mezi jmény leh- kých žen). patñiek v. patřek | patřienky v. patfénky pałrna v. vidopatrna patro nt. = sedalum 1978 patro AB — Veleš. (fedalum); kontext pivnicě, šíjč, pohrádka, patro, stuplicé, schrana, podnoZ, kurník. "póty numer = quintus Vokab. 603 a/d.; puol pote /. 696 semis (— puol páté, nějaká suma) : quinticuns Vokab. 694 patero paty. pauczecz v. pamnéec paućiny pl. f. — cunis 2077 pauczyni AB (^slabicné |t) atd., ně. pavučina paúčkaf = aranica 411 pauczka AB (rým bodnaéka, /vojslabiténé to) ulvořeno podle lat. aran-ica — paüc-ka; , piscis". paük m. — aranea 591 pauk — Boh. 213 — Wiesb. 808 — Lact. atd.; né pavouk. páv m. — pavo 254 paw volatilia cam- pestria" = Fysiol. 349 mg. ald pawalka v. bańka pavlać f. =: percula 2142 pawlacz AR (rym vzchodlaë) = Veles. atd. = paludamentum v. pavlak = lectega v. povlaka fpavláčka v povláčka pavlak(a) f. = paludamentum 1918 pa- wlak (A: pawlacz B); kontexl kment, Bruchlské (sukno), Polské, kolínské (sukno). pavlak{a), opatek; piv. asi psáno pawlaca (a pred o vypuštěno), pater — pecka. ойма pak mylné pawlacz B; a 'paluda- mentum' (purpurový plášť imperátorů) llumočeno asi ‘purpura’, coż Klaret přeložil nepřesně pavlaka; srovn. Hal- tala, CCM. 1886, 444—448 a Kraus, Jan z Michal., 108 (etymol. lidová z balde- kin, baldikin, střhm.), RVodň. 67 17 (výklad latinský) atd. pazdeřie v. pazdero pazdero nt. = ligustra 2524 pazdero AB — Veleá. — Boh. 825 — Wiesb. 1131 (pazdexzie) atd. pazlat v. paZlát pazneh:het v. paznehet paznehet m. — unguis 226 paznehet (AB: paznohet G; pii .ypoctw ptaclva) Boh. 90 = Veleä. paznoht nd = ungulus 47% přidáno v B paznehe- het, omylem; -- unguis Boh. 429 var. paznohet; text nehet, v. I. paznoh(e) v. paznehet bażd- v. paźć paźć (pázdé) t. — brachia 1286 pazye (B: pazdie A) = Boh. 430 — Wiesb. 455 = Vocb. 175Y = Nn 67" (paze) = pazdy Veleś. = pazdie Lact 1vb atd.; né. vg. paždí, spisovně obnoveno paže. Srovn. podpažek. païie v. pazé paźina {. = brachon 1323 pazina (A : B pazna, froli metru); nłjakd žíla pri pazich païita f. = grapa 365 pazita AB = Veles, (kontext kupadla, jéz, stries, struZka, pramenec), né. pazit = locus grami- nosus Jg. pážlat m. = mappula 2337 pazlat (rym krášlat — ornát, podle něhož ulvořeno); mint se bohosluzebnd mappula knêze. paźlef m. — pugio 2158 pazlerz ABTrial. == Boh. 766 -: Wiesb. 1044 — Mam. A 327 — pazlerzik Veles. aid. pazna v. paźina рес {. = clibanus 1968 pecz — Boh. 623 == Wiesb. 868 aid. pecen m. — liba 1806 peczen — Boh. 292 ald ; srovn. pecnec. péci v. pečeně, -ec pecka f. = testula (tisk Festula omylem) 609 peczka ABCG = Veles, aid. := nucleus Boh. 235 peczka = Veles, (mylnë, Klaret sprdvné jadro).
382 páteř m. = paternarium 1909 paterz AB | atd.; z lt. Pater noster, nc. ruZenec. [patero numer. nt. — quinticuus Vokab. 694 patero paty atd. [paterost f. — quinqualitas Vokab. 662, | paterost, zanikło. patka f. -: suba 2538 patka (koniext kryk, patka, vyvrat, pfipasie, niestéje) Volet. aid. [patnádct císl. nadczt aid. XV Vokab. 592 pat- [parnédetÿ &isl. = quintusdecimus Vo- | kab. 608 patnadczty ald. patoky pl. m. = feculum 1845 patoki AB =: Veles. aid. patrek m. = aristola 417 patrzek (A: patrzvek B) (75m posupilek) ,piscis” -patřenie v. dopatrenie patiénky pl. f. -- dorcia 1183 patrzienki AB (rým milodienky) (mezi jmény leh- kých žen). patñiek v. patřek | patřienky v. patfénky pałrna v. vidopatrna patro nt. = sedalum 1978 patro AB — Veleš. (fedalum); kontext pivnicě, šíjč, pohrádka, patro, stuplicé, schrana, podnoZ, kurník. "póty numer = quintus Vokab. 603 a/d.; puol pote /. 696 semis (— puol páté, nějaká suma) : quinticuns Vokab. 694 patero paty. pauczecz v. pamnéec paućiny pl. f. — cunis 2077 pauczyni AB (^slabicné |t) atd., ně. pavučina paúčkaf = aranica 411 pauczka AB (rým bodnaéka, /vojslabiténé to) ulvořeno podle lat. aran-ica — paüc-ka; , piscis". paük m. — aranea 591 pauk — Boh. 213 — Wiesb. 808 — Lact. atd.; né pavouk. páv m. — pavo 254 paw volatilia cam- pestria" = Fysiol. 349 mg. ald pawalka v. bańka pavlać f. =: percula 2142 pawlacz AR (rym vzchodlaë) = Veles. atd. = paludamentum v. pavlak = lectega v. povlaka fpavláčka v povláčka pavlak(a) f. = paludamentum 1918 pa- wlak (A: pawlacz B); kontexl kment, Bruchlské (sukno), Polské, kolínské (sukno). pavlak{a), opatek; piv. asi psáno pawlaca (a pred o vypuštěno), pater — pecka. ойма pak mylné pawlacz B; a 'paluda- mentum' (purpurový plášť imperátorů) llumočeno asi ‘purpura’, coż Klaret přeložil nepřesně pavlaka; srovn. Hal- tala, CCM. 1886, 444—448 a Kraus, Jan z Michal., 108 (etymol. lidová z balde- kin, baldikin, střhm.), RVodň. 67 17 (výklad latinský) atd. pazdeřie v. pazdero pazdero nt. = ligustra 2524 pazdero AB — Veleá. — Boh. 825 — Wiesb. 1131 (pazdexzie) atd. pazlat v. paZlát pazneh:het v. paznehet paznehet m. — unguis 226 paznehet (AB: paznohet G; pii .ypoctw ptaclva) Boh. 90 = Veleä. paznoht nd = ungulus 47% přidáno v B paznehe- het, omylem; -- unguis Boh. 429 var. paznohet; text nehet, v. I. paznoh(e) v. paznehet bażd- v. paźć paźć (pázdé) t. — brachia 1286 pazye (B: pazdie A) = Boh. 430 — Wiesb. 455 = Vocb. 175Y = Nn 67" (paze) = pazdy Veleś. = pazdie Lact 1vb atd.; né. vg. paždí, spisovně obnoveno paže. Srovn. podpažek. païie v. pazé paźina {. = brachon 1323 pazina (A : B pazna, froli metru); nłjakd žíla pri pazich païita f. = grapa 365 pazita AB = Veles, (kontext kupadla, jéz, stries, struZka, pramenec), né. pazit = locus grami- nosus Jg. pážlat m. = mappula 2337 pazlat (rym krášlat — ornát, podle něhož ulvořeno); mint se bohosluzebnd mappula knêze. paźlef m. — pugio 2158 pazlerz ABTrial. == Boh. 766 -: Wiesb. 1044 — Mam. A 327 — pazlerzik Veles. aid. pazna v. paźina рес {. = clibanus 1968 pecz — Boh. 623 == Wiesb. 868 aid. pecen m. — liba 1806 peczen — Boh. 292 ald ; srovn. pecnec. péci v. pečeně, -ec pecka f. = testula (tisk Festula omylem) 609 peczka ABCG = Veles, aid. := nucleus Boh. 235 peczka = Veles, (mylnë, Klaret sprdvné jadro).
Strana 383
pécka — peniežek. pécka f. = feba 1974 peeczka peczka) ald., nC. picka. peclik? m. — getolitus 143 Peczlik (A: B poczlik; čtení nejisté); „lapis“; Jg. poclik. pecnec m. — libula 1803 pecznecz (rym týkanec), srovn. pecen. — arthodius v. bochnec pečárka f. := eleborus 905 peczarka ABTrial. (rym pýchavka) ,boletus“ — Boh. 348 — Lact. atd, nyní agari- cus, slovin. pečurka. péčč [. — cura 990 pecze atd. (B.A pečeně f. = assatura 1799 peczeníe (rým nadievanie) = Boh. 543 = Lact. atd. pečenie v. pečeně pečenec m. asso 1054 peczenecz AB (rým kn&£Zinec) — RVudń. 53 Itb. [pécémysl? f. = solicitudo Vokab. 406 poczymysl (? & podcimysl?): tvofent neumčlé, -pečnosl v. bezpečnost [pečenky pl. f. == genitalia Boh. 459 peczenky — Wiesb. 500 atd. Nn. 67'b md poeczenczye, coż Hanka vykládal a Jg. přejal = porozenice. Klaret nemá. pečeť f. — sigillum 2322 peczet — Boh. 055 atd. peka f. = mecha 1180 peka AB (kontext htieSnice, kurva, peka, rufiánka a/d.). pekaf m. — pistor 2509 pekarz — Boh. 814 ald.; podle němě. pekárna í. — pistrina 2520 pekarna — Wiesb. 1012 a/d.; svovn. pekárné. pekárně f. = pistrinum Boh. 743 pe- karnye (var. pecanye omylem) — Boh. 814 pekarnye; dial mov. pekárné Jg. Není jisto, je-li leno. tvav Boh. starši | forma pozdějšího pekárna, či provin- | ciałismus; srovn. ni. studna- studně atp., pšipona -ně ve vých. č. nd. [pekařstvo nt. = pistoria 1649 Pekarz- stvo -- Vokab. 458 ald. peklo nt. — infernus 57 Peklo = Boh. 22 ald.; büv. pekl, masc. peleno v. poleno pelaňek m. = absynthus 135 Pelaniek (A: pelanyet B) „lapis“ — úmyslně zmetvořen název pelyn(ek), aby se od- lišil jako název nevostu od jména vost- liny. pełanżt v. pelaněk 383 peleä& f. — spelunca 107 pelessye CG (nent v AB) == Boh. 149 = Veleš. =: peless Lact. 1! IV a a/d.; nyní peles. pelyn m. — absintea 812 pelin — Boh. 329 (var. polin, polinek) — Wiesb. 348 pelyuek a/d., né. pelynék, peluüka. pelyneh v. pelyn peň v. ščiropeň pen m. = truncus 605 pen AC — Boh. 225 — Lact. X VII'a (peň) atd. = ypobasis < == špalek kovářský Jg.) 21618 pen (rým nákovadlen) Boh. 874 = Wiesb. 1186 := Veleś. (penj) = peň kovářský Žídek rkp. Jg. aid. Hus v Orth. 36“ píše peń, tedy p měkké. pčna (piena?) f. — spuma 347 piena AG == Bon. 68 atd. zlaté pěny v. zlatý a zlatopěrkp. -pěnák v. zpěnák pěnárazník m. = monetarius 2603 piena- raznyk (vým olovník); slovo má o slabiku ulce, metrum żddź OLO: moneta u Kla- vela naraz (v. t.), tedy patrnf moneta- rius nárazník. Je však možno, že chtěl ještě připojili: zkrácené pedněz), pecněžný> nárazník — a že zapomněl verš vyrovnali. penčz v. peniež penčžna (penčžna?) £. :- nummisma 2636 penyezna (komnlex/ peněžna, proměnič ald.); nově utvořeno n£., v. Jgm. Svovn. popenéZnicé. penny v. ménénie penéZné penicé (pénicé) f. — canapellus 237 pye- nyczye (B: pyenycze A) — penyczye Fysiol. 269 mg. — pyenyczye Boh. 105 — Vele&. a/d.; né. — motaolla Jg. S70vn. pénkava. penicé (pennicé?) — bibena 899epenycze „fraga”'; kontext malina, érnic, penice, nedvédiny, brusnié(ky, kamenicky. Zamiklo; srovn. slc. penice : máslová kaše. Je-li Klavetův novolvav, utvořeno podle bib-ena k pany; srovn. sić. panost. penieź m. : - pecunia Boh. 649 penyez atd. V Klavetoví patrně k v. 2050 scházt; - nummus v. peniezek. penčz náraznihR v. pénáraznik dvadceti Sartóv := penyez deset Vokab. 671 alid. étrmezcietma šartóv nádste Vokab. 673. peniezek m.:. nummus 2050 Penyezck aid.; nt penlzek, osob. Peniżek. penyez dva-
pécka — peniežek. pécka f. = feba 1974 peeczka peczka) ald., nC. picka. peclik? m. — getolitus 143 Peczlik (A: B poczlik; čtení nejisté); „lapis“; Jg. poclik. pecnec m. — libula 1803 pecznecz (rym týkanec), srovn. pecen. — arthodius v. bochnec pečárka f. := eleborus 905 peczarka ABTrial. (rym pýchavka) ,boletus“ — Boh. 348 — Lact. atd, nyní agari- cus, slovin. pečurka. péčč [. — cura 990 pecze atd. (B.A pečeně f. = assatura 1799 peczeníe (rým nadievanie) = Boh. 543 = Lact. atd. pečenie v. pečeně pečenec m. asso 1054 peczenecz AB (rým kn&£Zinec) — RVudń. 53 Itb. [pécémysl? f. = solicitudo Vokab. 406 poczymysl (? & podcimysl?): tvofent neumčlé, -pečnosl v. bezpečnost [pečenky pl. f. == genitalia Boh. 459 peczenky — Wiesb. 500 atd. Nn. 67'b md poeczenczye, coż Hanka vykládal a Jg. přejal = porozenice. Klaret nemá. pečeť f. — sigillum 2322 peczet — Boh. 055 atd. peka f. = mecha 1180 peka AB (kontext htieSnice, kurva, peka, rufiánka a/d.). pekaf m. — pistor 2509 pekarz — Boh. 814 ald.; podle němě. pekárna í. — pistrina 2520 pekarna — Wiesb. 1012 a/d.; svovn. pekárné. pekárně f. = pistrinum Boh. 743 pe- karnye (var. pecanye omylem) — Boh. 814 pekarnye; dial mov. pekárné Jg. Není jisto, je-li leno. tvav Boh. starši | forma pozdějšího pekárna, či provin- | ciałismus; srovn. ni. studna- studně atp., pšipona -ně ve vých. č. nd. [pekařstvo nt. = pistoria 1649 Pekarz- stvo -- Vokab. 458 ald. peklo nt. — infernus 57 Peklo = Boh. 22 ald.; büv. pekl, masc. peleno v. poleno pelaňek m. = absynthus 135 Pelaniek (A: pelanyet B) „lapis“ — úmyslně zmetvořen název pelyn(ek), aby se od- lišil jako název nevostu od jména vost- liny. pełanżt v. pelaněk 383 peleä& f. — spelunca 107 pelessye CG (nent v AB) == Boh. 149 = Veleš. =: peless Lact. 1! IV a a/d.; nyní peles. pelyn m. — absintea 812 pelin — Boh. 329 (var. polin, polinek) — Wiesb. 348 pelyuek a/d., né. pelynék, peluüka. pelyneh v. pelyn peň v. ščiropeň pen m. = truncus 605 pen AC — Boh. 225 — Lact. X VII'a (peň) atd. = ypobasis < == špalek kovářský Jg.) 21618 pen (rým nákovadlen) Boh. 874 = Wiesb. 1186 := Veleś. (penj) = peň kovářský Žídek rkp. Jg. aid. Hus v Orth. 36“ píše peń, tedy p měkké. pčna (piena?) f. — spuma 347 piena AG == Bon. 68 atd. zlaté pěny v. zlatý a zlatopěrkp. -pěnák v. zpěnák pěnárazník m. = monetarius 2603 piena- raznyk (vým olovník); slovo má o slabiku ulce, metrum żddź OLO: moneta u Kla- vela naraz (v. t.), tedy patrnf moneta- rius nárazník. Je však možno, že chtěl ještě připojili: zkrácené pedněz), pecněžný> nárazník — a že zapomněl verš vyrovnali. penčz v. peniež penčžna (penčžna?) £. :- nummisma 2636 penyezna (komnlex/ peněžna, proměnič ald.); nově utvořeno n£., v. Jgm. Svovn. popenéZnicé. penny v. ménénie penéZné penicé (pénicé) f. — canapellus 237 pye- nyczye (B: pyenycze A) — penyczye Fysiol. 269 mg. — pyenyczye Boh. 105 — Vele&. a/d.; né. — motaolla Jg. S70vn. pénkava. penicé (pennicé?) — bibena 899epenycze „fraga”'; kontext malina, érnic, penice, nedvédiny, brusnié(ky, kamenicky. Zamiklo; srovn. slc. penice : máslová kaše. Je-li Klavetův novolvav, utvořeno podle bib-ena k pany; srovn. sić. panost. penieź m. : - pecunia Boh. 649 penyez atd. V Klavetoví patrně k v. 2050 scházt; - nummus v. peniezek. penčz náraznihR v. pénáraznik dvadceti Sartóv := penyez deset Vokab. 671 alid. étrmezcietma šartóv nádste Vokab. 673. peniezek m.:. nummus 2050 Penyezck aid.; nt penlzek, osob. Peniżek. penyez dva-
Strana 384
384 pěnka v. pénky perikava (pénkava) f. — truncula 287 pennkava ABG = perikawa Fysiol. 669 mg = penkawa Boh. 115 (EFO) Wicsb. 690 ad., utvořeno k troncus- рей; teprve Vele&. pienkawa atd., пб. pénkava. pénky pl. f. — colera Boh. 434 pyenky — Wiesb. 459 — Vocb. 125" — RVodň. 96" à ald., za to Klaret pÉnohorka v. f. - Swovn. zlatopénky. pónohorcec m. colericus 1190 pieno- horczecz AB (rým udatnec) srovm. pienohorky Wiesb. 460 аа. pénohorka i. colera 1338 pienohorka AB ald.; ujalo se pozdźji. -= colorica (m. colerica, omylen) Vo- kab. 354 pyenohorka. (Mono, ze se má esli adj. pénohorká, ź. j. nemoc, zimnice atp.) pčnohorký v. pénohorka a pěnohorčec pemlik m. : aurile 1899 Pentlik AB ala. pěny v. zlaté pěny pepř v. peř -per v. Éediper -pef v. úpeť pef m. -: piper 869 Perz (A: B peprz) == Boh. 348 — Wiesb. 368 (peprz) peprz Slov. A 10 atd., hojné — rosil.; ni. pepi, st. ppef, v. Hujer Lfil. XXX, 443 ald. pevan v. persan -pěrek v. zpérek Perchta f. Plutonissa 978 Perchta AB (kontext hrabi&na, markrabinä, Perch- ta, abatyše) atd. Z něm. jména ženského Berchta; svovn. FlajShans, Přísloví, I, 2, 125 atd. peřina f. = plumen 1932 perzina = Boh. 636 = Wiesb. 892 afd. perla f. — margarita 144 perla AB ald. perlan m. — margara 386' perlan (: pů- vodně 386 pernal AB oba omylem, te- prve při druhém zápise v A správně): utvořeno podle latiny margar-a: perla-n. perm m. — strumulus 384 perm. AB (GC parm) = Boh. 82 parem Nn 63%, пё. parma; sroun. parmijk strumullus Lact. 00 IVVa, a pairné téZ pervik stru- bulus Veleś. (omyłem); je z ném. Barme Miz. Csl. s. parma. K nim p/iśla lało | ryba r. 1366: ,, His eciara temporibus -- piše Kvabice v Pram. dějin č. TV 034" —- peükava — péstovánie. apparuit in Boemia quoddam genus piscium prius hic nunquam visum, qui in vulyo appellantur parmi alias bar- belli. .", coZ Hdjek fol. 340" k r. 1366 spracoval populárnť „Pri tom casu zje- vily se v Labi a v Vhltav¢.. néjaky ryby s ífrfiausy,... jimž říkali Barbelli a potom parmy''. jernal v. perlan pernad m? — obdrico 559 pernad (rym Étvrtnák) ,serpens''. pernicé f. lenticula 2062 pernyczye (B: Pernicze A) — Wiesb. 952, 97 — Boh. 204 (pexrnicze) — Vele&. ald.; = pánvice, strep Jg. pernik m. — artopiper 1805 pernik (rym symik) = Boh. 298 = Wiesb. 168 a/d. Z pův. peprník, pperník. pero, nt. = penna 207 pero = Boh. 89 atd; dial. pero $ péro. = calamnus Boh. 951 pero atd. — pugilare 2695 pero (= calamus v Boh.) atd. Syovn. holopero. persám v. persán persán m. — orobus 814 persan („ignota herba") = Nn 65'b perssan — Vele&. perzan orbus (/g. proto heslo peřan omylem) atd., hojné v vostl.; mívá též formu persám, persám a/p.; — Achillea ptarmica Jg persa- v. persa- peru v. peruta perula {. = alena 1786 peruta (AB: perut D, proti metru (při výpočtu jídel: pokrm, večeře, peruta, sniedanic, jicha). fperzan v. persán pes m. — canis 516 pes — Boh. i79 aid. rii¢i res = dromedus 516 ruczipes AB — Mam. F 88a 1 aid. -peska v. opeska pesky holec m. — *cinedus (= xívaidoc ; A finodus, B curodus omyłem) 1137 Peski holecz (A : B pessky kolecz omy- lem); Georges cinaedus — unnatürli- cher Wollüstling, scortum masculum... pčsn- v. piesn- pesst- v. pest- pést f.:. pungnus 1288 pyest AB = Boh. 428 atd. peshenicze v. tščé póstovanie nt. - : baiolacio 1579 pycsto- vaníe AB (rým nesenie) = Mam. A 17" : Veleš. atd. Péslovati v. péstovánie
384 pěnka v. pénky perikava (pénkava) f. — truncula 287 pennkava ABG = perikawa Fysiol. 669 mg = penkawa Boh. 115 (EFO) Wicsb. 690 ad., utvořeno k troncus- рей; teprve Vele&. pienkawa atd., пб. pénkava. pénky pl. f. — colera Boh. 434 pyenky — Wiesb. 459 — Vocb. 125" — RVodň. 96" à ald., za to Klaret pÉnohorka v. f. - Swovn. zlatopénky. pónohorcec m. colericus 1190 pieno- horczecz AB (rým udatnec) srovm. pienohorky Wiesb. 460 аа. pénohorka i. colera 1338 pienohorka AB ald.; ujalo se pozdźji. -= colorica (m. colerica, omylen) Vo- kab. 354 pyenohorka. (Mono, ze se má esli adj. pénohorká, ź. j. nemoc, zimnice atp.) pčnohorký v. pénohorka a pěnohorčec pemlik m. : aurile 1899 Pentlik AB ala. pěny v. zlaté pěny pepř v. peř -per v. Éediper -pef v. úpeť pef m. -: piper 869 Perz (A: B peprz) == Boh. 348 — Wiesb. 368 (peprz) peprz Slov. A 10 atd., hojné — rosil.; ni. pepi, st. ppef, v. Hujer Lfil. XXX, 443 ald. pevan v. persan -pěrek v. zpérek Perchta f. Plutonissa 978 Perchta AB (kontext hrabi&na, markrabinä, Perch- ta, abatyše) atd. Z něm. jména ženského Berchta; svovn. FlajShans, Přísloví, I, 2, 125 atd. peřina f. = plumen 1932 perzina = Boh. 636 = Wiesb. 892 afd. perla f. — margarita 144 perla AB ald. perlan m. — margara 386' perlan (: pů- vodně 386 pernal AB oba omylem, te- prve při druhém zápise v A správně): utvořeno podle latiny margar-a: perla-n. perm m. — strumulus 384 perm. AB (GC parm) = Boh. 82 parem Nn 63%, пё. parma; sroun. parmijk strumullus Lact. 00 IVVa, a pairné téZ pervik stru- bulus Veleś. (omyłem); je z ném. Barme Miz. Csl. s. parma. K nim p/iśla lało | ryba r. 1366: ,, His eciara temporibus -- piše Kvabice v Pram. dějin č. TV 034" —- peükava — péstovánie. apparuit in Boemia quoddam genus piscium prius hic nunquam visum, qui in vulyo appellantur parmi alias bar- belli. .", coZ Hdjek fol. 340" k r. 1366 spracoval populárnť „Pri tom casu zje- vily se v Labi a v Vhltav¢.. néjaky ryby s ífrfiausy,... jimž říkali Barbelli a potom parmy''. jernal v. perlan pernad m? — obdrico 559 pernad (rym Étvrtnák) ,serpens''. pernicé f. lenticula 2062 pernyczye (B: Pernicze A) — Wiesb. 952, 97 — Boh. 204 (pexrnicze) — Vele&. ald.; = pánvice, strep Jg. pernik m. — artopiper 1805 pernik (rym symik) = Boh. 298 = Wiesb. 168 a/d. Z pův. peprník, pperník. pero, nt. = penna 207 pero = Boh. 89 atd; dial. pero $ péro. = calamnus Boh. 951 pero atd. — pugilare 2695 pero (= calamus v Boh.) atd. Syovn. holopero. persám v. persán persán m. — orobus 814 persan („ignota herba") = Nn 65'b perssan — Vele&. perzan orbus (/g. proto heslo peřan omylem) atd., hojné v vostl.; mívá též formu persám, persám a/p.; — Achillea ptarmica Jg persa- v. persa- peru v. peruta perula {. = alena 1786 peruta (AB: perut D, proti metru (při výpočtu jídel: pokrm, večeře, peruta, sniedanic, jicha). fperzan v. persán pes m. — canis 516 pes — Boh. i79 aid. rii¢i res = dromedus 516 ruczipes AB — Mam. F 88a 1 aid. -peska v. opeska pesky holec m. — *cinedus (= xívaidoc ; A finodus, B curodus omyłem) 1137 Peski holecz (A : B pessky kolecz omy- lem); Georges cinaedus — unnatürli- cher Wollüstling, scortum masculum... pčsn- v. piesn- pesst- v. pest- pést f.:. pungnus 1288 pyest AB = Boh. 428 atd. peshenicze v. tščé póstovanie nt. - : baiolacio 1579 pycsto- vaníe AB (rým nesenie) = Mam. A 17" : Veleš. atd. Péslovati v. péstovánie
Strana 385
pestřec — pich. pestfec m. — tuber 909 pestrzecz (A : BG pestrzyecz) — Boh. 369 — Nn 66Ya = Veleś. — Rstl. Drk. 181Ta aid. (Zty: nyni scleroderma.> pestrok m. — tunicale 1865 pestrok AB Boh. 553 (var. paystrok) — Nn 74*a aid. ,,de vestibus" péstün m. — pedagogus 1002 pyestvn ABG = Boh. 394 = Wiesb. 408 aid. pestvo nt. — illecebre 1449 pestvo (A - B pesstvo) = Veles. ald. pěšec m. = pedester 2227 piessecz ald. = pcdus z. piesek -pest v. klempeśt, rempeśt peśtól m. — pila 2077 pesstal AB — Boh. 787 = Wiesb. 1067 ald.; mint se pilíř domový; z němčiny, správný výklad a doklady podal J. Janko. [pět f. numer. — quinque Vokab. 589 pyet aid. dvoje pět v. dvojepět pět set v. pětset pět let v. pětlet Srovn. patnáct, padesát, pětkrát, pěti- | sty, pétohlas a!d. -pêtie v. zapétie pétistrun m. = quinternus Boh. 967 pietystrun (v Klarelu příslušná část zlracena). [pétisty numer. = quingentesimus Vokab. 621 pyetysty atd. petka v. pletka (pétkrát numer. — quinquies Vokab. 655 pyetkrat aid. pètlet f. — lustrum 66 pietlet ABCG = Boh. 28 = Wiesb. 6 = Lact. N VIIIVb uld.; nově nahrazeno nmi. pitileti. (pétohlas m. — quinta Vokab. 227 pyeto- hlas ,,de musica"; neumělé. (Petfin m. = (montes) Lunacius, Petrinus, Coatrus, Lybanus Vokab. 551 petruzël f. — petrozelinum 788 petruzyel (B : A petruzel) — Boh. 328 (var pc- truzele dial) — Rstl. Drk. 185Y ald., hojně v vosll.; nyní petržel. petr(u)Zele v. petružčl [pétset name-. — quingenti Vokab. 596 pyetset aid. Stć. patset. -plv v. zpěv -pěváček v. zpěváček -pévna v. pYépévna péze v. pícé pícé f. — pabula 757 pyczye (B:AG picze) — Boh. 312 atd. | | | 385 — naulum 2118 pyczye (B: A pieze) nejisté: hkonlexi myto, clo, pícé (?). turnej, obrana; naulum = vadAov prevoznć. pied f. — palmus 1289 pyed AB — Boh. 428 ald; ni. pid', slc. piad. Svovn. piedimuZi(ce)k. piedimuZicek m. = pigneus (= ztvynaioc) 307 pyedymuziczek (A, vym tipaslek, metrum !oo!o; BG pyedymuzyk oprauou); sroun. pidimuZitek Vel. Kom. atd. Jg. — a násl. pídimužík. piedimuzik m. = pigmeus Boh. 395 pye- dymuzyk (var. pyedzymuzyk dial.) Wiesb. 410 — Veles. — pidimuzíci Lact. atd.; słpol. piedzimeZyk. pieha t. — lentigo 1683 pieha AB = Mam. A 27" aid. piesek m. — arena 96 piesek = Boh. 137 atd.; słc. piesok. piesn f. — oda 2463 piesn aid. Srovn. pravopiesna a trojepiesn. piesnotvora Í.:: comedia 1632 pyesno- twora (B ' vým skladova; A pyesno- tworna omylem) = VeleS. (pismotwora mylně) = Vokab. 329; tvofeni neumélé, zaniklo. piesnoivoÿec v. piesnotvorek piesnowórek m. = dulcita 297 pyesno- tworek (B: vým vodipórek; A pysno- tworek, züZenim),.volatilia campestria"', srovn. stě. piesnotvor(ec) a mě. pěvec (= a) zpěvák b) řád ptáků). piest m. = polus 2170 piest AB : Boh. 774 = Wiesb. 1051 (piesta) ald.; kon- text: kary, li$né, piest, os, vozy, kolo, lükot..; né. píst; — latera Boh. 939 piest (,,nastroj k praní“ Jg.; v názvosloví lazebnickém) = polus Astronom. 244 gł. piest (młnf se pól nebesky). piesta v. piest piesek m. - pedus 2123 piesek (A : pes- syecz, pycssccz B) : - piłek Velesl. Jg.; mini se piłek v šachu; ujalo se. piet v. pét -pievanie v. zpievanie pieze v. pícé pich m. — punctus 71 pich ABC -- Vo- kab. 205 oid. -. porus Boh. 599 pich (K/aret diera) (komtext diera, pich, okno, sténa) fich v. pytlík
pestřec — pich. pestfec m. — tuber 909 pestrzecz (A : BG pestrzyecz) — Boh. 369 — Nn 66Ya = Veleś. — Rstl. Drk. 181Ta aid. (Zty: nyni scleroderma.> pestrok m. — tunicale 1865 pestrok AB Boh. 553 (var. paystrok) — Nn 74*a aid. ,,de vestibus" péstün m. — pedagogus 1002 pyestvn ABG = Boh. 394 = Wiesb. 408 aid. pestvo nt. — illecebre 1449 pestvo (A - B pesstvo) = Veles. ald. pěšec m. = pedester 2227 piessecz ald. = pcdus z. piesek -pest v. klempeśt, rempeśt peśtól m. — pila 2077 pesstal AB — Boh. 787 = Wiesb. 1067 ald.; mint se pilíř domový; z němčiny, správný výklad a doklady podal J. Janko. [pět f. numer. — quinque Vokab. 589 pyet aid. dvoje pět v. dvojepět pět set v. pětset pět let v. pětlet Srovn. patnáct, padesát, pětkrát, pěti- | sty, pétohlas a!d. -pêtie v. zapétie pétistrun m. = quinternus Boh. 967 pietystrun (v Klarelu příslušná část zlracena). [pétisty numer. = quingentesimus Vokab. 621 pyetysty atd. petka v. pletka (pétkrát numer. — quinquies Vokab. 655 pyetkrat aid. pètlet f. — lustrum 66 pietlet ABCG = Boh. 28 = Wiesb. 6 = Lact. N VIIIVb uld.; nově nahrazeno nmi. pitileti. (pétohlas m. — quinta Vokab. 227 pyeto- hlas ,,de musica"; neumělé. (Petfin m. = (montes) Lunacius, Petrinus, Coatrus, Lybanus Vokab. 551 petruzël f. — petrozelinum 788 petruzyel (B : A petruzel) — Boh. 328 (var pc- truzele dial) — Rstl. Drk. 185Y ald., hojně v vosll.; nyní petržel. petr(u)Zele v. petružčl [pétset name-. — quingenti Vokab. 596 pyetset aid. Stć. patset. -plv v. zpěv -pěváček v. zpěváček -pévna v. pYépévna péze v. pícé pícé f. — pabula 757 pyczye (B:AG picze) — Boh. 312 atd. | | | 385 — naulum 2118 pyczye (B: A pieze) nejisté: hkonlexi myto, clo, pícé (?). turnej, obrana; naulum = vadAov prevoznć. pied f. — palmus 1289 pyed AB — Boh. 428 ald; ni. pid', slc. piad. Svovn. piedimuZi(ce)k. piedimuZicek m. = pigneus (= ztvynaioc) 307 pyedymuziczek (A, vym tipaslek, metrum !oo!o; BG pyedymuzyk oprauou); sroun. pidimuZitek Vel. Kom. atd. Jg. — a násl. pídimužík. piedimuzik m. = pigmeus Boh. 395 pye- dymuzyk (var. pyedzymuzyk dial.) Wiesb. 410 — Veles. — pidimuzíci Lact. atd.; słpol. piedzimeZyk. pieha t. — lentigo 1683 pieha AB = Mam. A 27" aid. piesek m. — arena 96 piesek = Boh. 137 atd.; słc. piesok. piesn f. — oda 2463 piesn aid. Srovn. pravopiesna a trojepiesn. piesnotvora Í.:: comedia 1632 pyesno- twora (B ' vým skladova; A pyesno- tworna omylem) = VeleS. (pismotwora mylně) = Vokab. 329; tvofeni neumélé, zaniklo. piesnoivoÿec v. piesnotvorek piesnowórek m. = dulcita 297 pyesno- tworek (B: vým vodipórek; A pysno- tworek, züZenim),.volatilia campestria"', srovn. stě. piesnotvor(ec) a mě. pěvec (= a) zpěvák b) řád ptáků). piest m. = polus 2170 piest AB : Boh. 774 = Wiesb. 1051 (piesta) ald.; kon- text: kary, li$né, piest, os, vozy, kolo, lükot..; né. píst; — latera Boh. 939 piest (,,nastroj k praní“ Jg.; v názvosloví lazebnickém) = polus Astronom. 244 gł. piest (młnf se pól nebesky). piesta v. piest piesek m. - pedus 2123 piesek (A : pes- syecz, pycssccz B) : - piłek Velesl. Jg.; mini se piłek v šachu; ujalo se. piet v. pét -pievanie v. zpievanie pieze v. pícé pich m. — punctus 71 pich ABC -- Vo- kab. 205 oid. -. porus Boh. 599 pich (K/aret diera) (komtext diera, pich, okno, sténa) fich v. pytlík
Strana 386
386 -pichać v. opichać, zpichać pichalićky pl. f.. spericina 703 picha- liczki AB (mini se nejspíše hrušky, snad jabka, formy kulovité). pichlen v. pychlen pichlena f. = cornippa 1820 pichlena AB (pecivo; Rontext krapl, calta, pichlena, mazanci.., as? ve formé vohlitkü). pijav- v. pijév- [pijévicé f. = erugo <— hirudo!» Boh. 81 | pygewyczye (O: pygewycze E) = Wiesb. 226 (irugo, sanguisuga) =: erugo pigewice Lact. 00 VYb aid. (Klavel pi- jevka v. 1). pijévka f. = irugo (. hirudo!> 396 py- gewka (A : ra druka; B pygyewyczye, G pigawicze proti rýmu a metru v^) atd.; n6. pijavka, pfhavka 7g. pikel m. - pungo 2129 pykel AB (mezi jmény hev; kontext kuželky, pikel, lu- čák, kolovrat); výklad: J. Janko, Mwvňua (Sbor. 7ubatého), 1926, str. 13— 16. piknosec simus 1197 piknosecz (A; kontext Seplavec, piknosec, dobrec; B pyknossy, opravou úmyslnou) = Slov. Tieb. 13 pyknossy atd.; „kdo má nos zdvizen, Stilpnase'" /g. piknosnost f. — simeitas 1492 piknosnost (rym tolikost) m. piknosy v. piknosec pila f. — serra 2602 pila — Boh. 876 = Wiesb. 1193 atd.; vg. pila. lima 2545 pila : Boh. 882 atd. pile f. -: opus 2359 pilet (/. j. pile-t; Ki. VII. cie pilet m., omylem; kontext obyčnost, vášně, pílet, obyččj); pře- jato patrně z mammotr., k e 'opus est' (na pr. Mat. X XJ aid.) přeloženo bylo 'pilet. .' -pilec v. opilec piler m. — desilium 1967 Pilerz AB = Veleś. aid.; ni. pilff. Z n£inc. pilet v. pile pilnik m. :serria 439 pylnik AB (vým projelenfk) .,piscis", var patrně podle lat. jména a ten snad podle podoby. pilstvo v. opilstvo -pinadlo v. vozpinadlo, spinadlo, zapinadlo pinta { = moda 2073 Pinta AB = Wiesb. 198 = Veleš. atd., z němě., lo z tlal. pinta. pichalicky — pisnara. *pipati: anseruli.. clamant seu pipant Fysiol. 191 marg.; sroun. mladi ptâci pipaji Jg. atd. Z lat. pipet v. tipec piprice f. = stana 2506 pyprzyczye (B : A piprzicze); kontext piprice, lub, htiedel, lopatky; kypřice, das Eisen im Minlstein Jg.; v mlynářství. -pis v. nápis, popis, právépis, přiepis, světopis pis- v. pies- -pisa v. opisa, zdlühopisa písař m. — scriptor 2671 pisarz — Boh. 948 atd. pisárna f. — scriptorium 2623 pisarna Veleś. a d.; ni. znovu utvofeno. ;pisafská f. — scriptoria (ars) Vokab. 442 pysarzska; neumélé, zantklo. Kla- vel za lo pisaïstvo. „pisarstwo nt. — notatoria Vokab. 446 pysarstwo; sroux. ndsl; Klaret zná- motářstvo. písafstvo nt. =: scriptoria 1645 pisarz- stvo ald.; v. předchozí 2 hesla. pisec m. — pincellus (— ^£. Pinsel, £ hlass. penicellus) 2546 pisecz (vý vichtec); zaniklo. pisk- v. l. pysk pisk m. — ilia 211 pisk (kontexl ocas, pisk, hřeben, škořepina); svovm. pis- kový. piskati vb, impf.: 3. sg. cantat Fysiol. 267 pisca (nejisić). piskle nt. =.volus 237 Pisklo (A: pysle B omylem) atd. pískoř m. = ocillus Boh. 80 piskorz — Wiesb. 224 = Veleš. (octianus omylem) eld. Klavet (snad) pískořec. pískořec m. — ocillus 384 piskorzecz (A, ale asi omylem; metrum žádá 1 v a BG maji správné piskorz) pisková dü$ka í. — itia Boh. 847 pys- cowa dusca (var. pyssczowa omylem a duzsse, dial.); ně. jen duše; Klaret pisk. pisle v. piskle písmo nt. — carmen 2342 pismo = Boh. 721 = Wiesb. 977 (pesnye omylem) Mam. F 87a 2 ald. pismona v. pisnara pismolvora v. piesnotvora pisnara f. scriptoria 1637 pysnara (B ' A pismona, ale Klaret mi vád ta- ková iména mna -nara: Celednara atf. a
386 -pichać v. opichać, zpichać pichalićky pl. f.. spericina 703 picha- liczki AB (mini se nejspíše hrušky, snad jabka, formy kulovité). pichlen v. pychlen pichlena f. = cornippa 1820 pichlena AB (pecivo; Rontext krapl, calta, pichlena, mazanci.., as? ve formé vohlitkü). pijav- v. pijév- [pijévicé f. = erugo <— hirudo!» Boh. 81 | pygewyczye (O: pygewycze E) = Wiesb. 226 (irugo, sanguisuga) =: erugo pigewice Lact. 00 VYb aid. (Klavel pi- jevka v. 1). pijévka f. = irugo (. hirudo!> 396 py- gewka (A : ra druka; B pygyewyczye, G pigawicze proti rýmu a metru v^) atd.; n6. pijavka, pfhavka 7g. pikel m. - pungo 2129 pykel AB (mezi jmény hev; kontext kuželky, pikel, lu- čák, kolovrat); výklad: J. Janko, Mwvňua (Sbor. 7ubatého), 1926, str. 13— 16. piknosec simus 1197 piknosecz (A; kontext Seplavec, piknosec, dobrec; B pyknossy, opravou úmyslnou) = Slov. Tieb. 13 pyknossy atd.; „kdo má nos zdvizen, Stilpnase'" /g. piknosnost f. — simeitas 1492 piknosnost (rym tolikost) m. piknosy v. piknosec pila f. — serra 2602 pila — Boh. 876 = Wiesb. 1193 atd.; vg. pila. lima 2545 pila : Boh. 882 atd. pile f. -: opus 2359 pilet (/. j. pile-t; Ki. VII. cie pilet m., omylem; kontext obyčnost, vášně, pílet, obyččj); pře- jato patrně z mammotr., k e 'opus est' (na pr. Mat. X XJ aid.) přeloženo bylo 'pilet. .' -pilec v. opilec piler m. — desilium 1967 Pilerz AB = Veleś. aid.; ni. pilff. Z n£inc. pilet v. pile pilnik m. :serria 439 pylnik AB (vým projelenfk) .,piscis", var patrně podle lat. jména a ten snad podle podoby. pilstvo v. opilstvo -pinadlo v. vozpinadlo, spinadlo, zapinadlo pinta { = moda 2073 Pinta AB = Wiesb. 198 = Veleš. atd., z němě., lo z tlal. pinta. pichalicky — pisnara. *pipati: anseruli.. clamant seu pipant Fysiol. 191 marg.; sroun. mladi ptâci pipaji Jg. atd. Z lat. pipet v. tipec piprice f. = stana 2506 pyprzyczye (B : A piprzicze); kontext piprice, lub, htiedel, lopatky; kypřice, das Eisen im Minlstein Jg.; v mlynářství. -pis v. nápis, popis, právépis, přiepis, světopis pis- v. pies- -pisa v. opisa, zdlühopisa písař m. — scriptor 2671 pisarz — Boh. 948 atd. pisárna f. — scriptorium 2623 pisarna Veleś. a d.; ni. znovu utvofeno. ;pisafská f. — scriptoria (ars) Vokab. 442 pysarzska; neumélé, zantklo. Kla- vel za lo pisaïstvo. „pisarstwo nt. — notatoria Vokab. 446 pysarstwo; sroux. ndsl; Klaret zná- motářstvo. písafstvo nt. =: scriptoria 1645 pisarz- stvo ald.; v. předchozí 2 hesla. pisec m. — pincellus (— ^£. Pinsel, £ hlass. penicellus) 2546 pisecz (vý vichtec); zaniklo. pisk- v. l. pysk pisk m. — ilia 211 pisk (kontexl ocas, pisk, hřeben, škořepina); svovm. pis- kový. piskati vb, impf.: 3. sg. cantat Fysiol. 267 pisca (nejisić). piskle nt. =.volus 237 Pisklo (A: pysle B omylem) atd. pískoř m. = ocillus Boh. 80 piskorz — Wiesb. 224 = Veleš. (octianus omylem) eld. Klavet (snad) pískořec. pískořec m. — ocillus 384 piskorzecz (A, ale asi omylem; metrum žádá 1 v a BG maji správné piskorz) pisková dü$ka í. — itia Boh. 847 pys- cowa dusca (var. pyssczowa omylem a duzsse, dial.); ně. jen duše; Klaret pisk. pisle v. piskle písmo nt. — carmen 2342 pismo = Boh. 721 = Wiesb. 977 (pesnye omylem) Mam. F 87a 2 ald. pismona v. pisnara pismolvora v. piesnotvora pisnara f. scriptoria 1637 pysnara (B ' A pismona, ale Klaret mi vád ta- ková iména mna -nara: Celednara atf. a
Strana 387
píščala -— Plápolet. v předchoztm verši překládá dictatoria skladopisnara). -pisné v. popisné -pislal v. upistal -pisten v. zpisten Pistev v. upan fistvo v. pi&éstvo píífala f. — fistula Boh. 971 pysczala (var. pystala F, pysczele O dial); v Klar. je příslušná partie ztracena. piščcový v. pisková dúška piščec m. — fistulator Boh. 970 pysczecz atd. V Klar; je prislusnd (dst zivacena. píščěle v. píščala piščstvo nt. = fistulatoria 1647 pisscz- stvo — pistwo Vele$. ad. fistula Vokab. 453 pystwo (asi zkráceno m. fistulatoria). pit? = gea 748 pit (v názvech uzemt podkrajie, pit, chmelinie, záhubie, objezd). pitel m. bibulus 1263 pytel ald. pitelivna f. — capactum 2533 pitelivna. zaniklo: za ło později piterna, mě. piv- nice. pilie v. zapitie pitruśt m. = candaria (= xavYucíc, španělská moucha) 583 pitrusst AB (vým chrúst) „„vermes'“ = RVodů. 54'a pistrust cantarida; za ło nynf majka. [ii v. pitie pitie nt. — pocula 1817 pytie atd. pivnicé f. — celarium 1977 pywnycze — Boh. 654 ald. pivnik m. = berbera 789 pywnyk (A; rym smidovnik; B pywonka) Boh. 336 (berberis) Wiesb. 361 ald.; = „trní bílé, vlaská kalina“ Jg. z D. exc. pivo nt. — potus 1839 pyvo (kontext zápoj, pivo, nápoj); vg. pívo. = cerevisia 1840 pyvo (rym zvino) Boh. 655 atd. pivońka v. pivník pivovár m. — braxatorium Boh. 692 py- wowar — Lact. atd. (laret pivovárna). pwovárna f. — braxatorium 1992 pyvo- varna aid. (Jg. ze Zlob.). pivovárnik m. braxator 2512 pyvo- varnik (rym sladovnik) = Boh. 693 = Lact. ald. Pivovařstvie v. pivovafstvo pvovarstvo nt. — braxatoria (ars) 1652 pyuowarzstwo (rým kuchaîstvo) 387 Vokab. 459 (var. pywowarzstwye) al7.; ně. pivovarství Jg. pizda f. = anus 1309 pizda atd. -pla v. nožipla plac? - tala 2241 Placz; kontext zajem- nik, placz, pométa£, topic, zóstalv. -placenie v. zaplacenie placipolech v. Plápolet plač v. plac pláč m, = fletus 1359 placz = Boh. 417 ald. platec v. plaéek plaéek m. — vagillus 1261 placzek (B: A placzecz asi mylnym přepsáním pův. placzec) = Veleś. =: Żid. rkp. Jg. ald. „kdo ród plice, der Greiner" Jg. == ulula 268 placzek AB (rým korček) ^,,volatilia campestria" :: Wiesb. 1399 — Vele&. — Zíd. rkp. Jg. atd.; mázev tohoto pláka volen Patrně podle jméno jeho latinského. pladich m.? :intrapola 1324 pladich (rým lebfiech): mezi částmi těla lid- ského. plädn& 1. = mylago (mázev středověké ryby milago správný; B md mitago, możno že jem chyba tisková) 421 pladnye; do- mnénka, te Klaret Cell mitago a přeložil jihoslov. pládnie, je sice možná, ale mejistá; výklad ovšem neznámý. Plácha í. — Lamia 434 placha AB ,,clau- da monstra" (lass. Lamiae = stra- Sidla, upíti; K/avet patrné k plachý — divoky). Svovn. prieplacha. plachta f. — plasta 1877 plachta ABTrial. ald., stpol. plachta. plakánie nt. — planctus 1570 plakanye atd., asi pro podobu vuku. plamen m. = flamma 51 plamen (rým ohen) = Boh. 21 ald. plan f. — spatium 73 plan ABC; sroun. plany porostlć PulkLobk. kap. I, jinak stě. pláně Mx. atd. pland v. jablka plani f. — rubicapra 505 plany (vým laní); slovo palrně uměle utvořené k laní. plaňky v. oblaňky planý v. jablko Plápolet m. = Cochitus (-: Kozvrog) 370 plapolet Vokab. 435, ale zde porušeno: v Slov. Kl. placž, v F placi- polech; ježlo je porušeno zároveň met- rum, je těžko říci, jaké bylo znění pů- vod. -plasati v. zplazenie 25*
píščala -— Plápolet. v předchoztm verši překládá dictatoria skladopisnara). -pisné v. popisné -pislal v. upistal -pisten v. zpisten Pistev v. upan fistvo v. pi&éstvo píífala f. — fistula Boh. 971 pysczala (var. pystala F, pysczele O dial); v Klar. je příslušná partie ztracena. piščcový v. pisková dúška piščec m. — fistulator Boh. 970 pysczecz atd. V Klar; je prislusnd (dst zivacena. píščěle v. píščala piščstvo nt. = fistulatoria 1647 pisscz- stvo — pistwo Vele$. ad. fistula Vokab. 453 pystwo (asi zkráceno m. fistulatoria). pit? = gea 748 pit (v názvech uzemt podkrajie, pit, chmelinie, záhubie, objezd). pitel m. bibulus 1263 pytel ald. pitelivna f. — capactum 2533 pitelivna. zaniklo: za ło později piterna, mě. piv- nice. pilie v. zapitie pitruśt m. = candaria (= xavYucíc, španělská moucha) 583 pitrusst AB (vým chrúst) „„vermes'“ = RVodů. 54'a pistrust cantarida; za ło nynf majka. [ii v. pitie pitie nt. — pocula 1817 pytie atd. pivnicé f. — celarium 1977 pywnycze — Boh. 654 ald. pivnik m. = berbera 789 pywnyk (A; rym smidovnik; B pywonka) Boh. 336 (berberis) Wiesb. 361 ald.; = „trní bílé, vlaská kalina“ Jg. z D. exc. pivo nt. — potus 1839 pyvo (kontext zápoj, pivo, nápoj); vg. pívo. = cerevisia 1840 pyvo (rym zvino) Boh. 655 atd. pivońka v. pivník pivovár m. — braxatorium Boh. 692 py- wowar — Lact. atd. (laret pivovárna). pwovárna f. — braxatorium 1992 pyvo- varna aid. (Jg. ze Zlob.). pivovárnik m. braxator 2512 pyvo- varnik (rym sladovnik) = Boh. 693 = Lact. ald. Pivovařstvie v. pivovafstvo pvovarstvo nt. — braxatoria (ars) 1652 pyuowarzstwo (rým kuchaîstvo) 387 Vokab. 459 (var. pywowarzstwye) al7.; ně. pivovarství Jg. pizda f. = anus 1309 pizda atd. -pla v. nožipla plac? - tala 2241 Placz; kontext zajem- nik, placz, pométa£, topic, zóstalv. -placenie v. zaplacenie placipolech v. Plápolet plač v. plac pláč m, = fletus 1359 placz = Boh. 417 ald. platec v. plaéek plaéek m. — vagillus 1261 placzek (B: A placzecz asi mylnym přepsáním pův. placzec) = Veleś. =: Żid. rkp. Jg. ald. „kdo ród plice, der Greiner" Jg. == ulula 268 placzek AB (rým korček) ^,,volatilia campestria" :: Wiesb. 1399 — Vele&. — Zíd. rkp. Jg. atd.; mázev tohoto pláka volen Patrně podle jméno jeho latinského. pladich m.? :intrapola 1324 pladich (rým lebfiech): mezi částmi těla lid- ského. plädn& 1. = mylago (mázev středověké ryby milago správný; B md mitago, możno že jem chyba tisková) 421 pladnye; do- mnénka, te Klaret Cell mitago a přeložil jihoslov. pládnie, je sice možná, ale mejistá; výklad ovšem neznámý. Plácha í. — Lamia 434 placha AB ,,clau- da monstra" (lass. Lamiae = stra- Sidla, upíti; K/avet patrné k plachý — divoky). Svovn. prieplacha. plachta f. — plasta 1877 plachta ABTrial. ald., stpol. plachta. plakánie nt. — planctus 1570 plakanye atd., asi pro podobu vuku. plamen m. = flamma 51 plamen (rým ohen) = Boh. 21 ald. plan f. — spatium 73 plan ABC; sroun. plany porostlć PulkLobk. kap. I, jinak stě. pláně Mx. atd. pland v. jablka plani f. — rubicapra 505 plany (vým laní); slovo palrně uměle utvořené k laní. plaňky v. oblaňky planý v. jablko Plápolet m. = Cochitus (-: Kozvrog) 370 plapolet Vokab. 435, ale zde porušeno: v Slov. Kl. placž, v F placi- polech; ježlo je porušeno zároveň met- rum, je těžko říci, jaké bylo znění pů- vod. -plasati v. zplazenie 25*
Strana 388
388 Plaské adj. nt. = Planeticum 1920 plaske | (A : B plasskej, /. 7. kontext (sukno) Achské, Bruchlské, Kolínské, | Polské, Plaské, Vlaské.. | plasn f. — dancus 890 plasn ,,radices in | apoteca'" (smad daucus — mrkev !). | plassk- v. plask- | -plast v. záplast, výplast plást m. = favus 2184 plast ald. plasty v. flastr plásé m. — pallia 1869 plascz aid. plásc kvdlovy — trabea Boh. 552 plascz kralowy (var. plassty(k> kralowy) (Klaret krzno). plaščír m. = oraflus 546 plassczyr „de bestiis''. sukno; plásth v. plasé plát m. = lisis (= vor) 2076 plat (kon- lext veřeje, kobka, tiehle, plat, kovsně, pedtal, źdsłi domu). plát v. pláty tplat m. — peculium Boh. 651 plat = Wiesb. 907 atd. (Klaret dobytek). -plata v. oplata, záplata plátec m. — lamina 91 platecz ABCTrial. (rým šínec) = Boh. 156 aid. plátennik m. — linista 2527 platennik — Boh. 833 (var. platenik) : Wiesb. 110 Veles. — Lact. (platennijk linifex) atd., ni. plátenfk. platidlo nt. — precium 2500 platydlo AB atd.; nt. nové utvořeno. platné v. platný | -platnik v. oplatník plátno nt. = tela 1856 platno (rým rúcho) — Boh. 549, 846 ald. — velum 2644 platno — Boh. 923 afd. (v názvosloví lodnickém, = plachta, jinć doklady Ję. aid). platny adj. — pagativum 2261 platne =: Slov. Treb. 13 platny pagatinus Veles. ald. = valet Astron. 568 gl. platna yest. platy pl. m. = thorax 2146 plati ABTrial. = Boh. 585 = Wiesb. 663 - : Veles. atd.; ze st/hném. plate, v. Kraus, Jan z Michal., 104 a Brandl, Gloss. 232. -plav v. splav plavačka f. : : remigium (A: navigium B) 354 plawaczka. —-plaviv v. fekoplavir plaz m. = burdia 2580 plaz (konlext var. küpé, plaz, kroj, láz: význam mejasny. -plazenie v. zplazenie Plaské — plesnivec. plazna {. = lienteria 1714 Plazna (AB. Hanka éte plozua): 'druh üplavice'. -pliánek v. opléánek plece nt. = scapula 1285 plecze AB (rym lice) = Boh. 425 aid. plec v. plet = : medalis v. polet -pleč- v. opleć- plech v. plet, pleš plech m. = lispa (B: A lipsa) 2177 AB — Boh. 290 — Wiesb. 1070 = Slov. Tteb. 13 ad. — cocodrillus v. plch Plecháé m. — Scilla (exi24a zwiebel) 442 plechacz AB „clauda monstra"; (vidit) XII plechaczuow Astron. 777 mg. (o starcich mésicich). plejnik m. = butea 251 pleynyk (rym Spclík; ,, volatilia campestria'*): „buteo — eine Falkenart'' Geovves. plekno nt. = mucro 2155 plekno AB == Veleš. (mutro plekno; mucro poklono špatně) atd. Svovn. Prusik, Krok V, 338. — gelo Boh. 891 plekno. plémé nt. — germen 737 plemiye ABCG (kontext dośek, snop, snopek, obtież, plémě), pozdźji plemeno. plen m. — teria 114 plen (rym rove); kontext roveň, vývoz, plen, pozlatec. die Meer- pléna f. -= cuna 1865 plena ABD : : Boh. 572 (var. plenka), mé. dial. plína. plenec m. — pacio 454 plenecz ,clauda monstra ''. plenénie nt. — vastacio 1389 plenyenie AB — Wiesb. — Veleś. aid. plenicka v. opleniéka pleniti v. plenénie plenka f. : pia mater 1310 plenka ,,de membris'“ („mázdra, mázdřička ‘“Jeg.). — cuna v. pléna. plennik v. oplennik plerna m. = muletus 508 plerna RVodň. 49Y a „„canis“. plesk m. = fona < powij> 1092 plesk (A : B plosk omylem) — Veles. (sona) atd. -plesk v. holoplesk plesn f. = mucor 1803 plesn (A:B plessn) = Boh. 300 = Wiesb. 202 (plesy omylem) == mt. pliseń ała. plesnivec m. : : esculus 823 Plesnyvecz (A: B plesnywyecz) ,.herba ignota™; jimak hojně v rostl. - sticados atd. plesnivy v. chléb plesy v. plésň : Lact. o IIIYb pleseň
388 Plaské adj. nt. = Planeticum 1920 plaske | (A : B plasskej, /. 7. kontext (sukno) Achské, Bruchlské, Kolínské, | Polské, Plaské, Vlaské.. | plasn f. — dancus 890 plasn ,,radices in | apoteca'" (smad daucus — mrkev !). | plassk- v. plask- | -plast v. záplast, výplast plást m. = favus 2184 plast ald. plasty v. flastr plásé m. — pallia 1869 plascz aid. plásc kvdlovy — trabea Boh. 552 plascz kralowy (var. plassty(k> kralowy) (Klaret krzno). plaščír m. = oraflus 546 plassczyr „de bestiis''. sukno; plásth v. plasé plát m. = lisis (= vor) 2076 plat (kon- lext veřeje, kobka, tiehle, plat, kovsně, pedtal, źdsłi domu). plát v. pláty tplat m. — peculium Boh. 651 plat = Wiesb. 907 atd. (Klaret dobytek). -plata v. oplata, záplata plátec m. — lamina 91 platecz ABCTrial. (rým šínec) = Boh. 156 aid. plátennik m. — linista 2527 platennik — Boh. 833 (var. platenik) : Wiesb. 110 Veles. — Lact. (platennijk linifex) atd., ni. plátenfk. platidlo nt. — precium 2500 platydlo AB atd.; nt. nové utvořeno. platné v. platný | -platnik v. oplatník plátno nt. = tela 1856 platno (rým rúcho) — Boh. 549, 846 ald. — velum 2644 platno — Boh. 923 afd. (v názvosloví lodnickém, = plachta, jinć doklady Ję. aid). platny adj. — pagativum 2261 platne =: Slov. Treb. 13 platny pagatinus Veles. ald. = valet Astron. 568 gl. platna yest. platy pl. m. = thorax 2146 plati ABTrial. = Boh. 585 = Wiesb. 663 - : Veles. atd.; ze st/hném. plate, v. Kraus, Jan z Michal., 104 a Brandl, Gloss. 232. -plav v. splav plavačka f. : : remigium (A: navigium B) 354 plawaczka. —-plaviv v. fekoplavir plaz m. = burdia 2580 plaz (konlext var. küpé, plaz, kroj, láz: význam mejasny. -plazenie v. zplazenie Plaské — plesnivec. plazna {. = lienteria 1714 Plazna (AB. Hanka éte plozua): 'druh üplavice'. -pliánek v. opléánek plece nt. = scapula 1285 plecze AB (rym lice) = Boh. 425 aid. plec v. plet = : medalis v. polet -pleč- v. opleć- plech v. plet, pleš plech m. = lispa (B: A lipsa) 2177 AB — Boh. 290 — Wiesb. 1070 = Slov. Tteb. 13 ad. — cocodrillus v. plch Plecháé m. — Scilla (exi24a zwiebel) 442 plechacz AB „clauda monstra"; (vidit) XII plechaczuow Astron. 777 mg. (o starcich mésicich). plejnik m. = butea 251 pleynyk (rym Spclík; ,, volatilia campestria'*): „buteo — eine Falkenart'' Geovves. plekno nt. = mucro 2155 plekno AB == Veleš. (mutro plekno; mucro poklono špatně) atd. Svovn. Prusik, Krok V, 338. — gelo Boh. 891 plekno. plémé nt. — germen 737 plemiye ABCG (kontext dośek, snop, snopek, obtież, plémě), pozdźji plemeno. plen m. — teria 114 plen (rym rove); kontext roveň, vývoz, plen, pozlatec. die Meer- pléna f. -= cuna 1865 plena ABD : : Boh. 572 (var. plenka), mé. dial. plína. plenec m. — pacio 454 plenecz ,clauda monstra ''. plenénie nt. — vastacio 1389 plenyenie AB — Wiesb. — Veleś. aid. plenicka v. opleniéka pleniti v. plenénie plenka f. : pia mater 1310 plenka ,,de membris'“ („mázdra, mázdřička ‘“Jeg.). — cuna v. pléna. plennik v. oplennik plerna m. = muletus 508 plerna RVodň. 49Y a „„canis“. plesk m. = fona < powij> 1092 plesk (A : B plosk omylem) — Veles. (sona) atd. -plesk v. holoplesk plesn f. = mucor 1803 plesn (A:B plessn) = Boh. 300 = Wiesb. 202 (plesy omylem) == mt. pliseń ała. plesnivec m. : : esculus 823 Plesnyvecz (A: B plesnywyecz) ,.herba ignota™; jimak hojně v rostl. - sticados atd. plesnivy v. chléb plesy v. plésň : Lact. o IIIYb pleseň
Strana 389
pleš — plískota. pleš? = calvarium 1273 plet AB (rým křstalek) Boh. 403 (var plech); kontext oko, plet, palcieř, tvář, vlasi. Zapsání plet je palrnë chybné i v Boh. 10 Klarelovi a bylo palvně chybné již v pramení; nejisto vśak, vznikla-li chyba dnešní z pův. pleš, dobře doloženého, či z plech (svovn. plecháč, plechatý atp.), mimo pozdnt var. F. v Boh. jinak medoloženého, ale možného. Snad i =: pleť, v. à. Nomenkl. md vplet, dalsim omylem. alééka (f.::rostropa (/.uu; zkráceno z rostrum porcinum. Bo. rostropor- cinum) 771 pleska AB — Boh. 329 — Wiesb. 353 = Mam. A 15" = Rstl. Drk. 180b 1 aid., hojn£ v vostl.; nc. pampe- liśka. Szć. ndzev podle jiného názvu lat. caput monachi a mnłm. Pfeffenhedel (Slovn. B 7), Ménchsplatte ald. plet f. -- calvarium (?) v. pleš = classis Boh. 923 plet (var. plec dial.), szovn. pelt v Głoss. Hebr. VCA. II, 349 (XII); obycejuł plt; — terda 1912 plet AB; svovn. 1911 tri camen Vplet. -plet v. úplet -pletenie v. spletenie pletenka {. = cathcdra 2030 pletenka (kontext čépek, pletenka, slévka, ná- levka): It. catheter (xadeng), chirirg. = Katheter Georges. pletka f. = capex 2685 Pletka = Velc3.; mini se osidlo, lapacka lovecká, na zvěř atp., v lovectví. = aucupa Boh. 961 pletka (var. petka omylem) = Wiesb. 716 = Mam. A 14" (avicapa) = Lact. (= rete, s. tout je la část ztracena. pletky v. šletky -plelmě v. spletné pletnéf m. rotacula 2108 pletnerz (rým pragnéř; nějaké inucidlo, kontext pragnéř, kříž, pletnéř, ostrva, šibenice). pléva f. = palea 743 pleua AG = Boh. 286 ald; né. dial, piiva. = avella v. plevel. plevel m. — avella (mozno étsti 3 anella) 739 pleuel AC (B plewa omylem) = RVodian. 53'b aid. plévné f. — palearia (B: A palearcia umylem) 1982 plewnie AB (rym stájé; auci- | pium); mint se oka na ptaky; v Klare- | 389 koniext ovéinec, krmník, chlév, stájé, plevno); Jgm. — plevnice, spreuboden, né. pleveñ, (Ziy- dial. pliven, u Pa- cova a jinde.) plévník m. = paleatorium Boh. 685 plewnyk — Wiesb. 932 aid. (Klaret plevnc). plevo v. pieno plch m. sorex: v. poleniì der — cocodrillus 534 plch (G, B při sorex; A plech, v. Pozn. k v. 534). Puvodnt tvar byl osi, jako vubec u Klareta, plych; tak teké v Lupáčově Ephem. ke 24. VIII. 1362 se uvádí Plych decanus; a plech vkp. À nent asi varele hlásková, ale pouhy omyl opisova£uv. -- marturia 259 plih (A : B plyhy misto plych omylem) (vým kulich) ,,volatilia campestria‘“ =: Fysiol. 463 mg. plych („est sicud luscinula") :- Nn 64"b plich = RVodfü. 48"b plch (ale tamie 48"a — orex plich, as? omylem m. sorex, v. shora) = Žídek krak. (ČČM. 1837, 231) plih aid. Podle toho pak u Jgm. a Koila mylná hesla plíha, plích atp. Jméno pláka toho voleno podle podob- nosti zvuku s něm. Marder, ostatně je viděti, že tou dobou v Čechách tento pra- slovanský hlodavec již upadal v zapo- menuti. plic& nt. pl. = pulmo 1291 plyczye (B: plicze B) Boh. 439 = Wiesb. 475 atd.; sln. plúca. plicnicë f. = pulmatica 1327 plycznyczye (B: plicznicze A) = Veles. atd., := Zila na truce Jg., Kt. ald. plik v. plch pliha v. plch plich v. plch plisk m. — ido 1090 plisk AB (kontex: slovoétan, uénan, zpévonan, plisk, cer- noknir, umluvník). pliska {. = corig[ila 230 plyska AB (rym lyska) ,,altilia domestica’ = Boh. 111 (corriga) Fysiol. 201 mg. pliska aid.; sic. — motacilla alba /g. Srovn. plisèka. pliskota f. = calpar (A dic calpar: B de- calpar — Vele&) 180 Pliskota AB — Nn 70"a decalpar plyskotha = Veleš. (decalpar pliskota). plistka v. plíščka -plisée » holopliicé
pleš — plískota. pleš? = calvarium 1273 plet AB (rým křstalek) Boh. 403 (var plech); kontext oko, plet, palcieř, tvář, vlasi. Zapsání plet je palrnë chybné i v Boh. 10 Klarelovi a bylo palvně chybné již v pramení; nejisto vśak, vznikla-li chyba dnešní z pův. pleš, dobře doloženého, či z plech (svovn. plecháč, plechatý atp.), mimo pozdnt var. F. v Boh. jinak medoloženého, ale možného. Snad i =: pleť, v. à. Nomenkl. md vplet, dalsim omylem. alééka (f.::rostropa (/.uu; zkráceno z rostrum porcinum. Bo. rostropor- cinum) 771 pleska AB — Boh. 329 — Wiesb. 353 = Mam. A 15" = Rstl. Drk. 180b 1 aid., hojn£ v vostl.; nc. pampe- liśka. Szć. ndzev podle jiného názvu lat. caput monachi a mnłm. Pfeffenhedel (Slovn. B 7), Ménchsplatte ald. plet f. -- calvarium (?) v. pleš = classis Boh. 923 plet (var. plec dial.), szovn. pelt v Głoss. Hebr. VCA. II, 349 (XII); obycejuł plt; — terda 1912 plet AB; svovn. 1911 tri camen Vplet. -plet v. úplet -pletenie v. spletenie pletenka {. = cathcdra 2030 pletenka (kontext čépek, pletenka, slévka, ná- levka): It. catheter (xadeng), chirirg. = Katheter Georges. pletka f. = capex 2685 Pletka = Velc3.; mini se osidlo, lapacka lovecká, na zvěř atp., v lovectví. = aucupa Boh. 961 pletka (var. petka omylem) = Wiesb. 716 = Mam. A 14" (avicapa) = Lact. (= rete, s. tout je la část ztracena. pletky v. šletky -plelmě v. spletné pletnéf m. rotacula 2108 pletnerz (rým pragnéř; nějaké inucidlo, kontext pragnéř, kříž, pletnéř, ostrva, šibenice). pléva f. = palea 743 pleua AG = Boh. 286 ald; né. dial, piiva. = avella v. plevel. plevel m. — avella (mozno étsti 3 anella) 739 pleuel AC (B plewa omylem) = RVodian. 53'b aid. plévné f. — palearia (B: A palearcia umylem) 1982 plewnie AB (rym stájé; auci- | pium); mint se oka na ptaky; v Klare- | 389 koniext ovéinec, krmník, chlév, stájé, plevno); Jgm. — plevnice, spreuboden, né. pleveñ, (Ziy- dial. pliven, u Pa- cova a jinde.) plévník m. = paleatorium Boh. 685 plewnyk — Wiesb. 932 aid. (Klaret plevnc). plevo v. pieno plch m. sorex: v. poleniì der — cocodrillus 534 plch (G, B při sorex; A plech, v. Pozn. k v. 534). Puvodnt tvar byl osi, jako vubec u Klareta, plych; tak teké v Lupáčově Ephem. ke 24. VIII. 1362 se uvádí Plych decanus; a plech vkp. À nent asi varele hlásková, ale pouhy omyl opisova£uv. -- marturia 259 plih (A : B plyhy misto plych omylem) (vým kulich) ,,volatilia campestria‘“ =: Fysiol. 463 mg. plych („est sicud luscinula") :- Nn 64"b plich = RVodfü. 48"b plch (ale tamie 48"a — orex plich, as? omylem m. sorex, v. shora) = Žídek krak. (ČČM. 1837, 231) plih aid. Podle toho pak u Jgm. a Koila mylná hesla plíha, plích atp. Jméno pláka toho voleno podle podob- nosti zvuku s něm. Marder, ostatně je viděti, že tou dobou v Čechách tento pra- slovanský hlodavec již upadal v zapo- menuti. plic& nt. pl. = pulmo 1291 plyczye (B: plicze B) Boh. 439 = Wiesb. 475 atd.; sln. plúca. plicnicë f. = pulmatica 1327 plycznyczye (B: plicznicze A) = Veles. atd., := Zila na truce Jg., Kt. ald. plik v. plch pliha v. plch plich v. plch plisk m. — ido 1090 plisk AB (kontex: slovoétan, uénan, zpévonan, plisk, cer- noknir, umluvník). pliska {. = corig[ila 230 plyska AB (rym lyska) ,,altilia domestica’ = Boh. 111 (corriga) Fysiol. 201 mg. pliska aid.; sic. — motacilla alba /g. Srovn. plisèka. pliskota f. = calpar (A dic calpar: B de- calpar — Vele&) 180 Pliskota AB — Nn 70"a decalpar plyskotha = Veleš. (decalpar pliskota). plistka v. plíščka -plisée » holopliicé
Strana 390
390 plíščka f. — lucidius 265 plissczka AB, (rým polissczka) ,,volatilia campestria'' -- plistka origa (m. coriga v. pliska) Žídek krak. rkp. Jg. (může byt plistka s obměnou významu anebo = plíska s obměnou hláskovou). Srovn. pliska. -plna v. doplna plnénie nt. — pagacio 2252 plnyeníe AB. ald. finiti v. plnénie a doplniti plnost f. — plenitudo 1540 plnost atd. plod m. = stirps 74 plod ACG atd. == progenies 1764 plod AB = Boh. 524 = Wiesb. 594 ald. plédé nt. = fetulus 527 plodye -pl-dek v. pripledek [plodný adj. generalissima Vokab. 204 nayplodnyessye (,de loyca'") -- překlad velmi neumělý. Srovn. rozplodna. plosk v. plesk ploskost v. plost plostf. — lacies 1535 plost (vy; hrubost; kontext hrubost, ostrost, plost, tlustost; melvum žádá 1); pairné klaretovski zhvdcenina (m. ploskost?). ploséin m. — emorria $66 plossczyn (vym jed&in) ‚,serpens‘‘. ploséka i. — lera 847 plossezka ,,ignota herba''; neznámo; nc. plośtka dial. mor. = Sténice /g., Kt. plot m. — sepis 1959 Plot - : Boh. 607 = Wiesb. 841 atd. ploticé {. = foca 375 plotyczye (B: plo- ticze GA) = Boh. 77 (var. ploczicze dial. O) = Wiesb. 220. — Vele&. — Zíd. rkp. Jg. s. v. — Lact. — Lék. B 221a ald.; „piscis“, nyní tuleň. plotnik m. — sepia 405 plotnik AB ,,pis- cis"; stc. obyčejně plotice; obojí utvořeno podle lat. sepia: sepes = plotnik-plot. -plovaf v. splovař plovné í. — natrix (B.A matrix omy- lem) 560 plownye ,serpens'": podle jméma latinského. -plozenie v. rozplozenie plozna v. plazna | plst £. = philtrum 1928 plst AB = Boh. | 633 = Wiesb. 889 = Slov. Treb. 13 aid. plsténicé f. — soccus 1882 plstyenyczie (B: plstyenícze A) (v. pozn. k 1. v.) Boh. 562 (var. plsczenycze dial.) = Boh. lex. 144 = Wiesb. 1360 = Vele§. (toga, omylem) atd.; = lehké, ženské střevíce. plíščka — pobožka. plš v. plž plšče- v. plstě- pi! v. plet pluh m. — aratrum 2502 pluh = Boh. 799 atd. Svovn. poplużie. plubnye v. prohlubně pluhař v. zapluhaï pluk m. — caterva 2103 pluk = Boh. 908 — Wiesb. 1217 atd. pluňát v. opluňát plušč ra. — aniger 410 plusscz AB „„piscis“. pluť v. plet plútva v. plýtva plvánie, nt. — sputum 1286 plvanye : Boh. 422 — Wiesb. 447 atd. plváti v. plvánie plytva f. — brancum 378 plitwa (AEG: B plutwa) — Boh. 70 (var. plutwa) — Wiesb. 211 = Mam. A 17" ::- Veleš. = Lact. D IIVa atd.; pleytwa Bibl. Kral. Lev. XI, 9 atd. Nynt ploutev, ale ni- koli — branchiae, aybrz Zábry. Plzák m. — Plznensis 955 Plzak; srovn. os. jméno 1375 Joh. Pilzac Tadra, Soudní akta, I, 122 aid. plzko nt. — lubricum 93 plzko AG atd. plz m. = lubra 598 plz (B : À plss) atd. (.vermes‘’), sie. dial. plz. pnèt v. zap(om)nét pnice? —prula 779 pnycze (A : B pruczye): Jg. Ki. podle Hanky pruče, snad omylem; „írumenta“. Nejasné. pnik m. — ponsor 2213 pnyk (kontext purgmejstr, pnik, Ihotnik, hajny, pod- lešák), nejasné. pobě- v. pobie- pobiezka f. — fuga 1463 pobiezka. pobijać m. — doleator 2610 pobigacz (nyni pobijeć). pobiti v. pobitie pobitie nt. — sedicio Boh. 915 pobytye (var. pobyczye dial.) Wiesb. 1226 (Klaret sédânie). strages 1537 pobitie AB (rym nabi- tie; v A mylně opakováno ve v. 1588, v. pozn. Ř t. v. pobiza v. pobrza pobledenie nt. : = pallor 1543 pobledeníe AB (jinak stě. jenom pobledéti, ne po- blednüti; zedy snad omyl m. -dě-). pobledětí v. pobledenie | pobożka t. = mena 2377 pobozka (néjakd liturgichd v&c kostelni).
390 plíščka f. — lucidius 265 plissczka AB, (rým polissczka) ,,volatilia campestria'' -- plistka origa (m. coriga v. pliska) Žídek krak. rkp. Jg. (může byt plistka s obměnou významu anebo = plíska s obměnou hláskovou). Srovn. pliska. -plna v. doplna plnénie nt. — pagacio 2252 plnyeníe AB. ald. finiti v. plnénie a doplniti plnost f. — plenitudo 1540 plnost atd. plod m. = stirps 74 plod ACG atd. == progenies 1764 plod AB = Boh. 524 = Wiesb. 594 ald. plédé nt. = fetulus 527 plodye -pl-dek v. pripledek [plodný adj. generalissima Vokab. 204 nayplodnyessye (,de loyca'") -- překlad velmi neumělý. Srovn. rozplodna. plosk v. plesk ploskost v. plost plostf. — lacies 1535 plost (vy; hrubost; kontext hrubost, ostrost, plost, tlustost; melvum žádá 1); pairné klaretovski zhvdcenina (m. ploskost?). ploséin m. — emorria $66 plossczyn (vym jed&in) ‚,serpens‘‘. ploséka i. — lera 847 plossezka ,,ignota herba''; neznámo; nc. plośtka dial. mor. = Sténice /g., Kt. plot m. — sepis 1959 Plot - : Boh. 607 = Wiesb. 841 atd. ploticé {. = foca 375 plotyczye (B: plo- ticze GA) = Boh. 77 (var. ploczicze dial. O) = Wiesb. 220. — Vele&. — Zíd. rkp. Jg. s. v. — Lact. — Lék. B 221a ald.; „piscis“, nyní tuleň. plotnik m. — sepia 405 plotnik AB ,,pis- cis"; stc. obyčejně plotice; obojí utvořeno podle lat. sepia: sepes = plotnik-plot. -plovaf v. splovař plovné í. — natrix (B.A matrix omy- lem) 560 plownye ,serpens'": podle jméma latinského. -plozenie v. rozplozenie plozna v. plazna | plst £. = philtrum 1928 plst AB = Boh. | 633 = Wiesb. 889 = Slov. Treb. 13 aid. plsténicé f. — soccus 1882 plstyenyczie (B: plstyenícze A) (v. pozn. k 1. v.) Boh. 562 (var. plsczenycze dial.) = Boh. lex. 144 = Wiesb. 1360 = Vele§. (toga, omylem) atd.; = lehké, ženské střevíce. plíščka — pobožka. plš v. plž plšče- v. plstě- pi! v. plet pluh m. — aratrum 2502 pluh = Boh. 799 atd. Svovn. poplużie. plubnye v. prohlubně pluhař v. zapluhaï pluk m. — caterva 2103 pluk = Boh. 908 — Wiesb. 1217 atd. pluňát v. opluňát plušč ra. — aniger 410 plusscz AB „„piscis“. pluť v. plet plútva v. plýtva plvánie, nt. — sputum 1286 plvanye : Boh. 422 — Wiesb. 447 atd. plváti v. plvánie plytva f. — brancum 378 plitwa (AEG: B plutwa) — Boh. 70 (var. plutwa) — Wiesb. 211 = Mam. A 17" ::- Veleš. = Lact. D IIVa atd.; pleytwa Bibl. Kral. Lev. XI, 9 atd. Nynt ploutev, ale ni- koli — branchiae, aybrz Zábry. Plzák m. — Plznensis 955 Plzak; srovn. os. jméno 1375 Joh. Pilzac Tadra, Soudní akta, I, 122 aid. plzko nt. — lubricum 93 plzko AG atd. plz m. = lubra 598 plz (B : À plss) atd. (.vermes‘’), sie. dial. plz. pnèt v. zap(om)nét pnice? —prula 779 pnycze (A : B pruczye): Jg. Ki. podle Hanky pruče, snad omylem; „írumenta“. Nejasné. pnik m. — ponsor 2213 pnyk (kontext purgmejstr, pnik, Ihotnik, hajny, pod- lešák), nejasné. pobě- v. pobie- pobiezka f. — fuga 1463 pobiezka. pobijać m. — doleator 2610 pobigacz (nyni pobijeć). pobiti v. pobitie pobitie nt. — sedicio Boh. 915 pobytye (var. pobyczye dial.) Wiesb. 1226 (Klaret sédânie). strages 1537 pobitie AB (rym nabi- tie; v A mylně opakováno ve v. 1588, v. pozn. Ř t. v. pobiza v. pobrza pobledenie nt. : = pallor 1543 pobledeníe AB (jinak stě. jenom pobledéti, ne po- blednüti; zedy snad omyl m. -dě-). pobledětí v. pobledenie | pobożka t. = mena 2377 pobozka (néjakd liturgichd v&c kostelni).
Strana 391
pobožna — pobozna f. = carisma (: :zxúorouc) 2365 pobozna AB (= dar, oféra). pobrha v. pobrza pobrza (. — sturio (— jeseter) 416 po- brza AB (v A nedost jas;o, možno čísti 1 pobiza, snelvum žádá dvojslabičné vo); Jg. (po nim Ki.) uvddi dial. mor. pobrha - jesetor, slc. krsck; ale slova toho ne- uvádi Bavto$ v Dial. slovn. mor., ani Kott v Dodavcích k němu, ani Kálal. poceh- v. potéh- Pocčp- v. poéep- pocéstie nt. — viaticum 1586 pocziestye AB (rým bohatstvie). Ppocëstnik m. == viaticus 2217 poczyest- nyk (B: A poczestnik) = Veles. — Wiesb. 1022 pocziestny atd. pocéstny m. = erraticus Boh. 751 po- czestny atd. (Klaret bludník). pocHk v. peclik | poëakatel m. — expectutor 1265 pocza- | katel (rym cakavec); tvofent neobratni. | polatd v. pocaty pocátek m. — principium 43 poczatck (ry m hladolet) aid. — exordia Vokab. 162 poczatek „de rethorica"' atd. — (inicium? principium?) Vokab. 312 poczatek (,,„de phisica''); lat. zlracen. [pocat$ adj.. pocaid suysl — conceptus Vokab. 136 poczata mysl (Klave! po- Cetic) „de grammat.'' počaté v. počétie význam -počen v. započen poččpek m. = occipulum 2134 poczye- pck (rým pořitek) (B : A poczepek) Wiesb. 1263 — Veleš., je mezi jmény san (poliček, pošijek, ponosek, poušek, počepek, pořitek), /edy asi dáti někomu po čepici, na čepec : rána na hlavu. poéesûnie nt. — colustramen 2576 po- czessanye (rým nadánie) (v nd-oslout tkalcovshém) — Veled. ald. pocesati v. počesánie | poëësie nt. — temperies 179 pocziesie AB (rÿm nepotésie) atd.; né. potasl. poéestenstvie nt. — honestas ^412 po- czestenstvie; zamihlo. [poéestnost f. — observancia Vokab. 394 poczestnost atd. (,,de ethica"). počet m. = compotus Vokab. 353 poczet aid, z né. V. potetmiera. | (poéttavé nt. potitavé. 391 — racio 2311 poczet ald.; patrně pů- vodu | ammotvektového. poćśtie nt. - concepcio Vokab. 144 po- czetye (M : poczate F) atd. = Conceptus 2390 poczetie (mint se svdlek Pocetí P. M., 25. bYeina). [po&ermiera? f. - arismetrica (: doru- tix) Vokab. poczetmíera (Klem. po- czetmera F.); palyné aris-metrica = poéetmiera; odiud Klavetovo pocletrna. poceterna v. pocetrna pocelna v. pocetrna pocetnik m. — compotista 1080 poczetnik (rým dkrasnik) Veloš. atd. početrna f. = arismetica 1618 poczetrna (A: poczeterna B omnylem; rym chy- trna; metrum żdd ' 3 slabiky 91), = poczetna Veleś.; předlohou bylo palrné poletméra (v. t.). ale samostatně klave- tovskou príponou -trna povněněno. počiesanie v. počesánie potieti v. poéétie, pocaty počimysl v. péčimysl ipočínaná pl. nt. inchoativa (verbay Vokab. 87 pozcynana; zaniklo (možno, ze třeba cisli -avô). Sv. počínavé. pocínati v. počínaná [potinavé pl f. :: cardinales (artes) Vokab. 470 poczynawe (rav. poczy- nane), preklad neobratný, zanikl. poéinek m. = trenus 2073 poczinek (rym povérek) AB = Veles.; kontext čber- nice, mas, kolečko, pinta, pocinek, pověrek, žejtel.. nějaká nddoba? = agarus 889 poczynel (pabně omy- lem; následuje doczynek agaricus) ,,ra- dices in apoteca". <Zij: pocinky hub = nevyvinulé zavodky, v Plané m. L. slyšel 1918: „jak se při hrabání mrti Casto piijde na po&Cinky hub''.5 potinel v. počinek počlík v. peclik -poëinüti v. otpoéinutie poëistüs m. — liparea 151 poczistuss (A: poczysskuss B, od/ud Jg. pociSkus; rým itistus) „lapides”; tvar umělý. Georges ,,unbekannter Edelstein. počiškuš v. počistúš (pocitava f. == computaria Vokab. 354 poczytawa; zamihlo. : numerale Vokab. 51 poczytawe ,,de grammatica''. poéla v. poteva
pobožna — pobozna f. = carisma (: :zxúorouc) 2365 pobozna AB (= dar, oféra). pobrha v. pobrza pobrza (. — sturio (— jeseter) 416 po- brza AB (v A nedost jas;o, možno čísti 1 pobiza, snelvum žádá dvojslabičné vo); Jg. (po nim Ki.) uvddi dial. mor. pobrha - jesetor, slc. krsck; ale slova toho ne- uvádi Bavto$ v Dial. slovn. mor., ani Kott v Dodavcích k němu, ani Kálal. poceh- v. potéh- Pocčp- v. poéep- pocéstie nt. — viaticum 1586 pocziestye AB (rým bohatstvie). Ppocëstnik m. == viaticus 2217 poczyest- nyk (B: A poczestnik) = Veles. — Wiesb. 1022 pocziestny atd. pocéstny m. = erraticus Boh. 751 po- czestny atd. (Klaret bludník). pocHk v. peclik | poëakatel m. — expectutor 1265 pocza- | katel (rym cakavec); tvofent neobratni. | polatd v. pocaty pocátek m. — principium 43 poczatck (ry m hladolet) aid. — exordia Vokab. 162 poczatek „de rethorica"' atd. — (inicium? principium?) Vokab. 312 poczatek (,,„de phisica''); lat. zlracen. [pocat$ adj.. pocaid suysl — conceptus Vokab. 136 poczata mysl (Klave! po- Cetic) „de grammat.'' počaté v. počétie význam -počen v. započen poččpek m. = occipulum 2134 poczye- pck (rým pořitek) (B : A poczepek) Wiesb. 1263 — Veleš., je mezi jmény san (poliček, pošijek, ponosek, poušek, počepek, pořitek), /edy asi dáti někomu po čepici, na čepec : rána na hlavu. poéesûnie nt. — colustramen 2576 po- czessanye (rým nadánie) (v nd-oslout tkalcovshém) — Veled. ald. pocesati v. počesánie | poëësie nt. — temperies 179 pocziesie AB (rÿm nepotésie) atd.; né. potasl. poéestenstvie nt. — honestas ^412 po- czestenstvie; zamihlo. [poéestnost f. — observancia Vokab. 394 poczestnost atd. (,,de ethica"). počet m. = compotus Vokab. 353 poczet aid, z né. V. potetmiera. | (poéttavé nt. potitavé. 391 — racio 2311 poczet ald.; patrně pů- vodu | ammotvektového. poćśtie nt. - concepcio Vokab. 144 po- czetye (M : poczate F) atd. = Conceptus 2390 poczetie (mint se svdlek Pocetí P. M., 25. bYeina). [po&ermiera? f. - arismetrica (: doru- tix) Vokab. poczetmíera (Klem. po- czetmera F.); palyné aris-metrica = poéetmiera; odiud Klavetovo pocletrna. poceterna v. pocetrna pocelna v. pocetrna pocetnik m. — compotista 1080 poczetnik (rým dkrasnik) Veloš. atd. početrna f. = arismetica 1618 poczetrna (A: poczeterna B omnylem; rym chy- trna; metrum żdd ' 3 slabiky 91), = poczetna Veleś.; předlohou bylo palrné poletméra (v. t.). ale samostatně klave- tovskou príponou -trna povněněno. počiesanie v. počesánie potieti v. poéétie, pocaty počimysl v. péčimysl ipočínaná pl. nt. inchoativa (verbay Vokab. 87 pozcynana; zaniklo (možno, ze třeba cisli -avô). Sv. počínavé. pocínati v. počínaná [potinavé pl f. :: cardinales (artes) Vokab. 470 poczynawe (rav. poczy- nane), preklad neobratný, zanikl. poéinek m. = trenus 2073 poczinek (rym povérek) AB = Veles.; kontext čber- nice, mas, kolečko, pinta, pocinek, pověrek, žejtel.. nějaká nddoba? = agarus 889 poczynel (pabně omy- lem; následuje doczynek agaricus) ,,ra- dices in apoteca". <Zij: pocinky hub = nevyvinulé zavodky, v Plané m. L. slyšel 1918: „jak se při hrabání mrti Casto piijde na po&Cinky hub''.5 potinel v. počinek počlík v. peclik -poëinüti v. otpoéinutie poëistüs m. — liparea 151 poczistuss (A: poczysskuss B, od/ud Jg. pociSkus; rým itistus) „lapides”; tvar umělý. Georges ,,unbekannter Edelstein. počiškuš v. počistúš (pocitava f. == computaria Vokab. 354 poczytawa; zamihlo. : numerale Vokab. 51 poczytawe ,,de grammatica''. poéla v. poteva
Strana 392
392 počtera f. = compocia 1655 Pocztura AB; srovn. poczta compota Veleš. (snad zkratka vynechdna). pod praep. — sub 1894 pod aid. póda f.? = ardea Boh 622 poda (ule FO nemajt); kontext lopatka, rosochy, póda, hteblo; Klaret pozda ardia v. f. podanie nt. — collacio 1043 podanye (BG : A poddanye; rym dóstojenstvie) ata., pozděj: též poducí. podar m. = arra 1766 podar AB atd. podati v. podánie podávka f. — presentacio 2315 podawka (rým pojíčka); neujalo se. podběha f. = relicta 1748 Podbieha AB -— Boh. 520 -: Wiesb. 592 - Nn 66"b atd., stpol. počbiega, stslov. potepéga, pod+běga; výklad Brückner, Kuhn’s Zeitschr 1912, XL, 24 mn., Et. stown. 407; Brandl Gloss. 238 ald. podbčžč m. — philogeus 2240 podbyezye (B : A podbieze) podbycziu Veleš. (omylem); asi Podle sousedního zájem- nik = abigeus (od abigo). podbiskupie m. = suffraganus 1019 pod- biskupie, (AB: G pobiskupie) — Boh. 386 — Wiesb. 406 — Lact. podbisku- pij a!d.; nyni sufragán. podbradek ru. — eulus 1906 podbradek (A : podladek B omylem; łoho Hanka podkladek) podbradie eulus Vele&. (opravou), kontext škarpál, boty, kor- dovánek, podbradek, obojček, všket; = torques Boh. 576 podbradek (Klavet préma). podbradie v. podbradek podbýčika v. podbrieżka podbrieżka f. = rippulo 908 podbrziezka (rým babčnky, tedy asi omyl m. rippuli podbřiežky) „boleti“'; pod-břiežka po- | dle ripula = biieZek. podbrinka £f. — glarus (^: B podbrynka) , piscis". podżepky pl. m. = suella 1852 pod- czepki AB — Veleś.; pi výčtu prc a vin. (Zty. svovn. slc. ide na polepky, uż je na počepkách Zátuv. 10, 305.) podćesie m. = pincerna 1004 Podczesye (A : B ssenk opravou úmyslnou, proti melru 7 vw) = Boh. 820 podczyesye (var. ssenkerz dial.) = podlesi 1700 Vusin, słpol. podczasze. poddanie nt. .— dacio Fysiol. 102 gl. pod- Janye ald. 426 -podbrzinka | poltera — podklonén. = collacio v. podánie = subdicio 1583 poddanye ald. (rym přčbránie). poddati v. poddänie podec v. bodec podhezie v. podchrtie podhlodck m. = praxis 2592 podhlodek (kontext krabka, tuna, podhlodek, olej- na, hut). podhrdlek m. — soda 2137 podhrdlek AB : - Veleš. (mezi jmény her kolébačka, výskačka, podhrdlek, skáčka). podhrtie v. podchrtie podhynitie v. prohyn&tie podchrtie nt. — succinctus 508 Podchrtie AB Boh. 182 (var. podchrczye dżuł.) : Wiesb. 779 (podchytye) — Nn 70'a (podhrtye) Vele&. (succucetus podhezie omylem) atd. podc ytye v. podchrtie $odidinyk v. kopytnik podivnost f. = mirabilitas 1469 podyw- nost aid. podjednati v. podjednané .podjednané adj. nt. — subiunctivum Vo- kab. 73 podgednane ,,de grammatica"; ivoFent meumdlé. podjesen m. — autumpnus 76 Podgesen ABC Boh. 53. = Wiesb. 40 Rostl. Drk. 1957 = Mam. A 16" puod- posen ald., ujalo se. podjétie nt. — sublacio 2309 podgetie podjeź m. — ipocrita 942 podgyez (B : A podgez; rym lidojčz); překlad patrně po- dle lidojéz; ipo — $stó — pod(--jéz) podjieti v. podjetie podjm v. zájmé podklad m. — subsella 2179 podklad AB (při terminologii vozové) = Boh. 785 = = Nn 69° ad. = gaza v. poklad -podklad- v. t. poklad- podkládanie nt. = supplicacio 1479 pod- kladanie AB (podle Mka pokladenye v B); překlad neobralny; srovn. ndsl. podkládati vb. impf. — supplicat Fysiol. 580 gl, poklada sye afd. Svovn. podkládanie. podkladek v. podbradek podkladenie v. podkládanie podklonén, part. pass. pronus 1075 podklonyen (A :C prost; G prostij; metvu by lć pevyhovovalo poklonćn u. U): znčni nejasne. podklomti v. podklončn
392 počtera f. = compocia 1655 Pocztura AB; srovn. poczta compota Veleš. (snad zkratka vynechdna). pod praep. — sub 1894 pod aid. póda f.? = ardea Boh 622 poda (ule FO nemajt); kontext lopatka, rosochy, póda, hteblo; Klaret pozda ardia v. f. podanie nt. — collacio 1043 podanye (BG : A poddanye; rym dóstojenstvie) ata., pozděj: též poducí. podar m. = arra 1766 podar AB atd. podati v. podánie podávka f. — presentacio 2315 podawka (rým pojíčka); neujalo se. podběha f. = relicta 1748 Podbieha AB -— Boh. 520 -: Wiesb. 592 - Nn 66"b atd., stpol. počbiega, stslov. potepéga, pod+běga; výklad Brückner, Kuhn’s Zeitschr 1912, XL, 24 mn., Et. stown. 407; Brandl Gloss. 238 ald. podbčžč m. — philogeus 2240 podbyezye (B : A podbieze) podbycziu Veleš. (omylem); asi Podle sousedního zájem- nik = abigeus (od abigo). podbiskupie m. = suffraganus 1019 pod- biskupie, (AB: G pobiskupie) — Boh. 386 — Wiesb. 406 — Lact. podbisku- pij a!d.; nyni sufragán. podbradek ru. — eulus 1906 podbradek (A : podladek B omylem; łoho Hanka podkladek) podbradie eulus Vele&. (opravou), kontext škarpál, boty, kor- dovánek, podbradek, obojček, všket; = torques Boh. 576 podbradek (Klavet préma). podbradie v. podbradek podbýčika v. podbrieżka podbrieżka f. = rippulo 908 podbrziezka (rým babčnky, tedy asi omyl m. rippuli podbřiežky) „boleti“'; pod-břiežka po- | dle ripula = biieZek. podbrinka £f. — glarus (^: B podbrynka) , piscis". podżepky pl. m. = suella 1852 pod- czepki AB — Veleś.; pi výčtu prc a vin. (Zty. svovn. slc. ide na polepky, uż je na počepkách Zátuv. 10, 305.) podćesie m. = pincerna 1004 Podczesye (A : B ssenk opravou úmyslnou, proti melru 7 vw) = Boh. 820 podczyesye (var. ssenkerz dial.) = podlesi 1700 Vusin, słpol. podczasze. poddanie nt. .— dacio Fysiol. 102 gl. pod- Janye ald. 426 -podbrzinka | poltera — podklonén. = collacio v. podánie = subdicio 1583 poddanye ald. (rym přčbránie). poddati v. poddänie podec v. bodec podhezie v. podchrtie podhlodck m. = praxis 2592 podhlodek (kontext krabka, tuna, podhlodek, olej- na, hut). podhrdlek m. — soda 2137 podhrdlek AB : - Veleš. (mezi jmény her kolébačka, výskačka, podhrdlek, skáčka). podhrtie v. podchrtie podhynitie v. prohyn&tie podchrtie nt. — succinctus 508 Podchrtie AB Boh. 182 (var. podchrczye dżuł.) : Wiesb. 779 (podchytye) — Nn 70'a (podhrtye) Vele&. (succucetus podhezie omylem) atd. podc ytye v. podchrtie $odidinyk v. kopytnik podivnost f. = mirabilitas 1469 podyw- nost aid. podjednati v. podjednané .podjednané adj. nt. — subiunctivum Vo- kab. 73 podgednane ,,de grammatica"; ivoFent meumdlé. podjesen m. — autumpnus 76 Podgesen ABC Boh. 53. = Wiesb. 40 Rostl. Drk. 1957 = Mam. A 16" puod- posen ald., ujalo se. podjétie nt. — sublacio 2309 podgetie podjeź m. — ipocrita 942 podgyez (B : A podgez; rym lidojčz); překlad patrně po- dle lidojéz; ipo — $stó — pod(--jéz) podjieti v. podjetie podjm v. zájmé podklad m. — subsella 2179 podklad AB (při terminologii vozové) = Boh. 785 = = Nn 69° ad. = gaza v. poklad -podklad- v. t. poklad- podkládanie nt. = supplicacio 1479 pod- kladanie AB (podle Mka pokladenye v B); překlad neobralny; srovn. ndsl. podkládati vb. impf. — supplicat Fysiol. 580 gl, poklada sye afd. Svovn. podkládanie. podkladek v. podbradek podkladenie v. podkládanie podklonén, part. pass. pronus 1075 podklonyen (A :C prost; G prostij; metvu by lć pevyhovovalo poklonćn u. U): znčni nejasne. podklomti v. podklončn
Strana 393
podkomotie — podpažek. podkomofie m. — camerarius 1052 pod- komorzie AB ald.; odlud ně. komoří. podkonie v. podkonnik podkonnik m. =: satrapa 1000 podkon- nyk (A, vým komornik: BG podkonye opravou) — Slov. Tfeb. 13 podkonie — Vele3. podkonie aid. Klaret misto oby- &jného podkonie užil pro rým pod- konník, ale opisovači se vrátili k tvaru správnému. podkova f. — babata 2635 Podkova — Boh. 879 ald. podkovnik m. - babona 2637 podkow- nik (rým nélednik) = Veles. aid.; Léz ně. podkovník Jg., podkovníček, pod- kovák us. atd. — babatinator 2609 podkownik (rym zrcadlník); za to ně. podkovář. podkrajie nt. — confinium 748 Podkra- gie ABG — Vele&. aid. podladek v. podbradek fodlavha v. bodlavka podlaha f. — pavimentum 1943 podlaha AB = Boh. 608 — Wiesb. 843 atd. podleden v. poluden podles- v. podleś- podleśdk ra. — lucarianus 2214 podles- sak (B:A podlesak) — (lucarius) Mam. A 27" — podlezak lucarius Veleś. — (lucanus) Wiesb. 124 ad. (Kom- text Ihotnik, hajny, podleSàk, mostny, vozić...), podlésëka f. = sempia 771 podlesczka AB „de frumento“ (rým pléška) atd., nyní = hepatica triloba, nč. podléška, pod- líska Jg.; ob. podlíšťka. podlezák v podlešák podlina f. = ladon 1878 podlina AB = Nn 63'a (vloženo chybně) atd. = fimbria Boh. 569 podlyna ald. (Klavet správněji podolek). podliska v. podlé&éka "podložený part. = subiunctivus Vokab. 122 podlozeny (,de grammatica") podlożiti v. podložený podlupky pl. m. - - tirses 781 podlupki AB (rým brosky) — Vele$. ad. Jg.: „podlomek na př. zelí, vína, Kraut- blatt, Weinblatt‘“; kontext kostäl, kü- kol, podlupky, volkrm, brosky aid. podmáslé nt. — balbugo 479 podmasle ABG — Boh. 166 — Wiesb. 765 aid. 393 podmáslnik ra. : - buctera { = buccera) 912 podmaslnik AB (ryz kuratnik) ,boletus'' :- Lact. atd., nynt boletus viscidus /g. (Zty: podmáselník, pod- mâsnik se Fiki v lidu rozličným klouz- kům: slyšel lo o druzích Boletus gra- nulatus (u Tábora), Boletus elegans (u Rychnova).> podměstie nt. = suburbia 2084 pod- myestie; mnejspise biblického púvodu, z mamwolrektu. podmistíie m. — mystrzie ald. „podmluvená f. = ipotetica <proposicio) Vokab. 201 (Klem., v. pozn.) podmlu- wena ,,de loyca''. podinluviti v. podmluvené podnebes m. = ether Boh. 20 podnebes (Klaret podnebie). podnebie nt. — ether 72 podnebie ABCG — Vele&. ald. [podnénie nt. — lunaris Vokab. 275 pod- nyenye ,,de astronomia”. podnosek v. ponosek podnož f. — scabellum 1979 podnoz AB — Boh. 619 — Wiesb. 860 —.Vele&. - - Mam. A 357 aid. — subtelium (B:subtelum A) 1304 podnoz (AB rým mébz) = Boh. 492 (subtel) atd. („de membris“, kontext šlepnicč, podnož, osrdic, tlaka). podoba f. = exemplar 1097 podoba AC (figura Lact. J Vb) atd podobenstvie nt. — similitudo 1491 po- dobenstvie — Vokab. 356 aid. podobné v podobný podobnik m. == similis 1266 podobnik (rým jednostajník) aid. (podobny adj. simile (adverbium) Vo- kab. 106 podobne atd. podolek m. = fimbria 1880 podolek (rým kožíšek) — Boh. 565 — Wiesb. 632 - Mum.F 89a 2 atd. nejspíše z bible, z něja- kého mammotrektu. podpažek m. - ascella 1290 podpazek (A * B podpazye, proti meivu, vznikl by hiat) — Boh. 430 (O: podpazije E, podpazdye F) — podpazye Wiesb. 456 puodpazye Mam. A 16" - podpaZzdij Lact. C IIYV b a/d., né. podpaZdí. Tvay podpażek patrně klarelovsky, aby ne. vznikl hiat. podpażie v. podpazek podpérka v. zpodpó rka succentor 1067 Pod-
podkomotie — podpažek. podkomofie m. — camerarius 1052 pod- komorzie AB ald.; odlud ně. komoří. podkonie v. podkonnik podkonnik m. =: satrapa 1000 podkon- nyk (A, vým komornik: BG podkonye opravou) — Slov. Tfeb. 13 podkonie — Vele3. podkonie aid. Klaret misto oby- &jného podkonie užil pro rým pod- konník, ale opisovači se vrátili k tvaru správnému. podkova f. — babata 2635 Podkova — Boh. 879 ald. podkovnik m. - babona 2637 podkow- nik (rým nélednik) = Veles. aid.; Léz ně. podkovník Jg., podkovníček, pod- kovák us. atd. — babatinator 2609 podkownik (rym zrcadlník); za to ně. podkovář. podkrajie nt. — confinium 748 Podkra- gie ABG — Vele&. aid. podladek v. podbradek fodlavha v. bodlavka podlaha f. — pavimentum 1943 podlaha AB = Boh. 608 — Wiesb. 843 atd. podleden v. poluden podles- v. podleś- podleśdk ra. — lucarianus 2214 podles- sak (B:A podlesak) — (lucarius) Mam. A 27" — podlezak lucarius Veleś. — (lucanus) Wiesb. 124 ad. (Kom- text Ihotnik, hajny, podleSàk, mostny, vozić...), podlésëka f. = sempia 771 podlesczka AB „de frumento“ (rým pléška) atd., nyní = hepatica triloba, nč. podléška, pod- líska Jg.; ob. podlíšťka. podlezák v podlešák podlina f. = ladon 1878 podlina AB = Nn 63'a (vloženo chybně) atd. = fimbria Boh. 569 podlyna ald. (Klavet správněji podolek). podliska v. podlé&éka "podložený part. = subiunctivus Vokab. 122 podlozeny (,de grammatica") podlożiti v. podložený podlupky pl. m. - - tirses 781 podlupki AB (rým brosky) — Vele$. ad. Jg.: „podlomek na př. zelí, vína, Kraut- blatt, Weinblatt‘“; kontext kostäl, kü- kol, podlupky, volkrm, brosky aid. podmáslé nt. — balbugo 479 podmasle ABG — Boh. 166 — Wiesb. 765 aid. 393 podmáslnik ra. : - buctera { = buccera) 912 podmaslnik AB (ryz kuratnik) ,boletus'' :- Lact. atd., nynt boletus viscidus /g. (Zty: podmáselník, pod- mâsnik se Fiki v lidu rozličným klouz- kům: slyšel lo o druzích Boletus gra- nulatus (u Tábora), Boletus elegans (u Rychnova).> podměstie nt. = suburbia 2084 pod- myestie; mnejspise biblického púvodu, z mamwolrektu. podmistíie m. — mystrzie ald. „podmluvená f. = ipotetica <proposicio) Vokab. 201 (Klem., v. pozn.) podmlu- wena ,,de loyca''. podinluviti v. podmluvené podnebes m. = ether Boh. 20 podnebes (Klaret podnebie). podnebie nt. — ether 72 podnebie ABCG — Vele&. ald. [podnénie nt. — lunaris Vokab. 275 pod- nyenye ,,de astronomia”. podnosek v. ponosek podnož f. — scabellum 1979 podnoz AB — Boh. 619 — Wiesb. 860 —.Vele&. - - Mam. A 357 aid. — subtelium (B:subtelum A) 1304 podnoz (AB rým mébz) = Boh. 492 (subtel) atd. („de membris“, kontext šlepnicč, podnož, osrdic, tlaka). podoba f. = exemplar 1097 podoba AC (figura Lact. J Vb) atd podobenstvie nt. — similitudo 1491 po- dobenstvie — Vokab. 356 aid. podobné v podobný podobnik m. == similis 1266 podobnik (rým jednostajník) aid. (podobny adj. simile (adverbium) Vo- kab. 106 podobne atd. podolek m. = fimbria 1880 podolek (rým kožíšek) — Boh. 565 — Wiesb. 632 - Mum.F 89a 2 atd. nejspíše z bible, z něja- kého mammotrektu. podpažek m. - ascella 1290 podpazek (A * B podpazye, proti meivu, vznikl by hiat) — Boh. 430 (O: podpazije E, podpazdye F) — podpazye Wiesb. 456 puodpazye Mam. A 16" - podpaZzdij Lact. C IIYV b a/d., né. podpaZdí. Tvay podpażek patrně klarelovsky, aby ne. vznikl hiat. podpażie v. podpazek podpérka v. zpodpó rka succentor 1067 Pod-
Strana 394
394 [podpora f. = columen Boh. 630 podpora Wiesb. 883 ald. (kontext přízdie, pod- pora, lože) — za to Klaretz podpierka. podpovec m. = bifa 832 podpovecz (kon- lext janokadeřávek, podpovec, svlačec, žabí kopr): „ignotae herbae''; možná, že místo stě. popovec pro melrum. podpuêie v. podpupéie podpupéie nt. — sirbus 1303 podpupczye (B, podle Mka: A podpuczie omylem) — Veleś. (podpuprzie, omyłem; odtud Jg. podpuprie). podpupřie v. podpupčie podrazec m. — solina 844 Podrazecz ignota herba'' aid.; hojné v vostl., nynt — aristolochia /g. podrecina f.: misio nejasnć; lext 770 znt urtica kopřiva hluchá surtica podrze- czyna, snad pal (jak md B) hluchá | k surtica - à pak by pro podřečina ne- bylo latinského vývazu; kontext kopřiva hluchá, podřečina, podléščka, lilek.. ,Írumenta''. podriemanie nt. = dormitacio 1394 po- drzimanye AB (rÿm pospânie) ald. podñiemali v. podfiemanie podruh m. — inquilinus 2190 podruh — Boh. 750 (var. hofer dial.) -- Wiesb. 1020 old. podruhyné f. — inquilina 2189 podruhy- | | [podvazek ra. — ligamen Boh. 567 pod- nye (vým hospodyně) ald. podsödek m. = subses 2192 podsyedek (B : ATrial. podsedek) Boh. 750 = Wiesb. 1021 -: Slov. Třeb. 13 (subses- | sor) ald. podslinkolek v. podalunoviet podslivnik m. = sucera (A :sustera B) 845 podslyvnik AB „ignota herba“ (ryin smolntk): szovn. Titan i. e. singela podsmldnik RVodń. 45Va a podsosnik. (Zty: slovo vypadá zcela jako jméno houby; v Leëicich u N. Knina říkají májovce ( podslivka.> podsmidnik y. podslivnik (*Podslunoviet m. Subsolanus (vtr Vokab 319 poslinkolek, palrnč omyl, vzniklý sousedním okolek circulus; asz podłe łał. pod-sluno-viet, srovn. Klaret Slunoviet. podsolnik v. podsosnik podsosnik m. — subdira 846 podsosnik (^: B podsolnyk omylem, odiud pod- solník Jg.; rym povodnik) ,,ignota her- Tricholoma gambosum) | podpora — pohidłenka. ba“, neznámé. (Zty: svovne], co řečeno o podslivník.> [podstálé nt. — substantivum (nomen) Vokab. 29 podstale; zaniklo. „podstata f. — substancia Boh. 19 pod- stata — Vokab. 26 atd. Klaret 74 sta- tek; ale rkp. C přidává podstata; slovo samo asi z překladu bible. podstáli v. podstálé (podstav m. — Gasius (asi m. basis omy- lemy Vokab. 247 podstaw ,,de geo- metria/' [podstava f. — substamen Vokab. 208 podstawa (jem v Klem.) V. násl. podstávka — &. — sustentamentum 1965 podstawka podstawa Veleś. atd. podstolé m. = cironoma (; o?xovógoc) 1004 podstole AB :. Veleś. (circinoma) ald., pozdłji trukzas. podsev m. — solea 2574 Boh. 463 (subsolium) afd. podusk m. = irda 399 podusk (A: po- dussk B) „piscis'*; Jg. poduśk; ale srovn. stě. usk — ûstie a né. podoustev. podusk v. podusk poduška f. = cussinus (= jr. coussin) 1912 poduska = Boh. 635 ad. podvala f. = basis 1947 Podvala AB = Boh. 595 — Wiesb. 825 ald., mejsplse biblického původu, z mammotreklu. podssew wazek = Wiesb. 634 aid. (Klaret za to provříslo.) ' podvoj m. — ianua 1963 podvoy AB atd. [podvojenie nt. conduplacio Vokab. 173 podwogenye „de rethorica''. podvojik v. podvojka bodvojiti v. podvojenie podvojka f. = pinnula (A . lext pirrula omylem; B pymulla oniylem) 1312 pod- voyka AB = pirulla podwogyk Nun (ed. Hanka 166) — Vit. Vocb. I, 95 atd. Lact. Q 6'a: pinnula := summa pars naris, nosový špic, Jg. ciłuje z DuCange extremitas nasi — pirula, ad formam pyri. podu:d- v. potvrd- podzemec m. — ypogeus 2226 podzemecz AB; umělé, podle řečtiny. pohaczyerka v. pohádčěnka $ohadi- v. pohé- pohádéénka £.—fitonissa (z /Tv9' vica) 1185 pohadczyenka (B : A pohaczyerka omylem); newjalo se. Sv. poh(ád5€ina.
394 [podpora f. = columen Boh. 630 podpora Wiesb. 883 ald. (kontext přízdie, pod- pora, lože) — za to Klaretz podpierka. podpovec m. = bifa 832 podpovecz (kon- lext janokadeřávek, podpovec, svlačec, žabí kopr): „ignotae herbae''; možná, že místo stě. popovec pro melrum. podpuêie v. podpupéie podpupéie nt. — sirbus 1303 podpupczye (B, podle Mka: A podpuczie omylem) — Veleś. (podpuprzie, omyłem; odtud Jg. podpuprie). podpupřie v. podpupčie podrazec m. — solina 844 Podrazecz ignota herba'' aid.; hojné v vostl., nynt — aristolochia /g. podrecina f.: misio nejasnć; lext 770 znt urtica kopřiva hluchá surtica podrze- czyna, snad pal (jak md B) hluchá | k surtica - à pak by pro podřečina ne- bylo latinského vývazu; kontext kopřiva hluchá, podřečina, podléščka, lilek.. ,Írumenta''. podriemanie nt. = dormitacio 1394 po- drzimanye AB (rÿm pospânie) ald. podñiemali v. podfiemanie podruh m. — inquilinus 2190 podruh — Boh. 750 (var. hofer dial.) -- Wiesb. 1020 old. podruhyné f. — inquilina 2189 podruhy- | | [podvazek ra. — ligamen Boh. 567 pod- nye (vým hospodyně) ald. podsödek m. = subses 2192 podsyedek (B : ATrial. podsedek) Boh. 750 = Wiesb. 1021 -: Slov. Třeb. 13 (subses- | sor) ald. podslinkolek v. podalunoviet podslivnik m. = sucera (A :sustera B) 845 podslyvnik AB „ignota herba“ (ryin smolntk): szovn. Titan i. e. singela podsmldnik RVodń. 45Va a podsosnik. (Zty: slovo vypadá zcela jako jméno houby; v Leëicich u N. Knina říkají májovce ( podslivka.> podsmidnik y. podslivnik (*Podslunoviet m. Subsolanus (vtr Vokab 319 poslinkolek, palrnč omyl, vzniklý sousedním okolek circulus; asz podłe łał. pod-sluno-viet, srovn. Klaret Slunoviet. podsolnik v. podsosnik podsosnik m. — subdira 846 podsosnik (^: B podsolnyk omylem, odiud pod- solník Jg.; rym povodnik) ,,ignota her- Tricholoma gambosum) | podpora — pohidłenka. ba“, neznámé. (Zty: svovne], co řečeno o podslivník.> [podstálé nt. — substantivum (nomen) Vokab. 29 podstale; zaniklo. „podstata f. — substancia Boh. 19 pod- stata — Vokab. 26 atd. Klaret 74 sta- tek; ale rkp. C přidává podstata; slovo samo asi z překladu bible. podstáli v. podstálé (podstav m. — Gasius (asi m. basis omy- lemy Vokab. 247 podstaw ,,de geo- metria/' [podstava f. — substamen Vokab. 208 podstawa (jem v Klem.) V. násl. podstávka — &. — sustentamentum 1965 podstawka podstawa Veleś. atd. podstolé m. = cironoma (; o?xovógoc) 1004 podstole AB :. Veleś. (circinoma) ald., pozdłji trukzas. podsev m. — solea 2574 Boh. 463 (subsolium) afd. podusk m. = irda 399 podusk (A: po- dussk B) „piscis'*; Jg. poduśk; ale srovn. stě. usk — ûstie a né. podoustev. podusk v. podusk poduška f. = cussinus (= jr. coussin) 1912 poduska = Boh. 635 ad. podvala f. = basis 1947 Podvala AB = Boh. 595 — Wiesb. 825 ald., mejsplse biblického původu, z mammotreklu. podssew wazek = Wiesb. 634 aid. (Klaret za to provříslo.) ' podvoj m. — ianua 1963 podvoy AB atd. [podvojenie nt. conduplacio Vokab. 173 podwogenye „de rethorica''. podvojik v. podvojka bodvojiti v. podvojenie podvojka f. = pinnula (A . lext pirrula omylem; B pymulla oniylem) 1312 pod- voyka AB = pirulla podwogyk Nun (ed. Hanka 166) — Vit. Vocb. I, 95 atd. Lact. Q 6'a: pinnula := summa pars naris, nosový špic, Jg. ciłuje z DuCange extremitas nasi — pirula, ad formam pyri. podu:d- v. potvrd- podzemec m. — ypogeus 2226 podzemecz AB; umělé, podle řečtiny. pohaczyerka v. pohádčěnka $ohadi- v. pohé- pohádéénka £.—fitonissa (z /Tv9' vica) 1185 pohadczyenka (B : A pohaczyerka omylem); newjalo se. Sv. poh(ád5€ina.
Strana 395
pohádka — pochot pohádka f. : enigma 1094 pohadka ABC — Veleš. a/d.; nyní hádanka. = probleuma Vokab. 346 pohadha (omylem m.-ka) „de medicina“ Mam. A 32“ ald.; nyní otázka. pohan m. — paganus 926 pohan : : Lact. atd. Syoun. prapohan. pohanina f. — pagula. 761 pohanina ABG »frumenta" — Vele$. - Rstl Drk. 180'b aid.; né. pohanka. pohanost f. = ydolatrum 2477 pohanost (vzým očistnost): m. pohannost, jalo se. pohanstvie nt. = paganitas 1500 pohan- stvie (rym Élovétstvie) ald. pohÇéd)ëna f. — phiton(iya (z ITéO cw) 1420 pohczina — klavetovskd zkvdcenina z pohád6ina, pro melrum; srovn. po- hádččnku a násled jící; neujalo se. poh{ddy&ief m. = phito (z IIó9«w) 2228 pohczierz, srovn. pfedchozi; neujalo se. poheü, 1. (J2.) — efimera 1721 pohen AB ,languor''; k niext &nupa, poheri, zaslí- panie, zátok, slzenie.. pohlasna v. pólhlása pohlasońćć f. etymologya Vokab. 150 Pohlassorzyecz (var. klem. pohla- sorzek); tvoření neumělé. ( pohlasované nt. — onomatopoycum (no- men» Vokab. 61 pohlasowane ,,(de) grammatica''; żvofeni neumdZlé. pohlavek m. = cefina 2435 pohlawki (A: rým okovy; B pohlawek proti metru, výmu a číslu latinského výrazu) atd. pohlavie nt. — capestas 1781 pohlavic AB (Rontext: bratrstvo, přietelstvo, pří- vuznost, pohlavic, súsěd, tovaříšek) atd. pohlávka f. = capistrum 2161 pohlawka AB ald., nyní ohlávka poMavky v. pohlavek poModek m. — dostulia 1810 pohlodek ABD (rým vdolek); kontext přčsník.., pohlodck, vdolck, hnétenicé.. afd. torrestina Boh. 81? pohlodek. Jg. „koláč hrubý neb z výškrabku těsto- vého pečený; torotusta i. e. post tortam ustam Lact.'' póhon m. +: citacio ?259 pohon atd. Srovn. dopóhon a pohonitel. pohonié m. — bubulcus 2205 pohonicz AB =Boh. 745= Wiesb. 1016-- VeleS. atd. pohonitel m. — citator 2233 pohonitel Zidek rkp. (Jg.) neu- 395 | pohrabáč m. =- sepultor 1229 pohrabacz Lact. (bustarius) od. pohrádka f. — pluteum 1978 Pohradka AB (komtexí pivnice, šíje, pohrádka, patro, stuplice) = Boh. 617 :: Mam. A 32" atd. (Zty: pohrádka mor. slov. něco | jako postel' Nár. Listy 1917, č. 219, veé. 2a; slez. jak tak vkročil na po- hrádku u maštale A. C. Nov, Bürken- tal, 1925, 22. Ąsi nměro jako zápraží, zvýšený chodník atp.) pohráti v. pojbránie pohřeb f. — sepultura 2372 pohrzeb atd. pohrebenie nt. — humacio 2288 pohrze- beníe atd., ně. pohřbení. pohřésti v. pohřebenie pohuhnámie nt. = narrulamen (asi misto garrulamen omylem) 1449 pohuhnanye AB =Veles. (narelanie! asi omyl client m. narelamen--a lo misto garrulamen) aid. $ohwhnati v. pohuhnánie fohyzditi ». pohy£dénie pohyzdnih v. pohyzdny pohyzdny adj. vituperator 1122 po- hyzdni (A . hanczie G: zdá se, że je tu asi omyl — pismo je nejasné — m. po- hyzdnic = -ik) pohyzdnik Vele$. pohyžděnie nt. — vituperacio 1478 po- hizdyenie atd. pochup- v. pochop pochleb m. -- adulacio 1419 Pochleb (asi klarelovská zkrácenina m. pochleben- stvie nebo něco podobného). pochleba m. palpo 1133 pochleba Žídek (pochlebník opravou) Jg. Georges palpo = Schmeichler. pochlebník m. = adulator 1131 pochleb- nik afd. [pochlebnost f. pochlebnost aid. pochodně í. — fax 2022 pochodnye = Boh. 688 a/d.; ně. pochodeň. | pochodolt ra. : agrestides 332 pocho- dolt AB (rÿm zubolt) ,,monstrosi ho- s". Klaret překládá agrestis Chod adulacio Vokab. 425 mines a příponu -ides koncovkou -olt. pochopné v. pochopny pochopny adj. — praesto 1262 pochopni AB (rým křechký) =Slov. Třeb. 13 atd. : comprehensívum 2302 pochopne = Vele&. (pochapne: omylem) atd. pochot í.:: tortuca 569 pochot pens“ — nejasné. ,Ser-
pohádka — pochot pohádka f. : enigma 1094 pohadka ABC — Veleš. a/d.; nyní hádanka. = probleuma Vokab. 346 pohadha (omylem m.-ka) „de medicina“ Mam. A 32“ ald.; nyní otázka. pohan m. — paganus 926 pohan : : Lact. atd. Syoun. prapohan. pohanina f. — pagula. 761 pohanina ABG »frumenta" — Vele$. - Rstl Drk. 180'b aid.; né. pohanka. pohanost f. = ydolatrum 2477 pohanost (vzým očistnost): m. pohannost, jalo se. pohanstvie nt. = paganitas 1500 pohan- stvie (rym Élovétstvie) ald. pohÇéd)ëna f. — phiton(iya (z ITéO cw) 1420 pohczina — klavetovskd zkvdcenina z pohád6ina, pro melrum; srovn. po- hádččnku a násled jící; neujalo se. poh{ddy&ief m. = phito (z IIó9«w) 2228 pohczierz, srovn. pfedchozi; neujalo se. poheü, 1. (J2.) — efimera 1721 pohen AB ,languor''; k niext &nupa, poheri, zaslí- panie, zátok, slzenie.. pohlasna v. pólhlása pohlasońćć f. etymologya Vokab. 150 Pohlassorzyecz (var. klem. pohla- sorzek); tvoření neumělé. ( pohlasované nt. — onomatopoycum (no- men» Vokab. 61 pohlasowane ,,(de) grammatica''; żvofeni neumdZlé. pohlavek m. = cefina 2435 pohlawki (A: rým okovy; B pohlawek proti metru, výmu a číslu latinského výrazu) atd. pohlavie nt. — capestas 1781 pohlavic AB (Rontext: bratrstvo, přietelstvo, pří- vuznost, pohlavic, súsěd, tovaříšek) atd. pohlávka f. = capistrum 2161 pohlawka AB ald., nyní ohlávka poMavky v. pohlavek poModek m. — dostulia 1810 pohlodek ABD (rým vdolek); kontext přčsník.., pohlodck, vdolck, hnétenicé.. afd. torrestina Boh. 81? pohlodek. Jg. „koláč hrubý neb z výškrabku těsto- vého pečený; torotusta i. e. post tortam ustam Lact.'' póhon m. +: citacio ?259 pohon atd. Srovn. dopóhon a pohonitel. pohonié m. — bubulcus 2205 pohonicz AB =Boh. 745= Wiesb. 1016-- VeleS. atd. pohonitel m. — citator 2233 pohonitel Zidek rkp. (Jg.) neu- 395 | pohrabáč m. =- sepultor 1229 pohrabacz Lact. (bustarius) od. pohrádka f. — pluteum 1978 Pohradka AB (komtexí pivnice, šíje, pohrádka, patro, stuplice) = Boh. 617 :: Mam. A 32" atd. (Zty: pohrádka mor. slov. něco | jako postel' Nár. Listy 1917, č. 219, veé. 2a; slez. jak tak vkročil na po- hrádku u maštale A. C. Nov, Bürken- tal, 1925, 22. Ąsi nměro jako zápraží, zvýšený chodník atp.) pohráti v. pojbránie pohřeb f. — sepultura 2372 pohrzeb atd. pohrebenie nt. — humacio 2288 pohrze- beníe atd., ně. pohřbení. pohřésti v. pohřebenie pohuhnámie nt. = narrulamen (asi misto garrulamen omylem) 1449 pohuhnanye AB =Veles. (narelanie! asi omyl client m. narelamen--a lo misto garrulamen) aid. $ohwhnati v. pohuhnánie fohyzditi ». pohy£dénie pohyzdnih v. pohyzdny pohyzdny adj. vituperator 1122 po- hyzdni (A . hanczie G: zdá se, że je tu asi omyl — pismo je nejasné — m. po- hyzdnic = -ik) pohyzdnik Vele$. pohyžděnie nt. — vituperacio 1478 po- hizdyenie atd. pochup- v. pochop pochleb m. -- adulacio 1419 Pochleb (asi klarelovská zkrácenina m. pochleben- stvie nebo něco podobného). pochleba m. palpo 1133 pochleba Žídek (pochlebník opravou) Jg. Georges palpo = Schmeichler. pochlebník m. = adulator 1131 pochleb- nik afd. [pochlebnost f. pochlebnost aid. pochodně í. — fax 2022 pochodnye = Boh. 688 a/d.; ně. pochodeň. | pochodolt ra. : agrestides 332 pocho- dolt AB (rÿm zubolt) ,,monstrosi ho- s". Klaret překládá agrestis Chod adulacio Vokab. 425 mines a příponu -ides koncovkou -olt. pochopné v. pochopny pochopny adj. — praesto 1262 pochopni AB (rým křechký) =Slov. Třeb. 13 atd. : comprehensívum 2302 pochopne = Vele&. (pochapne: omylem) atd. pochot í.:: tortuca 569 pochot pens“ — nejasné. ,Ser-
Strana 396
396 pochva v pochvy | pochvataé m. - : raptor 1125 Pochwatacz. pochvy pl. f. — postela 2176 pochvi (rym prsosiny) = Boh. 284 atd. -poj v. nápoj, zápoj -pojatie v. pojetie -pojeny v. spojený poješčerník m. = ibites 457 pogessczer- nik ,clauda monstra". pojétie nt. = traduccio 1611 pogietye (AB: yatie Vele&, gyecze Trial) = poyatie Vokab. 170 ,,de rethorica“ (a odiud patrně i v Klavetovt). pojhrana v. pojhrava pojhránie nt. — collusio 1526 poyhranie (A : B pohranye) atd. ‚pojhrava f. = Jusoria Vokab. 451 pog- hraw a (var. Poghrana) ,,de mechanica"'; neuměle tvořeno. pojitka (1. = concessus ald., slc. požička (mé. půjčka). pojieti v. pojétie -pojina v. opojina pojistiti v. pojiščenie concertacio 1600 pogiss- pojiścenie nt. : czenie (A : B poyssczenye; podle Hanky | zupoyssezenic; D pozkanye omylem; vým slevenie). (Z tý: též v Komest.> pojitna f. = contractus 1783 pogitna AB (voïent neumëlé). pojka v. čajka -pôîmé v. zájmě [pojmenovdnie nt. 173 pogmenowanye ald. pojmenovati v. pojmenovánie p-jmie v. zajmie pojséenie v. pojiétenie pokánie nt. — penitencia 2440 pokaníe | (rým kadénie) — Boh. 726 984 atd., né. pokáni. pokdli v. pokánie pokazatedlné f. — algama 2370 pokaza- tedlnye AB; ,,de ecclesia’. pokazn v. pokrazn poklad m. — thesaurus 20427 Poklad aid. — gaza Boh. 647 poklad (var. podklad omylem) Wiesb. 905 atd.; Klarel za to náklad. poklad veliký v. bohatstvie pokladnicé f. — lucina 2340 pokladnyczye (B : A pokladnicze; rým kadidlnicg, koniexl svieèka, kalich.. pokladnicé, kadidlnicé) — Vele&. podkladnicze (omy- Wiesb. 2815 pogiczka | : agnominacio Vokab. | pochvatač — pokušenie. lem) atd.; XIVi se vykládá v Reg. II, 1211 (III, 168, IV, 33 atd.) ,,candela, quae (vulgariterat4.) dicitur pokladnicé, quae ardeat per noctem in capella". poklikev f£. = cacabus 2041 poklikew (vým mütev) — Boh. 705 — Wiesb. 953 afd.; nejspíše biblického pivodu, z ma'nmotr. poklona f. — munia (— dary) 1100 po- klona AB = Wiesb. 199 : : Veleś. (mu- ma omylem) atd. poklono v. plekno poklopec m. — afforia 2076 Poklopecz AB — Vele&, — Lact. atd.; nč. poklop — ležaté dvéfe na střechu nebo na půdu. pokochánie nt. = delectacio 1387 poko- chanie (rým tčžčnie) atd. pokochati v. pokochänie pokoj m. pax 1410 pokoy ald. =: comoda Exempl. 32 gl. pokoge ald. zadný pokoj v. zadní pokolenie nt. — tribus 1738 pokoleníe AB atd. Asi biblického původu. pokora í. — paciencia 1404 pokora -- Vokab. 385 ald. pokrazn f. — cathalogus 2379 pokrazn (rym desetazn). Je asi opisovačúv omyl m. pokazn, analogit utvořeno k desetazn (srovn. catalogus — ukazadlo pozdéji), písať asi a vynechal a nadepsal, opisovať pak mechanicky četl počzn jako po- krazn; konečně snad možno, že bylo pův. prokazn a že r mylně přehozeno. pokřim- v. pokřin- pokřintač m. = cortuga (A : B tortuga) 438 pokrzintacz (A : B pokrzymtacz; v omg. asi byla zkratka pocrzitacz; rym zlentač) ,clauda monstra“: nejasné. pokrm m. — esca 1786 pokrm add. = cibus Boh. 525 pokrm — Wiesb. 598 ad. (Klavet krmě). pokrov m. — instita 1908 pokrow (A : B przikrow; vým okov) — Boh. 568 aH. pokruta f£. — torrestina 1812 pokruta AB (mezi koláči) — Veleš. atd. pokryëka £. = patena 2377 pokriczka „dc ecclesiu''; wivořeno neobratně. pohrylstvie v. licomérstvie pohrzym v. pokiin- pohusit: v. pokuéenie pokusnost f. = examen 2476 pokusnost: neujalo se. [pokusenie nt. — argumentacio Vokab. 215 pokussenye ,,de loyca". — gustus v. okuienie
396 pochva v pochvy | pochvataé m. - : raptor 1125 Pochwatacz. pochvy pl. f. — postela 2176 pochvi (rym prsosiny) = Boh. 284 atd. -poj v. nápoj, zápoj -pojatie v. pojetie -pojeny v. spojený poješčerník m. = ibites 457 pogessczer- nik ,clauda monstra". pojétie nt. = traduccio 1611 pogietye (AB: yatie Vele&, gyecze Trial) = poyatie Vokab. 170 ,,de rethorica“ (a odiud patrně i v Klavetovt). pojhrana v. pojhrava pojhránie nt. — collusio 1526 poyhranie (A : B pohranye) atd. ‚pojhrava f. = Jusoria Vokab. 451 pog- hraw a (var. Poghrana) ,,de mechanica"'; neuměle tvořeno. pojitka (1. = concessus ald., slc. požička (mé. půjčka). pojieti v. pojétie -pojina v. opojina pojistiti v. pojiščenie concertacio 1600 pogiss- pojiścenie nt. : czenie (A : B poyssczenye; podle Hanky | zupoyssezenic; D pozkanye omylem; vým slevenie). (Z tý: též v Komest.> pojitna f. = contractus 1783 pogitna AB (voïent neumëlé). pojka v. čajka -pôîmé v. zájmě [pojmenovdnie nt. 173 pogmenowanye ald. pojmenovati v. pojmenovánie p-jmie v. zajmie pojséenie v. pojiétenie pokánie nt. — penitencia 2440 pokaníe | (rým kadénie) — Boh. 726 984 atd., né. pokáni. pokdli v. pokánie pokazatedlné f. — algama 2370 pokaza- tedlnye AB; ,,de ecclesia’. pokazn v. pokrazn poklad m. — thesaurus 20427 Poklad aid. — gaza Boh. 647 poklad (var. podklad omylem) Wiesb. 905 atd.; Klarel za to náklad. poklad veliký v. bohatstvie pokladnicé f. — lucina 2340 pokladnyczye (B : A pokladnicze; rým kadidlnicg, koniexl svieèka, kalich.. pokladnicé, kadidlnicé) — Vele&. podkladnicze (omy- Wiesb. 2815 pogiczka | : agnominacio Vokab. | pochvatač — pokušenie. lem) atd.; XIVi se vykládá v Reg. II, 1211 (III, 168, IV, 33 atd.) ,,candela, quae (vulgariterat4.) dicitur pokladnicé, quae ardeat per noctem in capella". poklikev f£. = cacabus 2041 poklikew (vým mütev) — Boh. 705 — Wiesb. 953 afd.; nejspíše biblického pivodu, z ma'nmotr. poklona f. — munia (— dary) 1100 po- klona AB = Wiesb. 199 : : Veleś. (mu- ma omylem) atd. poklono v. plekno poklopec m. — afforia 2076 Poklopecz AB — Vele&, — Lact. atd.; nč. poklop — ležaté dvéfe na střechu nebo na půdu. pokochánie nt. = delectacio 1387 poko- chanie (rým tčžčnie) atd. pokochati v. pokochänie pokoj m. pax 1410 pokoy ald. =: comoda Exempl. 32 gl. pokoge ald. zadný pokoj v. zadní pokolenie nt. — tribus 1738 pokoleníe AB atd. Asi biblického původu. pokora í. — paciencia 1404 pokora -- Vokab. 385 ald. pokrazn f. — cathalogus 2379 pokrazn (rym desetazn). Je asi opisovačúv omyl m. pokazn, analogit utvořeno k desetazn (srovn. catalogus — ukazadlo pozdéji), písať asi a vynechal a nadepsal, opisovať pak mechanicky četl počzn jako po- krazn; konečně snad možno, že bylo pův. prokazn a že r mylně přehozeno. pokřim- v. pokřin- pokřintač m. = cortuga (A : B tortuga) 438 pokrzintacz (A : B pokrzymtacz; v omg. asi byla zkratka pocrzitacz; rym zlentač) ,clauda monstra“: nejasné. pokrm m. — esca 1786 pokrm add. = cibus Boh. 525 pokrm — Wiesb. 598 ad. (Klavet krmě). pokrov m. — instita 1908 pokrow (A : B przikrow; vým okov) — Boh. 568 aH. pokruta f£. — torrestina 1812 pokruta AB (mezi koláči) — Veleš. atd. pokryëka £. = patena 2377 pokriczka „dc ecclesiu''; wivořeno neobratně. pohrylstvie v. licomérstvie pohrzym v. pokiin- pohusit: v. pokuéenie pokusnost f. = examen 2476 pokusnost: neujalo se. [pokusenie nt. — argumentacio Vokab. 215 pokussenye ,,de loyca". — gustus v. okuienie
Strana 397
pokuta pokuta (. contumacia (B: contu- macio omylem) 2271 pokuta AB (rým pomsta) a/d pokutel m. contumax 2237 pokutel AB = Slov. Třeb. 12 (/vořeno meobrat- | ně); srovn. pokuta. pokyvanie nt. connivimen 1391 po- kyvanie AB (vym stonánie) ad. pokyvali v. pokÿvanie pol m.: pôl lota = semis 2054 pollota (A : polota B) — Boh. 867 — puolkota (omylem) Wiesb. 1181 aid. sextum semis Vokab. 696 puol pote | (= půl páté misto 51%). Srovn. spolu atp. polabec m. — albinium 836 polabccz (vým nestovec) = Rstl. Drk. 178'a - - RVodñ. 34 IF (polawecz albinum; psdno b jako v, tak v RVodň. velmi často) = RVodň. 35"a (polawecz albumen) atd. Spojová- no s Albis = Labe, mylně, místo s albus Jg. polavec. polavec v. polabec polák m. = campester 995 Polak AB — Vele&. aid.; svovn. horák. polduc? camphora 881 polducz (rym polnucz) ,,radices in apoteca“; slova pólduc — pólnuc uwivoïena patyné pa- valelně, ale význam nejasný. pole nt. = campus 717 pole = Boh. 278 ald. -polećnik v. napolećnik polednár m. — meridionalis Vokab. 278 polednarz; zaniklo, nyní poledník: „de astronomia‘. poleden v. poluden poledne nt. — meridies 68 poledne = Boh. 30 (var. polednie dżał.) aid. polednie v. poledne (polehéiti vb. pf.: laxari Astron. 562 gl. polehc ity sie a/d. solvatur (venter) Astron. 561 gl. po- lehczen ma biti afd. polehlost {. = declivitas 1487 polehlost AB (rým malost) .: Veleś. polehnost (mylně), zaniklo. folehnost v. polehlost polej m. — polagium (= pulcgium) 788 Poley AB — Boh. 321 = Wiesb. 347 Mam. A 31Y a/d.; hojné v vosil.; sthnëm. pulei (a to z lat.). polekovánie nt. = medicacio 2456 pole- kovanie (rym zdravenie) ald. polekovati v. polekovánie pólnuc. 397 -polen v. úpolen polena v byssie polenicé í. - suspensiva 1962 polonicze (A: vym lavicé; B polyczye prot metru) = Boh. 616 = Veleż. — WiesL. 855 (poleniczie) atd. (v Boh. min., Anon., Wiesb. 942 — aridarium); ré. police. Polenín m. — Polonus 964 polenyn a4. polemyster v. poleniséer poleniścer m. — sorex 561 polenyssczer (vým jeder): Boh. Wiesb. atd. inaji pol- ská myš, správně; snad, pro vým, Rinaret přeložil polemyščer a z loho omylem opsáno, jak md A. poleno nt. := cindula 2514 poleno AB = Boh. 782 (var. pelcno omylem) atd. polepšenie nt. — emendacio 1475 polepse- nye (rým tvotenie) aid. polepsiti v. polep&enie polet m. — medalus 1814 polet AB — Boh. 534 (var. plece omylem) = Veleš. =: Wiesb. 611 (medialis) — Mam. A 28" (medialis) aid.; nć. polt, polta Jg. polewnie nt. — lapsus 2482 poletyenie (rým potčženie) atd. polelčti v. poletčnie polévka f. = obsomagarus 1792 polewka AB -- Boh. 538 atd. [pélhlása f. = semivocalis Vokab. 16 polhlasa (var. puolhlassa M, pohlassna Klem.) „de grammatica‘‘, Jg. polo- hlasnice, nyní polohláska. polibenie nt. = oscula 1386 polybenic atd. polibiti «. polibenie police v. polenicé poliček m. — alapa 2132 policzek ad. polička f. — pansa 2034 policzka AB = Vele&. aid.; kontext ep, toporisté, vieko, polička, hřebíček.. polishal v. poluskal poliséka 1. = altho 263 polisczka (A, rym pliśćka, mełvrum vo; B polizaczka proti metru a výmu) ,„volatilia cam- pestria“. poliz? = lambia 2312 poliz (rym nälich); kontext nálich, blud, poliz, zapýřenie.. polizačka v. poliščka pôlkota v. pollota -polnicek v. ápolniícek polnoc f. — intempesta 123 polnocz AB (rým na polunoc); szovn. polinoc. pólnuc? — orpinum 881 polnucz (rym polducz) „radices in apotheca'"'.
pokuta pokuta (. contumacia (B: contu- macio omylem) 2271 pokuta AB (rým pomsta) a/d pokutel m. contumax 2237 pokutel AB = Slov. Třeb. 12 (/vořeno meobrat- | ně); srovn. pokuta. pokyvanie nt. connivimen 1391 po- kyvanie AB (vym stonánie) ad. pokyvali v. pokÿvanie pol m.: pôl lota = semis 2054 pollota (A : polota B) — Boh. 867 — puolkota (omylem) Wiesb. 1181 aid. sextum semis Vokab. 696 puol pote | (= půl páté misto 51%). Srovn. spolu atp. polabec m. — albinium 836 polabccz (vým nestovec) = Rstl. Drk. 178'a - - RVodñ. 34 IF (polawecz albinum; psdno b jako v, tak v RVodň. velmi často) = RVodň. 35"a (polawecz albumen) atd. Spojová- no s Albis = Labe, mylně, místo s albus Jg. polavec. polavec v. polabec polák m. = campester 995 Polak AB — Vele&. aid.; svovn. horák. polduc? camphora 881 polducz (rym polnucz) ,,radices in apoteca“; slova pólduc — pólnuc uwivoïena patyné pa- valelně, ale význam nejasný. pole nt. = campus 717 pole = Boh. 278 ald. -polećnik v. napolećnik polednár m. — meridionalis Vokab. 278 polednarz; zaniklo, nyní poledník: „de astronomia‘. poleden v. poluden poledne nt. — meridies 68 poledne = Boh. 30 (var. polednie dżał.) aid. polednie v. poledne (polehéiti vb. pf.: laxari Astron. 562 gl. polehc ity sie a/d. solvatur (venter) Astron. 561 gl. po- lehczen ma biti afd. polehlost {. = declivitas 1487 polehlost AB (rým malost) .: Veleś. polehnost (mylně), zaniklo. folehnost v. polehlost polej m. — polagium (= pulcgium) 788 Poley AB — Boh. 321 = Wiesb. 347 Mam. A 31Y a/d.; hojné v vosil.; sthnëm. pulei (a to z lat.). polekovánie nt. = medicacio 2456 pole- kovanie (rym zdravenie) ald. polekovati v. polekovánie pólnuc. 397 -polen v. úpolen polena v byssie polenicé í. - suspensiva 1962 polonicze (A: vym lavicé; B polyczye prot metru) = Boh. 616 = Veleż. — WiesL. 855 (poleniczie) atd. (v Boh. min., Anon., Wiesb. 942 — aridarium); ré. police. Polenín m. — Polonus 964 polenyn a4. polemyster v. poleniséer poleniścer m. — sorex 561 polenyssczer (vým jeder): Boh. Wiesb. atd. inaji pol- ská myš, správně; snad, pro vým, Rinaret přeložil polemyščer a z loho omylem opsáno, jak md A. poleno nt. := cindula 2514 poleno AB = Boh. 782 (var. pelcno omylem) atd. polepšenie nt. — emendacio 1475 polepse- nye (rým tvotenie) aid. polepsiti v. polep&enie polet m. — medalus 1814 polet AB — Boh. 534 (var. plece omylem) = Veleš. =: Wiesb. 611 (medialis) — Mam. A 28" (medialis) aid.; nć. polt, polta Jg. polewnie nt. — lapsus 2482 poletyenie (rým potčženie) atd. polelčti v. poletčnie polévka f. = obsomagarus 1792 polewka AB -- Boh. 538 atd. [pélhlása f. = semivocalis Vokab. 16 polhlasa (var. puolhlassa M, pohlassna Klem.) „de grammatica‘‘, Jg. polo- hlasnice, nyní polohláska. polibenie nt. = oscula 1386 polybenic atd. polibiti «. polibenie police v. polenicé poliček m. — alapa 2132 policzek ad. polička f. — pansa 2034 policzka AB = Vele&. aid.; kontext ep, toporisté, vieko, polička, hřebíček.. polishal v. poluskal poliséka 1. = altho 263 polisczka (A, rym pliśćka, mełvrum vo; B polizaczka proti metru a výmu) ,„volatilia cam- pestria“. poliz? = lambia 2312 poliz (rym nälich); kontext nálich, blud, poliz, zapýřenie.. polizačka v. poliščka pôlkota v. pollota -polnicek v. ápolniícek polnoc f. — intempesta 123 polnocz AB (rým na polunoc); szovn. polinoc. pólnuc? — orpinum 881 polnucz (rym polducz) „radices in apotheca'"'.
Strana 398
398 polosniek v. polovznět (polovznét m. — semitonus Vokab. 224 polowzniet (KI: polosnyek F, omy- lem čtení; koncové -t čteno га -с = k) ,de musica''. $olozé v. poloziti (poloZenie nt. — situs Vokab. 208 polo- zenye (,,de loyca''). == positivus Vokab. 31 Polozenye („de grammatica''). == apposicio v. pfilożenie polożiti vb. pl.: part. praes. melius ponens 14 lépe polozie. sbst. verb. položenie v. položenie. Polská v. polský polské v. polský | polský adj. = campora. <rosa> 713 polska <róžč> AB; vým vlaská, atd. == Polonicum 1917 polske AB (sukno» rým kolínské; aid. polská myš v. myš polská žába v. žába polštář m. pulvinar 1905 Polstarz Boh. 635 aid. Z nëmè. poli v. polet poluden m. = dyatomos Vokab. 261 poluden ,,de astronomia". — auster 178 poluden AB (P podleden omylem) = poleden Vokab. 318 (moż- mo, že toto znění bylo původní a Klaret že je zmłmil v poluden pro rým ke studen). (Ziy: svovn. pánbóh privede poluden (jižní vliv) Comest. C 60'a; s poludni, poludñajsi ad.) „poludezma?? sesquitercia Vokab. 239 poludezma; obojí heslo chybné; ‘ses- guitercia' je již ve v. 238, přelož. ne- uměle 'poluttena'; 'sesquialtera' pred. cházi; těžko tedy ślci, klerć 'sesqui- | (quarta? quinta?...)' má státà misto mylně opakovaného 'sesquitercia' -- a ktevé české slovo je tlumočfilo. Poludnicé f. — Satirus 315 poludnyczye (В: А poludnicze) ,,monstrosi homi- nes‘“ - Veleä. = Nn 67'a poludnicze ald., né. polednice. poludruh- v. spoludruh- poluh v. poluk poluch v poluk poluk m. : Kichus 268 poluk AB „vola- tilia campestria" .- Nn 64"b poluch (misto poluc omylem) = poluh Żidek ykp. krak. (COM. 1837, 231; opravil | poluskal m. = anena 536 poluskal (A polovznèt — pomótać. g. v Slovn. s. v.), pałrni mylnym čte- ním. Neznámo. (polukrok m. : - epiciclus (rkp. epicillus omylem) Vokab. 258 polukrok (asi misto polukrokot, zkvdceno) ,,de astronomia”. polümilé v. dvojemile polánoc í. — septembris (patrné misto septentrio omylem) Vokab. 317 polu- nocz — septentrio 173 napolunocz (A, rym pôlnoc; B napuolnoczy, proii rymu a metru; napuolnost FE omylem). V. pólnoc. :B polyskal; rym tvrdopal) , bestia’. [polutiena? sesquitercia Vokab. 239 polutrzena; veli ueobratné utvořeno; srovn. poludezma. polyn- v. pelyn- polyshal v. poluskal -pomahać v. spomahać pomahatka v. pomazałka pomámenie nt. — mania 1717 Pomame- nye AB — Wiesb. 189 — Veleś. aid. pomámeny adj. : part. — demens 1143 Pomameny AG (B pomaneny omylem) — Vele&. — Mam. A 19" aid. pomámiti v. pnomámenie, pomámeny pomanen- v. pomámen- = pistrum 2516 Poma- — Boh. — Wiesb. pomazaéka f. zaczka AB (ndzvy mlyndvské) 817 (var. pomahaczka omylem) 1114 = Veleš. atd. pomčě f.— anicia 2681 pomcze (rym tenetce) ald. plagula (capiunt) Fysiol. 571 gl. wpomczy =: plagula Boh. 960 pom- czye (0:E pomcze)- Wiesb. 717 (poniczie m. pomczie omylem) atd.; mé. pomeč síť na oblouk přidělaná k lapání ptákü Jg. Kt. pomenéenie nt. diminucio Vokab. 308 pomenssenye (,,de phisica") aid. minoramentum 1512 pomensenye ald. pomensili v. pomen&enie (pomenSovand pl. nt. — diminutiva Vo- kab. 89 pomenssowana (vur. vmensso- wana) ,,de grammatica". pomensovali v. pomen&ovaná pomésidlo nt. = commiscerium (lext co- ministerium omylem) 2519 pomiesidlo AB (vým pometlo) = Veleš. atd. (názvy mlynářské). pomělač m. — purgator 2241 pomietacz atd.; ně. zametač.
398 polosniek v. polovznět (polovznét m. — semitonus Vokab. 224 polowzniet (KI: polosnyek F, omy- lem čtení; koncové -t čteno га -с = k) ,de musica''. $olozé v. poloziti (poloZenie nt. — situs Vokab. 208 polo- zenye (,,de loyca''). == positivus Vokab. 31 Polozenye („de grammatica''). == apposicio v. pfilożenie polożiti vb. pl.: part. praes. melius ponens 14 lépe polozie. sbst. verb. položenie v. položenie. Polská v. polský polské v. polský | polský adj. = campora. <rosa> 713 polska <róžč> AB; vým vlaská, atd. == Polonicum 1917 polske AB (sukno» rým kolínské; aid. polská myš v. myš polská žába v. žába polštář m. pulvinar 1905 Polstarz Boh. 635 aid. Z nëmè. poli v. polet poluden m. = dyatomos Vokab. 261 poluden ,,de astronomia". — auster 178 poluden AB (P podleden omylem) = poleden Vokab. 318 (moż- mo, že toto znění bylo původní a Klaret že je zmłmil v poluden pro rým ke studen). (Ziy: svovn. pánbóh privede poluden (jižní vliv) Comest. C 60'a; s poludni, poludñajsi ad.) „poludezma?? sesquitercia Vokab. 239 poludezma; obojí heslo chybné; ‘ses- guitercia' je již ve v. 238, přelož. ne- uměle 'poluttena'; 'sesquialtera' pred. cházi; těžko tedy ślci, klerć 'sesqui- | (quarta? quinta?...)' má státà misto mylně opakovaného 'sesquitercia' -- a ktevé české slovo je tlumočfilo. Poludnicé f. — Satirus 315 poludnyczye (В: А poludnicze) ,,monstrosi homi- nes‘“ - Veleä. = Nn 67'a poludnicze ald., né. polednice. poludruh- v. spoludruh- poluh v. poluk poluch v poluk poluk m. : Kichus 268 poluk AB „vola- tilia campestria" .- Nn 64"b poluch (misto poluc omylem) = poluh Żidek ykp. krak. (COM. 1837, 231; opravil | poluskal m. = anena 536 poluskal (A polovznèt — pomótać. g. v Slovn. s. v.), pałrni mylnym čte- ním. Neznámo. (polukrok m. : - epiciclus (rkp. epicillus omylem) Vokab. 258 polukrok (asi misto polukrokot, zkvdceno) ,,de astronomia”. polümilé v. dvojemile polánoc í. — septembris (patrné misto septentrio omylem) Vokab. 317 polu- nocz — septentrio 173 napolunocz (A, rym pôlnoc; B napuolnoczy, proii rymu a metru; napuolnost FE omylem). V. pólnoc. :B polyskal; rym tvrdopal) , bestia’. [polutiena? sesquitercia Vokab. 239 polutrzena; veli ueobratné utvořeno; srovn. poludezma. polyn- v. pelyn- polyshal v. poluskal -pomahać v. spomahać pomahatka v. pomazałka pomámenie nt. — mania 1717 Pomame- nye AB — Wiesb. 189 — Veleś. aid. pomámeny adj. : part. — demens 1143 Pomameny AG (B pomaneny omylem) — Vele&. — Mam. A 19" aid. pomámiti v. pnomámenie, pomámeny pomanen- v. pomámen- = pistrum 2516 Poma- — Boh. — Wiesb. pomazaéka f. zaczka AB (ndzvy mlyndvské) 817 (var. pomahaczka omylem) 1114 = Veleš. atd. pomčě f.— anicia 2681 pomcze (rym tenetce) ald. plagula (capiunt) Fysiol. 571 gl. wpomczy =: plagula Boh. 960 pom- czye (0:E pomcze)- Wiesb. 717 (poniczie m. pomczie omylem) atd.; mé. pomeč síť na oblouk přidělaná k lapání ptákü Jg. Kt. pomenéenie nt. diminucio Vokab. 308 pomenssenye (,,de phisica") aid. minoramentum 1512 pomensenye ald. pomensili v. pomen&enie (pomenSovand pl. nt. — diminutiva Vo- kab. 89 pomenssowana (vur. vmensso- wana) ,,de grammatica". pomensovali v. pomen&ovaná pomésidlo nt. = commiscerium (lext co- ministerium omylem) 2519 pomiesidlo AB (vým pometlo) = Veleš. atd. (názvy mlynářské). pomělač m. — purgator 2241 pomietacz atd.; ně. zametač.
Strana 399
pometlo — popelicć. pometlo nt. — cocobria 2519 pometlo | (rym poměsidlo) ABD = Wiesb. 1112 — Boh. 815 aid. pomie- v. pomé- pomila f. — pittancia 2488 pomila ,,eccle- siastica"; mw Husa fozdłji pitanci. Prustk, VUS. 1898, I, 4 za stsl. pomilovnik m. — philomitas 324 pomy- lownyk (B:A pomylopnyk omylem) ,monstrosi homines". -pominać v. napominać -pownauie v. vzpominanie pomlek v. pomlerk pomlerk m. — adlacta 57? pomlerk ,,ver- mes‘“; moznd, Że omyl opisu m. po-mlek — adlacta; neujało se. pomlávanie nt. — collocucio 1610 po- mluvanie (rym vzdálenie) aid. pomłiwali v. pomlivanie -pomna v. Zapomna pomoc f. — adiutoria 2099 pomocz (kon- text ungelt, žold, berně, šos, pomoc) ald.; byl termín odborny. pomocna f. — remedium 2471 pomona (doplnil správně pomoczna Mencik), rým chlubna v. z. -pomocnik v. spomocnik pomozno v. ménénie penézné -pomożenie v. dopomoZenie pomsta f. — vindicta 2271 pomsta atd. pomstvo nt. — ultoria 1657 pomstvo (vým zahradnićstvo); vořent neumělé. pomstévânie nt. = ulcio 1476 pomssczie- vanye. pomsiévali v. pomśććvanie pomucenie nt. — punimen 2318 pomv- czenie ald. pomutili v. pomucenie pomyjé pl. f. — popisma 1798 pomygyc (B : 4 Pomige) atd. popa Boh. 542 pomige — Lact .Q VIIT"b atd. pomykać v. ponukać pomysl m. = intentum 1608 Pomysl :: Veleš. atd. -pona v. opona pondělí m. — secunda (feria) 2387 pon- dyeli (rym úterý) atd. pondrav m. = atalabus 591 Pondraw ABC ,,vermes'" — Boh. 211 (vay. pan- draw dial) — Nn 63"a (ponraw) a/d. Né. ponrava, pondrava. ponebie nt. — mediale 1958 ponebie AB (rym lúbie) (kontext přístřešie, řebří, lúbie, ponebic, výkuš, dýmník) = Boh. 609 = Wiesb. 845 ald. 399 ponevliden m = inhumanus (B:A in- humamus omylem) 331 ponewliden (AB : newlidny G opravou úmyslmou; rým vysoń) ,„monstrosi homines". poniczie v. poméé -ponka v. záponka ponocnik m. == excubiator 1005 ponocz- nyk AB = Veleš. ponosek m. = naripula 2133 ponosek (A : B podnossek omylem) = podnosek Veleš. (smylně); kontext poliček, požijek, ponnsek, pousek, poritek ponrav v. pondrav ponukać m. — pomex |= pumex, pemza na hlazení pergamenu) 2678 ponukacz (nejspíše ast młsto pomykać, omylem opisu), konlext bélpuch, papier,.. po- nukać, zpichać, étvernik.. ponükanie nt. :exortacio 2465 ponu- kanie AB atd.; né. ponoukání. ponikali r. ponükanie pop m. — sacerdos 1022 pop aid. — aripus v. popek — presbiter Boh. 389 pop (laret knéz) ald. popaden- v. popasti [popadenie nt. — prolempsis (= groó- AmyicY Vokab. 145 popadenye „de grammatica", zamihlo. fopadnüti v. popásti popásti vb. pí.: part. pass.. captum Fy- Siol. 579 gl. popadeneho. subst. verb. popademie v. f. popetek m. - excola 2515 Popeczek AH (kontext ûvazek, popetek, râdlo), ,,‘po- pek, popeček m. = ohnutý železný hák u pluhu, za který houž přijde“ Jg. (z Dobr. a usu), Ki.; „papek, papček, popeček = tyčka, 3pejl, klacek' sic. Mar. Kdlal s. v. popek m. — aripus 2122 popek (A:B pop proià melru); ni. strelec v šachu. popel m. — cinis 1998 popel — Boh. 709 (var. Zetévie prune) - - Wiesb. 963 atd. popelec m. = Cinercs 2298 popelecz (= popeleční středa) atd. popelečník m. — *cineriator (A diva- riator, B cinariator) 2220 popelecznik AB (n£. popelár Jg.). popelicć f. — mardrix 1882 popelyczye (B : A popelicze; vým plstěnicě; kontext ko£ZíSek, pás, popclicé, plsténicé, závoj) — Wiesb. 192 :: Boh. 574 atd.
pometlo — popelicć. pometlo nt. — cocobria 2519 pometlo | (rym poměsidlo) ABD = Wiesb. 1112 — Boh. 815 aid. pomie- v. pomé- pomila f. — pittancia 2488 pomila ,,eccle- siastica"; mw Husa fozdłji pitanci. Prustk, VUS. 1898, I, 4 za stsl. pomilovnik m. — philomitas 324 pomy- lownyk (B:A pomylopnyk omylem) ,monstrosi homines". -pominać v. napominać -pownauie v. vzpominanie pomlek v. pomlerk pomlerk m. — adlacta 57? pomlerk ,,ver- mes‘“; moznd, Że omyl opisu m. po-mlek — adlacta; neujało se. pomlávanie nt. — collocucio 1610 po- mluvanie (rym vzdálenie) aid. pomłiwali v. pomlivanie -pomna v. Zapomna pomoc f. — adiutoria 2099 pomocz (kon- text ungelt, žold, berně, šos, pomoc) ald.; byl termín odborny. pomocna f. — remedium 2471 pomona (doplnil správně pomoczna Mencik), rým chlubna v. z. -pomocnik v. spomocnik pomozno v. ménénie penézné -pomożenie v. dopomoZenie pomsta f. — vindicta 2271 pomsta atd. pomstvo nt. — ultoria 1657 pomstvo (vým zahradnićstvo); vořent neumělé. pomstévânie nt. = ulcio 1476 pomssczie- vanye. pomsiévali v. pomśććvanie pomucenie nt. — punimen 2318 pomv- czenie ald. pomutili v. pomucenie pomyjé pl. f. — popisma 1798 pomygyc (B : 4 Pomige) atd. popa Boh. 542 pomige — Lact .Q VIIT"b atd. pomykać v. ponukać pomysl m. = intentum 1608 Pomysl :: Veleš. atd. -pona v. opona pondělí m. — secunda (feria) 2387 pon- dyeli (rym úterý) atd. pondrav m. = atalabus 591 Pondraw ABC ,,vermes'" — Boh. 211 (vay. pan- draw dial) — Nn 63"a (ponraw) a/d. Né. ponrava, pondrava. ponebie nt. — mediale 1958 ponebie AB (rym lúbie) (kontext přístřešie, řebří, lúbie, ponebic, výkuš, dýmník) = Boh. 609 = Wiesb. 845 ald. 399 ponevliden m = inhumanus (B:A in- humamus omylem) 331 ponewliden (AB : newlidny G opravou úmyslmou; rým vysoń) ,„monstrosi homines". poniczie v. poméé -ponka v. záponka ponocnik m. == excubiator 1005 ponocz- nyk AB = Veleš. ponosek m. = naripula 2133 ponosek (A : B podnossek omylem) = podnosek Veleš. (smylně); kontext poliček, požijek, ponnsek, pousek, poritek ponrav v. pondrav ponukać m. — pomex |= pumex, pemza na hlazení pergamenu) 2678 ponukacz (nejspíše ast młsto pomykać, omylem opisu), konlext bélpuch, papier,.. po- nukać, zpichać, étvernik.. ponükanie nt. :exortacio 2465 ponu- kanie AB atd.; né. ponoukání. ponikali r. ponükanie pop m. — sacerdos 1022 pop aid. — aripus v. popek — presbiter Boh. 389 pop (laret knéz) ald. popaden- v. popasti [popadenie nt. — prolempsis (= groó- AmyicY Vokab. 145 popadenye „de grammatica", zamihlo. fopadnüti v. popásti popásti vb. pí.: part. pass.. captum Fy- Siol. 579 gl. popadeneho. subst. verb. popademie v. f. popetek m. - excola 2515 Popeczek AH (kontext ûvazek, popetek, râdlo), ,,‘po- pek, popeček m. = ohnutý železný hák u pluhu, za který houž přijde“ Jg. (z Dobr. a usu), Ki.; „papek, papček, popeček = tyčka, 3pejl, klacek' sic. Mar. Kdlal s. v. popek m. — aripus 2122 popek (A:B pop proià melru); ni. strelec v šachu. popel m. — cinis 1998 popel — Boh. 709 (var. Zetévie prune) - - Wiesb. 963 atd. popelec m. = Cinercs 2298 popelecz (= popeleční středa) atd. popelečník m. — *cineriator (A diva- riator, B cinariator) 2220 popelecznik AB (n£. popelár Jg.). popelicć f. — mardrix 1882 popelyczye (B : A popelicze; vým plstěnicě; kontext ko£ZíSek, pás, popclicé, plsténicé, závoj) — Wiesb. 192 :: Boh. 574 atd.
Strana 400
400 popelka m. f. coquilla 2245 popelka (rým holota); kontext sokol&i, holota, husák, popelka, protivník , atd. -. coquinarius Boh. 823 popelka = Wiesb. 1127 ald.; „„mužský neb ženská, popelka — která se mnoho v popeli přebírá a vůbec | špinavá, jako popelem pomouněná“ Je. (z usu a D.), Kt. popénec m. — mandragora 792 popie- necz AB „frumenta” =. Boh. 340 po- penecz aid.; hojn£ v vosti.; té pupenec, né. openec Jg. Svovn. i sli. popovec. popenéznicé f. =: denariata 2056 pope- nycznyczye (jenom v B, A nemá, tedy nejislo, bylodli v origin.) <Zty: svovn. Brand! Gloss.) popis m. — stilum (pro rým k sigillum, m. stilus» 2322 popis (kontext vklad, popis, pečet) — Veleš. ad. popisać m. conscriptor 2672 popisacz. popisné nt. — scriptile 2297 popysne (rym zámazné; kontext ptíchodné, od- chodné, šat, popisné, zámazné) Veleš ; palrně poplatek jakýs. popluzie nt. — aratura 723 popluzie ABCG = Wiesb. 1087 atd. -= agricultura Boh. 799 popluzye Wiesb. 1087 ald. popnec m. — samar 816 popnecz (rym kychavec); ,,herbae ignotae" (snad "isto popovec?). (Zlý. snad m. po- pencc!> popová f. — bacha 1770 popova AB (| kniżskó nevdstka; též u Šitimého). popovie v. popovec popovec m. - preshiterides 1772 popo- vecz (A: popowycz B) popowcze Veleš. (snad jen chyba opisu). popovic v. popovec popovscz- v. povoślenec poprava f. — lictoria 1656 Poprava AB = Veleś. aid. poprávcé m.: lictor 1007 poprawcze AGTr. (rym zrádcě) — Veleś. — Slov. Treb. 13 — Bon. 762 (Victor m. lictor) == poprawczie Wiesb. 1036 afd. poprávek m. = correctorium 2278 po- pravek. Srovn. popravna. [popravenie nt. — correccio Vokab. 175 Poprawenye aid. popravitel m. — reparator 1228 popra- vitel ABG aid. popravili v. popravenie porobenie. popravna f. — registrum 2380 poprawna A B (spojoval registrum s regere). poprosili v. poprośenie | poprosné f. == letania 2410 poprosnye (rým penthecoste) AB — překlad ne- obratný. poprošenie nt.:: deprecacio 1480 po- prossenye AB atd. poprslek m. = radius 64 poprslek (rým věk) = : Boh. 26 ald.; — paprslek Lact. S I*b aid., bak též papršlek. poprub m. — cingula 2181 popruh AB — i Boh. 783 atd. (kontext popruh, luk, uzda ... „de armis“). bopustili v. popuštčnie [popusténie — remissio Vokab. 208 (jenom v Klem.) popusstienie ,,dc loyca''. pr m.. porrum 761 por. AG — Veles. -:puor Rstl. Drk. 184Y afd.; hojné v vosll. Z latinského. pofád m. — ordo 44 porzad ACTrial. (G rzad mylně; rym řád) — Vokab. 121 ald.; nyní pořádek. -pova v. podpora (poradenstvie nt. — congruitas Vokab. 139 porzadenstwye ,,de grammatica" pořádný v. neporadny porazenie v. prorazenie poraziti vb. pí. part. pass.: (noctua) sup- pressa Fysiol. 499 gl. porazen. pořč- v. pořie- -porek v. vodyporek -poficé v. rozpeoficć pofiecie nt. : : super fluminare 363 na- porzieczie (A . BG porzyeczye) Veleš. naporziczý; překlad správný, správně zařazen; ale ježto lat. heslo není doloženo, zdá se, že vzniklo přepsáním ze superliminare (několikvál v Exodu) a to pak přeloženo t podle obsahu za- řazeno. pořtečníček m.: piscecula (rybak) currit per aquam, ideo alio nomine dicitur porzyecźnyczek Fysiol. 605 sg. pofitek m. — flagra 2434 porzitek (rym počepek) AB; kontext poliček, pošijek, pohlavky ald. porné f. — pinnula 880 porriye „„radices in apoteca“, kontext kovúč, pupanáč, pornč, hrdlún, bilem. porobenie nt. - angariamen 2272 poro- benye AB atd. Srovn. porubenie anga- rium Veleś. (omylem).
400 popelka m. f. coquilla 2245 popelka (rým holota); kontext sokol&i, holota, husák, popelka, protivník , atd. -. coquinarius Boh. 823 popelka = Wiesb. 1127 ald.; „„mužský neb ženská, popelka — která se mnoho v popeli přebírá a vůbec | špinavá, jako popelem pomouněná“ Je. (z usu a D.), Kt. popénec m. — mandragora 792 popie- necz AB „frumenta” =. Boh. 340 po- penecz aid.; hojn£ v vosti.; té pupenec, né. openec Jg. Svovn. i sli. popovec. popenéznicé f. =: denariata 2056 pope- nycznyczye (jenom v B, A nemá, tedy nejislo, bylodli v origin.) <Zty: svovn. Brand! Gloss.) popis m. — stilum (pro rým k sigillum, m. stilus» 2322 popis (kontext vklad, popis, pečet) — Veleš. ad. popisać m. conscriptor 2672 popisacz. popisné nt. — scriptile 2297 popysne (rym zámazné; kontext ptíchodné, od- chodné, šat, popisné, zámazné) Veleš ; palrně poplatek jakýs. popluzie nt. — aratura 723 popluzie ABCG = Wiesb. 1087 atd. -= agricultura Boh. 799 popluzye Wiesb. 1087 ald. popnec m. — samar 816 popnecz (rym kychavec); ,,herbae ignotae" (snad "isto popovec?). (Zlý. snad m. po- pencc!> popová f. — bacha 1770 popova AB (| kniżskó nevdstka; též u Šitimého). popovie v. popovec popovec m. - preshiterides 1772 popo- vecz (A: popowycz B) popowcze Veleš. (snad jen chyba opisu). popovic v. popovec popovscz- v. povoślenec poprava f. — lictoria 1656 Poprava AB = Veleś. aid. poprávcé m.: lictor 1007 poprawcze AGTr. (rym zrádcě) — Veleś. — Slov. Treb. 13 — Bon. 762 (Victor m. lictor) == poprawczie Wiesb. 1036 afd. poprávek m. = correctorium 2278 po- pravek. Srovn. popravna. [popravenie nt. — correccio Vokab. 175 Poprawenye aid. popravitel m. — reparator 1228 popra- vitel ABG aid. popravili v. popravenie porobenie. popravna f. — registrum 2380 poprawna A B (spojoval registrum s regere). poprosili v. poprośenie | poprosné f. == letania 2410 poprosnye (rým penthecoste) AB — překlad ne- obratný. poprošenie nt.:: deprecacio 1480 po- prossenye AB atd. poprslek m. = radius 64 poprslek (rým věk) = : Boh. 26 ald.; — paprslek Lact. S I*b aid., bak též papršlek. poprub m. — cingula 2181 popruh AB — i Boh. 783 atd. (kontext popruh, luk, uzda ... „de armis“). bopustili v. popuštčnie [popusténie — remissio Vokab. 208 (jenom v Klem.) popusstienie ,,dc loyca''. pr m.. porrum 761 por. AG — Veles. -:puor Rstl. Drk. 184Y afd.; hojné v vosll. Z latinského. pofád m. — ordo 44 porzad ACTrial. (G rzad mylně; rym řád) — Vokab. 121 ald.; nyní pořádek. -pova v. podpora (poradenstvie nt. — congruitas Vokab. 139 porzadenstwye ,,de grammatica" pořádný v. neporadny porazenie v. prorazenie poraziti vb. pí. part. pass.: (noctua) sup- pressa Fysiol. 499 gl. porazen. pořč- v. pořie- -porek v. vodyporek -poficé v. rozpeoficć pofiecie nt. : : super fluminare 363 na- porzieczie (A . BG porzyeczye) Veleš. naporziczý; překlad správný, správně zařazen; ale ježto lat. heslo není doloženo, zdá se, že vzniklo přepsáním ze superliminare (několikvál v Exodu) a to pak přeloženo t podle obsahu za- řazeno. pořtečníček m.: piscecula (rybak) currit per aquam, ideo alio nomine dicitur porzyecźnyczek Fysiol. 605 sg. pofitek m. — flagra 2434 porzitek (rym počepek) AB; kontext poliček, pošijek, pohlavky ald. porné f. — pinnula 880 porriye „„radices in apoteca“, kontext kovúč, pupanáč, pornč, hrdlún, bilem. porobenie nt. - angariamen 2272 poro- benye AB atd. Srovn. porubenie anga- rium Veleś. (omylem).
Strana 401
porody — pospánie. 401 porody pl. m. = partus 4779 porodi (A: B | [poselkyn(ć) f. .. ancilla Boh. 524 posel- omladenye, Trial. Prody; rým rado- vánky): plur. asi jen pro rým; jinak porod jiź u Dalim. porok m. — egre lacio 1434 Porok AB atd., pak dial. mor. | boroh- v. porok- porokeü? m. — selonites (A: ceronites B) 150 poroken AB (mozno, Ze snad 'cero- nites' je správné a Ze přeloženo 'poro- hen', což mylně opsáno) ‚.lapis‘‘. porovnánie nt. =: modificacio 1539 po- rownanye (psdno vsak zkratkou ‘pro’ — m. po-) = Veleš. atd. porovnati v. porovnánie porozenice v. pecenky porubenie v. porobenie poruéenie nt. commissio 2254 poru- czeníe (vým leženie) atd. fporučiti v. porucenie poruénik m. — delegatus 1027 pcrucznik ABCG (Trial porneznyk commenda- tor, omylem opisovaièshym a splctentm s v. 1028 commendor opravnik); rym Xanovnik = Veles. aid. porûhanie nt. — blasphemia 1357 po- ruhanie (rym nafiekanie) aid. porühati vb. impf. 3. sg. blasphemat Fysiol. 540 gl. poruhasye Sb. vb. porńhanie v. 1. forus- v. porúš- | porúška f. = oppra 1703 porusška (A : B parusska; rým osypka) ,.languor““: kontext klanie, osypka, mozol, porużka, buchen = RVodü. 25Y poruska (opera omylem) — Vele3. porzka opera (032y- lem). Jg. mylnë poruska. porzka v. porúška posadnicé f. — diversorium 2093 posad- | nyczye (B : A posadmyczyc , rym ho- sténicé); diversorium = deversorium; deversorium = Herberge Georges. poscek v. po&cek posed m. — auca 1970 posed (hontexi oblúk, komňata, komora, posed, desk- natka, zims, krov). pos&dl m. =. duncarus 822 possedl (rým oddiel), /?nak poscd(l) v sté. rost!i. (a po- dnes) — bryonia veľmi často; „ignotae herbae“. posel m. — legatus 987 possel AG (rým šel; v G , nuncius“) ad. = nunccius Boh. 756 posel (Klaret nemá) atd. foselací v. posbat kynye (var. posselkyn dial) — Wiesb. 595 atd. (búvodu biblického: u Klarela nent 1736—1762; verš ast vypadl, snad spolu s překladem hesla nunccivs. poselstvie nt. = nunccia 1431 poselstvie (rÿm nerovenstvie) ald. = epistola Vokab. 165 poselstwy" „de rethorica''. = epistola Vokab. 338 poselstwie ,,de theologia" (Alaret pos(elacf» list). poschovna f. = cella 2332 poschowna; umělé tvoření. posknicé f. ..capinum 783 Posknycze „frumenta”. poskrovky pl. f. = parsimonie 2453 pos- krowki (rym sutky) ,,ecclesiastica". poskorna v. pośkvrna poslavnost f. — solempnitas 2477 po- slawnost (75m pohanost); zaniklo. posledek m. — postinus (A : B postrinus) 1768 posledek (vým jedináček); kontext blíženec, prvěnec, posledek, jedináček, narozenec.. (Ziy:posledek potomek Lupáč, Hist. o cis. Karl. ed. Hanka,108.> poslepún m. = pester 570 poslepun (rým chochlún) ,„serpens“. pos<elaci?) list m. -. epistola 2344 Pos- list (pałrnż klaretovsky zkrydceno; snad z poselaci list? nebo poselstvie list?, v. poselstvie); aniklo. poslinkolek v. podslunoviet posluchaë m. = auditor 1066 Posluchacz atd., ujalo se obecně. (poslušenstvie nt. obediencia Vokab. 384 poslussenstwye ald. poslušnost f. — obediencia 1409 poslus- nost a(d. posnübenie v. posnübie | posnibie nt. = sponsalia 2489 posnvbic AB (rým vracevánie); možno, že zkrá- ceno m. posnúbenie: Veleš. sponsalia posnubenie. posnübiti v. posnübie pósob m. — aría 1444 posob (kontext XCebetánie, necnost, pósob, mluvnost). pósoba f. — procuratorium 2249 possoba (rým Zaloba) aid. Svovn. pósob. -pósobié v. zpósobié -pósobiti v. zpésobenie pospánie nt. — dormicio 1394 pospaníe AB (rÿm podtiemanie) atd. pospali v. pospanie
porody — pospánie. 401 porody pl. m. = partus 4779 porodi (A: B | [poselkyn(ć) f. .. ancilla Boh. 524 posel- omladenye, Trial. Prody; rým rado- vánky): plur. asi jen pro rým; jinak porod jiź u Dalim. porok m. — egre lacio 1434 Porok AB atd., pak dial. mor. | boroh- v. porok- porokeü? m. — selonites (A: ceronites B) 150 poroken AB (mozno, Ze snad 'cero- nites' je správné a Ze přeloženo 'poro- hen', což mylně opsáno) ‚.lapis‘‘. porovnánie nt. =: modificacio 1539 po- rownanye (psdno vsak zkratkou ‘pro’ — m. po-) = Veleš. atd. porovnati v. porovnánie porozenice v. pecenky porubenie v. porobenie poruéenie nt. commissio 2254 poru- czeníe (vým leženie) atd. fporučiti v. porucenie poruénik m. — delegatus 1027 pcrucznik ABCG (Trial porneznyk commenda- tor, omylem opisovaièshym a splctentm s v. 1028 commendor opravnik); rym Xanovnik = Veles. aid. porûhanie nt. — blasphemia 1357 po- ruhanie (rym nafiekanie) aid. porühati vb. impf. 3. sg. blasphemat Fysiol. 540 gl. poruhasye Sb. vb. porńhanie v. 1. forus- v. porúš- | porúška f. = oppra 1703 porusška (A : B parusska; rým osypka) ,.languor““: kontext klanie, osypka, mozol, porużka, buchen = RVodü. 25Y poruska (opera omylem) — Vele3. porzka opera (032y- lem). Jg. mylnë poruska. porzka v. porúška posadnicé f. — diversorium 2093 posad- | nyczye (B : A posadmyczyc , rym ho- sténicé); diversorium = deversorium; deversorium = Herberge Georges. poscek v. po&cek posed m. — auca 1970 posed (hontexi oblúk, komňata, komora, posed, desk- natka, zims, krov). pos&dl m. =. duncarus 822 possedl (rým oddiel), /?nak poscd(l) v sté. rost!i. (a po- dnes) — bryonia veľmi často; „ignotae herbae“. posel m. — legatus 987 possel AG (rým šel; v G , nuncius“) ad. = nunccius Boh. 756 posel (Klaret nemá) atd. foselací v. posbat kynye (var. posselkyn dial) — Wiesb. 595 atd. (búvodu biblického: u Klarela nent 1736—1762; verš ast vypadl, snad spolu s překladem hesla nunccivs. poselstvie nt. = nunccia 1431 poselstvie (rÿm nerovenstvie) ald. = epistola Vokab. 165 poselstwy" „de rethorica''. = epistola Vokab. 338 poselstwie ,,de theologia" (Alaret pos(elacf» list). poschovna f. = cella 2332 poschowna; umělé tvoření. posknicé f. ..capinum 783 Posknycze „frumenta”. poskrovky pl. f. = parsimonie 2453 pos- krowki (rym sutky) ,,ecclesiastica". poskorna v. pośkvrna poslavnost f. — solempnitas 2477 po- slawnost (75m pohanost); zaniklo. posledek m. — postinus (A : B postrinus) 1768 posledek (vým jedináček); kontext blíženec, prvěnec, posledek, jedináček, narozenec.. (Ziy:posledek potomek Lupáč, Hist. o cis. Karl. ed. Hanka,108.> poslepún m. = pester 570 poslepun (rým chochlún) ,„serpens“. pos<elaci?) list m. -. epistola 2344 Pos- list (pałrnż klaretovsky zkrydceno; snad z poselaci list? nebo poselstvie list?, v. poselstvie); aniklo. poslinkolek v. podslunoviet posluchaë m. = auditor 1066 Posluchacz atd., ujalo se obecně. (poslušenstvie nt. obediencia Vokab. 384 poslussenstwye ald. poslušnost f. — obediencia 1409 poslus- nost a(d. posnübenie v. posnübie | posnibie nt. = sponsalia 2489 posnvbic AB (rým vracevánie); možno, že zkrá- ceno m. posnúbenie: Veleš. sponsalia posnubenie. posnübiti v. posnübie pósob m. — aría 1444 posob (kontext XCebetánie, necnost, pósob, mluvnost). pósoba f. — procuratorium 2249 possoba (rým Zaloba) aid. Svovn. pósob. -pósobié v. zpósobié -pósobiti v. zpésobenie pospánie nt. — dormicio 1394 pospaníe AB (rÿm podtiemanie) atd. pospali v. pospanie
Strana 402
402 pospěchač m. - properator 1249 pospie- chacz (A: pospychacz B). pospéule v. pozpévle post m. =: ieiunium 2336 puost -= Bon. 725 post; né. půst ald. postarkoś m. .: silurus 418 postarkoss AB (vým ustaloś) „,„piscis””. postatelec m. : Stoicus 1092 Postatelecz (A : B postatrelecz omylem): neumèlé tvoFemi, stoicus spojeno se Sto, Stare. postatrelec v. postatelec postav v. postava postava f. -- stamen 1933 postawa (kon- text klakol, postava, ttcpec, ké&pé..) = substamen Boh. 848 postawa (var. postaw) (koniexi postava, Sev, krajéi. .) = statura 2449 postava ald. postavec m. : stavimentum (A : B sta- mimentum) 1922 postavecz (A :B postanek, omylem); konicat Sarlat, bru- nat, Sperloch, postavec, cvilink.. postdvek v. postavec postavnik m. = cereus 2343 postawnik AB (vym sviecnik) (— velikd svice vos- rovd) ald. postavnost v. posvatnost | postele f. — lectistemia 2029 postele — Wiesb. 887 = Boh. 632 postel aid. -postie v. stfedopostie -postiha v. napostiha -postihavy v. nepostihavy posing v. postnie posinie f. = quadragesima 2399 Postnye {t. medley AB (kontext Hromnic, post- nie, devietník.. jména nedělt) atd. postnik m. = ieinnator 1059 Postnyk atd.; nyní zaniklo. postol m. = culpo 1895 postol. AB: nej- spíše ctrkevnéslovanského původu, v. Sbovnik Pastrnkuv 28. Jinak jenom v Hdjkové Kvon. 27 ,,postoly prtuji*, doklad vymyšlený. posłolka v. poštolka postranek m. = apellum 2180 Postranek (A : B postranky, opravou; melrum ne- dovoluje) — Veleś. atd., forma postra- nek pro vers, obyé plir. postrañky us.; bývá pokládáno (jako p. postronek) za domáci, ale možno, že je to jem počeštěné ném. Strang. postřebie v. potřebně postředek v. prostředek pospěchač - posvecan. postřek m. — pungena 1694 Postrzek (A :B postrk) „languor”, srovn. r. strekatu = pungere. postriebrenec m. = argentator 2605 po- strziebrzenecz (vým měděnec); překlad neumély. nostfihać m. : - studex 2664 postrzihacz (rym vinotepec) = Veleš. atd. postrina f. — sicera 1842 postrzina AB (rym jelina); sicera = opojny nápoj v Plsmé, ‘Serbet’. postrk v. postrek postrolnik v. pstrolnik postrup m. — mamonetus 461 postrup AB „clauda monstra". posudek m. = coniudicacio 2257 posudek atd., srovun. posuzenie. posûditi v. posûzenie posupélek m. = staurus 417 posupyelek (B * A posupilek; rym patiek) ,,piscis'. Lal. scaurus (z 7. oxadQoc) : : Klump- fuss Georges. posupilek v. posupélek posûzenie nt. — iudicacio 2250 posuzenie (vým kúpenie) atd. posvařník v. posvěcan posvátna f. = zakrista 1032 posvatna (AB; v B přidáno poswatnyk opravou; jsouť uváděna na i. m. jenom jména osob; ale 'sacrista“ je jenom vložka pro rým k evangclista, překlad tedy správný). posvátník v posvátna posvdtnost f. = almachia (A: almatia B) 2370 Posvatnost (A: postavnost B) „„de ecclesia''; konlext hâäSka, sviecen, posvatnost, pokazatedln£. posvátný adj. = sacratus 1219 Posvatny atd.; sroun. posvâtna. posvéc- v. L. posviec- posvěcan m. = terribilianus 1178 po- svieczan (kontext pozieral, daremnik, posvécan, hïieSnice); sroun. = poswie- czenik Veleä, = posvarnik Žid. krak. Jg. dodává, že u Žídka „inter homines vanos victum suum quaeritantes quibus- dam obversionibus ut sunt leno, gulio, bibulus, palpo‘“, a p% posvècenik cituje Zidkovo posvéïnik, „quod forte rec- tius“. Podle všeho však Židkovo posvář- ník vzniklo asi nějakým omylem z Vele šímova posvěceník, toto pak umysinou opravou z posvècan, ‘ddaného metrem,
402 pospěchač m. - properator 1249 pospie- chacz (A: pospychacz B). pospéule v. pozpévle post m. =: ieiunium 2336 puost -= Bon. 725 post; né. půst ald. postarkoś m. .: silurus 418 postarkoss AB (vým ustaloś) „,„piscis””. postatelec m. : Stoicus 1092 Postatelecz (A : B postatrelecz omylem): neumèlé tvoFemi, stoicus spojeno se Sto, Stare. postatrelec v. postatelec postav v. postava postava f. -- stamen 1933 postawa (kon- text klakol, postava, ttcpec, ké&pé..) = substamen Boh. 848 postawa (var. postaw) (koniexi postava, Sev, krajéi. .) = statura 2449 postava ald. postavec m. : stavimentum (A : B sta- mimentum) 1922 postavecz (A :B postanek, omylem); konicat Sarlat, bru- nat, Sperloch, postavec, cvilink.. postdvek v. postavec postavnik m. = cereus 2343 postawnik AB (vym sviecnik) (— velikd svice vos- rovd) ald. postavnost v. posvatnost | postele f. — lectistemia 2029 postele — Wiesb. 887 = Boh. 632 postel aid. -postie v. stfedopostie -postiha v. napostiha -postihavy v. nepostihavy posing v. postnie posinie f. = quadragesima 2399 Postnye {t. medley AB (kontext Hromnic, post- nie, devietník.. jména nedělt) atd. postnik m. = ieinnator 1059 Postnyk atd.; nyní zaniklo. postol m. = culpo 1895 postol. AB: nej- spíše ctrkevnéslovanského původu, v. Sbovnik Pastrnkuv 28. Jinak jenom v Hdjkové Kvon. 27 ,,postoly prtuji*, doklad vymyšlený. posłolka v. poštolka postranek m. = apellum 2180 Postranek (A : B postranky, opravou; melrum ne- dovoluje) — Veleś. atd., forma postra- nek pro vers, obyé plir. postrañky us.; bývá pokládáno (jako p. postronek) za domáci, ale možno, že je to jem počeštěné ném. Strang. postřebie v. potřebně postředek v. prostředek pospěchač - posvecan. postřek m. — pungena 1694 Postrzek (A :B postrk) „languor”, srovn. r. strekatu = pungere. postriebrenec m. = argentator 2605 po- strziebrzenecz (vým měděnec); překlad neumély. nostfihać m. : - studex 2664 postrzihacz (rym vinotepec) = Veleš. atd. postrina f. — sicera 1842 postrzina AB (rym jelina); sicera = opojny nápoj v Plsmé, ‘Serbet’. postrk v. postrek postrolnik v. pstrolnik postrup m. — mamonetus 461 postrup AB „clauda monstra". posudek m. = coniudicacio 2257 posudek atd., srovun. posuzenie. posûditi v. posûzenie posupélek m. = staurus 417 posupyelek (B * A posupilek; rym patiek) ,,piscis'. Lal. scaurus (z 7. oxadQoc) : : Klump- fuss Georges. posupilek v. posupélek posûzenie nt. — iudicacio 2250 posuzenie (vým kúpenie) atd. posvařník v. posvěcan posvátna f. = zakrista 1032 posvatna (AB; v B přidáno poswatnyk opravou; jsouť uváděna na i. m. jenom jména osob; ale 'sacrista“ je jenom vložka pro rým k evangclista, překlad tedy správný). posvátník v posvátna posvdtnost f. = almachia (A: almatia B) 2370 Posvatnost (A: postavnost B) „„de ecclesia''; konlext hâäSka, sviecen, posvatnost, pokazatedln£. posvátný adj. = sacratus 1219 Posvatny atd.; sroun. posvâtna. posvéc- v. L. posviec- posvěcan m. = terribilianus 1178 po- svieczan (kontext pozieral, daremnik, posvécan, hïieSnice); sroun. = poswie- czenik Veleä, = posvarnik Žid. krak. Jg. dodává, že u Žídka „inter homines vanos victum suum quaeritantes quibus- dam obversionibus ut sunt leno, gulio, bibulus, palpo‘“, a p% posvècenik cituje Zidkovo posvéïnik, „quod forte rec- tius“. Podle všeho však Židkovo posvář- ník vzniklo asi nějakým omylem z Vele šímova posvěceník, toto pak umysinou opravou z posvècan, ‘ddaného metrem,
Strana 403
posvěka — potrošek. posvěka f. = nucha 1309 posvieka AB; svovn. svíčky, svíčková pečeně Jg. posvět m. = lucerna 2354 posviet ald. posvětič m. sanctificator 1223 po- svieticz. posvätili v. posviecenie posvétna f. — laterna 2364 posvietna -- Veles. posvét; zaniklo. posviecenie nt. = dedicaciones 2409 po- svieczenie (plur. pro vým hk rogaciones) — Boh. 581 (dedicacio) aid. po&cek m. — orbus 2120 posczyek (jenom v B v této sowvislosti kolesa, posczyek, ošítka); výklad dvou slov nejasný. Svovn. poščky. poščky pl. m. — priapus 489 possczki (kontext zpratek, osk, pośćky, bachof); pri částech těla zotřecího; posek = úd plodicí býka, hřebce nebo berana Jg. poševka v. pošívka pošijek m. — colaphus 2132 possigek AB — Veleš. atd. pošívka f. — sutura 1936 posywka (A : B | podle Hanky posewka, podle Menčtka poswoka) — Veleś. (stura) aid. poëkvrna (posk-) f. — macula 1459 po- skwrna (rym za) = Wiesb. 1135 pos- skwrna Boh. 827 (posskwrna, po- skwrna) ald. postolka (post-) f. = rustula 256 postolka AB = Fysiol. 619 mg. = Boh. 114 = Wiesb. 688 (cristula omylem) ald.; nyni — falco tinunculus. poíva f. — calosa 2152 possva AB ald. pot m. — sudor 1382 pot — Boh. i31 = Wiesb. 457 aid. potáf m. — dragma 2272 potacz (kon- text ptieselnicé, potáč, útek, člunek) = Boh. 843 — Wiesb. 1152 — Mam. A 19" = Slov. Tieb. 13 (potácek) aid.: — vte- teno plné upředených nití /gm. poláček v. potáč [potahač m.. rimaria Boh. 884 pota- hacz (var. poczehacz dial); Romtext nebozcz, probijacka, fezák, potahac, hoble...; sroun. potèhacka. potajnář m. - cancellarius 1079 potay- narz (A : B potaynecz podle Hanky, potaynacz podle MenCika); rým hvěz- dář; neobratně tvořeno. połajnec v. potajnář potaz m. — consiliamentum 2316 potaz AB atd. 403 potázanie nt (ARC: 216 atd. questio 1104 potazanye otazka G omylem) =- Vokab. polázati v. potázanie pote v. páty polčhač v. potahač potéhaëka f. : deruncia 2634 potie- haczka (rým rudnikka), kontext vy- strhafka, probijacka, rudnicka, potc- hačka, podkova; v. potahač. polek v. potet potet m. — amittarius 1758 Potet (A : B potek; omylem členo t sa c; Jgm. opra- vuje 'potetek'); srovn. nè. potetil Jg. potetek v. potet . polieżenie nt. — agravacio 2482 potie- zenie (,,ecclesiastica"); rým poletěnie. potiezili v. potieżenie potichlosi f. = tranquillitas 1453 potich- lost (A : B potychnost omylem) (vým lechkost) = Wiesb. 1419 — Veleš. atd. polipnost v. vtipnost pótka f. — tiga 1396 potka AB (kontext nekázn, lacino, pótka, draho..) aid. Svovn. spótka. | potlačenie nt. = conculcacio 1527 po- tlaczenye (rým potiebie). pollaciti v. potlačenie -potna srovn. chvéjepotna pot ček var. v. stbel. potoćnik m. - : voludata 830 potocznik AB RVodh. 45" I atd. , ignota herba" nyni Sium Jgm. potok m. — fluvius 340 potok Boh. 58 — Wiesb. 176 afd. potopa f. — diluvium 355 potopa — Boh. 86 : : Wiesb. 229 ald. potracenec m. = aLortivus 1769 potracze- necz AB (vým narozenec) - Nn 68"a — Veleš. atd. (,,de progenie"). potyčka v. potržka potřebie nt. = necessum 1527 potrzcbic atd. (rým potlačenie), — necessitas 1531 potrzebie (rým že- bráéstvie) atd. = latrina v. potrebné potiebné 1. — latrina 1997 potrzebnie (A:B postrzyebye omylem; vým žehně; kontext záchod, srác, pottebné. .) potrébovna f. corbonu 2366 potrze- bowna (,de eclesia'"); meujalo se. potrośek m. = pulda 915 potrossek (rym pozemek) ,boletus”; srovn. polské po- troch = Fingeweide. AG =
posvěka — potrošek. posvěka f. = nucha 1309 posvieka AB; svovn. svíčky, svíčková pečeně Jg. posvět m. = lucerna 2354 posviet ald. posvětič m. sanctificator 1223 po- svieticz. posvätili v. posviecenie posvétna f. — laterna 2364 posvietna -- Veles. posvét; zaniklo. posviecenie nt. = dedicaciones 2409 po- svieczenie (plur. pro vým hk rogaciones) — Boh. 581 (dedicacio) aid. po&cek m. — orbus 2120 posczyek (jenom v B v této sowvislosti kolesa, posczyek, ošítka); výklad dvou slov nejasný. Svovn. poščky. poščky pl. m. — priapus 489 possczki (kontext zpratek, osk, pośćky, bachof); pri částech těla zotřecího; posek = úd plodicí býka, hřebce nebo berana Jg. poševka v. pošívka pošijek m. — colaphus 2132 possigek AB — Veleš. atd. pošívka f. — sutura 1936 posywka (A : B | podle Hanky posewka, podle Menčtka poswoka) — Veleś. (stura) aid. poëkvrna (posk-) f. — macula 1459 po- skwrna (rym za) = Wiesb. 1135 pos- skwrna Boh. 827 (posskwrna, po- skwrna) ald. postolka (post-) f. = rustula 256 postolka AB = Fysiol. 619 mg. = Boh. 114 = Wiesb. 688 (cristula omylem) ald.; nyni — falco tinunculus. poíva f. — calosa 2152 possva AB ald. pot m. — sudor 1382 pot — Boh. i31 = Wiesb. 457 aid. potáf m. — dragma 2272 potacz (kon- text ptieselnicé, potáč, útek, člunek) = Boh. 843 — Wiesb. 1152 — Mam. A 19" = Slov. Tieb. 13 (potácek) aid.: — vte- teno plné upředených nití /gm. poláček v. potáč [potahač m.. rimaria Boh. 884 pota- hacz (var. poczehacz dial); Romtext nebozcz, probijacka, fezák, potahac, hoble...; sroun. potèhacka. potajnář m. - cancellarius 1079 potay- narz (A : B potaynecz podle Hanky, potaynacz podle MenCika); rým hvěz- dář; neobratně tvořeno. połajnec v. potajnář potaz m. — consiliamentum 2316 potaz AB atd. 403 potázanie nt (ARC: 216 atd. questio 1104 potazanye otazka G omylem) =- Vokab. polázati v. potázanie pote v. páty polčhač v. potahač potéhaëka f. : deruncia 2634 potie- haczka (rým rudnikka), kontext vy- strhafka, probijacka, rudnicka, potc- hačka, podkova; v. potahač. polek v. potet potet m. — amittarius 1758 Potet (A : B potek; omylem členo t sa c; Jgm. opra- vuje 'potetek'); srovn. nè. potetil Jg. potetek v. potet . polieżenie nt. — agravacio 2482 potie- zenie (,,ecclesiastica"); rým poletěnie. potiezili v. potieżenie potichlosi f. = tranquillitas 1453 potich- lost (A : B potychnost omylem) (vým lechkost) = Wiesb. 1419 — Veleš. atd. polipnost v. vtipnost pótka f. — tiga 1396 potka AB (kontext nekázn, lacino, pótka, draho..) aid. Svovn. spótka. | potlačenie nt. = conculcacio 1527 po- tlaczenye (rým potiebie). pollaciti v. potlačenie -potna srovn. chvéjepotna pot ček var. v. stbel. potoćnik m. - : voludata 830 potocznik AB RVodh. 45" I atd. , ignota herba" nyni Sium Jgm. potok m. — fluvius 340 potok Boh. 58 — Wiesb. 176 afd. potopa f. — diluvium 355 potopa — Boh. 86 : : Wiesb. 229 ald. potracenec m. = aLortivus 1769 potracze- necz AB (vým narozenec) - Nn 68"a — Veleš. atd. (,,de progenie"). potyčka v. potržka potřebie nt. = necessum 1527 potrzcbic atd. (rým potlačenie), — necessitas 1531 potrzebie (rým že- bráéstvie) atd. = latrina v. potrebné potiebné 1. — latrina 1997 potrzebnie (A:B postrzyebye omylem; vým žehně; kontext záchod, srác, pottebné. .) potrébovna f. corbonu 2366 potrze- bowna (,de eclesia'"); meujalo se. potrośek m. = pulda 915 potrossek (rym pozemek) ,boletus”; srovn. polské po- troch = Fingeweide. AG =
Strana 404
404 potržka f. = conflictus 2103 potrzka AB = Boh. 916 (var. potrczka dial.; Jem. srovnává pol. potarczka) — Wiesb. 1229 — Vele&. atd.; srovm. potrzka sedicio Mam. A 35" atd. potupa Í. — contemptus 1426 potupa .- Vokab. 402 aid. potvora f. = monstrum 304 potvora AG = Boh. 83 — Wiesb. 228 aid. — comedia v. piesnotvora. [potord f. — regula Vokab. 20 potwrd (var. podwrd, potwrijd) — - neumflć. polvrditi v. potvrzenie (potvrdny adj. = affirmativum (adver- bium» Vokab. 106 potwrdne (var. podwrdne) ,,de grammatica". = affirmativa (vay. affinitiva chybně) Vokab. 191 potwrdna ,,de loyca''. (Zty: svovn. Comest. C 344a na křtě sč řieká potwrdnye takymto smyslem: . .> potvrzenie nt. — locus Vokab. 216 po- twrzenye ,,de loyca". połykel v. potylek potylek m. - graba 2134 potikel AB (patrně omyl, jak poznal již Jgm. V, 960b, opravuje tek dřívější heslo po- tykel Tlf, 3825); hontext policek, po3ijek, ponosek, pouSek, poécepek, potylek, pofitek, pohlavky.. pousek m. — arda 2133 povsek AB (rým ponosek); szovn. předchozí. -pověď v. o(t)povéd, prípovéd, pro- povéd, z(á)povéd, vypovéd | -povédéti v. otpovédéti, pro- -pov(ćdyna v. otpovédna -povédiniR v. zpovédlnik povérek m. — hostorium 2027 povierek AB (rým korček) = Boh. 700 (var. po- werek, powyerzen dial.) = Veleš. : Mam. A. 30Y a/d.; — shan&éka, Streich- holz Jgm.; srovn. povéren nc. — utensile 2073 povierek (A : B po- worek omylem; rym počinek) ad., pol. powerek — „,sochirek, ktery se do uch vědra čili děberu zastrkuje a k nošení jeho na ramenech slouží“ Jg. pověřen dial. v. pověrek pověsmo nt. = xura 2564 powiesmo (rým přadeno) = Mam. A 37*. Vele&. (ura mylně) ald. — fusorium Boh. 844 powycsmo (vav. powyssnie dial) — Mam. A 22":. RVodń. 60'a (fusarium powesmo) a/d. potrzka — povoscenec. pověst f. — parabola 2429 Poviest AB — Vokab. 337 ,,de theologia'' aid. povéd ? | staura $66 poviet] , serpens". povétiie nt. — aer 165 Powietrzie Boh. 43 atd.; aere Fysiolog. 75 gl. zpouetrzye atd., n£. povětří. povézadlo nt. — ambasia 2040 povie- zadlo AB (vym dr£adlo); kontext no- sidlo.. drZadlo, povózadlo, ütor. ). = segax 2587 poviczadlo = Veles. ad. (kontext krajadlo, ke§, povézadlo, chti- stavka, oblévka atd.); rym krajadlo. povidla pl. nt. = fructula 1829 povidla (rým záušnička); komtext homolka, skyva, částa, povidla, svítek ald.; = powidli 7kp. Zid. Jg. atd. povisné v. povésmo povłać v. pavlaka povlacka f.— emigraneum 1713 po- wlaczka AB (podle Mencika v B pa- wlaczka) (,languor") — RVodiü. 22°F atd. (vlastmě však memoc očnl); nyní obrykle migréna. ’ povlaka f. — lectega 1919 powlaka (B : A pawlak myln£) — powlacz lectera Veles. atd. Srovn. povlaćka. pévod m. — experium 2540 povod (kon- text odvet, póvod, vet). povodeň m. = inundacio 346 povoden ABG — Wiesb. 230 = Mam. A 25" = Vs. (povodenj) aid. undacio Boh. 86 pouoden afd. fpovodení v. povodeň povodnik m. = naipa (A : B nayda) 846 povodnyk (rym podsosnik) „herba ig- nota". povolenie nt. — consensus 1379 povo- lenie (rym zrazenie) atd. povolevánie nt. = consensio 1176 povo- ievanie (rym porucévánie) aid. povoliti v. povolenie [povolné adj. nt. — prohereticum (ver- bum) Vokab. 99 powolnee (K1.: powolne M, powole F omylem) ,,de grammatica". povolovati v. povolevanie povonětřík m. = carduellis 272 povo- nyetrzik (rym bllotit) AB ,,volatilia campestria" — lvofeuo neumtle. povorek v. povérek povos3éenec m. — cerimonium 1927 po- wosczenecz (B : popovsczenecz A chyb- mě; vým knězovec); /vořeno neuměle: ceri spojovámo s cera- vosk-.
404 potržka f. = conflictus 2103 potrzka AB = Boh. 916 (var. potrczka dial.; Jem. srovnává pol. potarczka) — Wiesb. 1229 — Vele&. atd.; srovm. potrzka sedicio Mam. A 35" atd. potupa Í. — contemptus 1426 potupa .- Vokab. 402 aid. potvora f. = monstrum 304 potvora AG = Boh. 83 — Wiesb. 228 aid. — comedia v. piesnotvora. [potord f. — regula Vokab. 20 potwrd (var. podwrd, potwrijd) — - neumflć. polvrditi v. potvrzenie (potvrdny adj. = affirmativum (adver- bium» Vokab. 106 potwrdne (var. podwrdne) ,,de grammatica". = affirmativa (vay. affinitiva chybně) Vokab. 191 potwrdna ,,de loyca''. (Zty: svovn. Comest. C 344a na křtě sč řieká potwrdnye takymto smyslem: . .> potvrzenie nt. — locus Vokab. 216 po- twrzenye ,,de loyca". połykel v. potylek potylek m. - graba 2134 potikel AB (patrně omyl, jak poznal již Jgm. V, 960b, opravuje tek dřívější heslo po- tykel Tlf, 3825); hontext policek, po3ijek, ponosek, pouSek, poécepek, potylek, pofitek, pohlavky.. pousek m. — arda 2133 povsek AB (rým ponosek); szovn. předchozí. -pověď v. o(t)povéd, prípovéd, pro- povéd, z(á)povéd, vypovéd | -povédéti v. otpovédéti, pro- -pov(ćdyna v. otpovédna -povédiniR v. zpovédlnik povérek m. — hostorium 2027 povierek AB (rým korček) = Boh. 700 (var. po- werek, powyerzen dial.) = Veleš. : Mam. A. 30Y a/d.; — shan&éka, Streich- holz Jgm.; srovn. povéren nc. — utensile 2073 povierek (A : B po- worek omylem; rym počinek) ad., pol. powerek — „,sochirek, ktery se do uch vědra čili děberu zastrkuje a k nošení jeho na ramenech slouží“ Jg. pověřen dial. v. pověrek pověsmo nt. = xura 2564 powiesmo (rým přadeno) = Mam. A 37*. Vele&. (ura mylně) ald. — fusorium Boh. 844 powycsmo (vav. powyssnie dial) — Mam. A 22":. RVodń. 60'a (fusarium powesmo) a/d. potrzka — povoscenec. pověst f. — parabola 2429 Poviest AB — Vokab. 337 ,,de theologia'' aid. povéd ? | staura $66 poviet] , serpens". povétiie nt. — aer 165 Powietrzie Boh. 43 atd.; aere Fysiolog. 75 gl. zpouetrzye atd., n£. povětří. povézadlo nt. — ambasia 2040 povie- zadlo AB (vym dr£adlo); kontext no- sidlo.. drZadlo, povózadlo, ütor. ). = segax 2587 poviczadlo = Veles. ad. (kontext krajadlo, ke§, povézadlo, chti- stavka, oblévka atd.); rym krajadlo. povidla pl. nt. = fructula 1829 povidla (rým záušnička); komtext homolka, skyva, částa, povidla, svítek ald.; = powidli 7kp. Zid. Jg. atd. povisné v. povésmo povłać v. pavlaka povlacka f.— emigraneum 1713 po- wlaczka AB (podle Mencika v B pa- wlaczka) (,languor") — RVodiü. 22°F atd. (vlastmě však memoc očnl); nyní obrykle migréna. ’ povlaka f. — lectega 1919 powlaka (B : A pawlak myln£) — powlacz lectera Veles. atd. Srovn. povlaćka. pévod m. — experium 2540 povod (kon- text odvet, póvod, vet). povodeň m. = inundacio 346 povoden ABG — Wiesb. 230 = Mam. A 25" = Vs. (povodenj) aid. undacio Boh. 86 pouoden afd. fpovodení v. povodeň povodnik m. = naipa (A : B nayda) 846 povodnyk (rym podsosnik) „herba ig- nota". povolenie nt. — consensus 1379 povo- lenie (rym zrazenie) atd. povolevánie nt. = consensio 1176 povo- ievanie (rym porucévánie) aid. povoliti v. povolenie [povolné adj. nt. — prohereticum (ver- bum) Vokab. 99 powolnee (K1.: powolne M, powole F omylem) ,,de grammatica". povolovati v. povolevanie povonětřík m. = carduellis 272 povo- nyetrzik (rym bllotit) AB ,,volatilia campestria" — lvofeuo neumtle. povorek v. povérek povos3éenec m. — cerimonium 1927 po- wosczenecz (B : popovsczenecz A chyb- mě; vým knězovec); /vořeno neuměle: ceri spojovámo s cera- vosk-.
Strana 405
povozba — praciesar. povozba f. = deductura 1667 povozba (rým vozba). povrhel m. = denical 626 powrhel ABC (vým ratolest) atd. povfieslo v provřieslo powyssnie v. povćsmo (povýšenie nt. - exaltacio Vokab. 431 powyssenie ,,de cthica aid. povýšili v povýšenie povzdvih- v. pozdvih- povznesenie nt. — sublimacio 147; po- wznesenic (A : powznessenye B) (rým chvâlenie) aid. povznésii v. povznesenie pozda f. — ardia 1973 pozda (konlex! kamna, pozda, Celesen); Kt. cle požda. pozdě adv. — sero 70 pozdie AC (rým prvospé) aid. pozditi v. opozdénie [pozdravenie nt. = salutacio Vokab. 161 Pozdrawenye; ,,de rethorica" aid. pozdravitel m. — salutator 1226 pozdra- vitel aid. pozdravili v pozdravenie pozdvihly v. hrdoň pozemáč v. bezzemáé pozemek m. = dulo 915 pozemek (vým potrodek) ,,boletus"; srovn. podzemek — jahoda podzemská slez Kt. X, 270b z Vyhlidala. Pozira m. = Gog 312 pozira (A : B po- zyra); Jg. (te poiira, ,,monstrosi ho- mines'' pozkanie v. pojiścenie poxlatec m. — auripigmentum 115 po- zlatecz (A : pozlatka BG, proti metru) = Nn 69"a ald.; utvofeno patrnë wméle. pozlátek m. = melonica 134 pozlatek (B : A proslatek; rym oblatek) , lapis; výklad nejasný. pozlátka f. — oblitaurum 2625 pozlatka — Boh. 894 — Veleš. ald. = auripigmentum v. pozlatec. pozlatnik m. = aureator 2601 Pozlatnyk atd. -pozna v. pYiropozna pozonálm. — mirux 424 pozonal (A : po- zowal B; Jg. pozoval; »ym omaénál) ,,piscis''. pozorovan- v. pozorovati .pozorovánie nt. — consideracio Vokab. 414 pozorowanye atd. pozorovati vb. impf. part. pass. fatatus (annus) Astron. 732 gl. pozorouane atd. Sb. vb. pozorovánic v. /. 405 pozoval v. pozonál pozpévle nt. — calendrus 280 pozpiewle (A : B pospyewle) ,,volatilia campes- tria''; wmělé. pozuv m.? .- arpo 2069 pozuw (kontext láhvice, pozuw, telét..); poZuv? pozvonénie nt. — pulsus 2450 Pozvo- nyenie aid. pozvonili v. pozvonénie pozddny adj. = opto 1263 pozadni (rym hodný). požádost f. appetitus 1343 pozadost :. Diefb. Gloss. pożalovać niey? nt. — querimonia 1435 pozalova (rým obida; melum žádá UV LU); nejspls pro vým a melrum zkvá- ceno z poZalovánie. pożar m. == incendia 180 pozar AB = Boh. 49 — Wiesb. 36 — Veleš. atd. bozda v. pozda -pożdłnie v. opozdénie poZehnánie nt. — benediccio 2401 poze- hnanie (rym mučenie) atd. Pozehnat m. — catecismus 2485 pozehnat (srovn. prvoklat exorcismus); neumfdit. pożeknali v. pożehnanie pożerać m. == baratro 1177 pozieracz AB — Vele$. pozeracz (v lat. textu uw Hanky, Zbirka 112 stoji Borratcs, patrně místo baratro omylem tisku). Ppožievač v. pożerać pozira v. pozira poïilevnost f. = frugalitas 1456 pozy- tewnost (rym üástavnost; A : B pozyw- nost, prot; metrw); tvoveno uméle. poii v. požitie à poZivenie pożitie nt. — digestus 1554 pozitie = Vokab. 353 (digestas) a/d. poźwenie nt. — vivificacio 1553 poziue- nie (rym seziénie) ald. pożivili v. pożivenie poZivnost v. poZitevnost pozuv v. pozuv ppeř v. per (pra- v. praciesar, pradéd, prakmetie a/d. prace f. :fatiga 1065 praczye (BG : A, pracze) ald. pracek v. pracek pracévanie nt. = fatigacio 1588 praczye- wanye (B : praczovanye A; vým vo- lanie) ad pracévali v. pracévanie praciesar m. = induperator 969 pra- ciesarz AB; neobrainé utvoieno.
povozba — praciesar. povozba f. = deductura 1667 povozba (rým vozba). povrhel m. = denical 626 powrhel ABC (vým ratolest) atd. povfieslo v provřieslo powyssnie v. povćsmo (povýšenie nt. - exaltacio Vokab. 431 powyssenie ,,de cthica aid. povýšili v povýšenie povzdvih- v. pozdvih- povznesenie nt. — sublimacio 147; po- wznesenic (A : powznessenye B) (rým chvâlenie) aid. povznésii v. povznesenie pozda f. — ardia 1973 pozda (konlex! kamna, pozda, Celesen); Kt. cle požda. pozdě adv. — sero 70 pozdie AC (rým prvospé) aid. pozditi v. opozdénie [pozdravenie nt. = salutacio Vokab. 161 Pozdrawenye; ,,de rethorica" aid. pozdravitel m. — salutator 1226 pozdra- vitel aid. pozdravili v pozdravenie pozdvihly v. hrdoň pozemáč v. bezzemáé pozemek m. = dulo 915 pozemek (vým potrodek) ,,boletus"; srovn. podzemek — jahoda podzemská slez Kt. X, 270b z Vyhlidala. Pozira m. = Gog 312 pozira (A : B po- zyra); Jg. (te poiira, ,,monstrosi ho- mines'' pozkanie v. pojiścenie poxlatec m. — auripigmentum 115 po- zlatecz (A : pozlatka BG, proti metru) = Nn 69"a ald.; utvofeno patrnë wméle. pozlátek m. = melonica 134 pozlatek (B : A proslatek; rym oblatek) , lapis; výklad nejasný. pozlátka f. — oblitaurum 2625 pozlatka — Boh. 894 — Veleš. ald. = auripigmentum v. pozlatec. pozlatnik m. = aureator 2601 Pozlatnyk atd. -pozna v. pYiropozna pozonálm. — mirux 424 pozonal (A : po- zowal B; Jg. pozoval; »ym omaénál) ,,piscis''. pozorovan- v. pozorovati .pozorovánie nt. — consideracio Vokab. 414 pozorowanye atd. pozorovati vb. impf. part. pass. fatatus (annus) Astron. 732 gl. pozorouane atd. Sb. vb. pozorovánic v. /. 405 pozoval v. pozonál pozpévle nt. — calendrus 280 pozpiewle (A : B pospyewle) ,,volatilia campes- tria''; wmělé. pozuv m.? .- arpo 2069 pozuw (kontext láhvice, pozuw, telét..); poZuv? pozvonénie nt. — pulsus 2450 Pozvo- nyenie aid. pozvonili v. pozvonénie pozddny adj. = opto 1263 pozadni (rym hodný). požádost f. appetitus 1343 pozadost :. Diefb. Gloss. pożalovać niey? nt. — querimonia 1435 pozalova (rým obida; melum žádá UV LU); nejspls pro vým a melrum zkvá- ceno z poZalovánie. pożar m. == incendia 180 pozar AB = Boh. 49 — Wiesb. 36 — Veleš. atd. bozda v. pozda -pożdłnie v. opozdénie poZehnánie nt. — benediccio 2401 poze- hnanie (rym mučenie) atd. Pozehnat m. — catecismus 2485 pozehnat (srovn. prvoklat exorcismus); neumfdit. pożeknali v. pożehnanie pożerać m. == baratro 1177 pozieracz AB — Vele$. pozeracz (v lat. textu uw Hanky, Zbirka 112 stoji Borratcs, patrně místo baratro omylem tisku). Ppožievač v. pożerać pozira v. pozira poïilevnost f. = frugalitas 1456 pozy- tewnost (rym üástavnost; A : B pozyw- nost, prot; metrw); tvoveno uméle. poii v. požitie à poZivenie pożitie nt. — digestus 1554 pozitie = Vokab. 353 (digestas) a/d. poźwenie nt. — vivificacio 1553 poziue- nie (rym seziénie) ald. pożivili v. pożivenie poZivnost v. poZitevnost pozuv v. pozuv ppeř v. per (pra- v. praciesar, pradéd, prakmetie a/d. prace f. :fatiga 1065 praczye (BG : A, pracze) ald. pracek v. pracek pracévanie nt. = fatigacio 1588 praczye- wanye (B : praczovanye A; vým vo- lanie) ad pracévali v. pracévanie praciesar m. = induperator 969 pra- ciesarz AB; neobrainé utvoieno.
Strana 406
406 pracova- v. pracéva- | prdcek m. = funda 2126 Praczek AB (mi- nt se prak dětský). -přád v. spřád praděd m. — attavus 1752 pradyed AB (rým zšed) = Boh. 518 — Wiesb. 588. pradeno nt. = *mataxa (= udza$a; A mataxta omylem) 2564 przadeno Boh. 837 (motaxa) = Wiesb. 1145 przedeno Veleś. — Mam. A 286 (mitaxa) ald.; né. piadeno, predeno. pradlé í. — lotrix 2562 pradle - 917 = Wiesb. 1158 — Veles. rkp. (Jg.) ata. pradle f. — netrix 2560 przadle =. Boh. 917 = przadlec Lact. ald. Tvar pradlé ¢ pradlé vznikl mylnou analogit m. sté. pradli, pradli; mé. zkräceno pradle, pradle; svoun. dial. kvk. pledle, tiedle a Gebauer, H Mluvn. III, 1. 214. G. Sg. netricis (digiti) przadle I'nigm. 73 atd. NE. pfadlena. pradlicstvo nt. — lotria 1641 pradliczstvo AB — pradlistwo Vele&. pradlićsivo nt. = netoria 1642 przadlicz- stvo A (przadlistvo B). pradlisivo v. pradlićstve praenér m. eculeus 2107 pragnerz (A : B pranerz, Trial. pragnyers); pozdèji pranýř, planýř; z něm. Pranger, pol. pregierz; preklad neobraimy. práh m. = limen 1942 prah : Boh. 595 — Wiesb. 826 atd.; práh HusOrth. 17, dial. mov. prah. prach m. — pulvis 95 prach — Boh. 142 — Lact. atd. — amola 2513 prach AB (pře mlynář- ských názvech) = mlynný prach T.act plur. prachy v. t. Boh. Zid. prachel v. prácheü prâcheñ {. = gles (B : A. »emá, C. glocz) 625 prachen (B : € prachel, A pracehu omylem); hontext próStépa, klé, kyj, zpustek, prâcheñ, povrhel, ratolest.. (Ztý: snad zprächnivélÿ nebo houbou makažený kus Rmene, svovn. ta dév- čice, co mi ondy tu prácheň do vče- lina přinesla V. K. Jeřábek, Top. Sboynik, III, 58 — anebo snad i houba na stromě, nějaký Polyporus.) prachy pl. m. scabie“ Bor. 464 prach (var. prachil chybně) atd. IKKlavet krásty. Sroun. pracb. prácek — ptáslo. prachil v. prachy prak m. — machina 2183 prak AB = Boh. 902 aid. přák v neprak brakmet v. prakmetie prakmetie nt. — decrepitus 1738 Pra. kmerie AB = prakmet Veles. prak(metynost f. — decrepitura 1346 praknost (777 mladennost; klaretovsky zhváceno pvo metrum z prakmetnos.). prakovnik m. — machinator 1006 pra- kownik afd. -přál z. nepřál prám m. — navis 2642 pram : . Boh. 921 (var. czlun dial.) — Wiesb. 1230 ad. pramen m. — radiale 172 pramen AB ałd., dial. mor. piameń. — latex v. pramenec. pramenec — latex 366 pramenecz (A : G pramen odchylkou) atd. prómina f. = navicula 2645 pravini (m. pramini omylem; plur. praminy pro rym k opaliny). = Boh. 922 pramina: jinak medolozeno. prané? v. pragnéř prapohan m. = Samaritanus 935 pra- poban AB; překlad neobvatný. praporec m. — pecium 2221 praporzecz = Veleś. — Mam. A 32V — Lact. atd. prafepa m. — nera 857 prarzepa — RVodn. 42% prarziepa (,herbae igno- tae’). -pras J. úpras prasé nt. = suillus 522 prassie AB ald. = porcellus Boh. 189 prassye = Wiesb. 786 atd. (Klavet vcptek). prasétina f. — suilla (caro) 1835 pras- syetyna (B: prassetyna) 7. po- rosjatina; později (a slc.) prasecina, mi. prasečina. prask m. = frango 1205 prask AB (kon- text šklebonosec, roháč, prask, nohák, kolenýš) = fragor Veleś. aid. piaska t. = ferunca 1885 przaska = przyczka Boh. 578 (var. przazka) atd.; stě. léZ przeczka Lact. 68Y, piécka, přezka, slc. pracka, vw. prjaZka, $. przecka; né. prezka, praska. praskora f. — torrenda 1812 Prascora A13 (hontext hnétenicë, praskora, pokruta, bochnice). pfáslo nt. — exulgur 185 Przaslo (AF: B przasslo) aid.
406 pracova- v. pracéva- | prdcek m. = funda 2126 Praczek AB (mi- nt se prak dětský). -přád v. spřád praděd m. — attavus 1752 pradyed AB (rým zšed) = Boh. 518 — Wiesb. 588. pradeno nt. = *mataxa (= udza$a; A mataxta omylem) 2564 przadeno Boh. 837 (motaxa) = Wiesb. 1145 przedeno Veleś. — Mam. A 286 (mitaxa) ald.; né. piadeno, predeno. pradlé í. — lotrix 2562 pradle - 917 = Wiesb. 1158 — Veles. rkp. (Jg.) ata. pradle f. — netrix 2560 przadle =. Boh. 917 = przadlec Lact. ald. Tvar pradlé ¢ pradlé vznikl mylnou analogit m. sté. pradli, pradli; mé. zkräceno pradle, pradle; svoun. dial. kvk. pledle, tiedle a Gebauer, H Mluvn. III, 1. 214. G. Sg. netricis (digiti) przadle I'nigm. 73 atd. NE. pfadlena. pradlicstvo nt. — lotria 1641 pradliczstvo AB — pradlistwo Vele&. pradlićsivo nt. = netoria 1642 przadlicz- stvo A (przadlistvo B). pradlisivo v. pradlićstve praenér m. eculeus 2107 pragnerz (A : B pranerz, Trial. pragnyers); pozdèji pranýř, planýř; z něm. Pranger, pol. pregierz; preklad neobraimy. práh m. = limen 1942 prah : Boh. 595 — Wiesb. 826 atd.; práh HusOrth. 17, dial. mov. prah. prach m. — pulvis 95 prach — Boh. 142 — Lact. atd. — amola 2513 prach AB (pře mlynář- ských názvech) = mlynný prach T.act plur. prachy v. t. Boh. Zid. prachel v. prácheü prâcheñ {. = gles (B : A. »emá, C. glocz) 625 prachen (B : € prachel, A pracehu omylem); hontext próStépa, klé, kyj, zpustek, prâcheñ, povrhel, ratolest.. (Ztý: snad zprächnivélÿ nebo houbou makažený kus Rmene, svovn. ta dév- čice, co mi ondy tu prácheň do vče- lina přinesla V. K. Jeřábek, Top. Sboynik, III, 58 — anebo snad i houba na stromě, nějaký Polyporus.) prachy pl. m. scabie“ Bor. 464 prach (var. prachil chybně) atd. IKKlavet krásty. Sroun. pracb. prácek — ptáslo. prachil v. prachy prak m. — machina 2183 prak AB = Boh. 902 aid. přák v neprak brakmet v. prakmetie prakmetie nt. — decrepitus 1738 Pra. kmerie AB = prakmet Veles. prak(metynost f. — decrepitura 1346 praknost (777 mladennost; klaretovsky zhváceno pvo metrum z prakmetnos.). prakovnik m. — machinator 1006 pra- kownik afd. -přál z. nepřál prám m. — navis 2642 pram : . Boh. 921 (var. czlun dial.) — Wiesb. 1230 ad. pramen m. — radiale 172 pramen AB ałd., dial. mor. piameń. — latex v. pramenec. pramenec — latex 366 pramenecz (A : G pramen odchylkou) atd. prómina f. = navicula 2645 pravini (m. pramini omylem; plur. praminy pro rym k opaliny). = Boh. 922 pramina: jinak medolozeno. prané? v. pragnéř prapohan m. = Samaritanus 935 pra- poban AB; překlad neobvatný. praporec m. — pecium 2221 praporzecz = Veleś. — Mam. A 32V — Lact. atd. prafepa m. — nera 857 prarzepa — RVodn. 42% prarziepa (,herbae igno- tae’). -pras J. úpras prasé nt. = suillus 522 prassie AB ald. = porcellus Boh. 189 prassye = Wiesb. 786 atd. (Klavet vcptek). prasétina f. — suilla (caro) 1835 pras- syetyna (B: prassetyna) 7. po- rosjatina; později (a slc.) prasecina, mi. prasečina. prask m. = frango 1205 prask AB (kon- text šklebonosec, roháč, prask, nohák, kolenýš) = fragor Veleś. aid. piaska t. = ferunca 1885 przaska = przyczka Boh. 578 (var. przazka) atd.; stě. léZ przeczka Lact. 68Y, piécka, přezka, slc. pracka, vw. prjaZka, $. przecka; né. prezka, praska. praskora f. — torrenda 1812 Prascora A13 (hontext hnétenicë, praskora, pokruta, bochnice). pfáslo nt. — exulgur 185 Przaslo (AF: B przasslo) aid.
Strana 407
prasčec — praščec m. lentica 651 prassczecz (B; rým jalovec; A prassczek fvoli vjmu, omylem) ,plantae speciales" -: Rstl. Drk. 179h 2 = RVodñ. Jg. atd.; ^0. praSec — ,,$patná tráva luéní" Jg. $vaítek v. pxa&éec prasec v. praséec prašivec m. — blitulum 819 prassíuecz AB (,,ignotae herbae") = RVodñ. 36'a — Rstl. F 32 aià. — scabiosus 1152 prassiwecz (homtexl malát, pra&ivec, krádce, Santroénik. .) atd. -prałek v. zpratek -prava v. (p)oprava pravá v. pravý práva v. právo, zpráva | -präucé v. (p)opravcć, zprávcě pravda f. — veritas 140% prawda afd. právě v. právěpis -pravedlnost v. spravedlnost pravého v pravý -právek v. poprávek narracio 1584 pravenye (rym dozpievanie) atd. Šrovn. popra- venic, xozpravenie, vypravenie, zpra- venie. pravenie nr. (právépis (-pi$?) m. orthografia Vo- kab. 148 prawyepyss; zamihlo; za to později: (Roháč B orthogvaphus pra- wopis) a novoč. pravopis. provicí Í. — dextra 1291 prauicze Boh. 435 pravyczye — Wiesb. 465 aid. pravidlo nt. — amissus (misło amussis chybně) 2535 pravidlo atd. pravie v. praviti -právie v. bezprávie, neprávie fraviní v. pramina pravitel m. — narrator 1215 pravitel (Zlý: srovn. pravitel nebo pravák Comest. ed. Novák, 298, 11). Srovn. po- pravitel, zpravitel. praviti vb. impf.: praes. ind. ferunt 19 pravie ald. sb. vb. pravenie v. /. právna I. — alathia (= dhńDera) 2461 prawna AB — fłeklad neumóly. regula 2544 prawna; sroun. pravna, zprávna, zákonopravna. -pravnik v. opravnik, ná- právnik m. — iunsta 1107 Prawnik ABC atd., též ně.; stě. obyč. jurista, Hus pře- po- kládal pr&vuk. | prózdnik. 407 pravnuk m. — pronepos (B : A prenepos omylem) 1749 prawnuk -= Boh. 519 = Wiesb. 589 = Velesl. at. -právny v. správný právo nt. .. ius 2282 pravo (A tomu české litontcum, méscké civile) atd = iura 2439 prava atd. pravokrev f. sanguis 1338 pravokrev AB (vým krev; kontext letora, pravo- krev, pénohorka, vodokrev, kalostud! — Lék. Cerr. (Dobr. Gesch. 1818, 283) ald. Zanihlo. Svoun. násl. pravokrevnik m. saguineus 1189 pra- vokrewnik AB (rým snażnik) ald (U Jgm. je tlumo?eno consanguineus omvlem.) Slovo se vZilo; pravokrevny, pravokrevncst je jeść? v Lek. B 27, 287 ald.; pak zaniklo. pravona f. — ethica 1630 prawona (jen v B, v À vers ten schäzl; ve Vokab. mravofekna). pravopen v. pravopiesna pravopig(k)e v. pravopiesna pravopiesna. f. — mitologia 1633 prauo- pigka (4, omylem: B prawopiga omy- lem; v obou případech mylně čtena zkvalka) — Vokab. 380 prawopyesna — Veleš. prawopen (mylně) — prawo- piesna Lact. (= comedia, mylnou opra- vou) — tvoření i preložení neumčlé. pravopijka v. pravopiesna pravota. f. — rectitudo 1488 pravota Lact. (aequitas) Jg. atd. pravovdnie v. zpravovánie, vypravovánie pravý adj.: sg. m.: verus 1075 prawy atd., srovn. právo, právčpis. sg. Í. — vera 1501 prava G. Sg. = (ex estate) pia Fysiol. 575 gl. z praueho (leta). pravá nemoc v. nemoc. Praška v. Pražka prózdeń f. — ocium 1046 prazden (A : G praznost, odchylkou) atd. prázdn v. prázdeň prázdna f. —indica? (iudica) 2385 prazdna (kontext všední), prázdna, nedčle, pátek, sobota. .). prdzdnik m.-: ociator 1140 prazdnik (rým měšečník); chrv. prazdnik, pol. próžniak.
prasčec — praščec m. lentica 651 prassczecz (B; rým jalovec; A prassczek fvoli vjmu, omylem) ,plantae speciales" -: Rstl. Drk. 179h 2 = RVodñ. Jg. atd.; ^0. praSec — ,,$patná tráva luéní" Jg. $vaítek v. pxa&éec prasec v. praséec prašivec m. — blitulum 819 prassíuecz AB (,,ignotae herbae") = RVodñ. 36'a — Rstl. F 32 aià. — scabiosus 1152 prassiwecz (homtexl malát, pra&ivec, krádce, Santroénik. .) atd. -prałek v. zpratek -prava v. (p)oprava pravá v. pravý práva v. právo, zpráva | -präucé v. (p)opravcć, zprávcě pravda f. — veritas 140% prawda afd. právě v. právěpis -pravedlnost v. spravedlnost pravého v pravý -právek v. poprávek narracio 1584 pravenye (rym dozpievanie) atd. Šrovn. popra- venic, xozpravenie, vypravenie, zpra- venie. pravenie nr. (právépis (-pi$?) m. orthografia Vo- kab. 148 prawyepyss; zamihlo; za to později: (Roháč B orthogvaphus pra- wopis) a novoč. pravopis. provicí Í. — dextra 1291 prauicze Boh. 435 pravyczye — Wiesb. 465 aid. pravidlo nt. — amissus (misło amussis chybně) 2535 pravidlo atd. pravie v. praviti -právie v. bezprávie, neprávie fraviní v. pramina pravitel m. — narrator 1215 pravitel (Zlý: srovn. pravitel nebo pravák Comest. ed. Novák, 298, 11). Srovn. po- pravitel, zpravitel. praviti vb. impf.: praes. ind. ferunt 19 pravie ald. sb. vb. pravenie v. /. právna I. — alathia (= dhńDera) 2461 prawna AB — fłeklad neumóly. regula 2544 prawna; sroun. pravna, zprávna, zákonopravna. -pravnik v. opravnik, ná- právnik m. — iunsta 1107 Prawnik ABC atd., též ně.; stě. obyč. jurista, Hus pře- po- kládal pr&vuk. | prózdnik. 407 pravnuk m. — pronepos (B : A prenepos omylem) 1749 prawnuk -= Boh. 519 = Wiesb. 589 = Velesl. at. -právny v. správný právo nt. .. ius 2282 pravo (A tomu české litontcum, méscké civile) atd = iura 2439 prava atd. pravokrev f. sanguis 1338 pravokrev AB (vým krev; kontext letora, pravo- krev, pénohorka, vodokrev, kalostud! — Lék. Cerr. (Dobr. Gesch. 1818, 283) ald. Zanihlo. Svoun. násl. pravokrevnik m. saguineus 1189 pra- vokrewnik AB (rým snażnik) ald (U Jgm. je tlumo?eno consanguineus omvlem.) Slovo se vZilo; pravokrevny, pravokrevncst je jeść? v Lek. B 27, 287 ald.; pak zaniklo. pravona f. — ethica 1630 prawona (jen v B, v À vers ten schäzl; ve Vokab. mravofekna). pravopen v. pravopiesna pravopig(k)e v. pravopiesna pravopiesna. f. — mitologia 1633 prauo- pigka (4, omylem: B prawopiga omy- lem; v obou případech mylně čtena zkvalka) — Vokab. 380 prawopyesna — Veleš. prawopen (mylně) — prawo- piesna Lact. (= comedia, mylnou opra- vou) — tvoření i preložení neumčlé. pravopijka v. pravopiesna pravota. f. — rectitudo 1488 pravota Lact. (aequitas) Jg. atd. pravovdnie v. zpravovánie, vypravovánie pravý adj.: sg. m.: verus 1075 prawy atd., srovn. právo, právčpis. sg. Í. — vera 1501 prava G. Sg. = (ex estate) pia Fysiol. 575 gl. z praueho (leta). pravá nemoc v. nemoc. Praška v. Pražka prózdeń f. — ocium 1046 prazden (A : G praznost, odchylkou) atd. prázdn v. prázdeň prázdna f. —indica? (iudica) 2385 prazdna (kontext všední), prázdna, nedčle, pátek, sobota. .). prdzdnik m.-: ociator 1140 prazdnik (rým měšečník); chrv. prazdnik, pol. próžniak.
Strana 408
408 prázdnost — prázdnost f. = vacuitas 1105 prazdnost (A : G praznost) afd. prazka v. praska a prézka frdzn- v. prazdn- Pražák m. — Pragensis 949 Prazak ald. Prażka {. = Pragentissa 2197 Prazka (B : Praska A) = Prazska Mam. A 32V (asi sotva Pražská) ald. praźma f. — primicia 768 prazma AG (rym lebeda) Boh. 287 — Wiesb. 325 atd.; asi biblického původu. pražský v. Pražka prčka f. = citta 2123 prczka AB — Boh. 758 = Veleš. atd.; = frèka, hvaëka dêt- skd. Jiné je prèka = 3tilec Kt. prd m. = bumbus 1349 prd aid. prdel f. = ancha 1310 Prdel AB — Veles. (ancta mylně) atd. prdenie v. prdénie prdénie nt. =: bumbus Boh 481 prdyenye (var. prdenye E a prdzyenye dial. O) ald.; Klaret prd. prdéti v. prdénie pränüh v prdénie prdlék m. = bumbisator 1256 Prdlak atd. (Ztdek prdal, Lact. prdśk.) prdzë- v. prdé- p/ebili v. přčbitie prébitie nt. = predacio 1589 przyebytye (B: przebitie A) aid. Svovn. sić. piieboj(nik). prébrénie nt. =: transmigracio 1583 przie- branie (D : À przebranye) aid. p/źbrali v. prébränie prébyvanie nt. = habitaculum Boh. 592 przebywanye (var. przybytek dial.) = Wiesb. 822 aid.; Klaret md za to priebytek v. 4. piëbyvali v. ptébÿvanie prec v. prec prec m. = proselitus 1010 przecz (A : B precz; vým psanec); koniext psanec, zběh, přec, žoldnéř: snad od piieti, tvoÿent neumèlé. preclik m. : - crustula 1807 preczlik AB (rÿm vajetnik) = preczlijk Lact. X IV"b (= torta) atd. dřeč v. přec přěčitatel m. . perlector 1067 przieczi- tatel, ně. predcitatel. přéčka v. přiečka přčd praep.: před svélen v. svět a svovu. přězší. prehrile prédénie nt. = daps 1791 przyedanye (B: A przedanye) = Vele3. przedanie atd. přčdati v. přčdánie pródbshać m. — precursor 987 prziet- biehacz (A : G przedbiehatel, odchyl- kou); asi biblického původu Reg. 1, 8, z mannnotreklu; ald. předběhatel v. předběhač [prédbéhoza {. caput draconis Vokab. 288 prziedbyehoza ,de astronomia"; umělé; syovn. běhoza. [přědčina f. = prefacio Vokab. 333 Przedczyna — útvořent umělé; svovn. prédna. préddnie v. prédnie prédek m. :anterium 2002 przyedek (B: A przedek) (rym zAmérek); ante- rium — ulvofeno k anterior, anterius přčdeno v. pradeno přčdezdie v. přízdie prëdchozé m. := preambula 1243 przied- choze aid. prédlozené v prédlozeny (predlożenie nt. : : preposicio Vokab. 124 przyedlozenye (M: przedlozenye F) „de grammatica'"' = przyelozenye Vo- kab. 186 (omylem) aid. — prepositivum v. predlożeny. (pródlożeny adj. z part.: (ordo) preposi- tivus Vokab. 122 przedlozeny (var. przyedlozene). = prepositiva Vokab. 125 przyedlo- zena ,,de grammatica'’. == prepositivum Vokab. 72 przedloze- nye (omylem; var. przyedslowne) „de grammatica“. predloziti v. pY¥edloienie a prédlozeny. piédna f. — prefacio 2423 przedna „de festis''; koniext obecna, sledna, predna, dlûhopa; srour. prédèina. prednie (prëdnë>)nt. - pridie 198 przied- nic (patrné misto ptéd-dnie)- - neumélé. přčdní svovn. přčzší přčdslovné v. přědložený přčdsvětem v. svět přčdsvětie v. svět přčdzvěditel v. přčzvěstel -přéh v. nápřčh přčhvav v. přiejhrav přčhršle f. volema 738 prziehrssle ABC (vým náručie; kontext náručie, sčnie, přčhršle, plevel..) = Wiesb. 1394 = Veleś. := Rostl. Drk. 181"b ald.
408 prázdnost — prázdnost f. = vacuitas 1105 prazdnost (A : G praznost) afd. prazka v. praska a prézka frdzn- v. prazdn- Pražák m. — Pragensis 949 Prazak ald. Prażka {. = Pragentissa 2197 Prazka (B : Praska A) = Prazska Mam. A 32V (asi sotva Pražská) ald. praźma f. — primicia 768 prazma AG (rym lebeda) Boh. 287 — Wiesb. 325 atd.; asi biblického původu. pražský v. Pražka prčka f. = citta 2123 prczka AB — Boh. 758 = Veleš. atd.; = frèka, hvaëka dêt- skd. Jiné je prèka = 3tilec Kt. prd m. = bumbus 1349 prd aid. prdel f. = ancha 1310 Prdel AB — Veles. (ancta mylně) atd. prdenie v. prdénie prdénie nt. =: bumbus Boh 481 prdyenye (var. prdenye E a prdzyenye dial. O) ald.; Klaret prd. prdéti v. prdénie pränüh v prdénie prdlék m. = bumbisator 1256 Prdlak atd. (Ztdek prdal, Lact. prdśk.) prdzë- v. prdé- p/ebili v. přčbitie prébitie nt. = predacio 1589 przyebytye (B: przebitie A) aid. Svovn. sić. piieboj(nik). prébrénie nt. =: transmigracio 1583 przie- branie (D : À przebranye) aid. p/źbrali v. prébränie prébyvanie nt. = habitaculum Boh. 592 przebywanye (var. przybytek dial.) = Wiesb. 822 aid.; Klaret md za to priebytek v. 4. piëbyvali v. ptébÿvanie prec v. prec prec m. = proselitus 1010 przecz (A : B precz; vým psanec); koniext psanec, zběh, přec, žoldnéř: snad od piieti, tvoÿent neumèlé. preclik m. : - crustula 1807 preczlik AB (rÿm vajetnik) = preczlijk Lact. X IV"b (= torta) atd. dřeč v. přec přěčitatel m. . perlector 1067 przieczi- tatel, ně. predcitatel. přéčka v. přiečka přčd praep.: před svélen v. svět a svovu. přězší. prehrile prédénie nt. = daps 1791 przyedanye (B: A przedanye) = Vele3. przedanie atd. přčdati v. přčdánie pródbshać m. — precursor 987 prziet- biehacz (A : G przedbiehatel, odchyl- kou); asi biblického původu Reg. 1, 8, z mannnotreklu; ald. předběhatel v. předběhač [prédbéhoza {. caput draconis Vokab. 288 prziedbyehoza ,de astronomia"; umělé; syovn. běhoza. [přědčina f. = prefacio Vokab. 333 Przedczyna — útvořent umělé; svovn. prédna. préddnie v. prédnie prédek m. :anterium 2002 przyedek (B: A przedek) (rym zAmérek); ante- rium — ulvofeno k anterior, anterius přčdeno v. pradeno přčdezdie v. přízdie prëdchozé m. := preambula 1243 przied- choze aid. prédlozené v prédlozeny (predlożenie nt. : : preposicio Vokab. 124 przyedlozenye (M: przedlozenye F) „de grammatica'"' = przyelozenye Vo- kab. 186 (omylem) aid. — prepositivum v. predlożeny. (pródlożeny adj. z part.: (ordo) preposi- tivus Vokab. 122 przedlozeny (var. przyedlozene). = prepositiva Vokab. 125 przyedlo- zena ,,de grammatica'’. == prepositivum Vokab. 72 przedloze- nye (omylem; var. przyedslowne) „de grammatica“. predloziti v. pY¥edloienie a prédlozeny. piédna f. — prefacio 2423 przedna „de festis''; koniext obecna, sledna, predna, dlûhopa; srour. prédèina. prednie (prëdnë>)nt. - pridie 198 przied- nic (patrné misto ptéd-dnie)- - neumélé. přčdní svovn. přčzší přčdslovné v. přědložený přčdsvětem v. svět přčdsvětie v. svět přčdzvěditel v. přčzvěstel -přéh v. nápřčh přčhvav v. přiejhrav přčhršle f. volema 738 prziehrssle ABC (vým náručie; kontext náručie, sčnie, přčhršle, plevel..) = Wiesb. 1394 = Veleś. := Rostl. Drk. 181"b ald.
Strana 409
prejedina — prétavnik. préchod v. priechod přčjda v. přijda přejedna v. přčjedina (B : Przegedyna A) = przegedna Veleś. (omylem); preklad mncobratny. -přek v. otprek preka v. prieka překaza v. přiekaza, překážka překážka f. = impedimentum 1608 przie- kazka atd. (Veleš.: prziekaza). prikupnik m. = arulator 2594 prziekup- nik (koniext vâzka, kropénnik, pié- kupnik) ald. přčlomenie nt. = fraccio 1601 przielo- menye (rým Sacovänie) ald. piélomiti v. pfélomenie prélozità v. prédloZenie, pfilozenie Prelican m. = Prelucensis (A : przye- luczen. B) 950 przieluczan AB. Kou VII, 1367a ciluje z Rozk. Prolucan transpratensis; to je přejato z Jgm. II1, 495b Prelitan transpratensis Rozk., Je. toto tlumoient prejal z Hankovy Zbirky 40Sa ptelütan prelucensis trans- pratensis 76; na sir. 76 jest ovšem jen text, jak shova uveden; překlad trans- pratensis jest ledy Hankuv přídavek. vysvětlující interpolace, jiż však Je. omylcin pokládal za ctent rukopisné. piélud v. pfelud préma f. = torques 1896 prema aid.; né prym; picklad ncodvatny. Z némi. preménénie v. pfimienénie Lprémluvenie nt. = multiloquium 526 Przemluwenye aid. prémluvili v. prómluvenie prémo- v. pfiemo- piémyslili v. prfémyslenie premyslenie nt. = premeditacio 1603 przemyslenie (vým smočenie; možno cisti 7 prémySlenie). přemýšleli v. přěmýšlenie -přen v. upřen přčnesenie nt. — translacio 2413 prze- nesenie (rym zvolenic) ald. přčnésti v. přčnesenie prénoied v. přčnožod prénoïod m. - + multipes 402 przycnozod (B: A przienozed; rym nerod); Ki. prenozod : lvoïent umělé, mneobratnć; sroun. Zâbod atp. prepanie v. tfepenie | 409 prépévna f. = psalmodia 2366 przepiew- na (rym potïébovna), neumélé. prépis m. =: rescriptum 2278 przepis ald. p/epla- v. priepla- prépustili v. prépustené piépustené v. sádlo prérekatel m. repetitor 1066 przyć- rzyekatel (B : A przerzekatel) přčřie- v. přčře- prérov m. .= stagnum 345 przierow (rym okov) : : Bon. 57 (var. przyrow) Veleś. ‘przierow) ald.; asi lépe by bylo přepsali prierov. Ale vzhledem k misi- nim jmenum Přerov (dolož. již 1227 v Reg. na prerowe) ponechdn přepis obvyklý. piëselnicé f. = fusorium 2571 prziesel- nycze (rým trlice; honlext préselnice, potał, ûtek, ćlunek, cievka). pieslen m. — girta 2558 przeslen . Boh. 835 przyeslen — przieslen Wiesb. 1142 = Mam. A 24% (girga) : Lact. afd. préslice f. = colus 2565 przieslicze =: Boh. 833 = Wiesb. 1137 (prziesliczie) = Żid. vkp. Jg. atd. próslicka f. = cirpula (B : A cripula myl- në) 916 przesliczka (vým palička); kon- text přeslička, sít, palička, Skfipie, listie; : Rostl. Drk. 178b 1 atd.; nynt equisetum Jg. biéslnicé v pféselnicè přesměna v. směna prësnik m. =: azima 1809 prziesnik ABD; biblického fůúvodu; stě. azima — pfès- nicé; Jg. doklddćź z mamm. prziesnicz: snad tedy nějakým přepsántm nebo kla- relouskhÿm movolvarem ventkl z présnicé f. tento présnik m. přesný v. chléb přčspojená v. přispojená piëstauntk v. prétavnik préstûpenie nt. — transgressio 1437 przie- stupenye (rym stydénie) = Vokab. 415 przestupenye atd. přčstúpitn v. přčstúpenie préstupnik m. = transgressor 1160 przie- stupnyk (rym duchoprodnik) aid. -přčšt v. alciprést přčt- v. přiet- přčtavník m. = patriarcha 980 przye- tawnyk (B: przetawnyk A; vým desiet- ník); snad místo přěstavník? préthëh- v. prédbéh-
prejedina — prétavnik. préchod v. priechod přčjda v. přijda přejedna v. přčjedina (B : Przegedyna A) = przegedna Veleś. (omylem); preklad mncobratny. -přek v. otprek preka v. prieka překaza v. přiekaza, překážka překážka f. = impedimentum 1608 przie- kazka atd. (Veleš.: prziekaza). prikupnik m. = arulator 2594 prziekup- nik (koniext vâzka, kropénnik, pié- kupnik) ald. přčlomenie nt. = fraccio 1601 przielo- menye (rým Sacovänie) ald. piélomiti v. pfélomenie prélozità v. prédloZenie, pfilozenie Prelican m. = Prelucensis (A : przye- luczen. B) 950 przieluczan AB. Kou VII, 1367a ciluje z Rozk. Prolucan transpratensis; to je přejato z Jgm. II1, 495b Prelitan transpratensis Rozk., Je. toto tlumoient prejal z Hankovy Zbirky 40Sa ptelütan prelucensis trans- pratensis 76; na sir. 76 jest ovšem jen text, jak shova uveden; překlad trans- pratensis jest ledy Hankuv přídavek. vysvětlující interpolace, jiż však Je. omylcin pokládal za ctent rukopisné. piélud v. pfelud préma f. = torques 1896 prema aid.; né prym; picklad ncodvatny. Z némi. preménénie v. pfimienénie Lprémluvenie nt. = multiloquium 526 Przemluwenye aid. prémluvili v. prómluvenie prémo- v. pfiemo- piémyslili v. prfémyslenie premyslenie nt. = premeditacio 1603 przemyslenie (vým smočenie; možno cisti 7 prémySlenie). přemýšleli v. přěmýšlenie -přen v. upřen přčnesenie nt. — translacio 2413 prze- nesenie (rym zvolenic) ald. přčnésti v. přčnesenie prénoied v. přčnožod prénoïod m. - + multipes 402 przycnozod (B: A przienozed; rym nerod); Ki. prenozod : lvoïent umělé, mneobratnć; sroun. Zâbod atp. prepanie v. tfepenie | 409 prépévna f. = psalmodia 2366 przepiew- na (rym potïébovna), neumélé. prépis m. =: rescriptum 2278 przepis ald. p/epla- v. priepla- prépustili v. prépustené piépustené v. sádlo prérekatel m. repetitor 1066 przyć- rzyekatel (B : A przerzekatel) přčřie- v. přčře- prérov m. .= stagnum 345 przierow (rym okov) : : Bon. 57 (var. przyrow) Veleś. ‘przierow) ald.; asi lépe by bylo přepsali prierov. Ale vzhledem k misi- nim jmenum Přerov (dolož. již 1227 v Reg. na prerowe) ponechdn přepis obvyklý. piëselnicé f. = fusorium 2571 prziesel- nycze (rým trlice; honlext préselnice, potał, ûtek, ćlunek, cievka). pieslen m. — girta 2558 przeslen . Boh. 835 przyeslen — przieslen Wiesb. 1142 = Mam. A 24% (girga) : Lact. afd. préslice f. = colus 2565 przieslicze =: Boh. 833 = Wiesb. 1137 (prziesliczie) = Żid. vkp. Jg. atd. próslicka f. = cirpula (B : A cripula myl- në) 916 przesliczka (vým palička); kon- text přeslička, sít, palička, Skfipie, listie; : Rostl. Drk. 178b 1 atd.; nynt equisetum Jg. biéslnicé v pféselnicè přesměna v. směna prësnik m. =: azima 1809 prziesnik ABD; biblického fůúvodu; stě. azima — pfès- nicé; Jg. doklddćź z mamm. prziesnicz: snad tedy nějakým přepsántm nebo kla- relouskhÿm movolvarem ventkl z présnicé f. tento présnik m. přesný v. chléb přčspojená v. přispojená piëstauntk v. prétavnik préstûpenie nt. — transgressio 1437 przie- stupenye (rym stydénie) = Vokab. 415 przestupenye atd. přčstúpitn v. přčstúpenie préstupnik m. = transgressor 1160 przie- stupnyk (rym duchoprodnik) aid. -přčšt v. alciprést přčt- v. přiet- přčtavník m. = patriarcha 980 przye- tawnyk (B: przetawnyk A; vým desiet- ník); snad místo přěstavník? préthëh- v. prédbéh-
Strana 410
410 přčtvářník v. přčtvořevník přčtvorce v. přčtvořevník Fétvorevnik m. = dissimulator 1148 przetworzewnik, slovo neobyatnè ivoře- né; vkp. B opravil przyctwarnyk, což se ujalo: Jgm. dokládá z Resla, je také u Wuss. = mimus, histrio a/d. (.,pte- tvárník';; Mam. A 19" zmenil v prze- tworcze, jak mait i Połdri przetworca. pieucitel v. priucitel prévor m. — prior 1023 przyewor (B przevor A) -- Boh. 388 atd.; z lt. prior prostondrodnt elymologisact. p”łvoz- v. pYrievoz- piévozitel Mm. = navigator 2647 przevo- zitel. prevrácenie nt. = (conversio per com- posicionem Vokab. 200 przewracze- nye (možno, že třeba tis; ptévrácené, adv). přčvrat v. přievrat přčvrátiti v. přčvrácenie prezdénie v. pzdénie přčska v. praska piézái kompt. adj. = precessor 1086 Prziezssi (základem bud adj. piódni, nebo praep. préd). piézvéstel m. - : prenunccius 989 przezvie- stel (rým zemeniel); /vofeni neumělé, ofisovati opvavovali przyedzwyedytel B, prziezwiedatel G (nemnoho lépe), prota metrux) ! v. Srovn. prezvéstovnicé -: prenunccia Sequ. přčzvědatel v. přčzvěstel prézvahnánie nt. multiloguium 1445 prziezvahnanye AB (rym prorazenie); Jg. 111, 540 uvádí přežváchání, což je oprava k Hamnkovu vejstříku ve Zbirce 409a přežvahání - opis przyezwachnanye (str. 84). Svovn. né. zvanéni. Avci doklad sam je jinak ojedinély. p ivahuat? v. pYézvahnánie préivdchati v. ptéivahnanie prha f. = alphita 1806 prha ABD Boh. 288 = Wiesb. 325 atd.; biblického puvodu: alphita (=&Aptte) = geschro- tenes Mehl Georges; kontext koblih, pecen, prha, vajeéník, hüsce, preclik. Nynl — arnica, vosllina. prchanina m, — furiosus 4156 prchanyna: překlad neobvalný; svovn. násl. prehlicé m. = *turbidiosus (A turpidi- osus omylem) 1158 prchlyczye (B: a ten ciluje mylný | přčtvořevník — přiehba prchlicze A) = prchlicze turbidiosus Vele&. — prchlywy Mam. A 36* (opra- veno), srovn. predchozl. (ZLy: srovn. stc. osobní Prchlice 1472 Avch. C IV, 273.) (prchlivost f. — supersticio Vokab. 421 prchliuost ,,de ethica“, překlad mylný. prehlivy v. prchlicé pri svovn. pribliziti ald. pYiblizili v. přiblížití přiblížiti vb. pf.: propera 13 prziblis sye; výklad nejisty; sure byli od ptibliziti, ale též od přiblížiti. příbytek m. proventus 680 przibitek ABC (vým užitek) atd. = augmentum 1513 przibitek atd. — habitaculum v. priebytek. pricek v. pracek příček v. přieček příčina f. = : additamentum 1513 przicína — Nn 68'b aid. pficiniti vb. pf.: part. pass. (potibus) astricta sit Astron. 565 gl. prziczinieni atd. Svovn. příčina. přidánie nt. — addicio 2290 (rym dopomoZenie) ald. pridati v. pridanie pfidruha f. = ado 1947 przidruba AB (konlexi chalupa, podvala, pfidruha, steZeje) — Nn 68'a aid. = sustentamentum Boh. 606 przv- druha = Wiesb. 839 atd. (Klaret: pod- stávka). pridrzéti vb. impf. = adest (pravis sociis) Fysiol. 660 gł przidrzi sye. pfidych v. pzdich priebytek m. .: habitaculum 1944 przie- bitck atd., v Boh. var. v. ptébyvanie. -přiecená v. zapřiecená přiecenie v. zapřiecenie pYietek m. = Arthophilax (= doxropńia$, souhvězdí Bootes) 201 przieczek (A : B, przyczek) totcZ ve uv. 201 při lat. jméně přeloženo ojka. přtečes m. = adrita 1696 przieczess (B : A przeczies) atd., mě. příčes Jg. Kl. přiečka f. = convicia 1432 przieczka AB (vým přiemluva). przidanic | pfiehba f. — verteb(rya 1318 prziehba AB = Vele§. = Wiesb. 1401 przieheb atd., nć. iż piihbi, prehbi Jg. přieheb v. přichba příchod- v. příhod přiehra v. prihrada
410 přčtvářník v. přčtvořevník přčtvorce v. přčtvořevník Fétvorevnik m. = dissimulator 1148 przetworzewnik, slovo neobyatnè ivoře- né; vkp. B opravil przyctwarnyk, což se ujalo: Jgm. dokládá z Resla, je také u Wuss. = mimus, histrio a/d. (.,pte- tvárník';; Mam. A 19" zmenil v prze- tworcze, jak mait i Połdri przetworca. pieucitel v. priucitel prévor m. — prior 1023 przyewor (B przevor A) -- Boh. 388 atd.; z lt. prior prostondrodnt elymologisact. p”łvoz- v. pYrievoz- piévozitel Mm. = navigator 2647 przevo- zitel. prevrácenie nt. = (conversio per com- posicionem Vokab. 200 przewracze- nye (možno, že třeba tis; ptévrácené, adv). přčvrat v. přievrat přčvrátiti v. přčvrácenie prezdénie v. pzdénie přčska v. praska piézái kompt. adj. = precessor 1086 Prziezssi (základem bud adj. piódni, nebo praep. préd). piézvéstel m. - : prenunccius 989 przezvie- stel (rým zemeniel); /vofeni neumělé, ofisovati opvavovali przyedzwyedytel B, prziezwiedatel G (nemnoho lépe), prota metrux) ! v. Srovn. prezvéstovnicé -: prenunccia Sequ. přčzvědatel v. přčzvěstel prézvahnánie nt. multiloguium 1445 prziezvahnanye AB (rym prorazenie); Jg. 111, 540 uvádí přežváchání, což je oprava k Hamnkovu vejstříku ve Zbirce 409a přežvahání - opis przyezwachnanye (str. 84). Svovn. né. zvanéni. Avci doklad sam je jinak ojedinély. p ivahuat? v. pYézvahnánie préivdchati v. ptéivahnanie prha f. = alphita 1806 prha ABD Boh. 288 = Wiesb. 325 atd.; biblického puvodu: alphita (=&Aptte) = geschro- tenes Mehl Georges; kontext koblih, pecen, prha, vajeéník, hüsce, preclik. Nynl — arnica, vosllina. prchanina m, — furiosus 4156 prchanyna: překlad neobvalný; svovn. násl. prehlicé m. = *turbidiosus (A turpidi- osus omylem) 1158 prchlyczye (B: a ten ciluje mylný | přčtvořevník — přiehba prchlicze A) = prchlicze turbidiosus Vele&. — prchlywy Mam. A 36* (opra- veno), srovn. predchozl. (ZLy: srovn. stc. osobní Prchlice 1472 Avch. C IV, 273.) (prchlivost f. — supersticio Vokab. 421 prchliuost ,,de ethica“, překlad mylný. prehlivy v. prchlicé pri svovn. pribliziti ald. pYiblizili v. přiblížití přiblížiti vb. pf.: propera 13 prziblis sye; výklad nejisty; sure byli od ptibliziti, ale též od přiblížiti. příbytek m. proventus 680 przibitek ABC (vým užitek) atd. = augmentum 1513 przibitek atd. — habitaculum v. priebytek. pricek v. pracek příček v. přieček příčina f. = : additamentum 1513 przicína — Nn 68'b aid. pficiniti vb. pf.: part. pass. (potibus) astricta sit Astron. 565 gl. prziczinieni atd. Svovn. příčina. přidánie nt. — addicio 2290 (rym dopomoZenie) ald. pridati v. pridanie pfidruha f. = ado 1947 przidruba AB (konlexi chalupa, podvala, pfidruha, steZeje) — Nn 68'a aid. = sustentamentum Boh. 606 przv- druha = Wiesb. 839 atd. (Klaret: pod- stávka). pridrzéti vb. impf. = adest (pravis sociis) Fysiol. 660 gł przidrzi sye. pfidych v. pzdich priebytek m. .: habitaculum 1944 przie- bitck atd., v Boh. var. v. ptébyvanie. -přiecená v. zapřiecená přiecenie v. zapřiecenie pYietek m. = Arthophilax (= doxropńia$, souhvězdí Bootes) 201 przieczek (A : B, przyczek) totcZ ve uv. 201 při lat. jméně přeloženo ojka. přtečes m. = adrita 1696 przieczess (B : A przeczies) atd., mě. příčes Jg. Kl. přiečka f. = convicia 1432 przieczka AB (vým přiemluva). przidanic | pfiehba f. — verteb(rya 1318 prziehba AB = Vele§. = Wiesb. 1401 przieheb atd., nć. iż piihbi, prehbi Jg. přieheb v. přichba příchod- v. příhod přiehra v. prihrada
Strana 411
priehrada — piihodivd. priehrada f. = intersticium 1984 przie- hrada AB — Boh. 742 — Mam. F 89" 2 = prziehradie Veleś. (zménou) — przi- hrada Lact. aíd.; nć. pfihrada. priehradie v. priehrada přiehvav v. přiejhrav priechod m. : phase 2657 prziechod = Wiesb. 1273 ald.; biblického původu. Za to mě. přechod. piiejhrav m. = preludia 2464 przyey- hraw (B: prziehraw A); neumélé. piieka f£. — probra 2665 przieka — Veleś. ald., srovn. né. dial. na priku néco udé- lati (= na vzdory) valaš. Kl. X ald. Wiesb. 1808 má prziekaza probra, snad opravou. prieklad m. AB (Rhontext txám, diera, pheklad, ko- mín, ptikrytie) = Boh. 602 (tignus) - Wiesb. 834 (tinus) : Veleš. (timus, tignus) aid. priekop m. — fossa 92 prziekop (A : przi- kop C) — Boh. 447 — Veleś. afd. pfielaz m. — preta 2589 przielaz (kontext oblévanec, piielaz, cajch) — Velcś. atd. phelbicé f. — fidia 2151 przyelbyczye (B : A przielbicze) = przewyczye Boh. 587 (misio przyelbyczye omylem, var. przyelbycze O) — Wiesb. 652 aid. -płieliśna v. oprieliśna płielohe v. pXíchylné tym[ijus 1956 przieklad | pfielud m. — fantazma 62 przyelud (B : | AC przelud) — Boh. 24 — Wiesb. 3 atd.; délka přie- nent dosti jista. -přiemnina v. bezpriemnina priemocéstnik m. = peripateticus 1091 przemoczestnyk (A: przyeroczesnyk B omylem), překlad neobralıy. přiepis v. pfépis přieplacha f. : : trepido 2183 przieplacha AB — Mam. A 36* atd. pHicrocesnik v. pfiemocéstnik příerov v. přčrov piiesl- v.pXésl- přtesol f. = salsugo 1827 prziesol AB — Wiesb. 1352 atd. (kontext mláto, zámut, priesol, mut). Salsugo — Salzwasser, Mutterlauge Georges. pfietel m. — amicus 1751 przietel = Wiesb. 577 atd. prïetelnicé f. - amica 1755 przietelnicze — przyetelnyczye Boh. 511 — Wiesb. 278 etd. 411 pfielolstwo nt. : amicicia 1780 przietel- stvo (vým bratrstvo) ald. [prietvora f. = figura Vokab. 24 przie- twora ,.de grammatica"; zaqKlo. piieval m. — imber 165 przicwal ABLC = Boh. 48 = Wiesb. 15 atd. pfievoz m. — navigium 359 prziewoz AT (vým jéz) — Boh. 920 — Wiesb. 1232 — Veleš. ald.; ně. přívoz. = porus 343 prziewoz AG; v Boh. var. v. břčh. pFievoz- v. l. přčvoz- prievoznifstvo nt. = navigatoria 1664 przievozniczstvo afd. pfievozník m. — nauta 2643 prziewoznik (rým lodinník) — Boh. 920 = Wiesb. 1234 ald.; srovn. Zdenco nauta alias przewoznik 1434 Tom?7Za 113". (pRevrat m. trocheus Vokab. 20 przyewrat (var. przywrat omylem) „dc grammatica“ — conversio Vokab. 168 przewrat (var. przywrat omylem) ,,de xethorica"'; v obojim významu zaniklo. přiezé f. = colistra 2578 Przieze (/isk przicze omylem) atd. priezn f. = favor 1766 prziezn (jedno- slabićnć; metrum ©) ald. přiezlivý v. přieznivý prieznivy adj. :: fautor 1086 przieznywi (A: przyezlywy B) aid. priezp- v. prozp- -(pfih) v. kfivoprih prihlédati vb. irapíf.: praes. 3. sg. aspicit Astron. 735 gl. przihleda ald. prihledna f£. — theorica 1622 przihledna, lvoïent meobratné. piihnaf.: compulsus 2260 przihna (kon- łexl póhon, vhon, piihna, zahna) „de indice‘“; klarelouskd zkydcenina m. při- hnánie. piihod m. — eventus 76 przihod (AG: przychod C, snad omylem). (Zł): též v Gloss. Roudn. Kroh II, 404.) příhod- v. £. příchod- (příhoda f. peragracio Vokab. 267 przyhoda (asi omyl m. piichoda) „de astronomia". [pfihodavć nt. adj. — accidens Vokab. 205 przyhodawe ,,de loyca‘“ (m. pii- chod-?). prihodivá adj. pl. Vokab. (adverbia) eventus 112 przyhodywa (var. przy-
priehrada — piihodivd. priehrada f. = intersticium 1984 przie- hrada AB — Boh. 742 — Mam. F 89" 2 = prziehradie Veleś. (zménou) — przi- hrada Lact. aíd.; nć. pfihrada. priehradie v. priehrada přiehvav v. přiejhrav priechod m. : phase 2657 prziechod = Wiesb. 1273 ald.; biblického původu. Za to mě. přechod. piiejhrav m. = preludia 2464 przyey- hraw (B: prziehraw A); neumélé. piieka f£. — probra 2665 przieka — Veleś. ald., srovn. né. dial. na priku néco udé- lati (= na vzdory) valaš. Kl. X ald. Wiesb. 1808 má prziekaza probra, snad opravou. prieklad m. AB (Rhontext txám, diera, pheklad, ko- mín, ptikrytie) = Boh. 602 (tignus) - Wiesb. 834 (tinus) : Veleš. (timus, tignus) aid. priekop m. — fossa 92 prziekop (A : przi- kop C) — Boh. 447 — Veleś. afd. pfielaz m. — preta 2589 przielaz (kontext oblévanec, piielaz, cajch) — Velcś. atd. phelbicé f. — fidia 2151 przyelbyczye (B : A przielbicze) = przewyczye Boh. 587 (misio przyelbyczye omylem, var. przyelbycze O) — Wiesb. 652 aid. -płieliśna v. oprieliśna płielohe v. pXíchylné tym[ijus 1956 przieklad | pfielud m. — fantazma 62 przyelud (B : | AC przelud) — Boh. 24 — Wiesb. 3 atd.; délka přie- nent dosti jista. -přiemnina v. bezpriemnina priemocéstnik m. = peripateticus 1091 przemoczestnyk (A: przyeroczesnyk B omylem), překlad neobralıy. přiepis v. pfépis přieplacha f. : : trepido 2183 przieplacha AB — Mam. A 36* atd. pHicrocesnik v. pfiemocéstnik příerov v. přčrov piiesl- v.pXésl- přtesol f. = salsugo 1827 prziesol AB — Wiesb. 1352 atd. (kontext mláto, zámut, priesol, mut). Salsugo — Salzwasser, Mutterlauge Georges. pfietel m. — amicus 1751 przietel = Wiesb. 577 atd. prïetelnicé f. - amica 1755 przietelnicze — przyetelnyczye Boh. 511 — Wiesb. 278 etd. 411 pfielolstwo nt. : amicicia 1780 przietel- stvo (vým bratrstvo) ald. [prietvora f. = figura Vokab. 24 przie- twora ,.de grammatica"; zaqKlo. piieval m. — imber 165 przicwal ABLC = Boh. 48 = Wiesb. 15 atd. pfievoz m. — navigium 359 prziewoz AT (vým jéz) — Boh. 920 — Wiesb. 1232 — Veleš. ald.; ně. přívoz. = porus 343 prziewoz AG; v Boh. var. v. břčh. pFievoz- v. l. přčvoz- prievoznifstvo nt. = navigatoria 1664 przievozniczstvo afd. pfievozník m. — nauta 2643 prziewoznik (rým lodinník) — Boh. 920 = Wiesb. 1234 ald.; srovn. Zdenco nauta alias przewoznik 1434 Tom?7Za 113". (pRevrat m. trocheus Vokab. 20 przyewrat (var. przywrat omylem) „dc grammatica“ — conversio Vokab. 168 przewrat (var. przywrat omylem) ,,de xethorica"'; v obojim významu zaniklo. přiezé f. = colistra 2578 Przieze (/isk przicze omylem) atd. priezn f. = favor 1766 prziezn (jedno- slabićnć; metrum ©) ald. přiezlivý v. přieznivý prieznivy adj. :: fautor 1086 przieznywi (A: przyezlywy B) aid. priezp- v. prozp- -(pfih) v. kfivoprih prihlédati vb. irapíf.: praes. 3. sg. aspicit Astron. 735 gl. przihleda ald. prihledna f£. — theorica 1622 przihledna, lvoïent meobratné. piihnaf.: compulsus 2260 przihna (kon- łexl póhon, vhon, piihna, zahna) „de indice‘“; klarelouskd zkydcenina m. při- hnánie. piihod m. — eventus 76 przihod (AG: przychod C, snad omylem). (Zł): též v Gloss. Roudn. Kroh II, 404.) příhod- v. £. příchod- (příhoda f. peragracio Vokab. 267 przyhoda (asi omyl m. piichoda) „de astronomia". [pfihodavć nt. adj. — accidens Vokab. 205 przyhodawe ,,de loyca‘“ (m. pii- chod-?). prihodivá adj. pl. Vokab. (adverbia) eventus 112 przyhodywa (var. przy-
Strana 412
412 chodna, snad omyłem) ,de gramma- tica". [příhodná f. adj. : = contingens Vokab. 196 przyhodna (var. przychodna omy- lem): „de loyca''; neobralné. příhodný v. příchodník přihodník v. příchodník pFihorie nt. = promontorium 102 przi- horzie ABCG = Boh. 147 Wiesb. 737 — Veles. aid. Prihorpen m. — Caldeus 937 przihorpen AB (rym Litvén); nejasné. [prihrada í. — colla Boh. 70? przyhrada (var. przyehra acella omylem); kontext košík, tlúk, příhrada, koš, větrník. Srovn. priehrada. přichoc? fendra 558 przichocz ,.ser- pentes". příchod v. příhod příchoda m. = advena 1243 przihoda (omylem) = przychoda Boh. 752 (var. przyhoda, omylem). přichodná v. přihodivá příchodné nt. = beneveniale 2295 przi- chodne AB = VeleS. (poplateR zu pří- chody. Srovn. pfichodny. prichodnik m. = *accola (AB agricola omylem a proti melvu) 1264 przi(c»hod- nik (A przihodnik, B przyhodny omy- lem, rým usadnik) =: prichodnik Slov. Treb. 13 (areola, misło accola mylně) = przichodnik accola RVodn. 521v — příchozí accola Lact. aid. DuCange. accolae — coloni seu ascriptitii a/d. příchodný adj. veniale (peccatum) 2484 przichodne (rým hlavní) — Veles. atd. Preklad mylný. Srovn. príchodné. [prichylny adj.: (nomen> adiectivum Vokab. 29 przychylne (var. przielohe M mylně, pržilezle K. odchylkou). příhodná — přilezlec příjicí v. příští prijieti vb. pf.: part. perf. nactus Astr. 239 gl. przigem; nacta (tenebras) Exempl. 262 gf. przi- gemssy; part. pass. přijatý v. 4 sb. vb. přijatie v. /. pfijimanie nt. - susccpcio (sk su- cepcio omylem) 1595 przigymanie (rym zdiíénie). přijímati v. přijímanie příjmie nt. : cognomen 1593 przigmye Vokab. 48 atd. přikaza- v. přikazova- [prikazovatedlny adj. imperativus (modusy Vokab. 83 przykazowatedlny (var. przykazatelny) „de grammatica“. piikladać m. appositor 1225 Przikla- dacz : Veleś. ald. přiklop v. příklov | piiklov m. — epiglotus 1316 prziklow (= epiglottis, přikrývá hrtan při po- lykání; možno že disimilací m. příkrov anebo omylem m. příklop). přikněst v. příknist | příknist m. = adleta ( «dOAqvic) 1038 [prijatie nt. — intensio Vokab. przigatie | (jest jenom v KL: u. pozn. k v. 208). Srovn. násl. a přijietí. (přijatý adj. z part. — functa Astron. | 527 gl. przigate atd. Svovn. předchozí a piijieti. prijda f. = preambula 2424 Przigda (kon- /ext dlúhopa, přijda, přísada, črvna); mezi názvy lituvgickými; snad m. přějda. Tvořeno neuměle. prijem v. prijieti przyknyst (B: A przikniest; rym kos- telnik, srovn. knistol); konfext sklada- tel, kostelnik, ptíknist, Xnístol, ja- poStol.. prikopytie nt. = repedita 1903 prziko- pytie, AB (Rontext proràmnicé, pfiko- pytie, zárukávie). Jg. „část obuvi, která nohu od kotníkuv dolů kryje“. přikrov v. pokrov, příklov pňikrým v. prikrytie pfikrytie nt. :tectura 19527 przikntie (rym prístičšie) „de domo“. - teccio 1551 przikritye (rým obna- ženie) ald. přikrývka f. = coopertura 1864 przi- kryvka ald. přilb- v. přielb- priléhané v. prilehavy (pfilehavy adj. = adiectivum (verbum) Vokab. 98 przylehawe (var. przyleha- ne) ,,de grammatica". prilezlé ¢ p¥ichylné prilezlec m. = convena 2243 przilezlecz Veleś. przilezli = Lact. przilezly ald. Zaniklo. prilezly v. prilezlec přilnútí v. přilnutie
412 chodna, snad omyłem) ,de gramma- tica". [příhodná f. adj. : = contingens Vokab. 196 przyhodna (var. przychodna omy- lem): „de loyca''; neobralné. příhodný v. příchodník přihodník v. příchodník pFihorie nt. = promontorium 102 przi- horzie ABCG = Boh. 147 Wiesb. 737 — Veles. aid. Prihorpen m. — Caldeus 937 przihorpen AB (rym Litvén); nejasné. [prihrada í. — colla Boh. 70? przyhrada (var. przyehra acella omylem); kontext košík, tlúk, příhrada, koš, větrník. Srovn. priehrada. přichoc? fendra 558 przichocz ,.ser- pentes". příchod v. příhod příchoda m. = advena 1243 przihoda (omylem) = przychoda Boh. 752 (var. przyhoda, omylem). přichodná v. přihodivá příchodné nt. = beneveniale 2295 przi- chodne AB = VeleS. (poplateR zu pří- chody. Srovn. pfichodny. prichodnik m. = *accola (AB agricola omylem a proti melvu) 1264 przi(c»hod- nik (A przihodnik, B przyhodny omy- lem, rým usadnik) =: prichodnik Slov. Treb. 13 (areola, misło accola mylně) = przichodnik accola RVodn. 521v — příchozí accola Lact. aid. DuCange. accolae — coloni seu ascriptitii a/d. příchodný adj. veniale (peccatum) 2484 przichodne (rým hlavní) — Veles. atd. Preklad mylný. Srovn. príchodné. [prichylny adj.: (nomen> adiectivum Vokab. 29 przychylne (var. przielohe M mylně, pržilezle K. odchylkou). příhodná — přilezlec příjicí v. příští prijieti vb. pf.: part. perf. nactus Astr. 239 gl. przigem; nacta (tenebras) Exempl. 262 gf. przi- gemssy; part. pass. přijatý v. 4 sb. vb. přijatie v. /. pfijimanie nt. - susccpcio (sk su- cepcio omylem) 1595 przigymanie (rym zdiíénie). přijímati v. přijímanie příjmie nt. : cognomen 1593 przigmye Vokab. 48 atd. přikaza- v. přikazova- [prikazovatedlny adj. imperativus (modusy Vokab. 83 przykazowatedlny (var. przykazatelny) „de grammatica“. piikladać m. appositor 1225 Przikla- dacz : Veleś. ald. přiklop v. příklov | piiklov m. — epiglotus 1316 prziklow (= epiglottis, přikrývá hrtan při po- lykání; možno že disimilací m. příkrov anebo omylem m. příklop). přikněst v. příknist | příknist m. = adleta ( «dOAqvic) 1038 [prijatie nt. — intensio Vokab. przigatie | (jest jenom v KL: u. pozn. k v. 208). Srovn. násl. a přijietí. (přijatý adj. z part. — functa Astron. | 527 gl. przigate atd. Svovn. předchozí a piijieti. prijda f. = preambula 2424 Przigda (kon- /ext dlúhopa, přijda, přísada, črvna); mezi názvy lituvgickými; snad m. přějda. Tvořeno neuměle. prijem v. prijieti przyknyst (B: A przikniest; rym kos- telnik, srovn. knistol); konfext sklada- tel, kostelnik, ptíknist, Xnístol, ja- poStol.. prikopytie nt. = repedita 1903 prziko- pytie, AB (Rontext proràmnicé, pfiko- pytie, zárukávie). Jg. „část obuvi, která nohu od kotníkuv dolů kryje“. přikrov v. pokrov, příklov pňikrým v. prikrytie pfikrytie nt. :tectura 19527 przikntie (rym prístičšie) „de domo“. - teccio 1551 przikritye (rým obna- ženie) ald. přikrývka f. = coopertura 1864 przi- kryvka ald. přilb- v. přielb- priléhané v. prilehavy (pfilehavy adj. = adiectivum (verbum) Vokab. 98 przylehawe (var. przyleha- ne) ,,de grammatica". prilezlé ¢ p¥ichylné prilezlec m. = convena 2243 przilezlecz Veleś. przilezli = Lact. przilezly ald. Zaniklo. prilezly v. prilezlec přilnútí v. přilnutie
Strana 413
piilnutie - - pfilnutie nt. = fiscarium 2682 przilnvtie (rym zpáte), při výrazech pláčníckých — Boh. 959 (var. przylnuczye dial., przy- nultye omylem) ald. _pfilożenie nt. apposirio Vokab. 143 przylozenyc ,de grammatica". transsumpcjo Vokab. 180 przyloze- nyc „de rethorica" (saed jenom m. piełożenie omylesn). phüoiiti v. pxilo£enie příměř- v. přímiř- přiměn- v přimien- přím“* m. — pellicies 1699 przimiet (A: przymet B) Wiesb. 1288 : : Veleś. ' (przimet) .aid. pYimetnik m. — polidmarius 837 przimet- | nik AB (v A piwodni przimietnik opra- veno na przimetnik; rým jelenik) Rstl. Drk. 180'b (polibinarius) a!d.; hojné v vosll.; wyni senecio, carduus Jg. Kt. (pFimienénie nt. . transmutacio Vokab. 309 przymenyenyc ,,de phisica"; snad misto pióménénie? primilostie nt. = dispensacio 2299 przi- milostie (rym vézenie). prímifie nt. = inducie 2292 przimyerzie (rym stavenie) = Boh. 909 przymyer- zye (var. przymyrz E, pałrnt nedo- psáno): pův. lext měl asi ještě primitie; nynl (a ji£ sic.) příměří. primluva {. — infamia 2276 przimluva; AB (var. omluwa Trial.) ald. (= affa- tus Veleš.). = contumelja 1432 przymluva AB = Veleš. atd. fpřímračie v. přímrazie pfimrazie nt. = bruma 182 przymrazie (A: B. przymraczye omylem) — Nn 70Ya ald. Georges: bruma — Winter- sonnenwende, \Winterkälte. Sem léz | xálezi przimotase bruma. VeleS. (patyny omyl m. pirimrazie), coż Hanka, Kl. aid. ćili primotaśe. prtmotase v. pfimrazie prinahost f. = penuria 1461 przinahost (rým nesliènost). pfinositel m. — apportator 2225 przino- sitel (75m odnositel). pfinoza f. = fixurale 2162 przinoza AB Veleś. — Mam. A 22“ atd.; Jg. „nůž větší, kuchyňský.. Hanka lcgit pri- noža . přírozena 413 přínoža v. přínoza prinuzka f. = coactum 2455 przínuzka, umělé, přípas v. přípasie 1. pripasie m. = compastor 2529 przipasse Veleś. (compasco, omylem, przipasie) ald. Kl. ile ptipase 4 přípas; vykládá (Hus I, 422): „pakli stado prijme (pas- týř), by měl 10 piipasi. .' jako namś- stek; »uinl se oviem pastucha, pomoc- nik pastyriv. 2. pripasie n. — supparus 1887 przipassie; (A : B zprzyepazye omylem; rym $kor- ne) — Boh. 571 przypassye (var. kar- nal dial.) — supercus przypazye Wiesb. 627 (omylem) supara RVodň. 70% prspase (omylem); Ronlext mézec, je- helnik, ostéha, pripasi, Sev.., tedy 2á- stěrka nebo pod. přípaše v. přípasie připažie v. pripasie pfíplodek m. — soboles 1761 Prziplodek AB aid. pripovëd f. = indicium (iudicium?) 2283 przypowyed (B:A nemd), rÿm pro- powyed ald. přírod m. = sexus 1776 przirod AB (rym narod) - Veleš. = RVodň. 74 IY (: soboles) atd. příroda €. — natura 35 Prziroda ACTrial. ald. Srown. pfiropozna, ptíroznáma. přírodek m. = auga 1741 przirodel AB (rym brachek) — soboles Veleš. (m. piiplodek?) aid. přívodie v. přirozený přivodili v. přirozenie, přirozený prirodnÿ adj. — nativum 2323 przirodne AB ald. příropoc- v. přiropoz- (příropozna f. — phizonomia Vokab. 347 przyropoczna (możno, że nějaká chybe. opisu, srovn. pliroznama). Tvo- ření neumělé. [pFirovnänie nt. = comparacio Vokab. 30 przyrownanye „de grammatica‘‘ ald., ní. přirovnání. [prirovnatedlnó adj. pl. (adverbia) Vokab. 113 tedlna ,,de grammatica". piirovnati v. pfirovnánie privosecno v. nadpfirozena, prirozeny Lpfirozena i. - phisica Vokab. 303 przyrozena (Klaret 1620 — 1630 nemá, asi sckází). comparativa przyrowna-
piilnutie - - pfilnutie nt. = fiscarium 2682 przilnvtie (rym zpáte), při výrazech pláčníckých — Boh. 959 (var. przylnuczye dial., przy- nultye omylem) ald. _pfilożenie nt. apposirio Vokab. 143 przylozenyc ,de grammatica". transsumpcjo Vokab. 180 przyloze- nyc „de rethorica" (saed jenom m. piełożenie omylesn). phüoiiti v. pxilo£enie příměř- v. přímiř- přiměn- v přimien- přím“* m. — pellicies 1699 przimiet (A: przymet B) Wiesb. 1288 : : Veleś. ' (przimet) .aid. pYimetnik m. — polidmarius 837 przimet- | nik AB (v A piwodni przimietnik opra- veno na przimetnik; rým jelenik) Rstl. Drk. 180'b (polibinarius) a!d.; hojné v vosll.; wyni senecio, carduus Jg. Kt. (pFimienénie nt. . transmutacio Vokab. 309 przymenyenyc ,,de phisica"; snad misto pióménénie? primilostie nt. = dispensacio 2299 przi- milostie (rym vézenie). prímifie nt. = inducie 2292 przimyerzie (rym stavenie) = Boh. 909 przymyer- zye (var. przymyrz E, pałrnt nedo- psáno): pův. lext měl asi ještě primitie; nynl (a ji£ sic.) příměří. primluva {. — infamia 2276 przimluva; AB (var. omluwa Trial.) ald. (= affa- tus Veleš.). = contumelja 1432 przymluva AB = Veleš. atd. fpřímračie v. přímrazie pfimrazie nt. = bruma 182 przymrazie (A: B. przymraczye omylem) — Nn 70Ya ald. Georges: bruma — Winter- sonnenwende, \Winterkälte. Sem léz | xálezi przimotase bruma. VeleS. (patyny omyl m. pirimrazie), coż Hanka, Kl. aid. ćili primotaśe. prtmotase v. pfimrazie prinahost f. = penuria 1461 przinahost (rým nesliènost). pfinositel m. — apportator 2225 przino- sitel (75m odnositel). pfinoza f. = fixurale 2162 przinoza AB Veleś. — Mam. A 22“ atd.; Jg. „nůž větší, kuchyňský.. Hanka lcgit pri- noža . přírozena 413 přínoža v. přínoza prinuzka f. = coactum 2455 przínuzka, umělé, přípas v. přípasie 1. pripasie m. = compastor 2529 przipasse Veleś. (compasco, omylem, przipasie) ald. Kl. ile ptipase 4 přípas; vykládá (Hus I, 422): „pakli stado prijme (pas- týř), by měl 10 piipasi. .' jako namś- stek; »uinl se oviem pastucha, pomoc- nik pastyriv. 2. pripasie n. — supparus 1887 przipassie; (A : B zprzyepazye omylem; rym $kor- ne) — Boh. 571 przypassye (var. kar- nal dial.) — supercus przypazye Wiesb. 627 (omylem) supara RVodň. 70% prspase (omylem); Ronlext mézec, je- helnik, ostéha, pripasi, Sev.., tedy 2á- stěrka nebo pod. přípaše v. přípasie připažie v. pripasie pfíplodek m. — soboles 1761 Prziplodek AB aid. pripovëd f. = indicium (iudicium?) 2283 przypowyed (B:A nemd), rÿm pro- powyed ald. přírod m. = sexus 1776 przirod AB (rym narod) - Veleš. = RVodň. 74 IY (: soboles) atd. příroda €. — natura 35 Prziroda ACTrial. ald. Srown. pfiropozna, ptíroznáma. přírodek m. = auga 1741 przirodel AB (rym brachek) — soboles Veleš. (m. piiplodek?) aid. přívodie v. přirozený přivodili v. přirozenie, přirozený prirodnÿ adj. — nativum 2323 przirodne AB ald. příropoc- v. přiropoz- (příropozna f. — phizonomia Vokab. 347 przyropoczna (możno, że nějaká chybe. opisu, srovn. pliroznama). Tvo- ření neumělé. [pFirovnänie nt. = comparacio Vokab. 30 przyrownanye „de grammatica‘‘ ald., ní. přirovnání. [prirovnatedlnó adj. pl. (adverbia) Vokab. 113 tedlna ,,de grammatica". piirovnati v. pfirovnánie privosecno v. nadpfirozena, prirozeny Lpfirozena i. - phisica Vokab. 303 przyrozena (Klaret 1620 — 1630 nemá, asi sckází). comparativa przyrowna-
Strana 414
414 pfirozenie nt. — natura Boh. 134 przy- rozenye — Wiesb. 721 — Lact. O V'b atd. (zato Klavet příroda). = originale v. přirozený. přirozený adj. z part.: naturalis (propo- sicio) Vokab. 196 przyrozena loyca“) aid. naturalis (musica) Vokab. 224 przy- rozene (.de musica’). originale (peccatum) 2483 przirozene (A:B przyrozenye, smrtedlné) aid. priroznéma i. phisonomia 1624 przi- roznana AB; hluvetovsky z přírodo-; srovnej priropozna. płiroznila v. nadpriroznila omylem; rým zkráceno přísada í. — ponida 2424 przisada (kon- lex! piijda, ptisada, &rvna) názvy liturgichymi. - mezi piisadna 1. — Ysagoga 2473 przisadna AB (vým ortodoxia zprávna). přísaha f. — iuramentum 1433 przisaha ald.; srovn. kiivoptih. [prisahánie nt. — iuramentum Vokab. 423 przysahanye aid. Klaret piisaha. prisahatel nv. — iurator 2234 przisahatel (rym suditel). za to pitsaholi v. prisahanie přísaž- v. přísež- "prísézná adj. pl. — iurativa (adverbia) Vokab. 110 przysezna (var. przy- sassna) „de grammatica''. priséinik m. = conspirator (BG : A com- putator omylem) 1130 przyseznyk G (AB przisseznyk omylem). płisk- v. prysk- priska v. pfitka pilslound, -é, v. pYislovny přislovnost v. příslušnost (příslovný adj.: adverbiale Vokab. 50 przyslow<ne> „de grammatica'' atd. adverbia Vokab. 104 przyslowna ,,de grammatica". (prislusenstvie nt. — accidencia Vokab. 133 przyslussenstwye „de gramma- tica‘ atd. (prisluśnost {. = passio Vokab 135 przyslusnost (var. przyslownost) „de grammatica" — neumèle tvořeno. [přispářčnie nt. = augmentacio Vokab. 306 przysparzenye ,da phisica“ atd. („de | piirozenie — piítek. [pFispojend adj. pl. = decomposita Vo- kab. ^0 przyspogena (var. przyespo- gena) ,,de grammatica"; nejisto, zdali při- ci pié-. příspora f. incrementum 1507 przi- spora AB — Vele$. (ale ve Veles. téz intennitum przisporzenie, patrad omyl opět m. incrementum a ptispotenie odchylkou). — fluxus (misto luxus omylem) Fysiol. 458 gl. przispora. plfispofenie v. pfispora přist v. prit pristan m. = antistes 1078 przistan (misto pr&-? ci = csl. pristav'e?). příslodolé v. pxístodolek piistodólek ra. — subtena 1986 przisto- dolek AB (vým chládek) — Boh. 684 (var. przystodole dial.) — Wiesb. 931, 1366 : Veles. ald.; mni. pfistodilek a Jirdsek SS. XXVII 236 vykládá „z pfistodulku' takto: ,„opoleń, zśteń, perna". přístřěšte nt. = domicilium 1957 przy- strzyessye (B: A przistrzesie; yn: prikrytie) = Boh. 601 (przystrzessye; vay.przyestrzyessye -lisk przycstrzye- ssyek omylem) atd. přístroj m. = instrumentum 2504 przi- stroy AB = Boh. 808. Wiesb. 1097 ald., léz né. pristrov m. = mediolanus 1040 przistrow AB (koniext knistol, japoślol, zaknihar, piistrov), mezi osobami duchovnimi. přístup m. = accessus 1564, 2464 Przi- stup atd. prisud m. = adiudica. (klaretovsky misto adiudicamen zkráceno) 2256 przisud (rysn odsud) asi rovněž kráceno z přísudek; jinak stě. přísud doloženo jen dial. mor. (Zty: t£ slez.». płiść- v. L. přišť- 100 przyssezy (vav. przygyczy) ,de grammatica‘’ aid.; sroun. pitistie. přiščník v. priséznik příške v. přítka piast m. : orites (var. orietas) 131 przist „lapis“. Jg. čte přišť f. příštie nt. — adventus 2389 przistie (rým sttédopostie); mint se advent. přítek m. = centrum 99 przitek ABC = Boh. 152 — Nn 69*b — Lact. E II"a aid.
414 pfirozenie nt. — natura Boh. 134 przy- rozenye — Wiesb. 721 — Lact. O V'b atd. (zato Klavet příroda). = originale v. přirozený. přirozený adj. z part.: naturalis (propo- sicio) Vokab. 196 przyrozena loyca“) aid. naturalis (musica) Vokab. 224 przy- rozene (.de musica’). originale (peccatum) 2483 przirozene (A:B przyrozenye, smrtedlné) aid. priroznéma i. phisonomia 1624 przi- roznana AB; hluvetovsky z přírodo-; srovnej priropozna. płiroznila v. nadpriroznila omylem; rým zkráceno přísada í. — ponida 2424 przisada (kon- lex! piijda, ptisada, &rvna) názvy liturgichymi. - mezi piisadna 1. — Ysagoga 2473 przisadna AB (vým ortodoxia zprávna). přísaha f. — iuramentum 1433 przisaha ald.; srovn. kiivoptih. [prisahánie nt. — iuramentum Vokab. 423 przysahanye aid. Klaret piisaha. prisahatel nv. — iurator 2234 przisahatel (rym suditel). za to pitsaholi v. prisahanie přísaž- v. přísež- "prísézná adj. pl. — iurativa (adverbia) Vokab. 110 przysezna (var. przy- sassna) „de grammatica''. priséinik m. = conspirator (BG : A com- putator omylem) 1130 przyseznyk G (AB przisseznyk omylem). płisk- v. prysk- priska v. pfitka pilslound, -é, v. pYislovny přislovnost v. příslušnost (příslovný adj.: adverbiale Vokab. 50 przyslow<ne> „de grammatica'' atd. adverbia Vokab. 104 przyslowna ,,de grammatica". (prislusenstvie nt. — accidencia Vokab. 133 przyslussenstwye „de gramma- tica‘ atd. (prisluśnost {. = passio Vokab 135 przyslusnost (var. przyslownost) „de grammatica" — neumèle tvořeno. [přispářčnie nt. = augmentacio Vokab. 306 przysparzenye ,da phisica“ atd. („de | piirozenie — piítek. [pFispojend adj. pl. = decomposita Vo- kab. ^0 przyspogena (var. przyespo- gena) ,,de grammatica"; nejisto, zdali při- ci pié-. příspora f. incrementum 1507 przi- spora AB — Vele$. (ale ve Veles. téz intennitum przisporzenie, patrad omyl opět m. incrementum a ptispotenie odchylkou). — fluxus (misto luxus omylem) Fysiol. 458 gl. przispora. plfispofenie v. pfispora přist v. prit pristan m. = antistes 1078 przistan (misto pr&-? ci = csl. pristav'e?). příslodolé v. pxístodolek piistodólek ra. — subtena 1986 przisto- dolek AB (vým chládek) — Boh. 684 (var. przystodole dial.) — Wiesb. 931, 1366 : Veles. ald.; mni. pfistodilek a Jirdsek SS. XXVII 236 vykládá „z pfistodulku' takto: ,„opoleń, zśteń, perna". přístřěšte nt. = domicilium 1957 przy- strzyessye (B: A przistrzesie; yn: prikrytie) = Boh. 601 (przystrzessye; vay.przyestrzyessye -lisk przycstrzye- ssyek omylem) atd. přístroj m. = instrumentum 2504 przi- stroy AB = Boh. 808. Wiesb. 1097 ald., léz né. pristrov m. = mediolanus 1040 przistrow AB (koniext knistol, japoślol, zaknihar, piistrov), mezi osobami duchovnimi. přístup m. = accessus 1564, 2464 Przi- stup atd. prisud m. = adiudica. (klaretovsky misto adiudicamen zkráceno) 2256 przisud (rysn odsud) asi rovněž kráceno z přísudek; jinak stě. přísud doloženo jen dial. mor. (Zty: t£ slez.». płiść- v. L. přišť- 100 przyssezy (vav. przygyczy) ,de grammatica‘’ aid.; sroun. pitistie. přiščník v. priséznik příške v. přítka piast m. : orites (var. orietas) 131 przist „lapis“. Jg. čte přišť f. příštie nt. — adventus 2389 przistie (rým sttédopostie); mint se advent. přítek m. = centrum 99 przitek ABC = Boh. 152 — Nn 69*b — Lact. E II"a aid.
Strana 415
piítka — přítka í...tex 1979 przitka (A:B przyska); konfext stuplice, schrána, pfitka, podnoż, kurnik; Jg.- koli u plotu us. mor. přísluk m. = martareollum 2059 przitluk (kontext Ťešeto, trdlnice, prítluk, konvč) — tlouk, palička. pfiucitel m. - rethor (A : B rector omy- lem, okrassitel G odchylkou) Veleś. atd.; asi biblického původu. [-Tivar m. : stetra 1838 przivar AB (kon- Lexi ptívar, zápoj, pivo, nápoj). privnaditi vb. pí. adDlectus Ľysiol. 511 gl. prziwnazen ald. i| Ppřivrácenie v. přivřčnie přívrat v. přievrat jlivvcenie v. privrénie (prwrónie nt. — adiunccio Vokab. 177 przy wxczenye (ext v bozn. przywrzenye omylem; navrhl jsem opravu přivrácenie, ale snad prostší by bylo přivřčniec). (Zty: asi m. privrZenie.) privuzen adj. = consanguineus 2222 przi- wuzen atd.; mě. příbuzný. privuznost f. consanguineitas 1781 prziwuznost AB aid. pfwykara i. practica 1631 prziwikara AB — rým čelednara — neujalo se . plízdie nt. — promurale (B: A permu- rale) 1989 przyzdye — Boh. 630 (pre- murale) — Vele$. aid. Wiesb. 882 md piódezdie --: premurale, antemurale, pafrni . mammotreklu Iza. XXVI, 1. pYizednik m. — anachorita 1037 przized- nik AB — Veleš. aid.; překlad ne:cela přesný. přízn- v. přiezn- prížčha v. striežčha prkno m. — asser 1968 prkno = Boh. 604 = Wiesb. 838 atd. -prnost v. oprnost -prny v. oprný pro v. proto. proběračka v. probijačka asparsa 2633 probyiaczka probijacka £. = (rym vystrhacka, konfext kladnicé, se- | kyfic8, vystrhaćka, probijaćka) — Boh. 883 (var. probyeraczka omylem, pro- wyegaczka); nć. probijećka — das Loch- cison Ki. robośs- v. probośt- probośt m. — prepositus 1030 Pr bost AB atd. Z němě. prohynštie 415 proboš(t)stvie nt. : prepositura 1044 pro- bosstvie (A: probozstvie G) atd. proboz- v. probos- [proce(s)sie f. : chorus Boh. 915 proce- sye (var. processye O, processyo L atd.). Za to Klaret sebránie. Z lat. Pvocicenie v. procitéme prociténie nt. - expergefactus 1385 pro- czitienie (A : B proczyczenye) aid. procititi v. procíténie prodánie nt. : . vendicio 2250 prodanye (vým odvolánie) aid. $vodati v. prodánie prodlévanie nt. —procrastinamen 1593 prodlevanye atd. [prodlázená adj. z part. — producta Vo- kab. 62 prodluzena ald. prodluziti v. prodluzena próduch m. — cataracta 349 produch (AG : producha B omylei;, pruoduch E) = Boh. 64 = Wiesb. 182 aid.; bib- lického piuwvodu, z mammotwektu. = fortuna Vokab. 311 produch phisica''; patrně nějaký omyl. próducha v. próduch prohenst- v. prohyn- próhleden m. = calcophanus (A == zaŻxó- gpwvoc; B artophanus mylně) 126 pro- hleden AB (vým črven; Jgm. čte pro- hledef) ‚‚lapis‘‘; Georges chalcophonus : ein wie Erz klingender Edelstein; překladatel spojoval mylně s paivw. fprohlub(ie) v. prohlubně prohlubina v. prohlubně prohli:bna v. prohlubně prohlubně £.: lama 348 prohlubnie ABG (G reż prohlubie, Trial. plubnye omylem; vým ohlubnye) — Boh. 64 ohlubnye (O, omylem; prohlubina E, prolub F mylně) = Wiesb. 87, 188= MamA. 27Y prohlub - Veleś. prohlu- bina, prohlub — Anon. 4"a prohlub a/4. prohřčš- v. prohřieš- prohřiešnicě f. — provaricatrix 1179 pro- hrziessnicze; syovn. násl. prohřiešník m. — prevaricator 1112 pro- hrziessnik; szovn. płedchozi. prohynście v. prohynśtie prohynśtie nt. — mannus 515 prohynstie (A : prohenstye B) = Boh. 187 (var. prohinsczye dial.) — Nn 70'b = Mam. A 23" (marigus myln£) atd. Georges ,,mar- nus eine Art kurz gebauter, kleiner „de
piítka — přítka í...tex 1979 przitka (A:B przyska); konfext stuplice, schrána, pfitka, podnoż, kurnik; Jg.- koli u plotu us. mor. přísluk m. = martareollum 2059 przitluk (kontext Ťešeto, trdlnice, prítluk, konvč) — tlouk, palička. pfiucitel m. - rethor (A : B rector omy- lem, okrassitel G odchylkou) Veleś. atd.; asi biblického původu. [-Tivar m. : stetra 1838 przivar AB (kon- Lexi ptívar, zápoj, pivo, nápoj). privnaditi vb. pí. adDlectus Ľysiol. 511 gl. prziwnazen ald. i| Ppřivrácenie v. přivřčnie přívrat v. přievrat jlivvcenie v. privrénie (prwrónie nt. — adiunccio Vokab. 177 przy wxczenye (ext v bozn. przywrzenye omylem; navrhl jsem opravu přivrácenie, ale snad prostší by bylo přivřčniec). (Zty: asi m. privrZenie.) privuzen adj. = consanguineus 2222 przi- wuzen atd.; mě. příbuzný. privuznost f. consanguineitas 1781 prziwuznost AB aid. pfwykara i. practica 1631 prziwikara AB — rým čelednara — neujalo se . plízdie nt. — promurale (B: A permu- rale) 1989 przyzdye — Boh. 630 (pre- murale) — Vele$. aid. Wiesb. 882 md piódezdie --: premurale, antemurale, pafrni . mammotreklu Iza. XXVI, 1. pYizednik m. — anachorita 1037 przized- nik AB — Veleš. aid.; překlad ne:cela přesný. přízn- v. přiezn- prížčha v. striežčha prkno m. — asser 1968 prkno = Boh. 604 = Wiesb. 838 atd. -prnost v. oprnost -prny v. oprný pro v. proto. proběračka v. probijačka asparsa 2633 probyiaczka probijacka £. = (rym vystrhacka, konfext kladnicé, se- | kyfic8, vystrhaćka, probijaćka) — Boh. 883 (var. probyeraczka omylem, pro- wyegaczka); nć. probijećka — das Loch- cison Ki. robośs- v. probośt- probośt m. — prepositus 1030 Pr bost AB atd. Z němě. prohynštie 415 proboš(t)stvie nt. : prepositura 1044 pro- bosstvie (A: probozstvie G) atd. proboz- v. probos- [proce(s)sie f. : chorus Boh. 915 proce- sye (var. processye O, processyo L atd.). Za to Klaret sebránie. Z lat. Pvocicenie v. procitéme prociténie nt. - expergefactus 1385 pro- czitienie (A : B proczyczenye) aid. procititi v. procíténie prodánie nt. : . vendicio 2250 prodanye (vým odvolánie) aid. $vodati v. prodánie prodlévanie nt. —procrastinamen 1593 prodlevanye atd. [prodlázená adj. z part. — producta Vo- kab. 62 prodluzena ald. prodluziti v. prodluzena próduch m. — cataracta 349 produch (AG : producha B omylei;, pruoduch E) = Boh. 64 = Wiesb. 182 aid.; bib- lického piuwvodu, z mammotwektu. = fortuna Vokab. 311 produch phisica''; patrně nějaký omyl. próducha v. próduch prohenst- v. prohyn- próhleden m. = calcophanus (A == zaŻxó- gpwvoc; B artophanus mylně) 126 pro- hleden AB (vým črven; Jgm. čte pro- hledef) ‚‚lapis‘‘; Georges chalcophonus : ein wie Erz klingender Edelstein; překladatel spojoval mylně s paivw. fprohlub(ie) v. prohlubně prohlubina v. prohlubně prohli:bna v. prohlubně prohlubně £.: lama 348 prohlubnie ABG (G reż prohlubie, Trial. plubnye omylem; vým ohlubnye) — Boh. 64 ohlubnye (O, omylem; prohlubina E, prolub F mylně) = Wiesb. 87, 188= MamA. 27Y prohlub - Veleś. prohlu- bina, prohlub — Anon. 4"a prohlub a/4. prohřčš- v. prohřieš- prohřiešnicě f. — provaricatrix 1179 pro- hrziessnicze; syovn. násl. prohřiešník m. — prevaricator 1112 pro- hrziessnik; szovn. płedchozi. prohynście v. prohynśtie prohynśtie nt. — mannus 515 prohynstie (A : prohenstye B) = Boh. 187 (var. prohinsczye dial.) — Nn 70'b = Mam. A 23" (marigus myln£) atd. Georges ,,mar- nus eine Art kurz gebauter, kleiner „de
Strana 416
416 gallischen Pferde.. etwa Pony‘‘. Pru- stk, VUS. 1893, I, 10 pokládá prohyn- štie v Boh. i Prešp. za chybnou skratku | m. podhynštie, srovn. podchrtie; alı dokladů nemá. projelenik m. — cervia 439 progelenyk (A : progyelenyk B; 77m pilnik) „.clau- da monstra". projhránie nt. — perlusio 2294 proyhra- nie (rým získanie), né. prohráni. projhräti v. projhränie prokazn v. pokrazn proklatie v. prokletie prokléli v. prokletie prokletient. — detestacio 1591 prokletye (A : B proklatye; vym zavitie) — Ve- leś. aid. prolezar v. proleżar proleżar m. = torpedo 407 prolezar AB (rym letihar) ,,piscis‘“. Georges ,,torpudo der bei Berührung erstarren ma- chende Krampifisch, Raia torpedo Linné", český překladatel měl na mysli význam piwodni lenost, tupost. prohrb v. prohlubně promën m — per accidens Vokab. 199 zpromema ( omylem) .,de loyca''. [proména f. — declinacio Vokab. 25 promycna ,de grammatica', svoym. (ro)zproména. promčňavý v. rozproměňavá proménénie nt. .- permutacio 1518 pro- myenyenyc (rym habenstvie) aid. — commutacio Vokab. 178 promye- nyenye. froméniji v. proménovati proménié m. — nummularius 2636 pro- myenycz — Veleż. nummicularius pro- mienik. proměník v. proměnič proměnili v. proměněnie proměňovati vb. imp. : variant 18 pro- myenygi řeč ald. promluva f. = eloguium 2414 promluwa atd. ; léž ně. proník m. = mandibula (A : B mandula) 853 pronyk AB (vým ńroćnik) „ignota herba“. propaden m. = catacismus (= xaTaxivo- uóc) 2493 propaden AB; Jg. čte pro- paden f. propadenie nt. denye (rým plenénie) AB a/d. | [prorozum m. -. subversio 1389 propa- | projeleník — prosinec propadnüti v. propadenie propast f. — abissus 103 propast AG — Boh. 151 — Wiesb. 742 ald. fropásti v. propadenie próépovéd f. — edictum 2283 propowyed (rým přípověd); jen v B, A nemá. „propověděnie nt. oracio Vokab. 80 propowycedyenije — Slov. Treb. 13 aid. explicitum Vokab. 151 propowye- dyenye „de zrammatica''. propud m. — ynum 1046 propud (kon- lext biskupstvie, knéstvo, prâzdeñ, propud, ttieda, dobrodieda). proraditi v. prorazenie proramenicć v. proramnice proramicé v. proramnicé príramnicé pl. f. — brachita 1903 Pro- ramnycze (A: proramyczye B), koz- lexl päsnicka, boleslavka (zastóra), proramnice, zhlavie afd.; srovn. severoć. proramenice (Pásky přes ramena, no michë vist Zivulek, Snérovatka): Jirdäsek, SS. XXIII, 51 v modračce s životem bez rukávů, jen s proramenicemi; Z. 247 v černé šnčrovačce s proramenicemi ald. Svovn. fg. KL s. v. prorazenie nf. : prodita 1445 prorazeníe AB (vym ptézvahnänie) aid. prófek m. — prologus 2462 prorzek (A : B prorzyek) — přeložení neobvatné. proročstvie nt. — prophetica 1621 pro- roczstvie ald. = prophecia Vokab. 332 prorocztwye prorok m. : propheta 1036 prorok ald. prorokovánie nt. = prophetacio 1521 pro- rokovanye (rÿm slÿchanie) aid. $rovokovali v. prorokovánie racio Vokab. 214 pro- rozum; neobratnć (.„de loyca''). | -pvo» v. zápros prosba f. :- prex 2411 prosba atd. : - petitum 2298 petitura atd. prosc#- v. prosté- prosina v. prosiny | 1. prosinee m. — artura 1814 prosinecz (A . B prossynecz), vým hüsc; kontezl pokruta, bochnice, prosinec, polet, hüsc; Du Cange: bochánek velikonoční, s křížem. 2. prosinec m. -= December 83 prosynecz AB (rým hrudnec) = Boh. 39 = Wiesb. 23 ald.
416 gallischen Pferde.. etwa Pony‘‘. Pru- stk, VUS. 1893, I, 10 pokládá prohyn- štie v Boh. i Prešp. za chybnou skratku | m. podhynštie, srovn. podchrtie; alı dokladů nemá. projelenik m. — cervia 439 progelenyk (A : progyelenyk B; 77m pilnik) „.clau- da monstra". projhránie nt. — perlusio 2294 proyhra- nie (rým získanie), né. prohráni. projhräti v. projhränie prokazn v. pokrazn proklatie v. prokletie prokléli v. prokletie prokletient. — detestacio 1591 prokletye (A : B proklatye; vym zavitie) — Ve- leś. aid. prolezar v. proleżar proleżar m. = torpedo 407 prolezar AB (rym letihar) ,,piscis‘“. Georges ,,torpudo der bei Berührung erstarren ma- chende Krampifisch, Raia torpedo Linné", český překladatel měl na mysli význam piwodni lenost, tupost. prohrb v. prohlubně promën m — per accidens Vokab. 199 zpromema ( omylem) .,de loyca''. [proména f. — declinacio Vokab. 25 promycna ,de grammatica', svoym. (ro)zproména. promčňavý v. rozproměňavá proménénie nt. .- permutacio 1518 pro- myenyenyc (rym habenstvie) aid. — commutacio Vokab. 178 promye- nyenye. froméniji v. proménovati proménié m. — nummularius 2636 pro- myenycz — Veleż. nummicularius pro- mienik. proměník v. proměnič proměnili v. proměněnie proměňovati vb. imp. : variant 18 pro- myenygi řeč ald. promluva f. = eloguium 2414 promluwa atd. ; léž ně. proník m. = mandibula (A : B mandula) 853 pronyk AB (vým ńroćnik) „ignota herba“. propaden m. = catacismus (= xaTaxivo- uóc) 2493 propaden AB; Jg. čte pro- paden f. propadenie nt. denye (rým plenénie) AB a/d. | [prorozum m. -. subversio 1389 propa- | projeleník — prosinec propadnüti v. propadenie propast f. — abissus 103 propast AG — Boh. 151 — Wiesb. 742 ald. fropásti v. propadenie próépovéd f. — edictum 2283 propowyed (rým přípověd); jen v B, A nemá. „propověděnie nt. oracio Vokab. 80 propowycedyenije — Slov. Treb. 13 aid. explicitum Vokab. 151 propowye- dyenye „de zrammatica''. propud m. — ynum 1046 propud (kon- lext biskupstvie, knéstvo, prâzdeñ, propud, ttieda, dobrodieda). proraditi v. prorazenie proramenicć v. proramnice proramicé v. proramnicé príramnicé pl. f. — brachita 1903 Pro- ramnycze (A: proramyczye B), koz- lexl päsnicka, boleslavka (zastóra), proramnice, zhlavie afd.; srovn. severoć. proramenice (Pásky přes ramena, no michë vist Zivulek, Snérovatka): Jirdäsek, SS. XXIII, 51 v modračce s životem bez rukávů, jen s proramenicemi; Z. 247 v černé šnčrovačce s proramenicemi ald. Svovn. fg. KL s. v. prorazenie nf. : prodita 1445 prorazeníe AB (vym ptézvahnänie) aid. prófek m. — prologus 2462 prorzek (A : B prorzyek) — přeložení neobvatné. proročstvie nt. — prophetica 1621 pro- roczstvie ald. = prophecia Vokab. 332 prorocztwye prorok m. : propheta 1036 prorok ald. prorokovánie nt. = prophetacio 1521 pro- rokovanye (rÿm slÿchanie) aid. $rovokovali v. prorokovánie racio Vokab. 214 pro- rozum; neobratnć (.„de loyca''). | -pvo» v. zápros prosba f. :- prex 2411 prosba atd. : - petitum 2298 petitura atd. prosc#- v. prosté- prosina v. prosiny | 1. prosinee m. — artura 1814 prosinecz (A . B prossynecz), vým hüsc; kontezl pokruta, bochnice, prosinec, polet, hüsc; Du Cange: bochánek velikonoční, s křížem. 2. prosinec m. -= December 83 prosynecz AB (rým hrudnec) = Boh. 39 = Wiesb. 23 ald.
Strana 417
prosiny — protivrat prosiny pl. {. — zebea 724 prosíní (vym brachoviny) AB (C prosowiny) = : Ve- leś. = RVodń. 75"b ald.; nć. prosovina | — sláma prosová, Hirsestroh Jg. prositel m. — petitor 1174 prositel AG | aid. V G 1260 pfidáno prositel supli- catoc (k vybohadlnik). Srovn. zaprositel prosili v. prošenie à prosené prosky v. brosky proslatek v. pozlátek prosně pl. f. = Rogaciones 2409 Prosnye (míní se křížové dni, pondělí, úterý a středa po 5. neděli po velikonocích); sroun, poprosné. -prosnik v. chleboprosnik proso nt. — scrutum 759 prosso ABG Boh. 307 — Wiesb. 340 aid.; obyčejně — milium Rstl. F37 atd. prosoviny v. prosiny prospěšnost f. — prosperitas 1510 pro- spiessnost (rym stromlost) ald.; ni. Kt. (Jg. nezná). prospěva v. prozpěva prostéradlo nt. — linteameň 1929 pro- styradlo (omylem; vým tkadlo) = Boh. 634 prostyeradlo (var. prosczyeradlo diel) = Żia. rkp. (Jg.) = Lact. (lin- teum) ald. prosticó Í. — cuppa 2037 prostyczye (B: A prosticze) - Boh. 699 prosticze (var. prosczicze dial) — Wiesb. 945 atd. Zaniklo. prostivadlo v. prostéradlo -prostnik v. sprostnik -prostnost v. sprostnost prostoleb m. — vergilia 414 prostolcb (A : B prostoles omylem; vým vlastleb) „pisces””. prostfíédek m. — crona (A :B corna) 750 postrzedek (A, smad omylem; B prostrzyedek); konfexi vlat, prostíédek, makovička. Z pův. posrědek s/ć. pro- s(t)rédek, prosédek, postiédek. prostředník m. = mediator 1217 pro- strzednik aid. prosty v. podklonén prosce- v. proště- „prošené adj. nt. =rogativum (pronomen, Vokab. 63 prossyene ,,de gramma- tica" aid. prosenie nt. — peticio 1479 prossenye | (rym podkladanie) = Vokab. 163 aid. Srovn. poprośenic. V Flajähans: Klarc:, IL. 417 próštěp v. próštěpa | pr/śtepa f. - scinda 624 prostyepa (A: prossczepa C, prosstiep G); kontext lupina, prôstépa, kyj, zpustek. (77: patrně totéž co proštipec (dřevo na konci vrozštípené ), proštípí 2/b.> protahal m. - exalatus 1382 protahal AB (rým výkal); Rontext smysl, iććna. protahal, pot, výkal, jiezda.. Georges (exalatio : ) exhalatio — Aushauchen, Ausdünstung. proti sroun. protidrZenstvie atd. protidan m.? f.? = antidotum 894 Proti- dan ABTrial. = Rsti.Drk. 177 - : Veles. atd. (.,ganz wôrtlich übersetzt‘“ Dob- rovsky Geschichte, 1818, 307) ,,ra- dices in apoteca‘‘. protidfvie nt. = obforium 1966 proty- drzvie AB — Veleś. ala. [protidrzenswwie nt. — opposicio Vokab. 210 protydrzenstwye ,de loyca' — neumělé; zaniklo. protimluvnost f. — obiurgacio 1440 proty- mlownost AB = Veles. [protinav? antarticus Vokab. 280 protynaw ,,de astronomia" — nejspíše nějaká chyba; avticus 279 wyesokrot. prolisbdv v. protizpév (protivenstvie nt. — contumelia Vokab. 429 protywenstwie — Mam. F 87a 1. protiwenstwie vel rübanie a/d. protivna f. (adj.?) = ligapta 1891 pro- tywna AB = Velet. (koniext strich, zatka, protivna, osit, ožiedlé) mezi ná- zvy odłvnimi; Jg. doklddd z vkp. XV. stol.: huzwuze aby sami sedlafi navla- čovali, protivny k malým i k velikým sedlóm aby sami ptibijeli. (Zty: doklady 167 1425 a 1427 Avch. C XIV, 438, 473 a Winter, Řemesla XIV st. 863.) prolivné v. neprotivné a protivny protivník m. = contrariator 2246 pro- tyvnik aid. [protivnost f. — contrarium Vokab. 172 protywnost ad. (protivny adj. — contrarie Vokab. 193 Protywne (4 j. pojmy> „de loyca“; srovn. neprotivné. == contradictorie Vokab. 194 naiprotiw- | nieyssie (Kl., nayprotywnyessye I omylem) ,,de loyca". [protivrat m. = colurus Vokab. 281 pro tywrat „de astronomia''. 27
prosiny — protivrat prosiny pl. {. — zebea 724 prosíní (vym brachoviny) AB (C prosowiny) = : Ve- leś. = RVodń. 75"b ald.; nć. prosovina | — sláma prosová, Hirsestroh Jg. prositel m. — petitor 1174 prositel AG | aid. V G 1260 pfidáno prositel supli- catoc (k vybohadlnik). Srovn. zaprositel prosili v. prošenie à prosené prosky v. brosky proslatek v. pozlátek prosně pl. f. = Rogaciones 2409 Prosnye (míní se křížové dni, pondělí, úterý a středa po 5. neděli po velikonocích); sroun, poprosné. -prosnik v. chleboprosnik proso nt. — scrutum 759 prosso ABG Boh. 307 — Wiesb. 340 aid.; obyčejně — milium Rstl. F37 atd. prosoviny v. prosiny prospěšnost f. — prosperitas 1510 pro- spiessnost (rym stromlost) ald.; ni. Kt. (Jg. nezná). prospěva v. prozpěva prostéradlo nt. — linteameň 1929 pro- styradlo (omylem; vým tkadlo) = Boh. 634 prostyeradlo (var. prosczyeradlo diel) = Żia. rkp. (Jg.) = Lact. (lin- teum) ald. prosticó Í. — cuppa 2037 prostyczye (B: A prosticze) - Boh. 699 prosticze (var. prosczicze dial) — Wiesb. 945 atd. Zaniklo. prostivadlo v. prostéradlo -prostnik v. sprostnik -prostnost v. sprostnost prostoleb m. — vergilia 414 prostolcb (A : B prostoles omylem; vým vlastleb) „pisces””. prostfíédek m. — crona (A :B corna) 750 postrzedek (A, smad omylem; B prostrzyedek); konfexi vlat, prostíédek, makovička. Z pův. posrědek s/ć. pro- s(t)rédek, prosédek, postiédek. prostředník m. = mediator 1217 pro- strzednik aid. prosty v. podklonén prosce- v. proště- „prošené adj. nt. =rogativum (pronomen, Vokab. 63 prossyene ,,de gramma- tica" aid. prosenie nt. — peticio 1479 prossenye | (rym podkladanie) = Vokab. 163 aid. Srovn. poprośenic. V Flajähans: Klarc:, IL. 417 próštěp v. próštěpa | pr/śtepa f. - scinda 624 prostyepa (A: prossczepa C, prosstiep G); kontext lupina, prôstépa, kyj, zpustek. (77: patrně totéž co proštipec (dřevo na konci vrozštípené ), proštípí 2/b.> protahal m. - exalatus 1382 protahal AB (rým výkal); Rontext smysl, iććna. protahal, pot, výkal, jiezda.. Georges (exalatio : ) exhalatio — Aushauchen, Ausdünstung. proti sroun. protidrZenstvie atd. protidan m.? f.? = antidotum 894 Proti- dan ABTrial. = Rsti.Drk. 177 - : Veles. atd. (.,ganz wôrtlich übersetzt‘“ Dob- rovsky Geschichte, 1818, 307) ,,ra- dices in apoteca‘‘. protidfvie nt. = obforium 1966 proty- drzvie AB — Veleś. ala. [protidrzenswwie nt. — opposicio Vokab. 210 protydrzenstwye ,de loyca' — neumělé; zaniklo. protimluvnost f. — obiurgacio 1440 proty- mlownost AB = Veles. [protinav? antarticus Vokab. 280 protynaw ,,de astronomia" — nejspíše nějaká chyba; avticus 279 wyesokrot. prolisbdv v. protizpév (protivenstvie nt. — contumelia Vokab. 429 protywenstwie — Mam. F 87a 1. protiwenstwie vel rübanie a/d. protivna f. (adj.?) = ligapta 1891 pro- tywna AB = Velet. (koniext strich, zatka, protivna, osit, ožiedlé) mezi ná- zvy odłvnimi; Jg. doklddd z vkp. XV. stol.: huzwuze aby sami sedlafi navla- čovali, protivny k malým i k velikým sedlóm aby sami ptibijeli. (Zty: doklady 167 1425 a 1427 Avch. C XIV, 438, 473 a Winter, Řemesla XIV st. 863.) prolivné v. neprotivné a protivny protivník m. = contrariator 2246 pro- tyvnik aid. [protivnost f. — contrarium Vokab. 172 protywnost ad. (protivny adj. — contrarie Vokab. 193 Protywne (4 j. pojmy> „de loyca“; srovn. neprotivné. == contradictorie Vokab. 194 naiprotiw- | nieyssie (Kl., nayprotywnyessye I omylem) ,,de loyca". [protivrat m. = colurus Vokab. 281 pro tywrat „de astronomia''. 27
Strana 418
418 protizpěv m. = antiphona 2417 Proty- zpyew = Vokab. 335. proto adv. — obinde Fysiol. 577 gl. proto aid. provaz m. = funis 2077 provaz = Boh. 642 aid. Ze słarsiho povraz. provazec m. — funiculus 746 provazecz (AG :B prowazek profi výmu; vým hlec) atd. provázek m. — funiculus Boh. 285 pro- wazek atd. Klaret pxovazec. provaznik v. náprovazník provějačka v. probijaéka provléan m. —licaon (—4vxdow) 503 Prowlczan ,,de bestiis''; Georges lycaon „ein Tier Athiopiens aus dem Wolfs- geschlechte". provna- v. porovna- provnéc? — pregurcium 2463 prowuyecz (rym Ldnśc); kontexi prvnod, prórek, schod, provněc, piesn, lidněc; 1nezi ná- zvy kostelními. próvod m. =: conductus 2407 prowod AB atd.; nc. průvod. provolaé m. — intimator 2322 Provolacz ABTrial. — Vele&. - Slov. Treb. 13 aid. provolánie nt. — proclamacio 2305 pro- volanye (rym stânie) ald. provolali v. provolánie provřieslo nt. — ligamen 729 prowrzies- slo (B : A prowrzislo, G powrzieslo) Boh. 263. — Wiesb. 386 aid.; wc. po- vříslo. fproza- v. prožá- prozldiek v. pozlatek Lprozpéva í. — accentus Vokab. 19 pro- zpyewa (Kl. prospyeva M) — prziespiew Veles. atd. proXácé m. — litteratus 944 Prozaczie AB — Boh. 950 = Vele&. atd., později v prekladu Cornuta ,,prozaczie = agram- matus'' — citat 4 Ję. III, 720b z Roh. B. proïdk m. = concipa 2668 prozak (rym dvořák). prses- v. prsos- prsi pl. f. = pectora (pro melrum .? U) 1995 prsi (rym bedry) aid. := pectus Boh. 436 prssy =- Wiesb. 470 ald.; ně. prsy, prsa. prsk m. = feda 1470 prsk AB (komtext Slechetnost, prsk, náhlost) pysk (omylem). : rogus 1969 prsk AB — Boh. 624 = Whesb. 871 atd., podnes; hontext pec, miieZé, prsk, oblûk.. protizpèv — pruhaty yles (A : BC ilos) 666 prisk (AC : B | prsk) ,,plantae speciales" = Veleś. (prsk iles). prsnice v. prznicé | prsosiny pl. f. — antela 2176 prsosini AB | (rým pochvy) Boh. 784 — Nn 68'a (prssessynyc, omylem) — Mam. A 15" (antera) — prsowiny anteneae Żid. rkp. Jg. atd.; později prsotiny (lak ještě Winter, Ze st. ziv. II). Georges „„antella = antilena := Brustriemen der Plerdc''. prsotiny v. prvosiny prsoviny v. prvosiny brspase v. pfípasie prst m. — digitus 1288 prst (79m hrst) — Boh. 427 ald. prst f. — tellus 87 prst ABC — Boh. 136 — Wiesb. 723 . : Vele$. ad. prsták m. — digitosus 1247 prstak — dactillus Vokab. 21 prstak — podle fectiny. -prsteh v. náprstek , prsten m. — annulus Boh. 575 prsten ad. Vele&, | Klaret (pro vym a metrum) prstenec. prstenec m. — annulus 1910 prstenecz (rým ustnecj. — annularis (digitus) 131% Prstencez AB — prsteník Lact. atd. prstének m. — digitus Vokab. 231 prste- nek (ale jen v Kl.; v pzn. k v. 231). prták m. = sutator 2582 prtak — Veles. ald.; později nadávka ševcům. pruczye v. pníce pruèe v. pnice prücek m. — bulcula 392 pruczek (A : B przyczek, omylem; Jg. s. příček) rkp. Žíd. kvak. Jg.s. v. : RVodi. 47'b atd, „piscis“. — Podle Jg. : proudník, Grosskopf, mugil cephalus Linn. Za- niklo. Srovn. pulec. prüd m. — torrens 348 prud ABG — Boh. 58 — Wiesb. 175 ad. -Pruh v. (p)opruh, sápruh prüha f. — stigma 1674 pruba — Boh. 467 — Mam. À 34" — Veleś. a/d.; srovn. vibex pruha Persius IV 49 — Gloss Flor. 34"; nl. prouha. pruhatec m. — pollinarus 1924 pruhatecz AB (Rontext mitlink, barchan, kaś, pru- hatec, Chrudimské, Jablanské (sukno> atd.) mezi látkami; jindy sl£. pruhatina. pruhaty adj. = irea (parix) Fysiol. 569 gł. pruhata; sroun. pruhate strangulatum Slov. Treb. 43 afd.; srovn. pruhatec.
418 protizpěv m. = antiphona 2417 Proty- zpyew = Vokab. 335. proto adv. — obinde Fysiol. 577 gl. proto aid. provaz m. = funis 2077 provaz = Boh. 642 aid. Ze słarsiho povraz. provazec m. — funiculus 746 provazecz (AG :B prowazek profi výmu; vým hlec) atd. provázek m. — funiculus Boh. 285 pro- wazek atd. Klaret pxovazec. provaznik v. náprovazník provějačka v. probijaéka provléan m. —licaon (—4vxdow) 503 Prowlczan ,,de bestiis''; Georges lycaon „ein Tier Athiopiens aus dem Wolfs- geschlechte". provna- v. porovna- provnéc? — pregurcium 2463 prowuyecz (rym Ldnśc); kontexi prvnod, prórek, schod, provněc, piesn, lidněc; 1nezi ná- zvy kostelními. próvod m. =: conductus 2407 prowod AB atd.; nc. průvod. provolaé m. — intimator 2322 Provolacz ABTrial. — Vele&. - Slov. Treb. 13 aid. provolánie nt. — proclamacio 2305 pro- volanye (rym stânie) ald. provolali v. provolánie provřieslo nt. — ligamen 729 prowrzies- slo (B : A prowrzislo, G powrzieslo) Boh. 263. — Wiesb. 386 aid.; wc. po- vříslo. fproza- v. prožá- prozldiek v. pozlatek Lprozpéva í. — accentus Vokab. 19 pro- zpyewa (Kl. prospyeva M) — prziespiew Veles. atd. proXácé m. — litteratus 944 Prozaczie AB — Boh. 950 = Vele&. atd., později v prekladu Cornuta ,,prozaczie = agram- matus'' — citat 4 Ję. III, 720b z Roh. B. proïdk m. = concipa 2668 prozak (rym dvořák). prses- v. prsos- prsi pl. f. = pectora (pro melrum .? U) 1995 prsi (rym bedry) aid. := pectus Boh. 436 prssy =- Wiesb. 470 ald.; ně. prsy, prsa. prsk m. = feda 1470 prsk AB (komtext Slechetnost, prsk, náhlost) pysk (omylem). : rogus 1969 prsk AB — Boh. 624 = Whesb. 871 atd., podnes; hontext pec, miieZé, prsk, oblûk.. protizpèv — pruhaty yles (A : BC ilos) 666 prisk (AC : B | prsk) ,,plantae speciales" = Veleś. (prsk iles). prsnice v. prznicé | prsosiny pl. f. — antela 2176 prsosini AB | (rým pochvy) Boh. 784 — Nn 68'a (prssessynyc, omylem) — Mam. A 15" (antera) — prsowiny anteneae Żid. rkp. Jg. atd.; později prsotiny (lak ještě Winter, Ze st. ziv. II). Georges „„antella = antilena := Brustriemen der Plerdc''. prsotiny v. prvosiny prsoviny v. prvosiny brspase v. pfípasie prst m. — digitus 1288 prst (79m hrst) — Boh. 427 ald. prst f. — tellus 87 prst ABC — Boh. 136 — Wiesb. 723 . : Vele$. ad. prsták m. — digitosus 1247 prstak — dactillus Vokab. 21 prstak — podle fectiny. -prsteh v. náprstek , prsten m. — annulus Boh. 575 prsten ad. Vele&, | Klaret (pro vym a metrum) prstenec. prstenec m. — annulus 1910 prstenecz (rým ustnecj. — annularis (digitus) 131% Prstencez AB — prsteník Lact. atd. prstének m. — digitus Vokab. 231 prste- nek (ale jen v Kl.; v pzn. k v. 231). prták m. = sutator 2582 prtak — Veles. ald.; později nadávka ševcům. pruczye v. pníce pruèe v. pnice prücek m. — bulcula 392 pruczek (A : B przyczek, omylem; Jg. s. příček) rkp. Žíd. kvak. Jg.s. v. : RVodi. 47'b atd, „piscis“. — Podle Jg. : proudník, Grosskopf, mugil cephalus Linn. Za- niklo. Srovn. pulec. prüd m. — torrens 348 prud ABG — Boh. 58 — Wiesb. 175 ad. -Pruh v. (p)opruh, sápruh prüha f. — stigma 1674 pruba — Boh. 467 — Mam. À 34" — Veleś. a/d.; srovn. vibex pruha Persius IV 49 — Gloss Flor. 34"; nl. prouha. pruhatec m. — pollinarus 1924 pruhatecz AB (Rontext mitlink, barchan, kaś, pru- hatec, Chrudimské, Jablanské (sukno> atd.) mezi látkami; jindy sl£. pruhatina. pruhaty adj. = irea (parix) Fysiol. 569 gł. pruhata; sroun. pruhate strangulatum Slov. Treb. 43 afd.; srovn. pruhatec.
Strana 419
pruhlo — psi 419 pruhlo nt. = pinula 2683 pruhlo (vy; | [prvohlas m. = subiectum Vokab. 187 osídlo) promulca Boh. 961 mula Veleš. ald.; termin pldenicky; srovn. jakzto ptáckóm pruhla léčeš Alx. Vít. 1962 atd. vruholt ra. = Yehna (m. hyena omylem) 130 pruholt „lapis“ (nozván podle ži- hané bavvy). prunk m. = tis (možno čísl © cis) 866 prunk „radices in apoteca“, mezi ná- zvy masti. pruo- v. prô- prus m. — sonipes (= kińń> 513 Pruss AB = Vele§. = Nn 70'b aid. Srown. slovin. prus konj = equus gradarius. (Zły: srovn. Kontprusy.> prusse v. Prusèné pru$ć? = tir 553 prussez AB „„serpens“. Prusé<né) pl. m. — Pruteni 939 prusse (A : prussyene B). Tvar Prusé, žádaný metrem __U, opravil vkp. B z klarelovskć zkráceníny na pův. Pruščné. prut m. — virga 608 prut — Boh. 284 aid. ; syoun. prûtek a prútie. prûtek m. = virgula 17 prutek = Lact. Y IVb ald. prullce v. prutilie prútíčie nt. — virgulta 622 prutyczie (A: prutycze C; vym de, komlext prútíčie, mladičie, dščie), sotva prütíce! | (ty: prutitie /£Z Comest ed. Novák, sły. 39, 168.) prütie nt. = virgula (w. virgulta omylem) | Boh. 230 prutye (var. pruczie dial., prutek odch.) atd. = frutices 621 prutye AC (G pruty) atd.; ně. proutí. prvá v. prvý prvčila v. zprvčila prven m. = alpha 2431 prwen — biblické- ho původu. prvěnák m. = prothoplastus 2475 prvie- nak (z 7. zotorómAaoroc, theolog. tev- min pro Adama). prvénec m. — primogenitus 1767 prvie- necz (A: B prwenecz) — Vele&. atd. prvénin m. — cardianus <= guardianl> 1029 prwyenyn (A : B prvenyn) ald. fproně v. první [první čísl. = prius Vokab. 211 prwnye ,,de loyca' aid, — (nomina) primitiva Vokab. nayprwnye ,,de grammatica" a/d. prvnod m. — prohemium 2462 prwnod AB (rym schod); neumèlé. 46 pre- | prwohlas (: druhohlas predicatum) „de loyca“, neumèlÿ (prvojmá nt. — suppositum Vokab. 45 prwogme, ,,de grammatica", neumělé prvoklat m. - exorcismus 2485 prvoklat (lamléz catecismus pozehnat). prvoné f. — (hora? prima 2416 prvonie (lamiézZ tercia. tteta). prvospé pl. f. = conticinium 70 prwospie (rým pozdě) ACG (B prwosspye) — Boh. 38 — Wiesb. 11. Veles. | (prvy Cis). = primus Vokab. 602 prwy atd. Syoin. prvni a prvospé. prima (declinacio> Vokab. 43 prwa „de grammatica”. frysk v. prsk a oprysk prysher- v. pryskyr- pryskyf m. fistulica 1688 pryskyrz (B : A prizskirz, nejspise misto prziskirz, omy- lem) . RVodň. 23" atd. pryskyricé f. — resina 636 pryskyrzyczye (B: prziskirziczie C, priskyrzicze A) : przyskyrzycze Boh. 869 (var. pryskyr- zycze dial.) = priskericzi RVodń. 43 IS = pryskyrzicze Mam A 34' atd.: hojné v rosilind#lch. — lactuca v. pryskyficka. pryskyfiéka f. — lactuca (A : lactuca B) 842 prislirziczka (A: pri- psáno zhrat- kou, tak Ze mo£no (sli 4 przi-; B przys- kyrzyczye), pro rým ke všenička SB tedy opravil. Ale překlad sám je chybný, lactuca — locika a lak již přeloženo výše správně. prznicé f. — prinulia (prunilia?) 707 prznyczye (B: Prznicze A), mezi názvy hrusek; Kt. II, 1209 uvádí prsnice = druh hruSek, Kunvald; mozno, že tedy třeba čístí prsnicč? psanec m. = proscriptus 1010 psanecz ABG (ryin prec) ald. psdi- v. pzdi- psec m. — cano (B: A cana) 304 psecz AD ,,monstrosi homines''. psenky v. bziny psi adj.: psi pysk v. pysk psí hlavy v. psiehlavec psie micha v. psiemucha. psie rütha v. rûtka. psie vino v. psievno -psie v. ostropsie psiehlav v. psiehlavec
pruhlo — psi 419 pruhlo nt. = pinula 2683 pruhlo (vy; | [prvohlas m. = subiectum Vokab. 187 osídlo) promulca Boh. 961 mula Veleš. ald.; termin pldenicky; srovn. jakzto ptáckóm pruhla léčeš Alx. Vít. 1962 atd. vruholt ra. = Yehna (m. hyena omylem) 130 pruholt „lapis“ (nozván podle ži- hané bavvy). prunk m. = tis (možno čísl © cis) 866 prunk „radices in apoteca“, mezi ná- zvy masti. pruo- v. prô- prus m. — sonipes (= kińń> 513 Pruss AB = Vele§. = Nn 70'b aid. Srown. slovin. prus konj = equus gradarius. (Zły: srovn. Kontprusy.> prusse v. Prusèné pru$ć? = tir 553 prussez AB „„serpens“. Prusé<né) pl. m. — Pruteni 939 prusse (A : prussyene B). Tvar Prusé, žádaný metrem __U, opravil vkp. B z klarelovskć zkráceníny na pův. Pruščné. prut m. — virga 608 prut — Boh. 284 aid. ; syoun. prûtek a prútie. prûtek m. = virgula 17 prutek = Lact. Y IVb ald. prullce v. prutilie prútíčie nt. — virgulta 622 prutyczie (A: prutycze C; vym de, komlext prútíčie, mladičie, dščie), sotva prütíce! | (ty: prutitie /£Z Comest ed. Novák, sły. 39, 168.) prütie nt. = virgula (w. virgulta omylem) | Boh. 230 prutye (var. pruczie dial., prutek odch.) atd. = frutices 621 prutye AC (G pruty) atd.; ně. proutí. prvá v. prvý prvčila v. zprvčila prven m. = alpha 2431 prwen — biblické- ho původu. prvěnák m. = prothoplastus 2475 prvie- nak (z 7. zotorómAaoroc, theolog. tev- min pro Adama). prvénec m. — primogenitus 1767 prvie- necz (A: B prwenecz) — Vele&. atd. prvénin m. — cardianus <= guardianl> 1029 prwyenyn (A : B prvenyn) ald. fproně v. první [první čísl. = prius Vokab. 211 prwnye ,,de loyca' aid, — (nomina) primitiva Vokab. nayprwnye ,,de grammatica" a/d. prvnod m. — prohemium 2462 prwnod AB (rym schod); neumèlé. 46 pre- | prwohlas (: druhohlas predicatum) „de loyca“, neumèlÿ (prvojmá nt. — suppositum Vokab. 45 prwogme, ,,de grammatica", neumělé prvoklat m. - exorcismus 2485 prvoklat (lamléz catecismus pozehnat). prvoné f. — (hora? prima 2416 prvonie (lamiézZ tercia. tteta). prvospé pl. f. = conticinium 70 prwospie (rým pozdě) ACG (B prwosspye) — Boh. 38 — Wiesb. 11. Veles. | (prvy Cis). = primus Vokab. 602 prwy atd. Syoin. prvni a prvospé. prima (declinacio> Vokab. 43 prwa „de grammatica”. frysk v. prsk a oprysk prysher- v. pryskyr- pryskyf m. fistulica 1688 pryskyrz (B : A prizskirz, nejspise misto prziskirz, omy- lem) . RVodň. 23" atd. pryskyricé f. — resina 636 pryskyrzyczye (B: prziskirziczie C, priskyrzicze A) : przyskyrzycze Boh. 869 (var. pryskyr- zycze dial.) = priskericzi RVodń. 43 IS = pryskyrzicze Mam A 34' atd.: hojné v rosilind#lch. — lactuca v. pryskyficka. pryskyfiéka f. — lactuca (A : lactuca B) 842 prislirziczka (A: pri- psáno zhrat- kou, tak Ze mo£no (sli 4 przi-; B przys- kyrzyczye), pro rým ke všenička SB tedy opravil. Ale překlad sám je chybný, lactuca — locika a lak již přeloženo výše správně. prznicé f. — prinulia (prunilia?) 707 prznyczye (B: Prznicze A), mezi názvy hrusek; Kt. II, 1209 uvádí prsnice = druh hruSek, Kunvald; mozno, že tedy třeba čístí prsnicč? psanec m. = proscriptus 1010 psanecz ABG (ryin prec) ald. psdi- v. pzdi- psec m. — cano (B: A cana) 304 psecz AD ,,monstrosi homines''. psenky v. bziny psi adj.: psi pysk v. pysk psí hlavy v. psiehlavec psie micha v. psiemucha. psie rütha v. rûtka. psie vino v. psievno -psie v. ostropsie psiehlav v. psiehlavec
Strana 420
420 psiehlavec m.: acenophalus (AB, chyb- mě, m. cinocephalus = »xvvoxégaAoc) 310 psyehlawecz (A: B psyehlawyccz, podle Mencika) = cenophalus Veleś. — cinocephalus Lact. atd., ně. psohlavec; „monstrosi homines'*; Georges cinoce- phalus ein hundskópfiger Affe. -— homines caniculares Boh. 397 psy- hlawy (forma nejistd: subst.? £i adj.2). (Zty: srovn. psohlavec v Alx. pov. kap. 98, Luciddf ed. Zibrt 51 ald.) (o)psiemucha f. : cinifes (= scinifes, eine Ameisenart, die die Feigen benagt Georges) 586 opsimucha (AC: psyemu- cha B; len L ké li. cinomia opravil); lvar len, éisté klavelousky, žádá metrum; psiehlavec vznikl ovšem z biblického psie mucha — | a tak opravují opisovači; již B, pzý- mucha Nn 71%, psie mucha RVodň. 51 I" atd . psiev(i»no nt. — mandula 828 psiewno (rym: séno); war len zavu£cuje vym a me- | trum, srovn. Prusik VKCSN. 1893, I, 3; vznikl ovšem z psie vino; „ignotae herbae''; nyni lak zveme (Ampelopsis) solanum dulcamara Jg. XKt. Hojné v vostl., lam = solatrum Rostl. Dvh. 180Yb, Cern. Herb. ald. psost f. — canutas 1506 psost (rym tesk- nost); překlad chybný; spojováno s canis místo canus. psota f. — calamitas 1516 psota (A: B Spota omylem; vym samota) : Veleš. ald. Svovn. psost. psolař v. psotvář psolmář v. psotvář psotvář m. = sodomita 1172 psotwarz (A : psowarz B) :: psotarz Veleš. atd., možno, že původně bylo psáno psotnář. psovař v. psotvář Psovna {. = Canis 300 psewna AB — mint se souhvězdí nebeské. pstrohák m. = drapo 577 pstrohak (rym robak) ,,„vermes”'. pstrolle v. hor pstrolnik m. — venriolus 393 pstrolnyk (A : B postrolnyk; rÿm mléénik) ,,pis- cis", snad misio venriolus četl! aulor variolus À varius : - pstry. (Zty. svovn. pstrlice, pstrdlice, pstrlicka loso- sovy plod, cituje z RVodń. Jg. pstruh m. — gubius 381 Pstruh ABG = Boh. 76 atd.; dnes však := trutta a lak fi stě. trutta bstruh Mam. A 36" atd. | ptaćstvo nt. — altilia — pucky páenicé f. .. triticum 757 pssenycze (xym- píce) ,,de frumento" — Boh. 302 pseny- czie (var. zyto dial.) — Wiesb. 330 psse- niczie ald. pseno nt. : pilatrum 758 psseno AB = Boh. 307 (var. plewo chybně) = Wiesb. 341 — Veleś. aid.; nynl — milium. pškáč m. = figo 1234 pskacz: dial. Jg.: pškáti = bodati: Takového člověka bych nožem pškal us. Hoř.; často u Ji- vásha pSkaní: pichâni aid. pšíros v. štrosg plactvo v. ptačstvo ptaćć nt. =- pullus 241 ptaczye (B: ptacze A) =: vollus Veleś. (m. pullus chybně). ptaćnik m. — auceps Boh. 957 ptacznyk, v Klaretovi příslušný vevš scházt. 1397 ptaczstvo (A.B ptacztwo; rym letenstvo) aid. = volitantibus Fysiol. 583 gl. ptacztwa atd., ní. ptactvo. pták m. — avis 209 ptak (rym érmák) — = Boh. 88 — Wiesb. 668 aid. | :ptakohled m. — auspicium Vokab. 363 ptakohled — Lact. aid. S70vn. ndsled. | ptakohlednec m. — *aruspex (aurispex AB) 1147 ptakohlednecz (A : B ptako- ledyenecz omylem) — auspex ptako- hled Lact.; v. predchozt. plaholedénec v. ptakohlednec piakosnec m. augur 1147 ptakossnecz AB; překlad neobralny. plakoskek v. ptakoštek ptakoštek m. : avgurium Vokab. 363 ptakosstyek (Kl.: ptakoskek M) Lact. atd. Patvné as. m. -Stek: kovati pozorovati. ptakovéle f. (nt.?) — atomana 856 ptako- vole (rÿm maruné) ,,ignota herba‘“ = Rostl. Drk. 178". ptanie nt. = inquisitus 2304 ptanye (rym Zalovänie) aid. p'áti v. ptanie -ptva v. kuroptva pucky pl. f. — pila 901 puczki AB (— „fraga') = RVodń. 50'b aid. Jg. čte pucka; K. 11, 1240 uvddt pucka = mic z chlupů. V Bechyňsku, u Chrud., Golč. Jeníkova, u Přerova a j. Svyovn. husa pořád jim odskakovala od dřévka jako pucka od palestry Kalda, Jalov. 184 atd. <Jinmé doklady má Zlý, z nářečí jthoř.> Název patrně podle vnější po- doby s snicem. šte-
420 psiehlavec m.: acenophalus (AB, chyb- mě, m. cinocephalus = »xvvoxégaAoc) 310 psyehlawecz (A: B psyehlawyccz, podle Mencika) = cenophalus Veleś. — cinocephalus Lact. atd., ně. psohlavec; „monstrosi homines'*; Georges cinoce- phalus ein hundskópfiger Affe. -— homines caniculares Boh. 397 psy- hlawy (forma nejistd: subst.? £i adj.2). (Zty: srovn. psohlavec v Alx. pov. kap. 98, Luciddf ed. Zibrt 51 ald.) (o)psiemucha f. : cinifes (= scinifes, eine Ameisenart, die die Feigen benagt Georges) 586 opsimucha (AC: psyemu- cha B; len L ké li. cinomia opravil); lvar len, éisté klavelousky, žádá metrum; psiehlavec vznikl ovšem z biblického psie mucha — | a tak opravují opisovači; již B, pzý- mucha Nn 71%, psie mucha RVodň. 51 I" atd . psiev(i»no nt. — mandula 828 psiewno (rym: séno); war len zavu£cuje vym a me- | trum, srovn. Prusik VKCSN. 1893, I, 3; vznikl ovšem z psie vino; „ignotae herbae''; nyni lak zveme (Ampelopsis) solanum dulcamara Jg. XKt. Hojné v vostl., lam = solatrum Rostl. Dvh. 180Yb, Cern. Herb. ald. psost f. — canutas 1506 psost (rym tesk- nost); překlad chybný; spojováno s canis místo canus. psota f. — calamitas 1516 psota (A: B Spota omylem; vym samota) : Veleš. ald. Svovn. psost. psolař v. psotvář psolmář v. psotvář psotvář m. = sodomita 1172 psotwarz (A : psowarz B) :: psotarz Veleš. atd., možno, že původně bylo psáno psotnář. psovař v. psotvář Psovna {. = Canis 300 psewna AB — mint se souhvězdí nebeské. pstrohák m. = drapo 577 pstrohak (rym robak) ,,„vermes”'. pstrolle v. hor pstrolnik m. — venriolus 393 pstrolnyk (A : B postrolnyk; rÿm mléénik) ,,pis- cis", snad misio venriolus četl! aulor variolus À varius : - pstry. (Zty. svovn. pstrlice, pstrdlice, pstrlicka loso- sovy plod, cituje z RVodń. Jg. pstruh m. — gubius 381 Pstruh ABG = Boh. 76 atd.; dnes však := trutta a lak fi stě. trutta bstruh Mam. A 36" atd. | ptaćstvo nt. — altilia — pucky páenicé f. .. triticum 757 pssenycze (xym- píce) ,,de frumento" — Boh. 302 pseny- czie (var. zyto dial.) — Wiesb. 330 psse- niczie ald. pseno nt. : pilatrum 758 psseno AB = Boh. 307 (var. plewo chybně) = Wiesb. 341 — Veleś. aid.; nynl — milium. pškáč m. = figo 1234 pskacz: dial. Jg.: pškáti = bodati: Takového člověka bych nožem pškal us. Hoř.; často u Ji- vásha pSkaní: pichâni aid. pšíros v. štrosg plactvo v. ptačstvo ptaćć nt. =- pullus 241 ptaczye (B: ptacze A) =: vollus Veleś. (m. pullus chybně). ptaćnik m. — auceps Boh. 957 ptacznyk, v Klaretovi příslušný vevš scházt. 1397 ptaczstvo (A.B ptacztwo; rym letenstvo) aid. = volitantibus Fysiol. 583 gl. ptacztwa atd., ní. ptactvo. pták m. — avis 209 ptak (rym érmák) — = Boh. 88 — Wiesb. 668 aid. | :ptakohled m. — auspicium Vokab. 363 ptakohled — Lact. aid. S70vn. ndsled. | ptakohlednec m. — *aruspex (aurispex AB) 1147 ptakohlednecz (A : B ptako- ledyenecz omylem) — auspex ptako- hled Lact.; v. predchozt. plaholedénec v. ptakohlednec piakosnec m. augur 1147 ptakossnecz AB; překlad neobralny. plakoskek v. ptakoštek ptakoštek m. : avgurium Vokab. 363 ptakosstyek (Kl.: ptakoskek M) Lact. atd. Patvné as. m. -Stek: kovati pozorovati. ptakovéle f. (nt.?) — atomana 856 ptako- vole (rÿm maruné) ,,ignota herba‘“ = Rostl. Drk. 178". ptanie nt. = inquisitus 2304 ptanye (rym Zalovänie) aid. p'áti v. ptanie -ptva v. kuroptva pucky pl. f. — pila 901 puczki AB (— „fraga') = RVodń. 50'b aid. Jg. čte pucka; K. 11, 1240 uvddt pucka = mic z chlupů. V Bechyňsku, u Chrud., Golč. Jeníkova, u Přerova a j. Svyovn. husa pořád jim odskakovala od dřévka jako pucka od palestry Kalda, Jalov. 184 atd. <Jinmé doklady má Zlý, z nářečí jthoř.> Název patrně podle vnější po- doby s snicem. šte-
Strana 421
pûcher — pus. -pucz v. zápuc puika v. pucky -pud v. propud -püd v. strakapüd -Puch v. vyzopuch púcher m. * omentum 475 pucher AB = Boh. 170 — Wiesb. 491 (1266 pucherz, omylem) = Veleš. atd., podnes pouchr us. Praha; omentum das Gekróse- fett Georges. puch? v. pucher puchof v. puchoś puchoś m. arba 655 puchoss AB : arbor puchorz RVodñ. 46 I'b (omylem) ,plantae speciales". /g. s. puchor. puchr(y) m. — fladus 685 puchri ABC „arbuta” = Boh. 271 buchry (var. buk- wy omylem, vper dial) : Wiesb. 296 Nn 66'b Veleš. atd.; Jg. pucher puchr, pl. puchry zpuchrovatělá švestka, kuřavice atd.; ale omylem do- klady Klaretovy załadi pod puchry adj. puchry v. puchr(y) -puk v. rozpuk pukla f. = umbo 2157 pukla (A : B puk- lerz) — Veleś. aid. pukléf m. scuta 2151 puklerz AB — Boh. 589 (scutum) — Wiesb. 659 atd.; z nfm. buckelaere (ło z franc. bouclier), pol. buklerz. — umbo ». pukla. pulák m. — capito 390 (a podyuhé, 390a) pulak AB ,,piscis'". Svovn. osobni Pula Nekr. Podlaz. o ndsled. pulec. pulcz v. pûtec | pulec m. — bulcus Boh. 82 pulecz (Lact. - ryba tloust) aid. Klare! nemá, za to bulcula próćek. == capedo 389 pulecz (rym dleść) ABEG | — Boh. 78 Wiesb. 222 ,,piscis’ ald. Podle Tact. jest cipedo pry, pisciculus habens magnum caput, hic in flumi- nibus libenter sub lapidibus et inter saxa delitescit" Ją. (Zły: 'pisciculus' jest asi nynější pulec, vylíhlé mládě źabi.> pulvec v. bukvec Punktář v. punktoř [punktof m. = punctorium Boh. 952 punctorz (var. punctarz). Klawet za to zpichaë. Georges punctorium = der Stecher (pro vypichovdni díveR v perga- menu na lazent linil). Z lat. 421 puo- v. pó- pupanáč m. = ariegna 879 pupanacz (rym kovść) „radices in apoteca'". Georges ariena — die Banane. Sroun. pupavec = ariegna Rstl. Drk. 177". pupéen m. =: veta 1326 pupczen (při vý- čtu částí lidského těla). -pupèie v. podpupéie pupek m. = umbilicus 1301 pupek (rým kep) — Boh. 451 ald. -pupel v. ustopupel pupenec m. rampnus 615 pupenecz ABC ata. (kontexi pupenec, kleć, tesilka, kláda, zrnce). -pur v. konipür pura f. + arrogancia 2593 pura; biblické- ho původu, na p7. puru arroganciam Mam. Vid. = Bib. Olom. Prov. 8 (= CEM. 1864, 291) ad. purgm(e)istr m. = burgensis 2213 Purg- meistr (A : B purgmystr; dvojslabièné 1.) ald. Z němc. purg- v. l. purk- purch- v. t. puxk- purk- v. t. purg- purkYrabie m. — *purcravius (Mentik; 4 pracranius mylnou zkratkou) 974 Purk- rabie — Lact. aid. Z nZm. purkrecht m. = emphimasis 730 purk- recht (ABG : C prykrecht omvle:») Vokab. 166. purchrecht Boh. 294 purcrecht (var. purcrech a purchrekh) Wiesenb. — 329 (emphiteosis) atd. Všecko z němčiny. purkrechtnik m. emphitealis 2194 purkrechtnik (A : B purkrechnik) ald. püárnik m. arrogator 1253 Purnyk. puss ©. pus -Dust v. masopust -Pusta v. zpüsta -pustek v. otpustek, zpustek pistennik m. :- heremita 1036 Pusten- nyk ABTrial. afd.; ně. poustevník. pustili v. pûscénie -pusiné v. vypustné | pustné f. = leontosena {= Żeowzogpówocy 154 Pustnye; Georges ,,leontophonos, ein kleines Tier, dessen Urin den Lo- wen tóten soll''. -pustonohár v. spustonohár | pustka v. pusśka pu3?: reía 915 puss (,,boletus"); z xà. i Busch?
pûcher — pus. -pucz v. zápuc puika v. pucky -pud v. propud -püd v. strakapüd -Puch v. vyzopuch púcher m. * omentum 475 pucher AB = Boh. 170 — Wiesb. 491 (1266 pucherz, omylem) = Veleš. atd., podnes pouchr us. Praha; omentum das Gekróse- fett Georges. puch? v. pucher puchof v. puchoś puchoś m. arba 655 puchoss AB : arbor puchorz RVodñ. 46 I'b (omylem) ,plantae speciales". /g. s. puchor. puchr(y) m. — fladus 685 puchri ABC „arbuta” = Boh. 271 buchry (var. buk- wy omylem, vper dial) : Wiesb. 296 Nn 66'b Veleš. atd.; Jg. pucher puchr, pl. puchry zpuchrovatělá švestka, kuřavice atd.; ale omylem do- klady Klaretovy załadi pod puchry adj. puchry v. puchr(y) -puk v. rozpuk pukla f. = umbo 2157 pukla (A : B puk- lerz) — Veleś. aid. pukléf m. scuta 2151 puklerz AB — Boh. 589 (scutum) — Wiesb. 659 atd.; z nfm. buckelaere (ło z franc. bouclier), pol. buklerz. — umbo ». pukla. pulák m. — capito 390 (a podyuhé, 390a) pulak AB ,,piscis'". Svovn. osobni Pula Nekr. Podlaz. o ndsled. pulec. pulcz v. pûtec | pulec m. — bulcus Boh. 82 pulecz (Lact. - ryba tloust) aid. Klare! nemá, za to bulcula próćek. == capedo 389 pulecz (rym dleść) ABEG | — Boh. 78 Wiesb. 222 ,,piscis’ ald. Podle Tact. jest cipedo pry, pisciculus habens magnum caput, hic in flumi- nibus libenter sub lapidibus et inter saxa delitescit" Ją. (Zły: 'pisciculus' jest asi nynější pulec, vylíhlé mládě źabi.> pulvec v. bukvec Punktář v. punktoř [punktof m. = punctorium Boh. 952 punctorz (var. punctarz). Klawet za to zpichaë. Georges punctorium = der Stecher (pro vypichovdni díveR v perga- menu na lazent linil). Z lat. 421 puo- v. pó- pupanáč m. = ariegna 879 pupanacz (rym kovść) „radices in apoteca'". Georges ariena — die Banane. Sroun. pupavec = ariegna Rstl. Drk. 177". pupéen m. =: veta 1326 pupczen (při vý- čtu částí lidského těla). -pupèie v. podpupéie pupek m. = umbilicus 1301 pupek (rým kep) — Boh. 451 ald. -pupel v. ustopupel pupenec m. rampnus 615 pupenecz ABC ata. (kontexi pupenec, kleć, tesilka, kláda, zrnce). -pur v. konipür pura f. + arrogancia 2593 pura; biblické- ho původu, na p7. puru arroganciam Mam. Vid. = Bib. Olom. Prov. 8 (= CEM. 1864, 291) ad. purgm(e)istr m. = burgensis 2213 Purg- meistr (A : B purgmystr; dvojslabièné 1.) ald. Z němc. purg- v. l. purk- purch- v. t. puxk- purk- v. t. purg- purkYrabie m. — *purcravius (Mentik; 4 pracranius mylnou zkratkou) 974 Purk- rabie — Lact. aid. Z nZm. purkrecht m. = emphimasis 730 purk- recht (ABG : C prykrecht omvle:») Vokab. 166. purchrecht Boh. 294 purcrecht (var. purcrech a purchrekh) Wiesenb. — 329 (emphiteosis) atd. Všecko z němčiny. purkrechtnik m. emphitealis 2194 purkrechtnik (A : B purkrechnik) ald. püárnik m. arrogator 1253 Purnyk. puss ©. pus -Dust v. masopust -Pusta v. zpüsta -pustek v. otpustek, zpustek pistennik m. :- heremita 1036 Pusten- nyk ABTrial. afd.; ně. poustevník. pustili v. pûscénie -pusiné v. vypustné | pustné f. = leontosena {= Żeowzogpówocy 154 Pustnye; Georges ,,leontophonos, ein kleines Tier, dessen Urin den Lo- wen tóten soll''. -pustonohár v. spustonohár | pustka v. pusśka pu3?: reía 915 puss (,,boletus"); z xà. i Busch?
Strana 422
422 púšč púšč m. = solitudo 608 Puscz AC (: G pusst) ald.; svovn. púščě. puščadlo nt. = flega 2657 pusczadlo = Boh. 943 (flegma) = pusstiadlo fleba Veleš. pusstiadlo fleubotomium Wiesb. 664 aid. púščě f. = desertum 620 pusscze (vým klutie) atd.; né. poust. pustëdinièstvo nt. = fleubotomia 166g pussczedlniczstvo AB — Veleś. pusstie- dlnicztwo, pusstienie ald. puséédinik m. = fleubotomator 2653 pussczedlnik (rym olejnik) = Boh. 943 = Wiesb. 665 pusstiedlnik — Veleš. pusstiednik afd. [püscénana f. - Pusczenana „de medicina“ nejspise nějaký omyl, snad m. púšččnava?, tvo- fend neumélé. -puséenie v. oft)puséenie, dopuséenie czenye (moëno cistà à puStenie) = puss- tienie Veles. = pusstyenye Wiesb. 666 atd.; ,,pouSténí Zilou''. puika f, — vastica 2045 puska AB (kon- text. Sktinka, telma, mona, borek, váček, puška) — pustka Veleś. (omy- lem) atd. Z námi. = fiala 2061 pusska = Boh. Wiesb. 924 ald. pušpan m. :- buxus 644 puspan (ACG : B busspan; rym kaštan) = Boh. 251 = Wiesb. 273. Rstl. Drk. 178 a 2 ald.; z něm. Buchsbaum. puší- v. puść- pút m. — peregra 2030 put AB aid. — discrimen v. pütec. — glabra v. pütec. 667 = pútce nt. = vexea 2063 putcze (B: A | putsie) = Veleš. atd., koniext tfiepek, truhlićka, pitce, lahvice.. pütec m. — glabellà 1275 putecz AB (vým dřec) = pulez Veleš. (chybným | opisem) = put glabra Mam. A 24" aid., mě. poutec; svovm. mé. ,,cestièka'‘, , pé- šinka“ ve vlasech. — discrimen Boh. 400 putecz (rym ka- Cefec) — Wiesb. 417 .: Nn 67'b put atd. (v téže souvislostí) pútník m. = peregrinus 1124 putnyk Boh. 751 atd. púto nt. = compes 2165 puto AB — Boh. 889 — Wiesb. 1207 : Mam. F 87'a ald., ně. pouto. flebotomia Vokab. 349 — pysk putse v. pûtce püzdro nt. — futrum 2675 Puzdro = Boh. 954 atd. As. cizího původu. pych- v. t. pich- | pycha f. — superbia 1421 Pycha = Vo- kab. 416 aid. pychavka f. — ysbus 905 pichavkaABGD (rým pečárka) ,boletus” — Boh. 370 (var. kychawka) — RVodň. 501", 63" == Mam. A 24“ — Rstl. Drk. 1799 1 = | Lact. llVVa atd.; Kaychawka Hájek Herb. 366Y at. ,, Jest kouli podobna houba, nejprve bílá, potom šedivá; vnitřnost její nejprvé co maz neb hustá jícha, potom obrátí se v hnědý, příčernalý prášek, který při stisknutí houby vyfoukne neb vybouchne neb vypejchne, jinak slove puchavka“ | us. Jeg.; nyní lycoperdon; v vostl. se małe s kýchavkou v. £. pychlen m. — fastaleon 430 pychlen (B: Pichlen A; rým Siren) „clauda monstra''; Palsně spojováno s fastus — pycha. pyje nt. — ramex 1302 pige (A : pyge B) Boh. 457 == Wiesb. 495 .- Vele$. = Nn 67" — pyge mužský aud penis 1562 Re&elDict. Bbb ITIVb atd.; nejstarst do- klad literární v Ondř. z Dubé 18 poranil ju svym pyjem v jejie kep; ezymologii hledal Matzen. Lfil. XV. 160 marnż; patrně slovo Klarelovo (z T. mwyń?). Georges ramex — Hodenbruch, Plur. die Lunge. -py? v. kenipyt Tj? v. t. pyi(en)ie a pytí pyfenie nt. = favilla Boh. 710 pyrzenye -: Wiesb. 962 — Mam. A 23" :: Slov. Trieb. 14 — Veleš. (pyrz) atd., Klarel za lo pýřie; biblického původu, z mammo- | łvektu. Srovn. zapyrenie. | pyri m. = cardo 719 pyrzi (A : C pyrz) == Bon. 360 pyrzy (var. picze omylem a pirz dial.) = Slov. A 9 (gramen) — Rstl.D 89b 2 (pyrz) : peyrzij gramen Lact. 11 V¥b = Mam. A. 1.87 (cardonibus pyrz) aid. Sroun pytie; nè. pyti. pyrite nt. = favilla 1999 pirzie — Wiesb. 381 ald.; za to Boh. pýřenie; obojí bib lichého püvodu, z mammolrehtu. pyñli v. pyfenie pysk v. prsk | pysk m. — labrum 464 pysk AB — Boh. | ^22 — Wiesb. A45 ald.
422 púšč púšč m. = solitudo 608 Puscz AC (: G pusst) ald.; svovn. púščě. puščadlo nt. = flega 2657 pusczadlo = Boh. 943 (flegma) = pusstiadlo fleba Veleš. pusstiadlo fleubotomium Wiesb. 664 aid. púščě f. = desertum 620 pusscze (vým klutie) atd.; né. poust. pustëdinièstvo nt. = fleubotomia 166g pussczedlniczstvo AB — Veleś. pusstie- dlnicztwo, pusstienie ald. puséédinik m. = fleubotomator 2653 pussczedlnik (rym olejnik) = Boh. 943 = Wiesb. 665 pusstiedlnik — Veleš. pusstiednik afd. [püscénana f. - Pusczenana „de medicina“ nejspise nějaký omyl, snad m. púšččnava?, tvo- fend neumélé. -puséenie v. oft)puséenie, dopuséenie czenye (moëno cistà à puStenie) = puss- tienie Veles. = pusstyenye Wiesb. 666 atd.; ,,pouSténí Zilou''. puika f, — vastica 2045 puska AB (kon- text. Sktinka, telma, mona, borek, váček, puška) — pustka Veleś. (omy- lem) atd. Z námi. = fiala 2061 pusska = Boh. Wiesb. 924 ald. pušpan m. :- buxus 644 puspan (ACG : B busspan; rym kaštan) = Boh. 251 = Wiesb. 273. Rstl. Drk. 178 a 2 ald.; z něm. Buchsbaum. puší- v. puść- pút m. — peregra 2030 put AB aid. — discrimen v. pütec. — glabra v. pütec. 667 = pútce nt. = vexea 2063 putcze (B: A | putsie) = Veleš. atd., koniext tfiepek, truhlićka, pitce, lahvice.. pütec m. — glabellà 1275 putecz AB (vým dřec) = pulez Veleš. (chybným | opisem) = put glabra Mam. A 24" aid., mě. poutec; svovm. mé. ,,cestièka'‘, , pé- šinka“ ve vlasech. — discrimen Boh. 400 putecz (rym ka- Cefec) — Wiesb. 417 .: Nn 67'b put atd. (v téže souvislostí) pútník m. = peregrinus 1124 putnyk Boh. 751 atd. púto nt. = compes 2165 puto AB — Boh. 889 — Wiesb. 1207 : Mam. F 87'a ald., ně. pouto. flebotomia Vokab. 349 — pysk putse v. pûtce püzdro nt. — futrum 2675 Puzdro = Boh. 954 atd. As. cizího původu. pych- v. t. pich- | pycha f. — superbia 1421 Pycha = Vo- kab. 416 aid. pychavka f. — ysbus 905 pichavkaABGD (rým pečárka) ,boletus” — Boh. 370 (var. kychawka) — RVodň. 501", 63" == Mam. A 24“ — Rstl. Drk. 1799 1 = | Lact. llVVa atd.; Kaychawka Hájek Herb. 366Y at. ,, Jest kouli podobna houba, nejprve bílá, potom šedivá; vnitřnost její nejprvé co maz neb hustá jícha, potom obrátí se v hnědý, příčernalý prášek, který při stisknutí houby vyfoukne neb vybouchne neb vypejchne, jinak slove puchavka“ | us. Jeg.; nyní lycoperdon; v vostl. se małe s kýchavkou v. £. pychlen m. — fastaleon 430 pychlen (B: Pichlen A; rým Siren) „clauda monstra''; Palsně spojováno s fastus — pycha. pyje nt. — ramex 1302 pige (A : pyge B) Boh. 457 == Wiesb. 495 .- Vele$. = Nn 67" — pyge mužský aud penis 1562 Re&elDict. Bbb ITIVb atd.; nejstarst do- klad literární v Ondř. z Dubé 18 poranil ju svym pyjem v jejie kep; ezymologii hledal Matzen. Lfil. XV. 160 marnż; patrně slovo Klarelovo (z T. mwyń?). Georges ramex — Hodenbruch, Plur. die Lunge. -py? v. kenipyt Tj? v. t. pyi(en)ie a pytí pyfenie nt. = favilla Boh. 710 pyrzenye -: Wiesb. 962 — Mam. A 23" :: Slov. Trieb. 14 — Veleš. (pyrz) atd., Klarel za lo pýřie; biblického původu, z mammo- | łvektu. Srovn. zapyrenie. | pyri m. = cardo 719 pyrzi (A : C pyrz) == Bon. 360 pyrzy (var. picze omylem a pirz dial.) = Slov. A 9 (gramen) — Rstl.D 89b 2 (pyrz) : peyrzij gramen Lact. 11 V¥b = Mam. A. 1.87 (cardonibus pyrz) aid. Sroun pytie; nè. pyti. pyrite nt. = favilla 1999 pirzie — Wiesb. 381 ald.; za to Boh. pýřenie; obojí bib lichého püvodu, z mammolrehtu. pyñli v. pyfenie pysk v. prsk | pysk m. — labrum 464 pysk AB — Boh. | ^22 — Wiesb. A45 ald.
Strana 423
pyskal — rafijč. psi pysk — portulaca 830 Psipisk (AB: psispik Trial. — Boh. 337 — Rstl. Drk. 197", 180" 2, atd., hojné v vostl. ,,herba ignota". pyskdc v. pyskal pyskal m. = Lambita 312 piskal (A: pyskacz, pyskal B; rÿm upistal) ,,mon- strosi homines''; zaniklo. pyënik m. — superbus 1159 pysnyk atd. pyt v. pit pytow v. bítov(é) pytel m. — andrum 2517 pytel (B:A pitel), mezi mázvy mlyndfskymi atd.; z néméiny: sthn. pûtil, stfhn. biutel, hynt Beutel ald. pytlevnicë f. = dedaciatorium 2522 pyt- lewnyczye (jen v vkp. B, v A ten vers schdzt), mezi názvy mlynářskými; srovn. pytlovna capatum Veleš. a pytlovánie dedaciamen Veleš. atd. pytlik m. — dedacia 2518 pytlyk (B:A pitlik) atd.; mezi názvy mlynářskými. — taratantrum Boh. 818 pytlyk (var. pich Spatnÿym opisem) — Wiesb. 1118 atd.; je totéž, co u Klareta dedacia; výklad zevrubný o věci samé podává J. Janko, Hasačert, Sborn. filolog., 1922, VII, 37—39. pytlov- v. pytlev- fytov v. bítové pzdenie v. pzdénie pzdénie nt. — sifon 1349 bzdyenie (A : B pzdyenie podle Menčíka, podle Hanky pzdenye; bylo by możno i vylożiti od *pzdnûti, jinak oviem nedoloZeného) Veleš. przezdienie (arci chybně) atd.; mě. bzdění. pzdieti v. pzdčnie pzdich m.: sviní pzdich — dara 850 swiny bzdich (A : B przydych, omylem; z toho Jg. pak heslo sviní pfidych IV, 408 b, mylně) „ignota herba“ = RVodñ. 38'b swiniewzdich (v RVodń. často b psáno ve formě w) mezi jmény rostlin; srovn. malor. bzdjuch = Landwarze. pzdina f. = syphon Boh. 483 pzdyna (var. bzdyna dial.) — Wiesb. 536 (fisan, omylem m. siphon) atd. Klaret za to | pzděnie. pzdinavec m. = fisdinator 1252 bzdína- vecz (rym zameskalec) = Veles. (fis- diantor — Patrně omylem m. fisdinator). 423 pzdniti v. pzdénie pzymucha v. psiemucha Qua — v. kva- atd. Psané quazz, quyczalla ald. viz kvas, kvíčala atd. Rabénin m. — Arabs 929 rabyenyn AB (możno, że vzniklo pvo metrum. zhráce- ním klaretovským, možno i, Ze & v Arabs pohládal v rychlosti za české a = et). rabin m. = pandrum 2578 rabun — mezi názvy tkalcovskými. racenie v. ztracenie račišťe v. ratiščé ráčě nt. = cancrio 398 raczie (vým kapřě) „de piscibus“ — Veleš. atd. -račec v. chodiračec ráčenie v. neráčenie rád- v. dščirada -řád v. t. pořad řád m. = series 44 rzad (rým pořad). = ordo v. pořád. rada f. consilium 1402 rada atd.; později též radda; z něměč. rádcé m. — consul 2209 radczye (B: rad- cze A) — Boh. 747 atd. Srovn. zrádcě. -fadenstvie v. pořadenstvie raditel m. — consultus 2208 raditel aid. raditi v. razenie radlicé f. — vomer Boh. 801 radlicze — Wiesb. 1093 radliczie = Veles. aid. Za to má Klaret rádlo. radlik v. rendlik rádlo nt. = vomer 2502 radlo atd. (Bohe- máf radlicé). = culcia 2515 radlo (komtext nejasný úvazek, popecek, rádlo, scal). řadné v. řadný řadnivý adj. — scalaris 1108 Rzadnywi AC (Georges scalarius — der Treppen- verfertiger); kontext múdrončk, řad- nivý, stopa, bozák. [Fadny adj. = (nomen) ordinale Vokab. 54 rzadne ,,de grammatica". radost f. — gaudia 1362 radost (rÿm tesk- nost) — Vokab. 128 ad. radovánky pl. f. — congratulamen 1779 radovanki AB — Boh. 529 — Wiesb. 605 (rodowanky, omylem) = Veles. atd. rafijé f. = stilus 2675 rafige aid. = grafium Boh. 951 raphyge atd. (Kla- ve! nemá). ragma v. rajina
pyskal — rafijč. psi pysk — portulaca 830 Psipisk (AB: psispik Trial. — Boh. 337 — Rstl. Drk. 197", 180" 2, atd., hojné v vostl. ,,herba ignota". pyskdc v. pyskal pyskal m. = Lambita 312 piskal (A: pyskacz, pyskal B; rÿm upistal) ,,mon- strosi homines''; zaniklo. pyënik m. — superbus 1159 pysnyk atd. pyt v. pit pytow v. bítov(é) pytel m. — andrum 2517 pytel (B:A pitel), mezi mázvy mlyndfskymi atd.; z néméiny: sthn. pûtil, stfhn. biutel, hynt Beutel ald. pytlevnicë f. = dedaciatorium 2522 pyt- lewnyczye (jen v vkp. B, v A ten vers schdzt), mezi názvy mlynářskými; srovn. pytlovna capatum Veleš. a pytlovánie dedaciamen Veleš. atd. pytlik m. — dedacia 2518 pytlyk (B:A pitlik) atd.; mezi názvy mlynářskými. — taratantrum Boh. 818 pytlyk (var. pich Spatnÿym opisem) — Wiesb. 1118 atd.; je totéž, co u Klareta dedacia; výklad zevrubný o věci samé podává J. Janko, Hasačert, Sborn. filolog., 1922, VII, 37—39. pytlov- v. pytlev- fytov v. bítové pzdenie v. pzdénie pzdénie nt. — sifon 1349 bzdyenie (A : B pzdyenie podle Menčíka, podle Hanky pzdenye; bylo by możno i vylożiti od *pzdnûti, jinak oviem nedoloZeného) Veleš. przezdienie (arci chybně) atd.; mě. bzdění. pzdieti v. pzdčnie pzdich m.: sviní pzdich — dara 850 swiny bzdich (A : B przydych, omylem; z toho Jg. pak heslo sviní pfidych IV, 408 b, mylně) „ignota herba“ = RVodñ. 38'b swiniewzdich (v RVodń. často b psáno ve formě w) mezi jmény rostlin; srovn. malor. bzdjuch = Landwarze. pzdina f. = syphon Boh. 483 pzdyna (var. bzdyna dial.) — Wiesb. 536 (fisan, omylem m. siphon) atd. Klaret za to | pzděnie. pzdinavec m. = fisdinator 1252 bzdína- vecz (rym zameskalec) = Veles. (fis- diantor — Patrně omylem m. fisdinator). 423 pzdniti v. pzdénie pzymucha v. psiemucha Qua — v. kva- atd. Psané quazz, quyczalla ald. viz kvas, kvíčala atd. Rabénin m. — Arabs 929 rabyenyn AB (możno, że vzniklo pvo metrum. zhráce- ním klaretovským, možno i, Ze & v Arabs pohládal v rychlosti za české a = et). rabin m. = pandrum 2578 rabun — mezi názvy tkalcovskými. racenie v. ztracenie račišťe v. ratiščé ráčě nt. = cancrio 398 raczie (vým kapřě) „de piscibus“ — Veleš. atd. -račec v. chodiračec ráčenie v. neráčenie rád- v. dščirada -řád v. t. pořad řád m. = series 44 rzad (rým pořad). = ordo v. pořád. rada f. consilium 1402 rada atd.; později též radda; z něměč. rádcé m. — consul 2209 radczye (B: rad- cze A) — Boh. 747 atd. Srovn. zrádcě. -fadenstvie v. pořadenstvie raditel m. — consultus 2208 raditel aid. raditi v. razenie radlicé f. — vomer Boh. 801 radlicze — Wiesb. 1093 radliczie = Veles. aid. Za to má Klaret rádlo. radlik v. rendlik rádlo nt. = vomer 2502 radlo atd. (Bohe- máf radlicé). = culcia 2515 radlo (komtext nejasný úvazek, popecek, rádlo, scal). řadné v. řadný řadnivý adj. — scalaris 1108 Rzadnywi AC (Georges scalarius — der Treppen- verfertiger); kontext múdrončk, řad- nivý, stopa, bozák. [Fadny adj. = (nomen) ordinale Vokab. 54 rzadne ,,de grammatica". radost f. — gaudia 1362 radost (rÿm tesk- nost) — Vokab. 128 ad. radovánky pl. f. — congratulamen 1779 radovanki AB — Boh. 529 — Wiesb. 605 (rodowanky, omylem) = Veles. atd. rafijé f. = stilus 2675 rafige aid. = grafium Boh. 951 raphyge atd. (Kla- ve! nemá). ragma v. rajina
Strana 424
424 ха) га. = paradisus 57 ray Bon. 22 ald. == Actigrius 372 ray (rým Dunaj) AB; kontext Horkovoden, Cidlina, Dunaj, Ráj, mezi jmény tek. rájček m. paradisus 667 plantae speciales"; houext zdravéck, râjéek, ostadnec aid rayczek prsk, rójikras m. — *avis paradisi (A ante pa- radisus mylnym Gent; zkrałky: B au- paradisus) 252 ragikras: ,,volatilia campestria"; ,,aves paradisi (rajśti ptáci) ob insignem pulcritudinem sic vocantur'' Lact. rájina f. - pansa 2068 ragina (vým la- dula; Mk. čte ragma); mezi názvy ná- dob třiepek, truhlička, rájina, lahvice, teléř aid, Georges ,,pansa -- breit- füssig''. rajský adj.: vajsky дубу : ambitus 2351 rayski dvor «= Veles. (ampilus) atd.; sroun. u Husa, Evb. I, 428 ambity, t. j. rajské dvory ald. rak m. = cancer 379 rak AB = Boh. 69 atd.; svovn. rakonov. rakaé ra. — concha 128 rakacz AB „la- pis“, překlad velmi neumělý. vaknit v. rakûn (rakonov m. = cancer Vokab. 296 rako- now ,,de astronomia" (jméno souhvězdí ve гой ети Ви); umElé, ale ujalo se: Jg. III, 788 a citije ze Secreta MS. Bro£.; Dobvovshy Gesch. 288 z Lék. Cerr.; Rozbov 1840, 193 z rkp. hvézd. lek. Neub. XV. stol.; Mašek z Lék. B: cancer Raconow (: Listy fil. 1898. 391, CMFil. II, 261) 17%, slove Ra- konow 22', 185 (dievka) narozená w Rakownowu 22" aid. Nyní rak. vakobnà v. Yakopün cocleapus 427 rakopun rakopün m. = AB ,,piscis'' snad omylem, wuvddi z B rakopne, čle v Slovníku xakopné, coZ preja! Jg., Kt), lvoïeno neumêle. rákos - v. rokos- rakün m. :- australis 409 rakun (A:B raknyt, podle żehoż Jg. Ki. prejali Han- kovo raknit; rým Caskun) piscis"; spojováno australis s .Xustr-ia Raküsy. Neumělé. Raküsic m. - Australis 932 rakusicz (A . B racussycz; »ym Englic) ald. (rým skorpún, Hanka, | raj — raścek. raküská adj. pl -:australina (poma) 699 rakuska (A: rakussky B; rým vlaská; Jg. Kl. čtou podle Hanky Ya- kusky, bez vykladu); mini se jablka z Rukous. rakuSka v. raküské rakvicé f. — coclea 377 rakwyczye (B: rakwicze A) — Boh. 70 atd. Georges cochlea — die Schnecke; zde se mini skořápka, domeček hlemyZdií. rám m. = tentorium 1955 ram AB (rým trám) = Boh. 627 — Wiesb. 878 ald.; koniexi sklep, rm, tróm, diera, komín.. rámě nt. — humerus 1286 ramye AB (rým paždě) — Boh. 426 aid. Svovm. ramena a náramky, né. "rameno. ramena? — opex 2174 ramena AB: Boh. 788 ald.; při názvech část vozu. -Yámky v. náramky -Yamnicí v proramnicé -ran v. bezran rána f. — plaga 2096 rana aid. - vulnus Boh. 467 rana Wiesb. 513 = Rostl. F 44 aid. Klaret: jiezva. van(d)ik v. ren(d)lik -vamie v. zaranie rano adv. — mane 2400,68 rano Boh. 30 — raano Lact. hh V"b atd. Srovn. zaranie. raný v. ráno řápek m. = sterna 712 rzapek (A: roz- pyek B, odiud Jg. Kt. podle Hanky rozpěk) (vým sosniek); kontext loza, řá- | pck, ohtizek, sosniek. (Z1y. jiné do- klady nají význam koho tek u trubek atp.: Avch. C. VIII, 327 = И’. II, 671.) raroh m. — erodius (= herodius, £po- Óióc) 227 raroh ABG „altilia do- mestica“ =: Fysiol. 303 marg. = Boh. 96 — Wiesb. 672 — Veleš. atd.; nyní accipiter stellaris. Původu biblického, z mammotveklu. řása f. — virena 918 rzasa ABG — Boh. 368 = Wiesb. 391 = Vele3, — Rstl. Drk. 181'b ald.; kontext buňka, cievka, řása, | rohożie, rokosie.. = intercilia 1277 rzasa AB -- Boh. 407 == Veles. atd. (při popisu obličeje). vasoch v. Yo(z)soch- rašček m. = trebius 422 rassczek AB „piscis”. Jg. Kt. podle Hanky raštěk. raštěk v. rašček
424 ха) га. = paradisus 57 ray Bon. 22 ald. == Actigrius 372 ray (rým Dunaj) AB; kontext Horkovoden, Cidlina, Dunaj, Ráj, mezi jmény tek. rájček m. paradisus 667 plantae speciales"; houext zdravéck, râjéek, ostadnec aid rayczek prsk, rójikras m. — *avis paradisi (A ante pa- radisus mylnym Gent; zkrałky: B au- paradisus) 252 ragikras: ,,volatilia campestria"; ,,aves paradisi (rajśti ptáci) ob insignem pulcritudinem sic vocantur'' Lact. rájina f. - pansa 2068 ragina (vým la- dula; Mk. čte ragma); mezi názvy ná- dob třiepek, truhlička, rájina, lahvice, teléř aid, Georges ,,pansa -- breit- füssig''. rajský adj.: vajsky дубу : ambitus 2351 rayski dvor «= Veles. (ampilus) atd.; sroun. u Husa, Evb. I, 428 ambity, t. j. rajské dvory ald. rak m. = cancer 379 rak AB = Boh. 69 atd.; svovn. rakonov. rakaé ra. — concha 128 rakacz AB „la- pis“, překlad velmi neumělý. vaknit v. rakûn (rakonov m. = cancer Vokab. 296 rako- now ,,de astronomia" (jméno souhvězdí ve гой ети Ви); umElé, ale ujalo se: Jg. III, 788 a citije ze Secreta MS. Bro£.; Dobvovshy Gesch. 288 z Lék. Cerr.; Rozbov 1840, 193 z rkp. hvézd. lek. Neub. XV. stol.; Mašek z Lék. B: cancer Raconow (: Listy fil. 1898. 391, CMFil. II, 261) 17%, slove Ra- konow 22', 185 (dievka) narozená w Rakownowu 22" aid. Nyní rak. vakobnà v. Yakopün cocleapus 427 rakopun rakopün m. = AB ,,piscis'' snad omylem, wuvddi z B rakopne, čle v Slovníku xakopné, coZ preja! Jg., Kt), lvoïeno neumêle. rákos - v. rokos- rakün m. :- australis 409 rakun (A:B raknyt, podle żehoż Jg. Ki. prejali Han- kovo raknit; rým Caskun) piscis"; spojováno australis s .Xustr-ia Raküsy. Neumělé. Raküsic m. - Australis 932 rakusicz (A . B racussycz; »ym Englic) ald. (rým skorpún, Hanka, | raj — raścek. raküská adj. pl -:australina (poma) 699 rakuska (A: rakussky B; rým vlaská; Jg. Kl. čtou podle Hanky Ya- kusky, bez vykladu); mini se jablka z Rukous. rakuSka v. raküské rakvicé f. — coclea 377 rakwyczye (B: rakwicze A) — Boh. 70 atd. Georges cochlea — die Schnecke; zde se mini skořápka, domeček hlemyZdií. rám m. = tentorium 1955 ram AB (rým trám) = Boh. 627 — Wiesb. 878 ald.; koniexi sklep, rm, tróm, diera, komín.. rámě nt. — humerus 1286 ramye AB (rým paždě) — Boh. 426 aid. Svovm. ramena a náramky, né. "rameno. ramena? — opex 2174 ramena AB: Boh. 788 ald.; při názvech část vozu. -Yámky v. náramky -Yamnicí v proramnicé -ran v. bezran rána f. — plaga 2096 rana aid. - vulnus Boh. 467 rana Wiesb. 513 = Rostl. F 44 aid. Klaret: jiezva. van(d)ik v. ren(d)lik -vamie v. zaranie rano adv. — mane 2400,68 rano Boh. 30 — raano Lact. hh V"b atd. Srovn. zaranie. raný v. ráno řápek m. = sterna 712 rzapek (A: roz- pyek B, odiud Jg. Kt. podle Hanky rozpěk) (vým sosniek); kontext loza, řá- | pck, ohtizek, sosniek. (Z1y. jiné do- klady nají význam koho tek u trubek atp.: Avch. C. VIII, 327 = И’. II, 671.) raroh m. — erodius (= herodius, £po- Óióc) 227 raroh ABG „altilia do- mestica“ =: Fysiol. 303 marg. = Boh. 96 — Wiesb. 672 — Veleš. atd.; nyní accipiter stellaris. Původu biblického, z mammotveklu. řása f. — virena 918 rzasa ABG — Boh. 368 = Wiesb. 391 = Vele3, — Rstl. Drk. 181'b ald.; kontext buňka, cievka, řása, | rohożie, rokosie.. = intercilia 1277 rzasa AB -- Boh. 407 == Veles. atd. (při popisu obličeje). vasoch v. Yo(z)soch- rašček m. = trebius 422 rassczek AB „piscis”. Jg. Kt. podle Hanky raštěk. raštěk v. rašček
Strana 425
rataj — ředkev. rataj m. : : colonus 2207 ratay (jen v В; | A nemá) = Boh. 686, 798 aid. rathaus v. rothauz | ratišče nt. — hastile 2152 ratyscze (BTrial: A ratystie; vým střčlišče), Boh. 763 (var. raczysczye dial.) Wiesb. 1039 — Mam. A 24" aid. ratolesl v. ratolest ratolest f. — palmes 626 ratolest (rym povrhel) (A: ratolest BCG) = ratolest RVodü. 67" — ratolest Boh. 227 (wav. ratorasl dial., ratolille chybnë; — pal mus) : : ratolest Lact. P VIYa, SIL ald.; dial. na Novopacku: Kotík, Řeč lidu na Novop. 7 atd., výklad slova Schmilauer, Bratislava, I, 1927 ratorasl v. ratolest raveň v. roveň ráz m. — acies 171 raz — pellax 2138 raz AB — Veleš. atd. — monera 7. náraz. -váz v. náraz, obraz, rozraz -rázek v. obrázek | razenie nt. - conciliacio Vokab. 413 Razenye ald. Svovn. prorazenie a zrazcnie. -sazili sroun. poraziti -vazmikh v. obraznik -rážka v. narážka, obrážka ret v. řéci řebec v. hřebec | vebluka v nebluka febrí m. — scala 1958 rzebrzi atd.; srovn. febrík, dial. Zebtik. řebřlček: v. řebřík řebřík m. — scala Boh. 614 rzebrzyk (var. (zebrzyk dial.) aid.; né. Zcbrík, Ze-. — millefolium 787 rzebrzik (A : B rze- brzyczek; vy nástolník) — Boh. 327 zrebrzyk (var. rzebrzyczek dial.) = Wiesb. 332 = Rostl. Drk. 180"a Drzebrzyk — Gl. lék. P rzyebryk = řebřík Slov. B 7 atd. Tvar řebřík se ovšem potvrzuje rymem. Později za to (a již ve vavriantech) řebříček Slov. A, Lék. B atd., hojně v rostl. ; né. řebříček Achillea millefolium; dial. (mor.) Zebri- ček. řebřina f. = scalium (B: A sit alnum) 1960 rzebrzína (A : B zebrzyna) stallum VeleS. atd.; kontext výkuš, dymník, svornik, febtina, híada, laf. 425 Yebro nt.:- costa 1296 rzebro (A : B zebro) (rym koleno) = Boh. 438 (var. zebrzy omylem) = Wiesb. 469 : = žebro Lact. atd.; stě. též jem. řebra, ně. žebro. Yebut v. křebut Yéci vb. impf. — dic 85 rczi Srovn. telenie. řecká, řecké v. řecký řecký adj. — balausta 894 rzeczka ,,ra- dices in apoteca''; Georges ,,balaustium (Galadotior) die Blüte des wilden Granatbaumes“ (snad m. řecká máta nebo pod.). řecké sčno v. séno řéčí. :sermo Boh. 420 rzyecz -: Vokab. 80 atd.; né. řeč. : variant, cassant 18 promóniji rzecz kazie . . . : hemos Bobemos 15 jediné rzeczi Ceské. —. materia Vokab. 195 rzecz ,,de loyca"' -řeč v. slučiřeč, svazořeč, vidoreé, vulšeřeč řečena v. řečina řečenie nt. = dictum 1585 rzeczenie (rým zatajenie) aid. Svovn. řéci a otřečenic. recina f. — loyca 1616 rzeczyna AB (rým dvořečina) = Vokab. 185 rzeczena. Srovn. dvo(j)fétina. rec 1089 rzieczynan (A: B rzyecztan, chybně; odtud pak Jg. Rt. atd. heslo řečtan). (fetinrav m. = tropoloya Vokab. rzeczynraw — neumělé. 331 ска у. Yécká řečna f. — loquela 1381 rzieczna. řéčnář т. = sermocinator 1069 rzecz- narz ; zaniklo. féénik m. — prolocutor (BTrial.: prelo- cutor A) 2236 Rzecznik АВТпа!. ай. Fécriovdnie nt. prolocutura 2277 rzyccznowanye (B: rzecznovanie A; vým zpravenie) atd. Téénovali v. fééhovänie řččokvavstvo v. řezokravstvo Réëstvo nt. - : Grecismus 927 Hrziccz- stvo (A: rzyezstwo B, omylem). řečtan v. řečiňan ředkev f. = raphanus 764 rzedkev ABG (rým mrkev) = Boh. 310 (ve 327 Lex : chřčn, var. rzedkew) RVodñ. 263" : : Lact. atd., hojn£ v vostl. Srovn. chtén. vechnik у. smlek
rataj — ředkev. rataj m. : : colonus 2207 ratay (jen v В; | A nemá) = Boh. 686, 798 aid. rathaus v. rothauz | ratišče nt. — hastile 2152 ratyscze (BTrial: A ratystie; vým střčlišče), Boh. 763 (var. raczysczye dial.) Wiesb. 1039 — Mam. A 24" aid. ratolesl v. ratolest ratolest f. — palmes 626 ratolest (rym povrhel) (A: ratolest BCG) = ratolest RVodü. 67" — ratolest Boh. 227 (wav. ratorasl dial., ratolille chybnë; — pal mus) : : ratolest Lact. P VIYa, SIL ald.; dial. na Novopacku: Kotík, Řeč lidu na Novop. 7 atd., výklad slova Schmilauer, Bratislava, I, 1927 ratorasl v. ratolest raveň v. roveň ráz m. — acies 171 raz — pellax 2138 raz AB — Veleš. atd. — monera 7. náraz. -váz v. náraz, obraz, rozraz -rázek v. obrázek | razenie nt. - conciliacio Vokab. 413 Razenye ald. Svovn. prorazenie a zrazcnie. -sazili sroun. poraziti -vazmikh v. obraznik -rážka v. narážka, obrážka ret v. řéci řebec v. hřebec | vebluka v nebluka febrí m. — scala 1958 rzebrzi atd.; srovn. febrík, dial. Zebtik. řebřlček: v. řebřík řebřík m. — scala Boh. 614 rzebrzyk (var. (zebrzyk dial.) aid.; né. Zcbrík, Ze-. — millefolium 787 rzebrzik (A : B rze- brzyczek; vy nástolník) — Boh. 327 zrebrzyk (var. rzebrzyczek dial.) = Wiesb. 332 = Rostl. Drk. 180"a Drzebrzyk — Gl. lék. P rzyebryk = řebřík Slov. B 7 atd. Tvar řebřík se ovšem potvrzuje rymem. Později za to (a již ve vavriantech) řebříček Slov. A, Lék. B atd., hojně v rostl. ; né. řebříček Achillea millefolium; dial. (mor.) Zebri- ček. řebřina f. = scalium (B: A sit alnum) 1960 rzebrzína (A : B zebrzyna) stallum VeleS. atd.; kontext výkuš, dymník, svornik, febtina, híada, laf. 425 Yebro nt.:- costa 1296 rzebro (A : B zebro) (rym koleno) = Boh. 438 (var. zebrzy omylem) = Wiesb. 469 : = žebro Lact. atd.; stě. též jem. řebra, ně. žebro. Yebut v. křebut Yéci vb. impf. — dic 85 rczi Srovn. telenie. řecká, řecké v. řecký řecký adj. — balausta 894 rzeczka ,,ra- dices in apoteca''; Georges ,,balaustium (Galadotior) die Blüte des wilden Granatbaumes“ (snad m. řecká máta nebo pod.). řecké sčno v. séno řéčí. :sermo Boh. 420 rzyecz -: Vokab. 80 atd.; né. řeč. : variant, cassant 18 promóniji rzecz kazie . . . : hemos Bobemos 15 jediné rzeczi Ceské. —. materia Vokab. 195 rzecz ,,de loyca"' -řeč v. slučiřeč, svazořeč, vidoreé, vulšeřeč řečena v. řečina řečenie nt. = dictum 1585 rzeczenie (rým zatajenie) aid. Svovn. řéci a otřečenic. recina f. — loyca 1616 rzeczyna AB (rým dvořečina) = Vokab. 185 rzeczena. Srovn. dvo(j)fétina. rec 1089 rzieczynan (A: B rzyecztan, chybně; odtud pak Jg. Rt. atd. heslo řečtan). (fetinrav m. = tropoloya Vokab. rzeczynraw — neumělé. 331 ска у. Yécká řečna f. — loquela 1381 rzieczna. řéčnář т. = sermocinator 1069 rzecz- narz ; zaniklo. féénik m. — prolocutor (BTrial.: prelo- cutor A) 2236 Rzecznik АВТпа!. ай. Fécriovdnie nt. prolocutura 2277 rzyccznowanye (B: rzecznovanie A; vým zpravenie) atd. Téénovali v. fééhovänie řččokvavstvo v. řezokravstvo Réëstvo nt. - : Grecismus 927 Hrziccz- stvo (A: rzyezstwo B, omylem). řečtan v. řečiňan ředkev f. = raphanus 764 rzedkev ABG (rým mrkev) = Boh. 310 (ve 327 Lex : chřčn, var. rzedkew) RVodñ. 263" : : Lact. atd., hojn£ v vostl. Srovn. chtén. vechnik у. smlek
Strana 426
426 -yecht v. purkrecht | -rechtmik v. purkrechtnik | rechyné f. piredochus 2126 rechinic AB (koniexl Samrha, rechynt, varda, kot...) mezi názvy her. rek m. = pugil 993 rek AB (rým holomek) - Wiesb. 1296 aid. Ze st/h». recke; svovn. Kraus, Jan « Michalovic, 101 atd. -řek v. próřek, sřek Řěk m. — Grecus 933 Rzek a/d. féka f. — flumen 346 rzieka AG — Boh. 55 ald. Srovn. potiecie. rechvné — rez. reptánie nt. = murmuramen 1441 repta- nyc AB (rym Carovánie) a/d. veptati v. Yeptánie Yerab m.— grus 265 rzerzab (A: G rzezab) — Fysiol. 383 marg. — Boh. 92 rzyer- zab (var. zerzaw dial., rzerzaw F) aid. ni. jeřáb. == anabatrum 2080 rzerzab AB — Mam. A 14" rziczab atd.; biblického bů- vodu, z mammotreklu. - ferâbek = cetanus v. jerabnik -#ekalel v. préfekatel | -Jehna v. mravofekna | Yékoplavir m. plavir ,,bestia''. raginer 548 Rzieko- róma, var. v. śnupa Yemdih m. — clava 2160 rzemdih AB Trial. = Veleš. Nn 69a rzemdich ald. = maniplus Boh. 767 rzemdyh (var. rzemdich) = Wiesb. 1045 a/d. (Klaret: mlat). řemen m. = corigia 469 rzemen (vým syteń) Boh. 162 ald. řemeslník m. artifex 2497 rzemeslnik - Boh. 792 — Wiesb. 1076 ald. rempest nt. = vým hlempeśt). Is cizí. prepucia 1325 rempest renile v. Zemle | renlik m. lebes 2036 renlik = Boh. 691 (var. radlyk dial.) . Wies. 939 ald. Z jthoném. reindel, reinel Matz.; Hus ca ło navrhoval trónoŻka; marni; ni. nynż rendlik, s/c. radlik. venie v. Yépa f. — rappa 769 rziepa (rym cepa) Boh. 309 — Rstl. Drk. 187" atd., hojné v rosil.; tepa, fipa, sic. repa. Srovn. pratepa, zátepa. Yépi m. — glis 825 rzepy atd.; stslov. répije 1giBoÂoc; ,,ignota herba‘’, sroun. tépik. Yépicé f. — crater 2060 rzepicze — Boh. 665 — Wiesb. 922 (caracter omylem) . Lact. (,,genus calicum, duas habens ansas'') ald.; biblichého původu, z mam- motreklu. Y&pik m. = lappa 794 rziepik = Bon. 346 — Tzepik RVodñ. 40 TL, hojné © rostl. ald.; sroun. tépi; nyni lopuch. fépi&ce nt. rapetum 754 rziepiscze (AB: rziepisstie G) rziepisstie Wiesb. 1325 — rzepisstie Veles. (rapicum, omylem) ald.; ni. tepovisté nF žemle — coturnix v. křepel terebinthus v. dehet fefabina v, jefebiny fefátek m. — noctiluca 589 rzerzatck (rm. voléck; , vermis") (AC: B zer- zatck) — rzerzatek Fysiol. 507 mg (,,sine lumine lucct") — Bob. 212 (noc- ticua omylem) — rzerzatko Vele$. — rzycrzatka GL. lék. P ata. Nyní svato- janska muSka; słs/. żeratbk» carbonum congerics, MVerb. cicendula sseratek. feFeb(i)ny v. jerebiny řeřevie v. popel feficha Íí. — *nasturciaca (Mencik; na- struciata A omylem a pvo metrum m. nasturcia G = nasturtium) 804 rzer- zicha (GTrial.: zerzicha A dialekt.) =nasturcium Boh. 333 rzerzyha = Wiesb. 358 rzerzicha = Slov. A 9. = Rstl. Drk. 180 a 2 a/d.; hojné v ostl.; pol. rzeżucha. řeřivé? - (reni?. .) pondra 2537 rzerzive (kontext flok, S$pajl, stankler, ferivé, Srátka, kryk. .j. Fesanka? — cobufar 557 rzessauka ,,ser- pentes‘“. Yeśetdi' m. := cribrator 2612 rzessetarz (75m sitaï) — Zid. rkp. 7g. aid. feielha v. tíé&etka Yefeto nt. — cribra (ni. cribrum pro me- trum) 2058 rzesseto (rym koryto) ała. — cribrum Boh. 816 rzeseto — Wicsb. 1116 a/d — cribrale v. riedCicé. vet v. rty řefaz v. řetěz Yetéz m. — catena 2183 rzetiez = Boh 888 (rzyetyez; var. rzetaz dial.) Wiesb. 120^ aid. rez f. — rubigo 2620 rez — Bon. 877 = Wiesb. 1195 1320 atd.
426 -yecht v. purkrecht | -rechtmik v. purkrechtnik | rechyné f. piredochus 2126 rechinic AB (koniexl Samrha, rechynt, varda, kot...) mezi názvy her. rek m. = pugil 993 rek AB (rým holomek) - Wiesb. 1296 aid. Ze st/h». recke; svovn. Kraus, Jan « Michalovic, 101 atd. -řek v. próřek, sřek Řěk m. — Grecus 933 Rzek a/d. féka f. — flumen 346 rzieka AG — Boh. 55 ald. Srovn. potiecie. rechvné — rez. reptánie nt. = murmuramen 1441 repta- nyc AB (rym Carovánie) a/d. veptati v. Yeptánie Yerab m.— grus 265 rzerzab (A: G rzezab) — Fysiol. 383 marg. — Boh. 92 rzyer- zab (var. zerzaw dial., rzerzaw F) aid. ni. jeřáb. == anabatrum 2080 rzerzab AB — Mam. A 14" rziczab atd.; biblického bů- vodu, z mammotreklu. - ferâbek = cetanus v. jerabnik -#ekalel v. préfekatel | -Jehna v. mravofekna | Yékoplavir m. plavir ,,bestia''. raginer 548 Rzieko- róma, var. v. śnupa Yemdih m. — clava 2160 rzemdih AB Trial. = Veleš. Nn 69a rzemdich ald. = maniplus Boh. 767 rzemdyh (var. rzemdich) = Wiesb. 1045 a/d. (Klaret: mlat). řemen m. = corigia 469 rzemen (vým syteń) Boh. 162 ald. řemeslník m. artifex 2497 rzemeslnik - Boh. 792 — Wiesb. 1076 ald. rempest nt. = vým hlempeśt). Is cizí. prepucia 1325 rempest renile v. Zemle | renlik m. lebes 2036 renlik = Boh. 691 (var. radlyk dial.) . Wies. 939 ald. Z jthoném. reindel, reinel Matz.; Hus ca ło navrhoval trónoŻka; marni; ni. nynż rendlik, s/c. radlik. venie v. Yépa f. — rappa 769 rziepa (rym cepa) Boh. 309 — Rstl. Drk. 187" atd., hojné v rosil.; tepa, fipa, sic. repa. Srovn. pratepa, zátepa. Yépi m. — glis 825 rzepy atd.; stslov. répije 1giBoÂoc; ,,ignota herba‘’, sroun. tépik. Yépicé f. — crater 2060 rzepicze — Boh. 665 — Wiesb. 922 (caracter omylem) . Lact. (,,genus calicum, duas habens ansas'') ald.; biblichého původu, z mam- motreklu. Y&pik m. = lappa 794 rziepik = Bon. 346 — Tzepik RVodñ. 40 TL, hojné © rostl. ald.; sroun. tépi; nyni lopuch. fépi&ce nt. rapetum 754 rziepiscze (AB: rziepisstie G) rziepisstie Wiesb. 1325 — rzepisstie Veles. (rapicum, omylem) ald.; ni. tepovisté nF žemle — coturnix v. křepel terebinthus v. dehet fefabina v, jefebiny fefátek m. — noctiluca 589 rzerzatck (rm. voléck; , vermis") (AC: B zer- zatck) — rzerzatek Fysiol. 507 mg (,,sine lumine lucct") — Bob. 212 (noc- ticua omylem) — rzerzatko Vele$. — rzycrzatka GL. lék. P ata. Nyní svato- janska muSka; słs/. żeratbk» carbonum congerics, MVerb. cicendula sseratek. feFeb(i)ny v. jerebiny řeřevie v. popel feficha Íí. — *nasturciaca (Mencik; na- struciata A omylem a pvo metrum m. nasturcia G = nasturtium) 804 rzer- zicha (GTrial.: zerzicha A dialekt.) =nasturcium Boh. 333 rzerzyha = Wiesb. 358 rzerzicha = Slov. A 9. = Rstl. Drk. 180 a 2 a/d.; hojné v ostl.; pol. rzeżucha. řeřivé? - (reni?. .) pondra 2537 rzerzive (kontext flok, S$pajl, stankler, ferivé, Srátka, kryk. .j. Fesanka? — cobufar 557 rzessauka ,,ser- pentes‘“. Yeśetdi' m. := cribrator 2612 rzessetarz (75m sitaï) — Zid. rkp. 7g. aid. feielha v. tíé&etka Yefeto nt. — cribra (ni. cribrum pro me- trum) 2058 rzesseto (rym koryto) ała. — cribrum Boh. 816 rzeseto — Wicsb. 1116 a/d — cribrale v. riedCicé. vet v. rty řefaz v. řetěz Yetéz m. — catena 2183 rzetiez = Boh 888 (rzyetyez; var. rzetaz dial.) Wiesb. 120^ aid. rez f. — rubigo 2620 rez — Bon. 877 = Wiesb. 1195 1320 atd.
Strana 427
řezák — rmen. — crema (B : A cerma) 1797 rez (Ron- . text &kvaïenina, ükrm, rez, bél, móka, pomyje). -řez v. pařez -řezáč v. obfezaé ' Yezák m.: :incisor 2610 Rzezak — Boh. 884 ald.; nynt rezât. -M.dnie v. obfézánie, z(a)fezánie řezatenstvo v. Yezcokravstvo Tezcovin v. Yezovin -fezky v. üárezky | Réznec m. — Ratisponensis 961 rzieznecz AB (obyvatel Řezna). řézničstvo nt. = mactoria (A : B macta- toria proti metyu) 165^ rziezniczstvo AB = Lactif. — Vele&. aid. fézník m. = lanista 2526 rzyeznyk (5 : A rzeznik; rym masaïnik) afd. — carnifex Boh. 860 rzyeznyk; Klaret masařník. řezovánie v. obřezovánie [řezokravstvo nt.: — cisoria Vokab. rzeczokrawstvo (var. newmělé ; Klaret řézstvo. [Fézorin m, = vindemptor Boh. 829 rzyezowyn (var. rzeczowyn dial.) Kla- vet vinogno)sé. Tézstvo nt. — cisoria 1648 rziezstvo AB = Veles. ala. řežáb v. řeřáb režný v. křččný fib v. hfib yibe 7. vybe říčíce v. řiedčicé říčka (1. :: turma 2095 rziczka (A :B ryczka omylem) — Veleš. říčky, pl. f. = precima (AC: precinia B) 682 rziczki (AB: rzyeczky C omylem) ,arbuf:/' — precinia Boh. 274 rzyczky (tisk rzyezky omylem); ,,malé. zelené, Stavnaté slívy"" ws. Jg. Kt. řiečky v. říčky -Fiećnicek v. pofiećnicek fieda? = loca 2362 rzieda (kontext Ctevna, tieda, Skuola, modlitba); fext loca sit rzieda sed scola Skuola; snad m. tïieda. ftedéicé f.: : cribrale 2520 Rziedczicze (A:B rosochy omylem) — Boh. 818 (var. rzeseto dial) Wiesb. 1117 Mam. A 17" — Veles. (cribria) a/d.; mc. říčice. -řiedič v. zřiedič 452 rzezatenstvo); | 427 fiedlo nt. = bucca 2165 rziedlo (koniexi póto, branż, fiedio, dlahy, traky. ) AB; jtnaR stc. obyčejně žřtedlo. -Fickanie v. nafiekanie řiepa v. řčpa rif? m. = origen 540 rzif „„bestia““ (chybou m. rys - fis?). říhanie nt. = ructuacio 1376 rzihanie (vým najmanie) AB -: Boh. 492 (eruc- tacio) : : Wiesenb. 539 = Lact. ald. Ythati v. Yihanie říhen v. říjen richt- v rycht- -řij v. zářij říjen m. :: October 82 Rzigen AB = Boh. 37 =- Wiesenb. 21 — Mam. A 38" September rzien Veleä. (svovn. Doby. Slovenka I, 70 Jg.) :: rzihen Lact. add. Yik- v. vyk- Řím v. Říman Riman m. = Romanus 935 Rzyman ald. Tímbaba f. = maciana 820 Rzimbaba AB „Ignota herba''; nyni pyrethrum Je. Ki., dial. hïinbaba. Timsa v. zims Yin- v. ryn- Finda f - kuñe finda :. drono pedna (A: drono ponda B) 1700 kurzie rzinda AB; finda familiarni k fit, srovn. né. slepičí prdelka; ża fo uć. kuti oko podle němčiny. rinsaf m. - solatinus 2124 rinssaf AB (inezi ndzvy hernimi: vrchcäb, rinsaf, vrchcábnice..); # néméiny. | {Rip m. — Synay, Trinacris, Ripus, Oli- vetus, Gargarus Vokab. 549 ,,montes''. "Ripsky?: Cuncta Bohema fero, Ripen- ses voce sequendo 2247. fiść I. =- ierarchia 2430 Rzissie AB (mint se kury andělské; svovyn. seraphym rzyssy Mam A 36" atd.) Lact. aid.; Vele&. skrýše omylem fit f. — culus 1306 Rzit ald.; syovn. Finda à bélotit, pasotit, zrit. -filek u pofitek riv- v. rýv- Hz v. hříz říza f. = cassula 2343 rziza AB; nejspíše slslov. původu, ale přejato již z bible nebo z mammotvektu. rmen m... *camomilla (canamilla AB omylem) 800 rmen AB (rym blén) =
řezák — rmen. — crema (B : A cerma) 1797 rez (Ron- . text &kvaïenina, ükrm, rez, bél, móka, pomyje). -řez v. pařez -řezáč v. obfezaé ' Yezák m.: :incisor 2610 Rzezak — Boh. 884 ald.; nynt rezât. -M.dnie v. obfézánie, z(a)fezánie řezatenstvo v. Yezcokravstvo Tezcovin v. Yezovin -fezky v. üárezky | Réznec m. — Ratisponensis 961 rzieznecz AB (obyvatel Řezna). řézničstvo nt. = mactoria (A : B macta- toria proti metyu) 165^ rziezniczstvo AB = Lactif. — Vele&. aid. fézník m. = lanista 2526 rzyeznyk (5 : A rzeznik; rym masaïnik) afd. — carnifex Boh. 860 rzyeznyk; Klaret masařník. řezovánie v. obřezovánie [řezokravstvo nt.: — cisoria Vokab. rzeczokrawstvo (var. newmělé ; Klaret řézstvo. [Fézorin m, = vindemptor Boh. 829 rzyezowyn (var. rzeczowyn dial.) Kla- vet vinogno)sé. Tézstvo nt. — cisoria 1648 rziezstvo AB = Veles. ala. řežáb v. řeřáb režný v. křččný fib v. hfib yibe 7. vybe říčíce v. řiedčicé říčka (1. :: turma 2095 rziczka (A :B ryczka omylem) — Veleš. říčky, pl. f. = precima (AC: precinia B) 682 rziczki (AB: rzyeczky C omylem) ,arbuf:/' — precinia Boh. 274 rzyczky (tisk rzyezky omylem); ,,malé. zelené, Stavnaté slívy"" ws. Jg. Kt. řiečky v. říčky -Fiećnicek v. pofiećnicek fieda? = loca 2362 rzieda (kontext Ctevna, tieda, Skuola, modlitba); fext loca sit rzieda sed scola Skuola; snad m. tïieda. ftedéicé f.: : cribrale 2520 Rziedczicze (A:B rosochy omylem) — Boh. 818 (var. rzeseto dial) Wiesb. 1117 Mam. A 17" — Veles. (cribria) a/d.; mc. říčice. -řiedič v. zřiedič 452 rzezatenstvo); | 427 fiedlo nt. = bucca 2165 rziedlo (koniexi póto, branż, fiedio, dlahy, traky. ) AB; jtnaR stc. obyčejně žřtedlo. -Fickanie v. nafiekanie řiepa v. řčpa rif? m. = origen 540 rzif „„bestia““ (chybou m. rys - fis?). říhanie nt. = ructuacio 1376 rzihanie (vým najmanie) AB -: Boh. 492 (eruc- tacio) : : Wiesenb. 539 = Lact. ald. Ythati v. Yihanie říhen v. říjen richt- v rycht- -řij v. zářij říjen m. :: October 82 Rzigen AB = Boh. 37 =- Wiesenb. 21 — Mam. A 38" September rzien Veleä. (svovn. Doby. Slovenka I, 70 Jg.) :: rzihen Lact. add. Yik- v. vyk- Řím v. Říman Riman m. = Romanus 935 Rzyman ald. Tímbaba f. = maciana 820 Rzimbaba AB „Ignota herba''; nyni pyrethrum Je. Ki., dial. hïinbaba. Timsa v. zims Yin- v. ryn- Finda f - kuñe finda :. drono pedna (A: drono ponda B) 1700 kurzie rzinda AB; finda familiarni k fit, srovn. né. slepičí prdelka; ża fo uć. kuti oko podle němčiny. rinsaf m. - solatinus 2124 rinssaf AB (inezi ndzvy hernimi: vrchcäb, rinsaf, vrchcábnice..); # néméiny. | {Rip m. — Synay, Trinacris, Ripus, Oli- vetus, Gargarus Vokab. 549 ,,montes''. "Ripsky?: Cuncta Bohema fero, Ripen- ses voce sequendo 2247. fiść I. =- ierarchia 2430 Rzissie AB (mint se kury andělské; svovyn. seraphym rzyssy Mam A 36" atd.) Lact. aid.; Vele&. skrýše omylem fit f. — culus 1306 Rzit ald.; syovn. Finda à bélotit, pasotit, zrit. -filek u pofitek riv- v. rýv- Hz v. hříz říza f. = cassula 2343 rziza AB; nejspíše slslov. původu, ale přejato již z bible nebo z mammotvektu. rmen m... *camomilla (canamilla AB omylem) 800 rmen AB (rym blén) =
Strana 428
428 Boh. 332 (camomilla) = Wiesb. 357 = Mam. A 15" — Rstl, Drk. 178b 1, 191Y atd.; nyni — anthemis Jęg. Kt. (Ziy: obyć. Matricaria chumomilla). roba f. — abra 1734 roba AB (rym man- żelka) == Boh. 523 (var. robi) := Slov. Treb. 14 (obra, omylem) atd.; snad biblického původu. robé nt. — garcio (fr garçon) 1760 robie AB : Veles. = Lact. aid. abra v. roba. vobenie v. porobenie | robizna f. = garcia 1760 robizna AB (rým má) ald. Srovn. sobě. robota t. = servitus 2253 robota AB ald. robotnik m. -- empticius 988 robotnyk ABG (rým dědinník). -rocánek v. obročánek -ročna v. náročna, úročna ročník v. ûroënik -ročstvie v. proročstvie rod m. - genus 51 Rod AC. Boh. 519 ++ Wiesb. 591 ald. Sroun. narod, nerod, porod(y), prirod, urod -roda v. pfiroda, obroda, neroda, úroda, zároda r(dcé m. — parens 1776 rodczye (B : Rod- | cze A) ald.; srovn. svrchniemu ruodczy parenti GL. hymn. Vid. 57%; pak za- miklo; za lo rodič. rodek v. prirodek roden m. = partuita 328 roden AB (rým okken) ,,monstrosi homines‘‘; spojováno s partus = rod. rodička f. = cognata 1740 rodiczka AB (rým żenima) ald. = amita Boh. 514 rodyczka rodzyczka dzal.): Klavel teta. rodićstwie nt. — prosapia 1738 rodycz- stvie (A : B rodyczstwo Prot vým; rým pokolenie) voditsivo v. rodiéstvie -rodum v. zrodim rodina f. — cognacia 1728 rodyna AB (rým svatba) — Veleš. atd. = parentela Boh. 522 rodyna rodzyna dial.); Klaret nemá. roditel m. — generator 1766 roditel AB ald.; bozdéji — parens. vodili v. rozenie (rodizna f. — articulus Vokab. 75 rodyzna „de grammatica". (var. neuméle | (var. | roba — rocbovét. [rodiznavé adj. nt. = articulaÇre) Vokab. 73 rodyznaue (var. rozdyznawe omy- lem) „de grammatica'' --- neumêlé. [rodlik i. -: genitivus Vokab. 44 rodlyk (var. gedlyk chybnZ) ,,de grammatica". rodne v. rodné rodnć f. proles 1761 AB rodnye: : rodne Vele&. -vodni v. zrodni rodný v. přírodný vodohlása v. vodohlása rodovánky v. radovánky roh m. — cornu 474 roh (rým tvaroh) atd. — cornua Boh. 159 rohy — Wiesb. 759 ald.; léz slè. rôh. Srovn. Iščiroh. | roháč m. = cornutus 1206 rohacz ~~ Zid. rkp. Jg. atd. -- orestrum Boh 210 rohacz (,,ver- mis") — Wiesb. 1279 Veleś. (orestris ruhacz, omylem) atd.; za to Klaret rohák v. /. rohák m.: :orestrum 577 rohak (rym pstrohák) „vermis“; kontext červ, ží- žala, hmyza, rohák, pstrohák, mrave- nec. Utcofeno pvo vým; ostatní lexty mají správné roháč. -vohat v. ost¥irohat rohlas? - roscrola 539 Rohlas ,, bestia” (rohl48?)- rohlds v. rohlas rohlíček m. torpa 1815 rohliczek AB (kontext obéd, rohlitek, ákruch...) = Vele&, — Wiesb. 1437 atd. rohocil m. = melancoriphus ( :- ueŻayć- gvgpoc) 282 rohoczil AB (rym větrožil) „volatilia campestria", Georges Schwarzkopf, eine Art Schnepfen. rohoż | vohoz v. rohož- | rohoze f. — cirpus 919 rohozie ABGTrial. — Boh. 365 (ver. rohorzye dial.) atd. (kontext cievka, tása, rohoZ$, rokosie, déhyl. .). Srovn. cirpus rokos Mam. A 18" — matta 1930 rohozíe (vym ložišče) = Boh. 636 rohorzye — Wiesb. 894 ro- hozie atd.; kontext hûné, rohožč, cicha... | Svovn. rokosie. Georges scirpus — die Binse. roch m. — rochus 2122 roch AB aid. (figura šachovní, nyní věž; střlat. rocca, | rocha — castellum Matzen.). [rochovët ? = pyramidus Vokab. 248 ro- | chowyet „de geometria". vohoY- v
428 Boh. 332 (camomilla) = Wiesb. 357 = Mam. A 15" — Rstl, Drk. 178b 1, 191Y atd.; nyni — anthemis Jęg. Kt. (Ziy: obyć. Matricaria chumomilla). roba f. — abra 1734 roba AB (rym man- żelka) == Boh. 523 (var. robi) := Slov. Treb. 14 (obra, omylem) atd.; snad biblického původu. robé nt. — garcio (fr garçon) 1760 robie AB : Veles. = Lact. aid. abra v. roba. vobenie v. porobenie | robizna f. = garcia 1760 robizna AB (rým má) ald. Srovn. sobě. robota t. = servitus 2253 robota AB ald. robotnik m. -- empticius 988 robotnyk ABG (rým dědinník). -rocánek v. obročánek -ročna v. náročna, úročna ročník v. ûroënik -ročstvie v. proročstvie rod m. - genus 51 Rod AC. Boh. 519 ++ Wiesb. 591 ald. Sroun. narod, nerod, porod(y), prirod, urod -roda v. pfiroda, obroda, neroda, úroda, zároda r(dcé m. — parens 1776 rodczye (B : Rod- | cze A) ald.; srovn. svrchniemu ruodczy parenti GL. hymn. Vid. 57%; pak za- miklo; za lo rodič. rodek v. prirodek roden m. = partuita 328 roden AB (rým okken) ,,monstrosi homines‘‘; spojováno s partus = rod. rodička f. = cognata 1740 rodiczka AB (rým żenima) ald. = amita Boh. 514 rodyczka rodzyczka dzal.): Klavel teta. rodićstwie nt. — prosapia 1738 rodycz- stvie (A : B rodyczstwo Prot vým; rým pokolenie) voditsivo v. rodiéstvie -rodum v. zrodim rodina f. — cognacia 1728 rodyna AB (rým svatba) — Veleš. atd. = parentela Boh. 522 rodyna rodzyna dial.); Klaret nemá. roditel m. — generator 1766 roditel AB ald.; bozdéji — parens. vodili v. rozenie (rodizna f. — articulus Vokab. 75 rodyzna „de grammatica". (var. neuméle | (var. | roba — rocbovét. [rodiznavé adj. nt. = articulaÇre) Vokab. 73 rodyznaue (var. rozdyznawe omy- lem) „de grammatica'' --- neumêlé. [rodlik i. -: genitivus Vokab. 44 rodlyk (var. gedlyk chybnZ) ,,de grammatica". rodne v. rodné rodnć f. proles 1761 AB rodnye: : rodne Vele&. -vodni v. zrodni rodný v. přírodný vodohlása v. vodohlása rodovánky v. radovánky roh m. — cornu 474 roh (rým tvaroh) atd. — cornua Boh. 159 rohy — Wiesb. 759 ald.; léz slè. rôh. Srovn. Iščiroh. | roháč m. = cornutus 1206 rohacz ~~ Zid. rkp. Jg. atd. -- orestrum Boh 210 rohacz (,,ver- mis") — Wiesb. 1279 Veleś. (orestris ruhacz, omylem) atd.; za to Klaret rohák v. /. rohák m.: :orestrum 577 rohak (rym pstrohák) „vermis“; kontext červ, ží- žala, hmyza, rohák, pstrohák, mrave- nec. Utcofeno pvo vým; ostatní lexty mají správné roháč. -vohat v. ost¥irohat rohlas? - roscrola 539 Rohlas ,, bestia” (rohl48?)- rohlds v. rohlas rohlíček m. torpa 1815 rohliczek AB (kontext obéd, rohlitek, ákruch...) = Vele&, — Wiesb. 1437 atd. rohocil m. = melancoriphus ( :- ueŻayć- gvgpoc) 282 rohoczil AB (rym větrožil) „volatilia campestria", Georges Schwarzkopf, eine Art Schnepfen. rohoż | vohoz v. rohož- | rohoze f. — cirpus 919 rohozie ABGTrial. — Boh. 365 (ver. rohorzye dial.) atd. (kontext cievka, tása, rohoZ$, rokosie, déhyl. .). Srovn. cirpus rokos Mam. A 18" — matta 1930 rohozíe (vym ložišče) = Boh. 636 rohorzye — Wiesb. 894 ro- hozie atd.; kontext hûné, rohožč, cicha... | Svovn. rokosie. Georges scirpus — die Binse. roch m. — rochus 2122 roch AB aid. (figura šachovní, nyní věž; střlat. rocca, | rocha — castellum Matzen.). [rochovët ? = pyramidus Vokab. 248 ro- | chowyet „de geometria". vohoY- v
Strana 429
roj — rovné roj m. -: examen 243 roy AB — Boh. 913 (var. ruog, omylem crog) old. — agmen apum Fysiol. 227 mg. rog atd. a rokotrZnost. Yok m.-. annus 66 rok (vym nárok) Astron. 240 gl. — Boh. 28 a!d.; svovn. pétlet -vok srovn. obrok, p(r)orok, nárok, úrok vohe v. porokeü ro&le f. — fonda 2166 rokle ABTrial. (kontext Yiedlo, dláhy, rokle, traky) atd. . -yokona v. nadrokona rokosie nt. = carex 919 rokosye ABG -= Boh 363 rocosye (var. rakossye dial.) == Wiesb. 387 :- RVodń. 37 Ia rokossi — Mam. A 18' a/d.; srovn. rohoZé a r&- kosí ně. rokotržnost f. : + prodigalitas 1465 roko- trznost (B: A rozkotrcznost omylem); Kotl,ČČM. 1893, 289 navrhl rukotržnost. -rokoudnie v. prorokovanie -roky v. úroky rokyta f. — palma 657 Rokita ABC (.„plantae speciales") — Boh. 255 (var. rvklowyecz dial.) — Nn 65'a (rokytka, asi omylem) — Lact. Kk VIII'a aid. Překlad nepřesný. vokylha v. xokyta voléeh v. vMéek | volé v. rolí roli f. — ager 727 role ABCG = Boh. 279 roly (var. role) — Wiesb. 309 roli atd.; později též jem role f. roméjé f. — cuneus 2113 romyegye (B : A romiege) — Boh. 913 — Veleś. aid.; kontext romějč, rota, lájé, vojsko. Srovn. pol. osobní jm. Romyeya 1416 (Slavia occidentalis, II, 124), místní Romicjewice; později ruměje Jg. ronoh m. — corinco 567 ronoh (rym sto- noh) „serpens“: snad jen přepsání z pu- vodního cornico = rohoń. ropüch m. = tiria (misto stiria!) 184 ro- puch ABG =="eles. ald.; jiźż MVewb. ropáSi; »ynfí rampouch. rosa f. — ros 162 rossa AFG — Boh. 4? atd.; né. dial. té# rûsa. vosci v. xóščě | vosiev- v. rozsiev rosoch- v. rozaoch 429 rosol m. — racina 1852 rosol (A : rossol B). Vele&. ald.; konlcxt Cist, rosol, podłepky ščáva. -vospor- v. rozpor -rost v. letorost rostúcí v. róščč rostava f. — apoteca 860 rostava AB (MA omylem wstawa): nisto roz-stava :: dto jap? -rosłlik v. samorostlik vosum- v. Yozum- ríščě nt. = crescens 1734 rossczy (ph jménech vodinnÿch; svovi. stě. nedo- róště); ale snożno, że klarelovsky zkrd- ceno m. rostücí. ro&cenie (?) nt. ». crenicio 1519 rozczeníc. (vým uménénie); patrnë pojeno s cresco. rostup v. rozstup (rošt m. = craticula Boh. 689 rost : Wiesb. 936 aid. Klavet ro&tec. Z méme. rośtec m. = craticula 2021 Rostecz AB atd. rota f. — agmen 2113 rota AB :- Bon. 914 — Wiesb. 1224 — Slov. Tteh. 14 = Veleś. aid. Ze slit. ro(t)ta. — processus 2253 rota AB ald, Ze still. rota. - = cithara v. roty rothauz m. = pretorium 2106 Rothauz (A:rothuz B)- Boh. 268 rothaus (var. ruthaus omylem) ald.; pozdëji rathavz, Hus za lo navrhl radnice. Všechno z němčiny. rotnik m. = augmentator 2220 Rotnyk AB = Nn 67'b rothnyk ad. roty pl. f. — cithara Boh. 969 roty — Wiesb. 60 aid. V Klarelovi príslušný vers chybl. Biblického puvodu, ze střlt. ro(t)ta. -vov v. prérov roveň f. — planicies 114 rowen ABG (vým plen) Nn 69"a (rowen, ale o skoro jako a; Hanka čte proto raveň, tak i Ję. Kt. atd.); ze slarsiho vovné v. t. rovenstvie t.:- equalitas 1495 rowen- stvje ald.; v żali. sić. — aequitas. Srovn. nerovenstvie. -Yovnánie v. porovnánie, prirovnánie, srovnánie, zrovnánie -rovmalcdlny v. prirovnatelny rovné f. — coetaneus 1252 Rowníe AB. ně. roveň; r. t. -rovnik v. nerovnik rounocena v. Yovnonocena
roj — rovné roj m. -: examen 243 roy AB — Boh. 913 (var. ruog, omylem crog) old. — agmen apum Fysiol. 227 mg. rog atd. a rokotrZnost. Yok m.-. annus 66 rok (vym nárok) Astron. 240 gl. — Boh. 28 a!d.; svovn. pétlet -vok srovn. obrok, p(r)orok, nárok, úrok vohe v. porokeü ro&le f. — fonda 2166 rokle ABTrial. (kontext Yiedlo, dláhy, rokle, traky) atd. . -yokona v. nadrokona rokosie nt. = carex 919 rokosye ABG -= Boh 363 rocosye (var. rakossye dial.) == Wiesb. 387 :- RVodń. 37 Ia rokossi — Mam. A 18' a/d.; srovn. rohoZé a r&- kosí ně. rokotržnost f. : + prodigalitas 1465 roko- trznost (B: A rozkotrcznost omylem); Kotl,ČČM. 1893, 289 navrhl rukotržnost. -rokoudnie v. prorokovanie -roky v. úroky rokyta f. — palma 657 Rokita ABC (.„plantae speciales") — Boh. 255 (var. rvklowyecz dial.) — Nn 65'a (rokytka, asi omylem) — Lact. Kk VIII'a aid. Překlad nepřesný. vokylha v. xokyta voléeh v. vMéek | volé v. rolí roli f. — ager 727 role ABCG = Boh. 279 roly (var. role) — Wiesb. 309 roli atd.; později též jem role f. roméjé f. — cuneus 2113 romyegye (B : A romiege) — Boh. 913 — Veleś. aid.; kontext romějč, rota, lájé, vojsko. Srovn. pol. osobní jm. Romyeya 1416 (Slavia occidentalis, II, 124), místní Romicjewice; později ruměje Jg. ronoh m. — corinco 567 ronoh (rym sto- noh) „serpens“: snad jen přepsání z pu- vodního cornico = rohoń. ropüch m. = tiria (misto stiria!) 184 ro- puch ABG =="eles. ald.; jiźż MVewb. ropáSi; »ynfí rampouch. rosa f. — ros 162 rossa AFG — Boh. 4? atd.; né. dial. té# rûsa. vosci v. xóščě | vosiev- v. rozsiev rosoch- v. rozaoch 429 rosol m. — racina 1852 rosol (A : rossol B). Vele&. ald.; konlcxt Cist, rosol, podłepky ščáva. -vospor- v. rozpor -rost v. letorost rostúcí v. róščč rostava f. — apoteca 860 rostava AB (MA omylem wstawa): nisto roz-stava :: dto jap? -rosłlik v. samorostlik vosum- v. Yozum- ríščě nt. = crescens 1734 rossczy (ph jménech vodinnÿch; svovi. stě. nedo- róště); ale snożno, że klarelovsky zkrd- ceno m. rostücí. ro&cenie (?) nt. ». crenicio 1519 rozczeníc. (vým uménénie); patrnë pojeno s cresco. rostup v. rozstup (rošt m. = craticula Boh. 689 rost : Wiesb. 936 aid. Klavet ro&tec. Z méme. rośtec m. = craticula 2021 Rostecz AB atd. rota f. — agmen 2113 rota AB :- Bon. 914 — Wiesb. 1224 — Slov. Tteh. 14 = Veleś. aid. Ze slit. ro(t)ta. — processus 2253 rota AB ald, Ze still. rota. - = cithara v. roty rothauz m. = pretorium 2106 Rothauz (A:rothuz B)- Boh. 268 rothaus (var. ruthaus omylem) ald.; pozdëji rathavz, Hus za lo navrhl radnice. Všechno z němčiny. rotnik m. = augmentator 2220 Rotnyk AB = Nn 67'b rothnyk ad. roty pl. f. — cithara Boh. 969 roty — Wiesb. 60 aid. V Klarelovi príslušný vers chybl. Biblického puvodu, ze střlt. ro(t)ta. -vov v. prérov roveň f. — planicies 114 rowen ABG (vým plen) Nn 69"a (rowen, ale o skoro jako a; Hanka čte proto raveň, tak i Ję. Kt. atd.); ze slarsiho vovné v. t. rovenstvie t.:- equalitas 1495 rowen- stvje ald.; v żali. sić. — aequitas. Srovn. nerovenstvie. -Yovnánie v. porovnánie, prirovnánie, srovnánie, zrovnánie -rovmalcdlny v. prirovnatelny rovné f. — coetaneus 1252 Rowníe AB. ně. roveň; r. t. -rovnik v. nerovnik rounocena v. Yovnonocena
Strana 430
430 rovnohlas [rovnohlas m. :: ononimum (= óuQvv- #ov) Vokab. 28 rownohlass (var. rozwo- hlas) „de grammatica"; prejal léz Komestor, odtud i rovnuhlasny. (rovnokrot m. — p(aryalellus (= Tapi2- Amdog) Vokab. 279 rownokrot „de astro- nomia''. (rovnonocena f. — equinoccialis Vokab. 283 rownoczena (misto rovnonocena přepsáním) „de astronomia“; srovn. nocirovnost = equinoccia Z. a v Komes- łoru zimnie rovnonoczstwy = aequi- noctium autumnale; v. Joby. Gesch. J818, 1/0. (ZLy: svoun. tovnonoëni | Segu. Opav. 140.) rovnost f. :.: paritas 1480 rownost ald.; sroun. nocirovnost. (rovnosinie adj. equales Vokab. 290 rownostnye ,de astronomia”. voz- roz- v rozdělenie, rozeznánie atp. rozbeliś m. : - albita 314 Rozbieliss AB ,4wmonstrosi homincs'' vozczenie v. roślenie Yozcéstie nt. — bivium 111 Rozcziestie l. roż- D. АВС — Boh. 144 (var. rozczyesczye dial) — Wiesenb. 728, 1123 aid. (rozdalivé adj. : (nomen) distributi- vum Vokab. 57 rozdalywe (var. ro7du- ne, pvoti melru) ,,de grammatica"; ne- | nel vozdanć v. rozdalive rozdavadiny v. rozdavatedlna (rozdavatedind adj. : : disiunctiva Vokah. 118 rozdawatedlna (var. rozdawadlna) „de grammatica", neumelé. [rozdělena? 1.) = Idus Vokab. 264 roz- dyelena ,,de astronomia''; newmělé. vozdélend v. Yozdélena a nerozdélené (rozdélenie nt. = distinccio Vokab. 176 rozdyelenye ,,de rethorica". =: dimidiacio Vokab. 234 rozdyelenye „de arismetrica''. vozdélina v. xozsédlina rozdělili v. Yozdélenie [rozdiel m. — differencia Vokab. 205 rozdyel ,|de loyca''. vozdysnane v. vodiznavé -vożena v. pYirozena -vozenec v. narozenec Yozenie nt. — generacio 1730 rozenie (rým svatebně) -= Vokab. 306 aid. Srovn. narozenie, pfirozenie — rozmnoženie. -rozený v. přirozený 'rozeznánie nt. — discrecio Vokab. 77 rozeznanye ,,de grammatica". vozeznali v. rozeznanie rózha v. różdka rozhrśnie nt. — calvaria 2139 Rozhranye АВ = Veleś. Mam. A 17Y - Slov. Tieb. 14 ald.; svovn. na tom miesté, kdeZ slóve popraviSté ncb rozhránie Ad Ev. Mus. 48" atd. rozhrësenie nt. — absolumen 2320, 2479 rozhrziesseníe a/d. (Z1y: vedle toho by- valo stc. à rozhtiesenie.5 vozhYłsśui v. vozhré&enie rozchodník m. — distera (?) 829 rozchod- | nyk (jen v B; A nemd) „ignota herba"; srovn. differa rozchodnik Rost. F 35; jimak hojné v vosil., ale za umbilicus, vermicularis RVodń. 46 IT, crassula minor Rstl. Drk. 178" 1 add. rozkochany = hemus; (hemos) (exl cle- mos) Bohemos JI rozkochane Cechy (A : B Clenius rozkochany, spojil vers 11. se 17; odtud pak domnělé osobní jmé- no Clenius Rozkochany; v. úvod, str. 79, 96 od) clenius rozkochany Veleš. (Zlý: jinak rozkochaný dobře doloženo stě.> | rozkoš f. = voluptas 1458 rozkoss ald. = delicie Boh. 530 rozkosye (OF : E rozkoss) == Wiesb. 607 (rozkoss) rozkossi Mam. A 20" atd. Klaret nemá. [rozkošnost f. = voluptas Vokab. 424 rozkossnost a/d rozkotrc-most v. rokotrznost rozkrok m. = arcua 2546 rozkrok (kon- text maléř, pisec, rozkrok, vichrec) — artus Veles. rozla f. = pantheorita 144 rozla AB „la- pis": nynt nefrit, sardonyx Jg. Snad m. różla? rozlanie v vzlénie rozlévanie v. vzlévanie rozličnava f. = multipharia 2430 roz- licznava (omylem vzato И. adj. multi- faria za subst. a podle loho přeloženo). frozličnost f. = diversitas Vokab. 153 rozlicznost a/d. vozlosené n. nerozlożenć {rozmëk(a) m. = (litera) liquide. Vokab. 15 rozmiek (var. rozmek omylem, roz- myeka roti ?neiru) ,,de gramiatica'". rozmnożenie nt. multiplicamen 1596 rozmnozenie (rým značenie).
430 rovnohlas [rovnohlas m. :: ononimum (= óuQvv- #ov) Vokab. 28 rownohlass (var. rozwo- hlas) „de grammatica"; prejal léz Komestor, odtud i rovnuhlasny. (rovnokrot m. — p(aryalellus (= Tapi2- Amdog) Vokab. 279 rownokrot „de astro- nomia''. (rovnonocena f. — equinoccialis Vokab. 283 rownoczena (misto rovnonocena přepsáním) „de astronomia“; srovn. nocirovnost = equinoccia Z. a v Komes- łoru zimnie rovnonoczstwy = aequi- noctium autumnale; v. Joby. Gesch. J818, 1/0. (ZLy: svoun. tovnonoëni | Segu. Opav. 140.) rovnost f. :.: paritas 1480 rownost ald.; sroun. nocirovnost. (rovnosinie adj. equales Vokab. 290 rownostnye ,de astronomia”. voz- roz- v rozdělenie, rozeznánie atp. rozbeliś m. : - albita 314 Rozbieliss AB ,4wmonstrosi homincs'' vozczenie v. roślenie Yozcéstie nt. — bivium 111 Rozcziestie l. roż- D. АВС — Boh. 144 (var. rozczyesczye dial) — Wiesenb. 728, 1123 aid. (rozdalivé adj. : (nomen) distributi- vum Vokab. 57 rozdalywe (var. ro7du- ne, pvoti melru) ,,de grammatica"; ne- | nel vozdanć v. rozdalive rozdavadiny v. rozdavatedlna (rozdavatedind adj. : : disiunctiva Vokah. 118 rozdawatedlna (var. rozdawadlna) „de grammatica", neumelé. [rozdělena? 1.) = Idus Vokab. 264 roz- dyelena ,,de astronomia''; newmělé. vozdélend v. Yozdélena a nerozdélené (rozdélenie nt. = distinccio Vokab. 176 rozdyelenye ,,de rethorica". =: dimidiacio Vokab. 234 rozdyelenye „de arismetrica''. vozdélina v. xozsédlina rozdělili v. Yozdélenie [rozdiel m. — differencia Vokab. 205 rozdyel ,|de loyca''. vozdysnane v. vodiznavé -vożena v. pYirozena -vozenec v. narozenec Yozenie nt. — generacio 1730 rozenie (rým svatebně) -= Vokab. 306 aid. Srovn. narozenie, pfirozenie — rozmnoženie. -rozený v. přirozený 'rozeznánie nt. — discrecio Vokab. 77 rozeznanye ,,de grammatica". vozeznali v. rozeznanie rózha v. różdka rozhrśnie nt. — calvaria 2139 Rozhranye АВ = Veleś. Mam. A 17Y - Slov. Tieb. 14 ald.; svovn. na tom miesté, kdeZ slóve popraviSté ncb rozhránie Ad Ev. Mus. 48" atd. rozhrësenie nt. — absolumen 2320, 2479 rozhrziesseníe a/d. (Z1y: vedle toho by- valo stc. à rozhtiesenie.5 vozhYłsśui v. vozhré&enie rozchodník m. — distera (?) 829 rozchod- | nyk (jen v B; A nemd) „ignota herba"; srovn. differa rozchodnik Rost. F 35; jimak hojné v vosil., ale za umbilicus, vermicularis RVodń. 46 IT, crassula minor Rstl. Drk. 178" 1 add. rozkochany = hemus; (hemos) (exl cle- mos) Bohemos JI rozkochane Cechy (A : B Clenius rozkochany, spojil vers 11. se 17; odtud pak domnělé osobní jmé- no Clenius Rozkochany; v. úvod, str. 79, 96 od) clenius rozkochany Veleš. (Zlý: jinak rozkochaný dobře doloženo stě.> | rozkoš f. = voluptas 1458 rozkoss ald. = delicie Boh. 530 rozkosye (OF : E rozkoss) == Wiesb. 607 (rozkoss) rozkossi Mam. A 20" atd. Klaret nemá. [rozkošnost f. = voluptas Vokab. 424 rozkossnost a/d rozkotrc-most v. rokotrznost rozkrok m. = arcua 2546 rozkrok (kon- text maléř, pisec, rozkrok, vichrec) — artus Veles. rozla f. = pantheorita 144 rozla AB „la- pis": nynt nefrit, sardonyx Jg. Snad m. różla? rozlanie v vzlénie rozlévanie v. vzlévanie rozličnava f. = multipharia 2430 roz- licznava (omylem vzato И. adj. multi- faria za subst. a podle loho přeloženo). frozličnost f. = diversitas Vokab. 153 rozlicznost a/d. vozlosené n. nerozlożenć {rozmëk(a) m. = (litera) liquide. Vokab. 15 rozmiek (var. rozmek omylem, roz- myeka roti ?neiru) ,,de gramiatica'". rozmnożenie nt. multiplicamen 1596 rozmnozenie (rým značenie).
Strana 431
= multiplicacio Vokab. 235 rozmno- zenye ,,de arismetrica"'. rozmnožili v. rozmnoženie rozmrhač m. = dilapidator 1218 roz- mrhacz (A : G dissipator mrhacz) Veleš. = Slov. Treb. 14 = RVodi. 571" mrhacz ald.; sroun. rozmrhati. rozmrhati vb. impf.: dilapidans Fysiol. 292 gl. rozmrhagye atd. rozmyslnost [. — deliberacio 1536 roz- mislnost (75: tlustost) afd. rozoky adj. :luscus 308 rozoki (A: B mhurawy; ko říct, zdali skutečnou odchylkou); srovn. oli bicáta rozocicj (= oculos perversos) Ziv. Otc. ad 196° (ed. Smetdnka, str. 623). rozor m. — arcismus 741 rozor ABC Lact. a/d.; pak rozvor, dial. rozhor. rozpanitel m. == dominator 1236 rozpa- iiitel AB (as? m. vzpanitel, omylem). vozpth v. Yápek vozpiek v. Yápek (rozpinadlo nt. — dola Boh. 839 rozpy- nadlo (OF : E rospinadlo) — Klaret nemá. vozplodili v. xozplozenie [rozplodn:i adj. — generativa (vis) Vo- kab. 315 rozplodna ,,dc phisica"'. (rozplozenie nt. — genus Vokab. 93 roz- plozenye ,,de grammatica““. rozporicë, rosp- f. — rosporzicze 2180, mezi názvy vozntch cásli, bez lal. slova: postranek appellum, rosporzicze.., dvojné duellum — rozpotice spellium Zid. vkp. kvak. Jg.; mi. rozporka = jedna z oněch dvou dřevcí, na které se postranky přivazují a kteréžto dvě s važištěm váhy u vozu neb pluhu püsobi" Jg. (Zty: stc. téZ rozpote 1500 ArchC. 17,484.) (rozpravenie nt. = narracio Vokab. 163 rozprawenye ,,de rhetorica". (rozproména f. = eteroclises (HÉTEO OX Àt- | aig) Vokab. 66 rozpromyena „de grammatica''. rozpromëñiavé adj. nt. = cteroclita (=: ÉreoôzAiTa) Vokab. 67 rozpromye- nawa (var. rozpromycwana omylem) ,de grammatica““. yozpromyewana v. vozproménavá rozpuk m. — verpis 2547 rozpuk; vyznam naprosto nejasný; kontext brannicè tirsa. brzicé tusum, verpis rozpuk, aculum, špička, vocher eflax, olfa voñakka. Jg. uvádí z Boleslavska rozpuk —hou- senka vcliká, mající oka na hibet; Ki. uvádí význam tlustý člověk, £2 — rostlina ald. (rozrax m. anapaestus VokaL. 22 roz- raz „de grammatica“ (= stopa vv. 7), umělé. rozsčdlina f. = scissura 110 rozssycd- lyna (B : A rozdielina omylem, rozsed- lina G, rozsedlena C) — Veleś. alf. ro(z)sèvaë m. — seminator Boh. 823 ros- syewacz (var. rossewacz) Wiesb. 1126 atd.; později též rozsivaë; :a to u Klarela rozstvatel. ro(z)séva&ka f. — seminatorium 2521 ro- sevaczka — Boh. 824 rossyewaczka : Vele&. rozsiewaczka a!d.; později roz- sivka. ro(z)sévatel m. — seminator 2199 rosic- vatcl. -rozsiev 7. YOZSÉV rozsochy pl. f. — ticiale 2079 rossochy (B : A rasochi) Boh. 621 rosochy Veleä. — rossochy aid. mé, rasochy — vidlice do peci Jg. = cribrale v. riedé&icé. rozsol v. rosol vozstava v. Yostava rozstup m. = polianus 1693 rozstup (B: A rostup, psáno via jako wstup) ,,lan- guor“. vozsüdili v. Yozsüzenie Yozsüzenie nt. — diiudicamen 2255 roz- suzenie rym zvrženie) aid rozsafnost f. = providencia 1405 safnost (rym stiiezvost) ald. roziilié m. — amplator 1231 Rozssirzicz AG — Lact. atd. roz- rozšiřitel m. — amplificator 1232 roz- ssirzitel AG atd. roztéëkn f. — refluxus 341 roztoczka (AB : roztuoczka G) = roztieczka Vo- leš. ald. Yozlietka v. roztećka rozilesk m. — artocopus 1802 Roztlesk ABD = Boh. 293 (var. costlecz omy- lem) Wiesenb. 166 atd.; Lact. hnétenice, né. hnětýnka. voztóčka v. roztéčka „ozłrżelec v. vztrżlec
= multiplicacio Vokab. 235 rozmno- zenye ,,de arismetrica"'. rozmnožili v. rozmnoženie rozmrhač m. = dilapidator 1218 roz- mrhacz (A : G dissipator mrhacz) Veleš. = Slov. Treb. 14 = RVodi. 571" mrhacz ald.; sroun. rozmrhati. rozmrhati vb. impf.: dilapidans Fysiol. 292 gl. rozmrhagye atd. rozmyslnost [. — deliberacio 1536 roz- mislnost (75: tlustost) afd. rozoky adj. :luscus 308 rozoki (A: B mhurawy; ko říct, zdali skutečnou odchylkou); srovn. oli bicáta rozocicj (= oculos perversos) Ziv. Otc. ad 196° (ed. Smetdnka, str. 623). rozor m. — arcismus 741 rozor ABC Lact. a/d.; pak rozvor, dial. rozhor. rozpanitel m. == dominator 1236 rozpa- iiitel AB (as? m. vzpanitel, omylem). vozpth v. Yápek vozpiek v. Yápek (rozpinadlo nt. — dola Boh. 839 rozpy- nadlo (OF : E rospinadlo) — Klaret nemá. vozplodili v. xozplozenie [rozplodn:i adj. — generativa (vis) Vo- kab. 315 rozplodna ,,dc phisica"'. (rozplozenie nt. — genus Vokab. 93 roz- plozenye ,,de grammatica““. rozporicë, rosp- f. — rosporzicze 2180, mezi názvy vozntch cásli, bez lal. slova: postranek appellum, rosporzicze.., dvojné duellum — rozpotice spellium Zid. vkp. kvak. Jg.; mi. rozporka = jedna z oněch dvou dřevcí, na které se postranky přivazují a kteréžto dvě s važištěm váhy u vozu neb pluhu püsobi" Jg. (Zty: stc. téZ rozpote 1500 ArchC. 17,484.) (rozpravenie nt. = narracio Vokab. 163 rozprawenye ,,de rhetorica". (rozproména f. = eteroclises (HÉTEO OX Àt- | aig) Vokab. 66 rozpromyena „de grammatica''. rozpromëñiavé adj. nt. = cteroclita (=: ÉreoôzAiTa) Vokab. 67 rozpromye- nawa (var. rozpromycwana omylem) ,de grammatica““. yozpromyewana v. vozproménavá rozpuk m. — verpis 2547 rozpuk; vyznam naprosto nejasný; kontext brannicè tirsa. brzicé tusum, verpis rozpuk, aculum, špička, vocher eflax, olfa voñakka. Jg. uvádí z Boleslavska rozpuk —hou- senka vcliká, mající oka na hibet; Ki. uvádí význam tlustý člověk, £2 — rostlina ald. (rozrax m. anapaestus VokaL. 22 roz- raz „de grammatica“ (= stopa vv. 7), umělé. rozsčdlina f. = scissura 110 rozssycd- lyna (B : A rozdielina omylem, rozsed- lina G, rozsedlena C) — Veleś. alf. ro(z)sèvaë m. — seminator Boh. 823 ros- syewacz (var. rossewacz) Wiesb. 1126 atd.; později též rozsivaë; :a to u Klarela rozstvatel. ro(z)séva&ka f. — seminatorium 2521 ro- sevaczka — Boh. 824 rossyewaczka : Vele&. rozsiewaczka a!d.; později roz- sivka. ro(z)sévatel m. — seminator 2199 rosic- vatcl. -rozsiev 7. YOZSÉV rozsochy pl. f. — ticiale 2079 rossochy (B : A rasochi) Boh. 621 rosochy Veleä. — rossochy aid. mé, rasochy — vidlice do peci Jg. = cribrale v. riedé&icé. rozsol v. rosol vozstava v. Yostava rozstup m. = polianus 1693 rozstup (B: A rostup, psáno via jako wstup) ,,lan- guor“. vozsüdili v. Yozsüzenie Yozsüzenie nt. — diiudicamen 2255 roz- suzenie rym zvrženie) aid rozsafnost f. = providencia 1405 safnost (rym stiiezvost) ald. roziilié m. — amplator 1231 Rozssirzicz AG — Lact. atd. roz- rozšiřitel m. — amplificator 1232 roz- ssirzitel AG atd. roztéëkn f. — refluxus 341 roztoczka (AB : roztuoczka G) = roztieczka Vo- leš. ald. Yozlietka v. roztećka rozilesk m. — artocopus 1802 Roztlesk ABD = Boh. 293 (var. costlecz omy- lem) Wiesenb. 166 atd.; Lact. hnétenice, né. hnětýnka. voztóčka v. roztéčka „ozłrżelec v. vztrżlec
Strana 432
432 rozum m. — intellectus 1344 rozum Boh. 412 = Wiesb. 425 ald. Srovn. prorozum. (rozumatedlná adj. = racionalis Vokab. 121 rozumatedlna (var. rosumdlna chybně) „de grammatica'“, neumělé. = intellectiva Vokab. 316 rozumate- dlna ,,de phisica “, weumdZlé. [rozuménie nt. ~. racionacio Vokab. 170 rozumienie (je jenom v Klesn.; snad cizt pitdavek). rozuměli v. yozuménie Lrozumnost f. = intelligencia Vokab. 395 rozumnost ,,de ethica'' a/d. [rozumoduch m.: 326 rozumoduch ,,de thelologia'’, umé- lé, zaniklo. rozvadcé m. = sequester 2227 rozwad- czye (B: Rosuadcze A) Veleš. (vzvadce Jg; odtud pak Čel. Dod. opravil vzvodce, lak přejal Kt. atd. všechno omylem. rozvázanie nt. = vincula 2415 rozväzu nie (rým vzeščie) „de festis‘‘; nejspise se míní sválek sv. Petra z okovů vy- prošténí, 7. srpna. rozvdzali v. Yozvázanie rozvoda f. — scisma 1424 rozvoda AB = Veles.; neobrainé pÿelozeno. vozvohlas v. rovnohlas rozvora f. — longale 2173 Rozvora AB — Boh. 778 = Wiesb. 1060 ald. , jest u vozu dřevo dlouhé pod vozem od přední nápravy k zadní jdoucí a tak předek a zadek vozu spojující“ Jg. Ki. vozzamySlované v. zamyslované rozzélenie nt. — lamentacio 1570 roz- zelenye AB (rym plakánie) Wiesb. 86 ald. rozzëhlti v. Yozzélenie róZdka f. — ulmus 652 ruozdka (A.C rozka) ,,plantae speciales’’; preklad ne- přesný; varianta rozka může byli ićż rózka = rózha, srovn. mozh — mozk. Yózé f. = rosa 713 rozie = Boh. 323 rvosye (var. ruoze dial.). V Klavetowi s tím sbojeno vlaská orto- rosa (v. vlaská) a campora polska. odtud pak Veles. vlaská róZe ortorosa, RVodü. 427, 37 IF ortosa vlaská ruoZe old. Z lat. -rožec v. jednorožec, kozorožec : intelligencia Vokab. | rozum — rudu rožeň m. — veru 2021 rozen = Boh. 689 = Wiesb. 937 ald. voZla v. rozla róznik m. — rosar 668 roznyk (B: ruoz- nik A) ,,plantae speciales”. fpan m. = mugilus 411 rzpan AB ,,pis- cis’ Georges ,,mugilis = ein Mcer- fisch, Meeralant''. -pucenia v. zarpucenia rpyle f.}? — argula 184 rpyle AB (vým okolek) = Nn 70Ya; konlext dus, tties- kanie, okolek, ropüch, rpyle, piáslo, htmet.. riéna f. — labira 1321 rtyena (A : rztrena B onrylesn) asi Zila ke rtum. vluc v. rtuť xtut m. — argentum vivum 98 rtut (AB: rttuth G) — Boh. 154 rtut (var. rtucz dial., ctrut omylem) — Vele&. (vmmar- tum, chybné luštění zkratky vivum ar- gentum) = RVodn. 35Y a = Rstl. Drk. 177Y = Lact. mm III'b ald. Z lat. xty Du. m. — labia 1282 rty — Boh. 119 — Wiesb. 446 ald. rub m. vestis 1855 rub. AB aid. vestimenta Boh. 547 ruby — Wiesb. 621 aid.; Klavet: rücho. rub v. srub rubáš m. = simpleridon 1878 Rubass AB Boh. 569 — Wiesb. 635 — Veleš. (Jg. ruvač mylně) = Mam. A. 35" ald. -rübek v. érubek rübenie nt. = ruellum 1821 rubenfe AB : Boh. 537 (gruellum) — Veles. (rul- lum) Wiesh. 614 = Nn 65'b aid. Jg. — roubenina, die Grütze. +ubi 7. otrubi rübik m. — arda 627 rubik ABCD = Velcś. (alda) — raubik Lact.Q V”Vb atd ruby v rub -uč v. jednoruč, obruč, zruč -vučec v. bezručec -Yucenie v. poruéenie ruéi adj. = velox 1257 ruczy ald. rúčí pes v. pes -yulie v. nárucie iruéniík m. — calix Boh. 901 rucznyk (var. kelich dial); Klavet kalich. Srovm. poručník a ubrusec. -yucovali v. obruéovati rud m. — minium 155 Rud. ABTrial. | ruda f. — minera 87 ruda ABCG = Boh. 152 == Wiesb. 744 afd. — gleba v. hráda.
432 rozum m. — intellectus 1344 rozum Boh. 412 = Wiesb. 425 ald. Srovn. prorozum. (rozumatedlná adj. = racionalis Vokab. 121 rozumatedlna (var. rosumdlna chybně) „de grammatica'“, neumělé. = intellectiva Vokab. 316 rozumate- dlna ,,de phisica “, weumdZlé. [rozuménie nt. ~. racionacio Vokab. 170 rozumienie (je jenom v Klesn.; snad cizt pitdavek). rozuměli v. yozuménie Lrozumnost f. = intelligencia Vokab. 395 rozumnost ,,de ethica'' a/d. [rozumoduch m.: 326 rozumoduch ,,de thelologia'’, umé- lé, zaniklo. rozvadcé m. = sequester 2227 rozwad- czye (B: Rosuadcze A) Veleš. (vzvadce Jg; odtud pak Čel. Dod. opravil vzvodce, lak přejal Kt. atd. všechno omylem. rozvázanie nt. = vincula 2415 rozväzu nie (rým vzeščie) „de festis‘‘; nejspise se míní sválek sv. Petra z okovů vy- prošténí, 7. srpna. rozvdzali v. Yozvázanie rozvoda f. — scisma 1424 rozvoda AB = Veles.; neobrainé pÿelozeno. vozvohlas v. rovnohlas rozvora f. — longale 2173 Rozvora AB — Boh. 778 = Wiesb. 1060 ald. , jest u vozu dřevo dlouhé pod vozem od přední nápravy k zadní jdoucí a tak předek a zadek vozu spojující“ Jg. Ki. vozzamySlované v. zamyslované rozzélenie nt. — lamentacio 1570 roz- zelenye AB (rym plakánie) Wiesb. 86 ald. rozzëhlti v. Yozzélenie róZdka f. — ulmus 652 ruozdka (A.C rozka) ,,plantae speciales’’; preklad ne- přesný; varianta rozka může byli ićż rózka = rózha, srovn. mozh — mozk. Yózé f. = rosa 713 rozie = Boh. 323 rvosye (var. ruoze dial.). V Klavetowi s tím sbojeno vlaská orto- rosa (v. vlaská) a campora polska. odtud pak Veles. vlaská róZe ortorosa, RVodü. 427, 37 IF ortosa vlaská ruoZe old. Z lat. -rožec v. jednorožec, kozorožec : intelligencia Vokab. | rozum — rudu rožeň m. — veru 2021 rozen = Boh. 689 = Wiesb. 937 ald. voZla v. rozla róznik m. — rosar 668 roznyk (B: ruoz- nik A) ,,plantae speciales”. fpan m. = mugilus 411 rzpan AB ,,pis- cis’ Georges ,,mugilis = ein Mcer- fisch, Meeralant''. -pucenia v. zarpucenia rpyle f.}? — argula 184 rpyle AB (vým okolek) = Nn 70Ya; konlext dus, tties- kanie, okolek, ropüch, rpyle, piáslo, htmet.. riéna f. — labira 1321 rtyena (A : rztrena B onrylesn) asi Zila ke rtum. vluc v. rtuť xtut m. — argentum vivum 98 rtut (AB: rttuth G) — Boh. 154 rtut (var. rtucz dial., ctrut omylem) — Vele&. (vmmar- tum, chybné luštění zkratky vivum ar- gentum) = RVodn. 35Y a = Rstl. Drk. 177Y = Lact. mm III'b ald. Z lat. xty Du. m. — labia 1282 rty — Boh. 119 — Wiesb. 446 ald. rub m. vestis 1855 rub. AB aid. vestimenta Boh. 547 ruby — Wiesb. 621 aid.; Klavet: rücho. rub v. srub rubáš m. = simpleridon 1878 Rubass AB Boh. 569 — Wiesb. 635 — Veleš. (Jg. ruvač mylně) = Mam. A. 35" ald. -rübek v. érubek rübenie nt. = ruellum 1821 rubenfe AB : Boh. 537 (gruellum) — Veles. (rul- lum) Wiesh. 614 = Nn 65'b aid. Jg. — roubenina, die Grütze. +ubi 7. otrubi rübik m. — arda 627 rubik ABCD = Velcś. (alda) — raubik Lact.Q V”Vb atd ruby v rub -uč v. jednoruč, obruč, zruč -vučec v. bezručec -Yucenie v. poruéenie ruéi adj. = velox 1257 ruczy ald. rúčí pes v. pes -yulie v. nárucie iruéniík m. — calix Boh. 901 rucznyk (var. kelich dial); Klavet kalich. Srovm. poručník a ubrusec. -yucovali v. obruéovati rud m. — minium 155 Rud. ABTrial. | ruda f. — minera 87 ruda ABCG = Boh. 152 == Wiesb. 744 afd. — gleba v. hráda.
Strana 433
rudiš — Rušcenín -rudit v. zrudié rudiś m. =: rust(olicus (?) 2207 rudiss (jen v B, A nemá); konlext rudis, rataj, ko- zák, konšel.. Smnad lt. rudis? rudníčka f. = pixis 2634 rudniczka (rym potiehacka). rufec m. = ruffita 319 rufecz AB (rym chodira&ec) ,,monstrosi homines"; pře- Rladatel neporozuměl li. rufita = (asi) zrzoun. Ci m. rusec? rufian m. = leno 1132 ruffyan (BG: A rufigan) = Wiesb. 95 aid. Z ilal. ruf- fiano Jg. rufianka f. — lena 1181 rufyanka ABG. atd. V. předchozí. ruhač v. roháč vrúhati v. porühati rúcha f. = lintca Boh. 633 rucha = Wiesb. 890 atd. Klaret pásnička. rücho nt. — vestimenta 1856 rucho — Wiesb. 620 atd. vestis Boh. 542 rucho atd.; Klavet zało rub. bielć richo: femorale Boh. 563 byele rucho =- Wiesb. 629 (ale jenom rucho); Klaret meind. ruka f. — manus 1287 ruka — Boh. 426 | atd. Sv, rukojmě a rukovèt. rukáv m. = manica 1861 rukaw = Boh. 564 = Wiesb. 631 atd. rukavicé f. — cirotheca (= YELOOSNXMN) 1862 — Boh. 560 (rukawyczye) atd. rukavicnik m. — cirotecarius 2604 ruka- wicznik — Boh. 902. ała. -rukávie v. zárukávie rukävnik m. = mansa 2680 rukawnik = Veles. atd.; ,, sit ruèni, k pytlu podobná, s obloukem, do níž myslivci koroptvy chytají“ Jg. rukojemstvie nt. fideiussoria 2270 ru- kogemstvie (79; obrucuje) afd. rukojmé m. — fideiussor 1241 rukogmie atd.; ně. též rukojmí. vukotržnost v. xokotržnost rukovéc v. rukovët vuhovëcné v. rukovétné rukovét f. — merges 716 rukoviet ABCD — Boh. 358 (var. rukowyec omylem) — Wiesb. 375 — Veleś$. ałd.; Georges „„mer: ges — die Garbe''. — palma v. rokyta. [rukovëtné adj. pl. = (artes? manuales Vokab. 473 rukowyetne (war. wyeczne, omylem) „de artibus“. ruko- 433 rukovstvie nt. - palma 2478 rukovstvie (rym vítézstvie); kontex! poslavnost, vitézstvie, tieh, rukovstvie, svècenie, rozhrésenie.. . rum m. = scrups 110 rum ABCG atd.; konlext rum, rozsédlina, sküla, roz- céstie. Z nämé. Mtz. Csl. rumènec m. — andorium 848 rumencez (A:B rumyenecz; rým lustinec) -<- Rstl. Drk. 178* (— andorum; 181a 1 rosula) ,,ignotae herbae‘‘; sroun. nè. rumênek, dial. rumánek (=- heřmánek) Kt. VII, rumenice = Lotwurz, cina- baris Kt. ald. rüno nt. = vellus 473 runo AG = Boh. 192 atd. "rip m. = quada 1676 dup AB (asi omy- lem) = Veleš. rup ,,languor''; kontext strupy, otok, zmodránie, rúp, dna, vodnétele..; né. roupy. rupěl v. küpél rüpik ra. — ostula 842 rupik AB „ignota herba" = rupnik RVodn. 42'b atd.; nyní = euphorbia esula Kt. (ZLiy: nya na Bydžovsku roupnik /£2 — Ranun- culus ficaria orsej jarní (podle prof. Němce). Má u kořene čevvtěko- vıld hlizky.) vüpnik v. rúpíik m. = cornipa (nejspiś klaretovsky zhváceno cornipeda; Georges hornfüssig) 519 russ AB — mezi jmeny kont; Jgm.: ,rausy — dlauhé chlupy na koňských nohách“. (Zly: mohl by lo byli též ruský kůň, srovmn. šváb, prus, valach.> Též mě. (i stě.) osobní jméno Rous ^ rus 1n. Rusënin v. Rusénin ruský v. zámek. rusost f. — citrinitas (B:A citrinast omylem) 1504 rusost AB (yym modrost) — pñ vypoëtr barev. rüß m. = disceptacio (A : B discrepacio) 113 russ (zým súš) Veleś. (discrepa: cio) = RVodà. 58"b ald.; asi biblického původu. rúšce v. xušicč rušč? = zyho 460 russcz ,clauda mon- stra". Rusenin m. Rutenus (B: A Ruteus omylem) 936 rusyenyn (AB : Russe- nyn Trial; vým méûfénin) ald.; mě. RuSan Jg. (Zly: ale w Hájka, Kvron.
rudiš — Rušcenín -rudit v. zrudié rudiś m. =: rust(olicus (?) 2207 rudiss (jen v B, A nemá); konlext rudis, rataj, ko- zák, konšel.. Smnad lt. rudis? rudníčka f. = pixis 2634 rudniczka (rym potiehacka). rufec m. = ruffita 319 rufecz AB (rym chodira&ec) ,,monstrosi homines"; pře- Rladatel neporozuměl li. rufita = (asi) zrzoun. Ci m. rusec? rufian m. = leno 1132 ruffyan (BG: A rufigan) = Wiesb. 95 aid. Z ilal. ruf- fiano Jg. rufianka f. — lena 1181 rufyanka ABG. atd. V. předchozí. ruhač v. roháč vrúhati v. porühati rúcha f. = lintca Boh. 633 rucha = Wiesb. 890 atd. Klaret pásnička. rücho nt. — vestimenta 1856 rucho — Wiesb. 620 atd. vestis Boh. 542 rucho atd.; Klavet zało rub. bielć richo: femorale Boh. 563 byele rucho =- Wiesb. 629 (ale jenom rucho); Klaret meind. ruka f. — manus 1287 ruka — Boh. 426 | atd. Sv, rukojmě a rukovèt. rukáv m. = manica 1861 rukaw = Boh. 564 = Wiesb. 631 atd. rukavicé f. — cirotheca (= YELOOSNXMN) 1862 — Boh. 560 (rukawyczye) atd. rukavicnik m. — cirotecarius 2604 ruka- wicznik — Boh. 902. ała. -rukávie v. zárukávie rukävnik m. = mansa 2680 rukawnik = Veles. atd.; ,, sit ruèni, k pytlu podobná, s obloukem, do níž myslivci koroptvy chytají“ Jg. rukojemstvie nt. fideiussoria 2270 ru- kogemstvie (79; obrucuje) afd. rukojmé m. — fideiussor 1241 rukogmie atd.; ně. též rukojmí. vukotržnost v. xokotržnost rukovéc v. rukovët vuhovëcné v. rukovétné rukovét f. — merges 716 rukoviet ABCD — Boh. 358 (var. rukowyec omylem) — Wiesb. 375 — Veleś$. ałd.; Georges „„mer: ges — die Garbe''. — palma v. rokyta. [rukovëtné adj. pl. = (artes? manuales Vokab. 473 rukowyetne (war. wyeczne, omylem) „de artibus“. ruko- 433 rukovstvie nt. - palma 2478 rukovstvie (rym vítézstvie); kontex! poslavnost, vitézstvie, tieh, rukovstvie, svècenie, rozhrésenie.. . rum m. = scrups 110 rum ABCG atd.; konlext rum, rozsédlina, sküla, roz- céstie. Z nämé. Mtz. Csl. rumènec m. — andorium 848 rumencez (A:B rumyenecz; rým lustinec) -<- Rstl. Drk. 178* (— andorum; 181a 1 rosula) ,,ignotae herbae‘‘; sroun. nè. rumênek, dial. rumánek (=- heřmánek) Kt. VII, rumenice = Lotwurz, cina- baris Kt. ald. rüno nt. = vellus 473 runo AG = Boh. 192 atd. "rip m. = quada 1676 dup AB (asi omy- lem) = Veleš. rup ,,languor''; kontext strupy, otok, zmodránie, rúp, dna, vodnétele..; né. roupy. rupěl v. küpél rüpik ra. — ostula 842 rupik AB „ignota herba" = rupnik RVodn. 42'b atd.; nyní = euphorbia esula Kt. (ZLiy: nya na Bydžovsku roupnik /£2 — Ranun- culus ficaria orsej jarní (podle prof. Němce). Má u kořene čevvtěko- vıld hlizky.) vüpnik v. rúpíik m. = cornipa (nejspiś klaretovsky zhváceno cornipeda; Georges hornfüssig) 519 russ AB — mezi jmeny kont; Jgm.: ,rausy — dlauhé chlupy na koňských nohách“. (Zly: mohl by lo byli též ruský kůň, srovmn. šváb, prus, valach.> Též mě. (i stě.) osobní jméno Rous ^ rus 1n. Rusënin v. Rusénin ruský v. zámek. rusost f. — citrinitas (B:A citrinast omylem) 1504 rusost AB (yym modrost) — pñ vypoëtr barev. rüß m. = disceptacio (A : B discrepacio) 113 russ (zým súš) Veleś. (discrepa: cio) = RVodà. 58"b ald.; asi biblického původu. rúšce v. xušicč rušč? = zyho 460 russcz ,clauda mon- stra". Rusenin m. Rutenus (B: A Ruteus omylem) 936 rusyenyn (AB : Russe- nyn Trial; vým méûfénin) ald.; mě. RuSan Jg. (Zly: ale w Hájka, Kvron.
Strana 434
434 398° je Rusenin: jméno Trojice sv że jest Rusenin.> rasicé {. = rigillum 1866 russyczye (13 : A russicze) — Boh. 574 rusycze (LO: Frusscze; možno, že — rúšce mt.) ald. rúška f. = panniculus 1857 ruska (rym zluščka) = Boh. 550 atd. -vuška v. t. poru&ka rita f. — rutta 785 ruta AB. Boh. 320 = Rstl. Drk. 185Y : | rauta Rostl. F 40 — rauta domácí i planá Lact. mm I'a atd., hojně v vosll. Z lat. ruthaus v. rathaus rütka £.: psie rütka : - psentula 839 psye rutka (rym modrunka); as: jen pro rym, svovn. sentula psi ruta RVodn. 43Va ald. rutlink m. — spata 150 ruthnk AB = Veleś. aid. = culter Boh. 766 rutlynk (¢ar. ruth- nyk omylem, nuoz dial) atd. Ze st/hntm. riutelinc lancea minor (Matz. Cisł sl. s. v. rutlnfk); vyh!ad v Komestoru rutlynk versatilis jest mec s obú stranú ostří a řeže, kam jej kolivěk obrátí (wved! Jg., Bdl. Gloss.) (Zly: citdi z Comesl. C 11b 2»; mylně &eno rutlnik Jg. rutlnik v. rutlink rütnik m. rutela 568 rutnyk „serpens” spojovdmo pałynć s váta - zuta. — culter v. rutlink. (Korybut) neni na pokřtěný muž, než vuvać v. rubáš vü£dka v. róžďka ruzen (ruZen?) m. — paburus (A babu- rus B) 2193 ruzen AB (koniexż klitnik, kmet, trhovan, ruzen, stláf); Georges. baburrus — stultus, ineptus. ruzka (rüzka?) f. — angola 2353 ruzka, ve výčiu názvů kostelních boží syn, ruzka, obědně, španda, zvekně. -vužel v. záxužel va v. urva řváč v. řváček řváček m. — barritonans 1078 Rzwaczek (A: rzymaczek B, proti melru s; odtud u Gb. mesprávně hřímáček; Hanka chybně rýmáček) = Veleš. rzwacz (opravou úmyslnou) — překlad neumělý. (Zły: řváč mn. pf. v EvOl. 197 (Sir, 41, 4). rval m. = onix 125 rval (A:B riwal proti metru G; rým křišťál) — překlad spojoval s óčvvé = dráp. rüSicé — rvchtátová vvohruec v. Yukovét -vyb v. velryb ryba f. — piscis 375 riba — Boh. 69 — Wiesb. 209 ad. rybik m. = piscecula 269 ribak AB (rym splak) ,,volatilia campestria’ Fysiol. 605 mg. (,alio nomine dicitur potiet£nicek'"), »yni lednácek, dial. rybafik; sroun rybicek = halcyon Jg. {Zty: rybak =" orel fićni chod.; J. T. Hruška, Z pamčtí dědečka včelaře, 1926, 116.» rybál m. — piscola 580 ribal (vy» hovni- vál) ,vermis'; wtvořeno podle lat. pisc-ola: ryb-ál. rybáf m. — piscator 2647 Ribarz = Boh. 925 aid. rybářstvo nt. = piscatoria 1660 ribarz- stvo — Vokab. 462 atd. vybebl:a v. ryberka vybelka v. ryberka | ryberka f. = rubela Boh. 969 ryberka (var. rybelka dial); nástroj hudební (housle 2—-3strunove); v Klarciu pří- slušný vers chybi. Nejedły, Dźfiny před- hus. zpěvu, 122 (1904) vykládá: „housle o 2 nebo o 3 strunách sluly rybebka podle franc. vubibe''. rybka [. — pisciculus 375 ribka ad. (rybnár m. — piscis Vokab. 299 rybnarz »,de astronomia" (,,piscis erit dictus et in astris est bene pictus") — zname- nt webeshé. (Zty: pfijato té v Lék. hh 17", Lék. Fv. 2a.» Nyni ryby. rybnik m. — piscina 357 Rybnik = Boh. 60 — Wiesb. 179 aid. rybulák m. — morplex 269 ribulak AD ,volatilia campestria", snad zkaženo z morphnos (Plin.). Georges: eine Adler- art, der Entenadler. rycie v. rytief ryć m. — fodilis 2508 rycz (A : B ficz) :- Boh. 808 (var. rzicz dial.) = Zid. rkp. krak. Jg. aid. ryéka v. říčka rycha v. rychta rychta f. = iudicatoria 1659 rychta (U: richa A omylem) atd. rychtáf m. — iudex Boh. 747 rychtarz: Klare! nemá; příslušný vers patrně chybí. Z němčiny. rychtářová f. = iudicissa 2197 richtar- zova ald.
434 398° je Rusenin: jméno Trojice sv że jest Rusenin.> rasicé {. = rigillum 1866 russyczye (13 : A russicze) — Boh. 574 rusycze (LO: Frusscze; možno, že — rúšce mt.) ald. rúška f. = panniculus 1857 ruska (rym zluščka) = Boh. 550 atd. -vuška v. t. poru&ka rita f. — rutta 785 ruta AB. Boh. 320 = Rstl. Drk. 185Y : | rauta Rostl. F 40 — rauta domácí i planá Lact. mm I'a atd., hojně v vosll. Z lat. ruthaus v. rathaus rütka £.: psie rütka : - psentula 839 psye rutka (rym modrunka); as: jen pro rym, svovn. sentula psi ruta RVodn. 43Va ald. rutlink m. — spata 150 ruthnk AB = Veleś. aid. = culter Boh. 766 rutlynk (¢ar. ruth- nyk omylem, nuoz dial) atd. Ze st/hntm. riutelinc lancea minor (Matz. Cisł sl. s. v. rutlnfk); vyh!ad v Komestoru rutlynk versatilis jest mec s obú stranú ostří a řeže, kam jej kolivěk obrátí (wved! Jg., Bdl. Gloss.) (Zly: citdi z Comesl. C 11b 2»; mylně &eno rutlnik Jg. rutlnik v. rutlink rütnik m. rutela 568 rutnyk „serpens” spojovdmo pałynć s váta - zuta. — culter v. rutlink. (Korybut) neni na pokřtěný muž, než vuvać v. rubáš vü£dka v. róžďka ruzen (ruZen?) m. — paburus (A babu- rus B) 2193 ruzen AB (koniexż klitnik, kmet, trhovan, ruzen, stláf); Georges. baburrus — stultus, ineptus. ruzka (rüzka?) f. — angola 2353 ruzka, ve výčiu názvů kostelních boží syn, ruzka, obědně, španda, zvekně. -vužel v. záxužel va v. urva řváč v. řváček řváček m. — barritonans 1078 Rzwaczek (A: rzymaczek B, proti melru s; odtud u Gb. mesprávně hřímáček; Hanka chybně rýmáček) = Veleš. rzwacz (opravou úmyslnou) — překlad neumělý. (Zły: řváč mn. pf. v EvOl. 197 (Sir, 41, 4). rval m. = onix 125 rval (A:B riwal proti metru G; rým křišťál) — překlad spojoval s óčvvé = dráp. rüSicé — rvchtátová vvohruec v. Yukovét -vyb v. velryb ryba f. — piscis 375 riba — Boh. 69 — Wiesb. 209 ad. rybik m. = piscecula 269 ribak AB (rym splak) ,,volatilia campestria’ Fysiol. 605 mg. (,alio nomine dicitur potiet£nicek'"), »yni lednácek, dial. rybafik; sroun rybicek = halcyon Jg. {Zty: rybak =" orel fićni chod.; J. T. Hruška, Z pamčtí dědečka včelaře, 1926, 116.» rybál m. — piscola 580 ribal (vy» hovni- vál) ,vermis'; wtvořeno podle lat. pisc-ola: ryb-ál. rybáf m. — piscator 2647 Ribarz = Boh. 925 aid. rybářstvo nt. = piscatoria 1660 ribarz- stvo — Vokab. 462 atd. vybebl:a v. ryberka vybelka v. ryberka | ryberka f. = rubela Boh. 969 ryberka (var. rybelka dial); nástroj hudební (housle 2—-3strunove); v Klarciu pří- slušný vers chybi. Nejedły, Dźfiny před- hus. zpěvu, 122 (1904) vykládá: „housle o 2 nebo o 3 strunách sluly rybebka podle franc. vubibe''. rybka [. — pisciculus 375 ribka ad. (rybnár m. — piscis Vokab. 299 rybnarz »,de astronomia" (,,piscis erit dictus et in astris est bene pictus") — zname- nt webeshé. (Zty: pfijato té v Lék. hh 17", Lék. Fv. 2a.» Nyni ryby. rybnik m. — piscina 357 Rybnik = Boh. 60 — Wiesb. 179 aid. rybulák m. — morplex 269 ribulak AD ,volatilia campestria", snad zkaženo z morphnos (Plin.). Georges: eine Adler- art, der Entenadler. rycie v. rytief ryć m. — fodilis 2508 rycz (A : B ficz) :- Boh. 808 (var. rzicz dial.) = Zid. rkp. krak. Jg. aid. ryéka v. říčka rycha v. rychta rychta f. = iudicatoria 1659 rychta (U: richa A omylem) atd. rychtáf m. — iudex Boh. 747 rychtarz: Klare! nemá; příslušný vers patrně chybí. Z němčiny. rychtářová f. = iudicissa 2197 richtar- zova ald.
Strana 435
rychtářstvo --- sábě 435 “rvchtářstvo nt. : iudicatoria 465 rvch- tarzstvo atd. IKlaret za to rychta. ryk m. — ega 1035 rik AB (rým muče- dlnik) — Veleś. (egar- »n. ega) si jenom vložka pro rým, ega — eia! rykel m.? — epur 1968 rikel AB; kontext prkno, týn, pec, rykel, mřiežč, prsk, oblúk... (Zlý: srovn, komín vázati a ryklovati Win/. Oby. I, 405.) irykm m. — ricmus Vokab. 159 rykm atd. Z latinského. rýl m. = fossorium 2510 ryl = Boh 809 = Veled. ald. vymáček v. ¥vacek — ricmisator 1069 Rymnik; za to mé. rÿmovnik. Ryn m. — Renus 358 ryo ABG ad; z něm. Rin — Rhein. rynéf m. — verna 972 rynerz ABG — Boh. 380 — Veleš. a/d., ze stýhn. ren- ner — cursor. ryneś? — parda 1949 ríness; mezi jmény látek a żalu: pavlać, opatek, ryneś, pavlaka, vieko, Plaské... Georges parda — der wcibliche Panther. ryak m. = agor (z dy00d> 2105 rynk (B: v A nent, není tedy jisto, bylo-li v ori- gindle) atd. Z němčiny. rynsaf v. rinsaf ryś m. — panter 520 riss (AG: irs Trial., špatně) =— Boh. 201 ata. " rýmník m. . vys v. říf rysec m. — linx 512 rizezc (AB: ryssec E) — Boh. 203 (var. ryzecz F) — Mam. A 97v (ryzecz) aid; zdá se, že v orig. bylo m. rysec napsáno omylem ryzec a jenom nedokonale opraveno. rysnik m. — lincisius 456 Rziznik ,,clau- da monstra"*; nejisto, podłe linx—linci- sius asż rysnik, ałe podle -cisius bylo by možné i Yíznik. ryšec v. Yysec -vysenstvie v. náryBenstvie ryti v. vytie rytie nt. — sculptura 2639 rytie — Lact. atd., nyni rytí. rytier m. :. miles 972 rytierz (1/9 rynéf) == Boh. 380 (var. ryczyer dial.) aid. — militus 2123 rytierz AB (mini se fi- gurka v sachu, nyní jezdec, koníček). rytiefévic m. —.militides 1771 rytyer- zyewycz (B: À rytierzovicz; rym krá- levic). vyliefov- v. L. rytiefév- rytiefovnu f. — militissa 975 rityerzovna. rytierstvo nt. — milicia 985 rytierzstvo (rým panstvo) ald. -vylna 1. télorytna rytovník m. == seulptor 2545 Ritownik - UMêlé, rytstvo nt. sculptoria 1639 ritstvo ARB (rým maléřstvo), verš ten níže omylem opakován (po v. 1643), lam pak písař napsal zritstvo omylem. ryval v. rval ryvola f. = nectar 1843 ryvola AB = Boh. 656 — Vele&. Lact. (vinum pigmentatum) nid. též pol. rywula, nëm. Rivola ,,od 14. do 17. wieku nazwa ,,wina slodkiego", z Rivoglio'' Bruckner, Slown. etym. 473. ryzci pl. m. — risor 907 rizczi (A: G ryzec opravou) ,,boleti"; plur. ryzci pro metrum 4___; nynt agaricus: ,,pokoleni hub od ryzí barvy nazvaných, pol. rydz, slov. rydza“ Jg. (Zty: obycejné Lactarius, vig. Lactarius deliciosus.> ryzec v. Yyzci vyżec v. i. Yysec ryzla m. — ligurius 151 rizla AB „lapis“ Správně lyncurius (2vyxovdorov) „der Luchsstein, ein harter, durchsichtiger Stein von rotgelber Farbe'' Georges. rýž- v. t. Yyz rýžč f. — riso (B : ryzo A) 874 rizye ABG „Tradices in apoteca’ = Boh. 352 (risio; var. risy) — Veleš. (risio) — Rostl. Drk. 1827" (risonem) — rayzie Rstl. P 40 (risium) a/d., hojne b vostl.; Jg. reyże, nynt rÿze Z némeiny. -r:a y. drakorza vzě v. rez rzeczo- v. Yezo- -vzek v hadorzek vzlvena v. vténa -ržice v. súržicé S praep. = cum Astronom. 564 gł. s (ko- fenim) aid. V. 1. 2. s v. letos, zimus sábé f. — sicca 2153 sabie AB :: Boh. 765 (var. sapye) = zabie VeleS (siccia, omylem) atd. později sápě; ze střit. sapa, sappa = instrumentum rusticum, ligo Jgm., Mtz.; sica — dýka.
rychtářstvo --- sábě 435 “rvchtářstvo nt. : iudicatoria 465 rvch- tarzstvo atd. IKlaret za to rychta. ryk m. — ega 1035 rik AB (rým muče- dlnik) — Veleś. (egar- »n. ega) si jenom vložka pro rým, ega — eia! rykel m.? — epur 1968 rikel AB; kontext prkno, týn, pec, rykel, mřiežč, prsk, oblúk... (Zlý: srovn, komín vázati a ryklovati Win/. Oby. I, 405.) irykm m. — ricmus Vokab. 159 rykm atd. Z latinského. rýl m. = fossorium 2510 ryl = Boh 809 = Veled. ald. vymáček v. ¥vacek — ricmisator 1069 Rymnik; za to mé. rÿmovnik. Ryn m. — Renus 358 ryo ABG ad; z něm. Rin — Rhein. rynéf m. — verna 972 rynerz ABG — Boh. 380 — Veleš. a/d., ze stýhn. ren- ner — cursor. ryneś? — parda 1949 ríness; mezi jmény látek a żalu: pavlać, opatek, ryneś, pavlaka, vieko, Plaské... Georges parda — der wcibliche Panther. ryak m. = agor (z dy00d> 2105 rynk (B: v A nent, není tedy jisto, bylo-li v ori- gindle) atd. Z němčiny. rynsaf v. rinsaf ryś m. — panter 520 riss (AG: irs Trial., špatně) =— Boh. 201 ata. " rýmník m. . vys v. říf rysec m. — linx 512 rizezc (AB: ryssec E) — Boh. 203 (var. ryzecz F) — Mam. A 97v (ryzecz) aid; zdá se, že v orig. bylo m. rysec napsáno omylem ryzec a jenom nedokonale opraveno. rysnik m. — lincisius 456 Rziznik ,,clau- da monstra"*; nejisto, podłe linx—linci- sius asż rysnik, ałe podle -cisius bylo by možné i Yíznik. ryšec v. Yysec -vysenstvie v. náryBenstvie ryti v. vytie rytie nt. — sculptura 2639 rytie — Lact. atd., nyni rytí. rytier m. :. miles 972 rytierz (1/9 rynéf) == Boh. 380 (var. ryczyer dial.) aid. — militus 2123 rytierz AB (mini se fi- gurka v sachu, nyní jezdec, koníček). rytiefévic m. —.militides 1771 rytyer- zyewycz (B: À rytierzovicz; rym krá- levic). vyliefov- v. L. rytiefév- rytiefovnu f. — militissa 975 rityerzovna. rytierstvo nt. — milicia 985 rytierzstvo (rým panstvo) ald. -vylna 1. télorytna rytovník m. == seulptor 2545 Ritownik - UMêlé, rytstvo nt. sculptoria 1639 ritstvo ARB (rým maléřstvo), verš ten níže omylem opakován (po v. 1643), lam pak písař napsal zritstvo omylem. ryval v. rval ryvola f. = nectar 1843 ryvola AB = Boh. 656 — Vele&. Lact. (vinum pigmentatum) nid. též pol. rywula, nëm. Rivola ,,od 14. do 17. wieku nazwa ,,wina slodkiego", z Rivoglio'' Bruckner, Slown. etym. 473. ryzci pl. m. — risor 907 rizczi (A: G ryzec opravou) ,,boleti"; plur. ryzci pro metrum 4___; nynt agaricus: ,,pokoleni hub od ryzí barvy nazvaných, pol. rydz, slov. rydza“ Jg. (Zty: obycejné Lactarius, vig. Lactarius deliciosus.> ryzec v. Yyzci vyżec v. i. Yysec ryzla m. — ligurius 151 rizla AB „lapis“ Správně lyncurius (2vyxovdorov) „der Luchsstein, ein harter, durchsichtiger Stein von rotgelber Farbe'' Georges. rýž- v. t. Yyz rýžč f. — riso (B : ryzo A) 874 rizye ABG „Tradices in apoteca’ = Boh. 352 (risio; var. risy) — Veleš. (risio) — Rostl. Drk. 1827" (risonem) — rayzie Rstl. P 40 (risium) a/d., hojne b vostl.; Jg. reyże, nynt rÿze Z némeiny. -r:a y. drakorza vzě v. rez rzeczo- v. Yezo- -vzek v hadorzek vzlvena v. vténa -ržice v. súržicé S praep. = cum Astronom. 564 gł. s (ko- fenim) aid. V. 1. 2. s v. letos, zimus sábé f. — sicca 2153 sabie AB :: Boh. 765 (var. sapye) = zabie VeleS (siccia, omylem) atd. později sápě; ze střit. sapa, sappa = instrumentum rusticum, ligo Jgm., Mtz.; sica — dýka.
Strana 436
436 sábník m. = siccarius 101^ sabnyk (vym korühevník) — Vele&. a/d., mwuZ dykov vyzbrojeny. Sabi m, — Sabeus 929 Sabss (rym Arubs); jméno márodu » Avabii (Saflaio). sad m. — pomerium 628 sad (rým zvad) =: Boh. 236 ald. -sad v. nasad, slovosad -sada v. osada, přísada, zásada sddcé v. svácě -sadil v. mirosadil sádlo nt. = arvina 465 sadlo ADG (rym hovado) = Boh. 171, 448 ald. přčpušicné sádlo = sagimen 486 sadlo przepusczene (B : A przepustyene sad- lo AG) = sadlo przyepusczene Boh. 172 (var. s. przepusczane dial., s. prze- pustyene F) = sedlo prziepustene Wiesb. 771 = sedlo Veleš. (mylně m. přčpuštěné sádlo) atd. Jg. uvodt z Ve- lesł. sádlo přepuštěné k mazání na př. vozu, Wagenschmiere. (Zty: též u Mat. Ť„ Mýla, Světlo apolek. 169.> sadino v. sadno -sadma v. přísadna -sadné v. vsadné -sadnicé v. posadnicé -sadmík v. osadník, usadník sadno nt. == diluria 1690 sadno AB (rým bělmo) = RVodň. 22° sadmo ald.; později obyčejně sadmo; v. chrv. sadno; „jest ouraz od hnětení sedlem neb chomoutem při hovadě tažném neb jízdném““ Ję. sadová v. šálová sadovky pl. f. = planto 907 sadowki AB (rým hadovky) „boleti'““ -: Žíd. rkp. Jg. (Zty: nyní houba Entoloma cly- peatum.> -saha v. přísaha sahan m. — frondius 233 ssahan AR (rym krkan) = Fysiol. 307 mg. = Boh. 95 :: Wiesb. 671 — Nn 63"b — Vele&. — Lact. atd.; biblichéhop ütvodu, z maw- motrektu. -sahánie v. pxísáhanie -sahatel v. pXisahatel [sahonov? — canon Vokab. 333 sahonow, zamiklo,; newmdlé. sak m. = barsula 2646 sak (rvbářský) atd = barsa Boh. 927 sak ad ; z lt. saccus. sahvist- v. zakriśt- sakvyst- v. zákiist- salše v. šalše , samodiel m. — talaris 1928 sábník — sbar sam pron. solos (Bohemos) 16 samy (= Acc. plur. msc.) — domina v. sama. sama f. — domina 999 sama: nejspíše od- nbkud z mammolr. samec m. — masculus 924 samecz AB (rym cizozemec) = Bob. 396 — Wiesb. 205 — Vokab. 78 atd. -samélec v. osamélec [samicé f. — virago Boh. 396 samyczye Wiesb. 412 aid. Klaret za to mužena. samlicka v. šamlička samodyel AB („„vestis“) — Veleś. aid. samorostlik m. = acera 826 samorostlik AB = Boh. 325 = Veleś. = Rstl. Drk. 178% aid. ,,iznota herba''; nc. actaea Je. Kt. aid. samostiiel m.— ballista 2153 samostrzicl = Boh. 2741 aid. Je. „lučiště, čili luk veliký s kohoutkem, Armbrust''. samota Í. — perseitas 1516 samota AT} (rým psota) atd. saň f. — *chelydrus (— xéAvógoc, cilin- drus A omylem, cuturdrus R ićź, cha- radrus E taktéz) 553 san ABE , scr- pens“ = Boh. 207 (cilindrus) (var. ssyan omylem) Wiesb. 817 atd Georges: , chelydros — die Schildkró- tenschlange, eine Art giftiger und stin- kender Schlangen''. samih(l v. zanikl sáky pl. f. — veluculum 2174 Sanki — Boh. 774 atd. ’ sápě v. sábě sapor m. — ethnicus 932 ssapor (A : B supor, podle Hanky). Asi omyl; Klaret nalezl měkde v svých pramenech jméno pavthského kvile Sapor ethnicus a po- kládal tento výklad za překlad. Sas m. — Saxo 926 Sass ald. Sázava f. — Sezavia 352 Sazava AB — Vokab. 542 atd. sázé pl. f. — fuligo 1974 sazie AB — Boh. 624 :: Wiesb. 870 atd. Né. saze. sb- v. L. zb- sbé- v. t. sbie- sbar (zb-) m. — silo 148 sbar (B : A zbar) lapis"; hkomtext zmilik, sbar, uhlik, tesla, cthla.. Jg ,.sbar, -u, m. — koule uchatová, ktemenná neb jaspisová ve zvétralém mandlovci... ausgefallener Chalcedon, Karniol us. Dolesl.'" Po-
436 sábník m. = siccarius 101^ sabnyk (vym korühevník) — Vele&. a/d., mwuZ dykov vyzbrojeny. Sabi m, — Sabeus 929 Sabss (rym Arubs); jméno márodu » Avabii (Saflaio). sad m. — pomerium 628 sad (rým zvad) =: Boh. 236 ald. -sad v. nasad, slovosad -sada v. osada, přísada, zásada sddcé v. svácě -sadil v. mirosadil sádlo nt. = arvina 465 sadlo ADG (rym hovado) = Boh. 171, 448 ald. přčpušicné sádlo = sagimen 486 sadlo przepusczene (B : A przepustyene sad- lo AG) = sadlo przyepusczene Boh. 172 (var. s. przepusczane dial., s. prze- pustyene F) = sedlo prziepustene Wiesb. 771 = sedlo Veleš. (mylně m. přčpuštěné sádlo) atd. Jg. uvodt z Ve- lesł. sádlo přepuštěné k mazání na př. vozu, Wagenschmiere. (Zty: též u Mat. Ť„ Mýla, Světlo apolek. 169.> sadino v. sadno -sadma v. přísadna -sadné v. vsadné -sadnicé v. posadnicé -sadmík v. osadník, usadník sadno nt. == diluria 1690 sadno AB (rým bělmo) = RVodň. 22° sadmo ald.; později obyčejně sadmo; v. chrv. sadno; „jest ouraz od hnětení sedlem neb chomoutem při hovadě tažném neb jízdném““ Ję. sadová v. šálová sadovky pl. f. = planto 907 sadowki AB (rým hadovky) „boleti'““ -: Žíd. rkp. Jg. (Zty: nyní houba Entoloma cly- peatum.> -saha v. přísaha sahan m. — frondius 233 ssahan AR (rym krkan) = Fysiol. 307 mg. = Boh. 95 :: Wiesb. 671 — Nn 63"b — Vele&. — Lact. atd.; biblichéhop ütvodu, z maw- motrektu. -sahánie v. pxísáhanie -sahatel v. pXisahatel [sahonov? — canon Vokab. 333 sahonow, zamiklo,; newmdlé. sak m. = barsula 2646 sak (rvbářský) atd = barsa Boh. 927 sak ad ; z lt. saccus. sahvist- v. zakriśt- sakvyst- v. zákiist- salše v. šalše , samodiel m. — talaris 1928 sábník — sbar sam pron. solos (Bohemos) 16 samy (= Acc. plur. msc.) — domina v. sama. sama f. — domina 999 sama: nejspíše od- nbkud z mammolr. samec m. — masculus 924 samecz AB (rym cizozemec) = Bob. 396 — Wiesb. 205 — Vokab. 78 atd. -samélec v. osamélec [samicé f. — virago Boh. 396 samyczye Wiesb. 412 aid. Klaret za to mužena. samlicka v. šamlička samodyel AB („„vestis“) — Veleś. aid. samorostlik m. = acera 826 samorostlik AB = Boh. 325 = Veleś. = Rstl. Drk. 178% aid. ,,iznota herba''; nc. actaea Je. Kt. aid. samostiiel m.— ballista 2153 samostrzicl = Boh. 2741 aid. Je. „lučiště, čili luk veliký s kohoutkem, Armbrust''. samota Í. — perseitas 1516 samota AT} (rým psota) atd. saň f. — *chelydrus (— xéAvógoc, cilin- drus A omylem, cuturdrus R ićź, cha- radrus E taktéz) 553 san ABE , scr- pens“ = Boh. 207 (cilindrus) (var. ssyan omylem) Wiesb. 817 atd Georges: , chelydros — die Schildkró- tenschlange, eine Art giftiger und stin- kender Schlangen''. samih(l v. zanikl sáky pl. f. — veluculum 2174 Sanki — Boh. 774 atd. ’ sápě v. sábě sapor m. — ethnicus 932 ssapor (A : B supor, podle Hanky). Asi omyl; Klaret nalezl měkde v svých pramenech jméno pavthského kvile Sapor ethnicus a po- kládal tento výklad za překlad. Sas m. — Saxo 926 Sass ald. Sázava f. — Sezavia 352 Sazava AB — Vokab. 542 atd. sázé pl. f. — fuligo 1974 sazie AB — Boh. 624 :: Wiesb. 870 atd. Né. saze. sb- v. L. zb- sbé- v. t. sbie- sbar (zb-) m. — silo 148 sbar (B : A zbar) lapis"; hkomtext zmilik, sbar, uhlik, tesla, cthla.. Jg ,.sbar, -u, m. — koule uchatová, ktemenná neb jaspisová ve zvétralém mandlovci... ausgefallener Chalcedon, Karniol us. Dolesl.'" Po-
Strana 437
sbéh — sédáme dobně mi oznámil p. prof. dr Vdcl. Hruby, že takové kameny s chiestictm jádrem uvnilÿ nazyvajt ma Litomyslsku cicvár (asi pvostonár. etym. ze zbar- zvar).. Redahci ,,Na&Sí tet" dopsal inž. Ot. Leminger, Ze to jméno pripomind něm. angl. spar — vápenec, sádrovec; Grimm a Schneller Bayr. Wörterb. že uvádějí Spar-Kalk atd. sbëh m..= concursus 2411 Syovn. zbEh; sic. súbeh. sběhlina v. sběhnila sbéhnila f. — cisterna 2595 Sbiehnyla; preklad neume&ly. (Ziy: snad prepsáni snisto sbëhlina.) [sbéhota — f£. — concurrens Vokab. 267 sbyehota ,de astronomia"; meobvatné. sběř f. — exercitus 2114 sbyerz (B:A zbyerz) atd. sbérna í. — collecta. 2422 sbierna AB (rým obecna) = Vokab. 384 zbierna „de theologia“ — míní se modlitba, část mše. sbérohvézd m. = constellacio Vokab. 258 zbierohwiezd ,,de astronomia"; prehlad neobratný, zanikl sbieh ad. sbo- v. i. zbo- sbočec v. skoéec sbor m. = cetus 2103 sbor AB Boh. 912 (zbor OF dual., swor E omylem) = Wiesb. 1222 ald.; ası z manımotrektu. sbozie nt. = divicie 2070 sbozie — Boh. 650 atd. N£. zbo£i. sbofnik m.: adauctus 1221 sboznyk (B : Zboznik A); jinak sté. tz Sbozny = Adauctus, jméno osobni. sbrojé f. — singa (así m. sinagoga zkvd- ceno) 979 sbroge — Vele&. zbroge aid. sbrojnél f. — sinagoga 2474 sbrogniel (rym bohatstvie). Asi pisafsky owmyl místo sbrojnë, srovn. rým bohatstvie a sbroje scál m. — urinolla 2545 názvy mlynářskými). scanie nt. = minccio 1356 sczanie (rým vracénie) aid. (mezi ssczal scáli v. scál a scanie scavka f. — *sa(n)guinea (A sagminea, B stranquinca, omylem) 1713 sczawka AB (rým povláčka) „languor'““ - Vele3. (stranguera omylem) atd. scë- v. stě- scipeldnie v. zcepenénie 437 scol- v. stol- sdav- v. zdav- sdavaé m. — copulator 1756 Sdavacz. (sdava(te)diné adj. pl. = copulutiva Vo kab. 118 ssdawadina (var. zdawatc- dina) ,,de grammatica““. sdéf f. fagla (A : flaga B) 2038 Sdyerz ald., né. zdét. sdl- v. t. zdl- *dlena f. — droma 301 sdlena (A:R solena proli melvu, jež žádá o; vým koběna) ,,volatilia campestria". Je: s. Solena. sdlué 1. — lapidea 805 zeměžluč) „frumenta““. sdlucz (vým sdr- v. zdr- sdvov v. zdrov sdychének m. : = spirabulum 101 sdicha- nek opravou úmyslnou) = Vele&.zdy- chanek: Nn 69b zychanek (omy- lem; jg. vykládá zihánek, zyhánek Luftréhre in den Schachten) ald.; později dýchánek, kámen, okolo něhož pry se hadi slézali a ma mějž dýchali. sdychanie nt. = conspiramen 1582 sdi- chanie (rym zaklinanie). sdychati v. sdychanie a sdychanek 8€ pron. . se 2084 sie (rym raéstce); při slovesech v. kiepliti, vzdvihati, smilovati. Sroun. zasë-. sebranec m. — spurius 1778 Sebranecz AB atd. sebránie nt. — chorus 2102 sebraníe AB (rym klanie) ald. sebrali v. sebranie -sčč v. násäč -sččec v. sénosécec sččiv- v. sěčrn- sécka f.— seca 2541 sieczka (kontext nadra, sčéčka, pravna, závažie). sččrník m. — elanus (tisk Elarus omylem) 435 syeczírnyk (A : B syeczrnyk; rým zubrník): „„clauda monstra“. sěčstvo nt. = scctoria 1665 scczstvo. -sëd v. sûséd -sed(l) v. poséd(l) sédánie nt. - - sedicio (A : B dedicio omy- lem) 2111 syedanye (rym Sermovânie) atd., ast biblického původu, z mammo- tyektu; pugillum Boh. 916 sedanye - Wiesb 1922 atd. sädati v. sédánie
sbéh — sédáme dobně mi oznámil p. prof. dr Vdcl. Hruby, že takové kameny s chiestictm jádrem uvnilÿ nazyvajt ma Litomyslsku cicvár (asi pvostonár. etym. ze zbar- zvar).. Redahci ,,Na&Sí tet" dopsal inž. Ot. Leminger, Ze to jméno pripomind něm. angl. spar — vápenec, sádrovec; Grimm a Schneller Bayr. Wörterb. že uvádějí Spar-Kalk atd. sbëh m..= concursus 2411 Syovn. zbEh; sic. súbeh. sběhlina v. sběhnila sbéhnila f. — cisterna 2595 Sbiehnyla; preklad neume&ly. (Ziy: snad prepsáni snisto sbëhlina.) [sbéhota — f£. — concurrens Vokab. 267 sbyehota ,de astronomia"; meobvatné. sběř f. — exercitus 2114 sbyerz (B:A zbyerz) atd. sbérna í. — collecta. 2422 sbierna AB (rým obecna) = Vokab. 384 zbierna „de theologia“ — míní se modlitba, část mše. sbérohvézd m. = constellacio Vokab. 258 zbierohwiezd ,,de astronomia"; prehlad neobratný, zanikl sbieh ad. sbo- v. i. zbo- sbočec v. skoéec sbor m. = cetus 2103 sbor AB Boh. 912 (zbor OF dual., swor E omylem) = Wiesb. 1222 ald.; ası z manımotrektu. sbozie nt. = divicie 2070 sbozie — Boh. 650 atd. N£. zbo£i. sbofnik m.: adauctus 1221 sboznyk (B : Zboznik A); jinak sté. tz Sbozny = Adauctus, jméno osobni. sbrojé f. — singa (así m. sinagoga zkvd- ceno) 979 sbroge — Vele&. zbroge aid. sbrojnél f. — sinagoga 2474 sbrogniel (rym bohatstvie). Asi pisafsky owmyl místo sbrojnë, srovn. rým bohatstvie a sbroje scál m. — urinolla 2545 názvy mlynářskými). scanie nt. = minccio 1356 sczanie (rým vracénie) aid. (mezi ssczal scáli v. scál a scanie scavka f. — *sa(n)guinea (A sagminea, B stranquinca, omylem) 1713 sczawka AB (rým povláčka) „languor'““ - Vele3. (stranguera omylem) atd. scë- v. stě- scipeldnie v. zcepenénie 437 scol- v. stol- sdav- v. zdav- sdavaé m. — copulator 1756 Sdavacz. (sdava(te)diné adj. pl. = copulutiva Vo kab. 118 ssdawadina (var. zdawatc- dina) ,,de grammatica““. sdéf f. fagla (A : flaga B) 2038 Sdyerz ald., né. zdét. sdl- v. t. zdl- *dlena f. — droma 301 sdlena (A:R solena proli melvu, jež žádá o; vým koběna) ,,volatilia campestria". Je: s. Solena. sdlué 1. — lapidea 805 zeměžluč) „frumenta““. sdlucz (vým sdr- v. zdr- sdvov v. zdrov sdychének m. : = spirabulum 101 sdicha- nek opravou úmyslnou) = Vele&.zdy- chanek: Nn 69b zychanek (omy- lem; jg. vykládá zihánek, zyhánek Luftréhre in den Schachten) ald.; později dýchánek, kámen, okolo něhož pry se hadi slézali a ma mějž dýchali. sdychanie nt. = conspiramen 1582 sdi- chanie (rym zaklinanie). sdychati v. sdychanie a sdychanek 8€ pron. . se 2084 sie (rym raéstce); při slovesech v. kiepliti, vzdvihati, smilovati. Sroun. zasë-. sebranec m. — spurius 1778 Sebranecz AB atd. sebránie nt. — chorus 2102 sebraníe AB (rym klanie) ald. sebrali v. sebranie -sčč v. násäč -sččec v. sénosécec sččiv- v. sěčrn- sécka f.— seca 2541 sieczka (kontext nadra, sčéčka, pravna, závažie). sččrník m. — elanus (tisk Elarus omylem) 435 syeczírnyk (A : B syeczrnyk; rým zubrník): „„clauda monstra“. sěčstvo nt. = scctoria 1665 scczstvo. -sëd v. sûséd -sed(l) v. poséd(l) sédánie nt. - - sedicio (A : B dedicio omy- lem) 2111 syedanye (rym Sermovânie) atd., ast biblického původu, z mammo- tyektu; pugillum Boh. 916 sedanye - Wiesb 1922 atd. sädati v. sédánie
Strana 438
43R sódenie sedě v. seděti -sčdek v. podsédek sédenie nt. = sessio 1561 sedenye (rym honénie) aid. sedéti vb. impf. — sedens 1238 sedyc. sedlák m. — villanus 2203 sedlak (rým muchák) — Doh. 785 aid. sedlé v. mléko -sčdlina v. rozsčdlina sedlo nt. = sclla. 2179 sedlo - : Boh. 785 atd. sagimen v. sádlo. [sedm numer. — septem Vokab. 589 sedm ald.; svovn. sedmdesáty, sedmset, sedmnáct, sedmkrát. (sedmdesát ve Vokab. 593,4 chybi, asi omylem opisovatovym. (sedmdesáty septuagesimus Vokab. 617 sedmdesaty ald. (sedmer numer. = septuplex Vokab. 650 sedmer ald. [sedmkrát adv. =: sepcies sedmkrat ald. sedmkrat tri Sarty bez jednoho Vokab. 674 atd. Vokab. 656 [sedmnadct num. — XVII Vokab. 593 sedmnadczt ald.; v. sedmnádcty ‘sedmnadcty num. = septimusdecimus Vokab. 609 sedmnatczty ald. V sedm nadct. |sedmost f.--epacta (psino opacta omylem) Vokab. 268 sedmost (vai. sedm most omylem) „de astronomia“. “sedmset num. = septingenta Vokab. 598 sedmset atd. Srovn. sedmstý. [sedmstý num. septingentesimus Vo- kab. 622 sedmsty aid. V. sedmsct. (sedmy numer. = septimus Vokab. 604 sedmy atd. sedúš v. ssedúš sednúli v. sedenie [sejmenované adj. nt. -: denominativum (nomen) Vokab. 53 segmenowane (var. sgmenowane) ,,de grammatica", neumfble, zaniklo. -s¢k v. dvojsék, susék -ska v. paséka sékadlo nt. — lada 2010 siekadlo AB — Veles. (ladum) — Wiesenb. 83; svovn. sekadlo secatoria Zidek v&p. Jg. sékánie nt. -: sectura 1576 siekanye (vym zatopenie) aid. == quinella v. sékavec seno sčkali v. sčkánie sékavec m. . quinella 385 siekavecz (A : B syekawyccz) „piscis” — sekanie Vele. (patrné omylem) = sekawka Zi- dek rkp. Jg. (Jg. 'umella?, patrně mylně čteno místo (qyuinella; v krakovském Zidkowi byvaji začáleční písmena od- říznula) atd. Jgmn.: „„ryba malá v slad- kých vodách, ráda se zdržující mezi kamenim', »yni Cobitis taenia Linn. sekyra f. — securis 2016 sekira — Boh. 676 sekyra ald. Z latiny. == bipennis Boh. 880 sekyra a/d.; Kla- vel sekyfice. sekyra kladná, bisacuta Boh. 880 sekyra kladna — Vocb 175" aid., nC. sekyra kladní ws. Jg. (Zty: 1409 se ile sekyra. kladná, jeZto do lesa berü exc. Sedlá- cek z archivu stát. v IKvrálovci.> Klavet za lo kladnicé. sekyfice f. : bipennis 2633 (rym kladnicé) — Vele&. ald. -sel v. morosel scele v. ssele seliha v. Selyha sém adv. — huc (propera) 13 sem pit: bliz sé ad. sckirzicze semelice v. zeměžluč sémenec m. — canapum 765 syemenecz (B: AG ssemenecz) ,írumenta'" = Boh. 312 atd.; hojné v vostl. sémenule f. = fursana 216 semenule AB ,altilia domestica" — Fysiol. 325 mg. semka f. — supargus 914 semka ,,boleti'*. sen v. letos, zimus sen m. — sompnia (pro metrum, m. som- nium) 1366 sen — Boh. 417 (var. sny, doslovným | překladem) — Wiesb. 137 atd.; sin. son. sénie nt. — sata 738 sycnie AB = Veles. - Wiesb. 1346 aid. (: sementum sétie 744). Svovn. osénie. senník v. sennin sennín m. — sompnifa 812 sennyn (vým pelyń) „ignota herba“, srovn. slé. senniköv = somniatores Mamm. Víd. séno nt = fenum 758 seno (rym pšeno) = Boh. 359 syeno a/d. TÜché sfno — bultea 828 rzeczke sieno (A :rzyeczke syeno B) atd.; hojné v vosll. fenum grecum Rstl. Drk. 179a 2. atd. sénorezec v. sénosélec
43R sódenie sedě v. seděti -sčdek v. podsédek sédenie nt. = sessio 1561 sedenye (rym honénie) aid. sedéti vb. impf. — sedens 1238 sedyc. sedlák m. — villanus 2203 sedlak (rým muchák) — Doh. 785 aid. sedlé v. mléko -sčdlina v. rozsčdlina sedlo nt. = sclla. 2179 sedlo - : Boh. 785 atd. sagimen v. sádlo. [sedm numer. — septem Vokab. 589 sedm ald.; svovn. sedmdesáty, sedmset, sedmnáct, sedmkrát. (sedmdesát ve Vokab. 593,4 chybi, asi omylem opisovatovym. (sedmdesáty septuagesimus Vokab. 617 sedmdesaty ald. (sedmer numer. = septuplex Vokab. 650 sedmer ald. [sedmkrát adv. =: sepcies sedmkrat ald. sedmkrat tri Sarty bez jednoho Vokab. 674 atd. Vokab. 656 [sedmnadct num. — XVII Vokab. 593 sedmnadczt ald.; v. sedmnádcty ‘sedmnadcty num. = septimusdecimus Vokab. 609 sedmnatczty ald. V sedm nadct. |sedmost f.--epacta (psino opacta omylem) Vokab. 268 sedmost (vai. sedm most omylem) „de astronomia“. “sedmset num. = septingenta Vokab. 598 sedmset atd. Srovn. sedmstý. [sedmstý num. septingentesimus Vo- kab. 622 sedmsty aid. V. sedmsct. (sedmy numer. = septimus Vokab. 604 sedmy atd. sedúš v. ssedúš sednúli v. sedenie [sejmenované adj. nt. -: denominativum (nomen) Vokab. 53 segmenowane (var. sgmenowane) ,,de grammatica", neumfble, zaniklo. -s¢k v. dvojsék, susék -ska v. paséka sékadlo nt. — lada 2010 siekadlo AB — Veles. (ladum) — Wiesenb. 83; svovn. sekadlo secatoria Zidek v&p. Jg. sékánie nt. -: sectura 1576 siekanye (vym zatopenie) aid. == quinella v. sékavec seno sčkali v. sčkánie sékavec m. . quinella 385 siekavecz (A : B syekawyccz) „piscis” — sekanie Vele. (patrné omylem) = sekawka Zi- dek rkp. Jg. (Jg. 'umella?, patrně mylně čteno místo (qyuinella; v krakovském Zidkowi byvaji začáleční písmena od- říznula) atd. Jgmn.: „„ryba malá v slad- kých vodách, ráda se zdržující mezi kamenim', »yni Cobitis taenia Linn. sekyra f. — securis 2016 sekira — Boh. 676 sekyra ald. Z latiny. == bipennis Boh. 880 sekyra a/d.; Kla- vel sekyfice. sekyra kladná, bisacuta Boh. 880 sekyra kladna — Vocb 175" aid., nC. sekyra kladní ws. Jg. (Zty: 1409 se ile sekyra. kladná, jeZto do lesa berü exc. Sedlá- cek z archivu stát. v IKvrálovci.> Klavet za lo kladnicé. sekyfice f. : bipennis 2633 (rym kladnicé) — Vele&. ald. -sel v. morosel scele v. ssele seliha v. Selyha sém adv. — huc (propera) 13 sem pit: bliz sé ad. sckirzicze semelice v. zeměžluč sémenec m. — canapum 765 syemenecz (B: AG ssemenecz) ,írumenta'" = Boh. 312 atd.; hojné v vostl. sémenule f. = fursana 216 semenule AB ,altilia domestica" — Fysiol. 325 mg. semka f. — supargus 914 semka ,,boleti'*. sen v. letos, zimus sen m. — sompnia (pro metrum, m. som- nium) 1366 sen — Boh. 417 (var. sny, doslovným | překladem) — Wiesb. 137 atd.; sin. son. sénie nt. — sata 738 sycnie AB = Veles. - Wiesb. 1346 aid. (: sementum sétie 744). Svovn. osénie. senník v. sennin sennín m. — sompnifa 812 sennyn (vým pelyń) „ignota herba“, srovn. slé. senniköv = somniatores Mamm. Víd. séno nt = fenum 758 seno (rym pšeno) = Boh. 359 syeno a/d. TÜché sfno — bultea 828 rzeczke sieno (A :rzyeczke syeno B) atd.; hojné v vosll. fenum grecum Rstl. Drk. 179a 2. atd. sénorezec v. sénosélec
Strana 439
Sénosécec — sikolec sénosétec m. — fcnofalcator 2200 syeno- syeczccz (B: ssicnossezcecz A) — Boh. 804 — Wiesb. 1099 Mam. A 22Y = Veleś. senorzezccz ald. -sep v. násep seplčna v. Éepténa Serben v. Srbënin sernik v. syrnik sesky pl. m. : : mamilla 484 seski (0 tèle avtfechn; né. cecky, N. sy. cecek, si£. ssek). Svovn. vyklod CMEL. V, 910. sestra f. — soror 1727 scestra — Boh. 502 — W'iesb. 558 a/d. sestfnci v. sestiénec Sororinus (A: sororius D) 1757 sestrzyenecz (HB: sestrzeucez A) Boh. 315 = Wiesb. 583 ald. consobrini 1746 sestrzyenczy (B: A sestrzenczi) — Boh. 516 . : Mam. F 86"b - Lact. (s. avus) ud. seSlec m, — defunctus 1169 Scsslecz. sétie nt. — scmentrum 744 syctic AB ald. Srovn. sénie. selnih v. stotyr -sévatha z. vozsévatka, vysevacka sestrénec n. -sévatel v. rozsévatel sevek v. vsevek sevfenie nt. — conclusio 1556 scwrzenic AB (rým obezïtnie) atd. sevñieti +. sevienie sezpéva f. — ncuma 2367 sezpiewa (kon- lext picpóvna, žalm, sezpčva..) ,de ccclesia''. seziénie nt. — suspectus 1050 Sezrzenye atd. =- suspicio 1553 sezrzenie (rym po- Zivenie). sezfieli v. sezíénie sezvánénie nt. — compulsacio 2470 sc- zvanyeníe (rým zvonénie). -séEnik v. priséznik -sëinÿ v. prisézny shluk m. — contubernia 209 shluk AD ald.; sry. slc. shIkat va. shon m. — spoga 1423 shon ad. shféfenie nt. — delictum 2481 senic (rym opuśłenic) ałd. shťčšiti ©. shrčšenie shromazd- v. shromázd- shromazdník v. hromazdník Shromázdény adj. z part. = collectivum {nomen Vokab. Shromazdyene (car. sshromasdytelne) „de gramma tica". shrzes- 29 439 = congregativa (adverbial Vokab. 113 shromazdycna (var. shromazdna) »dc grammatica". shromázdit- v. shromázdény schod m. — coitus 2462 schod (rym prv- nod). (Zíy schodové vaài (— coetus, Iz. I. 13) Hdd. 28%; schod — schüze sad jeSlé doklady ve Vyb. IT, 376, 30; Wini. Rem. XV, 202; Arch. Ç. I, 213 (1422), X, 536 (1528).> Srovn. vzchod. scholcboh o. stolebóh schoväd m. = coluber 559 schovad „,ser- pens", umélé. -schovyna v. poschovna schrana f. =.: tabernaculum 1979 schrana AB. Vele&. aid. schrlost í. : : squinacia 1708 schrlost AB ,languor" (rym smolc). siblink v. siblink sic v. syc sidlo v. osídlo sie- v. l. sé- siemé nt.:- semen. 715 syemie AG — Boh. 278, 824 (syeme; var. semye) — Wiesb. 306 (sienic omylem) 1128 (sicme) ald.; né. simč, semeno. sień f. — pallacium 1944 syen ABTrial. = Boh. 593 ==: Wiesb. 823 ald. kvdlevd sien aula 1981 krasien : 732 (syeu) — Wiesb. 998 (sien) atd.; ze shuteiné zkydäceno z krâlevé sien, svédci ve Vil. I, 281/4 palacium sien, regina králevá, paries sténa: v Úvod str. XXIIT. siencé f. -- porticu» 2361 sycnczye (B: syencze A) = since Veles. afd. siesti v. sédenie sieË f.::rethe 2646 syeth (rybdiskd) = Boh. 928 (var. syecz) aid. plaga Boh. 956 syetly): syet F, syctye E, syeczy O (loveckd); v Kla- retour prislusny ver$ schüzf. sieli v. sénie, sétie reticulum 2650 sietka (ry- Doh. sietka f, -- Lai edd) sikolec f. == manstruga 615 sikolecz (AC: ssykolecz B; rým klel); kontext Step, drikolna, kyjenicé, sikolec, pupencec, klec; = Boh. 243 — Mam. A 28V atd.: Pass. list. ,sykolecz ancb key" Jg. (,hül pastyrská" 4). (Zty: łakićż u Husa, Betl. 193 pastor enim habet curvaturam sykolecz.> :
Sénosécec — sikolec sénosétec m. — fcnofalcator 2200 syeno- syeczccz (B: ssicnossezcecz A) — Boh. 804 — Wiesb. 1099 Mam. A 22Y = Veleś. senorzezccz ald. -sep v. násep seplčna v. Éepténa Serben v. Srbënin sernik v. syrnik sesky pl. m. : : mamilla 484 seski (0 tèle avtfechn; né. cecky, N. sy. cecek, si£. ssek). Svovn. vyklod CMEL. V, 910. sestra f. — soror 1727 scestra — Boh. 502 — W'iesb. 558 a/d. sestfnci v. sestiénec Sororinus (A: sororius D) 1757 sestrzyenecz (HB: sestrzeucez A) Boh. 315 = Wiesb. 583 ald. consobrini 1746 sestrzyenczy (B: A sestrzenczi) — Boh. 516 . : Mam. F 86"b - Lact. (s. avus) ud. seSlec m, — defunctus 1169 Scsslecz. sétie nt. — scmentrum 744 syctic AB ald. Srovn. sénie. selnih v. stotyr -sévatha z. vozsévatka, vysevacka sestrénec n. -sévatel v. rozsévatel sevek v. vsevek sevfenie nt. — conclusio 1556 scwrzenic AB (rým obezïtnie) atd. sevñieti +. sevienie sezpéva f. — ncuma 2367 sezpiewa (kon- lext picpóvna, žalm, sezpčva..) ,de ccclesia''. seziénie nt. — suspectus 1050 Sezrzenye atd. =- suspicio 1553 sezrzenie (rym po- Zivenie). sezfieli v. sezíénie sezvánénie nt. — compulsacio 2470 sc- zvanyeníe (rým zvonénie). -séEnik v. priséznik -sëinÿ v. prisézny shluk m. — contubernia 209 shluk AD ald.; sry. slc. shIkat va. shon m. — spoga 1423 shon ad. shféfenie nt. — delictum 2481 senic (rym opuśłenic) ałd. shťčšiti ©. shrčšenie shromazd- v. shromázd- shromazdník v. hromazdník Shromázdény adj. z part. = collectivum {nomen Vokab. Shromazdyene (car. sshromasdytelne) „de gramma tica". shrzes- 29 439 = congregativa (adverbial Vokab. 113 shromazdycna (var. shromazdna) »dc grammatica". shromázdit- v. shromázdény schod m. — coitus 2462 schod (rym prv- nod). (Zíy schodové vaài (— coetus, Iz. I. 13) Hdd. 28%; schod — schüze sad jeSlé doklady ve Vyb. IT, 376, 30; Wini. Rem. XV, 202; Arch. Ç. I, 213 (1422), X, 536 (1528).> Srovn. vzchod. scholcboh o. stolebóh schoväd m. = coluber 559 schovad „,ser- pens", umélé. -schovyna v. poschovna schrana f. =.: tabernaculum 1979 schrana AB. Vele&. aid. schrlost í. : : squinacia 1708 schrlost AB ,languor" (rym smolc). siblink v. siblink sic v. syc sidlo v. osídlo sie- v. l. sé- siemé nt.:- semen. 715 syemie AG — Boh. 278, 824 (syeme; var. semye) — Wiesb. 306 (sienic omylem) 1128 (sicme) ald.; né. simč, semeno. sień f. — pallacium 1944 syen ABTrial. = Boh. 593 ==: Wiesb. 823 ald. kvdlevd sien aula 1981 krasien : 732 (syeu) — Wiesb. 998 (sien) atd.; ze shuteiné zkydäceno z krâlevé sien, svédci ve Vil. I, 281/4 palacium sien, regina králevá, paries sténa: v Úvod str. XXIIT. siencé f. -- porticu» 2361 sycnczye (B: syencze A) = since Veles. afd. siesti v. sédenie sieË f.::rethe 2646 syeth (rybdiskd) = Boh. 928 (var. syecz) aid. plaga Boh. 956 syetly): syet F, syctye E, syeczy O (loveckd); v Kla- retour prislusny ver$ schüzf. sieli v. sénie, sétie reticulum 2650 sietka (ry- Doh. sietka f, -- Lai edd) sikolec f. == manstruga 615 sikolecz (AC: ssykolecz B; rým klel); kontext Step, drikolna, kyjenicé, sikolec, pupencec, klec; = Boh. 243 — Mam. A 28V atd.: Pass. list. ,sykolecz ancb key" Jg. (,hül pastyrská" 4). (Zty: łakićż u Husa, Betl. 193 pastor enim habet curvaturam sykolecz.> :
Strana 440
440 sikonec v. srkonec | síkora v. sýkora sila f. =: robur 1499 syla aid. Srovn. nâsilé, ûsilé. silnicé {. = strata 2108 sylnyczye (B : A silnycze; rym Sibenicé) = Boh. 760 = Wiesb. 731 atd. -silnik v. násilníci | stlnost f. — fortitudo 1380 silnost = Vokab. 394 — Mam. A 22Y atd. Asi biblického původu, z mamm. silný adj. = fortis 1262 silni atd. -silovník v usilovník slň v. sieň sip- v. {. Sip- síra f. = sulphur 92 syra = Boh. 150 = Slov. B 7 = Rstl. D 86Y, 91Yb ała. -siÿël v. osirél sirkněj m. = varon (A: varion B) 1870 syrknyey (A: syrnyey B); Roniext plâäé, varkoë, caprûn, sirknëj, blány, nohavice.. ,vestes”, = Boh. 561 (va- rium, var. surknyeg). sirněj v. sirknéj | sinjiedek v. srdojiedek sirétčě nt. pupillus 1763 syrotczye B: ssyroteze A) ald. sirotek m. — orphanus 1762 sirotek AB (rým synáček) atd sis- v. šiš- sít m. =- juncus 916 syt atd. Srovn. sitie. sit v. siet sitaf m. = nara 2612 sitarz (vým řešetář). sitie nt. = iuncus Boh. 362 syetye (E, omylem; var. syczye dial.) —- syetie, Rstl. F 36 = sytye Rstl. Drk. 179" (2 x), Wiesb. 385 ald., hojně v vostl. Klaret za to sít. sito nt. = sepetrum 2058 sito AB = Boh. 816 Mam. A 35Y = Veleś. (septe- rium, omylem) ald. sivy adj. = livida Fysiol. 525 mg. sywa; doklady jimah řídké. sjednanie nt. unicio 1436 sgednanye (rým srovnánie) — Vokab. 132 =: Ve- leš. (uncio omylem) atd. coniunccio Vokab. 117 sgednanye „de grammatica''; nč. spojka. skabně v. škabně skáčka f. =- pessida 2137 skaczka (A : B skakaczka, omylem, prolà metvu, jez žádá __u; rym vyskáčka); kontext | síla — skladopisnara lútka, kolébačka, vyskáčka, skáčka, bobonka.. Srovn vyskáčka. skákačka v. skáčka | skal m. = sepetrator 2612 skal (kontext řešetář, skal, sítař); sepetrum sito. skala f. — collis 104 skala (AC : B sskala) = Boh. 143 — Mam. F 87'd add. skdmie v. nit skanicć f.:: cuma 1872 skanicze (A: wsklanyczye B omylem), kontext vztu- ha, Ziné, skanic&; sroun. skané niti = cumum Bob. v. z. skany: skanć nili v. nit. skar- v. i. škar- skáti v. skal a skaný [skázanie nt. — skazanye Vokab. 306 „de phisica'*; latinské slovo vypadlo a podle kontextu se zdá chyba mn. skáza, skaženie alp. skazna f. = carena 2487 skazna AB; kontext vykúpenie, kletie, skazna, ká- zanie .. skep v. stlûp skeřip- v. skoř skla v. stkla [skladać m. - poeta Boh. 393 skladacz (var. skladarz dial.) Wiesb. 407 = skladać ver$uov Tact. Q VIIVa afd.; Klaret skladatel. skladanie nt. constructum 1517 skla- danye (rym sstupovanie) = Vokab. 129 (var. skladenyc) ald. = poetica Vokab. 375 skladanye (var. skladiliwa) afd. skladoř v. skladač tskladatedlný adj. | eleyacus Vokab. 286 skladatedlny ,,de astronomia" (ne- umělé). skladatel m. = poeta 1037 skladatel ABGTrial. = Wiesb. 1294 -- Velešín ald.; též nt. sklddati v. skladanie skladenie v. skladanie skladiliva v. skladanie skladník m. — compus 592 skladnik AB „vermis“ — Boh. 223 (var. stadnik, sladnik); Jg. ukazuje doklady, że to byl červ, ma nějž chytali ryby (nalézali ho v bahně, v trávě u vody atd.). skladoň m. = dictator 1068 skladon — tvoření neumělé. skladopisnara f. -< dictatoria 1636 skla- dopisnara AB; neumèëlé.
440 sikonec v. srkonec | síkora v. sýkora sila f. =: robur 1499 syla aid. Srovn. nâsilé, ûsilé. silnicé {. = strata 2108 sylnyczye (B : A silnycze; rym Sibenicé) = Boh. 760 = Wiesb. 731 atd. -silnik v. násilníci | stlnost f. — fortitudo 1380 silnost = Vokab. 394 — Mam. A 22Y atd. Asi biblického původu, z mamm. silný adj. = fortis 1262 silni atd. -silovník v usilovník slň v. sieň sip- v. {. Sip- síra f. = sulphur 92 syra = Boh. 150 = Slov. B 7 = Rstl. D 86Y, 91Yb ała. -siÿël v. osirél sirkněj m. = varon (A: varion B) 1870 syrknyey (A: syrnyey B); Roniext plâäé, varkoë, caprûn, sirknëj, blány, nohavice.. ,vestes”, = Boh. 561 (va- rium, var. surknyeg). sirněj v. sirknéj | sinjiedek v. srdojiedek sirétčě nt. pupillus 1763 syrotczye B: ssyroteze A) ald. sirotek m. — orphanus 1762 sirotek AB (rým synáček) atd sis- v. šiš- sít m. =- juncus 916 syt atd. Srovn. sitie. sit v. siet sitaf m. = nara 2612 sitarz (vým řešetář). sitie nt. = iuncus Boh. 362 syetye (E, omylem; var. syczye dial.) —- syetie, Rstl. F 36 = sytye Rstl. Drk. 179" (2 x), Wiesb. 385 ald., hojně v vostl. Klaret za to sít. sito nt. = sepetrum 2058 sito AB = Boh. 816 Mam. A 35Y = Veleś. (septe- rium, omylem) ald. sivy adj. = livida Fysiol. 525 mg. sywa; doklady jimah řídké. sjednanie nt. unicio 1436 sgednanye (rým srovnánie) — Vokab. 132 =: Ve- leš. (uncio omylem) atd. coniunccio Vokab. 117 sgednanye „de grammatica''; nč. spojka. skabně v. škabně skáčka f. =- pessida 2137 skaczka (A : B skakaczka, omylem, prolà metvu, jez žádá __u; rym vyskáčka); kontext | síla — skladopisnara lútka, kolébačka, vyskáčka, skáčka, bobonka.. Srovn vyskáčka. skákačka v. skáčka | skal m. = sepetrator 2612 skal (kontext řešetář, skal, sítař); sepetrum sito. skala f. — collis 104 skala (AC : B sskala) = Boh. 143 — Mam. F 87'd add. skdmie v. nit skanicć f.:: cuma 1872 skanicze (A: wsklanyczye B omylem), kontext vztu- ha, Ziné, skanic&; sroun. skané niti = cumum Bob. v. z. skany: skanć nili v. nit. skar- v. i. škar- skáti v. skal a skaný [skázanie nt. — skazanye Vokab. 306 „de phisica'*; latinské slovo vypadlo a podle kontextu se zdá chyba mn. skáza, skaženie alp. skazna f. = carena 2487 skazna AB; kontext vykúpenie, kletie, skazna, ká- zanie .. skep v. stlûp skeřip- v. skoř skla v. stkla [skladać m. - poeta Boh. 393 skladacz (var. skladarz dial.) Wiesb. 407 = skladać ver$uov Tact. Q VIIVa afd.; Klaret skladatel. skladanie nt. constructum 1517 skla- danye (rym sstupovanie) = Vokab. 129 (var. skladenyc) ald. = poetica Vokab. 375 skladanye (var. skladiliwa) afd. skladoř v. skladač tskladatedlný adj. | eleyacus Vokab. 286 skladatedlny ,,de astronomia" (ne- umělé). skladatel m. = poeta 1037 skladatel ABGTrial. = Wiesb. 1294 -- Velešín ald.; též nt. sklddati v. skladanie skladenie v. skladanie skladiliva v. skladanie skladník m. — compus 592 skladnik AB „vermis“ — Boh. 223 (var. stadnik, sladnik); Jg. ukazuje doklady, że to byl červ, ma nějž chytali ryby (nalézali ho v bahně, v trávě u vody atd.). skladoň m. = dictator 1068 skladon — tvoření neumělé. skladopisnara f. -< dictatoria 1636 skla- dopisnara AB; neumèëlé.
Strana 441
skladora — skoroz(d)té sklado:a f. -- poetica 1632 sklidora AB — neumëlé. Sroun. sklidanie. [skladoslovné adj. pl. = constructibilia <nomina) Vokab. 131 skladoslowna — neumèëlé. shlamnik v. klamnik shleb- v. $kleb- Sklen- v. stklen- *klep m. — testudo 1955 sklep AB :- Boh. 609 — Wiesb. 844 =: Veleš. ald. — penetrale 2333 sklep AB (část chrá- nut) — Boh. 729 atd. sklič? = agentum 893 sklicz (vým un- gentum) ,,de apotheca’. sklon m. = curvatura 2681 stklon (misto sklon omylen) - Boh. 960 =: Wiesb. 915 ald., sroun. sklonky rete Lact. (s. aucipium). /g.: ,,pletka, poklopec, pruhel, tendicula"; lapaé£ka ma ptáky. skobl(a) v. skoble skoble f. — gaya 2167 skoble AB (rym mnoZstvie) .: Nn 69'a :-: VeleS, ald., irocn. 9 Scoble ad robora Inv. Brevn. 292. (Zly: jiné doklady u Salic. Erb. 64, 30: Winter Řem. XV 823; L Fil XLV, 92.5 — uncus Boh. 888 skoble (var. scobl, skobla) — Mam. A 26? atd. Za lo Klaret gaya. Skoc v. Škoc skocec m. — yditum 2427 sskoczecz AB (rym komplet), hontext skoCec, komplet, slavnost, bohochvalnost : ssboczecz Nn 65% (myln&, snezi arbores); svovn. tento žalm uéfinil Iditum, ten skoécec Ž. Poděbr. X XXVIII, 1. = lingca 792 skoczecz ABG (vým po- pénec) „frumenta““ atZ., hojné v vosll. = catapucia Rstl. Drk. 128" a a/d., nyní ricinus = Wunderbaum Je. skoëen m.: salpa 401 skoczen AB piscis"; Patrně sal-pa spojil se sal-ire skoëiti. skok m. — saltus 1375 skok ald. Srovn. náskok. skol- v. stol- skóla v. skúla skolée v. &kolcé skonané v. skonany skonánie nt. patracio 1580 skonanye (vým svrchovânie) aid. = finicio 1581 skonanve (rym doko- nanic) ald. | 441 terminacio Vokab. 77 skonanye »,de grammatica". fskonany adj. z part. pass. : finitivum Vokab. 72 skonane ..de grammatica". shonali v. skonavy, skonánie shonávali v. neskonávany skop- v. &kop- skopar m. == migalus 588 skopar (B: sskopar .\); vým kodvar , de bestiis“; sroun. mygale (= uvyair) die Spitzmaus Georges. skopec m. — aries 516 sskopecz — Boh. 190 (skopecz) — Wiesb. 783 (skopecz) alta. Srovn. následující. skopénec m. — aries Astron. 332 gl. skopienecz (o znamení v ekliptice) Vokab. 295 skopcnecz ,,de astrono mia‘; ujalo se jaho lermin odbornÿ ve formé skopnec: vkp. lék. Neub. (Rozb. 1842, 193), 7kp. Cevron. lék. (Dobr. Gesch. 1818, 288), Léh. B 18» (2x), Aries, t.j. w Skopenezi Lék. B 17", jestli mésiec v skopencí Lék. B 31Y (Ztort, Hry, 109, 173 K.), v prvnie zvórocesti, jeSto slove skopnecz Lék. B 18° aid. Nynl skopec. skopnec v. skopënec skopicka í.:: alietus 293 sopiczka AB (ryin drévoluséka); Mtz. Cs). 308 , jak se podobá chybně m. haliaetus sko- piéka, slov. skopec — accipiter''; srov- ndvd t vus. skopa = falco haliaetus. skopovina f. verventina (caro) 1830 skopovyna AB {rym svinina). skéra v. praskora skořep- v. skořip- skoricë f. = amomum (:: čuownov) 873 skorzicze AG (rým lékořice) „„radices in apoteca" -- skorziczie Rstl. Drk. 122" atd., hojmé v vosll,. tu viak pravi- deln& — cinnamomum Rost). Drk. 126", Lact. U IV'b aid. skofipina ($kor-, sker-, skorep-) f. — testa 211 sskorzepina — Veleš. — Boh. 125 (var. scorzypyna a dial. skorzupi- na) — Boh. 235 skerzipina (var. sko- rzupyna dial.) ald. Nyní skořepina. skorně v. škorně skoro v. skorozré skorodÿe v. skorozYé skovopun v. skorpán digericina (pira) (4: B korozrzye) skoroz(d)é pl. f. 702 skorodrze
skladora — skoroz(d)té sklado:a f. -- poetica 1632 sklidora AB — neumëlé. Sroun. sklidanie. [skladoslovné adj. pl. = constructibilia <nomina) Vokab. 131 skladoslowna — neumèëlé. shlamnik v. klamnik shleb- v. $kleb- Sklen- v. stklen- *klep m. — testudo 1955 sklep AB :- Boh. 609 — Wiesb. 844 =: Veleš. ald. — penetrale 2333 sklep AB (část chrá- nut) — Boh. 729 atd. sklič? = agentum 893 sklicz (vým un- gentum) ,,de apotheca’. sklon m. = curvatura 2681 stklon (misto sklon omylen) - Boh. 960 =: Wiesb. 915 ald., sroun. sklonky rete Lact. (s. aucipium). /g.: ,,pletka, poklopec, pruhel, tendicula"; lapaé£ka ma ptáky. skobl(a) v. skoble skoble f. — gaya 2167 skoble AB (rym mnoZstvie) .: Nn 69'a :-: VeleS, ald., irocn. 9 Scoble ad robora Inv. Brevn. 292. (Zly: jiné doklady u Salic. Erb. 64, 30: Winter Řem. XV 823; L Fil XLV, 92.5 — uncus Boh. 888 skoble (var. scobl, skobla) — Mam. A 26? atd. Za lo Klaret gaya. Skoc v. Škoc skocec m. — yditum 2427 sskoczecz AB (rym komplet), hontext skoCec, komplet, slavnost, bohochvalnost : ssboczecz Nn 65% (myln&, snezi arbores); svovn. tento žalm uéfinil Iditum, ten skoécec Ž. Poděbr. X XXVIII, 1. = lingca 792 skoczecz ABG (vým po- pénec) „frumenta““ atZ., hojné v vosll. = catapucia Rstl. Drk. 128" a a/d., nyní ricinus = Wunderbaum Je. skoëen m.: salpa 401 skoczen AB piscis"; Patrně sal-pa spojil se sal-ire skoëiti. skok m. — saltus 1375 skok ald. Srovn. náskok. skol- v. stol- skóla v. skúla skolée v. &kolcé skonané v. skonany skonánie nt. patracio 1580 skonanye (vým svrchovânie) aid. = finicio 1581 skonanve (rym doko- nanic) ald. | 441 terminacio Vokab. 77 skonanye »,de grammatica". fskonany adj. z part. pass. : finitivum Vokab. 72 skonane ..de grammatica". shonali v. skonavy, skonánie shonávali v. neskonávany skop- v. &kop- skopar m. == migalus 588 skopar (B: sskopar .\); vým kodvar , de bestiis“; sroun. mygale (= uvyair) die Spitzmaus Georges. skopec m. — aries 516 sskopecz — Boh. 190 (skopecz) — Wiesb. 783 (skopecz) alta. Srovn. následující. skopénec m. — aries Astron. 332 gl. skopienecz (o znamení v ekliptice) Vokab. 295 skopcnecz ,,de astrono mia‘; ujalo se jaho lermin odbornÿ ve formé skopnec: vkp. lék. Neub. (Rozb. 1842, 193), 7kp. Cevron. lék. (Dobr. Gesch. 1818, 288), Léh. B 18» (2x), Aries, t.j. w Skopenezi Lék. B 17", jestli mésiec v skopencí Lék. B 31Y (Ztort, Hry, 109, 173 K.), v prvnie zvórocesti, jeSto slove skopnecz Lék. B 18° aid. Nynl skopec. skopnec v. skopënec skopicka í.:: alietus 293 sopiczka AB (ryin drévoluséka); Mtz. Cs). 308 , jak se podobá chybně m. haliaetus sko- piéka, slov. skopec — accipiter''; srov- ndvd t vus. skopa = falco haliaetus. skopovina f. verventina (caro) 1830 skopovyna AB {rym svinina). skéra v. praskora skořep- v. skořip- skoricë f. = amomum (:: čuownov) 873 skorzicze AG (rým lékořice) „„radices in apoteca" -- skorziczie Rstl. Drk. 122" atd., hojmé v vosll,. tu viak pravi- deln& — cinnamomum Rost). Drk. 126", Lact. U IV'b aid. skofipina ($kor-, sker-, skorep-) f. — testa 211 sskorzepina — Veleš. — Boh. 125 (var. scorzypyna a dial. skorzupi- na) — Boh. 235 skerzipina (var. sko- rzupyna dial.) ald. Nyní skořepina. skorně v. škorně skoro v. skorozré skorodÿe v. skorozYé skovopun v. skorpán digericina (pira) (4: B korozrzye) skoroz(d)é pl. f. 702 skorodrze
Strana 442
JU RVodň. 50% skorozdrzi; Jg. IV, 114a ,usitatius kolore'"; Jg. V, 91ób ,,kolo- die : bruška letní, jinak krysavky, štávnaté, prostřední velikosti; Gb. H MI. [, 301 (a 408) srovnává pol. sko- tejrzak orzech rychły ze skoro-zrzak, malorus. skolozdrij v. skorozdrij aid. skorpin m.:: rochea 427 scorpun (rým rakopün, A : B skoropun profi metru, L Q) »piscis''. skoři:p- v. skorip pecudes 466 skuot ADG iumentum skut Lact. atd., né. skot. skravoska v. krabuska skralúp v. škralúp skrčen- v. skrčiti contractum Exempl. 89 skót m. skréiti vb. pf. = gl. skrczeneho. skrčka f.-=- diarria 1711 skrezka (A: skrzezk 13) (z chvistaćka) „Janguor” asi jenom omyl m. sračka v. /. skýči- v. Skréé- skřemen v. křemen shfidla v. škřidla "kFielek v. Bkfietek skříně v. škříně skříp- v. škříp skFican v. ëkfivan skvob v. škrob <krobot v. škrobot moderacio 1418 skro- skrovenstvie nt. : venstvyc etd. shrouky v. poskrovky skrovnost f. modestia 1401 skrownost (rym spravedlnost) — Vokab. 383 -= Mam. A 297 au. moderacio Vokab. ałd.; nyni skromno-t. skrt 2? = sampnis 536 skrt (konlex! sviné, kobyla, jalovicc, skrt, tvrdopal) ,de bestiis''; či škrt? skrüsenie nt. = contricio 2442 skrusse- z 3 01 skrownost nyc: Boh. 725 Wiesb. 981 = Mam. | L' 86'a atd. skvń$ili v. skrużenie | skrýše v. říšě | skrýšov m. — ypogimia 2631 skrissow; hontext zvonovina, tylé, skrySov, klad- nicč; místní jméno Skrýšov je již 1379 doloženo. skryvka f. — abdola 2229 skrywka (rým | lazyka), konfex/ ščíhla, lazyka, skrývka, | trakac. hnojoík, blatník ,,urbis homi- | nes''; abd-ola abdo — skryvám. | skorpún — sladoň. skrzcz v. skrčka skucéti vb. imp.: 3. sg. flit (asi — flet) )137 skuczi; svovn. Lact. cc 4'a catu- lorum glocitare skuéceti a/d. shuët v. skuceti sküla f. — rima 1952 sskula (A : B skula; rým tabula) (pri částech domu); skula 110 (konicxl rozsédlina, skûla, rozcó- stie) — Boh. 627 — Wiesb. 879 aid. skuol v. skót adj. — parcus 1167 sskup (pro metrum, m. skûpy; jinak ovšem skip jiź v Tkadletkovi.) (Zlý: jid v NR. SiBud. aid.) skupné f. — cupido 2465 skupnye (opra- veno ze skupenye). sküpost f. — cupiditas 1420 skupost (vym usnost) — Vokab. 425 atd sküpy v. skup skutek m. — factum 1559 skutck ad. shvar- v. $kvar- shuë- v. !. stvé- skvěl m. — splendor 2000 skviel (kontext jiskra, pyrie, okennicé, skvěl, hlavně). „Místo stvěl? skvor- v. škvor- skvrna v. poskvrna skyta v. skýva skyva f. — buccella 1828 skyva AB = Boh. 542 (skyva; var. skyba) — Wiesb. 617 ald.; vedle toho skýba, obojí ze starohovnoněm. scibe (něm. Scheibe). slabina f. — pranus 1287 slabyna AB; kontext hrdlo, rvka, žluč, slabina, pěst atd., nyní obyč. pl. slabiny. slad m. — braseum 2025 slad AB — Boh. 693 atd. brases Fysiolog. 511 gl. sladem. skup | sláda f. — cersa 659 slada AB (kontert bieskev, slida, wfiskev, raispilic): ,plantae speciales‘“ (Jg. ,ovace jisté omylem). sladec m. = dulcus 782 sladecz AB „frumenta” (Jg. čte sládeč == osládyč). sladen m. = diamargariton 868 AB „„radices in apotheca"'. sladkost f. = dulcedo 1542 Sladkost = Boh. 528 — Wiesb. 604 al. sladký adj.: sladké spievanie v. zpievanie sladník v. skladník sludolik m. = arbellus 673 sladolik AB (rym leknik) ,,plantae specialus““. sladoii m. =: melodia 2475 sladon (rým kóň). sladen
JU RVodň. 50% skorozdrzi; Jg. IV, 114a ,usitatius kolore'"; Jg. V, 91ób ,,kolo- die : bruška letní, jinak krysavky, štávnaté, prostřední velikosti; Gb. H MI. [, 301 (a 408) srovnává pol. sko- tejrzak orzech rychły ze skoro-zrzak, malorus. skolozdrij v. skorozdrij aid. skorpin m.:: rochea 427 scorpun (rým rakopün, A : B skoropun profi metru, L Q) »piscis''. skoři:p- v. skorip pecudes 466 skuot ADG iumentum skut Lact. atd., né. skot. skravoska v. krabuska skralúp v. škralúp skrčen- v. skrčiti contractum Exempl. 89 skót m. skréiti vb. pf. = gl. skrczeneho. skrčka f.-=- diarria 1711 skrezka (A: skrzezk 13) (z chvistaćka) „Janguor” asi jenom omyl m. sračka v. /. skýči- v. Skréé- skřemen v. křemen shfidla v. škřidla "kFielek v. Bkfietek skříně v. škříně skříp- v. škříp skFican v. ëkfivan skvob v. škrob <krobot v. škrobot moderacio 1418 skro- skrovenstvie nt. : venstvyc etd. shrouky v. poskrovky skrovnost f. modestia 1401 skrownost (rym spravedlnost) — Vokab. 383 -= Mam. A 297 au. moderacio Vokab. ałd.; nyni skromno-t. skrt 2? = sampnis 536 skrt (konlex! sviné, kobyla, jalovicc, skrt, tvrdopal) ,de bestiis''; či škrt? skrüsenie nt. = contricio 2442 skrusse- z 3 01 skrownost nyc: Boh. 725 Wiesb. 981 = Mam. | L' 86'a atd. skvń$ili v. skrużenie | skrýše v. říšě | skrýšov m. — ypogimia 2631 skrissow; hontext zvonovina, tylé, skrySov, klad- nicč; místní jméno Skrýšov je již 1379 doloženo. skryvka f. — abdola 2229 skrywka (rým | lazyka), konfex/ ščíhla, lazyka, skrývka, | trakac. hnojoík, blatník ,,urbis homi- | nes''; abd-ola abdo — skryvám. | skorpún — sladoň. skrzcz v. skrčka skucéti vb. imp.: 3. sg. flit (asi — flet) )137 skuczi; svovn. Lact. cc 4'a catu- lorum glocitare skuéceti a/d. shuët v. skuceti sküla f. — rima 1952 sskula (A : B skula; rým tabula) (pri částech domu); skula 110 (konicxl rozsédlina, skûla, rozcó- stie) — Boh. 627 — Wiesb. 879 aid. skuol v. skót adj. — parcus 1167 sskup (pro metrum, m. skûpy; jinak ovšem skip jiź v Tkadletkovi.) (Zlý: jid v NR. SiBud. aid.) skupné f. — cupido 2465 skupnye (opra- veno ze skupenye). sküpost f. — cupiditas 1420 skupost (vym usnost) — Vokab. 425 atd sküpy v. skup skutek m. — factum 1559 skutck ad. shvar- v. $kvar- shuë- v. !. stvé- skvěl m. — splendor 2000 skviel (kontext jiskra, pyrie, okennicé, skvěl, hlavně). „Místo stvěl? skvor- v. škvor- skvrna v. poskvrna skyta v. skýva skyva f. — buccella 1828 skyva AB = Boh. 542 (skyva; var. skyba) — Wiesb. 617 ald.; vedle toho skýba, obojí ze starohovnoněm. scibe (něm. Scheibe). slabina f. — pranus 1287 slabyna AB; kontext hrdlo, rvka, žluč, slabina, pěst atd., nyní obyč. pl. slabiny. slad m. — braseum 2025 slad AB — Boh. 693 atd. brases Fysiolog. 511 gl. sladem. skup | sláda f. — cersa 659 slada AB (kontert bieskev, slida, wfiskev, raispilic): ,plantae speciales‘“ (Jg. ,ovace jisté omylem). sladec m. = dulcus 782 sladecz AB „frumenta” (Jg. čte sládeč == osládyč). sladen m. = diamargariton 868 AB „„radices in apotheca"'. sladkost f. = dulcedo 1542 Sladkost = Boh. 528 — Wiesb. 604 al. sladký adj.: sladké spievanie v. zpievanie sladník v. skladník sludolik m. = arbellus 673 sladolik AB (rym leknik) ,,plantae specialus““. sladoii m. =: melodia 2475 sladon (rým kóň). sladen
Strana 443
sladovna — sléz. 413 sladovna f. = braseatorium 2024 sla- downa (rým žehna) AB3 = sladowna Boh. 693 (var. sladownye dial.) = sladovně v. sladovna Lact. ald. sladovničstvo nt. = braseatoria 1654 ssladowniczstwo (rým řezničstvo) = Vokab. 460 sladownycztwo atd. sladovník m. = braseator 2512 sladow- nik (rým pivovarník) Boh. 692 atd. sladúška f. = Glycerium (B: glicerinum A) 1184 sladusska AB; kontext: frexa, školcě, sladúška; jména hetér. Pkvzá- Qrov (u Lukiana), DRvxéoa, Glycera u básníků římských; přeloženo doslovně; srovn. Adauctus = Zbožník. sládyč v. osládyč sláma f. = stramen 729 slama AG = Boh. 357 Wiesb. 372 atd. slanař v. slanec slánce f. = salum 2648 slancze; je zají- mavé, že ná. též vytvořeno podobným způsobem sláň a sle. sláňa moře. slanec m. = salista 2527 Slanecz (A:B slanarz); kontext řezník, slanec, pláten- ník, kupec = slanecz nebo slanař Wiesb. 1172—1173; slanecz, slanař Wiesb. 1344 = Boh. 862 (var. slanycze) atd.; za to později solnář. slanice f. = salista Boh. 791 slanycze (kontext ščenha, plech, líhy, slanice) salerta RVodň. 701 slaniczie ald.; „větší než slánka, kde více soli scho- váno bývá“ Jg. slanička f. salides 2074 slanyczka AB (kontext pinta, povčrek, žejtel, slanička) =Veleš. = Wiesb. 1343 atd.; nč. slánka. slánie nt. = xenia 2394 slanye atd. (mini se dárky o slavnostech zasílané). slanina v. slaniny slaninočrv m. = *carnius (tarnius AC) 588 slanynoczrw (BC : A slanyno- czerw); rým masočrv; „vermes“. slaniny pl. f. = lardus 1792 slanyní — Boh. 534 = Wiesb. 609 ald. slap v. šlap sláti v. slánie -slav v. vratoslav. sláva f. = gloria 2368 slawa atd. -slavený v. blahoslavený -slavenstvie v. blahoslavenstvie slavík m. = philomena 246 sslawik (rým strašlík) = Fysiol. 573 mg. (slawyk) = Boh. 93 atd.; slc. slávik. -slavna v. oslavna slavník v. (p)oslavník slavnost f. = ossanna (= hosanna!) 2428 slawnost (rým bohochvalnost) — umě- lé; srov. poslavnost. 2 slavný adj. = famosus 1227 Slowni (Men- čík opravil Slawni; oprava dosti pravdě- podobná, ale přece nejistá). slavy v. trnoslavy sled v. násled, sledy sledek v. posledek sledi v. sledy sledna f. = sequencia 2423 sledna AB „de festis“ = Veleš. (nč. sekvence). sledná v. následná slédník m. = sagax 509 slednyk ABE (rým věžník) = Boh. 181 = Wiesb. = Žíd. rkp. Jg. 776 = Nn 701b RVodň. 497a (canis) ald., nč. slídník sledov m. = secta 1585 sledow ABTrial. tvořen neumělé. sledovali v. následovati sledy pl. m. = sequencia 2096 sledi (rým výhledi). slémě dial. v. lemiež. sleně v. slzenie slenka f. = bonosa 286 slenka „volatilia campestria“. slepec m. = cecus 1118 sslepecz atd. slepenost f. = stuprum 1446 slepenost kontext ukáznost, slepenost, (o)zlost, kacieřstvo.. slepice f. = gallina 240 sslepicze = Boh 120 = Rstl. Drk. 190r = Fysiol. 367 mg slepiczie atd. slepost f. = cecitas Boh. 185 slepost atd. Klaret slepota. slepota f. = cecitas 1681 slepota = Lact KK Ia ald. slepůn v. poslepún sletky v. šletky levenye v. sleženie slévka f. = defusile 2031 slewka AB (rým nálevka); kontext čépek, pletenka slévka, nálevka.. = Veleš. atd. Srovn. slévky slévky pl. m. = defusia 1850 slewki AB (rým kdy) = Veleš. = Lact. atd.; nč. slivky, špatné vino, pivo. sléz m. = malva 784 sslez AB (G slcez) — Boh. 316 = Veleš.: RVodň. 41 Ir = Rstl. Drk. 180 a atd.; podnes, hojně v rostl. atd.; později též slíz. = archangelica v. nasledující.
sladovna — sléz. 413 sladovna f. = braseatorium 2024 sla- downa (rým žehna) AB3 = sladowna Boh. 693 (var. sladownye dial.) = sladovně v. sladovna Lact. ald. sladovničstvo nt. = braseatoria 1654 ssladowniczstwo (rým řezničstvo) = Vokab. 460 sladownycztwo atd. sladovník m. = braseator 2512 sladow- nik (rým pivovarník) Boh. 692 atd. sladúška f. = Glycerium (B: glicerinum A) 1184 sladusska AB; kontext: frexa, školcě, sladúška; jména hetér. Pkvzá- Qrov (u Lukiana), DRvxéoa, Glycera u básníků římských; přeloženo doslovně; srovn. Adauctus = Zbožník. sládyč v. osládyč sláma f. = stramen 729 slama AG = Boh. 357 Wiesb. 372 atd. slanař v. slanec slánce f. = salum 2648 slancze; je zají- mavé, že ná. též vytvořeno podobným způsobem sláň a sle. sláňa moře. slanec m. = salista 2527 Slanecz (A:B slanarz); kontext řezník, slanec, pláten- ník, kupec = slanecz nebo slanař Wiesb. 1172—1173; slanecz, slanař Wiesb. 1344 = Boh. 862 (var. slanycze) atd.; za to později solnář. slanice f. = salista Boh. 791 slanycze (kontext ščenha, plech, líhy, slanice) salerta RVodň. 701 slaniczie ald.; „větší než slánka, kde více soli scho- váno bývá“ Jg. slanička f. salides 2074 slanyczka AB (kontext pinta, povčrek, žejtel, slanička) =Veleš. = Wiesb. 1343 atd.; nč. slánka. slánie nt. = xenia 2394 slanye atd. (mini se dárky o slavnostech zasílané). slanina v. slaniny slaninočrv m. = *carnius (tarnius AC) 588 slanynoczrw (BC : A slanyno- czerw); rým masočrv; „vermes“. slaniny pl. f. = lardus 1792 slanyní — Boh. 534 = Wiesb. 609 ald. slap v. šlap sláti v. slánie -slav v. vratoslav. sláva f. = gloria 2368 slawa atd. -slavený v. blahoslavený -slavenstvie v. blahoslavenstvie slavík m. = philomena 246 sslawik (rým strašlík) = Fysiol. 573 mg. (slawyk) = Boh. 93 atd.; slc. slávik. -slavna v. oslavna slavník v. (p)oslavník slavnost f. = ossanna (= hosanna!) 2428 slawnost (rým bohochvalnost) — umě- lé; srov. poslavnost. 2 slavný adj. = famosus 1227 Slowni (Men- čík opravil Slawni; oprava dosti pravdě- podobná, ale přece nejistá). slavy v. trnoslavy sled v. násled, sledy sledek v. posledek sledi v. sledy sledna f. = sequencia 2423 sledna AB „de festis“ = Veleš. (nč. sekvence). sledná v. následná slédník m. = sagax 509 slednyk ABE (rým věžník) = Boh. 181 = Wiesb. = Žíd. rkp. Jg. 776 = Nn 701b RVodň. 497a (canis) ald., nč. slídník sledov m. = secta 1585 sledow ABTrial. tvořen neumělé. sledovali v. následovati sledy pl. m. = sequencia 2096 sledi (rým výhledi). slémě dial. v. lemiež. sleně v. slzenie slenka f. = bonosa 286 slenka „volatilia campestria“. slepec m. = cecus 1118 sslepecz atd. slepenost f. = stuprum 1446 slepenost kontext ukáznost, slepenost, (o)zlost, kacieřstvo.. slepice f. = gallina 240 sslepicze = Boh 120 = Rstl. Drk. 190r = Fysiol. 367 mg slepiczie atd. slepost f. = cecitas Boh. 185 slepost atd. Klaret slepota. slepota f. = cecitas 1681 slepota = Lact KK Ia ald. slepůn v. poslepún sletky v. šletky levenye v. sleženie slévka f. = defusile 2031 slewka AB (rým nálevka); kontext čépek, pletenka slévka, nálevka.. = Veleš. atd. Srovn. slévky slévky pl. m. = defusia 1850 slewki AB (rým kdy) = Veleš. = Lact. atd.; nč. slivky, špatné vino, pivo. sléz m. = malva 784 sslez AB (G slcez) — Boh. 316 = Veleš.: RVodň. 41 Ir = Rstl. Drk. 180 a atd.; podnes, hojně v rostl. atd.; později též slíz. = archangelica v. nasledující.
Strana 444
444 vlasky sléz: archangelica 799 slez wlas- ky B proti melvu; A správně jenom Sslez) = Boh. 347 wlasky slez = Rstl. Drk. 497V, 178"b aftd., hojne v rosil. slezena v. slezeno slezeno nt. == splen 1294 slezeno (A : B slezena) — Boh. 439 (slezeno EO var. slezena F) — Wiesb. 476 — splen slove slezeno Lék. B 193" aid. slezin- v. slezen- slezna f. — splenica 1332 slezna (rým coxira); mezi jmény žil: hýždicé, lýt- kona, slezna, týlněnka atd. Svovn. lé: sliz(k)a. slezenie nt. — cubacio 1600 slezenye (rým pojiSéenie). V tishw slevenye omwylem. (Ztiy: jinak sleZenie =- né. slehnuti, porod: AvchC. X1, 262 (1450), V3ehra, Kn. dev. ed. fiv. 142, 212; Abv. z Gyn- levy. Kyrop. ed. Rozum 7, 36.) sleïëti v. slezénie slib v. sliby slibovnik m. — promissor 1260 slibownik (ryin vzbohadlnik) aid. sliby pl. m. — vota 1366 slybi aid. (nożno, Ze se mini plur. t. sliby řeholní). slituec v. nesliénec sliénost v. neslićnost słidnik v. slédnik slina f. — saliva 1280 slyna (vym žido- vina) Boh. 422 Wiesb. 449 Mam. A 35F = Veleś. ala. V. i. zlina. -słipanie v. zaslipanie [slitovánie nt. — compassio Vokab. 112 Slytowanye: v Klaretovi 1419 pro me- rum litovânie v. t. (ale vkp. B má téz slitowanie). slíva f. prinus 661 slyua (sk slywa omylem) ABCG : Boh. 250 = Slov. A 10 atd. (mínt se strom, myní prunus padus /2); srovn. pruna slywy Rostl. Drk. 182" atd. — prinella v. slivy. -slivnik v. podslivnik slivy pl. f. prinella Boh. 270 slywy (16% v rkp. G; Klaretův lext však nemá) Wiesb. 295 Vele$. (prinellum) - slywa brunella Rstl. Drk. 178"b al. (: ovoce). sliz v. osliz sliza v. slizka sléz vlasky — slovoétenovany slizka f. splenetica 1712 slyzka (B: »ym nadyzka; A sliza) ,,.languor''; kon- text chvistallka, sralka, slizka, scavka, povláčka; sliz- A splen-etica, svovm. slezeno. slocha ». šilhota slok v. flok | slon m. = elephas 513 slon (rým komoń) = Boh. 196 = Lact. na VIIVb (ele- phantus) aid. sloncek m. — elephantus 529 Slcm:zek (pro metrum __J) : - Boh. 197 slonek (snad jenom omył m. sloncek) ald. sléneh v. sloncek | slonovÿ: slonovÿ zub v. zub. -slov v. vyšeslov slova v. slovo Slovék ©. Slovénin *slovce nt. = iota 2346 ssowcze AB (rým kostnicč; správnou opravu 'slovce' navrhl 332 Mencik) „de eccle- sia‘; kontext slovce, žaltář, biblé ald. Biblichého puvodu, z mammotr. slovéan v. slovoctan Slovénin n. — Sclavus 941 Slovyenyn (\:B SSlowenyd; Trial. Zlowenij Sclavus Sklafe, Wynd) slowak Ve- leś. aid. == Sclavos 17 sslowyenyny. -slovie v. záslovie slovná v. slovny (slovna f. — terminus Vokab. 192 slowna, zaniklo. [slovný adj. = (nomen) verbale Vokab 50 slowne ,,de grammatica''. Svovn. ptíslovny, skladoslovny a slavny. slovo nt. = verbum (= nl. sloveso) Vokab. 79 slowo ,,de grammatica““. = verba 1361 slova aid. — fallacia Vokab. 216 v Klem.; v. bzn. R t. v). — diccio Vokab. 25 slowo ,,de gram- matica''. = litera Boh. 948 slowo —: Klareł za to čtena. slovočtan m. — grammaticus 1089 slovo- cztan AB (rym ucnan). sl;voictena. f. — grammatica 1614 slovo- cztena AB (vym čtena) — Vokab. 14 (var. slowcztena) „de grammatica"'. slovoëlenovänie v. slovoctenovany Tslovoctenovany ^ adj. grammaticalis Vokab. 136 slowocztenowany (za lo kl. sluwocztenowunye) ,,de grammatica““. ne slowo (jen
444 vlasky sléz: archangelica 799 slez wlas- ky B proti melvu; A správně jenom Sslez) = Boh. 347 wlasky slez = Rstl. Drk. 497V, 178"b aftd., hojne v rosil. slezena v. slezeno slezeno nt. == splen 1294 slezeno (A : B slezena) — Boh. 439 (slezeno EO var. slezena F) — Wiesb. 476 — splen slove slezeno Lék. B 193" aid. slezin- v. slezen- slezna f. — splenica 1332 slezna (rým coxira); mezi jmény žil: hýždicé, lýt- kona, slezna, týlněnka atd. Svovn. lé: sliz(k)a. slezenie nt. — cubacio 1600 slezenye (rým pojiSéenie). V tishw slevenye omwylem. (Ztiy: jinak sleZenie =- né. slehnuti, porod: AvchC. X1, 262 (1450), V3ehra, Kn. dev. ed. fiv. 142, 212; Abv. z Gyn- levy. Kyrop. ed. Rozum 7, 36.) sleïëti v. slezénie slib v. sliby slibovnik m. — promissor 1260 slibownik (ryin vzbohadlnik) aid. sliby pl. m. — vota 1366 slybi aid. (nożno, Ze se mini plur. t. sliby řeholní). slituec v. nesliénec sliénost v. neslićnost słidnik v. slédnik slina f. — saliva 1280 slyna (vym žido- vina) Boh. 422 Wiesb. 449 Mam. A 35F = Veleś. ala. V. i. zlina. -słipanie v. zaslipanie [slitovánie nt. — compassio Vokab. 112 Slytowanye: v Klaretovi 1419 pro me- rum litovânie v. t. (ale vkp. B má téz slitowanie). slíva f. prinus 661 slyua (sk slywa omylem) ABCG : Boh. 250 = Slov. A 10 atd. (mínt se strom, myní prunus padus /2); srovn. pruna slywy Rostl. Drk. 182" atd. — prinella v. slivy. -slivnik v. podslivnik slivy pl. f. prinella Boh. 270 slywy (16% v rkp. G; Klaretův lext však nemá) Wiesb. 295 Vele$. (prinellum) - slywa brunella Rstl. Drk. 178"b al. (: ovoce). sliz v. osliz sliza v. slizka sléz vlasky — slovoétenovany slizka f. splenetica 1712 slyzka (B: »ym nadyzka; A sliza) ,,.languor''; kon- text chvistallka, sralka, slizka, scavka, povláčka; sliz- A splen-etica, svovm. slezeno. slocha ». šilhota slok v. flok | slon m. = elephas 513 slon (rým komoń) = Boh. 196 = Lact. na VIIVb (ele- phantus) aid. sloncek m. — elephantus 529 Slcm:zek (pro metrum __J) : - Boh. 197 slonek (snad jenom omył m. sloncek) ald. sléneh v. sloncek | slonovÿ: slonovÿ zub v. zub. -slov v. vyšeslov slova v. slovo Slovék ©. Slovénin *slovce nt. = iota 2346 ssowcze AB (rým kostnicč; správnou opravu 'slovce' navrhl 332 Mencik) „de eccle- sia‘; kontext slovce, žaltář, biblé ald. Biblichého puvodu, z mammotr. slovéan v. slovoctan Slovénin n. — Sclavus 941 Slovyenyn (\:B SSlowenyd; Trial. Zlowenij Sclavus Sklafe, Wynd) slowak Ve- leś. aid. == Sclavos 17 sslowyenyny. -slovie v. záslovie slovná v. slovny (slovna f. — terminus Vokab. 192 slowna, zaniklo. [slovný adj. = (nomen) verbale Vokab 50 slowne ,,de grammatica''. Svovn. ptíslovny, skladoslovny a slavny. slovo nt. = verbum (= nl. sloveso) Vokab. 79 slowo ,,de grammatica““. = verba 1361 slova aid. — fallacia Vokab. 216 v Klem.; v. bzn. R t. v). — diccio Vokab. 25 slowo ,,de gram- matica''. = litera Boh. 948 slowo —: Klareł za to čtena. slovočtan m. — grammaticus 1089 slovo- cztan AB (rym ucnan). sl;voictena. f. — grammatica 1614 slovo- cztena AB (vym čtena) — Vokab. 14 (var. slowcztena) „de grammatica"'. slovoëlenovänie v. slovoctenovany Tslovoctenovany ^ adj. grammaticalis Vokab. 136 slowocztenowany (za lo kl. sluwocztenowunye) ,,de grammatica““. ne slowo (jen
Strana 445
slovosad — služebna slovořad v. slovosad (slovosad m. — appositum Vokab. 43 slo- wosad (var. sloworzad), ,,de gramma- tica'*; zaniklo. sloZekm. ^ dictamen 22814 Slozek A Trial. (snad místo složenie omylem), v. t. slożenie nt. = ficcio 1609 slozeníe (vy | doüfanie) ad. — dictamen Vokab. 158 slozenye atd.; Klaret složek v. t. = composicio Vokab. 18 slozenye ald. | slo£ili v. slozenie [sloZo£et m. :.: compositus (Kl: F com- potus profi metru) Vokab. 232 slozoczet (Kl: F swezet, proli meélvu) ,,de aris- metrica'; newmdlé. Vokab. 212 sluczyrzecz ,.de loyca''; neumělé. slúha m. = servus 974 sluha :- Boh. 384 ald.; ně. sluha a slouha. = lixa 2652 ssluha — Boh. 937 ald. | (míní se sluha lázeňský). slóha f. — famula Boh. 523 sluha ald.; | nent v Klaretovi. Rkp. Boh. O mó sie | masc. famulus, ale za famulus, jez je u Klareta v jiné kapitole, má Klavet pacholek. sluch m. — auditus 1340 sluch — Wiesb. 422 ald. (drwhy smysl). -sluchač v. posluchač slukà f. — ladum 2274 sluka AB — Fysiol. 431 mg. - Boh. 144 : : Wiesb. 689 Lact. aid. ,, volatilia campestria''; nyní 'scolopax' Linn. Jg. Kt sluka (s-luka) Í. — larpida 2531 sluka (komtext sluka, Strÿubholc, krumpolc, nożnice); Jg. ,klièka, houZzev, ouva- zek''. (Zty: sromn. slc. slu&ka. -slun v. vyslun slunca? = crassula $881 sluncza (prot meiru; metrum. Zádá vu) ,, radices in apoteca”'. slunce nt. — sol. 39 sluncze — Boh. 15 ald.; slc. slnce, slnko. sluncestrek v. slunećstrok sluncza v. slunca slunčec m. = arsola 667 slunczecz AB (rym ostadnec) ,,plantae speciales''. sluncerk? m. = Kiliondrus 299 slunczerk (,, volatilia campestria''). [(slunečstrok (?) m.: nadir Vokab. 257 sluneczsstrok (war. slunczestrek) (sroun. 445 předchozí) „de astronomia" nějak zkráceno. (slunečstav m. = solsticium Vokab. 282 sluneczstaw „de astronomia'' (misto sluncestav? slunečnéní> stav?). slunečník m. = sol(sti»cia 814 slunecz- nyk AB (rým celnik) „„ignotae herbae''; srovn. mě. slunečnice. (slunečný adj. — solaris Vokab. 259 slu- neczny ,,de astronomia". slunénka f. - solaris 406 slvnyenka AB „piscis“ ; předlim ryba stellaris = hvězd- ník; umělé. — snad slunipad v. slunipák slunipák m. — elitropus (.- heliotropus 141 slunipak (A : B slunypad, fak i Jg.) „lapis“; umělé. slunosvět v. slunoviet slunověk v. slunoviet Slunoviet m. — Subsolanus 189 sluno- viet (A: B slunoswyet, omylem, jak jiź Jg. poznal, F slunowyek, kde zá- věrečné t čteno c = k, rovněž omylem) : = Nom. 70Ya; sroun. tichoviet = Zephy- rus; Původně doslovně podslunoviet v. i. Georges subsolanus m. == der Ost- wind. slup f. -- piscinallum 343 slup (AG: sslup B) - : slup rybny Veleś. (pistri- vallum omylem) atd. == jntervallum v. stav. = vallus 2088 slup AB = Boh. 732 = Wiesb. 999 ad.; možno, Ze slap; Georges vallus = der Schanzpfahl, die Palissade. słup m. v. stlüp slúpek m. =: alcana 752 slupek AB = Veles. (altans) :- RVodń. 53'a (altania) atd.; ,,de semine''. -slutenstvie v. poslużenstvie, pfi- slusha v. zluëska slušnost f. : - decencia 1528 slussnost atd. Svovn. poslušnost, příslušnost. služba f. — servicium 1055 sluzba ad. -služčí v. výslužčí služebna f. = scandula 1972 sluzebna ABTrial. (rým kamna) = Boh. 623 (var. sluzebnye dial.) — Wiesb. 874 = Veles. (standvla, omylem) atd. (Zty: v vegistvech knüzmoslskych z v. 1606 az 1636 (wv excevptech J. V. Simáhonych ) služebna několikrát — skiiń, misnik atp., dial. sevevoć.>
slovosad — služebna slovořad v. slovosad (slovosad m. — appositum Vokab. 43 slo- wosad (var. sloworzad), ,,de gramma- tica'*; zaniklo. sloZekm. ^ dictamen 22814 Slozek A Trial. (snad místo složenie omylem), v. t. slożenie nt. = ficcio 1609 slozeníe (vy | doüfanie) ad. — dictamen Vokab. 158 slozenye atd.; Klaret složek v. t. = composicio Vokab. 18 slozenye ald. | slo£ili v. slozenie [sloZo£et m. :.: compositus (Kl: F com- potus profi metru) Vokab. 232 slozoczet (Kl: F swezet, proli meélvu) ,,de aris- metrica'; newmdlé. Vokab. 212 sluczyrzecz ,.de loyca''; neumělé. slúha m. = servus 974 sluha :- Boh. 384 ald.; ně. sluha a slouha. = lixa 2652 ssluha — Boh. 937 ald. | (míní se sluha lázeňský). slóha f. — famula Boh. 523 sluha ald.; | nent v Klaretovi. Rkp. Boh. O mó sie | masc. famulus, ale za famulus, jez je u Klareta v jiné kapitole, má Klavet pacholek. sluch m. — auditus 1340 sluch — Wiesb. 422 ald. (drwhy smysl). -sluchač v. posluchač slukà f. — ladum 2274 sluka AB — Fysiol. 431 mg. - Boh. 144 : : Wiesb. 689 Lact. aid. ,, volatilia campestria''; nyní 'scolopax' Linn. Jg. Kt sluka (s-luka) Í. — larpida 2531 sluka (komtext sluka, Strÿubholc, krumpolc, nożnice); Jg. ,klièka, houZzev, ouva- zek''. (Zty: sromn. slc. slu&ka. -slun v. vyslun slunca? = crassula $881 sluncza (prot meiru; metrum. Zádá vu) ,, radices in apoteca”'. slunce nt. — sol. 39 sluncze — Boh. 15 ald.; slc. slnce, slnko. sluncestrek v. slunećstrok sluncza v. slunca slunčec m. = arsola 667 slunczecz AB (rym ostadnec) ,,plantae speciales''. sluncerk? m. = Kiliondrus 299 slunczerk (,, volatilia campestria''). [(slunečstrok (?) m.: nadir Vokab. 257 sluneczsstrok (war. slunczestrek) (sroun. 445 předchozí) „de astronomia" nějak zkráceno. (slunečstav m. = solsticium Vokab. 282 sluneczstaw „de astronomia'' (misto sluncestav? slunečnéní> stav?). slunečník m. = sol(sti»cia 814 slunecz- nyk AB (rým celnik) „„ignotae herbae''; srovn. mě. slunečnice. (slunečný adj. — solaris Vokab. 259 slu- neczny ,,de astronomia". slunénka f. - solaris 406 slvnyenka AB „piscis“ ; předlim ryba stellaris = hvězd- ník; umělé. — snad slunipad v. slunipák slunipák m. — elitropus (.- heliotropus 141 slunipak (A : B slunypad, fak i Jg.) „lapis“; umělé. slunosvět v. slunoviet slunověk v. slunoviet Slunoviet m. — Subsolanus 189 sluno- viet (A: B slunoswyet, omylem, jak jiź Jg. poznal, F slunowyek, kde zá- věrečné t čteno c = k, rovněž omylem) : = Nom. 70Ya; sroun. tichoviet = Zephy- rus; Původně doslovně podslunoviet v. i. Georges subsolanus m. == der Ost- wind. slup f. -- piscinallum 343 slup (AG: sslup B) - : slup rybny Veleś. (pistri- vallum omylem) atd. == jntervallum v. stav. = vallus 2088 slup AB = Boh. 732 = Wiesb. 999 ad.; možno, Ze slap; Georges vallus = der Schanzpfahl, die Palissade. słup m. v. stlüp slúpek m. =: alcana 752 slupek AB = Veles. (altans) :- RVodń. 53'a (altania) atd.; ,,de semine''. -slutenstvie v. poslużenstvie, pfi- slusha v. zluëska slušnost f. : - decencia 1528 slussnost atd. Svovn. poslušnost, příslušnost. služba f. — servicium 1055 sluzba ad. -služčí v. výslužčí služebna f. = scandula 1972 sluzebna ABTrial. (rým kamna) = Boh. 623 (var. sluzebnye dial.) — Wiesb. 874 = Veles. (standvla, omylem) atd. (Zty: v vegistvech knüzmoslskych z v. 1606 az 1636 (wv excevptech J. V. Simáhonych ) služebna několikrát — skiiń, misnik atp., dial. sevevoć.>
Strana 446
446 služebník — Sınlek. služebně v. služebna slużebnik m. — servitor 1003 sluzebnik (rým napravnik) Lact. T V'b ald,.; srovn. servitores sive sluzcbnikones XIV! Reg. IV, 838. slychanie nt. = (aubdicio (fex! mudicio omylem) 1524 sslichanye (»ym proro- kovánie) afd. siychali v. slychanie {slysénie nt. - auditus Boh. 409 slyssvc- nyc == Wiesb. 422 atd., za lo Klarel Sluch. slyséti v. sly&énie slza f. — lacrima 1276 slza == Boh. 418 — Wiesb. 440 atd. Svovn. holslza slzenie nt. = trena (= O'oi,voc) 1722 slze- nie (A : B sslenye omylem, odtud mylné heslo Slen&) (metrum Zddá čtent dvoj- slabièné 7 u) atd. slziti v. slzenie sl£enie v. slzenie smáha í.: squalda 2533 smaha (honlext krumpolc, noznice, Smáha, kuchyn- ka..) ald. smáni v. smienle | sanie v. zimanie | smazné v. zámazné smecec v. sviecek smečka f. -- copulum 2663 smeczka (rým SCetka) konlex/ valchäï, ščetka, smeč- ka) - capulasmeczka od chrta Mam. F 87Ya ald. = pora v. smečky. smečky pl. f. — pora 902 smeczki (rým chvojicky) „draga ałd.; : červené ja- hody, téz smekličky Rosa Jg. směd v. čxvosměd smědost f. = fuscitudo 1502 smyedost AB (rým &ervenost) aid. sméch- v. t. smeh v. zmek smëna [. = campsoria 1660 smyena (A : B przesmiena) oud. “sménévdnie nt. = coniugacio Vokab. 79 smyenyewanye (var. zmyenyowanye) ,de grammatica''. Sroun. zménénie. sméñovati v. směněvánie směř- v. smieř- smésicé f. == plustrum 772 smyesyczye (B: AG smiesicze), kontext pliśka, smésicé, kolnik, $cevik; — Vele$. a/d., nyní směska, směsa. směš- v. ! amiech- smieš- směšnost f. = ridiculum 1499 smyesnost ald. smel v. smeti smé[ v. smet smetana f. — foma 468 smetana AB (kontext mleziva, smetana, sýřenie) = Boh 164 ald. smeli pl. f. = scob(sY 106 smeti (AC : B ssmyetv) = scobs snietic Veles. (nmw lem) ald.: ně. smeti, vulg. smeti n/. smiech v. smienie smirchovalnec m. =- ridiculosus 1245 smyechovalnecz (A : smie owalnicz Trial., chybně) — ze rient smiech valeti SLE.; svoUn. sé. smiechovál — šašek. smienie nt. — risus 1340 smyenye — Boh. 443 (var. smyech) ald. (smiefenie nt. —relacio Vokab. 411 smye- rzenye „de ethica'' ad. smiefili v. smiefenie smiüesiti v. smie&enie [smiešené adj. nt. — promiscuum (no- men» Vokab. 37 smyesscne ,,de gram- matica“ ald. [smiešenie nt. — commixtio Vokab. 407 smycssenyc ,,de phisica"' ald. smieti v. smienie smilmik v. zmilík smilnièek m. = luxuriator 1113 smyl- niczek (pro metrum, in. obvyklého smil- ník). smilovati sé vb. pf. — Kiric eleison 2426 Boże, smiluy sic. smilstvo ut. — luxuria 1424 smylst«o (rým zûfalstvo) — VokabD. 417 ufd. smiluj sf v. smilovati sinfš- v. smieš- smldie nt. — tendula 917 ssmldye AB (rým škřípie) (G omylem ssuldve, Men- čtk navrhuje Šindlie omylem; kontext přeslička, sit, Skfípic, smldie...) — Rstl. Drk. 181'a = Rstl. F 41 (tinia) atd. Srovn. pol. smłód — athamantha Rostaf. a doklady u Je. smldník v. smldovnik smldovnik m = singola 789 smldownyk AB (jm pivnik); 71ndy = diptamus smldownik Lék. I 112", 163"; Strah. Rostl. 169 ald. smlek m. = *trochilus (crochilus AB; z Y. ToÓg1A0c) 283 smlek (B snilek, A nejasn£; ale étení smlek žúdá metrum oo; yyi4 lelek) ,volatilia campestria”;
446 služebník — Sınlek. služebně v. služebna slużebnik m. — servitor 1003 sluzebnik (rým napravnik) Lact. T V'b ald,.; srovn. servitores sive sluzcbnikones XIV! Reg. IV, 838. slychanie nt. = (aubdicio (fex! mudicio omylem) 1524 sslichanye (»ym proro- kovánie) afd. siychali v. slychanie {slysénie nt. - auditus Boh. 409 slyssvc- nyc == Wiesb. 422 atd., za lo Klarel Sluch. slyséti v. sly&énie slza f. — lacrima 1276 slza == Boh. 418 — Wiesb. 440 atd. Svovn. holslza slzenie nt. = trena (= O'oi,voc) 1722 slze- nie (A : B sslenye omylem, odtud mylné heslo Slen&) (metrum Zddá čtent dvoj- slabièné 7 u) atd. slziti v. slzenie sl£enie v. slzenie smáha í.: squalda 2533 smaha (honlext krumpolc, noznice, Smáha, kuchyn- ka..) ald. smáni v. smienle | sanie v. zimanie | smazné v. zámazné smecec v. sviecek smečka f. -- copulum 2663 smeczka (rým SCetka) konlex/ valchäï, ščetka, smeč- ka) - capulasmeczka od chrta Mam. F 87Ya ald. = pora v. smečky. smečky pl. f. — pora 902 smeczki (rým chvojicky) „draga ałd.; : červené ja- hody, téz smekličky Rosa Jg. směd v. čxvosměd smědost f. = fuscitudo 1502 smyedost AB (rým &ervenost) aid. sméch- v. t. smeh v. zmek smëna [. = campsoria 1660 smyena (A : B przesmiena) oud. “sménévdnie nt. = coniugacio Vokab. 79 smyenyewanye (var. zmyenyowanye) ,de grammatica''. Sroun. zménénie. sméñovati v. směněvánie směř- v. smieř- smésicé f. == plustrum 772 smyesyczye (B: AG smiesicze), kontext pliśka, smésicé, kolnik, $cevik; — Vele$. a/d., nyní směska, směsa. směš- v. ! amiech- smieš- směšnost f. = ridiculum 1499 smyesnost ald. smel v. smeti smé[ v. smet smetana f. — foma 468 smetana AB (kontext mleziva, smetana, sýřenie) = Boh 164 ald. smeli pl. f. = scob(sY 106 smeti (AC : B ssmyetv) = scobs snietic Veles. (nmw lem) ald.: ně. smeti, vulg. smeti n/. smiech v. smienie smirchovalnec m. =- ridiculosus 1245 smyechovalnecz (A : smie owalnicz Trial., chybně) — ze rient smiech valeti SLE.; svoUn. sé. smiechovál — šašek. smienie nt. — risus 1340 smyenye — Boh. 443 (var. smyech) ald. (smiefenie nt. —relacio Vokab. 411 smye- rzenye „de ethica'' ad. smiefili v. smiefenie smiüesiti v. smie&enie [smiešené adj. nt. — promiscuum (no- men» Vokab. 37 smyesscne ,,de gram- matica“ ald. [smiešenie nt. — commixtio Vokab. 407 smycssenyc ,,de phisica"' ald. smieti v. smienie smilmik v. zmilík smilnièek m. = luxuriator 1113 smyl- niczek (pro metrum, in. obvyklého smil- ník). smilovati sé vb. pf. — Kiric eleison 2426 Boże, smiluy sic. smilstvo ut. — luxuria 1424 smylst«o (rým zûfalstvo) — VokabD. 417 ufd. smiluj sf v. smilovati sinfš- v. smieš- smldie nt. — tendula 917 ssmldye AB (rým škřípie) (G omylem ssuldve, Men- čtk navrhuje Šindlie omylem; kontext přeslička, sit, Skfípic, smldie...) — Rstl. Drk. 181'a = Rstl. F 41 (tinia) atd. Srovn. pol. smłód — athamantha Rostaf. a doklady u Je. smldník v. smldovnik smldovnik m = singola 789 smldownyk AB (jm pivnik); 71ndy = diptamus smldownik Lék. I 112", 163"; Strah. Rostl. 169 ald. smlek m. = *trochilus (crochilus AB; z Y. ToÓg1A0c) 283 smlek (B snilek, A nejasn£; ale étení smlek žúdá metrum oo; yyi4 lelek) ,volatilia campestria”;
Strana 447
smlúva — snabdíš. Zid. rkp. krak. (CCM. 1837, 231) rech- | nik, nějakým omwlem,; trochilus = ein kleiner Vogel, etwa Zaunkônig Georges. smlúva f. — depactacio 2274 smluva (rým vÿmiluvu) ald. — concordia v. smluvenie. smluvenie nt. — confcderamen 2258 smluvenie AB aid. — concordia Boh. 910 smluvenye — Wiesb. 1219 smluwa af. Klovet za to srovnánie. smluviti o. smluvenie smocenic(é) f. = offa 1795 smoczenycz (rym krajic; proto zkvdceno) = smocze- nicze Veleš. smocenie nt. — rigacio 1603 ssmaczenie (rým premyślenie) — Wiesb. 1332 = Veleš. atd. smočili v. smočenie | smola f. — pix 97 smola AG — Boh. 142 atd. Né. smüla, s/c. smola. smolenkv v. smolnice smolnicé pl. f. — pixina 700 smolnicze (A : B smolenky roti melru) mezi jmény hrušek. Jg. „smolnice, smolničky rod hrušek, smoliny, smolinky, braunliche, grauc Birnen us.; pixina, pyrorum genus D. exc." (Dobvovshého dohlad je patrné z Rozkoch.) smolnik m. — .pindula 845 smolnik AB (rym podslivnik) ,,herba““. smrad n. — fetor 99 ssmrad — Boh. 476 atd. smradenie nt. — fedacio 1302 smra- Jenyc (ry: pokyvanie): spłeleno foc- dare s foetere. MoZno, že místo zsmra- denic. sinradntili v. smradenie smrčka f. = semicocta 1823 smrczka AB (v B = pulmentum; významy tu po- pleleny); kontext krüpa, lenník, smréka, varmuëe, hrAch, kumpoëst.. (jídlo ně- jaké). smrk m. — mirtus 653 ssmrk ABCG — Boh. 250 (var. smyk dial.) . Wicsb. 271 — Nn 65'a smrka (omylem) atd. smyka v. smyk smrka£ka f. — corisa 1689 smrkaczka AB | (,languor'; kontext! smrkacka, sadno, nádor, bélmo, nádcha) — Veles, = Tact. ałd.; ni. ryma. smrt f. — mors 58 ssmrl = Boh. 490 ald.; słc. smrt, smrc. 417 snivtedlné v. smyrtedlný smrtedinost f. — mortalitas 1466 smrte- dlnost (rym udatnost) af. smrtedlny adj. :. (peccatum> mortele 2483 smrtedlne (shresenic ard. smrlen v. nesmrten Smrionos (-nos?) m. — Mars 41 smrtonos (A : B smrtonoss) = VokaD. 204 smrto- noss — Lék. h 36V", 38" a/d. ,,wenig- stens in unscren Kalendern crhalten‘‘ Dobrovsky Gesch. 1818, 184. smrZ m. — panirus 911 smrz ABG — Boh. 371 (panurus omylem) . Rstl. Drk. 180Ya — Wiesb. 203 aid.; nyní honba Morchella esculenta (Zty^. smicenie nt. — turbacio 148) smuczenie (rún vesclenie) ald. smučenál v. zmučenál smur:la v. svinéila smula v. hmula smun v. sûm smutek m. — tristicia 1358 smutek a/d. mestosus 1103 smutek (A : G smut- ni; ry» kalostudnek); volo asi omy- lem z puv. smuten, nejspěše se zkratkou psuného. smilili v. smucenie smulný v. smutek smycenina f. — derpula 726 smiczenyna AB (rým zavitina); konlext dédina, brázda, smyccenina, záhon, rolé, áhor..; Je. cituje z DuCange ,,derpule ex de- rupare s. derocare i. e. evertere arbo- rem Du Fresne'. smytec m. sistrum 964 smyczecz Veleš. — Zidek skp. krak. (CCM. 1837, 231) atd.; v Klavetovi: příshušná partie chybi. Ni. vg. $mytec. smyk var v. těhel. smylo- v. smyšlo- sensus 1381 ssmysl — Boh. Wiesb. 424 - Lact. T IV'b ald. smysledavie v. smysloda- smyslik m. — prasius 129 smyslik (B . A smyeslik, s»ad omylem) ,,lapis". (smyslodavé? adj. — sensibile Vokab. 321 smysl n. 411 smysledawie (m. smyslodavé?» ,,de phisica''. [smy3lovaná adj. — speculativa Vokab. 146 ssmylowana (m. smyslo-?» „de grammatica''. Snabdis m. = lotophagus (AB z Aoro- pdyoc) 365 snabdyss (B: znabdyss A) (rým Caribdis) ,,de aqua”“.
smlúva — snabdíš. Zid. rkp. krak. (CCM. 1837, 231) rech- | nik, nějakým omwlem,; trochilus = ein kleiner Vogel, etwa Zaunkônig Georges. smlúva f. — depactacio 2274 smluva (rým vÿmiluvu) ald. — concordia v. smluvenie. smluvenie nt. — confcderamen 2258 smluvenie AB aid. — concordia Boh. 910 smluvenye — Wiesb. 1219 smluwa af. Klovet za to srovnánie. smluviti o. smluvenie smocenic(é) f. = offa 1795 smoczenycz (rym krajic; proto zkvdceno) = smocze- nicze Veleš. smocenie nt. — rigacio 1603 ssmaczenie (rým premyślenie) — Wiesb. 1332 = Veleš. atd. smočili v. smočenie | smola f. — pix 97 smola AG — Boh. 142 atd. Né. smüla, s/c. smola. smolenkv v. smolnice smolnicé pl. f. — pixina 700 smolnicze (A : B smolenky roti melru) mezi jmény hrušek. Jg. „smolnice, smolničky rod hrušek, smoliny, smolinky, braunliche, grauc Birnen us.; pixina, pyrorum genus D. exc." (Dobvovshého dohlad je patrné z Rozkoch.) smolnik m. — .pindula 845 smolnik AB (rym podslivnik) ,,herba““. smrad n. — fetor 99 ssmrad — Boh. 476 atd. smradenie nt. — fedacio 1302 smra- Jenyc (ry: pokyvanie): spłeleno foc- dare s foetere. MoZno, že místo zsmra- denic. sinradntili v. smradenie smrčka f. = semicocta 1823 smrczka AB (v B = pulmentum; významy tu po- pleleny); kontext krüpa, lenník, smréka, varmuëe, hrAch, kumpoëst.. (jídlo ně- jaké). smrk m. — mirtus 653 ssmrk ABCG — Boh. 250 (var. smyk dial.) . Wicsb. 271 — Nn 65'a smrka (omylem) atd. smyka v. smyk smrka£ka f. — corisa 1689 smrkaczka AB | (,languor'; kontext! smrkacka, sadno, nádor, bélmo, nádcha) — Veles, = Tact. ałd.; ni. ryma. smrt f. — mors 58 ssmrl = Boh. 490 ald.; słc. smrt, smrc. 417 snivtedlné v. smyrtedlný smrtedinost f. — mortalitas 1466 smrte- dlnost (rym udatnost) af. smrtedlny adj. :. (peccatum> mortele 2483 smrtedlne (shresenic ard. smrlen v. nesmrten Smrionos (-nos?) m. — Mars 41 smrtonos (A : B smrtonoss) = VokaD. 204 smrto- noss — Lék. h 36V", 38" a/d. ,,wenig- stens in unscren Kalendern crhalten‘‘ Dobrovsky Gesch. 1818, 184. smrZ m. — panirus 911 smrz ABG — Boh. 371 (panurus omylem) . Rstl. Drk. 180Ya — Wiesb. 203 aid.; nyní honba Morchella esculenta (Zty^. smicenie nt. — turbacio 148) smuczenie (rún vesclenie) ald. smučenál v. zmučenál smur:la v. svinéila smula v. hmula smun v. sûm smutek m. — tristicia 1358 smutek a/d. mestosus 1103 smutek (A : G smut- ni; ry» kalostudnek); volo asi omy- lem z puv. smuten, nejspěše se zkratkou psuného. smilili v. smucenie smulný v. smutek smycenina f. — derpula 726 smiczenyna AB (rým zavitina); konlext dédina, brázda, smyccenina, záhon, rolé, áhor..; Je. cituje z DuCange ,,derpule ex de- rupare s. derocare i. e. evertere arbo- rem Du Fresne'. smytec m. sistrum 964 smyczecz Veleš. — Zidek skp. krak. (CCM. 1837, 231) atd.; v Klavetovi: příshušná partie chybi. Ni. vg. $mytec. smyk var v. těhel. smylo- v. smyšlo- sensus 1381 ssmysl — Boh. Wiesb. 424 - Lact. T IV'b ald. smysledavie v. smysloda- smyslik m. — prasius 129 smyslik (B . A smyeslik, s»ad omylem) ,,lapis". (smyslodavé? adj. — sensibile Vokab. 321 smysl n. 411 smysledawie (m. smyslodavé?» ,,de phisica''. [smy3lovaná adj. — speculativa Vokab. 146 ssmylowana (m. smyslo-?» „de grammatica''. Snabdis m. = lotophagus (AB z Aoro- pdyoc) 365 snabdyss (B: znabdyss A) (rým Caribdis) ,,de aqua”“.
Strana 448
448 snada — snada f. — compada 1961 snada AB (rym htada); konlext hrada, lat, snada, lavicé, polenic& aid. snadné v. snadný snadnost f. = facilitas 1468 snadnost (rým milost) ald. snadný adj. — facile (leve) 14 snadne (lechkć) ald. snatek m. = conventus Cklośterni kon- vent) 1025 ssnatek AB (rým žáček) = Lact. ald. — concursus Boh. 532 snatek (var. svátek): Klavet sbeh — festiva v. svátek. snażec m. = studens 1165 snazecz; wwdlé. snażeń f. — studium 109? snazen; umělé. snażnik m. =- assiduus 1189 snaznyk A: G snazny; rým pravokrevnik); též sle. Jg.; umělé. snažnost f. = diligencia 1468 snaznost (B: A milost; vým snadnost); rym a vy- znom spłse mlvl pro snażnost; srovn. milost. nyni snażny v. snażnik -snec v. ptakosnec sném m. — concilium 2109 snyem (A: B snem) -— Boh. 912 (ssnycm dial.: snem E) = Wiesb. 1223 old. — synodus v. véca — symbola 2490 snem (B: A snom, omylem). snép(e) v. sniep(e)l snêt f. — cenda (A : centra B) 839 snyet AB (..ignota herba''); s70vn. in-cend- ere — za-nêt-iti; konlext psie rûtka, snût, modrunka; Jg. cituje z DuCange cen- trum — rod bylin Rhinantus crista gali, Hahnenkamm. (Zly. též může byti snét f. obilni rez alp.) sniedanie nt. — gentaculum 1787 snye- danve (rym svaécné) Slov. Třeb. 14 (7s cenaculuni, omylem) atd.; a£. léž sní- dané f. sniedatı v. sniedanie (snieh m. — nix Doh. 46 snyeh — sniech Rstl. Drk. 194" ald.: Klarel nemd viubec, snad verš ten vypadl. sniep(e)l? = storax 884 snyepl (rym chu- del) „radices in apoteca“; Georges „Storax (07¥gaf) ein Strauch, der ein wohlriechendes Gummiharz gibt, das. denselben Namen führt und Ráucherwerk gebraucht wird" als soččvice. smielie v. smeti snileh v. smlek snitäk m. = sompniator 2246 snitak; snad omyl, bible ind snitel. smitel v. osnitel sniti v. snitie snitie nt. — migracio 1549 ssnytie (rym litie), zde asi v církevnim smyslu mig- rare in patriam — s/£. s světa sníti. snoba v. osnoba snóci adv. — noctico (B : A nocticio) 199 snoczi AB — Nn 70b (notaco! špatně) ald. Výklad CGebauerüv v 3,F: X, 304, HMluvn. IIT, 4, 511 Zwbaty ST. II, 208-14 ald. snom v. snem snop m. — manipílus (A : G manipulus) 736 snop AUG ald. Svovn. snop(ové obyilé. snópek m. — mano 737 snopek AC (77:n došek) — Veleš. atd. snop(ové ob)ilé nt. = annona 734 sno- pile (AC, rÿm mlelé; klarelovsky zkrd- ceno; B za to obyle w snopyech opravou); Georges annona = Proviant, Mund- vorrat, Portion von Lebensmitteln. snovadlo v. osnovadlo snubač v. snúbák snübák m. : procus 1164 snubak (A: B ssimbycz asi ». snubié, srovn. snubicz Mam. A 32%), dokład nejistý; v biblí stc. ićź snubuć. -snûbenie v. posnübenie snubić v. snubać -snübili v. posnübenie -sob v. pósob, dvénásob -soba v. pósoba, osoba soběnec v. oběnec sobný v. osobný sobota (. — sabatum 2586 sobota afd. sabbata Vokab. 265 sobota. Z lat. socr v. šatr soëenie nt. = dclacio 1569 soczenye AB (rym osolenie) ald. sočěv- v. socov- sotili v. (o)socenie soéévicé (socov-, &oc-) f, = lens 779 ssoczevicze (A : ssoczovicze G) = soczowyeczye Boh. 313 (var. soczo- wycze dial.) = ssoczowyczye Strah- Rstl. 266 — Mam. A 27" (soczowicze) =ssoczowiczie Rstl. Drk. 179Vb--lentes ssoczewicze Rst!. Drk. 187Y aid, hojné
448 snada — snada f. — compada 1961 snada AB (rym htada); konlext hrada, lat, snada, lavicé, polenic& aid. snadné v. snadný snadnost f. = facilitas 1468 snadnost (rým milost) ald. snadný adj. — facile (leve) 14 snadne (lechkć) ald. snatek m. = conventus Cklośterni kon- vent) 1025 ssnatek AB (rým žáček) = Lact. ald. — concursus Boh. 532 snatek (var. svátek): Klavet sbeh — festiva v. svátek. snażec m. = studens 1165 snazecz; wwdlé. snażeń f. — studium 109? snazen; umělé. snażnik m. =- assiduus 1189 snaznyk A: G snazny; rým pravokrevnik); též sle. Jg.; umělé. snažnost f. = diligencia 1468 snaznost (B: A milost; vým snadnost); rym a vy- znom spłse mlvl pro snażnost; srovn. milost. nyni snażny v. snażnik -snec v. ptakosnec sném m. — concilium 2109 snyem (A: B snem) -— Boh. 912 (ssnycm dial.: snem E) = Wiesb. 1223 old. — synodus v. véca — symbola 2490 snem (B: A snom, omylem). snép(e) v. sniep(e)l snêt f. — cenda (A : centra B) 839 snyet AB (..ignota herba''); s70vn. in-cend- ere — za-nêt-iti; konlext psie rûtka, snût, modrunka; Jg. cituje z DuCange cen- trum — rod bylin Rhinantus crista gali, Hahnenkamm. (Zly. též může byti snét f. obilni rez alp.) sniedanie nt. — gentaculum 1787 snye- danve (rym svaécné) Slov. Třeb. 14 (7s cenaculuni, omylem) atd.; a£. léž sní- dané f. sniedatı v. sniedanie (snieh m. — nix Doh. 46 snyeh — sniech Rstl. Drk. 194" ald.: Klarel nemd viubec, snad verš ten vypadl. sniep(e)l? = storax 884 snyepl (rym chu- del) „radices in apoteca“; Georges „Storax (07¥gaf) ein Strauch, der ein wohlriechendes Gummiharz gibt, das. denselben Namen führt und Ráucherwerk gebraucht wird" als soččvice. smielie v. smeti snileh v. smlek snitäk m. = sompniator 2246 snitak; snad omyl, bible ind snitel. smitel v. osnitel sniti v. snitie snitie nt. — migracio 1549 ssnytie (rym litie), zde asi v církevnim smyslu mig- rare in patriam — s/£. s světa sníti. snoba v. osnoba snóci adv. — noctico (B : A nocticio) 199 snoczi AB — Nn 70b (notaco! špatně) ald. Výklad CGebauerüv v 3,F: X, 304, HMluvn. IIT, 4, 511 Zwbaty ST. II, 208-14 ald. snom v. snem snop m. — manipílus (A : G manipulus) 736 snop AUG ald. Svovn. snop(ové obyilé. snópek m. — mano 737 snopek AC (77:n došek) — Veleš. atd. snop(ové ob)ilé nt. = annona 734 sno- pile (AC, rÿm mlelé; klarelovsky zkrd- ceno; B za to obyle w snopyech opravou); Georges annona = Proviant, Mund- vorrat, Portion von Lebensmitteln. snovadlo v. osnovadlo snubač v. snúbák snübák m. : procus 1164 snubak (A: B ssimbycz asi ». snubié, srovn. snubicz Mam. A 32%), dokład nejistý; v biblí stc. ićź snubuć. -snûbenie v. posnübenie snubić v. snubać -snübili v. posnübenie -sob v. pósob, dvénásob -soba v. pósoba, osoba soběnec v. oběnec sobný v. osobný sobota (. — sabatum 2586 sobota afd. sabbata Vokab. 265 sobota. Z lat. socr v. šatr soëenie nt. = dclacio 1569 soczenye AB (rym osolenie) ald. sočěv- v. socov- sotili v. (o)socenie soéévicé (socov-, &oc-) f, = lens 779 ssoczevicze (A : ssoczovicze G) = soczowyeczye Boh. 313 (var. soczo- wycze dial.) = ssoczowyczye Strah- Rstl. 266 — Mam. A 27" (soczowicze) =ssoczowiczie Rstl. Drk. 179Vb--lentes ssoczewicze Rst!. Drk. 187Y aid, hojné
Strana 449
sócha — v rostl.; časem Socovice, cotovice, nyné čočka, dial. čečka. sócha f. — statua 1949 socha = Boh. 604 (var. suocha) aid.; né. socha. sochlik m. — palangia 601 sochlik (rym drastlik) ,,vermis‘“. Georges: phalan- gium (paAdyyrov) — eine Art giftiger Spinnen; preklädéno podle paldyyn sochor, iedy pałdyytov sochlik. sochor m. = falanga (= @addyyn) 2660 | sochor = Boh. 926 (ale iu nenl latin- ského tlumočení, prostě přidáno he con- tus thik) ald. Georges p(h)alanga = Stange, Walze. -sochy v. rozsochy sojka f. = graculus 236 soyka (rym kvoć- na) (A : G gracillus, lucens) = Fysioi. 381 mg. = Boh. 98 - Wiesb. 673 atd., mylně; nyní kavka. sok m. — emulus 1033 sok ARC atd. sokol m. — falco 238 sokol ABG - Fy- siol. 309 mg. = Wiesb. 704 ad. sokoléi m. = falconista 2244 sokolczy (rým vysluzéi) = Veleś. ::+ Mam. A 22Y (sokojczie) aid. sokoloznec m. (tak gm.) — arcabatita (A:B artabatita) 318 sokoloznecz (B: i sotoloznecz) ,monstrosi homi- nes"; srovn. Menëth, Preśp. slovn. XXII-XXIII; 'Arabatite' — chrûs- tové hiëséjici v bibl Litom.; 'Ardaba- titae” pry návod v Aethiopnu; Lact. — Ctvernochodci; Rontext nohatec, sokolo- Znec, rufec, chodiracec atd. Nejasné. sokr v. Satr sól f. — sal 90 svol = Rstl. Drk. 190" atd. Srovn. píiesol. solena v. sdlena solik m. — calamum 887 solik ,,radices in apoteca". 'volnicé f. — salium Boh. 945 solnycze atd.; Klaret slanicka. som m. = balena 400 som (AE: G sum, změnou pozdější) — Boh. 74 — Wiesb. 275 — Mam. A 14* — Nn 63"b (ssom) atd., později Sum, nyní sumec. sopitha v. skopička | sopovna {. — pirentum 2621 sopowna (kontext hladidlo, mlat, żehadlo, so- povni, kladivo) — Wicsb. 1191 (pire- trum). sopiich m. = furnus 1976 sopuch AB =- Boh. 623 = Wiesb. 865 = Mam. 23° aid.; nyni sopouch, dial. capouch. „ sóvě nt. — sparkún. 449 svrpík m.: magnalis 267 sorpik AB (rým zákorník) ,volatilia campestria“. sos v. sošné sosnč v. sošné sosniek v. soëniek -sosnik v. podsosnik soëka f. - - amis 2685 ssoska - Boh. 959 = Wiesb. 1414 (tenticula) aid. (mezi náčiním loveckým pletka, soëka, teneto, lov atd.). so3né f. — framea 670 sossnye (BG; rym malinie; A sos profi metru a rymu) „plantae speciales''; svoun. soSniek. Csl. soson? — fialka. so$néf m. - alionum 2147 sossnerz (B: ssossnyerz A; rým Spalniet) „arma“, - Boh. 584 (var. osnyerz dial); Jg. dohládá stilat. aleona — subula, né. šidlo. sośniek m. = frama (lex! frania) 712 sosniek (vým řápek); ovoce keře sošně v. LL sošnicř v. sošnéř sot m. — truda 2610 sot (koniext pod- kovnik, fezák, sot, pobijać, bednát. .). sololoznecz v. sokolożnec sova Í. — noctua 233 sowa svowa Pysiol. 495 mg. — Boh. 109 ald.; mé. Sova, vulg. suva. noccio 264 sovie (A : B sno wye) = Veleš. atd. spak v. špak spál m. = dromo 1244 spa) AB (vým šal); slovu drome vwvozuměl jako dormo, dormio. spálenie nt. — combuscio 1572 spalenye (rym oZZenie) ald. spálili v. spálenie spalnier m. = *loricia (lifricia A, člení mejisté) 2147 sspalnierz (vým soSniet! AB — Boh. 585 spalnyerz loricium ald. ze stfhmfm. spaldenier e to 2 franc., v. Kvaus Jan z Michalovic 104 spanc v. pancz spanda v panda spanie nt. — sompnus 1347 spanye (rym zievanie) — Bol. 416 := Wiesb. 434 aid. Svoun. pospénie. spářenie v. přispářeníe sparkaun v. sparkún sparkón m. =- pramex 876 sparkan (rým Safrán) ,radices in apoteca'“. Později Épargán; z lal. sparganion. Miz. sparkün (-aun) m. : : spametum 877 spar- kun (rym varSün) ,,radices in apoteca'*
sócha — v rostl.; časem Socovice, cotovice, nyné čočka, dial. čečka. sócha f. — statua 1949 socha = Boh. 604 (var. suocha) aid.; né. socha. sochlik m. — palangia 601 sochlik (rym drastlik) ,,vermis‘“. Georges: phalan- gium (paAdyyrov) — eine Art giftiger Spinnen; preklädéno podle paldyyn sochor, iedy pałdyytov sochlik. sochor m. = falanga (= @addyyn) 2660 | sochor = Boh. 926 (ale iu nenl latin- ského tlumočení, prostě přidáno he con- tus thik) ald. Georges p(h)alanga = Stange, Walze. -sochy v. rozsochy sojka f. = graculus 236 soyka (rym kvoć- na) (A : G gracillus, lucens) = Fysioi. 381 mg. = Boh. 98 - Wiesb. 673 atd., mylně; nyní kavka. sok m. — emulus 1033 sok ARC atd. sokol m. — falco 238 sokol ABG - Fy- siol. 309 mg. = Wiesb. 704 ad. sokoléi m. = falconista 2244 sokolczy (rým vysluzéi) = Veleś. ::+ Mam. A 22Y (sokojczie) aid. sokoloznec m. (tak gm.) — arcabatita (A:B artabatita) 318 sokoloznecz (B: i sotoloznecz) ,monstrosi homi- nes"; srovn. Menëth, Preśp. slovn. XXII-XXIII; 'Arabatite' — chrûs- tové hiëséjici v bibl Litom.; 'Ardaba- titae” pry návod v Aethiopnu; Lact. — Ctvernochodci; Rontext nohatec, sokolo- Znec, rufec, chodiracec atd. Nejasné. sokr v. Satr sól f. — sal 90 svol = Rstl. Drk. 190" atd. Srovn. píiesol. solena v. sdlena solik m. — calamum 887 solik ,,radices in apoteca". 'volnicé f. — salium Boh. 945 solnycze atd.; Klaret slanicka. som m. = balena 400 som (AE: G sum, změnou pozdější) — Boh. 74 — Wiesb. 275 — Mam. A 14* — Nn 63"b (ssom) atd., později Sum, nyní sumec. sopitha v. skopička | sopovna {. — pirentum 2621 sopowna (kontext hladidlo, mlat, żehadlo, so- povni, kladivo) — Wicsb. 1191 (pire- trum). sopiich m. = furnus 1976 sopuch AB =- Boh. 623 = Wiesb. 865 = Mam. 23° aid.; nyni sopouch, dial. capouch. „ sóvě nt. — sparkún. 449 svrpík m.: magnalis 267 sorpik AB (rým zákorník) ,volatilia campestria“. sos v. sošné sosnč v. sošné sosniek v. soëniek -sosnik v. podsosnik soëka f. - - amis 2685 ssoska - Boh. 959 = Wiesb. 1414 (tenticula) aid. (mezi náčiním loveckým pletka, soëka, teneto, lov atd.). so3né f. — framea 670 sossnye (BG; rym malinie; A sos profi metru a rymu) „plantae speciales''; svoun. soSniek. Csl. soson? — fialka. so$néf m. - alionum 2147 sossnerz (B: ssossnyerz A; rým Spalniet) „arma“, - Boh. 584 (var. osnyerz dial); Jg. dohládá stilat. aleona — subula, né. šidlo. sośniek m. = frama (lex! frania) 712 sosniek (vým řápek); ovoce keře sošně v. LL sošnicř v. sošnéř sot m. — truda 2610 sot (koniext pod- kovnik, fezák, sot, pobijać, bednát. .). sololoznecz v. sokolożnec sova Í. — noctua 233 sowa svowa Pysiol. 495 mg. — Boh. 109 ald.; mé. Sova, vulg. suva. noccio 264 sovie (A : B sno wye) = Veleš. atd. spak v. špak spál m. = dromo 1244 spa) AB (vým šal); slovu drome vwvozuměl jako dormo, dormio. spálenie nt. — combuscio 1572 spalenye (rym oZZenie) ald. spálili v. spálenie spalnier m. = *loricia (lifricia A, člení mejisté) 2147 sspalnierz (vým soSniet! AB — Boh. 585 spalnyerz loricium ald. ze stfhmfm. spaldenier e to 2 franc., v. Kvaus Jan z Michalovic 104 spanc v. pancz spanda v panda spanie nt. — sompnus 1347 spanye (rym zievanie) — Bol. 416 := Wiesb. 434 aid. Svoun. pospénie. spářenie v. přispářeníe sparkaun v. sparkún sparkón m. =- pramex 876 sparkan (rým Safrán) ,radices in apoteca'“. Později Épargán; z lal. sparganion. Miz. sparkün (-aun) m. : : spametum 877 spar- kun (rym varSün) ,,radices in apoteca'*
Strana 450
450 (původně bylo psáno sparkaun, ale a Pozdëji škrinuto). spas m. =: salus 1522 spass ald. spasenie nt. (rym vyküpenie) aid. spasili v. spasenie Spasite] m. — Salvator 34 Spasitel (rým anjel) aid. Spasodan m. -- Cherubin 2431 Spasodan AB = Vokab. 339 (KL:F spasso- daw) ,.de theologia" ; 21mêlé. CZ lÿ: sroun. všichni: světí bohonoSé spassoday, stolové Segu. Opav. 146% (: Sera- phim); npl. spasodaji Hauer.) salvacio 2486 spasenic | spasodav v. spasodan | spádli v. spanie -Spé v. prvospé , spéch m. — cita 995 spiech (A : spych B) (kontext hrdina, polák, spěch, panošě, vládyky). -spěchač v. pospěchač -spółec v. dospělec spełik v. śpelik | Spéna í.-— Cison 369 sspiena (A: B spiena) — Vokab. 542 Cyson (bez pře- kladu): jméno bystřiny v bible Judic. | IV, V; Žalm. LXXXII atd.; překlad neumělý. spenec v. L. Kpenec spenec f. — pessula 2005 spenecz (kon- łext zamek, rusk$ (zamek, dfivenec, spenec, stolice. .); Georges pessulus der Riegel. -spenina v. uspenina spěšnost v. prospěšnost spěv- v. zpěv spice v. Spice spich v. spéch spinadło nt.::spinter 1901 spinadlo (rjun zrcadlo) AB = Veleš. atd. Georges „Spinter (0@Ly%T140) Armspange in Ge- stalt einer Schlange, die um den Ober- arm gelegt wurde''. spisen v. zpisten spla f. =- balaustus 159 spla AB „lapi- des''; nejisté. splak m. = anaces (A . anaptes B) 269 splak (rým rybak) ,,volatilia cam- pestria'' = Żid. vkp. krak. (CCM. 1837, 232). Srovn. násl splakor m. = ascoa 445 splakor ,,clauda monstra“. Srovn. předchozí. Spas — | spon m. spon. splav m. — cnapulus 358 ssplaw (A : BG splaw) (rým stav), kontext stav, splav, přievoz, tóně, jez <- Slov. Třeb. 14. =: Vele&, ald. splen ». splon splésti v. spletenie ispletenie nt. complexio Vokab. 169 spletenye ,,de rethorica" aid. spletné f. — septua 2003 spletnye (jen B, A nemá), kontext závora, spletně, zámek..; myšleno na sepes — plot. splon m. — rugana 385 splon AB (opa- kuje se po 421, tam B splen mylně) „piscis“. splovať m. — nautila 441 splovarz AB (rým hruznát) ,,clauda monstra“, pre: kladatel spojoval asi s nauta — plavec. spočna f. — dracontidius 140 Spoczna AB „lapis“: nvuč Presl prijal pro “suc- cinit’, gemeiner Granat Jg. spojenú v. spojený [spojený adj. z part. = composita <norni- na) Vokab. 40 spogena ,,de gramma- tica". — compositiva (adverbia? Vokab. 126 Spogena ,,de grammatica"'. = [deicomposita (adverbia? Vokab. 116 spogene[ho] ,,de grammatica". Srovn. nespojeny, pfispojeny spojili v. spojený společník m. — bursarius 1239 spolecznik ABG (rým hromadník) azd. spolné nt. = braxa 1847 spolne AB (kon- lext btecka, spolué, parenina, kvásek. .) — Zid. vhp. krak. Je. — braxivum Boh. 697 spolne. (spolu adv. mutua Vokab. 153 spolu »de grammatica" (var. spoly M). — simul Vokab. 211 spolu ,,de loyca"'. Svovwn. spoludruhy a pól. i| (spoludruhy adj. — se<s)quialtera Vokab. 238 spoludruha ,,de arismetica". (spoluji adj. = (nomen) commune Vo- kab. 35 spolugye ,,de grammatica". spoly v. spolu spomahaé m. — adiutor 1213 Spomahacz. spomoc f. — presidia (pro metrum 1509 spomocz AB (rym pakost) aid. spomocnik m. — auxiliator 1216 spo- mocznik afd. vitrea 2678 spon (mezi polfe- barmi pisałskymi; konlexi bilpuch, pa- pier, spon, ponukač, čtverník, svazek, opisa). Ci Spon ?
450 (původně bylo psáno sparkaun, ale a Pozdëji škrinuto). spas m. =: salus 1522 spass ald. spasenie nt. (rym vyküpenie) aid. spasili v. spasenie Spasite] m. — Salvator 34 Spasitel (rým anjel) aid. Spasodan m. -- Cherubin 2431 Spasodan AB = Vokab. 339 (KL:F spasso- daw) ,.de theologia" ; 21mêlé. CZ lÿ: sroun. všichni: světí bohonoSé spassoday, stolové Segu. Opav. 146% (: Sera- phim); npl. spasodaji Hauer.) salvacio 2486 spasenic | spasodav v. spasodan | spádli v. spanie -Spé v. prvospé , spéch m. — cita 995 spiech (A : spych B) (kontext hrdina, polák, spěch, panošě, vládyky). -spěchač v. pospěchač -spółec v. dospělec spełik v. śpelik | Spéna í.-— Cison 369 sspiena (A: B spiena) — Vokab. 542 Cyson (bez pře- kladu): jméno bystřiny v bible Judic. | IV, V; Žalm. LXXXII atd.; překlad neumělý. spenec v. L. Kpenec spenec f. — pessula 2005 spenecz (kon- łext zamek, rusk$ (zamek, dfivenec, spenec, stolice. .); Georges pessulus der Riegel. -spenina v. uspenina spěšnost v. prospěšnost spěv- v. zpěv spice v. Spice spich v. spéch spinadło nt.::spinter 1901 spinadlo (rjun zrcadlo) AB = Veleš. atd. Georges „Spinter (0@Ly%T140) Armspange in Ge- stalt einer Schlange, die um den Ober- arm gelegt wurde''. spisen v. zpisten spla f. =- balaustus 159 spla AB „lapi- des''; nejisté. splak m. = anaces (A . anaptes B) 269 splak (rým rybak) ,,volatilia cam- pestria'' = Żid. vkp. krak. (CCM. 1837, 232). Srovn. násl splakor m. = ascoa 445 splakor ,,clauda monstra“. Srovn. předchozí. Spas — | spon m. spon. splav m. — cnapulus 358 ssplaw (A : BG splaw) (rým stav), kontext stav, splav, přievoz, tóně, jez <- Slov. Třeb. 14. =: Vele&, ald. splen ». splon splésti v. spletenie ispletenie nt. complexio Vokab. 169 spletenye ,,de rethorica" aid. spletné f. — septua 2003 spletnye (jen B, A nemá), kontext závora, spletně, zámek..; myšleno na sepes — plot. splon m. — rugana 385 splon AB (opa- kuje se po 421, tam B splen mylně) „piscis“. splovať m. — nautila 441 splovarz AB (rým hruznát) ,,clauda monstra“, pre: kladatel spojoval asi s nauta — plavec. spočna f. — dracontidius 140 Spoczna AB „lapis“: nvuč Presl prijal pro “suc- cinit’, gemeiner Granat Jg. spojenú v. spojený [spojený adj. z part. = composita <norni- na) Vokab. 40 spogena ,,de gramma- tica". — compositiva (adverbia? Vokab. 126 Spogena ,,de grammatica"'. = [deicomposita (adverbia? Vokab. 116 spogene[ho] ,,de grammatica". Srovn. nespojeny, pfispojeny spojili v. spojený společník m. — bursarius 1239 spolecznik ABG (rým hromadník) azd. spolné nt. = braxa 1847 spolne AB (kon- lext btecka, spolué, parenina, kvásek. .) — Zid. vhp. krak. Je. — braxivum Boh. 697 spolne. (spolu adv. mutua Vokab. 153 spolu »de grammatica" (var. spoly M). — simul Vokab. 211 spolu ,,de loyca"'. Svovwn. spoludruhy a pól. i| (spoludruhy adj. — se<s)quialtera Vokab. 238 spoludruha ,,de arismetica". (spoluji adj. = (nomen) commune Vo- kab. 35 spolugye ,,de grammatica". spoly v. spolu spomahaé m. — adiutor 1213 Spomahacz. spomoc f. — presidia (pro metrum 1509 spomocz AB (rym pakost) aid. spomocnik m. — auxiliator 1216 spo- mocznik afd. vitrea 2678 spon (mezi polfe- barmi pisałskymi; konlexi bilpuch, pa- pier, spon, ponukač, čtverník, svazek, opisa). Ci Spon ?
Strana 451
sponác sponác m. - quippa 396 (obakovámo po | 424) sponacz (A : B ssponacz) „„piscis“. sponka í.-: nastole Boh. 566 sponka; Klavret za lo $5ponec. Svovn , n&m. Sponge; pfihlonfno k češtině? sponec v. šponec spora v. příspona spořenie :. naspořenie sporlik v. zporlik | spóso- v. zpóso- spol- v. t. &pot- spot m. == udes (ryi» pecudes) 466 spot kontext stádo, skuot, spot, dobytek, nábytek.. zvěřina, spola v. psota spótka 1. — contris 567 spotka,,serpens“. spřád m. = autax (AB, mo:no str 142 antax) 159 ssprzad (B: A przad) lapis". Sunad myln£ élés0u -Rrathou m. anthrax (Grdoaf), Georges ,,ein Queck- silbererz, Bergzinnober”'. Český překlad neumělý. spravedlnost f. — iusticia 1401 sprave- dlnost (zým skrovnost) = Vokab. 382 ald. správný adj. = verax 1076 sprawni ald. (Jg. nezná, jen zprávny). sprostnik m. — simplex 1164 sprostnik, sprostnost f. — simplícitas [454 sprost- nost — Vokab. 412. a/d. sptav? — ziphius 451 Sptaw ,clauda monstra“; snad klavelovsky m. Sptav- Septav? spusco- v. spusto- spustonohár m. - draphedus (A: draphe- B) 431 spustonohar ,,clauda monstra“ — newumělý překlad; palrië -pedus = -nohár. sráč m. = cloaca 1996 sracz AB ald. | Asi z mammotrektu, biblického původu. sračka 1, solucio 1687 ssraczka AB (rým žlútennička)= Boh.477 = Wiesb. 526 =— Lact. ald.; srovn. skrčka. -sranec v. usranec Srbénín m. == Charvatus 940 Srbyenyn B : A Serbeni (misto -1= in), Trial. zrbe- nij, !jmzZ omylem. Pi. Srbín. sce v. srdce srdce nt. — cor 1308 srdcze — sr'cze Boh. 438 — Wiesb. 471 ad. = tinabula (mfsto tintinnabulum, A/a- velov*ky) 2344 srdcze (A :B srdcze rus ui srpen. zwonowe) -: Veleš. (tintinabulum) a/d. | 451 [srde£nost f. : contemplacio Vokab. 399 srdecznost ,,de ethica” -— Vele&. ald.; srovn. praecordia Persius V, 22 srdecz- nost GlFlor. 377. srdejma v. srdojma -sydenstvie v. milosrdenstvie -srdie v. milosrdie sydojfdeR v. sxdojiedek srdojédné í.: trimorde 593 srdogyednye (3 . A srdogednve) ,,vermis''. srdojiedek m. = coredulus 247 srdogiedek AB (rym vysohniezdek) ,,volatilia cam- pestria’ = Fysiol. 259 mg. (,corde carnis vivit") — Nn 64Ya (cordelus, mylně) : Vele&. (sirogiedek mylně) —- syrojedec Lact. (mylne) atd.; svovn. srdogiedka porphyrionem Mam. Vid. atd. Překlad podle lat. sydoji:na v. srdojma srdojma í.- cordiacus 1693 Srdoyma „languor”: Georges cardiace (xa óta xij) das Herzleiden; snad nm. srdo-ujma, ně. srdeční vada; K! srdojíma, mylně. (sřek m. — sillaba Vokab. 17 srzvek ,.de *trammatica"; ujalo se; je známo Hu- sovo (Orthogr. 20): syllaba vero dicitur stek quasi condiccio. . Srovn. dvójstek, jednostek. srkovec m. — gagatromeus 142 srkonecz (AB sykonecz, Hanka sytonecz)- „lapis””: nejasnć; srovn. Georges ga- gates - Glanzkohie. syn v. srna srna f. — capriollus 501 sma (AB : G stn, capriollina srna) — Boh. 175 (var. sina E) ald. srnolt m. — ariophila 285 srnolt (rým mucholt) ,,volatilia campestria"'. srovndnie nt. = concordia 1436 ssrow- nanye (75 sjednanie) ad. = proporcio Vokab. 223 srownanye ,,de musica’ — Lact. atd. — equiparancia Vokab. 209 srowuanye „de lovca“ atd. — comparativus Vokab. 31 srownanye „de grammatica'': zaniklo. srovnati v. SsYovnánie srp m. — falx 2505 ssrp — Boh. 802 — Wiesb. 1095 a/a. srpen m. — augustus 81 srpen AB — Boh. 37 (var. sirpen dial.) — Wiesb. 19 — Mam. A 38Y sirpen old.
sponác sponác m. - quippa 396 (obakovámo po | 424) sponacz (A : B ssponacz) „„piscis“. sponka í.-: nastole Boh. 566 sponka; Klavret za lo $5ponec. Svovn , n&m. Sponge; pfihlonfno k češtině? sponec v. šponec spora v. příspona spořenie :. naspořenie sporlik v. zporlik | spóso- v. zpóso- spol- v. t. &pot- spot m. == udes (ryi» pecudes) 466 spot kontext stádo, skuot, spot, dobytek, nábytek.. zvěřina, spola v. psota spótka 1. — contris 567 spotka,,serpens“. spřád m. = autax (AB, mo:no str 142 antax) 159 ssprzad (B: A przad) lapis". Sunad myln£ élés0u -Rrathou m. anthrax (Grdoaf), Georges ,,ein Queck- silbererz, Bergzinnober”'. Český překlad neumělý. spravedlnost f. — iusticia 1401 sprave- dlnost (zým skrovnost) = Vokab. 382 ald. správný adj. = verax 1076 sprawni ald. (Jg. nezná, jen zprávny). sprostnik m. — simplex 1164 sprostnik, sprostnost f. — simplícitas [454 sprost- nost — Vokab. 412. a/d. sptav? — ziphius 451 Sptaw ,clauda monstra“; snad klavelovsky m. Sptav- Septav? spusco- v. spusto- spustonohár m. - draphedus (A: draphe- B) 431 spustonohar ,,clauda monstra“ — newumělý překlad; palrië -pedus = -nohár. sráč m. = cloaca 1996 sracz AB ald. | Asi z mammotrektu, biblického původu. sračka 1, solucio 1687 ssraczka AB (rým žlútennička)= Boh.477 = Wiesb. 526 =— Lact. ald.; srovn. skrčka. -sranec v. usranec Srbénín m. == Charvatus 940 Srbyenyn B : A Serbeni (misto -1= in), Trial. zrbe- nij, !jmzZ omylem. Pi. Srbín. sce v. srdce srdce nt. — cor 1308 srdcze — sr'cze Boh. 438 — Wiesb. 471 ad. = tinabula (mfsto tintinnabulum, A/a- velov*ky) 2344 srdcze (A :B srdcze rus ui srpen. zwonowe) -: Veleš. (tintinabulum) a/d. | 451 [srde£nost f. : contemplacio Vokab. 399 srdecznost ,,de ethica” -— Vele&. ald.; srovn. praecordia Persius V, 22 srdecz- nost GlFlor. 377. srdejma v. srdojma -sydenstvie v. milosrdenstvie -srdie v. milosrdie sydojfdeR v. sxdojiedek srdojédné í.: trimorde 593 srdogyednye (3 . A srdogednve) ,,vermis''. srdojiedek m. = coredulus 247 srdogiedek AB (rym vysohniezdek) ,,volatilia cam- pestria’ = Fysiol. 259 mg. (,corde carnis vivit") — Nn 64Ya (cordelus, mylně) : Vele&. (sirogiedek mylně) —- syrojedec Lact. (mylne) atd.; svovn. srdogiedka porphyrionem Mam. Vid. atd. Překlad podle lat. sydoji:na v. srdojma srdojma í.- cordiacus 1693 Srdoyma „languor”: Georges cardiace (xa óta xij) das Herzleiden; snad nm. srdo-ujma, ně. srdeční vada; K! srdojíma, mylně. (sřek m. — sillaba Vokab. 17 srzvek ,.de *trammatica"; ujalo se; je známo Hu- sovo (Orthogr. 20): syllaba vero dicitur stek quasi condiccio. . Srovn. dvójstek, jednostek. srkovec m. — gagatromeus 142 srkonecz (AB sykonecz, Hanka sytonecz)- „lapis””: nejasnć; srovn. Georges ga- gates - Glanzkohie. syn v. srna srna f. — capriollus 501 sma (AB : G stn, capriollina srna) — Boh. 175 (var. sina E) ald. srnolt m. — ariophila 285 srnolt (rým mucholt) ,,volatilia campestria"'. srovndnie nt. = concordia 1436 ssrow- nanye (75 sjednanie) ad. = proporcio Vokab. 223 srownanye ,,de musica’ — Lact. atd. — equiparancia Vokab. 209 srowuanye „de lovca“ atd. — comparativus Vokab. 31 srownanye „de grammatica'': zaniklo. srovnati v. SsYovnánie srp m. — falx 2505 ssrp — Boh. 802 — Wiesb. 1095 a/a. srpen m. — augustus 81 srpen AB — Boh. 37 (var. sirpen dial.) — Wiesb. 19 — Mam. A 38Y sirpen old.
Strana 452
452 srpnáť m. — falcator 2614 srpnarz (rým kurař); Aomtext vřetenář, klukař, srp- nář, ščetář ald. srst f. — pilus 477 srst (ABD: ssrsty G) — Boh. 163 — Wiesb. 163 — Veles. — Lact. Q V"a old. srš m.-- tera 2226 ssrs: konlext ptino- Sitel, zabitec, sr$, podzemec, rozvádcé aid. Svovn. bezsr8 a sit. os. jm. SrŻa; tera as? spojovámo s terreo. (Zlý: srš slc. sršeň: Polívka, Súpis II, 253.» sršeň m. — vespis 226 ssrsen (A: srssen B, ssrssien G) = sryssen Fysiol. 711 mg. — Boh. 132 = Wiesb. 718 — Mam. A 36" ald.; n£. vulg. sršán. srub m. — odillum 1967 srub (B: A ssrub); kontekt nástenek, piléf, srub, závruba, prkno. Svyd- , svyi- otd. v. srd-, sr&- ssal v. &ál ssedlj v. mléko ssedás? ^ abortica 1330 sseduss (rým znu$); kontext kvedna, znu$, osedüs, kolenik, stehnice atd.; mezi jmény žil | a svalů. ssek v. sesky a šek sslenye v. slzenie ssovce v. slovce sslava- v. stara- sstréka v. strčka sstupovónie nt. --- declinacio 1517 stupo- vanye AB (77m skladanie) aid. słac- v. stat- stáčka í. — statis 2136 staczka (A: stat- czka B): mezi názvy hraček (: lútka, stáčka, kolebačka..). -sladnec v. ostadnec stadnik v. skladník stádo nt. — grex 460 stado AG aid. -slaj v. hranostaj stájé f. — stabulum 1982 stagie AB — Boh 678 :- Veleš. (stanie) aid. -slajnik v. jednostajnik, Ihostajnik -slajny v. jednostajny -slák v. dosták, otsták -stálé v. podstálé stalec m. — anecla 541 stalecz ,,bestia''; kontext optec, klovec, oslice, stalec, bodlik, okrlik.. -staloš v. ustaloś stamlet v. stromlet stan m. — tentorium 1989 stan AB Boh. 653 aid. Svovn. pristan. srpnář — statek slanec v. stavec stanie nt. — stacio 1360 stanie aid. — comparere 2305 stanye (vym provo- lánie), $7? vyvazech soudnich. - stabulum v. stájé Srovn. dostanie a stśti. stankléf m. — sustorna 2537 stanklerz (Rontext flok, 5pajl, stanklét. rerivé, šrátka, krýk..) mezi názvy řemeslnický- mi. -stap v. oblodistap -slar v. konistar staránie nt. — sollicitudo 1380 staraníe ald.; z původního sstar-. slavati v staranie slavíe v. stařec staréek m. — agrimonia 797 starczek AB == Veleś. — Rstl. Drk. 476" — Slov. B 6. atd., hojné v vostl. (Zty: nynt Senecio.) stafec m. — senex 1732 Starcze (as? vo- kativ!, pro melrum ? o). — vetustus Boh. 506 starzecz Wiesb. 563 (starecz) atd., nemá Klarel. Srovn. ostatec. staří v. starý starkoš v. ostarkoš starost f. — senecta 1342 starost afd.; o pozdějším vývoji významu viz Zubaty Lfil. XL, 262. starosta m. — procurator 992 starosta AG : Boh. 577 atd. slavt v. startan startan? — carula Boh. 351 startan (var. start dial, proli melru) ,,radices"; Jg. start? -slaruzny v. ostarużny stary adj. — (magistri> prisci 19 starzi <mistři> atd. — senex Boh. 508 stary: za to Klaret starče! v. stařec. slata v podstata slatčka v. stáčka statec m. — bistarda 296 statecz (kontext padec, statec, ozvec, pisnotvorek) „volatilia campestria''; nejasné. statećnik m. — ludonatus 1074 statecz- nik (rým navinovnik) (kontext chlub- nik, chleboprosník, statećnik, navi- novník) ,,scolares'' statek m. — substanciaa 74 statek (ACG; v C přidáno podstata, později). Srovn. ostatek. słatelec v. postatelec.
452 srpnáť m. — falcator 2614 srpnarz (rým kurař); Aomtext vřetenář, klukař, srp- nář, ščetář ald. srst f. — pilus 477 srst (ABD: ssrsty G) — Boh. 163 — Wiesb. 163 — Veles. — Lact. Q V"a old. srš m.-- tera 2226 ssrs: konlext ptino- Sitel, zabitec, sr$, podzemec, rozvádcé aid. Svovn. bezsr8 a sit. os. jm. SrŻa; tera as? spojovámo s terreo. (Zlý: srš slc. sršeň: Polívka, Súpis II, 253.» sršeň m. — vespis 226 ssrsen (A: srssen B, ssrssien G) = sryssen Fysiol. 711 mg. — Boh. 132 = Wiesb. 718 — Mam. A 36" ald.; n£. vulg. sršán. srub m. — odillum 1967 srub (B: A ssrub); kontekt nástenek, piléf, srub, závruba, prkno. Svyd- , svyi- otd. v. srd-, sr&- ssal v. &ál ssedlj v. mléko ssedás? ^ abortica 1330 sseduss (rým znu$); kontext kvedna, znu$, osedüs, kolenik, stehnice atd.; mezi jmény žil | a svalů. ssek v. sesky a šek sslenye v. slzenie ssovce v. slovce sslava- v. stara- sstréka v. strčka sstupovónie nt. --- declinacio 1517 stupo- vanye AB (77m skladanie) aid. słac- v. stat- stáčka í. — statis 2136 staczka (A: stat- czka B): mezi názvy hraček (: lútka, stáčka, kolebačka..). -sladnec v. ostadnec stadnik v. skladník stádo nt. — grex 460 stado AG aid. -slaj v. hranostaj stájé f. — stabulum 1982 stagie AB — Boh 678 :- Veleš. (stanie) aid. -slajnik v. jednostajnik, Ihostajnik -slajny v. jednostajny -slák v. dosták, otsták -stálé v. podstálé stalec m. — anecla 541 stalecz ,,bestia''; kontext optec, klovec, oslice, stalec, bodlik, okrlik.. -staloš v. ustaloś stamlet v. stromlet stan m. — tentorium 1989 stan AB Boh. 653 aid. Svovn. pristan. srpnář — statek slanec v. stavec stanie nt. — stacio 1360 stanie aid. — comparere 2305 stanye (vym provo- lánie), $7? vyvazech soudnich. - stabulum v. stájé Srovn. dostanie a stśti. stankléf m. — sustorna 2537 stanklerz (Rontext flok, 5pajl, stanklét. rerivé, šrátka, krýk..) mezi názvy řemeslnický- mi. -stap v. oblodistap -slar v. konistar staránie nt. — sollicitudo 1380 staraníe ald.; z původního sstar-. slavati v staranie slavíe v. stařec staréek m. — agrimonia 797 starczek AB == Veleś. — Rstl. Drk. 476" — Slov. B 6. atd., hojné v vostl. (Zty: nynt Senecio.) stafec m. — senex 1732 Starcze (as? vo- kativ!, pro melrum ? o). — vetustus Boh. 506 starzecz Wiesb. 563 (starecz) atd., nemá Klarel. Srovn. ostatec. staří v. starý starkoš v. ostarkoš starost f. — senecta 1342 starost afd.; o pozdějším vývoji významu viz Zubaty Lfil. XL, 262. starosta m. — procurator 992 starosta AG : Boh. 577 atd. slavt v. startan startan? — carula Boh. 351 startan (var. start dial, proli melru) ,,radices"; Jg. start? -slaruzny v. ostarużny stary adj. — (magistri> prisci 19 starzi <mistři> atd. — senex Boh. 508 stary: za to Klaret starče! v. stařec. slata v podstata slatčka v. stáčka statec m. — bistarda 296 statecz (kontext padec, statec, ozvec, pisnotvorek) „volatilia campestria''; nejasné. statećnik m. — ludonatus 1074 statecz- nik (rým navinovnik) (kontext chlub- nik, chleboprosník, statećnik, navi- novník) ,,scolares'' statek m. — substanciaa 74 statek (ACG; v C přidáno podstata, později). Srovn. ostatek. słatelec v. postatelec.
Strana 453
státi — stěha. státi vb. impf. sta 292, (vlożka) ald. sb. vb. stánie v. t. 1716 stoy stativa. pl. nt. ansa Doh. 839 statywa (var. staczywa dial, staczwa E) — názvy thkalcouskymi, = Mam A 14" (austa mylné) aid. Klaret stativky; sroun. stativy. nerba 853 statywka AB mezi statwka f. „herba“. stativky pl. f. (vým úřezky) — při náčiní ikalcovskén:; kontex! stativky, vlákno, sucidlo, moto- vidlo, poCesánie ald. Jgm. ,u stavu tkadlcovského po stranách stojící dřeva ansa 2574 statywki dvě, v nichž všecky téměř díly spojeny | jsou''; novot. plur. f. stativy i mt. sta- tiva, /éZ sg. stativo, stativa; sxovm. Jirásek, U nás, Spisy XXIII, 161, 242, 377 a j.; Klarel denn. asi pro vým. Srovn. Bohem. Jex. 19) staczywa ansa a násl. statwy pl. f. repegallum 2522 statywy (jen v B, A nemá) - - při máčiní mlynář- ském; Jg. „v mlýně stativa jsou s obou stran žlabu na vodé osazenéó trámy''; Georges repagula, plur. ,,wohl, weil immer je zwei”, ,,zwei Balken, die entweder wagerccht unten... ange- setzt wurden"... (u dveti). stav m. — intervallum 358 stav (A: B slup) (vým splav); kontext stav, splav, přievoz, tóně, jez; Jg. „nádržka mly- | náiská"; pol. staw - dial. též jez Kl. = substamen («st »isło stamen omy- Jem) 2566 staw = stamen staw Boh. 841 = Mam. A 36" (testamen asi omy- leni) =- Veleś. (substamen) af/t.; mini se slav thalcovský. = status 1353 staw ald. veškem stav: fola Boh. 813 vesken staw při názvech mlynářských; Klaret nemá. : rybník, s/c. a mé. -slav v. Ostav, nástav, ustav, zástav | podstav, sluneéstav -słava v. po(d)stava, rostava slávaií v. dostávati -słavec v. postavec stavec m. := arculus oh. 964 stanecz (m. stauccz; vedle smycec): Wicsb. 54 stawecz = Veles. stawecz artul a(. arculus) — druh smyčce. 453 staven m. = sirma 1877 stawen AR (Rontext oplecek, plachta, staven, ru- bás), Jg. staveń Íí.; Georges ,,syrme (= ońgua) das Schleppkleid, der Ta- lax''. stavinie v. stavenie stavenie nt. — arestacio 2292 stavenie (A: stawyenye B) (vým příměřie) stawenie Veleš. ald. — structura 2439 stavenie Stavenie, práva, postava) aid. slavěti v. stavenie -slavičnost v. ustavičnost stavidla pl. nt. . centuaris 2535 sta- vidla: pře názvech mlynářských. stavili v. stavenie -słduka u podstavka -slavné v. nástavné -slavnec v. ustavnec slavnek v. stavniet stavnicé f. cardiaca 1329 stawnyczye (B : Stawnicze A) — mezi: jmény žal (z řeckého xauodruxý = srdeční Zila), stavniet m. = articulus 2490 stawnyet (A : B stawnek; vým svet): mini se článek víry. Tvořeno uměle. stavnik v. postavnik, leko- -slavnos! v. Üstavnost stazlice? = secte 887 stazlicze (kontext kuzlec, drzma, stazlice, kostl, polinek) radices in apoteca/'. sibel m. — puteus 345 Stbel (AB:E stwel omylem) (homtext YóZé, stbel, okov..) == Vele$. = Boh. 59 ald.; no- voé. zbel, Zbel; mor. Zbílek — Zzbàán na vodu Bart. Dial. I 337. (ZW: zbelik „byla studánka v kotlivém pařezu“ Rars, Spisy XV, 20. Rais tahé 13. XII. 1921 úsitmě opakoval, že to je studánka v dutém pařezu, jak bývá někdy v lestch.> (kontext stblo nt. — calamus 724 Stblo (A:G steblo) — Boh. 285 (var. steblo) — zdblo Boh. lex. 119 - steblo Lact. D IV'a ald.; za lo »é. zblo: ani 2bla; jinak jen stéblo, styblo. stblosa f. = race(m)us 752 stblosa (kon- text zrno, Strbol, slupek, stblosa, bub- leaci). sleblo v. stblo stěha f. = consita 1934 styeha (rým teltéha) AB ,,vestis'‘; konlex! postava, třepec, kápé, teltóha, okrov, stéha, Jcoltra, trevi. Srovn. ostéha.
státi — stěha. státi vb. impf. sta 292, (vlożka) ald. sb. vb. stánie v. t. 1716 stoy stativa. pl. nt. ansa Doh. 839 statywa (var. staczywa dial, staczwa E) — názvy thkalcouskymi, = Mam A 14" (austa mylné) aid. Klaret stativky; sroun. stativy. nerba 853 statywka AB mezi statwka f. „herba“. stativky pl. f. (vým úřezky) — při náčiní ikalcovskén:; kontex! stativky, vlákno, sucidlo, moto- vidlo, poCesánie ald. Jgm. ,u stavu tkadlcovského po stranách stojící dřeva ansa 2574 statywki dvě, v nichž všecky téměř díly spojeny | jsou''; novot. plur. f. stativy i mt. sta- tiva, /éZ sg. stativo, stativa; sxovm. Jirásek, U nás, Spisy XXIII, 161, 242, 377 a j.; Klarel denn. asi pro vým. Srovn. Bohem. Jex. 19) staczywa ansa a násl. statwy pl. f. repegallum 2522 statywy (jen v B, A nemá) - - při máčiní mlynář- ském; Jg. „v mlýně stativa jsou s obou stran žlabu na vodé osazenéó trámy''; Georges repagula, plur. ,,wohl, weil immer je zwei”, ,,zwei Balken, die entweder wagerccht unten... ange- setzt wurden"... (u dveti). stav m. — intervallum 358 stav (A: B slup) (vým splav); kontext stav, splav, přievoz, tóně, jez; Jg. „nádržka mly- | náiská"; pol. staw - dial. též jez Kl. = substamen («st »isło stamen omy- Jem) 2566 staw = stamen staw Boh. 841 = Mam. A 36" (testamen asi omy- leni) =- Veleś. (substamen) af/t.; mini se slav thalcovský. = status 1353 staw ald. veškem stav: fola Boh. 813 vesken staw při názvech mlynářských; Klaret nemá. : rybník, s/c. a mé. -slav v. Ostav, nástav, ustav, zástav | podstav, sluneéstav -słava v. po(d)stava, rostava slávaií v. dostávati -słavec v. postavec stavec m. := arculus oh. 964 stanecz (m. stauccz; vedle smycec): Wicsb. 54 stawecz = Veles. stawecz artul a(. arculus) — druh smyčce. 453 staven m. = sirma 1877 stawen AR (Rontext oplecek, plachta, staven, ru- bás), Jg. staveń Íí.; Georges ,,syrme (= ońgua) das Schleppkleid, der Ta- lax''. stavinie v. stavenie stavenie nt. — arestacio 2292 stavenie (A: stawyenye B) (vým příměřie) stawenie Veleš. ald. — structura 2439 stavenie Stavenie, práva, postava) aid. slavěti v. stavenie -slavičnost v. ustavičnost stavidla pl. nt. . centuaris 2535 sta- vidla: pře názvech mlynářských. stavili v. stavenie -słduka u podstavka -slavné v. nástavné -slavnec v. ustavnec slavnek v. stavniet stavnicé f. cardiaca 1329 stawnyczye (B : Stawnicze A) — mezi: jmény žal (z řeckého xauodruxý = srdeční Zila), stavniet m. = articulus 2490 stawnyet (A : B stawnek; vým svet): mini se článek víry. Tvořeno uměle. stavnik v. postavnik, leko- -slavnos! v. Üstavnost stazlice? = secte 887 stazlicze (kontext kuzlec, drzma, stazlice, kostl, polinek) radices in apoteca/'. sibel m. — puteus 345 Stbel (AB:E stwel omylem) (homtext YóZé, stbel, okov..) == Vele$. = Boh. 59 ald.; no- voé. zbel, Zbel; mor. Zbílek — Zzbàán na vodu Bart. Dial. I 337. (ZW: zbelik „byla studánka v kotlivém pařezu“ Rars, Spisy XV, 20. Rais tahé 13. XII. 1921 úsitmě opakoval, že to je studánka v dutém pařezu, jak bývá někdy v lestch.> (kontext stblo nt. — calamus 724 Stblo (A:G steblo) — Boh. 285 (var. steblo) — zdblo Boh. lex. 119 - steblo Lact. D IV'a ald.; za lo »é. zblo: ani 2bla; jinak jen stéblo, styblo. stblosa f. = race(m)us 752 stblosa (kon- text zrno, Strbol, slupek, stblosa, bub- leaci). sleblo v. stblo stěha f. = consita 1934 styeha (rým teltéha) AB ,,vestis'‘; konlex! postava, třepec, kápé, teltóha, okrov, stéha, Jcoltra, trevi. Srovn. ostéha.
Strana 454
454 stehlec m. — cordellus 228 Stehlecz ABG Fysiol. 265 img. = Boh. 143 = : Luct. ald.; nyní stehlík, Fringilla carduelis Jg. Też osobní jméno, odtud pak místní Stehelčeves, nyní Stelčovcs. stehnicé f. = crula 1331 stehnyczye (B: stehnicze A): 16.1 ndzvy Al (cru-la he crus stehno). stehno mnt. — grus (vecte crus!) stehno atd. (S!. Třeb. 14 stehna !) -stele v. postele -stěn v. dlúhostěn, vrcho- tupo- stěna f. = paries 1948 styena : Boh. 600 (var. sczyena dial.) ald. -slënek v.nästének, zästének sténicé f. — parifes 584 styenyczye (B. AC styenicze) : Veleś. (sticnicze) old, nyní Sténice. = cinifes Boh. sczyenycze dial); asi z mammolvehtu. |stěnodska f. +: asper (misto asser nebo aspar omylem) Boh. 628 styenodska (var. scynodska dial. a omylem) = Wiesb. 877. 1298 213 styenyuze biblichého (var. puvodu, -s/Erka v. zástěrka -stěvadlo v. prostěradlo steska v. stezka stětanek v. ščintánek stezka {. ka) AG — Boh 144 (var. stcska) Whesb. 734 atd. (Zty: puv. ste£ka, téz dial., ale již 1495 Pass. stezka.) — semita 108 stezka (vy miez- | steZejé f. — cardo 1947 stczegye (BR: A | stezege) — Boh. 595 nynt stěžeje. Wiesb. 827 ald.; slezka v. stezka stieha v. stéha sliehanie v. stíhanie stie. m. — umbra 63 styen — Boh 27 ald., nyní stín. -slicnié v. zasténié stihanie nt. — agitacio 1562 styhanye (B: A stiehanye, Trial. czyehnany), rým leženie; mč. stíhání. stíhali v. stíhanie stinanie nt. = decolacio 1547 stynanye (vým strojenic) ald. slínali v. stínanie stinkaf. lorandex 673 stínka AB ,,plan- te speciales''. stira? — boteus (A: boteris B) A13 siira AB ,,piscis", fol. styr — jesetr. stehlec — stôh. stiskaë m. — anctor 1240 stiskacz AL == Veleš. atd. stkla f. = petrix 298 stkla (A : B skla) ,,Volatilia campestria““. (s(t)klendfstvo nt. —- vitellaria Vokab. 458 sklenarzstwo afd. Sroun. vitellarius sklenarz Velcs.; Klaret stkleničstvo. stkleniëka f. — vitrina 2360 stkleniczka (Rontext šperk, stklenička, klektačka, sience.. o věcech kostelních). stklenićstvo nt. — vitellaria 1659 stkle- nyczstvo (A : sklenystwo B); zaniklo, siklenka nt. — vitrum 150 stklenka „la- pis" (Trial. sklencze). = vitellarium Boh. 918 sklenka (mez jmény hraček, stě. v sklenky bráti, zc. tahat sklenićky ałp.). V Klaretovi pa- lvmě příslušný verš scháct. stklo nt. — vitrum 95 stklo — Boh. 112 atd. ; ně. sklo ; srovn. sklon. : iacinctus v. stklona. słklon v sklon stklona f. — iacinctus 135 stklona (A : B stklo prot? melru 2 V) „lapis“. slkuč- o. stvé- stla {. - cimex 602 stla ,,vermes'' (Geor- ges cimex — die Wanzc). stlář m. = aliptes (= dAleinens) 2194 stlarz (Georges alîptës — der Einsalber der Athleten ws., Lact. ranný lékař, mě. asi trainer). s(t)lúp m. — columpna 1953 stlup (A: B slup) Boh. 602 slup) (var. skep Spalnym opisem) — slupWicsb. 833 ald., mě. Sloup, sic. stlp atd. SLunen rm. — solium 2419 stmen „de festis‘‘: kontex! velhostvo, velba, stmen, versik..; vy m numen. ‘sto numer. = centum Vokab. 595 sto — Astron. 243 gl. ald. Dev. sič v. dvěstě. Plur NA. s/a v. čtyřista, třista. Gt. sel v. osmset, pétset, sedmset ald. Svovn. stokrát, stonoh, stotyr, sty aíd. stodola f. — horrea (pro metrum místo horreum) 1985 stodola — Ioh. 679 ałd. Ze sthn. stadal. -słodólek v. .pristodólek stóh m = acervus 735 stoh ABCG Boh. 361 — Wiesb. 384 — stuh Veles. atd. Nč. stoh. -sloj v. ostoj slo] v. státi
454 stehlec m. — cordellus 228 Stehlecz ABG Fysiol. 265 img. = Boh. 143 = : Luct. ald.; nyní stehlík, Fringilla carduelis Jg. Też osobní jméno, odtud pak místní Stehelčeves, nyní Stelčovcs. stehnicé f. = crula 1331 stehnyczye (B: stehnicze A): 16.1 ndzvy Al (cru-la he crus stehno). stehno mnt. — grus (vecte crus!) stehno atd. (S!. Třeb. 14 stehna !) -stele v. postele -stěn v. dlúhostěn, vrcho- tupo- stěna f. = paries 1948 styena : Boh. 600 (var. sczyena dial.) ald. -slënek v.nästének, zästének sténicé f. — parifes 584 styenyczye (B. AC styenicze) : Veleś. (sticnicze) old, nyní Sténice. = cinifes Boh. sczyenycze dial); asi z mammolvehtu. |stěnodska f. +: asper (misto asser nebo aspar omylem) Boh. 628 styenodska (var. scynodska dial. a omylem) = Wiesb. 877. 1298 213 styenyuze biblichého (var. puvodu, -s/Erka v. zástěrka -stěvadlo v. prostěradlo steska v. stezka stětanek v. ščintánek stezka {. ka) AG — Boh 144 (var. stcska) Whesb. 734 atd. (Zty: puv. ste£ka, téz dial., ale již 1495 Pass. stezka.) — semita 108 stezka (vy miez- | steZejé f. — cardo 1947 stczegye (BR: A | stezege) — Boh. 595 nynt stěžeje. Wiesb. 827 ald.; slezka v. stezka stieha v. stéha sliehanie v. stíhanie stie. m. — umbra 63 styen — Boh 27 ald., nyní stín. -slicnié v. zasténié stihanie nt. — agitacio 1562 styhanye (B: A stiehanye, Trial. czyehnany), rým leženie; mč. stíhání. stíhali v. stíhanie stinanie nt. = decolacio 1547 stynanye (vým strojenic) ald. slínali v. stínanie stinkaf. lorandex 673 stínka AB ,,plan- te speciales''. stira? — boteus (A: boteris B) A13 siira AB ,,piscis", fol. styr — jesetr. stehlec — stôh. stiskaë m. — anctor 1240 stiskacz AL == Veleš. atd. stkla f. = petrix 298 stkla (A : B skla) ,,Volatilia campestria““. (s(t)klendfstvo nt. —- vitellaria Vokab. 458 sklenarzstwo afd. Sroun. vitellarius sklenarz Velcs.; Klaret stkleničstvo. stkleniëka f. — vitrina 2360 stkleniczka (Rontext šperk, stklenička, klektačka, sience.. o věcech kostelních). stklenićstvo nt. — vitellaria 1659 stkle- nyczstvo (A : sklenystwo B); zaniklo, siklenka nt. — vitrum 150 stklenka „la- pis" (Trial. sklencze). = vitellarium Boh. 918 sklenka (mez jmény hraček, stě. v sklenky bráti, zc. tahat sklenićky ałp.). V Klaretovi pa- lvmě příslušný verš scháct. stklo nt. — vitrum 95 stklo — Boh. 112 atd. ; ně. sklo ; srovn. sklon. : iacinctus v. stklona. słklon v sklon stklona f. — iacinctus 135 stklona (A : B stklo prot? melru 2 V) „lapis“. slkuč- o. stvé- stla {. - cimex 602 stla ,,vermes'' (Geor- ges cimex — die Wanzc). stlář m. = aliptes (= dAleinens) 2194 stlarz (Georges alîptës — der Einsalber der Athleten ws., Lact. ranný lékař, mě. asi trainer). s(t)lúp m. — columpna 1953 stlup (A: B slup) Boh. 602 slup) (var. skep Spalnym opisem) — slupWicsb. 833 ald., mě. Sloup, sic. stlp atd. SLunen rm. — solium 2419 stmen „de festis‘‘: kontex! velhostvo, velba, stmen, versik..; vy m numen. ‘sto numer. = centum Vokab. 595 sto — Astron. 243 gl. ald. Dev. sič v. dvěstě. Plur NA. s/a v. čtyřista, třista. Gt. sel v. osmset, pétset, sedmset ald. Svovn. stokrát, stonoh, stotyr, sty aíd. stodola f. — horrea (pro metrum místo horreum) 1985 stodola — Ioh. 679 ałd. Ze sthn. stadal. -słodólek v. .pristodólek stóh m = acervus 735 stoh ABCG Boh. 361 — Wiesb. 384 — stuh Veles. atd. Nč. stoh. -sloj v. ostoj slo] v. státi
Strana 455
stoklasa — strázc. -slojenstvie v. déstojenstvie -stojky ©. zästojky stoka v. štoka słoklas v. stoklasa stoklasa. f. centuspica 774 stoklassa (rým kapusta) (AB : G stoklas) Boh. 309 — Veleš. a/d.; nyní bromus secalinus /g. Podle lat. [stokrát adv. num. — centesies Vokab. 659 stokrat ald. stól m. — mensa 2008 stuol — Boh. 668 stol — Wiesb. 925 aid. -stola v. zástola slolunie v. nastolovánie -stolé v. podstolé slolé nt. — trabaseta 2090 stole AB = Veleš.; srovn. stolové. [stolebéh m. — throni Vokab. 340 stole- buoh (Kl: scholeboh F, omwlem) ,,de theologia": jméwo amdéského kúru, tvoïeno neumêle. V Sequ. Opav. 146Ya slovou stolowe, tedy snad zde omyl. stlevé v., stolové stolicé f. :: sciles 2005 stolicze — Doh. 617 — Wiesb. 856 (stoliczie) -- Zid. rkp. Jg. otd. = catedra Joh. 954 stolycze: Klaret pletenka. venalicium. v. stolnicé. stolnicé f. — venalicium 2101 stolnicze (rým krámnicó; A : DB stolyczye, as: omyłem) == Veleś. ułd. Gcorses vona- licius — zum Verkaufe gehórig. stolnik v. nâstolnik stolové nt. — trabasetum Boh. 677 sto- lowe (var. scolowe omylem, stolewe dial); srovn. stolé: souvist patrně s COATELI AL penězoměnci, stoly penězoměnců. stoinle! v. stromlet stonanie nt. gemitus 1291 stonanyc AB rým pokrývanie) atd. stonati v. stonánie stonoh m. = ceutipeda 567 stonoh (rým ronoh) — Nn 70*b stonoch; as: jen pro rým, jinak stě. a ně.stonožka. (Zlý: sle. stonoha — Selma 6&ovék atp.» stopa f. — transa 1108 stopa atd. stopnik m. — stapiga 568 stopnik ,,ser- pens". Srovn. nástopník. | stověk m. -: stotýr m. = centurio 981 stotir (AB : G | setnyk prot? metru a vynu): rým optýr, uniklo. 455 seculum 64 stoviek ACF (rým poprslek) — Boh. 26 = Wiesb. 8 (wiek, omylem) Nn 62Va sweyt (omylem, místo stověk) atd. stpice v. Épicé, zástpicé stplicć f. - dropa 692 stplicze (rým mispilicé) ,,arbuta'" — »Zjek? ovoce. stráté nt. — picio 261 straczye AB = Wiesb. 681 — Nn 64Yb stracze atd. stračí adj.: s/ra£ie nóżka: picopeda 802 straczye nozka AB ,frumenta" straczinoha VeleS. ald.; ně. stračí nüZka, dial. stracenuSka atd. strach m. — pavor 1359 strach AB ald. -strach(a) 7. ástrach(a) strachot ? = dracontipa 569 strachot (rym pochot) „,serpens”'. straka f. — pica 213 straka — Boh. 99 = Fysiol. 581 mg. = Wiesb. 681 ald. pica rubum fugiens Fysiol. 581 mg. straka ze kit. strakapoun v. strakopüd sirakapüd v. strakopüd Strakonicé srovn.: Vilhelmus in Strakonicz 2081 ald. strokopüd m. == picus 274 strakopud (A ' B strakapud, podle Hanky, omy- lem) — Fysiol. 579 mg. = Wiesb. 680 — Boh. 107 — Veleš. atd., ně. Straka- poun. ,Volatilia campestria''. strana f. — seors 638 Strana (AB ' stranyc C) atd.: seors, klarelovsky m. seorsus, seorsum adv. = stranou, po straně. stráně f. : convallis 104 stranye ACG ald.; mč. Stráň. - scors v. lolo. siranek v. postranek slřap v. utistřap straslik v. strašlík erumpna 1359 strast ABD ad. slraslen v. ztratec -st‘as v. konistraś strašidlo nt. — formido 2524 strašidlo (ryi$ pazdero) — Boh. 830 — Wiesb. 1138 atd. straslik m. — arpia (Ggztuid) 246 strass- hk (rým slavil) AB ,,volatila cam- pestria''. strast [. slráž v, stráže [strážé m. — custos Boh. 387 strazye ald. Klaret za to ostičhač. straże Íí. — conspica 2085 strazie AR (rým tvrzč); kontext podměstie, tvrzč,
stoklasa — strázc. -slojenstvie v. déstojenstvie -stojky ©. zästojky stoka v. štoka słoklas v. stoklasa stoklasa. f. centuspica 774 stoklassa (rým kapusta) (AB : G stoklas) Boh. 309 — Veleš. a/d.; nyní bromus secalinus /g. Podle lat. [stokrát adv. num. — centesies Vokab. 659 stokrat ald. stól m. — mensa 2008 stuol — Boh. 668 stol — Wiesb. 925 aid. -stola v. zástola slolunie v. nastolovánie -stolé v. podstolé slolé nt. — trabaseta 2090 stole AB = Veleš.; srovn. stolové. [stolebéh m. — throni Vokab. 340 stole- buoh (Kl: scholeboh F, omwlem) ,,de theologia": jméwo amdéského kúru, tvoïeno neumêle. V Sequ. Opav. 146Ya slovou stolowe, tedy snad zde omyl. stlevé v., stolové stolicé f. :: sciles 2005 stolicze — Doh. 617 — Wiesb. 856 (stoliczie) -- Zid. rkp. Jg. otd. = catedra Joh. 954 stolycze: Klaret pletenka. venalicium. v. stolnicé. stolnicé f. — venalicium 2101 stolnicze (rým krámnicó; A : DB stolyczye, as: omyłem) == Veleś. ułd. Gcorses vona- licius — zum Verkaufe gehórig. stolnik v. nâstolnik stolové nt. — trabasetum Boh. 677 sto- lowe (var. scolowe omylem, stolewe dial); srovn. stolé: souvist patrně s COATELI AL penězoměnci, stoly penězoměnců. stoinle! v. stromlet stonanie nt. gemitus 1291 stonanyc AB rým pokrývanie) atd. stonati v. stonánie stonoh m. = ceutipeda 567 stonoh (rým ronoh) — Nn 70*b stonoch; as: jen pro rým, jinak stě. a ně.stonožka. (Zlý: sle. stonoha — Selma 6&ovék atp.» stopa f. — transa 1108 stopa atd. stopnik m. — stapiga 568 stopnik ,,ser- pens". Srovn. nástopník. | stověk m. -: stotýr m. = centurio 981 stotir (AB : G | setnyk prot? metru a vynu): rým optýr, uniklo. 455 seculum 64 stoviek ACF (rým poprslek) — Boh. 26 = Wiesb. 8 (wiek, omylem) Nn 62Va sweyt (omylem, místo stověk) atd. stpice v. Épicé, zástpicé stplicć f. - dropa 692 stplicze (rým mispilicé) ,,arbuta'" — »Zjek? ovoce. stráté nt. — picio 261 straczye AB = Wiesb. 681 — Nn 64Yb stracze atd. stračí adj.: s/ra£ie nóżka: picopeda 802 straczye nozka AB ,frumenta" straczinoha VeleS. ald.; ně. stračí nüZka, dial. stracenuSka atd. strach m. — pavor 1359 strach AB ald. -strach(a) 7. ástrach(a) strachot ? = dracontipa 569 strachot (rym pochot) „,serpens”'. straka f. — pica 213 straka — Boh. 99 = Fysiol. 581 mg. = Wiesb. 681 ald. pica rubum fugiens Fysiol. 581 mg. straka ze kit. strakapoun v. strakopüd sirakapüd v. strakopüd Strakonicé srovn.: Vilhelmus in Strakonicz 2081 ald. strokopüd m. == picus 274 strakopud (A ' B strakapud, podle Hanky, omy- lem) — Fysiol. 579 mg. = Wiesb. 680 — Boh. 107 — Veleš. atd., ně. Straka- poun. ,Volatilia campestria''. strana f. — seors 638 Strana (AB ' stranyc C) atd.: seors, klarelovsky m. seorsus, seorsum adv. = stranou, po straně. stráně f. : convallis 104 stranye ACG ald.; mč. Stráň. - scors v. lolo. siranek v. postranek slřap v. utistřap straslik v. strašlík erumpna 1359 strast ABD ad. slraslen v. ztratec -st‘as v. konistraś strašidlo nt. — formido 2524 strašidlo (ryi$ pazdero) — Boh. 830 — Wiesb. 1138 atd. straslik m. — arpia (Ggztuid) 246 strass- hk (rým slavil) AB ,,volatila cam- pestria''. strast [. slráž v, stráže [strážé m. — custos Boh. 387 strazye ald. Klaret za to ostičhač. straże Íí. — conspica 2085 strazie AR (rým tvrzč); kontext podměstie, tvrzč,
Strana 456
456 vèze, sträzé, Srañky, oblañky add. == Mam. A 18" = Mam. F 86% ald. - custodia 1044 Strazie .';: Vokab. 398 straze ald. -słrażenie v. nastraZenie slrážka v. nastrażka strázlik m. — lucinia (A: lutinia B) 260 stvazlik. (rm kozlik) AB ,,volatilia campestria". strbol m. — bubastus 752 strbol AB; hontext strbol, slupek, stblosa, bublenci; vyznam mejasmy; v bolam. nynt druh květenství. strčka f. : precipicium (B: precipium А pvoti melyu) 355 strczka (A : B strzba; možno, Ze snad stržba, jak člou Hanka, Ja): hontex( plavačka, narážka, po- topa, stréka aid. Somn. strZe preci- pucium Slovn. Treb. 14. styd v. stred stébanina f. — sorbicium 1798 strzie- banyna (B : A strzebanina) — Wiesb. 1365 — Boh. 541 aid. Georges sorbi- tium, —io — die Brühe, Suppe. střeblon v. stfiebron st/ót v. strieb- stYéCek m. = oestrum 579 strzieczek (A : B strzeczek, rým svrček) — Nn 170Yb scrzeczek (omylem) — Vele3. (odestrum, omylem) atd., ně. střeček.. stred m. — mel 1843 stred = Boh. 658 (var. strzed dial.) Rstl. Drk. 192 nld. (Nejisto, zda m. či tf.) stfëda v. stródna středm- v. střiedm- střédna f. — feria quarta 2386 strziedna (nejspise jen omyl misto sttéda. metrum. žádá U L). [strëdné adj. : (artes) mediales Vokab. 471 strzedne (var. strzednie). strední v. stredné stredopostic nt. salus 2389 strzedo- postie (rym priśtie), ‘salus’ = ‘Salus populi ego sum', je introil mie ve čtvrtek mezi třetí a člvytou nedělí: postmí. -střehač v. ostřehač strécha 1. = tectum 1944 strzecha — Boh. 600 aid. -slÿek v. postrek střel- v. 1. striel. stréla f. — sagitta 2150 strziela AB = Boh 588 — Wiesb. 656 a/d. strázlík --- strict. = doxa 823 strziela AB ,,ignota her- ba“ — RVodň. 17'b dexa strzieliczie (snad omylem). [= iaculo Zídek krak. (CCM. 1837, 232) střela (srovn. Hamka, t. 1839, 240) — mezi jmény pláků, jinak ; Klaveta zná- mymi; loto se vsak dnes v textu. Klaretové nevyskyla. == balera 2159 strzieh АВ pažléř, kluk, dek, strčly, hrot). (kontext | вес m. — sagittarius 1009 strzelecz AG atd. | Tstfólećsto nt. = sagitatoria Vokab. 447 strziclecztwo (var. strzielenstwye): K/a- vel sttelstvo. střelenstvie v. střelečstvo strëlice f. pentula 897 strzyeleczye (B: A strziclicze) ,íraga'; mé. stfilice — parietaria Kt. — dexa v. stiéla. stróliśce nt. — missile 2152 strzyclycze (B: strzielisstie) — Boh. 763 (var. strzyelisstie a strzyelnycze dial.) — strzelisstie Wicsb. 1038 = Veles. = Lact. afd. střčlnicč v. strielnicć střélobok m. — Sagittarius Vokab. 298 strzyelobok (var. strzelokol KI.) ,de astronomia” (jedno z 12 znameni eklip- Hky) — sagitte Astron. 68 gl. strziclo- boku (foté?) atd.; pozdëji za to strelokol. st#elokol v. stfelobok sagittoria 1646 Strziel- strëlstvo nt. — stvo. střely v. střěla slřemen v. střmen stremcha v. střílna střen o. stržen slřčp v. tfépec si Epec v. třěp -střěéšie v. pristrésie slreL v. ščet střet v. str£et slřěv- v. třěv= slřévo v. dfévo | -strhačka v. vystrhačka stříbr- v. střiebr- stricè f. = nel(l)a 584 strzicze (A: B strzyeczye, asi omylem; rym hüsenicé) | ,"vermes'; Ronlex! hüsenicé, sténicé, stiícé, stfíhavka. . sifid- v. stiied- | siřiebřenec v. postřiebřenec stfiebrné v. stfiebrnicé stříc v. strýc
456 vèze, sträzé, Srañky, oblañky add. == Mam. A 18" = Mam. F 86% ald. - custodia 1044 Strazie .';: Vokab. 398 straze ald. -słrażenie v. nastraZenie slrážka v. nastrażka strázlik m. — lucinia (A: lutinia B) 260 stvazlik. (rm kozlik) AB ,,volatilia campestria". strbol m. — bubastus 752 strbol AB; hontext strbol, slupek, stblosa, bublenci; vyznam mejasmy; v bolam. nynt druh květenství. strčka f. : precipicium (B: precipium А pvoti melyu) 355 strczka (A : B strzba; možno, Ze snad stržba, jak člou Hanka, Ja): hontex( plavačka, narážka, po- topa, stréka aid. Somn. strZe preci- pucium Slovn. Treb. 14. styd v. stred stébanina f. — sorbicium 1798 strzie- banyna (B : A strzebanina) — Wiesb. 1365 — Boh. 541 aid. Georges sorbi- tium, —io — die Brühe, Suppe. střeblon v. stfiebron st/ót v. strieb- stYéCek m. = oestrum 579 strzieczek (A : B strzeczek, rým svrček) — Nn 170Yb scrzeczek (omylem) — Vele3. (odestrum, omylem) atd., ně. střeček.. stred m. — mel 1843 stred = Boh. 658 (var. strzed dial.) Rstl. Drk. 192 nld. (Nejisto, zda m. či tf.) stfëda v. stródna středm- v. střiedm- střédna f. — feria quarta 2386 strziedna (nejspise jen omyl misto sttéda. metrum. žádá U L). [strëdné adj. : (artes) mediales Vokab. 471 strzedne (var. strzednie). strední v. stredné stredopostic nt. salus 2389 strzedo- postie (rym priśtie), ‘salus’ = ‘Salus populi ego sum', je introil mie ve čtvrtek mezi třetí a člvytou nedělí: postmí. -střehač v. ostřehač strécha 1. = tectum 1944 strzecha — Boh. 600 aid. -slÿek v. postrek střel- v. 1. striel. stréla f. — sagitta 2150 strziela AB = Boh 588 — Wiesb. 656 a/d. strázlík --- strict. = doxa 823 strziela AB ,,ignota her- ba“ — RVodň. 17'b dexa strzieliczie (snad omylem). [= iaculo Zídek krak. (CCM. 1837, 232) střela (srovn. Hamka, t. 1839, 240) — mezi jmény pláků, jinak ; Klaveta zná- mymi; loto se vsak dnes v textu. Klaretové nevyskyla. == balera 2159 strzieh АВ pažléř, kluk, dek, strčly, hrot). (kontext | вес m. — sagittarius 1009 strzelecz AG atd. | Tstfólećsto nt. = sagitatoria Vokab. 447 strziclecztwo (var. strzielenstwye): K/a- vel sttelstvo. střelenstvie v. střelečstvo strëlice f. pentula 897 strzyeleczye (B: A strziclicze) ,íraga'; mé. stfilice — parietaria Kt. — dexa v. stiéla. stróliśce nt. — missile 2152 strzyclycze (B: strzielisstie) — Boh. 763 (var. strzyelisstie a strzyelnycze dial.) — strzelisstie Wicsb. 1038 = Veles. = Lact. afd. střčlnicč v. strielnicć střélobok m. — Sagittarius Vokab. 298 strzyelobok (var. strzelokol KI.) ,de astronomia” (jedno z 12 znameni eklip- Hky) — sagitte Astron. 68 gl. strziclo- boku (foté?) atd.; pozdëji za to strelokol. st#elokol v. stfelobok sagittoria 1646 Strziel- strëlstvo nt. — stvo. střely v. střěla slřemen v. střmen stremcha v. střílna střen o. stržen slřčp v. tfépec si Epec v. třěp -střěéšie v. pristrésie slreL v. ščet střet v. str£et slřěv- v. třěv= slřévo v. dfévo | -strhačka v. vystrhačka stříbr- v. střiebr- stricè f. = nel(l)a 584 strzicze (A: B strzyeczye, asi omylem; rym hüsenicé) | ,"vermes'; Ronlex! hüsenicé, sténicé, stiícé, stfíhavka. . sifid- v. stiied- | siřiebřenec v. postřiebřenec stfiebrné v. stfiebrnicé stříc v. strýc
Strana 457
striebrnicé -- stromlost. stFiebrnicć f. — argentela 2049 strzyebr- nyczye (B : A strziebrnicze, rým zla- ticé (= VeleS. strziebrnie (omylen) atd.; míní se nádoba stříbrná, sroun. zlaticè. striebro nt, — argentum 95 Strzicbro = Boh. 153 ald. stiiebrori m. = argendes (A : B argen- dos) 329 strzeblon (A : B strzyebron, rým lalkoń) „monstrosi homines". slřiec- v. stříc- střieda f. = mica 1793 strzieda = Boh. 300, 544 — Wiesb. 619. ald. střied(a- v. třied(a- | medaris 130 strziedmik AB „lapis“. střiel- v. samostřiel stfielnicé f. propugnaculum 2091 strzyelnyczye (B : A strzielnicze; rym trZi&ée) — Boh. 730 strzyclnycze Wiesb. 995; aZ. střílna. missile v. stfelisée. stFiepek v. tfiepek siHieska v. trieska stfie$ m.? — caribdis (— v&gv(Oic) 365 strziess ABEG — Boh. 65 (kontext stiieś, struska, pramcnec) = Veled. ald. Čítáno léž stres, Ties atd. Snad m. stíicZ, né. tříšť, z piw. Sróże. slFieśtka v. trieska střiezík v. střiežík střiedmík m. striezvost |. (rym roz8afnost) = Vokab. 401 afd. sifiez(e)ha f. = ardor 166 (Y: strzyczcha, A strziesha profit metru: B przyzyeha odchylně) strzyczaha Mam. A 16% atd. né. dial. stiiZaha, střížava, pol. strzeżoga; MK. „suchá takřka mlha, která někdy v létě se objevujíc má sice podobu, nikoli však podstatu vodnaté mlhy''; dial. (mor., Uh. Hrad.): ,,$mouhy po uebi, ktcré je viděti, svítí-li slunce přes oblaky“ K7.; — „Sonnenrauch, Hůhenranch“ Jg. střiežek v. střiežík stfieżik m. — pistricus 271 strziezik ABG (rým úpolník) = strzyezyk Fysiol. 599 img. = Boh. 117 — Wiesb. 693 — strziezek Vele$. — strzíeZek Lact. nn V"b afd.; nć. stiiżik, stfizlik atd. stHih v. 1. strych střih m. — forpica 1s93 strzih AB; srovn. švadlé dělá třihy sutrix facit forpicas Zid. vkp. Jg. (Zt: svown. Chelč. Olom. 324" (ed. Karásek) „na — sobrietas 1405 strziezvost | strzyezeha | 457 rûse drahém a ukâzaném s vymysle- nými kroji, s rukávy, (systfihy, &tc- picemi a s nohavicemi..'" snad ly schválně délané fezy (Schlitz) a vý- strihy. > strihač m. s: tonsor Boh. 941 strzihacz (Klaret ostřižko). Svovn. posttihaë. strihavka 1. mordica 585 strzihawka ABG „vermes“ (rým stiivka) Na 71'a ald.; Jg. — maly, černý brouk. strich- vc. strych- slříl- v. stfiel- strip m: = siropus 892 strzip , radices 1n apoteca'"'. slříš v. střieš stfita f. — crusa (trusa?) 1096 strzita; kontext zpráva, neroda, oprava, čleň, stříta, podoba.. stfivka f. = morbula 585 strziwka (rým stiihavka) , vermes''. slříz- v. střiez- siriia? Í. — gladipes 446 strziza ,,clauda monstra''. stHiżik v. strieżik -střižko v. ostřižko | střmen m.--strepa 2179 strzmen = Boh 785 aid. sirmilost v. stromlost strnad m. — frigellus 228 strnad ABG Fysiol. 323 54g. strynad — Boh. 112 aid. ,,altilia domestira*“. | strniäte nt. — stipula 740 strnistie (75m hranict) AG = Wiesb. 382 = Slov. Tieb. 14 = Boh. 361 strnyscze (var. sit nyscze špalným opisem) ald. strnutina v. ztrnutina stroj m. = cultus 243 stroy AB (rým roj; je vložka výmová) = Boh. 795 — Wie- senb. 1083 — Kato gloss. 4" atd. bobrový stroj v. bobrový. Srovn. nástroj, prístroj. strojenie nt. — apparatus 1547 stroge- nye (rým stinanie) atd. strojiti v. strojenie -strok v. sluneéstrok strom m. — arbor 603 strom ACG = Boh. 225 aid. stromlet m. — arbutus 618 stromlet (rým strzet) AC — Vele&. (stamleth, omylem); arbutus — der Meerkirschen, oder Lrdbeerbaum Georges, ale zde patrně ve významu plodů nebo pod. stromlost f. — asperitas 1510 stromlost (A : Trial. ostromlost roti metru, oinwy-
striebrnicé -- stromlost. stFiebrnicć f. — argentela 2049 strzyebr- nyczye (B : A strziebrnicze, rým zla- ticé (= VeleS. strziebrnie (omylen) atd.; míní se nádoba stříbrná, sroun. zlaticè. striebro nt, — argentum 95 Strzicbro = Boh. 153 ald. stiiebrori m. = argendes (A : B argen- dos) 329 strzeblon (A : B strzyebron, rým lalkoń) „monstrosi homines". slřiec- v. stříc- střieda f. = mica 1793 strzieda = Boh. 300, 544 — Wiesb. 619. ald. střied(a- v. třied(a- | medaris 130 strziedmik AB „lapis“. střiel- v. samostřiel stfielnicé f. propugnaculum 2091 strzyelnyczye (B : A strzielnicze; rym trZi&ée) — Boh. 730 strzyclnycze Wiesb. 995; aZ. střílna. missile v. stfelisée. stFiepek v. tfiepek siHieska v. trieska stfie$ m.? — caribdis (— v&gv(Oic) 365 strziess ABEG — Boh. 65 (kontext stiieś, struska, pramcnec) = Veled. ald. Čítáno léž stres, Ties atd. Snad m. stíicZ, né. tříšť, z piw. Sróże. slFieśtka v. trieska střiezík v. střiežík střiedmík m. striezvost |. (rym roz8afnost) = Vokab. 401 afd. sifiez(e)ha f. = ardor 166 (Y: strzyczcha, A strziesha profit metru: B przyzyeha odchylně) strzyczaha Mam. A 16% atd. né. dial. stiiZaha, střížava, pol. strzeżoga; MK. „suchá takřka mlha, která někdy v létě se objevujíc má sice podobu, nikoli však podstatu vodnaté mlhy''; dial. (mor., Uh. Hrad.): ,,$mouhy po uebi, ktcré je viděti, svítí-li slunce přes oblaky“ K7.; — „Sonnenrauch, Hůhenranch“ Jg. střiežek v. střiežík stfieżik m. — pistricus 271 strziezik ABG (rým úpolník) = strzyezyk Fysiol. 599 img. = Boh. 117 — Wiesb. 693 — strziezek Vele$. — strzíeZek Lact. nn V"b afd.; nć. stiiżik, stfizlik atd. stHih v. 1. strych střih m. — forpica 1s93 strzih AB; srovn. švadlé dělá třihy sutrix facit forpicas Zid. vkp. Jg. (Zt: svown. Chelč. Olom. 324" (ed. Karásek) „na — sobrietas 1405 strziezvost | strzyezeha | 457 rûse drahém a ukâzaném s vymysle- nými kroji, s rukávy, (systfihy, &tc- picemi a s nohavicemi..'" snad ly schválně délané fezy (Schlitz) a vý- strihy. > strihač m. s: tonsor Boh. 941 strzihacz (Klaret ostřižko). Svovn. posttihaë. strihavka 1. mordica 585 strzihawka ABG „vermes“ (rým stiivka) Na 71'a ald.; Jg. — maly, černý brouk. strich- vc. strych- slříl- v. stfiel- strip m: = siropus 892 strzip , radices 1n apoteca'"'. slříš v. střieš stfita f. — crusa (trusa?) 1096 strzita; kontext zpráva, neroda, oprava, čleň, stříta, podoba.. stfivka f. = morbula 585 strziwka (rým stiihavka) , vermes''. slříz- v. střiez- siriia? Í. — gladipes 446 strziza ,,clauda monstra''. stHiżik v. strieżik -střižko v. ostřižko | střmen m.--strepa 2179 strzmen = Boh 785 aid. sirmilost v. stromlost strnad m. — frigellus 228 strnad ABG Fysiol. 323 54g. strynad — Boh. 112 aid. ,,altilia domestira*“. | strniäte nt. — stipula 740 strnistie (75m hranict) AG = Wiesb. 382 = Slov. Tieb. 14 = Boh. 361 strnyscze (var. sit nyscze špalným opisem) ald. strnutina v. ztrnutina stroj m. = cultus 243 stroy AB (rým roj; je vložka výmová) = Boh. 795 — Wie- senb. 1083 — Kato gloss. 4" atd. bobrový stroj v. bobrový. Srovn. nástroj, prístroj. strojenie nt. — apparatus 1547 stroge- nye (rým stinanie) atd. strojiti v. strojenie -strok v. sluneéstrok strom m. — arbor 603 strom ACG = Boh. 225 aid. stromlet m. — arbutus 618 stromlet (rým strzet) AC — Vele&. (stamleth, omylem); arbutus — der Meerkirschen, oder Lrdbeerbaum Georges, ale zde patrně ve významu plodů nebo pod. stromlost f. — asperitas 1510 stromlost (A : Trial. ostromlost roti metru, oinwy-
Strana 458
458 slrop - łem) (rym prospłśnost); Alexiik na- vyhuje strmilost, zbytečně; souvist pa- iyné se slé. stromleti — byti tuhy, ne- ohebný = Veles. stromplnost palrn“ omylem. V. Jo. slromplnost v. stromlost strop m. — arx 1972 strop AB (kontext zims, krov, strop, kamna) =- Voleš. ald. strov m. — stiblum 2686 strow (nme: nd- zvy fołdćnickym i loreckymi). Srovn. piistrov. stro ak © strozak strożak m. - strapula 2667 strozak (ry; hambalk; předtím názvy lázeňské) Vele$. strozek — strozek stropodium Vit. Vocb. I, 346 atd., sle. strożek, stroZák ]/g., nyni vulg. Strozok; z nén. Strohsack. strożek o. stroZak scabrum 2620 struh (mezi kovářskými) — Vele8. — Żia. rkp. Jg. atd., „nástroj, kterým kováři koňům kopyta vyřezávají, když je kovati chtí“ Jg.; sic. *truh. = levigo J3oh. 886 struh — Slov. Treb. 14 ald.; za to Klaret struZicé. — dolabrum Boh. 878 struh — Wiocsb. 1198 atd., za to KKlaret sústruh. strüh m. = Názvy strúha { = rivus 340 struha ABIL Boh. 63 — Wiesb. 185 — Veleś. afd. struk m. = nippus 777 struk AB (kon- text. dyné, hlavaticé, strük, koprka, ohnicé). Podnes struk, stroućck ces- meku. -strun pv. pétistrun, desietistrun struna f. — corda Boh. 965 struna (vav. strunna) — Wiesb. 57 aid.; v Klaretovi příslušná parhe chybí. strunka f. — fidis Boh. 965 strunka = Wiesb. 56 a.; v Klavetovi tato partie chybí. strup(y) m. — glabrio Boh. 475 strup Wiesb. 522 ald. — glabra 1675 strupi (X . B strupy) — Veleś. (glabrio) at. Srovn. po strup. strubi v. strup sirus v. strus siruska o. struzka struzicë 1. levigal 2626 struzycze (jm olovenicć) (konfexł hoble, sóstruh, po- zlâtka, struZice, olovénice). stuclenät. struzka í. — rivulus 366 struska (rym drZka; u názvu vod) — rinilus struzka Veleš. (misto rivulus Spalnë éteno) atd. strýc m. — patruus 1736 Stricz — Boh. 012 (var. strzycz) — Wiesb. 596 (pa truellus) afd. stryéénec n. — patruelus 1764 stryczyc- necz (B: À stryczenecz) afd.; v. Slé. byvalo strycóny bratr. strych m. — modius 744 strich ABG = Wiesb. 197 atd. Z nemu. -: Storicia (A :scorcia B) 1891 strich (A : B strzyh); konlext obuv, koZich, strych, zatka, osit.., /g. stiih. strychó/ v. strycholc strych(h)ole m. — modabrum 2531 stri- cholez (rým krumpole) — Veleś. stri- cherz (patrné omylem opisu) atd., prz- dějí štrejchole, česky sháněčka. Z nóm. siryjal m. — erpulo 1135 striyal (kontext pasorit, Zráé, kobolt, stryjal, tatrman, lapikus). stryna f. — patrua 1750 stryna AD atc. strzesen v. stržen sivzba v. strčka slržč v. strčka stržen m. == cordia 617 strzen. AT (kon- text zrnce, ütinck, prütek. snetrum. 2ddá jednu slabiku) — Boh. 262 (car. trzeu) — Velcš. =: Mam. A 18" a/d. = vimen Boh. 233 strzen (var. strzc- sen omylem), překlad nepřesný, kontext lýko, stržen, suk, ovoce afd. Klarct za to zvad Ję. tćż heslo stion, strZen. strZet ? — liquor 618 strzet (rym strom- let; melrum žádá jednoslabičnost); kon- texl strZen, prütck, stromlet, dienice, strzet(?). toho strima v. stržina strZina {. — Sirtis 367 strzina AB (Mencik cte strzma, omyłem); kontext mytel, strzżina, kupól ałd.; spojuvdno palrné se 6590) — vleku, strhuji. stud m. — verccundia 1413 Stud — Vo- kab. 398 ald. Sroun. ostud. -studun i. zastuden studeń f. — frigus 178 studen (rým po- Juden) al/d.; biblického původu, z mam- »notrehtu . stanncator 2508 stude- : VeleŚ. (z Boh. studený kovát). studenáf m. - narz
458 slrop - łem) (rym prospłśnost); Alexiik na- vyhuje strmilost, zbytečně; souvist pa- iyné se slé. stromleti — byti tuhy, ne- ohebný = Veles. stromplnost palrn“ omylem. V. Jo. slromplnost v. stromlost strop m. — arx 1972 strop AB (kontext zims, krov, strop, kamna) =- Voleš. ald. strov m. — stiblum 2686 strow (nme: nd- zvy fołdćnickym i loreckymi). Srovn. piistrov. stro ak © strozak strożak m. - strapula 2667 strozak (ry; hambalk; předtím názvy lázeňské) Vele$. strozek — strozek stropodium Vit. Vocb. I, 346 atd., sle. strożek, stroZák ]/g., nyni vulg. Strozok; z nén. Strohsack. strożek o. stroZak scabrum 2620 struh (mezi kovářskými) — Vele8. — Żia. rkp. Jg. atd., „nástroj, kterým kováři koňům kopyta vyřezávají, když je kovati chtí“ Jg.; sic. *truh. = levigo J3oh. 886 struh — Slov. Treb. 14 ald.; za to Klaret struZicé. — dolabrum Boh. 878 struh — Wiocsb. 1198 atd., za to KKlaret sústruh. strüh m. = Názvy strúha { = rivus 340 struha ABIL Boh. 63 — Wiesb. 185 — Veleś. afd. struk m. = nippus 777 struk AB (kon- text. dyné, hlavaticé, strük, koprka, ohnicé). Podnes struk, stroućck ces- meku. -strun pv. pétistrun, desietistrun struna f. — corda Boh. 965 struna (vav. strunna) — Wiesb. 57 aid.; v Klaretovi příslušná parhe chybí. strunka f. — fidis Boh. 965 strunka = Wiesb. 56 a.; v Klavetovi tato partie chybí. strup(y) m. — glabrio Boh. 475 strup Wiesb. 522 ald. — glabra 1675 strupi (X . B strupy) — Veleś. (glabrio) at. Srovn. po strup. strubi v. strup sirus v. strus siruska o. struzka struzicë 1. levigal 2626 struzycze (jm olovenicć) (konfexł hoble, sóstruh, po- zlâtka, struZice, olovénice). stuclenät. struzka í. — rivulus 366 struska (rym drZka; u názvu vod) — rinilus struzka Veleš. (misto rivulus Spalnë éteno) atd. strýc m. — patruus 1736 Stricz — Boh. 012 (var. strzycz) — Wiesb. 596 (pa truellus) afd. stryéénec n. — patruelus 1764 stryczyc- necz (B: À stryczenecz) afd.; v. Slé. byvalo strycóny bratr. strych m. — modius 744 strich ABG = Wiesb. 197 atd. Z nemu. -: Storicia (A :scorcia B) 1891 strich (A : B strzyh); konlext obuv, koZich, strych, zatka, osit.., /g. stiih. strychó/ v. strycholc strych(h)ole m. — modabrum 2531 stri- cholez (rým krumpole) — Veleś. stri- cherz (patrné omylem opisu) atd., prz- dějí štrejchole, česky sháněčka. Z nóm. siryjal m. — erpulo 1135 striyal (kontext pasorit, Zráé, kobolt, stryjal, tatrman, lapikus). stryna f. — patrua 1750 stryna AD atc. strzesen v. stržen sivzba v. strčka slržč v. strčka stržen m. == cordia 617 strzen. AT (kon- text zrnce, ütinck, prütek. snetrum. 2ddá jednu slabiku) — Boh. 262 (car. trzeu) — Velcš. =: Mam. A 18" a/d. = vimen Boh. 233 strzen (var. strzc- sen omylem), překlad nepřesný, kontext lýko, stržen, suk, ovoce afd. Klarct za to zvad Ję. tćż heslo stion, strZen. strZet ? — liquor 618 strzet (rym strom- let; melrum žádá jednoslabičnost); kon- texl strZen, prütck, stromlet, dienice, strzet(?). toho strima v. stržina strZina {. — Sirtis 367 strzina AB (Mencik cte strzma, omyłem); kontext mytel, strzżina, kupól ałd.; spojuvdno palrné se 6590) — vleku, strhuji. stud m. — verccundia 1413 Stud — Vo- kab. 398 ald. Sroun. ostud. -studun i. zastuden studeń f. — frigus 178 studen (rým po- Juden) al/d.; biblického původu, z mam- »notrehtu . stanncator 2508 stude- : VeleŚ. (z Boh. studený kovát). studenáf m. - narz
Strana 459
studenost :tudenost f. — frigiditas 1484 studenost (rym horkost) = Lact. atd. studený: studený kováť — stanneator Boh. 898 studeny kowarz = Mam. A 35" ald. Klavet za lo studenář. stüdev f. — spond(e)a 2022 studew Boh. 661 — Wiesb. 947 = Veleś. (span- dea) aid., né. Śtoudev. Z admi. studnicé f. — fons 346 Studnycze = stud- nyczyc Boh. 58 atd. Studoven m. — Kera 371 studoven AB (rým horkovoden): jméno řeky ve Vokab. 544 Inachus, Kera, Renus. sluha v. vstuha stuli$ m. — lachta 457 stuliss ,,clauda monstra““. slůh v. stoh -stup v. prístup, rozstup, zá-, vý- stúpa f. = psitana 2037 stupa (A:B obrucz chybně a přidáno wrcholek myl- ně) — Boh. 702 — Veleš. atd. Z něm. słupek v. stupky stupeň m. = scandile 2336 stupen AB (kostelní) = Boh. 713 — Wiesb. 971 — stupeyn Voelc&. aid.; as? biblického pů- vodu. -stápenie v. nastúpenie, prčstúpenie -stüpili v. -stûpenie stupicé v. stupky slupka v. stupky stupky pl. f. — decipule 2018 stupki (vým pasti; plur. patyné pro rým) = Boh. 960 (var. stupka) = Wiesb. 714 Stupiczie — VeleS. a/d.; né. stupka dřevčná past na myši K7. stuplicé f. — bancum (Jm. Bank“) 1978 stuplyczye (13 . stuplicze, A); kontext pohrádka, patro, stuplicé, schrána, podnož. -siupník o. prestupnik -slupný v. zasestupný | stupovánie v. sstupovánie stuprav m.? — scandala 2296 stupraw (rým nástav); kontext néstav, Sac, stuprav, popisné, zámazné. Sroun. vstuprovánie a la/. stuprum. -sturna v. chlapist(u)rna stuzenie v. zastuzenie stvara m. — lita 1172 stvara (Mk. opra- vuje svara) ,,communcs''. stel v. stbel stvěl v. skvěl stvena. f. — gemma 998 stvena; s70vn. ndsledujici. »,€ germ. | — südné 459 stvenáf m. — gemmista 1102 stvenarz (rým čivodář); srovn. předchozí. slviel v. ostviel stvietal? — astrum 2414 stvictal. stvofenie nt. — creatura 35 stworzenie : : Boh. 12 oid. stvořitel m. — creator 32 stworzitel = Doh. 11 — Lact. aid. stvorili v. stvorenie sterdenie v. ztvrdenie słurzenie v. ztvrzenie [stý numer. = centesimus Vokab. 619 sty ald. Svovn. devétsty, dvüsty, osmsty, pé&ti- stý, čtyřistý, třístý. slyč v. štpic stydénie nt. — pudor 1437 stydienye (rym ptéstápenie) aid. stydčli v. styděnie -słydlec v. ostydlec -stydlo(st) ©. ostydlo(st) subr v. zubr súčet v. složočet -súčka v. obsúčka suéidlo nt. = vibulus 2575 suczydlo (pñ názvech ševcovských); konlext ütezky, podšev, stativky, vlákno, sučidlo; sen: asi su$idlo vipulus Zid. yhp. Jg. IV, 381a. sud m. — vas 62 sud (rym ptélud) — Boh. 659 (var. bećka dial.) ald. sid m. — iudicium 52 sud ald. zemsky süd = prefectura 990 zemski sud ABG aid. Syr. pYisud, o(t)sud suda 1. = par 2057 suda (konte«l suda, lich, oba..) atd. süádcé m. — censor 1033 sudcze AC aid. -sudek v. posudek suden m. — sporta 2019 svden AB Wiesb. 930 — Boh. 671 (var. ko3) atd.; wyni dial. zdp. ć. sudí m. — pretor 386 sudy (AG * B su- dycz proli mcetyu) atd. sudič v. sudí suditel m. — iudicator 2234 suditel (vým piisahatel). süditi v. szenie sudlicé f. — cuspís 2154 sudlyczye (A : B sudlicze; vym lucisté) :- Wiesb. 1040 Boh. 764 (sudlicze) ald. — sûdné nt. — iudiciale 2307 sudne ard. sádné f. — tribunal 2130 sudnye AB ald.
studenost :tudenost f. — frigiditas 1484 studenost (rym horkost) = Lact. atd. studený: studený kováť — stanneator Boh. 898 studeny kowarz = Mam. A 35" ald. Klavet za lo studenář. stüdev f. — spond(e)a 2022 studew Boh. 661 — Wiesb. 947 = Veleś. (span- dea) aid., né. Śtoudev. Z admi. studnicé f. — fons 346 Studnycze = stud- nyczyc Boh. 58 atd. Studoven m. — Kera 371 studoven AB (rým horkovoden): jméno řeky ve Vokab. 544 Inachus, Kera, Renus. sluha v. vstuha stuli$ m. — lachta 457 stuliss ,,clauda monstra““. slůh v. stoh -stup v. prístup, rozstup, zá-, vý- stúpa f. = psitana 2037 stupa (A:B obrucz chybně a přidáno wrcholek myl- ně) — Boh. 702 — Veleš. atd. Z něm. słupek v. stupky stupeň m. = scandile 2336 stupen AB (kostelní) = Boh. 713 — Wiesb. 971 — stupeyn Voelc&. aid.; as? biblického pů- vodu. -stápenie v. nastúpenie, prčstúpenie -stüpili v. -stûpenie stupicé v. stupky slupka v. stupky stupky pl. f. — decipule 2018 stupki (vým pasti; plur. patyné pro rým) = Boh. 960 (var. stupka) = Wiesb. 714 Stupiczie — VeleS. a/d.; né. stupka dřevčná past na myši K7. stuplicé f. — bancum (Jm. Bank“) 1978 stuplyczye (13 . stuplicze, A); kontext pohrádka, patro, stuplicé, schrána, podnož. -siupník o. prestupnik -slupný v. zasestupný | stupovánie v. sstupovánie stuprav m.? — scandala 2296 stupraw (rým nástav); kontext néstav, Sac, stuprav, popisné, zámazné. Sroun. vstuprovánie a la/. stuprum. -sturna v. chlapist(u)rna stuzenie v. zastuzenie stvara m. — lita 1172 stvara (Mk. opra- vuje svara) ,,communcs''. stel v. stbel stvěl v. skvěl stvena. f. — gemma 998 stvena; s70vn. ndsledujici. »,€ germ. | — südné 459 stvenáf m. — gemmista 1102 stvenarz (rým čivodář); srovn. předchozí. slviel v. ostviel stvietal? — astrum 2414 stvictal. stvofenie nt. — creatura 35 stworzenie : : Boh. 12 oid. stvořitel m. — creator 32 stworzitel = Doh. 11 — Lact. aid. stvorili v. stvorenie sterdenie v. ztvrdenie słurzenie v. ztvrzenie [stý numer. = centesimus Vokab. 619 sty ald. Svovn. devétsty, dvüsty, osmsty, pé&ti- stý, čtyřistý, třístý. slyč v. štpic stydénie nt. — pudor 1437 stydienye (rym ptéstápenie) aid. stydčli v. styděnie -słydlec v. ostydlec -stydlo(st) ©. ostydlo(st) subr v. zubr súčet v. složočet -súčka v. obsúčka suéidlo nt. = vibulus 2575 suczydlo (pñ názvech ševcovských); konlext ütezky, podšev, stativky, vlákno, sučidlo; sen: asi su$idlo vipulus Zid. yhp. Jg. IV, 381a. sud m. — vas 62 sud (rym ptélud) — Boh. 659 (var. bećka dial.) ald. sid m. — iudicium 52 sud ald. zemsky süd = prefectura 990 zemski sud ABG aid. Syr. pYisud, o(t)sud suda 1. = par 2057 suda (konte«l suda, lich, oba..) atd. süádcé m. — censor 1033 sudcze AC aid. -sudek v. posudek suden m. — sporta 2019 svden AB Wiesb. 930 — Boh. 671 (var. ko3) atd.; wyni dial. zdp. ć. sudí m. — pretor 386 sudy (AG * B su- dycz proli mcetyu) atd. sudič v. sudí suditel m. — iudicator 2234 suditel (vým piisahatel). süditi v. szenie sudlicé f. — cuspís 2154 sudlyczye (A : B sudlicze; vym lucisté) :- Wiesb. 1040 Boh. 764 (sudlicze) ald. — sûdné nt. — iudiciale 2307 sudne ard. sádné f. — tribunal 2130 sudnye AB ald.
Strana 460
460 sudnik m.: calatus 2026 sudnyk AB ułd. Srovun. mi. sudniCek = košíček podobný franc. retikulu, který sobě na ruku ženská zavěšuje, jdaucí ku- povat musa us. Prachal. Jg. sudnik v. otsudnik (sudnov m. : censura Volkab. 377 snd- now: meuméle. súdny v. súdné súhrad(a) v. súhrady súhradi (súhrady?) pl. f. — maceriu 2169 suhradı AB (rým kary) — Bon. 770 (var. subradye) dial.) Wiesb. 208 atd. Jg. „sauhraď : : jedno ze dvou diev čili latí vodorovných, skrze kteréž hrázky kolmo proplítají, když plot dčlají“, Georges ,„maceria — eine Mauer aus Lehm als Einfriedigung‘‘. (ZLy: jsou hoiné doklady na sûhradi 7 sûhrady, ale s významem nezcela stejnÿm.) suché v. suchý Suchopal m. Arismapus 335 suchopal AB (vým šijenál) = arismaspus sucho- pal RVodň. 59'a; sem snad 6 colericus suchope] Veleš. (nějakým „monstrosi homines”; palmnd se mini Howwaonoi = jednooký skylský národ (podle Herodota). suchopel «:. suchopal | suchota f. — siccitas 1490 suchota ald. süchotiny pl. f. chisis (= Fog) 1678 Suchotini AB = Wiesb. 530 = Boh. 479 (var. suchoty dial, sucho- tynye omylem) — Rst). F 44 aid. Né. souchotiny, souchotě. suchoty v. súchotiny suchy adj.: suché dní tempora guart.. (pro melrum m. quatuor tempora) 2388 suche dny (»ym bditvy;. suk m. — storex 609 suk ABCDG = Boh. 233 = Slov. Tieb. 14 ald. sutum, chybně v. šev. sükennitstvo nt. = pannificia 1653 su- kennyczstvo (A : B sukenyczstwo; rym krajstvo) atd.; né. soukcenictvi. sukennik m. .: pannifex 2529 sukennik (rým lútečník) — Boh. 831 (var. su- kenik) aid.; né. soukentk. sukně f. — tunica 1857 ssuknie — Boh. 552 aid. Srovn. brok(átová suk)né. sukno nt. = pannus 1855 sukno (rym knzno) = Boh. 549, 846 ain. omylem): | sudnik — súržicč. suknokraj m. -- pannicida Boh. 832 swknokray (O : suknokroy F, sukno- gag FE pałrnym omylem); Klareż za lo krajać. suknokroj v. suknokraj sukora v. sukorka sükorka f. = glitta 1181 sukorka (A :B sukora; rým rufiánka); jmény lehkých žen: kurva, peksa, rufiánka, kvida, sukorka, trávenka, küzdlicé. sákup m. — emiscus 2223 sukup ad. Ne. Soukup, 0s. jméno. mezi sůl v. sól sulačka v. svláčka Sulek nv.: Sulco Vyšegradiensis 1853. súlož m. — contoralis 1775 suloz AB (rým súlož). = legittimus 1775 suloz (rým súlož) — možno, že nějaký omyl. (Ztý: u Hájka cubiculavius.> sum v. som súm m. = *sarcina (sargina A) 514 sum (A : B smun, omylem) = Nn 707b = VWeleš. atd.; sc střlt. (a to z němč.) sauma — náklad; Jg. mylně —= kožený pytel, ač již Dobrovský, u Jem. citovaný, správně saum = náklad, co soumar nese. súmn- v. sûmpn- sum(p)nik m. — sarginapa 514 sumpnik AB (rým Sielnfk) — sumnik Nn 70*b atd.; mé. soumar, z «£m. Saumthier, Saumpferd; Jgm. mylně „sluha nosící sumy“. sámrak m. = crepuscula (pro metrum, m. crepusculum) 62 sumrak (AC : Trial. sunabt ipafnym opisem) = Doh. 31 = Wiesb. 10 aid., nc. soumrak. suocha v. socha sup m. = vultur 263 sup ABG = Fysiol. 705 mg. — Boh. 93 atd. supélek v. posupélek sWpor v. sapor supr v. osupr sipruh m. — addipa 2668 supruh (kon- text dvoták, supruh, proZák). surhnéj v. sirknéj surovina v. syrovina surzicé Í. — silitricum (sto silitriticum ro metrum) 759 surzyczyc (B : A sur- zicze) = Boh. 302 (silitritioum) aid. (Zty: na Rychnovsku sourez — pśe- nice seta na témž poli s Zitem, zvláště na vdolkv.>
460 sudnik m.: calatus 2026 sudnyk AB ułd. Srovun. mi. sudniCek = košíček podobný franc. retikulu, který sobě na ruku ženská zavěšuje, jdaucí ku- povat musa us. Prachal. Jg. sudnik v. otsudnik (sudnov m. : censura Volkab. 377 snd- now: meuméle. súdny v. súdné súhrad(a) v. súhrady súhradi (súhrady?) pl. f. — maceriu 2169 suhradı AB (rým kary) — Bon. 770 (var. subradye) dial.) Wiesb. 208 atd. Jg. „sauhraď : : jedno ze dvou diev čili latí vodorovných, skrze kteréž hrázky kolmo proplítají, když plot dčlají“, Georges ,„maceria — eine Mauer aus Lehm als Einfriedigung‘‘. (ZLy: jsou hoiné doklady na sûhradi 7 sûhrady, ale s významem nezcela stejnÿm.) suché v. suchý Suchopal m. Arismapus 335 suchopal AB (vým šijenál) = arismaspus sucho- pal RVodň. 59'a; sem snad 6 colericus suchope] Veleš. (nějakým „monstrosi homines”; palmnd se mini Howwaonoi = jednooký skylský národ (podle Herodota). suchopel «:. suchopal | suchota f. — siccitas 1490 suchota ald. süchotiny pl. f. chisis (= Fog) 1678 Suchotini AB = Wiesb. 530 = Boh. 479 (var. suchoty dial, sucho- tynye omylem) — Rst). F 44 aid. Né. souchotiny, souchotě. suchoty v. súchotiny suchy adj.: suché dní tempora guart.. (pro melrum m. quatuor tempora) 2388 suche dny (»ym bditvy;. suk m. — storex 609 suk ABCDG = Boh. 233 = Slov. Tieb. 14 ald. sutum, chybně v. šev. sükennitstvo nt. = pannificia 1653 su- kennyczstvo (A : B sukenyczstwo; rym krajstvo) atd.; né. soukcenictvi. sukennik m. .: pannifex 2529 sukennik (rým lútečník) — Boh. 831 (var. su- kenik) aid.; né. soukentk. sukně f. — tunica 1857 ssuknie — Boh. 552 aid. Srovn. brok(átová suk)né. sukno nt. = pannus 1855 sukno (rym knzno) = Boh. 549, 846 ain. omylem): | sudnik — súržicč. suknokraj m. -- pannicida Boh. 832 swknokray (O : suknokroy F, sukno- gag FE pałrnym omylem); Klareż za lo krajać. suknokroj v. suknokraj sukora v. sukorka sükorka f. = glitta 1181 sukorka (A :B sukora; rým rufiánka); jmény lehkých žen: kurva, peksa, rufiánka, kvida, sukorka, trávenka, küzdlicé. sákup m. — emiscus 2223 sukup ad. Ne. Soukup, 0s. jméno. mezi sůl v. sól sulačka v. svláčka Sulek nv.: Sulco Vyšegradiensis 1853. súlož m. — contoralis 1775 suloz AB (rým súlož). = legittimus 1775 suloz (rým súlož) — možno, že nějaký omyl. (Ztý: u Hájka cubiculavius.> sum v. som súm m. = *sarcina (sargina A) 514 sum (A : B smun, omylem) = Nn 707b = VWeleš. atd.; sc střlt. (a to z němč.) sauma — náklad; Jg. mylně —= kožený pytel, ač již Dobrovský, u Jem. citovaný, správně saum = náklad, co soumar nese. súmn- v. sûmpn- sum(p)nik m. — sarginapa 514 sumpnik AB (rým Sielnfk) — sumnik Nn 70*b atd.; mé. soumar, z «£m. Saumthier, Saumpferd; Jgm. mylně „sluha nosící sumy“. sámrak m. = crepuscula (pro metrum, m. crepusculum) 62 sumrak (AC : Trial. sunabt ipafnym opisem) = Doh. 31 = Wiesb. 10 aid., nc. soumrak. suocha v. socha sup m. = vultur 263 sup ABG = Fysiol. 705 mg. — Boh. 93 atd. supélek v. posupélek sWpor v. sapor supr v. osupr sipruh m. — addipa 2668 supruh (kon- text dvoták, supruh, proZák). surhnéj v. sirknéj surovina v. syrovina surzicé Í. — silitricum (sto silitriticum ro metrum) 759 surzyczyc (B : A sur- zicze) = Boh. 302 (silitritioum) aid. (Zty: na Rychnovsku sourez — pśe- nice seta na témž poli s Zitem, zvláště na vdolkv.>
Strana 461
súsed — svatbenie. süséd m. — vicinus 1782 sused afd. süsék m. — bladimentum 733 susiek (A : B susyek obylny, odchylně, C pis- sek chybně, G sussek) — Boh. 289 = Wiesb. 324 — Mam. A 24" (horreum, odchylně) atd. sústruh m. — dolatrum 26925 sustruh aid. súš m. — aridolum 113 suss (A : BG ssuss) aid. (Zły: doklady movoć. uka- zují m. 4 fem.» sušenie nt. = macuracio 2442 sussenye — Boh. 727 = Wiesb. 982 ald. sušenky pl. f. — carenda 708 susienki AB (rym makovky): susené hrušky; Dodnes sle. Js. sušidlo nt. = desicculare 2001 sussydlo (rým věšadlo) AB (mezi částmi domu) — Veleš. atd. — vipulus v. sučidlo sušína o. husina sušiti v. sušenie sutky pl. f. — cxeguie 2453 sutky AB (rým poskrovky), Jgn. srovnává vus. „Sutki = den a noc, vlastné jedno presypání pískových hodin“. sušnička v. záušnička súva v. sova [súzenie nt. — sentencia Vokab. 171 su- zenye ald. Srovn. dosüzenie, posüzenie, otsázcnie, rozsüzenie. svá v. Svój svábeník v. zvábeník svdbicka v. zvabicka svacze m. — sator 1008 svacze (kontext svâde& — svaczc -- dârcë) ; nejspíše místo sádcé (uebo foneticky sácé) omy- lem. svacenie nt. — sacracio 1605 svaczeníe ald.; ně. svěcení v. |. swaczenyna v. svraščenina svačeně v. svačina [svačina f. = obsenium Boh. 527 swaczy- na (var. swaczenye) == Wiesb. 601 aźd.; svoun. den do svatiny Urb. Chot. À = Urb. E 50 aid. Za ło Klareż svalné. svatna v. svaëné ovoZné f. — obsenia 1787 svaczníe ABD (rym sniedanie) = swaczna Mam. A 30Y ald.; podnes dialekt sev.-ë. svaèné vy- stydne Jirásek SS. XXVII, 199. {Zty srovm. (chléb) k swacznij Celedi aby dáván byl po pecních XVI! Arch. Č. XXII, 64.) 461 svada f. = rixa 1402 ssvada atd. svadb- v. svatb- svádcé m — certator 1008 Swadcze AB atd. svak m. — aífinis 1745 Svak AB — Boh. 510 — Lact. (s. avus) ald.; Wiesb. 575 sswarg (= švagr, odch.); překlad nepřesný. Svakrev v. svekry svála f. — frons 636 ssvala (A : C svala); konlext klín, náton, dlubné, svála, mosof aid. Ję. cituje z Rešla „sukoví neb svala na stromích, tuber“. (Zlý: srovn. z vlhkosti swaly neb íládru M. z Mýta, Světlo apat. 177".) svalnik m. -- origanum 798 svalnik AB (rym kopidlnik) — Boh. 343 — Wiesb. 366 = Veled. a/d.; hojné wv vostli- ndvich. svár m. = lis 112 swar (rým Šár) : : Boh. 903 = Vokab. 423 aid = pruritus v. svrab. svara v. stvara svAYenie nt. : - litigium 1427 svarzenie (rým zpravovánie) atd. — contencio Vokab. „de rethorica“. — zeuma Vokab. 145 swarzenye „de grammatica‘“ (= Ččedvuc, figura >lo- hová); správně swazanie Klem. 1. svałenina v. śkvarenina sváříli v. svářenie svûrné f. = - dalmacia 2472 svarnye (vym ukazovně); nějaká věc kostelní (snad — dalmatica u svátnč). m. — connubiator 1756 svak AB (vzniklo palrnč omylem člení: psané swat éleno swac a lolo Pak svak; jinak * Klaveta svak — affinis) — Boh. 499 swat = Wiesb. 551 swat atd svalá v. svatý svatba f. — nupcia (jen pro metrum) 1728 swatba AB (rym rodina) ald. =nupcie Boh. 498 = svatby = Wiesb. 550 ałd.; bodnes ještě dial. pluy.svatby. svatbenie nt. — connubium 1730 swat- benye (B:A swatebnie, ale správnd podle metra): rým rozenie =- Mam. A 18r — Vele&. svatvenie = swadbenic Slov. Tfeb. 14 atd. svaťbicč v svatebníci svalbie v. svatvie svalbiti v. svatbenie svalebnie v. svatbenie 170 sworzenyc svat
súsed — svatbenie. süséd m. — vicinus 1782 sused afd. süsék m. — bladimentum 733 susiek (A : B susyek obylny, odchylně, C pis- sek chybně, G sussek) — Boh. 289 = Wiesb. 324 — Mam. A 24" (horreum, odchylně) atd. sústruh m. — dolatrum 26925 sustruh aid. súš m. — aridolum 113 suss (A : BG ssuss) aid. (Zły: doklady movoć. uka- zují m. 4 fem.» sušenie nt. = macuracio 2442 sussenye — Boh. 727 = Wiesb. 982 ald. sušenky pl. f. — carenda 708 susienki AB (rym makovky): susené hrušky; Dodnes sle. Js. sušidlo nt. = desicculare 2001 sussydlo (rým věšadlo) AB (mezi částmi domu) — Veleš. atd. — vipulus v. sučidlo sušína o. husina sušiti v. sušenie sutky pl. f. — cxeguie 2453 sutky AB (rým poskrovky), Jgn. srovnává vus. „Sutki = den a noc, vlastné jedno presypání pískových hodin“. sušnička v. záušnička súva v. sova [súzenie nt. — sentencia Vokab. 171 su- zenye ald. Srovn. dosüzenie, posüzenie, otsázcnie, rozsüzenie. svá v. Svój svábeník v. zvábeník svdbicka v. zvabicka svacze m. — sator 1008 svacze (kontext svâde& — svaczc -- dârcë) ; nejspíše místo sádcé (uebo foneticky sácé) omy- lem. svacenie nt. — sacracio 1605 svaczeníe ald.; ně. svěcení v. |. swaczenyna v. svraščenina svačeně v. svačina [svačina f. = obsenium Boh. 527 swaczy- na (var. swaczenye) == Wiesb. 601 aźd.; svoun. den do svatiny Urb. Chot. À = Urb. E 50 aid. Za ło Klareż svalné. svatna v. svaëné ovoZné f. — obsenia 1787 svaczníe ABD (rym sniedanie) = swaczna Mam. A 30Y ald.; podnes dialekt sev.-ë. svaèné vy- stydne Jirásek SS. XXVII, 199. {Zty srovm. (chléb) k swacznij Celedi aby dáván byl po pecních XVI! Arch. Č. XXII, 64.) 461 svada f. = rixa 1402 ssvada atd. svadb- v. svatb- svádcé m — certator 1008 Swadcze AB atd. svak m. — aífinis 1745 Svak AB — Boh. 510 — Lact. (s. avus) ald.; Wiesb. 575 sswarg (= švagr, odch.); překlad nepřesný. Svakrev v. svekry svála f. — frons 636 ssvala (A : C svala); konlext klín, náton, dlubné, svála, mosof aid. Ję. cituje z Rešla „sukoví neb svala na stromích, tuber“. (Zlý: srovn. z vlhkosti swaly neb íládru M. z Mýta, Světlo apat. 177".) svalnik m. -- origanum 798 svalnik AB (rym kopidlnik) — Boh. 343 — Wiesb. 366 = Veled. a/d.; hojné wv vostli- ndvich. svár m. = lis 112 swar (rým Šár) : : Boh. 903 = Vokab. 423 aid = pruritus v. svrab. svara v. stvara svAYenie nt. : - litigium 1427 svarzenie (rým zpravovánie) atd. — contencio Vokab. „de rethorica“. — zeuma Vokab. 145 swarzenye „de grammatica‘“ (= Ččedvuc, figura >lo- hová); správně swazanie Klem. 1. svałenina v. śkvarenina sváříli v. svářenie svûrné f. = - dalmacia 2472 svarnye (vym ukazovně); nějaká věc kostelní (snad — dalmatica u svátnč). m. — connubiator 1756 svak AB (vzniklo palrnč omylem člení: psané swat éleno swac a lolo Pak svak; jinak * Klaveta svak — affinis) — Boh. 499 swat = Wiesb. 551 swat atd svalá v. svatý svatba f. — nupcia (jen pro metrum) 1728 swatba AB (rym rodina) ald. =nupcie Boh. 498 = svatby = Wiesb. 550 ałd.; bodnes ještě dial. pluy.svatby. svatbenie nt. — connubium 1730 swat- benye (B:A swatebnie, ale správnd podle metra): rým rozenie =- Mam. A 18r — Vele&. svatvenie = swadbenic Slov. Tfeb. 14 atd. svaťbicč v svatebníci svalbie v. svatvie svalbiti v. svatbenie svalebnie v. svatbenie 170 sworzenyc svat
Strana 462
462 svatebnici pl. m. — connubium Boh. 49$ swatebnyczy (var. swatbycze dial, swatebnycze omylem) — RVodn. 56'b; Klaret zato svatbenie. svatebnicé v. svatebnici svatek m. — festiva 2411 místo suatek omylem) atd. =: concursus v. sňatek svahili v. svacenie -svdina v. posvátna sválně v. svárné Svátnost Í. — sanctitudo 1411 svatnost (było by snad méně vhodné čtsti svat- nost) = sacramenta Mam. V. Sruvn. posvâtnost, nasvâtnost. -svdinÿ v. posvátný a svatvie snatek svatoduch m. — pneuma 2367 svatoduch (bro metrum; jinak svatý Duch). svatokrádec m. — sacrilegus 1173 ssvato- kradecz AG — Veleš. atd. svatokradstvie v. svatokvádstvo svatokrádstvo nt. — sacrilegium 1434 svatokradstvo = Vokab. 494 swato- kradstwye afd. Tsvatolist m. — formata \'okab. 167 swato- list „de rethorica" — potvrzení o vy- svěcení na hněze; překlad newnělý. (svatost f. — sanctitas Vokab. 391 swa- tost ald.: sroun. näsleduiict. svátost f. = reliquic 2335 Boh. 715 add. = sacramentum 2445 svatost ald., si. léž svécenina. Svovn. svatnost. scalvemie v. svatbenie svatvie f. — connubiatrix 1736 svatbie AB (snad omyl »m. svatvie) Bon. 499 swatwye — Veles. swatwie aid.; RVodń. 57 1YA swatebnicze odchylně; srovn. stará swatwy pronuba Vit. Vo cab. I, 246 ald., nč. též stará svadbí, starosvadbí aid. svatý adj. . sanctus 1219 svati atd. alma 1366 svata afd. svalý duch v. svatoduch svazanie n. — zouma Vokab. 145 KI. v. svaïenic. svázalà v. svázanie svazek m.: volumcn 2679 svazek aid. nexus 2371 ssvazki ald. svazky v. svazek svazořéč f. — diasintetica Vokab. 149 sswazorzyecz ,, de grammatica" (var. svazorzek Klein). svatost = (asi | svatebnici — svět. swczel v. slozocet -Svëcan v. posvécan nt o ordinacio 2448 svieczc- níe (rým tvé) atd. — celebramen 2479 svieczenic rozhtéSenie) aid. Srovn. posviccenie a svacenie. svěcký v. světský -scëcovali v. osvécovati svěč- v. svieč- svědčenie nt. — testacio 2319 sviedcze- nie (rým svidelstvic) atd. Svovn. ot- svědčenie. svěcenie (rým svědčíli v. svédéenie svédeéstvie nt. — testimonium 2319 svie- deczstvíc (rým svédlenie) aid. svědek m. — testis 2218 sviedck aid. svěděle v. zvěděle consciencia 4388 ssvie- svěhlák v. śvehlać svěka v. posvěka svekr m. — confinis 1747 swekr ABP -- Mam. A 18" atd. svekrev f.— consanguinea 1750 swe- krew AB — Boh. 514 — Wicsb. 580 = Veleš. = Mam. A 18" (fé£ swakrew) ald.; ně. Svekru&e. sverépec m. — iumencia 855 swyerzye- pecz (B: svierzepecz A) (rjon kostti- pec) = Boh. 342 (swerzepecz) = Rst!. F 35 atd.; nynt — bromus seca- linus Jg. V Rstl. Drk. 179*a swerzep. sveïépicé {. — equirea 531 swcrzycpyczyc (B: sverzepicze AEG; vym. divokvíce) = Boh. 188 (sucrzcpyeze) = Wiesb. 781 == Veleś. ald. svést f. — socra 1742 sviest AB — Mam. A 34" aid. — socrus Boh. 510 swyest — Wiésb. 574 — Mam.A 34" — Vkb. Mus. 183 atd.; Klavel za ło tščč. -svët v. (p)osvét, bélosvét, kolosvét svet adj. = agios (= dyroc) 2490 svet (rým stavnět): pohrně clrkevněslovanské (chorvatské) CBAT'b, jak poznal jiź Prustk ve VUS. 1893, I, v. Sbornik Pastrnkiro 31—33. svét m. — mundus 57 swiet (A:G = orbis) — Boh. 135 — Wiesb. 720 aid. = (lux): přid svélem — antelucanum Boh. 32 przyed swyetem (var. przyd oswyetem). Klaret sa to zabieska. — Srovn. zrakosvét. svédomie nt. domíc atd.
462 svatebnici pl. m. — connubium Boh. 49$ swatebnyczy (var. swatbycze dial, swatebnycze omylem) — RVodn. 56'b; Klaret zato svatbenie. svatebnicé v. svatebnici svatek m. — festiva 2411 místo suatek omylem) atd. =: concursus v. sňatek svahili v. svacenie -svdina v. posvátna sválně v. svárné Svátnost Í. — sanctitudo 1411 svatnost (było by snad méně vhodné čtsti svat- nost) = sacramenta Mam. V. Sruvn. posvâtnost, nasvâtnost. -svdinÿ v. posvátný a svatvie snatek svatoduch m. — pneuma 2367 svatoduch (bro metrum; jinak svatý Duch). svatokrádec m. — sacrilegus 1173 ssvato- kradecz AG — Veleš. atd. svatokradstvie v. svatokvádstvo svatokrádstvo nt. — sacrilegium 1434 svatokradstvo = Vokab. 494 swato- kradstwye afd. Tsvatolist m. — formata \'okab. 167 swato- list „de rethorica" — potvrzení o vy- svěcení na hněze; překlad newnělý. (svatost f. — sanctitas Vokab. 391 swa- tost ald.: sroun. näsleduiict. svátost f. = reliquic 2335 Boh. 715 add. = sacramentum 2445 svatost ald., si. léž svécenina. Svovn. svatnost. scalvemie v. svatbenie svatvie f. — connubiatrix 1736 svatbie AB (snad omyl »m. svatvie) Bon. 499 swatwye — Veles. swatwie aid.; RVodń. 57 1YA swatebnicze odchylně; srovn. stará swatwy pronuba Vit. Vo cab. I, 246 ald., nč. též stará svadbí, starosvadbí aid. svatý adj. . sanctus 1219 svati atd. alma 1366 svata afd. svalý duch v. svatoduch svazanie n. — zouma Vokab. 145 KI. v. svaïenic. svázalà v. svázanie svazek m.: volumcn 2679 svazek aid. nexus 2371 ssvazki ald. svazky v. svazek svazořéč f. — diasintetica Vokab. 149 sswazorzyecz ,, de grammatica" (var. svazorzek Klein). svatost = (asi | svatebnici — svět. swczel v. slozocet -Svëcan v. posvécan nt o ordinacio 2448 svieczc- níe (rým tvé) atd. — celebramen 2479 svieczenic rozhtéSenie) aid. Srovn. posviccenie a svacenie. svěcký v. světský -scëcovali v. osvécovati svěč- v. svieč- svědčenie nt. — testacio 2319 sviedcze- nie (rým svidelstvic) atd. Svovn. ot- svědčenie. svěcenie (rým svědčíli v. svédéenie svédeéstvie nt. — testimonium 2319 svie- deczstvíc (rým svédlenie) aid. svědek m. — testis 2218 sviedck aid. svěděle v. zvěděle consciencia 4388 ssvie- svěhlák v. śvehlać svěka v. posvěka svekr m. — confinis 1747 swekr ABP -- Mam. A 18" atd. svekrev f.— consanguinea 1750 swe- krew AB — Boh. 514 — Wicsb. 580 = Veleš. = Mam. A 18" (fé£ swakrew) ald.; ně. Svekru&e. sverépec m. — iumencia 855 swyerzye- pecz (B: svierzepecz A) (rjon kostti- pec) = Boh. 342 (swerzepecz) = Rst!. F 35 atd.; nynt — bromus seca- linus Jg. V Rstl. Drk. 179*a swerzep. sveïépicé {. — equirea 531 swcrzycpyczyc (B: sverzepicze AEG; vym. divokvíce) = Boh. 188 (sucrzcpyeze) = Wiesb. 781 == Veleś. ald. svést f. — socra 1742 sviest AB — Mam. A 34" aid. — socrus Boh. 510 swyest — Wiésb. 574 — Mam.A 34" — Vkb. Mus. 183 atd.; Klavel za ło tščč. -svët v. (p)osvét, bélosvét, kolosvét svet adj. = agios (= dyroc) 2490 svet (rým stavnět): pohrně clrkevněslovanské (chorvatské) CBAT'b, jak poznal jiź Prustk ve VUS. 1893, I, v. Sbornik Pastrnkiro 31—33. svét m. — mundus 57 swiet (A:G = orbis) — Boh. 135 — Wiesb. 720 aid. = (lux): přid svélem — antelucanum Boh. 32 przyed swyetem (var. przyd oswyetem). Klaret sa to zabieska. — Srovn. zrakosvét. svédomie nt. domíc atd.
Strana 463
světec — svlaky. -světa v. osvěta světec m. almus 1220 svietecz AB (Jgm. nemá jinćho dokladu)y. svétié m. — luminator 1223 svieticz. světili v. svécenie seltlnicć v. svétnicé světlo nt. — lumen 26 sswictlo — Boh. 718 ald. — ux 8 svietlo (ale možno, že místo svétlost omylem, následuje! | stella; svovm. následující). svétlost f. — lux Boh. 12 swyetlost atd. Za to Klaret svétlo, alc suad jen omylem. -suflna v. posvétna světnice f. = estuarium 1987 swyetnycze — Boh. 618 (var. swyetlnycze dial.) = Wiesb. 858 swietniczie ald. světonek m. = piropus (B: ciropus A omylem; srógow) 141 swyetonek (B: svetoniek A) „lapis”, syn granát; pře- kladatel spojoval ztógow s EVY - : svět. | [svétopis m. = cosmographia Vokab. 360 swietopyss: Lact. swietopopis. (světský adj. — co[n]smicus Vokab. 286 swyeczky ,,de astronomia" aid. svic- v. sviec- svíč- v. svieč- svída f. = *ilex (vibex A, ybex CG) 546 ssvida ,,plantc spcciales'' ilex Lact. atd. Nynż = cornus sanguinea (Zl). sridicć f. = cirius 840 svidiczie „ignota herba''; kontext modrunka, oko vrabcie. svídicě, mléčic, šišpořec aid. svidie v. zviticé svie- V. i. svě- [sviecé f. — candeli Boh. 717 swyeczyc = Lact. atd. Klaret za ło svieéka. sviecen m. = candelabrum 2369 sswie- czen (rym zopacen) = Boh. 626: Lact. ald. sviecnik m. — cernula 2343 swyecznyk (B : A svicnik) (rým postavnik): ko- slelní svícen. — internodium v. sviecek. svieëèek m. = internodium 480 svicczek (A : B sswyeczen, chybně; rÿm mostek); kontext: podmáslé, tuk, bradavice, móstek, svieček, jictrnicč, sýr.. Boh. 21“ marg. svitek (mylně) = Nn 70b smcczecz (špatným opisem) RVodń. 48 lYa swieczck atd.; Jg. ,,sví&, svíčka = u řezníků kus musa od zadní Cásti hovézího dobytka'', Georges ,in- 463 ternodium — Raum zwischen zwei Ge- lenken an den Schenkeln der Menschen und Tiere". (Zt: svorn. ni. svickova реёепё.> sviecka {. = candcla 2338 svicczka ald. suieledinic .. zviefedlnice sviel- v. svét- sviňák m. — subulcus 2205 (sviüák) (nent v vkp., ve verši mezeva v) !) — Boh. 745 swinak- Wiesb. 1017 — Vele&. swiniak atd. sviniila f. — delphin 383 svinezila (A : B smuczyla chybným opisem) piscis". Jg. smutila Podle Hanky a odtud pak do ni. terminol. Srovn. svinć morski. sviné f. — scropha 534 swynie Boh. 190 ald. divoká svině = omex Boh. 205 dywoka swynye (Klavet za to divokvice asi m. divok(á s»vincé?). svině mořská — delphin 81 swynye morzka (var. Swynye morzska dial.) — morska swinie Lact. oo Il"b a/d., za to Klaret. svincila v. t. sviní adj.: sviní badich v. bzdich. svinina Í. — scrofina (caro) 1830 svy- nyna (15m skopovina) atd. svirtek v. svréek svisle f. — doma 194] svisle ABTrial. (rym visle) — Boh. 613 — Wiesb. 851 : Mele&. aid. Jgm. , der herabhàn- gende Theil des Daches''. svitanie nt. — diluculum 69 Switanye ACG = Boh. 31 = Wiesb. 9 = Lact. B V'b (= antelucanum) ald. sollali ©. svitanie svítek m. = ovira 1829 svítek AB = Wiesb. 1269 = Veleś. aid.; koniexl skyva, povidla, svitek ald. ,,fercula grata''. svlaci v. svlaky svlaëec m. — intiba 832 swlaczecz (rym ćrvnec) „herba” atd.; nyni = convol- vulus Jg. svláčka í. — vepres 630 svlaczka (AC: sulaczka B) (rÿm mâzdrka) = RVodi. 46 I'a swlaczka aid. IKontextlác, mázdr- ka, svläèka, krèovie, bakule.. : ostimata v. svlaky. sulak(a) v. svlaky svlaky pl. m. = ostimata 1954 sswlaczi (A : swlaczky B; vým ščenci) — Boh. 611 swlaczy (var. swlaky dial) ald.
světec — svlaky. -světa v. osvěta světec m. almus 1220 svietecz AB (Jgm. nemá jinćho dokladu)y. svétié m. — luminator 1223 svieticz. světili v. svécenie seltlnicć v. svétnicé světlo nt. — lumen 26 sswictlo — Boh. 718 ald. — ux 8 svietlo (ale možno, že místo svétlost omylem, následuje! | stella; svovm. následující). svétlost f. — lux Boh. 12 swyetlost atd. Za to Klaret svétlo, alc suad jen omylem. -suflna v. posvétna světnice f. = estuarium 1987 swyetnycze — Boh. 618 (var. swyetlnycze dial.) = Wiesb. 858 swietniczie ald. světonek m. = piropus (B: ciropus A omylem; srógow) 141 swyetonek (B: svetoniek A) „lapis”, syn granát; pře- kladatel spojoval ztógow s EVY - : svět. | [svétopis m. = cosmographia Vokab. 360 swietopyss: Lact. swietopopis. (světský adj. — co[n]smicus Vokab. 286 swyeczky ,,de astronomia" aid. svic- v. sviec- svíč- v. svieč- svída f. = *ilex (vibex A, ybex CG) 546 ssvida ,,plantc spcciales'' ilex Lact. atd. Nynż = cornus sanguinea (Zl). sridicć f. = cirius 840 svidiczie „ignota herba''; kontext modrunka, oko vrabcie. svídicě, mléčic, šišpořec aid. svidie v. zviticé svie- V. i. svě- [sviecé f. — candeli Boh. 717 swyeczyc = Lact. atd. Klaret za ło svieéka. sviecen m. = candelabrum 2369 sswie- czen (rym zopacen) = Boh. 626: Lact. ald. sviecnik m. — cernula 2343 swyecznyk (B : A svicnik) (rým postavnik): ko- slelní svícen. — internodium v. sviecek. svieëèek m. = internodium 480 svicczek (A : B sswyeczen, chybně; rÿm mostek); kontext: podmáslé, tuk, bradavice, móstek, svieček, jictrnicč, sýr.. Boh. 21“ marg. svitek (mylně) = Nn 70b smcczecz (špatným opisem) RVodń. 48 lYa swieczck atd.; Jg. ,,sví&, svíčka = u řezníků kus musa od zadní Cásti hovézího dobytka'', Georges ,in- 463 ternodium — Raum zwischen zwei Ge- lenken an den Schenkeln der Menschen und Tiere". (Zt: svorn. ni. svickova реёепё.> sviecka {. = candcla 2338 svicczka ald. suieledinic .. zviefedlnice sviel- v. svét- sviňák m. — subulcus 2205 (sviüák) (nent v vkp., ve verši mezeva v) !) — Boh. 745 swinak- Wiesb. 1017 — Vele&. swiniak atd. sviniila f. — delphin 383 svinezila (A : B smuczyla chybným opisem) piscis". Jg. smutila Podle Hanky a odtud pak do ni. terminol. Srovn. svinć morski. sviné f. — scropha 534 swynie Boh. 190 ald. divoká svině = omex Boh. 205 dywoka swynye (Klavet za to divokvice asi m. divok(á s»vincé?). svině mořská — delphin 81 swynye morzka (var. Swynye morzska dial.) — morska swinie Lact. oo Il"b a/d., za to Klaret. svincila v. t. sviní adj.: sviní badich v. bzdich. svinina Í. — scrofina (caro) 1830 svy- nyna (15m skopovina) atd. svirtek v. svréek svisle f. — doma 194] svisle ABTrial. (rym visle) — Boh. 613 — Wiesb. 851 : Mele&. aid. Jgm. , der herabhàn- gende Theil des Daches''. svitanie nt. — diluculum 69 Switanye ACG = Boh. 31 = Wiesb. 9 = Lact. B V'b (= antelucanum) ald. sollali ©. svitanie svítek m. = ovira 1829 svítek AB = Wiesb. 1269 = Veleś. aid.; koniexl skyva, povidla, svitek ald. ,,fercula grata''. svlaci v. svlaky svlaëec m. — intiba 832 swlaczecz (rym ćrvnec) „herba” atd.; nyni = convol- vulus Jg. svláčka í. — vepres 630 svlaczka (AC: sulaczka B) (rÿm mâzdrka) = RVodi. 46 I'a swlaczka aid. IKontextlác, mázdr- ka, svläèka, krèovie, bakule.. : ostimata v. svlaky. sulak(a) v. svlaky svlaky pl. m. = ostimata 1954 sswlaczi (A : swlaczky B; vým ščenci) — Boh. 611 swlaczy (var. swlaky dial) ald.
Strana 464
464 Cásl domu; Jgm. „příční dřevo, kteréž dvě neb více dřev jiných dohromady váže“ us. svléci v. svlečenie svlečenie nt. = exucio 1555 swleczenie (rým oblúpenie) atd. svoboda (. — libertas 2264 ssvobnda (A : swowoda Trial.) atd. svédnik m. = conductor 1166 Svodnyk atd.; ně. svůdník. svôj pron. poss. = sua 1759 sva atd svolanie nt. — convocamen 9287 Janie (rým obóżenie) aid. SVO- svolati v. svolanie | svornik m. — alnia 1960 svornik (konizxt svornik, febtina, htada, laf..) , de domo“. svrab m. = prurigo 1683 swrab atd. pruritus Boh. 445 swrab (var. swar omylem) atd. svráskal m. — complista 336 Swraskal (A : B swraskaly) = wraskal RVodn. „monstrosi homines''. svrdshaly v. svräskal svra&cenina Í. — rictus 1374 sswrasscze- nina (A : B swaczenyna; rÿm zarpuce- | swrasstienina Veleś. ald. svrašť- v. svrašč- svrbéti vb. impf. - : scalpescit (corpus) Astron. 560 gł swrby ald. soréala « cvréala svrček m. = cicada 579 swrczek (rým střěček) — Boh. 214 = Wiesb. 809 au. Né. cvréek, slc. svréok. svrchovánie nt. — perfeccio J 580 swrcho- vanie (rým skonánie) atď. - : eguipollencia Vokab. 201 Swrcho- wanye ,,de loyca/'. : Urania Vokab. 371 swrchowanye z nebes ,de medicina" -- neumély překlad jména jedné musy (svrchovanf adj. z part.' (forma) periecta Vokab. 86 swrchowana ,de gramma- tica". nina) swrchovati v. svrchovánie, -any surnach v. $avrnoch syc m. — nocticorax 222 sicz (A: ssycz B) = Bob. 110 = Fysiol. 491 mg. = saycz Lact.nn IVYb aid; mé. sÿèek, vulg. sejček. sýkora f. = parix 234 sycora (A :Ssykorr BG) — Boh. 110 atd., né. vulg. sejkora, svle&enie — syrnv hlisé. polsky sikora; = paricem Fysiol. 567 marg. sykora. syn m. — filius 1741 syn — Boh. 506 ald. Svovn. zlosyn. boží syn v. boží. synáček m. — filiolus 1762 synaczek (rým sirotek) AB atd. synovec m. = filiaster 1753 sinovecz AB = Boh. 515 — Wiesb. 582 — Lact. ald. Svovn. syn. Syp- v. t. äip- sypeń m. — cadus 2038 sipen AB = sýpen neb kořec Veleś. aid. Srovn. dno sypnye XIV? Inv. Btevn. 305. Svovn. koiec. sypicé f. — aquilina Boh. 753 sypyczye (O:sypicze ET); Rontext hokyné, lotr, Sypicé, padüch, násilník, tékaéka..; Huitka Sipice? sypka v. osypka SsyY m. — caseus 48! sir — Boh. 164 — Rstl. Drk. 189* — sayr Lact. D VII"b ald., mě. sýr, vg. sejr. sýřeň m. — sinum 469 sirzen AB — Nn 70"b = syrzenie Veleš, (omylem) ald. Konlext raleziva, smetana, sýřenie, sýřen, řemen, tučnost Svovn. sic. ,Syreñ je to mäkkô, z kyslého svare- ného mlieka, z čoho bude tvaróh, tedy hlavnia živiaca látka z mlieka“ XKt. VII, 380b. syFenie nt. =: sapa 469 Sirzenie ABD = Veled. sytzenie (možno, Ze jen omylem tisku) atd. Jg.: „roléko sražené, z ně- hožto sýr se dělá“. = sinum v. sýřen. syfiśce nt. — coagula 492 sirzisscze (A: syrzysczye B, syrzisstie G), kontext běl, šál, syřišče, jelitce, kapalic&, obálka; — Boh. 168 — Wiesb. 768 (sirzisstie). — Nn 70"b aid. Vyznam nejistý: snad = syřidlo, snad = čtvrtý žaludek sko- |o tv. syřiště v. syřišče | sýřiti v. sýřenie syvkněj v. sickněj syrník m. = artocaseus 1805 syrnik AB (rym perník) = Boh. 296 = Zid. rkp. (sernik, omylem); Jg. s. v.; podle Du Cange chléb se sýrem a s vejci svařený. syrn(xy hl»íšč m. = camicia 597 sirnysscz AB (rým hlí$é) ,,vermes'; mejspise klaretovská zkrácenina m. syrný hlíšč. Srovn. syrný (črv)
464 Cásl domu; Jgm. „příční dřevo, kteréž dvě neb více dřev jiných dohromady váže“ us. svléci v. svlečenie svlečenie nt. = exucio 1555 swleczenie (rým oblúpenie) atd. svoboda (. — libertas 2264 ssvobnda (A : swowoda Trial.) atd. svédnik m. = conductor 1166 Svodnyk atd.; ně. svůdník. svôj pron. poss. = sua 1759 sva atd svolanie nt. — convocamen 9287 Janie (rým obóżenie) aid. SVO- svolati v. svolanie | svornik m. — alnia 1960 svornik (konizxt svornik, febtina, htada, laf..) , de domo“. svrab m. = prurigo 1683 swrab atd. pruritus Boh. 445 swrab (var. swar omylem) atd. svráskal m. — complista 336 Swraskal (A : B swraskaly) = wraskal RVodn. „monstrosi homines''. svrdshaly v. svräskal svra&cenina Í. — rictus 1374 sswrasscze- nina (A : B swaczenyna; rÿm zarpuce- | swrasstienina Veleś. ald. svrašť- v. svrašč- svrbéti vb. impf. - : scalpescit (corpus) Astron. 560 gł swrby ald. soréala « cvréala svrček m. = cicada 579 swrczek (rým střěček) — Boh. 214 = Wiesb. 809 au. Né. cvréek, slc. svréok. svrchovánie nt. — perfeccio J 580 swrcho- vanie (rým skonánie) atď. - : eguipollencia Vokab. 201 Swrcho- wanye ,,de loyca/'. : Urania Vokab. 371 swrchowanye z nebes ,de medicina" -- neumély překlad jména jedné musy (svrchovanf adj. z part.' (forma) periecta Vokab. 86 swrchowana ,de gramma- tica". nina) swrchovati v. svrchovánie, -any surnach v. $avrnoch syc m. — nocticorax 222 sicz (A: ssycz B) = Bob. 110 = Fysiol. 491 mg. = saycz Lact.nn IVYb aid; mé. sÿèek, vulg. sejček. sýkora f. = parix 234 sycora (A :Ssykorr BG) — Boh. 110 atd., né. vulg. sejkora, svle&enie — syrnv hlisé. polsky sikora; = paricem Fysiol. 567 marg. sykora. syn m. — filius 1741 syn — Boh. 506 ald. Svovn. zlosyn. boží syn v. boží. synáček m. — filiolus 1762 synaczek (rým sirotek) AB atd. synovec m. = filiaster 1753 sinovecz AB = Boh. 515 — Wiesb. 582 — Lact. ald. Svovn. syn. Syp- v. t. äip- sypeń m. — cadus 2038 sipen AB = sýpen neb kořec Veleś. aid. Srovn. dno sypnye XIV? Inv. Btevn. 305. Svovn. koiec. sypicé f. — aquilina Boh. 753 sypyczye (O:sypicze ET); Rontext hokyné, lotr, Sypicé, padüch, násilník, tékaéka..; Huitka Sipice? sypka v. osypka SsyY m. — caseus 48! sir — Boh. 164 — Rstl. Drk. 189* — sayr Lact. D VII"b ald., mě. sýr, vg. sejr. sýřeň m. — sinum 469 sirzen AB — Nn 70"b = syrzenie Veleš, (omylem) ald. Konlext raleziva, smetana, sýřenie, sýřen, řemen, tučnost Svovn. sic. ,Syreñ je to mäkkô, z kyslého svare- ného mlieka, z čoho bude tvaróh, tedy hlavnia živiaca látka z mlieka“ XKt. VII, 380b. syFenie nt. =: sapa 469 Sirzenie ABD = Veled. sytzenie (možno, Ze jen omylem tisku) atd. Jg.: „roléko sražené, z ně- hožto sýr se dělá“. = sinum v. sýřen. syfiśce nt. — coagula 492 sirzisscze (A: syrzysczye B, syrzisstie G), kontext běl, šál, syřišče, jelitce, kapalic&, obálka; — Boh. 168 — Wiesb. 768 (sirzisstie). — Nn 70"b aid. Vyznam nejistý: snad = syřidlo, snad = čtvrtý žaludek sko- |o tv. syřiště v. syřišče | sýřiti v. sýřenie syvkněj v. sickněj syrník m. = artocaseus 1805 syrnik AB (rym perník) = Boh. 296 = Zid. rkp. (sernik, omylem); Jg. s. v.; podle Du Cange chléb se sýrem a s vejci svařený. syrn(xy hl»íšč m. = camicia 597 sirnysscz AB (rým hlí$é) ,,vermes'; mejspise klaretovská zkrácenina m. syrný hlíšč. Srovn. syrný (črv)
Strana 465
svrný — syrný: syrný črv = carnia Boh. 219 syrny czrw: za to Klavetsyrnéý blhíšč; Luctwfev md Cerv syrny. syrobälka v. syxovátka syroëen m. — crudita 328 syroczen (A : B erudita sytroczen) ,,monstrosus homo“, kontext roden, syrocen, okken aid; asi spojováno crudita: crud-vs = syr-ový. Srovn. ndsłedujici. syrojèd m. = crudo 912 siroged (A :sy- | royedka B, proti melru) „boletus“ = Lact. 1! IVY a syrowedka Jg. (Patrně ze Syrojedka). (Zły: mohla by to byti dneśni syrovinka (Lactarius volemus); ji se łakć syvond, jen posolend anebo jen lak. Syvovince fikaji 167 syrivka.) Srovn. predchozi. syrojiedek v. srdojiedek syrojiedka v. syrojéd syrovátka f. = scrum 472 syrovatka ABG (rým drščka) Boh. 165 = Wiesb. 764 = Nn 70'b sirobatka = Veleš. sirowadka atd. syvovedka v. syrojiedek syrovina f. = coreum 471 syrovina AG (rým tištěnina) Boh. 162 zyrowyna (var. surowyna) = Nn 70Ya surowyna atd. Jg., die Fleischseite an der Haut". Nejisto, zdali orig. syrovina čí surovina. sysel m. — cismus (cisinus?) 523 sisel ABG — Boh. 200 — Vele$. atd. glirio Exempl. 21 mg. sisel ald. sytrocen v. syroëen sylonec v. srkonec sylzenie v. syfenie Sac m. taxa 2296 ssacz. Z nüàmnc. Sacovánie nt. — taxacio 1601 ssaczova- nye (rým piélomenie) = Veleś. Mam. A 32" (pactacio) aid. Sroun. vy- | klaQ Zubatého v List. filol. XL, 35. šadová v. šálová Saf v. Yinsaf šafář m. — dispensator 992 ssafarz ABG = Boh. 379 ssaffarz Wiesb. 399 atd. Z něměč. -safnost v. rozšafnost šafrán m. = crocus 876 ssafran ABG Boh. 348 (var. ssefran) aid.; hojné v vosll. Z ntmć. 3uhun v. sahan gach m. = scacus 2121 ssach aid. 7 n£mí. = lepo v. zach. V. Flajshans: Klacet, U | šantrok. 465 suchovnicé f.— scacabulum 2125 ssachow- nyczye (B : À ssachownycze) Veles. ald., podnes Sachovstvo nt. scacoria 1644 ssachow- stwo = Vokab. 458 ata. šachta f. — fodina 88 ssachta ABCG Veleš. atd. Z němč., též u Husa. = aurifodina Boh. 772 sachta - . Wie- senb. 1048 =. Lact. (,,terrifodina‘‘) aid. šál m. — antria 493 ssal AB: kontext šál, syfišče, jelitce.. Jgm.: „šál = : vnitřní částka zadní čtvrti hovězí“. Z něm. Schale Miz. Csl. 317. Sal m. = mannio 1444 ssal AB; kontext prëdchozë, zada, šal, chlapec, spal, rým spal. Či ssál? Säle f. =malus 664 ssale AC (:B ssalowye); mini se jabloň, nesoucí '"šálová' jablka. Z mëm. Schale; jindy bývají jablka kožená. $alméjé f. — tibia Boh. 974 salmyegye (var. salmege, dial. salmye) — ssalwyge Wiesb. 63 (śpałnym opisem) = sal- myege tibicea Veles. (tibicea misto tibia chybně) ata. V Klavetovi příslušná partie chybi. Z nimi. Salmie v. $alméjé šúlová adj. nt.: mala 684 ssalowa (A: mala ssadowa jablka neb punica C) — Boh. 277 (mala? punica yalowa jablka (omylem) -: ssalowa jablka malo poma Veleš. (m. mala - poma), Jg. „šálová jablka — podzimní, hrubá, dobrá, us.“ zvána Srovn. šále. šalovie v. šále šalšč f. — salsa 1788 salssie AB — Boh. 540 aid. Z lat. salsa. Salvéjé f. = salvia 801 salviege = Boh. 320 saluige = Rstl. Drk. 186" = ssalwy- gye Rstl. Drk. 83" = ssalwige Lact. mm Ira otd., hojné v vosil * nynt Salvëj; still. salvegia, sthn. salvela. Srovn. šalmějě. Salvijé v. salvéjé Jaml- v. šeml- šamrha f.:.troc(h>us 2426 ssamrha atd. Nč. čamrda (dčíská hračka). šantročník m. := fenerator 1153 santrocz- nyk (A : ssantrocznyk BG) — Wiesb. 1011 Lact. šatrožník (omylem) atd. Srovn. násť. šantrok f. — fenus 1457 ssantrok AB = Boh. 740 (var. census czynz dial.) Wiesb. 1008 atd. Mz.: z něm. santrocke; BvandlGloss. mylně odporuje. 30
svrný — syrný: syrný črv = carnia Boh. 219 syrny czrw: za to Klavetsyrnéý blhíšč; Luctwfev md Cerv syrny. syrobälka v. syxovátka syroëen m. — crudita 328 syroczen (A : B erudita sytroczen) ,,monstrosus homo“, kontext roden, syrocen, okken aid; asi spojováno crudita: crud-vs = syr-ový. Srovn. ndsłedujici. syrojèd m. = crudo 912 siroged (A :sy- | royedka B, proti melru) „boletus“ = Lact. 1! IVY a syrowedka Jg. (Patrně ze Syrojedka). (Zły: mohla by to byti dneśni syrovinka (Lactarius volemus); ji se łakć syvond, jen posolend anebo jen lak. Syvovince fikaji 167 syrivka.) Srovn. predchozi. syrojiedek v. srdojiedek syrojiedka v. syrojéd syrovátka f. = scrum 472 syrovatka ABG (rým drščka) Boh. 165 = Wiesb. 764 = Nn 70'b sirobatka = Veleš. sirowadka atd. syvovedka v. syrojiedek syrovina f. = coreum 471 syrovina AG (rým tištěnina) Boh. 162 zyrowyna (var. surowyna) = Nn 70Ya surowyna atd. Jg., die Fleischseite an der Haut". Nejisto, zdali orig. syrovina čí surovina. sysel m. — cismus (cisinus?) 523 sisel ABG — Boh. 200 — Vele$. atd. glirio Exempl. 21 mg. sisel ald. sytrocen v. syroëen sylonec v. srkonec sylzenie v. syfenie Sac m. taxa 2296 ssacz. Z nüàmnc. Sacovánie nt. — taxacio 1601 ssaczova- nye (rým piélomenie) = Veleś. Mam. A 32" (pactacio) aid. Sroun. vy- | klaQ Zubatého v List. filol. XL, 35. šadová v. šálová Saf v. Yinsaf šafář m. — dispensator 992 ssafarz ABG = Boh. 379 ssaffarz Wiesb. 399 atd. Z něměč. -safnost v. rozšafnost šafrán m. = crocus 876 ssafran ABG Boh. 348 (var. ssefran) aid.; hojné v vosll. Z ntmć. 3uhun v. sahan gach m. = scacus 2121 ssach aid. 7 n£mí. = lepo v. zach. V. Flajshans: Klacet, U | šantrok. 465 suchovnicé f.— scacabulum 2125 ssachow- nyczye (B : À ssachownycze) Veles. ald., podnes Sachovstvo nt. scacoria 1644 ssachow- stwo = Vokab. 458 ata. šachta f. — fodina 88 ssachta ABCG Veleš. atd. Z němč., též u Husa. = aurifodina Boh. 772 sachta - . Wie- senb. 1048 =. Lact. (,,terrifodina‘‘) aid. šál m. — antria 493 ssal AB: kontext šál, syfišče, jelitce.. Jgm.: „šál = : vnitřní částka zadní čtvrti hovězí“. Z něm. Schale Miz. Csl. 317. Sal m. = mannio 1444 ssal AB; kontext prëdchozë, zada, šal, chlapec, spal, rým spal. Či ssál? Säle f. =malus 664 ssale AC (:B ssalowye); mini se jabloň, nesoucí '"šálová' jablka. Z mëm. Schale; jindy bývají jablka kožená. $alméjé f. — tibia Boh. 974 salmyegye (var. salmege, dial. salmye) — ssalwyge Wiesb. 63 (śpałnym opisem) = sal- myege tibicea Veles. (tibicea misto tibia chybně) ata. V Klavetovi příslušná partie chybi. Z nimi. Salmie v. $alméjé šúlová adj. nt.: mala 684 ssalowa (A: mala ssadowa jablka neb punica C) — Boh. 277 (mala? punica yalowa jablka (omylem) -: ssalowa jablka malo poma Veleš. (m. mala - poma), Jg. „šálová jablka — podzimní, hrubá, dobrá, us.“ zvána Srovn. šále. šalovie v. šále šalšč f. — salsa 1788 salssie AB — Boh. 540 aid. Z lat. salsa. Salvéjé f. = salvia 801 salviege = Boh. 320 saluige = Rstl. Drk. 186" = ssalwy- gye Rstl. Drk. 83" = ssalwige Lact. mm Ira otd., hojné v vosil * nynt Salvëj; still. salvegia, sthn. salvela. Srovn. šalmějě. Salvijé v. salvéjé Jaml- v. šeml- šamrha f.:.troc(h>us 2426 ssamrha atd. Nč. čamrda (dčíská hračka). šantročník m. := fenerator 1153 santrocz- nyk (A : ssantrocznyk BG) — Wiesb. 1011 Lact. šatrožník (omylem) atd. Srovn. násť. šantrok f. — fenus 1457 ssantrok AB = Boh. 740 (var. census czynz dial.) Wiesb. 1008 atd. Mz.: z něm. santrocke; BvandlGloss. mylně odporuje. 30
Strana 466
466 šap m. = itistus 151 ssap (A : B ossap proti metru, ješ žádá ©) „lapis“. šapor v. Sapor šapr v. sápor Sár m. :: sangnorium 112 ssar AB (rym svár); kontext hrbolové, šár, jeskyně.. Jg. „řada šindelů neb cihel‘‘. <Ztý: též nov. 15083 Tkáč Nál. t. 78. str. 80.) Popis v. NVČsl. X, 38. Z němě. Saran m. — stagnilocus 387 ssaran AB (rym Yipan) ,,piscis" = Boh. 77 (saram F, syaram E, ssyaran O). Sarlaí m. — carlipa 818 sarlacz (rym truskac) , ignota herba''; szovn. Sarlat a sle. Sarlat =: kfovinka, z kteréZ ja- hody na barvu sbírají Jg. Sarlat _m. = s(c)arlicium (A.B garli- cium) 1924 ssarlat (vy brunát) AB = Boh. 854 — Vele$. (sartecum, omylen) Mam. A. 35* — ssarlath sclarea Rstl. Drk. 180%b aid. V Kral. bibli Exod. XXV, 4 ssarlat. Z lat. Mtz. Bart m. — stips 2051 ssart AB = Boh. 866 = Wiesb. 1178 = VeleS. aid.; stips =. Geldbeitrag, Almosen Georges; pu vodu biblického. Ze stÿn. Scharf. dva šavty = (dipondia?) Vokab. 664 diwassarty — Vele&. (dispondias; ve Vo- hab. latinské zn£nt chybt); asi z bible, Luk. XXI, 2 atd. tří. šarty = dragma Vokab. 664 trzy sarty; sedmkrát trzy sarty bez jednoho Vokab. 674; osmkrát trzy sarty bez jednoho Vokab. 672; dvadc&li 3aridv = dwadczety sartow, penéz desét.. siclus Vokab. 671; ćtrmeżcietma | Saytóv. — cztrmezcyetma ssartow penéz dvanádste Vokab. 673; cirmi šarty viece = uncia est cztrmy sarty viece Vokab. 675. šalať v. šataťník šatařník m.:= vestiliator 2590 ssatarz- nik — Nn 65'a satarz (snad m. šatař- ník odchylkou), jinak stě zpravidla Xataf. šatka 1. — vestibulum 1860 ssatka AB; zaniklo. šallava v. šatlavaň šatlavaň f. = ergastula 2158 ssatlavan (rým kaštan; A: Trial. schatlab) =- Lact. šatlava — Zak vždy šatlava; zdá se, že Klavetův lvar ulvoïen jen pro rym. Vele$ má ergastula zachlewa, asi mylnym opisem. Z némé. Miz. | ščebtánie nt. = garrulacio 1443 Sap — ščekle. Sdir m. = pudiscus 1858 ssatr (A: B sokr, odtud Jg. sokr) ,,vestis‘‘; kontext vzvlek, Sâtr, hadry, vzvlečka atd. Mimi se hov$i a hvubst druh plitna, ze stÿhn. schetter; sić. ićź Catr, Cotr aid. satroënik v. éantroënik satrożnfk u. śantroćnik šavran- v. šavrn- ševrnach m. = *calevum (caleum A, Calenum B) 1849 ssawrnach (A: B Swrnach); mezi jmény nápojů: kvásek, kestrank, nákvasa, almazic, šavrnach, zástojky, slévky; — Boh. 657 ssawr- nach (var. savrnoch, dial. sawranach) — Savrnoch Slov. Třeb. 44 aid. Patrné z nëm. Sauer-. (Zty: Hviezdoslav I 270 ten Savrnoch! (o volu).) Savrnoch v. éavrnach LSCastenstvie nt. — felicitas Vokab. 389 sczastenstwie: Klavet SCastnost. ščastník m. = fortunatus 1209 sczast- nyk; Jg. inusitatum, sed opp. ne- Stastník. <Zty: též osobní jméno Cle- mens Zczastnik Tom. Zákl. n. 113.5 sčastnost f. = felicitas 1407 ssczastnost ald., zaniklo. ścastny adj. = felix 1165 ssczastny ofd. ščáva f. = firum (A:B sirum) 1852 sczava (kontext chrle, ščáva, rosol, pod Cepky) AB aid. N£. Stáva. śćbrl? — alabandina 133 Ssczbrl „lapis“ (metrum żddd jednoslabitnost). ščebel- v. ščebt- sczeb- tanyc (B:A sczebetanye; rým blek- tánie) = Veleš. sstiebetanie ald. ščebiati v. ščebtánie šččdie nt. — posteritas 2083 ssczedie afd. Zaniklo. . Séedrost f. = largitas 1440 sscedrost (rým protimluvnost) — Vokub. 386 styedrost aid., né. Stédrost. ščedrý adj. = ščedvý večer: largira 2394 sscziedri veczer AB (rým nešpor) Wiesenb. 87 ald. šček m. — delphinus 445 ssczek (rým dráček) „clauda monstra" ščekal m. = ardulo 1200 ssczekal (rym břichál); koniext ščekal, bradáč, okáč ald.; ně. štěkal, štěkálek. ščekle ní. = latrans 506 ssczekle (mezi jmény psů: chrt, ščekle, zidóvče, výžle..). ščenci v ščenec AB
466 šap m. = itistus 151 ssap (A : B ossap proti metru, ješ žádá ©) „lapis“. šapor v. Sapor šapr v. sápor Sár m. :: sangnorium 112 ssar AB (rym svár); kontext hrbolové, šár, jeskyně.. Jg. „řada šindelů neb cihel‘‘. <Ztý: též nov. 15083 Tkáč Nál. t. 78. str. 80.) Popis v. NVČsl. X, 38. Z němě. Saran m. — stagnilocus 387 ssaran AB (rym Yipan) ,,piscis" = Boh. 77 (saram F, syaram E, ssyaran O). Sarlaí m. — carlipa 818 sarlacz (rym truskac) , ignota herba''; szovn. Sarlat a sle. Sarlat =: kfovinka, z kteréZ ja- hody na barvu sbírají Jg. Sarlat _m. = s(c)arlicium (A.B garli- cium) 1924 ssarlat (vy brunát) AB = Boh. 854 — Vele$. (sartecum, omylen) Mam. A. 35* — ssarlath sclarea Rstl. Drk. 180%b aid. V Kral. bibli Exod. XXV, 4 ssarlat. Z lat. Mtz. Bart m. — stips 2051 ssart AB = Boh. 866 = Wiesb. 1178 = VeleS. aid.; stips =. Geldbeitrag, Almosen Georges; pu vodu biblického. Ze stÿn. Scharf. dva šavty = (dipondia?) Vokab. 664 diwassarty — Vele&. (dispondias; ve Vo- hab. latinské zn£nt chybt); asi z bible, Luk. XXI, 2 atd. tří. šarty = dragma Vokab. 664 trzy sarty; sedmkrát trzy sarty bez jednoho Vokab. 674; osmkrát trzy sarty bez jednoho Vokab. 672; dvadc&li 3aridv = dwadczety sartow, penéz desét.. siclus Vokab. 671; ćtrmeżcietma | Saytóv. — cztrmezcyetma ssartow penéz dvanádste Vokab. 673; cirmi šarty viece = uncia est cztrmy sarty viece Vokab. 675. šalať v. šataťník šatařník m.:= vestiliator 2590 ssatarz- nik — Nn 65'a satarz (snad m. šatař- ník odchylkou), jinak stě zpravidla Xataf. šatka 1. — vestibulum 1860 ssatka AB; zaniklo. šallava v. šatlavaň šatlavaň f. = ergastula 2158 ssatlavan (rým kaštan; A: Trial. schatlab) =- Lact. šatlava — Zak vždy šatlava; zdá se, že Klavetův lvar ulvoïen jen pro rym. Vele$ má ergastula zachlewa, asi mylnym opisem. Z némé. Miz. | ščebtánie nt. = garrulacio 1443 Sap — ščekle. Sdir m. = pudiscus 1858 ssatr (A: B sokr, odtud Jg. sokr) ,,vestis‘‘; kontext vzvlek, Sâtr, hadry, vzvlečka atd. Mimi se hov$i a hvubst druh plitna, ze stÿhn. schetter; sić. ićź Catr, Cotr aid. satroënik v. éantroënik satrożnfk u. śantroćnik šavran- v. šavrn- ševrnach m. = *calevum (caleum A, Calenum B) 1849 ssawrnach (A: B Swrnach); mezi jmény nápojů: kvásek, kestrank, nákvasa, almazic, šavrnach, zástojky, slévky; — Boh. 657 ssawr- nach (var. savrnoch, dial. sawranach) — Savrnoch Slov. Třeb. 44 aid. Patrné z nëm. Sauer-. (Zty: Hviezdoslav I 270 ten Savrnoch! (o volu).) Savrnoch v. éavrnach LSCastenstvie nt. — felicitas Vokab. 389 sczastenstwie: Klavet SCastnost. ščastník m. = fortunatus 1209 sczast- nyk; Jg. inusitatum, sed opp. ne- Stastník. <Zty: též osobní jméno Cle- mens Zczastnik Tom. Zákl. n. 113.5 sčastnost f. = felicitas 1407 ssczastnost ald., zaniklo. ścastny adj. = felix 1165 ssczastny ofd. ščáva f. = firum (A:B sirum) 1852 sczava (kontext chrle, ščáva, rosol, pod Cepky) AB aid. N£. Stáva. śćbrl? — alabandina 133 Ssczbrl „lapis“ (metrum żddd jednoslabitnost). ščebel- v. ščebt- sczeb- tanyc (B:A sczebetanye; rým blek- tánie) = Veleš. sstiebetanie ald. ščebiati v. ščebtánie šččdie nt. — posteritas 2083 ssczedie afd. Zaniklo. . Séedrost f. = largitas 1440 sscedrost (rým protimluvnost) — Vokub. 386 styedrost aid., né. Stédrost. ščedrý adj. = ščedvý večer: largira 2394 sscziedri veczer AB (rým nešpor) Wiesenb. 87 ald. šček m. — delphinus 445 ssczek (rým dráček) „clauda monstra" ščekal m. = ardulo 1200 ssczekal (rym břichál); koniext ščekal, bradáč, okáč ald.; ně. štěkal, štěkálek. ščekle ní. = latrans 506 ssczekle (mezi jmény psů: chrt, ščekle, zidóvče, výžle..). ščenci v ščenec AB
Strana 467
ščeně ščeně nt. = catulus 508 sczonie AB — Boh. 480 (var. sczyenye) — Wiesb. 224 sstienie — Mam. I 84Yb sstienie atd., ni. Sténé, dial. Stíné. śćenec: pl. n. 3cenci = repagula 1954 ssczenczi ABTrial. (kontext jistba, ščenci, sklep, rám, trám, diera.., rým svlači) — Boh. 598 (var stenczy) — Velc&. ad. Svoun. mé. Stënci = zhlavi u brusniho koryta Jg. Kt. ščenha f. — unsorida 2177 ssczenha AB (pfi jménech &ástl vozu, kontext kolomast, pochvy, Séenha, oprata, vrtovéz, kla- nice..) — Boh. 789 (var. styenha) = Nn 68Yb (styenha) aid.; né. „dlouhá dřeva, kteráž kladou místo hnojníku a na ně dává se korba“ Jg. štěnha. ščěp m. = planta 614 styep AG = Boh. 237 sczyep = Wiesb 244 (plantale sstiep) aid.: nè. stép. = vorus 433 ssczep „clauda monstra“ (A : B wsczep) -ščepa v. próščěpa 3l&peldnie u zcepenénie 3¢épnicé {. = plantale 619 sczyepnyczye (B : Styepnicze ACG): Vele&. (sstiep- nicze) — Wiesb. 245 (stiepniczie) aid. Scépované adj. plur.: (poma) plantina 700 sczyepowana (jablka» (B : A stye- „owana) = stiepowana RVodi. 50 I atd. šččpovalti v. ščépovaná ščěstie nt.:: fortuna 34 ssczcstie (vým boZstvie) atd.; mé. štěstí. Ééet m. — yberus 266 ssczet AB = Fy- siol. 409 mg. (cZczct) = Nn 64"b sczet — stret Žid. kvak. vkp. 232 (mylně). Popis plaka toho v. ve Fysiol. 409. Svovn. štět XIII? Hebv gl. vyd. Grümw, Vésin. C. akad. II, 349. Séetaf m. — setator 2615 ssczetarz (vým krosnét) = sstietkarz Veleś. aid. ścetina f. — seta 473 Sczietyna (A : scze- tyna B) — Boh. 193 sczetyna (var. sczeczina dial.) — Vele&. sstietyna aid. Scetka f. — Setula 2663 ssczetka (rým smecka); koniext barviei, valchaf, Scetka, postiihac, vinotepec afd. = seta Boh. 940 sczyetka (var. czetka, styetka); koniex! holič, štětka, střihač, hřeben.. Srovn. ščetky. ščelkář v. ščetať — ščín. 467 ščetky pl. f. = setilium 906 ssczetki AB (rým lišky) „boleti“ = sstietki Veles. (stilum, omylem) — Rostl. Drk. 180'b (setulium) aid. (Zlý: štětky říkají ně- hde laké kutátküm, Clavaria, houbč, která opravdu vypadá jako veľmi hrubá štětka; svovn. Čas. čsl. houbaťú, I, 26.) Séetla f.— fele 458 ssczetla ,,clauda monstra". SCetnicé f. = Pleiades 200 sczyetnyczye (B, tisk sczeytnyczye omylem: A Sczet- nycze); si£. bible Stétky; mynd vykld- dáno dštětky, ježto prý hlásily déšť; název podie dvuhého lat. jména virgi- liae, spojováno s virga. ščetník m. = scepa 835 ssczetnik ,,ignota herba". ščěvík m. — locustum 772 sczyewyk (B: ssczevik A, styewyk G) -: Boh. 324 (sczewyk, var. sczeyewyk omylem) | = sstiewik Veles. aid. Biblického pù- vodu, zakládá se ma meporozumënt | v eog. ,,locusta — kobylka''; a£. šťovík, pol. szczawik, hojné v vostl. - . acedula Mam. A 14", Slov. A 8 atd. ščíčé nt. = lucio 398 ssczicze = Veleš. czitijcze (místo štíče omylem, neporoz- uměl již slovu) atd. „„piscis“. ščidlák m. — loripes 320 ssczidlak (AB sstydlak G) := Wiesb. 120 (locupes omylem) — Nom. 67'a atd. ,,monstrosi homines''; Georges ,,oripes = schlapp- fiissig, schleppfüssig‘; srovn. pol. szczudlo = dřevěná noha. Asi = kdo za sebou nohu vleče Svwvovm. o štidla vyklad Prusiküv v Kroku VI. -ščie v. príščie, oteščie, vý-, zá- -ščiep v. oščiep -$čiepanie v. vyščiepanie ščihla f. — cuspa 2229 ssczihla (Romtext raditel, pohd{ad)lief, osnitel, ślihla, lazyka, träkak, hnojnik..). Ska f. — luceus 380 ssczyka AB (rym hofénka) aid.; nc. Štika. ščíl m. = seto 590 ssczil ,,vermis''. ščilec v ščílek ščílek m. = brola 2132 ssczilek (rym poliček; A :B sczylecz) sstilek Mam. A 177 = sstilek Veles.; né. Stulec, pol. szczudłek, v. ščelčok ščin m. = electrum 94 sczin (A:B ssczyn, G czyn); sym šín. V Boh. 152 cyn. Sroyn. SCintánek.
ščeně ščeně nt. = catulus 508 sczonie AB — Boh. 480 (var. sczyenye) — Wiesb. 224 sstienie — Mam. I 84Yb sstienie atd., ni. Sténé, dial. Stíné. śćenec: pl. n. 3cenci = repagula 1954 ssczenczi ABTrial. (kontext jistba, ščenci, sklep, rám, trám, diera.., rým svlači) — Boh. 598 (var stenczy) — Velc&. ad. Svoun. mé. Stënci = zhlavi u brusniho koryta Jg. Kt. ščenha f. — unsorida 2177 ssczenha AB (pfi jménech &ástl vozu, kontext kolomast, pochvy, Séenha, oprata, vrtovéz, kla- nice..) — Boh. 789 (var. styenha) = Nn 68Yb (styenha) aid.; né. „dlouhá dřeva, kteráž kladou místo hnojníku a na ně dává se korba“ Jg. štěnha. ščěp m. = planta 614 styep AG = Boh. 237 sczyep = Wiesb 244 (plantale sstiep) aid.: nè. stép. = vorus 433 ssczep „clauda monstra“ (A : B wsczep) -ščepa v. próščěpa 3l&peldnie u zcepenénie 3¢épnicé {. = plantale 619 sczyepnyczye (B : Styepnicze ACG): Vele&. (sstiep- nicze) — Wiesb. 245 (stiepniczie) aid. Scépované adj. plur.: (poma) plantina 700 sczyepowana (jablka» (B : A stye- „owana) = stiepowana RVodi. 50 I atd. šččpovalti v. ščépovaná ščěstie nt.:: fortuna 34 ssczcstie (vým boZstvie) atd.; mé. štěstí. Ééet m. — yberus 266 ssczet AB = Fy- siol. 409 mg. (cZczct) = Nn 64"b sczet — stret Žid. kvak. vkp. 232 (mylně). Popis plaka toho v. ve Fysiol. 409. Svovn. štět XIII? Hebv gl. vyd. Grümw, Vésin. C. akad. II, 349. Séetaf m. — setator 2615 ssczetarz (vým krosnét) = sstietkarz Veleś. aid. ścetina f. — seta 473 Sczietyna (A : scze- tyna B) — Boh. 193 sczetyna (var. sczeczina dial.) — Vele&. sstietyna aid. Scetka f. — Setula 2663 ssczetka (rým smecka); koniext barviei, valchaf, Scetka, postiihac, vinotepec afd. = seta Boh. 940 sczyetka (var. czetka, styetka); koniex! holič, štětka, střihač, hřeben.. Srovn. ščetky. ščelkář v. ščetať — ščín. 467 ščetky pl. f. = setilium 906 ssczetki AB (rým lišky) „boleti“ = sstietki Veles. (stilum, omylem) — Rostl. Drk. 180'b (setulium) aid. (Zlý: štětky říkají ně- hde laké kutátküm, Clavaria, houbč, která opravdu vypadá jako veľmi hrubá štětka; svovn. Čas. čsl. houbaťú, I, 26.) Séetla f.— fele 458 ssczetla ,,clauda monstra". SCetnicé f. = Pleiades 200 sczyetnyczye (B, tisk sczeytnyczye omylem: A Sczet- nycze); si£. bible Stétky; mynd vykld- dáno dštětky, ježto prý hlásily déšť; název podie dvuhého lat. jména virgi- liae, spojováno s virga. ščetník m. = scepa 835 ssczetnik ,,ignota herba". ščěvík m. — locustum 772 sczyewyk (B: ssczevik A, styewyk G) -: Boh. 324 (sczewyk, var. sczeyewyk omylem) | = sstiewik Veles. aid. Biblického pù- vodu, zakládá se ma meporozumënt | v eog. ,,locusta — kobylka''; a£. šťovík, pol. szczawik, hojné v vostl. - . acedula Mam. A 14", Slov. A 8 atd. ščíčé nt. = lucio 398 ssczicze = Veleš. czitijcze (místo štíče omylem, neporoz- uměl již slovu) atd. „„piscis“. ščidlák m. — loripes 320 ssczidlak (AB sstydlak G) := Wiesb. 120 (locupes omylem) — Nom. 67'a atd. ,,monstrosi homines''; Georges ,,oripes = schlapp- fiissig, schleppfüssig‘; srovn. pol. szczudlo = dřevěná noha. Asi = kdo za sebou nohu vleče Svwvovm. o štidla vyklad Prusiküv v Kroku VI. -ščie v. príščie, oteščie, vý-, zá- -ščiep v. oščiep -$čiepanie v. vyščiepanie ščihla f. — cuspa 2229 ssczihla (Romtext raditel, pohd{ad)lief, osnitel, ślihla, lazyka, träkak, hnojnik..). Ska f. — luceus 380 ssczyka AB (rym hofénka) aid.; nc. Štika. ščíl m. = seto 590 ssczil ,,vermis''. ščilec v ščílek ščílek m. = brola 2132 ssczilek (rym poliček; A :B sczylecz) sstilek Mam. A 177 = sstilek Veles.; né. Stulec, pol. szczudłek, v. ščelčok ščin m. = electrum 94 sczin (A:B ssczyn, G czyn); sym šín. V Boh. 152 cyn. Sroyn. SCintánek.
Strana 468
468 ščína f. — locia 475 ssczyna AB (konlext ščína, pucher, moč..) := Lact ald SCintánek m. — electron 131 Sczintanek (A : Styntanek B) „lapis“. Svovn. SCin. ščípa f. = repulax (A:repula B) ssczipa AB ,,vermis". Sélpala v. Séipé Sétpé nt. — sicubo 1759 ssczipie AB = czepie siccubo Vele$. (chybně m. ščípě) -= sstipata consobrini Mam. A 18" — 597 ščípata sonsobriní Slov, ffeb. 14 — | consobrini stipata RVodü. 57 Y'a aid. ščipec v. ščípek | Scipek m. — prestica 2133 ssczipek AB (lexl mylnë osczipek) =: sstipecz Wiesb. | 1302 — szczepek Veleś. aid. Kontext posijek, S&ílek, ponosek, S&ípek, pousek (uhozent prstem). ščípen m. = scorpa 405 ssczypen AB ,»piscis"; Jg. čle štipeň, štipně. ščipobled m. = calcedonius 138 ssczy- pobled (B: À stypobled) (rÿm črvo- sméd) ,,lapis‘“. Z toho Presl &{pobled omylem, odtud pak Je. atd. ščír m.: scorpio 552 sstyr AB -- Boh. 219 (var. sczyr) == Vele3. =: Wiesb. 814 — sstijr Lact. 00 VII'b ald.; podnes | Stír, dial. Séur. Srovn. 5&iropen. ščířen v. myravoščiřen ssczirzik AB („ignota herba“). Srovn. pol. sczzy- rzyca = amaranthus, mercuriulis; że né (jablka). — aflica 1695 ssczirzik (A : B czyrzycz omylem) „languor'“. nć. vyrażenina na těle, pupence Ki. ščírka f. — cameleon 565 sczirka (rým ještěrka) ,„serpentes““. ščiropeň m. = scorpius Vokab. 297 sty- ropen „de astronomia" (wind se zma- eni nebeské); wujelo se: stiropen XV, vkp. léR. Neub.: Rozb. 1842 193 = sstie- ropen LéR. Cery.: Dobv. Gesch. 1818, 288; scorpio Sczyxopen Lék. B 17", slunce jest w sstiropní t. 31" = ščíro- pen Ms. Brož. Jg. atd. Jg. mylnym čte- nim Siropen v. /. Nyní štír. ščít m. — clipeus 2151 Sczit AB — Boh. 589 — Wiesb. 658 ald.; né. štít. SCitnik m. — clipeator 1012 ssczitnyk AB (sstytnyk G) =- sstitnik Veleś. aid slina — &Selník. Sékadle f. — corpinatrix 2562 Sczkadle; sroun corpia - jircha. śtkanie v. śćkavka ščkavka f. = singultus 1348 Sczkawka AB (sczkaníe D, odchylkou) „languor“ — Boh. 478 stkawka (var. skawka dial.) = sstkawka WiesDh. 521 = ossczkawka Wiesb. 1359 (omylem) Sczkawka Veled. = Lact. KK IIIb atd. né. Skytavka. ščmel m. — fucus 223 ssczmel AB (G czmel) = Fysiol. 337 ig. — Boh. 132, ! 216 : Wiesb. 710 (sstmel), 812 atd. Né. émel(ék). Séovik v. étévik Sérbina f.- cavana 1995 ssczrbína AB (rým ta) atd.; ně. štěrbina. ščtvrt v. čtvrt (šedesát ve Vokab. na příslušném místě vypadlo, srovn. šedesátý. [Sedesaty num. ord.: sexagesimus Vokab, 615 sedesati aid. | Sedina f. — canicies 1284 ssedyna (rym flegma), patrně pro vým; jinak pl. f.: ssedyny Boh. 413 (var. syedyeni omy- lem, sedzyny dial.) — Wiesb. 428 atd. Sedinci pl. m.- canite 325 ssedynczi (A : syednyczy B): ndsleduje velfnci | magnite ,,homines monstrosi‘“. | šediny v. šedina šediper m. = pellicanus 275 ssyediper AB = Fysiol. 541 mg. — Nn 64 sydyper (omylem) atd ; biblického pů- vodu, z mammotr.; podle lat. vzovu pel- li-canus. sednici v. $edinci šedúš v. ssedúš šedziny v. šediny šefrán v. šafrán -šeha v. zšeha šek? m. := gula 1279 ssek (čz ssek); gula Speiseröhre, Kehle Georges. fe uve- deno mezi jmény částí těla: ucho, oblíčej, šek, ose, židovina, usta.. -šel v. morošel šel v. jíti šeliha v. šelyha šelma f. — epidimia (— &vóquía) 1718 sselma AB = Veles. = RVodi. 29" aid, Selnik? m. — belopus (A.B pelopus) 514 ssielnyk (A: selnyk B); mezi jmóny domácích zvířat: šelník, súmpník, pro- hynštie, skopec.. | | |
468 ščína f. — locia 475 ssczyna AB (konlext ščína, pucher, moč..) := Lact ald SCintánek m. — electron 131 Sczintanek (A : Styntanek B) „lapis“. Svovn. SCin. ščípa f. = repulax (A:repula B) ssczipa AB ,,vermis". Sélpala v. Séipé Sétpé nt. — sicubo 1759 ssczipie AB = czepie siccubo Vele$. (chybně m. ščípě) -= sstipata consobrini Mam. A 18" — 597 ščípata sonsobriní Slov, ffeb. 14 — | consobrini stipata RVodü. 57 Y'a aid. ščipec v. ščípek | Scipek m. — prestica 2133 ssczipek AB (lexl mylnë osczipek) =: sstipecz Wiesb. | 1302 — szczepek Veleś. aid. Kontext posijek, S&ílek, ponosek, S&ípek, pousek (uhozent prstem). ščípen m. = scorpa 405 ssczypen AB ,»piscis"; Jg. čle štipeň, štipně. ščipobled m. = calcedonius 138 ssczy- pobled (B: À stypobled) (rÿm črvo- sméd) ,,lapis‘“. Z toho Presl &{pobled omylem, odtud pak Je. atd. ščír m.: scorpio 552 sstyr AB -- Boh. 219 (var. sczyr) == Vele3. =: Wiesb. 814 — sstijr Lact. 00 VII'b ald.; podnes | Stír, dial. Séur. Srovn. 5&iropen. ščířen v. myravoščiřen ssczirzik AB („ignota herba“). Srovn. pol. sczzy- rzyca = amaranthus, mercuriulis; że né (jablka). — aflica 1695 ssczirzik (A : B czyrzycz omylem) „languor'“. nć. vyrażenina na těle, pupence Ki. ščírka f. — cameleon 565 sczirka (rým ještěrka) ,„serpentes““. ščiropeň m. = scorpius Vokab. 297 sty- ropen „de astronomia" (wind se zma- eni nebeské); wujelo se: stiropen XV, vkp. léR. Neub.: Rozb. 1842 193 = sstie- ropen LéR. Cery.: Dobv. Gesch. 1818, 288; scorpio Sczyxopen Lék. B 17", slunce jest w sstiropní t. 31" = ščíro- pen Ms. Brož. Jg. atd. Jg. mylnym čte- nim Siropen v. /. Nyní štír. ščít m. — clipeus 2151 Sczit AB — Boh. 589 — Wiesb. 658 ald.; né. štít. SCitnik m. — clipeator 1012 ssczitnyk AB (sstytnyk G) =- sstitnik Veleś. aid slina — &Selník. Sékadle f. — corpinatrix 2562 Sczkadle; sroun corpia - jircha. śtkanie v. śćkavka ščkavka f. = singultus 1348 Sczkawka AB (sczkaníe D, odchylkou) „languor“ — Boh. 478 stkawka (var. skawka dial.) = sstkawka WiesDh. 521 = ossczkawka Wiesb. 1359 (omylem) Sczkawka Veled. = Lact. KK IIIb atd. né. Skytavka. ščmel m. — fucus 223 ssczmel AB (G czmel) = Fysiol. 337 ig. — Boh. 132, ! 216 : Wiesb. 710 (sstmel), 812 atd. Né. émel(ék). Séovik v. étévik Sérbina f.- cavana 1995 ssczrbína AB (rým ta) atd.; ně. štěrbina. ščtvrt v. čtvrt (šedesát ve Vokab. na příslušném místě vypadlo, srovn. šedesátý. [Sedesaty num. ord.: sexagesimus Vokab, 615 sedesati aid. | Sedina f. — canicies 1284 ssedyna (rym flegma), patrně pro vým; jinak pl. f.: ssedyny Boh. 413 (var. syedyeni omy- lem, sedzyny dial.) — Wiesb. 428 atd. Sedinci pl. m.- canite 325 ssedynczi (A : syednyczy B): ndsleduje velfnci | magnite ,,homines monstrosi‘“. | šediny v. šedina šediper m. = pellicanus 275 ssyediper AB = Fysiol. 541 mg. — Nn 64 sydyper (omylem) atd ; biblického pů- vodu, z mammotr.; podle lat. vzovu pel- li-canus. sednici v. $edinci šedúš v. ssedúš šedziny v. šediny šefrán v. šafrán -šeha v. zšeha šek? m. := gula 1279 ssek (čz ssek); gula Speiseröhre, Kehle Georges. fe uve- deno mezi jmény částí těla: ucho, oblíčej, šek, ose, židovina, usta.. -šel v. morošel šel v. jíti šeliha v. šelyha šelma f. — epidimia (— &vóquía) 1718 sselma AB = Veles. = RVodi. 29" aid, Selnik? m. — belopus (A.B pelopus) 514 ssielnyk (A: selnyk B); mezi jmóny domácích zvířat: šelník, súmpník, pro- hynštie, skopec.. | | |
Strana 469
Selyha — Selyha f.: clapo 2637 sseliha; Kontext podkovnik, Zelyha, nalednfk; = Veles. (Jg. s. seliha). Srovn. stslov. Selyga = pertica. ferrea, r. Selyga — Art Peitsche atd.; za slslov. vyloženo ve Sbovn. Pa- sirnkové 32. Semlict v. šemlička 2005 ssemliczka 619 (: semlicze E, samliczka dial. O) Vele&. atd.; nyní vulg. S$amrlicka us. šemrha v. šamrha šenk v. podčešie šenkéř v. podččšie Senkéfstvo nt. = cauponia 1658 Senkerz- Semlicka 1. = sedile ABTrial. — Boh. svemlicze I, [Sestnost f. stvo (A :senkerstwo B) — Vele&. aid. | = taberna Vokab. 464 Senkerzstvo ald. Xeplavec m. — blesus 1197 sseplavecz (rým dobřec; A:1B sseplawy, proti rýmu) — sseplawy Mam. F 86"b - - ssep- lawy Veloeš. — Lact. a/d. Klaret šepla- vec jen pro Syn. šeplavý v. šeplavec Éept m. — murmur 1365 ssept atd. (Septänie nt. = murmuracio Vokab. 432 septanye ald. Seplati v. šeptánie Septav v. sptav Septèna f. — turpa 1180 sseptyena (A : B septyena — odtud v fungin. podle Hon- ky septěna) mezi jmény lehkých ženštin. šěř f. — grisea 1944 ssycrz (B : sserz A) = Nn 74'a ssherz Brisca (omylem) Vcles. sserz = Lact. ald. Mezi jmény látek. Sermérstvo nt. = dimicatoria 1646 sser- merzstvo = Vokab. 448 = Lact. (gla- diatura) ad. Sermovanie nt. = dimicacio 2111 ssermo- vanye atd. Z nčmč. šermovati v. šermovánie šermovník m. — dimicator 2224 ssermow- nik atd. Serost {. = griseitas 1501 sserost afd. Serpel f.? — peritema (A, snad peritonia; 13 peritrina; asi z 7. TEQITÜPALOY = po- briSnice) 1300 Sserpel (B : Serpel A) ,de membris‘‘; zaniklo. [šest numer. — sex Vokab. 589 ssest. Srovn. Sestset, šestkrát, šestnádct(ý), šestý, šedesát a dvójšest. šeslá v. šestý šestdesál- v. šedesát šidlník. 469 [šester num. = sextuplex Vokab. 650 sesster ald. Sestivoh v. leśćiroh [šestkrát adv. — sexies Vokab. 656 sest- krat atd. (&estnádct num. — XVI Vokab. 593 sest- nadczt ald. (Bestnadcty num. — sedecimus 608 scstnadczty ald. sextualitas Vokab. Vokab. 662 sestnost ald. [šestset num. = sexingenta Vokab. 597 sesstset aid. [Seststy numer. sexingentesimus Vo- kab. 621 seststy aid. [&esty num. — sextus Vokab. 603 scssty. Sestd — sexta (hora) 2417 ssesta ald. šestá čest = pars (sexta) vel sextuus Vokab. 687 sessta czest. Srovn. šest a šeststý. ścseb v. 8é&el ščšek v. ščšel Sésel f.? — conus 89 ssessel AC (B ssye- ssek, tak Jg., Hanka ssyesseb mylnż; Ję. jeż vyložil správně an forte šešel?). <Zty: 16% osobní jméno Urb. E 47.) Srovn. né. šešul(in)ka atp. šešelatky v. kuželatky Xetné m.? — semilus 322 ssetnye ,,mon- strosi homines''. (Zi: srovn. vy$etnuly Bart. Nová vukovét 1901, 19. šev m. sutum 1887 ssew AB — Boh. 578 syew (var. suk diaľ.), 848 syew Veleš. = Mam. A 35* (suticium omylem) Srovn. podšev. [Sevcovstvo nt. = sutoria Vokab. 455 sewczowstwo atd. Klavet Sevstvo. ševina v. &evna ševna f. = sutorium 2555 sewna (rým krajéevna) — ssewina Voclce&. (nc. Sev- covna). Sevstvo nt. — sutoria 1640 ssevstvo; né. Sevcovstvi. Sibanie nt. = crissamen 1594 ssibanye IBA (rým vstuprovánie). šíbali v. šíbanie Sibenicé f. — patibulum 2108 ssybenicze (rým silnicé) aid. Siblink m. — pellica 1863 ssiblink AB (rým zlinek), kontext rukavicč, onucč, šiblink, přikrývka, kytle atd. Patrně německého původu. šidlník m. = subulator (rým obraznik) afd. 2608 ssydlnik
Selyha — Selyha f.: clapo 2637 sseliha; Kontext podkovnik, Zelyha, nalednfk; = Veles. (Jg. s. seliha). Srovn. stslov. Selyga = pertica. ferrea, r. Selyga — Art Peitsche atd.; za slslov. vyloženo ve Sbovn. Pa- sirnkové 32. Semlict v. šemlička 2005 ssemliczka 619 (: semlicze E, samliczka dial. O) Vele&. atd.; nyní vulg. S$amrlicka us. šemrha v. šamrha šenk v. podčešie šenkéř v. podččšie Senkéfstvo nt. = cauponia 1658 Senkerz- Semlicka 1. = sedile ABTrial. — Boh. svemlicze I, [Sestnost f. stvo (A :senkerstwo B) — Vele&. aid. | = taberna Vokab. 464 Senkerzstvo ald. Xeplavec m. — blesus 1197 sseplavecz (rým dobřec; A:1B sseplawy, proti rýmu) — sseplawy Mam. F 86"b - - ssep- lawy Veloeš. — Lact. a/d. Klaret šepla- vec jen pro Syn. šeplavý v. šeplavec Éept m. — murmur 1365 ssept atd. (Septänie nt. = murmuracio Vokab. 432 septanye ald. Seplati v. šeptánie Septav v. sptav Septèna f. — turpa 1180 sseptyena (A : B septyena — odtud v fungin. podle Hon- ky septěna) mezi jmény lehkých ženštin. šěř f. — grisea 1944 ssycrz (B : sserz A) = Nn 74'a ssherz Brisca (omylem) Vcles. sserz = Lact. ald. Mezi jmény látek. Sermérstvo nt. = dimicatoria 1646 sser- merzstvo = Vokab. 448 = Lact. (gla- diatura) ad. Sermovanie nt. = dimicacio 2111 ssermo- vanye atd. Z nčmč. šermovati v. šermovánie šermovník m. — dimicator 2224 ssermow- nik atd. Serost {. = griseitas 1501 sserost afd. Serpel f.? — peritema (A, snad peritonia; 13 peritrina; asi z 7. TEQITÜPALOY = po- briSnice) 1300 Sserpel (B : Serpel A) ,de membris‘‘; zaniklo. [šest numer. — sex Vokab. 589 ssest. Srovn. Sestset, šestkrát, šestnádct(ý), šestý, šedesát a dvójšest. šeslá v. šestý šestdesál- v. šedesát šidlník. 469 [šester num. = sextuplex Vokab. 650 sesster ald. Sestivoh v. leśćiroh [šestkrát adv. — sexies Vokab. 656 sest- krat atd. (&estnádct num. — XVI Vokab. 593 sest- nadczt ald. (Bestnadcty num. — sedecimus 608 scstnadczty ald. sextualitas Vokab. Vokab. 662 sestnost ald. [šestset num. = sexingenta Vokab. 597 sesstset aid. [Seststy numer. sexingentesimus Vo- kab. 621 seststy aid. [&esty num. — sextus Vokab. 603 scssty. Sestd — sexta (hora) 2417 ssesta ald. šestá čest = pars (sexta) vel sextuus Vokab. 687 sessta czest. Srovn. šest a šeststý. ścseb v. 8é&el ščšek v. ščšel Sésel f.? — conus 89 ssessel AC (B ssye- ssek, tak Jg., Hanka ssyesseb mylnż; Ję. jeż vyložil správně an forte šešel?). <Zty: 16% osobní jméno Urb. E 47.) Srovn. né. šešul(in)ka atp. šešelatky v. kuželatky Xetné m.? — semilus 322 ssetnye ,,mon- strosi homines''. (Zi: srovn. vy$etnuly Bart. Nová vukovét 1901, 19. šev m. sutum 1887 ssew AB — Boh. 578 syew (var. suk diaľ.), 848 syew Veleš. = Mam. A 35* (suticium omylem) Srovn. podšev. [Sevcovstvo nt. = sutoria Vokab. 455 sewczowstwo atd. Klavet Sevstvo. ševina v. &evna ševna f. = sutorium 2555 sewna (rým krajéevna) — ssewina Voclce&. (nc. Sev- covna). Sevstvo nt. — sutoria 1640 ssevstvo; né. Sevcovstvi. Sibanie nt. = crissamen 1594 ssibanye IBA (rým vstuprovánie). šíbali v. šíbanie Sibenicé f. — patibulum 2108 ssybenicze (rým silnicé) aid. Siblink m. — pellica 1863 ssiblink AB (rým zlinek), kontext rukavicč, onucč, šiblink, přikrývka, kytle atd. Patrně německého původu. šidlník m. = subulator (rým obraznik) afd. 2608 ssydlnik
Strana 470
470 sid lo gidlo nt. = subula 2556 ssydlo : : Boh. 857 = Wiesb. 1169 = Zid. rkp. Jg. 8ijé f. — collum 1285 ssygye (B :ssige A) = Boh. 425 sygye ald. — penus 1977 ssige = Boh. 654 sygye aid. Svoun. šijenál. -sijek o. pośijek Sijenál m. — collosus 335 ssygenal (vym suchopal) ,.monstrosi homines". Sikolec v. sikolec Sikonec v. sikonec silhéf m. — strabo 308 sylherz ABG Veles. = RVodñ. aid. <Zty: léz hoîné dolożeno jako osobni jmeno.> Z nómć. šilhota f. = strabonia 1716 Sylhota (A : slocha B omylem). śilink m. — solidum 2053 ssylink (rým mierlink) aid. Z nemć. = uncia Boh. 867 silink atd. Xin m. — bractea 94 ssyn ABCG (rým ščín) = Boh. 156 : Wiesb. 746 Slov. Tteb. 14 aid. Z n£m. Svovn. CMEL. V, 103. šindel m. — cilendria 1998 ssyndel AB (rým popel) = Boh. 605 — Velcá. atd. Z němčiny. Sinec m. — bracteola 91 ssinecz ABG = | Boh. 157 = Wiesb. 747 atd. šíp m. = telum Boh. 588 syp — Wiesb. 657 atd. = tela 2147 ssipy ald. Sipek m. — paburus 642 ssipek ABCG ».plantae speciales" = Boh. 246 Wiesb. 263 — Vele$. — Rstl. Drkol. 180*b atd.; hojné v vostlànafich. Ker. — paburna 682 ssypki ABCG (vym féky) ,.de fructibus arborum'' — Boh. 276 atd. Ovoce. Svrovn. šípková (jablka). šipěnky pl. f. — olenda (A : B colenda) 253 sipienki (A : ssypyonky B) (rým bublenci) ,,de semine''; syni — sagit- taria, Dfeilkvaut Jgm. šipice v. sypice Sipkovd adj. pl. paburnína (pomay 702 ssypkova {jablka) AB (rym vrbo- và); srovn. Sípková jablka bedagar lèst]. Strah 80" à nè. us. Je. šipky v. šípek Sipobled o. ščipobled — ansibena 56% ssiprownik sípy v. šíp šiprovník m. „Serpens“. sif v. zšíř sitina. &ifie nt. — sororius (B : A sororinus) 1757 syrzie (B : A syrze) .. shyrze Veleš. atd., srovn. stsl. Surb, pol. szurzy. — lacerus Boh. 511 syrzye — Wiesb. 576 (kontext zelva, svést, svak, šířie, ptietelnicé, sttíc, ujec). Sifilel v. rozšiřitel Sirok-ná f. = reverenda 2381 ssyroknie (rym broknč): kontext kropáč, poprav- na, brokně, tytl, širokně, dávník; asi klavetovsky zkydceno m. širokdá suk)ně. širokost f. — latitudo 149% ssyrokost atd. siroky adj. — latus 1058 ssiroki atd. široká sukně v. širokně. Siropeñ v. štiropeň štšel? — mera 687 ssyssel (B : sissel A) „arbuta''; kontext hludicé, jadrnka, šišel, šiška, břekynč, hlohyně, mukně. šišeň f. — polipus 1383 ssyssen AB Veleś. (polippus); kontext pot, vykal, jiezda, $iScn, nuzba, objedenie. Srovn. šišnč. šiška £. — galla. 687 ssyska ABC — Boh. 276 — Wiesb. 298 ssisska dubová Rostl. Strah. 213, Rostl. Drk. 174"b, Slov. A 9 atd. Srovn. SiSky. Siskin v. šiškún Siskün m. = galvana 886 ssiskin (rym diadragantum, podle toho na Siskin opravil již Menčík) „radices in apo- theca", honlext. dvén, Siskin, madřan. šišky pl. f. = laudancr 1825 Ssisski AB = Wiesb. 94 — Veleś. atd (mini se pa- vně šišky ke krmení hus), kontext hrách, kumpošt, šišky, zelé. šišné f. — polipus 2686 ssissnye (mezi názvy łoveckymi plotka, so$ka, tencto, šišně, strov). šišpořec m. = aldetum 841 sissporzecz , ignota herba" — ssyssporecz Rstl. Drk. 178%, né. SiSvotec — acorus Jg. ši v. šíti šíť v. ošíť šíti vb. impf. — suc 1882 ssy a/d. Srovn. šitic. šitie nt. — sucio 1549 ssitye ald. Srovn. Siti a &itina. šttina f. — domitectum 2289 ssytína AB = sytyny Veled. ald. Srovn. de tecturis zvoče,
470 sid lo gidlo nt. = subula 2556 ssydlo : : Boh. 857 = Wiesb. 1169 = Zid. rkp. Jg. 8ijé f. — collum 1285 ssygye (B :ssige A) = Boh. 425 sygye ald. — penus 1977 ssige = Boh. 654 sygye aid. Svoun. šijenál. -sijek o. pośijek Sijenál m. — collosus 335 ssygenal (vym suchopal) ,.monstrosi homines". Sikolec v. sikolec Sikonec v. sikonec silhéf m. — strabo 308 sylherz ABG Veles. = RVodñ. aid. <Zty: léz hoîné dolożeno jako osobni jmeno.> Z nómć. šilhota f. = strabonia 1716 Sylhota (A : slocha B omylem). śilink m. — solidum 2053 ssylink (rým mierlink) aid. Z nemć. = uncia Boh. 867 silink atd. Xin m. — bractea 94 ssyn ABCG (rým ščín) = Boh. 156 : Wiesb. 746 Slov. Tteb. 14 aid. Z n£m. Svovn. CMEL. V, 103. šindel m. — cilendria 1998 ssyndel AB (rým popel) = Boh. 605 — Velcá. atd. Z němčiny. Sinec m. — bracteola 91 ssinecz ABG = | Boh. 157 = Wiesb. 747 atd. šíp m. = telum Boh. 588 syp — Wiesb. 657 atd. = tela 2147 ssipy ald. Sipek m. — paburus 642 ssipek ABCG ».plantae speciales" = Boh. 246 Wiesb. 263 — Vele$. — Rstl. Drkol. 180*b atd.; hojné v vostlànafich. Ker. — paburna 682 ssypki ABCG (vym féky) ,.de fructibus arborum'' — Boh. 276 atd. Ovoce. Svrovn. šípková (jablka). šipěnky pl. f. — olenda (A : B colenda) 253 sipienki (A : ssypyonky B) (rým bublenci) ,,de semine''; syni — sagit- taria, Dfeilkvaut Jgm. šipice v. sypice Sipkovd adj. pl. paburnína (pomay 702 ssypkova {jablka) AB (rym vrbo- và); srovn. Sípková jablka bedagar lèst]. Strah 80" à nè. us. Je. šipky v. šípek Sipobled o. ščipobled — ansibena 56% ssiprownik sípy v. šíp šiprovník m. „Serpens“. sif v. zšíř sitina. &ifie nt. — sororius (B : A sororinus) 1757 syrzie (B : A syrze) .. shyrze Veleš. atd., srovn. stsl. Surb, pol. szurzy. — lacerus Boh. 511 syrzye — Wiesb. 576 (kontext zelva, svést, svak, šířie, ptietelnicé, sttíc, ujec). Sifilel v. rozšiřitel Sirok-ná f. = reverenda 2381 ssyroknie (rym broknč): kontext kropáč, poprav- na, brokně, tytl, širokně, dávník; asi klavetovsky zkydceno m. širokdá suk)ně. širokost f. — latitudo 149% ssyrokost atd. siroky adj. — latus 1058 ssiroki atd. široká sukně v. širokně. Siropeñ v. štiropeň štšel? — mera 687 ssyssel (B : sissel A) „arbuta''; kontext hludicé, jadrnka, šišel, šiška, břekynč, hlohyně, mukně. šišeň f. — polipus 1383 ssyssen AB Veleś. (polippus); kontext pot, vykal, jiezda, $iScn, nuzba, objedenie. Srovn. šišnč. šiška £. — galla. 687 ssyska ABC — Boh. 276 — Wiesb. 298 ssisska dubová Rostl. Strah. 213, Rostl. Drk. 174"b, Slov. A 9 atd. Srovn. SiSky. Siskin v. šiškún Siskün m. = galvana 886 ssiskin (rym diadragantum, podle toho na Siskin opravil již Menčík) „radices in apo- theca", honlext. dvén, Siskin, madřan. šišky pl. f. = laudancr 1825 Ssisski AB = Wiesb. 94 — Veleś. atd (mini se pa- vně šišky ke krmení hus), kontext hrách, kumpošt, šišky, zelé. šišné f. — polipus 2686 ssissnye (mezi názvy łoveckymi plotka, so$ka, tencto, šišně, strov). šišpořec m. = aldetum 841 sissporzecz , ignota herba" — ssyssporecz Rstl. Drk. 178%, né. SiSvotec — acorus Jg. ši v. šíti šíť v. ošíť šíti vb. impf. — suc 1882 ssy a/d. Srovn. šitic. šitie nt. — sucio 1549 ssitye ald. Srovn. Siti a &itina. šttina f. — domitectum 2289 ssytína AB = sytyny Veled. ald. Srovn. de tecturis zvoče,
Strana 471
škabnč - - s ssytyn 1381 Nejst. kn. N. Bydž., 182. KZtý má doklady pro šít, šít(a) - - otep slámy z Hradecka, Ještědska, Čáslav- ska.) -štika v. ošítka ‘това v. pošívka škabně? = borax 557 sskabnye AB „ser- | pentes'' škála v. skála škapléř m. — scapulare 1938 sscaplerz = Boh. 853 atd.; srovn. skaplerz Pass. | 411 ald., ně. škapulíř; z lat. Śkarśdec m. =- Asmodeus 60 sskarzedecz | ABC (vým obzdec) — Vclcs. aid. škarbál v. škarpál $karpál m. — sotular 1905 sskarpal — Boh. 581 scarpal (var. skaxbal dial.) atd.; né. škůdce. Z lal. scarpa Miz. Skartan m.? — garrula 872 sskartan (rm galgán) ,,radices in apoteca' kontext cukr, galgán, škartan, skořice, lékotice škavka v. ščkavka Sklebák m. — deno 1246 ssklebak ^B (rým klamak): kontext smłchovalnec, lyzka, klamák, Sklebák.. 3klebonosec v. klebonosec Skoble v. skoble Skoc m. — Skotus 942 sskocz (možno, že snad omylem opisovaćskym z pův. Skot) škoda I. — dampnum 109 sskoda ald. Germán. původu. Mtz. &kódcé m. — dampnosus 1157 Skodcze ald.; né. škůdce. škodlivý adj. = dampnificatum Exempl. 33 gl. skodliueho a/d. Skodné adj. nt. — nocivum 2301 sskodne (mezi jmény právních poplatků). škola v. štola škóla f. = scola 2362 sskuola atd. Z lat. Skolcí (. — scortum | 4184 skolczye (B: sskolcze A) ałd.; Ję. cte skolée omylem; ulvofeno lidovou etymologii ze scortum, přikloněním k škola, kde ve XIV.—XV. slol. dosli éasto takové béhlé Zemhy ma- | lézaly přístřeší. Skolman m. — archisinagogus 1072 skol- man AB atd.; éerpáno z néjakého mam- motrektu. Podle němč. školník m. — scolasticus (rým učeník) atd. — scolaris Boh. 392 skolnyk ald. $kop- v. 1. skop- Ékop m. — scaphus 2026 sskop (A:B skopek) — Boh. 663 atd. Z lai. a lo z něm. 1071 skolnik škřivanec. 471 &kopek m. — surna 2110 sskopek AB : - Vele&. (suena) aid. Shofeb- v. skofep- &korné f. ocrea 1887 skornye (rym piípasie) : Boh. 582 ald. $kvabośka v. krabośka $kralip m. =: squalor 1699 sskralup (,languor'; konlexl krtice, ptímét, Skralüp) 4B; sem snad i sskralup sata Mam. A 35" $kÿëc v. o&kféc skřéčenie v. oškřečenie [škřéčnice: odch.; text za to kvočna „v. /.] škřemen v. křemen škřidla f -= rupes 150 sskrzidla ABG = Boh. 141 ald.; ně. břidlice. škřicp- v. škříp- škřietek m.: titivillus 61 sskrzietek (A :sskryetek B): Boh. 24 — Wiesb. 4 — Nn 62"a skrzijteg aid. Vÿklad a doklady další u Zíbrta, Skřítek v podání č. lidu, 1891 (Knihovna Č. Lidu č. 2); z něm. Schrat. škříně f. — cista 2042 sskrzíníc 643 ald.; ně. skříň. Z пдтеё. škřínička f.= archa 2377 sskrziniczka ald., srovn. Sktínka. Skfinka 1. — cistula 2044 Boh. 643 aid. škříp m. = stridor 1485 sskrzip. škřípě v. škřípie Skfipec m. — astulo 1195 sskrzipecz AB „persona“, kontext kršňavec, kadeřa- vec, bezručec, lysec, škřipec, zláma- nec ald.; jiné jest ovšem skřipec girgil- lus Wiesb. 1154 atd. Skfipie nt. — crepinum 917 sskrzipie (A B: sskrziepie G) (kontext přeslička, sít, Skiípie, rym smldie) — Slov. A 9. — Wiesb. 389 — Boh. 367 — RVodi. 37'b — sskrziepie Rstl. Drk. 178Ya. ad. Srovn. Lact.: &Skíípí ciperus, habens folia similia foliis porri, stipitem tortuo- sum quadratum, longitudinem unius brachii et nascitur in pratis Jg. škřiváně v. škřivánčě škřivánčě nt. — alaudio 262 skrzywanczye (A : skrzywanye B, as? omylem) — Nn 64Yb skrzywanijeze (téZ asi omylem) atd. V. škřivanec. škřivanec m. — alauda 210 sskrziwanecz — Fysiol. 167 mg. skrziuanecz — Boh. 94 = Nn 63"b — Lact. mm VIII'b Boh. Sskrzínka —
škabnč - - s ssytyn 1381 Nejst. kn. N. Bydž., 182. KZtý má doklady pro šít, šít(a) - - otep slámy z Hradecka, Ještědska, Čáslav- ska.) -štika v. ošítka ‘това v. pošívka škabně? = borax 557 sskabnye AB „ser- | pentes'' škála v. skála škapléř m. — scapulare 1938 sscaplerz = Boh. 853 atd.; srovn. skaplerz Pass. | 411 ald., ně. škapulíř; z lat. Śkarśdec m. =- Asmodeus 60 sskarzedecz | ABC (vým obzdec) — Vclcs. aid. škarbál v. škarpál $karpál m. — sotular 1905 sskarpal — Boh. 581 scarpal (var. skaxbal dial.) atd.; né. škůdce. Z lal. scarpa Miz. Skartan m.? — garrula 872 sskartan (rm galgán) ,,radices in apoteca' kontext cukr, galgán, škartan, skořice, lékotice škavka v. ščkavka Sklebák m. — deno 1246 ssklebak ^B (rým klamak): kontext smłchovalnec, lyzka, klamák, Sklebák.. 3klebonosec v. klebonosec Skoble v. skoble Skoc m. — Skotus 942 sskocz (možno, že snad omylem opisovaćskym z pův. Skot) škoda I. — dampnum 109 sskoda ald. Germán. původu. Mtz. &kódcé m. — dampnosus 1157 Skodcze ald.; né. škůdce. škodlivý adj. = dampnificatum Exempl. 33 gl. skodliueho a/d. Skodné adj. nt. — nocivum 2301 sskodne (mezi jmény právních poplatků). škola v. štola škóla f. = scola 2362 sskuola atd. Z lat. Skolcí (. — scortum | 4184 skolczye (B: sskolcze A) ałd.; Ję. cte skolée omylem; ulvofeno lidovou etymologii ze scortum, přikloněním k škola, kde ve XIV.—XV. slol. dosli éasto takové béhlé Zemhy ma- | lézaly přístřeší. Skolman m. — archisinagogus 1072 skol- man AB atd.; éerpáno z néjakého mam- motrektu. Podle němč. školník m. — scolasticus (rým učeník) atd. — scolaris Boh. 392 skolnyk ald. $kop- v. 1. skop- Ékop m. — scaphus 2026 sskop (A:B skopek) — Boh. 663 atd. Z lai. a lo z něm. 1071 skolnik škřivanec. 471 &kopek m. — surna 2110 sskopek AB : - Vele&. (suena) aid. Shofeb- v. skofep- &korné f. ocrea 1887 skornye (rym piípasie) : Boh. 582 ald. $kvabośka v. krabośka $kralip m. =: squalor 1699 sskralup (,languor'; konlexl krtice, ptímét, Skralüp) 4B; sem snad i sskralup sata Mam. A 35" $kÿëc v. o&kféc skřéčenie v. oškřečenie [škřéčnice: odch.; text za to kvočna „v. /.] škřemen v. křemen škřidla f -= rupes 150 sskrzidla ABG = Boh. 141 ald.; ně. břidlice. škřicp- v. škříp- škřietek m.: titivillus 61 sskrzietek (A :sskryetek B): Boh. 24 — Wiesb. 4 — Nn 62"a skrzijteg aid. Vÿklad a doklady další u Zíbrta, Skřítek v podání č. lidu, 1891 (Knihovna Č. Lidu č. 2); z něm. Schrat. škříně f. — cista 2042 sskrzíníc 643 ald.; ně. skříň. Z пдтеё. škřínička f.= archa 2377 sskrziniczka ald., srovn. Sktínka. Skfinka 1. — cistula 2044 Boh. 643 aid. škříp m. = stridor 1485 sskrzip. škřípě v. škřípie Skfipec m. — astulo 1195 sskrzipecz AB „persona“, kontext kršňavec, kadeřa- vec, bezručec, lysec, škřipec, zláma- nec ald.; jiné jest ovšem skřipec girgil- lus Wiesb. 1154 atd. Skfipie nt. — crepinum 917 sskrzipie (A B: sskrziepie G) (kontext přeslička, sít, Skiípie, rym smldie) — Slov. A 9. — Wiesb. 389 — Boh. 367 — RVodi. 37'b — sskrziepie Rstl. Drk. 178Ya. ad. Srovn. Lact.: &Skíípí ciperus, habens folia similia foliis porri, stipitem tortuo- sum quadratum, longitudinem unius brachii et nascitur in pratis Jg. škřiváně v. škřivánčě škřivánčě nt. — alaudio 262 skrzywanczye (A : skrzywanye B, as? omylem) — Nn 64Yb skrzywanijeze (téZ asi omylem) atd. V. škřivanec. škřivanec m. — alauda 210 sskrziwanecz — Fysiol. 167 mg. skrziuanecz — Boh. 94 = Nn 63"b — Lact. mm VIII'b Boh. Sskrzínka —
Strana 472
472 sskrziwanecz a/ď., nyní skřivan, skři- vánek. škrob m. - scabo 1152 sskrob (mezi jmény osob; kontext námésecnik, malát, škrob, prasivec, krâdce); sroun. mé. škrob — lakomec Æ#., litoval peněz.. škrob je k tomu dosti Čech SS. XVIII,. 56; abys vëdèl, že nejsem škrob Kunět. Dosp. děti 91 atd. škrobot crepullum 488 sskrobot AB (rým chobot); pñ jménech částí těla zvířectho; kontexi kostřec, omazek, krokot, škrobot, chobot, otoč, zpratek.. (Zty: svown. Škrobot chod. Hruška, Dial. slovn s. mrtvá, škrobotová püda Hruika, Nasi II, 36.) -škrv v. zloškrv škuola v. škola škvarek m. — cremium 1795 skwarek (ABTrial) — Boh. 538 (var. oskwarek FO) — osskwarck Mam. A 18" aid. śkvałenie v. Skvarenina 3kvarenina f. — frixorium 1796 ssquarze- nyna AB — Boh. 537 — Wiesb. 615 Sskwarzenie (omylem) — swarzenina Veleš. (omylem) aid. 1. škvoř m.: sturnus 216 sskworz (A : B skworzecz); Jen tvor jen pro melrum. Vaz Skvorec. 2. SkvoF m. — crecus 599 sskworz (D: Skworz AC) — Bob. 218 (/am crectus míslo cxecus omylem) ald.; mé. &kvor. &kvofec m. — sturnus Fysiol. 653 mg. sskworecz = Boh. 119 skworzecz afd. Klaret za to Bkvoi, pro metrum (ale v B skworzecz), v. / m. = C. , Skurn- v. poskvrn- šlak m. = finear 2595 sslak (konterl vażka, kropónnik, piekupnik, sbéhnila, ślak, otrebky). vendula 2168 sslak AB žalář, skoble, Slak, Satlavan, sáhradv..). Z mémc. (kontext kaštan, ślap m. - cassida 2150 sslap ABTrial. = Wiesb. 650 (cassis sslup omylem) = Boh. 586 — Nn 69'a — Veleš. atd. Svovn. vus. šljapa; vše ze st#hmëm. slappe = Haube, Kappe: Malzenauer, Cit slova 82. Jg. nylně pod slap — nástroj k slepení čeho. šlap- v. šlep- šle pl. f. = gophus 2172 ssle ABTrial. = Boh. 779: Wiesb. 1063 — Mam. A 18! *krob -— śnóra (caphus, omylem) = Slov. Třeb. 44 atd. Kontext lúkot, oj, štpice, bodec, šle, rozvora.. Yemeni, fpostrańky atp. Z nàn. Mitz. -ślec v. seślec ślechetnost f. — nobilitas 1470 slechet- nost atd. šlechta f. — baro 971 sslechta AB (v B přidáno sslechtycz); v. šlechtic. Z němč. Slechtic m. — baro Boh. 376 slechtycz (var. slechta dial). Za io v Klaretovi Slechta ». t. šlechtična £f. — baronissa 976 sslech- tyczna — Vele&. atd. ślechtićstvo nt. — baronia 991 sslech- tyczstvo AB (rym manstvo) atd. šléma 1. — collobra 1896 sslema (rym préma): mezi částmi oděvu talün, pré- ma, šléma, věnec, kranec, Ćcpec.. Jg. Slem — ozdoba hlavy Zenské, dial. na Prerovsku. (Zip: z cslov. Slém'e vy- kládá Stender-Pelevsen | Slav -german. 1927, str. 227 nn.» šlenka v. slenka šlenie v. slzenie šlepanč f. — calcaneus Boh. 494 slepanye (var. stlapanye): za to Klaret šlepnicč. slepéjé f. — vestigium 1548 sslepege (rým jie) ald. ; ně. též šlépěj. Slepnicé Í.— calcaneus 1548 sslepnycze (= šlépěj, šlápota) atd. =: calcaneus 1303 slepnyczye (B: A slepnycze) (= chodidlo, mezi jmény údů); srovn. Šlepnice (= chodidlo) v rhp. Noub. XV*: Rozbor I, 194. śletky pl. t.? — pellia 2130 ssletki (A : B pletki): kontext lučák, kolovrat, lisicć, Sletky, sádné, . . . Sv. šle. ślip m. : memphites 156 sslip AB „lapis“ Jg. s. šlyp. $lojie m. — peplum 1883 sslogierz = oh. 572 — Wiesb. 643 = Ślojir Lact. ata. Ze st}hnëm. sloiger, slôir. šlojieřek m. — conelca 298 sslogierek (rým nelanek; A : B sslogyerznyk od- chylnë) — $lojitnik vkp. Żid. krak. 232 (.„volatiliu campestria'"). šlojicřník v. ślojierek šlup v. šlap -šlý v. otešlý ślyp v. slip 5mel v. jmelé šinelc v. ošmelc śnóra £.: | zona Boh. 782 snora (var. ssnura a opratka dial.), nè. Sñura, z némé.
472 sskrziwanecz a/ď., nyní skřivan, skři- vánek. škrob m. - scabo 1152 sskrob (mezi jmény osob; kontext námésecnik, malát, škrob, prasivec, krâdce); sroun. mé. škrob — lakomec Æ#., litoval peněz.. škrob je k tomu dosti Čech SS. XVIII,. 56; abys vëdèl, že nejsem škrob Kunět. Dosp. děti 91 atd. škrobot crepullum 488 sskrobot AB (rým chobot); pñ jménech částí těla zvířectho; kontexi kostřec, omazek, krokot, škrobot, chobot, otoč, zpratek.. (Zty: svown. Škrobot chod. Hruška, Dial. slovn s. mrtvá, škrobotová püda Hruika, Nasi II, 36.) -škrv v. zloškrv škuola v. škola škvarek m. — cremium 1795 skwarek (ABTrial) — Boh. 538 (var. oskwarek FO) — osskwarck Mam. A 18" aid. śkvałenie v. Skvarenina 3kvarenina f. — frixorium 1796 ssquarze- nyna AB — Boh. 537 — Wiesb. 615 Sskwarzenie (omylem) — swarzenina Veleš. (omylem) aid. 1. škvoř m.: sturnus 216 sskworz (A : B skworzecz); Jen tvor jen pro melrum. Vaz Skvorec. 2. SkvoF m. — crecus 599 sskworz (D: Skworz AC) — Bob. 218 (/am crectus míslo cxecus omylem) ald.; mé. &kvor. &kvofec m. — sturnus Fysiol. 653 mg. sskworecz = Boh. 119 skworzecz afd. Klaret za to Bkvoi, pro metrum (ale v B skworzecz), v. / m. = C. , Skurn- v. poskvrn- šlak m. = finear 2595 sslak (konterl vażka, kropónnik, piekupnik, sbéhnila, ślak, otrebky). vendula 2168 sslak AB žalář, skoble, Slak, Satlavan, sáhradv..). Z mémc. (kontext kaštan, ślap m. - cassida 2150 sslap ABTrial. = Wiesb. 650 (cassis sslup omylem) = Boh. 586 — Nn 69'a — Veleš. atd. Svovn. vus. šljapa; vše ze st#hmëm. slappe = Haube, Kappe: Malzenauer, Cit slova 82. Jg. nylně pod slap — nástroj k slepení čeho. šlap- v. šlep- šle pl. f. = gophus 2172 ssle ABTrial. = Boh. 779: Wiesb. 1063 — Mam. A 18! *krob -— śnóra (caphus, omylem) = Slov. Třeb. 44 atd. Kontext lúkot, oj, štpice, bodec, šle, rozvora.. Yemeni, fpostrańky atp. Z nàn. Mitz. -ślec v. seślec ślechetnost f. — nobilitas 1470 slechet- nost atd. šlechta f. — baro 971 sslechta AB (v B přidáno sslechtycz); v. šlechtic. Z němč. Slechtic m. — baro Boh. 376 slechtycz (var. slechta dial). Za io v Klaretovi Slechta ». t. šlechtična £f. — baronissa 976 sslech- tyczna — Vele&. atd. ślechtićstvo nt. — baronia 991 sslech- tyczstvo AB (rym manstvo) atd. šléma 1. — collobra 1896 sslema (rym préma): mezi částmi oděvu talün, pré- ma, šléma, věnec, kranec, Ćcpec.. Jg. Slem — ozdoba hlavy Zenské, dial. na Prerovsku. (Zip: z cslov. Slém'e vy- kládá Stender-Pelevsen | Slav -german. 1927, str. 227 nn.» šlenka v. slenka šlenie v. slzenie šlepanč f. — calcaneus Boh. 494 slepanye (var. stlapanye): za to Klaret šlepnicč. slepéjé f. — vestigium 1548 sslepege (rým jie) ald. ; ně. též šlépěj. Slepnicé Í.— calcaneus 1548 sslepnycze (= šlépěj, šlápota) atd. =: calcaneus 1303 slepnyczye (B: A slepnycze) (= chodidlo, mezi jmény údů); srovn. Šlepnice (= chodidlo) v rhp. Noub. XV*: Rozbor I, 194. śletky pl. t.? — pellia 2130 ssletki (A : B pletki): kontext lučák, kolovrat, lisicć, Sletky, sádné, . . . Sv. šle. ślip m. : memphites 156 sslip AB „lapis“ Jg. s. šlyp. $lojie m. — peplum 1883 sslogierz = oh. 572 — Wiesb. 643 = Ślojir Lact. ata. Ze st}hnëm. sloiger, slôir. šlojieřek m. — conelca 298 sslogierek (rým nelanek; A : B sslogyerznyk od- chylnë) — $lojitnik vkp. Żid. krak. 232 (.„volatiliu campestria'"). šlojicřník v. ślojierek šlup v. šlap -šlý v. otešlý ślyp v. slip 5mel v. jmelé šinelc v. ošmelc śnóra £.: | zona Boh. 782 snora (var. ssnura a opratka dial.), nè. Sñura, z némé.
Strana 473
šňórka — špitál. (V Klarelovi neni, snad verš príslušný výpadl.) šnórka £f. — textis 1889 ssnorka AB (kontext knoflík, šnórka, feflik, ko- žich..). Mě. šňůrka. Snupa f.. reuma 1721 ssnupa (A: snup- pa B) = Boh. 435 (snuppa, var. rema dial) — Wiesb. 463 — Nn 67"a snup- pa atd. Z němé. šnúra v. šnóra šočo- v. soco- šos m. — exaccio 2099 ssos AB (ryan los) aid, Ze stthnëm. schoz = poplatek z domu. Sosnéf m. — exactor 1006 ssosnerz (B : A sosnerz). Sosn(i)e v. 1. soánier Spacek m. = psitacus 221 sspaczck (rym dedek) (B: AD spaczek) = Fysiol. 593 my. = Boh. 114 atd. Nyni = sturnus, ji2 v Lact. ym V*b. špak m. = atrota 320 sspak (A : B spak, odlud Jg. spak) (ry n jeZák) ,, monstrosi homines”. 3pajl m. — aprisa 2536 sspail (kontext flok, Spajl, stankléï. .) aid., né. 8pejl. | £ němčiny. špál m. = ceda 626 sspal (A : sspal C proti metry); kontext 3pil, ratolest, větev, rúbík ze špalek. špalnieř v. spalnieř španda f. — stipa 2354 sspanda AB — Veleś. (Jg. s. spauda); kontext rúzka, obedné, Spanda, zvéknG, fara. Z mm. | Spende, srov7. Całhol. (Hanka Zb. 176) „stips, scherff oder Spende, Sart ancb sspanda!*. Pozdłji śpenda Jg. śpark v. spark śpehef m. — explorator 1005 sspcherz (BG : A speherz) ad. Z nëmé. &pelik m. — athochilus (B : agochilus A) 251 sspelik (A : B spelik, odtud Jg. spelik) (rým plejnik) ,,volatilia cam- pestria''. špěna v. spěna špenec m. = strola 2221 sspenecz (rým odénec); kontext rotník, odénec, pra- pofec, śpenec. S70vn. spenec. Sperk m. — gestus 2359 ssperk — Veles. (kontext vášně, šperk, píle, obyčej, klia..). Ciziho piwodu. Miz. Éperloch m. — tentidolum 1922 sperloch ABTrial. = Wiesb. 1413 —Vele$.(ssprloch . «18d klarelovsky zkráceno | 473 tenticulum, odłud Jg. sprloch aid. (= płachta viz kryjici). Z němě. ipei v. Sept špic (štpic) m. — acies 2110 Spicz AB (shluk, sněm, špic, vojna, sédánie..) — rostra 2364 sspicz (kontext modlitba, památna, obluda, špic, posvětna, křiž- mo) „de ecclesia’; Patrně nemolorný prehlad Ii. rostra — řečniště. == illapicum 795 sspicz (A : stycz B; yym vratic) ,,frumenta''. Srovn. Spicé. $picé (&tpicé) f. — raptula (m. raptela) 248 spicze AB (rým drlicé; ,,volatilia campestria“'; Jg. spice) — Fysiolog. 625 mg. spyczyc (habet.. acutum rostrum) — Nn 64"a stpycze. Srovn.: „špička = pták podobný ke skrivanu dle barvy, velikosti a jiných povah, ale ne dle zpěvu, ano jen píská nozpěvně. Us. Bydž.“ Jgm — radius 2172 stpyczye (B . 4 stpicze): kontext chomńt, oj, likot, Stpice, šle. = Boh. 776 (spycze: var. stpicze) = Wiesb. 1655 stpiczie Mam. A 34" sstipicze (omylem) ald. Srovn. špic a špička; z němčiny. Ale vedle toho byl též slovanský kořen stbb-, stbbica: Strekelj, Arch. f. slav. Phil. 1905, str. 61. śpićka (stpićka) f. — aculum 2548 spiczka (kontext brzice, rozpuk, špička, vocher, voňačka) — acutum Lact. atd. — arula 615 spiczca (vym kozka), (ABC : sstpiczka D), koniext jadrce, list, kožka, břevno, špička; = Boh. 234 ald. Srowvn. špičky. špičky pl. 1. — radia ^06 sspiczki (AG: stpyczky DB) ,,boleti“ - Vele3. (rabia spiczka) aid. Jem. „drobné houby k opénkám podobné..“ Zlý: = Marasmius oreadcs, houba výborná do polévky.> špíle f. — ioca 135% sspyle (rým veselé) atd. Z něm. spil. Jg. spíle. špílman m. = pantomimus 1132 Spilman; z němčiny. Spits m. — aloy 456 sspis ,,clauda mon- stra“. &pitál m. — hospitale 2349 Spital aid. Z latiny (nebo z wémz.).
šňórka — špitál. (V Klarelovi neni, snad verš príslušný výpadl.) šnórka £f. — textis 1889 ssnorka AB (kontext knoflík, šnórka, feflik, ko- žich..). Mě. šňůrka. Snupa f.. reuma 1721 ssnupa (A: snup- pa B) = Boh. 435 (snuppa, var. rema dial) — Wiesb. 463 — Nn 67"a snup- pa atd. Z němé. šnúra v. šnóra šočo- v. soco- šos m. — exaccio 2099 ssos AB (ryan los) aid, Ze stthnëm. schoz = poplatek z domu. Sosnéf m. — exactor 1006 ssosnerz (B : A sosnerz). Sosn(i)e v. 1. soánier Spacek m. = psitacus 221 sspaczck (rym dedek) (B: AD spaczek) = Fysiol. 593 my. = Boh. 114 atd. Nyni = sturnus, ji2 v Lact. ym V*b. špak m. = atrota 320 sspak (A : B spak, odlud Jg. spak) (ry n jeZák) ,, monstrosi homines”. 3pajl m. — aprisa 2536 sspail (kontext flok, Spajl, stankléï. .) aid., né. 8pejl. | £ němčiny. špál m. = ceda 626 sspal (A : sspal C proti metry); kontext 3pil, ratolest, větev, rúbík ze špalek. špalnieř v. spalnieř španda f. — stipa 2354 sspanda AB — Veleś. (Jg. s. spauda); kontext rúzka, obedné, Spanda, zvéknG, fara. Z mm. | Spende, srov7. Całhol. (Hanka Zb. 176) „stips, scherff oder Spende, Sart ancb sspanda!*. Pozdłji śpenda Jg. śpark v. spark śpehef m. — explorator 1005 sspcherz (BG : A speherz) ad. Z nëmé. &pelik m. — athochilus (B : agochilus A) 251 sspelik (A : B spelik, odtud Jg. spelik) (rým plejnik) ,,volatilia cam- pestria''. špěna v. spěna špenec m. = strola 2221 sspenecz (rým odénec); kontext rotník, odénec, pra- pofec, śpenec. S70vn. spenec. Sperk m. — gestus 2359 ssperk — Veles. (kontext vášně, šperk, píle, obyčej, klia..). Ciziho piwodu. Miz. Éperloch m. — tentidolum 1922 sperloch ABTrial. = Wiesb. 1413 —Vele$.(ssprloch . «18d klarelovsky zkráceno | 473 tenticulum, odłud Jg. sprloch aid. (= płachta viz kryjici). Z němě. ipei v. Sept špic (štpic) m. — acies 2110 Spicz AB (shluk, sněm, špic, vojna, sédánie..) — rostra 2364 sspicz (kontext modlitba, památna, obluda, špic, posvětna, křiž- mo) „de ecclesia’; Patrně nemolorný prehlad Ii. rostra — řečniště. == illapicum 795 sspicz (A : stycz B; yym vratic) ,,frumenta''. Srovn. Spicé. $picé (&tpicé) f. — raptula (m. raptela) 248 spicze AB (rým drlicé; ,,volatilia campestria“'; Jg. spice) — Fysiolog. 625 mg. spyczyc (habet.. acutum rostrum) — Nn 64"a stpycze. Srovn.: „špička = pták podobný ke skrivanu dle barvy, velikosti a jiných povah, ale ne dle zpěvu, ano jen píská nozpěvně. Us. Bydž.“ Jgm — radius 2172 stpyczye (B . 4 stpicze): kontext chomńt, oj, likot, Stpice, šle. = Boh. 776 (spycze: var. stpicze) = Wiesb. 1655 stpiczie Mam. A 34" sstipicze (omylem) ald. Srovn. špic a špička; z němčiny. Ale vedle toho byl též slovanský kořen stbb-, stbbica: Strekelj, Arch. f. slav. Phil. 1905, str. 61. śpićka (stpićka) f. — aculum 2548 spiczka (kontext brzice, rozpuk, špička, vocher, voňačka) — acutum Lact. atd. — arula 615 spiczca (vym kozka), (ABC : sstpiczka D), koniext jadrce, list, kožka, břevno, špička; = Boh. 234 ald. Srowvn. špičky. špičky pl. 1. — radia ^06 sspiczki (AG: stpyczky DB) ,,boleti“ - Vele3. (rabia spiczka) aid. Jem. „drobné houby k opénkám podobné..“ Zlý: = Marasmius oreadcs, houba výborná do polévky.> špíle f. — ioca 135% sspyle (rým veselé) atd. Z něm. spil. Jg. spíle. špílman m. = pantomimus 1132 Spilman; z němčiny. Spits m. — aloy 456 sspis ,,clauda mon- stra“. &pitál m. — hospitale 2349 Spital aid. Z latiny (nebo z wémz.).
Strana 474
474 śpiźierna ÉpiZierna f. — promtuarium 1980 sspi- zierna (rym pullida; ATrial.. B sspy- zyernye proli rymu) — Boh. 655 (spi- zierna EF, spyzeras E omyłem, spiziernye dial. — Wiesb. 909 — Vele$. — Slov. Tieb. 14 atd. Asi z bible: cellarium Spi- żierna Bibl. Mikul. Luk. XII, 24 — a podnes. Z némi. špla v. špál spon v. Spon Spondé v. sponać Sponec m. — nastole (A : nestola B) 1879 sponecz AB kabátec). Jg. čle sponec. V Boh. sponka. sponka v. sponka (rým špont m. varmus (varinus?) 548 Sspont ,,bestia"'. Spot m. — coloquintida 885 sspoth ,,radi- ces in apotheca’. špřád v. sprad śprloch v. &perloch $plav v. sptav śram m. — cicatrix 1679 ssram AB = Boh. 468 — Wiesb. 514 — Tact. KK Ira ald. Z nm. Schramme. śrańky pl. m.: stagula 2086 ssranki AR (rým oblańky) atd. Z némi śrdtka If. — vestipolum 2538 ssratka (vým patka), kontext stankler, feiive, šrátka, kryk, patka, vývrat. Jem. „houska natržená, hvězdička. srst u. srst šršeň v. sršeň šla- v. šča- Stamflik m. = fiscilia Boh. 972 stamflyk (kontext piscala, Jika, $tamflik, trába). V Hlav. příslušné partie není. Z n&mc. Stanhl- v. stankl šlč- v. &éé- -lek v. ptakośtek šlčrka cz. Gierka $terman m. — pelta 2160 ssterman AB; hontexl hrot, tcmdih, 5terman, brat. Patrně z nčiné. śli- v. šči- šlie v. -ščie slín v. ščín Sllapanó v. slepané sloka v. zstoka štóla f. — stola 2331 sstol£a) : kontexl („„.de ecclesia'') božnice, štolďa>, oltár- na, kaplice; -a vynecháno pro metrum a pro zabránění hiatn štól LN Lm Z lat. oltárna Xver. ślpic- v. špic- -štráf v. holštráf Stráfov m. — spumax 2658 sstrafow (kon- text pustadlo, baïñka, bfitva, štráfov). stros v. étrus, zros ślrozok v. strožak štrus m. — strucio 256 struss (A : stross D) — Fysiol. 631 Boh. 102 (strus : var. stros, pstros) — sstros Ve- led. atd.; nc. pStros, 92 sté. Pror. Ol. 97*b pstros (Jerem. Thr. IV, 3) aid. Vše z nčmé. Strych v. strych štulec v. ščílek ślyc v. štpic Styr(s)k m. — Stiriensis 934 stirk (místo Styrsk?) — mezi jmény národů. mg. = Such! intjkc. ssuch chuch! Exempl. 216 mg. Srovn. fg. ,,$uch m. (slc.) hlahol nëëcho trauciho, Saustajiciho... ude- ření lehké: dva buchy a tři šuchy Palk. Komed.“ a české šuk sem, šuk tam /g. (Zty: svovn. slc. ani ne- šuchní! Kukuč. I, 89.) Šváb m. — Svevus 925 ssvab AB — mezi jmény národů. švábník m. — *cicendula (AB citendula, omwlem) 587 ssvabn{k (rým hedvábnitl) „vermis“. Georges cicendula = cicin- dula, cicindela der Leuchtwurm, das Johanniswiirmchen. Xvadlé f. — sutrix 2560 svadle — Boh. 849 swadle (var. sswycdle, odchy/kow a zsswecz chybné) = $vadle rkp. Žid. Je. $vadli v. švadlé švadličstvo nt. — sutricia 1641 Svad- liczstvo (A Bswedlystwo podłe Hanky, podle Mencftka sswadlystvo). švec m. — sutor 2552 856 atd. Veleš. — sswedli: as! nějakým omylem opisovačským. = sutrix v. švadle. ssvccz — Boh. Svedl- ¢. &vadl- Svehld¢ m. = garrula 281 sswehlacz AB (rým jiskrnal) — sswichlak Zid. krak. (CCM. 1837, 231, palrné néjakym pře- psántm). (Zlý: stě. švohlati m. pi. 1507 nu Kondie a j.> šečhlák v. švehláč šveř? — pilatra 2629 ssverz : kontext hut- rojch, brniet, tantéf, švéř, zânozie, centnéř, zvonovina ald. šveřep- v. svetep
474 śpiźierna ÉpiZierna f. — promtuarium 1980 sspi- zierna (rym pullida; ATrial.. B sspy- zyernye proli rymu) — Boh. 655 (spi- zierna EF, spyzeras E omyłem, spiziernye dial. — Wiesb. 909 — Vele$. — Slov. Tieb. 14 atd. Asi z bible: cellarium Spi- żierna Bibl. Mikul. Luk. XII, 24 — a podnes. Z némi. špla v. špál spon v. Spon Spondé v. sponać Sponec m. — nastole (A : nestola B) 1879 sponecz AB kabátec). Jg. čle sponec. V Boh. sponka. sponka v. sponka (rým špont m. varmus (varinus?) 548 Sspont ,,bestia"'. Spot m. — coloquintida 885 sspoth ,,radi- ces in apotheca’. špřád v. sprad śprloch v. &perloch $plav v. sptav śram m. — cicatrix 1679 ssram AB = Boh. 468 — Wiesb. 514 — Tact. KK Ira ald. Z nm. Schramme. śrańky pl. m.: stagula 2086 ssranki AR (rým oblańky) atd. Z némi śrdtka If. — vestipolum 2538 ssratka (vým patka), kontext stankler, feiive, šrátka, kryk, patka, vývrat. Jem. „houska natržená, hvězdička. srst u. srst šršeň v. sršeň šla- v. šča- Stamflik m. = fiscilia Boh. 972 stamflyk (kontext piscala, Jika, $tamflik, trába). V Hlav. příslušné partie není. Z n&mc. Stanhl- v. stankl šlč- v. &éé- -lek v. ptakośtek šlčrka cz. Gierka $terman m. — pelta 2160 ssterman AB; hontexl hrot, tcmdih, 5terman, brat. Patrně z nčiné. śli- v. šči- šlie v. -ščie slín v. ščín Sllapanó v. slepané sloka v. zstoka štóla f. — stola 2331 sstol£a) : kontexl („„.de ecclesia'') božnice, štolďa>, oltár- na, kaplice; -a vynecháno pro metrum a pro zabránění hiatn štól LN Lm Z lat. oltárna Xver. ślpic- v. špic- -štráf v. holštráf Stráfov m. — spumax 2658 sstrafow (kon- text pustadlo, baïñka, bfitva, štráfov). stros v. étrus, zros ślrozok v. strožak štrus m. — strucio 256 struss (A : stross D) — Fysiol. 631 Boh. 102 (strus : var. stros, pstros) — sstros Ve- led. atd.; nc. pStros, 92 sté. Pror. Ol. 97*b pstros (Jerem. Thr. IV, 3) aid. Vše z nčmé. Strych v. strych štulec v. ščílek ślyc v. štpic Styr(s)k m. — Stiriensis 934 stirk (místo Styrsk?) — mezi jmény národů. mg. = Such! intjkc. ssuch chuch! Exempl. 216 mg. Srovn. fg. ,,$uch m. (slc.) hlahol nëëcho trauciho, Saustajiciho... ude- ření lehké: dva buchy a tři šuchy Palk. Komed.“ a české šuk sem, šuk tam /g. (Zty: svovn. slc. ani ne- šuchní! Kukuč. I, 89.) Šváb m. — Svevus 925 ssvab AB — mezi jmény národů. švábník m. — *cicendula (AB citendula, omwlem) 587 ssvabn{k (rým hedvábnitl) „vermis“. Georges cicendula = cicin- dula, cicindela der Leuchtwurm, das Johanniswiirmchen. Xvadlé f. — sutrix 2560 svadle — Boh. 849 swadle (var. sswycdle, odchy/kow a zsswecz chybné) = $vadle rkp. Žid. Je. $vadli v. švadlé švadličstvo nt. — sutricia 1641 Svad- liczstvo (A Bswedlystwo podłe Hanky, podle Mencftka sswadlystvo). švec m. — sutor 2552 856 atd. Veleš. — sswedli: as! nějakým omylem opisovačským. = sutrix v. švadle. ssvccz — Boh. Svedl- ¢. &vadl- Svehld¢ m. = garrula 281 sswehlacz AB (rým jiskrnal) — sswichlak Zid. krak. (CCM. 1837, 231, palrné néjakym pře- psántm). (Zlý: stě. švohlati m. pi. 1507 nu Kondie a j.> šečhlák v. švehláč šveř? — pilatra 2629 ssverz : kontext hut- rojch, brniet, tantéf, švéř, zânozie, centnéř, zvonovina ald. šveřep- v. svetep
Strana 475
švih — tedé. 3vih m. — ílaga 2175 swih (kontex! vozna. ojnicé, švih, kolomast, pochvy, prso- siny atd.). V Boh. zato bic flagellum. -T: srovn. pílc-t. -láč v. potáč -tahač v. potahač -láhal v. potáhal -lahovdnie v. utahovánie tajé f. — misterium 1056 tagye (B . tage A; C tagnost proli metru) atd. -lajenie v. zatajenie lajedéla v. taj. la iajedólny v. tajitedlny tajik m. = siliquar 674 tagik (A : B tagyl proli rÿmu) ,,plantae speciales‘“; kontext sladolík, tajik, lekník. lajil v. tajik -lajila v. taj. la [tajuedlná adj. pl. — secretaria Vokab. 441 tagytedlna (var. tageydyclna a ta- giediela) ,,de mechanica‘“; Klaret zkrd- ceně taj. la. tajky pl. f. — sila 708 tagki — druh hru- seh, palyn& spojoval se sileo ml&im. zaj. la (: : taj(edZyla) f. — secretaria 1636 Tayla; palrnë klaretousky | zkráceno z Vokb. tajedčla, viz tajitedlnś. -lajndf v. potajnár tajné adv. — clam 198 taynie aid. tajnicé (. = latibulum 1990 taynyczye (B : Taynicze A) — při jménech částí domu. = secrota 2352 taynícze (při výpočtu bohoslužby). tajnik ra. — gazophilacia 2032 taynyk AB (rým voznik); Rontex! slévka, nâ- levka, voznik, tajnik, voznilek, čep. Sr. otajnik. lajnos v. tajé tajný v. tajně | tako adv. = sic (ferunt) 19 tako (pravie eld.; ně. tak. takost f. — talitas 1506 takost aid. (TéZ u Komestora 216, 269: Zty.» V. jakost. laky v. tako lale v. !. kale tale f. — conclave 1990 tale AB (mezi ćdstmi domu: tajnict, tale, hlinénicg); za ło Boh. 653 cale (asi místo tale omy- lem). taléř m. =: parapsis 2012 Talerz AB (kon- text lžicč, mísa, taléř, ubrus..) = : Boh. 671 — Wicsb. 929 (telerz) ald. 475 : patena 2069 telerz (asi úmyslně od. chylně) (A : B talerz). Z němž. talmark v. tarmark [talov m. — sanies Boh. 466 talow Wiesb. 511 = Mam. A 33" ald. Klavet nema, snad vypadlo. tanec m. :corea 2095 tanecz -- Boh. 914 atd. Z měmač. Landléf v. tanler tanlér m.“ pannilator 2590 Tanlerz aid , pozdéji tandler, tandlit — veteSnfk Kt. Všecko z němč. tantér m. = pseudo 2629 tanterz leś. aid. Z nimi. Ve- lavèë v. terté tarmark m. = partiforum 2104 tarmark (B podle Menčtka, Hanka termark snad omylem : À talmark) (rym jarmark) —= Veleš. = Mam. A 32" = Slov. Třeb. 14 = Mam. A 32“ (tarmak) a/d. Z némé. larminik v. turnejnik la(t)rzenie v. tracenie taska f. *loculus (locutus A, loliculus B, obojí omylem) 2043 tasska (B : taska A) = Boh. 580 (loculus) : Veleš. (tazka loculus) aid. Z némi. == comper 2181 tasska (při názvech částí vozu). Tater m. = Taterius 956 Tater AB atd. tatik m. — patrinus 1753 tatik AB (rým tik) a/d.: slé. i mé. latrman m. aplinus 1135 tatrman AB (dvojslabicně 1.0) ald. Z němě. -lava v. otava -laz v. potaz -li.anie v. potazanie -lazalel v. otazatel -la-alelmé v. otazatelné lazka v. taška -tázka v. otázka lazna v. ztazna la£enie v. ztaženie tbánie nt. curacio 1606 tbanye (rym dostänic) ald. Ibáli v. tbánie -léenie v. dotéenie té Acc. sg. — tis 2488 tye aid. -lečka v. roztečka -tečník v. zákonatečník -leinÿ v. všetečný teď adv. = hic 180 ted aid. Srovn. tedč. tedé adv. = en 12 tedye ald. Svovn. ted'.
švih — tedé. 3vih m. — ílaga 2175 swih (kontex! vozna. ojnicé, švih, kolomast, pochvy, prso- siny atd.). V Boh. zato bic flagellum. -T: srovn. pílc-t. -láč v. potáč -tahač v. potahač -láhal v. potáhal -lahovdnie v. utahovánie tajé f. — misterium 1056 tagye (B . tage A; C tagnost proli metru) atd. -lajenie v. zatajenie lajedéla v. taj. la iajedólny v. tajitedlny tajik m. = siliquar 674 tagik (A : B tagyl proli rÿmu) ,,plantae speciales‘“; kontext sladolík, tajik, lekník. lajil v. tajik -lajila v. taj. la [tajuedlná adj. pl. — secretaria Vokab. 441 tagytedlna (var. tageydyclna a ta- giediela) ,,de mechanica‘“; Klaret zkrd- ceně taj. la. tajky pl. f. — sila 708 tagki — druh hru- seh, palyn& spojoval se sileo ml&im. zaj. la (: : taj(edZyla) f. — secretaria 1636 Tayla; palrnë klaretousky | zkráceno z Vokb. tajedčla, viz tajitedlnś. -lajndf v. potajnár tajné adv. — clam 198 taynie aid. tajnicé (. = latibulum 1990 taynyczye (B : Taynicze A) — při jménech částí domu. = secrota 2352 taynícze (při výpočtu bohoslužby). tajnik ra. — gazophilacia 2032 taynyk AB (rým voznik); Rontex! slévka, nâ- levka, voznik, tajnik, voznilek, čep. Sr. otajnik. lajnos v. tajé tajný v. tajně | tako adv. = sic (ferunt) 19 tako (pravie eld.; ně. tak. takost f. — talitas 1506 takost aid. (TéZ u Komestora 216, 269: Zty.» V. jakost. laky v. tako lale v. !. kale tale f. — conclave 1990 tale AB (mezi ćdstmi domu: tajnict, tale, hlinénicg); za ło Boh. 653 cale (asi místo tale omy- lem). taléř m. =: parapsis 2012 Talerz AB (kon- text lžicč, mísa, taléř, ubrus..) = : Boh. 671 — Wicsb. 929 (telerz) ald. 475 : patena 2069 telerz (asi úmyslně od. chylně) (A : B talerz). Z němž. talmark v. tarmark [talov m. — sanies Boh. 466 talow Wiesb. 511 = Mam. A 33" ald. Klavet nema, snad vypadlo. tanec m. :corea 2095 tanecz -- Boh. 914 atd. Z měmač. Landléf v. tanler tanlér m.“ pannilator 2590 Tanlerz aid , pozdéji tandler, tandlit — veteSnfk Kt. Všecko z němč. tantér m. = pseudo 2629 tanterz leś. aid. Z nimi. Ve- lavèë v. terté tarmark m. = partiforum 2104 tarmark (B podle Menčtka, Hanka termark snad omylem : À talmark) (rym jarmark) —= Veleš. = Mam. A 32" = Slov. Třeb. 14 = Mam. A 32“ (tarmak) a/d. Z némé. larminik v. turnejnik la(t)rzenie v. tracenie taska f. *loculus (locutus A, loliculus B, obojí omylem) 2043 tasska (B : taska A) = Boh. 580 (loculus) : Veleš. (tazka loculus) aid. Z némi. == comper 2181 tasska (při názvech částí vozu). Tater m. = Taterius 956 Tater AB atd. tatik m. — patrinus 1753 tatik AB (rým tik) a/d.: slé. i mé. latrman m. aplinus 1135 tatrman AB (dvojslabicně 1.0) ald. Z němě. -lava v. otava -laz v. potaz -li.anie v. potazanie -lazalel v. otazatel -la-alelmé v. otazatelné lazka v. taška -tázka v. otázka lazna v. ztazna la£enie v. ztaženie tbánie nt. curacio 1606 tbanye (rym dostänic) ald. Ibáli v. tbánie -léenie v. dotéenie té Acc. sg. — tis 2488 tye aid. -lečka v. roztečka -tečník v. zákonatečník -leinÿ v. všetečný teď adv. = hic 180 ted aid. Srovn. tedč. tedé adv. = en 12 tedye ald. Svovn. ted'.
Strana 476
476 těh (tieh?) m. = tractus 2478 tyeh (kon- text vitézstvie, tieh, rukovstvie, svě- cenic..). Jg. čte. těh 7 tih. -l&ha v. teltéha -těhačka v. potěhačka tehel (tichel?) m. tractorium 2518 tiehel (4 : B tyehlo patrně omylem) = Boh. 826 (tyhel; vav czyechel dal., smyk dial.) — Wiesb. 1133 atd. tëhle (tiehle) f. = traha 2075 tyehle AB (rym veřeje): při jménech částí domu. Jg. téhle et tíhle — Pflugsterz; téhlík = trámec mezi klikou a rámcem u pily. hlin m. = alectorius 132 tyehlyn (3. A Tyehln omylem) ,.lapis‘“. Mini se do- mnělý kámen z kohout (ůAénrwo) hlavy; | Klaret spojoval s alicit — tiehne. lëhin v. téhlín zčhlo v. -těch v. Vojtěch Sirius 128 tyechnecz (B ticchniecz A) , lapis. -tek v. útek, přítek těchnec m. = -tk v. útěk | tek m. = fluxus 339 tek AG; tow, pol. ciek = fluxus. = diculus v. tok. těkačka m. = lator 986 tiekaczka (kontext sudí, třkačka, bčha, piredbehać) — Boh. 755 (ve Wiesb. 90 za to tiekarz) atd. Stě. též tékat. ALG posel, ičkať v. těkačka -lehlec v. vzteklec leklost v. vzteklost- -LEknic v. útěknic telák m. — vitula 449 telak ,,clauda mon- stra ‘; sroun. vodnytel (as? m. -telákj. (Zly: též v Blázn. ed. Rozum, 36.) telezich (-cich, -čích) m. = taforis (možno | éisti 1 caforis) 852 telezich (rým vrtich) ,lgnotac herbae"; patrné klavelouskd „krácenina. telček m. E telecz odchylně) = Boh. telecz dial.) Veles. (Wiesb. 793 tclecz) atd. lel£ich v. telc(z)ich tele nt. — vitulus 504 tele (A : vým misale; Btelecz prot rýmu) Boh. 184 aid. vodné tele nt viz vodné. tclec v. tele u teléek 195 Nn (var. 70°b téhel | buculus 526 telczek (AB: | těh — ten. tělena f. = corporale 2376 tyelena (rým sktínička): nyní korporál, již u Husa. telenha v. teltéha leléž v. taléř [télesna? = usio Vokab 311 tyelesna ,,de phisica““ (verš patrně porvšen). [tělesný adj. = materialis Vokab. 314 tyelesny ,,de phisica“. | télesnost f. — carnalitas 1505 tyelesnost (rým žlutost) atd. — corporalitas 1524 tvelesnost (rým celost) — Lact. atd. teletina f. — (caro) vitulina 1832 tele- tyna AB = VeleS. = Wiesb. 1400 ald. telina v. telma capsa 2044 telma (A : Mik čte telina, mylně; lak v Bi Hanka) — Boh. 644 = Wiesb. 900 — Veleš. (te- lina: patrně rovněž mylné čtení Han- kovo, nebot Dobrovsky 1818 v Gesch. d. bohm. Sprache čte správně na sty. 305 telma) atd.; doklody uvedl a tvar zjistil 1876 Brandl Gloss. s. v.; Jg. a Kt. podle Hanky mylně telina. Svovn. polský herb. Cielma, mistn? Cielmowo 1398: Kozierowski, Slav occid. II, 13. <Zty md doklady z Komest. a stë. bible.) tëlnénka v. tÿlnénka | telma f. = | tělo nt.: : corpus 50 tielo — Boh. 132 (var. czyelo dial.) ald. [sělorytna f. — sculptoria Vokab. 444 tyelorytna; překlad neumělý. teltěha 1.: strognla 1934 teltieha AB (rým stčha) (kontext teltéha, okrov, stčha, koltra...)— Boh. 637 (var. telenka dial., chybným opisem) = Veleš. — Wiesb. 896 (hrom toho t. 117 telthieha lodex) = RVodn. 64" v ticltieha lodex ald. Zubaty wvádi z Lukavského Rac. stlv. Carlst. 16 (1481) ,,pellificii de la- bore: teltyehy duplices pro familia in graciam''. Georges ,,stragula — die Decke, die Reitdecke, die Totendecke''. lémě v. tiemé temné juřně pl. {.- : tenebrarum 2408 temne gitrznie (rys druZbadlnicé) ,,de festis" — Veleä. Míní se ,pülnoéní''. ten pron. den. — is 1099 ten (rým certa- men), | — hic 205 ten; — hec 174, 1995 ta; | — hoc 65 to: ve v. 1829 to misło do omylem;
476 těh (tieh?) m. = tractus 2478 tyeh (kon- text vitézstvie, tieh, rukovstvie, svě- cenic..). Jg. čte. těh 7 tih. -l&ha v. teltéha -těhačka v. potěhačka tehel (tichel?) m. tractorium 2518 tiehel (4 : B tyehlo patrně omylem) = Boh. 826 (tyhel; vav czyechel dal., smyk dial.) — Wiesb. 1133 atd. tëhle (tiehle) f. = traha 2075 tyehle AB (rym veřeje): při jménech částí domu. Jg. téhle et tíhle — Pflugsterz; téhlík = trámec mezi klikou a rámcem u pily. hlin m. = alectorius 132 tyehlyn (3. A Tyehln omylem) ,.lapis‘“. Mini se do- mnělý kámen z kohout (ůAénrwo) hlavy; | Klaret spojoval s alicit — tiehne. lëhin v. téhlín zčhlo v. -těch v. Vojtěch Sirius 128 tyechnecz (B ticchniecz A) , lapis. -tek v. útek, přítek těchnec m. = -tk v. útěk | tek m. = fluxus 339 tek AG; tow, pol. ciek = fluxus. = diculus v. tok. těkačka m. = lator 986 tiekaczka (kontext sudí, třkačka, bčha, piredbehać) — Boh. 755 (ve Wiesb. 90 za to tiekarz) atd. Stě. též tékat. ALG posel, ičkať v. těkačka -lehlec v. vzteklec leklost v. vzteklost- -LEknic v. útěknic telák m. — vitula 449 telak ,,clauda mon- stra ‘; sroun. vodnytel (as? m. -telákj. (Zly: též v Blázn. ed. Rozum, 36.) telezich (-cich, -čích) m. = taforis (možno | éisti 1 caforis) 852 telezich (rým vrtich) ,lgnotac herbae"; patrné klavelouskd „krácenina. telček m. E telecz odchylně) = Boh. telecz dial.) Veles. (Wiesb. 793 tclecz) atd. lel£ich v. telc(z)ich tele nt. — vitulus 504 tele (A : vým misale; Btelecz prot rýmu) Boh. 184 aid. vodné tele nt viz vodné. tclec v. tele u teléek 195 Nn (var. 70°b téhel | buculus 526 telczek (AB: | těh — ten. tělena f. = corporale 2376 tyelena (rým sktínička): nyní korporál, již u Husa. telenha v. teltéha leléž v. taléř [télesna? = usio Vokab 311 tyelesna ,,de phisica““ (verš patrně porvšen). [tělesný adj. = materialis Vokab. 314 tyelesny ,,de phisica“. | télesnost f. — carnalitas 1505 tyelesnost (rým žlutost) atd. — corporalitas 1524 tvelesnost (rým celost) — Lact. atd. teletina f. — (caro) vitulina 1832 tele- tyna AB = VeleS. = Wiesb. 1400 ald. telina v. telma capsa 2044 telma (A : Mik čte telina, mylně; lak v Bi Hanka) — Boh. 644 = Wiesb. 900 — Veleš. (te- lina: patrně rovněž mylné čtení Han- kovo, nebot Dobrovsky 1818 v Gesch. d. bohm. Sprache čte správně na sty. 305 telma) atd.; doklody uvedl a tvar zjistil 1876 Brandl Gloss. s. v.; Jg. a Kt. podle Hanky mylně telina. Svovn. polský herb. Cielma, mistn? Cielmowo 1398: Kozierowski, Slav occid. II, 13. <Zty md doklady z Komest. a stë. bible.) tëlnénka v. tÿlnénka | telma f. = | tělo nt.: : corpus 50 tielo — Boh. 132 (var. czyelo dial.) ald. [sělorytna f. — sculptoria Vokab. 444 tyelorytna; překlad neumělý. teltěha 1.: strognla 1934 teltieha AB (rým stčha) (kontext teltéha, okrov, stčha, koltra...)— Boh. 637 (var. telenka dial., chybným opisem) = Veleš. — Wiesb. 896 (hrom toho t. 117 telthieha lodex) = RVodn. 64" v ticltieha lodex ald. Zubaty wvádi z Lukavského Rac. stlv. Carlst. 16 (1481) ,,pellificii de la- bore: teltyehy duplices pro familia in graciam''. Georges ,,stragula — die Decke, die Reitdecke, die Totendecke''. lémě v. tiemé temné juřně pl. {.- : tenebrarum 2408 temne gitrznie (rys druZbadlnicé) ,,de festis" — Veleä. Míní se ,pülnoéní''. ten pron. den. — is 1099 ten (rým certa- men), | — hic 205 ten; — hec 174, 1995 ta; | — hoc 65 to: ve v. 1829 to misło do omylem;
Strana 477
tenetce istí 18 ti; quadrans = čtvrtana toho groše Vokab. 690 ald. Srovn. proto a týž. lenalo v. teneto -lenéal v. ztenéal tenetce nt. = cassidolum 2681 tenetcze (rysii. pomée) = Boh. 957 tenetsye = Veleś. tenatcze (castellus mylnż) aid. Srovn. in reticulo w tenetczy Mam. I 90Ya atd. teneto nt. — cassis 2685 teneto .. 956 (var. tenato dial.) aid. tenkost f. — tenuitas 1498 tenkost (rym hlubokost) a/d. [tenký adj. = gracilis 1268a tenky, přidáno jen v G, nent vůbec jisto, bylo-li v originále. tens?; tens lacio 1533 (cely kontext tens lacio, neumělost ignorancia: snaď tens místo nést omylem; místo záhadné. Men- čtk četl tenslacio neumělost, ale tim se také nic neztská). těpal m. = carpo 420 tyepal (A :czyepal B) „„piscis“. Boh. ičbar v. cépar -lcpec v vinotepec teplice f. = caldonia 2659 teplicze, pñ názvech lázeňských, hontext mýtel, vláha..; = caldenda Voleš. a/d. teplo nt. = calidum 176 teplo atd. leply v. teplo těř! — age 2662 tyerz (lex! vyerz omylem tisku; vým hrnčieř): imt. k slovesu tctiti, sic. = b&Zeti. teréé f. = perma 2146 tertczyc (B : tercze A) = Boh. 589 terczye (var. tercze a tarczye, dial) — Wiesb. 660 terczie atd. Z nèm. Tartsche, to z lat. aid. tefich m. — alvus 470 terzich AB — Lact. aid. těřití v. teř! lertčě v. teréé tesaf m. — carpentarius 2611 tessarz (rým bednář) — Boh. 881 (var. czye- syerz dial.) atd. Stran te-[Čč- sroun. czyesarz Dal. Cambr. VII, 22 a níže česařstvo; srovn. dále tčpal/ččpal, palrné dial. tesarstvo nt. = carpentaria Vokab. 457 tesarstwo = Veles. ald. : carpentatoria 1665 cziesarzstwo; svoun. tesaï— César | tetčěnec m. = teplice, | tetřčviny. 477 lesteř v tesař lesklost v. tesknost tesknost f. anxietas 1506 tesknost AB (rým psost) ald.; připsáno na desce vkp. kap. O X, poč. XV. stol. = fastidium 1362 tesknost (rym radost) = Boh. 489 = Veled. (tesklost) afd. tesla? = cenotaphius 149 Tesla BA „lapis“. Jinak tesla jiź frasl. sekyra. -lésna v. zâtësna -tesnik v. otesnik test m. — socer 1743 test AB — Boh. 508 — Wiesb. 571 — Mam. A 34" — Nn 68'a aid. Né. tchán. tésto nt. — pastum 1800 tyesto AB = Boh. 296 (tyesto: var. czyesto dial., czyesta omylem) — Lact. P VIII'a (= pastus) ald. lěšenie v. utěšenie tésitel y. utésitel těšk- — v. těžk-. -lel v. potet teta f. — àmita 1744 teta (A^ B tetka omylem, proti metru). Svovn. tetka. matertinus 1764 tetczye- necz (B : tetczenecz A), Jg. cituje z Rozk. tetěnec, podle Hanky v vejstří- ku, ale tam je omyl, text správně tetčč- nec; jinak však vskutku jsou doklady tetčnec (— matertinus) Slov. Třeb. 14, (= maternus tyetenecz) Mam. A 28”, (= materterinus) Wiesb. 194 ald. telfncc v tetéénec tétiva f. — amentum 2182 tyetyua AB — Boh. 781 (var. czyeczywa dial.) = the- tiwa Wiesb. 1065 aid tetka f. = matertera 1744 tetka AB (vým teta) — Boh. 513 — Wiesb. 581 (theta. omylem) ald. = amita v. teta. tetfév m. = omix Fysiol. 511 mg. te- trzew = Boh. 102 = Wiesb. 676 te- trziew = Veleš. = hluchý tetřev Lact. nn Vraatd. Klavet za to pro verš teti&vec. tetfèvec m. = ornix 249 tetrzevecz (A, pro metrum 2 uo: BG tetrzew úmy- slnou opravou). tetřěviny pl. f. = bedulina 696 tetrzyc- wyny (B: AC tetrzevyni) „arbuta”. -léž v. týž -18Z v. ottéz ičže v. die£é
tenetce istí 18 ti; quadrans = čtvrtana toho groše Vokab. 690 ald. Srovn. proto a týž. lenalo v. teneto -lenéal v. ztenéal tenetce nt. = cassidolum 2681 tenetcze (rysii. pomée) = Boh. 957 tenetsye = Veleś. tenatcze (castellus mylnż) aid. Srovn. in reticulo w tenetczy Mam. I 90Ya atd. teneto nt. — cassis 2685 teneto .. 956 (var. tenato dial.) aid. tenkost f. — tenuitas 1498 tenkost (rym hlubokost) a/d. [tenký adj. = gracilis 1268a tenky, přidáno jen v G, nent vůbec jisto, bylo-li v originále. tens?; tens lacio 1533 (cely kontext tens lacio, neumělost ignorancia: snaď tens místo nést omylem; místo záhadné. Men- čtk četl tenslacio neumělost, ale tim se také nic neztská). těpal m. = carpo 420 tyepal (A :czyepal B) „„piscis“. Boh. ičbar v. cépar -lcpec v vinotepec teplice f. = caldonia 2659 teplicze, pñ názvech lázeňských, hontext mýtel, vláha..; = caldenda Voleš. a/d. teplo nt. = calidum 176 teplo atd. leply v. teplo těř! — age 2662 tyerz (lex! vyerz omylem tisku; vým hrnčieř): imt. k slovesu tctiti, sic. = b&Zeti. teréé f. = perma 2146 tertczyc (B : tercze A) = Boh. 589 terczye (var. tercze a tarczye, dial) — Wiesb. 660 terczie atd. Z nèm. Tartsche, to z lat. aid. tefich m. — alvus 470 terzich AB — Lact. aid. těřití v. teř! lertčě v. teréé tesaf m. — carpentarius 2611 tessarz (rým bednář) — Boh. 881 (var. czye- syerz dial.) atd. Stran te-[Čč- sroun. czyesarz Dal. Cambr. VII, 22 a níže česařstvo; srovn. dále tčpal/ččpal, palrné dial. tesarstvo nt. = carpentaria Vokab. 457 tesarstwo = Veles. ald. : carpentatoria 1665 cziesarzstwo; svoun. tesaï— César | tetčěnec m. = teplice, | tetřčviny. 477 lesteř v tesař lesklost v. tesknost tesknost f. anxietas 1506 tesknost AB (rým psost) ald.; připsáno na desce vkp. kap. O X, poč. XV. stol. = fastidium 1362 tesknost (rym radost) = Boh. 489 = Veled. (tesklost) afd. tesla? = cenotaphius 149 Tesla BA „lapis“. Jinak tesla jiź frasl. sekyra. -lésna v. zâtësna -tesnik v. otesnik test m. — socer 1743 test AB — Boh. 508 — Wiesb. 571 — Mam. A 34" — Nn 68'a aid. Né. tchán. tésto nt. — pastum 1800 tyesto AB = Boh. 296 (tyesto: var. czyesto dial., czyesta omylem) — Lact. P VIII'a (= pastus) ald. lěšenie v. utěšenie tésitel y. utésitel těšk- — v. těžk-. -lel v. potet teta f. — àmita 1744 teta (A^ B tetka omylem, proti metru). Svovn. tetka. matertinus 1764 tetczye- necz (B : tetczenecz A), Jg. cituje z Rozk. tetěnec, podle Hanky v vejstří- ku, ale tam je omyl, text správně tetčč- nec; jinak však vskutku jsou doklady tetčnec (— matertinus) Slov. Třeb. 14, (= maternus tyetenecz) Mam. A 28”, (= materterinus) Wiesb. 194 ald. telfncc v tetéénec tétiva f. — amentum 2182 tyetyua AB — Boh. 781 (var. czyeczywa dial.) = the- tiwa Wiesb. 1065 aid tetka f. = matertera 1744 tetka AB (vým teta) — Boh. 513 — Wiesb. 581 (theta. omylem) ald. = amita v. teta. tetfév m. = omix Fysiol. 511 mg. te- trzew = Boh. 102 = Wiesb. 676 te- trziew = Veleš. = hluchý tetřev Lact. nn Vraatd. Klavet za to pro verš teti&vec. tetfèvec m. = ornix 249 tetrzevecz (A, pro metrum 2 uo: BG tetrzew úmy- slnou opravou). tetřěviny pl. f. = bedulina 696 tetrzyc- wyny (B: AC tetrzevyni) „arbuta”. -léž v. týž -18Z v. ottéz ičže v. die£é
Strana 478
478 těžar m. = negociator 1233 tyezar (AB: tyerzarz G) — Veleš. atd. Asi z bible, | srovn. tiezzarzowy ad cultorem Evg. | Olom. Luc. XIII, ; atd. -téžek v. ûtézek teżćnie nt. — negocium 1387 tyezenie (A : B tuzenye omylem) atd. Veleš. = stabra, asi nějakým omylem. lězěti v. tézéni tézko nt. adj. =- grave 175 tyesko (rým jasnost; snad m. tézkost?). tëZkoslec? : : anxioma 1619 Tyeskoslecz; konlext vodohlésa, chytrna, pocetrna, téSkoslec, zemomierna, hvézdnost.. při názvech věd; anxioma asi = dčioua. Výraz nejasný. léžkost v. těžko těžký: //Zhy vó: v. vóz. těžko v. I. lëZky v. tiezky lich v. těh tiemé nt. — craneum 1272 tyemíe (A : B tyeme) — Boh. 399 41d.; později, mé. témé, temeno. liep- v. tép- liesk- v. tiesn- tiesné f. — pressus 1568 tyesnye AB — tiesken Veleś. a/d.; ne. tiseń. -lież v. obtież -lieże v dieże -ticZenie v. potieżenie | -lieżko v. obtieżka tieżky pl. f.- sitopes (A : sirepes B) 2128 tyezki (rým kuželky; bři jménech | hraček a her) (A : B nesky omyłem) - - Veleś. (siropes) -lich v. ottich tichen m. = aura 178 tychen ABF (jm poluden): /g. „ticheń, f. melius tiseń'" V Mam. F §5'b tichost palrnż omylem. (Zt*: tichen 1éZ v Sequ. Opav. 529.) -lichlost v. potichlost tichost í. — humilitas 1404 tichost AB (rym cnost) - Vokab. 386 aid. üchovéh v. tichoviet Tichoviet m. — Zephirus 189 tychoviet (AB : tychowyek F) — Vokab. 321 : Nn 70Ya thychowyeth aid. tichy adj.: Jichy deié — nimbus 164 ty- chidescz (tychi ABF: czichy Trial.; descz AB: decz F Trial) — Boh. 49 (var. czychidescz dial) = Wiesenb. 34 — Nn 637 ald. lik v tyk tile v. tyle tézar — tkadlnicé. linanie v. stinanie -tinek v. ûtinek lipa v. typa Upek v. tipet tipel? = sardo 129 tipel AB lapis‘; Jg. typel, ale IV, 846b ,,snad tripel““. lipet m. = pituita 231 Typet AB = Boh. 128 (var. pipet dial. a typek) = Wiesb. 698 — Veles. — Lact. (üpek) a/d.; ně. tipec, tipek; pol. pypec. tis m. = taxus 652 tyss ABCG = Wiesb. 265 = Boh. 247 (var. czyss dial.) = Mam. A 36° = Lact. 11 I'b at. tisan m. = ciliarcha (: : yedidoyne) 981 tisan (palrn£ jen pro metrum u W) (AB : tissycznik G opravou úmyslnou). [tisic num. : mille Vokab. 599 tyssycz. Svovyn. desét tisicóv, tisícekrát a tisící. [lisicekrét num. — milesies Vokab. 659 tysyczekrat. [tisíci num. — millesimus Vokab. 633 tysyczy. lisichy v. deséttisicky łistcnik v. tisan [Hsicmy num. — milenarius Vokab. 640 tysyczny. -liskać v. stiskac liso- v. t. tyso tísta f. — canicula 500 tysta — Boh. 179 (vav. czysta dial) atd. tištěnicč v. tisténina tisténina f. = turodium 471 tystionina (A : tysczenyna B, czysczenyna D) = Boh. 169 czystyenyna (F, czysczenyna E, czysczenyce dial) = Veleš. = Wiesb. (tystyenycze) ald. till v. tytl litïen v. tytfen litfice v. tytńice -tka v. zátka, pótka, přítka zkáčě v. tuláčě tkadlec m. — textor Boh. 832 tkadlecz; v hlavctovi asi příslušný verš ztracen. tkadlicé f. = textrix 2560 tkadlicze = Veles. (tkadlnicze, asi omylem); nej- spie z bible, srovn. dcery vašě učiní súkenné tkadliczie pannificas BibOlom. 1. Reg. VIII, 13 atd. tkadlicstvo nt. — textoria 1642 Tkadlicz- stvo (A : tkadlystwo B) — Veles. aid. thadlistvo v. tkadliéstvo thadlnicé f. = textorium 2656 tkadlnicze (trojslabiéné) = Veles. (tkad1nie omylem) atd. (Zty: Hus E. YI, 352 — tkanice.) — textrix v. tkadlicé.
478 těžar m. = negociator 1233 tyezar (AB: tyerzarz G) — Veleš. atd. Asi z bible, | srovn. tiezzarzowy ad cultorem Evg. | Olom. Luc. XIII, ; atd. -téžek v. ûtézek teżćnie nt. — negocium 1387 tyezenie (A : B tuzenye omylem) atd. Veleš. = stabra, asi nějakým omylem. lězěti v. tézéni tézko nt. adj. =- grave 175 tyesko (rým jasnost; snad m. tézkost?). tëZkoslec? : : anxioma 1619 Tyeskoslecz; konlext vodohlésa, chytrna, pocetrna, téSkoslec, zemomierna, hvézdnost.. při názvech věd; anxioma asi = dčioua. Výraz nejasný. léžkost v. těžko těžký: //Zhy vó: v. vóz. těžko v. I. lëZky v. tiezky lich v. těh tiemé nt. — craneum 1272 tyemíe (A : B tyeme) — Boh. 399 41d.; později, mé. témé, temeno. liep- v. tép- liesk- v. tiesn- tiesné f. — pressus 1568 tyesnye AB — tiesken Veleś. a/d.; ne. tiseń. -lież v. obtież -lieże v dieże -ticZenie v. potieżenie | -lieżko v. obtieżka tieżky pl. f.- sitopes (A : sirepes B) 2128 tyezki (rým kuželky; bři jménech | hraček a her) (A : B nesky omyłem) - - Veleś. (siropes) -lich v. ottich tichen m. = aura 178 tychen ABF (jm poluden): /g. „ticheń, f. melius tiseń'" V Mam. F §5'b tichost palrnż omylem. (Zt*: tichen 1éZ v Sequ. Opav. 529.) -lichlost v. potichlost tichost í. — humilitas 1404 tichost AB (rym cnost) - Vokab. 386 aid. üchovéh v. tichoviet Tichoviet m. — Zephirus 189 tychoviet (AB : tychowyek F) — Vokab. 321 : Nn 70Ya thychowyeth aid. tichy adj.: Jichy deié — nimbus 164 ty- chidescz (tychi ABF: czichy Trial.; descz AB: decz F Trial) — Boh. 49 (var. czychidescz dial) = Wiesenb. 34 — Nn 637 ald. lik v tyk tile v. tyle tézar — tkadlnicé. linanie v. stinanie -tinek v. ûtinek lipa v. typa Upek v. tipet tipel? = sardo 129 tipel AB lapis‘; Jg. typel, ale IV, 846b ,,snad tripel““. lipet m. = pituita 231 Typet AB = Boh. 128 (var. pipet dial. a typek) = Wiesb. 698 — Veles. — Lact. (üpek) a/d.; ně. tipec, tipek; pol. pypec. tis m. = taxus 652 tyss ABCG = Wiesb. 265 = Boh. 247 (var. czyss dial.) = Mam. A 36° = Lact. 11 I'b at. tisan m. = ciliarcha (: : yedidoyne) 981 tisan (palrn£ jen pro metrum u W) (AB : tissycznik G opravou úmyslnou). [tisic num. : mille Vokab. 599 tyssycz. Svovyn. desét tisicóv, tisícekrát a tisící. [lisicekrét num. — milesies Vokab. 659 tysyczekrat. [tisíci num. — millesimus Vokab. 633 tysyczy. lisichy v. deséttisicky łistcnik v. tisan [Hsicmy num. — milenarius Vokab. 640 tysyczny. -liskać v. stiskac liso- v. t. tyso tísta f. — canicula 500 tysta — Boh. 179 (vav. czysta dial) atd. tištěnicč v. tisténina tisténina f. = turodium 471 tystionina (A : tysczenyna B, czysczenyna D) = Boh. 169 czystyenyna (F, czysczenyna E, czysczenyce dial) = Veleš. = Wiesb. (tystyenycze) ald. till v. tytl litïen v. tytfen litfice v. tytńice -tka v. zátka, pótka, přítka zkáčě v. tuláčě tkadlec m. — textor Boh. 832 tkadlecz; v hlavctovi asi příslušný verš ztracen. tkadlicé f. = textrix 2560 tkadlicze = Veles. (tkadlnicze, asi omylem); nej- spie z bible, srovn. dcery vašě učiní súkenné tkadliczie pannificas BibOlom. 1. Reg. VIII, 13 atd. tkadlicstvo nt. — textoria 1642 Tkadlicz- stvo (A : tkadlystwo B) — Veles. aid. thadlistvo v. tkadliéstvo thadlnicé f. = textorium 2656 tkadlnicze (trojslabiéné) = Veles. (tkad1nie omylem) atd. (Zty: Hus E. YI, 352 — tkanice.) — textrix v. tkadlicé.
Strana 479
tkidlo — topořišče tkádlo nt. — contextura 1929 tkadlo (vým prostěradlo) -- Zid. vkp. krak. Ję. aid. tkanicé f. — pretexta 1862 tkanyczye (BD : tkanicze A) — Boh. 551 (tka- nycze) — Vele&. aid. tkys m. = scurrio 1136 tkis; Georges | scurra — Pflastertreter, Stutzer, Pos- senreisser, Schmarotzer aid. Svoun. sté. tkysiti. tle f. = yle (H 04m) Vokab. 329 tla „de theologia'* (= Jmota, (pra)ldika). Kla- ret za do tlusë. Né. dial. mor. tla = strop Je, Kt, Bart.; pol. tio = půda. tlaba v. tlaka zlażenie ni. v. potlaëenie tlaka f. = pubs (inísto pubcs, pro metrum) 1305 tlaka = Boh. 457 tlaky = Wiesb. 494 tlaky = Nom. 67'b tlaky = Lact. ilaby (omylem) ,,hteben, místo pod pupkem élovétím, hachle, pecten, pu- bes inferior viri vel mulieris" Jg. ilaky v. tlaka tlatolisée nt. = lodus 719 tlatoliscze ABCD (rym valdišče); kontext lán, kyta, valdišče, pýří, tlatolišče, otava, mech..; mé, tratolisté, dial. tratoïisté = louze atp. Jg. Kt. -ilenie v. zetlenie -tlesk v. roztlesk ilué f. - cantabra 1826 tlucz AB = Boh. 816 (var. klucz dial) — Wiesb. 1115 atd., ně. Srot; Georges ,,cantabrum — Kleie von Weizen oder Gerste''. thik m. = contus 2648 tluk = Boh. 707, 926 = Wiesb. 1237 = Veles. ald. -lluh v. pritluk tlumok m. — mantica 2148 tlumok AB = Boh. 587 = Wicsb. 634 ald. ilust v. tlustan ilustan m. — astara 403 tlustan (A: B trustan; vým ohulban) „„piscis“ = Veleš. tlust; možno, že nyní ryba tloust, cyprinus. tlusténka f. — spissa 1158 Tlustyenka; mezi jmény lehkých žen. tlustost f. = spissitudo 1536 tlustost (rym rozmyslnost) ald. tlusty adj. = spissus 103 tlusti aid. iluść m.? — grossa 914 tlusscz ,,boletus'' = RVodn. 50%a. Patrně utvořeno podle lal. (Zty mezná nic podobniho.y Isti v. tluść 179 tlusé f. — yle (— fr, materia) 36 tlussye (vým dušč); při jménech kosmickych, mini se prahmota. Souvist nejspise s tla ve Vokab. (v. t.), nebo snad zkażeno z tlûsèé — vastitas 2. Paral. IV, 6 bib. sté. (BOlom., BHlah. aid.). tma f, — tenebre 17 tma — Boh. 27 — Lact. V VIIIVb (tenebre tmy) aid. -legio 2052 tma - : Vokab. 600 = Boh. 914 :Wiesb. 1225 atd.; mej- spiśe puvodu cirkevnEslovanského, ale již « doby siarsi. ło v. ten a proto toboleénik m. — perulcator 2600 tobolecz- nik — Boh. 899 (periculator) Veles. aid. Jg. cituje ze Zid. vkp. tobolník pe- rator, as? omwlem. tobolka f. - pera 1885 tobolka — Boh. 578 atd.: slé. téz tobolicè. -toč v. otoč, vozotoč -ločišče v útočišče tok v tek -lok v. otok, potok, zátok tok m. = diculus 250 tok (A : B dricolus trok mylně) - tok Fysiol. 297 mg. („semper clamat, ut aves illaqucarct') =— RVodñ. 47 IYb (tek omylem) aid. Jg. „tok =: hlas ptáků volavých n. p pěnkav, jíkavců atd." -loka v. zátoka -loky v. patoky tolikost m. = tantitas 1492 tolikost (rým piknosnost). -lon v. náton tóné f. gurges 359 tonye (AB : onye G) ald.; né. tûné, tůň. -lopa v. potopa, zátopa -lopenie v. zatopenie, utopenie tu- topenicé {. = offa 1794 topenicze (rým hubicé) — Boh. 543 topenyczye — Wiesb. 616 topeniczie — Veleś. aid. Né. topinka, slc. hrjanka. topič m. = calefactor 2241 topicz at. topol m. — populus 647 topol (ABG: Trial. topel omylem) = Boh. 246 — Rostl.Drk. 181%a = Slov.A 10 = Rostl. 94"b = RVodi. 46a Rostl. D 81", 91"b atd., hojně v rostl. topolinky pl. f. = popolina 694 topolinki ABC (: plody topolu). topořišče nt. — tenda 2034 toporzy sscze (B : Toporzisstie A) = topořiště Žid. vhp. Jg. — Wiesb. 1416 toporzisstie - - Vele&. aid.
tkidlo — topořišče tkádlo nt. — contextura 1929 tkadlo (vým prostěradlo) -- Zid. vkp. krak. Ję. aid. tkanicé f. — pretexta 1862 tkanyczye (BD : tkanicze A) — Boh. 551 (tka- nycze) — Vele&. aid. tkys m. = scurrio 1136 tkis; Georges | scurra — Pflastertreter, Stutzer, Pos- senreisser, Schmarotzer aid. Svoun. sté. tkysiti. tle f. = yle (H 04m) Vokab. 329 tla „de theologia'* (= Jmota, (pra)ldika). Kla- ret za do tlusë. Né. dial. mor. tla = strop Je, Kt, Bart.; pol. tio = půda. tlaba v. tlaka zlażenie ni. v. potlaëenie tlaka f. = pubs (inísto pubcs, pro metrum) 1305 tlaka = Boh. 457 tlaky = Wiesb. 494 tlaky = Nom. 67'b tlaky = Lact. ilaby (omylem) ,,hteben, místo pod pupkem élovétím, hachle, pecten, pu- bes inferior viri vel mulieris" Jg. ilaky v. tlaka tlatolisée nt. = lodus 719 tlatoliscze ABCD (rym valdišče); kontext lán, kyta, valdišče, pýří, tlatolišče, otava, mech..; mé, tratolisté, dial. tratoïisté = louze atp. Jg. Kt. -ilenie v. zetlenie -tlesk v. roztlesk ilué f. - cantabra 1826 tlucz AB = Boh. 816 (var. klucz dial) — Wiesb. 1115 atd., ně. Srot; Georges ,,cantabrum — Kleie von Weizen oder Gerste''. thik m. = contus 2648 tluk = Boh. 707, 926 = Wiesb. 1237 = Veles. ald. -lluh v. pritluk tlumok m. — mantica 2148 tlumok AB = Boh. 587 = Wicsb. 634 ald. ilust v. tlustan ilustan m. — astara 403 tlustan (A: B trustan; vým ohulban) „„piscis“ = Veleš. tlust; možno, že nyní ryba tloust, cyprinus. tlusténka f. — spissa 1158 Tlustyenka; mezi jmény lehkých žen. tlustost f. = spissitudo 1536 tlustost (rym rozmyslnost) ald. tlusty adj. = spissus 103 tlusti aid. iluść m.? — grossa 914 tlusscz ,,boletus'' = RVodn. 50%a. Patrně utvořeno podle lal. (Zty mezná nic podobniho.y Isti v. tluść 179 tlusé f. — yle (— fr, materia) 36 tlussye (vým dušč); při jménech kosmickych, mini se prahmota. Souvist nejspise s tla ve Vokab. (v. t.), nebo snad zkażeno z tlûsèé — vastitas 2. Paral. IV, 6 bib. sté. (BOlom., BHlah. aid.). tma f, — tenebre 17 tma — Boh. 27 — Lact. V VIIIVb (tenebre tmy) aid. -legio 2052 tma - : Vokab. 600 = Boh. 914 :Wiesb. 1225 atd.; mej- spiśe puvodu cirkevnEslovanského, ale již « doby siarsi. ło v. ten a proto toboleénik m. — perulcator 2600 tobolecz- nik — Boh. 899 (periculator) Veles. aid. Jg. cituje ze Zid. vkp. tobolník pe- rator, as? omwlem. tobolka f. - pera 1885 tobolka — Boh. 578 atd.: slé. téz tobolicè. -toč v. otoč, vozotoč -ločišče v útočišče tok v tek -lok v. otok, potok, zátok tok m. = diculus 250 tok (A : B dricolus trok mylně) - tok Fysiol. 297 mg. („semper clamat, ut aves illaqucarct') =— RVodñ. 47 IYb (tek omylem) aid. Jg. „tok =: hlas ptáků volavých n. p pěnkav, jíkavců atd." -loka v. zátoka -loky v. patoky tolikost m. = tantitas 1492 tolikost (rým piknosnost). -lon v. náton tóné f. gurges 359 tonye (AB : onye G) ald.; né. tûné, tůň. -lopa v. potopa, zátopa -lopenie v. zatopenie, utopenie tu- topenicé {. = offa 1794 topenicze (rým hubicé) — Boh. 543 topenyczye — Wiesb. 616 topeniczie — Veleś. aid. Né. topinka, slc. hrjanka. topič m. = calefactor 2241 topicz at. topol m. — populus 647 topol (ABG: Trial. topel omylem) = Boh. 246 — Rostl.Drk. 181%a = Slov.A 10 = Rostl. 94"b = RVodi. 46a Rostl. D 81", 91"b atd., hojně v rostl. topolinky pl. f. = popolina 694 topolinki ABC (: plody topolu). topořišče nt. — tenda 2034 toporzy sscze (B : Toporzisstie A) = topořiště Žid. vhp. Jg. — Wiesb. 1416 toporzisstie - - Vele&. aid.
Strana 480
480 -lor v. útor arrigena 827 Torzicz AB »,herba ignota‘‘ — satirion torzicz muû- dovka Lék. B 128" — satyrion 1440 Jg. (— mud'atka) atd. Nyní — ophrys Kt. Tovara m.. Sacianus 965 tovara (kon- text Polenin, Tovara, l'landrsky, Avi- anskÿ — mezt jinény ndrodu). tovafiś m. — socius 1116 towarziss = Boh. 761 — Wiesb. 1028 == Lact. atd. tovafisek m. — sociellus 1782 tovarzisek (výsn sáséd). (Zty. té£ v Alx. pov. Klem. A 10" hl. 5.) tovaři(š)stvie nt. = societas 1763 tova- rzistvie aid. tracenec v. z(a)tracenec, potracenec tracenie nt.- colic. 1685 traczenye (B : A tarzenie, Triul. Tatrzeny, myl- nym čtením zkratky tra) atd.; — dáveni, vrhnutí Jg. tratec m. — cileus 1898 traczecz AB - Mam. A 31'Y (oras onvylem); asi z bible tracec — torques Isa. IIT, 18 (. Vy- bor I, 338) atd. trachvos! v. tYasochvost tořič m. =: trakać m. — porta (A:B porto) 2230 | trakacz (A: B trakarz) -rozhodnutí je těžké; původně z něm. Tráger bylo trákař, časem příponou počeštěno o tra- | kač, mě. trakař (= kolečko). trakař v. trakać traky pl. m. = cola (A : B tola) 2166 traki AB (rým dlahy); srovn. (Smrt) navieZe nás plnv trakv Vit. 34" aid. Z nemi. tram m. = laquearia 1955 (rým rám) : ald. Z něm. trañk m. = sapa 1840 trank (A B kc- strank, omylem) (kontext nápoj, traňk, pivo...) = Boh. 657 (var. trunk dial.) — Wiesenb. aid. Z něm. WVap- v. tYép- tram AB Boh. 603 — Wiesb. 836 . irapec m. — vexator 1218 Trapecz ABG | = Veleś. Zaniklo. tapel v. trupel trápenie nt.- vexacio 1545 trapenye AB (rym ktiZovanie) -- Vele&. aid. trápiti v. trápenie trasochvost m. tropa 288 trzasochwost (A:B trachwost omylem) — trzasso- chwost Nn 65'a — Mam. A. 14* (an&- craculus, mylné tlumo£ent) aid.; bozd£i, jimým tlumčoentm, ttasotit(ka); ,,vola- toii -- ttémcha. tilia campestria'. Se; pairnë tiesti- chvost (t)ropa Zid. vkp. Jg. (omy!). -Iráta v. ztráta -iratec v. ztratec tratili v. tracenie -trova. v. ztrava tráva f. — gramen 760 trava AG (rim pastva) — Boh. 316 ad. tróvenie nt. — *intoxicacio (.Vencik; ipo- cinacio A omylem) 1540 travenye; srot'n. toxicacio travenie Synon. P 4^4, toxi- cacio slove trawenyc jedovaté Lék. B 203a ad. rävenina v. trávenka trévenka f. — venifica 1182 trawenka AB, né. travicka; rkp. G na uvedenéin místě, íi jménech -loëinnÿch żem, rménil text: venificia traweniny, patrné úmyslně. lrávili v. trávenie trávnicé pl. f. : groda 897 trawnyczyc (B:A trawnycze) „fraga” — RVodń. 50'b trawnicze afd. Srown. ,,vezmi mensie jahody, ješto slovú trawnice a jsú prvnie jahody s velikonoci'" z Jádra uvddi Jg.; trawne yahody groda Rstl. I' 36. trávník m. — viridaria 745 trawnyk AG (verš nemá rýmu) = Boh. 280 — Veles. =: travnijk pratum Lact. R IYb old. travnÿ v trávnicé trbuchan m. = cocotala 824 trzbuchan ,lgnota herba''; nc. dial. fbuchan (Turnovsko) ałd.; srovn. osobni jmćno Trbechan ok. vr. 1400 (patrně misto Třbuchan omylem) Menitk, Jicin, 75 ala. irdlice v. trlicé trdlinczie v. trdlnicé trdlnicé f. — marteolum 2059 trdlnyczye (B: Trdlnycze A), koniext reSeto, trdlni- cé, martareollum ptítluk -.. Boh. 706 trdlnizce — trdlinczio Wiesb. 955 — Veleś. == Żid. rkp. (mortarium) Jg. atd. trdlo nt. — tribulum 2023 trdlo AB (rým cédidlo) — Boh. 704 — Wiesb. 951 — Vele&. afd. -ifebie v. potíébie -lfebné v. potíébné -Iffbovna v. potfébovna třčšd- v. třied- třémcha f. = crepanus 649 trzyemcha (B : AC trzemcha) — Boh. 262 Wiesb. 284 — Vele$. trzemcha — Lact. KK VI'a atd.; né. stemcha; strom.
480 -lor v. útor arrigena 827 Torzicz AB »,herba ignota‘‘ — satirion torzicz muû- dovka Lék. B 128" — satyrion 1440 Jg. (— mud'atka) atd. Nyní — ophrys Kt. Tovara m.. Sacianus 965 tovara (kon- text Polenin, Tovara, l'landrsky, Avi- anskÿ — mezt jinény ndrodu). tovafiś m. — socius 1116 towarziss = Boh. 761 — Wiesb. 1028 == Lact. atd. tovafisek m. — sociellus 1782 tovarzisek (výsn sáséd). (Zty. té£ v Alx. pov. Klem. A 10" hl. 5.) tovaři(š)stvie nt. = societas 1763 tova- rzistvie aid. tracenec v. z(a)tracenec, potracenec tracenie nt.- colic. 1685 traczenye (B : A tarzenie, Triul. Tatrzeny, myl- nym čtením zkratky tra) atd.; — dáveni, vrhnutí Jg. tratec m. — cileus 1898 traczecz AB - Mam. A 31'Y (oras onvylem); asi z bible tracec — torques Isa. IIT, 18 (. Vy- bor I, 338) atd. trachvos! v. tYasochvost tořič m. =: trakać m. — porta (A:B porto) 2230 | trakacz (A: B trakarz) -rozhodnutí je těžké; původně z něm. Tráger bylo trákař, časem příponou počeštěno o tra- | kač, mě. trakař (= kolečko). trakař v. trakać traky pl. m. = cola (A : B tola) 2166 traki AB (rým dlahy); srovn. (Smrt) navieZe nás plnv trakv Vit. 34" aid. Z nemi. tram m. = laquearia 1955 (rým rám) : ald. Z něm. trañk m. = sapa 1840 trank (A B kc- strank, omylem) (kontext nápoj, traňk, pivo...) = Boh. 657 (var. trunk dial.) — Wiesenb. aid. Z něm. WVap- v. tYép- tram AB Boh. 603 — Wiesb. 836 . irapec m. — vexator 1218 Trapecz ABG | = Veleś. Zaniklo. tapel v. trupel trápenie nt.- vexacio 1545 trapenye AB (rym ktiZovanie) -- Vele&. aid. trápiti v. trápenie trasochvost m. tropa 288 trzasochwost (A:B trachwost omylem) — trzasso- chwost Nn 65'a — Mam. A. 14* (an&- craculus, mylné tlumo£ent) aid.; bozd£i, jimým tlumčoentm, ttasotit(ka); ,,vola- toii -- ttémcha. tilia campestria'. Se; pairnë tiesti- chvost (t)ropa Zid. vkp. Jg. (omy!). -Iráta v. ztráta -iratec v. ztratec tratili v. tracenie -trova. v. ztrava tráva f. — gramen 760 trava AG (rim pastva) — Boh. 316 ad. tróvenie nt. — *intoxicacio (.Vencik; ipo- cinacio A omylem) 1540 travenye; srot'n. toxicacio travenie Synon. P 4^4, toxi- cacio slove trawenyc jedovaté Lék. B 203a ad. rävenina v. trávenka trévenka f. — venifica 1182 trawenka AB, né. travicka; rkp. G na uvedenéin místě, íi jménech -loëinnÿch żem, rménil text: venificia traweniny, patrné úmyslně. lrávili v. trávenie trávnicé pl. f. : groda 897 trawnyczyc (B:A trawnycze) „fraga” — RVodń. 50'b trawnicze afd. Srown. ,,vezmi mensie jahody, ješto slovú trawnice a jsú prvnie jahody s velikonoci'" z Jádra uvddi Jg.; trawne yahody groda Rstl. I' 36. trávník m. — viridaria 745 trawnyk AG (verš nemá rýmu) = Boh. 280 — Veles. =: travnijk pratum Lact. R IYb old. travnÿ v trávnicé trbuchan m. = cocotala 824 trzbuchan ,lgnota herba''; nc. dial. fbuchan (Turnovsko) ałd.; srovn. osobni jmćno Trbechan ok. vr. 1400 (patrně misto Třbuchan omylem) Menitk, Jicin, 75 ala. irdlice v. trlicé trdlinczie v. trdlnicé trdlnicé f. — marteolum 2059 trdlnyczye (B: Trdlnycze A), koniext reSeto, trdlni- cé, martareollum ptítluk -.. Boh. 706 trdlnizce — trdlinczio Wiesb. 955 — Veleś. == Żid. rkp. (mortarium) Jg. atd. trdlo nt. — tribulum 2023 trdlo AB (rým cédidlo) — Boh. 704 — Wiesb. 951 — Vele&. afd. -ifebie v. potíébie -lfebné v. potíébné -Iffbovna v. potfébovna třčšd- v. třied- třémcha f. = crepanus 649 trzyemcha (B : AC trzemcha) — Boh. 262 Wiesb. 284 — Vele$. trzemcha — Lact. KK VI'a atd.; né. stemcha; strom.
Strana 481
trómchy — třčvle, trèmchy pl. f. — crepania 685 trzyemchy (B : AC trzemchi; rym bziny) — Boh. 273 = trzemchi RVodň. 50% ald.; plody. třemklovce? = terdia 858 trzemklowcze (rým Бойе dřevce) „ignota herba“. trén m. = dragma (= Jody) 2048 trzyn, tren (jen v B, A nemá, nejisio). třen v. stržen -ižčna v. polutfena trènek m. = manubria 1907 trzenek (rym obojéek) atd. trénie nt. = tersio 1386 trzenye (rym polibenie) ald. trénoZka f. = tripes 2036 trenozka AR (kontext renlík, trénožka, obruč, stúpa, prosticé) aid. Né. třínožka. tfép m. = rupa 2067 trzyep (B : trzep А) ald.; né. sttep. trepacka 1. — nebria 2019, trzepaczka AB (kontext čber, suden, nosidla, tře- packa, panvicé, čbán, lopata) Boh. 682 — Wiesb. 927 — Vele$. atd. tépéek v. tfiepek tépec m. — licium 1933 trzepecz (A: czyepecz B omylem) — Boh. 846 trzyć: pecz (var. trzapacz dial.) — Nn 65'a = Veleš. atd. Ná. tfapec, strapec. Výklad < Lact. u Jgm. „filum innodatum telae, per quod stamen trahitur et licitur''; takléz Georges. — tricamen Boh. 639 trzepecz (var. strzyepecz dial); Klarel za to úplet. ırepenie nt. = peripatesma (= NEOLME- тасиа) 1931 trzepenie AB — Wiesb. 1291 = Veleš. (przepanye omylem) atd. Výklad z Lact. u Jag. „třepení neb třepci, fractillus s. cauda vel fragmen panni fissi causa ornatus, pendens oxteriori parte“ Hepiti v. třepenie Weselka v. třešetka třesk m. = rage 1403 trzesk (kontext Givodár, hádce, tresk, obráncé); »ejasné, snad nějaký pokus překladu biblického racha? (Sr. ttesk Comest. 275"a: ZLy.» třeskánie nt. — fragor 183 trzeskanye — Mam. F 89'b — Veleš. atd.; ně. třískání. lfcskali v. tłeskanie tresktók m. — corrector 1063 Tresktak (A : C trsktal omylem). (tresktalivá 1. — satira Vokab. 378 tresk- talywa.,,de ethica" — nevmělé. V. Vlaj$hans: Klaret, If 481 trésnë f. — scabra 1936 trzesnye (Rontext kosmóć, tfesne, poślvka). — peripetasma Boh. 369 trzycsnyc ald.; Klaret za lo ttcpenie. trest (. = arundo 920 trest ABG = Boh. 365 — Wiesb. 388 — Mam. A 14" = Rstl. Drk. 178" — Nn 66% atd. lvest(o)- v. treskt(a) trussator 1175 Trestarz (m. truffator?), kontext prositel, trostaf, lhostajnik.. trestať m. L'estichvost v. tfasochvost tresetka f. = crebina 649 trzessetka (A : В rzessetka) ,,planta specialis“; snad inísto řešetka (jak má B) — a lo snad souvislé s řešetlák? | třešně f. — ccrusus 654 trzyessnye (BG:A tresnye, rým osné) Boh. 253 — Wiesb. 280 = trzessnie Lact. KK VI'a atd.; Je. střešně; — strom. = cerusa 682 trzesnye (AG: rým višně) — Boh. 268 trzyesnye — Wiesb. 280 — cerosa dulcia.trziessnie Rstl. Drk. 183a «ld.; — plody. tfëa f. = (hora) tercia 2416 trzieta (as? jen pvo metrum W). třetenek m. = trinco 424 trzetenck »piscis" (»ewméle, asi podle trin-co: trin-us), vým: ohltník se však neshoduje úplně. [třetí adj. — tercius Vokab. 602 trzety ald. tře(li)na v. dvojetfena [třetina 1. — tercius Vokab. 269 trzetyna „de astronomia'' (kontext sedmost epac- ta, třetina tercius?) = tercius, pars terna Vokab. 692 trze- tyna ,de numeris". Helinic v. tYetnicé třetníce f. — (febris) terciana 1719 trzet- nyczye (B: A Trzetnycze); asi jen pro metrum ^o, jinak stě. třeti(n)- nicé. Ifevec m. — nuptoria 803 trzevecz ,,fru- menta''. tfévi m. — calceus 1935 trzeví — Boh. 581 (var. trzycwycz dial.) aid. Ni. stre- vic. Fic v. trávi wóvle f. — tronile 395 trzyewle (B: trzowle AG) ,,piscis" Boh. 85 Vcle&. :: Lact. aid. Srocn. trzyewle gulnus Vít. Vocb. I, 365. 31
trómchy — třčvle, trèmchy pl. f. — crepania 685 trzyemchy (B : AC trzemchi; rym bziny) — Boh. 273 = trzemchi RVodň. 50% ald.; plody. třemklovce? = terdia 858 trzemklowcze (rým Бойе dřevce) „ignota herba“. trén m. = dragma (= Jody) 2048 trzyn, tren (jen v B, A nemá, nejisio). třen v. stržen -ižčna v. polutfena trènek m. = manubria 1907 trzenek (rym obojéek) atd. trénie nt. = tersio 1386 trzenye (rym polibenie) ald. trénoZka f. = tripes 2036 trenozka AR (kontext renlík, trénožka, obruč, stúpa, prosticé) aid. Né. třínožka. tfép m. = rupa 2067 trzyep (B : trzep А) ald.; né. sttep. trepacka 1. — nebria 2019, trzepaczka AB (kontext čber, suden, nosidla, tře- packa, panvicé, čbán, lopata) Boh. 682 — Wiesb. 927 — Vele$. atd. tépéek v. tfiepek tépec m. — licium 1933 trzepecz (A: czyepecz B omylem) — Boh. 846 trzyć: pecz (var. trzapacz dial.) — Nn 65'a = Veleš. atd. Ná. tfapec, strapec. Výklad < Lact. u Jgm. „filum innodatum telae, per quod stamen trahitur et licitur''; takléz Georges. — tricamen Boh. 639 trzepecz (var. strzyepecz dial); Klarel za to úplet. ırepenie nt. = peripatesma (= NEOLME- тасиа) 1931 trzepenie AB — Wiesb. 1291 = Veleš. (przepanye omylem) atd. Výklad z Lact. u Jag. „třepení neb třepci, fractillus s. cauda vel fragmen panni fissi causa ornatus, pendens oxteriori parte“ Hepiti v. třepenie Weselka v. třešetka třesk m. = rage 1403 trzesk (kontext Givodár, hádce, tresk, obráncé); »ejasné, snad nějaký pokus překladu biblického racha? (Sr. ttesk Comest. 275"a: ZLy.» třeskánie nt. — fragor 183 trzeskanye — Mam. F 89'b — Veleš. atd.; ně. třískání. lfcskali v. tłeskanie tresktók m. — corrector 1063 Tresktak (A : C trsktal omylem). (tresktalivá 1. — satira Vokab. 378 tresk- talywa.,,de ethica" — nevmělé. V. Vlaj$hans: Klaret, If 481 trésnë f. — scabra 1936 trzesnye (Rontext kosmóć, tfesne, poślvka). — peripetasma Boh. 369 trzycsnyc ald.; Klaret za lo ttcpenie. trest (. = arundo 920 trest ABG = Boh. 365 — Wiesb. 388 — Mam. A 14" = Rstl. Drk. 178" — Nn 66% atd. lvest(o)- v. treskt(a) trussator 1175 Trestarz (m. truffator?), kontext prositel, trostaf, lhostajnik.. trestať m. L'estichvost v. tfasochvost tresetka f. = crebina 649 trzessetka (A : В rzessetka) ,,planta specialis“; snad inísto řešetka (jak má B) — a lo snad souvislé s řešetlák? | třešně f. — ccrusus 654 trzyessnye (BG:A tresnye, rým osné) Boh. 253 — Wiesb. 280 = trzessnie Lact. KK VI'a atd.; Je. střešně; — strom. = cerusa 682 trzesnye (AG: rým višně) — Boh. 268 trzyesnye — Wiesb. 280 — cerosa dulcia.trziessnie Rstl. Drk. 183a «ld.; — plody. tfëa f. = (hora) tercia 2416 trzieta (as? jen pvo metrum W). třetenek m. = trinco 424 trzetenck »piscis" (»ewméle, asi podle trin-co: trin-us), vým: ohltník se však neshoduje úplně. [třetí adj. — tercius Vokab. 602 trzety ald. tře(li)na v. dvojetfena [třetina 1. — tercius Vokab. 269 trzetyna „de astronomia'' (kontext sedmost epac- ta, třetina tercius?) = tercius, pars terna Vokab. 692 trze- tyna ,de numeris". Helinic v. tYetnicé třetníce f. — (febris) terciana 1719 trzet- nyczye (B: A Trzetnycze); asi jen pro metrum ^o, jinak stě. třeti(n)- nicé. Ifevec m. — nuptoria 803 trzevecz ,,fru- menta''. tfévi m. — calceus 1935 trzeví — Boh. 581 (var. trzycwycz dial.) aid. Ni. stre- vic. Fic v. trávi wóvle f. — tronile 395 trzyewle (B: trzowle AG) ,,piscis" Boh. 85 Vcle&. :: Lact. aid. Srocn. trzyewle gulnus Vít. Vocb. I, 365. 31
Strana 482
182 tièvo — trojecvslné. trévo nt. = viscus 1292 trzevo afd. IFiescka v. trieska = viscera Boh. 440 trzyewa (var. lieti v. tYénie strzyewa. dial.) — Rstl. Drk. 191* aid. trh m. = forum 2087 trh = Boh. 736 ald. Koňský trh = ypodromium (— imo- Ovüurov) 2097 konski trh AB — Veles. ald.; za to v Bohemud/i trzisée kodské, v. tb. -lrhać .. utrhaé -Irhinic v. utxhánie, vytrhánie trhlen v. trchlen /rhnúli u. teżen trhovan m. — circumforanus 2193 trho- van AB = Veleš. atd. uchlen m. — fiscınula (m fusc—?) 2523 Trchlen, při názvech mlynářských klopot, pytlevnice, trchlen. úpolen, kráce.., m. trhlen? <Z/y. syova. trhel — velky klin, jimż se kolou odzemky a pafezy, nazývají chodští dřevaři vhodně trhel. J F. Brušku Nár. Listy, 1916, feuill., i. 78, str. 1.) /Ficel- i. tiide- Itri(e) num. = tres Vokab. 588 trzy. : dragma Vokab. 664 trzysarty ald. Srovn. třinádct(ý), třidcictý, třista a třikrát. třidcéli v. třidcietý [třídcictý numer. = tricesimus Vokab. 614 (T>Rzydezyety; snad omyl m. třidečti triginta, ale možno 1, že vytvořeno třidcic- tv, srovn. Ctyfidciety. trieda | .. vicaria 1047 trzicda dobrodicda) AG add., střída. Srovn. neda. triednik m. - (rym né. vicarius 1031 trzicduik (rym. dobrodienik) Boh. 391 (var. wykarz dial.) — stiiednik Lact. y I[ Ya atd., ně. kaplan, vikář. třiepek m vrchulek, - resticula 2067 trziepek (rym A : B trzycpczek) — Veles. Wiesenb. 1434 (testicula) ald., n. stripek. Wies w. l. trés- trieska (. — hastula 2010 trzieska (A . B strzyetsczka, íslo tíleSCka?) — rym čieška, kontext čieška, sčkadlo, tirio$ka, tvotidlo . ,,utensilia''. triesla pl. nt. diafragma 483 Trziesla AB = boh. 45% atd. sist. črěsla lumbi. ieslo nt. — allatum 2553 trzieslo (vým obáslo) — Boh. 858 — Lact. atd. | trnoslavy pl. f. = (třikrát adv. — ter Vokab. 655 trzykrat ald. Sroon. tii. in v. trén (tfinädct num. — XIII Vokab. 591 trzy- nadczt eld. Srovn. t(imádcty. {tfinädctÿ num. — tredecimus Vokab. 607 trzynadczty wld. tripel v. tipel ist v. Wist (trista num. — trecenta. Vokab. 595 trzy- sta ald. Srovn. třístý. (tfísty num. trecentesimus Vokab. 619 trzysty «td. AS v. vytříš tříšť? — ecxema 785 trzist „de semine“; kontext váha, kořec, tříšť, stoh, došek; srovn. mě. tříšť — poupě vinné wus. Jg. trlicá f. — fixorium 2571 trlicze — Doh. 840 = Boh. lex. 184 ald.; srovn. tres trlicze XIV‘ Inv. Brevn. 305; né. trdlice. trn m. = spina 644 trn AG = Boh. 249 =: Wiesb. 270, 36^ atd. trnka f. — cinus 657 trnka AB - Boh. 249 — Wiesb. 294 (pinnus omylem) ald.; — slrom. trnky pl. f. — cina 682 triki ABG Boh. 271 ald.; — ovoce. plurna 698 Trnoslawy (AC : B troslawy Palrným omylem) Veleś. (trnoslawy rovněž omyleur) trnoslawka Rosi trnosliva, trnoslivka, po/sky tarnosliwa, tarnosliwka, coż ovšem je velmi pravdě- podobná oprava znění vuhopisného; prunus insititia Linn, doklady 'trnosliva) weddl z Dobrovského. ZI: At. VII, 930 trnosavy od IKKdyně.> g. Je. uvádí heslo né. dol lid trmoslivy v. trnoslavy -Irnutie v. ztrnutie -triulia v. ztrnutina (trój numer. — trinarius Vokab. 626 trov ald., pozdeji truj, nyitt troji. triplex Vokab. 649 trov ald. Srovn. trojecestné, trojeküt a trojopiesn. trojan m. — tribrachus (= (oífloeyva Sv) Vokab. 23 troyan „de gramma- tica; zanihlo. [trojecéstuó adj pl. = artes) (riviales Vokab. 468 trogeczestne (var. trogecz- stwie, Palrně omylem) „de artibus“.
182 tièvo — trojecvslné. trévo nt. = viscus 1292 trzevo afd. IFiescka v. trieska = viscera Boh. 440 trzyewa (var. lieti v. tYénie strzyewa. dial.) — Rstl. Drk. 191* aid. trh m. = forum 2087 trh = Boh. 736 ald. Koňský trh = ypodromium (— imo- Ovüurov) 2097 konski trh AB — Veles. ald.; za to v Bohemud/i trzisée kodské, v. tb. -lrhać .. utrhaé -Irhinic v. utxhánie, vytrhánie trhlen v. trchlen /rhnúli u. teżen trhovan m. — circumforanus 2193 trho- van AB = Veleš. atd. uchlen m. — fiscınula (m fusc—?) 2523 Trchlen, při názvech mlynářských klopot, pytlevnice, trchlen. úpolen, kráce.., m. trhlen? <Z/y. syova. trhel — velky klin, jimż se kolou odzemky a pafezy, nazývají chodští dřevaři vhodně trhel. J F. Brušku Nár. Listy, 1916, feuill., i. 78, str. 1.) /Ficel- i. tiide- Itri(e) num. = tres Vokab. 588 trzy. : dragma Vokab. 664 trzysarty ald. Srovn. třinádct(ý), třidcictý, třista a třikrát. třidcéli v. třidcietý [třídcictý numer. = tricesimus Vokab. 614 (T>Rzydezyety; snad omyl m. třidečti triginta, ale možno 1, že vytvořeno třidcic- tv, srovn. Ctyfidciety. trieda | .. vicaria 1047 trzicda dobrodicda) AG add., střída. Srovn. neda. triednik m. - (rym né. vicarius 1031 trzicduik (rym. dobrodienik) Boh. 391 (var. wykarz dial.) — stiiednik Lact. y I[ Ya atd., ně. kaplan, vikář. třiepek m vrchulek, - resticula 2067 trziepek (rym A : B trzycpczek) — Veles. Wiesenb. 1434 (testicula) ald., n. stripek. Wies w. l. trés- trieska (. — hastula 2010 trzieska (A . B strzyetsczka, íslo tíleSCka?) — rym čieška, kontext čieška, sčkadlo, tirio$ka, tvotidlo . ,,utensilia''. triesla pl. nt. diafragma 483 Trziesla AB = boh. 45% atd. sist. črěsla lumbi. ieslo nt. — allatum 2553 trzieslo (vým obáslo) — Boh. 858 — Lact. atd. | trnoslavy pl. f. = (třikrát adv. — ter Vokab. 655 trzykrat ald. Sroon. tii. in v. trén (tfinädct num. — XIII Vokab. 591 trzy- nadczt eld. Srovn. t(imádcty. {tfinädctÿ num. — tredecimus Vokab. 607 trzynadczty wld. tripel v. tipel ist v. Wist (trista num. — trecenta. Vokab. 595 trzy- sta ald. Srovn. třístý. (tfísty num. trecentesimus Vokab. 619 trzysty «td. AS v. vytříš tříšť? — ecxema 785 trzist „de semine“; kontext váha, kořec, tříšť, stoh, došek; srovn. mě. tříšť — poupě vinné wus. Jg. trlicá f. — fixorium 2571 trlicze — Doh. 840 = Boh. lex. 184 ald.; srovn. tres trlicze XIV‘ Inv. Brevn. 305; né. trdlice. trn m. = spina 644 trn AG = Boh. 249 =: Wiesb. 270, 36^ atd. trnka f. — cinus 657 trnka AB - Boh. 249 — Wiesb. 294 (pinnus omylem) ald.; — slrom. trnky pl. f. — cina 682 triki ABG Boh. 271 ald.; — ovoce. plurna 698 Trnoslawy (AC : B troslawy Palrným omylem) Veleś. (trnoslawy rovněž omyleur) trnoslawka Rosi trnosliva, trnoslivka, po/sky tarnosliwa, tarnosliwka, coż ovšem je velmi pravdě- podobná oprava znění vuhopisného; prunus insititia Linn, doklady 'trnosliva) weddl z Dobrovského. ZI: At. VII, 930 trnosavy od IKKdyně.> g. Je. uvádí heslo né. dol lid trmoslivy v. trnoslavy -Irnutie v. ztrnutie -triulia v. ztrnutina (trój numer. — trinarius Vokab. 626 trov ald., pozdeji truj, nyitt troji. triplex Vokab. 649 trov ald. Srovn. trojecestné, trojeküt a trojopiesn. trojan m. — tribrachus (= (oífloeyva Sv) Vokab. 23 troyan „de gramma- tica; zanihlo. [trojecéstuó adj pl. = artes) (riviales Vokab. 468 trogeczestne (var. trogecz- stwie, Palrně omylem) „de artibus“.
Strana 483
Irojekůt — truskač. lrojeistvie v. trojecestné trojekur v. trojeküt (urojekit m. — trigonus Vokub. 248 tro- gekur (Patrně omylem; var. troget snad odchylkou) „de geometria“. (trojepiesn f. — triumphus Vokab. 381 trogepyesn „de cthica'’, preklud me- obrainy. irojet v. trojeküt trojicé f. = trinitas Vokab. 661 trogycze (v Poctáfstut) aid. = Trinitas 48 trogicze (A Trial... eczye C, poroucháno) atd. (trojná adj. = tripla 241 troyna „de aris- metrica''. trón m. — tronus 2429 tron a/d., nc. trün. Z latiny. trok v. tok tróska f. — scorea 2623 troska (kontext ohnivo, tróska, okuje, kle&tc..) — J3oh. 877 = Wiesb. 1196 — Mam. A 35* - Vele&. (truska) «d., mé. obyčejně struska. 44s? biblichého puvodu. troskel m. = rancor 492 troskel AB (rym ból); koniext krev, lajno, hovno, vosk, troskel, ból „de animalium natura" Veleś.; Georges „rancor = das Ranzige, der ranzige Geruch''. Jg. Ki. ćtou tros- ket troskot, ale neprávem; Hanka v veistfiku Zblvky má správné troskel, jež zaručuje rým. trosket v. troskel lroslavy v. trnoslavy -troSek v. potrosek trpaslek m. — gnanus 307 trzpuslek ABG (rym. piedimuZicek) , monstrosi homi- nes'' — Boh. 395 — Wiesb. 409 afd.; stsl. trbpestek®; 0 slé. formé srovnej M. Opatrny LF. XVIII, 205—206. Lact. trzpasczy = gnani, pumiliones Jg. Novoč. trpaslík. (trpelivý adj. = passivum 94 Trpelywe (var. Trplne omylem) ,,de grammatica". Srovn. netrpelivy. trpenie nt. — passio 1682 trpenye (rym zcepenénie) — Boh. 472 — Wiesb. 519 — Vokab. 210 , de loyca‘“ aid. Vedle loho téz trpyenye Summa 859. Sroun, utrpenic. Irptli v. trpenie trplné v. trpelivy trshtal v. tfesktäk | trstina f, — carpex 920 trzstyna (AB: trztina С); Rontexl rokosic, lukno, tistina, trest = Velcä. trtyna (Hanka | 483 v <dvorce trlina?, © rejstříku trtina, odtud pak Jg. s. trtina, je patrny omyl). Novoč. třtina. trše f. — dissula 908 trsse ,,bolctus" Zid. rkp. Je. = RVodi. 50Ya. Georges: disulcus — ,,borstig auf beiden Seiten des Halses''. trfina v. trstina trüba f. — tuba Boh. 973 truba = Wiesb. 61 ald. V Klarelovi prislusnd partie schází. trubać m. — tubicen Boh. 973 trubacz Wiesb. 62 atd. V JXKlavetovi pfislusná partie złyucena. trubicé f. — cornu Boh. 957 trubycze ; za lo u Klarela trubka. trubka í. — cornu 2680 trubka a/d. truc adj. neskl. — trux 1459 trucz; kor- text bujnik, prchlice, vzteklec, truc, pysnik; pairnè z nëmé., z podnëlu latin- ského homony:a. trud m. — egrotamen 2281 trud AB (mezi názvy právnickými) : - Veleś. ald. trád m. — burulum 100 trud ABCG Boh. 140 = Mam.T 86*b a/d., nc. troud. truhla í. — teca. 2042 Truhla (A:B trvchla. oiylem) — Boh. 644 — Velc&. ald. Z měm. Truhe. truhlička i. — ladula 2068 Truhliczka AB = Boh. 645 = Velcs. ald. truchlost f. — tribulacio 1361. truchlost АВ (тут trznost) a/d. Iruks v. tYáp trunk v. traňk trúp m. = arax 1207 trup (B : A trux), kontext prask, nohák, kolenýš, trúp, kladinoh, bosak. Cieni trup neni dosti jistć; na Turnocsku je i nadávka truksa = Tólpel Jg. a je ledy možno, że pro uvarování hiatu truksa arax Klarel truksa zkrd/ił v truks, a ło że pak, jako často v B, změněno v běžnější trúp. trüp m. — asillus 208 trup AB — Fysiol. 221 mg. = Boh. 215 = Mam. A 14% = truup Lact. oo V'a atd.; ně. trubec. trupel m. = glipsus 93 trupel ABC (= Boh. 137 (var. trapel omylem) — Veles. atd. Z némc. trupolez v. krumpholc trusk m. = oppa 1241 trusk (A : B trussk); kontext stiskač, dlužník, trusk, ru- kojmě.. hruska v. tróska truskać m. = drumecula (A ‘ arumetula B) 818 truskacz AB (rym šarlac), 31°
Irojekůt — truskač. lrojeistvie v. trojecestné trojekur v. trojeküt (urojekit m. — trigonus Vokub. 248 tro- gekur (Patrně omylem; var. troget snad odchylkou) „de geometria“. (trojepiesn f. — triumphus Vokab. 381 trogepyesn „de cthica'’, preklud me- obrainy. irojet v. trojeküt trojicé f. = trinitas Vokab. 661 trogycze (v Poctáfstut) aid. = Trinitas 48 trogicze (A Trial... eczye C, poroucháno) atd. (trojná adj. = tripla 241 troyna „de aris- metrica''. trón m. — tronus 2429 tron a/d., nc. trün. Z latiny. trok v. tok tróska f. — scorea 2623 troska (kontext ohnivo, tróska, okuje, kle&tc..) — J3oh. 877 = Wiesb. 1196 — Mam. A 35* - Vele&. (truska) «d., mé. obyčejně struska. 44s? biblichého puvodu. troskel m. = rancor 492 troskel AB (rym ból); koniext krev, lajno, hovno, vosk, troskel, ból „de animalium natura" Veleś.; Georges „rancor = das Ranzige, der ranzige Geruch''. Jg. Ki. ćtou tros- ket troskot, ale neprávem; Hanka v veistfiku Zblvky má správné troskel, jež zaručuje rým. trosket v. troskel lroslavy v. trnoslavy -troSek v. potrosek trpaslek m. — gnanus 307 trzpuslek ABG (rym. piedimuZicek) , monstrosi homi- nes'' — Boh. 395 — Wiesb. 409 afd.; stsl. trbpestek®; 0 slé. formé srovnej M. Opatrny LF. XVIII, 205—206. Lact. trzpasczy = gnani, pumiliones Jg. Novoč. trpaslík. (trpelivý adj. = passivum 94 Trpelywe (var. Trplne omylem) ,,de grammatica". Srovn. netrpelivy. trpenie nt. — passio 1682 trpenye (rym zcepenénie) — Boh. 472 — Wiesb. 519 — Vokab. 210 , de loyca‘“ aid. Vedle loho téz trpyenye Summa 859. Sroun, utrpenic. Irptli v. trpenie trplné v. trpelivy trshtal v. tfesktäk | trstina f, — carpex 920 trzstyna (AB: trztina С); Rontexl rokosic, lukno, tistina, trest = Velcä. trtyna (Hanka | 483 v <dvorce trlina?, © rejstříku trtina, odtud pak Jg. s. trtina, je patrny omyl). Novoč. třtina. trše f. — dissula 908 trsse ,,bolctus" Zid. rkp. Je. = RVodi. 50Ya. Georges: disulcus — ,,borstig auf beiden Seiten des Halses''. trfina v. trstina trüba f. — tuba Boh. 973 truba = Wiesb. 61 ald. V Klarelovi prislusnd partie schází. trubać m. — tubicen Boh. 973 trubacz Wiesb. 62 atd. V JXKlavetovi pfislusná partie złyucena. trubicé f. — cornu Boh. 957 trubycze ; za lo u Klarela trubka. trubka í. — cornu 2680 trubka a/d. truc adj. neskl. — trux 1459 trucz; kor- text bujnik, prchlice, vzteklec, truc, pysnik; pairnè z nëmé., z podnëlu latin- ského homony:a. trud m. — egrotamen 2281 trud AB (mezi názvy právnickými) : - Veleś. ald. trád m. — burulum 100 trud ABCG Boh. 140 = Mam.T 86*b a/d., nc. troud. truhla í. — teca. 2042 Truhla (A:B trvchla. oiylem) — Boh. 644 — Velc&. ald. Z měm. Truhe. truhlička i. — ladula 2068 Truhliczka AB = Boh. 645 = Velcs. ald. truchlost f. — tribulacio 1361. truchlost АВ (тут trznost) a/d. Iruks v. tYáp trunk v. traňk trúp m. = arax 1207 trup (B : A trux), kontext prask, nohák, kolenýš, trúp, kladinoh, bosak. Cieni trup neni dosti jistć; na Turnocsku je i nadávka truksa = Tólpel Jg. a je ledy možno, że pro uvarování hiatu truksa arax Klarel truksa zkrd/ił v truks, a ło że pak, jako často v B, změněno v běžnější trúp. trüp m. — asillus 208 trup AB — Fysiol. 221 mg. = Boh. 215 = Mam. A 14% = truup Lact. oo V'a atd.; ně. trubec. trupel m. = glipsus 93 trupel ABC (= Boh. 137 (var. trapel omylem) — Veles. atd. Z némc. trupolez v. krumpholc trusk m. = oppa 1241 trusk (A : B trussk); kontext stiskač, dlužník, trusk, ru- kojmě.. hruska v. tróska truskać m. = drumecula (A ‘ arumetula B) 818 truskacz AB (rym šarlac), 31°
Strana 484
464 možno, ie jen hklavelovsky zkráceno m. truskaćveyc, „ignota herba“. trusten v. tlustan {ил v. trup (rychla v. truhla trysk m = trepido 2371 trisk. trzist v. ist | traemak v. érmák trzec m. = forillum 2097 trzecz AB. tren part. pass.: amens 1143 trzen (AB trzenyG); Jg. cte trżeń, Zné omy- len; srovn. V trzeniczych — Narrental 1387 Canc. Caroli ed. Tadva (rkp. kap.) sty. 18 a né. trhlÿ, potrhly. (Zty: v Ko- mesl. lé} trzenec, trzony, trZenina blézen.) lrZenic v. vztrZenie lyžený v. trżen trżic y. utrżic trżin v. strZina | fsR v. tržišče | tržišče nt. — conforium 2094 trzisstie (A . trzisscz B; rým střčlnicě) Irzi&ée końskć: apodromium (O : ydro- mum F, obojí asi m. izmodgówow) Boh. 737 trzystye konske (F . hrzyscze O, asi úmyslnou změnou), za lo u Kla- vela koňský trh. -trżka v. potrżka -tržlec v. vtržlec -lržně v. otržně tržné nt. — forense 2112 Trzne AB aid. trznost f. = furor 1361 trznost AB (rý truchlost). Svovn. trzen. Svoun. rokotrznost. łvżny v. tržné t&cé f. — socrus 1742 tsczye (B:A tsscztie) — Mam. A 34Y cztie a/d. Dob- rovský v svém opise poznamenal: rus. teśća, sí/s!. tvu5ta. Vele$. pestienicze patrné omylem néjukyin. Ne. tchyné. tščicě f. — mestica (asi mislo mesticia) 2452 tssczicze (rm kraslicë) ald.; polsky czczyca. tu adv. — ibi 1025, 321 tu afd. tuénost f. — pinguedo 470 Tucznost ald. , iuha v. vstuha túha Г. = tedia 167 tuha (jen pro rým k duha) — boh. ^89 ała. tuk m. — popa 479 tuk AB =: Bol. 172, 542 — Wiesb. 602 aid. Lact. Q VITI'b tuk z hrncuov a z mis. pinguedo Boh. 447: tuénost. Klaret za lo trysk - -lul o. zatul | tvaroh tül m. — faretra 2149 tul AB Trial. Boh. 588 = Wiesb. 635 ald. tuldcé nt. = vagus 1176 tulazie (tak A, snad m. tulaczie; metru by sic lipe vy- hovovalo tkaczie — tkácé, ale zde by bylo třeba větší změny paleografiché). Svovn. následující. tulik m. — giro 1176 tulak aid. tulan? = manciora 460 tulan monstra". tülanie nt. — vagacio 1452 tulanyc (ym doputrenie) ald. ,clauda lálati v. tülanie tuna f. — fartis 2593 tuna (kontext krabka, tana, olejna) ala. Z némč. luoné v. tóné -lupa v. potupa tupastén v. tupostén tupenie nt. — dampnacio 1478 tupenye utd. lupilí v. tupenie [tupostén m. — pendiculare Vokab. 249 tupastyen (omylem m. tupo-); zaniklo. tur m. — buballus 512 tur (AB, v B slou- ceno, v. pozn. k textu) — Boh. 196 atd. Srovn. (císať) jak tur jarý fiče Kat. 3085. turnaj v. turnej turnej m. — tornamentum 2119 turney АВ — Veleš. — Mam. A 36" atd. Z němčiny. łurncjnik v. turnovnik turnovnik m. = tor(naymentator 1018 turnownyk (A : B turneynyk - - Hanka tarmynyk mylnë, oditud u Jem. tarmi- ník) = turneynyk Veleś. ald. fuss v. kuś tużba f. — ignavia 1055 tuzba AB (rým SluZba) — Mam. F 86'a (anxietas) afd. tizebnik m. = pigerda 847 tuzebnik (rým mazletník) — Rstl. Drk. 181*b a/d. ,,her- ba ignota''. Hojné v vosll., ale tu = fili- pendula, wyní pak oenanthe Jg. Kt. lüzenie v. téfenie wd v. twój вау о. velitvar tváf Í. — species 45 twarz A Trial. atd. — facies 1274 twarz — Boh. 404 aid. tvárnost f. — íorma 46 ACG Trial — Boh. 17 — Wiesb. 1 — Vokab. 55 ald. ftvárny adj. — formalis Vokab. 313 twar- ny ald tvaroh m. = formadia 474 twaroh AG (vým rob) = Boh. 168 ald.
464 možno, ie jen hklavelovsky zkráceno m. truskaćveyc, „ignota herba“. trusten v. tlustan {ил v. trup (rychla v. truhla trysk m = trepido 2371 trisk. trzist v. ist | traemak v. érmák trzec m. = forillum 2097 trzecz AB. tren part. pass.: amens 1143 trzen (AB trzenyG); Jg. cte trżeń, Zné omy- len; srovn. V trzeniczych — Narrental 1387 Canc. Caroli ed. Tadva (rkp. kap.) sty. 18 a né. trhlÿ, potrhly. (Zty: v Ko- mesl. lé} trzenec, trzony, trZenina blézen.) lrZenic v. vztrZenie lyžený v. trżen trżic y. utrżic trżin v. strZina | fsR v. tržišče | tržišče nt. — conforium 2094 trzisstie (A . trzisscz B; rým střčlnicě) Irzi&ée końskć: apodromium (O : ydro- mum F, obojí asi m. izmodgówow) Boh. 737 trzystye konske (F . hrzyscze O, asi úmyslnou změnou), za lo u Kla- vela koňský trh. -trżka v. potrżka -tržlec v. vtržlec -lržně v. otržně tržné nt. — forense 2112 Trzne AB aid. trznost f. = furor 1361 trznost AB (rý truchlost). Svovn. trzen. Svoun. rokotrznost. łvżny v. tržné t&cé f. — socrus 1742 tsczye (B:A tsscztie) — Mam. A 34Y cztie a/d. Dob- rovský v svém opise poznamenal: rus. teśća, sí/s!. tvu5ta. Vele$. pestienicze patrné omylem néjukyin. Ne. tchyné. tščicě f. — mestica (asi mislo mesticia) 2452 tssczicze (rm kraslicë) ald.; polsky czczyca. tu adv. — ibi 1025, 321 tu afd. tuénost f. — pinguedo 470 Tucznost ald. , iuha v. vstuha túha Г. = tedia 167 tuha (jen pro rým k duha) — boh. ^89 ała. tuk m. — popa 479 tuk AB =: Bol. 172, 542 — Wiesb. 602 aid. Lact. Q VITI'b tuk z hrncuov a z mis. pinguedo Boh. 447: tuénost. Klaret za lo trysk - -lul o. zatul | tvaroh tül m. — faretra 2149 tul AB Trial. Boh. 588 = Wiesb. 635 ald. tuldcé nt. = vagus 1176 tulazie (tak A, snad m. tulaczie; metru by sic lipe vy- hovovalo tkaczie — tkácé, ale zde by bylo třeba větší změny paleografiché). Svovn. následující. tulik m. — giro 1176 tulak aid. tulan? = manciora 460 tulan monstra". tülanie nt. — vagacio 1452 tulanyc (ym doputrenie) ald. ,clauda lálati v. tülanie tuna f. — fartis 2593 tuna (kontext krabka, tana, olejna) ala. Z némč. luoné v. tóné -lupa v. potupa tupastén v. tupostén tupenie nt. — dampnacio 1478 tupenye utd. lupilí v. tupenie [tupostén m. — pendiculare Vokab. 249 tupastyen (omylem m. tupo-); zaniklo. tur m. — buballus 512 tur (AB, v B slou- ceno, v. pozn. k textu) — Boh. 196 atd. Srovn. (císať) jak tur jarý fiče Kat. 3085. turnaj v. turnej turnej m. — tornamentum 2119 turney АВ — Veleš. — Mam. A 36" atd. Z němčiny. łurncjnik v. turnovnik turnovnik m. = tor(naymentator 1018 turnownyk (A : B turneynyk - - Hanka tarmynyk mylnë, oditud u Jem. tarmi- ník) = turneynyk Veleś. ald. fuss v. kuś tużba f. — ignavia 1055 tuzba AB (rým SluZba) — Mam. F 86'a (anxietas) afd. tizebnik m. = pigerda 847 tuzebnik (rým mazletník) — Rstl. Drk. 181*b a/d. ,,her- ba ignota''. Hojné v vosll., ale tu = fili- pendula, wyní pak oenanthe Jg. Kt. lüzenie v. téfenie wd v. twój вау о. velitvar tváf Í. — species 45 twarz A Trial. atd. — facies 1274 twarz — Boh. 404 aid. tvárnost f. — íorma 46 ACG Trial — Boh. 17 — Wiesb. 1 — Vokab. 55 ald. ftvárny adj. — formalis Vokab. 313 twar- ny ald tvaroh m. = formadia 474 twaroh AG (vým rob) = Boh. 168 ald.
Strana 485
tvój — tytficć. tvé v. tvój tvój pron. = tis 24 twa - tva 1413 ald. — tis 2448 twe ald. -lvora v. potvora, pfietvora, zátvora, piesnotvora -lvórcě v. prétvércé tvorec m. — conditor 1259 tworzecz ald. Za to sé. tvürce. -ivoveh v. piesnotvorek tvofenie nt. — formacio 1475 tvorzenic atd. -ivofenie v. stvoXenie, zatvofenie lvofevnik v. pYetvorevnik woridlo nt. — fiscella 2014 Tvorzidlo AB = Boh. 675 = Wiesb. 936 = Ve- leś. — Lact. aid. tvořitel v. stvořitel lvoFili v. tvofenie -lvovna o. piesnotvorna tord f. — sido 2156 twrd (konlext hrále, obojek, tvrd, nákolenck, ośćżp..) „de armis". -lvrdenicé v. ztvxdenicé -lvrdenie v. ztvydenie furditi v. tvrzenie tvrdnost f. = (irmitas 1455 twrdnost a/d. -Wwrdnÿ v. (p)otvrdny twrdopa v. tvrdopal twrdopal m.: duranus 536 twrdopal (A : B twrdopa chybně; rým poluskal) „bestia“ — tvoFent meumělé, podle lat. dur-anus. tvrdost m. — duricies 1465 twrdost (rym rokotrZnost) atd. = stabilitas Vokab. 406 twrdost afd. -turdy v. -tvxdny tvrzé 1. — castellum 2085 (twrzye B: A twrze) = Boh. 731 = Wiesb. 997 ald. tvrzenie nt. = firmacio 1578 twrzenie afd. (nejisto, zdali od tvrditi & tvfzéti). Sroun. potvrzenie, natvrzenie, ztvrze- nie. twÿzëli v. tvrzenie ty pron.: Acc. — tis 2488 tie. tyden v. tyZden tyk m. = adda 1753 tyk (rým tatík; kon- text tatík, synovec, tyk, kmotra, kmotr..) ,,de progenie"; zdá se, Ze jen pro rym sem vlozeno; Jg. Cíhati na tyk = na lep us. týkalec m. — daxus 528 tykalecz AB ,bestia"; komlext jezvec, fard, tykalec, holofrd, slontek.. tykanec m. — arthocrea 1803 tykanecz (rym pecnec) = Boh. 294 — Wiesb. 485 167 — Vele&. — Lact. aid. Podle Du Cange chlób s masem (— dróxgeac). tykev v. tykva tykva f. — cucumer 671 tykwa AG = Rostl. Drk. 178Ya = Slov. AG = Boh. 376 (var. tykew) = Wiesb. 390 tykew = Rostl. D 68", 90'a (tykwa domácie) RVodń. 37Va (ktivá tikew) atd., hojné v vostl. — vostlina. tykve pl. f.- cucina 695 tikve (rym bieskve) — cucumeres tykwe Rostl.Drk. 186" aid. — plody. tyl m. — occiput 1258 til (rym lilik) AB = Boh. 403 ald. tyle nt. — torga 2631 tile (kontext zvono- vina, tylé, skry5cv, kladnicé). -tylek v. potylek, vtylky Lylnénka f. — occipa 1333 tylnyenka (źźla k týlu vedoucí). tyn m. — sepur 1968 tín AB; kontext prkno, tyn, pec, xykel, mrieZé, prsk.. (Zty: tyn — roubení Kt. P/isp. IX, 276, 339 a laki plot Hdjeh 44" 268, Tadva Acta iud. I, 828; saepire; svovm. slc. plot zo štiepaných dubových týňov, dolu i hore opletený... prútím Slov. Pohl. 11, 22.) Z germán. Týnččné pl. m. - Tinenses 952 Tynczene; podle souvislosti se mint patrně obyvatelé Týnce nad Labem, ob. Labské Tejnice; pokud se týče formy, srovn. mistní jméno Tynsan, Tynzcan 1205- 1207 v Cod. diplom. Bohem. (ed. Friedrich) II. typa f. — saga 1182 typa: hontext trá- venka, küzdlic*, typa; frexa, Skolcé.. mezi jmény lehkých žen. lypel v. tipel tyrchnec v. téchnec Ltysotr zydaleta? promogenesis Vokab. 274 tysotrzydaleta ,,de astronomia'' - - obojí záhadné. tytl m. — apex 2381 úitl; nejspíše ze stslov. title, titla, srovn. Sbornih Pastrnhuv 1923, str. 28; v sousedství jsou wm. pr. z csłov. tma, obodne, svet, nesmrten.. {Zty: jinak pro tytlík jsou doklady jestě u Rosy, Čechoř. 310 ,.doCista, penitus omnia, ut nil remaneret, nisi vacuum et mundum; do tytlika idem''.5 Lytfen m. + damnus 426 titrzen (A : B ostrzcn) , piscis''. tytficé f. — git 774 tytrzyczye (B: Ly- trzicze A) — Kükol neb titrzicze RVodn.
tvój — tytficć. tvé v. tvój tvój pron. = tis 24 twa - tva 1413 ald. — tis 2448 twe ald. -lvora v. potvora, pfietvora, zátvora, piesnotvora -lvórcě v. prétvércé tvorec m. — conditor 1259 tworzecz ald. Za to sé. tvürce. -ivoveh v. piesnotvorek tvofenie nt. — formacio 1475 tvorzenic atd. -ivofenie v. stvoXenie, zatvofenie lvofevnik v. pYetvorevnik woridlo nt. — fiscella 2014 Tvorzidlo AB = Boh. 675 = Wiesb. 936 = Ve- leś. — Lact. aid. tvořitel v. stvořitel lvoFili v. tvofenie -lvovna o. piesnotvorna tord f. — sido 2156 twrd (konlext hrále, obojek, tvrd, nákolenck, ośćżp..) „de armis". -lvrdenicé v. ztvxdenicé -lvrdenie v. ztvydenie furditi v. tvrzenie tvrdnost f. = (irmitas 1455 twrdnost a/d. -Wwrdnÿ v. (p)otvrdny twrdopa v. tvrdopal twrdopal m.: duranus 536 twrdopal (A : B twrdopa chybně; rým poluskal) „bestia“ — tvoFent meumělé, podle lat. dur-anus. tvrdost m. — duricies 1465 twrdost (rym rokotrZnost) atd. = stabilitas Vokab. 406 twrdost afd. -turdy v. -tvxdny tvrzé 1. — castellum 2085 (twrzye B: A twrze) = Boh. 731 = Wiesb. 997 ald. tvrzenie nt. = firmacio 1578 twrzenie afd. (nejisto, zdali od tvrditi & tvfzéti). Sroun. potvrzenie, natvrzenie, ztvrze- nie. twÿzëli v. tvrzenie ty pron.: Acc. — tis 2488 tie. tyden v. tyZden tyk m. = adda 1753 tyk (rým tatík; kon- text tatík, synovec, tyk, kmotra, kmotr..) ,,de progenie"; zdá se, Ze jen pro rym sem vlozeno; Jg. Cíhati na tyk = na lep us. týkalec m. — daxus 528 tykalecz AB ,bestia"; komlext jezvec, fard, tykalec, holofrd, slontek.. tykanec m. — arthocrea 1803 tykanecz (rym pecnec) = Boh. 294 — Wiesb. 485 167 — Vele&. — Lact. aid. Podle Du Cange chlób s masem (— dróxgeac). tykev v. tykva tykva f. — cucumer 671 tykwa AG = Rostl. Drk. 178Ya = Slov. AG = Boh. 376 (var. tykew) = Wiesb. 390 tykew = Rostl. D 68", 90'a (tykwa domácie) RVodń. 37Va (ktivá tikew) atd., hojné v vostl. — vostlina. tykve pl. f.- cucina 695 tikve (rym bieskve) — cucumeres tykwe Rostl.Drk. 186" aid. — plody. tyl m. — occiput 1258 til (rym lilik) AB = Boh. 403 ald. tyle nt. — torga 2631 tile (kontext zvono- vina, tylé, skry5cv, kladnicé). -tylek v. potylek, vtylky Lylnénka f. — occipa 1333 tylnyenka (źźla k týlu vedoucí). tyn m. — sepur 1968 tín AB; kontext prkno, tyn, pec, xykel, mrieZé, prsk.. (Zty: tyn — roubení Kt. P/isp. IX, 276, 339 a laki plot Hdjeh 44" 268, Tadva Acta iud. I, 828; saepire; svovm. slc. plot zo štiepaných dubových týňov, dolu i hore opletený... prútím Slov. Pohl. 11, 22.) Z germán. Týnččné pl. m. - Tinenses 952 Tynczene; podle souvislosti se mint patrně obyvatelé Týnce nad Labem, ob. Labské Tejnice; pokud se týče formy, srovn. mistní jméno Tynsan, Tynzcan 1205- 1207 v Cod. diplom. Bohem. (ed. Friedrich) II. typa f. — saga 1182 typa: hontext trá- venka, küzdlic*, typa; frexa, Skolcé.. mezi jmény lehkých žen. lypel v. tipel tyrchnec v. téchnec Ltysotr zydaleta? promogenesis Vokab. 274 tysotrzydaleta ,,de astronomia'' - - obojí záhadné. tytl m. — apex 2381 úitl; nejspíše ze stslov. title, titla, srovn. Sbornih Pastrnhuv 1923, str. 28; v sousedství jsou wm. pr. z csłov. tma, obodne, svet, nesmrten.. {Zty: jinak pro tytlík jsou doklady jestě u Rosy, Čechoř. 310 ,.doCista, penitus omnia, ut nil remaneret, nisi vacuum et mundum; do tytlika idem''.5 Lytfen m. + damnus 426 titrzen (A : B ostrzcn) , piscis''. tytficé f. — git 774 tytrzyczye (B: Ly- trzicze A) — Kükol neb titrzicze RVodn.
Strana 486
486 týž 34a — tytrzyczye (citrulli) Slov. Vít 11, 273 ala.: o Żiv. Olc. = cicer. týž pron. = idem 65 tcz ald. Srocn. tyZden. tyzden m. — ebdomada 67 tyzden (xvm : den) = Boh 29 tyden ald. lzeuvrl v. čtvrt uv. tv ubel v. ubl úběl v. ubl ubinec v. ubivec ubivté c. ubivec occisor 1128 Vbiucez (A .B Mh. vbinecz omyłem); włnofeno pro uvarovdni hialu ubivec- ubivec m. - vbywcze; cle occisor z ubívce, jez prejalo < bible (na p7. Sapient. XII, 5 a j.). ubka (. — anus 1754 vbka (rým kmotra, kontext kmotr, ubka, jatrušč, přietel- nicč). Menčík (re vyddni),Gebauer (SS. l, 23 „vbka omyl m. babka“) a text vydání pokládají za omyl m. babka; ale takový omyl je sołva pravděpodobný a znění babka odporuje metru ( 7 woo o). Výkladu arci nevím. ubl m. — alabastrum 127 vbl (A. vbel B) „lapis“, Hanka četl úběl, po něm pak Jem. Kt. atd. Čtení to odporuje melru (ubl alabastrum ^o. 7 v), jez žádá slovo jednoslabićnć; proto jsem 1928 ve Sborn. Pastrnkové 28 srovnal s jihoslov. *able, bulh. vtbli = kla- denci, srb. ublb piscina; Miklosich, Ortsnamen aus Appell. 704 srovndvd Ubľa jméno řeky, srb. Ubli u. l. Srovn. místni jména (eská Ublo 1581/2, z Úbla 1450, Ublov; v. Cerny-Vása, Mor. jména s. v. ńborek m. — rusta (rusca.?) 2045 Vborek AB = Boh. 645 (rar. wborek jen omyl prsecky) =. Wicsb. 90% = Slov. Treb. 14 atd: Výklad a doklady Soukup, ČL. 1907, XVI, 393. ubozé nt. — Mamon 60 vbozie ABC — Nu 67'a — Vele&. (bozie omylem), było jmeno domdciho biżka, srovn. Bruckner, Arch f. slav. Philol, 1926, XL, 21 ubran m. := asalus 266 vbran (rým bez- ran) AB „volatile campestre“ malor lóż -— uéinitel, ubrmanstoo nt. — arbitrium 2279 vbr- manstvo (rým otroćstvo) — Veleś. = RVodń. 53 IVb (tam vedle sebe vbrman- Stwj a vbrmanstwie) aid. ubrus m mensale 2012 vbruss Boh. 670 ald. Z five. obrusw, srovn. mad. abrosz, Gombócz Melich 9, jeż se drżeło na Moravë, svovn. Blah. Gr. 263- -264. : palla Boh. 716 vbruz — Vele&.; Kla- yel ubrusy, v. t. ubrusec m. — manuterium 2013 vbruśsccz (vým módenec) — Boh. 670 (var rucznyk dial.), nc. ubrousek. ubrusy pl. m. — palla 2338 vbrussi (patrnc pro metrum ubrusy palla // wv. 7.) (kon- lext sviećka, kalich, ubrusy...) >- Boh. 716 vbruz — Veles. vbrus. Svovn. ubrus. ubudili v. ubuzenie ubuzenie nt. — excitamen 1384 vbuzenyc (rym objedenic). ücélnie nt.? — nardus 863 vezyelnys (B : A vczelnie), vy»» kotenie; ,, radices in apoleca”. icinek v. ûtinek ücla v. áéta [účastenstvie nt. — participium Vokab. 114 vczastenstwie , de grammatica". [účastné adj. nt. — participiale (nomen) Vokab. 5^ vczastne ,,de grammatica''. ucba (. — monus 2432 vezba; kontext zástinek, ucba, pamat, kochacka.. uéedlník m. — doctor 1023 vczedlnik — Boh. 390 (wczyedlnyk, rar. vezenvk) atd., Pak učedník. * : discipulus v. učeník. učen (učeň)? m. — alcha 1088 vezen; učeň moruv. v. Zlý, SFil. VI, 104 nu. učenie nt. — doctrina 1095 Vezenic ald. | uée(n)ník m. — discipulus 1071 vczen- nik (A:B vczedlnyk omylem) (rym školník) = Boh. 392 uczennvk afd. — doctor v. ucedlník. uéeny part. adj. — doctos 16 vczene «td. [účet m. — compotus Vokab. 231 vezet ald.; lé£ «c -ucevnih v. naucevnik účinek m. = actus 1559 vczynek ald. | (uëinitedinÿ adj. = efficiens Vokab. 313 ubrman m. = arbiter 2219 vbrman (yon. | man; ald. 7 néme. | Vezynytedlny afd. [uéinitel m. — factor 32 Vczinitel AC atd. auctor 1048 vczynvtel (rym titel) AG (G — actor).
486 týž 34a — tytrzyczye (citrulli) Slov. Vít 11, 273 ala.: o Żiv. Olc. = cicer. týž pron. = idem 65 tcz ald. Srocn. tyZden. tyzden m. — ebdomada 67 tyzden (xvm : den) = Boh 29 tyden ald. lzeuvrl v. čtvrt uv. tv ubel v. ubl úběl v. ubl ubinec v. ubivec ubivté c. ubivec occisor 1128 Vbiucez (A .B Mh. vbinecz omyłem); włnofeno pro uvarovdni hialu ubivec- ubivec m. - vbywcze; cle occisor z ubívce, jez prejalo < bible (na p7. Sapient. XII, 5 a j.). ubka (. — anus 1754 vbka (rým kmotra, kontext kmotr, ubka, jatrušč, přietel- nicč). Menčík (re vyddni),Gebauer (SS. l, 23 „vbka omyl m. babka“) a text vydání pokládají za omyl m. babka; ale takový omyl je sołva pravděpodobný a znění babka odporuje metru ( 7 woo o). Výkladu arci nevím. ubl m. — alabastrum 127 vbl (A. vbel B) „lapis“, Hanka četl úběl, po něm pak Jem. Kt. atd. Čtení to odporuje melru (ubl alabastrum ^o. 7 v), jez žádá slovo jednoslabićnć; proto jsem 1928 ve Sborn. Pastrnkové 28 srovnal s jihoslov. *able, bulh. vtbli = kla- denci, srb. ublb piscina; Miklosich, Ortsnamen aus Appell. 704 srovndvd Ubľa jméno řeky, srb. Ubli u. l. Srovn. místni jména (eská Ublo 1581/2, z Úbla 1450, Ublov; v. Cerny-Vása, Mor. jména s. v. ńborek m. — rusta (rusca.?) 2045 Vborek AB = Boh. 645 (rar. wborek jen omyl prsecky) =. Wicsb. 90% = Slov. Treb. 14 atd: Výklad a doklady Soukup, ČL. 1907, XVI, 393. ubozé nt. — Mamon 60 vbozie ABC — Nu 67'a — Vele&. (bozie omylem), było jmeno domdciho biżka, srovn. Bruckner, Arch f. slav. Philol, 1926, XL, 21 ubran m. := asalus 266 vbran (rým bez- ran) AB „volatile campestre“ malor lóż -— uéinitel, ubrmanstoo nt. — arbitrium 2279 vbr- manstvo (rým otroćstvo) — Veleś. = RVodń. 53 IVb (tam vedle sebe vbrman- Stwj a vbrmanstwie) aid. ubrus m mensale 2012 vbruss Boh. 670 ald. Z five. obrusw, srovn. mad. abrosz, Gombócz Melich 9, jeż se drżeło na Moravë, svovn. Blah. Gr. 263- -264. : palla Boh. 716 vbruz — Vele&.; Kla- yel ubrusy, v. t. ubrusec m. — manuterium 2013 vbruśsccz (vým módenec) — Boh. 670 (var rucznyk dial.), nc. ubrousek. ubrusy pl. m. — palla 2338 vbrussi (patrnc pro metrum ubrusy palla // wv. 7.) (kon- lext sviećka, kalich, ubrusy...) >- Boh. 716 vbruz — Veles. vbrus. Svovn. ubrus. ubudili v. ubuzenie ubuzenie nt. — excitamen 1384 vbuzenyc (rym objedenic). ücélnie nt.? — nardus 863 vezyelnys (B : A vczelnie), vy»» kotenie; ,, radices in apoleca”. icinek v. ûtinek ücla v. áéta [účastenstvie nt. — participium Vokab. 114 vczastenstwie , de grammatica". [účastné adj. nt. — participiale (nomen) Vokab. 5^ vczastne ,,de grammatica''. ucba (. — monus 2432 vezba; kontext zástinek, ucba, pamat, kochacka.. uéedlník m. — doctor 1023 vczedlnik — Boh. 390 (wczyedlnyk, rar. vezenvk) atd., Pak učedník. * : discipulus v. učeník. učen (učeň)? m. — alcha 1088 vezen; učeň moruv. v. Zlý, SFil. VI, 104 nu. učenie nt. — doctrina 1095 Vezenic ald. | uée(n)ník m. — discipulus 1071 vczen- nik (A:B vczedlnyk omylem) (rym školník) = Boh. 392 uczennvk afd. — doctor v. ucedlník. uéeny part. adj. — doctos 16 vczene «td. [účet m. — compotus Vokab. 231 vezet ald.; lé£ «c -ucevnih v. naucevnik účinek m. = actus 1559 vczynek ald. | (uëinitedinÿ adj. = efficiens Vokab. 313 ubrman m. = arbiter 2219 vbrman (yon. | man; ald. 7 néme. | Vezynytedlny afd. [uéinitel m. — factor 32 Vczinitel AC atd. auctor 1048 vczynvtel (rym titel) AG (G — actor).
Strana 487
ucítedlnost - - uimiv ucuedlnost f. — docilitas 1406 vczite- | dinost (AB; rým vesclost) ald. uéitedinÿ adj. arte scios oporosos Exempl. 307 gl. vezitedlne ald. ubiteh v. učitel uéitel m.-— docianus 2491 vczitel (A: vezitek B) ald. učili v. učen(ý), učenie -uèili v. naučiti -učka v. náučka učňan M. = magus 1089 vcznan AB (rým slovočtan). učnina f. = magica 1627 vcznyna. účta (deta?) f. = tercenda (tricenda? “ circenda?) 1097 vezta (A:B vezty omylem) — Veleš. ód m. — membrum Boh. 435 vd atd. Klavct za to údo. udacnec m. — audax 1190 vdacznecz (rým pěnohorčec); ast neobralmě tvořeno | k udactvic (= udatstvie). udatnost (. — *audacia (audatio A omylem) 1466 vdatnost (rym. smrtedl- nost) atd. ńdec m. — artus 1308 vdccz. udélaé m. — opifex 2497 vdyclacz AB ald. udicé {. — hamus 2649 vdycze (zým chu- dice) = Boh. 028 (wdycze; var. | wdzycze dzał.) := Wiesb. 1238 (vdiczie) ald. udidla pl. nt. — lorum 2162 vdydla AL — Veloš., sroun. udidlo. udidlo nt. — locum Boh. 8% vdydlo (var. wdzydlo dial) = Wiesh. 1209 atd. Klaret: wdidla. udien part. adj. bellus 1076 vdyen AC; srovn. (koláči) dchte uchent Hrad. 138" (Pekai) aid. údo nt. membrum 1271 vdo (pro me- tyrum, místo ud; vzało asi z jihosl., v. Sbormik Pastrakiw, str. 29 aid.). idol m. — vallis 89 vdol AG (ry dól) = Boh. 148 aid. Srvn. vdolowe valles Mam. A 36V. udzi- v. udi- ufdmie v. doufánie ufalstvo v. zúfalstvo uhel m. — carbo 1998 Vhel AB — Boh. 709 — Wiesb. 960 ald. hel m. — ancus 1995 vhel AD — Mam. F | 85Yb (angulus) odd. uher m, = oletum 481 vhcr AB; oletum Kot, Iixcremente Georges; hontext jic- 157 trnicé, sýr, uher, brav, krüzliík, krev- nik, tficsla, Jój.. | Uher m. — Ungarus 934 vher AB (rým Bolener) aid. uhláč m. — urian 548 vhlacz (rým zem- náč) „vermes““, srovn. nc. uhlak colius, pokolení hmyzu Jg. uhléř m. == carhonator 2638 vhlerz (rým miléř) — Lact. atd. uhlérna f. = clibis 1997 vhlerna AB ald. uhlík m. = carbunculus 148 vhlvk (B Trial: ohlvk A omylem) = Lact. ald „lapis“. Tvořeno podle lal. úhon v. úhor úhor m. = magar 727 vhor ABCG = Boh. 359 (var. vhon dial.) = Wicsh. 378, 7h1 (přidáno) = Veleš. = Mam. A 28“ atd. úhoř m. — anguilla 399 Vhorz ABG - Boh. 79 ald. ucho nt. — auris 1279 vcho ald. uší = aurcs Boh. 405 vssy ald. = ansis (pro hiał, m. anse) 2023 vssi AB = Boh. 701 atd. S70vn. ansa vcho u hrnce neb u konvv Mam. I 867a. uj&ná f.:= avuncula 1759 vączina aid. (Zlý: sle. ujčiná , ale č. bylo též ujčina. 1582 ujčině mé Koldin, ed. Jiv., 497.) Ujden ra. — Africus 186 vgden ABE (rým zástudon): jméno větru. ujec m.:: avunculus 1745 vgecz AD - Boh. 512 ald. uješčenie v. ujiščenie ujímaná v. ujmena (ujimanie nt. : : subtraccio Vokab. 213 vgymanyc „doc arismetrica‘“; sić od- čítání ujímatí |. ujímanie ujistili v. ujiséenie [ujiséente nt. = causas Exempl. 29 mg. vgesczenye atd. ujma f. = eclipsis 191 Vgma ABG — Nn 70% atd. Srovn. ujmena a ujmy. [ujmena f. — ecliptica Astr. 317 gl. vgme- na, srovn. ujma. — eclipsis Vokab. 256 vgimana (m. ujmena? omylem?). ujmy pl. f. — pigra 1673 Vgmi AB „de ]nuguoribus' — Boh. 484 (var. wy- mye dial, omylem) Nn 69'a aid. Jgm. ,ujmy — sauchotiny as, aliter mzc, Mitesser, comcdoncs''.
ucítedlnost - - uimiv ucuedlnost f. — docilitas 1406 vczite- | dinost (AB; rým vesclost) ald. uéitedinÿ adj. arte scios oporosos Exempl. 307 gl. vezitedlne ald. ubiteh v. učitel uéitel m.-— docianus 2491 vczitel (A: vezitek B) ald. učili v. učen(ý), učenie -uèili v. naučiti -učka v. náučka učňan M. = magus 1089 vcznan AB (rým slovočtan). učnina f. = magica 1627 vcznyna. účta (deta?) f. = tercenda (tricenda? “ circenda?) 1097 vezta (A:B vezty omylem) — Veleš. ód m. — membrum Boh. 435 vd atd. Klavct za to údo. udacnec m. — audax 1190 vdacznecz (rým pěnohorčec); ast neobralmě tvořeno | k udactvic (= udatstvie). udatnost (. — *audacia (audatio A omylem) 1466 vdatnost (rym. smrtedl- nost) atd. ńdec m. — artus 1308 vdccz. udélaé m. — opifex 2497 vdyclacz AB ald. udicé {. — hamus 2649 vdycze (zým chu- dice) = Boh. 028 (wdycze; var. | wdzycze dzał.) := Wiesb. 1238 (vdiczie) ald. udidla pl. nt. — lorum 2162 vdydla AL — Veloš., sroun. udidlo. udidlo nt. — locum Boh. 8% vdydlo (var. wdzydlo dial) = Wiesh. 1209 atd. Klaret: wdidla. udien part. adj. bellus 1076 vdyen AC; srovn. (koláči) dchte uchent Hrad. 138" (Pekai) aid. údo nt. membrum 1271 vdo (pro me- tyrum, místo ud; vzało asi z jihosl., v. Sbormik Pastrakiw, str. 29 aid.). idol m. — vallis 89 vdol AG (ry dól) = Boh. 148 aid. Srvn. vdolowe valles Mam. A 36V. udzi- v. udi- ufdmie v. doufánie ufalstvo v. zúfalstvo uhel m. — carbo 1998 Vhel AB — Boh. 709 — Wiesb. 960 ald. hel m. — ancus 1995 vhel AD — Mam. F | 85Yb (angulus) odd. uher m, = oletum 481 vhcr AB; oletum Kot, Iixcremente Georges; hontext jic- 157 trnicé, sýr, uher, brav, krüzliík, krev- nik, tficsla, Jój.. | Uher m. — Ungarus 934 vher AB (rým Bolener) aid. uhláč m. — urian 548 vhlacz (rým zem- náč) „vermes““, srovn. nc. uhlak colius, pokolení hmyzu Jg. uhléř m. == carhonator 2638 vhlerz (rým miléř) — Lact. atd. uhlérna f. = clibis 1997 vhlerna AB ald. uhlík m. = carbunculus 148 vhlvk (B Trial: ohlvk A omylem) = Lact. ald „lapis“. Tvořeno podle lal. úhon v. úhor úhor m. = magar 727 vhor ABCG = Boh. 359 (var. vhon dial.) = Wicsh. 378, 7h1 (přidáno) = Veleš. = Mam. A 28“ atd. úhoř m. — anguilla 399 Vhorz ABG - Boh. 79 ald. ucho nt. — auris 1279 vcho ald. uší = aurcs Boh. 405 vssy ald. = ansis (pro hiał, m. anse) 2023 vssi AB = Boh. 701 atd. S70vn. ansa vcho u hrnce neb u konvv Mam. I 867a. uj&ná f.:= avuncula 1759 vączina aid. (Zlý: sle. ujčiná , ale č. bylo též ujčina. 1582 ujčině mé Koldin, ed. Jiv., 497.) Ujden ra. — Africus 186 vgden ABE (rým zástudon): jméno větru. ujec m.:: avunculus 1745 vgecz AD - Boh. 512 ald. uješčenie v. ujiščenie ujímaná v. ujmena (ujimanie nt. : : subtraccio Vokab. 213 vgymanyc „doc arismetrica‘“; sić od- čítání ujímatí |. ujímanie ujistili v. ujiséenie [ujiséente nt. = causas Exempl. 29 mg. vgesczenye atd. ujma f. = eclipsis 191 Vgma ABG — Nn 70% atd. Srovn. ujmena a ujmy. [ujmena f. — ecliptica Astr. 317 gl. vgme- na, srovn. ujma. — eclipsis Vokab. 256 vgimana (m. ujmena? omylem?). ujmy pl. f. — pigra 1673 Vgmi AB „de ]nuguoribus' — Boh. 484 (var. wy- mye dial, omylem) Nn 69'a aid. Jgm. ,ujmy — sauchotiny as, aliter mzc, Mitesser, comcdoncs''.
Strana 488
488 úkal m. — pollis 2514 vkal (při názvech mlynářských). ukálenie nt. — maculacio 1392 vkalenye (ryan osmradenie) at. ukdleli v. ukálenie index 1313 vkazacz — Vele&. atd.; nyní ukazovák, ukazováček (prst). ukazač m. — ukazované v. ukazovatedlné lukazovatedlny adj. — demonstrativum (pronomen? Vokab. 64 vkazowe- tedl(n»e (var. vkazowane) ,,de gramma- tica“ atd. — indicativus vkazowatedlne (modus» Vokab. 82 (var. vkazowatclnoy j ,de grammatica". uhazovalel- v. ukazovatedln- ob. impf. 3. sg. .— exhibet 2310 vkazuge (vym nav&Cievenie) ad. ukazovné f. — monstrancia 2473 vka- zownye: zamihlo; Hus Erb. 1, 79 zkousi znowt: ,nepodával monstrancie, t. j. ukázky, jíž ukazují, kdy jdü k oféte'"'. ukazuje v. ukazovati üklad m. — acticacio 2257 vklad (B: wklad ATrial. aid. Srovn. vklad. ikladi v. základi 389 vklegye (B: ukazovati üklejé 1. — polipus vklegi E, vklege GA) — Bon. 78 vcle- | gye — Wiesb. 221 — Nn 63%a Vkleij — Veleś. vklege — Lact. oo III"b auklege | ald.; ni. ouklej(ka), ve Vźt. Voc. I, 366 = Mam. A 14 ża afrons, afforus. Maiz. Cizi sl. uvddi pavalely vuské, svbské, polské a svovnává nim. Ocklei, Uckelei; Brüchn. Siown. etyia. srovnávud 1 lit. aukszle; nyni — cyprinus albur- nus. S70vn. oklść. — cliens 996 vklegye (B . vklege 4G) — Boh. 381 (vclegye) — Velc&. vklegc — Wiesb. 400 Slov. Třeb. 14 vid. úkol m. = convenium 2644 Vkol (kontext lodinník, lodie, přicvozník, úkol, veslo, plátno, opačiny). 'ukraceny adj. z parl.: = correpta Vokab. 69 vkraczena „de grammatica". ükrasnik m. - rethoricus 1080 vkrasnik (AB : C vkra.., G okrassitel odchylkou) (vým pocetník) — Vele&. (okrasnik, snad omylem) = Zid. vhp. (okrasitel, J3. s, v.; odchylně). ukrátiti v. - pastus 1292? vkrm. ukráceny ükrm m. nkal -- úmluvník. ükrop m. = ydrofernum 2654 vkrop = Veleś. — Boh. 942 (ydroforium) Wicsb. 1371 (proserium, ast nějakým omylem) ald. ukrotenstvie nt. — mitigacio 1378 vkro- tenstvie (vým zabylstvie). úkruch m. = partica 1816 vkruch AB atd.; zaniklo. ukrutnost f. = crudelitas 1497 vkrutnost (r*in hladkost) aid. ükus m. — morsus 2371 vkuss. ulamen v. ulamoń ulamoń m. — fraxinus 672 vlamon (A; rým osdoń: B vlmon fvoli metru, C vlamen proti rýmu) „de plantis''; fra- xinus spojeno s 'frang-eré' 'ulámati'. Srovn. Prustk, 1893, VUS. I. ülehl (. — arvum 232 vlehl (ABC: vlehle G) = Boh. 359 (vav. wlch dial, wlchl omylem pisechym) = Wiesb. 377 = Veloš. (vlehle) = Zdík 1424 ald. úlehle v. úlehl uli v. koryto uliboň? m. : tilos 676 vlibon rým obu- doň) „plante speciales“. ulicé f. — platea 2087 ulicze — vliczie Wiesb. 7541 — vlicze Boh. 760 aid. ulmon v. ulamoń úloh m. =: situs 190 vloh ABF = Nn 70Ya (sicus vloch omylem) atd. Srov;. nauloh. uloch v. úloh ulif v. vláé ulyb- v. ulib- -um v. rozum um m. — animus 54 vm — Boh. 412 (var. mysl omylem) = Wiesb. 426 ad. -wmatedlny v. rozumatedlny | umek m. = molus 422 vmek (A : B omel (omek?) — »ejisté) ,, piscis". wmélos! v. neumélost uménénie nt. diminucio 1519 vme- nvcnyc (vým roščenie) ald. umłnie v. rozumónie wménili v. uménénie umeniovand v. pomen&ovaná uméti vb. impf. — scire 20 Vmyeti aid. wmhk v. vinník umla f. = medica 1329 vmla; fi vy- počinu žil a tepen mestola, mediana, Stavnicé, umla, kvedna, 5edü&.. ümluvnik m. — aífator 1091 vmluwnyk ABC (rým piemocestník); jimah stc. affabilis ^ ámluvny ZOtc., Z Jeron. aud.
488 úkal m. — pollis 2514 vkal (při názvech mlynářských). ukálenie nt. — maculacio 1392 vkalenye (ryan osmradenie) at. ukdleli v. ukálenie index 1313 vkazacz — Vele&. atd.; nyní ukazovák, ukazováček (prst). ukazač m. — ukazované v. ukazovatedlné lukazovatedlny adj. — demonstrativum (pronomen? Vokab. 64 vkazowe- tedl(n»e (var. vkazowane) ,,de gramma- tica“ atd. — indicativus vkazowatedlne (modus» Vokab. 82 (var. vkazowatclnoy j ,de grammatica". uhazovalel- v. ukazovatedln- ob. impf. 3. sg. .— exhibet 2310 vkazuge (vym nav&Cievenie) ad. ukazovné f. — monstrancia 2473 vka- zownye: zamihlo; Hus Erb. 1, 79 zkousi znowt: ,nepodával monstrancie, t. j. ukázky, jíž ukazují, kdy jdü k oféte'"'. ukazuje v. ukazovati üklad m. — acticacio 2257 vklad (B: wklad ATrial. aid. Srovn. vklad. ikladi v. základi 389 vklegye (B: ukazovati üklejé 1. — polipus vklegi E, vklege GA) — Bon. 78 vcle- | gye — Wiesb. 221 — Nn 63%a Vkleij — Veleś. vklege — Lact. oo III"b auklege | ald.; ni. ouklej(ka), ve Vźt. Voc. I, 366 = Mam. A 14 ża afrons, afforus. Maiz. Cizi sl. uvddi pavalely vuské, svbské, polské a svovnává nim. Ocklei, Uckelei; Brüchn. Siown. etyia. srovnávud 1 lit. aukszle; nyni — cyprinus albur- nus. S70vn. oklść. — cliens 996 vklegye (B . vklege 4G) — Boh. 381 (vclegye) — Velc&. vklegc — Wiesb. 400 Slov. Třeb. 14 vid. úkol m. = convenium 2644 Vkol (kontext lodinník, lodie, přicvozník, úkol, veslo, plátno, opačiny). 'ukraceny adj. z parl.: = correpta Vokab. 69 vkraczena „de grammatica". ükrasnik m. - rethoricus 1080 vkrasnik (AB : C vkra.., G okrassitel odchylkou) (vým pocetník) — Vele&. (okrasnik, snad omylem) = Zid. vhp. (okrasitel, J3. s, v.; odchylně). ukrátiti v. - pastus 1292? vkrm. ukráceny ükrm m. nkal -- úmluvník. ükrop m. = ydrofernum 2654 vkrop = Veleś. — Boh. 942 (ydroforium) Wicsb. 1371 (proserium, ast nějakým omylem) ald. ukrotenstvie nt. — mitigacio 1378 vkro- tenstvie (vým zabylstvie). úkruch m. = partica 1816 vkruch AB atd.; zaniklo. ukrutnost f. = crudelitas 1497 vkrutnost (r*in hladkost) aid. ükus m. — morsus 2371 vkuss. ulamen v. ulamoń ulamoń m. — fraxinus 672 vlamon (A; rým osdoń: B vlmon fvoli metru, C vlamen proti rýmu) „de plantis''; fra- xinus spojeno s 'frang-eré' 'ulámati'. Srovn. Prustk, 1893, VUS. I. ülehl (. — arvum 232 vlehl (ABC: vlehle G) = Boh. 359 (vav. wlch dial, wlchl omylem pisechym) = Wiesb. 377 = Veloš. (vlehle) = Zdík 1424 ald. úlehle v. úlehl uli v. koryto uliboň? m. : tilos 676 vlibon rým obu- doň) „plante speciales“. ulicé f. — platea 2087 ulicze — vliczie Wiesb. 7541 — vlicze Boh. 760 aid. ulmon v. ulamoń úloh m. =: situs 190 vloh ABF = Nn 70Ya (sicus vloch omylem) atd. Srov;. nauloh. uloch v. úloh ulif v. vláé ulyb- v. ulib- -um v. rozum um m. — animus 54 vm — Boh. 412 (var. mysl omylem) = Wiesb. 426 ad. -wmatedlny v. rozumatedlny | umek m. = molus 422 vmek (A : B omel (omek?) — »ejisté) ,, piscis". wmélos! v. neumélost uménénie nt. diminucio 1519 vme- nvcnyc (vým roščenie) ald. umłnie v. rozumónie wménili v. uménénie umeniovand v. pomen&ovaná uméti vb. impf. — scire 20 Vmyeti aid. wmhk v. vinník umla f. = medica 1329 vmla; fi vy- počinu žil a tepen mestola, mediana, Stavnicé, umla, kvedna, 5edü&.. ümluvnik m. — aífator 1091 vmluwnyk ABC (rým piemocestník); jimah stc. affabilis ^ ámluvny ZOtc., Z Jeron. aud.
Strana 489
úmrl — úrok. -ummost v. Yozumnost umoczka v. vínočka -umoduch v. rozumoduch ümrl £. = morticinium 2265 vmrl (rým odumrl) = RVodň. 641" vmrl (dva- krát) atd. Srovn. odümrl. umrlec m. funus 1169 vmrlecz — pře- klad nepřesný. umrtevnik m. — mortificator 1128 vmr- tewnik. ümrz m. — algor 1538 vmrz AB. umše? caupo 2227 vmsse (melrum žádá | ..'.; slovo nesmysiné); ve v. 1658 cauponia — Senkéfstvo; s/ovo Senkéï by vyhovovalo metru i smyslu. [Umysl f. — Clio Vokab. 369 vmysl: mezi neumélÿmi překlady jmen Mus: ,de medicina“. úmyslnost v. umyslovna [umyslovna f.- sensualitas Vokab. 402 vmyslowna (var. vmyslnost) ,,de ethi- са'' — překlad neumělý. wmyli o. umytie umytie nt. = locio 1370 vmítye (vým vytie) ald. umyvačka f. = lavatorium 2373 vmy- vaczka ,,de ecclesia’ = Veleš. ald. ungelt m. — angaria 2098 Vngelt (A : B duchelt omylem) atd. Z пётё. ünor m. — Februarius 78 vnor AB - Boh. 34 — Wiesb. 13 aid. пр m. — bora 1064 vp (kontext mistr, piiuditel, up, otazatcl). upan m. — pister 450 vpan ,,clauda mon- stra" — zdhadné. uper v. pucher пре? m. = flopus 753 vperz (koniex stblosa, bublenci, upet, sypénky) ,,de semine''; v Boh. fladus vper, ale text za to pucher. Upistal m. — Magog 312 vpistal AB (rym pyskäl); kontext 609 pozira, Ma- gog upistal, Bucifalus bibel ,mon- strosi homines''. üplet m. — tricamen 1911 vplet a/d.: biblického původu. — calvaria v. plet. úpolen m. = trolla 2523 vpolen (konlext trchlen, úpolen, kráce, pazdero..) = Boh. 8241 - Wiesb. 1119 — Mam. A 36" = Bohem. min. a/d. Jg. srovnává vus. upolovnik — Schaumlóffel, Кокс == zedničí lžíce. (Zty: srovm. üpolna Comesl. C 174'b.> 489 üápolnicek m. = damarulus Fysiol. 293 mg. vpolniczek; srovn. následujtet. ipolnik m. = damarulus 270 vpolnik AB (rým střiežík) — patrně pro rym upra- veno z ápolnícek ,,volatilia campestria'' — Veleš. atd. Nyní též úpolňák pa- rus silvaticus anebo passer montanus Kt. atd. Upras m. — Nothus 170 vpras (AB: F yprass omylem; vým boreas): jméno větvu; možno též čísli úpraš. Nejasné. upraš v. úpras upřen m. = ametistus 126 vprzen AB „Japis“, Roniext próhleden, upřen, érven. úřad n. = officium 1058 Vrzad AG aid. uřadník v. úsadník a ûfédnik úraz m. — lesio 2324 vraz ald. Urban m. — Urbanus doctor meus 124 (lat.). urédnik m. = officialis 1017 vrzadnyk (A: G vrzednyk, snad jen opravou) atd. uren v. mzen utesky v. ûfezky (uřezánie nt. = sincopa Vokab. 178 vrze- zanie (ale jenom v Slov. Kl.; v. pozn. 2 a. 1/8) ata. uřčzali v. uřčzánie úřezky pl. m. = scindex 2573 vrzeski (rým stativky; názvy sevcovské), kontext cievka, náprstek, úřesky, podšev, sta- tivky, vlákno :- Vele&. (scindes) atd. iroćna f. — anniversarium 2455 vroczna AB. úročník m. = tributarius 1015 vrocznyk ABG = Wiesb. 1426 = Vele3. ald.; nej- spíše biblického původu. = dellus (A : bellus B) 853 vrocznik AB (rým proník) : Rstl. Drk. 478'a (— cauliculus) aid , hojné v rostl. „1gno- ta herba''. rórod m. — fetus Boh. 424 (ale jen v E, FO memajt), Klavel za lo zpratek; = genus Vokab. 32 vrod ,,de gramma- tica''. üároda Í. — fecunditas 1587 vroda AB (rym obroda) ald. = sexus Vokab. 34 vroda ,,de gramma- tica''. irok m. = elta (A : elca B) 1693 vrok (,languor") — Vele&. (olta) a/d.: obyčejně plur. ouroky, ouroćky. = census v. úroky né.
úmrl — úrok. -ummost v. Yozumnost umoczka v. vínočka -umoduch v. rozumoduch ümrl £. = morticinium 2265 vmrl (rým odumrl) = RVodň. 641" vmrl (dva- krát) atd. Srovn. odümrl. umrlec m. funus 1169 vmrlecz — pře- klad nepřesný. umrtevnik m. — mortificator 1128 vmr- tewnik. ümrz m. — algor 1538 vmrz AB. umše? caupo 2227 vmsse (melrum žádá | ..'.; slovo nesmysiné); ve v. 1658 cauponia — Senkéfstvo; s/ovo Senkéï by vyhovovalo metru i smyslu. [Umysl f. — Clio Vokab. 369 vmysl: mezi neumélÿmi překlady jmen Mus: ,de medicina“. úmyslnost v. umyslovna [umyslovna f.- sensualitas Vokab. 402 vmyslowna (var. vmyslnost) ,,de ethi- са'' — překlad neumělý. wmyli o. umytie umytie nt. = locio 1370 vmítye (vým vytie) ald. umyvačka f. = lavatorium 2373 vmy- vaczka ,,de ecclesia’ = Veleš. ald. ungelt m. — angaria 2098 Vngelt (A : B duchelt omylem) atd. Z пётё. ünor m. — Februarius 78 vnor AB - Boh. 34 — Wiesb. 13 aid. пр m. — bora 1064 vp (kontext mistr, piiuditel, up, otazatcl). upan m. — pister 450 vpan ,,clauda mon- stra" — zdhadné. uper v. pucher пре? m. = flopus 753 vperz (koniex stblosa, bublenci, upet, sypénky) ,,de semine''; v Boh. fladus vper, ale text za to pucher. Upistal m. — Magog 312 vpistal AB (rym pyskäl); kontext 609 pozira, Ma- gog upistal, Bucifalus bibel ,mon- strosi homines''. üplet m. — tricamen 1911 vplet a/d.: biblického původu. — calvaria v. plet. úpolen m. = trolla 2523 vpolen (konlext trchlen, úpolen, kráce, pazdero..) = Boh. 8241 - Wiesb. 1119 — Mam. A 36" = Bohem. min. a/d. Jg. srovnává vus. upolovnik — Schaumlóffel, Кокс == zedničí lžíce. (Zty: srovm. üpolna Comesl. C 174'b.> 489 üápolnicek m. = damarulus Fysiol. 293 mg. vpolniczek; srovn. následujtet. ipolnik m. = damarulus 270 vpolnik AB (rým střiežík) — patrně pro rym upra- veno z ápolnícek ,,volatilia campestria'' — Veleš. atd. Nyní též úpolňák pa- rus silvaticus anebo passer montanus Kt. atd. Upras m. — Nothus 170 vpras (AB: F yprass omylem; vým boreas): jméno větvu; možno též čísli úpraš. Nejasné. upraš v. úpras upřen m. = ametistus 126 vprzen AB „Japis“, Roniext próhleden, upřen, érven. úřad n. = officium 1058 Vrzad AG aid. uřadník v. úsadník a ûfédnik úraz m. — lesio 2324 vraz ald. Urban m. — Urbanus doctor meus 124 (lat.). urédnik m. = officialis 1017 vrzadnyk (A: G vrzednyk, snad jen opravou) atd. uren v. mzen utesky v. ûfezky (uřezánie nt. = sincopa Vokab. 178 vrze- zanie (ale jenom v Slov. Kl.; v. pozn. 2 a. 1/8) ata. uřčzali v. uřčzánie úřezky pl. m. = scindex 2573 vrzeski (rým stativky; názvy sevcovské), kontext cievka, náprstek, úřesky, podšev, sta- tivky, vlákno :- Vele&. (scindes) atd. iroćna f. — anniversarium 2455 vroczna AB. úročník m. = tributarius 1015 vrocznyk ABG = Wiesb. 1426 = Vele3. ald.; nej- spíše biblického původu. = dellus (A : bellus B) 853 vrocznik AB (rým proník) : Rstl. Drk. 478'a (— cauliculus) aid , hojné v rostl. „1gno- ta herba''. rórod m. — fetus Boh. 424 (ale jen v E, FO memajt), Klavel za lo zpratek; = genus Vokab. 32 vrod ,,de gramma- tica''. üároda Í. — fecunditas 1587 vroda AB (rym obroda) ald. = sexus Vokab. 34 vroda ,,de gramma- tica''. irok m. = elta (A : elca B) 1693 vrok (,languor") — Vele&. (olta) a/d.: obyčejně plur. ouroky, ouroćky. = census v. úroky né.
Strana 490
190 úrokv — útěk úroky pl m. = census 2047 vroki — | ústně f.? = gar 1715 vstnve AB (rým Boh. 650 vrok (var. czvnz dial.) ad. | nadutic) „languor'“. úrubek m. — cala 628 vrubek ABC | wustnec m. == rodor 1910 vstneez AB (kontext větev, rúbík, krč, árubek..). urva [. — ubs 2651 vrva (mc:i ndzvy ry- báfshymi, koniexl nevod, urva, vr&). ńsadnik m. = incola 1264 vsadnyk (B . A piwodni vrzadmile oprauil v vzadnik, rým ptihodnil) = wsadnik Velcs. usalec .. vzatec úsilé nt. labor !553 vsile — Boh. 793 (var dzyclo dial) — Wiesb. 1080 atď. Novo. ûsili. usiłornik m. — laborator 1233 vsilownik. ush v. u&k- -usk r. podu&k usné f — parus 2581 vsnyc (konlext no- vinník, usné, veteSník) — VeleS. aq. usnos! f.: dedecus 1420 vsnost (rým sküpost); m. necnost? uspena v. uspenina uspen(i)na (.-= galreda 1793 Vspena (A : vspenyna DB; metrum žádá tř. sla- biky vu) — Boh. 535 (var. huspe- nyna) ald.; né huspenina. uspnost f.— luc= 1533 vspnost (vým neumèlost). usrünec m. — merdigena 1251 vsranecz (rým hovnivec) — Veleś. (merdigera) ntd. usta pl. nt. = os 1280 usta = Boh. 419 ald.; né. usta. ustók m = oricus 327 vstak (AB: wstak G) = oritus vssak Veleś. (omylem) ,monstrosi homines". ustaloś m. — starma 418 vstaloss (A B wstaloss) (755%. postarkoś) ,,pisces'’. ústav m. = testamentum 2317 AB (kontext odklad, potaz, očista. .). vstaw ústav, vstava vsti- usłana v. ustaviénost f. = constancia 1407 wicznost (rým ščastnost) atd. :: constans Vokab. 391 vstawveznost „de cthica“. ustavnost f. perseverancia Vokab. 383 vstawnost „de ethica“ ald. — stabilitas 1456 vstawnost aid. -ustec v. Zlatoustec Üstec m. — Ustensis 960 Vstecz (kontext Mytsky, BydZovsky, Ustsky, patrně asi míněno Ústí nad Orlicí) — obyvatel města Ústí, neuméle. (rym prstenec), kontext prstenec, ma- tras, ustnce, nożik, ńplet, cviklik. ustopupel m. cartapus (A: cantapus B) 1702 vstopupcl AD (»yu( zübek) „languor“, nejasné. ństrach m. — metus 1564 vstracho (A: následuje odeščie; mebaon žádá Lu; správně tedy Menčík opravil vstrach). üstracha 1.? lazau 503 vstracha „bestia. Sr0vn. předchozí. uXák m. — auritus 1199 vssak AB (hontext brebtavec, zajiekavec, nosal, uSák..) ald., lóż né oritus v. stil. usalec v. vzatec uśćenie v. usklenie uséicé v. fisticé -uxek. v. náu&ek, pousek use v. v&en uset v. u&ket usi v. ucho ušinec m. = auricularis 1314 vsynecz ABTrial. (= ni. malik), podle latiny; ujalo se; v T.6k. A 13'b, 16b ald., ćasem ustoupilo novému mali(ée)k. -uška v. bezúška, poduška ui(k)&(e»nie nt. — bolus (== fóAoc) 1578 vsskcznie (rym tvrzenie; melyum žádá 4 —) — patrné klarelonsky zkrydceny trar m. uSCenie od uSCknüti, mylné na- psaný; ně. uStknuti. Georges: , bolus der Wurf" uś(k)et m. -- vrta 1800 vsket (B: A wsset) = Veloeš. atd., biblického původu (Josue IX): 7g. — kus kůže, záplata; Jo ni. dial. léž ušet, krkon. — cip, Zipfel Jg. Kt. Uskr m. — Saduceus 946 vsskr AB (jednoslabiénë). Nejasné. -ušnicč v. záuínicé -ušnička rv. záušnička [utahovánie nt. — remissio Vokab. 292 vtahowanye ,,dc astronomia''. utahovati v. utahovánie útek m. — trama 2572 vtek (pfi tkadl- covstuż) — Boh. 839 — Wiesb. 1146 — Man. A 36" atd. útěk m. = bravium 2141 vtiek AB (kon- lext závod, útěk, lûda) = Mam.A 17° = Slov. Ffch. 14 ald.; nynt = fuga. <Zly.
190 úrokv — útěk úroky pl m. = census 2047 vroki — | ústně f.? = gar 1715 vstnve AB (rým Boh. 650 vrok (var. czvnz dial.) ad. | nadutic) „languor'“. úrubek m. — cala 628 vrubek ABC | wustnec m. == rodor 1910 vstneez AB (kontext větev, rúbík, krč, árubek..). urva [. — ubs 2651 vrva (mc:i ndzvy ry- báfshymi, koniexl nevod, urva, vr&). ńsadnik m. = incola 1264 vsadnyk (B . A piwodni vrzadmile oprauil v vzadnik, rým ptihodnil) = wsadnik Velcs. usalec .. vzatec úsilé nt. labor !553 vsile — Boh. 793 (var dzyclo dial) — Wiesb. 1080 atď. Novo. ûsili. usiłornik m. — laborator 1233 vsilownik. ush v. u&k- -usk r. podu&k usné f — parus 2581 vsnyc (konlext no- vinník, usné, veteSník) — VeleS. aq. usnos! f.: dedecus 1420 vsnost (rým sküpost); m. necnost? uspena v. uspenina uspen(i)na (.-= galreda 1793 Vspena (A : vspenyna DB; metrum žádá tř. sla- biky vu) — Boh. 535 (var. huspe- nyna) ald.; né huspenina. uspnost f.— luc= 1533 vspnost (vým neumèlost). usrünec m. — merdigena 1251 vsranecz (rým hovnivec) — Veleś. (merdigera) ntd. usta pl. nt. = os 1280 usta = Boh. 419 ald.; né. usta. ustók m = oricus 327 vstak (AB: wstak G) = oritus vssak Veleś. (omylem) ,monstrosi homines". ustaloś m. — starma 418 vstaloss (A B wstaloss) (755%. postarkoś) ,,pisces'’. ústav m. = testamentum 2317 AB (kontext odklad, potaz, očista. .). vstaw ústav, vstava vsti- usłana v. ustaviénost f. = constancia 1407 wicznost (rým ščastnost) atd. :: constans Vokab. 391 vstawveznost „de cthica“. ustavnost f. perseverancia Vokab. 383 vstawnost „de ethica“ ald. — stabilitas 1456 vstawnost aid. -ustec v. Zlatoustec Üstec m. — Ustensis 960 Vstecz (kontext Mytsky, BydZovsky, Ustsky, patrně asi míněno Ústí nad Orlicí) — obyvatel města Ústí, neuméle. (rym prstenec), kontext prstenec, ma- tras, ustnce, nożik, ńplet, cviklik. ustopupel m. cartapus (A: cantapus B) 1702 vstopupcl AD (»yu( zübek) „languor“, nejasné. ństrach m. — metus 1564 vstracho (A: následuje odeščie; mebaon žádá Lu; správně tedy Menčík opravil vstrach). üstracha 1.? lazau 503 vstracha „bestia. Sr0vn. předchozí. uXák m. — auritus 1199 vssak AB (hontext brebtavec, zajiekavec, nosal, uSák..) ald., lóż né oritus v. stil. usalec v. vzatec uśćenie v. usklenie uséicé v. fisticé -uxek. v. náu&ek, pousek use v. v&en uset v. u&ket usi v. ucho ušinec m. = auricularis 1314 vsynecz ABTrial. (= ni. malik), podle latiny; ujalo se; v T.6k. A 13'b, 16b ald., ćasem ustoupilo novému mali(ée)k. -uška v. bezúška, poduška ui(k)&(e»nie nt. — bolus (== fóAoc) 1578 vsskcznie (rym tvrzenie; melyum žádá 4 —) — patrné klarelonsky zkrydceny trar m. uSCenie od uSCknüti, mylné na- psaný; ně. uStknuti. Georges: , bolus der Wurf" uś(k)et m. -- vrta 1800 vsket (B: A wsset) = Veloeš. atd., biblického původu (Josue IX): 7g. — kus kůže, záplata; Jo ni. dial. léž ušet, krkon. — cip, Zipfel Jg. Kt. Uskr m. — Saduceus 946 vsskr AB (jednoslabiénë). Nejasné. -ušnicč v. záuínicé -ušnička rv. záušnička [utahovánie nt. — remissio Vokab. 292 vtahowanye ,,dc astronomia''. utahovati v. utahovánie útek m. — trama 2572 vtek (pfi tkadl- covstuż) — Boh. 839 — Wiesb. 1146 — Man. A 36" atd. útěk m. = bravium 2141 vtiek AB (kon- lext závod, útěk, lûda) = Mam.A 17° = Slov. Ffch. 14 ald.; nynt = fuga. <Zly.
Strana 491
útěknic srovn. Blah. Gy. 178 „běží na autěk: my říkáme v závod“ > dtëknic(é) f. — asillum 2184 vticknicz (zkráceno hlavetovsky pro uvavování hiatu | ütéknic — asilum OZ ou / U); tvoření unmmnělé. ulev v. útor úterý m. — (feria) tercie 2887 vtery, atd. K výkladu v. Hujer, Lfil. 1916, 290. utóżenie nt. — consolamen 1473 vtycssc- nye atd. utéfitel m. — consolator 1215 vtycsitcl (rým pravitel) a/d.; srovn. výklad o tom slově u Vondráka, Die Spuren der alt- kirchensl. Evg.-Übers., 1893, 26—27; nejspíše z bible. nlësiti v. utěšenie útěžek m. = copia 23i4 vticzek (rým vzatek) AB atd. utiek v. útěk ütinek m. — arbula 617 vtínek ABC (rým prütek) ald. robur Boh. 226 vtynck (var. vczinek dial.) ald. Klaret zu lo \lâda. utistFap m. — olchus 442 vtistrzap AB (rym morap) ,,clauda monstra". útočiště nt. — refugia 1554 vtoczistie (rym požitie) atd. — recursus Vokab. „de ethica'' ałd. Cirkeoniho fpiwodu, sroom. H. Jireć., Slov. právo, | 100—191, 11 211— 494. utopenie nt. — submersio 1526 vtopenyc (rym pojhránic) atd. utopiti v. utopenie 134 vtoczysstye flor m. omylem) = Mm outor Jg. ulovnik m. — anguis 564 vtovnik (Jrial.: A 22Y — Vele&. ald., ni. finder 2041 vtor (B: A vter | vtownyl B omylem, vtow A medopsá- | nim; rym Siprovnik) ,serpens". Jg. utovnil, Podle omylu v B. Navrhováno užovník. nlyhaé v. zprávcé utrhdnie nt. = usurpacio 1442 vtrhanyc detraccio Vokab. 133 vtrhanyc ald. ufrhati v. utrhánie ütroba f. — panitudo 2311 vtroba (Aon- text blaze, počet, útroba, náhch) nid. utrpenie nt. — abstinencia 1439 vtrpenie — Vokab. 390 ad. Srovn. trpenic. - ńżlabec. 491 utrżić m. — emptor 2.28 vtrzicz AB atd. ńvazek m. — allo 2514 vvazek (nd.cy mlynářské: poleno, úkal, úvazek, po- peček, rádlo..); Lact. „allo kámen tocity, brus“. uvedenie nt. = intronisacio 2467 vwe- denyc (A wedenyc B) etd. uvésli v. uvedenie úvu m. — anx 639 vuit AD (konlcxt oklesti, úvit, vinnice, klin, näton, dlubně). úvod m. introduccio 2468 vvod AB atd., lóż ni. uzda f. — frenum 2481 vzda ald.; dial. uzda. - Boh. 802 uzel m. — nodus 747 vzel (kontent uzel, bfiemć..). uzenec? m. — cupidus 1167 wzenecz (metrum žádá Lu L) — Exemplarius 43 gl. vzenecz; sroun. byl u Kazilisky na Uzenci 1399 Por. Rożmhb. /. 18Y a mistni im. Uzenice, Huzenice (u Brc:nice) Kr. Nejasné. Ci vzenec? uzirna v. üzxna uzlabec v. zlabec f. — zaphirus 149 vzrna (AH: vzirna Trial} lapis’. úzrna -užil v. neužil wŚiyna v. Ázrna użitecen adj. — frui 1168 Vzyteczen (by- t5, srovn. vsak pon. k r. 1168. užitečnost (. — utilitas (rým ostydlost) aid. = frugalitas Vokab. 100 vzyteeznost „de cthica'' — Veles. — Lact aid. Za In «t Klareta. poZitevnost. 1408 vzitecznost użilećny v. uzite£en użitek m. — usus 680 vzitek (rým pití bytek; AC) — Beh. 266 . : Wiest. 289 ald.; ne užitek. = utilitas Vokab. 398 vzvtek alW., JKlavet za to užitečnost; = commoditas Vokab. 140 vzytek „de grammatica“ atd. úžlabec? m. — calgus 2116 vzlabecz (rým obec); mezi názvy „de civitate''; honlext: chasa, lázně, obec, chudina, úžlabec, drobet, ostatck.. úžovník v. útovník úárna r. üzrna
útěknic srovn. Blah. Gy. 178 „běží na autěk: my říkáme v závod“ > dtëknic(é) f. — asillum 2184 vticknicz (zkráceno hlavetovsky pro uvavování hiatu | ütéknic — asilum OZ ou / U); tvoření unmmnělé. ulev v. útor úterý m. — (feria) tercie 2887 vtery, atd. K výkladu v. Hujer, Lfil. 1916, 290. utóżenie nt. — consolamen 1473 vtycssc- nye atd. utéfitel m. — consolator 1215 vtycsitcl (rým pravitel) a/d.; srovn. výklad o tom slově u Vondráka, Die Spuren der alt- kirchensl. Evg.-Übers., 1893, 26—27; nejspíše z bible. nlësiti v. utěšenie útěžek m. = copia 23i4 vticzek (rým vzatek) AB atd. utiek v. útěk ütinek m. — arbula 617 vtínek ABC (rým prütek) ald. robur Boh. 226 vtynck (var. vczinek dial.) ald. Klaret zu lo \lâda. utistFap m. — olchus 442 vtistrzap AB (rym morap) ,,clauda monstra". útočiště nt. — refugia 1554 vtoczistie (rym požitie) atd. — recursus Vokab. „de ethica'' ałd. Cirkeoniho fpiwodu, sroom. H. Jireć., Slov. právo, | 100—191, 11 211— 494. utopenie nt. — submersio 1526 vtopenyc (rym pojhránic) atd. utopiti v. utopenie 134 vtoczysstye flor m. omylem) = Mm outor Jg. ulovnik m. — anguis 564 vtovnik (Jrial.: A 22Y — Vele&. ald., ni. finder 2041 vtor (B: A vter | vtownyl B omylem, vtow A medopsá- | nim; rym Siprovnik) ,serpens". Jg. utovnil, Podle omylu v B. Navrhováno užovník. nlyhaé v. zprávcé utrhdnie nt. = usurpacio 1442 vtrhanyc detraccio Vokab. 133 vtrhanyc ald. ufrhati v. utrhánie ütroba f. — panitudo 2311 vtroba (Aon- text blaze, počet, útroba, náhch) nid. utrpenie nt. — abstinencia 1439 vtrpenie — Vokab. 390 ad. Srovn. trpenic. - ńżlabec. 491 utrżić m. — emptor 2.28 vtrzicz AB atd. ńvazek m. — allo 2514 vvazek (nd.cy mlynářské: poleno, úkal, úvazek, po- peček, rádlo..); Lact. „allo kámen tocity, brus“. uvedenie nt. = intronisacio 2467 vwe- denyc (A wedenyc B) etd. uvésli v. uvedenie úvu m. — anx 639 vuit AD (konlcxt oklesti, úvit, vinnice, klin, näton, dlubně). úvod m. introduccio 2468 vvod AB atd., lóż ni. uzda f. — frenum 2481 vzda ald.; dial. uzda. - Boh. 802 uzel m. — nodus 747 vzel (kontent uzel, bfiemć..). uzenec? m. — cupidus 1167 wzenecz (metrum žádá Lu L) — Exemplarius 43 gl. vzenecz; sroun. byl u Kazilisky na Uzenci 1399 Por. Rożmhb. /. 18Y a mistni im. Uzenice, Huzenice (u Brc:nice) Kr. Nejasné. Ci vzenec? uzirna v. üzxna uzlabec v. zlabec f. — zaphirus 149 vzrna (AH: vzirna Trial} lapis’. úzrna -užil v. neužil wŚiyna v. Ázrna użitecen adj. — frui 1168 Vzyteczen (by- t5, srovn. vsak pon. k r. 1168. užitečnost (. — utilitas (rým ostydlost) aid. = frugalitas Vokab. 100 vzyteeznost „de cthica'' — Veles. — Lact aid. Za In «t Klareta. poZitevnost. 1408 vzitecznost użilećny v. uzite£en użitek m. — usus 680 vzitek (rým pití bytek; AC) — Beh. 266 . : Wiest. 289 ald.; ne užitek. = utilitas Vokab. 398 vzvtek alW., JKlavet za to užitečnost; = commoditas Vokab. 140 vzytek „de grammatica“ atd. úžlabec? m. — calgus 2116 vzlabecz (rým obec); mezi názvy „de civitate''; honlext: chasa, lázně, obec, chudina, úžlabec, drobet, ostatck.. úžovník v. útovník úárna r. üzrna
Strana 492
492 V praep.: v óběd v. oběd. v keř! v. keř. v pomči <lapati) v. pomčě. v zápětie v. zápětie. -vábička v. zvábička -vábovník v. zvábovník váček m. = estula 2045 vaczek (kontext mošna, úborek, vaček, puška) AB = Veleš. atd. vada {. -- noxa 2452 vada AB = Veleš. | -váda v. sváda -vádcěé v. svádcě, rozvadcé vadénie nt. - certamen 1099 Vadyenie AC atd. vaditi v. vadénie vádlo nt. — {landrum 2499 vadlo. vadvně v. jadrné vaha {. = statera 735 Vaha ABG -- Boh. 864 - Wiesb. 1175 ald. (kontext váha, kořec, stoh). = trutina 347 vaha ABG atd. = libra Boh. 63, 868 waha ald.; Klavet nezná. [váhana (. = libra Vokab. 297 wahana „de astronomia“; mint se znamení ekliptiky, ujalo se na mějaký čas; dokl. u Jgm.; nynt = Váhy. vajce nt. = ovum 214 vaycze Boh. 125 ald.; ova = waycze Rstl. Drk. 189" afd. | Nč. vejce. vaječník m. = ovarium 1807 vagecznik | (rym preclík; hontext koblih, pecen, va- je¢nik, husce, preclik) == Boh. 298 = Wiesb. 169 =: Vele$. ald. -val v. naval, p¥ieval, hovnival, zrnoval val m. — grava. 2474 val (honlext zprávna, bohatstvie, val, sbrojnél), ecclesiastica''. vál m. — temedastrum 2511 val ($7: nád- zyech mlynáfsRych; kontextlopata, méch, vál) AB — Boh. 819 (metastrum) -- Wiesb. 1120 (temastrum) — Veles. (te- meandum mylně) atd. vala v. podvala, svala valda {. == byssons 538 walda ,bestia“ (kontext kozúr, osoluř, ovčíř, valda, ško-par..). valdišče nt. = cardua 719 valdisscze AB (rým tlatolišče); kontext tán, kyta, val- dišče, pýří, tlatolišče). Jg. srovnává val- viště = místo, kde se dříví v lesích válí, místo zválené, us. válek m. = modilentum 1984 valek (kon- lext přiehrada, válek, stodola, kólně). V — vatenicé valchᣠm. — fullo 2663 Z němčiny. valchářstvo m. — fuloria 1648 Valcharz- stvo AB = Vokab. 451 = Veles. — Lact. atd. valcharz ald. -válka svv. obálka válka f. — guerra 2095 valka AB — Boh. 908 = Wiesb. 1216 atd. Z némc. -valnec v. smiechovalnec -valník v. svalník valás$ m. = ardeale (A: B ardela) 301 valuss AB ,volatilia campestria". Svovn. osobni a Walussone 1389 Záp. bělské 21. vana? — vilida 2396 vana ,,de festis" (kontext koleda, ochtáb, kvétná, vana?, na stolovánie (sv. Petra), na obrácenie (sv. Pavla), popelec): není jisto, kleré z obou slov je české. vänoc(€) pl. f. — equinoccia 2404 vanocz (rym velikanocz — a patrné proto ulvo- Teno) — Boh. 533 wanoczye ald. Vy- klad o vzniku slova v. u Brandla Glossav. 354. vapan v. vapen vápen m. — calx 135 vapen (A : B wapan, odiud Jg. Kt. vapan); patrně uměle utvořeno; Boh. atd. mají vápno; ale u Klaveta vápno . cimentum. vdpeni- v. vapennicé vápennicé f, — cimcntiburna 118 wapen- nyczye (B: vapennicze, G wape- nycze) = Boh. 771 = Wiesb. 1046 ald. vápno nt. — cimentum 95 vapno AG = Boh. 442 aid. — calx Boh. 771 wapno : atd. Za to Klare! vapen. -var v. přívar, pivovar var m. — eferna 2579 var — Vele&. aid. — braxatura 1845 Var AB = Boh. 696 — Vele&. — Zid. rkp. Jg. atd. -vara v. návara -vařač v. obařač varda m. — pilum (X, pro metrum; B pila) 2127 Varda AB ad. Cizt. vavec v. vazée vařená v. vařený vafenicé Í. — collicida (m. -iri-) 1811 warzenyczye (BD : A varzenyzce; rym bnétenicé); moZno snad vateníce. Vele&.; komtexi vdolek, hnétenicé, varenicé, pokruta; fodle Dw Camge collirida — podpopelny chléb. Wiesb. 1047
492 V praep.: v óběd v. oběd. v keř! v. keř. v pomči <lapati) v. pomčě. v zápětie v. zápětie. -vábička v. zvábička -vábovník v. zvábovník váček m. = estula 2045 vaczek (kontext mošna, úborek, vaček, puška) AB = Veleš. atd. vada {. -- noxa 2452 vada AB = Veleš. | -váda v. sváda -vádcěé v. svádcě, rozvadcé vadénie nt. - certamen 1099 Vadyenie AC atd. vaditi v. vadénie vádlo nt. — {landrum 2499 vadlo. vadvně v. jadrné vaha {. = statera 735 Vaha ABG -- Boh. 864 - Wiesb. 1175 ald. (kontext váha, kořec, stoh). = trutina 347 vaha ABG atd. = libra Boh. 63, 868 waha ald.; Klavet nezná. [váhana (. = libra Vokab. 297 wahana „de astronomia“; mint se znamení ekliptiky, ujalo se na mějaký čas; dokl. u Jgm.; nynt = Váhy. vajce nt. = ovum 214 vaycze Boh. 125 ald.; ova = waycze Rstl. Drk. 189" afd. | Nč. vejce. vaječník m. = ovarium 1807 vagecznik | (rym preclík; hontext koblih, pecen, va- je¢nik, husce, preclik) == Boh. 298 = Wiesb. 169 =: Vele$. ald. -val v. naval, p¥ieval, hovnival, zrnoval val m. — grava. 2474 val (honlext zprávna, bohatstvie, val, sbrojnél), ecclesiastica''. vál m. — temedastrum 2511 val ($7: nád- zyech mlynáfsRych; kontextlopata, méch, vál) AB — Boh. 819 (metastrum) -- Wiesb. 1120 (temastrum) — Veles. (te- meandum mylně) atd. vala v. podvala, svala valda {. == byssons 538 walda ,bestia“ (kontext kozúr, osoluř, ovčíř, valda, ško-par..). valdišče nt. = cardua 719 valdisscze AB (rým tlatolišče); kontext tán, kyta, val- dišče, pýří, tlatolišče). Jg. srovnává val- viště = místo, kde se dříví v lesích válí, místo zválené, us. válek m. = modilentum 1984 valek (kon- lext přiehrada, válek, stodola, kólně). V — vatenicé valchᣠm. — fullo 2663 Z němčiny. valchářstvo m. — fuloria 1648 Valcharz- stvo AB = Vokab. 451 = Veles. — Lact. atd. valcharz ald. -válka svv. obálka válka f. — guerra 2095 valka AB — Boh. 908 = Wiesb. 1216 atd. Z némc. -valnec v. smiechovalnec -valník v. svalník valás$ m. = ardeale (A: B ardela) 301 valuss AB ,volatilia campestria". Svovn. osobni a Walussone 1389 Záp. bělské 21. vana? — vilida 2396 vana ,,de festis" (kontext koleda, ochtáb, kvétná, vana?, na stolovánie (sv. Petra), na obrácenie (sv. Pavla), popelec): není jisto, kleré z obou slov je české. vänoc(€) pl. f. — equinoccia 2404 vanocz (rym velikanocz — a patrné proto ulvo- Teno) — Boh. 533 wanoczye ald. Vy- klad o vzniku slova v. u Brandla Glossav. 354. vapan v. vapen vápen m. — calx 135 vapen (A : B wapan, odiud Jg. Kt. vapan); patrně uměle utvořeno; Boh. atd. mají vápno; ale u Klaveta vápno . cimentum. vdpeni- v. vapennicé vápennicé f, — cimcntiburna 118 wapen- nyczye (B: vapennicze, G wape- nycze) = Boh. 771 = Wiesb. 1046 ald. vápno nt. — cimentum 95 vapno AG = Boh. 442 aid. — calx Boh. 771 wapno : atd. Za to Klare! vapen. -var v. přívar, pivovar var m. — eferna 2579 var — Vele&. aid. — braxatura 1845 Var AB = Boh. 696 — Vele&. — Zid. rkp. Jg. atd. -vara v. návara -vařač v. obařač varda m. — pilum (X, pro metrum; B pila) 2127 Varda AB ad. Cizt. vavec v. vazée vařená v. vařený vafenicé Í. — collicida (m. -iri-) 1811 warzenyczye (BD : A varzenyzce; rym bnétenicé); moZno snad vateníce. Vele&.; komtexi vdolek, hnétenicé, varenicé, pokruta; fodle Dw Camge collirida — podpopelny chléb. Wiesb. 1047
Strana 493
ZKRATKY. (Mimo obecně známé zkratky grammatické, pak ty a takové, jež jsou obvyklé v Gebaurově Slovn. stč., a konečně ty, jež jsou vysvětleny v sv. 1., str. 271, jest užito ještě těchto zkratek:) Astro(n(om(iář) = Astronomiarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Compl(ex(ion(arius) = Complexionarius, podle vydání v I. sv., cituji verš. Enig(mat(icus) = Enigmaticus, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Exem(pl(ar(ius) = Exemplarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Fys(iol(og(iarius) = Fysiologiarius, podle vydáni v tomto svazku, cituji verš. gl. = přípisek v latinských textech meziřádkový. Gb. = Gebauer, Slovník staročeský, I—II. Georges : K. E. Georges, Ausführliches lat.-deutsches Handwörterbuch, 8. Auf- lage, Hannover und Leipzig, I, I1, 1913—1918. Jg. = Jgm. = J. Jungmann, Slovník, I—V, 1834—1839. K, Kt, Kott I—VII :: Kott, Slovník, díl I—VII; VIII—X = téhož Příspěvky 1896 (= VIII), Druhý příspěvek 1901 ( IX). Třetí příspěvek 1906 (= X). lék(ař.) JHrad. = rukopis lékařský, v Jindř. Hradci, z excerpt Maškových. Med(ic(am(inarius) = Medicaminarius, podle vydán v I. svazku, cituji verš. mg. = marginalie, připisek v latinských textech na okraji. Mšk. = Ign. B. Mašek, Excerpta z jeho Staroč. slovníka, v pozůstalosti v Nár. museu, sign. 19 A 1- 9. Vocb., Vocabul. Vocabularins klement., rukopis veř a univ. knih., v. úvod; cituji list a sloupec. Vocab. Mus. = Vocabula musejní, přípisek v rukopise musejním, v. úvody: ci- tuji list a sloupec Vok(ab(ulář) = Vokabutář grammatický, podle vydání v I. sv., cituji verš. Ztý = Jos. Zubatý, jeho dodatky při čtení korektur. 35b
ZKRATKY. (Mimo obecně známé zkratky grammatické, pak ty a takové, jež jsou obvyklé v Gebaurově Slovn. stč., a konečně ty, jež jsou vysvětleny v sv. 1., str. 271, jest užito ještě těchto zkratek:) Astro(n(om(iář) = Astronomiarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Compl(ex(ion(arius) = Complexionarius, podle vydání v I. sv., cituji verš. Enig(mat(icus) = Enigmaticus, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Exem(pl(ar(ius) = Exemplarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Fys(iol(og(iarius) = Fysiologiarius, podle vydáni v tomto svazku, cituji verš. gl. = přípisek v latinských textech meziřádkový. Gb. = Gebauer, Slovník staročeský, I—II. Georges : K. E. Georges, Ausführliches lat.-deutsches Handwörterbuch, 8. Auf- lage, Hannover und Leipzig, I, I1, 1913—1918. Jg. = Jgm. = J. Jungmann, Slovník, I—V, 1834—1839. K, Kt, Kott I—VII :: Kott, Slovník, díl I—VII; VIII—X = téhož Příspěvky 1896 (= VIII), Druhý příspěvek 1901 ( IX). Třetí příspěvek 1906 (= X). lék(ař.) JHrad. = rukopis lékařský, v Jindř. Hradci, z excerpt Maškových. Med(ic(am(inarius) = Medicaminarius, podle vydán v I. svazku, cituji verš. mg. = marginalie, připisek v latinských textech na okraji. Mšk. = Ign. B. Mašek, Excerpta z jeho Staroč. slovníka, v pozůstalosti v Nár. museu, sign. 19 A 1- 9. Vocb., Vocabul. Vocabularins klement., rukopis veř a univ. knih., v. úvod; cituji list a sloupec. Vocab. Mus. = Vocabula musejní, přípisek v rukopise musejním, v. úvody: ci- tuji list a sloupec Vok(ab(ulář) = Vokabutář grammatický, podle vydání v I. sv., cituji verš. Ztý = Jos. Zubatý, jeho dodatky při čtení korektur. 35b
Strana 494
491 (vdâvenie nt. -implicitum Vokab. 152 wdawenye (var. wdawyenyć) „de gram- matica''. vdávili v. vdávenie vděčnost [. — gratuitas 1469 wdycez- nost (vým podivnost) ald. vdéény adj. — gratus 1222 wdyeczni AG ald., téz ni. vdolek m. — lagana 1810 wdolck ADD (rým pohlodek) — Wiesb. 164 ald.; nc. es. dolek. vdova Í. — vidua 1748 517 — Wiesb. 586 afd. vdovel: v. vodoviet vdus v. vodüs wdova — Boh. véc f. — res 5^4 viecz — Boh. 19 ald. všca v. vieca večer m. — vesper 68 veczer — Boh. 30 ald. Srovn. vekeros. scedry veter v. Ééedry. . věcí v. viece veceré Í. — cena 1786 vcczerze = Boh. 527 weczerzye ald. vecerna f. — cenaculum 1983 veczerna = Vele$.; zawihlo. veceros, adv. — serotinus l4 weczeross | AB (rym jitros) — Velc&. afd., později lé. veéeras. Srovn. jitros a ziinus. věčil <. vétrozil věčník m. = cternus 1258 Viceznik (kla- retovsky m. věčný). véénost f. - cvum 4? viecznost 328 ald. Svovn. dlühovéénost. véd f. — scita 41 vied AJ3 = Vokab. Bob. 17 ald. ved v. vésti vědu v. védéti -vedenie v. uvedenie -vëdénie v. nevédénie rederce nt = urccolus 206% viedercze (zu medenicć) védéti vb. impf. pracs. 3. sg. - 1428 vye ald. part. praes. scit 214, : Sciens 11 Vyeda. aid 5rovn. ncvédénie. ibdouëk v. vodoviet vědrce v. věderce vedii3 m. — a sYbeston 131 vedrziss AR lapis’. vedvnik v. bedrnik a jadrné vedro nt. — estus 77 vedro ABC — Boh. 54 — Wiesb. 25 — Mam. A 2l atd. | védro nt. — *urceus (B vireus omylem) | 2064 wyedro (jen v B) atd. Srocn. kbel. vdńx enie — veliu. vedrunka f. = estula 582 vedrunka AB (= ,,vermes”) = Boh. 217 (E bedrun- ka, F gedrunka, O medrunka) — mc- drunka RVodn. 51% (estura) — Veles. wedrunka a/d.; estula vedr-unka patrné podle estus - vedro; lidovou ełymologii pak měněno. véhlas m. — venustas 1874 viehlas AB; Jg. cituje (z excerpt Kinského) připísek v theol. vukopise Luksovë wichlasem venustate. věchet m. = gelima 720 viechet ABCG (rym purkrecht) — Boh. 358 — Wiesb. 376 — Vele£. a/d. vejvoda v. vévoda vék m. — etas 64 vick AC = Boh. 26 Wiesb. 8 ad. Srovn. stovck. [vékonost f. — cternitas Vokab. 328 wye- konost: zajikło. velba f. == maiestas 2419 vclba — putrnë wměle utvořeno. velblód m. — camelus 526 welblud Boh. 197 — Wicsb. 795 «td. a podnes; dříve = elephantus. Srovn. Krok, 1889, 242. velbnost f. magnificencia 1^16 velb- nost (rym krotkost) ald.; hlavelovsly zkráceno, jinak a podnes velobnost. relbostvo nt. — numen 2419 velbostvo; nejisło, zda m. velbovstvo cz volbożstvo; srovit. str. velboZenstvie Hod. Jp. Volet, zu lo má wyboyStwo' veléck v. volček veliéec m. .- magnus 1259 veliczecz (Ala- relousky); srovn. (ptàk) maguas veliéec Lact. Jg. veliká v. veliký veliké ©. veliký velikost f. 1486 velikost atd. = magnificencia Vokab. 396 welykost magnitudo veliky adj. velika noc + pascha 240% ve- likanocz — Boh. 532 ald. Zu to né. velikonoce pl. veliká myš v. myš veliké bohatstvie v. bohatstvie veliký ćtevlek v. čtvrtek relikÿ pdtek v. pátek. Svocn. viece velin m. = magnes 141 velin (A . B wne, odtud Jg veln) „lapis”; Jg. „temerc versum".
491 (vdâvenie nt. -implicitum Vokab. 152 wdawenye (var. wdawyenyć) „de gram- matica''. vdávili v. vdávenie vděčnost [. — gratuitas 1469 wdycez- nost (vým podivnost) ald. vdéény adj. — gratus 1222 wdyeczni AG ald., téz ni. vdolek m. — lagana 1810 wdolck ADD (rým pohlodek) — Wiesb. 164 ald.; nc. es. dolek. vdova Í. — vidua 1748 517 — Wiesb. 586 afd. vdovel: v. vodoviet vdus v. vodüs wdova — Boh. véc f. — res 5^4 viecz — Boh. 19 ald. všca v. vieca večer m. — vesper 68 veczer — Boh. 30 ald. Srovn. vekeros. scedry veter v. Ééedry. . věcí v. viece veceré Í. — cena 1786 vcczerze = Boh. 527 weczerzye ald. vecerna f. — cenaculum 1983 veczerna = Vele$.; zawihlo. veceros, adv. — serotinus l4 weczeross | AB (rym jitros) — Velc&. afd., později lé. veéeras. Srovn. jitros a ziinus. věčil <. vétrozil věčník m. = cternus 1258 Viceznik (kla- retovsky m. věčný). véénost f. - cvum 4? viecznost 328 ald. Svovn. dlühovéénost. véd f. — scita 41 vied AJ3 = Vokab. Bob. 17 ald. ved v. vésti vědu v. védéti -vedenie v. uvedenie -vëdénie v. nevédénie rederce nt = urccolus 206% viedercze (zu medenicć) védéti vb. impf. pracs. 3. sg. - 1428 vye ald. part. praes. scit 214, : Sciens 11 Vyeda. aid 5rovn. ncvédénie. ibdouëk v. vodoviet vědrce v. věderce vedii3 m. — a sYbeston 131 vedrziss AR lapis’. vedvnik v. bedrnik a jadrné vedro nt. — estus 77 vedro ABC — Boh. 54 — Wiesb. 25 — Mam. A 2l atd. | védro nt. — *urceus (B vireus omylem) | 2064 wyedro (jen v B) atd. Srocn. kbel. vdńx enie — veliu. vedrunka f. = estula 582 vedrunka AB (= ,,vermes”) = Boh. 217 (E bedrun- ka, F gedrunka, O medrunka) — mc- drunka RVodn. 51% (estura) — Veles. wedrunka a/d.; estula vedr-unka patrné podle estus - vedro; lidovou ełymologii pak měněno. véhlas m. — venustas 1874 viehlas AB; Jg. cituje (z excerpt Kinského) připísek v theol. vukopise Luksovë wichlasem venustate. věchet m. = gelima 720 viechet ABCG (rym purkrecht) — Boh. 358 — Wiesb. 376 — Vele£. a/d. vejvoda v. vévoda vék m. — etas 64 vick AC = Boh. 26 Wiesb. 8 ad. Srovn. stovck. [vékonost f. — cternitas Vokab. 328 wye- konost: zajikło. velba f. == maiestas 2419 vclba — putrnë wměle utvořeno. velblód m. — camelus 526 welblud Boh. 197 — Wicsb. 795 «td. a podnes; dříve = elephantus. Srovn. Krok, 1889, 242. velbnost f. magnificencia 1^16 velb- nost (rym krotkost) ald.; hlavelovsly zkráceno, jinak a podnes velobnost. relbostvo nt. — numen 2419 velbostvo; nejisło, zda m. velbovstvo cz volbożstvo; srovit. str. velboZenstvie Hod. Jp. Volet, zu lo má wyboyStwo' veléck v. volček veliéec m. .- magnus 1259 veliczecz (Ala- relousky); srovn. (ptàk) maguas veliéec Lact. Jg. veliká v. veliký veliké ©. veliký velikost f. 1486 velikost atd. = magnificencia Vokab. 396 welykost magnitudo veliky adj. velika noc + pascha 240% ve- likanocz — Boh. 532 ald. Zu to né. velikonoce pl. veliká myš v. myš veliké bohatstvie v. bohatstvie veliký ćtevlek v. čtvrtek relikÿ pdtek v. pátek. Svocn. viece velin m. = magnes 141 velin (A . B wne, odtud Jg veln) „lapis”; Jg. „temerc versum".
Strana 495
velínci — věščec. velinczi AB odlud [g. velitvar о. véelitvar velinec(-ek) v. velínci veln v. velín velnik v. velínci velryb m. cetus 382 velrib ABG = Boh. 72 (var. wyelryb) — Wiesb. 213 — Lact. ald. Z nëm. Walfisch. vénec m. — crinale 1897 vienccz čepec) ald. véník m. — perisuma (= zregi6winiu) 2652 wienik (v xázvosloví lázeňském) — Boh. 938 (var. wennyk) ald. vennik v. vénik magnite 326 welnyczy mylné, velínci m. (Hanka velník mylně). (rym věno nt. - dos 1760 vieno ata. věnské v. Gentské rep v. Üp vepf m. — porcus 510 veprz — Boh. 189 (var. vzeprs) — Wiesb. 787 (łamj eślć 799 pFiddno nesrendus weprz rziezany) Lact. ool“a atd. V. Zubatÿ Arch. sl. Phil. XVI, 414; Hujer, Ll. 1915, NLII, 228—224. veprek m. — porcellus 511 Veprzek ald. vepifv— v. vepřov- vepřík m. = sporcia 416 veprzip (AB; omylem; rým lovnik žádá veptik), ,.Discis", sporcia palrně spojeno s pov- cus vepř. vepiip v. veptik repfovina f. porcina 1831. weprziewy- na (В: А veprzovína )atd. věř v. těř věr- v. l. vier- verdivak v. věrdunk vérdunk m. [orto 2052 wyerdunk - 3oh. 855. wyrdunk (var. on ylein) -- Vokab. 679 uncia quindecies fertonc nat tibi wyerdunk ad. Z nemć.; výklad u Jg. veréjé pl. Г. (B : X verzege: rým tiehle) atd. věřitel m. 1240 vierzitel ald. verkujena v. vrbéna vérnost f. — fidelitas 1467 viernost (ryun oCistnost) = Lact. ald. Sroun. nevérnost. [verá m. — versus Vokab. 150 werss ald. Z latiny. verdirak = postes 2075 werzycgyc = creditor versina f. — versificatoria 1638 wer- ssezyna AB: caniklo. Srovn. verSevatna. versemalnu v. veréevatna 495 (verścvatnu f. — versificatoria | Vokab. 443 versewatna (var. versomatna, werssematna); zaniklo: za to Klarel ver§éina. Srovn. verSovanie. versik m. — versiculus 2420 verssik (rym. nastopnik) a/d. -veršóv v. zveršov (veršovánie nt. = versificatores (asi misto versificatoria omylem) Vokab. 147 ver- ssowanye (jen v M, nemá F), kontext veršovánic, zpěvohlas, pravčpis, sva- zořěč atd. ver$ovali v. ver$ovánie verSovalna v. versevatna versounik m. — versificator 1068 wer- ssownik add. VXeleš. atd. Z něnů. ves (. — villa 2086 vess ad. veska (véska) f£. — pagus 2089 Veska AB Trial. = Veles. atd. Diive sté. vescé. věsel v. viezel veselé nt. — leticia 1354 vesele (rym špíle) — Roh. 531 — Vokab. 127 atd. | veselenie nt. — letificacto 1481 vesvlcuye | (rym smûcenie) ald. | vértel m. — quartale 731 Viertel AG — | | veselili v. veselenie | veselost I. — hilaritas 1406 veselost (rým ucitedlnost) a/d. тема! т. v&ezlat veslo nt. remus 2614. veslo — Boh. 12^ atd. věsmo c. povésmo vesnén v. ve8nén sesnec v. veśnec -včsl i. pověst, nevěst vést f. — fama 1362 vycst ald. -věsta v. nevěsta vésti vb. impl.: impt. = duc 512 ved vedenie v. uvedenie zvěstovánie per omnia Exempl. věstovánie v. veš, pron.: l.. Sg.: 80 gl. na wssem. Nt. sg. vše v. všetečný, všedobr, vše- dnice, všezlat Srovn. vešden « vešken. veš {. = pedicula 586 wess — Boh. 214 vésadlo nt. — crigenum (A: trigenum 13) 2001 wiessadlo AB (rým susidlo) — wvsadlo Veleś. a/d. Srovn. povézadlo. věščec m. = sciollus 114l wiessczecz (XB: wiesstiecz C) — Vele&. ad. Zu lo ne. věštec.
velínci — věščec. velinczi AB odlud [g. velitvar о. véelitvar velinec(-ek) v. velínci veln v. velín velnik v. velínci velryb m. cetus 382 velrib ABG = Boh. 72 (var. wyelryb) — Wiesb. 213 — Lact. ald. Z nëm. Walfisch. vénec m. — crinale 1897 vienccz čepec) ald. véník m. — perisuma (= zregi6winiu) 2652 wienik (v xázvosloví lázeňském) — Boh. 938 (var. wennyk) ald. vennik v. vénik magnite 326 welnyczy mylné, velínci m. (Hanka velník mylně). (rym věno nt. - dos 1760 vieno ata. věnské v. Gentské rep v. Üp vepf m. — porcus 510 veprz — Boh. 189 (var. vzeprs) — Wiesb. 787 (łamj eślć 799 pFiddno nesrendus weprz rziezany) Lact. ool“a atd. V. Zubatÿ Arch. sl. Phil. XVI, 414; Hujer, Ll. 1915, NLII, 228—224. veprek m. — porcellus 511 Veprzek ald. vepifv— v. vepřov- vepřík m. = sporcia 416 veprzip (AB; omylem; rým lovnik žádá veptik), ,.Discis", sporcia palrně spojeno s pov- cus vepř. vepiip v. veptik repfovina f. porcina 1831. weprziewy- na (В: А veprzovína )atd. věř v. těř věr- v. l. vier- verdivak v. věrdunk vérdunk m. [orto 2052 wyerdunk - 3oh. 855. wyrdunk (var. on ylein) -- Vokab. 679 uncia quindecies fertonc nat tibi wyerdunk ad. Z nemć.; výklad u Jg. veréjé pl. Г. (B : X verzege: rým tiehle) atd. věřitel m. 1240 vierzitel ald. verkujena v. vrbéna vérnost f. — fidelitas 1467 viernost (ryun oCistnost) = Lact. ald. Sroun. nevérnost. [verá m. — versus Vokab. 150 werss ald. Z latiny. verdirak = postes 2075 werzycgyc = creditor versina f. — versificatoria 1638 wer- ssezyna AB: caniklo. Srovn. verSevatna. versemalnu v. veréevatna 495 (verścvatnu f. — versificatoria | Vokab. 443 versewatna (var. versomatna, werssematna); zaniklo: za to Klarel ver§éina. Srovn. verSovanie. versik m. — versiculus 2420 verssik (rym. nastopnik) a/d. -veršóv v. zveršov (veršovánie nt. = versificatores (asi misto versificatoria omylem) Vokab. 147 ver- ssowanye (jen v M, nemá F), kontext veršovánic, zpěvohlas, pravčpis, sva- zořěč atd. ver$ovali v. ver$ovánie verSovalna v. versevatna versounik m. — versificator 1068 wer- ssownik add. VXeleš. atd. Z něnů. ves (. — villa 2086 vess ad. veska (véska) f£. — pagus 2089 Veska AB Trial. = Veles. atd. Diive sté. vescé. věsel v. viezel veselé nt. — leticia 1354 vesele (rym špíle) — Roh. 531 — Vokab. 127 atd. | veselenie nt. — letificacto 1481 vesvlcuye | (rym smûcenie) ald. | vértel m. — quartale 731 Viertel AG — | | veselili v. veselenie | veselost I. — hilaritas 1406 veselost (rým ucitedlnost) a/d. тема! т. v&ezlat veslo nt. remus 2614. veslo — Boh. 12^ atd. věsmo c. povésmo vesnén v. ve8nén sesnec v. veśnec -včsl i. pověst, nevěst vést f. — fama 1362 vycst ald. -věsta v. nevěsta vésti vb. impl.: impt. = duc 512 ved vedenie v. uvedenie zvěstovánie per omnia Exempl. věstovánie v. veš, pron.: l.. Sg.: 80 gl. na wssem. Nt. sg. vše v. všetečný, všedobr, vše- dnice, všezlat Srovn. vešden « vešken. veš {. = pedicula 586 wess — Boh. 214 vésadlo nt. — crigenum (A: trigenum 13) 2001 wiessadlo AB (rým susidlo) — wvsadlo Veleś. a/d. Srovn. povézadlo. věščec m. = sciollus 114l wiessczecz (XB: wiesstiecz C) — Vele&. ad. Zu lo ne. věštec.
Strana 496
496 vešden adv. = cottidie 192 wessden (A : B wssednecz, omylem) atd. vešken v. vešken stav veška f. — moderca 1695 ueska (lex! neska mylnë A; B nesska) ,,languor‘‘ Veleś.; Jg. „die Milbe, Miethlaus: miti vešky v rukau Jádro“ atd. vešnec? m. = villum 1841 vessnecz AB (kontext pivo, vino, veśnec, panéec, met..); DuCange: villum — víneéko, : vínko. | vesnán m. — ariopagus (— Zl oetoztáyoc) 1072 vesnyen (A: B wesnyn -- podle Hanky); kontext školník, školman, vešněn. Asi spojoval s pagus ves. (vésokrot? — (polus) articus Vokab. 279 wiessokrot ,,de astronomia''. véslec v. vé&cec -vet v. otvet . -vět v. rochovêt, zävét vet m. : vadium 2540 vet (rým odvet) atd. vetešník m. = vetista 2581 vetesnik (vým novinník) — Vele&. a/d. větev f.:= ramus 627 Vyetew ABG = Boh. 227 = Lact. S Ib ad. vetnë f. = bachius 139 vetnye AB , lapis” vétnik m. — ramosa 854 Vyetnik (kon- text pronik, urolnik, vétník ,ignota herba'') = RVodń. 42 IY; zamiklo. -větřie v. povétiie vétrnik m. — ventilabra 2026 wietrnik (dvojslabiéng; vým sudnik) AB Mam. A 36" — Boh. 708 -= Wiesb. 959 ald.; léž mí. vétroZil m. = gamalion (lex! garnalion omylem) 282 vyetrozil AB (vým rohočil) = Fysiol. 339 mg. („altis nutritur in aere nidis") — wyetzyl Nn 64Yb (Han- ka spvávné v vejstflku opravil vétrotil, Jg. mylně četl vékil) wyetroziw Mam. F 89 a 2% = wietroziw Žídek kvak. vkp. (CCM. 1837, 231) Jg. vétro£Zilec aeriphilon Lact. (s popisem plaka, v. Jg.); mind se oviem chamaeleon. vélvoZilec v. wétrozil větroživ v. vétrozil veveficó f. «- asperiollus 507 wewerzy- czye (B: vewerzicze AG) = wewerzicze Boh. 178 (var. wywyerzycze omylem) atd.; n&. veverka. Svovn. Zubaty, Krá- lav Sborník 1913, 151. -153; Persson, Beiträge I, 501, II, 657 aid. vexden — villy. vévoda m. — dux 974 vevoda AB = Boh. 376 (var. weywoda dial.) = Wiesb. 395 a/d. Podle gevindn. vévodna í. — ducissa 975 Vevodna (asi «hváceno z vévodiná). vézadlo v. povézadlo vézdnost v. hvézdnost captivitas 2299 viezeníe (rym přímilostie) a/d. vězčtí v. vězenie veznoha v. beznoha vež- v. věž- vëzé f. — turris 2085 vieze — Boh. 731 (war. weze.dial., wyez) = wezye Wiesb. 996 ald.; ně. věž. v&inik m. = clancula 509 vieznik (A : 5 weznyk; vým slédník) — Boh. 180 (var. weznyk dial.) — Wiesb. 775 afd. vhodnost f, — temperancia 1415 whodnost (rým näboznost) = Vokab. 384 (p/i- davek v Klem.) atd. vhon m. impulsus 2260 whon = RVodň. 62 I" atd. (,,de iudice") vhonitel m. — impulsor 2238 vhonitcl; sroun. dohonitel. vhonné nt. — impulsivum 2261 whonn- (,,de iudice"). vchod m. = ingressus 1568 wchod ad. viadlo v. vijadlo vicé? m. — scutra 1845 wicze (koniext var, patoky, vice, kvasnicé¢, brécka) Veleś. wyczie (patrně m. scurra omylem) vězenie nt. stuna -vicez v. vítěz -vid v. hvězdovid, ostrovid vid m. = lagepus (=:4aydsovs) 289 vid AB „volatilia campestria''. Georges „lagopus... Schneehuhn etras la- gopus'' Sroun. vidoïéé a vidopatrna. vidagdlo v. vijadlo vidaÿ v. nevidaï -vidé v. ostrovídé vidénie nt. — visio 1520 vydieníe (rym zahvídzanie) ald. visus Boh. 409 wydyenye (var. wydzyenye dial. vyedyenye omwylem) — Wiesb. 420 ald., nyní zrak. viděti v. viděnie vidla v. bidlo vidle v. vidly vidly pl. {. = furca 2507 vidly AB (kon- text oSkrd, brâna, lub, vidly, hïiedel,
496 vešden adv. = cottidie 192 wessden (A : B wssednecz, omylem) atd. vešken v. vešken stav veška f. — moderca 1695 ueska (lex! neska mylnë A; B nesska) ,,languor‘‘ Veleś.; Jg. „die Milbe, Miethlaus: miti vešky v rukau Jádro“ atd. vešnec? m. = villum 1841 vessnecz AB (kontext pivo, vino, veśnec, panéec, met..); DuCange: villum — víneéko, : vínko. | vesnán m. — ariopagus (— Zl oetoztáyoc) 1072 vesnyen (A: B wesnyn -- podle Hanky); kontext školník, školman, vešněn. Asi spojoval s pagus ves. (vésokrot? — (polus) articus Vokab. 279 wiessokrot ,,de astronomia''. véslec v. vé&cec -vet v. otvet . -vět v. rochovêt, zävét vet m. : vadium 2540 vet (rým odvet) atd. vetešník m. = vetista 2581 vetesnik (vým novinník) — Vele&. a/d. větev f.:= ramus 627 Vyetew ABG = Boh. 227 = Lact. S Ib ad. vetnë f. = bachius 139 vetnye AB , lapis” vétnik m. — ramosa 854 Vyetnik (kon- text pronik, urolnik, vétník ,ignota herba'') = RVodń. 42 IY; zamiklo. -větřie v. povétiie vétrnik m. — ventilabra 2026 wietrnik (dvojslabiéng; vým sudnik) AB Mam. A 36" — Boh. 708 -= Wiesb. 959 ald.; léž mí. vétroZil m. = gamalion (lex! garnalion omylem) 282 vyetrozil AB (vým rohočil) = Fysiol. 339 mg. („altis nutritur in aere nidis") — wyetzyl Nn 64Yb (Han- ka spvávné v vejstflku opravil vétrotil, Jg. mylně četl vékil) wyetroziw Mam. F 89 a 2% = wietroziw Žídek kvak. vkp. (CCM. 1837, 231) Jg. vétro£Zilec aeriphilon Lact. (s popisem plaka, v. Jg.); mind se oviem chamaeleon. vélvoZilec v. wétrozil větroživ v. vétrozil veveficó f. «- asperiollus 507 wewerzy- czye (B: vewerzicze AG) = wewerzicze Boh. 178 (var. wywyerzycze omylem) atd.; n&. veverka. Svovn. Zubaty, Krá- lav Sborník 1913, 151. -153; Persson, Beiträge I, 501, II, 657 aid. vexden — villy. vévoda m. — dux 974 vevoda AB = Boh. 376 (var. weywoda dial.) = Wiesb. 395 a/d. Podle gevindn. vévodna í. — ducissa 975 Vevodna (asi «hváceno z vévodiná). vézadlo v. povézadlo vézdnost v. hvézdnost captivitas 2299 viezeníe (rym přímilostie) a/d. vězčtí v. vězenie veznoha v. beznoha vež- v. věž- vëzé f. — turris 2085 vieze — Boh. 731 (war. weze.dial., wyez) = wezye Wiesb. 996 ald.; ně. věž. v&inik m. = clancula 509 vieznik (A : 5 weznyk; vým slédník) — Boh. 180 (var. weznyk dial.) — Wiesb. 775 afd. vhodnost f, — temperancia 1415 whodnost (rým näboznost) = Vokab. 384 (p/i- davek v Klem.) atd. vhon m. impulsus 2260 whon = RVodň. 62 I" atd. (,,de iudice") vhonitel m. — impulsor 2238 vhonitcl; sroun. dohonitel. vhonné nt. — impulsivum 2261 whonn- (,,de iudice"). vchod m. = ingressus 1568 wchod ad. viadlo v. vijadlo vicé? m. — scutra 1845 wicze (koniext var, patoky, vice, kvasnicé¢, brécka) Veleś. wyczie (patrně m. scurra omylem) vězenie nt. stuna -vicez v. vítěz -vid v. hvězdovid, ostrovid vid m. = lagepus (=:4aydsovs) 289 vid AB „volatilia campestria''. Georges „lagopus... Schneehuhn etras la- gopus'' Sroun. vidoïéé a vidopatrna. vidagdlo v. vijadlo vidaÿ v. nevidaï -vidé v. ostrovídé vidénie nt. — visio 1520 vydieníe (rym zahvídzanie) ald. visus Boh. 409 wydyenye (var. wydzyenye dial. vyedyenye omwylem) — Wiesb. 420 ald., nyní zrak. viděti v. viděnie vidla v. bidlo vidle v. vidly vidly pl. {. = furca 2507 vidly AB (kon- text oSkrd, brâna, lub, vidly, hïiedel,
Strana 497
vidna — vik. rýč, cepy) — Boh. 805 atd., 5c. srovn. Pelerssom, .|vch. jür sl. Phil. 1918, 152—153. — ferula 2056 wydli AB (konfext vacek, pu$ka, kopist, vidly, mrtvict) = Boh. 678 — Wicsb. 0939 afd. Vidn- v. Viedń- vidna f. — perspectiva 1624 vydna ars’. Srovn. vidopatrna. vidnost f. — historia 2449 Vidnost AB — Mam. A 24% aid. Srovn. vidorec. (vidopatrna £. — perspectiva Vokab. 344 wydopatrna; za to v Klavetosi vidna. (vidoFóf f. — historia Vokab. 329 wy- dorzecz: Lact. widorzek ilc /g. [vidozné nt. = concretum Vokab. 134 vydozne „de grammatica" (ndsłeduje abstractum vyńate); ceni nejisté vi- dozné, vydozné? vie v. védéti vieca f. — sinodus 1058 viecza (A:G ssnem opravou) — palrnë z cirk. slov. vêste, srb. vijece, vijeCa — rada, srovn. Sborník Pastrnkův 28— 29. viece adj. kompt. nt.: ćtrmi Sarty wyeczc nežli siclus Vokab. 675 atd. viecina f. — magipes 1326 vieczína (mezi édstmi tëla no£Zipla, hlempest, vyhlezd, viecina, pupcen): snad podle magis + pez — viece,. (viećce nt. — palpebra Boh. 408 vyeczcze | (var. oboczye dial, gyeezko omylem); za to Klaret vieèko. Ale srovn. palpebre wyeczcze Mam. A 33" — mohlo tedy ióż ozniknouti omylem. vieéko nt. — canistrum 2015 vieczko AB — Veles. = Slov. Třeb. 14 = Tact. D l'b — Wiesb. 935 — dyezka Boh. 674 | zijehlávek m. (jen. F.; nejspíš omyl m. viecko svovn., Wiesb.) = wieko Mam. A 18" aid. = palpebra 1281 Vyeczko; v Boh. lex. 224 omylem papilla; atd.; ně. víčko. Viedněné pl. m. = Viennenses 956 Vyedne- ne ald.; ně. Vídeňané. viednic v. v&ednicé vtech m. — pondula 2651 viech (mez názvy vybářskými; v vkp. C 325 psáno omylem) = Boh. 931 (var. wich) = Wiesb. 1240 (pendula omylem) ; Har. Korbeliky, víchy, Cefeny... ryby chytají. V. Claj&hans: Kliret II. vidle; viera f. vietr m. viezel vichrec vichricé atd. | Syovn. Jg. vich = stroj na ryby, dokl. | vik, vik! intj. 497 vieko nt. — dolitega 1919 vieko AB Mam. À 19Y — Voleš. atd.; ně. víko. - scrinium 2034 vieko AB = Veles. (strunum, patrné omylem) atd. — fides 1337 Viera — Vokab. 391 atd.; né. víra. — Credo 2355 viera (cds! m3e); jinak obyčejně stě. kreda. Srovn. nevěra. - viet(v) v. dunoviet, slunoviet, tichoviet, vodoviet. . ventus 162 vietr (jednoslabičně) — Boh. 42 (jednoslabicn£) atd. Né. vítr. viez v. vrtoviez m. = citrullus 823 viezel (4 B wyezyel, Hanke wyrzyel chybn£, odtud pak u Jem. vytel): Boh. 333 = Rstl. Drk. 197Y — Veleś. (wiese!, odtud pak Jg. mylne vóscl) atd.; né. vizel, svízel. Jinak vvostl. hojné : - aspergula, orobus, rubea a/d. vihlav- v. vijehlav- vich v. viech vicher m. — turbo 165 vycher ABF — Mam. A 22* aid. Né. vichr, slc. vichor. m. — sincipa 2546 vichrzecz (vým pisec) — wulserzecz Vele&. Svova. wicherczie ungulas Ž. Tom. 68, 32. . = territus 1144 Wichrzicze (A B wyhrzyeczye) (konlex! pomé- meny, zlóbcě, tržen, vichřice, kunšt, vzteklec, háncé..) aid. vijadlo nt. = liceatorium 2568 viadlo (vým brdlo) atd. = trifilia Boh. 845 wygadlo (var. vidagdlo omylem) (cirsulia) Mam. A 18Y = (girgillus) Wiesb. 1154 = wi- kadlo tirfura Veleš. (omylem) = (cirfi- lium) Lact. aid. (: gyrgillus Geor.). ontropulus 270 vigehla- wek (A : B wygohlawek) — wijchlavek Vele&. (odtud bah Jg. vychlávek mylně) — wihlawnik Zídek krak. (CCM. 1837, 232) — wíhlav Lect. .: viohlav Velesl. g. aid. Nyni — yunx, Wendenals Jg. Kt. — Ve Fysiolog. 239 sice dnes česká glossa chybi, ale — v. pozn. i. — nepo- chybně byla jako v Glossdri. (Zty: mor. vijohlav, vyhlav, vyjihlav (krutihlav, vrtohlàvek) « Cas. mus. olom. III, 76, Bart. Diol. 1I, 494.) (philomena) dicit semper vik, vik, vit! Fysiol. 573 mg. Onomalo- poelicki.
vidna — vik. rýč, cepy) — Boh. 805 atd., 5c. srovn. Pelerssom, .|vch. jür sl. Phil. 1918, 152—153. — ferula 2056 wydli AB (konfext vacek, pu$ka, kopist, vidly, mrtvict) = Boh. 678 — Wicsb. 0939 afd. Vidn- v. Viedń- vidna f. — perspectiva 1624 vydna ars’. Srovn. vidopatrna. vidnost f. — historia 2449 Vidnost AB — Mam. A 24% aid. Srovn. vidorec. (vidopatrna £. — perspectiva Vokab. 344 wydopatrna; za to v Klavetosi vidna. (vidoFóf f. — historia Vokab. 329 wy- dorzecz: Lact. widorzek ilc /g. [vidozné nt. = concretum Vokab. 134 vydozne „de grammatica" (ndsłeduje abstractum vyńate); ceni nejisté vi- dozné, vydozné? vie v. védéti vieca f. — sinodus 1058 viecza (A:G ssnem opravou) — palrnë z cirk. slov. vêste, srb. vijece, vijeCa — rada, srovn. Sborník Pastrnkův 28— 29. viece adj. kompt. nt.: ćtrmi Sarty wyeczc nežli siclus Vokab. 675 atd. viecina f. — magipes 1326 vieczína (mezi édstmi tëla no£Zipla, hlempest, vyhlezd, viecina, pupcen): snad podle magis + pez — viece,. (viećce nt. — palpebra Boh. 408 vyeczcze | (var. oboczye dial, gyeezko omylem); za to Klaret vieèko. Ale srovn. palpebre wyeczcze Mam. A 33" — mohlo tedy ióż ozniknouti omylem. vieéko nt. — canistrum 2015 vieczko AB — Veles. = Slov. Třeb. 14 = Tact. D l'b — Wiesb. 935 — dyezka Boh. 674 | zijehlávek m. (jen. F.; nejspíš omyl m. viecko svovn., Wiesb.) = wieko Mam. A 18" aid. = palpebra 1281 Vyeczko; v Boh. lex. 224 omylem papilla; atd.; ně. víčko. Viedněné pl. m. = Viennenses 956 Vyedne- ne ald.; ně. Vídeňané. viednic v. v&ednicé vtech m. — pondula 2651 viech (mez názvy vybářskými; v vkp. C 325 psáno omylem) = Boh. 931 (var. wich) = Wiesb. 1240 (pendula omylem) ; Har. Korbeliky, víchy, Cefeny... ryby chytají. V. Claj&hans: Kliret II. vidle; viera f. vietr m. viezel vichrec vichricé atd. | Syovn. Jg. vich = stroj na ryby, dokl. | vik, vik! intj. 497 vieko nt. — dolitega 1919 vieko AB Mam. À 19Y — Voleš. atd.; ně. víko. - scrinium 2034 vieko AB = Veles. (strunum, patrné omylem) atd. — fides 1337 Viera — Vokab. 391 atd.; né. víra. — Credo 2355 viera (cds! m3e); jinak obyčejně stě. kreda. Srovn. nevěra. - viet(v) v. dunoviet, slunoviet, tichoviet, vodoviet. . ventus 162 vietr (jednoslabičně) — Boh. 42 (jednoslabicn£) atd. Né. vítr. viez v. vrtoviez m. = citrullus 823 viezel (4 B wyezyel, Hanke wyrzyel chybn£, odtud pak u Jem. vytel): Boh. 333 = Rstl. Drk. 197Y — Veleś. (wiese!, odtud pak Jg. mylne vóscl) atd.; né. vizel, svízel. Jinak vvostl. hojné : - aspergula, orobus, rubea a/d. vihlav- v. vijehlav- vich v. viech vicher m. — turbo 165 vycher ABF — Mam. A 22* aid. Né. vichr, slc. vichor. m. — sincipa 2546 vichrzecz (vým pisec) — wulserzecz Vele&. Svova. wicherczie ungulas Ž. Tom. 68, 32. . = territus 1144 Wichrzicze (A B wyhrzyeczye) (konlex! pomé- meny, zlóbcě, tržen, vichřice, kunšt, vzteklec, háncé..) aid. vijadlo nt. = liceatorium 2568 viadlo (vým brdlo) atd. = trifilia Boh. 845 wygadlo (var. vidagdlo omylem) (cirsulia) Mam. A 18Y = (girgillus) Wiesb. 1154 = wi- kadlo tirfura Veleš. (omylem) = (cirfi- lium) Lact. aid. (: gyrgillus Geor.). ontropulus 270 vigehla- wek (A : B wygohlawek) — wijchlavek Vele&. (odtud bah Jg. vychlávek mylně) — wihlawnik Zídek krak. (CCM. 1837, 232) — wíhlav Lect. .: viohlav Velesl. g. aid. Nyni — yunx, Wendenals Jg. Kt. — Ve Fysiolog. 239 sice dnes česká glossa chybi, ale — v. pozn. i. — nepo- chybně byla jako v Glossdri. (Zty: mor. vijohlav, vyhlav, vyjihlav (krutihlav, vrtohlàvek) « Cas. mus. olom. III, 76, Bart. Diol. 1I, 494.) (philomena) dicit semper vik, vik, vit! Fysiol. 573 mg. Onomalo- poelicki.
Strana 498
198 vika v. vikev vikadlo v. vijadlo vikář v. třiedník | vicia 773 vykew AG = Boh. 315 (war. wika dial, vitkew omylent) Veleä. = Wiesb. 339 - - Rostl. F 41 = Rstl. Drk. 181% = Rostl. F 31 (vika agacia) ald.; hojne v vostl.; pol. rus. vika, £ n2me. vikev f. vikus v. výkuš Vilhelmus (lat.): Wilhelmus in Strakonic comes 2081 vilida v. vana vilnik m. — fornicator 1114 Vilnyk atd. vilnost f. — fornicacio 1464 vilnost aid. vilotnici v. milétnici -vín v. Yez(c)ovín vina {. = culpa 1166 vina ad. -vina v. zvina vind v. vinný vinaï m, = vincator 2198 vinarz = Boh. 828 ald. vinice v. vinnicé vinka v. zvinka vinná v. vinný vin(n)icé 1i. — vinea 616 vynnycze Boh. 237 atd. == vinetum 634 vinnicze atd vinník m. — sons 2190 vmk (asi »2. vinik omylem, opravil KL). vinný adj.: vinná kożka v. kożka. vinná Zen: vindemia Boh. 828 vinna zen = Wiesb. 1136 (přidává sbieranie wina) — Klaret za to vinoZencct. vincia (poma? 699 wynna <jablka> = vinatia vina Vele&. aid. Sroun.: vinné jablko = Weinapfel Jádro Jg. vinný kořen v. vínokořen vinný list v. vinolist vinný čvv: bibio Boh. 218 czrw wynny = Mam. A 17% atd. Za to Klavel zvina (var. vinolrv). vino nt. = vina 1841 vino Rstl. Drk. 191" atd. Z lot. — bachus Boh. 656 wyno Wiesb. 910 ałd. Za to Klaret zvino. psie vino v. psievno Sroun. zvino a zvina; vinolist, vínokal; Yezovin ald. vinocka f. vippa 1816 vinoczka AB (dříve čteno vmoczka); vippa podle Du Cange vinná polévka; kontext úkruch, vodúš, vínočka. Tvar snad nčiak kla- relousky zkvácen. vikev — visle. vinoërv v. zvína vinochať v. vonichať vinokak v. vinokal vinokal m. — tartarium 637 vinokal (AC : B wynokak omylem) — vinny kal Lact. atd. vinokofen m. — vitis 608 vinokorzen (AC : G winny korzen; rym kořen) Boh. 238 vinny korzen aid. vinolist m. = pampinus 611 vinolist ABC (rym list) = Boh. 239 vinny list = Lact. P VIYa winolist aid. vinonole v. vinoëe viność m. = vindemptor 2198 Vinosse (snad klavetovsky m. vinonoŚć) [vinovánek rm. — accusativus Vokab. 43 wynowanek ,,de grammatica'' — za- niklo. vinovnik v. návinovnik vinoZencé Í. :- vindemia 2525 vinozencze AB (rým humence); svovn. vinná žeň v Boh. a vinożetie Veleš. (idem). vinšiuk v. vinštuky vinštuky pl. f. = ropa 1881 vynstuki (AB; v B. omylem k soccus m. ropa) — Veles. wynsstuk; honlext kożiżek, fir- šlas, vinStuky, pás, plsténicó «d. viohlav v. wijehlav viola v. fijela vír m. — vorax 344 Wir ABG =: Boh. 61 — Wiesb. 181 a/d.; srovn. caribdis wijr, kde se voda tocí Lact. D VII'b. virdunk v. vérdunk vis- v. d. vyse vis? = peritura 720 vis (A: wyss BC); kontext tlatoliścć, otava, mach, vis, léto, prosiny, hrachoviny..; Či výš? visadlo v. věšadlo visaty adj. = sponda 2028 Visate (A : B wyssate loze, omylem; v textu následuje lože lectus) = Boh. 631 wissate lozye = Vele§. wisate loze .. Wiesb 885 wisute atd. (Zly: varianly visaty,visuty jsou též v Alx. pov. hl. 116.» víska (?) f. - bidellum 675 víska (A: wyska B, podle toho Jg. vyska) ,„plantae speciales‘“; kontext jadrnë, oskon, viska, brane, obudoň.. Srovn. výška. visle f.? — pendix 1941 vyssle (A : B swissle, omylem; rým svisle) — Nn 68"a vysle, konlext duom, visle, brh, svisle, měščišče atd visulé v. visatý
198 vika v. vikev vikadlo v. vijadlo vikář v. třiedník | vicia 773 vykew AG = Boh. 315 (war. wika dial, vitkew omylent) Veleä. = Wiesb. 339 - - Rostl. F 41 = Rstl. Drk. 181% = Rostl. F 31 (vika agacia) ald.; hojne v vostl.; pol. rus. vika, £ n2me. vikev f. vikus v. výkuš Vilhelmus (lat.): Wilhelmus in Strakonic comes 2081 vilida v. vana vilnik m. — fornicator 1114 Vilnyk atd. vilnost f. — fornicacio 1464 vilnost aid. vilotnici v. milétnici -vín v. Yez(c)ovín vina {. = culpa 1166 vina ad. -vina v. zvina vind v. vinný vinaï m, = vincator 2198 vinarz = Boh. 828 ald. vinice v. vinnicé vinka v. zvinka vinná v. vinný vin(n)icé 1i. — vinea 616 vynnycze Boh. 237 atd. == vinetum 634 vinnicze atd vinník m. — sons 2190 vmk (asi »2. vinik omylem, opravil KL). vinný adj.: vinná kożka v. kożka. vinná Zen: vindemia Boh. 828 vinna zen = Wiesb. 1136 (přidává sbieranie wina) — Klaret za to vinoZencct. vincia (poma? 699 wynna <jablka> = vinatia vina Vele&. aid. Sroun.: vinné jablko = Weinapfel Jádro Jg. vinný kořen v. vínokořen vinný list v. vinolist vinný čvv: bibio Boh. 218 czrw wynny = Mam. A 17% atd. Za to Klavel zvina (var. vinolrv). vino nt. = vina 1841 vino Rstl. Drk. 191" atd. Z lot. — bachus Boh. 656 wyno Wiesb. 910 ałd. Za to Klaret zvino. psie vino v. psievno Sroun. zvino a zvina; vinolist, vínokal; Yezovin ald. vinocka f. vippa 1816 vinoczka AB (dříve čteno vmoczka); vippa podle Du Cange vinná polévka; kontext úkruch, vodúš, vínočka. Tvar snad nčiak kla- relousky zkvácen. vikev — visle. vinoërv v. zvína vinochať v. vonichať vinokak v. vinokal vinokal m. — tartarium 637 vinokal (AC : B wynokak omylem) — vinny kal Lact. atd. vinokofen m. — vitis 608 vinokorzen (AC : G winny korzen; rym kořen) Boh. 238 vinny korzen aid. vinolist m. = pampinus 611 vinolist ABC (rym list) = Boh. 239 vinny list = Lact. P VIYa winolist aid. vinonole v. vinoëe viność m. = vindemptor 2198 Vinosse (snad klavetovsky m. vinonoŚć) [vinovánek rm. — accusativus Vokab. 43 wynowanek ,,de grammatica'' — za- niklo. vinovnik v. návinovnik vinoZencé Í. :- vindemia 2525 vinozencze AB (rým humence); svovn. vinná žeň v Boh. a vinożetie Veleš. (idem). vinšiuk v. vinštuky vinštuky pl. f. = ropa 1881 vynstuki (AB; v B. omylem k soccus m. ropa) — Veles. wynsstuk; honlext kożiżek, fir- šlas, vinStuky, pás, plsténicó «d. viohlav v. wijehlav viola v. fijela vír m. — vorax 344 Wir ABG =: Boh. 61 — Wiesb. 181 a/d.; srovn. caribdis wijr, kde se voda tocí Lact. D VII'b. virdunk v. vérdunk vis- v. d. vyse vis? = peritura 720 vis (A: wyss BC); kontext tlatoliścć, otava, mach, vis, léto, prosiny, hrachoviny..; Či výš? visadlo v. věšadlo visaty adj. = sponda 2028 Visate (A : B wyssate loze, omylem; v textu následuje lože lectus) = Boh. 631 wissate lozye = Vele§. wisate loze .. Wiesb 885 wisute atd. (Zly: varianly visaty,visuty jsou též v Alx. pov. hl. 116.» víska (?) f. - bidellum 675 víska (A: wyska B, podle toho Jg. vyska) ,„plantae speciales‘“; kontext jadrnë, oskon, viska, brane, obudoň.. Srovn. výška. visle f.? — pendix 1941 vyssle (A : B swissle, omylem; rým svisle) — Nn 68"a vysle, konlext duom, visle, brh, svisle, měščišče atd visulé v. visatý
Strana 499
visné — viastleb. -vist v. závist višně f. = merusus 654 vissnye AB :- Boh. 253 — Wiesb. 279 wrssnie (omylem) atd. Strom. = merusa 688 vysnye AG — Boh. 269 — Wiesb. 278 wrssnie (omylem) ald. Ovoce. (Obojt z n&nc.) tit intj. v. vik. -vit v. úvit -vitek v. návitek -vítek v. svitek vítéz m. — victor 994 vytiez — Boh. 905 (var. wyczycz dial.) Wiesb. 1212 Veleś. aid. Snad vyslovováno vytéz, syovn. pol. zwyciężyć. vitéz. obét f. — victima 2458 vitiezobet (vým zrakosvět), asi zkrácenina, snad vítěz(ská) obět, aby se vyjádřila slabika vict-: victor = vítěz-. vítě(z)stvie nt. = victoria 2478 vitiesstvie atd.; n. vítěžstvie. V. násl. [vitézstvo nt. = victoria Vokab. 391 Wytyczstwo aid. Klaret vítézstvie. víti vb. impf. — volvere Fysiol. 539 gl. wyty atd. viticé f..: polla 2344 wytyczye (B: A viticze) (konlext postavnik... svicnik.. viticé) atd. - (nella) Mam. A 32" aid. = lucina Nomencl. 64Ya vitycze je omyl m. lucinia 260 strážlík v. 4. -vitie v. zavitie -vilina v. zavitina vizopuch v. vyzopuch vizúš v. vyzúš vklad m. — pignus 2322 wklad atd. vklad v. t. ûklad -vlač v. pavlaé -vlačec v. svlačec vlácka f. — nodra 1875 Wlaczka AB » Vestis". -vláčka v. povláéka, svláéka | vládaf, m. — villicus 1001 wladarz (AG: | B wladar) — Boh. 379 — Wiesb. 398 = Veles. aid. — preses 982 wladarz (jenom v G.! text 11d panc, v. t) vládyka m. — nobilis Boh. 378 Wladyka atd. Klarct hesla toho nezná. vládyky — proceres 996 Wladyki ABG — Slov. Tfeb. 15 — Wiesb. 404 aid. vláha f. — tepa 2659 wlaha — Boh. 941 — Wiesb. 1370 — Vele&. — Mam. A 36* (tepor) ad. 499 Vlach m. Gallicus 934 Wlach aid. Z german. Walh = Kelt, Român; stè := Francouz, mé. Ital. Svovn. K. Jivecek, Gesch. d. Sevben 1, 65 a hesla vlasky a vla&ec. vlak m. == peda 1343 wlak (kontext starost, poZádost, vlak, vtipnost) : : Veleš. -vlaka v. povlaka -vlaky v. svlaky vlákno nt. = alpa 2575 wlakno (kontext vlákno, sučidlo, motovidlo) aid. vlas m = capillus, crinis v. vlasy. — edor 1689 vlas AB (= „infirmitas“; kontext hryz, hlíza, vlas, smrkačka, sadno) =: RVodñ. 29" aid. Sroun. zivovlas. vlasci v. vlaskÿ vlásenie v. vlasiny vlasi v. vlasy vlasicé f. damma $30 wlassyczye (B: wlasicze A) — Veleś. aid.; dial. mor.; léž slovinsky; nyní lasice. vlasiné v. vlasiny vlásiny pl. £. (dial. né. vlatiny = Zing) = villus 477 wlasiny (A : B wlassynye; kontext srst, vlásiny, chlupy, kostruby, kosmy) -: wlassenye Mam. A 36Y Boh. 163 wlasynye (var. wlasenye dial.) Nn. 70%a wlassynye atd. vlaska v. vlasky vlaska v. vlasky vlask$ adj.: slaski <jublka): gallica 699 wlaska; vlaskd (r6##);: ortorosa 713 wlaska AB. ulaskć (sukno>: gallonicum 1920 wlasske (B : wlaske A). vlaský slez: archangelica Boh. 347 wlas- ky slez (Klavet jenom slez, ale v B var. ićż wlasky slez). vlasky ořech orzyech wlaski Wiesenb. 297 atd.: otéch. = avellana Boh. 275 wlasky orzech (var. wlasczye orzyessy) — - ovoce. viasti(e)k v. vlastleb avellana Boh. 260 wlaski worziech strom. Klaret jen vlastleb m. = yrundia 414 wlastleb (A : B wlistyeb, podle Mk , wlastyek, podle Hanky, odtud u jg. vlastik); sym prostolcb ,,piscis‘“; vlast- podle yrund- = vlast(ovicé) vlastná v. zvláščnie
visné — viastleb. -vist v. závist višně f. = merusus 654 vissnye AB :- Boh. 253 — Wiesb. 279 wrssnie (omylem) atd. Strom. = merusa 688 vysnye AG — Boh. 269 — Wiesb. 278 wrssnie (omylem) ald. Ovoce. (Obojt z n&nc.) tit intj. v. vik. -vit v. úvit -vitek v. návitek -vítek v. svitek vítéz m. — victor 994 vytiez — Boh. 905 (var. wyczycz dial.) Wiesb. 1212 Veleś. aid. Snad vyslovováno vytéz, syovn. pol. zwyciężyć. vitéz. obét f. — victima 2458 vitiezobet (vým zrakosvět), asi zkrácenina, snad vítěz(ská) obět, aby se vyjádřila slabika vict-: victor = vítěz-. vítě(z)stvie nt. = victoria 2478 vitiesstvie atd.; n. vítěžstvie. V. násl. [vitézstvo nt. = victoria Vokab. 391 Wytyczstwo aid. Klaret vítézstvie. víti vb. impf. — volvere Fysiol. 539 gl. wyty atd. viticé f..: polla 2344 wytyczye (B: A viticze) (konlext postavnik... svicnik.. viticé) atd. - (nella) Mam. A 32" aid. = lucina Nomencl. 64Ya vitycze je omyl m. lucinia 260 strážlík v. 4. -vitie v. zavitie -vilina v. zavitina vizopuch v. vyzopuch vizúš v. vyzúš vklad m. — pignus 2322 wklad atd. vklad v. t. ûklad -vlač v. pavlaé -vlačec v. svlačec vlácka f. — nodra 1875 Wlaczka AB » Vestis". -vláčka v. povláéka, svláéka | vládaf, m. — villicus 1001 wladarz (AG: | B wladar) — Boh. 379 — Wiesb. 398 = Veles. aid. — preses 982 wladarz (jenom v G.! text 11d panc, v. t) vládyka m. — nobilis Boh. 378 Wladyka atd. Klarct hesla toho nezná. vládyky — proceres 996 Wladyki ABG — Slov. Tfeb. 15 — Wiesb. 404 aid. vláha f. — tepa 2659 wlaha — Boh. 941 — Wiesb. 1370 — Vele&. — Mam. A 36* (tepor) ad. 499 Vlach m. Gallicus 934 Wlach aid. Z german. Walh = Kelt, Român; stè := Francouz, mé. Ital. Svovn. K. Jivecek, Gesch. d. Sevben 1, 65 a hesla vlasky a vla&ec. vlak m. == peda 1343 wlak (kontext starost, poZádost, vlak, vtipnost) : : Veleš. -vlaka v. povlaka -vlaky v. svlaky vlákno nt. = alpa 2575 wlakno (kontext vlákno, sučidlo, motovidlo) aid. vlas m = capillus, crinis v. vlasy. — edor 1689 vlas AB (= „infirmitas“; kontext hryz, hlíza, vlas, smrkačka, sadno) =: RVodñ. 29" aid. Sroun. zivovlas. vlasci v. vlaskÿ vlásenie v. vlasiny vlasi v. vlasy vlasicé f. damma $30 wlassyczye (B: wlasicze A) — Veleś. aid.; dial. mor.; léž slovinsky; nyní lasice. vlasiné v. vlasiny vlásiny pl. £. (dial. né. vlatiny = Zing) = villus 477 wlasiny (A : B wlassynye; kontext srst, vlásiny, chlupy, kostruby, kosmy) -: wlassenye Mam. A 36Y Boh. 163 wlasynye (var. wlasenye dial.) Nn. 70%a wlassynye atd. vlaska v. vlasky vlaska v. vlasky vlask$ adj.: slaski <jublka): gallica 699 wlaska; vlaskd (r6##);: ortorosa 713 wlaska AB. ulaskć (sukno>: gallonicum 1920 wlasske (B : wlaske A). vlaský slez: archangelica Boh. 347 wlas- ky slez (Klavet jenom slez, ale v B var. ićż wlasky slez). vlasky ořech orzyech wlaski Wiesenb. 297 atd.: otéch. = avellana Boh. 275 wlasky orzech (var. wlasczye orzyessy) — - ovoce. viasti(e)k v. vlastleb avellana Boh. 260 wlaski worziech strom. Klaret jen vlastleb m. = yrundia 414 wlastleb (A : B wlistyeb, podle Mk , wlastyek, podle Hanky, odtud u jg. vlastik); sym prostolcb ,,piscis‘“; vlast- podle yrund- = vlast(ovicé) vlastná v. zvláščnie
Strana 500
500 vlastní — vně [vlastni adj.: nt. — (nomen? proprium | vléicé Íí.- lupa 499 wlczicze = Boh. Vokab. 409 wlastnye (jméno) „de 174 ald. -uletenie v. svlecenie grammatica'* afd. — proprium Vokab. 204 wlastnve ,,de loyca'' atd. (vlastnost f. — species Vokab. 46 wlast- nost (var. zwlastnost) , de gramma- tica" eld. — proprietas v. zvláStnost. vlastný v. vlastní « zvláštní ulastovec m. — yrundo 235 wlastovecz (ATrial.. G wlastowycze) (jenom pro melrum pretvoreno z vlastovicé). (vlastovicé f. = yrundo Fysiol. 441 mg. wlastoviczie — Boh. 94 wlastowyczye | = Jasstowice Lact. nn IV'"a а/@.; пуп vlaSitovka, vulg. la$tovka. vlasy pl. m. — crines 1274 wlasi — Boh. 399 atd. — capillus 1292 wlassi ald. Srovn. vlas. elasyné v. vlásiny „laś m. = cinamogus 277 wlass (A : B wless, odtud Jg. vles) ,,volatiha cam- pestria'' — wless Żid. krak. (CCM. 37, 232, 1839, 240) Jg. -vláséni v. zvláicni -vláščmost v. zvlá&cnost : galander 275 wlassecz AB »,volatilia campestria'", patrně spojo- váno S Gall-us = Vlach-; = Fysiolog. 341 mg. atd. — galletum 1851 Wlassecz AB (mezi názvy nápojů); Gall-us = Vlach. vlášenie v. vlasiny vlašin- v. vlásin- vlat f. - arista 750 wlat, né. lat, sroun. pol. wloé, v. volot atd. vlażno nt. — tepidum 176 wlazno AB ald. vlaïnÿ v. vlazno -vléan v provléan vlčě nt. = lupio 532 wlcze (vým vile); sin. vla. vlček m. = tegippa 1949 wlczek AB (v B Hanka w četl mylně jako ro- vlašec m. lata; rolček); kontext stěna, brana, divi, vlček, socha, klíč atd. vlčí adj.: vltí máh. -- balianus 825 wlczy mak atd. ,, herba ignota". - Jupinus 838 wlczymak = Boh. 344 = Mam. A 15“ aid. ,,herba ignotu”“. vlèie lýko = melo 79! wlzcie liko VB atd. ', frumenta’". -vlečka v. vzvlečka -vlek v. vzvlek vleš v. vlaš Vletně f. — Pegasus 456 wletnye (podle Prustka, Véstnik Kr. €. spol. nauk, 1895, 1, 5, podle lélání) — zaniklo; ,,clauda monstra''. vlha f. — merops 259 wlha ABG ,,vola- tilia campestria"" = Fysiol. 459 mg. = Boh 108 - : WiesenL. 682 aid, podnes. vich v. úlehl vlik v. lúk vlk m. — lupus 497 wlk (A : B wylk) Boh. 173 ald.; ,,bertia““. = lupus Boh. 468 wlk nemoc, podnes lak; Klaret za to vlkoč. vlkoć m. lupus 1673 wlkacz planguor‘“; Bok. za to vlk. vlkojednec m. tragelaphus 453 wlko- gednecz; zaniklo. (Snad mislo vlkoje- lenec omylem.) 1. vlna f. — lana 472 wlna AG 192 ald. Svorn. bavlna, vlnotepec. 2. vlna f — procella 356 wlna ABEG «ad. — procelle Boh. 65 wlny. Patrně biblického původu, z treklu (u zde +c Zalldve). vlnař v. masar vinëc v. bolvec vlnénka Í... lanula 913 wlnyenka AB (rým oplenka) ,,boleti" — Vele$. aid.; slc. vInienka — ostnatá houba Kt. vinohar v. vinohatr vlnohatr m.? = salomandra 558 wlnohatr (А.В podle Hanky wlnohar) ,,serpen- tes‘‘; Jg. êle vinohar mylně. vlnoš v. zvlnoś lanarius 2664 wlnotepccz AB; Boh. IMA1NUNO- vlnotepec m. = Veleš. atd. vlny v. vlna |vlożenie nt. — posicio Vokab. J 7? wlozenyc ,de grammatica" ald. vložili v. vlożenie vlšě [. = murcna 390 wlssie (B, A po 424; A. vlssie) ,,piscis". Vltava f. — Multavia 352 WItava AB ad. ['e Vokab. 543 jen Multavia. vnaditi v. pfivnaditi vné adv. = foris 197 wnye AB ad. = extra 1950 wnye ша.
500 vlastní — vně [vlastni adj.: nt. — (nomen? proprium | vléicé Íí.- lupa 499 wlczicze = Boh. Vokab. 409 wlastnye (jméno) „de 174 ald. -uletenie v. svlecenie grammatica'* afd. — proprium Vokab. 204 wlastnve ,,de loyca'' atd. (vlastnost f. — species Vokab. 46 wlast- nost (var. zwlastnost) , de gramma- tica" eld. — proprietas v. zvláStnost. vlastný v. vlastní « zvláštní ulastovec m. — yrundo 235 wlastovecz (ATrial.. G wlastowycze) (jenom pro melrum pretvoreno z vlastovicé). (vlastovicé f. = yrundo Fysiol. 441 mg. wlastoviczie — Boh. 94 wlastowyczye | = Jasstowice Lact. nn IV'"a а/@.; пуп vlaSitovka, vulg. la$tovka. vlasy pl. m. — crines 1274 wlasi — Boh. 399 atd. — capillus 1292 wlassi ald. Srovn. vlas. elasyné v. vlásiny „laś m. = cinamogus 277 wlass (A : B wless, odtud Jg. vles) ,,volatiha cam- pestria'' — wless Żid. krak. (CCM. 37, 232, 1839, 240) Jg. -vláséni v. zvláicni -vláščmost v. zvlá&cnost : galander 275 wlassecz AB »,volatilia campestria'", patrně spojo- váno S Gall-us = Vlach-; = Fysiolog. 341 mg. atd. — galletum 1851 Wlassecz AB (mezi názvy nápojů); Gall-us = Vlach. vlášenie v. vlasiny vlašin- v. vlásin- vlat f. - arista 750 wlat, né. lat, sroun. pol. wloé, v. volot atd. vlażno nt. — tepidum 176 wlazno AB ald. vlaïnÿ v. vlazno -vléan v provléan vlčě nt. = lupio 532 wlcze (vým vile); sin. vla. vlček m. = tegippa 1949 wlczek AB (v B Hanka w četl mylně jako ro- vlašec m. lata; rolček); kontext stěna, brana, divi, vlček, socha, klíč atd. vlčí adj.: vltí máh. -- balianus 825 wlczy mak atd. ,, herba ignota". - Jupinus 838 wlczymak = Boh. 344 = Mam. A 15“ aid. ,,herba ignotu”“. vlèie lýko = melo 79! wlzcie liko VB atd. ', frumenta’". -vlečka v. vzvlečka -vlek v. vzvlek vleš v. vlaš Vletně f. — Pegasus 456 wletnye (podle Prustka, Véstnik Kr. €. spol. nauk, 1895, 1, 5, podle lélání) — zaniklo; ,,clauda monstra''. vlha f. — merops 259 wlha ABG ,,vola- tilia campestria"" = Fysiol. 459 mg. = Boh 108 - : WiesenL. 682 aid, podnes. vich v. úlehl vlik v. lúk vlk m. — lupus 497 wlk (A : B wylk) Boh. 173 ald.; ,,bertia““. = lupus Boh. 468 wlk nemoc, podnes lak; Klaret za to vlkoč. vlkoć m. lupus 1673 wlkacz planguor‘“; Bok. za to vlk. vlkojednec m. tragelaphus 453 wlko- gednecz; zaniklo. (Snad mislo vlkoje- lenec omylem.) 1. vlna f. — lana 472 wlna AG 192 ald. Svorn. bavlna, vlnotepec. 2. vlna f — procella 356 wlna ABEG «ad. — procelle Boh. 65 wlny. Patrně biblického původu, z treklu (u zde +c Zalldve). vlnař v. masar vinëc v. bolvec vlnénka Í... lanula 913 wlnyenka AB (rým oplenka) ,,boleti" — Vele$. aid.; slc. vInienka — ostnatá houba Kt. vinohar v. vinohatr vlnohatr m.? = salomandra 558 wlnohatr (А.В podle Hanky wlnohar) ,,serpen- tes‘‘; Jg. êle vinohar mylně. vlnoš v. zvlnoś lanarius 2664 wlnotepccz AB; Boh. IMA1NUNO- vlnotepec m. = Veleš. atd. vlny v. vlna |vlożenie nt. — posicio Vokab. J 7? wlozenyc ,de grammatica" ald. vložili v. vlożenie vlšě [. = murcna 390 wlssie (B, A po 424; A. vlssie) ,,piscis". Vltava f. — Multavia 352 WItava AB ad. ['e Vokab. 543 jen Multavia. vnaditi v. pfivnaditi vné adv. = foris 197 wnye AB ad. = extra 1950 wnye ша.
Strana 501
vnitř — vojna. vnitř adv. — intus 197 wnitrz ald. vnorky pl. m. — bucolitre 1817 Wnorki AB „„fercula“. vnuk m. = nepos 1731 Wnuk = Boh. 512 = Wiesb. 579 ata. Srovn. vnuka 4 pravnuk. vnuka f.— neptis 1744 wnuka — Boh. 513 — Mam. A 80" ald.; nyní vnučka. vobid- v. obid- -vod v. nevod, póvod, próvod, úvod, vyvod, závod -voda v. Yozvoda, vévoda voda f. — aqua 2198 voda — Boh. 55 atd.; aqua Fysiol. 75 suody (— z vody) atd. = unda 340 vodo (Menétk opravil voda, správně) atd. vodatdr v. vodočár vodář v. čivodář vôdcé m. — ductor 1086 vodeze ald., né. vüdce, s/c. vodca. -voden +. horkovoden -vodeň v. povodeň vodenín m. = scinochus 442 vodenyn (A : B wodonyk) ,,clauda monstra''. vodićstvo nt. — ductoria 1664 Vodiczstwo — umělé. Vodík m. = Ursa 201 vodyk AB (cou- hvězdl). Místo vozík? vodiporek v. vodyporek -vodna v. vévodna T'odna f. — Musa 45 vodna AB : Vokab. 367 -zamiklo. Srovn. musica — vodohlása. rodnáč m. = ydranus (A pro metrum: idrianus B) 556 vodnacz (AC: wodnarz B) „serpens“. (vodndf m. = aquarius Vokab. 299 wod- narz ,de astronomia‘“ (cnament ne- beské); wjalo se. ydranus v. vodnát£, vodné tele nt. — ydrula 593 vodnetele AB ,,vermis''. — ydropisis 1676 vodne tele AB Trial. ,languor'" = Boh. 470 — Wiesb. 518 ald.; né. vodnatelnost. Srovn. vodnytel. -vodník v. povodnik, svódnik vodnilel v. vodnytel vodnost f. = aqueitas 1523 vodnost AB atd., léž ně vodnytel.. m. — idropicus 1149 Vodnitel AB (Jg. cte vodnitel; ale je palrně kla- vetovsky zkvácemo m. stě. vodný telák, vodnotelák ap.) 501 [vodoédr m. = ydromancia Vokab. 364 wodoczar (K1.; F wodaczar omylem). vodohlas v. vodohlása vodohlása f. — musica 1617 vodohlasa (A; rym zvucba: B wodohlass omylem); přejato do Komest. vymyslitel muziky, t. vodohlasa, spoluhlučenie: Jg, Kt.; rkp. Neub. Rozb. 1. 194 atd. Srovn. vodohlásna. [vodohlásna f. — musica Vokab. 220 wodohlassna (Kl. ale n později škvl- nuło; T 1odohlasna omylem) atd. Možno, že buvodné vodohlása v. t. vodokrev f. — fleuma 1339 vodokrew AB atd. Svovn. Cevy lék. (Doby. Gesch.? 288) vodokrev a následující. tvodokrevna 1. — fleumatica Vokab. 350 wodokrewna. Srovn. predchozt a ndsl. vodokrevnik m. — fleumaticus 1191 vodo- krewnik AB (vym lísavník) atd. Jinak ste. pravidelné vodokrevny (Veles. atd.). vodomvš f. — plix 560 wodomiss AB. codonik v. vodenin vodovćk v. vodoviet vodoviet aquilo 177 vodoviek (ABF, omylem, rym blesket) — wye- dowyek Vokab. 317 (F: Klem. wodo- miek) ,,de phisica" : wodowiek Lact. (,ventus quidam serenus aquas strin- gens et nubes dissipans'"). Podle sou- sedmích názvů tichoviet, dunoviet... bylo puvodnt palrné vodoviet (srovn. aquilo vodovitr Resel, Jg.); závěrečné t bylo podobno c a étenn po klarelouském pravopisu -k; odtud pak ve všech ojusech -ek, odłud fg. vodovék atd. TV Na dalsi chybon na 70'a wdowek. m. = vodá$ m. — ippa 1816 voduss (A:B wduss, omylem); kontext ikruch, vodus, vinocka. . vodyporek m. — careches 297 vodyporck (rym piesnotvorek), ,,volatilia campe- stria''. vocher m. — eflax 2548 vochcr; špička, vocher, voňačka. . vochle v. ochle -roj v. podvoj, závoj voj(e) v. oj vojna f. — expedicio 2110 voyna AB — Boh. 909 = Mam. A 21" atd. vojnic! v. ojnicé vojska v. vojsko kontext
vnitř — vojna. vnitř adv. — intus 197 wnitrz ald. vnorky pl. m. — bucolitre 1817 Wnorki AB „„fercula“. vnuk m. = nepos 1731 Wnuk = Boh. 512 = Wiesb. 579 ata. Srovn. vnuka 4 pravnuk. vnuka f.— neptis 1744 wnuka — Boh. 513 — Mam. A 80" ald.; nyní vnučka. vobid- v. obid- -vod v. nevod, póvod, próvod, úvod, vyvod, závod -voda v. Yozvoda, vévoda voda f. — aqua 2198 voda — Boh. 55 atd.; aqua Fysiol. 75 suody (— z vody) atd. = unda 340 vodo (Menétk opravil voda, správně) atd. vodatdr v. vodočár vodář v. čivodář vôdcé m. — ductor 1086 vodeze ald., né. vüdce, s/c. vodca. -voden +. horkovoden -vodeň v. povodeň vodenín m. = scinochus 442 vodenyn (A : B wodonyk) ,,clauda monstra''. vodićstvo nt. — ductoria 1664 Vodiczstwo — umělé. Vodík m. = Ursa 201 vodyk AB (cou- hvězdl). Místo vozík? vodiporek v. vodyporek -vodna v. vévodna T'odna f. — Musa 45 vodna AB : Vokab. 367 -zamiklo. Srovn. musica — vodohlása. rodnáč m. = ydranus (A pro metrum: idrianus B) 556 vodnacz (AC: wodnarz B) „serpens“. (vodndf m. = aquarius Vokab. 299 wod- narz ,de astronomia‘“ (cnament ne- beské); wjalo se. ydranus v. vodnát£, vodné tele nt. — ydrula 593 vodnetele AB ,,vermis''. — ydropisis 1676 vodne tele AB Trial. ,languor'" = Boh. 470 — Wiesb. 518 ald.; né. vodnatelnost. Srovn. vodnytel. -vodník v. povodnik, svódnik vodnilel v. vodnytel vodnost f. = aqueitas 1523 vodnost AB atd., léž ně vodnytel.. m. — idropicus 1149 Vodnitel AB (Jg. cte vodnitel; ale je palrně kla- vetovsky zkvácemo m. stě. vodný telák, vodnotelák ap.) 501 [vodoédr m. = ydromancia Vokab. 364 wodoczar (K1.; F wodaczar omylem). vodohlas v. vodohlása vodohlása f. — musica 1617 vodohlasa (A; rym zvucba: B wodohlass omylem); přejato do Komest. vymyslitel muziky, t. vodohlasa, spoluhlučenie: Jg, Kt.; rkp. Neub. Rozb. 1. 194 atd. Srovn. vodohlásna. [vodohlásna f. — musica Vokab. 220 wodohlassna (Kl. ale n později škvl- nuło; T 1odohlasna omylem) atd. Možno, že buvodné vodohlása v. t. vodokrev f. — fleuma 1339 vodokrew AB atd. Svovn. Cevy lék. (Doby. Gesch.? 288) vodokrev a následující. tvodokrevna 1. — fleumatica Vokab. 350 wodokrewna. Srovn. predchozt a ndsl. vodokrevnik m. — fleumaticus 1191 vodo- krewnik AB (vym lísavník) atd. Jinak ste. pravidelné vodokrevny (Veles. atd.). vodomvš f. — plix 560 wodomiss AB. codonik v. vodenin vodovćk v. vodoviet vodoviet aquilo 177 vodoviek (ABF, omylem, rym blesket) — wye- dowyek Vokab. 317 (F: Klem. wodo- miek) ,,de phisica" : wodowiek Lact. (,ventus quidam serenus aquas strin- gens et nubes dissipans'"). Podle sou- sedmích názvů tichoviet, dunoviet... bylo puvodnt palrné vodoviet (srovn. aquilo vodovitr Resel, Jg.); závěrečné t bylo podobno c a étenn po klarelouském pravopisu -k; odtud pak ve všech ojusech -ek, odłud fg. vodovék atd. TV Na dalsi chybon na 70'a wdowek. m. = vodá$ m. — ippa 1816 voduss (A:B wduss, omylem); kontext ikruch, vodus, vinocka. . vodyporek m. — careches 297 vodyporck (rym piesnotvorek), ,,volatilia campe- stria''. vocher m. — eflax 2548 vochcr; špička, vocher, voňačka. . vochle v. ochle -roj v. podvoj, závoj voj(e) v. oj vojna f. — expedicio 2110 voyna AB — Boh. 909 = Mam. A 21" atd. vojnic! v. ojnicé vojska v. vojsko kontext
Strana 502
502 vojsko nt =: falanx 2114 Voysko AB atd. — exercitus Boh. 905 vogsko (var. woyska dial.) — Wiesb. 1213 aid. Vojtéch m. — Adalbertus 1049 voytiech AB atd. vol m. = bos 506 Wol = Boh. 184 - : wuol Lact. nn VII'b a/d., mé. vàl, slc. vol -volaé v. provolaé voláč m. strumatus 330 volacz AB (,, monstrosi homines'') aid. Zły: dnes == druh holubii.> volané v. volany (volánek m. = vocativus Vokab. 42 wo- lanek ,,de grammatica" — wlé. volánie nt. — clamor 1355 volanye AB — Boh. 445 ald. voisko — — vocacio 1588 volanye (rjm pracová- | nie) atd. Srovn. otvolinie, provolanie, svolánie, zavolanie. (volánka f. — Kalende Vokab. 265 Vo- | lanka „de astronomia; ujało se: ,„toCi$ v kalendy, tocíS u volànky éCrvencé'* z Komestova uvádí Je. SZtý: v Komcst. | n. př. 66"a, 187'b.> [volany part. == vocativum (verbum) Vokab. 97 wolane ,,de grammatica““. volati v. volanÿ a volénie voldvanie o. vyvolávanie — strumosus 1255 volauecz AB (G wolawy odchylkou úmyslnou); Lací. md volevci : gurguliones, mon- strosi homines v. Jg. Hláska | je „de (a při volavka) měkká. volavicé dial. v. €áp. volavka í — ardea 213 wolawka AG = Fysiol. 179 mg. — Boh. 103 — Wiesb. 672 -: Lact. aid. (Zty: jméno souvist léž s volavý = strumosus; mívá oby- čejně Rrk skyčený a hlavu přitlačenou h těhu; vypadá proto jako volatd.> volavý v. volavec volavec m. volček m. = collipa 589 volczek ABC | (rym řeřátek) ,„vermes“. — buglosa (B' A boglossa omylem» | 806 volczek (A : B welczek, omylem; | odiud w Jg. veléek), 75m nufik; „de frumento'', kontext zeměžluč, volček, opich, nutik aid. Srovn. volové oëko. == butalmus 831 volczek AB (rym janokadcrávek) ,,herba''; kontext po- to&nik, voléek, janokaderävek al. Srovn. butalmus wolowecz Rstl. Drk. 128'b a zlatovoléck. vościny. vole nt. = struma 230 uole AB (mini se vole u pidkiż) - Boh. 128 = Wiesb. 700 atd. vóle f. — voluntas 55 vole ald. Srovn. ptakovóle. volená v. vyvolená volenie v. povolenie volkrm m. bodium 781 wolkrm ABG ,Írumenta"; sroun. spelta wolkrm Rstl. Drk. 188". volridt m. = crapaudina 158 volnat AB (ry m opluiat) , lapis‘. volný v. dobrovolný, povolný -volovánie v. povolovánie ;volové očko nt. = buglossa Boh. 337 *wolove (olowe F, wolewe E, O nemd) oczko; Klaret volcek. voňačka £f. — ola (místo olfactorium zkráceno klaretovsky) 2548 vonaczka, svoun. pripisek olfactorium woniećka XV! Kleur. VTII C 26 fol. 220. Prijato z bible, Isa. 111, 20 zlaté čepce, vo- nótky a oplecie (Pror. — Vyb. 1, 338); nyni voüavka. vóné f. — odor 863 vonye ald.; né. vůně. vonènie nt. = olfactus Boh. 410 wonyenye (var. wuonyenye) = Wiesb. 421 atd. (mini se jeden z pěti smyslů). Za to u Klavreta vonnost. vonéli v. vonénie -vonětřík v. povonětřík vonichaf? m. = chimiana (asi snisto thymiama) 892 vonycharz (Menétk vi- nocharz omylem) ,,radices in apoteca"'. Możno, że chyba opisu misto stć. a dial. mor. vonikras (vonycraz fsdno asi se zhratkou), v. Jg. Kt. vonikras ». vonichaf vonnost f. — olfactus 1341 Vonnost AB atd. (= mě. čich). vony- v. voni- vor m. — clausa 1582 wor (Rontex! obna- Zenie, zátvora, vor). -vora v rozvora, závora -yornik v svornik vos- v. os- vosk m. — cera 492 wosk atd vośtól m. — ceraunus (A * cerarinus B) 142 Wossczal (A: wozczal B) „lapis“ — spojováno s cera =- vosk. -voščenec v. povoščenec vosciny pl. I. . : cerica 495 vossczini (AB: ostyny G) atd., nyní voštiny.
502 vojsko nt =: falanx 2114 Voysko AB atd. — exercitus Boh. 905 vogsko (var. woyska dial.) — Wiesb. 1213 aid. Vojtéch m. — Adalbertus 1049 voytiech AB atd. vol m. = bos 506 Wol = Boh. 184 - : wuol Lact. nn VII'b a/d., mé. vàl, slc. vol -volaé v. provolaé voláč m. strumatus 330 volacz AB (,, monstrosi homines'') aid. Zły: dnes == druh holubii.> volané v. volany (volánek m. = vocativus Vokab. 42 wo- lanek ,,de grammatica" — wlé. volánie nt. — clamor 1355 volanye AB — Boh. 445 ald. voisko — — vocacio 1588 volanye (rjm pracová- | nie) atd. Srovn. otvolinie, provolanie, svolánie, zavolanie. (volánka f. — Kalende Vokab. 265 Vo- | lanka „de astronomia; ujało se: ,„toCi$ v kalendy, tocíS u volànky éCrvencé'* z Komestova uvádí Je. SZtý: v Komcst. | n. př. 66"a, 187'b.> [volany part. == vocativum (verbum) Vokab. 97 wolane ,,de grammatica““. volati v. volanÿ a volénie voldvanie o. vyvolávanie — strumosus 1255 volauecz AB (G wolawy odchylkou úmyslnou); Lací. md volevci : gurguliones, mon- strosi homines v. Jg. Hláska | je „de (a při volavka) měkká. volavicé dial. v. €áp. volavka í — ardea 213 wolawka AG = Fysiol. 179 mg. — Boh. 103 — Wiesb. 672 -: Lact. aid. (Zty: jméno souvist léž s volavý = strumosus; mívá oby- čejně Rrk skyčený a hlavu přitlačenou h těhu; vypadá proto jako volatd.> volavý v. volavec volavec m. volček m. = collipa 589 volczek ABC | (rym řeřátek) ,„vermes“. — buglosa (B' A boglossa omylem» | 806 volczek (A : B welczek, omylem; | odiud w Jg. veléek), 75m nufik; „de frumento'', kontext zeměžluč, volček, opich, nutik aid. Srovn. volové oëko. == butalmus 831 volczek AB (rym janokadcrávek) ,,herba''; kontext po- to&nik, voléek, janokaderävek al. Srovn. butalmus wolowecz Rstl. Drk. 128'b a zlatovoléck. vościny. vole nt. = struma 230 uole AB (mini se vole u pidkiż) - Boh. 128 = Wiesb. 700 atd. vóle f. — voluntas 55 vole ald. Srovn. ptakovóle. volená v. vyvolená volenie v. povolenie volkrm m. bodium 781 wolkrm ABG ,Írumenta"; sroun. spelta wolkrm Rstl. Drk. 188". volridt m. = crapaudina 158 volnat AB (ry m opluiat) , lapis‘. volný v. dobrovolný, povolný -volovánie v. povolovánie ;volové očko nt. = buglossa Boh. 337 *wolove (olowe F, wolewe E, O nemd) oczko; Klaret volcek. voňačka £f. — ola (místo olfactorium zkráceno klaretovsky) 2548 vonaczka, svoun. pripisek olfactorium woniećka XV! Kleur. VTII C 26 fol. 220. Prijato z bible, Isa. 111, 20 zlaté čepce, vo- nótky a oplecie (Pror. — Vyb. 1, 338); nyni voüavka. vóné f. — odor 863 vonye ald.; né. vůně. vonènie nt. = olfactus Boh. 410 wonyenye (var. wuonyenye) = Wiesb. 421 atd. (mini se jeden z pěti smyslů). Za to u Klavreta vonnost. vonéli v. vonénie -vonětřík v. povonětřík vonichaf? m. = chimiana (asi snisto thymiama) 892 vonycharz (Menétk vi- nocharz omylem) ,,radices in apoteca"'. Możno, że chyba opisu misto stć. a dial. mor. vonikras (vonycraz fsdno asi se zhratkou), v. Jg. Kt. vonikras ». vonichaf vonnost f. — olfactus 1341 Vonnost AB atd. (= mě. čich). vony- v. voni- vor m. — clausa 1582 wor (Rontex! obna- Zenie, zátvora, vor). -vora v rozvora, závora -yornik v svornik vos- v. os- vosk m. — cera 492 wosk atd vośtól m. — ceraunus (A * cerarinus B) 142 Wossczal (A: wozczal B) „lapis“ — spojováno s cera =- vosk. -voščenec v. povoščenec vosciny pl. I. . : cerica 495 vossczini (AB: ostyny G) atd., nyní voštiny.
Strana 503
vóz — -voz v. přievoz, vývoz vóz m. currus Boh. 773 voz 2170 vozi (pro melrum plur.) atd. — plaustrum Boh. 773 voz tyesky (vav czyezky dial.) woz tyezky Wiesb 1050 ała. Klaret za to vozna. vozataj m. — auriga 2210 Vozatay AB — Boh. 778 — Wiesb. 1059 aid. -vozba v. povozba vozba f. — ductoria 1667 vozba (rym deductoria povozba). vozh- v. vozk- vozi v vóz vozié m. vector 2215 vozicz ald. vozk(e)r m. = flegma 1284 vozker = Boh. 433 wozkrr (O; wozkrzy E, wozhry F) — ozher Wiesb. 464 ald. Jg. vozher, vozger. vózkić nt. — pusio 1254 wozkrzye (B: wozkrze A) = Veles. wozhrziwie: sroun. né. utfinos, uvozhieny. vozk#i v. vozk(e)r vozkrivec m. — poliposus 1261 vozkrzi- vecz (A:B oskrzyvecz) woshrzy- wecz pollipus Mam. A. 33" aid., svoin. ně. uvozdrenec; Jg. z Rosy ozhiivec. vozua f. :: plaustrum 2174 vozna (AB: Trial. mozna omylem). voznicek m. — alveolus 2033 Vozniczek (kontext: nálevka, vozník, tajník, voz- níček, zásada, čep, topořiště); srovn. Jirásek SS. XXIII, 171 (vozíček) „váleček, o nějž opírali vidlici, když ji hmec do nistéje strkali‘“). voznik m. — alveus 2032 voznik (rým tajnik) AB; „alveus: vas factum ad modum alvei vanna'* Lact. Srovu. voz: níček a povozník. vozniésivo v povozniéstvo vozoteé v. Vozotoc vozoloé m. — vereda 2206 vereda (A:B wozotecz omylem); kontext pohonié, svi- ńak, vozotoć, rataj.. vozový: vozové clo v. clo. vozy v. vóz oko nt. — diptamus 840 oko- wraczie ATrial. (ry mlé&e; patrně omylem m. vrablie) ,,ignota herba“. vrábé nt. = passerio 218 wrabie AB (rym holúbč) — Veleš. atd. vrabec m. — passer 221 wrabecz — Fysiol. 561 mg. = Boh. 91 (var. wrablecz dial.) rrabèie vozik v. vodík | vratidlo. 503 atd.; nyni vrabec, mor. vrablec, brablec, p. wróbel. vrablec v. vrabec -vracënie v. navracénie, prčvracénie vracénie nt. — vomitus 1356 wraczeníe (rym scanie) = Boh. 480 (var. wywra- czenye O, dial.) — Wiesb. 534 (wy: wraczenie) aid. Nejspise z bible, Isa 28, 8, x mammotreklu. -vrdcenie v. zavrácenie, vyvrácenie vracéti v. vracénie vracévánie nt. — recidivacio 2489 wra- czyewanye (B: A wraczevanie) aid, vým posnûbie. vracova- v. vYacéva. vraczie v. vrabcie vrah m. — parricid a 1117 Wrah AB aid. | vrak m. = elidros (=ëvvdgoc) 124 wrak AB (rym bezdrak) ,,lapis'’; výklad po- dal 1910 B. Jedlička v Sborn. filol. I, 90, svovn. P. Lang, L. fil. 1916, XLIII, 324. Oslatni vyklady mylné. vréna f. cornix 234 wrana AB :- Fysiol. 263 mg. = Boh. 98 ald. vráné nt. — cornicio 261 wranie AB (rym sóvě) = Nn 64b ald. vranec m. — corna 408 wranecz AB „pis- cis“ — patrnë spojoudno corn-a s corn-ix vrán-a. vraněčka 1. = nornica 1696 wranieczka AB ,languor' (rym bolečka). vrapa v. zděrek vraska f. — ruga 1377 wraska AB = Ve- leś. — Slov. Třeb. 15 ald. vráskal v. svráskal vraïécnina v. svraščenina -vrat v. závrat, návrat, přievrat, kolo- vrat, protivrat vrata pl. nt. — porta 1946 wrata — Boh. 596 = Wiesb. 829 aid. Sic. vráta. vrátcé pl. nt. — antica 1951 wratczyc (B * wratcze A); rym dvércé; = Boh. 597 (var. wracze dial): Wiesb. 83 ald. Né. vrátka. -vralec v. kolovratec -vrátek v. kolovrátek vralié v. vrátyé vratidlo nt. =: cirfulia 2569 wratidlc (thalcovské; rym osnovadlo). = liciatorium Boh. 840 wratydlo (var. kolovrat dial.) -- Wiesb. 1117, 102 (fu wratiJo omylem) atd. Klaret za to vijadlo. vratilo v. vratidlo
vóz — -voz v. přievoz, vývoz vóz m. currus Boh. 773 voz 2170 vozi (pro melrum plur.) atd. — plaustrum Boh. 773 voz tyesky (vav czyezky dial.) woz tyezky Wiesb 1050 ała. Klaret za to vozna. vozataj m. — auriga 2210 Vozatay AB — Boh. 778 — Wiesb. 1059 aid. -vozba v. povozba vozba f. — ductoria 1667 vozba (rym deductoria povozba). vozh- v. vozk- vozi v vóz vozié m. vector 2215 vozicz ald. vozk(e)r m. = flegma 1284 vozker = Boh. 433 wozkrr (O; wozkrzy E, wozhry F) — ozher Wiesb. 464 ald. Jg. vozher, vozger. vózkić nt. — pusio 1254 wozkrzye (B: wozkrze A) = Veles. wozhrziwie: sroun. né. utfinos, uvozhieny. vozk#i v. vozk(e)r vozkrivec m. — poliposus 1261 vozkrzi- vecz (A:B oskrzyvecz) woshrzy- wecz pollipus Mam. A. 33" aid., svoin. ně. uvozdrenec; Jg. z Rosy ozhiivec. vozua f. :: plaustrum 2174 vozna (AB: Trial. mozna omylem). voznicek m. — alveolus 2033 Vozniczek (kontext: nálevka, vozník, tajník, voz- níček, zásada, čep, topořiště); srovn. Jirásek SS. XXIII, 171 (vozíček) „váleček, o nějž opírali vidlici, když ji hmec do nistéje strkali‘“). voznik m. — alveus 2032 voznik (rým tajnik) AB; „alveus: vas factum ad modum alvei vanna'* Lact. Srovu. voz: níček a povozník. vozniésivo v povozniéstvo vozoteé v. Vozotoc vozoloé m. — vereda 2206 vereda (A:B wozotecz omylem); kontext pohonié, svi- ńak, vozotoć, rataj.. vozový: vozové clo v. clo. vozy v. vóz oko nt. — diptamus 840 oko- wraczie ATrial. (ry mlé&e; patrně omylem m. vrablie) ,,ignota herba“. vrábé nt. = passerio 218 wrabie AB (rym holúbč) — Veleš. atd. vrabec m. — passer 221 wrabecz — Fysiol. 561 mg. = Boh. 91 (var. wrablecz dial.) rrabèie vozik v. vodík | vratidlo. 503 atd.; nyni vrabec, mor. vrablec, brablec, p. wróbel. vrablec v. vrabec -vracënie v. navracénie, prčvracénie vracénie nt. — vomitus 1356 wraczeníe (rym scanie) = Boh. 480 (var. wywra- czenye O, dial.) — Wiesb. 534 (wy: wraczenie) aid. Nejspise z bible, Isa 28, 8, x mammotreklu. -vrdcenie v. zavrácenie, vyvrácenie vracéti v. vracénie vracévánie nt. — recidivacio 2489 wra- czyewanye (B: A wraczevanie) aid, vým posnûbie. vracova- v. vYacéva. vraczie v. vrabcie vrah m. — parricid a 1117 Wrah AB aid. | vrak m. = elidros (=ëvvdgoc) 124 wrak AB (rym bezdrak) ,,lapis'’; výklad po- dal 1910 B. Jedlička v Sborn. filol. I, 90, svovn. P. Lang, L. fil. 1916, XLIII, 324. Oslatni vyklady mylné. vréna f. cornix 234 wrana AB :- Fysiol. 263 mg. = Boh. 98 ald. vráné nt. — cornicio 261 wranie AB (rym sóvě) = Nn 64b ald. vranec m. — corna 408 wranecz AB „pis- cis“ — patrnë spojoudno corn-a s corn-ix vrán-a. vraněčka 1. = nornica 1696 wranieczka AB ,languor' (rym bolečka). vrapa v. zděrek vraska f. — ruga 1377 wraska AB = Ve- leś. — Slov. Třeb. 15 ald. vráskal v. svráskal vraïécnina v. svraščenina -vrat v. závrat, návrat, přievrat, kolo- vrat, protivrat vrata pl. nt. — porta 1946 wrata — Boh. 596 = Wiesb. 829 aid. Sic. vráta. vrátcé pl. nt. — antica 1951 wratczyc (B * wratcze A); rym dvércé; = Boh. 597 (var. wracze dial): Wiesb. 83 ald. Né. vrátka. -vralec v. kolovratec -vrátek v. kolovrátek vralié v. vrátyé vratidlo nt. =: cirfulia 2569 wratidlc (thalcovské; rym osnovadlo). = liciatorium Boh. 840 wratydlo (var. kolovrat dial.) -- Wiesb. 1117, 102 (fu wratiJo omylem) atd. Klaret za to vijadlo. vratilo v. vratidlo
Strana 504
504 Vratislavici pl. m. — Wratislavienses 956 wratislaviczi (mini se mëslané slezské Vratislavi). vrátili v. vrácenie vrátník m. — edilis Boh. 686 wratnijk (var. wratny dial.). Klare! nezná; v Bo- hematin je hetevogemni vsuvka v kapitole dc uteusilibus. vrábný 1 vrátnik vratoslav m. = resta 849 wratoslaw ,,her- ba ignota““. vrátyé m. - barba lovis 795 wraticz (rým Spic) ,,£Érumentum'' atd. — citiso v. brotan. Jimak stě. obyčejně athanasia Mam. A 14", RVodň. 35"a, Rstl. Drk. 178"a atd., hojně v vosil., vratyć Cerny, vrátyč Velesl., pol. wrotycz, mé. vratič. vrazila v. vra£enie vražda f. homicidia 1123 wrazda — Vokab. 419 atd. vrażedlnik m. = homicida 1117-wrazedl- | nyk AB atd. [vraZenie nt. = interieccio Vokab. 127 wrazenye (var. wrozenye omylem) ,,de grammatica''. vrba f. — salix 665 Wrba (AG : wurba Trial.) — Boh. 229 aid. Slc dial víba. .vrbéna f. verbena 790 wrbiena (A - wrbrena B omylem) ,, frumenta" — Boh. | 342 (var. nerkugena omylem) ald.; při- | kioměno z latiny. vrbina v. vrbiny i — salicina 696 Wrbini ABC | vrbiny pl. f. „fructus‘‘ = wrbina Veleš. atd. vybova v. vrbová vrbová pl. adj. = salipoma 702 wrboua jablka» AB (rým šípková) - — mezi jmény jablck; Jg. mylně vrbova f. Srovn. vrbové jablko = zimní, k jídlu nekalé, prostřední velikosti us. Jg., vrbovky pl. f. — jablka červená Jg vrci v. vrZenie viéd m. — ulcus 1673 wrzed (A : Trial. brzed) — Boh. 464 wrzyed — Wiesb. 509 Rstl. F 44 — Vele$. aid. Podle Blahoslava moravismus, cesky neŻit; dial. bred -vřčnie m sevřčnie, privrönie viésen m. := Iulius 80 wrzyesen (B:A wrzesen, rym ćrven): Iulio Astron. 570 gl. wrzesena (M:L wrzeczena omylem): za lo v Boh. érv(e)nec. Jinak Vratislavici --- Vrhel. již kolem 1300 wrzeson Augustus rkp. Mus. XVI B 14 f. 4“; srpen nebo wrzessen Z. Pod. hal.; v. 1342 wrzicssen Augustus Dobr. Gesch.? 182, sisl. vré- senB, f. wrzesień = Scptember. Do- brovsky ve Slovamce sprácnt (I, 73) = Juli und August; Jg. cituje Iynského cudt . Komestora viéóscn pod Ivovÿm znamením se správným určením na dobu 23. červenec — 24. srpen, shodně s Dob- vovským a s doklady. Jenom z Arch. C. IT, 406 uvddi KL. měsíce Septembris jináé Vresné; je to zápis v. 1571, česko- polský, ze slezského města IKozlí; patrný polonismus. viésk m. = oritas 181 Wrzyessk (B : A wrzesk); kontext plískota, požár, vřčsk, znuoj, metelicč; jiné je vřesk (= rugi- tus) Veles. aid. viéska v. ûfezky viéskev f. — sadugara (A : B sadugala) 659 wrzyeskew (B:A brzeskew): , planta specialis“, rým břeskev; varianta hlás- kovd misto bicskev? vřetenář m. - fusarius 2613 wrzetenarz = Z4d. vkp. Je. atd. vrötenic& f. -: scps 581 wrzyetenyczye (B . A wrzeteniscze omylem) ,,vermis" (rým zlatennicč) = Boh. 222 wrzyete- nycze (O : wrzyetenyscze EF) — wrze- tenisstie Veleś. (omylem) — serpio wrze- tenyscze Nn 70Yb (omylem) — wiete- nicze Lact. oo VIITb (omylem) aid. Sté. ićż vietenać; ni. vreten sic. (= colu- ber), vretenica mor., slc., slz. (= slepýš) Kálal, Ki; dial. mor. slepyś — bfitel- nica, bïetenice, btitevnice, bretrnice Bart. Dial. 1, 321 atd. Ze slovo bylo brzo již zastavalé, ukazují omyly opisovačú, Prusík, Krok, 1869, 243 čle užitenicč, odvozuje od úřitný, mylně. Zły: vedle toho byvala variela viietenicé, vritenicé Ev. Ol (Mat. XII, 34 a j.); Br. na Izai. XI, 8 viitenice ald.) uteleniśie v. vYetenicé vréteno nt. — (usa 2564 wrzeteno; kon- text pradcno, vfcteno, povésno; — Boh. 836 wrzyeteno — Wiesb. 1143 aid. vrh m. — iactura 1509 wrh ad. vrhcáb(nicl) v. vrchcáb(nicé) vrhel ra. — iactula 2185 vrhel (rym čepel): kontext čepel, zátul, vrhel. -vrhel v. povrhel
504 Vratislavici pl. m. — Wratislavienses 956 wratislaviczi (mini se mëslané slezské Vratislavi). vrátili v. vrácenie vrátník m. — edilis Boh. 686 wratnijk (var. wratny dial.). Klare! nezná; v Bo- hematin je hetevogemni vsuvka v kapitole dc uteusilibus. vrábný 1 vrátnik vratoslav m. = resta 849 wratoslaw ,,her- ba ignota““. vrátyé m. - barba lovis 795 wraticz (rým Spic) ,,£Érumentum'' atd. — citiso v. brotan. Jimak stě. obyčejně athanasia Mam. A 14", RVodň. 35"a, Rstl. Drk. 178"a atd., hojně v vosil., vratyć Cerny, vrátyč Velesl., pol. wrotycz, mé. vratič. vrazila v. vra£enie vražda f. homicidia 1123 wrazda — Vokab. 419 atd. vrażedlnik m. = homicida 1117-wrazedl- | nyk AB atd. [vraZenie nt. = interieccio Vokab. 127 wrazenye (var. wrozenye omylem) ,,de grammatica''. vrba f. — salix 665 Wrba (AG : wurba Trial.) — Boh. 229 aid. Slc dial víba. .vrbéna f. verbena 790 wrbiena (A - wrbrena B omylem) ,, frumenta" — Boh. | 342 (var. nerkugena omylem) ald.; při- | kioměno z latiny. vrbina v. vrbiny i — salicina 696 Wrbini ABC | vrbiny pl. f. „fructus‘‘ = wrbina Veleš. atd. vybova v. vrbová vrbová pl. adj. = salipoma 702 wrboua jablka» AB (rým šípková) - — mezi jmény jablck; Jg. mylně vrbova f. Srovn. vrbové jablko = zimní, k jídlu nekalé, prostřední velikosti us. Jg., vrbovky pl. f. — jablka červená Jg vrci v. vrZenie viéd m. — ulcus 1673 wrzed (A : Trial. brzed) — Boh. 464 wrzyed — Wiesb. 509 Rstl. F 44 — Vele$. aid. Podle Blahoslava moravismus, cesky neŻit; dial. bred -vřčnie m sevřčnie, privrönie viésen m. := Iulius 80 wrzyesen (B:A wrzesen, rym ćrven): Iulio Astron. 570 gl. wrzesena (M:L wrzeczena omylem): za lo v Boh. érv(e)nec. Jinak Vratislavici --- Vrhel. již kolem 1300 wrzeson Augustus rkp. Mus. XVI B 14 f. 4“; srpen nebo wrzessen Z. Pod. hal.; v. 1342 wrzicssen Augustus Dobr. Gesch.? 182, sisl. vré- senB, f. wrzesień = Scptember. Do- brovsky ve Slovamce sprácnt (I, 73) = Juli und August; Jg. cituje Iynského cudt . Komestora viéóscn pod Ivovÿm znamením se správným určením na dobu 23. červenec — 24. srpen, shodně s Dob- vovským a s doklady. Jenom z Arch. C. IT, 406 uvddi KL. měsíce Septembris jináé Vresné; je to zápis v. 1571, česko- polský, ze slezského města IKozlí; patrný polonismus. viésk m. = oritas 181 Wrzyessk (B : A wrzesk); kontext plískota, požár, vřčsk, znuoj, metelicč; jiné je vřesk (= rugi- tus) Veles. aid. viéska v. ûfezky viéskev f. — sadugara (A : B sadugala) 659 wrzyeskew (B:A brzeskew): , planta specialis“, rým břeskev; varianta hlás- kovd misto bicskev? vřetenář m. - fusarius 2613 wrzetenarz = Z4d. vkp. Je. atd. vrötenic& f. -: scps 581 wrzyetenyczye (B . A wrzeteniscze omylem) ,,vermis" (rým zlatennicč) = Boh. 222 wrzyete- nycze (O : wrzyetenyscze EF) — wrze- tenisstie Veleś. (omylem) — serpio wrze- tenyscze Nn 70Yb (omylem) — wiete- nicze Lact. oo VIITb (omylem) aid. Sté. ićż vietenać; ni. vreten sic. (= colu- ber), vretenica mor., slc., slz. (= slepýš) Kálal, Ki; dial. mor. slepyś — bfitel- nica, bïetenice, btitevnice, bretrnice Bart. Dial. 1, 321 atd. Ze slovo bylo brzo již zastavalé, ukazují omyly opisovačú, Prusík, Krok, 1869, 243 čle užitenicč, odvozuje od úřitný, mylně. Zły: vedle toho byvala variela viietenicé, vritenicé Ev. Ol (Mat. XII, 34 a j.); Br. na Izai. XI, 8 viitenice ald.) uteleniśie v. vYetenicé vréteno nt. — (usa 2564 wrzeteno; kon- text pradcno, vfcteno, povésno; — Boh. 836 wrzyeteno — Wiesb. 1143 aid. vrh m. — iactura 1509 wrh ad. vrhcáb(nicl) v. vrchcáb(nicé) vrhel ra. — iactula 2185 vrhel (rym čepel): kontext čepel, zátul, vrhel. -vrhel v. povrhel
Strana 505
vrch — vstuprovänie. vrch m. — vertex 1271 wrch (AB : Trial. wurch) (kontext hlava, mozk, vrch, čelo, tiemě) Boh. 398 Wiesenb. 445 aid. = pinnaculum Boh. 728 vrch — Wiesb. 985 atd.; Klarct za lo arkét. vrchcáb m — decius 2124 wrcheczab AB — Velc&. atd.; »yní vrhcáby; z něm. Wurfzabce. vrchedbnicé {. = alea 2125 wrchezab- nícze — Boh. 680 = Veles. : Zid. rkp. Jg. atd., pak vrhcâbnice. vrcholek v. vrchulek (vrchohlav m. — cenit (— zenith> Vokab. 256 wrchohlaw ,,de astronomia" - ne- wumfllé tvoveni. [vrchostěn m. = conoydes Vokab. 250 wrchostien (Klem.; text F ża to conus wrchwet patynym omylem). -vrchovdnie v. svrchovanie -vychovaný v. svrchovaný vrchovicě . f. arces 632 wrchoviczie (AC : B wrchowye; vým drZice); pře názvech stromu leš. Jg. uvádt z Puch. exc. vrchoviští - die Spitzen der Pílanzen, vrchoviště | (lot£Z) I.act. (Zty: vrchovice je doloženo lóż u Feifalika, Volksschauspiele aus Mähren 72.) wrchovie v. vrchovicé vrchovi&ée nt. — limphus (A : BGE lim- pha, tak i Boh. atd.; limphus pro me- frum __ 1) 360 wrchowysscze AB (wr- chowisstie EG) = Boh. 59 — Wiesb. 178 = vrchoviště Slov. Třeb. 15 = Ve- leš. ald. : arces v. vrchovicé. vrchulek m. — sarculium 2067 wrchulek (A : B wrcholek omyłem) = Boh. 703 (var. wrcholek omylem) — Velez. = Anon. 6Ya wrchulek atd. vrchvet v. vrchostěn -vFieslo v. povYieslo -vFietenicć v. vietenicé vrk m. = amex (anex?) 1211 wrk (kon- łexł nemocnik, chlupać, vrk, kosmaty, dlühák). vrkdè v. vrkoë vrkoé m. — trica Boh. 414 wrkocz (var. wrkacz O) — Wiesb. 431, 1433 — Nn 67'b atd vron m. = corethes 281 wron AB (,,vo- lotilia campestria‘‘): Jg. vroû. wrchowisstie Ve- 505 vroz- V. vraz- vrsla$ v. vrtas vrstva f. — pradix 638 wrstwa ABC („de arboribus") — Rstl. Drk. 180"b (parclix) atd.; dial. iéZ vrstev. vráé f. — sagcna 2651 wrsse — Boh. 927 ald., ně. vr&. ivrska f. — sagonula Boh. 929 wrska (.Kla- rel nemá). . vyšně v. višně vrta¢ m. = artalica 1819 vrtacz (A: B wrtanecz, fćż moźno melricky), mezi pamlsky, kontext vrtać, krapl, calta, mazanci. . vrlanec v. vrtač vrtáš m. - nepo 257 wrtass (A: B wrstass omylem; vym konistras) ,,vola- tüia campestria" — Nn 64'h wrtos = wrtoss Zid. krak. CCM. 1837, 231, 1839, 240 („avis subalbida, habens rostrum longum et pedes nigros"). vrlenëz v. vrtovéz vrtich m. = multonia 852 wrtich (rým telcich) ,, frumenta". vrlle v, zvrtle JYłoś v. vrtá& vrtovieZ 1. — pertica 2178 vrtoviez AB (ryon hastrél), kontext oprata, vrtovieź, klanicé) — Vít. Vocab. II, 90 — Nn 68"b wrtewyez (omylem), srovn. su- darium wrtowyez Mam. A 34Y a svěžte ho dobrü vrtovězí Tristram 4599 (= Stskl. IV, 212). vrub m. — dica 170 wrub ald. vruba v. závruba vrienie nt. iactus 1571 wrzenye afd. Srovn. zvrZenic. vsadné nt. — intruncativum 2303 wsadnc (mezi soudnimi poplatky). vsadnik v. ûsadnik vsenec v. véenec vschod v. vzchod vsklanicé v. skanicé vstalos v. ustaloś vslava v. rostava vslek- v. vztek- vshtha v vztuha vsiup v. rozstup vslupovänte v. vstupro- vstuprovánie nt. Scandalizamen 1594 wstuprowanve (rÿm Sibanie); moZno, Ze -pro- napsáno omylem (ie psáno zkval- kou) místo vstupovánie =. nebo přiklonéno k stuprum lat. vzs-?
vrch — vstuprovänie. vrch m. — vertex 1271 wrch (AB : Trial. wurch) (kontext hlava, mozk, vrch, čelo, tiemě) Boh. 398 Wiesenb. 445 aid. = pinnaculum Boh. 728 vrch — Wiesb. 985 atd.; Klarct za lo arkét. vrchcáb m — decius 2124 wrcheczab AB — Velc&. atd.; »yní vrhcáby; z něm. Wurfzabce. vrchedbnicé {. = alea 2125 wrchezab- nícze — Boh. 680 = Veles. : Zid. rkp. Jg. atd., pak vrhcâbnice. vrcholek v. vrchulek (vrchohlav m. — cenit (— zenith> Vokab. 256 wrchohlaw ,,de astronomia" - ne- wumfllé tvoveni. [vrchostěn m. = conoydes Vokab. 250 wrchostien (Klem.; text F ża to conus wrchwet patynym omylem). -vrchovdnie v. svrchovanie -vychovaný v. svrchovaný vrchovicě . f. arces 632 wrchoviczie (AC : B wrchowye; vým drZice); pře názvech stromu leš. Jg. uvádt z Puch. exc. vrchoviští - die Spitzen der Pílanzen, vrchoviště | (lot£Z) I.act. (Zty: vrchovice je doloženo lóż u Feifalika, Volksschauspiele aus Mähren 72.) wrchovie v. vrchovicé vrchovi&ée nt. — limphus (A : BGE lim- pha, tak i Boh. atd.; limphus pro me- frum __ 1) 360 wrchowysscze AB (wr- chowisstie EG) = Boh. 59 — Wiesb. 178 = vrchoviště Slov. Třeb. 15 = Ve- leš. ald. : arces v. vrchovicé. vrchulek m. — sarculium 2067 wrchulek (A : B wrcholek omyłem) = Boh. 703 (var. wrcholek omylem) — Velez. = Anon. 6Ya wrchulek atd. vrchvet v. vrchostěn -vFieslo v. povYieslo -vFietenicć v. vietenicé vrk m. = amex (anex?) 1211 wrk (kon- łexł nemocnik, chlupać, vrk, kosmaty, dlühák). vrkdè v. vrkoë vrkoé m. — trica Boh. 414 wrkocz (var. wrkacz O) — Wiesb. 431, 1433 — Nn 67'b atd vron m. = corethes 281 wron AB (,,vo- lotilia campestria‘‘): Jg. vroû. wrchowisstie Ve- 505 vroz- V. vraz- vrsla$ v. vrtas vrstva f. — pradix 638 wrstwa ABC („de arboribus") — Rstl. Drk. 180"b (parclix) atd.; dial. iéZ vrstev. vráé f. — sagcna 2651 wrsse — Boh. 927 ald., ně. vr&. ivrska f. — sagonula Boh. 929 wrska (.Kla- rel nemá). . vyšně v. višně vrta¢ m. = artalica 1819 vrtacz (A: B wrtanecz, fćż moźno melricky), mezi pamlsky, kontext vrtać, krapl, calta, mazanci. . vrlanec v. vrtač vrtáš m. - nepo 257 wrtass (A: B wrstass omylem; vym konistras) ,,vola- tüia campestria" — Nn 64'h wrtos = wrtoss Zid. krak. CCM. 1837, 231, 1839, 240 („avis subalbida, habens rostrum longum et pedes nigros"). vrlenëz v. vrtovéz vrtich m. = multonia 852 wrtich (rým telcich) ,, frumenta". vrlle v, zvrtle JYłoś v. vrtá& vrtovieZ 1. — pertica 2178 vrtoviez AB (ryon hastrél), kontext oprata, vrtovieź, klanicé) — Vít. Vocab. II, 90 — Nn 68"b wrtewyez (omylem), srovn. su- darium wrtowyez Mam. A 34Y a svěžte ho dobrü vrtovězí Tristram 4599 (= Stskl. IV, 212). vrub m. — dica 170 wrub ald. vruba v. závruba vrienie nt. iactus 1571 wrzenye afd. Srovn. zvrZenic. vsadné nt. — intruncativum 2303 wsadnc (mezi soudnimi poplatky). vsadnik v. ûsadnik vsenec v. véenec vschod v. vzchod vsklanicé v. skanicé vstalos v. ustaloś vslava v. rostava vslek- v. vztek- vshtha v vztuha vsiup v. rozstup vslupovänte v. vstupro- vstuprovánie nt. Scandalizamen 1594 wstuprowanve (rÿm Sibanie); moZno, Ze -pro- napsáno omylem (ie psáno zkval- kou) místo vstupovánie =. nebo přiklonéno k stuprum lat. vzs-?
Strana 506
506 cunctus 1169 wssaki aid. oścep- v. ščep vščievili v. navêtieviti všed m. = ferla 2385 wsed- souvist pa- trné s ně. všední, nějaká klaretovská zkydcenina. Sem palrnč ve Veleš. feria zvied, nějaký omyl. všaký pron. - | | | | | S-ovn. vesden à väednicè; podobné vše | dni prazden nesedieśe Otc. A 104". vsednec v. veëden = cottidiana 1714 wssednicze wiednyczie, Palrně omylem) všednicč 1. (A : B nadutie, liżej... vsedr m. — tilna 830 wssedr (jednosłabie- né __) ,,ignota herba'', jest nejspise klavetovska zkydcenina m. všedobr (v slé. rostl. = serpentina, dragantea, colubrina atd.), jež jinak v Klaveloui doložena went. všedoby v. všedr : všel m.? £.? = ferbula 586 wssel ABC »vermis'', vselik m. = pamus (^: pannis B) 403 wsselik AB , piscis''. všehiká v. všeliký všeliké v. všeliký [všeliký adj.: sg. f. {proposicio) univer- salis Vokab. 190 wsselika ,,de loyca““ sg. nt. (nomen) omne Vokab. 190 wsse- like ,,de grammatica" aid. pl. nt. universalia Vokab. 203 wsselika (var. wsselikaka) ,.de loyca'' aid. [vSelitvar m. =: ydea Vokab. 329 wsely- twar (var. wselytwarż); za lo Veleż. welytwar, Lactif. welitwar- neni tedy zcela jisto, jak zněl text originálu. všen? m. — onos 438 wssen AB ,,clauda monstra", srovn. v5enec a vSenicka. vienec m. = pentra (A: pentria В) 578 wssenecz AB (vým mravenec) ,,ver- mes“ — Veleš. Jg. čte vsenec. Jinak je doloženo všeně =- mladá veš, husí ved Jg. KL; též všině. (ZLy: v&en& tZ Kubín, Rozpravy Akad 52, 338.) všenička f. = repta 842 wsseniczka (vým pryskyřička) „ignota herba“. všet v. ušket vševek m. = intrum 1884 wsewek (kon- lex( Cechel, cíp, vSevek, tobolka, lok- tusé, praska). vëezlat m. = crisolitus (yovobir$oc) 136 wssczlat (A : B weslat omylemn) „lapis“. vsaky — vyhledać. viipnér m. | mathematicus 1081 wtip- tnerz (A, místo vtipnér omylem: B wty- ponarz omylem, G wtipny úmyslnou odchylkou; rým zjevnét); nmeuméle tvo- feno; zaniklo. vtipnost f. — prudencia J343 wtypnost AD (B potypnost; rj»? poZádost) ad. vlipny v. vtipnér уйфопа? v. vtipnéř wipovec m. — prudens 1165 wtipovecz AB; sroun. násl. | vtipovnera f. — mathematica 1626 wtvy- ,,anguor''; kontext povläéka, vsednicé, | pownera AB (rým znamina). vliplnéř v. vtipnéř vtylek v. vtylky vtylky pl. m. = resticulum 1900 wtilki (rým páchy) (A: wtylek B) = wtylky Boh. 640 „„vestes“; kontex/ pentlik, záponka, vtylky, páchy, fryZé... vulsefet v. vichrec vu0- v. vó- -vusen v. prfivuzen -vusnost v. pfivuznost vy- předpona, východ, výkal, vypraviti, vytrhati atd. [vybiehavÿ adj. ecentricus (circulus) Vokab. 289 wybychawy ,,le ustrono- mia“. vybohadlník m. — suspicator 1260 wibo- hadlník (rým slibovník) A: za to v G suplicator prositel vyboj m. = ulsta 1471 wyboy AB — Ve- leż. aid. [vybojnicé f. — predatrix Fysiol. 619 g/. wybognycze. vybojnik m. - predator 1126 Vyboynik ABG atd. SYOUM. vybojstvo v. velbostvo vyborná v. vyvolená výborník m. — egregius 1220 wybornik (A : G wyborny opravou). výborný v. vybornik vyče v. vice vyd- v. vid- vydra f. — luter 279 wydra ABG — Boh. 87 — Wiesb. 231 aid. vydrüs m. — exidraces (A: exidrates В) 323 Wydruss AB ,,monstrosi homines''. Neijisté. vyerz v. těř(iti) výheň v. výhně výhled(a) v. výhledy vyhledač m. = speculator 2216 wyhle- dacz atd.; biblického původu: Isa. XXI,
506 cunctus 1169 wssaki aid. oścep- v. ščep vščievili v. navêtieviti všed m. = ferla 2385 wsed- souvist pa- trné s ně. všední, nějaká klaretovská zkydcenina. Sem palrnč ve Veleš. feria zvied, nějaký omyl. všaký pron. - | | | | | S-ovn. vesden à väednicè; podobné vše | dni prazden nesedieśe Otc. A 104". vsednec v. veëden = cottidiana 1714 wssednicze wiednyczie, Palrně omylem) všednicč 1. (A : B nadutie, liżej... vsedr m. — tilna 830 wssedr (jednosłabie- né __) ,,ignota herba'', jest nejspise klavetovska zkydcenina m. všedobr (v slé. rostl. = serpentina, dragantea, colubrina atd.), jež jinak v Klaveloui doložena went. všedoby v. všedr : všel m.? £.? = ferbula 586 wssel ABC »vermis'', vselik m. = pamus (^: pannis B) 403 wsselik AB , piscis''. všehiká v. všeliký všeliké v. všeliký [všeliký adj.: sg. f. {proposicio) univer- salis Vokab. 190 wsselika ,,de loyca““ sg. nt. (nomen) omne Vokab. 190 wsse- like ,,de grammatica" aid. pl. nt. universalia Vokab. 203 wsselika (var. wsselikaka) ,.de loyca'' aid. [vSelitvar m. =: ydea Vokab. 329 wsely- twar (var. wselytwarż); za lo Veleż. welytwar, Lactif. welitwar- neni tedy zcela jisto, jak zněl text originálu. všen? m. — onos 438 wssen AB ,,clauda monstra", srovn. v5enec a vSenicka. vienec m. = pentra (A: pentria В) 578 wssenecz AB (vým mravenec) ,,ver- mes“ — Veleš. Jg. čte vsenec. Jinak je doloženo všeně =- mladá veš, husí ved Jg. KL; též všině. (ZLy: v&en& tZ Kubín, Rozpravy Akad 52, 338.) všenička f. = repta 842 wsseniczka (vým pryskyřička) „ignota herba“. všet v. ušket vševek m. = intrum 1884 wsewek (kon- lex( Cechel, cíp, vSevek, tobolka, lok- tusé, praska). vëezlat m. = crisolitus (yovobir$oc) 136 wssczlat (A : B weslat omylemn) „lapis“. vsaky — vyhledać. viipnér m. | mathematicus 1081 wtip- tnerz (A, místo vtipnér omylem: B wty- ponarz omylem, G wtipny úmyslnou odchylkou; rým zjevnét); nmeuméle tvo- feno; zaniklo. vtipnost f. — prudencia J343 wtypnost AD (B potypnost; rj»? poZádost) ad. vlipny v. vtipnér уйфопа? v. vtipnéř wipovec m. — prudens 1165 wtipovecz AB; sroun. násl. | vtipovnera f. — mathematica 1626 wtvy- ,,anguor''; kontext povläéka, vsednicé, | pownera AB (rým znamina). vliplnéř v. vtipnéř vtylek v. vtylky vtylky pl. m. = resticulum 1900 wtilki (rým páchy) (A: wtylek B) = wtylky Boh. 640 „„vestes“; kontex/ pentlik, záponka, vtylky, páchy, fryZé... vulsefet v. vichrec vu0- v. vó- -vusen v. prfivuzen -vusnost v. pfivuznost vy- předpona, východ, výkal, vypraviti, vytrhati atd. [vybiehavÿ adj. ecentricus (circulus) Vokab. 289 wybychawy ,,le ustrono- mia“. vybohadlník m. — suspicator 1260 wibo- hadlník (rým slibovník) A: za to v G suplicator prositel vyboj m. = ulsta 1471 wyboy AB — Ve- leż. aid. [vybojnicé f. — predatrix Fysiol. 619 g/. wybognycze. vybojnik m. - predator 1126 Vyboynik ABG atd. SYOUM. vybojstvo v. velbostvo vyborná v. vyvolená výborník m. — egregius 1220 wybornik (A : G wyborny opravou). výborný v. vybornik vyče v. vice vyd- v. vid- vydra f. — luter 279 wydra ABG — Boh. 87 — Wiesb. 231 aid. vydrüs m. — exidraces (A: exidrates В) 323 Wydruss AB ,,monstrosi homines''. Neijisté. vyerz v. těř(iti) výheň v. výhně výhled(a) v. výhledy vyhledač m. = speculator 2216 wyhle- dacz atd.; biblického původu: Isa. XXI,
Strana 507
výhledy — vyřatý 6; LII, 8 atd., nejspíše z mammoty. Taktéž u Komestova výhledě v. výhledy | výhledi(e) v. výhledy výhledy (vyhledi?) pl. f. — specular 2096 wyhledi AB — Wiesb. 1002 — Veles. - wyhledye specula Boh. 733 (var. wyehleda omylem)= wyhleda Lact. aid. vyhlezd? = extilium 1326 wihlezd (vým pupéen); Rontert rempcät, hlempeśt, vyhlezd, viecina, puplen: jména vnitř- nich ovgdnù tëla (syon. exta — vnitï- nosti). vyhné f. — ignita (m. ignitabulum, krd- ceno hlavetovsky» 2617 wyhnye (rým kovárnó; honlext kovárné, vyhné, ná- kovadlen, méch...) — Boh. 873 (igni- tabulum) — Wiesb. 1185 (wyhen) — Veleś. — Mam. A 24" ałd. Srovn. m. jméno jihoč. Výhně — Vyhen (od 1358), slc. Vyhné, srb. Viganj Elymolog5 Mlz. Csl. 78. vyhonir m. (-yr?) : incedula 284 wiho- nit AB (rym zdyr): ,,volatilia cam- pestria/'. vyhFiect v. vichřice vychlavek v. vijehlavek východ m. — egressus 1565 vychod — Lact. aid. — ortus 74 wychod (rym plod) — Boh. 40 — Wiesb. 25 atd.; vzchod u Klarela — gradus. — addita 1996 wichod (édst domu) A13; kontext záchod, východ, sráč, pottéb- né atd vychodénie v. nevychodénie vyjaté v. vyňaté vykal m. — sperma 1382 wykal (rym protahal) AB — Boh. 424 - : Slov. Treb. 15 = Wiesb. 483 atd. -vykalivć v. zvykalivé -vykdnie v. zeykánie -vykara v. privykara vykladab m. = expositarius 440 wykla- dab ,,clauda monstra''. -vykovdnie v. zvykovánie vykup? — eximie 1016 wikup (rým bis- kup); srovn. csłov. vbkupb; snad spojił s eximo — vyküpiti. vyküpenie nt. — redempcio 2486 vyku- peníe (rym spasenie) atd. vykupitel m. — redemptor 33. wikupitcl vykúpili ». vykúpenie | 507 výkuš m. = forile 1959 vykuss AB = Nn 68"aà wycuss — Vele$. = Lact. (,aliquid supra fores factum" Jg.) ald., bablickćho puvodu, z Cant. cant., nejspise z mammotr. Né. dial. chod. vy- ku$ (Zty: výkuš chod. jem. Čapek-Chod, Turbina 3, 558, vyjkuš J. F. Hruška, Slovn., té2 Ndr. Listy 1916, ¢. 77, str. le», pol. wykusz; ze słarsiho vikuš, to z němě.; významem splynulo s arkýř = vikýř; doklady a výklad T. Janko, CMFL. VI, 19 nn, vylicitel m. — clucidator 1235 wyliczi- tel = Mam. A 21° = Slov. Tieb. 15 — Lact. atd. vylotníici v. milétníci vylupek m. — erux 692 wilupek ACG = Veles. atd., kontext mišpilice, výlupek, luščina, hvížď... „fructus“. Jg = „ořech zralý, který se sám vyloupl“. vymé nt. — ubera 464 wymie (rym zvic- i6) AG (B mvme omylem) : Boh. ^? (uber) — Wicsb. 468. (wyme) . Vele&. — Mam. A 36" (4. uberum wymyen 17^) — Mam. E 309" — Lact. (waymie) — vejmé Frant. práva 26, nyni vemeno, mor. slc. vyrneno. — pigra r. ujmy. [Vymluv m. —talliope Vokab. 369 wy- mluw (meżi jmeny Mus), seme. vÿmluva {. = condicio 2274 wymluva AB (rým smlüva) aid. (Slov. Treb. 15: vymluvenic) [vymluvenie nt. = diffinicio Vokab. 170 wymluwenic (přidáno jen v Klem., v. pozn. L) „de rethorica“. vymluvití v. vymluvenie (vy mluvná adj. (. = eloquialis Fysiol. 581 gl. wymluwna afd. vymoci r. vymożenć | vymol m. alluvium 353 wymol АВС Lact afd. [vymożenć part. nt. . absolutum no- men) Vokab. 58 wymozene ad. výmy v. ujmy vymysl m. — idea 56 wymisl (dvojslabic- né) AC — Veleś. ald. vyňalá v. vynaty vyňaté v. vyňatý [vyňatý part.: derivativa (nomina> Vo- kab. 47 wynata (var. wynycta odchyluc) »de grammatica". —abstractum (nomen) Vokab. 134 wv- nyafe (var. wvgate) ,,de grammatica".
výhledy — vyřatý 6; LII, 8 atd., nejspíše z mammoty. Taktéž u Komestova výhledě v. výhledy | výhledi(e) v. výhledy výhledy (vyhledi?) pl. f. — specular 2096 wyhledi AB — Wiesb. 1002 — Veles. - wyhledye specula Boh. 733 (var. wyehleda omylem)= wyhleda Lact. aid. vyhlezd? = extilium 1326 wihlezd (vým pupéen); Rontert rempcät, hlempeśt, vyhlezd, viecina, puplen: jména vnitř- nich ovgdnù tëla (syon. exta — vnitï- nosti). vyhné f. — ignita (m. ignitabulum, krd- ceno hlavetovsky» 2617 wyhnye (rým kovárnó; honlext kovárné, vyhné, ná- kovadlen, méch...) — Boh. 873 (igni- tabulum) — Wiesb. 1185 (wyhen) — Veleś. — Mam. A 24" ałd. Srovn. m. jméno jihoč. Výhně — Vyhen (od 1358), slc. Vyhné, srb. Viganj Elymolog5 Mlz. Csl. 78. vyhonir m. (-yr?) : incedula 284 wiho- nit AB (rym zdyr): ,,volatilia cam- pestria/'. vyhFiect v. vichřice vychlavek v. vijehlavek východ m. — egressus 1565 vychod — Lact. aid. — ortus 74 wychod (rym plod) — Boh. 40 — Wiesb. 25 atd.; vzchod u Klarela — gradus. — addita 1996 wichod (édst domu) A13; kontext záchod, východ, sráč, pottéb- né atd vychodénie v. nevychodénie vyjaté v. vyňaté vykal m. — sperma 1382 wykal (rym protahal) AB — Boh. 424 - : Slov. Treb. 15 = Wiesb. 483 atd. -vykalivć v. zvykalivé -vykdnie v. zeykánie -vykara v. privykara vykladab m. = expositarius 440 wykla- dab ,,clauda monstra''. -vykovdnie v. zvykovánie vykup? — eximie 1016 wikup (rým bis- kup); srovn. csłov. vbkupb; snad spojił s eximo — vyküpiti. vyküpenie nt. — redempcio 2486 vyku- peníe (rym spasenie) atd. vykupitel m. — redemptor 33. wikupitcl vykúpili ». vykúpenie | 507 výkuš m. = forile 1959 vykuss AB = Nn 68"aà wycuss — Vele$. = Lact. (,aliquid supra fores factum" Jg.) ald., bablickćho puvodu, z Cant. cant., nejspise z mammotr. Né. dial. chod. vy- ku$ (Zty: výkuš chod. jem. Čapek-Chod, Turbina 3, 558, vyjkuš J. F. Hruška, Slovn., té2 Ndr. Listy 1916, ¢. 77, str. le», pol. wykusz; ze słarsiho vikuš, to z němě.; významem splynulo s arkýř = vikýř; doklady a výklad T. Janko, CMFL. VI, 19 nn, vylicitel m. — clucidator 1235 wyliczi- tel = Mam. A 21° = Slov. Tieb. 15 — Lact. atd. vylotníici v. milétníci vylupek m. — erux 692 wilupek ACG = Veles. atd., kontext mišpilice, výlupek, luščina, hvížď... „fructus“. Jg = „ořech zralý, který se sám vyloupl“. vymé nt. — ubera 464 wymie (rym zvic- i6) AG (B mvme omylem) : Boh. ^? (uber) — Wicsb. 468. (wyme) . Vele&. — Mam. A 36" (4. uberum wymyen 17^) — Mam. E 309" — Lact. (waymie) — vejmé Frant. práva 26, nyni vemeno, mor. slc. vyrneno. — pigra r. ujmy. [Vymluv m. —talliope Vokab. 369 wy- mluw (meżi jmeny Mus), seme. vÿmluva {. = condicio 2274 wymluva AB (rým smlüva) aid. (Slov. Treb. 15: vymluvenic) [vymluvenie nt. = diffinicio Vokab. 170 wymluwenic (přidáno jen v Klem., v. pozn. L) „de rethorica“. vymluvití v. vymluvenie (vy mluvná adj. (. = eloquialis Fysiol. 581 gl. wymluwna afd. vymoci r. vymożenć | vymol m. alluvium 353 wymol АВС Lact afd. [vymożenć part. nt. . absolutum no- men) Vokab. 58 wymozene ad. výmy v. ujmy vymysl m. — idea 56 wymisl (dvojslabic- né) AC — Veleś. ald. vyňalá v. vynaty vyňaté v. vyňatý [vyňatý part.: derivativa (nomina> Vo- kab. 47 wynata (var. wynycta odchyluc) »de grammatica". —abstractum (nomen) Vokab. 134 wv- nyafe (var. wvgate) ,,de grammatica".
Strana 508
508 vynieli v. vynaty eyobcovati v. vyobcuj vyobcuj — .excommunicamen 2273 wi- obczug; vers zmi zapros imprecimen, vyobcuj excommunicamen; źdd se, že © předlo.e było asi impreca me, excom- munica me a fo że Přispěvatel přeložil impcral. zapros, vyobcuj, omyłem pak při vedakci čteno se 'kratkou -mě (: men) a přijato do termínů práv- nickych. wyplata f. — exsolumen 22653 vyplata ad. vypovéd {. = efessio 2285 wipowied (rym opoved) = Slov. Tieb. 15 atd. Z toho | patrně vzniklo etíesio Veleš. nějakým omylem. wypowiednik výpovědník o. výpověď [vypravenie nt. — diffinicio Vokab. 206 wyprawenye (sroun. poźzn.) „dle loyca'' atd. vypravili :. vypravenie (vypravovánie nt. — interpretacio Vokab. 216 wyprawowanie (jenom v Jélem., sroun. Pozn.) „de lovca“ atd. vypravovali v. vypravovánie výpustné nt. decipativum 2303 ví- pustne (mezi leyminy právnickými). výr m. = bubo 300 vir ABG = Fvsiol. 229 mg. = Boh. 106 = Wiesb. 679 wayr Lact. nn lb a. výřel v. viezel suandrum 2578 wise- waczka (konfexl kalkos, prieze, rabün, vysevacka, obruba, obatac, var) £i vySevacka? vysk m. cano 1261 wisk (konlext pla- čec, vysk, vozkřivec). vysevačka f výska v. víska, výška vyskáčka 1. exila 2137 wvskaczka (rým skáčka): mezi jmény hraček lútka, kolebačka, vyskáčka, skáčka; palvně podle lal. exila — ex--salio. výslučí v. výslužčí vYslun? m. — processio. 2435 wislun (rým invitatorium), kon/ext abeceda, názva, výslun, dar, obětovánie, zá- vét..., máslo výsun? vysluzéi m. = emeritus (rým sokolčí); m. výslužčí? vysocec m. — altus 1257 wysoczecz = Lex. Diefb. ald., as? biblichého pivodu, z mammolr. 2244 wisluczi vysohniezdek m. — alcio (= dŻxvóv) 247 wysohnyezdek (A:B wysso- vyobcuj — vytie. hnyedek, omylem) rým srdojiedek = Fysiol. 148 ing. = Nn 64% wysso- hnyezdek (Meris spałnym a nejasnym opisem, Hanka Kleris omylem tisku);- spojováno (mylně) s altus; palvně krá- ceno z vysokoh-; Jg. vysohnizdek. vysokost f. — altitudo 1494 vysokost ald. vysoký v. vyšší vysoli m. — herculites 331 wison (rym ponevliden) AB ,,monstrosi homines''. (vysost f. — arx Boh. 744 wysost = Vokab. 287 — Wicsb. 1013 atd. Klaret arx © strop, arces — vrchovice. vyspélice v. mispilicé vysliepanie v. vystipanie vystihacka v. vystrhaéka vystrhaëka f. — scalptrum 2633 wistr- haczka (Menèlk wistihaczka omylem; rým probijaćka); konlex! sekytice, vy- strhaćka, probijacka, rudnicka; wystruhaczka Velc3. (scaptrum omy- lem) = TJ act. Jg. atd. vystruhaëke. v. vystrhačka vÿstup m. — excessus 1568 wystup aid. extasis 1691 wystup AB („lan- guor‘‘) = Veleš. = Vocb. Cop. (Dobr. Gesch.? 308) atd. (vystápanie nt. — progressio Vokab. 236 wystupanie (KI., F wystyepanye pa- /rmě mylně) „de arismetrica'“. vystitpali v. vystápanie vysun v. vyslun výš v. vis výš f. = Rama 117% wyss; palrnë z bible. vyście nt. — processus 1567 vissczie Veles. ald. *vyschradsky. Sulco Wyssegradiensis 1853. -výšenic v. povy&enie vyseslov m. = predicamentum Vokab. 208 wysseslow (je přidáno toliko v vkp. klementinském, v. pozn.) „de loyca''. vyševačka v. vysevačka. vysie v. vyšší výška? f. — bidellum 625 víska (A : B wyska); Aontext jadrně, osken, výška, branc, obudon..,, plantae speciales‘‘; Ei viska? vyska? vysohniczdeh v. vysohniezdek [vyšší kompt. : maior (proposicio» Vo- kab. 213 wyssye atd. »yléz v. víté£ vyli v. vytie vytie nt. = ululacio 1370 vitye AB (rym umytie) = Vele§. ald.
508 vynieli v. vynaty eyobcovati v. vyobcuj vyobcuj — .excommunicamen 2273 wi- obczug; vers zmi zapros imprecimen, vyobcuj excommunicamen; źdd se, že © předlo.e było asi impreca me, excom- munica me a fo że Přispěvatel přeložil impcral. zapros, vyobcuj, omyłem pak při vedakci čteno se 'kratkou -mě (: men) a přijato do termínů práv- nickych. wyplata f. — exsolumen 22653 vyplata ad. vypovéd {. = efessio 2285 wipowied (rym opoved) = Slov. Tieb. 15 atd. Z toho | patrně vzniklo etíesio Veleš. nějakým omylem. wypowiednik výpovědník o. výpověď [vypravenie nt. — diffinicio Vokab. 206 wyprawenye (sroun. poźzn.) „dle loyca'' atd. vypravili :. vypravenie (vypravovánie nt. — interpretacio Vokab. 216 wyprawowanie (jenom v Jélem., sroun. Pozn.) „de lovca“ atd. vypravovali v. vypravovánie výpustné nt. decipativum 2303 ví- pustne (mezi leyminy právnickými). výr m. = bubo 300 vir ABG = Fvsiol. 229 mg. = Boh. 106 = Wiesb. 679 wayr Lact. nn lb a. výřel v. viezel suandrum 2578 wise- waczka (konfexl kalkos, prieze, rabün, vysevacka, obruba, obatac, var) £i vySevacka? vysk m. cano 1261 wisk (konlext pla- čec, vysk, vozkřivec). vysevačka f výska v. víska, výška vyskáčka 1. exila 2137 wvskaczka (rým skáčka): mezi jmény hraček lútka, kolebačka, vyskáčka, skáčka; palvně podle lal. exila — ex--salio. výslučí v. výslužčí vYslun? m. — processio. 2435 wislun (rým invitatorium), kon/ext abeceda, názva, výslun, dar, obětovánie, zá- vét..., máslo výsun? vysluzéi m. = emeritus (rým sokolčí); m. výslužčí? vysocec m. — altus 1257 wysoczecz = Lex. Diefb. ald., as? biblichého pivodu, z mammolr. 2244 wisluczi vysohniezdek m. — alcio (= dŻxvóv) 247 wysohnyezdek (A:B wysso- vyobcuj — vytie. hnyedek, omylem) rým srdojiedek = Fysiol. 148 ing. = Nn 64% wysso- hnyezdek (Meris spałnym a nejasnym opisem, Hanka Kleris omylem tisku);- spojováno (mylně) s altus; palvně krá- ceno z vysokoh-; Jg. vysohnizdek. vysokost f. — altitudo 1494 vysokost ald. vysoký v. vyšší vysoli m. — herculites 331 wison (rym ponevliden) AB ,,monstrosi homines''. (vysost f. — arx Boh. 744 wysost = Vokab. 287 — Wicsb. 1013 atd. Klaret arx © strop, arces — vrchovice. vyspélice v. mispilicé vysliepanie v. vystipanie vystihacka v. vystrhaéka vystrhaëka f. — scalptrum 2633 wistr- haczka (Menèlk wistihaczka omylem; rým probijaćka); konlex! sekytice, vy- strhaćka, probijacka, rudnicka; wystruhaczka Velc3. (scaptrum omy- lem) = TJ act. Jg. atd. vystruhaëke. v. vystrhačka vÿstup m. — excessus 1568 wystup aid. extasis 1691 wystup AB („lan- guor‘‘) = Veleš. = Vocb. Cop. (Dobr. Gesch.? 308) atd. (vystápanie nt. — progressio Vokab. 236 wystupanie (KI., F wystyepanye pa- /rmě mylně) „de arismetrica'“. vystitpali v. vystápanie vysun v. vyslun výš v. vis výš f. = Rama 117% wyss; palrnë z bible. vyście nt. — processus 1567 vissczie Veles. ald. *vyschradsky. Sulco Wyssegradiensis 1853. -výšenic v. povy&enie vyseslov m. = predicamentum Vokab. 208 wysseslow (je přidáno toliko v vkp. klementinském, v. pozn.) „de loyca''. vyševačka v. vysevačka. vysie v. vyšší výška? f. — bidellum 625 víska (A : B wyska); Aontext jadrně, osken, výška, branc, obudon..,, plantae speciales‘‘; Ei viska? vyska? vysohniczdeh v. vysohniezdek [vyšší kompt. : maior (proposicio» Vo- kab. 213 wyssye atd. »yléz v. víté£ vyli v. vytie vytie nt. = ululacio 1370 vitye AB (rym umytie) = Vele§. ald.
Strana 509
vytrhánie — vzhóru. "zyırhänie nt. — extraccio Vokab. 237 wytrhanic ,,de arismetrica'' ad. rylrhali v. vytrhánie vytri§ m.? = enicra 455 witrziss (rym müfénis) „clauda monstra''. vývod m. = exodus 2412 vivod (mini se 2. hn. Mojžíšova) — Veleš. atd. [vyvolávanie nt. — evocacio Vokab. 143 wywolawanye ,,de grammatica' atd. vyvolávati v. vyvolávanie (vyvolená adj.z part. — electiva (adver- bia» Vokab. 110 wywolena (F, je chyb- mé, proli metru: wyborna M) ,,de gram- matica“. zyrolili o. vyvolená vývoz m. — arviterà. 11^ wiuoz AB (kontext roveň, vývoz). (Zlý: vývoz f. doloženo (jako příchoz, výchoz) 1478 v ZHzent mésia Doubravníka (ČMM. 1905, 63 nn.) ,,misto, kudy se vyvä- di z osady dobytek'' (od vejvoze, do vejvoze), opis z r. 1749.) wyvracenie v. vracenie vyvrat m. = naxis 2539 vivrat (kontext vyvrat, ptipasie, niestéje). vyza f. — lipotos 401 wyza AD ,,piscis'* = Boh. 73 atd. vyzeň v. vyzoň vyzina f. = usio 1837 wysina (rým bob- rovina; A:B wyzyna); konlext hu- sina, lososovina, vyzina, bobrovina... (jména mas) — Veleš. atd. vyznakované v. vznakované vyzoň m. = ezox 395 wizon (A: B wy- zen) = Žid. rkp. Jg. (vyza, asi mylně) ryba. Srovn vyza. vyzopuch m. — scolopender (rým acci- pender) 404 wizopuch AB „„piscis“. Georges scolopender = Tausendfuss, ně. Stonožka. vyzúš m. = czochius 419 wizuss (rým ohluš) AB „„piscis“. výžle nt. = leporarius 507 Wyzle AB (E wyzlecz proti metru) — Lact. atd. Délka kořenové samohlásky je doložena vejžlata běhají po lesích Jirásek SS. XXIII, 311; sic. výžla f. vydlec v. vyZle a vyZlik (vyżlik m. — leporarius Boh. 181 wyzlik (EF: wyzlecz dial.) = Wiesb. 135 = Vcled. (wyzlecz) = Gloss. Diefb. (lepo- rarius cyn winde wyczlyk) — Nn 70a (wyzlecz) aid. 509 vz pracp.: szovn. vzhóru, vześtie, vzhr- ziem ali. vzacny adj. — acceptus 4222 wzaczni AG old. vzalnic m. — accipender 40^ wzalnicz »piscis", meumêle teofené: accip- vzal-. vzatec m. — panteos 311 wzatecz (A : B vsatecz; rým zlatoństec), ,„monstrosi homines“; mávYEoc vyloženo jako 'vza- ty do nebes’. vzatek m. = sumpcio omylem) 2314 wzatek Dlouhé á dokládá Je. vzdalenie nt. :- remocio (rým pomlüvanic) a/d. vzdáliti v. vzdálenie vzdánie nt. — resignamen 2258 wzdanyc AB; svovn. Resignacio mutua vzdánic otmé&nné XVm Prokop Praxis cancell. 134; termin odborný. (T : A sumpcia ATrial. atd. 1610 wzdalenie vzdáti v. vzdánie vzdénie nt. — vocabulum 2469 vzdycníc AB (rym záslovic) — Mam. A 36" atd. vzdieti v. vzdénie -vzdova v. navzdora vzdvihać m. = sublevator 1217 Wzdvi- Пас? «а. vzdvihovati v. vzdvihuji [vzdvihuji sé 3. pl.: supersunt Fysiol. 652 wzdwihugi sie; srovn. zdvihují sé. | vzdychanie ut. — suspiracio 1604 wzdi- chanie (74% zdesenie) ald. vzdychati v. vzdychanie vzenec (=— cupidus) v. uzenec vzebrdnie о. zebranie vześlie nt. — ascencio 2415 wssessczyc (rým rozvázanie) „de festis“, mini se Ascensio Domini. 5. (nebo čtvrtek po nedělí křížové). vzétie nt. — sumpcio 2403 wzetye (rým Zvéstovánic) ,,dc festis". Ježto verš zní Annuncciacio zvéstovánie, sumpcio vzétie, jest palrnč sumpcio zkráceno m. Assumpcio a míní se Assumpcio B. Virg. — 12. srpna. Srovn. assumpcio wzetie Mam. F 85'b ad. — accepcio 1592 wzetyc (vým myśle- nie) = Veles. ай4. vzhóru adv. — sursum ald.; né. vzhůru. = supra 2080 wzhoru ald Srovn. hora a vz. května 196 vzhoru AB
vytrhánie — vzhóru. "zyırhänie nt. — extraccio Vokab. 237 wytrhanic ,,de arismetrica'' ad. rylrhali v. vytrhánie vytri§ m.? = enicra 455 witrziss (rym müfénis) „clauda monstra''. vývod m. = exodus 2412 vivod (mini se 2. hn. Mojžíšova) — Veleš. atd. [vyvolávanie nt. — evocacio Vokab. 143 wywolawanye ,,de grammatica' atd. vyvolávati v. vyvolávanie (vyvolená adj.z part. — electiva (adver- bia» Vokab. 110 wywolena (F, je chyb- mé, proli metru: wyborna M) ,,de gram- matica“. zyrolili o. vyvolená vývoz m. — arviterà. 11^ wiuoz AB (kontext roveň, vývoz). (Zlý: vývoz f. doloženo (jako příchoz, výchoz) 1478 v ZHzent mésia Doubravníka (ČMM. 1905, 63 nn.) ,,misto, kudy se vyvä- di z osady dobytek'' (od vejvoze, do vejvoze), opis z r. 1749.) wyvracenie v. vracenie vyvrat m. = naxis 2539 vivrat (kontext vyvrat, ptipasie, niestéje). vyza f. — lipotos 401 wyza AD ,,piscis'* = Boh. 73 atd. vyzeň v. vyzoň vyzina f. = usio 1837 wysina (rým bob- rovina; A:B wyzyna); konlext hu- sina, lososovina, vyzina, bobrovina... (jména mas) — Veleš. atd. vyznakované v. vznakované vyzoň m. = ezox 395 wizon (A: B wy- zen) = Žid. rkp. Jg. (vyza, asi mylně) ryba. Srovn vyza. vyzopuch m. — scolopender (rým acci- pender) 404 wizopuch AB „„piscis“. Georges scolopender = Tausendfuss, ně. Stonožka. vyzúš m. = czochius 419 wizuss (rým ohluš) AB „„piscis“. výžle nt. = leporarius 507 Wyzle AB (E wyzlecz proti metru) — Lact. atd. Délka kořenové samohlásky je doložena vejžlata běhají po lesích Jirásek SS. XXIII, 311; sic. výžla f. vydlec v. vyZle a vyZlik (vyżlik m. — leporarius Boh. 181 wyzlik (EF: wyzlecz dial.) = Wiesb. 135 = Vcled. (wyzlecz) = Gloss. Diefb. (lepo- rarius cyn winde wyczlyk) — Nn 70a (wyzlecz) aid. 509 vz pracp.: szovn. vzhóru, vześtie, vzhr- ziem ali. vzacny adj. — acceptus 4222 wzaczni AG old. vzalnic m. — accipender 40^ wzalnicz »piscis", meumêle teofené: accip- vzal-. vzatec m. — panteos 311 wzatecz (A : B vsatecz; rým zlatoństec), ,„monstrosi homines“; mávYEoc vyloženo jako 'vza- ty do nebes’. vzatek m. = sumpcio omylem) 2314 wzatek Dlouhé á dokládá Je. vzdalenie nt. :- remocio (rým pomlüvanic) a/d. vzdáliti v. vzdálenie vzdánie nt. — resignamen 2258 wzdanyc AB; svovn. Resignacio mutua vzdánic otmé&nné XVm Prokop Praxis cancell. 134; termin odborný. (T : A sumpcia ATrial. atd. 1610 wzdalenie vzdáti v. vzdánie vzdénie nt. — vocabulum 2469 vzdycníc AB (rym záslovic) — Mam. A 36" atd. vzdieti v. vzdénie -vzdova v. navzdora vzdvihać m. = sublevator 1217 Wzdvi- Пас? «а. vzdvihovati v. vzdvihuji [vzdvihuji sé 3. pl.: supersunt Fysiol. 652 wzdwihugi sie; srovn. zdvihují sé. | vzdychanie ut. — suspiracio 1604 wzdi- chanie (74% zdesenie) ald. vzdychati v. vzdychanie vzenec (=— cupidus) v. uzenec vzebrdnie о. zebranie vześlie nt. — ascencio 2415 wssessczyc (rým rozvázanie) „de festis“, mini se Ascensio Domini. 5. (nebo čtvrtek po nedělí křížové). vzétie nt. — sumpcio 2403 wzetye (rým Zvéstovánic) ,,dc festis". Ježto verš zní Annuncciacio zvéstovánie, sumpcio vzétie, jest palrnč sumpcio zkráceno m. Assumpcio a míní se Assumpcio B. Virg. — 12. srpna. Srovn. assumpcio wzetie Mam. F 85'b ad. — accepcio 1592 wzetyc (vým myśle- nie) = Veles. ай4. vzhóru adv. — sursum ald.; né. vzhůru. = supra 2080 wzhoru ald Srovn. hora a vz. května 196 vzhoru AB
Strana 510
510 vzhrzéli v. vzhrziem vzhrziem 1. sg. — sperno wzhrziem Scla- vos Slovéniny zktivené 17 ald. vzchod m. — gradus 1950 wschod (kon text vzchod, okno, vratce) : Boh. 614 (wzchod) = Wiesb. 070 atd. mě. schod. = gradus Vokab. 28% wzchod ,,de astronomia” (nć. stupeń. == gradus Vokab. 60 wzchod „de gram- matica“ (nč. stupeň). vzchodlač 1.2? — coclea 2142 wzchodlacz AB (rým pavlač) — utvořeno patrně jen pvo rým, jimak stě. = vzchod točitý, šnek. vzchova- v. zchova- vzétie a srovn. vzalnic. vijev- v. zjev- (vzkázati vb. pf.. mandavit Exempl. 294 gl. wzkazala iest afd. vzklanicć v. skanicé vzkřes- v. vzkřeš- nt. suscitacio 2456 wzkrzesovanye (rym divenie) Veleš. (wzkrziessenie) a/d. vchfesovali v. vzkYesovánie vzk/initi v. zkrivenie improperia 1429 wzlanye | (: AB rozlanye; ligatura ro bývá k ne- vozeznini podobna pismenl w - a lak oba rukopisy opsaly puvodnt wzlanye chybně) ald. vzieti vb. pf.: v. vzkreżovónie = vzlánie nt.. vzláři c. vzlánie vzlečka v. vzvlečka vzlévanie nt. = diffusamen 2655 Wzlo- vanye (při názvech lázeňských) = Lact. 51“ atd. vslévalí v. vzlévanie vznačný adj. = articus <polus) Astron. 244 gl. wznaczny piest a/d. — supinum v». vznakovany. ivznakovany adj. z part: supinum Vo- kab. 103 wyznakowane (L, proli mclru; wznaczne M, opravow) ,,de grammactica''. vzné- v. |. znë omylem, úmyslnou -vznesenie v. povznesenit -vznët v. vznie- -rznieL v. jednovznét, dvolovznét, polo- vznét vzpanitel v. rozpanitel vzpominamie nt. - - recordacio 1602 wzpo- mynanie (rým krmenie) ald. vzhrziem — vzvlck. vzpominati v. vzpomínanie vzpora v. zpora vzřeza- v. zřeza verna v. úzrna vzsvědi- v. zvědi- vzłażenie v. ztażenie vzteklec m. - furibundus 1144 wztek- lecz (A: wsteklecz B, wtckly G, opra- vou) ald. — rabidus 1/59 wztcklecz (AB wstklecz) — Wiesb. 1327 wstekly — Veled. wztekly afd. vzlehl* v. vzteklec vzteklost í. — rabies 1463 wsteklost (rým dvojnost) — Wiesb. 1326 = Ve- leś. wzteklost aid. vzlyhniüti v. vztrżenie vztrZenie nt. — oripilacio 1364 wztrzeníe (rým zmořenie) (: Mam. F 88"b exospe- racio!) aid. vzlrZeler v. vztrźlec vztrżlec m. — a(ryrepticius (B: arepcius A omylem) 1150 wztrzlecz (A: roz- trzyelecz DB, omylem); asi klavetovská zkydcemna fro metyum m. vztržčlec, svovn. Stitenshé vztrZéti. vztuha f. — liga 1871 wztuha (ATrial: B wstuha) — vstuha Boh. 567 (tar. stuha; wazek dial.) = wstuha Wiesb. 105 — stuha Vele$. ałd.; ně. stuha, stsl. v'estaga. vzłwy- U. t. ztvr- vzudb- v. zváb- vzvádcé v. Yozvadcé vzvdzanie v. zvázanie vzvlaščka v. vzvlecka vzvlecka í. — induvium 1859 wzwleczka. (B : A wzleczka omylem); tak cte 1 Jg. V 424a správně; ale L 989c opravuje vzvlaščka, mylné. (Zlý: též v Segu. Obav. vzvléci.> Srovn. následující. vzvlek m. — indumentum 1858 wzwlek. zaniklo. vzvrženie v. zwrżenie vzvodcč v. vozvadcé Wa- we- c/d. ;:. Va- ve- X- v. Ks- Y- v. i-. ypo- v. Ypo-.
510 vzhrzéli v. vzhrziem vzhrziem 1. sg. — sperno wzhrziem Scla- vos Slovéniny zktivené 17 ald. vzchod m. — gradus 1950 wschod (kon text vzchod, okno, vratce) : Boh. 614 (wzchod) = Wiesb. 070 atd. mě. schod. = gradus Vokab. 28% wzchod ,,de astronomia” (nć. stupeń. == gradus Vokab. 60 wzchod „de gram- matica“ (nč. stupeň). vzchodlač 1.2? — coclea 2142 wzchodlacz AB (rým pavlač) — utvořeno patrně jen pvo rým, jimak stě. = vzchod točitý, šnek. vzchova- v. zchova- vzétie a srovn. vzalnic. vijev- v. zjev- (vzkázati vb. pf.. mandavit Exempl. 294 gl. wzkazala iest afd. vzklanicć v. skanicé vzkřes- v. vzkřeš- nt. suscitacio 2456 wzkrzesovanye (rym divenie) Veleš. (wzkrziessenie) a/d. vchfesovali v. vzkYesovánie vzk/initi v. zkrivenie improperia 1429 wzlanye | (: AB rozlanye; ligatura ro bývá k ne- vozeznini podobna pismenl w - a lak oba rukopisy opsaly puvodnt wzlanye chybně) ald. vzieti vb. pf.: v. vzkreżovónie = vzlánie nt.. vzláři c. vzlánie vzlečka v. vzvlečka vzlévanie nt. = diffusamen 2655 Wzlo- vanye (při názvech lázeňských) = Lact. 51“ atd. vslévalí v. vzlévanie vznačný adj. = articus <polus) Astron. 244 gl. wznaczny piest a/d. — supinum v». vznakovany. ivznakovany adj. z part: supinum Vo- kab. 103 wyznakowane (L, proli mclru; wznaczne M, opravow) ,,de grammactica''. vzné- v. |. znë omylem, úmyslnou -vznesenie v. povznesenit -vznët v. vznie- -rznieL v. jednovznét, dvolovznét, polo- vznét vzpanitel v. rozpanitel vzpominamie nt. - - recordacio 1602 wzpo- mynanie (rým krmenie) ald. vzhrziem — vzvlck. vzpominati v. vzpomínanie vzpora v. zpora vzřeza- v. zřeza verna v. úzrna vzsvědi- v. zvědi- vzłażenie v. ztażenie vzteklec m. - furibundus 1144 wztek- lecz (A: wsteklecz B, wtckly G, opra- vou) ald. — rabidus 1/59 wztcklecz (AB wstklecz) — Wiesb. 1327 wstekly — Veled. wztekly afd. vzlehl* v. vzteklec vzteklost í. — rabies 1463 wsteklost (rým dvojnost) — Wiesb. 1326 = Ve- leś. wzteklost aid. vzlyhniüti v. vztrżenie vztrZenie nt. — oripilacio 1364 wztrzeníe (rým zmořenie) (: Mam. F 88"b exospe- racio!) aid. vzlrZeler v. vztrźlec vztrżlec m. — a(ryrepticius (B: arepcius A omylem) 1150 wztrzlecz (A: roz- trzyelecz DB, omylem); asi klavetovská zkydcemna fro metyum m. vztržčlec, svovn. Stitenshé vztrZéti. vztuha f. — liga 1871 wztuha (ATrial: B wstuha) — vstuha Boh. 567 (tar. stuha; wazek dial.) = wstuha Wiesb. 105 — stuha Vele$. ałd.; ně. stuha, stsl. v'estaga. vzłwy- U. t. ztvr- vzudb- v. zváb- vzvádcé v. Yozvadcé vzvdzanie v. zvázanie vzvlaščka v. vzvlecka vzvlecka í. — induvium 1859 wzwleczka. (B : A wzleczka omylem); tak cte 1 Jg. V 424a správně; ale L 989c opravuje vzvlaščka, mylné. (Zlý: též v Segu. Obav. vzvléci.> Srovn. následující. vzvlek m. — indumentum 1858 wzwlek. zaniklo. vzvrženie v. zwrżenie vzvodcč v. vozvadcé Wa- we- c/d. ;:. Va- ve- X- v. Ks- Y- v. i-. ypo- v. Ypo-.
Strana 511
yzop ypras v. upras. Yrdan v. Irdan ysperys v. mi&pilic Ysndk v. lznák ysop v. yzop. yzop m. — yzopus 795 yzop yzop) ,,de frumento" (kontext Cakanka, vrátyč, yzop, špic) — Boh. 339 ysop == Černý Jg. =izop Komenský Je. узор К; mé. yzop Pravidla. Z lat. (h)yssopus. Z praep.: z nebes v. nebe z obezrota v. obezrot z parného léta v. léto z povétrie v. povétiie z proměna v. proměn z vody v. voda ze kře v. keř za praep. = pro 1459 za ald. — super Astron, 243 g/. za let sto ald. za jisté v. zajisté za j'tra v. zajtra za vanie v. закате ca sč v. zase Srovn. zádusie, záhubie, zápétie a/d. zabak v. žabák zabeceda v. abeceda zabeczka v. žabečka zabie v. sápě — occisus 2926 zabitecz ald. zabiti v. zabitec a zabitie zabitec m. zabitie nt. — occisio 2286 zabitie (rým pohrebenie) — 1589 zabitye (vým pře- bitie) atd. zabodenie nt. = puncico 2291 zabudenie (rým dčkovánie) atd. zdboj m. — pado 1822 zaboy (komtext rübenie, krupicé, druZbanec, záboj, krüpa...): Boh. lex. 138. — lumentum; Blah. Gr. 339: ,,Moravci pokrutinám tíkají záboj'"; ma Turnovsku misto, kde se kámen rozbíjí K. VII. (Zty: na severozáp. Čech = stoupa na olej atd.; svovn. Naše řeč II, 216, 230, 250.) zabósłi v. zabodenie zábradla pl. nt. — menia 2087 zabradla Boh. 733 (var. zadraba chybným opisem) — Wiesb. 1001 = Veleš. (Jg. zábradlé ;yln£) atd. zábrana v. zábranka (B:A | záhata. 5l zábranka 1. perhibitus (místo prohi- bitus omylem) 2286 zabranka (rym otímka) — prohibitus zabrana RVodň. 68 I". sdbfcha v. zábréska zâbrësk v. zábiféska zübiéska í. — antelucanum 69 zabrzieska (AC: zabrzyeskanye B, zabrzeha Trial.) — Vocb. 475'c zabrzyezka — zabr- zezda Veleš. Původní znění asi čevpalo z manımolrektn, z bible Numer. IX, 21 na zábtéZdé - diluculo; svovn. diluculo v zábtézk Z. Gloss. LXXVII, 34, podle toho byl N. sg. zábtézh (sisi. -brózg'B), k lomu máleZiy Loc. sg. zá- bieždč, byl ovšem možný tvar fein. zá- btézha: odlud pak možno vyložití: vše- chny varianty. Zabrzezda ve Veleš. (Jg. zábřežda) vzniklo asi přímo z mammo- tvektu, chybným odvozením: srovn. dilu- culo na zapriezdi Mam. Vid. zäbÿëzh- о. zäbfésk zábřěžda v. zábřěska zabúřenie v. zapýřenie insania 1378 zabilstvie zabylstvie nt. atd.; zaniklo. zabyvač m. — insanus 1142 Zabivacz: nmeumělé tvoření. zada m. = ultimus 1244 zada, srovn. ně zaák a ob. předa. zadávenie nt. = strangulacio 1599 zada- venye AB (rym zvonéwe) ald. zadáviti v. zadávenie zadek m. — tergus 1309 zadek ad. zadné v, zádnie zadní adj.: zadni pokoj — recessus Boh. 713 zadny pokoy atd. zádnie t. — dieta 1543 zadnye AB (.- strava za den). cadraba v. zábradla zádu&ie nt. — meritum 2267 zadussie AB (rým dostvie), mezi lermíny právnický- па; výklad v Husově Postile: „„desátkové jsú almužny od lidí pro boží chválu za duše dány, protož řiekají jim zádušie“ (Erb. TI, 81). zahájenie nt. : sanccio 2262 zahayenye (B: zahanyenye A omylem); srovn. zuhäjené (!» sancito <!> Slov. Třeb. (ed. Menčík) 15 atd. zahájiti v. zahájenie zaháněnie v, zahájenie záhata í. — vicus 2089 zahata (AB: MR. zahrada mylně; rým kurevna) -= Boh.
yzop ypras v. upras. Yrdan v. Irdan ysperys v. mi&pilic Ysndk v. lznák ysop v. yzop. yzop m. — yzopus 795 yzop yzop) ,,de frumento" (kontext Cakanka, vrátyč, yzop, špic) — Boh. 339 ysop == Černý Jg. =izop Komenský Je. узор К; mé. yzop Pravidla. Z lat. (h)yssopus. Z praep.: z nebes v. nebe z obezrota v. obezrot z parného léta v. léto z povétrie v. povétiie z proměna v. proměn z vody v. voda ze kře v. keř za praep. = pro 1459 za ald. — super Astron, 243 g/. za let sto ald. za jisté v. zajisté za j'tra v. zajtra za vanie v. закате ca sč v. zase Srovn. zádusie, záhubie, zápétie a/d. zabak v. žabák zabeceda v. abeceda zabeczka v. žabečka zabie v. sápě — occisus 2926 zabitecz ald. zabiti v. zabitec a zabitie zabitec m. zabitie nt. — occisio 2286 zabitie (rým pohrebenie) — 1589 zabitye (vým pře- bitie) atd. zabodenie nt. = puncico 2291 zabudenie (rým dčkovánie) atd. zdboj m. — pado 1822 zaboy (komtext rübenie, krupicé, druZbanec, záboj, krüpa...): Boh. lex. 138. — lumentum; Blah. Gr. 339: ,,Moravci pokrutinám tíkají záboj'"; ma Turnovsku misto, kde se kámen rozbíjí K. VII. (Zty: na severozáp. Čech = stoupa na olej atd.; svovn. Naše řeč II, 216, 230, 250.) zabósłi v. zabodenie zábradla pl. nt. — menia 2087 zabradla Boh. 733 (var. zadraba chybným opisem) — Wiesb. 1001 = Veleš. (Jg. zábradlé ;yln£) atd. zábrana v. zábranka (B:A | záhata. 5l zábranka 1. perhibitus (místo prohi- bitus omylem) 2286 zabranka (rym otímka) — prohibitus zabrana RVodň. 68 I". sdbfcha v. zábréska zâbrësk v. zábiféska zübiéska í. — antelucanum 69 zabrzieska (AC: zabrzyeskanye B, zabrzeha Trial.) — Vocb. 475'c zabrzyezka — zabr- zezda Veleš. Původní znění asi čevpalo z manımolrektn, z bible Numer. IX, 21 na zábtéZdé - diluculo; svovn. diluculo v zábtézk Z. Gloss. LXXVII, 34, podle toho byl N. sg. zábtézh (sisi. -brózg'B), k lomu máleZiy Loc. sg. zá- bieždč, byl ovšem možný tvar fein. zá- btézha: odlud pak možno vyložití: vše- chny varianty. Zabrzezda ve Veleš. (Jg. zábřežda) vzniklo asi přímo z mammo- tvektu, chybným odvozením: srovn. dilu- culo na zapriezdi Mam. Vid. zäbÿëzh- о. zäbfésk zábřěžda v. zábřěska zabúřenie v. zapýřenie insania 1378 zabilstvie zabylstvie nt. atd.; zaniklo. zabyvač m. — insanus 1142 Zabivacz: nmeumělé tvoření. zada m. = ultimus 1244 zada, srovn. ně zaák a ob. předa. zadávenie nt. = strangulacio 1599 zada- venye AB (rym zvonéwe) ald. zadáviti v. zadávenie zadek m. — tergus 1309 zadek ad. zadné v, zádnie zadní adj.: zadni pokoj — recessus Boh. 713 zadny pokoy atd. zádnie t. — dieta 1543 zadnye AB (.- strava za den). cadraba v. zábradla zádu&ie nt. — meritum 2267 zadussie AB (rým dostvie), mezi lermíny právnický- па; výklad v Husově Postile: „„desátkové jsú almužny od lidí pro boží chválu za duše dány, protož řiekají jim zádušie“ (Erb. TI, 81). zahájenie nt. : sanccio 2262 zahayenye (B: zahanyenye A omylem); srovn. zuhäjené (!» sancito <!> Slov. Třeb. (ed. Menčík) 15 atd. zahájiti v. zahájenie zaháněnie v, zahájenie záhata í. — vicus 2089 zahata (AB: MR. zahrada mylně; rým kurevna) -= Boh.
Strana 512
512 záhé 759 = Wiesb. 752, 1027 — Veleš. a/d.“ „zahrazení mezi domy, mezi sadem a | stodolau, sautka“ us. Neveklov Jg.; „kudy bei zahata/* us. Jg. Syoun. ani v jámě ani v které záhatce Chalčický Repl. 45%. (Zt; zahata (pl., v zaha- tech) na Nełolicku prostora v úhlu | za obytným stavením a stodolou; Jirásek, Topičův Sborník II, 452.) záhé adv. manite 191 zahe AB Ve- leš. atd. Výklad Zirbatý Sboru. [iłol. VT. zahlavic v. zhlavie | zahnán(nie) nt. = pulsus 226} klavetovskd zhvácenina, verš ct impulsus, pfihna (m. piihnánie» com- pulsus, zahna pulsus. zahnali v. zahna(nie) záhnéda tf. — gelasia 145 zahnycda AB „lapis“ atd. záhon m. = sulcus 727 zahon AG = Boh. 283 == Wiesb. 316 Veleś. -- Lact. U VI'b atd.; Jgm. „částka zora- ného pole, ze šesti nebo osmi, někdy i z vice brazd záležící“... záhovník v. zákorník zahrada v. t. záhata zahrada f. — ortus 717 Zahrada — Bob. 280 atd. zahvadnictvo ». zahradnićstvo zahradnićstvo nt. — ortulana 1657 hradniczstvo (rym pomstvo) ald. ortulatoria Vokab. 461 nycztwo ald. zahna: za- zahrad- zahradnik m. — ortulanus 2212 zahrad- | nik (rym lekostavnik) ad. zahfisté v. záliiité záhrobec m. — sterna 119 zahrobecz AB = Vele$. (sterula) aid. Kontexl vape- nice, kotlina, zahrobec. jatka... záhubie nt. — fascis 749 Zahubie ABC = Veleś. a/d. Jinak stě. obyčejně = sinus, svovn. aby vzéli v lóno neb záhubie 1413 Hus, Esb. IT, 273 ata. záhumnie nt. = palatrum 2080 zahum- nye AB — Vele&. aid. zahvizdanie nt. = findulacio hvizdanyc (rm vidénie) atd. zahví :dali v. zahvizdanie zach m. = lepo (A : B cepo omylem) 397 zach (A: ssach B) „piscis““. Jgm. lıky Zraut. T ty zachu! (cf. Darmozach) us. Hořice“. SZlý: zajíci se říká zertem laké zajoch 2 zachariás (Kuchafstet, vyd. 1520 „vo vhon - za- | - zajtra. Zibr XXIla. Slyšel slovo zachariáš také na Rychnovsku, ale to pry se tak jmenuje zajíc, jen když utíká) > zachládka {. = zomentum 2433 chladka (rým kochačka): kontext učba, pamat..., kochačka, zachládka, sva.. abeceda. zúchleva v. šatlavaň „ záchod m. — disgressio (A: discressus B omylem) 566 zachod AB (ryz nachod) atd.; umělé. — priveta 1996. zachod AB — zachodt Veleš. ald., též ně. , [zachoditedlny adj. = retransitiva {ver- ba» Vokab. 137 zachodytedlna ,,de grammatica" — lvofent meumélé. zajdenie nt. — discessus 1565 zaydenic AB (Jg. ,, melius zajiti'). zdjemné nt. = abactivum 2306 zagemne (rým zajetie) — mezi ndzvy prdonich poplatků. zdjemnik m. = abigeus 2240 zagemnik Boh. 755 sagemnyk (var. zamennyk omylem) = Wiesb. 1026 = Diefh. Gloss. (abactor opravou) ald. zajétie nt. — abigio 2305 zagetie ad. vájézd m. — fundus 7^7 zagyezd (D: zagezl A) = Veles. - RVodń. 611" ald. Srovn. újčzd. zajiec m. — lepus 51J zagiecz AB — Boh. 177 ald.; né. zajic. | zajiekavec nt. — treulus 1198 zagicka- vecz (A : B zagyckawy opravou, proti rymuw; vym bcbtavec) — Vele&. Wiesb. 1421 (zagyekawy) — Mam. A 36* ald. zajiekavy v. zajiekavec | zajicti v. zajétie . zajisté adv. — porro 198 zagiste ABTrial. ald., dial. zajisté us. Srovn. jistý a slc. zajisto. . zajíli v. zajdenie [zdjmie nt. agnomen Vokab. ^48 za- ymye „de gramatica''; je nejspise omyl: md lak jen ykp. F; KI. mi poagmie, M poygmije; jc/lo płedchdzi piijmie a zůjmě — pronomen, ifeba asi čísli pójmé. — pronomen Vokab 71 zaymye „de grammatica": né. zájmeno. Je. se ještě kolisú mezi zájmč, zájmi, zájmeno, zájmení, Puchmajer schvaloval zájmi. zajtra adv.. cras 192 zaytra ald. né. zejtra, zítra. Srovn. jitro a sté. zujitra, zajutra. za- na-
512 záhé 759 = Wiesb. 752, 1027 — Veleš. a/d.“ „zahrazení mezi domy, mezi sadem a | stodolau, sautka“ us. Neveklov Jg.; „kudy bei zahata/* us. Jg. Syoun. ani v jámě ani v které záhatce Chalčický Repl. 45%. (Zt; zahata (pl., v zaha- tech) na Nełolicku prostora v úhlu | za obytným stavením a stodolou; Jirásek, Topičův Sborník II, 452.) záhé adv. manite 191 zahe AB Ve- leš. atd. Výklad Zirbatý Sboru. [iłol. VT. zahlavic v. zhlavie | zahnán(nie) nt. = pulsus 226} klavetovskd zhvácenina, verš ct impulsus, pfihna (m. piihnánie» com- pulsus, zahna pulsus. zahnali v. zahna(nie) záhnéda tf. — gelasia 145 zahnycda AB „lapis“ atd. záhon m. = sulcus 727 zahon AG = Boh. 283 == Wiesb. 316 Veleś. -- Lact. U VI'b atd.; Jgm. „částka zora- ného pole, ze šesti nebo osmi, někdy i z vice brazd záležící“... záhovník v. zákorník zahrada v. t. záhata zahrada f. — ortus 717 Zahrada — Bob. 280 atd. zahvadnictvo ». zahradnićstvo zahradnićstvo nt. — ortulana 1657 hradniczstvo (rym pomstvo) ald. ortulatoria Vokab. 461 nycztwo ald. zahna: za- zahrad- zahradnik m. — ortulanus 2212 zahrad- | nik (rym lekostavnik) ad. zahfisté v. záliiité záhrobec m. — sterna 119 zahrobecz AB = Vele$. (sterula) aid. Kontexl vape- nice, kotlina, zahrobec. jatka... záhubie nt. — fascis 749 Zahubie ABC = Veleś. a/d. Jinak stě. obyčejně = sinus, svovn. aby vzéli v lóno neb záhubie 1413 Hus, Esb. IT, 273 ata. záhumnie nt. = palatrum 2080 zahum- nye AB — Vele&. aid. zahvizdanie nt. = findulacio hvizdanyc (rm vidénie) atd. zahví :dali v. zahvizdanie zach m. = lepo (A : B cepo omylem) 397 zach (A: ssach B) „piscis““. Jgm. lıky Zraut. T ty zachu! (cf. Darmozach) us. Hořice“. SZlý: zajíci se říká zertem laké zajoch 2 zachariás (Kuchafstet, vyd. 1520 „vo vhon - za- | - zajtra. Zibr XXIla. Slyšel slovo zachariáš také na Rychnovsku, ale to pry se tak jmenuje zajíc, jen když utíká) > zachládka {. = zomentum 2433 chladka (rým kochačka): kontext učba, pamat..., kochačka, zachládka, sva.. abeceda. zúchleva v. šatlavaň „ záchod m. — disgressio (A: discressus B omylem) 566 zachod AB (ryz nachod) atd.; umělé. — priveta 1996. zachod AB — zachodt Veleš. ald., též ně. , [zachoditedlny adj. = retransitiva {ver- ba» Vokab. 137 zachodytedlna ,,de grammatica" — lvofent meumélé. zajdenie nt. — discessus 1565 zaydenic AB (Jg. ,, melius zajiti'). zdjemné nt. = abactivum 2306 zagemne (rým zajetie) — mezi ndzvy prdonich poplatků. zdjemnik m. = abigeus 2240 zagemnik Boh. 755 sagemnyk (var. zamennyk omylem) = Wiesb. 1026 = Diefh. Gloss. (abactor opravou) ald. zajétie nt. — abigio 2305 zagetie ad. vájézd m. — fundus 7^7 zagyezd (D: zagezl A) = Veles. - RVodń. 611" ald. Srovn. újčzd. zajiec m. — lepus 51J zagiecz AB — Boh. 177 ald.; né. zajic. | zajiekavec nt. — treulus 1198 zagicka- vecz (A : B zagyckawy opravou, proti rymuw; vym bcbtavec) — Vele&. Wiesb. 1421 (zagyekawy) — Mam. A 36* ald. zajiekavy v. zajiekavec | zajicti v. zajétie . zajisté adv. — porro 198 zagiste ABTrial. ald., dial. zajisté us. Srovn. jistý a slc. zajisto. . zajíli v. zajdenie [zdjmie nt. agnomen Vokab. ^48 za- ymye „de gramatica''; je nejspise omyl: md lak jen ykp. F; KI. mi poagmie, M poygmije; jc/lo płedchdzi piijmie a zůjmě — pronomen, ifeba asi čísli pójmé. — pronomen Vokab 71 zaymye „de grammatica": né. zájmeno. Je. se ještě kolisú mezi zájmč, zájmi, zájmeno, zájmení, Puchmajer schvaloval zájmi. zajtra adv.. cras 192 zaytra ald. né. zejtra, zítra. Srovn. jitro a sté. zujitra, zajutra. za- na-
Strana 513
zakal — zamietanie, zdkalł m. = sedimen 728 zakal AC (rým nával); kontext rolé, úhor, jitro, zákal, hony, nával; = Boh. 301 = Wiesb. 172 = Veles. atl. základ v. základové základové pl. m. = vades 2074 zakladove AB (mezi názvy nářadí) = Wiesb. 1377 ald. Srovn, obscs Wiesb. 1277 základ Zivy. zaklinanie nt. — coniuracio 1582 zakli- nanye (rým sdychanie) — Vokab. 357 zaknihar v. żaknihar 2426 zaknye (A :B opravou, proti metru, jeż žádá o); patrnë klaretouskd zhrdce- nina m. zakonie. zákně {. = canon zakonye, Züknost v. bezzaknost zakon m. — lex 233% zakon — Vokab. 197 atd. (= religio Wiesb. 1372). — regula Boh. 057 zakon a/d.; Klaret za lo pravna; srov*. zákonopravna. Srovn. zákonatecn(íci); jest Dobrovský, Lit. Magaz. I, 114 pravi ,,zákon — lex nur in der Theologie“, zdkona-ila 1. — legisperia (místo -pericia zkvatkou) 1637 zakonayla AB (pairné nëjakd_zhkratka): Vokab. ma ‘zäkono- pravna' v. L. zdkonatećnici pl. m. = antomanite (AB: autonomitae opravuje Mk.) 326 zako- natecznyczy (B: A zakonatecz nedo- psáno: rým velinci) ,, monstrosi homi- nes“ — umělé. zdkonec o. zakonnec zákonik v. zákonnik zákonnec m. — legislator 1087 zakonnecz (B : A zakoncez) — umêl/ V Zaltáfich zákona nosič. zákonník m. — religiosus 1030 zakonnik Boh. 947 (rar. zakownvk omylem) - - Wiesb. 1373 aid. zdkonopana v. zakonopravna (zdkonopravna [. — *legispericia (legis- peritus P, legisponcia M) Vokab. 442 zakonoprawna (var. zakonopana, myl- ně) „de mechanica“ — umělé. zákopa f. = profodium 117 zakopa ABG ald.; Veleš. perlordium zatupa omylem. {Zty: svovn. 1512 (louka) se všech stran zákopami zamezená Arch. Č. 17, 178 — moravismus jako přiekopa?> — fluctus v. zátopa. zdkornik m. — larificus 267 zakornyk (X: B zahornyk, omylem, odtud fg. V.Flaj&hans: Kia II. 513 záhorník) (rým sorpík) „volatilia cam- pestria''; = Fys. 435 (‘sub cortice ni- det) — RWVodü. 48Ya aid. Né. zákornik = červ za korou byvajici, dermestes polygraphus Jen. zákrista m. — sacrarium 2042 sacrista (A : B zakrysta; kontext truhla, škříně, zákrista, flaška, taška ald.); srovn. zákřiště. [zákřiště f. — sacrarium Boh. 646 za- crzystye (var. zahrzysstc omylem, za- trzysczye dial. a omylem); svovn. nám mnišic v své zákřiště okázali svátosti Lobkov. Putov. 17" atd. Në. sakristie ob. zákristie (zaviev zakristii Jirdsek SS. XXVII, 203 atd.). zalévanie nt. — suffosiola (B: suffisiola A) 1685 zalevanie (vym tracenie) ald. zalévati v. zalévanie záloha f. — tema (— jua) 2429 zaloha — Veleš. atd. záloktie nt. = lacertus = Wiesenb. 76 = Velc&. — Lact. atd. zalovrat v. kolovrat založenie nt. — indole(s) (A indole, B indolos) 1515 zalozenie — Slov. Tfeb. 15 ald. zalożiłi v. založenie zámazné nt. — deplanale 2297 zamazne (A:B smazne proti melvu; rym po- pisné) = Veleš. — Slov. Třeb. 14 (smaz- né, omylem) = Mam. A 197 (zawazne omylem) atd., právní poplatek ; srovn. zámazné berú těžce.. , čtvrtý groš brali zámaznému Stitny, Erb. 156 ald. zamek m. — sera 2004 596 = Wiesb. 830 ad. dřevěný zámek v. d¥evénec. ruský zámek: fragma (A : fragmea B) 2004 ruski (A : B russki zamek proti metru) = Vele$. ruski zamek; sovm. tres sere vulg. ruskey XIV* Inv. Bfewn. 303; Wivter k v. 1460 z arch. zamek — Boh. praž. uvádí zámky tři ruské ald. dmenník v. zájemník | (záméra m. — pes Vokab. 23 zamyera »de grammatica''. zámérek m. — metra (m. metrum pro veri) 2002 zamicrek AT (rym předek; kontex! étvxtcé, zámérek). zameSkalec m. — neglector 1252 za- meskalecz. zamietanie nt. — reprobacio 1597 za- mictanye AB (ry poslanie) ald. 33
zakal — zamietanie, zdkalł m. = sedimen 728 zakal AC (rým nával); kontext rolé, úhor, jitro, zákal, hony, nával; = Boh. 301 = Wiesb. 172 = Veles. atl. základ v. základové základové pl. m. = vades 2074 zakladove AB (mezi názvy nářadí) = Wiesb. 1377 ald. Srovn, obscs Wiesb. 1277 základ Zivy. zaklinanie nt. — coniuracio 1582 zakli- nanye (rým sdychanie) — Vokab. 357 zaknihar v. żaknihar 2426 zaknye (A :B opravou, proti metru, jeż žádá o); patrnë klaretouskd zhrdce- nina m. zakonie. zákně {. = canon zakonye, Züknost v. bezzaknost zakon m. — lex 233% zakon — Vokab. 197 atd. (= religio Wiesb. 1372). — regula Boh. 057 zakon a/d.; Klaret za lo pravna; srov*. zákonopravna. Srovn. zákonatecn(íci); jest Dobrovský, Lit. Magaz. I, 114 pravi ,,zákon — lex nur in der Theologie“, zdkona-ila 1. — legisperia (místo -pericia zkvatkou) 1637 zakonayla AB (pairné nëjakd_zhkratka): Vokab. ma ‘zäkono- pravna' v. L. zdkonatećnici pl. m. = antomanite (AB: autonomitae opravuje Mk.) 326 zako- natecznyczy (B: A zakonatecz nedo- psáno: rým velinci) ,, monstrosi homi- nes“ — umělé. zdkonec o. zakonnec zákonik v. zákonnik zákonnec m. — legislator 1087 zakonnecz (B : A zakoncez) — umêl/ V Zaltáfich zákona nosič. zákonník m. — religiosus 1030 zakonnik Boh. 947 (rar. zakownvk omylem) - - Wiesb. 1373 aid. zdkonopana v. zakonopravna (zdkonopravna [. — *legispericia (legis- peritus P, legisponcia M) Vokab. 442 zakonoprawna (var. zakonopana, myl- ně) „de mechanica“ — umělé. zákopa f. = profodium 117 zakopa ABG ald.; Veleš. perlordium zatupa omylem. {Zty: svovn. 1512 (louka) se všech stran zákopami zamezená Arch. Č. 17, 178 — moravismus jako přiekopa?> — fluctus v. zátopa. zdkornik m. — larificus 267 zakornyk (X: B zahornyk, omylem, odtud fg. V.Flaj&hans: Kia II. 513 záhorník) (rým sorpík) „volatilia cam- pestria''; = Fys. 435 (‘sub cortice ni- det) — RWVodü. 48Ya aid. Né. zákornik = červ za korou byvajici, dermestes polygraphus Jen. zákrista m. — sacrarium 2042 sacrista (A : B zakrysta; kontext truhla, škříně, zákrista, flaška, taška ald.); srovn. zákřiště. [zákřiště f. — sacrarium Boh. 646 za- crzystye (var. zahrzysstc omylem, za- trzysczye dial. a omylem); svovn. nám mnišic v své zákřiště okázali svátosti Lobkov. Putov. 17" atd. Në. sakristie ob. zákristie (zaviev zakristii Jirdsek SS. XXVII, 203 atd.). zalévanie nt. — suffosiola (B: suffisiola A) 1685 zalevanie (vym tracenie) ald. zalévati v. zalévanie záloha f. — tema (— jua) 2429 zaloha — Veleš. atd. záloktie nt. = lacertus = Wiesenb. 76 = Velc&. — Lact. atd. zalovrat v. kolovrat založenie nt. — indole(s) (A indole, B indolos) 1515 zalozenie — Slov. Tfeb. 15 ald. zalożiłi v. založenie zámazné nt. — deplanale 2297 zamazne (A:B smazne proti melvu; rym po- pisné) = Veleš. — Slov. Třeb. 14 (smaz- né, omylem) = Mam. A 197 (zawazne omylem) atd., právní poplatek ; srovn. zámazné berú těžce.. , čtvrtý groš brali zámaznému Stitny, Erb. 156 ald. zamek m. — sera 2004 596 = Wiesb. 830 ad. dřevěný zámek v. d¥evénec. ruský zámek: fragma (A : fragmea B) 2004 ruski (A : B russki zamek proti metru) = Vele$. ruski zamek; sovm. tres sere vulg. ruskey XIV* Inv. Bfewn. 303; Wivter k v. 1460 z arch. zamek — Boh. praž. uvádí zámky tři ruské ald. dmenník v. zájemník | (záméra m. — pes Vokab. 23 zamyera »de grammatica''. zámérek m. — metra (m. metrum pro veri) 2002 zamicrek AT (rym předek; kontex! étvxtcé, zámérek). zameSkalec m. — neglector 1252 za- meskalecz. zamietanie nt. — reprobacio 1597 za- mictanye AB (ry poslanie) ald. 33
Strana 514
zamielati v. zamietanie zamokrot v. známolxot f. = interceptrale 2340 za- mrziezka ,,de ecclesia‘ zámut m. — contagium 1827 zamut (sym tages mut) AB; kontex! mláto, patenice, zámut, pfiesol, mut; /g. zámut f. zdmyslnost f. — ymaginacio 1371 mislnost (rym lenost) atd. zamyślend v. zamyślovane (zamyślovanć adj. nt. = (nomen) ficti- vum Vokab. 60 zamyslowanye (omyleni; var. rozmyslowane a zamysslena, omy- lem). zamyšlovánie v. zamyšlované zamyšlovali v. zamyšlované zanik m. = lofia 796 zanik ‚‚frumenta‘‘; kontext kozlík, zanik, chladník; oby- cejně stě. sanicula: zenikl saniclum Rstl. Drk. 180% atd. Jg. proto piše sanik), ač doklady maji skovo veskrze zanikl, žanvkl atp. zánoza f. — forpedium 2557 zanoza (kon- text. Sídlo, cvikadlo, zánoza...), mez jmény nástrojů — zawora. Veleś. (omy- lem). Svovn. ptínoza. Kt. VII, 1116a čie zanoża; X, 517 zanoza s oldzkou „které lepší?“ zdnozie nt. — decultura 2630 zanozie; konlext brnier, tantéř, zánozie, cent- něř | nejspíše nějaký nástroj. Prustk decultra. zdnoża v. zánoza zánožie v. zánozie zanykl v. zanik západ m. — occasus 73 zapad = Boh. 40 — Wiesenb. 26 atd. zapaděl m.= occidita 334 zapodyel (rým obitatel) ,,monstrosi homines"; podle occid-ere zapad-ati ufvo/eno za- padél (zapodyel je pafrny omył obiso- vaćsky). zdpach m. = ucor 1388 zapach AB Vele&. (utor) ad. zapalenie nt. — coinflammacio (11. con-?> 1573 zapalenye (jem v B; v 4 ment) — Vele3, (inflammacio) a/d. zapálili v. zapalenie zapemna v. zapomna zápétie nt: rursum 196 Wizapietie (A: vzapiety B) aid. zapinadlo nt. — tenatrum 1909 zapinadlo AB: Wiesb. 1415 atd. (konlext páteř, zapinadlo, prstenec ald.); ste. též zaspi- nadlo. zamrezka za- zámřěžka - zapýřenic. zapiti v. zapitie zapitie nt. — ebrietas 426 zapytye afd. zaplacenie nt. — solumen 2263 zaplacze- nie ald. záplast f. — emplaustra (A : empliastra B; = Żuniaorgov) 865 zaplast (B: za- plat A) ,,radices in apoteca''. záplat v. záplast záplata f. — subuncula 1894 zaplata AB atd. zaplatiti v. záplata zapluhař m. = agricola (B: agricula A omylem) 2188 zapluharz AB (rým lháf) — Boh. 798 (var. pluharz dial.) Wiesenb. 1086 = Lact. (burista). Zap(om)nét m. — Lethe 370 zapnyet (rým Plápolet), mezi jmény Yeh (Kóky- tos, Flegethon, Lethe), patrně zkváceno m. zapomnčt, srovn. Zapomna. započen v. zopačen zapoděl v. zapaděl zdpoj m. = suffusio 1839 zapoy (rym nápoj): kontext zápoj, pivo, nápoj, zvíno... zapojiščenie v. pojiščenie [Zapomna f. = Lethe Vokab. 435 zapom- mna (KL: F zapemna omylen); srovn. Zap...nét. záponka f. — monile 1899 zaponka (v Trial. = pellichelides) a/d. zápovéd [. = interdictum 2284 zapovied aid. zapřetěnic v. zapřiecenie [zapřiecená pl. nt. adj. = prohibitiva <adverbia> Vokab. 112 zaprzeczcna (f: zaprzyeczna M) ,,de grammatica". zapfiecenie nt. — vetitum 2284 zaprzye- czenye (B: A zaprzeczenie) — Veles. (zaprzetienie) atd. zopfieliti v. zapfiecenie zápros m. — imprecamen 2273 zapross (če záproš?) — mezi názvy právnickými. Výklad viz při vyobcuj. zaprositel m. imprecator 2235 zapro- sitel (rym zpravatcl). , zapucz? — empola 891 zapucz; kontext neduż, chuten, zapucz, fećka, stfip... ,,radices in apoteca" neznámo. Slc. zápuch = das Aufschwellen Jg. Srovn. hkvk. napucané, téZké rance Ndr. L. 27. 7. 1913, 110. zapýřenie nt. rubor 2313 zapirzenie (A : B zaburzenye omylem) — Wiesb. 1335 = Veleš. atd. zapyrfii v. zapýřenie
zamielati v. zamietanie zamokrot v. známolxot f. = interceptrale 2340 za- mrziezka ,,de ecclesia‘ zámut m. — contagium 1827 zamut (sym tages mut) AB; kontex! mláto, patenice, zámut, pfiesol, mut; /g. zámut f. zdmyslnost f. — ymaginacio 1371 mislnost (rym lenost) atd. zamyślend v. zamyślovane (zamyślovanć adj. nt. = (nomen) ficti- vum Vokab. 60 zamyslowanye (omyleni; var. rozmyslowane a zamysslena, omy- lem). zamyšlovánie v. zamyšlované zamyšlovali v. zamyšlované zanik m. = lofia 796 zanik ‚‚frumenta‘‘; kontext kozlík, zanik, chladník; oby- cejně stě. sanicula: zenikl saniclum Rstl. Drk. 180% atd. Jg. proto piše sanik), ač doklady maji skovo veskrze zanikl, žanvkl atp. zánoza f. — forpedium 2557 zanoza (kon- text. Sídlo, cvikadlo, zánoza...), mez jmény nástrojů — zawora. Veleś. (omy- lem). Svovn. ptínoza. Kt. VII, 1116a čie zanoża; X, 517 zanoza s oldzkou „které lepší?“ zdnozie nt. — decultura 2630 zanozie; konlext brnier, tantéř, zánozie, cent- něř | nejspíše nějaký nástroj. Prustk decultra. zdnoża v. zánoza zánožie v. zánozie zanykl v. zanik západ m. — occasus 73 zapad = Boh. 40 — Wiesenb. 26 atd. zapaděl m.= occidita 334 zapodyel (rým obitatel) ,,monstrosi homines"; podle occid-ere zapad-ati ufvo/eno za- padél (zapodyel je pafrny omył obiso- vaćsky). zdpach m. = ucor 1388 zapach AB Vele&. (utor) ad. zapalenie nt. — coinflammacio (11. con-?> 1573 zapalenye (jem v B; v 4 ment) — Vele3, (inflammacio) a/d. zapálili v. zapalenie zapemna v. zapomna zápétie nt: rursum 196 Wizapietie (A: vzapiety B) aid. zapinadlo nt. — tenatrum 1909 zapinadlo AB: Wiesb. 1415 atd. (konlext páteř, zapinadlo, prstenec ald.); ste. též zaspi- nadlo. zamrezka za- zámřěžka - zapýřenic. zapiti v. zapitie zapitie nt. — ebrietas 426 zapytye afd. zaplacenie nt. — solumen 2263 zaplacze- nie ald. záplast f. — emplaustra (A : empliastra B; = Żuniaorgov) 865 zaplast (B: za- plat A) ,,radices in apoteca''. záplat v. záplast záplata f. — subuncula 1894 zaplata AB atd. zaplatiti v. záplata zapluhař m. = agricola (B: agricula A omylem) 2188 zapluharz AB (rým lháf) — Boh. 798 (var. pluharz dial.) Wiesenb. 1086 = Lact. (burista). Zap(om)nét m. — Lethe 370 zapnyet (rým Plápolet), mezi jmény Yeh (Kóky- tos, Flegethon, Lethe), patrně zkváceno m. zapomnčt, srovn. Zapomna. započen v. zopačen zapoděl v. zapaděl zdpoj m. = suffusio 1839 zapoy (rym nápoj): kontext zápoj, pivo, nápoj, zvíno... zapojiščenie v. pojiščenie [Zapomna f. = Lethe Vokab. 435 zapom- mna (KL: F zapemna omylen); srovn. Zap...nét. záponka f. — monile 1899 zaponka (v Trial. = pellichelides) a/d. zápovéd [. = interdictum 2284 zapovied aid. zapřetěnic v. zapřiecenie [zapřiecená pl. nt. adj. = prohibitiva <adverbia> Vokab. 112 zaprzeczcna (f: zaprzyeczna M) ,,de grammatica". zapfiecenie nt. — vetitum 2284 zaprzye- czenye (B: A zaprzeczenie) — Veles. (zaprzetienie) atd. zopfieliti v. zapfiecenie zápros m. — imprecamen 2273 zapross (če záproš?) — mezi názvy právnickými. Výklad viz při vyobcuj. zaprositel m. imprecator 2235 zapro- sitel (rym zpravatcl). , zapucz? — empola 891 zapucz; kontext neduż, chuten, zapucz, fećka, stfip... ,,radices in apoteca" neznámo. Slc. zápuch = das Aufschwellen Jg. Srovn. hkvk. napucané, téZké rance Ndr. L. 27. 7. 1913, 110. zapýřenie nt. rubor 2313 zapirzenie (A : B zaburzenye omylem) — Wiesb. 1335 = Veleš. atd. zapyrfii v. zapýřenie
Strana 515
zaranie — zástola. zaranie adv. — demane 2357 zaranie (ré m zvanic) aid. Srovn. ráno <arazenie v. zarezanie záfó Í. — impressio 163 zarzie ABCEG (rým zořčé) — Boh. 41 — Wiesenb. 27 — Mam. A 24" ała. — aurora v. zofé zdrópa? f. — geca 828 zarziepa „ignola hecba''. Kott čte zařicpa. zafezánie nt. — mactacio 1590 zarzye- zanye (B: A zarazenye omylem; vyın ziezanie) — Veleś. afd. züfezati v. zafezánie září v. zářij zářij m. = september 81 zarzyg (B: A zarig) = Boh. 37 (var. zarzwy dial.) Mam. A 38Y — Wiesenb. 20 afd., ni. zafi. V Nomencl. 62Y october zarzigen vzniklo chybným opisem z Bohemáfe. zařiepa v. záXépa zdrod v. zaroda zdroda f. — centra (pvo vers, in. centrum) 219 zaroda AB = Boh. 127 (var. zarod dial) = Wiesb. 662 = VeleS. = Lact. E IVa aid. závoděta v. zarodietli zarodietli?: embryo Astronom. 83 glossa zarodyetli (M : L zarodyeteli), je glossa záhadná; ale srovn. embryo zároděta XV: vkp. hvězd. Neubev. (= Rozbor, 1842, str. 194), je% patrné s nasi glossou Klaret 1d embrio = zrodim. zavodnik v. &arnik zarpucenie v. zarpucenina zarpucenina Í. = stomachacia 1374 za- rpuczenyna (A : B zarpuczenyc, oiny- lem; rym svraSCenina); tvar hlaretocsky. zdřuj v. zářij záružel f. — seda 849 zaruzel „ionota herba“ = RVodň. 41%, fg. Ki. za- ružel, -e f. = pryskyinik lezavy, ra- nunculus repens; Jg. dokládá z Poličky, Kt. z Moravy, je doloženo též na Ho- Ficku: Sbornik okr. Hor. 108b. Jg. též s. žaružel, mylně. Zły dokládá ze sic. tóż zaruŻie, zarużlina.> zásad v. zásada zásada f.— stena (A : strna B) 2033 zasada (A : B zassad); kontext vozníček, zá- sada, čep, topořišče, vicko, polička (mezi názvy domovniho máfadi). (Zty: podle Wintra, Rem. XV. st, 816 — násada, držadlo, v níž je lžíce nasa- zena, zasazena.) souvisí. 515 =" ponedus (A : paredus B) 2163 za- sada AB = Mam. A 32?* aid. Kontext piínoza, kruZlík, opásanie, zásada, holstráf. zascé- v. zasté- zasé v. tři následující hesla. [zasestup ra. — retrogradacio Vokab. 290 zasestup ,de astronomia" —- newmělé. (Zty: pro tvar srovn. zasepohnati: aby pohnany svćho Żaluobci zase pohnal. Cod. jur. boh. I: Právo kvál. horní IV, 7, 5, 75 [zasestupny adj retrogradus Vokab. 291 zasestupny „de astronomia" — newndlé. [zasevrat m. — tropicus (Kl. F torpicus omylem) Vokab. 279 zassewrut „de astronomia" — neumělé. zaslipanie nt. — lippia 1722 zaslipaníe AB (,,languor’’; rym slzenie) zdslovie nt. = proverbia 2469 zaslovie AB (rym vzdénie) ,,de ecclesia''; mind se ast kniha Přísloví, stě. obyč. Pověsti. zúsněžie v. záušnicé záspice v. záštpicé zástav m. = obsidium 2325 zastaw AB == Veleś. — Slov. Treb. 15 - Wiesb. 1256 (zastawa) atd. záslava v. zástav zaslavec v. zástavnec zástavnec m. — obses 2325 zastawnecz — Slov. Tteb. 15 (zástavec omylem); poz- dłji zastavenec Res. fg. zdstének m.-. umbraculum 2432 za- styenek (B, podle Memélka ; podle Hanky zastynek : A zastnyek omylem) -: Vele&.; Jg. té£ mí. zástinck ws. zasténi¢ m. = obumbrator 1249 zastie- nicz. zástěra v. zástěrka zastěvačka v. zástěrka zástěrka 1. — velamen 1860 zastierka (A:B zastyera profi metru a rýmu; rým šatka) = Boh. 548 (var. zastrzyrka omylem, zasczyerka dial) — Wiesb. 1385 — Slov. Tfeb. 15 — Vole$. (za- stieraczka) ald. zastie: v. zástě- zástojky pl. m. = fima (A : B funa) 1849 zastoyki AB (v pivovaře; kontext kvá- sek, kestrank, nákvasa, almazic(c), zástojky, slévky, korvtnice). zástola í.:- suto 2557 zastola (ndstroj sevcovsky): Boh. lex. zastola subucla. zastol subsolium Veseś$. 33*
zaranie — zástola. zaranie adv. — demane 2357 zaranie (ré m zvanic) aid. Srovn. ráno <arazenie v. zarezanie záfó Í. — impressio 163 zarzie ABCEG (rým zořčé) — Boh. 41 — Wiesenb. 27 — Mam. A 24" ała. — aurora v. zofé zdrópa? f. — geca 828 zarziepa „ignola hecba''. Kott čte zařicpa. zafezánie nt. — mactacio 1590 zarzye- zanye (B: A zarazenye omylem; vyın ziezanie) — Veleś. afd. züfezati v. zafezánie září v. zářij zářij m. = september 81 zarzyg (B: A zarig) = Boh. 37 (var. zarzwy dial.) Mam. A 38Y — Wiesenb. 20 afd., ni. zafi. V Nomencl. 62Y october zarzigen vzniklo chybným opisem z Bohemáfe. zařiepa v. záXépa zdrod v. zaroda zdroda f. — centra (pvo vers, in. centrum) 219 zaroda AB = Boh. 127 (var. zarod dial) = Wiesb. 662 = VeleS. = Lact. E IVa aid. závoděta v. zarodietli zarodietli?: embryo Astronom. 83 glossa zarodyetli (M : L zarodyeteli), je glossa záhadná; ale srovn. embryo zároděta XV: vkp. hvězd. Neubev. (= Rozbor, 1842, str. 194), je% patrné s nasi glossou Klaret 1d embrio = zrodim. zavodnik v. &arnik zarpucenie v. zarpucenina zarpucenina Í. = stomachacia 1374 za- rpuczenyna (A : B zarpuczenyc, oiny- lem; rym svraSCenina); tvar hlaretocsky. zdřuj v. zářij záružel f. — seda 849 zaruzel „ionota herba“ = RVodň. 41%, fg. Ki. za- ružel, -e f. = pryskyinik lezavy, ra- nunculus repens; Jg. dokládá z Poličky, Kt. z Moravy, je doloženo též na Ho- Ficku: Sbornik okr. Hor. 108b. Jg. též s. žaružel, mylně. Zły dokládá ze sic. tóż zaruŻie, zarużlina.> zásad v. zásada zásada f.— stena (A : strna B) 2033 zasada (A : B zassad); kontext vozníček, zá- sada, čep, topořišče, vicko, polička (mezi názvy domovniho máfadi). (Zty: podle Wintra, Rem. XV. st, 816 — násada, držadlo, v níž je lžíce nasa- zena, zasazena.) souvisí. 515 =" ponedus (A : paredus B) 2163 za- sada AB = Mam. A 32?* aid. Kontext piínoza, kruZlík, opásanie, zásada, holstráf. zascé- v. zasté- zasé v. tři následující hesla. [zasestup ra. — retrogradacio Vokab. 290 zasestup ,de astronomia" —- newmělé. (Zty: pro tvar srovn. zasepohnati: aby pohnany svćho Żaluobci zase pohnal. Cod. jur. boh. I: Právo kvál. horní IV, 7, 5, 75 [zasestupny adj retrogradus Vokab. 291 zasestupny „de astronomia" — newndlé. [zasevrat m. — tropicus (Kl. F torpicus omylem) Vokab. 279 zassewrut „de astronomia" — neumělé. zaslipanie nt. — lippia 1722 zaslipaníe AB (,,languor’’; rym slzenie) zdslovie nt. = proverbia 2469 zaslovie AB (rym vzdénie) ,,de ecclesia''; mind se ast kniha Přísloví, stě. obyč. Pověsti. zúsněžie v. záušnicé záspice v. záštpicé zástav m. = obsidium 2325 zastaw AB == Veleś. — Slov. Treb. 15 - Wiesb. 1256 (zastawa) atd. záslava v. zástav zaslavec v. zástavnec zástavnec m. — obses 2325 zastawnecz — Slov. Tteb. 15 (zástavec omylem); poz- dłji zastavenec Res. fg. zdstének m.-. umbraculum 2432 za- styenek (B, podle Memélka ; podle Hanky zastynek : A zastnyek omylem) -: Vele&.; Jg. té£ mí. zástinck ws. zasténi¢ m. = obumbrator 1249 zastie- nicz. zástěra v. zástěrka zastěvačka v. zástěrka zástěrka 1. — velamen 1860 zastierka (A:B zastyera profi metru a rýmu; rým šatka) = Boh. 548 (var. zastrzyrka omylem, zasczyerka dial) — Wiesb. 1385 — Slov. Tfeb. 15 — Vole$. (za- stieraczka) ald. zastie: v. zástě- zástojky pl. m. = fima (A : B funa) 1849 zastoyki AB (v pivovaře; kontext kvá- sek, kestrank, nákvasa, almazic(c), zástojky, slévky, korvtnice). zástola í.:- suto 2557 zastola (ndstroj sevcovsky): Boh. lex. zastola subucla. zastol subsolium Veseś$. 33*
Strana 516
516 zástuden zdstpicć v. zá&(t)picé | zástřél v. haštřiel Zástuden m. = Chorus 186 (7552 ujden) ABF (vitr) ]2. zästudeñ; nejisté. zastudilí v. zastuzenie zástup m. — turba 2092 zastup — Boh. 734 — Wiesb. 1003. — turma Roh. 911 zastup — Wicsb. 1220 atd.; Klaret za to říčka. zastuzenie nt. — frigidacio 1577 zastu- zenye ełd.; nć. zastuzeni. záS(t)picé f. — millepisa 1790 zaspiczyc (B: zasstpiczie D, zastpicze A) (me:i názvy jídel, kontext kaše, záštpice, ná- vara... kyselice) — Boh. 536 zazspicze == Veleś. zasspyczie; srovn. píseň ,,Jižť jest zima prišla“: mléko kyselé a za- spiczi, kapalici, s makcm valdynć (CCM. 1904, 389 — oba rkpy). zatajenie nt. — celamen 1585 zatagenye (rým tečenie) atd. zalajili v. zatajenie Zatók m. — Zataviensis 951 Zatak, nej- spís omyl m. Zitaviensis — Zitav»ák. Sotva asi Zátav(a) ves u Písku. zatana? — fundatur vena Astr. 563 za- tana ma biti; za(a(tba má byti? Glossa jest jcn v M, v L není a zdá se, že omylem zatana m. zatata. zâtésna {. — apoplexia 1717 zatvesna AB; „languor“, mě. mrtvice. zolieli v. zatana zátka f. — scaraba 1891 zatka (A: czatka B omylem) — Boh. 570 — Wiesb. 636 ald.; kontext: kožich, obuv, zátka, pro- tivna, osit, oZiedlé. zdtok m. > scilopus (A. stilopus B) 1722 zatok („Janguor”), kontext zaslípunie, zátok, slzenie, préjédina a/d.; — Vele&. ald. Svovn. ndsl. zatoka f. — am[pjnis 350 zatoka (BG : A zatopa omylem) — Velc3. (zatoke) aid. — fluctus v. zátopa. -aloku v. zatoka zátopa Í. íluctus 364 zatopa (A : B zatoka omylem, G zakopa omylem) — Veles. (fluxus) atd ampnis v. zátoka. zatopenie nt. -- calelactura penyc (rým sčkánie) a/d. zalopitr v. Zatopenie zatracenec v. ztfacenec 1576 zato- zastuden | — zawitie. zátul m. = actula. 2185 zatul (kontext cepel, zatul, vrhcl); podłe Pruska podle lat. at-tul — zá-tul Véstn. 1893, L, 7. zdłupa v. zákopa | zatvora f. — clausula 1552 zatvora AB (rym. kramol a metrum by spise źddalo zátvor). (Zlý : srov. pohubili sme země jeho až do klauzy, totiž zátvory, ježto slove Linic (— usque clausam, que vocatur Lunc) Kar. 34: Prameny dti. é. [I1, 381, jinak je dobře doloženo zátvor ( zavírka, t. prkénko zavirající ul v lese, 1501 z Mezifite, J. Chad!, Brtnicloi, Píseh, 1913, 7, 9); též hora Zátvor u Brandýsa n. O., zavirajici údolí. — conclusio Vokab. 16% zatwora „de rethoricu“. (zatvofenie nt. conclusio Vokab. 213 zatworzenye , «le loyca‘“. Též Komes. zalvořili v. zatvořenie | zdusnicé f. — faux Boh. 546 zausnycze (var. zasnyezye omylem, odtud Ja. Kl. zásněží, mylně); za lo w Klareta zá- uSniéka v. f£. zúušnička f£. — faux 1829 zaussníczka A13 (rým povidla) „fercula““; kontext po- vidla, svítek, záu&niéka, svinina, sko: povina; patrně nějaká pochoutka, na 4 působ vepřového ouška atp. — mariser 572 zavarziss „serpens“, slovo zvukem podle latiny 1unčle ustrojené. zavazačka f. — obligatura 2298 zaczka (právní výraz) — RVodň. 66 LY (dvakrát) — odtud, z RVodň., je patrné doklad u Jg. V, 584b. zavazné v. zámazné zavaříš m. Zava- závazie nt. — porpendiculum 2542 zava- zie — Vele&. atd. závét m. — irro 2436 zavict (kontezt dar, obétovánie, závét) ,,de festis''. | závist Í. — invidià 1422 zavist (rym nenávist) — Vokab. 418 atd. závisinik m. — invidus 1154 zuvistnyk | (rw Vichevník) atd. | = invidiosus J170 zavistnyk old. | zavifi v. zavitie | zavitie nt. — vclacio 1591 zavitie AB (ryo prokletie) — Wiesb. 1385 — Ve- leš. (vallatio omylem) — Mam. A 36 (zawletyoc velare, omylem) atd.
516 zástuden zdstpicć v. zá&(t)picé | zástřél v. haštřiel Zástuden m. = Chorus 186 (7552 ujden) ABF (vitr) ]2. zästudeñ; nejisté. zastudilí v. zastuzenie zástup m. — turba 2092 zastup — Boh. 734 — Wiesb. 1003. — turma Roh. 911 zastup — Wicsb. 1220 atd.; Klaret za to říčka. zastuzenie nt. — frigidacio 1577 zastu- zenye ełd.; nć. zastuzeni. záS(t)picé f. — millepisa 1790 zaspiczyc (B: zasstpiczie D, zastpicze A) (me:i názvy jídel, kontext kaše, záštpice, ná- vara... kyselice) — Boh. 536 zazspicze == Veleś. zasspyczie; srovn. píseň ,,Jižť jest zima prišla“: mléko kyselé a za- spiczi, kapalici, s makcm valdynć (CCM. 1904, 389 — oba rkpy). zatajenie nt. — celamen 1585 zatagenye (rým tečenie) atd. zalajili v. zatajenie Zatók m. — Zataviensis 951 Zatak, nej- spís omyl m. Zitaviensis — Zitav»ák. Sotva asi Zátav(a) ves u Písku. zatana? — fundatur vena Astr. 563 za- tana ma biti; za(a(tba má byti? Glossa jest jcn v M, v L není a zdá se, že omylem zatana m. zatata. zâtésna {. — apoplexia 1717 zatvesna AB; „languor“, mě. mrtvice. zolieli v. zatana zátka f. — scaraba 1891 zatka (A: czatka B omylem) — Boh. 570 — Wiesb. 636 ald.; kontext: kožich, obuv, zátka, pro- tivna, osit, oZiedlé. zdtok m. > scilopus (A. stilopus B) 1722 zatok („Janguor”), kontext zaslípunie, zátok, slzenie, préjédina a/d.; — Vele&. ald. Svovn. ndsl. zatoka f. — am[pjnis 350 zatoka (BG : A zatopa omylem) — Velc3. (zatoke) aid. — fluctus v. zátopa. -aloku v. zatoka zátopa Í. íluctus 364 zatopa (A : B zatoka omylem, G zakopa omylem) — Veles. (fluxus) atd ampnis v. zátoka. zatopenie nt. -- calelactura penyc (rým sčkánie) a/d. zalopitr v. Zatopenie zatracenec v. ztfacenec 1576 zato- zastuden | — zawitie. zátul m. = actula. 2185 zatul (kontext cepel, zatul, vrhcl); podłe Pruska podle lat. at-tul — zá-tul Véstn. 1893, L, 7. zdłupa v. zákopa | zatvora f. — clausula 1552 zatvora AB (rym. kramol a metrum by spise źddalo zátvor). (Zlý : srov. pohubili sme země jeho až do klauzy, totiž zátvory, ježto slove Linic (— usque clausam, que vocatur Lunc) Kar. 34: Prameny dti. é. [I1, 381, jinak je dobře doloženo zátvor ( zavírka, t. prkénko zavirající ul v lese, 1501 z Mezifite, J. Chad!, Brtnicloi, Píseh, 1913, 7, 9); též hora Zátvor u Brandýsa n. O., zavirajici údolí. — conclusio Vokab. 16% zatwora „de rethoricu“. (zatvofenie nt. conclusio Vokab. 213 zatworzenye , «le loyca‘“. Též Komes. zalvořili v. zatvořenie | zdusnicé f. — faux Boh. 546 zausnycze (var. zasnyezye omylem, odtud Ja. Kl. zásněží, mylně); za lo w Klareta zá- uSniéka v. f£. zúušnička f£. — faux 1829 zaussníczka A13 (rým povidla) „fercula““; kontext po- vidla, svítek, záu&niéka, svinina, sko: povina; patrně nějaká pochoutka, na 4 působ vepřového ouška atp. — mariser 572 zavarziss „serpens“, slovo zvukem podle latiny 1unčle ustrojené. zavazačka f. — obligatura 2298 zaczka (právní výraz) — RVodň. 66 LY (dvakrát) — odtud, z RVodň., je patrné doklad u Jg. V, 584b. zavazné v. zámazné zavaříš m. Zava- závazie nt. — porpendiculum 2542 zava- zie — Vele&. atd. závét m. — irro 2436 zavict (kontezt dar, obétovánie, závét) ,,de festis''. | závist Í. — invidià 1422 zavist (rym nenávist) — Vokab. 418 atd. závisinik m. — invidus 1154 zuvistnyk | (rw Vichevník) atd. | = invidiosus J170 zavistnyk old. | zavifi v. zavitie | zavitie nt. — vclacio 1591 zavitie AB (ryo prokletie) — Wiesb. 1385 — Ve- leš. (vallatio omylem) — Mam. A 36 (zawletyoc velare, omylem) atd.
Strana 517
zavitina — zdor. zavitina {. — frageramen 726 zavitina AB (rym smycenina); konfcxt brâzda, smycenina, zavitina, záhon, role, ihor. zavod v. žábod zúvod m.: gimnasium 2141 zavod AB atd., přeložení nezcela přesné. závoj m. — vitta 1883 zavoy AB — Boh. 573 — Vele&. atd. (zavolénie nt. = exclamacio Vokab. 170 zawolanye (var. zwolanye) ald. zavolati v. zavolanie | zavora f. = vectis 1953 zavora AB Boh. 598 — Wiesb. 832: 15 — Vele&. ald. — forpedium v. zánoza — clausura 2003 zawora (jen v B: A nemá). (zavrácenie nt. = vertigo Boh. 471 za- wraczenye; za ło Klarel závrat. (Zty: srovn. Komenský Spisy, vyd. brněn., IV, 148, I s hlavy zavrácením (=: závrat).> závratm. vertigo 1683 Zawrat ABTrial. — Wiesb. 517 = Veleš. — Rstl. F 44 atd.; ně. závrat f. — Jetargus Boh. 470 zawrat — Wiesb. 158, 517 ald. Za to Klaret obrna. zavrälili v. zavrâcenie zévruba f. = pillum 1967 zawruba AB (kontext piléř, srub, závruba, prkno, pec...). — Vele&. aid. zázrak m. — cometa 174 zazrak (G : zar- zak B přepsáním, nazrak AF omylem) — Boh. 44 — Wiesenb. 28 = Veleß. ald.; později kometa. — prodigium 306 zazrak ABG = Ve- leš. atd. zázvor m. = gingiber 870 zazwor = Boh. 349 — (zinziber) Rstl. F 12 atd.; hojné v rostl. zbabiéka v. zvábička zbadač m. = scrutator 1234 zbadacz. zbadovánie nt. = sciscitacio 1605 zha- dovanie AB (rym svacenic). zbar v. sbar zbavenie nt. = privacio 1398 zbavenye (rym lanie) = Vokab. 305 ald. zbaviti v. zbavenie zbéh m. — exul 1010 zbieh ABG — Ve- le. aid. Jg. V, 618b cituje ze Zid. yhp. zbich a laupcznik «& správné opravuje »a zbéh. Slov. Třeb. | 517 zbéhurla f. - afulga 539 zbiehurla (zvíře mějaké: kontext rohlas, zdor, zběhurla, lušák...). zběř v. sběř zbožn- v. sbožn- zcepenánic v. zcépenénie consternacio (B : A con- strernacio omyłem) 1683 zczepenyenye (A : B zczepenenyc) — Boh. 478 (var. zcepenanye dial.) Wiesb. 527 — : scziepetanye Mam. A 18* a/d. zerzłomysł v. értomysl zda coni. -- num 287, 1812 zda aid. zdalinec m. — artigeta 1094 zdalinccz AB (Rontext dáncé, zdalinec, doba, po- hádka). zdav m.: copula 1783 zdaw (kontext po- jitna, zdav, muZna); srovn. né. vdavky, oddavky, mor. zdavky. (zdavatedlná adj. pl. nt. = copulativa (adverbia? Vokab. 118 zdawatedlna (var. sdawadlna) ,,dc grammatica". zdechnüti v. zde&enie zden m. — derignum 605 zden (,,de arbo- ribus'; kontext zden, peň, dřevo) = RVodń. 46 l'a (drignum); né. oddenek. (Zt: lé£ v Konest. 171b, 278a» Svovn. vyklad Zubatého v Sborn. fil. V, 84 nn. zdérek m. = occa (B:.4 memád) 1893 zdyerek (rým cuclík) — Veleš.; kontext střih, cuclík, vrapa, zděrek. (VA kontext cuclik corra, vrapa zděrek ; podle łoho by bylo vxapa nějaké latinské (pokažené) tlumočení slova zděrek; proli lomu je ovšem znění Veleš. a vkp. B; v. pozn. k tomuto verši.) zd eSenie nt. = expiramen 1604 zdessenic (A: dessenye B) aid. zcépenénie nt. | zdieli m. = farias 371 zdielt „serpens', Ronlexl ohltan, zdielt, kloptan, nosták. zdir v. zdyr zdl- v. 1 sdl- zdla v. jedla zdlać? — pernium 882 zdlacz (rym bel- nâè) ,,radicvs in apoteca‘“; sroun. stsl. zlake herba. zdluč v. sdluč zdluhl v. zduhl [zdlühopisa m. — prosaicus Vokab. 160 zdluhopysa; neumélé, zaniklo. zdor m. — banus 539 zdor (zvíře nějaké; &eni banus nejistć, snad i barius, bar- rus možno); kontext rohlas, zdor, zbě- hurla...
zavitina — zdor. zavitina {. — frageramen 726 zavitina AB (rym smycenina); konfcxt brâzda, smycenina, zavitina, záhon, role, ihor. zavod v. žábod zúvod m.: gimnasium 2141 zavod AB atd., přeložení nezcela přesné. závoj m. — vitta 1883 zavoy AB — Boh. 573 — Vele&. atd. (zavolénie nt. = exclamacio Vokab. 170 zawolanye (var. zwolanye) ald. zavolati v. zavolanie | zavora f. = vectis 1953 zavora AB Boh. 598 — Wiesb. 832: 15 — Vele&. ald. — forpedium v. zánoza — clausura 2003 zawora (jen v B: A nemá). (zavrácenie nt. = vertigo Boh. 471 za- wraczenye; za ło Klarel závrat. (Zty: srovn. Komenský Spisy, vyd. brněn., IV, 148, I s hlavy zavrácením (=: závrat).> závratm. vertigo 1683 Zawrat ABTrial. — Wiesb. 517 = Veleš. — Rstl. F 44 atd.; ně. závrat f. — Jetargus Boh. 470 zawrat — Wiesb. 158, 517 ald. Za to Klaret obrna. zavrälili v. zavrâcenie zévruba f. = pillum 1967 zawruba AB (kontext piléř, srub, závruba, prkno, pec...). — Vele&. aid. zázrak m. — cometa 174 zazrak (G : zar- zak B přepsáním, nazrak AF omylem) — Boh. 44 — Wiesenb. 28 = Veleß. ald.; později kometa. — prodigium 306 zazrak ABG = Ve- leš. atd. zázvor m. = gingiber 870 zazwor = Boh. 349 — (zinziber) Rstl. F 12 atd.; hojné v rostl. zbabiéka v. zvábička zbadač m. = scrutator 1234 zbadacz. zbadovánie nt. = sciscitacio 1605 zha- dovanie AB (rym svacenic). zbar v. sbar zbavenie nt. = privacio 1398 zbavenye (rym lanie) = Vokab. 305 ald. zbaviti v. zbavenie zbéh m. — exul 1010 zbieh ABG — Ve- le. aid. Jg. V, 618b cituje ze Zid. yhp. zbich a laupcznik «& správné opravuje »a zbéh. Slov. Třeb. | 517 zbéhurla f. - afulga 539 zbiehurla (zvíře mějaké: kontext rohlas, zdor, zběhurla, lušák...). zběř v. sběř zbožn- v. sbožn- zcepenánic v. zcépenénie consternacio (B : A con- strernacio omyłem) 1683 zczepenyenye (A : B zczepenenyc) — Boh. 478 (var. zcepenanye dial.) Wiesb. 527 — : scziepetanye Mam. A 18* a/d. zerzłomysł v. értomysl zda coni. -- num 287, 1812 zda aid. zdalinec m. — artigeta 1094 zdalinccz AB (Rontext dáncé, zdalinec, doba, po- hádka). zdav m.: copula 1783 zdaw (kontext po- jitna, zdav, muZna); srovn. né. vdavky, oddavky, mor. zdavky. (zdavatedlná adj. pl. nt. = copulativa (adverbia? Vokab. 118 zdawatedlna (var. sdawadlna) ,,dc grammatica". zdechnüti v. zde&enie zden m. — derignum 605 zden (,,de arbo- ribus'; kontext zden, peň, dřevo) = RVodń. 46 l'a (drignum); né. oddenek. (Zt: lé£ v Konest. 171b, 278a» Svovn. vyklad Zubatého v Sborn. fil. V, 84 nn. zdérek m. = occa (B:.4 memád) 1893 zdyerek (rým cuclík) — Veleš.; kontext střih, cuclík, vrapa, zděrek. (VA kontext cuclik corra, vrapa zděrek ; podle łoho by bylo vxapa nějaké latinské (pokažené) tlumočení slova zděrek; proli lomu je ovšem znění Veleš. a vkp. B; v. pozn. k tomuto verši.) zd eSenie nt. = expiramen 1604 zdessenic (A: dessenye B) aid. zcépenénie nt. | zdieli m. = farias 371 zdielt „serpens', Ronlexl ohltan, zdielt, kloptan, nosták. zdir v. zdyr zdl- v. 1 sdl- zdla v. jedla zdlać? — pernium 882 zdlacz (rym bel- nâè) ,,radicvs in apoteca‘“; sroun. stsl. zlake herba. zdluč v. sdluč zdluhl v. zduhl [zdlühopisa m. — prosaicus Vokab. 160 zdluhopysa; neumélé, zaniklo. zdor m. — banus 539 zdor (zvíře nějaké; &eni banus nejistć, snad i barius, bar- rus možno); kontext rohlas, zdor, zbě- hurla...
Strana 518
518 zdrav v. zdrov zdravček m. =- AB ,,planta specialis‘“; kontext zdrav- Cek, râjéek, ostadnec. zdvavčic v. zdravčík zdravčík m. = bazilica 845 zdrawczik (rým Zivornik) (A : B zdrawczycz, omylem), srovn. zdravnik basilicon agreste Rstl. Strah. 80°, Lék. b 201" ald. zdvavé v. zdvavy zdraven m. — sanina (A: B panicca) 867 zdraven AB (Jg. cte zdraveń). zdravenic(e) = ypomona 1692 nicz AB (,,languor‘’), kontext nädcha, obrna, zdravenic : VelcS. ztrawenecz iponiana RVodñ. ztrawenecz ypo- mena aíd. Cieni zdravonic nent jisto; stojí před ypomoua a lu mozno, Ze se mini (ajeresi u IKlaveta obvyklou) zdra- vonicé; /g. éle zdravunić. źdravenić v. zdravenic(e) zdravenie nt. sanacio 2456 zdravenie (rým polekovánie) ald. Svoun. pozdravenie. zdravie nt. = sanitas 1362 zdrawie (rým nvnie) — Boh. 493 — Wiesb. 541 atd. — salus Vokab. 173 zdrawye. zdvavilel v. pozdravitel zdravili v. zdravenie zdvavnih v. zdvavéik zdvavona v. bezdravona zdravy adj.: sanus 1019 sdrawy ad. = sospes 1117 zdravi at. — valituri Astron. 578 zdrawe... zdiénie nt. = fricacio 1595 zdrzenye (vým prijímanie). zdřieli v. zdiénie zdrov m. — sanius 132 zdrow (A:B sdrow) ,,lapis‘‘; možno, že místo zdrav omylem, ale též možno, že zkrácenina sn. zdravov (?) | zdrasec m. — urnus 545 zdrussecz (zvíře | néjaké; kontext čestala, zdrušec, do- braník). "zdrźćnie nt. — continencia Vokab. 395 zdrzenye ,,de ethica" aid. Klavet ia lo zdrznost. z2dvZdli v. zdrzénie prasidis 666 zdrawczek | zdrave- zdränost f. — continencia 1417 zdrznost (vým bezpeénost) - : Veles. atd. zduhl m. — irius 140 zduhl (A : B zdluhl) | ,lapis'; łvołeno newmfle, podle iris — duh-a; sroun. Kvok, 1887, 188. zdravček —- země. | zdvice? — timpola 1319 zdvicze (rým drżice): mezi názvy žil nebo částí těla; kontext. éclo, zdvice, dásnénka, jazla... zdvih- v. 1. vzdvih- zdvihují sé 3. pl. = relevanfur Fysiol. 650 gl. zdwyhugi sye aid. Srovn. vzdvihovati. zdvizenie v. na(d)zdviżenie zdychánek v. sdychanek ziyr? m..:linachos 284 zdyr (rym vyhonyr) ,,volatilia campestria''. ze praep. v. z; svovn. zebránie, zetlenie. zeblik v. zemblik zebranie nt. rapina Boh. 910 zebranye. | Srovn. vzebränie, sebránie. zebrnik v. zubrnik zed f. — murus 1952 zed = Boh. 607 = Wiesenb. 842 afd. == gener v. zčt. zedník m. — murator 2543 zednik aid. | = lapicida Boh. 945 zednyk (var. la- macz dial.); za lo Klaret kameník. Svovn. prizednik. zehu! v. żehul zejl- v. Ée)t zelé nt. — caulis 265 zele — Boh. 304 = Slov. A 9 ald.; ne. zelí. = olus 1825 zele = Rostl. F 38 ald. zelenec m. virideris 155 zelenecz AB lapis"; přejato do ně. terminologie = Grünstein /g. zelenky pl. f. = (pira? virenda 705 ze- lenki (vým črvenky) AB = Vele$, a//.; druh hrusek us. fg. Kt. Bart. zelenost f. — viriditas 1501 zelenost (zy) Scrost) aid. zelina f. — herba 809 zelina AB == Boh. 316 — Wiesb. 343 aid. ze iprS ? = galalta 443 zeliprss (rÿni bez- srš) ,,clauda monstra‘‘; kontext jemně, bezsrš, zeliprš, jezv, skupr... zelva f. — nurus 1742 zelua AB = Boh. 510 = Wiesb. 573 = Nn_68'a = Anon. 5'a — Mam. 4 30" aid. -zemaÿ v. bezzemar -zemec v. cizozemec, nadomec, po(d)zemec zemblik m. — degena 1873 zenblik (A : B degea zeblyk) (vým mantlik) „vestis”; konlext mantlik, fald, zemblik, haras..; ne.námo. Svovn. Zeblik. zemé Í. — terra 86 zemie — Boh. 135 (var. zeme dial, U): Wiesb. 722 ald. Sroun. zcemcZlué, zemicár, zemomérna.
518 zdrav v. zdrov zdravček m. =- AB ,,planta specialis‘“; kontext zdrav- Cek, râjéek, ostadnec. zdvavčic v. zdravčík zdravčík m. = bazilica 845 zdrawczik (rým Zivornik) (A : B zdrawczycz, omylem), srovn. zdravnik basilicon agreste Rstl. Strah. 80°, Lék. b 201" ald. zdvavé v. zdvavy zdraven m. — sanina (A: B panicca) 867 zdraven AB (Jg. cte zdraveń). zdravenic(e) = ypomona 1692 nicz AB (,,languor‘’), kontext nädcha, obrna, zdravenic : VelcS. ztrawenecz iponiana RVodñ. ztrawenecz ypo- mena aíd. Cieni zdravonic nent jisto; stojí před ypomoua a lu mozno, Ze se mini (ajeresi u IKlaveta obvyklou) zdra- vonicé; /g. éle zdravunić. źdravenić v. zdravenic(e) zdravenie nt. sanacio 2456 zdravenie (rým polekovánie) ald. Svoun. pozdravenie. zdravie nt. = sanitas 1362 zdrawie (rým nvnie) — Boh. 493 — Wiesb. 541 atd. — salus Vokab. 173 zdrawye. zdvavilel v. pozdravitel zdravili v. zdravenie zdvavnih v. zdvavéik zdvavona v. bezdravona zdravy adj.: sanus 1019 sdrawy ad. = sospes 1117 zdravi at. — valituri Astron. 578 zdrawe... zdiénie nt. = fricacio 1595 zdrzenye (vým prijímanie). zdřieli v. zdiénie zdrov m. — sanius 132 zdrow (A:B sdrow) ,,lapis‘‘; možno, že místo zdrav omylem, ale též možno, že zkrácenina sn. zdravov (?) | zdrasec m. — urnus 545 zdrussecz (zvíře | néjaké; kontext čestala, zdrušec, do- braník). "zdrźćnie nt. — continencia Vokab. 395 zdrzenye ,,de ethica" aid. Klavet ia lo zdrznost. z2dvZdli v. zdrzénie prasidis 666 zdrawczek | zdrave- zdränost f. — continencia 1417 zdrznost (vým bezpeénost) - : Veles. atd. zduhl m. — irius 140 zduhl (A : B zdluhl) | ,lapis'; łvołeno newmfle, podle iris — duh-a; sroun. Kvok, 1887, 188. zdravček —- země. | zdvice? — timpola 1319 zdvicze (rým drżice): mezi názvy žil nebo částí těla; kontext. éclo, zdvice, dásnénka, jazla... zdvih- v. 1. vzdvih- zdvihují sé 3. pl. = relevanfur Fysiol. 650 gl. zdwyhugi sye aid. Srovn. vzdvihovati. zdvizenie v. na(d)zdviżenie zdychánek v. sdychanek ziyr? m..:linachos 284 zdyr (rym vyhonyr) ,,volatilia campestria''. ze praep. v. z; svovn. zebránie, zetlenie. zeblik v. zemblik zebranie nt. rapina Boh. 910 zebranye. | Srovn. vzebränie, sebránie. zebrnik v. zubrnik zed f. — murus 1952 zed = Boh. 607 = Wiesenb. 842 afd. == gener v. zčt. zedník m. — murator 2543 zednik aid. | = lapicida Boh. 945 zednyk (var. la- macz dial.); za lo Klaret kameník. Svovn. prizednik. zehu! v. żehul zejl- v. Ée)t zelé nt. — caulis 265 zele — Boh. 304 = Slov. A 9 ald.; ne. zelí. = olus 1825 zele = Rostl. F 38 ald. zelenec m. virideris 155 zelenecz AB lapis"; přejato do ně. terminologie = Grünstein /g. zelenky pl. f. = (pira? virenda 705 ze- lenki (vým črvenky) AB = Vele$, a//.; druh hrusek us. fg. Kt. Bart. zelenost f. — viriditas 1501 zelenost (zy) Scrost) aid. zelina f. — herba 809 zelina AB == Boh. 316 — Wiesb. 343 aid. ze iprS ? = galalta 443 zeliprss (rÿni bez- srš) ,,clauda monstra‘‘; kontext jemně, bezsrš, zeliprš, jezv, skupr... zelva f. — nurus 1742 zelua AB = Boh. 510 = Wiesb. 573 = Nn_68'a = Anon. 5'a — Mam. 4 30" aid. -zemaÿ v. bezzemar -zemec v. cizozemec, nadomec, po(d)zemec zemblik m. — degena 1873 zenblik (A : B degea zeblyk) (vým mantlik) „vestis”; konlext mantlik, fald, zemblik, haras..; ne.námo. Svovn. Zeblik. zemé Í. — terra 86 zemie — Boh. 135 (var. zeme dial, U): Wiesb. 722 ald. Sroun. zcemcZlué, zemicár, zemomérna.
Strana 519
zemřniel —- zima. zeměčár v. zemičár zeměněl v. zeměniel zeměniel m. — prefectus 989 zemyenyel (B :zemenye A; G zemenyn: rým pře- zvčstel), srovn. prefectura zemský súd. Tvoření neumčlé. zemčnín m. — terrigena 923 zemenyn = Veleš. (zemenyn), preklad nepťesný. zemčžluč f. — centaurea 805 zemlezlucz (A: B zemyzlucz) — Boh. 319 (var. zemeczlucz O dżał., zymyczlucz £patnym opisem ) — Nn 66'a semeluce ( £batnym opisem; odtud Jg. XKt. scmelice) — Wiesb. 349 = Rstl. F 33 =- Slov. A 9 — Mam. A 15" (zemyzlucz) aid. hojné v rostl. V Lékařství Rhasesové (vyd. Lvb.) důsledně zemižlué. (zemicár m. — geomancia Vokab. 364 zemyczar (snad m. zemččár?) — tvorba neumélá. zemižluč v. zeměžluč zemná adj. f. — gcomantica 1628 zemna AB; konlexí „zemná geomantica, dic ohnicara piromanca" a vzor Vokab. zemicar (v. t.) ukazuji, że Klarel asi doplňoval „čára““; Jg. čle zemna f. i zemnóć m. — opinacus 598 zemnacz „vermis“. [zemodielny adj. = artificialis Vokab. 285 zemodyelny ,,de astronomia". zemomérna í. — geometria 1619 zemo- mierna (A: zyemomerna B omylem); ujalo se; zemomérna XV Naved. hvězd. lék.: Rozb. I, 94. Vzniklo z měrozemna (Vokab.) v. 7. zem. ořech m. = saps 855 zemorzech (klaretovsky zkráceno m. zemský ofech); srovn. zemský ořech = ciclamen Rstl. Strah. 186, zemský ořech = affodillus | Lact. atd. zemský súd v. súd. zenblik v. zemblik zendyr? — gamena 446 zendirz „clauda monstra''. zeneli. z. zmelt zenikl v. zanik(l) Zent m. — Itra 949 zent (kontext Medo- lancák, PraZák, Zcnt, Hradéan...) — či Zent? Nejasné. zepla? —'bachus 1999 zcpla; kżomtext uhel, popel, jiskra, zepla, pyfie.. . (vým | konipýř); možno, že m. zemdýř?, zendíř | 919 zét m. — gconer 1739 zet Boh. 508 zyet (var. zet a zed, oszylem) = Wiesb. 569 ziet atd. — atilus v. z&ed. zellemicé v. zetlenie zetlenie nt. — *tabes (AB tabies, verš žádá však 7 U) 1672 zetlenie (A : B zetlenyczyc, profi metru) — Veles. (ta- bes) == Wiesb. 1403 (tabes) aid. zelléti v. zetlenie zčvn- v. zevn- zezdvavona v. bezdravona zezhule f. — cuculus 237 zezhule AB — Fysiol. 275 mg.: Boh. 98 — Gloss. Diefb. (IXukuck zezhule) aid. Né. Ze- ż(h)ulka, pol. zazula, ZegZulka. zháha f. — orexis 1680 zhaha AB ,Jan- guor" — Boh. 480 — Veleš. — Wiesb. 533 (zzaha) afd.; nc. Záha; sls] izgaga. zhavie nt. — cervical 1904 zhlavie (AH: Mk čte zahlavie, profi metru) — Veles. ata. [g. AZ svovnal cslov. vozglavije a dial. mor. zhlavec = poduška, pol- štář. zhübcé m. pcremptor 1126 zhubczve (BG zhubcze A) ald. — Internalite 325 zhubzcye (B: zhub- czi A nedopsdnim), „monstrosi homi- nes". zhuble? — cama 543 zhuble (nżjakć zwie; honlext ocilupáé, zhuble, ozlác). zchovanec m. — alumpnus 1418 zcho- vanecz (ABG, rým chodec) = Slov. Třeb. 45 atd.; > původního vzchovanec, nyní schovanec us. Jg. Kl. zidrach? = hiratis (Mk. čte pro rým k zitiron opravou hiraton) 451 zidrach „clauda monstra --- ći snad Zidrach? zievanie nt. — oscitamenta 1347 zye- vanie ABD (rým spanie) — Veleš. atd. oscitacio Boh. 493 zyewanye = Wies. 540 = Synon. P 44 ald. Zievali v. zievanie zih m. — stellia 556 zih AB ,serpens''; předtím stellianus hřibnál. Jg. Kt. Clou žih. Nejislé. zihanek v. sdýchánek zima f. — yems 77 zyma = Boh. 50 Rstl. Drk. 194Y aid. © Srovn. zimus a ozim. zimě v. zimus zimłźluć v. zeměžluč zimnáť v. zimňatky
zemřniel —- zima. zeměčár v. zemičár zeměněl v. zeměniel zeměniel m. — prefectus 989 zemyenyel (B :zemenye A; G zemenyn: rým pře- zvčstel), srovn. prefectura zemský súd. Tvoření neumčlé. zemčnín m. — terrigena 923 zemenyn = Veleš. (zemenyn), preklad nepťesný. zemčžluč f. — centaurea 805 zemlezlucz (A: B zemyzlucz) — Boh. 319 (var. zemeczlucz O dżał., zymyczlucz £patnym opisem ) — Nn 66'a semeluce ( £batnym opisem; odtud Jg. XKt. scmelice) — Wiesb. 349 = Rstl. F 33 =- Slov. A 9 — Mam. A 15" (zemyzlucz) aid. hojné v rostl. V Lékařství Rhasesové (vyd. Lvb.) důsledně zemižlué. (zemicár m. — geomancia Vokab. 364 zemyczar (snad m. zemččár?) — tvorba neumélá. zemižluč v. zeměžluč zemná adj. f. — gcomantica 1628 zemna AB; konlexí „zemná geomantica, dic ohnicara piromanca" a vzor Vokab. zemicar (v. t.) ukazuji, że Klarel asi doplňoval „čára““; Jg. čle zemna f. i zemnóć m. — opinacus 598 zemnacz „vermis“. [zemodielny adj. = artificialis Vokab. 285 zemodyelny ,,de astronomia". zemomérna í. — geometria 1619 zemo- mierna (A: zyemomerna B omylem); ujalo se; zemomérna XV Naved. hvězd. lék.: Rozb. I, 94. Vzniklo z měrozemna (Vokab.) v. 7. zem. ořech m. = saps 855 zemorzech (klaretovsky zkráceno m. zemský ofech); srovn. zemský ořech = ciclamen Rstl. Strah. 186, zemský ořech = affodillus | Lact. atd. zemský súd v. súd. zenblik v. zemblik zendyr? — gamena 446 zendirz „clauda monstra''. zeneli. z. zmelt zenikl v. zanik(l) Zent m. — Itra 949 zent (kontext Medo- lancák, PraZák, Zcnt, Hradéan...) — či Zent? Nejasné. zepla? —'bachus 1999 zcpla; kżomtext uhel, popel, jiskra, zepla, pyfie.. . (vým | konipýř); možno, že m. zemdýř?, zendíř | 919 zét m. — gconer 1739 zet Boh. 508 zyet (var. zet a zed, oszylem) = Wiesb. 569 ziet atd. — atilus v. z&ed. zellemicé v. zetlenie zetlenie nt. — *tabes (AB tabies, verš žádá však 7 U) 1672 zetlenie (A : B zetlenyczyc, profi metru) — Veles. (ta- bes) == Wiesb. 1403 (tabes) aid. zelléti v. zetlenie zčvn- v. zevn- zezdvavona v. bezdravona zezhule f. — cuculus 237 zezhule AB — Fysiol. 275 mg.: Boh. 98 — Gloss. Diefb. (IXukuck zezhule) aid. Né. Ze- ż(h)ulka, pol. zazula, ZegZulka. zháha f. — orexis 1680 zhaha AB ,Jan- guor" — Boh. 480 — Veleš. — Wiesb. 533 (zzaha) afd.; nc. Záha; sls] izgaga. zhavie nt. — cervical 1904 zhlavie (AH: Mk čte zahlavie, profi metru) — Veles. ata. [g. AZ svovnal cslov. vozglavije a dial. mor. zhlavec = poduška, pol- štář. zhübcé m. pcremptor 1126 zhubczve (BG zhubcze A) ald. — Internalite 325 zhubzcye (B: zhub- czi A nedopsdnim), „monstrosi homi- nes". zhuble? — cama 543 zhuble (nżjakć zwie; honlext ocilupáé, zhuble, ozlác). zchovanec m. — alumpnus 1418 zcho- vanecz (ABG, rým chodec) = Slov. Třeb. 45 atd.; > původního vzchovanec, nyní schovanec us. Jg. Kl. zidrach? = hiratis (Mk. čte pro rým k zitiron opravou hiraton) 451 zidrach „clauda monstra --- ći snad Zidrach? zievanie nt. — oscitamenta 1347 zye- vanie ABD (rým spanie) — Veleš. atd. oscitacio Boh. 493 zyewanye = Wies. 540 = Synon. P 44 ald. Zievali v. zievanie zih m. — stellia 556 zih AB ,serpens''; předtím stellianus hřibnál. Jg. Kt. Clou žih. Nejislé. zihanek v. sdýchánek zima f. — yems 77 zyma = Boh. 50 Rstl. Drk. 194Y aid. © Srovn. zimus a ozim. zimě v. zimus zimłźluć v. zeměžluč zimnáť v. zimňatky
Strana 520
520 zimňatky pl. f. = [rigula 705 zymnatki (B:A zymnyatki, rým kameńatky); = RVodi. 50Yb; sem snad heslo zim- narz frigula Veleś. (mylny opis). Nymi severot. zimlatka: pod starou brus- kou, které jsme říkali ,zimlatka” 7926 A. Stašek, Vzbhomínky 1, 38, stoji ještě hruška „zimlatka?“ 7. 121 atd. Mini se hruśky, ovoce. zinimé v. zimus zimnicé f, — febris 1684. Joh. 473 — Synon. P 52 Wies. 250 ald. zymnicze = — zimniczic zimolez v. zimoliz zimoliczie v. zimolizie zimolisna v. zimolizé zimolist v. zimoliz zimoliZ m. :ristus 661 zimoliz (AR: C zimolist), ,,plantae speciales" — zymo- Ivz RVodń. ^6"a, mé. zimolez utp.; nyní = hgustrum vulgare Kč.; rostlina. | . XZty: Holly pile zimozel, to prý je zimostráz, barvínek (= Vinca minor). Odchylny je vÿznam u J. Jahody, Náš dědeček, II, 122 vy tu jste zimolejzové | (asi. chudáci, Żabafi, nuzdci); £. I7, 88 że je ze statku dcera, że ona nebude provádét néjakou zimolejzinu — palyné z Hvadecka.> zimolizè pl. í. — nstina (B.ruscina A omylem) 697 zimolyzyc (B : 4C zimo- lizcie omylem; rým jmelicé) — zimo- lisna RVodü. 7g. ,,arbuta''; plody. zimölvz v. zimoliz m. = subtellia 1971 zims AB = Boh. 613 (var. rzymsa a zrytus chybnó); nlmć. Gesims; ujało se: Ją. cituje zimsa z rkp. o štěp. 27 aby prkno vůkol zimssy jmělo (ale tu patrně též m. zims); né. římsa (již ve var. Boh.). zımus adv :iemi (B: hemi A; = hie- me Abl. 193 zymuss (A: zymne B), doklad nejistý; Gb. RAMluvn. II, 509 zims „možná totiž také, že je to výraz podle | "m leto-s atp. utvofenv'" (v textu vskutku ndsleduje veceros). Ale vzhledem h vari- antě lepšího textu zimne a vzhledem k hojnosti stě. zímě = hieme též možno, že jde vůbec jen o chybnou změnu opiso- vačskou. zisk m. — questus 77 zisk ABG atd. — lucrum 2314 zisk atd. ziskaé m. — lucrator 1237 ziskacz. | zjévnik m. zimńatky — zla. získanie nt. — lucracio 2294 ziskanie afd. získati v. získanie zitel v. čtitel zinulie v. ztrnutie zjedna- w. (. sjedna- (zjednaná pl. nt. - positiva Vokab. 146 zgvednana , de grammatica. zjednałi v. zjednaná 1234 zgevitel - nalam 198 ziewnie (= zjevitel m. - z()évné adv. zévne) atd. zjevnéř m. — publicus (rým vtipnéř). — publicanus 945 zgycwnvk (B: zgewnyk A) (rym licomérník) ad. Asi biblického původu, = mammotr.; na pf. publicani zjevnieci Ev. Vid. atd. -zjevný v. zjevně zkaz m. = detrimentum 1512 zkaz AB. publicator 1081 zgewnerz zkazié m. — destructor 117^ zkazicz. zkazili v. zkazovánie zkaZovdnie nt. -- corrupcio 1736 zka- zovanyc. zkaźovałi v. zkażovanie zklomavać v. lestnik zklun? equoflinus 444 zklun „clauda monstra". zkrWvené Acc. Pl. adj. — pravos (Scla- vos) 17 (Slovënin) zkrziwene. zkřiviti v. zkřivené zkucha f. — bracida 1900 zkucha , ,vestis''; konlexl zaponka, vtylky, zkucha, pa- chy, fryże... zkup m. — traco 2088 zkup; kontex! slûp, parkán, zlup, hrady... zkupr m. — corabo 404 zkupr „clauda monstra'' (konfex! jezv, zkupr, zklun, odrâtek .. - zkusié m. — temptator 1235 zkussicz. zkusitel m. — experimentator 1082 zku- sitel = Vele$. ald. zkusili v. zkušenie zkusnost 1. = experiencia 1105 zkusnost (rým prázdnost) AC. zkušenie nt. — temptacio 1473 zkussenie (A : G — experimentum) (rým utěše- nie) ald. zla? f. — colia 1339 zla (hontext kalostud melan, colia zla: možno ovšem cisti též kalostud melancolia a pak by zla nemčlo lat. ekvivalentu). zlá v. zlý a zla zláč v. ozláč
520 zimňatky pl. f. = [rigula 705 zymnatki (B:A zymnyatki, rým kameńatky); = RVodi. 50Yb; sem snad heslo zim- narz frigula Veleś. (mylny opis). Nymi severot. zimlatka: pod starou brus- kou, které jsme říkali ,zimlatka” 7926 A. Stašek, Vzbhomínky 1, 38, stoji ještě hruška „zimlatka?“ 7. 121 atd. Mini se hruśky, ovoce. zinimé v. zimus zimnicé f, — febris 1684. Joh. 473 — Synon. P 52 Wies. 250 ald. zymnicze = — zimniczic zimolez v. zimoliz zimoliczie v. zimolizie zimolisna v. zimolizé zimolist v. zimoliz zimoliZ m. :ristus 661 zimoliz (AR: C zimolist), ,,plantae speciales" — zymo- Ivz RVodń. ^6"a, mé. zimolez utp.; nyní = hgustrum vulgare Kč.; rostlina. | . XZty: Holly pile zimozel, to prý je zimostráz, barvínek (= Vinca minor). Odchylny je vÿznam u J. Jahody, Náš dědeček, II, 122 vy tu jste zimolejzové | (asi. chudáci, Żabafi, nuzdci); £. I7, 88 że je ze statku dcera, że ona nebude provádét néjakou zimolejzinu — palyné z Hvadecka.> zimolizè pl. í. — nstina (B.ruscina A omylem) 697 zimolyzyc (B : 4C zimo- lizcie omylem; rým jmelicé) — zimo- lisna RVodü. 7g. ,,arbuta''; plody. zimölvz v. zimoliz m. = subtellia 1971 zims AB = Boh. 613 (var. rzymsa a zrytus chybnó); nlmć. Gesims; ujało se: Ją. cituje zimsa z rkp. o štěp. 27 aby prkno vůkol zimssy jmělo (ale tu patrně též m. zims); né. římsa (již ve var. Boh.). zımus adv :iemi (B: hemi A; = hie- me Abl. 193 zymuss (A: zymne B), doklad nejistý; Gb. RAMluvn. II, 509 zims „možná totiž také, že je to výraz podle | "m leto-s atp. utvofenv'" (v textu vskutku ndsleduje veceros). Ale vzhledem h vari- antě lepšího textu zimne a vzhledem k hojnosti stě. zímě = hieme též možno, že jde vůbec jen o chybnou změnu opiso- vačskou. zisk m. — questus 77 zisk ABG atd. — lucrum 2314 zisk atd. ziskaé m. — lucrator 1237 ziskacz. | zjévnik m. zimńatky — zla. získanie nt. — lucracio 2294 ziskanie afd. získati v. získanie zitel v. čtitel zinulie v. ztrnutie zjedna- w. (. sjedna- (zjednaná pl. nt. - positiva Vokab. 146 zgvednana , de grammatica. zjednałi v. zjednaná 1234 zgevitel - nalam 198 ziewnie (= zjevitel m. - z()évné adv. zévne) atd. zjevnéř m. — publicus (rým vtipnéř). — publicanus 945 zgycwnvk (B: zgewnyk A) (rym licomérník) ad. Asi biblického původu, = mammotr.; na pf. publicani zjevnieci Ev. Vid. atd. -zjevný v. zjevně zkaz m. = detrimentum 1512 zkaz AB. publicator 1081 zgewnerz zkazié m. — destructor 117^ zkazicz. zkazili v. zkazovánie zkaZovdnie nt. -- corrupcio 1736 zka- zovanyc. zkaźovałi v. zkażovanie zklomavać v. lestnik zklun? equoflinus 444 zklun „clauda monstra". zkrWvené Acc. Pl. adj. — pravos (Scla- vos) 17 (Slovënin) zkrziwene. zkřiviti v. zkřivené zkucha f. — bracida 1900 zkucha , ,vestis''; konlexl zaponka, vtylky, zkucha, pa- chy, fryże... zkup m. — traco 2088 zkup; kontex! slûp, parkán, zlup, hrady... zkupr m. — corabo 404 zkupr „clauda monstra'' (konfex! jezv, zkupr, zklun, odrâtek .. - zkusié m. — temptator 1235 zkussicz. zkusitel m. — experimentator 1082 zku- sitel = Vele$. ald. zkusili v. zkušenie zkusnost 1. = experiencia 1105 zkusnost (rým prázdnost) AC. zkušenie nt. — temptacio 1473 zkussenie (A : G — experimentum) (rým utěše- nie) ald. zla? f. — colia 1339 zla (hontext kalostud melan, colia zla: možno ovšem cisti též kalostud melancolia a pak by zla nemčlo lat. ekvivalentu). zlá v. zlý a zla zláč v. ozláč
Strana 521
zlimanec — zlodej zlámanec m. — contractus 1196 zlama- necz ADB (75m kućeravec) — Veleż. ażd.; nejspíše biblického piwodu, z mammo- trektu. -zlat v. v&ezlat zlatavek v. zlat(ohlyávek -ilatec. v. pozlatec -zLítek v. pozlátek zlaté pěny v. zlatopénky zlaten. m. — [lorenus 2055 Zlaten (kontex/ zlaten, byzant, cdl) — nejspíše z jiho- slovanstiny. zlatennicé f. — auriceps 581 zlatennyczye (B : A zlatenycze; rYimi viétenicé) ,,ver- mes“ — Boh. 216 zlatonycze aurificeps - Nn 70Yb zlatenijeze. — ictericia v. žlútenicé zlaticé f. — aurela 2049 zlaticze A) (rym stiiebrnicé) ad, = zlatá číše sté. bible (CCM, 1864, 297). zlatík m. - crisopassus (= ZOVOÏTTQUOOG) zlatik (AB; A zlatike — zlatik cst) lapis". zlatiken v. zlatík -zlitka v. pozlátka - "latnéc v. ozlatnéc -zlatnik v. pozlatnik zlatník m. aurifaber 2602 ZJatnyk Boh. 879 atd., i nc. zlato nt. — aurum 90 zlato = Roh. 153 atd.; v Bol. 8950 aurum zlato připsáno opisovacem. zlatohlav m. — purpura 1861 zlatohlaw AB (rým hav) = Boh. 551 = Veles. ald.; lóż novoć. phizaria 844 zlatoblaw AB (rým vratoslav), ,, herba ignota'' == Rstl. Drk. 180" (narcissus) Rstl. B 147% (narcissus) — Slov. 3 6 (affodillus) atd.; častěji: však v rostl. zlatohlávek, pol. zlotog!owiec. zlat.ohl'»ávek m. = auricepa 270 zla- tawek (A: zlatohlawek B, slatowegk Trial.) (rým vijehlávek) ,,volatilia cam- pestria’ = Fysiol. 159 zlatohlavek (‘vel auriceps’) = Nn 64% zlatohlawek (RVodń. 48Vb jenom Aurificeps golt- | vogl); „ptáček se žlutou chocholkou, Goldfink, pyrhula“ ws. Bydž. Jg.; nyní regulus cristatus K7. Klare! svym zpu- sobem zkrátil, jak ukázal Prustk, Věstník 1893, 1, o. złatopeń <. zlatopěnky zlatyczye (B: | 521 zlatopénky pl. f. = auricalcon (= auri- chaleum Goldbronze Georges) 2627 zlatopienki — Boh. 895 zlate pyeny = zlatopčnka GI. V.! - zlatopen Veles. (omylem). Zlatoustec m. = crisostomus (= Yx0vo0ó- OTOLOG» 311 zlatovstecz (B : A zlato- wstecz) (vým vzatec) ,,monstrosi homi- nes" — onini se patrně sv. Jan Zlato ústý. złatoven v. zlatovln zlatovln m. = aurcllus 412 zlatowln (rým mln) „piscis“, možno, že bylo pů- vodné zlatoven a Ze rym mln mčl též znění jiné; ale nyní těžko rozhodnouti. zlatoviček v. zlatovolček zlatovoléek m. = auributalmus 313 zlato- wolczek (B:A zlatowlezek) ,,mon- strosi homines''; srovn. butalmus vol- ček v. /. zlatowstecz v. zlatoüstec zlentaé m. — ceruleus (text ceraleus omy- leni lisku) 438 zlentacz AB (rým po: kíintac) ,.clauda monstra". zliduk m. : nutidus 1316 zliduk (idzvy částí těla; kontext uvula křen, nutidus zliduk, příklov epiglotus). zliha í. — gans 740 zliha „de semine“ (kontext hranice, zJiha, strniště). zlik m. = echous 2239 zlik (kontext ohñât pirous, zofel eous. zlik echous). złina f. succina 153 zlina AB ,lapis'". Jem. dodává ,.cf. slin, slina; ant. z — s“. zlinek m. - exuvium 1863 zlinek AB (rým Siblink) ,,restes''; kontext tkanice, rukavice, zlinek, onuce; — Vele&. a/d.; jinak v$ak spolium serpentis hadowij zlijnek Rstl. D. 94*b, vezmi hadovy zlínek, ješto z něho had vyleze Jádro *kp. Jg. (= vhp. lék. JHrad. 179"), „spolium serpentis žlynek“ Lact. (Jg. správně opravil s. v. žlynek) atd. (Zty : náleží: k linati.> zlo nt. — malum 176 zlo. Srovn. zly. zloba í. — malignitas 1490 zloba a/d. złóbeć m. — bachans 1143 zlobcze = Mam, A 17" (bochans omylem). -zlobilář v. nazlobitár zlobivy adj. malignus Astron. 256 zlobiwy ald. zloděj m. = fur 1116 7^9 ald. zlodyey — Boh.
zlimanec — zlodej zlámanec m. — contractus 1196 zlama- necz ADB (75m kućeravec) — Veleż. ażd.; nejspíše biblického piwodu, z mammo- trektu. -zlat v. v&ezlat zlatavek v. zlat(ohlyávek -ilatec. v. pozlatec -zLítek v. pozlátek zlaté pěny v. zlatopénky zlaten. m. — [lorenus 2055 Zlaten (kontex/ zlaten, byzant, cdl) — nejspíše z jiho- slovanstiny. zlatennicé f. — auriceps 581 zlatennyczye (B : A zlatenycze; rYimi viétenicé) ,,ver- mes“ — Boh. 216 zlatonycze aurificeps - Nn 70Yb zlatenijeze. — ictericia v. žlútenicé zlaticé f. — aurela 2049 zlaticze A) (rym stiiebrnicé) ad, = zlatá číše sté. bible (CCM, 1864, 297). zlatík m. - crisopassus (= ZOVOÏTTQUOOG) zlatik (AB; A zlatike — zlatik cst) lapis". zlatiken v. zlatík -zlitka v. pozlátka - "latnéc v. ozlatnéc -zlatnik v. pozlatnik zlatník m. aurifaber 2602 ZJatnyk Boh. 879 atd., i nc. zlato nt. — aurum 90 zlato = Roh. 153 atd.; v Bol. 8950 aurum zlato připsáno opisovacem. zlatohlav m. — purpura 1861 zlatohlaw AB (rým hav) = Boh. 551 = Veles. ald.; lóż novoć. phizaria 844 zlatoblaw AB (rým vratoslav), ,, herba ignota'' == Rstl. Drk. 180" (narcissus) Rstl. B 147% (narcissus) — Slov. 3 6 (affodillus) atd.; častěji: však v rostl. zlatohlávek, pol. zlotog!owiec. zlat.ohl'»ávek m. = auricepa 270 zla- tawek (A: zlatohlawek B, slatowegk Trial.) (rým vijehlávek) ,,volatilia cam- pestria’ = Fysiol. 159 zlatohlavek (‘vel auriceps’) = Nn 64% zlatohlawek (RVodń. 48Vb jenom Aurificeps golt- | vogl); „ptáček se žlutou chocholkou, Goldfink, pyrhula“ ws. Bydž. Jg.; nyní regulus cristatus K7. Klare! svym zpu- sobem zkrátil, jak ukázal Prustk, Věstník 1893, 1, o. złatopeń <. zlatopěnky zlatyczye (B: | 521 zlatopénky pl. f. = auricalcon (= auri- chaleum Goldbronze Georges) 2627 zlatopienki — Boh. 895 zlate pyeny = zlatopčnka GI. V.! - zlatopen Veles. (omylem). Zlatoustec m. = crisostomus (= Yx0vo0ó- OTOLOG» 311 zlatovstecz (B : A zlato- wstecz) (vým vzatec) ,,monstrosi homi- nes" — onini se patrně sv. Jan Zlato ústý. złatoven v. zlatovln zlatovln m. = aurcllus 412 zlatowln (rým mln) „piscis“, možno, že bylo pů- vodné zlatoven a Ze rym mln mčl též znění jiné; ale nyní těžko rozhodnouti. zlatoviček v. zlatovolček zlatovoléek m. = auributalmus 313 zlato- wolczek (B:A zlatowlezek) ,,mon- strosi homines''; srovn. butalmus vol- ček v. /. zlatowstecz v. zlatoüstec zlentaé m. — ceruleus (text ceraleus omy- leni lisku) 438 zlentacz AB (rým po: kíintac) ,.clauda monstra". zliduk m. : nutidus 1316 zliduk (idzvy částí těla; kontext uvula křen, nutidus zliduk, příklov epiglotus). zliha í. — gans 740 zliha „de semine“ (kontext hranice, zJiha, strniště). zlik m. = echous 2239 zlik (kontext ohñât pirous, zofel eous. zlik echous). złina f. succina 153 zlina AB ,lapis'". Jem. dodává ,.cf. slin, slina; ant. z — s“. zlinek m. - exuvium 1863 zlinek AB (rým Siblink) ,,restes''; kontext tkanice, rukavice, zlinek, onuce; — Vele&. a/d.; jinak v$ak spolium serpentis hadowij zlijnek Rstl. D. 94*b, vezmi hadovy zlínek, ješto z něho had vyleze Jádro *kp. Jg. (= vhp. lék. JHrad. 179"), „spolium serpentis žlynek“ Lact. (Jg. správně opravil s. v. žlynek) atd. (Zty : náleží: k linati.> zlo nt. — malum 176 zlo. Srovn. zly. zloba í. — malignitas 1490 zloba a/d. złóbeć m. — bachans 1143 zlobcze = Mam, A 17" (bochans omylem). -zlobilář v. nazlobitár zlobivy adj. malignus Astron. 256 zlobiwy ald. zloděj m. = fur 1116 7^9 ald. zlodyey — Boh.
Strana 522
522 zloch m. = nequam 1162 zloch; podobni v XIX. stol. nově utvořili (zloch — zly člověk) Čelakovský Jg., Sušil Kt. (Zvý: doloženo též slc.: Čitamie štud. mlád X, 96.) złokna f. : cubina 1331 zlokna („de membris''); nejspiśe nerv nebo sval v lokti; spojováno lok-et cub-itus; kon- lext stehnice, zlokna, hýždice, lýtko- na.. -zlost v. ozlost zlost f. — malicia 1439 zlost (rým póst) Vokab. 429 — Mam. U 85*b aid. zlostir (-yr?) m. = calopardiolus 452 zlostir; koniext zidrach, zlostir, koni- star „clauda monstra". (zlosyn m. — nequam Fysiol. 694 zlosyn ald.; srovn. ,,concorditer nequam boe- mice dicitur zlosyn quasi zlosti syn, quia verc filius est iniquitatis et nia- licie‘“ Hus, Bell. ház. klem. 9'a. (Zty: svovn. vypovéd Karla lV., zazna- nuenanow y arch. tfeb. H. 32, podle excevpt Sedláčkových, takto: „když měšťan neb sedlák pojme kurvu a má sní syny, ti jsú zlosynové'“.> Zloskrv? (mezi jmény národu Litvéné, Zloskrv, Pruše, Srběnín..). Svovn. dozlo&krv. zlov? :-: nar 358 zlow AB (kontext výmol, | zlov, nákel, plavacka). zlucza v. zruča zlukra? f. = cerula 569 zlukra ,,serpens‘‘ (Zlukra?). zlüséka? = cento 1857 zlussezka (A : B slusska; rým różka) ,vestis''; koutext sukně, zluščka, vzvlek, šatr, hadry. zly adj. — Sg. Nt. m. malus 1171 zli aid. Sg. Nt. mala 1433 zla atd. Svovn. zla, zlo, zlodej a zlosyn. zmámenie v. żimanie „manie v. žímanie zmazek m. = inda 2666 zmazek : - Veleś.; Lact. — lues Je. zmek m. — Belial 59 zmek ABC — Boh. 23 (zmek ver. smek) — Nn 67'a atd. zmelt m. — adromandra 133 zmelt (A : B zenelt proti metri) , lapis''. (Zły: srovn. smalt, fre. émail.» {zmënënie nt. = (verba) inconsequentis “coniugacionis) Vokab. 92 neposti- havého zmyenyenye (P4. asi sménc- nie?) „de gremmatica"'; neumelć. Euera (Enera?) 949 zlosskrw | zloch — zmrazek. zmenie nt.? = repercio 1471 zmenye (rym quesicio hledánic). (Cty: srovn. Suśil, Pis. 739 ,chlév (v jeslickách), do něhož dávají změní t. štěpový mech.) zmwiłnisłvo v. zmónstvo změnili v. změněnie změňovánie v. směněvánie [zmén(i)stvo nt. 456 v. ménénie. campsorja zar. Vohab. [zmérena f. — dimensio Vokab. 304 zmyc- rozcoa (omyleny vers žádá 2 vo) „de pbisica““. (změřenie nt. — metrum Vokab. 159 zmycrzenye ,,de rethorica" aid. -: mensura Vokab. 244 zmycrzenyc „de geometriu“ atd. změřiti v. změřenie zmérozena v. zméfena zmie- v. zmč- zmilelik v. zmilik zmilik rn. — prophilos (A: B prefilos, szQówrAoc) 153 zmilik (A : B smylyk; rým uhlík) „lapis“ — nejspise klarc- lousky kväceno z biblického zmilelik. zmisila v. znusila zmhlost v. zmlklost zmlklost f. raucitas 1373 zmlklost (A : B zmklost; rým bláznost; dvoj- slabičné —|.!.) = Lact. (raucedo) Jg. ald.; střídání zmlk-: zmk- - na pi. proti zmlklosti hrdla Jddr. rkp. Jg. ( proti zmklosti hrdla rkp. JHrad. 85%) atp. zmodránie nt. = livor 1675 zmodranye AB = Boh. 468 = Nn 67’ = Wiesb. $15 — RVodn. 25' — Veleś. aid. Ve Wiesb. 174 zmodranina lauor omylem a měnou. zmodranima v. zmodränie zmodrati v. zmodránie amolc (-é?)? — mola 1708 zmolcz (A: B zolecz, proti melru a rýmu, rým schrlost), tvořeno patrně podle zvuku lat. mol-a. Srovn. mor. zmolek — cumel Jg. zmofenie nt. = cresis 1364 zmozenie AB (patrni misto zmotenie omylem; rým vztrZżenie) — Boh. 495 (var. zwor- zenye omylem) — Wies. 544 (zmozenie omylem) atd. zmofili v. zmofenie zmoZenie v. zmořenie zmrazek m. — uter 2142 Zmrazck AB = Velcs. Mam. A 36" atd. Jinak zmrzlà hrouda, bláto. Hofice, Kl.
522 zloch m. = nequam 1162 zloch; podobni v XIX. stol. nově utvořili (zloch — zly člověk) Čelakovský Jg., Sušil Kt. (Zvý: doloženo též slc.: Čitamie štud. mlád X, 96.) złokna f. : cubina 1331 zlokna („de membris''); nejspiśe nerv nebo sval v lokti; spojováno lok-et cub-itus; kon- lext stehnice, zlokna, hýždice, lýtko- na.. -zlost v. ozlost zlost f. — malicia 1439 zlost (rým póst) Vokab. 429 — Mam. U 85*b aid. zlostir (-yr?) m. = calopardiolus 452 zlostir; koniext zidrach, zlostir, koni- star „clauda monstra". (zlosyn m. — nequam Fysiol. 694 zlosyn ald.; srovn. ,,concorditer nequam boe- mice dicitur zlosyn quasi zlosti syn, quia verc filius est iniquitatis et nia- licie‘“ Hus, Bell. ház. klem. 9'a. (Zty: svovn. vypovéd Karla lV., zazna- nuenanow y arch. tfeb. H. 32, podle excevpt Sedláčkových, takto: „když měšťan neb sedlák pojme kurvu a má sní syny, ti jsú zlosynové'“.> Zloskrv? (mezi jmény národu Litvéné, Zloskrv, Pruše, Srběnín..). Svovn. dozlo&krv. zlov? :-: nar 358 zlow AB (kontext výmol, | zlov, nákel, plavacka). zlucza v. zruča zlukra? f. = cerula 569 zlukra ,,serpens‘‘ (Zlukra?). zlüséka? = cento 1857 zlussezka (A : B slusska; rým różka) ,vestis''; koutext sukně, zluščka, vzvlek, šatr, hadry. zly adj. — Sg. Nt. m. malus 1171 zli aid. Sg. Nt. mala 1433 zla atd. Svovn. zla, zlo, zlodej a zlosyn. zmámenie v. żimanie „manie v. žímanie zmazek m. = inda 2666 zmazek : - Veleś.; Lact. — lues Je. zmek m. — Belial 59 zmek ABC — Boh. 23 (zmek ver. smek) — Nn 67'a atd. zmelt m. — adromandra 133 zmelt (A : B zenelt proti metri) , lapis''. (Zły: srovn. smalt, fre. émail.» {zmënënie nt. = (verba) inconsequentis “coniugacionis) Vokab. 92 neposti- havého zmyenyenye (P4. asi sménc- nie?) „de gremmatica"'; neumelć. Euera (Enera?) 949 zlosskrw | zloch — zmrazek. zmenie nt.? = repercio 1471 zmenye (rym quesicio hledánic). (Cty: srovn. Suśil, Pis. 739 ,chlév (v jeslickách), do něhož dávají změní t. štěpový mech.) zmwiłnisłvo v. zmónstvo změnili v. změněnie změňovánie v. směněvánie [zmén(i)stvo nt. 456 v. ménénie. campsorja zar. Vohab. [zmérena f. — dimensio Vokab. 304 zmyc- rozcoa (omyleny vers žádá 2 vo) „de pbisica““. (změřenie nt. — metrum Vokab. 159 zmycrzenye ,,de rethorica" aid. -: mensura Vokab. 244 zmycrzenyc „de geometriu“ atd. změřiti v. změřenie zmérozena v. zméfena zmie- v. zmč- zmilelik v. zmilik zmilik rn. — prophilos (A: B prefilos, szQówrAoc) 153 zmilik (A : B smylyk; rým uhlík) „lapis“ — nejspise klarc- lousky kväceno z biblického zmilelik. zmisila v. znusila zmhlost v. zmlklost zmlklost f. raucitas 1373 zmlklost (A : B zmklost; rým bláznost; dvoj- slabičné —|.!.) = Lact. (raucedo) Jg. ald.; střídání zmlk-: zmk- - na pi. proti zmlklosti hrdla Jddr. rkp. Jg. ( proti zmklosti hrdla rkp. JHrad. 85%) atp. zmodránie nt. = livor 1675 zmodranye AB = Boh. 468 = Nn 67’ = Wiesb. $15 — RVodn. 25' — Veleś. aid. Ve Wiesb. 174 zmodranina lauor omylem a měnou. zmodranima v. zmodränie zmodrati v. zmodránie amolc (-é?)? — mola 1708 zmolcz (A: B zolecz, proti melru a rýmu, rým schrlost), tvořeno patrně podle zvuku lat. mol-a. Srovn. mor. zmolek — cumel Jg. zmofenie nt. = cresis 1364 zmozenie AB (patrni misto zmotenie omylem; rým vztrZżenie) — Boh. 495 (var. zwor- zenye omylem) — Wies. 544 (zmozenie omylem) atd. zmofili v. zmofenie zmoZenie v. zmořenie zmrazek m. — uter 2142 Zmrazck AB = Velcs. Mam. A 36" atd. Jinak zmrzlà hrouda, bláto. Hofice, Kl.
Strana 523
zmrk — znuzilá. zmrk m. — amphiteatrum 2317 zmrk — nejasné. Zmuéendl m. — Passionale 2349 zmucze- nal (M: B ssmuczenal); kontaminace českého zmučen- s lal. -ale. -alis. zmuëenie nt. — tormentum 1596 zmucze- nie (AB; /exž znaczeníe omylem tisku; vým rozmnozenie) afd. amuéili v. zmuéenie -zna- v. rodizna znabdiś v. snabdis znaczenie v. zmučenie snace nt.? - neomon 547 znaczie ,,de bestiis" (neomon palrnë spojováno s gnomon); neumélé. snaéenie v. zmučenie značn- v. vznačn- znáhoda f. — orlogiatoria 1644 zna- hoda; lvoreni meumèlé, patrné znâ-ti a hodina). znak m. — nota 1617 znac (: ale 1358 nota znamek!). — titulus 2459 znak. Zamniklo; nově slovo utvořil v Zlvac. Ydji Jungmann. (Zty: znak asi dial. mor., sloven ; znacit zcela běžné na Slovensku. > znakovaná v. vznakovaná známa v. příroznáma známek m. — nota 1358 znamek; umělé. (Zty: pfejal Komestov stv. 293, 17; 200"; 201" b; Kt. V, 881.» znamendt v. naznamenać znamenaënd v. znamenitivé [znamenanie nt. = significacio Vokab. 115 znamenanye (var. znamenawanye) „de grammatica" atd. znamenali v. znamenánie [znamenávané adj. part. = significati- vum Vokab. 105 znamenawane (var. znamenavanye) ,,de grammatica". (2namenávanie — significacio v. zname- nánie — significativum v. znamenávané znamendvali v. znamenävan(i)é [znamenie nt. — signum Boh. 955 zna- menye = Vokab. 192 ald. Klarel za lo znánie. [znamenitivá pl. nt. — (pronomina) sig- nificativa Vokab. 76 znamenytywa (var. znamenaczna) ,,de grammatica". známina f. — notoria 1626 znamina AB (vým vtipovnera): Vokab. znamotna. znamodrot v znamokrot 523 (známohlas m. = nota Vokab. 228 zna- mohlas ,,dc musica’ — Klaret za to znak. (znamokrot m. — zodyacus Vokab. 277 znamodrot „dc astronomia"; podle okrota sphaera nejspise misto znamo- krot omylem; sroun. rovnokrot atp. V vkp. lék. Cerr. znamokrot zodiacus (Dobr. Gesch. 1818, 288); o vhp. léh. hiłzd. Neub. znamokrota id., Rozbor I. 194; zamokrot mi 12 zvěřocestí Ms. Secrete Broż. (Jg. V, 503b s. v). „Vox ista, ut zamokrot (utra genuina sit, incertum)), ab antiquis non pro- spere tentata, adeoque vitanda est'' Jg. V, 726 b; v*klad v Cel. Dod 63 b. (Zty: v Komest. 187 znamokrok.» známost f. noticia 1393 znamost ald. známota v. známotna zndmold(é)sluo v. znamotarstvo známoták m. — notarius 1084 znamotak (rym némésték). znämolérstvo nt. = notatoria 1643 zna- motarzstvo (A : B znamotastvo (rym rezstvo). Snad m. známotáčstvo ? [známotna t. — notoria Vokab. 355 zna- motna = Anon. 5a znamota; za ło Klaret znamina. -i4ámie v. rozeznanie signum 305 znanye (jistě místo znamenie pro melrum v). zndłi v. znanie -znavé v. rodiznavé Znéna f. — Stix 360 znyena AB (I. leka Styx). znina f. = conspera 2513 znyna (rým hrabanina): kontext (při názvech mly- náfskych) hrabanina, prach, znina (m. zuona, mě. zůna?). znánie nt. znój m. — cauma |81 znoy (BL: A znuoy); v mammotr. == calor, acstus; == fornix v. zvoj. znoś? = stellifiga 399 znoss (rym zvlnoś) ,,Vermis““. znovie nt. = dria 631 znovie (rym kréo- vie); konlext mázdrka, svlàéka, kréovic, bakule, znovie, vrchovièie, metla. znusila v. znuzilé znü$? = caurarius 1330 znuss (rym sse- dug); mezi ,,membra’’; konlext zvedna, znuś, sseduś, kolenik.. znuzilá? — enixa 1778 znusila (A.B
zmrk — znuzilá. zmrk m. — amphiteatrum 2317 zmrk — nejasné. Zmuéendl m. — Passionale 2349 zmucze- nal (M: B ssmuczenal); kontaminace českého zmučen- s lal. -ale. -alis. zmuëenie nt. — tormentum 1596 zmucze- nie (AB; /exž znaczeníe omylem tisku; vým rozmnozenie) afd. amuéili v. zmuéenie -zna- v. rodizna znabdiś v. snabdis znaczenie v. zmučenie snace nt.? - neomon 547 znaczie ,,de bestiis" (neomon palrnë spojováno s gnomon); neumélé. snaéenie v. zmučenie značn- v. vznačn- znáhoda f. — orlogiatoria 1644 zna- hoda; lvoreni meumèlé, patrné znâ-ti a hodina). znak m. — nota 1617 znac (: ale 1358 nota znamek!). — titulus 2459 znak. Zamniklo; nově slovo utvořil v Zlvac. Ydji Jungmann. (Zty: znak asi dial. mor., sloven ; znacit zcela běžné na Slovensku. > znakovaná v. vznakovaná známa v. příroznáma známek m. — nota 1358 znamek; umělé. (Zty: pfejal Komestov stv. 293, 17; 200"; 201" b; Kt. V, 881.» znamendt v. naznamenać znamenaënd v. znamenitivé [znamenanie nt. = significacio Vokab. 115 znamenanye (var. znamenawanye) „de grammatica" atd. znamenali v. znamenánie [znamenávané adj. part. = significati- vum Vokab. 105 znamenawane (var. znamenavanye) ,,de grammatica". (2namenávanie — significacio v. zname- nánie — significativum v. znamenávané znamendvali v. znamenävan(i)é [znamenie nt. — signum Boh. 955 zna- menye = Vokab. 192 ald. Klarel za lo znánie. [znamenitivá pl. nt. — (pronomina) sig- nificativa Vokab. 76 znamenytywa (var. znamenaczna) ,,de grammatica". známina f. — notoria 1626 znamina AB (vým vtipovnera): Vokab. znamotna. znamodrot v znamokrot 523 (známohlas m. = nota Vokab. 228 zna- mohlas ,,dc musica’ — Klaret za to znak. (znamokrot m. — zodyacus Vokab. 277 znamodrot „dc astronomia"; podle okrota sphaera nejspise misto znamo- krot omylem; sroun. rovnokrot atp. V vkp. lék. Cerr. znamokrot zodiacus (Dobr. Gesch. 1818, 288); o vhp. léh. hiłzd. Neub. znamokrota id., Rozbor I. 194; zamokrot mi 12 zvěřocestí Ms. Secrete Broż. (Jg. V, 503b s. v). „Vox ista, ut zamokrot (utra genuina sit, incertum)), ab antiquis non pro- spere tentata, adeoque vitanda est'' Jg. V, 726 b; v*klad v Cel. Dod 63 b. (Zty: v Komest. 187 znamokrok.» známost f. noticia 1393 znamost ald. známota v. známotna zndmold(é)sluo v. znamotarstvo známoták m. — notarius 1084 znamotak (rym némésték). znämolérstvo nt. = notatoria 1643 zna- motarzstvo (A : B znamotastvo (rym rezstvo). Snad m. známotáčstvo ? [známotna t. — notoria Vokab. 355 zna- motna = Anon. 5a znamota; za ło Klaret znamina. -i4ámie v. rozeznanie signum 305 znanye (jistě místo znamenie pro melrum v). zndłi v. znanie -znavé v. rodiznavé Znéna f. — Stix 360 znyena AB (I. leka Styx). znina f. = conspera 2513 znyna (rým hrabanina): kontext (při názvech mly- náfskych) hrabanina, prach, znina (m. zuona, mě. zůna?). znánie nt. znój m. — cauma |81 znoy (BL: A znuoy); v mammotr. == calor, acstus; == fornix v. zvoj. znoś? = stellifiga 399 znoss (rym zvlnoś) ,,Vermis““. znovie nt. = dria 631 znovie (rym kréo- vie); konlext mázdrka, svlàéka, kréovic, bakule, znovie, vrchovièie, metla. znusila v. znuzilé znü$? = caurarius 1330 znuss (rym sse- dug); mezi ,,membra’’; konlext zvedna, znuś, sseduś, kolenik.. znuzilá? — enixa 1778 znusila (A.B
Strana 524
521 zobánie zmisyla) (rym omladild); mini sa patrně rodicka. zobánie nt. — voramen 1390 zobanie (rým jhranic) AB: Wiesb. 1396 a!d. [zoibaka 1. — ventosa 2657 zobanka (mání se baňka lazebnická) = brnka Vele&. (místo banka omylem) = banka krewna Wiesb. 1387 al. Znění zo- banka patrně nějakým omylem. <obati v. zobánie | excommunicatus 944 | zobcovón m. = zobczovan. zobra? — malus 2591 zobra (kontext los- komina, zobra, krábka, podhlodek, | tuna, olejna). zoha? — pirolus 546 zoha „bestia; kon- lext zdrużec, dobranik, zoha, plaślir, klepnác. zohniëér : - piromancia Vokab. 365 Zoh- nyczar ,.de medicina": K/aret ohnicara; „nad ledy im. ohničár? zolec v. zmolc -:0na. v. horkozona zóna v. znina | zopałen m. — pulpitus 2369 zopaczen | (rým sviecen) (A : B zapoczen); Jg. | zapoten, KI. ile zopáčeň. | ozor | 20K V. óré f. — aurora 163 zorzie (vým zářč; | A:B zuorzie, madepsáno zarzie) Joh. 41 (var. zarzy) — Wiesb. 27 | (zarzie) — Mam. A 31" (zarze) — T.act. C | LVYb (zarze) ald. Zořek m. — Evus 2239 zorzek zorzyek); kontexl ohüât, zorek, Vitv oychodni. Srovn. zoïël. Zoïël m.. Eous 186 zozrzel (A : BFG | zorzel správně), vitr wychodni (i) (poc): | srvn. zotek. Ve Vohab. za lo dunoviet, (A:B zlik. viz tolo. zofélát m. echites 137 zorzyclacz (B: zorzelacz A) ,lapis'", vozumól petruë colites & eos -: zořč. -zorovali v. pozorovati zóstalý adi. z part. : superstes 2242 zo- staly (B : A Zuostali) = Veles. zuosta- tek (omylem) ald. zósłatek v. zóstaly zóslati o. zóstaly zosvëd. {.? — publicamen 2275 zosvied (rym odpověd); asi zkráceno m. zosvěd- | zozrzel v. zoyél | zpary | Genie? zpára -. zpo1lpierka. zpáře? — monstria 2682 zparze; mezi názvy loveckymi: poméé, prilnutie, lep, zpáte, osídlo, klev, pruhlo — tedy něco z pláčnictví; vým přilnutie. zpäry pl. f. = pedor 1303 z nohou) = VeleS. ald. zpénák m. = spumosus 1247 Srovn. Spéna. zpérek m. = unxa (A : Bruza) 2768 zpye- rek (B: A zperek) ; komntext druZina, motovüz, zperek; né. zpirek, spcrek. zpév m.: canor 1903 zpvew afd. Srovn. protizpév. zpěva v. prozpéva, sezpéva zpari (puch zpienak. zpérácek m. — cantor 1495 Zpievaczek ald. Asi pro metrum, jinah slé. zpévák. zpévák m. — cantor Boh. 936 zpyewak (var. spyewak) ad. Klarvet pvo metrum zpéváCek. -zpłole v. pozpévle [zpévohlas m. =: prosodia Vokab. 148 spyewohlas —- meumile tvořeno. „de srammatica''. zpévonan m. — musicus 1090 Zpicvonan; meumělé; zaniklo. zpievanie nt. = cantacio 1104 zpyevunie (rym potizanie) ald. (cantusy Vokab. 220 spyewanyc „de musica" (lat. ekvivalent v textu schazl). ’ Sładkć Zpicvanie Melpomenc Vokab. 368 sJadkć spvewanye (p? vypoćlu M us). zpicvali v. zpievanie zpichać m. — punctoria 2678 zpichacz (rým ponukač) — při názvech písařských. zpisten v. zpištěn zpistén m. — situlus (A : B spitulus) 552 zpisten (A: B spysen) ,serpentcs'"': snad spojováno situlus se sibilare a při- klončno ke vzpištěti. zplasánie v. zplazenie zplazenie nt. — cassacio 1598 zplazeníc ABD (rym zpósobenic): Veles. md zpla- sanie, coZ vzhledem k stć. zplasati = ztrhati a/p. se zdá vshuthu emendact. zpoddny v. zpodni zpodek m. — yma 1514 zpodck AB ala. zpodierki v. zpodpérka ‘Zpodni adj. — regularis Vokab. 276 zpod- dny „de astronomia”. zpodpierka f. — columen 1973 zpodpyer- ka (B: A zpodierka omyłem); kontexi pozda, éclesen, zpodpierka, pćócka, écien.
521 zobánie zmisyla) (rym omladild); mini sa patrně rodicka. zobánie nt. — voramen 1390 zobanie (rým jhranic) AB: Wiesb. 1396 a!d. [zoibaka 1. — ventosa 2657 zobanka (mání se baňka lazebnická) = brnka Vele&. (místo banka omylem) = banka krewna Wiesb. 1387 al. Znění zo- banka patrně nějakým omylem. <obati v. zobánie | excommunicatus 944 | zobcovón m. = zobczovan. zobra? — malus 2591 zobra (kontext los- komina, zobra, krábka, podhlodek, | tuna, olejna). zoha? — pirolus 546 zoha „bestia; kon- lext zdrużec, dobranik, zoha, plaślir, klepnác. zohniëér : - piromancia Vokab. 365 Zoh- nyczar ,.de medicina": K/aret ohnicara; „nad ledy im. ohničár? zolec v. zmolc -:0na. v. horkozona zóna v. znina | zopałen m. — pulpitus 2369 zopaczen | (rým sviecen) (A : B zapoczen); Jg. | zapoten, KI. ile zopáčeň. | ozor | 20K V. óré f. — aurora 163 zorzie (vým zářč; | A:B zuorzie, madepsáno zarzie) Joh. 41 (var. zarzy) — Wiesb. 27 | (zarzie) — Mam. A 31" (zarze) — T.act. C | LVYb (zarze) ald. Zořek m. — Evus 2239 zorzek zorzyek); kontexl ohüât, zorek, Vitv oychodni. Srovn. zoïël. Zoïël m.. Eous 186 zozrzel (A : BFG | zorzel správně), vitr wychodni (i) (poc): | srvn. zotek. Ve Vohab. za lo dunoviet, (A:B zlik. viz tolo. zofélát m. echites 137 zorzyclacz (B: zorzelacz A) ,lapis'", vozumól petruë colites & eos -: zořč. -zorovali v. pozorovati zóstalý adi. z part. : superstes 2242 zo- staly (B : A Zuostali) = Veles. zuosta- tek (omylem) ald. zósłatek v. zóstaly zóslati o. zóstaly zosvëd. {.? — publicamen 2275 zosvied (rym odpověd); asi zkráceno m. zosvěd- | zozrzel v. zoyél | zpary | Genie? zpára -. zpo1lpierka. zpáře? — monstria 2682 zparze; mezi názvy loveckymi: poméé, prilnutie, lep, zpáte, osídlo, klev, pruhlo — tedy něco z pláčnictví; vým přilnutie. zpäry pl. f. = pedor 1303 z nohou) = VeleS. ald. zpénák m. = spumosus 1247 Srovn. Spéna. zpérek m. = unxa (A : Bruza) 2768 zpye- rek (B: A zperek) ; komntext druZina, motovüz, zperek; né. zpirek, spcrek. zpév m.: canor 1903 zpvew afd. Srovn. protizpév. zpěva v. prozpéva, sezpéva zpari (puch zpienak. zpérácek m. — cantor 1495 Zpievaczek ald. Asi pro metrum, jinah slé. zpévák. zpévák m. — cantor Boh. 936 zpyewak (var. spyewak) ad. Klarvet pvo metrum zpéváCek. -zpłole v. pozpévle [zpévohlas m. =: prosodia Vokab. 148 spyewohlas —- meumile tvořeno. „de srammatica''. zpévonan m. — musicus 1090 Zpicvonan; meumělé; zaniklo. zpievanie nt. = cantacio 1104 zpyevunie (rym potizanie) ald. (cantusy Vokab. 220 spyewanyc „de musica" (lat. ekvivalent v textu schazl). ’ Sładkć Zpicvanie Melpomenc Vokab. 368 sJadkć spvewanye (p? vypoćlu M us). zpicvali v. zpievanie zpichać m. — punctoria 2678 zpichacz (rým ponukač) — při názvech písařských. zpisten v. zpištěn zpistén m. — situlus (A : B spitulus) 552 zpisten (A: B spysen) ,serpentcs'"': snad spojováno situlus se sibilare a při- klončno ke vzpištěti. zplasánie v. zplazenie zplazenie nt. — cassacio 1598 zplazeníc ABD (rym zpósobenic): Veles. md zpla- sanie, coZ vzhledem k stć. zplasati = ztrhati a/p. se zdá vshuthu emendact. zpoddny v. zpodni zpodek m. — yma 1514 zpodck AB ala. zpodierki v. zpodpérka ‘Zpodni adj. — regularis Vokab. 276 zpod- dny „de astronomia”. zpodpierka f. — columen 1973 zpodpyer- ka (B: A zpodierka omyłem); kontexi pozda, éclesen, zpodpierka, pćócka, écien.
Strana 525
zpora — zrcadlo. zpora 1. = thismus 2447 zpora křest, křtina, zpora.. zporlik m.= anabula 542 zporlik) (A: B sporlik) (rým bodlík) „de bestiis“; kontext bodlík, okrlík, zporlík, očilupáč. (Menčík chismus) ,ecclesiastica/'; kontext zpósob v. zpósoba zpôsoba f. — figura 38 zposoba ACG — Boh. 18 — Wiesb. 2 — spossoba Vokab. 39 ,,de grammatica" — zpuosob Lact. 1 V"b aid.; né. způsob. = disposicio Vokab. 209 sposoba. (ale metrum Zádá sposob); lo Klaret zpósobenie. Al Srovn. zpuoba. zpósobenie nt. — disposicio 1598 zposo- beníe (rým zplazenic) ald. — conformitas Vokab. 152 spossobenyc (var. sposobye) ,,de grammatica". — modus Vokab. 202 sposobenye , dc loyca“. zpósobié m. — dispositor 1070 zposobicz AC (rým ztedic) — sposobicz Vele$. atd. zpósobili v. zpósobenie zpovéd m. — confessio 2543 zpovied (rym odpustek) = Boh. 724 : - Wiesb. 903 aid. zpovědlník m. — confessor 1035 zpovic- dlnyk (rým mučedlník) atd., srovn. na př. sv. Felice spowedlnyku ŽPod. ka- lend. zpratek m. — fetus 489 zpratek AB — Nu 70Yb = Veleśs. atd.; /g.spratek, us. obecně. zpráva f. = regimen 1093 zprava AC atd. spraealel v. zpravitel rector 1063 zprawcze atd. — detractor 1122 zprawezye (BA G vtrhacz odchylkou) Exempl. 43 «Ż. zprawczye. zpravdna v. zprávna zpravenie nt. — advocamen 2277 zpra- venie AB (rým iččňovánie) atd. zpravitel m. — advocatus 2235 zprawy tel (B: A zpravatel omylem; rým za- prositel) ald. zprávcé m. Zprawcze, spravili v. zpravenie zprärna f. — ortodoxia 2473 zprawna (A : B zprawdna; rym piísadna); heslo mení jisto; bylo by možno klavetovsky čísti (Podle rýmu a rkp. B) též zpravdnu, ale též jako adj. zprávná <vicra?). 525 zprávný v. zprávna = detraccio (B ; A de- tractacio. proli metru a smyslu) 1527 zpravovanie A] (rm svdienie) atd. — regimen Vokab. 141 zprawowanye „de grammntica''. zpravovali v. zpravovánie zpromema v. proměn „promiena v. proměn zprzyepazye v. pYipasie zpronda f. lasuba 1321 zpronda (rý chïiepodna), ,,membra‘‘; kontext zřicn- ka, chřepodna, stěna, zpronda, hlav- nice (nějaká £ila, seal?. zpravovánie nt. zprúčilý v. zprvčilá "zprvčilá adj. — reciproca Vokab. 138 zprwoczyla ,,.cle grammatica": éfsti zprü- čilá snad méně podobné. zpuoba f — licencia 2264 zpuoba (Men- čík mavrhuje zpuoba. Trial. md odpos- czenij jiným překladem). Prustk, V US. 1893, I, 8 chee éisti zvuola. zpusta? — coga 1036 zpusta (A B spus- ta); honlex! mučedlník, pństennik, zpusta, prorok.. ;srovm. nf. rozpusta. zpustek m. -- bitta 625 zpustek ABC; kontext kv), 2pustek, práchen; ed. zracenie v. ztracenie zradcć m. — traditor 1007 zradcze (ym poprávcč) = Boh. 006 zradczye (ear. zradsve dial.) atd. zradiłi v. zrazenie -zřadlo v. ozřadlo zvádsě v. zrádce -zrak v. zázrak zrak m. — visus 1340 zrak ald. srakosvêt m. = illuminamenti 2458 zra- kosvict (rým vitézobét). zrałec m. — ans 83: zralecz AB; ,,herba““; kontext svlačec, žabí kopr, zralec, vlčí mák atd. sralili v. ztracenie zrazenie nt. — desidinm 1379 zrazeníc (rým povolenie) = Veles. atd.: à zra- ženie, zráZenie? — prodicio Vokab. 527 zrazenyc atd. zraiemie v. zxazenie zrcadlnik m. — spcculariator 2609 zrcza- dinile (rÿ» podkovnik) ad. zrcadlo nt. — speculem 1901 zrezadlo = Boh. 642 uld. -zřé v. skorozřě zřč- u. l. zfie- -z<řč v. ozřě
zpora — zrcadlo. zpora 1. = thismus 2447 zpora křest, křtina, zpora.. zporlik m.= anabula 542 zporlik) (A: B sporlik) (rým bodlík) „de bestiis“; kontext bodlík, okrlík, zporlík, očilupáč. (Menčík chismus) ,ecclesiastica/'; kontext zpósob v. zpósoba zpôsoba f. — figura 38 zposoba ACG — Boh. 18 — Wiesb. 2 — spossoba Vokab. 39 ,,de grammatica" — zpuosob Lact. 1 V"b aid.; né. způsob. = disposicio Vokab. 209 sposoba. (ale metrum Zádá sposob); lo Klaret zpósobenie. Al Srovn. zpuoba. zpósobenie nt. — disposicio 1598 zposo- beníe (rým zplazenic) ald. — conformitas Vokab. 152 spossobenyc (var. sposobye) ,,de grammatica". — modus Vokab. 202 sposobenye , dc loyca“. zpósobié m. — dispositor 1070 zposobicz AC (rým ztedic) — sposobicz Vele$. atd. zpósobili v. zpósobenie zpovéd m. — confessio 2543 zpovied (rym odpustek) = Boh. 724 : - Wiesb. 903 aid. zpovědlník m. — confessor 1035 zpovic- dlnyk (rým mučedlník) atd., srovn. na př. sv. Felice spowedlnyku ŽPod. ka- lend. zpratek m. — fetus 489 zpratek AB — Nu 70Yb = Veleśs. atd.; /g.spratek, us. obecně. zpráva f. = regimen 1093 zprava AC atd. spraealel v. zpravitel rector 1063 zprawcze atd. — detractor 1122 zprawezye (BA G vtrhacz odchylkou) Exempl. 43 «Ż. zprawczye. zpravdna v. zprávna zpravenie nt. — advocamen 2277 zpra- venie AB (rým iččňovánie) atd. zpravitel m. — advocatus 2235 zprawy tel (B: A zpravatel omylem; rým za- prositel) ald. zprávcé m. Zprawcze, spravili v. zpravenie zprärna f. — ortodoxia 2473 zprawna (A : B zprawdna; rym piísadna); heslo mení jisto; bylo by možno klavetovsky čísti (Podle rýmu a rkp. B) též zpravdnu, ale též jako adj. zprávná <vicra?). 525 zprávný v. zprávna = detraccio (B ; A de- tractacio. proli metru a smyslu) 1527 zpravovanie A] (rm svdienie) atd. — regimen Vokab. 141 zprawowanye „de grammntica''. zpravovali v. zpravovánie zpromema v. proměn „promiena v. proměn zprzyepazye v. pYipasie zpronda f. lasuba 1321 zpronda (rý chïiepodna), ,,membra‘‘; kontext zřicn- ka, chřepodna, stěna, zpronda, hlav- nice (nějaká £ila, seal?. zpravovánie nt. zprúčilý v. zprvčilá "zprvčilá adj. — reciproca Vokab. 138 zprwoczyla ,,.cle grammatica": éfsti zprü- čilá snad méně podobné. zpuoba f — licencia 2264 zpuoba (Men- čík mavrhuje zpuoba. Trial. md odpos- czenij jiným překladem). Prustk, V US. 1893, I, 8 chee éisti zvuola. zpusta? — coga 1036 zpusta (A B spus- ta); honlex! mučedlník, pństennik, zpusta, prorok.. ;srovm. nf. rozpusta. zpustek m. -- bitta 625 zpustek ABC; kontext kv), 2pustek, práchen; ed. zracenie v. ztracenie zradcć m. — traditor 1007 zradcze (ym poprávcč) = Boh. 006 zradczye (ear. zradsve dial.) atd. zradiłi v. zrazenie -zřadlo v. ozřadlo zvádsě v. zrádce -zrak v. zázrak zrak m. — visus 1340 zrak ald. srakosvêt m. = illuminamenti 2458 zra- kosvict (rým vitézobét). zrałec m. — ans 83: zralecz AB; ,,herba““; kontext svlačec, žabí kopr, zralec, vlčí mák atd. sralili v. ztracenie zrazenie nt. — desidinm 1379 zrazeníc (rým povolenie) = Veles. atd.: à zra- ženie, zráZenie? — prodicio Vokab. 527 zrazenyc atd. zraiemie v. zxazenie zrcadlnik m. — spcculariator 2609 zrcza- dinile (rÿ» podkovnik) ad. zrcadlo nt. — speculem 1901 zrezadlo = Boh. 642 uld. -zřé v. skorozřě zřč- u. l. zfie- -z<řč v. ozřě
Strana 526
526 zł? pl. f. = cedria 686 zrzie AB (metrum žádá jedinou slabiku O); Kott čte zrze. V této kapitole jsou jména ovoce; v. 686 cedria zíč odpovídá v předešlé kap. (,„de plantis") v. 646 cedrus cedříš; je tedy zrzie Pisecký omyl a klavelovská zkváce- nina za *cedřě = plody cedru. złódić m. = ordinator 1070 zrzyedycz (B : A zrzedicz, C rzedycz; rÿm zpó- sobić). "iódln- o. zriedln- -zřčédludh v. názředlník -zřčénie v. obezrénie, sezíénie zřčt v mřiet zfétel m. — argus 1051 zrzietel AB aid. == arga (ciconia) Fysiol. 2^1 p. zrzitel (asi omylem). zřězánie nt. = decisio (vým zaïëzânie) (id. zřčzali v. zřezánie zíie- v. i. zřě- zfiedlna f. — pupilla 1290 zrziedina AB; srovun. ztiedlnicé. izfiedlnicć f. — pupilla Bob 408 zrzyc- dlnycze (var. Srzycdlnycze; dzał. rzye- Ainycze) = Lact. nid, né. zïitelnice. Klaret za to zriedlna. zrienka f. : : anguca 1320 zrzienka (rym dásnénka) ,,membra''. zřiet? =- dora 1422 zrziet (konlext závist, ziict, nenávist). «lietel v. zt tel zv. £rit zhilel v. zkétel zPltelnice v. zfiedlnicć zyk v. irk (2rnaf — granarius ciluje ; Rozh. sice Jg V, 772 b, ale mikde v toxlis se nevuyskytá, ?e lo ledy jen nějaký omyl. <rna v. Üzrna srnâkoë? = granatus 12% zrnakocz AB) „lapis“; palrnë podle gran-um zrn-o. zrnce nt. — uva 616 zrncze AC (: G zrno) (kontext pupenec, češilka, zrnce, stržen) — VWcle&. aid.; sme. zrnko. zrno f. — granum 751 zrno AG = Boh. 246 ald. -: uva Boh. 239 zrno ald. Klavet za to zrnce. zrnoval wm. :: granius 420 zrnoval (A : B zrnowel),,piscic‘“; nmêlé, podle zran-um «rno. 1590 zrzezanye Slov. Treb. 15 zynovel v. zrnoval zročina o. obezrocina © zł — ztracenie zrodim m. — cmbrio 1751 zrodym (rým otéím) AB; zainklo. zroditi v. zzodim zrodnÿ adj. — pres. 1051 zrodni AB (Kt. cituje Veleš. omylem). zroś m. — strapedes 249 zross (AB: G Sstross) , volatilia campestria/''. -zrol v. obezrot "zrovnanie nt. .- articulus Vokab. 172 zrownanye ,,de rethorica". = equipolencia Vokab. 201 zrownanie (ext svrchovánie) ,,de loyca". zrué f. — manea 1322 zrucz ,,de membris"; konlext hlavnice, zruc, jatrka, zubnice — nějaká nemoc rukou. Zruča? f. Nilus 374 zrucza (A:B zlucza); jméno řeky. zrudič m. = ochus 1164 zrudicz AD. zrytstvo nt. — orlogiatoria 1639a (po 1643) zritstwo; verš omylem opsaný; orlogiatoria jes! snísto sculptoria omyl z následujícího verše, zrytstvo chybně přepsané rytstvo v. t. zrylus v. zims zviie- v, Zřě- zstiele v. ctitel zstoka f. = quoque 2027 zstoka, kontext povérek, zstoka, korek. zSed m. — alitus 1752 zssed (var. zyet ] omvlem), vým did; kontext pradéd, doveř, zšed, tatík, synovec. Sr0vn. stć. šiet a Sad = kmet. zšeha f. — cervix 1338 «sseha (n?jaki Zlla); kontext |€tkona, slezna, telnénka, 25eha. zśir? — onulia 885 zssirz „radices in apo- teca''; kontext pachníř, špot, zšíř... zláhnüli v. zta£enie ztazna. (ztana?) t£. — parander 548 ztaz- na ,,bestia‘“; kontext fékoplavyr, Spont, ztazna, dohule. ztażenie nt. — extensus 2021 ztazenye (1. odpuśłcnie) „de iudice'* utd.; m. vztażenie a lo smisto * vzt6żenie. ztenüal m. = attena 1199 ztenczal (rm nosál). Podle lt. zlenčěti v. ztenčal ztracenec m. = biathanatus (=froddva- toc, popraveny — damnatus corpore et anima Lact.) 2493 ztraczenecz (B : A zatraczenecz proli melr: Qo o .L) — Vele&. ai. ztracenie nt. — perdici(o» 1472 zraczeníe (omylem; vým dobyvanie) ad. [us]
526 zł? pl. f. = cedria 686 zrzie AB (metrum žádá jedinou slabiku O); Kott čte zrze. V této kapitole jsou jména ovoce; v. 686 cedria zíč odpovídá v předešlé kap. (,„de plantis") v. 646 cedrus cedříš; je tedy zrzie Pisecký omyl a klavelovská zkváce- nina za *cedřě = plody cedru. złódić m. = ordinator 1070 zrzyedycz (B : A zrzedicz, C rzedycz; rÿm zpó- sobić). "iódln- o. zriedln- -zřčédludh v. názředlník -zřčénie v. obezrénie, sezíénie zřčt v mřiet zfétel m. — argus 1051 zrzietel AB aid. == arga (ciconia) Fysiol. 2^1 p. zrzitel (asi omylem). zřězánie nt. = decisio (vým zaïëzânie) (id. zřčzali v. zřezánie zíie- v. i. zřě- zfiedlna f. — pupilla 1290 zrziedina AB; srovun. ztiedlnicé. izfiedlnicć f. — pupilla Bob 408 zrzyc- dlnycze (var. Srzycdlnycze; dzał. rzye- Ainycze) = Lact. nid, né. zïitelnice. Klaret za to zriedlna. zrienka f. : : anguca 1320 zrzienka (rym dásnénka) ,,membra''. zřiet? =- dora 1422 zrziet (konlext závist, ziict, nenávist). «lietel v. zt tel zv. £rit zhilel v. zkétel zPltelnice v. zfiedlnicć zyk v. irk (2rnaf — granarius ciluje ; Rozh. sice Jg V, 772 b, ale mikde v toxlis se nevuyskytá, ?e lo ledy jen nějaký omyl. <rna v. Üzrna srnâkoë? = granatus 12% zrnakocz AB) „lapis“; palrnë podle gran-um zrn-o. zrnce nt. — uva 616 zrncze AC (: G zrno) (kontext pupenec, češilka, zrnce, stržen) — VWcle&. aid.; sme. zrnko. zrno f. — granum 751 zrno AG = Boh. 246 ald. -: uva Boh. 239 zrno ald. Klavet za to zrnce. zrnoval wm. :: granius 420 zrnoval (A : B zrnowel),,piscic‘“; nmêlé, podle zran-um «rno. 1590 zrzezanye Slov. Treb. 15 zynovel v. zrnoval zročina o. obezrocina © zł — ztracenie zrodim m. — cmbrio 1751 zrodym (rým otéím) AB; zainklo. zroditi v. zzodim zrodnÿ adj. — pres. 1051 zrodni AB (Kt. cituje Veleš. omylem). zroś m. — strapedes 249 zross (AB: G Sstross) , volatilia campestria/''. -zrol v. obezrot "zrovnanie nt. .- articulus Vokab. 172 zrownanye ,,de rethorica". = equipolencia Vokab. 201 zrownanie (ext svrchovánie) ,,de loyca". zrué f. — manea 1322 zrucz ,,de membris"; konlext hlavnice, zruc, jatrka, zubnice — nějaká nemoc rukou. Zruča? f. Nilus 374 zrucza (A:B zlucza); jméno řeky. zrudič m. = ochus 1164 zrudicz AD. zrytstvo nt. — orlogiatoria 1639a (po 1643) zritstwo; verš omylem opsaný; orlogiatoria jes! snísto sculptoria omyl z následujícího verše, zrytstvo chybně přepsané rytstvo v. t. zrylus v. zims zviie- v, Zřě- zstiele v. ctitel zstoka f. = quoque 2027 zstoka, kontext povérek, zstoka, korek. zSed m. — alitus 1752 zssed (var. zyet ] omvlem), vým did; kontext pradéd, doveř, zšed, tatík, synovec. Sr0vn. stć. šiet a Sad = kmet. zšeha f. — cervix 1338 «sseha (n?jaki Zlla); kontext |€tkona, slezna, telnénka, 25eha. zśir? — onulia 885 zssirz „radices in apo- teca''; kontext pachníř, špot, zšíř... zláhnüli v. zta£enie ztazna. (ztana?) t£. — parander 548 ztaz- na ,,bestia‘“; kontext fékoplavyr, Spont, ztazna, dohule. ztażenie nt. — extensus 2021 ztazenye (1. odpuśłcnie) „de iudice'* utd.; m. vztażenie a lo smisto * vzt6żenie. ztenüal m. = attena 1199 ztenczal (rm nosál). Podle lt. zlenčěti v. ztenčal ztracenec m. = biathanatus (=froddva- toc, popraveny — damnatus corpore et anima Lact.) 2493 ztraczenecz (B : A zatraczenecz proli melr: Qo o .L) — Vele&. ai. ztracenie nt. — perdici(o» 1472 zraczeníe (omylem; vým dobyvanie) ad. [us]
Strana 527
ztráta — zvčročest. ztráta f. — perda 2253 ztrata old. Zträtec m. = Tartarus 120 ztratecz (A : B strasten profi rýmu, rým očistec). zivaliti v. ztracenie a ztracenec ztrava f. — sumptus 1794 ztrava AB atd., nyní strava. zlrávcuec v. zdravenie ziynüli v. ztrnutie [ztrnutie nt. spazmus Boh. 483 ztr- nutve (var. ztrnuczye dial.) — Wiesb. 537 ziwnutie (Patrným omylem) aid. Klaret za lo ztrnutina. ztrnutina f. = spasmius 1679 ztrnutina AB — Vele&. atd. ztvrdenicé f. — constipacio 1686 ztwrde- nycze (& : B ztwrdyenenye patrné m. ztvrděnie omylem — a ło proti metru a výmu) — utvořeno potrně pro vým k neš- tovicc. ztvrdénie v. ztvrdenicë | ztwrditi v. ztvrzenie (ztvrzenie nt. = constipacio Boh. 477 ztwrzenye (var. zewrdyenyc chybně) — Wiesenb. 525 (stwrzcnie) aid. ztynk m. — tinolus 450 ztynk ,,clauda | monstra''. zub m. = dens 1293 zub (rw klńb) : dentes Boh. 120 zubi ald. — ebur 476 zub AD; v. násl. slonovy zub — ebur Boh. 161 zub slo- nowy ałd. zubák m. — dentosus 1209 zubak ABG (rým | hosták). zubček m. = exentum 2182 zubczek (A : B zubek); mini se zoubek u váhy; srovn. zûbek. -zubec v. bezzubec zübek m. — dentida 1702 zubek AB (rým ustopupel) ,languor"; ui sc patrně dětské „zoubky“. — examen Boh. 865 subek (jen v O); Jg. V, 7904 správně vozluštil. Klaret za to zubček. zubi v. znb zuble v. ozuble zubna v. zubnicé zubnicć f. — faula (z nóm. Faule) 1323 zubnycze (A : B zubna) — mini se asi bolest zubů. zubolec m. — dentrix 419 zubolecz AB »piscis'" (asi m. zuboltec, malY zubolt). zuboli m. — dentides 332 zubolt (AB : G zubak obravou; vým pochodolt) ,,mon- strosus homo“ : míní se zubáč, zubatcc. 527 zubr m. = tigris 509 zubr ABE = Boh. 202 — Veleš. atd. Jg. ještě uvádí ze XV l. stol. Překlad ovšem nezcela přesný. zubrnik m. == barchora 435 zubrnik (A: zebrnyk B omylem; dvojslabičné v; rym sécrnik) ,,clauda monstra''. Svovn. osobni Beneda Zubrnyk 1408 TomZ. st 65" ald. Jem. £ebrnik (podle B). zuby v zub züfalstvo nt. — desperacio 1424 zufal- stvo (rým smilstvo) atď. zukladi pl.? =surcum 2557 zukladi: kontexi cvikadlo, zanoza, zastola, zu- kladi, přeslen. zuma v. zvina zuo- v. zó- zusira f. — nepa 565 zustra ,„serpens“ (Lact. „syrojed“, že prý požtvá mláďata). Nejasné. zuzel v. žížel -zva v. názva zvábeník v. zvábovník zvabička 1. — incantatrix 1186 sswa- byczka (B : zbabyczka A). zvábovnik m. — incantator 1146 zva- bownik (A: swabenyk B, podle. Dobvoz- shého; podle MenfCika swabonyk). Srovn. předcházející. zvád m. — vimen 628 zvad AC (kontex! krč, zvad, úrubek..). -zvánčnie v. sezvánčnie zvanie nt. = invitacio 2357 zvanie (rým zaranie) ald. zváli v. zvanie zvar m. =- frumen 1300 zvar AB (kontext serpel, zvar, jatrnik, pupek). [zvdzamie nt. = coniunccio Vokab. 477 zwazanye ,,de rethorica““. Srovn. svázanie. zudzałi v. zvázanie -svec U. OZVEE zvěd v. všed zvédéle f.? — vanellus 299 zviediele ,,vo- latilia campestria"'. zvékné nt.? f.? — cimbala 2354 zvíeknie ,,de occlesia''. Palvné z thematu zvek-, srovn. sti. Zviekov. zvěř- v. i. zvieť- [zvěř m. - fera Boh. 159 zwyerz — Wiesb. 735 ald. zvěřina f. — (caro) ferina 466 zvierzina AG atd. zvěroczet v. zvěxočest [zvěročest f. signum Vokab. 277 swiero- czet (patrné misto zwierocxcst omylem)
ztráta — zvčročest. ztráta f. — perda 2253 ztrata old. Zträtec m. = Tartarus 120 ztratecz (A : B strasten profi rýmu, rým očistec). zivaliti v. ztracenie a ztracenec ztrava f. — sumptus 1794 ztrava AB atd., nyní strava. zlrávcuec v. zdravenie ziynüli v. ztrnutie [ztrnutie nt. spazmus Boh. 483 ztr- nutve (var. ztrnuczye dial.) — Wiesb. 537 ziwnutie (Patrným omylem) aid. Klaret za lo ztrnutina. ztrnutina f. = spasmius 1679 ztrnutina AB — Vele&. atd. ztvrdenicé f. — constipacio 1686 ztwrde- nycze (& : B ztwrdyenenye patrné m. ztvrděnie omylem — a ło proti metru a výmu) — utvořeno potrně pro vým k neš- tovicc. ztvrdénie v. ztvrdenicë | ztwrditi v. ztvrzenie (ztvrzenie nt. = constipacio Boh. 477 ztwrzenye (var. zewrdyenyc chybně) — Wiesenb. 525 (stwrzcnie) aid. ztynk m. — tinolus 450 ztynk ,,clauda | monstra''. zub m. = dens 1293 zub (rw klńb) : dentes Boh. 120 zubi ald. — ebur 476 zub AD; v. násl. slonovy zub — ebur Boh. 161 zub slo- nowy ałd. zubák m. — dentosus 1209 zubak ABG (rým | hosták). zubček m. = exentum 2182 zubczek (A : B zubek); mini se zoubek u váhy; srovn. zûbek. -zubec v. bezzubec zübek m. — dentida 1702 zubek AB (rým ustopupel) ,languor"; ui sc patrně dětské „zoubky“. — examen Boh. 865 subek (jen v O); Jg. V, 7904 správně vozluštil. Klaret za to zubček. zubi v. znb zuble v. ozuble zubna v. zubnicé zubnicć f. — faula (z nóm. Faule) 1323 zubnycze (A : B zubna) — mini se asi bolest zubů. zubolec m. — dentrix 419 zubolecz AB »piscis'" (asi m. zuboltec, malY zubolt). zuboli m. — dentides 332 zubolt (AB : G zubak obravou; vým pochodolt) ,,mon- strosus homo“ : míní se zubáč, zubatcc. 527 zubr m. = tigris 509 zubr ABE = Boh. 202 — Veleš. atd. Jg. ještě uvádí ze XV l. stol. Překlad ovšem nezcela přesný. zubrnik m. == barchora 435 zubrnik (A: zebrnyk B omylem; dvojslabičné v; rym sécrnik) ,,clauda monstra''. Svovn. osobni Beneda Zubrnyk 1408 TomZ. st 65" ald. Jem. £ebrnik (podle B). zuby v zub züfalstvo nt. — desperacio 1424 zufal- stvo (rým smilstvo) atď. zukladi pl.? =surcum 2557 zukladi: kontexi cvikadlo, zanoza, zastola, zu- kladi, přeslen. zuma v. zvina zuo- v. zó- zusira f. — nepa 565 zustra ,„serpens“ (Lact. „syrojed“, že prý požtvá mláďata). Nejasné. zuzel v. žížel -zva v. názva zvábeník v. zvábovník zvabička 1. — incantatrix 1186 sswa- byczka (B : zbabyczka A). zvábovnik m. — incantator 1146 zva- bownik (A: swabenyk B, podle. Dobvoz- shého; podle MenfCika swabonyk). Srovn. předcházející. zvád m. — vimen 628 zvad AC (kontex! krč, zvad, úrubek..). -zvánčnie v. sezvánčnie zvanie nt. = invitacio 2357 zvanie (rým zaranie) ald. zváli v. zvanie zvar m. =- frumen 1300 zvar AB (kontext serpel, zvar, jatrnik, pupek). [zvdzamie nt. = coniunccio Vokab. 477 zwazanye ,,de rethorica““. Srovn. svázanie. zudzałi v. zvázanie -svec U. OZVEE zvěd v. všed zvédéle f.? — vanellus 299 zviediele ,,vo- latilia campestria"'. zvékné nt.? f.? — cimbala 2354 zvíeknie ,,de occlesia''. Palvné z thematu zvek-, srovn. sti. Zviekov. zvěř- v. i. zvieť- [zvěř m. - fera Boh. 159 zwyerz — Wiesb. 735 ald. zvěřina f. — (caro) ferina 466 zvierzina AG atd. zvěroczet v. zvěxočest [zvěročest f. signum Vokab. 277 swiero- czet (patrné misto zwierocxcst omylem)
Strana 528
528 „de astronomia‘; mini se jedno zna- ment zvtřelníku. Doklady pozdější uka- zují kolísání mesi zvěročest, zvěro- cesta atp.; v. Ję. Ki. (Zty: o Lek. B je zvěrocestie = kterékoli souhvězdí zví- řetníku CMusFil. II, 255.) [zversov m. : metricus Vokab. 160 -wer- ssow (var. werssuow; mini «ep básník) „de rethorica'". -zvěst o. dobrozvest -zvěstel s. přezvěstel -zvěstie v. dobrozvěstie Zvoéstovánie nt. = Annuncciacio 2403 2403 zvieztovanic (rym vzètie) (de festis“ — mini se svälek Zvëstoudui P. Mavie 25. března) Lact. atd. zvěstovati v. zvěstovánie zvicé f. — pola 524 zwvczye (B: zwicze A) (rY». opicé) ,,hestia''; kontext opicé, krticé, zvicé, ježek, jednorožec... zvieřé nt. animal 464 vvmé) AG — Boh. 159 Wiesb. 755 aid. =: fera 465 zwierze (nejspiś omyl, je lu hiat zwierze aruinaque.. « Paralelní zwierze (rým ZWVerzye — Bohemdr md / zvěř; Klaret zpravidla překladů meopokuje). Zvieredlnicé f. == Vesperus 40 zwyerzye- dinyczye (B: zwierziedlnycze A) = Boh. 16 zwyrzydlnyczye (var. zwierze- dinycze, dial. swierzedlnycze) — zwie- rzedlicze Veles. atd.; szovn. (Venue) jed- no léto zwyerzydlnyczye Alan 720 (= Vít. 10") ad. Jinak stě. léž zvieři(n)- nicč, později zvířetnice. zuieŸ- v. !. zvěř zvict? = isis 2461 zviet (kRonlext mudrona, pravna, zviet, prvnod) zvihle? — pataw 448 zvihle, „clauda monstra“, zvihle pokldda Mrniih za české; ježto však následuje Kilion odraw, kde palrnë odraw je české, snad zvihle je mějaké zkažené latinské slovo a české má bt patav? zvína f. ( z vína! t. j. ćcrvy = bibio 589 zvina (AC . wynoczrw) ., vermcs'' =: = Vele$. zuma {= zuina, onwvlem». Ve verši předtím slanmocrv, masoérv, zde jen zvina, ježlo metrum žádá U v. zvinka f. — limba 1935 zvinka AD (,,ves- tis", nejspíš obuv, srovn. n£&. ovinky), kontext holluch, näprstli, zvinka, $kap- ald. Ası m. léř vzvinka. zveršov — zvončnie zvíno nt. = bachus 1840 zvino (patrně myšleno vz-víno: víno nad víno!). zviticó? ^ zentes 633 zviticze (koniext oklesti, zvitice, úvit) (A : B swydye onvylem). zvlastn- v. zvláštn- zvlásčí v. zvláštní [zvlášt(n)í adj. = speciale (nomeny Vo- kab. 61 zwlasstye (var. zwlastnve) atd. = propria (nomina> Vokab. 27 zwlast- nye (var. wlastna) ald. [zvláštnost f. — species Vokab. 16 zwlast- nost (var. wlastnost) nid. — proprietas Vokab. 135 swlastnost (var. wlastnost) ad. zvlnoš m. — lanificus (rým znoš) ,,vermis““. zvocze? — cassio 6806 zvoczc ,,radices in apoteca“; kontext dvén, zvocze, šiškún, madtan. 549 zwlnoss AB zvolmënie v. zvonénie zvoj m. : fornix 1963 zvoy (A : B znov; Anásleduje ianua. podvoj). Georges: for- nix, furnix Wólbung, Schwibbogen. 2volánie v. zavolánie zvolenie nt. — clectus 2413 zvolenie (7%: přenesenie). (Možno, że electus, Żedni titul zvoleného. ale ještě nekonsekrova- ného biskupa, přeloženo v orig. zvo- lenik, psdno zvolenic — a z toho že omyłem opisi je nyni zvolenie) „de festis''. :voliti v. zvolenie zvon m. = campana 2346 zvon ald. zvonaf ni. — cuprilaber 2602 zvonarz — Joh. 881 aid. zvonafstvo nt. = [hJcrifusoria (561 zvo- narzstwo AB — Vokab. 464^ (rar. dutna, patrně nějakým oniylem) atd. zvonec m. — campana Boh. 726 swonecz atd. (Klarct za lo zvon). == nola 2330 zvonecz utd., nyni zvone- ček. — pulla 362 zwonccz AB — Boh. 68 — Lact. (ampulla) ad.; rat se bublini na vodě. — peralus 836 zvonecz AD ,herba'" = Lact. (porulus) a(d.; hojné v rostl. (= ipericon Rostl. Drk. 179"b a/d); mé. zvonck. J zvonénie nt. — pulsacio 247U nycnie (rým sezvánčnie) atd. Srovn. pozvončnie. Z\ O-
528 „de astronomia‘; mini se jedno zna- ment zvtřelníku. Doklady pozdější uka- zují kolísání mesi zvěročest, zvěro- cesta atp.; v. Ję. Ki. (Zty: o Lek. B je zvěrocestie = kterékoli souhvězdí zví- řetníku CMusFil. II, 255.) [zversov m. : metricus Vokab. 160 -wer- ssow (var. werssuow; mini «ep básník) „de rethorica'". -zvěst o. dobrozvest -zvěstel s. přezvěstel -zvěstie v. dobrozvěstie Zvoéstovánie nt. = Annuncciacio 2403 2403 zvieztovanic (rym vzètie) (de festis“ — mini se svälek Zvëstoudui P. Mavie 25. března) Lact. atd. zvěstovati v. zvěstovánie zvicé f. — pola 524 zwvczye (B: zwicze A) (rY». opicé) ,,hestia''; kontext opicé, krticé, zvicé, ježek, jednorožec... zvieřé nt. animal 464 vvmé) AG — Boh. 159 Wiesb. 755 aid. =: fera 465 zwierze (nejspiś omyl, je lu hiat zwierze aruinaque.. « Paralelní zwierze (rým ZWVerzye — Bohemdr md / zvěř; Klaret zpravidla překladů meopokuje). Zvieredlnicé f. == Vesperus 40 zwyerzye- dinyczye (B: zwierziedlnycze A) = Boh. 16 zwyrzydlnyczye (var. zwierze- dinycze, dial. swierzedlnycze) — zwie- rzedlicze Veles. atd.; szovn. (Venue) jed- no léto zwyerzydlnyczye Alan 720 (= Vít. 10") ad. Jinak stě. léž zvieři(n)- nicč, později zvířetnice. zuieŸ- v. !. zvěř zvict? = isis 2461 zviet (kRonlext mudrona, pravna, zviet, prvnod) zvihle? — pataw 448 zvihle, „clauda monstra“, zvihle pokldda Mrniih za české; ježto však následuje Kilion odraw, kde palrnë odraw je české, snad zvihle je mějaké zkažené latinské slovo a české má bt patav? zvína f. ( z vína! t. j. ćcrvy = bibio 589 zvina (AC . wynoczrw) ., vermcs'' =: = Vele$. zuma {= zuina, onwvlem». Ve verši předtím slanmocrv, masoérv, zde jen zvina, ježlo metrum žádá U v. zvinka f. — limba 1935 zvinka AD (,,ves- tis", nejspíš obuv, srovn. n£&. ovinky), kontext holluch, näprstli, zvinka, $kap- ald. Ası m. léř vzvinka. zveršov — zvončnie zvíno nt. = bachus 1840 zvino (patrně myšleno vz-víno: víno nad víno!). zviticó? ^ zentes 633 zviticze (koniext oklesti, zvitice, úvit) (A : B swydye onvylem). zvlastn- v. zvláštn- zvlásčí v. zvláštní [zvlášt(n)í adj. = speciale (nomeny Vo- kab. 61 zwlasstye (var. zwlastnve) atd. = propria (nomina> Vokab. 27 zwlast- nye (var. wlastna) ald. [zvláštnost f. — species Vokab. 16 zwlast- nost (var. wlastnost) nid. — proprietas Vokab. 135 swlastnost (var. wlastnost) ad. zvlnoš m. — lanificus (rým znoš) ,,vermis““. zvocze? — cassio 6806 zvoczc ,,radices in apoteca“; kontext dvén, zvocze, šiškún, madtan. 549 zwlnoss AB zvolmënie v. zvonénie zvoj m. : fornix 1963 zvoy (A : B znov; Anásleduje ianua. podvoj). Georges: for- nix, furnix Wólbung, Schwibbogen. 2volánie v. zavolánie zvolenie nt. — clectus 2413 zvolenie (7%: přenesenie). (Možno, że electus, Żedni titul zvoleného. ale ještě nekonsekrova- ného biskupa, přeloženo v orig. zvo- lenik, psdno zvolenic — a z toho že omyłem opisi je nyni zvolenie) „de festis''. :voliti v. zvolenie zvon m. = campana 2346 zvon ald. zvonaf ni. — cuprilaber 2602 zvonarz — Joh. 881 aid. zvonafstvo nt. = [hJcrifusoria (561 zvo- narzstwo AB — Vokab. 464^ (rar. dutna, patrně nějakým oniylem) atd. zvonec m. — campana Boh. 726 swonecz atd. (Klarct za lo zvon). == nola 2330 zvonecz utd., nyni zvone- ček. — pulla 362 zwonccz AB — Boh. 68 — Lact. (ampulla) ad.; rat se bublini na vodě. — peralus 836 zvonecz AD ,herba'" = Lact. (porulus) a(d.; hojné v rostl. (= ipericon Rostl. Drk. 179"b a/d); mé. zvonck. J zvonénie nt. — pulsacio 247U nycnie (rým sezvánčnie) atd. Srovn. pozvončnie. Z\ O-
Strana 529
zvonénie 2. zvonénie nt. — fragracio 1599 zvonye- vic (omylem, vým zadávenie; Mencth navyhuie zvohnyenve omylem) — flag- racio zwonienie Vele&. aid. Püv. vz-vo- nénie. zvoněvie v. zvoněnie 2. zvo(n)nicé f. — campanile 2339 zwonycze (vým krtidlnicé) — Boh. 727 swonnycze ald. (zvo(n)nictvo nt. campanaria Vokab. 463 zwonycztwo ald. zvonili v. zvoněnie [zvon(n)ík m. = campanarius Boh. 391 swonnijk ad. Né. zvonik. zvwonni- v. i. zvoni- zvonové srdce v. srdce. zvonovina f. = erlica 2631 zvonovina = Veleś. (erbea) atd. zworzenie v. zmotenie zwci. v. zwrżenie vertula 2684 zvrtle f. (zvrtlé nt.?) 2. zvoněli v. zvoněnie 2. zwrtle (mezi názvy pláčnickými); svovn. | zvrtlik — u Cihadla podstauck neupev- | nény, ktevý se zovdłi, kdyz se trhne, Jg. <Ztÿ: sroun. zvrtel m., obrtel, pod- | vrtel, zádrhel aid.» zvrZenie nt. — proiectus 2255 zwrzenic (vým rozsûzenie) atd. zvuëba f. = armonia. (éopovia) 1617 zvucz ba; Jgm. dokládá i z v. 1448. <Zty: léz v Segu. Opav. 63.) zvučna f. (zvučná adj.?) = consona Vo- kab. 16 zwuczna „de grammatica''. zvuk m. — sonus 166 zwuk — Boh. 44? ald. zvycka- v. zvyka- [zvykalena f. = practica Vokab. 377 zwyckalena; zaniklo. Srovn. zvykalivé. [zvykalivé pl. adj. — (artes? — practicales Vokab. £473 zwykaliwe (KL; var. zwickalywe a zwykalne); sroun. zvy- kalena. zvykalné v. zvykalivé avykánie nt. nye AC ald. exercicium 1098 zvyka- zvykali v. zvykánie zychanek v. zdÿchânek -zývanie v. ozývanie zžímanie v. žímanie Žába (. — rana 560 zaba = Boh. atd.; mov. slc. Zaba. Zába polská: rubeta Boh. 221 zaba pol- ska atd. Za to Klaret Zabecka. 220 V. Flajšhans: Klaret II. — žák. 529 żabók mm. = serpigo 1709 zabak AB (,, languor") RVodü. 47% (Jg. s. zabak omylem). Nyní žabka = hypo- glossis, batrachus ,,nádorec pod jazy- kem" Jg. (Zty: jinak též žába, nemoc v hrdle.> žabečka f. — rubeta 562 zabeczka (rym hadééka) ,,serpentes‘“. Jg. cituje z Ve- lesl. ,,zemská žabka rubeta, Króte'' atd.; Boh. žába polská. žabí adj. žabí kopr = draconus 833 zabi kopr (A : B zaby kopr omylem) „ignota herba'' atd.; hojné v vostl. żabinec m. = buffonita 330 zabinecz AB (rm bronec) ,monstrosi homines" Veleš. — Lact. atd. žábod m. = raneus 402 zabod (A:B zawod omvlem) ,,piscis‘“. Srovn. puiec. żabojśdnik m. ^ ephiphagus 333 zabo- gyednyk (B: zabogednik A; Hanka: flabogyednyk mylně; rým medunik), „„monstrosi homines“. žáčě nt. = clero 1254 zacze (vym Zebrace). Srovn. prozaté. žáček m. = clericulus 1025 zaczek (vým sňatek) — Lact. I: VVb (clericus) a/d. Zádati vb. impf.: 3 sg. fatiscit Fysiol. 586 gl. zada aid. žádající v. žádavný [žádavný adj. — (modus) optativus Vo- kab. 683 zadawny (var. zadagyczy) „de grammatica''. ; žádný v. zadní, požádný -žádost v. požádost žádost {. = desiderium 1352 zadost ald. — appotitus Boh. 530 zadost a/d. Xádostná adj. pl. =: (verba> desidera- tiva Vokab. 90 zadostna „de gramma- tica‘. žáha v. zháha Zahadlo v. Zehadlo Záhna f. -: cremacula 2024 zahna (rym sladovna); kontext trdlo, cedidlo, Záhna, sladovna, kotel.. Srovn. Zehné. žák m. = clericus 1026 zak (rým nají- mák) Boh. 393 aid. Z lat. Svovn. proZák a bo(sy» Zák. Zakéf m. — pgesticulator 1119 zakerz AB = Veleš. atd. Z něm. Schácker; Jg. zá- keř (ale pak opravil V, 989c v žákéř). Zdk . . nthar m. = subdiaconus 1040 za- knihar (A: B zaknyharz): snad klare- Il 34
zvonénie 2. zvonénie nt. — fragracio 1599 zvonye- vic (omylem, vým zadávenie; Mencth navyhuie zvohnyenve omylem) — flag- racio zwonienie Vele&. aid. Püv. vz-vo- nénie. zvoněvie v. zvoněnie 2. zvo(n)nicé f. — campanile 2339 zwonycze (vým krtidlnicé) — Boh. 727 swonnycze ald. (zvo(n)nictvo nt. campanaria Vokab. 463 zwonycztwo ald. zvonili v. zvoněnie [zvon(n)ík m. = campanarius Boh. 391 swonnijk ad. Né. zvonik. zvwonni- v. i. zvoni- zvonové srdce v. srdce. zvonovina f. = erlica 2631 zvonovina = Veleś. (erbea) atd. zworzenie v. zmotenie zwci. v. zwrżenie vertula 2684 zvrtle f. (zvrtlé nt.?) 2. zvoněli v. zvoněnie 2. zwrtle (mezi názvy pláčnickými); svovn. | zvrtlik — u Cihadla podstauck neupev- | nény, ktevý se zovdłi, kdyz se trhne, Jg. <Ztÿ: sroun. zvrtel m., obrtel, pod- | vrtel, zádrhel aid.» zvrZenie nt. — proiectus 2255 zwrzenic (vým rozsûzenie) atd. zvuëba f. = armonia. (éopovia) 1617 zvucz ba; Jgm. dokládá i z v. 1448. <Zty: léz v Segu. Opav. 63.) zvučna f. (zvučná adj.?) = consona Vo- kab. 16 zwuczna „de grammatica''. zvuk m. — sonus 166 zwuk — Boh. 44? ald. zvycka- v. zvyka- [zvykalena f. = practica Vokab. 377 zwyckalena; zaniklo. Srovn. zvykalivé. [zvykalivé pl. adj. — (artes? — practicales Vokab. £473 zwykaliwe (KL; var. zwickalywe a zwykalne); sroun. zvy- kalena. zvykalné v. zvykalivé avykánie nt. nye AC ald. exercicium 1098 zvyka- zvykali v. zvykánie zychanek v. zdÿchânek -zývanie v. ozývanie zžímanie v. žímanie Žába (. — rana 560 zaba = Boh. atd.; mov. slc. Zaba. Zába polská: rubeta Boh. 221 zaba pol- ska atd. Za to Klaret Zabecka. 220 V. Flajšhans: Klaret II. — žák. 529 żabók mm. = serpigo 1709 zabak AB (,, languor") RVodü. 47% (Jg. s. zabak omylem). Nyní žabka = hypo- glossis, batrachus ,,nádorec pod jazy- kem" Jg. (Zty: jinak též žába, nemoc v hrdle.> žabečka f. — rubeta 562 zabeczka (rym hadééka) ,,serpentes‘“. Jg. cituje z Ve- lesl. ,,zemská žabka rubeta, Króte'' atd.; Boh. žába polská. žabí adj. žabí kopr = draconus 833 zabi kopr (A : B zaby kopr omylem) „ignota herba'' atd.; hojné v vostl. żabinec m. = buffonita 330 zabinecz AB (rm bronec) ,monstrosi homines" Veleš. — Lact. atd. žábod m. = raneus 402 zabod (A:B zawod omvlem) ,,piscis‘“. Srovn. puiec. żabojśdnik m. ^ ephiphagus 333 zabo- gyednyk (B: zabogednik A; Hanka: flabogyednyk mylně; rým medunik), „„monstrosi homines“. žáčě nt. = clero 1254 zacze (vym Zebrace). Srovn. prozaté. žáček m. = clericulus 1025 zaczek (vým sňatek) — Lact. I: VVb (clericus) a/d. Zádati vb. impf.: 3 sg. fatiscit Fysiol. 586 gl. zada aid. žádající v. žádavný [žádavný adj. — (modus) optativus Vo- kab. 683 zadawny (var. zadagyczy) „de grammatica''. ; žádný v. zadní, požádný -žádost v. požádost žádost {. = desiderium 1352 zadost ald. — appotitus Boh. 530 zadost a/d. Xádostná adj. pl. =: (verba> desidera- tiva Vokab. 90 zadostna „de gramma- tica‘. žáha v. zháha Zahadlo v. Zehadlo Záhna f. -: cremacula 2024 zahna (rym sladovna); kontext trdlo, cedidlo, Záhna, sladovna, kotel.. Srovn. Zehné. žák m. = clericus 1026 zak (rým nají- mák) Boh. 393 aid. Z lat. Svovn. proZák a bo(sy» Zák. Zakéf m. — pgesticulator 1119 zakerz AB = Veleš. atd. Z něm. Schácker; Jg. zá- keř (ale pak opravil V, 989c v žákéř). Zdk . . nthar m. = subdiaconus 1040 za- knihar (A: B zaknyharz): snad klare- Il 34
Strana 530
530 lovská zkrácenina žák-knihař; možno léž člsti zaknihar. Zákovstvie nt. — clerica 1045 zakow- stwie (75m biskupstvie) air. [Zékovstvo nt. = clericia Vokab. 452 zakowstwo ald. žalář m. — carcer 2167 zalarz afd. Cizi. žali v. żabi žalm m. — psalmus 2367 zalm afd. Cizí. žaloba f. — querela 2249 zaloba (rym pósoba) aid. Zalost f. — meror 1358 zalost AB ald. — tristicia Boh. 445 zalost atd. Klavet zato smutek. žalova v. požalova Zalovan m. = actor 2218 zalovan AB. Zalovänie nt. = conquerulamen 2304 za- lovaníc (vým ptanie) aid. salovali v. žalovan a žalovánie żalovnik m. = conquerulator 2236 za- lownik = Lact. (accusator) ald. žaltář: m. — psalterium 2347 zaltarz = Boh. 966 atd. Z něm. Psalter. žalud- v. želud- Žár v. požár ždánie nt. — prostolacio 1607 zdanve AB (rym takâänie) au. Zddli v. ždánie Zeblik (zemblik?) m. degena 1873 zcn- blik (A : B zeblyk, rym mantlik); kon- text. mantlík, fald, Ze(njblik, haras.. Srovn. Zebolik a zcmblik. Zebolik m. — ranopar 557 zebolik „scr- pentes''; jméno napodobeno podle lat. suad ». Zabolik. Srovn. Zeblik. &cbr- v. t. Yebr- éebräctui v. žebráčstvie | Zebrdiè nt. — mendicio 1254 zebraczie (vým žáčč): uivořeno pro vým. <Ztÿ: ale srovn. osobní Albrecht Žebrače z Še- bestianic 1437 Vësin, Spol. nauk, 1908, I, 48.5 Zebräéstvie nt.: mendicitas 1531 ze- braczstvie (rým potičbie) ald. Téz ne. žebráctvo, žebráctví. Zebrák m. — mendicus 1248 zebrak AB. Ciziho piw. Zcbrnih v. zubrnik żebro v. Yebro źćci v. žženie -žeh v. ožeh | -žeho v. střiežeha aculeus 208 zehadlo (A : B Boh. 133 (var. zuhadlo) = Zehadlo nt. — zahadlo) Zákovstvie — žen Mam. A 15" Slov. Třeb. 1 ně. žíhadlo. == pungine Fysiol. 213 žehadla. = piretrum 2620 zehadlo (kontext strúh, hladidlo, mlat, žehadlo, sopovna, kla- divo): srovn. cauterium Wiesb. 4202 žahadlo. -žehnánie v. požehnánie -žehnat v. požehnat žehně {. = cremo 1997 zehnye AB (vým potřebně) Roniext záchod, sráé, po- trebné, uhlérna, Zchné, uhel, popel, šindel.. žehránie nt.: rixamen 1418 zehranye AB (rým pohuhnánie) — Veleš. atd. Zehul? — psilla 882 zehul „„radices in apo- teen’. Georges: psyllion = das Flôh- kraut, herba pulicaris. Zejdl- v. Zejtl- Zejtel m. — metro 2074 zvytel (A, omylem: B zeytlik odchylně) atd. Z něm. Seidel. Zejtlik v. žejtel -žel v. petruzél -žčlenie v. roz£élenie železo nt. — ferrum 90 zelezo — Boh. 155 au. — piretrum Boh. 876 zclezo ald.; za to Klaret Zchadlo. Zelud m. = glandes 681 zeludi (A: G zaludy; ry; bukvy) — Rostl. D 737 = Bol. 267 zaludv (var. zalud O, v E opraveno ze zaludek) = Wiescnb. 290 (zaludy) = Slov. A 9 (žaludy) — Lact. KV (glans Zalud) ald.; né. Zalud(y). Zelüdek m. — stomuchus 1292 zeludek (A : Trial. zaludek) — Boh. 447 (var. zaludek dzalekt.) = Wiesenb. 473 (za- ludek) ald., né. Zaludck, dial. Zaloudek. žaludy v. žalud žemle f. = simulago 1804 zemle AB (rým manle) = Boh. 297 — Veleś. (renile, špatným opisem) atd. Z némc. Zemné f. — ansira 2566 zemnye (při ná- zvech tkalcovskych) — Boh. 844 (funse- ria) aid. Jg.: „treny len do svazki po 30 Zemnich, z nichžto každá z několika hrstek sestává, se váže“ ms. žeň f. — messis 718 zen (AG) — Boh. 53 (na místě nevhodném), 279 — Wiesb. 388 atd.; mc. též plur. žné. vinná żeń — vindemia Boh. 828 vinna zen = Wiesb. 1136 atd. Klaret vino- Zcncé, nč. vinobraní. (zahadlo) — Mam. F 86ľa, 5 (Zahadlo) — Veles. aid,
530 lovská zkrácenina žák-knihař; možno léž člsti zaknihar. Zákovstvie nt. — clerica 1045 zakow- stwie (75m biskupstvie) air. [Zékovstvo nt. = clericia Vokab. 452 zakowstwo ald. žalář m. — carcer 2167 zalarz afd. Cizi. žali v. żabi žalm m. — psalmus 2367 zalm afd. Cizí. žaloba f. — querela 2249 zaloba (rym pósoba) aid. Zalost f. — meror 1358 zalost AB ald. — tristicia Boh. 445 zalost atd. Klavet zato smutek. žalova v. požalova Zalovan m. = actor 2218 zalovan AB. Zalovänie nt. = conquerulamen 2304 za- lovaníc (vým ptanie) aid. salovali v. žalovan a žalovánie żalovnik m. = conquerulator 2236 za- lownik = Lact. (accusator) ald. žaltář: m. — psalterium 2347 zaltarz = Boh. 966 atd. Z něm. Psalter. žalud- v. želud- Žár v. požár ždánie nt. — prostolacio 1607 zdanve AB (rym takâänie) au. Zddli v. ždánie Zeblik (zemblik?) m. degena 1873 zcn- blik (A : B zeblyk, rym mantlik); kon- text. mantlík, fald, Ze(njblik, haras.. Srovn. Zebolik a zcmblik. Zebolik m. — ranopar 557 zebolik „scr- pentes''; jméno napodobeno podle lat. suad ». Zabolik. Srovn. Zeblik. &cbr- v. t. Yebr- éebräctui v. žebráčstvie | Zebrdiè nt. — mendicio 1254 zebraczie (vým žáčč): uivořeno pro vým. <Ztÿ: ale srovn. osobní Albrecht Žebrače z Še- bestianic 1437 Vësin, Spol. nauk, 1908, I, 48.5 Zebräéstvie nt.: mendicitas 1531 ze- braczstvie (rým potičbie) ald. Téz ne. žebráctvo, žebráctví. Zebrák m. — mendicus 1248 zebrak AB. Ciziho piw. Zcbrnih v. zubrnik żebro v. Yebro źćci v. žženie -žeh v. ožeh | -žeho v. střiežeha aculeus 208 zehadlo (A : B Boh. 133 (var. zuhadlo) = Zehadlo nt. — zahadlo) Zákovstvie — žen Mam. A 15" Slov. Třeb. 1 ně. žíhadlo. == pungine Fysiol. 213 žehadla. = piretrum 2620 zehadlo (kontext strúh, hladidlo, mlat, žehadlo, sopovna, kla- divo): srovn. cauterium Wiesb. 4202 žahadlo. -žehnánie v. požehnánie -žehnat v. požehnat žehně {. = cremo 1997 zehnye AB (vým potřebně) Roniext záchod, sráé, po- trebné, uhlérna, Zchné, uhel, popel, šindel.. žehránie nt.: rixamen 1418 zehranye AB (rým pohuhnánie) — Veleš. atd. Zehul? — psilla 882 zehul „„radices in apo- teen’. Georges: psyllion = das Flôh- kraut, herba pulicaris. Zejdl- v. Zejtl- Zejtel m. — metro 2074 zvytel (A, omylem: B zeytlik odchylně) atd. Z něm. Seidel. Zejtlik v. žejtel -žel v. petruzél -žčlenie v. roz£élenie železo nt. — ferrum 90 zelezo — Boh. 155 au. — piretrum Boh. 876 zclezo ald.; za to Klaret Zchadlo. Zelud m. = glandes 681 zeludi (A: G zaludy; ry; bukvy) — Rostl. D 737 = Bol. 267 zaludv (var. zalud O, v E opraveno ze zaludek) = Wiescnb. 290 (zaludy) = Slov. A 9 (žaludy) — Lact. KV (glans Zalud) ald.; né. Zalud(y). Zelüdek m. — stomuchus 1292 zeludek (A : Trial. zaludek) — Boh. 447 (var. zaludek dzalekt.) = Wiesenb. 473 (za- ludek) ald., né. Zaludck, dial. Zaloudek. žaludy v. žalud žemle f. = simulago 1804 zemle AB (rým manle) = Boh. 297 — Veleś. (renile, špatným opisem) atd. Z némc. Zemné f. — ansira 2566 zemnye (při ná- zvech tkalcovskych) — Boh. 844 (funse- ria) aid. Jg.: „treny len do svazki po 30 Zemnich, z nichžto každá z několika hrstek sestává, se váže“ ms. žeň f. — messis 718 zen (AG) — Boh. 53 (na místě nevhodném), 279 — Wiesb. 388 atd.; mc. též plur. žné. vinná żeń — vindemia Boh. 828 vinna zen = Wiesb. 1136 atd. Klaret vino- Zcncé, nč. vinobraní. (zahadlo) — Mam. F 86ľa, 5 (Zahadlo) — Veles. aid,
Strana 531
žena — živel žena {. — femina 923 zena — Boh. 500 — Wiesb. 555 atd. = uxor 999 zena (rym muZena) ald. -żencć v. vinoZencé -żenec v. bez£enec -Zenénie v. oZenénie Zenich m. — sponsus 1739 zeních — Boh. 497 — Wiesb. 548 afd. [żenicha f. — sponsa Boh. 497 zenycha = Wiesb. 549; novotvar; za ło v Klaretovi chof. Zenima {. = concubina 1740 zenyma AB (rým rodièka) atd. Zenina v. Zenima [Zenskÿ adj. = (genus> femininum Vo- kab. 33 zensky úrod): „de gram- matica“. ženstvo nt. — coniugium 1735 zenstwo AB (rým manželstvo) ad. Srovn. ženstvie coniugium Mam. A 18" aid.; zamhlo oboît. Zenl v. zent Zepla v. zepla | Zef- v. t. Yek- u jeř- -Zevaë v. pożerać żeńdtek v. Yeratek ževav v. rerab -7бус* v. obzercè żerd v. źrd Zeïcbiny v. jerebiny žeřevie v. popel žeřicha v. řeřicha Zern(ov) v. Zrn(ov) -Zerovana v. obZerovana -Zerstvie v. obZerstvie Zert ioculum 1365 zert (B : A kzert omylem) aid. Z némé. Zertéf m. — ioculator 1119 zerterz AB — żertijerz Lact. atd. Z nčmé. m. Zétie nt. = messis 1567 zetye atd. žezhule v. zezhule žezlo nt. = sceptrum 982 zezlo AB ald. žežul- v. zezhul- -žha v. ožha Zháé m. — ustuarius 1170 Zhacz (A : BG zbarz üchylkou). (Zty: Zháé ještě n. pr. 1459 v Arch. C. I, 229; 1446 t. IX, 378 atd) žháha v. zháha žhář v. žháč Zid m. = Hebreus 928 Zid (srovn. 929 Jud-Judeus) ad. židký v. ožidký | 531 Żidla m. = Tudaicus 140 zydla AB „la- pis". (Zły: slc. nadávka „Stara, pro tivná žídla““ (= židovka) Náv. Politika, 15. IV. 1928, č. 102, str. 2 c) židóvčě nt. =: culper 506 zydowczye (B : zidowcze A) == Boh. 182 = Veleś. = Nn 70*b (zydowcze) = Vit. Vocb. (II, 123 pulper omylem; Y, 354 clancula chybné) = RVodn. 49a ald. Zidova v. Zidovina Zidovina f. — timpus 1280 zydovína (A:B zydowa) — Boh. 414 — Wiesb. 430 atd. Doklad z B zydowa md paralelv v ži- dova Lact. Vel. Je. Zidvach v. zidrach -Ziedlé v. ożiedle Zieli v. Zétie Ziezen v. Ziezn żiezn f. = sitis 1374 zyezn (jednoslabicnć) Boh. 467 zyezen ald. Ne. vulg. Zizeü. == victus v. Zizn. žízeň, Zh v. zih -žil v. vétrozZil Zila f. — vena 1317 zyla — Boh. 431 ad. Zilana f. — deptar 892 zylana ,,radices in apoteca/'. * Zimanie? nt. — torsio 1688 zmaníe (A: B zmamenye, Hanka znamenye) „lang- nor“ Metrum vu žádá slovo dvojsla- bičné; snad zkráceno ze (z)žímanie; vkp. B opravil svým způsobem. žíně /. = cilicium 1872 zynye = Boh. 557 = Wiesb. 623 — Veleś. aid. (o rouchu mnišském, žíněném). -žil v. nežit -žilečen v. užitečen -žilečnost v. užitečnost -žilek v. úžitek -Zilevnost v. pozitevnost .-Zilie v. pozitie Zitnicé f. — granaria 746 zytnyczye (B: zitnicze AG) — Boh. 287 — Wiesb. 323 atd. Zito nt. — siligo 757 zyto — Boh. 304 Wiesenb. 329 — Rostl. Drk. 194" aid. -- triticum v páenicé. živé v. živý živel m. — elementum 162 zywel ABFG = Boh. 42 = element točíš ziwel Co- mest. = Lact. H IVa (ziwl) a/d., ? mé. -živel v. črvoživel -Zivenie v. pozivenie 34*
žena — živel žena {. — femina 923 zena — Boh. 500 — Wiesb. 555 atd. = uxor 999 zena (rym muZena) ald. -żencć v. vinoZencé -żenec v. bez£enec -Zenénie v. oZenénie Zenich m. — sponsus 1739 zeních — Boh. 497 — Wiesb. 548 afd. [żenicha f. — sponsa Boh. 497 zenycha = Wiesb. 549; novotvar; za ło v Klaretovi chof. Zenima {. = concubina 1740 zenyma AB (rým rodièka) atd. Zenina v. Zenima [Zenskÿ adj. = (genus> femininum Vo- kab. 33 zensky úrod): „de gram- matica“. ženstvo nt. — coniugium 1735 zenstwo AB (rým manželstvo) ad. Srovn. ženstvie coniugium Mam. A 18" aid.; zamhlo oboît. Zenl v. zent Zepla v. zepla | Zef- v. t. Yek- u jeř- -Zevaë v. pożerać żeńdtek v. Yeratek ževav v. rerab -7бус* v. obzercè żerd v. źrd Zeïcbiny v. jerebiny žeřevie v. popel žeřicha v. řeřicha Zern(ov) v. Zrn(ov) -Zerovana v. obZerovana -Zerstvie v. obZerstvie Zert ioculum 1365 zert (B : A kzert omylem) aid. Z némé. Zertéf m. — ioculator 1119 zerterz AB — żertijerz Lact. atd. Z nčmé. m. Zétie nt. = messis 1567 zetye atd. žezhule v. zezhule žezlo nt. = sceptrum 982 zezlo AB ald. žežul- v. zezhul- -žha v. ožha Zháé m. — ustuarius 1170 Zhacz (A : BG zbarz üchylkou). (Zty: Zháé ještě n. pr. 1459 v Arch. C. I, 229; 1446 t. IX, 378 atd) žháha v. zháha žhář v. žháč Zid m. = Hebreus 928 Zid (srovn. 929 Jud-Judeus) ad. židký v. ožidký | 531 Żidla m. = Tudaicus 140 zydla AB „la- pis". (Zły: slc. nadávka „Stara, pro tivná žídla““ (= židovka) Náv. Politika, 15. IV. 1928, č. 102, str. 2 c) židóvčě nt. =: culper 506 zydowczye (B : zidowcze A) == Boh. 182 = Veleś. = Nn 70*b (zydowcze) = Vit. Vocb. (II, 123 pulper omylem; Y, 354 clancula chybné) = RVodn. 49a ald. Zidova v. Zidovina Zidovina f. — timpus 1280 zydovína (A:B zydowa) — Boh. 414 — Wiesb. 430 atd. Doklad z B zydowa md paralelv v ži- dova Lact. Vel. Je. Zidvach v. zidrach -Ziedlé v. ożiedle Zieli v. Zétie Ziezen v. Ziezn żiezn f. = sitis 1374 zyezn (jednoslabicnć) Boh. 467 zyezen ald. Ne. vulg. Zizeü. == victus v. Zizn. žízeň, Zh v. zih -žil v. vétrozZil Zila f. — vena 1317 zyla — Boh. 431 ad. Zilana f. — deptar 892 zylana ,,radices in apoteca/'. * Zimanie? nt. — torsio 1688 zmaníe (A: B zmamenye, Hanka znamenye) „lang- nor“ Metrum vu žádá slovo dvojsla- bičné; snad zkráceno ze (z)žímanie; vkp. B opravil svým způsobem. žíně /. = cilicium 1872 zynye = Boh. 557 = Wiesb. 623 — Veleś. aid. (o rouchu mnišském, žíněném). -žil v. nežit -žilečen v. užitečen -žilečnost v. užitečnost -žilek v. úžitek -Zilevnost v. pozitevnost .-Zilie v. pozitie Zitnicé f. — granaria 746 zytnyczye (B: zitnicze AG) — Boh. 287 — Wiesb. 323 atd. Zito nt. — siligo 757 zyto — Boh. 304 Wiesenb. 329 — Rostl. Drk. 194" aid. -- triticum v páenicé. živé v. živý živel m. — elementum 162 zywel ABFG = Boh. 42 = element točíš ziwel Co- mest. = Lact. H IVa (ziwl) a/d., ? mé. -živel v. črvoživel -Zivenie v. pozivenie 34*
Strana 532
Zinodné v. životně | živohlav v. živovlas | živorník m. = balsanita (A: balsamita B) 815 zyvornik (AB; rým zdravéík) „herba“. život m. = vita 52 zyvot ai. = forma v. živt Zivotné? — alicha 1706 zywotnye (B : A zvwodnie) „languor”. Zivovlas m. =: pilotipus 592 zywowlass (A: zywohlaw B) ,vermes'' = zywo- hlaw RVodñ. aid. (Je. Zivohlav à Zivo- vlas; Zivovlas cituje z Rozh., ale tam je Zivohlav). Tworeno podle pil-us = vlas. živi? — sorma (Memnčík forma) 733 zvwt (Menčík doplňuje zywot) ,,de semine''; kontext obilé, zywt, susék, snop{ové ob5ilé, mlátivo, mleté. żivy adj. — vivum 98 zyve (vzato z heslo argentum vivum, aé preloZeno rtut). *Zizn m. — victus 1817 zyezn (onmwlem) žížala f. — stelio 576 zizala ABE (rym hmyza) — Boh. 206 (var. zuzel dżał.) atd.; nyni dial. mor. Z(o)u£el. reptile v. hmyza. Zlab m. — canale 2086 Zlab 4B = 700 = Wiesb. 947 (zleb) aid. Habec v. użlabec Zláza f. — elans 1284 zlaza AB = Boh. 425 (var. zleza) etd. Srovn. scrophulas zlazy Rostl. Drk. 172". Żleb v. žlab Boh. žléza v. žláza | Zi v. lé Zlué f. -: fel. 1287 zlucz = Boh. 433 (var. zlut dial.) atd. Srovn. zemčžluč. žluček m. = colon (: : 70206) 1313 zluczek (uměle tvořeno, na rozdíl od žluč-tfel). žlukva v. zlukra žluť v. žluč žluťák m. = irrena 844 zlutak , herba'’ — Rstl. Drk. 179Yb atd.; ně., bodle Jgm., buď blatouch mebo pryskyřník. nyni též dial Zlufák -- žlutý jetel, novč importovaný.) žluté v. žlutý žlútek m. = vitellum 206 zlutek ABG — Boh. 126 atd.; nz. Zloutek, vg. Zloudek; — fluctea 913 zlutky (B : À zluti) ,,bo- | leti“. Zip: | Zivornfk — żvónie. Zlítennicó f. = ictericia Boh. 486 zlu- tennyczye (E : F zlutenveze, O zla- tenycze dial.) = Wiesenb. 3538 = Mam. À 27" ald.; ni. Zloutenice, Zlou- tenka. Klaret md za lo pro rym Zlütennicka f. = ictericia 1688 zluten- nyczka (A: rým sračka; B opravou zlutennyczie). Palrně jen pro rým. Sroun. Żlitennicć. źłułi v. źlitek žlútky v. žlútek Zlutost f. — glaucitas. 1505 zlutost AB (rým tëlesnost) aid. žlutý adj. -= clauca (pira? 706 zlute ćhrusky> AB aid. = glauco Fysiol. 675 gl. zlutim otd. žluva f. = vericendula 292 zluwa AB („volatilia campestria‘“) = Fysiol. 709 atd. Sr. ZW ASP. XVI, 425, Znec m. — messor 2202 znecz ATrial. — Boh. 802 (var. znyecz) ald. Sroun. sokoložnec. Zold m. — stipendia 2098 zold AB — Mam. A 35! atd. Z sm. žoldnéř m. — stipendarius 1041. zoldnerz ĄBG aid. Z nimi. Zrát m. — gulio 1134 zracz ABG atd. żyd f. = artal 637 zrd ałd Ne. żerd. ZFiedlo v. hriedlo żfi m. — ardalio 113% zrzit (rým paso- fit). Sroun. sté. Zrût, né. Zrout. žrk m. = pilula 893 zrk ,,radices in apo- teca"; nejasné. Zrn m. == mola 2025 zrn (snad zkráceno klaretovsky). Srovn. žrmov. Zrnov m. :. molaris 2534 zrnow = Wiesb, 949 atd. = mola Boh. 703 (var. zrny, snad oim y- lem misto Zrn, v. t) — Boh. 810 — Vele&. (zernwow) eid. Klavet za to 2rn. Žrny v. žrnov žúžel v. žížala žvanec m. == mastula 1808 zwanecz ABD (rým bochnec) atd. žvahnánie v. přežvahnánie [žvánie nt. — mastigacio Boh. 481 zwa- nye . : Wiesb. 535 a/d. Zváti v. Évánie --ZZenie v. ofzenie
Zinodné v. životně | živohlav v. živovlas | živorník m. = balsanita (A: balsamita B) 815 zyvornik (AB; rým zdravéík) „herba“. život m. = vita 52 zyvot ai. = forma v. živt Zivotné? — alicha 1706 zywotnye (B : A zvwodnie) „languor”. Zivovlas m. =: pilotipus 592 zywowlass (A: zywohlaw B) ,vermes'' = zywo- hlaw RVodñ. aid. (Je. Zivohlav à Zivo- vlas; Zivovlas cituje z Rozh., ale tam je Zivohlav). Tworeno podle pil-us = vlas. živi? — sorma (Memnčík forma) 733 zvwt (Menčík doplňuje zywot) ,,de semine''; kontext obilé, zywt, susék, snop{ové ob5ilé, mlátivo, mleté. żivy adj. — vivum 98 zyve (vzato z heslo argentum vivum, aé preloZeno rtut). *Zizn m. — victus 1817 zyezn (onmwlem) žížala f. — stelio 576 zizala ABE (rym hmyza) — Boh. 206 (var. zuzel dżał.) atd.; nyni dial. mor. Z(o)u£el. reptile v. hmyza. Zlab m. — canale 2086 Zlab 4B = 700 = Wiesb. 947 (zleb) aid. Habec v. użlabec Zláza f. — elans 1284 zlaza AB = Boh. 425 (var. zleza) etd. Srovn. scrophulas zlazy Rostl. Drk. 172". Żleb v. žlab Boh. žléza v. žláza | Zi v. lé Zlué f. -: fel. 1287 zlucz = Boh. 433 (var. zlut dial.) atd. Srovn. zemčžluč. žluček m. = colon (: : 70206) 1313 zluczek (uměle tvořeno, na rozdíl od žluč-tfel). žlukva v. zlukra žluť v. žluč žluťák m. = irrena 844 zlutak , herba'’ — Rstl. Drk. 179Yb atd.; ně., bodle Jgm., buď blatouch mebo pryskyřník. nyni též dial Zlufák -- žlutý jetel, novč importovaný.) žluté v. žlutý žlútek m. = vitellum 206 zlutek ABG — Boh. 126 atd.; nz. Zloutek, vg. Zloudek; — fluctea 913 zlutky (B : À zluti) ,,bo- | leti“. Zip: | Zivornfk — żvónie. Zlítennicó f. = ictericia Boh. 486 zlu- tennyczye (E : F zlutenveze, O zla- tenycze dial.) = Wiesenb. 3538 = Mam. À 27" ald.; ni. Zloutenice, Zlou- tenka. Klaret md za lo pro rym Zlütennicka f. = ictericia 1688 zluten- nyczka (A: rým sračka; B opravou zlutennyczie). Palrně jen pro rým. Sroun. Żlitennicć. źłułi v. źlitek žlútky v. žlútek Zlutost f. — glaucitas. 1505 zlutost AB (rým tëlesnost) aid. žlutý adj. -= clauca (pira? 706 zlute ćhrusky> AB aid. = glauco Fysiol. 675 gl. zlutim otd. žluva f. = vericendula 292 zluwa AB („volatilia campestria‘“) = Fysiol. 709 atd. Sr. ZW ASP. XVI, 425, Znec m. — messor 2202 znecz ATrial. — Boh. 802 (var. znyecz) ald. Sroun. sokoložnec. Zold m. — stipendia 2098 zold AB — Mam. A 35! atd. Z sm. žoldnéř m. — stipendarius 1041. zoldnerz ĄBG aid. Z nimi. Zrát m. — gulio 1134 zracz ABG atd. żyd f. = artal 637 zrd ałd Ne. żerd. ZFiedlo v. hriedlo żfi m. — ardalio 113% zrzit (rým paso- fit). Sroun. sté. Zrût, né. Zrout. žrk m. = pilula 893 zrk ,,radices in apo- teca"; nejasné. Zrn m. == mola 2025 zrn (snad zkráceno klaretovsky). Srovn. žrmov. Zrnov m. :. molaris 2534 zrnow = Wiesb, 949 atd. = mola Boh. 703 (var. zrny, snad oim y- lem misto Zrn, v. t) — Boh. 810 — Vele&. (zernwow) eid. Klavet za to 2rn. Žrny v. žrnov žúžel v. žížala žvanec m. == mastula 1808 zwanecz ABD (rým bochnec) atd. žvahnánie v. přežvahnánie [žvánie nt. — mastigacio Boh. 481 zwa- nye . : Wiesb. 535 a/d. Zváti v. Évánie --ZZenie v. ofzenie
Strana 533
DODATKY.
DODATKY.
Strana 534
Strana 535
DOSLOV. Cíl, jejž si tato práce vytyčila, byl původně vlastně nepatrný; šlo o nový otisk t. zv. Prešpurského slovníku, jehož vydání (Menčíkovo z r. 1892) bylo již téměř nedostupné. Ale z otisku této malé knížečky vyrostla dnes nejroz- sáhlejší cdice staročeských textu, přese všechno omezování látky; jak se to stalo, o tom několik slov na závěrek. Všechny úvahy o textu prešpurském (nyní ovšem „Klaretově Glos- sáři“) se shodovaly v tom (výklad o nich v úvodě ke Glossáři), že tento text přináší spoustu vzácné a nové látky lexikografické, že však vydání Menčí- kovo nepodává jejího zpracování a že vzbuzuje na mnohých místech po- chybnost o správnosti jednotlivých čtení. Akademie si přála tedy hlavně zpracování látky, do dneška téměř nezbadané — a zjištění textu. K tomu bylo zase potřebí napřed zjistiti základní prameny, dotud neznámé a probrati se spoustou staročeských prací slovnikářských, kterak s naším textem souvisí. — Výsledkem toho bylo, že nalezeny dva základní prameny našeho díla Vokabulář a Bohemář, že shledány jeho předlohy cizí, že nalezeny nové, neznámé jeho rukopisy, že se objevily pozdější texty, jež z něho čerpaly — a že zjištěny další práce Klaretovy, jež k souboru staročeských slov podá- valy nový, neznámý soubor myšlenkového zpracování tehdejšího mikro- kosmu a makrokosmu. Poněvadž toto latinské zpracování tehdejší silva rerum bylo provázeno českými glossami, jež pak přešly do Vokabuláře a Bohemáře — a ovšem i do Glossáře, bylo jasno, že nové vydání Glossáře, má-li státi na pevném základě, musí býti provázeno otiskem těchto la- tinských prací Klaretových a také otiskem Vokabuláře a Bohemáře. Hlavním úkolem zůstal sice stále otisk a zpracování Glossáře, ale byl nyní komplikován vydáním dvou českých jeho pramenů a čtyř (nebo šesti) dalších Klaretových prací latinských. Již úkol prvý, vydati Vokabu- lář a Bohemář, byl větší, nežli síly a prostředky stačily. Žalostné trosky, v nichž se nám dochoval Vokabulář, byly by žádaly úplné kollace všech dochovaných rukopisů — a zároveň vydání trosek první české mluvnice latinské, jež patrně doplňovala první kapitolu Vokabuláře „de gramma- tica“. Trosky práce samé byly by pak žádaly zevrubné kollace se středo- věkými latinskými texty souvěkými a zevrubné probrání pozdějších našich
DOSLOV. Cíl, jejž si tato práce vytyčila, byl původně vlastně nepatrný; šlo o nový otisk t. zv. Prešpurského slovníku, jehož vydání (Menčíkovo z r. 1892) bylo již téměř nedostupné. Ale z otisku této malé knížečky vyrostla dnes nejroz- sáhlejší cdice staročeských textu, přese všechno omezování látky; jak se to stalo, o tom několik slov na závěrek. Všechny úvahy o textu prešpurském (nyní ovšem „Klaretově Glos- sáři“) se shodovaly v tom (výklad o nich v úvodě ke Glossáři), že tento text přináší spoustu vzácné a nové látky lexikografické, že však vydání Menčí- kovo nepodává jejího zpracování a že vzbuzuje na mnohých místech po- chybnost o správnosti jednotlivých čtení. Akademie si přála tedy hlavně zpracování látky, do dneška téměř nezbadané — a zjištění textu. K tomu bylo zase potřebí napřed zjistiti základní prameny, dotud neznámé a probrati se spoustou staročeských prací slovnikářských, kterak s naším textem souvisí. — Výsledkem toho bylo, že nalezeny dva základní prameny našeho díla Vokabulář a Bohemář, že shledány jeho předlohy cizí, že nalezeny nové, neznámé jeho rukopisy, že se objevily pozdější texty, jež z něho čerpaly — a že zjištěny další práce Klaretovy, jež k souboru staročeských slov podá- valy nový, neznámý soubor myšlenkového zpracování tehdejšího mikro- kosmu a makrokosmu. Poněvadž toto latinské zpracování tehdejší silva rerum bylo provázeno českými glossami, jež pak přešly do Vokabuláře a Bohemáře — a ovšem i do Glossáře, bylo jasno, že nové vydání Glossáře, má-li státi na pevném základě, musí býti provázeno otiskem těchto la- tinských prací Klaretových a také otiskem Vokabuláře a Bohemáře. Hlavním úkolem zůstal sice stále otisk a zpracování Glossáře, ale byl nyní komplikován vydáním dvou českých jeho pramenů a čtyř (nebo šesti) dalších Klaretových prací latinských. Již úkol prvý, vydati Vokabu- lář a Bohemář, byl větší, nežli síly a prostředky stačily. Žalostné trosky, v nichž se nám dochoval Vokabulář, byly by žádaly úplné kollace všech dochovaných rukopisů — a zároveň vydání trosek první české mluvnice latinské, jež patrně doplňovala první kapitolu Vokabuláře „de gramma- tica“. Trosky práce samé byly by pak žádaly zevrubné kollace se středo- věkými latinskými texty souvěkými a zevrubné probrání pozdějších našich
Strana 536
536 Doslov. sborníků českých hvězdářsko-lékařských, v nichž se jistě najdou slova dnes ve Vokabuláři záhadná, ano nepochybně i vokabula dnes ztracená. Podobně Bohemář žádal úplné kollace všech dochovaných rukopisů a zá- roveň nového vydání dialogů Bohemarii' podle obou rukopisů známých, jež patrně byly zrovna tak doplňkem Bohemáře, jakog rammatika doplňkem Vokabuláře. Zde aspoň jsem mohl odkázati k svému staršímu vydání dia- lektického rukopisu kapitulního a k Hankovu vydání Dialogů. Ale rozšířiti takto úkol vydání nebylo přece nutno. Postačilo vydati texty tak, aby mohly podati příslušnou základnu pro studium Glossáře — a úplné, zevrubné vydání odkázati těm, kteří se věnují vydání toliko těchto dvou textů. Rozměry knihy, jež i tak narostla, nedovolovaly dalšího rozšíření. Totéž asi platí o vydání ostatních latinských prací Klaretových. Jsou valnou většinou dochovány toliko v jediném rukopise kapitulním, jenž pomalu hyne: papír se drolí, písmo bledne. Již z toho důvodu zdálo se mi nutno tyto texty vydati — kolik takových unikátů za těch sto let naší práce vědecké ztraceno nebo zničeno! Tyto všechny texty: Medikaminář i Kom- plexionář, Fysiologiář i Astronomiář, Enigmaticus jako Exemplář jsou ne- ocenitelným dokladem živého ruchu vědeckého u nás za doby Karlovy kolem r. 1360. Pokusil jsem se zvláštní prací (v Nár. věstn. čsl. 1926) ukázati, jaký veliký význam má Enigmaticus pro studium hádanek neje- nom našich, ale evropských vubec. Druhá část Enigmatiku srovnáním jednak se staročeským Alanem, jednak se staročeskými Lucidáři ukazuje rovněž tak jasně důležitost tohoto skládání pro studium těchto textů ostatních. Nesmírnou důležitost Exempláře (a marginálií Astronomiáře a Fysiologiáře) pro studium celé naší staročeské literatury výpravné, jakož i pro stu- dium naší literatury lidové vyloží zevrubněji chystaná studie p. Tillova. Konečně výklady Fysiologiáře a Astronomiáře, spolu s jejich českými glos- sami, podávají přímý klíč k poznání, jak tvořil skladatel Glossáře svoje česká tlumočení výrazů latinských. I zde ovšem měla býti podána zevrubněji příbuzná literatura středo- věká latinská a zase pro rozsáhlost látky musila býti odkázána do zvlášt- ního zpracování Tillova. I zde musilo konečně převážiti mínění, že hlavní úkol — vydari a zpracovati Glossář s nemůže býti přetížen úkoly vedlejšími. Šlo tedy předně o vydání Glossáře samého. Bylo provedeno tak, aby vlastní opis byl provázen stále variantami ostatních opisů tak, aby čtenář měl jasný dojem, pokud je text zaručen ještě jinak nežli hlavním rukopisem prešpurským. Ale text byl upraven také tak, aby čtenář na první pohled videl, jak chatrné je celkem dnešní dochování rukopisné. Kollace s rukopi- sem, jak ji žádaly kritiky, byla takto provedena a čtenářům je dána příle- žitost kontroly zevrubné. I zde by ovšem bylo bývalo žádoucí, srovnati zevrubně Trialog, Žídka, Komestora a ostatní zpracování ... Hlavní úkol spatřoval vydavatel ve zpracování této ohromné látky lexikografické. Na přání vyslovené s několika stran přidal napřed index
536 Doslov. sborníků českých hvězdářsko-lékařských, v nichž se jistě najdou slova dnes ve Vokabuláři záhadná, ano nepochybně i vokabula dnes ztracená. Podobně Bohemář žádal úplné kollace všech dochovaných rukopisů a zá- roveň nového vydání dialogů Bohemarii' podle obou rukopisů známých, jež patrně byly zrovna tak doplňkem Bohemáře, jakog rammatika doplňkem Vokabuláře. Zde aspoň jsem mohl odkázati k svému staršímu vydání dia- lektického rukopisu kapitulního a k Hankovu vydání Dialogů. Ale rozšířiti takto úkol vydání nebylo přece nutno. Postačilo vydati texty tak, aby mohly podati příslušnou základnu pro studium Glossáře — a úplné, zevrubné vydání odkázati těm, kteří se věnují vydání toliko těchto dvou textů. Rozměry knihy, jež i tak narostla, nedovolovaly dalšího rozšíření. Totéž asi platí o vydání ostatních latinských prací Klaretových. Jsou valnou většinou dochovány toliko v jediném rukopise kapitulním, jenž pomalu hyne: papír se drolí, písmo bledne. Již z toho důvodu zdálo se mi nutno tyto texty vydati — kolik takových unikátů za těch sto let naší práce vědecké ztraceno nebo zničeno! Tyto všechny texty: Medikaminář i Kom- plexionář, Fysiologiář i Astronomiář, Enigmaticus jako Exemplář jsou ne- ocenitelným dokladem živého ruchu vědeckého u nás za doby Karlovy kolem r. 1360. Pokusil jsem se zvláštní prací (v Nár. věstn. čsl. 1926) ukázati, jaký veliký význam má Enigmaticus pro studium hádanek neje- nom našich, ale evropských vubec. Druhá část Enigmatiku srovnáním jednak se staročeským Alanem, jednak se staročeskými Lucidáři ukazuje rovněž tak jasně důležitost tohoto skládání pro studium těchto textů ostatních. Nesmírnou důležitost Exempláře (a marginálií Astronomiáře a Fysiologiáře) pro studium celé naší staročeské literatury výpravné, jakož i pro stu- dium naší literatury lidové vyloží zevrubněji chystaná studie p. Tillova. Konečně výklady Fysiologiáře a Astronomiáře, spolu s jejich českými glos- sami, podávají přímý klíč k poznání, jak tvořil skladatel Glossáře svoje česká tlumočení výrazů latinských. I zde ovšem měla býti podána zevrubněji příbuzná literatura středo- věká latinská a zase pro rozsáhlost látky musila býti odkázána do zvlášt- ního zpracování Tillova. I zde musilo konečně převážiti mínění, že hlavní úkol — vydari a zpracovati Glossář s nemůže býti přetížen úkoly vedlejšími. Šlo tedy předně o vydání Glossáře samého. Bylo provedeno tak, aby vlastní opis byl provázen stále variantami ostatních opisů tak, aby čtenář měl jasný dojem, pokud je text zaručen ještě jinak nežli hlavním rukopisem prešpurským. Ale text byl upraven také tak, aby čtenář na první pohled videl, jak chatrné je celkem dnešní dochování rukopisné. Kollace s rukopi- sem, jak ji žádaly kritiky, byla takto provedena a čtenářům je dána příle- žitost kontroly zevrubné. I zde by ovšem bylo bývalo žádoucí, srovnati zevrubně Trialog, Žídka, Komestora a ostatní zpracování ... Hlavní úkol spatřoval vydavatel ve zpracování této ohromné látky lexikografické. Na přání vyslovené s několika stran přidal napřed index
Strana 537
Doslov. 537 latinskočeský, jenž zejména poslouží při srovnávání látky biblické. Vlastní zpracování podává slovník, v němž po prvé se snažil autor předložiti veškeru látku lexikální Klaretem dochovanou. Odlišil tu látku jinak a dříve dolo- ženou, kterou tedy Klaret zdědil po svých předchudcích, od látky, kterou Klaret zaznamenává první z živé mluvy lidové (pokud jde o názvy hub, hrušek, jablek, bylin, zvířat atd.) anebo kterou nově tvoří podle vzoru Vokabuláře (jako jsou názvy jednotlivých abstrakt, výrazy vědecké atd.). Kde čerpá Klaret ze živé mluvy a kde jenom náhodou zaznamenává on první slova starší, připojuji vždy „atd.“; kde takové poznámky není, jde o slova jeho, nová, nově utvořena, k nimž zase, po vzoru Gebaurova Slovníku staročeského, je připojena někdy kritika: „tvořeno neuměle“ „strojené“ atd. Veliká váha byla položena na odkazy; všechny důležitější varianty jsou do nich pojaty a jsou pojata do nich také všechna slova zá- kladní, z nichž u Klareta jsou jenom odvozeniny. Základní heslo je vždy ve formě Klaretově, ovšem pokud ji rukopisy dochovaly; doklady jsou srovnány vždy podle jednotlivých hesel latinských (kde některý do- klad tlumočí latinsky jinak, je vždy příslušný latinský výraz doložen; ale není hleděno k chybám pozdějších opisu), a to tak, že napřed jde doklad Klaretův, pak jeho prameny, potom jeho excerptoři a jiné paralely; tyto doklady končívají Laktiferem. Z textu literárních je uváděno poměrně málo; výminku činí Žídek a Komestor, o nichž je jasno, že Klareta hojně užívali, potom sekvenciáře a mammotrekty, u nichž někdy bývalo působení vzájemné. Z rostlinářů a vokabulí jednotlivých jsou uváděny jen některé paralely. Hlavní pomůckou byl ovšem Gebaurův Slovník staročeský (pokud jest vydán), dále slovník Jungmannuv a Kottuv, jimž jsem zavázán nej větší vděčností. Ale poněvadž jest látka tak ohromná a křehká, pokládal jsem za svou povinnost, užíti pro kontrolu ještě dvou dalších velikých sbí- rek staročeského materialu: jednak velikého staročeského slovníku z po- zůstalosti prof. Ign. B. Maška, v knihovně Nár. musea — jednak roz- sáhlých sbírek, tak dobře známých všem bohemistům, prof. Zubatého. Byl tak laskav, že četl korektury a připisoval své poznámky; tyto poznámky jsou označeny zkratkou „Ztý“ a přijdou jistě všem uživatelům vhod; dě- kuji-li za ně srdečně, konám jen svou povinnost. Ani takto se arci nepodařilo vyložiti vše a bojím se, že toho, co nevy loženo, zůstalo daleko víc, nežli co vyloženo. Je to právě první pokus a má spíše úkolem předložiti látku odborníkům náležitě srovnanou, nežli zkoušeti výklad à tout prix. Pokoušeli jsme se tak o výklad názvů lékařských a lé- kárnických s prof. O. Schrutzem; probírali jsme slovo za slovem, ale vý- sledek byl celkem nepatrný. Pokusil se tak r. 1893, hned po Menčíkově vydání, Fr. Prusík; jeho některé výklady jsem připomenul na svých místech, ale také jeho pokus se ztroskotal. Největší takový pokus před- stavuje, s bohatými paralelami a se vzácným porozuměním textu, Gebaurův Slovník staročeský. I zde ovšem nalezneme často omyly. Chci
Doslov. 537 latinskočeský, jenž zejména poslouží při srovnávání látky biblické. Vlastní zpracování podává slovník, v němž po prvé se snažil autor předložiti veškeru látku lexikální Klaretem dochovanou. Odlišil tu látku jinak a dříve dolo- ženou, kterou tedy Klaret zdědil po svých předchudcích, od látky, kterou Klaret zaznamenává první z živé mluvy lidové (pokud jde o názvy hub, hrušek, jablek, bylin, zvířat atd.) anebo kterou nově tvoří podle vzoru Vokabuláře (jako jsou názvy jednotlivých abstrakt, výrazy vědecké atd.). Kde čerpá Klaret ze živé mluvy a kde jenom náhodou zaznamenává on první slova starší, připojuji vždy „atd.“; kde takové poznámky není, jde o slova jeho, nová, nově utvořena, k nimž zase, po vzoru Gebaurova Slovníku staročeského, je připojena někdy kritika: „tvořeno neuměle“ „strojené“ atd. Veliká váha byla položena na odkazy; všechny důležitější varianty jsou do nich pojaty a jsou pojata do nich také všechna slova zá- kladní, z nichž u Klareta jsou jenom odvozeniny. Základní heslo je vždy ve formě Klaretově, ovšem pokud ji rukopisy dochovaly; doklady jsou srovnány vždy podle jednotlivých hesel latinských (kde některý do- klad tlumočí latinsky jinak, je vždy příslušný latinský výraz doložen; ale není hleděno k chybám pozdějších opisu), a to tak, že napřed jde doklad Klaretův, pak jeho prameny, potom jeho excerptoři a jiné paralely; tyto doklady končívají Laktiferem. Z textu literárních je uváděno poměrně málo; výminku činí Žídek a Komestor, o nichž je jasno, že Klareta hojně užívali, potom sekvenciáře a mammotrekty, u nichž někdy bývalo působení vzájemné. Z rostlinářů a vokabulí jednotlivých jsou uváděny jen některé paralely. Hlavní pomůckou byl ovšem Gebaurův Slovník staročeský (pokud jest vydán), dále slovník Jungmannuv a Kottuv, jimž jsem zavázán nej větší vděčností. Ale poněvadž jest látka tak ohromná a křehká, pokládal jsem za svou povinnost, užíti pro kontrolu ještě dvou dalších velikých sbí- rek staročeského materialu: jednak velikého staročeského slovníku z po- zůstalosti prof. Ign. B. Maška, v knihovně Nár. musea — jednak roz- sáhlých sbírek, tak dobře známých všem bohemistům, prof. Zubatého. Byl tak laskav, že četl korektury a připisoval své poznámky; tyto poznámky jsou označeny zkratkou „Ztý“ a přijdou jistě všem uživatelům vhod; dě- kuji-li za ně srdečně, konám jen svou povinnost. Ani takto se arci nepodařilo vyložiti vše a bojím se, že toho, co nevy loženo, zůstalo daleko víc, nežli co vyloženo. Je to právě první pokus a má spíše úkolem předložiti látku odborníkům náležitě srovnanou, nežli zkoušeti výklad à tout prix. Pokoušeli jsme se tak o výklad názvů lékařských a lé- kárnických s prof. O. Schrutzem; probírali jsme slovo za slovem, ale vý- sledek byl celkem nepatrný. Pokusil se tak r. 1893, hned po Menčíkově vydání, Fr. Prusík; jeho některé výklady jsem připomenul na svých místech, ale také jeho pokus se ztroskotal. Největší takový pokus před- stavuje, s bohatými paralelami a se vzácným porozuměním textu, Gebaurův Slovník staročeský. I zde ovšem nalezneme často omyly. Chci
Strana 538
538 Doslov. zde proto budoucím zkoumatelům předložiti několik svých zkušeností metodických.*) Základní rukopis Glossáře (A, prešpurský), východisko všeho našeho zkoumání, má ovšem, jako všechny ostatní rukopisy, své chyby a vady. Je o nich vyloženo v sv. I., v úvodě ke Glossáři. Z nich jsou pro studium textu důležité ty případy, kde můžeme A opravovati zase z A, t. j. ty pří- pady, kde sám svůj vlastní text opakuje — s chybami. Je to předně opakování 3 veršů (386, 390, 394) po verši 424, jak již shora vyloženo. Vidíme tu předně, že vynechal ve v. 394 heslo kluka lumpa', o čemž ovšem svědčí necelý verš a scházející rým. Ale poněvadž ani v B ani v žádném jiném opise jméno této ryby se nám nedochovalo, bylo by zkoumání marné, kdyby po v. 424 nebyl náš písař napsal omylem tento verš znovu, tentokráte však úplně, i s heslem dříve vynechaným. (Podle tohoto vzoru můžeme pak v našem rukopise doplniti další slova vynechaná, o nichž svědčí neúplnost verše, scházející rým atp., jež nalé- záme v opisech ostatních nebo předlohách. Tak jsou doplněna heslo dra- hule, jež je dochováno v B, sviňák, jež je dochováno v předloze Boh. atd. a jsou doplněny někdy celé verše: tak n. př. verš 107 orbita kolejě, spelunca pelešě, jenž je dochován v předleze Boh. 134—136 a jehož první slovo se vyskýtá ještě ve 3 opisech, druhé již jen ve dvou.) V těch třech verších opakovaných (386, 390, 394) nalezneme ovšem také opravy chyb; ve v. 386 oba rukopisy mají pernal ( margara) — ale při opakování čteme správné perlan; ve v. 390 čteme v A chybné ulšě, při opakování však již správné vlše; ve v. 394 čteme správně drzika v obou rukopisech, při opakování se však A zmýlil, napsal drzypa: spletl se s ver- šem blízkým (421), kde drzipa = kiloka atd. (A zrovna tak ovšem nalezneme chyby ve verších dalších; vidíme-li zde, že při třech verších opisovač třikrát chybil a jednou slovo vynechal, mů- žeme snadno spočítati, že v celém textu jdou tyto chyby a vynechání do několika set.) Podobným způsobem opakuje se verš 1639 po v. 1643 s podobnými va- dami: 'sculptoria rytstvo' zní ve verši opakovaném orlogiatoria zrytstvo'; zrytstvo patrně mylně m. rytstvo' a — orlogiatoria' je přejato z následu- jícího verše (orlogiatoria znáhoda) místo správného sculptoria'. — Týmž způsobem se opakuje verš 186 ve v 2239, kam zabloudil podivnými cestami. Tu všude vidíme ze zápisu rukopisu A samého, jak chybný, velmi chybný a neúplný jest základ veškerého našeho poznání. Označil jsem proto častěji jeho mezery a omyly, aby na tuto jeho stránku byl čtenář stále po- zoren; označil jsem také pravděpodobné mezery, jichž dnes již nemůžeme vyplniti. Jiné chyby můžeme poznati z metra a rýmu. Ve v. 709, jenž má o stopu *) Zevrubných citátů a dokladů zde neuvádím: čtenář pohodlně najde všechna data v Slovníku předcházejícím anebo v latinském lndexu
538 Doslov. zde proto budoucím zkoumatelům předložiti několik svých zkušeností metodických.*) Základní rukopis Glossáře (A, prešpurský), východisko všeho našeho zkoumání, má ovšem, jako všechny ostatní rukopisy, své chyby a vady. Je o nich vyloženo v sv. I., v úvodě ke Glossáři. Z nich jsou pro studium textu důležité ty případy, kde můžeme A opravovati zase z A, t. j. ty pří- pady, kde sám svůj vlastní text opakuje — s chybami. Je to předně opakování 3 veršů (386, 390, 394) po verši 424, jak již shora vyloženo. Vidíme tu předně, že vynechal ve v. 394 heslo kluka lumpa', o čemž ovšem svědčí necelý verš a scházející rým. Ale poněvadž ani v B ani v žádném jiném opise jméno této ryby se nám nedochovalo, bylo by zkoumání marné, kdyby po v. 424 nebyl náš písař napsal omylem tento verš znovu, tentokráte však úplně, i s heslem dříve vynechaným. (Podle tohoto vzoru můžeme pak v našem rukopise doplniti další slova vynechaná, o nichž svědčí neúplnost verše, scházející rým atp., jež nalé- záme v opisech ostatních nebo předlohách. Tak jsou doplněna heslo dra- hule, jež je dochováno v B, sviňák, jež je dochováno v předloze Boh. atd. a jsou doplněny někdy celé verše: tak n. př. verš 107 orbita kolejě, spelunca pelešě, jenž je dochován v předleze Boh. 134—136 a jehož první slovo se vyskýtá ještě ve 3 opisech, druhé již jen ve dvou.) V těch třech verších opakovaných (386, 390, 394) nalezneme ovšem také opravy chyb; ve v. 386 oba rukopisy mají pernal ( margara) — ale při opakování čteme správné perlan; ve v. 390 čteme v A chybné ulšě, při opakování však již správné vlše; ve v. 394 čteme správně drzika v obou rukopisech, při opakování se však A zmýlil, napsal drzypa: spletl se s ver- šem blízkým (421), kde drzipa = kiloka atd. (A zrovna tak ovšem nalezneme chyby ve verších dalších; vidíme-li zde, že při třech verších opisovač třikrát chybil a jednou slovo vynechal, mů- žeme snadno spočítati, že v celém textu jdou tyto chyby a vynechání do několika set.) Podobným způsobem opakuje se verš 1639 po v. 1643 s podobnými va- dami: 'sculptoria rytstvo' zní ve verši opakovaném orlogiatoria zrytstvo'; zrytstvo patrně mylně m. rytstvo' a — orlogiatoria' je přejato z následu- jícího verše (orlogiatoria znáhoda) místo správného sculptoria'. — Týmž způsobem se opakuje verš 186 ve v 2239, kam zabloudil podivnými cestami. Tu všude vidíme ze zápisu rukopisu A samého, jak chybný, velmi chybný a neúplný jest základ veškerého našeho poznání. Označil jsem proto častěji jeho mezery a omyly, aby na tuto jeho stránku byl čtenář stále po- zoren; označil jsem také pravděpodobné mezery, jichž dnes již nemůžeme vyplniti. Jiné chyby můžeme poznati z metra a rýmu. Ve v. 709, jenž má o stopu *) Zevrubných citátů a dokladů zde neuvádím: čtenář pohodlně najde všechna data v Slovníku předcházejícím anebo v latinském lndexu
Strana 539
Doslov. 539 více, shledáme snadno podle obsahu, že se do obou rkp. AB vloudilo heslo zola—maliník'; ve v. 2180 naopak shledáme, že k rozpořice' nemáme tlu- močení latinského; verše 982, 1559, 1993, 2467, 2547 atd. nemají rýmu; jinde možno přehozením slov rým získati: ve v. 1067 m. perlector přeči- tatel třeba patrně slova přehoditi, aby byl rým k 'succentor'; ve v. 2083 posteritas ščedie' rovněž tak, aby vznikl rým k 'civitas'; ve v. 2335 reli- quie svátost taktéž pro rým k dobrozvěstie'; ve v. 2407 conductus pró- vod rovněž, aby byl rým k masopust'; v. 770 vůbec popleten (správné znění je v Bohemáři 331); v. 377 nemá caesury atd. Tu jsou tedy chyby dosti patrné i jejich náprava; ale není ovšem pochybností, že jsou chyby i tam, kde verš nebo rým nebyl dotčen.. Velmi důležité pro kritiku textu a materiálu slovného u Klareta jsou kapitoly paralelní; na př. kap. 16 „plante speciales“ a kap. 17 „arbuta“ Ve v. 640—677 se vypočítávají stromy a keře, ve v. 678—714 jejich plody a ovoce. Někdy ovšem na jedno jméno stromu je několik, ano mnoho jmen plodů (tak na př. k jablaň vedle jablka je mnoho jmen rozmanitých jablek, k hruška vedle hrušky několikeré jméno rozmanitých hrušek), jindy se jméno stromu a plodu různí (dub — želudy) — ale v celku ovšem se vespolek srovnávají, jméno stromu (keře...) se jménem plodu. A nepochybně v originále se vespolek srovnávaly více nežli v nynějších opisech. Pravi- delně bývají jména plodů v plurále, jména stromů (keřů ...) v singuláru Podávám zde přehled těchto paralelních názvů podle rukopisu A abe- cedně: acer břěk 653 - acerina břčkyně avellana ořech 650 — avellana ořech 694 betula břieza 648 — bedulina tetřěviny 696 cedrus cedřiš 646 — cedria zřč 686 cetanus jeřábník 664 — cetena feřebiny 690 cinus trnka 657 — cina trnky 682 cornus hloh 643 — corna hlohyně 688 corulus léska 662 — corulina lésk(ové) ořechy 689 cucumer tykva 671 — cucina tykvě 695 esculius mišpilic 660 — escula mišpilicě 692 fagus buk 642 — fagenula bukvy 681 farnis mukně 670 - fara mukně 688 ficus fík 650 — ficus fíky 695 frangula krušina 671 — fragulina krušina 691 fusale brsniel 655 — fula brzlicě 679 labrusca kalina 662 — labrina kaliny 689 malogranatum jadrně 675 — malogranata jadrnka 683 elopus malině 671 — melopus malík 693 morus jahodník 652 — mora jahody 681 paburus šípek 642 — paburna šípky 682 persicus břeskev 659 — persica břeskve 695
Doslov. 539 více, shledáme snadno podle obsahu, že se do obou rkp. AB vloudilo heslo zola—maliník'; ve v. 2180 naopak shledáme, že k rozpořice' nemáme tlu- močení latinského; verše 982, 1559, 1993, 2467, 2547 atd. nemají rýmu; jinde možno přehozením slov rým získati: ve v. 1067 m. perlector přeči- tatel třeba patrně slova přehoditi, aby byl rým k 'succentor'; ve v. 2083 posteritas ščedie' rovněž tak, aby vznikl rým k 'civitas'; ve v. 2335 reli- quie svátost taktéž pro rým k dobrozvěstie'; ve v. 2407 conductus pró- vod rovněž, aby byl rým k masopust'; v. 770 vůbec popleten (správné znění je v Bohemáři 331); v. 377 nemá caesury atd. Tu jsou tedy chyby dosti patrné i jejich náprava; ale není ovšem pochybností, že jsou chyby i tam, kde verš nebo rým nebyl dotčen.. Velmi důležité pro kritiku textu a materiálu slovného u Klareta jsou kapitoly paralelní; na př. kap. 16 „plante speciales“ a kap. 17 „arbuta“ Ve v. 640—677 se vypočítávají stromy a keře, ve v. 678—714 jejich plody a ovoce. Někdy ovšem na jedno jméno stromu je několik, ano mnoho jmen plodů (tak na př. k jablaň vedle jablka je mnoho jmen rozmanitých jablek, k hruška vedle hrušky několikeré jméno rozmanitých hrušek), jindy se jméno stromu a plodu různí (dub — želudy) — ale v celku ovšem se vespolek srovnávají, jméno stromu (keře...) se jménem plodu. A nepochybně v originále se vespolek srovnávaly více nežli v nynějších opisech. Pravi- delně bývají jména plodů v plurále, jména stromů (keřů ...) v singuláru Podávám zde přehled těchto paralelních názvů podle rukopisu A abe- cedně: acer břěk 653 - acerina břčkyně avellana ořech 650 — avellana ořech 694 betula břieza 648 — bedulina tetřěviny 696 cedrus cedřiš 646 — cedria zřč 686 cetanus jeřábník 664 — cetena feřebiny 690 cinus trnka 657 — cina trnky 682 cornus hloh 643 — corna hlohyně 688 corulus léska 662 — corulina lésk(ové) ořechy 689 cucumer tykva 671 — cucina tykvě 695 esculius mišpilic 660 — escula mišpilicě 692 fagus buk 642 — fagenula bukvy 681 farnis mukně 670 - fara mukně 688 ficus fík 650 — ficus fíky 695 frangula krušina 671 — fragulina krušina 691 fusale brsniel 655 — fula brzlicě 679 labrusca kalina 662 — labrina kaliny 689 malogranatum jadrně 675 — malogranata jadrnka 683 elopus malině 671 — melopus malík 693 morus jahodník 652 — mora jahody 681 paburus šípek 642 — paburna šípky 682 persicus břeskev 659 — persica břeskve 695
Strana 540
540 Doslov. pirus hruška 649 — pira hrušky 680 populus topol 647 -- popolina topolinky 694 ristus zimoliz 661 ~ ruscina zimoliczie 697 salix vrba 665 — salicina vrbiny 696 sicomorus klokóček 643 -sicomorna klokočinky 698 tilia lípa 648 — tiliana lipátka 691 ulnus jmele 653 — ulnicia jmelicě 697. Pouhý pohled na tyto paralely ukazuje, jak málo můžeme spoléhati na přesnost rukopisu A — ale také zároveň nám ukazuje, jak chybné byly sbírky, jež těchto paralel nedbaly. N. př. Gebaurův Slovník staročeský uvádí heslo tiliana lípatka' s otazníkem; patrně třeba čísti lipátka pl. n t. Týž Slovník podle mylného opisu bukně čte bukně, opravuje bukyně = bukvice — všecko mylně m. mukně, jak ukazuje již far-a (k far-ina, múka). Týž Slovník čte malinník = Himbeere a malinie Himbeergesträuch — všecko mylně m. malík (zkráceno z maliník pro metrum) a malině = africký strom gumový a jeho plod; správně lat. melopus', v. slovník s. v. Atd. To všechno ukazuje pouhý pohled na tyto texty paralelní. A vidíme více; vidíme nesrovnalosti v dnešním zápise, jichž patrně v originále nebylo: nyní stojí proti sobě (avellana) ořech—ořech, čekali bychom 694 ořechy, což je snadno možno, ježto následuje samohláska (ořech(y) avellana) a byla tedy možná elise; nyní stojí proti sobě jeřábník — žeřebiny', což asi v ori- ginále bylo některým směrem vyrovnáno; nyní proti brsniel' stojí brzlice', patrně omylem m. brslicě' (= brsnělicě, zkráceno klaretovsky) — Ge- bauer zcela mylně vztahuje chybné brzlice k lékárnickému brzle' -= yarus, vždyť yarus = sv. Jana chléb RVodň. 407 a. Nyní stojí proti sobě cedřiš a zřě', možno se ovšem domnívati, že nynější zřč' je zkaženina z nějakého bývalého cedřě' — ale jistoty zde nemáme. Někdy můžeme poznati chybu z pramenů a paralel; connubiator je v obou rukopisech přeloženo svak'; je to proti obecnému významu slova. Ale pramen přímý, Bohemář, má správně svat, tak mají správně i druhé paralely, texty biblické; je tedy nepochybné, že i Klaret přeložil původně svat', že však 't' originálu, nedost jasné, bylo čteno jako c' = svac' a to ovšem od pozdějších opisovačů chápáno = svak'. Těchto chyb, kde pů- vodní t' originálu čteno později c' a dalo k', máme v dnešních opisech hodně. Totéž ovšem platí o latinských heslech, jež můžeme v prvotní formě zjistiti z předloh a vzorů (Tomáše, Bartoloměje, Vincence). Ale tato pomoc není tak jistá, jak by se zdála. Ze studií Jedličkových, shora uvedených, jest patrno, jak rychle a silně se měnily tyto latinské výrazy nejenom ne- dbalostí písařů, nýbrž i vědomými „opravami“ pozdějších zpracovatelů. To vidíme také v našem Klaretovi. Jméno ryby 'milago“ je v těchto středo- včkých encyklopediích dobře zaručeno; nicméně z Klaretova překladu pládně je patrno, že četl v svém originále chybně mitago', po německu.
540 Doslov. pirus hruška 649 — pira hrušky 680 populus topol 647 -- popolina topolinky 694 ristus zimoliz 661 ~ ruscina zimoliczie 697 salix vrba 665 — salicina vrbiny 696 sicomorus klokóček 643 -sicomorna klokočinky 698 tilia lípa 648 — tiliana lipátka 691 ulnus jmele 653 — ulnicia jmelicě 697. Pouhý pohled na tyto paralely ukazuje, jak málo můžeme spoléhati na přesnost rukopisu A — ale také zároveň nám ukazuje, jak chybné byly sbírky, jež těchto paralel nedbaly. N. př. Gebaurův Slovník staročeský uvádí heslo tiliana lípatka' s otazníkem; patrně třeba čísti lipátka pl. n t. Týž Slovník podle mylného opisu bukně čte bukně, opravuje bukyně = bukvice — všecko mylně m. mukně, jak ukazuje již far-a (k far-ina, múka). Týž Slovník čte malinník = Himbeere a malinie Himbeergesträuch — všecko mylně m. malík (zkráceno z maliník pro metrum) a malině = africký strom gumový a jeho plod; správně lat. melopus', v. slovník s. v. Atd. To všechno ukazuje pouhý pohled na tyto texty paralelní. A vidíme více; vidíme nesrovnalosti v dnešním zápise, jichž patrně v originále nebylo: nyní stojí proti sobě (avellana) ořech—ořech, čekali bychom 694 ořechy, což je snadno možno, ježto následuje samohláska (ořech(y) avellana) a byla tedy možná elise; nyní stojí proti sobě jeřábník — žeřebiny', což asi v ori- ginále bylo některým směrem vyrovnáno; nyní proti brsniel' stojí brzlice', patrně omylem m. brslicě' (= brsnělicě, zkráceno klaretovsky) — Ge- bauer zcela mylně vztahuje chybné brzlice k lékárnickému brzle' -= yarus, vždyť yarus = sv. Jana chléb RVodň. 407 a. Nyní stojí proti sobě cedřiš a zřě', možno se ovšem domnívati, že nynější zřč' je zkaženina z nějakého bývalého cedřě' — ale jistoty zde nemáme. Někdy můžeme poznati chybu z pramenů a paralel; connubiator je v obou rukopisech přeloženo svak'; je to proti obecnému významu slova. Ale pramen přímý, Bohemář, má správně svat, tak mají správně i druhé paralely, texty biblické; je tedy nepochybné, že i Klaret přeložil původně svat', že však 't' originálu, nedost jasné, bylo čteno jako c' = svac' a to ovšem od pozdějších opisovačů chápáno = svak'. Těchto chyb, kde pů- vodní t' originálu čteno později c' a dalo k', máme v dnešních opisech hodně. Totéž ovšem platí o latinských heslech, jež můžeme v prvotní formě zjistiti z předloh a vzorů (Tomáše, Bartoloměje, Vincence). Ale tato pomoc není tak jistá, jak by se zdála. Ze studií Jedličkových, shora uvedených, jest patrno, jak rychle a silně se měnily tyto latinské výrazy nejenom ne- dbalostí písařů, nýbrž i vědomými „opravami“ pozdějších zpracovatelů. To vidíme také v našem Klaretovi. Jméno ryby 'milago“ je v těchto středo- včkých encyklopediích dobře zaručeno; nicméně z Klaretova překladu pládně je patrno, že četl v svém originále chybně mitago', po německu.
Strana 541
Doslov. 541 Takových latinskoněmeckých slov však má Klaret hodně: mardur (kuna), ambus (kladivo), simula (húscě), pusina (ňadra), faula (zubnice), claperna (klektačka), sulcor (kvas; patrně z něm. Sulza) atd. Ale Klaret podle vzorů, jež měl ve středověkých versus memoriales (jako na př. v Cisiojanech a j.) a ve vlastních pracích starších (viz n. př. zkráceniny jmen rostlin v jeho Medikamináři a Komplexionáři), často latinské výrazy pro metrum všelijak krátí a osekává: 'ignita' místo ignitabulum', sumpcio' m. Assumpcio', olfa' m. olfactorium' atd. Tu nikde není omyl písařův, všude vidíme úmysl- nou změnu autorovu. Někde můžeme správnost čtení nebo pravděpodobnou opravu vysouditi z jistého způsobu jeho skladby. Klaret pravidelně překládává různé významy různými slovy, i když v latině je slovo totéž (a nepochybně i v češtině bylo). Tak n. př. lupus' překládá vlk ve významu zvíře' a vlkoč ve významu nemoc', ač paralely ukazují, že také česky se říkalo a říká stejně vlk'; podobně liší kámen (lapis, nerost) a kamle (= kámen, nemoc) atd. Ale i tu jsou někdy úchylky: nalezneme pro totéž heslo latinské dvojí překlad je to důkaz, že tu čerpáno z dvojího pramene. Jednou přeloženo truncus pařěz (po česku), jindy peň (po moravsku); jednou vibex svída, po druhé jíva; jednou loctuca' locika (správně) a zase pryskyřička (chybně) atd. Jindy táž věc, zase podle dvojího pramene, má dvojí název a tu zas různě pře- ložena: táž hvězda přeložena ojka ve v. 200 za Bootes', správně, a hned potom, pro Arthophilax' klaretovským novotvarem přieček' atd.; velmi zajímavé je, že někdy řeckou (nebo sobě neznámou) variantu překládá výrazem církevněslovanským, latinskou česky: Kirios hospodin — domi- nus pán; agios svet — sanctus svatý Jindy ukazuje chybu jasně metrum: dlubnicě tinellum' uvádí Gebauer SS. I, 257—258 z Pršp., doklá- daje, že Rozk. má dlubně', jest to jediný doklad pro toto slovo; již okol- nost sama vzbuzuje podezření. Nejenom však Rozkoch, má m. dlubnice dobře doložené dlubně, nýbrž také druhé dva rukopisy C a G, čímž po- dezření nabývá téměř jistoty. Zřetelně však chybu ukazuje metrum; to žádá ve, čemuž ovšem vyhovuje jenom dlubně; dlubnice' třeba tedy škrtnouti. hřímáček barritonans' uvádí naopak Gb. I, 497 z Rozk., dodá- vaje, že je „strojené podle -tonans“. Rozk. má rymaczek', což Hanka paleograficky správněji četl rýmáček'; Gb. podle —tonans má novou kon- jekturu hřímáček', zdánlivě jistou. Ale čtení rukopisu A rzwaczek' uka- zuje, že rymaczek jest asi zkažené čtení rzwaczek', o čemž svědčí i čtení rzwacz' ve Velešínu. Rozhoduje metrum, jež žádá 1 o, s čímž se srov- nává jenom řváček'. Máme tu zajímavý doklad, jak i velmi líbivá kon- jektura musí ustoupiti správnému čtení lepšího rukopisu. Atd. Někde ukazuje správné čtení rým: mateřie líčko: tak opravuje Gebauer II, 251 znění Pršp. ma- teřie líčna; jest sice jisto, že původní a obecné jméno této rostliny bylo ma-
Doslov. 541 Takových latinskoněmeckých slov však má Klaret hodně: mardur (kuna), ambus (kladivo), simula (húscě), pusina (ňadra), faula (zubnice), claperna (klektačka), sulcor (kvas; patrně z něm. Sulza) atd. Ale Klaret podle vzorů, jež měl ve středověkých versus memoriales (jako na př. v Cisiojanech a j.) a ve vlastních pracích starších (viz n. př. zkráceniny jmen rostlin v jeho Medikamináři a Komplexionáři), často latinské výrazy pro metrum všelijak krátí a osekává: 'ignita' místo ignitabulum', sumpcio' m. Assumpcio', olfa' m. olfactorium' atd. Tu nikde není omyl písařův, všude vidíme úmysl- nou změnu autorovu. Někde můžeme správnost čtení nebo pravděpodobnou opravu vysouditi z jistého způsobu jeho skladby. Klaret pravidelně překládává různé významy různými slovy, i když v latině je slovo totéž (a nepochybně i v češtině bylo). Tak n. př. lupus' překládá vlk ve významu zvíře' a vlkoč ve významu nemoc', ač paralely ukazují, že také česky se říkalo a říká stejně vlk'; podobně liší kámen (lapis, nerost) a kamle (= kámen, nemoc) atd. Ale i tu jsou někdy úchylky: nalezneme pro totéž heslo latinské dvojí překlad je to důkaz, že tu čerpáno z dvojího pramene. Jednou přeloženo truncus pařěz (po česku), jindy peň (po moravsku); jednou vibex svída, po druhé jíva; jednou loctuca' locika (správně) a zase pryskyřička (chybně) atd. Jindy táž věc, zase podle dvojího pramene, má dvojí název a tu zas různě pře- ložena: táž hvězda přeložena ojka ve v. 200 za Bootes', správně, a hned potom, pro Arthophilax' klaretovským novotvarem přieček' atd.; velmi zajímavé je, že někdy řeckou (nebo sobě neznámou) variantu překládá výrazem církevněslovanským, latinskou česky: Kirios hospodin — domi- nus pán; agios svet — sanctus svatý Jindy ukazuje chybu jasně metrum: dlubnicě tinellum' uvádí Gebauer SS. I, 257—258 z Pršp., doklá- daje, že Rozk. má dlubně', jest to jediný doklad pro toto slovo; již okol- nost sama vzbuzuje podezření. Nejenom však Rozkoch, má m. dlubnice dobře doložené dlubně, nýbrž také druhé dva rukopisy C a G, čímž po- dezření nabývá téměř jistoty. Zřetelně však chybu ukazuje metrum; to žádá ve, čemuž ovšem vyhovuje jenom dlubně; dlubnice' třeba tedy škrtnouti. hřímáček barritonans' uvádí naopak Gb. I, 497 z Rozk., dodá- vaje, že je „strojené podle -tonans“. Rozk. má rymaczek', což Hanka paleograficky správněji četl rýmáček'; Gb. podle —tonans má novou kon- jekturu hřímáček', zdánlivě jistou. Ale čtení rukopisu A rzwaczek' uka- zuje, že rymaczek jest asi zkažené čtení rzwaczek', o čemž svědčí i čtení rzwacz' ve Velešínu. Rozhoduje metrum, jež žádá 1 o, s čímž se srov- nává jenom řváček'. Máme tu zajímavý doklad, jak i velmi líbivá kon- jektura musí ustoupiti správnému čtení lepšího rukopisu. Atd. Někde ukazuje správné čtení rým: mateřie líčko: tak opravuje Gebauer II, 251 znění Pršp. ma- teřie líčna; jest sice jisto, že původní a obecné jméno této rostliny bylo ma-
Strana 542
542 Doslov. teřie líčko; ale rým květina' ukazuje, že Klaret přetvořil si název běžný v své mateřie lična'; mazanci placentae: tak opravuje Gb. II, 325b čtení rukopisu i Menčíkova vydání placenta'; je tu předně nesprávné udání, že by tak měl rukopis (není poznámky o čtení původním), je tu za druhé nemožné -tae (rukopis by měl-te): a celá oprava, ač je zdánlivě založena na plur. mazanci tak pevně, je nemožná, ježto rým pichlena' dosvědčuje správné placenta'. Odchylka, že přeloženo plurálem, je v Klaretovi velmi častá a vznikla pro metrum o Lo, jemuž by sg. 'mazanec' odporoval. Atd. Jindy ukazuje správné čtení souvislost. medrunka estura — z Boh. a RVodň. vykládá Gebauer II, 332 za rostlinu; ale jest uvedeno v originále mezi „vermes“, a jak správné va- rianty a paralely ukazují, třeba čísti „vedrunka“ podle estula, estura' od estus' = vedro', nyní bedruňka'; krápník fuletus - vykládá Gb. II, 153 „rostlina nějaká (jahoda či houba)“ — ač kapitola „boleti“ v RVodň. i v Klaretovi jasně ukazuje, že jde o houbu. Atd. Někdy nezná Slovník stč. správného výkladu: bítové pulsus: k tomu dělá Gb. I, 58 otazník a srovnává pulsus = pulsatio campanae'. Výklad jest ovšem jasný, nalezneme-li ve Vokab. 348 pytow pulsus' v kapitole „de medicina“. Je to nynější náš tep, puls'; Klaret tohoto medicinského výrazu užil v kap. „de ecclesiasticis“ jenom pro rým k „pulsus pozvoněnie“ (jak správně doložil Gb. z DuCange) — a po- dává dokonce správné čtení; v dnešních opisech původní předlohy Voka- buláře je pytow' patrná zkaženina z bítové'; že je verš pokažen, ukazuje již jeho metrická kusost. Máme tu zajímavý doklad jak původní pramen dochovaný v horším rukopise může být opraven z lepších rukopisů poz- dějšího zpracování. klát quate: cituje II, 41 z rkp. C ,de fructibus arborum“. Je to pří- pisek jenom tohoto rukopisu. Klaret totiž v úvodním verši kap. 17 praví žertem „ora tua lata (= otevři hubu), dabis arbuta mandere grata" a k tomu opisovač v C dodal, v žertu pokračuje, „quate klať!“ Heslo náleží tedy k slovesu klátiti' — a je cizí přípisek. kobylí adj. Schlagbaum: tak vykládá II, 71 citát Klaretův; ale jde tu o „kobyly“, nyní obyčejně „kozy“, jak ostatně správně má již Jgm. mařec pigmentum: vykládá II, 314 jako potio ex melle et vino podle Du Cange; je to ovšem, jak již Jg. podle slc., pol. a dial. nč. správně vy- kládá, nynější březňák = pivo ležák. mandel stiva: vykládá II, 310 jako „Pflugsterz", podle lat. 'stiva'; ale míní se patrně mandel snopu', v. výklad v slovníku s. v. míle miliare: vytýká Gb. II, 359, že miliare' prý = jáhly, proso', že je tedy „přeložení mylné“; ale mileum jáhly' jsou až v následující ka- pitole, překlad je správný; v. slovník s. v. Jindy má Slovník stč. chybné čtení, ježto neměl správného textu:
542 Doslov. teřie líčko; ale rým květina' ukazuje, že Klaret přetvořil si název běžný v své mateřie lična'; mazanci placentae: tak opravuje Gb. II, 325b čtení rukopisu i Menčíkova vydání placenta'; je tu předně nesprávné udání, že by tak měl rukopis (není poznámky o čtení původním), je tu za druhé nemožné -tae (rukopis by měl-te): a celá oprava, ač je zdánlivě založena na plur. mazanci tak pevně, je nemožná, ježto rým pichlena' dosvědčuje správné placenta'. Odchylka, že přeloženo plurálem, je v Klaretovi velmi častá a vznikla pro metrum o Lo, jemuž by sg. 'mazanec' odporoval. Atd. Jindy ukazuje správné čtení souvislost. medrunka estura — z Boh. a RVodň. vykládá Gebauer II, 332 za rostlinu; ale jest uvedeno v originále mezi „vermes“, a jak správné va- rianty a paralely ukazují, třeba čísti „vedrunka“ podle estula, estura' od estus' = vedro', nyní bedruňka'; krápník fuletus - vykládá Gb. II, 153 „rostlina nějaká (jahoda či houba)“ — ač kapitola „boleti“ v RVodň. i v Klaretovi jasně ukazuje, že jde o houbu. Atd. Někdy nezná Slovník stč. správného výkladu: bítové pulsus: k tomu dělá Gb. I, 58 otazník a srovnává pulsus = pulsatio campanae'. Výklad jest ovšem jasný, nalezneme-li ve Vokab. 348 pytow pulsus' v kapitole „de medicina“. Je to nynější náš tep, puls'; Klaret tohoto medicinského výrazu užil v kap. „de ecclesiasticis“ jenom pro rým k „pulsus pozvoněnie“ (jak správně doložil Gb. z DuCange) — a po- dává dokonce správné čtení; v dnešních opisech původní předlohy Voka- buláře je pytow' patrná zkaženina z bítové'; že je verš pokažen, ukazuje již jeho metrická kusost. Máme tu zajímavý doklad jak původní pramen dochovaný v horším rukopise může být opraven z lepších rukopisů poz- dějšího zpracování. klát quate: cituje II, 41 z rkp. C ,de fructibus arborum“. Je to pří- pisek jenom tohoto rukopisu. Klaret totiž v úvodním verši kap. 17 praví žertem „ora tua lata (= otevři hubu), dabis arbuta mandere grata" a k tomu opisovač v C dodal, v žertu pokračuje, „quate klať!“ Heslo náleží tedy k slovesu klátiti' — a je cizí přípisek. kobylí adj. Schlagbaum: tak vykládá II, 71 citát Klaretův; ale jde tu o „kobyly“, nyní obyčejně „kozy“, jak ostatně správně má již Jgm. mařec pigmentum: vykládá II, 314 jako potio ex melle et vino podle Du Cange; je to ovšem, jak již Jg. podle slc., pol. a dial. nč. správně vy- kládá, nynější březňák = pivo ležák. mandel stiva: vykládá II, 310 jako „Pflugsterz", podle lat. 'stiva'; ale míní se patrně mandel snopu', v. výklad v slovníku s. v. míle miliare: vytýká Gb. II, 359, že miliare' prý = jáhly, proso', že je tedy „přeložení mylné“; ale mileum jáhly' jsou až v následující ka- pitole, překlad je správný; v. slovník s. v. Jindy má Slovník stč. chybné čtení, ježto neměl správného textu:
Strana 543
Doslov. 543 čiščenicě tarodium: k tomu Gb. I, 182 dokládá: „jest = nč. čiš- těnice, ale význam nejasný“. Doklad je z Boh.; ale již Jgm. IV, 593b poznal správně, že czy- jest dial. = ti- a rovněž správně uvedl z Rady zvířat paralelní verš: „mléka dosti dám [t. j. kráva], smetany i másla, ještě také tištěnice i tvarohy“, správně také uvedl paralelu tištěnina z Velešína. Nyní ovšem, podle textu paralelních, vidíme, že i v Boh. bylo psáno pu- vodně tištěnina', jak mají texty Klareta, že však časem jednak assibilací, jednak dialekticky začáteční ti- změněno v či-', odvozovací přípona časem změněna v -ice. (Také tarodium' jest ovšem chyba m. turodium'.) jhřišče apodromium — opravuje Gb. I, 642 správně v latinské části v hippodromium', jak ukazuje dnes jasně znění Klaretovo; ale ovšem i jhřišče' jest omyl, místo náležitého tržišče koňské, jak ukazuje správ- nější rukopis F a jak dotvrzuje Klaretovo znění koňský trh'. kul scelum — čte z Velešína II, 175 se dvěma otazníky; je podle sou- vislosti jasné kal = coenum'; hned pak potom kulat ambus — čte z Vokb. rovněž s otazníkem, dodávaje, že ambus = čep, Mam. A; ale srovnáním je viděti, že psané culath' jest omyl m. mlat. krov tignum — čte II, 158 z Rozk., osamělý význam; pohled na paralely ukazuje, že třeba čísti správně krokev; komonník satrapa — čte bez poznámky II, 87 z Boh.; paralely ukazují jasně, že tento jedináček je chybné čtení m. komorník; kmachník corpa — uvádí s otazníkem II, 58 z RVodň. „prý houba nějaká“ — tento jedináček je zase chybný opis m. kuratník; klučě cantabra — vykládá II, 54 55 z Boh. jako nástroj nějaký; pouhý pohled na paralely ukazuje, že třeba správně čísti tluč; leščenie dapsus čte Gebauer II, 234 s otazníkem, z Rozkocha- ného; Prešp. má správně lúščenie — a Gebauer také na příslušném místě tak správně uvádí; lisač scurio — čte Gebauer II, 256 zrovna tak z Rozkoch., ač jde zase jen o mylné čtení m. lizač parasitus, v. slovník s. v.; meziřidlo platina — označuje Gb. II, 349 otazníkem a dodává správně: „snad tu je nějaký omyl“; ve Velešínu čteme správně měřidlo'; atd. Jindy překládá Slovník mylně: misní kraj = absis: vykládá Gb. II, 370 okrouhlá klenba, mylně; Georges „Segment eines Kreises ... tiefe Schüssel"; hned potom následuje taléř parapsis'; milojěz didymus — dokládá Gb. II, 361 z Diefb. zweifelhaft, zweif- ler'. To ovšem může jen uvésti v omyl; ôiôvuog = blíženec a v evang. Janově nazývá se tak Tomáš apoštol („Thomas qui dicitur Didymus“); tento Tomáš je ovšem znám jinak jako nevěřící „Zweifler“ — ale arci di- dymus' není Zweifler'. České milojěz' zakládá se patrně na jiném výkladu; mútev Stössel — učí podle Jg. též Gb. II, 419, ač se moutví vrtí a je to tedy Quirl (tak Linde = matew), kverlačka atp. (Rank = Querl);
Doslov. 543 čiščenicě tarodium: k tomu Gb. I, 182 dokládá: „jest = nč. čiš- těnice, ale význam nejasný“. Doklad je z Boh.; ale již Jgm. IV, 593b poznal správně, že czy- jest dial. = ti- a rovněž správně uvedl z Rady zvířat paralelní verš: „mléka dosti dám [t. j. kráva], smetany i másla, ještě také tištěnice i tvarohy“, správně také uvedl paralelu tištěnina z Velešína. Nyní ovšem, podle textu paralelních, vidíme, že i v Boh. bylo psáno pu- vodně tištěnina', jak mají texty Klareta, že však časem jednak assibilací, jednak dialekticky začáteční ti- změněno v či-', odvozovací přípona časem změněna v -ice. (Také tarodium' jest ovšem chyba m. turodium'.) jhřišče apodromium — opravuje Gb. I, 642 správně v latinské části v hippodromium', jak ukazuje dnes jasně znění Klaretovo; ale ovšem i jhřišče' jest omyl, místo náležitého tržišče koňské, jak ukazuje správ- nější rukopis F a jak dotvrzuje Klaretovo znění koňský trh'. kul scelum — čte z Velešína II, 175 se dvěma otazníky; je podle sou- vislosti jasné kal = coenum'; hned pak potom kulat ambus — čte z Vokb. rovněž s otazníkem, dodávaje, že ambus = čep, Mam. A; ale srovnáním je viděti, že psané culath' jest omyl m. mlat. krov tignum — čte II, 158 z Rozk., osamělý význam; pohled na paralely ukazuje, že třeba čísti správně krokev; komonník satrapa — čte bez poznámky II, 87 z Boh.; paralely ukazují jasně, že tento jedináček je chybné čtení m. komorník; kmachník corpa — uvádí s otazníkem II, 58 z RVodň. „prý houba nějaká“ — tento jedináček je zase chybný opis m. kuratník; klučě cantabra — vykládá II, 54 55 z Boh. jako nástroj nějaký; pouhý pohled na paralely ukazuje, že třeba správně čísti tluč; leščenie dapsus čte Gebauer II, 234 s otazníkem, z Rozkocha- ného; Prešp. má správně lúščenie — a Gebauer také na příslušném místě tak správně uvádí; lisač scurio — čte Gebauer II, 256 zrovna tak z Rozkoch., ač jde zase jen o mylné čtení m. lizač parasitus, v. slovník s. v.; meziřidlo platina — označuje Gb. II, 349 otazníkem a dodává správně: „snad tu je nějaký omyl“; ve Velešínu čteme správně měřidlo'; atd. Jindy překládá Slovník mylně: misní kraj = absis: vykládá Gb. II, 370 okrouhlá klenba, mylně; Georges „Segment eines Kreises ... tiefe Schüssel"; hned potom následuje taléř parapsis'; milojěz didymus — dokládá Gb. II, 361 z Diefb. zweifelhaft, zweif- ler'. To ovšem může jen uvésti v omyl; ôiôvuog = blíženec a v evang. Janově nazývá se tak Tomáš apoštol („Thomas qui dicitur Didymus“); tento Tomáš je ovšem znám jinak jako nevěřící „Zweifler“ — ale arci di- dymus' není Zweifler'. České milojěz' zakládá se patrně na jiném výkladu; mútev Stössel — učí podle Jg. též Gb. II, 419, ač se moutví vrtí a je to tedy Quirl (tak Linde = matew), kverlačka atp. (Rank = Querl);
Strana 544
544 Doslov. mudrona philosophia — překládá Gb. II, 415 podle rkp. A, ačkoli philosophia' přeloženo již dříve mudromila' (což přejato z Vokabuláře); rkp. B má správně phizologia' — u Gb. je ovšem nesprávně uvedeno, že philosophia' má také Rozk.; lukno sunnus — tlumočí Gb. II, 289 „ein Geldstück“; podle ety- mologie (Miklosich, Brandl, Berneker, Brückner atd.) označuje míru (koš) věcí tekutých (medu..) nebo sutých, časem pak poplatek nebo sumu pe- něžní téže asi hodnoty, podobně jako n. př. lot, hřivna, kopa; Gebauer ovšem dokládá také význam sa koš, ale ten je polonismus, vzatý z překladu polské hry žebračí; druhý doklad (z Reg. I, 1240) prohlašuje za padělek: citát je ovšem (Reg. I, 465, 466) čerpán „ex Annal. Gradic.“ „Boczek“ tato listina jest ovšem padělaná, ale nikoli v XIX., nýbrž v XIII. stol. — staré dva její opisy možno kontrolovati konfirmací z r. 1270 (srovn. Teige, O pramenech dějin kláštera hradištského, Věstn. Kr. č. spol. nauk, 1893, XII, str. 44—46) - i tu se Gb. mýlil. Atd. Někdy se Slovník stč. kolísá mezi správným a nesprávným čtením, právě proto, že mu nebyl znám vzájemný poměr rukopisů. čaponosci = ciconides čte správně Gb. I, 153 podle rkp. A, se správným udáním, že v B se čte omylem kaponosci; nicméně II, 19 čte chybné kaponosci' (s chybou B 'citomedos' m. ciconides') bez po- známky, s výkladem „strojené“; kvásek = conda čte správně II, 188, s udáním, že v B se čte kassel; ale předtím (II, 23) čte kašel conda (z B) bez poznámky; křez = limo čte správně a vykládá II, 142. 143; ale chybný přepis krzecz v Nom. mylně čte II, 137 křěč a mylně vykládá = líšně u vozu; matenie fruta čte Gb. II, 321 a mětenie t. 346, nevěda, že obojí je týž doklad - a k oběma přidává otazník, míní se nejspíše pochoutky, nč. 'míchanice'; atd. Jindy „opravuje“ správná čtení v chybná, neznaje paralel: kot licmen; čte Gb II, 114 v Bohemáři, uváděje kontext „měs- tišče, trh, kuot, jatky“, dodávaje „v otisku omylem knot m. kuot“ a vý- kládaje „budka, kotec, stánek v trhu“. Souvislost uvedena je mylně; má býti „městce, trh, knot, kahanec, hřišče (chybně), krám..“; že čtení knot je správné, dosvědčuje Klaret a RVodň.; v Klaretovi je kontext „věderce, kahanec, knot, čbánek“ a lat. heslo licmen je patrně nějaká zkaženina z lych- nion' (Georges; středověkým způsobem psáno licnium). A při tom Gebauec již II, 69 měl pod knot' výklad zcela správný! křivopřisaha periurium — čte Gb. II, 148 podle Menčíka za rukopisné křivopřih'; je to oprava nemožná, ježto metrum žádá slovo troj- slabičné bo2 a ježto v předloze Klaretově, ve Vokabuláři, je z podob- ného důvodu merrického křivopřisah'; zkrácenina křivopřih je zcela kla- retovská — a když by bylo potřebí opravy, mohla by býti nanejvýš křiv(o)přis'. klepec cavea, z Boh. 702 (v rkp. O) — opravuje Gb. II, 46 „omyl
544 Doslov. mudrona philosophia — překládá Gb. II, 415 podle rkp. A, ačkoli philosophia' přeloženo již dříve mudromila' (což přejato z Vokabuláře); rkp. B má správně phizologia' — u Gb. je ovšem nesprávně uvedeno, že philosophia' má také Rozk.; lukno sunnus — tlumočí Gb. II, 289 „ein Geldstück“; podle ety- mologie (Miklosich, Brandl, Berneker, Brückner atd.) označuje míru (koš) věcí tekutých (medu..) nebo sutých, časem pak poplatek nebo sumu pe- něžní téže asi hodnoty, podobně jako n. př. lot, hřivna, kopa; Gebauer ovšem dokládá také význam sa koš, ale ten je polonismus, vzatý z překladu polské hry žebračí; druhý doklad (z Reg. I, 1240) prohlašuje za padělek: citát je ovšem (Reg. I, 465, 466) čerpán „ex Annal. Gradic.“ „Boczek“ tato listina jest ovšem padělaná, ale nikoli v XIX., nýbrž v XIII. stol. — staré dva její opisy možno kontrolovati konfirmací z r. 1270 (srovn. Teige, O pramenech dějin kláštera hradištského, Věstn. Kr. č. spol. nauk, 1893, XII, str. 44—46) - i tu se Gb. mýlil. Atd. Někdy se Slovník stč. kolísá mezi správným a nesprávným čtením, právě proto, že mu nebyl znám vzájemný poměr rukopisů. čaponosci = ciconides čte správně Gb. I, 153 podle rkp. A, se správným udáním, že v B se čte omylem kaponosci; nicméně II, 19 čte chybné kaponosci' (s chybou B 'citomedos' m. ciconides') bez po- známky, s výkladem „strojené“; kvásek = conda čte správně II, 188, s udáním, že v B se čte kassel; ale předtím (II, 23) čte kašel conda (z B) bez poznámky; křez = limo čte správně a vykládá II, 142. 143; ale chybný přepis krzecz v Nom. mylně čte II, 137 křěč a mylně vykládá = líšně u vozu; matenie fruta čte Gb. II, 321 a mětenie t. 346, nevěda, že obojí je týž doklad - a k oběma přidává otazník, míní se nejspíše pochoutky, nč. 'míchanice'; atd. Jindy „opravuje“ správná čtení v chybná, neznaje paralel: kot licmen; čte Gb II, 114 v Bohemáři, uváděje kontext „měs- tišče, trh, kuot, jatky“, dodávaje „v otisku omylem knot m. kuot“ a vý- kládaje „budka, kotec, stánek v trhu“. Souvislost uvedena je mylně; má býti „městce, trh, knot, kahanec, hřišče (chybně), krám..“; že čtení knot je správné, dosvědčuje Klaret a RVodň.; v Klaretovi je kontext „věderce, kahanec, knot, čbánek“ a lat. heslo licmen je patrně nějaká zkaženina z lych- nion' (Georges; středověkým způsobem psáno licnium). A při tom Gebauec již II, 69 měl pod knot' výklad zcela správný! křivopřisaha periurium — čte Gb. II, 148 podle Menčíka za rukopisné křivopřih'; je to oprava nemožná, ježto metrum žádá slovo troj- slabičné bo2 a ježto v předloze Klaretově, ve Vokabuláři, je z podob- ného důvodu merrického křivopřisah'; zkrácenina křivopřih je zcela kla- retovská — a když by bylo potřebí opravy, mohla by býti nanejvýš křiv(o)přis'. klepec cavea, z Boh. 702 (v rkp. O) — opravuje Gb. II, 46 „omyl
Strana 545
Doslov. 545 m. kletecz“; z paralel je však viděti, že původní znění v Boh. i Glossáři bylo sice klétcě', že však slovakisující opis O se uchýlil a místo českého klétcě' dosadil slovenské klepec' s pozměněným významem; učinil tak ostatně i dále (v Boh. 962) místo klev (zevrubnější výklad o tom v Naší řeči, 1924, VIII, 162); květná Domine' — opravuje Gb. II, 192 v dominica', ačkoliv se míní podle tehdejšího usu zcela správně neděle Domine, ne longe ..; v. zevrubněji v slovníku s. v.; kúle calculus: tak čte Gb. II, 175 psané caule v Rozk.; míní se neduh, nyní kámen zvaný, jejž Klaret svým způsobem nazval kamle'; psané cale' četl opis B mylně canle', což noví kopisté čtli mylně caule'; chybu jasně ukazují paralely; nákrznek filacterium: navrhuje Gb. II, 466, s otazníkem, místo rukopisného nakrznak'; ale rým novák' ukazuje, že čtení nákrznák je v rukopise správné; atd. Bylo by ovšem zcela nesprávné, kdyby nové vydání chtělo starším předchůdcum vytýkati omyly, jichž někdy bylo tak těžko se uvarovati — a nevzpomenouti obtíží, s nimiž musili pracovati. Naopak často překvapí v Gebaurově Slovníku bystrost, s níž již tehdy otec nové naší filologie vystihl některé Klaretovy slovotvorné metody, a opatrný postup při opra- vách a konjekturách, pro něž tu zdánlivě bylo otevřeno tak širé pole. Základní a nejdůležitější zásada pro úspěšné těžení z těchto bohatých zdrojů lexikální látky jest poznání, že Klaret (nehledíme-li k některým maličkým nahodilým zápisum vokabulí) jest první, nejstarší a původní sbírka této látky jazykové. Nečerpal, podle všeho, z textů literárních, neměl předloh, jichž by byl mohl užíti; Vokabulář i Bohemář, jediné jisté jeho prameny domácí, jsou práce paralelní a souvěké. Že jsou souvěké, snad dokonce v téže místnosti vzniklé touž dobou, svědčí ve Vokabuláři české názvy astronomické, přejaté z gloss Astronomiáře, složeného r. 1360 — a v Bohemáři jmeno ryby parmy', jež teprve r. 1366 se objevila v Čechách. Vý- klad slov Glossáře musí tedy býti založen předně a hlavně na Glossáři samém — ostatní texty slovníkové čerpají z něho, on je magnus parens celé té pozdější bohaté literatury lexikografické. Ale užil ovšem všech dostup- ných pomůcek. Je teď již naprosto jisté, že Klaret znamenitou měrou užil staro- českého překladu bible, patrně asi v nějakém mammotrektu. Nemůžeme zde však najisto rozhodnouti, jaký asi časový interval byl mezi oběma pracemi. Jest velmi snadno možno, že obě práce —- mammotrekt i Glossář — byly podnikány zároveň: ale je zároveň jisto, že měl Klaret před sebou již mammotrekt latinsko-český a že někde rychlým opisem dopustil se chyby. Tak n. př. mota est terra' (několikrát v Písmě) měl mamm. přeloženo hnula sě jest země'; z toho Klaretovo heslo mota hnula'; opus est ..' pře- loženo píleť .., z toho dnes záhadné Klaretovo opus pilet; chyby húsě- nice = erugo', ščevík = locustum' jsou známy z Písma (a odtud z mam- V. Flajšhans: Klaret, II. 35
Doslov. 545 m. kletecz“; z paralel je však viděti, že původní znění v Boh. i Glossáři bylo sice klétcě', že však slovakisující opis O se uchýlil a místo českého klétcě' dosadil slovenské klepec' s pozměněným významem; učinil tak ostatně i dále (v Boh. 962) místo klev (zevrubnější výklad o tom v Naší řeči, 1924, VIII, 162); květná Domine' — opravuje Gb. II, 192 v dominica', ačkoliv se míní podle tehdejšího usu zcela správně neděle Domine, ne longe ..; v. zevrubněji v slovníku s. v.; kúle calculus: tak čte Gb. II, 175 psané caule v Rozk.; míní se neduh, nyní kámen zvaný, jejž Klaret svým způsobem nazval kamle'; psané cale' četl opis B mylně canle', což noví kopisté čtli mylně caule'; chybu jasně ukazují paralely; nákrznek filacterium: navrhuje Gb. II, 466, s otazníkem, místo rukopisného nakrznak'; ale rým novák' ukazuje, že čtení nákrznák je v rukopise správné; atd. Bylo by ovšem zcela nesprávné, kdyby nové vydání chtělo starším předchůdcum vytýkati omyly, jichž někdy bylo tak těžko se uvarovati — a nevzpomenouti obtíží, s nimiž musili pracovati. Naopak často překvapí v Gebaurově Slovníku bystrost, s níž již tehdy otec nové naší filologie vystihl některé Klaretovy slovotvorné metody, a opatrný postup při opra- vách a konjekturách, pro něž tu zdánlivě bylo otevřeno tak širé pole. Základní a nejdůležitější zásada pro úspěšné těžení z těchto bohatých zdrojů lexikální látky jest poznání, že Klaret (nehledíme-li k některým maličkým nahodilým zápisum vokabulí) jest první, nejstarší a původní sbírka této látky jazykové. Nečerpal, podle všeho, z textů literárních, neměl předloh, jichž by byl mohl užíti; Vokabulář i Bohemář, jediné jisté jeho prameny domácí, jsou práce paralelní a souvěké. Že jsou souvěké, snad dokonce v téže místnosti vzniklé touž dobou, svědčí ve Vokabuláři české názvy astronomické, přejaté z gloss Astronomiáře, složeného r. 1360 — a v Bohemáři jmeno ryby parmy', jež teprve r. 1366 se objevila v Čechách. Vý- klad slov Glossáře musí tedy býti založen předně a hlavně na Glossáři samém — ostatní texty slovníkové čerpají z něho, on je magnus parens celé té pozdější bohaté literatury lexikografické. Ale užil ovšem všech dostup- ných pomůcek. Je teď již naprosto jisté, že Klaret znamenitou měrou užil staro- českého překladu bible, patrně asi v nějakém mammotrektu. Nemůžeme zde však najisto rozhodnouti, jaký asi časový interval byl mezi oběma pracemi. Jest velmi snadno možno, že obě práce —- mammotrekt i Glossář — byly podnikány zároveň: ale je zároveň jisto, že měl Klaret před sebou již mammotrekt latinsko-český a že někde rychlým opisem dopustil se chyby. Tak n. př. mota est terra' (několikrát v Písmě) měl mamm. přeloženo hnula sě jest země'; z toho Klaretovo heslo mota hnula'; opus est ..' pře- loženo píleť .., z toho dnes záhadné Klaretovo opus pilet; chyby húsě- nice = erugo', ščevík = locustum' jsou známy z Písma (a odtud z mam- V. Flajšhans: Klaret, II. 35
Strana 546
546 Doslov. motrektů); podivné vobida vzniklo z výrazu v-obidu' položiti Lukáš II, 4; skočec = yditum' můžeme vyložiti jen ze žaltáře (v. v slovníku); na po- řiečie' vzniklo chybným čtením in superliminari' (Sof. II, 14) jako 'super- fluminare'; výraz domina' = sama rovněž vyložíme jenom přejetím kusu nějakého textu biblického; ve v. 2130 máme za sebou dva výrazy teuge — blazě', racio počet' patrně ze známého evangelia o 10 hřivnách; iota — slovce' ze známého slova Kristova v evang.; výrazy jako natatoria' (Siloe), lithostrotus' (z Marka), didymus' (z Jana), discus' (= okřín, z Marka 6), quadrans (ort)', 'Rama', olfafctoriumj' (z Proroků), 'petra' (= opoka, ze žal- táře) atd. hlásí se svým puvodem i svým českým překladem jasně na pří- slušná místa Písma (a mammotrektu). Atd. atd. Tím ovšem vzrůstá nový úkol: najíti, z kterého mammotrektu (z kte- rého textu biblického) Klaret čerpal. Že Klaret užil při své práci hojnou měrou také výrazů církevněslovan- ských ve formě chorvatské, bylo známo již dříve a vyložil jsem 1923 v „Slo- vanském sborníku, věnovaném Fr. Pastrnkovi“, str. 26—29; za výrazy takové, jež mohly býti čerpány z církevní slovanštiny, jsem uvedl těchto 20: ubl, dávě, dubra (dabra), pládně, zlaten, věca, hluma, chalužník, udo, postol, biser, tma (= legio), obedně, titl, bog, svet, nesmrten, bohonošě, šelyha, súpruh*); řekl jsem tam však (na str. 29), že počet těchto paleo- slovenismů se časem jistě ztrojnásobí; dnes bych mohl k nim přidati ještě těchto 13: luna (= Diana), črvlen (ka), dehna, jčzv (stsl. jazvy), korčák (= stsl. kročagъ), hosm, kupina, loza, mln, noh, ovna, říza, výkup; ze starší vrstvy, předklaretovské, pocházejí asi výrazy ratolest, pop, pokrytec; o vý- razech crh, stotyr, tlušě, hluza, nik nemohu zatím říci nic jistého; jméno rostl. tuš upomíná na chorv. tušnuti; zajímavé je tlumočení Serbenín = Charvatus. (Ostatně pěkně to ukázal již 1893 J. Polívka v Athenaeu, 218 při zprávě o knize Vondrákově.) A ovšem užil Klaret také provincialismů rodného nářečí, za takové vý- razy mužeme pokládati slova drozn, konopáč, krč, mýtel, náledník, náprstky, prsnice, pškáč, svačně, špice (pták), truks, zach, záružel, zimňatky; ale mimo tyto stopy nářečí severovýchodního (je jich jistě více, nežli zde uvedeno) nalezneme také stopy moravismů (ano i slovenského rázu, n. př. ostřižko' = holič). Jsou to patrně výrazy, jež pocházejí od některých Klarecových spolupracovníků, nám dnes neznámých. Měl bych nyní, podle slibu předmluvy, podati zevrubnou zprávu o ži- votě a díle Klaretově; mám také připraven zevrubný rozbor Glossáře po stránce mluvnické, s úplným seznamem jeho přípon kmenoslovných; p. Tille slíbil také zevrubný rozbor čtyř Klaretových textů glossovaných po *) Slovo pamal' asi lépe vyložíme jako klaretovskou zkráceninu, bože nelze do- kázati za paleoslovenismus — a hospodin je původu již předklaretovského.
546 Doslov. motrektů); podivné vobida vzniklo z výrazu v-obidu' položiti Lukáš II, 4; skočec = yditum' můžeme vyložiti jen ze žaltáře (v. v slovníku); na po- řiečie' vzniklo chybným čtením in superliminari' (Sof. II, 14) jako 'super- fluminare'; výraz domina' = sama rovněž vyložíme jenom přejetím kusu nějakého textu biblického; ve v. 2130 máme za sebou dva výrazy teuge — blazě', racio počet' patrně ze známého evangelia o 10 hřivnách; iota — slovce' ze známého slova Kristova v evang.; výrazy jako natatoria' (Siloe), lithostrotus' (z Marka), didymus' (z Jana), discus' (= okřín, z Marka 6), quadrans (ort)', 'Rama', olfafctoriumj' (z Proroků), 'petra' (= opoka, ze žal- táře) atd. hlásí se svým puvodem i svým českým překladem jasně na pří- slušná místa Písma (a mammotrektu). Atd. atd. Tím ovšem vzrůstá nový úkol: najíti, z kterého mammotrektu (z kte- rého textu biblického) Klaret čerpal. Že Klaret užil při své práci hojnou měrou také výrazů církevněslovan- ských ve formě chorvatské, bylo známo již dříve a vyložil jsem 1923 v „Slo- vanském sborníku, věnovaném Fr. Pastrnkovi“, str. 26—29; za výrazy takové, jež mohly býti čerpány z církevní slovanštiny, jsem uvedl těchto 20: ubl, dávě, dubra (dabra), pládně, zlaten, věca, hluma, chalužník, udo, postol, biser, tma (= legio), obedně, titl, bog, svet, nesmrten, bohonošě, šelyha, súpruh*); řekl jsem tam však (na str. 29), že počet těchto paleo- slovenismů se časem jistě ztrojnásobí; dnes bych mohl k nim přidati ještě těchto 13: luna (= Diana), črvlen (ka), dehna, jčzv (stsl. jazvy), korčák (= stsl. kročagъ), hosm, kupina, loza, mln, noh, ovna, říza, výkup; ze starší vrstvy, předklaretovské, pocházejí asi výrazy ratolest, pop, pokrytec; o vý- razech crh, stotyr, tlušě, hluza, nik nemohu zatím říci nic jistého; jméno rostl. tuš upomíná na chorv. tušnuti; zajímavé je tlumočení Serbenín = Charvatus. (Ostatně pěkně to ukázal již 1893 J. Polívka v Athenaeu, 218 při zprávě o knize Vondrákově.) A ovšem užil Klaret také provincialismů rodného nářečí, za takové vý- razy mužeme pokládati slova drozn, konopáč, krč, mýtel, náledník, náprstky, prsnice, pškáč, svačně, špice (pták), truks, zach, záružel, zimňatky; ale mimo tyto stopy nářečí severovýchodního (je jich jistě více, nežli zde uvedeno) nalezneme také stopy moravismů (ano i slovenského rázu, n. př. ostřižko' = holič). Jsou to patrně výrazy, jež pocházejí od některých Klarecových spolupracovníků, nám dnes neznámých. Měl bych nyní, podle slibu předmluvy, podati zevrubnou zprávu o ži- votě a díle Klaretově; mám také připraven zevrubný rozbor Glossáře po stránce mluvnické, s úplným seznamem jeho přípon kmenoslovných; p. Tille slíbil také zevrubný rozbor čtyř Klaretových textů glossovaných po *) Slovo pamal' asi lépe vyložíme jako klaretovskou zkráceninu, bože nelze do- kázati za paleoslovenismus — a hospodin je původu již předklaretovského.
Strana 547
Doslov. 547 stránce látkoslovné — — ale texty a rejstříky k nim zabraly tolik místa, že jest nutno všechny tyto rozbory zatím odložiti do díla nového, jež může býti věnováno zcela jenom zpracování látky v těchto dvou svazcích vydané. Proto zde přestávám jenom na některých poznámkách o hlavním jeho, — největším a pro nás nejdůležitějším díle, o Glossáři. — O středověké a novější literatuře slovníkové zevrubně informuje nové, veliké dílo vědecké „Glossaria Latina, iussu Academiae Britannicae edita, I—III, 1926“ (v Paříži, vyd. W. M. Lindsay). Tímto vydáním je starší práce Goetzova-Loewova, o níž zmínka v úvodu k I. sv., naprosto antikvována Je v ní podána, jak sám Lindsay v Archivum Latinitatis mediii aevi, 1927, 95—100 vykládá, „the new and true theory of mediaeval Latin glossaries“ Dříve se myslívalo, že tyto slováře byly práce učence, řekněme, 7. století, jenž pilně četl staré texty a zachoval tak „ancient lore“. Ukazuje se, že tomu tak není; že to jsou toliko „glossae collectae“, hlavně pozdní po- známky k bibli a Vergilovi, časem abecedně srovnané. Úkolem nové práce je vésti glossy až k zřídlu — až k tomu verši bible nebo Vergila, odkud čerpány. Správně Brückner*) (jeho práce je uvedena v úvodě k sv. I., místo naše otiskl též 1922 Jan Loś, Początki piśmiennictwa polskiego, 2. vyd., 114) mohl napsati, že středověké slovníky „dla dziejów jezyka przedstawiaja żródło większej wagi, przechovały bowiem wyrazy, których w innych żródłach albo wcale nie odnajdujemy, albo w znaczeniu już zmienionem, po- chodnem; one tež zbogaciły język, zmuszajac do tworzenia nowych słów, które ze słowników w literature wsiąknely; one świadczą o stanie języka wogóle, jego zasobach i lukach, o najdawniejszej jego terminologiji, o przy- mieszce słów obcych, o potrzebie wreszcie, która słowniki wywołała. To platí ovšem i o prvním našem slovníku, Glossáři Klaretově. I on je plodem onoho velikého kulturního hnutí doby Karlovy, jak je zevrubně vypisuje Konrád Burdach v svém široce založeném souhrnu „Vom Mittel- alter zur Reformation“ (1912—1927, díl II, 1, 3, 4; III, 1, 2; V); i on náleží všemi svými spolupracovníky a celou tendencí do kruhu učenců a umělců skupených kolem osoby tou dobou biskupa (litomyšlského, později olo- mouckého) Jana ze Stredy; paralelně vedle sebe jde tu literární produkce latin ká, česká i německá Latinské dílo Jana ze Středy o sv. Jeronymovi vychází zároveň ve zpracování německém a českém (a není náhodou, že v českém zpracování se Satan překládá klacetovským nekošník'), tak jako vedle česko-latinského Klareta stojí německý Buch der Natur Konráda von *) Kromě Brücknera jsou pro nás ještě důležité rozpravy J. Melicha, A ma- gyar szótárirodalem, I, Budapest 1907 (str. IV 107, otisk z akademických Nyelv- tudományi közlemények, XXXV—XXXVII), A. Breznika Slovenski slovarji (Raz- prave, Ljubljana, 1926, III, 110—174), P. K. Simoniho Pamjatniki starinnoj russkoj leksikografii po rukopisjam XV—XVII. stol (1906 v Izvěst. otd. rus. jaz. XIII, I, 175—212) — a práce Berntovy o lexikálních dílech středovčké literatury našich Němců.
Doslov. 547 stránce látkoslovné — — ale texty a rejstříky k nim zabraly tolik místa, že jest nutno všechny tyto rozbory zatím odložiti do díla nového, jež může býti věnováno zcela jenom zpracování látky v těchto dvou svazcích vydané. Proto zde přestávám jenom na některých poznámkách o hlavním jeho, — největším a pro nás nejdůležitějším díle, o Glossáři. — O středověké a novější literatuře slovníkové zevrubně informuje nové, veliké dílo vědecké „Glossaria Latina, iussu Academiae Britannicae edita, I—III, 1926“ (v Paříži, vyd. W. M. Lindsay). Tímto vydáním je starší práce Goetzova-Loewova, o níž zmínka v úvodu k I. sv., naprosto antikvována Je v ní podána, jak sám Lindsay v Archivum Latinitatis mediii aevi, 1927, 95—100 vykládá, „the new and true theory of mediaeval Latin glossaries“ Dříve se myslívalo, že tyto slováře byly práce učence, řekněme, 7. století, jenž pilně četl staré texty a zachoval tak „ancient lore“. Ukazuje se, že tomu tak není; že to jsou toliko „glossae collectae“, hlavně pozdní po- známky k bibli a Vergilovi, časem abecedně srovnané. Úkolem nové práce je vésti glossy až k zřídlu — až k tomu verši bible nebo Vergila, odkud čerpány. Správně Brückner*) (jeho práce je uvedena v úvodě k sv. I., místo naše otiskl též 1922 Jan Loś, Początki piśmiennictwa polskiego, 2. vyd., 114) mohl napsati, že středověké slovníky „dla dziejów jezyka przedstawiaja żródło większej wagi, przechovały bowiem wyrazy, których w innych żródłach albo wcale nie odnajdujemy, albo w znaczeniu już zmienionem, po- chodnem; one tež zbogaciły język, zmuszajac do tworzenia nowych słów, które ze słowników w literature wsiąknely; one świadczą o stanie języka wogóle, jego zasobach i lukach, o najdawniejszej jego terminologiji, o przy- mieszce słów obcych, o potrzebie wreszcie, która słowniki wywołała. To platí ovšem i o prvním našem slovníku, Glossáři Klaretově. I on je plodem onoho velikého kulturního hnutí doby Karlovy, jak je zevrubně vypisuje Konrád Burdach v svém široce založeném souhrnu „Vom Mittel- alter zur Reformation“ (1912—1927, díl II, 1, 3, 4; III, 1, 2; V); i on náleží všemi svými spolupracovníky a celou tendencí do kruhu učenců a umělců skupených kolem osoby tou dobou biskupa (litomyšlského, později olo- mouckého) Jana ze Stredy; paralelně vedle sebe jde tu literární produkce latin ká, česká i německá Latinské dílo Jana ze Středy o sv. Jeronymovi vychází zároveň ve zpracování německém a českém (a není náhodou, že v českém zpracování se Satan překládá klacetovským nekošník'), tak jako vedle česko-latinského Klareta stojí německý Buch der Natur Konráda von *) Kromě Brücknera jsou pro nás ještě důležité rozpravy J. Melicha, A ma- gyar szótárirodalem, I, Budapest 1907 (str. IV 107, otisk z akademických Nyelv- tudományi közlemények, XXXV—XXXVII), A. Breznika Slovenski slovarji (Raz- prave, Ljubljana, 1926, III, 110—174), P. K. Simoniho Pamjatniki starinnoj russkoj leksikografii po rukopisjam XV—XVII. stol (1906 v Izvěst. otd. rus. jaz. XIII, I, 175—212) — a práce Berntovy o lexikálních dílech středovčké literatury našich Němců.
Strana 548
548 Doslov. Meggenberg. Hlásila se sama potřeba této české práce, měla-li nová kultura býti založena na základech co nejširších. Čas skladby Glossáře jest určen již v úvodu ke Glossáři na dobu čtyř let kolem roku 1365; nejméně roku 1364 se musily již přípravné práce začíti, ježto v kap. 47 máme ještě příspěvek arcibiskupa Arnošta z Par- dubic, zemřelého r. 1364; r. 1366 ještě asi slovník nebyl hotov, ježto ve v. 384 se vzpomíná ryba perm, nyní parma, do Čech vniklá teprve tohoto roku. Ale koncem r. 1368 dílo bylo nepochybně hotovo, jak snad ukazuje ta drobnost, že ve v. 970 se překládá imperatrix kněžna; tento překlad jest při osobě z kruhů dvorských dosti podivný — a za života císařovny Anny (zemřelé 11. července 1362) jistě nemožný. Ale lze jej pochopiti v době poslední manželky Karlovy Alžběty, kněžny pomořanské (provdala se za Karla v květnu 1363), jež teprve 1. listopadu 1368 byla korunována za císařovnu v Římě. A právě v této době - a o něco dřívější — vidíme také veliký pře- kladatelský ruch v literatuře náboženské, jehož císař Karel, metropolita Arnošt i Jan ze Středy jsou přímými podněcovateli a řediteli. A tak vznikl také náš Glossář, největší podobné dílo literatur slovanských ve středo- věku vůbec a dílo stejně rozsáhlé jako 300 let později Komenského Janua O jeho nedostatcích bylo pověděno zevrubně v úvodě k jeho vydání; zde však, když máme před očima onu ohromnou látku, jakou zachoval věkům budoucím, můžeme teprve správně posouditi jeho cenu. Vidíme-li celé ty kolony slov, jež jeho zásluhou máme doloženy již r. 1366, po prvé jím do literatury buď uvedené nebo zachráněné od zániku, chápeme teprve, kolik by nám scházelo, kdyby toho slovníku nebylo. A nemůžeme říci, že bychom ta slova nalezli u Velešína, v Trialogu, Lactiferu atd.: vždyť tyto slovníky čerpaly právě svou látku z něho! Ale, tak jako Lindsay ukázal, tyto kolony napomínají také k opatrnosti a rozvaze. Není zde mnoho té ancient lore', jsou to vskutku „glossae col- lectae“. Tak jako nejnověji krásně ukázal H. Sköld,*) kolik domněle pra- indoevropských kořenů bylo jenom pouhým výmyslem pozdního indického slovnikáře — tak jako ukázal Lindsay, jak domnělá vzácná slova staro- latinská jsou pouhá chyba nebo zkomolenina pozdního opisovače středo- věkého, zrovna tak zde nalezne čtenář leckteré domnělé pračeské nebo pra- slovanské slovo jako nový výtvor karolinského slovnikáře. Český jazykozpyt, s ním veškera slavistika, má tedy zcela jistě proč býti tomu neznámému lexikografovi doby Karlovy vděčen. Ale s úžasem uvidí i dnešní čtenář laik, věky vzdálený, kolik slov, tak pracně Klaretem vytvářených, žije ještě dnes, kolik jich týmž způsobem vytvářeli naši bu- ditelé ve století XVIII. a XIX.! A tato tvorba se zakládala na vlastní práci positivní; o tom malý zbytek jeho rozsáhlých skladeb naučných podává výmluvné svědectví. * The Nirukta: Skrifter.. kngl. humanist. Vetenskapssamfundet i Lund, VIII, 1926, str. XIV § 375.
548 Doslov. Meggenberg. Hlásila se sama potřeba této české práce, měla-li nová kultura býti založena na základech co nejširších. Čas skladby Glossáře jest určen již v úvodu ke Glossáři na dobu čtyř let kolem roku 1365; nejméně roku 1364 se musily již přípravné práce začíti, ježto v kap. 47 máme ještě příspěvek arcibiskupa Arnošta z Par- dubic, zemřelého r. 1364; r. 1366 ještě asi slovník nebyl hotov, ježto ve v. 384 se vzpomíná ryba perm, nyní parma, do Čech vniklá teprve tohoto roku. Ale koncem r. 1368 dílo bylo nepochybně hotovo, jak snad ukazuje ta drobnost, že ve v. 970 se překládá imperatrix kněžna; tento překlad jest při osobě z kruhů dvorských dosti podivný — a za života císařovny Anny (zemřelé 11. července 1362) jistě nemožný. Ale lze jej pochopiti v době poslední manželky Karlovy Alžběty, kněžny pomořanské (provdala se za Karla v květnu 1363), jež teprve 1. listopadu 1368 byla korunována za císařovnu v Římě. A právě v této době - a o něco dřívější — vidíme také veliký pře- kladatelský ruch v literatuře náboženské, jehož císař Karel, metropolita Arnošt i Jan ze Středy jsou přímými podněcovateli a řediteli. A tak vznikl také náš Glossář, největší podobné dílo literatur slovanských ve středo- věku vůbec a dílo stejně rozsáhlé jako 300 let později Komenského Janua O jeho nedostatcích bylo pověděno zevrubně v úvodě k jeho vydání; zde však, když máme před očima onu ohromnou látku, jakou zachoval věkům budoucím, můžeme teprve správně posouditi jeho cenu. Vidíme-li celé ty kolony slov, jež jeho zásluhou máme doloženy již r. 1366, po prvé jím do literatury buď uvedené nebo zachráněné od zániku, chápeme teprve, kolik by nám scházelo, kdyby toho slovníku nebylo. A nemůžeme říci, že bychom ta slova nalezli u Velešína, v Trialogu, Lactiferu atd.: vždyť tyto slovníky čerpaly právě svou látku z něho! Ale, tak jako Lindsay ukázal, tyto kolony napomínají také k opatrnosti a rozvaze. Není zde mnoho té ancient lore', jsou to vskutku „glossae col- lectae“. Tak jako nejnověji krásně ukázal H. Sköld,*) kolik domněle pra- indoevropských kořenů bylo jenom pouhým výmyslem pozdního indického slovnikáře — tak jako ukázal Lindsay, jak domnělá vzácná slova staro- latinská jsou pouhá chyba nebo zkomolenina pozdního opisovače středo- věkého, zrovna tak zde nalezne čtenář leckteré domnělé pračeské nebo pra- slovanské slovo jako nový výtvor karolinského slovnikáře. Český jazykozpyt, s ním veškera slavistika, má tedy zcela jistě proč býti tomu neznámému lexikografovi doby Karlovy vděčen. Ale s úžasem uvidí i dnešní čtenář laik, věky vzdálený, kolik slov, tak pracně Klaretem vytvářených, žije ještě dnes, kolik jich týmž způsobem vytvářeli naši bu- ditelé ve století XVIII. a XIX.! A tato tvorba se zakládala na vlastní práci positivní; o tom malý zbytek jeho rozsáhlých skladeb naučných podává výmluvné svědectví. * The Nirukta: Skrifter.. kngl. humanist. Vetenskapssamfundet i Lund, VIII, 1926, str. XIV § 375.
Strana 549
Doslov. 549 Nám dnes se arci, mimo jiné nedostatky, nelíbí jeho forma veršová, jež nutila takřka k mnohým chybám a novotvarům. Ale jsme všichni synové své doby, nemůžeme se vymknouti vkusu, myšlení a cítění svého světa — a dílo Klaretovo, ať již texty glossované či Glossář sám, není horší nežli ostatní práce tehdejší vzdělané Evropy. Ve mnohém můžeme pražského mistra srovnati s plodným veršovníkem pařížským, Janem z Garlandie; ale ani Glossář není horší nežli souvěké n. př. skladby německé „Est feodus lehnguot....“ atd. A že jeho skladby vskutku nebyly horší, ukazuje jasně zas veliký vliv Klaretových prací na pozdější literaturu polskou. Brückner, Łopaciński, Lubicz, Łoś, Wierczyński sebrali nejnověji nepatrné trosky podobné pol- sko-latinské lexikografie. Čteme-li ty verše jako Est aquilo polnoc austerque poludnie nebo Modiolus piasta, radius stpica est, zwono cantus, slyšíme zcela zřetelně tón Klaretův; ale čteme-li verš Est Albertus Olbracht, Adalbertus sit tibi Wojciech (otiskl z rukopisu XV. stol. Lubicz v Pracích filol. V, 60), vidíme, že je to pouhé zpolštění 1049. verše Klaretova Albertus Albrecht sit Adalbertus quoque Vojtiech, byl tedy slovník Klaretův zrovna tak vzorem polským pozdějším pracov- níkům, jako vůbec veliká část naší karolinské literatury. I dílo Klaretovo je nosičem vzájemnosti slovanské v své době. Má tedy práce Klaretova své místo, dobře zasloužené, v jazykozpytě nejen českém, ale i slovanském. A vykonala také svou službu v literatuře své doby; byl to první pokus u nás, zpracovati celé středověké poznání světa ve velikých skladbách naučných (neboť Fysiologiář, Enigmatik, Exemplář, Astronomiář, Medikaminář... jsou jenom fragmenty celého velikého podniku) — a první pokus, Čechům přiblížit toto poznání zčeštěním vědecké termino- logie, tak jako to potom po staletích prováděli znovu Jungmannové, Preslové atd. Století patnácté ani se o tom úkol nepokusilo; pokusy století šest- náctého nestály na výši své doby — teprve ve století sedmnáctém Komen- ský se pokouší zrovna tak o ianua rerum jako o ianua linguarum. Tři sta let trvalo, než se nový Čech pokusil o dílo, jež Klaret prvý podnikl za prvních červánků nové osvěty.
Doslov. 549 Nám dnes se arci, mimo jiné nedostatky, nelíbí jeho forma veršová, jež nutila takřka k mnohým chybám a novotvarům. Ale jsme všichni synové své doby, nemůžeme se vymknouti vkusu, myšlení a cítění svého světa — a dílo Klaretovo, ať již texty glossované či Glossář sám, není horší nežli ostatní práce tehdejší vzdělané Evropy. Ve mnohém můžeme pražského mistra srovnati s plodným veršovníkem pařížským, Janem z Garlandie; ale ani Glossář není horší nežli souvěké n. př. skladby německé „Est feodus lehnguot....“ atd. A že jeho skladby vskutku nebyly horší, ukazuje jasně zas veliký vliv Klaretových prací na pozdější literaturu polskou. Brückner, Łopaciński, Lubicz, Łoś, Wierczyński sebrali nejnověji nepatrné trosky podobné pol- sko-latinské lexikografie. Čteme-li ty verše jako Est aquilo polnoc austerque poludnie nebo Modiolus piasta, radius stpica est, zwono cantus, slyšíme zcela zřetelně tón Klaretův; ale čteme-li verš Est Albertus Olbracht, Adalbertus sit tibi Wojciech (otiskl z rukopisu XV. stol. Lubicz v Pracích filol. V, 60), vidíme, že je to pouhé zpolštění 1049. verše Klaretova Albertus Albrecht sit Adalbertus quoque Vojtiech, byl tedy slovník Klaretův zrovna tak vzorem polským pozdějším pracov- níkům, jako vůbec veliká část naší karolinské literatury. I dílo Klaretovo je nosičem vzájemnosti slovanské v své době. Má tedy práce Klaretova své místo, dobře zasloužené, v jazykozpytě nejen českém, ale i slovanském. A vykonala také svou službu v literatuře své doby; byl to první pokus u nás, zpracovati celé středověké poznání světa ve velikých skladbách naučných (neboť Fysiologiář, Enigmatik, Exemplář, Astronomiář, Medikaminář... jsou jenom fragmenty celého velikého podniku) — a první pokus, Čechům přiblížit toto poznání zčeštěním vědecké termino- logie, tak jako to potom po staletích prováděli znovu Jungmannové, Preslové atd. Století patnácté ani se o tom úkol nepokusilo; pokusy století šest- náctého nestály na výši své doby — teprve ve století sedmnáctém Komen- ský se pokouší zrovna tak o ianua rerum jako o ianua linguarum. Tři sta let trvalo, než se nový Čech pokusil o dílo, jež Klaret prvý podnikl za prvních červánků nové osvěty.
Strana 550
550 Doslov. Ve vzácném „Liber Viaticus“ Jana ze Středy, z doby c. 1360 (rkp. Nár. musea XIII. A 12), byly po r. 1840 padělány (Hankou) na prázdných původně blankách pod obrázky osob biblických přípisky se jmény slavných mužů doby Karlovy. Tak pod obrázek jednoho proroka na fol. 220 byl padělán přípisek Claretus Horzicensis'. Tyto přípisky byly v době 1850—1860 zase vymazány; ale jest dosud možno je přečísti. I na bílé zdánlivě pásce této figurky (fotografický snímek 1915 u Chytila, Památky českého umění iliuminátorského, T) možno ještě stopy toho podpisu čísti. Prof. dr. V. Vojtěch byl tak laskav, že na mou prosbu v svém ústavě fotochemickém na universitě Karlově ofotografoval tento nápis tak, že vynikají jeho stopy zřetel- něji. Jsem mu za to zavázán díkem. Překrásný ten kodex Jana ze Středy ukazuje svými obrázky, jak asi středověcí theologové ve skutečnosti kolem r. 1360 vypadali; (Hankův) podpis ukazuje, jak si asi Hanka r. 1845 mistra Klareta představoval. Středověký malíř si nepochybně vzal za model některého theologa z okolí císařova; obrázek je překrásný, náš snímek ovšem živosti jeho barev nemůže znázorniti a i jinak musil leccos obětovati, aby mohl vyniknouti onen moderní, nyní vymazaný přípisek.
550 Doslov. Ve vzácném „Liber Viaticus“ Jana ze Středy, z doby c. 1360 (rkp. Nár. musea XIII. A 12), byly po r. 1840 padělány (Hankou) na prázdných původně blankách pod obrázky osob biblických přípisky se jmény slavných mužů doby Karlovy. Tak pod obrázek jednoho proroka na fol. 220 byl padělán přípisek Claretus Horzicensis'. Tyto přípisky byly v době 1850—1860 zase vymazány; ale jest dosud možno je přečísti. I na bílé zdánlivě pásce této figurky (fotografický snímek 1915 u Chytila, Památky českého umění iliuminátorského, T) možno ještě stopy toho podpisu čísti. Prof. dr. V. Vojtěch byl tak laskav, že na mou prosbu v svém ústavě fotochemickém na universitě Karlově ofotografoval tento nápis tak, že vynikají jeho stopy zřetel- něji. Jsem mu za to zavázán díkem. Překrásný ten kodex Jana ze Středy ukazuje svými obrázky, jak asi středověcí theologové ve skutečnosti kolem r. 1360 vypadali; (Hankův) podpis ukazuje, jak si asi Hanka r. 1845 mistra Klareta představoval. Středověký malíř si nepochybně vzal za model některého theologa z okolí císařova; obrázek je překrásný, náš snímek ovšem živosti jeho barev nemůže znázorniti a i jinak musil leccos obětovati, aby mohl vyniknouti onen moderní, nyní vymazaný přípisek.
Strana 551
OPRAVY A DOPLŇKY K sv. I., str. XII, ř. 35/6, o rkp. vratisl., přidej: „zpráva též 1829 v Monats- schrift von und für Schlesien, II, 739; 1893 Archiv für slav. Philol. XV 525"; —XIV, po ř. 24, přidej: „O glossách hymnářů a kancionálů v. t. J. Jireček, Hymnologia boh., 1878, str. 2—3“:— XV, ř. 34, přidej: „Trojjazyčný vokabulářík botanický, lat.-č.- něm., je v rkp. Mus. knih. IV E 5 fol. 133ra—138rb Absinteum polynyek wermut — Urtica koprzywa; pak následuje lat. č. f. 141ra—142 a Arthemesia .. czrnobil — Vngula caballina kopytnijk“; — XIX, ř. 21 přidej: „malé glossarium lat. č.“ připo- míná v rkp. mus. č. 306 Hanka v ČČM. 1849, II, 138; srovnáním s Bartošovým Soupi- sem II, č. 3691 vidí se, že jsou míněny názvy smrtelných hříchů v rkp. XVI D 15; XXX, ř. 20 čti prosiny'; — XXXII, škrtni poslední 2 řádky; — 8, ř. 27 čti metricam; 8, ř. 29 přidej po M: pohlassna Kl.; — 8, ř. 31 přidej před 20: prospyewa M. Kl. prozpyewa; — 9, ř. 35, přidej: gednohlas Kl.; — 9, ř. 40 čti przyspogena M; — 10, ř. 40 před nemá' přidej: gmyetina Kl.; — 12, ř. 35 čti disiunctiva; — 13, ř. 40 čti przy- wrczenye; — 14, ř. 37 čti hlaholawe; — 16, ř. 9 čti mensura[m]; — 16, ř. 40 před 261 přidej krokotucz Kl.; — 17, ř. 10 čti znamokrot; — 17, ř. 41 před 294 přidej kralomocz Kl.; — 18 ř. 28 čti nebychlaw; — 18, ř. 41 čti widorzek Lact.; — 20, ř. 38 před 375 přidej miestoprawa Kl.; — 22, ř. 10 čti Honisatoria; — 24, ř. 27 čti Euri- dicen; — 45, ř. 1 čti sterquilinium; — 46, ř. 38 před 187 přidej Kon EF, Kuon O; — 47, ř. 23 čti compus; — 47, ř. 37 přidej před 218 gedrunka F; —— 47, ř. 41 čli strzye- wo; — 49, ř. 16 čti rzyczky; — 50, ř. 29 čti Atque; — 52, ř. 34, před 351 přidej perz EF: peprz O; — 54, ř. 2 čti [sit]; — 55, ř. 3 čti pr'ssy; — 57, ř. 40 čti bratrzyenyny- czy F; — 58, ř. 6 čti Galreda; — 58, ř. 13 čti Popaque ... papa; — 59, ř. 11 čti lok- tussye; ř. 13 čti Rigillum; ř. 17 čti opassek; — 60, ř. 37 čti przyestrzyessye E, ř. 40 čti znus); — 61, ř. 6 čti sit.; — 62, ř. 36 čti stwdew O; — 63, ř. 32 čti humno O; ř. 41/2 čti czyer-kew F; — 64, ř. 36 čti sclet E, ř. 41 čti chram E, yatki O, kram F; 65, ř. 33 před 745 přídej 744 EF: 0O; — 67, ř. 10 čti Ristrum, ř. 11 postendrum; — 68, ř. 35 před 840 přidej rospinadlo E: rozpynadlo FO; — 69, ř. 23 čti ascia; — 71, ř. 7 čti Kraft; — 89, ř. 25 čti eadem, ř. 26 čti tamen; — 90, ř. 14 čti Wilhelmus; — 94, ř. 9 přidej: „Dobrovský měl podobné sbírky jiné, jež zachovány v Hankově pozůstalosti (v. níže); v jeho pozůstalosti v Nár. museu, sign. 6 B 8 zachoval se abe- cední slovník gloss v Žalt. Gloss., týž, jaký potom ve Zbírce slovníků vydal Hanka“; — 94, ř. 41 přidej: „V Hankově pozůstalosti v Nár. museu jsou pro Zbírku' v jedné obálce dva sešity; v jednom opis Bohemáře kap. pro Dobrovského, Hankův opis Sekvenciáře a glossy Roháče s imprimatur Willmannovým 21. I. 1830; v druhém sešitu jsou Dobrovského opisy Nomenklatora, Catholica a Bohemáře menšího, pak Hankův opis Anonyma pro Dobrovského a jeho vlastní opis Vokabulí mus., s impri- matur Willmanovým 26. VIII. 1832“; — 99, ř. 1 čti 592—3; podobně cele; — 99, ř. 3 čti der čechischen Litteratur; — 99, po ř. 4 přidej: „R. 1903 podal stručnou zmínku a několik výpisů z Menčíkova vydání Herm. Jireček, Právnický život v Čechách a na Moravě str. 147. č. 120; r. 1907 o latinských heslech a jejich pokaženosti se zmínil
OPRAVY A DOPLŇKY K sv. I., str. XII, ř. 35/6, o rkp. vratisl., přidej: „zpráva též 1829 v Monats- schrift von und für Schlesien, II, 739; 1893 Archiv für slav. Philol. XV 525"; —XIV, po ř. 24, přidej: „O glossách hymnářů a kancionálů v. t. J. Jireček, Hymnologia boh., 1878, str. 2—3“:— XV, ř. 34, přidej: „Trojjazyčný vokabulářík botanický, lat.-č.- něm., je v rkp. Mus. knih. IV E 5 fol. 133ra—138rb Absinteum polynyek wermut — Urtica koprzywa; pak následuje lat. č. f. 141ra—142 a Arthemesia .. czrnobil — Vngula caballina kopytnijk“; — XIX, ř. 21 přidej: „malé glossarium lat. č.“ připo- míná v rkp. mus. č. 306 Hanka v ČČM. 1849, II, 138; srovnáním s Bartošovým Soupi- sem II, č. 3691 vidí se, že jsou míněny názvy smrtelných hříchů v rkp. XVI D 15; XXX, ř. 20 čti prosiny'; — XXXII, škrtni poslední 2 řádky; — 8, ř. 27 čti metricam; 8, ř. 29 přidej po M: pohlassna Kl.; — 8, ř. 31 přidej před 20: prospyewa M. Kl. prozpyewa; — 9, ř. 35, přidej: gednohlas Kl.; — 9, ř. 40 čti przyspogena M; — 10, ř. 40 před nemá' přidej: gmyetina Kl.; — 12, ř. 35 čti disiunctiva; — 13, ř. 40 čti przy- wrczenye; — 14, ř. 37 čti hlaholawe; — 16, ř. 9 čti mensura[m]; — 16, ř. 40 před 261 přidej krokotucz Kl.; — 17, ř. 10 čti znamokrot; — 17, ř. 41 před 294 přidej kralomocz Kl.; — 18 ř. 28 čti nebychlaw; — 18, ř. 41 čti widorzek Lact.; — 20, ř. 38 před 375 přidej miestoprawa Kl.; — 22, ř. 10 čti Honisatoria; — 24, ř. 27 čti Euri- dicen; — 45, ř. 1 čti sterquilinium; — 46, ř. 38 před 187 přidej Kon EF, Kuon O; — 47, ř. 23 čti compus; — 47, ř. 37 přidej před 218 gedrunka F; —— 47, ř. 41 čli strzye- wo; — 49, ř. 16 čti rzyczky; — 50, ř. 29 čti Atque; — 52, ř. 34, před 351 přidej perz EF: peprz O; — 54, ř. 2 čti [sit]; — 55, ř. 3 čti pr'ssy; — 57, ř. 40 čti bratrzyenyny- czy F; — 58, ř. 6 čti Galreda; — 58, ř. 13 čti Popaque ... papa; — 59, ř. 11 čti lok- tussye; ř. 13 čti Rigillum; ř. 17 čti opassek; — 60, ř. 37 čti przyestrzyessye E, ř. 40 čti znus); — 61, ř. 6 čti sit.; — 62, ř. 36 čti stwdew O; — 63, ř. 32 čti humno O; ř. 41/2 čti czyer-kew F; — 64, ř. 36 čti sclet E, ř. 41 čti chram E, yatki O, kram F; 65, ř. 33 před 745 přídej 744 EF: 0O; — 67, ř. 10 čti Ristrum, ř. 11 postendrum; — 68, ř. 35 před 840 přidej rospinadlo E: rozpynadlo FO; — 69, ř. 23 čti ascia; — 71, ř. 7 čti Kraft; — 89, ř. 25 čti eadem, ř. 26 čti tamen; — 90, ř. 14 čti Wilhelmus; — 94, ř. 9 přidej: „Dobrovský měl podobné sbírky jiné, jež zachovány v Hankově pozůstalosti (v. níže); v jeho pozůstalosti v Nár. museu, sign. 6 B 8 zachoval se abe- cední slovník gloss v Žalt. Gloss., týž, jaký potom ve Zbírce slovníků vydal Hanka“; — 94, ř. 41 přidej: „V Hankově pozůstalosti v Nár. museu jsou pro Zbírku' v jedné obálce dva sešity; v jednom opis Bohemáře kap. pro Dobrovského, Hankův opis Sekvenciáře a glossy Roháče s imprimatur Willmannovým 21. I. 1830; v druhém sešitu jsou Dobrovského opisy Nomenklatora, Catholica a Bohemáře menšího, pak Hankův opis Anonyma pro Dobrovského a jeho vlastní opis Vokabulí mus., s impri- matur Willmanovým 26. VIII. 1832“; — 99, ř. 1 čti 592—3; podobně cele; — 99, ř. 3 čti der čechischen Litteratur; — 99, po ř. 4 přidej: „R. 1903 podal stručnou zmínku a několik výpisů z Menčíkova vydání Herm. Jireček, Právnický život v Čechách a na Moravě str. 147. č. 120; r. 1907 o latinských heslech a jejich pokaženosti se zmínil
Strana 552
552 Opravy a doplňky. B. Jedlička v Listech filolog. XXXIV, 225, při výkladu některých mineralogických názvů v Leg. Kateř.“; — 99, ř. 31 čti Litteratur 1907'; — 105, ř. 35 čti: dennicze A; — 106, ř. 38 před 75 přidej: 74 plod ACG; — 107, ř. 32 po Menčík přidej: trupel ABC; — 109, ř. 30 čti krussecz BG; ř. 33 čti darz AB; ř. 36 čti coronites B; ř. 39 čti Kals- sten B; ř. 42 čti Kamenecz BG; —110, ř. 7 čti coruscacio; ř. 32 čti strzyezeha F; — 111, ř. 33 čti sczyetnyczye B; — 112, ř. 36 před 228 přidej: 227 raroh ABG; — 113, ř. 1 čti campestribus; — 114, ř. 15 čti Gamalion; — 119, ř. 33 čti druba B, Hanka, Dý; — 121, ř. 8 čti Elanus, ř. 10 čti matless, ř. 11 čti Ceruleus, ř. 30 čti formicalides, ř. 32 čti syeczírnyk, ř. 37 čti plechacz, ř. 42 čti ludolacra Mk; — 122, ř. 19 čti siuum, ř. 34 po 464 přidej pysk AB; ř. 41 před 477 přidej zub AD; ř. 42 čti vara B; — 127, ř. 12 čti nebluka; ř. 36 čti srdogyednye B; ř. 40 čti 601 Krzitacz A, krtacz C; — 128, ř. 3 čti Testula; ř. 29 čti 608 vínokorzen AC: vitis vinny korzen G; ř. 34 před 617 přidej zrncze AC; ř. 37 čti 621 prutye ACG; ř. 38 čti 622 prutyczie A: prutycze C; mladyczie C: mladiczie AB; ř. 41 čti powrhel ABC, sspal A; ř. 41 čti 627 vyetew ABG, ř. 42 čti 628 Krcz ABC, zvad AC; — 129, ř. 29 před 639 přidej wrstwa ABC; ř. 39 po 652 přidej tyss ABCG; — 130, ř. 3 čti slýua; ř. 28 čti slýua; ř. 31 po 664 přidej mazvr AB: — 131, ř. 27 čti 684 B; ř. 34 před 693 přidej wilupek ACG; — 132, ř. 38 před vis přidej: mustus A: muscus B, mech AB, ř. 39 cti oklepi AB, oklep C; ř. 40 před 724 přidej popluzie ABC; — 133, ř. 31 čti: korzecz ABG, chorzecz C; ř. 32 čti plemiye; ř. 37 čti gyerz B; ř. 38 čti ryva AB. — 134, ř. 12 čti Bil nocha; — 134, ř. 29 čti nozka A; ř. 30 po 785 přidej ruta AB; čti sleez G; — 137, ř. 34 čti estula B; — 138, ř. 29 čti madrzan; — 139, ř. 23 čti kotr(c)zecz; — 140, ř. 35 čti czyzozemyecz B; — 143, ř. 38 čti przecz A, precz B; ř. 40 čti turnownyk A; ř. 43 čti podbiskupie AB, pobiskupie G; — 146, ř. 26 čti ator, ř. 39 čti bugye B; — 148, ř. 34 přidej ozrzadlo A, otrzadlo B; — 149, ř. 10 čti procus; ř. 25 čti Hrzies- nicze; — 150, ř. 35 čti kalostudenek B (Hk.); — 154, ř. 26 čti Pinnula; — 155, ř. 4 čti: medyana sit medi(a)na; ř. 33 čti Stawnicze A; — 158, ř. 9 čti Obzerzstwie; ř. 39 před 1435 přidej 1434 porok AB; — 160, ř. 34 čti B podkladenye; — 163, ř. 24 164, ř. 32 čti suscepcio; ř. 25 čti zmuczeníe; ř. 29 čti slezenye; ř. 34 čti 1579; — čti yatie Veleš.; — 165, ř. 33 čti Tayla AB; ř. 37 čti przadliczstvo A; — 167, ř. 11 čti: ueska; ř. 24 čti suffisiola; — 169, ř. 27 čti gendus; — 170, ř. 32 čti podar; ř. 40 přidej radowanki AB; ř. 41 čti prziwuznost; ř. 44 čti AB: D perut; — 174, ř. 44 čti nyk B (Mk: gyehelnyk Hk); — 175, ř. 24 čti Kolcz; — 176, ř. 38 čti plst AB; — 178, ř. 9 čti atecta; ř. 28 čti znoy B, podvoy AB; — 183, ř. 35 čti Rothauz A; — 184, ř. 10 čti: ssczipek; ř. 37 přidej rozhranye AB; ř. 42 místo 2145—2146 čti takto: 2145 v B za 2146; brnye A: B odyenye 2146; — 193, ř. 42/3 vlož před 2416 z ř. 43 wssessczye.... rukou; — 196, ř. 29 čti gezna AB (Mk. dwogezma); — 197, ř. 35/6 čti Mk, cocobria Boh.; ř. 36 čti coministerium A (:commiscerium B správně); ř. 44 čti: Klaret v Enigmatiku; — 199, ř. 9 čti przieze; — 201, ř. 23 čti: age tyerz; ř. 27 čti: nunvicze begina; — 202, ř. 12 čti: teneto cassis.
552 Opravy a doplňky. B. Jedlička v Listech filolog. XXXIV, 225, při výkladu některých mineralogických názvů v Leg. Kateř.“; — 99, ř. 31 čti Litteratur 1907'; — 105, ř. 35 čti: dennicze A; — 106, ř. 38 před 75 přidej: 74 plod ACG; — 107, ř. 32 po Menčík přidej: trupel ABC; — 109, ř. 30 čti krussecz BG; ř. 33 čti darz AB; ř. 36 čti coronites B; ř. 39 čti Kals- sten B; ř. 42 čti Kamenecz BG; —110, ř. 7 čti coruscacio; ř. 32 čti strzyezeha F; — 111, ř. 33 čti sczyetnyczye B; — 112, ř. 36 před 228 přidej: 227 raroh ABG; — 113, ř. 1 čti campestribus; — 114, ř. 15 čti Gamalion; — 119, ř. 33 čti druba B, Hanka, Dý; — 121, ř. 8 čti Elanus, ř. 10 čti matless, ř. 11 čti Ceruleus, ř. 30 čti formicalides, ř. 32 čti syeczírnyk, ř. 37 čti plechacz, ř. 42 čti ludolacra Mk; — 122, ř. 19 čti siuum, ř. 34 po 464 přidej pysk AB; ř. 41 před 477 přidej zub AD; ř. 42 čti vara B; — 127, ř. 12 čti nebluka; ř. 36 čti srdogyednye B; ř. 40 čti 601 Krzitacz A, krtacz C; — 128, ř. 3 čti Testula; ř. 29 čti 608 vínokorzen AC: vitis vinny korzen G; ř. 34 před 617 přidej zrncze AC; ř. 37 čti 621 prutye ACG; ř. 38 čti 622 prutyczie A: prutycze C; mladyczie C: mladiczie AB; ř. 41 čti powrhel ABC, sspal A; ř. 41 čti 627 vyetew ABG, ř. 42 čti 628 Krcz ABC, zvad AC; — 129, ř. 29 před 639 přidej wrstwa ABC; ř. 39 po 652 přidej tyss ABCG; — 130, ř. 3 čti slýua; ř. 28 čti slýua; ř. 31 po 664 přidej mazvr AB: — 131, ř. 27 čti 684 B; ř. 34 před 693 přidej wilupek ACG; — 132, ř. 38 před vis přidej: mustus A: muscus B, mech AB, ř. 39 cti oklepi AB, oklep C; ř. 40 před 724 přidej popluzie ABC; — 133, ř. 31 čti: korzecz ABG, chorzecz C; ř. 32 čti plemiye; ř. 37 čti gyerz B; ř. 38 čti ryva AB. — 134, ř. 12 čti Bil nocha; — 134, ř. 29 čti nozka A; ř. 30 po 785 přidej ruta AB; čti sleez G; — 137, ř. 34 čti estula B; — 138, ř. 29 čti madrzan; — 139, ř. 23 čti kotr(c)zecz; — 140, ř. 35 čti czyzozemyecz B; — 143, ř. 38 čti przecz A, precz B; ř. 40 čti turnownyk A; ř. 43 čti podbiskupie AB, pobiskupie G; — 146, ř. 26 čti ator, ř. 39 čti bugye B; — 148, ř. 34 přidej ozrzadlo A, otrzadlo B; — 149, ř. 10 čti procus; ř. 25 čti Hrzies- nicze; — 150, ř. 35 čti kalostudenek B (Hk.); — 154, ř. 26 čti Pinnula; — 155, ř. 4 čti: medyana sit medi(a)na; ř. 33 čti Stawnicze A; — 158, ř. 9 čti Obzerzstwie; ř. 39 před 1435 přidej 1434 porok AB; — 160, ř. 34 čti B podkladenye; — 163, ř. 24 164, ř. 32 čti suscepcio; ř. 25 čti zmuczeníe; ř. 29 čti slezenye; ř. 34 čti 1579; — čti yatie Veleš.; — 165, ř. 33 čti Tayla AB; ř. 37 čti przadliczstvo A; — 167, ř. 11 čti: ueska; ř. 24 čti suffisiola; — 169, ř. 27 čti gendus; — 170, ř. 32 čti podar; ř. 40 přidej radowanki AB; ř. 41 čti prziwuznost; ř. 44 čti AB: D perut; — 174, ř. 44 čti nyk B (Mk: gyehelnyk Hk); — 175, ř. 24 čti Kolcz; — 176, ř. 38 čti plst AB; — 178, ř. 9 čti atecta; ř. 28 čti znoy B, podvoy AB; — 183, ř. 35 čti Rothauz A; — 184, ř. 10 čti: ssczipek; ř. 37 přidej rozhranye AB; ř. 42 místo 2145—2146 čti takto: 2145 v B za 2146; brnye A: B odyenye 2146; — 193, ř. 42/3 vlož před 2416 z ř. 43 wssessczye.... rukou; — 196, ř. 29 čti gezna AB (Mk. dwogezma); — 197, ř. 35/6 čti Mk, cocobria Boh.; ř. 36 čti coministerium A (:commiscerium B správně); ř. 44 čti: Klaret v Enigmatiku; — 199, ř. 9 čti przieze; — 201, ř. 23 čti: age tyerz; ř. 27 čti: nunvicze begina; — 202, ř. 12 čti: teneto cassis.
Strana 553
ZKRATKY. (Mimo obecně známé zkratky grammatické, pak ty a takové, jež jsou obvyklé Gebaurově Slovn. stč., a konečně ty, jež jsou vysvětleny v sv. 1., str. 271, jest žito ještě těchto zkratek:) Astro(n(om(iář) = Astronomiarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Compl(ex(ion(arius) = Complexionarius, podle vydání v I. sv., cituji verš. Enig(mat(icus) = Enigmaticus, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Exem(pl(ar(ius) = Exemplarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Fys(iol(og(iarius) = Fysiologiarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. gl. = přípisek v latinských textech meziřádkový. Gb. = Gebauer, Slovník staročeský, I—II. Georges : K. E. Georges, Ausführliches lat.-deutsches Handworterbuch, 8. Auf- age, Hannover und Leipzig, I, II, 1913—1918. Jg. = Jgm. = J. Jungmann, Slovník, I—V, 1834—1839. K, Kt, Kott I—VII = Kott, Slovník, díl I—VII; VIII—X = téhož Příspěvky 896 (= VIII). Druhý příspěvek 1901 (= IX), Třetí příspěvek 1906 (= X). lék(ař.) JHrad. = rukopis lékařský, v Jindř Hradci, z excerpt Maškových. Med(ic(am(inarius) = Medicaminarius, podle vydání v I. svazku, cituji verš. mg. = marginalie, přípisek v latinských textech na okraji. Mšk. = Ign. B. Mašek, Excerpta z jeho Staroč. slovníka, v pozustalosti v Nár. ruseu, sign. 19 A 1—9. Vocb., Vocabul. = Vocabularins klement., rukopis veř. a univ. knih., v. úvod, tuji list a sloupec. Vocab. Mus. = Vocabula musejní, přípisek v rukopise musejním, v. úvody; ci- iji list a sloupec Vok(ab(ulář) = Vokabulář grammatický, podle vydání v I. sv., cituji verš. Ztý = Jos. Zubatý, jeho dodatky při čtení korektur. 35
ZKRATKY. (Mimo obecně známé zkratky grammatické, pak ty a takové, jež jsou obvyklé Gebaurově Slovn. stč., a konečně ty, jež jsou vysvětleny v sv. 1., str. 271, jest žito ještě těchto zkratek:) Astro(n(om(iář) = Astronomiarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Compl(ex(ion(arius) = Complexionarius, podle vydání v I. sv., cituji verš. Enig(mat(icus) = Enigmaticus, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Exem(pl(ar(ius) = Exemplarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. Fys(iol(og(iarius) = Fysiologiarius, podle vydání v tomto svazku, cituji verš. gl. = přípisek v latinských textech meziřádkový. Gb. = Gebauer, Slovník staročeský, I—II. Georges : K. E. Georges, Ausführliches lat.-deutsches Handworterbuch, 8. Auf- age, Hannover und Leipzig, I, II, 1913—1918. Jg. = Jgm. = J. Jungmann, Slovník, I—V, 1834—1839. K, Kt, Kott I—VII = Kott, Slovník, díl I—VII; VIII—X = téhož Příspěvky 896 (= VIII). Druhý příspěvek 1901 (= IX), Třetí příspěvek 1906 (= X). lék(ař.) JHrad. = rukopis lékařský, v Jindř Hradci, z excerpt Maškových. Med(ic(am(inarius) = Medicaminarius, podle vydání v I. svazku, cituji verš. mg. = marginalie, přípisek v latinských textech na okraji. Mšk. = Ign. B. Mašek, Excerpta z jeho Staroč. slovníka, v pozustalosti v Nár. ruseu, sign. 19 A 1—9. Vocb., Vocabul. = Vocabularins klement., rukopis veř. a univ. knih., v. úvod, tuji list a sloupec. Vocab. Mus. = Vocabula musejní, přípisek v rukopise musejním, v. úvody; ci- iji list a sloupec Vok(ab(ulář) = Vokabulář grammatický, podle vydání v I. sv., cituji verš. Ztý = Jos. Zubatý, jeho dodatky při čtení korektur. 35
Strana 554
OBSAH. Str. I. Physiologiarius (M. Clareti) . . . . . . . . . 61 II. Enigmaticus (M. Clareti?) . . . . . . . . . . . III. Astronomiarius (M. Clareti) . . . . . . . .c . 93 IV. Exemplarius (M. Clareti) . . . . . . . . . . . 153 Rejstříky (k svazku 1. i 2.) . . . . . . . . . . . . 205 A. Index latinsko-český . . . . . . . . . . . . 207 B. Slovník . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 Dodatek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 533 Doslov . . . . . . . . . . . . . . . . .. . 535 Opravy a doplňky k sv. 1. . . . . . . . . . . 552 Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553
OBSAH. Str. I. Physiologiarius (M. Clareti) . . . . . . . . . 61 II. Enigmaticus (M. Clareti?) . . . . . . . . . . . III. Astronomiarius (M. Clareti) . . . . . . . .c . 93 IV. Exemplarius (M. Clareti) . . . . . . . . . . . 153 Rejstříky (k svazku 1. i 2.) . . . . . . . . . . . . 205 A. Index latinsko-český . . . . . . . . . . . . 207 B. Slovník . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 Dodatek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 533 Doslov . . . . . . . . . . . . . . . . .. . 535 Opravy a doplňky k sv. 1. . . . . . . . . . . 552 Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553
- I: Array
- 1: Array
- 61: Array
- 93: Array
- 153: Array
- 205: Array
- 207: Array
- 236: Array
- 533: Array
- 535: Array
- 551: Array
- 553: Array
- 554: Array